UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav speciálněpedagogických studií
Bakalářská práce Vendula Jiskrová
Závislost na stimulačních drogách – formy pomoci
Olomouc 2013
vedoucí práce: Mgr. Michal Růžička, Ph.D.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů a literatury.
V Olomouci dne 18.4.2013
…………………………. Vendula Jiskrová
Děkuji Mgr. Michalovi Růžičkovi Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce a poskytování rad při konzultacích.
Obsah ÚVOD…………………………………………………………………………………… -5TEORETICKÁ ČÁST………………………………………………………………… -61. DROGY…………………………………………………………………………...... -61.1 Rozdělení drog………………………………………………………………………. -61.1.2 Rozdělení drog dle účinků na psychiku………………………………………....... -61.1.3 Rozdělení drog dle míry rizika……………………………………………..…….. -81.2 Stimulační drogy………………………………………………………..…………... -92. ZÁVISLOST………………………………………………………………….…... -122.1 Znaky závislosti…………………………………………….................................... -123. POMOC………………………………………………………................................ -133.1 Formy pomoci……………………………………………………………….…….. -133.1.1 Protidrogové instituce a odborníci………………………………………………. -153.1.2 Principy terapie drogové závislosti……………………………………………… -173.1.3 Přístupy léčení…………………………………………………………………... -173.2 Terénní programy…………………………………………………………………. -183.3 Nízkoprahová denní centra………………………………………………………... -183.4 Lékařská ambulantní péče o závislé………………………………………………. -193.5 Denní stacionáře…………………………………………………………………... -193.6 Detoxifikační jednotky……………………………………………………………. -203.7 Střednědobá ústavní léčba……………………………………………………….... -203.8 Následná péče, doléčovací programy……………………………………………... -20-
4. LÉČBA ZÁVISLÝCH NA PERVITINU……………………………………… -224.1 Ambulantní služby……………………………………………………………….. -234.2 Nízkoprahová střediska………………………………………………………….. -244.3 Ústavní a rezidenční léčba……………………………………………………….. -254.4 Terapie a poradensko intervenční programy pro uživatele pervitinu……………. -25PRAKTICKÁ ČÁST……………………………………………………………..... -265. VYMEZENÍ PROBLÉMU A CÍLE………………………………………….... -265.1 Vymezení problému……………………………………………………………... -265.2 Vymezení cíle…………………………………………………………………… -266. CHARAKTERISTIKA VÝZKUMNÉHO VZORKU………………………... -277. VÝZKUMNÁ METODA………………………………………………………. -297.1 Dotazník…………………………………………………………………………. -297.2 Charakteristika použitého dotazníku…………………………………………….. -298. VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ……………………………….. -308.1 Diskuse…………………………………………………………………………... -41ZÁVĚR……………………………………………………………………………… -42Seznam literatury…………………………………………………………………... -43Seznam příloh………………………………………………………………………. -46-
ÚVOD
Problematika drog patří mezi témata, která se probírala v minulosti, probírají se v přítomnosti a v budoucnosti se jim také bude věnovat pozornost. Drogy, ať už jakéhokoliv typu, jsou podle mého názoru součástí každé společnosti, akorát někde se tato problematika řeší častěji a hlavně veřejně. Jistě existují místa, kde je výskyt a užívání drog rozšířenější než jinde. Drogy máme většinou spojené s mladistvými uživateli, kteří se chtějí bavit, zažít něco nového nebo ti, kteří se dostali do špatné společnosti a už si nemohou sami pomoct. Spoustu lidí chtělo užívat drogy jen občas, na zábavách či jen tak pro zvednutí nálady, ale pak se jim to vymklo kontrole a dostali nálepku závislého uživatele na drogách. V některých případech je možné, že se ze závislosti člověk dostane sám, ale většinou je potřeba odborná pomoc, která uživateli nabídne možnosti léčby. V teoretické části jsme jen stručně popsali, co jsou to drogy, rozdělili jsme je do skupin a stručně je popsali. Dále jsme vysvětlili, co spadá pod skupinu stimulačních drog. Poté jsme vymezili, co znamená termín závislost. Tyto termíny a obecné informace jsme popsali pouze stručně, jelikož o drogách už vyšlo spoustu knih, brožur, letáků a odborné publikace, že jsme se spíše zaměřili na formy pomoci. Vymezili jsme, co slovo pomoc znamená, co si pod tím můžeme představit a dále jsme se seznámili s několika typy zařízení, které se věnují léčení uživatelů závislých na stimulačních drogách. V poslední kapitole teoretické části jsme se věnovali léčbě závislosti na pervitinu. Jelikož je pervitin docela rozšířená droga, tak jsme věnovali jednu celou kapitolu léčbě závislosti na této droze. V praktické části této práce jsme se věnovali výsledkům našeho průzkumu v okresu města Svitavy a jeho okolí. Tento průzkum byl proveden formou dotazníků, které se buď osobně, nebo formou elektronické pošty rozdaly mezi 100 respondentů. V poslední fázi praktické části jsme se věnovali diskuzi na naše výsledky.
5
TEORETICKÁ ČÁST
1. DROGY Drogy jsou omamné látky, které mění stav člověka různými způsoby. Člověk si může vypěstovat návyk jak psychický, tak fyzický a může se z něho stát toxikoman. „Světová zdravotní organizace definuje pojem toxikoman jako každou oběť fyzické či psychické závislosti“ (nebo obou těchto závislostí zároveň) (Danko P., 2012). Již dlouho se setkáváme s problémem drog. Zmínky o drogách nacházíme ve starém zákoně i starších náboženských textech. „Drogy, ať už legální či nelegální, už od počátku věků způsobují lidstvu problémy“ (Danko P., 2012). „Droga je jakákoli přírodní či syntetická látka, která v lidském organismu vyvolává změnu jeho činností“. Konkrétně řečeno se využívá ke změně duševního stavu, prožívání stavu bdělosti či útlumu, k psychickému či fyzickému „oživení". Toto se děje vlivem působení drog na centrální nervovou soustavu. „Droga je látka, která je schopna navodit také chorobný stav závislosti a způsobit další problémy“. Od tohoto jsou potom odvozeny další termíny (např. „stav nesamostatnosti a neschopnost se ovládat při setkání s drogou či jinou návykovou látkou“)(Co je to droga?, 2007). Užívání drog zasahuje do života rodiny jako přívalová vlna, po níž se rodině otočí život o 180 stupňů (Barnardová, 2007).
1.1 ROZDĚLENÍ DROG 1.1.2 ROZDĚLĚNÍ DROG DLE ÚČINKŮ NA PSYCHIKU Každá látka působí nějakým způsobem na psychiku. Základní dělení těchto drog může být: 1. Psychostimulancia 2. Halucinogeny 3. Těkavé látky Psychostimulancia jsou látky, které mají budivý efekt na centrální nervový systém (Kalina I, 2003). „Psychostimulancia jsou látky, které celkově zvyšují duševní i tělesnou aktivitu jedince“. Únava se vytrácí, zrychluje se myšlenkové tempo a zvyšuje se napětí svalů. Organismus 6
pracuje na plný výkon, spotřebuje i své rezervy, po vysazení se dostavuje stav vystupňované únavy, který je potřeba upravovat minimálně několik dní. „Vedlejším účinkem je nechutenství, které ve spojení se zvýšeným energetickým výdejem vede k rychlému hubnutí“. Po vysazení psychostimulancií dochází k rychlému poklesu aktivity a jedinec rychle přibírá na váze (Sananim – Drogová poradna, 2012). Kalina (2003) popisuje účinky psychostimulanciií tím, že se zvyšuje tempo myšlení a bdělost a zkracuje se spánek a vymizí únava. Psychostimulancia také vyvolávají euforii a snižují chuť k jídlu. „Po menších nebo středně silných dávkách se dostavuje pocit síly a energie, jedinec je výkonnější, sociabilní, motoricky neklidný, nápadná bývá zvýšená hovornost“. Vysoké dávky či dlouhodobé užívání může vést ke vzniku toxické psychózy, která je podobná schizofrenii. Nemocný jedinec může ztrácet kontakt s realitou, může být nebezpečný sobě i ostatním lidem. „Závislost
je
pouze
psychická“
(Sananim
–
Drogová
poradna,
2012).
