UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií

Bakalářská práce Dagmar ŠTOPLOVÁ

Poskytované služby úřadu práce občanům pohybujícím se v rámci EU

Olomouc 2013

Vedoucí práce: doc. Mgr. Miroslav Dopita, Ph.D.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedenou literaturu a elektronické zdroje. V Olomouci dne 14. června 2013 ..……………………………….. Podpis autora bakalářské práce

2

Poděkování Děkuji doc. Mgr. Miroslavu Dopitovi, Ph.D. za odborné vedení, za poskytování cenných připomínek, odborných rad a materiálových podkladů, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.

3

ANOTACE Jméno a příjmení: Katedra: Vedoucí práce:

Dagmar Štoplová Ústav pedagogiky a sociálních studií doc. Mgr. Miroslav Dopita, Ph.D.

Rok obhajoby:

2013

Název práce:

Klíčová slova v angličtině: Přílohy vázané v práci:

Poskytované služby úřadu práce občanům pohybujících se v rámci Evropské unie Provide services Labour Office people moving in the EU Bakalářská práce se zabývá problematikou uplatnění cizinců na trhu práce v České republice za spolupráce úřadu práce. Cílem práce je identifikovat možnosti uplatnění cizinců na trhu práce v České republice za spolupráce s úřadem práce. Dílčím cílem je popis trhu práce po vstupu České republiky do Evropské unie, pro které cizince se otevřel český trh práce a zda je nutné pro získání zaměstnání mít pracovní povolení. Bakalářská práce přináší informace o tom, jakým způsobem lze uznat získané zahraniční vzdělání nebo profesní kvalifikaci, pokud ano, tak za jakých podmínek, kdo kvalifikaci nebo stupeň vzdělání uznává, popřípadě jaké dokumenty je třeba doložit. V předposlední části své bakalářské práce jsem se zaměřila na roli úřadu práce, jeho způsobu pomoci, neboť právě cizinci jsou často klienty úřadu práce. Závěrem práce je popis trhu práce pro cizince v Olomouckém kraji, počet zaměstnaných cizinců v letech 2008-2011 a v jakých profesích nejčastěji pracovali. Trh práce, nezaměstnanost, Evropská unie, úřad práce, kvalifikace, profese. This thesis deals with the issue of foreigners in the labour market in the Czech Republic in cooperation with the office work. The aim is to identify the possibilities of foreigners in the labour market in the Czech Republic in cooperation with the office work. The operational objective is to describe the labour market after the Czech Republic joined the European Union, for which the foreigner opened Czech labour market and the need to obtain a work permit employment. Bachelor thesis provides information about how to recognize acquired foreign degree or professional qualification, if so, under what conditions, qualifications or who recognizes the level of education, or what documents must be documented. In the last chapter of my thesis I focused on the role of the office work, the type of assistance, since foreigners are often clients of the office work. Finally, work is a description of the labour market for foreigners in the Olomouc region, the number of employed foreigners in 2008-2011 and in what professions often work. Labour market, unemployment, the European Union, Labour office, qualification, profession 8

Rozsah práce:

42 stran + 22 stran příloh

Jazyk práce:

Český jazyk

Název v angličtině: Anotace práce:

Klíčová slova: Anotace v angličtině:

4

OBSAH ANOTACE

4

ÚVOD

6

1 EVROPSKÁ UNIE, ČESKÁ REPUBLIKA A TRH PRÁCE

7

2 CIZINCI A AZYLANTI Z TŘETÍCH ZEMÍ V ČR

11

3 UZNÁVÁNÍ KVALIFIKACE CIZINCŮ

17

4 SLUŽBY ÚŘADU PRÁCE OBČANŮM ČR I CIZINCŮM

23

5 PRACUJÍCÍ CIZINCI V OLOMOUCKÉM KRAJI 2008-2011

32

ZÁVĚR

38

LITERATURA A ZDROJE

39

SEZNAM ZKRATEK

41

SEZNAM TABULEK

41

PŘÍLOHY

42

5

ÚVOD Tématem bakalářské práce je poskytování služeb úřadem práce občanům pohybujících se na trhu práce v rámci Evropské unie. Při zpracování tohoto tématu jsem vycházela ze své dlouhodobé praxe na Úřadu práce ČR – krajské pobočce v Olomouci, kde pracuji od roku 2002. Touto problematikou se zabývám od vstupu České republiky do Evropské unie a je velkou částí mé pracovní náplně. Cílem bakalářské práce je identifikovat možnosti uplatnění cizinců na trhu práce v České republice za spolupráce s úřadem práce. Česká republika se dnem 1. května 2004 stala členem Evropské unie se všemi pozitivy i negativy. Jedním z největších pozitiv je volný pohyb osob po ostatních členských zemích za účelem hledání zaměstnání. Zpočátku občané ČR potřebovali do některých zemí pracovní povolení, postupem let však byla tato podmínka zrušena. Česká republika se stala vyhledávanou zemí pro cizince, a to nejen ze zemí Evropské unie, kteří by se chtěli uplatnit na českém trhu práce. Dílčím cílem je popis trhu práce po vstupu České republiky do Evropské unie, pro koho se otevřel český trh práce a zda je nutné pro získání zaměstnání mít pracovní povolení. Bakalářská práce přináší informace o způsobu uznávání buď profesní kvalifikace anebo získaného vzdělání v zahraničí, za jakých podmínek, kdo kvalifikaci nebo stupeň vzdělání uznává, popřípadě jaké dokumenty je třeba doložit. V předposlední další části bakalářské práce jsem se zaměřila na funkci úřadu práce, jeho způsobu pomoci, neboť právě cizinci jsou často klienty úřadu práce. Závěrečná část je věnována zaměstnávání cizinců v Olomouckém kraji, kde byla použita metoda sekundární analýzy dat z let 2008-2011. Data jsou získána ze statistických údajů z Eurosatu, Statistických ročenek trhu práce v České republice, Zpráv o situaci na trhu práce v Olomouckém kraji. Sekundární analýza dat odpovídá na otázku, kolik cizinců je na trhu práce v Olomouckém kraji a v Olomouci za období let 2008-2011? Je zde popsán stav pracujících cizinců na území Olomouckého kraje, kolik bylo vydáno pracovních povolení, zelených a modrých karet a jaké profese cizinci nejčastěji vykonávají. Výstupy jsou prezentovány soubory tabulek, které dokladují počty zaměstnaných cizinců dle národnosti v Olomouckém kraji a v Olomouci.

6

1 EVROPSKÁ UNIE, ČESKÁ REPUBLIKA A TRH PRÁCE Vláda České republiky podala oficiální žádost o členství v Evropské unii 17. ledna 1996. Jednalo se o jeden z nejdůležitějších kroků české zahraniční politiky, který měl a má významný dopad na politickou a ekonomickou situaci v zemi. Další kroky pro vstup do EU ovlivnil základní metodologický dokument pro přijímání nových členských zemí vydaný v 15. července roku 1997 Evropskou komisí pod názvem Agenda 2000. Byly vypracovány posudky Evropské komise na nově přistupující země sledující plnění nutných podmínek členství v EU. Na jejich základě posudků komise doporučila v roce 1997 Rada Evropy zahájit přístupová jednání s Českou republikou, Estonskem, Kyprem, Maďarskem, Polskem a Slovinskem. Z důvodu zjednodušení vyjednávání přístupu nových zemí k Evropské unii se acquis communautaire (právní řád Evropské unie) rozdělilo do 31 přístupových smluv, kapitol. Pro vstup nových zemí byla velice důležitá ratifikace Smlouvy v Nice v roce 2003, která mimo jiné připravila evropské instituce na přijetí nových členů, jak uvádí Jiří Dušek. 1 Česká republika stala plnoprávným členem Evropské unie od 1. května 2004, i když existovala vyjednaná přechodná období, jako např. omezení volného pohybu pracovních sil. Bez omezení mohli občané České republiky pracovat jen ve Velké Británii, Irsku a Švédsku. Od 1. května 2006 se otevřela možnost práce v Řecku, Portugalsku, Finsku a Španělsku. Ke kladům přístupu do EU patří bezproblémové cestování a možnosti studia v zahraničí. Dalšími pozitivy je volný pohyb služeb, zboží a kapitálu, odpadlo proclívání zboží. Pokud by se občané České republiky cítili poškozeni jednáním českých soudů, mohou se obrátit na Mezinárodní soud pro lidská práva ve Štrasburku a Evropského ombudsmana. V prvním desetiletí 21. století se vysoká nezaměstnanost stala nejzávažnějším ekonomickým a sociálním problémem, téměř pro všechny členské státy Evropské unie. Každý desátý občan EU hledal velmi těžko práci. Proto cílem Evropské unie není jen vytvořit větší počet pracovních míst, ale také poskytnout lepší možnosti na trhu práce. 2 Pro občany České republiky vstup do Evropské unie znamenal zásadní zlom v možnostech uplatnit se na trhu práce. Zaměřila jsem se na nezaměstnanost v okolních státech, se kterými má Česká republika státní hranice.

DUŠEK, Jiří. Historie a organizace Evropské unie. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2007, s. 114-115, 117-118. 2 Evropská politika zaměstnanosti a sociální politika: politika pro občany. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2002, s. 10. 1

7

Bližší analýze jsem podrobila roky 2008–2011. V tabulce je uvedena procentuální nezaměstnanost Německa, Polska, Slovenska a Rakouska. Pro srovnání je zde uvedena i Česká republika (viz tabulka č. 1). země Česká republika Německo Polsko Rakousko Slovensko

2008 4,4 7,5 7,1 3,8 9,5

2009 6,7 7,8 8,2 4,8 12

2010 7,3 7,1 9,6 4,4 14,4

2011 6,7 5,9 9,7 4,2 13,5

Tabulka č. 1: Procentuální nezaměstnanost ČR, Německa, Polska, Slovenska a Rakouska 3 Z tabulky vyplývá, že nejnižší nezaměstnanost je po celou sledovanou dobu v Rakousku. Oproti tomu nejvyšší nezaměstnanost je na Slovensku. Nejvýhodnějším místem pro hledání zaměstnání se tedy může jevit Rakousko. Na trhu práce v České republice pracují občané EU a cizinci z třetích zemí. Občané zemí Evropské unie i jejich rodinní příslušníci mají svobodný vstup na trh práce, nepotřebují žádné povolení pro práci v České republice k zaměstnání. Po dobu zaměstnání mají také právo pobytu v České republice. Jsou zaměstnáváni podle zvyklostí jako občané České republiky. 4 Jak je níže uvedeno i Česká republika je vyhledávaným státem pro cizince z Evropské unie, kteří hledají zaměstnání jinde, než ve své zemi. Pro přehled je zde zobrazen soubor tabulek, ve kterých uvádím počty zaměstnaných cizinců v letech 2008-2011. V každé tabulce je uvedeno deset zemí EU, které jsou seřazeny sestupně podle počtu zaměstnaných cizinců v České republice v příslušném roce. Kolik občanů EU a z jaké země je v České republice zaměstnáno, je patrné ze souboru tabulek. Bližší analýze jsem podrobila roky 2008-2011(viz soubor tabulek č. 2).

3

EUROSAT. Epp.Eurosat.ec.europa.eu [online]. © 2013 [cit. 2013-06-05]. Dostupné z: http:// www.epp.eurosat.ec.europa.eu/ 4 HORÁKOVÁ, Milada. Mezinárodní pracovní migrace v České republice v době pokračující hospodářské recese v roce 2010. Praha: VÚPSV, 2011, s. 8.

8

Rok 2008 5 Země Slovensko Polsko Bulharsko Rumunsko Německo Velká Británie Francie Itálie Rakousko Holandsko

Rok 2009 6 Země Slovensko Polsko Bulharsko Rumunsko Německo Velká Británie Francie Itálie Rakousko Holandsko

Celkem 100223 2068 5108 3605 2774 2075 1502 844 794 583

Rok 2010 7 Země Slovensko Polsko Bulharsko Rumunsko Německo Velká Británie Francie Itálie Rakousko Holandsko

Celkem 98192 20278 4578 3780 2989 2177 1608 1001 822 625

Rok 2011 8 Celkem 100727 19049 5667 4815 3070 2382 1726 1140 875 663

Země Slovensko Polsko Bulharsko Rumunsko Německo Velká Británie Francie Itálie Rakousko Holandsko

Celkem 106425 19718 7007 6372 3194 2590 1838 1281 861 745

Tabulka č. 2: Počet zaměstnaných občanů EU v České republice v letech 2008-2011 Uvedené tabulky (rok 2008-2011) dokladují, že nejčastěji jsou v České republice zaměstnaní občané ze Slovenska a naopak, nejméně je jich zaměstnáno z Holandska. Je zajímavé, že ve všech letech 2008-2011 se pořadí zemí počtu zaměstnávaných cizinců z Evropské unie nijak nemění. Cizinci z EU byli evidování na úřadech práce také jako uchazeči o zaměstnání. Nejvíce ze Slovenska, Polska a Bulharska.6

Statistická ročenka trhu práce v České republice 2008 [online]. Praha, 2009 [cit. 2013-05-22]. www.portal.mpsv.cz/sz/sta/stro/rocenka_ 2008 6 Statistická ročenka trhu práce v České republice 2009 [online]. Praha, 2010 [cit. 2013-05-22]. www.mpsv.cz/files/clanky9075/rocenka_trh_prace_2009 7 Statistická ročenka trhu práce v České republice 2010 [online]. Praha, 2011 [cit. 2013-05-22].. www.mpsv.cz/files/clanky11697/text_rocenky 8 Statistická ročenka trhu práce v České republice 2011 [online]. Praha, 2012 [cit. 2013-05-22]. www.mpsv.cz/files/clanky1238/rocenka 2011 5

9

Dostupné z: Dostupné z: Dostupné z: Dostupné z:

Občané ze zemí EU mohou na našem území pracovat bez jakéhokoliv povolení, a to včetně pobytu, nepotřebují tzv. zelenou ani modrou kartu. Zaměřím se proto především na problematiku cizinců z tzv. třetích zemí, tedy zemí mimo země Evropské unie, Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarko.

10

2 CIZINCI A AZYLANTI Z TŘETÍCH ZEMÍ V ČR Zaměstnávání cizinců z třetích zemí je regulováno několika způsoby, a to pomocí obvyklých povolení k zaměstnání, zelených karet a od ledna roku 2011 i modrých karet. Díky novele zákona o zaměstnanosti platí od 1. ledna 2009 zelené karty, které jsou určeny pro občany třetích zemí, jež mají vzdělání a znalosti, po kterých je na trhu práce v ČR poptávka. Zelená karta je vydávána na určitou pracovní pozici u konkrétního zaměstnavatele stejně jako povolení k zaměstnání. Modré karty začaly platit od 1. ledna 2011 v celé Evropské unii a tedy i v České republice. Ty jsou určeny pro cizince z třetích zemí, kteří dosáhli vyššího vzdělání. Zde je požadováno minimálně ukončené vyšší odborné vzdělání nebo vysokoškolské vzdělání. Pro modré karty existují zákonem jasně stanovené předpoklady pro pracovní zařazení. Tříletá praxe není v České republice požadována, i když to evropská směrnice dovoluje. Modrá karta umožňuje držitelům a jejich rodinám žít, pracovat a cestovat na území EU, ale nedává jim samočinně právo na trvalý pobyt. Pracovní místa určená pro zájemce o modrou kartu jsou zařazena do seznamu volných pracovních míst. Seznam je dostupný na internetu na stránkách www.portal.mpsv.cz. Do tohoto registru se volné pracovní místo dostane pouze za určitých podmínek, z nichž jsou nejdůležitější: • „požadovaná vysoká škola neboli vyšší kvalifikace, • práce musí být nabízena nejméně na dobu jednoho roku a na zákonem stanovenou týdenní pracovní dobu, • hrubá mzda nesmí být nižší nežli 1,5násobek průměrné hrubé roční mzdy v České republice, • podmínkou pro vydání modré karty je to, že volné pracovní místo nebylo možné obsadit domácím zájemcem či zájemcem z jiné členské země EU po dobu 30 kalendářních dnů.“ 9 a) Postavení cizinců na trhu práce v ČR Do České republiky míří podstatná část imigrantů za prací. Nejčastěji se za prací stěhují občané z evropských zemí, a to bez ohledu na jejich příslušnost k Evropské unii. Jinak

Evropská politika zaměstnanosti a sociální politika: politika pro občany. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2002, s. 10. 9

