Univerzita Palackého v Olomouci Právnická fakulta. Klára Vaňková. Podnikatelský plán

Univerzita Palackého v Olomouci Právnická fakulta

Klára Vaňková

Podnikatelský plán

Diplomová práce

Olomouc 2011

Prohlašuji, že diplomovou práci na téma podnikatelský plán vypracovala samostatně a citovala jsem všechny použité zdroje.

V Liberci dne 30.8. 2011 ……………………

2

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Janě Bellové, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce.

3

OBSAH…………..…………………………………………………………..…3 1.

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL A PODNIK ...................................................................7 1.1. 1.2. 1.3.

2.

FINANCOVÁNÍ PROJEKTU.......................................................................................18 2.1. 2.2. 2.3.

3.

ÚČEL PODNIKATELSKÉHO PLÁNU...............................................................................28 ZÁSADY PRO VYPRACOVÁNÍ PODNIKATELSKÉHO PLÁNU ...........................................29 DRUHY PODNIKATELSKÉHO PLÁNU............................................................................29 STRUKTURA PODNIKATELSKÉHO PLÁNU ....................................................................31

ČINNOSTI SPOJENÉ SE ZAHÁJENÍM PODNIKÁNÍ............................................36 4.1. 4.2.

5.

MAJETKOVÁ STRUKTURA PODNIKU ...........................................................................18 PROSTŘEDKY POTŘEBNÉ K USKUTEČNĚNÍ PROJEKTU .................................................20 ZDROJE FINANCOVÁNÍ NÁKLADŮ NUTNÝCH K ZAHÁJENÍ ČINNOSTI ...........................20

PODNIKATELSKÝ PLÁN - OBECNĚ .......................................................................28 3.1. 3.2. 3.3. 3.4.

4.

PRÁVNÍ ÚPRAVA ..........................................................................................................7 PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ .......................................................................................11 ŽIVNOSTENSKÉ PODNIKÁNÍ .......................................................................................15

ROZHODNUTÍ PODNIKAT ............................................................................................36 ČINNOSTI NUTNÉ PŘED ZAHÁJENÍM PODNIKÁNÍ .........................................................38

PODNIKATELSKÝ PLÁN CENTRA VITALITY ....................................................42 5.1. 5.2. 5.3. 5.4. 5.5. 5.6. 5.7. 5.8. 5.9.

TITULNÍ STRANA ........................................................................................................42 OBSAH .......................................................................................................................43 SHRNUTÍ ....................................................................................................................44 POPIS PODNIKU ..........................................................................................................45 ANALÝZA TRHU .........................................................................................................47 MARKETINGOVÝ PLÁN ..............................................................................................50 HODNOCENÍ RIZIK .....................................................................................................57 ORGANIZAČNÍ PLÁN...................................................................................................57 FINANČNÍ PLÁN..........................................................................................................59

6.

ZÁVĚR ............................................................................................................................70

7.

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ..............................................................................71

8.

ABSTRAKT ....................................................................................................................74

9.

PŘÍLOHY .......................................................................................................................75

4

Seznam použitých zkratek aj. ................................................................................ a jiné apod. ........................................................................... a podobně č. ................................................................................. číslo EU ................................................................................ Evropská Unie EUR.............................................................................. Euro Kč. ............................................................................... Koruna Česká mil. ............................................................................... milión např. ........................................................................... například p.a. .............................................................................. per annum tis. ................................................................................ tisíc

5

Úvod Tématem diplomové práce je právní úprava podmínek pro založení podniku v České republice, možnosti jeho financování z externích zdrojů a dále pak náležitosti podnikatelského plánu začínajícího malého podniku. Další část práce je věnována rozhodování o založení drobného podniku a vypracování konkrétního podnikatelského plánu. Cílem této práce je na základě porovnání vhodných forem podnikání a dostupných forem financování návrh nejvhodnější formy podnikání a financování. Na základě těchto informací následuje sestavení konkrétního podnikatelského plánu. Prameny dotýkající se oblasti založení a financování podniku a zpracování podnikatelského plánu jsou často řešenou problematikou odborných publikací. Informace z těchto pramenů jsou komplexní. Stěžejní publikací pro tuto práci se stala kniha SRPOVÁ, Jitka a kol. Základy podnikání. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. s. 432. Tato publikace se věnuje otázkám spojeným se startem podnikání a rozboru jednotlivých nutných dovedností podnikatele. Další použité prameny jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Práce je členěna do dvou základních částí – teoretické a praktické. První z nich je věnována právní úpravě podnikání, přičemž je zaměřena zejména na úpravu podnikání živnostníků. Dále jsou zde identifikovány různé druhy dostupných forem financování pro začínající podnikatele a dále pak požadavky na podnikatelské plány. V praktické části je vypracován konkrétní podnikatelský plán.

6

1. Podnikání, podnikatel a podnik 1.1. Právní úprava Právní úprava podnikání v České republice je obsažena v normách soukromého i veřejného práva. Soukromé právo upravuje zejména vztahy mezi podnikateli navzájem a úprava je založena na rovnosti subjektů. Soukromoprávní úprava je obsažena především v občanském zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a v obchodním zákoníku1 (zákon č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) (dále jen obchodní zákoník), přičemž občanskoprávní normy jsou základem pro normy obchodního práva. Zmíněné předpisy mají vztah obecného předpisu ku speciálnímu, což znamená, že pokud speciální norma (obchodní zákoník) neupravuje danou otázku, bude použita úprava obecná (občanský zákoník)2. Obchodní zákoník upravuje vztahy mezi podnikateli, jestliže je zřejmé, že se týkají jejich podnikatelské činnosti a obsahuje značné množství dispozitivních ustanovení, čímž je podnikatelům dána značná volnost při úpravě jejich vztahů3. Dílčí soukromoprávní úprava je obsažena např. v zákoně o nájmu a podnájmu nebytových prostor (zákon č. 116/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů), zákoník práce (zákon č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Veřejnoprávní normy upravují

zejména podmínky pro podnikání, stanovují určitý rámec omezení podnikání. Upravují vztahy mezi podnikateli a státem, a úprava je založena na nerovnosti subjektů. Stěžejními veřejnoprávními normami významnými pro obchodní právo jsou zejména zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen živnostenský zákon), zákon o ochraně spotřebitele č. 634/1992 Sb., zákon o ochraně hospodářské soutěže č. 143/2001 Sb., daňové zákony (především zákony o dani z příjmu, o dani z přidané hodnoty, apod.), zákony dotýkající se úpravy povinného pojištění (např. zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů) a v neposlední řadě též zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.

1

Obchodní zákoník je hlavním pramenem obchodního práva v České republice. Nabyl účinnosti dnem 1.1.1992. 2 § 1 odst. 2) zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 3 V část první a druhé Obchodního zákoníku jsou jednotlivá ustanovení stanovena za dispozitivní a pokud tomu tak není, ustanovení je kogentní. Naopak v části třetí § 263 Obchodního zákoníku je stanoveno, která ustanovení této části jsou kogentní povahy. Všechny ostatní jsou pak dispozitivní.

7

1.1.1.

Podnikání

Definici podnikání poskytují tři základní pojetí podnikání. Prvním z nich je pojetí podnikání jako procesu, jehož smyslem je vytvoření něčeho navíc, určité přidané hodnoty, která může mít finanční či nefinanční formu. Druhým přístup charakterizuje podnikání jako přístup, metodu, určité chování člověka. Posledním pojetím je označení podnikání jako hodnotové orientace, čímž se rozumí podnikatelský duch.4 Zákonnou definici podnikání najdeme v obchodním zákoníku v § 2, která říká, že podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Z definice vyplývá několik určujících znaků pro podnikání, jsou jimi soustavnost (musí se jednat o soustavnou nebo opakující se činnost, za podnikání se nepovažují činnosti příležitostné či nahodilé), samostatnost (podnikatel sám rozhoduje o výkonu své činnosti), vlastním jménem a na vlastní odpovědnost (činnost je vykonávána pod obchodní firmou5, podnikatel má odpovědnost nejen za porušení závazků či právních norem, ale i za výsledek svého hospodaření – za ztrátu či zisk) a za účelem dosažení zisku (důležitý je účel a ne fakt, zda podnikatel zisku skutečně dosáhl). Živnost je v § 2 živnostenského zákona definováno takto: ¨Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.“

1.1.2.

Podnikatel

Definice podnikatele je uvedena jak v obchodním zákoníku, tak v živnostenském zákoně. Obchodní zákoník v § 2 stanoví několik kritérií, dle kterých je subjekt určen jako podnikatel. První kritérium je formální a stanoví, že podnikatelem je každá osoba, která je zapsaná v obchodním rejstříku6. Zde se jedná o formální hledisko, jelikož bere v potaz pouze fakt, je-li osoba zapsána v obchodním rejstříku a není zde rozhodující, zda provádí podnikatelskou činnost. Další kritéria jsou rázu věcného a jedná se o osoby, které podnikají na základě živnostenského nebo jiného 4

SRPOVÁ, Jitka a kol. Základy podnikání. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2010. s. 19 Obchodní firma je název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Podnikatel je povinen činit právní úkony pod touto svou firmou. Podnikatelé, kteří nejsou zapsáni v obchodním rejstříku, činí právní úkony pod svým jménem a příjmením nebo názvem. 6 Obchodní rejstřík je obchodním zákoníkem definován jako veřejný seznam vedený příslušným soudem. Zapisují se do něj zákonem stanovené údaje týkající se podnikatelů nebo organizačních složek jejich podniků (pouze však těch, o nichž tak stanoví zákon). Obsah obchodního rejstříku tvoří údaje o podnikateli, podniku a podnikání. 5

8

podnikatelského oprávnění7, i když nejsou zapsány v obchodním rejstříku. Podnikatelem je i ta fyzická osoba, která provádí zemědělskou výrobu a je zapsána v evidenci obce8. Za podnikatele se dle § 23 obchodního zákoníku považují také zahraniční osoby, které mají právo podnikat v zahraničí. Což znamená, že je jím přiznáno postavení podnikatele, nikoliv právo podnikat v České republice. Význam tohoto ustanovení spočívá ve faktu, že i když tyto zahraniční osoby u nás nepodnikají, tak na vztahy mezi nimi a tuzemskými podnikateli se použijí ustanovení obchodního zákoníku. Dle obchodního zákoníků se osoba stává podnikatelem okamžikem udělení oprávnění k podnikání nebo zapsáním se do evidence obce jako samostatně hospodařící rolník. V živnostenském zákoně je pojem používán pouze jako označení osoby oprávněné k provozování živnosti, splnila-li pro to stanovené podmínky9. Ze zmíněného vyplývá, že úprava obsažená v živnostenském zákoníku se vztahuje pouze na podnikání prováděné na základě živnostenského oprávnění, kdežto obchodní zákoník se vztahuje na podnikání všech podnikatelů. Dále je třeba zmínit, že podnikatelé mohou být zapsání do obchodního rejstříku. Rozdíl mezi zapsanými a nezapsanými je jen v oblasti účetnictví10, zřízení odštěpného závodu a při úpravě smlouvy o prodeji podniku. Obchodní zákoník v § 43 stanoví okruh osob, které jsou povinně do obchodního rejstříku zapisovány. Jedná se o obchodní společnosti, družstva a ostatní právnické osoby, o nichž tak stanoví zákon. Fyzické osoby se do obchodního rejstříku zapisují na požádání, vyjma osob, jejichž příjmy přesáhly zákonem stanovenou hranici a těch osob, jimž tuto povinnost stanoví zvláštní zákon11. Jedná se například o zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, který stanoví, že osoby, které získali licenci, se musí zapsat do obchodního rejstříku. Pro podnikání zahraničních osob na území České republiky platí zásada vyjádřená v § 21 odst. 1 obchodního zákoníku, která stanoví, že obecně pro tyto osoby platí, že mohou podnikat na území České republiky za stejných podmínek jako české osoby, pokud zvláštní zákony nestanoví něco jiného 7

Výkon tzv. svobodných povolání. Dle zákona o zemědělském podnikání č. 219/1991. Zákon nestanoví povinnost hlásit se do této evidence, ale pokud by osoba provádějící zemědělskou výrobu nebyla do evidence zapsána, budou se její poměry řídit výhradně občanským zákoníkem. 9 § 5 odst. 1) zákona o živnostenském podnikání č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10 Fyzické osoby zapsané do Obchodního rejstříku jsou povinny vést účetnictví. 11 § 34 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 8

9

1.1.3.

Podnik

Podnik může být obecně chápán jako určité místo, kde dochází k přeměně vstupů na výstupy, či jako samostatná jednotka existující za účelem podnikání. Právní definici obsahuje obchodní zákoník v § 5, který podnik označuje jako věc hromadnou, jako soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. Je tedy chápán jako objekt právních vztahů. Dále se uvádí, že k podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit. Dle teorie E. Gutenbergera je podnik charakterizován třemi všeobecnými a třemi specifickými znaky.12

Všeobecné znaky podniku Kombinace

výrobních

faktorů

Specifické znaky podniku

(práce,

stroje, zařízená a zásoby) Princip

hospodárnosti

podniku si vyhrazuje právo se účastnit na jeho řízení)

(maximalizace Princip autonomie (svoboda a nezávislost při rozhodování o podnikatelské činnosti)

výstupu, minimalizace vstupů) Princip finanční rovnováhy (schopnost plnit platební povinnosti)

Princip soukromého vlastnictví (vlastník

Princip ziskovosti (podmínečnost zisku)

Členění podniků Pro tuto práci je důležité také definovat malé a střední podniky. Definice mají tři různá pojetí. A to buď dle doporučení Evropské komise, dle statistického úřadu EU, či dle České správy sociálního zabezpečení. Na základě doporučení Evropské komise č. 2003/361/EC se podniky člení na mikropodniky, malé podniky, střední podniky a velké podniky. Toto členění je důležité zejména pro možnost získání dotací z EU, kdy dle zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání ve znění pozdějších předpisů, podniky které se ucházejí o podporu musí splňovat kritéria uvedená v nařízení Komise č. 70/2001.

12

SRPOVÁ, Jitka a kol. Základy podnikání. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2010. s. 35

10

Počet zaměstnanců

Roční obrat

Výše aktiv

Mikropodnik

Méně než 10

Do 2 mil. EUR

Do 2 mil. EUR

Malý podnik

Méně než 50

Do 10 mil. EUR

Do 10 mil. EUR

Střední podnik

Méně než 250

Do 50 mil. EUR

Do 43 mil. EUR

Velký podnik

250 a více

50 mil. EUR a více

43 mil. EUR a více

Kritériem pro rozlišování podniků dle statistického úřadu EU je počet jejich zaměstnanců, kdy malé podniky mají do 20 zaměstnanců, střední do 100 zaměstnanců a velké podniky nad 100 zaměstnanců. A Česká správa sociálního zabezpečení dělí podniky na malé organizace a organizace, kdy za malé se považují organizace s méně než 25 zaměstnanci. Za malé podniky jsou zpravidla v praxi označovány podniky s méně než 50 zaměstnanci, za střední podniky pak ty s méně než 250 zaměstnanci a podniky s více než 250 zaměstnanci pak za velké. Vzhledem k tomu, že v České republice je nejvyšší počet drobných podnikatelů na počet obyvatel v celé Evropské unii, je vhodné uvést pár čísel. Malé a střední podniky tvoří celkem 99,8% podniků v tuzemsku. Tyto podniky zabezpečují zhruba 60% zaměstnanost a podílí se na výkonech více než z 50%.13

1.2. Právní formy podnikání Dle české právní úpravy si podnikatel může zvolit ze dvou základních forem podnikání – samostatné a společné podnikání.


Samostatné podnikání (jako fyzická osoba) : podnikatelské riziko nese pouze sám podnikatel (označován za osobu samostatně výdělečně činnou). Základní právní úprava podnikání fyzických osob je obsažena v živnostenském zákoně14




Společné podnikání (jako právnická osoba) : toto riziko je neseno více subjekty.

a

podnikání

právnických

osob

je

upraveno

obchodním

zákoníkem15. 13

SRPOVÁ, Jitka a kol. Základy podnikání. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2010. s. 37 - 38 Zákon o živnostenském podnikání č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 15 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 14

11

1.2.1.

Podnikání fyzických osob

Fyzické osoby v České republice podnikají nejčastěji na základě živnostenského oprávnění. Ale mohou také podnikat i bez něj, na základě jiného podnikatelského oprávnění, které je vydáváno podle zvláštních právních předpisů. Zde se jedná o výkon tzv. svobodných povoláních16 (např. lékaři, daňoví poradci, umělci), která jsou z výkonu živností vyloučena živnostenským zákonem17. Pro některá z těchto povolání je povinné členství v profesní komoře, pro některá je pouze dobrovolné. Další možností, jak fyzická osoba může podnikat bez živnostenského oprávnění, je podnikání na základě zápisu do evidence samostatně hospodařících rolníků. Fyzická osoba se stává podnikatelem, dle obchodního zákoníku, okamžikem získání živnostenského či jiného podnikatelského oprávnění, či zapsání do evidence.

