UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav pedagogiky a sociálních studií

Bakalářská práce Silvie Kubáňová

HISTORIE A SOUČASNOST ZÁKLADNÍ ŠKOLY V ČERNOVÍŘE

Olomouc 2012

Vedoucí práce: doc. PhDr.Drahomíra Holoušová,CSc.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, a použila jen uvedené prameny a elektronické zdroje. V Olomouci dne 29. 3. 2012

……………………………………….

Má závěrečná práce by nevznikla bez paní doc. PhDr. Drahomíry Holoušové, CSc., která mi poskytla metodické vedení a odborné rady. A dále paní Mgr. Libuše Ohnútové, vedoucí odloučeného pracoviště ZŠ v Černovíře, která mi zapůjčila dostupné školní kroniky, výroční zprávy školy, fotografie a osobní rozhovory, za což jim oběma patří mé velké poděkování.

Obsah Úvod .............................................................................................. 5 1 Historie a současnost obce Černovír ........................................ 6 2 Historie školy v Černovíře v letech 1874 – 1918 ..................... 9 2.1 První zprávy o škole v Černovíře ........................................................ 9 2.2 Školní budova .................................................................................... 10 2.3 Pedagogická činnost školy .................................................................. 11 2.4 Veřejná činnost školy ......................................................................... 15

3 Historie školy v Černovíře v letech 1919 – 1945 ..................... 16 3.1 Školní budova .................................................................................... 16 3.2 Pedagogická činnost školy .................................................................. 17 3.3 Veřejná činnost školy ......................................................................... 21

4 Historie školy v Černovíře v letech 1946 – 2011 ..................... 23 4.1 Školní budova .................................................................................... 23 4.2 Pedagogická činnost školy .................................................................. 25 4.3 Veřejná činnost školy ......................................................................... 33

Závěr ............................................................................................. 42 Seznam pramenů a elektronických zdrojů ................................. 44 Přílohy – seznam příloh ............................................................... 46

Úvod ,,Kdo neví, co se přihodilo v jeho vlasti, než se narodil, toho považuji, i kdyby starcem byl, přece za neuvědomělého chlapce.“ CICERO

Slova citátu naznačují téma mé bakalářské práce, v níž se zabývám historií a současností základní školy, kterou jsem navštěvovala jako žákyně 1. – 4. ročníku v letech 1980-1984. Má původní práce, kterou jsem škole věnovala v únoru 1996 a kroniky uložené ve školním archívu, byly zničeny při rozsáhlé povodni v červenci 1997. Bakalářskou práci jsem zhotovila na žádost školy a čerpala jsem ze své závěrečné práce z roku 1996, uložené v osobním archívu. Od školního roku 1996/1997 jsem práci doplnila, až po současnost z výročních zpráv školy v Černovíře, které jsou uložené v základní škole. Cílem mé práce je seznámit současnou i budoucí generaci s historií školy od jejího vzniku až po současnost. Chtěla bych čtenáři přiblížit změny, které nastaly v pedagogické a mimoškolní činnosti školy v souvislosti s politickými událostmi ve státě. Práci jsem rozdělila do čtyř kapitol. V první kapitole je popsána historie a současnost obce Černovír. V kapitole druhé je popsáno období od vzniku školy v Černovíře do vzniku Československého státu, tedy do roku 1918. Třetí kapitola zahrnuje období první republiky a období okupace v letech 1919 – 1945 a čtvrtá kapitola zahrnuje a popisuje školu v letech 1946-2011 od konce druhé světové války přes převrat v únoru 1948, sametovou revoluci uskutečněnou roku 1989, až po současnost. Druhá, třetí a čtvrtá kapitola, obsahují informace o školní budově, kde jsem popsala opravy, přístavby školy a rekonstrukce. Také jsem se zaměřila na pedagogickou a veřejnou činnost školy. Při zpracování práce jsem použila metodu teoreticko-historickou.

5

1 Historie a současnost obce Černovír Obec Černovír je městská čtvrť, která se nachází na levém břehu řeky Moravy, vzdálená

asi 2,5 km severně od centra statutárního města Olomouce. První zmínka o Černovíru se v pramenech uvádí v roce 1249, kdy spadal pod několik vladyků. Jak a kdy začal Černovír spadat ke klášteru Hradisko, o tom nejsou žádné zprávy, ale již v 15. století byl hradišťským majetkem, protože v roce 1429 dostal Černovír od kláštera odúmrť (majetek zůstavitele, jenž neměl žádného dědice ze zákona ani závěti, dědictví přechází na stát). Obyvatelé se živili převážně zemědělstvím a rybolovem. 1 Již od 13. století obyvatelé Černovíra pečovali o přítok do Mlýnské strouhy, který poháněl mlýnská kola u Rohelské brány na Předhradí. Po zrušení Kláštera Hradisko v roce 1784 přešel Černovír pod správu Náboženského fondu, od kterého koupil Černovír v roce 1824 hrabě Filip Ludvík ze Saint Genois, a v roce 1850 se pak stal Černovír samostatnou politickou obcí s osadou Klášterní Hradisko a Lazcemi. V roce 1837 bylo v Černovíře 57 domů a 555 obyvatel.2 V polovině 19. století byly pro zabezpečení ochrany železniční tratě k Zábřehu postaveny dvě pevnůstky. V roce 1864 byl postaven ford číslo jedna na levém břehu Moravy, severně od obce, a v roce 1867 na pravém břehu Moravy dosud zachovalý ford číslo 22, vedle kterého byla vystavěna vojenská střelnice. Od roku 1884 se od Černovíru osamostatnily Lazce. Černovír byl v té době oblíbeným výletním místem Olomoučanů. V r. 1911 byla ve vsi sladovna, a také byla založena první Střední hospodářská škola v Černovíře. V roce 1913 se na Černovír rozšířilo pásmo městské vodárny a v letech 1918 – 19 byla vystavěna nová vodárna v černovírském lese. Od roku 1919 se stal Černovír i s Klášterním Hradiskem součástí Olomouce. (viz Příloha č. 1) V Černovíře byl také zřízen vojenský hřbitov, a to v roce 1869, který se posléze připojil k hřbitovu civilnímu, založenému někdy kolem roku 1840. Od vyhlášení první světové války v roce 1914 do konce roku 1919, kdy byl válečný stav oficiálně ukončen, bylo na tomto hřbitově pohřbeno 3 218 vojáků minimálně třinácti národností. Po exhumacích 172 jihoslovanských vojáků, jejich pozůstatky byly převezeny do

nově

vybudovaného

Jihoslovanského

1

mauzolea

v olomouckých

NOHEJL, T. Černovír-městská část Olomouc [online]. 2009[cit. 2012-2-20]. Dostupné z: http://www.cernovir.cz/ 2 NOHEJL, T. Černovír-městská část Olomouc [online]. 2009[cit. 2012-2-20]. Dostupné z: http://www.cernovir.cz/ 6

Schillerových

(dnes Bezručových) sadech, jež se mělo stát společnou hrobkou jihoslovanských vojáků zemřelých v době první světové války na území Moravy a Slezska. V roce 1928 se na vojenském hřbitově v Černovíře nacházelo celkem 1727 válečných hrobů (s jedním pohřbeným 555, se dvěma pohřbenými 1089, se třemi až pěti pohřbenými 83). Po dalších, i když ojedinělých, exhumacích československých vojáků, provedených v době první republiky, a exhumaci 39 tureckých vojáků v lednu roku 1959, se počet válečných hrobů z doby 1. světové války ještě snížil. 3 Na vojenském hřbitově jsou dvě kaple: jedna větší křesťanská a druhá muslimská s půlměsícem, která je ojedinělá na našem území. Také se zde nachází centrální kříž z roku 1896, několik pěkných soch a hrobek. V roce 1919 proběhlo, jak již bylo popsáno výše, vyhlášení tzv. Velké Olomouce a sloučení okolních obcí k městu Olomouc. Výroba butanolu (dnešní Farmak), byl založen v roce 1934. Na Frajtově náměstí, byl v roce 1940 postaven husitský kostel Prokopa Holého. Na konci II. světové války bylo 2. května 1945 dovezeno na černovírskou střelnici 21 přerovských občanů, kteří povstali v Přerově proti německým okupantům, a 2 olomoučtí občané. Byli mučeni a nakonec zastřeleni. Obětem byl postaven u černovírské střelnice pomník, který se nachází po levém břehu řeky Moravy, směrem na Chomoutov u jezírek. Vzhledem k poválečné situaci dostal tehdejší starosta města Olomouce příkaz, aby na předměstí zřídil dobrovolný hasičský sbor. Na podnět okresního velitele Františka Dvořáka se konala v hostinci Karla Kašpara přípravná schůze, ze které vznikl přípravný výbor, za přítomnosti 57 členů a 8 hostů.4 Dne 5. října 1945 si místní obyvatelé založili vlastní český hasičský sbor. V červenci roku 1997 postihla obec katastrofální povodeň řeky Moravy, kdy bylo poškozeno a zničeno z třista domů sedmdesát, a zároveň došlo k narušení statiky mostu. V roce 1999 byl na Heydukově ulici (spojení Černovír – Lazce) nově postaven most přes řeku Moravu, který je 15 metrů široký a 10 metrů vysoký. V roce 2005 měla obec Černovír 380 domů, kde bydlelo 804 obyvatel na rozloze 5,52 kilometrů čtverečních. K 1. březnu 2011 měla městská čtvrť Černovír 804 obyvatel a 380 domů. 5

3

Vojenský hřbitov Olomouc-Černovír. In: HUDSKÝ, J. Vojenský hřbitov Olomouc-Černovír [online]. 2008 [cit. 2012-03-27]. Dostupné z: http://www.vojenskyhrbitov-cernovir.estranky.cz 4 FRANZ, T. SDH Černovír. In: SDH Černovír [online]. 2007 [cit. 2012-03-27]. Dostupné z: http://www.sdhcernovir.com/soubory/historie.htm 5 Počet obyvatel Černovír [online]. 2011[cit. 2012-03-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cernov%C3%ADr_(Olomouc) 7

Drobné památky jsou v Černovíře po celém jeho katastru. U silnice ve směru na Chomoutov směrem k Černovíru je kamenný kříž z roku 1865, dále pod silnicí před mostem přes řeku Moravu je Černovírské slatiniště (upozorňuje informační tabule). Na Heydukově ulici, na domě těsně před Frajtovým náměstím, je pamětní deska letců, bratrů Čtvrtlíkových a pěti členů Dělnické tělovýchovné jednoty. Na Frajtově náměstí stojí kostel Československé církve husitské a nachází se zde památník obětem světových válek. Na budově Sokolovny za ulicí U stavu byla umístěna pamětní deska se jmény obětí světových válek z řad členů Sokola. V Petřkově ulici na budově ZŠ je pamětní deska upomínající na sokolského funkcionáře Edvarda Peřinu. Na téže ulici, křižovatce s Petřkovou ulicí, se nachází kaple Navštívení Panny Marie z roku 1842, vedle které stojí kamenný kříž s reliéfem Panny Marie Bolestné z roku 1863. Dále na konci Černovírské ulice, na křižovatce u otočky městské dopravy, jsou boží muka z 19. století.6 Na nedaleké Polní ulici stojí renesanční boží muka z počátku 16. století, která patří k nejstarším Olomouckým drobným památkám. Další zděná boží muka z 19. století byla postavena východně od Frajtova náměstí, uprostřed křižovatky ulic Petřkovy, Čelakovského a na Hrázi. V Jablonského ulici za Frajtovým náměstím je umístěn barokní kamenný erb, památka na dobu, kdy dům i celý Černovír patřil klášteru Hradisku. Barokní Sloup Nejsvětější Trojice z poloviny 18. století se nachází v parčíku na Jablonské ulici. Ve zlatém trojúhelníkovém Božím oku, obklopeném slunečními paprsky na hlavici sloupu, je nápis: Sláva Bohu Otci, Bohu Synu, Bohu Duchu svatému, jako poděkování za ochranu rodiny sedláka Zvěřiny před morovou nákazou.

6

NOHEJL, T. Černovír-městská část Olomouc [online]. 2009[cit. 2012-2-20]. Dostupné z: http://www.cernovir.cz/ 8

2 Historie školy v Černovíře v letech 1874 - 1918 2.1 První zprávy o škole v Černovíře Z dostupných archivních pramenů je zřejmé, že v 18. století začal psát první kroniku školy učitel Martin Eš. Informace o historii a minulosti školy v Černovíře si zjišťoval od zdejších občanů. První škola byla v domě číslo jedna – hostinec dědiců Dufkových v Černovíře (nebyla to současná škola a není známé místo, kde se nacházela). V tomto období učitele dosazovali mniši z nedalekého Kláštera Hradisko. V roce 1785 byla zřízena fara v Klášteře Hradisko, kam byla přemístěna škola z Černovíra a umístěna v panském stavení. Vyučování zde probíhalo do roku 1874. Učebna školy byla tmavá, mokrá, pro žáky nezdravá a celkovému počtu 102 žáků nevyhovující. Přiškoleny byly obce: Černovír, Hradisko, Lazce a později v roce 1808 také Hejčín (dříve patřil ke škole řepčínské). Hejčínští žáci docházeli do školy pěšky až, v roce 1818 byla v Hejčíně zřízena škola, kde vyučovali učitelští pomocníci z Kláštera Hradisko, až do roku 1872. Už za vlády císařovny Marie Terezie byla na Lazcích škola, od roku 1740. Po padesáti letech byla škola přemístěna do Olomouce ke svatému Mořici. 7 Příjem učitelů z Kláštera Hradisko byl od roku 1845 – 1868 v hotovosti a v naturáliích. Ze školního fondu dostávali 10 zlatých 40 krejcarů, z náboženského fondu za vykonávání kostelnictví dalších 100 zlatých. Tento plat dostávali později od patrona kostela tehdejšího panství. V naturáliích učitel dostával od 32 občanů místo chleba 3 zlaté 12 krejcarů, ze školy 5 zlatých 36 krejcarů. Ze školního fondu pro vyplácení učitelského pomocníka v Hejčíně bylo určeno 8 zlatých 38 krejcarů. Podle seznamu žáků v roce 1844 navštěvovalo školu 102 žáků, z toho 73 žáků, kteří platili školné, a 29 žáků, kteří neplatili školné. V této době byly školní výdaje za týden na jednoho žáka 1 zlatý 30 krejcarů, celkem 70 zlatých 30 krejcarů za 47 týdnů. Hejčínská obec platila za učitelského pomocníka a každé dítě školou povinné měsíčně 10 zlatých 16 krejcarů. Celkový příjem učitele tedy byl 141 zlatých 9 krejcarů.

