UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra antropologie a zdravovědy

Hana POLIÁNOVÁ V. ročník – prezenční studium Obor: Pedagogika – sociální práce

Problematika osob ohrožených sociálním vyloučením v souvislosti se zadlužením

Diplomová práce

Vedoucí práce: PhDr. Ivana Knausová, Ph.D.

Olomouc 2009

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a pouţila jsem jen uvedenou literaturu. V Olomouci dne 22. března 2009

………………………………. vlastnoruční podpis

2

Děkuji PhDr. Ivaně Knausové, Ph.D, vedoucí diplomové práce, za odborné připomínky a cenné rady poskytované při vypracování této diplomové práce. Děkuji Poradně pro dluţníky při Sdruţení SPES a také všem ostatním, jeţ se podíleli na mém výzkumu.

3

Obsah

ÚVOD

I. TEORETICKÁ ČÁST …… 8 1 VLIV PENĚZ NA ČLOVĚKA …… 8 2 DLUHOVÁ PROBLEMATIKA U NÍZKO A STŘEDNĚ PŘÍJMOVÝCH SKUPIN OBYVATELSTVA …… 12 2.1 Vývoj zadluţování v České republice a zahraničí …… 12 2.2 Hlavní příčiny růstu dluhů v České republice …… 15 2.3 Základní pojmy vztahující se k diplomové práci …… 16 2.4 Charakteristické rysy pro jednotlivé typy dluţníků …… 18 2.5 Výhody a nevýhody koupě věci za hotové a úvěru …… 19 2.6 Otázka zadluţování a předluţování …… 20 2.7 Finanční vzdělávání …… 25 2.7.1 Význam finančního vzdělávání …… 25 2.7.2 Finanční gramotnost a její definice …… 26 2.8 Spotřebitelské úvěry a nebankovní společnosti …… 28 2.9 Vymáhání pohledávky …… 37 2.9.1 Domáhání práv …… 37 2.9.2 Exekuce …… 40 2.10 Oddluţení fyzických osob …… 45 2.11 Organizace nabízející pomoc lidem ve finanční tísni …… 49 3 SOCIÁLNÍ EXKLUZE …… 52

4

II. PRAKTICKÁ ČÁST …… 58 4 KASUISTIKY …… 58 4.1 Kasuistiky klientů Poradny pro dluţníky ….. 58 5 VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ …… 67 5.1 Dotazníkové šetření ….. 67 5.1.1 Vyhodnocení a analýza výsledků dotazníkového šetření ….. 69 5.2 Rozhovory ….. 91

ZÁVĚR

Lite ratura a další prameny Přílohy Anotace

5

ÚVOD

,,Přijíme j skromně, zříke j se bez reptání.“ Marcus Aurelius

V posledních letech jsme svědky nebývale rychlého vývoje, který je spjat s uspěchaností, odcizeností a také s nadměrným konzumem. Lidem je nabízeno

nepřeberné

mnoţství

informací,

technologií,

moţností a

v neposlední řadě také výrobků a produktů, s nimiţ se prostřednictvím reklamy a marketingových tahů střetáváme téměř všude. Je na nás vyvíjen velmi silný tlak a otázkou zůstává, zda člověk podlehne pokušení či nikoli. Značnou roli hraje vnitřní síla člověka, dále jeho racionální zhodnocení a také jistá skromnost a pokora. Existují chvíle, ve kterých lidé jednají neuváţlivě a toto chování je můţe stát vše na čem doposud usilovně pracovali. Sociální práce, kterou studuji, obnáší znalost sociálních problémů nejen těch zjevných a viditelných, ale i těch, které společností prorůstají pozvolna a nejsou na první pohled tolik zřetelná. Diplomová práce se zaměřuje na osoby ohroţené sociálním vyloučením v souvislosti se zadluţením. Problematika zadluţování, ale zejména předluţování je hodna pozornosti. Zejména pro nás, budoucí sociální pracovníky. Toto téma jsem si vybrala zejména proto, ţe jde o poměrně nový nebezpečný jev, vyskytující se v naší společnosti. Jako budoucí sociální pracovník budu řešit řadu případů, za jejichţ problémovostí mohou stát 6

dluhy jednotlivce či rodiny. Z tohoto důvodu je důleţité mít znalosti z této oblasti, abychom byli schopni člověku poskytnout byť jen základní poradenství. Cílem mé diplomové práce je podrobně popsat současnou situaci zadluţování a také předluţování u nízko a středně příjmových skupin obyvatelstva. Dalším cílem je přispět svou prací k rozšíření povědomí o této problematice, neboť k otázce zadluţování stále není dostatek odborné literatury. Cílem je poskytnout studijní materiál k tomuto tématu. Diplomová práce obsahuje teoretickou a praktickou část. Teoretická část je rozdělena na čtyři hlavní kapitoly, jeţ jsou uspořádány sousledně od prvotního vlivu peněz na člověka, k otázce zadluţení a následného předluţení aţ k sociální exkluzi. Dále je doplněna o rozhovory a o odborné poznámky. Stěţejní částí této diplomové práce je kapitola Dluhová problematika u nízko a středně příjmových skupin obyvatelstva. Tato kapitola mapuje vývoj zadluţování v České republice a zahraničí. Dále se věnuje otázce co je příčinou růstu dluhů, jaké jsou projevy, dopady a případné sankce při neplnění závazků. Zabývá se i otázkou finančního vzdělávání, moţnosti oddluţení fyzických osob a organizací, jeţ se specializují na pomoc lide m s dluhy. V případě, ţe situace dluţníka je neudrţitelná a on se dostává na dno, je ve značné míře ohroţen sociálním vyloučením, kterým se zabývá kapitola třetí. Praktická část je věnována kasuistikám osob s dluhy. Cílem kasuistik je ukázat dopad zadluţení a v mnoha případech jiţ předluţení na člověka. Nesledují průběh zadluţování a příčinám se věnují jen částečně. Stěţejní je dopad a momentální situace řešení. Součástí praktické části je i výzkumné šetření, které se zabývá otázkou, jak lidé přistupují k půjčkám, do jaké míry jsou zodpovědní a pozorní při uzavírání smluv. A také v čem pociťují omezení a neuspokojení svých potřeb. 7

I. TEORETICKÁ ČÁST

1 VLIV PENĚZ NA ČLOVĚKA Ve své diplomové práci se věnuji problematice ohroţení populace vlivem narůstajícího předluţování. Rizika zadluţování jsou velmi vysoká a je třeba jim věnovat zvýšenou pozornost. Dnešní společnost je spojena s nebývale rychlým vývojem. V mnoha oblastech zaţíváme značný pokrok, který přispívá ke zkvalitnění našich ţivotů. Tato kvalita často bývá na úkor mnoha jiných zdrojů, které v současné době nepatří mezi priority společenstev a dochází k jejich likvidaci. Výhody, které nám dnešní trh přináší jsou velké, avšak nejsou bez rizik. Ţivot v moderních společnostech se v posledních letech můţe zdát pohodlný a bezpečný, lidé se doţívají stále vyššího věku, o naše potřeby i zdraví je postaráno ve značné míře. Avšak i tyto potřeby získáváme prostřednictvím stále větších nabídek na trhu, kde vše hladce a neosobně funguje, a to zejména prostřednictvím peněz, které náš svět mění stále rychleji. 1 Peníze a jejich vliv na člověka ,,Centrální postavení, jeţ peníze zaujímají díky obrovskému rozšíření okruhu objektů, jichţ lze jejich pomocí dosáhnout, se individuálně promítá do mnoha charakteristických rysů moderního ţivota. Peníze posunuly do mnohem těsnější, svůdnější blízkosti jednotlivce šanci na plnější uspokojení jeho přání. Peníze vsunují mezi člověka a jeho přání jakýsi zprostředkující stupeň, jakýsi usnadňující mechanismus, a protoţe dosáhne- li tohoto jednoho prvku, můţe dosáhnout i nespočetně mnoha jiných věcí, vzbuzují

1

Sokol, 2007

8

peníze iluzi, ţe všech těchto dalších věcí je moţné dosáhnout snadněji neţ jindy. Čím blíţe je však štěstí, tím více roste touha po něm.“1 Peníze dávají člověku moţnost rozhodnout se co si koupí a také kdy si to koupí.

2

,,Trvanlivé peníze jako nositel hodnoty dávají člověku jistou moc. Ta nespočívá jen v tom, co si za ně můţe koupit, ale také právě v tom, ţe si můţe vybírat a volit.“ 3 Lidé si také mohou řadu věcí půjčit, například chceme jet na hory, ale nemáme lyţe, tudíţ si je půjčíme. Nemáme osobní vozidlo, i to si můţeme půjčit, avšak za peníze. Vše se půjčuje za peníze, i peníze samotné si lze půjčit. 4 Podle Syrovátkové, Machalíčka a Christové je úvěrové financování vyuţíváno zejména k řešení dlouhodobých investic (jako je například pořízení domu). Lidé si půjčují na věci, které nezbytně potřebují, a mnohdy se vyskytne i nepříjemná událost, která s sebou nese neočekávané výdaje. Dále uvádí, ţe se objevují i případy, ve kterých se lidé zadluţují jen pro to, aby si něco dopřáli (např. luxusní dovolenou). Podle výše jmenovaných, je v dnešní společnosti značné, ţe lidé mají potřebu vlastnit mnohem více věcí, neţ tomu bylo v dřívějších letech. Pořizované věci často nejsou ţivotně důleţité a nemusí být ani nezbytně nutné. 5 Běhálková v souvislosti s vlivem peněz na člověka hovoří o tom, ţe dnes je větší nátlak na lidi, který nespočívá ani tak v tom mít peníze, ale spíš mít nějaký majetek. Tlak je vyvíjen i na děti ve školách, které musí mít mobil, musí mít značkové oblečení a rodiče jsou jako by povinni to vše kupovat.

1

Simmel, 2006, s. 19 Sokol, 2007 3 Sokol, 2007, s. 86 4 Syrový, Novotný, 2005 5 Syrovátková, Machalíček, Christová, 2008, str. 18 2

9

Avšak i dospělí chtějí mít dnes všechno. Jsou k tomu lákáni, například reklamou. 1 Také Ing. Cibor zastává podobný názor jako Běhálková. K vlivu peněz na člověka uvádí: ,, Myslím si, ţe vliv peněţ na člověka se čím dál víc stupňuje. Je to dáno hlavně i, jednak poptávkou na jedné straně, ţe člověk začíná potřebovat ke svému ţivot víc a víc věcí, které si můţe pořídit. A samozřejmě na druhé straně nabídkou. Tomu člověku je nabízeno spousta dalších produktů, které ne vţdy úplně potřebuje, ale je zlákán reklamou. A samozřejmě toto ho formuje a chce jít dopředu, chce se srovnávat s ostatními, se sousedy, s přáteli a ta nabídka ho vlastně tlačí dopředu. Takţe ten vliv peněz bohuţel, myslím si, se hodně zvyšuje, v současné době. 2 Peníze hrají důleţitou roli v ţivotě člověka. Peníze nejen plní nezastupitelnou funkci co se týká uspokojování základních potřeb občanů, jako je nákup potravin, ošacení, bydlení. Finanční prostředky lidem také dávají moţnost cestovat, poznávat, vzdělávat se. V současné době však, více neţ kdy jindy, lidé mají moţnost půjčovat si peníze. Půjčovat si na vybavení bytu, na koupi auta, ale také půjčovat si na ţivot. Ţivot na dluh můţe být pro část populace určitý ţivotní styl, a však nedostatek finančních prostředků s sebou přináší řadu rizik a můţe být jednou z příčin vedoucí k ohroţení postavení člověka ve společnosti. Například Běhálková potvrzuje, ţe v naší společnosti existují lidé, kteří si půjčují na ţivot. Uvádí, ţe lidé proţijí ţivot na dluh, tzn. vezmou si úvěr na šaty, na večeři s přítelkyní, atd. Podle jejího názoru tato skupina lidí u nás zastává stále ještě menšinu. Stále je to menší procento, neţ těch, kteří si vezmou úvěr na nějakou věc. 3

1

Informace získané z rozhovoru s A. Běhálkovou Informace získané z rozhovoru s J. Ciborem 3 Informace získané z rozhovoru s A. Běhálkovou 2

10

Rizikové faktory dnešní společnosti ,,Strukturální změny, které doprovázejí sociálně ekonomický vývoj společnosti, vytvářejí ve společnosti nové příleţitosti, ale také nová rizika.“1 Mezi nejrizikově jší faktory patří: ▪ nezaměstnanost, nízká kvalita zaměstnání, ▪ dlouhodobě nízký nebo nepřiměřený příjem, ▪ nízké vzdělání, kvalifikace a předčasné opuštění školy, ▪ zdravotní postiţení, špatný zdravotní stav, stáří, ▪ neuspokojivé bydlení a bezdomovectví, ▪ nerovnost podle pohlaví, migrace, diskriminace nebo rasismus, ▪ rozpad rodiny a výchova dětí v ohroţených rodinách, ▪ ţivot ve velmi znevýhodněných oblastech, ▪ závislost na drogách, alkoholismus. 2 Podle Kotýnkové a Laňky se tato rizika velmi často prolínají a tím se jejich negativní vliv zvyšuje. 3 Nezaměstnanost, nízký příjem nebo špatně vyuţitý úvěr patří mezi faktory, které jsou příčinou vzniku zadluţení. 4 Příčinou můţe být i špatná volba člověka. Podle Kellera, ,,člověk ve všedním ţivotě nepostupuje jako šachista, který zvaţuje všechny moţné tahy soupeře i tahy vlastní, neţ zvolí optimální řešení. Lidé se skromně a realisticky spokojují

s prvním přijatelným řešením, protoţe protihráčů,

figurek i herních situací je prostě tolik, ţe na důkladné uváţení kaţdého tahu nebývá ani pomyšlení. I pokud by si teoreticky nejlepší řešení skutečně vypočetli, nemusí mít z různých příčin vůbec šanci je uskutečnit.“5

1

Kotýnková, Laň ka, 2002, s. 6 Kotýnková, Laň ka, 2002, s. 6 3 Kotýnková, Laň ka, 2002 4 Kotýnková, Laň ka, 2002 5 Keller, 1992, s. 87 2

11

2 DLUHOVÁ PRLOBLEMATIKA U NÍZKO A STŘEDNĚ PŘÍJMOVÝCH SKUPIN OBYVATELSTVA

Kapitola dluhová problematika diplomové práce pojednává

nejen

o problematice samotného zadluţování, ale také například o spotřebitelských úvěrech, nebankovních společnostech nebo vlivu reklamy na člověka. ,,Na začátku nového tisíciletí jsme svědky nebývale rychlého rozvoje finančních sluţeb a paralelně s tím zaţíváme i poměrně významnou změnu chování české populace. Tradičně konzervativní po stoj k úsporám a zadluţování se postupně mění, rostou tendence k rychlé spotřebě i ochota občanů k zadluţování. Tyto tendence jsou zcela v souladu se začleňováním České republiky mezi moderní trţní ekonomiky, nejsou však zcela bez rizik.“1

2.1 Vývoj zadlužování v České republice a zahraničí

Rychlé tempo zadluţování je skutečností několika posledních let. K mohutnému nárůstu objemu bankovních i nebankovních úvěrů však došlo v České republice jiţ na konci 90. let.

2

Strmý nárůst zadluţenosti bývá doprovázen i zvyšujícím se počtem případů, kdy se dluţník ocitne ve finanční krizi a není schopen nadále dostát svých závazků. Tím i výrazně narůstá počet případů, kdy se dluţník obrací na různá poradenská centra s ţádostí, jak jeho svízelnou situaci řešit.

3

Vývoj zadlužování v České republice Zadluţení obyvatelstva se kaţdoročně zvyšuje zhruba o třetinu. Během roku 2007 překročil dluh českých domácností hranici 800 mld. Kč, z toho

1

http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/spotrebitel/financni_gramotnost.html Syrovátková, Machalíček, Christová, 2008 3 Chytilová a ko lekt iv autorů, 2006, s. 5 2

12

úvěry na bydlení tvořily 510 mld. Kč, spotřebitelské 170 mld. Kč. Dalších téměř 150 mld. Kč dluţí domácnosti nebankovním institucím. 1

Graf: č. 1 2 600 500 400 300 200 100 0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Bankovní úvěry na bydlení a nebytové nemovitosti Bankovní úvěry spotřebitelské a ostatní Nebankovní úvěry spotřebitelské povahy

Pramen: ČNB, ČLFA

Dle odborníků, ekonomů je zadluţenost přirozeným procesem, díky kterému se Česká republika blíţí úrovni vyspělejších států západní Evropy. Podle nich bude mít zadluţenost rostoucí charakter i v následujících letech. Zatímco zadluţenost je do určité míry normální a ţádoucí jev současné ekonomiky států po celém světě, předluţení je jiţ neţádoucím jevem. 3 Dle Singera zadluţování českých domácností značně narůstá, ale i přesto je ve srovnání se zeměmi eurozóny niţší. 4

1

Zdroj: ČNB – Zpráva o finanční stabilitě 2007. Zdroj: ČNB - Zpráva o finanční stabilitě 2007. 3 Běhálková, 2007 4 Singer, 2007 2

13

Graf: č. 2 1

Podle Běhálkové půjčky a zadluţování lidí je velmi staré, sahá aţ do období středověku. Uvádí, ţe zadluţování u nás narůstá zhruba od roku 2000/2001 a je to dáno hlavně vlivem komunistického reţimu, kdy v té době půjčky téměř neexistovaly,

například jen novomanţelské. V době

komunismu neexistovalo, aby lidé neplatili. Dále uvádí, ţe zadluţování určitě bude mít i nadále stoupající tendenci. Značné zastoupení mají hypotéky, coţ je podle Běhálkové rozumné zadluţení. Avšak následovně dodává, ţe přibývá těch neuváţlivých půjček.

