UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI P írodov decká fakulta Katedra geografie
Tereza PODHORNÁ
Společná zem d lská politika vývoj a nové výzvy
Bakalá ská práce
Vedoucí práce: RNDr. Tatiana Mintálová, Ph.D. Olomouc 2014
Prohlašuji, že jsem zadanou bakalá skou práci vypracovala samostatn a uvedla veškerou použitou literaturu, prameny a jiné zdroje informací použité pro tvorbu práce. V Olomouci 6. ledna 2014
Podpis
Tímto bych ráda pod kovala vedoucí bakalá ské práce RNDr. Tatian Mintálové, Ph.D. za pomoc p i tvorb této práce.
OBSAH ÚVOD ..................................................................................................................... 6 1
CÍLE A METODIKA ...................................................................................... 8
2
REŠERŠE LITERATURY............................................................................ 10
3
SPOLEČNÁ ZEM D LSKÁ POLITIKA EU ............................................. 12
4
3.1
Pojem a význam společné zem d lské politiky EU ............................... 12
3.2
Vznik SZP a její původní podoba........................................................... 13
REFORMY SZP ........................................................................................... 17 Společná zem d lská politika po tzv. východním rozší ení ............... 22
4.1 5
SOUČASNOST: CÍLE, PRINCIPY A NÁSTROJE SZP ............................ 25 5.1
Cíle SZP ................................................................................................. 25
5.2
Principy SZP........................................................................................... 25
5.2.1
Princip jednotného trhu ................................................................... 26
5.2.2
Princip komunitární preference ....................................................... 26
5.2.3
Princip finanční solidarity ............................................................... 27
5.3
Nástroje SZP........................................................................................... 27
5.3.1
P ímé platby .................................................................................... 27
6
FINANCOVÁNÍ SZP ................................................................................... 30
7
VLIV SZP EU NA ČESKOU REPUBLIKU ................................................ 34
8
7.1
Vývoj českého zem d lství p ed a po vstupu do EU ............................. 34
7.2
Finanční mechanismy SZP EU v České republice ................................. 41
7.2.1
P ímé platby .................................................................................... 41
7.2.2
Tržní opat ení .................................................................................. 42
7.2.3
Národní podpory ............................................................................. 43
7.2.4
Rozvoj venkova............................................................................... 44
SOUČASNÉ SM RY SZP Ě2014-2020) ...................................................... 46 8.1
Zm ny po roce 2014 ............................................................................... 46
8.2
Rešerše názorů na reformu pro období 2014-2020 – vybraná témata .... 48
8.2.1
Oblast p ímých plateb a institut zastropování ................................. 48
8.2.2
Proces „ozeleňování“ ...................................................................... 50
9
NOVÉ VÝZVY SZP aneb SZP PO ROCE 2020 ......................................... 52 9.1
P edpokládané zm ny po roce 2020 ....................................................... 53
9.1.1
P ímé platby .................................................................................... 53
9.1.2
Tržní opat ení .................................................................................. 55
9.1.3
Rozvoj venkova............................................................................... 55
9.2
T i obecné možnosti vývoje budoucí politiky SZP ................................ 56
ZÁV R ................................................................................................................. 58 SUMMARY .......................................................................................................... 60 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY................................................................... 61 Knižní zdroje ..................................................................................................... 61 Právní p edpisy ................................................................................................. 62 Internetové zdroje.............................................................................................. 62 SEZNAM P ÍLOH ............................................................................................... 65
ÚVOD Ve své bakalá ské práci se budu zabývat tématem společné zem d lské politiky Evropské unie. Jedná se o politiku pom rn složitou a ne p íliš p ehlednou jak pro samotné zem d lce, tak mnohdy i pro odborníky. Cílem společné zem d lské politiky EU je zabezpečit potravinovou sob stačnost jejích členů, posílit konkurenceschopnost vůči hospodá ským velmocím a proti rostoucí síle zemí t etího sv ta, které p icházejí na trh s levnými potravinami a velkou produkcí. Již od vzniku této politiky se neustále zavádí množství reforem, aby se tato politika mohla nazývat „živou“ a „pružnou“, což je k jejímu správnému fungování nezbytné. Ne vždy jsou však zm ny cíleny efektivn . Nyní se nacházíme na počátku nového programovacího období 2014–2020, v rámci kterého bude tato politika op t m n na. Počátek zavedení reforem se neustále odkládal a stále se vyjednávaly podmínky kontroverzních programů jako nap . zastropování p ímých plateb, což ohrožuje velké podniky charakteristické pro naše hospodá ství. Dalším diskutovaným programem je ozeleňování, v tomto programu je sporných p edevším 7 % půdy, která by m la být ponechána ladem. Zem d lci i česká vláda se s EU p ou o to, že v dnešní dob , kdy jsou zadávány požadavky na p stování energetických plodin, je p idání 7 % jako nevyužité zem d lské plochy jen dalším problémem. EU si tento program chrání a zatím nemá v plánu ze svých požadavků ustupovat. První návrhy byly p edloženy již v roce 2010 komisa em EU pro zem d lství a rozvoj venkova Dacianem Ciolosem. O rok pozd ji následoval legislativní balíček, avšak podle mnohých názorů českých politiků se za rok p íliš zm n neudálo. Vláda ČR aktivn usilovala o zrušení programu zastropování, nakonec se jí poda ilo prosadit jeho dobrovolnost. Dále se již plánují zm ny pro budoucí období po roce 2020, kdy by se m lo jednat p edevším o udržitelnosti potravinových zdrojů a možných zm nách klimatu, které by mohly ohrozit zem d lskou činnost. T mi jsou nap íklad riziko povodní, oteplování, tedy teplejší a p edevším sušší léta, období horka a s tím spojená možná
6
degradace půdy. Snahy povedou ke zmírn ní negativních dopadů t chto rizik, a to lepší p ipraveností vůči extrémním zm nám počasí. EU se také bude více v novat ekologickému zem d lství ve smyslu vývoje nových výrobních technologií a postupů. Nástrojem k t mto zm nám se stane „ekologická“ složka, která bude součástí p ímých plateb.
7
1 CÍLE A METODIKA Cílem této bakalá ské práce bude p edevším shrnutí celkového vývoje společné zem d lské politiky EU, vývoje zem d lské politiky v České republice p ed a po vstupu do EU a nastín ní budoucích tendencí SZP. Pro účely této práce si stanovuji základní hypotézu, že společná zem d lská politika se bude ve svém dalším vývoji soust edit p edevším na to, aby naplnila své cíle, které si stanovila pro období 2014-2020. Tento názor jsem získala na základ svého p edchozího studia tohoto tématu. V záv ru této bakalá ské práce, ve kterém se budu zabývat budoucím sm rováním evropské společné zem d lské politiky jak z pohledu nového programového období, tak i z pohledu dlouhodob jšího, bych ráda dosp la k potvrzení této hypotézy. V první Ěresp. t etíě kapitole této bakalá ské práce se zam ím na vysv tlení pojmu společné zem d lské politiky EU. Tuto politiku nejprve stručn
popíši a
vysv tlím také její význam. V rámci subkapitoly 3.2 se budu zabývat historickými souvislostmi, které vedly ke vzniku SZP, jejím formováním a její původní podobou, kterou m la od roku 1ř62 do počátku 70. let 20. stol., kdy byla poprvé reformována. Ve druhé Ěresp. čtvrtéě kapitole naváži p ehledem významných reforem, kterými SZP prošla od počátku 70. let 20. stol. do současnosti, p ičemž v rámci této kapitoly vytvo ím zvláštní subkapitolu 4.1, která bude v nována podob SZP po tzv. východním rozší ení v roce 2004, v rámci n hož p istoupila k EU s dalšími devíti státy i Česká republika. V rámci t etí a čtvrté Ěresp. páté a šestéě kapitoly se budu zabývat současností SZP – jejími současnými cíli, principy a nástroji a způsobem jejího financování. V kapitole páté Ěresp. sedméě vysv tlím specifika českého zem d lství, popíši jeho vývoj, p ičemž se zam ím p edevším na transformační období a proces
8
harmonizace s evropským komunitárním právem. V subkapitole 7.2 se dále zam ím na finanční mechanismy SZP EU aplikované v našich domácích podmínkách. V posledních dvou kapitolách této práce nastíním i p edpokládaný budoucí vývoj SZP. Kapitola šestá Ěresp. osmáě se bude zam ovat na zm ny chystané pro nové programové období 2014-2020. V rámci této kapitoly se budu snažit o rešerši názorů na nadcházející reformy, p ičemž se zam ím na krácení plateb v souvislosti s nov zavád ným institutem cappingu Ězastropováníě a na kontroverzní proces ozeleňování. V kapitole sedmé Ěresp. devátéě popíši zm ny, které se již nyní plánují pro programové období začínající v roce 2020. V záv ru této poslední kapitoly načrtnu i t i doposud diskutované obecné možnosti vývoje budoucí politiky SZP.
Co se týče metod, které budu p i psaní této práce používat, bude se s ohledem na její charakter jednat p edevším o kombinaci deskriptivní a analytické metody.
9
2 REŠERŠE LITERATURY Tématem této bakalá ské práce je Společná zem d lská politika EU se zam ením na její historický vývoj a výzvy do budoucna. P i shromažďování materiálů k tomuto tématu jsem se snažila primárn čerpat z materiálů ne starších než 10 let, tj. z materiálů vydaných po roce 2003. S ohledem na skutečnost, že velkou část mé práce tvo í historický popis, není pro tuto část práce aktuálnost zdrojů rozhodující. Aktuálnost zdrojů je však naopak nezbytná pro poslední dv kapitoly – Současné sm ry SZP Ě2014-2020ě a Nové výzvy SZP aneb SZP po roce 2020. Má jazyková vybavenost mi dovoluje zpracovat pro účely této práce zdroje pouze v českém a francouzském jazyce. P evážná v tšina zdrojů, ze kterých jsem p i psaní této práce čerpala, je dostupná v češtin . V omezené mí e jsem však užívala i zdroje ve francouzštin . P i psaní této práce jsem vycházela z knižních zdrojů, zdrojů internetových a z právních p edpisů obsažených v databázi evropského právního systému EurLex. Co se týče knižních zdrojů, ze kterých jsem čerpala, ráda bych vyzdvihla p edevším následující čty i publikace: Společné politiky EU ĚFojtíková, Lebiedzikě, Rozpočet a politiky EU ĚKönig, Lacina a kol.ě, Evropská unie ĚFiala, Pitrováě a Společná zem d lská politika ĚŽufaně. Z výše uvedených publikací jsem p i psaní této práce vycházela nejčast ji, konkrétn mi byly p ínosem zejména p i tvorb kapitol 3. ĚSZP EUě, 4. ĚReformy SZPě a 5. ĚSoučasnost: cíle, principy a nástrojeě. Kniha Společné politiky EU ĚFojtíková, Lebiedzik, 200Řě se zabývá společnými politikami EU, p ičemž poskytuje jak informace o stavu t chto politik aktuálním k datu
10
vydání Ě200Řě, tak i informace historické, kdy popisuje vznik a vývoj jednotlivých evropských politik. Kniha Rozpočet a politiky EU ĚKönig, Lacina a kol., 2004ě se zam uje na popis evropského rozpočtu a vysv tluje jeho složení od počátku jeho vzniku až do roku 2004, kdy byla vydána. V této knize je také názorn
vysv tleno financování společné
zem d lské politiky EU. Kniha Evropská unie ĚFiala, Pitrová, 2003ě se v nuje obecn problematice EU. Tato kniha je vysoce cen nou publikací, která bývá často doporučována také jako učební pomůcka, nebo jsou v ní p ehledn a srozumiteln popsány všechny instituty a politiky EU. Kniha Společná zem d lská politika ĚŽufan, 2004ě je rovn ž učebním textem vysv tlujícím podstatu, význam a fungování společné zem d lské politiky EU. Krom výše uvedených titulů jsem čerpala nap . také z publikace První pilí SZP napsané Albertem Massotem, jakož i z dalších publikací, které jsou uvedeny na konci této bakalá ské práce v seznamu použité literatury. Vzhledem k aktuálnosti tématu jsem však využívala i zdrojů internetových. Co se týče konkrétních číselných údajů obsažených v této práci, čerpala jsem z t chto zdrojů ve značné mí e, p ičemž jsem se snažila čerpat zejména z dův ryhodných informačních zdrojů, nap . oficiálních stránek evropské unie europa.eu, stránek českého i francouzského ministerstva zem d lství, stránek europoslance Hynka Fajmona fajmon.eu či z českého portálu o EU euractiv.cz. U posledních dvou kapitol týkajících se budoucnosti SZP jsem vycházela pouze z internetových zdrojů. K vyhledávání informací o právní úprav společné zem d lské politiky jsem používala právní systém Evropské unie EurLex, který obsahuje komplexní databázi evropských p edpisů.