7

DOLEŽELOVÁ, S. Historie Základní školy v Černovíře: Kronika školy,1874-1944. Olomouc, 20.2.1996. Závěrečná práce. PdF UP Olomouc, Katedra učitelství 1.stupně. Vedoucí práce Doc.PhDr. Drahomíra Holoušová,CSc. 9

Z tohoto příjmu měl učitel výdaje, a to na plat pro učitelského pomocníka v Hejčíně 48 zlatých, na uklízení hejčínské školy 10 zlatých. Školu na Hradisku si obce udržovaly samy v pořádku. Po těchto srážkách zůstal učiteli roční čistý příjem 83 zlatých 9 krejcarů. Co vše bylo náplní práce učitele? Musel hrát na varhany, být kostelníkem a chodit zvonit. Za kostelnictví dostával 40 zlatých, za hraní na varhany nic. Navíc chodil koledovat, zapisoval a vybíral cedulky od velikonočních zpovědí, za což někdy dostal jídlo nebo peníze. Aby si přivydělal, doučoval děti bohatých úředníků. Pro vytopení celé školní budovy v roce 1875 bylo potřeba devět sáhů měkkého dříví (jeden sáh dříví 3,412m3), z toho čtyři sáhy škola dostávala od obce a zbylých pět sáhů od patrona školy, kterým byla knížecí liechtensteinská správa.8

2.2 Školní budova Základní obecná škola v Černovíře se nacházela v okrajové části města Olomouc, na ulici Petřkova 3. Tato obecná škola byla postavena v roce 1874 a 20. října téhož roku vysvěcena. Slavnostní svěcení školy začalo brzy ráno 20. října 1874, a to střelbou z hmoždířů. Byl to neobyčejný sváteční den, škola byla k této slavnosti vyzdobena prapory a věnci. Žáci a obyvatelé zdejších okolních vesnic se začali shromažďovat před školou svátečně oblečeni již před 8. hodinou. Po osmé hodině se vydal obrovský průvod v čele s učiteli, místní školní radou, žáky a občany směrem k domu představitele obce pana Jana Kavlece, odkud byl za doprovodu hudby pluku arcivévody Karla Ferdinanda a zazpívání hymny rakouského mocnářství slavnostně přenesen obraz tehdejšího císaře Františka Josefa I. do školní budovy. Když průvod došel ke školní budově, byl obraz za hlučného zvolání ,,Sláva“ zavěšen na určené místo, a to v druhé třídě školní budovy. Následovala ,,slavná“ mše svatá v chrámu Kláštera Hradisko. Poté se průvod vydal opět před školní budovu v Černovíře, doprovázen duchovními i jinými vzácnými hosty z Olomouce. Před školou byla k této události postavena kazatelna, ze které kaplan Palásek z kostela sv. Mořice pronesl řeč o významu školy. Hovořil k občanům i rodičům o tom, jak je důležité, aby děti pravidelně navštěvovaly školu, pilně se učily s co nejlepšími výsledky. Svůj proslov zakončil tím, že škola je základním vzděláním

8

DOLEŽELOVÁ, S. Historie Základní školy v Černovíře: Kronika školy,1874-1944. Olomouc, 20.2.1996.

Závěrečná práce. PdF UP Olomouc, Katedra učitelství 1.stupně. Vedoucí práce Doc.PhDr. Drahomíra Holoušová,CSc.

10

pro žáky, kteří by měli dále zdokonalovat svůj talent na jiných školách k celkovému blahu národa. Po tomto proslovu následovalo svěcení školní budovy za doprovodu pěveckého sboru. Následovala řeč okresního hejtmana F. Janešky, představeného obce J. Kavlece a dalších. Slavnost byla ukončena zpěvem rakouské hymny za doprovodu hudby pluku arcivévody Karla Ferdinanda. U představeného obce J. Kavlece, byla slavnostní hostina, kde promluvil tehdejší purkmistr olomoucký J. Z. Englů o důležitosti škol, zdaru a rozkvětu školství. Vyučování bylo zahájeno 1. listopadu 1874, kdy novou školní budovu navštěvovalo 170 dětí z Černovíra, Lazců a Hradiska. (viz Příloha č. 2) Škola byla původně dvoutřídní se třemi učebnami a kabinetem pro učební pomůcky. Dvě třídy byly umístěny v prvním patře a jedna v přízemí. Řídící učitel měl byt v přízemí, který se skládal ze dvou místností (kuchyně a pokoje). V prvním poschodí byly dva byty pro podučitele. V roce 1885 byla pokladena nová podlaha z důvodů prohnitých trámů, celá školní budova byla z venku i zevnitř vybílena a k vstupním dveřím do budovy školy byl zavěšen školní zvonek. Mezi školní zahradou a dvorem byl nově postaven plot. V březnu v roce 1893 místní školní rada nechala do všech tříd zasadit ventilační okna. V létě o prázdninách 1902 byla zahájena přístavba školy. Škola byla rozšířena o dvě třídy a dva byty pro učitele z boční strany křídla do dvora zahrady. Přístavba byla prováděná v době od 15. července do 15. října nákladem 18 000 korun. Přístavbou se škola rozšířila z trojtřídní na čtyřtřídní. 9

2.3 Pedagogická činnost školy Každý školní rok byl zahajován většinou 1. září v osm hodin bohoslužbami. Od c.k. okresní školní rady, škola každoročně dostávala určitý počet knížek pro žáky z chudších rodin na jejich studium. Tento počet knih se pohyboval od dvaceti do čtyřiceti pěti. Škola také dostávala peněžité dary od dobrovolníků na opravu školy, od bohatších usedlíků šátky, šály

9



11

a od různých spolků z Černovíra peníze pro žáky z chudších rodin, aby se mohli vzdělávat a navštěvovat místní školu. Prvním řídícím učitelem na této škole byl Martin Eš, který začal psát kroniku černovírské školy. Od zahájení vyučování zde vyučoval František Rozsíval a dívčím ručním pracím učitelka Růžena Theimerová. V roce 1875/1876 nastoupil učitel František Starosta, který ve škole vyučoval pouze v tomto školním roce. (viz Příloha č. 3 a 4) Škola měla i svou vlastní knihovnu, která v roce 1874 obnášela 130 svazků knih, a již tenkrát byla škola vybavena nejpotřebnějšími pomůckami, například tělocvičným nářadím. V roce 1884 odešel do důchodu po 47leté praxi řídící učitel Martin Eš a za něj nastoupil Jan Joklík. Jan Joklík z místa řídícího učitele dobrovolně odešel v roce 1889 z důvodu neustálých neshod s místní školní radou. Na jeho místo nastoupil 1. března 1890 Edvard Peřina, který zde působil až do roku 1924.10 Funkci školní inspekce vykonávali předsedové c.k. zemské školní rady a předsedové c.k. okresní školní rady. Na místa řídícího učitele, učitele a podučitele byly vyhlašovány konkurzy. Učitelský sbor v roce 1876/1877 se skládal ze čtyř osob, nově nastoupili učitelé Stanislav Sigmunt a Jan Kvapil. Místní školní rada se skládala z šesti osob a obecní zastupitelstvo z dvanácti osob. Zákony, nařízení a výnosy vydávala c.k. zemská školní rada. Každý rok ve škole probíhala školní inspekce, a to za dozoru c.k. okresním, zemským, školním dozorcem. V polovině měsíce června pravidelně probíhala i náboženská zkouška v klášteře na Hradisku za přítomnosti arcikněze a děkana. ( viz Příloha č. 5) V roce 1886/1887 byli žáci hodnoceni podle stupnice známek: 1) MRAVY - 1. stupeň úplně přiměřeně, 2. stupeň přiměřeně, 3. stupeň méně přiměřeně, 4. stupeň nepřiměřeně. 2)PROSPĚCH – 1. stupeň velmi dobře, 2. stupeň dobře, 3. stupeň dostatečně, 4. stupeň sotva dostatečně, 5. stupeň nedostatečně. 3)ZEVNĚJŠEK PÍSEMNÝCH PRACÍ – 1. stupeň velmi čistý, 2. stupeň čistý, 3. stupeň méně čistý, 4. stupeň nečistý. Ve škole se vyučovaly následující předměty: náboženství, jazyk vyučovací, literatura, mravy, ruční dívčí práce, počty, přírodopis, přírodozpyt, psaní, kreslení, zpěv a tělocvik. 10



12

Od založení školy se počet žáků neustále zvyšoval. Absolutním maximem bylo ve školním roce 1917/1918 471 žáků. (viz Příloha č. 6) V roce 1888 se konalo zasedání c.k. zemské školní rady, kde bylo rozhodnuto o otevření třetí třídy v obecné škole v Černovíře. V prosinci 1889 se mezi žáky vyskytovaly osýpky, které se rozšířily mezi žáky v takovém počtu, že od 13. června až do konce školního roku byla škola uzavřena. Na následky nemoci zemřelo devět žáků.11 Na začátku školního roku 1892/1893 se ve škole vyskytly nakažlivé dětské nemoci spála a záškrt. Mezi žáky se rozšířily tak, že se škola od 2. do 14. listopadu musela zavřít. Na následky těchto nemocí zemřelo osm žáků. V roce 1893 pořídil učitelský sbor pro školu prapor. Proběhlo důstojné svěcení praporu za účasti školní mládeže, místní školní rady a občanů. Matkou praporu se stala Anna Dostálová, manželka tehdejšího starosty. Kmotrami byly dcery členů místní školní rady. Dne 14. dubna 1894 se konala ve zdejší škole schůze učitelské jednoty okresu Olomouc. Zúčastnilo se 50 učitelů z okresu, místní obecní zastupitelstvo a místní školní rada. Začátkem roku 1897 se začalo psát písmem ležatým, písmo stojaté se postupně rušilo. V Černovíře se dne 26. června 1898 konala národní slavnost, a to k 100. výročí narozenin Františka Palackého. Tuto slavnost uspořádalo představenstvo obcí Lazců, Černovíra za spoluúčasti spolků ,,Jaroslav“ a ,,Slavomír“ z Černovíra a školy. Slavnostní řeč o Františku Palackém pronesl správce školy Edvard Peřina. Nařízením a výnosem c.k. školní rady v Brně ze dne 15.dubna 1904, byla nařízena změna počtu ručních prací pro děvčata z původních osmi hodin na nově určených dvanáct hodin týdně. Od roku 1905 byla škola v Černovíře výnosem c.k. zemské školní rady v Brně ze dne 21. srpna 1905 čtyřtřídní s pobočkami při první a třetí třídě

Počátkem školního roku

1906/1907 vstoupil v platnost nový školní řád a vyučovací řád pro školy obecné a měšťanské, na základě kterého hlavní dvouměsíční prázdniny trvaly od 1.července do 31.srpna. Dne 17. září 1907 byla zdejší škola rozšířena ze čtyřtřídní na školu pětitřídní a zároveň byla při čtvrté třídě povolena pětitřídní pobočka. Na podzim roku 1911 bylo v Černovíře zřízeno elektrické osvětlení vedené ze společné elektrárny v Hejčíně. Vyučování tělesné výchovy pro děvčata bylo nařízeno výnosem c.k. okresní školní rady ze dne 17.prosince 1912, a to 11



13

ve dvou skupinách. Výnosem c.k. zemské školní rady v Brně ze dne 2.března 1918 byla škola rozšířena na školu šestitřídní. Školní výlety se konaly každoročně od roku 1874 do černovírského lesa a od roku 1900 i na školní vojenskou střelnici. Dne 26. července 1914 začala první světová válka a byla vyhlášena mobilizace. Ve škole v Černovíře bylo upraveno šest tříd pro ubytování vojska (200 mužů zdravotního oddělení, kteří koncem srpna odešli na rusko-rakouské bojiště). Po odchodu vojska, začátkem září 1914, ze školní budovy byla zřízena civilní nemocnice pro nakažlivé nemoci. Nemocnice se podle nařízení ministerstva vyučování musela přemístit do privátní budovy, aby ve škole v době války mohlo probíhat vyučování. Protože byl povolán do vojenské služby i zdejší učitel František Štaigr, vyučovalo se pouze v pěti třídách. Teprve od 28. září 1914, kdy byla do školy přidělena učitelka Zdenka Bartáková z Hejčína, začalo vyučování ve všech šesti třídách. Učitelka Bartáková ovšem musela 10. ledna 1915 výnosem c.k. okresní školní rady odejít vyučovat do školy na Novosadech. Ve škole zůstalo jen pět učitelů, a proto žáci ze 4. B byli rozděleni do třídy 4. A a 5. třídy. Od 15. března 1915 bylo ve školní budově ubytováno vojsko, které zabralo tři třídy a oba soukromé byty v prvním patře. Vyučování probíhalo ve třech třídách v přízemí. 8. dubna vojsko zabralo ještě jednu třídu v přízemí a pro vyučování zůstaly pouze dvě třídy. Vyučování se realizovalo ve školní budově polodenně, dopoledne čtvrtá A a čtvrtá B, odpoledne první, druhá a třetí třída. Začátkem prázdnin 15. července 1915 zabrali vojáci ještě další třídu v přízemí, takže byli ubytováni v pěti třídách a dvou soukromých bytech. Dne 16. srpna 1915 nastoupil vojenskou službu učitel Eugen Decker. Od 11. listopadu do 16. prosince 1915 ve škole bezplatně vyučovala učitelka Anežka Deckerová. Po dočasném zproštění vojenské služby nastoupili zpět do školy učitelé František Štaigr a Eugen Decker, a to 1. března 1918. Stručné shrnutí pedagogické činnosti školy do roku 1918 Obecná škola v Černovíře byla postavena v roce 1874. Do té doby černovírské děti navštěvovaly školu na faře Kláštera Hradisko. Vyučovat se v Černovíře začalo 1. listopadu v roce 1874. Škola byla zřízena jako dvojtřídní, se třemi učebnami a kabinetem pro učební pomůcky. V létě o prázdninách v roce 1902 byla zahájena přístavba školy. Přístavbou se škola rozšířila na čtyřtřídní. Ve škole se v roce 1986/1987 vyučovaly tyto předměty: náboženství, jazyk vyučovací, literatura, mravy, ruční dívčí práce, počty, přírodopis, přírodozpyt, psaní, kreslení, zpěv a tělocvik. Nový školní řád, který vstoupil v platnost ve školním roce 1906/1907, stanovil dvouměsíční prázdniny od 1. července do 31. srpna. 14

V září v roce 1907 byla škola rozšířena ze čtyřtřídní na pětitřídní. Výnosem c.k. zemské školní rady ze dne 17. prosince 1912 proběhlo rozšíření školy na šestitřídní. V období 1. světové války bylo ve škole ubytováno vojsko, které zabralo tři třídy a později šest tříd.

2.4 Veřejná činnost školy Veřejná činnost školy byla vždy velmi bohatá a úzce spjatá s děním v obci. Každoročně se konaly oslavy jmenin a narozenin tehdejších panovníků Rakouska Uherska. Na jejich počest se pravidelně konaly školní slavnosti za přítomnosti žáků, učitelů a široké veřejnosti. Vyvrcholením oslav byly svaté mše, které se konaly v klášteře na Hradisku. V roce 1889 žáci školy vypěstovali ve školní zahradě 110 stromků, které škola rozdala místním občanům a žákům. Dne 15. července 1894 se konala slavnost k 20. výročí postavení školy. Žáci zdejší školy s povolením vysoké c.k. zemské školní rady v Brně sehráli dětskou divadelní hru ,, Od jesliček září láska“, a to 26. a 27. prosince 1903. V období 1. světové války se žáci zúčastnili válečných sběrových akcí, a také zhotovovali různé věci pro vojsko. Jednalo se o sběr teplého oblečení pro vojáky na frontě, šály, nátepníčky, chránítka na uši, kolenice, kukly, punčochy, břišní pásy, papuče, papírové podešve. Všechny tyto věci zhotovily žákyně zdejší školy. Současně se vybíraly peníze pro děti z chudších poměrů. Zbylí učitelé podporovali sběrové akce a pomáhali vybírat peníze na teplé oděvy pro vojsko. Konaly se veřejné přednášky, jak se chovat v tomto složitém období války. Učitelé i žáci zdejší školy se i v letech 1916, 1917 a 1918 podíleli na sběru potřebných věcí a peněz pro armádu. Stručné shrnutí veřejné činnosti školy do roku 1918 Mimoškolní činnost byla ve škole bohatá. Pravidelně se za účasti pedagogů a široké veřejnosti konaly školní slavnosti na počest významných panovníků Rakouska Uherska. Žáci se aktivně zapojovali v divadelních představeních, která nacvičili a společně sehráli. V období 1. světové války se škola zapojila do válečných sběrových akcí, zejména teplého oblečení pro vojáky na frontě. Žáci také zhotovovali různé věci pro vojsko, učitelé pomáhali vybírat peníze pro chudé děti a vojáky ve válce.