2

Proble matika zadlužování v zahraničí Stoupající úroveň zadluţenosti není jen problém České repub liky. Také Evropská unie věnuje této problematice značnou pozornost. Nejvíce podněcující pro aktivity v této oblasti je fakt, ţe s novými formami úvěrových produktů, které se v mnohých případech vyznačují nepřiměřeně 1 2

Singer, 2007 Informace získané z rozhovoru s A. Běhálkovou

14

vysokými úroky a poplatky, narůstá počet vysoce zadluţených obyvatel především z nízkopříjmových společenských vrstev. 1 Jednotlivé státy Evropské unie i nečlenové mají nastaveny různé modely řešení zadluţenosti obyvatel. Za kolébku dluhového poradenství je povaţována Velká Británie, kde se problematice zadluţování věnují různé organizace jiţ od 90. let minulého století. Zde je systém dluhového poradenství značně propracovaný a je poskytován různými organizacemi, například Debt on our Doorstep. 2

2.2 Hlavní příčiny růstu dluhů v České republice

Podle Běhálkové se lidé zadluţují zejména proto, ţe slyší, ţe půjčit si je pro ně výhodné. Další roli hraje také to, ţe neţ by našetřili na danou věc tak je lepší si ji koupit na splátky. Běhálková uvádí, ţe za výhodný úvěr lze povaţovat například úvěry na bydlení. Co se týká úvěrů neúčelových, příčinu vidí spíše v nouzi klientů. 3 Ing. Cibor vidí příčinu růstu dluhů zejména v tom, ţe: ,, Jednak došlo k velkému zlomu vlastně po revoluci, kdy se obchody naplnily zboţím, které tady nikdy nebylo. Od té revoluce uţ uplynulo 20 let, ale lidé ještě pořád nejsou nasyceni, bych řekl. Neustále jsou schopni si vyměňovat vlastně starší věci, které doma měli, z dob minulých a ta nabídka je obrovská. A je rok od roku větší a modernější, jsou modernější ty věci. Takţe určitě to je jeden z důvodů, proč si půjčují. No a samozřejmě ty platy bohuţel nejsou, v průměru sice jsou vysoké, ale v některých částech, v některých regionech nedosahují té výše a lidé by na tyto věci nenašetřili. Takţe volí raději tuto alternativu, to znamená půjčit si a splácet to po niţších částkách po delší dobu.“4 1

Syrovátková, Machalíček, Christová, 2008 Syrovátková, Machalíček, Christová, 2008 3 Informace získané z rozhovoru s A. Běhálkovou 4 Informace získané z rozhovoru s J. Ciborem 2

15

Důvody růstu dluhů lze spatřovat ze jména v těchto oblastech: a) otevřené horizonty spotřeby, b) změněný náhled na zadluţenost, c) růst ţivotní úrovně, d) snadná dostupnost peněz od bank, společností splátkového prodeje či leasingových společností, e) silný marketing těchto finančních zprostředkovatelů, f) ochota některých komerčních bank zúţit své marţe, g) hlad po vlastním bydlení patrný zejména v posledních letech zkoumaného období. 1

2.3 Základní pojmy vztahující se k diplomové práci

Tato podkapitola objasňuje základní pojmy, se kterými diplomová prá ce pracuje. ▪ předlužení – ,,je nesplnění platebních povinností dluţníka a spěje k jeho ekonomické a psychosociální destabilizaci. Předluţení je dlouhodobě trvající proces, který prochází určitým vývojem a spěje k soukromému bankrotu.“2 ,,O předluţení nehovoříme jen tehdy, kdy po odečtení pevných ţivotních nákladů nestačí jiţ zbylá část měsíčního příjmu na placení splátek, nýbrţ přináší s sebou i masivní sociální a psychické důsledky.“3 Uvádí se, ţe problémy se splácením úvěrů má asi 8% českých domácností. Problém se splácením spotřebitelských úvěrů činí 13 aţ 14%. 4 ▪ dlužník – je fyzická nebo právnická osoba ,,s povinností uhradit závazek věřiteli bez rozlišení, zda se jedná o závazek před nebo po splatnosti.“1 1

Dubská, 2005 Běhálková, 2007, s. 3 3 Běhálková, 2007, s. 3 4 údaje ČNB In Běhálková, 2007 2

16

▪ věřitel – ,,je fyzická či právnická osoba, která poskytla svoje peněţní prostředky druhé smluvní straně a která je oprávněna takto zapůjčené prostředky poţadovat zpět.“2 ▪ roční procentní sazba nákladů (RPSN) – ,,představuje úhrn všech poplatků a jiných nákladů, které musí dluţník věřiteli zaplatit (podle povinností plynoucích z úvěrové smlouvy), vyjádřený procentním podílem z dluţné částky za období jednoho roku.“3 Díky RPSN máme moţnost posoudit do jaké míry je pro nás spotřebitelský úvěr výhodný. Problém ovšem spočívá v tom, ţe vzorec výpočtu RPSN umoţňuje nezahrnout některé poplatky, které náklady na získání a splacení půjčky zvyšují. 4 (viz. příloha I.) ▪ půjčka – občanský zákoník vymezuje smlouvu o půjčce takto: ,,Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dluţníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dluţník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.“5 ▪ úvěr – obchodní zákoník vymezuje smlouvu o úvěru takto: ,,Smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, ţe na poţádání dluţníka poskytne v jeho prospěch peněţní prostředky do určité částky, a dluţník se zavazuje poskytnuté peněţní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ 6 půjčka x úvěr – Dle Tomana je někdy obtíţné zjistit, která zákonná ustanovení by měla být pouţita. Zda smlouva o půjčce nebo smlouva o úvěru. Hovoří o tom, ţe v některých případech je moţné uzavřít jen jednu z těchto smluv. A někdy stačí dohoda mezi smluvními stranami, jaký typ smlouvy zvolí. 7 Toman uvádí tři základní rozdíly mezi těmito typy smluv:

1

Syrovátková, Machalíček, Christová, 2008, s. 107 Syrovátková, Machalíček, Christová, 2008, s. 23 3 Syrovátková, Machalíček, Christová, 2008, 109 4 Zika, , 2006, s. 17-31. 5 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník 6 Zákon č. 513/ 1991 Sb., obchodní zákoník 7 To man, 2006, str. 17 2

17

a) předmětem smlouvy o půjčce mohou být jakékoliv druhově určené věci včetně peněz, předmětem smlouvy o úvěru mohou být pouze peněţní prostředky; b) nezbytou náleţitostí smlouvy o úvěru je závazek dluţníka zaplatit za poskytnutí peněţních prostředků úrok, půjčka můţe být poskytnuta s úroky i bez úroků; c) smlouva o úvěru je platná i v případě, ţe peněţní prostředky nebyly věřitelem poskytnuty, smlouva o půjčce vyţaduje ke své platnosti skutečné poskytnutí peněţních prostředků. 1

2.4 Charakteristické rysy pro jednotlivé typy dlužníků

V poradně pro dluţníky se lze také setkat s lidmi podle této charakteristiky, avšak častější bývá kombinace jednotlivých typů. a) technická delikvence ▪ dluţník můţe splatit svůj závazek, ale zapomněl, ▪ dluţník zaplatit chce, ale nyní nemá peníze, časová závislost na příjmech (např. čeká na výplatu) ▪ dluţník se nachází v situaci, kdy není moţné se přizpůsobit poţadavkům věřitele, ▪ ostatní technické důvody (např. omyl při platbě – špatně doplněné věřitelovo číslo účtu), b) vědomé neplacení ▪ dluţník zaplatit nemůţe a svoji situaci neřeší (např. je v dlouhodobé finanční krizi), ▪ dluţník zaplatit nechce, nechtěl a ani o tom neuvaţoval, c) ostatní ▪ dluţníci dle úrovně finanční gramotnosti, 1

To man, 2006, str. 17

18

▪ lehkováţný a nezodpovědný dluţník, ▪ dluţník z objektivních příčin (např. ztráta zaměstnání, nemoc), ▪ profesionální dluţník. 1

2.5 Výhody a nevýhody koupě věci za hotové a úvěru

V případě, ţe si chce spotřebitel pořídit nákladnější věc a nemá na to v současné době dostatek finančních prostředků. Má na výběr ze dvou variant, které jsou: ▪ našetřit si a koupit danou věc za hotové, ▪ nebo si vyřídit úvěr a splácet půjčený finanční obnos v pravidelných měsíčních splátkách. 2 Obě tyto varianty, jak koupě věci za hotové, tak i za pomoci úvěru s sebou přináší jisté výhody avšak i nevýhody. Výhody a nevýhody koupě věci za hotové a) výhody: ▪ nemusíme platit úroky z půjčených peněz, ▪ kupujeme pouze to, na co máme. Na rozdíl od úvěrů, spoření ještě nikdy nikoho nepřivedlo k finančním problémům, b) nevýhody: ▪ musíme si delší dobu počkat, neţ si budeme moci určitou věc zakoupit, Výhody a nevýhody úvěru a) výhody: ▪ věc můţeme pouţívat ihned, tj. můţeme okamţitě uspokojit svou potřebu, aniţ bychom potřebovali dlouhou dobu šetřit, ▪ místo jednorázového výdaje je kupní cena zboţí rozloţena do delšího časového úseku, 1

Interní materiály Občanské poradny Plzeň In Syrovátková, Š., Machalíček, J., Christová, J., 2008, str. 66-67 2 Zika, 2006, s. 17

19

▪ jsou lidé, kteří nemají dostatek disciplíny k tomu, aby se ,,donutili“ spořit a aby naspořené peníze neutratili. Pouţití úvěrů je pro ně pak jednodušší, protoţe se pak donutí splácet, b) nevýhody: ▪ zaplacené úroky (resp. jiné poplatky spojené s úvěrem). Za zboţí koupené na úvěr typicky zaplatíme více, neţ kdybychom pouţili vlastní zdroje, ▪ velké mnoţství úvěrů můţe mít za následek tíţivou rodinnou finanční situaci, ▪ splácení úvěrů (obzvláště dlouhodobých) můţe výrazně ohrozit finanční stabilitu rodiny, ▪ jak prokázalo několik studií na toto téma, moţnost kupovat zboţí na úvěr zpravidla vede k většímu utrácení, neţ kdyby spotřebitelé mohli zboţí kupovat jen z vlastních peněz. 1 Je velmi důleţité, aby lidé zváţili veškerá pro a proti, zejména pokud váţně uvaţují o půjčce. Jak uţ bylo řečeno, půjčka s sebou přináší značná rizika a můţe značně nabourat chod rodiny. Hlavně tehdy, kdy nastane nepředvídatelná ţivotní situace a lidé začnou mít problémy s pravidelným splácením. A mohou být ohroţeni tzv. předluţením.

2.6 Otázka zadlužování a předlužování

Diplomová práce věnuje pozornost především otázce předluţování lidí. Neboť předluţování je jevem značně nebezpečným nejen pro člověka samotného, ale i pro jeho blízké okolí. Na otázku zda-li by se předluţenosti měla věnovat větší pozornost, Běhálková odpovídá: ,,Myslím si, ţe předluţeností ano. Zadluţeností, to, ţe si lidé půjčují, ne. Ale tomu řešení těch problémů to určitě ano.“1 1

Zika, 2006, s. 17-31

20

Ing. Cibor k problematice předluţování dodává: ,, Já si myslím, ţe ono to nebylo aţ tak hrozné, dokud se teď neprojevila ještě navíc krize. Protoţe nezaměstnanost se začala sniţovat, takţe lidé nebyli aţ tak předluţeni. Samozřejmě byl segment trhu, který bezhlavě si půjčoval a předluţoval se. Ale pokud to vezmeme v průměru, tak si myslím, ţe určitě to nebylo velké procento lidí, kteří takto, opravdu nesmyslně se zadluţovali.“2 Stejně jako Běhálková, i Ing. Cibor uvádí, ţe: ,,Jinak to zadluţování, říkám, je běţné klasické ve vyspělých státech. Vím, ţe v západní Evropě je zadluţenost domácností někde kolem 50% nebo jinak řečeno přes 50% věcí do domácností spotřebního charakteru si lidé kupují na splátky. U nás se to pohybuje někde kolem 25% - 30% čili pořád ještě nejsme ani na té úrovni těch vyspělých států.“3 Vznik předlužení ,,O předluţení jde tehdy, má-li dluţník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku.“ 4 Velmi častým případem bývá, ţe dluţník tzv. vytlouká ,,klín klínem,“ tento jev je doprovázen půjčováním si finančních prostředků i za nevýhodných podmínek. Coţ má za následek stále vzrůstající tendenci dluţníkových dluhů. Tímto způsobem dluţník sám sebe zaţene do slepé uličky, nikdo uţ mu není ochoten půjčit a věřitelé dluţníka se začínají domáhat svých práv. 5 V současné době vzniká řada úvěrových registrů, jeţ vznikly z potřeby ověřit bonitu6 a do jaké míry jsou klienti schopni splnit své finanční závazky. Základní význam činnosti úvěrových registrů spočívá v ochraně

1

Informace získané z rozhovoru s A. Běhálkovou Informace získané z rozhovoru s J. Ciborem 3 Informace získané z rozhovoru s J. Ciborem 4 Zákon č. 182/ 2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) 5 Zika, 2006, s. 17-31 6 bonita nebo-li obchodní pověst, úvěruschopnost 2

21

před špatnými klienty. Mezi úvěrové registry patří například centrální registr úvěrů, nebankovní registr klientských informací nebo SOLUS.

1

V případě, ţe je dluţník uveden v některém z registrů (na základě neplacení splátek - se dostává dluţník do prodlení), ztrácí moţnost získat jakékoliv finanční prostředky u solidních společností. Lidé se často v těchto případech obracejí na společnosti, které nejsou součástí registrů anebo si půjčují u soukromých poskytovatelů půjček. Tím značně zvyšují riziko vzniku problémů, na základě kterých se mohou dostat do obtíţné ţivotní situace. ,,Skutečný začátek cesty vedoucí k předluţení často začíná uţ ve velmi mladých letech. Není vyloučeno, ţe děti ţijící v předluţené rodině si vybudují narušený vztah k penězům. Nízká úroveň vzdělávání a negativní zkušenosti z domu rodičů zvyšují nebezpečí opakovat jednání vedoucí k předluţení. Potom můţe překonávání ţivotních situací, jako je odchod z domu rodičů, narození dítěte, pokus stát se samostatným nebo odchod na penzi, při dispoziční2 finanční tísni vést od zadluţení k předluţení.“3 Setkávám se, ať uţ ve Sdruţení SPES nebo i v mém okolí, s výskytem předluţených mladých lidí do 25 let, kdy část z nich jiţ poţádala o vyhlášení osobního bankrotu. Avšak nemám potvrzeno, zda jejich předluţení vzniklo na základě dispozice. Důvody vedoucí k předlužení Důvody můţeme rozlišit na individuální a celospolečenské. Individuální důvody, mezi které patří kritické ţivotní události nebo jinak řečeno ,,rány osudu.“ Takzvané ,,spouštěče“ se vyznačují tím, ţe jsou nechtěné, neplánované a přišly nečekaně. 4 Jsou to především: ▪ ztráta zaměstnání, ▪ rozchod s druhem, druţkou, 1

Šuster, 2006, s. 45-63. dispozice nebo-li předpoklad 3 Běhálková, 2007, s. 4 4 Běhálková, 2007 2

22

▪ rozvod s manţelem, manţelkou, ▪ nemoc nebo smrt blízkého příbuzného, ▪ narození dítěte, ▪ nehoda, ▪ ručení, spoluúčast na půjčce, ▪ a další. 1 Mezi celospolečenské důvody ,,vedoucí k předluţení řadíme selhání různých institucí, pracovního trhu, bytového trhu. Selhání státu v oblastech, jako je nedostačující vzdělávání, poradenství, právo, můţe přispět k selhání instituce rodiny.“2 Mezi velmi časté příčiny předluţení patří lidská neznalost. Kdy jsou lidé aţ příliš důvěřiví, různé nabídky se jim zdají velmi přitaţlivé a výhodné. Mnozí lidé často podepíší smlouvu, aniţ by si pořádně pročetli smluvní podmínky a věří zprostředkovatelům úvěrů a půjček, ţe je pro ně výhodná. Existuje řada společností, která vyuţívá právě této neznalosti občanů a značně ji vyuţívá. Za ojedinělé nelze povaţovat ani ty případy, kdy si dluţník půjčí, aby splatil svůj předchozí dluh. Následkem čehoţ se dostává do koloběhu. Ing. Cibor k otázce zabývající se uzavírání nevýhodných smluv, uvádí: ,,Je to hodně zajímavé. Já si myslím, ţe do toho zapadá víc příčin. Jednak na jedné straně můţe to být částečné zkratové chování toho člověka. Prostě teď se rozhodnu a teď něco chci a nehledím na to, za jakých podmínek si na tu věc půjčím, to je jedna část. Druhá část, spousta lidí uţ je zadluţených, má určité problémy při splácení, takţe uţ ani ţádnou jinou variantu nemají. Tak se obracejí opravdu na firmy, které jsou schopny na jedné straně přimhouřit oko, ale samozřejmě na druhé straně tomu klientovi poskytnou daleko horší podmínky.“3

1

Běhálková, 2007 Běhálková, 2007, s. 5 3 Informace získané z rozhovoru s J. Ciborem 2

23

Faktory předluže ní Mezi faktory předluţení můţeme zejména zařadit smluvní vztah s věřitelem a snahu získat majetek klienta. 1 ,,Největším problémem, který je častým důvodem vzniku insolvence 2 jednotlivců i celých domácností, jejímţ důsledkem je pak neschopnost splácet svoje závazky, je nízké ekonomické vzdělání občanů, kteří přeceňují svoje schopnosti splácet a podceňují moţné důsledky, vyplývající byť i jen z dočasného či krátkodobého nesplácení svých závazků. “ 3 Tzn. klient dané společnosti uzavře smluvní vztah a příslušné smluvní dokumenty (smlouvy o úvěru, všeobecné obchodní podmínky, zajišťovací instrumenty) často obsahují velmi riziková ustanovení, jejichţ budoucí dopady si lidé s běţným (tj. nízkým) právním vědomím nedokáţí představit. 4 Značně problematická je i klientova nemoţnost připravit se na neočekávané situace, které jej mohou potkat do budoucna. Tyto nepříznivé události mohou vést k neschopnosti splácet, coţ můţe mít za následek sankční úroky a poplatky a v nejhorším případě aţ exekuční řízení. 5 ,,Dalším závaţným problémem, který právní řád prakticky ani nepostihuje, je působení subjektů poskytujících půjčky s cílem zmocnit se osobního majetku dluţníka (v anglosaském prostředí je tento postup znám pod pojmem ,,loan sharking“).“6 Věřitelé od počátku jednají tak, aby dosáhli na majetek dluţníka, například ,,v příslušných smluvních dokumentech se zároveň snaţí klást dluţníkovi takové podmínky, které je buď těţké splnit, nebo velmi snadné porušit, a to s fatálními následky. K osobnímu majetku dluţníka se pak příslušný věřitel jiţ snadno dostane například p rostřednictvím exekuce.“7

1

Běhálková, 2007 Insolvence, nebo-li platební neschopnost 3 Běhálková, 2007, s. 3 4 Běhálková, 2007 5 Běhálková, 2007, s. 3 6 Běhálková, 2007 7 Běhálková, 2007, s. 4 2

24

Poskytovatelům různých úvěrů a půjček napomáhá při dosaţení svých cílů nedostatečné finanční vzdělávání občanů v České republice.

2.7 Finanční vzdělávání

Podle Běhálkové, ,,k osobnímu, ale i celospolečenskému

problému

v České republice vedoucímu k předluţení patří chybějící finanční vzdělávání.“1 Řada rodin, zejména nízkopříjmových, rodin pouze s jedním ţivitelem a také rodin se špatnou orientací ve finanční problematice, není schopna splácet své dluhy a jsou vystaveni riziku dluhové pasti. Zadluţování nízkopříjmových skupin obyvatelstva narůstá. Tato skupina má relativně méně úspor a jsou více závislé na sociálních dávkách. 2 ,,S ohledem na finanční zdraví domácnosti by občané měli být schopni zodpovědně posuzovat své moţnosti a zaměřovat se buď na takové dluhy, které mají z dlouhodobého hlediska charakter investice (např. hypotéky), či v případě, ţe jde o spotřebitelské půjčky, aby měli pod kontrolou dluhovou sluţbu.“3

2.7.1 Význam finančního vzdělávání

Finanční vzdělávání hraje primární roli v ochraně spotřebitele na finančním trhu. 4 ,,Bez základních ekonomických a finančních znalostí nelze činit kvalifikovaná rozhodnutí při správě osobních financí a rodinného majetku.“5

1

Běhálková, 2007, s. 4 Strategie finančního vzdělávání – web MFČR, 2007 3 Strategie finančního vzdělávání – web MFČR, 2007, s. 10 4 Strategie finančního vzdělávání – web MFČR, 2007 5 http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/spotrebitel/financni_gramotnost.html 2

25

V případě, ţe mají dluţníci dostatek finančních prostředků na splácení a zároveň při vyřizování půjčky počítají s nepředpokládanými událostmi, dodatkovými výdaji nebo moţným chybějícím příjmem, nic nestojí v cestě půjčku nebo úvěr uzavřít. Avšak, pokud lidé s těmito situacemi nepočítají, můţe ztráta zaměstnání, chybějící schopnost zacházet s penězi nebo neodolnost proti reklamním tahům společností, způsobit, ţe měsíční příjmy nebudou schopny pokrýt měsíční výdaje. 1 ,,Snadnost získání ,,příjemných věcí“ tak mnohdy potlačuje vědomí, ţe je především třeba mít zajištěné finanční prostředky na obstarání základních ţivotních potřeb, a zodpovědnost v tomto ohledu. Mohou nastat situace, kdy v důsledku toho ztratíme kontrolu nad svými financemi a čelíme váţně finanční krizi.“2 Finanční krizi lze předcházet, mezi preventivní opatření patří: ▪ přizpůsobovat své výdaje příjmům; ▪ vytvářet a udrţovat si finanční rezervu, příleţitostné finanční přebytky spíše spořit nebo investovat neţ utrácet; ▪ neuváţeně se nezadluţovat. 3

2.7.2 Finanční gramotnost a je jí definice

,,Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a sluţeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktivit a finančních závazků s ohledem na měnící se ţivotní situace.“4 1

Běhálková, 2007, s. 4 Společný vzdělávací projekt finančních asociací, ČNB a MF ČR, http://www.financnivzdelavani.cz/data/articles/down_54.pdf, 3 Společný vzdělávací projekt finančních asociací, ČNB a MF ČR, http://www.financnivzdelavani.cz/data/articles/down_54.pdf 4 Strategie finančního vzdělávání – web MFČR, 2007 2

26

Finanční gramotnost zahrnuje složku peněžní, cenovou a rozpočtovou Peněžní gramotnost je schopnost spravovat hotovostní i bezhotovostní peníze, provádět transakce, Cenová gramotnost je schopnost porozumět cenovým mechanismům, inflaci, Rozpočtová gramotnost je schopnost spravovat osobní/rodinný rozpočet nebo schopnost zvládat různé ţivotní situace z hlediska finančního. 1 (viz. příloha II.) ,,Aby byl proces finančního vzdělávání úspěšný, musí být zajištěno, aby jednotlivé vzdělávací aktivity dohromady pokrývaly všechny oblasti finančního trhu a aby nebyl opomenut některý sektor, problematika nebo skupina občanů.“2 Například Česká národní banka v roce 2006 převzala odpovědnost za dohled nad celým finančním trhem. Od roku 2008 je Česká národní banka pověřena také péčí o ochranu spotřebitele na finančním trhu. I Česká národní banka se snaţí přispět k rozšíření povědomí o finanční gramotnosti, na základě toho poskytla základním školám a víceletým gymnáziím knihu Finanční a ekonomická gramotnost od autorů Michala a Evy Skořepových. Učebnice má slouţit prvořadě k výuce finanční gramotnosti studentů. 3 S nedostatečným finančním vzděláním se lze setkat i u klientů Sdruţení SPES. Dluţníci si často neuváţeně půjčí od pochybné společnosti, podepíší smlouvu, které nerozumí anebo se nechají nalákat na výhody, které se velmi brzo pro ně obrátí v nevýhody.