Další skupinou jsou halucinogeny. Tato skupina drog má neobvyklé vlastnosti a účinky na psychiku člověka. „S halucinogenními látkami se kromě jiného experimentovalo v rámci psychoterapie k usnadnění a urychlení terapeutického procesu u těžších neuróz, poruch osobnosti, závislostí i u psychóz, a rovněž v psychoterapii umírajících“ (Kalina I,2003, s. 169). Můžeme říct, že halucinogeny mohou vyvolat asi nejvýraznější změnu ve vnímání reality. Průběh intoxikace bývá velice ovlivněný okolnostmi užití („tzv. set a setting“). „Pokud je set a setting dobrý, mívá intoxikace pro jedince příjemný průběh, může se jednat dokonce o obohacující zážitek. Naopak při nevhodném setu a settingu prožívá jedinec tzv. bad trip. Může se jednat o hororový zážitek, ztráta kontaktu s realitou může vést k pokusu o únik z nepříjemně vnímané situace, může dojít i k ohrožení života jedince nebo lidí v jeho okolí. V extrémních případech může dojít k nevratným změnám, které si vynutí i dlouhodobou léčbu na psychiatrii“. A následky mohou být trvalé (Sananim – Drogová poradna, 2012). U halucinogenního stavu se lidem změní i jejich vnímání. Při menších dávkách to bývá zostřené vnímání a při dávkách vyšších dochází k vizuální a sluchové iluzi, synestézii a
7
možné
vidění
barevnách
vzorů
při
zavřených
očí
(Kalina,
2008).
Nižší dávky jsou výsledkem zostřeného vnímání. Barvy jsou jako živé, vnímání bývá většinou velmi plastické. Hudba je vnímána celým tělem. Dávky středně silné prohlubují intenzitu vnímání až k pocitu nesnesitelnosti, vnímání je změněné, objevují se i halucinace. Myšlení je narušené, realita může být změněna, běžné jsou pocity pronásledování a ohrožení. Při vysokých dávkách se stává, že dochází k úplné ztrátě kontaktu s realitou. „Stav se po odeznění intoxikace nemusí k normě již vrátit“. Závislost většinou nevzniká, rizika jsou spíše spojena se špatným průběhem intoxikace (Sananim – Drogová poradna, 2012). Třetí skupinou, na kterou se zaměřím, jsou těkavé látky. Do této skupiny patří některá rozpustidla, ředidla, lepidla, ale i plynné látky, jako je rajský plyn a éter (Kalina I, 2003). Nejdříve způsobují excitaci a poté může dojít k útlumu nervového systému (Kalina,2008). „Při užívání těkavých látek dochází velmi snadno k intoxikacím, při kterých se mimo jiné objevují halucinace, eventuálně delirantní stavy. Účinek většinou odeznívá velmi rychle. Nejzávažnějším nebezpečím u akutní intoxikace je riziko zadušení“ (Kalina,2008,s.151,). Nejčastější způsob aplikace je inhalace nebo vdechování výparů (Kalina I, 2003).
1.1.3 ROZDĚLENÍ DROG DLE MÍRY RIZIKA Jde o rozdělení, které je všeobecně nejznámější a v médiích nejužívanější. „Jeho použitelnost a vypovídací hodnota je však omezená, nebere v úvahu mnoho jemných nuancí, které jsou v praxi významné“. U tohoto rozdělení jsou látky s vyšší mírou rizika označeny jako tvrdé drogy, látky s nižší mírou jako měkké drogy. Rizika, která jsou spojena s užíváním, můžeme pozorovat ve zdravotní, sociální i duchovní sféře. Různé formy určité látky a různé aspekty užívání mohou být provázeny různou mírou rizika. „Například kokain ve formě kokových listů užívaných ve vysokohorském prostředí může mít spíše pozitivní efekt, tatáž látka užitá jednorázově šňupáním může nést přijatelnou míru rizika, injekční aplikace je již vysoce riziková, stejně jako kokain ve formě cracku“ (Sananim – Drogová poradna, 2012).
8
V následující tabulce můžeme vidět škodlivé účinky drog.
Droga
Akutní toxicita
Chronická toxicita
Pervitin
Mrtvice, křeče, delirium, psychóza (hypertermie, smrt)
Sluchové halucinace
Kokain
Srdeční arytmie, hypertenze
Paranoidní psychóza, nespavost
Extáze
Hypertermie, vyčerpání, dehydratace
Mrtvice, méně často neurodegenerativní onemocnění
Heroin
Zmatenost, deprese dechu, koma, zvracení
Únavnost, apatie, podrážděnost, nespavost
Halucinogeny
Zmatenost, panická úzkost
„flashbacks“, psychóza
Tabulka č.1 – Škodlivé účinky drog
(Kalina I,2003,s.103)
1.2 STIMULAČNÍ DROGY „Stimulační drogy (stimulancia) jsou látky budivé - vyvolávají tělesné a duševní povzbuzení“. Jejich užívání vyvolává různý stupeň nabuzení organismu od svěžesti až po nekontrolovatelné vzrušení (Stimulační drogy, 2003). Stimulační látky mají budivý efekt na nervový systém (Kalina I, 2003).
Nejvýznamnější zástupci:
pervitin
kokain „Pervitin je tradiční „česká“ droga, jeho výroba byla v domácích laboratořích běžná
již před rokem 1989“. nejvýznamnější
„tvrdou“
V současné době je pervitin v celorepublikovém měřítku nelegální
drogou
9
(Stimulační
drogy,
2003).
„Kokain je účinnou látkou jihoamerického keře – koky pravé, která roste v oblasti And“. „V krajině svého původu má tradiční význam – usnadňuje adaptaci na vysokohorské prostředí“. V tomto případě se však kokain využívá ve formě čaje z kokových listů. Stimulační drogy mají především velmi silný účinek na mozek (Stimulační drogy, 2003). Stimulancia vyvolávají stavy úzkostí, trému, agresivitu a způsobují zvýšení tlaku krve. Po odeznění účinku stimulační drogy nastává stav „dojezdu“, který se podobá „kocovině“. Uživatel stimulačních drog může prožít několikadenní spánek, který je přerušovaný „vlčím hladem“ (Kalina I, 2003).
Projevy užití drogy:
zvýšení duševní i tělesné výkonnosti
mizí pocit únavy
dostavuje se zvýšené sebevědomí
mizí pocity hladu (dlouhodobí uživatelé jsou velmi vyhublí, zhubnou i několik kilogramů za měsíc)
uživatelé popisují pocity blaha a energie, která jim dovolí zabývat se jakoukoli činností
s jistou rezervou lze říci, že jakákoliv práce (jako je třeba úklid) je doprovázena nevýslovným potěšením a intoxikovaný je provádí bez zjevné únavy i několik hodin (Stimulační drogy, 2003).
„Akutní intoxikace může být provázena masivním psychomotorickým neklidem provázeným úzkostí, dalšími projevy mohou být ztráta kontaktu s realitou, paranoidita spojená
často
s agresivním
chováním,
(Kalina,2008,s.150).
Co dělají stimulační látky s tělem?
povzbuzují srdeční akci
zvyšují krevní tlak
urychlují puls 10
hyperventilace,
hypertermie,
atd.“
mění se distribuce krve – přednostně jsou zásobeny svaly
zvyšuje se pohotovost organismu k výkonu (Stimulační drogy, 2003) Dlouhodobým užíváním stimulancií vzniká závislost. Stimulační drogy vyvolávají
závislost psychickou, nikoliv somatickou. Závislost psychická se projevuje „cravingem“, což znamená dychtění po látce. Na druhou stranu stimulancia vyvolávají somatické komplikace, jelikož užívání těchto látek představuje zátěž pro lidský organismus. Dlouhodobé užívání může vyústit k toxické psychóze (Kalina I, 2003).
11
2. ZÁVISLOST „Závislost je to, co odpovídá definici závislosti podle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10)“. Je na místě zmíněnou definici uvést. „Je to skupina fyziologických, behaviorálních a kognitivních fenoménů, v nichž užívání nějaké látky nebo třídy látek má u daného jedince mnohem větší přednost než jiné jednání, kterého si kdy cenil více. Centrální popisnou charakteristikou syndromu závislosti je touha (často silná, někdy přemáhající) brát psychoaktivní látky, alkohol nebo tabák“. Návrat k užívání látky v období abstinence vede k rychlejšímu znovuobjevení jiných aspektů syndromu, než je tomu u lidí, u nichž se závislost nevyskytuje (Nešpor, 2011, s.9-10).
2.1 ZNAKY ZÁVISLOSTI „Mezi znaky závislosti patří silná touha nebo pocit puzení užívat látku, zhoršené sebeovládání, somatický (tělesný) odvykací stav, růst tolerance, zanedbávání jiných potěšení nebo zájmů, pokračování v užívání přes jasný důkaz škodlivých následků“ (Nešpor, 2011, s. 12-21).
