UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE

Tomáš KUFA

Euroregion Těšínské Slezsko – území pro česko-polskou přeshraniční spolupráci

Diplomová práce

Vedoucí práce: Doc. RNDr. Zdeněk SZCZYRBA, Ph.D. Olomouc 2008

Prohlašuji, že jsem zadanou diplomovou práci vypracoval samostatně a uvedl jsem veškerou použitou literaturu.

Olomouc, 30. dubna 2008

………………………….. podpis

2

V úvodu bych rád poděkoval především svému vedoucímu diplomové práce doc. Zdeňku Szczyrbovi, Ph.D. za trpělivé odborné vedení a ochotu a vstřícnost při zodpovězení všech otázek.

3

4

5

OBSAH: 1. ÚVOD.………………………………………………………………………………….…...8 2. CÍLE PRÁCE A POUŽITÁ METODIKA…………………………………………….…..10 2.1 Cíle práce………………………………………..………………………….……..10 2.2 Použitá metodika……………………………..…………………………………..10 3. REŠERŠE ZÁKLADNÍ LITERATURY K PROBLEMATICE REGIONÁLNÍ ROZVOJE A EUROREGIONŮ...................................................................................................................12 4. ČESKO – POLSKÉ EUROREGIONY….……………………………….……….……….16 4.1 Vymezení a geografická analýza euroregionu Těšínské Slezsko…….………..18 4.1.1 Těšínské Slezsko v historickém kontextu………….…….……...……..…18 4.1.2. Fyzicko-geografická charakteristika........................................................25 4.1.2.1 Reliéf………………….……….……………….…….………..25 4.1.2.2 Klima……………….……….………………….…….……..…26 4.1.2.3 Vodstvo……….………….…………………….…….……..…27 4.1.3 Socioekonomická charakteristika.……………………..……….…….....28 4.1.3.1 Obyvatelstvo…….…..……………………………….…….….28 4.1.3.2 Průmysl………….….……………….………………..…….….32 4.1.3.3 Hraniční přechody…..……………….…………………..….….37 5. ANALÝZA FUNGOVÁNÍ EUROREGIONÁLNÍCH STRUKTUR A MECHANISMŮ V EUROREGIONU TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO…………………………...…….…..…….….….40 5.1 Specifika přeshraničních struktur ve střední a východní Evropě……....…..…40 5.1.1 Formy přeshraniční spolupráce……………………….…….……..….....40 5.2 Organizační struktura euroregionu – instituce a aktéři euroregionální struktury (časoprostorová analýza)…....………………………...………….....42 5.2.1 Právní postavení……………………………………………………..…...43 5.2.2 Struktura euroregionu……………….…………………………….……..44 5.3 Programy rozvoje území……………………………….…………………..…….46 5.3.1 Phare CBC……………………………………………………….………46 5.3.2 Interreg IIIA………………………………………….…………………..48 5.3.3 Operační program přeshraniční spolupráce ČR-Polsko 2007-2013…….57 5.3.4 SWOT analýza……………………………………………………………60 6. KOMPARATIVNÍ ANALÝZA FUNGOVÁNÍ EUROREGIONU TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO A EUROREGIONU BESKYDY…………………………………………………………………63

6

6.1 Rozvojové projekty v území..................................................................................63 6.3.1 Phare CBC………………………………………………………………63 6.3.2 Interreg IIIA……………………………………………………………...68 6.3.3 Operační program přeshraniční spolupráce ČR-Polsko 2007-2013……68 7.

VYHODNOCENÍ

INTERVIEW

S PŔEDSTAVITELI

OBCÍ

A

ORGANIZACÍ

EUROREGIONU TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO……………………………………………………70 8. ZÁVĚR……………………………………………………………………………………..76 9. SUMMARY………………………………………………………………………………...77 10. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ELEKTRONICKÝCH ZDROJŮ……………....78 PŘÍLOHY……………………………………………………………………………………...82

7

1. ÚVOD Ještě na počátku 90. let minulého století byly pojmy „euroregion“ a „přeshraniční spolupráce“ pro většinu z nás pojmy neznámé, bezobsažné, nezajímavé. Hranice vzniklé v průběhu posledních třech století a ještě zesílené po druhé světové válce totiž představovaly neprůchodné bariéry mezi regiony, které historicky patřily k sobě a vtiskly jim postavení periferních, pro život ne příliš atraktivních oblastí. Touha obyvatel příhraničí po životě stejně kvalitním jako ve vnitrozemí vedla po roce 1989 obce k hledání nových možností přeshraniční spolupráce a společného řešení specifických problémů hraničních regionů. Po vzoru západní Evropy začala vznikat regionální sdružení, která navazovala spolupráci s obdobnými sdruženími na druhé straně hranice. Tak i u nás začaly vznikat první euroregiony, které jako mosty spojily sousední země a staly se hnací silou přeshraniční spolupráce. Mezi hlavní důvody zakládání takovýchto svazků patří odstraňování nerovností mezi regiony na obou stranách hranice. Fungující spolupráce přesahující hranice napomáhá překonávat nevýhody regionu plynoucí z okrajové polohy vůči centru státu především v oblastech ekonomického a sociálního rozvoje. První náznaky významnější spolupráce se začaly objevovat na česko-německé a polsko-německé hranici. Jednalo se mimo jiné o výrazný psychologický efekt, kdy státy z bývalého komunistického bloku mohly navázat přeshraniční spolupráci a hranici se přestalo vnímat jen negativně jako jakousi bariéru1. V dnešní době se euroregiony stávají moderní strukturou v rámci Evropské unie, směřující k rozvoji nové spolupráce občanů, obcí i regionů ve sjednocené Evropě. Cílem euroregionu je podpora a realizace projektů odrážející všechny formy spolupráce mezi smluvními stranami, obzvláště pak podpořit vnitřní rozvojový potenciál na obou stranách hranice, vznik nových ekonomických aktivit a vytváření pracovních příležitostí. Kromě ekonomických a sociálních oblastí života příhraničních regionů zasahují programy také do oblasti cestovního ruchu, turismu i kultury, ale i každodenních kontaktů obyvatel. Pro region je charakteristický dlouhodobý společný vývoj, který se velkou mírou podílel na utváření společných vztahů. Tato diplomová práce poukazuje na to, jak společný historický vývoj území ovlivnil charakter pozdější přeshraniční spolupráce a jak důležité poté bylo její institucionalizování pod hlavičku euroregionu. Podává podrobnou analýzu programů a v jejich rámci uskutečněných projektů realizovaných v zájmovém území. Díky tomu, že jsem se na území tohoto euroregionu narodil a stále žiju, mohu do této práce vnést svůj osobní 1

Slezská univerzita v Opavě, Vzdělávací centrum v Krnově a město Glubczyce: Podpora česko-polské spolupráce ve veřejné správě, sborník referátů z mezinárodní odborné konference ve dnech 26. -27. 10 2005 v Karlově Studánce, Opava 2005

8

pohled a názory, utvářené dlouhodobým kontaktem s obyvateli polské menšiny v české části euroregionu.

9

2. CÍLE PRÁCE A POUŽITÁ METODIKA

2.1 Cíle práce Hlavním cílem této práce je analyzovat dosavadní charakter a specifika přeshraniční spolupráce na území Euroregionu Těšínské Slezsko (dále jen ERTS). Dílčím cílem je komplexní geografická charakteristika ERTS, jeho fyzickogeografických a socioekonomických charakteristik. Součástí je také SWOT analýza, která popisuje základní charakteristiky rozvoje území. Další dílčí částí je analýza fungování euroregionálních struktur a programů, které se podílejí na rozvoji území. V rámci této práce proběhlo vlastní empirické šetření formou interview s vedoucími představiteli obcí a organizací či sdružení, které jsou členy euroregionu nebo při výkonu své činnosti přicházejí s euroregionem do styku. Výsledky jsou prezentovány v samostatné kapitole, ale také prezentovány v průběhu textu. V poslední samostatné části bylo cílem provést analýzu fungování ERTS a euroregionů Beskydy. Na základě této analýzy pak byla provedena jejich komparace s důrazem na rozvojové projekty v území.

2.2 Použitá metodika Pro charakteristiku fyzicko-geografické části bylo použito pro českou část zeměpisných lexikonů a map. Byly také použity statistické publikace o Moravskoslezském kraji2. V polské části byl sběr dat poněkud obtížnější. Vzhledem k tomu, že převážnou část území tvoří těšínský powiat (okres), byly použity charakteristiky převážně z tohoto okresu. Zdrojem pro socioekonomickou část byla pro českou oblast data z Českého statistického úřadu, hlavně pak z jeho pobočky pro Moravskoslezský kraj v Ostravě. Zatímco v Karvinském okrese jsou členy euroregionu všechny obce, tak v okrese Frýdek-Místek je situace poněkud komplikovanější, protože ne všechny obce jsou členem euroregionu. Proto byla použity data za správní obvody. Území euroregionu se téměř úplně shoduje se správními obvody, proto byly data použity za tuto správní jednotku. Data za tři obce3, které jsou členy euroregionu a nacházejí se ve správním obvodu Frýdek-Místek byly pro potřeby této diplomové práce připočítány ke správnímu obvodu Třinec. Naopak obec Horní Bludovice ze správního obvodu Havířov není členem euroregionu a data za tuto obec byla odečtena od charakteristik správního obvodu Havířov. 2 3

Dostupné z http://www.czso.cz/xt/edicniplan.nsf/tab/95004577CA Jedná se o Horní Tošanovice, Dolní Tošanovice a Třanovice

10

Druhá část práce je zaměřená na analýzu fungování struktur Euroregionu. Nejprve je provedeno zařazení Euroregionu do systému evropských regionů podle míry spolupráce a ujasnění terminologické situace v přeshraniční spolupráci. Následně je provedena komplexní analýza euroregionálních struktur, charakteristika nejdůležitějších organizací, které se podílejí na implementaci programů v daném území, a také základních členů (obcí) a jejich zařazení do poměrně složité struktury euroregionu. Dále jsou představeny programové dokumenty rozvoje území s jejich geografickým dopadem, nastíněn proces schvalování a výše přidělených finančních prostředků za jednotlivé programové období. Na území euroregionu bylo provedeno vlastní šetření formou interview, které vneslo do doposud získaných teoretických dat vlastní empirické zkušenosti a podílelo se na formování některých názorů a postojů prezentovaných autorem v této práci. Struktura volených otázek vychází ze současného charakteru přeshraniční spolupráce, rozmístění jejích aktérů s intenzity spolupráce. Interview bylo provedeno s 10 představiteli na každé straně hranice, přičemž 5 z nich byli vždy vedoucí představitelé obcí (starostové, místostarostové) a druhou polovinu tvořili vedoucí představitelé organizací, kteří přicházejí při výkonu své činnosti do styku s orgány euroregionu a rozvojovými programy. Asi největším přínosem informací pak byl rozhovor se sekretáři ERTS v obou jeho částech. Mapy obsažené v práci byly vyhotoveny v programu ArcGis 9.2 a CorelDRAW 12. Tabulky a grafy byly zkonstruovány v programu Microsoft Excel®. V poslední části je provedená komparativní analýza fungování struktur ERTS s Euroregionem Beskydy. Je rozebrána struktura, která vykazuje už na první pohled značné disproporce, popsána hierarchie vztahů a účast soukromého sektoru. V neposlední řadě jsou charakterizovány rozvojové projekty v území, jejich finanční výše a geografický dopad na území.

11

3. REŠERŠE ZÁKLADNÍ LITERATURY K PROBLEMATICE REGIONÁLNÍ ROZVOJE A EUROREGIONŮ

Společenské změny ve střední Evropě v 90. letech 20. století zaznamenaly velkou změnu. Odstraněním hranic jako bariér se otevřel prostor pro přeshraniční spolupráci, jejíž charakteristikou se začala zabývat spousta autorů. Jejich závěry vycházejí částečně z již dlouhodobě fungující přeshraniční spolupráce na hranicích v západní Evropě, kde však jsou poměrně odlišné podmínky pro spolupráci v porovnání se střední Evropou. V česko-polském pohraničí identifikujeme tyto základní znaky M. Jeřábek (2004): a) periferní poloha ve vztahu k centru b) specifické přírodní a klimatické podmínky (převaha území vyšších nadmořských výšek) c) socio-kulturní diskontinuita způsobená historickým vývojem (odsun českých Němců a následné dosídlení pohraničí po 2. světové válce), přičemž jejich diferenciace vyplývá podle V. Houžvička (1996) z následujících prvků: 1) ze sociální struktury území (včetně demografických charakteristik) 2) odvětvové struktury ekonomického potenciálu území a přírodních (geografických) podmínek 3) opodstatnění v historickém vývoji 4) výměna obyvatelstva (v zájmovém území po staletí působil tzv. „německý faktor“, který se významně podílel na sociální struktuře obyvatelstva v minulosti,ale hlavně pak po 2. světové válce) Výzkum regionálních aktérů a jejich vzájemné kooperace je již od počátku komplikován absencí terminologické jednoty, uceleného teoretického rámce, či typologie, přičemž interpretace pojmu regionální spolupráce, i přes doposud malou pozornost sociálních vědců je pro vzájemné vztahy regionálních aktérů klíčovým východiskem. Podle V. Dočkal (2005) lze regionální spolupráci definovat jako společnou aktivitu regionálních aktérů, která primárně směřuje k oboustrannému rozvoji regionů, ve kterých aktéři působí. Sekundárně pak i k rozvoji aktérů samotných. Tato spolupráce může být realizována za součinnosti státu, nebo bez této součinnosti. Nicméně i pro kooperaci bez státního vlivu by mělo platit, že veřejný zájem (rozvoj regionu) převažuje nad soukromým (rozvoj aktérů). Podle M. Halás (2005) lze o přeshraniční spolupráci a přeshraničních vazbách mluvit pouze tehdy, pokud probíhá prostředí příhraničních regionů. Podle dosahu působnosti 12

můžeme rozdělit tři hierarchické úrovně spolupráce, vazby mezinárodní (dalekého dosahu), vazby nadregionální a vazby regionální integrované, resp. přeshraniční vazby K. Heffner (1998). Poněkud jiné dělení nám nabízí M. Perkmann (2002): 1) Jeho základním dělícím kritériem je souvislost území. Dle tohoto kritéria dělí regionální spolupráci na dvě základní formy. Do první skupiny řadí ty kooperující regiony, resp. Regionální aktéry v regionech, jež vytváří jednotný geografický celek (např. přeshraniční struktury). Do druhé skupiny přiřazuje ty případy, které souvislé území nevytvářejí (např. městské sítě, spolupráce významných zájmových sdružení apod.). Pro první formu regionální spolupráce používá pojem přeshraniční, pro druhou pak meziregionální. Avšak toto dělení nezachycuje všechny formy spolupráce , např. přeshraniční struktura jakými jsou ad hoc společenství sice vytváří ucelený geografický celek, nicméně funkcí se blíží spíše twinningu. Proto je tady druhé dělení a to podle funkce a sice tak, že společný cíl regionálních aktérů může být dosahován buď integrační formou, nebo formou neintegrační. a) Integrační formy vychází z předpokladu, že společný cíl lže snadněji dosáhnout v nadnárodně koncipovaném tělese, kdy vyšší míra supranacionality automaticky vede k odstraňování bariér mezi aktéry a sama o sobě je předpokladem pro dosažení vytýčeného cíle. Typickým příkladem integrační formy spolupráce jsou integrované přeshraniční struktury – euroregiony. b) Neintegrační forma regionální spolupráce patří mezi tradiční způsoby vytváření regionálních vazeb. Lze ji vymezit jako nezávislé partnerství regionálních aktérů či regionů, které se ovšem nedotýká vnitřní regulace jednotlivých stran kooperace. Za příklad mohou sloužit různá partnerství měst (town-twinning). Je zřejmé, že výhradně pomocí takových partnerství nebudou aktéři spolupráce řešit otázky jako vysoká míra kriminality či nezaměstnanosti. Do určité míry za problematickou situaci lze označit tématiku výběru výzkumných předmětů. Těžiště leží totiž v západní Evropě, resp. na západním pohraničí Německa (obzvláště německo-nizozemské, německo-francouzské přeshraniční struktury). Pro nově vznikající struktury ve střední a východní Evropě má však tento fakt dvojí negativní následek: za prvé, jsou opomíjena jejich specifika. Za druhé, což je možná ještě horší, jsou během jejich výzkumu často aplikovány teoretické modely vhodné pro západoevropské přeshraniční struktury, nicméně pro struktury ve střední a východní Evropě mnohdy nepoužitelné V. Dočkal (2006). 13

Podle A. Wahla (2001) české území představuje kompaktní prostor s obcemi dvou okresů – Karviná s naprosto převažujícím průmyslovým potenciálem a východní polovina okresu Frýdek – Místek s podhůřím a horami Moravskoslezských a Slezských Beskyd, což představuje i funkčně vzájemnou provázanost jádra průmyslové oblasti se zázemím pracovních sil i rozsáhlým rekreačním potenciálem. Polské území navazuje na českou část pouze územím okresu Cieszyn, tedy převážně horami Slezských Beskyd, avšak na českou průmyslovou část navazuje pouze malý prostor s průmyslovým Jastrzebie Zdroj. Další významnou literaturou charakterizující české pohraničí je závěrečná zpráva vypracovaná Přírodovědeckou fakultou v Olomouci, katedrou geografie. Její název je Analýza přeshraniční spolupráce v euroregionálních strukturách na česko – polském pohraničí a autory Z. Szczyrba, I. Smolová, M. Jeřábek (2006). Smyslem tohoto projektu bylo pochopit v celé šíři problematiku česko-polské přeshraniční spolupráce a její dopady do území euroregionů. Zabývá se také hodnocením dosažené úrovně česko-polské přeshraniční spolupráce na základě analýzy rozvojových programů na daném území. Součástí je také vlastní terénní výzkum (rozhovory se starosty a experty), na jehož základě analyzuje zkušenosti s dosavadní spoluprací s polskými a slovenskými partnery. V souvislosti s novým plánovacím obdobím 2007 – 2013 je zajímavá publikace Potenciální zaměření přeshraniční spolupráce s polskými a slovenskými regiony s důrazem na nové plánovací období EU 2007 – 2013, autory jsou V. Toušek a kol. (2007). Tento projekt byl uskutečněn v rámci Programu Výzkumu a vývoje Ministerstva pro místní rozvoj ČR a na jejím vypracování se podílely společně řešitelské týmy Olomouce a Brna. Stručně charakterizuje dosavadní vývoj na česko-polské a česko-slovenské hranici, popisuje jednotlivé programy. Práce dále také ukazuje, jakým směrem by se mohla přeshraniční spolupráce ubírat do budoucna, jaký význam má pro obec, euroregion, kraj. Dalším cenným zdrojem informací jsou diplomové práce studentů Přírodovědecké fakulty v Olomouci. Historický vývoj území Těšínského Slezska byl v minulosti mnohokrát problémem sváru mezi oběma stranami. Velmi dobře je zpracován v práci autora J. Lux (2001) postavení a politicko-geografický význam národnostních menšin v ČR a také práce od H. Kostková (2007) polská národnostní menšina – společenský status v regionálně geografickém a historickém kontextu. Dalším zdrojem, kde lze hledat informace o euroregionech a regionálním rozvoji jsou elektronické zdroje, tedy internet. Jedná se hlavně o stránky euroregionů, polských i českých částí. Jejich úplnost je však velice rozdílná i v rámci jednoho euroregionu. Najdeme zde kompletní administrativní podporu pro žadatele o spolufinancování projektů,ale také průběžné 14

výsledky dosavadní spolupráce v rámci Společného Fondu malých projektů (Phare CBC) a na něj navazující Fond mikroprojektů (INTERREG IIIA). Pro doplnění informací o programech byly použity i stránky programu INTERREG IIIA4 a stránky Českého i Polského statistického úřadu. Výrazným zdrojem statistických informací je také Crossborder database5, která byla společně vytvořena Českým statistickým úřadem, Zemským statistickým úřadem Svobodného státu Sasko a Hlavním statistickým úřadem ve Wroclawi, pobočka v Jelení Hoře.