1

Strategie finančního vzdělávání – web MFČR, 2007 Strategie finančního vzdělávání – web MFČR, 2007 3 Bo lfová, 2008 2

27

2.8 Spotřebitelské úvěry a nebankovní společnosti

Kapitola spotřebitelské úvěry a nebankovní společnosti se věnuje zejména problematice spotřebitelských úvěrů, nebankovním společnostem, které na našem trhu existují. Také lichvě a reklamě na spotřebitelské úvěry. Spotřebitelský úvěr je ,,poskytnutí peněţních prostředků nebo odloţená platba, například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit.“1 Spotřebitelské úvěry vyuţívají zejména rodiny s nízkými příjmy, pro které mohou splátky znamenat určitou zátěţ. 2 Dle Dupala je ,,vyuţívání (finančních) půjček, spotřebitelských úvěrů a dalších úvěrů, např. hypotečních úvěrů běţnou součástí ,,konzumní“ moderní společnosti.“3 Základní členění spotřebitelských úvěrů Chytilová člení spotřebitelské úvěry podle účelovosti, zajištění, typ u výplaty a doby splatnosti. Podle účelovosti ▪ účelové – spotřebitel ví předem, za co peníze utratí (např. nákup elektroniky, auta). U účelového úvěru jsou niţší úrokové sazby neţ u neúčelového, coţ je výhodné. ▪ neúčelové – spotřebitel nemusí sdělovat na co peníze pouţije, je zde vyšší úroková sazba.

1

Zákon č. 321/ 2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. 2 Strategie finančního vzdělávání – web MFČR, 2007 3 Dupal, 2006, str. 8

28

Podle zajištění ▪ zajištěné úvěry – jištění ze strany banky nebo i nebankovní společnosti, aby své peníze dostala zpět a to v případě, ţe klient nebude schopen splácet. Například zástavní právo k nemovitosti nebo ručení, ▪ nezajištěné úvěry – jsou poskytovány známým, spolehlivým klientům do několika málo tisíc. Podle typu výplaty ▪ hotovostní – peníze jsou klientovi vyplaceny v hotovosti u přepáţky banky, ▪ bezhotovostní – peníze jsou poslány klientovi na účet.

Podle doby splatnosti ▪ krátkodobé – splatnost do 1 roku, ▪ střednědobé – splatnost do 5 let, ▪ dlouhodobé – splatnost delší neţ 5 let. 1

Nebankovní společnosti V této podkapitole zaměřím svou pozornost zejména na nebankovní společnosti, neboť tato oblast je značně široká a různorodá v přístupu k člověku. ,,Poskytovatelem spotřebitelského úvěru (tj. věřitelem) je fyzická nebo právnická osoba poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti.“2

1 2

Chytilová, 2006, str. 7-8 Nebeská, 2006, str. 33

29

,,Produkty jsou nabízeny v prvé řadě bankovními společnostmi, dále pak nebankovními společnostmi (např. Provident Financial, Cofidis, Smart Finance), splátkovými či leasingovými společnostmi.“ 1 Banky představují pro své budoucí klienty určitou jistotu. Avšak jak uvádí Syrovátková, Machalíček a Christová, banky se hlavně zaměřují na bohatší klienty. Nejniţší bankovní půjčky se pohybují kolem 15 000,-. Dále uvádí, ţe většinou lidé potřebují méně neţ zmíněných 15 000,- tudíţ se obracejí na jiné společnosti, které jim peníze půjčí i ihned avšak za vyšší úrok i poplatky. Můţe jít o některé nebankovní společnosti, soukromé poskytovatele hotovostních půjček nebo lichváře. 2 V České republice existují úvěrové společnosti, jeţ se zaměřují zejména na niţší příjmové skupiny obyvatelstva, které často nejsou schopni dosáhnout na bankovní úvěry. A u těchto společností lze snadněji získat úvěr. 3 Také i Ing. Cibor uvádí, ţe ,,nebankovní subjekty se většinou zaměřují na středně příjmové a nízko příjmové skupiny obyvatel.“4 Inzeráty, jeţ nabízejí finanční hotovost je celá řada, můţeme je nalézt téměř všude, v dopravních prostředcích, v tisku nebo na sloupech veřejného osvětlení. Na první pohled se často jedná o lákavou nabídku, ze které můţe vzejít upsání se podmínkám aţ nelidským. Podepsat je velmi jednoduché, avšak splácet bývá horší, u některých společností mohou být úroky závratné. 5 V České republice existují společnosti, od kterých lidé mohou získat peníze poměrně rychle. Jsou ochotni poskytnout finanční obnos kaţdému, kdo má alespoň kde bydlet. Při uzavírání úvěru společnosti často postupují

1

Syrovátková, Machalíček, Christová, 2008, str. 17 Syrovátková, Machalíček, Christová, 2008, str. 17 3 Peterková, Jiránek, 2006 4 Informace získané z rozhovoru s J. Ciborem 5 Černý, 2004 2

30

podobným postupem. Zástupce firmy si s klientem sjedná schůzku, většinou u klienta doma, kde na se snaţí uzavřít s klientem smlouvu. 1 Podle Černého ,,některé firmy nevydělávají na úrocích, ale na zástavách, které po jedné nesplacené částce zabaví.“2 V případě, ţe se společnosti nedomohou svých pohledávek, bývají tyto pohledávky prodány třetí straně. To mohou být například i vymahačské agentury, které pouţívají i fyzického nátlaku na dluţníka. 3 Na otázku, zda- li nebankovní společnosti představují větší riziko pro potencionálního klienta, Běhálková odpovídá: ,,Já si všímám, ţe dneska se ta hranice mezi bankovním a nebankovním subjektem trošku spojuje. Samozřejmě ten nebankovní sektor je strašně široký, kde jsou ty úplně nejhorší společnosti, některé jsou ty lichvářské, kde jsou nekalé praktiky. Ale uţ začíná být i pár nebankovních subjektů, které se snaţí. A řekla bych, ţe banky jim jdou hodně vstříc. Jako, ţe se jim přibliţují, ať uţ tím, ţe si dávají rozhodčí doloţky do smluv nebo opravdu se u nich přeplatí hodně. A ne vţdycky taky jednají férově.“ K tomu dále Běhálková dodává: ,,Dříve to bylo jasné, bankovní sektor byl vţdycky strašně výhodný, smlouva se v podstatě nemusela číst, protoţe ţádné riziko tam nebylo. Ale dneska díky pár slušným nebankovním subjektům a díky pár neslušným bankám se mi zdá, ţe se to propojuje a uţ bych se rozhodně nedívala na to, ţe je to banka a tak

si

tam půjdu vzít úvěr. Uţ bych si i prozkoumala ty

podmínky.“4 Ing. Cibor k otázce, týkající se problematika nebankovních společností, uvádí: ,,Je otázka co řadíme do nebankovního segmentu společnosti. Pokud zůstaneme u velkých společností, známých, které na tom trhu uţ jsou jiţ několik let, řekl bych moţná 10 let a víc. Tak samozřejmě tam nějaké riziko pro toho klienta není.“

1

Černý, 2004 Černý, 2004, s. 27 3 Černý, 2004 4 Informace získané z rozhovoru s A. Běhálkovou 2

31

Avšak v zápětí dodává: ,,Ale je tady na trhu spousta dalších,

menších,

regionálních společností. Některé bych řekl i celorepublikových, které nepřistupují úplně košer k tomu klientovi. Jsou to různé skryté úroky, skryté poplatky, skryté pokuty za nesplácení a další a další věci, které tam nabíhají. Takţe, myslím si, ţe je nutno rozdělovat ještě ty nebankovní subjekty na tyto dvě kategorie. To znamená na ty, řekl bych, které jsou solid ní. A na ty, které na tom trhu chtějí na klientovi ,,pouze zbohatnout“ a nepřistupují k němu úplně fér.“1

Lichva Obecně lze říci, ţe lichva nebo- li úţera ,,je závazek nepřiměřený k zisku závazkem získaným.“2 Podle Tomana ,,někteří věřitelé poţadují po dluţnících úroky z půjček, které několikanásobně překračují obvyklou výši úroků poţadovanou českými bankami i dalšími subjekty poskytujícími půjčky.“ 3 Lichváři se objevují zejména mezi soukromými poskytovateli půjček, mezi jejich klienty většinou patří příslušníci komunit, ve kterých se sami lichváři pohybují. 4 Podle Peterkové

a Jiránka

neexistují ţádné statistiky o

výši

rozpůjčovaných financí a ani do jaké míry je tento jev závaţný, neboť lichva je nelegální způsob půjčování peněz. 5 Ohrože ní lichvou Lichvou je nejvíce ohroţeno nejchudší obyvatelstvo. Lichváři se většinou zaměřují na osoby, u kterých je předpoklad, ţe nebudou schopni dostát svých závazků. V případě, ţe si lidé vypůjčí u lichvářů, často můţe vést 1 2

Informace získané z rozhovoru s J. Ciborem http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/516599-lichva

3

To man, 2006, str. 12 Peterková, Jiránek, 2007 5 Peterková, Jiránek, 2007 4

32

tento počin aţ k zadluţování člověka na celý ţivot. Neboť, pokud člověk například nedodrţí splátku můţe sankční úrok nabýt více neţ 100% půjčené částky a při opakovaném nesplácení sankce narůstají značnou rychlostí. 1 Podle Peterkové a Jiránka, tato strategie lichvářů vede k postupné sociální exkluzi celých skupin obyvatelstva. 2 Dle trestního zákona se činu lichvy člověk dopouští tehdy, kdyţ ,,zneuţije něčí tísně, nezkušenosti nebo rozumové slabosti nebo něčího rozrušení, dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehoţ hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru, nebo kdo takovou pohledávku uplatní nebo v úmyslu uplatnit ji na sebe převede.“ 3 V České republice mohou existovat společnosti, které zde jsou ,,pro“ klienta aţ tehdy, kdy uţ mu nikdo nepůjčí. Dluţník je vedený v registru, dluhy mu narůstají závratnou rychlostí a neví co dál. V této chvíli nastupují společnosti, které vyuţijí respektive zneuţijí klientovy nepříznivé ţivotní situace. Dluţník se takto dostává do koloběhu dluhů a začíná splácet půjčku půjčkou. Cesta z kruhu je velmi dlouhá a má negativní dopad nejen na dluţníka. Některé společnosti pouţívají i tzv. nekalé praktiky. Můţeme setkat například s tím, ţe lidem je nabídnuto zprostředkování a oni zaplatí a přitom nic nedostanou. Nebo je vyuţíváno chudoby, dávek člověka (jde například o inzeráty, které informují člověka, ţe je nezajímá zda je veden v registru či nikoliv).

Existují u

klienta. A poté uţ

nás i

společnosti, které jdou po majetku

jde spíše o individuální praktiky, jako je například

pokuta 1000,- Kč za to, ţe klient nezvedne telefon, uvádí Běhálková. 4 ,,Tak nekalé praktiky. Já myslím, ţe z těch nebankovních subjektů, pokud pomineme úplně fyzické osoby, nějakou lichvu a podobně. Tak to těţko můţeme nazvat nekalými praktikami. Všichni pracují na základě nějakého 1

Peterková, Jiránek, 2007 Peterková, Jiránek, 2007 3 Zákon č. 140/ 1961 Sb., trestní zákon 4 Informace získané z rozhovoru s A. Běhálkovou 2

33

ţivnostenského listu nebo výpisu s obchodního rejstříku. Jsou to společnosti hlídané státem, nebo měli by být hlídané státem. Takţe vysloveně protiprávně asi nemůţeme říct, ţe někdo vystupuje s klienty,“uvádí Ing. Cibor. Dále dodává: ,,Je otázka pár společností, jestli jejich vysoké úrokové zatíţení nemá co dočinění opravdu s lichvou, protoţe pokud se procenta pohybují někde přes 30% - 40% p.a. roční úrokové sazby. Tak si myslím, ţe uţ to není solidní půjčka, ale ţe to opravdu uţ přechází někde do lichvy. Bohuţel ty společnosti jsou podporovány státem, jinak řečeno není jim zamezeno tady toto podnikání, takţe těţko říct. Ale vysloveně nekale asi se nechovají. Je to v rámci zákona, bohuţel.“ 1 Reklama spotřebitelského úvěru ,,Mnohé z potřeb, které lidé povaţují za vlastní potřeby, jsou ve skutečnosti potřebami trhu, respektive potřebami jednotlivých firem na trhu soupeřících. Aby mohli producenti s úspěchem prodávat své zboţí, musí je někdo spotřebovat.“2 Pokud tomu tak není, Keller uvádí dvě moţnosti. ,,Buď producent zkrachuje, anebo se mu podaří přesvědčit dostatečný počet zákazníků o tom, ţe jeho výrobky ve skutečnosti neodkladně potřebují. Proto bývá na trhu nejúspěšnější výrobní aktivita, která uspokojuje potřeby, jeţ sama budí. Činit lidi uměle neuspokojenými je úlohou reklamy. “3 Keller uvádí, ţe cíle reklamy jsou velmi náročné, neboť musí přesvědčit nadměrné konzumenty, kterým v podstatě nic nechybí, ţe kaţdým dnem přicházejí o mnoho nepostradatelných věcí, bez kterých se nelze obejít. Tyto reklamní tahy jsou dány zejména vlivem silné konkurence. Úkolem reklamy je přesvědčit konzumenta, ţe nabízené změny aţ bytostně potřebuje. Reklama útočí hlavně na smysly, neboť z čistě rozumového hlediska by neuspěla. 4

1

Informace získané z rozhovoru s J. Ciborem Keller, 2005, s. 36 3 Keller, 2005, s. 36 4 Keller, 2005 2

34

Reklamy lákající na výhodné půjčky se od ostatních typů reklam nijak neliší. I ony působí na člověka, ţe daný finanční obnos potřebuje a bez něhoţ se neobejde. Mohou v nás vzbudit pocit, ţe půjčit si je ta jediná moţnost, jak situaci vyřešit. Vymezení pojmu reklama Zákon vymezuje reklamu jako přesvědčovací proces, na základě kterého jsou hledáni uţivatelé zboţí, sluţeb nebo jiných výkonů nebo hodnot prostřednictvím komunikačních médií (televize, rozhlas, plakáty a další). 1 ,,Reklama nesmí obsahovat nepravdivé údaje, prvky, které by byly v rozporu s dobrými mravy.“2 Peterková a Jiránek uvádí, ţe ,,masivní reklamní akce ve sdělovacích prostředcích (úvěr na počkání nebo do několika hodin) přímo vybízejí občany, aby vyuţili různých způsobů k získání těchto peněz.“3 Dále hovoří o tom, ţe na základě značné poptávky existuje na trhu velká konkurence v nabídce různých půjček a úvěrů mezi bankami, nebankovními společnostmi nebo fyzickými osobami. Na základě této situace si tyto instituce nemohou dovolit dlouze prověřovat potencionálního klienta, půjčku mu poskytnou a tím také podstoupí riziko nesplacení. 4 Reklama spotřebitelského úvěru Reklama spotřebitelského úvěru je jako kaţdá jiná reklama, i ona musí splňovat obecné poţadavky zákona o regulaci reklamy, kromě toho však musí současně

splňovat poţadavky,

které na ni

o spotřebitelském úvěru, jak uvádí Nebeská.

1

poţaduje zákon

5

Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/ 1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizn ího vysílání, ve znění po zdějších předpisů 2 Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/ 1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizn ího vysílání, ve znění po zdějších předpisů 3 Peterková, Jiránek, 2006,str. 4 4 Peterková, Jiránek, 2006,str. 8 5 Nebeská, 2006, str. 36

35

Podle Peterkové a Jiránka problematika úvěrů nebo půjček, které jsou poskytovány na příliš vysoký úrok nebo za viditelně nevýhodných podmínek také souvisí s nabídkou úvěrů a půjček prostřednictvím mediálně šířené reklamy. 1 ,,Reklamy rychlých krátkodobých půjček na nízké obnosy peněz často postrádají úplné a srozumitelné informace o částce, kterou klient nakonec zaplatí. Soustřeďují se na nadměrné zdůrazňování, ţe půjčku lze získat ihned a bez sloţitých administrativních procedur.“2 ,,Takový zajímavý postřeh z reklam je, ţe Vám řeknou kolik Vám půjčí a kolik budete splácet. Tyto dva základní údaje. Ale uţ se nikde neřekne, jak dlouho to budete platit, jaké jsou další sankce, atd. A já myslím, ţe je to velmi dobrý tah, protoţe i spoustu klientů zajímá jenom kolik jim kdo půjčí a kolik budou splácet. Málo kdo se zeptá na to, jak dlouho to bude platit nebo to ani neví,“ uvádí Běhálková. Dále dodává: ,,Vyjde v platnost nová spotřebitelská směrnice a od roku 2010 budou muset být všechny úvěry na jednotném formuláři. Všechny smlouvy musí mít jednotný formulář. A stejně tak reklama bude muset mít povinné údaje, které tam budou. Já si neumím představit, jak ty reklamy budou vypadat, protoţe tam bude muset být i vzor jako by nějakého splátkového kalendáře.“3 ,,Lidé jsou hodně ovlivnitelní, abych to řekl opatrně. A je ještě hodně velký segment lidí nebo hodně velké procento lidí, které si myslí, ţe kdyţ něco vidí v televizi nebo napsáno v novinách tak ţe to je stoprocentní pravda. A nejsou schopni uvaţovat o tom, jestli opravdu, tak jak je to podáno, je to pravdivé. Takţe někdy ty reklamy jsou polovičaté, tak jak i články v novinách a lidé uţ to nedomýšlejí do konce. Prostě podepíšou smlouvu, kterou ani nečtou. Jdou pouze za tím, ţe vidí ten výsledek na

1

Peterková, Jiránek, 2006,str. 8 Peterková, Jiránek, 2006, str. 8 3 Informace získané z rozhovoru s A. Běhálkovou 2

36

konci, to co si chtějí koupit. A tu půjčku berou jako nějaký prostředek a nezabývají se tím. Coţ je chyba,“ říká Ing. Cibor. 1

2.9 Vymáhání pohledávky

V případě, ţe se dluţník dostane do finanční tísně, přestává splácet své závazky, přistupuje ke svým dluhům jako by nebyly a čeká, ţe se jeho problém vyřeší sám. Snaţí se zapomenout na své pohledávky, avšak společnosti si své investice dobře hlídají. Pokud dluţník neplatí, můţe být na tuto skutečnost upozorněn telefonicky, případně obdrţí několik upomínek k zaplacení. Jestliţe dluţník nereaguje a nespolupracuje mohou společnosti předat pohledávku právním zástupcům nebo vymahačským společnostem. Klient je opět vyzván k zaplacení, zároveň je upozorněn na vysoké náklady, jeţ jsou spo jeny se soudním vyrovnáním, uvádí Běhálková. 2

2.9.1 Domáhání práv

Mezi způsoby, kterými se věřitel můţe domoci svých práv patří urovnání sporů prostřednictvím soudu nebo mimosoudní urovnání sporů. Urovnání sporů prostřednictvím soudu Podle Syrovátkové, Machalíčka a Christové soudní řízení patří mezi nejčastější způsoby, jak se můţe věřitel domáhat svých práv. Na základě řádně doloţeného nároku věřitele, vydá soud platební rozkaz. Platebním rozkazem soud nařídí, která osoba má povinnost zaplatit, komu má zaplatit a co má zaplatit. 3 1

Informace získané z rozhovoru s J. Ciborem Běhálková, 2007, str. 24 3 Syrovátková, Machalíček, Christová, 2008, str. 34 2