15

3 Historie školy v Černovíře v letech 1919- 1945 3.1 Školní budova Od 1. července 1919 začala škola v Černovíře patřit pod českou okresní školní radu města Olomouc, ve škole byla zrušena místní školní rada. Škola byla rozdělena na pětitřídní školu chlapeckou a pětitřídní školu dívčí. Problémem však byl nedostatek tříd a výuka musela probíhat střídavě. O prázdninách v roce 1922 proběhla přístavba školní budovy do druhého patra. Přístavbu provedl stavitel Chlup z Olomouce. Přístavbou škola získala dost místností i pro devět tříd. Od školního roku 1922/1923 byla škola šestitřídní, s pobočkami při třetí, čtvrté a páté třídě. V přízemí školní budovy byla nově umístěna mateřská škola. V druhé polovině dubna v roce 1926 byl před školní budovou vydlážděn chodník celkem za 1 800,-Kčs. V roce 1930 byla zakoupena školní lékárnička od Červeného kříže za 240 Kč. Roku 1934 byly v přízemí a ve druhém poschodí z hygienických důvodů zřízeny šatny, ale z důvodů vysokých nákladů byly na stěnách umístěny jen věšáky. V tomto roce byla pro žákyně šestých tříd zřízena ve druhém poschodí místo bývalého sekretariátu školní kuchyň. Sekretariát byl přemístěn do přízemí školní budovy. Školní kuchyň byla vybavena nejnutnějším nádobím, nářadím a menším sporákem. 12 V listopadu roku 1935 byla vydlážděna část dvora v hodnotě 1 114,- Kčs a v blízkosti školy byly postaveny dvě výstražné tabule. V roce 1936 o velkých prázdninách bylo před školní budovou, ve dvoře a v prádelně školy instalováno elektrické osvětlení. Ve školním roce 1937/1938 byla školní budova opatřena novými okapy a opraven hromosvod. O prázdninách roku 1938 byly vymalovány dvě učebny se schodištěm a chodbou, zakoupeny tři plynové masky a odřené lavice v učebnách byly nově natřeny. V tomto roce se zakoupily také telefonní přístroje.

12



16

3.2 Pedagogická činnost školy Jak jsem se již výše zmínila, od 1. července 1919 začala škola v Černovíře spadat pod okresní školní radu města Olomouce. Škola byla rozdělena podle pohlaví žáků na pětitřídní školu chlapeckou a pětitřídní školu dívčí, ale problém byl v nedostatku tříd. Bylo jich šest, proto vyučování probíhalo střídavě. Oba páté ročníky zůstaly samostatné, ale ostatní ročníky byly sloučeny do jedné třídy. To znamenalo, že první a druhá třída měla vyučování v odpoledních hodinách. Ve třetí, čtvrté a páté třídě probíhala výuka dopoledne, což se později projevilo na špatném prospěchu žáků. Téhož roku se učitelům zvedly platy (23. května 1919) do stejné výše, jako byl plat úředníků. Členové učitelského sboru se v roce 1921 zúčastnili vzdělávacích kurzů: tělocvičného kurzu pro morální výchovu, hospodyňského kurzu pro vaření a univerzitního kurzu. Dne 21. prosince 1922 byly sníženy platy všem státním zaměstnancům, učitelům národních škol ve městě o 20 % a učitelům na vesnici o 30 %, na nouzovou a mimořádnou výpomoc. Většina poslanců tento čin nazvala jako křivdu vůči učitelům. Od školního roku 1922/1923 po přístavbě druhého patra se stala škola smíšenou šestitřídní, s pobočkami třetí, čtvrté a páté třídy. Dne 25. srpna 1924 odešel do důchodu na vlastní žádost řídící učitel Edvard Peřina. Vyučoval v černovírské škole 45 let. Na jeho místo byl přijat člen učitelského sboru František Štaigr, a to od 2. září 1924. Výnosem zemské školní rady ze dne 30. října 1924 byla škola v Černovíře šestitřídní smíšená s jednou pobočkou při páté třídě a tím vznikl prostor pro dalšího učitele. 13 Výnosem z 30. září 1925 jmenovala zemská školní rada v Brně Josefa Dostalíka řídícím učitelem v Černovíře. Správcem školy od roku 1926 do roku 1934 byl František Šmíd. Výnosem zemské školní rady ze dne 16. srpna 1926 se zvýšil počet vyučovacích hodin u předmětu školní práce. Vyučovalo se ve čtyřech skupinách po čtrnácti hodinách týdně. Římsko-katolické náboženství se vyučovalo ve čtyřech skupinách po dvou hodinách týdně. Českoslovanské náboženství se vyučovalo ve třech skupinách také po dvou hodinách týdně (po nařízení zemské školní rady ze dne 6. října 1926). Římsko-katolické náboženství vyučoval farář František Nováček z Kláštera Hradiska, českoslovanské náboženství katecheta 13


Závěrečná práce. PdF UP Olomouc, Katedra učitelství 1.stupně. Vedoucí práce Doc.PhDr. Drahomíra Holoušová,CSc. 17

Martin Křeháček. Dále se ve škole vyučovaly tyto předměty: prvouka, čtení, občanská nauka, mluvnice a pravopis, počty a měřičství, kreslení, psaní, zpěv, ruční práce výchovné, tělesná výchova. Ve škole v Černovíře se od 18. září 1927 pravidelně každoročně konaly třídní schůzky, kde se mohli rodiče informovat na prospěch svých dětí. Dne 31. ledna 1934 z důvodu nemoci odešel řídící učitel František Šmíd do důchodu. Na jeho místo byl jmenován 16. ledna 1934 řídícím učitelem školy v Černovíře Eugen Decker, který zde působil do roku 1938. Ve škole působil kroužek s názvem Dorost československého červeného kříže, který si dopisoval a vyměňoval navzájem ukázky z tvorby žáků se Španělskem a se severní Amerikou. Pokud

učitelova

rodina

neměla

větší

majetek,

pociťovala

velkou

bídu,

a to v důsledku snížení učitelských platů ze dne 1. ledna 1934. Výnosem ministerstva školství ze dne 13. srpna 1935 došlo ke změně v klasifikaci a vydávání vysvědčení. Od tohoto nařízení se vysvědčení vydávalo pololetně místo čtvrtletně a klasifikace se zjednodušila. Toto znamenalo sjednocení předmětů čtení, sloh, pravopis a mluvnice do jednoho předmětu s názvem jazyk vyučovací. Chování žáků se hodnotilo třemi stupni, známka z mravu se nahradila známkou z chování. Dne 15. března 1939 v Berlíně podepsal prezident Emil Hácha souhlas s okupací ČSR. Vznikl tzv. protektorát Čechy a Morava, ČSR tím ztratila poslední zbytky samostatnosti. V této době čeští učitelé byli za svou odbojovou činnost popravováni, a také umírali v koncentračních táborech. Popraveno a umučeno během 2. světové války bylo celkem 369 učitelů a ředitelů. 14 Z toho 133 řídících učitelů a ředitelů měšťanských škol, 6 řídících učitelek a ředitelek měšťanských škol, 215 učitelů obecných a měšťanských škol, 15 učitelek měšťanských škol. Směrem od Týnečka vtrhla dne 15. března 1939 německá vojska do Olomouce, tento den německá letadla za mlhavého, sněžícího rána létala nízko nad Černovírem. V září roku 1939, v den napadení Polska Německem, přišli do školní budovy v Černovíře němečtí vojáci. Obsadili sborovnu, kde zrovna probíhala učitelská porada, a odvezli učitele Adu Doležela

14



18

do posádkové věznice v Olomouci, dále do koncentračního tábora ve Štěpánově, 8. září pak do Dachau a Buchenwaldu, kde zůstal do 21. února 1941. Od školního roku 1939/1940 se začalo vyučovat podle nových osnov obecné a měšťanské školy v Čechách a na Moravě. Tyto osnovy upravily týdenní počet u jednotlivých předmětů. Zemská školní rada byla rozdělena na českou a německou, byla nařízena dvojjazyčnost. Od školního roku 1940/1941 byla zavedena na všech českých školách od 3. ročníku výuka německého jazyka. Se školními úřady byla povolena jen německá korespondence. Byla provedena úprava razítek, vyhlášek a tiskopisů na českých školách. Zrušila se výuka občanské výchovy. Ředitelem školy byl od roku 1938 do roku 1942 Ladislav Kubíček. Po návratu z koncentračního tábora učitel Ada Doležel opět vyučoval na zdejší škole, a to do 8. října 1941, kdy byl při sokolské akci znovu zatčen gestapem a vězněn do 8. listopadu 1941 v Olomouci. Nařízením školní rady v Brně ze dne 13. listopadu 1941 byl suspendován. Když byla tato suspenze zrušena, byl podle paragrafu 55 ze služebních důvodů přeložen (1. prosince 1941) na přerovský okres, kde působil do května 1945 na obecné škole. V této době byly na školách zavedeny nucené oslavy na počest Adolfa Hitlera i Protektorátu Čechy a Morava Od roku 1942 byla nařízena výuka německého jazyka dvě hodiny týdně, už od první třídy. Revize školní knihovny v Černovíře probíhaly několikrát za rok do doby, než tam zůstaly naprosto pro německou říši nezávadné knihy. Zabavené knihy i s časopisy byly spáleny. Všichni učitelé museli mít zkoušky z německého jazyka, ten kdo je neudělal, měl zastavený postup a při dalším neúspěchu byl nucen odejít do penze. Byly nařízeny povinné sbírky pro německý červený kříž a kurzy protiletecké obrany. Do měšťanské školy se přijímalo pouze 35 % žáků ze čtvrtého ročníku. Tito žáci museli absolvovat úspěšně zkoušky z německého jazyka, českého jazyka, matematiky. Učitelé, kteří se nepodřídili režimu, byli posíláni do pracovních skupin ke kopání krytů, zákopů a do zbrojních továren. Třídy a úřady musely být vyzdobeny obrazy Hitlera a státního prezidenta Emila Háchy. Obrazy předchozích prezidentů i s českými vlajkami byly zničeny. Od roku 1942 nastoupila na místo řídící učitelky Anežka Reifová, která zde vyučovala do roku 1945. V této době byla ve škole často prováděna inspekce. V roce 1942 byl inspektor Jahoda osmkrát přítomen vyučování a hlavní důraz kladl na němčinu. 15 Od roku 1943 byla škola rozšířena na šestitřídní a o dva roky později byla snížena na pětitřídní. V době války 15


Závěrečná práce. PdF UP Olomouc, Katedra učitelství 1.stupně. Vedoucí práce Doc.PhDr. Drahomíra Holoušová,CSc. 19

z důvodů nedostatku dříví na vytápění školy byli žáci z první, druhé a třetí třídy vyučováni v mateřské škole, která byla vytápěna. Žáci čtvrté, páté a šesté třídy se scházeli v rodinách po pěti a za nimi chodil jejich vyučující. V tomto roce začalo nouzové vyučování, žáci zdejší školy museli chodit do Neředína, kde byla škola vytápěna plynem. Od dubna bylo náhradní vyučování z černovírské školy rozděleno do škol: na Pavlovičkách, v Hodolanech, v Olomouci, ve Chválkovicích. Výuka probíhala v odpoledních hodinách. Od 28. dubna 1945 se přestalo úplně vyučovat, jelikož se k Olomouci blížila Rudá armáda. Do školní budovy dorazili první vojáci Rudé armády ráno 8. května 1945 v 7 hodin 30 minut. Školní budova, která byla poškozena bombardováním, se stala strážnicí Národní gardy a bezpečnostních hlídek. Vyučování bylo opět zahájeno 28. května 1945 v den narození prezidenta Edvarda Beneše. V květnu v roce 1945 se vrátil z Přerova Ada Doležel a stal se řídícím učitelem. 16 Stručné shrnutí pedagogické činnosti školy v letech 1918 – 1945 Po 1. světové válce, od 1. července v roce 1918, začala škola spadat pod okresní školní radu města Olomouce, a tím se zrušila místní školní rada. Škola byla rozdělena podle pohlaví žáků na pětitřídní školu chlapeckou a pětitřídní školu dívčí. Vyučování vzhledem k nedostatku tříd probíhalo i v odpoledních hodinách. Od školního roku 1922/1923 po přístavbě druhého patra školy se stala škola v Černovíře šestitřídní, s pobočkami třetí, čtvrté a páté třídy. Výnosem zemské školní rady se škola od 30. října v roce 1924 stala smíšenou šestitřídní, s pobočkami při páté třídě. Od školního roku 1927/1928 se začaly pravidelně konat třídní schůzky. Výnosem ministerstva školství ze dne 13. srpna 1935 se změnila klasifikace a vysvědčení se začalo vydávat pololetně. V období protektorátu byla nařízena od třetího ročníku povinná výuka německého jazyka a dějepis se nevyučoval. Ve škole proběhly revize školní knihovny a všechny závadné knihy podle německé říše byly zničeny. Vyučování na obecné škole bylo ukončeno 28. dubna 1945 a zahájeno 28. května 1945.

