UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav pedagogiky a sociálních studií

Bakalářská práce Marta Pavoni

Problematika financování neziskových organizací

Olomouc 2014

vedoucí práce: Ing. Alena Opletalová, Ph.D.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené zdroje.

V Olomouci dne 22. dubna 2014 ………………………………. Marta Pavoni

Poděkování Děkuji Ing. Aleně Opletalové, Ph.D. za odborné vedení práce a poskytnutí cenných rad, které přispěly k vytvoření této bakalářské práce. Zároveň děkuji panu řediteli Pavlu Soukupovi, za poskytnutí potřebných informací a dokumentů k vypracování praktické části této práce.

OBSAH ÚVOD ........................................................................................................................................ 6 TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................................. 8 1. Základní vymezení neziskových organizací ....................................................................... 9 1.1 Definice neziskových organizací...................................................................................... 9 1.1.1 Vymezení NO v oblasti národního hospodářství ...................................................... 9 1.1.2 Strukturálně operacionální definice ........................................................................ 11 1.2 Podstata a cíle neziskových organizací .......................................................................... 12 1.2.1 Opodstatnění svobody sdružování .......................................................................... 14 1.3 Historie neziskového sektoru v ČR ................................................................................ 15 2. Dělení neziskových organizací v ČR ................................................................................. 17 2.1 Dělení dle kritéria veřejného prospěchu ......................................................................... 17 2.2 Mezinárodní klasifikace neziskových organizací (ICPNO) ........................................... 18 2.3 Sektorové vymezení neziskových organizací................................................................. 20 2.3.1 Organizace ve veřejném sektoru ............................................................................. 21 2.3.2 Nestátní neziskové organizace v ČR ....................................................................... 21 3. Zdroje financování nestátních neziskových organizací .................................................. 27 3.1 Veřejné zdroje financování ............................................................................................ 28 3.1.1 Přímá podpora ......................................................................................................... 29 3.1.2 Nepřímá podpora ..................................................................................................... 31 3.2 Individuální zdroje ......................................................................................................... 32 3.2.1 Podniky a podnikatelé ............................................................................................. 32 3.2.2 Individuální dárci .................................................................................................... 33 3.3 Soukromé zdroje ............................................................................................................ 33 4. Fundraising ......................................................................................................................... 34 4.1 Definice fundraisingu ..................................................................................................... 34 4.2 Příklady fundraisingu ..................................................................................................... 36 4.3 Strategická fundraisingová analýza ................................................................................ 37 PRAKTICKÁ ČÁST .............................................................................................................. 39 5. Analýza financování NNO Jsme tady, o.p.s. .................................................................... 40 5.1 Zvolená metoda empirického výzkumu ......................................................................... 40 5.2 Analýza zdrojů financování Jsme tady, o.p.s. ................................................................ 42 5.3 Metody fundraisingu využívané organizací ................................................................... 45 5.4 Analýza výsledků empirického šetření........................................................................... 47 ZÁVĚR .................................................................................................................................... 49 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ...................................................................................... 51 VYSVĚTLIVKY ZKRATEK................................................................................................ 54

SEZNAM POUŽITÝCH OBRÁZKŮ .................................................................................. 55 SEZNAM POUŽITÝCH TABULEK ................................................................................... 56 ANOTACE .............................................................................................................................. 57

