UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA
KATEDRA SPOLEČENSKÝCH VĚD
FOTBALOVÉ CHULIGÁNSTVÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Vypracoval:
Tomáš Zdráhal
Vedoucí bakalářské práce:
Mgr. Antonín Staněk, Ph.D.
Studijní obor:
Německý jazyk a společenské vědy se zaměřením na vzdělávání
Olomouc 2010
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně na základě literatury a pramenů uvedených v přiloženém seznamu literatury.
V Olomouci dne ……………….
…………………………………...
2
Poděkování Děkuji tímto Mgr. Antonínovi Staňkovi, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady, připomínky, obětavou pomoc a podporu, které mi poskytoval v průběhu zpracování bakalářské práce.
3
OBSAH ÚVOD 1
2
3
6 SPORT A SPORTOVNÍ DIVÁCTVÍ
8
1.1
Sport jako předmět diváckého zájmu
8
1.2
Co diváky motivuje k návštěvě sportovních utkání
9
1.3
Skladba fotbalového publika v České republice
11
HETEROGENITA FOTBALOVÉHO PUBLIKA
12
2.1
Diváci versus fanoušci
12
2.2
Fotbaloví ultras
13
2.3
Hooligans
14
2.4
Roligans
14
2.5
Další rozdělení fotbalových fanoušků
14
FOTBALOVÉ CHULIGÁNSTVÍ
16
3.1
Význam pojmu hooligans
16
3.2
Obecná charakteristika hooligans skupin
16
3.3
Typologie fotbalového chuligánství
17
3.3.1 Formy chuligánského chování
17
3.3.2 Typologie skupinové identity a sociální role
19
3.3.3 Typologie podle politické orientace
20
Fotbal a rasismus
20
3.4 4
PSYCHOLOGICKÁ, SOCIOLOGICKÁ A SOCIÁLNĚ PSYCHOLOGICKÁ VYSVĚTLENÍ PŘÍČIN FOTBALOVÉHO
5
NÁSILÍ
22
4.1
Psychologizující teorie
22
4.2
Sociologické a sociálně psychologické teorie
23
4.3
Subkulturní teorie
24
4.3.1 Dynamika chuligánské skupiny
26
FOTBALOVÉ CHULIGÁNSTVÍ NA SVĚTOVÉ SCÉNĚ 5.1
5.2
27
Fotbalové chuligánství ve Velké Británii – jeho vývoj a současná situace
27
Fotbalové chuligánství v Evropě
32
5.2.1 Fotbalové chuligánství v západoevropských zemích
33
4
5.3 6
7
8
5.2.2 Fotbalové chuligánství ve východoevropských zemích
34
5.2.3 Balkánské země a Turecko
36
Fotbalové chuligánství v České republice
37
FOTBALOVÉ CHULIGÁNSTVÍ A EXTREMISMUS
40
6.1
Fotbalové chuligánství ve spojení s extremismem v ČR
41
6.2
Fotbalové chuligánství a extremismus ve světě
43
PREVENCE A PROTICHULIGÁNSKÁ POLITIKA
45
7.1
Aktivity Rady Evropy
45
7.2
Evropská unie
46
7.3
Fotbalové svazy EUFA a FIFA
47
7.4
FARE
48
7.5
Preventivní strategie některých zemí EU
50
7.6
Protichuligánská politika v ČR
51
POSTAVENÍ ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ V SYSTÉMU PREVENCE
56
8.1
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
56
8.2
Programy specifické a nespecifické prevence
58
8.3
Škola jako místo primární prevence
59
8.3.1 Minimální preventivní program
59
8.3.2
Rámcový vzdělávací program a Školní vzdělávací program
61
8.3.3 Výchova k občanství
62
8.3.4 Průřezová témata
63
9
ZÁVĚR
66
10
SEZNAM ZDROJŮ – LITERATURA, INTERNETOVÉ ZDROJE 71
11
SEZNAM PŘÍLOH
78
5
ÚVOD Obsahová náplň bakalářská práce je zaměřena na problematiku fotbalového chuligánství. Samotný fotbal je označován za krále sportu. Bezpochyby jde o nejpopulárnější, divácky atraktivní a nejrozšířenější sport na světě, jehož úkolem je šířit myšlenku fair-play do běžného života. Fotbalové stadióny by proto měly být místem, kde dochází ke sbližování lidí různých kultur a národností. Přesto se v posledních letech stávají spíše bojištěm rozdělujícím lidi na tábory, místem manifestace všech negativních společenských jevů, jako je násilí, rasismus, fašismus a nacionalismus. Divácké násilí odehrávající se na fotbalových stadiónech i mimo ně se stalo soudobým globálním problémem se vzrůstajícím trendem, jemuž se ve sdělovacích prostředcích dostává stále více prostoru. Závažnost tématu potvrzuje i skutečnost, že na fotbalové fanoušky nahlíží široká veřejnost jako na bezpečnostní problém, který je třeba řešit. Ke zpracování tohoto tématu mě vedlo to, že já sám se pohybuji v prostředí hokejových „fans“, které se tomu fotbalovému velmi podobá. V současné době vypomáhám jako člen pořadatelské služby, a proto mohu na fanouškovskou scénu pohlížet ze dvou úhlů, jako její člen i jako pořadatel. Cílem bakalářské práce je komplexně postihnout tento novodobý fenomén od vysvětlení pojmů, přes typologii a specifika jednotlivých skupin fanoušků, projevy fotbalového chuligánství v některých evropských zemích včetně České republiky, hledání jeho spojitosti s narůstajícím extremismem, teorie vysvětlující příčiny vedoucí k fotbalovému chuligánství, protichuligánskou politiku evropských zemí až po systém prevence v České republice, v němž nezastupitelnou a významnou roli hrají školy a školská zařízení. Fotbalové chuligánství je problémem zejména dospívající mládeže a mladých lidí, proto mají školy a školská zařízení jako prvotní formální instituce začleňující děti a mládež do širšího společenství dlouhodobou možnost a zodpovědnost efektivně potírat sociálně patologické jevy formou výchovného a vzdělávacího procesu, formováním postojů, tvorbou pozitivního sociálního prostředí a vazeb, a předcházet tak sociálnímu selhávání a kriminálnímu chování v dospělosti. Podnětem k zamyšlení pro pedagogy je především otázka, jakým způsobem by měli
přistupovat k mladým lidem, jak je motivovat,
aby neinklinovali k nežádoucímu chování.
6
Ve své práci čerpám z poznatků různých oborů sociálních věd, které se tímto sociálním problémem podrobně zabývají, především z psychologie, sociologie, sociální pedagogiky, sociální patologie, historie a právních věd. Vzhledem k obsažnosti tématu uvádím i větší množství alternativních zdrojů.
7
1 SPORT A SPORTOVNÍ DIVÁCTVÍ Sport je odnepaměti součástí kultury každé společnosti. Jako proměnlivý sociálně kulturní fenomén zobrazuje lidské představy, ideje a hodnoty, je místem formování mezilidských vztahů. Sociology je považován za ideální prostředí pro socializaci umožňující začlenění člověka do společnosti, upevnění mezilidských vztahů, seberealizaci, překonávání sociálních, náboženských a rasových předsudků. Poskytuje emocionální zážitky, vyvažuje každodenní rutinu, slouží jako ventil pro napětí a přirozenou lidskou agresivitu. Sport v dnešní moderní společnosti zasahuje do všech oblastí každodenního života lidí. Ztrácí však svůj prvotní význam pohybové aktivity, přispívající k fyzickému a psychickému vývoji osobnosti, a stává se spíše masovou formou divácké zábavy a pasivního odpočinku. Odráží se v něm také soudobé problémy dnešní globální společnosti – konzumní způsob života, rasismus, drogy, vandalismus, výtržnictví, násilí atd. 1
1.1
Sport jako předmět diváckého zájmu „Sportovní diváctví má stejně dlouhou historii jako vlastní sport a tvoří jeho
neoddělitelnou
složku.
Ve
starém
Egyptě,
v jihoamerických
předliterárních
společnostech Inků a Toltéků, v Mykénách, v Olympii, v Římě a dalších městech helenizovaného Středomoří existovaly nejen sportovní soutěže jako takové (často tvořily významnou součást náboženských rituálů a oslav státních a církevních svátků), ale i sportovní soutěže, které se pořádaly jen pro pobavení diváků.“
2
Historické prameny dokazují, že už antické olympijské hry, prezentující vysokou kulturu starověkých Řeků, se těšily velkému zájmu diváků. Odhaduje se, že počty přihlížejících se pohybovaly mezi 40 - 50 tisíci. Vedle těchto soutěží propagujících harmonii tělesné a duševní krásy se však ve starověku konaly i soutěže orientované výlučně na poskytování vzrušující podívané divákům, založené
1 2
Srov. SEKOT, A., et al. Sociální dimenze sportu. Brno: MU v Brně, 2004, s. 9. ČECHÁK, V., LINHART, J. Sociologie sportu. Praha: Olympia, 1986, s. 175.
8
na předvádění násilí, krutosti, bolesti a smrti v podobě gladiátorských soubojů. V tomto období byly také dokumentovány první výtržnosti diváků během her.
3
Koncem 19. st. v souvislosti se změnami společenských poměrů probíhajícími v rámci průmyslové revoluce se sport a s ním spojené sportovní diváctví stal zdrojem masové zábavy. Přispěla k tomu především zlepšující se ekonomicko-politická situace, změna životního stylu, rozvoj infrastruktury, médií atd. Do popředí zájmu divácké veřejnosti nejen v evropských zemí se dostal fotbal a jeho návštěvníci tvořili a dodnes tvoří jednu z nejpočetnějších složek základny sportovních diváků. 4
1.2
Co diváky motivuje k návštěvě sportovních utkání Motivace divácké účasti na sportovních utkáních se různí. Z pohledu sociální
psychologie se jedná o snahu lidí uspokojit své potřeby 5. Ty mohou být různé, např. potřeba sportovního zážitku, sociálního kontaktu, potřeba odreagovat se atd. Psychologické teorie vidí v typicky mužských agresivních sportech, jako je např. fotbal nebo hokej, ekvivalent dobyvatelských bojů našich předků a odvozují zájem diváků z pudů a instinktů, které zůstaly v našem podvědomí a realizují se dnes jen jinou formou. Sociologické teorie tvrdí, že vzrůstající trend masového zájmu o sport je reakcí
na urbanizaci, masovost, anonymitu moderní společnosti přispívajících
k dezintegraci společnosti a také reakcí na oslabování základních skupinových vazeb, které člověku poskytují pocit sounáležitosti a sociálního zázemí. Sport se svými jasnými symboly a pravidly poskytuje možnost identifikace s celospolečenskými hodnotami a normami.
6
Diváky přivádí na sportovní utkání především touha se odreagovat, pobavit ve společnosti stejně zájmově zaměřených přátel, zbavit se každodenní rutiny, 3
V této souvislosti Slepička jako příklad uvádí divácké výtržnosti při vozatajských závodech v byzantské říši v 6. st. n. l., které přerostly v politicky motivované povstání, při němž zahynulo třicet tisíc lidí. Srov. SLEPIČKA, P. Sportovní diváctví. Praha: Olympia, 1990, s. 11. 4 Tamtéž, s. 13. 5 Potřeba je subjektivní pocit člověka. Jde o specifický prožitek nedostatku nebo nadbytku něčeho, co je z hlediska subjektu prožitku nežádoucí. Potřeby aktivizují lidské chování, zaměřují je na určitý cíl, který vede k jejich uspokojení. Dělí se na primární (biologické, fyziologické, vitální, přirozené) související se zajištěním holé fyzické existence individua a sekundární (sociální, získané, naučené, umělé, kulturní atd.) vznikající socializačním procesem. Srov. GEIST, B. Sociologický slovník. Olomouc: Victoria Publishing, 1992, s. 287 – 289. 6 Srov. SEKOT, A., et al. Sociální dimenze sportu. Brno: MU v Brně, 2004, s. 142 – 143.
9
zapomenout
na vlastní neúspěchy. Přitažlivost hry spočívá v její dramatičnosti,
otevřenosti výsledku a dynamických změnách v jejím průběhu. To vše divákům umožňuje prožít hluboký emocionální zážitek, založený na stupňování napětí a vzrušení, zakončený psychickým uvolněním. Pasivní sledování zápasu tak plní úlohu katarze, tzn. ventiluje vnitřní napětí, uvolňuje agresivitu a obnovuje psychickou rovnováhu. Pro některé skupiny diváků, zejména agresivní a frustrované mladé lidi, je neúspěch při hře nebo prohra spouštěcím impulsem ke konfliktům, ať už s jinými diváky nebo pořadateli či policisty. Samostatnou kapitolou jsou organizované party, jimž jde pouze o výtržnictví a bitky s podobně orientovanými skupinami fanoušků odehrávající se na stadiónech i mimo ně, tzv. „hooligans.“ „Na sportovní diváky lze pohlížet jako na jedince, kteří se realizují ztotožněním se svým idolem a vyhledávají silné emoční prožitky úspěchů a nezdaru, opojení a zklamání zvnitřněním jeho vítězství a proher se svými vlastními úspěchy nezdary.“
7
Sekot et al. odkazují na publikaci Opachowského et al. (1987), jejíž autoři na základě empirických výzkumů realizovaných v Německu diferencují touhu sportovních diváků po zábavě na 4 základní potřeby: •
„Mít radost, potěšení z utkání
•
prožít napětí po dobu zápasu
•
zažít pocit družnosti v kolektivu fanoušků
•
být nadšený výkonem.“
8
Slepička uvádí přehled nejčastěji uváděných důvodů návštěvy fotbalového utkání získaných z odpovědí dotazovaných diváků: •
„Podpora družstva fanděním
18 %
•
možnost odreagování
10 %
•
zpestření denního koloběhu
9%
•
hráčské individuality
8%
•
dramatičnost a vzrušení ze hry
7%
• nebýt sám, ale v partě
9
7 %.“
7
MIKŠÍK, O. Hromadné psychické jevy: psychologie hromadného chování. Praha: Karolinum, 2005, s. 186 – 187. 8 SEKOT, A., et al. Sociální dimenze sportu. Brno: MU v Brně, 2004, s. 143. 9 SLEPIČKA, P. Sportovní diváctví. Praha: Olympia, 1990, s. 45.
10
1.3
Skladba fotbalového publika v České republice Podle Landy (2007), zmiňovaného Sekotem, uskutečnila Fakulta tělesné
výchovy a sportu Univerzity Karlovy na jaře roku 2007 projekt pod názvem Divácká reflexe sportovních utkání za účelem srovnání rozdílů mezi fotbalovými a basketbalovými fanoušky. Z výsledků dotazníkového šetření provedeného u 1631 fotbalových diváků na stadiónech l. Gambrinus ligy vyplývá následující: •
V publiku převažují mladí lidé.
•
Ženy tvoří nanejvýš l/5 fotbalového publika.
•
Podíl diváků s vysokoškolským vzděláním je menší než l0 %.
•
Nejpočetněji zastoupeni jsou studenti, na druhém místě následují dělnické profese.
•
Největší skupina diváků navštěvuje zároveň fotbalové i hokejové zápasy.
•
Publikum je většinově složeno z „obecných“ sportovních diváků (ne z diváků „specialistů“ preferujících jeden určitý sport). 10 Právě nejpočetnější skupina mladých lidí, která se nejvíce podílí na vytváření
atmosféry v hledišti, je zároveň tou nejrizikovější. Proč jsou mladí lidé náchylnější k negativnímu chování, objasňuje Slepička: „Mladí lidé jsou v tomto věku ve svých reakcích obvykle spontánnější, mají menší míru sebekritičnosti a sociability ve svém chování. Snáze se ztotožňují se svými idoly a více podléhají atmosféře hlediště.“
11
Upozorňuje i na souvislost mezi snižujícím se průměrným věkem fotbalového diváka a zvyšující se důležitostí potřeby prožívat utkání v partě. 12
10
Srov. SEKOT, A. Sociologické problémy sportu. Praha: Grada, 2008, s. 167 – 168. SLEPIČKA, P. Sportovní diváctví. Praha: Olympia, 1990, s. 30 – 31. 12 Tamtéž, s. 45. 11
11
2
HETEROGENITA FOTBALOVÉHO PUBLIKA
Na fotbalové publikum se nedá pohlížet jako na homogenní, tzn. jednotný celek neboli dav. Zejména média často chybně informují laickou veřejnost a označují za fotbalové chuligány i skupiny fanoušků, které s chuligány nemají povětšinou nic společného. Důležité je odlišit tyto výtržníky od ostatních návštěvníků fotbalových utkání, a proto se diváci jako celek dají rozdělit do 4 velkých skupin – na diváky, fanoušky, tzv. ultras a fotbalové chuligány. Každá z těchto skupin přitom má svá specifika. Ve srovnání s jinými skupinami se vyznačuje jinou stabilitou, hodnotovou orientací, chováním, emocionalitou atd. 13 V příloze č. 1uvádím tabulku s kritérii jednotlivých skupin.
2.1
Diváci versus fanoušci Fotbalového diváka jako pasivního pozorovatele hry zajímá děj a výsledek
zápasu. Zápas samotný je pro něj divadelním představením. Není ovlivněn rivalitou soupeřících týmů,
nevyskytuje se u něj žádná silnější vazba na konkrétní klub,
a proto na zápas pohlíží neutrálně. Nezaujatě a objektivně dokáže hodnotit hru a ocenit i výkon soupeře. Diváci tvoří emočně nejstabilnější skupinu fotbalového publika, protože nejméně podléhají davovým emocím. Zpravidla se zajímají i o jiné druhy sportu. Naproti tomu pro fotbalového fanouška představuje fotbal jediný oblíbený druh sportu. Je k němu vázán prostřednictvím klubu či konkrétního hráče. Svou spřízněnost s klubem dává najevo aktivní účastí na utkáních, nošením klubového oblečení a symbolů, jako jsou repliky dresů, klubové šály, trička, vlajky, tváře pomalované v národních barvách na mistrovstvích světa nebo šampionátech aj. Fanoušci se také často sdružují do tzv. fanklubů, společně organizují výjezdy na utkání do cizích měst, diskutují na svých webových stránkách. Zajímají se o historii klubu i jeho současné problémy, o hráče, sledují jeho tabulkové umístění. Od svého klubu očekávají výhru, během utkání hráče bouřlivě povzbuzují hlasitým skandováním, zpíváním chorálů nebo prostřednictvím řehtaček, bubnů a trumpet. 13
Srov. SEKOT, A. Sociologické problémy sportu. Praha: Grada, 2008, s. 159 – 160.
12
Díky identifikaci se svým klubem více prožívají jeho úspěchy i prohry, a proto reagují mnohem emocionálněji než diváci. O objektivním hodnocení hry ze strany fanoušků tedy nemůže být řeč. Mareš et al. podle Slepičky (1990) uvádí: „Pro fotbalového fanouška je již charakteristické dělení na „my“ (fanoušci klubu, dresu, barvy) a „oni“ (fanoušci jiných klubů).“ Ve vypjatých situacích se někdy uchylují ke slovnímu napadání soupeřova mužstva, fanoušků druhého klubu, rozhodčího, neusilují však o vyvolání výtržností. 14
2.2
Fotbaloví ultras V poslední době se objevuje další označení „fotbaloví ultras.“ Ultras je hnutí,
které vzniklo v Itálii v 60. - 70. letech 20. st. a v současnosti existuje v celé Evropě. Vymezit tuto poslední skupinu diváků je však velmi problematické. Ultras skupiny jsou v každé zemi naprosto specifické. Některé mají blíže k chuligánům, jiné k fanouškům. 15 Ultras tedy představují další skupinu fotbalových nadšenců zaměřující se na organizování dění na tribunách, které považují za své teritorium. Tvoří propracovanou choreografii, nápadité transparenty, vymýšlejí a zpívají sborové zpěvy neboli chorály, mávají vlajkami, odpalují pyrotechniku atd. Jsou to právě tyto skupiny, kdo vytváří bouřlivou atmosféru na ochozech, kterou strhávají k fandění ostatní diváky a oživují hru. Jejich produkce, jejíž příprava je časově i finančně velmi náročná, bývá prezentována na webových stránkách a je předmětem častých diskusí, hodnocení a soutěživosti mezi skupinami o kvalitnější choreografii. 16 Při každém klubu je zpravidla jen jeden fanklub. Ultras skupin, které tento klub podporují, může být ale víc. Svůj vztah ke klubu dávají stejně jako fanoušci najevo oblečením se symboly klubu. Často si ho nechávají vyrábět, někdy upřednostňují určité značkové oblečení. Ultras také netvoří jednotný celek. Jeho členové se sdružují do menších skupin, ať už podle názorů, věku nebo podle známosti. Ne vždy jsou všechny skupiny na stadiónu v jednom sektoru - kotli. 14
MAREŠ, M., SMOLÍK, J., SUCHÁNEK, M. Fotbaloví chuligáni: evropská dimenze subkultury. Brno: Centrum strategických studií: Barrister § Principal, 2004, s. 12. 15 Srov. NIKL, J., VOLEVECKÝ, P. Divácké násilí. Praha: Vydavatelství Policejní akademie ČR, 2007, s. 7. 16 Srov. SEKOT, A. Sociologické problémy sportu. Praha: Grada, 2008, s. 160.
13
Zatímco v některých zemích zahrnují ultras skupiny pouze nadšence orientované čistě na zlepšování atmosféry během zápasu, v České republice je poměrně častým jevem, že se v nich
angažují i chuligáni, a proto jsou
z bezpečnostních důvodů před zápasem i v jeho průběhu pod dohledem policie a pořádkové služby.
2.3
Hooligans (hoolifans) Vysoce organizovaná, stabilní, hierarchicky uspořádaná skupina mladých lidí
s primárním cílem vyvolat konflikt či bitku s jinými skupinami soupeřova týmu. Bližší charakteristiku uvádím v další části práce.17
2.4
Roligans Další skupinou známou ve skandinávských zemích, hlavně v Dánsku, jsou
tzv. „roligans“ (mírumilovní). Vznikli na protest vůči brutalitě hooligans. Fandí „karnevalovým“ způsobem (malování obličejů, komické oděvy v národních barvách) s recesistickými prvky. Nevyhýbají se sice konzumaci alkoholu, ale slušně povzbuzují a nepáchají výtržnosti.
2.5
18
Další rozdělení fotbalových fanoušků Podle psycholožky bonnské univerzity Lehmann dělí v Německu fanoušky
a chuligány do čtyř podskupin: •
Novicové – mladí fotbaloví fanoušci ve věkovém rozmezí l2 - 16 let. Svými staršími kamarády jsou zasvěcováni a postupně vtahováni do světa fotbalu.
•
Kuttenträger (volně přeloženo – ti, kdo nosí dres, kutnu) – zarytí fandové, kteří se ztotožňují se svým klubem a „jsou ochotni položit za něj život“.
•
Veteráni – fanoušci kolem 25 let. S přibývajícím věkem se mění v normální fotbalové diváky.
17
Srov. MAREŠ, M., SMOLÍK, J., SUCHÁNEK, M. Fotbaloví chuligáni: evropská dimenze subkultury. Brno: Centrum strategických studií: Barrister § Principal, 2004, s. 12. 18 Srov. NIKL, J., VOLEVECKÝ, P. Divácké násilí. Praha: Vydavatelství Policejní akademie ČR, 2007, s. 7.
14
•
Chuligáni – podle odhadů tvoří asi 5 % fotbalových fanoušků. Jejich primárním cílem je vyvolat bitku s jinými podobně zaměřenými skupinami soupeřova týmu. Lehmann uvádí i další dělení fanoušků podle Simona (1995) a německé
policie. Simon dělí fanoušky na „požitkáře“ a „prožitkáře“: •
Požitkáři, tzv. fotbalcentristi, jsou „zarytí fandové“. Svému klubu jsou věrni vždy a za všech okolností. Neopustí ho ani v případě sestupu do nižší ligy. V jejich životě hraje fotbal prim. Lze je přirovnat ke Kuttenträger.
•
Prožitkáři vnímají vlastní fotbalové utkání jako „divadlo“ a jejich heslem je „že se určitě musí něco stát, i kdyby se o to měli sami postarat“. Z této skupiny se nejčastěji rekrutují hooligans. Německá policie rozděluje fanoušky podle míry předpokladu k páchání násilí
do tří skupin: •
A – fanoušci – mírumilovní fotbaloví diváci.
•
B – fanoušci – potenciální výtržníci. Do této skupiny řadí policie ultras fanoušky, schopné ve vypjatých situacích násilných projevů.
•
C – fanoušci – pachatelé násilí, tzv. „tvrdé chuligánské jádro“, kteří jsou v den fotbalového zápasu pod dohledem policie.
19
Pro srovnání uvádím údaje o počtu osob evidovaných v kategorii C v Německu a Velké Británii: •
německý časopis Spiegel z roku 1998 informoval, že v evidenci Centrálního informačního pracoviště pro zásahy při sportovních utkáních při Zemském kriminálním úřadu v Düsseldorfu je kolem 2100 jmen tzv. C - fanoušků. 20
•
V seznamech britské policie figuruje v kategorii C asi 600 osob. 21
19
BÍLÁ, J. Anotace publikace LEHMANN, A. Povyk kolem fotbalu [online]. [cit.2009-10-8]. Dostupný z www: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/casopisy/kriminalistika/2001/01_01/chulig.html. 20 Tamtéž. 21 Srov. MAREŠ, M., SMOLÍK, J., SUCHÁNEK, M. Fotbaloví chuligáni: evropská dimenze subkultury. Brno: Centrum strategických studií: Barrister § Principal, 2004, s. 72.
15
3
FOTBALOVÉ CHULIGÁNSTVÍ V posledních třiceti letech roste počet bitek a vzájemných potyček
mezi různými skupinami fotbalových fanoušků na stadiónech i mimo ně. Mluví se o fotbalovém chuligánství provozovaném partami mladých, agresivních a radikálně smýšlejících rádoby „příznivců“ kopané, kteří kazí sportovní atmosféru ostatním fanouškům svými výtržnostmi, vulgaritou, brutalitou a primitivismem. Zvláště alarmující je jejich rostoucí agresivita a to, že násilí v různých podobách prorůstá i do ostatních odvětví sportu. Fotbalové chuligánství se v posledním desetiletí stalo problémem i v České republice.
3.1
Význam pojmu „hooligans“ Slovo „hooligan“, česky chuligán,
pochází z angličtiny, kde fotbalové
chuligánství vzniklo. Je totožné s označením „rowdy, raufbold“, v překladu znamenající neurvalec, výtržník, sprosťák, rváč, násilník. Původ samotného slova je odvozován od jména jedné dělnické rodiny nepřizpůsobivých irských imigrantů, jejíž členové koncem 19.st. terorizovali londýnské obyvatelstvo pijáckými orgiemi a rvačkami.22 Dnes se tímto pojmem souhrnně označují skupiny fotbalových fanoušků, pro něž je charakteristické výtržnické a kriminální chování.
3.2
Obecná charakteristika hooligans skupin Toto označení se běžně používá pro fotbalové fanoušky, příznivce určitého
klubu, který si vybírají podle místa svého bydliště, sympatií s jinými fanoušky nebo již méně podle úspěchů daného týmu. Sdružují se do part (gangů, band), ty jsou většinou hierarchicky uspořádané, mají své vůdce a jiné méně významné a nevýznamné členy. Svou příslušnost zdůrazňují oblečením, vlajkami, šálami a vydáváním vlastních webových stránek.
22
Srov. MAREŠ, M., SMOLÍK, J., SUCHÁNEK, M. Fotbaloví chuligáni: evropská dimenze subkultury. Brno: Centrum strategických studií: Barrister § Principal, 2004, s. 30.
16
Na rozdíl od fanoušků se neidentifikují s fotbalovým klubem, ale jen se svou skupinou. Vlastní zápas je pro ně jen záminka, přichází na něj s cílem vyvolat konflikt či bitku s podobnými skupinami soupeřova týmu. Některé z těchto part jsou velmi dobře organizované a vedle klubového rivalství a nenávisti k nepřátelským chuligánským skupinám je sjednocují a sociální postoje.
politické, rasové, náboženské, národnostní
23
„Praví“ fotbaloví chuligáni si vzájemné střety sjednávají mimo stadióny. Místo bitky, pravidla boje, počty účastníků, povolené zbraně se domlouvají dlouho dopředu. Jsou vysoce organizovaní, fungují plánovitě a řídí se vlastními zákony. Tyto
skupiny jsou
složeny z lidí
nejrůznějších
politických
názorů,
pravicových, levicových, neonacistů, fašistů, pocházejících z různých sociálních prostředí, podle výzkumů někteří z nich dosahují i vysokoškolského vzdělání. Je tedy mylný názor veřejnosti, že se jedná o lidi pocházející z nižších sociálních vrstev společnosti s nízkou úrovní vzdělání. Britští sociální psychologové a sociologové nazývají tento fenomén football hooliganism.
