UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra antropologie a zdravovědy
Michaela Hromádková V. ročník – prezenční studium Obor: Učitelství sociálních a zdravotních předmětů pro střední odborné školy
Problematika obtíţí při uplatnění absolventů středních škol na trhu práce Diplomová práce
Vedoucí práce: PhDr. Mgr. Jitka Tomanová, Ph.D.
Olomouc 2011
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a pouţila jen uvedenou literaturu.
V Olomouci dne 23.3.2011
Michaela Hromádková
Děkuji PhDr. Mgr. Jitce Tomanové, Ph.D., za odborné vedení diplomové práce, poskytování rad a materiálových podkladů k práci.
OBSAH ÚVOD ........................................................................................................................ 6 1 CÍLE DIPLOMOVÉ PRÁCE .............................................................................. 8 2 TEORETICKÉ POZNATKY .............................................................................. 9 2.1 Slovníček pojmů .................................................................................................. 9 2.2 Význam práce pro člověka .................................................................................. 11 2.3 Nezaměstnanost a její určující charakteristiky .................................................... 13 2.3.1 Anatomie nezaměstnanosti ........................................................................ 13 2.4 Typy nezaměstnanosti.......................................................................................... 14 2.4.1 Frikční nezaměstnanost ............................................................................. 14 2.4.2 Strukturální nezaměstnanost ...................................................................... 14 2.4.3 Cyklická a sezónní nezaměstnanost........................................................... 15 2.4.4 Skrytá nezaměstnanost............................................................................... 15 2.4.5 Neúplná nezaměstnanost ........................................................................... 16 2.5 Rizikové skupiny nezaměstnaných ...................................................................... 18 2.5.1 Mladší věkové skupiny do 30 let ............................................................... 18 2.6 Zkušenost nezaměstnanosti.................................................................................. 20 2.7 Poţadavky na kompetence absolventů škol ......................................................... 22 2.7.1 Profesní kompetence .................................................................................. 22 2.7.2 Klíčové kompetence .................................................................................. 25 2.7.3 Hlavní faktory úspěšnosti uchazečů o zaměstnání .................................... 28 2.8 Nejţádanější profese ............................................................................................ 30 2.9 Gender, zaměstnanost a jistota pracovního místa ................................................ 33 2.9.1 Zaměstnanost ............................................................................................. 33 2.9.2 Nezaměstnanost ......................................................................................... 36 2.10 Situace na Ţďársku ............................................................................................ 37 2.10.1 O městě .................................................................................................... 37 2.10.2 Situace na trhu práce v okresu Ţďár nad Sázavou................................... 37 2.10.3 Struktura oborů vzdělávání v okresu Ţďár nad Sázavou ......................... 38 3 METODIKA PRÁCE ........................................................................................... 41 3.1 Charakteristika zkoumaného souboru .................................................................. 41 3.2 Popis organizace výzkumu .................................................................................. 41
3.2.1 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná zdravotnická škola Ţďár nad Sázavou ............................................................................................................... 41 3.2.2 Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola Ţďár nad Sázavou........ 43 3.2.3 Střední škola gastronomická Adolpha Kolpinga Ţďár nad Sázavou ......... 46 3.3 Metodika výzkumu .............................................................................................. 50 3.3.1 Statistické zpracování dat .......................................................................... 50 4 VÝSLEDKY .......................................................................................................... 52 ZÁVĚR ..................................................................................................................... 69 SOUHRN .................................................................................................................. 72 SUMMARY .............................................................................................................. 73 SEZNAM PROSTUDOVANÉ A POUŢITÉ LITERATURY ............................. 74 PŘÍLOHY ................................................................................................................. 76 SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................. 77 ANOTACE
ÚVOD Za téma diplomové práce jsem si vybrala problematiku obtíţí při uplatnění absolventů středních škol na trhu práce. Dle mého názoru je v dnešní době toto téma aktuální a to nejen v souvislosti s absolventy středních škol, kteří mají uplatnění rozhodně těţší, ale dotýká se to tedy celé společnosti bez výjimky. Najít si dnes práci, která jedince bude naplňovat a uspokojovat, je čím dál náročnější. Jsou lidé, kteří přijmou jakoukoliv práci, která je například pod jejich úroveň, ale jsou rádi, ţe alespoň nějaký příjem, i kdyţ malý, mají. Na druhé straně se nacházejí ve společnosti jedinci, kteří jsou hlášeni na úřadu práce a je jim jejich profesní ţivot lhostejný. Ţijí pouze ze sociálních dávek, někteří z podpory v nezaměstnanosti a tak je jim nejlépe. Kaţdý z nás je individuální případ a kaţdý řeší svoji situaci po svém. V tomto ohledu bych chtěla vyzvednout nabízené sluţby úřadů práce, kde mě v poslední době zaujal tzv. “informační kiosek“, kde si mohou uchazeči a zájemci o zaměstnání vyhledávat potřebné informace i v době mimoúředních hodin. Nebo moţnost návštěvy tzv. Job clubů, které jsou zaměřeny na různé skupiny nezaměstnaných, mimochodem i na absolventy středních škol, kde je jim nabídnuta pomoc v oblasti komunikace, sebehodnocení, tvorba ţivotopisu, atd. Obsah poradenství Job clubu uvádím v Příloze 1 a specifické podmínky Job clubu v Příloze 2. Absolventi středních škol rozhodně do rizikové skupiny patří a je tedy zapotřebí, aby jim byla nabídnuta pomoc a poskytnuty potřebné informace a to jak ze strany úřadů práce, škol, webových stránek, tak i pomoc rodičů, která je velmi důleţitá. Nezaměstnanost a problémy s uplatněním na trhu práce se samozřejmě netýkají pouze absolventů škol, ale mohou postihnout kohokoliv z nás. Nicméně je velmi důleţité věnovat větší pozornost rizikovým skupinám, do kterých spadají jiţ několikrát zmínění absolventi škol, ale také ţeny po rodičovské dovolené, osoby starší 50-ti let, osoby se zdravotním postiţením, atd. Buchtová (2002) zdůrazňuje význam práce, který vidí v seberealizaci a společenské uţitečnosti, ale i v pocitu ctiţádosti a sebeúcty. Diplomová práce je rozdělena na dvě části. V první teoretické části se zabývám problematikou nezaměstnanosti jak z obecné roviny, tak se zaměřením na rizikové skupiny, jako jsou jiţ zmiňovaní absolventi škol. Rozdělím nezaměstnanost na několik typů. V neposlední řadě je nutné zmínit poţadované kompetence absolventů škol a to jak profesní, tak i klíčové. Jejich význam zdůrazňuje ve své literatuře Kadlec a spol. (2000). Ve druhé praktické části provedu dotazníkové šetření na vybraných středních školách 6
na Ţďársku, kde se zaměřím na názory studentů 4. ročníků a jejich postoj ke zmiňované problematice. Výsledky statisticky zpracuji a prezentuji.
7
1 CÍLE DIPLOMOVÉ PRÁCE Hlavní cíl: Zjistit stav a názory na nezaměstnanost absolventů na vybraných středních školách na Ţďársku. Dílčí cíle - úkolem práce bylo zjistit zda: 1, absolventi na vybraných středních školách mají zájem pokračovat v dalším studiu (poloţka v dotazníku č. 4, 5 a 6), 2, mají zájem pracovat ve vystudovaném oboru (poloţka v dot. č. 11, 12, 15, 22, 23, 24, 25, 26), 3, je pro absolventy rozhodující finanční situace vzhledem k přijetí pracovního místa (poloţka v dot. 13, 14), 4, mají přehled o problematice nezaměstnanosti (poloţka v dot. č. 7, 8, 9, 10, 16, 17, 21, 27), 5, mají zájem pracovat v zahraničí (poloţka v dot. 18, 19, 20), 6, sledují dění kolem politiky nezaměstnanosti (poloţka v dot. 28, 29).
8
2 TEORETICKÉ POZNATKY 2.1 Slovníček pojmů Na začátku práce je důleţité vysvětlit si několik pojmů k pochopení. Proto zde uvádím ty nejdůleţitější jako je absolvent, zaměstnanost, nezaměstnanost, úřad práce, státní politika zaměstnanosti, aktivní politika zaměstnanosti: Absolvent - podle platné legislativy ČR (z. 1/1991, z. 9/1991, z. 306/1991, v. MPSV ČR 35/1997) označení občana, který úspěšně ukončil studium na střední nebo vyšší škole, případně na středním odborném učilišti, a to po dobu dvou let od ukončení studia. Doba, po kterou byl případně zaměstnán nebo vykonával samostatně výdělečnou činnost, nesmí překročit dva roky, nemá-li ztratit nárok na podporu státu při vstupu na pracovní trh. Pro a. jsou zřizována zvláštní pracovní místa dotovaná úřadem práce a jsou jim organizovány odborné stáţe. Vychází se při tom z ověřované zkušenosti, ţe a. bez praxe se na trhu práce uplatňuje mnohem hůře neţ a. s prací. Zaměstnanost - míra vyuţití pracovních sil v ekonomice dané země. Pokud je tato míra vyšší neţ optimální, označuje se výsledný stav jako přezaměstnanost. Ta v ČR existovala v dobách tzv. reálného socialismu, kdy byla zákonem zakotvena a příslušnými orgány vynucována povinnost pracovat. Při tzv. plné z. je poptávka po práci v souladu s nabídkou pracovních míst. Podzaměstnanost je stav, kdy pracovních míst existuje více neţ vhodných zaměstnanců. Fakt z. je v soudobých západních společnostech klíčovým činitelem osobní spokojenosti, ekonomické prosperity a společenské prestiţe. Nezaměstnanost - stav, ve kterém člověk schopný práce a ochotný pracovat nemá placené zaměstnání. Obvykle pouţívaným kritériem ochoty pracovat jsou kontakty s úřadem práce, resp. s potencionálními zaměstnavateli. Úřad práce - stání orgán patřící v ČR do sféry sluţeb zaměstnanosti. Síť ú.p. vznikla v roce 1990 na úrovni tehdejších okresů. Ú.p. sleduje ve svém regionu vývoj trhu práce a zpracovává koncepci vývoje zaměstnanosti ve svém územním obvodu. 9
Registruje uchazeče o zaměstnání, rozhoduje o přiznání podpor v nezaměstnanosti, jejich zastavení a odejmutí, poskytuje podpory na zřizování pracovních míst, poskytuje přehled nabídky pracovních míst, pomáhá při volbě povolání a při výběru školy, organizuje rekvalifikační kurzy, analyzuje vývoj trhu práce. Zvláštní pozornost má být věnována mladistvým, absolventům škol a občanům se změněnou pracovní schopností, neboť tyto skupiny se uplatňují na trhu práce obtíţněji neţ jiné. Ú.p. také podporuje formou státních dotací vznik nových pracovních příleţitostí a poskytuje poradenství zaměstnavatelům i občanům v oblasti pracovního práva. Ú.p. také posuzuje stupeň závislosti osoby při řízení o příspěvku na péči. Státní politika zaměstnanosti - úsilí státu o dosaţení rovnováhy mezi nabídkou pracovních sil a poptávkou po nich, o vyuţití kapacity pracovních sil a o zjišťování práva občanů
na
práci.
Stát
realizuje
s.p.z.
zejména
zprostředkováním
zaměstnání,
rekvalifikačními programy, hmotným zajištěním uchazečů o zaměstnání, podporou zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností a kontrolou dodrţování pracovněprávních předpisů. Za s.p.z. v ČR odpovídá MPSV ČR a jemu podřízené úřady práce. Na této úrovni se s.p.z. realizuje zejména následujícími činnostmi: sledováním a vyhodnocováním situace na trhu práce, zpracováváním prognóz, vypracováváním návrhů strategií pro ovlivnění trhu práce, navrhováním a podporou programů při velkých strukturálních změnách trhu práce usměrňováním přílivu pracovních sil ze zahraničí a regulací odchodu českých občanů za prací do zahraničí. Aktivní politika zaměstnanosti - snaha státu o rychlý návrat nezaměstnaných na trh práce, případně o poskytnutí pracovního místa těm, kdo ještě nepracovali a mají se získáním práce obtíţe. Je součástí státní politiky zaměstnanosti. Prostředky a.p.z. jsou rekvalifikační programy a zřizování společensky účelných míst. Tato nově zřizovaná pracovní místa jsou u nás dotována úřady práce. Další formou a.p.z. jsou praktikantská místa ve státní správě či odborné praxe absolventů škol - i tyto formy dotuje úřad práce. Pro uchazeče s nízkou rekvalifikací stát můţe organizovat veřejně prospěšné práce a na ně u nás úřad práce můţe poskytnout dotaci aţ do plné výše mzdy vyplácené pracovníkovi (Matoušek, 2008).
10
2.2 Význam práce pro člověka Buchtová (2002) uvádí, ţe práce zaujímá v ţivotě člověka nezastupitelné postavení. Je důleţitou podmínkou jeho důstojné existence, přináší mu nejen materiální prospěch, ale současně mu dává pocit seberealizace a společenské uţitečnosti. Vřazuje člověka do řádu sociálních vztahů, uspokojuje jeho potřeby ctiţádosti, sebeuplatnění a sebeúcty. Práce tedy neslouţí pouze k výrobě statků nebo vykonávání sluţeb, ale vytváří sociální pole strukturovaných kontaktů s moţností vést rozhovory, potkávat jiné lidi a uzavírat přátelství. Při zvládání svých pracovních úkolů můţe jednotlivec objektivizovat své schopnosti a získat pocit odborné kompetence. Skupinová práce nabízí sociální prostředí, ve kterém se člověk hodnotí a srovnává s ostatními lidmi. V konkrétní práci, k níţ jsou nezbytné znalosti, schopnosti a dovednosti, se rozvíjí lidská osobní identita. Z mentálně - hygienického hlediska umoţňuje pracovní úsilí odvod přebytečné duševní a tělesné energie. V kontextu ţivotní dráhy člověka práce určuje začátek i konec ekonomické aktivity. Prací poukazujeme dětem, které teprve vychováváme, platné hodnoty. Nabízíme jim moţnost ztotoţnění, nápodoby a osobního příkladu. Děti sice v dnešní době nevidí tak často rodiče pracovat, ale spoluproţívají jejich pracovní úspěchy i nezdary. V české kultuře je téma práce zastoupeno i v řadě lidových přísloví, která prozrazují hlubokou moudrost našich předků. Například: „Bez práce nejsou koláče“, „S prací nejdál dojdeš“, „Komu se nelení, tomu se zelení“. I pro mnoho nenáboţensky smýšlejících lidí určuje práce časovou strukturu dne, týdne, měsíce i doby svátků. Explicitně je to např. vyjádřeno v křesťanství, kde v desateru boţích přikázání třetí přikázání říká: „Pomni, abys den sváteční světil.“ Také z vyprávění starších spoluobčanů víme, ţe naši předkové tuto zásadu ctili a ţe sváteční den byl pro ně spojen nejen s návštěvou kostela, ale i s řadou dalších nenáboţenských rituálů. Náhlá, neočekávaná ztráta práce je v naší kultuře velkým zásahem do ţivota lidí, je dokonce traumatizujícím existenciálním záţitkem (Buchtová, 1999). Je tomu tak i přesto, ţe dnes ţijeme v demokratickém sociálním státě, který umoţňuje i relativně slušný ţivot bez dočasné odměny (mzdy) za práci. Je tomu tak i přesto, ţe nezaměstnanému odpadají „zatěţující“ faktory práce, ţe mu přibývá mnoţství volného času, ţe vzniká nová šance pro souţití s partnerem, se členy rodiny a s přáteli, ţe se objevuje i naděje na nový začátek pracovní kariéry. Naprostá většina lidí nebere práci 11
jen jako nutný ţivotní úděl, s nímţ je potřebné se smířit, ale pracuje s jistou samozřejmostí, která přináší radost a uspokojení. Skutečnou hodnotu práce člověk obvykle poznává, aţ kdyţ ji ztratí. Nedobrovolné vyřazení práce z osobního ţivota člověka má totiţ podle našich i zahraničních poznatků průkazné negativní sociální, psychologické, ale i zdravotní důsledky. Dlouhodobou ztrátou placeného zaměstnání mizí odměna jako hlavní zdroj uspokojování ţivotních potřeb, vzniká osobní i rodinná ekonomická nejistota, ničí se obvyklé časové rozvrţení pracovního dne, ztrácí se moţnost získávání a udrţování pracovních návyků a dovedností. Dlouhodobou nezaměstnaností se vytrácí smysl ţivota, dochází k omezení sociálních kontaktů s přáteli a spolupracovníky, nastává postupný rozklad integrity osobnosti. Vytrácejí se aktivity, které byly pravidelnou součástí denního pracovního rytmu člověka. Ocitne-li se člověk dlouhodobě bez práce, ztratí nejsilnější pojítko s realitou, zmocní se ho nejistota a strach z budoucnosti, později i pochybnosti o vlastních schopnostech. A tak ztratit práci ve společnosti, kde je placená práce stále ještě spojována s vysokou společenskou i osobní hodnotou a kde je zaměstnání klíčem k ţivotním aspiracím i zdrojem identity a sebeúcty člověka, přináší stresující ţivotní událost. Tento subjektivně stresující záţitek je navíc okolím stále ještě vnímán jako znamení ţivotního selhání jedince (Buchtová, 2002). Pro zajímavost uvádím míru nezaměstnanosti v ČR zaznamenanou v grafu 1, který ukazuje, ţe největší nezaměstnanost byla v únoru 2010, naopak nejmenší byla v červnu a září 2010 (www.euroekonom.cz). Graf 1. Míra nezaměstnanosti v ČR - listopad 2009 - listopad 2010 10,5 10 9,5 9 8,5 8 7,5 XI.09 XII.09 I.10
II.10 III.10 IV.10 V.10 VI.10 VII.10 VIII.10 IX.10 X.10 XI.10
12
2.3 Nezaměstnanost a její určující charakteristiky „Nezaměstnanost je spíše složitým společenským problémem s multimenzionálními důsledky. Ztráta zaměstnání je pro většinu lidí nepříjemnou událostí: znamená totiž pokles životní úrovně a ekonomickou nejistotu do budoucnosti, ztrátu vztahů a kontaktů. Pro některé je práce nejen zdrojem osobního důchodu, nýbrž i smysluplnou činností naplňující část jejich životního času. Vyřazení z pracovního procesu vnímají někteří i jako zpochybnění svých vlastních schopností uplatnit se ve složitých společenských vztazích, a být tak plnohodnotným členem společnosti“ (Broţová, 2003, str. 76).