11

je tomu u osob z Afriky a Severní a Jižní Ameriky, kde je z hlediska významu pobytu podstatnou okolností sloučení rodiny. Česká republika je pro cizince velmi lákavou zemí, které připisují vysokou úroveň ekonomické aktivity a jejich podíl na pracovní síle v ČR, která je 6,4 %, v řadě míst je vyšší, např. v Praze (15,2 %), v Brně (11,4%), v Plzni (16,3%). 10 Zahraniční zaměstnanci pracují nejčastěji v manuálních profesích ve zpracovatelském průmyslu a ve stavebnictví, vykonávají pomocné a nekvalifikované práce nebo obsluhují stroje a zařízení, pracují jako řemeslníci, výrobci či opraváři. Často se jedná o pracovní místa s nízkou kvalitou pracovních míst. Zaměstnavatelé kladou důraz na časovou flexibilitu. Zahraniční pracovníci jsou tak neustále pod tíhou nejistoty zaměstnání, mají snížený přístup k dalšímu vzdělávání a pracovnímu výcviku. Často pracují nad rámec pracovního fondu, o víkendech i o svátcích. Za vykonanou práci dostávají nízkou mzdu, která není pro domácí pracovníky lákavá. Do manuálních zaměstnání nastupují především cizinci z třetích zemí, ale také z některých nových členských zemí EU jako např. ze Slovenska, Polska, Bulharska a Rumunska. Významnou otázkou sociálního začlenění cizinců je jejich místo na trhu práce. Sociální status člověka významně ovlivňuje pozice na pracovním trhu. Právě tato složka sociálního statusu může mít vliv na názory okolí na cizince. Ukrajincům je obvykle připisována role levné pracovní síly, naopak Japonci jsou spojováni s pracemi ve vysokém managementu. 11 Jinou překážkou, která je analogická i u domácích pracovníků, je např. péče o malé děti, kvalifikace neodpovídající poptávce, bydlení v místě se špatnou dopravní dostupností, nedostatek pracovních zkušeností. Potíží pro cizince je však znalost českého jazyka, diskriminace, správní nebo legislativní bariéry. Samotné hledání kvalifikované nebo nekvalifikované práce, je často spojené s nevolí českých zaměstnavatelů přijímat cizince. A to i přesto, že mají v pořádku všechny nezbytné doklady a mohou tak být zaměstnáni bez jakýchkoliv komplikací. 12 Pro přehlednost jsem opět vypracovala soubor tabulek, jejichž údaje jsem získala ze Statistických ročenek trhu práce z roku 2008-2011(viz soubor tabulek č. 3). RÁKOCZYOVÁ, Miroslava, Robert TRBOLA a Ondřej HOFÍREK. Sociální integrace přistěhovalců v České republice. Praha: Sociologické nakladatelství, 2009, s. 20-22. 11 RÁKOCZYOVÁ, Miroslava, Robert TRBOLA a Ondřej HOFÍREK. Sociální integrace přistěhovalců v České republice. Praha: Sociologické nakladatelství, 2009, s. 205. 12 RÁKOCZYOVÁ, Miroslava, Robert TRBOLA a Ondřej HOFÍREK. Sociální integrace přistěhovalců v České republice. Praha: Sociologické nakladatelství, 2009, s. 127. 10

12

V tomto souboru jsou vždy uvedeny počty zaměstnaných cizinců v celé České republice ze třetích zemí, kteří potřebovali pracovní povolení a počet zaměstnaných cizinců, kteří pracovní povolení nepotřebovali. Povolení nepotřebuje osoba, která je státním občanem České republiky, občanem EU/EHP a Švýcarska nebo jeho rodinným příslušníkem. 13 Rok 2008 14 Počet pracovních povolení cizinců

Počet cizinců, povolení

Země Celkem Ukrajina 73937 Vietnam 14969 Mongolsko 12252 Moldavsko 8178 Uzbekistán 3570 Ruská federace 2057 Čínská lidová rep. 1414 Makedonie 1326 Bosna a Hercegovina 1316 Spojené státy 1316

nepotřebují

Země Celkem Ukrajina 7135 Vietnam 1285 Ruská federace 1257 Bělorusko 482 Mongolsko 465 Moldavsko 457 Spojené státy 395 Kazachstán 309 Srbsko 212 Bosna a Hercegovina 153

Rok 2009 15 Počet pracovních povolení cizinců

Země Ukrajina Moldavsko Mongolsko Vietnam Ruská federace Uzbekistán Čínská lidová rep. Spojené státy Makedonie Bělorusko

kteří

Počet cizinců, povolení

Celkem 48805 5149 3573 2109 2068 1910 1166 1137 822 676

Země Ukrajina Vietnam Ruská federace Mongolsko Bělorusko Moldavsko Spojené státy Kazachstán Srbsko Čínská lidová rep.

kteří

nepotřebují

Celkem 8634 1561 1544 632 559 557 503 344 257 190

HORÁKOVÁ, Milada. Mezinárodní pracovní migrace v České republice v době pokračující hospodářské recese v roce 2010. Praha: VÚPSV, 2011, s. 7. 14 Statistická ročenka trhu práce v České republice 2008 [online]. Praha, 2009 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: www.portal.mpsv.cz/sz/sta/stro/rocenka_ 2008 15 Statistická ročenka trhu práce v České republice 2009 [online]. Praha, 2010 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: www.mpsv.cz/files/clanky9075/rocenka_trh_prace_2009 13

13

Rok 2010 16 Počet pracovních povolení cizinců Země Ukrajina Moldavsko Mongolsko Ruská federace Vietnam Spojené státy Uzbekistán Čínská lidová rep. Thajsko Japonsko

Počet cizinců, povolení

Celkem 31396 2764 2675 1614 1454 1079 854 783 606 544

Země Ukrajina Ruská federace Vietnam Mongolsko Moldavsko Bělorusko Spojené státy Kazachstán Srbsko Čínská lidová rep.

kteří

nepotřebují

Celkem 10652 2044 1678 873 733 681 608 400 381 338

Rok 2011 17 Počet pracovních povolení cizinců

Počet

cizinců,

kteří

nepotřebují

povolení Země Ukrajina Mongolsko Moldavsko Ruská federace Spojené státy Vietnam Uzbekistán Čínská lidová rep. Thajsko Japonsko

Celkem 22348 1835 1757 1460 928 922 822 693 542 509

Země Ukrajina Ruská federace Vietnam Mongolsko Moldavsko Bělorusko Spojené státy Čínská lidová rep. Kazachstán Srbsko

Celkem 12809 2471 1854 992 886 799 700 624 513 422

Tabulka č. 3: Počet zaměstnávaných cizinců z třetích zemí, kteří potřebují nebo nepotřebují pracovní povolení v letech 2008-2011 Když srovnám statistiku počtu zaměstnaných občanů z EU, kde se pořadí zemí nemění se statistikou cizinců ze třetích zemí, kteří povolení k zaměstnávání potřebovali nebo nepotřebovali, jedinou zemí, kde se pořadí nemění, je Ukrajina. Právě občanům z Ukrajiny je udělováno nejvíce pracovních povolení. Dále je pracovní povolení poskytováno obyvatelům Statistická ročenka trhu práce v České republice 2010 [online]. Praha, 2011 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: www.mpsv.cz/files/clanky11697/text_rocenky 17 Statistická ročenka trhu práce v České republice 2011 [online]. Praha, 2012 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: www.mpsv.cz/files/clanky1238/rocenka 2011 16

14

z bývalých zemí Sovětského svazu, Vietnamu a Čínské lidové republiky. Ne však v takovém množství jako občanům Ukrajiny. Příčiny přílivu cizinců: • nedostatek ohodnocení v domovském státě • nedostatek kompetencí • nedostatek příležitostí na postup • nejasná sociální postavení Důvody mohou být i ekonomické: • strach před nezaměstnaností • strach před snížením počtu pracovních hodin, které mohou vést ke snížení mzdy 18 Aby mohla být vydána modrá nebo zelená karta, musí takový občan splňovat určité požadavky: • mít kvalifikaci • požadované vzdělání – dosažený stupeň vzdělání • odborné znalosti – rekvalifikační kurzy • znalost cizích jazyků – aktivní nebo pasivní znalost • praxi v oboru b) Postavení azylantů a žadatelů o azyl na trhu práce v ČR Příchod azylantů a žadatelů o mezinárodní ochranu na trh práce v ČR se vyznačuje jistými specifiky, která jsou dána existující legislativou nebo tíživou sociální situací těchto osob. Jednou z překážek uplatnění žadatelů o mezinárodní ochranu v ČR na trhu má legislativní formu, a to bez možnosti umístění do zaměstnání po dobu prvních 12 měsíců od podání žádosti o udělení azylu. Z pohledu pracovního práva jsou však v rozdílném postavení žadatelé o azyl do 12 měsíců, kdy nesmějí pracovat a žadatelé o azyl nad 12 měsíců a osoby, kterým byl již azyl poskytnut. Zaměstnavatelé, ale neumějí rozlišit, o jaký typ azylanta jde. Způsob regulace

18

HAVLOVÁ, Jitka. Profesní dráha ve 20. století: úvod do sociologie povolání. Praha: Karolinum, 1996, s. 53.

15

přístupu na trh práce u žadatelů o azyl se tak negativně odráží do pracovních možností azylantů a těch, jichž se restrikce již netýká. 19 V práci se v každé kapitole věnuji určité skupině cizinců. V této části jsem přiblížila problematiku uplatnitelnosti azylantů a cizinců z třetích zemí, příčiny jejich migrace a postavení v České republice. Je zde také vypracován soubor tabulek, ze kterých je patrné, kolik a z

jakých zemí v naší republice našlo zaměstnání. Největším problémem

pro zaměstnavatele jsou azylanti, jelikož zaměstnavatelé jen těžko rozeznávají, kdo z nich již pracovat může a kdo ne. Pro cizince je naopak velkou bariérou nerespektování jejich kvalifikace nebo vzdělání. V další kapitole se proto zabývám možnostmi uznání kvalifikace cizinců.

RÁKOCZYOVÁ, Miroslava, Robert TRBOLA a Ondřej HOFÍREK. Sociální integrace přistěhovalců v České republice. Praha: Sociologické nakladatelství, 2009, s. 207. 19

16

3 UZNÁVÁNÍ KVALIFIKACE CIZINCŮ U cizinců chtějících pracovat v České republice často dochází k přerušení profesní dráhy. Jitka Havlová uvádí příklady důvodů přerušené profesní dráhy, a to nucené přerušení a omezení přípravy na povolání, přerušení výkonu povolání, odchod z povolání a výkon jiného, zpravidla s jinou kvalifikací, či zpomalení nebo zastavení profesního vzestupu. 20 Dnes se k těmto důvodům také přidává odchod pracovat mimo vlast, kde mohou platit jiná pravidla pro výkon profese. Aby měli cizinci lepší uplatnění na trhu práce v České republice a nemuseli vždy vykonávat jen pomocné a dělnické práce, existují možnosti, jak lze uznat jejich stupeň vzdělání, odbornou kvalifikaci či akademický titul. Ne každý cizinec může v České republice zastávat svoji původní profesi. Ján Pichňa specifikuje profesi jako „konkrétní vymezení pevně stanoveného okruhu vykonávání pracovních úloh, formalizovaných obyčejně určitým profesním statusem, v kterém jsou definovány i formální požadavky na kvalifikační úroveň pracovníka, případně i na dobu profesní praxe. Profesí se tak nemůže stát celé povolání, ale jen jistá část vyčlenění pracovních činností z povolání.“

21

Profese, česky povolání, ale také odbornost, resp.

odborností, odbornou přípravou podložené povolání. Zdeněk Suda dodává, že profese se značně překrývá s pojmem kvalifikace, která je předpokladem výkonu každé kvalifikované práce. 22 Kvalifikaci Vladimír Čermák definuje, jako souhrn schopností, které může jednotlivec, ale i celá společnost generovat především prostřednictvím vzdělávacích aktivit k dosažení určitého výkonu. 23 Jaroslav Veteška a Michaela Tureckiová pojmem kvalifikace rozumí v souladu s plněním lisabonského programu Evropského společenství vymezení, které předložil Evropský parlament a Rada EU v souladu s návrhem na zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní vzdělávání „formální výstup hodnocení a validace, který je získán v okamžiku, kdy příslušný orgán stanoví, že jedinec dosáhl vzdělávacích výsledků podle daných standardů.“ Kvalifikaci pracovníka však již nepředstavuje jen dokončené formální vzdělání. Péče o její udržení je celoživotní aktivitou. Uplatnění kvalifikace a dalších znalostí a zkušeností neboli schopností či obecných a specifických kompetencí, do značné míry záleží 20

HAVLOVÁ, Jitka. Profesní dráha ve 20. století: úvod do sociologie povolání. Praha: Karolinum, 1996, s. 84. PICHŇA, Ján A. Sociologické problémy povolania. Bratislava: Práca vydavateľstvo a nakladateľstvo ROH, 1980, s. 12. 22 SUDA, Zdeněk. Profese.In: Velký sociologický slovník: II. svazek P-Z. Praha: Karolinum, 1996, s. 852. 23 ČERMÁK, Vladimír. Kvalifikace. In: Velký sociologický slovník: I. svazek. A-O. Praha: Univerzita Karlova, 1996, s. 556. 21

17

také na kvalitě personální práce zaměstnavatele. Požadavky na kvalifikaci se liší i podle toho, co konkrétně tvoří pracovní náplň. 24 Jitka Havlová uvádí, „že hlavní podmínkou pro obsazení pracovní místa je schopnost plnit očekávané pracovní úkoly, odpovídat nárokům na sociálně profesní roli.“ Na určité místo je potřeba mít požadovanou kvalifikaci, což je víc než získaná profesní příprava, nedílnou součástí kvalifikace je také profesní zkušenost. Mění se podle toho, jakým způsobem byla získána, a to „na jednom nebo více pracovních místech, u jednoho nebo několika zaměstnavatelů v prosperující nebo neúspěšné organizaci, pod vedením dobrého nebo špatného nadřízeného“. I pro Havlovou je důležitou částí kvalifikace, vzdělání. V zemích, kde trh práce funguje, je vzdělání prostředkem pro lepší profesní uplatnění. Další variantou pro získání kvalifikace pro konkrétní pracovní místo je rekvalifikace. Její pomocí se mění původní povolání za jiné, často bývá odlišné od původně získaného. Důvodem rekvalifikace je možné lepší uplatnění na trhu práce. 25 Kvalifikace cizinců v České republice může, ale nemusí být uznána. Uznání odborných kvalifikací v České republice se řídí zákonem č. 18/2004 Sb., o uznání odborné kvalifikace a dále směrnicí 2005/36/ES o uznání odborných kvalifikací. Dle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání se řídí postup uznávání vzdělání tzv. nostrifikace. Uznávání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace se řídí zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. „Uznávacím orgánem, oprávněným rozhodnout v konkrétní věci, je ústřední orgán České republiky, jehož působnost je regulované činnosti nejbližší“.

26

Jedná se o ostatní

správní úřady, vysoké školy a další vzdělávací instituce České republiky. 27 „Zaměřuje se na posouzení znalostí a schopností konkrétní osoby, přičemž tyto znalosti a schopnosti sice mohou být doloženy dokladem o formální kvalifikaci (vzdělání a přípravě), ale také mohou být doloženy dokladem o faktickém výkonu dané činnosti nebo jiným dokladem. Výsledkem procesu profesního uznávání je rozhodnutí o tom, zda dotyčná osoba má dostatečné znalosti a schopnosti, aby mohla vykonávat konkrétní povolání nebo činnost.“ 28 VETEŠKA, Jaroslav a Michaela TURECKIOVÁ. Kompetence ve vzdělávání. Praha: Grada, 2008, s. 74-77. HAVLOVÁ, Jitka. Profesní dráha ve 20. století: úvod do sociologie povolání. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996, s. 84. 26 ČESKO. Zákon č. 18 ze dne 10. března 2003 o uznání odborné kvalifikace. Sbírka zákonů České republiky. 2003, částka 7, s. 291-292. Dostupné také z: www.msmt.cz 27 ČESKO. Zákon č. 18 ze dne 10. března 2003 o uznání odborné kvalifikace. Sbírka zákonů České republiky. 2003, částka 7, s. 296. Dostupné také z: www.msmt.cz 28 MŠMT ČR. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. MŠMT, ©2013 [cit. 2013-06-05]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/ 24 25

18

„Problematika vzájemného uznávání odborných kvalifikací pro účely výkonu povolání, se v České republice týká cca 370 povolání a odborných činností, u nichž jsou právním předpisem upraveny podmínky přístupu k těmto povoláním a odborným činnostem a podmínky jejich výkonu. Jedná se o tzv. regulovaná povolání a regulované odborné činnosti.“ 29 a) Stupně dokladů o formální kvalifikaci Za doklad o dosažené kvalifikaci prvního stupně je doklad, který potvrzuje, že jeho držitel absolvoval vzdělávací kurz nebo zkoušku způsobilosti, které nejsou součástí vzdělávání a který by vedl k vydání dokladu o kvalifikaci druhého až pátého stupně, v členské zemi, kde vzdělání získal nebo vykonával určitou činnost po dobu 3 let na plný úvazek, nebo úspěšně ukončil základní nebo střední vzdělávání. U dosažené kvalifikace druhého stupně se považuje doklad, který prokazuje, že jeho majitel po úspěšném ukončení středního vzdělávání absolvoval další vzdělávání a přípravu. Nejde však o takovou přípravu, která by vedla k vydání dokladu o dosažené kvalifikaci třetího až pátého stupně. Kterou by získal ve vzdělávací instituci, v zaměstnání, případnou zkušební praxi nebo praxi pod dohledem vyžadovanou jako doplněk odborného vzdělávání ve střední škole nebo v konzervatoři. V případě dosažení kvalifikace ve třetím stupni je nutné předložit doklad, který prokazuje, že jeho držitel úspěšně ukončil středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo jiné vzdělání, které je požadováno v členském státě původu pro přijetí na vysokou školu nebo získané na instituci, která je podobné úrovně s délkou studia alespoň jeden rok, ale kratší než tři roky. Může se jednat o denní, prezenční, externí nebo distanční typ studia odpovídající délky. „Případně vzdělávání a přípravu uvedenou v seznamu vzdělávání a přípravy se zvláštní skladbou, vydaném ministerstvem sdělením ve Věstníku ministerstva v souladu s obecnou směrnicí nebo jiným předpisem Evropských společenství o uznávání odborných kvalifikací“. 30 Dokladem o dosažené kvalifikaci čtvrtého stupně je dokument, který prokazuje, že jeho majitel získal střední vzdělání s maturitní zkouškou, popřípadě jiné vzdělání požadovaného v členské zemi pro přijetí na vysokou školu nebo instituci obdobné úrovně. A poté úspěšně absolvoval alespoň tříleté, nejvýše však čtyřleté denní, prezenční, externí nebo