1.2.2.

Podnikání právnických osob

Právnické osoby mohou podnikat ve formě obchodních společností, vymezených obchodním zákoníkem v § 56, který stanoví, že společnostmi jsou veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. Obchodní zákoník rozlišuje tři druhy právnických osob, které mohou být podnikateli.


Právnické osoby, které mohou být založeny jen za účelem provozování podnikatelské činnosti (komanditní společnosti, veřejná obchodní společnost a státní podnik),




dále právnické osoby, které lze založit i za jiným účelem (společnost s ručením omezeným, akciová společnost a družstvo)




a poslední skupinu tvoří právnické osoby, které lze založit výlučně jen k jiným než podnikatelským účelům18. Tyto společnosti ovšem mohou získat živnostenské či jiné podnikatelské oprávnění v průběhu své činnosti a tudíž se vznik jejich statutu jako podnikatele nekryje s okamžikem jejich vzniku (jak tomu je u prvních dvou skupin).

16

V daných případech je pro tyto osoby povinná účast v příslušné profesní komoře. Bez členství by byly z možnosti výkonu tohoto povolání vyloučeni. U některých povolání stačí registrace u příslušné organizace. 17 § 3 odst. 2) zákona o živnostenském podnikání č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 18 Jedná se např. o obce, nadace, rozpočtové a příspěvkové organizace (zakládané dle zákona České národní rady č. 576/1991 o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice) (rozpočtová pravidla republiky)

12

Obchodní zákoník nevylučuje žádnou formu právnické osoby z podnikání, ale omezit či zakázat podnikatelskou činnost právnických osob mohou zvláštní zákony, jako např. z. č. 424/1991 Sb., o politických stranách a politických hnutích, jenž zakazuje politickým stranám provádět podnikatelskou činnost vlastním jménem. Je vhodné zmínit, že pokud právnická osoba provozuje živnost, je nutné aby její odpovědný zástupce splňoval všechny podmínky stanovené zákonem19. Obchodní společnosti se rozdělují do dvou základních skupin podle toho, kolika osobami jsou založeny, jak tyto osoby ručí a zda mají povinnost vložit do společnosti vklad v určité výši. Rozlišujeme společnosti kapitálové a osobní.


Osobní společnosti (veřejná obchodní společnost a komanditní společnost) o musí být založeny alespoň dvěmi osobami a je předpokládána jejich osobní účast na řízení podniku a společníci ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.




Kapitálové (společnost s ručením omezeným a akciová společnost). o Zákon pro tyto společnosti stanoví vkladovou povinnost (vklady tvoří základní kapitál) a její minimální výši pro každou společnost odděleně.

1.2.3.

Výběr právní formy podnikání

Volba právní formy podnikání je velmi důležitým krokem, který bude podnikatele provázet po celou dobu jeho podnikatelské činnosti. Toto rozhodnutí sice není nezvratné, ale je lépe se komplikacím spojeným s přeměnou právní formy vyhnout20. Při rozhodování o budoucí právní formě jsou hlavními kritérii zejména : způsob a rozsah ručení (podnikatelské riziko), oprávnění k řízení (zastupování podniku navenek, vedení podniku, možnost spolurozhodování apod.), nutný minimální počet zakladatelů, nároky na počáteční kapitál, administrativní náročnost založení podniku, rozsah výdajů spojených se založením a provozováním podniku, účast na zisku (ztrátě), finanční možnosti, zvláště přístup k cizím zdrojům a v neposlední řadě zveřejňovací povinnost a daňové zatížení21.

19

§ 11 zákona o živnostenském podnikání č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů a je k podnikateli ve smluvním vztahu. Odpovědný zástupce se musí zúčastňovat provozování živnosti v potřebném rozsahu 20 PRAŽSKÁ, Lenka a kol. Obchodní podnikání. 1. vydání. Praha: Managment Press, 1997. s 67 21 SRPOVÁ, Jitka a kol. Základy podnikání. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2010. s. 56

13

TABULKA PŘEHLEDU PRÁVNÍCH FOREM PODNIKÁNÍ 22 Živnostník Počet zakladatelů organizace

Stačí jedna osoba

Neomezeně Ručení

Počáteční kapitál

Administrativní náročnost

Účast na zisku

Jiná kritéria

22

Není stanoveno

Jednoduché povolení k podnikání

Podnikatel si po zdanění vše nechává

Zpravidla obtížný přístup k cizím zdrojům. Na druhé straně vyšší důvěryhodnost s ohledem na ručení.

Veřejná obchodní společnost

Společnost s ručením omezeným Nejméně 2 Minimálně Minimálně 2 osoby. 1 osoba, osoby Komplementář maximálně a komandista. 50 osob Komplementář veškerým Neomezeně, Společnost svým společně neomezeně, majetkem. a nerozdílně společníci do Komandisté do veškerým výše nesplasvým výše svého ceného vkladu. majetkem. nesplaceného vkladu. Povinný minimální vklad Minimální Není komandisty jmění činí stanoveno činí 200 000 Kč 5tis Kč, jinak není stanoveno Sepsání Sepsání Sepsání společenské společenské společenské smlouvy, smlouvy, smlouvy, nutná zpravidla zpravidla asistence nutná nutná advokáta, asistence asistence složení vkladu advokáta advokáta na účet Mezi komplementáři a komandisty Míra účasti dle Rovným dílem 50/50, mezi mezi komplementáři kapitálo-vého společníky, rovným dílem, vkladu, pokud mezi komannení nebo podle společenské disty podle ýše společenskou smlouvy. smlouvou vkladu. Vše lze upravit i jinak upraveno jinak podle společenské smlouvy. Méně časté, Zpravidla pro obchodní obtížný partnery. přístup k cizím Nejběžnější Zachovány zdrojům. forma výhody Komplikované obchodní zdanění FO. vztahy mezi společnosti Vyšší důvěrykomanditisty hodnost s a komplemenohledem táři mohou být na ručení. příčinou sporů. Komanditní společnost

Vlastní zpracování autorem.

14

Akciová společnost 1 právnická osoba nebo 2 a více fyzických osob Společníci ručí neomezeně. Akcionáři neručí za závazky společnosti vůbec. Společnost ručí celým majetkem.

Minimální jmění činí 2mil Kč a je rozvrženo na určitý počet akcií.

Sestavení zakladatelské listiny a stanov, zpravidla nutná asistence advokáta, složení vkladu na účet.

Podle rozhodnutí valné hromady

Nejlepší přístup k cizím zdrojům, nejvyšší stupeň ochrany věřitelů Nutný vysoký počáteční kapitál Složitější správní orgány

1.3. Živnostenské podnikání Živnostenským podnikáním (dále jen živností) je podnikání, které musí současně splňovat několik podmínek stanovených v § 2 živnostenského zákona, který živností rozumí jakoukoliv podnikatelskou činnost, provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku. Tato činnost nesmí být zákonem zakázána (protiprávní jednání) a nesmí být živnostenským zákonem vyloučena ze živností. Vyloučenými jsou živnosti taxativně stanovené činnosti uvedené v § 3 živnostenského zákona. Jsou zde uvedeny činnosti vyloučené jak pro fyzické osoby (výkon tzv. svobodných povolání), tak pro osoby právnické (např. činnost bank). Tyto činnosti jsou pak prováděny dle zvláštních zákonů. Dle možnosti vzniku živnostenského oprávnění se živnosti děli na ohlašovací, které mohou být provozovány na základě ohlášení (není tedy třeba rozhodnutí živnostenského úřadu), při současném splnění zákonem stanovených podmínek a na živnosti koncesované, které smějí být prováděny jen po udělení koncese23. Živnostenský zákon dále dělí živnosti ohlašovací dle požadavků na odbornou či jinou způsobilost. A to na řemeslné, vázané a volné. Živnosti řemeslné jsou uvedeny v příloze č. 1 k živnostenskému zákonu (např. hostinská činnost), živnosti vázané jsou pak uvedeny v příloze č. 2 (např. projektová činnost ve výstavbě) a živnosti volné jsou stanoveny v příloze č. 4 (např. činnost odborného lesního hospodáře). Pro výkon živností řemeslných a vázaných je nutné splnění podmínky odborné způsobilosti. Pro výkon živností volných stačí splnění podmínek obecných. Subjektem živnostenského podnikání může být fyzická i právnická osoba, která získala živnostenské oprávnění. Subjekty mohou být i jiné právnické osoby, které nebyly zřízeny za účelem podnikání (např. obce či kraje, kterým bylo zvláštními zákony přiznáno právo podnikat24). K získání živnostenského oprávnění živnostenský zákon stanoví podmínky, které musí podnikatel, či jeho odpovědný zástupce25, splňovat po celou dobu provádění živnosti26. Subjekt provozující živnost musí splňovat všeobecné a zvláštní podmínky

23

§ 9 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních, ve znění pozdějších předpisů. 25 § 11 zákona o živnostenském podnikání č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz podniku. 26 § 5 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. 24

15

stanovené zákonem27. Všeobecné podmínky musí být splněny vždy a u všech druhů živností a jsou jimi dosažení věku 18 let28, způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost29. Dle § 6 živnostenského zákona se za bezúhonného nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá či který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena30.

Zvláštní

podmínky jsou

stanoveny pro

řemeslné,

koncesované živnosti a jsou jimi odborná31 nebo jiná způsobilost32.

vázané

a

Pro živnosti

volné není žádná zvláštní podmínka vyžadována33. Dále živnostenský zákon stanoví překážky k provozování živnosti, které živnost vylučují34. Touto překážkou je například uložení trestu zákazu činnosti týkající se provozování živosti.

Ohlašovací

Řemeslné

Příloha č. 1

Vázané

Příloha č. 2

Všeobecné

Volné

Příloha č. 4

podmínky

Koncesované

Příloha č. 3

Zvláštní podmínky Zvláštní podmínky

Zvláštní podmínky

27

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. Tato podmínka je vázána na faktické dosažení věku 18ti let a nelze tedy užít ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého se zletilosti 28

nabývá i před dosažením 18let věku uzavřením manželství. 29

§ 6 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. Jde například o situaci, kdy odsouzení bylo zahlazeno dle § 69 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 31 Odborná způsobilost je stanovena pro živnosti řemeslné přímo ve znění živnostenského zákona v § 21 a 22. Pro živnosti vázané a koncesované jsou podmínky stanoveny v příslušné příloze ke každé živnosti zvlášť. 32 § 7 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. 33 § 19 písm. c) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. 34 § 8 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. 30

16

Postup nutný pro vznik živnostenského oprávnění Živnostenské oprávnění vzniká u živností ohlašovacích pouze na základě ohlášení živnostenskému úřadu, tedy pouhým projevem vůle subjektu (ovšem za předpokladu, že splňuje všechny podmínky a ohlášení je bez vad). U živností koncesovaných živnostenské oprávnění vzniká až povolením živnostenského úřadu. Dále se budu zabývat pouze postupem pro vznik živnostenského oprávnění pro výkon živností ohlašovacích. Ohlášení živnosti se provádí u kteréhokoliv obecního živnostenského úřadu.35 V rámci vládního projektu36 ¨Zjednodušení administrativních postupů při zahájení a v průběhu podnikání¨ byla zavedena možnost ohlásit živnost prostřednictvím Jednotného registračního formuláře, kterým lze na Centrálních registračních místech (živnostenské úřady) učinit několik úkonů najednou. Lze jím ohlásit živnost, žádat o koncesi, podat přihlášku k daňové evidenci, učinit oznámení úřadu práce, apod.37 Před zavedením Jednotného registračního formuláře musela osoba, která chtěla zahájit podnikatelskou činnost, podat výše zmíněné přihlášky jednotlivě. K ohlášení musí být doloženy dokumenty požadované zákonem (např. výpis z evidence trestů, doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, do nichž živnostník hodlá umístit místo podnikání, liší-li se od bydliště, doklad prokazující odbornou způsobilost živnostníka, popřípadě odbornou způsobilost odpovědného zástupce, doklad o zaplacení správního poplatku).38

35

§ 10 zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů. Vláda České republiky schválila usnesením č. 1006 ze dne 20. října 2004 37 § 45a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. 38 § 46 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. 36

17

2. Financování projektu Veškeré činnosti firmy od jejího založení, přes růst až po případný

zánik se

projevují ve finančním řízení. Proto je správné rozhodnutí o financování velmi důležitým faktorem úspěšnosti budoucího podniku. Finanční řízení obsahuje širokou škálu manažerských činností a věcných úkolů, od plánování a zajišťování kapitálu, jeho vhodného umístění, až po kontrolu plnění stanovených cílů.

39

Dále se v této

kapitole budeme věnovat zejména prvotnímu zafinancování projektu. Potřebnými zdroji pro uskutečnění podnikatelského záměru jsou zdroje finanční, hmotné, nehmotné a lidské. Lidskými zdroji se rozumí znalosti a dovednosti personálu, hmotnými pak technické vybavení podniku, budovy, výrobní materiál apod., nehmotnými zdroji rozumíme například síť podnikatelských kontaktů, patenty. Finanční zdroje podnikání pak slouží k zajištění všech zmíněných zdrojů podnikání. Před uskutečňováním záměru je nutné si nejdříve stanovit, jaké budou počáteční náklady spojené se založením firmy, náklady na pořízení majetku a zásob a v neposlední řadě je třeba počítat s určitou finanční rezervou na budoucí provoz. Vysoké počáteční náklady v kombinaci s nedostatečnými finančními prostředky podnikatele jsou často důvodem pro zakládání kapitálových společností, kdy je investorovi výměnou za poskytnuté prostředky zpravidla nabídnut podíl ve společnosti. Je tedy zřejmé, že začínající podnikatel si musí nejdříve učinit reálnou představu o nákladnosti uskutečnění projektu, pak zhodnotit svou finanční situaci a dle toho učinit rozhodnutí o formě podnikání.

2.1. Majetková struktura podniku Majetková struktura firmy nám podává informace o podílu jednotlivých majetkových složek na celkovém majetku firmy. Majetková struktura je ovlivňována typem a velikostí firmy, druhem podnikání (a z toho vyplývající náročnost na technologické vybavení – výrobní podniky mají vyšší nároky než podniky poskytující služby).

Základní

přehled o majetkové struktuře podniku nám podávají účetní

výkazy, jmenovitě rozvaha. Zde jsou na straně jedné uvedena aktiva a na straně druhé pasiva a po sečtení všech položek, se musí výše aktiv rovnat výši pasiv.

39

SRPOVÁ, Jitka a kol. Základy podnikání. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2010. s. 328

18

Rozvaha Aktiva

Dlouhodobý majetek

Oběžný (krátkodobý)

Pasiva

Hmotný

Movitý

Vklady společníků

Nemovitý Vlastní zdroje

Nehmotný

Rezervní fond

Finanční

Zisk z minulých let

Zásoby

Zisk z běžného období Závazky

Pohledávky

Cizí zdroje

Peněžní prostředky Finanční majetek

Rezervy Úvěry Půjčky

Pro dlouhodobý majetek je příznačné, že jeho doba používání je několikaletá a postupně se opotřebovává. Dlouhodobý hmotný majetek představují budovy, pozemky, technologické zařízení, umělecké sbírky apod. Dlouhodobý nehmotný majetek je tvořen zřizovacími výdaji (výdaje spojené se založením podniku), software, licence apod. Dlouhodobý finanční majetek představují finanční účasti v jiných podnicích, poskytnuté dlouhodobé úvěry apod. Oběžný majetek je tvořen zásobami, nedokončenou výrobou, pohledávkami, penězi na účtech apod. a jedná se o takový majetek, který se v rámci jednoho transformačního procesu promění v jinou majetkovou formu, čili spotřebovává se jednorázově. Zdroje financování majetku jsou označovány jako pasiva. Vlastní zdroje představují vklady společníků, rezervní fond, nerozdělený ziskem z minulých let apod. Cizí zdroje přestavují prostředky, které firma získala od jiných subjektů formou úvěrů, rezervy apod. Obvykle je za jejich poskytnutí placen úrok. Cizí zdroje dělíme na krátkodobé a dlouhodobé, dle doby, po kterou má firma tyto zdroje k dispozici. Krátkodobé mají splatnost nižší než jeden rok, dlouhodobé pak více než jeden rok.

40

Poskytovatelé cizích zdrojů zpravidla požadují zajištění úvěru proti jeho nesplácení. Využití těchto zdrojů je efektivní jen v případě, že užitek, který přinesou je vyšší než cena, kterou za něj firma zaplatí.