12
3. POMOC „Pomoc je aktivní spoluúčast při dosahování nějakého cíle nebo odvracení nebo odstraňování nežádoucích následků“. Může jít o pomoc v nebezpečí, při nějakých obtížných situacích, nebo když druhá strana neví, co dělat. Pomoc může být poskytnuta ve formě rady, podpory, daru, nebo prováděním určitých činností s přímým účinkem (Pomoc, 2012)
3.1 FORMY POMOCI Závislost na těchto návykových látkách je chronickým onemocněním a tak by měl být posuzován i průběh léčby. Setkáváme se s názorem, že léčba závislostí na drogách je zatím prakticky neúčinná a naděje na vyléčení jsou mizivé. „Při porovnávání závislosti s průběhy jiných chronických nemocí však zjistíme, že drogová závislost má dosud všechny základní znaky chronických onemocnění provázených opakujícími se relapsy, podobně jako např. u astmatu nebo diabetes melitus“. Ačkoliv známe určité různé léčebné postupy, většinou léčbu těchto stavů provázejí komplikace. S takovým průběhem léčby můžeme více méně počítat u astmatu a diabetu a léčebný postup je v rámci možností považován za účinný, i když ne úplně ideální (celkovým úspěchem by bylo např. trvalé a úplné vymizení astmatických záchvatů). „Z tohoto pohledu by mělo být snazší připustit, že už léčení vedoucí ke zlepšení stavu závislého pacienta, ke snížení mortality u závislých atp. by mělo být považováno za znak účinného léčebného postupu“. V současnosti je tedy situace léčby drogových závislostí neuspokojivá, ale není plně neefektivní a není beznadějná (Drogy a drogová závislost, 2012).
Hlavním a nejlepším cílem léčby je vedle minimalizace újmy na zdraví způsobené toxickými účinky drog, celkové a trvalé odstranění závislosti. Výsledná kritéria úspěšnosti léčby drogových závislostí jsou: „dosažení úplné abstinence“, „dosažení kontroly nad užíváním drogy“, „stále větší naděje je vkládána do látek snižujících žádostivost po droze“ („anti-cravingové látky“)
(Drogy a drogová závislost, 2012).
13
Farmakoterapie vždy bude pouze pomocným prvkem k potřebné celkové změně životního stylu a nutnému přeměnění motivačních hodnot u původně závislého, což jsou esenciální předpoklady znovunabytého zdraví (Drogy a drogová závislost, 2012). V momentě vysazení drog nenastávají těžké abstinenční příznaky, např. jako u alkoholu, opiátů, benzodiazepinů a barbiturátů. Je ale patrné, že se abstinence bez problémů neobejde. Typickými příznaky jsou strach, neklid, nespavost, vyčerpání nebo extrémní potřeba spánku. Proč se amfetaminům říká „speed“? Protože vyvolávají euforii, bdělost a také zvyšují tělesnou a duševní výkonnost (Rufer, 1998, s.61). Rufer (1998) poukazuje na placebovou reakci. Mluví o placebu jako o náhražce léků. „Člověk, kterému lékař předepíše medikament, především věří, že léčba zmírní jeho potíže. Zlepší-li se zdravotní stav pacienta, může to být důsledek biologického působení léku, ale v žádném případě to tak být nemusí“ (Rufer,1998,s.34). Dále hovoří o používání placebové reakce v souvislosti s užíváním drog. „U psychofarmak podstatně závisí na vztahu lékaře a pacienta, u ilegálních drog na společenském prostředí, ve kterém se psychotropní látka konzumuje. Není pravděpodobné, aby si někdo vzal drogu, aniž by měl celkem jasnou představu o tom, jak bude působit. O účincích heroinu, kokainu, extáze aj. pravidelně informují sdělovací prostředky, hovoří se o nich v soukromí. Na takové zprávy reagují různá společenská uskupení rozdílně“ (Rufer,1998,s.36-37). Lidé, kteří jsou závislí na heroinu nebo ti, kteří užívají extázi, jsou na odlišném společenském žebříčku. Pozitivní působení těchto látek se vyskytuje u lidí, kteří od něj očekávají určitý efekt. Služby či programy pro drogově závislé mohou být prováděny v různých směrech. Prvním směrem je základní typ - ambulantní nebo lůžkové oddělení, dále hovoříme o délce pobytu, což se dělí na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé pobyty. Důležitým prvkem je léčebná filosofie. Služby se liší i v přístupu a metodách léčby (Kalina I,2003). Určitou formou léčby může být i psychiatrie a psychoterapie, kde důležitou roli hraje moc nad pacienty. Je důležité, aby terapeut nezneužil svou moc a neustále se choval profesionálně. „Při použití psychotropních látek jsou témata moci a závislosti mnohem ožehavější. To platí jak pro psychofarmaka, tak pro psycholytické látky MDMA a LSD“ (Rufer, 1998, s. 196-197).
14
3.1.1 PROTIDROGOVÉ INSTITUCE A ODBORNÍCI Hajný (2001) popisuje pár institucí a odborníků a vedle toho něco málo o stavu klienta: K-centrum: - „nízkoprahové zařízení, v současnosti ve většině větších měst. Nabídku služeb je třeba si zjistit na místě. Základem bývá poskytování informací, výměna stříkaček, motivační rozhovory, poskytování či zprostředkování základního zdravotnického servisu a testů.“ Stav klienta: - „Rodiče potřebují informace o možnostech léčby: dítě, které drogy pravidelně užívá, potřebuje měnit použité jehly, potřebuje docházet na motivační skupinu (před léčbou, potřebuje základní informace o prevenci infekčních nemocí při užívání drog, testy na HIV.“ Psychiatrická léčebna: - „Není zdaleka v každé léčebně. Nejčastěji jde o zhruba 3měsíční program léčby na oddělení. Hradí pojišťovna.“ Stav klienta: - „Jde o rozeznanou závislost na drogách (heroin, pervitin, alkohol). Odborník takovou léčbu doporučuje, pokud je již vyčerpána možnost ambulantní docházky jinam.“ Terapeutická komunita: - „Pobyt na dobu 6-18 měsíců. Obvykle mimo město a nejčastěji pro lidi starší než 18 let.“ Stav klienta: - „Rozvinutá závislost na drogách. Nejčastěji předchází několik let užívání a selhání krátkodobějších forem léčby.“ Střediska pro mládež – 4 zařízení v ČR: - „Pobyt na dobu 2-4 měsíce pro mládež ve věku 1420 let. Možnost spolupráce se školou, individuální studijní plány. Následná ambulantní docházka a spolupráce s rodinou.“ Stav klienta: - „Začínající problémy s užíváním nebo závislé užívání zhruba do 2 let trvání. Nejčastěji uživatelé pervitinu a heroinu. Vhodné především jako první pokus o pobytovou léčbu. Především pro mladší klienty.“ AT oddělení: - „Specializované oddělení zaměřené na pomoc závislým.“ Stav klienta: - „Častěji se zaměřují na léčbu alkoholismu dospělých.“ Ambulantní psychologické a psychiatrické ordinace: - „Psychoterapie a poradenství zaměřené na problémy s drogami, které lze zvládat ambulantně.“
15
Stav klienta: - „Nejčastěji v počáteční fázi problémů s drogami nebo v období doléčování.“ Terénní programy, streetwork: - „Nabízí výměnu stříkaček za čisté, kondomy a náčiní na dezinfekci. Rovněž předávají informace o možné pomoci a léčbě.“ Stav klienta: - „Pro klienty, kteří se pohybují v rizikových oblastech a obvykle drogy pravidelně užívají.“ Doléčovací centra, centra následné péče: - „Nabízí následnou péči v podobě: psychoterapie, poradenství, sociální práce, někdy i dočasné chráněné bydlení.“ Stav klienta: - „Program pro klienty, kteří prošli léčbou v nemocnici nebo léčebně.“ Protidrogový koordinátor: - „Informuje o aktuální nabídce služeb v okrese nebo obvodě, má informace o současné situaci v protidrogové prevenci, probíhajících programech.“ Stav klienta: - „Především pro občany a rodiče, kteří potřebují informace nebo se chtějí aktivně podílet na dění.“ Krizové centrum: - „Nabízí poradenství.“ Stav klienta: - „Možnost konzultací pro rodiče v bezvýchodné situaci, někdy také akutní nebo informativní poradenství pro závislé.“ Linka důvěry: - „Bezplatná telefonická konzultace.“ Stav klienta: - „Jako možnost úlevy pro zoufalé rodiče, jako zdroj informací a možnostech léčby.“ Soukromá psychoterapeutická praxe: - „Ambulantní docházka na konzultace (1-2x týdně), obvykle služba placená.“ Stav klienta: - „Začínající problémy s užíváním drogy, které posoudí odborník a doporučí ambulantní péči. Případně následná péče po propuštění z pobytové léčby nebo hospitalizace. Problémy se sebehodnocením, vztahy s lidmi, emoční problémy aj.“ (Hajný, 2001, s.103-104)
16
3.1.2 PRINCIPY TERAPIE DROGOVÉ ZÁVISLOSTI Nyní si upřesníme pár bodů, které nemusí platit pro všechny klienty, kteří navštěvují různý druh terapie. 1. Není konkrétní typ terapie vyhovující všem klientům. 2. Je nutno terapii zvolit včas. 3. Aby léčba byla efektivní, musí se věnovat celé šíři potřeb a problémů člověka. 4. Doba trvání je též rozhodujícím faktorem úspěšné léčby. 5. Při terapii závislostí jsou důležité minimálně dvě metody: individuální poradenství nebo psychoterapie a skupinová terapie. 6. Při léčbě závislosti je nutná dobrá spolupráce různých odborníků. 7. Detoxifikace je pouze začátek a první krok k léčbě, tento samostatný krok nestačí. 8. Není pravidlem, že úspěšná a dobře probíhající terapie je zcela dobrovolná. 9. V průběhu léčby je potřeba kontrolovat přítomnost drog. 10. V terapeutickém programu by mělo být umožněno vyšetření týkající se HIV, žloutenky a dalších infekčních onemocnění. 11. Léčba závislostí může být „běh na dlouhou trať“. (Hajný, 2001, s.105-106)
3.1.3 PŘÍSTUPY LÉČENÍ Dle Kaliny I (2003) se pro léčení drogové závislosti po překonání určité psychologické bariéry otevírá nová možnost pro lékaře, kteří uvažují tradičně. Kalina zmiňuje tři typy těchto přístupů, které zde stručně popíši.