4 5

http://www.interreg3a.cz http://www.crossborderdatabase.de/

15

4. ČESKO – POLSKÉ EUROREGIONY Česko-polské pohraniční oblasti a vývoj přeshraničních kontaktů prošly ve 20. století velkými změnami. Vznik nových států na území rozpadajícího se Rakouska – Uherska po 1. světové válce, posun německo – polské hranice k řekám Odra a Nisa a poválečný transfer německého obyvatelstva z obou stran hranice po roce 1945 výrazně ovlivnily strukturu obyvatelstva. Samostatná česko-polská hranice prodělala od vzniku Československého státu v roce 1918 poměrně složitý vývoj. Definitivní vymezení hranice bylo zakotveno ve Versailské smlouvě z roku 1919. Nejspornější část, území Těšínského Slezska, pak o rok později na základně rozhodnutí velvyslanecké konference v belgickém Spa6. Další výraznou změnou pro region nastala ve 2. polovině 20. století kdy kontakty mezi oběma stranami hranice přísně omezeny a v regionu proběhla rozsáhlá migrace obyvatel. Současně byla integrita území oslabena faktem, že se stal pohraničním územím států Československa a Polska a že přímým mezilidským, institucionálním a obchodním kontaktům mezi oběma stranami hranice bránila politika obou států. Kromě toho se v těchto příhraničních oblastech výrazně odlišovala ekonomicko-sociální struktura.7. Vznik euroregionů v pohraničních oblastech Československé, později České republiky včetně česko-polského pohraničí umožnila až změna politicko-společenských podmínek od počátku 90. let v obou sousedních státech. Do té doby měly česko-polské pohraniční oblasti našich formálně spřátelených až bratrských států velmi omezené vzájemné společenské, ale i hospodářské kontakty na místní a regionální úrovni. Dílčí výjimku tvořila pouze zdejší širší ostravsko-katowická aglomerace, kde bezprostřední kontakt urbanizovaných území, rozsah přeshraničních vazeb spoluobčanů polské národnosti, větší poválečná migrační stabilita zdejšího obyvatelstva doplňovaná např. i rozsahem sledování sousedních televizních programů, zde udržovaly alespoň občanskou přeshraniční komunikaci na určité úrovni. Od počátku 90. let probíhají v pohraničních oblastech obou států zásadní společenské a hospodářské změny, umožňující reálnější společenské, hospodářské přeshraniční i širší mezinárodní kontakty. V jejich rámci je významný rozvoj samosprávných struktur, občanské komunikace, v obou našich státech i v přeshraničním měřítku. Tento trend se začal projevovat od začátku 90.let uzavíráním smluv o přeshraniční spolupráci mezi jednotlivými, většinou územně, vývojově mezi sebou souvisejícími městy nebo obcemi. Zároveň vznikají na obou stranách státní hranice četná Sdružení regionálních samospráv. Po určitém poznání a vývoji 6

Szczyrba Z., Smolová I., Jeřábek M.: Analýza přeshraniční spolupráce v euroregionálních strukturách na česko-polském pohraničí, Olomouc 2006 7 Wahla A., Lednický V., Janečková V.: Euroregionální přeshraniční spolupráce na česko – polské hranici, Ostrava 2001

16

postupně uzavírají přeshraničně územně související sdružení vzájemné smlouvy o své součinnosti, tak vznikají jednotlivé euroregiony. Nyní existuje na česko – polské státní hranici 6 základních česko – polských euroregionů, které mají za sebou několikaletou působnost a na sebe ze strany ČR v podstatě již územně navazují. Geograficky se od západu jedná o euroregion Nisa (1991). Jeho původním smyslem založení bylo vyřešení územní problematiky mezi městy Liberec –polskou Bogatyní a německou Žitavou, jedná se o euroregion trojstranný – česko-polsko-německý. Dále je to euroregion Glacensis (1996), který je územně nejrozlehlejší. Tento euroregion vyplňuje střední, spíše podhorskou a horskou část česko - polského pohraničí, má úzké vazby na města Hradec Králové, Pardubice a polskou Wrocław. Dalším euroregionem je Praděd (1997) s centry v několika svých městech – Vrbno pod Pradědem, Jeseník, Bruntál a v polském Prudniku. Smyslem jeho činnosti je mimo jiné i podpora rozvoje cestovního ruchu v kombinaci hornatých oblastí na české a nížinatých území na polské straně,celkově v území s nízkou vybaveností technickou infrastrukturou. V pořadí čtvrtým je euroregion Silesia (1998) s centry ve dvou přirozených centrech tohoto území – městech Opava Ratiboř. Dalším, pátým česko – polským euroregionem je Těšínské Slezsko (1998). Centry jsou města Český Těšín a polský Cieszyn. Na území tohoto euroregionu probíhají dlouhodobě intenzivní společensko-kulturní kontakty obyvatel, euroregion aktivně přispívá k řešení problematiky dopravy a cestovního ruchu v tomto území. Nejmladším a již česko – slovensko – polským je euroregion Beskydy (2000), zabírající hornaté části Beskyd všech tří států s centry ve městech Frýdek – Místek, Žilina a Bielsko-Biala. Mezi jeho prioritní zájmy patří rozvoj cestovního ruchu a odpovídajících přeshraničních propojení8.

8

Wahla A., Lednický V., Janečková V.: Euroregionální přeshraniční spolupráce na česko – polské hranici, Ostrava 2001

17

Obr. 1. Euroregiony na česko-polská hranici

Zdroj: ČSÚ 2008

4.1 Vymezení a geografická analýzy euroregionu Těšínské Slezsko

4.1.1 Těšínské Slezsko v historickém kontextu Území ERTS představuje v historickém kontextu velice provázané a homogenní území vyznačující se vyšší mírou spolupráce a častějšími přeshraničními kontakty než je tomu ve zbylé části česko-polské hranice. Po staletí se zde prolínaly vlivy polské, české ale před 2. světovou válkou i německé9. Dlouhodobý společenský vývoj, narušený v 2. pol. 20. st. uměle vytvořenou státní hranicí má nesporný vliv na intenzitu a charakter společenských vztahů na

9

Rozhovor s panem Laštůvkou ze dne 6. dubna 2008

18

obou stranách hranice. Pro pochopení základních charakteristik, vztahů a vazeb na uvažovaném území je potřeba si osvětlit spletité a do jisté míry problematické historické souvislosti. Těšínské Slezsko je historickým územím, které se dnes rozkládá po obou březích řeky Olše (polsky Olzy). Ve své minulosti ale nemělo vhodné podmínky k osídlování, tyto nevýhody ovšem vyvažovala výhodná geografická poloha na dálkových komunikačních směrech – z jihu Evropy přes Pováží a Jablunkovský průsmyk a dále Slezskou nížinu do Pobaltí a méně významné propojení Moravské brány s východoevropskými nížinami. Oblast Těšínska patřila v nejstarších dobách pod vládu Velkomoravské říše. Po jejím zániku r. 907 se dostalo do sféry vlivu českých Přemyslovců, kteří se dělili o moc s polskými Piastovci. V 11. století se území na delší dobu ocitlo pod správou polského státu a patřilo do knížectví opolského. Za svébytné území lze považovat Těšínsko zhruba od roku 1290, kdy Piastovec Měško přijal jako první titul těšínského vévody, čímž vymezil a legalizoval dědictví pro svou rodinu a zároveň založil těšínskou linii Piastovců. Měško zavázal Těšínsko v roce 1291 do vojenského svazku s českým králem Václavem II. Trenčínským mírem z roku 1335 se Polsko zřeklo jakýchkoli nároků na Slezsko, čímž se Těšínské knížectví stalo lénem koruny české. Od této doby se také datuje téměř 600 letá sounáležitost celého Těšínska k českým zemím. V období od osmdesátých let 13. století do padesátých let 14. století, což odpovídá době vzniku velké části obcí v níže položených oblastech regionu, dosáhla své vrcholné fáze středověká kolonizace německým obyvatelstvem, doprovázená následnou germanizací. V horské oblasti se ve větší míře projevila až pozdější valašská kolonizace, která probíhala v 16. a 17. století. Tato druhá velká kolonizační vlna je spojená s osídlením vyšších poloh v území a s horským pastevectvím. Posledním mužským potomkem těšínských Piastovců byl Bedřich Vilém, který zemřel v roce 1625. Nárok na toto knížectví po něm měla jeho sestra Alžběta Lukrecie. Ale po její smrti (1653) se Těšínské knížectví stává majetkem Habsburků, kteří byli od roku 1526 zároveň českými králi. Jedním z prvních opatření Habsburků na zdejším území byla rekatolizace zdejšího převážně protestantského obyvatelstva. Významným mezníkem bylo vymření Habsburků po meči a následné zpochybnění nároků Marie Terezie na dědictví. Pruský král Fridrich II. si nárokoval bohaté a průmyslové Slezsko. Při následné válce byla nucena Marie Terezie podepsat v červnu 1742 vratislavský mír, kterým si uvolnila ruce proti dalším útočníkům. Vratislavským mírem získalo Prusko celé Dolní Slezsko, hrabství kladské a velkou část Horního Slezska. Pod českou korunou zůstalo pouze knížectví opavské a 19

krnovské, část knížectví niského (oblast dnešního Jeseníku) a ratibořského (Bohumín) a celé knížectví těšínské. Vratislavským mírem byla v podstatě vymezena dnešní severní hranice českého státu, vyjma Těšínska, které bylo později rozděleno mezi Československo a Polsko. Za vlády Alberta Sasko-Těšínského, jež vlastnil těšínské komorní statky od roku 1766 až do své smrti v roce 1822, se změnilo těšínské knížectví ve významný hospodářský komplex. Zároveň byly položeny základy zdejšího moderního těžkého průmyslu, k čemuž přispěl zejména objev černého uhlí v závěru 18. století. Po Albertovi získal těšínské léno arcivévoda Karel, který založil v roce 1839 železárny v Třinci. Nález a využití černého uhlí změnilo hospodářský charakter oblasti a vyvolalo následné migrační přesuny obyvatelstva. Pro jižní část Těšínska bylo v hospodářství zásadním zlomem založení železáren v Třinci v roce 1839. Do té doby se zde většina obyvatelstva věnovala zemědělství, jižní část Těšínska, zejména obce na Jablunkovsku byly horské pasekářské. Tato oblast populačně stagnovala, protože většina obyvatel se stěhovala do měst za prací v průmyslu. Horské obce zemědělského charakteru populačně stagnovaly, vystěhovalí směřovali především do nových průmyslových středisek, jako byly železárny v Třinci. Většinu zemědělské půdy a lesů vlastnila Těšínská komora, jejíž majetek byl po roce 1918 zkonfiskován československým státem. Další zlom pro Těšínsko nastal v polovině 19. století. Jeho příčinou bylo především zavedení železnice. Jednalo se hlavně o Severní dráhu, která se dostala do Bohumína roku 1847 a dále pokračovala do Krakova a Haliče. Stejně významná byla Košicko-bohumínská dráha (1869-1871) a Báňská dráha, která propojovala místní doly navzájem, doly s železničními tahy a doly s velkými průmyslovými závody. Dobré spojení způsobilo rozvoj ostravsko-karvinských dolů, které se staly jedním z největších a nejmodernějších v celém Rakousko-Uhersku. Výrazný rozvoj začal především od 70. let 19. století. Dobré spojení také umožnilo dovoz kvalitnějších rud (než byly ty místní) a podpořilo rozvoj hutního průmyslu (Třinecké železárny, Hahnovy válcovny). Došlo k rozvoji i chemického průmyslu, který byl spojen s těžbou uhlí (výroba kyselin v Hrušově)10. Silná industrializace, i přes vysoký přirozený přírůstek, způsobila na konci 19. století nedostatek pracovních sil, který byl kompenzován přílivem dělníků a to především z blízké Haliče, která v té době patřila pod Rakousko-Uhersko (téměř 60 tisíc místních Poláků mělo v roce 1910 domovskou příslušnost v Haliči11). Vysoký růst obyvatel dokládají rakouské statistiky, které zaznamenávají v roce 1869

137 733 obyvatel. Tehdy se sčítalo pouze

přítomné obyvatelstvo a národnost byla zjišťována prostřednictvím obcovací řeči. Změna 10 11

http://www.crr.cz/ Uhlíř F.: Těšínské Slezsko, Moravská Ostrava 1946.

20

nastala po vzniku Československa, kdy byla zjišťována národnost podle subjektivního vnímání národní příslušnosti. Byla zjišťována řeč mateřská, proto v roce 1921 dochází k úbytku obyvatel polské národnosti na polovinu

Tab. č. 1: Národnostní struktura československé části Těšínska 1900 - 1930 Rok sčítání 1900 1910 1921 1930

Češi

Poláci

Němci

Ostatní

Dohromady

84 026 35,8 113 319 39,5 177 626 65,1 225 426 68,9

129 686 55,2 139 016 48,5 69 360 25,4 77 309 23,6

20 764 8,9 34 249 12 23 005 8,4 22 013 6,7

263 0,1 120 0 2 981 1,1 2 727 0,8

234 739 100 286 704 100 272 972 100 327 475 100

Pramen: Borák M., Gawrecki J.: Nástin dějin Těšínska, Ostrava 1992

Rozpad Rakouska-Uherska po ukončení 1. světové války umožnil vznik nových států, které se utvářely především na národnostním principu, ale důležitou roli hrála i historická, strategická a ekonomická hlediska, jako v případě Československa na Těšínsku. Hospodářský a dopravní význam Těšínska nedovoloval ani jedné straně ústupky deklarované za války. Spornou oblastí se stala především jeho střední část, která zahrnovala uhelný revír a košickobohumínskou dráhu. Českoslovenští představitelé upozorňovali na význam tohoto území na zabezpečení životaschopnosti Československé republiky (zásoby uhlí, jediné odpovídající spojení se Slovenskem apod.) a za optimální řešení považovali hranici na Visle. Poláci zase vyzdvihovali etnickou příslušnost oblasti, a proto byli ochotni se zříci pouze frýdeckého okresu. Již v listopadu byla vytvořena provizorní hranice Těšínska, ale celý spor vyvrcholil vojenskou akcí československé armády v lednu 1919. Závěrečné rozhodnutí se tak uskutečnilo až na jednání Konference velvyslanců Dohody ve Spa, kde bylo 28. července 1920 rozhodnuto o konečném rozdělení Těšínska do dnešní podoby. K územním změnám došlo i v době těsně před 2. světovou válkou. Při odstoupení pohraničních oblastí Německu byla na základě tzv. Ultimáta polské vlády předána Polsku velká část českého Těšínska. Už v prvním dni války, 1. září 1939, bylo celé Těšínské Slezsko obsazeno německou armádou a začleněno do Německé říše. Po porážce Německa v roce 1945 došlo k obnovení sporu o průběh státní hranice na Těšínsku.

21

Po 2.světové válce došlo k dalšímu úbytku obyvatelstva způsobeného odsunem Němců. Obnovovaný a rozvíjející průmysl nutně potřeboval nové pracovní síly a vzhledem k existenci československého státu tak došlo k nové vlně přistěhovalých ze Slovenska. Mezi těmito migranty měli největší zastoupení obyvatelé nejzaostalejších oblastí Slovenska především z Oravy, Pováží a ze středního a východního Slovenska. Díky preferenci těžkého průmyslu došlo hlavně v 50. letech k zesílení přistěhovalectví do průmyslových středisek Těšínska. Migrační vlna vrcholící na přelomu 50. a 60. let zapříčinila výrazný procentuální úbytek polského obyvatelstva (hlavně ve velkých průmyslových sídlech). Počátkem let sedmdesátých již došlo k jejímu zvolňování. Příčinou bylo omezování těžby uhlí a ztráta výsadního postavení regionu související s rozvojem jiných průmyslových oblastí12. Po roce 1989 nastaly v obou zemích významné společenské změny. Došlo k odstranění nepropustnosti hranice, což nepochybně velkou měrou přispělo k aktivizaci celospolečenských kontaktů. Nově se začala vytvářet síť sociálních a obchodních vazeb po obou stranách. Zvyšující se intenzita přeshraniční spolupráce vyústila v roce 1998 založením Euroregionu Těšínské Slezsko. Česká část území euroregionu se rozkládá na území Moravskoslezského kraje, konkrétně se jedná o celý okres Karviná a východní část okresu Frýdek-Místek. Polská část území zahrnuje celý powiat (okres) cieszyński, dále z powiatu Bielsko-Biala obce Jaworze a Jasienica, z powiatu wodzislawskiho je to obec Godów a powiat miejski Jatrzębie Zdrój.

12

Kostková, H.: Polská národnostní menšina – společenský status v regionálně geografickém a historickém kontextu, Olomouc 2007

22

Tab. č. 2: Členové Euroregionu Těšínské Slezsko v roce 2007 Česká strana 1. Regionální sdružení pro česko-polskou spolupráci Těšínského Slezska a) Svaz obcí Karviná 1. Albrechtice 7. Doubrava 12. Petrovice u Karviné 2. Bohumín 8. Havířov 13. Petřvald 3. Český Těšín 9. Horní Suchá 14. Rychvald 4. Chotěbuz 10. Karviná 15. Stonava 5. Dětmarovice 11. Orlová 16. Těrlicko 6. Dolní Lutyně b) Regionální rada rozvoje a spolupráce se sídlem v Třinci 17. Bystřice nad Olší 22. Komorní Lhotka 18. Dolní Tošanovice 23. Řeka 19. Hnojník 24. Ropice 20. Horní Tošanovice 25. Smilovice 21. Jablunkov 26. Střítěž c) Sdružení obcí Jablunkovska 31. Bocanovice 36. Hrčava 32. Bukovec 37. Jablunkov 33. Dolní Lomná 38. Košařiska 34. Horní Lomná 39. Milíkov 35. Hrádek 40. Mosty u Jablunkova

27. Třanovice 28. Třinec 29. Vělopolí 30. Vendryně

41. Návsí 42. Nýdek 43. Písek 44. Písečná 45. Vendryně

Polská strana 2. Stowarzyszenie Rozwoju i Wspołpracy Regionalnej "Olza" a) Obce 1. Brenna 7. HaŜlach 12. Skoczów 2. Chybie 8. Istebna 13. Strumień 3. Cieszyn 9. Jasienica 14. Ustroń 4. Dębowiec 10. Jastrzębie Zdrój 15. Wisła 5. Godów 11. Jaworze 16. Zebrzydowice 6. Goleszów b) Okresy Cieszyński Zdroj: GUS 2007, http://euroregion.inforeg.cz/

23

Obr. č. 2: Mapa Euroregionu Těšínské Slezsko v roce 2007

Zdroj: GUS 2007

24

4.1.2 Fyzicko-geografická charakteristika

4.1.2.1 Reliéf Podle regionálně geomorfologického třídění georeliéfu České republiky náleží celý okres do provincie Západní Karpaty. Severní část řadíme do soustavy Vněkarpatských sníženin, podsoustavy Severních Vněkarpatských sníženin a do celku Ostravská pánev. Severovýchodní část pánve tvoří Karvinská plošina. Široká niva Olše ji odděluje od západněji položené Orlovské plošiny rozkládající se mezi Petřvaldem, Orlovou a Karvinou. Tuto plošinu na jihu lemuje protáhlá Havířovská plošina. Obě plošiny se vyvinuly na čtvrtohorních usazeninách Ostravské pánve a mají plochý polygenetický georeliéf. Horniny fundamentu Českého masivu vystupují na povrch jen ve dvou drobných výchozech u Orlové (karbon – vestfál, namur), ale v hloubce tvoří podloží celého okresu. V karbonských sedimentech jsou ložiska černého uhlí. Sedimenty Vnějších Západních Karpat tvoří dvě na sobě spočívající jednotky, slezskou a podslezskou. Většinu povrchu terénu v okrese pokrývají čtvrtohorní usazeniny. Jsou tu sedimenty ledovcové (glaciální série), fluviální, proluviální, lakustrinní, eolické a svahové. Nejvýznamnější jsou sedimenty z doby elsterského a sálského zalednění. Ve středním pleistocénu byla totiž velká část okresu opakovaně pokryta ledovcem. Na území euroregionu je dále zastoupená Podbeskydská pahorkatina se střední nadmořskou výškou 353 m. Podbeskydská pahorkatina se na území euroregionu dělí na dva podcelky, Těšínskou pahorkatinu s povrchem ve střední nadmořské výšce 322 m a na malý severní výběžek tektonické sníženiny Třinecké brázdy jižně od vodní nádrže Těrlicko. Srázné severní čelo Moravskoslezských Beskyd lemuje nižší terén podsoustavy Západobeskydského podhůří, které v euroregionu zastupuje celek Podbeskydská pahorkatina. Při úpatí severního okrajového svahu Moravskoslezských Beskyd leží Třinecká brázda ( střední nadmořská výška 360 m). Členitější terén představuje Těšínská pahorkatina (střední nadmořská výška 322 m) na východě na horninách slezské jednotky pokrytými horninami glaciální série pleistocenního pevninského zalednění. Fluviální štěrky leží na plošině mezi údolími Stonávky a Olše. Většinou jsou zakryty sprašovými hlínami. Stejnou výškovou polohu (20 – 25 m nad dnešními nivami) má relikt štěrků Lučiny jižně od Havířova. Tyto sedimenty vznikly po ústupu elsterského ledovce, ale před vytvořením tzv. Stonavského jezera. Údolí řek jsou lemována pleistocéními říčními terasami, mnohde překrytými sprašovými hlínami. Značný rozsah mají údolní a poříční nivy. Spodní souvrství niv tvoří wurmské fluviální štěrky. Na

25

nich leží holocenní povodňové hlíny. Mimořádně velký rozsah na území euroregionu mají antropogenní sedimenty různého původu. Jsou to sedimenty navážek, těžebních a průmyslových hald, plochých deponií, zejména v poddolovaných oblastech. Velké plochy zabírají sedimenty tvořené komunálním odpadem. Podle fyzicko-geografické regionalizace slezského vojvodství (Kondracki,1998)13 můžeme polskou část zařadit do provincie Západních Karpat. Severní část kolem obce Chybie až na jih po Skoczów řadíme do podprovincie Severní Podkarpatí, makroregion Osvětimská kotlina a mezoregion Údolí Horní Wisly. Rozkládá se na území 530 km2. Na jih od této oblasti se rozkládá mezoregion Podgórze Wilamowickie. Zvedá se o 30 – 70 m nad údolí řeky Wisly. Na povrch zde vystupují čtvrtohorní útvary přikryté spraší. Díky tomu se na území vytvořila dobrá půda, což přispívá k rozvoji zemědělství. Na jih od Údolí Horní Wisly se nachází oblast náležící do podprovincie Vnější Západní Karpaty, makroregionu pohoří Západní Beskydy a mezoregionu Pohoří Slezské. Slezské pohoří se skládá převážně z flyše. Nadmořská výška dosahuje max. 520 m n. m., průměrná výška činí mezi 280-450 m n. m. Charakteristickým znakem jsou zde kuželovité naplaveniny, tvořené řekami vyvěrajících z hor do rovinného terénu (Wisla). V této podprovincii se ještě nachází makroregion Západní Beskydy s mezoregionem Slezské Beskydy. Charakteristické je poměrně časté vystupování skalního podloží na povrch. K roku 2006 bylo evidováno 220 jeskyň a skalních útvarů o celkové délce 6483,5 km14.