2.3.1 Anatomie nezaměstnanosti Kdo je zaměstnaný a kdo nezaměstnaný? Zaměstnaný je ten, kdo vykonává jakékoliv placené zaměstnání
nebo
sebezaměstnání. Zaměstnaní jsou rovněţ ti, kteří práci mají, ale právě nepracují, např. jsou nemocní, na dovolené či stávkují. Nezaměstnaný je ten, kdo je schopen pracovat, je ochoten během určité doby (např. 14 dní) do práce nastoupit, nemá placené zaměstnání ani sebezaměstnání a aktivně ho nehledá. Patří sem rovněţ ti, kteří byli z práce uvolnění a čekají na výzvu k návratu do práce anebo čekají na nástup do nového pracovního místa. Podmínkou tzv. registrované nezaměstnanosti je zaregistrování na úřadu práce, jehoţ prostřednictvím práci hledají. Zaměstnaní a nezaměstnaní dohromady tvoří ekonomicky aktivní obyvatelstvo (pracovní sílu). Lidé, kteří nepatří ani do jedné z těchto skupin, např. studenti, důchodci či ţeny v domácnosti, jsou ekonomicky neaktivní obyvatelstvo (Broţová, 2003).
13
2.4 Typy nezaměstnanosti Mareš (1998) uvádí tyto druhy nezaměstnanosti:
2.4.1 Frikční nezaměstnanost V kaţdém okamţiku se na trhu práce vyskytuje, v důsledku mobility pracovníků, na straně nabídky práce celá řada osob bez placeného zaměstnání. Mezi pracovními místy totiţ dochází běţně k přesunům osob, ať jiţ jsou tyto přesuny motivovány vlastními potřebami těchto osob, nebo potřebami ekonomického vývoje. Jedná se především o normální změny zaměstnání a doba nezaměstnanosti je ve většině těchto případů pro nezaměstnané osoby jen krátkou epizodou, během níţ si hledají nové uplatnění. V případě osob nově vstupujících na trh práce jde o dobu, v níţ nacházejí své první zaměstnání. V angličtině se tyto osoby označují jako „lidé mezi dvěma zaměstnáními“ (people between two jobs), čímţ se akcentuje přechodnost tohoto stavu, nazývaného „frikční nezaměstnanost“. Je logické, ţe čím je přijatelnější systém podpor sociálního státu v nezaměstnanosti, tím více se prodluţuje čas hledání práce. Vyšší příspěvky v nezaměstnanosti vedou ke zvyšování té úrovně mzdy, při které je pracovník ochoten nabízené zaměstnání akceptovat.
2.4.2 Strukturální (a technologická) nezaměstnanost Vedle běţné změny zaměstnání, která je jádrem frikční nezaměstnanosti, ztrácí řada pracovníků své zaměstnání i díky rozpadu neefektivních podniků a institucí a díky eliminaci celých starých odvětví (zároveň můţe náhle a definitivně mizet řada povolání s nimi spojených) a díky likvidaci umělé přezaměstnanosti. Lidé, kteří se takto stávají nezaměstnanými, se vyznačují určitým věkem, kvalifikací, dovednostmi, zkušenostmi, jsou rozdílného pohlaví a mají svá bydliště. Jak se odvětvově i územně mění struktura ekonomiky, nemusí osobní a zejména kvalifikační charakteristiky propuštěných osob odpovídat poţadavkům nových pracovních míst. Poţadovány jsou nové profese, kvalifikace, dovednosti i jiná územní distribuce práce. Tak se mění struktura poptávky
14
po práci, které se struktura její nabídky někdy jen obtíţně přizpůsobuje. Pak se hovoří o nezaměstnanosti strukturální jako o výsledku nerovnováhy mezi pracovní silou pohotovou
pro
práci
a
poţadavky
zaměstnavatelů
po
určitém
typu
práce.
Projevuje se v přetrvávající disproporci mezi kvalifikační strukturou nabídky práce a kvalifikační strukturou poptávky po ní na pracovním trhu. Především pak vyšší nezaměstnaností osob s určitou kvalifikací, kterou trh v nabízeném rozsahu neabsorbuje, a naopak vyšší poptávkou po rekvalifikaci, která není na trhu práce v dostatečném rozsahu nabízena. Jinou část strukturální nezaměstnanosti tvoří osoby ztrácející zaměstnání v důsledku rušení pracovních míst a nahrazení ţivé práce technikou (někdy se tato nezaměstnanost označuje jako technologická). Je tedy dána poklesem poptávky po pracovnících v důsledku technologického a technického vývoje.
2.4.3 Cyklická a sezónní nezaměstnanost Je-li nezaměstnanost důsledkem nevyuţití stávajících kapacit z důvodu odbytových potíţí (v recesi), hovoří se o nezaměstnanosti cyklické. Je to vlastně klasický model nezaměstnanosti, charakteristický zejména pro devatenácté století a počátek století dvacátého. Někdy se také hovoří o nezaměstnanosti z nedostatečné poptávky, coţ můţe být vykládáno prostě tak, ţe poptávka po práci je ve vztahu k její nabídce nedostatečná, ale také obecněji v tom smyslu, ţe jde o nezaměstnanost způsobenou nedostatečnou poptávkou po zboţí. Je-li cyklická nezaměstnanost pravidelná a spojená s přírodním cyklem, hovoří se o ní jako o sezónní nezaměstnanosti. V minulosti byla například dosti rozšířena zimní sezónní nezaměstnanost ve stavebnictví. Sezónní nezaměstnaností mohou být ovšem postiţeny i sluţby (zejména spojené s turistikou), charakteristická je pro zemědělské oblasti.
2.4.5 Skrytá nezaměstnanost Existuje i tzv. skrytá (hidden) nezaměstnanost. V této souvislosti se někdy hovoří i o tzv. skryté pracovní síle (hidden labour force), čili o fakticky nezaměstnaných, kteří nejsou jako nezaměstnaní registrovaní, i kdyţ zaměstnání nemají, a při dostatečné nabídce by je nepřijali. Skrytá nezaměstnanost je formou nezaměstnanosti, kdy si nezaměstnaná osoba nehledá práci a ani se jako nezaměstnaná neregistruje. Velkou část této skryté 15
nezaměstnanosti tvoří obvyklé vdané ţeny a mladiství. Jde o osoby, které na hledání práce rezignovaly (eventuálně proto, ţe unikly do jiného statusu – mateřství, práce v domácnosti, studia apod.), nebo si práci vyhledávají pomocí neformálních sítí či přímo u zaměstnavatelů bez registrace na pracovním úřadě. Skrytá nezaměstnanost je dána i tím, ţe z údajů o nezaměstnaných jsou často vyřazovány osoby, které jsou sice neumístěny, ale zařazeny do různých programů pro nezaměstnané (rekvalifikace, veřejně prospěšné práce apod.). Jde často svým rozsahem o významné počty osob. Podněty k tomu, aby se nezaměstnaní registrovali na pracovních úřadech, jsou totiţ jen omezené (ani poţadavek této registrace jako podmínka vzniku oprávnění k pobírání podpory v nezaměstnanosti není ve všech zemích univerzální). O skryté nezaměstnanosti se také hovoří v případě osob s nízkou kvalifikací či vysokým věkem (či jiným handicapem), které zůstávají pro tyto své charakteristiky neumístěny a jsou odsouvány mimo trh práce (patří sem například předčasné odchody do důchodu). V této souvislosti je třeba připomenout i benevolenci zaměstnavatelů k absencím pro nemoc a benevolenci v přesunech takových pracovníků do invalidního důchodu. Tento jev byl koncem 80. let markantní například v Nizozemí, takţe se pro něj vţilo označení „holandská nemoc“.
2.4.6 Neúplná nezaměstnanost, nepravá nezaměstnanost a „job stagnation“ Vedle nezaměstnanosti existuje i to, co někteří autoři nazývají neúplná nezaměstnanost. Totiţ existence pracovníků, kteří musejí akceptovat práci na sníţený úvazek či práci nevyuţívající plně jejich schopnosti a kvalifikaci. Tento typ neúplné nezaměstnanosti se paradoxně rozšiřuje mimo jiné jako jeden ze způsobů, kterými se společnost snaţí čelit masové nezaměstnanosti. Nejčastěji jde o zkrácenou pracovní dobu či sdílení pracovního místa, kdy se o jedno pracovní místo (a příjem z něho) dělí dvě osoby. Specifickou formou (protoţe zachycuje pracovníky plošně) jsou pokusy o zavedení čtyřdenního pracovního týdne a sníţení počtu pracovních hodin (spolu s proporcionálním poklesem výdělku) tak, aby trh práce absorboval především mladé nezaměstnané. Práce na zkrácenou pracovní dobu představuje značnou sociální změnu, i kdyţ se zatím dotýká z valné části jen určitých sociálních kategorií. Především je dnes v západní Evropě typickou formou zaměstnání ţen, zejména ţen nově vstupujících na trh práce. V řadě případů se pracovně právní a sociálně právní postavení osob se zkrácenou pracovní dobou 16
neliší od těch, která jsou charakteristická pro tradiční formu zaměstnávání na plný úvazek. Část takto zaměstnaných osob se však ocitá bez pracovní ochrany a sociálního zabezpečení a neúplná nezaměstnanost je někdy chápána jako destrukce zaměstnaneckých práv a vnucení horších pracovních podmínek zaměstnancům ze strany zaměstnavatelů. Práce na zkrácený pracovní úvazek a sdílení pracovního místa neznamená jen více umístěných osob, ale pro zaměstnavatele také sníţení mzdových nákladů (vyloučením ze sociálního pojištění a zaměstnaneckých výhod) a větší flexibilitu (větší volnost propouštění a najímání pracovníků) při organizačních a technických změnách. Hovoříme-li
o
nezaměstnanosti,
musíme
se
dotknout
i
tzv.
nepravé
nezaměstnanosti. Jde o osoby, které jsou sice nezaměstnanými, ale ani tak nehledají práci (eventuálně přijmout práci i odmítají), jako se spíše snaţí vyčerpat v plném rozsahu nárok na podporu v nezaměstnanosti. Patří sem i osoby, které se registrují jako nezaměstnaní, ale zároveň pracují nelegálně v neformální a šedé ekonomice. Je třeba zmínit se téţ o jevu, který s nezaměstnaností souvisí. Totiţ o tzv. job stagnation, kdy vysoká míra nezaměstnanosti brzdí profesionální a prostorovou mobilitu. I lidé silně nespokojení se svojí prací nechtějí v době vysoké nezaměstnanosti riskovat problémy s hledáním jiného místa a setrvávají ve svém často frustrujícím zaměstnání (Mareš, 1998).
17
2.5 Rizikové skupiny nezaměstnaných Buchtová (2002) tvrdí, ţe uplatnění člověka na trhu práce je podmíněno řadou charakteristik (věk, zdravotní stav, vzdělání, pohlaví, příslušnost k etnické skupině), které vyčleňují skupiny lidí s větším rizikem ztráty práce a předurčují je pro dlouhodobou nezaměstnanost. Tyto skupiny jsou také vystaveny riziku opakované nezaměstnanosti. Jejich příslušníci nacházejí uplatnění spíše na sekundárním trhu práce a na méně placených pracích s nejistou budoucností. Nezaměstnanost tak více ohroţuje určité skupiny populace, coţ potvrzuje zkušenost téměř ze všech průmyslově vyspělých zemí. Je zřejmé, ţe právě na tyto skupiny musí být zaměřena politika zaměstnanosti. U nás k nim patří mladí lidé, ţeny s malými dětmi, zdravotně postiţení občané, starší lidé, lidé s nízkým vzděláním, romské etnikum a přicházející imigranti (Buchtová, 1992, 2000). Některé z tzv. cílových skupin (z anglického target groups) potřebují také zvýšenou pomoc pracovně profesního a psychologického poradenství. Všeobecné tlaky dlouhodobé nezaměstnanosti mohou sice sdílet s ostatními nezaměstnanými, ale s odlišnými psychologickými, sociálními a zdravotními následky. Důsledky ztráty práce mohou být pro některé jedince enormně bolestivé, protoţe v prvé řadě nesouvisejí s jejich pracovním zařazením (Buchtová 2002).
2.5.1 Mladší věkové skupiny do 30 let Absolventi středních a vysokých škol, kteří se ucházejí o své první zaměstnání, jsou v konkurenci s ostatními uchazeči značně znevýhodněni. Nemají praktické zkušenosti a základní pracovní návyky, ale také postrádají určité pracovní kontakty usnadňující lepší orientaci na trhu práce. V současné době míra nezaměstnanosti absolventů škol značně převyšuje nynější úroveň nezaměstnanosti. U nezaměstnaných absolventů vysokých škol vystupuje do popředí zejména ekonomické hledisko, protoţe mnozí z nich zakládají nebo jiţ ţijí ve svých rodinách. Nedostatečný příjem jednoho člena rodiny tak postihuje více osob. S nezaměstnaností absolventů středních škol a mladistvých bez zájmu o získání zaměstnání se objevují i závaţné výchovné a psychologické problémy. Pokud si tito mladí lidé ve správném čase neosvojí potřebné pracovní návyky, nebudou schopni pracovat ani v dospělosti a nuda je pak povede k sociálně patologickému chování, k vyřazování 18
ze společnosti. Prodluţování adolescence nezaměstnaností má negativní důsledky pro jedince i pro společnost. Mladým lidem, kteří teprve vstupují na trh práce, by měla společnost i několikrát za sebou nabídnout různé rekvalifikace i jazykové kurzy. Tím se jim prodlouţí období vzdělávání a pobyt v cyklu „střídání práce a volného času“. Takový přístup přináší ovšem i výše zmíněná rizika. Zvyšování nezaměstnanosti spolu s všeobecně pomalým růstem platů jsou často překáţkou v emancipaci dospívajících jedinců. Z výzkumu v ekonomicky rozvinutých zemích vyplývá, ţe v posledních letech dochází k 10% nárůstu osob ve věku 18 – 34 let, kteří se vracejí do rodiny a ţijí se svými rodiči. Také u nás v řadě rodin zůstane bez zaměstnání dospívající dítě, na které rodiče přestali pobírat přídavky či jiné sociální dávky. Zatrpknutí v pohledu na svět a na sebe sama můţe nastat zejména u mladých lidí, kteří v nedávné době ukončili vzdělání v méně „módních“ a méně ţádaných oborech praxe a nemají tak dostatečně vhodnou kvalifikaci pro úspěšné uplatnění na trhu práce. Pracovní vyhlídky jsou pro ně mizivé a nezaměstnanost se pro ně můţe stát jediným moţným způsobem ţivota. Období rané kariéry je také často obdobím finanční závislosti, kdy příjem je relativně nízký a vydání a dluhy vysoké. Vynucené vyloučení z trhu práce můţe vést i k panice a k přijetí neuspokojivé pracovní nabídky, která se právě naskytne a která později přináší spíše lítost a zklamání z ukvapeného rozhodnutí. Ukazuje se však, ţe pro udrţení pracovní vitality, nabytých vědomostí a schopností je důleţité vzít na čas i práci méně placenou (Buchtová, 2002).