3.3
Typologie fotbalového chuligánství Kritérií, podle nichž lze fotbalové chuligánství rozčlenit, existuje celá řada.
Např. podle způsobů chuligánského jednání, terčů útoků, sociální role chuligánů, politizace gangů atd.
3.3.1 Formy chuligánského chování Jak uvádí Mareš et al.
„…může se jednat o takřka jakékoli vandalské,
výtržnické anebo násilné porušování právních anebo společenských norem, které je realizováno alespoň s dílčí vazbou na fotbal.“
V rámci trestního zákona České
republiky může být toto jednání kvalifikováno a postiženo jako výtržnictví, poškozování cizích věcí, rvačka, ublížení na zdraví, útok na veřejného činitele
23
Srov. SMOLÍK, J. Chuligánství nejen na fotbalových stadionech. Časopis: Psychologie dnes, 2002, roč. 8, č. 7, s. 14 – 15.
17
(v
případě
střetu
s policií),
podněcování
nenávisti
vůči
skupině
osob
nebo k omezování jejich práv a svobod (v případě rasistických prvků). Nejběžnějšími způsoby chuligánského chování podle Mareše et al. jsou: •
vniknutí na hrací plochu
•
házení předmětů na hrací plochu nebo na samotné aktéry hry (dýmovnice, láhve)
•
výtržnosti (potyčky s policií, pořadateli)
•
vandalismus (destrukce sedaček, ničení příslušenství na stadiónu)
•
verbální konflikty a fyzické násilí vůči chuligánům, fanouškům, divákům, hráčům vlastního i soupeřova týmu, policii, pořadatelské službě atd. Fotbalové chuligánství se neomezuje pouze na fotbalové stadióny.
V současnosti díky efektivnější práci policie a nově zavedeným sankcím, ve světě i v naší republice, se realizuje spíše na veřejných prostranstvích v okolí stadiónů, na autobusových a vlakových nádražích, příjezdových trasách, v restauracích atd. Zde všude dochází ke sjednaným i neplánovaným střetům znepřátelených chuligánských skupin, při nichž jsou ničeny dopravní prostředky, restaurační zařízení, blokována doprava, rabovány obchody a benzínové pumpy, napadány jsou i policejní kordony dohlížející na přesun fanoušků na zápas nebo ze zápasu. Chuligánské jednání může směřovat proti níže uvedeným osobám a jejich majetku: • chuligánským skupinám protivníka • aktérům hry (hráči soupeřova i vlastního týmu, rozhodčí), fotbalovým funkcionářům a manažerům • bezpečnostním složkám (policie, pořadatelská služba) • lidem kritizujícím jejich jednání (náhodně kritizující svědci i fanoušci vlastního klubu) • náhodným lidem na ulicích.
24
24
Srov. MAREŠ, M., SMOLÍK, J., SUCHÁNEK, M. Fotbaloví chuligáni: evropská dimenze subkultury. Brno: Centrum strategických studií: Barrister § Principal, 2004, s. l5 – l6.
18
3.3.2 Typologie skupinové identity a sociální role Jak ve své publikaci uvádí Nikl a Volevecký, v 80. letech se sociologové Marsh, Rosser a Harré (1978) zaměřili na zkoumání skupinové identity a sociálních rolí aktivních osob v „kotli“ . Na základě analýzy pozorování chování fanoušků při zápasech představili sedm typů sociálních rolí. Každá z nich představuje určitý způsob jednání vyplývající z pojmenování a má svůj význam pro „život“ v hledišti a jeho funkčnost: • caller – iniciátor chorálů, zpěvů a pokřiků. Jako první reaguje na pokřik soupeřových fanoušků, obvykle vulgarismy • aggro leader – útočník. Pokud vznikne konflikt, stojí útočníci vždy v první řadě • nutter - šašek • hooligan – chuligán • organizer – organizátor • fighter – rváč. Fighters podněcují ostatní členy skupiny ke střetu s fanoušky soupeřova týmu a vedou útok • heavy drinker – piják, opilec. Heavy drinkers jsou pověstní konzumací alkoholu přes míru, pro silnou opilost bývají ze zápasu často vyvedeni policií. Na základě věku a „chuligánské kariéry“ Marsh, Rosser a Harré rozdělili dále tyto jedince na následující skupiny: •
skupina A – označena „rowdies“ - homogenní skupina chlapců s průměrným věkem 15 let
•
skupina B – skupina s proměnlivým složením podle atraktivity fotbalového utkání, tzn. nepravidelní návštěvníci. Typické pro tuto skupinu je vyšší přítomnost osob se záznamem o zatčení, s podmíněnými tresty či se sociálním dohledem
•
skupina C – označena jako „town boys“ - homogenní skupina s osobami staršími 18-ti let
•
skupina D – skupina méně homogenní než A-C
•
skupina E – skupina méně homogenní než A-C. Ve srovnání se skupinou D jsou v ní starší osoby než v D a ženy
19
•
Skupina F – označována jako „novices“ – tvoří ji malé děti do 10-ti let, tzv. nováčci. U členů obou skupin homogenního složení A, C a skupiny F se předpokládá
možnost „kariérního růstu“ v chuligánském prostředí. 25
3.3.3 Typologie podle politické orientace Mareš et.al. vymezují chuligánské skupiny podle politické orientace na: •
Apolitické – nemají zájem o politiku v souvislosti se svojí chuligánskou činností
•
ultrapravicové – jako ultrapravicově orientované jsou v České republice vnímány chuligánské gangy Brna a Sparty Praha
•
ultralevicové
•
etnicko-regionalistické
–
jedná
se
o
příslušníky
etnických
menšin
nebo obyvatele okrajových regionů •
náboženské skupiny – jednáním podporují vlastní náboženskou skupinu. 26 V uvedené typologie lze vidět, že ve společenství hooligans se pohybují lidé
nejrůznějších politických názorů, levicových i pravicových.
3.4
Fotbal a rasismus Západní Evropa v posledních desetiletích soustřeďuje svou pozornost
na
problematiku
rasismu
ve
fotbale.
Rasismus27
je
jedním
z největších
a nejtypičtějších problémů současného fotbalu. Na utkáních často zaznívají vulgární verbální útoky namířené proti hráčům nebo fanouškům soupeře s prvky rasismu, nacionalismu, šovinismu, xenofobie, antisemitismu a fašismu. Tyto rasistické projevy
25
Srov. NIKL, J., VOLEVECKÝ, P. Divácké násilí. Praha: Policejní akademie ČR, 2007, s. 8 –9. Srov. MAREŠ M., SMOLÍK, J., SUCHÁNEK, M. Fotbaloví chuligáni: evropská dimenze subkultury. Brno: Centrum strategických studií: Barrister § Principal, 2004, s. 19 – 20. 27 Rasismus je nevědecká teorie a víra v existenci vyšších, nadřazených a nižších, méněcenných ras, založená na předpokladu, že biologický a etnický původ určuje kulturní, psychickou (mentální) povahu populací. Zdůrazňuje nadřazenost bílé rasy nad ostatními méněcennými rasami. Charakteristické je uvědomění si vlastní skupinové příslušnosti a odsouzení jiných skupin a jedinců. Tento pojem se používá i k označení agresivního nebo ponižujícího chování k příslušníkům jiné rasy. Srov. ŽALOUDEK, K., HULICIUS, E. Encyklopedie politiky. Praha: Libri, 2004, s. 354. 26
20
přitom nemusí být vázány jen na organizované chuligány, mohou se týkat i širšího publika a dochází k nim i mezi hráči. Zvýšený výskyt rasismu byl zaznamenán na anglických stadiónech v 70. letech minulého století. V průběhu 70. let vzrůstaly v západní Evropě rasistické nálady zejména v souvislosti s masovou migrací, kdy se na hřištích objevovalo stále více černošských a „nebílých“ hráčů. Do chuligánských gangů se zapojili ultrapravicoví skinheadi, zastánci tzv. „tvrdého“ rasismu. To vše vedlo k posílení ultrapravicových stran a neonacistických skupin, které na stadiónech propagovaly svůj program. Typickými rasistickými projevy jsou např.: •
hlásání rasistických názorů na hráče jiné barvy pleti
•
rasistické nadávky, znevažující projevy (bučení, pískot, opičí skřeky, házení banánových slupek na hráče tmavé pleti), tzv. hajlování, výhružky nebo fyzické útoky proti hráčům jiné barvy pleti
•
užívání rasistických hesel, chorálů a symbolů (verbálně, na transparentech, v chuligánských tiskovinách, na internetových stránkách, chatech). 28
Přehled rasistické symboliky uvádím v příloze č. 2.
28
Srov. MAREŠ, M., SMOLÍK, J., SUCHÁNEK, M. Fotbaloví chuligáni: evropská dimenze subkultury. Brno: Centrum strategických studií: Barrister § Principal, 2004, s. 13 – 16.
21
4
PSYCHOLOGICKÁ, SOCIOLOGICKÁ A SOCIÁLNĚ PSYCHOLOGICKÁ VYSVĚTLENÍ PŘÍČIN FOTBALOVÉHO NÁSILÍ Příčinami násilného chování fanoušků se psychologové a sociologové
zabývají už od 60. let minulého století, kdy došlo k explozi fotbalového násilí.
4.1
Psychologizující teorie Jak uvádí Mareš et al., jedněmi z prvních jsou psychologizující koncepce
ze 60. let minulého století vysvětlující násilí fotbalových chuligánů jednak agresivními sklony osobnosti a také některými vrozenými biologickými faktory, např. temperamentem atd. Tyto psychologické teorie připisují násilí agresivním, sociálně nepřizpůsobivým a abnormálně temperamentním jedincům, kteří jsou do jisté míry zastoupeni v každé společnosti. Agresivní chování spojené s fotbalem pro ně představuje způsob jak uvolnit osobnostně zakořeněnou agresivitu, vypořádat se s vlastními problémy a frustracemi. Za zastánce této teorie je označován britský psychiatr John Harrington, který jako možné řešení navrhl přísné oddělení těchto násilníků od „normálních“, bezproblémových diváků. 29 Fotbalové chuligánství ve Velké Británii v 60. letech minulého století podle Charváta bylo zjednodušeně hodnoceno jako výraz „ztráty kontroly a nevyzrálosti některých mladých násilnicky orientovaných diváků“, aniž by byly brány na zřetel sociální faktory.
30
Jak uvádí Mareš et al., byly tyto psychologizující teorie později kritizovány a víceméně odmítnuty, protože mezi fotbalovými výtržníky bylo identifikováno množství lidí, kteří rozhodně nemohli být považováni za sociálně nepřizpůsobivé nebo abnormálně agresivní.
31
Mikšík zdůrazňuje, že přílišná orientace těchto teorií
na psychologické aspekty vedla k tomu, že byl opomenut fakt, že tento fenomén musí být hodnocen v širších sociálních souvislostech, protože úzce souvisí s kvalitou
29
Srov. MAREŠ, M., SMOLÍK, J., SUCHÁNEK, M. Fotbaloví chuligáni: evropská dimenze subkultury. Brno: Centrum strategických studií: Barrister § Principal, 2004, s. 20. 30 Srov. CHARVÁT, M. Hostilita ve sportovním prostředí. Brno: BMS Creative, 2008, s. 80. 31 Srov. MAREŠ, M., SMOLÍK, J., SUCHÁNEK, M. Fotbaloví chuligáni: evropská dimenze subkultury. Brno: Centrum strategických studií: Barrister § Principal, 2004, s. 20.
22
a úrovní sociálního prostředí, ve kterém divák žije, které na něj působí a vychovává ho.32
4.2
Sociologické a sociálně psychologické teorie Při zkoumání příčin fotbalového výtržnictví se proto v pozdějších letech
uplatňují sociologické a sociálně psychologické přístupy zaměřující se na kulturu, sociální strukturu a sociální prostředí, v němž se chuligánské chování vyskytuje. Mareš et al. ve své publikaci odkazují na sociologickou teorii Iana Taylora z počátku 70. let minulého století, vycházející z analýzy situace na anglických stadiónech, v níž Taylor dává fotbalové násilí do souvislosti s ekonomickým a sociálním prostředím. Návštěvy fotbalových utkání spojené s vysedáváním v hospodách, konzumací alkoholu a rvačkami představovaly původně tradiční zábavu mladíků dělnického původu a typickou náplň trávení jejich volných víkendů.33 Podle Taylora se fotbal v 60. letech minulého století komercionalizoval a odcizoval od pracující třídy, tedy od své původní fanouškovské základny. Do popředí zájmu klubů se dostaly sociálně silnější a finančně lépe situované vyšší společenské vrstvy a fotbal se tak postupně stal doménou elit. V násilí Taylor spatřoval typickou reakci nižších tříd na odcizení svých tradičních hodnot a institucí, které probíhalo ne pouze ve fotbalovém, ale v širším společenském kontextu.
34
Slepička ve své práci taktéž zmiňuje názory Iana Taylora, které později vyústily v subkulturní
teorie.
Vznik
„chuligánské subkultury“ s deviantním
chováním35 podle Taylora souvisel s vysokou nezaměstnaností a obtížnou sociální situací mladých lidí, což vedlo k problematickým vztahům s dospělými.
Zvýšená
agresivita chuligánských skupin, výtržnosti v hledišti, napadání a zastrašování
32
Srov. MIKŠÍK, O. Hromadné psychické jevy: psychologie hromadného chování.. Praha: Karolinum, 2005, s.188. 33 Mikšík odkazuje na Smitha (1983), který v této souvislosti mluví o fotbalové sobotě, tzv. „time out“, kdy je snížená společenská kontrola nad chováním jedince a vzniká čas pro vyhledávání vzrušení jako způsobu odreagování se od povinností běžného pracovního týdne. Srov. MIKŠÍK, O. Hromadné psychické jevy: psychologie hromadného chování. Praha: Karolinum, 2005, s. 187. 34 Srov. MAREŠ, M., SMOLÍK, J., SUCHÁNEK, J. Fotbaloví chuligáni: evropská dimenze subkultury. Brno: Centrum strategických studií: Barrister § Principal, 2004, s. 21. 35 Deviace je chápána jako společenská patologie. Fanouškovská subkultura si vytváří vlastní hodnoty,vzorce chování a jednání, které jsou v rozporu s obecně závaznými (i právními) normami společnosti.
23
dospělých diváků jsou Taylorem považovány za projevy psychické a sociální nesnášenlivosti vůči dospělým, lépe sociálně situovaným, divákům. 36 Mareš et al. uvádějí i práce jiných autorů. Např. práci Wanna et al. (2001), která popisuje fotbalové chuligány jako nevzdělané příslušníky nižších sociálních vrstev společnosti. Oponující práci Beyera (2002) argumentující statistickými fakty, že významný počet osob zainteresovaných do násilností pochází ze středních a vyšších společenských tříd.
Kinga (2000) připomínajícího nemalé finanční
náklady, které stojí podpora fotbalového klubu při zahraničních zápasech. Fotbalové chuligánství proto nemůže být spojováno jen se sociálně slabší společenskou vrstvou. Různou měrou se na něm podílejí lidé ze všech sociálních vrstev.
4.3
37
Subkulturní teorie Jako nejvhodnější způsob zkoumání fotbalového chuligánství se jeví
subkulturní teorie. Na hooligans se začalo pohlížet jako na specifickou subkulturu (subkulturu mládeže). Subkultura je vlastně tzv. „kultura
38
uvnitř kultury“.
Holmes (1988) ji
definuje jako skupinu, která je částí širší kultury, ale vytváří si a udržuje vlastní normy, hodnoty, vzory chování, životní styl atd.
39
Pokud subkultury radikálně
popírají hodnoty a normy většinové kultury, mluví se o kontrakultuře.40 Zatímco některé subkultury společnost toleruje a pohlíží na ně jako na jiné, hooligans skupiny jsou označovány za deviantní subkulturu pro své deviantní chování, které je často na hranici nebo přímo v rozporu s platnými zákony. Subkulturní teorii v 70. letech minulého století zastávali John Clarke a Stuart Hall, kteří vycházeli z myšlenek Iana Taylora. Subkulturní styly podle nich představují způsob, jak si mladí lidé, zejména z dělnické třídy, mohou řešit konflikty týkající se
36
Srov. SLEPIČKA, P. Sportovní diváctví. Praha: Olympia, 1990, s. 116. Srov. MAREŠ, M., SMOLÍK, J., SUCHÁNEK, M. Fotbaloví chuligáni: evropská dimenze subkultury. Brno: Centrum strategických studií: Barrister § Principal, 2004, s. 21 – 22. 38 Kultura je společností vytvořené prostředí, kterému se člověk učí. Jde o soubor hodnot, myšlenek a naučeného chování umožňující jedinci bezproblémový život ve společnosti. 39 GEIST, B. Sociologický slovník. Praha: Victoria Publishing, 1992, s. 474. 40 Kontrakultura se snaží o vzpouru a nahrazení dosavadní kultury. Pro fotbalové chuligány je vhodnější termín subkultura, protože nemají ambice měnit stávající kulturu nebo ji nahradit. 37
24
podřízenosti vůči dospělým a podřízenosti vyplývající ze statusu příslušníků dělnické třídy. 41 Z pohledu dneška je fotbalové chuligánství problémem týkajícím se zejména mladých lidí
42
, kteří ještě nejsou psychicky vyzrálí, nemají uspořádaný žebříček
hodnot, jsou snadno ovlivnitelní, brání se konformitě společnosti, postrádají podporu rodinného zázemí, trpí pocitem neúspěchu, méněcennosti, vykořeněnosti nebo prostě mají jen nadbytek volného času a nudí se. Stöss, zmiňovaný
Marešem, nahlíží na násilnou činnost páchanou
fotbalovými chuligány jako na výsledek procesu, v němž dochází ke vzájemnému propojení znaků osobnosti, rodinné socializace, socializace ve skupinách vrstevníků, školních
a
mediálních
vlivů
(pornografie,
thrillery
plné
ale i celospolečenských, politických, sociálních a hospodářských faktorů.
43
násilí), Motivací
pro angažovanost v subkultuře je, že v jejím prostředí lze dosáhnout určitého postavení, statusu, kterého člověk není schopen dosáhnout ve většinové společnosti. Členství ve skupině mladým lidem nabízí nová přátelství a pospolitost se sobě rovnými. Zprostředkovává pocit, že stojí v centru dění, pocit výlučnosti v tom, že převyšují ostatní venku, navozuje pocit bezpečí ve skupině, pocit vlastní důležitosti a velikosti. Uspokojuje tedy potřebu někam patřit, být jiný než ostatní, vybít agresi, dokázat si svou nadřazenost, tvrdost a sílu. Na podobných mužských znacích je založený i samotný fotbal. Tomu odpovídají i hodnoty, které se mezi hooligans uznávají – síla, mužnost, schopnost porvat se, pití alkoholu aj.
41 Srov. MAREŠ, M., SMOLÍK, J., SUCHÁNEK, M.Fotbaloví chuligáni: evropská dimenze subkultury. Brno: Centrum strategických studií: Barrister § Principal, 2004, s. 22. 42 V této souvislosti se hovoří o subkulturách mládeže. Jandourek definuje subkulturu mládeže jako kulturu a formy sdružování vycházející z životního stylu mládeže, kterými se mládež odlišuje od světa dospělých. Subkultura jim napomáhá zvládat přechod ze světa rodiny do širšího světa dospělých, protože jejich iniciace je jinak svěřena neosobním společenským institucím. Srov. JANDOUREK, J. Sociologický slovník. Praha: Portál, 2001, s. 243. 43 Srov. MAREŠ, M. Pravicový extremismus a radikalismus v ČR. Brno: Barrister § Principal, 2003, s. 88.
25
4.3.1 Dynamika chuligánské skupiny Chuligánské gangy vykazují všechny znaky malých sociálních skupin – stabilitu, strukturovanost, integritu, soudržnost, atraktivitu, stálost, uzavřenost, specifický hodnotový systém, zaměřenost a skupinové cíle atd.
44
Důležitým znakem chuligánů je jejich snaha vymanit se z konformity společnosti, upozornit na sebe, vymezit se vůči ostatním lidem. Ideologie chuligánské skupiny se vyvíjí a upevňuje při společné činnosti členů skupiny a je dána souborem společně uznávaných a závazných hodnot a norem. Každá skupina má svůj znak a určité symboly, kterými se odlišuje od ostatních skupin. Má také své vlastní specifické postoje. Některé z nich jsou ale pro všechny chuligánské skupiny společné, čímž je vytvořeno vědomí jakési pospolitosti všech skupin. Mezi společné rysy chuligánských skupin patří, že se snaží být v kotli vedle sebe, čímž demonstrují svou sílu a soudržnost a zastrašují případné protivníky. Dále pak praktikování určitých zautomatizovaných vzorců chování neboli rituálů, jako je např. jednotný potlesk při nástupu hráčů svého klubu, pískání na soupeře, zmiňované rasistické projevy, provádění tzv. mexických vln, zvedání šál při zpívání chorálů atd. V neposlední řadě je sjednocujícím prvkem společná nenávist vůči policii. V jejich „hantýrce“ je titulují mezinárodní zkratkou A.C.A.B.45 V případě zásahu bezpečnostních složek se chuligánské skupiny, přestože jinak stojí proti sobě, sjednotí, vzájemně si poskytují alibi atd. Chuligáni dodržují zavedené normy i mimo fotbalový stadión. Pravidelně se spolu scházejí i mimo fotbalové zápasy, např. v hospodách
nebo při sportu,
a většinou mezi sebou mají velmi dobré vztahy. Ve skupině tak vzniká tzv. skupinové vědomí zprostředkující všem členům podobné prožitky. 46 V příloze č. 3 uvádím rozhovor, převzatý z internetového serveru, s opavským chuligánem, v němž vysvětluje, jak se dostal k chuligánství, způsob domlouvání vzájemných bitek mezi týmy fanoušků, jejich průběh a v čem vidí jejich smysl.
44
Srov. MAREŠ, M., SMOLÍK, J., SUCHÁNEK, M. Fotbaloví chuligáni: evropská dimenze subkultury. Brno: Centrum strategických studií: Barrister § Principal, 2004, s. 26. 45 Mezinárodní zkratka A.C.A.B. znamená „all cops are bastards“ – „všichni policajti jsou bastardi“. 46 Srov. SMOLÍK, J. Chuligánství nejen na fotbalových stadiónech. Časopis: Psychologie dnes., 2002, roč. 8, č. 7, s. 14 – 15.
26
5
FOTBALOVÉ CHULIGÁNSTVÍ NA SVĚTOVÉ SCÉNĚ Fotbalového chuligánství má svůj původ
ve Velké Británii, odkud bylo
importováno do ostatních zemí. Dnes se s tímto fenoménem můžeme setkat ve většině zemí západní i východní Evropy. Svou dlouholetou tradici má také v Latinské Americe, částečně se vyskytuje i v Asii a Africe. V průběhu 70. let minulého století se fotbalové násilí se všemi jeho průvodními negativními jevy, jako je konzumace alkoholu, projevy nacionalismu, rasismu a xenofobie, šířilo z Velké Británie do dalších západoevropských zemí v souvislosti s účastí příznivců anglických fotbalových týmů v pohárových nebo mezistátních zápasech. Země východní Evropy, bývalé postkomunistické státy, byly tímto fenoménem zasaženy ve větší míře až v průběhu 90. let 20. století po pádu komunismu, i když menší incidenty se zde vyskytovaly již dříve. Angličtí rowdies se stali inspirací a vzorem pro skupiny radikálních fanoušků po celé Evropě. Přejaty byly jejich modely chování, terminologie, symboly, chorály a pokřiky.
I přes nápodobu britského modelu má fotbalové chuligánství
v jednotlivých zemích také svá vlastní národní specifika.
47
Přehled největších světových fotbalových neštěstí uvádím v příloze č. 4.
5.1
Fotbalového chuligánství ve Velké Británii – jeho vývoj a současná situace První zmínky o existenci fotbalu na britských ostrovech pochází už z 12.st.
a výtržnosti a násilí je s fotbalovými zápasy spojeno téměř od počátku historie této hry. Středověký fotbal, oblíbená forma lidové zábavy, byl považován za hrubou hru vhodnou pro nižší společenské vrstvy. Olivová (1979), na niž odkazuje publikace Mareše et al., ji popisuje jako urputnou rvačku o míč, při níž je dovoleno vše. Pro výtržnosti a nepokoje provázející fotbalové zápasy docházelo v průběhu 14. – l7. st. v zemi k opakovaným zákazům her. Na konci 19.st. se fotbal modernizoval. Byla založena Fotbalová asociace, při továrnách začaly vznikat první dělnické fotbalové kluby. I v této době docházelo
47
Srov. MAREŠ, M., SMOLÍK, J., SUCHÁNEK, M. Fotbaloví chuligáni: evropská dimenze subkultury. Brno: Centrum strategických studií: Barrister § Principal, 2004, s. 75 – 95.
27
k nepokojům a spontánním neorganizovaným vpádům fanoušků na hrací plochu. Příčinou byla obvykle nespokojenost fanoušků s výrokem rozhodčího nebo hrou hráčů. Mareš et al. v odkazu na Slepičku (1990) uvádějí, že Anglická fotbalová asociace v letech 1895-1897 pro špatné chování diváků napomínala 23 klubů a uzavřela 21 hřišť. Spíše k ojedinělým incidentům docházelo v době mezi dvěma světovými válkami a během druhé světové války. V poválečných 50. letech minulého století vzrostla obliba a návštěvnost fotbalových zápasů, mimo jiné i díky řadě vítězství Anglie v mezinárodní kopané. Významnou roli v počátcích vývoje fotbalového chuligánství sehrály i různé subkultury mládeže rekrutující se zejména z mladých lidí dělnického
původu,
vinou
poválečné modernizace a automatizace výroby
nezaměstnaných, bez životních jistot a perspektiv. Právě jim byl připisován nárůst davových výtržností během fotbalových zápasů. Jednalo se hlavně o vpády na hrací plochy a vyvolávání masových bitek s jinými fanoušky. U těchto skupin se ještě pro jejich neorganizovanost a nestrukturovanost nedá mluvit o fotbalovém chuligánství, ale jsou označovány za jeho předchůdce. „Moderní“ fotbalové chuligánství se začalo rozmáhat v 60. letech 20.st. a je částečně provázáno se vznikem a vývojem subkultury skinheads. Životní styl skinheads byl založen na konzumaci alkoholu, pouličních rvačkách s jinými skupinami, návštěvách koncertů a fotbalových zápasů. Fotbalový zápas byl hlavní událostí týdne. Různé skinheadské skupiny, podporující fotbalový klub své městské části nebo města, se v den zápasu dokázaly sjednotit a společně se utkat s jinými partami a příznivci hostujících mužstev. Významnou měrou se tak podílely na nepokojích a výtržnostech nejen na stadiónech, ale i v jejich okolí, které vnímaly jako své teritorium. Vzájemné soupeření a rivalita gangů bylo dočasně pozastaveno, pokud bylo potřeba podpořit anglický národní tým. Podle policejních záznamů se během prvních pěti let této dekády počet trestných násilných činů zdvojnásobil. Narůstaly střety s policií, alkohol a vulgární chorály se staly rituálem, časté byly také demolice speciálních
fotbalových
vlaků
určených
pro přepravu fanoušků.
Ve 2. polovině 60. let začala část militantní mládeže dělnické třídy a skinheads zakládat chuligánské skupiny. Ty se již neidentifikovaly s fotbalovým týmem, ale pouze samy se sebou. Jejich členové si vytvářeli vlastní chorály, pokřiky, vlajky atd. Fotbalový zápas se pro ně stal příležitostí k bitce s jinými chuligány, jejímž cílem bylo dobýt soupeřův „kotel“, zmocnit se jeho týmových symbolů, tj. vlajek, šál atd., 28
rozdat pár úderů a kopů do příchodu policie. Jako zbraň sloužily boty s okovanou špičkou, později rafinovaně vyráběné provizorní zbraně, např. kovové hřebeny se špičatou rukojetí, kovové řemínky od hodinek, naostřené mince atd. Ke zvýšení frekvence násilností fotbalových chuligánů paradoxně přispěla i média. Televizní přenosy většiny vrcholných fotbalových zápasů, zprostředkovávající davové násilnosti
fanoušků
miliónům
diváků,
zvyšovaly
televizním
společnostem
sledovanost a chuligáni využívali mediálního zájmu k vlastní prezentaci. Taktéž tisk v rámci strategie zvýšení prodeje někdy zbytečně zveličoval. 48 Na přelomu 60. a 70. let 20. století se z fotbalového fandovství vyčlenilo fotbalové chuligánství, pro jehož aktéry se násilí cíleně zaměřené proti soupeřovým příznivcům,
pořadatelské
službě
nebo
policii
stalo
vzrušující
zábavou
nebo-li paralelním zápasem. Příčiny násilností tak už z větší části nezávisely na průběhu samotného fotbalového zápasu. V 70. letech při anglických prvoligových a divizních fotbalových klubech vznikaly jednotlivé chuligánské skupiny. Zlepšovaly svou organizovanost, strukturovanost, hierarchii. Zvyšovala se míra jejich regionalismu, patriotismu, radikalismu. Některé z nich se politizovaly a přiklonily k pravicovému extremismu. Koncem 70. let se fotbalové chuligánství stalo natolik rozšířeným sociálním jevem, že byla nucena zakročit britská oficiální místa i fotbalové organizace. Za výtržnosti byla klubům uzavírána hřiště, a zápasy se pak odehrávaly mimo domácí stadión. Zpřísňovaly se pokuty a tresty odnětí svobody. Na stadiónech byly budovány bariéry k oddělení znepřátelených fanoušků, začaly se zavádět kamerové systémy monitorující dění v sektorech a usnadňující identifikaci výtržníků. Zvyšovaly se také počty dozorujících bezpečnostních složek na stadiónech i v jejich okolí a hostující fanoušci byli doprovázeni policií od svého příjezdu do města až po jeho opuštění. Tato protiopatření přispěla k tomu, že střety mezi jednotlivými skupinami se začaly přesouvat mimo fotbalové stadióny. V 70. letech se fotbalové násilí díky pohárovým utkáním anglických týmů a také zápasům anglického národního týmu rychle šířilo i do dalších evropských zemí. V 80. letech 20. století vznikaly koalice mezi jednotlivými fotbalovými skupinami po celé Velké Británii. Tato dekáda je také vrcholem řádění anglických rowdies. Celým fotbalovým světem i veřejností otřásly zejména dvě tragédie. První se
48
Byl to právě tisk, kdo označil výtržníky za „football hooligans“, a tento termín posléze přijali i samotní fotbaloví fanoušci.