4.1.2.2 Klima Téměř celá oblast náleží podle E. Quitt (1971), do mírně teplé oblasti, která je zde charakterizována dlouhým teplým a mírně suchým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem a krátkou mírně teplou a velmi suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky (průměrně 50 až 60 dní za rok). Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje nejčastěji v rozmezí 7,5 až 8,5 °C a průměrný roční úhrn atmosférický srážek dosahuje 600 až 700 mm. K jihovýchodu a v Jablunkovské brázdě se pak s rostoucí nadmořskou výškou mírně teplá klimatická oblast stává chladnější a vlhčí a velmi rychle je v horské oblasti vystřídána chladnou klimatickou oblastí. Je charakterizovaná krátkým, mírně chladným a vlhkým létem a velmi dlouhou , mírně chladnou zimou, která je vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky.

13 14

http://przyroda.katowice.pl/starawww/podzial_fizycznogeograficzny.html Sosna, W.: Śląsk Cieszyński : geografia i przyroda, Cieszyn 1997

26

Území polské části euroregionu bychom mohli zařadit podle klasifikace W. Wiszniewskiego i W. Chełkowskiego do tzv. Regionu Karpacki s tím že okres JarstrzabieZdroj a Godów zasahují do regionu Lubusko – Dolnośląski15. Na území polské části se průměrná roční teplota pohybuje mezi 6-7 °C. Nejvyšších průměrných teplot je dosahováno v severozápadní části, kde je průměrná roční teplota v průměru o 1 °C vyšší. Naopak nejnižší teploty najdeme v podhůří Slezských Beskyd na jihu regionu kde mohou roční průměry klesnout až ke 4 °C Co se týče mrazivých dnů tak největší výskyt můžeme hledat opět na jihu především v okolí obcí Wisla a Istebna. Je to v průměru 85 dní. Pravým opakem je pak oblast okresu Jarstrzabie-Zdroj s průměrně 25 dny16. Celkově jsou pak pro rozvoj průmyslu lepší podmínky na severozápadě regionu než na hornatém jihu.

4.1.2.3 Vodstvo Území euroregionu náleží k úmoří Baltského moře. Největší tok, řeka Odra, tvoří jeho severozápadní hranici. Je zregulována a ohrazována, pouze mezi Starým Bohumínem a Kopytovem, na hranici s Polskem, je zachováno několik meandrů. Celým okresem protéká řeka Olše, která ústí do Odry u Kopytova. Olše pramení na území Polské republiky, severovýchodně od obce Istebná ve výši 820 m. Na území České republiky vtéká nad Bukovcem a území euroregionu opouští pod Bohumínem. Její levostranné přítoky odvodňují severní část Jablunkovského mezihoří (např. potok Lísky) a severovýchodní část Lysohorské hornatiny (Lomná, Kopytná, Tyra, Ropičanka, Stonávka). Pravostranné přítoky odvodňují západní část Slezských Beskyd (Hluchová, Radvanov a další poměrně krátké toky). Řeka Olše v některých úsecích vytváří společnou hranici. Jedná se o úsek počínající nad ústím Ropičanky po Karvinou, od ústí Petrůvky (Piotrówka) k Věřnovicím a úsek pod Věřnovicemi po ústí Olše do Odry. Celková plocha povodí Olše měří 1120 km2, z toho na území České republiky 675 km2 (asi 60% povodí Olše). V okrese Karviná ústí do Olše zprava (u hranic s Polskem) Petrůvka a Šotkůvka (Szotkówka), zleva Stovnávka. Na Stonávce byla vybudována přehradní nádrž Těrlicko, která je součástí vodohospodářské soustavy povodí Odry. Zajímavými vodními útvary v Moravskoslezských a Slezských Beskydech jsou malé vodní nádrže (klauzy), které ke konci 19. a počátkem 20. století sloužily k plavení dříví. I když tyto malé nádrže přestaly plnit své původní poslání, některé z nich se zachovaly. Jedná 15 16

Serwecuńska, D.: Warunki klimatyczne, Katowice 2003 http://przyroda.katowice.pl/starawww/temperatura.html

27

se např. v povodí Olše (řeka Hluchová). Mají specifický hydrologický režim, jsou dlouhodobou součástí krajinných fragmentů a kulturně-technickou památkou na jednu z etap rozvoje lesního hospodářství v hornatinách Západních Beskyd. V několikakilometrovém úseku na jihozápadním okraji Havířova protéká řeka Lučina. Meandrující úsek je chráněn jako přírodní památka Meandry Lučiny. Nejdůležitější řekou na polské straně je jednoznačně řeka Wisla. Na polském území Euroregionu protéká městy Wisła, Ustroń, Skawina, Skoczów, Strumień a v obci Goczałkowice - Zdrój tvoří Goczałkowické jezero. Má rozlohu 3200 ha a objem 168 miliónů km3. V současnosti slouží jako zdroj pitné vody pro oblast Horního Slezska, zejména pro průmyslovou oblast Katowice – Gliwice. Turistický ruch je omezen z důvody obavy zhoršení kvality vody rozvířením sedimentů usazených na dně jezera. Území je charakteristické především četnými písčitými terasami s nevelkými naplaveninami a velkým množstvím chovatelských nádrží. Mezi nejvýznamnější přítok na území regionu patří Brennica. Pramení v obci Brenna v nadmořské výšce 790 m n. m. Má délku 16,8 km a vlévá se do Wisly asi 2,5 km jižně od Skoczowa.

4.1.3 Socioekonomická charakteristika

4.1.3.1 Obyvatelstvo Počet obyvatel v ERTS k 1. lednu 2006 činil 656 735 obyvatel. Česká část tvoří v rámci vyšší správní jednotky jak rozlohou tak i počtem obyvatel rozhodně větší část než území polské. V české části je patrný větší podíl městské populace v porovnání s Moravskoslezským krajem, díky menšímu počtu sídelních jednotek s velkým počtem obyvatel, což je do jisté míry způsobeno na jihu území složitou orografií, která podmiňuje koncentraci obyvatel do větších měst a na severu velkými průmyslovými centry. Ve městech žije nejvíce obyvatel ve správním obvodu Bohumín (100) a Český Těšín (nad 90 %), nejméně obyvatel (do 35 %) žije ve správním obvodu Jablunkov. Avšak v polské části je rozdíl ještě markantnější. Je to dáno tím, že slezské vojvodství je průmyslově vyspělé, avšak průmyslové centra se většinou nevyskytují (s výjimkou Jastrzebie-Zdroj) na polské části euroregionu, kde převládá roztroušená sídelní struktura s menším počtem větších obcí. Česká část ERTS svou hustotou výrazně převyšuje průměr Moravskoslezského kraje. Jde o oblast nadprůměrně zalidněnou, což je dáno historickou koncentrací těžkého průmyslu v oblasti, díky němuž region v průběhu 19 a 20. století zaznamenával trvalý nárůst

28

obyvatelstva. Naopak polská část ERTS má hustotu obyvatelstva nepatrně nižší než je průměr vyšší samosprávní jednotky, avšak tento rozdíl není tak markantní jak v české části. Pokud porovnáme obě části ERTS zjistíme, že v české části je výrazně vyšší hustota zalidnění než v polské části. Tab. č. 4: Rozloha a počet obyvatel v administrativních jednotkách české a polské části v roce 2006

Území

Rozloha v km2

absolutně

5427

1 250 769

763

Moravskoslezský kraj Česká část euroregionu Slezské vojvodství Polská část euroregionu

Počet obyvatel Podíl městské populace na celkové populaci v%

na 1 km2

Ženy na 100 mužů

76,7

230,7

102,3

351 606

81,5

460,7

103,1

12 331

4 685 775

78,9

380

103,4

967

296274

57,4

306,3

105,8

Zdroj: ČSÚ 2006, GUS 2006

Co se týče věkové struktury, tak česká část odráží celorepublikový trend v procesu, kdy dochází k nárůstu obyvatel ve skupině 65 a více na úkor zbylých dvou a tím pádem ke stárnutí populace. Tento jev je více viditelný v české části, polská část, především pak ta v euroregionu vykazuje hodnoty poněkud příznivější, což je dáno výrazným náboženským založením místních obyvatel a také venkovským typem osídlení. Tab. č. 5: Počet obyvatel podle věkových skupin ve vybraných administrativních jednotkách v roce 2006 Území

Absolutně

do 15 let

15-64

65 a více

v % k počtu obyvatel Moravskoleszký kraj

1 250 769

15

71,6

13,4

česká část euroregionu Slezské vojvodství polská část euroregionu

351 606 4 685 775 305 129

14,6 14,7 16,5

71,5 72 71,5

13,9 13,3 12

Zdroj: GUS 2006

Region se vyznačuje výrazně záporným migračním saldem, což je do jisté míry charakteristické pro celou česko-polskou hranici. Nepříznivá situace, která se odráží

29

v ukazatelích o celkové migraci a růstu populace, kombinovaná s rostoucím stárnutím populace, vede ke změnám věkové struktury a k nárůstu populace v poproduktivním věku. Možným následkem tohoto jevu může být pokles hospodářské činnosti a bohatství společnosti. Polská strana je typickým turistickým centrem, zejména pak oblast Slezských Beskyd. Tomu také odpovídají ubytovací kapacity, které se zdají být na dostatečné úrovni pro běžnou klientelu. Avšak v roce 2008 bude lyžařské centrum Kubalónka hostit Evropské olympijské zimní hry juniorů, pro jehož účely se bude muset ubytovací kapacita ještě navýšit.17 Aktuální situaci v oblasti intenzity turistického ruchu, přirozeného přírůstku a salda migrace nám podávají Příloha č. 1 a 2 zařazených na konci této práce.

Tab. č. 6: Přirozený pohyb obyvatelstva a saldo migrace v ERTS v roce 2006

Území

Živě narození

Zemřelí

Podíl nezaměstaných ve skupině obyvatel ve věku 15-64 let

Přirozený přírustek

Manželsví

Saldo migrace

na 1000 obyvatel Česká část

9,4

10,4

11,5

-1

4,9

-1,8

Polská část

10,2

8,5

6,5

1,7

6,4

-1,5

Zdroj: GUS 2006

Tabulka č. 7 zobrazuje populační změny obyvatelstva v daném území za 4 různé období. Prakticky u všech je vidět, že v roce 1991 dosahoval přirozený přírůstek kladných hodnot. Situace se ale s postupem času změnila. Změnil se životní styl obyvatel, kdy s lepším přístupem ke vzdělání mnoho mladých párů odkládá rodičovství do pozdějšího věku. S výjimkou správního obvodu Jablunkov nebyla v roce 2006 nikde zaznamenána kladná hodnota.V obvodě Jablunkov je to dáno vysokým počtem věřícího obyvatelstva. Co se týče pohybu obyvatelstva stěhováním, tak situace se po roce 1991 poněkud zklidnila, už nedochází k tak vysokým migracím, kdy v roce 1991 prakticky všechny obvody, kromě Jablunkova zaznamenaly poměrně vysoký úbytek čí nárůst obyvatelstva. V posledních letech však dochází k prudkému úbytku obyvatelstva z obvodu Orlová z důvodu stěhování.

17

Rozhovor se starostou Wisły panem Ireneusz Szarzec

30

Z celkového přírůstku pak nejvíce obyvatel dlouhodobě ztrácí obvod Orlová, následovaná obvodem Karviná, naopak obvod Jablunkov se po celou dobu držel v kladných číslech i když v poslední době ztratil vinou úbytku obyvatelstva stěhováním. Tab. č. 7: Pohyb obyvatelstva v české části v daném období na 1000 obyvatel oblast

Bohumín

Český Těšín

Havířov

Jablunkov

Karviná

Orlová

Třinec

období 1991 1997 2003 2006 1991 1997 2003 2006 1991 1997 2003 2006 1991 1997 2003 2006 1991 1997 2003 2006 1991 1997 2003 2006 1991 1997 2003 2006

přirozený přírůstek 0,16 -2,61 -4,76 -1,3 3,63 1,32 0,42 -0,6 3,37 -1,2 -1,78 -0,06 4,03 1,85 -0,49 0,41 0,66 -2,05 -2,37 -2,93 3,97 -1,41 -2 -1,9 2,84 -2,25 -2,88 -1,2

přírůstek stěhováním 4 0,13 3,08 0,4 -3,87 -4,41 -0,84 -2,5 2,59 0,07 -0,55 -1,17 1,12 2,77 1,37 -1,57 -7,76 -2,37 -1,79 -1,52 -4,4 0,67 -3,26 -9,13 -3,14 0,02 1,41 1,48

celkový přírůstek 4,16 -2,48 -1,68 -0,9 -0,24 -3,09 -0,42 -3,1 5,96 -1,13 -2,33 -1,23 5,15 4,62 0,88 -1,16 -7,1 -4,42 -4,16 -4,45 -0,43 -0,74 -5,26 -11,03 -0,3 -2,23 -1,47 0,28

Zdroj: ČSÚ

V polské části si můžeme všimnout velkého nárůstu obyvatel přistěhováním v obcích Jasienica a Jaworze. Je to z důvodu dobré dostupnosti k nejbližšímu většímu městu Bielsko – Biala, se kterým sousedí. V powiatu cieszyńskim byly záměrně vybrány dvě obce, které zaujímají v oblasti opačný charakter. Ciezsyn je přirozené centrum oblasti s nízkým přirozeným přírůstkem, kdežto Istebna je typická horská obec, s vysokým podílem věřícího

31

obyvatelstva a tradičním neuspěchaným životním cyklem, což se významnou měrou projevuje na přirozeném přírůstku.

Tab. č. 8: Pohyb obyvatelstva v polské části v daném období na 1000 obyvatel oblast Powiat cieszyński Cieszyn Istebna Jasienica Jaworze Powiat m.Jastrzębie-Zdrój Godów

období 2002 2006 2002 2006 2002 2006 2002 2006 2002 2006 2002 2006 2002 2006

přirozený přírůstek 0,9 3,1 -1,2 -1,1 5,5 4,9 3,3 5,7 -1,1 -1,5 3,3 2,9 -0,3 0,2

přírůstek stěhováním 1,4 0,7 -2,4 -0,5 -1,3 -1,1 7,4 9,7 11,1 15,0 -7,3 -8,3 3,9 6,1

celkový přírůstek v p. b. 2,3 3,8 -3,6 -1,6 4,2 3,8 10,7 15,4 10 13,5 -4 -5,4 3,9 6,3

Zdroj: GUS 2006

4.1.3.2 Průmysl České území představuje kompaktní prostor s obcemi dvou okresů – Karviná s naprosto převažujícím průmyslovým potenciálem a východní polovina okresu Frýdek – Místek s podhůřím a horami Moravskoslezských a Slezských Beskyd, což představuje i funkčně vzájemnou provázanost jádra průmyslové oblasti se zázemím pracovních sil i rozsáhlým rekreačním potenciálem. Polské území navazuje na českou část pouze územím okresu Cieszyn, tedy převážně horami Slezských Beskyd, avšak na českou průmyslovou část navazuje pouze malý prostor s průmyslovým Jastrzebie Zdroj. Určitá anomálie je v tom, že průmyslové strukturálně shodné území západní části Rybnicka v rámci tvořících se ER našlo napojení na osu Opava – Raciborz v EU Silesia (zřejmě v orientaci Poláků bylo historické vymezení dřívějšího Těšínské Slezska dosud v podvědomí silně zakódováno důležitějším kritériem)18.

18

Kusz, A.: Spolupráce Horního Slezska s Těšínskem, Opavskem a severní Moravou, Olomouc 2004

32

V hospodářské části úvahy o spolupráci narážejí na určité střety – po obou stranách hranice vysoká nezaměstnanost a konkurenční vztahy ve výrobní sféře. Silně zanedbána je při tranzitní poloze a styku tří států silniční síť. Podařily se jen určité akce k otevření turistických cyklistických stezek, snahy na české straně o potřebné technické vybavení v Beskydech narážejí na trvalý odpor ochranářských organizací. Podíl zaměstnanosti v zemědělství v české části euroregionu je ve srovnání s Moravskoslezským krajem nižší, přičemž naopak zaměstnanost v průmyslu je vyšší v české části euroregionu což svědčí o vyšší „průmyslovosti“ regionu.

Tab. č. 9: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví ekonomické činnost ve vybraných administrativních jednotkách k 1.3.2001 území

zemědělství

průmysl

služby

Moravskoslezský kraj

1,8

43,2

55

Česká část euroregionu

1,1

45,9

52,8

Zdroj: ČSÚ 2001

V polské části dochází k úpadku tradičního hornictví, metalurgie a příbuzných odvětví. Co se týče zemědělství, tak výrazný procentuální podíl má obec Dębowiec, kde podíl EAO v primárním sektoru činí 30,6%, což je částečně dáno málo rozvinutým průmyslem, ale také historicky úrodnými půdami v podhůří Slezských Beskyd. Jako průmyslově nejvyspělejší bychom mohli označit obec Chybie, kde se sekundární sektor podílí na zaměstnaností 52%. Je zřejmé, že v terciárním sektoru budou hrát prim obce nacházející se v turisticky vyhledávaných oblastech Slezských Beskyd. Patří mezi ně především Istebna 73,8% a hned sousedící Wisła 74%, ale také Zebrzydowice 84,1%19.

Tab. č. 10: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví ekonomické činnost ve vybraných administrativních jednotkách k 31.12.2002 území

zemědělství

průmysl

služby

Slezské vojvodství

0,8

45,8

53,4

Polská část euroregionu

1,2

48,9

49,9

Zdroj: http://www.crossborderdatabase.de

19

Dostupné z http://www.crossborderdatabase.de/CBFDSite/cz/NaviThemaPL-CZ.htm

33

V oblasti činnosti je za dané období zaznamenán nejvýraznější propad u průmyslu, celých 16 p. b. Hlavní příčinou je restrukturalizace a orientace trhu na jiné odvětví. Pokles sledujeme taky u zemědělství. Celkově je region charakterizován přesunem obyvatelstva do terciérní sféry, zejména pak do oblasti obchodu, stravování a ubytování. Tabulka č. 11: Zaměstnanost podle ekonomické aktivity obyvatel v české části euroregionu v letech 1991 a 2001 v %. oblast činnosti

1991

2001

rozdíl v p.b.

zemědělství a lesnictví průmysl stavebnictví obchod, stravování, ubytování doprava, pošty, telekomunikace sociální činnosti ostatní odvětví nezjištěné odvětví

5,8 49,7 5,2 9,2 5,9 11,4 9,2 3,6

1,1 33,7 5,9 15,3 6,1 16 9,9 12

-4,7 -16 0,7 6,1 0,2 4,6 0,7 8,4

Zdroj: ČSÚ 2001

Moravskoslezský kraj patří dlouhodobě k regionům s vysokou nezaměstnaností. Je to důsledek ekonomicko-sociálních přeměn v národním hospodářství České republiky v devadesátých letech 20. století. Zejména v historicky silném postavení těžkého průmyslu v kraji docházelo jeho útlumem k zrychlenému uvolňování pracovních sil, pro které však nevznikal potřebný počet pracovních míst. Část těchto pracovních sil přešla do důchodu a z neumístěných na trhu práce narůstaly počty nezaměstnaných. Od roku 1995 s výjimkou meziroční stagnace v roce 2001 stoupal v kraji soustavně jejich počet a rostla míra nezaměstnanosti. Dle správních obvodů ORP měly v roce 2003 nejvyšší míru registrované nezaměstnanosti obvody Karviná 21,43 % a Orlová 21,08 %. Nad 18 % měly míru registrované nezaměstnanosti ještě obvody Havířov 18,95% a Český Těšín 18,76%. Trvale nejnižší hodnoty vykazují ORP Jablunkov 16,13% a Třinec 14,92%. Podle počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo má nejvíce uchazečů obvod Havířov 361,9. Pokud budeme porovnávat míru nezaměstnanosti v polské a české části podle okresů (powiatů) k roku 2001, tak jednoznačně nejlépe je na tom okres Frýdek – Místek 13,6%. Následují okresy Cieszyński 17,1%, Wodzisławski 18,6% a Karviná 18,7%. Naopak nejhorší situace je dlouhodobě v městském okrese Jastrzębie Zdrój 21,9%20. V detailnějším srovnání 20

http://www.liberec.czso.cz/

34

nám brání odlišné zjišťování statistických dat v polském území (registrovaní nezaměstnaní). Z tohoto důvodu se obr. č. 3 týká pouze polského území a data jsou přepočítány podle polských statistik.

Obr. 3: Podíl nezaměstnaných ve skupině obyvatelstva ve věku 15-64 let v polské části ERTS v roce 2006

V procentech 3,7 - 5,4 5,5 - 6,1 6,2 - 7,5 7,6 a ví ce

Zdroj: GUS 2006

Průmyslové zóny Moravskoslezský kraj a v něm ležící ERTS od 19. stol. patřil a stále v současnosti patří mezi nejdůležitější průmyslové regiony střední Evropy a tomu také odpovídá vznik početných průmyslových zón, které z původního hutního těžkého průmyslu pomalu přecházejí na strojírenský průmysl. 35

Tab. č. 12: Průmyslové zóny v české části ERTS v roce 2006 Zastavěno nebo Průmyslová zóna

Obec

Okres

Rozloha

smluvně

v ha

obsazeno v ha

v%

K dispozici v ha

Průmyslová a logistická Horní zóna Tošanovice – Tošanovice Třanovice

FrýdekMístek

67

0

0

67

Průmyslová a logistická zóna Tošanovice – Třanovice

Třanovice

FrýdekMístek

47

0

0

47

Orlovská průmyslová a podnikatelská zóna s.r.o.