19
2.6 Zkušenost nezaměstnanosti Broţová (2003) uvádí, ţe zkušenost s nezaměstnaností je velmi negativním záţitkem. Práce je v naší kultuře hluboce zakotvená, na ní je vystavěna architektura společnosti i psychika společnosti. Práce je nástrojem kariéry i společenského vzestupu, je naplněním motivací, ambicí i ctiţádostí, spokojenosti i radosti. Práce je ústředním institutem, který organizuje ţivot člověka a jehoţ prostřednictvím se člověk sám definuje a utváří si svoji identitu a svoje sebevědomí. Společnost očekává, ţe člověk, který je schopen pracovat, bude získávat své osobní důchody především z práce a vytváří k tomu příslušnou ekonomickou a společenskou infrastrukturu. Z ní potom vyrůstá i společenská morálka zaloţená na etice práce. Mareš (1998) shrnuje z práce Giddense (1989) šest charakteristik práce, které mají pro ţivot člověka klíčový význam: 1. peníze: jsou hlavním zdrojem uspokojování potřeb, 2. úroveň činnosti: je základnou pro rozvoj schopností a získávání dovedností, 3. rozmanitost ţivota: přináší širší kontext společenských vztahů (mimo domácnost), 4. struktura času: smysluplně uspořádává denní aktivity, 5. sociální kontakt: přináší příleţitosti spolupodílet se na širších aktivitách s ostatními lidmi, 6. osobní identita: přináší stabilní sociální identitu, sebeúctu. Nezaměstnanost vyřazuje člověka z participace na ekonomickém, společenském i politickém ţivotě. Znamená ztrátu společenských kontaktů, ztrátu sociálního statutu, sociální důstojnosti a prestiţe, která přirozeně vyplývá z jeho postavení ve společnosti. Sociální status plyne jednak ze skutečnosti mít pracovní místo, a jednak z charakteristik tohoto pracovního místa, které zařazuje člověka do společnosti. Pracovním místem člověk potvrzuje a demonstruje svoji pozici ve společnosti a vyjadřuje tak svoji identitu. Nezaměstnaností člověk ztrácí svoje místo ve společenských vztazích, ztrácí svůj sociální status. Jeho nová situace mu přisuzuje dehonestující, inferiorní (znehodnocující, podřadný) sociální status nezaměstnaného a přivádí ho do nepříznivé situace nejen ekonomické, ale i obecně společenské, sociální a psychické. Nezaměstnanost, zejména pak dlouhodobá, jednoznačně znamená zhoršení finanční situace a následně sníţení ţivotní úrovně nezaměstnaného a jeho rodiny. Čím déle 20
nezaměstnanost trvá, tím je ţivotní situace rodiny horší. Příjem rodiny z podpor nedovoluje obvyklou míru uspokojení jejich potřeb. Sociologové hovoří o zkušenosti deprivace, která je spojena s neschopností získat a vlastnit určité mnoţství zboţí. Zatímco před absolutní deprivací vnímané jako ohroţení samotné existence dnes účinně chrání sociální stát, resp. jeho sociální sítě, relativní deprivace je dokonce silnější neţ dříve. S růstem ţivotní úrovně a vzdělání roste i potřeba materiálního i nemateriálního komfortu a jeho prezentace navenek. Sociální tlak okolí na udrţení určité úrovně spotřeby podporovaný masivní reklamou, která představuje určitou úroveň spotřeby jako ţádoucí a respektabilní, se pak dostává do rozporu s reálnými moţnostmi rodiny. Neschopnost dosáhnout a udrţet určitou úroveň spotřeby a potvrdit tak své místo, vztahy a identitu ve společnosti je zdrojem její relativní deprivace. Ztráta statutu má ještě tíţivý aspekt ztráty moţnosti prezentovat ho. Proto se obvykle nezaměstnaní snaţí co nejdéle skrývat svůj statutový pád a udrţet co nejdéle alespoň viditelné znaky své potřeby (Broţová, 2003).
21
2.7 Poţadavky na kompetence absolventů škol Odborné vzdělání je ve školské praxi zaměřeno převáţně na osvojování specifických odborných obsahů v různých vyučovacích předmětech. Stále častěji se však objevuje strukturace odborného obsahu podle širokých obsahových okruhů, které jsou zaměřeny vţdy na určitý výsledek vědy, techniky, umění a jejich aplikace v pracovním světě1. Takto integrovaně chápaný obsah přesahující jednotlivé obory pak jiţ vytváří základnu pro uplatnění přístupu zaloţeného na kompetencích. Kompetence zdůrazňují „schopnost něco dělat“ na rozdíl od tradičního osvojování vědomostí. Jsou to takové dovednosti, postoje, hodnoty a porozumění, které mají zásadní význam pro uplatnění v ţivotě i v práci. Cílem odborného vzdělání směřujícího k poskytování kompetencí je umoţnit ţákům rozvíjet a inovovat schopnosti, které jsou potřebné pro uplatnění v pracovních rolích. Je zaloţeno na jasném vymezení vztahů mezi obsahem vzdělávání a tím, co lidé skutečně dělají při práci. Dříve se předpokládalo, ţe na základě tematicky nebo předmětově zaloţeného odborného vzdělávání se mohou studenti učit aplikovat získané vědomosti a řešit reálné pracovní úkoly a problémy. Pro studenty je ovšem velmi obtíţné propojit své vědomosti a dovednosti tak, aby jednali podle toho, jak je to potřebné v pracovním prostředí. Kompetentní je z obecného hlediska pouze člověk, který dosáhl takové úrovně vědomostí a dovedností, které mu umoţňují jejich úspěšné uplatnění při pracovní činnosti. Definování a modelování těchto kompetencí je v poslední době preferovaný přístup k odbornému vzdělávání (Kadlec a kol., 2000).
2.7.1 Profesní kompetence Vývoj kvalifikačních poţadavků v České republice do značné míry kopíruje vývoj ve vyspělých zemích EU. Se sjednocením Evropy bude postupně docházet k vyrovnávání zásadních rozdílů v rozvoji technologií, organizace práce i struktur zaměstnanosti mezi státy, i kdyţ budou stále existovat regionální odlišnosti. Z hlediska perspektivy vývoje v ČR zůstává však otázkou velikost a rychlost změn, ke kterým u nás dojde, i neujasněnost budoucího vývoje struktury našeho hospodářství.
1
Tímto způsobem je strukturováno i Základní kurikulum - standard středoškolského odborného vzdělávání. MŠMT ČR Praha, 1997.
22
Z hodnocení vývoje v oblasti práce vyplývá několik zásadních trendů, které velmi výrazně ovlivňují poţadavky na kompetence a dovednosti absolventů škol: Obecně platí, ţe zaměstnanost se posouvá od bezprostřední výroby k oblastem předcházejícím či následujícím výrobu - tedy k nepřímým řídícím, plánovacím a kontrolním pracím. Roste i počet technických odborníků proti výrobním dělníkům, ve vlastní výrobě se pak zvyšují nároky na kvalifikaci pracovníků. Význam získávají především kvalifikace přesahující jednotlivé profese, a to jak ve vlastní odbornosti, tak v obecných kompetencích jako je komunikace, schopnost logického myšlení, personálních vztahů, práce v týmu, zorganizovat si práci apod. Dochází k výraznému přesunu pracovních sil do sektoru sluţeb, resp. celé terciální sféry. Zůstávají zachovány klasické sluţby, které se opírají o manuální práci a mají charakter osobních a distribučních činností, výrazně se však rozšiřují sluţby celospolečenského charakteru (vzdělávání, věda, zdravotnictví či zábava). Práce v těchto odvětvích je charakterizována podstatně větší diferenciací činností, neţ je tomu v průmyslu, a klade méně poţadavků na manuální či manipulační zručnosti a výrazně větší na intelektuální schopnosti, sociální způsobilost a všeobecnou vzdělanost. Uvedené trendy ve sféře práce jednoznačně vyţadují flexibilně připravené absolventy schopné přizpůsobovat se změnám a ochotné a schopné se vzdělávat. V našich podmínkách je tato tendence ještě posilována proměnlivostí a nejasností dalšího rozvoje naší ekonomiky. Samotný vývoj trhu práce tedy ukazuje, ţe není účelné připravovat úzce zaměřené specialisty s hlubokými profesními kompetencemi, ale počáteční odborné vzdělávání musí směřovat k základní profesní přípravě s rozvinutými základními dovednostmi. Výrazně větší pozornost neţ dříve musí být věnována klíčovým kompetencím a osobnímu rozvoji absolventa. V rámci profesní sloţky vzdělání je třeba poskytovat širokou profesní přípravu pouţitelnou pro rozsáhlý okruh činností, nikoliv pouze pro jedno povolání. Proto je třeba rozvíjet zejména kompetence pouţitelné: k uţší a těsné spolupráci s ostatními zaměstnanci, a to i s jinými profesními skupinami, k ovládání elektronických zpracování dat a s tím spojených systémů,
23
k získání hlubších profesních dovedností po začlenění do konkrétního pracovního procesu (Kadlec a kol., 2000). Profesní sloţka přípravy zůstává i nadále podstatou vzdělávání v odborném školství. I při akceptování uvedených změn v kvalifikačních poţadavcích je potřebné udrţet vysokou kvalitu odborných profesních dovedností. Přitom jsou ovšem zásadní vazby se sférou práce, respektování jejich potřeb. Co je tedy z tohoto hlediska dnes podstatné ke zlepšení přípravy absolventů pro uplatnění na trhu práce? Silný tlak na lepší kvalitu výrobků a sluţeb na jedné straně a vysokou produktivitu práce na straně druhé posiluje potřebu rozvíjet nové technologie a novou organizaci práce. Je nutné vzít v úvahu, ţe pro současné technologie je většinou připraveno dost pracovníků, kteří s nimi mohou pracovat mnoho let, ale i zde je nutno předpokládat, ţe si budou muset osvojit technologii modernější. Příprava absolventů tedy nutně musí být zaměřena na technologie nové, i kdyţ to činí velké problémy ve vzdělávacím procesu. Jedním ze základních nedostatků mnohých absolventů škol je, ţe nepoznali moderní výrobní metody, ţe se v nich neumějí orientovat, neznají příslušné pracovní prostředí, moderní stroje a nástroje. Vznik malých firem a změny organizace práce kladou podstatně větší důraz na schopnosti řešit problémy, pracovat v týmu, sníţit prostoje strojů a pomáhat rychle převádět změny vycházející z poptávky do nových návrhů výrobků a sluţeb. Namísto rutinních činností a úkolů vystupuje do popředí schopnost inovace a okamţitého řešení problému s údrţbou strojů i při plnění stále se měnících potřeb obsluhy. Konfigurace výrobků a sluţeb se rychleji mění, a proto jsou cennější flexibilní pracovní síly schopné učit se novým dovednostem. Moţnost získat zaměstnání je u absolventů často omezována skutečností, ţe nemají praxi. Odborná příprava vyţaduje úzké vazby se sférou práce, přiblíţení školy firmám. Tento princip je obecně uznáván ve všech průmyslově vyspělých zemích a školské systémy ho řeší různě. Základem řešení ovšem je, ţe ţáci stráví určitý podíl vyučovacího času v reálném pracovním prostředí. Rozvíjí se stáţe u ţáků v podnicích (u nás je obvyklé označení provozní praxe), rozvíjí se střídavé vyučování (ţáci jsou pravidelně po určitou část vzdělávání střídavě ve škole a v podniku), zavádí se období specifického vzdělávání (např. čtyři měsíce před maturitou jsou ţáci v podniku). U nás často vychází z představy, ţe pravidelná
24
výuka v lavicích nebo v učebních oborech ve školních dílnách zajistí lepší připravenost ţáků. Zlepšení připravenosti absolventů z hlediska profesní sloţky vyţaduje věnovat podstatně větší pozornost zajištění účasti ţáků v činnostech firmy, kdy hlavním cílem bude poznání pracovního prostředí, kontakt se zaměstnavateli a zaměstnanci, orientace v pracovních vztazích apod. Společenské a ekonomické změny výrazně ovlivňují sféru práce a tedy i pracovní vztahy. V podnicích se zahraničním kapitálem i v nových soukromých firmách je základním heslem konkurenceschopnost a zvýšená produktivita. Řešení tohoto poţadavku není v mnoţství vykonané práce - podstatou řešení jsou moderní technologie a vysoká odpovědnost zaměstnanců, vyplývající z osobních kvalit a postojů zaměstnanců, a tedy i absolventů. Odborná sloţka vzdělávání nemůţe tyto potřeby opomíjet. Rozvíjet u ţáků iniciativu, motivaci, vytrvalost, sociální dovednosti a ochotu učit se mohou a musí především vyučující odborných předmětů právě v souvislosti s odborným vzděláváním (Kadlec a kol., 2000). „Pro přípravu v odborné složce zůstávají zejména v technicky zaměřených oborech odborné profesní dovednosti nutným základem, i když vyžadujícím zobecnění a rozšíření. Rozvoj osobních kvalit však nabývá stále většího významu a v mnoha oborech se stává i v profesní složce převažující. Skutečnost, že polovina zaměstnaných jedná v rámci svých pracovních činností se zákazníky a třetina jich má odpovědnost za jiné, ať již jako koordinátoři či vedoucí, představuje výrazný posun v potřebách absolventů pro výkon zaměstnání. Je třeba to v rámci počátečního vzdělávání respektovat a to zejména v rámci profesní složky. Také nejistoty trhu práce vyžadují obecnou připravenost pro zapojení do pracovní činnosti a přenositelné kompetence označované jako klíčové“ (Kadlec a kol., 2000, str. 32).
2.7.2 Klíčové kompetence S tím, jak se mění poţadavky na práci, vzrůstá význam přenositelných tzv. klíčových kompetencí. Východiskem pro vypracování konceptu klíčových dovedností byl poznatek, ţe prognózy vývoje potřebné kvalifikace pracovních sil nejsou, vzhledem k proměnlivosti trhu práce, schopny vyjádřit poţadavky na obsah kvalifikací. Není rovněţ samozřejmé, ţe absolvent získá zaměstnání odpovídající jeho specifické kvalifikaci 25
a je velmi pravděpodobné, ţe bude svou profesi v průběhu ţivota měnit. Proto byl jiţ v 70. letech vysloven názor, ţe by odborné vzdělávání mělo rozvíjet právě klíčové kompetence, které by měly slouţit jako: výzbroj nutná pro existenci a přeţití ve stále sloţitějším a nevypočitatelném světě, strategie pro podporu inovací a sociálních proměn (Kadlec a kol., 2000). Skutečnost, ţe systémy vzdělávání a zaměstnanosti nejsou a nemusí být v přesné vzájemné vazbě a koordinaci, ale přesto se vzájemně doplňují, lze vysvětlit existencí flexibility pracovníků, tj. jejich schopností plnit rozdílné odborné úkoly nebo měnit více méně bez velkých obtíţí různé profese. V této situaci klíčové kompetence velmi napomáhají
harmonizaci
schopností
pracovníků
a
poţadavků
zaměstnavatelů.
Účelem rozvoje klíčových kompetencí však není pouze „poloţení základů profesní existence“. Mají význam i pro rozvoj osobnosti a pro osvojení způsobů jednání ve společnosti. Jinými slovy umoţňují „existenci nebo přeţití v moderní společnosti“. Koncept klíčových kompetencí byl v 80. a 90. letech dále propracován a rozšiřován a postupně se začalo rozlišovat pět jejich kategorií: Vlastní
odpovědnost
a
spoluodpovědnost
(participativní
kompetence)
má podporovat samostatně řízené vlastní učení a odpovědný výkon práce. Tato kompetence se projevuje i jako schopnost rozhodovat se a přejímat za rozhodnutí odpovědnost. Schopnost týmové spolupráce (sociální kompetence) má napomáhat k sociálnímu jednání a k práci, spolupráci a komunikaci v určitém týmu nebo skupině. Schopnost metodického přístupu (systémová či metodická kompetence) má přispívat k chápání souvislostí mezi příčinou a následkem, ke zvládání nových úkolů s vyuţíváním dosavadních zkušeností, k účinnému organizování projektů a pracovních postupů a k poznání způsobů řízení a rozdělování úkolů. Schopnost kritického sebepozorování (kompetence k reflexivitě) má podněcovat ke zkoumání své vlastní práce s cílem zvyšovat její kvalitu a rozvíjet účinné metody. Odborné kompetence k provádění specifické činnosti, které se získávají hlavně v průběhu odborného vzdělávání a v rámci výcviku na pracovišti.