MŠMT ČR. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. MŠMT, ©2013 [cit. 2013-06-05]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/ 30 ČESKO. Zákon č. 18 ze dne 10. března 2003 o uznání odborné kvalifikace. Sbírka zákonů České republiky. 2003, částka 7, s. 298-299. Dostupné také z: www.msmt.cz 29

19

distanční studium, které odpovídá délce studia na vysoké škole, instituci vyššího vzdělávání nebo instituci podobné úrovně, popřípadě doplňující přípravu, jež je vyžadována pro toto studium. Dokumentem o dosaženém nejvyšším pátém stupni kvalifikace je doklad o dosažené kvalifikaci, který vydal kompetentní orgán nebo instituce členského státu původu. Doklad prokazuje, že jeho majitel po získání středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo jiného vzdělání, které je v členské zemi, kde studium bylo absolvováno, splnil podmínku pro přijetí na vysokou školu nebo instituci obdobné úrovně. Po ukončení středního vzdělání s maturitou úspěšně absolvoval více než čtyřleté denní, prezenční, externí nebo distanční studium odpovídající délce studia na vysoké škole nebo instituci obdobné úrovně, nebo je nutná další příprava, která doplňuje dané studium. Aby bylo možné uznat doklady o uznání získané kvalifikace 1. až 5. stupně, jenž jsou vydány příslušným orgánem nebo institucí třetího státu, může být vzat v potaz dokument, který potvrzuje vzdělávání a přípravu získanou z větší části mimo členské státy, pouze však za předpokladu, že byla jeho rovnocennost uznána v členském státě původu. Tento dokument musí být dále doplněn potvrzením příslušného orgánu členského státu původu, uchazeč konkrétní činnost vykonával po dobu nejméně 3 let a to na území tohoto členského státu. Postup uznávacího orgánu při uznávání odborné kvalifikace „Uznávací orgán uzná odbornou kvalifikaci uchazeče jako rovnocennou odborné kvalifikaci vyžadované v České republice, pokud je uchazeč: • držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci, který jej činí odborně kvalifikovaným pro výkon regulované činnosti v členském státě původu a který je nejméně stejného stupně nebo o jeden stupeň nižší než doklad o dosažené kvalifikaci vyžadovaný v České republice. • předmětnou činnost vykonával po dobu 2 let na plný úvazek nebo po tomu odpovídající dobu na částečný úvazek během předchozích 10 let v členském státě původu, ve kterém předmětná činnost není regulovanou činností, a je držitelem dokladu o dosažené kvalifikace • je držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci nejméně druhého stupně vydaného mu po úspěšném ukončení regulovaného vzdělávání, které jej odborně připravuje

20

v členském státě původu pro výkon předmětné činnosti.“ 31 Žádost si může zájemce podat buď na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy nebo přímo u konkrétního uznávacího orgánu, který je k tomuto kompetentní. Uchazeč k žádosti doloží průkaz totožnosti, doklad osvědčující státní příslušnost, doklady prokazující dosažené vzdělání uchazeče, ze kterého musí být zřejmý jeho stupeň, délka a obsah vzdělávání a příprava, odbornou praxi. Všechny doklady se předkládají v kopii spolu s překladem do českého jazyka, pokud v něm však nebyly vydány. Odborná kvalifikace se hodnotí z hlediska odbornosti vyžadované pro výkon regulované činnosti. Uzná-li uznávací orgán odbornou kvalifikaci uchazeče, vydá o tom rozhodnutí. V rozhodnutí musí být kromě obecných náležitostí uvedeno, na jakou regulovanou činnost, rozsah oprávnění k výkonu je odborná kvalifikace uznána. 32 b) Nostrifikace: Uznávání zahraničního vzdělání Nostrifikací se rozumí uznávání diplomů, kvalifikací nebo částí studijních programů jedné (domácí nebo cizí) vzdělávací instituce jinou vzdělávací institucí. „Nejčastěji je takové uznání považováno za základ možnosti přijetí na další studium v druhé instituci nebo jako uznání umožňující určitý druh výjimky z povinnosti opakovat studium některých částí programu. Akademické uznávání je charakterizováno detailním porovnáváním studijních plánů, jehož výsledkem je pak rozhodnutí o tom, zda vzdělání získané v zahraničí je rovnocenné vzdělání poskytovanému v České republice. V zásadě rozhodují o nostrifikaci dokladů krajské úřady. Školský zákon (561/2004) rozeznává dva možné postupy nostrifikace. V případě, že existuje mezinárodní smlouva o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání, vydává se osvědčení. V případě, kdy mezinárodní smlouva o vzájemném uznávání rovnocennosti neexistuje, je vydáno rozhodnutí. Může se stát, že krajský úřad zjistí, že obsah a rozsah vzdělání v zahraniční škole se podstatně liší s podobným rámcovým vzdělávacím programem v České republice, žádost o uznání vzdělání zamítne. Pokud se liší jen z části, nařídí krajský úřad nostrifikační zkoušku. Jestliže ji žadatel úspěšně nevykoná, pak krajský

ČESKO. Zákon č. 18 ze dne 10. března 2003 o uznání odborné kvalifikace. Sbírka zákonů České republiky. 2003, částka 7, s. 298-299. Dostupné také z: www.msmt.cz. 32 MŠMT ČR. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. MŠMT, ©2013 [cit. 2013-06-05]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/ 31

21

úřad žádost o nostrifikaci zamítne“. 33 Postup orgánů pro vydání osvědčení Absolvent zahraniční základní střední nebo vyšší odborné školy požádá krajský úřad příslušný podle místa pobytu žadatele. K žádosti je nutné předložit originál zahraničního vysvědčení nebo jeho úředně ověřenou kopii. 34 Uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace Osvědčení o uznání vysokoškolského vzdělání nebo jeho části v České republice vydá ministerstvo, jestliže je Česká republika vázána mezinárodní smlouvou se zemí, kde je zahraniční škola zřízena a uznána, v ostatních případech veřejná vysoká škola, která uskutečňuje obsahově podobný studijní program. Ve věcech uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace veřejnou vysokou školou rozhoduje rektor. Postup uznávacího orgánu Žadatel musí doložit pro uznání originál nebo úředně ověřenou kopii diplomu, vysvědčení nebo obdobného dokladu vydaného zahraniční školou a doplňující informace o tom, že studijní program uskutečňovala instituce oprávněná poskytovat vzdělání srovnatelné s vysokoškolským vzděláním a o náplni vysokoškolského studia v zahraničí. Vše musí být přeloženo do českého nebo anglického jazyka. Lhůta pro vyřízení žádosti činí 30 dní. 35 Ne vždy je pro cizince jednoduché uplatnit se na trhu práce ČR ve své původní profesi nebo najít zaměstnání, pro které získal kvalifikaci ve své zemi. Existuje však možnost, jak může požádat o uznání své kvalifikace, odborné přípravy, vzdělání či akademického titulu. Tyto možnosti jsou u nás zakotveny ve výše uvedených zákonech. V této části jsem přiblížila způsoby uznání vzdělání či akademického titulu, aby cizinci mohli najít kvalifikovanou práci a nemuseli vykonávat jen dělnické nebo pomocné profese. O těchto možnostech mohou cizinci dostat informace také na úřadech práce. Následující kapitola je tak věnována službám úřadu práce nejen pro cizince, ale i pro občany ČR.

MŠMT ČR. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. MŠMT, ©2013 [cit. 2013-06-05]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/ 34 ČESKO. Zákon č. 561 ze dne 24. září 2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Sbírka zákonů České republiky. 2004, částka 190, s. 10293-10294. Dostupné také z: www.msmt.cz 35 ČESKO. Zákon č. 111 ze dne 22. dubna 1998 o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). Sbírka zákonů České republiky. 1998, částka 39, s. 5451. Dostupné také z: www.msmt.cz 33

22

4 SLUŽBY ÚŘADU PRÁCE OBČANŮM ČR I CIZINCŮM Jednou ze služeb, které jsou poskytovány nejen občanům České republiky, ale i cizincům je poskytování dávek v nezaměstnanosti. Zatímco po ukončení zaměstnání v České republice úřad práce vychází při výpočtu podpory v nezaměstnanosti podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, po zaměstnání, které vykonával občan České republiky v kterékoliv zemi Evropské unie, úřad práce postupuje od 1. 5. 2004 do 30. 4. 2010 v souladu s Nařízením Rady č. 1408/71 a Sociálním zabezpečením osob pohybujících se v rámci Evropské unie a od 1. 5. 2010 postupuje podle Nařízení Rady č. 883/2004 a Sociálního zabezpečení osob migrujících v rámci Evropské unie . 36 Tato nařízení upravuje sociální zabezpečení v oblastech nemoci a mateřství, invalidity, stáří a úmrtí, pracovních úrazů a nemoci z povolání, pohřebného, rodinných dávek a nezaměstnanosti. Mezi oběma nařízeními jsou velké rozdíly, jak pro výpočet podpory v nezaměstnanosti, tak v postupu při tzv. exportu neboli transferu dávek. Aplikace Nařízení Rady č. 1408/71 Toto Nařízení se vztahuje na pracovníky, kteří podléhají nebo podléhali právním předpisům jednoho nebo více členských států a kteří jsou státními příslušníky jednoho z členských států nebo kteří jsou osobami bez státní příslušnosti nebo uprchlíky s bydlištěm na území jednoho z členských států. Pracovníkem se rozumí každá osoba, která je pojištěna na základě povinného nebo volitelného pokračujícího pojištění pro případ jedné nebo více pojistných událostí odpovídajících odvětvím systému sociálního zabezpečení pro zaměstnané osoby. 37 Znamená to tedy, že pracovník, který byl nějakou dobu zaměstnán v některém z členských států Evropské unie, může požádat o dávky v nezaměstnanosti v místě svého bydliště. Aby bylo možné v zemi bydliště uznat pracovníkovi dobu odpracovanou v zemi EU, je nutné mít vyplněn zemí EU formulář, který se používá při aplikaci Nařízení Rady (EEC) č. 1408/71 a č. 574/72 pro dávky v nezaměstnanosti. Jedná se o formulář E 301, který BAUER, Jiří (ed.). Sociální zabezpečení osob pohybujících se v rámci Evropské unie: výběr textů vztahujících se k základním předpisům - Nařízení Rady (EEC) 1408/71 - Nařízení Rady (EEC) 574/72. 2. přeprac. vyd. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2002. 37 BAUER, Jiří (ed.). Sociální zabezpečení osob pohybujících se v rámci Evropské unie: výběr textů vztahujících se k základním předpisům - Nařízení Rady (EEC) 1408/71 - Nařízení Rady (EEC) 574/72. 2. přeprac. vyd. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2002. 36

23

potvrzuje doby týkající se období, která budou brána v úvahu pro poskytování dávek v nezaměstnanosti. Každá země EU jej má k dispozici ve svém jazyce. Formuláře vždy potvrzuje pouze státní instituce, která má k tomuto oprávnění. V České republice tyto formuláře potvrzují pouze úřady práce. Na formuláři je uvedena mimo identifikační údaje pracovníka, doba sociálního pojištění, doba zaměstnání a profese, kterou v zaměstnání vykonával. Zatímco u občanů ČR započítáme vždy odpracovanou dobu, která byla dobou pojištění v kterékoliv zemi EU, u cizinců můžeme započítat jejich odpracovanou dobu v jiné zemi EU pouze v případě, že měl poslední zaměstnání s dobou pojištění v České republice. Toto upravuje článek 67 Nařízení Rady č. 1408/71, hovoří se v něm o sčítání dob pojištění nebo zaměstnání. Článek 67 „Sčítání dob pojištění nebo zaměstnání. Příslušná instituce členského státu, jehož právní předpisy podmiňují získání, zachování nebo opětné nabytí nároků na dávky získáním dob pojištění, přihlíží v nezbytné míře k dobám pojištění a zaměstnání získaným podle právních předpisů kteréhokoli jiného členského státu, jako by to byly doby pojištění získané podle jí uplatňovaných právních předpisů, avšak za podmínky, že by se doby zaměstnání započítávaly jako doby pojištění, kdyby byly získány podle uvedených právních předpisů. Příslušná instituce členského státu, jehož právní předpisy podmiňují získání, zachování nebo opětné nabytí nároků na dávky získáním dob zaměstnání, přihlíží v nezbytné míře k dobám pojištění nebo zaměstnání získaným podle právních předpisů kteréhokoli jiného členského státu, jako by to byly doby zaměstnání získané podle jí uplatňovaných právních předpisů.“ 38 „Podle článku 68 Nařízení příslušná instituce stanoví, že se výpočet dávek zakládá na výši dřívější mzdy nebo platu, bere v úvahu výhradně mzdu nebo plat, které dotyčná osoba pobírala v posledním zaměstnání na území uvedeného státu. Pokud však byla dotyčná osoba ve svém posledním zaměstnání méně než čtyři týdny, vypočítají se dávky na základě obvyklé mzdy nebo platu odpovídajícího v místě, kde má nezaměstnaná osoba bydliště nebo kde

BAUER, Jiří (ed.). Sociální zabezpečení osob pohybujících se v rámci Evropské unie: výběr textů vztahujících se k základním předpisům - Nařízení Rady (EEC) 1408/71 - Nařízení Rady (EEC) 574/72. 2. přeprac. vyd. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2002. 38

24

pobývá, stejnému nebo podobnému zaměstnání, jako bylo její poslední zaměstnání na území jiného členského státu.“ 39 Z tohoto článku Nařízení vyplývá, že pro výpočet podpory v nezaměstnanosti se vychází z výdělku, kterého by pracovník dosáhl v místě bydliště při výkonu profese, kterou vykonával v zemi Evropské unie. Pro určení hrubé mzdy vždy Ministerstvo práce a sociálních věcí vydávalo čtvrtletně Regionální statistiky ceny práce. Po zjištění hrubé mzdy se poté přes kalkulátor mezd přepočítalo na mzdu čistou. Dále se již postupuje v souladu se zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Export dávek „Jedná se o případy, kdy je vyplácena podpora v nezaměstnanosti v České republice a uchazeč o zaměstnání zamýšlí odjet si hledat práci do některé ze zemí Evropské unie. Úřad práce může s ohledem na situaci na trhu práce export dávek povolit jen za určitých podmínek. Před odjezdem musí být zapsán do evidence uchazečů o zaměstnání a musí zůstat k dispozici službám zaměstnanosti příslušného státu po dobu nejméně čtyř týdnů poté, co se stane nezaměstnaným.“ 40 Pokud úřad práce uchazeči o zaměstnání export dávek povolí, vystaví mu tzv. E formuláře 303/0 – 303/5 (viz přílohy). E 303/0 – tento formulář si mateřský úřad práce ponechá ve spise uchazeče o zaměstnání E 303/1 – formulář uchazeč o zaměstnání předá zahraniční instituci, která si jej ponechá E 303/2 – formulář zašle zahraniční instituce zpět mateřskému úřadu práce s potvrzením registrace uchazeče o zaměstnání u jejich instituce E 303/3 - tento formulář si zahraniční instituce ponechá E 303/4 – na formulář zahraniční instituce potvrdí výši vyplacených dávek a zašle mateřskému úřadu práce

BAUER, Jiří (ed.). Sociální zabezpečení osob pohybujících se v rámci Evropské unie: výběr textů vztahujících se k základním předpisům - Nařízení Rady (EEC) 1408/71 - Nařízení Rady (EEC) 574/72. 2. přeprac. vyd. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2002. 40 BAUER, Jiří (ed.). Sociální zabezpečení osob pohybujících se v rámci Evropské unie: výběr textů vztahujících se k základním předpisům - Nařízení Rady (EEC) 1408/71 - Nařízení Rady (EEC) 574/72. 2. přeprac. vyd. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2002. 39

25

E 303/5 – formulář zahraniční instituce předá pouze v případě, pokud se uchazeč o zaměstnání chce vrátit zpět do České republiky před lhůtou, na kterou byl transfer dávek povolen (standardně před uplynutím 3 měsíců). 41 Po příjezdu do zahraničí se musí zapsat do evidence uchazečů o zaměstnání služeb zaměstnanosti každého členského státu, do kterého přijede, a podřídit se tam kontrole. Tato podmínka se považuje za splněnou, jestliže se dotyčná osoba zapíše sedm dnů po dni, kdy uvedla, že přestane být k dispozici službám zaměstnanosti ve státu, který opustí. Existují však výjimky, kdy může příslušná instituce tuto lhůtu prodloužit. Nárok na dávky je zachován po dobu nejvýše tří měsíců ode dne, kdy dotyčná osoba odcestuje do jiné země EU a splní podmínku zapsání. Celkové trvání pobírání dávek nesmí nepřekročit nárok na dávky podle právních předpisů domovského státu. V případě, že se dotyčná osoba vrátí do domovského státu před uplynutím doby, po kterou má nárok na dávky, trvá její nárok na dávky podle právních předpisů uvedeného státu dál. Jestliže se nevrátí před uplynutím této doby, ztrácí veškeré nároky na zbylé dávky. 42 Aplikace Nařízení Rady č. 883/2004 „Od 1. května 2010 jsou ve vztahu k zemím EU platná následující Nařízení, týkající se koordinace sociálního zabezpečení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004. Na Dánsko se neaplikuje žádná koordinační nařízení ve vztahu k migrujícím státním příslušníkům třetích zemí.“ Nové nařízení přináší několik novinek. Možnost zohlednit doby pojištění získané samostatně výdělečnou činností v členském státě EU, Norsku, Islandu, Lichtenštejnsku či Švýcarsku. „Nezaměstnaná osoba má možnost hledat si zaměstnání v jiném členském státě EU, Norsku, Islandu, Lichtenštejnsku či Švýcarsku po dobu až 6 měsíců a současně pobírat dávky v nezaměstnanosti, za předpokladu, že ještě nevyčerpala podpůrčí dobu.