17
Sociální a sociálně-pedagogický přístup Tento přístup zdůrazňuje vnější faktory, mezi něž patří nepříznivé sociální prostředí, nevhodná výchova, chybění či ztráta sociálních dovedností a možnost integrovat se do komunity. U tohoto typu se používá například sociální a výchovné poradenství, resocializace a reedukace, nácvik soběstačnosti a sebeobsluhy a mnoho dalších možností. Morální a spirituální přístup Tento přístup je nejčastěji používán zastánci represe, ale je též vhodný jako východisko pomoci lidem, kteří užívají drogy a lidem, kteří jsou závislí. Spirituální přístup je považován za extrém morálního přístupu, jelikož jedinou cestou z drogové závislosti je podle tohoto přístupu náboženské obrácení, oddanost určité víře a má většinou sektářský charakter. Holistický – celostní model Tento model inklinuje k alternativním terapiím, jako je akupunktura, akupresura, aromaterapie, masáže, atd. Většinou se drží základů bio-psycho-sociálního přístupu.
3.2 TERÉNNÍ PROGRAMY Práce v terénu patří mezi specifické služby, spadající pod sociální služby, která je poskytovaná přímo na ulici. V tomto případě se klient může rozhodnut, zda chce, aby mu byla nabídnuta pomoc a zda ji využije. Terénní programy jsou většinou první službou, která je uživatelům nabídnuta nebo se kterou se poprvé setkávají. Klientela je obtížněji dosažitelná a terénní pracovník si musí předem rozvrhnout čas, aby vše stihl. Terénní pracovníci se setkávají se skupinami jedinců, jako jsou například tzv. experimentátoři, „děti ulice“, pravidelní uživatelé drog nebo problémoví uživatelé drog (Kalina II, 2003). „Další cílovou skupinou terénních pracovníků může být klientela, která není v kontaktu s žádnými sociálními, zdravotními či výchovnými institucemi“ (Kalina,2008,s.370).
3.3 NÍZKOPRAHOVÁ KONTAKTNÍ CENTRA „Kontaktní centra jsou nízkoprahová zařízení, která jsou dostupná místně i časově v daném regionu. Poskytují včasnou intervenci, poradenství, krizovou intervenci, zdravotní a
18
sociální poradenství, služby harm reduction (i anonymně) uživatelům návykových látek“ (Kalina,2008,s.372). V tomto případě byl kladen důraz na včasný kontakt s novou generací problémových uživatelů a uživatelů závislých. Tato kontaktní centra jsou určena ke včasné krizové intervenci, poradenství a pomoci osobám, které jsou nízce motivovaní k léčbě. Podmínkou spolupráce klienta se zařízením není abstinence, ale je důležité, aby pracovníci centra respektovali klienty v případě, že si vyberou život s drogou namísto abstinování. Dalším důležitým bodem je umožnění klientům anonymního kontaktu (Kalina II, 2003).
3.4 LÉKAŘSKÁ AMBULANTNÍ PÉČE O ZÁVISLÉ Ambulantní péče je poskytována v zařízeních zdravotnického či nezdravotnického charakteru. Výhodou je, že klient neustále pobývá ve svém sociálním prostředí, nemusí přerušit své zaměstnání či školu (Kalina, 2008). V lékařské ambulantní péči se o klienty stará tým skládající se z vedoucího lékaře, sekundárního lékaře, klinického psychologa, zdravotních sester, sociální pracovnice a podle potřeby i administrativního pracovníka. Tato péče je zaměřena na osoby bez omezení věku, pohlaví, vzdělání či zaměstnání a mezi klienty patří nejen závislí, ale i experimentátoři, víkendoví uživatelé, kteří nejsou závislí nebo problémoví uživatelé. Dalšími klienty lékařské ambulantní péče jsou osoby, kterým byla léčba uložena soudem a kterým byla určena povinnost, že se mají zdržet užívání drog (Kalina II,2003).
3.5 DENNÍ STACIONÁŘE Denní stacionář je zařízení, které stojí mezi ambulantní péčí a péčí ústavní. Je určen pro klienty, kteří sice mají své zázemí, mají kde bydlet, ale není jim doporučeno, aby byli sami doma. Základem denních stacionářů je vymezení strukturovaného programu, který je definován jako léčebný. Je nutné dodržovat stanovený časový rozvrh, dodržovat určitý soubor pravidel, a aby struktura programu byla vyvážená. Délka programu je jasně určena a jedná se zejména o střednědobou léčbu, která trvá 3-6 měsíců. Mezi cílovou klientelu patří uživatelé závislí na opioidech a na stimulačních drogách (Kalina II, 2003). 19
„Klienti docházejí do zařízení denně ve všední dny min. na 6 hodin, odpoledne, večer, a o víkendech jsou ve svém přirozeném prostředí“ (Kalina, 2008, s.379).
3.6 DETOXIFIKAČNÍ JEDNOTKY Víceméně probíhá na specializovaných odděleních psychiatrických klinik. Na tento typ léčby navazuje odvykací léčba (Rahn, Mahnkopf, 2000). Detoxifikační jednotky jsou zaměřeny na zvládání odvykacích stavů a intoxikací návykovou látkou, kdy není potřeba intenzivní péče v jiném typu zařízení. Detoxifikace se navrhuje v případě, že je pacient nebezpečný sám sobě nebo i okolí, když chceme pacienta připravit na jiný druh léčby nebo při snížení tolerance vůči droze (Kalina II, 2003). Tyto jednotky mohou být buď součástí zařízení pro léčbu závislostí, nebo to mohou být samostatné jednotky v rámci nemocnice (Kalina, 2008).
3.7 STŘEDNĚDOBÁ ÚSTAVNÍ LÉČBA „Střednědobá léčba závislosti je ústavní léčba vymezená trváním v délce 3-6 měsíců. V našich podmínkách je poskytována některými psychiatrickými léčebnami, eventuálně některými specializovanými psychiatrickými odděleními nemocnic“ (Kalina II,2003,s.195). Obvyklý průběh této léčby se rozděluje do 4 fází. V první fázi se jedná o detoxifikaci, v druhé fázi se klient adaptuje na terapeutický program, třetí fáze je fází aktivní léčby a v poslední řadě se nachází fáze přípravy na návrat do původního prostředí (Kalina II,2003). Tyto typy zařízení využívají prvků terapeutických komunit, což znamená, že se věnují například skupinové psychoterapii, tréninku odpovědnosti apod. (Kalina, 2008).