26
Klíčové kompetence tedy zahrnují schopnosti, dovednosti, postoje, hodnoty, názory a další charakteristiky osobnosti, které umoţňují člověku jednat adekvátně a efektivně ve všech ţivotních i pracovních situacích a rolích. Jsou zaloţeny na aktivitách, nikoli pouze na vědomostech. Rozvoj klíčových kompetencí chápeme přitom jako jednu ze základních komponent vzdělávacích programů odborného vzdělávání, a proto se klíčové kompetence staly i součástí Základního kurikula - standardu středoškolského odborného vzdělávání platného od r. 1998 pro všechny nově koncipované vzdělávací programy: Klíčové kompetence vymezené standardem středoškolského odborného vzdělávání: 1. Komunikativnost - dovednosti diskutovat, znázorňovat a vysvětlovat, zpracovávat a připravovat písemné materiály, číst s porozuměním a odpovídat na písemné materiály, včetně vlastní interpretace. 2. Rozvoj schopnosti učit se - sebepoznání a zjišťování vlastních schopností, navrhování cílů směřujících k vlastnímu rozvoji, vyhledávání zpětné vazby, aktivity zaměřené na zvýšení efektivity učení a zdokonalování vlastní výkonnosti. 3. Práce v týmu - rozvíjí podíl jedince na určování společných cílů, rozdělování odpovědnosti při týmové práci, volbu pracovních metod, sledování pokroku při práci na splnění společného úkolu. 4. Řešení problémů - analýza různě sloţitých problémů, identifikace jejich podstaty, hledání přístupu k jejich řešení, plánování, realizaci a hodnocení efektivity řešení. 5. Numerická aplikace - pouţívání aritmetických a základních statistických technik při řešení konkrétních praktických situací. 6. Informační technologie - vyhledávání, výběr, zpracování a ukládání textových, grafických i numerických informací za účelem jejich dalšího vyuţívání (Kadlec a kol., 2000). Klíčové kompetence jsou takto chápány jako relativně samostatná kategorie integrujících výchovně - vzdělávacích cílů, které vycházejí z poţadavků na obecnější kvalifikační předpoklady pro uplatnění v občanském i pracovním ţivotě. Obecně je při rozvíjení klíčových kompetencí ve vyučování pokládáno za optimální uplatňování takových metod výuky, které vedou: k maximální podpoře motivace, vlastních aktivit a kreativity ţáka,
27
k bezprostřední
aplikaci
získaných
teoretických
a
praktických
poznatků
v komplexních praktických úkolech, které by měly být co nejvíce podobné úkolům řešeným v realitě výkonu povolání, k propojení izolovaného školního prostředí, v němţ ţák je většinou pasivním příjemcem informací, s reálněji působícím prostředím existujícím mimo školu, k revizi role vyučujícího a posunu jeho působení ve škole od vystupování direktivního
a
autoritativního
ke
konzultačnímu
a
poradenskému
(Kadlec a kol., 2000).
2.7.3 Hlavní faktory úspěšnosti uchazečů o zaměstnání Tři hlavní pilíře, na kterých je výběr pracovníků zaloţen: 1) Absolvované vzdělání Absolvované vzdělání často představuje základní kritérium výběru pracovníka pro obsazení konkrétní pracovní pozice; v některých případech můţe zároveň hrát určitou roli pověst absolutoria dané školy, ovšem vliv tohoto faktoru bývá velmi omezený. Není ale výjimkou, ţe otázka vzdělání ustupuje do pozadí a důleţitější jsou pro zaměstnavatele spíše konkrétní schopnosti a dovednosti či jiné charakteristiky daného kandidáta.
2) Odborné znalosti a dovednosti Odborné znalosti a dovednosti v kombinaci s absolvovanou praxí představují jedno z hlavních kritérií při výběru vhodného pracovníka. To, jak významnou pozici zaujímají v celkovém hodnocení způsobilosti uchazeče, záleţí především na předem stanovených poţadavcích. Rozhodující je, zda dané pracovní místo vyţaduje konkrétní odborné znalosti a dovednosti, případně dostatek zkušeností v oboru, nebo zda jsou důleţitější spíše jiné kompetence. Přitom platí, ţe případné odborné nedostatky lze do určité míry nahradit motivací, ochotou učit se, zájmem o daný obor apod.
28
Rozhodující mohou být také jazykové znalosti, které mohou vést i k preferenci daného kandidáta před zkušenějším pracovníkem. U dělnických profesí je kladen největší důraz na bezúhonnost, pracovitost a manuální zručnost kandidátů.
3) Osobnostní charakteristiky Někdy i rozhodující roli hrají v přijímacím řízení osobnostní charakteristiky v širokém slova smyslu (tzn. zahrnující i jednotlivé klíčové kompetence). Kromě hodnocení dosaţeného vzdělání a odbornosti je nanejvýš důleţitý i celkový dojem, kterým uchazeč zapůsobí při přijímacím pohovoru. Záleţí také na celkovém vystupování a projevu, na schopnosti sebeprezentace, uchazeči by se měli umět tzv. „prodat“. Výhodu má navíc kandidát, který je otevřený, přirozený, projevuje zdravou míru asertivity a zdravé sebevědomí. Na významu tak nabývají i komunikační schopnosti. To, jakým způsobem se člověk prezentuje, příp. jak dokáţe reagovat na určité situace před komisí, můţe významně přispět k úspěchu či neúspěchu kandidáta. Uchazeč by také měl projevovat dostatečný zájem a motivaci pracovat právě na dané pozici u konkrétního zaměstnavatele. Důleţité je nepodcenit přípravu na pohovor a snaţit se zjistit si o dané firmě co nejvíce informací. Uchazeč by měl být aktivní, vyptávat se, případně i projevovat ochotu učit se novým věcem či si doplnit chybějící znalosti. Pozitivně je hodnoceno rovněţ pracovní nasazení, zodpovědnost a samostatnost, resp. schopnost samostatně řešit zadaný úkol. Nesmíme opominout zmínit ani takovou zdánlivou samozřejmost, jakou je dochvilnost či vhodné oblečení, upravený zevnějšek, vypnutý mobilní telefon. V neposlední řadě je důleţité, jak si uchazeč porozumí s budoucím nadřízeným, resp. pracovníkem, který vede přijímací pohovor, do určité míry tak rozhodují i vzájemné sympatie (http://www.infoabsolvent.cz).
29
2.8 Nejţádanější profese Dá se říci, ţe v případě poptávky po absolventech škol realizované prostřednictvím úřadů práce mají zaměstnavatelé zájem v první řadě o absolventy středních škol a zároveň kladou i vyšší nároky na úroveň i kvalitu jejich vzdělání. Znamená to, ţe i kdyţ se ponejvíce obraceli na vyučené absolventy mnohem častěji neţ v případě celkové poptávky po pracovní síle, poţadovali na volné místo absolventa SOŠ2. Absolventi SOŠ jsou podle zkušeností pracovníků úřadu práce nejvíce flexibilní a obecné vzdělání je pro ně dobrým předpokladem pro další vzdělání, které jim mohou úřady práce nabídnout formou
uplatnění
nástrojů
aktivní
politiky
zaměstnanosti
(absolventská
místa,
rekvalifikace). Je zřejmé, ţe moţnosti absolventů uspět v konkurenci s jinými uchazeči stoupají u profesí, ve kterých se zaměstnavatelé potýkají s nedostatkem pracovních sil, v řadě případů ovlivněných také finančním ohodnocením vykonávané práce. Podle názorů pracovníků úřadů práce3 jsou moţnosti absolventů získat zaměstnání následující: Profese, v nichţ jsou šance absolventů získat zaměstnání označovány jako velmi dobré, poměrně dobré a dobré: zdravotničtí asistenti, optici, rehabilitační pracovníci, učitelé, kvalifikovaní dělníci zaměření na přesné přístroje a nástroje, techničtí pracovníci v oblasti výpočetní techniky, obsluha optických a elektronických zařízení, kvalifikovaní zpracovatelé (výrobci) potravinářských výrobků, zdravotní sestry, obsluha strojů na úpravu a
výrobu textilních
materiálů, zpracovatelé dřeva, truhláři, kvalifikovaní výrobci textilií a oděvů, stavební dělníci (zedníci), provozní pracovníci ve stravování (kuchaři, číšníci), svářeči, formíři, nástrojáři, zámečníci, prodavači. Profese, v nichţ jsou šance absolventů získat zaměstnání označovány jako převáţně dobré, ale v nichţ se zároveň významně častěji objevuje i hodnocení jako „spíše špatné“: odborní pracovníci, zprostředkovatelé obchodních a finančních operací.
2 3
Výběrové šetření (sekundární analýza dat) realizované v červnu 1999 na 20 ÚP Názory pracovníků úřadů práce na uplatnění absolventů škol (2000)
30
Profese skýtající absolventů spíše špatné a velmi špatné šance získat zaměstnání: sekretářky, písařky, zahradníci, pěstitelé, řidiči, obsluhující pracovníci v dopravě, horníci, mechanici a opraváři strojů a zařízení, umělečtí řemeslníci, elektromechanici (Kadlec a kol. 2000). Kadlec a kol. (2000) dále uvádějí, ţe nejméně často se setkávají s poţadavkem zaměstnavatelů na nabízené místo absolventa personální agentury. Zaměstnavatelé hledají prostřednictvím agentury především vysokoškolsky vzdělané pracovníky s víceletou odbornou praxí v dané oblasti, výjimečně jsou ochotni přijmout absolventy4. Pokud se pro absolventy rozhodnou, zaměstnají ho za niţší plat, vybaví ho menšími pravomocemi a samostatností, zato mu však zajistí další profesní rozvoj. Zaměstnavatelé a úřady práce se shodují v názoru, ţe rozhodujícím faktorem dobrého uplatnění na trhu práce je absolvované vzdělání. Podstatná je kvalita obsahu přípravy a následně pak i kvalita cílových znalostí, dovedností a schopností budoucího absolventa. Ukazuje se, ţe úřady práce potřeby zaměstnavatelů dobře znají. Oba subjekty se shodují na nutnosti těsnějšího propojení školy s praxí, na potřebě inovací obsahu vzdělávání v souvislosti s technologickými a jinými změnami, které provázejí vývoj jednotlivých odvětví, celkově tedy na rychlejším přizpůsobení odborného vzdělávání měnícím se kvalifikačním poţadavkům trhu práce. Škola by měla poskytovat vzdělání postavené na širokém odborném základě. Zajímavé je, ţe vlastnosti, které poukazují na širší vyuţití pracovníka, poţadují spíše české firmy, naopak zahraniční firmy podle zkušeností personálních agentur předpokládají, ţe se uchazeč chce profilovat v té oblasti, ve které začal pracovat, a očekávají tedy větší specializaci. Pracovníci úřadů práce se shodují se zaměstnavateli v tom, ţe hlavní díl odpovědnosti za své uplatnění nese absolvent sám. Z výsledků šetření je zřejmé, ţe zaměstnavatelé (ve státním i v soukromém sektoru) mají tendenci sniţovat vlastní podíl odpovědnosti a přenášet její hlavní tíhu spíše na jednotlivce, případně i stát a orgány státní moci v regionech (ÚP). Úřady práce jsou v tomto směru - i vzhledem ke své pozici zprostředkovatele - mnohem tolerantnější. Ani ty nevyjímaje z odpovědnosti státu, který by měl mít podle jejich názoru jasnou vzdělávací politiku, ale uvědomují si i vlastní limity 4
Poptávka po absolventech středních škol, kterou zprostředkovaly vybrané personální agentury, představovala 37,7%, poptávka po absolventech vysokých škol 62,3%, In: Personální agentury-součást trhu práce v ČR (2000)
31
dané moţnostmi aktivní politiky zaměstnanosti. Východisko vidí ve vytváření nových pracovních
příleţitostí, které
se
snaţí
směrem
k zaměstnavatelům
podporovat.
Jak zaměstnavatelé, tak i úřady práce, pak téměř shodně hodnotí odpovědnost školy, která by měla připravovat absolventy především v takových oborech, které se na trhu práce dobře uplatní a jejichţ vzdělávací programy reflektují změny kvalifikačních poţadavků a potřeb trhu práce (Tabulka 1). Tabulka 1. Odpovědnost za uplatnění absolventů škol na trhu práce (průměrný podíl v %) Zodpovědnost za
Názor zaměstnavatelů
Názor ÚP
Absolvent sám
47,5
32,0
Škola
15,5
16,7
Stát a orgány státní moci
21,4
14,5
Někdo jiný - (rodina)
3,3
11,9
Zaměstnavatel působící
3,6
8,7
Orgány místní samosprávy
4,4
8,4
Zaměstnavatel působící ve
4,3
7,9
uplatnění absolventů má:
v regionech (ÚP)
v soukromém sektoru
státním sektoru Zdroj: Kadlec a kol. (2000)
32
2.9 Gender, zaměstnanost a jistota pracovního místa 2.9.1 Zaměstnanost Na českém trhu tvoří ţeny dlouhodobě vysoký podíl zaměstnanosti, jejich participace se ale v klíčových ukazatelích od participace muţů charakteristicky odlišuje. Míra zaměstnanosti ţen ve věku 15 - 64 let v roce 2007 dosahovala 57,3% a ţeny ztrácely na muţe 17,5%. Ačkoliv míra zaměstnanosti ţen v ČR je jen lehce pod evropským průměrem5, rozdíl mezi mírou zaměstnanosti muţů a ţen je u nás v evropském srovnání po Řecku, Itálii a Španělsku čtvrtý nejvyšší (Compendium, 2008). Z hlediska úrovně dosaţeného vzdělání se ukazuje, ţe je na trhu práce výrazně více muţů se středním vzděláním bez maturity neţ ţen ve stejné vzdělanostní skupině. Obdobně je tomu u vysokoškolsky vzdělaných muţů a ţen. Při pohledu na podíly jednotlivých vzdělanostních skupin na pracovní síle podle pohlaví, je největší podíl muţů na trhu práce se středním vzděláním bez maturity, kdeţto u ţen se jedná o střední vzdělání s maturitou. V souvislosti s věkem se ukazuje, ţe mladí muţi i ţeny vykazují napříč vzdělanostními skupinami velmi nízkou míru zaměstnanosti, coţ pramení z účasti ve vzdělání, ale i z obtíţné zaměstnatelnosti osob s malými či ţádnými pracovními zkušenostmi. Rostoucí věk přispívá více k zaměstnanosti ţen, protoţe ty jsou častěji v období péče o dítě ekonomicky neaktivní (Sirovátka, Winkler, Ţiţlavský, 2009).
5
Pro EU 15 je tento údaj 59,7% a pro EU 27 činí míra zaměstnanosti žen 58,3%.
33
V tabulce 2 uvádím pro příklad vzdělání muţů v ČR za 2. čtvrtletí 2010, kde vidíme, ţe největší skupinou je střední vzdělání bez maturity (42,5%) a naopak nejmenší skupinu tvoří muţi bez vzdělání a předškolní výchovou, coţ odpovídá 0,1%. Tabulka 2. Vzdělanostní tabulka populace v ČR - muţi (2. čtvrtletí 2010) Muţi v tis.
4 392,9
100 %
0
4,8
0,1
Základní
1,2
535,7
12,2
Střední bez maturity
část 3
1 866,5
42,5
Střední s maturitou
část 3,4
1 343,3
30,6
Vysokoškolské
5,6
642,2
14,6
ISCED 97
úroveň
Vzdělání: Bez vzdělání a předškolní výchova
Zdroj: www.czso.cz
34
Tabulka 3 ukazuje opět srovnání vzdělání ţen v ČR ve 2. čtvrtletí 2010. Zde je nejvíce zastoupenou skupinou střední vzdělání s maturitou (37,3%), naopak nejmenší skupiny tvoří ţeny bez vzdělání a předškolní výchovy, coţ odpovídá 0,1%. Tabulka 3. Vzdělanostní tabulka populace v ČR - ţeny (2. čtvrtletí 2010) Ţeny v tis.
4 622,9
100%
0
6,6
0,1
1,2
984,3
21,3
část 3
1324,5
28,7
Střední s maturitou
část 3,4
1724,8
37,3
Vysokoškolské
5,6
582,3
12,6
ISCED 97
úroveň
Vzdělání: Bez vzdělání a předškolní výchova Základní Střední bez maturity
Zdroj: www.czso.cz
35
2.9.2 Nezaměstnanost České ţeny trpí více nezaměstnaností neţ muţi a v delším časovém období lze pozorovat větší citlivost ţenské pracovní síly na ekonomický cyklus. Od roku 2000 se rozdíl mezi mírami nezaměstnanosti muţů a ţen pohybuje kolem hladiny 3%, nicméně v obdobích zpomalení ekonomiky se tento rozdíl zvyšoval, a při ekonomickém růstu v letech 2007 a 2008 se naopak sníţil a ţeny byly více vtaţeny na trh práce. Vzdělání, jako jeden z klíčových faktorů, vstupuje do moţnosti uplatnění na trhu práce a jistoty práce. Především ţeny se středním vzděláním bez maturity jsou oproti muţům výrazně častěji nezaměstnané. U ţen se základním vzděláním je míra nezaměstnanosti niţší neţ u muţů, podle míry zaměstnanosti pak lze usoudit, ţe tyto ţeny neodcházejí do ekonomické neaktivity, ale zůstávají na trhu práce. S rostoucím vzděláním nejen klesá míra nezaměstnanosti, ale sniţuje se i rozdíl mezi mírami nezaměstnanosti ţen a muţů (Sirovátka, Winkler, Ţiţlavský, 2009).