.MPSV ČR. Ministerstvo práce a sociálních věcí, [online]. MPSV, ©2013 [cit. 2013-06-05]. Dostupné z: http://www portal.mpsv.cz 42 BAUER, Jiří (ed.). Sociální zabezpečení osob pohybujících se v rámci Evropské unie: výběr textů vztahujících se k základním předpisům - Nařízení Rady (EEC) 1408/71 - Nařízení Rady (EEC) 574/72. 2. přeprac. vyd. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2002. 41

26

Stávající E - formuláře jsou nadále používány (po přechodnou dobu) spolu s novou podobou papírových formulářů, tzv. portable documents (přenositelné dokumenty) U1,U2,U3 a papírovými SEDy s označením U001- U028.“ 43 Při aplikaci tohoto Nařízení není definován pracovník nýbrž zaměstnání. „Zaměstnáním nebo samostatnou výdělečnou činností se rozumí každá činnost nebo obdobná situace, která je za takovou považována pro účely právních předpisů sociálního zabezpečení členského státu, v němž taková činnost nebo obdobná situace existuje.“ 44 Pokud jde o základní principy koordinace dávek v nezaměstnanosti, vychází nové Nařízení z předchozí úpravy a řeší situace, kdy pracovník migruje v rámci EU/EHP a Švýcarska a je nutno rozhodnout, ve kterém členském státě může uplatnit nárok na dávky v nezaměstnanosti, zda splňuje kvalifikační podmínky pro poskytnutí těchto dávek a z jakého výdělku mu budou vypočítány. Nadále nové Nařízení také upravuje možnost exportu dávek v nezaměstnanosti při hledání zaměstnání v jiném členském státě. Na rozdíl od Nařízení Rady č. 1408/71 je zde zkoumáno místo zachování bydliště, také je uplatňován jiný postup při výpočtu dávek v nezaměstnanosti a jiný postup při transferu dávek. Kompetentní stát k rozhodování o dávkách v nezaměstnanosti je stanoven v souladu s pravidly k určení příslušnosti k právním předpisům uvedenými v koordinačních nařízeních. Základním pravidlem je, že příslušné jsou právní předpisy státu, na jehož území zaměstnanec nebo samostatně výdělečná osoba naposledy vykonávala výdělečnou činnost. Migrující pracovníci tedy spadají pod sociální systém toho státu, na jehož území pracují a odvádějí příspěvky na sociální zabezpečení. Na základě těchto odvodů pak tento stát poskytuje sociální dávky, včetně dávek v nezaměstnanosti. Bydlištěm se ve smyslu Nařízení rozumí centrum zájmu, které se nemusí vždy shodovat s trvalým či přechodným pobytem. Pokud se uchazeč o zaměstnání zaeviduje na kontaktním pracovišti úřadu práce a požádá o podporu v nezaměstnanosti, bude úřad práce zjišťovat, zda měl po dobu poslední výdělečné činnosti v zahraničí bydliště (centrum zájmu) v České republice. Toto určení je klíčové při rozhodnutí, zda mu bude poskytována podpora v nezaměstnanosti. 45 MPSV.ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí, [online]. MPSV, ©2013 [cit. 2013-06-05]. Dostupné z: http://www portal.mpsv.cz / 44 MPSV ČR, odbor Evropské unie a mezinárodní spolupráce. Sociální zabezpečení osob migrujících v rámci Evropské unie: výběr textů vztahujících se k základním předpisům: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systému sociálního zabezpečení a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 883/204. 45 MPSV ČR. Ministerstvo práce a sociálních věcí, [online]. MPSV, ©2013 [cit. 2013-06-05]. Dostupné z: 43

27

Při

podání

žádosti

o

zprostředkování

zaměstnání

a

žádosti

o

podporu

v nezaměstnanosti musí uchazeč o zaměstnání, který vykonával zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost v jiném členském státě EU, vyplnit formulář Dotazník bydliště. V případě, že z Dotazníku úřad práce zjistí, že si uchazeč o zaměstnání bydliště v České republice nezachoval, není k vyplácení podpory v nezaměstnanosti kompetentní Česká republika, ale stát, v němž uchazeč o zaměstnání naposledy vykonával výdělečnou činnost. V případě, že jsou splněny podmínky pro přiznání podpory v nezaměstnanosti, je podpora v nezaměstnanosti vypočtena po doložení formuláře E301/U1/U002 + U004 (viz příloha) z průměrného výdělku z posledního zaměstnání nebo posledního vyměřovacího základu, který zahraniční instituce na formuláři potvrdí. Při rozhodování o podpoře v nezaměstnanosti na základě nového Nařízení již není potřeba z Ministerstva práce a sociálních věcí Regionální statistika ceny práce, ale vychází se ze skutečného výdělku. Jak ukazuje praxe na úřadech práce, ne vždy je potvrzen průměrný měsíční čistý výdělek. Některé státy potvrzují hrubý výdělek měsíční, ale i týdenní. Podle toho, jaký členská země výdělek potvrdí, musí kompetentní referenti úřadů práce získat, nejen po přepočtu na české koruny, průměrný měsíční čistý výdělek, ze kterého se potom vychází pro výpočet podpory v nezaměstnanosti. Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce 65 %, další 2 měsíce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. V případě, že před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil uchazeč o zaměstnání poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí procentní sazba 45 %. 46 Import dávek Jestliže, do ČR přijíždí uchazeč o zaměstnání s nárokem na dávky v nezaměstnanosti od zahraničního pracovního úřadu, má povinnost se zaregistrovat na kontaktním pracovišti krajské pobočky úřadu práce, v jejímž územním obvodu má přechodné bydliště a předložit formulář U2. Český úřad práce neprodleně informuje zahraniční úřad práce o této registraci, aby mohl pokračovat ve výplatě dávek v nezaměstnanosti. Dle nového Nařízení si může uchazeč o zaměstnání stejně jako za platnosti Nařízení č. 1408/71 hledat zaměstnání v jiném členském státě EU se zachováním dávek http://www portal.mpsv.cz 46 MPSV ČR. Ministerstvo práce a sociálních věcí, [online]. MPSV, ©2013 [cit. 2013-06-05]. Dostupné z: http://www portal.mpsv.cz

28

v nezaměstnanosti, jen s tím rozdílem, že dávky nevyplácí cílová země EU, ale země, která rozhodla o podpoře v nezaměstnanosti. Povinnosti vůči Úřadu práce ČR či zahraniční instituci má však uchazeč o zaměstnání stejné. Jestliže si tedy uchazeč o zaměstnání odjíždí hledat práci do jiného státu EU, požádá úřad práce, aby mu vystavil formulář U2. Do sedmi dnů ode dne, kdy uchazeč o zaměstnání opustí mateřský stát, je povinen se zaregistrovat na zahraničním úřadu práce a podrobit se kontrolním postupům státu, v němž hledá práci. Zahraniční úřad práce bez zbytečných průtahů informuje mateřský úřad práce, že uchazeč o zaměstnání svou registrační povinnost splnil a tudíž může pokračovat ve vyplácení dávek v nezaměstnanosti. Maximální doba, po kterou je možno vyplácet dávky v nezaměstnanosti a přitom si hledat práci v jiném členském státě EU, je 6 měsíců. Pouze však za předpokladu, že nepřekračuje zbývající podpůrčí dobu (tj. dobu, po kterou je přiznána podpora v nezaměstnanosti). V praxi se nejčastěji jedná o 4 měsíce. Transfer dávek se povoluje nejdříve po 4 týdnech evidence na úřadu práce. 47 Nezaměstnaná osoba je i nadále povinna se podrobit kontrolním postupům státu, v němž hledá práci. Tento stát je povinen informovat instituci vyplácející dávky o všech skutečnostech, které mohou ovlivnit nárok na dávky. Dle článku 64 Nařízení, který obsahuje zvláštní ustanovení, podle kterých transfer dávek v nezaměstnanosti podléhá řadě restriktivních podmínek. „Zcela nezaměstnaná osoba, která splňuje podmínky právních předpisů příslušného členského státu pro vznik nároku na dávky a která odchází do jiného členského státu s cílem hledat zaměstnání, si zachová nárok na peněžité dávky v nezaměstnanosti za těchto podmínek a s těmito omezeními. Před svým odjezdem musí být zapsána do evidence uchazečů o zaměstnání a musí zůstat k dispozici službám zaměstnanosti příslušného členského státu nejméně čtyři týdny poté, co se stala nezaměstnanou. Vrátí-li se dotyčná osoba do příslušného státu v době uplynutí lhůty, po kterou má nárok na dávky nebo před jejím uplynutím, její nárok na dávky podle právních předpisů tohoto státu trvá. Nevrátí-li se před uplynutím této lhůty, ztrácí všechny nároky na dávky podle právních předpisů příslušného státu, nejsou-li tyto právní předpisy v tomto ohledu příznivější. Ve výjimečných případech mohou příslušné služby nebo instituce povolit dotyčné osobě vrátit se později bez ztráty nároku.“ 48 MPSV ČR. Ministerstvo práce a sociálních věcí, [online]. MPSV ©2013 [cit. 2013-06-05]. Dostupné z: http://www portal.mpsv.cz 48 MPSV ČR, odbor Evropské unie a mezinárodní spolupráce. Sociální zabezpečení osob migrujících v rámci 47

29

EURES poradce Mezi další služby, které poskytuje úřad práce, jsou i služby poskytované EURES poradcem. „Úřady práce se po připojení České republiky k Evropské unii staly součástí sítě EURES, jejímž základním posláním je usnadňovat mezinárodní mobilitu pracovních sil. Službu EURES (EURopean Employment Services – Evropské služby zaměstnanosti) nabízí veřejné služby zaměstnanosti všech 27 členských států EU, dále Norska, Islandu a Lichtenštejnska, které jsou součástí Evropského hospodářského prostoru (EHP). Dohodu o účasti v síti EURES má i Švýcarsko.“ 49 V každém členském státě EU je zajištěno úřadem práce poskytování informací o možnostech zaměstnávání v Evropské unii prostřednictvím EURES poradců. Ti jsou v ČR metodicky řízeni odborným pracovníkem Ministerstva práce a sociálních věcí a Správy služeb zaměstnanosti. EURES poradci jsou vyškolení specialisté, kteří jsou schopni sdělit informace související se zaměstnáním v jiné členské zemi EU/EHP nebo zajistit tyto informace z jiných institucí či od svých kolegů, EURES poradců z ostatních států. Pracují s pomocí databáze portálu EURES a dále mají k dispozici mnoho dalších doplňujících informací, které mohou zájemcům o zaměstnání v jiné členské zemi EU nabídnout a které z databází není možné získat. Každý poradce působí na pověřených úřadech práce v krajských městech a na ostatních úřadech práce mají k dispozici základní informace o nabídce sítě EURES. Pokud není přímo na úřadu práce EURES poradce, působí zde kontaktní osoba, která je schopna sdělit základní informace, poskytnout informační materiály případně informovat o portále EURES. 50 „Základním úkolem sítě EURES je poskytovat služby, užitečné pracovníkům, uchazečům a zájemcům o práci i zaměstnavatelům, respektive všem občanům, kteří mají zájem využívat svého práva volného pohybu osob. Poskytování všech služeb EURES občanům a zaměstnavatelům je umožněno dvěma základními cestami.

Evropské unie: výběr textů vztahujících se k základním předpisům: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systému sociálního zabezpečení a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 883/204. 49 MPSV ČR. Ministerstvo práce a sociálních věcí, [online]. MPSV, ©2013 [cit. 2013-06-05]. Dostupné z: http://www portal.mpsv.cz 50 MPSV ČR. Ministerstvo práce a sociálních věcí, [online]. MPSV, ©2013 [cit. 2013-06-05]. Dostupné z: http://www portal.mpsv.cz

30

Na jedné straně to jsou databáze zveřejněné na evropském portálu pracovní mobility, na straně druhé to jsou informační a poradenské služby nabízené EURES poradci a kontaktními pracovníky, působícími na úřadech práce v České republice.“ 51 Jednou ze základních databází, se kterou EURES poradce pracuje, je evropský portál pracovní mobility. Jsou zde k nalezení volná pracovní místa v členských státech EU. Zájemcům o zveřejnění svých životopisů je nápomocna databáze životopisů. Je přístupná tisícům registrovaných zaměstnavatelů ve všech členských zemích, kteří mají zájem o motivované žadatele z jiných členských států. Další

užitečné

informace

poskytuje

databáze

o

životních

a pracovních

podmínkách v zemích EU/EHP. Zájemce o zaměstnání se může dovědět informace o tom, jak se má orientovat v oblastech souvisejících s prací, změnou bydliště, životními podmínkami v zemích EU, ale také o legislativě členských zemí, sociálním systému, daních, pracovních smlouvách. Dále zde lze nalézt užitečné rady o konkrétních způsobech hledání zaměstnání nebo opatřeních, které se týkají přechodných období. Tyto informace zveřejňuje každá členská země. Posledními databázemi jsou Vzdělání a Portál Evropské unie pro mladé, jsou určeny pro zájemce, kteří by chtěli studovat a získat kvalifikaci v Evropské unii. Odkaz na portál PLOTEUS vede přehled vzdělávacích příležitostí v Evropě. 52 Tato část práce se zabývala otázkou, jak může úřad práce pomoci cizincům. Nejde pouze o informace jak získat zaměstnání, najít bydlení, možnostech studia nebo sociálního zabezpečení v jiné zemi Evropské unie, ale také jsou zde možnosti poskytování dávek v nezaměstnanosti. Tyto informace jsou dostupné na stránkách www.portal.mpsv.cz nebo u EURES poradce. Na občany Evropské unie a jejich rodinné příslušníky je zde možné aplikovat Nařízení Rady 1408/71 a Nařízení EP a Rady 883/04. Tato nařízení se uplatňují při rozhodování o podpoře v nezaměstnanosti, ale také umožňují klientům úřadu práce (občané EU) odjezd do jiné země EU za účelem hledání zaměstnání se zachováním dávek v nezaměstnanosti. Dosud jsem se ve své práci zabývala problematice cizinců v celé České republice, závěrečnou část podrobím bližší analýze Olomoucký kraj a město Olomouc.

MPSV ČR. Ministerstvo práce a sociálních věcí, [online]. MPSV, ©2013 [cit. 2013-06-05]. Dostupné z: http://www portal.mpsv.cz 52 MPSV ČR. Ministerstvo práce a sociálních věcí, [online]. MPSV, ©2013 [cit. 2013-06-05]. Dostupné z: http://www portal.mpsv.cz 51

31

5 PRACUJÍCÍ CIZINCI V OLOMOUCKÉM KRAJI 2008-2011 V druhé kapitole jsem se věnovala počtu cizinců v celé České republice. Na místě je také porovnat počty cizinců v Olomouckém kraji a v Olomouci. Výzkumná otázka zní: Kolik cizinců je na trhu práce v Olomouckém kraji a v Olomouci za období let 2008-2011? K odpovědi na výzkumnou otázku jsem použila metodu sekundární analýzy dat. 53 Pro analýzu jsem zvolila data obsažená ve statistických ročenkách trhu práce ČR za roky 2008-2011. Zaměřila jsem se na lokality Olomoucký kraj a město Olomouc a sledovala jsem statistické údaje zaměstnávaní cizinci celkem, cizinci s pracovním povolením, cizinci z třetích zemí, cizinci z EU/EHP. Přikládám zde statistiku, kde je uveden celkový počet zaměstnávaných cizinců, dále počet zaměstnávaných cizinců s uděleným pracovním povolením, bez nutnosti pracovního povolení a cizinci z EU. Od roku 2009 uvádím i počty vydaných zelených a od roku 2011 počet vydaných modrých karet (viz soubor tabulek č. 4). V tabulkách je vidět, jak se v průběhu let 2008-2011 měnily počty zaměstnaných cizinců z třetích zemí a ze zemí Evropské unie a počty vydaných povolení. Je zajímavé, že v Olomouci je zaměstnána přibližná polovina cizinců z celého Olomouckého kraje. Ze statistik vyplývá, že nejvíce zaměstnaných cizinců v Olomouckém kraji bylo v roce 2008, v Olomouci však v roce 2010. Nejvíce vydaných povolení bylo v roce 2009. Zelené a modré karty nebyly vydány vůbec. Rok 2008 54 oblast Olomoucký kraj Olomouc cizinci celkem 4773 1866 s povolením 1258 287 třetí země 398 139 EU/EHP 3117 1440

VÁVRA, Martin a Tomáš ČÍŽEK. Sekundární analýza socio-ekonomických dat a zdroje dat. Olomouc: Laboratoř sociálně-vědních výzkumů, 2011. 54 Statistická ročenka trhu práce v České republice 2008 [online]. Praha, 2009 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: www.portal.mpsv.cz/sz/sta/stro/rocenka_2008 53

32

Rok 2009 55 oblast Olomoucký kraj Olomouc cizinci celkem 3553 1595 s povolením 2696 1349 třetí země 432 172 EU/EHP 425 74 zelená karta 0 0

Rok 2010 56 oblast Olomoucký kraj Olomouc cizinci celkem 3573 1932 s povolením 288 87 třetí země 462 209 EU/EHP 2823 1636 zelená karta 0 0

Rok 2011 57 Oblast Olomoucký kraj Olomouc cizinci celkem 3874 2176 nepotřebují povolení 575 288 platná povolení 201 71 EU/EHP 3098 1817 zelená karta 0 0 modrá karta 0 0

Tabulka č. 4: Počet zaměstnaných cizinců z třetích zemí a EU v Olomouckém kraji a městě Olomouc v letech 2008-2011 Aby bylo patrné, jak je Olomoucký kraj s počtem zaměstnávaných cizinců v porovnání s ostatními kraji v České republice, opět jsem vypracovala tabulku ze Statistických ročenek 2008-2011 (viz tabulka č. 5). Například Hlavní město Praha zaměstnávalo v roce 2008 až 20 krát více cizinců než Olomoucký kraj. Olomoucký kraj je s počtem zaměstnávaných cizinců srovnatelný s Karlovarským krajem a od roku 2009 i s krajem Vysočina.