29
odehrála na Heyselově stadiónu 49 v Bruselu v roce 1985 a druhá o čtyři roky později na stadiónu Hillsborough 50 v Sheffieldu. Tyto dvě tragédie odstartovaly důsledné potírání fotbalového chuligánství a sérii zásadních změn pro zajištění bezpečnosti na anglických stadiónech. V důsledku bruselské tragédie vyřadil Svaz evropských fotbalových klubů (EUFA) všechny anglické kluby na dobu 5 let ze všech evropských soutěží. Radou Evropy byla v srpnu 1985 přijata Evropská úmluva k diváckému násilí a nevhodnému chování při sportovních utkáních. V následujících letech prošly britské stadióny razantními úpravami. Byly odstraněny bariéry k izolaci fanoušků, zavedena místa pouze k sezení, instalovány moderní kamerové systémy. Během fotbalových zápasů byl vydán zákaz prodeje alkoholických nápojů, zpřísnila se
legislativa a postihy
aktérů výtržnictví, byly zavedeny jejich jmenné seznamy. Také policie přijala novou strategii
boje
proti
organizovaným
fotbalovým
chuligánům
spočívající
49
V květnu 1985 se na Heyselově stadiónu v belgickém Bruselu konalo finále Poháru mistrů evropských zemí mezi anglickým klubem FC Liverpool a italským Juventusem Turín, které v té době patřily k absolutní špičce evropského fotbalu. Fotbalový svátek se změnil v neštěstí poté, co skupiny podnapilých a ozbrojených liverpoolských fanoušků ještě před samotným zápasem prolomily zábrany oddělující jednotlivé sektory a napadly řetězy a tyčemi provokující příznivce Juventusu. Následně v italském sektoru vypukla davová hysterie, masy fanoušků se daly na hromadný ústup a došlo ke zhroucení betonové zdi, která nevydržela nápor tolika lidských těl. O život přišlo 39 lidí a asi 400 lidí bylo zraněno. Přestože hlavní příčinou tragédie bylo ostudné chování agresivních anglických fanoušků, vina byla kladena i fotbalové federaci za nevhodně zvolený zchátralý bruselský stadión a nedostatečné pořadatelské zajištění celého zápasu. Vytýkáno bylo chabé oplocení mezi jednotlivými sektory, špatně zorganizovaný prodej lístků (do sektoru oddělujícího italské a liverpoolské příznivce byly prodány vstupenky tzv. „neutrálním“ divákům, přičemž pořadatel pominul fakt, že v Belgii žije značná část obyvatelstva italského původu), nepřipravenost policie a pořadatelů. ZELENKOVÁ, K. Fotbal s nádechem prolité krve [online]. 29.5.2009 [cit.2009-l0-l5]. Dostupný z www: http://www.premierleague.cz/aktualne/zajimavosti-historie/fotbal-s-nadechem-prolitekrve/?aktualitaId=3902. 50 Druhá největší tragédie v dosavadním britském sportu se odehrála v květnu 1989 na stadiónu Hillsborough v Sheffieldu při semifinále Anglického poháru, kdy se střetli odvěcí rivalové FC Liverpool a Nottingham Forest. Tragédie měla překvapivě souvislost s opatřeními prováděnými proti fotbalovému chuligánství po bruselské tragédii, kdy byly požadovány pevné ploty a bariéry k oddělení sektorů fanoušků. Liverpoolským fanouškům připadla tribuna Leppings Lane End s kapacitou 10 tisíc míst na stání. Takovouto masu diváků měly na stadión vpustit pouze 3 brány a 7 turniketů. První chybou byla nedostatečná zajištěnost plynulosti dopravy (kvůli pracím na silnici došlo ke zdržení autobusů přivážejících fanoušky), druhou špatná organizace při vstupu na stadión. Půl hodiny před začátkem zápasu se v úzkém prostoru před turnikety shromáždil velký dav nedočkavých a nervózních fanoušků. Deset minut před začátkem hry dosahoval dav počtu asi 5000 lidí, snažících se dostat na stadión hlavně tunelem, který však lidi směroval pouze do jedné sekce tribuny. Tím došlo k tomu, že masa přicházejících lidí stlačovala dav po tribuně směrem dolů a mačkala diváky ve spodních řadách o bariéru u hřiště. Právě zde selhala policie a pořadatelé, kteří měli fanoušky posílat do bočních volnějších sektorů, a za vinu je jim kladeno i to, že pozdě otevřeli boční branky na hřiště, které mohly umožnit lidem uniknout z tlačenice. V přeplněném sektoru bylo umačkáno, ušlapáno nebo udušeno 94 lidí, 1 zemřel následující den, další fanoušek podlehl následkům zranění o 4 roky později. 45 z nich byli mladí lidé do 22 let. Nejmladším byl l0letý chlapec. Internetový portál PREMIER LEAGUE.CZ. Spomíname na tragédiu v Hillsborough [online]. 17.4.2009 [cit. 2009-10-15]. Dostupný z www: http://www.premierleague.cz/aktualne/zajimavostihistorie/spominame-na-tragediu-v-hillsborough/?aktualitaId=3709.
30
v monitorování činnosti skupin i jejích jednotlivých členů nebo v infiltraci policistů přímo do těchto gangů. V druhé polovině 80. let proběhlo s větším či menším úspěchem několik policejních operací proti anglickým fotbalovým chuligánům. Problémem 90. let minulého století se stalo propojení části chuligánů do struktur organizovaného zločinu, rasismus, výtržnosti anglických chuligánů na mezinárodních utkáních na domácí půdě i v cizině, modernizace chuligánů spočívající v jejich komunikaci po internetu nebo mobilními telefony. Podívejme se, jak vypadá situace dnes. Na riziková utkání jsou nasazovány stovky těžkooděnců hlídkujících na nádražích a přístupových trasách, skupiny fanoušků soupeřících týmů jsou eskortovány na stadión jinými cestami, situaci ze vzduchu monitorují vrtulníky, fotbalovým výtržníkům je zakázán vstup na stadión.51 Velký důraz je ve Velké Británii kladen na prevenci. Na preventivních opatřeních a při policejních akcích spolupracují a finančně se na nich spolupodílejí policie, představitelé měst i fotbalové kluby. Že se jedná o úctyhodné částky dokazuje, že v sezóně 1996/97 vyšly policejní akce na 2,9 miliónů liber a stewarding čili pořadatelská služba na 4,1 miliónů. Policejní složky využívají pro výměnu informací o problémových fanoušcích na domácí i mezinárodní úrovni zpravodajskou síť Football Intelligence Unit (FIU).
52
Do boje proti fotbalovému chuligánství se
zapojily i organizace vytvořené samotnými fanoušky. Projevy rasismu se snaží vymýtit na celoevropské úrovni nevládní organizace Football Against Racism in Europe (FARE)53 a na místní úrovni organizace „Kick It Out“ (Vykopni to)54,
51
Soud může výtržníkům zakázat vstup nejen na fotbalový stadión doma, ale i vycestovat na zápas do zahraničí. V den konání zápasu se musí dotyčná osoba hlásit na policejní stanici, může jí být zakázáno používat veřejnou dopravu nebo být omezen pohyb v některých rizikových zónách, jako jsou centrum města či restaurace. V případě utkání v zahraničí musí 5 dní před konáním zápasu odevzdat svůj pas. Porušení zákazu se trestá půlročním vězením nebo pokutou ve výši 5 tisíc liber. 52 FIU pracující pod záštitou National Criminal Intelligence Services (NCIS) byla založena v roce 1989 jako centrum, které v potírání fotbalového chuligánství napomáhá tím, že eviduje nebezpečné fotbalové výtržníky a na základě dohody předává seznamy potenciálních pachatelů oficiálním místům v zemích, kde se konají mezinárodní kvalifikační utkání. 53 FARE vznikla v únoru 1999. Jedná se o celoevropskou antirasistickou síť se sídlem ve Vídni sdružující více než 40 organizací 13 evropských zemí, hlavně fanouškovské projekty a fankluby, sportovní organizace, antirasistické kampaně. Spolupracuje s FIFA, UEFA a dalšími organizacemi. Zabývá se monitorováním rasistických projevů při fotbalových zápasech a aktivitami směřujícími k jejich potlačení v podobě různých kampaní. 54 Činnost organizace je zaměřena nejen na monitorování projevů rasismu při zápasech, ale hlavně na prevenci. Organizace vydává různé publikace zaměřené na osvětu, vytváří programy na zlepšení vztahu s etnickými menšinami, spolupracuje s kluby, školami a místními úřady.
31
kterou v roce 1997 založil anglický fotbalový svaz, asociace profesionálních hráčů, Premier League a fotbalová nadace. 55 Díky množství přijatých bezpečnostních opatření dnes již angličtí rowdies nejsou na vrcholu pomyslného žebříčku organizovaného chuligánství. V zemi v posledních letech výrazně ubylo chuligánských i rasistických incidentů a fotbalová utkání se stala opět společenskou událostí navštěvovanou celými rodinami. Že se však tento fenomém nepodařilo vymýtit úplně, dokazují výtržnosti fanoušků ze srpna 2009, kdy se v zápase anglického Ligového poháru střetli dva odvěcí rivalové, londýnské kluby West Hamu56 a Millwallu57. Ještě před samotným zápasem došlo v ulicích poblíž stadiónu k potyčce mezi několika stovkami příznivců obou znepřátelených klubů.58 Angličtí rowdies však stále představují bezpečnostní riziko pro zahraniční země v souvislosti s násilím páchaným při výjezdech na kvalifikační či mezistátní utkání.
5.2
Fotbalové chuligánství v Evropě K nejobávanějším příznivcům v posledních letech patří zejména fanoušci
některých postkomunistických zemí Evropy – z Ruska, Srbska, Chorvatska a Polska. Imunní vůči tomuto fenoménu není ani civilizovanější část Evropy – Německo, Itálie, Francie a Nizozemí.
55
Srov. MAREŠ, M., SMOLÍK, J., SUCHÁNEK, M. Fotbaloví chuligáni: evropská dimenze subkultury. Brno: Centrum strategických studií: Barrister § Principal, 2004, s. 37 – 74. 56 West Ham United ve východním Londýně. Fanoušci klubu vytvořili v 80. letech 20. století nechvalně známou chuligánskou skupinu I.C.F. (Inter City Firm) s téměř vojenskými pravidly. 57 Millwall v jihovýchodním Londýně. Jeho fanoušci podle historických statistik patří k nejtrestanějším. S tímto klubem je spojena chuligánská skupina F-troop, o níž BBC v roce 1976 natočila dokument. Jako jedna z prvních chuligánských skupin v Anglii F-troop fungovala na principu organizovanosti - hierarchie, struktury, řádu a plánování akcí. Její členové byli rozděleni do několika podskupin podle věku a schopnosti uspět ve rvačce. Poté, co systém skupiny prokázal svou účelnost a funkčnost, stal se inspirací pro ostatní skupiny chuligánů. 58 Vzduchem létaly láhve, cihly, kamenné kostky, jejichž terči se stali i zasahující policisté. Jeden 44letý fanoušek byl pobodán a musel být převezen do nemocnice. Samotné utkání bylo několikrát přerušeno kvůli vtrhnutí fanoušků West Hamu na hrací plochu. Jeden z diváků popsal dění slovy: „Bylo to jako ve válečné zóně. Vzal jsem na fotbal své děti a ony musely vidět všechno to nechutné násilí.“ Internetový portál DENIK SPORT.CZ. Vrací se krvavá 80. léta? Anglie se opět bojí fotbalových chuligánů [online]. 26.8.2009 [cit. 2009-10-15]. Dostupný z www: http://deniksport.blesk.cz/clanek/fotbal-zahranici-anglie/79800/vraci-se-krvava-80-leta-anglie-se-opetboji-fotbalovych-chuliganu.html.
32
5.2.1 Fotbalové chuligánství v západoevropských zemích S problémy s fotbalovými příznivci se potýká Itálie, země s nejlepšími fotbalisty světa a dlouhou fotbalovou tradicí. V současné Itálii se na fotbalových zápasech prezentují umírněnější tifosi (fanoušci) a radikálnější skupiny ultras, v jejichž řadách se pohybují různě velké skupiny fotbalových chuligánů. Tzv. ultras skupiny se sice převážně orientují na vytváření složitých choreografií (jsou jejich průkopníkem) podtrhujících bouřlivou atmosféru fotbalového zápasu, ale někdy se také zapojují do bitek. Specifikem italské scény na rozdíl od jiných zemí je, že některé ultras skupiny jsou politicky orientovány, levicově i pravicově.
59
V roce
2007 poté, co byl v únoru v Catanii fotbalovými chuligány zabit 38letý policista, od roku 1962 již 13. oběť fotbalového násilí
60,
vyhlásila italská vláda boj
proti fotbalovému chuligánství. Také Nizozemí, jinak vysoce kultivovaná země, má v současnosti velmi početnou chuligánskou základnu. Ve své publikaci Mareš et al. v odkazu na Carnibellu et al. (1996) uvádějí, že podle výsledků provedeného výzkumu lze mezi holandskými fanoušky nalézt 230 - 270 tzv. hard-core hooligans a další dva tisíce lze označit za potenciální fotbalové chuligány. Vzájemné boje mezi chuligánskými skupinami se většinou odehrávají při utkáních prvoligových klubů.
61
V Evropě jsou za jedny z nejhorších považováni chuligáni z Ajaxu
Amsterdam a Feynoordu Rotterdam. Problémy ve Francii způsobují především fanoušci Olympique Marseille, Paris St. Germain nebo temperamentní fanoušci korsického Ajaccia. Na úrovní národního týmu se francouzští chuligáni příliš neprojevují. 62
59
Srov. MAREŠ, M., SMOLÍK, J., SUCHÁNEK, M. Fotbaloví chuligáni: evropská dimenze subkultury. Brno: Centrum strategických studií: Barrister § Principal, 2004, s. 82 – 85. 60 Diskuse o nutnosti zpřísnit bezpečnostní opatření se na Apeninském poloostrově rozhořela poté, co byl při řádění fanoušků na Sicílii usmrcen policista Filipp Raciti během bitek, které provázely vyhecované sicilské derby mezi domácí Catanií a Palermem. V bitce bylo zraněno na 70 lidí. Italský svaz následně zrušil zápasy první a druhé ligy. EICHLER, P. Expert: Sicilská tragédie na fotbale v Česku nehrozí [online]. 8.2.2007 [cit. 2009-11-15]. Dostupný z www: http://zpravy.idnes.cz/expert-sicilska-tragedie-na-fotbale-v-cesku-nehrozi-fhc/domaci.asp?c=A070206_173734_domaci_pei. 61 Srov. MAREŠ, M., SMOLÍK, J., SUCHÁNEK, M. Fotbaloví chuligáni: evropská dimenze subkultury. Brno: Centrum strategických studií: Barrister § Principal, 2004, s. 89. 62 Srov. MAREŠ, M., SMOLÍK, J., SUCHÁNEK, M. Fotbaloví chuligáni: evropská dimenze subkultury. Brno: Centrum strategických studií: Barrister § Principal, 2004, s. 89 – 90.
33
Na fotbalové chuligánství v Německu je širokou veřejností nahlíženo jako na zvlášť nebezpečný bezpečností problém a na jeho potírání se orientují kluby, policie i fotbalový svaz.63 Na stadiónech platí přísný zákaz prodeje alkoholických nápojů, zákaz používání jakékoliv pyrotechniky
64
a rasistické symboliky. Zápasy
německé Bundesligy mají vysokou návštěvnost a jsou veřejností pojímány jako společenská záležitost. Vedle početné základny obyčejných fanoušků se v současném Německu velmi výrazně prezentují ultras, kteří se po italském vzoru zaměřují hlavně na choreografii. Zpravidla také udržují dobré vztahy s vedením jednotlivých klubů i mezi jinými ultras skupinami. Vedle nich zde samozřejmě existují i chuligánské skupiny, hlavně na východě Německa a v nižší lize, projevující se často extrémně pravicovými názory. V současné německé fanouškovské scéně hrají ale zanedbatelnou roli.
5.2.2 Fotbalové chuligánství ve východoevropských zemích Ve východní Evropě patří mezi obávané příznivce fotbalu zejména polští a ruští fanoušci. V dnešním Rusku začali první organizované chuligánské skupiny vytvářet příznivci Spartaku Moskva ještě v dobách existence SSSR v 70. letech minulého století. V 90. letech po pádu režimu začaly vznikat další chuligánské gangy při ostatních ruských fotbalových klubech. Nejhorší situace dnes panuje v Moskvě, kde se snaží dominovat fandové Spartaku a CSKA. 65 Nejvíce násilností se odehrává při zápasech mezi moskevskými týmy Spartak, CSKA, Dynamo a také při utkání některého z těchto týmů s týmem Zenit Petrohrad, jehož fandové mají taktéž ambice stát se nejdrsnějším klanem v zemi.
66
Organizované znepřátelené tábory chuligánů
63
Německo sází především na prevenci. Agresivní fanoušci jsou registrováni v celostátní databázi. Práci speciálních jednotek v jednotlivých zemích koordinuje Informační ústředna pro sportovní zásahy. Stejně jako ve VB mají chroničtí výtržníci zakázáno účastnit se sportovních zápasů doma i v zahraničí. Policie také monitoruje chování svých fanoušků na mezinárodních utkáních. 64 K oblíbenému repertoáru německých ultras dříve patřily především bengálské ohně. Ty jsou z důvodu rizika zranění zakázány a jejich používání je přísně trestáno. Místo nich jsou dnes používány dýmovnice, snadněji se na stadión pronesou a viník má relativně dobrou šanci, že po jejich odpálení nebude odhalen. 65 CSKA byl dříve armádní klub, za který hráli vojáci ve službě. Ultras CSKA berou svou přípravu na boj velmi vážně. V rámci tréninku se často rozdělí na dvě skupiny a jdou proti sobě natvrdo. NOVOTNÝ, P. Toto jsou největší fotbaloví chuligáni na světě! Díl l. [online]. [cit. 2009-15-11]. Dostupný z www: http://sfotbal.webnode.cz/products/toto-jsou-nejvetsi-fotbalovi-chuligani-na-svetedil-1/. 66 Ukázka z řádění fanoušků Zenitu Petrohrad na moskevském stadionu z března 2009.
34
si předem po internetu nebo pomocí telefonů domlouvají místo střetu i pravidla boje. V týmech CSKA a Spartak jsou zapojeny i dívčí party, které si mezi sebou domlouvají bitky podobně jako muži. Násilné incidenty v evropských fotbalových pohárech vyvolávají především chuligáni moskevských celků CSKA a Spartak.
67
O mentalitě ruských chuligánů svědčí slova jednoho z moskevských fanoušků: „Je mi jedno, kolik toho schytám, prostě se rozběhnu a rozdávám rány na všechny strany“. Jiný z fanoušků týmu Gladiátorů hlásících se ke Spartaku Moskva zase říká: „Jdeme až na hranu. Můj kámoš strávil po bitce v roce 2004 několik dní v kómatu. Naše heslo je stejné jako římských gladiátorů. Vyhraj, nebo zemři“. 68 Polští fotbaloví chuligáni patří k nejobávanějším v Evropě pro násilnické projevy při podpoře svých klubů v evropských fotbalových pohárech. Radikální polští fotbaloví fanoušci jsou považování za současné nástupce britských rowdies. V agresivitě a intenzitě nepokojů provázejících fotbalová utkání své předchůdce dokonce v mnohém předčí. Při vzájemných soubojích chuligánských skupin není výjimkou používání nebezpečných zbraní, a i když se sami chuligáni stále více snaží propagovat zákaz jejich užívání, riziko pravděpodobnosti závažných zranění či úmrtí při střetech je poměrně vysoké. Mareš et al. uvádějí, že v sezóně 2002/2003 došlo v Polsku v souvislosti s bitkami mezi chuligánskými gangy ke 4 úmrtím fotbalových příznivců, jejichž věk se pohyboval v rozmezí l6 - 24 let. chuligánů svědčí incident ze srpna 2008, kdy fanoušci
69
O brutalitě polských
GKS Katowice napadli
sekerami chuligány Ruchu Chorzow. V následné potyčce 20letý fanoušek GKS utrpěl těžké zranění sekerou do hlavy a ramene.
70
Fenomén diváckého násilí v Polsku je
značně rozšířen díky skutečnosti, že organizované skupiny nejsou jen doménou větších a populárních klubů, ale různě velké skupiny vznikají i při méně známých klubech hrajících nižší ligu, což významně navyšuje počty vzájemných střetů mezi skupinami. Jistým specifikem polské chuligánské scény je také navazování
Internetový český fanweb Zenitu Petrohrad. Na derby v Moskvě zadrženo přes 500 fanoušků Zenitu [online]. 16.3.2009 [cit. 2009-15-11]. Dostupný z www.: http://fczenit.blog.cz/0903/na-derby-vmoskve-zadrzeno-pres-500-fanousku-zenitu. 67 Srov. MAREŠ, M., SMOLÍK, J., SUCHÁNEK, M. Fotbaloví chuligáni: evropská dimenze subkultury. Brno: Centrum strategických studií: Barrister § Principal, 2004, s. 121 – 125. 68 NOVOTNÝ, P. Toto jsou největší fotbaloví chuligáni na světě! Díl l. [online]. [cit. 2009-15-11]. Dostupný z www: http://sfotbal.webnode.cz/products/toto-jsou-nejvetsi-fotbalovi-chuligani-na-svetedil-1/. 69 Srov. MAREŠ, M., SMOLÍK, J., SUCHÁNEK, M. Fotbaloví chuligáni: evropská dimenze subkultury. Brno: Centrum strategických studií: Barrister § Principal, 2004, s. 98. 70 Internetový portál HOOLIGANS.CZ. V Polsku zraněn fanoušek GKS Katovice sekerou [online]. 7.8.2008 [cit. 2009-7-11]. Dostupný z www: http://www.hooligans.cz/showpage.php?name=archiv.
35
družeb spřátelených fans dvou klubů nebo vytváření koalic skupin fans více klubů, často i z geograficky poměrně vzdálených měst, což vede ke znásobení jejich síly při střetu se znepřátelenými chuligánskými gangy. Příkladem družby přesahující dokonce hranice státu je družba mezi polským GKS Katowice a českým FC Baník Ostrava. Dalším unikátem polské fans scény je, že při zápasech polské reprezentace není na rozdíl od ostatních zemí udržován vzájemný smír mezi jednotlivými chuligánskými skupinami.71 Polští fotbaloví chuligáni mají vlastní systém pravidel chování v určitých situacích, které uznávají a dodržují. 72
5.2.3 Balkánské země a Turecko Problematickým je způsob fandění zejména Srbů, Chorvatů a Turků prezentujících jižní temperamentní národy. Zápasy v těchto zemích mají podobu ohnivé show za využití světlic, dýmovnic a zápalných lahví, což má často závažné následky. Fandění se obvykle zvrhne ve vandalismus a bitky s noži, železnými tyčemi či střílení. V současném Srbsku se nejvíce násilně
prezentují fanoušci dvou
nejznámějších bělehradských klubů Crvene Zvezdy a Partizanu. Každé utkání mezi těmito dvěma kluby bývá doprovázeno diváckými násilnostmi. Poslední obětí řádění fotbalových chuligánů je francouzský fanoušek, kterého v bitce vážně zranili příznivci Partizanu v září 2009. 73 Nejvýznamnější ultras-chuligánské chorvatské skupiny představují Dinamo Záhřeb, Hajduk Split a Rijeka. Fanoušci těchto zmiňovaných klubů bývalé Jugoslávie také pravidelně vyvolávají incidenty v evropských fotbalových pohárech. 74
71
V roce 1993 při utkání národních celků Polska a Anglie polští chuligáni napadali Angličany a zároveň vyvolávali incidenty i mezi sebou navzájem. V roce 1994 před utkáním s Anglií byl ubodán k smrti mladík z tábora Chorzow „nepřáteli“ z Krakowa. V roce 1998 při kvalifikačním utkání mezi celky Polska a Lucemburska na Mistrovství Evropy 2000 došlo k násilnostem mezi několika stovkami polských chuligánů, jehož výsledkem byli dva těžce zranění příznivci klubu Cracovia Krakov. 72 MAREŠ, M., SMOLÍK, J., SUCHÁNEK, M. Fotbaloví chuligáni: evropská dimenze subkultury. Brno: Centrum strategických studií: Barrister § Principal, 2004, s. 96 – 100. 73 Internetový portál Hospodářských novin IHNED.CZ. V Bělehradu zemřel francouzský fanoušek, kterého umlátili příznivci Partizanu [online]. 29.9.2009 [cit. 2009-11-09 ]. Dostupný z www: http://sport.ihned.cz/c1-38463870-v-belehradu-zemrel-francouzsky-fanousek-ktereho-umlatilipriznivci-partizanu. 74 Srov. MAREŠ, M., SMOLÍK, J., SUCHÁNEK, M. Fotbaloví chuligáni: evropská dimenze subkultury. Brno: Centrum strategických studií: Barrister § Principal, 2004, s. 106 – 108.
36
Výbušná atmosféra panuje i při fotbalových utkáních v Turecku, kde je fotbal druhým náboženstvím hned po islámu. Turci jsou Evropany považováni za nejdivočejší fotbalové příznivce. Souvisí to jednak se špatnou životní úrovní (více než ¾ Turků žije pod hranicí bídy) a také s tradici Turků v nošení nožů. Nůž má téměř každý mladík a je běžně používanou zbraní fotbalových chuligánů. Nejvýznamnějšími kluby v zemi a zároveň tradičními rivaly jsou kluby Galatasaray a Fenerbahce. Slova člena skupiny „Kill For You“ (v překladu Pro tebe zabijeme), nejostřejší ultras Fenerbahce, poukazují na horkokrevnost Turků: „Na stadionu jsem v sektoru hostů uviděl několik svých kamarádů z univerzity. V tu chvíli je však nenávist ke Galatasaray silnější než přátelství. Odpálil jsem světlici přímo na ně. Klidně jsem mohl někoho z nich popálit nebo mu vystřelit oko. V tu chvíli mám zatemněný mozek“. Jiný fanoušek zase říká: „Většinou se opiješ, vezmeš si kudlu, a když uvidíš někoho ve žlutočerveném, tak zaútočíš“. 75
5.3
Fotbalové chuligánství v ČR Méně závažné projevy fotbalového chuligánství, související s emotivní reakcí
diváků na dění na hřišti, v podobě slovního napadání fanoušků soupeře, rozhodčích či hráčů včetně drobných potyček mezi diváky lze na českých fotbalových hřištích vysledovat již v počátcích české kopané za první republiky. Imunní vůči těmto projevům nebylo ani pozdější socialistické Československo. Bezpečnostní složky tento „západní jev, neslučující se se socialistickou morálkou“, tvrdě postihovaly. I přes vzrůstající tendence fotbalového výtržnictví v 80.letech minulého století, kdy vznikaly první
více méně organizované chuligánské skupiny formující se
při fotbalových klubech ve větších městech, informovala média o této problematice veřejnost jen velmi sporadicky.76 Charvát v této souvislosti poznamenává: „Samotný fakt tlumení publicity o činech fotbalových chuligánů byl ovšem i účinnou metodou, 75
Internetový portál SFOTBAL.WEBNODE.CZ. Toto jsou největší fotbaloví chuligáni na světě. Díl 3. [online]. [cit. 2009-11-15]. Dostupný z: http://sfotbal.webnode.cz/products/toto-jsou-nejvetsifotbalovi-chuligani-na-svete-dil-3/. 76 Mareš et al. mluví o výtržnostech vlajkonošů procházejících v den zápasu Prahou, Brnem, Olomoucí a Ostravou. K dokreslení situace zmiňují reportáž zveřejněnou Rudým právem na konci 80. let z předzápasového pochodu příznivců Baníku Ostrava centrem Olomouce s následující bilanci: přibližně 400 ostravských vlajkonošů, asi 80 olomouckých, 29 výtržníků předvedených na stanici VB, 3 odeslaní na záchytnou stanici, z toho 1 mladistvý, 5 zraněných. Zajištěno 6 kovových tyčí. Škody: zdemolovaná telefonní budka, rozbitá výkladní skříň, vývěsky kin, převrácené a zapálené popelnice. Srov. MAREŠ, M., SMOLÍK J., SUCHÁNEK, M. Fotbaloví chuligáni: evropská dimenze subkultury. Brno: Centrum strategických studií: Barrister § Principal, 2004, s. 150.