Orlová

Karviná

21,3

0

0

21,3

Karviná –Nové Pole II

Karviná

Karviná

9

0

0

9

Český Těšín Karviná

12

12

100

0

Český Těšín – Pod Zelenou Karviná – Nové Pole

Karviná

Karviná

48

48

100

0

Venkovská průmyslová zóna Třanovice

Třanovice

FrýdekMístek

29

29

100

0

Třinec – Baliny

Třinec

Třinec

20

20

100

0

50%

144,3

Celkem Zdroj: http://www.kr-moravskoslezsky.cz/

Na území regionu je historicky daná koncentrace těžkého hutního průmyslu specializujícího se na těžbu uhlí a černou metalurgii. Hutnické obory prošly v 90. letech rozsáhlou restrukturalizací, kdy řada podniků musela investovat do modernizace způsobu výroby. Jednoznačně největším zaměstnavatelem v regionu je společnost OKD a.s. Firma zaměstnávala 20 096 zaměstnanců a vykázala zisk 60 mil. Společnost se zabývá těžbou kvalitního černého uhlí s nízkým obsahem síry, těžbou, zpracováním a prodejem uhlí. Největší firmou podle zisku se sídlem v euroregionu jsou Třinecké železárny a.s. s počtem zaměstnanců 6602. Společnost se specializuje na výrobu železa, oceli, feroslitin, plochých výrobků a koksárenských produktů a tváření výrobku za tepla a vykázala zisk 509 mil21.

21

Údaje za počet zaměstnanců a zisk jsou uvedeny za rok 2001, dostupné z http://www.hbi.cz/

36

4.1.3.3 Hraniční přechody Česká i Polská republika vstoupila v roce 2007 do Schengenského prostoru, čímž došlo ke zrušení běžných kontrol na hranici, avšak hranice států zůstaly zachovány. V současné situaci se může hranice překračovat v jakémkoliv místě, ale mnohdy je tato možnost ovlivněna existující dopravní sítí. Jedním z cílů Euroregionu je zvýšení počtu hraničních přechodů jakožto jedné z podmínek rozvoje spolupráce mezi oběma státy. Jedním z nejočekávanějších projektů je „Zahrada dvou břehů“, který se bude realizovat v Českém Těšíně – Ciezsynie. Spočívá v tom, že bude vystavěna soustava mostů přes řeku Olši, která významně přispěje ke zlepšení prostupnosti hranice na území města a jeho dalšímu rozvoji. Na konci této kapitoly je přiložená mapa silničních a železničních hraničních přechodů na území Euroregionu, která názorně vystihuje soustředění hraničních přechodů do severní části Euroregionu, což je logicky dáno náročnými orografickými podmínkami v jižní části.

Tab. č. 13: Silniční hraniční přechody na území Euroregionu Těšínské Slezsko Hraniční přechod

Rozsah dopravy

Provozní doba nepřetržitá, B - 1.4.31.10., N - do 3,5 tuny největší povolené hmotnosti nepřetržitá, N - do 7,5 tuny největší povolené hmotnosti

Bukovec - Jasnowice

P,C,M,OA,B,N

Horní Lištná - Leszna Górna

P,C,M,OA,B,N

Český Těšín - Cieszyn

P,C,M,OA

nepřetržitá

Chotěbuz - Cieszyn

P,C,M,OA,B,N

nepřetržitá

Dolní Marklovice - Marklowice Górne

P,C,M,OA,N

Závada - Golkowice

P,C,M,OA,N

Bohumín – Nowe Chalupki

P,C

nepřetržitá

Bohumín - Chalupki

C,M,OA,B,N

nepřetržitá

nepřetržitá, N - do 3,5 tuny největší povolené hmotnosti nepřetržitá, N - do 3,5 tuny největší povolené hmotnosti

Druhy dopravy: P - pěší, C - cyklisté, M - motocykly, OA - osobní automobily, B - autobusy, N - nákladní doprava, Zdroj: Szczyrba Z., Smolová I., Jeřábek M.: Analýza přeshraniční spolupráce v euroregionálních strukturách na česko-polském pohraničí, Olomouc 2006, upraveno podle www.mvcr.cz

37

V letech 2001 a 2002 byla vypracována společná česko-polská modelová studie překračování hranic v roce 2005 s názvem Border crossing, z které vycházely plány na vybudování nových přechodů nebo rekonstrukce stávajících.

Tab. č. 14: Hraniční přechody na území Euroregionu Těšínské Slezsko určené výhradně pro malý pohraniční styk Hraniční přechod Hrčava - Jaworzynka Malý Stožek – Stožek Beskydek - Beskidek Kojkovice - Punców Karviná Ráj II - Kaczyce Górne

rozsah dopravy P, C, M do 50 ccm, ZT P, C, M do 50 ccm, ZT P, C, M do 50 ccm, ZT P, C, M do 50 ccm, ZT P, C, M, OA, ZT

Druhy dopravy: P - pěší, C - cyklisté, M - motocykly, OA - osobní automobily, ZT - zemědělská vozidla. Zdroj: Szczyrba Z., Smolová I., Jeřábek M.: Analýza přeshraniční spolupráce v euroregionálních strukturách na česko-polském pohraničí, Olomouc 2006, upraveno podle www.mvcr.cz

Oblast Slezských Beskyd skýtá obrovské možnosti pro rozvoj turistického ruchu. Jednou z možností jak zpřístupnit turistům krásy regionu je formou budování sportovněnaučných turistických stezek. Jednou z nově vybudovaných je turistická stezka podle nejznámějšího místního zbojníka Ondráše

Tab. č. 15: Turistické stezky na území Euroregionu Těšínské Slezsko Hraniční přechod Hrčava Trojmezí - Jaworzynka Trójstyk

druh provozu P,C,L

Hrčava – Jaworzynka Bukovec - Istebna Velký Stožek - Stožek

P,C,L, voz P,C,L P,C,L

Nýdek - Wielka Czantorja

P,L

Nýdek - Cisownica

P,C,L

Karviná Ráj II - Kaczyce Górne Karviná Ráj I - Kaczyce Dolne

P,C,L P,C

Petrovice u Karviné - Kempy - Jastrzebie Ruptawa

P,C,L

Petrovice u Karviné - Skrbensko

P,C,L

Druhy dopravy: P - pěší, C - cyklisté, L - lyžaři, voz. - uživatelé ekologických invalidních vozíků Zdroj: Szczyrba Z., Smolová I., Jeřábek M.: Analýza přeshraniční spolupráce v euroregionálních strukturách na česko-polském pohraničí, Olomouc 2006, upraveno podle www.mvcr.cz

38

Tab. č. 16: Železniční hraniční přechody na území Euroregionu Těšínské Slezsko Hraniční přechody Český Těšín - Cieszyn Petrovice u Karviné - Zebrzydowice Bohumín - Chalupki

Rozsah dopravy OS+N OS+N OS+N

Druhy dopravy: OS - osobní, N - nákladní vlaky Zdroj: Szczyrba Z., Smolová I., Jeřábek M.: Analýza přeshraniční spolupráce v euroregionálních strukturách na česko-polském pohraničí, Olomouc 2006, upraveno podle www.mvcr.cz

Obr. 4: Silniční a železniční přechody na území ERTS

39

5. ANALÝZA FUNGOVÁNÍ EUROREGIONÁLNÍCH STRUKTUR A MECHANISMŮ V EUROREGIONU TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO

Abychom lépe pochopili strukturu a funkci euroregionů, je potřeba si je nejdříve zařadit do systému evropských euroregionů a vymezit míru spolupráce.

5. 1 Specifika přeshraničních struktur ve střední a východní Evropě Oproti západoevropským přeshraničním regionům vykazují ty ve střední a východní Evropě mnohé odlišnosti. Za nejdůležitější rozdíl lze považovat důvod vzniku. Zatímco totiž západoevropské přeshraniční struktury vznikaly často živelně a teprve jejich vznik vedl k pozdější nutnosti mezinárodně právní regulace (např. Madridská úmluva Rady Evropy z roku 1980), tak nově vzniklé struktury ve střední a východní Evropě již vznikaly na základě výrazného stimulu Evropské unie. Za další výrazný rozdíl můžeme považovat výrazné omezení právní legitimity středo a východoevropských struktur dané nedostatečným právním zakotvením jejich nároků v mezinárodních smlouvách. U západoevropských přeshraničních struktur se často setkáváme s kooptací nositelů právní legitimity do institucionálního rámce přeshraničních těles (např. poslanci regionálních zastupitelstev v různých rozhodovacích výborech), což má za přirozený následek rozšířené právní možnosti a tím i daleko širší pole působnosti na rozdíl od přeshraničních struktur ve střední a východní Evropě, kde naopak téměř vůbec nedochází k zapojení volených regionálních reprezentantů do institucionálních struktur. Z předešlého odstavce vyplývá další rozdíl a tím je funkce přeshraničních struktur. Zatímco západoevropské přeshraniční struktury se snaží regulovat široké škálu oblastí (např. ochranu životního prostředí, společný dopravní systém či pracovní trh atd.), tak agenda středo a východoevropských struktur je mnohem skromnější. Přeshraniční spolupráce se zde orientuje především na kulturní či vzdělávací projekty, což je přímý důsledek programu Phare CBC, který podporoval přeshraniční spolupráci mezi EU a tehdejšími kandidátskými zeměmi právě v těchto oblastech.

5.1.1 Formy přeshraniční spolupráce Pro

bližší

charakterizovaného

vymezení Euroregionu

přeshraniční

spolupráce

Těšínské Slezsko

a

snazší

zařazení

námi

je potřeba si rozčlenit

formy

přeshraničních struktur. Sociální geografie rozeznává 4 základní druhy přeshraniční spolupráce a to dle stupně integrovanosti. 40

Tab. č. 17: Modifikované členění přeshraničních struktur Míra spolupráce

Typ euroregionu

Vysoká intenzita spolupráce

Integrované euroregiony

Spolupráce prohlubující integraci

Vyvíjející se euroregiony

Stabilně nízká intenzita spolupráce

Účelové euroregiony

Jednorázový charakter spolupráce

Ad hoc společenství

Zdroj: Dočkal, V.: Euroregionalismus a třetí rovina EU, Brno 2003

Toto dělení nejlépe vystihuje současnou situaci a míru intenzity spolupráce přeshraničních struktur. Pro bližší charakteristiku je nicméně nezbytné definovat jednotlivá dělící kritéria. U struktur, které vykazují vysokou míru spolupráce lze předpokládat, že jejich agenda pokryje celou oblast tzv. „slabé politiky“. U „silných politik“ situace není tak jednoznačná. Např. v oblasti zahraničních věcí naráží i tyto euroregiony na překážky kvůli absenci mezinárodně-právní subjektivity. U většiny integrovaných euroregionů se však setkáváme se společnou regulací dopravních systémů, ochranou životního prostředí, vzdělávání, kulturního rozvoje, turistického ruchu a samozřejmě i socio-ekonomického plánování, územní plánování, pracovní trh apod. Další skupinu tzv. vyvíjejících se euroregionů můžeme charakterizovat jako struktury, jimž k dosažení stavu integrovaného euroregionu chybí buďto čas anebo vyšší právní legitimita. Tyto struktury tendují k vyšší míře integrace, nicméně formálně tyto struktury narážejí na právní bariéry. Agenda těchto struktur tedy také pokrývá veškeré „slabé politiky“, zejména ty, ke kterým disponuje daná přeshraniční struktura právní způsobilostí. Hlavním rozdílem účelových euroregionů od předchozích struktur je, že se nesnaží prohloubit stávající integraci nebo alespoň v daném ohledu nic nekonají. Mají tedy nepochybně nižší ambice než vyvíjející se euroregiony. Prakticky se zaměřují jen na nejsnadněji realizovatelné projekty z oblastí jako např. kultura, cestovní ruch, méně pak už životní prostředí či regionální vzdělávání. Poslední kategorie, ad hoc společenství, můžeme charakterizovat jako struktury pro jednorázovou agendu. Mohou nést označení euroregion, avšak mimo souvislé území podél hranic nemají s euroregiony nic společného. Jejich aktivity často směřují k získání konkrétní grantové možnosti a po jejíž realizaci zpravidla struktura existuje pouze formálně, a to až do

41

vyhlášení jiné obdobné grantové výzvy. Takováto struktura se tedy nestává nástrojem jakékoliv regionální integrace,ale pouze usnadňuje přístup k finančním subvencím22. Z uvedeného rozdělení je patrné, že Euroregion Těšínské Slezsko můžeme zařadit do stupně 2 vyvíjející se euroregiony. V regionu sice existují společné historické kořeny, ale ty byly silně a „úspěšně“ zpřetrhány. Polský a český region zahájili vzájemnou spolupráci z důvodů čistě pragmatických (užitek pro obě strany). Existují sice společné orgány Euroregionu, ale největší díl spolupráce spočívá na oddělených skupinách, které reprezentují svůj národ. 5.2 Organizační struktura euroregionu – instituce a aktéři euroregionální struktury (časoprostorová analýza) V roce 1990 se jak v Polsku, tak i v tehdejším Československo uskutečnily svobodné a demokratické volby do místní samosprávy. Vznik demokratických státních struktur na lokální úrovni měl značný vliv na vzájemné přeshraniční vztahy. Symbolické bylo především setkání starostů z obou části rozděleného města Těšín na podzim téhož roku. V letech 1990 až 1992 se valná většina vzájemných kontaktů odehrávala právě na úrovni starostů města Těšín. Ostatní obce z obou stran hranice zůstávaly více méně pasivní. Změna nastala až v roce 1993, po rozdělení Československa a vzniku samostatné České Republiky. Na polské straně vzniknul Związek Komunalny Ziemi Cieszyńskiej (ZKZC) zahrnující 14 obcí. Naproti tomu na české straně vznikla Regionální rada spolupráce a rozvoje se sídlem v Třinci zahrnující 14 obcí a Svaz obcí okresu Karviná zahrnující 16 obcí. Formálně byla poprvé jejich činnost zakotvena uzavřením Smlouvy o regionální spolupráci, kterou uzavřely dne 24. března 1993 v Českém Těšíně. Dne 10. ledna 1996 bylo podepsána nová dohoda, která již předpokládala vznik formální koordinační skupiny, která by měla mít odpovědnost za realizaci dohodnutého programu další spolupráce. Prioritami spolupráce byla výměna informací z oblasti kultury a prohlubování spolupráce ve sportu, turistice apod. Bylo rovněž rozhodnuto o vytvoření mapy regionu, která by zobrazovala českou i polskou část Těšínského Slezska. Tato intenzivní spolupráce vedla k tomu, že vznikla myšlenka o vytvoření společného euroregionu jako nejvíce formalizované formy přeshraniční spolupráce. Dne 7. ledna 1998 bylo na setkání představitelů české i polské strany rozhodnuto o vytvoření smlouvy zakládající euroregion Těšínské Slezsko. Bylo dohodnuto, že euroregion 22

Dočkal, V.: Přeshraniční spolupráce na východních hranicích České republiky. Růžový obláček a hrana reality, Brno 2005

42

se bude skládat ze dvou částí, které budou spravovat dvě organizace. Muselo tedy dojít k další integraci po obou stranách hranice, neboť jak na české, tak i polské již existovalo několik organizací zabývajících se přeshraniční spoluprácí. Na české straně se spojily Regionální rada spolupráce a rozvoje se sídlem v Třinci se Svazem obcí okresu Karviná a se Sdružením obcí Jablunkovska. Tyto tři organizace se sloučily v jednu dne 13. března 1998 a vytvořily Regionální sdružení pro česko-polskou spolupráci Těšínského Slezska se sídlem v Českém Těšíně. Na polské straně existovala sice pouze jedna organizace, ale do budoucího euroregionu chtěly vstoupit i další obce, které však nebyly součástí ZKZC. To vedlo k dohodě, na jejímž konci byl vznik Sdružení rozvoje a regionální spolupráce „Olza“ se sídlem v Těšíně (polském)23 dne 30. března 1998. Po vzniku těchto dvou zastřešujících organizací již nic nebránilo vzniku euroregionu, který oficiálně vzniknul dne 22. dubna 1998 podpisem Dohody o vzniku euroregionu Těšínské Slezsko.

5.2.1 Právní postavení Obě dvě strany se zavázaly, že budou podporovat ideu transhraniční spolupráce, ideu evropské jednoty, ve snaze o rozvoj přátelských a vzájemně výhodných kontaktů mezi Českou republikou a Polskou republikou ve smyslu smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o transhraniční spolupráci uzavřené dne 8. 9. 1994 ve Varšavě (dále pouze: mezivládní smlouva) a současně berouce v úvahu: - ustanovení „Evropské rámcové úmluvy o spolupráci přesahující hranice mezi územními orgány a společenstvími“ přijaté Radou Evropy v Madridu 21. května 1980, - cíl Smlouvy o regionální spolupráci uzavřené 24. 3. 1993 v Českém Těšíně a 10. 1. 1996 v Kyjově mezi českou stranou reprezentovanou Regionální radou rozvoje a spolupráce se sídlem v Třinci a Svazem obcí okresu Karviná a polskou stranou reprezentovanou Komunálním svazem těšínské země se sídlem v Těšíně, přičemž vliv těchto smluv na dokument není příliš zřetelný. Mezivládní smlouva neposkytuje prostor k vyššímu stupni integrace a to zejména proto, že neumožňuje euroregionům získat právní subjektivitu, Madridská úmluva pak poskytuje pouze návod jak celý dokument strukturovat. Euroregion je tedy smlouvou o společenství Sdružení českých a polských měst a obcí a sdružení obcí. Každé Sdružení jedná podle práva státu, ve kterém je zaregistrováno, přičemž euroregion samotný nemá žádnou právní subjektivitu24. Nositelem právní subjektivity jsou dva na sobě zcela nezávislé subjekty. 23 24

Stowarzyszenie Rozwoju i Współpracy Regionalnej „Olza“ se sídlem v Cieszynie Smlouva o regionální spolupráci pod názvem Euroregion Těšínské Slezsko – Śląsk Cieszyński, Těšín (1998)

43

5.2.2 Struktura euroregionu Organizační struktura je poměrně složitá. To je způsobeno především důvodem vzniku, kdy vznik euroregionu pouze reflektovalo aktuální a reálné potřeby regionu. Na české straně bylo uměle založeno sdružení s názvem Regionálního sdružení pro česko-polskou spolupráci Těšínského Slezska (dále jen Regionální sdružení) jehož členy se staly v té době fungující struktury. Jednalo se o dvě sdružení obcí: Svaz obcí Karviná a Sdružení obcí Jablunkovska a třetí je Regionální rada rozvoje a spolupráce se sídlem v Třinci (dále jen Regionální rada). Toto občanské sdružení je však založeno na soukromém právu25. Dá se říci, že Regionální rada byla v období před založením ERTS jakýmsi motorem spolupráce a hodně napomohla založení ERTS. Z důvodu existence sdružení ještě před založením ERTS je jeho struktura vlivem umělého začlenění do euroregionálních struktur poměrně složitá26. Jejími členy jsou nejen obce či sdružení obcí, ale i jednotlivé organizace ať podnikající nebo i neziskové. Jedním z iniciátorů založení Regionální rady byly např. Třinecké železárny.

Obr. 4: Územní organizace tvořící ERTS.

Euroregion Těšínské Slezsko

Regionální sdružení pro česko-polskou spolupráci Těšínského Slezska

Sdružení rozvoje a spolupráce „Olza“

Obce (16) Svaz obcí Karviná

Regionální rada rozvoje a spolupráce se sídlem v Třinci

Sdružení obcí Jablunkovska Powiat Cieszyński

Obce (16) Obce (15)

Obce (16)

Podnikatelské subjekty (11)

Neziskové organizace (5)

Zdroj: Dočkal, V.: Přeshraniční spolupráce na východních hranicích České republiky. Růžový obláček a hrana reality, Brno 2005; upraveno podle http://www.regrada.cz/

25 26

http://www.regrada.cz/ Rozhovor s výkonným tajemníkem Lukášem Szlaurem

44

Orgány Euroregionu jsou Rada ERTS a Sekretariát ERTS. Rada ERTS je nejvyšším orgánem ERTS a je tvořena osmi členy delegovaných po čtyřech za každou ze stran. Ze svého středu volí na jeden rok předsedu a jeho zástupce, přičemž respektují střídání funkčních období mezi oběma stranami. Předseda a jeho zástupce reprezentují ERTS navenek, dohlížejí na plnění usnesení Rady a činnost sekretariátu ERTS. Mezi hlavní úkoly Rady patří rozhodování o podmínkách využívání společných finančních prostředků, schvalování společných záměrů, zřizování pracovních skupin a revizní komise, jmenování členů sekretariátu atd. Sekretariát je výkonným orgánem ERTS. Skládá se ze dvou sekretářů, kteří řídí úřad sekretariátu. Každý z nich má svého zástupce. Každá strana má sice vlastní sídlo, ale vzhledem k tomu, že sídlí v jednom městě, tak jejich komunikace a spolupráce probíhá bez problémů. V záležitostech obvyklé správy pracují samostatně, v ostatních záležitostech pracují společně a ve vzájemné shodě. K hlavním úkolům sekretariátu ERTS patří zajištění administrativní činnosti, prezentace ERTS navenek, svolávání zasedání Rady, příprava a předkládání návrhů usnesení Radě, příprava informačních materiálů pro shromáždění představitelů národních sdružení a realizace usnesení Rady. Pro výkonové činnosti mohou strany zřídit výkonná pracoviště. Pracovní skupiny vypracovávají návrhy společných projektů a plní úkoly uložené Radou. Vykonávají svou činnost ve shodě se sekretariátem, přičemž nejsou orgánem Euroregionu Euroregion si při svém vzniku formuloval hlavní cíle a úkoly poměrně obecně tak, aby podporovaly v pohraničních územích rozvoj zejména v oblastech výměny zkušeností a informací při rozvoji euroregionu a trhu práce, spolupráce při územním plánování, prevenci a řešení důsledků živelných pohrom a rozvoj turismu a cestovního ruchu. Za specifičtější cíle můžeme považovat spolupráci mezi školami, řešení společných zájmů v oblasti dopravy a komunikací, akce podporující rozvoj kultury a taky řešení problémů ekologie a životního prostředí27.