16



20

3.3 Veřejná činnost školy V každém školním roce pořádali žáci zdejší školy peněžité sbírky na dobročinné účely. Ve dnech 18. a 19. září 1921 přijel do Olomouce prezident T. G. Masaryk. S nadšením ho přivítali obyvatelé i žáci z celého okolí Olomouce. Za učitelskou delegaci byl prezidentem přijat řídící učitel školy v Černovíře Edvard Peřina. Žáci a učitelé zdejší školy si každoročně připomínali také slavné osobnosti a jejich výročí. Výročí narození učitele národů J. A. Komenského, upálení Mistra Jana Husa, výročí samostatnosti ČSR. Den matek se slavil v druhé polovině měsíce května a Den dětí 1. června. V sobotu 27. října 1928 se konala oslava k 10. výročí založení republiky. V tento den se všichni žáci shromáždili ve slavnostně vyzdobených třídách a následoval pochod k uctění památky pomníku padlým, kde byl slavnostně položen věnec. Žáci zazpívali národní hymnu a správce školy promluvil o úctě k padlým obětem za vlast. Slavnost pokračovala v sokolovně, kde bylo nachystáno občerstvení. Na této oslavě bylo vybráno 1 050,-Kčs na školní účely. Tento státní svátek se slavil každý rok, kdy byla pořádána oslava, a žáci zdejší školy uctívali památku slavnostním položením věnce k pomníku padlých. V červnu 1934 naplánovali zástupci učitelského sboru společně s místní školní radou a rodičovským sdružením oslavu 60. výročí založení obecní školy v Černovíře. Oslava se konala 29. června 1934. Ve školní budově se k tomuto výročí pořádaly dvě výstavy, výstava žákovských prací a legionářská výstava. Bývalí žáci zdejší školy se den před slavností sešli v budově tělocvičny Sokola k přátelskému posezení, kde proběhl bohatý slavnostní program s vystoupením současných žáků místní školy. Pro žáky bylo přichystáno malé občerstvení. Touto akcí škola získala peněžitý dar od dobrovolníků v celkové hodnotě 3300,-Kčs. Pro školu to znamenalo, že mohla koupit nový školní rozhlas pro celou budovu. V roce 1935 při vánoční besídce rozdělila Okresní péče o mládež za přispění rodičovského sdružení mezi 50 žáků oděvy a obuv v celkové hodnotě 2 628,-Kčs. Mimo to všech 290 žáků také obdrželo vánoční cukroví a školní potřeby. Žáci školy odehráli představení s názvem ,,Veselé Vánoce“, od autora J.Sousedíka. Ve škole z každé třídy byli vybráni dva až tři žáci pro tzv. mléčnou akci (dostávali pravidelně každý den 250 ml převařeného mléka). Dne 28. října učitelský sbor spolu se žáky uctil památku M. Tyrše slavnostním sázením lípy. Ve dnech 12. 9. - 13. 9. 1945 za přísné kontroly úřadů, byl pro žáky školy povinný sběr léčivých rostlin, kaštanů, obuvi, železného šrotu a papíru. Žáci nasbírali celkem 2 913 kg

21

železného šrotu, 240 kg kaštanů, 20,55 kg léčivých rostlin, které škole přinesly 435,-Kčs. Tato částka přispěla k zakoupení nových knih do školní knihovny. Stručné shrnutí veřejné činnosti školy v letech 1918/1945 I nadále probíhaly peněžité sbírky pro dobročinné účely. V září 1921 přijel do Olomouce prezident T. G. Masaryk, za učitelskou delegaci byl prezidentem přijat řídící učitel Edvard Peřina. Ve škole byla oslavována tato výročí: narození učitele národů J. A. Komenského, vznik Československé republiky, upálení Mistra Jana Husa. V druhé polovině měsíce května se slavil Den matek a 1. června Den dětí. V roce 1934 se konala oslava 60. výročí založení obecní školy v Černovíře, na které vystoupili žáci se svým programem. Škola touto akcí získala peněžitý dar 3300,-Kč, za který zakoupila školní rozhlas. V září 1945 ve škole proběhl povinný sběr papíru, léčivých rostlin a železného šrotu, za který škola získala 435,-Kč a byly zakoupené nové knihy do školní knihovny.

22

4 Historie školy v Černovíře v letech 1946 – 2011 4.1 Školní budova Po skončení války byla školní budova hodně poškozena, proto byla nutná její oprava, zasklení oken, vymalování celé vnitřní budovy a všech tříd. Musely se opravit poškozené komíny, zdi, střecha i s okapy. Ale i přes tuto nepřízeň se našlo mnoho dobrovolníků, kteří škole každoročně přispívali určitou částkou na opravu a rekonstrukci budovy. Od 3. prosince 1946 se škola v Černovíře připojila k místní povrchové kanalizaci a musely se rekonstruovat toalety. Byly zřízeny splachovací toalety. Celkem tato investice školu přišla na 195 431,-Kč. V období prázdnin v roce 1950 byly v pěti třídách položeny parkety a později v roce 1951 i ve zbývajících třídách. K větší opravě školy došlo v létě roku 1957, kdy byla nově provedena fasáda školy. Stará omítka byla otlučena a byla zhotovena škrabaná omítka. Také se vyměnilo 11 oken (v přízemí, v prvním poschodí, sborovna a ředitelna) nákladem 90 000,-Kčs. 17 Od školního roku 1957/1958 se stal patronem školy závod Farmakon, který pořídil ochranné sítě a dřevěné obložení v tělocvičně. Pro žáky školní družiny zhotovili police pro odkládání aktovek. Ve školním roce 1960/1961 zakoupilo SRPŠ (Sdružení rodičů a přátel školy) škole magnetofon a věnovalo jí peněžitý dar 5 000,-Kčs. Vedle tělocvičny vznikla nová místnost k uložení nářadí a pomůcek do tělesné výchovy, byly zakoupeny dva ribstoly a lana určená ke šplhu. V šatně byla vyměněna podlaha, chodby a schodiště se obložily kachličkami. Dne 24. června 1962 bylo slavnostně otevřeno školní hřiště, a to díky odpracování mnoha brigádnických hodin rodičů – 984 hodin, žáků- 1 711 hodin a učitelů- 258 hodin. Školní hřiště bylo vybudováno v zahradě, v místě starých kůlen. Celkem bylo odvezeno 22 vleček rumiska. (viz Příloha č. 10) V tomto roce byly natřeny všechny školní tabule na zeleno a pořízen nábytek do první třídy. V roce 1964/1965 byla školní jídelna vybavena elektrickým ohřívačem vody, dřezem, záclonami a jídelní stoly byly nově obloženy umakartem. Celková investice činila 17



23

8 900,- Kčs. Kvůli nedostačujícímu osvětlení v učebnách proběhla rekonstrukce celkem za 3 000,- Kčs. Generální opravy elektroinstalace byly ve škole prováděny od ledna 1974, tyto práce byly dokončeny i s vymalováním celé budovy v květnu 1974. Úklid po malířích, drátkování a leštění podlah provedly učitelky se žáky. Ve školním roce 1976/1977 byly všechny stěny v šatnách obloženy umakartovými deskami, také proběhla instalace nového topení v celé školní budově v celkovém nákladu 30 000,-Kč. Od 3. ledna 1978 byla škola vytápěna ústředním topením, provedly se nátěry radiátorů, dveří. Ve všech třídách i na chodbách bylo položeno PVC. V přízemní místnosti byla vybudována nová prostorná jídelna, kde mohlo najednou obědvat 70 dětí, také byla opravena střecha školní budovy. To vše probíhalo za aktivní pomoci rodičů, správních zaměstnanců, učitelů a vojáků. Celkem bylo odpracováno 1 820 hodin.18 V roce 1979/1980 SRPŠ zakoupila pro vybavení školy dva přenosné televizory, jedno rádio a do všech tříd nechala zhotovit závěsy. Během celého školního roku 1983/1984, byla provedena generální oprava školy. Ve všech třídách byla vyměněná nová okna, dveře, třídy byly vymalovány, chodby obloženy a zrekonstruována hygienická zařízení. Poněvadž vše probíhalo za plné výuky školy, brigádnicky pomáhali i rodiče. Za provozu školy ve školním roce 1984/1985 byla prováděna fasáda školy. Nově se vyměnilo linoleum na chodbách školní budovy, proběhlo obložení stěn a radiátorů v tělocvičně školy. Před školou se upravily trávníky, na školní zahradě byl pro děti vybudován odpočinkový kout s lavičkami a pískovištěm. Ve třídách byly obnoveny nátěry lavic, tabulí, byla dokončena úprava školních šaten. V poslední etapě rekonstrukce školy, byla dokončena fasáda a vodoinstalace. Instalována byla i nová plynová přípojka, upraveny chodníky, zlepšena kanalizace, dokončena přestavba silnice v okolí školy. Pro zkvalitnění výuky v jednotlivých třídách byla ve školním roce 1990/1991 zakoupena barevná televize. V červenci v roce 1997 školu zasáhly rozsáhlé ničivé povodně, v přízemí školní budovy voda vystoupala až do výše 2 m. Z povodňového finančního příspěvku se podařilo na zahradě postavit víceúčelové hřiště s gumovým podkladem. Ve škole musela být vysušena veškerá 18



24

zdiva a opraveny omítky. 19 Z tohoto daru byla zřízena pro žáky počítačová učebna se sedmi počítači. V roce 2005/2006 byla zrekonstruována výdejna obědů podle norem EU (Evropská unie). V dalším roce proběhla rekonstrukce hygienického zařízení a postupně se zakupoval nový nábytek do tříd a kabinetů. Od školního roku 2007/2008 je ve všech třídách nastavitelný školní nábytek. Žáci zde mají k dispozici individuální školní skříňky, také byly nainstalovány termoregulační ventily k ústřednímu topení. V tomto roce bylo přikoupeno do počítačové učebny devět dalších počítačů. Celková investice za tyto úpravy činila 499 913,- Kč. V roce 2008/2009 byl pro zdejší školu zakoupen traktorek Starjet v hodnotě 75 570,- Kč k udržování areálu školní zahrady a travnatých porostů. V budově školy proběhla rekonstrukce sociálního zařízení v hodnotě 794 838,- Kč. Tyto prostředky poskytl zřizovatel SMO (Statutární Město Olomouc). Zřizovatel školy SMO v roce 2009/2010 poskytl investiční dotaci na rekonstrukci a modernizaci víceúčelového hřiště v hodnotě 600 000,- Kč. Uvedená akce byla realizována v celkové hodnotě 647 958,- Kč, rozdíl mezi dotací a skutečnými náklady ve výši 47 958,- Kč byl pokryt čerpáním fondu RM (rezervní majetek).

4.2 Pedagogická činnost školy Od školního roku 1945/1946 byl jmenován ředitelem Ada Doležel, který zde působil do roku 1958. V tomto roce dívčím ručním pracím vyučovala učitelka Marie Klímová ve třech skupinách a po třech hodinách týdně. 28. října 1947 byl vyznamenán ředitel školy Ada Doležel v pátém kole národní soutěže ve výstavbě republiky čestným odznakem „Za práci “. V roce 1948 byli žáci seznámeni a poučeni o sjezdu závodních rad ze dne 20. února 1948 a o manifestační stávce. Této stávky se zúčastnili všichni členové učitelského sboru a vyslechli rozhlasový projev generálního tajemníka Erbana. V březnu 1948 byl zvolen ředitel Ada Doležel členem Ústředního národního výboru města Olomouc. Dne 1. září 1948 vstoupil v platnost nový školský zákon. Ministerstvo školství vydalo učební osnovy a učební plány, podle kterých probíhala výuka. Školní docházka byla prodloužena z osmi na devět let, vznikla bezplatná státní škola.

19

Výroční zpráva školy 1996/1997. Olomouc ZŠ Černovír, 1997.

25

V prosinci 15. - 16. 1950 uspořádal učitelský sbor ve školní budově prodejní výstavu knih pro děti a dospělé. Ke zhlédnutí bylo 400 knih a 10 reprodukcí obrazů, prodalo se 150 knih pro mládež, 4 obrazy, 40 beletrických s celkovým výtěžkem 10 000,- Kčs. Od 24. května 1952 na žádost ředitele zřídilo JNV(Jednotný národní výbor) v Olomouci družinu pro školní děti. 20 Na počest zvolení nového prezidenta, bývalého ministerského předsedy Antonína Zápotockého, se 23. března 1953 konalo společné shromáždění žáků, kde byli seznámeni s jeho životopisem. Den učitelů se poprvé slavil 28. března 1955, kterého se zúčastnili všichni členové učitelského sboru. Žáci i učitelé se každoročně prvního května zúčastňovali májového průvodu, také se slavil dětský den a den matek. Začátkem školního roku 1957/1958 po kritickém zhodnocení uplynulého roku připravil učitelský sbor plán práce. K dokreslení, jak se vyvíjela politická situace a vliv KSČ odrážel v životě školy, v příloze uvádím ,,Plán práce na školní rok 1957/1958“ který jsem našla v kronice školy. (viz Příloha č. 7) Od tohoto školního roku učitelé kolektivně připravovali plán práce školy každý rok. Od roku 1945 do roku 1958 se stav žáků na škole pohyboval od 143 do 208 žáků, škola byla organizována jako pětitřídní. Od 1. září 1958 byl školní rok zahajován pouze v sále Dělnického domu. 31. října 1958 odešel ředitel Ada Doležel do důchodu. Novým ředitelem školy se stal Rostislav Kubáč. Škola byla organizována stále jako pětitřídní, se dvěma pobočkami při první a čtvrté třídě. Žáci zdejší školy se aktivně zúčastňovali Soutěže tvořivosti mládeže, za budovatelskou činnost škola dostala čestné uznání od ONV(Okresní národní výbor), také se stal patronem školy závod Farmakon. Od roku 1960 se žákům bezplatně půjčovaly učebnice a učební pomůcky. V tomto roce došlo k zavedení nových učebních osnov pro první a šestý ročník. V červenci roku 1960 byl současný ředitel Rostislav Kubáč jmenován Městským národním výborem v Olomouci vedoucím školského odboru. Ředitelkou školy se od 1. července 1960 stala učitelka zdejší školy Marie Špičáková. Ve škole byly nově zavedeny tyto kroužky: pěvecký, mladých přírodovědců, technický, dovedných rukou, fotografický.

20



26

Dne 1. září 1960 byl schválen nový školský zákon, zajišťující školní mládeži veškeré povinné vzdělávání od 6 do 15 let. Dosavadní národní školy se změnily na základní devítileté s prvním až pátým ročníkem a osmileté na základní devítileté. Okresní národní výbor, odbor školství a kultury poskytl škole diaprojektor Medior. Všichni učitelé včetně vychovatelek prošli odbornou instruktáží přímo ve škole a naučili se prakticky používat promítač a diaprojektor. Tyto pomůcky se používaly ve vyučování, ale také v zájmové činnosti kroužků a v pedagogické propagační činnosti SRPŠ. Od roku 1962/1963 se konalo slavnostní zahájení školního roku v zahradě na zdejším školním hřišti. Byly zavedeny nové učební osnovy pro třetí a čtvrtou třídu. Podle nových osnov se samostatně vyučovala vlastivěda a tělesná výchova se rozšířila ze dvou na tři hodiny týdně. Od druhého pololetí školního roku 1966/1967 byly zavedeny na některých školách volné soboty, mezi které patřila i zdejší škola. Od 1. dubna 1967 byly učitelům škol prvního cyklu upraveny konečné platy. Platy byly roztříděny do osmi platových stupňů a ty dále odstupňovány podle kvalifikace do sedmi stupnic. 0-1 rok 1 150,- Kčs

2-4 roky 1 300,- Kčs 5-7 let 1 400,- Kčs

8-10 let 1 500,- Kčs

11-15 let 1 600,- Kčs 16-20 let 1 700,- Kčs 21-25 let 1 700,- Kčs 26 a více 1 900,- Kčs Byl upraven i funkční přídavek ředitelům škol, což znamenalo při sedmi až deseti třídách včetně oddělení školní družiny 250,- Kčs navíc. Od roku 1967 byla škola organizována jako pětitřídní, školní družina měla dvě oddělení. Vyučovalo se v jedenáctidenním cyklu, každá druhá sobota byla volná.21 Od školního roku 1968/1969 měl vyučovací týden pět dní, každá sobota byla volná. Učební plán se v první až třetí třídě zkrátil o jednu hodinu tělesné výchovy ze tří na dvě. Ve čtvrté a páté třídě se zkrátila pracovní výchova o jednu hodinu. Jako nepovinný předmět se na škole zavedly jedenkrát týdně dvě hodiny pohybových her. V páté třídě byl povinný plavecký výcvik na krytém bazéně v Olomouci. Změnil se i úvazek učitelů. Snížil se ze dvaceti čtyř na dvacet tři hodin týdně. Od 1. září 1968 se zvýšily platy učitelů o 100,- Kč. Ve školním roce 1971/1972 byl ve škole nově zřízen šachový kroužek a zdravotnický kroužek. Od 10. prosince zdejší učitelky začaly vyučovat množinovou matematiku. 21