40

SRPOVÁ, Jitka a kol. Základy podnikání. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2010. s.314 - 317

19

2.2. Prostředky potřebné k uskutečnění projektu Výše finančních prostředků, potřebná pro začátek podnikání, se liší zejména podle specializace firmy, kdy výrobní firma bude mít větší požadavky na počáteční kapitál, než firma poskytující poradenské služby. Dalšími faktory jsou : zvolená forma podnikání, kdy u určitých společností je zákonem určen minimální vklad společníků,41 dále zamýšlená velikost firmy a její umístění.42 Prostředky potřebné k uskutečnění projektu lze rozdělit do několika skupin : 1. První skupinu tvoří náklady nutné na založení firmy – tzv. zřizovací výdaje (správní poplatky, poradenské služby, …). 2. Druhou skupinu tvoří náklady na pořízení investičního majetku (hmotný a nehmotný majetek s dlouhodobým charakterem) a jeho technické zhodnocení. Tyto náklady tvoří většinu nákladů nutných pro zahájení podnikání a je zásadní rozhodnout, jak budou financovány. 3. Třetí skupinou jsou náklady na oběžný majetek, které jsou tvořeny např. penězi na běžných účtech, zásobami… Lze sem řadit i budoucí náklady na provoz (náklady na provoz, na propagaci, mzdové náklady, apod.).43 A to do doby, než budou tyto náklady uhrazovány z tržeb.

2.3. Zdroje financování nákladů nutných k zahájení činnosti Základní pravidlo financování zní : dlouhodobý majetek nemůže být financován krátkodobými zdroji44. Pro efektivní uplatnění tohoto pravidla je nutné nejdříve identifikovat dlouhodobý majetek45 (kterým jsou především budovy, zařízení, ale mohou jím být i zásoby s dobou obratu delší než jeden rok), které poté budou zafinancovány dlouhodobými zdroji. Jak již bylo řečeno výše, vysoké počáteční náklady většinou není podnikatel schopen zajistit sám a je tedy třeba hledat jiné zdroje financování. Zdroje financování je možné rozdělit na vlastní a cizí. Dále je lze dělit na interní a externí, kdy interními jsou takové zdroje, které si firma vytvoří sama -jedná se o tzv. samofinancování- a 41

Dle § 108 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, musí výše základního kapitálu společnosti musí činit alespoň 200 000 Kč. 42 SRPOVÁ, Jitka a kol. Základy podnikání. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2010. s. 334 43 PRAŽSKÁ, Lenka a kol. Obchodní podnikání. 1. vydání. Praha: Managment Press, 1997. s 417 44 SRPOVÁ, Jitka a kol. Základy podnikání. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2010. s. 317 45 Čl. 1 Opatření čj. 281/89 759/2001, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro podnikatele

20

externími zdroji jsou ty, jenž jsou do podniku vloženy po vzniku firmy. My dále budeme zdroje dělit na vlastní a cizí, jelikož naše případová firma teprve hodlá vstoupit na trh. 2.3.1.

Úvěr od komerční banky

Komerční úvěry jsou jednou z nejpoužívanějších forem financování cizími zdroji. Banky nabízí široké spektrum různých produktů, a proto je dobré si je nejdříve rozdělit, aby bylo možné se v nich orientovat. Dlouhodobé bankovní úvěry jsou označovány jako hypoteční, či investiční úvěry. Tyto úvěry jsou určeny především k pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, či jeho technického zhodnocení. Hypoteční úvěry jsou zajištěny proti nesplácení zástavním právem k nemovitosti a od odhadní ceny nemovitosti se také odvíjí maximální možná výše úvěru. Hypoteční úvěry jsou účelově omezeny a užití prostředků z tohoto produktu může být omezeno účelově (bude se pak jednat o klasický hypoteční úvěr), či nikoliv (jedná se o tzv. Americkou hypotéku). Nevýhodou amerických hypoték je zpravidla jejich vyšší úročení oproti klasickým hypotéčním úvěrům. Charakteristickými znaky dlouhodobých bankovních úvěrů je jednak nutnost jejich splacení ve stanovených intervalech a ve stanovené výši, dále pak zaplacení úroku46 (úrok je určen buď fixně či variabilně) a v neposlední řadě zajištění úvěru proti jeho nezaplacení (zajištění je prováděno většinou formou ručení movitým dlouhodobým majetkem, ale lze se setkat i s produkty, které jsou zajištěny bez věcného ručení a to ručením podnikatelem či třetí osobou). Výhodou bankovního úvěru pro podnikatele je daňová uznatelnost úroků z úvěru a také fakt, že se podnikatel stává okamžitě vlastníkem pořízené věci s právem tuto věc odepisovat. Krátkodobé bankovní úvěry nesou různá označení, nejčastěji však kontokorentní úvěr. Společným jmenovatelem je jejich snadná dostupnost a vhodnost pro financování krátkodobého majetku. Jsou poskytovány zpravidla formou určitého debetního rámce přidruženého k běžnému účtu podnikatele, z kterého může podnikatel čerpat v případě, že již nemá dostatek finančních prostředků na svém běžném účtu. Pro poskytnutí tohoto druhu úvěru banky často vyžadují prokázání schopnosti splácet debet historií pohybu peněžních prostředků na účtu. Výhodou tohoto produktu je fakt, že má podnikatel neustále k dispozici určitý finanční obnos, aniž by musel žádat o úvěr, ale častou nevýhodou je vyšší úročení. 46

Úrok je cenou za půjčení peněz.

21

2.3.2.

Leasing

Pojem leasing pochází z anglického ¨lease¨, které znamená pronajmout. Jedná se tedy o jednu z dalších možností nabytí majetku a to jeho dlouhodobým pronájmem. Majetek (hmotný či nehmotný) zůstává ve vlastnictví pronajímatele a nájemce získává právo věc užívat. Tento produkt nabízí banky a specializované firmy. Společnosti stanoví výši akontace, dobu splácení a úrok zpravidla dle bonity klienta. Ačkoliv ta nebývá zkoumána tak podrobně, jako v případech žádosti o úvěr. Rozeznáváme dva základní druhy leasingu, a to leasing provozní a finanční. V českých právních předpisech se můžeme setkat s označením finanční pronájem, či finanční pronájem s následnou koupí najaté věci47. Leasing Trvání

Provozní (operativní) nájemního Krátkodobý

vztahu

(doba

Finanční trvání Dlouhodobý (doba trvání se

podstatně kratší, než životnost blíží

ekonomické

životnosti

pronajímané věci)

pronajímané věci) Náklady na údržbu Nese pronajímatel

Nese zpravidla nájemce

a opravy Při ukončení nájmu Vrací pronajímatele

Přechází do vlastnictví nájemce

se předmět nájmu Výhody leasingu :


Uzavření leasingové smlouvy je rychlejší než získání úvěru.




Leasingová společnost neprověřuje schopnost splácet.




Riziko inflace nese leasingová společnost.




Leasingové splátky lze zahrnout do daňových výdajů firmy.




Fixní splátky po celou dobu trvání leasingu.

Nevýhody leasingu :


Předmět je po celou dobu splácení majtekem leasingové společnosti, včetně všech dokladů (např. velký technický průkaz automobilu).




Nutnost složení akontace (málokdy nulová).




Pojistné události jsou ve správě leasingové společnosti. U automobilů pak nutnost mít automobil havarijně pojištěn.




Zákonem zakotvená doba splácení.




Sankce za předčasné splacení.

47

Zákon č. 235/2004 o dani z přidané hodnoty, 586/1992 o dani z příjmu, ve znění pozdějších předpisů.

22

2.3.3.

Splátkový kalendář

Některé banky také nabízí možnost splátkového prodeje, kdy jsou předměty již od počátku smlouvy ve vlastnictví zákazníka a ten je může odepisovat. Tento způsob pořízení je často poskytován i dodavateli. 2.3.4.

Fondy soukromého kapitálu

Jedná se o fyzické osoby (tzv. Business angeles), které byly při svém dosavadním profesním životě úspěšní a mají zájem pomoci malým a středním podnikům. Může se tak dít pomocí investice do společnosti, či uplatněním svých dosavadních zkušeností s řízením podniku.48 Další variantou jsou Fondy rizikového a rozvojového kapitálu, které poskytnou finanční prostředky do základního kapitálu na předem stanovenou dobu, po jejímž uplynutí svůj podíl ve společnosti prodají. Jedná se zpravidla o specializované firmy, které vyhledávají začínající čí perspektivní projekty, které zafinancují a po zhodnocení své investice, svůj podíl zcizí.49

2.3.5.

Příspěvky od Úřadu práce

Dle zákona č. 453/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen zákona o zaměstnanosti) úřady práce nabízí příspěvky podnikatelům, kteří zaměstnávájí osoby se zdravotním postižením, či jinak znevýhodněné osoby. Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa


§ 75 zákona o zaměstnanosti.




Chráněným pracovním místem se rozumí místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě dohody s úřadem práce v místě sídla či provozovny zaměstnavatele.




Příspěvek může činit až dvacetinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství50 a závisí na míře zaměstnanosti v daném kraji.




Tento příspěvek je jednorázový a nenárokový.

48

Business Angeles Czech.cz [cit. 25. srpna 2011]. Dostupné na . Businessinfo.cz [cit. 23. srpna 2011]. Dostupné na . 50 Stanoveno ve Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí 390/2010 Sb., o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2010 pro účely zákona o zaměstnanosti. Pro rok 2011 se jedná o částku 23 324 Kč. 49

23

Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo


§ 75 zákona o zaměstnanosti.




Jeho výše může činit až trojnásobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok.




Příspěvek je nenárokový.

Příspěvek na zřízení chráněné pracovní dílny


§ 76 zákona o zaměstnanosti.




Chráněná pracovní dílna je zákonem o zaměstnanosti definována jako pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců.




Příspěvek na vytvořené této dílny může dle závažnosti postižení zaměstnanců činit až dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku na každé pracovní místo.




Tento příspěvek je jednorázový a nenárokový.

Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny


§ 76 zákona o zaměstnanosti.




Příspěvek činí maximálně šestinásobek výše uvedené průměrné mzdy na jednoho zaměstnance.




Tento příspěvek je také nenárokový.

Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením


§ 78 zákona o zaměstnanosti.




Příspěvek je poskytován zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají více než 50% zaměstnanců se zdravotním postižením




Tento příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně a je vyplácen ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů, může však činit nejvýše 8.000,- Kč měsíčně na osobu.

24

Příspěvek na společensky účelná místa a překlenovací příspěvek


§ 113 zákona o zaměstnanosti.




Tyto místa jsou vytvořena na základě dohody s úřadem práce, a obsazována uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jinak.




Jeho výše se různí podle míry nezaměstnanosti v okrese a dle počtu zřízených pracovních míst. Příspěvek může sahat až do výše skutečně vyplacených mzdových nákladů a je vyplácen po dobu šesti měsíců, pokud by byla zaměstnána osoba se zdravotním postižením, pak až dvanáct měsíců.




Tento příspěvek může obdržet i uchazeč o zaměstnání, který se stane osobou samostatně výdělečně činnou a poté mu může být vyplacen také překlenovací příspěvek51, který je poskytován na úhradu provozních nákladů po dobu nejdéle pět měsíců a činí nejvýše 0,25 násobek průměrné měsíční mzdy.

Příspěvek na zapracování


Tento příspěvek je poskytován v případě zaměstnání osoby, které úřad práce věnuje zvýšenou péči52..




Příspěvek je poskytován maximálně po dobu tří měsíců ve výši maximálně poloviny minimální mzdy53.

Příspěvek na veřejně prospěšná místa


§ 112 zákona o zaměstnanosti.




Tyto místa musí zaměstnavatel vytvořit nejméně na dobu dvanácti po sobě jdoucích měsíců a to i opakovaně.




Příspěvek je vyplácen až do výše skutečně vynaložených mzdových nákladů.

Další možností, jak získat příspěvky od úřadu práce, jsou investiční pobídky54. Jejich získání je ovšem administrativně náročnější a jsou poskytovány finančně náročnějším projektům. 51

§ 114 zákona č. 453/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. § 33 zákona č. 453/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů stanoví, že takovou osobou je uchazeč o zaměstnání, který ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebuje. Jedná se např. o fyzické osoby do 20ti let věku, těhotné ženy, apod. 53 Výše minimální mzdy je stanovena nařízením vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. A v současnosti činí 8.000,- Kč. 54 Právní úprava investičních pobídek je obsažena v zákoně č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, ve znění pozdějších předpisů dále v zákoně o daních z příjmů a v zákoně o zaměstnanosti. 52

25

2.3.6.

Dotace ze strukturálních fondů EU

Fondy EU jsou nástrojem pro realizaci evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti a jejich prostřednictvím mají být snižovány rozdíly mezi jednotlivými členskými státy. Každá členská země si spolu s Evropskou komisí sjednává operační programy, díky kterým mohou příjemci čerpat podporu z fondů EU. Operační programy definují konkrétní cíle a problémy, které mají být odstraňovány. Pro období 2007 - 2013 může být v České republice podpora čerpána celkem z 26 operačních programů, pro podporu podnikání je určen zejména Program podnikání a inovace. V současnosti je aktuální již jen program Progres, který je poskytován prostřednictvím Českomoravské záruční banky, a.s. (viz níže).

2.3.7.

Úvěr od Českomoravské záruční a rozvojové banky

V současné době je možné využít podpory poskytované v rámci Operačního programu podnikání a inovace, program Progres. Správcem tohoto programu je Ministerstvo průmyslu a obchodu a je realizován prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky.

Cílem tohoto programu je pomoc při realizaci

podnikatelských projektů malých a středních podniků a pomoc je poskytována formou podřízených úvěrů. Podmínky pro možnost obdržení podpory jsou četné. Nejdříve se musí jednat o jednu z podporovaných aktivit, vymezených v příloze č. 1 výzvy III programu Progres55. Dále podnikatel musí splňovat definici malých a středních podnikatelů, být oprávněn k podnikání na území České republiky, musí být zaregistrován jako poplatník daně z příjmu a nesmí mít žádné nedoplatky vůči vybraným institucím ani zaměstnancům a musí vést účetnictví. Dále jsou stanoveny formální podmínky pro přijatelnost projektu a další podmínky při čerpání a realizaci projektu (jde např. o povinnost používat majetek pořízený s účastí podpory minimálně ještě 3 roky po ukončení realizace projektu, či podmínka, že výdaje musí být vynaloženy pouze na pořízení nebo rekonstrukci dlouhodobého hmotného majetku souvisejícího se vznikem či rozvojem podnikání). Tento podřízený úvěr je poskytován ve výši až 20 mil. Kč (max. však 75 % předpokládaných způsobilých výdajů projektu) s pevnou úrokovou sazbou 3 % p.a. Doba splatnosti je nejvýše 9 let.

55

Cmrzb.cz [cit. 25. srpna 2011]. Dostupné na .

26

2.3.8.

Zaměstnanecké benefity

Tyto prostředky nejsou přímo určeny na financování projektu, avšak díky nim je potřebná výše cizích zdrojů snížena. Podmínky pro jejich poskytování jsou upraveny v pracovní, kolektivní či jiné smlouvě. Zaměstnavatel může poskytovat zaměstnanci jakékoliv příspěvky s tím, že do částky 24. 000,- Kč za rok příspěvek nepodléhá dani z příjmu fyzických osob.

Výhody pro zaměstnavatele :


Úspora mzdových nákladů využitím daňových úlev. Příspěvek je pro zaměstnavatele daňovým výdajem a nepodléhá sociálnímu a zdravotnímu pojištění.




Stabilizace a motivace zaměstnanců.




Pojistná ochrana zaměstnanců a jejich zajištění na stáří.




Konkurenční výhoda a posílení image firmy.

Měsíční příjem

Mzda

Penzijní a životní pojištění

Vyměřovací základ

2. 000,- Kč

2. 000,- Kč

Sociální a zdravotní pojištění

680,- Kč

0,- Kč

Úspora na zaměstnavatele

0,-

680,- Kč

Výhody pro zaměstnance :


Zvýšení příjmů a dlouhodobé zhodnocování jejich finančního prostředků.




Ochrana zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků před riziky.




Příspěvek nepodléhá dani z příjmu fyzických osob a odvodům na sociální a zdravotní pojištění.