Statistická ročenka trhu práce v České republice 2009 [online]. Praha, 2010 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: www.mpsv.cz/files/clanky9075/rocenka_trh_prace_2009 56 Statistická ročenka trhu práce v České republice 2010 [online]. Praha, 2011 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: www.mpsv.cz/files/clanky11697/text_rocenky 57 Statistická ročenka trhu práce v České republice 2011 [online]. Praha, 2012 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: www.mpsv.cz/files/clanky1238/rocenka 2011 55

33

kraj/rok Hl. město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královehradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Zlínský Moravskoslezský Olomoucký

2008 94102 45572 9909 22195 4719 7636 9391 12116 16736 7363 29524 6334 14181 4773

2009 84744 39105 6834 13426 3711 6026 7985 9030 9129 3746 26281 5114 12025 3553

2010 76643 31560 6727 12902 3703 6561 7889 8530 8873 3611 26398 5232 13165 3573

2011 82118 31420 7087 13304 3759 6834 8159 8270 8648 3717 20205 5450 15017 3874

Tabulka č. 5: Počet zaměstnaných cizinců podle krajů ČR 58 Všechny úřady práce každoročně vydávají zprávu o situaci na trhu práce. Zpráva se zabývá počty nezaměstnaných osob nejen občanů České republiky, ale také cizinců. U cizinců se zejména zabývám počtem vydaných povolení (viz výše) a jejich profesní strukturou v daném regionu. Co se týče národnostního složení zaměstnávaných cizinců v Olomouckém kraji (viz soubor tabulek č. 6) za roky 2009–2011, u cizinců z třetích zemí vždy převažují Ukrajinci, významně jsou také zastoupeni občané Vietnamu, Mongolska, Moldavska a Ruska. Ze zemí Evropské unie se zde zaměstnávají nejčastěji Slováci, Poláci, Rumuni a Bulhaři. 59

Srov. Statistická ročenka trhu práce v České republice 2008 [online]. Praha, 2009 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: www.portal.mpsv.cz/sz/sta/stro/rocenka_2008; Statistická ročenka trhu práce v České republice 2009 [online]. Praha, 2010 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: www.mpsv.cz/files/clanky9075/rocenka_trh_prace_2009; Statistická ročenka trhu práce v České republice 2010 [online]. Praha, 2011 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: www.mpsv.cz/files/clanky11697/text_rocenky; Statistická ročenka trhu práce v České republice 2011 [online]. Praha, 2012 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: www.mpsv.cz/files/clanky1238/rocenka 2011 59 Úřad práce České republiky - krajská pobočka v Olomouci. Zpráva o situaci na trhu práce v Olomouckém kraji. © 2011 58

34

Rok 2009 60 stát

počet cizinců

stát

počet občanů EU

Ukrajina Vietnam Moldavsko Mongolsko

499 89 20 9

Slovensko Polsko Rumunsko Bulharsko

2012 252 156 71

Rok 2010 61 stát

počet cizinců

stát

počet občanů EU

Ukrajina Vietnam USA Rusko Moldavsko Japonsko

409 86 36 25 13

Slovensko Polsko Rumunsko Bulharsko Německo

2166 311 83 66 38

Rok 2011 62 stát

počet cizinců

stát

počet občanů EU

Ukrajina Vietnam Mongolsko Rusko USA

385 86 35 32 27

Slovensko Polsko Rumunsko Bulharsko Německo

2272 323 176 99 61

Tabulka č. 6 Národnostní složení a počet pracujících cizinců v Olomouckém kraji v letech 2009-2011 Ve Zprávě o situaci na trhu práce v Olomouckém kraji z roku 2008 není uvedena statistika počtu zaměstnávaných cizinců dle národností, ale naopak od let 2009-2011 je zde přehled profesní struktury zaměstnávaných cizinců (viz tabulka č. 7). 63

Úřad práce České republiky - krajská pobočka v Olomouci. Zpráva o situaci kraji. © 2009 61 Úřad práce České republiky - krajská pobočka v Olomouci. Zpráva o situaci kraji. © 2010 62 Úřad práce České republiky - krajská pobočka v Olomouci. Zpráva o situaci kraji. © 2011 63 Úřad práce České republiky - krajská pobočka v Olomouci. Zpráva o situaci kraji. © 2008 60

35

na trhu práce v Olomouckém na trhu práce v Olomouckém na trhu práce v Olomouckém na trhu práce v Olomouckém

Celkem

počet platných povolení k zaměstnávání 1258

počet platných registrací zaměstnaných občanů EU 3110

151 135 131 118 70 61 32 32 24 21

343 7 13 167 244 50 203 17 37 107

20 18 18 17 14 8 8 5 3 1 1 0 0

40 16 75 0 9 128 17 29 91 120 63 24 10

z celku profesní rozdělení

kovovbráběč, zámečník, frézař švadlena šička pomocný stavební dělník svářeč pomocný pracovník zedník montážní dělník slévárenský dělník tesař stavební řidič obsluha stacionárních zařízení truhlář vedoucí pracovník, ředitel lesní dělník seřizovač stavební dělník profesionální sportovec konstruktér prodavač lékař učitel, lektor zdravotní sestra zemědělský dělník

Tabulka č. 7: Zaměstnaní cizinci podle profesní struktury v Olomouckém kraji Jak je patrné z výše uvedené tabulky Zaměstnaní cizinci podle profesní struktury v Olomouckém kraji, cizinci obsazují zejména některé nepopulární, špatně placené dělnické činnosti v nepříznivých pracovních podmínkách nebo nahrazují kvalifikace chybějící na místním trhu práce. Jinou skupinu cizinců tvoří manažeři a specialisté, zaměstnaní ve firmách se zahraniční účastí nebo u nových investorů, lektoři jazyků a umělecké profese. Pro některé zaměstnavatele i nadále zůstává zaměstnávání cizinců výhodné. Hlavními důvody jsou nedostatek pracovních sil v některých oborech a ochota cizinců pracovat za nízké mzdy. Většina zahraničních pracovníků je ochotna pracovat přesčas, o sobotách, nedělích nebo svátcích. Občané EU pracují většinou v dělnických profesích ve strojírenském průmyslu, 36

dále i v zemědělství, stavebnictví a dopravě. Stále častěji nacházejí uplatnění i ve zdravotnictví jako lékaři a zdravotní sestry. 64 Závěrečná část práce je věnována situaci na trhu práce v Olomouckém kraji. Postupně je popisován stav zaměstnaných cizinců z třetích zemí a Evropské unie. Vždy jsou přiloženy soubory tabulek za roky 2008-2011 a také srovnání našeho kraje s ostatními kraji v České republice. Dále je přiblížena národnostní struktura zaměstnávaných cizinců, a v poslední tabulce je ukázáno, v jakých profesích cizinci nejčastěji pracují. Poslední profesní struktura je uvedena ve Zprávě o situaci na trhu práce v Olomouckém kraji v roce 2008. Není proto možné porovnání s jinými analyzovanými roky.

64

Úřad práce České republiky - krajská pobočka v Olomouci. Zpráva o situaci na trhu práce v Olomouckém kraji. © 2011

37

ZÁVĚR Tématem bakalářské práce je poskytování služeb úřadem práce občanům pohybujících se na trhu práce v rámci Evropské unie, jejímž hlavním cílem bylo identifikovat možnosti uplatnění cizinců na trhu práce za spolupráce úřadu práce. V první části jsem se zaměřila na popis zaměstnanosti cizinců v České republice. Pro větší názornost jsem zpracovala soubory tabulek za období let 2008 – 2011, ve kterých je ukázána migrace cizinců do celé České republiky za účelem získání zaměstnání po vstupu ČR do Evropské unie. V práci jsou také přiblíženy pojmy občané Evropské unie, občané z třetích zemí, ale také azylanti. Zmiňuji se o jejich pozicích na pracovním trhu, jaké mají bariéry při hledání zaměstnání a jaké jsou příčiny přílivu cizinců do České republiky. Stranou nezůstává problém uznání jejich kvalifikace či vzdělání, kterou získali ve svém domovském státu. Na základě jejich žádosti může za určitých podmínek kompetentní orgán uznat jak získanou profesní kvalifikaci, tak i dosažený stupeň vzdělání. V další části jsem přiblížila způsoby pomoci cizincům prostřednictvím úřadu práce. Jde nejen o poskytování dávek v nezaměstnanosti u občanů, kteří se stanou klienty úřadu práce, ale také o předávání co možná nejvíce informací o možnostech zaměstnání, studia, pojištění, ubytování v zemích Evropské unie pomocí EURES poradce. Vzhledem k tomu, že jsem se ve druhé části bakalářské práce zabývala popisem situace zaměstnávání cizinců v celé České republice, jistě bylo na místě se zabývat i situací v Olomouckém kraji. Pomocí Zpráv o situaci na trhu práce v Olomouckém kraji, které jsou každoročně zpracovávány analytikem úřadu práce, jsem získala informace o počtu pracujících cizinců, počtu vydaných zelených a modrých karet a také o profesích, které jsou cizinci nejčastěji obsazovány. Tyto zprávy jsou veřejnosti přístupné na stránkách Úřadu práce ČR krajské pobočce v Olomouci (www.portal.mpsv.cz), avšak pouze za předchozí rok. Starší vydání jsou archivována přímo na úřadu práce.

38

LITERATURA A ZDROJE BAUER, Jiří (ed). Sociální zabezpečení osob pohybujících se v rámci Evropské unie: výběr textů vztahujících se k základním předpisům - Nařízení Rady (EEC) 1408/71 - Nařízení Rady (EEC) 574/72. 2. přeprac. vyd. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2002. ISBN 80-865-5207-1. ČERMÁK, Vladimír. Kvalifikace. In: Velký sociologický slovník: I. svazek. A-O. Praha:Univerzita Karlova, 1996, s. 556. ISBN 80-7184-164-1. ČESKO. Zákon č. 111 ze dne 22. dubna 1998 o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). Sbírka zákonů České republiky. 1998, částka 39, s. 5451. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: www.msmt.cz ČESKO. Zákon č. 18 ze dne 10. března 2003 o uznání odborné kvalifikace. Sbírka zákonů České republiky. 2003, částka 7, s. 291-299. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: www.msmt.cz ČESKO. Zákon č. 561 ze dne 24. Září 2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Sbírka zákonů České republika. 2004, částka 190, s. 10293-10294. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: www.msmt.cz DUŠEK, Jiří. Historie a organizace Evropské unie. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2007. ISBN 978-80-86708-32-4. EUROSAT. Epp.Eurosat.ec.europa.eu [online]. © 2013 [cit. 2013-06-05]. Dostupné z: http:// www.epp.eurosat.ec.europa.eu/ Evropská politika zaměstnanosti a sociální politika: politika pro občany. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2002. ISBN 8086552063. HAVLOVÁ, Jitka. Profesní dráha ve 20. století: úvod do sociologie povolání. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 8071842206. HORÁKOVÁ, Milada. Mezinárodní pracovní migrace v České republice v době pokračující hospodářské recese v roce 2010. Praha: VÚPSV, 2011. ISBN 9788074160936. MPSV ČR, odbor Evropské unie a mezinárodní spolupráce. Sociální zabezpečení osob migrujících v rámci Evropské unie: výběr textů vztahujících se k základním předpisům: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systému sociálního zabezpečení a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 883/204. Vyd. 1. Praha: MPSV, 2009. ISBN 978-807-4210-099. MPSV ČR. Ministerstvo práce a sociálních věcí, [online]. MPSV, ©2013 [cit. 2013-06-05]. 39

Dostupné z: http://www portal.mpsv.cz MŠMT ČR. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. MŠMT, ©2013 [cit. 201306-05]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/ PICHŇA, Ján A. Sociologické problémy povolania. Bratislava: Práca vydavateľstvo a nakladateľstvo ROH, 1980. ISBN neuvedeno. RÁKOCZYOVÁ, Miroslava, Robert TRBOLA a Ondřej HOFÍREK. Sociální integrace přistěhovalců v České republice. Praha: Sociologické nakladatelství, 2009. ISBN 978-807419-023-0. SUDA, Zdeněk. Profese. In: Velký sociologický slovník: II. svazek P-Z. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1996, s. 852. ISBN 80-7184-310-5. Statistická ročenka trhu práce v České republice 2008 [online]. Praha, 2009 [cit.2013-0522].ISBN978-80-86876-95-9. Dostupné z: www.portal.mpsv.cz/sz/sta/stro/rocenka_ 2008 Statistická ročenka trhu práce v České republice 2009 [online]. Praha, 2010 [cit. 2013-05-22]. ISBN 978-80-7421-016-7. Dostupné z: www.mpsv.cz/files/clanky9075/rocenka_trh_prace_2009 Statistická ročenka trhu práce v České republice 2010 [online]. Praha, 2011 [cit. 2013-05-22]. ISBN 978-80-7421-034-1. Dostupné z: www.mpsv.cz/files/clanky11697/text_rocenky Statistická ročenka trhu práce v České republice 2011 [online]. Praha, 2012 [cit. 2013-0522]. ISBN 978-80-7421-043-3. Dostupné z: www.mpsv.cz/files/clanky1238/rocenka 2011 Úřad práce České republiky - krajská pobočka v Olomouci. Zpráva o situaci na trhu práce v Olomouckém kraji. © 2011. Dostupné také z: www.portal.mpsv.cz VÁVRA, Martin a Tomáš ČÍŽEK. Sekundární analýza socio-ekonomických dat a zdroje dat. Olomouc: Laboratoř sociálně-vědních výzkumů, 2011. ISBN neuvedeno. Dostupné také z: http://lsvv.soc.cas.cz/studijni%20podklady_zdroje%20dat.pdf VETEŠKA, Jaroslav a Michaela TURECKIOVÁ. Kompetence ve vzdělávání. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-1770-8.

40

SEZNAM ZKRATEK č.

číslo

ČR

Česká republika

EHP

Evropský hospodářský prostor

EP

Evropský parlament

ES

Evropské společenství

EU

Evropská Unie

MPSV ČR

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky

MŠMT ČR

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky

např.

například

rep.

republika

Sb.

sbírka

tzv.

takzvaně

SEZNAM TABULEK Číslo tabulky

Název tabulky

Tabulka č. 1

Procentuální nezaměstnanost České republiky, Německa, Polska, Slovenska a Rakouska

Tabulka č. 2

Počet zaměstnaných občanů EU v České republice v letech 2008-2011

Tabulka č. 3

Počet zaměstnávaných cizinců z třetích zemí, kteří potřebují nebo nepotřebují pracovní povolení v letech 2008-2011

Tabulka č. 4

Počet zaměstnaných cizinců z třetích zemí a EU v Olomouckém kraji a městě Olomouc v letech 2008-2011

Tabulka č. 5

Počet zaměstnávaných cizinců podle krajů ČR

Tabulka č. 6

Národnostní složení a počet pracujících cizinců v Olomouckém kraji v letech 2009-2011

Tabulka č. 7

Zaměstnaní cizinci podle profesní struktury v Olomouckém kraji

41

PŘÍLOHY Formuláře nutné pro povolení transferu dávek v nezaměstnanosti do jiné země EU při aplikaci Nařízení Rady 1408/71 a pro započtení doby zaměstnání v zemi EU dle Nařízení Rady 883/2004 Číslo přílohy

Název přílohy

Příloha č. 1

E 303/0 – tento formulář si mateřský úřad práce ponechá ve spise uchazeče o zaměstnání

Příloha č. 2

E 303/1 – formulář uchazeč o zaměstnání předá zahraniční instituci, která si jej ponechá

Příloha č. 3

E 303/2 – formulář zašle zahraniční instituce zpět mateřskému úřadu práce s potvrzením registrace uchazeče o zaměstnání u jejich instituce

Příloha č. 4

E 303/3 - tento formulář si zahraniční instituce ponechá

Příloha č. 5

E 303/4 – na formulář zahraniční instituce potvrdí výši vyplacených dávek a zašle mateřskému úřadu práce

Příloha č. 6

E 303/5 – formulář zahraniční instituce předá pouze v případě, pokud se uchazeč vrátí zpět do ČR

Příloha č. 7

U002 – doby pojištění

Příloha č. 8

U004- informace o platu

42

Příloha č. 1 SPRÁVNÍ KOMISE PRO SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ MIGRUJÍCÍCH PRACOVNÍKŮ

E 303/0

CZ

POTVRZENÍ TÝKAJÍCÍ SE UDRŽENÍ NÁROKU NA DÁVKY V NEZAMĚSTNANOSTI

Nařízení 1408/71: čl. 69 Nařízení 574/72: čl. 26.2; čl. 83.1, 2 a 3; čl. 97 1

Nezaměstnaná osoba

Identifikační číslo (4)(5)

................................................