3.8 NÁSLEDNÁ PÉČE, DOLÉČOVACÍ PROGRAMY Většinou se jedná o poslední etapu procesu změny a udržení navozených změn v chování závislého uživatele. Do této péče spadají osoby, které abstinují a u nichž je 20
doporučená doba abstinence 3 měsíce a osoby, které již absolvovaly detoxifikaci a minimálně krátkodobou léčbu. Základním úkolem je tedy pokusit se vrátit závislého uživatele do normálního života. Mezi některé složky následné péče můžeme jmenovat psychoterapii, prevenci relapsu, sociální práce či lékařskou péči (Kalina II, 2003).
21
4. LÉČBA ZÁVISLÝCH NA PERVITINU Metamfetamin (pervitin, perník, péčko, piko, peří) se řadí mezi budivé aminy a patří do skupiny psychostimulancií (Kalina I, 2003). Pervitin není droga, která by byla užívána ve všech zemích, ale na pervitinu se získává největší závislosti a řadí se mezi nejvíce destruktivní drogy. Je důležité, aby si rodiče a příbuzní byli schopni přiznat, že někdo o koho se starají, je závislý na pervitinu (Narconon International, 2013). „Má celou řadou přezdívek jako je perník, péčko, peří, piko, sníh nebo ice. Jedná se o nebezpečnou a účinnou chemickou látku a podobně jako je tomu u jiných drog, jde v podstatě o jed, který nejprve působí jako stimulant, pak ale začne systematicky ničit tělo. Účinek pervitinu je velmi silný a řada uživatelů se zmiňuje o tom, že byli polapeni (stali se závislými) od první chvíle, co ho užili. Jedná se o jednu z nejtěžších drogových závislostí – alespoň z hlediska léčení – a řada lidí umírá v její pasti“(Co je pervitin?, 2009).
Pervitin se aplikuje buď ústy, šňupáním nebo nitrožilně, což je v České republice nejčastěji využívaný způsob (Kalina I, 2003). Užívání pervitinu se rozhodně nedá zvládnout pouze pomocí silné vůle. Těsně po konzumaci dávky nastupuje stav euforie a trvá asi 3-4 hodiny, poté přichází nepříjemné střízlivění (Jak vás zabije pervitin, 2007). Účinky užívání pervitinu jsou zničující, ale stále je zde ještě naděje pro ty, co užívají a jsou na pervitinu závislí. Detoxikace u tohoto typu drogy může probíhat 6 týdnů a déle (Meth Addiction Treatment, 2000). Účinky pervitinu mohou být krátkodobé nebo dlouhodobé: Krátkodobé: „Urychlení myšlení, ale často při snížení jeho kvality Záseky (nadměrné koncentrace pozornosti na nějakou činnost Stíha (pocity pronásledování a ohrožení) Anxiogenní efekt Pohybové stereotypy Zvýšené pocení a sucho v ústech (při intoxikaci) 22
Dojezd (stav útlumu po odeznění účinku) Zátěž a následné vyčerpání organismu při přetížení krevního oběhu“ Dlouhodobé: „Halucinace (převážně auditivní) Bludy (nejčastěji paranoidně-perzekuční) Výrazné hubnutí Manifestace psychické závislosti; Neurotoxicita pro dopaminergní nervová zakončení (postupné horšení mnestických (paměťových) a motorických funkcí)“ (Růžička a kol.,2012) Nejpočetnější skupinou léčených uživatelů drog je skupina uživatelů závislých na pervitinu a jejich počet se neustále zvyšuje. „Léčba závislosti na pervitinu je v ČR vedena výhradně abstinenčně a u vlastní závislosti na pervitinu obecně nelze počítat s větší podporou medikace.“ Nyní se v zahraničí stále více diskutuje o možnosti substituční léčby pro uživatele závislé na metamfetaminu. V dnešních metodách léčby v ČR nenajdeme substituční léčbu závislosti na pervitinu (Klinika adiktologie, 2011). „V léčbě se uplatňují podobné postupy jako při léčení jiných závislostí: posilování motivace, rodinná terapie, třístupňová obrana a podobné postupy.“ Můžeme se setkat i s terapií, rodinnou terapií, skupinovou terapií a k tomu patří i odtržení se od situací, které jsou neznámé a nebezpečné a tvoření nových a bezpečných sociálních vztahů. Je doporučováno si i změnit telefonní číslo nebo bydliště. Ve většině případů pomůže až dlouhodobý pobyt v terapeutické komunitě (Pervitin, kokain a jiné budivé látky, 2007).
4.1 AMBULANTNÍ SLUŽBY Tyto služby jsou poskytovány v kontaktních centrech nebo v psychiatrických ambulancích zdravotnických zařízení. Klientovi je poskytována patřičná péče a je mu nabízen sociální, zdravotní a hygienický servis. Do toho spadá testování HIV, žloutenky, pohlavních chorob atd. (Gabrhelík, 2010). „Ambulantní léčbu závislých rozdělujeme do tří skupin: AT ambulance, ambulantní program a psychiatrická léčba. Informace jsou rozděleny dle krajů, ve kterých jsou poskytovány.
23
Procentuální zastoupení jednotlivých služeb v celé ČR: ambulantní programy tvoří 20%, AT ambulance 34% a psychiatrické ordinace 46% z celkového počtu zařízení. Bylo zjištěno, že v každém kraji se nachází alespoň jeden zástupce z některé výšeuvedené skupiny. Osm krajů (Praha, Jihočeský, Jihomoravský, Královehradecký, Liberecký, Moravskoslezský, Olomoucký a Středočeský) má zastoupeny služby ze všech tří skupin, v pěti krajích (Karlovarský, Pardubický, Plzeňský, Vysočina a Zlínský) nemají žádný ambulantní program, ale AT ambulance i specializované ordinace psychiatrů zde nalezneme, kraj Ústecký má v nabídce pouze psychiatrickou ambulanci“ (Růžička a kol., 2012).
Obrázek č.1- Procentuální zastoupení jednotlivých skupin v rámci krajů (Růžička a kol.,2012)
4.2 NÍZKOPRAHOVÁ STŘEDISKA Tento typ středisek většinou nabízí komplexní služby, kdy klienty oslovují a motivují ke změně svého životního stylu a nabízejí jim výměnu injekčních stříkaček a jehel. Zaměřují se na aktuální potřeby osob a zajišťují vše pro to, aby klientům co nejvíce pomohli (Hejda, 2002).
24
4.3 ÚSTAVNÍ A REZIDENČNÍ LÉČBA Do toho typu léčby se mohou hlásit pouze klienti, kteří budou schopni dodržet abstinování. Předpokladem pro tuto léčbu je totiž úplná abstinence od všech drog. Léčba se dělí na krátkodobou, střednědobou a dlouhodobou délku. V České republice jsou tři typy zařízení, ve kterých je možné podstoupit pobytovou léčbu (Preston, Malinowski, 2007).
4.4 TERAPIE A PORADENSKO INTERVENČNÍ PROGRAMY PRO UŽIVATELE PERVITINU Do těchto programů patří psychoterapie, psychoterapie a léčba závislostí, sociální práce a ambulantní terapie. Terapii v léčbě závislostí můžeme dělit na farmakoterapii a psychoterapii. Své místo zde má i rodinná terapie, sociální práce a rehabilitace, svépomocné skupiny a programy. „Psychoterapii lze vymezit v souladu s Prochaskou a Norcrossem (1999) jako odbornou, záměrnou a cílevědomou aplikaci psychologických prostředků, použitou za účelem pomoci lidem změnit jejich chování, myšlení, emoce či osobnostní strukturu společensky individuálně přijatelným směrem (Růžička a kol., 2012, s.52). Sociální práce jsou důležitým prvkem v léčbě závislostí. Sociální pracovník navazuje vztah s klientem a navozuje zpět klientovu rovnováhu. Snaží se mu pomoct při začlenění se do společnosti a vypořádání se s jeho statusem. „AT ordinaci může navštívit kdokoliv, kdo se potýká s jakýmkoliv návykovým problémem spojeným s alkoholovými i nealkoholovými drogami, tabákem či gamblingem“ (Růžička a kol., 2012, s.58). Rozsah ambulantní terapeutické práce zahrnuje ve velkém měřítku práci s drogově závislými uživateli na pervitinu. Široká škála těchto uživatelů je motivována k tomu, aby řešila svoji problematickou situaci, ačkoliv nikoliv za zdmi psychiatrické kliniky či rezidenčního komunitního centra. Při hledání nových možností pro tyto klienty, P-Centrum v Olomouci se začalo zajímat o Britskou metodu a zahájilo s nimi úzkou spolupráci. Díky této metodě teď můžeme pomoct klientům závislým na pervitinu na jejich cestě při abstinování (Růžička, Wittmann, 2011).