11
3 SPOLEČNÁ ZEM D LSKÁ POLITIKA EU 3.1 Pojem a význam společné zem d lské politiky EU Společná zem d lská politika ĚSZPě je společnou politikou pro všechny členské státy Evropské unie. Na evropské úrovni je ízena orgány EU a financována z jejího rozpočtu.1 SZP EU vznikla po druhé sv tové válce a jejím obecným cílem bylo pozvednout válkou zdevastovanou ekonomiku a dosáhnout potravinové sob stačnosti členských států. Jedná se tedy o nástroj EU určený na podporu fungování a rozvoje společného trhu se zem d lskými produkty. Jednotný trh EU má zajistit sob stačnost evropské zem d lské produkce za p ijatelné ceny, a dále celkový rozvoj zem d lského sektoru EU a zajišt ní odpovídající životní úrovn zem d lců. SZP pomáhá zem d lcům produkovat potraviny a současn také chrání životní prost edí, zlepšuje životní podmínky hospodá ských zví at a udržuje venkovské oblasti životaschopné. Současnou prioritou SZP EU je zejména umožnit zem d lcům vyprodukovat dostatek
kvalitních
potravin
pro
spot ebitele
členských
států,
p ispívat
do
diverzifikovaného venkovského hospodá ství, co nejkvalitn ji pečovat o životní prost edí a hospodá ská zví ata, rozši ovat informovanost evropských spot ebitelů o kvalit
potravin
a
zem d lských
produktů,
zvyšovat
konkurenceschopnost
zem d lských produktů vyp stovaných v členských státech EU na sv tových trzích, podporovat inovace v zem d lství a rozvíjet spravedlivé obchodní vztahy se zem mi t etího sv ta prost ednictvím snižování vývozních dotací. 2
1
Společná zemědělská politika: Partnerství mezi Evropou a zemědělci [online]. [cit. 6.1.2014]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/agriculture/cap-overview/2012_cs.pdf 2 Zemědělství. Evropská unie [online]. [cit. 6.1.2014]. Dostupné z: http://europa.eu/pol/agr/index_cs.htm
12
Výhodou evropské SZP je skutečnost, že zem d lské produkty vyp stované v jakémkoliv členském stát EU se mohou voln pohybovat p es hranice členských států. Jedná se o tzv. volný pohyb zboží. Tyto produkty jsou p i pohybu v rámci EU osvobozeny od jakýchkoliv dovozních cel či dávek. Vůči t etím zemím jsou takové produkty označovány jako produkty vyprodukované v EU a zem d lci, kte í tyto plodiny vyprodukovali, jsou chrán ni p ed vn jší konkurencí. Rovn ž výdaje na SZP EU jsou hrazeny z jejích společných zdrojů.3 SZP je nejstarší politikou EU. Počátky její existence sahají až do roku 1ř62. Již od počátku se jednalo o nejdůležit jší politiku Evropského společenství ĚESě. Jedná se také o nejnákladn jší politiku Evropské unie. Náklady na ni tvo í tém
50 % veškerých
výdajů z rozpočtu EU.4 Právní zakotvení SZP je obsaženo v čl. 3Ř-44 Smlouvy o fungování EU. 5 3.2 Vznik SZP a její původní podoba Společná hospodá ská politika EU se začala formovat po druhé sv tové válce, kdy se evropské hospodá ství nacházelo v hluboké recesi, a evropské státy m ly v oblasti zem d lství stejný cíl, kterým bylo kvalitní potravinové zabezpečení obyvatelstva. Společným zájmem zakládajících členů Evropského hospodá ského společenství ĚEHSě byl p edevším rozvoj zem d lské výroby, díky kterému bylo v budoucnu možné zajistit si potravinovou sob stačnost. P i tendenci sjednotit se však sehrála svou roli také skutečnost, že Evropa by bez vytvo ení SZP nem la šanci konkurovat silnému hospodá ství USA.6 3
Zemědělství. Euroskop [online]. [cit. 6.1.2014]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8924/sekce/zemedelstvi/ 4 FIALA, Petr; PITROVÁ, Markéta. Evropská unie. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2003. 743 s. ISBN: 80-7325-015-2 S. 391. 5 SVOBODA, Pavel a kol. Evropské právo základní dokumenty podle stavu k 1. 3. 2006. Praha: Sagit, 2006. S. 9. 6 Historie Společné zemědělské politiky. BusinessInfo [online]. 200ř [cit. 2.5.2012]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/politiky-eu/historie-spolecne-zemedelske-politiky/1000521/53178/
13
Na počátku usilovaly evropské státy o prosazení a implementaci různých forem zem d lské politiky. První pokusy o vytvo ení zem d lské integrace byly učin ny na počátku 50. let. Tehdy iniciativu vyvíjela p edevším Francie, která prosazovala ideu sektorové integrace, která m la p edstavovat obdobu Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO)7 v zem d lství. Po založení ESUO tehdejším francouzským ministrem zahraničí Robertem Schumanem Evropa zjistila, že spolupráce mezi zakládajícími členy EHS – Itálií, N meckem, Francií, Belgií, Lucemburskem a Nizozemím – funguje. Vznik a funkčnost ESUO byla pro vznik EHS velmi důležitá. Základy SZP byly položeny v ímské smlouv o založení EHS, kterou zástupci Francie, Itálie, N mecka a států Beneluxu podepsali dne 25. b ezna 1ř57 a která je v platnosti od 1. ledna 1ř5Ř. Smlouva o založení EHS p edpokládala existenci dvanácti až patnáctiletého období k definitivní realizaci SZP. Zem d lství v ní bylo definováno jako součást společného trhu šesti členských zemí EHS. Dle Smlouvy m ly být mezi t mito státy co nejrychleji odstran ny veškeré celní bariéry, dovozní kvóty a ochraná ská opat ení. Dále m ly být zavedeny tarify, které by nový společný trh chránily proti dovozům z ostatních zemí.8 Hlavním cílem SZP bylo zajišt ní sob stačnosti v zásobování zem d lskou produkcí. Další snahou bylo udržet cenovou stabilitu zem d lských výrobků, čímž m la být zajišt na stabilita p íjmů zem d lských výrobců a m lo tak být zabrán no odchodu venkovských pracovníků do m st. Dohoda byla výsledkem sáhodlouhých jednání zástupců zakládajících členských států a kompromisů p edevším mezi dv ma ekonomicky nejsiln jšími zem mi v rámci zakládající „šestky“ – Francií a N meckem.9
7
Evropské společenství uhlí a oceli vstoupilo v platnost v roce 1ř52 a je jedním ze základních kamenů evropské integrace. V poválečném období mělo podpo it rozvoj ocelá ství a těžby a zpracování uhlí. 8 tzv. t etích zemí 9 ŽUFAN, P. Společná zemědělská politika Evropské unie. 1.vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostrav , 2004. 55 s. ISBN 8070429836.
14
Hlavní zájem na p ijetí SZP m la Francie, která byla nejv tším producentem zem d lských výrobků ze zakládajících států. V zem d lském sektoru Francie pracovalo v roce 1ř55 6,2 milionů obyvatel, což v té dob odpovídalo 31 % všech pracujících Ěv současnosti je ve Francii pouhých 4,Ř % pracujících zam stnaných v zem d lském sektoruě. Je tak jasné, že zem d lství m lo obrovský vliv na celou francouzskou hospodá skou a sociální scénu.10 Francie také jako jediná ze zakládajících zemí již v raném poválečném období vykazovala p ebytky n kterých výrobků. Její zástupci tak od počátku jednání o ekonomické integraci usilovali o prosazení SZP také z důvodu, že společný trh by otev el nová odbytišt pro francouzské p ebytky. Konečná podoba SZP byla právn zakotvena v čl. 32-33, hlav II. Smlouvy o založení EHS. Obsah cílů a principů stanovených ve smlouv odpovídal požadavkům tehdejší doby a celkovému stavu společenského vývoje. Od té doby však SZP prošla mnoha reformami, které pokračují až do současnosti. Dnešní podoba cílů a principů SZP se značn odlišuje od svého původního sm ování. Pro počáteční fázi zem d lské integrace bylo p íznačné zam ení se na produkci.11 Zem d lská produkce však brzo začala růst až p íliš rychle, což nakonec p ivedlo celý zem d lský sektor k nadprodukci v oblasti rostlinné i živočišné výroby, konkrétn p edevším na trhu s obilím, máslem a mlékem. Již v 70. letech 20. stol. začaly vycházet najevo první negativní dopady SZP a bylo zapot ebí p istoupit k její reformaci.12 P edstavy jednotlivých členských států o reform SZP se však podstatn odlišovaly. Pot eba reforem byla prohloubena i vývojem evropské integrace a p ístupem nových členských států.
L'agriculture française depuis cinquante ans: des petites exploitations familiales aux droits à paiement unique. Ministére de l´Agriculture et de la Peche [online]. 2007 [cit. 5.6.2012]. Dostupné z: http://agreste.agriculture.gouv.fr/IMG/pdf/AGRIFRA07c-2.pdf 11 KÖNIG, Petr; LACINA, Lubor a kol. Rozpočet a politiky Evropské Unie. C.H.Beck, 2004. 374 s. ISBN 8071798460. 12 ŠULCOVÁ, Zuzana. Spoločná polnohospodá ská politika EU – vybrané problémy. In: Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 10
15
Ve vývoji SZP lze vysledovat určité tendence. Jedná se p edevším o posilování tržních prvků. P em na původn administrativního nástroje na tržní mechanismus je však velmi pomalá, nebo se jedná o značn komplikovaný proces. 13 O reformách SZP a jejím dalším vývoji budu dále podrobn ji pojednávat v následujících kapitolách.
13
KÖNIG, LACINA a kol. 2004 op. cit. S. 130-131.
16
4 REFORMY SZP Jak již bylo uvedeno v p edcházející kapitole, na počátku 70. let začalo být z ejmé, že aby mohl systém SZP fungovat, bude zapot ebí jeho reformace. Prvním pokusem o reformu SZP byl tzv. Mansholtův plán z roku 1ř6Ř, jehož cílem bylo snížení počtu osob pracujících v zem d lství a zvýšení efektivity produkce.14 Mansholtův plán „p edpokládal zastavení růstu společných cen a jejich částečné ,nahrazení‘ p ímými dotacemi. Současně měly být zavedeny rozsáhlé programy asistence, upraveny podmínky pro odchod zemědělců do důchodu a využity další cílené nástroje zamě ené spíše na individuální podporu zemědělců“.15 P edložení Mansholtova plánu vyvolalo okamžitou negativní reakci zájmových skupin, jejichž cílem bylo zachování dosavadní úrovn
podpory zem d lců a
zem d lství, a které nebyly ochotné smí it se s opat eními, která by v budoucnosti snížila jejich p íjmy. Nakonec bylo práv z důvodu tlaku zájmových skupin od realizace Mansholtova plánu upušt no.16 První strukturální zm ny SZP p ijaté v roce 1ř62 tak prob hly až v rámci tzv. miniplánu v roce 1ř72, p esn 10 let po jejím zakotvení. Na základ miniplánu byly zvýšeny výdaje na p ímé podpory a restrukturalizaci, čímž došlo k částečné modernizaci SZP.17 „S ohledem na pokračující strukturální změny v následujících letech však problémy v sektoru zemědělství p etrvávaly. Nabídka a poptávka po zemědělských výrobcích zůstávaly v nerovnováze, v důsledku čehož vznikaly další rostoucí
14
FOJTÍKOVÁ, LEBIEDZIK 200Ř op. cit. S. 12. FIALA, PITROVÁ 2003 op.cit. S. 405. 16 Ibid. 17 Ibid. S. 407. 15
17
p ebytky.“18 V Ř0. letech 20. stol. proto byla uskutečn na série reforem, které se zam ovaly p edevším na odstran ní p íčin problémů soudobé SZP. V souvislosti s tzv. jižním rozší ením a v důsledku extrémní nadvýroby zem d lských produktů, p edevším másla a sušeného mléka, byla v roce 1řŘ4 p ijata tzv. Dohoda z Fontainebleau. Dohoda omezovala výdaje Společenství na SZP a zavedla kvóty, které původn byly myšleny pouze jako dočasné opat ení.19 Další reforma prob hla v roce 1988, kdy byl na summitu v Bruselu Evropskou komisí v čele s Jacquesem Delorsem p edložen tzv. Delorsův balíček. Delorsův balíček m l být ešením rostoucí finanční neúnosnosti SZP. Hovo ilo se p edevším o snížení garantovaných cen, a to prost ednictvím snížení finanční podpory pro zem d lce v p ípadech, kdy p ekročí stanovenou maximální garantovanou úroveň produkce. Dále bylo požadováno zvýšení p ísp vku členských států. P ijetím Delorsova balíčku došlo ke snížení nákladů na SZP o 5%.20 P esto však tato opat ení nevedla k požadovanému snížení nadvýroby ani k dostatečnému snížení nákladů SZP. První opravdu velká reforma SZP prob hla až v roce 1řř2 po rozsáhlých analýzách zem d lského sektoru Společenství. Tato reforma byla nazvána podle tehdejšího komisa e pro zem d lství Raye McSharryho McSharryho reformou. Jejím hlavním důvodem bylo plánované zavedení vnit ního trhu EU k 1.1.1993. V rámci této reformy byla ešena nekonkurenceschopnost zem d lských produktů na trhu. Problém byl ešen radikáln výrazným snížením intervenčních cen, které byly kompenzovány prost ednictvím tzv. p ímých podpor na plochu. Vzhledem k tomu, že náklady na SZP byly vysoké také z důvodu neefektivního nakládání se společnými finančními prost edky, nebylo možné plnit jeden z nejdůležit jších cílů SZP – zajišt ní p íjmů zem d lců a garance jejich životní úrovn . Současn se velké procento evropských zem d lců nacházelo již v důchodovém v ku. Proto byl vytvo en penzijní zem d lský 18
FOJTÍKOVÁ, LEBIEDZIK 200Ř op. cit. S. 13. KÖNIG, LACINA 2004 op. cit. S. 132. 20 Ochrana p írodních zdrojů a hospoda ení s nimi: Reformy SZP. Rozpočet a politiky Evropské unie: P íležitost pro změnu. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 200ř. ISBN ř7Ř-80-7400-011-9.