37
jak je skutečně omezovat. Jedním ze zdrojů, ze kterých skupiny agresivní mládeže čerpají svůj smysl, je právě publicita, zprávy o jejich asociálních činech.“ 77 Zlomovou událostí se stalo zdemolování rychlíku vlajkonoši pražské Sparty při
návratu
z utkání
v Bánské
v červnu
Bystrici
roku
1985.78
Ta
byla
i zmedializována. V roce 1987 natočil na motivy této události režisér Karel Smyczek celovečerní film s názvem Proč?, který paradoxně místo zamýšleného výchovného efektu naopak působil jako inspirace pro u nás vznikající subkulturu hooligans a přispěl ke zpopularizování fotbalového násilí mezi dospívající mládeží. Tímto incidentem vešlo fotbalové chuligánství do povědomí československé veřejnosti a začaly se jím zabývat bezpečnostní složky.
79
Nastolení demokracie v roce 1989 a z ní plynoucí uvolnění individuálních svobod přineslo nárůst fotbalového chuligánství včetně rasistických projevů, kterými fotbalové ochozy nakazila skinheadská subkultura, v té době se silně angažující na fotbalových stadiónech. Nacionalistické výpady v souvislosti s rostoucím napětím mezi Čechy a Slováky doprovázely i utkání federální ligy a reprezentace před a během rozdělování společného státu.
80
V druhé polovině devadesátých let se
po vzoru anglických rowdies začaly vytvářet stabilnější a organizovanější chuligánské gangy s vlastní vnitřní strukturou, vymezující se vůči ostatním fanouškům i chuligánským skupinám vlastními názvy, symboly, fanziny a webovými stránkami. O vysoké míře organizovanosti vypovídají i koalice uzavírané mezi jednotlivými chuligánskými skupinami.
81
Na současné české fanouškovské scéně stejně jako v zahraničí existují organizované skupiny ultrafans a hooligans, které sice mají rozdílné zájmy, ale jejich aktivity se někdy mohou vzájemně překrývat. Téměř každý prvoligový a druholigový klub má své chuligány. Běžné je, že velké kluby podporuje i více nezávislých skupin, které v kotli vystupují víceméně jednotně. Nejpočetnější a co do střetů nejaktivnější základnu hooligans mají u nás týmy Sparty Praha a Baníku Ostrava. Podle odhadů policie tvoří sparťanské tvrdé jádro asi 200 - 300 chuligánů, z nichž zhruba 50 řadí policie do kategorie C (nejnebezpečnějších). Baník Ostrava jich má asi o 100 méně 77
CHARVÁT, M. Hostilita ve sportovním prostředí. Brno: BMS Creative, 2008, s. 72. Neukáznění, alkoholem posilnění fanoušci tehdy zničili zařízení několika železničních vagónů, napadali cestující i železniční personál. Průvodkyni téměř vyhodili z vlaku. Celková škoda se vyšplhala téměř na půl miliónu korun, což byla na tehdejší poměry úctyhodná částka. 79 Srov. CHARVÁT, M. Hostilita ve sportovním prostředí. Brno: BMS Creative, 2008, s. 72 – 73. 80 Běžné bylo skandování „Bij Slováka/Pražáka do hlavy“ nebo pískot na část hymny soupeře. 81 Srov. CHARVÁT, M. Hostilita ve sportovním prostředí. Brno: BMS Creative, 2008, s. 72, 73. 78
38
a fanoušci Slavie se vejdou do stovky. Podle politické orientace je policie označuje následovně: sparťanské chuligány jako ultrapravicové extremisty, fanoušky Baníku jako levicové, Bohemians ve srovnání s ostravským klubem jako levicovější, Slavii jako smíšenou. Policejní odborníci, citovaní dle článku vydaného v týdeníku Nedělní svět, vytvořili i profil průměrného českého chuligána: •
Věk l5-25 let, dělnická profese
•
týdenní režim – tvrdě vydělává, peníze utratí o víkendu, při výjezdu je setkání v hospodě den před zápasem, následuje odjezd
•
fyzická průprava v bojových sportech, práce v ochrance
•
často má na kontě přestupky či trestné činy i z jiné násilné činnosti, než jsou bitky na fotbale či hokeji. 82 Z hlediska fotbalového násilí v souvislosti s fotbalovými zápasy potvrdila
Policie ČR v roce 2007 podobný trend jako v minulých letech. Zápasy l. Gambrinus ligy a pohárová utkání Svazu evropských fotbalových svazů (UEFA) vyhodnotila jako více rizikové než zápasy národního týmu a za nejrizikovější zápasy na domácí půdě označila vzájemné zápasy FC Baník Ostrava, AC Sparta Praha, l.FC Brno, SK Slavia Praha a Bohemians. U fanoušků zmiňovaných klubů hovoří i o nárůstu radikalizace jejich chování.
83
V porovnání se zahraničními týmy, kde skupiny
hooligans mají i tisíce členů, se ovšem Česká republika řadí na nižší příčky pomyslné tabulky co do počtu příznivců. Přehled některých incidentů českých hooligans v roce 2009 uvádím v příloze č. 5.
82
Internetový portál UNIE SVOBODY – DEMOKRATICKÁ UNIE. Za fotbalový rasismus až tři roky vězení [online]. 2.10.2005 [cit. 2009-12-03]. Dostupný z www: http://www.unie.cz/index.php?typ=UEA&showid=44&id=223288. 83 Internetový portál MINISTERSTVA VNITRA ČR. Dokument: Informace o problematice extremismu na území ČR v roce 2007 [online]. [cit. 2009-12-6]. S. 15. Dostupný z www: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/dokument/2008/extrem07.pdf.
39
6
FOTBALOVÉ CHULIGÁNSTVÍ A EXTREMISMUS Přestože je fotbalové chuligánství a násilí především sociální fenomén, někdy
je policií, médii nebo samotnými aktéry fotbalového chuligánství politizován a některé hanlivé projevy jednotlivých fotbalových chuligánů nebo skupin na adresu menšin jsou dávány do souvislosti s politickým extremismem. Pojem extremismus je velmi složité definovat. Existuje více pojetí, každé z nich je však poznamenáno profesním zaměřením odborníků, a proto žádná z řady definic není přesná a obecně uplatnitelná. 84 V politice je za extremismus označován politický postoj s krajními politickými názory často spojený s radikalismem. Tradičně bývá dělen na pravicový a levicový. Jednotlivé extremistické proudy se výrazně prolínají, a proto o zařazení konkrétnějších hnutí do těchto skupin nepanuje úplná shoda. Podle Žaloudka je „politický extremismus spojen s neschopností reálného hodnocení politické situace a s neochotou k politickým kompromisům, často také s užíváním nedemokratických a násilných prostředků.“
85
Danics jej označuje jako „bojový“ a „sběrný“ či úřední pojem. Extremismus jako „bojový pojem“ v politické sféře a v mediální oblasti slouží k diskreditaci protivníka a jeho užití je víceméně závislé na subjektivní pozici hodnotícího. Zejména v médiích, kde převažuje úsilí o atraktivnost na úkor objektivnosti, je užíván spíše jako negativní nálepka určitého krajního způsobu uvažování nebo jednání. Podle Danicse ve většině zemí Evropské unie není extremismus právně definován, není tedy pojmem právním, ale byl zaveden jako „pojem úřední/sběrný“. Spadají do něj všechny projevy a formy uvažování a jednání, které jsou zaměřeny proti ústavnímu rámci demokratického státu a vybočující i z legálního rámce. Tím
84
Podle Mareše se samotný pojem „extremismus“ objevil ve slovníku společenských věd až ve druhé polovině 20 st. Vychází z latinského termínu „extremus“ ve smyslu krajní, nejzazší. (MAREŠ, M. Pravicový extremismus a radikalismus v ČR. Brno: Barrister § Principal, 2003, s. 20). Danics jej z hlediska uvažování a jednání označuje za krajní, přemrštěný a výstřední postoj. (DANICS, Š. Extremismus. Praha: Triton, 2003, s. 10). V nejobecnější rovině jde o výrazné odchýlení se od uznávaných a hlavním (středním) proudem společnosti přijímaných norem. V rovině sociologické lze extremismus vymezit jako souhrn určitých sociálně patologických jevů, vytvářených více či méně organizovanými skupinami osob a příznivci těchto skupin, odmítajících základní hodnoty a normy platné v dané společnosti a jeho právní a sociální aspekty. 85 ŽALOUDEK, K. Encyklopedie politiky. Praha: Libri, 2004, s. 114.
40
jsou zde zahrnuty i extremistické projevy nepolitického charakteru (např. subkultury hooligans) s daleko menší společensko-politickou nebezpečností.
86
Státní orgány a bezpečnostní složky demokratických zemí taktéž vymezují specifické rysy nebo směry extremismu, které ovšem ne vždy odpovídají politologickým definicím, zvláště zakládá-li se kvalifikace pouze na překračování norem přestupkového a trestního práva. 87 Politology je extremismus nejčastěji vymezován jako „antiteze“ demokracie, jako krajně radikální politický postoj odmítající základní principy demokratického řádu (lidská práva, pluralitu stran, suverenitu moci lidu, legální působení opozice atd.). Za použití legálních i nelegálních prostředků usiluje o změnu politického systému s cílem získat podíl na výkonu státní moci.
88
Pehe říká, že z pohledu mezinárodně sdílených hodnot, mezi něž se řadí i práva menšin, lze jako extrémistické označit takové chování, které tyto normy porušuje. Současně upozorňuje, že co je v jedné společnosti považováno za extrémní, může být viděno jinak ve společnosti druhé. Záleží na kultuře, historii, zvycích. Rozlišuje mezi extrémními činy a chováním namířeným proti hodnotám schvalovaným mezinárodním společenstvím od chování a činů namířených proti hodnotám naší civilizace.
6.1
89
Fotbalové chuligánství ve spojení s extremismem v České republice Fotbalové chuligánství v České republice je spojováno s pravicovým
extremismem. Většina ideových koncepcí pravicového extremismu vychází z rasismu a nacionalismu.
Mezi jeho typické projevy patří kromě zmiňovaného rasismu
86
Srov. DANICS, Š. Extremismus. Praha: Triton, 2003, s. 12 – 15. Srov. MAREŠ, M. Pravicový extremismus a radikalismus v ČR. Brno: Barrister § Principal, 2003, s. 32. 88 Srov. DANICS, Š. Extremismus. Praha: Triton, 2003, s. 15 – 16. 89 Srov. PEHE, J. Extrémismus [online]. 4.4.1997 [Cit. 2009-10-8]. Dostupný z www: http://www.pehe.cz/clanky/1997/extremismus. 87
41
a nacionalismu90 xenofobie
91
, antisemitismus92 , se svými modifikacemi fašismus,
neofašismus, nacismus a neonacismus. 93 Ministerstvo vnitra ČR na svých internetových stránkách každoročně zveřejňuje Zprávu o problematice extremismu na území ČR, kde se mimo jiné zabývá i problematikou diváckého násilí. Ve zprávě z roku 2001 je rasově motivované jednání fotbalových chuligánů kvalifikováno jako „kriminalita s extremistickým podtextem,“ které naplňuje znaky skutkové podstaty trestného činu nebo přestupku postihnutelného dle § 198 (Hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení), § 198a (Podněcování nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod) a § 260 trestního zákona (Podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka).94 Označit všechny chuligány za pravicové extremisty by ale bylo zavádějící. Mnoho z nich sice smýšlí pravicově, za opravdové extremisty lze ale považovat jen malou část z nich. Projevů extremistického chování se v rámci chuligánských skupin dopouští spíše jednotlivci, kteří se snaží provokovat pod vlivem alkoholu nebo chuligánského gangu, v němž je toto chování považováno za obvyklý rituál. Rasistické výkřiky fanoušků během zápasů jsou běžné, většinou nejsou ani politicky motivované, jsou míněny jako vulgarity, nadávky a provokace. Dopouští se jich i „…občané z majoritní společnosti, nemající žádnou vazbu na extremistická hnutí a nevyznávající extremistické ideologie, v tzv. situačních konfliktech.“
95
Mezi hooligans je jako jedno z největších nadávek používáno slovo žid, popř. jeho varianty („polští židi“ ve vztahu k Baníku Ostrava, Jude Slavia zvláště od ultrapravičáků při Spartě apod). přirovnává k fanatismu.
96
Chmelík skandování radikálních projevů
97
Vzhledem k tomu, že fotbalové chuligánství není jednotnou organizovanou politickou aktivitou směřující k ohrožení demokratického zřízení a podle zprávy 90
Myšlenka nadřazenosti vlastního národa nad ostatními. Strach, nenávist k cizincům. V případě hooligans zaměřená proti jiným skupinám chuligánů nebo fanouškům zahraničních klubů. 92 Nenávist k Židům. Hooligans míněno jako vulgární urážka jiné chuligánské skupiny. 93 Srov. DANICS, Š. Extremismus. Praha: Triton, 2003, s. 21. 94 Internetový portál MINISTERSTVA VNITRA ČR. Dokument: Zpráva o problematice extremismu na území České republiky v roce 2001 [online]. [cit. 2009-12-9]. Dostupný z www: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/extremis/2001/pojmy.html. 95 Tamtéž. 96 Srov. MAREŠ, M. Pravicový extremismus a radikalismus v ČR. Brno: Barrister § Principal, 2003, s. 435. 97 Srov. CHMELÍK, J. Symbolika extremistických hnutí. Praha: Armex, 2000, s. 7. 91
42
Ministerstva vnitra České republiky z roku 200198 ve velké většině případů nelze doložit souvislost mezi spácháním trestného činu s rasovou motivací a vztahem pachatele k organizaci náležející do extremistického spektra, nelze tento fenomén považovat za „ryzý“ politický extremismus,
ale spíše za extrémní projevy
antisociálního chování určitých skupin, jejíchž primárním cílem není politika, nýbrž snaha provokovat a vyvolat boj s přívrženci jiných fotbalových klubů.
6.2
Fotbalové chuligánství a extremismus ve světě Zatímco u nás je míra propojení politiky s fotbalovým chuligánstvím nízká,
v některých evropských zemích je situace poněkud odlišná. Např. v Anglii v 90. letech 20. století došlo k propojení ultrapravicové teroristické organizace Combat 18 s fotbalovým gangem FC Chelsea Headhunters.
99
Další zemí, kde je často fotbalové chuligánství spojováno s pravicovým extremismem, je Německo. Týká se to především východní části země, bývalé NDR, kde jsou projevy sympatií s neonacistickým hnutím častější. Nelze však označit všechny fotbalové chuligány za neonacisty, spojení fanoušků s extrémní pravicí bylo prokázáno pouze u několika skupin. Podle analýzy politických postojů fanoušků provedené v 90. letech 20 % německých fanoušků sympatizovalo s neonacistickým hnutím. Používání nacistické symboliky tak může být provokací i vyjádřením politického názoru. Od druhé poloviny 90. let je však patrný posun fotbalových fanoušků k apolitičnosti. Svými rasistickými projevy jsou známi např. fanoušci mnichovského Bayernu.
100
Jako pravicově i levicově orientované jsou označovány i skupiny italských ultras, které se běžně prezentují při mnoha italských klubech. Radikální skupiny italských fanoušků jsou více politizované. Při fotbalových utkáních často dochází např. formou chorálů nebo transparentů k propagandě politických názorů. Až několikasetčlenné ultras skupiny jsou velmi dobře organizované, existuje v nich přirozená hierarchie a pevná struktura. Vytvářejí tak silné nátlakové skupiny a své
98
Internetový portál MINISTERSTVA VNITRA ČR.Dokument: Zpráva o problematice extremismu na území České republiky v roce 2001 [online]. [cit. 2009-12-9]. Dostupný z www: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/extremis/2001/pojmy.html. 99 Srov. MAREŠ, M., SMOLÍK, J., SUCHÁNEK, M. Fotbaloví chuligáni: evropská dimenze subkultury. Brno: Centrum strategických studií: Barrister § Principal, 2004, s. 62. 100 Tamtéž, s. 78 – 79.
43
(nejen) fotbalové zájmy často prosazují na jednáních s představiteli svých fotbalových klubů. Extrémně orientované ultras působí např. při římském Laziu (skupiny Viking,Veteráni), Interu Milán (skupiny Boys, Ultras, Irriducibili), Juventusu Turín (Fighters) atd. Zvláště
101
politováníhodné
je,
že
se
fenomém
extremismu
nevyhýbá
ani postsocialistickým zemím, které mají s ideály fašismu během 2. světové války bolestnou historickou zkušenost. Např. na polských stadiónech, v zemi, kde byly vyvražděny milióny Židů, byly donedávna k vidění slogany „Arbeit macht Frei“ – Práce osvobozuje, nacistické heslo, kterým byly označeny vstupy do koncentračních táborů. Na serveru hooligans.cz zase člen skupiny Fratria, která podporuje Spartak Moskva, odpověděl na dotaz, jaký je jeho názor na násilí slovy: „Jedem das sein“ (Každému co jeho jest/Každému, co si zaslouží), což byl nápis visící na bráně koncentračního tábora v Buchenwaldu.102
101
Srov. MAREŠ, M., SMOLÍK, J., SUCHÁNEK, M. Fotbaloví chuligáni: evropská dimenze subkultury. Brno: Centrum strategických studií: Barrister § Principal, 2004, s. 82 – 85. 102 Internetový portál HOOLIGANS.CZ. Interview se členem Fratria ze Spartaku Moskva [online]. 20.7.2009 [cit. 2009-12-10]. Dostupný z www: http://www.hooligans.cz/view.php?cisloclanku=2009070003.
44
7
PREVENCE A PROTICHULIGÁNSKÁ POLITIKA Politiku zaměřenou na prevenci a potírání fotbalového chuligánství včetně
projevů rasismu realizují vládní i nevládní organizace na všech typech úrovní od lokální, přes celostátní, evropskou až po globální. Na mezinárodní úrovni se jí zabývá Rada Evropy, Evropská unie (EU), Mezinárodní federace fotbalových svazů (FIFA), Svaz evropských fotbalových svazů (UEFA) a organizace Fotbal proti rasismu v Evropě (FARE) zaštiťující aktivity jednotlivých fanouškovských organizací. Na národní úrovni pak vnitřní bezpečnostní složky zemí ve spolupráci s národními fotbalovými svazy, jednotlivými fotbalovými kluby, pořadatelskými službami, místními správními orgány, některými protirasistickými a protichuligánskými organizacemi atd.
7.1
103
Aktivity Rady Evropy Na evropském kontinentu se stabilně politikou proti fotbalovému chuligánství
zabývá především Rada Evropy. Tato mezivládní organizace se sídlem ve Štrasburku byla založena 10 západoevropskými zeměmi v roce 1949 za účelem podporovat jednotu a rozvíjet spolupráci v Evropě v oblasti hospodářství, kultury a vědy. Radou Evropy bylo doposud sjednáno více než 170 mezinárodních multilaterálních smluv, z nichž nejvýznamnější je Evropská úmluva o ochraně lidských práv a svobod z roku 1950, která je právním pilířem činnosti Evropského soudu pro lidská práva. V současné době je členem Rady Evropy 47 států včetně České republiky, která vstoupila do společenství v červnu 1993.
104
Největší význam pro potírání fotbalového chuligánství má Evropská úmluva k diváckému násilí a nevhodnému chování při sportovních utkáních, zvláště při fotbalových zápasech. Úmluva byla podepsána ve Štrasburku v srpnu 1985 a v platnost vstoupila l. listopadu téhož roku. Česká republika ji přijala v roce 1995. 103
Srov. MAREŠ, M., SMOLÍK, J., SUCHÁNEK, M. Fotbaloví chuligáni: evropská dimenze subkultury. Brno: Centrum strategických studií: Barrister § Principal, 2004, s. 162. 104 Při svém založení 5.května 1949 měla Rada Evropy 10 členských států. Zakládajícími zeměmi byly Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Švédsko a VB. V současné době sdružuje 47 států – téměř všechny evropské země. Internetový portál WIKIPEDIE.CZ. Rada Evropy [online]. Edit. 26.1.2010 [cit. 2010-02-02]. Dostupný z www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rada_Evropy.
45
V rámci úmluvy byl zřízen Stálý výbor Evropské úmluvy, který následně předložil řadu praktických doporučení
105
– k prodeji a konzumaci alkoholu, k pořadatelské
službě (stewardingu), k policejní spolupráci, k identifikaci a nakládání s delikventy, k pravidlům a prodeji lístků na mezinárodní utkání, k oplocení na stadiónech, atd. Vedle obecných doporučení se Stálý výbor zabývá především koordinací mezinárodní spolupráce při přípravě a zajišťování bezpečnostních opatření spojených s konáním mistrovství Evropy či světa. Rasismem se zabývá Rezoluce k předcházení rasismu, xenofobii a intoleranci ve sportu z roku 2000 a Evropská komise proti rasismu a intoleranci (EKRI) zřízená v roce 1994 jako poradní orgán Rady Evropy. Ta ve svých zprávách o rasismu a xenofobii v jednotlivých zemích i v Evropě zohledňuje i projevy rasismu ve fotbale.106
7.2
Evropská unie Všechny členské státy Evropské unie (EU) jsou současně i členskými státy
Rady Evropy, a proto
opatření EU navazují především na Evropskou úmluvu
k diváckému násilí Rady Evropy z roku 1985. EU řeší problematiku fotbalového násilí v rámci tzv. třetího pilíře, tj. v rámci mezivládní politiky v oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech (tj. při zajištění ochrany občanů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva). Opatření jsou přijímána formou doporučení Rady nebo formou rozhodnutí. EU přijala řadu doporučení (o odpovědnosti organizátorů sportovních podniků, o výměně informací), směrnici k zamezení narušení veřejného pořádku při fotbalových utkáních a k regulaci těchto nepokojů, rozhodnutí Rady k zamezení a
regulaci
fotbalového
násilí
prostřednictvím
výměny
informací,
zákazů
na stadionech a mediální politiky. Radou EU107 byla v roce 1999 ve formě rozhodnutí přijata Příručka pro mezinárodní policejní spolupráci a opatření k předcházení a potírání násilí
105
Celkově bylo těchto doporučení do roku 2002 přijato 17. Srov. MAREŠ, M., SMOLÍK, J., SUCHÁNEK, M. Fotbaloví chuligáni: evropská dimenze subkultury. Brno: Centrum strategických studií: Barrister § Principal, 2004, s. 162 – 166. 107 Rada EU, neoficiálně nazývaná Radou ministrů, je hlavní rozhodovací orgán EU. Reprezentuje členské táty a má rozsáhlé zákonodárné a výkonné pravomoci. Každá členská země je v ní zastoupena na ministerské úrovni. Jednání Rady EU se vždy účastní jeden ministr z každé vnitrostátní vlády všech 106
46
a nepokojů v souvislosti s mezinárodními fotbalovými utkáními, která byla v roce 2001 nahrazena Příručkou s doporučeními pro mezinárodní policejní spolupráci a opatření k předcházení a kontrole násilností a výtržnictví v souvislosti s fotbalovými zápasy mezinárodního rozměru, kterých se účastní alespoň jeden z členských států.108 V roce 2002 bylo přijato rozhodnutí Rady o bezpečnosti při fotbalových utkáních mezinárodního významu, které každému členskému státu ukládá povinnost zřídit Národní informační styčný bod policie. 109 Rasistickými projevy ve fotbale se zabývá Evropské středisko k monitorování rasismu a xenofobie se sídlem ve Vídni, zřízené z nařízení Rady v červnu 1997. V potlačování rasismu se angažuje i Europol. 110
7.3
Fotbalové svazy EUFA a FIFA Fotbalovým násilím a rasismem se zabývá v Evropě Svaz evropských
fotbalových svazů (UEFA) a v celosvětovém měřítku Mezinárodní federace fotbalových svazů (FIFA). UEFA, založená v roce 1954, je hlavní řídící organizací evropského fotbalu. Reprezentuje národní asociace evropských států a spolupracuje s nimi při řešení problémů ve fotbale. Disponuje systémem kontrolních a sankčních opatření – může klub či svaz varovat, udělit mu peněžitý trest, zakázat účast diváků na zápasech, přeložit zápas na jiný stadión, příp. uzavřít stadión. Při závažnějších prohřešcích může anulovat výsledek, nařídit opakování zápasu, odebrat body, ale i vyloučit členských zemí. Každý ministr v Radě je zplnomocněn k závaznému jednání jménem své vlády, nese odpovědnost vůči svému vnitrostátnímu parlamentu a občanům. Rada spravuje celou řadu oblastí, a proto se vyskytuje ve více formacích v závislosti na tom, jaké otázky jsou projednávány a které ministerstvo je kompetentní je řešit. Internetový portál MINISTERSTVA VNITRA ČR. Agenda EU na MV [online]. [cit. 2010-01-28]. Dostupný z www: http://www.mvcr.cz/clanek/rada-eu.aspx. 108 Příručka je nezávazným dokumentem, jakýmsi manuálem pro policii a organizátory mezinárodního utkání. Doporučení se týkají příprav na utkání, organizace mezinárodní spolupráce mezi policiemi jednotlivých států, spolupráce policie s pořadateli, médii atd. 109 Tyto informační body jsou přímými kontaktními centry pro mezinárodní policejní spolupráci s cílem zajistit bezpečnost při fotbalových utkáních mezinárodního rozměru. Jsou odpovědné za koordinaci a usnadňování výměny informací, upozorňují na možná bezpečnostní rizika, navrhují bezpečnostní opatření, v souladu s platnými národními a mezinárodními předpisy mají přístup k informacím o osobních datech rizikových fanoušků. 110 Europol nemá fotbalové chuligánství přímo vymezeno ve svých kompetencích. Do jeho působnosti spadá potírání rasismu a xenofobie, jsou-li organizované a zasahují-li alespoň dvě členské země. Srov. MAREŠ, M., SMOLÍK, J., SUCHÁNEK, M. Fotbaloví chuligáni: evropská dimenze subkultury. Brno: Centrum strategických studií: Barrister § Principal, 2004, s. 166 – 168.
47
ze soutěže. V boji proti rasismu spolupracuje především s organizací Fotbal proti rasismu v Evropě (FARE), ale podporuje i aktivity protichuligánských a protirasistických fanoušků. V poslední době UEFA čelila kritice za udělování relativně nízkých pokut 111 a trestů, proto se rozhodla v boji s rasismem na stadiónech přitvrdit.
V roce 2009 na zasedání ve Vilniusu přijala nová pravidla, podle nichž
mohou rozhodčí kvůli rasistickým projevům přerušit zápas nejprve na pět až deset minut, a dokonce ho i předčasně ukončit. Problematikou fotbalového chuligánství a rasismu se systematicky zabývá i mezinárodní organizace FIFA. FIFA vznikla v roce 1904 a v současné době má přes 190 členů z celého světa. Spolupracuje s nadnárodními a regionálními svazy, s vládními orgány včetně policie. Organizuje různé kampaně zaměřené na podporu „fair play“ ve fotbale, proti rasismu atd.
112
FIFA bojuje proti rasismu ve fotbale
především formou postihů jednotlivých klubů, hráčů i fanoušků.
113
spolu s EUFA vytvořily speciální fondy, ze kterých financují kampaně
FIFA a akce
proti rasismu. Peníze na ně získávají z pokut, prodeje triček, dresů a dalších předmětů. V roce 1999 se UEFA a FIFA spolupodílely na založení a financování Nadace Daniela Nivela.
114
Nadace provádí vědecký výzkum sportovního násilí,
zpracovává různé studie, navrhuje opatření k předcházení násilí, pořádá sbírky na podporu jeho obětí, odborné semináře atd.
7.4
FARE Organizace Fotbal proti rasismu v Evropě (FARE) vznikla v únoru 1999.