27

Smlouva o regionální spolupráci pod názvem Euroregion Těšínské Slezsko – Śląsk Cieszyński, Těšín (1998)

45

Obr. 5: Organizační struktura ERTS

Představenstvo Regionálního sdružení pro česko-polskou spolupráci Těšínského Slezska

Představenstvo Sdružení Rozvoje a spolupráce „Olza“

Rada Euroregionu nejvyšší orgán euroregionu tvořen čtyřmi zástupci z každé strany

Předseda a místopředseda Euroregionu

Ad hoc pracovní skupiny Zřizuje Rada, nejsou orgánem Euroregionu

Sekretariát Euroregionu Sekretář + zástupce

Sekretář + zástupce

Zdroj: Zakládající smlouva ERTS

5.3 Programy rozvoje území 5.3.1 Phare CBC Prvním programem realizovaným na území euroregionu byl trojstranný program Phare CBC na česko-polsko-německé hranici, v regionu Nisa, prováděný v letech 1995-1996. Trojstranná spolupráce zahrnovala individuální projekty a Společný fond malých projektů. V rámci tohoto programu byly přes Euroregion Nisa v polské části ERTS uskutečněny 3 projekty v celkové výši 18 800 eur. Po trojstranném programu CBC následoval Program Phare CREDO, který podporoval malé investiční přeshraniční projekty v příhraničních regionech ve všech zemích účastnících se Phare v letech 1997-1999. Centrálně řízený program byl pilotní iniciativou pro zakládání pravidelných programů CBC Phare v kandidátských zemích EU. Mezi nejdůležitější realizované projekty patří Inforeg 2000, na který navazuje v programu Interreg IIIA projekt Inforeg 2006, dále Regiotour, což byl projekt vytýčení cyklistických tras Euroregionem 46

Těšínské Slezsko - Śląsk Cieszyński, projekt Beskydomap, jehož výsledkem byly turistické mapy česko-polsko-slovenského pohraničí a v neposlední řadě projekt Strategie o rozvoji turistiky v oblasti Těrlické a Žermanické přehrady a jezera Goczałkowice28. V roce 1999 byl zahájen program Phare CBC Česká republika – Polsko. Tyto projekty byly prováděny s cílem podpořit místní ekonomiku, zlepšit životní prostředí a podpořit rozvoj v sektoru lidských zdrojů. Program Phare CBC byl zároveň důležitým nástrojem pro přípravu na program INTERREG v polsko-české příhraniční oblasti. Navzdory rozdílům mezi programy Phare CBC a INTERREG bylo vyvinuto veškeré úsilí k tomu, aby se u plánování programu Phare CBC na této hranici co možná nejvíce uplatnila pravidla a postupy používané v programu INTERREG. Na proces přípravy a provádění programu Phare CBC se pohlíželo jako na nezbytnou součást předvstupního poznávacího procesu, a to jak pro instituce ústřední vlády, tak i, což je ještě důležitější, pro místní a regionální úřady a partnery. Program Phare CBC byl rozdělen do investičních projektů (individuální projekty a systémy grantů, obě kategorie s minimální výší grantu 2 milióny eur) a Společný fond malých projektů (SFMP). Společný Fond malých projektů byl zpravován euroregiony, které se nacházejí v česko-polské příhraniční oblasti (Nisa – Nysa, Glacensis, Praděd – Pradziad, Silesia a Těšínské Slezsko – Śląsk Cieszyński).

Česká část Tab. č.19: Stručná statistika Společného fondu malých projektů programu Phare CBC v ERTS (česká část) v letech 2000 – 2003 v tis. eur 2000

2001

2002

2003

celkem

Podané žádosti

47

40

10

34

131

Žádosti kryté finančními zdroji EU Celková částka požadována na všechny požadované žádosti v tis. EUR Celková alokace pro ERTS v tis. EUR

10

11

9

12

344 232

411 045

104 440

330 518

72 300

94 330

94 968

95 557

42 1 190 235 357 155

Zdroj: Materiály ze sekretariátu ERTS

28

http://euroregion.inforeg.cz/

47

Polská část Tab. č.20: Stručná statistika Společného fondu malých projektů programu Phare CBC v ERTS (polská část) v letech 2000 – 2003 v tis. eur. 2000 2001 2002 Žádosti kryté finančními zdroji v tis. EUR 23 14 14 Celková alokace pro ERTS v tis. EUR 165 000 121 400 100 100

2003 12 90 400

celkem 63 476 900

Zdroj: GUS 2006

Tab. č. 21: Projekty financované v rámci Společného fondu malých projektů programu Phare CBC a jejich územní alokace v ERTS v EUR území

Celková hodnota Průměrná hodnota 1 Počet projektů v EUR projektu v EUR

Celková hodnota na 1 km2 v EUR

česká část euroregionu

357 155

42

8 503

468,1

polská část euroregionu

476 900

63

7 569

493,2

ERTS

834 055

105

7 943

482,1

Zdroj: vlastní výpočty

V celém euroregionu bylo v období 2000 – 2003 zrealizováno 105 projektů v celkové výši 834 055 eur. V polské části připadá na 1 projekt finanční výše 7 569 eur, v české části je to 8 503 eur, z čehož můžeme usuzovat, že v české části bylo sice realizováno méně projektů v celkově nižší finanční výši, avšak průměrná hodnota 1 projektu je vyšší než v polské části. Pokud přepočítáme profinancovanou výši peněz na 1 km2 tak zjistíme, že polská část je na tom pouze nepatrně lépe.

5.3.2 Interreg IIIA Celková částka alokovaná na program INTERREG IIIA na česko-polské hranici na období 2004–2006 je 46 003 932 EUR (1 426 121 700 Kč), z toho pro českou část území 22 mil. EUR (682 mil. Kč). Příspěvek z ERDF pro českou stranu činil 16,5 mil. EUR (511,5 mil. Kč)29. Na české straně bylo doporučeno k financování celkem 72 „velkých“ projektů s celkovou dotací téměř 460 milionů Kč (viz tab. č. 22). Tento počet zahrnuje i zřízení Společného technického sekretariátu a administraci fondu mikroprojektů, což jsou spíše nutná opatření než projekty ve „vlastním slova smyslu“. Z tabulky je zřejmé, že největší finanční 29

TOUŠEK, V. a kol.: Potenciální zaměření přeshraniční spolupráce s polskými a slovenskými regiony s důrazem na nové plánovací období EU 2007 – 2013. Brno – Olomouc 2007

48

částka (150 mil. Kč) z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) směřovala na šestnáct projektů opatření 1.1 (podpora infrastruktury přeshraničního významu) a druhý největší obnos (100 mil. Kč) na opatření 1.3 (zajištění infrastruktury na podporu podnikání a cestovního ruchu), v rámci tohoto opatření bylo schváleno rovněž šestnáct projektů. Srovnatelné množství projektů bylo podpořeno také v rámci opatření 2.1 (rozvoj cestovního ruchu) – celkem patnáct, a opatření 2.3 (rozvoj a podpora přeshraničních organizačních struktur a sítí) – čtrnáct projektů. Z tabulky vyplývá, že počty projektů v oblastech priorit 1 a 2 jsou srovnatelné, ale průměrná dotace na jeden projekt je u priority 1 (infrastrukturní projekty) podstatně vyšší než u priority 2. Tab. č. 22: Výše dotací na jednotlivé priority (pouze schválené projekty, včetně administrace fondu mikroprojektů) v rámci programu Interreg IIIA v české části česko-polské hranice Priorita

Projekty

Dotace EU (Kč)

1.1 Podpora infrastruktury přeshraničního významu

16

150 306 746,25

1.2 Infrastruktura zaměřená na ochranu ŽP a na prevenci povodní

5

70 092 250,00

1.3 Zajištění infrastruktury na podporu podnikání a cestovního ruchu

16

100 204 493,30

2.1 Rozvoj cestovního ruchu

15

28 065 398,90

2.2 Podpora iniciativ místních komunit (Fond mikroprojektů)

6

75 153 285,00

2.3 Rozvoj a podpora přeshraničních organizačních struktur a sítí

14

35 071 574,97

72

458 893 747,52

Celkem 1

Zdroj: TOUŠEK, V. a kol.: Potenciální zaměření přeshraniční spolupráce s polskými a slovenskými regiony s důrazem na nové plánovací období EU 2007 – 2013. Brno – Olomouc 2007

V polské části je situace obdobná. Zvýšený počet projektů je pouze v oblasti Rozvoj cestovního ruchu a Rozvoj a podpora přeshraničních organizačních struktur a sítí, což je způsobeno tím, že zde jsou připočítaná data ze zasedání 27.6 2006, kdy byly schváleny projekty jen pro tyto oblasti v polské části.

49

Tab. č. 23: Výše dotací na jednotlivé priority (pouze schválené projekty, včetně administrace fondu mikroprojektů) v rámci programu Interreg IIIA v polské části česko-polské hranice Priorita

Projekty

Dotace EU (Kč)

1.1 Podpora infrastruktury přeshraničního významu

14

164 920 445,40

1.2 Infrastruktura zaměřená na ochranu ŽP a na prevenci povodní

10

73 627 813,23

1.3 Zajištění infrastruktury na podporu podnikání a cest. ruchu

16

100 204 493,30

2.1 Rozvoj cestovního ruchu

34

41 403 928,46

2.2 Podpora iniciativ místních komunit (Fond mikroprojektů)

6

84 376 782,25

2.3 Rozvoj a podpora přeshraničních organizačních struktur a sítí

25

31 141 348,62

105

395 470 317,9630

Celkem Zdroj: Interreg IIIA, dostupné z http://www.interreg3a.cz/

Struktura podporovaných priorit v rámci programu Iniciativy Společenství INTERREG IIIA Česká republika – Polská republika Priorita 1. Další rozvoj a modernizace infrastruktury na zlepšení konkurenceschopnosti přeshraniční oblasti Mnohé investice do infrastruktury v česko-polské příhraniční oblasti byly realizovány v rámci programu Phare CBC, protože ekonomický rozvoj stále do velké míry závisí na jejím rozvoji. V rámci této priority bude podpořena místní infrastruktura přeshraničního významu (zvláště v dopravě). Zlepšení infrastruktury na podporu ochrany životního prostředí a prevenci povodní napomůže zachovat přírodní hodnoty v oblasti. Opatření 1.1: podpora infrastruktury přeshraničního významu Jedním z nutných předpokladů rozvoje přeshraničních kontaktů je existence kvalitní infrastruktury. Silniční a železniční spojení v česko-polské příhraniční oblasti je zapotřebí modernizovat a dále harmonizovat tak, aby byl vytvořen soudržný přeshraniční systém. I když

30

Přepočítáno podle kurzu dne 29.9 2005 PLN/CZK 7,599

50

hornatý charakter oblasti je dodatečným břemenem při rozvíjení dopravních spojení, v rámci programu INTERREG IIIA jsou podporována nová řešení v této oblasti včetně rozvoje dopravy. Vzhledem k omezeným zdrojům přiděleným na program a délce hranice, jakož i kvůli snaze pečlivě rozlišovat mezi cíli programu INTERREG IIIA a Strukturálními fondy lze z fondu INTERREG podporovat pouze místní infrastrukturu skutečného přeshraničního významu. Ty mohou zahrnovat modernizaci silnic k hraničním přechodům, budování obchvatů v osídleních, která se nacházejí ve vhodných oblastech, nebo modernizace železničních sítí. Podporuje se rovněž rozvoj služeb vztahujících se k dopravě, které mohou napomoci nejenom k usnadnění přímých kontaktů mezi společenstvími z obou stran hranice, ale také ekonomickému rozvoji této především okrajové oblasti. V této části programu byl realizován projekt Rekonstrukce silnice S2644 v Jaworzynce. Českými partnery byly obce Hrčava a Bukovec. Dalším projektem bylo Zlepšení dostupnosti v pohraniční oblasti modernizací místních komunikací v Istebnej. Partnery byly opět obce Bukovec a Hrčava. Opatření 1.2: infrastruktura zaměřená na ochranu životního prostředí a na prevenci proti povodním Environmentální hodnoty jsou považovány za hlavní aktiva česko-polské příhraniční oblasti a mohou proto sloužit jako základ pro rozvoj těch odvětví ekonomiky, které jsou do velké míry závislé na přírodních podmínkách. Díky zlepšením v kvalitě životního prostředí lze dále podporovat cestovní ruch a rekreaci a také činnosti, které nemají negativní vliv na životní prostředí. Třebaže je nedávný vývoj v oblasti životního prostředí pozitivní, je toho stále zapotřebí mnoho udělat, zejména v oblasti odstraňování odpadů (opětovné využívání) a čištění odpadních vod. Také je žádoucí zkoumat a případně realizovat společná řešení pro osady umístěné v blízkosti hranic. Investice do infrastruktury, které budou mít pozitivní vliv na obě strany hranice, jsou podle tohoto opatření způsobilé, přičemž skutečný přeshraniční dopad musí být na rozdíl od obecných cílů regionálního rozvoje zřejmý u každého individuálního projektu. V rámci této části se uskutečnily 3 projekty. Jedná se o 2 projekty

v rámci

Revitalizace koryta řeky Olše a to o Budování kanalizační sítě I. Etapa a II. Etapa zadání 2 a 3 a na ní navazující III etapa. Projekt byl uzavřen mezi obcemi Goleszów a Vendryně v rámci projektu Olza – hraniční řeka. Cílem projektů je vybudování kanalizace s napojením na řeku Pucówka, která je přítokem řeky Olše. Třetím projektem Revitalizace řeky Olše bylo

51

Budování kanalizace v Kaczycach, uzavřený mezi obcemi Zebrzydowice a Petrovice u Karviné. Obzvláště polská část euroregionu vystavena povodním. Eliminování tohoto nebezpečí vyžaduje obrovské investice do infrastruktury. Přeshraniční spolupráce v rámci programu INTERREG zaměřená na prevenci povodní však může být velmi přínosná, zejména při společném plánování systémů prevence záplav (vodní nádrže nebo systémy včasného varování). V této části byl v rámci programu realizován projekt v příhraničním území celého Województwa Śląskiego a Moravskoslezského kraje.. Partnerem na české straně byl Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje. Cílem vybudování tohoto systému je lepší varování a reakce na povodňovou hrozbu. Opatření 1.3: Zajištění infrastruktury na podporu podnikání a cestovního ruchu Problém nezaměstnanosti v převážně zaostalých příhraničních oblastech lze zmírnit prostřednictvím podpory činností malých a středních podniků, především rozvojem cestovního ruchu, který je významnou součástí jejich přeshraničních aktivit

a má zde

vývojové předpoklady. To zase vyžaduje vytvoření příznivých podmínek včetně příslušné infrastruktury (investiční projekty). Společné prvky této infrastruktury mohou být rozvinuty v rámci tohoto opatření ( zajištění základní technické infrastruktury, zlepšení dostupnosti, cyklostezky, turistické stezky pro pěší, parkoviště, mobiliář turistických tras a celkové informační dovybavení). V rámci tohoto opatření byl uskutečněn projekt Jaworze Evropě - Evropa Jaworzu. Turistika 2006. Projekt se týkal modernizace scény amfiteátru v Jaworzu a byl uzavřen mezí obcí Jaworze a Svazkem obcí povodí Stonávky. Mezi těmito dvěmi subjekty byl rovněž realizován projekt Jaworze Evropě - Evropa Jaworzu. Greenways 2006. Jednalo se o modernizaci pěších a cyklistických stezek podél hlavní cesty v Jaworzu.

Priorita 2. Rozvoj místní společnosti v přeshraniční oblasti Tato priorita je určena k povzbuzení socioekonomických aktivit v česko-polské příhraniční oblasti. Podporován je cestovní ruch, považovaný za nejdynamičtější odvětví s vysokým ekonomickým potenciálem. Tato priorita jako jediná nemusela projít procesem hodnocení a schválení pozitivního vlivu na životní prostředí31. Opatření 2.1: Rozvoj cestovního ruchu

31

http://www.env.cz/

52

V důsledku rozvoje cestovního ruchu mohou vzniknout nová pracovní místa a nové možnosti pro regionální ekonomiku. Obecné podmínky pro toto odvětví jsou příznivé, nové investice a plány rozvoje jsou však nezbytné. Toto opatření je zaměřeno na neinvestiční projekty cestovního ruchu. Podporovány byly nové balíčky turistických služeb a nové turistické produkty, propojující oblasti, které sdílejí stejné kulturní a přírodní dědictví. Cestovní kanceláře zastupující obě strany mohou spolupracovat a zřizovat společná informační centra. Cestovní ruch se ukázal jako výhodný pro venkovská sídla, díky přeshraniční spolupráci se objevily nové perspektivy pro agroturistiku. V rámci tohoto opatření byl realizován projekt Slezské Beskydy v létě i v zimě pro celou rodinu mezi Nadací rozvoje zimních sportů ve Wisle a obcí Mosty u Jablunkova. Cílem projektu bylo zlepšení kvality a zvětšení místních i regionálních turistických atrakcí v pohraničí. Na území obcí Český Těšín a Cieszyn byly realizovány dva projekty. Prvním byl projekt Těš se Těšínem – Zahrada dvou břehů. Byl uskutečňován mezi obcemi Český Těšín a Cieszyn, kolem hraniční řeky Olše. Cílem tohoto projektu bylo vypracování urbanistické studie a strategie turistického rozvoje obou měst. Druhým byl projekt Těš se Těšínem v rámci kterého bylo uskutečněno několik kulturních akcí, např. Kino na hranici, Divadlo bez hranic atd. Na rozvoj turistických informací o euroregionu byl vypracován projekt Aktivizace systému turistických informací na území ERTS mezi Sdružením pro regionální rozvoj a spolupráci „Olza“ a Regionální radou rozvoje a spolupráce v Třinci. Opatření 2.2: Podpora iniciativ místních komunit (tzv. Fond mikroprojektů) Fond mikroprojektů byl vytvořen jako významný nástroj pro podporu a rozvoj přeshraniční spolupráce, a to jak v lokálním, tak v regionálním měřítku. Navazuje na Společný fond malých projektů (dále jen SFMP), který v česko-polském pohraničí fungoval od roku 1996 v rámci programu Phare Credo a od r. 1999 v rámci programu Phare CBC. Tyto fondy jsou v dnešní době vzájemně silně provázány v důsledku spolupráce při tvorbě projektů, společných výběrů a schvalování projektů. Při provádění tohoto opatření hrají rozhodující roli euroregiony, které přidělují finanční prostředky na místní iniciativy (mikroprojekty) na základě rozhodnutí učiněných Řídícím výborem pro mikroprojekty. Aktivity prováděné v rámci toho opatření mají za úkol povzbudit místní instituce a občany k zapojení do programu INTERREG. Podpora malých

53

místních iniciativ kromě toho může vytvořit základ pro velké přeshraniční projekty spolupráce. Minimální částka, která mohla být financována tímto programem činila 2 000 €. Maximální pak 20 000 €. Celkové způsobilé výdaje projektu však mohou činit maximálně dvojnásobek maximální částky podpory z Fondu. Výše podpory nesmí přesáhnout 75 % celkových způsobilých výdajů projektu. Zbývajících minimálně 25 % musí být financováno z vlastních zdrojů žadatele nebo českých partnerů, anebo ze zdrojů jiných, než je rozpočet Evropského Společenství. Projekty v ERTS byly schvalovány na pravidelných Euroregionálních řídících výborů, kterých se v rámci schvalování projektů v programu Interreg IIIA uskutečnilo celkem 5. Seznam zasedání a kurzů měn aktuálních ke dni zasedání pro přepočet na jednotnou měnu je uveden v příloze č.

Tab č. 24: Počet projektů v rámci Fondu mikroprojektů programu Interreg IIIA v ERTS Průběžná výzva

Projekty 1.

2.

3.

4.

5.

celkem

Podáno

17

21

48

24

21

131

Schváleno

11

19

31

15

13

89

Zdroj: informační materiály z české části sekretariátu Euroregion Těšínské Slezsko

Tabulka č. 24 nám ukazuje úspěšnost žadatelů při podávání žádosti o spolufinancování projektu. Oproti Společného fondu malých projektů v programu Phare CBC (česká část), kde úspěšnost dosahovala 32%, je úspěšnost ve Fondu mikroprojektů Interreg IIIA více než dvojnásobná (67,9%). I když jsou údaje za Phare CBC pouze za českou část a za Interreg IIIA za celý euroregion, tak z tohoto srovnání je jasně patrné, že program Phare CBC, který měl sloužit taky jako přípravný program pro následnou iniciativu Interreg IIA splnil svůj účel. Žadatelé na základě předchozí zkušenosti předkládali projekty, které měly vysokou pravděpodobnost schválení. Svou roli v tom určitě sehrál i fakt, že v programu Interreg IIIA v ERTS byla možnost vypracovat projekt za účasti tzv. Lead partnera, čímž sice vzrostla náročnost při přípravě projektů,ale tyto projekty tímto získaly vysokou pravděpodobnost schválení.

54

Tab. č. 25: Výše finančních prostředků v rámci Fondu mikroprojektů programu Interreg IIIA v české části v EUR Průběžná výzva Projekty Schváleno Požadováno v EUR Schváleno v EUR

1.

2.

3.

4.