1.1 Příjmení ( ) .................................................................................................................................................................................. Dřívější příjmení (1a) (1b)Datum narození 1.2 Jméno ............................................. ................................................ ........................................................................ Státní příslušnost D.N.I.(3) 1.3 Místo narození (2) ............................................. ................................................ ............................................................................. 1.4 Adresa nezaměstnané osoby ve státě, do něhož je potvrzení posíláno (4) (11) .................................................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................................................. 1.5 Odborový fond / Fond nezaměstnanosti (6): .................................................................................................……. 1a

2

Na základě ustanovení čl. 69 Nař. 1408/71 má výše uvedená nezaměstnaná osoba nárok na dávky v nezaměstnanosti od doby, kdy se zaregistruje u úřadu práce státu, kde hledá zaměstnání:

3

Nezaměstnaná osoba může pobírat dávky od (datum) , avšak za předpokladu, že se zaregistrovala jako osoba hledající zaměstnání nejpozději do ……… u úřadu práce (7) státu, kde hledá zaměstnání (7a) Nezaměstnaná osoba může pobírat dávky pouze od …., jelikož do té doby je nárok na dávky pozastaven (7a)

3.1

4

Nezaměstnaná osoba má nárok na dávky jen na dobu 90 dnů na základě čl. 69 Nařízení 1408/71 za předpokladu, že tato doba nebude trvat déle než do (datum)

4.1

Dávky jsou poskytovány na každý den v týdnu s výjimkou pondělí

4.2

4.3 4.4 5 5.1 5.2

5.3 5.4 5.5 5.6 5.7 5.8 5.9 5.10

úterý

středy

čtvrtka

pátku

soboty

neděle

Dávky jsou poskytovány na .................................. dnů měsíčně Denní částka dávek v nezaměstnanosti: ...... ....... čistého, což zahrnuje zvýšení pro závislé osoby ve výši: …….............. čistého a od (datum) ............................ čistého, což zahrnuje zvýšení pro závislé osoby ve výši: ……............... čistého. Týdenní částka dávek v nezaměstnanosti ……............... čistého a od (datum) .................................... : ……............... čistého Měsíční částka dávek v nezaměstnanosti : ……............... čistého (7b) Nastanou-li následující okolnosti, musí být vyplácení dávek pozastaveno (Nařízení 574/72, čl. 83.1.e a čl. 83.3): nezaměstnaná osoba přijala „stálé“ výdělečné zaměstnání (8) nebo se stala osobou samostatně výdělečně činnou; nezaměstnaná osoba si příležitostně vydělává (8a) činností odlišnou od činnosti zmíněné ve výše uvedeném bodě 5.1 (v tomto případě musí být vyplácení dávek pozastaveno na dobu, během níž má dotyčná osoba tento příležitostný výdělek); nezaměstnaná osoba odmítne nabídku zaměstnání nebo se odmítne dostavit k pohovoru na úřadě práce; nezaměstnaná osoba se odmítne zúčastnit pracovní rehabilitace (9); nezaměstnaná osoba se nepodrobí nebo se již nepodrobuje kontrolním postupům; nezaměstnaná osoba je v trvalé pracovní neschopnosti (10); nezaměstnaná osoba je v dočasné pracovní neschopnosti (v takovém případě bude vyplácení dávek pozastaveno až do opětné registrace) (10a); nezaměstnaná osoba není k dispozici úřadu práce; sníží se počet rodinných příslušníků, kteří mají nárok na zvýšení dávky, nebo když jeden z těchto rodinných příslušníků má příjem, uvedený ve formuláři E 302 (v tomto případě se zvýšení odečte od dávky) (10aa); nezaměstnaná osoba pobírá dávky sociálního zabezpečení (10b).

E E/0 6

Instituce vyplňující formulář

6.1 6.2

Název Adresa (11)

6.3

Razítko

6.4 Datum 6.5 Podpis

POKYNY Kompetentní instituce posledního státu zaměstnání vyplní příslušné části sérií formulářů E 303/0 až E 303/4; ponechá si formulář E 303/0 a zbytek sérií zašle nezaměstnané osobě, včetně E 303/5, nebo pokud to přichází v úvahu, je zašle kompetentní instituci do místa, kde nezaměstnaná osoba hledá zaměstnání. Vyplňte tento formulář hůlkovým písmem a pište přitom pouze na vytečkované řádky.

POZNÁMKY (1)

Symbol země, v níž se nachází instituce vyplňující formulář: BE = Belgie; CZ = Česká republika; DK = Dánsko; DE = Německo; EE = Estonsko; GR = Řecko; ES = Španělsko; FR = Francie; IE = Irsko; IT = Itálie; CY = Kypr; LV = Lotyšsko; LT = Litva; LU = Lucembursko; HU = Maďarsko; MT = Malta; NL = Nizozemí; AT = Rakousko; PL = Polsko; PT = Portugalsko; SI = Slovinsko; SK = Slovensko; Fl = Finsko; SE = Švédsko; UK = Velká Británie; IS = Island; LI = Lichtenštejnsko; NO = Norsko; CH = Švýcarsko.

(1a) U osob se španělskou státní příslušností uveďte obě rodná příjmení. U osob s portugalskou státní příslušností uveďte všechna jména (jména, příjmení, dívčí jméno) v pořadí občanského stavu, v němž jsou uvedena na průkazu totožnosti nebo v cestovním pase. (1b) Dřívější jména zahrnují rodná příjmení. (2)

V případě portugalských distriktů uveďte také farnost a místní úřad.

(3)

U osob se španělskou státní příslušností uveďte číslo uvedené na národním průkazu totožnosti (DNI), pokud existuje, a to i v případě, zeje průkaz prošlý. V opačném případě uveďte „Není" („None"). U slovinských občanů uveďte daňové číslo (tax number). U občanů Malty uveďte číslo průkazu totožnosti. Pro maltské instituce uveďte v případě, že nejde o maltského státního příslušníka, maltské číslo sociálního zabezpečení (sociál security number). U státních příslušníků Polska uveďte číslo průkazu totožnosti nebo cestovního pasu.

(4)

Pokud je to známo.

5

()

Je-li formulář posílán belgické instituci, uveďte identifikační číslo sociálního zabezpečení (INSZ-NISS), pro kyperskou instituci uveďte číslo sociálního pojištění, posílá-li se české, dánské, estonské, rakouské, finské, islandské, slovinské, slovenské nebo švédské instituci, uveďte osobní identifikační číslo, pro polskou instituci uveďte čísla PESEL a NIP.

(6)

Vyplňte, pokud je to možné, pouze v případě, když bylo potvrzení vyžádáno pracovníkem před odjezdem do Dánska, Estonska, Finska, Islandu nebo Švédska a pracovník byl dříve pojištěn v jedné z těchto zemí.

(7)

V Estonsku, Francii, Itálii, Nizozemí a Portugalsku musí nezaměstnaná osoba prostřednictvím úřadu práce předložit kompetentní instituci pro pojištění v nezaměstnanosti také žádost o dávky. V Belgii musí také nezaměstnaná osoba předložit žádost o dávky příslušnému úřadu práce prostřednictvím výplatní agentury.

(7a) Nehodící se škrtněte. (7b) Tento řádek škrtněte, když instituce, poskytující dávky jménem jiné instituce, na základě právních předpisů, které provádí, neposkytuje žádné měsíční částky. (8)

Podle italské legislativy je trvalým zaměstnáním jakékoliv zaměstnání trvající déle než pět dní; podle estonské legislativy je trvalým zaměstnáním jakékoliv zaměstnání; podle belgické, španělské a nizozemské legislativy je trvalým zaměstnáním jakékoliv zaměstnání, které trvá alespoň jeden normální pracovní den; podle řecké legislativy je trvalým zaměstnáním jakékoliv zaměstnání v rozsahu alespoň tří pracovních dnů týdně. Podle britské legislativy je trvalým zaměstnáním jakékoliv zaměstnání, kde výdělky dosahují minimální úrovně pro povinnost platit příspěvky na sociální zabezpečení nebo tuto úroveň převyšují. V Polsku jsou za trvalé zaměstnání považovány pracovní poměry, pracovní vztahy a smlouvy v rámci domáckého průmyslu.

(8a) Podle britské legislativy je „příležitostný výdělek" každý výdělek, který nedosahuje nebo nepřevyšuje minimální úroveň pro povinnost platit příspěvky na sociální zabezpečení. V Polsku je přijetí jiné placené práce, nezemědělské činnosti či příjem v částce vyšší, než je polovina minimální měsíční mzdy, považováno za „nepravidelný příjem", v jehož důsledku dochází ke ztrátě práva na dávky.

(9)

Tato situace nemá za následek pozastavení dávek, bylo-li potvrzení vydáno dánskou institucí. Podle polské legislativy dojde k zadržení dávek, jestliže nezaměstnaná osoba odmítne přijmout nabízenou rekvalifikaci nebo veřejnou práci bez oprávněných důvodů.

E303/0 (10) Nebo když nezaměstnaná osoba pobírá starobní důchod, když potvrzení vydává česká, slovenská, estonská, německá, lucemburská, slovinská nebo švýcarská instituce, nebo invalidní důchod, když potvrzení vydává francouzská, německá, lucemburská, slovinská nebo švýcarská instituce, nebo když nezaměstnaná osoba pobírá invalidní důchod a současně není schopna vykonávat práci ani za zcela mimořádných podmínek, když potvrzení vydává česká instituce. Nebo když nezaměstnaná osoba pobírá starobní důchod nebo částečný invalidní důchod ve vyšší sazbě, když je potvrzení vydáno kyperskou institucí. (10a) Tato situace nemá za následek pozastavení dávek, bylo-li potvrzení vydáno estonskou, lucemburskou, slovinskou, polskou nebo portugalskou institucí. Jestliže byl formulář vydán českou nebo slovenskou institucí, musí být výplata dávek pozastavena jen tehdy, jestliže dotyčná osoba pobírá dávky nemocenského pojištění. (1Oaa) Podle českého, estonského, maďarského a slovenského práva nejsou rodinní příslušníci nezaměstnané osoby zohledňováni při výpočtu dávek. (10b) Podle slovenského práva jde o rodičovský příspěvek. (11)

Ulice, číslo, poštovní směrovací číslo, město, stát.

__________________________________

Příloha č. 2 SPRÁVNÍ KOMISE PRO SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ MIGRUJÍCÍCH PRACOVNÍKŮ

303/1

CZ

POTVRZENÍ TÝKAJÍCÍ SE UDRŽENÍ NÁROKU NA DÁVKY V NEZAMĚSTNANOSTI Nařízení 1408/71: čl. 69 Nařízení 574/72: čl. 26.2; čl. 83.1, 2 a 3; čl. 97 Tuto kopii zašlete instituci pojištění v nezaměstnanosti v místě, kde nezaměstnaná osoba hledá zaměstnání. Je třeba ji použít jako základ pro výplaty dávek v nezaměstnanosti (nařízení 574/72: čl. 83.1).

1

Nezaměstnaná osoba

Identifikační číslo (4)(5)

................................................

1.1 Příjmení ( ) .................................................................................................................................................................................. Datum narození 1.2 Jméno Dřívější příjmení (1a)(1b) ............................................. ................................................ ............................................................................. 1.3 Místo narození (2) Státní příslušnost D.N.I.(3) ............................................. ................................................ ............................................................................. 1.4 Adresa nezaměstnané osoby ve státě, do něhož je potvrzení posíláno (4) (11) .................................................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................................................. 1.5 Odborový fond / Fond nezaměstnanosti (6): .................................................................................................……. 1a

2

Na základě ustanovení čl. 69 Nař. 1408/71 má výše uvedená nezaměstnaná osoba nárok na dávky v nezaměstnanosti od doby, kdy se zaregistruje u úřadu práce státu, kde hledá zaměstnání:

3

Nezaměstnaná osoba může pobírat dávky od (datum) ….., avšak za předpokladu, že se zaregistrovala jako osoba hledající zaměstnání nejpozději do ……. u úřadu práce (7) státu, kde hledá zaměstnání (7a) Nezaměstnaná osoba může pobírat dávky pouze od ////////// , jelikož do té doby je nárok na dávky pozastaven (7a)

3.1

4

Nezaměstnaná osoba má nárok na dávky jen na dobu 90 dnů na základě čl. 69 Nařízení 1408/71 za předpokladu, že tato doba nebude trvat déle než do (datum).

4.1

Dávky jsou poskytovány na každý den v týdnu s výjimkou pondělí

4.2

4.3 4.4 5 5.1 5.2

5.3 5.4 5.5 5.6 5.7

úterý

středy

čtvrtka

pátku

soboty

neděle

Dávky jsou poskytovány na ................................... dnů měsíčně Denní částka dávek v nezaměstnanosti: ............. čistého, což zahrnuje zvýšení pro závislé osoby ve výši: …….............. čistého a od (datum) : ..…., což zahrnuje zvýšení pro závislé osoby ve výši: ……............... čistého. Týdenní částka dávek v nezaměstnanosti ……............... čistého a od (datum) .................................... : ……............... čistého Měsíční částka dávek v nezaměstnanosti : ……............... čistého (7b) Nastanou-li následující okolnosti, musí být vyplácení dávek pozastaveno (Nařízení 574/72, čl. 83.1.e a čl. 83.3): nezaměstnaná osoba přijala „stálé“ výdělečné zaměstnání (8) nebo se stala osobou samostatně výdělečně činnou; nezaměstnaná osoba si příležitostně vydělává (8a) činností odlišnou od činnosti zmíněné ve výše uvedeném bodě 5.1 (v tomto případě musí být vyplácení dávek pozastaveno na dobu, během níž má dotyčná osoba tento příležitostný výdělek); nezaměstnaná osoba odmítne nabídku zaměstnání nebo se odmítne dostavit k pohovoru na úřadě práce; nezaměstnaná osoba se odmítne zúčastnit pracovní rehabilitace (9); nezaměstnaná osoba se nepodrobí nebo se již nepodrobuje kontrolním postupům; nezaměstnaná osoba je v trvalé pracovní neschopnosti (10); nezaměstnaná osoba je v dočasné pracovní neschopnosti (v takovém případě bude vyplácení dávek pozastaveno až do opětné registrace) (10a);

5.8 5.9 5.10

nezaměstnaná osoba není k dispozici úřadu práce; sníží se počet rodinných příslušníků, kteří mají nárok na zvýšení dávky, nebo když jeden z těchto rodinných příslušníků má příjem, uvedený ve formuláři E 302 (v tomto případě se zvýšení odečte od dávky) (10aa); nezaměstnaná osoba pobírá dávky sociálního zabezpečení (10b).

E 6

6.1 6.2 6.3

Instituce vyplňující formulář

Název Adresa (11) Razítko

6.4 6.5

Datum Podpis

POKYNY Kompetentní instituce posledního státu zaměstnání vyplní příslušné části sérií formulářů E 303/0 až E 303/4; ponechá si formulář E 303/0 a zbytek sérií zašle nezaměstnané osobě, včetně E 303/5, nebo pokud to přichází v úvahu, je zašle kompetentní instituci do místa, kde nezaměstnaná osoba hledá zaměstnání. Vyplňte tento formulář hůlkovým písmem a pište přitom pouze na vytečkované řádky.

Příloha č. 3 SPRÁVNÍ KOMISE PRO SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ MIGRUJÍCÍCH PRACOVNÍKŮ

E 303/2

CZ

POTVRZENÍ TÝKAJÍCÍ SE UDRŽENÍ NÁROKU NA DÁVKY V NEZAMĚSTNANOSTI Nařízení 1408/71: čl. 69 Nařízení 574/72: čl. 26.2; čl. 83.1, 2 a 3; čl. 97 Tato kopie musí být zaslána zpět kompetentní instituci jako důkaz o registraci nezaměstnané osoby a důkaz o začátku vyplácení dávek (nařízení 574/72: čl. 83.3). 1

Nezaměstnaná osoba

Identifikační číslo (4)(5)

................................................

1.1Příjmení (1a) .................................................................................................................................................................................. Datum narození 1.2 Jméno Dřívější příjmení (1a)(1b) ............................................. ................................................ ............................................................................. Státní příslušnost D.N.I.(3) 1.3 Místo narození (2) ............................................. ................................................ ............................................................................. 1.4 Adresa nezaměstnané osoby ve státě, do něhož je potvrzení posíláno (4) (11) .................................................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................................................. 1.5 Odborový fond / Fond nezaměstnanosti (6): .................................................................................................……. 2

Na základě ustanovení čl. 69 Nař. 1408/71 má výše uvedená nezaměstnaná osoba nárok na dávky v nezaměstnanosti od doby, kdy se zaregistruje u úřadu práce státu, kde hledá zaměstnání:

3

Nezaměstnaná osoba může pobírat dávky od (datum) ……, avšak za předpokladu, že se zaregistrovala jako osoba hledající zaměstnání nejpozději do ….. u úřadu práce (7) státu, kde hledá zaměstnání (7a) Nezaměstnaná osoba může pobírat dávky pouze od //////, jelikož do té doby je nárok na dávky pozastaven (7a)

3.1

4

Nezaměstnaná osoba má nárok na dávky jen na dobu 90 dnů na základě čl. 69 Nařízení 1408/71 za předpokladu, že tato doba nebude trvat déle než do (datum).