27

Dne 30. července 1973 odešla stávající ředitelka Marie Špičáková do důchodu a dne 1. srpna 1973 na její místo nastoupila ředitelka Alena Hofmanová. Od školního roku 1977/1978 do školy nastoupila nová ředitelka Anna Medková. V roce 1980/1981 byla škola v Černovíře organizována ve čtyřech postupných ročnících, v pěti třídách a ve třech odděleních školní družiny. Od školního roku 1981/1982 se vyučovalo ve čtyřech postupných ročnících, šesti třídách a ve třech odděleních školní družiny. Po celý školní rok 1983/1984 byla prováděna generální oprava školy. 22 Přesto, že škola oslavila 110 let svého trvání, měla pěkné moderní učebny i ostatní příslušenství. (viz příloha č.11 a 12) Od roku 1984 byla zavedena povinná desetiletá školní docházka. Pro žáky to znamenalo povinných 8 let studia na základní škole a další dva roky dle jejich vlastního výběru. Na počest 40. výročí osvobození se konala 6. května 1985 slavnostní akademie v Dělnickém domě. Do tohoto programu se zapojili všichni žáci školy. Od školního roku 1989/1990 probíhala výuka ve čtyřech ročnících. Celkově bylo na škole sedm tříd a tři oddělení školní družiny. Po událostech 17. listopadu 1989 došlo ke značným společenským změnám v naší republice. Byla zrušena vedoucí úloha KSČ (Komunistická strana Československa), novým prezidentem byl zvolen Václav Havel a byla stanovena nová vláda. Státní znak se změnil, nově vznikl název Česká a Slovenská federativní republika – ČSFR. Na všech školách proběhlo hlasování pracovních kolektivů o vyslovení důvěry ředitelům škol a jejich zástupců. Ve školách bylo upraveno učivo. Žáci byli vedeni k demokracii, čestnosti, pravdě a poctivosti. Na rozdíl od předchozích let byl kladen důraz na pedagogickou činnost ve výchovném procesu. S těmito změnami byly změněny obsahy v některých vyučovacích předmětech, zejména v občanské nauce a dějepise. Ve školním roce 1991/1992 došlo ke změně ředitele školy. Od 1. února 1992 byl jmenován nový ředitel Mgr. Miloslav Palát. V roce 1992 se ČSFR rozdělila na Českou republiku a Slovenskou republiku. S nástupem ředitele Miloslava Paláta nastaly změny v zaměření školní činnosti. Vzhledem k jeho dlouholeté pedagogické praxi s dětmi v mimoškolním vyučování zvýšil důraz na sportovní, zábavnou činnost. Snažil se najít způsob výuky formou her a soutěží. ,,Škola hrou“. Každý týden se srovnávaly mezi sebou paralelní třídy, a to z učiva matematiky 22



28

a jazyka českého formou zábavných kvízů, které připravoval sám ředitel. Škola v Černovíře byla jednou z prvních na olomouckém okrese, která od školního roku 1991/1992 pravidelně dvakrát ročně pořádá týdenní školy v přírodě (zimní, letní). V tomto školním roce byli žáci v příjemném prostředí rekreačního střediska v Domašově nad Bystřicí. V roce 1992/1993 a 1993/1994 se konala letní škola v přírodě v Horním Žlebu, v roce 1994/1995 v Kunčicích u Starého Města. Ve školním roce 1995/1996 školu navštěvovalo 104 žáků. Žáci využívali jazykové kroužky německého a anglického jazyka, 35% žáků navštěvovalo tábornický oddíl Stopaři. Škola pořádala mnoho akcí, které zpestřovaly vyučování, a pomáhala vytvářet vztahy nejen v rámci třídy, ale i celé školy (olympiáda bystrosti, sportovní soutěže mezi třídami, školní slavnosti s programem Třída baví školu). Škola spolupracovala s Dětským domovem na Lazcích (DD), odkud docházelo několik žáků, a pravidelně informovala pracovníky DD o prospěchu žáků. V roce 1996/1997 byl na přání rodičů ve škole zřízen pátý ročník, aby žáci mohli dokončit první stupeň v místě bydliště. Celkem školu navštěvovalo 124 žáků. Ve škole vznikl kroužek stolního tenisu a minifotbalu. Pro zpestření výuky se každých 14 dní konala školní show, kdy si jednotlivé třídy nacvičily dramatický program, kterým bavily jednu hodinu celou školu. Na dobré úrovni byla spolupráce se SRPŠ, díky níž se mohlo konat mnoho akcí. V roce 1997/1998 škola plně zprovoznila projekt celodenního působení na děti. 23 Jednalo se o vytvoření dostatečné nabídky kroužků pro děti v odpoledních hodinách. Další aktivity škola pořádala s místním Sokolem, cvičení, výuku hry na flétnu, velký fotbal. Vznikl ,,Čtyřlístek“, který sdružoval osm různých aktivit pro děti. Dne 1. ledna 1998 získala škola právní subjektivitu a došlo ke sloučení základní školy s vedle stojící mateřskou školou v jednu organizaci. Cílem tohoto sloučení byl plynulý přechod dětí z mateřské školy do základní školy, pořádání společných akcí a vzájemného využití společných prostor. Název školy se změnil na Základní školu a mateřskou školu, Olomouc - Černovír. Školní rok 2000/2001 byl rokem ve znamení olympiády, učitelé pro děti připravili školní olympiádu. V rámci tohoto projektu se jednotlivé třídy staly ,,státy“ a vzájemně soutěžily v různých, nejen sportovních disciplínách. Velmi úspěšná byla ,,olympiáda chytrosti“založená na prvcích logického uvažování. Vzhledem k přechodu školy do právní subjektivity vznikla na škole Rada školy, ve které jsou zastoupeni rodiče, pracovníci školy a zřizovatel. Rada 23


29

školy schvaluje zprávu o činnosti školy, o hospodaření školy, návrh rozpočtu a zabývá se návrhy a připomínkami všech zúčastněných stran. Ve školním roce 2001/2002 byla zahájena činnost výtvarného kroužku pro začátečníky a pokročilé, kroužek keramiky, sportovní hry. Novinkou se stalo odpolední posezení s žáky s vývojovými poruchami ve spolupráci s OPPP (Okresní pedagogicko psychologická poradna).24 Při těchto aktivitách pomohl asistent učitele, který v krátké době fungoval jako učitel, vychovatel, vedoucí kroužků i jako školní psycholog. Škola v tomto roce pracovala na projektu ,,Život ve městě“. V rámci tohoto projektu se jednotlivé třídy staly vědeckými týmy, které zkoumaly vycházkami a besedami s odborníky jednotlivé oblasti života v Olomouci - školství, zdravotnictví, kulturu, sport, dopravu a historii. V tomto roce se ve zdejší počítačové učebně realizovaly čtyři výukové kurzy pro učitele z celého olomouckého kraje. Po odchodu ředitele Miloslava Paláta se od června 2003 stala ředitelkou školy Libuše Ohnútová. Od 1. 1. 2004 nastaly změny ve vedení školy Základní škola a Mateřská škola v Černovíře je součástí Základní školy, Demlova 18. Základní škola v Černovíře má pouze 1. stupeň. Vedoucí odloučeného pracoviště byla jmenována Libuše Ohnútová, učitelský sbor se skládal ze čtyř pedagogických pracovníků. 25 Škola poskytuje základní vzdělání a připravuje žáky pro další studium a praxi, a to v oblasti společenskovědní, jazykové, matematické, přírodovědné, estetické a v oblasti zdravého životního stylu a pracovních činností. Vede žáky k poznání základních hodnot a principů, na nichž spočívá demokracie, formuje smysl žáků pro základní lidská práva, vede je k zodpovědnosti za své jednání, schopnosti vyjadřovat své názory, obhajovat je, ale také akceptovat názor většiny. Všechny tyto zásady jsou zakotveny v plánu práce školy, který schvaluje na začátku školního roku pedagogická rada, dále jsou podrobně rozpracovány v týdenních plánech školy. Ve školním roce 2004/2005 škola plynule přešla ve vzdělávacím programu na program Základní škola. Učitelé si sami zpracovávají tematické plány a navrhují úpravu vyučovacích hodin tak, aby se žáci naučili většinu učiva ve škole a doma pouze procvičovali.

24 25

Výroční zpráva školy 1997/1998. Olomouc ZŠ Černovír, 1998. Výroční zpráva školy 2004/2005. Olomouc ZŠ Černovír, 2005.

30

Ve školním roce 2005/2006 se škola potýkala s všeobecným úbytkem žáků. V tomto roce školu navštěvovalo celkem 61 žáků, výuka byla realizována v prvním, druhém, třetím a pátém ročníku. Žáci čtvrtého ročníku navštěvovali Základní školu Demlova 18, v Olomouci. Zvýšená pozornost byla věnována žákům talentovaným (individuální přístup), integrovaným (spolupráce s Pedagogicko psychologickou poradnou), s dyslexií, s dysgrafií (reedukační kroužky), se sociálně patologickými problémy (besedy, Peer programy). V tomto roce proběhlo vzdělávání pedagogických pracovníků SIPVZ, kterého se zúčastnili: vedoucí odloučeného pracoviště Mgr. Libuše Ohnútová (30. 4. 2006 – Správní řád), všichni učitelé I. stupně (25. 4. 2006 – Motivace žáků a studentů, společnost Heuréka). V roce 2006/2007 školu navštěvovalo 53 žáků a vyučování probíhalo ve čtyřech ročnících, pátý ročník byl přesunut na Základní školu Demlova 18, v Olomouci. Škola měla vypracovaný Minimální preventivní program, Plán činnosti výchovného poradce, Plán environmentální a ekologické výchovy, Plán ochrany člověka za mimořádných událostí, věnovala se multikulturní výchově i k výchově ke zdraví. Dne 28. 11. 2007 se vedoucí odloučeného pracoviště Mgr. Libuše Ohnútová zúčastnila dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků s názvem Kvalifikační studium pro vedoucí škol a hospitační činnost. Na podzim se konalo branné cvičení, kterého se zúčastnili všichni žáci, v rámci sportovního dne. Jako každoročně proběhlo mikulášské odpoledne, vánoční turnaj ve florbalu a vybíjené, karneval, soutěž v plavání, návštěva Vlastivědného muzea, výtvarné soutěže, besedy v Olomoucké knihovně. Školní výlet se konal ve Westernovém městečku Boskovice a v obci Svojanov – škola v přírodě. Škola se v roce 2007/2008 zapojila do projektů: Rozvojový program Podpory environmentálního vzdělávání výchovy a osvěty - EVVO, projekt IVOŠ – interaktivní výuka do škol. 26 Od tohoto školního roku se ve škole vyučovalo v pěti ročnících, zvýšil se celkový stav na 73 žáků, učitelský sbor se rozšířil na pět učitelů, nově do školy nastoupila učitelka Šárka Snášelová. Vyučovalo se podle Učebních plánů 1. – ŠVP Naše škola č.j.2229/2007 a 2.-5. – Základní škola č.j.16847/96-2. Tomuto roku vévodilo celoroční téma ,,Hrdinové“ (pohádkoví hrdinové, hrdinové světa zvířat, hrdinové dětské knihy, filmoví hrdinové, hrdinové v uniformě, hrdinové minulosti, hrdinové sportu). Ke každému tématu žáci absolvovali besedy a návštěvy muzeí. Školní výlet se uskutečnil v Dinoparku ve Vyškově.

26


31

Tématem školního roku 2008/2009 se stal projekt s názvem ,,Ruce“ (zdokonalování v manuálních činnostech). Šikovné ruce, pracující ruce, čisté ruce, pomocné ruce. Žáci absolvovali mnoho besed, výstav i návštěvu HZSOL (Hasičský sbor v Olomouci). Celkově školu navštěvovalo 69 žáků. V rámci vzdělávání pedagogických pracovníků se 17. 2. 2009 všichni vyučující 1. stupně zúčastnili semináře s názvem ,,na klíč“, odměny a tresty ve škole. Ve dnech 13. - 18. března 2009 proběhla školní inspekce.27 Tato hodnotila podmínky základního vzdělávání, které byly velmi dobré a v některých ukazatelích na vynikající úrovni. Ve školním roce 2010/2011 školu navštěvovalo 77 žáků, všichni učitelé v tomto školním roce absolvovali vzdělávací kurz v oblasti prevence sociálně patologických jevů (celkem 250 hodin), seminář zneužívané a týrané děti. Koordinátorem EVVO (environmentální výchova a ekologie) se stal učitel Marek Pouč, jehož snahou bylo, aby žáci pochopili všestranné vzájemné vztahy mezi člověkem a životním prostředím. Tématem roku se stal projekt s názvem ,,Pět barev“, do kterého byla zahrnuta: Austrálie, Amerika, Asie, Turecko, Aljaška, Afrika, Evropa. V rámci těchto témat proběhly besedy ve Veřejné knihovně města Olomouce o Aljašce, Turecku, Americe, Asii, Evropě, Africe formou cesty kolem světa. V průběhu roku žáci uspořádali školní show s těmito tématy. Školní výlet se konal v červnu, a to do Veselí a Napajedel. (viz č. 13, 14 a 15) Stručné shrnutí pedagogické činnosti v letech 1946 - 2011 Od září 1945 se stal ředitelem školy Ada Doležel, který zde působil do roku 1958. V březnu 1948 byl Ada Doležel zvolen členem Ústředního národního výboru města Olomouc. V roce 1948 došlo ke změně školské soustavy a prodloužila se docházka z osmi na devět let. Na žádost ředitele školy zřídilo JNV v květnu 1952 družinu pro děti. Učitelé od roku 1957/1958 pravidelně připravovali plán práce školy na každý rok. Škola byla organizována jako pětitřídní, stav žáků se pohyboval v letech 1945 – 1958 od 143 do 208 žáků. V říjnu 1958 odešel ředitel Ada Doležel do důchodu a na jeho místo nastoupil Rostislav Kubáč. Žáci zdejší školy dostávali od roku 1960 bezplatně zapůjčené učebnice a školní pomůcky. V červenci 1960 byl jmenován ředitel Rostislav Kubáč vedoucím školského odboru v Olomouci. Ředitelkou školy se stala Marie Špičáková. Ode dne 1. září 1960 došlo ke schválení nového školského zákonu a začala platit povinná školní docházka od 6 do 15 let. Slavnostní zahájení 27


32

školního roku se konalo poprvé v roce 1962/1963. Probíhalo v zahradě na školním hřišti, dříve v Dělnickém domě. V dubnu 1967 se učitelům upravily platy. Ve škole se od 10. prosince 1971 začala vyučovat moderní matematika. Dne 30. července 1973 stávající ředitelka Marie Špičáková odešla do důchodu, na její místo nastoupila Alena Hofmanová. Od školního roku 1977/1978 se ředitelkou školy stala Anna Medková. Povinná desetiletá docházka byla zavedena od roku 1984. Po listopadu 1989 se škola vrátila k demokratickým principům výchovy. V únoru 1992 se stal ředitelem školy Miroslav Palát. Základní škola v Černovíře se stala od 1. ledna 1998 školou s právní subjektivitou a došlo ke sloučení vedle stojící Mateřské školy. V červnu v roce 2003 nastoupila na místo ředitelky Libuše Ohnútová. Změny ve vedení školy nastaly 1. 1. 2004, kdy se stala Základní a Mateřská škola v Černovíře součástí Základní školy Demlova 18, vedoucí odloučeného pracoviště zůstala i nadále Libuše Ohnútová. V současné době škola vyučuje podle učebního vzdělávacího programu 1. – 4. ročník ŠVP Naše škola č.j. 2229/2007 a 5. ročník Základní škola č.j. 16847/96-2. Škola úzce spolupracuje s PPPO a intenzivně se zabývá prevencí sociálně patologických jevů.