19
18
program, jehož cílem bylo snížení zam stnanosti v zem d lském sektoru a p esun zem d lských pracovníků do jiných sektorů. Dalším důvodem této reformy bylo také používání nadm rného množství hnojiv a hormonálních prost edků evropskými zem d lci, kte í byli p esv dčeni, že jim vyšší užívání t chto prost edků zajistí vyšší produkci. Bylo tedy zapot ebí začít se více v novat environmentální stránce zem d lství a zam it se spíše na kvalitu než pouze na kvantitu zem d lských produktů. Tohoto cíle bylo dosaženo podporou půdy, která musela zůstat z 15 % neobhospoda ovaná, rozvojem šetrn jších způsobů p stování plodin a menším užíváním hnojiv.21 V této souvislosti p estala být podpora zem d lců vázána na výši produkce, což bylo pro další vývoj SZP velmi důležité. Po zavedení reformy z roku 1řř2 nastaly obavy, že důsledkem jejího p ijetí bude značné zvýšení výdajů na SZP. Proto byl v roce 2000 p ijat dokument Agenda 2000. V rámci Agendy 2000 byla provedena další reforma, jejímž cílem bylo v letech 20002006 dále stabilizovat rozpočet SZP. Reforma byla p ijata 15. července 1řř7 na zasedání v Lucemburku, kde bylo stanoveno, že zem d lství se má stát multifunkčním, udržitelným, konkurenceschopným a rovnom rn
rozptýleným po celém území
členských států. T chto cílů m lo být dosaženo p ímými platbami, povinným dodržováním podmínek pro ochranu životního prost edí a možností snížení podpor, což m lo vést k finanční podpo e rozvoje venkova. Vzhledem k tomu, že finanční prost edky získané pouze ze zem d lské výroby nemohly pokrýt pot ebu oživení venkova, zajišt ní dostatečného počtu pracovních míst a rozdílnosti venkovských ekonomik, jednalo se o nezbytný krok. Do druhého pilí e byla Agendou 2000 začlen na také opat ení na ochranu životního prost edí.22
21
Reformy Společné zemědělské politiky. MASOTT, Albert. Evropský Parlament [online]. 2012 [cit. 1. 10. 2013]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/ftu/pdf/cs/FTU_4.2.2.pdf 22 Evropská regionální fóra. Respekt Institut [online]. 200Ř [cit. 1.10.2013]. Dostupné z: http://www.respektinstitut.cz/wp-content/uploads/prilohy/SZP_EU.pdf
19
Mezi jednotlivými reformami prob hlo p echodné období, b hem kterého m ly být vyrovnány cenové rozdíly, což m lo chránit státy p ed nadm rnou konkurencí. M l být také podporován rozvoj zem d lství a potraviná ského sektoru. Dále m lo pokračovat snižování rozpočtu SZP. Již dle McSharryho reformy m lo být pokračováno v p echodu od subvencování cen k p ímým platbám, které byly soustavn navyšovány. Prost ednictvím Agendy 2000 se p ímé platby definitivn staly hlavním nástrojem ve ejných dotací SZP. Zároveň m lo dojít k výraznému snížení garantovaných cen. Zem d lci m li být podporováni p ímo, čímž m la být zajišt na v tší konkurenceschopnost na trhu EU. Tyto základní cíle Agendy 2000 byly dopln ny dalšími opat eními, nap . v tším důrazem na kvalitu, nikoliv pouze na kvantitu produkce. Další snahou ES bylo zam it se na produkci potravin poptávaných spot ebiteli a opustit nadprodukci potravin, na které byly vypláceny nejvyšší dotace. T mito opat eními m lo být dosaženo požadované stabilizace rozpočtu. B hem jednání o programu Agenda 2000 se strhla obrovská vlna protestů. Proti plánovaným zm nám protestovalo v Bruselu n kolik tisíc francouzských zem d lců, kte í se obávali, že jejich p ijetí jim způsobí ztrátu finančních prost edků čerpaných z EU. Na druhou stranu Agendu 2000 však podporovaly státy jako Velká Británie, Dánsko, Švédsko či Itálie, které na vyplácení finančních prost edků m ly nejv tší podíl. Výsledkem protestů nakonec bylo jen postupné snižování garantovaných cen jako celkový kompromis. Ačkoliv p edchozí reformy byly důležité, žádná nem la takový efekt jako reforma, která byla schválena 26. června 2003 v Lucemburku. Tato reforma vznikla na žádost členských států EU, které si p ály revizi Agendy 2000. Po p ijetí Agendy 2000 pokračovala snaha o lepší konkurenceschopnost trhu EU ve sv t i v rámci společného trhu, jejímž cílem m lo být užší napojení na sv tový trh a dosažení v tší kompatibility s požadavky zemí t etího sv ta. Je také pot eba zdůraznit zvýšený zájem na ochran životního prost edí a péči o zví ata – vzhledem k problémům s nemocemi BSE,
20
slintavkou a kulhavkou, které neunikly ani evropské ve ejnosti. Bylo zapot ebí více se soust edit i na tuto otázku, aby se p edešlo dalším nemocem. V tomto období také vznikl nový systém vyplácení financí zem d lcům. Jednalo se o jednotné zem d lské platby – v angl. tzv. single farm payments, které byly vypláceny jednorázov a jejichž výše byla stanovována jako prům r p ímých plateb obdržených zem d lci za období let 2000-2002. Tato forma vyplácení p ímých plateb byla siln podporována i ze strany WTO. Další novinkou bylo zavedení systému podmín nosti – tzv. cross-compliance. V rámci tohoto systému byly zavedeny sm rnice a p edpisy týkající se p edevším udržování životního prost edí a ochrany životní úrovn dodržovali p i zem d lské výrob
zví at. Pokud zem d lci
všechna opat ení, byly jim vypláceny dotace.
Důležité bylo, že na p ímé platby m li nyní nárok i zem d lci, kte í se rozhodli neprodukovat, a že výše dotací nebyla podmín na rozlohou farem či počtem kusů zví at. Dalším krokem bylo odstran ní vázanosti podpor na zem d lskou produkci – tzv. decoupling, který se op t více p ibližoval spot ebiteli. Zem d lci p estali být vázáni výšemi dotací na produkt, který cht li vyráb t. V rámci rozvoje venkova začal být kladen důraz na tzv. modulaci. Jednalo se o nalezení dalšího zdroje financí pro mén rozvinuté oblasti zem d lství. Tímto zdrojem byly p ísp vky od zem d lců, jejichž farmy pobíraly dotace vyšší než 5.000,- EUR. Tyto farmy začaly odvád t část p ímých plateb na rozvoj venkova.23 V uvedených reformách je patrná stále zdůrazňovaná pot eba snížit finanční zát ž SZP v rozpočtu EU, což se ES vícemén da ilo plnit. S p ibývajícími členy však
23
České zemědělství v podmínkách reformy SZP EU a nástroje k její realizaci: P ímé platby a crosscompliance, zvyšování konkurenceschopnosti (Program rozvoje venkova, VAV). Praha: IREAS, 2008. ISBN 978-80-86684-52-ř. Dostupné z: http://www.ireas.cz/download/publikace/prz_publikace.pdf
21
vznikaly další problémy, nap íklad výše zmín ná nadprodukce v souvislosti se zavedením intervenčních cen. Proto se pozd jší reformy zam ují p edevším na rozvoj zaostalejších venkovských zem d lských oblastí. Pro ty vznikají nové zdroje finančních prost edků, jako nap íklad modulace. Za nejúsp šn jší reformu v historii SZP je považována práv reforma z roku 2003. Cílem revize reformy z roku 2003 bylo posílit úplné odd lení podpor od produkce, a dále sjednotit výši jednotné platby na plochu podle d ív jších referenčních hodnot p ímých podpor získaných v období 2000-2002. Dalším cílem byla v tší podpora rozvoje venkova z prvního pilí e SZP, čehož bylo dosaženo úpravou míry modulace. Aby se mohlo lépe rozvíjet p stování energetických plodin, bylo zrušeno povinné vyn tí 15 % půdy z produkce. Dále bylo schváleno odstran ní mléčných kvót do roku 2015.24 4.1 Společná zem d lská politika po tzv. východním rozší ení Základním problémem, který v rámci SZP musel být brán v potaz v souvislosti s východním rozší ením EU, bylo zvýšení finanční zát že zem d lské politiky aplikované nov i na státy st ední a východní Evropy ĚSVEě. Na velkou rozpočtovou zát ž SZP v p ípad p ijetí kandidujících zemí SVE upozorňovala Komise již v roce 1řř5 ve Zpráv o zem d lské strategii. V této zpráv , která analyzovala soudobou zem d lskou situaci kandidátských zemí SVE, identifikovala Komise t i hlavní problémy t chto zemí: nedostatek kapitálu, strukturální problémy malých neefektivních farem a strukturální problémy v navazujících odv tvích, p edevším v potraviná ství. Protože všechny kandidující zem m ly nižší HDP než jakákoliv ze stávajících členských zemí, m ly se stát čistými p íjemci ze společného rozpočtu. Mezi kandidujícími zem mi byly i zem s velkým zem d lským sektorem, velkým počtem farem a produkčním potenciálem. P istoupení t chto zemí pro EU znamenalo
24
MASOTT 2012 op. cit.
22
poskytování podpory p íjmů dalším 4 mil. zem d lců a dále p ímé platby do deseti nových států, v čemž Společenství spat ovalo další prohloubení finančních problémů. Rozší ení EU také znamenalo obavy o další vývoj hygieny potravin a standardů kvality v zem d lství a potraviná ství. EU se obávala, že zvýšení nákladů může ohrozit politickou ochotu a p ipravenost nových členů dále navyšovat standardy Společenství. Uvažovalo se o p ijetí preventivních legislativních opat ení ješt
p ed p ijetím
kandidátských států SVE, nakonec však tato opat ení p ijata nebyla, nebo p ísn jší legislativou by byli zasaženi i zem d lci ve starých členských státech, což se vzhledem k pocitu konkurenčního ohrožení farmá i nových členských států jevilo jako politicky riskantní. Co se týče strukturálních problémů spočívajících ve velkém množství malých neefektivních farem v nových členských státech, snažila se EU o p ijetí nástrojů, které by napomohly modernizaci a restrukturalizaci jejich zem d lství. V této souvislosti vytvo ila následující nástroje, které m ly usnadnit integraci nových členských států do EU: 1. podpora p íjmů zem d lců s částečnou produkcí pro vlastní pot ebu, 2. podpora pouze t ch investic, které budou v budoucnosti vyžadovány ve vazb na nové standardy, 3. zakládání organizací výrobců, 4. technická asistence, 5. dorovnávání p ímých plateb, 6. aktivity typu Leader+, p edevším budování kapacit na lokální úrovni a 7. poradní servis.25 Po p ístupu ČR a tzv. východním rozší ení byla v roce 200Ř schválena Kontrola stavu pro rok 200ř, která m la upevnit reformu z roku 2003. Důvodem bylo 25
VALTEROVÁ, Aneta. Reforma společné zemědělské politiky a její rozší ení na východ. In: Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 146 s.
23
p izpůsobení reformy SZP aktuálnímu stavu na sv tovém poli. Problémem byla finanční, hospodá ská a potravinová krize, závazky plynoucí z Kjótského protokolu o snižování emisí a kolísání cen zem d lských produktů.26
26
MASOTT 2012 op. cit.