36
2.10 Situace na Ţďársku 2.10.1 O městě Ţďár nad Sázavou je okresní město, leţící na pomezí Čech a Moravy v malebné krajině Českomoravské vrchoviny uprostřed chráněné krajinné oblasti Ţďárské vrchy. Umístění tohoto krásného města vidíme i na obrázku 1. Jeho historie je úzce spjata s rozvojem ţďárského cisterciánského kláštera a sahá aţ do poloviny 13. století. Obec Ţďár byla na město povýšena roku 1607. Na přelomu století prochází Ţďár většími stavebními změnami. Je postavena ţeleznice, vznikají četné průmyslové podniky. V souvislosti s výstavbou Ţďárských strojíren a sléváren dochází v 50. letech k prudkému růstu počtu obyvatel. Ráz města i celé krajiny se výrazně změnil. Byla zahájena rozsáhlá přestavba města, vzniklo moderní, správní a obchodní centrum, na obvodu města nová sídliště (www.zdarns.cz/o-meste).
Obrázek 1. Mapa (http://www. zdarns.cz/o-meste)
2.10.2 Situace na trhu práce v okresu Ţďár nad Sázavou Uchazeči v evidenci: 7 035 Míra nezaměstnanosti: 11,4 % (situace k lednu roku 2011) Největším zaměstnavatel mikroregionu je a.s. Ţďas, Ţďár n. S. (těţké strojírenství, hutnictví) a je současně i největším zaměstnavatelem v okresu, dále je to pak společnost Cooper-Standard Automotive ČR s.r.o. (výroba dílů pro automobily), Hettich ČR k.s. (spotřební a kovodělný průmysl) a TOKOZ, který se zabývá 37
spotřebním
a
kovodělným
průmyslem
(http://portal.mpsv.cz/sz
/local/zr_info/zpravyup).
2.10.3 Struktura oborů vzdělávání v okresu Ţďár nad Sázavou Okres Ţďár nad Sázavou má na úrovni základního školství 34 úplných základních škol a 5 speciálních škol, na úrovni středního školství má okres Ţďár n. S. 5 gymnázií, 12 středních odborných škol a středních odborných učilišť. Ţákům 9. tříd ZŠ bylo v roce 2009/2010 nabízeno středními školami celkem 2084 míst, přičemţ počet dětí ze základních škol činil celkem 1371 ţáků. Učební i studijní obory připravují budoucí absolventy pro různé typy činností v oblasti sluţeb, průmyslu, stavebnictví, dopravy a zemědělství. Souhrnně lze konstatovat, ţe nabídka dalšího vzdělávání koresponduje s potřebami trhu práce, totéţ se však nedá říci o počtech absolventů jednotlivých oborů. Preference studijních oborů ze sféry sluţeb a ekonomicko-administrativní činností ze strany ţáků a rodičů je stále velká, ale postupně jiţ zaznamenáváme zvýšení zájmu o obory strojírenské i další učební obory (http:// portal.mpsv.cz/sz/local/zr_info/zpravyup). Tabulka 4 ukazuje volná pracovní místa na Ţďársku dle poţadavku na úroveň vzdělání (údaje jsou platné k lednu 2011). Je zde srovnání uchazečů o zaměstnání a volných míst. Nejvíce uchazečů je v evidenci se středním odborném vzdělání (vyučení), kterých je 3 617, na 1 volné místo tak připadá 182 uchazečů.
38
Tabulka 4. Volná pracovní místa - dle poţadavku na úroveň vzdělání (leden 2011) Vzdělanostní struktura a volná
Uchazeči
Volná místa
Uchazeči/1 místo
bez vzdělání
5
0
-
základní
1025
36
28
3
0
-
115
0
-
3 617
97
38
51
5
10
182
1
182
416
7
59
1150
66
17
86
1
86
bakalářské vzdělání
67
0
-
vysokoškolské
257
92
3
doktorské vzdělání
7
0
-
celkem
7035
305
23
místa
vzdělání+praktická škola niţší střední vzdělání niţší střední odborné vzdělání střední odbornévyučen stř. nebo stř. odb. bez mat. i výuč.listu úplné střední všeobecné (gymnázia) ÚSO (s vyučením i maturitou) ÚSO (s maturitou bez vyučení) vyšší odborné vzdělání
vzdělání
Zdroj: www.portal.mpsv.cz
39
V tabulce 5 vidíme strukturu evidovaných absolventů škol k 31.1.2011. Nejvíce absolventů, kteří se evidují na úřadě práce, je skupina se středním odborným vzděláním (vyučení), kterých je 158 (31,3%), z toho 53 ţen, coţ je 23,1%. Tabulka 5. Struktura evidovaných absolventů škol k 31.1.2011 Absolventi škol -
Z toho ţeny:
Absolventi:
úroveň vzdělání
Počet:
v%
Počet
v%
niţší střední
0
0,0
0
0,0
25
4,9
14
6,1
158
31,3
53
23,1
0
0,0
0
0,0
10
2,0
9
3,9
94
18,6
36
15,7
122
24,2
59
25,8
26
5,1
19
8,3
bakalářské vzdělání
24
4,8
13
5,7
vysokoškolské
45
8,9
26
11,4
doktorské vzdělání
1
0,2
0
0,0
celkem
505
100,0
229
100,0
vzdělání niţší střední odborné vzdělání střední odbornévyučen stř. nebo stř. odb. bez mat. i výuč.listu úplné střední všeobecné (gymnázia) ÚSO (s vyučením i maturitou) ÚSO (s maturitou bez vyučení) vyšší odborné vzdělání
vzdělání
Zdroj: www.portal.mpsv.cz
40
3 METODIKA PRÁCE 3.1 Charakteristika zkoumaného souboru V rámci diplomové práce bylo provedeno dotazníkové šetření na vybraných středních školách ve Ţďáře nad Sázavou s celkovým počtem 195 respondentů ve věkové skupině 17-20 let. Dotazník je zaměřen na absolventy středních škol, na jejich názory na danou problematiku (viz Příloha 3). Způsob výběru respondentů byl náhodný. Na internetových stránkách jsem vyhledala všechny střední odborné školy ve Ţďáře nad Sázavou a poté vybrala 3 střední školy - Střední zdravotnickou školu a Vyšší odbornou zdravotnickou školu Ţďár nad Sázavou, Vyšší odbornou školu a Střední průmyslovou školu Ţďár nad Sázavou a Střední školu gastronomickou Adolpha Kolpinga Ţďár nad Sázavou. Vlastnímu výzkumnému šetření předcházelo pilotní šetření. Prvotní dotazník byl předloţen 10 absolventům, kteří splňovali charakteristiky cílové skupiny respondentů. Celkově se respondenti shodli, ţe poloţeným otázkám rozumí bez problémů. Dotazník byl tedy dále předloţen vybraným studentům.
3.2 Popis organizace výzkumu 3.2.1 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná zdravotnická škola Ţďár nad Sázavou Střední zdravotnická škola ve Ţďáře nad Sázavou vznikla v roce 1972. Od 1.9.1996 zahájila svoji činnost Vyšší zdravotnická škola. Dne 1.7.2006 došlo ke změně názvu školy na Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Ţďár nad Sázavou. Zřizovatelem školy je Kraj Vysočina. Teoretická výuka probíhá v budově školy ve Ţďáře nad Sázavou, praktická výuka v nemocnicích, v ordinacích privátních lékařů, v ústavech sociální péče a dalších zdravotnických zařízeních. Pro ţáky školy je zajištěno ubytování v domově mládeţe.
41
Ţáci si zde mohou dohodnout stravování, zpravidla snídaně a večeře, obědy jsou zajištěny v jídelně školy. Obory vzdělávání: Zdravotnické lyceum 78-42-M/005, Zdravotnický asistent 53-41-M/01, Diplomovaná všeobecná sestra 53-41-N/1. Kurzy pro veřejnost: Všeobecný sanitář/-ka, Kurzy mateřství (pro nastávající matky a otce). Profil absolventa - zdravotnický asistent: Po
ukončení
studia
a
úspěšném
vykonání
maturitní
zkoušky
je absolvent/absolventka připraven k výkonu práce středního zdravotnického pracovníka, který pod odborným dohledem nebo pod přímým vedením všeobecné sestry nebo lékaře poskytuje ošetřovatelskou péči dětem (s výjimkou novorozenců) i dospělým a podílí se na preventivní, diagnostické, neodkladné, léčebné, rehabilitační a dispenzární péči v rozsahu své odborné způsobilosti stanovené vyhláškou MZ ČR. Podle pokynů provádí určené ošetřovatelské výkony, podílí se na plnění ošetřovatelského plánu a spolupracuje při hodnocení výsledků poskytnuté ošetřovatelské péče, zajišťuje činnosti spojené s přijetím, překladem, propuštěním a úmrtím pacienta. Absolvent byl vzděláván tak, aby získal nejen potřebné odborné vědomosti, dovednosti a návyky, ale také širší všeobecné vzdělání a dovednosti důleţité pro další vzdělávání a uplatnění se na trhu práce. Absolvent
se
uplatní
v různých
zdravotnických
zařízeních
lůţkového
i ambulantního charakteru např. v nemocnici, na poliklinikách a v lékařských nebo ošetřovatelských centrech, v ordinacích praktických nebo odborných lékařů a v domácí ošetřovatelské péči, jako zdravotnický pracovník v zařízeních sociální péče a sluţeb (např. v léčebnách dlouhodobě nemocných, v ústavech sociální péče, ve stacionářích pro osoby se zdravotním postiţením, v zařízeních pro seniory aj.). Škola je státní, ţáci neplatí školné (http://www.szszdar.cz). Dotazníkové šetření prováděno u studentů ve 4. ročnících v oboru Zdravotnický asistent. 42
3.2.2 Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola Ţďár nad Sázavou Nabízené obory na SPŠ: Studium denní, délka studia 4 roky - pro ţáky ZŠ. Pro vyučené v oboru je moţnost přijetí přímo do 2. ročníku s vykonáním rozdílových zkoušek. Ţáci oboru elektrotechnika se po druhém ročníku studia zaměřují na automatizaci nebo počítače. Pro všechny obory studia vyuţíváme zcela zásadního a otevřeného přístupu k informačním technologiím, který si získal nejednou ocenění odborného tisku. Nestudujeme počítače, ale oborově směřované nasazení výpočetní techniky. Je to jediný správný směr v současné průmyslové praxi: Strojírenství 23-41-M/01, Elektrotechnika 26-41-M/01, Technická zařízení budov 36-45-M/01, Ekonomika a podnikání 63-41-M/01, Technické lyceum 78-42-M/01. Studium dálkové, délka studia 3 roky. Pro občany, kteří získali střední odborné vzdělání s výučním listem: Podnikání 64-41-L/524.
Profil absolventa Strojírenství: Absolventi studijního oboru Strojírenství po povinné nástupní praxi a odpovídající době zapracování jsou připraveni pro výkon středních technickohospodářských funkcí a pro výkon náročných (vysoce kvalifikovaných) dělnických povolání zejména v oblasti strojírenství, ale i ostatních odvětvích národního hospodářství. Mohou zastávat zejména funkce konstrukčního, technologického a provozního charakteru, ale i další funkce v odborných útvarech. Z těchto důvodů musí mít absolvent široký odborný profil s nezbytným všeobecným vzděláním, musí být dostatečně adaptabilní i v příbuzných oborech. Musí umět logicky myslet a být schopen aplikovat nabyté základní vědomosti, dovednosti a návyky při řešení konkrétních problémů, pracovat samostatně i v týmu, soustavně se sebevzdělávat, získat trvalý zájem o sledování vývoje svého oboru. Musí být schopen ovládat i vybrané manuální zručnosti a dovednosti a vědecky fundované metody práce 43
na odpovídající úrovni a cílevědomě, rozváţně a rozhodně jednat v souladu s právními normami společnosti a zásadami vlastenectví, humanismu a demokracie. Potřebnou praxí a dalším studiem (pomaturitním) si dále zvyšuje kvalifikaci. Absolventi studijního oboru Strojírenství jsou připraveni i pro vysokoškolské studium na strojních fakultách, event. v příbuzných oborech.
Elektrotechnika: Absolvent oboru Elektrotechnika je připraven pro uplatnění v odpovídajících pracovních technickohospodářských funkcích. Jeho znalosti mu umoţňují rychlou adaptaci na podmínky praxe a měnící se podmínky společenské reality. Toto vzdělání umoţňuje absolventovi dále prohlubovat svoji specializaci dalším pomaturitním studiem. Po odborné stránce je absolvent připraven po absolvování nástupní praxe vykonávat činnost středních technicko - hospodářských pracovníků. Získané úplné střední odborné vzdělání mu umoţňuje věnovat se i podnikatelské činnosti. Dosaţená úroveň vzdělání mu umoţňuje další studium na vysoké škole nebo na různých formách pomaturitního studia. Součástí odborné přípravy je i získání vědomostí o vyuţívání elektrotechnických řešení v různých odvětvích - např.: v energetice, v dopravě, v chemickém průmyslu, ve spotřebním průmyslu a podobně. Tyto vědomosti získá ţák v odborném předmětu, který si škola navrhuje sama podle regionálních podmínek. Struktura odborných předmětů v prvním aţ třetím ročníku umoţňuje získání základních znalostí z jednotlivých disciplín elektrotechniky tak, aby ve čtvrtém ročníku bylo moţno volit odborné zaměření podle poţadavku podniků, podnikatelů nebo předpokládaného trendu potřeb specializace. Všeobecné elektrotechnické vzdělání během tří ročníků dává moţnost volby libovolného oboru elektrotechniky. Dělení tříd podle odborného zaměření dovoluje efektivní výchovu takového počtu absolventů, aby bylo zajištěno jejich uplatnění v praxi a regionu. K nejdůleţitějším ţádoucím vlastnostem absolventa patří tyto schopnosti: samostatně myslet a pohotově rozhodovat, aplikovat získané vědomosti a dovednosti v praxi, samostatně řešit úkoly na pracovišti, pracovat v týmu, zvládnout organizaci a řízení skupiny, získávat a vyuţívat vědeckotechnické informace ve své práci a dále se vzdělávat.
44
Ekonomika a podnikání: Studijní obor Strojírenská technická administrativa připravuje ţáky pro činnost na úrovni podniků (soukromých, akciových společností, druţstev a podniků dalších právních forem). V uvedené oblasti je absolvent připraven vykonávat práce v konstrukčních a technologických
kancelářích
strojírenské
výroby
(kreslení
výkresů,
archivace,
normalizace, organizace, zásobování v různých organizacích, zpracování informací v administrativě, zpracování vědeckotechnických informací v technických knihovnách, práce v oblasti řízení jakosti výroby a technické kontroly). Absolvent je připraven vykonávat administrativní činnosti technického zaměření s dobrou znalostí dvou světových jazyků, znalostí principu trţního hospodářství, znalostí zákonů a vybraných trţních norem a zvyklostí především v oblasti ţivnostenskopodnikatelské. Je schopen vhodným způsobem získávat, analyzovat a vyuţívat technické a ekonomické informace. Technické lyceum: Technické lyceum je zcela nový typ středoškolského studia gymnaziálního pojetí připravující absolventy především pro studium na fakultách strojních, elektrotechnických a stavebních. Absolventi jsou ale současně dobře připraveni i ke studiu univerzitních oborů, zejména přírodovědných, pedagogických, technické a jaderné fyziky. Absolventi tohoto oboru prokazují všeobecnou technickou znalost v řadě oblastí - psychologie a umění práce s lidmi, samostatnost v rozhodování, pruţnost uvaţování, ekonomické myšlení a dalších aspektech. Absolventi jsou tak srovnatelní s absolventy tohoto typu vzdělání v řadě zemí Evropské unie. Škola je státní, ţáci neplatí školné (http://www.spszr.cz) Dotazníkové šetření prováděno u studentů ve 4. ročnících v oborech Strojírenství, Elektrotechnika, Ekonomika a podnikání a Technické lyceum.