37

Mimosoudní urovnání sporů ,,Právní řády moderních demokratických států znají pojem alternativní řešení sporů. V anglosaském právu je tato tendence označována jako Alternative Dispute Resolution. Z vůle účastníků je řešení

sporu

přeneseno na jiný subjekt, jenţ není soudním orgánem, i kdyţ ve své činnosti pouţívá procesní normy pouţívané soudy.“ 1 Mezi základní druhy mimosoudního urovnání sporů, řadíme rozhodčí řízení nebo mediaci. a) Rozhodčí řízení ,,Na základě rozhodčí smlouvy se

mohou strany dohodnout, ţe

o majetkových sporech mezi nimi, s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a sporů vyvolaných prováděním konkursu nebo vyrovnání, k jejichţ projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu, má rozhodovat jeden nebo více rozhodců anebo stálý rozhodčí soud.“2 Jinak řečeno, podstata rozhodčího řízení spočívá v tom, ţe projednávání a rozhodování majetkových vztahů je přeneseno z pravomoci obecných soudů na rozhodce a to na základě písemné dohody stran. 3 ,,Výsledkem činnosti rozhodců a rozhodčích soudů je rozhodčí nález, který má zásadně tytéţ účinky jako pravomocný soudní rozsudek, je tedy především státní mocí vykonatelný.“4 Výhodou rozhodčího řízení je rychlost, neformálnost, neveřejnost řízení, niţší náklady, široká vykonatelnost, důvěryhodnost, jednoinstančnost a spravedlnost. Nevýhodou je nerovnost stran. 5 ,,K rozhodčímu řízení strany přistupují dobrovolně.“ 1 1

Schelleová, 2002, s. 7 Zákon č. 216/ 1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů 3 Luhanová, 2006, s. 88 4 Schelleová, 2002, s. 10 5 Luhanová, 2006, s. 88 2

38

Rozhodčí doložka ve smlouvách o s potřebitelském úvěru Luhanová uvádí, ţe v poslední době řada poskytovatelů spotřebitelských úvěrů tuto doloţku vloţili do svých smluvních podmínek. Touto rozhodčí doloţkou se smluvní strany (poskytovatel a spotřebitel) ujednávají, ţe jakýkoli budoucí majetkový spor vzniklý s dotyčnou úvěrovou smlouvou bude posuzován v rozhodčím řízení nikoli v soudním. 2 (viz. příloha III.) Rizika rozhodčí doložky Spotřebitel by měl být obezřetný, neboť součástí těchto rozhodčích doloţek mohou být i taková ujednání, která se snaţí značně omezit průtahy a různé obstrukce. Například jsou stanoveny striktní lhůty (5 – 7 dnů od doručení ţaloby), ve kterých se má dluţník vyjádřit k ţalobě. Můţeme říct, ţe úvěrové společnosti v praxi vyuţívají této doloţky zejména při jednoduchých sporech, např. dluţník řádně a včas neplní dohodnuté splátky. Na základě tohoto postupu vznikne rychleji exekuční titul, na jehoţ základě je dluh na spotřebiteli vymáhán exekučně. 3 Dle slov dluhového poradce Kateřiny Pavlů v případě, ţe ,,dluţník při podpisu smlouvy souhlasí s rozhodčí doloţkou a danou smlouvu podepíše. A pokud dojde u dluţníka například k nepředvídatelné situaci a dostane se do prodlení. Svou nenadálou situaci chce řešit, avšak nemá příliš moţností na výběr, neboť se rozhodčí doloţkou zavázal, ţe jakýkoliv spor bude řešen v rámci rozhodčího řízení.“

b) Mediace Jedná se o rychlé mimosoudní urovnání za pomoci asistence třetí neutrální strany – mediátora. Role mediátora spočívá v tom, ţe vede jednání sporných stran tak, aby bylo dosaţeno vzájemně přijatelné dohody. Jde

1

Schelleová, 2002, s. 11 Luhanová, 2006, s. 94 3 Luhanová, 2006, str. 95 2

39

o neformální proces řešení konfliktu. S pomocí mediace můţeme dosáhnout nanejvýš dohody o narovnání 1 , neboť není exekučním titulem. 2 Dle daňového poradce Kateřiny Pavlů ,,se tato metoda v problematice zadluţování nevyuţívá.“

2.9.2 Exekuce

,,V roce 2007 bylo nově nařízeno 427 800 soudních exekucí oproti 309 457 exekucím nařízených v roce 2006. Meziroční nárůst tak představuje 118 343 nově nařízených exekucí, respektive nárůst o necelých 40 %.“3 Jde o nejvyšší meziroční nárůst od roku 2001. Hlavní důvod, proč tomu tak je, vidí exekutorská komora ve vymáhání pohledávek z nesplacených úvěrů. 4 Vývoj počtu nově nařízených soudních exekucí 5 Počet nařízených exekucí v roce 2001

-

4302

Počet nařízených exekucí v roce 2002

-

57 954

Počet nařízených exekucí v roce 2003

-

132 469

Počet nařízených exekucí v roce 2004

-

155 156

Počet nařízených exekucí v roce 2005

-

270 480

Počet nařízených exekucí v roce 2006

– 309 457

Počet nařízených exekucí v roce 2007

– 427 800

1

dohoda o narovnání nebo-li okamţitá dohoda o celkovém vyrovnání dluhu Luhanová, 2006, str. 85 3 Exekutorská ko mora, tisková zpráva 17. dubna 2008 4 Exekutorská ko mora, tisková zpráva 17. dubna 2008 5 Exekutorská ko mora, tisková zpráva 17. 4. 2008 2

40

Graf: č. 3 1

Graf: č. 4 2

1 2

Exekutorská ko mora, tisková zpráva 21. 3. 2007 Exekutorská ko mora, tisková zpráva 21. 3. 2007

41

Exekuce, je jedna z dalším metod, kterou můţe věřitel vyuţít při domáhání se svých práv. K tomu, aby mohla být exekuce provedena je zapotřebí vzniku exekučního titulu. 1 Z tohoto titulu zjistíme kdo je věřitel, kdo dluţník a předmět povinnosti, ke které je exekuce vztaţena. 2 Způsoby provedení exekuce Podle Syrovátkové, Machalíčka a Christové patří mezi nejčastější způsoby vymáhání dluhů exekutory zabavování dluţníkova majetku a strhávání dluţných částek z jejich bankovních kont. 3 Způsoby exekuce dle zákona 1. zaplacení peněžité částky a) sráţky ze mzdy a jiných příjmů, b) přikázání pohledávky, c) prodejem movitých věcí a nemovitostí, d) prodejem podniku. 2. uložení jiné povinnosti a) vyklizení, b) odebrání věci, c) rozdělení společné věci, d) provedení prací a výkonů. 3. prode j zástavy (např. prodej zastavených movitých a nemovitých věcí, věcí hromadných, atd.) 4

1

exekuční titul mů ţe být například vykonatelné ro zhodnutí soudu, rozhodčí nález nebo rozhodnutí orgánu státní správy a územní samosprávy 2 Syrovátková, Machalíček, Christová, 2008, str. 39 3 Syrovátková, Machalíček, Christová, 2008, str. 42 4 Zákon č. 120/ 2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů

42

Exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů Při tomto způsobu je ,,postiţeno dluţníkovo právo na mzdu za jím provedenou práci.“1 ,,Fyzické osoby bývají nejčastěji postihnuty sráţkami ze mzdy. Existuje však nařízení vlády, které upravuje částku, jeţ nesmí být dluţníkovi sraţena z jeho měsíční mzdy.“2 Je stanovena tzv. základní nepostiţitelná částka, která nesmí být dluţníkovi sraţena. Díky této částce zůstane dluţníkovi část jeho mzdy, která mu a jeho rodině umoţní uspokojit základní ţivotní potřeby. Dále je přesně stanovena částka, nad kterou je mzda postiţitelná sráţkami bez omezení. 3 ,,Základní částka, která nesmí být (podle § 278 občanského soudního řádu) sraţena povinnému (zaměstnanci) z měsíční mzdy, je rovna úhrnu dvou třetin součtu částky ţivotního

minima jednotlivce a částky

normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu podle zvláštního právního předpisu (tj. nezabavitelná částka) na osobu povinného, a jedné čtvrtiny nezabavitelné částky na kaţdou osobu, které je povinen poskytovat výţivné. 4 ,,Nezabavitelnou částku na povinného stanovíme tedy jako 2/3 součtu částky ţivotního minima jednotlivce (podle § 2 zákona o ţivotním a existenčním minimu), tedy částky 3 126 Kč., a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel (podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona o státní sociální podpoře, tedy částky 2 659 Kč., čili jako 2/3 z částky 5 785 Kč. Nezabavitelná částka na povinného činí 3 856, 66 Kč.“5 ,,Nezabavitelnou částku na vyţivovanou osobu stanovíme obdobně, a to jako ¼ z nezabavitelné částky na povinného 3 856, 66 Kč., činí tedy 964, 16 Kč. Základní (celkovou) nezabavitelnou částku stanovíme jako součet 1

Syrovátková, Machalíček, Christová, 2008, str. 45 Interní materiál Sdruţen í SPES a Zákon č. 99/ 1963 Sb ., občanský soudní řád 3 Syrovátková, Machalíček, Christová, 2008, str. 45 4 Interní materiál Sdruţen í SPES a Zákon č. 99/ 1963 Sb ., občanský soudní řád 5 Interní materiál Sdruţen í SPES a Zákon č. 110/2006 Sb., o ţivotním a existenčním minimu a Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře 2

43

nezabavitelné částky na povinného a všech nezabavitelných částek na vyţivované osoby.“1 Občanský soudní řád vymezuje na jaké další příjmy se vztahuje ustanovení o výkonu rozhodnutí sráţkami ze mzdy. Kromě sráţek z platu můţe dojít i ke sráţkám z jiných příjmů a to z odměny z dohody o pracovní činnosti, z odměny za pracovní nebo sluţební pohotovost, z odměny členů zastupitelstva územních samosprávných celků a z dávek státní sociální podpory, které nejsou vypláceny jednorázově. 2 ,,Sráţky se dále provádějí z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci nebo jsou poskytovány vedle ní, jimiţ jsou: a) náhrada mzdy nebo platu, b) nemocenské, c) ošetřovné, d) vyrovnávací příspěvek těhotenství a mateřství, e) peněţitá pomoc v mateřství, f) důchody, g) stipendia, h) podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci, i) odstupné, popřípadě obdobná plnění poskytnutá v souvislosti se skončením zaměstnání, j) peněţitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním, k) úrazový příplatek, úrazové vyrovnání a úrazová renta.“ 3 V případě, ţe má dluţník nařízenou exekuci z dávek státní sociální podpory dostává se tím do velmi nepříznivé situace a zároveň dávky přestávají plnit cíl, pro který byly určeny. Lidé, kterým byli zabaveny dávky se mohou dopouštět drobné kriminality nebo zastavují movité věci. 4

1

Interní materiál Sdruţen í SPES Zákon č. 99/1963 Sb., § 299 odst. 1. občanský soudní řád 3 Zákon č. 99/1963 Sb., § 299 odst. 1. občanský soudní řád 4 Peterková, Jiránek, 2007 2

44

2.10 Oddlužení fyzických osob

Oddluţení fyzických osob je poměrně nový způsob, jak pomoci dluţníkům s jejich dluhy. Na základě této skutečnosti je následující kapitola diplomové práce věnována právě moţnosti oddluţení. V roce 2006 vzešel v platnost zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), jeţ nabyl účinnosti 1. ledna 2008.1 Oddlužení fyzických osob (nepodnikatelů), vyhlášení osobního bankrotu ,,Oddluţením právní řád vytváří institut, který za situace, kdy je fyzická osoba – nepodnikatel (v některých případech i právnická osoba) v úpadku, umoţní poţádat o prominutí zbylých nesplacených částí dluhů.“2 Kohoutek uvádí, ţe institut oddluţení vznikl jako reakce na stále vzrůstající zadluţování fyzických osob, nepodnikatelů. 3 Při návštěvách ve Sdruţení SPES bylo zřejmé, ţe většina klientů poradny přichází poţádat o pomoc s vyhlášením osobního bankrotu. Pro řadu dluţníků je moţnost vyhlásit osobní bankrot jednou z posledních variant, jak se vymanit z dluhů. Avšak k tomu, aby dluţník mohl vyhlásit osobní bankrot, musí splňovat řadu kritérií, která jsou přesně stanovena. Mnozí z dluţníků odchází z poradny i s jinou moţností, jak řešit své dluhy, neboť nesplňují daná pravidla. Cíl oddlužení ,,Základním smyslem institutu oddluţení je motivovat dluţníka k dobrovolnému plnění jeho povinností vázající se na jeho splatné peněţité

1

Zákon č. 182/ 2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení Kohoutek, 2006, str. 64 3 Kohoutek, 2006, str. 64 2

45

závazky s tím, ţe pod dohledem insolvenčního soudu dobrovolně realizuje buď platby nebo nabídne prodej svého veškerého majetku.“ 1 V případě, ţe dluţník splní veškeré své úkonnosti nabízí mu zákon bonus, který spočívá v moţnosti poţádat o prominutí zbylých nesplacených pohledávek. Tímto dluţník dostává moţnost, jak se legálně vymanit z kolotoče předluţenosti a získává šanci se opět vrátit do běţného ekonomického i sociálního ţivota. 2 Insolvenční řízení ,,Insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, zahajuje se dnem, kdy insolvenční návrh dojde věcně příslušnému soudu. Insolvenční návrh je oprávněn podat dluţník nebo jeho věřitel.“ 3 Při návrhu musí dluţník splňovat všechny znaky úpadku. 4 Dluţník je v úpadku, jestliţe má více věřitelů a peněţité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. 5 (viz. příloha IV.) Dluţník podává insolvenční návrh. Jedná se o několika stránkový dokument, jehoţ kompletní vyplnění je značně problematické. S vypsáním návrhu pomáhají dluţníkům dluhoví poradci ve Sdruţení SPES, ale i v dalších organizacích. (viz. příloha V.) K tomu, aby vůbec mohl být tento návrh podán, je zapotřebí, aby dluţník doloţil určité dokumenty, těmi jsou: ▪ označení dluţníka (jméno, příjmení, bydliště, atd.) ▪ očekávané příjmy dluţníka v následujících 5 letech, ▪ údaje o příjmech dluţníka za poslední 3 roky, ▪ úředně ověřený podpis dluţníka a jeho manţela/manţelky, s výslovným prohlášením, ţe s povolením oddluţení souhlasí. 6

1

Kohoutek, 2006, str. 65 Kohoutek, 2006, str. 65 3 Zákon č. 182/ 2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení 4 Syrovátková, Machalíček, Christová, 2008, str. 53 5 Zákon č. 182/ 2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení 6 Syrovátková, Machalíček, Christová, 2008, str. 54 2

46

K návrhu dluţník musí připojit další náleţitosti, mezi které patří ,,seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dluţníků, seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, seznam svých zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.“ 1 Klienti Sdruţení SPES mají nejčastěji problémy s dohledáním veškerých svých závazků, s dohledáním celkové výše svých dluhů anebo s dohledáním dokumentace související s jejich pohledávkami. V případě, ţe se obrátí na bankovní či nebankovní společnosti s ţádostí o zjištění momentálního stavu svých dluhů. Mohou se setkat s negativním přístupem. Podle slov Kateřiny Pavlů, dluhového poradce ze to

dáno tím,

ţe

Sdruţení SPES, je

,,bankovní i nebankovní společnosti si uvědomují

existenci moţnosti oddluţení a pro společnosti je tato varianta nevýhodná.“ Způsoby oddlužení Mezi způsoby oddluţení patří buď plnění splátkového kalendáře či prodej majetkové podstaty dluţníka. Plnění splátkového kalendáře Je vytvořen splátkový kalendář, na kterém se domluví dluţník společně se soudem a bankou (dluţník daný finanční obnos můţe splatit i dříve neţ za 5 let). 2 Prodej majetkové podstaty dlužníka V tomto případě nejsou příjmy dluţníka dotčeny, ale dochází k prodeji všech jeho movitých a nemovitých věcí. 3 O způsobu oddluţení nerozhoduje dluţník, ale věřitelé na své společné schůzi. V případě, ţe ani jeden způsob nezíská nadpoloviční většinu hlasů, rozhodne o způsobu oddluţení insolvenční soud. 1

1

Zákon č. 182/ 2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení Syrovátková, Machalíček, Christová, 2008, str. 54 3 Kohoutek, 2006, str. 72 2

47

,,U obou způsobů oddluţení je nezbytnou podmínkou, aby dluţník splatil alespoň 30 % celkového dluhu vůči svému věřiteli/věřitelům.“ 2 Dluţník můţe splatit i méně neţ 30%, ale musí to schválit věřitelé. ,,Avšak ţádná společnost tuto moţnost nepřipustí,“ uvádí dluhový poradce Kateřina Pavlů. Běhálková hovoří o nevýhodě, kterou insolvenční zákon přináší a vysvětluje ji takto: ,,U nás byl zaveden, ale nikdo nepamatoval na to, kdo těm lidem pomůţe připravit se na to insolvenční řízení. Právníci a firmy za to berou 10 000,- aţ 20 000,-. A vím, ţe v Německu tento zákon zavedli aţ byla dokonalá síť poraden pro dluţníky. Dneska ti lidé u nás nemůţou sami podat ten návrh k soudu, musí to všechno jít přes ty poradny, aby se předešlo byrokracii, aby nebyl problém s tím, ţe nesplnili formality. Ale u nás na to nikdo nepamatoval, máme insolvenční zákon, protoţe ho mají všude, ale není síť poraden. Lidé, kteří bydlí někde dál, mimo Prahu, Olomouc, Ostravu tak se v podstatě nemají kam obrátit.“ K problematice insolvenčního zákona Ing. Cibor uvádí: ,,Kaţdopádně, nějaký takový zákon, který je schopen řešit problémy lidí, kteří uţ neumí z toho sami vyjít, tak je dobře, ţe vznikl. Ale myslím si, ţe po technické stránce má spoustu vad a chtělo by ho dopracovat.“3 Vyhlásit osobní bankrot je pro řadu dluţníků šance, jak změnit svou stávající situaci a přehoupnout se přes ţivotní kapitolu dluhů a předluţení zpět na pevnou zem. Jak uvádí Kohoutek, je to motivace pro dluţníky, kteří jednou finančně neuspěly, aby začaly znovu a s čistým štítem. 4 Ing. Cibor se na otázku moţnosti dluţníka vyhlásit osobní bankrot dívá takto: ,,No, na to je zajímavý pohled. Myslím si, ţe je otázka, jak se ten dluţník a u koho se zadluţil. Protoţe, kdyţ to vezmeme z druhé strany. Tak určitá společnost nebo nějaká firma tomu dluţníkovi nebo tomu klientovi 1

Zákon č. 182/ 2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení Syrovátková, Machalíček, Christová, 2008, str. 55 3 Informace získané z rozhovoru s J. Ciborem 4 Kohoutek, 2006, str. 65 2

48

poskytla finanční prostředky na nákup nějakého zboţí či sluţeb. A on si to zboţí nebo sluţby nakoupil, půjčil si ty peníze. Takţe by bylo logické, ţe by je měl vrátit. Takţe z této strany si myslím, ţe ten konkurz není aţ tak vhodný nebo dobrý pro ty firmy, které půjčují ty peníze. Protoţe de facto přicházejí nejenom o zisk, ale i o svoje finanční prostředky.“ 1 Dále dodává: ,,Na druhé straně opravdu, pokud ten člověk neumí se z té situace dostat svými vlastními silami, tak asi ano. Asi je to nejjednodušší systém, jak z toho ven. Ovšem. Bohuţel, někdy ti lidé hřeší na naše zákony, do toho se musím trošku opřít, protoţe jsou schopni mít napsaný majetek na sestry, bratry, manţelky a různé kamarády. A pak vyhlašovat bankrot samozřejmě je velice jednoduché a tím se zbavovat svých závazků. Takţe ono je třeba se na to vţdycky dívat z různých pohledů. Myslím si, ţe bankrot ano, ale měl by být víc hlídaný a nebýt pouze jednostranný krok od toho klienta, jak se zbavit svých závazků.“2

2.11 Organizace nabízející pomoc lide m ve finanční tísni

V poslední době se stále častěji objevují nová zařízení, která se snaţí pomoci zadluţeným občanům. Avšak i stávající organizace poskytují pomoc zadluţeným osobám. Mezi nejvýznamnější organizace patří: Občanské sdružení SPES Občanské sdruţení SPES je sdruţením, které bylo zaloţeno na pomoc lidem v obtíţné majetkové situaci, do kterého se dostali vlivem svého předluţení. Dále je vzdělávací organizací, která chce svými projekty na středních školách a mezi ohroţenými skupinami obyvatelstva přispívat k větší ekonomické gramotnosti. 3

1

Informace získané z rozhovoru s J. Ciborem Informace získané z rozhovoru s J. Ciborem 3 www.pomocsdluhy.cz 2

49

Sdruţení SPES nepomáhá lidem finančně, ale jejím cílem je poskytovaní odborných rad, jak tíţivou situaci vyřešit vlastními silami a v mezích zákona. 1 Sdruţení SPES sídlí v Olomouci, Litovelská 15. Hlavní činnost Sdružení SPES: ▪ internetové poradenství, ▪ osobní poradenství, ▪ vzdělávání široké veřejnosti a studentů středních škol, ▪ informační semináře pro sociální pracovníky, ▪ informování široké i odborné veřejnosti o tématech, jeţ se týkají problematiky zadluţování, ▪ průzkumy a analýzy finančního trhu. 2 Sdruţení SPES například v roce 2007 vydalo manuál pro školení sociálních pracovníků a pracovníků neziskových organizací a charit, nazvaný Formy pomoci předluţeným občanům.(viz. příloha VI.)