24
5 SOUČASNOST: CÍLE, PRINCIPY A NÁSTROJE SZP 5.1 Cíle SZP27 Cíle SZP jsou formulovány v čl. 3ř SFEU. Jedná se o následující cíle: -
-
zvýšení produktivity zem d lství podporou technického rozvoje, zajišt ní racionálního rozvoje zem d lské výroby s optimálním využitím výrobních faktorů, zejména pracovní síly, zajišt ní spravedlivé životní úrovn zem d lského obyvatelstva zejména zvyšováním individuálních p íjmů zem d lců, stabilizace trhu, zajišt ní plynulého zásobování zem d lskými produkty a zajišt ní p im ené ceny zboží pro spot ebitele.28 5.2 Principy SZP29 Principy SZP EU byly poprvé formulovány v červenci 1ř5Ř na konferenci v
italské Strese a vycházely z pot eby členských států stabilizovat a posílit zem d lskou produkci a potažmo celý zem d lský sektor. Na této konferenci byly formulovány t i st žejní principy SZP EU. Jedná se o princip jednotného trhu, princip komunitární preference a princip finanční solidarity. Tyto principy jsou vzájemn propojeny a díky nim lze organizovat zem d lskou produkci a trh se zem d lskými komoditami EU. P estože byly principy společné zem d lské politiky EU formulovány již v počátcích této politiky, do dnešní doby se nijak výrazn nezm nily a jsou až na n kolik mírných úprav aplikovány dodnes stále v podob z roku 1962, kdy byla SZP EU oficiáln
zakotvena v právních dokumentech ES. V poslední dob
však vyvíjí
ŽUFAN op. cit. Ibid. 29 LUKÁŠ, Zd n k; NEUMANN, Pavel. Společná zemědělská politika EU. 1.vyd. Praha: Oeconomica, 2004. 65 s. ISBN 8024508141. 27
28
25
mezinárodní společenství prost ednictvím Sv tové obchodní organizace velký tlak na EU a požaduje revizi t chto principů.30 5.2.1
Princip jednotného31 trhu
Princip jednotného trhu umožňuje volný pohyb zem d lských produktů mezi členskými státy EU. Byl vytvo en tzv. „vnit ní trh EU“, v jehož rámci jsou vyloučena všechna b žná ochranná opat ení používaná v zahraničním obchod – nap . cla, kvóty, vývozní dotace atd. V rámci jednotného trhu EU existují i společné ceny, jednotné p edpisy, pravidla a ochrana členských států. Tato pravidla jsou zakotvena v Celním kodexu EU.32
5.2.2
Princip komunitární preference
Tento princip zakotvuje p ednost výrobků vyprodukovaných v členských zemích EU p ed výrobky vyprodukovanými v zahraničí. Zajiš uje také ochranu vnit ního trhu p ed levným dovozem z t etích zemí. Z důvodu zajišt ní konkurenceschopnosti výroby členských států EU na domácích trzích byly zvýšeny ceny dovozu – na výrobky t etích zemí byly uvaleny tzv. dovozní cla či dovozní dávky, jejichž účelem bylo dorovnání cenového rozdílu výrobků z t etích zemí oproti výrobkům členských států EU. Na druhé stran
pak tento princip sm uje naopak k podpo e výrobků EU
určených k exportu. Ta je zajišt na tzv. vývozními dotacemi, jejichž cílem je naopak snížení ceny produktů EU na sv tových trzích. Ochrana domácího trhu EU je rovn ž jedním z významných nástrojů rozvoje zem d lské produkce v rámci EU.33
FOJTÍKOVÁ, Lenka; LEBIEDZIK, Marian. Společné politiky Evropské unie. 1.vyd. C.H.Beck, 2008. 180 s. ISBN 978-80-7179-939-9. S. 6-7. 31 V některých pramenech je tento princip uváděn též pod názvem princip společného trhu. 32 Na ízení Evropského parlamentu a Rady ĚEUě č. ř52/2013 ze dne ř. íjna 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie. In: EurLex. 2013 [cit. 6.1.2014]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2013:269:0001:0101:CS:PDF 33 LUKÁŠ, Zd n k; NEUMANN, Pavel. Společná zemědělská politika EU. 1.vyd. Praha: Oeconomica, 2004. 65 s. ISBN 8024508141. 30
26
5.2.3
Princip finanční solidarity
Princip finanční solidarity je postaven na společné účasti členských států na financování veškerých opat ení týkajících se společné zem d lské politiky. I v této oblasti jsou však n které zem EU pouze čistými p isp vateli na SZP, a jiné naopak pouze čistými p íjemci finančních prost edků, p ičemž rozhodujícím kritériem je p edevším velikost jejich HDP. 34 5.3 Nástroje SZP Nástroji SZP se rozumí p ímé platby, cenové regulace, produkční kvóty a regulace zahraničního obchodu.35
5.3.1
P ímé platby
V současné dob mají p ímé platby Ěz angl. direct paymentsě st žejní roli, nebo tvo í p ibližn 70% rozpočtu poskytovaného na SZP. P ímé platby kompenzují snižovaní cen na trhu. Jejich úkolem je zajistit zem d lcům i p es snižování ostatních regulačních opat ení dostatečné p íjmy. P ímé platby se d lí na p ímé platby vázané na produkci a p ímé platby vázané k zem d lské ploše Ěo t chto platbách se budu podrobn ji rozepisovat v následujících kapitoláchě.36 P ímé platby jsou platby poskytované p ímo zem d lcům v rámci jednoho z režimů podpory uvedených v p íloze I na ízení Rady č. 73/200ř, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy p ímých podpor v rámci společné zem d lské politiky.37
34
Ibid. SVAČINOVÁ, Tereza. Jaká je budoucnost SZP po roce 2013?.ppt. Katedra západoevropských studií IMS FSV UK. 36 Ibid. 37 Na ízení Rady ĚESě č. 73/200ř ze dne 1ř. ledna 200ř, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy p ímých podpor v rámci SZP a kterým se zavád jí n které režimy podpor pro zem d lce. In: EurLex. 2009 35
27
Podmínkou k získání p ímých plateb je dodržování zásady tzv. crosscompliance, což česky znamená k ížový soulad. Tato zásada byla koncipována v roce
2003 v rámci výše zmiňované reformy. V souladu s touto zásadou je získávání p ímých plateb je podmín no ochranou životního prost edí, péčí o zví ata či respektováním požadavků kvality a nezávadnosti potravin.38 5.3.2
Cenové regulace
V rámci EU nejsou ceny zem d lských produktů určovány tržn , jak je tomu na trhu sv tovém, ale jsou pro každý rok stanovovány administrativn Radou EU. Ceny stanovené Radou EU pokrývají náklady na zem d lskou produkci a zaručují zisk nejen hlavním výrobcům daného zem d lského odv tví, ale i zem d lcům okrajovým. Rada EU každoročn administrativn stanoví tzv. cenu cílovou neboli orientační, cenu intervenční Ěnejnižší garantovanou cenuě a cenu mezní či prahovou Ěnejnižší cenu dovozu).
5.3.3
Produkční kvóty
Produkční kvóty jsou regulačním opat ením, které stanovuje množství maximální produkce v rámci členských států EU. Mohou být stanoveny i pro konkrétní zem d lce. Kvóty omezují produkci a potažmo i výdaje z rozpočtu EU. Tento způsob regulace je uplatňován na produkci cukru a mléka. V budoucnosti se však počítá s jejich zrušením.
[cit. 6.1.2014]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:030:0016:0099:CS:PDF 38 SVAČINOVÁ op. cit.
28
5.3.4
Regulace zahraničního obchodu
Evropská unie chrání evropský p ed levným dovozem výrobků z t etích zemí. Jak již bylo popsáno výše, existuje jednotný Celní kodex EU, který stanoví cla pro výrobky z t etích zemí. Dále sem pat í nap . dovozní kvóty či vývozní subvence neboli exportní podpory, které slouží k podpo e konkurenceschopnosti evropských vývozců na mezinárodních trzích.
29
6 FINANCOVÁNÍ SZP Celý systém financování SZP je velmi složitý a již od svého vzniku se jeví jako pon kud nedo ešený. V následujícím textu se budu zabývat financováním SZP EU v průb hu jejího vývoje až do současnosti. Od svého vzniku až do roku 1ř70 byla SZP financována z p ísp vků členských států. Tento způsob financování se však brzo stal neúnosným a proto byl v roce 1970 nahrazen systémem s t emi hlavními zdroji p íjmů, kterými byly zem d lské dávky, cla vybíraná v rámci obchodu s t etími zem mi a p íjmy z daní členských států. V roce 1řŘŘ byl ustanoven čtvrtý zdroj rozpočtu společenství, který se vypočte jako podíl každého členského státu na HDP Společenství.39 P íjmy z rozpočtu sloužily k financování veškerých výdajů EHS, SZP však vždy zastupovala nejv tší položku tohoto rozpočtu. Pokud celý složitý způsob financování zjednodušíme, byl uvnit EHS vytvo en systém „minimálních“ neboli „intervenčních“ cen, který funguje dodnes. Znamená to, že jsou stanoveny minimální ceny potravin, které jsou zem d lcům garantovány. Pokud by došlo ke snížení poptávky na trhu s určitým produktem, Společenství produkt vykoupí za tuto minimální cenu. Výši minimálních cen stanovuje každý rok Rada ministrů, ve které se schází minist i zem d lství členských států. Po v tšinu času fungování SZP byly tyto ceny zhruba o 50 % - 100 % vyšší než ceny sv tové. Díky centráln
stanoveným intervenčním cenám p íjmy zem d lců nevykazovaly v tší
výkyvy a nebyly závislé na aktuální situaci na trhu. Aby členové tehdejšího EHS nekupovali potraviny v zahraničí, vznikl systém vysokých dovozních cel. T mito opat eními byla zajišt na potravinová sob stačnost. Stanovení intervenčních cen také p isp lo ke stabilizaci trhu, což je další z cílů obsažených v ímské smlouv .
39
Historie Společné zemědělské politiky. BusinessInfo [online]. 200ř [cit. 2.5.2012]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/politiky-eu/historie-spolecne-zemedelske-politiky/1000521/53178/
30
V souvislosti s výše popsanou nadprodukcí zem d lské výroby se brzo začaly zvyšovat náklady na SZP. Zem d lci produkovali stále více zem d lských výrobků a nem li důvod výrobu snižovat, protože se díky zavedení intervenčních cen nemuseli obávat, že by své produkty neprodali. Vyplácení intervenčních cen a vyvážení se subvencemi do zahraničí začalo být neúnosné. V roce 1řŘ3 dosáhlo totiž množství vykoupeného másla hranice 700 tis. tun a množství mléka dokonce 1,1 mil. tun.40 V roce 1řŘ4 tak musely být zavedeny mléčné kvóty popsané již v kapitole 5. V roce 1řř1 byl z ízen Fond tržní regulace, který byl v roce 1řř3 p ejmenován na Státní fond tržní regulace a v roce 2000 na Státní zem d lský intervenční fond ĚSZIFě. Jeho úkolem byla regulace a stabilizace zem d lského trhu. V roce 1řř4 byl také zaveden Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, jehož činností bylo poskytovat úv ry zem d lským podnikům ve form dotací úv rů, které poskytovaly obchodní banky, p ičemž se jednalo o bezúročné půjčky, které m ly sloužit p edevším k modernizaci výrobních technologií. P ijetí dokumentu Agenda 2000 ovlivnilo i systém financování SZP. V tomto období byl zaveden systém p ímých plateb, který v roce 2004 nahradil platby tržní, které byly vázány na produkci. V současné dob poskytují finanční prost edky pro financování výdajů SZP EU dva fondy, které jsou součástí souhrnného rozpočtu EU: Evropský zem d lský záruční fond (EZZF), který financuje p ímé platby zem d lcům a opat ení k regulaci zem d lských trhů, jako nap . intervence a vývozní náhrady, a Evropský zem d lský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), který financuje programy rozvoje venkova členských států.
40
Historie Společné zem d lské politiky 200ř op. cit.
31
Tyto fondy byly z ízeny na ízením Rady 21. června 2005 regulujícím financování společné zem d lské politiky41, které vytvo ilo jednotný právní rámec pro financování SZP. Podle pravidel finančního managementu SZP odpovídá za ízení EZZF a EZFRV Evropská komise. Sama Komise však za normálních okolností finanční prost edky p íjemcům nevyplácí. V souladu se zásadou sdíleného ízení jsou tímto úkolem pov eny členské státy, které jejich výplatu provád jí prost ednictvím Ř5 národních a regionálních platebních agentur. Aby mohly tyto platební agentury žádat o prost edky z rozpočtu EU, musí být nejprve akreditovány na základ
kritérií
stanovených Komisí. Z grafu na obr. č. 1 je patrné, že procentuální podíl nákladů na SZP z EU soustavn
až na výjimky klesá. V budoucnu by m l tento podíl dále klesat pod
stávajících 40 %. To však neznamená, že klesají skutečné náklady. Ty, jak lze vypozorovat, stále stoupají. Proto je snižování finanční zát že stále jeden z hlavních bodů reforem SZP.
41
Na ízení Rady ĚESě č. 12ř0/2005 op. cit.
32
Obr. č. 1: Vývoj nákladů SZP v podílu celkových nákladů EU Zdroj: Euroskop
33
7 VLIV SZP EU NA ČESKOU REPUBLIKU 7.1 Vývoj českého zem d lství p ed a po vstupu do EU Až do roku 1řř0 p edstavovalo zem d lství v ČR jednu z dominant celého hospodá ského systému. Tak tomu bylo p edevším ve venkovských oblastech. V zem d lském sektoru v roce 1990 pracovalo na základ
údajů Ministerstva
zem d lství 513.552 obyvatel ČR. Po roce 1řř0 zem d lská politika zásadn zm nila svůj charakter. V průb hu ř0. let došlo k celkovému poklesu zem d lské výroby. Porevoluční vývoj počtu pracovníků, reálných mezd a produktivity práce v oblasti zem d lství je znázorn n v grafu na obr. č. 2. Z grafu je patrné, že v průb hu prvních deseti porevolučních let došlo náhle ke strmému poklesu pracovníků zem d lského sektoru. V roce 1998 bylo v zem d lském sektoru zam stnáno již více než o polovinu mén osob, než kolik jich bylo zam stnáno v revolučním roce 1řŘř. I po roce 1řřŘ se počet osob zam stnaných v zem d lství snižuje, d je se tak však už jen pozvolna. Zatímco počet zem d lců zaznamenal rapidní pokles, velký růst vykazuje graf naznačující vývoj produktivity práce. Ta od roku 1řŘř do roku 1řřŘ naopak vzrostla o 100 %.