Měsíční příjem

Mzda

Penzijní a životní pojištění

Vyměřovací základ

2.000,- Kč

2.000,- Kč

Sociální a zdravotní pojištění

610,- Kč

0,- Kč

Navíc pro zaměstnance

0,-

610,- Kč

27

3. Podnikatelský plán - obecně Podnikatelský plán je písemný materiál zpracovaný podnikatelem, popisující všechny vnitřní i vnější faktory, související se založením nového podniku. Dále je nezbytným dokumentem konkretizujícím podnikatelský záměr, a to nejen při založení nového podniku, ale také ve všech případech, kdy se uvažuje o kapitálovém posílení podniku. Podnikatelský plán by neměl být chápán jen jako nezbytný dokument k žádosti o úvěr, ale má také plnit svou vnitropodnikovou funkci. Podnikatelský plán pomáhá podnikateli stanovit si cíle, ujasnit si aktivity a činnosti pro dosažení definovaných cílů a v neposlední řadě metody jejich kontroly. Proto je dobré ho vyhotovit, i kdyby se podnikatel rozhodl financovat založení podniku jinak, než formou úvěru.

3.1. Účel podnikatelského plánu Podnikatelský plán může sloužit podnikateli jako manažerský nástroj (k řízení podniku) nebo jako podklad pro získání cizích zdrojů financování. Pokud slouží k interním účelům jako plánovací nástroj, pak je podkladem pro rozhodování, pro kontrolu apod. Sestavení podnikatelského plánu je důležité zejména při zakládání podniku, nebo při jeho výrazných změnách. Externí subjekty na jeho základě posuzují schopnost firmy realizovat podnikatelský záměr, a proto je často vypracováván až ve chvíli, kdy je po podnikateli vyžadován bankou, při posuzování jeho úvěrovatelnosti. Kvalitně zpracovaný podnikatelský plán se často může zásadně zasloužit o získání potřebného kapitálu pro realizaci projektu. 56

56

SRPOVÁ, Jitka a kol. Základy podnikání. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2010. s. 60

28

3.2. Zásady pro vypracování podnikatelského plánu Vzhledem k tomu, že subjekty posuzující podnikatelský plán mají často k dispozici i plány jiných firem, které také chtějí zapůsobit, měl by podnikatelský plán být57 : •

Inovativní. Podnikatel by měl prokázat, že vytváří novou, připadanou hodnotu pro zákazníka a že jeho produkt bude jako jediný, či lépe než doposud, uspokojovat potřeby zákazníka. Ale také lépe než konkurenční výrobek.

•

Srozumitelný a uváženě stručný. Při sestavování podnikatelského plánu by se podnikatel neměl snažit vyjadřovat co nejvíce myšlenek v jedné větě, neměl by používat příliš dlouhá souvětí. Zvláštní zřetel zaslouží také opatrný výběr přídavných jmen. Stručnost by však neměla být na úkor základních myšlenek projektu.

•

Logický a přehledný. Skutečnosti uváděné v podnikatelském plánu na sebe musí logicky navazovat a musí být podloženy fakty. Pro lepší přehlednost je vhodné doplnit podnikatelský plán grafy a tabulkami. Není na závadu, když se podnikatel po pár dnech k plánu vrátí a opět si jej pročte, či jej nechá pročíst jiným osobám.

•

Pravdivý a reálný. Tento fakt by měl být samozřejmostí.

•

Respektující rizika. Podnikatelský plán vyjadřuje budoucnost a proto identifikace a respektování rizik, včetně návrhů na jejich zvládnutí, zvyšuje důvěryhodnost celého dokumentu.

3.3. Druhy podnikatelského plánu Rozeznáváme čtyři základní druhy podnikatelského plánu, které se navzájem odlišují jejich detailností. Jedná se o prezentaci ve výtahu, výkonný plán, zkrácený podnikatelský plán a podnikatelský plán v plném rozsahu58.

57 58

SRPOVÁ, Jitka a kol. Základy podnikání. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2010. s. 60 ipodnikatel.cz. [online]. [cit. 20011-08-08]. Dostupné z http://www.ipodnikatel.cz/typy-podnikatelskeho-planu.html.

29

3.3.1.

Prezentace ve výtahu (tzv. Elevator Pitch)

V tomto druhu podnikatelského plánu se stručně a jasně popisuje podnikatelský záměr. Smyslem tohoto dokumentu je zejména zaujmout a tudíž nemusí být v písemné formě. Celá prezentace by měla hlavně zaujmout a měla by být snadno zapamatovatelná, tak aby ji podnikatel, při svém setkání s investorem, mohl snadno předvést, tak aby krátce a jasně mohl popsat myšlenku, jak je s ní daleko, jaké potencionální trhy existují, jaké má konkurenční výhody, jak hodlá svůj projekt financovat a z jakých zdrojů, dále by se měl zmínit o složení jeho týmu a o potencionálním zisku pro investora59. 3.3.2.

Executive summary (výkonný plán)

Executive summary je v podstatě krátká verze podnikatelského plánu. Jde o krátkou písemnou prezentaci většinou o rozsahu jedna až dvě strany formátu A4, která je předkládána bankám či investorům. V prvním odstavci podnikatel informuje o jaký typ investice se jedná a jaká bude jeho finanční náročnost. V dalším odstavci by měl podnikatel pohovořit o jeho produktu a to detailně i s naznačenou maloobchodní cenou. Dále by měl být popsán cílový trh spolu s cílovými zákazníky. Měla by být zmíněna i konkurence. V další části by měl být naznačen finanční plán na tři roky dopředu. V předposlední části by mělo být konstatování současné pozice projektu a v poslední části by měl investor najít podnikatelovu nabídku a kontakt. Zde podnikatel shrne vše důležité, i částku, kterou požaduje60. 3.3.3.

Zkrácený podnikatelský plán

Zkrácený podnikatelský plán je komplexnějším dokumentem, v kterém podnikatel bude mluvit opět o sobě, svém týmu, produktu, o trhu a konkurenci a také o tom jak s prostředky, o které se uchází, naloží. Zkrácený podnikatelský plán však pracuje mnohem podrobněji s detaily celého záměru. Tento typ podnikatelského plánu je vhodný pro ty podnikatele, kteří nechtějí prozradit tajemství svého obchodního plánu. Tento plán by však neměl zakrývat nedostatky, ale naopak silné stránky a to do doby, než podnikatel usoudí, že našel vhodného partnera61. 59

ipodnikatel.cz [cit. 20. srpna]. Dostupné na 60 ipodnikatel.cz [cit. 20. srpna]. Dostupné na 61 ipodnikatel.cz [cit. 20. srpna]. Dostupné na

30

3.3.4.

Plný podnikatelský plán

Plný podnikatelský plán je velmi podrobný dokument, který se svou obsahovou stránkou kryje s předešlými druhy podnikatelských plánů, ale hovoří o nich ve větším detailu. O jeho obsahových stránkách dále.

3.4. Struktura podnikatelského plánu Struktura podnikatelského plánu je dána na každém podnikateli. Neexistuje žádná právní úprava, která by stanovovala požadavky na strukturu podnikatelského plánu. Struktura podnikatelského plánu je tedy individuální záležitostí, ale následující kapitoly by měl každý plán obsahovat. Podnikatelský plán by se měl skládat ze shrnutí, analýzy trhu, popisu podniku, výrobního, marketingového a organizačního plánu, dále by měl obsahovat hodnocení rizik, finanční plán a přílohy. 62

3.4.1.

Titulní strana

Titulní strana informuje o obsahu podnikatelského plánu, názvu a sídle společnosti, jménu podnikatele a druhu podnikání, dále obsahuje prohlášení o potřebě financování a prohlášení o důvěrnosti zprávy63. 3.4.2.

Exekutivní souhrn

Shrnutí by nemělo být chápáno jako úvod, ale jako stručný výtah celého následného dokumentu a jeho účelem je vzbudit v potencionálních investorech zájem o projekt, jelikož se investoři často rozhodují právě na základě exekutivního souhrnu, zda budou dokument číst dále. Exekutivní souhrn by měl obsahovat hlavní myšlenku podnikatelského plánu, jeho silné stránky, očekávání, výhled finančního plánu na několik let a měl by se zpracovávat až po vyhotovení podnikatelského plánu v celém rozsahu64.

62

KORÁB, Vojtěch. Podnikatelský plán. 1. vydání. Brno: Computers Press, 2008. s. 38 HISRICH, Robert a kol. Založení a řízení nového podniku.1.vyd. Praha : Victoria Publishing, 1996. s 63. 64 HISRICH, Robert a kol. Založení a řízení nového podniku.1.vyd. Praha : Victoria Publishing, 1996. s. 143 63

31

3.4.3.

Popis podniku

Tato část podnikatelského plánu obsahuje stručné a výstižné shrnutí základů projektu. Měla by zde být uvedena zákonná forma podnikání, klíčové živnosti, vize a dlouhodobé cíle podniku, informace o umístění a velikosti podniku, o vlastnících a o průpravě podnikatele. Dále by měla následovat prezentace produktů a služeb, v kterém by měla být vyzdvižena konkurenční výhoda. V neposlední řadě by tato kapitola měla uvádět jak bude podnikatel zajišťovat vedení různých agend (zejména účetnictví), zda bude pojištěn, jaký bude mít managerský tým a jeho organizační strukturu a nakonec by zde měly být uvedeny stěžejní kontaktní údaje. Jedná-li se o podnikatelský plán zavedené firmy, pak by se zde mělo nacházet uvedení její historie.65

3.4.4.

Analýza trhu

Tato kapitola se zabývá zpracováním příležitostí a hrozeb z

pohledu

makroprostředí, což znamená analyzovat dostupný trh, včetně jeho charakteristik a trendů. Následuje analýza mikroprostředí , která se zabývá analýzou konkurenčního prostředí, kde jsou zahrnuti všichni významní konkurenti včetně jejich slabých a silných stránek a analýza dodavatelů. Rovněž je vhodné zahrnout přírodní faktory, politickou situaci, legislativní podmínky aj. V neposlední řadě je zde uvedena analýza zákazníků, segmentace trhu a určení konkurenční výhody. Pokud byly pro tuto kapitolu využity nějaké externí zdroje, je žádoucí je identifikovat. V případě, že podnikatelský plán bude předkládán investorovi, je třeba zvážit, zda nebude vhodnější tyto informace shrnout a na detaily odkázat do příloh dokumentu. 66

65

KORÁB, Vojtěch a kol. Podnikatelský plán. 1. vydání. Brno: Computers Press, 2008. s. 74 KORÁB, Vojtěch a kol. Podnikatelský plán. 1. vydání. Brno: Computers Press, 2008. s. 76

66

32

3.4.5.

Výrobní plán

Výrobní plán zachycuje celý výrobní proces. Pokud bude celou nebo i jen část výroby zajišťovat sám podnikatel, musí zde být uveden popis potřebných strojů a zařízení, dále také používané materiály a jejich dodavatelé. Pokud bude podnik realizovat část výroby formou subdodávek, měli by zde být uvedeni i tito subdodavatelé včetně důvodů jejich výběru. Nejedná-li se o výrobní podnik, bude se tato část nazývat ,,obchodní plán“ a bude obsahovat informace o nákupu zboží a služeb, atd. Pokud jde o oblast poskytování služeb, bude se tato část podnikatelského plánu týkat popisu procesu poskytování služeb, vazby na subdodávky a tím opět hodnocení vybraných subdodavatelů.67

3.4.6.

Marketingový plán

Marketingový plán objasňuje, jakým způsobem budou výrobky nebo služby distribuovány, oceňovány a propagovány. Jsou zde uvedeny rovněž odhady objemu produkce nebo služeb. Marketingový plán bývá často investory považován za nejdůležitější součást zajištění úspěchu podniku. Předpokladem úspěšného marketingového plánu je zjištění dostatku informací o marketingovém prostředí, které se skládá z mikroprostředí a makroprostředí. Mikroprostředí představuje firmu samotnou spolu s jejími zákazníky, konkurenty, dodavateli a veřejnost. Makroprostředí zahrnuje veškeré vlivy, které působí na celé mikroprostředí

a

jsou

téměř

nekontrolovatelné.

Do

makroprostředí

řadíme

demografické prostředí, společenské zvyky, ekonomické a právní prostředí apod. Na základě zhodnocení všech těchto faktorů, by si firma měla zpracovat marketingovou strategii. Ta obsahuje výběr cílového trhu, určení tržní pozice a rozhodnutí o marketingovém mixu. Výběr cílového trhu navazuje na segmentaci trhu (členění zákazníků dle věku, příjmů, životního stylu apod.). Dalším krokem je určení tržní pozice, což znamená určení postavení na trhu mezi konkurenty. Zde je důležité identifikovat konkurenční výhody, vybrat tu nejoptimálnější a dostatečně ji propagovat. Posledním krokem je rozhodnutí o marketingovém mixu. Nejčastěji uváděný marketingový mix se skládá ze 4 nástrojů, tzv. 4P – produkt (product), cena (price), distribuce (place), propagace (propagation). Produkt je

67

KORÁB, Vojtěch a kol. Podnikatelský plán. 1. vydání. Brno: Computers Press, 2008. s. 85

33

nejdůležitější složkou a tvoří podstatu firmy. Produktem nemusíme rozumět jen hmotný výrobek, ale může se jednat o poskytování služeb či o nějakou myšlenku. Většina podniků zpravidla nenabízí jen jeden produkt, ale vytváří celé produktové řady, kdy v jednotlivých produktových řadách jsou skupiny výrobků, které jsou obdobné funkcí, cenou či skupinou potencionálních zákazníků. Pro každou takovou řadu by měla být vytvořena vlastní marketingová strategie. Je důležité připomenout, že každý produkt prochází několika stádii. Za prvé fází zavedení, kdy objem prodeje je nízký a náklady na jeho výrobu jsou vysoké, za druhé fází růstu, kdy objem prodeje roste, náklady se snižují a poté přes fázi zralosti, kdy je produkt na svém vrcholu a trh začíná být nasycen, až k fází útlumu, kdy je již cena snižována a uvažuje se o vyřazení produktu z produktové řady. Další složkou marketingového mixu je cena. Cena je velmi důležitým faktorem, jehož prostřednictvím je ovlivňováno chování zákazníků, je jí určována cenová politika firmy (zaměřena na maximalizaci zisku, či na získání co největšího podílu firmy na trhu…) a na správném určení ceny často stojí celá existence firmy. Při určování ceny produktu je nutné najít kompromis mezi cenou, kterou je zákazník ještě schopen zaplatit a cenou, která je přijatelná pro firmu. Cena může být stanovena několika způsoby, a to buď na základě nákladů, či na základě poptávky, anebo na základě cen konkurence. Často je vyšší cena zákazníkem akceptována v případě výhodných obchodních podmínek. Další složkou marketingového mixu je distribuce. Efektivní distribuce by měla zajistit, aby se výrobek dostal v požadovaném čase, na požadované místo a v požadovaném množství. Při určování distribuční cesty je nutné zvolit mezi přímým a nepřímým prodejem, rozhodnout o počtu distribučních článků a o počtu zprostředkovatelů. Pravděpodobně nejviditelnější složkou marketingového mixu je propagace. Jedná se o systém komunikačních metod a prostředků, jejichž pomocí firma ovlivňuje chování zákazníků. Cíle komunikačních metod mohou být prodejní, informační či emocionální (ty mají jen vytvořit určitý postoj spotřebitele). Základními nástroji je reklama, podpora prodeje a osobní prodej. V posledních letech je stále více využíváno také public relations, jehož úlohou je přispět ke zlepšení obrazu firmy v očích veřejnosti a to např. poskytováním charitativních darů, apod.68

68

SRPOVÁ, Jitka a kol. Základy podnikání. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2010. s. 218-224

34

3.4.7.

Organizační plán

V organizačním plánu musí být popsána forma vlastnictví nového podniku, informace o managementu podniku a dále (dle příslušné právní formy) údaje o obchodních podílech. Jsou zde uvedeni klíčoví vedoucí pracovníci podniku, jejich vzdělání a praktické zkušenosti. Vše znázorňuje organizační struktura podniku.4 3.4.8.

Hodnocení rizik

Analýza rizik by měla nejprve identifikovat rizikové faktory (týkající se majetku, zákazníků, personálu apod.), poté by se tato rizika měla kvantifikovat (odhad určité míry pravděpodobnosti či závažnosti) a následně by měl být stanoven plán na zvládnutí těchto rizik. Základem pro takovou analýzu bývá tzv. SWOT analýza (čili analýza slabých a silných stránek).69 Pro potencionálního investora je tento přístup zárukou, že podnikatel si je takových rizik vědom a je připraven jim v případě potřeby čelit. 3.4.9.

Finanční plán

Finanční plán zpracovává předchozí části podnikatelského plánu do finanční podoby. Prokazuje reálnost podnikatelského záměru. Výstupy finančního plánu tvoří výkaz zisků a ztrát, rozvaha a plán peněžních toků.70 Plánované výkazy se doplní stručným komentářem. Výstupy finančního plánu musí mít reálné podklady, tzn. musí být zpracovány na základě dílčích plánů, které mají být navzájem provázány. Minimální plánovací období je do doby vykázání zisku. Finanční plán by měl investory přesvědčit o vhodnosti investice do projektu. Pro doložení příznivého vývoje finanční situace firmy se doporučuje uvést v rámci finančního plánu poměrové finanční ukazatele.71 72

3.4.10.