25
PRAKTICKÁ ČÁST 5 VYMEZENÍ PROBLÉMU A CÍLE 5.1 VYMEZENÍ PROBLÉMU Užívání drog je téma, o kterém se bude diskutovat a které se bude neustále rozebírat. Stále více mladých lidí zkusí v životě nějakou drogu, ať už jen ze zvědavosti, kvůli zážitku nebo díky tomu v jaké společnosti lidí se pohybují. V této práci jsme se věnovali zjištění obecného přehledu lidí o drogové problematice v okolí okresu města Svitavy. Zaměřili jsme se na průzkum informací, co vše lidé o drogách vědí a zda je sami někdy vyzkoušeli. Dříve než jsme tento průzkum začali, předem jsme si připravili otázky.
5.2 VYMEZENÍ CÍLE Hlavním cílem bylo zjistit, do jaké míry jsou lidé informováni o problematice drog v jejich okolí a zda mají tušení, jak lidem závislým na užívání drog lze poskytnout jakýkoliv druh pomoci. Mezi cíle parciální můžeme zařadit, jestli již respondenti někdy nějakou stimulační drogu zkusili a jestli znají někoho, kdo je na užívání těchto drog závislý.
26
6 CHARAKTERISTIKA VÝZKUMNÉHO VZORKU V této práci byli výzkumným vzorkem lidé, kteří žijí v okresu města Svitavy a v jeho okolí. Tito respondenti se pohybovali v rozmezí věku od 20 do 38 let. Respondenti jsou různého pohlaví a povolání. Tyto osoby jsem kontaktovala buď přímo osobně, nebo prostřednictvím elektronické pošty.
Pohlaví Počet Počet v %
Žena 36
Muž 64
Celkem 100
36%
64%
100%
Tabulka č.1 – Pohlaví respondentů Z celkového počtu 100 respondentů jsme průzkum prováděli u 36 žen (tj.36%) a 64 mužů (tj.64%) (tabulka č.1, graf č.1).
Graf č.1 – Procentuální znázornění pohlaví respondentů
27
Věk Počet Počet v%
20 4
22 5
23 3
24 5
25 12
26 12
27 9
28 8
29 8
30 12
32 16
38 6
4%
5%
3%
5%
12%
12%
9%
8%
8%
12%
16%
6%
Tabulka č.2 – Věk respondentů Z tabulky č.2 je patrné jaká věková kategorie se na dotazníkovém šetření podílela. Ve věku 20 let odpovídali 4 respondenti (tj.4 %), ve věku 22 let to bylo 5 lidí (tj.5%), 23 let bylo 3 lidem (tj.3%), 24 let mělo 5 respondentů (tj.5%), 25 let bylo 12 respondentům (tj.12%), ve věku 26 let odpovídalo též 12 respondentů (tj.12%), 27 let bylo 9 respondentům (tj.9%). Další věkovou skupinou byli respondenti ve věku 28let, kterých bylo 8 (tj.8%), též lidí ve věku 29 let bylo 8 (tj.8%). Ve věku 30 let odpovídalo 12 respondentů (tj.12%). Předposlední skupinou byli respondenti ve věku 32 let, kterých bylo 16 (tj.16%) a poslední věkovou skupinou byli lidé ve věku 38 let, kterých odpovídalo na dotazník v celkovém počtu 6 lidí (tj.6%) (tabulka č.2, graf č.2).
Graf č.2 – Procentuální zastoupení věku respondentů
28
7 VÝZKUMNÁ METODA V této práci jsme zvolili dotazník jako výzkumnou metodu.
7.1 DOTAZNÍK Jak už jsme řekli, zvolenou výzkumnou metodou je dotazník. Dotazník je „soustava předem připravených a pečlivě formulovaných otázek, které jsou promyšleně seřazeny a na které dotazovaná osoba odpovídá písemně“ (Chráska, 2007, s. 163). Vždy by měly být otázky formulovány jasně a stručně a měl by být kladen důraz na psychologické hledisko a až na druhém místě hledisko logické. Dotazník by neměl být příliš dlouhý a nejdůležitější otázky by měly být vloženy ve střední části dotazníku. V této výzkumné metodě je výhodou získání velkého množství dat během krátké doby (Chráska,2007).
7.2 CHARAKTERISTIKA POUŽITÉHO DOTAZNÍKU Sestavený dotazník obsahoval celkem 13 otázek. Jedna otázka byla na doplnění věku. Zbytek jsme zvolili uzavřené otázky, u kterých je výhoda, že jsou rychle zpracované a pro respondenty i jednoduché na vyplnění. Otázky jsme se snažili logicky uspořádat, aby jim všichni respondenti rozuměli. Uzavřených otázek bylo celkem 12. Z toho 3 otázky byly dichotomické, což znamená, že se vybíralo z 2 odpovědí a 9 otázek bylo polytomických, což znamená, že respondenti vybírali z více odpovědí. Dotazník byl zcela anonymní, tudíž se nikdo nemusel bát doplňovat pravdivé informace.
29
8 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ
Přehled
Ano
Ne
Něco málo o tom vím
Počet
72
9
19
Počet v %
72%
9%
19%
Tabulka č.3 – Přehled o užívání drog Z uvedené tabulky č.3 jsme schopni určit kolik lidí má povědomí o užívání drog v okolí, kolik lidí vůbec netuší a kolik je zde zastoupeno respondentů, kteří něco málo ví o užívání drog v jejich okolí. Přehled o užívání drog má 72 respondentů (tj.72%), 9 lidí (tj.9%) nemá ponětí a 19 lidí (tj.19%) něco málo ví o situaci v jejich okolí (tabulka č.3, graf č.3).
Graf č.3 – Procentuální zastoupení přehledu o užívání drog
30
Co je to stimulační droga?
Ano
Ne
Nejsem si jist(a)
Počet
61
18
21
Počet v %
61%
18%
21%
Tabulka č.4 – Co je to stimulační droga? V tabulce č.4 jsme se zabývali otázkou, zda-li respondenti mají představu o tom jaké drogy spadají do skupiny stimulačních drog. Z uvedených výsledků nám vyšlo, že 61 respondentů (tj.61%) ví, co do této skupiny spadá, 18 respondentů (tj.18%) nezná co spadá pod stimulační drogy a 21 respondentů (tj.21%) má tušení, ale nejsou si jisti (tabulka č.4, graf č.4).
Graf č. 4 – Procentuální zastoupení znalosti stimulačních drog
31
Užití ilegální drogy
Ano
Ne
Počet
90
10
Počet v %
90%
10%
Tabulka č.5 – Užití ilegální drogy Z tabulky č.5 jsme se dozvěděli, kolik lidí už někdy užilo nějakou ilegální drogu a kolik lidí tuto drogu nikdy nevyzkoušelo. 90 respondentů (tj.90%) již vyzkoušelo nějakou ilegální drogu a 10 respondentů (tj.10%) ještě nikdy tyto drogy neužili (tabulka č.5, graf č.5).
Graf č.5 – Procentuální zastoupení užití ilegální drogy
32
Užití stimulační drogy
Ano
Ne
Počet
58
42
Počet v %
58%
42%
Tabulka č.6 – Užití stimulační drogy Tabulka č.6 vyjadřuje kolik lidí již vyzkoušelo stimulační drogy. 58 respondentů (tj.58%) odpovědělo, že již stimulační drogu vyzkoušelo a zbytek, což je 42 respondentů (tj.42%) nikdy žádnou stimulační drogu neužilo (tabulka č.6, graf č.6).
Graf č.6 – Procentuální zastoupení užití stimulační drogy
33
Druh užité drogy
Pervitin Kokain
Extáze
Počet
20
10
35
Počet v %
31%
15%
54%
Tabulka č.7 – Užití konkrétního typu stimulační drogy Tabulka č.7 znázorňuje kolik respondentů užilo určitý druh stimulační drogy. Respondenti vybírali ze stimulačních drog, jako je pervitin, kokain a extáze. 65 respondentů (tj.65%) ze 100 odpovídajících (tj.100%) již někdy užilo jednu ze stimulačních drog. 20 respondentů (tj.31%) vyzkoušelo pervitin, 10 respondentů (tj.15%) vyzkoušelo kokain a nejvíce lidí a to 35 (tj.54%) užilo extázi (tabulka č.7, graf č.7).
Graf č.7 – Procentuální zastoupení užití konkrétního typu stimulační drogy
34
Uživatelé drog v okolí
Ano
Ne
Mám pouze tušení
Počet
72
28
0
Počet v %
72%
28%
0%
Tabulka č.8 – Povědomí o uživatelích stimulačních drog v okolí V této tabulce č.8 jsme se věnovali zjišťování, zda respondenti znají nějaké uživatele stimulačních drog v jejich okolí. 72 respondentů (tj.72%) má přehled o tom, kdo je uživatelem stimulačních drog, 28 respondentů (tj.28%) nezná nikoho, kdo by užíval stimulační drogy. Odpověď „Mám pouze tušení“ nikdo nezakroužkoval (tabulka č.8, graf č.8).