45
3.2.3
Střední
škola
gastronomická
Adolpha
Kolpinga
Ţďár nad Sázavou Náplní práce pedagogů školy je všestranná pomoc mladým lidem, a to jak při získávání vzdělání, zkušeností a moudrostí, tak i při nelehkém hledání sebe sama, své vlastní identity a pravých ţivotních hodnot. Střední škola gastronomická Adolpha Kolpinga (dříve SOU Adolpha Kolpinga) se snaţí, v souladu s nejmodernějšími trendy evropského školství, dodrţovat principy otevřené školy (ve vztahu učitel - ţák, škola rodina, škola - veřejnost). SŠG A. Kolpinga je školou církevní, která poskytuje dostatečný prostor k duchovnímu, morálnímu, dovednostnímu a znalostnímu růstu ţákům věřícím i nevěřícím. Po absolvování školy má být náš ţák odborníkem s pevnými morálními zásadami. Od svého vzniku se škola orientuje na gastronomii a trvale se zařadila mezi nejlepší školy svého druhu v celé České republice. Nabízené obory: Kuchař - číšník 65-51-H/01 (zaměření - kuchař), Kuchař - číšník 65-51-H/01 (zaměření - číšník), Cukrář 29-54-H/01.
Profil absolventa Kuchař: Cílem vzdělávacího programu učebního oboru kuchař je poskytnout ţákům takové vzdělání, které je připraví pro jejich úspěšné uplatnění v typových pozicích v gastronomických sluţbách různých podnikatelských subjektů, ale i pro občanský a osobní ţivot. Tříletý učební obor kuchař umoţňuje získání všeobecných a odborných vědomostí a manuálních dovedností k profesionálnímu vykonávání povolání kuchař. Ţákům
se
dostává
všeobecného
a
zároveň
i
odborného
vzdělávání.
Všeobecné vzdělávání je zaměřeno na získávání vědomostí a dovedností v oblasti jazykového,
společenskovědního,
matematického,
přírodovědného
a
estetického
vzdělávání. Odborné vzdělávání je zaměřeno na získávání vědomostí, dovedností a návyků v oblasti ekonomického a gastronomického vzdělávání. Jeho těţištěm je odborný výcvik zaměřen na praktické osvojení dovedností a aplikaci teoretických a odborných vědomostí. Odborný výcvik je vykonáván v nadstandardně vybavených zařízeních pod vedením učitelů odborného výcviku nebo 46
kvalifikovaných instruktorů. Ţákům je umoţněno v době svého studia účastnit se prestiţních rautů a banketů, které vedou k rozvoji jejich dovedností a pracovních návyků. Poměřit si svoje znalosti a dovednosti se stejnou věkovou konkurencí mohou prostřednictvím svojí účasti na národních a mezinárodních gastronomických soutěţí, kde dosahují vynikajících umístění. Absolvent učebního oboru kuchař se stane středoškolsky vzdělaným pracovníkem s odborným vzděláním a získává výuční list. Na základě tohoto odborného vzdělání je následně schopen vykonávat takové činnosti, při nichţ je nutno samostatně uplatňovat získané vědomosti, dovednosti a návyky, některé z těchto činností mohou vyţadovat i určitou míru osobní zodpovědnosti a samostatnosti. Od absolventa se vyţaduje schopnost spolupráce s ostatními pracovníky a schopnost týmové práce. Odborné vzdělání se tak stává východiskem pro uplatnění ve všech druzích a typech podnikatelských subjektů v oblasti stravovacích sluţeb. Osvojení základů podnikání umoţní absolventům po delším zapracování stát se soukromým podnikatelem ve stravovacích sluţbách. Absolventi, kteří úspěšně zakončili studium učebního oboru kuchař, se mohou ucházet o přijetí do studijního oboru pro absolventy tříletých učebních oborů (např. dvouletý studijní obor nástavbového studia Společné stravování), navazujícího na předešlou přípravu. Číšník: Cílem vzdělávacího programu učebního oboru číšník-servírka je poskytnout ţákům takové vzdělání, které je připraví pro jejich úspěšné uplatnění v typových pozicích v gastronomických sluţbách různých podnikatelských subjektů, ale i pro občanský a osobní ţivot. Tříletý učební obor číšník-servírka umoţňuje získání všeobecných a odborných vědomostí a manuálních dovedností k profesionálnímu vykonávání povolání číšník-servírka. Ţákům se dostává všeobecného a zároveň i odborného vzdělávání. Všeobecné vzdělávání je zaměřeno na získávání vědomostí a dovedností v oblasti jazykového, společenskovědního,
matematického,
přírodovědného
a
estetického
vzdělávání.
Odborné vzdělávání je zaměřeno na získávání vědomostí, dovedností a návyků v oblasti ekonomického a gastronomického vzdělávání.
47
Jeho těţištěm je odborný výcvik zaměřen na praktické osvojení dovedností a aplikaci teoretických a odborných vědomostí. Odborný výcvik je vykonáván ve vybavených zařízeních pod vedením učitelů odborného výcviku nebo kvalifikovaných instruktorů. Ţákům je umoţněno v době svého studia účastnit se prestiţních rautů a banketů, které vedou k rozvoji jejich dovedností a pracovních návyků. Poměřit si svoje znalosti a dovednosti se stejnou věkovou konkurencí mohou prostřednictvím svojí účasti na národních a mezinárodních gastronomických soutěţí, kde dosahují vynikajících umístění. Absolvent učebního oboru číšník-servírka se stane středoškolsky vzdělaným pracovníkem s odborným vzděláním a získává výuční list. Na základě tohoto odborného vzdělání je následně schopen vykonávat takové činnosti, při nichţ je nutno samostatně uplatňovat získané vědomosti, dovednosti a návyky, některé z těchto činností mohou vyţadovat i určitou míru osobní zodpovědnosti a samostatnosti. Od absolventa se vyţaduje schopnost spolupráce s ostatními pracovníky a schopnost týmové práce. Odborné vzdělání se tak stává východiskem pro uplatnění ve všech druzích a typech podnikatelských subjektů v oblasti stravovacích sluţeb. Osvojení základů podnikání umoţní absolventům po delším zapracování stát se soukromým podnikatelem ve stravovacích sluţbách. Absolventi, kteří úspěšně zakončili studium učebního oboru číšník, se mohou ucházet o přijetí do studijního oboru pro absolventy tříletých učebních oborů (např. dvouletý studijní obor nástavbového studia Společné stravování), navazujícího na předešlou přípravu. Cukrář: Cílem vzdělávacího programu učebního oboru cukrář-výroba je poskytnout ţákům takové vzdělání, které je připraví pro jejich úspěšné uplatnění v typových pozicích v potravinářském sektoru, zejména v cukrářské případně cukrovinkářské výrobě (cukrárny, pekárny, hotely) a v obchodních zařízeních zabývajících se prodejem cukrářských a cukrovinkářských výrobků, ale i pro občanský a osobní ţivot. Ţákům
se
dostává
všeobecného
a
zároveň
i
odborného
vzdělávání.
Všeobecné vzdělávání je zaměřeno na získávání vědomostí a dovedností v oblasti jazykového,
společenskovědního,
matematického, 48
přírodovědného
a
estetického
vzdělávání. Odborné vzdělávání je zaměřeno na získávání vědomostí, dovedností a návyků v oblasti ekonomického a gastronomického vzdělávání. Jeho těţištěm jsou technologie a technologické postupy zabývající se výrobou cukrářských výrobků, a odborný výcvik zaměřen na praktické osvojení dovedností a aplikaci teoretických a odborných vědomostí. Odborný výcvik je vykonáván v nadstandardně vybavených zařízeních pod vedením učitelů odborného výcviku. Ţákům je umoţněno v době svého studia účastnit se prestiţních rautů a banketů, které vedou k rozvoji jejich dovedností a pracovních návyků. Poměřit si svoje znalosti a dovednosti se stejnou věkovou konkurencí mohou prostřednictvím svojí účasti na národních a mezinárodních gastronomických soutěţí, kde dosahují vynikajících umístění. Absolvent učebního oboru cukrář-výroba se stane středoškolsky vzdělaným pracovníkem s odborným vzděláním a získává výuční list. Na základě tohoto odborného vzdělání získá znalosti, dovednosti a schopnosti potřebné k vykonávání středně sloţité a středně náročné práce v zemědělsko potravinářském odvětví, především při výrobě cukrářských, případně cukrovinkářských výrobků. Odborné vzdělání se tak stává východiskem pro uplatnění v potravinářském sektoru, zejména v cukrářské případně cukrovinkářské výrobě (menších a středně velkých cukrárnách, ale i pekárnách a hotelech) a v obchodních zařízeních zabývajících se prodejem cukrářských a cukrovinkářských výrobků. Absolventi, kteří úspěšně zakončili studium učebního oboru cukrář - výroba, se mohou ucházet o přijetí do studijního oboru pro absolventy tříletých učebních oborů (např. dvouletý studijní obor nástavbového studia Společné stravování), navazujícího na předešlou přípravu. SŠG Adolpha Kolpinga je financována jako státní škola, a proto u těchto oborů není vybíráno školné. Absolventi tříletých učebních oborů mají moţnost získat na naší škole rovněţ střední vzdělání s maturitní zkouškou studiem dvouletého nástavbového oboru Společné stravování 65-41-L/504. Studium probíhá dva roky v denní formě vzdělávání. Na nástavbovém studiu je vybíráno školné (http://www.ssgak.cz). Dotazníkové šetření prováděno v absolventských ročnících v oborech kuchař, číšník, cukrář. 49
3.3 Metodika výzkumu Jako první krok k uskutečnění dotazníkového šetření bylo vypracování vhodných otázek, které by směřovaly k naplnění hlavního cíle a dílčích cílů. Po schválení dotazníku, který uvádím v příloze, jsem náhodně vybrala 3 střední školy ve Ţďáře nad Sázavou a rozhodla se dotazníkové šetření uskutečnit. Jako první jsem osobně kontaktovala zástupkyni ředitele na Střední zdravotnické škole a Vyšší odborné zdravotnické škole Ţďár nad Sázavou, která mi dotazníkové šetření na škole povolila. Po dohodnutí termínu jsem školu osobně navštívila. Výzkum jsem prováděla v absolvujících ročnících 4. A a 4. B, obor Zdravotnický asistent. Ve třídě 4. B jsem dotazníky spolu s vyučující osobně rozdala, dala studentům pokyny k vyplnění a opět jsem vyplněné dotazníky vysbírala. Ve třídě 4. A rozdal dotazníky jejich třídní učitel a vyplněné mi je odevzdal. Druhou školu, kterou jsem navštívila, byla Střední škola gastronomická Adolpha Kolpinga Ţďár nad Sázavou. Zde jsem e-mailem kontaktovala ředitele školy. Dotazníkové šetření mi povolil a odkázal mne na třídního učitele, který se o vyplnění dotazníků postaral. Osobně jsem tedy navštívila školu a dotazníky předala s prosbou, zda by bylo moţné dotazníky rozdat do absolvujících ročníků, oborů kuchař, číšník, cukrář. Po týdnu jsem si pro vyplněné dotazníky přišla. Jako poslední jsem navštívila Vyšší odbornou školu a Střední průmyslovou školu Ţďár
nad
Sázavou,
Rovněţ mi dotazníkové
kde
jsem
šetření
opět
povolil
e-mailem a odkázal
kontaktovala
ředitele
školy.
mne na sekretářku ředitele.
Následující den jsem osobně sekretariát navštívila a domluvila jsem se, u kterých oborů bude šetření probíhat. Vyplnění dotazníků opět proběhlo pod vedením třídních učitelů. Po týdnu mi sekretářka ředitele zavolala, ţe všechny dotazníky jsou jiţ vyplněné a ţe se tedy pro ně mohu zastavit.
3.3.1 Statistické zpracování dat Návratnost dotazníků ze všech vybraných středních škol je 100% (rozdáno 195 dotazníků). Po shromáţdění všech vyplněných dotazníků jsem zpracovávala nasbíraná data. Nejdříve jsem si všechny dotazníky roztřídila dle škol a oborů. Následně pomocí 50
tzv. „čárkovací metody“ jsem začala kaţdou poloţku v dotazníku vyhodnocovat. Po vyhodnocení kaţdé otázky jsem začala vytvářet tabulky absolutních četností ni a relativních četností fi v % dle vzorce. Relativní četnost fi je podíl četností (absolutní) ni a celkové četnosti n, tj. fi = ni : n · 100% „Relativní četnost poskytuje informace o tom, jak velká část z celkového počtu hodnot připadá na danou hodnotu“ (Chráska, 2007, str. 41). U některých otázek bylo vhodnější vytvářet tabulky s četnostmi, u jiných otázek pro lepší porozumění a přehlednost bylo vhodnější vytvářet grafy. U malé skupinky otázek jsem vytvořila i tabulky, kde studenti měli moţnost u odpovědí určit pořadí vybraných otázek, poté jsem opět pomocí tzv. „čárkovací metody“ vyhodnotila dané odpovědi a určila jejich pořadí.
51
4 VÝSLEDKY Celkový počet oslovených respondentů: 195
Otázka č. 1: Pohlaví V dotazníkovém šetření bylo zastoupeno více muţů a to v celkovém počtu 116 (59,5%), ţen bylo 79 (40,5%), coţ je v porovnání s muţi o něco méně. Graf 2. Zastoupení počtu muţů a ţen Muţ
Ţena
40,5%
59,5%
Otázka č. 2: Věk Výsledky v grafu 3 ukazují, ţe nadpoloviční většinu tvořila věková skupina 18 let a to v počtu 104 respondentů (53,3%), po té následovala skupina 19-ti letých v počtu 73 (37,4%). Malou skupinku pak tvořili respondenti ve věku 17 let, kterých bylo 13 (6,7%) a pouze 5 respondentů (2,6%) bylo ve věku 20 let.
52
Graf 3. Věkové zastoupení 17 let
18 let
19 let
20 let
2,6% 6,7% 37,4%
53,3%
Otázka č. 3: Bydliště Výsledky v grafu 4 ukazují, ţe z celkového počtu respondentů jich na venkově (městysi) bydlí 109 (55,9%), ve městě nad 15 000 obyvatel 49 dotázaných (25,1%) a ve městě do 15 000 obyvatel 37 dotázaných coţ je 19,0%. Graf 4. Velikost bydliště Venkov, městys
Město do 15000 ob.
Město nad 15000 ob.
25,1%
55,9% 19,0%
53
Otázka č. 4: Máte zájem pokračovat v dalším studiu? Z tohoto grafu 5 vyplývá, ţe převáţná část dotazovaných respondentů v počtu 138 (70,8%) chce dále pokračovat ve studiu. Dalších 33 dotázaných (16,9%) nechce dále studovat a 24 ještě neví (12,3%). Graf 5. Zájem o další studium Ano
Ne
Nevím
12,3% 16,9%
70,8%
Otázka č. 5: Pokud ano, o jakou školu máte zájem? Výsledky v grafu 6 ukazují, ţe ti, co chtějí dále pokračovat ve studiu, mají největší zájem a to v celkovém počtu 108 respondentů (74%) o studium na vysoké škole, menší zájem je o studium na vyšší odborné škole, o VOŠ má zájem 22 dotázaných (15,1%), zbylých 16 respondentů (11,0%) má zájem o jiný typ školy a to nejčastěji o studium v zahraničí.
54
Graf 6. Výběr školy VOŠ
VŠ
11,0%
jiná
15,1%
74,0%
Otázka č. 6: Pokud chcete dále studovat, chcete pokračovat ve svém oboru, na který se nyní připravujete na SŠ nebo chcete obor změnit? Z těchto výsledků uváděných v grafu 7 je zřejmé, ţe nadpoloviční většina studentů, přesně tedy 94, po ukončení střední školy se chce i v následujícím studiu věnovat svému oboru (63,9%), zbytek dotázaných v celkovém počtu 53 (36,1%) chce změnit částečně obor.
Graf 7. Volba oboru Pokračovat v oboru
Změnit obor
36,1%
63,9%
55
Otázka č. 7: Zajímáte se o volná pracovní místa na trhu práce? Výsledky v grafu 8 ukazují, ţe 66 respondentů (33,8%) přílišný zájem o volná pracovní místa nemá nebo 73 respondentů jen velmi málo (37,4%), pouze 56 respondentů (28,7%) se o pracovní místa zajímá a jsou to převáţně ti respondenti, co nechtějí pokračovat ve studiu nebo ještě váhají. Graf 8. Zájem o pracovní místa Ano
Ne
Velmi málo
28,7%
37,4%
33,8%
Otázka č. 8: Pokud ano (event. velmi málo), kde? Výsledky v tabulce 6 ukazují, ţe nejvíce vyuţívaným místem informací o volných místech je internet. Shodlo se na tom 100 respondentů (51,3%), na druhém místě se umístili známí a přátelé, to jako zdroj informací o volných místech vyuţívá 62 respondentů (31,8%), méně je pak vyuţívána škola, tu vyuţívá 18 dotázaných (9,2%) a úřad práce vyuţívá pouze 12 respondentů (6, 2%).