34
Vývoj počtu pracovníků, reálných mezd a produktivity práce v zemědělství
250 200 %
150 100 50 0 1989
1998
1999
2000
2001
2002
2003
Rok
pracovníci v zemědělství
produktivita práce
vývoj reálných mezd
Obr. č. 2: Vývoj počtu pracovníků, reálných mezd a produktivity práce v zem d lství Pramen: MZE: Souhrnná zpráva o zemědělství za rok 2003, str.12
Česká zem d lská politika byla v minulosti poznamenána obdobím socialismu, který zm nil koncepci českého zem d lství p edevším díky zavád ní jednotných zem d lských družstev a zániku malých farem. Vzhledem k prob hnuvší kolektivizaci až do dnes doznívá její vliv v podob velkých producentů v naší zemi, na rozdíl od velkého podílu menších rodinných farem v ostatních zemích EU. Vývoj českého zem d lství po roce 1řř0 se d lí na dv období – období transformační Ě1řř0-1řřŘě a období p edvstupní Ě1řřŘ-2004). V prvních letech po roce 1řŘř se zem d lská politika zam ovala p edevším na transformaci JZD, privatizaci státních podniků a potraviná ských podniků a vypo ádání restitučních nároků. V rámci transformačního období došlo p edevším k liberalizaci cen a zahraničního obchodu, snížení dotací zem d lským podnikům a zrušení tzv. záporné dan z obratu potravin.
35
V rámci ochrany zem d lského sektoru byly v letech 1991 – 1992 zavedeny státní intervence. Mezi hlavní nástroje intervencí pat í dodnes: -
garantované ceny a vývozní subvence u hlavních komodit,
-
dotace na zakládání nových podniků, zejména rodinného typu, dotované úv ry a úv rové záruky na investice a
-
podpora ekologického zem d lství. V letech 1992 –1řř5 dostávali zem d lci bezúročné půjčky tzv. návratné
finanční výpomoci. Dotace se p id lovaly na základ vypracovaného podnikatelského zám ru, který posuzovala komise z ízená speciáln pro tento účel. Pokud podnikatelský zám r splňoval všechny podmínky a komise jej uznala reálným, dostalo se zem d lcům finanční výpomoci. Po roce 1řř4 se zem d lská politika začala orientovat na omezování negativních vlivů reformy, na hospoda ení zem d lských podniků a snahu o restrukturalizaci. Míra státních zásahů a podpora cen byla v tomto období nižší z důvodů dosažení určité rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po zem d lských produktech. Mezi hlavní nástroje uplatňované v tomto období byly intervence, úv rové dotace a záruky. Byl zaveden systém kompenzace podpor a plateb. I p es provedené zm ny však v tomto období začaly v ČR na rozdíl od ostatních evropských států vycházet najevo určité problémy. Jednalo se p edevším o následující problémy: -
vysoká zadluženost z období p ed i po transformaci,
-
nízká výnosnost kapitálu v navazujícím potraviná ském průmyslu plynoucí ze zastaralých či nevyužívaných výrobních za ízení,
-
vysoký podíl pronajaté půdy Ěv ČR bylo pronajato p ibližn ř2 %, v EU jen 40 %),
36
-
dlouhodobá ztrátovost zem d lských podniků po roce 1řŘř,
-
dominantní postavení právnických osob – družstev a společností,
-
nedo ešené vlastnické vztahy a nedokončená restrukturalizace,
-
nižší konkurenceschopnost na domácím i zahraničním trhu a
-
pokles exportní výkonnosti.42 Pro p ístup ČR k EU bylo nutné v rámci tzv. p edvstupního období zem d lství
dále transformovat. Toto období trvalo od roku 1řřŘ až do p ístupu ČR k EU, tj. do kv tna 2004. Hlavním úkolem bylo p ipravit české zem d lství na vstup na evropský trh. Důležité bylo p edevším zastavit ztrátovost zem d lství, které bylo od roku 1řř0 do roku 1řřŘ zadluženo částkou p esahující 40 mld. Kč.43 Dle Zprávy SZIF za rok 2000 byly označeny komodity, jejichž produkci bylo zapot ebí regulovat. Jednalo se o mléko a mlékárenské výrobky, pšenici potraviná skou, brambory a prasata. Pšenice m la být vykoupena v omezeném množství za intervenční ceny, nadúroda brambor a p ebytek jatečních prasat m l být vy ešen subvencovanými vývozy. Jednalo se také o p íprav zavedení mléčných kvót. V t chto letech bylo vzhledem ke stávající nestabilit pronajato ř2 % půdy a vzhledem k systému dotací, které podporovaly spíše velké podniky na úkor menších, 5,2 % nejv tších farem obhospoda ovalo 76,4 % půdy, zorn no bylo 72 % zem d lské půdy.44 V roce 2000 byl schválen dokument, který sm roval p edvstupní transformaci českého zem d lství do dvou etap – etapy revitalizace, která prob hla v letech 199942
BUREŠOVÁ, Soňa. Zemědělská politika ČR v kontextu se vstupem do EU. In: Bakalá ská práce. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 50 s. 43 Vývoj zemědělské politiky do současné doby. Fondy Evropské unie [online]. 2012 [cit. 2.5.2012]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2004-2006/Operacni-programy/OP-ROZVOJ-VENKOVA-AMULTIFUNKCNI-ZEMEDELSTVI/Dokumenty/Programovy-dokument-OP-Rozvoj-venkova-amultifunkc/2--Analyza-ekonomicke-a-socialni-situace/2-4--Dosavadni-zemedelska-politika-a-jeji-vliv-na-/24-1--Vyvoj-zemedelske-politiky-do-soucasne-doby 44 Zemědělství ČR a vstup do EU. In: VÚZE. 2010 [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: www.agroporadenstvi.cz/poradenstvi/Prinos_EU/EU_ekonomika.pps
37
2001 a navazující etapy adaptace uskutečn né v letech 2001-2003. Mezi hlavní body programu pat ila další regulace trhu a podpora p íjmů zem d lců, zlepšení úrovn nekvalitního životního prost edí, a dále modernizace výrobní technologie užívané v zem d lství. Po p ístupu ČR k EU 1. kv tna 2004 nastaly p edpokládané zm ny v hospodá ství. Se vstupem na jednotný trh se ČR otev ely možnosti obchodování s ostatními členy EU. Zároveň však musela ČR čelit konkurenci ostatních členských států. Také se musela p izpůsobit kvótám na produkci jednotlivých komodit, což m lo nep íznivý dopad na trh s nadprodukovanými komoditami. P i reform STO s cukrem p išla ČR o 22,5 % kvóty na cukr, s čímž se úm rn snížila také výroba cukru a p stování epy.45 Koncepce agrární politiky ČR pro období po vstupu do EU se zam uje p edevším na následující oblasti: -
globální situace: chudoba, nedostatek vody a extenzivní využívání půdy, pokrytí poptávky rostoucí sv tové populace,
-
evropský
model
zem d lství:
vysoká
nadprodukce,
problémy
s WTO
v souvislosti s produkcí rozvojových zemí, produkce kvalitních potravin, udržitelnost zem d lství, -
využívání vody v ČR, které je v prům ru mén , než v jiných zemích EU: péče o povrchové a podpovrchové vody vzhledem k poloze ČR na rozvodí st ední Evropy,
-
problémy agrárního sektoru a trhu v oblasti produkce: výrobní potenciál p evyšující poptávku, riziková ohroženost p íjmů zem d lců p írodními faktory, standardy EU pro pohodu zví at, nedostatečn rozvinutý trh pro ekologické zem d lství.
45
Zemědělství. Euroskop [online]. 2012 [cit. 2.5.2012]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/8924/sekce/zemedelstvi/https://is.muni.cz/repo/865965/clanek7.pdf/publication/865965
38
Česká zem d lská politika se p izpůsobovala podmínkám SZP EU postupn . Období p izpůsobování českého zem d lství evropským standardům můžeme rozd lit do t í etap: 1) 2004-2006 Ětzv. vstupní obdobíě: ČR uplatňovala zjednodušený systém p ímých plateb včetn podílu kompenzací v sektoru mléka za snížení intervenčních cen. 2) 2007-2010: ČR transformovala systém p ímých plateb z p edchozího období. 3) 2011-2013: ČR začala uplatňovat systém plateb z p edchozího období, avšak s působením systému cross-compliance a modulace podpor. V období let 2004-2013 ČR dále usilovala o snížení podílu zem d lského sektoru na tvorb HDP. Tento proces byl již zahájen v průb hu transformačního období, bylo však nutné v n m pokračovat. Úsp šn
se da ilo snižovat jak počet pracovníků
v zem d lských podnicích o více než 5 % ročn a podíl zem d lství na celkové zam stnanosti v národním hospodá ství. Z 531 tis. pracovníků v roce 1řŘř zůstalo v zem d lských podnicích v roce 2002 p ibližn jen 156 tis. pracovníků Ěviz. obr. č. 3).46
46
Koncepce agrární politiky ČR pro období po vstupu do EU (2004–2013). Ministerstvo zem d lství [online]. 2003 [cit. 6.12014]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/26240/Koncepce_agrar_politiky_CR_pro_obdobi_po_vstupu_do_EU.pdf
39
Obr. č. 3: Srovnání poklesu produkce a počtu pracovníků v zem d lství ČR Zdroj: Zem d lský svaz ČR
ČR
vstupovala
do
EU
po
teprve
nedávno
prob hnuvší
obrovské
restrukturalizaci, která zahrnovala i vyrovnání majetkových sporů o půdu, které nejsou vy ešeny dodnes. I p esto si dokázala zachovat vysokou efektivitu, p ed vstupem do EU zaujala druhé místo z nov p ipojených států v produkci velkého množství komodit a v produkci cukru a olejnin dokonce p edstihla i starší členy EU.47 V současné dob se ČR musí soust edit p edevším na to, aby si vytvo ila podmínky pro výkon zem d lské politiky takovým způsobem, aby si i p es svou geografickou a klimatickou nevýhodnost oproti ostatním členům EU udržela jistou 47
Čeští zemědělci a společná zemědělská politika Evropské Unie. FAJMON, Hynek [online]. 2006 [cit. 6.1.2014]. Dostupné z: http://www.fajmon.eu/docs/dokumenty/zemedelci_a_politika_EU.pdf
40
konkurenceschopnost. Stále pokračuje restrukturalizace zem d lství, problémem však zůstávají zem d lsky obhospoda ované oblasti, které nejsou vzhledem ke geografickým aspektům Ěnadmo ská výška a typ půdyě nejvhodn jší k p stování plodin. ČR by se také m la snažit zachovat si pozici, kterou si vytvo ila v agrárním sektoru. 7.2 Finanční mechanismy SZP EU v České republice Veškeré finanční toky do zem d lské oblasti lze rozd lit do následujících kategorií: -
p ímé platby,
-
tržní opat ení,
-
národní podpory,
-
Horizontální plán rozvoje venkova a
-
Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zem d lství. 7.2.1
P ímé platby
P ímé platby byly EU zavedeny po reform
z Ř0. let 20. stol. jakožto
kompenzační platba za stanovování kvót produkce. Jedná se o platby, které jsou v plné výši hrazeny z prost edků EU. P ímé platby se dále d lí na jednotné platby na plochu a platby doplňkové. Jednotné platby na plochu se vyplácejí na jeden hektar zem d lské půdy. Jejich celkový objem závisí na produkčních limitech, sazbách a dalších pravidlech standardního systému. Nové členské státy nedostávají na rozdíl od starších členů plnou výši p ímých plateb, ale pouze určitou p edem určenou část, která se postupn navyšuje až do dosažení plné výše.
41
ČR si po svém vstupu do EU zvolila uplatňování tzv. zjednodušeného systému p ímých plateb SAPS. Tento systém na rozdíl od systému standardních p ímých plateb umožňuje čerpat celý objem finančních prost edků na p ímé platby.48 V následující tabulce je zachycen vývoj p ímých plateb ČR a EU.
Rok
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
SAPS
25%
30%
35%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
0-30%
0-30%
0-30%
0-30%
0-30%
0-20%
0-10%
0%
65%
70%
80%
90%
100%
100%
100%
100%
Top-Up 0-30% 0-30% Max. výše
55%
60%
Obr. č. 4: Vývoj p ímých plateb ČR a EU Pramen: Ministerstvo zem d lství
Platby doplňkové Ěangl. top-upě jsou platby, které jsou poskytovány společn s jednotnou platbou na plochu. Jejich smyslem je plošné dorovnání p ímých plateb na hektar orné půdy bez produktové specifikace. 7.2.2
Tržní opat ení
Ke komplexním nástrojům regulace zem d lského trhu pat í zejména: -
intervenční nákupy a podpora soukromého skladování,
-
vývozní subvence,
-
finanční a finanční kompenzační podpory,
-
vývozní a dovozní licence,
-
kvótní systémy.