Jedná se o celoevropskou antirasistickou síť se sídlem ve Vídni sdružující více než 40 111
Pro kluby jsou tyto finanční postihy ekonomicky náročné. Uvádím příklad AC Sparta Praha. V roce 2001 udělila Disciplinární komise UEFA klubu za rasistické projevy diváků během utkání Ligy mistrů se Spartakem Moskva pokutu 1,24 miliónu korun. V roce 2004 zaplatil klub za rasistické projevy fanoušků při utkání Ligy mistrů s Lyonem téměř 40 tisíc eur. V roce 2005 za urážky hráčů Ajaxu Amsterdam 32 tisíc eur. Internetový portál UNIE SVOBODY – DEMOKRATICKÁ UNIE. Za fotbalový rasismus až tři roky vězení [online]. 2.10.2005 [cit. 2009-12-03]. Dostupný z www: http://www.unie.cz/index.php?typ=UEA&showid=44&id=223288. 112 V roce 2001 uspořádala FIFA v Buenos Aires mimořádný kongres proti rasismu a xenofobii ve fotbale. V závěrečné rezoluci vyzvala vlády, úřady, organizátory, fanoušky, kluby, média, fotbalové svazy k boji proti rasismu. 113 FIFA uděluje až statisícové pokuty hráčům, zákazy vstupu problémovým fanouškům, příp. může uzavřít hřiště pro všechny fanoušky. Kluby trestá odebráním ligových bodů nebo při opakovaných prohřešcích vyloučením ze soutěží. 114 Nadace je pojmenovaná po francouzském policistovi, který byl těžce zraněn německými chuligány při mistrovství světa ve Francii v roce 1998.
48
organizací 13 evropských zemí, hlavně fanouškovské projekty, fankluby, sportovní organizace a antirasistické kampaně. Spolupracuje s FIFA, UEFA a dalšími organizacemi. Zabývá se monitorováním rasistických projevů při fotbalových zápasech a aktivitami směřujícími k jejich potlačení v podobě různých kampaní. Partnerská spolupráce nevládní organizace FARE s UEFA vznikla v roce 2001. V roce 2002 přijala UEFA „desetibodový plán“ (viz příloha č. 6), vypracovaný organizací FARE, na odstranění rasismu na stadiónech.115
V roce 2003 vydaly obě
organizace společně antirasistickou brožuru tzv. pozitivních antirasistických praktik s konkrétními příklady a postupy. Ve stejném roce uspořádala EUFA ve spolupráci s FARE a Anglickou fotbalovou asociací antirasistickou konferenci, jíž se zúčastnili představitelé všech 52 národních fotbalových svazů a předních klubů. UEFA zastřešuje také každoročně konanou akci FARE - Týden proti rasismu. Ve spolupráci Evropské komise, UEFA a FARE vznikl i třicetivteřinový televizní spot
pro ročník Ligy mistrů EUFA 2008/2009, který byl vysílán
v poločasových přestávkách televizích přenosů fotbalových zápasů. Spot zdůrazňoval toleranci a roli jazyků jako mostů, jež spojují lidi bez ohledu na jejich kulturní prostředí, původ či jazyk. 116 Vznikl v souvislosti s Evropským rokem mezikulturního dialogu 2008
117
a kampaní FARE „Spojme se proti rasismu“. Evropský komisař
pro mnohojazyčnost Leonard Orban k němu řekl: „Pocit sounáležitosti vycházející z jazykové a kulturní rozmanitosti je mocným prostředkem proti nesnášenlivosti…. Fotbal je dobrým prostředkem k tomu, aby lidé navazovali kontakty a vzájemně komunikovali, aby poznávali jiné kultury a jazyky.“
118
115
Plán předkládá fotbalovým klubům opatření, jak mohou zabránit rasistickým projevům. Spot se objevil na televizních obrazovkách ve více než 40 zemích a mělo možnost ho zhlédnout více než 140 miliónů diváků. 117 EU vyhlásila rok 2008 za Evropský rok mezikulturního dialogu 2008 a koncem roku 2007 k němu zahájila kampaň „Společně k rozmanitosti.“ Cílem evropského roku s rozpočtem 10 miliónu eur bylo napomoci vzájemnému pochopení a lepšímu soužití v Evropě podpořením pocitu evropské sounáležitosti a aktivní občanskou účastí na evropských záležitostech. Jeho součástí bylo také spolufinancování 7 stěžejních evropských projektů a 27 národních projektů v oblasti mezikulturního dialogu v celé EU. Internetový portál celoživotní kariéry SOUPIS.CZ. Evropské národy „Společně k rozmanitosti!“ Zahájení kampaně k Evropskému roku mezikulturního dialogu 2008 [online]. 13.12.2007 [cit.2010-01-28]. Dostupný z www: http://www.soupis.cz/clanky.php?action=detail&article=51. 118 Internetový portál EUROPA.EU. Různé jazyky, jeden cíl [online]. 11.9.2008 [cit. 2010-01-28]. Dostupný z www: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/08/1313&format=HTML&aged=0&langu age=CS&guiLanguage=en. 116
49
7.5
Preventivní strategie některých zemí EU Vyspělé západní státy EU si uvědomují, že součástí proaktivních
preventivních činností musí být cílená práce s fanoušky, a zaměřují se především na skupiny mladých fotbalových příznivců. V tomto směru je vysoce kladně hodnocena zejména Velká Británie, Belgie, Nizozemí a Německo, kde se práci s fanoušky věnují týmy profesionálních sociálních nebo vzdělávacích pracovníků, kteří rozumí klubové kultuře a pracují přímo v terénu mezi fanoušky. Tyto osoby pak zprostředkovávají komunikaci mezi fanoušky, fotbalovými kluby a policií. Britský systém je hodnocen jako převážně reaktivní. Britská vláda zavedla pro případy fotbalového chuligánství zvláštní legislativu a snaží se předcházet fotbalovému násilí důkladnějším hlídkováním, oplocováním, kontrolou dokladů, dohlížecími a monitorovacími postupy, oddělováním fanoušků a cestovními omezeními.
119
Vedle přísných sankcí však ve Velké Británii existuje dlouhodobě
výborná preventivní práce s fanoušky, zejména s mládeží. Cílovou skupinou jednotlivých projektů je neorganizovaná mládež ze sociálně deprivovaných oblastí a mládež se špatnými školními výsledky, s nimiž pod hlavičkou klubů pracují sociální pracovníci.120 Také země jako Německo, Belgie a Nizozemí jsou značně proaktivní. Organizují různě zaměřené a strukturované programy pro fanoušky založené na spolupráci mezi místní samosprávou a fotbalovými kluby. Cílem takovýchto projektů v Německu („Fanprojekte“) je zlepšit vztahy mezi příznivci klubů a policií. Zatímco belgické „školení fanoušků“ je zaměřeno na prevenci rizikových situací a snahu zprostředkovat mladým fotbalovým příznivcům alternativní postupy
119
Srov. STEVENS, A., KESSLER, I., STEINACK, K. Přehled osvědčených postupů při prevenci různých typů násilí v EU. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2007, s. 58. 120 Jednotlivé projekty se zaměřují na volnočasové aktivity mládeže, např. hraní fotbalu v mimoškolní době, během letních prázdnin, turnaje pro děti ze sídlišť atd. Na financování těchto projektů se různou měrou podílejí ministerstva, fotbalové asociace, jednotlivé kluby a sponzoři. Vedle financí kluby k těmto aktivitám poskytují prostory a motivační zázemí (využívání stadionů, klubových symbolů, účast slavných hráčů, publikování v klubových tiskovinách atd.). Četné preventivní projekty uskutečňuje také Federace fotbalových příznivců (největší fanouškovská organizace, 130 tisíc členů). Patří k nim i zřizování fan-ambasád pro fanoušky při mezinárodních utkáních. LANGR, I. Dokument: Legislativní část reformy policie – Návrhy opatření k řešení problematiky diváckého násilí [online]. 1.7.2008 [cit. 2010-01-20]. Dostupný z www: http://www.langer.cz/data/publikace/DN-Vlada-text.doc.
50
pro jejich osobnostní rozvoj, programy pro fanoušky v Nizozemsku chtějí podpořit sociální schopnosti a zaměstnatelnost známých a odsouzených chuligánů. 121 Také španělský RCD Espaňol de Barcelona se v projektu Curva Jove, který je zaměřen proti násilnému chování skupiny ultras, snaží přispět k rozvoji mírumilovné a nepolitické fanouškovské kultury. Program vedou bývalí členové skupiny ultras, kteří stimulují mladé fanoušky klubu, aby povzbuzovali živým, ale nenásilným způsobem.
122
Naproti tomu země, které vykazují vysokou míru fotbalového násilí, se prevenci věnují jen sporadicky. Např. v Polsku je spíše než na prevenci kladen důraz na represivní opatření ze strany policie, pořadatelských služeb i jednotlivých fotbalových klubů. Také v Itálii téměř neexistují komplexní a koordinované preventivní programy. Většina italských fotbalových klubů pouze udržuje kontakt se zástupci skupin ultras a reaguje na jejich požadavky.
7.6
123
Protichuligánská politika v České republice Násilnosti provázející fotbalová utkání se snaží eliminovat policie
ve spolupráci s pořadateli, funkcionáři klubu, zástupci města, dopravních služeb a jiných složek. Fotbalové chuligánství je v České republice (ČR) řešeno v rámci politiky vnitřní bezpečnosti. Spadá do působnosti ministerstva vnitra a postupy vůči němu jsou spojeny i s činností protiextremistických složek Policie ČR. Jako člen různých mezinárodních organizací je ČR zapojena taktéž do mezinárodní spolupráce v boji proti tomuto fenoménu.
121
V Nizozemí se osvědčil „groninský projekt“, který je příkladem spolupráce místní samosprávy, pracovníků pro mládež, klubů, policie a státního zastupitelství. V rámci tohoto projektu procházejí bývalí chuligáni školeními, na kterých se učí ovlivňovat náchylnost k násilí a zlepšovat atmosféru a bezpečnost na domácích zápasech. V jiném projektu (v Cambuur-Leeuwardenu) probíhají poradenské kampaně přímo na základních školách. Pracovníci projektu se také věnují fotbalovým chuligánům, kteří mají zakázán přístup na stadión, v rámci tzv. mentorského programu. Cílem programu je zamezit recidivě a zlepšit zaměstnatelnost problematických fanoušků. Srov. STEVENS, A., KESSLEROVÁ, I., STEINACKOVÁ, K. Přehled osvědčených postupů při prevenci různých typů násilí v EU. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2007, s. 58 - 59. 122 Tamtéž, s. 59. 123 LANGR, I. Dokument: Legislativní část reformy policie – Návrhy opatření k řešení problematiky diváckého násilí [online]. 1.7.2008 [cit. 2010-01-20]. Dostupný z www: http://www.langer.cz/data/publikace/DN-Vlada-text.doc.
51
Od roku 1996 v ČR funguje meziresortní koordinační vládní orgán Koordinační komise k problematice diváckého násilí a nevhodného chování při sportovních utkáních, zvláště při fotbalových zápasech.
124
Komise každoročně
zpracovává tzv. Národní zprávu k diváckému násilí a nevhodnému chování, zvláště při fotbalových zápasech, která je předkládána na jednání Stálého výboru Evropské úmluvy.
125
Aktivity Komise jsou zaměřeny na zlepšení vzájemné spolupráce
mezi všemi zúčastněnými aktéry. Důraz je kladen na spolupráci Policie ČR a sportovních klubů při přípravě a realizaci bezpečnostních opatření při zápasech, na informovanost policie a svazů o současných evropských trendech zvyšování bezpečnosti na stadiónech a prevence diváckého násilí (bariéry, oplocení, kamerové systémy atd.). Prostřednictvím zástupce ministerstva vnitra je ČR členem Stálého výboru Evropské úmluvy k diváckému násilí při Radě Evropy. V návaznosti na směrnici Rady EU z roku 2002 byl zřízen jako součást policie „Národní informační bod“ sloužící k výměně informací a zahraniční spolupráci při zajišťování bezpečnosti na
mezinárodních
fotbalových
zápasech.
Projevy
extremistického
chování
v souvislosti s fotbalovým chuligánstvím se od roku 1998 zabývají odborníci z řad policie na úseku extremismu, a to od úrovně okresů až po Policejní prezidium ČR (v součinnosti s pořádkovými službami). Spolupráce mezi Policií ČR a Českomoravským fotbalovým svazem (ČMFS)126 se datuje od roku 1995, kdy byla mezi oběma subjekty uzavřena Dohoda o vzájemné spolupráci při zajišťování veřejného pořádku, ochraně bezpečnosti osob a majetku při fotbalových zápasech. 127
124
Zřízena byla při Ministerstvu vnitra ČR v souvislosti s přistoupením ČR v lednu 1995 k Evropské úmluvě k diváckému násilí a nevhodného chování při sportovních utkáních, zvláště při fotbalových zápasech. Jejími členy jsou zástupci Ministerstva vnitra ČR, Policie ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Svazu měst a obcí, Českomoravského fotbalového svazu a Českého svazu ledního hokeje. 125 Internetový portál MINISTERSTVA VNITRA ČR. Dokument: Kriminalita – Divácké násilí [online]. 13.5.2009 [cit. 2010-01-20]. Dostupný z www: http://www.mvcr.cz/clanek/kriminalita.aspx?q=Y2hudW09Mw%3d%3d. 126 ČMFS je členský svaz organizací FIFA a UEFA a orgán, který organizuje fotbal v ČR. Do jeho kompetencí spadá pořádání nejvyšší české fotbalové soutěže – 1. Gambrinus ligy a Česká fotbalová reprezentace. Ve svazu je zaregistrováno téměř 4 tisíce klubů a přes 600 tisíc hráčů. Jeho současným předsedou je Ivan Hašek. Internetový portál WIKIPEDIE.CZ. ČMFS [online]. [cit. 2009-12-19]. Dostupný z www: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ceskomoravsk%C3%BD_fotbalov%C3%BD_svaz. 127 Tato smlouva má platnost po dobu jednoho roku a každoročně před zahájením ligového ročníku je prodlužována.
52
Při ČMFS existuje Komise pro bezpečnost stadiónů, která napomáhá realizovat jejich modernizaci. Fotbalové kluby investují pro zlepšení bezpečnosti diváků do technického vybavení stadiónů.
128
Podle obecných požadavků
na evropské úrovni by na prvoligových stadiónech měly být nainstalovány kamerové systémy, což se zatím podařilo zrealizovat jen na některých stadiónech.
129
Svaz
hodlá zpřísnit i sankce za jakékoli projevy rasismu a extremismu. V červenci 2009 rozhodl o zřízení zvláštní expertní komise, která se bude v úzké spolupráci s nejvyššími představiteli policie zabývat prevencí proti extremismu, rasismu a chuligánství na stadiónech. 130 V roce 2008 byly zavedeny legislativní postupy umožňující potrestat fotbalové výtržníky dle platného trestního řádu okamžitě přímo na stadiónech v tzv. zkráceném přípravném řízení. Podstatou zkráceného přípravného řízení je urychlit a zjednodušit přípravné trestní řízení a v co nejkratší době postihnout pachatele méně závažných trestných činů. Na stadiónu jsou během fotbalového zápasu přítomni pracovníci tzv. mobilních soudů (soudce, státní zástupce, obhájce, policejní vyšetřovatel, zástupce přestupkové komise). Pokud policie zadrží pachatele výtržnosti přímo na zápase nebo těsně po něm, předvede jej před státního zástupce. Ten ve zkráceném přípravném řízení může rozhodnout o jeho předání přítomnému soudci, který na místě vydá trestní příkaz, nebo v případě těžších činů nařídí hlavní líčení. 131 V souvislosti s přijetím zákona o Policii ČR č. 273/2008 Sb. přijal Parlament ČR v červenci 2008 zákon č. 274/2008 Sb., podle něhož od ledna 2009 nově za bezpečnost diváků na stadiónech odpovídá organizátor utkání a ne policie, jako tomu bylo dříve. Novela přesunula podstatnou část odpovědnosti na kluby, Internetový portál MINISTERSTVA VNITRA ČR. Dokument: Zpráva o problematice extremismu na území ČR v roce 2002 [online]. 24.7.2003 [cit. 2009-01-12]. s. 43 - 44. Dostupný z www: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/extremis/2002/index.html. 128 Samozřejmostí je kvalitní oplocení, aby diváci museli projít kontrolou u vchodu, zda do prostor stadiónu nevnášejí nežádoucí předměty. Na všech prvoligových stadiónech byla zavedena pouze místa k sezení s pevně nainstalovanými sedačkami a oddělené sektory pro fanoušky znemožňující jim kontakt. 129 Ty umožňují monitorování aktuálního dění na stadiónu a koordinovaný postup pořadatelské služby a policejních jednotek v krizových situacích. Jejich další využití spočívá v pořizování nahrávek a fotografií, které lze v případě incidentů použít k identifikaci a usvědčení pachatelů. Fotbalový svaz je do budoucna plánuje vybudovat na všech stadiónech, kde se hraje 1. Gambrinus liga. 130 Internetový portál SPORTOVNÍ NOVINY.CZ. Svaz zřídí komisi proti extremismu a chuligánství [online]. 23.7.2009 [cit. 2010-01-12]. Dostupný z www: http://www.sportovninoviny.cz/tema/zpravy/svaz-zridi-komisi-proti-extremismu-achuliganstvi/389408&id_seznam=4917. 131 První zkrácené řízení proběhlo při zápase celků Sparta Praha – Baník Ostrava v květnu 2008. Využívá se ho při rizikových utkáních.
53
které samy zajišťují pořadatelskou službu, včetně udržování klidu a pořádku na stadiónech. Policie je připravena na případnou pomoc mimo stadión a na stadiónu zasahuje pouze tehdy, když selže bezpečnostní služba. Novela taktéž ukládá organizátorovi povinnost při nezvládnutí pořadatelských povinností za zásah policie zaplatit.
132
Ministerstvo vnitra při této příležitosti vydalo manuál „Bezpečí
na sportovních utkáních“ obsahující řadu oprávnění a doporučení pro ČMFS a jednotlivé fotbalové kluby. V manuálu se uvádí, že pořadatelé mají možnost diváky legitimovat nebo je prohledávat. Je v jejich kompetenci konkrétní diváky na stadión nevpustit. Píše se v něm: „Neexistuje zákonem založené, a tudíž vymahatelné právo účastnit se sportovního utkání jako divák.“ Součástí manuálu jsou i konkrétní návody pro pořadatele, jak se vypořádat s tím, když na stadiónu dojde k potyčkám. Nově může pořadatelská služba použít např. pouta. Na druhou stranu manuál doporučuje klubům konzultovat rozhodnutí o bezpečnostních opatřeních s fotbalovými návštěvníky. Větší kluby by měly založit oddělení práce s fanoušky. „Mnohé evropské kluby na podobných pozicích zaměstnávají samotné fanoušky, kteří fungují jako prostředníci,“ píše se v textu.133 Od ledna 2010 vstoupila v platnost nová zákonná úprava znemožňující fotbalovým chuligánům, podobně jako jinde v Evropě, účast na fotbalových utkáních. Zavedeny byly tzv. alternativní tresty zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, a to až na dobu 10 let.
134
Prvoligové kluby by v letošním roce
měly začít využívat společný registr problémových fanoušků. Mohly by vytvářet seznamy nežádoucích diváků, uchovávat jejich podobu zaznamenanou kamerovým systémem, předávat o nich informace jiným klubům, nebo je dokonce zveřejnit.
135
132
Policie musela zasahovat na stadiónu hned v únoru 2009 při utkání mezi 1. FC Brno s Baníkem Ostrava. Brněnští pořadatelé tehdy nezvládli agresivní fanoušky Baníku, kteří vnikli na hrací plochu a napadli ochranku. Policie poté brněnskému klubu naúčtovala náklady za zásah ve výši 80 tisíc korun. 133 Internetový portál MINISTERSTVA VNITRA ČR. Dokument: Divácké násilí – Bezpečí na sportovních utkáních: Manuál pro fotbalové kluby [online]. 13.5.2009 [cit. 2010-01-15]. Dostupný z www: http://www.mvcr.cz/clanek/kriminalita.aspx?q=Y2hudW09Mw%3D%3D. 134 Podobně, jako to funguje v jiných vyspělých zemích, se odsouzenému po dobu výkonu trestu zakazuje účast na určených akcích. Ukládá se mu povinnost dostavovat se podle pokynů probačního úředníka v době konání zakázané akce na Policii ČR. Trest se vztahuje na konání osoby v souvislosti se sportovní akcí, tzn. postihuje násilné chování nejen na stadiónu, ale např. i při přesunu na něj. Nedodržení soudem vysloveného zákazu je klasifikováno jako trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí s horní hranicí trestní sazby až 3 roky. 135 Internetový portál MINISTERSTVA VNITRA ČR. Dokument: Bezpečí na sportovních utkáních – Manuál pro fotbalové kluby [online]. 2008 [cit. 2010-01-15]. S. 20 - 22. Dostupný z www: http://209.85.135.132/custom?q=cache:SAipJ2IqUawJ:www.mvcr.cz/soubor/bezpeci-na-sportovnichutkanich-manual-pro-fotbalove-klubypdf.aspx+bezpe%C4%8D%C3%AD+na+fotbalov%C3%BDch+utk%C3%A1n%C3%ADch&cd=1&hl =cs&ct=clnk&client=google-coop-np.
54
Všichni aktéři zapojení do potírání fotbalového chuligánství si zároveň uvědomují, že není možné ubírat se jen cestou represe. V současnosti se zaměřují především na prevenci, jejímž smyslem je vychovávat budoucí fanoušky a vést ty současné k zodpovědnému chování. Prevence fotbalového chuligánství je dlouhodobý proces vyžadující aktivní zapojení všech aktérů, zejména místních klubů a fanouškovských sdružení. V tomto směru ČR „pokulhává“ za jinými zeměmi. V roce 2006 vydalo Ministerstvo vnitra ČR brožuru „Prevence diváckého násilí při sportovních utkáních. Role místních a regionálních orgánů veřejné správy v prevenci násilí při sportovních utkáních“ se shrnujícími doporučeními Rady Evropy fotbalovým klubům: •
Fotbalové kluby a federace by se měly naučit orientovat se na své fanoušky, přiblížit se jim a navázat s nimi přátelské vazby. Osvědčil se zejména systém, na jehož základě je jeden funkcionář klubu s rozhodujícími pravomocemi pověřen vztahy s fanoušky. Taková osoba garantuje fanouškům klubovou podporu a zodpovídá za věcnou a plynulou komunikaci mezi fotbalovým oddílem a fankluby.
•
Větší kluby by měly založit oddělení práce s fanoušky, které by se věnovaly rozvíjení dobrých vztahů s fanoušky. V závislosti na povaze klubu se může jednat o prodej vstupenek, organizaci utkání, šíření informací o klubu, pořádání společných cest na utkání, atd. Mnohé evropské kluby na podobných pozicích zaměstnávají samotné fanoušky, kteří fungují jako prostředníci mezi klubem a jeho fanoušky.
•
Důležitá je rovněž cílená práce s fanoušky jako součást proaktivních preventivních činností. Základním principem cílené práce s fanoušky je práce profesionálů přímo v terénu, zacílená především na skupiny mladých fotbalových fanoušků.
•
Rozhodnutí, která se jich týkají, je vhodné s fanoušky konzultovat.
•
V rámci preventivních aktivit je nutné tlačit fotbalové kluby směrem k větší aktivitě vůči svým fanouškům. 136
136
LANGR, I. Návrhy opatřen k řešení problematiky diváckého násilí [online]. 1.7.2008 [cit. 2010-02-13]. Dostupný z www: http://www.langer.cz/data/publikace/DN-Vlada-text.doc.
55
8
POSTAVENÍ ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ V SYSTÉMU PREVENCE Publikace Jedličky et al. poukazuje na to, že raná prevence v mladém věku
a řešení počínajících vážnějších problémů jednotlivců i skupin vede ke snížení kriminalizace v dospělosti.137 Klíčovou roli v prevenci 138 negativních společenských jevů
hraje vedle rodiny139 i
škola.
Škola jako prostor interakce, setkávání,
sociálního styku a začleňování se jedince do společnosti má významný a dlouhodobý vliv na formování osobnosti
dětí a dospívajících, proto představuje jedinečné
prostředí pro včasnou a efektivní prevenci sociálně patologických jevů, mezi něž se řadí i divácké násilí.140
8.1
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Systém prevence sociálně patologických jevů v resortu školství je realizován
v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (MŠMT ČR). Ministerstvo v oblasti prevence stanovuje základní strategie v oblastech nežádoucích jevů, zpracovává dokumenty resortu školství týkající se prevence, vydává metodické pokyny
141
a poskytuje finanční prostředky pro jejich realizaci, zpětně vyhodnocuje
137
Srov. JEDLIČKA, R., et al. Děti a mládež v obtížných životních situacích: nové pohledy na problematiku životních krizí, deviací a úlohu pomáhajících profesí. Praha: Themis, 2004, s. 304. 138 Obecně se prevence dělí na primární, sekundární a terciální. Primární prevence zahrnuje výchovné, vzdělávací, osvětové a poradenské aktivity zaměřené na nejširší veřejnost s cílem zamezit vzniku nežádoucího jevu, ke kterému se prevence vztahuje, příp. minimalizovat tento jev, pokud již nastal. Těžiště primární prevence spočívá rodinách, školách a v lokálních společenstvích. Sekundární prevence se zabývá rizikovými jedinci a skupinami osob se zvýšenou pravděpodobností dysfunkčního vývoje a zahrnuje včasnou intervenci, poradenství a léčení. Terciální prevence spočívá v resocializaci narušených osob a jejím cílem je udržet dosažené výsledky předchozích intervencí. 139 Rodina představuje základní přirozenou sociální skupinu s rozhodujícím významem pro růst a vývoj lidského jedince v aspektech biologických, psychologických a sociálních. Významným způsobem ovlivňuje vývoj jedince, jeho postoje, způsoby řešení zátěžových situací atd. V posledních letech se hovoří o krizi rodiny (roste počet rozvrácených a neúplných rodin, rodin s nízkým sociálně ekonomickým statusem, rodin představujících morálně defektivní prostředí v důsledku závislosti dospělých) , která má negativní dopad na zdravý psychosociální vývoj dětí. 140 Publikace Jedličky et al. uvádí více než 11 % žáků se zvýšeným rizikem k sociálně patologickému chování na základních školách, okolo 7 % na středních školách, více než 46 % na učilištích a praktických školách. Srov. JEDLIČKA, R., et al. Děti a mládež v obtížných životních situacích: nové pohledy na problematiku životních krizí, deviací a úlohu pomáhajících profesí. Praha: Themis, 2004, s. 323. 141 Uvádím přehled některých metodických pokynů vztahujících se k ochraně dětí před sociálně patologickými jevy platných k lednu 2009: MP č. 14 423/1999-22 k výchově proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance.
56
účinnost preventivních programů atd. V roce 2009 vydalo ministerstvo Strategii prevence rizikových projevů chování u dětí a mládeže v působnosti resortu školství, mládeže
a tělovýchovy na období 2009 - 2012. Dokument za primární cílovou
skupinu působení prevence ve školství označuje děti a mládež od předškolního věku až po dospělost, za sekundární
rodiče dětí a veřejnost. Strategie vyjmenovává
aktuální problémy, tj. nedostatečnou spolupráci škol s rodiči, neochotu rodičů participovat na prevenci, absenci prevence
v rodinách, celospolečenský nárůst
agresivity a násilí a zdůrazňuje nezbytnost spolupráce rodiny, školy i širší veřejnosti. V systému prevence MŠMT na horizontální úrovni aktivně spolupracuje s věcně příslušnými resorty (Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo obrany, Ministerstvo financí, Ministerstvo spravedlnosti ČR) a nadresortními orgány (Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky při Úřadu vlády a Republikový výbor prevence kriminality při Ministerstvu vnitra). Za účelem meziresortní spolupráce, sjednocení přístupů a koordinace činností v oblasti prevence byla při MŠMT ustanovena Pracovní skupina specifické primární prevence složená ze zástupců výše jmenovaných resortů, krajů, akademické obce, nestátních neziskových organizací, školských poradenských zařízení, vysokých škol, přímo řízených organizací ministerstva a vybraných odborníků na danou problematiku. Na vertikální úrovni MŠMT vede a koordinuje síť koordinátorů, tvořenou krajskými školskými koordinátory (pracovníci odborů školství, mládeže a tělovýchovy krajských úřadů), metodiky prevence (pracovníci pedagogicko-psychologických poraden) a školními metodiky prevence (vybraní pedagogové ve školách a školských zařízeních). 142
MP č. 24 246/2008-6 k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení. MP č. 10 194/2002-14 k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví. MP č. 20 2006/2007-51 k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů. 142 Internetový portál MŠMT ČR. Dokument: Strategie prevence rizikových projevů chování u dětí a mládeže v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy na období 2009-2012 [online]. 6.4.2009 [cit. 2010-04-06]. s. 7, 10 – 11. Dostupný z www: http://www.msmt.cz/uploads/soubory/prevence/MB_38_2009_61_Strategie_prevence_RPCh_2009_20 12.doc.