56
Tabulka 6. Hledání pracovních míst Moţné odpovědi
ni
fi (%)
ÚP
12
6,2
Internet
100
51,3
Známí, přátelé
62
31,8
Škola
18
9,2
Jinde (denní tisk)
3
1,5
Celkem
195
100
Otázka č. 9, 10: Máte jiţ rozjednané nějaké pracovní místo? Pokud ano, v jakém oboru? Většina respondentů, přesně tedy 152, ještě nemá rozjednané pracovní místo (77,9%) a jedná se opět o ty, kteří mají zájem pokračovat po SŠ dále ve studiu. 22 respondentů (11,3%) místo jiţ rozjednané má, zbylých 21 respondentů (10,8%) se ještě nezajímala (Graf 9). Ti respondenti, co jiţ mají rozjednané pracovní místo, uvedli, ţe je to místo v jejich oboru (příklad: student na středním odborném učilišti - obor kuchař - má jiţ rozjednané místo v restauraci jako kuchař). Graf 9. Zájem o pracovní místa Ano
Ještě se nezajímal/a
Ne
10,8%
11,3%
77,9%
57
Otázka č. 11: Chtěl/a byste po ukončení školy (sloţení maturity nebo získání výučního listu) bezprostředně nastoupit do zaměstnání? Jak ukazují výsledky v tabulce 7, tak 63 respondentů (32,3%) nechce nastoupit do zaměstnání bezprostředně po ukončení SŠ, o něco méně - 57 respondentů (29,2%) by do zaměstnání nastoupilo v případě zajímavé nabídky. Tabulka 7. Nástup do zaměstnání Moţné odpovědi
ni
fi (%)
Určitě ano
33
16,9
Moţná ano, pokud
57
29,2
Nevím
26
13,4
Určitě ne
63
32,3
Jiné plány
16
8,2
Celkem
195
100
budu mít zajímavou nabídku
Otázka č. 12: Máte zájem pracovat ve vystudovaném oboru? Výsledky v grafu 10 překvapivě ukazují, ţe pouze polovina tj. 96 respondentů (49,2%) chce
pracovat
ve
vystudovaném
oboru,
57
respondentů
a 42 respondentů (21,5%) nechce pracovat ve vystudovaném oboru.
58
(29,2%)
ještě
váhá
Graf 10. Práce ve vystudovaném oboru Ano
Ne
Ještě váhám
29,2% 49,2%
21,5%
Otázka č. 13: Co pro Vás bude nejvíce rozhodující pro přijetí zaměstnání? (můţete uvést max. 3 moţnosti) Výsledky v tabulce 8 ukazují, ţe nejvíce rozhodující pro přijetí zaměstnání jepro respondenty výše platu, na druhém místě je zajímavá pracovní pozice a na třetím
místě vyhovující pracovní doba, kde by respondenti upřednostnili pevnou pracovní dobu. Na zcela posledním místě se umístila moţnost sluţebního bytu. Tabulka 8. Priority zaměstnání Pořadí nejčastějších odpovědí
Nejvíce rozhodující
1.
Výše platu
2.
Zajímavá pracovní pozice
3.
Vyhovující pracovní doba
Otázka č. 14: Jaký očekáváte hrubý měsíční příjem ve svém prvním zaměstnání po dokončení studia? Z těchto výsledků uvedených v tabulce 9 je zřejmé, ţe 88 respondentů (45,1%) očekává hrubý měsíční příjem 12.000 - 15.000 Kč, zajímavé ovšem je, ţe 39 respondentů (20,0%) očekává svůj hrubý měsíční příjem ve svém prvním zaměstnání nad 18.000 Kč.
59
Tabulka 9. Výše platu Moţné odpovědi
ni
fi (%)
12.000 Kč a méně
15
7,7
12.001 - 15.000Kč
88
45,1
15.001 - 18.000 Kč
53
27,2
nad 18.000 Kč
39
20,0
Celkem
195
100
Otázka č. 15: Myslíte si, ţe získané odborné vědomosti a dovednosti vyuţijete ve svém zaměstnání? Výsledky v grafu 11 ukazují, ţe 107 respondentů (54,9%) doufá, ţe získané odborné vědomosti a dovednosti na SŠ vyuţije ve svém zaměstnání, 36 respondentů (18,5%) je přesvědčeno, ţe vědomosti a dovednosti vyuţije, 20 respondentů (10,3%) si myslí, ţe odborné vědomosti a dovednosti nevyuţijí a zbylých 32 ještě váhá (16,4%). Do jisté míry se tyto výsledky opět odvíjí od toho, zda respondenti chtějí pracovat ve vystudovaném oboru. Graf 11. Vyuţití vědomostí a dovedností Ano
Doufám, ţe ano
16,4%
Ne
18,5%
10,3%
54,9%
60
Nevím
Otázka č. 16: Kde byste hledali práci v případě nezaměstnanosti? Výsledky v tabulce 10 jasně ukazují, ţe na prvním místě se umístil internet a média, tam by také nejvíce respondentů hledalo práci v případě nezaměstnanosti. Na druhém místě se umístil úřad práce společně se známými a kamarády, na předposledním místě by respondenti osobně navštívili zaměstnavatele. A na posledním místě by respondenti vyuţili agentury zprostředkující zaměstnání. Tabulka 10. Kde hledat pracovní místa Pořadí nejčastějších odpovědí
Místa hledání
1.
Internet, média
2.
Úřad práce, známí, kamarádi
3.
Osobní návštěva zaměstnavatele
4.
Agentura zprostředkující zaměstnání
Otázka č. 17: Byli byste ochotni se přestěhovat za prací? Graf 12 ukazuje, ţe 86 respondentů (44,1%) neví, zda by byla ochotna se přestěhovat za prací, ovšem 84 studentů (43,1%) by se za prací přestěhovalo, 25 respondentů (12,8%) nejsou ochotni se kvůli pracovnímu místu stěhovat. Graf 12. Přestěhování za prací Ano
Ne
Nevím
43,1%
44,1%
12,8%
61
Otázka č. 18: Měli byste zájem pracovat v zahraničí? Zájem pracovat v zahraničí má 84 respondentů (43,1%), coţ je necelá polovina dotázaných, 59 jich pracovat v zahraničí nechce (30,3%) a zbylých 52 respondentů (26,7%) není rozhodnuta (Graf 13). Graf 13. Práce v zahraničí Ano
Ne
Nevím
26,7% 43,1%
30,3%
Otázka č. 19: Pokud ano, kterou zemi byste preferoval/a? Z tabulky 11 je zřejmé, ţe nejvíce preferovanou zemí se pro respondenty stala Anglie, poté následovalo Německo a na třetím místě se umístilo USA. Dále byly uvedeny různé evropské i mimoevropské země. Tabulka 11. Vybrané země Pořadí vybrané země
Cílová země
1.
Anglie
2.
Německo
3.
USA
4.
ostatní
62
Otázka č. 20: Z jakého důvodu byste chtěli pracovat v zahraničí? Následující tabulka 12 ukazuje, jaké jsou pro respondenty důvody k práci v zahraničí. Nejvíce zastoupenou odpovědí jsou platové podmínky, následuje zdokonalení cizího jazyka a jako třetí nejčastější důvod je získání zkušeností do budoucího ţivota. V poslední kategorii ostatní se objevovaly různé důvody, jaké jsou např. poznání kultury, moţnost cestování, poznání nových přátel. Tabulka 12. Důvody pro práci v zahraničí Pořadí nejčastějších odpovědí
Důvody
1.
platové podmínky
2.
zdokonalení cizího jazyka
3.
získání zkušeností
4.
ostatní
Otázka č. 21: Jaký význam má pro Vás práce? (můţete uvést i více moţností) Výsledky v tabulce 13 ukazují, ţe absolutně největší význam práce má pro respondenty moţnost vydělat si peníze, následuje význam osamostatnění se, na třetím místě se umístil význam být uţitečný a překvapivě na posledním místě význam seberealizace. V kategorii jiné se objevovaly různé odpovědi jako např. pomáhat druhým, práce jako motivace, práce jako povinnost. Tabulka 13. Význam práce Pořadí nejčastějších odpovědí
Význam
1.
Vydělat peníze
2.
Osamostatnit se
3.
Být uţitečný
4.
Seberealizace
5.
jiné
63
Otázka č. 22: Myslíte si, ţe vaše škola Vás dostatečně připraví k uplatnění na trhu práce z hlediska všeobecných znalostí? Z výsledků v grafu 14 je zřejmé, ţe pouze malá nadpoloviční většina si myslí, ţe je škola schopna dostatečně připravit studenty z hlediska všeobecných znalostí, alespoň tak zodpovědělo 110 respondentů (56,4%), zbývajících 85 (43,6%) si myslí přesný opak. Na otázku, v čem je škola dostatečně připraví, byly odpovědi velmi smíšené, převáţně si však respondenti chválili všeobecné vyučovací předměty, soutěţe, exkurze, různé besedy pořádané školou. Naopak ti respondenti, kteří si myslí, ţe je škola dostatečně nepřipraví z všeobecného hlediska, postrádali více všeobecných předmětů. Graf 14. Všeobecné znalosti Ano
Ne
43,6% 56,4%
Otázka č. 23: Myslíte si, ţe vaše škola Vás dostatečně připraví k uplatnění na trhu práce z hlediska odborných znalostí? Z grafu 15 vyplývá, ţe jiţ více respondentů, v porovnání s předcházející otázkou, si myslí, ţe je škola schopna dostatečně připravit z hlediska odborných znalostí, alespoň to si myslí 131 respondentů (67,2%), 64 je opačného názoru (32,8%). Na otázku, v čem si myslí, ţe je škola schopna dostatečně připravit, byly odpovědi opět různé, nejvíce však respondenti ocenili odborné praxe a to na všech dotázaných středních školách. Malá část respondentů by přivítala odborné praxe ještě ve větším rozsahu.
64
Graf 15. Odborné znalosti Ano
Ne
32,8%
67,2%
Otázka č. 24: Přijali byste zaměstnání, které neodpovídá Vašemu vzdělání a pracovní činnost Vás nepřitahuje? Výsledky v grafu 16 ukazují, ţe nejčastější odpověď byla, ţe 72 respondentů (36,9%) neví, zda by přijali zaměstnání, které neodpovídá jejich vzdělání a pracovní činnost je nepřitahuje, 58 respondentů (29,7%) by takové zaměstnání nepřijalo a pouze 41 (21,0%) přijalo v případě vysokého ohodnocení, zbylých 24 respondentů (12,3%) by zaměstnání přijalo bez problémů. Graf 16. Přijetí zaměstnání Ano
Nevím
Ne
21,0%
Ano, v případě vysokého ohodnocení
12,3%
29,7%
36,9%
65
Otázka č. 25: Pokud ano, jaké? Z těch respondentů, kteří by přijali zaměstnání, které neodpovídá jejich vzdělání a pracovní činnost je nepřitahuje, odpovědělo, ţe by přijali jakékoli zaměstnání, na druhém místě se zařadily administrativní práce a jako poslední výuční profese (Tabulka 14). Tabulka 14. Druhy zaměstnání Pořadí vybraných zaměstnání
Zaměstnání
1.
Jakékoli
2.
Administrativní práce
3.
Výuční profese (kuchař, číšník)
Otázka č. 26: Pokud ano, na jak dlouhou dobu? Z tabulky 15 vyplývá, ţe 46 respondentů (33,6%) by přijalo zaměstnání na 1 - 2 roky, coţ byla také nejčastější odpověď, 40 respondentů (29,2%) by ji přijalo na 2 - 3 roky, 30 na více jak 3 roky (21,9%) a nejméně respondentů (15,3%) by zaměstnání, které neodpovídá jejich vzdělání a zároveň je nepřitahuje, přijalo na méně neţ rok. Absolutní četnost ni se zde v celkovém počtu mění na 137, a to z toho důvodu, ţe na otázku č. 26 odpovídali pouze respondenti, kteří odpověděli v otázce č. 24, ţe by přijali zaměstnání, které neodpovídá jejich vzdělání a pracovní činnost je nepřitahuje nebo se ještě rozhodují. Tabulka 15. Doba zaměstnání Moţné odpovědi
ni
fi (%)
méně neţ rok
21
15,3
1 - 2 roky
46
33,6
2 - 3 roky
40
29,2
více jak 3 roky
30
21,9
Celkem
137
100
66
Otázka č. 27: Absolventy kterých typů škol povaţujete za nejrizikovější z hlediska uplatnění? Z následující tabulky 16 vyplývá, ţe za nejrizikovější z hlediska uplatnění na trhu práce, povaţují respondenti absolventy gymnázií, dále pak studenty na středních odborných učilištích a studenty na obchodních akademiích, tedy střední školy zaměřené na ekonomii. Tabulka 16. Přehled škol Pořadí středních škol
Střední školy
1.
Gymnázium
2.
Střední odborné učiliště
3.
Obchodní akademie
Otázka č. 28: Sledujete alespoň občas dění kolem politiky nezaměstnanosti? (v televizi, na internetu,…) Výsledky v grafu 17 ukazují, ţe respondenti dění kolem politiky nezaměstnanosti spíše nesledují, alespoň tak zodpovědělo 82 dotázaných (42,1%). Pouze 41 respondentů dění sleduje (21,0%), 50 pouze občas (25,6%) a zbytek, tedy 22 dotázaných (11,3%), dění nesleduje vůbec. Graf 17. Dění kolem politiky nezaměstnanosti Ano
Spíše ano
11,3%
Spíše ne
Ne
21,0%
42,1%
25,6%
67
Otázka č. 29: Pokud ano, co Vás v poslední době zaujalo? Poslední tabulka 17 ukazuje, o jaké problémy se respondenti zajímají v případě, ţe sledují dění kolem politiky nezaměstnanosti. Na prvním místě se tedy objevil problém odchodů lékařů ze zdravotnictví, dále respondenty zajímala politika ze všeobecného hlediska, problémy ohledně státních maturit, vývoj nezaměstnanosti a na posledním místě i sníţení platů státních zaměstnanců. Tabulka 17. Problémy Pořadí vybraných odpovědí
Vybrané problémy
1.
odchod lékařů
2.
politika - obecně
3.
státní maturita
4.
vývoj nezaměstnanosti
5.