Poradna při finanční tísni, o. p. s. Poradna při finanční tísni je obecně prospěšná společnost, která poskytuje bezplatné

poradenství

spotřebitelům

zejména

v oblasti

dluhové

problematiky. 3 Poradna při finanční tísni sídlí v Praze, Americká 22, v současné době zřídila svou pobočku také v Ostravě. 4 Hlavní cíle Poradny při finanční tísni: ▪ pozitivně působit na spotřebitele, posilovat jeho finančně-právní povědomí, ▪ posílit obezřetnost lidí při vyřizování půjčky, 1

www.pomocsdluhy.cz www.pomocsdluhy.cz 3 http://www.financnitisen.cz 4 http://www.financnitisen.cz 2

50

▪ posílit dluţníkovu zodpovědnost a aktivitu při jeho platební neschopnosti, ▪ přispět k vyšší stabilizaci sociálních poměrů v České republice. 1 Mezi další organizace, na které se mohou lidé obrátit patří, například občanské poradny nebo Člověk v tísni. Například Společnost Člověk v tísni zahájila na jaře roku 2008 kampaň proti dluhům. Projekt se nazývá Spotřebitelský úděl. Jehoţ cílem je upozornit na problém předluţenosti v naší společnosti. 2 Prvotní pomoc by měly být schopny poskytnout i sociální pracovnice na Odborech sociálních věcí a zdravotnictví. Měly by umět klientovi poradit, kde hledat odbornou pomoc. Například Olomoucký kraj vydal, v rámci prevence kriminality v roce 2007, Manuál pro pracovníky pomáhajících profesí, který se zaměřuje na půjčky a úvěry.

1 2

http://www.financnitisen.cz http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?id=744

51

3 SOCIÁLNÍ EXKLUZE

Tato část diplomové práce se zabývá otázkou sociálního vyloučení, projevy sociálního vyloučení a také se věnuje míře ohroţení pro člověka s dluhy. Na počátku stojí peníze a jejich síla. Stanou se sluţebníkem člověka, avšak při špatném hospodaření nebo při vzniku nenadálé situace se velmi rychle změní v nebezpečí. V případě, ţe všechny prvky fungují správně, lidem nic nebrání, aby si nepůjčili. Ale pokud dojde k destabilitě těchto prvků, například ke ztrátě zaměstnání, která má za následek ztrátu pravidelných finančních prostředků, můţe zdravé zadluţování přerůst v nezdravé předluţení, které je jednou z příčin sociálního vyloučení. Graf: č. 5

52

Předluţenost s sebou nese jistá rizika. Podle Běhálkové tím prvotním je právě sociální vyloučení člověka, s čímţ souvisí také psychické a psychosociální problémy. Například

rozpad

rodiny,

ztráta bydlení,

bezdomovectví, atd. Ale také ztráta důstojnosti, lidé nemohou v klidu doţít v důstojném stáří. Rozhodují se, zda zaplatit nájem nebo si koupit jídlo. 1 Podle Sirovátky je i v dnešní postmoderní společnosti ,,participace lidí na trhu práce a v systému produkce základem jejich sociálního statusu – a to dokonce zcela fatálně. Omezená participace na trhu práce a návazně vyplývající omezení v úrovni a vzorcích spotřeby je naopak pokládána za hlavní zdroje sociální exkluze.“2 Hrubá a Stejkalová se domnívá, ţe by stát měl věnovat daleko větší pozornost zadluţování u osob sociálně deprivovaných. Neboť dluhová past v kombinaci s problematikou nemoţnosti získat kvalitní bydlení vede k primárním problémům sociálně vyloučených. Pokud nebudou řešeny tyto problematické situace nelze přistoupit k dalším navazujícím otázkám týkající se dostupnosti ke vzdělání, zaměstnání nebo zdravotní péči. 3 Definice sociálního vyloučení Sociální vyloučení ,,je proces, kdy jsou někteří jedinci zatlačeni na okraj a je jim bráněno plně se podílet na jejich ţivotě z důvodu chudoby (jejich nebo jejich rodiny), nedostatku kompetencí a vzdělávacích příleţitostí nebo jako důsledek diskriminace.“4 Podle Kotýnkové ,,sociální vyloučení odráţí nerovnost jednotlivců nebo celých skupin obyvatelstva při jejich participaci na ţivotě společnosti, přičemţ tato nerovnost je výsledkem nedostatku příleţitostí pro všechny,

1

Informace získané z rozhovoru s A. Běhálkovou Sirovátka In Mareš, Hofírek, 2007, s. 85 3 Hrubá, Stejskalová, 2006 4 Kuchařová, 2006, s. 49 2

53

kteří mají zájem participovat na ţivotě společnosti, a plodí jejich nemoţnost spolupodílet se na tomto ţivotě, jejich izolaci a odtrţení od společnosti. 1 Vlivem sociálního vyloučení dochází k nerovnému přístupu, jednotlivců nebo celých skupin obyvatelstva, k pěti základním zdrojům: 1. k zaměstnání, 2. bydlení, 3. sociální ochraně, 4. zdravotní péči, 5. a ke vzdělání. 2 ,,Vyloučení je zaloţeno primárně na individuálních charakteristikách vylučovaných, ale tyto charakteristiky jsou produktem společně sdílené situace. Vyloučen můţe být totiţ člověk jak na základě své osobní charakteristiky, tak i na základě svého jednání nebo příslušnosti k určité kolektivitě – vyloučena můţe být celá kolektivita nebo na základě nedostatečných finančních prostředků, které mu brání participovat 3 na činnostech ve společnosti obvyklých.“4 Podle Hrubé a Stejskalové má sociální vyloučení ekonomickou dimenzi a bývá spojováno s těmito negativy: ▪ materiální chudoba (lidé mají zhoršený přístup k legálním zdrojům příjmů, odkázanost na sociální dávky), ▪ adaptační strategie zaměřené na přítomné problémy bez strategického uvaţování do budoucna, ▪ sníţená sociokulturní kompetence (nezkušenost v nakládání se záleţitostmi mimo prostředí sociální exkluze, neznalost byť jen právního minima, ekonomická a finanční negramotnost), ▪ do značné míry uzavřený ekonomický systém (pro který je typická například lichva, nevýhodné půjčky, zástava movitých věcí jako zdroj příjmů), 1

Kotýnková, 2000, s. 116 Kotýnková, 2000, s. 116 3 participovat nebo-li mít podíl, účast, podílet se, účastnit se 4 Mareš, 2006, s. 17 2

54

▪ specifický tok informací (lidé mají omezený přístup k běţným zdrojům informací, ze získanými informacemi neumí nakládat coţ vede k jejich zkreslení a vzniku mýtů. 1 Sociální vyloučení můţe být přenášeno s generace na generaci v procesu sociální reprodukce. Sociální vyloučení dospělých můţe mít své počátky v jejich dětství a to tehdy, kdyţ: a) dítě si neosvojí potřebné hodnoty, postoje a vzorce chování, b) nezíská potřebný lidský, kulturní a sociální kapitál, c) nedostane se mu potřebných vzorů, d) získá nedůvěru k institucím, e) nerozvinou se jeho aspirace, f) naruší se jeho zdraví, atd. 2 V České republice existují skupiny lidí, u nichţ se mohou nalézat různé projevy, které mohou mít negativní vliv na výchovu a vývoj dětí. Jedná se zejména o: ▪ nízké příjmy, ▪ materiální deprivace, ▪ obtíţe při slaďování rodiny a zaměstnání, ▪ depresivní pocity, ▪ niţší sociální kapitál. 3 Kuchařová uvádí, ţe ,,materiální chudoba není sama o sobě příčinou komplikovanějšího výkonu rodičovských rolí, ale potencionálně sniţuje rozvojové moţnosti dítěte tím, ţe bývá příčinou omezeného přístupu k důleţitým zdrojů.“4

Deprivace ,,Deprivace představuje nejen

fyzické či psychické

1

Hrubá, Stejskalová, 2006, s. 3 Mareš, 2006, s. 21 3 Kuchařová, 2006, s. 59 4 Kuchařová, 2006, s. 59 2

55

strádání, ale

i nedostatek něčeho, co je v daném společenství obecně povaţováno za hodnotu. Deprivovaní lidé klesají pod ţivotní standard, který je dosahován majoritní společností.“1 ,,Ve společnosti, kde se téměř všechny statky a sluţby kupují, bývá deprivace způsobena především nedostatečnými (v krajním případě chybějícími) příjmy získávanými především na trhu práce. Obecněji však můţeme hovořit o nedostatečných zdrojích.“2 Deprivace nemusí být prvotním znakem chudoby. Deprivovaný člověk nemusí být chudý a v případě, ţe je chudý, ještě nemusí být deprivovaný. Chudoba není plně totoţná s deprivací a ani deprivace nemusí být totoţná s chudobou. Chudoba můţe být způsobena jinými příčinami. Ale i přesto se deprivace a chudoba velmi často prolínají. 3

Kategorie deprivace Jednotlivé sloţky deprivace můţeme kategorizovat, jako deprivaci: ▪ materiální – strava, odívání, vlastnictví, bydlení a jeho vybavenost, prostředí a lokalita, ▪ fyziologická, ▪ psychická, ▪ sociální – zaměstnání, integrace do komunity a sociální izolace, formální participace sociálních institucích, aktivity volného času a rekreace, vzdělávání. 4 Lidé ohroţeni předluţením mohou trpět všemi formami deprivace. Na základě chybějících finančních prostředků člověk ztrácí schopnost dostát svých závazků nejen vůči věřitelům, ale i vůči své rodině, práci, zájmům. Není schopen finančně zajistit sebe a ani svou rodinu po stránce materiální.

1

Mareš, 1999, s. 70 Mareš, 1999, s. 70 3 Mareš, 1999 4 Mareš, 2002, s. 42 2

56

Je postupně vylučován ze společenského ţivota a tyto negativní projevy mohou být příčinou vzniku řadě fyzických i psychických potíţí člověka.

Typy de privace Člověk můţe být deprivován přímo či nepřímo. Přímá deprivace nastává tehdy, kdyţ člověk nevlastní zboţí, které ho obklopuje, které by mu mohlo pomoci uspokojit jeho potřeby a zároveň ulehčit ţivot, Nepřímá deprivace vzniká v případě, ţe člověk dané zboţí nevlastní, můţe to mít vliv na sníţení jeho statusu nebo můţe být vyloučen ze sociálních vztahů, aktivit a zvyklostí společnosti, ve které ţije. 1 Deprivace ovlivňuje moţnost člověka hrát jeho sociální role, má vliv na míru participace člověka na jeho sociálních vztazích a chování, které od něho společnost vyţaduje. 2 Mezi negativní dopady deprivace, se kterými se lidé mohou setkat, patří: ▪ sociální izolace, ▪ vyloučení ze sociálních vztahů, ▪ ztráta podpora ze strany komunity, ▪ diskriminace, ▪ nedostatek příleţitostí ke vzdělání a zaměstnání, apod. 3 Mareš deprivaci popisuje jako ,,nevýhodný status v určité lokální komunitě, ale i v širší společnosti. Můţe nabývat mnoha zjevných i skrytých forem (strava, bydlení, odívání, ţivotní prostředí, vzdělání, práce a sociální podmínky a aktivity), vţdy však znamená nedostatek něčeho, co je obecně povaţováno za ţádoucí podmínky ţivota.“4

1

Mareš, 1999, s. 73 Mareš, 1999 3 Mareš, 1999 4 Mareš, 1999, s. 73 2

57

II. PRAKTICKÁ ČÁST Praktická část doplňuje a ještě podrobněji objasňuje problematiku zadluţování, jeţ je uvedena v teoretické části. Cílem praktické části je poukázat na současný stav, závaţnost a negativa, která s sebou zadluţování, ale zejména předluţování přináší. Praktická část je tvořena kasuistikami a výzkumným šetřením.

4 KASUISTIKY

Lidé se mohou, vlivem vzniku nenadálé ţivotní situace, ale i vlastním přičiněním, dostat do finanční tísně. Dopad můţe být natolik značný, ţe je ohroţeno jejich uspokojování základních ţivotních potřeb. Podkapitola diplomové práce kasuistiky se věnuje konkrétním skutečným případům lidí s dluhy. Záměrem kasuistik je ukázat dopady předluţení v dnešní době. Jedná se o kasuistiky klientů, kteří vyhledali pomoc Poradny pro dluţníky při Sdruţení SPES Olomouc.

4.1 Kasuistiky klientů Poradny pro dlužníky

Případ 1 Manţelé,

jeţ bydlí

ve vlastním

bytě 2 + 1,

přišli

poţádat o

pomoc. Paní je v invalidním důchodu a její dluhy činí kolem 100 000 Kč. Manţel v současné době nepracuje, je vedený na úřadu práce, má za sebou podnikatelskou činnost, která je v současné době pozastavena. Dluhy manţelům vznikli během podnikání manţela. Má kolem 20 pohledávek u různých společností. Jeho dluhy dosahují 2 200 000 Kč. Na základě dluhů jim byla i odpojena elektřina v bytě. Manţelé mají byt na hypotéku, na který byl v současné době uplatněno zástavní právo.

58

Možnosti řešení: U paní bude podán návrh na oddluţení. U manţela nelze vyhlásit osobní bankrot, neboť je bez zaměstnání a v posledních třech letech podnikal. Manţelé nemají ţádné finanční prostředky, jediné čeho se dá vyuţít je jejich nemovitost. V případě, ţe manţelé počkají jak se celá situace vyvine, pravděpodobně o byt přijdou v exekučním řízení. V současné době mohou byt, i přesto, ţe je v zástavě, prodat realitní kanceláři. Manţelé za tento prodej dostanou víc peněz neţ při exekuci. Mohou splatit více svých pohledávek. Manţelé byt zrekonstruovali a nesou velmi těţce, ţe o něj přijdou, zejména manţelka. V současné době však není jiné řešení, neţ vyuţít nemovitosti, kterou mají. Klientka se rozplakala.

Případ 2 Klientka bydlí se svým zletilým synem v malém starším domku, ve kterém je nyní odpojena elektřina. Klientka je zaměstnaná, její příjem činí 10 000 Kč. Zadluţila se u jedné společnosti. Klientka si půjčila další peníze, aby splatila danou pohledávku. Při splácení jí pomáhal i její syn, který se následně také zadluţil. Klientka má v současné době 5 pohledávek, jejichţ celková výše činí 100 000 Kč. Klientka má v současné době exekuci na plat, z platu je jí strhávána částka ve výši 2 500 Kč. Syn klientky je zaměstnaný, jeho příjem činí 10 000 Kč. Má 4 pohledávky u různých společností. Celkový dluh činí 90 000,Klientka z obav neotevírá dveře, nebere telefony, neboť nedávno vpustila neznámého člověka do svého domu, který si jej přišel prohlídnout. Sama neví proč. Klientka se bojí, ţe přijde o svůj domov. Možnosti řešení: Klientka splňuje veškeré podmínky k vyhlášení osobního bankrotu. Avšak

v případě,

ţe

by

jej

klientka

59

chtěla

vyhlásit

s velkou

pravděpodobností by přišla o dům, neboť by mohl být značným lákadlem pro věřitele. I přes exekuci na plat, klientce zůstává, po odečtení 2 500 Kč, 7 500 Kč. Z této částky je schopna platit 2 500 Kč na zbývající pohledávky. Je důleţité, aby klientka platila pravidelně všem věřitelům, byť jen ve výši několika stovek korun. Syn klientky bude také postupovat tímto způsobem. Finanční obnos, se kterým disponuje rozdělí mezi všechny své věřitele.

Případ 3 Klientka má 4 zletilé děti. V současné době nemá ţádný příjem. Nyní si našla práci, avšak ne na pracovní smlouvu. Peníze dostane aţ v příštím měsíci. Hledá si zaměstnání na pracovní smlouvou. Klientka nemá ţádný majetek a ani finanční prostředky na splácení. Klientka je v rozvodovém řízení. Veškeré dluhy jí vznikly za trvání manţelství. Manţel o dluzích své ţeny nic neví. Dluţník má 5 pohledávek a různých věřitelů ve výši 200 000,-. Klientce jiţ byl doručen exekuční příkaz. Rodinný domek, ve kterém klientka bydlí společně se svou dcerou, patří manţelovi, který obývá jednu část domu a klientka druhou. Možnosti řešení: Klientka nyní nemá ţádné finanční prostředky, tedy nelze poţádat věřitele o sníţení splátkových kalendářů. V současné době se počká do příštího měsíce, kdy klientka dostane peníze a zaţádá se o sníţení splátek a jejich zaplacení v určité výši. S pomocí daňového poradce, dluţník napsal dopis o oddálení exekuce. I přesto, ţe dluhy nabyla klientka bez vědomí manţela, spadají do společného jmění manţelů a je zde riziko, ţe bude provedena exekuce nemovitosti, ve které bydlí. Klientce vznikly dluhy na základě přilepšení si k ţivotu. Podle klientky, jí její manţel neposkytoval dostatek finančních prostředků a z tohoto důvodu si začala půjčovat, aby měla více peněz. 60

Klientka se rozplakala.

Případ 4 Paní přišla do poradny poţádat o radu. Ţije ve společné domácnosti s druhem, se kterým má jedno nezletilé nezaopatřené dítě. Z předchozího manţelství má ještě jedno nezletilé nezaopatřené dítě. Byt patří paní, její druh je zde hlášen k trvalému pobytu. Hraje na automatech, jiţ se začal léčit ze závislosti na automatech. Prohrál přes 400 000,-. Má další dluhy, paní neuvedla přesnou částku kolik její druh prohrál a kolik dluţí. Zatím jsou schopni jeho dluhy splácet, ale i přesto se paní přišla poradit, jak dále postupovat pro případ, ţe by došlo k nenadálé situaci. A ona by byla se svými dětmi vystavena exekučnímu řízení. Možnosti řešení: Daňový poradce Kateřina Pavlů klientce doporučila, aby svého druha odhlásila z bytu a dále, aby zřídila na poště schránku, ze které si její druh bude vyzvedávat poštu.

Případ 5 Klient je ve starobním důchodu, jehoţ výše činí 7 502 Kč. Trpí chronickou chorobou. Klientův zdravotní stav vyţaduje léčbu poměrně drahými léky. Za tyto léky utratí téměř 1 000 Kč měsíčně. Neexistuje moţnost, ţe by lékař tomuto klientovi předepsal jiné, tedy levnější. Jeho zdravotní stav mu neumoţňuje, aby si ke svému důchodu přivydělal. Klient ţije v pronajatém bytě. Náklady na domácnost jsou 3 500 Kč. Byt, ve kterém klient ţije byl původně v jeho osobním vlastnictví. Situace jej donutila k tomu, aby si vzal americkou hypotéku 1 a tímto bytem ručil. V současné době jsou veškerá vlastnická práva převedena na tuto firmu. Měsíční splátky jsou ve výši 3 000 Kč. Ve smlouvě je uvedeno, ţe dluţník smí tento byt uţívat tak dlouho, dokud bude splácet svůj závazek řádně a

1

americká hypotéka je bezúčelová hypotéka, při které se ručí nemovitostí

61

včas, nebo do úplného vyplacení dluhu (za 30 let). Předčasně lze tuto hypotéku vyplatit aţ po 12-ti měsících. Klient má dvě zletilé děti, ty však nejsou schopny svému otci finančně či jinak vypomáhat. Celková výše dluhů je v současnosti 1 711 000 Kč. Výše měsíčních splátek činí 9 600 Kč + 3 000 Kč na splacení americké hypotéky. Celkový počet všech věřitelů je 16. Klient si jiţ v minulosti vyjednal u některých společností sníţení splátek, ale i přes tyto kroky je situace do budoucna neudrţitelná. Možnosti řešení: Jednou z moţností, jak zvýšit klientům příjem, je vzít si někoho do podnájmu. Tuto moţnost však dluţník rezolutně odmítá. Další moţnost je sehnat společnost, která by odkoupila hypotéku i s dluhem. S klientem byla velmi špatná domluva, nebyl nakloněn novým nápadům a moţnostem. V současné době, nejsou informace o tom, jak dluţník svou finanční situaci vyřešil.