57
8.2 Programy nespecifické a specifické prevence Primární prevence představuje široké spektrum programů. Základním stavebním kamenem, jako nedílná součást obecné primární prevence určená všem vrstvám dětí a mládeže, jsou programy nespecifické primární prevence. Patří sem volnočasové aktivity v podobě zájmových kroužků a sportovních aktivit při školách. Prostřednictvím nabídky smysluplného využívání volného času snižují riziko vzniku a rozvoje nežádoucích forem chování, podporují zdravý životní styl, napomáhají osvojování pozitivního sociálního chování, směřují k rozvoji harmonické osobnosti, rozvíjení nadání a zájmů školní mládeže. Do specifické primární prevence patří jednotlivé aktivity a programy zaměřené přímo na problematiku daného jevu, kterému se prevence snaží předejít. Může být realizována jako: •
Všeobecná –
programy specifické primární prevence jsou zaměřeny
na běžnou populaci dětí a dospívajících, např. ve třídě, která zatím nejeví známky rizikového chování. •
Selektivní – cílené programy se zaměřují na rizikové skupiny dětí a mládeže a třídní kolektivy, u nichž se ve zvýšené míře vyskytují rizikové faktory pro vznik sociálně nežádoucích jevů.
Do této skupiny patří
děti
s opakovanými poruchami chování, děti z dysfunkčních rodin a lokalit se zvýšenou kriminalitou, z rodin žijících pod hranicí životního minima atd. Programy přispívají k efektivnímu řešení dané problematiky a celkovému rozvoji systému třídního kolektivu.
143
Zvláštní pozornost v systému prevence
a individuální přístup učitelů a vychovatelů vyžadují také děti s hyperaktivní poruchou a narušením pozornosti (ADHD),
144
jejichž počet v posledních
letech stoupá.
143
Nejlepší metodou s cílem předejít sociálnímu vyloučení jedince či jedinců je zapojení celého třídního kolektivu do dané problematiky. Tím se problém stává společným problémem všech. Žáci o něm otevřeně diskutují, získávají na něj nový náhled, společně hledají řešení. 144 ADHD („Attention Deficit Hyperactivity Disorders“ - hyperaktivita s poruchou pozornosti), dříve označovaná jako LMD (lehká mozková dysfunkce), patří mezi neurovývojové poruchy centrální nervové soustavy, které charakterizuje především porucha pozornosti (nesoustředěnost, nepozornost), impulzivita a hyperaktivita. Tyto poruchy se projevují již od raného dětství, nejvíce však ve školním věku, kdy postihují 5-7 % dětí, převážně chlapců. ADHD bývá často i u dětí s velmi dobrou inteligencí příčinou specifických poruch učení (dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie, dysortografie) a chování (výkyvy nálad, agresivita, šikanování, svéhlavost, nerespektování autorit atd.). Publikace Jedličky et al. poukazuje na souvislost ADHD s kriminální delikvencí v dospělosti:
58
•
Indikovaná – programy indikované prevence jsou určeny pro rizikové skupiny žáků a dospívajících, kteří již vykazují známky rizikového chování. Individuální práci s touto skupinou se věnují odborníci
(pedagogicko-
psychologické poradny, střediska výchovné péče aj.) ve spolupráci s rodinou a školským zařízením. 145
8.3
Škola jako místo primární prevence Školy a školská zařízení se v primární prevenci negativních společenských
jevů zaměřují na předcházení rizikovým projevům chování u žáků, mezi něž patří záškoláctví, šikana, násilí, divácké násilí, kriminalita, delikvence, vandalismus, extremismus, rasismus, drogové závislosti, poruchy příjmu potravy, patologické hráčství a dále na rozpoznání a zajištění včasné intervence v případech domácího násilí, týrání a zneužívání dětí, ohrožování mravní výchovy mládeže.
8.3.1 Minimální preventivní program Za základní nástroj prevence ve školách je považován tzv. Minimální preventivní program (MPP), jehož realizace je dle Metodického pokynu MŠMT č. 20 006/2007-51 pro každé školské zařízení závazná a podléhá kontrole České školní inspekce.
146
Program pro daný školní rok vypracovává za podpory vedení
školy a všech pedagogických pracovníků školní metodik prevence v užší spolupráci „Výzkumy ukazují, že u dětí trpících syndromem nedostatečné pozornosti vyrůstajících v dysfunkčních rodinách vyústí jejich potíže v chronickou delikvenci, která pokračuje až do dospělosti.“ JEDLIČKA, R., et al. Děti a mládež v obtížných životních situacích: nové pohledy na problematiku životních krizí, deviací a úlohu pomáhajících profesí. Praha: Themis, 2004, s. 86 – 87. 145 Internetový portál MŠMT ČR. Dokument: Strategie prevence rizikových projevů chování u dětí a mládeže v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy na období 2009-2012 [online]. 6.4.2009 [cit. 2010-04-06]. s. 8 – 9. Dostupný z www: http://www.msmt.cz/uploads/soubory/prevence/MB_38_2009_61_Strategie_prevence_RPCh_2009_20 12.doc. 146 Minimální preventivní program vychází z metodických pokynů MŠMT. Aktualizovaný „Metodický pokyn MŠMT k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže ve školách a školských zařízeních“ (č.j. 2006/2007-51) vymezuje terminologii a začlenění prevence do školního vzdělávacího programu, popisuje jednotlivé instituce v systému prevence a úlohu pedagogického pracovníka, definuje Minimální preventivní program, doporučuje postupy školských zařízení při výskytu vybraných rizikových forem chování dětí a mládeže. Internetový portál MŠMT ČR. Dokument: Metodický pokyn k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních [online]. [cit. 2010-09-03]. Dostupný z www: http://www.msmt.cz/uploads/soubory/prevence/PH_20006_07_51_MP_k_prevenci_SPJ_k_podpisu_m ini.pdf.
59
s výchovným poradcem, příp. speciálním pedagogem či školním psychologem. Školní metodik prevence odpovídá za jeho koordinaci, průběžné vyhodnocování, do vlastní realizace MPP je pak zapojen celý pedagogický sbor. Metodický pokyn nestanoví konkrétně obsah MPP, výhodou je tedy jeho flexibilita a možnost přizpůsobit ho aktuálním podmínkám a potřebám školy v návaznosti na specifika příslušného regionu. MPP stanovuje krátkodobé cíle primární prevence vycházející z cílů dlouhodobých tak, aby všechny ročníky
přiměřeně věku systematicky
absolvovaly různé preventivní programy. Součástí MPP je dále vzdělávání metodika prevence a vyčleněných pedagogů v oblasti primární prevence, práce metodika prevence s problémovými žáky ve vymezených hodinách i mimo ně, spolupráce s dalšími subjekty z oblasti prevence patologických jevů, zřizování schránek důvěry na chodbách školy, podpora školního senátu a třídních samospráv s cílem dosáhnout otevřené komunikace a spolupráce mezi vedením školy, pedagogickými pracovníky, rodiči a žáky. Cílem MPP je zvýšit odolnost dětí a mládeže vůči sociálně patologickým jevům,
motivovat je k zásadám zdravého životního stylu147, vést je k osvojení
pozitivního sociálního chování a celkovému rozvoji osobnosti.148 Preventivní programy zasahují výchovnou i naukovou složku vzdělávání během celého školního roku, zahrnují pestrou nabídku mimoškolních volnočasových aktivit, možností sportovního vyžití, účast na přednáškách, besedách, soutěžích, výletech, exkurzích atd. Vzhledem k zaměření bakalářské práce bych vyzvedl především oblast sportovních aktivit, která chlapcům poskytuje příležitost v něčem vyniknout, vytváří
147
Podle definice WHO (Světové zdravotnické organizace) je zdraví pocit absolutní pohody v oblasti tělesné, duševní a sociální. Pojem zdravý životní styl zahrnuje komplex zvyklostí a chování podporující zdraví. Úkolem školských zařízení je vytvářet optimální podmínky ve výchově a vzdělávání pro zdravý tělesný, psychický a sociální vývoj žáků. Žáci jsou vedení k objevování hodnoty zdraví a k vlastní odpovědnosti za své zdraví. Škola v rámci různých programů poskytuje žákům vzhledem k jejich věku přiměřené, nezkreslené informace o návykových látkách, škodlivosti kouření, riziku zneužívání drog, drogové prevenci a o alkoholismu. Jedná se např. o projekty Zdravá školka, Zdravá škola, Zdravé město, Zdravý region. Internetový portál MŠMT ČR. Dokument: Vybrané termíny primární prevence [online]. 12.10.2007 [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://www.msmt.cz/uploads/soubory/prevence/JCHVybraneterminyprimarniprevence.doc. 148 MPP je zaměřen na rozvoj sociálních dovedností (vytváření sebeúcty, rozvoj sebevědomí, sebeuvědomění, sebedůvěry), posilování komunikačních dovedností (konstruktivní řešení konfliktů, zvládání zátěžových situací), vytváření pozitivního klimatu ve třídním kolektivu a ve škole mezi žáky různých věkových kategorií (vytvoření atmosféry pohody a důvěry beze strachu a nejistot, partnerské jednání učitelů se žáky, skupinové formy práce vedoucí k posílení vztahů ve třídě), formování postojů ke společensky akceptovatelným hodnotám (pěstování právního vědomí, mravních a morálních hodnot, humanistických postojů).
60
prostor pro navázání přátelství, odreagování, vybití nahromaděné energie, učí je pozitivnímu vztahu ke sportování, smyslu pro fair play a týmové spolupráci. Pro ilustraci uvádím v příloze č. 7 Minimální preventivní program Základní školy Želatovská v Přerově, kde jsem v letošním roce vykonal praxi.
8.3.2 Rámcový vzdělávací program a Školní vzdělávací program Obsah vzdělávání a propojení preventivního působení napříč různými předměty ovlivnila probíhající kurikulární reforma školství. Ta zavedla do školního vzdělávání princip dvoustupňového kurikula. Státní úroveň představují na sebe navazující rámcové vzdělávací programy pro předškolní, základní a střední vzdělávání (RVP). Vycházejí z nové strategie vzdělávání,
která zdůrazňuje klíčové kompetence žáků, jejich provázanost se
vzdělávacím obsahem a zejména uplatnění získaných vědomostí, dovedností a postojů v praktickém životě.
RVP
vymezují vzdělávací obsah formou
očekávaných výstupů (klíčové kompetence, tzn. úroveň znalostí a dovedností, kterých by měli dosáhnout všichni žáci na konci vzdělávání) a formou učiva (prostředek k dosažení těchto výstupů). Vzdělávací obsah má doporučující charakter. Orientačně je rozdělen do jednotlivých vzdělávacích oblastí tvořených jedním nebo více obsahově blízkými obory. Nově jsou do RVP povinně zařazena také průřezová témata s tematickými okruhy zaměřenými na aktuální problémy současné společnosti. Školní úroveň představují školní vzdělávací programy (ŠVP), podle nichž se uskutečňuje vzdělávání na jednotlivých školách. Školy si je vytváří samy tak, aby odpovídaly jejich potřebám, potřebám žáků, příp. rodičů a regionu. Podkladem pro vlastní tvorbu ŠVP je RVP, na škole samé zůstává, jak bude provádět kombinace a přesuny učiva s podobnou tematikou mezi obory, na konkrétním pedagogovi, jaké formy výuky, postupy a metody práce zvolí.
149
149
Internetový portál VÝZKUMNÉHO ÚSTAVU PEDAGOGICKÉHO. Dokumenty: Rámcové vzdělávací programy [online]. 3.2.2010 [cit.2010-05-17]. Dostupný z www: http://www.vuppraha.cz/_ramcovevzdelavaci-programy.
61
8.3.3 Výchova k občanství Příprava žáků na zapojení se do občanského života v demokratické společnosti a současně prevence sociálně patologických jevů se na základních školách nejvíce promítá ve vzdělávacím oboru Výchova k občanství (dřívější Občanská výchova), vyučovaném na 2. stupni. Spolu se vzdělávacím oborem Dějepis jej RVP doporučil školám zařadit do vzdělávací oblasti Člověk a společnost, která svým vzdělávacím obsahem navazuje přímo na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět a přesahuje i do jiných vzdělávacích oblastí. „Vzdělávací obor Výchova k občanství se zaměřuje na vytváření kvalit, které souvisejí s orientací žáků v sociální realitě a jejich začleňováním do různých společenských vztahů a vazeb. Otevírá cestu k realistickému sebepoznání a poznávání osobnosti druhých lidí a k pochopení vlastního jednání i jednání druhých lidí v kontextu různých životních situací. Seznamuje žáky se vztahy v rodině a širších společenstvích, s hospodářským životem, činností důležitých politických institucí a orgánů a s možnými způsoby zapojení jednotlivců do občanského života. Učí žáky respektovat a uplatňovat mravní principy a pravidla společenského soužití a přebírat odpovědnost za vlastní názory, chování a jednání i jejich důsledky. Rozvíjí občanské a právní vědomí žáků, posiluje smysl jednotlivců pro osobní i občanskou odpovědnost a motivuje žáky k aktivní účasti na životě demokratické společnosti.“ 150 Společenskovědní obor Výchova k občanství je zaměřen na rozvoj klíčových kompetencí žáků přispívajících k jejich dalšímu vzdělávání, úspěšnému životu a k posilování funkcí občanské společnosti. Pracuje s tematickými okruhy Člověk ve společnosti, Člověk jako jedinec, Stát a hospodářství, Stát a právo, Mezinárodní vztahy a Globální svět. Tematický okruh Člověk ve společnosti by měl žáky naučit
dodržovat
společenská pravidla a normy, prostřednictvím zapojení do života školy rozvíjet jejich zájem o dění ve škole, a připravovat je tak k aktivní účasti na občanském životě. Dále je vést k vlastenectví a úctě ke kulturním hodnotám a tradicím. Součástí tohoto okruhu je prevence rasistických, xenofobních a extremistických postojů, výchova k toleranci a snášenlivosti, respektování lidských práv a svobod. Žáci by se 150
Internetový portál VÝZKUMNÉHO ÚSTAVU PEDAGOGICKÉHO. Dokument: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání - se změnami provedenými k 1.9.2007 [online]. 2007 [cit. 2010-05-18]. S. 43. Dostupný z www: http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/RVPZV_2007-071.pdf.
62
dále měli naučit orientovat se v mezilidských vztazích, uplatňovat vhodné způsoby chování a komunikace v různých životních situacích, řešit konflikty, bránit se manipulaci, pochopit význam lidské sounáležitosti, solidarity atd. Tematický okruh Člověk jako jedinec se zabývá podobností a odlišností lidí v projevech chování, rozdílech v prožívání, myšlení a jednání každého člověka. Učí žáky respektovat osobnost druhých lidí a zároveň poznat samy sebe, své vlastnosti, dovednosti, schopnosti. Svým zaměřením se okruh snaží o to, aby žáci ze své vlastní vůle usilovali o vlastní seberozvoj, tzn. uměli kriticky posoudit sami sebe, naučili se překonávat osobní nedostatky a rozvíjet své přednosti. Cílem tematického okruhu Stát a právo je vytvořit u žáků základy právního vědomí a občanské odpovědnosti. Seznamuje žáky se základními právními předpisy a normami našeho státu, principy demokracie, lidskými právy. Poukazuje na druhy a trestní postihy protiprávního jednání, zabývá se problematikou diskriminace a šikany, která bývá na školách častým jevem. V tomto oboru hraje vedle vzdělávací složky významnou roli složka výchovná zaměřená na vytváření pozitivních vztahů v třídním kolektivu i v širší společnosti, založených na vzájemné lidské sounáležitosti, úctě a odpovědnosti nejen k sobě, ale i druhým lidem. Při výuce jsou využívány tzv. aktivizační metody, tj. skupinové formy spolupráce, hraní rolí a hledání řešení v konkrétních modelových situacích, vzájemná diskuse mezi žáky, v níž se žáci učí vyjadřovat vlastní názory, konfrontovat je s názory spolužáků a vhodnou argumentací obhajovat své stanovisko k dané tematice. Součástí vzdělávání s ohledem na probíranou tematiku jsou i různé návštěvy úřadů, exkurze atd. 151 V příloze č. 8 uvádím přehled učiva a očekávaných výstupů vzdělávacího oboru Výchova k občanství na Základní škole Želatovská Přerov.
8.3.4 Průřezová témata Novou součástí RVP jsou průřezová témata, která jsou školy povinny zařadit do ŠVP. Průřezová témata kladou důraz zejména na výchovnou složku vzdělávání. 151
Internetový portál VÝZKUMNÉHO ÚSTAVU PEDAGOGICKÉHO. Dokument: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání - se změnami provedenými k 1.9.2007 [online]. 2007 [cit. 2010-05-18]. S. 43 - 50. Dostupný z www: http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/RVPZV_2007-071.pdf.
63
Působí na utváření vhodných postojů a dobrých mezilidských vztahů, což ve svém důsledku ovlivňuje i celkovou atmosféru školy. Na rozdíl od vzdělávacích oborů nemají
stanoveny
očekávané
vycházejícími z aktuálních
výstupy,
pracují
jen
s tematickými
okruhy
a potřebných témat ve společnosti. Každý tematický
okruh obsahuje nabídku témat, jejich výběr a zapracování do učeních osnov je v kompetenci školy. Lze je zařadit do vzdělávacího obsahu vyučovacích předmětů, vytvořit z nich samostatný předmět, realizovat je v podobě projektů, seminářů, kurzů, případně je jakkoliv vhodně kombinovat. Vzhledem k zaměření práce nejvíce s postoji žáků v základním vzdělávání pracují následující průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech a Multikulturní výchova. Osobnostní a sociální výchova je zaměřena na osobnostní, sociální a mravní rozvoj žáků. Výuka se uskutečňuje prostřednictvím vhodných her, cvičení, modelových situací, vzájemných diskusí mezi žáky na témata vycházející z aktuálních potřeb nebo zájmu žáků. Důraz je kladen především na získávání praktických životních dovedností. V oblasti vědomostí, dovedností a schopností by se žák měl naučit porozumět sám sobě i druhým, ovládat své chování, přispívat k vytváření dobrých mezilidských vztahů, zvládat zátěžové situace, komunikovat a spolupracovat. V oblasti postojů a hodnot - vážit si sám sebe i druhých, respektovat jiné kultury a odlišnost lidí, ocenit význam spolupráce, rozeznat sociálně patologické jevy a škodlivé způsoby chování a stavět se k nim odmítavě. Výchova demokratického občana úzce souvisí se vzdělávacím oborem Výchova k občanství a má s tímto oborem společný cíl - formovat u žáků prodemokratické postoje a jako budoucí dospělé občany je motivovat pro aktivní zapojení do života v demokratické společnosti.
„Průřezové téma v základním
vzdělávání využívá ke své realizaci nejen tematických okruhů, ale i zkušeností a prožitků žáků, kdy celkové klima školy (vztahy mezi všemi subjekty vzdělávání založené na spolupráci, partnerství, dialogu a respektu) vytváří demokratickou atmosféru třídy, sloužící jako „laboratoř demokracie“. V ní jsou žáci více motivováni k uplatňování svých názorů v diskusích a k možnosti demokraticky se podílet na rozhodnutích celku, společenství, komunity. Zároveň si sami na sobě mohou ověřit nejen význam dodržování pravidel, eventuálně v zájmu spravedlnosti se podílet
64
na vytváření pravidel nových, ale i to, jak je důležité se o udržování demokracie starat…“ 152 Průřezová témata Multikulturní výchova a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech se vzhledem k probíhající integraci Evropy stávají stěžejními oblastmi výchovy a vzdělávání na školách. „Průřezové téma Multikulturní výchova v základním vzdělávání umožňuje žákům seznamovat se s rozmanitostí různých kultur, jejich tradicemi a hodnotami. Na pozadí této rozmanitosti si pak žáci mohou lépe uvědomovat i svoji vlastní kulturní identitu, tradice a hodnoty.“
153
Multikulturní výchova nachází uplatnění ve všech vzdělávacích oblastech a je prostředkem, jak předcházet negativním společenským jevům (extremismus, rasismus, diskriminace, nacionalismus atd.) a zároveň formovat postoje žáků k toleranci a respektu k odlišným sociokulturním skupinám. Učí žáky komunikovat, žít a spolupracovat s lidmi jiných etnických skupin a kultur, vnímat je jako rovnocenné partnery, chápat jejich odlišnost jako příležitost ke vzájemnému obohacení.
152
Internetový portál VÝZKUMNÉHO ÚSTAVU PEDAGOGICKÉHO. Dokument: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání - se změnami provedenými k 1.9.2007 [online]. 2007 [cit. 2010-05-19]. S. 93. Dostupný z www: http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/RVPZV_2007-071.pdf. 153 Internetový portál VÝZKUMNÉHO ÚSTAVU PEDAGOGICKÉHO. Dokument: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání - se změnami provedenými k 1.9.2007 [online]. 2007 [cit. 2010-05-19]. S. 97. Dostupný z www: http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/RVPZV_2007-071.pdf.
65
9
ZÁVĚR V předložené bakalářské práci jsem se pokusil o komplexní postižení
a přiblížení stále častěji diskutovaného a medializovaného fenoménu fotbalového chuligánství, které je životním stylem postihujícím některé sociálně nezralé a nezakotvené jedince mužského pohlaví. V první kapitole se zabývám sportem jako kulturně sociálním fenoménem, jeho významem v každodenním životě lidí, historickým vývojem sportovního diváctví a násilí v dějinách sportu, různorodou motivací diváků k návštěvě sportovních utkání. V dalších kapitolách popisuji rozdíly mezi diváky a fanoušky, vysvětluji pojmy hooligans, ultras, roligans, uvádím charakteristiku chuligánských skupin se zaměřením na formy chuligánského chování, sociální postavení jednotlivých členů a rozdělení skupin podle politické orientace. Pro vysvětlení příčin fotbalového násilí jsou v práci popsány psychologické, sociologické a subkulturní teorie, z nichž posledně jmenované subkulturní teorie odpovídají modernímu náhledu na specifickou skupinu fotbalových chuligánů. Zatímco psychologické teorie dávají násilné chování fotbalových chuligánů do souvislosti s vrozenými biologickými faktory, jako jsou agresivní sklony či
nadbytečný temperament, a sociologické teorie násilí odvozují od nižších
sociálních vrstev společnosti, subkulturní přístupy nahlíží na násilí jako na výsledek chybné socializace, v níž dochází k propojení osobnosti jedince s formativním působením vlivů vnějšího sociálního prostředí. Je třeba mít na zřeteli, že tímto sociálně patologickým jevem je ohrožena zejména dospívající mládež. Mnohé studie upozorňují na snižující se věk kriminality mladistvých. Problematický věk puberty a s ním spojená revolta vůči dospělým, svět konzumu a masové kultury, zhoršující se podmínky pro zdravou socializaci, jako je problémové rodinné prostředí (vysoká rozvodovost, absence mužského vzoru, násilí v rodině, nízký socioekonomický status rodiny, nedostatek času rodičů na dítě atd.) či obtíže při získávání vzdělání a hledání uplatnění na trhu práce, to vše se může stát důvodem začlenění se mladých lidí do světa subkultur. Dalším neopominutelným aspektem se jeví i to, že při selhání rodiny a nejbližšího okolí při nasměrování přirozeného temperamentu a energie pozitivním směrem, si mladí muži neví rady se svým nově nabytým mužstvím.
66
Významným motivačním prvkem pro angažovanost v subkultuře fotbalových chuligánů pak může být právě to, že uspokojuje touhu mladých mužů riskovat, nabízí vzrušení a adrenalin, vyzvedává falešné hodnoty mužství – tvrdost, sílu, nadřazenost, agresivitu, schopnost porvat se, tedy hodnoty, které jsou jinak většinovou společností potlačovány. Jedna kapitola bakalářské práce je věnována podobám fotbalového chuligánství v Evropě. Je v ní popsán vývoj a současná situace ve Velké Británii kolébce tohoto fenoménu, která díky cílené preventivní práci s fanoušky a legislativním úpravám slouží ostatním zemím za vzor v potírání tohoto negativního společenského jevu. Že se však ani této zemi s mnohaletou zkušeností s fotbalovým násilím nepodařilo i přes množství přísných bezpečnostních a legislativních opatření vymýtit tento fenomén zcela, dokazují výtržnosti několika stovek fanoušků znepřátelených londýnských klubů v zápase anglického Ligového poháru v srpnu loňského roku. Z evropských zemí uvádím státy, které mají s fotbalovým fandovstvím největší problémy, s cílem poukázat na to, že přes určité společné znaky má fotbalové chuligánství v každé zemi také některá svá vlastní specifika. Z převzatých citátů chuligána Spartaku Moskva a tureckého klubu Fenerbahce je například patrné, že chování fanoušků je ovlivněno i mentalitou a výbušným temperamentem některých národností. V poslední podkapitole krátce popisuji vývoj fotbalového chuligánství v České republice, cituji policejní odborníky, kteří vytvořili profil průměrného českého chuligána, zmiňuji naše nejpočetnější a nejaktivnější chuligánské skupiny při fotbalových klubech AC Sparta Praha, FC Baník Ostrava, SK Slavia Praha a Bohemians Praha sdružující řádově stovky problematických fanoušků. Policie označuje vzájemné zápasy těchto klubů za nejrizikovější na domácí půdě a hovoří i o nárůstu radikalizace chování jejich fanoušků.
154
Ze srovnání se zahraničními
týmy, kde skupiny hooligans čítají i tisíce členů, ovšem vyplývá, že Česká republika se řadí na nižší příčky pomyslné tabulky co do počtu příznivců. V práci se dále zabývám vztahem fotbalového chuligánství k politické oblasti, v níž je jinak tento především sociální fenomén policií, médii nebo i samotnými aktéry politizován, na základě rasistických projevů fanoušků a užívané závadné 154
Internetový portál MINISTERSTVA VNITRA ČR. Dokument: Informace o problematice extremismu na území ČR v roce 2007 [online]. [Cit. 2010-05-23]. S. 15. Dostupný z www: www.mvcr.cz/soubor/zprava-o-problematice-extremismu-2007.aspx
67
symboliky dáván do souvislosti s politickým extremismem a řešen v působnosti protiextremistických bezpečnostních složek jednotlivých zemí. V České republice je fotbalové chuligánství spojováno s pravicovým extremismem a policií kvalifikováno a postihováno jako kriminalita s extremistickým podtextem.
Ministerstvo vnitra
České republiky ve Zprávě o problematice extremismu na území ČR v roce 2001 konstatovalo, že nelze doložit souvislost mezi spácháním trestného činu s rasovou motivací a vztahem pachatele k organizaci náležející do extremistického spektra.155 Na fotbalové chuligánství bylo proto doposud nahlíženo jako na asociální či antisociální chování specifické deviantní subkultury, jejímž primárním cílem není politika, nýbrž snaha provokovat. Vzhledem k sílícímu extremistickému hnutí v naší republice v posledních dvou letech je ale velmi obtížné předvídat, jakým směrem se bude fotbalové chuligánství nadále vyvíjet. Oblast prevence fotbalového chuligánství v České republice v posledních letech také doznala řady změn. Přijata byla některá legislativní a organizační opatření, pozornost je věnována i všeobecně preventivní a vzdělávací činnosti. V roce 2008 byly zavedeny legislativní postupy umožňující potrestat výtržníky v tzv. zkráceném přípravném řízení přímo na stadiónech. Zákon č. 274/2008 Sb. přesunul od ledna 2009 odpovědnost za bezpečnost diváků na stadiónech na organizátora zápasu, tedy fotbalový klub. Přijetím Zákona č. 40/2009 Sb. vstoupil od ledna 2010 v platnost nový trestní zákoník, zavádějící nový trest v podobě zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce. Prevence předpokládající přímou spolupráci fotbalových klubů s fanoušky je v České republice dosud na nedostatečné úrovni. Fotbalové kluby by se měly řídit doporučeními Rady Evropy, které se osvědčily ve vyspělých západních státech – vystupovat aktivněji vůči svým fanouškům, založit oddělení práce s fanoušky, konzultovat s fanoušky rozhodnutí, která se jich týkají. 156 Cílem bakalářské práce bylo vzhledem k doposud nedostatečné prevenci v České republice zaměřené přímo na fanouškovskou scénu vyzvednout významné postavení škol a školských zařízení, které zaujímají v systému prevence tím, že jako prvotní socializační instituce představují jedinečné prostředí pro formování osobnosti dětí a dospívajících. Preventivní působení na školách zasahuje výchovnou 155
Internetový portál MINISTERSTVA VNITRA ČR. Dokument: Zpráva o problematice extremismu na území České republiky v roce 2001 [online]. [cit. 2010-05-23]. Dostupný z www: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/extremis/2001/pojmy.html. 156 LANGR, I. Návrhy opatřen k řešení problematiky diváckého násilí [online]. 1.7.2008 [cit. 2010-06-20]. Dostupný z www: http://www.langer.cz/data/publikace/DN-Vlada-text.doc.