5.

celkem

5

10

9

6

9

39

80 481,3

68 359

124 633,1

53 088,7

93 957,7

420 519,8

48 522,5

62 407,6*

61 212

56 296,6

61 719

290 157,7

Zdroj: Interreg IIIA, informační materiály z české části sekretariátu Euroregionu Těšínské Slezsko, vlastní výpočty * - údaj z ERTS je poněkud vyšší 63 520,27, je to dáno tím, že financování některých projektů ještě nebylo ukončeno

V české části bylo nakonec schváleno 69% prostředků z celkové výše požadovaných, což je o 10,9% více než v polské části (58,1%). Z toho plyne, že čeští žadatelé byli při čerpání dotací úspěšnější než jejich polští partneři. Avšak v přepočtu schválené částky na 1 obyvatele zjistíme, že v polské části je finanční výše dvojnásobná (1,68 eur)32 v porovnání s se stranou českou (0,83 eur)33. Tato charakteristika je však silně ovlivněná vysokou hustotou obyvatel v české části. Při porovnání finanční výše projektu dospějeme k závěru, že průměrná hodnota jednoho projektu je na polské straně 10 273,4 eur, na české straně pak pouze 7 439,9 eur.

Tab. č. 26: Výše finančních prostředků v rámci Fondu mikroprojektů programu Interreg IIIA v polské části v EUR Průběžná výzva

Projekty 1.

2.

3.

4.

5.

celkem

Schváleno

6

9

22

9

4

50

Požadováno v EUR

102 516,9

143 424,1

364 475

195 124,1

79 134,9

884 675,1

Schváleno v EUR

72 704,1

105 795

234 290,8

73 923,5

26 956,8

513 670,2

Zdroj: Interreg IIIA, vlastní výpočty

32 33

Počet obyvatel polské části ERTS k 31.12.2006 činil 305 129 obyvatel Počet obyvatel české části ERTS k 31.12.2006 činil 351 606 obyvatel

55

Tab. č. 27: Projekty financované v rámci Fondu mikroprojektů programu Interreg IIIA a jejich územní alokace v ERTS v EUR

území

Celková hodnota v EUR

Počet projektů

Průměrná hodnota 1 projektu v EUR

Celková hodnota na 1 km2 v EUR

Celková hodnota na 1 obyv. v EUR

česká část euroregionu

290 158

39

7 439

380,3

0,83

polská část euroregionu

513 670

50

10 273

531,2

1,68

ERTS

803 828

89

9 032

464,6

1,22

Zdroj: vlastní výpočty

Tabulka č. 28 nám jasně ukazuje, že spolupráce v ERTS v rámci Fondu mikroprojektů probíhá hlavně v oblasti kulturní, následovanou oblastí spolupráce škol a aktivity dětí. Významnou oblastí je také vypracování rozvojových studií, plánů, databází a slovníků realizovaných z iniciativy ERTS.

Tab. č. 28: Struktura projektů podle oblasti zaměření v rámci Fondu mikroprojektů v ERTS Oblast zaměření projektu spolupráce škol a aktivity dětí podnikání festivaly, výstavy a společenské akce rozvojové studie, plány, databáze, slovníky sportovní akce a aktivity turistika ŽP a ekologie jiné celkem z toho projekty společné

Průběžná výzva

Celkem

1.

2.

3.

4.

5.

2 2 3

9 10

4 4

4 2 4

4 4

23 4 30

3

1

4

2

4

14

1 11 2

2 2 19 7

3 6 31 12

1 1 1 15 5

1 13 7

6 10 1 1 89 33

Zdroj: informační materiály z české části ERTS

56

Opatření 2.3: Rozvoj a podpora přeshraničních organizačních struktur a sítí. Regionální a místní samosprávy spolupracují se svými protějšky na druhé straně hranice. Tato spolupráce je založena na oficiálních dohodách uzavřených mezi městy a regiony a může být posílena vytvářením sítí, které spojují různé instituce. Toto opatření podporuje vytváření takových sítí. Vzhledem k vysoké míře nezaměstnanosti, zejména na polské straně, je žádoucí i přeshraniční spolupráce mezi úřady práce. Ta ale doposud nebyla realizována nebo pouze nebo v minimálním rozsahu34. V rámci tohoto opatření byl na území euroregionu realizován pouze projekt Inforeg 2006. Ten navazuje na projekt Inforeg 2000 realizovaný v programu Phare CBC. Byl uzavřen mezi mezi Sdružením pro regionální rozvoj a spolupráci „Olza“ a Regionálni sdružení pro česko-polskou spolupráci Těšínského Slezska. Budování sítě partnerů pro přeshraniční spolupráci v oblasti rozšiřování informací.

Priorita 3. Technická pomoc Technické pomoci je možno využívat k zajištění účinného, efektivního a transparentního řízení, jakož i k hladkému fungování programu INTERREG III A. Technická pomoc se rozděluje na dvě kategorie. První kategorie se vztahuje k řízení, provádění, monitorování a kontrole výdajů, druhá se zabývá ostatními náklady jako náklady na studie, informační akce, hodnocení atd. Tato priorita je proto rozdělena na dvě opatření. Opatření 3.1: Řízení, provádění, monitorování a kontrola Opatření 3.2: Propagace a hodnocení programu

5.3.3 Operační program přeshraniční spolupráce ČR-Polsko 2007-2013 V roce 2005 započaly obecné přípravy na nové programovací období 2007 – 2013, ve kterém se z původní Iniciativy Společenství INTERREG stává hlavní program strukturálních fondů. Operační program Přeshraniční spolupráce ČR - Polsko 2007 - 2013 (dále OPPS ČR Polsko) je jedním z operačních programů v rámci Cíle 3 - Evropské územní spolupráce a je pro něj z fondů EU vyčleněno cca 219,46 mil. EUR, které mají být z českých a polských národních veřejných zdrojů doplněny o 38,73 mil. EUR. OPPS ČR - Polsko se zaměřuje na zlepšení dopravní dostupnosti přeshraničního regionu, ochranu životního prostředí, podporu hospodářské spolupráce, podporu rozvoje přeshraniční infrastruktury i služeb cestovního

34

Rozhovor s paní Anna Stefaniak-Bacza na úřadu práce v Cieszynie

57

ruchu, podporu vzdělávání, kulturních a společenských aktivit, spolupráci územních samospráv a dalších subjektů na obou stranách hranice.

Tab. č. 29: Rozdělení cílů Operačního programu přeshraniční spolupráce ČR - Polsko 2007 2013

Prioritní osa I.

Posilování dostupnosti, ochrana životního prostředí a prevence rizik

Oblast podpory

Celková alokace prioritní osy: 70,21mil EUR Alokace v mil. EUR

1.1

Posilování dostupnosti

41,69

1.2

Ochrana životního prostředí

17,55

1.3

Prevence rizik

10,97

Prioritní osa II.

Zlepšení podmínek pro rozvoj podnikatelského prostředí a cestovního ruchu

Oblast podpory

Celková alokace prioritní osy: 78,99 mil. EUR Alokace v mil. EUR

2.1

Rozvoj podnikatelského prostředí

10,97

2.2

Podpora rozvoje cestovního ruchu

59,25

2.3

Podpora spolupráce v oblasti vzdělávání

8,77

Prioritní osa III.

Podpora spolupráce místních společenství

Oblast podpory

Celková alokace prioritní osy: 57,05 mil. EUR Alokace v mil. EUR

3.1

Územní spolupráce veřejných institucí

6,58

3.2

Podpora společenských, kulturních a volnočasových aktivit

6,58

3.3

Fond mikroprojektů

43,89

Celková alokace prioritní osy: 13,21 mil. EUR

Prioritní osa IV.* Technická asistence Zdroj: http://euroregion.inforeg.cz

Pro Euroregion Těšínské Slezsko je v tomto programovacím období charakteristické, že si jako jediný odsouhlasil předkládání pouze společných projektů při současném uplatnění principu vedoucího partnera, přičemž za projekt společný lze považovat pouze projekt, který splňuje 2 ze 4 následujících podmínek: společná příprava, společná realizace, společný personál a společné financování.

58

Společná příprava - projekt je výsledkem společných potřeb a nápadů, partneři z obou zemí se aktivně podílejí na plánování projektu, Společná realizace - projekt obsahuje aktivity, které jsou realizovány partnery z obou stran hranice, Společný personál - odráží, v jaké míře se společný personál podílí na realizaci aktivit projektu, zda je vytvořen společný projektový tým se stanovenými pravidly spolupráce, zda se tým zabývá společnou realizací projektu Společné financování - podíl partnerů z obou stran hranice na financování rozpočtu projektu Princip vedoucího partnera znamená, že společná projektová žádost bude předložena vedoucím partnerem (tzv. lead partnerem), který bude vybrán na základě dohody všech partnerů projektu a který je zodpovědný za celkovou realizaci projektu. V případě operačních programů přeshraniční spolupráce je neméně důležitý přeshraniční dopad projektu, kdy přínos z realizace projektu musí mít prokazatelně obě strany hranice.

Tab. č. 30: Porovnání programů Interreg IIIA a Operačního programu CZ-PL 2007-2013 INTERREG IIIA

OP CZ -PL 2007-2013

Podíl FMP na programu

15%

20%

Min. výše dotace z EU

20 000 EUR

30 000 EUR

Max. podíl dotace z EU

75%

85%

Max. náklady projektu

40 000 EUR

60 000 EUR

Příspěvek ze státního rozpočtu

ne

ne

Výdaje na přípravu

ne

ano

Používaná měna

CZK / PLN

EUR

Používaný jazyk v žádosti

jednojazyčná

dvoujazyčná

Relizace podle

místa realizace projektu

sídla žadatele

Zdroj: Prezentace ze setkání starostů v Kyjově 28.1.2008

59

5.3.4 SWOT analýza SWOT

analýza

vystihuje

současný

charakter

regionu.

Popisuje

základní

charakteristiky, poukazuje na případné hrozby i ukazuje cestu k využití potencionálu oblasti. Vychází ze základních fyzicko-geografických a socioekonomických charakteristik a také programů realizovaných v daném území. Měla by sloužit jako výchozí bod k nastartování aktivit vedoucích ke zlepšení oblastí s nedostatky při respektování místních priorit. Mezi základní okruhy, které se snaží SWOT analýza postihnout patří rozvoj lidských zdrojů, dopravní obslužnost, rozvoj venkova a cestovního ruchu, podnikání, kultura, ekonomika a v neposlední řadě taky Euroregion.

Silné stránky rozsáhlý přírodní potenciál pro rozvoj turistického ruchu z hlediska perspektivních dopravních tras výhodná poloha na dopravní křižovatce Čechy - Slovensko Polsko poloha na železničním koridoru (česká část) síla tradičních odvětví (hutnictví, strojírenství) bohatství přírodních zdrojů (dřevo, voda…) historická provázanost území jako základ pro spolupráci relativně nízké ceny zdrojů (pozemky, služby, pracovní síla) celoroční nabídka k turistickému vyžití vysoká spjatost obyvatelstva s místem bydliště dostatečné množství kvalifikované pracovní síly bezprostřední návaznost území po obou stranách hranice dostatečné množství ubytovacích kapacit dlouhodobá spolupráce již před vznikem euroregionu dobré zkušenosti s implementací programů EU poradenské služby pro podnikatele profesně specializovaná nabídka tradičních studijních a učebních oborů středních odborných škol a středních odborných učilišť pro potřeby kraje dobrá síť cyklostezek jako prostředek pro rozvoj cestovního ruchu připravené a připravované průmyslové zóny (viz. tabulka č. 11) existence mikroregionů kvalifikovaná pracovní síla v dříve dominantních průmyslových oborech přirozená organizační struktura ERTS dostatečné zdroje pitné vody a to jak podzemní tak povrchové. Intenzívní a různorodý kulturní život a pravidelné kulturní akce národního i mezinárodního významu

60

Slabé stránky členitý terén jako bariéra dopravní dostupnosti zhoršení životního prostředí ve vztahu průmyslové aglomerace dlouhodobě nepříznivé charakteristiky nezaměstnanosti ve srovnání s jinými regiony ČR nedostatečná infrastruktura, špatný technický stav vozovek celkově nízká úroveň vzdělanosti silné soustředění průmyslové činnosti na obory procházející zásadní restrukturalizací nízká úroveň podnikatelského využití příležitostí v oblasti cestovního ruchu sezónnost pracovních míst odlišné právní prostředí v obou státech odchod řady vzdělaných lidí s vysokým pracovním a podnikatelským potenciálem do jiných míst ČR i do zahraničí zvýšený výskyt některých onemocnění – např. nádorových, oběhové soustavy, alergií nízká dopravní propojenost s polskou stranou a nedostatek hraničních přechodů nižší míra připojení k internetu v kraji, nedostatečný přístup k vysokorychlostnímu internetu na venkově. velkoplošné poškození krajiny v důsledku dlouhodobé těžební i průmyslové činnosti zvyšující nároky na údržbu infrastruktury včetně výstupů metanu přetrvávající zvýšené znečištění NOx, poletavým prachem, překračování imisních limitů odložení termínu pro přijetí eura Českou republikou chráněné území jako bariéra pro rozvoj dopravních sítí průmyslová návaznost na české území pouze v části Jastrebie Zdroj

Příležitosti rozvoj agroturistiky lepší využití nabídky služeb přeshraničního partnera vznik lyžařských areálů díky výhodnému klimatu v zimní sezóně výhodné klima v zimní sezóně dobrý přístup na zahraniční trhy (polsko, slovensko) silniční propojenost s polskou stranou možnost omezené právní subjektivity ERTS navýšení finančních prostředků pro období 2007-2113 nadregionální atraktivita Beskyd, obzvláště polská část využití moderní dopravní infrastruktury (železniční koridory, dálnice D47, silnice R48 a další páteřní komunikace) pro rozvoj logistiky, služeb a dalších oborů. zvyšování konkurenceschopnosti pracovních sil rozvojem obecně využitelných kompetencí ke zlepšení zaměstnatelnosti, tj. (a) informační způsobilosti, (b) znalosti světových jazyků (zejména angličtiny), podpora programů zdravotní prevence rozšíření dostupnosti a zkvalitnění připojení k vysokorychlostnímu internetu zlepšování jakosti povrchových vod za účelem zvýšení rekreačních aktivit a biodiverzity na vodních tocích snadná dostupnost rekreačních oblastí (Beskydy) z městských aglomerací

61

Hrozby obrovská dopravní vytíženost pokračování odlivu mozků a kvalifikovaných pracovních sil z důvodu nedostatku pracovních příležitostí rizika pro zdraví obyvatelstva v důsledku znečištění životního prostředí dopravou, zvýšené emise výfukových plynů a hladiny hlukové zátěže překládání společných projektů za vedoucí účasti jednoho partnera rozdílnost mentalit čechů a poláků schengen jako prostor pro rozvoj kriminality vysoká nezaměstnanost demografické změny – trend stárnutí obyvatelstva v kraji zavedení eura polskou stranou poslední období, pro které je poskytována výrazná finanční podpora úpadek tradičního hornictví a metalurgie malá motivace místních obyvatel ke změně stylu myšlení ve vztahu k zahraničním firmám nekvalitní dopravní spojení Wisla - Kubalonka zpožďování v budování a modernizaci mezinárodních tahů (dálnice, železnice) nárůst těžké automobilové dopravy s nedostatečnou schopností ovlivňovat z toho vyplývající negativní vlivy na ŽP a technický stav silnic Zdroj: Program rozvoje Moravskoslezského kraje, sociálně-ekonomická analýza, Agentura pro regionální rozvoj (2006) dostupný na http://www.kr-moravskoslezsky.cz/rr_prk01.html, Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007-2013 dostupný na http://www.cz-pl.eu/programovedokumenty.html

62

6. Komparativní analýza fungování Euroregionu Těšínské Slezsko a Beskydy Úmluva o Česko-Polsko-Slovenské spolupráci pod názvem Euroregion Beskydy byla uzavřena 9. června 2000 ve Frýdku-Místku. Signatářem smlouvy ze strany české bylo Sdružení „Region Beskydy“, na polské straně to bylo Stowarzyszenie „Region Beskidy” a na straně slovenské Združenie „Region Beskydy“. Euroregion vznikal ve dvou etapách. 18. února 2000 byla podepsána polsko-slovenská úmluva o vzniku Euroregionu Beskydy, načež 9. června 2000 do něj přistoupilo české Sdružení „Region Beskydy“. Členy Euroregionu Beskydy je na české straně 63 obcí, na polské straně 28 obcí a 3 okresy a na straně slovenské 80 obcí.

6.1 Rozvojové projekty v území Účelem této kapitoly bylo porovnat rozvojové projekty v ERTS a ERB. Problém nastal v souvislosti se sběrem dat za ERB. V rámci programu Phare CBC nemohla být porovnána česká strana, protože spolupráce na české straně se rozbíhala nepravidelně od roku 2001 a tyto data nemohly být použity pro účely této práce. Další problém nastal v programu Interreg IIIA. V rámci Fondu mikroprojektů posloužily jako dostatečný zdroj stránky Interreg IIIA a stránky ministerstva pro místní rozvoj, avšak pro celý program Interreg IIIA byla data neúplná a nemohla by posloužit jako reprezentativní vzorek pro analýzu.

6.1.1Phare CBC V rámci programu Phare CBC SFMP 2002 si ERTS jako cíle přeshraniční spolupráce definoval „hospodářský rozvoj včetně jeho integrálních součástí, tj. rozvoj turismu a cestovního ruchu“ a „společné přeshraniční plánovací a rozvojové studie včetně adekvátních aktivit v oblasti životního prostředí“. Pro program Phare CBC SFMP 2003 se pak prioritami staly „místní demokracie a lidské zdroje v oblasti společných projektů řešící důsledky restrukturalizace území včetně vzájemného poznání společného vývoje v minulosti s akcentem na evropskou integraci“ a „společné kulturní a sportovní aktivity“. Tyto cíle se podařilo naplnit. V oblasti spolupráce bylo nejvíce projektů zrealizovaných v rámci kultury, následované oblastí místní demokracie.

63

Tab. č. 31: Stručná statistika Společného fondu malých projektů programu Phare CBC v Euroregionu Těšínské Slezsko (polská část) v letech 2000 – 2003 a - počet projektů b -

Název programu

finanční výše v tis. eur

PL0011 Polsko-česko 2000 PL0109 Polsko-česko 2001 2002/000-607 Polsko-česko 2002 2003/005-078 Polsko-česko 2003 Celkem

ERTS

a

23

b a b a b a b a b

165 14 121,4 14 100,1 12 90,4 63 476,9

Zdroj: GUS 2006

Při formulaci cílů se vycházelo z původní, široce stanovených priorit euroregionu. Tyto priority zahrnují širokou škálu od výměny studentů, přes sportovní a kulturní akce, až po spolupráci v oblastech jakými jsou doprava, hospodářství či sociální politika. Avšak postupem času se zjistilo, že při formulování těchto cílů zavládl až přílišný optimismus a naplnění těchto cílů např. v oblasti rozvoje infrastruktury bude vzhledem k omezeným finančním prostředkům nereálné. Příčinu bychom mohli hledat v tom, že tyto priority nevznikaly pod vlivem potřeb místních obyvatel, ale byly projektovány a diktovány „shora“. Možnost čerpat z prostředků Fondu Malých Projektů programu Phare CBC se objevila v polské části Euroregionu Beskydy v roce 2001. Tab. č. 32: Stručná statistika Společného fondu malých projektů programu Phare CBC v Euroregionu Beskydy (polská část) v letech 2000 – 2003 Název programu PL0010 Polsko-slovensko 2000 PL0110 Polsko-slovensko 2001 2002/000-640 Polsko-slovensko 2002 2003/005-681 Polsko-slovensko 2003 Celkem

a - počet projektů b - finanční výše v tis. eur a b a b a b a b a b

Zdroj: GUS 2006

64

ERB 3 17,6 8 100,8 17 109,8 15 106 43 334,2

Z uvedených statistik můžeme říct, že v množství realizovaných projektů je výrazně vyšší v polské části Euroregionu Těšínské Slezsko, což je ve velké míře způsobeno datem vzniku obou euroregionů, kdy ERTS před programem Phare CBC měl už bohaté zkušenosti při realizaci projektů v rámci programu Phare Credo, přičemž tato spolupráci již probíhala v institucionalizovaném celku euroregionu. Na druhé straně Euroregion Beskydy vznikl v době, kdy program Phare CBC byl už na česko-polské hranici realizován, navíc česká strana se přidala až o půl roku později. V polské části ERTS bylo zrealizováno 63 projektů v rámci programu Fond malých projektů programu Phare CBC. Celková hodnota dofinancování činila 476 900 eur. Průměrná hodnota jednoho projektu činila 7570 eur a v přepočtu na 1 km2 je to 493 eur35. Celkově v rámci 4 let dostupnosti programu bylo v polské části ERB zrealizováno 43 projektů v celkové výši dofinancování 334 200 eur. Průměrná hodnota dofinancování jednoho projektu činila 7 800 eur a v přepočtu na 1 km2 je to 135 eur36. Průměrná hodnota 1 projektu je u obou euroregionů srovnatelná, výrazně se však liší v přepočtu na 1 km2 plochy. Tato hodnota je však ovlivněna tím, že polské území ERB je téměř třikrát větší než polské území ERB. Pro lepší přehled nám poslouží tab. č. 28. Euroregion Beskydy se v rámci všech euroregionů na polské hranici umístil na předposlední místě, co se týče počtu realizovaných projektů.