Případ 6 Klientka ovdověla před více jak rokem. Po většinu svého ţivota pracuje v kuchyni, kde její příjem činí 11 500 Kč. Její zaměstnání a výchova dětí jí zabírá veškerý čas. Na základě těchto skutečností není schopna se věnovat další výdělečné činnosti. Klientka pobírá, v současné době, vdovský důchod ve výši 5 000 Kč. Paní ţije ve společné domácnosti se dvěma dětmi, které se soustavně připravují na výkon budoucího povolání (věk dětí 17 a 18 let). Matka platí svým dětem školné ve výši 1 000 Kč a 700 Kč měsíčně. Obě děti pobírají sirotčí důchod a to 2x po 6 500 Kč. Společně ţijí v pronajatém třípokojovém bytě, kde platí nájemné ve výši 8 500 Kč. Na jídlo potřebuje cca 5 000 Kč. Celková dluh činí 722 000 Kč a je rozdělen mezi 11 věřitelů. Měsíční výše splátek by podle smluvních závazků měla být 34 140 Kč. Po smrti svého manţela zdědila klientka, kromě dluhů, také 1/6 nemovitosti. Tento její podíl byl odhadnut na 200 000 Kč. Z rodinných 62

důvodů se klientka musela z této nemovitosti odstěhovat. Vztahy v rodině jsou vyhrocené a na základě tohoto klientka nemůţe pouţít svůj podíl (200 000 Kč) ke zlepšení své finanční situace. Po smrti manţela vyhledala paní pomoc, jejímţ výsledkem byly tři konsolidace 1 zděděných úvěrů. Výše jednotlivých splátek je 3 500 Kč, 4 500 Kč a 3 800 Kč. Ostatní dluhy začaly vznikat následně. Možnosti řešení: Rodina s klientkou odmítla spolupracovat. Klientka za pomoci daňového poradce vyjednává s věřiteli o sníţení splátek. Nyní není známo, jak celá situace dopadla.

Případ 7 Klient je v rozvodovém řízení. Má tři nezaopatřené děti. Soudně mu byla stanovena vyţivovací povinnost ve výši 4 000 Kč (celkem). Kromě těchto dětí má klient ještě jedno nezaopatřené zletilé dítě, se kterým proběhla pouze ústní domluva. Pán je evidován na úřadu práce. Pobírá podporu v nezaměstnanosti ve výši 5 478 Kč. Zaměstnání si intenzivně hledá. Kdyby nenašel, má v plánu vrátit se do předchozího zaměstnání, kde pobíral 20 000 Kč. V současné době bydlí u rodičů, kterým není schopen finančně přispět na chod domácnosti. Klient má v osobním vlastnictví se svou manţelkou byt, který však v majetkovém vypořádání přenechal ţeně a dětem. Manţelka ho není schopna finančně vyplatit. S manţelkou klienta je velmi špatná domluva. V majetkovém vypořádání vzal klient veškeré dluhy na sebe. Celková výše všech dluhů činí 400 000 Kč. Dluţná částka je rozdělena mezi 7 věřitelů. Jiţ došlo k postoupení všech pohledávek dalším vymahačským společnostem.

1

Konsolidace nebo-li sjednocení rů zných závazků (např. dluhů) v jeden závazek

63

Možnosti řešení: Klient se vrátil do svého předchozího zaměstnání a vyhlásil osobní bankrot.

Případ 8 Klient má stálé zaměstnání, jeho příjmy činí 18 668 Kč. Ţije ve společné domácnosti s manţelkou a jejich nezletilým nezaopatřeným synem. Rodina ţije v pronajatém bytě, kde měsíčně platí 4 500 Kč. Nikdy se neţivil jako podnikatel. Ačkoliv má svůj byt vybaven, jeho majetkem je pouze sedačka a osobní automobil. Veškerý ostatní majetek je ve vlastnictví jeho manţelky, který si přinesla z předchozího manţelství (ke všemu má písemné dokumenty). Manţelka je v současné době na rodičovské dovolené, na které bude ještě další tři roky. Klient má celkem 19 věřitelů. Celková výše závazků je 1 318 600 Kč. Na jednom ze závazků má ručitele, výše tohoto závazku je 102 525 Kč. Většinu svých závazků má jiţ po lhůtě splatnosti. Dva z nich jsou jiţ vykonatelné a probíhá u něj exekuce sráţkami ze mzdy. Možnosti řešení: Klient vyhlásil osobní bankrot.

Případ 9 Klient je ţenatý a má dvě nezaopatřené děti. Ţije společně se sou rodinou v rodinném domku. Celkové příjmy rodiny jsou ve výši 28 000 Kč. Do této celkové sumy jsou zahrnuty jak přídavky na děti, tak i rodičovský příspěvek v pomalejší formě. Klient doposud řádně splácel veškeré své závazky, v současnosti se dostal do prodlení (několik dní) u čtyř společností. Celkový počet věřitelů je 16. Celková dluţná částka přesahuje 900 000 Kč.

64

Možnosti řešení: Klient poţádal věřitele o sníţení splátek.

Případ 10 Klientka je rozvedená. V současné době se nachází v takové situaci, kdy u ní proběhly všechny tři formy exekuce (exekuce na plat, odstavení účtů a exekuce majetku). Nyní je na mateřské dovolené, výše jejího příjmu činí 5 300 Kč. Vyţivovací povinnost má soudně stanovenou pouze na jedno dítě. Pro svou dceru podala návrh na stanovení vyţivovací povinnosti soudně. Bývalý manţel klientky je nezaměstnaný a nemá ţádné příjmy. Sám je zadluţen. Klientka ţije v pronajatém bytě spolu se dvěmi nezaopatřenými nezletilými dětmi. Nájemné, které platí je ve výši 7 200 Kč. Matka klientky jí finančně vypomáhá, ale její finanční podpora brzy skončí. Uţ není schopna dále svou dceru jakkoli podporovat. Možnosti řešení: Informovat věřitele o tom, ţe klientka nic nemá tedy jí ani nemají co vzít. Snaţit se najít levnější bydlení a navýšit příjem, i za pomoci dávek.

Případ 11 Klient ţije sám, nemá ţádné děti. Je zaměstnán u jedné menší firmy, kde pracuje druhým rokem po té, co zanechal své ţivnosti. Ţivnostenský list má v současné době pozastaven. Na jeho příjem byla uvalena exekuce. Další exekuce jsou v pořadí. Celkové příjmy dluţníka jsou 28 000 Kč. Klient ţije v domácnosti svého přítele, se kterým má uzavřenou nájemní smlouvu, která obsahuje také pronájem veškerého vybavení bytu. Na základě nájemní dohody platí 1 000 Kč. Dluţník sám uţ ţádný majetek nevlastní. Exekuce formou majetku jiţ proběhla. Celková výše jeho závazků je 900 000 Kč. Své závazky má u 11 společností. Se všemi společnostmi si dluţník domluvil splátkové kalendáře. Avšak výše splátek, které společnosti poţadovaly, byly neúnosné. 65

Nejvyšším dluhem je částka 160 000 Kč včetně příslušenství u zdravotní pojišťovny a 80 000 Kč u finančního úřadu. Možnosti řešení: Snaţit se vyplatit dluhy u finančního úřadu a zdravotní pojišťovny, poţádat o prominutí penále. Pokud se toto klientovi podaří můţe vyhlásit osobní bankrot nebo nechá probíhat exekuce.

66

5 Výzkumné šetření

Součástí praktické části je i výzkumné šetření, které doplňuje odborné poznatky uvedené v teoretické části. Dále poukazuje na současný přístup lidí s dluhy k této problematice. Ve výzkumném šetření jsem zvolila metodu kombinovaného výzkumu. Jedná se tedy o výzkum kvalitativní a kvantitativní. V kvantitativním šetření jsem pouţila metodu dotazníkovou. A v šetření kvalitativním jsem vybrala metodu standardizovaného rozhovoru. Předmět šetření Předmětem šetření jsou osoby ohroţené sociálním vyloučením vlivem zadluţování, respektive předluţováním. Výzkum by proveden u klientů Poradny pro dluţníky při Sdruţení SPES Olomouc a jedné velké nejmenované nebankovní společnosti. Respondenti pochází z přibliţně stejného sociálního prostředí. Odlišnost těchto skupin lze spatřovat v tom, ţe klienti poradny jiţ vyhledali pomoc, kdeţto u klientů nebankovní společnosti nelze říci, zda pomoc vyhledali či nikoli. Konstrukce dotazníku Dotazník obsahuje 21 poloţek. Poloţka 1-4 se zabývá otázkou sociálního vyloučení. Poloţka 5-16 zaměřuje pozornost na systém snahy splácení. Poloţky 17-21 se zaměřují na demografické údaje o respondentech.

5.1 Dotazníkové šetření

Dotazníkové šetření bylo provedenou v měsíci listopadu a prosinci roku 2008 a v měsíci lednu roku 2009.

67

Mezi respondenty bylo rozdáno 150 dotazníků, návratnost činí 75 dotazníků.

Dotazníky jsem respondentům

předávala

osobně,

ale

i zprostředkovaně za pomoci třetí osoby. Z celkového počtu 75 dotazníků, je 17 dotazníků z Poradny pro dluţníky při Sdruţení SPES a 58 bylo vyplněno klienty jedné velké nebankovní společnosti, která na našem trhu existuje jiţ řadu let. Tyto dvě skupiny jsou ve značném nepoměru, kdy dotazovaní z poradny představují 23%,

kdeţto

klienti

nebankovní společnosti

zastupují

zbývajících 77%. Na základě této skutečnosti tedy nelze porovnat rozdíl ve výsledcích. Nicméně pří výběru jsem se zaměřila na respondenty, kteří mají problémy s dluhy, problémy s pravidelným splácením, na coţ se navazují další negativa. Obě skupiny respondentů tato kritéria splňují a můţeme říci, ţe se vyznačují stejnými rysy. Jednotlivé otázky dotazníku jsou vyhodnoceny kaţdá samostatně.

Graf: č. 6

Poradna pro dlužníky 23%

Klietni nebankovní společnosti 77%

68

5.1.1 Vyhodnocení a analýza výsledků dotazníkového šetření

Vyhodnocení otázky č. 1: Považujete předlužování v České republice za sociální problém?

Tabulka č. 1: Problé m předlužení

1. Považujete předlužování v České republice za sociální problém? a) ano, povaţuji 66 b) ne, nepovaţuji 9

Graf: č. 7

ne, nepovažuji 12%

ano, považuji 88%

V současné době je zcela běţné zadluţit se, avšak zadluţování můţe být v určitých situacích jevem značně rizikovým, neboť při nesprávném hospodaření s financemi se můţe člověk předluţit. Při tomto stavu jsou jiţ ohroţeny základní ţivotní potřeby člověka a je nutný zásah zvenčí. Touto otázkou bylo zamýšleno zjistit, zda pro samotné dluţníky je problematika předluţování sociálním problémem či tento jev berou v dnešní době za zcela běţný. Dle odpovědí je zřejmé, ţe osoby s dluhy povaţují předluţování za sociální problém.

69

Vyhodnocení otázky č. 2: Myslíte si, že předlužování patří mezi jednu z příčin sociálního vyloučení?

Tabulka č. 2: Předlužování příčinou sociálního vyloučení 2. Myslíte si, že předlužování patří me zi je dnu z příčin sociálního vyloučení? a) ano, myslím

49

b) ne, nemyslím

13

c) nevím, co je sociální vyloučení

13

Graf: č. 8

nevím, co je sociální vyloučení 17%

ne, nemyslím 17%

ano, myslím 66%

Osoba ohroţena sociálním vyloučením má ztíţený přístup k běţným zdrojům, jako je například vzdělávání, dostupnost sluţeb nebo kontaktu s většinovou společností. Následkem toho je jedinec vytlačen na okraj společnosti. Většina dotazovaných správně odpověděla, ţe předluţování je jednou z příčin sociálního vyloučení. 17% respondentů neví co je sociální vyloučení, i přesto, ţe by jím mohli být ohroţeni.

70

Vyhodnocení otázky č. 3: Řekl/a, by jste, že jste z důvodu svého zadlužení ohrožen/ohrožena sociálním vyloučením?

Tabulka č. 3 Ohrožení sociálním vyloučením

3. Řekl/a by jste, že jste z důvodu svého zadlužení ohrožen/a sociálním vyloučením? a) ano, jsem ohroţen/a sociálním vyloučením b) ne, nejsme ohroţen/a sociálním vyloučením

49 24

neodpověděl/a

2

Graf: č. 9

ne, nejsme ohrožen/a 32%

neodpověděl/a 3%

ano, jsem ohrožen/a 65%

Podstatu této otázky tvoří zjištění do jaké míry se zadluţení lidé sami povaţují za ohroţené sociálním vyloučením. Z odpovědi vyplývá, ţe většina dluţníků svou situaci hodnotí jako rizikovou a subjektivně se povaţují za ohroţené sociálním vyloučením v rámci společnosti. 71

Vyhodnocení otázky č. 4: V čem nejvíce pociťujete sociální vyloučení? (vyplňte pouze v případě, že jste v otázce č. 3 zakroužkovali odpověď A)

Tabulka č. 4: Nedostatek potřeb

4. V čem nejvíce pociťujete sociální vyloučení? a) b) c) d)

nechodím do kina, do divadla nemůţu vzít svou rodinu na dovolenou nemůţu si dovolit jídlo v restauraci nemůţu pozvat své přátele na posezení

22 31 23 9

e) nemám dostatek finančních prostředků na potraviny f) nemám dostatek finančních prostředků na ošacení

22 23

g) nemůţu zaplatit svým dětem lyţařský kurz, školu v přírodě h) jiné (uveďte)

35 2

Graf: č. 10

2

jiné (uveďte) nemůţu zaplatit svým dětem lyţařský kurz, školu v přírodě

35 23

nemám dostatek finančních prostředků na ošacení

22

nemám dostatek finančních prostředků na potraviny 9

nemůţu pozvat své přátele na posezení

23

nemůţu si dovolit jídlo v restauraci

31

nemůţu vzít svou rodinu na dovolenou 22

nechodím do kina, do divadla 0

5

10

15

20

25

30

35

Tato otázka reaguje na potřeby lidí. Úkolem respondentů bylo vybrat z daných moţností takové, které si oni sami nemohou dovolit. 65% respondentů se cítí ohroţeno sociálním vyloučením. Z výsledků vyplývá, ţe mnoho dotazovaných nemá dostatek finančních prostředků na zajištění plnohodnotného rozvoje svých dětí. Další řada dotázaných odpověděla, ţe nemá dostatek financí na zajištění základních ţivotních potřeb. Nemalou skupinu zastupují i lidé, kteří si nemohou dovolit společenské vyţití. 72

Vyhodnocení otázky č. 5: Už jste si někdy vzali půjčku, aby jste ji použili na splacení půjčky jiné?

Tabulka č. 5: Splácení půjčky půjčkou 5. Už jste si někdy vzali půjčku, aby jste ji použili na splacení půjčky jiné? a) ano, splácím půjčku půjčkou vţdy b) několikrát jsem této moţnosti vyuţil/a c) ne, nikdy jsem si nevzal/a půjčku, abych ji pouţil/a na splacení jiné půjčky

5 43 27

Graf: č. 11

ano 7% ne 36%

několikrát 57%

Otázka se věnuje problematice do jaké míry je běţné, ţe si lidé půjčují na to, aby splatili svůj předcházející dluh. Záměrem bylo zjistit zda se jedná o jev občasný nebo jde o běţnou praxi. V podstatě, zda- li lidé umí hospodařit s vypůjčenými penězi a jestli jsou schopni dostát svých závazků. Zaráţející je, ţe větší polovina dotázaných této moţnosti jiţ někdy vyuţila.

73

Vyhodnocení otázky č. 6: Kolik máte pohledávek?

Tabulka č. 6: Počet pohledávek

6. Kolik máte pohledávek? a)

méně neţ 5

55

b) c) d)

více neţ 5 více neţ 10 více neţ 15 neodpověděl/a

15 4 0 1

Graf: č. 12

více než 15 0% více než 5 20%

více než 10 5%

neodpověděl/a 1%

méně než 5 74%

Pohledávkou se rozumí závazek vůči věřiteli. Účelem této otázky je zjistit kolik lidé mají pohledávek. Můţeme říci, ţe čím více, tím větší riziko pro dluţníka. Z výsledků je zřejmé, ţe 74% respondentů má méně neţ 5 pohledávek. I kdyţ od respondentů neznáme v jaké výši jsou dané pohledávky, zda jsou od známých, jiných fyzických nebo právnických osob, tak i přesto je překvapující, ţe 1/5 odpovídajících má více neţ 5 pohledávek. 74

Vyhodnocení otázky č. 7: Co je příčinou Vašeho předluže ní?

Tabulka č. 7: Příčiny předlužení

7. Co je příčinou Vašeho předlužení? a) neuváţené zadluţení vlivem vlastního přičinění b) c) d) e)

35

rozvod s manţelkou/manţelem nemoc nebo smrt blízkého člověka narození dítěte nehoda

17 3 1 4

f) ručení, spoluúčast na půjčce g) ztráta zaměstnání

7 27

h) podepsání smlouvy s nevýhodnými smluvními podmínkami ch) splácení půjčky půjčkou

21 15

i) omezení ze strany zaměstnavatele: sníţení platu sníţení počtu odpracovaných hodin

8 5

zrušení přesčasů j) kombinace příčin k) jiné (uveďte) neodpověděl/a

3 2 3 2

Příčin, které mohou být spouštěčem předluţení je celé řada. Podstatu otázky tvoří zjištění, zda převaţuje předluţení následkem vlastního zavinění nebo jestli je způsobeno vlivem neočekávané ţivotní či sociální události. Většina

odpovědí

vychází

z neuváţeného

zadluţování

vlastním

přičiněním, dále pak ztrátou zaměstnání, podepsání smlouvy s nevýhodnými podmínkami a v neposlední řadě má značné zastoupení i rozvod. K moţnosti k) jiné, se vyjádřili tři respondenti, ti spatřují příčinu svého zadluţení v drahém bydlení.

75

Graf: č. 13

2 neodpověděl/a 3 jiné (uveďte) 2 kombinace příčin 3 - zrušení přesčasů 5

- sníţení počtu odpracovaných hodin

8 - sníţení platu

omezení ze strany zaměstnavatele: 15

splacení půjčky půjčkou

21

podepsání smlouvy s nevýhodnými smluvními podmínkami

27 ztráta zaměstnání 7 ručení, spoluúčast na půjčce 4 nehoda 1 narození dítěte 3 nemoc nebo smrt blízkého člověka 17 rozvod s manţelkou/manţelem neuváţené zadluţení vlivem vlastního přičinění

35 0

5

10

15

76

20

25

30

35

Vyhodnocení otázky č. 8: Při uzavírání půjček/úvě rů využíváte?

Tabulka č. 8: Volba společnosti

8. Při uzavírání půjček/úvěrů využíváte? a) bankovní společnosti, uveďte proč

36

b) nebankovní společnosti, uveďte proč c) bankovní i nebankovní společnosti, uveďte proč d) soukromé poskytovatele, uveďte proč neodpověděl/a

15 25 7 2

Graf: č. 14

soukromé neodpověděl/a poskytovatele 2% 8% bankovní i nebankovní společnosti 29%

bankovní společnosti 43%

nebankovní společnosti 18%

Značnou roli hraje momentální situace dluţníka. Je třeba rozlišovat zda se jedná o první pohledávku klienta nebo jestli se jiţ jedná o závaţný problém, kdy dluţník přemýšlí o tom, kde si půjčí a kdo mu půjčí. Bankovní společnosti mají přísná pravidla pro uzavírání úvěrů a určitá skupina osob na ně nedosáhne. Půjčky nebankovních společností jsou pro člověka snáze dosaţitelné a některé i profitují ze situace dluţníka. Co se týká soukromých poskytovatelů, můţe jít o příbuzné a známé na jedné straně. Avšak na straně druhé i o osoby, které poskytují finanční obnos za velmi nevýhodných podmínek. 77

Současně s otázkou respondenti uváděli, proč volili právě tuto společnost. Z odpovědí vyplývá, ţe bankovní subjekty lidé volí zejména kvůli určité jistotě, solidnímu jednání a výhodných podmínek. Nebankovní společnosti klienti volí zejména kvůli jejich rychlosti v poskytování úvěrů a snadnější dostupnosti k financím. Dále také kvůli nemoţnosti půjčit si u bankovního sektoru, vlivem uvedení v registru.