4.1

Dávky jsou poskytovány na každý den v týdnu s výjimkou pondělí

4.2

4.3 4.4 5 5.1 5.2

5.3 5.4 5.5 5.6 5.7

úterý

středy

čtvrtka

pátku

soboty

neděle

Dávky jsou poskytovány na .....................................dnů měsíčně Denní částka dávek v nezaměstnanosti: ............. čistého, což zahrnuje zvýšení pro závislé osoby ve výši: …….............. čistého a od (datum) ..................... : .. čistého, což zahrnuje zvýšení pro závislé osoby ve výši: ……............... čistého. Týdenní částka dávek v nezaměstnanosti ……............... čistého a od (datum) .................................... : ……............... čistého Měsíční částka dávek v nezaměstnanosti : ……............... čistého (7b) Nastanou-li následující okolnosti, musí být vyplácení dávek pozastaveno (Nařízení 574/72, čl. 83.1.e a čl. 83.3): nezaměstnaná osoba přijala „stálé“ výdělečné zaměstnání (8) nebo se stala osobou samostatně výdělečně činnou; nezaměstnaná osoba si příležitostně vydělává (8a) činností odlišnou od činnosti zmíněné ve výše uvedeném bodě 5.1 (v tomto případě musí být vyplácení dávek pozastaveno na dobu, během níž má dotyčná osoba tento příležitostný výdělek); nezaměstnaná osoba odmítne nabídku zaměstnání nebo se odmítne dostavit k pohovoru na úřadě práce; nezaměstnaná osoba se odmítne zúčastnit pracovní rehabilitace (9); nezaměstnaná osoba se nepodrobí nebo se již nepodrobuje kontrolním postupům; nezaměstnaná osoba je v trvalé pracovní neschopnosti (10); nezaměstnaná osoba je v dočasné pracovní neschopnosti (v takovém případě bude vyplácení dávek pozastaveno až do opětné registrace) (10a);

5.8 5.9 5.10

nezaměstnaná osoba není k dispozici úřadu práce; sníží se počet rodinných příslušníků, kteří mají nárok na zvýšení dávky, nebo když jeden z těchto rodinných příslušníků má příjem, uvedený ve formuláři E 302 (v tomto případě se zvýšení odečte od dávky) (10aa); nezaměstnaná osoba pobírá dávky sociálního zabezpečení (10b).

E 6

6.1 6.2

Instituce vyplňující formulář

Název Adresa (11)

Vyplní instituce státu, kde si nezaměstnaná osoba hledá zaměstnání 7 7.1 7.2

Potvrzujeme že výše uvedená nezaměstnaná osoba se zaregistrovala jako uchazeč o zaměstnání dne ........................................ (datum) a pobírá dávky v nezaměstnanosti od ....................................... (datum)

8 Instituce státu, kde nezaměstnaná osoba hledá zaměstnání 8.1 Název ....................................................................................................................................... 8.2 Adresa (11) ...................................................................................................................................... ................................................................................................................................................................... Datum ...................................... 8.3 Razítko 8.4 8.5 Podpis ...............................................................

Příloha č. 4 SPRÁVNÍ KOMISE PRO SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ MIGRUJÍCÍCH PRACOVNÍKŮ

E 303/3

CZ

POTVRZENÍ TÝKAJÍCÍ SE UDRŽENÍ NÁROKU NA DÁVKY V NEZAMĚSTNANOSTI Nařízení 1408/71: čl. 69 Nařízení 574/72: čl. 26.2; čl. 83.1, 2 a 3; čl. 97 Tato kopie musí být zaslána instituci nemocenského pojištění v místě, kde nezaměstnaná osoba hledá zaměstnání (nařízení 574/72; čl. 26.2). 1

Nezaměstnaná osoba

Identifikační číslo (4)(5)

................................................

1.1 Příjmení ( ) .................................................................................................................................................................................. 1.2 Jméno Dřívější příjmení (1a)(1b) Datum narození ............................................. ................................................ ............................................................................. Státní příslušnost ČR D.N.I.(3) 1.3 Místo narození (2) ............................................. ................................................ ............................................................................. 1.4 Adresa nezaměstnané osoby ve státě, do něhož je potvrzení posíláno (4) (11) .................................................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................................................. 1.5 Odborový fond / Fond nezaměstnanosti (6): .................................................................................................……. 1a

2

Na základě ustanovení čl. 69 Nař. 1408/71 má výše uvedená nezaměstnaná osoba nárok na dávky v nezaměstnanosti od doby, kdy se zaregistruje u úřadu práce státu, kde hledá zaměstnání:

3

Nezaměstnaná osoba může pobírat dávky od (datum) …….., avšak za předpokladu, že se zaregistrovala jako osoba hledající zaměstnání nejpozději do …………u úřadu práce (7) státu, kde hledá zaměstnání (7a) Nezaměstnaná osoba může pobírat dávky pouze od //////, jelikož do té doby je nárok na dávky pozastaven (7a)

3.1

4

Nezaměstnaná osoba má nárok na dávky jen na dobu 90 dnů na základě čl. 69 Nařízení 1408/71 za předpokladu, že tato doba nebude trvat déle než do (datum).

4.1

Dávky jsou poskytovány na každý den v týdnu s výjimkou pondělí

4.2

4.3 4.4 5 5.1 5.2

5.3 5.4 5.5 5.6 5.7 5.8

úterý

středy

čtvrtka

pátku

soboty

neděle

Dávky jsou poskytovány na dnů měsíčně Denní částka dávek v nezaměstnanosti: ....... čistého, což zahrnuje zvýšení pro závislé osoby ve výši: …….............. čistého a od (datum) ...................... : ....... čistého, což zahrnuje zvýšení pro závislé osoby ve výši: ……............... čistého. Týdenní částka dávek v nezaměstnanosti ……............... čistého a od (datum) .................................... : ……............... čistého Měsíční částka dávek v nezaměstnanosti : ……............... čistého (7b) Nastanou-li následující okolnosti, musí být vyplácení dávek pozastaveno (Nařízení 574/72, čl. 83.1.e a čl. 83.3): nezaměstnaná osoba přijala „stálé“ výdělečné zaměstnání (8) nebo se stala osobou samostatně výdělečně činnou; nezaměstnaná osoba si příležitostně vydělává (8a) činností odlišnou od činnosti zmíněné ve výše uvedeném bodě 5.1 (v tomto případě musí být vyplácení dávek pozastaveno na dobu, během níž má dotyčná osoba tento příležitostný výdělek); nezaměstnaná osoba odmítne nabídku zaměstnání nebo se odmítne dostavit k pohovoru na úřadě práce; nezaměstnaná osoba se odmítne zúčastnit pracovní rehabilitace (9); nezaměstnaná osoba se nepodrobí nebo se již nepodrobuje kontrolním postupům; nezaměstnaná osoba je v trvalé pracovní neschopnosti (10); nezaměstnaná osoba je v dočasné pracovní neschopnosti (v takovém případě bude vyplácení dávek pozastaveno až do opětné registrace) (10a); nezaměstnaná osoba není k dispozici úřadu práce;

5.9 5.10

sníží se počet rodinných příslušníků, kteří mají nárok na zvýšení dávky, nebo když jeden z těchto rodinných příslušníků má příjem, uvedený ve formuláři E 302 (v tomto případě se zvýšení odečte od dávky) (10aa); nezaměstnaná osoba pobírá dávky sociálního zabezpečení (10b).

E 6

6.1 6.2

Instituce vyplňující formulář

Název Adresa (11)

Název

Vyplní instituce státu, kde si nezaměstnaná osoba hledá zaměstnání 7 7.1 7.2

Potvrzujeme že výše uvedená nezaměstnaná osoba se zaregistrovala jako uchazeč o zaměstnání dne ........................................ (datum) a pobírá dávky v nezaměstnanosti od ....................................... (datum)

8 Instituce státu, kde nezaměstnaná osoba hledá zaměstnání 8.1 Název ....................................................................................................................................... 8.2 Adresa (11) ...................................................................................................................................... ................................................................................................................................................................... Datum ...................................... 8.3 Razítko 8.4 8.5 Podpis ...............................................................

Příloha č. 5 SPRÁVNÍ KOMISE PRO SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ MIGRUJÍCÍCH PRACOVNÍKŮ

E 303/4

CZ

POTVRZENÍ TÝKAJÍCÍ SE UDRŽENÍ NÁROKU NA DÁVKY V NEZAMĚSTNANOSTI Nařízení 1408/71: čl. 69 Nařízení 574/72: čl. 26.2; čl. 83.1, 2 a 3; čl. 97 Tuto kopii vraťte kompetentní instituci, aby sloužila jako základ pro náhradu dávek v nezaměstnanosti vyplácených jménem této instituce (nařízení 574/72: čl. 97). 1

Nezaměstnaná osoba

Identifikační číslo (4)(5)

................................................

1.1 Příjmení ( ) .................................................................................................................................................................................. Datum narození 1.2 Jméno Dřívější příjmení (1a)(1b) ............................................. ................................................ ............................................................................. Státní příslušnost D.N.I.(3) 1.3 Místo narození (2) ............................................. ................................................ ............................................................................. 1.4 Adresa nezaměstnané osoby ve státě, do něhož je potvrzení posíláno (4) (11) .................................................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................................................. 1.5 Odborový fond / Fond nezaměstnanosti (6): .................................................................................................……. 1a

2

Na základě ustanovení čl. 69 Nař. 1408/71 má výše uvedená nezaměstnaná osoba nárok na dávky v nezaměstnanosti od doby, kdy se zaregistruje u úřadu práce státu, kde hledá zaměstnání:

3

Nezaměstnaná osoba může pobírat dávky od (datum) ……., avšak za předpokladu, že se zaregistrovala jako osoba hledající zaměstnání nejpozději do ……… u úřadu práce (7) státu, kde hledá zaměstnání (7a) Nezaměstnaná osoba může pobírat dávky pouze od ///////, jelikož do té doby je nárok na dávky pozastaven (7a)

3.1

4

Nezaměstnaná osoba má nárok na dávky jen na dobu 90 dnů na základě čl. 69 Nařízení 1408/71 za předpokladu, že tato doba nebude trvat déle než do (datum).

4.1

Dávky jsou poskytovány na každý den v týdnu s výjimkou pondělí

4.2

4.3 4.4 5 5.1 5.2

5.3 5.4 5.5 5.6 5.7 5.8

úterý

středy

čtvrtka

pátku

soboty

neděle

Dávky jsou poskytovány na ……............. dnů měsíčně Denní částka dávek v nezaměstnanosti: ...............čistého, což zahrnuje zvýšení pro závislé osoby ve výši: …….............. čistého a od (datum) ...................... : ..…. čistého, což zahrnuje zvýšení pro závislé osoby ve výši: ……............... čistého. Týdenní částka dávek v nezaměstnanosti ……............... čistého a od (datum) .................................... : ……............... čistého Měsíční částka dávek v nezaměstnanosti : ……............... čistého (7b) Nastanou-li následující okolnosti, musí být vyplácení dávek pozastaveno (Nařízení 574/72, čl. 83.1.e a čl. 83.3): nezaměstnaná osoba přijala „stálé“ výdělečné zaměstnání (8) nebo se stala osobou samostatně výdělečně činnou; nezaměstnaná osoba si příležitostně vydělává (8a) činností odlišnou od činnosti zmíněné ve výše uvedeném bodě 5.1 (v tomto případě musí být vyplácení dávek pozastaveno na dobu, během níž má dotyčná osoba tento příležitostný výdělek); nezaměstnaná osoba odmítne nabídku zaměstnání nebo se odmítne dostavit k pohovoru na úřadě práce; nezaměstnaná osoba se odmítne zúčastnit pracovní rehabilitace (9); nezaměstnaná osoba se nepodrobí nebo se již nepodrobuje kontrolním postupům; nezaměstnaná osoba je v trvalé pracovní neschopnosti (10); nezaměstnaná osoba je v dočasné pracovní neschopnosti (v takovém případě bude vyplácení dávek pozastaveno až do opětné registrace) (10a); nezaměstnaná osoba není k dispozici úřadu práce;

sníží se počet rodinných příslušníků, kteří mají nárok na zvýšení dávky, nebo když jeden z těchto rodinných příslušníků má příjem, uvedený ve formuláři E 302 (v tomto případě se zvýšení odečte od dávky) (10aa); nezaměstnaná osoba pobírá dávky sociálního zabezpečení (10b).

5.9 5.10

E

.

Instituce vyplňující formulář

6

6.1 6.2

Název Adresa (11)

Název

Vyplní instituce státu, kde si nezaměstnaná osoba hledá zaměstnání Na základě tohoto potvrzení byly nezaměstnaným osobám vyplaceny následující částky:

7

Doby, k nimž se platby vztahují

od

do

1

2

Počet dnů, na něž byly dávky poskytnuty

Datum platby

Směnný kurs

3

4

5

Denní Denní Platby částka v částka v celkem .................... .................... .................. .............(12) ............ (13) ...........(13) 3 6

7

8

Celkem Důvod pro přerušení nebo zastavení výplaty dávek ....................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... 8 Instituce státu, kde nezaměstnaná osoba hledá zaměstnání 8.1 Název ....................................................................................................................................... 8.2 Adresa (11) ...................................................................................................................................... .................................................................................................................................................................. ..................................... 8.3 Razítko 8.4 Datum 8.5 Podpis ..............................................................

Příloha č. 6 SPRÁVNÍ KOMISE PRO SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ MIGRUJÍCÍCH PRACOVNÍKŮ

E 303/5

Informace pro nezaměstnané osoby, které se chystají odejít hledat zaměstnání do jiného členského státu Před odjezdem vyřiďte všechny nezbytné formality, abyste si zajistili, pokud to přichází v úvahu, pobírání dávek v nemoci a mateřství pro vás a vaše rodinné příslušníky, i když mezitím budete hledat zaměstnání. Navštivte proto vaši zdravotní pojišťovnu, kde jste nebo jste byli naposledy pojištěni, která vám vydá Evropské karty zdravotního pojištění pro vás a vaše rodinné příslušníky. Pokud jde o peněžité nemocenské dávky, vydá vám zdravotní pojišťovna potvrzení E 119 na základě formuláře E 303, který obdržíte od instituce pojištění v nezaměstnanosti (v ČR od úřadu práce). V případě nemocí nebo mateřství předložte toto potvrzení nemocenské pojišťovně ve státě, kde hledáte zaměstnání. Při příjezdu, v místě, kde hledáte zaměstnání, zajděte na úřad práce; v Lichtenštejnsku musíte zajít také na úřad pojištění v nezaměstnanosti; na Kypru, ve Finsku, Lotyšsku a na Maltě musíte zajít také na místní úřad instituce sociálního pojištění. Jsou to následující úřady: v Belgii: místní úřady „Office national de Temploi", „Rijksdienst voor arbeidsvoorziening" (národní úřad zaměstnanosti). V Belgii musí nezaměstnaná osoba prostřednictvím výplatní kanceláře předložit žádost o dávky u této kompetentní instituce pro nezaměstnanost a registrovat se jako osoba hledající zaměstnání v jednom z následujících pracovních úřadů: VDAB, FOREM, BGDA, ORBEM nebo ADG; v České republice: místní „úřad práce"; v Dánsku: místní „Arbejdsformidlingskontor" (úřad práce); v Estonsku: „Tóóhoiveamet" ( místní úřad práce); v Německu: místní „Agentur fúr Arbeit" (agentura pro zaměstnanost); v Řecku: místní úřad práce „Organismos Apascholiseos Ergatikou Dynamikou", nebo tam, kde tento úřad není, tak místní úřad IKA; v Maďarsku: místní úřad práce v ústředí okresu, vyjma okresu Pěst, kde místním úřadem je Vac, a Budapešti, kde místním úřadem je XVI distrikt; ve Španělsku: „Dirección Provincial del Servicio Publico de Empleo Estatal (Instituto I de Empleo, INEM)"; ve Francii: „Agence locale pour Femploi" (ANPE) (mistní úřad práce); v Irsku: nejbližší místní úřad Department of Sociál Welfare; v Itálii: „Sezione circoscrizionale per 1'impiego" (místní úřad práce), kde musíte rovněž předložit žádost o dávky v nezaměstnanosti; na Kypru: Public Employment services (jakýkoliv místní úřad práce); v Lotyšsku: „NodarbinátTbas valsts agentura" (Státní agentura práce) a „Valsts sociálás apdrošinášanas agentura" (Státní agentura sociálního pojištění). Po registraci u místního úřadu Státní agentury práce musí uchazeč o zaměstnání předložit formulář E 303 Státní agentuře sociálního pojištění, aby si uchoval právo na dávky v nezaměstnanosti; v Lucembursku: „Administration de 1'emploi" (úřad práce); na Maltě: Employment and Training Corporation, Triq Birzebbugia, Hal Far; v Nizozemí: místní úřad CWI (Centrum voor werk en inkomen); v Polsku: místní Voivodship Employment office (WUP); v Portugalsku: pro metropolitní Portugalsko „Centro de Emprego" (středisko zaměstnanosti) místa pobytu; pro Madeiru: „Direcgáo Regional de Emprego" (regionální ředitelství pro zaměstnanost) ve Funchalu; pro Azory: „Centro de Emprego" (středisko zaměstnanosti) místa pobytu; ve Velké Británii: místní Unemployment Benefit Office (úřad dávek v nezaměstnanosti) of the Employment Service Agency (úřadu práce) nebo Local Sociál Security Office of the Northern Ireland Sociál Security Agency (místní úřad sociálního zabezpečení agentury Severního Irska pro sociální zabezpečení); v Rakousku: „regionale Geschäftsstelle des Arbeitsmarktservice" (místní úřad práce); ve Finsku: „Tyovoimatoimisto" (úřad práce) a místní úřad sociální pojištění; na Islandu: „Atvinnuleysistryggingasjodur" (Fond pojištění v nezaměstnanosti) v Reykjavíku; v Lichtenštejnsku: „Amt für Volkswirtschaft" (Úřad národního hospodářství) ve Vaduzu; v Norsku: „Arbeidsformidlingen or Arbeidskontoret" (Místní úřad práce); ve Švédsku: Arbetsförmedlingen (místní úřad práce); ve Švýcarsku: „office regional de placement" (ORP) (regionální úřad práce - německy „Regionales Arbeitsvermittlungszentrum RAV", italsky „Ufficio regionale di collocamento URC"); v Litvě: místní úřad „Lietuvos darbo bir ž a" (úřad práce); ve Slovenské republice: po registraci u místního úřadu práce, sociálních věcí a rodiny „úřad práce, sociálnych věcí a rodiny", musí uchazeč o zaměstnání předložit pobočce Sociální pojišťovny „pobočka Sociálnej poisťovne" formulář E 303, aby si uchoval právo na dávky v nezaměstnanosti; ve Slovinsku: místní úřad práce služeb zaměstnanosti. Předejte příslušnému úřadu všechny kopie formuláře E 303, které máte, s výjimkou formuláře E 303/5, který si ponecháte. V případě

Dánska kompetentní dánská instituce vždy odesílá formuláře přímo instituci státu, kde dotyčná osoba hledá zaměstnání. Uchazeč o zaměstnání proto dostane pouze kopií. Nepřehlédněte konečné datum uvedené na formuláři E 303, označující nejzazší termín, do kterého musíte navštívit příslušnou instituci, pokud si stále přejete pobírat dávky v nezaměstnanosti od okamžiku, kdy jste přestal být veden jako uchazeč o zaměstnání ve státě, z něhož odjíždíte.