Přílohy

V přílohách je možné uvést např. výpisy z obchodního rejstříku, životopisy, výkresy produktů, výsledky průzkumů trhu, důležité smlouvy, získané certifikáty aj.73

69

KORÁB, Vojtěch a kol. Podnikatelský plán. 1. vydání. Brno: Computers Press, 2008. s. 89 VEBER, Jindřich a kol. Podnikání malé a střední firmy. 2. vyd. Praha : Grada Publishing, 2008. 71 Patří mezi ně zejména ukazatele rentability, likvidity, aktivity a zadluženosti. 72 KORÁB, Vojtěch a kol. Podnikatelský plán. Brno : Computer Press, 2007. s. 91 73 KORÁB, Vojtěch a kol. Podnikatelský plán. Brno : Computer Press, 2007. s 93. 70

35

4. Činnosti spojené se zahájením podnikání V praktické části se budu zabývat fiktivním konkrétním podnikatelem. Budu se snažit předvést celý proces začínající rozhodnutím podnikat

až po vyústění

konkrétním podnikatelským plánem.

4.1. Rozhodnutí podnikat Paní Jana N., dlouholetá rehabilitační sestra, se rozhodla, že by se chtěla osamostatnit a založit si vlastní podnik, který by byl zaměřený zejména na výuku Bikram jógy. S touto cvičební metodou se seznámila při své dlouholeté rehabilitační praxi a tento styl ji velmi zaujal. Po drobném průzkumu trhu se rozhodla, že si založí studio zaměřené na výuku této metody. A to nejen proto, že jí ohromily výsledky této metody, ale také fakt, že se jedná o -u nás- novou metodu o kterou je veřejností projevován značný zájem. Dalším faktorem proč se tak rozhodla byl fakt, že v celé České republice jsou pouze tři studia, které vyučují tuto metodu a navíc se žádné z nich nenachází na severu Čech. Rozhodla se tedy, že odcestuje do Los Angeles, aby získala certifikát potřebný k výuce této metody. Jedná se o ucelený cvičební systém, který je chráněn patentem a až po získání certifikátu je možné vyučovat Bikram jógu v místě pobytu cvičitele. Po svém návratu se rozhodla, že si studio založí a že v něm bude poskytovat také kurzy power jógy, jógy, Flexibar a rehabilitační služby a masáže. Poté, co se paní Jana N. rozhodla, že založí cvičební studio, se setkala se svým dlouholetým přítelem, panem Petrem K., aby ji poradil se začátky podnikání. A při tomto rozhovoru dospěli k názoru, že bude vhodné, když u studia zřídí i malou restauraci se zdravou stravou, kterou povede právě pan Petr K.

4.1.1.

Výběr právní formy podnikání

Paní Jana N. si nejprve musí zjistit, jaké jsou v České republice podmínky pro zahájení

podnikatelské

činnosti,

dále

pak

získat

příslušné

podnikatelské

živnostenské oprávnění a v neposlední řadě získat informace o možnostech financování svého projektu. Paní Jana N. se nejprve rozhodovala o právní formě podnikání a o umístění provozovny. Při výběru formy podnikání paní Jana N zvažovala dvě formy podnikání, 36

které se jí zdály vhodné: a to podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná nebo založit společnost s ručením omezeným. Při výběru právní formy podnikání se soustředila zejména na následující aspekty výše zmíněných forem podnikání : 1) Majetkové hledisko a) Společnost s ručeným omezeným -

ručení za závazky vzniklé z podnikání do výše svého vkladu

b) Osoba samostatně výdělečně činná -

ručení za závazky vzniklé z podnikání celým svým majetkem

2) Daňové hledisko a) Společnost s ručením omezeným - paní Jana N. se stane jednatelem firmy s nárokem na plat -

daňové zatížení zisku firmy činí 19%,

-

výplata podílu na zisku je zdaněna 15%

-

nemožnost uplatnění výdajů paušálem

b) Osoba samostatně výdělečná činná -

sazba daně je 15%

-

možnost uplatnění výdajů paušálem

Paní Jana N. se po zvážení rozhodla, že bude podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná. A to zejména kvůli jednoduchosti založení firmy, z které vyplývají i nižší zřizovací výdaje na založení firmy a dále kvůli nižšímu daňovému zatížení a možnosti uplatňování výdajů paušálem.

4.1.2.

Výběr místa podnikání

Při rozhodování, kde zřídit provozovnu, zvažovala paní Jana N. dva způsoby. První možností bylo pronajmutí nebytových prostor v centru města, která již dříve sloužila jako fitness centrum a jsou právě nabízeny k pronájmu. Přičemž by byla nutná vysoká investice do rekonstrukce prostor. Druhou variantou bylo zřízení studia v přízemí svého vlastního domu. Při rozhodování přihlížela zejména k nákladnosti zřízení provozovny. Při pronajmutí prostor v centru města by sice odpadly částečně náklady na rekonstrukci, ale byla zde nutnost zřídit efektivní klimatizované vytápění a kuchyni, jejichž cena by činila podstatnou část výdajů na zařízení prostor. Navíc by zde byla nutnost platit nájemné, které bylo vyčísleno na 50.000,- Kč měsíčně. Pokud

37

by se rozhodla pro rekonstrukci svého domu, pak by jí po splacení úvěru odpadla nutnost placení nájemného. Další výhodou zřízení centra ve vlastním domě spatřovala v poloze domu na okraji města a v jeho veliké zahradě. Po zvážení všech možností se rozhodla, že studio zřídí ve svém vlastním domě.

4.2. Činnosti nutné před zahájením podnikání Při vstupu do podnikání čeká na podnikatele mnoho úkolů, nejen zpracování podnikatelského plánu.

4.2.1.

Získání živnostenského oprávnění

Paní Jana N. si nejdříve musí obstarat živnostenské oprávnění pro poskytování tělovýchovných a sportovních služeb a pro poskytování masérských, rekondičních a regeneračních služeb. K získání těchto živnostenského oprávnění je nutné splnění nejen všeobecných podmínek (zmíněných výše), ale i podmínek zvláštních. Zmíněné živnosti jsou živnostmi ohlašovacími, vázanými – uvedené v příloze č. 2 živnostenského zákona a je vyžadováno splnění požadavků na odbornou kvalifikaci – stanovenou přímo živnostenským zákonem v příloze č. 2, či zvláštními zákony. Pro poskytování tělovýchovných a sportovních služeb je nutné získat osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována74. Paní Jana N. musí předložit několik takových osvědčení, jelikož hodlá vyučovat více cvičebních metod. Pro všechna tato odvětví příslušné certifikáty získala. Konkrétně se jedná o certifikát opravňující k provozování Bikram jógy získaný v Bikram’s Yoga College of India, dále získala certifikáty opravňující k výuce ostatních cvičebních stylů v Mezinárodní škole FISAF.cz, která je garantována Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Mezinárodní organizací FISAF. Pro možnost poskytování rehabilitačních služeb a masáží je nutné získat živnostenské oprávnění pro masérské, rekondiční a regenerační služby. K jeho udělení je nutná odborná způsobilost k výkonu povolání fyzioterapeuta nebo maséra. 74

Stanoveno v příloze č. 2 k zákonu o živnostenském podnikání č. 455/1991 Sb.

38

Paní Jana N. tuto podmínky splňuje, jelikož vystudovala zdravotnickou školu a fyzioterapeutické praxi se věnovala deset let. K provozování restaurace je nutné mít živnostenské oprávnění pro hostinskou činnost, jež je živností ohlašovací řemeslnou. K jejímu výkonu je vyžadováno splnění zvláštních podmínek stanovených v ustanovení § 21 živnostenského zákona, jimiž je splnění požadavku na odbornou kvalifikaci. Jelikož paní Jana N. tuto podmínku nesplňuje,

rozhodla

se,

že

bude

tuto

živnost

provozovat

prostřednictvím

odpovědného zástupce, jímž bude pan Petr Konvalinka. K získání živnostenského oprávnění je nutné ohlásit živnost u jakéhokoliv živnostenskému úřadu (centrální registrační místo). V ohlášení je nutné uvést údaje vyžadované zákonem75 a připojit k němu dokumenty vyžadované zákonem76. Těmito dokumenty v našem případě jsou: doklad o odborné způsobilosti, výpis z Evidence rejstříku trestů a doklad o zaplacení správního poplatku (ten při vstupu do živnostenského podnikání činí 1.000,- Kč). V našem případě není nutný doklad prokazující právní důvod užívání prostor, jelikož je místo podnikání shodné s místem bydliště podnikatele. Ohlášení je možné provést osobně, či jej zaslat poštou nebo elektronicky (se zaručeným elektronickým podpisem do datové schránky).77 Podání lze také učinit prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy, tzv. Czech POINT (na

adrese

http://www.czechpoint.cz/web/index.php?q=node/125

je

dostupný

seznam těchto kontaktních míst). Právo provozovat živnost vznikne pro paní Janu N. dnem ohlášení živnosti.

4.2.2.

Podmínky k provozování centra v rodinném domě

Vzhledem k tomu, že stavby mohou být užívány pouze k vymezenému účelu78, je zapotřebí si nejdříve zajistit povolení stavebního úřadu ke změně v užívání stavby. Změna musí být v souladu se závaznou části územně plánovací dokumentace a proto je potřeba si nejdříve možnost změny ověřit ve vyhlášce obce o závazné části územního plánu, zda není omezena možnost změn v užívání. Dále je třeba, aby stavební úpravy vyhovovaly vyhlášce č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na 75

§ 45 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. § 46 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. 77 Zaručený elektronický podpis je elektronický podpis v takové formě, která zpravidla kryptografickými metodami zaručuje integritu a autentizaci podepsaného dokumentu dle zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů. 78 § 126 odst.1) zákona č. 183/2006, Sb., o územní plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších právních předpisů. 76

39

stavby, vyhlášce č.23/2008 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb a restaurační provoz musí dále vyhovovat Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin. Postup změny v užívání je upraven zákonem79 a probíhá buď na základě ohlášení stavebnímu úřadu či získání stavebního povolení. V našem konkrétním případě změna podléhá ohlášení stavebnímu úřadu80, jelikož se nebude zasahovat do nosných konstrukcí stavby, nebude se měnit její vzhled a nebude třeba si zajistit posouzení vlivů na životní prostředí a půjde o změnu v užívání bytových prostor na prostory nebytové. K ohlášení (jehož náležitosti stanoví zákon81) bude nutné přiložit trojmo82 projektovou dokumentaci. Po získání souhlasu s provedením úprav je možné započít s rekonstrukcí domu. Dle § 106 stavebního zákona platí, že v případě, že povolení není uděleno do 40 dnů, stavební úřad souhlasí.

4.2.3.

Další povinnosti spojené se vstupem do podnikání

Česká legislativa83 stanoví povinnost určité platby provádět v bezhotovostním styku, ale tato povinnost se na paní Janu N. vztahovat nebude. Ale i přesto bude vhodné si běžný účet zřídit. A to zejména pro možnost získání úvěru, dále pro jednoduchost placení služeb. Dále je nutné podat přihlášku zdravotní pojišťovně o zahájení výdělečné činnosti a to nejpozději do 8 dnů od zahájení této činnosti84,

přihlášku k registraci u

příslušného správce daně a to do 30 dnů od získání oprávnění podnikat85, přihlášku k dani silniční86, dále oznámit okresní správě sociálního zabezpečení den zahájení samostatné výdělečné činnosti87 a do 10 dnů od vytvoření pracovního místa je paní

79

§ 126 a § 127 zákona č. 183/2006, Sb., o územní plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších právních předpisů. 80 §104 odst. 2 písm.n) zákona č. 183/2006, Sb., o územní plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších právních předpisů. 81 § 105 ) zákona č. 183/2006, Sb., o územní plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších právních předpisů. 82 Dvojmo v případech, kdy obecní úřad obce, na jejímž území stavba bude, je stavebním úřadem. 83 Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů 84 § 10 zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 85 § 125 zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. 86 § 2 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů 87 § 48 zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

40

Jana N. povinna oznámit tuto skutečnosti příslušnému úřadu práce88. Ale všechna tato oznámení lze podat najednou spolu s oznámením živnostenskému úřadu pomocí jednotného registračního formuláře. Podnikatel bude také vést účetnictví89. A v neposlední řadě bude třeba si zajistit změnu smluv u dodavatelů energií a u společnosti zajišťující odvoz odpadků.

4.2.4.

Chráněná pracovní dílna

Paní Jana N. hodlá zaměstnávat osoby se zdravotním postižením a zřídit chráněnou pracovní dílnu. K tomu je třeba uzavřít dohodu s úřadem práce. Náležitostí této dohody stanoví zákon č. 453/2004 Sb., o zaměstnanosti v části třetí. Zaměstnavatelé, kteří zřídí chráněnou pracovní dílnu či vytvoří chráněné pracovní místo, mohou zažádat o poskytnutí příspěvků na zřízení této dílny či místa. Dále je také možno žádat o příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů spojených s provozem chráněné pracovní dílny či místa. Tyto dávky jsou nenárokové. Nárokovou dávkou, spojenou se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, je příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením. 4.2.5.

Další úkoly

Dalším krokem nutným k úspěšnému startu podnikání je sestavení základního rozpočtu a sestavení přehledu výdajů nutných do začátku podnikání, aby podnikatel mohl alespoň částečně nahlédnout do uskutečnitelnosti projektu. Všechny tyto činnosti pak vyústí ve vypracovaní konkrétního podnikatelského plánu.

88

§ 35 zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Tato povinnost se vztahuje na osoby uvedené v § 2 odst. 1) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 89

41

5. Podnikatelský plán Centra VITALITY – Praktická část 5.1. Titulní strana

PODNIKATELSKÝ PLÁN

Sídlo :

Studánecká 123 463 03 Stráž nad Nisou

Vlastník:

Jana Nováková

IČO

CZ123456789

Forma podnikání :

Osoba samostatně výdělečně činná, živnostník

Předmět podnikání :

Poskytování kurzů jógy a restaurační provoz

Financování :

Počáteční investice, respektive potřeba finančních zdrojů

na zřízení, vybavení a ostatních výdajů byla odhadnuta na 1,5 mil. Kč. Z toho z vlastních zdrojů bude uhrazeno 700tis. Kč a z cizích zdrojů bude uhrazeno 1mil Kč z úvěru. Úvěr bude použit na rekonstrukci nemovitého majetku a technologické vybavení a zařízení centra.

Datum zpracování: 29. června 2011

42

5.2. Obsah 1.

Shrnutí

36

2.

Popis podniku

37

3.

Analýza trhu

40

4.

Marketingový plán

44

5.

Hodnocení rizik

51

6.

Organizační plán

52

7.

Finanční plán

54

Prohlášení o důvěrnosti zprávy: Tento dokument je důvěrný a je právem výše zmíněného vlastníka a jedná se o obchodní tajemství dle z. č. 121/2000 Sb. o právu autorském a z.č. 513/1991, Obchodní zákoník, §14 Obchodní tajemství. Dokument je určen pouze pro potřebu osob, kterým je předáván v souvislosti s žádostí o úvěr a pořizování jakýchkoliv kopií či sdělování kterékoli části jeho obsahu jiným osobám je bez předchozího písemného souhlasu vlastníka je zakázáno.

43

5.3. Shrnutí Firma je podnikem hodlajícím vstoupit na trh. Stěžejním produktem jsou kurzy Bikram jógy. Tento unikátní cvičební systém je chráněn patentovým vlastnictvím a podnikatelka získala oprávnění k založení podniku vyučujícího tuto metodu. Příslušný certifikát je možné získat pouze v Bikram’s Yoga College of India v Los Angeles. Jedná se o metodu, která je ve světě velmi populární a v České republice je zatím méně známou, avšak její popularita je na vzestupu. Dále budou poskytovány kurzy jiných druhů jógy a v prostorech centra se bude nacházet také restaurace, která bude vhodně tématicky doplňovat celý koncept. Filosofií podniku je vytvořit klientům jakousi oázu klidu, snadno dostupnou a s uceleným komplexem služeb tak, aby zde klienti rádi trávili svůj volný čas. V centru bude zřízena chráněná pracovní dílna, na odběr jejíž služby již máme předjednanou smlouvu s několika nedalekými podniky. V současné době existuje na trhu velmi nízká míra konkurence. Tyto lekce jsou v republice poskytovány pouze v Praze, Českých Budějovicích a Ostravě. Z tohoto důvodu má podnikatelka v plánu expandovat i do jiných regionů. Potencionálními zákazníky studia Vitality lze definovat jako osoby, muže i ženy, všech věkových kategorií, pečujících o své tělo. A nejedná se pouze o osoby, praktikující jógu. Tato metoda je již v současnosti, některými lékaři doporučována jako rehabilitační technika. Ovšem našimi stěžejními zákazníky budou zejména ženy ve věku od 20ti do 35ti let. V současné době je poptávka po lekcích Bikram jógy celkem vysoká. A to nejen díky hojnému výskytu článků o těchto kurzech v celorepublikovém tisku.