ÚVOD Už samotná definice slova organizace, která organizace definuje jako „ sdružení osob; účelné uspořádání, správa, organizování; způsob uspořádání“1, nám jasně napovídá, že i v případě neziskových organizací (dále jen NO) se tato práce bude zabývat tématem, na kterém se velkou částí podílí samotní občané s přáním sdružovat se za předem stanoveným účelem. Cílem této bakalářské práce je prozkoumat oblast neziskového sektoru, tj. místo, kde se NO nachází v oblasti národního hospodářství, stručně popsat historii neziskového sektoru a v hlavní řadě definovat organizace, které v tomto sektoru působí. Rozsah této práce neumožňuje současně se věnovat celému spektru NO, další kapitoly charakterizují pouze nestátní neziskové organizace (dále jen NNO) se zaměřením na jejich zdroje financování. Dílčím cílem práce je poukázat na možnosti využívání vlastního zabezpečování financování NNO se zaměřením na využívání fundraisingu (hledání zdrojů financování), který bude podrobně popsán v kapitole 4. Motivací k výběru tématu Problematika financování neziskových organizací, byl pro mě jednoznačně blízký vztah k oblasti sociálních služeb. Proto jsem si vybrala pro praktickou část organizaci, která poskytuje sociální služby lidem s kombinovaným postižením. Celkově si myslím, že podpora lidí, kteří jsou jakýmkoliv způsobem postižení, ať už fyzicky nebo psychicky, je velmi důležitá a neměla by být přehlížená. Proto i samotné poskytování darů, příspěvků, grantů aj. zdrojů financování je potřebné vnímat hlavně z morálního hlediska za velmi důležité a nezbytné pro chod veřejně prospěšným organizacím a zabezpečení péče o postižené osoby. Práce je členěna do pěti kapitol. V první kapitole jsou charakterizovány NO se zaměřením na vymezení oblasti, ve které působí. Dále je zde vymezena podstata existence a cíle neziskových organizací a s tím související podstata svobody sdružování. Je zde také podkapitola, která stručně shrnuje historii neziskového sektoru. V druhé kapitole je vymezeno dělení NO dle různých kritérií, přičemž první dělení je dělení dle kritéria veřejného prospěchu, které dělí neziskové organizace na veřejně prospěšné a vzájemně prospěšné. Další dělení je Mezinárodní klasifikace neziskových organizací, která člení NO do dvanácti skupin, dle oblastí, ve kterých působí. Poslední dělení je sektorové 1

Slovník cizích slov [online]. Dostupné z: http://slovnik-cizichslov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&cizi_slovo=organizace [2014-01-24].

6

dělení NO, které dělí NO na organizace ve veřejném sektoru a nestátní neziskové organizace, které stojí mimo dosah veřejné správy. Třetí kapitola se zabývá konkrétními zdroji financování NNO se zaměřením na veřejné zdroje, individuální zdroje a soukromé zdroje. Poslední kapitola teoretické části práce pojednává o procesu fundraisingu, který začíná být pro NNO jediným záchranným bodem, pomocí kterého se můžou udržet na trhu. Fundraising je na začátku kapitoly definován, dále jsou zde popsány zdroje, které lze pomocí fundraisingu získat, příklady využití fundraisingu v praxi a na závěr typy analýz interního a externího okolí organizace, pomocí kterých lze najít nejvhodnější způsob, jak si udržet stávající nebo najít nové zdroje financování. Praktická část práce je zaměřena na využití teoretických poznatků vymezených v teoretické části se zaměřením na problematiku financování vybrané NNO. Pro svou praktickou část v bakalářské práci jsem si vybrala obecně prospěšnou společnost, s názvem Jsme tady, která sídlí v Přerově. Tato NNO v roce 2013 prošla změnou právní formy organizace, když z původního občanského sdružení transformovala na obecně prospěšnou společnost. Hlavním důvodem nastalé změny byl zjištěný fakt, že současné příjmy organizace nestačí pokrýt náklady, proto musí začít podnikat a tímto získávat vlastní zdroje financování, které by potřebné náklady financovaly. Jedná se konkrétně o prodej vlastních výrobků, který by u občanského sdružení nebyl možný.

Pomocí studia odborné literatury a materiálů

poskytnutých vybranou organizací, které se týkají jejího finančního hospodaření, jsem vyvodila závěry, které odpovídají na výzkumnou otázku, jestli jsou současné zdroje financování dostačující k zabezpečení chodu organizace. Další část praktické části prezentuje využívání fundraisingu ze strany organizace, se zaměřením na efektivitu tohoto procesu.