78

Vyhodnocení otázky č. 9: Podle čeho si vybíráte poskytovatele půjček?

Tabulka č. 9: Kritéria při volbě půjček

9. Podle čeho si vybíráte poskytovatele půjček? a) nejprve zhodnotím veškerá pro a proti a poté si vyberu nejvýhodnějšího věřitele 13 b) dám na rady svých známých 23 c) na základě dřívější dobré zkušenosti 23 d) podepsal/a jsem smlouvu, aniţ bych pořádně věděl/a co podepisuji 19 neodpověděl/a

3

Graf: č. 15

nedbalost při podpisu 23%

zhodnotím veškerá pro a proti 16%

neodpověděl/a 4%

dám na rady svých známých 29%

na základě dřívější zkušenosti 28%

Otázka do určité míry postihuje i úroveň finančního vzdělání lidí, neboť to, podle čeho si člověk vybírá vhodného poskytovatele půjček značí o i jeho zájmu a snaze zabývat se všemi kritérii před uzavřením smlouvy. Všechny čtyři nabízené moţnosti jsou přibliţně ve stejném poměru. To značí, ţe lidé na jedné straně vyhodnocují veškeré moţnosti. Avšak na straně druhé jsou při volbě ovlivněni i svými známými, coţ můţe mít vliv na jejich úsudek.

79

Vyhodnocení otázky č. 10: Čtete pozorně při podpisu s mlouvy s mluvní podmínky dané společnosti, ke kterým se zavazujete svým podpisem?

Tabulka č. 10: Pozornost při podpis u smlouvy

10. Čtete pozorně při podpisu s mlouvy s mluvní podmínky dané společnosti, ke kterým se zavazujete svým podpisem? a) ano, smluvní podmínky čtu pozorně b) smluvní podmínky si přečtu jen v rychlosti

27 32

c) ne, nikdy smluvní podmínky nečtu neodpověděl/a

15 1

Graf: č. 16

ne 20%

neodpověděl/a 1% ano 36%

v rychlosti 43%

K tomu, abychom si smluvní podmínky mohli pozorně přečíst, je zapotřebí určitého času a klidu. Lidé často takový prostor nemají, a to z mnoha příčin. S touto otázkou se váţe i otázka č. 11 a to v případě, pokud dotazovaný zvolil moţnost c, která odpovídá proč lidé nečtou smluvní podmínky. Z odpovědí je zřejmé, ţe většina dotazovaných smluvní podmínky pozorně nečte. Věří v serióznost poskytovatelů půjček a bylo také uvedeno, ţe klienta ani tak nezajímají smluvní podmínky tak jako získaná hotovost. 80

Vyhodnocení otázky č. 12: Rozumíte veškerým požadavkům, které musíte splnit, aby jste se nedostali do prodlení?

Tabulka č. 12: Povědomí o požadavcích

12. Rozumíte veškerým požadavkům, které musíte splnit, abyste se nedostali do prodlení? a) smluvním podmínkám rozumím velmi dobře b) smluvním podmínkám rozumím jen částečně

19 44

c) smluvním podmínkám vůbec nerozumím neodpověděl/a

11 1

Graf: č. 17

vůbec nerozumím 15%

neodpověděl/a 1%

rozumím velmi dobře 25%

rozumím jen částečně 59%

Někdy bývá obtíţné pro mnoho lidí porozumět smluvním podmínkám. Je to dáno zejména právnickou odborností, tedy nesrozumitelností a velkému obsahu informací. Lidé uzavřou smlouvu a zaváţí se k určitému pravidelnému splácení. Splátkové kalendáře mimo jiné stanovují den a výši splátky, kterou je dluţník povinen měsíčně hradit. V případě, ţe tak neučiní vystavuje se riziku prodlení. 81

Vyhodnocení otázky č. 13: Víte, co Vám hrozí, když smluvní podmínky nedodržíte?

Tabulka č. 13: Znalost rizik

13. Víte, co Vám hrozí, když s mluvní podmínky nedodržíte? a) b) c) d)

ano, sankce, které mi hrozí znám ne, nevím co mi hrozí nic mi nehrozí raději o tom nepřemýšlím neodpověděl/a

45 14 1 14 1

Graf: č. 18

nepřemýšlím o tom 19% nic mi nehrozí 1%

neodpověděl/a 1%

ano, vím 60%

ne, nevím 19%

V případě, kdy dluţník nedodrţí smluvní podmínky, například přestane platit nebo se opozdí se splátkou, vystavuje se sankcím ze strany věřitele. Těmi jsou například úroky z prodlení, exekuce na plat, účet nebo majetek. Větší třetina dotázaných neví či raději nepřemýšlí o moţných sankcích. Dle odpovědí je zřejmé, ţe většina dotazovaných ví o moţných sankcích. Největší povědomí mají o moţné exekuci a navýšení úroků. Dále se zmiňují o rozhodčím či soudním řízení. 82

Vyhodnocení otázky č. 14: Setkal/a jste se s nekorektním jednáním ze strany pracovníka nebankovní společnosti?

Tabulka č. 14: Nekorektnost

14. Setkal/a jste se s nekorektním jednáním ze strany pracovníka nebankovní společnosti? a) ano, setkal/a b) o nekorektním jednání ze strany pracovníků nebankovních společností jsem jen slyšel/a c) ne, nesetkal/a neodpověděl/a

Graf: č. 19

neodpověděl/a 4%

ano, setkal/a 28%

ne, nesetkal/a 33%

jen z doslechu 35%

V literatuře se můţeme dočíst, ţe někteří věřitelé pouţívají vůči svým klientům ne zcela korektní přístup. Účelem této otázky bylo potvrzení, případně vyvrácení, zda je tento jev ojedinělí či nikoli. Na základě výsledků je zřejmé, ţe 1/3 se s nekorektním jednáním ze strany věřitelů setkala, 1/3 o něm pouze slyšela a 1/3 se s nekorektním chováním nesetkala. 83

21 26 25 3

Vyhodnocení otázky č. 15: Ovlivnil/a Vás někdy reklama při volbě půjčky na spotřebitelský úvěr, kte rou jste viděl/a v televizi?

Tabulka č. 15: Ovlivnění reklamou

15. Ovlivnila Vás někdy reklama při volbě půjčky na spotřebitelský úvěr, kte rou jste viděl/a v televizi? a) ano, ovlivnila b) ne, neovlivnila. Reklamám nevěřím.

37 37

neodpověděl/a

1

Graf: č. 20

neodpověděl/a 1% ano, ovlivnila 50% ne, neovlivnila 49%

Lidé jsou stále obklopováni reklamou nejrůznějších společností nabízejících

nejrůznější

výrobky.

Je

těţké

nepodlehnout

nátlaku

marketingových tahů řady firem. Tato otázka zaměřuje pozornost na vliv reklamy úvěrových společností na člověka. Z odpovědí vyplývá, ţe polovina respondentů se nechá ovlivnit reklamou. 84

Vyhodnocení otázky č. 16: Je pro Vás vyhlášení osobního bankrotu jediná možnost, jak se dostat z koloběhu dluhů?

Tabulka č. 16: Osobní bankrot

16. Je pro Vás vyhlášení osobního bankrotu je diná možnost, jak se dostat z koloběhu dluhů? a)

ano, uţ jsem vyzkoušela/a vše. Osobní bankrot je poslední moţnost.

b) ne, mám ještě i jiné moţnosti, jak se dostat z koloběhu d luhů c) o této moţnosti jsme nikdy neslyšel neodpověděl/a

Graf: č. 21

nevím o ní 17%

neodpověděl/a 3% ano 37%

ne, není 43%

V roce 2008 nabyl účinnosti insolvenční zákon, na základě kterého mají lidé moţnost vyhlásit osobní bankrot. Dluţník podá návrh insolvenčnímu soudu. V případě, ţe uspěje, splácí své dluhy po dobu nejdéle 5 let. Po uplynutí stanovené doby je člověk bez dluhů a má moţnost začít novou kapitolu svého ţivota.

85

28 32 13 2

Vyhodnocení demografických údajů o respondentech dotazníkového šetření Vyhodnocení otázky č. 17: Jste

Tabulka č. 17: Pohlaví respondentů

17. Jste a) b)

muţ ţena

38 37

Graf: č. 22

žena 49% muž 51%

Cílem této otázky bylo zjistit, zda zadluţování převládá více u muţů nebo u ţen. Z výsledků je patrné, ţe muţi i ţeny se zadluţují stejně. V procentuálním vyjádření jde o 49% ţen a 50% muţů.

86

Vyhodnocení otázky č. 18: Jste ve věku

Tabulka č. 18: Věk respondentů

18. Jste ve věku a)

méně neţ 25 let

6

b) c) d) e)

25 aţ 30 let 30 aţ 40 let 40 aţ 50 let 50 a více let

14 28 21 6

Graf: č. 23

50 a více 8%

méně než 25 8%

40 až 50 28%

25 až 30 19%

30 až 40 37%

V dnešní době se lidé zadluţují v jakémkoli věku. Velmi často se zadluţují jiţ mladí lidé do 25 let a vyhlašují osobní bankroty. Cílem otázky bylo zjistit, jaké je zastoupení mladých zadluţených lidí. Ukázalo se, ţe mladí lidé představují 8% z celkového počtu všech dotazovaných. Nejvíce zadluţených respondentů je ve věku 30 aţ 40 let, procentuálně jde o 37%, na druhém místě jsou lidé ve věku 40 aţ 50 let, kteří tvoří 28%. 87

Vyhodnocení otázky č. 19: Váš rodinný stav

Tabulka č. 19: Rodinný stav

19. Váš rodinný stav a)

vdaná/ţenatý

21

b) c)

rozvedená/ý svobodná/ý

34 20

Graf: č. 24

svobodná/ý 27%

vdaná/ženatý 28%

rozvedená/ý 45%

Účelem této otázky bylo zjistit rodinný stav respondentů. Z výsledků je zřejmé, ţe převládá skupina rozvedených, která tvoří 45% z celkového počtu dotazovaných. Skupina vdaná/ţenatý a svobodná/ý jsou téměř vyrovnané. Procentuálně vyjádřeno skupina vdaná/ţenatý je zastoupena z 28% a svobodná/ý z 27%.

88

Vyhodnocení otázky č. 20: Vaše dosažené vzdělání

Tabulka č. 20: Dosažené vzdělání

20. Vaše dosažené vzdělání a) základní škola b) c) d) e)

8

střední odborné učiliště s výučním listem střední odborné učiliště s maturitou střední odborná škola s maturitou vyšší odborná škola

29 14 19 2

f) vysoká škola

3

Graf: č. 25

VOŠ 3%

VŠ 4%

ZŠ 11%

SOŠ s maturitou 25% SOU s výučním listem 38%

SOU s maturitou 19%

Diplomová práce se zaměřuje na osoby nízko a středně příjmové. Cílem bylo zjistit, zda zadluţení osob souvisí také s dosaţeným stupněm vzdělání. Podle výsledků je patrné, ţe největší zastoupení tvoří skupina osob, jeţ má ukončené střední odborné učiliště s výučním listem. Zastupují 38% z celkového počtu dotázaných. Na druhém místě jsou osoby s ukončenou střední odbornou školou s maturitou, jeţ tvoří 25%. Mezi dotazovanými byli i lidé se základním vzděláním, tato skupina zastupuje 11% ze všech respondentů. 89

Vyhodnocení otázky č. 21: Jste

Tabulka č. 21: Zaměstnán, ne zaměstnán

21. Jste a)

zaměstnán/a

45

b)

nezaměstnán/a

30

Graf: č. 26

nezaměstnán/a 40%

zaměstnán/a 60%

V dnešní době mají moţnost půjčit si peníze jak lidé zaměstnaní, tak i nezaměstnaní. Účelem této otázky bylo zjistit, jestli dotazovaní respondenti jsou zaměstnaní či nikoli. Podle výsledků převládá skupina zaměstnaných, která tvoří 60%, zbývajících 40% jsou lidé nezaměstnaní.

90

5.2 Rozhovory

Součástí diplomové práce jsou i rozhovory, jejichţ účelem je především doplnění informací v teoretické části. A také poukázání na to, zda se teoretické poznatky shodují s praxí. Konstrukce rozhovorů Součástí výzkumného šetření je i kvalitativní šetření, kde jsem zvolila metodu standardizovaného rozhovoru. Coţ znamená, ţe otázky byly předem připraveny. Při rozhovoru byly otázky kladeny postupně, zároveň byl dotazovaným dán prostor, aby se k dané otázce vyjádřili dle svého uváţení. Rozhovory byly nahrávány na diktafon, následně uloţeny na CD disk, který je součástí příloh diplomové práce. Pokládání otázek Rozhovory byly vedeny s osobami, kteří se na scéně půjček a úvěrů pohybují jiţ řadu let. Lze je tedy povaţovat za odborníky na danou problematiku. Rozhovory byly provedeny s Ing. Jiřím Ciborem a Bc. Andreou Běhálkovou. Ing. Jiří Cibor je bývalý regionální obchodní ředitel společnosti Home Credit a.s. Výstupy z rozhovoru jsou v teoretické části uveřejněny bez jazykové korektury. Bc. Andrea Běhálková, Dis. je předsedkyně rady Sdruţení SPES, tedy zakladatelka a statutární orgán. Výstupy z rozhovoru, jeţ jsou součástí teoretické části jsou s jazykovou korekturou i bez jazykové korektury.

91

ZÁVĚR

Kaţdá doba a i kaţdá společnost má své negativní stránky, se kterými se musí potýkat, bojovat a také se s nimi vyrovnat. I my jsme v dnešní době obklopováni řadou sociálních problémů, které jsou hodny pozornosti. Některé negativní události jsou nové, nastupují pozvolna, ale i přesto je potřeba mít o nich povědomí a být na ně p řipraveni. Zadluţování, jako takové, je velmi stará záleţitost. Podle Běhálkové se uţ v Bibli píše o zadluţování. 1 Avšak i přesto v dnešní době můţeme říct, ţe pro naši společnost je téma zadluţování a zejména předluţování jevem novým a velmi nebezpečným. Ve značném rozsahu se rozvíjí v průběhu několika posledních let a stále více jsou zřetelněji viditelné dopady a následky, které s sebou předluţování přináší. Téma zadluţování je záleţitostí novou a to s sebou přináší i nedostatek odborné literatury, která by se této otázce věnovala. Jednotlivé kniţní materiály se věnují problematice zadluţování útrţkovitě. Komplexnější studie můţeme nalézt například ve formě sborníků, manuálů nebo materiálů jednotlivých neziskových organizací, které v této oblasti působí. Za takto ucelený materiál lze povaţovat například informační broţuru nazvanou Dluhová problematika, jeţ byla vydána Člověkem v tísni v rámci projektu Spotřebitelský úděl. Nebo Sdruţení SPES vydalo manuál pro školení sociálních pracovníků a pracovníků neziskových organizací a charit, nazvaný Formy pomoci předluţeným občanům. Při psaní diplomové práce jsem pravidelně spolupracovala s Poradnou pro dluţníky při Sdruţení SPES. Byla to dobrá zkušenost, neboť jsem se mohla sama přesvědčit o závaţnosti tohoto problému. Byla jsem v kontaktu s lidmi zadluţenými a díky tomu jsem získala cenné znalosti.

1

Informace získané z rozhovoru s A. Běhálkovou, která je předsedkyní rady Sdru ţení SPES

92

Nejen na základě poznatků z teoretické části, ale zejména z výzkumného šetření je zřejmé, ţe otázka předluţování je sociální problém, kterému je potřeba se věnovat. Bylo zjištěno, ţe lidé neumí správně hospodařit s penězi, často podlehnou nekvalitní nabídce a v neposlední řadě nelze opomenout skutečnost, ţe tito lidé jsou ohroţeni sociálním vyloučením. Cílem diplomové práce je poskytnout další ucelený učební materiál, který se touto problematikou zabývá. Úsilím diplomové práce je poukázat na jednotlivé oblasti, které tvoří a podílejí se na riziku zadluţenosti. Domnívám se, ţe jsem diplomovou prací dosáhla svých cílů a práce poslouţí jako

další studijní materiál ostatním, kteří projeví zájem

o problematiku zadluţování.

93

Lite ratura a další prameny

BĚHÁLKOVÁ, A., et al. Formy pomoci předluženým občanům-Manuál Sdružení SPES pro školení sociálních pracovníků a pracovníků nevládních neziskových organizací a charit. Olomouc: Sdruţení SPES, 2007. 29 s. ČERNÝ, J. Chudoba, vysoká zadluţenost, rychlé půjčky, intereš nebo- li lichváři. In SMÉKAL, J., BOUČKOVÁ-ŠTÍCHOVÁ, T., ŠEVČÍKOVÁ, H., BOUROVÁ, E., VISHWANATHAN, K., ČERNÝ, J., JIRÁNEK, R., NOVÁK, K. A. Sociálně patologické jevy, gambling, drogové závislosti, lichva. 2. vyd. Brno: Drom, 2004, s. 25-28. Česká národní banka. SINGER, M. Zadluženost domácností v ČR podle poznatků ČNB. Euro setkání ,,Ţivot na dluh,“ Praha 2007. [online]. Aktualizováno dne: 31. října 2008 [cit. 2008-11-15]. Dostupné na: http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konf erence_projevy/vystoupeni_projevy/download/Singer_20070525_zadluzeno st.pdf Česká národní banka. Finanční gramotnost. [online]. Aktualizováno dne: 25. 1. 2009 [cit. 2008-11-6]. Dostupné na: http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/spotrebitel/financni_gramotnost.html Česká národní banka. ČNB - Zpráva o finanční stabilitě 2007. [online]. Aktualizováno dne 9. 2. 2009 [cit. 2008-11-28]. Dostupné na: http://www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/zpravy_fs/fs_2007/index.html Česká národní banka. BOLFOVÁ, P., ČNB podporuje rozvoj finanční gramotnosti. [online]. Aktualizováno dne: 25. 1. 2009 [cit. 2008-10-10]. Dostupné na:

94

http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/tiskove_zpravy_cnb/2008/08082 1_financni_gramotnost.html Člověk

v tísni.

Sociální vyloučení –

grafické

zobrazení.

[online].

Aktualizováno dne: 24. 10. 2006 [cit. 2008-08-12]. Dostupné na: http://www.clovekvtisni.cz/download/pdf/14.pdf DUBSKÁ, D. Změny v sektoru domácností ČR v období 1996 až 2005úspory a zadluženost. Praha, 2005. 33 s. z-1533-05.

DUPAL,

L.,

TOMAN,

P.,

SCHLOSSBERGGER,

O.

Umíme

si

půjčovat?(Podepsat můžeš, přečíst musíš!). Praha: Sdruţení českých spotřebitelů, 2006. ISBN 80-239-8484-5. Exekutorská

komora.

Tisková

zpráva

17.

dubna

2008.

[online].

Aktualizováno dne: 08. 02. 2009 [cit. 2008-11-12]. Dostupné na: http://www.exekutorskakomora.cz/aktuality.php?skupina=2&rok=2008&id= 199 Finanční vzdělávání. Osobní finanční krize. Společný vzdělávací projekt finančních asociací, ČNB a MF ČR. [online]. Aktualizováno dne: 23. 10. 2007 [cit. 2008-10-28]. Dostupné na: http://www.financnivzdelavani.cz/data/articles/down_54.pdf HRUBÁ,

K.,

STEJSKALOVÁ,

E.