Lze předpokládat, že firma vzhledem k cílům podnikatelky, získá stabilní místo na trhu a nebude ji nic bránit v růstu.

44

5.4. Popis podniku Charakteristika podnikatele Zakladatelka podniku je dlouholetou rehabilitační sestrou a při její praxi se jí osvědčila cvičební metoda zvaná Bikram jóga a rozhodla se tuto metodu vyučovat. Vydala se proto na cestu do Los Angeles, aby tam získala certifikát potřebný k výuce této metody. Při rozhodování o svém budoucím podnikání se rozhodla, že založí centrum, které bude zaměřené na zdravý životní styl a bude poskytovat komplexní služby v péči o tělo a duši. A tak vznikl nápad založit Centrum VITALITY, v kterém budou nejen vyučovány různé cvičební metody, zaměřené zejména na soulad těla a ducha, ale budou zde také poskytovány rehabilitační služby, masáže a sauna. Aby celý podnik byl pojat komplexněji, rozhodla se, že centrum doplní o restauraci, jejíž sortiment bude vyhovovat pojetí podniku. Podnikatelka se rozhodla, že bude podnikat jako živnostník s následujícími živnostenskými oprávněními : •

poskytování tělovýchovných a sportovních služeb,

•

poskytování masérských, rekondičních a regeneračních služeb a

•

hostinská činnost (prostřednictvím odpovědného zástupce).

Popis činnosti Hlavní náplní cvičební části centra bude výuka unikátní cvičební metody zvané Bikram jóga. Vedlejší náplní bude výuka power jógy, jógy a Flexi Bar a dále budou v centru nabízeny masáže, rehabilitační služby a sauna. Restaurace bude nabízet jídla, která vyhovují moderním požadavkům na stravování se zaměřením na zdravý živnostní styl. Restaurace bude nabízet široký sortiment sypaných čajů a pro zpříjemnění chvil bude k dispozici obsáhlá tématická knihovna. Filosofií celého centra bude slogan – Harmonií těla k duševnímu zdraví. Hlavní ideou je individuální přístup ke klientům a komplexnost poskytovaných služeb. Podnikatel nebude plátcem DPH a má v plánu zahájit podnikatelskou činnost 1.1.2012. Vedení účetnictví a zpracovávání mezd bude zajišťováno externími subjekty. Pojištění bude zřízeno na odpovědnost za škodu z výkonu povolání, pojištění majetku, právní pojištění a samozřejmě zákonné úrazové pojištění zaměstnanců a životní pojištění.

45

Cíle podniku Cílem podniku je samozřejmě dosažení zisku, ovšem posláním podniku je mentální i fyzický rozvoj zákazníků. Tudíž prvotními cíly při založení podniku je získání dostatečně širokého okruhu zákazníků a zajištění spokojenosti nejen jejich, ale i zaměstnanců. Ruku v ruce s tímto cílem je získání dobrého jména, image podniku, které zajistí upevnění pozice na trhu. Dalším cílem podniku je zavedení pořádání pravidelných, tématicky zaměřených seminářů. Po získání stabilní pozice je dalším cílem firmy rozšíření služeb – zejména o zavedení možnosti dovážky jídel - a klientely a expanze do dalších regionů.

Umístění podniku Podnik je umístěn v rodinném domě na okraji města Liberce, se vzdáleností od centra města asi čtyři kilometry. Tato lokalita je obsluhována třemi linkami městské hromadné dopravy. Nedaleko podniku se nachází veřejné parkoviště s kapacitou asi 20 parkovacích míst. V obci se také nachází reklamní agentura, čítající asi 30 zaměstnanců a obecní úřad.

Organizační struktura Podnikatel bude odpovědný za vedení celého podniku. Za restaurační část ponese zodpovědnost odpovědný vedoucí pan Petr Konvalinka, který bude v zaměstnaneckém poměru. Dále budou zaměstnány dvě recepční, jeden kuchař, dva číšníci, jedna pomocná síla a jeden masér.

Chráněná pracovní dílna V rámci firmy bude zřízena chráněná pracovní dílna. Bude zaměstnáváno celkem 5 osob se zdravotním postižením. Obě recepční a pomocná síla jsou osobami se zdravotním postižením druhého stupně. Kuchař má přidělený status osoby zdravotně znevýhodněné a masér je slepec. Průměrný přepočtený stav zaměstnanců činí 60 % osob se zdravotním postižením.

Kontakty Jana Nováková Tel.č. :

608 123 456

Email :

[email protected]

Petr Konvalinka Tel.č. : 777 123 456 Email : [email protected] 46

5.5. Analýza trhu V České republice jsou obdobně zaměřená centra na vzestupu. Životní styl většiny populace přináší velkou míru stresu, což v kombinaci s tendencemi o maximalizaci osobního růstu vytváří ideální podmínky pro obdobná centra. Tento obor má u nás na vzestupnou tendenci a lze s jistou mírou předvídavosti očekávat, že během několika dalších let dosáhne vysoké míry popularity. Ačkoliv je český trh poměrně naplněn -většinou však službami zaměřenými na redukci nadváhyprůzkumy trhu ukazují, že míra spokojenosti klientů s poskytovanými službami není zcela uspokojivá. Co se týče samotných kurzů jógy, pak kurzy bikram jógy nabízí v České republice pouze 3 centra a ostatní kurzy jógy jsou dle serveru Seznam.cz, sekce Firmy, nabízeny 116 firmami. Dále bylo vedeno dotazníkové šetření v blízkém okolí podniku a v několika fitnesscentrech a wellnescentrech. Dotazník byl veden za účelem zjištění životního stylu a ke zjištění potenciálního zájmu o nabízené služby. Bylo zjištěno, že více než 60% respondentů má nezdravý životní styl (špatná skladba stravy, sedavý životní styl, nedostatek pohybu, atd.). Zároveň však 90% dotazovaných projevilo zájem o zlepšení životního stylu a 90% potvrdilo, že by rádi pravidelně využívali služeb centra. Otázka ceny by pro velkou většinu z potenciálních klientů nehrála roli, samozřejmě v případě poskytování kvalitních služeb a časové flexibility.

5.5.1.

Cílové skupiny

S ohledem na umístění, zaměření a cenovou politiku centra se bude jednat o následující skupiny.





Kurzy jógy a Flexi Bar •

Ženy a muži ve věku od 20 – 35 let s příjmy 20 – 30 tis. Kč a

•

osoby se zdravotními potížemi bez omezení věku s příjmy nad 20 tis. Kč.

Masáže a rehabilitační služby •




Osoby se zdravotními potížemi bez věkového omezení s příjmy nad 20tis. Kč.

Saunování • Vzhledem k tomu, že bude poskytováno zejména jako doplňková služba, pak cílovou skupinu tvoří výše zmínění jedinci a • osoby nad 50 let, žijící zdravým životním stylem.

47




Restaurace • Ženy ve věku 18 až 35 let navštěvující kurzy nabízené centrem. • Ženy ve věku od 25 do 40 let žijící nedaleko centra, s příjmy nad 20tis. Kč. • Páry ve věku od 25 do 60 let s příjmy nad 20tis. Kč.

5.5.2.

Současná nabídka a segmentace konkurenčního prostředí

Konkurencí jsou pro nás dva druhy podniků. Prvním jsou restaurace a čajovny a druhým jsou studia jógy a poradenská centra v oblasti rehabilitace. Restaurace a čajovny V Liberci se nachází pouze dvě čajovny. Restaurací nacházejících se nedaleko provozovny je několik. Z čehož přímí konkurenti jsou uvedeni níže. Čajovna 82 vůní : Tato čajovna se nachází nedaleko centra města a je tématicky zaměřena jako herní čajovna. Což znamená, že má rozšířenou nabídku deskových her. Čajovna také zajišťuje kulturní večery, které se ovšem zřejmě nesetkaly s velkým ohlasem a tak jejich počet rapidně klesl. V současné době pořádají přibližně jednu akci měsíčně. Klientelu této čajovny tvoří zejména milovníci her. Čajovna U kamenné želvy : Tento podnik je také umístěn v centru města a jeho specializací je nabídka nového druhu vodních dýmek – odlišnost spočívá ve faktu, že zde nedochází k hoření a tím se eliminují škodlivé účinky na organismus. Dále má v letních měsících tato čajovna otevřenu také malou venkovní terásku. Tato čajovna je navštěvována zejména mladými lidmi ve věku od 16 do 21 let. Restaurace U medvěda a Restaurace Formanka : Tyto restaurace jsou nejbližšími konkurenty, první z nich se nachází se v Krásné Studánce a Restaurace Formanka ve Stráži nad Nisou. Tyto restaurace jsou si velmi podobné z pohledu cílové skupiny. Obě restaurace poskytují klasickou českou kuchyni, což znamená tučná jídla, velké porce a rozšířenou nabídku piva. Jejich cílovou klientelou jsou zejména muži ve věku od 25 let, kteří manuálně pracují a tyto restaurace navštěvují zejména na polední menu či večer na občerstvení. Restaurace Ananda a Jas : Tyto restaurace se zaměřují na zdravou stravu. Restaurace Ananda pouze na vegetariánskou. Obě restaurace nabízejí široký sortiment potravin, nacházejí se přímo v centru města a nabízejí pouze obědové menu.

48

Vzhledem k výše nastíněným faktům se v okolí provozovny nenachází žádný přímý konkurent. Čajovny mají jiné cílové skupiny, stejně tak jako restaurace nacházející se poblíž provozovny. A restaurace zaměřující se na zdravou výživu se nacházejí přímo v centru města a jsou otevřeny pouze přes poledne, tudíž jsou navštěvovány pouze lidmi zaměstnanými či bydlícími poblíž těchto restaurací. Z těchto důvodů nejsou považovány za naše konkurenty. Pokud se jedná o zamýšlenou nabídku dovozu jídel, pak v Liberci je možné si objednat pouze italskou kuchyni, což v tomto ohledu znamená nedostatečnou nabídku.

Studia jógy, rehabilitační a masérské služby Bikram jóga : Hodiny Bikram jógy jsou v České republice nabízeny pouze v Praze, Ostravě a v Českých Budějovicích. Lekce jógy : Výuku jógy nabízí v Liberci cvičitel Josef, který předcvičuje čtyřikrát týdně (z čehož třikrát v krajské nemocnici Liberec a jedenkrát v Základní škole 5. května). Dále pak jsou lekce jógy nabízeny ve Studiu Mona, které je zaměřeno na výuku břišních tanců. Power jóga : Hodiny power jógy jsou ve městě nabízeny čtyřmi studii. Všechna se nachází v centru města a mají svou činnost spojenou především s výukou různých stylů aerobicu. Flexibar : Lekce flexibar by dle internetových výsledků měly být nabízeny v Krajské nemocnici Liberec, avšak při bližším ověřování pravdivosti informace, se nepodařilo zjistit, zda jsou kurzy opravdu poskytovány. Sauna : Možnost saunování nabízí v Liberci celkem pět podniků, z čehož dva poskytují pouze saunu bez dodatečných služeb. Rehabilitační

služby

:

Služby

v oboru

rehabilitace

nehrazené

zdravotní

pojišťovnou nenabízí žádné soukromé studio. Pouze v centru města, kde se nachází Centrum relaxace a rehabilitace, je možné zdravotní problémy prokonzultovat a využívat služeb centra. Masáže : Masérské služby jsou ve městě hojně nabízeny a vzhledem k poslednímu trendu využívání slevových internetových akcí, jejich nabídka neustále roste.

49

Jak již bylo zmíněno, lekce Bikram jógy a Flexi Bar nejsou v okolí nikým nabízeny. Ostatní jógové styly jsou sice inzerovány, avšak filosofií lekcí se s našimi lekcemi shoduje pouze jedna (cvičitel Josef). Pouze tento cvičitel uplatňuje klasickou jógovou výuku a individuální přístup ke každému cvičenci. Ostatní lektoři, dle osobního názoru, jednoduše řečeno, neučí jógu, ale jen předvádí pozice, bez sebemenší snahy cvičence skutečně něčím obohatit.

5.5.3.

Očekávaný počet zákazníků

Vzhledem ke kapacitě restaurace, která činí 30 míst, je denně očekáváno 50 zákazníků. Vycházíme z toho, že v době obědů navštíví restauraci kolem 30 zákazníků a v době podávání večeří očekáváme dalších 20 zákazníků a dále počítáme s dalšími 20 zákazníky, kteří navštíví restauraci a objednají si nápoj. V letních měsících očekáváme zvýšený počet zákazníků, kteří využijí možnosti posezení na zahradě. K těmto výsledkům jsme dospěli na základě průzkumu učiněného u bezprostřední konkurence a provedeného dotazníkovým šetřením. Zákazníky, kteří budou naši restaurace navštěvovat v době obědů, budou zejména zaměstnanci místní reklamní agentury a obecního úřadu. S jejich zaměstnavateli již projednáváme konkrétní limity jejich stravování v našem zařízení.

5.6. Marketingový plán 5.6.1.

Marketingové cíle

Naším cílem, při vstupu na trh, je získání dostatečného počtu spokojených zákazníků a dobrého jména podniku. Další úlohou je zajištění dostatečného množství výnosů a upevnění pozice na trhu, tak aby byla možná budoucí expanze do jiných regionů. Hlavním cílem podnikatele je samozřejmě dosažení zisku. Dosažení zisku je předpokládáno již v prvním roce podnikatelské činnosti (viz. odhad výkazu zisku a ztrát). Během celého období by firma měla mít dostatek hotovostních prostředků a předpoklad úhrady všech závazků je v sedmém roce podnikání. Dalším cílem je, po získání dostatečného množství finančních prostředků z provozování restaurace, rozšíření restaurace o pension. Pension by měl mít čtyři pokoje pro hosty.

50

5.6.2.

Produkt

Hlavním bodem, na který bude kladen velký důraz, je individuální přístup ke klientům. Při cvičebních lekcích nejde o to cviky pouze důkladně předvést, ale cílem je, aby se instruktor co nejvíce snažil své cvičence opravovat a tím je učil správnému cvičení. Dalším významným bodem je snaha o vzdělávání klientů, která bude zajištěna poskytnutím rozsáhlé odborné knihovny v restauraci a pořádáním odborných přednášek (ty však jen v případě zájmu klientů).

POHYBOVÉ AKTIVITY Bikram jóga, častokrát také označovaná jako “horká jóga”, je dynamický 90ti minutový program 26 póz Hatha jógy (fyzické jógy) a dvou dýchacích cvičení v sále vyhřátém na 42 °C. Každá z t ěchto póz systematicky připravuje tělo na pózu následující, pořadí se nikdy nemění. Touto vědecky vystavěnou metodou stlačování, protahování a posilování se stimulují všechny systémy lidského těla, čímž se předchází nemocem, zraněním a zpomalují se příznaky stárnutí. Při cvičení dochází k pročištění lymfatického systému, ke správné distribuci kyslíku a živin, k posílení imunitního

systému,

stimulování endokrinních

žláz ,

zvýšení

kapacity plic,

posílení srdeční činnosti, zvýšení pružnosti páteře, posílení kostí, protažení a posílení svalů, zlepšení celkové rovnováhy a krevního oběhu a ke zklidnění mysli. Důsledkem praktikování cvičení ve vyhřátém sále je fakt, že nedochází ke ztrátě tělesné teploty v okolním prostoru, tělo se stává mnohem pružnějším, předchází se zraněním, zrychluje se srdeční tep a cvičení se tak stává kardiovaskulárním cvičením, dochází ke zlepšení krevního oběhu a k okysličení celého organismu, skrze pocení dochází k detoxikaci organismu, teplo otevírá póry a čistí se pleť.90 Power jóga – byla vyvinuta v devadesátých letech v USA ve snaze přiblížit jógu širšímu okruhu lidí a udělat ji více dynamickou. Oproti tradičnímu cvičení zde dochází ke rychlejšímu střídání pozic, důraz je kladen na sílu a ohebnost, dechová cvičení a ovládání centra těla. Zdravotními účinky této metody je pevné a pružné tělo, klidná a soustředěná mysl, správné dýchání a správné proudění energie. Toto cvičení působí také preventivně proti stresu a negativním civilizačním vlivům. 91

90

Wikipedia.org [cit. 25. srpna 2011]. Dostupné na . Pilatesmyoga.cz [cit. 25. srpna 2011]. Dostupné na .