48
Ministerstvo zem d lství ČR. Podpora zemědělství v rozší ené Evropě. 1. vyd. Praha: Ministerstvo zem d lství ČR, 2003. 65 s. ISBN Ř0-7084-267-9.
42
Intervenční opat ení a systém kvót již byly v této práci popsány výše. Vývozní subvence a dovozní a vývozní licence jsou u vybraných zem d lských produktů poskytovány p i vývozu do t etích zemí za p edem jasn
stanovených
podmínek. Vývozní subvence zajiš ují konkurenceschopnost zem d lských produktů EU na sv tovém trhu. Současn
je obchodování s t etími zem mi upraveno také
systémem tzv. vývozních a dovozních licencí. Vývozní subvence je spojena s vývozní licencí a p edstavuje právo a zároveň i povinnost zboží ve stanovené dob , kvalit a množství skutečn vyvézt.49 7.2.3
Národní podpory
Národní podpory jsou na rozdíl od všech ostatních nástrojů financování SZP EU ud lovány členskými státy a hrazeny z jejich rozpočtů. Národní platby poskytují členským státům mnohem v tší prostor p i uplatňování vlastní politiky. Každý druh podpor podléhá schválení Evropské komise a po schválení je za azen do registru národních podpor EU. Uplatňování národních programů v rámci Evropské unie je omezeno následujícími prvky: -
musí pln respektovat cíle SZP,
-
musí brát v úvahu mezinárodní závazky EU a
-
musí zaručovat svobodnou sout ž v rámci EU, včetn účinné alokace zdrojů a jednotného trhu EU.
49
Ibid.
43
Podpůrné programy, které nebyly kompatibilní s legislativou EU, byly dnem p ístupu ČR k EU zrušeny. Ostatní podpůrné programy zůstaly zachovány.50 7.2.4
Rozvoj venkova
V oblasti rozvoje venkova byly pro období 2007 – 2013 vypracovány dva programové dokumenty, kterými jsou Národní strategický plán rozvoje venkova České republiky a Program rozvoje venkova České republiky. Národní strategický plán rozvoje venkova ČR je zásadním programovým plánem, který spojuje t i hlavní cíle politiky: posílení konkurenceschopnosti, zvýšení zájmu o ochranu životního prost edí a rozvoj venkova. Program rozvoje venkova České republiky navazuje na Národní strategický plán a dále jej rozvádí. Hlavním cílem tohoto programu je podpora rozvoje venkova, který se má za použití vytvo ení nových pracovních míst a snahy rozvíjet v t chto oblastech podnikání dostat na úroveň udržitelného rozvoje. Dále se i tento program zabývá zlepšením stavu životního prost edí, zvýšením konkurenceschopnosti českého zem d lství, ale také zlepšením úrovn lesnického a potraviná ského sektoru. V srpnu 2011 schválila česká vláda rozhodnutí Komise o snížení finančních prost edků poskytovaných na SZP. Toto rozhodnutí zahrnovalo i Program rozvoje venkova, který pat í k nejlépe čerpaným fondům z EU. Proti snížení poskytovaných finančních prost edků vystupuje nap íklad Zem d lský svaz ČR. Ten se staví na stranu českého venkova, který je v ČR v nevýhodné pozici.51 S aplikací tohoto opat ení se stane evropské zem d lství op t mén konkurenceschopné, což je pravý opak cílů současné SZP. Vládní p edstavitelé ČR mají zájem o zm ny v jednotlivých pilí ích
50
STRÁŽNICKÝ, Aleš. Společná zemědělská politika EU – vybrané problémy. In: Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 104 s. 51 Česká vláda chce omezit p ísun financí z fondů EU. Ministerstvo zem d lství [online]. 2012 [cit. 6.1.2014]. Dostupné z: http://www.agris.cz/clanek/175134
44
v rámci SZP. Konkrétní návrhy zm n se týkají p edevším I. a II. pilí e SZP – tedy p ímých plateb a tržních opat ení a rozvoje venkova.52
52
BUREŠOVÁ op. cit.
45
8 SOUČASNÉ SM RY SZP Ě2014-2020) 8.1 Zm ny po roce 2014 V íjnu 2011 p edstavila Evropská komise návrhy na reformu SZP pro období let 2014 - 2020. Celkovým smyslem plánovaných programových zm n je v rámci strategie Evropa 2020 dosažení udržitelného a inteligentního hospodá ského růstu podporujícího evropskou integraci. Také je pot eba zvýšit transparentnost SZP. V budoucnu se počítá s v tší spoluprací s ostatními politikami. Hlavním cílem i této reformy je zvyšování konkurenceschopnosti a sbližování p ímých plateb jednotlivých členských států. Zm ny nastanou v oblasti rozvoje venkova, p ímých plateb, STO atd. Tyto zm ny jsou zakotveny v na ízeních EU. Co se týče politiky rozvoje venkova, je nov stanoveno šest priorit EU v této oblasti. Jedná se o následující priority: -
podpora p enosu znalostí a inovací v zem d lství, lesnictví a venkovských oblastech,
-
zlepšení konkurenceschopnosti zem d lských činností a životaschopnosti zem d lských podniků,
-
podpora pro organizaci potravinového et zce a ízení rizik v zem d lství,
-
obnova, udržení a posílení ekosystémů závislých na zem d lství a lesnictví,
-
podpora efektivního využívání zdrojů a p echod na nízkouhlíkové hospoda ení v oblasti zem d lství, lesnictví a potraviná ství a
-
podpora sociálního začleňování, redukce chudoby a ekonomického rozvoje venkovských oblastí. Nov bude také zavedena podpora ízení rizik, včetn podpory vzájemných
fondů, jejímž úkolem bude zlepšení ešení velkých výkyvů na zem d lských trzích. Velký důraz je kladen na spolupráci, inovace a zmírňování klimatických zm n.
46
V novém období by m lo být podporováno více druhů spolupráce, jako nap íklad hospodá ská spolupráce či spolupráce v oblasti životního prost edí. I nadále bude v mén rozvinutých regionech uplatňováno vyšší spolufinancování ze strany EU. Finanční podpora v nejmén rozvinutých regionech by m la dosahovat až 85 %. V určitých oblastech jako nap íklad vzd lávání, seskupení producentů, spolupráce či podpora mladých zem d lců by míra p ísp vku EU m la dosáhnout až 90 % a v p ípad významných inovativních projektů dokonce až 100 %. Nov bude zavedena tzv. výkonová rezerva, pro kterou by m lo být vyhrazeno 5 % z Evropského zem d lského a orientačního fondu. Využití této rezervy bude podmín no dosažením stanovených cílů v polovin tzv. programovacího období 2014– 2020. Dalším novým prvkem bude kondicionalita, což znamená, že vyplacení finančních prost edků bude podmín no zavedením strategického, regulačního a institucionálního rámce, který bude zaručovat efektivní využívání finančních zdrojů EU.53 V oblasti p ímých plateb by m lo v novém programovacím období dojít k nahrazení systémů SPS a SAPS vícesložkovým systémem p ímých plateb založeným na platebních nárocích. Bude se jednat o následující platby:
53
-
platba ozelen ní Ětzv. greeningě,
-
platba pro oblasti s p írodním znevýhodn ním,
-
platba pro malé farmá e,
-
platba pro mladé farmá e,
-
platba vázaná na produkci Ěcoupled optioně a
-
základní p ímá platba.
FANTYŠ, Martin. Reforma Společné zemědělské politiky 2014 – 2020. 2012. S. 12.
47
Veškeré p ímé platby podniku, krom platby za ozelen ní a pro malé farmá e, by m ly podléhat degresi a zastropování. Podniky také budou mít možnost odečíst si mzdové náklady vyplacené v p edchozím roce, a to i včetn
daní a sociálního a
zdravotního pojišt ní. Platby budou sníženy o 20 % pro částku od 150.000,- do 200.000,- EUR, o 40 % pro částku od 200.000,- do 250.000,- EUR, o 70 % pro částku od 250.000,- do 300.000,- EUR a o 100 % pro částky nad 300.000,- EUR. Prost edky uvoln né v důsledku zastropování by pak v jednotlivých členských zemích m ly být p evedeny do finančního rámce pro rozvoj venkova na financování inovací a investic.54 Dále by se m la postupn upravovat úroveň jednotných p ímých plateb na plochu tak, aby bylo zajišt no jejich rovnom rn jší rozd lení mezi zem d lce. Členské státy s p ímými platbami nižšími než ř0 % evropského prům ru p ímých plateb EU by do roku 2020 m ly prost ednictvím postupného navyšování t chto plateb dosáhnout snížení tohoto rozdílu o jednu t etinu. Nadále tak zůstává rozdílná výše t chto plateb v jednotlivých členských zemích. Od roku 201ř by všechny členské zem m ly p ejít na jednotné platby na plochu na národní či regionální úrovni. 8.2 Rešerše názorů na reformu pro období 2014-2020 – vybraná témata V této
subkapitole
se
zam ím
na
rešerši
názorů
nejkontroverzn ji
diskutovaných témat v dob p ípravy nové reformy. 8.2.1
Oblast p ímých plateb a institut zastropování
Negativní odezvy se dostalo p edevším snižování p ímých plateb v důsledku zastropování. Ekologicky orientované organizace v čele se Svazem ekologických zem d lců PRO-BIO razantn odmítají krácení výdajů SZP. Tvrdí, že reforma SZP nem la krátit finanční prost edky na SZP, ale m la naopak zajistit jejich efektivn jší využití. Svaz ekologických zem d lců PRO-BIO v tiskové zpráv z b ezna 2012 navrhl vázání poskytovaných podpor nikoliv k plošnému rozsahu zem d lských produktů, ale k objemu jejich produkce. S tímto návrhem souhlasí i Ministerstvo zem d lství ČR. 54
Ibid. S. 9.