4.3 Veřejná činnost školy Ve dnech 12. – 13. září 1945 ve škole proběhl sběr kovového odpadu, žáci nasbírali celkem 2 913 kg, sběr kaštanů 240 kg a léčivých bylin 20,55 kg, za které škola získala 435,- Kčs. Za tuto částku koupila nové knihy do žákovské knihovny. Každoročně škola slavila významné výročí. 13. září – úmrtí prezidenta T. G. Masaryka, 27. října – výročí československé samostatnosti, a to společným shromážděním žáků, přednesem básní a písní. Na počest zvolení nového prezidenta K. Gottwalda se 23. listopadu od roku 1948 konaly oslavy jeho narozenin. Oslav se zúčastňovali i rodiče žáků. Dne 24. dubna 1949 byla založena PO SSM (Pionýrská organizace Socialistického svazu mládeže).28 Žáci zdejší školy 22. května 1949 odehráli divadelní hru s písněmi a tancem ,,Slavný mistr Kopřiva“. Výtěžek z tohoto představení byl věnován Sdružení rodičů a přátel školy. Oslava 75. výročí založení a otevření školy se konala 18. a 19. června v roce 1949.

28



33

V sobotu večer se v místní sokolovně konala beseda rodáků a setkání bývalých žáků školy ze všech okolních obcí. V neděli 19. června žáci školy položili věnce k pomníku padlých žáků a občanů, k této události pronesl řeč ředitel školy Ada Doležel a společně byla zazpívána hymna. Celý průvod se vydal na hřbitov k hrobu řídícího učitele Edvarda Peřiny, následoval projev. Po skončení projevu se průvod odebral ke školní budově, kde byla slavnostně odhalena pamětní deska řídícímu učiteli Edvardu Peřinovi. Následovaly projevy předsedy ÚNV z Olomouce Antonína Skývy, okresního školního inspektora Jaromíra Justa, předsedy místní školní rady Josefa Vogniče a ředitele školy Ady Doležela, který zhodnotil 34 – leté působení E. Peřiny na zdejší škole, v obci, Sokole, Národní jednotě, čtenářsko-pěveckém spolku Jaroslav a Spořitelním, záloženském spolku. Mužský pěvecký sbor Nešvera zazpíval písně (Z osudu rukou, Oráč a Moravě). V 11 hodin ředitel školy zahájil výstavu žákovských prací, fotografií a vzpomínek na školu. Odpoledne se seřadil průvod žáků s koloběžkami, ozdobenými koly, kočárky, autíčky v ulici U háje a za účasti občanů Černovíra se odebral směrem ke škole. O významu jubilea a úkolech školy promluvil k tomuto velkému shromáždění občanů a žáků ředitel školy. Po skončení projevu proběhla oslava v Dělnickém domě, kde vystoupili žáci zdejší školy s připraveným programem. Čistý výtěžek 32 232,- Kčs byl věnován škole na pořízení rozhlasu. (viz Příloha č. 8 a 9) Od školního roku 1953/1954 byl na škole založen pionýrský kroužek, každý rok skládali pionýři slib za přítomnosti členů SRPŠ (Sdružení rodičů a přátel školy), ŠS ČSM (Školní svaz československé mládeže), ZTŠ (Základní technická škola). Každý pionýr dostal pionýrský šátek, odznak a průkaz.29 V dubnu roku 1956 se žáci a učitelé zúčastnili pracovní brigády při úpravě povrchu a sběru kamení na Frajtově náměstí v Černovíře. Celkem přišlo 69 žáků a 10 učitelů, odpracovali 138 hodin. V podvečer 6. listopadu 1957 k 40. výročí VŘSR prošel lampionový průvod z ulice Benýškovy k pomníku padlých a památníku rudoarmějců na Lazcích. Žáci tam položili mísy s květinami, přednesli kulturní vystoupení a na závěr o významu VŘSR promluvil ředitel školy. Následující den 7. listopadu, byla uspořádána školní oslava, k tomuto výročí žáci předvedli krátké pásmo písní, básní a na závěr pronesl ředitel školy slavnostní řeč.

29



34

Oslava k 10. výročí vítězství pracujícího lidu se konala 25. února 1958 v tělocvičně školy. Pěvecký kroužek pod vedením ředitele Doležela navštívil mateřskou školu v Černovíře a na Lazcích, kde dětem předal ručně vyrobené dárky od pionýrů. Žáci zdejší školy se zúčastňovali Soutěže tvořivosti mládeže, za budovatelskou činnost škola dostala Čestné uznání od obvodního národního výboru. Ve školním roce 1960/1961 zakoupilo SRPŠ pro školu magnetofon a věnovalo škole celkem 5 000,- Kčs. Pionýrská organizace v roce 1961 měla 97 pionýrů a 61 jisker, které vedla skupinová vedoucí učitelka Božena Macková. V tomto roce se pionýři v rámci 40. výročí založení KSČ zapojili do expedice ,,Za rudým praporem“. Tato expedice za úspěšné splnění úkolů a závazků ,,Pozdrav KSČ“ byla vyhodnocena mezi pěti nejlepšími v okrese. V roce 1962 nasbírali žáci zdejší školy 35 945 kg odpadových surovin v hodnotě 11 768,- Kčs, tím získali 1. místo v Severomoravském kraji v celostátní soutěži ,,Televizní sběrová soutěž“ a obdrželi odměnu 1 500,- Kčs, za kterou se koupily knihovny do všech tříd. V tomto roce bylo zakoupeno z mimořádných příspěvků Městského národního výboru nové pianino a zvukový promítací přístroj v hodnotě 8 000,- Kčs. Ve školním roce 1963/1964 nasbírali žáci velké množství odpadových surovin, celkem 26 324 kg v hodnotě 13 092,- Kčs, tím se škola umístila na druhém místě v celostátní sběrové televizní soutěži a obdržela odměnu 800,- Kčs a z okresu 200,- Kčs. Žáci čtvrté a páté třídy se zúčastnili okresní spartakiády a úspěšně vystoupili 13. června se skladbou ,,Učit se hrou“. S touto skladbou žáci úspěšně vystoupili i na závěrečné tělovýchovné akademii, která se konala k ukončení školního roku na školním hřišti 27. června 1965. Ve sběrové soutěži se škola umístila na prvním místě v okrese. Za rok 1965 žáci nasbírali 33 926 kg odpadových surovin v hodnotě 9 601,- Kčs. Obdrželi odměnu 300,- Kčs a poukaz pro jednoho žáka – nejlepšího sběrače na zahraniční zájezd zvláštním vlakem Praha – Berlín – Varšava. Na zájezd byl vyslán žák Jaromír Spina, který nasbíral přes 1 300 kg surovin. Žáci si vedli dobře i ve sběru kaštanů. Celkem si pionýři sběrem a úspěšnými soutěžemi ušetřili 3 000,- Kčs, které ukládali na koupi nového televizoru.30 V soutěži tvořivosti mládeže (STM) v roce 1965/1966 se pěvecký pionýrský soubor umístil v okresním kole na druhém místě v okrese. V soutěži technické tvořivosti (STT) získal první 30



35

až pátý ročník první místo v okrese, a to za společný výrobek – elektrický zkoušecí strojek. V celostátní televizní sběrové soutěži získala škola již napotřetí první místo v okrese s finanční odměnou 500,- Kčs a poukaz pro jednoho žáka na deset dní k Baltickému moři. Vybraný byl žák čtvrtého ročníku Jaroslav Návělek. Za velmi dobré výsledky v posledních třech letech škola obdržela ještě jeden poukaz na letecký zájezd do Bělehradu. Odletěla tam žákyně Ludmila Koutná v doprovodu ředitelky školy Marie Špičákové, kterou navrhly Severomoravské sběrné suroviny za organizování sběrové soutěže na škole. Celkově žáci nasbírali 53 320 kg v hodnotě 11 436,- Kčs. Za tuto částku se pořídil nový televizor do školní družiny v hodnotě 5 000,- Kčs. Z toho si pionýři našetřili 3 000,- Kčs a 2 000,- Kčs přispělo SRPŠ. Ve školním roce 1966/1967 v celostátní sběrové soutěži získala pionýrská skupina první místo v okrese s odměnou 300,- Kčs a s poukazem pro jednoho pionýra na deset dní k moři. Vyslána byla žákyně Jana Šebestová jako nejpilnější sběračka a vzorná pionýrka. Jako nejlepší sběračka v roce 1968 byla vyhlášena žákyně Alena Oralová z páté třídy a za odměnu byla poslána na týdenní rekreaci do Bulharska, škola opět získala první místo v okrese ve sběrové soutěži. Žáci pracovali na úpravě blízkého okolí školy, kde vysadili 40 keřů růží. Dne 13. října 1970 navštívil Olomouc prezident republiky Ludvík Svoboda, kterého přivítali všichni žáci školy. Po vstupu sovětských vojsk na naše území se každoročně slavily svátky a výročí spojená se SSSR. Na počest se kladly věnce k hrobům sovětských vojáků na městském hřbitově. V rámci závazku k 50. výročí založení KSČ se ve školním roce 1970/1971 nasbírali žáci 200 kg kaštanů, 18 kg suchých léčivých bylin a 24 240 kg odpadových surovin a tím získali první místo ve sběrové soutěži v okrese. Za sběr kaštanů byl koupen koberec do školní družiny v hodnotě 530,- Kčs. V roce 1971/1972 byl na škole zřízen šachový a zdravotnický kroužek. V letošním roce žáci opět získali první místo ve sběrové soutěži v okrese a odměnu 400,- Kčs, za kterou byly zakoupeny záclony do školní družiny. 31 Ve školním roce 1974/1975 žáci prvního až pátého ročníku nasbírali 70 000 kg odpadových surovin v hodnotě 21 983,- Kčs a vyhráli první místo v okrese, odměna činila 400,- Kčs. 31



36

Nejlepší sběračka žákyně čtvrté třídy (jméno neuvedeno) jela za odměnu do Bulharska. Dne 11. října 1974 bylo oslaveno 100. výročí otevření školy v Černovíře. Členové výboru SRPŠ a učitelský sbor přípravám tohoto výročí věnovali mnoho hodin. V odpoledních hodinách na počest založení školy žáci uspořádali turnaj, ve kterém závodili na koloběžkách, kolech, ve střelbě, v házení do terčů a v běhu. Odměnami byla dvě krásná štěňata, andulky a věcné ceny, které poskytl patronátní závod Farmakon. Celá škola byla k této události slavnostně vyzdobena. Učitelé zdejší školy nachystali občerstvení pro hosty. V budově školy probíhala výstava žákovských prací, fotografií bývalých tříd a žáků, kteří školu v minulosti navštěvovali. Před školou na uvítanou bývalých žáků hrála dechová kapela a každého vítala pionýrská delegace před vchodem školy. Všichni se zapisovali do pamětní knihy školy. Ve slavnostně vyzdobené družině bylo nachystáno občerstvení. K tomuto výročí pronesl slavnostní přípitek místopředseda SRPŠ MUDr. Odehnal. Mezitím se žáci a občané seřadili ke slavnostnímu průvodu. Tento průvod prošel vesnicí k Dělnickému domu, kde byla na počest založení školy uspořádána školní akademie. Na slavnostním shromáždění k široké veřejnosti promluvila ředitelka školy A. Hofmanová. Dále měli projevy: V. Vozar za OV KSČ (Okresní výbor komunistické strany Československa), inspektor Hradečný za odbor ONV (Okresní národní výbor), Kempný za MěNV (Městský národní výbor). Ředitelce školy byla předána uznání pedagogickému sboru od MěNV (Městský národní výbor) za dobrou pedagogickou práci. Večer proběhlo setkání bývalých učitelů a žáků ukončeno taneční zábavou v Dělnickém domě, čistý výnos z této akce činil 3088,- Kčs. 32 Ve školním roce 1975/1976 byly prohlubovány poznatky o SSSR (Svaz sovětských socialistických republik), zdůrazňovala se mírová politika a byl upevňován přátelský vztah k SSSR. Žáci z páté třídy si dopisovali se sovětskými školáky, pořádaly se besedy o SSSR, výstavy, soutěže pro žáky čtvrté a páté třídy ,,Co víš o SSSR“, zasílaly se pozdravné dopisy sovětským vojákům v Olomouci. Dne 31. května 1975 se konala okresní spartakiáda v Olomouci na stadionu, na které cvičily žákyně zdejší školy. V Černovíře se konala místní spartakiáda 14. června 1975, na níž cvičili všichni žáci zdejší školy. Od TJ Slovan bylo pro žáky nachystáno malé občerstvení. K 30. výročí založení PO SSM, dne 24. dubna 1979, navštívili pionýři vojáky v Žižkových kasárnách, kde proběhla beseda a pionýři shlédli branné filmy. 32



37

Ve školním roce 1979/1980 probíhalo 35. výročí osvobození vlasti Rudou armádou. Žáci se také připravovali na československou spartakiádu v roce 1980, celkem nacvičovalo 32 chlapců a 32 dívek. Členové SRPŠ pomáhali zajišťovat školní akce jako slib pionýrů, maškarní karneval, dětský den. Pořádali tradiční plesy a z výtěžku financovali drobné dárky a odměny dětem. Pomáhali při údržbě školy. Po 17. listopadu 1989 bylo ve školách upraveno učivo, ustanoveny velikonoce, pololetní prázdniny a zrušena činnost PO SSM. Se školou i nadále úzce spolupracovalo SRPŠ, které připravilo několik akcí v přímé spolupráci s pracovníky školy. Od roku 1990 bylo ve škole zřízeno mnoho kroužků, zvýšil se důraz na sportovní, zábavnou činnost mimo školní vyučování. Vznikly kroužky tábornického turistického oddílu Stopaři, kroužek stolního tenisu a minifotbalu. Další mimoškolní aktivity byly pořádány s místním Sokolem, tj. výuka hry na flétnu, velký fotbal. Od školního roku 1996/1997 byl plně zprovozněn projekt, náznak tzv. působení na děti. Vzniklo tzv. sdružení ,,Čtyřlístek“, který provozovalo osm nejrůznějších aktivit pro děti, na tomto projektu se podíleli velkou mírou rodiče a učitelé. V dalších letech probíhaly veškeré kulturní a společenské akce za přispění SRPŠ. Změna nastala od roku 2004/2005 kdy se stala Základní škola Olomouc, Petřkova 3, Černovír, součástí školy Olomouc, Demlova 18.33 V rámci volnočasových aktivit pod vedením učitelů, ve škole probíhaly tyto kroužky: hra na flétnu, reedukace, pohybové hry, sportovní hry, stolní tenis, výtvarný kroužek. Žáci se ve školním roce 2005/2006 zúčastnili mnoha akcí, například velkého skautského dne ,,Skautparáda“, atletického trojboje, mikulášského odpoledne, vánočního turnaje ve floorbale a vybíjené, bruslení na zimním stadioně, Zeleného dne (seznámení s keltskou kulturou a vítání jara), školní akademie. Také proběhly besedy s hasiči, městskou policií, návštěva lanového centra ,,Proud“, výtvarná soutěž k MS (Mistrovství světa) ve fotbale, soutěž v plavání a jiné. Ve školním roce 2006/2007 získali žáci třetího a čtvrtého ročníku ve výtvarné soutěži ,,Čína: Hraní bez hranic“ dvě první místa, žákyně Barbora Křížová, Lucie Křístková (drak) a Karel Vařeka, Marián Černý, Adam Boudník (lampion). Organizátorem této soutěže byla Česko-čínská společnost a katedra asijských studií FF UP (Filozofická fakulta univerzity palackého). V soutěži ,,Demlovská laťka“ se umístil Max Holusek, žák třetího ročníku, na 2. místě, Marián Černý, žák čtvrtého ročníku, na 1. místě, žákyně Natálie Ottingerová 33