68
i vzdělávací složku. Řídí se Minimálním preventivním programem a Školním vzdělávacím programem, které si školy vytváří samy v návaznosti na aktuální potřeby svých žáků. Vzdělávací obsah ovlivnila kurikulární reforma školství rámcovými vzdělávacími programy, které vycházejí z nové strategie vzdělávání. Ta klade důraz na získání klíčových kompetencí žáků (k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, občanské a pracovní) a zejména jejich praktické uplatnění. Ze vzdělávacích oblastí jsem v práci uvedl obor Výchova k občanství a průřezová témata,
které
podle
mého
názoru
ve
smyslu
prevence
nejvíce
působí
proti fotbalovému chuligánství. V úvodu bakalářské práce jsem formuloval otázku k zamyšlení, jakým způsobem by měli pedagogové přistupovat k mladým lidem, respektive k chlapcům, jak je motivovat, vychovávat a vzdělávat, aby neinklinovali k nežádoucímu chování. Je třeba vzít v úvahu, že chlapci jsou v období dospívání zranitelnější a nejistější než dívky. Jsou více uzavření, málo komunikativní, citlivěji reagují na kritiku. Častěji je také postihuje syndrom ADHD spojený se specifickými poruchami učení a chování.
157
Vztah pedagoga k žákovi by měl být založen na otevřeném,
neodsuzujícím a přátelském přístupu. To ze strany pedagoga vyžaduje upřímný zájem o žáky, čas na osobní rozhovory s nimi, znalost jejich silných i slabých stránek, obeznámení se s jejich rodinným prostředím, zájem o vztahy ve třídě. Neměl by tedy být jen autoritou a „pouhým učitelem“, ale hlavně člověkem, kterému by žáci důvěřovali a nebáli se svěřit své problémy. Dovednosti, jimiž by měl dobrý pedagog disponovat, jsou - lidský, nedirektivní přístup, ochota vyslechnout a vhodným způsobem poradit. Žáky s poruchami učení chválit při dílčích úspěších, pomoci jim najít oblast, v níž by mohli vyniknout, podporovat je v jejich zájmech. Při konfrontaci s často odlišnými názory žáků být tolerantní a umět předestřít i jiné úhly pohledu a řešení. Doporučením pro školy v oblasti prevence je zaměstnávat více pedagogů – mužů, dbát na další vzdělávání pedagogických pracovníků a zlepšovat spolupráci s rodiči. Jak konstatuje Smolík: „Fotbalové chuligánství je sociální jev, který nelze dostatečně potlačit. Změna některých komponent systému pouze ovlivní formu
157
JEDLIČKA, R., et al. Děti a mládež v obtížných životních situacích: nové pohledy na problematiku životních krizí, deviací a úlohu pomáhajících profesí. Praha: Themis, 2004, s. 86.
69
samotného fotbalového chuligánství. Represe může přinést vyšší konspiraci jednotlivých skupin, jiné formy chuligánství a agresivních projevů.“ Těžiště v prevenci sociálně patologických jevů, mezi něž se řadí i divácké násilí, primárně spočívá ve výchově a vzdělávání ve školách a školských zařízeních.
70
10
SEZNAM ZDROJŮ – LITERATURA, ELEKTRONICKÉ (INTERNETOVÉ) ZDROJE
Literatura ČECHÁK, V., LINHART, J. Sociologie sportu. 1. vyd. Praha: Olympia, 1986. 246 s.
DANICS, Š. Extremismus. 1. vyd. Praha: Triton: Existencialia, 2003. 62 s. ISBN 807254-454-3.
GEIST, B. Sociologický slovník. Praha: Victoria Publishing, 1992. 647 s. ISBN 8085605-28-7.
CHARVÁT, M. Hostilita ve sportovním prostředí. 1. vyd. Brno: BMS Creative, 2008.89 s. ISBN 978-80-254-3146-7.
CHMELÍK, J. Symbolika extremistických hnutí. 1. vyd. Praha: Armex, 2000. 113 s. ISBN 80-86244-14-8.
JANDOUREK, J. Sociologický slovník. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. 285 s. ISBN 807178-535-0.
JEDLIČKA, R., et al. Děti a mládež v obtížných životních situacích: nové pohledy na problematiku životních krizí, deviací a úlohu pomáhajících profesí. 1. vyd. Praha: Themis, 2004. 478 s. ISBN 80-7312-038-0.
MAREŠ, M. Pravicový extremismus a radikalismus v ČR. 1. vyd. Brno: Barrister § Principal, 2003. 655 s. ISBN 80-86598-45-4.
MAREŠ, M., SMOLÍK, J., SUCHÁNEK, M. Fotbaloví chuligáni: evropská dimenze subkultury. 1. vyd. Brno: Centrum strategických studií: Barrister § Principal, 2004. 181 s. ISBN 80-903333-0-3.
71
MIKŠÍK, O. Hromadné psychické jevy: psychologie hromadného chování. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2005. 269 s. ISBN 80-246-0930-4.
NIKL, J., VOLEVECKÝ, P. Divácké násilí. 1. vyd. Praha: Vydavatelství Policejní akademie ČR, Katedra kriminologie, 2007. 63 s. ISBN 978-80-7251-249-2.
POLEDNE, A. V. Největší katastrofy 20.st. 1. vyd. Praha: Volvox Globator, 2001. 153 s. ISBN 80-7207-423-7.
SEKOT, A. Sociologické problémy sportu. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 223 s. ISBN 978-80-247-2562-8.
SEKOT, A., et al. Sociální dimenze sportu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií, 2004. 245 s. ISBN 80-210-3581-1.
SLEPIČKA, P. Sportovní diváctví: rozbor negativních jevů na stadiónech: prevence proti diváckým výstřelkům. 1. vyd. Praha: Olympia, 1990. 213 s. ISBN 80-7033-012-0.
STEVENS, A., KESSLER, I., STEINACK, K. Přehled osvědčených postupů při prevenci různých typů násilí v Evropské unii. 1. vyd. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2007. 139 s. ISBN 978-80-7338-058-8.
ŽALOUDEK, K., HULICIUS, E. Encyklopedie politiky. 3. vyd. Praha: Libri, 2004. 575 s. ISBN 80-7277-209-0.
Časopis SMOLÍK, J. Chuligánství nejen na fotbalových stadiónech. In: Psychologie dnes, 2002, roč. 8, č. 7, s. 14 – 15.
72
Internetové zdroje BÍLÁ, J. Anotace publikace LEHMANN, A. Povyk kolem fotbalu [online]. [cit.2009-10-8]. Dostupný z www: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/casopisy/kriminalistika/2001/01_01/chulig.html.
EICHLER, P. Expert: Sicilská tragédie na fotbale v Česku nehrozí [online]. 8.2.2007 [cit. 2009-11-15]. Dostupný z www: http://zpravy.idnes.cz/expert-sicilska-tragediena-fotbale-v-cesku-nehrozi-fhc-/domaci.asp?c=A070206_173734_domaci_pei.
HAVLICKÝ, M. Fotbaloví chuligáni I. – očima chuligána [online]. 23.6.2008 [cit.2010-06-18]. Dostupný z www: http://www.eurofotbal.cz/clanky/fotbalovichuligani-i-ocima-chuligana-57432/.
LANGR, I. Dokument: Legislativní část reformy policie – Návrhy opatření k řešení problematiky diváckého násilí [online]. 1.7.2008 [cit. 2010-01-20]. Dostupný z www: http://www.langer.cz/data/publikace/DN-Vlada-text.doc.
LANGR, I. Návrhy opatřen k řešení problematiky diváckého násilí [online]. 1.7.2008 [cit. 2010-02-13]. Dostupný z www: http://www.langer.cz/data/publikace/DN-Vlada-text.doc.
NOVOTNÝ, P. Toto jsou největší fotbaloví chuligáni na světě! Díl l. [online]. [cit. 2009-15-11]. Dostupný z www: http://sfotbal.webnode.cz/products/toto-jsou-nejvetsifotbalovi-chuligani-na-svete-dil-1/.
PEHE, J. Extrémismus [online]. 4.4.1997 [cit. 2009-10-8]. Dostupný z www: http://www.pehe.cz/clanky/1997/extremismus.
ZELENKOVÁ, K. Fotbal s nádechem prolité krve [online]. 29.5.2009 [cit.2009-l0l5]. Dostupný z www: http://www.premierleague.cz/aktualne/zajimavostihistorie/fotbal-s-nadechem-prolite-krve/?aktualitaId=3902.
73
Internetový portál DENIK SPORT.CZ. Vrací se krvavá 80. léta? Anglie se opět bojí fotbalových chuligánů [online]. 26.8.2009 [cit. 2009-10-15]. Dostupný z www: http://deniksport.blesk.cz/clanek/fotbal-zahranici-anglie/79800/vraci-se-krvava-80leta-anglie-se-opet-boji-fotbalovych-chuliganu.html.
Internetový portál EUROPA.EU. Různé jazyky, jeden cíl [online]. 11.9.2008 [cit. 2010-01-28]. Dostupný z www: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/08/1313&format=HTML &aged=0&language=CS&guiLanguage=en.
Internetový český FANWEB ZENITU PETROHRAD. Na derby v Moskvě zadrženo přes 500 fanoušků Zenitu [online]. 16.3.2009 [cit. 2009-15-11]. Dostupný z www.: http://fczenit.blog.cz/0903/na-derby-v-moskve-zadrzeno-pres-500-fanousku-zenitu.
Internetový portál HOOLIGANS.CZ. Interview se členem Fratria ze Spartaku Moskva [online]. 20.7.2009 [cit. 2009-12-10]. Dostupný z www: http://www.hooligans.cz/view.php?cisloclanku=2009070003.
Internetový portál HOOLIGANS.CZ. V Polsku zraněn fanoušek GKS Katovice sekerou [online]. 7.8.2008 [cit. 2009-7-11]. Dostupný z www: http://www.hooligans.cz/showpage.php?name=archiv.
Internetový portál Hospodářských novin IHNED.CZ. V Bělehradu zemřel francouzský fanoušek, kterého umlátili příznivci Partizanu [online]. 29.9.2009 [cit. 2009-11-09 ]. Dostupný z www: http://sport.ihned.cz/c1-38463870-v-belehraduzemrel-francouzsky-fanousek-ktereho-umlatili-priznivci-partizanu.
Internetový portál MINISTERSTVA VNITRA ČR. Agenda EU na MV [online]. [cit. 2010-01-28]. Dostupný z www: http://www.mvcr.cz/clanek/rada-eu.aspx.
74
Internetový portál MINISTERSTVA VNITRA ČR. Dokument: Bezpečí na sportovních utkáních – Manuál pro fotbalové kluby [online]. 2008 [cit. 2010-01-15]. S. 20 - 22. Dostupný z www: http://209.85.135.132/custom?q=cache:SAipJ2IqUawJ:www.mvcr.cz/soubor/bezpecina-sportovnich-utkanich-manual-pro-fotbalove-klubypdf.aspx+bezpe%C4%8D%C3%AD+na+fotbalov%C3%BDch+utk%C3%A1n%C3% ADch&cd=1&hl=cs&ct=clnk&client=google-coop-np.
Internetový portál MINISTERSTVA VNITRA ČR. Dokument: Divácké násilí – Bezpečí na sportovních utkáních: Manuál pro fotbalové kluby [online]. 13.5.2009 [cit. 2010-01-15]. Dostupný z www: http://www.mvcr.cz/clanek/kriminalita.aspx?q=Y2hudW09Mw%3D%3D.
Internetový portál MINISTERSTVA VNITRA ČR. Dokument: Informace o problematice extremismu na území ČR v roce 2007 [online]. [cit. 2009-12-6]. S. 15. Dostupný z www: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/dokument/2008/extrem07.pdf.
Internetový portál MINISTERSTVA VNITRA ČR. Dokument: Kriminalita – Divácké násilí [online]. 13.5.2009 [cit. 2010-01-20]. Dostupný z www: http://www.mvcr.cz/clanek/kriminalita.aspx?q=Y2hudW09Mw%3d%3d. Internetový portál MINISTERSTVA VNITRA ČR. Dokument: Zpráva o problematice extremismu na území České republiky v roce 2001 [online]. [cit. 2009-12-9]. Dostupný z www: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/extremis/2001/pojmy.html.
Internetový portál MINISTERSTVA VNITRA ČR. Dokument: Zpráva o problematice extremismu na území ČR v roce 2002 [online]. 24.7.2003 [cit. 200901-12]. s. 43 - 44. Dostupný z www: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/extremis/2002/index.html.
75
Internetový portál MŠMT ČR. Dokument: Metodický pokyn k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních [online]. [cit. 2010-09-03]. Dostupný z www: http://www.msmt.cz/uploads/soubory/prevence/PH_20006_07_51_MP_k_prevenci_S PJ_k_podpisu_mini.pdf.
Internetový portál MŠMT ČR. Dokument: Strategie prevence rizikových projevů chování u děti a mládeže v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy na období 2009-2012 [online]. 6.4.2009 [cit. 2010-04-06]. Dostupný z www: http://www.msmt.cz/uploads/soubory/prevence/MB_38_2009_61_Strategie_prevence _RPCh_2009_2012.doc.
Internetový portál MŠMT ČR. Dokument: Vybrané termíny primární prevence [online]. 12.10.2007 [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://www.msmt.cz/uploads/soubory/prevence/JCHVybraneterminyprimarniprevenc e.doc.
Internetový portál PREMIER LEAGUE.CZ. Spomíname na tragédiu v Hillsborough [online]. 17.4.2009 [cit. 2009-10-15]. Dostupný z www: http://www.premierleague.cz/aktualne/zajimavosti-historie/spominame-na-tragediuv-hillsborough/?aktualitaId=3709.
Internetový portál SFOTBAL.WEBNODE.CZ. Toto jsou největší fotbaloví chuligáni na světě! Díl 3. [online]. [cit. 2009-11-15]. Dostupný z www: http://sfotbal.webnode.cz/products/toto-jsou-nejvetsi-fotbalovi-chuligani-na-svetedil-3/.
Internetový portál celoživotní kariéry SOUPIS.CZ. Evropské národy „Společně k rozmanitosti!“ Zahájení kampaně k Evropskému roku mezikulturního dialogu 2008 [online]. 13.12.2007 [cit.2010-01-28]. Dostupný z www: http://www.soupis.cz/clanky.php?action=detail&article=51.
76
Internetový portál SPORTOVNÍ NOVINY.CZ. Svaz zřídí komisi proti extremismu a chuligánství [online]. 23.7.2009 [cit. 2010-01-12]. Dostupný z www: http://www.sportovninoviny.cz/tema/zpravy/svaz-zridi-komisi-proti-extremismu-achuliganstvi/389408&id_seznam=4917.
Internetový portál UNIE SVOBODY – DEMOKRATICKÁ UNIE. Za fotbalový rasismus až tři roky vězení [online]. 2.10.2005 [cit. 2009-12-03]. Dostupný z www: http://www.unie.cz/index.php?typ=UEA&showid=44&id=223288. Internetový portál VÝZKUMNÉHO ÚSTAVU PEDAGOGICKÉHO. Dokumenty: Rámcové vzdělávací programy [online]. 3.2.2010 [cit.2010-05-17]. Dostupný z www: http://www.vuppraha.cz/_ramcove-vzdelavaci-programy.
Internetový portál VÝZKUMNÉHO ÚSTAVU PEDAGOGICKÉHO. Dokument: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání - se změnami provedenými k 1.9.2007 [online]. 2007 [cit. 2010-05-18]. Dostupný z www: http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/RVPZV_2007-071.pdf.
Internetový portál WIKIPEDIE.CZ. ČMFS [online]. [cit. 2009-12-19]. Dostupný z www: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ceskomoravsk%C3%BD_fotbalov%C3%BD_sv az.
Internetový portál WIKIPEDIE.CZ. Rada Evropy [online]. Edit. 26.1.2010 [cit. 201002-02]. Dostupný z www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rada_Evropy.
77
11
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. 1 - Tabulka s rozlišením fotbalových diváků, fanoušků a chuligánů
79
Příloha č. 2 – Rasistická symbolika
80
Příloha č. 3 – Fotbaloví chuligáni – očima chuligána (rozhovor)
82
Příloha č. 4 – Největší fotbalová neštěstí
85
Příloha č. 5 – Incidenty českých hooligans v roce 2009
87
Příloha č. 6 – Desetibodový plán EUFA pro kluby, připravený FARE
89
Příloha č. 7 – Preventivní program na ZŠ Želatovská Přerov
90
Příloha č. 8 –Výchova k občanství na ZŠ Želatovská Přerov
91
78
Příloha č. 1 TABULKA S ROZLIŠENÍM FOTBALOVÝCH DIVÁKŮ, FANOUŠKŮ A CHULIGÁNŮ Kritéria zvolena na základě rozhovorů a provedených pozorování. 158
Kritérium
Sportovní diváci Sportovní fanoušci Hooligans
Stabilita skupiny
nízká
vysoká
vysoká
Integrace skupiny
nízká
vysoká
vysoká
Koheze
nízká
střední
vysoká
Atraktivnost skupiny
nižší
vysoká
vysoká
Stálost skupiny
nízká
střední
vysoká
Autonomie skupiny
nízká
střední
vysoká
Velikost skupiny
velká
střední
malá
Míra intimity skupiny
nízká
střední
vysoká
Propustnost skupiny
vysoká
střední
nízká
Homogenita/heterogenita heterogenní
homogenní
homogenní
Orientace skupiny
nízká
střední
vysoká
Hodnotová orientace
nízká
střední
vysoká
Míra uspokojení
nízká
střední
vysoká
Stupeň libosti
nízký
střední
vysoký
Míra kontroly
nízká
střední
vysoká
Násilné chování
nízké
nízké
vysoké
Projevy nacionalismu
nízké
vysoké
vysoké
Projevy xenofobie
neexistence
výjimečně
časté
Stupeň ideologie skupiny neexistence
neexistence
vysoký
Hodnocení zápasů
objektivní
subjektivní
subjektivní
Klubismus
nízký
vysoký
nízký
a rasismu
158
MAREŠ, M., SMOLÍK, J., SUCHÁNEK, M. Fotbaloví chuligáni: evropská dimenze subkultury. Brno: Centrum strategických studií: Barrister § Principal, 2004, s. 11.
79
Příloha č. 2 RASISTICKÁ SYMBOLIKA Rasistická symbolika užívaná fotbalovými chuligány je ovlivněna symboly ultrapravicových skinheads či jiných hnutí sympatizujících s fašismem a jinými formami rasových ideologií. Různě kombinované symboly se objevují na oblečení, šálách, vlajkách, transparentech atd. Slouží ke zdůraznění skupinové příslušnosti, ideologie, jsou vzorem chování, jednoty. Dominují v nich barvy černá, bílá a červená. Tyto barvy vyhlásil Adolf Hitler za národní a v různých kombinacích se objevují téměř na všech fašistických symbolech: •
Bílá barva - obecně symbolizuje jistotu, čistotu a nevinnost. Pro fašistické diktatury a příznivce hnutí skinheads je znakem čistoty rasy a národa.
•
Červená barva - symbol ohně a krve, představuje pokrevní spřízněnost.
•
Černá barva - symbol smrti a rasové nenávisti. 159 Symboly jsou záměrně kombinovány také s číselnými symboly, které jsou
vlastně kryptogramem a odkazují na pořadová čísla písmen v abecedě: •
Číslovka 14 – odkazuje na 14 slov anglické věty, v českém překladu „My musíme chránit existenci našich lidí a budoucnost bílých dětí“.
•
Číslovka 18 – je kryptogramem iniciál jména Adolfa Hitlera. Písmena A a H jsou v pořadí první a osmé písmeno abecedy.
•
Číslovka 88 – je odkazem na zakódovaný fašistický pozdrav „Heil Hitler“. 160 Nacistická symbolika vychází z keltské a starogermánské symboliky.
Základem grafických symbolů je runové písmo. Nejčastěji je používán: •
Keltský kříž – jako náhražka hákového kříže. V současné době nejčastěji používaný runový symbol. Má tvar kříže v kruhu.
•
Sig-Rune – runa vítězství. Má tvar písmene S. Dvě sig-runy vedle sebe jsou označením SS.
•
Oregon – neboli trigium. Tvarem tři sedmičky spojené do kruhu. Trigium nahrazuje v nápisech spojku a. Např. v nápisu „Blood and Honour“. 161
159
Srov. CHMELÍK, J. Symbolika extremistických hnutí. Praha: Armex, 2000, s. 25. Tamtéž, s. 25 – 26. 161 Tamtéž, s. 26 – 28. 160
80
Typickými nápisy jsou např.: •
„Blood and Honour“ – v překladu „Má krev a má čest“.
•
„White race - our pride“ – „Bílá rasa – naše hrdost“.
• „White Power“ – „Bílá síla (moc)“. Nápis proklamuje čistotu a nadřazenost bílé rasy. 162
162
Srov. CHMELÍK, J. Symbolika extremistických hnutí. Praha: Armex, 2000, s. 47, 48, 63.
81
Příloha č. 3 FOTBALOVÍ CHULIGÁNI – OČIMA CHULIGÁNA 163 Je mu 20 let a chodí se bít, za to, že je chuligán se nestydí. "Na fotbal chodím už odmala, bitky mě začaly bavit kolem patnácti nebo šestnácti," říká. Pro první díl našeho seriálu o fotbalovém chuligánství jsem si vybral bitkaře z Opavy. Jeho jméno však musí zůstat skryto a dokonce ani internetová přezdívka se nesmí uvést. V zájmu těchto lidí není zveřejnit své jméno, mnohem raději by byli, kdyby se chuligánství vůbec neřešilo v médiích.
Jak jsi se dostal k chuligánství? K chuligánství jsem se dostal asi před pěti lety. Bylo mi něco kolem patnácti let, když jsem šel s kamarády na fotbal a napadlo nás několik fanoušků Sigmy Olomouc, dostali jsme pár facek a byli obráni o šály. Když jsem se sezónu poté dozvěděl, že je se Sigmou domluvená rvačka, neváhal jsem a chtěl jsem se jít pomstít. Tak to asi všechno začalo. Nutno ale dodat, že některé mladší chuligány jsem znal, takže jsem úplně do cizího prostředí nešel. Jak
se
vlastně
taková
bitka
mezi
fanoušky
dvou
týmů
domlouvá?
V každé bandě je menší okruh lidí, kteří vše organizují. Tyto osoby jsou ve spojení s vůdci ostatních skupin a vše vlastně domlouvají, vybírají místo střetu a podobně, zbytek bandy vlastně jenom čeká na to, kde se vše odehraje. V čele každé skupiny stojí osoby, které ostatní respektují, jen tak to může mít nějakou organizaci a řád. Účastníš se bitek často? A jaký vlastně mají smysl? Jsem časově celkem dost vytížený vzhledem k mé práci, ale snažím se účastnit co nejvíc to jde. Těchto akcí se účastní téměř pořád stejní lidé, i když v poslední době se začali angažovat i mladší kluci, což je pro budoucnost ekipy velice přínosné. A smysl rvačky? Prostě být lepší, než protivník. Pocit po vyhrané rvačce je nepopsatelný. Pro většinu veřejnosti jsou ale chuligáni stupidní lidé, kteří se stupidně perou mezi sebou. To, že si většina veřejnosti myslí, že jsou chuligáni totální tupci se základním vzděláním, je největší blbost. Jsou to lidé, kteří chodí do práce, někteří živí rodinu, 163
HAVLICKÝ, M. Fotbaloví chuligáni I. – očima chuligána [online]. 23.6.2008 [cit.2010-06-18]. Dostupný z www: http://www.eurofotbal.cz/clanky/fotbalovi-chuligani-i-ocima-chuligana-57432/.
82
mají děti. Nejsou to žádní asociálové žijící na okraji společnosti, jak si veřejnost myslí. Veřejnost také dost často nerozlišuje fanoušky, kteří chodí fandit svému týmu do tzv. kotle a chuligány, jaký je mezi nimi rozdíl? Fanoušek z kotle se nechodí bít, ale ze své zkušenosti můžu říct, že fanoušci někdy na stadionu dělají větší nepořádek než samotní chuligáni. Jaké to je účastnit se bitky? Cítíš strach? Já bych to nenazýval strachem, spíš takovým, ani nevím, jak to přesně vyjádřit, spíš takové napětí, adrenalin. Jak dlouho samotná bitka trvá? Podle toho jak která, když proti sobě stojí zhruba stejně početné bandy, tak může trvat i několik minut, když má nějaká banda evidentní početní přesilu, může to celé trvat třeba jen několik málo vteřin. Jak říkám, u každé rvačky je to jinak, je to prostě dáno počty soupeřů, ale hlavně kvalitou obou ekip. Ty, jako opavský chuligán, máš jistě zkušenosti se střety s Baníkem Ostrava. Jak probíhá souboj s tak početným táborem? Baník, to je určitě náš největší rival. Nutno říct, že Baníkovci jsou absolutní jednička na českém chuligánském poli, tak početnou bandu jako Ostrava nemá nikdo. V boji banda na bandu se jim absolutně rovnat nemůžeme, ale když byly počty zhruba stejné, dokázali jsme je potrápit a několikrát i zvítězit. Ale jak jsem řekl, v bandě se jim absolutně nemůžeme rovnat. Tyhle souboje, třeba zrovna s Baníkem, musí být dost náročné, jaká zranění z bitek si pamatuješ? V drtivé většině jsou zranění z bitek jen menšího charakteru, nějáká ta modřina, občas pár stehů nebo naraženina. Vážnějších zranění jako třeba zlomeniny je ale naprosté minimum, i když neříkám, že se to občas nestává. Dobrá, tyhle bitky se tedy dějí mimo stadion, ale jak vysvětlíš obyčejným fanouškům, že jim ničíš jejich stadion? Někdy se prostě stane, že jsou výtržnosti i na stadionu. Jsou v tom emoce a ať si každý říká co chce, většina těchto konfliktů jde na vrub policie. Ta svým chováním jenom provokuje fanoušky. Nemůžou se divit, když začnou házet rozbušky mezi dav lidí, že agrese graduje. Často jsou ty zákroky policie naprosto neadekvátní.
83
Když si domluví dva tábory chuligánů střet, stává se, že na místě již čeká policie? Jak dobře to mají policisté zmapované? Policie má střety zmapované určitě prostřednictvím stránky hooligans.cz, kde se podrobné popisy těchto akci zveřejňují, ale to je jim naštěstí prakticky k ničemu. V poslední době se občas stává, že policie je na domluveném místě a střet překazí, proto je dobré, že o místě střetu, alespoň u nás to tak je, ví jen minimum lidí a tím se riziko prozrazení snižuje. Už se stalo, že u střetu byla přítomna policie, ale bylo to většinou jen pár jedinců, kteří se zasáhnout neopovážili, takže vše bylo v pořádku. Co nacismus na stadionu a s ním spojené hajlování? Hajlování na stadionech? Zas tak často se to neděje, v Česku je spousta chuligánů zastanci extrémní pravice a to včetně mě, takže politický názor je u většiny táborů stejný. Samozřejmě jsou i chuligáni politicky nezaujatí, ale levice má zastoupení minimální. Nikdo si nemůže dovolit někde na fotbale zdvihat pravici, občas se to děje, ale to jsou jen výstřelky jedinců, v dnešní době je to velký risk a ani to nemá na stadionu žádný smysl. Jak se dívá tvá rodina na to, že se účastníš tzv. třetích poločasů, tedy bitek mezi tábory fanoušků? Rodina o tom, co dělám mimo fotbal, nic neví a doufám, že to tak i zůstane. Řádění chuligánů se hlavně v poslední době hodně probírá v médiích, jaký máš názor na to, co se píše? V médiích je to často nafouknutá bublina, novináři chuligánství strašně zveličují a dělají z toho zbytečně velký problém. Někdy to vypadá, že nemají o čem psát a tak pořád dokola propírají chuligány.
84
Příloha č. 4 NEJVĚTŠÍ FOTBALOVÁ NEŠTĚSTÍ: •
164
květen 1964, Lima, Peru - při olympijské kvalifikaci mezi Peru a Argentinou došlo hromadné bitce poté, co rozhodčí neuznal domácímu týmu vyrovnávací gól. Zabito bylo 318 lidí a přes 500 dalších lidí bylo zraněno.
•
Červen 1968, Buenos Aires, Argentina - při utkání mezi místními kluby Boca Juniors a River Plate vypukla panika, v níž bylo ušlapáno 73 lidí a 150 lidí bylo zraněno.
•
Leden 1971, Glasgow, Skotsko - tragédie se odehrála na legendárním stadiónu Ibrox Park při derby Glasgow Rangers proti Celtic Glasgow. Předčasně odcházející diváci se po vyrovnávací brance domácího týmu začali vracet. Tlak mas na bariéry měl tragické následky – 66 mrtvých a 100 zraněných.