7

TEORETICKÁ ČÁST

8

1. Základní vymezení neziskových organizací 1.1 Definice neziskových organizací V české odborné literatuře bychom těžko hledali jednotnou definici neziskových organizací. Ani terminologie není doposud ustálená, což s sebou přináší řadu problémů. Vymezení NO existuje celá řada. Často je využíváno tzv. sektorové vymezení, které stanovuje, že každá organizace v národním hospodářství spadá do určitého sektoru. Další často využívaná charakteristika je komplexní a mezinárodně uznávaná charakteristika, která pochází od Salomona a Anheiera. Jedná se o strukturálně-operacionální definici, která udává charakteristické body nestátních neziskových organizací. Podrobnějším vymezením NNO se budu zabývat v Kapitole 2.2.

1.1.1 Vymezení NO v oblasti národního hospodářství

Nejvíce propracované sektorové vymezení NO popsal švédský ekonom Viktor A. Pestoff. Pestoff je autorem čtyřsektorového trojúhelníkového modelu národního hospodářství, který vychází z interakcí a vazeb mezi ziskovým a neziskovým sektorem (viz. Obrázek č. 1).Pestoff chtěl tímto modelem rozdělit ekonomiku na sektory na základě uplatnění ekonomické racionality fungování institucí v ní působících. Základem modelu je plocha trojúhelníku znázorňující národní hospodářství, která se čtyřmi kroky dělí na různé sektory. Jde o uplatnění kritérií, které charakterizují jednotlivé organizace, které uvnitř jednotlivých sektorů působí. Zmíněnými kritérii jsou: 

kritéria financování provozu a rozvoje na sektor ziskový a neziskový,



kritéria vlastnictví na sektor soukromý a veřejný,



míry formalizace na sektor formální a neformální.2

2

STEJSKAL, J.; KUVÍKOVÁ, H.; MAŤÁKOVÁ, K. Neziskové organizace- vybrané problémy ekonomiky. Wolters Kluwer ČR, a.s, Praha: 2012, s. 39-41. ISBN 978- 80-7357-973.

9

Obrázek 1: Trojúhelníkový model národního hospodářství dle Pestoffa 3

Na základě obrázku č. 1, lze snadno rozeznat čtyři sektory i základní charakteristiky organizací, které v těchto sektorech působí. 

Soukromý ziskový sektor, kde patří instituce, které jsou charakteristické ziskovostí, formálností a soukromou podobou. Cílem soukromých ziskových organizací je dosahovat zisku a fungují na základě pravidel daných tržní ekonomikou. Ve společnosti plní funkci hnacího motoru a tento sektor je základem pro formování bohatství ve společnosti. Jedná se o instituce, které upravuje soukromé právo a jejich právní formy jsou dané příslušnými zákony. Typickým příkladem jsou akciová společnost, s.r.o., podnikatelé, aj.



Veřejný neziskový sektor, charakterizovaný jako sektor formálních institucionalizovaných organizací s jasně vymezenými kompetencemi a povinnostmi, které fungují na principu „co není povolené, je zakázané“. Příkladem jsou obce, kraje, organizační složky státu, příspěvkové organizace.



Soukromý

neziskový

sektor,

kde

patří

organizace,

které

jsou

institucionalizované, fungují na základně soukromého práva a z ekonomického pohledu fungují neziskově. Souhrnně jsou všechny organizace působící v tomto sektoru nazývány nestátní neziskové organizace. Stručně lze jejich fungování popsat principem „co není zakázané, je povolené“, to je dáno tím, že 3

REKTOŘÍK, J. a KOL. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. 3.aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2010, ISBN 978-80-86929-54-5.

10

oproti státním neziskovým organizacím mají NNO větší volnost a svou vlastní samosprávu. Jejich právní formy určuje právní řád (typicky jde o sdružení, hnutí, odbory kluby, politické strany, cechy apod.), ale také sdružení majetku (nadace, nadační fondy) a ostatní neziskové organizace. 

neziskový sektor domácností. Zde můžeme uvést jako typický příklad rodinu, která se stará o nemocného (nemají institucionalizovanou podobu, jsou neziskové a je možné je vnímat jako soukromé poskytovatele služeb.) 4