38

s Barborou Křížovou získali 3. místo. Ve dnech 11. - 12. ledna se v Brně konala soutěž ,,Turisté vítáni“, kde získal 1. místo žák čtvrtého ročníku Vilém Vidras a zvláštní cenu poroty obdrželi žáci Lucie Křístková, Monika Šimková, Karel Vařeka. Organizátorem soutěže byl Czechtourism. Tato soutěž měla další kolo, které proběhlo v Praze 30. – 31.5., kde se žáci čtvrtého ročníku Vilém Vidras a Karel Vařeka umístili na 1. místě. Všichni žáci se 20. června zúčastnili soutěže v orientačním běhu, kterou organizovala škola. V následujícím školním roce 2007/2008, bylo uspořádáno mnoho soutěží. Žáci se zúčastnili vánočního turnaje ve florbalu a vybíjené, Demlovské

laťky, turnaje škol ve florbalu

(2. místo), výtvarné soutěže (dávné časy dinosaurů), matematického klokana, soutěže v plavání, turnaje ve vybíjené, soutěže o nejlepší masku a další. 34 V roce 2008/2009 se žáci opět zúčastnili mnoha soutěží a turnajů. Byla vyhlášena soutěž ve sběru starého papíru a proběhlo vyhlášení výsledků každého ročníku. V každé třídě byli vyhlášeni tři nejlepší sběrači - první třída (Zuzana Janáčková, Jiří Hanousek, David Škrabal), druhá třída (Michaela Roháčová, Dominik Boudník, Kateřina Sovová), třetí třída (Pavel Novotník, Jan Hanousek, Veronika Jedličková), čtvrtá třída (Adéla Lahnerová, Aneta Fornůsková, Nikola Drábková), pátá třída (Tomáš Černý, Jakub Macháč, Valentina Mrázková). Slavnostní vernisáž výtvarné soutěže ,,Bezpečná Olomouc“ proběhla 28. dubna 2010, žáci třetí třídy (David Zajíček, Jakub Zajíček, Petr Veselý, Otta Plesnik) obdrželi čestná uznání za velmi pěknou a pracnou výrobu pomůcek. Žáci navštívili koncert Moravské filharmonie, zúčastnili se besedy s policíí, v matematické soutěži ,,Klokan“, kde bylo maximum 57. bodů, získal 1. místo Jan Švancara (3. C) s počtem 54. bodů, 2. místo Kamila Ordeltová (3. C) s počtem 50. bodů, 3. místo Jitka Rychlá (3. C) s počtem 43. bodů. V říjnu 2010 žáci navštívili ve Vlastivědném muzeu výstavu terarijních zvířat, také proběhla beseda s preventistou sociálně patologických jevů, beseda s policií ČR a městskou policií. Ve školním roce 2010/2011 se žáci zúčastnili mnoha kulturních akcí a představení, mikulášské nadílky, vánoční besídky, návštěvy Muzea umění, kina Metropole, Seiferos (ukázka dravých ptáků). Proběhla celoroční soutěž v třídění odpadu, 1. místo – 1. třída, 2. místo – 3. třída, 3. místo – 5. třída. V matematickém Klokanu byly dvě kategorie ,,Cvrček a Klokánek“. V kategorii ,,Cvrček“ se umístili žáci 3. C; 1. místo – Barbora Kristová, 2. místo – Samuel Holusek, 3. Místo – David Škrabal, v kategorii ,,Klokánek“ žáci 5. C; 1. místo – 34


39

Veronika Jedličková, 2. místo – Jan Hanousek, 3. místo – Kateřina Skývová. V dubnu byl organizátorem mezinárodní soutěže ,,Báje, mýty a pověsti“ Český rozhlas, kterého se zúčastnili vybraní žáci školy. Jako každý rok proběhl karneval s názvem ,,Vodní bál“, kde se vyhodnocovaly nejlepší masky. Ministerstvo zemědělství organizovalo soutěž ,,Voda pro města“, z každé třídy byl vybrán jeden žák. Baseball klub Skokani a město Olomouc uspořádali T – ball – mistrovství města Olomouce, 1. místo získal Jiří Judas z druhé třídy. Ve dnech 28. – 29. června 2011 se konala Olympiáda, která byla rozdělena do dvou kategorií - mladší (žáci 1. + 2. třídy), starší (3. – 5. třída). Soutěžilo se v těchto disciplinách: běh, hod do dálky, skok daleký, přehazovaná, vybíjená, fotbal, florbal, baseball. 35 Škola sponzoruje v ZOO Olomouc hrošíka liberijského. Žáci 1. – 5. třídy nasbírali s pomocí rodičů více než šest tun starého papíru, což je o 1.5 tuny více než loni. Stručné shrnutí veřejné činnosti školy v letech 1946 – 2011 Všechny politické události se promítaly do činnosti školy. V poválečném období se ve škole slavilo výročí vzniku Československé republiky, narození J. A. Komenského, narození prezidenta Dr. E. Beneše. Na škole byla 24. dubna 1949 založena PO SSM. Dne 18. a 19. června 1949 proběhla oslava 75. výročí založení školy, žáci položili věnce k pomníku padlých vojáků. Slavnostně byla odhalena pamětní deska řídícího učitele Edvarda Peřiny. Ve škole probíhaly různé socialistické soutěže tvořivosti mládeže, technické tvořivosti mládeže. Konaly se oslavy VŘSR, Vítězného února. Pionýrská organizace měla v roce 1961 97 pionýrů a 61 jisker. V rámci 40. výročí založení KSČ se pionýři zapojili do expedice ,,Za rudým praporem“, za úspěšné splnění úkolů byli vyhodnoceni mezi pěti nejlepšími v okrese. Pionýři se pravidelně zapojovali do sběrových soutěží a ti nejlepší byli za odměnu oceněni zahraničními zájezdy. Dne 11. října 1974 se konala oslava 100. výročí založení školy, žáci měli připravené pásmo písní, scének, recitací básní. Škola se pravidelně zapojovala do nacvičování spartakiády. Členové SRPŠ se aktivně zapojovali do kulturních akcí jako je slib pionýrů, pořádání maškarního karnevalu, Dne dětí a pořádání plesů. Po 17. listopadu 1989, byla ve škole zrušena PO SSM. Od roku 1990 ve škole vzniklo mnoho kroužků, zvýšil se důraz na sportovní a další volnočasové aktivity žáků. Vznikl turistický oddíl ,,Stopaři“ se zaměřením na táboření a ochranu přírody. V roce 1996/1997 vzniklo sdružení ,,Čtyřlístek“, 35

Výroční zpráva: 2010/2011[online]. 2011 [cit. 2012-03-28]. ISSN 2011. Dostupné z:

http://www.zsdemlova.cz/Demlova/demlova/dokumenty/Vyrocni%20zprava%202010-2011.pdf 40

který provozoval osm nejrůznějších aktivit pro děti. Na tomto projektu se podíleli rodiče i učitelé. Další mimoškolní aktivity probíhaly s místním Sokole. (výuka hry na flétnu, velký fotbal) Po sloučení Základní školy v Černovíře se Základní školou Demlova 18, vzniklo mnoho dalších kroužků, žáci navštěvovali mnoho sportovních a kulturních akcí. Pravidelně se konala ,,Demlovská laťka“, mikulášské odpoledne, vánoční besídky, turnaje ve florbalu, vybíjené a mnoho dalších. Ve dnech 28. - 29. června 2011 se konala ve škole Olympiáda. Škola také sponzoruje v ZOO Olomouc hrošíka liberijského. Velký důraz v současné době škola klade na smysluplném využití volného času žáků, proto nabízí velké množství zájmových kroužků.

41

Závěr Ve své práci jsem se snažila zpracovat historii a současnost Základní školy v Černovíře, a to od slavnostního zahájení vyučování v roce 1874 až po současné dění ve škole v roce 2011. V jednotlivých kapitolách jsem se zaměřila na popisování školní budovy, kde jsem se věnovala stavebním úpravám. V kapitolách o pedagogické činnosti jsem čtenáři přiblížila organizaci školy v jednotlivých časových obdobích, vyučovací předměty, hodnocení prospěchu žáků i změny učitelských platů. Zmínila jsem se o významných událostech a školských reformách, které se neustále měnily v závislosti na politických událostech jednotlivého časového období. V kapitolách o veřejné činnosti školy jsem se zaměřovala na veřejnou činnost školy a na mimoškolní aktivity žáků a učitelů. Po vzniku samostatného Československa byli žáci vedeni k vlastenectví. Období protektorátu se promítlo útiskem a germanizací české školy a byla zavedena povinná výuka německého jazyka žáků od třetího ročníku. V této době se nevyučovaly některé předměty a byly nařízeny sběry pro armádu. Od roku 1948 se prosazovala komunistická ideologie a škola vychovávala politicky uvědomělé občany, zastánce socialismu. Veškerá školní i mimoškolní práce probíhala podle předem vypracovaného plánu. Pedagogická a mimoškolní činnost směřovala ke spolupráci se Sovětským svazem a v naší zemi k vládnoucí Komunistické straně Československa. Po tzv. ,,Sametové revoluci“ v listopadu 1989 došlo ke zrušení politické, socialistické ideologie ve výchově a výuce. Škola se postupně vrátila k demokratickým principům výchovy v souladu s obecně uznávanými mravními a životními hodnotami. Škola v současné době využívá všechny možnosti pro uplatnění individuálních schopností žáků. Především se zaměřuje na informační technologie, na práci s počítačem a výuku cizích jazyků. Cílem školy je, aby žáci předcházeli sociálně patologickým jevům a i nadále se zapojovali v mimoškolní činnosti. Snažila jsem se napsat práci historicky pravdivou a čtenářsky poutavou. Při psaní této bakalářské práce jsem čerpala ze své původní závěrečné práce z roku 1996, kdy jsem ukončila na PdF UP v Olomouci dálkové studium pro mistry odborného výcviku. Ve své předešlé práci jsem čerpala informace ze čtyř kronik uložených na Základní škole v Černovíře, které byly bohužel zničeny při rozsáhlých povodních v červenci 1997. Nynější práci jsem doplnila o historii obce Černovír získané z internetových zdrojů. Od roku 1996 – 2011 jsem veškeré

42

informace doplnila z výročních zpráv Základní školy v Černovíře a to díky velké ochotě vedoucí odloučeného pracoviště Libuši Ohnútové, za což jí patří mé veliké poděkování. Bakalářskou práci bych chtěla věnovat Základní škole v Černovíře.

43

Seznam pramenů a elektronických zdrojů

A) Prameny DOLEŽELOVÁ, S. Historie Základní školy v Černovíře: Kronika školy,1874-1944. Olomouc, 20.2.1996. Závěrečná práce. PdF UP Olomouc, Katedra učitelství 1.stupně. Vedoucí práce Doc.PhDr. Drahomíra Holoušová,CSc. DOLEŽELOVÁ, S. Historie Základní školy v Černovíře: Kronika školy,1944-1970. Olomouc, 20.2.1996. Závěrečná práce. PdF UP Olomouc, Katedra učitelství 1.stupně. Vedoucí práce Doc.PhDr. Drahomíra Holoušová,CSc. DOLEŽELOVÁ, S. Historie Základní školy v Černovíře: Kronika školy,1971-1984. Olomouc, 20.2.1996. Závěrečná práce. PdF UP Olomouc, Katedra učitelství 1.stupně. Vedoucí práce Doc.PhDr. Drahomíra Holoušová,CSc. DOLEŽELOVÁ, S. Historie Základní školy v Černovíře: Kronika školy,1984-1996. Olomouc, 20.2.1996. Závěrečná práce. PdF UP Olomouc, Katedra učitelství 1.stupně. Vedoucí práce Doc.PhDr. Drahomíra Holoušová,CSc.

Výroční zpráva školy 1996/1997. Olomouc ZŠ Černovír, 1997. Výroční zpráva školy 1997/1998. Olomouc ZŠ Černovír, 1998. Výroční zpráva školy 1998/1999. Olomouc ZŠ Černovír, 1999. Výroční zpráva školy 1999/2000. Olomouc ZŠ Černovír, 2000. Výroční zpráva školy 2000/2001. Olomouc ZŠ Černovír, 2001. Výroční zpráva školy 2001/2002. Olomouc ZŠ Černovír, 2002. Výroční zpráva školy 2002/2003. Olomouc ZŠ Černovír, 2003. Výroční zpráva školy 2003/2004. Olomouc ZŠ Černovír, 2004. Výroční zpráva školy 2004/2005. Olomouc ZŠ Černovír, 2005. Výroční zpráva školy 2005/2006. Olomouc ZŠ Černovír, 2006. Výroční zpráva školy 2006/2007. Olomouc ZŠ Černovír, 2007. 44

Výroční zpráva školy 2007/2008. Olomouc ZŠ Černovír, 2008. Výroční zpráva školy 2008/2009. Olomouc ZŠ Černovír, 2009. Výroční zpráva školy 2009/2010. Olomouc ZŠ Černovír, 2010. Výroční zpráva: 2010/2011[online]. 2011 [cit. 2012-03-28]. ISSN 2011. Dostupné z: http://www.zsdemlova.cz/Demlova/demlova/dokumenty/Vyrocni%20zprava%2020102011.pdf

B) Elektronické zdroje

NOHEJL, T. Černovír-městská část Olomouc [online]. 2009[cit. 2012-2-20]. Dostupné z: http://www.cernovir.cz/ Vojenský hřbitov Olomouc-Černovír. In: HUDSKÝ, J. Vojenský hřbitov Olomouc-Černovír [online]. 2008 [cit. 2012-03-27]. Dostupné z: http://www.vojenskyhrbitovcernovir.estranky.cz FRANZ, T. SDH Černovír. In: SDH Černovír [online]. 2007 [cit. 2012-03-27]. Dostupné z: http://www.sdhcernovir.com/soubory/historie.htm

Počet obyvatel Černovír [online]. 2011[cit. 2012-03-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cernov%C3%ADr_(Olomouc)

45

Seznam příloh Příloha 1

Klášter Hradisko v roce 2006. Zdroj: NOHEJL, T. Černovír-městská část Olomouc [online]. 2009[cit. 2012-2-20]. Dostupné z: http://www.cernovir.cz/

Příloha 2

První žáci černovírské školy z roku 1874. Kopie fotografie uložena v osobním archivu zpracovatelky v závěrečné práci. Uloženo v osobním archivu zpracovatelky bakalářské práce.

Příloha 3

Abecední seznam učitelů, kteří působili na škole v Černovíře (nejméně jeden rok) v letech 1874-2011.Uložené v osobním archívu zpracovatelky v závěrečné práci, od roku 1996 -2011 ve výročních zprávách ZŠ Černovír.

Příloha 4

Abecední seznam ředitelů, kteří působili i jako učitelé na této škole (nejméně jeden rok) v letech 1874-1995. Uložené v osobním archívu zpracovatelky v závěrečné práci, od roku 1996-2011 ve výročních zprávách ZŠ Černovír.