•
Říjen 1982, Moskva, Sovětský svaz - tragédie na moskevském stadiónu v Lužnikách svým rozsahem patří k největším a paradoxně za ni mohou namrzlé schody. Při utkání mezi domácím Spartakem a hostujícím nizozemským Harlemem vypukl zmatek, když ke konci utkání padl gól. Hromadně odcházející diváci se začali vracet a padali na zamrzlých schodech. V následné tlačenici zahynulo 340 lidí, dalších 1000 bylo zraněno.Tehdejší oficiální ruská místa přiznala pouhých 66 obětí.
•
Květen 1985, Bradford, Velká Británie - při požáru tribuny během utkání 3. divize Bradford – Lincoln zemřelo 56 lidí a 200 bylo zraněno.
•
Květen 1985, Brusel, Belgie - 39 mrtvých, 400 zraněných.
•
Březen 1987, Tripolis, Libye - ozbrojený maniak vyvolal davovou paniku mezi fanoušky, která měla za následek zhroucení jedné ze zdí. Zemřelo 20 lidí.
•
Březen 1988, Káthmándú, Nepál - tragédii vyvolalo krupobití, které se přehnalo nad městem. Na uzavřeném stadiónu vyvolalo chaos, v němž bylo ušlapáno 71 osob a na 300 fanoušků bylo zraněno.
•
164
Duben 1989, Sheffield, Velká Británie - 95 mrtvých, 168 zraněných.
Srov. POLEDNE, A. V. Největší katastrofy 20.st. Praha: Volvox Globator, 2001, s.62 – 64.
85
•
Listopad 1990, Mogadišo, Somálsko - osobní stráž somálského prezidenta začala střílet na diváky poté, co při prezidentově zahajovací řeči skandovali protivládní hesla a házeli kameny na jeho lóži. Oficiálně bylo zveřejněno 17 mrtvých a 18 zraněných osob. Neoficiální prameny hovoří o 62 mrtvých a 200 zraněných.
•
Leden 1991, Orkney, Jihoafrická republika - v bitce mezi příznivci klubu Kaizer Chiefs a Orlando Pirates zemřelo 40 fanoušků.
•
Květen 1992, Bastia, Korsika - zřícená tribuna při fotbalovém zápasu mezi domácím SSC Bastia a francouzským Olympique Marseille znamenala smrt pro 14 lidí. Dalších 130 osob bylo zraněno.
•
Červen 1996, Lusaca, Zambije - 9 mrtvých a 78 zraněných při útěku súdánských fanoušků před rozvášněným davem poté, co místní tým porazil súdánského soupeře v kvalifikaci mistrovství světa.
•
Říjen 1996, Guatemala – při kvalifikačním zápase o postup na mistrovství světa mezi Guatemalou a Kostarikou se na stadiónu Mateo Flores zřítila jedna z tribun z důvodu přetížení. Na falešné vstupenky se na stadión dostalo o 9000 diváků více než byla povolená kapacita. Zemřelo 80 lidí a 200 diváků bylo zraněno.
•
Červenec 2000, Harare, Zimbabwe - při střetnutí mezi Zimbabwe a Jihoafrickou republikou házeli fanoušci na hrací plochu láhve a kamení na protest proti vládě prezidenta Mugabeho. Po zásahu policie slzným plynem vypukla panika a tlačenice, v níž zemřelo 13 diváků.
Z výše uvedeného výčtu je patrné, že na celkovém rozsahu neštěstí se vedle nedisciplinovaného chování samotných fanoušků podílely i chyby organizátorů a špatný technický stav stadiónů. Vypuknutí davové paniky pak představuje největší nebezpečí pro diváky nacházející se v relativně uzavřeném omezeném prostoru.
86
Příloha č. 5 INCIDENTY ČESKÝCH HOOLIGANS V ROCE 2009 •
Únor 2009, Ostrava – v Ostravě si při příležitosti fotbalového duelu mezi ostravským Baníkem a Opavou sjednali „přátelský zápas“ také fanoušci obou klubů. Výsledkem rvačky, jíž se podle policie účastnilo asi 60 příznivců obou táborů, bylo poničené zařízení restaurace se škodou okolo 300 tisíc korun. Policie zadržela 21 lidí, mezi nimi 4 Poláky, kteří do Ostravy přijeli podpořit příznivce spřáteleného opavského klubu.
•
Únor 2009, Olomouc –Během zápasu mezi domácí Sigmou a FC Sparta Praha sparťanští fanoušci, kterých do Olomouce přijelo okolo 500, poničili zařízení olomouckého stadiónu. Vedení klubu vyčíslilo škodu na 150 tisíc korun. Z trestných činů výtržnictví a poškozování cizích věcí bylo obviněno 7 osob.
•
Únor 2009, Brno - nepokoje fotbalových fanoušků při zápase 1.FC Brno s Baníkem Ostrava. Na zápas přijelo asi 750 Baníkovců se 100 fanoušků ze spřátelených polských Katovic. Domácí zase přijelo podpořit 150 fanoušků Slovanu Bratislava. Přesuny fanoušků městem za dozoru policie proběhly v klidu. Problémy nastaly až na stadiónu ještě před samotným zápasem, když Baníkovci fyzicky napadli pořadatele, vnikli na hrací plochu a začali demolovat zařízení stadiónu. Situaci musela zklidnit stovka zasahujících policistů. Zraněno bylo 10 fanoušků Baníku a 1 městský policista. Policií bylo zadrženo celkem 5 osob, z toho 1 Polák. Vedení klubu odhadlo škody zhruba na půl miliónu korun.
•
Březen 2009, Praha – při zápasu Sparty s Brnem byl zraněn dvanáctiletý podavač míčů, vedle kterého během zápasu vybuchl podomácku vyrobený dělbuch. Zranění se naštěstí obešlo bez trvalých následků.
•
Duben 2009, Praha – utkání Slavie se Spartou. Při cestě sparťanských fandů na stadión v Edenu fanoušci zapálili slávistickou šálu, od níž začal hořet strom, a zastavili dopravu ve 3 ulicích. Před stadiónem zase neukáznění fanoušci házeli dýmovnice. Během utkání na pořádek v ulicích dohlíželo 500 policistů a situaci ze vzduchu monitoroval vrtulník.
87
•
Květen 2009, Praha – fanoušci pražské Sparty a ostravského Baníku se pobili den před konáním vzájemného zápasu. V bitce, jíž se účastnilo asi 200 fanoušků, zasahovalo na 100 policistů. Zadrženo bylo 50 lidí.
•
Srpen 2009, Praha – na utkání v předkole Evropské ligy mezi pražskou Slávií a Crvenou Zvezdou Bělehrad dorazila asi tisícovka srbských fanoušků. Jejich řádění cestou do Prahy neunikly hned dvě benzínové pumpy na dálnici. V obou případech byla škoda za rozkradené zboží a posprejování venkovních zdí jedné z benzínek vyčíslena na více jak 100 tisíc korun. V den zápasu došlo i k bitce mezi srbskými fanoušky a policejními těžkooděnci poté, co opilí Srbové při ničivém tažení centrem města začali napadat turisty, a policisté jim zahradili přístup do metra. Na místě bylo zadrženo 150 osob.
•
Září 2009, Opava – zápas Baníku s druholigovým opavským mužstvem musel být přerušen kvůli potyčce fanoušků, kteří vtrhli na fotbalový trávník.
88
Příloha č. 6 DESETIBODOVÝ PLÁN EUFA PRO KLUBY, PŘIPRAVENÝ FARE:
1.
165
Vydejte stanovisko, že klub netoleruje rasismus, a zveřejněte, že zasáhne proti každému, kdo se podílí na rasistických projevech. Toto stanovisko zveřejněte ve všech programech a permanentně ve všech částech stadionu.
2.
Vydejte veřejné prohlášení, ve kterém odsoudíte rasistická hesla při zápasech.
3.
Dejte podmínku držitelům permanentních vstupenek, že vstupenky nebudou platit, pokud se jejich držitelé budou podílet na rasistických urážkách.
4.
Učiňte opatření k zabránění prodeje rasistické literatury uvnitř i vně stadionu.
5.
Disciplinárně postihujte hráče, kteří rasisticky urážejí.
6.
Kontaktujte jiné kluby, abyste se ujistili, že protirasistické strategii klubu rozumí.
7.
Podporujte společnou strategii mezi pořadatelskou službou a policií k zamezení rasistických projevů.
8.
Urychleně odstraňte všechny rasistické grafity ze stadionu.
9.
Zařiďte rovné pracovní a služební podmínky.
10.
Spolupracujte se všemi dalšími skupinami a agenturami, např. s hráčskými odbory, fanoušky, školami, dobrovolnými organizacemi, mládežnickými kluby, sponzory, lokálními autoritami, lokálními podnikateli a policií, abyste rozvíjeli proaktivní programy, abyste zvýšili povědomí o kampani a eliminovali rasismus a diskriminaci.
165
MAREŠ, M., SMOLÍK, J., SUCHÁNEK, M. Fotbaloví chuligáni: evropská dimenze subkultury. Brno: Centrum strategických studií: Barrister § Principal, 2004, s. 171.
89
Příloha č. 7 PREVENTIVNÍ PROGRAM NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE ŽELATOVSKÁ PŘEROV Škola má vypracovaný „Minimální preventivní program“ a „Školní preventivní strategii“ - realizované besedy, přednášky a preventivní akce pro školní rok 2009/10: Realizace: Městská policie Přerov Magistrát města Přerova Oddělení sociálně-právní ochrany dětí Městská policie Přerov Magistrát města Přerova Oddělení sociálně-právní ochrany dětí Pedagogicko-psychologická poradna Přerov Magistrát města Přerova Oddělení sociálně-právní ochrany dětí Městská policie Přerov Policie ČR Městská policie Přerov JUDr. Živěla Český červený kříž Český červený kříž – první pomoc Střední zdravotnická škola Přerov – studentky MUDr. Presl Český červený kříž - Zásady první pomoci MUDr. Radim Uzel Úřad práce Přerov Sdružení občanů nevidomých a slabozrakých Přerov Domov dětí a mládeže Atlas a BIOS Přerov Domov dětí a mládeže Atlas Přerov Domov dětí a mládeže Atlas Přerov
Téma: Bezpečné chování Rodina, právo a děti
Ročník: 2. 3.
Bezpečná jízda na kole Kouření a závislost
4. 4.
Šikana a problémové jevy ve třídě
5.
Podoba závislosti – kouření
5.
Šikana Šikana Trestní odpovědnost mládeže Trestní a rodinné právo Hrou proti AIDS Praktické dovednosti
6. 7. 8. 9. 9. 5.
Den proti kouření – beseda
5.-6.
Návykové látka kolem nás – přednáška Osvojování dovedností
7.-9. 8.
Přednáška MD Profesní orientace Návštěva Tyflocentra
8.-9. 9. 9.A
Dopravní výchova
1.-5.
Dopravní soutěž BESIP
4. -7.
Požární ochrana Sportovní soutěž – Hokejbal proti drogám
6. 4.-9.
90
Příloha č. 8 VÝCHOVA K OBČANSTVÍ NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE ŽELATOVSKÁ PŘEROV •
Realizována - jako samostatný předmět v 6.-9. ročníku. Týdenní časová dotace u všech ročníků - l hodina týdně.
•
Organizace výuky – ve třídě. Při realizaci vzdělávacích cílů ve spolupráci s organizacemi, které se zaměřují na primární prevenci (Pedagogickopsychologická poradna, Centrum sociální prevence KAPPA-HELP Přerov, Policie ČR, Červený kříž atd.).
•
Realizovaná průřezová témata OSV (Osobnostní a sociální výchova) VDO (Výchova demokratického občana) MuV (Multikulturní výchova) MeV (Mediální výchova) EV (Environmentální výchova) VMEGS (Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech)
6. ročník Školní výstupy Žák dle svých schopností Umí se orientovat v kalendáři. Umí vysvětlit původ svátků a způsoby jejich dodržování, chápe význam zvyků a tradic. Uvádí příklady pořekadel a přísloví.
Učivo Rok v jeho proměnách a slavnostech - kalendář, letopočty, svátky, přísloví, pořekadla.
Vysvětlí pojem domova z hlediska své přináležitosti k rodině, obci, regionu, vlasti. Uvede příklady toho, co člověku pomáhá vytvořit si osobní vztah ke svému domovu.
Domov – pojem domova, prostředí domova, bydliště a jeho okolí.
Objasní příbuzenské vztahy v rodině. Vysvětlí jednotlivé funkce rodiny. Vyjmenuje rodinné tradice a chápe je jako pojítko rodiny. Seznámí se s možnostmi náhradní rodinné výchovy, objasní jejich význam.
Rodina Postavení jedince v rodině, role členů rodiny, bydliště a jeho okolí. Vztahy v rodině.
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy VMEGS – život dětí v jiných zemích. OSV – analýza vlastních i cizích postojů a hodnot a jejich projevů v chování lidí.
MuV – lidské vztahy.
Úplná a neúplná rodina. Náhradní rodinná péče.
91
Uvede příklady rodinných příjmů a výdajů. Seznámí se s tvorbou rodinného rozpočtu. Dokáže se rozhodnout, jak vhodně naložit se svým kapesným a uspořenými penězi.
Učí se chápat pojem spolupráce a rozpoznávat úlohy jednotlivých členů skupiny. Popíše souvislosti mezi různými pracovními činnostmi a předpoklady nutnými pro jejich výkon. Seznámí se s pojmem nezaměstnanost, s jejími příčinami a důsledky. Popíše, jak si může poradit v případě nezaměstnanosti. Rozlišuje mezi pasivními a aktivními formami trávení volného času. Rozlišuje vhodné a nevhodné způsoby využívání volného času. Učí se připravovat program pro sebe i pro jiné.
Svými slovy vypráví nejznámější české pověsti. Dokáže vyjmenovat a svými slovy zhodnotit význam a přínos slavných osobností pro náš národ.
Získá přehled o významných místech naší země, přírodních zajímavostech, vyjmenuje nejznámější české výrobky.
Hospodaření rodiny.
M – deník hospodáře.
Činnost lidí Lidská činnost, spolupráce (běžné činnosti v životě lidí, dělba práce, výhody spolupráce lidí). Práce, zaměstnání, povolání (druhy pracovních činností, povolání lidí, odpovědnost za práci). Volba povolání. Problémy v nezaměstnanosti.
OSV Vzájemné poznávání ve skupině, třídě. Chyby při poznávání lidí. Péče o dobré vztahy.
Volný čas a jeho využití.
OSV Organizace vlastního času. Dobrá organizace času.
.
MuV – lidské vztahy.
MeV Vliv médií na uspořádání dne, na rejstřík konvenčních témat.
Naše vlast Pověsti o počátcích národa. Naši slavní předkové. Co nás proslavilo.
VDO – spolupráce školy se správními orgány a institucemi v obci. Besedy – Městská policie Přerov.
Obec, region, země Naše obec. Naše škola. Náš region.
Popíše projevy vlastenectví. Popíše fungování samosprávy. Uvede příklady institucí, které se podílejí na správě obcí. Uvede významné rodáky a památná místa.
92
7. ročník Školní výstupy Žák dle svých schopnosti Rozlišuje různé druhy majetku, uvede příklady. Popíše zásady hospodárnosti. Objasní rozdíly v životní úrovni mezi lidmi. Rozlišuje a porovnává různé formy vlastnictví, uvede jejich příklady.
Učivo
Majetek a vlastnictví Druhy majetku. Tvorba majetku. Způsoby jeho využívání. Životní úroveň. Druhy vlastnictví.
Popíše, ze kterých zdrojů pochází příjmy státu a do kterých důležitých oblastí stát směřuje své výdaje. Zdůvodní nepřijatelnost vandalského chování k veřejnému majetku a vysvětlí, jak lze proti němu aktivně vystupovat.
Hospodářský život Hospodaření s penězi. Rozpočet. Zacházení s majetkem. Jeho ochrana.
Vysvětlí přínos kulturních institucí pro život lidí. Porovná různé podoby a projevy kultury (odívání, bydlení, cestování, chování lidí). Respektuje odlišné projevy kultury a kulturní zvláštnosti. Chápe kulturu jako širší pojem.
Kulturní dědictví Základní součásti kultury. Rozmanitost kultury. Její podoby a projevy. Hodnoty a tradice. Zábavní kultura, masová kultura. Masmédia Jejich vliv na utváření masové kultury a veřejného mínění a na chování lidí.
Učí se kriticky přistupovat k mediálním informacím. Vyjadřuje svůj postoj k působení reklamy a propagandy na veřejné mínění a chování lidí.
Chová se šetrně ke kulturním památkám. Zdůvodní nepřijatelnost vandalského chování k těmto objektům. Učí se uplatňovat vhodné způsoby chování a komunikace v různých životních situacích. Osvojuje si zásady společenského styku a pravidla kulturního chování v každodenních situacích. Popíše nižší formy, z nichž se vyvíjel stát. Vysvětlí základní znaky státu. Objasní účel důležitých symbolů našeho státu a způsoby jejich používání. Rozlišuje nejčastější typy a formy států. Rozlišuje a porovnává úkoly jednotlivých složek státní moci ČR. Objasní výhody demokratického způsobu řízení státu pro každodenní život občanů. Vyloží smysl voleb v demokratických státech. Uvede příklady, jak mohou výsledky voleb ovlivnit každodenní život občanů.
Život ve společnosti Společenské hodnoty a normy. Zásady společenského styku, pravidla kulturního chování. Stát a právo Státní symboly. Historické typy států. Státní moc (výkonná, zákonodárná, soudní). Volby, volební právo. Národnostní menšiny.
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy OSV MuV –lidské vztahy, právo podílet se na spolupráci.
OSV Vzájemné poznávání ve skupině. Chyby při poznávání lidí. Analýzy vlastních i cizích postojů a hodnot a jejich projevů v chování lidí. MuV Lidské vztahy – udržovat tolerantní vztahy a rozvíjet spolupráci s jinými lidmi. Uplatňovat principy Slušného chování. Otázka lidských práv. VMEGS Státní a evropské symboly. Naše vlast a Evropa. VDO Volební systémy a demokratické volby a politika. Základní principy a hodnoty demokratického politického systému. Principy demokracie. Besedy – Policie ČR.
93
Vysvětlí volební právo všeobecné, rovné, přímé, tajné. Vyjmenuje národnostní menšiny žijící v ČR. Zaujímá tolerantní postoje k menšinám. Vysvětlí vztah mezi pojmy morálka a právo. Učí se uvědoměle chovat podle daných právních norem. Osvojuje si způsoby uplatňování mravních hodnot v praktickém životě. Učí se rozpoznávat normy zodpovědného chování a jednání. Objasní pojem ekologie. Seznámí se se základními zásadami ekologie. Uvede některé globální problémy lidstva, vyjádří na ně svůj názor. Popíše hlavní příčiny globálních problémů a jejich možné důsledky pro život.
Základní kategorie fungování demokracie.
Člověk a morálka Morálka a právo. Mravní a právní normy. Řád společnosti. Mravní rozhodování, mravní odpovědnost.
Příroda a její ochrana Ekologie. Vztahy člověk – příroda. Ohrožení přírody. Globální problémy lidstva.
OSV – lidská práva jako regulativ vztahů. OSV – analýza vlastních i cizích postojů a hodnot a jejich projevů v chování lidí. VDO Občan jako odpovědný člen společnosti. Listina základních práv a svobod. EV Lidské aktivity a problémy životního prostředí.
94
8. ročník Školní výstupy Žák dle svých schopností Rozlišuje jednotlivé etapy lidského života v časovém sledu. Seznámí se s fungováním institucí – linky důvěry, krizového centra, psychologické poradny, objasní jejich význam. Popíše změny v období dospívání. Popíše nejčastější příčiny kriminality mládeže a uvědomuje si její negativní účinky. Vysvětlí základní principy, podle nichž se lidé sdružují do skupin. Vysvětlí kritéria dělení skupin a uvede příklad. Objasní výhody spolupráce lidí. Dodržuje zásady správné komunikace. Seznámí se s formami verbální a neverbální komunikace. Učí se volit vhodné formy komunikace vzhledem k dané situaci. Učí se předcházet konfliktním situacím. Vysvětlí pojem asertivního jednání a učí se jednat asertivně v možných konfliktních situacích.
Vyjmenuje příčiny, které vedou lidi k náhražkovým formám života. Popíše, jak je možné vyrovnat se s případnými životními krizemi.
Vysvětlí rozdíl mezi rolí a statusem. Vyjmenuje, jaké společenské role zaujímá. Popíše vývoj lidských práv v minulosti (otroctví, nevolnictví, poddanství). Vyjmenuje základní lidská práva. Přiměřeně uplatňuje svá práva a respektuje práva druhých lidí. Rozpozná netolerantní, rasistické, xenofobní, extremistické a anarchistické projevy v chování lidí. Zaujímá aktivní postoj proti všem projevům lidské nesnášenlivosti. Uvede základní dokumenty týkající se lidských práv. Vysvětlí význam Všeobecné deklarace.
Učivo Člověk a dospívání Fáze lidského života. Linky důvěry, krizová centra, psychologické poradny. Kriminalita mládeže.
Člověk hledající společenství Pravidla sdružování lidí. Sociální skupiny. Vztahy ve skupinách. Dorozumívání mezi lidmi. Druhy komunikace. Konflikty, asertivita.
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy VDO – demokratické řešení konfliktů a problémů v osobním životě i ve společnosti. OSV Dovednosti pro sdělování verbální a neverbální. Cvičení pozorování. Efektivní strategie: asertivní komunikace, dovednosti komunikační obrany proti agresi a manipulaci, otevřená a pozitivní komunikace. Pravda, lež a předstírání v komunikaci. Dovednosti pro řešení problémů a rozhodování z hlediska různých typů problémů a sociálních rolí. Besedy – Městská policie Přerov.
Člověk hledající sám sebe Smysl života. Náhražky smyslu života.
Člověk a předpoklady soužití Společenská role, status. Dějiny lidských práv. Základní lidská práva. Problémy v oblasti lidských práv. Úprava lidských práv a práv dětí v dokumentech. Právní ochrana člověka.
OSV Stanovení osobních cílů a kroků k jejich dosažení. Sociální dovednosti pro předcházení stresům v mezilidských vztazích. Analýza vlastních i cizích postojů a hodnot a jejich projevů v chování. OSV Vzájemné poznávání ve skupině, třídě. Chyby při poznávání lidí. Lidská práva jako regulativ vztahů. VDO Demokratická atmosféra a demokratické vztahy ve škole. Listina základních práv a svobod a povinnosti občana. Společenské organizace a hnutí. Demokracie jako protiváha diktatury a anarchie.
95
Seznámí se se základními úkoly orgánů právní ochrany občanů. Učí se rozpoznávat protiprávní jednání. Seznámí se s možnostmi všeobecného a odborného vzdělání. Uvědomí si, že dosažení určitého stupně vzdělání je nezbytné pro výkon budoucího povolání. Dodržuje zásady zodpovědné volby povolání s ohledem na osobní předpoklady, dovednosti a zájmy. Seznámí se s teoriemi vzniku života na Zemi a porovná je. Uvede příklady přírodních a společenských věd. Uvědomí si nutnost ochrany kulturních památek a významných uměleckých hodnot.
Člověk a pracovní život Příprava na obživu a společenské uplatnění. Význam vzdělání. Kvalifikační nároky profese.
MuV Kulturní diference. Jedinečnost každého člověka a jeho individuální zvláštnosti.
Člověk a jeho soužití se světem Teorie vzniku světa a člověka. Rozdělení věd. Člověk jako tvůrce civilizačních a uměleckých hodnot.
96
9. ročník Školní výstupy Žák dle svých schopností
Učivo
Rozlišuje vnější (chování a jednání) a vnitřní (prožívání) projevy života. Chápe, že každý člověk prožívá individuálně různé situace. Učí se posilovat svou psychickou odolnost v těžkých situacích.
Člověk a citový Život Základní projevy lidského života. Odlišnost v prožívání životních situacích. City, nálady, citové stavy. Citové vztahy člověka.
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy
OSV Stanovení osobních cílů a kroků k jejich dosažení. Vzájemné poznávání ve skupině, třídě. Chyby při poznávání lidí. Péče o dobré vztahy. Chování podporující dobré vztahy, empatie a pohled na svět očima Chápe, že náboženství je důležité v životě druhého, respektování, věřících lidí. podpora, pomoc. Životní perspektivy Vyjmenuje světová náboženství. Význam náboženství Cvičení pozorování Seznámí se s jejich vznikem, šířením, a emfatického a aktivního v životě člověka. hlavními zásadami. Nejvýznamnější světová naslouchání. Vysvětlí možná nebezpečí spojená náboženství. Dovednosti při řešení s působením sekt. Náboženské sekty. problémů. Analýza vlastních i cizích postojů a hodnot. MuV Poznávání vlastního kulturního zakotvení, respektování zvláštností různých etnik. Předsudky a vžité stereotypy.
Uvede základní práva a povinnosti manželů vyplývající ze Zákona o rodině. Popíše, jakým způsobem se stát o rodinu stará. Vysvětlí funkci a náplň činnosti institucí rodinného a manželského poradenství.
Člověk a rodinný život Zákon o rodině. Péče státu o rodinu. Rodinné a manželské poradenství.
MeV Vliv médií na každodenní život, společnost, politický život a kulturu.
Chápe, že široké spektrum politických stran je nezbytné pro fungování demokratické společnosti. Vyjmenuje nejsilnější politické strany zastoupené v Parlamentu ČR. Objasní význam policie a armády pro vnitřní a vnější ochranu státu.
Stát a právo Politický pluralismus. Politické strany. Vnější a vnitřní ochrana státu.
MeV Role médií v politickém životě. Role médií v politických změnách.
Vysvětlí úlohu práva v životě společnosti a význam právních vztahů. Chápe pojem právní kultura, právní vědomí. Popíše strukturu a obsah Ústavy ČR. Chápe význam Ústavy a ústavních zákonů.
Člověk a právo Právo v životě společnosti. Druhy práva. Právní řád ČR.
VDO Demokracie jako protiváha anarchie. Principy demokracie. Význam Ústavy jako základního zákona země. Besedy - Městská policie.
97
Rozlišuje hlavní druhy práva a seznámí se s jejich uplatňováním v životě společnosti. Vyjmenuje orgány právní ochrany občanů. Dodržuje základní práva a povinnosti občanů ČR. Popíše způsoby nabývání občanských práv a povinností. Uvede podmínky udělování občanství.
Člověk a občanský život Občanská práva a povinnosti. Udělování občanství.
Rozlišuje a porovnává úlohu výroby, obchodu a služeb. Vysvětlí význam pojmu dělba práce v minulosti a současnosti. Na příkladu chování kupujících a prodávajících vyloží podstatu fungování trhu. Chápe vztah mezi nabídkou a poptávkou. Uvede základní odvětví, vysvětlí funkce jednotlivých hospodářských sektorů.
Stát a hospodářství Směna zboží. Peníze. Dělba práce. Tržní vztahy, principy tržního hospodářství. Hospodářská politika státu. Daňový systém. Státní rozpočet. Postavení českého hospodářství ve světové ekonomice. Člověk a pracovní život Pracovní smlouva. Pracovní prostředí. Zákoník práce. Problémy nezaměstnanosti.
Zdůvodní význam hospodářské politiky státu, uvede její cíle, nástroje. Rozlišuje druhy daní, objasní význam daní pro stát. Vysvětlí, ze kterých zdrojů pocházejí příjmy státu a do kterých oblastí stát směřuje své výdaje. Popíše postavení českého hospodářství ve světové ekonomice. Uvede základní práva a povinnosti zaměstnanců vyplývající z pracovního poměru. Vysvětlí vliv pracovního prostředí na výkon povolání. Uvede hlavní příčiny nezaměstnanosti a popíše možnosti, jak tomuto problému předejít. Popíše výhody ekonomické, politické a bezpečnostní spolupráce mezi evropskými státy. Uvede některé organizace, k nimž má ČR vztah. Objasní výhody a rizika začlenění ČR do Evropské unie. Chápe význam NATO při zajišťování kolektivní bezpečnosti, zdůvodní výhody členství v této organizaci. Uvede příklady mezinárodního terorismu a zaujme vlastní postoj ke způsobům jeho potírání.
Nadnárodní společenství Spolupráce mezi evropskými státy. Integrační znaky a procesy. Významné mezinárodní společnosti. Evropská unie. Kolektivní bezpečnost. Mezinárodní terorismus.
OSV Principy soužití s minoritami. MuV Odpovědnost a přispění každého jedince za odstranění diskriminace a předsudků vůči etnickým skupinám. OSV Spolupráce školy se správními orgány a institucemi v obci.
OSV Stanovení osobních cílů a kroků k jejich dosažení.
VMEGS Evropská integrace. Instituce EU a jejich fungování. Čtyři svobody a jejich dopad na život jedince. Mezinárodní organizace a jejich přispění k řešení problémů dětí a mládeže.
98