Tab. č. 33: Projekty financované v rámci Fondu mikroprojektů programu Interreg IIIA a jejich územní alokace v Euroregionu Těšínské Slezsko a v Euroregionu Beskydy v EUR Euroregion

Celková hodnota v EUR

Počet projektů

Průměrná hodnota 1 projektu v EUR

Na 1 km2 v EUR

ERTS

476 900

63

7 570

493

ERB

334 200

43

7 800

135

Zdroj: GUS 2006

Při charakteristice struktury projektů zjistíme, že ze Společného fondu malých projektů byla více než polovina zrealizovaných projektů (64,1%) z oblasti poměrně široce stanovené oblasti výměny a kulturní spolupráce. Relativně velký podíl má také působení v oblast místní demokracie (13,7%). Projekty z ostatních oblastí nedosahovaly takové významnosti jako předešlé dvě. 35 36

2

Rozloha polské části ERTS 31.12.2006 činila 967 km 2 Rozloha české části ERTS 31.12.2006 činila 2475 km

65

Projekty byly realizovány přes instituce různého typu. Nejčastěji to byla skupina různých sdružení, nadací a svazků. Druhou nejpočetnější skupinou byly kulturní organizace jako např. domy kultury, sportovní kluby, muzea atd. Necelá jedna pětina projektů byla zrealizována obecními úřady a okresy. Pouze 8,4% z celého počtu projektů bylo zrealizováno školami.

Graf č.1: Struktura dofinancovaných programů v rámci Společného fondu malých projektů programu Phare CBC v polské části Euroregionu Těšínské Slezsko v období 2000 2003 Oblasti spolupráce

Skupiny žadatelů 4,2

7,4

8,4 7,4

28,4 7,4

18,9

13,7 64,1

40,1 Kultura

Sdružení a svazky

Místní demokracie

Kulturní instituce

Lidské zdroje

Obecní úřady a okresy

Přeshraniční studie a koncepce rozvoje

Školy

Hospodářský rozvoj a turistika

Jiné

Zdroj: GUS 2006

Na území polské části ERB bylo podle oblasti spolupráce realizováno nejvíce projektů v široce vymezené oblasti kulturní výměny (41,8%) následované oblastí hospodářského rozvoje a turistiky (32,6%). Nemalý podíl má také oblast rozvoje lidských zdrojů (14%), jejichž součástí jsou např. vzdělávací kurzy pro zaměstnance obcí atd. Nejúspěšnějším žadatelem byly společně s obecními úřady a okresy různá sdružení a svazky (30,2% oba). Za nimi se s poměrně vysokým podílem umístily školy (21%). Naopak

66

ve většině ostatních euroregionů velice úspěšní žadatelé z oblasti kultury zde dosáhli pouhých 7%.

Graf č.2: Struktura dofinancovaných programů v rámci Společného fondu malých projektů programu Phare CBC v polské části Euroregionu Beskydy v období 2000 - 2003 Skupiny žadatelů

Oblast spolupráce 9,3

2,3

7

11,6 30,2

14 41,8

21

32,6 30,2

Kulturní výměna Obecní úřady a okresy

Hospodářský rozvoj a turistika

Sdružení a svazky

Lidské zdroje

Školy

Jiné

Jiné

Místní demokracie

Kulturní instituce

Zdroj: GUS 2006

Celkově můžeme říci, že v oblasti realizací projektů je pro oba euroregiony prioritní kulturní výměna. Výraznějšího rozdílu dosáhly v oblasti hospodářského rozvoje a turistiky, kdy v Euroregionu Beskydy je tato činnost hned na druhém místě, naopak v ERTS nehraje důležitou roli. Co se týče skupiny žadatelů, tak nejúspěšnější jsou obecní úřady a okresy, kdy v ERB mají shodně se sdruženími a svazky 30,2% a v ERTS 28,4%. V ERTS se před touto skupinou umístily už jen kulturní instituce (40,1%), které však v ERB mají nejmenší význam (7%).

67

6.1.2 Interreg IIIA V rámci Fondu mikroprojektů Regionu Beskydy Interreg IIIA CZ-PL bylo schváleno k realizaci 25 mikroprojektů v celkové výši 252 654,7 eur. Ve stejném období bylo v ERTS v rámci Fondu mikroprojektů schváleno 89 mikroprojektů v celkové výši 803 827,9 eur, což je několikanásobně vyšší částka než v ERB. Pokud tyto absolutní údaje přepočítáme na 1 obyvatele nebo na 1 km2 zjistíme, ERTS v obou charakteristikách zřetelně předčí ERB. Můžeme tedy říct, že intenzita spolupráce v rámci programu Interreg IIIA je daleko vyšší v ERTS.

Tab. č. 34: Projekty financované v rámci Fondu mikroprojektů programu Interreg IIIA a jejich územní alokace v Euroregionu Těšínské Slezsko a v Euroregionu Beskydy v EUR území

Celková částka v EUR

Počet projektů

Průměrná hodnota 1 Na 1 obyv. Na 1 km2 projektu v EUR v EUR v EUR

česká část euroregionu polská část euroregionu ERB

123 858,9

10

12 385,9

0,75

127,4

128 795,8

15

8 586,4

0,21

52

252 654,7

25

10 106,2

0,33

73,3

ERTS

803 827,9

89

9 031,8

1,22

464,6

Zdroj: http://www.euroregion-beskidy.pl/, vlastní výpočty

6.3.3 Operační program přeshraniční spolupráce ČR-Polsko 2007-2013 V ERTS je důraz kladen na posílení dostupnosti a zlepšení kvality životního prostředí, rozvoj podnikatelského prostředí (podpora navazování spolupráce mezi výzkumnými a vývojovými institucemi a posilování inovačního potenciálu), rozvoj cestovního ruchu (atraktivit cestovního ruchu, podpora jejich propagace, zlepšení nabídky produktů cestovního ruchu), na podporu vzdělávání a celoživotního učení a přeshraniční spolupráci mezi místními komunitami a institucemi na obou stranách hranice (tvoření nových sítí a struktur) a na snižování migrace obyvatelstva z příhraničního území podporováním procesů vytvářejících nové pracovní příležitosti. V ERB je globálním cílem růst koheze a konvergence přeshraničního regionu. Vytvářet funkční síť spolupracujících autorit s cílem podporovat udržitelný, integrovaný ekonomický, environmentální, sociální a kulturní integrovaný rozvoj přeshraničního regionu prostřednictvím zlepšení dostupnosti, rozvoje informatizace, turismu, zachováním a rozvojem

68

kulturních tradic. Priority tohoto společného programového dokumentu směřují i k vytvoření společných vizí rozvoje ve vybraných oblastech, které budou využívat potenciál a možnosti přeshraničního regionu, při společném řešení hlavních problémů. Proto je nevyhnutelné zabezpečit soustavnou koordinaci rozvoje a výměny náhledů na společné aktivity v rámci přeshraničního regionu37. Pro další plánovací období 2007 – 2013 je alokováno pro ERTS celkem 5 483 000 eur, což o více než 2 mil. eur více než pro ERB (3 205 869 eur). V přepočtu na 1 obyvatel ERTS (8,35 eur) nám pak vyjde částka téměř 3x vyšší než v ERB (3,06 eur).

Tabulka č. 35: Alokace finančních prostředků ve fondu mikroprojektů pro období 2007-2013 Euroregion

CZ (v EUR)

PL (v EUR)

Těšínské Slezsko/Śląsk Cieszyński

2 483 000

3 000 000

Beskydy / Beskidy

850 000

2 355 869

Zdroj: OPPS ČR – Polsko 2007 - 2012

37

OPPS ČR – Polsko 2007 – 2012, dostupný na http://www.cz-pl.eu/

69

7.

VYHODNOCENÍ

INTERVIEW

S PŔEDSTAVITELI

OBCÍ

A

ORGANIZACÍ

EUROREGIONU TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO

Tato část diplomové práce reprezentuje namísto „tvrdých“ statistických a jiných ekonomických dat tzv. „měkká“ data, které byly získány formou vlastního empirického výzkumu realizovaného v 1. čtvrtletí roku 2008. Charakterizuje nejen současnost,ale také vizi budoucí česko-polské spolupráce na území ERTS.

Otázka 1. Euroregiony představují v Evropě základní institucionální článek pro přeshraniční spolupráci. Mají za úkol aktivizovat spolupráci různých aktérů po obou stranách hranice tak, aby se pohraniční regiony postupně vymanily z ekonomické zaostalosti vůči vnitrozemí. Jak se podle Vás projevilo institucionalizovaní přeshraniční spolupráce pod hlavičku Euroregionu Těšínské Slezsko na intenzitě vytváření nových kontaktů.

Většina respondentů vnímá historické území Těšínska jako místo vzájemného prolínání českého a polského obyvatelstva, což mělo nepochybně zcela zásadní vliv na intenzitu vzájemné spolupráce. Přeshraniční spolupráce se na území ERTS objevila hned po společenských změnách na konci 80. let 20. století a to především ve formě navazování kontaktů po obou stranách hranice a hledáním možností vzájemné spolupráce. K prvním kontaktům došlo v přirozeném centru euroregionu, v Českém Těšíně – Cieszynie. V dalších letech byla tato spolupráce především zintenzivňována a hledala se cesta k dalšímu rozvoji spolupráce. Ta nastala s rozšířením dostupnosti rozvojových programů pro česko – polské pohraničí. Další posun nastal se založením různých svazů a sdružení na české straně (Svaz obcí Karviná, Sdružení obcí Jablunkovska). Toto lze chápat jako počátek jakési institucionalizace v území, kdy zájmy obcí byly zastupovány prostřednictvím delegovaných představitelů. Následné zastřešení přeshraniční spolupráce pod hlavičku euroregionu lze chápat jako nejvyšší formu spolupráce. Většina respondentů vnímá euroregion především jako instituci, která dosavadní živelnou přeshraniční spolupráci dokázala formulovat do určité podoby a vtisknout jí určitý směr budoucího vývoje. Avšak našly si i poněkud pragmatičtější důvody vzniku a sice, že euroregion byl ustanoven proto, aby fungoval jen jakýsi mezistupeň v systému přidělování financí z evropské unie. Objevily se názory, že stávající intenzity a kvality přeshraniční spolupráce by bylo dosaženo i bez dalšího administrativního aparátu. Tyto názory se však objevily pouze ojediněle, hlavně v okrajových obcích euroregionů, které 70

z titulu své geografické polohy nemají tak příhodné podmínky pro bezprostřední přeshraniční spolupráci jak obce, jejichž katastr utváří společnou hranici. Celkově ale můžeme říci, že vznik euroregionu považuje většina za mnohem významnější událost z hlediska přeshraniční spolupráce než vstup obou zemí do Evropské unie.

Otázka 2. Jak vy osobně vidíte budoucnost česko-polské spolupráce na území Euroregionu Těšínské Slezsko? Zdá se Vám, že je na dostatečně vysoké úrovni a v budoucnu nemusí být rozvíjena hledáním nových partnerů nebo je tomu právě naopak?

Tato otázka měla zjistit, do jaké míry jsou představitelé obcí a organizací spokojeni se stávající situací v oblasti přeshraniční spolupráce, jestli je dostatečná a stávající situace se jeví jako dostačující, anebo je tomu naopak. Otázka územního vymezení se zdá být ustálená. Euroregion vznikl na historickém území knížectví těšínského, jehož území převážně kopíruje a i když v současné době jsou jeho součástí i obce, které toto historické území v minulosti nesdílely (Bohumín, Gódow, Jesienica) tak se s výraznou změnou územní složení nepočítá. Ve většině případů převládala spokojenost se spolupráce v oblasti turistiky, zlepšuje se situace v oblasti životního prostředí. Avšak jako bezkonkurenčně nejlepší byla hodnocena spolupráce v oblasti kulturální. Obzvláště ve městě Český Těšín – Cieszyn je každoročně pořádáno velké množství kulturních projektů, které mají vysokou návštěvnost a vytvořily si postupem času svou tradici (Divadlo bez hranic, Kino na hranici). Jako nedostatečná se většinou jeví spolupráce v oblasti hospodářství. Situaci popisuje jeden ze starostů: „Jako nedostatečnou považuji spolupráci v oblasti hospodářství. Např. v souvislosti s výstavbou továrny v Nošovicích si umím představit lepší spolupráci s dodavatelskými firmami na polské straně. Rezervy ve spolupráci vidím taky v činnosti Česko-polské obchodní komory“. Poměrně velká rozdílnost v definování budoucích priorit panovala mezi představiteli obcí a vedoucími sekretariátů. Představitelé samosprávy vyjadřovali nejčastěji touhu po snadnější administraci projektu a větší míře flexibility při přidělování financí z euroregionu, tzv. refinancování. Na druhé straně vedoucí sekretariátů vymezovali své představy spíše v nadregionálním významu, např. lepší prezentace euroregionu navenek a změnu chápaní regionu jako okrajových částí. Můžeme tedy říci, že cílem je nežít vedle sebe, ale společně.

71

Otázka 3. Důležitou změnou v období 2007 - 2013 je předkládání pouze společných projektů při současném uplatnění principu vedoucího partnera. Jaký dopad bude podle Vás mít tento nový požadavek EU na intenzitu a charakter uzavírání projektů ve výše zmíněném období?

Možnost předložit společný projekt existovala již v programu Interreg IIIA. Nebyla to sice výslovná podmínka, ale projekty takto zpracované měly mnohem větší šanci na schválení než projekty jednostranné. Jednalo se o poměrně logický krok ke zkvalitnění přeshraniční spolupráce. Jsou více uzavírané projekty, které mají prokazatelný přeshraniční dopad i když jejich počet se pro náročnost vyhotovení sníží. Toto zintenzivnění spolupráce ale podle mnohých starostů přináší i své negativa. Problém může nastat, pokud při vedoucí úloze jedné strany nedodrží strana druhá závazné termíny vlastními chybami a projekt tím pádem ztratí na významu pro obě strany. Může to vést i ke ztrátě dotací z EU. Tento problém tady však již existoval v poněkud jiné situaci již předtím: „V minulosti se stalo, že na české straně byl partner sám, kdežto na straně polské bylo partnerů více. Problém nastal v době, kdy jeden z polských partnerů nedodržel závazné termíny pro realizaci projektu a tím pádem zanikl nárok i ostatním“. Obě strany již na tento požadavek byly připravovány dlouhodobě před uvedením této podmínky v platnost, takže s uvedením do praxe nemají větší problémy. Situaci usnadňuje i existence tzv. goralského nářečí na území těšínska, díky kterému téměř neexistuje jazyková bariéra mezi oběma stranami. Obtížná je situace v oblasti tzv. refinancování. Problém je v tom, že peníze za projekt jsou vypláceny až po vlastní fyzickém zrealizování a dokončení projektu, často s nemalým zpožděním. Především pro malé obce to představovalo obrovský problém, kdy si musely brát na realizaci projektu u bank úvěr, jelikož rozpočet obce nestačil na financování akce většího rozsahu. Pokud se peníze z EU následně zpozdily, tak se obce dostávaly díky vysokým úrokům do potíží. V současnosti je tato situace řešena refinancováním projektu po částech. Pokud profinancovaná částka dosáhne 15 000 eur, může řešitel zaslat žádost o proplacení této části. Problém může nastat v situaci, kdy v rámci jednoho projektu budou takto refinancovány úvodní části, ale projekt se kvůli různým problémům nepodaří uskutečnit celý: „Co se stane, když uzavřeme projekt na výstavbu silnice, po realizaci její části požádáme o refinancování, avšak v průběhu stavby v důsledku např. finančních problémů se nepodaří stavbu dokončit?“. Některé obce, které disponují většími finančními prostředky se rozhodly poskytnout sdružením a organizacím bezúročné půjčky na realizaci projektů. V situaci, kdy pro mnohé z nich je obrovský problém zajistit kapitál na realizaci projektu a v některých případech se 72

dokonce obracejí na rodinné příslušníky, znamená tento krok odvracení existenčních problémů, se kterými se mnohdy potýkají.

Otázka 4. Vyberte, prosím, 6 konkrétních projektů (pro každou oblast 2), které Vy osobně považujete za nejdůležitější pro naplnění cílů přeshraniční spolupráce na území Euroregionu Těšínské Slezsko: a) v oblasti posilování dostupnosti, ochrana životního prostředí a prevence rizik b) zlepšení podmínek pro rozvoj podnikatelského prostředí a cestovního ruchu c) podpora spolupráce místních společenství

Cílem této otázky bylo zjistit jak respondenti vnímají projekty realizované v daném území a jaký vliv měly na obyvatele. Realizované projekty můžeme rozdělit na projekty, které mají pouze lokální význam, které jsou realizované na poměrně omezeném území katastru dvou obcí a projekty, které svým charakterem ovlivňují daleko větší zájmové území. První skupina je realizovaná mezi dvěma obcemi a jedná se především o projekty rekonstrukce komunikací lokálního významu, budování kanalizace či výměny studentů. Do druhé četnější skupiny můžeme zařadit projekty, které svým významem přispívají k rozvoji celého euroregionu. Jde např. o kulturní akce (festivaly), projekty dopravní a technické infrastruktury (rekonstrukce podjezdu tzv. „myší díry“ v Třinci a rekonstrukce příjezdové cesty k hraničnímu přechodu Horní Lištná – Leszna Górna), včetně vybudování a modernizace hraničních přechodů (Mosty u Jablunkova). Velmi důležitou součást rozvoje euroregionu představují

společné

česko-polské

strategie

na

rozvoj

turistiky

(INTERTURISM,

STRATEGIE). V současnosti je na území euroregionu hustá síť turistických stezek, které využívají přírodních krás Slezských Beskyd. V souvislosti s ochranou přírody byl nejčastěji zmiňován projekt Revitalizace koryta řeky Olše, který v sobě nese vybudování sítí kanalizací a čističek v obcích kolem řeky Olše. Důležitou roli sehrály i tzv. projekty proveditelnosti (border-crossing, modelová studie překračování hranic). Na druhé straně byly také uváděny projekty, jejichž záměrem je poskytování a zvyšování všeobecné informovanosti o celém území zájmového euroregionu i jednotlivých lokalit (IMAGE PROSPECT – prezentační materiál, INFOBUSINESS – sběr, zpracování a šíření ekonomických a hospodářských informací, INFOREG 2000, 2006 – sběr, zpracování a prezentací informací). Patří zde i informační centra, případně informační kiosky, jejichž uplatnění je zejména v cestovním ruchu. Současně s tím fungují webové stránky ER v cizojazyčných mutacích. Šetřením bylo zjištěno, že intenzita spolupráce je do veliké míry ovlivněná vzdáleností obce od hranice. 73

Obce, jejichž katastr tvoří hranici můžou svými projekty, snáze prokázat přeshraniční význam. Spolupráce obcí vzdálenějších od hranice se specializují spíše na projekty v oblasti výměny studentů, pořádání kulturních akcí atd. Jelikož je programové období 2007 – 2013 posledním obdobím, kdy je možnost výrazného čerpání financí z evropských fondů, tak by charakter uzavíraných projektů měl primárně odpovídat potřebám oblasti a jejím obyvatelům a možnost spolufinancování projektů by neměla sklouzávat do oblasti nahodile vytvořených tém s obtížnou udržitelností bez finančních dotací z EU.

Otázka 5. Součástí struktury euroregionu je mnoho svazků, sdružení a organizací. Jak hodnotíte instituce, se kterými během jednání přicházíte do styku, ve smyslu procesuální propustnosti?

Při přeshraniční spolupráci spolu do kontaktu přicházejí obyvatelé dvou různých států. V každém z nich je odlišné právní prostředí a musí se řídit zákony a předpisy platnými pro své území. Euroregion jakožto smlouva mezi sdruženími nemá žádnou právní subjektivitu, což působí sekretářům mnohdy problémy. Musí skloubit zájmy euroregionu a zájmy obcí dohromady, přičemž obzvláště na polské straně je situace kvůli složité územní struktuře složitá: „Při komunikaci a koordinaci všech obcí v polské části euroregionu je těžké uspokojit zájmy všech zúčastněných, neboť se obce nacházejí na území několika okresů, přičemž každá vyznává odlišné zájmy a priority“. Na české straně je situace odlišná. Jednotlivé obce jsou členy různých sdružení a svazků, přičemž do jednání delegují své zástupce z řad představitelů samospráv, kteří je zastupují. Tato situace má své výhody i nevýhody: „Je pravda, že situace je přehledná a po organizační stránce jednodušší, ale mnohdy chybí osobní kontakt se starosty, což může vést ke komunikačním nesrovnalostem“. Osobní kontakt je v komunikaci mezi obcemi velice důležitý. Za tímto účelem euroregion pořádá spoustu setkání, kterého se účastní vedoucí představitelé obcí za účelem navázání kontaktů se svými protějšky na druhé straně. Poměrně překvapivým problémem je odlišná mentalita čechů a poláků. I když se jedná o historickou oblast, která se vyvíjela po dlouhé období homogenně a obě kultury se navzájem ovlivňovaly a prolínaly je v dnešní době problém odlišného myšlení nečekaný: „Největším problémem na hranici není to, že by někdo nechtěl spolupracovat, že by nebyla vůle, problémem je, že čech myslí jinak a polák myslí taky jinak“. Problém to mohlo způsobit obzvláště při stanovování priorit spolupráce a při koordinaci realizace projektů. Tomuto problému se také snaží čelit ustanovením role vedoucího partnera v projektu, což předpokládá větší spolupráci a komunikaci mezi partnery. 74

Otázka 6. Dne 21. prosince 2007 Česká republika vstoupila do schengenského prostoru. Jaké důsledky to podle Vás bude mít pro obě země? Pokuste se charakterizovat základní rozdíly na: a) intenzitě navazování nových kontaktů: fyzických osob právnických osob b) bezpečnosti v pohraničí c) pohybu zboží a služeb

Tato otázka byla konstruována spíše jako výhled do budoucna, jelikož na hodnocení je ještě příliš brzy. Prakticky všichni respondenti se shodli na tom, že vstup obou zemí do schengenského prostoru přinese pouze pozitiva. Z hlediska významu převažuje názor, že bude mít pro reálný život daleko větší význam než vstup do struktur Evropské unie. Tento názor se logicky mění podle vzdálenosti od hranic. Největší přínos bez pochyb představuje pro obce bezprostředně na hranici, obzvláště pak Český Těšín – Cieszyn. Městu, po dlouhá léta rozdělenému nepropustnou hranicí na dvě části, se zrušením hraničních kontrol naskytla příležitost ke spolupráci jako jednoho celku. Pro navazování kontaktů mezi obyvateli po obou stranách hranice byly nejdůležitější společenské změny na přelomu 80. a 90. let 20. století, které ve svém důsledku znamenaly opětovné navázání kontaktů, uměle přetržené vybudováním nepropustné hranice komunistickým režimem. Zrušení hraničních kontrol pak bylo už pouze jakýmsi „symbolickým aktem“. Velkou změnu prodělalo hlavně myšlení lidí. Před vstupem do Schengenského prostoru se pohlíželo na státní hranici jako na dělící čáru mezi dvěma územími. Lidé si díky hraničním kontrolám snáze uvědomovali, že už překročili hranice a nacházejí se na území jiného státu. Tato psychologická bariéra definitivně odpadla: „Lidé žijící na tomto území mají touhu spolupracovat s partnery na druhé straně. Avšak pořád vnímali existenci státní hranice jako bariéru v rozvoji. Pochopitelně zrušením hraničních kontrol nedošlo ke zrušení státní hranice, ale v lidech jakoby zmizela psychologická bariéra a uvědomili si, že je možnost něco dělat“. Velká většina respondentů se shodla, že odstranění hraničních kontrol nebude mít velký vliv na bezpečnost v pohraničí. Díky tomu, že česko-polská hranice netvoří vnější hranici unie a také díky tomu, že po ekonomické stránce nejsou mezi oběma státy výrazné rozdíly, nemělo by docházet k výrazným migračním tendencím.