Příloha 5

Významné události v historii školy v Černovíře. Uložené v osobním archívu zpracovatelky, v závěrečné práci, doplněné z výročních zpráv ZŠ Černovír.

Příloha 6

Počet dětí ve škole sledován od roku 1874 po současnost. Uložené v osobním archívu zpracovatelky v závěrečné práci, doplněné z výročních zpráv ZŠ Černovír.

Příloha 7

Plán práce ze školního roku 1957 – 1958. Uložené v osobním archívu zpracovatelky v závěrečné práci.

Příloha 8

Údaje z dějin černovírské školy z 19. století. Kopie zprávy uložená v osobním archívu zpracovatelky, v závěrečné práci.

Příloha 9

Jubilejní oslavy 75. výročí založení školy v Černovíře. Kopie dokumentu uložená v osobním archívu zpracovatelky, v závěrečné práci.

Příloha 10

Budování školního hřiště v letech 1961 – 1962. Kopie fota uložená v osobním archívu zpracovatelky, v závěrečné práci.

46

Příloha 11

ZŠ Černovír školní budova, pamětní deska E. Peřiny. Zdroj: Černovír-městská část Olomouc [online]. 2009[cit. 2012-2-20]. Dostupné z: http://www.cernovir.cz/kontakt/

Příloha 12

Školní foto v roce 1982 - 1983. Uloženo v osobním archivu zpracovatelky bakalářské práce. NOHEJL, T. Černovír-městská část Olomouc [online]. 2009[cit. 2012-2-20]. Dostupné z: http://www.cernovir.cz/

Příloha 13

Zahradní slavnost v roce 2010. . NOHEJL, T. Černovír-městská část Olomouc [online]. 2009[cit. 2012-2-20]. Dostupné z: http://www.cernovir.cz/

Příloha 14

Školní učebna, karneval v ZŠ Černovír 2011. Zdroj: Černovír-městská část Olomouc [online]. 2009[cit. 2012-2-20]. Dostupné z: http://petrkova.olomouc.indos.cz/

Příloha 15

Demlovská latěčka v roce 2011. Zdroj: Černovír-městská část Olomouc [online]. 2009[cit. 2012-2-20]. Dostupné z: http://petrkova.olomouc.indos.cz/

47

Příloha 1 – Klášter Hradisko v roce 2006

Příloha 2 – První žáci černovírské školy z roku 1874

Příloha 3 - Abecední seznam učitelů, kteří působili na škole v Černovíře. 1. Balharová Vlasta

1949-1958

31. Mayerová Blanka

1963-1997

2. Báťková Milada

1937-1940

32. Metelková Milada

1942-1945

3. Bitovská Anna

1929-1930

33. Musil Petr

2000-2003

4. Čtvrtlík Josef

1938-1939

34. Mráčková Marie

1965-1981

5. Demlová Žofie

1907-1913

35. Nepustilová Hana

1981-1996

6. Dostál Rudolf

1940-1944

36. Nováková Bronislava

2000-2003

7. Dvořáková Libuše

1981-1982

37. Ohnútová Libuše

1982- doposud

8. Drlíková Jarmila

1985-1992

38. Pavlík Karel

1905-1906

9. Gatěková Denisa

1999-2000

39. Pastrnek Ferdinand

1940-1948

10. Gottwaldová Klementína 1919-1921

40. Pecinová Marie

1929-1932

11. Gotwaldová Marie

1921-1942

41. Petrová Růžena

1953-1956

12. Grygárková Marie

1953-1955

42. Petr Jan

1883-1903

13. Hampejsová Jaroslava

1967-1976

43. Petřek Josef

1903-1904

14. Hádková Marie

1903-1913

44. Pfaffová Renáta

2003- doposud

15. Hradil František

1878-1883

45. Pokorná Anna

1966-1993

16. Juřenová Adéla

1929-1957

46. Pouč Marek

2003- doposud

17. Kolářová Miroslava

1922-1931

47. Pretschman Jan

1888-1889

18. Korhoň Jan

1880-1903

48. Puklová Marie

1952-1955

19. Kopecký Karel

1892-1919

49. Rotreklová Marie

1976-1984

20. Kreuzer Cyril

1906-1910

50. Rozsíval František

1874-1878

21. Kramářová Marie

1916-1921

51. Richterová Ludmila

1940-1941

22. Krampolová Marie

1903-1912

52. Řoutilová Pavla

1985-1997

23. Krčálová Oldřiška

1996-1997

53. Saitzová Hana

1998-2001

24. Kosíková Marcela

1993-1999

54. Sigmunt Stanislav

1876-1877

25. Kubáčková Eva

1998-1999

55. Schacherová Marie

1942-1966

26. Kubíček Ladislav

1940-1941

56. Scholzová Milada

1928-1937

27. Kvapil Jan

1876-1877

57. Skácelová Marie

1954-1958

28. Langová Josefa

1933-1941

58. Starosta František

1875-1876

29. Libíček František

1889-1892

59. Stejskalová Marie

1926-1928

30. Machová Božena

1958-1965

60. Studená Ludmila

1926-1933

61. Svvoboda Alois

1904-1905

62. Šimšová Kateřina

1999-2000

63. Šmíd František

1926-1932

64. Snášelová

2007- doposud

65. Špičáková Marie

1914-1960

66. Štaigrová Zdenka

1913-1951

67. Tesař Hynek

1883- 1903

68. Theimerová Růžena

1874-1890

69. Toman Jaroslav

1949-1958

70. Tománek Adolf

1949-1950

71. Trdlicová Anežka

1918-1924

72. Urbášek M.

1983-1985

73. Valoch Julius

1892-1909

74. Vitula Zdenek

1951-1952

75. Vrbková Ludmila

1914-1917

76. Zaoralová Marie

1933-1938

77. Zichová Marie

1952-1962

Příloha 4 – Abecední seznam ředitelů 1. Decker Eugen

1934-1938

2. Doležel Ada

1945-1958

3. Dostalík Josef

1924-1926

4. Eš Martin

1874-1884

5. Hofmanová Alena

1973-1977

6. Joklík Jan

1884-1889

7. Kubáč Rostislav

1958-1960

8. Kubíček Ladislav

1938-1942

9. Medková Anna

1977-1992


2003-2004


od 1. 1. 2004 - vedoucí odloučeného pracoviště doposud

11. Palát Miloslav

1992-2003

12. Peřina Edvard

1890-1924

13. Reifová Anežka

1942-1945

14. Šmíd František

1926-1934

15. Špičáková Marie

1960-1973

Příloha 5 – Významné události v historii školy v Černovíře 1874 – zahájeno první vyučování 1848 – zrušení roboty 1914 – začátek 1. světové války 1918 – ukončení 1. světové války - rozpad Rakouska - Uherska - 28. říjen – vyhlášení Československé republiky - T. G. Masaryk – první prezident nového státu 1935 – 18. prosince volba nového prezidenta E. Beneše 1937 – 14. září zemřel T. G. Masaryk 1938 – 28. září – mobilizace čs. armády - 30. září – odstoupení pohraničí 1939 – 15. března okupace Čech a Moravy německou armádou 1945 – osvobození Černovíra 1948 – 20. února vládní krize - 25. února moc ve státě převzala KSČ - 7. června odstupuje E. Beneš, nastupuje K. Gottwald 1953 – nový prezident Československé republiky A. Zápotocký - 1.- 4. června měnová reforma ČSR - 24. dubna projednán nový školský zákon, kterým se měnily organizace školství i vzdělání učitelů 1968 – změna ve společnosti tzv. ,,Pražské jaro“ - 21. srpen obsazení republiky vojsky Varšavské smlouvy, ukončen demokratický vývoj 1969 – nástup normalizace, tvrdá prosovětská a prokomunistická opatření ve školství 1972 – 1. září platí jednotný školní řád 1976 – počátek zavádění nové koncepce ve školství, povinná desetiletá školní docházka 1989 – 17. listopadu sametová revoluce, obnova demokratického státu ČSFR. 1998 – 1. ledna získala škola právní subjektivitu, sloučení ZŠ a MŠ Černovír 2004 – od 1. ledna ZŠ a MŠ Černovír je součástí ZŠ Demlova 18, Olomouc

Příloha 6 – Počet dětí ve škole od roku 1874 po současnost školní rok

stav žáků

školní rok

stav žáků

1874-1875

170

1904-1905

321

1875-1876

175

1905-1906

337

1876-1877

177

1906-1907

335

1877-1878

174

1907-1908

342

1878-1879

160

1908-1909

340

1879-1880

164

1909-1910

359

1880-1881

164

1910-1911

358

1881-1882

neuvedeno

1911-1912

382

1882-1883

neuvedeno

1912-1913

411

1883-1884

neuvedeno

1913-1914

410

1884-1885

187

1914-1915

416

1885-1886

189

1915-1916

423

1886-1887

194

1916-1917

431

1888-1889

201

1917-1918

471

1889-1890

neuvedeno

1918-1919

467

1890-1891

210

1919-1920

455

1891-1892

216

1920-1921

465

1892-1893

217

1921-1922

402

1893-1894

201

1922-1923

353

1894-1895

202

1923-1924

299

1895-1896

190

1924-1925

238

1896-1897

183

1925-1926

240

1897-1898

192

1926-1927

240

1898-1899

219

1927-1928

260

1899-1900

227

1928-1929

304

1900-1901

235

1929-1930

316

1901-1902

259

1930-1931

337

1902-1903

286

1931-1932

329

1903-1904

296

1932-1933

311

školní rok

stav žáků

školní rok

stav žáků

1933-1934

294

1967-1968

114

1934-1935

284

1968-1969

114

1935-1936

285

1969-1970

105

1936-1937

296

1970-1971

111

1937-1938

281

1971-1972

125

1938-1939

274

1972-1973

133

1939-1940

270

1973-1974

139

1940-1941

236

1974-1975

143

1941-1942

193

1975-1976

133

1942-1943

195

1976-1977

140

1943-1944

198

1977-1978

142

1944-1945

218

1978-1979

139

1945-1946

143

1979-1980

140

1946-1947

151

1980-1981

135

1947-1948

168

1981-1982

140

1948-1949

181

1982-1983

178

1949-1950

204

1983-1984

185

1950-1951

217

1984-1985

193

1951-1952

225

1985-1986

210

1952-1953

248

1986-1987

180

1953-1954

241

1987-1988

180

1954-1955

246

1988-1989

161

1955-1956

236

1989-1990

151

1956-1957

227

1990-1991

147

1957-1958

205

1991-1992

130

1958-1959

197

1992-1993

122

1959-1960

188

1993-1994

115

1960-1961

165

1994-1995

101

1961-1962

164

1995-1996

104

1962-1963

161

1996-1997

124

1963-1964

139

1997-1998

125

1964-1965

127

1997-1998

123

1965-1966

114

1998-1999

120

školní rok

stav žáků

1999-2000

121

2000-2001

118

2001-2002

73

2002-2003

65

2003-2004

68

2004-2005

65

2005-2006

61

2006-2007

53

2007-2008

73

2008-2009

69

2009-2010

73

2010-2011

77

Příloha 7 – Plán práce ze školního roku 1957 – 1958 1. Usnesení ÚV KSČ (Ústřední výbor Komunistické strany Československa) o zvýšení úrovně a dalším rozvoji všeobecně vzdělávacích škol. 2. Směrnice MŠK (Ministerstvo školství a kultury) a výnosy MŠK o organizaci a práci ve školním roce 1957/1958. 3. Některé současné otázky ideologické práce strany (zasedání ÚV KSČ 13. 6. 1957). 4. Závěry, které byly učiněny na semináři ředitelů středních škol v Olomouci 23. 8. 1957.

Hlavní cíl práce byl:  důsledně vypěstovat a požadovat uvědomělou kázeň žáků jako základní podmínku pro veškerou činnost ve škole  zvýšení úrovně vědomostí žáků ve všech předmětech  zkvalitnit práci učitelského sboru  materiálně zajistit provoz školy vybavováním školních zařízení pomůckami, aby byl splněn požadavek názornosti a polytechnizace vyučování a učitelé se žáky mohli pracovat nerušeně bez potíží

Prostředky k dosažení vytčeného cíle: 1. Využití učebních osnov všeobecně vzdělávacích škol. 2. Účelné plánování školní práce a řádné přípravy na vyučování. 3. Využití všech předností osnov a učebnic. 4. Využití mládežnických organizací ve školní a mimoškolní práci. 5. Zvyšování vědomostí, metodická a ideologická práce všech členů učitelského sboru. 6. Důkladné poznání žákova prostředí a pravidelný kontakt jeho rodiny se školou. 7. Využití SRPŠ (Sdružení rodičů a přátel školy) a místního rozhlasu pro pedagogickou propagandu. 8. Smlouva s patronátním závodem n. p. Farmakon o mimoškolní práci s dětmi a pedagogické propagandě. 9. Zlepšení práce s dětmi.

Příloha 8 – Údaje z dějin černovírské školy z 19. století

Příloha 9 – Jubilejní oslavy 75. výročí založení školy v Černovíře.

Příloha 10 – Budování školního hřiště v letech 1961-1962

Příloha 11 - ZŠ Černovír školní budova, pamětní deska E. Peřiny

Příloha 12 – Školní foto v roce 1982 -1983

Příloha 13 – Zahradní slavnost v roce 2010

Příloha 14 – Školní učebna, karneval v ZŠ Černovír 2011

Příloha 15 – Demlovská latěčka v roce 2011

ANOTACE Jméno a příjmení:

Silvie Kubáňová

Katedra:

Ústav pedagogiky a sociálních studií

Vedoucí práce:

Doc. PhDr. Drahomíra Holoušová, CSc.

Rok obhajoby:

2012

Název práce:

Historie a současnost Základní školy v Černovíře

Název v angličtině:

The history and the present of The Elementary School in Černovír.

Anotace práce:

Bakalářská práce se zabývá historií a současností Základní školy v Černovíře. První část popisuje stručnou historii obce a současné dění v Černovíře. Druhá, třetí a čtvrtá část je věnována vývoji základní školy, a to od zahájení vyučování školy v roce 1874 až po dnešní odloučené pracoviště Základní školy v Černovíře v roce 2011. Popisuje výstavbu školní budovy, její rekonstrukce a opravy, pedagogickou a veřejnou činnost školy v jednotlivých obdobích 1874 – 1918, 1919 – 1945 a 1946 – 2011.

Klíčová slova:

Obecná škola, národní škola, měšťanská škola, Základní škola Černovír, školní budova, pedagogická a veřejná činnost školy, vyučovací předměty, školský zákon, stupnice známek.

Anotace v angličtině:

This bachelor degrese paper deals with the history and the present of the Elementary School in Černovír. The first part describes a brief history of the municipality and the current affairs in Černovír. The sekond, third, and fourth part deal with the development of the elementary school from its foundation in 1874 until the detached department of The Elementary School in 2011. It describes the school building construction, its reconstructions and repairs as well as the pedagogice and communal activities in all periods of time of 1814 – 1818, 1919 – 1945, and 1956 – 2011.

Klíčová slova v angličtině:

Primary school, national school, elementary school, The Elementary School in Černovír, school building, pedegogical and communal activities of a school, school subjects, education law, marks and assessment.

Přílohy vázané v práci:

Ilustrace, seznam ředitelů, učitelů, stav žáků, plán práce, 75. výročí školy

Rozsah práce:

46 stran, 18 stran příloh

Jazyk práce:

Český jazyk

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA

Recommend Documents