91

51

Jóga - je velmi obtížné definovat jógu několika slovy. Bezpochyby je však jóga jedním z nejúplnějších a nejuniverzálnějších systémů. Je to ucelený pohled na život lidstva a ostatních živých bytostí a na celý vesmír. Jóga nás učí, že všechny aspekty života jsou neoddělitelně propojeny. 92 Jóga má vypracovaný komplexní systém poloh – ásan, které mají blahodárné účinky na různé části těla. Sestava se provádí většinou po dobu jedné hodiny. Součástí sestavy by měla být dechová cvičení – pránajámy. Správné a vědomé dýchání je podle jógy základem správného a vědomého

života.

Každodenní

relaxace

harmonizuje

organismus, správné

dýchání podporuje srdce, plíce, vymaže stres a uvolní myšlenky. Jóga vede k vyváženosti celé osobnosti. V józe jsou popsána pravidla a postupy, jak se zbavovat negativního přístupu k životu a k sobě samému.93

Flexi-bar – neboli vibrační kmitací tyč je původem rehabilitační náčiní. Cvičení je vynikající prevencí proti bolestem zad. Podstatou cvičení s Flexi-barem je rozkmitání tyče. Aby se tělo nevychýlilo ze své stabilní pozice, začínají proti kmitání Flexi-baru pracovat hluboké zádové svaly (které napomáhají správnému držení těla), veškeré břišní svalstvo, svaly pánevního dna, paží, trupu atd. Tím dochází k jejich velkému posilování. Pokud klient trpí chronickými bolestmi zad, již po několika opakováních dojde k jejich zmírnění nebo úplně odezní.94

REHABILITAČNÍ SLUŽBY Centrum Vitality bude nabízet jednak rehabilitační poradenství a také rehabilitační cvičení. Tyto lekce budou individuální a budou vedeny podnikatelkou. Rehabilitační poradenství spočívá ve snaze nalézt důvody pro jednotlivá onemocnění klientů. Filosofií těchto služeb spočívá v tezi, že většina onemocnění (jejichž projevy se mohou různit) v dnešní době, spočívá v nesprávném pohybovém stereotypu. Pokud tedy dojde k nápravě těchto nesprávných stereotypů, pak i nemoc odezní. Náprava těchto vad bude předmětem rehabilitačního cvičení.

92

joga.cz [cit. 21. srpna 2011]. Dostupné na . Zijemenaplno.cz [cit. 24. srpna 2011]. Dostupné na . 94 Flexi-bar.cz [cit. 24. srpna 2011]. Dostupné na . 93

52

SAUNA Pozitivní vliv sauny na zdraví je jasně viditelný - teplo otvírá póry kůže a odvádí škodlivé látky z těla. Při pravidelných návštěvách sauny se kůže stává pružnější, pevnější a odolnější vůči zevním vlivům. V důsledku zlepšení proudění krve se v poškozených tkáních rychleji léčí poranění svalů, vazů a kloubů. Kvůli předcházení nemocí z prochladnutí je zvláště důležité střídat teplé a studené podněty, které zlepšují adaptační možnosti organismu. K tomu slouží studená sprcha nebo bazének se studenou vodou. Pravidelné saunování zvyšuje odolnost organizmu proti běžným infekcím horních cest dýchacích, povzbuzuje a vylaďuje nervové i hormonální funkce organizmu a pomáhá orgánům při intenzívním pocení zbavovat se ve zvýšené míře zplodin látkové přeměny.95

MASÁŽE Relaxační masáže uvolňují masírované svalstvo a povzbuzují krevní oběh, odstraňují únavu a stres. Rekondiční masáže pomáhají udržet fyzické a mentální zdraví a pomáhají připravit svaly na výkon. Indická masáž hlavy ulevuje od napěti a stresu. Čínská masáž vychází z tradiční medicíny o regulaci prvků Yin a Yang. Tato masáž zabezpečuje normální funkce organismu a napomáhá odstraňování nerovnováh v těle a k napravení energetických toků v těle. Lymfatická masáž je jemná hmatová technika, působící na lymfatický systém. Tato masáž napomáhá k obnovení správného toku lymfy v těle a tím dochází k odvádění škodlivin v těla ven. Reiki masáž není klasickou masáží. Jde o působení energie na energetická centra člověka. Účinky této masáže je uvolnění, regenerace, posílení imunity, obnova duševních sil a podpora léčebných mechanismů organismu.

STRAVOVACÍ SLUŽBY V restauraci bude jídelníček sestaven tak, aby vyhovoval moderním požadavkům na stravování a vhodně doplňoval celé zaměření podniku. Základními zásadami pro stravovací provoz je vaření z vždy čerstvých a sezónních potravin, které jsou pěstovány místními zemědělci a farmáři. Z tohoto důvodu bude jídelní lístek zhruba jedenkrát za tři měsíce obměňován. Bude také využíváno co nejširší spektrum

95

sauna-mikulov.cz [cit. 24. srpna 2011]. Dostupné na .

53

potravin a bylin, které mají léčebné účinky. Sortiment bude doplněn širokou nabídkou čerstvých ovocných a zeleninových šťáv a kvalitních sypaných čajů a čokolád. Kapacita restaurace činí 35 míst. A v letních měsících bude k dispozici také zahrada, která bude určena zejména k odpočinku klientů.

Dále

uvažujeme,

po

upevnění naší pozice na trhu, o zavedení možnosti dovážky jídel.

5.6.3.

Ceny

Stanovení cen pro sportovní část centra se bude odvíjet zejména od míry cen konkurence. Cenová politika firmy bude nastavena níže, než u konkurenčních firem, ačkoliv současná hladina cen ukazuje, kolik jsou zákazníci ochotni za obdobné služby zaplatit. Posláním firmy totiž není jen dosažení zisku, ale také snaha léčit, i na úkor maximalizace zisku. Ovšem i při takto nastavených cenách bude firma zisková – podrobný náhled a kalkulace cen je provedena v kapitole 5.9 Finanční plán. Ceny restauračního provozu byly stanoveny na základě kalkulace viz. kapitola 5.9 Finanční plán.

Ceník cvičebních lekcí a ostatních služeb Název lekce

Cena

Bikram jóga

150,- Kč / 90 min.

Jóga, Power jóga a Flexi Bar

80,- Kč / 60 min.

Saunování

80,- Kč bez časového omezení

Individuální cvičební lekce

400,- Kč / 60 min.

Rehabilitační poradenství

100,- Kč / 60 min.

Rehabilitační služby

150,- Kč / 60 min.

54

Ceník masáží Název služby

Cena

Klasická relaxační masáž

350,- Kč / 45 min.

Celková rekondiční masáž

500,- Kč / 60 min.

Částečná rekondiční masáž - krční páteř

250,- Kč / 30 min.

Částečná masáž - bederní páteř

250,- Kč / 30 min.

Částečná masáž - záda, krk

350,- Kč / 50 min.

Masáž lávovými kameny - částečná

350,- Kč / 40 min.

Masáž lávovými kameny - celková masáž 650,- Kč / 90 min. Indická masáž hlavy

250,- Kč / 30 min.

Čínská masáž

600,- / 60 min.

Reiki masáž

450,- / 60 min.

Aroma masáž (částečná)

400,- / 45 min.

Aroma masáž (celková)

600,- / 90 min.

Lymfatická masáž

450,- / 60 min.

Ceny jídel a nápojů viz příloha č. 6 Jídelní a nápojový lístek

5.6.4.

Propagace

Podpoře prodeje bude věnována zvýšená pozornost. S ohledem na cílovou skupinu zákazníků budou využity následující formy propagace :


Internetové stránky, které jsou v dnešní době nezbytnou součástí jakéhokoliv projektu. Jejich tvorba již byla svěřena specialistovi.




Další internetovou propagací bude umístnění provozovny do různých internetových registrů, zaměřujících se na sport a fyzické aktivity. Jimi jsou hlavně www.kdesportovat.cz a www.hejbejtese.cz. Poté také do dalších registrů

věnujících

se

volnočasovým

aktivitám.

Těmi

jsou

zejména

www.akce.cz a www.kudyznudy.cz.


Dále také bude vznik nové provozovny zmíněn na několika internetových serverech – konkrétně máme již sjednáno s www.idnes.cz v sekci regiony, volný čas.




Dále bude umístěna reklama na firemním voze.

55




Propagace se bude také uskutečňovat pomocí tiskovin. Letáky formátu A5 budou rozmístěny do různých provozoven v okolí podniku. Dále budou také umístěny ve zdravotních institucích v centru města Liberce a v tématicky obdobně zaměřených podnicích ve městě Liberci.




Reklama bude také umístěna do regionálního tisku a to konkrétně do Libereckého deníku. Reklama bude mít stejný formát jako letáky.




Jako poslední je plánováno umístění reklamy na linkový autobus č. 30, který dojíždí do Stráže nad Nisou. Ale vzhledem k velké finanční náročnosti této reklamy, bude její uskutečnění odloženo asi o půl roku.

5.6.5.

SWOT analýza

Silné stránky


Osobní zkušenosti podnikatelky.




Odborné vzdělání a dlouholetá praxe.




Životní zkušenosti a znalost prostředí.




Rozsáhlá databáze potencionálních klientů.




Individuální a příjemný přístup ke klientům.




Cenová politika.




Komplexnost poskytovaných služeb.

Slabé stránky


Začínající podnik.




Žádné zkušenosti s řízením podniku.




Umístnění podniku dále od centra města.

Příležitosti


Malá či dokonce žádná konkurence.




Moderní trend využívání těchto služeb.




Expanze do jiných regionů - do Jablonce nad Nisou a do Hradce Králové.

Hrozby


Přecenění zájmu potencionálních zákazníků.




Vznik nové konkurence.




Neovlivnitelnou hrozbou je příchod předpovídané další ekonomické krize.

56

5.7. Hodnocení rizik Druh rizika Majetkové

Riziko

Hodnocení Plán na zvládnutí

Změna na trhu

4

Změna cenové politiky

Přírodní katastrofa

5

Úhrada škod z pojištění majetku

Zákaznické Snížení poptávky

Personální

Úprava cen a změna skladby

3

Nepoctivost personálu

produktů

2

Ukončení pracovního poměru

Ztráta klíčového partnera 3

Vyhledání nového partnera

Hodnocena 1 jako nejméně ohrožující

5.8. Organizační plán Stěžejní postavou celé organizace je podnikatelka sama, jejíž hlavní náplní je vedení cvičebních kurzů a poskytování rehabilitačních služeb. Dále bude zaměstnávat dvě recepční a jednoho maséra. Restaurační provoz bude veden panem Petrem Konvalinkou, který je odpovědným zástupcem. Dále budou zaměstnáni dva číšníci, jeden kuchař a jedna pomocná síla.

Organizační struktura Vlastník

Recepční

Recepční

Pomocná síla

Masér

Číšník

57

Provozní restaurace

Číšník

Kuchař

Vlastník ponese veškeré pravomoci a zodpovědnosti za organizaci a chod podniku. Dílčí zodpovědnosti budou rozděleny mezi zaměstnance dle jejich pozice. Provozní restaurace - šéfkuchař, bude zodpovědný za finanční plánování restaurace,

organizační vedení

a

chod

restaurace, jednání s dodavateli,

vyhotovování a platba faktur, práci zaměstnanců a za sestavení menu. Kuchař bude zodpovědný za chod kuchyně, kvalitu jídel a dodržení norem při přípravě pokrmů. Číšníci budou zodpovědní za provádění inventur vždy a to vždy jednou za měsíc, sledování a plánování stavu zásob nápojů a doplňkového sortimentu. Recepční budou zodpovědné za správnost rezervací a za fyzický stav pokladny.

Bude také stanoven plán vnitropodnikových kontrol. Tento plán bude obsahovat kontrolní činnosti na jeden rok dopředu, a to např. kontrolní prověrka dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, inventarizace, apod.

Průprava podnikatele Podnikatelka vystudovala

absolvování vyšší zdravotnickou školy v oboru

diplomovaný fyzioterapeut. Poté se této praxi věnovala 10 let. V průběhu zaměstnání si zvyšovala svou odbornost absolvováním několika odborných kurzů a dále se věnovala praktikování jógy. Po několika letech se podnikatelka rozhodla, že lekce jógy začne vyučovat sama a absolvovala potřebné kurzy.

Posledním, a

nejdůležitějším, kurzem byl kurz Bikram jógy, který jí opravňuje k založení studia na výuku této metody.

Průprava odpovědného vedoucího (provozní, šéfkuchař) Pan Petr Konvalinka vystudoval střední hotelovou školu a poté odcestoval do zahraničí, aby zdokonaloval své dovednosti. Po svém návratu byl zaměstnán ve vyhlášené restauraci Domov a poté v restauraci Ambiente.

58

5.9. Finanční plán Podnikatel vkládá do podnikání část obytného domu v hodnotě 1. 500. 000,- Kč a peníze na běžném účtu ve výši 700. 000,-. 5.9.1.

Zřizovací výdaje Položka

Výše v Kč

Správní poplatky spojené se zahájením činnosti

2.500,-

Výdaje na dopravu

2.000,-

Poradenské služby

5.000,-

Telefon

1.000,-

Ostatní výdaje

2.500,-

Celkem

13.000,-

Tyto výdaje budou uhrazeny z vkladu podnikatele. Dále je již v tabulkách nezmiňujeme. 5.9.2.

Výdaje spojené s rekonstrukcí a výdaje na vybavení podniku Částka v Kč

Položka Výdaje na rekonstrukci

700.000,-

Technologické vybavení kuchyně

220.000,-

Vybavení restaurace

150.000,-

Vybavení cvičební části

370.000,-

Celkem

1 440.000,-

Výdaje jednotlivě dle položek Částka v Kč

Rekonstrukce Stavební úpravy

600. 000,-

Úprava zahrady

50. 000,-

Ostatní úpravy

50. 000,-

Celkem

700.000,-

59

Částka v Kč

Vybavení kuchyně Lednice

80. 000,-

Mraznička

40. 000,-

Sporák

50. 000,-

Ostatní (dřez, regály, mixéry…)

50. 000,-

Celkem

220. 000,-

Částka v Kč

Vybavení restaurace Bar

40. 000,-

Pressovač

40. 000,-

Stoly

20. 000,-

Židle

25. 000,-

Registrační pokladna

5. 000,-

Ostatní (nádobí, příbory,…)

20. 000,-

Celkem

150. 000,-

Vybavení cvičební části

Částka v Kč

Sprchy, toalety, šatní skříňky,…

200. 000,-

Masérský stůl

20. 000,-

Rehabilitační a cvičební pomůcky

60. 000,-

Vybavení recepce a baru

10. 000,-

Stolní počítač, tiskárna,…

20. 000,-

Dekorace

10. 000,-

Sauna

50. 000,-

Celkem

370. 000,-

60

5.9.3.

Vstupní rozvaha Počáteční rozvaha k 1.1. 2012

Aktiva

Pasiva

Nemovitý majetek

2 200. 000,- Vklad

2 200. 000,-

Movitý majetek

250. 000,- Úvěr

1 000. 000,-

Drobný majetek

490. 000,-

Peníze na účtu

150. 000,-

Peníze v hotovosti

50. 000,-

Zásoby

60. 000,-

Celkem

3 200. 000,- Celkem

3 200. 000,-

Struktura aktiv

Nemovitý majetek Movitý majetek Drobný majetek Peníze na účtu Peníze v hotovosti Zásoby

5.9.4.

Způsob financování jednotlivých položek Položka

Výše v Kč

Zdroj financování

Rekonstrukce

700. 000,-

Úvěr

Movitý majetek

250. 000,-

Úvěr

Drobný majetek

490. 000,-

Vklad

60. 000,-

Vklad

Zásoby Peněžní prostředky

150. 000,- (běžný účet)

Vklad

50. 000,- (pokladna)

Úvěr

Nákup automobilu bude financován formou finančního leasingu.

61

5.9.5.

Provozní režie Částka v Kč za měsíc

Položka Elektrická energie

30. 000,-

Plyn

5.000,-

Voda

10. 000,-

Pojištění

1. 000,-

Telefon

2. 000,-

Náklady na provoz auta

3. 000,-

Ostatní

10. 000,-

Celkem za měsíc

61. 000,-

Celkem za rok

5.9.6.