48
Názory Svazu ekologických zem d lců PRO-BIO jsou podporovány také bývalým ministrem zem d lství Petrem Bendlem, který se k tomuto tématu vyjád il v dubnu 2013 následovn : „Shodli jsme se, že nový systém výplaty p ímých plateb založený na platebních nárocích nepovažujeme za krok sm rem ke zjednodušení. Proto musíme p echod a implementaci platebních nároků ádn diskutovat a dob e se na n j p ipravit.“55 Co se týče stanovisek jednotlivých členských států, i tato se podstatn rozcházejí. Nap . cílem Francie, která se jakožto p edsednický stát EU v roce 2008 a zároveň nejv tší p íjemce podpor z rozpočtu EU podílela na návrhu nadcházejících reforem, bylo vrátit se zp t k intervenčním cenám, ochraná ským opat ením spojeným s up ednostňování trhu EU spolu s regulacemi a ochran p ed konkurencí t etích států. Vzhledem k tomu, že by se jednalo o krok zp t, který by navíc byl v rozporu s jednáním s WTO o liberalizaci trhu, bylo od tohoto návrhu, se kterým nesouhlasila ani v tšina ostatních členských států, nakonec upušt no. N mecko se zase p i p íprav reforem drželo názoru, že je zapot ebí zachovat stávající systém p ímých plateb, které mají být kompenzací farmá ům za vyšší nároky na kvalitu produkce oproti t etím státům. Tento požadavek bylo podle n j nutné prosadit i v rámci WTO.56 Z výše uvedeného vyplývá, že Francie a N mecko jakožto staré členské státy m ly zájem na zachování p ímých plateb a že tedy odmítají krácení rozpočtu SZP. To dokládá i dokument vydaný t mito státy, který uvádí, že je nemožné zavést jednotný tarif p ímých podpor pro všechny členské státy a to vzhledem k rozdílné finanční pozici států v rozpočtu EU. Tyto dva státy tedy prosazovaly vyplácení podpor podle výše Reforma SZP nep ináší podle ministra Bendla zjednodušení, ale v tší zát ž. EurActiv.cz [online]. 18. 4. 2012 [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/print-version/clanek/reforma-szp-neprinasi-podleministra-zjednoduseni-ale-vetsi-zatez-009827 56 HEALTH CHECK A VÝHLEDY SZP PO ROCE 2013. BLAAS, Gejza. Ústav zemědělské ekonomiky a informací [online]. 2009 [cit. 2013-01-10]. Dostupné z: http://www.uzei.cz/left-menu/publikacnicinnost/bulletin-uzei/2009/bu0904.pdf 55
49
p ísp vku do evropského rozpočtu. Tento názor však jednoznačn opomíjí koncept finanční solidarity mezi státy EU. Velká Británie, která ačkoliv pat í do stejné skupiny členů EU, nap . na tyto požadavky zareagovala negativn , nebo se jí nelíbil fakt, že by si jednotlivé státy mohly diktovat podmínky.57 8.2.2
Proces „ozeleňování“
Tzv. proces ozeleňování neboli greening je novinkou zavedenou v rámci nového programovacího období 2014-2020. Od roku 2014 by na n j m lo být vyhrazeno 30 % p ímých plateb, které budou podmín ny napln ním následujících požadavků: udržování trvalých porostů, st ídání plodin na obd lávané půd Ěst ídání alespoň t í druhů plodin, kdy dva z nich musí zem d lec p stovat alespoň na 5 % obd lávané plochy a t etí na ploše ne v tší než 70 %ě, udržování alespoň 7 % zem d lské půdy v neobd lávaném stavu Ějde nap . o okraje polí, stromové porosty, půdu ležící ladem, krajinotvorné prvky, biotopy či zalesn ná územíě58. Tento proces není pro zem d lce povinný, tudíž nehrozí sankce za nepln ní tohoto požadavku. Proces ozeleňování si vysloužil okamžitou kritiku nejen ze strany zem d lců. Pozitivn je tato novinka vnímána pouze neziskovými organizacemi, které spat ují v zachování 7 % půdy ladem ochranu biodiverzity. Současný evropský komisa pro zem d lství a rozvoj venkova Dacian Ciolos ideu 7 % půdy, které by m ly být ponechány ladem, také obhajuje s tím, že na této půd mohou být nap íklad p stovány
Budoucnost Společné zem d lské politiky EU. KOŠ ÁL, Josef. Respekt [online]. 2010 [cit. 2013-01-10]. Dostupné z: http://kostal.blog.respekt.ihned.cz/c1-47730350budoucnost-spolecne-zemedelske-politiky-eu 58 Reforma zem d lské politiky čelí v EU kritice. EurActiv.cz [online]. 14. 10. 2011 [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/zemedelstvi0/clanek/reformazemedelske-politiky-celi-v-eu-kritice-009243 57
50
stromy, které mohou sloužit jako ochrana proti v tru, a tudíž tato plocha nezůstane úpln nevyužita.59 Zem d lci a zem d lské organizace však vzhledem k situaci, že je nyní aktuální pot eba za adit obnovitelné zdroje do energetického mixu každé zem a p stovat energetické plodiny na „každém volném kousku“ půdy, vidí proces ozeleňování a ponechání 7 % půdy ladem v jiném sv tle. Ekologickým organizacím zase proces ozeleňování nep ijde dostatečn striktní, aby současn
s jeho implementací došlo k zastavení devastace půd p stováním
monokulturních plodin. Český europoslanec Robert Dušek na půd EU projevil obavy, že implementací procesu ozeleňování společn se zastropováním dojde k poklesu konkurenceschopnosti a k inflaci cen potravin. Nejlépe však názor na ozeleňování pro Českou republiku vystihuje názor prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby, který prohlásil: „Osobn si nedovedu p edstavit, že by se v Polabí nebo na Hané p estalo takové procento zem d lské půdy obd lávat.“60
59
Brusel m ní zem d lskou politiku, dopady pocítí i čeští farmá i. Česká televize [online]. 2011 [cit. 2013-01-07]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/13ř2ř6-brusel-menizemedelskou-politiku-dopady-pociti-i-cesti-farmari/ 60 Reforma SZP nep ináší podle ministra Bendla zjednodušení, ale v tší zát ž. EurActiv.cz [online]. 18. 4. 2012 [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/print-version/clanek/reforma-szp-neprinasi-podleministra-zjednoduseni-ale-vetsi-zatez-009827
51
9 NOVÉ VÝZVY SZP aneb SZP PO ROCE 2020 V roce 2010 Evropská komise zve ejnila sd lení s názvem Budoucnost SZP po roce 2020:
ešení problémů v oblasti potravin a p írodních zdrojů a územní
problematiky. Vydání tohoto dokumentu p edcházela široká ve ejná diskuze, p i které
p evládl názor, že SZP by i po roce 2020 by m la zůstat rozd lena do dvou pilí ů. Pro období po roce 2020 byly stanoveny tyto strategické cíle: -
zachování potenciálu produkce potravin na udržitelném základ ,
-
podpora zem d lských společenství produkujících potraviny udržitelným způsobem v souladu s požadavky na životní prost edí, vodu, dobré životní podmínky a zdraví zví at a rostlin a ve ejné zdraví a
-
zachování životaschopných venkovských společenství, pro která je zem d lství důležitou hospodá skou činností vytvá ející lokální zam stnanost.61 Tento dokument navazuje na zm ny, které nastanou v novém programovém
období 2014-2020. Na SZP je pot eba pohlížet z dlouhodobé perspektivy. Nov zavád né zm ny musí být dotaženy do konce a celá politika, jak vyplývá i z p edchozího textu této práce, se musí neustále reformovat a p izpůsobovat. Již nyní na prahu nového programového období je jasné, že zm ny, které se v rámci tohoto období uskuteční, nebudou konečné. Je neustále pot eba pracovat nap . na zvýšení konkurenceschopnosti
či
efektivity
využití
finančních
prost edků
plynoucích
z evropského rozpočtu. Po roce 2020 se bude SZP muset vypo ádat zejména s problémem zajiš ování potravin. S plánovaným nárůstem obyvatelstva bude v budoucnosti totiž poptávka po potravinách stále stoupat a je tedy zapot ebí zajistit, aby si evropské zem d lství zachovalo a zlepšilo kapacitu produkce. Zem d lství by také m lo více podporovat
Budoucnost SZP po roce 2020: ešení problémů v oblasti potravin a p írodních zdrojů a územní problematiky. In. EurLex. 2010 [cit. 8.1.2014]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2010:0672:FIN:CS:HTML 61
52
rostlinnou a živočišnou výrobu. Protože evropští spot ebitelé vyžadují široký výb r kvalitních potravin, které jsou v souladu s bezpečnostními normami EU a normami na jakost a dobré životní podmínky zví at, musí EU navíc zajistit, aby m li její občané p ístup k takovýmto kvalitním zdravým potravinám. Dalším problémem, který bude muset být do SZP v budoucnu promítnut, je zm na klimatických podmínek. Bude zapot ebí pracovat na tom, aby byly spln ny náročné cíle, které si EU vytyčila v oblasti energetiky a klimatu. Dále bude EU muset posílit udržitelné hospoda ení s p írodními zdroji Ějako nap . půda, voda, ovzduší, atd.ě a územní a sociální soudržnost oblastí venkova, zajistit co nejefektivn jší využití rozmanitosti systému produkce a zem d lských struktur EU a vyváženou podporu členským státům, zjednodušit systém provád ní SZP a posílit požadavky na její kontrolu.
9.1 P edpokládané zm ny po roce 2020 Již nyní se p edpokládá, že po roce 2020 dojde také ke zm n současných nástrojů SZP. Nástroje SZP by v i budoucnu m ly být strukturovány do dvou pilí ů. První pilí by m l obsahovat podpory vyplácené každoročn
všem zem d lcům,
zatímco druhý pilí by m l obsahovat nástroje podpory cílů ES. Toto rozd lení by v budoucnosti m lo zajistit v tší transparentnost celého systému. V následujících subkapitolách se budu zabývat možnými zm nami, které by u jednotlivých nástrojů SZP mohly po roce 2020 nastat.
9.1.1
P ímé platby
V systému p ímých plateb bude zapot ebí upravit p erozd lování a lepší zam ení podpor, což by m lo zajistit lepší a kvalitn jší využívání výdajů SZP. Dle všeobecného názoru je také zapot ebí zjednodušit rozd lování p ímých plateb, aby se
53
tyto staly srozumiteln jšími zejména pro daňové poplatníky. V rámci ve ejné diskuze, která p edcházela v roce 2010 vydání Sd lení Komise Budoucnost SZP po roce 2020 bylo dokonce za tímto účelem navrhováno zavedení jednotné paušální p ímé platby. Protože však mají zem d lci v rámci EU rozdílné p írodní a hospodá ské podmínky pro svoji produkci, jeví se z ejm logičt jší koncepce spravedlivého rozd lování p ímých podpor. Otázkou zůstává, jak spravedlivého rozd lení p ímých podpor dosáhnout. Možným ešením by mohlo být nap . zaručení minimálního podílu prům rné úrovn p ímých plateb všem evropským zem d lcům, čímž by došlo k omezení zisků i ztrát členských států. Evropský parlament navrhl budoucí koncepci poskytování p ímých plateb aktivním zem d lcům, která je postavena na: -
poskytování základní p ímé platby odd lené od produkce, která by každému zem d lci v rámci jednoho členského státu či jednoho regionu poskytla jednotnou úroveň povinné podpory zavedení povinné ekologické složky p ímých plateb a
-
podpo e udržitelného rozvoje zem d lství v oblastech se specifickými p írodními
omezeními
prost ednictvím
plateb
na
plochu
zem d lcům
hospoda ícím v t chto oblastech. Podpora vázaná na produkci by mohla za p edem definovaných podmínek být dále vyplácena na bázi dobrovolnosti v regionech, kde jsou určité zem d lské činnosti považovány za obzvlášt důležité. Tato koncepce byla v rámci ve ejné diskuze kritizována Evropským účetním dvorem, dle kterého by se podpory m ly poskytovat pouze aktivním zem d lcům.
54
9.1.2
Tržní opat ení
Z výsledků ve ejné diskuze je patrné, že v EU panuje všeobecný názor, že rozsáhlejší revize stávajících tržních opat ení do budoucna není nutná. Byly však navrhovány jejich dílčí úpravy, p ičemž by se m lo primárn jednat o zjednodušení a zefektivn ní t chto nástrojů. V budoucnosti by mohlo nap . dojít k prodloužení období intervence, použití doložky o narušení či rozší ení soukromého skladování na jiné produkty. Bude také zapot ebí zlepšit fungování dodavatelského
et zce, nebo
zem d lství se z dlouhodobého hlediska nezlepší, jestliže se zem d lcům nepoda í zastavit klesající podíl na p idané hodnot vytvá ené potravinovým dodavatelským et zcem. Hlavním zájmem v této oblasti je nyní nevyvážená vyjednávací síla v rámci potravinového dodavatelského et zce, míra konkurenceschopnosti na jeho jednotlivých stupních, pot eba restrukturalizace zem d lství, transparentnost a fungování trhů s deriváty zem d lských výrobků.
9.1.3
Rozvoj venkova
V současnosti je vytvá en silný tlak na další začleňování omezení a p íležitostí spojených s životním prost edím a zm nou klimatu, a aby SZP p ispívala ke konkurenceschopnosti zem d lství, k udržitelnému hospoda ení s p írodními zdroji a vyváženému územnímu rozvoji venkovských oblastí. Toho by m la dosáhnout podporou inovací a restrukturalizace zem d lského sektoru, efektivn jším využíváním zdrojů, podporou odolnosti zem d lství vůči klimatu, podporou venkovské krajiny, zachováním produkční kapacity půdy, poskytnutím v tších pravomocí na lokální úrovni, budováním kapacit a zlepšováním místních podmínek a propojením venkovských a m stských oblastí. Vývoj této politiky by tedy m l být určován p edevším s ohledem na životní prost edí a zm nu klimatu. Nap . budoucí investice by m ly posilovat současn
55
hospodá ský i environmentální profil a environmentální opat ení by m la více odpovídat konkrétním pot ebám regionů. Stejn tak opat ení na uvoln ní potenciálu oblastí venkova by se m la více zam it na inovace podniků a místní správy. Je také zapot ebí začít využívat nové p íležitosti pro místní rozvoj, nap . alternativní distribuční et zce, a více se soust edit na podporu p ímého prodeje a vytvá ení místních trhů, p ičemž prioritou by m lo být ešení specifických pot eb mladých zem d lců. Aby se tato politika zefektivnila, bude nezbytné posílit soudržnost mezi politikou rozvoje venkova EU a jejími jinými politikami. I v této oblasti bude požadováno zjednodušení politiky a snížení dosavadní byrokracie. Za tímto účelem je počítáno s možným společným strategickým rámcem pro finanční prost edky EU. Do budoucna p ichází také v úvahu tyto zm ny: lepší propojení opat ení, vytvo ení balíčků na ešení pot eb specifických pro určité skupiny či oblasti nebo usnadn ní spolupráce mezi zem d lci či nabídka motivačních opat ení, nap . preferenční zvýšení míry podpory. V rámci efektivn jšího ešení volatility trhu a nejistých p íjmů by m l být také zaveden soubor nástrojů pro ízení rizik, jehož součástí by byl nap . nástroj na stabilizaci p íjmu, který by byl kompatibilní s kritérii zeleného balíčku WTO, či siln jší podpora pojistných nástrojů a vzájemných fondů. Co se týče rozd lování podpory na rozvoj venkova mezi členské státy, m la by se dle Sd lení komise zvážit aplikace objektivních kritérií.
9.2 T i obecné možnosti vývoje budoucí politiky SZP V rámci ve ejné diskuze byly nakonec formulovány t i obecné možnosti sm ru, kterým by se SZP po roce 2020 mohla dále ubírat. Všechny tyto možnosti počítají se zachováním struktury dvou pilí ů SZP.