Během doby, kdy hledáte zaměstnání,

E 303/5

budete podléhat dohledu úřadů práce a orgánů pojištění v nezaměstnanosti stejně jako všechny ostatní nezaměstnané osoby v dané oblasti. Instituci, jíž jste předali formulář E 303, musíte informovat o jakékoliv změně okolností, které mohou ovlivnit váš nárok na dávky v nezaměstnanosti; totéž platí pro případ, že se stanete práce neschopným. V případě, že tato změna okolností může mít za následek, že vám vznikne nárok na vyšší dávky (např. když se oženíte/vdáte, nebo při narození dítěte), můžete také přímo informovat instituci, která vám vydala formulář, přičemž jí jaké důkaz přiložíte příslušné doklady. Pokud se vrátíte do státu, v němž jste byl naposledy zaměstnán před termínem uvedeným v bodě 4 formuláře E 303, můžete i nadále pobírat dávky v nezaměstnanosti v souladu s legislativou tohoto státu. Měli byste však informovat úřad práce a instituci pojištění v nezaměstnanosti tohoto státu o období, během něhož jste pobírali dávky v nezaměstnanosti ve státě, do něhož jste odešli hledat zaměstnání. Před návratem do státu, v němž jste byli naposledy zaměstnáni, by vám instituce pojištění v nezaměstnanosti měla vydat potvrzení uvedené na stránce 3 tohoto formuláře s uvedením doby, během níž jste pobírali dávky ve státě, kde jste hledali zaměstnání. Pokud jste obdrželi pouze část těchto dávek nebo vůbec žádné dávky, můžete pověřit některou důvěryhodnou osobu, aby vyzvedla dlužnou částku. Ve Slovenské republice není toto možné, dávky může obdržet pouze oprávněná osoba. Jestliže se vrátíte až po termínu uvedeném v bodě 4 formuláře E 303, můžete přijít o nárok na dávky v nezaměstnanosti. Pokud se nevrátíte včas kvůli výjimečným okolnostem, může se instituce, která vám vydala formulář E 303, rozhodnout, že vám dávky vyplatí po vašem návratu.

Příloha č. 7: U002 Správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení

Doby pojištění Článek 61 nařízení (ES) č. 883/2004; Článek 55 (1) nařízení (ES) č. 987/2009 Počet příloh: Odesláno dne:

[integer]............................................................ [DD/MM/YYYY]..............................................

Instituce odesílající SED: Kód země* Kód instituce* Název instituce* Ulice Obec PSČ Region Země Telefon Fax Email

[list ISO3166-1-alpha-2 code]......... [25].................................................. [155]........................................................... [155]........................................................... [65]............................................................ [25]............................................................ [65]........................................................... [list ISO3166-1-alpha-2 code]......... [65].......................................................... [65].......................................................... [255]............................................................

Instituce přijímající SED: Kód země* Kód instituce* Název instituce* Ulice Obec PSČ Region Země Telefon Fax Email

[list ISO3166-1-alpha-2 code]......... [25].................................................. [155]........................................................... [155]........................................................... [65]............................................................ [25]............................................................ [65]........................................................... [list ISO3166-1-alpha-2 code]......... [65].......................................................... [65].......................................................... [255]............................................................

1. Čísla případu 1.1 Číslo případu vysílající instituce1 1.2 Číslo případu přijímající instituce2

[65]....................... [65].......................

2. Osoba* 2.1 Osoba3* 2.1.1 Příjmení* 2.1.2 Jméno/a* 2.1.3 Datum narození*

[155]....................... [155]....................... [DD/MM/YYYY].................................................... .

2.1.4 Pohlaví*

2.1.5 Rodné/á příjmení 2.1.6 Rodné/á jméno/a

 Žena  Muž  Neuvedeno [155]....................... [155].......................

2.1.7 Máte-li osobní identifikační číslo, vyplňte prosím následující: Identifikace osoby s osobním identifikačním číslem 2.1.7.1 Osobní identifikační číslo u instituce odesílající SED 2.1.7.2 Osobní identifikační číslo u instituce přijímající SED

[65]....................... [65].......................

2.1.8 Nemáte-li osobní identifikační číslo, vyplňte prosím následující: Identifikace osoby bez osobního identifikačního čísla 2.1.8.1 Místo narození4 2.1.8.2 Příjmení otce – rodné příjmení5 2.1.8.3 Příjmení matky – rodné příjmení6 2.1.8.4 Jméno otce 2.1.8.5 Jméno matky 2.2 Další informace o osobě 2.2.1 Státní příslušnost7

[155]....................... [155]....................... [155]....................... [155]....................... [155]....................... [list ISO3166-1-alpha-2 code].........

3. Referenční období* 3.1 Datum počátku 3.2 Datum ukončení

[DD/MM/YYYY].................................................... . [DD/MM/YYYY].................................................... .

4. Doba pojištěného zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti 4.1 Doba [DD/MM/YYYY].................................................... 4.1.1 Datum počátku* . [DD/MM/YYYY].................................................... 4.1.2 Datum ukončení* . 4.2 Druh*  Zaměstnání

 Samostatně výdělečná činnost [65].......................

4.3 Jméno zaměstnavatele 4.4 Adresa zaměstnavatele9 4.4.1 Ulice [155]....................... 4.4.2 Obec [65]....................... 4.4.3 PSČ [25]....................... 4.4.4 Region10 [65]....................... 4.4.5 Země [list ISO3166-1-alpha-2 code]......... 4.5 Povaha zaměstnání nebo samostatné výdělečné [65]....................... činnosti 8

5. Doba nepojištěného zaměstnání nebo samostatně výdělečné činnosti11 5.1 Doba [DD/MM/YYYY].................................................... 5.1.1 Datum počátku* . [DD/MM/YYYY].................................................... 5.1.2 Datum ukončení* . 5.2 Druh*  Nepojištěné zaměstnání  Nepojištěná samostatně výdělečná činnost Prosím vyplňte následující, jestliže v "Druh" = "Nepojištěná samostatně výdělečná činnost" : 5.3 Doba samostatně výdělečné činnosti 5.3.1 Období [DD/MM/YYYY].................................................... 5.3.1.1 Datum počátku* . [DD/MM/YYYY].................................................... 5.3.1.2 Datum ukončení* . 5.3.2 Hrubé výdělky12 5.3.2.1 Částka [decimal]........................................................... 13 5.3.2.2 Měna [From Currency list].............................................. 5.3.3 Počet hodin14 [decimal]........................................................... 15 5.4 Příjem/pracovní doba 5.4.1 Období [DD/MM/YYYY].................................................... 5.4.1.1 Datum počátku* . [DD/MM/YYYY].................................................... 5.4.1.2 Datum ukončení* . 5.4.2 Hrubé výdělky12 5.4.2.1 Částka [decimal]........................................................... 5.4.2.2 Měna13 [From Currency list].............................................. 14 5.4.3 Počet hodin [decimal]........................................................... 5.5 Jméno zaměstnavatele16 [65]....................... 17 5.6 Adresa zaměstnavatele 5.6.1 Ulice [155]....................... 5.6.2 Obec [65]....................... 5.6.3 PSČ [25]....................... 10 5.6.4 Region [65].......................

5.6.5 Země [list ISO3166-1-alpha-2 code]......... 5.7 Povaha zaměstnání nebo samostatné výdělečné [65]....................... činnosti 5.8 Příjem/pracovní doba [decimal]........................................................... 6. Údaje nutné pro určení počátku nároku na dávky, týkající se posledního zaměstnání / samostatné výdělečné činnosti 18 6.1 Částka za mzdu 6.1.1 Částka za mzdu19 6.1.1.1 Částka [decimal]........................................................... 13 6.1.1.2 Měna [From Currency list].............................................. [DD/MM/YYYY].................................................... 6.1.2 Pobíral za období do . 20 6.2 Objem vyrovnávací platby 6.2.1 Částka [decimal]........................................................... 13 6.2.2 Měna [From Currency list].............................................. 6.3 Kompenzace za nevybranou dovolenou 6.3.1 Dovolená za kalendářní rok21 6.3.1.1 Částka [decimal]........................................................... 6.3.1.2 Měna13 [From Currency list].............................................. 22 6.3.2 Dny [integer]........................................................... 6.4 Vzdal/a se práva23 6.4.1 Osoba se vzdala práva24  Ano  Ne Prosím vyplňte následující, jestliže v "Osoba se vzdala práva" = "Ano" : 6.4.2 Odůvodnění [255]....................... 25 6.5 Ostatní dávky [255]....................... 7. Důvody ukončení posledního zaměstnání/samostatně výdělečné činnosti 7.1 Důvod ukončení pracovního poměru  Výpověď ze strany zaměstnavatele  Výpověď ze strany zaměstnance  Vypršení platnosti smlouvy  Ukončení smlouvy na základě vzájemné dohody  Propuštěn/a z disciplinárních důvodů  Nadbytečnost  Ostatní Prosím vyplňte následující, jestliže v "Důvod ukončení pracovního poměru" = "Ostatní" : 7.2 Jiné ukončení [65]....................... 7.3 Důvod ukončení samostatně výdělečné [65]....................... činnosti 8. Doba nemoci považovaná za dobu pojištění 8.1 Datum počátku* 8.2 Datum ukončení*

[DD/MM/YYYY].................................................... . [DD/MM/YYYY]....................................................

. 9. Doba mateřské dovolené považovaná za dobu pojištění26 [DD/MM/YYYY].................................................... 9.1 Datum počátku* . [DD/MM/YYYY].................................................... 9.2 Datum ukončení* . 10. Doba odnětí svobody považovaná za dobu pojištění [DD/MM/YYYY].................................................... 10.1 Datum počátku* . [DD/MM/YYYY].................................................... 10.2 Datum ukončení* . 11. Doba vzdělávání považovaná za dobu pojištění [DD/MM/YYYY].................................................... 11.1 Datum počátku* . [DD/MM/YYYY].................................................... 11.2 Datum ukončení* . 12. Doba vojenské služby považovaná za dobu pojištění27 [DD/MM/YYYY].................................................... 12.1 Datum počátku* . [DD/MM/YYYY].................................................... 12.2 Datum ukončení* . 13. Jiná doba považovaná za dobu pojištění 13.1 Doba 13.1.1 Datum počátku* 13.1.2 Datum ukončení*

[DD/MM/YYYY].................................................... . [DD/MM/YYYY].................................................... .

13.2 Druh*  Období dobrovolně pokračujícího pojištění  Jiná doba považovaná za dobu pojištění  Kompenzace za nevybranou dovolenou Prosím vyplňte následující, jestliže v "Druh" = "Jiná doba považovaná za dobu pojištění" : 13.3 Ostatní činnost [65]....................... Prosím vyplňte následující, jestliže v "Druh" = "Kompenzace za nevybranou dovolenou" : 13.4 Nevybraná dovolená 13.4.1 Doba [DD/MM/YYYY].................................................... 13.4.1.1 Datum počátku . [DD/MM/YYYY].................................................... 13.4.1.2 Datum ukončení . 13.4.2 Částka 13.4.2.1 Částka [decimal]...........................................................

13.4.2.2 Měna13

[From Currency list]..............................................

14. Doba pobírání dávek v nezaměstnanosti28 14.1 Doba

14.2 Číslo ID29

[DD/MM/YYYY].................................................... . [DD/MM/YYYY].................................................... . [25].......................

Podpis instituce odesílající SED: Datum Podpis

[DD/MM/YYYY]................................................. Razítko

14.1.1 Datum počátku* 14.1.2 Datum ukončení*

Příloha č. 8: U004 Správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení

Informace o platu Článek 62 nařízení (ES) č. 883/2004; Článek 54 (2) nařízení (ES) č. 987/2009 Počet příloh: Odesláno dne:

[integer]............................................................ [DD/MM/YYYY]..............................................

Instituce odesílající SED: Kód země* Kód instituce* Název instituce* Ulice Obec PSČ Region Země Telefon Fax Email

[list ISO3166-1-alpha-2 code]......... [25].................................................. [155]........................................................... [155]........................................................... [65]............................................................ [25]............................................................ [65]........................................................... [list ISO3166-1-alpha-2 code]......... [65].......................................................... [65].......................................................... [255]............................................................

Instituce přijímající SED: Kód země* Kód instituce* Název instituce* Ulice Obec PSČ Region Země Telefon Fax Email

[list ISO3166-1-alpha-2 code]......... [25].................................................. [155]........................................................... [155]........................................................... [65]............................................................ [25]............................................................ [65]........................................................... [list ISO3166-1-alpha-2 code]......... [65].......................................................... [65].......................................................... [255]............................................................

1. Čísla případu 1.1 Číslo případu vysílající instituce1 1.2 Číslo případu přijímající instituce2

[65]....................... [65].......................

2. Osoba* 2.1 Osoba3* 2.1.1 Příjmení* 2.1.2 Jméno/a* 2.1.3 Datum narození*

[155]....................... [155]....................... [DD/MM/YYYY]....................................................

. 2.1.4 Pohlaví*

2.1.5 Rodné/á příjmení 2.1.6 Rodné/á jméno/a

 Žena  Muž  Neuvedeno [155]....................... [155].......................

2.1.7 Máte-li osobní identifikační číslo, vyplňte prosím následující: Identifikace osoby s osobním identifikačním číslem 2.1.7.1 Osobní identifikační číslo u instituce odesílající SED 2.1.7.2 Osobní identifikační číslo u instituce přijímající SED

[65]....................... [65].......................

2.1.8 Nemáte-li osobní identifikační číslo, vyplňte prosím následující: Identifikace osoby bez osobního identifikačního čísla 2.1.8.1 Místo narození4 2.1.8.2 Příjmení otce – rodné příjmení5 2.1.8.3 Příjmení matky – rodné příjmení6 2.1.8.4 Jméno otce 2.1.8.5 Jméno matky 2.2 Další informace o osobě 2.2.1 Státní příslušnost7

[155]....................... [155]....................... [155]....................... [155]....................... [155]....................... [list ISO3166-1-alpha-2 code].........

3. Referenční období8 3.1 Datum počátku* 3.2 Datum ukončení*

[DD/MM/YYYY].................................................... . [DD/MM/YYYY].................................................... .

4. Zaměstnání/samostatně výdělečná činnost 4.1 Doba9 4.1.1 Datum počátku* 4.1.2 Datum ukončení*

[DD/MM/YYYY].................................................... . [DD/MM/YYYY].................................................... .

4.2 Doba*  Zaměstnání  Samostatně výdělečná činnost 4.3 Čistý příjem v období zaměstnání/samostatné výdělečné činnosti10 4.3.1 Částka [decimal]........................................................... 4.3.2 Měna11 [From Currency list].............................................. 4.4 Hrubý příjem v období zaměstnání/samostatné výdělečné činnosti12 4.4.1 Částka [decimal]...........................................................

4.4.2 Měna11 4.5 Jednotná platba13 4.5.1 Částka 4.5.2 Měna11 4.6 Zvláštní platba za přesčas14 4.6.1 Částka 4.6.2 Měna11 4.7 Objem vyrovnávací platby15 4.7.1 Částka 4.7.2 Měna11 4.8 Kompenzace za nevybranou dovolenou 4.8.1 Částka 4.8.2 Měna11 4.9 Jiné platby 4.9.1 Částka 4.9.1.1 Částka 4.9.1.2 Měna11 4.9.2 Informace o platbě 4.10 Pracovní doba/dny16 4.10.1 Počet odpracovaných hodin17 4.10.2 Počet odpracovaných dní18 Podpis instituce odesílající SED: Datum Podpis

[From Currency list].............................................. [decimal]........................................................... [From Currency list].............................................. [decimal]........................................................... [From Currency list].............................................. [decimal]........................................................... [From Currency list].............................................. [decimal]........................................................... [From Currency list]..............................................

[decimal]........................................................... [From Currency list].............................................. [65]....................... [decimal]........................................................... [integer]...........................................................

[DD/MM/YYYY]................................................. Razítko