Právní

rozbor

k problematice

zadlužování sociálně deprivovaných vrstev obyvatelstva. [online]. Praha: Odbor bezpečnostní politiky MV ČR, 2006. 76 s. Aktualizováno dne: 28. 05. 2007 [cit. 2009-01-06]. Dostupné na: https://sluzbyprevence.mpsv.cz/dok/minority_zadluzovani.pdf

95

CHYTILOVÁ, D., ZIKA, M., NEBESKÁ, E., ŠUSTER, M., KOHOUTEK, J., LUHANOVÁ, J. Spotřebitelské úvěry a neschopnost splácet dluhyvybrané otázky. Občanská poradna Jiţní Město, o. s. Společnou cestou, 2006. 98 s. KELLER, J. Až na dno blahobytu. 3. vyd. Praha: EarthSave, 2005. 132 s. ISBN 80-903085-7-0. KELLER, J. Nedomyšlená společnost. 4. vyd. Brno: nakladatelství DOPLNĚK, 2003. 128 s. ISBN 1081-202-2003. KOTÝNKOVÁ, M. Rozsah a průběh sociálního vyloučení v české společnosti. In MARADA, R. Sociální exkluze a nové třídy. Brno: Masarykova univerzita, 2000, s. 115-125. ISBN 80-210-2426-7. KOTÝNKOVÁ, M. LAŇKA, Š. Národní akční plány boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení členských zemí Evropské unie. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2002. KUCHAŘOVÁ, V. Rodiny a rodičovství v prostředí ohroţeném sociálním vyloučením. In SIROVÁTKA, T. Sociální vyloučení a sociální politika. Brno: Masarykova univerzita, 2006. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2006, s. 48-60. MAREŠ, P. Sociologie nerovnosti a chudoby. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999. 248 s. ISBN 80-85850-61-3. MAREŠ, P. Faktory sociálního vyloučení. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2006. 41 s. ISBN 80-87007-15-8. MAREŠ, P. Sociální exkluze, sociální inkluze a sociální koheze: diskurs a realita. In SIROVÁTKA. T. Sociální vyloučení a sociální politika. Brno: Masarykova univerzita, 2006. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2006, s. 15-24. 96

MAREŠ, P. Subjektivní míry chudoby. In SIROVÁTKA, T., MAREŠ, P., VEČERNÍK, J., ZELENÝ, M. Monitorování chudoby v České republice. Praha: VÚPSV, 2002. s. 31-59. Ministerstvo financí České republiky. Strategie finančního vzdělávání – web MFČR, 2007. [online]. [cit. 2008-10-29]. Dostupné na: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Strategie_Fin- vzdělavani_CR.pdf PETERKOVÁ, J., vyloučených

skupin

JIRÁNEK, R. Zadlužování sociálně slabých a obyvatelstva jako

prokriminogenní a

sociálně

nestabilizující faktor. Ministerstvo vnitra ČR: Odbor prevence kriminality, 2006. 26 s. PETERKOVÁ, J. JIRÁNEK, R. Prevence zadlužování českých domácností s důrazem na sociálně slabé a vyloučené skupiny obyvatel.[online]. Ministerstvo vnitra ČR: Odbor prevence kriminality, 2007. 57 s. Aktualizováno dne: 29. 03. 2008 [cit. 2009-01-05]. Dostupné na: http://spotrebitelskyudel.finance.atlas.cz/wpcontent/Prevence_zadluzovani_ceskych_domacnosti_s_durazem_na_socialn e_slabe_a_vyloucene_skupiny_obyvatel.pdf PETRÁČKOVÁ, V., KRAUS, J. et al. Akademický slovník cizích slov. 1 vyd. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0982-5. Poradna při finanční tísni. O nás. Kdo jsme. [online]. Aktualizováno dne: 08. 02. 2009 [cit. 2008-12-14]. Dostupné na: www.financnitisen.cz Sdruţení SPES. O nás. [online]. Aktualizováno dne: 08. 02. 2009 [cit. 200812-14]. Dostupné na: 97

www.pomocsdluhy.cz Seznam Encyklopedie. Lichva. [online]. [cit. 2009-03-18]. Dostupné na: http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/516599-lichva SCHELLEOVÁ, I. Jak vymáhat dluhy právní cestou. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2002. 100 s. ISBN 80-7226-607-1. SIMMEL, G. Peníze v moderní kultuře a jiné eseje. [Přel. Vochoč, O.] 2. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2006. 206 s. ISBN 80-86429-59-8. SIROVÁTKA, T. Dynamika soudobého trhu práce: flexibilita, segmentace a inkluze. In MAREŠ, P., HOFÍREK, O. Sociální reprodukce a integrace: Ideály a meze. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s. 85–99. SOKOL, J. Moc, peníze a právo. Esej o společnosti a jejích institucích. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007. 288 s. ISBN 978-80-7380-066-6. SYROVÁTKOVÁ, Š., MACHALÍČEK, J., CHRISTOVÁ, J. Dluhová problematika. [online]. Dodatek k 1. vyd. Člověk v tísni, o. p. s., 2008. 111 s. ISBN 978-80-86961-28-6. Aktualizováno dne: 25. 03. 2008 [cit. 2008-1008]. Dostupné na: http://spotrebitelskyudel.finance.atlas.cz/wpcontent/dluhova_problematika.pdf SYROVÝ, P., NOVOTNÝ, M. Osobní a rodinné finance. 2. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2005. 176 s. ISBN 80-247-1098-6. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

98

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) Zákon č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře Zákon č. 110/2006 Sb., o ţivotním a existenčním minimu

99

Přílohy Příloha I. Vzorec pro výpočet RPSN Příloha II. Sloţky finanční gramotnosti Příloha III. Rozhodčí doloţka Příloha IV. Průběh insolvenčního řízení Příloha V. Návrh na povolení oddluţení - vzor Příloha VI. Formy pomoci předluţeným občanům, Manuál Sdruţení SPES pro školení sociálních pracovníků a pracovníků neziskových organizací a charit, 2007 Příloha VII. Dotazník Příloha VIII. Otázky k rozhovoru s Bc. Andreou Běhálkovou, DiS. Příloha IX. Otázky k rozhovoru s Ing. Jiřím Ciborem Příloha X. CD disk s rozhovory

100

Příloha I. Vzorec pro výpočet RPSN Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr se vypočítá podle následujícího vzorce:

K = m AK suma

K'= m' A'K'

-------- = suma

K = 1

(1+i)tK

---------

K'= 1

(1+i)tK'

Význam pís men a symbolů: K

je pořadové číslo půjčky téţe osoby

K

je číslo splátky

AK

je výše půjčky číslo K

A'K' je výše splátky číslo K' suma značí celkový souhrn m

je číslo poslední půjčky

m'

je číslo poslední splátky

tK

je interval, vyjádřený

v počtu roků a ve

zlomcích roku,

ode dne půjčky č. 1 do dnů následných půjček č. 2 aţ m tK'

je interval, vyjádřený v počtu roků a ve

roku, ode dne půjčky č. 1 do

dnů

splátek

zlomcích

nebo úhrad

poplatků č. 1 aţ m' je hledaná

i

spotřebitelský úvěr, algebraicky

nebo

roční

procentní

kterou numericky

je

sazba

moţno

nákladů vypočítat

opakovanými

na (buď

aproximacemi

na počítači), jestliţe jsou hodnoty ostatních veličin rovnice známy

buď ze smlouvy nebo odjinud.

Zdroj: Zákon č. 321/ 2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru

101

Příloha II. Složky finanční gramotnosti

Zdroj: Strategie finančního vzdělávání – web MFČR, 2007.

102

Příloha III. Rozhodčí doložka Ukázka, rozhodčí doloţky (bod 14) v obchodních podmínkách jedné nejmenované společnosti.

103

Příloha IV. Průběh insolvenčního řízení

Zdroj: SYROVÁTKOVÁ, Š., MA CHALÍČEK, J., CHRISTOVÁ , J. Dluhová problematika. Dodatek k 1. vyd. Člověk v t ísni, o. p. s., 2008. ISBN 978-80-86961-28-6.

104

Příloha V. Návrh na povolení oddlužení - vzor

105

106

107

108

109

110

111

112

113

114

115

Příloha VI. Formy pomoci předluženým občanům, Manuál Sdružení SPES pro školení sociálních pracovníků a pracovníků neziskových organizací a charit, 2007

116

117

118

119

120

121

122

123

124

125

126

127

128

129

130

131

Příloha VII. Dotazník, který je součástí mé diplomové práce

Váţení respondenti, v rukou drţíte dotazník, který je věnován otázkám vzniku sociálního vyloučení vlivem předluţení. Dotazník je anonymní, získané údaje budou pouţity výhradně pro účely mé diplomové práce. Prosím o pečlivé přečtení níţe uvedených otázek a o zakrouţkování jedné z moţných variant (u některých otázek můţete zakrouţkovat i více variant).

Děkuji Vám za spolupráci a za Váš čas. Do budoucna Vám přeji hodně úspěchů.

Hana Poliánová studentka Pedagogické fakulty UP Olomouc

132

1. Považujete předlužování v České republice za sociální problém? a) ano, povaţuji b) ne, nepovaţuji 2. Myslíte si, že předlužování patří me zi jednu z příčin sociálního vyloučení? a) ano, myslím b) ne, nemyslím c) nevím, co je sociální vyloučení 3. Řekl/a by jste, že jste z důvodu svého zadlužení ohrožen/a sociálním vyloučením? a) ano, jsem ohroţen/a sociálním vyloučením b) ne, nejsem ohroţen/a sociálním vyloučením 4. V čem nejvíce pociťujete sociální vyloučení? (vyplňte pouze v případě, že jste v otázce č. 3 zakroužkovali odpověď A) (můţete zakrouţkovat více moţností) a) nechodím do kina, do divadla b) nemůţu vzít svou rodinu na dovolenou c) nemůţu si dovolit jídlo v restauraci d) nemůţu pozvat své přátele na posezení e) nemám dostatek finančních prostředků na potraviny f) nemám dostatek finančních prostředku na ošacení g) nemůţu zaplatit svým dětem lyţařský kurz, školu v přírodě h) jiné (uveďte)…………………………………………………… 5. Už jste si někdy vzali půjčku, aby jste ji použili na splacení půjčky jiné? a) ano, splácím půjčku půjčkou vţdy b) několikrát jsem této moţnosti vyuţil/a c) ne, nikdy jsem si nevzal/a půjčku, abych ji pouţil/a na splacení jiné půjčky

133

6. Kolik máte pohledávek? a) méně neţ 5 b) více neţ 5 c) více neţ 10 d) více neţ 15 7. Co je příčinou Vašeho předlužení? (můţete zakrouţkovat více moţností) a) neuváţené zadluţení vlivem vlastního přičinění b) rozvod s manţelkou/manţelem c) nemoc nebo smrt blízkého člověka d) narození dítěte e) nehoda f) ručení, spoluúčast na půjčce g) ztráta zaměstnání h) podepsání smlouvy s nevýhodnými smluvními podmínkami ch) splácení půjčky půjčkou i) omezení ze strany zaměstnavatele: a) sníţení platu b) sníţení počtu odpracovaných hodin c) zrušení přesčasů j) kombinace příčin, uveďte………………………………………… k) jiné (uveďte)……………………………………………………... 8. Při uzavírání půjček/úvěrů využíváte: (můţete zakrouţkovat více moţností) a) bankovní společnosti, uveďte proč………………………………. b) nebankovní společnosti, uveďte proč……………………………. c) bankovní i nebankovní společnosti, uveďte proč………………... d) soukromé poskytovatele, uveďte proč…………………………... 9. Jak si vybíráte poskytovatele půjček? (můţete zakrouţkovat více moţností)

134

a) nejprve zhodnotím veškerá pro a proti a poté si vyberu nejvýhodnějšího věřitele b) dám na rady svých známých c) na základě dřívější dobré zkušenosti d) podepsal/a jsem smlouvu aniţ bych pořádně věděl/a co podepisuji 10. Čtete pozorně při podpisu s mlouvy smluvní podmínky dané společnosti, ke kterým se zavazujete svým podpisem? a) ano, smluvní podmínky čtu pozorně b) smluvní podmínky si přečtu jen v rychlosti c) ne, nikdy smluvní podmínky nečtu. Věřím tomu, co mi o nich sdělí věřitel. 11. V případě, že jste v předchozí otázce zvolili možnost C, uveďte příčinu, která Vám zne možňuje číst smluvní podmínky. Vypište ……………………………………………………………... ……………………………………………………………………… 12. Rozumíte veškerým požadavkům, které musíte splnit, abyste se nedostali do prodlení? a) smluvním podmínkám rozumím velmi dobře b) smluvním podmínkám rozumím jen částečně c) smluvním podmínkám vůbec nerozumím 13. Víte, co Vám hrozí, když s mluvní podmínky nedodržíte? (například přestanete platit nebo se opozdíte se splátkou) a) ano, sankce, které mi hrozí znám. Uveďte ……………………… ……………………………………………………………………… b) ne, nevím co mi hrozí c) nic mi nehrozí d) raději o nich nepřemýšlím

135

14. Setkal jste se s nekorektním je dnáním ze strany pracovníka nebankovní společnosti? a) ano setkal/a. Vypište, jak se pracovník choval………………….. ……………………………………………………………………… b) o nekorektním jednání ze strany pracovníků nebankovních společností jsem jen slyšel/a c) ne, nesetkal/a 15. Ovlivnila Vás někdy reklama při volbě půjčky na spotřebitelský úvěr, kte rou jste viděl/a v televizi? a) ano, ovlivnila. b) ne, neovlivnila. Reklamám nevěřím. 16. Je pro Vás vyhlášení osobního bankrotu jediná možnost, jak se dostat z koloběhu dluhů? a) ano, uţ jsem vyzkoušel/a vše, osobní bankrot je poslední moţnost b) ne, mám ještě i jiné moţnosti, jak se dostat z koloběhu dluhů c) o této moţnosti jsem nikdy neslyšel

17. Jste: a) muţ b) ţena 18. Jste ve věku: a) méně neţ 25 let b) 25 aţ 30 let c) 30 aţ 40 let d) 40 aţ 50 let e) 50 a více 19. Váš rodinný stav: a) vdaná/ţenatý b) rozvedená/ý c) svobodná/ý 136

20. Vaše dosažené vzdělání: a) základní škola b) střední odborné učiliště s výučním listem c) střední odborné učiliště s maturitou d) střední odborná škola s maturitou e) vyšší odborná škola f) vysoká škola

21. Jste: a) zaměstnán/ b) nezaměstnán/a

137

Příloha VIII. Otázky k rozhovoru s Bc. Andreou Běhálkovou, DiS. Úvodní otázky 1. Současný vliv peněz na člověka, co v dnešní době znamenají peníze pro člověka? 2. Co myslíte, proč si lidé půjčují? 3. Zadluţování je jevem posledních let nebo je zde od nepaměti? 4. Co si myslíte o současné situaci zadluţování, respektive předluţování v České republice? 5. Myslíte, ţe tento jev bude mít i nadále stoupající tendenci? 6. Je předluţenost natolik závaţná, ţe by jí měla být věnována větší pozornost neţ nyní? 7. Jaká rizika s sebou předluţenost přináší? 8. Kam aţ můţe předluţenost člověka dostat? Můţe být i jednou z příčin sociálního vyloučení člověka? Lidé a nebankovní společnosti 9. Představuje nebankovní společnost pro budoucího potencionálního klienta větší riziko neţ bankovní? Pokud ano tak jaká. 10. Na jakou část populace se nebankovní společnosti zaměřují? 11. Proč si myslíte, ţe si lidé půjčují? Nutnost nebo chtít vlastnit stále víc? 12. Čeho se nejvíce vyuţívá na získání nového klienta? Neznalost, atd. … 13. Čím to je, ţe lidé podlehnou i nevýhodné půjčce a podepíší smlouvu pro ně nevýhodnou? 14. Je časté, ţe se lidé upíší k nevýhodným smluvním podmínkám anebo je tento jev ojedinělý? 15. Jak je to s nízko-příjmovou skupinou obyvatelstva? 16. Je výhodné této skupině lidí půjčit? Pokud ano, tak proč? 17. Existují na trhu poskytovatelé půjček, kteří pouţívají nekalé praktiky? Pokud ano, s jakým nekorektním jednáním, ze strany věřitelů, se můţeme setkat?

138

Reklama a nebankovní s polečnost 18. Reklama a nebankovní společnost. Do jaké míry je důleţitá? Do jaké míry je výhodná a prospěšná pro poskytovatele půjček? 19. Na základě čeho lidé věří, ţe je to co vidí v reklamě pro mě nejvýhodnější, co myslíte? 20. Co si myslíte o novém insolvenčním zákoně? 21. Myslíte si, ţe lidé, jeţ dostanou šanci pomocí osobního bankrotu se natolik poučili, ţe uţ nikdy nedopustí, aby se dostali do takových problémů, jako před vyhlášením úpadku? 22. Myslíte, ţe stát dělá něco pro ochranu a pomoc dluţníkům? Pokud ne, měl/neměl by a proč? 23. Co je posláním Vaší poradny pro dluţníky? Čeho se snaţí dosáhnout?

139

Příloha IX. Otázky k rozhovoru s Ing. Jiřím Cibore m Úvodní otázky 1. Vliv peněz na člověka v současné době? Jakou roli hrají peníze v ţivotě člověka? 2. Co myslíte, proč si lidé půjčují? 3. Co si myslíte o současné situaci zadluţování, respektive předluţování v České republice? 4. Bude mít i nadále stoupající tendenci? Lidé a nebankovní společnosti 5. Představuje nebankovní společnost pro budoucího potencionálního klienta větší riziko neţ bankovní? Pokud ano tak jaká. 6. Na jakou část populace se nebankovní společnosti zaměřují? Patří mezi tyto skupiny i lidé s nízkými příjmy? 7. Je výhodné této skupině lidí půjčit? Pokud ano, tak proč? 8. Proč si myslíte, ţe si lidé půjčují? Nutnost nebo chtít vlastnit stále víc? 9. Čím to je, ţe lidé podlehnou i nevýhodné půjčce a podepíší smlo uvu pro ně nevýhodnou? 10. Existují na trhu poskytovatelé půjček, kteří pouţívají nekalé praktiky? Pokud ano, s jakým nekorektním jednáním, ze strany věřitelů, se můţeme setkat? Reklama a nebankovní s polečnost 11. Do jaké míry je výhodná a prospěšná pro poskytovatele půjček? 12. Na základě čeho lidé věří, ţe je to co vidí v reklamě pro mě nejvýhodnější, co myslíte? 13. Co si myslíte o novém insolvenčním zákoně? 14. Jak se díváte na moţnost dluţníka vyhlásit osobní bankrot? 15. Myslíte, ţe stát dělá něco pro ochranu a pomoc dluţníkům? Pokud ne, měl/neměl by a proč?

140

ANOTACE Jméno a příjmení:

Hana Poliánová

Katedra:

Katedra antropologie a zdravovědy

Vedoucí práce:

PhDr. Ivana Knausová, Ph.D.

Rok obhajoby:

2009

Název práce: Problematika osob ohroţených sociálním vyloučením v souvislosti se zadluţením Název v angličtině: Problems of People Endangered by Social Exclusion Due to Indebtedness Anotace práce: Diplomová práce se zabývá problematikou zadluţování a s tím související ohroţení sociálním vyloučením. Teoretická část práce se v jednotlivých kapitolách věnuje vlivu peněz na člověka, dluhové problematice u nízko a středně příjmové skupiny obyvatelstva a sociální exkluzi. Praktická část práce je tvořena popisem výzkumného šetření zaměřeného na dopady, současný přístup osob k úvěrům a také míře ohroţení jednotlivců a rodin sociálním vyloučením. Klíčová slova: Peníze, předluţenost, dluţník, pohledávky, finanční vzdělávání. Anotace v angličtině:

Klíčová slova v angličtině:

The diploma work deals with problems of an indebtedness connecting with a social disqualification danger. The teoretical part of the work in its chapters is dedicated to an influence of money to a human being, debt problems of low and middle pay group of population and a social exclusion. The practical part of the work is made of a description of an experimental research focused on impacts, personś up-to-date attitude towards credits and a measurement of a social disqulification danger of individuals and families too.

Money, debtor, overdebt, outstanding debts, financial education

141

Přílohy vázané v práci:

Příloha I. Vzorec pro výpočet RPSN Příloha II. Sloţky finanční gramotnosti Příloha III. Rozhodčí doloţka Příloha IV. Průběh insolvenčního řízení Příloha V. Návrh na povolení oddluţení - vzor Příloha

VI.

Formy

pomoci

předluţeným

občanům, Manuál Sdruţení SPES pro školení sociálních pracovníků a pracovníků neziskových organizací a charit, 2007 Příloha VII. Dotazník Příloha

VIII.

Otázky k rozhovoru s Bc.

Andreou Běhálkovou, DiS. Příloha IX. Otázky k rozhovoru s Ing. Jiřím Ciborem Příloha X. CD disk s rozhovory Rozsah práce:

93 stran

Jazyk práce:

český

142