732. 000,-

Mzdové náklady Částka v Kč za měsíc

Zaměstnanec Provozní – šéf kuchař

20. 000,-

Kuchař

12. 000,-

2 číšníci

24. 000,-

Pomocná síla

10. 000,-

Masér

12. 000,-

2 recepční

24. 000,-

Hrubé mzdy celkem za měsíc

102. 000,-

Hrubé mzdy celkem za rok

1 224. 000,-

Sociální a zdravotní pojištění hrazené

34. 680,-

zaměstnavatelem celkem za měsíc Pojištění

hrazené

zaměstnavatelem

416. 160,-

celkem za rok Mzdové náklady celkem za měsíc

136. 680,-

Mzdové náklady celkem za rok

1 640. 160,-

62

Podnikatel zřídí chráněnou pracovní dílnu a bude zaměstnávat zdravotně postižené či znevýhodněné osoby. Pomocná síla a recepční jsou osobami se zdravotním postižením a kuchař má přidělen status zdravotně znevýhodněné osoby. Průměrný přepočtený stav zaměstnanců bude tedy činit 60 % osob se zdravotním postižením.

Zaměstnanecké benefity Zaměstnavatel bude zaměstnancům přispívat na životní pojištění částkou 1. 000,Kč měsíčně. Při takto stanovených mzdách šetří podnikatel, ale i zaměstnancům se zvýší vyplacená mzda díky nižšímu daňovému zatížení. Zaměstnanci si dále mohou v ročním vyúčtovaní daně z příjmů uplatnit odpočet celkem 12. 000,- Kč. Mzdové náklady se dále poníží o nárokové příspěvky od úřadu práce na zaměstnávání osob se zdravotním postižením, které budou činit 8. 000,- Kč na osobu za měsíc. Částka v Kč

Položka Provozní – šéf kuchař

19. 000,-

Kuchař

11. 000,-

2 číšníci

22. 000,-

Pomocná síla

9. 000,-

Masér

11. 000,-

2 recepční

22. 000,-

Hrubé mzdy celkem za měsíc

94. 000,-

Sociální a zdravotní pojištění hrazené

31. 960,-

zaměstnavatelem celkem za měsíc Mzdové náklady celkem za měsíc

125. 960,-

Mzdové náklady celkem za rok

1 640. 160,-

Příspěvky na životní pojištění měsíčně

8. 000,-

Úspora za měsíc

2. 720,-

Příspěvek od úřadu práce za měsíc

40. 000,-

Mzdové náklady celkem za měsíc

85. 960,-

Mzdové náklady celkem za rok

1 160. 160,-

63

5.9.7. VEČEŘE

Kalkulace cen restaurace Kuřecí prsíčka s červenou omáčkou mole 200 g

kuřecích prsou

16,- Kč

1 ks

Sušené chilli papričky

5,- Kč

1 polovina rajčete

2,- Kč

půl lžíce

olivového oleje

2,- Kč

čtvrtina

cibule

1,- Kč

rozinky

3,- Kč

koření (rozinky, kmín, oregano..)

6,- Kč

tortilly

3,- Kč

1 ks Celkem

38,- Kč

NÁPOJ

Káva espresso 1 dcl

vody

2,- Kč

2g

kávy

2, 81 Kč

1 ks

smetana do kávy

1,- Kč

1 ks

sušenka

1,- Kč

2 ks

cukr

1,- Kč

Celkem

7, 81 Kč

Jednicové

Mzdové

Ostatní

náklady

náklady

náklady

Večeře

38

24,24

15,25

32,51

110

Nápoj

7,81

7,48

4,25

9,93

29,5

Reprezentant

5.9.8.

Zisk

Výsledná cena

Kalkulace cen cvičební části

Při stanovování cen jednotlivých lekcí jsme vycházeli především z cen konkurence. Ceny za kurzy jógy, power jógy a Flexi bar jsou srovnatelné s místní konkurencí. Ceny za kurzy Bikram jógy jsou výrazně nižší, než u konkurence. Je tomu zejména proto, že podnikatelka se snaží získat co nejširší základnu spokojených zákazníků při současném dosažení dostatečného zisku. Cena za rehabilitační služby je stanovena hodinovou sazbou 100,- nebo 150,- Kč.

64

5.9.9.

Odhad tržeb a výnosů

Předpokládaný odbyt restaurace : Kapacita restaurace činí 30 míst a bude otevřena od 11hod do 21hod. Očekáváme denní minimální odbyt 50 jídel s průměrnou cenou 100,- Kč a prodej asi 30 nápojů v hodnotě 20,- Kč. Tyto odhady jsou stanoveny na velmi nízké úrovni a očekáváme vyšší počet prodejů. Máme již předjednánu smlouvu s dvěma místními podniky, kteří využijí naší restaurace ke stravování svých zaměstnanců. Z výše nastíněného odbytu je odhadovaný výnos 5. 600,- Kč denně. Měsíčně očekáváme tržby celkem za 160. 000,- Kč. Předpokládané výnosy cvičební části : Cvičební sál má kapacitu 30 osob. Týdně budeme pořádat celkem 6 kurzů bikram jógy s předpokládanou průměrnou návštěvností 20 osob. Cena za lekci je stanovena na 150,- Kč. Což činí celkem předpokládaný výnos 72. 000,- Kč za měsíc. Kurzy jógy budou pořádány 4x týdně, kurzy power jógy a Flexi Bar pak každý 3x týdně. Očekávaná průměrná návštěvnost je 15 osob na lekci, při ceně 80,- Kč za hodinu. Z těchto kurzů očekáváme průměrný měsíční výnos celkem 48. 000,- Kč. Celkem tedy očekáváme měsíční výnos 120. 000,- Kč.

Dále očekáváme, že bude denně prodána jedna až dvě masáže, při průměrné ceně 500,- Kč. Toto očekávání je minimální a bude navýšeno po uzavření smlouvy s místní reklamní agenturou, která bude z naší chráněné dílny odebírat výrobky, tedy masáže.

Celkem tedy očekáváme minimálně měsíční výnos 15. 000,- Kč. Za

poskytování rehabilitační služeb očekáváme měsíčně výnos kolem 1. 000,- Kč, což činí průměrně 8 – 10 hodin konzultací. V případě sauny se budou měsíční výnosy velmi odlišovat v návaznosti na roční období, kdy od června do srpna očekáváme téměř nulovou návštěvnost. Jinak očekáváme denně minimálně 5 návštěv při ceně 80,- Kč za návštěvu. Což činí celkem za měsíc výnos 12. 000,- Kč.

65

Odhadované výnosy celkem Průměrná cena za

Očekávaný

Celkem výnos za

jednotku v Kč

měsíční prodej

měsíc v Kč

150,-

480

72. 000,-

Jóga

80,-

240

19.200,-

Power jóga

80,-

180

14. 400,-

Flexi Bar

80,-

180

14. 400,-

Rehabilitační služby

125,-

8

1. 000,-

Masáže

500,-

30

15. 000,-

Sauna

80,-

150

12. 000,-

100,-

1. 400

140. 000,-

20,-

1. 000

20. 000,-

Služba Bikram jóga

Hlavní chod Nápoj Celkem za měsíc

308. 000,-

Celkem za rok

3 696. 000,-

Odhadované výnosy jsou záměrně uváděny na nižší úrovni, než jakou

ve

skutečnosti očekáváme. Tuto míru obsazenosti jednotlivých kurzů očekáváme pouze při startu podnikání. Jakmile budou kurzy dosahovat plné obsazenosti, máme v plánu rozšířit množství kurzů. Nejspíše na tři až pět kurzů bikram jógy denně, šest dní v týdnu.

Struktura výnosů

Bikram jóga Jóga Power jóga Flexi Bar Rehabilitační služby Masáže Sauna Restaurace

66

5.9.10.

Provozní výdaje

Částka v Kč

Položka

Mzdy (včetně příspěvku úřadu práce)

86. 000,-

Energie

45. 000,-

Režie

10. 000,-

Telefony

2. 000,-

Pohonné hmoty

3. 000,-

Pojištění

1. 000,-

Nákup potravin a nápojů pro restauraci

80. 000,-

Leasing

5. 000,-

Celkem za měsíc

232. 000,-

Celkem za rok

2 784. 000,-

Struktura provozních výdajů Mzdy (včetně příspěvku úřadu práce) Energie Režie Telefony Pohonné hmoty Pojištění Nákup potravin a nápojů pro restauraci Leasing

67

5.9.11.

Odpisy

Hmotný majetek budeme odepisovat rovnoměrně (dle § 31 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů). Položka

Budova

Vstupní cena v Kč

Roční odpis v Kč

1 500. 000,-

51. 000,-

700. 000,-

23. 800,-

Lednice

80. 000,-

15. 800,-

Mraznička

40. 000,-

7. 900,-

Bar

40. 000,-

7. 900,-

Pressovač

40. 000,-

7. 900,-

Sauna

50. 000,-

9. 875,-

245. 000,-

124. 175,-

Rekonstrukce budovy

Celkem

5.9.12.

Výsledovka Položka

Tržby za služby

2012

2013

2014

3 696. 000,-

4 167. 450,-

4 375. 822,-

50. 000,-

50. 000,-

50. 000,-

Příjmy celkem

3 746. 000,-

4 217. 450,-

4 425. 822,-

Provozní výdaje

2 784. 000,-

2 923. 200,-

3 069. 360,-

124. 000,-

124. 000,-

124. 000,-

2 908. 000,-

3 047. 200,-

3 193. 360,-

838. 000,-

1 170. 250,-

1 232. 462,-

Příspěvky od úřadu práce na úhradu provozních nákladů

Odpisy Výdaje celkem Zisk před zdaněním Daň Čistý zisk po zdanění

97. 260,740. 740,-

Příspěvky od úřadu práce na úhradu provozních výdajů jsou nenárokové a vycházíme v praktických zkušeností zaměstnankyně úřadu práce.

68

Vývoj růstu příjmů a výdajů 4 500 000 4 000 000 3 500 000 3 000 000 2 500 000

Príjmy

2 000 000

Výdaje

1 500 000 1 000 000 500 000 0 2012

2013

2014

Z uvedeného vyplývá, že zisku bude dosaženo již v prvním roce podnikání. Získané finanční prostředky jsou dostatečné k uhrazení splátek úvěru, odměny podnikatele a umožňuje nám vytvářet dostatečnou finanční rezervu na případné rozšíření podnikání.

69

6. Závěr Zde je na místě shrnutí poznatků z celé práce. Je velmi důležité uvědomit si, že založení drobného podniku je komplikovaná záležitost, spojující rizika, která na drobného podnikatele čekají. Podnikatel by se měl v prvé řadě obeznámit se všemi podmínkami před vstupem do podnikání a vše důkladně rozvážit. Úspěch podniku závisí výhradně na něm, stejně jako financování a řízení podniku, proto je drobný podnikatel vystavován rizikům, která pro něj mohou mít existenční význam. Cílem této práce bylo vytvořit ucelený komplex informací pro začínajícího podnikatele. V prvé části práce je rozebrána právní problematika, dotýkající se založení podniku, zahrnující zejména právní úpravu podnikání se zaměřením na živnostenské podnikání. Další část se věnuje možným zdrojů financování projektu z cizích zdrojů a další část práce je spojena s popisem různých problémů, spojených se zahájením podnikání, které však nebylo vhodné zařadit do předchozích kapitol. Drobný podnikatel by podle této teoretické části měl pochopit, jaká právní forma podniku je pro něj nejlepší, jak podnik založit a jaké prostředky k založení budou potřeba. Následují všeobecné informace o požadavcích na podnikatelský plán. Všeobecné z toho důvodu, že příslušné požadavky se velmi liší dle druhu podniku, na fázi jeho růstu a v neposlední řade dle účelu vypracování podnikatelského plánu. V poslední, praktické části práce pak všechny tyto informace ústí v konkrétní podnikatelský plán pro založení malého podniku poskytující lekce jógy a rehabilitační služby. Tento podnik je také doplněn restauračním provozem, který je tématicky sladěn s celou koncepcí podniku. Praktická část je věnována popisu zakládané firmy, předpokládané konkurenci, popisu činnosti firmy a potřebnému kapitálu k jejímu založení. S ohledem na získané informace a údaje lze konstatovat, že zpracovávaný podnikatelský záměr se jeví jako realizovatelný a pro investory zajímavý, jelikož tento podnik by měl být ziskový již od svého vstupu na trh, a tak byl měl mít možnost vytvářet dostatečné finanční rezervy pro případnou finanční krizi, která zapříčiní snížení poptávky. Myslím, že počítat s možnou finanční krizí by měl každý podnikatel, a to nejen začínající. A to vzhledem k tomu, že tomu není dlouho, co byla jedna finanční krize překonána a o další se již mluví.

70

7. Seznam použitých zdrojů Bibliografie

SRPOVÁ, Jitka a kol. Základy podnikání. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2010. 432 s. PRAŽSKÁ, Lenka a kol. Obchodní podnikání. 1. vydání. Praha: Managment Press, 1997. s 417. KORÁB, Vojtěch a kol. Podnikatelský plán. 1. vydání. Brno: Computers Press, 2008. 216 s. HISRICH, Robert a kol. Založení a řízení nového podniku.1.vyd. Praha : Victoria Publishing, 1996. 374 s. VEBER, Jindřich a kol. Podnikání malé a střední firmy. 2. vyd. Praha : Grada Publishing, 2008. s. 332.

Primární právní předpisy

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 453/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 235/2004 o dani z přidané hodnoty, 586/1992 o dani z příjmu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 219/1991 Sb., o zemědělském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních, ve znění pozdějších předpisů.

71

Sekundární právní předpisy

Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí 390/2010 Sb., o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2010 pro účely zákona o zaměstnanosti. Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Internetové zdroje

Cmrzb.cz [cit. 25. srpna 2011]. Dostupné na . Business Angeles Czech.cz [cit. 25. srpna 2011]. Dostupné na . Businessinfo.cz [cit. 23. srpna 2011]. Dostupné na . ipodnikatel.cz [cit. 20. srpna]. Dostupné na . Wikipedia.org [cit. 25. srpna 2011]. Dostupné na . joga.cz [cit. 21. srpna 2011]. Dostupné na . Pilatesmyoga.cz [cit. 25. srpna 2011]. Dostupné na . Zijemenaplno.cz [cit. 24. srpna 2011]. Dostupné na . Flexi-bar.cz [cit. 24. srpna 2011]. Dostupné na . sauna-mikulov.cz [cit. 24. srpna 2011]. Dostupné na .

72

Použitá, leč necitovaná literatura

ŠULEŘ, Oldřich. 100 klíčových manažerských technik: komunikování, vedení lidí, rozhodování a organizování. 1. vydání. Brno: Computers Press, a.s., 2009. 314 s.

SCHIFFMAN, Stephan. 250 otázek pro úspěšný prodej. 1. vydání. Brno: Computers Press, a.s., 2005. 125 s.

73

8. Abstrakt Diplomová práce se zabývá právní úpravou podnikání v České republice, kritérii při rozhodování o právní formě podnikání, místu podnikání a zkoumá podmínky, které mají vliv na zahájení podnikatelské činnosti. Diplomová práce se dále věnuje podmínkám pro úspěšné fungování nově založené firmy a zajištění její rentability. Práce se také zabývá formami financování pro danou oblast nákladů a výběrem nejvhodnější formy financování. Výsledkem práce je sestavení podnikatelského plánu, který obsahuje analýzu trhu, popis podniku, obchodní, marketingový a organizační plán, a který dále se věnuje hodnocení rizik podnikání. Práce dále obsahuje sestavení finančního plánu, který na základě kalkulací reprezentantů stanovuje odhad vývoje nákladů a výnosů v následujících třech letech podnikání od zahájení podnikatelské činnosti. Výsledkem práce je návrh podnikatelského plánu, který je použitelný i ve skutečnosti a to za podmínek v něm uvedených.

This diploma work deal with legal amendment of business in the Czech Republic, criterions by decisions about legal form of business, place of business and inquire conditions, which influence launch of business. This work is then devoted to conditions for fortune function of established firm and to assertion of its rent ability. The work then deal with form of finance for given frame of expenses and with choice of the most suitable form of finance. Result of this work is getting together of business plan, which contains analysis of market, description of firm, business, marketing and organization plan and then is devoted to evaluation of risks. Diploma work then contains finance plan, which on the basis of calculation representatives determine estimation of the income and expenses development in successive three years. Result of this work is proposal of business plan, which is useable in the reality, keeping the determined conditions. Klíčová slova:Podnik, právní forma podnikání, živnost, podmínky ohlášení živnosti,

podnikatelský plán, financování, kalkulace.

Keywords: Business, legal form, trade, business plan, establishment of a company,

finance, calculation.

74

9. Přílohy 1. Žádost o výpis z evidence trestů 2. Jednotný registrační formulář 3. Vzor žádosti o příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením 4. Reklamní leták Centra Vitality 5. Návrh jídelního lístku 6. Nákres jednotlivých ásán Bikram jógy 7. Nákres provozovny

75