Graf č.8 – Procentuální zastoupení povědomí o uživatelích stimulačních drog v okolí
35
Jak časté je Občas Pravidelně Nemám tušení užívání? Počet
45
15
40
Počet v %
45%
15%
40%
Tabulka č.9 – Frekvence užívání stimulačních drog V tabulce č.9 jsme se zabývali frekvencí užívání stimulačních drog u osob, u kterých respondenti ví, že tyto drogy užívají. 45 respondentů (tj.45%) na tuto otázku odpovědělo, že tito uživatelé tyto drogy berou občas. 15 respondentů (tj.15%) zná uživatele těchto drog, kteří je berou pravidelně a 40 respondentů (tj.40%) nemá tušení jak často drogy užívají (tabulka č.9, graf č.9).
Graf č.9 – Procentuální zastoupení frekvence užívání stimulačních drog
36
Odborná pomoc
Ano
Ne
Nezajímám se
Počet
7
57
36
Počet v %
7%
57%
36%
Tabulka č.10 – Požádání o odbornou pomoc Tabulka č.10 vyjadřuje, zda respondenti znají nějaké uživatele stimulačních drog, kteří požádali o odbornou pomoc. 7 respondentů (tj.7%) zná osoby, které požádaly o odbornou pomoc, 57 respondentů (tj.57%) zná uživatele drog, kteří o odbornou pomoc nepožádali a 36 respondentů (tj.36%) se nezajímá o to, zda tito lidé požádali o odbornou pomoc či ne (tabulka č.10, graf č.10).
Graf č.10 – Procentuální zastoupení požádání o odbornou pomoc
37
Formy péče
Ano
Ne
Tuším
Počet
63
8
29
Počet v %
63%
8%
29%
Tabulka č.11 – Formy péče pro drogově závislé V tabulce č.11 jsme se věnovali otázce, zda respondenti znají alespoň nějaké formy péče, či pomoci lidem, kteří jsou drogově závislí. 63 respondentů (tj.63%) má obecné znalosti o tom jak se těmto lidem dá pomoci, 8 respondentů (tj.8%) nemá ponětí, jak se těmto lidem dá pomoci a 29 respondentů (tj.29%) tuší, jaké formy péče existují (tabulka č.11, graf č.11).
Graf č.11 – Procentuální zastoupení formy péče pro drogově závislé
38
Vyléčení bez odborné pomoci Počet Počet v %
Ano
Ne
Nemám tušení
57
34
9
57%
34%
9%
Tabulka č.12 – Vyléčení bez odborné pomoci Tabulka č.12 znázorňuje zjištění, zda si respondenti myslí, že se závislí uživatelé mohou vyléčit sami, aniž by požádali o odbornou pomoc. 57 respondentů (tj.57%) si myslí, že to je možné, 34 respondentů (tj.34%) nevěří, že se lidé dokáží vyléčit sami a 9 respondentů (tj.9%) nemá tušení (tabulka č.12, graf č.12).
Graf č.12 – Procentuální zastoupení vyléčení bez odborné pomoci
39
Následky
Ano
Ne
Nemám tušení
Počet
87
5
8
Počet v %
87%
5%
8%
Tabulka č.13 – Následky vyléčených uživatelů V tabulce č. 13 jsme zjišťovali, zda si respondenti myslí, že vyléčení uživatelé stimulačních drog mají nějaké psychické či fyzické následky. 87 respondentů (tj.87%) odpovědělo, že určitě mají nějaké následky, 5 respondentů (tj.5%) si myslí opak a zbylých 8 respondentů (tj.8%) nemá tušení, jestli je zde možnost výskytu psychických či fyzických následků (tabulka č.13, graf č.13).
Graf č.13 – Procentuální zastoupení následků vyléčených uživatelů
40
8.1 DISKUSE Nyní si shrneme výsledky našeho průzkumu, který jsme prováděli. Tento průzkum byl zaměřen na problematiku závislosti drog na stimulačních drogách a na formách pomoci. Celkem dotazovaných respondentů bylo 100, z čehož 36 bylo žen a 64 mužů. Věková kategorie nebyla omezená a z našeho šetření nám vyplývá, že se tato věková kategorie pohybovala od 20 let do 38 let. Z výsledků můžeme vidět, že většina dotazovaných má přehled o současném stavu drogové problematiky v jejich okolí, z toho také vyplývá, že mají obecný přehled o tom, co spadá do skupiny stimulačních drog. Toto nebylo překvapující zjištění vzhledem k současné drogové situaci v našem okolí. Zajímavá také je, že naprostá většina již někdy užila nějakou ilegální drogu a více než polovina respondentů vyzkoušela i stimulační drogu. Podle průzkumu můžeme říct, že nejvíce užívanou stimulační drogou v šetřeném okolí se stala extáze, hned za ní pervitin a nejméně užívanou byl kokain. Tento výsledek mě zcela překvapil, jelikož jsem čekala, že nejvíce užívanou drogou v našem okolí bude pervitin. Více než polovina respondentů uvedla, že znají alespoň jednoho člověka v okolí, který drogy užívá, a tito respondenti většinou odpověděli, že tito uživatelé drogy berou jen občas. U této otázky jsem očekávala, že respondenti odpovědí, že tito uživatelé berou drogy pravidelně. Tito dotazovaní jedinci, kteří znají uživatele závislé na drogách, povětšinou odpověděli, že tito uživatelé nepožádali o odbornou pomoc. Příjemným zjištěním bylo, že spousta dotazovaných má obecný přehled jak lidem závislým pomoct, že ví, jak by se těmto lidem dalo pomoct. V předposlední otázce jsme se věnovali tomu, zda by se člověk dokázal vyléčit sám bez odborné pomoci a většina lidí odpověděla, že je to možné. Touto odpovědí jsem byla překvapena, jelikož jsem byla přesvědčena, že většina respondentů si bude myslet, že se člověk nedokáže vyléčit sám. Poslední otázkou v našem průzkumu bylo, zda si respondenti myslí, že lidé vyléčení z drogové závislosti mají nějaké psychické či fyzické následky, u čehož jsem čekala přesně takové výsledky, které vyšly a to, že 90% respondentů odpovědělo ano. Pro srovnání našich výsledku jsem si vybrala průzkum braní drog v Pardubickém kraji, který byl naposledy proveden roku 2005. V této době lidé nejvíce užívali extázi, což je stejná situace jako v našem průzkumu. Na druhém místě drogové scény zůstává pervitin, což se též s naším průzkumem shoduje. Přes 500 klientů využilo kontaktů s některým z center pomoci, což se neshoduje s naším průzkumem, jelikož jsme se nedostali do kontaktu s těmito lidmi, kteří by se léčili.
41
ZÁVĚR
V teoretické části bakalářské práce jsme se věnovali nastínění informací a přehledu o tom, co jsou to drogy, jak se rozdělují a hlavně co spadá do skupiny stimulačních drog. V další kapitole jsme se věnovali závislosti, abychom Vám představili, co tento termín znamená. Stěžejním bodem v této teoretické části byly formy pomoci, na které jsme se zaměřili, jelikož obecné informace o drogách už popsalo spoustu lidí přede mnou a lidé o těchto obecných informacích již něco málo ví. Formy pomoci jsme rozdělili do několika typů léčeben a v poslední řadě jsme se rozhodli věnovat léčbě pervitinu, jelikož tato droga patří mezi nejvíce užívané drogy v naší společnosti. V praktické části bakalářské práce jsme se věnovali průzkumu, který byl proveden pomocí dotazníku. Tento dotazník byl vytvořen dle určitých pravidel. Obsahoval jednoduché a jasné otázky, aby to bylo pro respondenty srozumitelné. Dotazník byl určen pro osoby v okresu města Svitavy a okolí, jelikož tato oblast byla šetřenou oblastí, kterou jsme si pro praktickou část bakalářské práce vybrali. Dotazník byl určen jak pro ženy, tak pro muže a věková kategorie nebyla omezena. V dotazníku bylo celkem 13 otázek, které byly povětšinou uzavřené. Pár otázek bylo dichotomických a pár polytomických. V tomto průzkumu jsme se zaměřili na zjištění povědomosti lidí o drogové problematice v jejich okolí a také jsme zjišťovali, zda respondenti již někdy přišli do kontaktu s nějakou ilegální a stimulační drogou. Důležitým prvkem také bylo zjistit, zda tito lidé znají nějaké formy léčby, jak se dá uživatelům závislým na stimulačních drogách pomoct a zda si myslí, že tito uživatelé mají po vyléčení nějaké následky. Výsledky mého průzkumu mě nijak nepřekvapily, jelikož znám drogovou situaci v našem okolí, tak jsem si potvrdila, jak to tedy doopravdy je. I když na první pohled vypadá, že ve Vašem okolí se nic podobného neděje, nemusí to za každou cenu být pravda.