75

8. ZÁVĚR Území Těšínského Slezska prošlo historii mnohými změnami. Ale ať už patřilo pod český nebo polský stát, stále si zachovávalo svůj charakter a jedinečnost. V období po vzniku Československa se stalo předmětem sváru mezi oběma státy a tato událost negativně ovlivnila myšlení lidí a vzájemné vztahy na dlouhou dobu. Postupem času se však situace uklidnila, došlo k opětovnému navázání spolupráce a společenské vztahy nabyly na intenzitě. Vyvrcholením dlouhodobé spolupráce v území bylo založení Euroregionu Těšínské Slezsko, dobrovolného sdružení obou stran jako nejvyšší institucionalizované formy spolupráce. Dobu od založení Euroregionu po současnost můžeme jednoznačně ohodnotit jako dobu úspěšnou. Region se sice potýká s mnohými problémy jakými jsou např. vysoká míra nezaměstnanosti, úbytek obyvatelstva vlivem nízkého přirozeného přírůstku a emigrace a v neposlední řadě taky členitá orografie, avšak skýtá také mnohé možnosti a příležitosti k rozvoji jako např. Slezské Beskydy v oblasti turistického ruchu. Obecně stanovené hlavní úkoly a cíle, které jsou prezentovány v zakládající smlouvě se daří v různé míře naplňovat. Jako nejintenzivnější můžeme hodnotit spolupráci v oblasti kulturní výměny a péče o společné kulturní dědictví, spolupráce mezi školami a mládeží a také v oblasti rozvoje turismu a cestovního ruchu. Naopak mírný prostor pro zlepšení nabízí oblast výměny zkušeností a informací z oblasti trhu práce. Celkově můžeme konstatovat, že Euroregion dnes stojí na pevných základech. Představitelé obcí a svazků se osobně znají, intenzivně mezi sebou komunikují a sami vyhledávají možnosti spolupráce. Z této práce vyplývá že jedním z nejcharakterističtějších znaků tohoto Euroregionu je jeho přirozenost, která vyplývá z charakteru jeho aktivit reagujících na momentální potřeby občanů, obcí a institucí. K efektivitě fungování výraznou měrou přispívá jeho přirozená struktura do které vstupují nejrůznější soukromé a podnikatelské subjekty, jež mají dostatek personálu pro tvorbu a realizaci jednotlivých projektů. Otázku absence právní subjektivity členové nepociťují jako handicap, spolupráce funguje na bázi výměny zkušeností, aktivní komunikace a nacházení kompromisů. I přes relativně krátkou dobu existence vzhledem k obdobným strukturám v západní Evropě, můžeme Euroregion charakterizovat jako strukturu s vysokou mírou spolupráce, kdy se dotací z Evropské unie nevyužívá na „uměle“ vytvořené projekty ale slouží k financování projektů, které mají svou tradici a prokazatelně pozitivní přínos pro obyvatele.

76

9. Summary The area of Těšínské Slezsko has undergone many changes over years. Although it belonged to Czech or Poland its nature and uniqueness remained untouched. In years which followed the Czechoslovakia establishment it became the bone of contetion between those states. This stituation had adverse effect on peoples thoughts and interrelationship for years. During the time the situation subsided, the cooperation was resumed and the social ties gained strength. The establishment of ERTS, the voluntary association of both sides as a highest institutional form of collaboration, was the climax of long-term cooperation. The period since the Euroregion foundation can be positively evaluated as a successfull /fruitful. The region provides lots of opportunities and possibilities to development (e.g. Silesian Beskydy in the area of turist trade), even though it faces many problems such as high level of unemployment, population decrease due to the low population growth and emigration, and not least also the ruggedness of landscape. The main tasks and targets in general terms presented in the (estate) contract are fulfiled to a large extent. As the most intensive can be evaluated the cooperation in the area of kulture, its replacement and keeping common historic landmarks; collaboration among schools and youths and also in the area of tourism extent and travel movement. Conversely, the area of interchanging employment market information and experiences gives small space for improvement. Nevertheless, it is possible to state that the Euroregion stands on solid basis. Each member of common councils knows other personally, communicates a lot and looks for other possible ways of collaboration. As it results from my master thesis, the one of the most characteristic attribute of this Euroregion is its naturalness emerging from its doings which respond to instant needs of residents, municipalities and insitutions. The natural structure, into which enter various private and business subjects with enough staff to create and realise single projects, influences the effectiveness to a large extent. The absence of law is not conceived as a handicap. The cooperation works on the base of interchanging experiences, active communication and finding the compromises. With regard to similar set-ups in Europe and in spite of the relatively short time of existence, the Euroregion can be described as a set-up with high level of cooperation, and where the European Union grants are not used for artificialy made projects, but serves to support projects with tradition and provable asset for residents.

77

Literatura:

GUS – Informacje Ekonomiczne i Stytystyczne [online]. Poslední revize 23.04.2007 [cit. 2007-04-29]. Dostupné z

Balej, M., Jeřábek, M.: Pohraničí, přeshraniční spolupráce a euroregiony. Sborník z XX. jubilejního sjezdu ČGS. Univerzita J. E. Purkyně, Ústí nad Labem 2002

Borák , M., Gawrecki, J.: Nástin dějin Těšínska, Advertis, Ostrava 1992, 263 s

Blažek, J., Uhliří, D.:Teorie regionálního rozvoje : nástin, kritika, klasifikace. Karolinum, Praha, 2002, 211 s.

Bula, R.: Natura 2000. In: PARUSEL, J. B.: Opracowanie ekofizjograficzne do planu zagospodarowania przestrzennego województwa śląskiego, Katowice, 77-83 s

Centrum pro regionální rozvoj České republiky [online]. Poslední revize 23.04.2007 [cit. 2007-04-23]. Dostupné z

Česká národní banka [online]. Poslední revize 22.04.2007 [cit. 2007-04-22]. Dostupné z

Český statistiký úřad [online]. Poslední revize 23.04.2007 [cit. 2007-04-23]. Dostupné z

Dočkal, V.: Přeshraniční spolupráce na východních hranicích České republiky. Růžový obláček a hrana reality, Masarykova univerzita v Brně, Brno 2005, 142 s

Dočkal, V.: Regionální politika EU a naplňování principu partnerství. Případové studie České republiky, Německa, Francie a Slovinska, Masarykova univerzita, Brno 2007, 156 s

Dočkal, V.: Euroregionalismus a třetí rovina EU, [Diplomová práce], Fakulta Sociálních Studií Masarykovy univerzity, Brno 2003

78

Euroregion Těšínské Slezsko [online]. Poslední revize 23.04.2007 [cit. 2007-04-23]. Dostupné z

Fondy Evropské unie [online]. Poslední revize 22.04.2007 [cit. 2007-04-22]. Dostupné z

HBI Databáze firem [online]. Poslední revize 13.04.2007 [cit. 2007-04-13]. Dostupné z < http://www.hbi.cz/index.php?Lang=cs>

Heffner, K.: Kluczowe problemy demograficko-osadnicze obszarów przygranicznych PolskaCzechy, Instytut Ślaski, Opole 1998, 144 s.

Houžvička, V.: Sudetoněmecká otázka v názorech a postojích obyvatel českého pohraničí. WP 96:2, Sociologický ústav AV ČR, Praha 1996, 38 s

Jeřábek, M., Dokoupil, J., Havlíček, T. a kol. (2004): České pohraničí. Bariéra nebo prostor zprostředkování? Academia, Praha, 296 s. . Kadlubiec, D. K.: Polská národní menšina na Těšínsku, FF Ostravské univerzity, Ostrava 1997, 316 s.

Klepczyński, K., Karpińska, R.: Śląsk Cieszyński : atrakcje turystyczne, Cieszyn 2003, 27 s.

Kusz, A.: Spolupráce Horního Slezska s Těšínskem, Opavskem a severní Moravou, Olomouc 2004, 107-127

Kostková, H.: Polská národnostní menšina – společenský status v regionálně geografickém a historickém kontextu, [Diplomová práce] Katedra geografie PřF UP, Olomouc 2007, 123s.

Kowalski, M. M.: Śląsk Cieszyński : po obu stronach Olzy : przewodnik turystyczny po Śląsku Cieszyńskim oraz gminach Godów i Jastrzębie Zdrój, Kraków 2004, 142 s.

79

Lux, J.: Postavení a politicko-geografický význam národnostních menšin v ČR, [Diplomová práce] Katedra geografie PřF UP, Olomouc 2001, 109s.

Ministerstvo životního prostředí [online]. Poslední revize 27.04.2007 [cit. 2007-04-27]. Dostupné z

Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007-2013, [cit. 2007-04-23], dostupný na

Perkamann, M.: The rise of the Euroregion. A bird´s eye perspective on European cross border

co-operation,

2002,

[cit.

2007-10-03]

Dostupný

z

http://www.comp.lancs.ac.uk/sociology/papers/perkmann-rise-of-euroregion.pdf

Program rozvoje Moravskoslezského kraje pro období 2005-2008, Agentura pro regionální rozvoj

2006,

139

s,

[cit.

2007-04-25]

dostupný

na


moravskoslezsky.cz/rr_09.html>

Quitt, E.: Klimatické oblasti Československa. Studia Geographica 16, GÚ ČSAV, Brno 1971

Sosna, W.: Śląsk Cieszyński : geografia i przyroda, Cieszyn 1997, 62 s.

Serwecińska, D.: Warunki klimatyczne. In: Parusel, J. B.: Opracowanie ekofyzijograficzne do planu zagospodarowania przestrzennego województwa śląskiego. Katowice 2003, s. 26-28

Smlouva o regionální spolupráci pod názvem Euroregion Těšínské Slezsko – Śląsk Cieszyński, Sekretariát Euroregionu Těšínské Slezsko, Český Těšín 1998

Stránky programu INTERREG IIIA [online]. Poslední revize 23.04.2007 [cit. 2007-04-23]. Dostupné z

Szczcyrba, Z., Smolová I., Jeřábek, M.: Analýza přeshraniční spolupráce v euroregionálních strukturách na česko – polském pohraničí. Výzkumný projekt RM 02/22/05, Olomouc 2006

80

Toušek, V. a kol.: Potenciální zaměření přeshraniční spolupráce s polskými a slovenskými regiony s důrazem na nové plánovací období EU 2007 – 2013. Brno – Olomouc: Universita Palackého v Olomouci 2007, 126 s.

Vlček V a kol.: Zeměpisný lexikon ČSSR – vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984

Wahla, A., Lednický, V., Janečková, V.: Euroregionální přeshraniční spolupráce na českopolské hranici : sborník z mezinárodní konference, Ostrava 25.-26.10. 2001

Wilam P.: Podpora přeshraniční spolupráce v Evropské unii a v asociovaných zemích, 1. vydání, Ostrava: Ostravská univerzita 2004, 70 s.

Włodzimierz, M.: Euroregiony : pierwszy krok do integracji europejskiej, Wrocław 1998, 309 s.

81

PŘÍLOHY

82

Příloha č. 1: Přirozený přírůstek v ERTS v roce 2006 na 1000 obyvatel

83

Příloha č. 2: Saldo migrace v ERTS v roce 2006 na 1000 obyvatel

84

Příloha č. 3: Největší firmy se sídlem na území v české části ERTS podle počtu zaměstnanců v roce 2001 Název firmy

Územní sídlo firmy

Počet zaměstnanců

OKD a.s.

Ostrava

20 096

TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s.

Třinec

6602

Českomoravské doly a.s., člen koncernu KARBON INVEST, a.s., Důl ČSM

Stonava

5038

Oborová klasifikace OKEČ: 10.1 Dobývání černého uhlí včetně výroby černouhelných briket 45.12 Průzkumné vrty a průzkumné vrtné práce 27.10Výroba železa, oceli, feroslitin, plochých výrobků, tváření výrobků za tepla 23.1 Výroba koksárenských produktů 10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny 28.22 Výroba topných těles a kotlů ústředního topení 27.34 Tažení drátu 28.7 Výroba ostatního kovodělných výrobků 27.22 Výroba ocelových trubek vč. příslušenství k nim 27.3 Jiné hutní zpracování surového železa a oceli 51.9 Ostatní velkoobchod 28 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (kromě výroby strojů a zařízení) 45.2 Pozemní a inženýrské stavitelství 20.3 Výroba stavebně truhlářská a tesařská 85.11 Ústavní zdravotní péče 85.12 Ambulantní zdravotní péče /kromě zubní/

ŽDB GROUP, a.s.

Bohumín

2969

JÄKL Karviná, a.s.

Karviná

1200

D 5, akciová společnost, Třinec

Třinec

962

Nemocnice s poliklinikou Havířov

Haviřov

900

Třinec

875

85.11 Ústavní zdravotní péče

Karviná

819

85.11 Ústavní zdravotní péče

Karviná

670

Havířov

570

Nemocnice Třinec, příspěvková organizace Nemocnice s poliklinikou Karviná 4 - Ráj Lázně Darkov, akciová společnost OKD, Rekultivace, a.s.

85

85.14 Ostatní činnosti související se zdravotní péčí 90.0 Odstraňování odpadních vod a odpadů, čištění města, sanační a podobné činnosti 45.11 Demolice a zemní práce

Název firmy

Územní sídlo firmy

ČSAD Havířov, a.s.

Havířov

BOCHEMIE, s. r. o.

Bohumín

CZECH International, a.s.

Havířov

SEMAG, spol. s r. o.

Havířov

FINIDR, s. r. o.

Český Těšín

PEREX, a.s.

Český Těšín

JABLUNKOVSKÁ JATKA, spol. s r. o.

Jablunkov

BONATRANS GROUP, a.s.

Bohumín

Počet zaměstnanců

Oborová klasifikace OKEČ:

60.24 Silniční nákladní doprava 60.21 Ostatní pravidelná osobní zemní doprava 548 50.20 Oprava a údržba motorových vozidel (kromě motocyklů) 63.30 Činnost cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské činnosti 24 Výroba chemických látek, přípravků, 415 léčiv a chemických vláken 24.51 Výroba mýdla a saponátů 63.12 Skladování 367 74.87 Ostatní podnikatelské služby j.n. 15.81 Výroba pekárenských a cukrářských výrobků kromě trvanlivých 55.30 Restaurace 300 52.10 Maloobchod v nespecializovaných 70.31 Zprostředkovatelské činnosti realitních 22.23 Vázání 240 22.22 Tisk ostatní j. n. 93.01 Praní a chemické čištění 200 textiliních, kožených a kožešinových výrobků 15.11 Výroba, zpracování a 80 konzervování masa z velkých hospodářských zvířat 35.20 Výroba a opravy železničních a 980 (2006) tramvajových lokomotiv a vozového parku

Zdroj: ČSÚ, upraveno dle HBI on line databáze firem dostupná z http://www.hbi.cz/

Příloha č. 4: Kurz měn v jednotlivých zasedáních Euroregionálního řídícího výboru

zasedání Euroregionálního řídícího výboru

pořadí zasedání 1 2 3 4 5

Zdroj: ČNB

86

datum

PLN/CZK

EUR/CZK

29.9 2005 14.12.2005 27.4.2006 2.10.2006 18.12.2006

7,599 7,546 7,346 7,141 7,297

29,61 28,985 28,455 28,29 27,7

Příloha č. 5: Přirozený přírůstek a přírůstek stěhováním v české části ERTS v roce 2006 ORP

Bohumín Český Těšín Havířov Jablunkov Karviná Orlová Třinec

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

přirozený přírůstek přírůstek stěhováním -1,3 0,4 -0,6 -2,5 -0,06 -1,17 0,41 -1,57 -2,93 -1,52 -1,9 -9,13 -1,2 1,48

Příloha č. 6: Přirozený přírůstek a přírůstek stěhováním v české části ERTS v roce 2006 obec 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.

Brenna Chybie Cieszyn Dębowiec Godów Goleszów HaŜlach Istebna Jasienica Jastrzębie Zdrój Jaworze Skoczów Strumień Ustroń Wisła Zebrzydowice

přirozený přírůstek přírůstek stěhováním 9,94 0,58 4,29 4,07 -0,45 -1,12 0,73 0,00 6,08 0,16 9,44 0,32 2,65 4,49 -1,06 4,88 9,71 5,71 -8,27 2,91 15,01 -1,52 3,44 0,82 7,47 3,49 2,92 -1,49 -2,10 0,18 5,89 1,04

Příloha č. 7: Vybrané charakteristiky Euroregionu Těšínské Slezsko Největší obec

Havířov – 89 000 obyv.

Jastrzębie Zdrój – 101 850 obyv.

Nejvýše položená obec

Hrčava (594 m n. m.)

Istebna (587 m n. m.)

Nejvyšší vrchol Nejdelší řeka

Velká Čantoryje – 995 m n. m. Olše

Největší vodní nádrž

Těrlicko - 266 ha

Nejstarší archeologické naleziště

Chotěbuz - Hradisko Podobora – 800 let před. n. l.

Barania Góra -1220 m n. m. Wisła Jezero Goczałkowickie 3200 ha Hrad v Międzyświeciu – z pol. 1 tis. n. l.

87

Největší sanatorium Nejstarší sídliště Nejzajímavější architektonická památka

Karviná – Lázně Darkov, Ustroń - Lázeňský podnik Rehabilitační Sanatorium "Ustroń" Těšín/Cieszyn - první písemná zmínka pochází z roku 1155 Rotunda sv. Mikołaja z 11. Zámek Fryštát st.

Zdroj: http://www.euroregion.olza.pl

88

Příloha č. 8: Ukázka struktury otázek řízeného rozhovoru

EUROREGION TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO Dotazník pro experty

Vážená paní, vážený pane. v rámci své diplomové práce Euroregion Těšínské Slezsko – území pro česko-polskou přeshraniční spolupráci realizovanou na Katedře geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci provádím

terénní šetření formou interview se zástupci obcí a

organizací, které jsou členem Euroregionu. Dovolte mi Vám proto položit pár otázek týkající se tohoto problému a požádat Vás o komentáře, které jsou pro mne velmi cenným zdrojem informací. Tomáš KUFA, Mosty u Jablunkova 808, 73998, tel. +420776682242, e-mail: [email protected] ___________________________________________________________________ 1. Euroregiony představují v Evropě základní institucionální článek pro přeshraniční spolupráci. Mají za úkol aktivizovat spolupráci různých aktérů po obou stranách hranice tak, aby se pohraniční regiony postupně vymanily z ekonomické zaostalosti vůči vnitrozemí. Jak se podle Vás projevilo institucionalizovaní přeshraniční spolupráce pod hlavičku Euroregionu Těšínské Slezsko na intenzitě vytváření nových kontaktů.

2. Jak vy osobně vidíte budoucnost česko-polské spolupráce na území Euroregionu Těšínské Slezsko? Zdá se Vám, že je na dostatečně vysoké úrovni a v budoucnu nemusí být rozvíjena hledáním nových partnerů nebo je tomu právě naopak?

3. Důležitou změnou v období 2007 - 2013 je předkládání pouze společných projektů při současném uplatnění principu vedoucího partnera. Jaký dopad bude podle Vás mít tento nový požadavek EU na intenzitu a charakter uzavírání projektů ve výše zmíněném období?

89

4. Vyberte, prosím, 6 konkrétních projektů (pro každou oblast 2), které Vy osobně považujete za nejdůležitější pro naplnění cílů přeshraniční spolupráce na území Euroregionu Těšínské Slezsko: a) v oblasti posilování dostupnosti, ochrana životního prostředí a prevence rizik b) zlepšení podmínek pro rozvoj podnikatelského prostředí a cestovního ruchu c) podpora spolupráce místních společenství

5. Součástí struktury euroregionu je mnoho svazků, sdružení a organizací. Jak hodnotíte instituce, se kterými během jednání přicházíte do styku, ve smyslu procesuální propustnosti?

6. Dne 21. prosince 2007 Česká republika vstoupila do schengenského prostoru. Jaké důsledky to podle Vás bude mít pro obě země? Pokuste se charakterizovat základní rozdíly na: a) intenzitě navazování nových kontaktů: fyzických osob právnických osob b) bezpečnosti v pohraničí c) pohybu zboží a služeb

90