sníţení platů státním zaměstnancům
68
ZÁVĚR Dle zjištěných a dosaţených výsledků mohu konstatovat, ţe hlavní cíl i dílčí cíle diplomové práce byly splněny. Sledovaný soubor se týkal studentů z absolvujících ročníků z náhodně vybraných 3 středních škol ve Ţďáře nad Sázavou. První střední škola byla zaměřena na studenty zdravotní školy oboru Zdravotnický asistent, druhá střední škola se zaměřovala na studenty průmyslové školy oboru Strojírenství, Elektrotechnika, Technické lyceum a Ekonomika a podnikání a třetí na studenty z učňovské školy oboru kuchař, číšník a cukrář. Po sběru dat jsem výsledky statisticky zpracovala. Musím říci, ţe jsem byla mile překvapena, jak vřele a ochotně mi na kaţdé střední škole vyhověli. Jednala jsem vţdy s vedením školy a setkala jsem se pouze s pozitivním ohlasem. Na druhé straně nesmím zapomenout i na ochotu studentů vyplnit dotazník. I kdyţ bylo vyplnění dobrovolné a nikoho ze studentů jsem nemohla nutit dotazník vyplnit, je potěšující fakt, ţe návratnost byla 100%. Co se týče dosaţených výsledků, je pravda, ţe v celkovém vyhodnocení bylo několik výsledků, které mě osobně překvapily a od absolventů bych čekala odpovědi jiné. Nicméně respektuji jejich názor a individuálnost kaţdého jedince. Ráda bych podotkla i o přínosu výsledků pro praxi. Kdyţ jsem byla na podzim minulého roku na poslední sociální odborné praxi, kterou jsem absolvovala na úřadě práce ve Ţďáře nad Sázavou, tak pracovníci v informačním a poradenském středisku, kteří pracují s absolventy a pořádají pro ně různé besedy a prezentace na téma Absolvent na trhu práce (Příloha 4), projevili zájem o mojí práci. Tyto jiţ zmíněné besedy slouţí studentům jako informační zdroj při hledání zaměstnání. Dokonce mě i na jedné střední škole ţádali, jestli bych jim po dokončení práce dala výsledky k dispozici. Rozhodně musím říci, ţe mě velmi potěšilo, ţe má někdo o moji práci takový zájem a mé výsledky mohou poslouţit i jako dobrý zdroj informací. Mohu konstatovat, ţe více jak polovina dotázaných respondentů chce pokračovat v dalším studiu a to nejčastěji na VŠ, která bude zaměřena na jejich obor. V České republice máme celkově 77 vysokých škol a to veřejné, státní a soukromé (www.vysokeskoly.cz). Střední odborné vzdělání dnes tedy studentům nestačí, a proto chtějí jít dále a vysoké školy jim to v dnešní době umoţní. Zaráţí mne ale fakt, ţe jiţ
69
mnohé vysoké školy zrušily přijímací zkoušky, proto si kladu otázku, jestli je to správné? Podle mne, určitě ne. Pouhá polovina dotázaných chce pracovat ve svém oboru. Ostatní buď váhají nebo chtějí obor změnit. Kdyţ bych se měla zamyslet proč tomu tak je, napadá mě, ţe to bude nejspíše tím, ţe v 15-ti letech, kdy se jedinec rozhoduje, na jakou školu jít a co studovat, není to přece jenom ještě dostačující věk pro konečné rozhodnutí. Jedinec jde na určitou střední školu buď pod nátlakem rodičů nebo proto, ţe ho jinam nevzali. V této souvislosti je na místě zmínit se o tzv. Integrovaném systému typových pozic, coţ je dobrý „pomocník“ při hledání zaměstnání, při změně zaměstnání, oboru nebo při hledání odborné rady s volbou povolání (Příloha 5), tudíţ je to i vhodný návod pro absolventy, kdyţ se rozhodují co dál. Co se týče finanční situace vzhledem k přijetí pracovního místa, tak téměř všichni respondenti na tuto otázku odpověděli jednoznačně, ţe nejvíce rozhodující pro přijetí zaměstnání je výše platu. Mareš (1998) uvádí šest hlavních charakteristik práce, které mají pro člověka klíčový význam a na prvním místě jsou samozřejmě peníze jako hlavní zdroj uspokojování potřeb. Necelá polovina očekává svůj první hrubý měsíční příjem ve výši 12.000 - 15.000 Kč, coţ je podle mého názoru reálné. Docela mne ale překvapilo, ţe část respondentů očekává svůj první příjem nad 18.000 Kč. Samozřejmě vše se odvíjí od dalších záleţitostí, jako je např. délka praxe a v neposlední řadě nesmíme zapomenout i na ekonomickou krizi, která postihla ČR a platy absolventů klesly o 10-15% (www.studak.cz). Dále jsem se zaměřovala na to, zda absolventi mají přehled o problematice nezaměstnanosti. Celkově bych řekla, ţe ano. Téměř polovina respondentů se zajímá nebo alespoň jeví zájem o volná pracovní místa, nejvíce vyuţívaným zdrojem informací se pro dotázané stal internet, coţ je celkem v dnešním „technickém“ světě logické. K této problematice se váţe i případné stěhování za prací, kde mě výsledek překvapil. Pouze necelá polovina respondentů by se za prací přestěhovala, zbytek se odmítl přestěhovat nebo zatím váhá. V dnešní době čím dále více mladých lidí se snaţí „udrţet“ doma co nejdéle a tím pádem oddalují dobu osamostatnění se. Na druhou stranu ale spatřuji paradox v tom, ţe naprostá většina dotázaných spatřuje význam práce vydělat si peníze. Do tohoto dílčího cíle jsem zařadila i otázku týkající se absolventů rizikových škol z hlediska uplatnění. Ze všech odpovědí se nejvíce jako rizikoví absolventi jeví studenti gymnázia. Mají dostatečný všeobecný přehled, ale praxe, která je na všech středních odborných školách, chybí. Kadlec a kol. (2000) uvádí, ţe u absolventů by měly 70
být rozvinuty jak klíčové kompetence, tak kompetence profesní, které spočívají právě v praxi. Předposledním dílčím cílem jsem se pokoušela zjistit, jaký vztah mají absolventi k práci v zahraničí. Pouze necelá polovina dotázaných by chtěla pracovat v zahraničí. Opět se domnívám, ţe toto souvisí s předchozí otázkou o přestěhování se za prací. Výsledky jsou téměř stejné. Ti, co by chtěli pracovat v zahraničí, uvedli jako hlavní důvod platové podmínky. Dále ale také zdokonalení cizího jazyka a získání zkušeností. Posledním dílčím cílem bylo zjistit, zda absolventi sledují dění okolo politiky nezaměstnanosti. Necelá polovina respondentů odpověděla, ţe ano nebo spíše ano. Ostatní dění nesledují. Ti, kteří se zajímají o danou problematiku, nejvíce v poslední době zaujala poměrně čerstvá záleţitost a to odchod lékařů v protestu „Děkujeme, odcházíme“, a dále pro absolventy velice aktuální téma státních maturit, ke kterému je na internetu či v médiích plno informací.
71
SOUHRN Diplomová práce se zabývá problematikou absolventů a jejich obtíţemi při uplatnění na trhu práce. Dle mého názoru je toto téma stále aktuální. To byl také hlavní důvod, proč jsem si téma vybrala. Práce se skládá ze dvou částí. První je část teoretická, ve které jsem shromaţďovala informace z odborné literatury a internetových zdrojů. Věnovala jsem se absolventům a pohlíţela na ně jako na rizikové skupiny trhu práce. Na začátku práce jsem uvedla několik klíčových pojmů, které jsou důleţité, rozdělila jsem nezaměstnanost na několik typů. V neposlední řadě jsem se věnovala profesním a klíčovým kompetencím, které jsou pro absolventy nezbytné. V této části jsem uvedla i přehled nejţádanějších profesí, po kterých je poptávka a krátce charakterizovala i stav trhu práce na Ţďársku. Druhá část je praktická, kde jsem prováděla dotazníkové šetření na 3 náhodně vybraných středních školách ve Ţďáře nad Sázavou. Celkově bylo osloveno 195 studentů. Ještě před samotným provedením výzkumu jsem si určila hlavní cíl a dílčí cíle, které byly splněny. Po kontaktování vedení školy, kde mi kaţdá škola vyšla vstříc, jsem dotazníky do škol rozdala a po vyplnění jsem začala dotazníky statisticky zpracovávat a prezentovat ve formě tabulek a grafů. Vyplněné dotazníky jsem si nejdříve roztřídila dle druhů středních škol a dle oborů a poté jsem kaţdou otázku začala vyhodnocovat. Některé výsledky, které z dotazníkového šetření vyšly, byly opravdu zajímavé aţ překvapivé.
72
SUMMARY This thesis deals with problems which graduates have to face while looking for employment in the contemporary labour market, a topic of particular concern in recent years. The study consists of two parts. The first is theoretical and examines information collected from professional literature and the Internet. The beginning of the study introduces some key points and classifies types of unemployment. This part also deals with graduates as vulnerability groups in the labour market. A list of professions which are in great demand in the labour market in and around the town of Ţďár nad Sázavou is also introduced. Finally, proficiency and qualifications essential for graduates are addressed. The second part is practical, addressing the results of a questionnaire given to 195 students at randomly chosen high schools. The questionnaire met a set of declared primary and secondary goals. After the researcher contacted the school management, who complied with the researcher’s requirements, the questionnaire was distributed among students. The questionnaires were subsequently completed, submitted, and statistically analyzed, yielding results that were interesting and even surprising.
73
SEZNAM PROSTUDOVANÉ A POUŢITÉ LITERATURY 1. BROŢOVÁ, D. Společenské souvislosti práce. 1.vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003. 140 s. ISBN 80-86429-16-4. 2. BUCHTOVÁ, B. a kolektiv. Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 240 s. ISBN 80-247-9006-8. 3. CHRÁSKA, M., Metody pedagogického výzkumu. 1.vyd. Praha: Grada Publishing. 2007. 272 s. ISBN 978-80-247-1369-4. 4. FORET, M. Marketingový průzkum. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 121 s. ISBN 978-80-251-2183-2. 5. HORA, O. Strategie dlouhodobě nezaměstnaných:vstupní analýza problému. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2008. 384 s. ISBN 978-807416-004-2. 6. KADLEC, M. a kolektiv. Co potřebují absolventi škola pro uplatnění na trhu práce. Ústav pro informace ve vzdělávání: nakladatelství Tauris, 2000. ISBN 80211-0363-9. 7. KOUCKÝ, J., LEPIČ, M. Kvalifikační požadavky na vzdělání v krajích České republiky. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 2008. 241 s. ISBN 978-80-7290371-9. 8. MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 2.vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998. 172 s. ISBN 80-901424-9-4.
74
9. MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce. 2.vyd. Praha: Portál, 2008. 272 s. ISBN 978-80-7367-368-0. 10. Portál Českého statistického úřadu: < www. plzen.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/ publ/3101-10-2__ctvrtleti_2010?OpenDocument&Click=> [cit. 2011-01-06]. 11. Portál města Ţďár nad Sázavou:<www. zdarns.cz/o-meste> [cit. 2010-12-10]. 12. Portál Ministerstva práce a sociálních věcí: < www.portal.mpsv.cz/sz/local/zr_info /zpravyup/zrokres1209_verej.pdf> [cit. 2010-12-15]. 13. Portál
pro
absolvující
studenty:<www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/
SStranka.aspx?CiloveSkupiny=2&KodStranky=4.2.09> [cit. 2010-12-20]. 14. Portrál
ekonomických
záleţitostí:<www.euroekonom.cz/grafydata3.php?type=
cesko-nezamestnanost-mesic> [cit. 2011-01-05]. 15. Portál o vysokých školách v ČR:<www.vysokeskoly.cz/katalog#verejne-vysokeskoly> [cit. 2011-02-07]. 16. Portál studentského magazínu: < www.studak.cz/o-studakovi/> [cit. 2011-02-15]. 17. SIROVÁTKA, T., WINKLER, J., ŢIŢLAVSKÝ, M. eds. Nejistoty na trhu práce. 1.vyd. Boskovice: nakladatelství Albert, 2009. 198 s. ISBN 978-80-7326-172-6.
75
PŘÍLOHY
76
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Informace o Job clubu Příloha 2 Specifické podmínky Job clubu Příloha 3 Dotazník Příloha 4 Prezentace - Absolvent na trhu práce Příloha 5 Informační leták - ISTP
77
Informace o Job clubu
Příloha 1
Specifické podmínky Job clubu
Příloha 2
Dotazník
Příloha 3
Dobrý den, jmenuji se Michaela Hromádková a jsem studentkou 5. ročníku Univerzity Palackého v Olomouci. V rámci své diplomové práce, která se zabývá problematikou absolventů středních škol a jejich uplatněním na trhu práce, bych Vás chtěla poţádat o vyplnění níţe uvedených otázek. Vaše odpovědi mi pomohou v řešení této problematiky mojí diplomové práce. Mohu Vás ujistit, ţe dotazník je anonymní a jeho výsledky budou zpracovány pouze pro účel diplomové práce. Předem Vám děkuji za ochotu a čas, který jste věnoval/a vyplnění otázek.
S pozdravem Michaela Hromádková
Odpovědi prosím zakrouţkujte, volné otázky vypište. 1. Pohlaví:
a) muž b) žena
2. Věk: …… 3. Bydliště: a) venkov, městys
b) město do 15000 obyvatel c) město nad 15000 obyvatel
4. Máte zájem pokračovat v dalším studiu? a) ano
b) ne
c) nevím
5. Pokud ano, o jakou školu máte zájem? a) VOŠ
b) VŠ
c) jiná – jaká?....................
6. Pokud chcete dále studovat, chcete pokračovat ve svém oboru, na který se nyní připravujete na SŠ nebo chcete obor změnit? a) chci dále pokračovat ve svém oboru b) chci změnit obor -částečně - jaký?........ -zásadně- jaký?......... 7. Zajímáte se o volná pracovní místa na trhu práce? a) ano
b) ne
c) velmi málo
8. Pokud ano (event.velmi málo), kde? a) úřad práce
b) internet
c) známí, přátelé d) škola e) jinde – kde?...........
9. Máte jiţ rozjednané nějaké pracovní místo? a) ano
b) ne
c) ještě jsem se nezajímal/a
10. Pokud ano, v jakém oboru?
11. Chtěl/a byste po ukončení školy (sloţení maturity nebo získání výučního listu) bezprostředně nastoupit do zaměstnání? a) určitě ano
b) možná ano, pokud budu mít zajímavou nabídku c)nevím
d) určitě ne
e) mám jiné plány, jaké?......
12. Máte zájem pracovat ve vystudovaném oboru? a) ano
b) ne
c) ještě váhám
13. Co pro Vás bude nejvíce rozhodující pro přijetí zaměstnání? (můţete uvést max. 3 moţnosti) a) výše platu b) využití odbornosti, kterou jsem studoval/a c) vyhovující pracovní doba - jaká? (pevná, pružná, nepravidelná? - doplňte)……………. d) benefity (služební auto, služební mobil, podniková školka pro děti, apod.) e) zajímavá pracovní pozice f) možnost práce v místě stávajícího nebo budoucího bydliště (např. následování partnera/ky) g) možnost služebních cest a stáží h) možnost služebního bytu ch) jiné (doplňte)……………………….
14. Jaký očekáváte hrubý měsíční příjem ve svém prvním zaměstnání po dokončení studia? a) 12.000 Kč a méně
b) 12.001 – 15.000 Kč
c) 15.001 – 18.000Kč
d) nad 18.000Kč
15. Myslíte si, ţe získané odborné vědomosti a dovednosti vyuţijete ve svém zaměstnání? a) ano
b) doufám, že ano
c) ne
d) nevím
16. Kde byste hledali práci v případě nezaměstnanosti? (zvolené odpovědi podtrhněte) a) úřad práce
b) agentura zprostředkující zaměstnání
c) vlastní aktivita (zvolené odpovědi podtrhněte):
-známí, kamarádi -internet, média -osobní návštěva zaměstnavatele -jiná aktivita - jaká?..........
17. Byli byste ochotni se přestěhovat za prací? a) ano
c) nevím
b) ne
18. Měli byste zájem pracovat v zahraničí? a) ano
c) nevím
b) ne
19. Pokud ano, kterou zemi byste preferoval/a?
20. Z jakého důvodu byste chtěli pracovat v zahraničí?
21. Jaký význam má pro Vás práce? (můţete uvést i více moţností) a) vydělat peníze
b) být užitečný
d) osamostatnit se
e) jiný názor (uveďte)…………………………..
c) seberealizace
22. Myslíte si, ţe vaše škola Vás dostatečně připraví k uplatnění na trhu práce z hlediska všeobecných znalostí? a) ano- v čem?....................
b) ne - v čem?.....................
23. Myslíte si, ţe vaše škola Vás dostatečně připraví k uplatnění na trhu práce z hlediska odborných znalostí? a ) ano- v čem?......................
b) ne - v čem?.....................
24. Přijali byste zaměstnání, které neodpovídá Vašemu vzdělání a pracovní činnost Vás nepřitahuje? a) ano
b) ne
25. Pokud ano, jaké?
c) nevím
d) ano, v případě vysokého ohodnocení
26. Pokud ano, na jak dlouho dobu? a) méně než rok
b) 1 – 2 roky
c) 2 – 3 roky
d) více jak 3 roky
27. Absolventy kterých typů škol povaţujete za nejrizikovější z hlediska uplatnění?
28. Sledujete alespoň občas dění kolem politiky nezaměstnanosti? (v televizi, v tisku, na internetu, ...) a) ano
b) spíše ano
c) spíše ne
d) ne
29. Pokud ano, co Vás v poslední době zaujalo?
Děkuji za vyplnění všech otázek
Prezentace - Absolvent na trhu práce
Příloha 4
Informační leták - ISTP
Příloha 5
ANOTACE Jméno a příjmení:
Michaela Hromádková
Katedra:
Katedra antropologie a zdravovědy
Vedoucí práce:
PhDr. Mgr. Jitka Tomanová, Ph.D.
Rok obhajoby:
2011
Název práce:
Problematika obtíţí při uplatnění absolventů středních škol na trhu práce
Název v angličtině:
The issue of difficulty of use of graguates on the labour market
Anotace práce:
Diplomová práce je zaměřena na absolventy středních škol a jejich uplatnění na trhu práce. Práce se skládá z teoretické části, z metodické části a z výsledků dosaţených v dotazníkovém šetření, které probíhalo na vybraných středních školách na Ţďársku.
Klíčová slova:
absolvent, nezaměstnanost, kompetence, vzdělání, znalosti
Anotace v angličtině:
The thesis focuses on secondary school graduates and their employment in the contemporary labour market. The study consists of theoretical part, practical part and results of questionnaires which were distributed at some secondary schools in and around the town of Ţďár nad Sázavou.
Klíčová slova v angličtině:
graduate, unemployment, competence, education, knowledge
Přílohy vázané v práci:
Příloha 1 Informace o Job clubu Příloha 2 Specifické podmínky Job clubu Příloha 3 Dotazník Příloha 4 Prezentace - Absolvent na trhu práce Příloha 5 Informační leták - ISTP
Rozsah práce:
77 stran
Jazyk práce:
čeština