42
Seznam literatury BARNARDOVÁ,M. Drogová závislost a rodina.1.vyd. Praha: Triton,2011. 202s. ISBN 97880-7387-386-8. GABRHELÍK, R.,ŠŤASTNÁ, L., aj. Aktuální otázky léčby závislosti na metamfetaminu. Adiktologie 2010, č.2,101s. ISSN 1213-3841. HAJNÝ,M. O rodičích, dětech a drogách. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s.r.o. 136s. ISBN 80-247-0135-9. HEJDA, J.,DUBEN, R. Veřejně prospěšné organizace a jejich postavení v systému prevence a ochrany proti drogovým závislostem. 1.vyd. Praha:Vltavín,2002. 187 s. ISBN 80-86587-029. CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada, 2007. 272 s. ISBN 978-80247-1369-4.
KALINA,K.a kol. Základy klinické adiktologie. 1.vyd. Praha:Grada Publishing,2008. 392 s. ISBN 978-80-247-1411-0. KALINA,K. a kol. Drogy a drogové závislosti 1. Mezioborový přístup. 1.vyd. Úřad vlády České republiky, 2003. ISBN 80-86225-51-8. KALINA,K. a kol. Drogy a drogové závislosti 2. Mezioborový přístup. 1.vyd. Úřad vlády České republiky, 2003. ISBN 80-86734-05-6. NEŠPOR, K. Návykové chování a závislost. 4.vyd. Praha: Portál,2011. 176s. ISBN 978-807367-908-8. PRESTON, A.,MALINOWSKI, A. Průvodce léčbou v terapeutické komunitě. 1.vyd. Praha:Úřad vlády ČR,2007. 59 s. ISBN 978-80-87041-28-4. RAHN,E.MAHNKOPF,A. Psychiatrie. Učebnice pro studium i praxi. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2000. ISBN 80-7169-964-0. RUFER,M. Tabletky štěstí. 1.vyd. Brno: Books, s.r.o. 256s. ISBN 80-85914-97-2. RŮŽIČKA, M. a kol. „Dokážu to?“ Pervitin – koncepce školení pro terapeuty. Olomouc 2012. 75s. 43
RŮŽIČKA, M., WITTMANN, E. A Brief intervention programme for outpatient treatment for methamphetamine users. E-Pedagogium IV. 2011. ISSN 1213-7499.
Internetové zdroje Co je pervitin? [online].2013. Březen 3. [cit.2013-03-03] Dostupný z WWW:
Co je to droga? [online].2012. Květen 5. [cit.2012-05-05] Dostupný z WWW: DANKO, P. Drogy. [online].2012. Květen 5. [cit.2012-05-05] Dostupný z WWW: Drogy a drogová závislost. [online].2012. Květen 5. [cit.2012-05-05] Dostupný z WWW: Jak vás zabije pervitin? [online].2007. Březen 3. [cit.2013-03-03] Dostupný z WWW: < http://ona.idnes.cz/jak-vas-zabije-pervitin-0vb/zdravi.aspx?c=A070405_102457_koureni_bad> Klinická adiktologie. [online].2013. Březen 3. [cit.2013-03-03] Dostupný z WWW: Meth Addiction Treatment. [online].2013. Březen 3. [cit.2013-03-03] Dostupný z WWW: Narconon International. [online].2013. Březen 3. [cit.2013-03-03] Dostupný z WWW: Pervitin, kokain a jiné budivé látky. [online].2007. Březen 3. [cit.2013-03-03] Dostupný z WWW: < http://www.stop-ppp.estranky.cz/clanky/zavislosti/pervitin_kokain-a-jine-budivelatky.html> Sananim-Drogová poradna. [online].2012. Květen 5. [cit.2012-05-05] Dostupný z WWW: < http://www.drogovaporadna.cz/stimulacni-drogy.html> Stimulační drogy. [online].2012. Květen 5. [cit.2012-05-05] Dostupný z WWW: 44
Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Pardubického kraje. [online].2011. Duben 10. [cit.2012-04-10] Dostupný z WWW:
45
Seznam příloh Tabulka č.1 - Škodlivé účinky drog Obrázek č.1 - Procentuální zastoupení jednotlivých skupin v rámci krajů Příloha č.1 - Dotazník
46
DOTAZNÍK Závislost na stimulačních drogách – formy pomoci
Jsem studentkou 3. ročníku oboru Speciální pedagogiky pro 2.stupěň ZŠ a SŠ a Anglického jazyka se zaměřením na vzdělávání na PdF UP v Olomouci. Chtěla bych vás touto cestou požádat o řádné vyplnění tohoto dotazníku, který bude sloužit ke zpracování praktické části mé bakalářské práce. Cílem BP je zjistit, zda je naše společnost obeznámena s výskytem stimulačních drog, jaké procento lidí má s těmito drogami zkušenosti a jestli mají tušení o formách pomoci pro drogově závislé. Dotazník je zcela anonymní a bude sloužit jen pro studijní účely. Dotazník obsahuje 13 otázek. Prosím Vás o pravdivé odpovědi. Zvolenou odpověď zakroužkujte nebo v případě potřeby doplňte.
Za vyplnění dotazníku velmi děkuji. Vendula Jiskrová
1. Jste:
Žena Muž
2. Váš věk: ______
3. Máte alespoň obecný přehled o užívání drog ve Vašem okolí? Ano Ne Něco málo o tom vím
4. Víte, jaké drogy spadají do skupiny stimulačních drog? Ano Ne Nejsem si jist(a)
5. Užil(a) jste někdy nějakou ilegální drogu? Ano Ne
6. Užil(a) jste někdy stimulační drogu, jako je např. pervitin, kokain nebo extáze? Ano Ne
7. Pokud ano, jakou? Pervitin Kokain Extáze
8. Znáte někoho z Vašeho okolí, kdo užívá nějaký typ stimulační drogy? Ano Ne Mám pouze tušení
9. Pokud znáte, jak často tyto drogy užívají? Občas Pravidelně Nemám tušení
10. Znáte-li někoho kdo je závislý na stimulačních drogách, požádal(a) dotyčný(á) o odbornou pomoc? Ano Ne Nezajímám se
11. Znáte nějaké formy péče, pomoci pro drogově závislé uživatele? Ano Ne Tuším
12. Myslíte, že se člověk může zbavit závislosti sám, bez odborné pomoci? Ano Ne Nemám tušení 13. Mají podle Vás lidé vyléčení z drogové závislosti nějaké následky (psychické, fyzické,..)? Ano Ne Nemám tušení
ANOTACE Jméno a příjmení:
Vendula Jiskrová
Katedra:
Ústav speciálně pedagogických studií
Vedoucí práce:
Mgr. Michal Růžička, Ph.D.
Rok obhajoby:
2013
Název práce:
Závislost na stimulačních drogách – formy pomoci
Název v angličtině:
Addiction to stimulant drugs – forms of assistance
Anotace práce:
Bakalářská práce je zaměřena na získání základních informací o závislosti na stimulačních drogách a o možnostech léčby. Teoretická část se týká obecných informací o stimulačních drogách a formách pomoci. Praktická část obsahuje výsledky dotazníkového šetření, které bylo zaměřeno na zjištění přehledu o užívání drog ve společnosti, na zjištění počtu uživatelů stimulačních drog a zda mají obecný přehled o léčbě závislosti na stimulačních drogách.
Klíčová slova:
Stimulační drogy, závislost, formy pomoci, léčba
Anotace v angličtině:
Bachelor's thesis is focused on obtaining basic information about the addiction on stimulant drugs and forms of assistance. Theoretical part concerns basic information about stimulant drugs and forms of assistance. Practical part contains the results of a survey which was focused on detecting the overlook of using the stimulant drugs in the surroundings, on users of stimulant drugs and whether they have some basic knowledge about the forms of assistance to stimulant drugs.
Klíčová slova v angličtině:
Stimulant drugs, addiction, forms of assistance, treatment
Přílohy vázané v práci:
Příloha č. 1 – Dotazník
Rozsah práce:
46 stran
Jazyk práce:
Český