56
První možností je další postupné zavád ní zm n do stávajícího rámce SZP v nejvíce kritizovaných oblastech. P i aplikaci této možnosti by byla zajišt na kontinuita a nedošlo by k ohrožení stability SZP. Hospodá ské subjekty by také mohly efektivn ji a lépe dlouhodob plánovat. Druhou možností je celou SZP podstatn a efektivn reformovat, aby došlo k rychlejšímu napln ní jejích cílů. T etí možností by byla ješt rozsáhlejší reforma, v rámci níž by došlo k postupnému odklonu od podpor p íjmu a v tšiny tržních opat ení. Byly by také vypracovány regionální strategie zajiš ující provád ní cílů EU. Nebo se jedná o zm ny, které jsou zamýšleny až pro následující programové období, které nastane v roce 2020, a my se nyní nacházíme teprve na prahu programového období let 2014-2020, není dnes ješt zcela patrné, jakým sm rem se bude SZP po roce 2020 dále ubírat.
57
ZÁV R V této práci jsem se snažila popsat systém SZP od jejího vzniku, p es současnost až k výhledům do budoucna. Celou tuto politiku je obtížné pochopit, za cíl této práce jsem si tedy stanovila zpracovat její zp ehledn ní, složitý vývoj a perspektivy do budoucna. V úvodu této bakalá ské práce jsem si stanovila následující hypotézu: Politika SZP bude v budoucnu p ednostn plnit své cíle stanovené pro období 2014 - 2020. Vzhledem k prezentaci strategie této politiky v období 2014 - 2020 Ěuvedené v kapitole Řě si myslím, že prioritou bude p edevším napln ní t chto stanovených cílů, p estože z mého pohledu by bylo vhodn jší soust edit se na regionální strategie jednotlivých regionů. V práci jsem se zabývala všemi otázkami, které jsem si stanovila v kapitole 1. Cíle a metodika práce. Na základ toho se domnívám, že naplnila cíl této bakalá ské práce. Myslím si, že SZP je nezbytnou součástí EU. Počátky jejího vzniku byly p irozenou reakcí na aktuální d ní na sv tovém poli. Ačkoliv základy zůstávají nem nné, systém se neustále obnovuje a snaží se za pomoci reforem a nových programů p izpůsobit požadavkům trhu a životního prost edí. Jsem p esv dčena, že reformy, které vstoupily dodnes v platnost a o kterých se zmiňuji, jsou účinné, avšak jejich koncepce by mohla být zvolena voln ji tak, aby si každý členský stát EU mohl vytvo it konkrétní úpravy dle svých geografických a ekonomických možností, aby pro n j byly zm ny nejefektivn jší. Toto se nap íklad týká aktuálního problému se zastropováním dotací. Česká republika poznamenaná obdobím socialismu, který m l pot ebu zem d lské plochy sdružovat do jednotných velkých ploch, které mnohdy p etrvaly do současnosti, má s tímto programem problém. P išla by totiž o dotace, které by se m ly nov vym ovat podle velikosti podniku a na tyto velké
58
plochy, které tvo í více než polovinu české zem d lsky využívané půdy, by se nevztahovaly. Dle mého názoru je ale důležit jší soust edit se a podporovat podniky menší – rodinné farmy, protože velké podniky mnohdy pat í velkým korporátním společnostem. Stejn tak si myslím, že je pot eba podporovat mladé zem d lce, jelikož zem d lská činnost bývá povoláním spíše rodinným, vycházejícím z tradice. EU by m la více motivovat mladé lidi k práci v tomto odv tví, a už vyššími p ísp vky, což už d lá, či nap íklad snahou o modernizaci tohoto oboru. Zároveň velice souhlasím se snahou o zjednodušování SZP, p edevším se snižováním administrativní zát že. N které dotazníky a ustanovení jsou díky n kolikaletému působení SZP tak zavedená, že jejich vyplňování a nutnost provozovat takové množství organizací jako doposud, zabere spoustu placeného času ú edníků a zem d lců EU. Je t eba myslet na životní prost edí, k administrativ pat í obrovské množství spot ebovaného papíru. Dle mého názoru učinila EU se snahou o snížení administrativní zát že krok zp t, když p ednesla dosavadní návrh do podoby programů zastropování a ozeleňování. Fungování t chto programů se neobejde bez nových kontrol a povolení, což bude mít za následek vzrůst administrativní zát že. Do budoucna bych doporučila, aby se EU místo navyšování již nyní p íliš vysokého rozpočtu nap íklad zam ila na v tší kontrolu toho, kam putují dotace a kdo je čerpá. Pokud bych m la íci, na jakou oblast by se m la budoucí SZP zam it, určit bych navrhla podporu produkce biopotravin, regionálních potravin a kontrolu potravin kvůli zdravotní nezávadnosti. Snažila bych se posílit konkurenceschopnost nap íklad lepší a efektivn jší komunikací mezi jednotlivými státy a snahou o propojení se a spolupráci.
59
SUMMARY The main goal of this thesis is to provide a complex overview of the evolution of the Common Agricultural Policy (CAP) of the EU with a focus on its future in the framework of the new upcoming reform as well as after the year 2020. The thesis describes the term of the CAP, explains its importance and significance. It notices historical reasons of its establishment and the former evolution. It describes the current goals, principles and means of the CAP and explains its funding. It also contains a chapter regarding the Czech Republic and its agricultural scene before and after its accession to the EU. It former describes the EU funding of the Czech agricultural policy.
60
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Knižní zdroje BUREŠOVÁ, Soňa. Zemědělská politika ČR v kontextu se vstupem do EU. In: Bakalá ská práce. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 50 s. FANTYŠ, Martin. Reforma Společné zemědělské politiky 2014 – 2020. 2012. S. 12. FIALA, Petr; PITROVÁ, Markéta. Evropská unie. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2003. 743 s. ISBN: 80-7325-015-2. FOJTÍKOVÁ, Lenka; LEBIEDZIK, Marian. Společné politiky Evropské unie. 1.vyd. C.H.Beck, 2008. 180 s. ISBN 978-80-7179-939-9. KÖNIG, Petr; LACINA, Lubor a kol. Rozpočet a politiky Evropské Unie. C.H.Beck, 2004. 374 s. ISBN 8071798460. LUKÁŠ, Zd n k; NEUMANN, Pavel. Společná zemědělská politika EU. 1.vyd. Praha: Oeconomica, 2004. 65 s. ISBN 8024508141. MASSOT, Albert. První pilí společné zemědělské politiky: I. Jednotná společná organizace trhu. 200Ř. Ministerstvo zem d lství ČR. Podpora zemědělství v rozší ené Evropě. 1. vyd. Praha: Ministerstvo zem d lství ČR, 2003. 65 s. ISBN Ř0-7084-267-9. SVAČINOVÁ, Tereza. Jaká je budoucnost SZP po roce 2013?.ppt. Katedra západoevropských studií IMS FSV UK. SVOBODA, Pavel a kol. Evropské právo základní dokumenty podle stavu k 1. 3. 2006. Praha: Sagit, 2006. STRÁŽNICKÝ, Aleš. Společná zemědělská politika EU – vybrané problémy. In: Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 104 s. ŠREIN, Zden k. Mechanismy hospodá ské politiky Evropské unie. 1.vyd. Praha: VŠE, 1999. 369 s. ISBN 80-7079-946-3. ŠULCOVÁ, Zuzana. Spoločná polnohospodá ská politika EU – vybrané problémy. In: Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, 2007. VALTEROVÁ, Aneta. Reforma společné zemědělské politiky a její rozší ení na východ. In: Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 146 s.
61
ŽUFAN, P. Společná zemědělská politika Evropské unie. 1.vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostrav , 2004. 55 s. ISBN Ř07042řŘ36. Ochrana p írodních zdrojů a hospoda ení s nimi: Reformy SZP. Rozpočet a politiky Evropské unie: P íležitost pro změnu. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 200ř. ISBN ř7Ř-807400-011-9.
Právní p edpisy Budoucnost SZP po roce 2020: ešení problémů v oblasti potravin a p írodních zdrojů a územní problematiky. In. EurLex. 2010 [cit. 8.1.2014]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2010:0672:FIN:CS:HTML Na ízení Evropského parlamentu a Rady ĚEUě č. ř52/2013 ze dne ř. íjna 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie. In: EurLex. 2013 [cit. 6.1.2014]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2013:269:0001:0101:CS:PDF Na ízení Rady ĚESě 12ř0/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zem d lské politiky. In: EurLex. 2005 [cit. 1.6.2014]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2005:209:0001:0025:CS:PDF Na ízení Rady ĚESě č. 73/200ř ze dne 1ř. ledna 200ř, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy p ímých podpor v rámci SZP a kterým se zavád jí n které režimy podpor pro zem d lce. In: EurLex. 200ř [cit. 6.1.2014]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:030:0016:0099:CS:PDF Smlouva o fungování Evropské unie. In: EurLex. 2010 [cit. 6.1.2014]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2010:083:0047:0200:cs:PDF Smlouva o založení Evropského hospodá ského společenství. In: Zakládající smlouvy. 1957 [cit. 6.1.2014]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/cs/treaties/index.htm#founding Internetové zdroje Budoucnost SZP po roce 2020. 2011 [online]. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/agriculture/general_framework/ag0010_cs.htm Česká vláda chce omezit p ísun financí z fondů EU. Ministerstvo zem d lství [online]. 2012 [cit. 6.1.2014]. Dostupné z: http://www.agris.cz/clanek/175134
62
České zemědělství v podmínkách reformy SZP EU a nástroje k její realizaci: P ímé platby a cross-compliance, zvyšování konkurenceschopnosti (Program rozvoje venkova, VAV). Praha: IREAS, 2008. ISBN 978-80-86684-52-ř. Dostupné z: http://www.ireas.cz/download/publikace/prz_publikace.pdf Česká vláda chce omezit p ísun financí z fondů EU. Ministerstvo zem d lství [online]. 2012 [cit. 6.1.2014]. Dostupné z: http://www.agris.cz/clanek/175134 Čeští zemědělci a společná zemědělská politika Evropské Unie. FAJMON, Hynek [online]. 2006 [cit. 6.1.2014]. Dostupné z: http://www.fajmon.eu/docs/dokumenty/zemedelci_a_politika_EU.pdf Evropská regionální fóra. Respekt Institut [online]. 200Ř [cit. 1.10.2013]. Dostupné z: http://www.respektinstitut.cz/wp-content/uploads/prilohy/SZP_EU.pdf Evropský zem d lský garanční a podpůrný fond ĚEAGGě. In: EurActiv [online]. 2013 [cit. 3.2.2013]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/index.phpťid=evropskyzemedelsky-garancni-a-p Historie Společné zemědělské politiky. BusinessInfo [online]. 2009 [cit. 2.5.2012]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/politiky-eu/historie-spolecnezemedelske-politiky/1000521/53178/ Koncepce agrární politiky ČR pro období po vstupu do EU (2004–2013). Ministerstvo zem d lství [online]. 2003 [cit. 6.12014]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/26240/Koncepce_agrar_politiky_CR_pro_obdobi_po_vstup u_do_EU.pdf L'agriculture française depuis cinquante ans: des petites exploitations familiales aux droits à paiement unique. Ministére de l´Agriculture et de la Peche [online]. 2007 [cit. 5.6.2012]. Dostupné z: http://agreste.agriculture.gouv.fr/IMG/pdf/AGRIFRA07c-2.pdf Reformy Společné zemědělské politiky. MASOTT, Albert. Evropský Parlament [online]. 2012 [cit. 1. 10. 2013]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/ftu/pdf/cs/FTU_4.2.2.pdf Společná zemědělská politika: Partnerství mezi Evropou a zemědělci [online]. [cit. 6.1.2014]. Vývoj zemědělské politiky do současné doby. Fondy Evropské unie [online]. 2012 [cit. 2.5.2012]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2004-2006/Operacniprogramy/OP-ROZVOJ-VENKOVA-A-MULTIFUNKCNIZEMEDELSTVI/Dokumenty/Programovy-dokument-OP-Rozvoj-venkova-amultifunkc/2--Analyza-ekonomicke-a-socialni-situace/2-4--Dosavadni-zemedelskapolitika-a-jeji-vliv-na-/2-4-1--Vyvoj-zemedelske-politiky-do-soucasne-doby
63
Zemědělství. Euroskop [online]. [cit. https://www.euroskop.cz/8924/sekce/zemedelstvi/
6.1.2014].
Dostupné
z:
Zemědělství. Euroskop [online]. 2012 [cit. 2.5.2012]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/8924/sekce/zemedelstvi/https://is.muni.cz/repo/865965/clanek7.pdf/publication/865965 Zemědělství. Evropská unie [online]. http://europa.eu/pol/agr/index_cs.htm
[cit.
6.1.2014].
Dostupné
z:
Zemědělství ČR a vstup do EU. In: VÚZE. 2010 [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: www.agroporadenstvi.cz/poradenstvi/Prinos_EU/EU_ekonomika.pps
64
SEZNAM P ÍLOH Obrázek č. 1: Vývoj nákladů SZP v podílu celkových nákladů EU Obrázek č. 2: Vývoj počtu pracovníků, reálných mezd a produktivity práce v zem d lství Obrázek č. 3: Srovnání poklesu produkce a počtu pracovníků v zem d lství ČR Obrázek č. 4: Vývoj p ímých plateb ČR a EU
65