1.1.2 Strukturálně operacionální definice Strukturálně-operacionální definice se zabývá charakteristikou výše vymezených NNO, které jak již bylo uvedeno v předchozím textu, působí v oblasti soukromého neziskového sektoru. Tato definice pochází od L.M. Salamona a H.K.Anheiera a byla publikována roku 1996. Podle ní je NNO ta organizace, která je:5  organizovaná (organized) Tento bod stanovuje, že u NNO musí být přítomná určitá formální organizovanost. Aby byla organizace považovaná za NNO musí být založena na základě zakládací smlouvy či zřizovací listiny, má stanovenou organizační strukturu, náplň činnosti, atd. Zjednodušeně za NNO nepovažujeme skupinu společně smýšlejících lidí, kteří se sejdou na výstavě a stanou se přáteli, ale nezformují žádnou „formální“ strukturu;  soukromá (priváte) Tedy institucionálně oddělená od vlády. Tento bod však neznamená oddělení NNO od zdrojů z veřejných financí. Znamená to pouze to, že NNO musí být na státu nezávislá, je svobodná ve výběru svých cílů a forem jejich naplňování;  nerozdělující zisk mezi své vlastníky (non-profit-distributing)

4

BOUKAL, P., VÁVROVÁ, H. Ekonomika a financování neziskových organizací. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 89, s.7-10. ISBN 978-80-245-1293-8. 5 SALAMON, L.M.; ANHEIER; SOKOLOWSKI,W. and Associates, The Emerging Sector- The Johns Hopkins University Institute for Polici Studies, USA: Baltimore 1996.

11

to neznamená, že by nemohla organizace dosahovat zisku, neměla by jej však rozdělovat mezi své vlastníky. Pokud organizace zisku dosáhne, měly by jej dále použít pro naplnění cílů, které si stanovila při svém vzniku;  samosprávná, autonomní (self-governing) má jasně stanovenou vnitřní strukturu vymezující své řídící a kontrolní kompetence;  dobrovolná (voluntary)= „s účastí dobrovolníků“ aby byla organizace nezisková, je potřeba, aby se v ní vyskytoval jakýkoliv prvek dobrovolnictví. To může být využito jak při výkonu vlastních činností organizace nebo pří řízení organizace. To ovšem neznamená, že většina příjmů plyne od dobrovolných dárců.

1.2 Podstata a cíle neziskových organizací V předchozí kapitole jsme si tedy uvedli, že lze členit národní hospodářství na čtyři sektory, přičemž se dále v práci budu zabývat pouze dvěma zásadními pro tuto práci a to veřejným neziskovým sektorem a soukromým neziskovým sektorem. Zásadním rozdílem mezi těmito dvěma sektory je fakt, že organizace působící ve veřejném neziskovém sektoru zabezpečují převážně realizaci výkonu veřejné správy (organizační složky státu a územních celků a některé příspěvkové organizace), zatímco neziskové organizace působící v soukromém sektoru stojí mimo dosah veřejné správy. Opodstatnění prvního uvedeného typu je dáno jejich posláním, tj. podílením se na výkonu veřejné správy na úrovni státu, regionu či obce. Zatímco důvod existence těch druhých vychází z principu sebeřízení společnosti, což je ukázka schopnosti určitého společenství lidí žit a spolupracovat ve vymezeném prostoru, organizovat a vzájemně usměrňovat své jednání. Jedná se tedy o podílení se na veřejné správě v rámci občanské společnosti. Mezi aktivity NNO nepatří jen poskytování služeb svým členům či široké veřejnosti, ale důležitá je zde jejich participační funkce, tzn., že dává občanům možnost se podílet na rozhodování a řešení problémů, které se dotýkají jejich zájmů. Mezi nejdůležitější cíle NNO patří snaha o vyplnění prostoru, o který se stát ani tržní subjekty nezajímají. Jde tedy o snahu pomoci lidem se posunout dále a dát jim možnost užívat 12

svobodu sdružování v praxi. Cíle NO musí být jasně a srozumitelně definovány, zároveň musí být také jasně zaměřeny na konkrétní skupinu klientů. Míra dosažitelnosti cílů, které si NO stanoví, velmi úzce souvisí s tím, jak dobře zná své zákazníky. Účel každé NO je jasně daný už při založení a to stanovením svého poslání. Právě poslání je nejdůležitějším cílem NO, za kterým se skrývá spousta svazků cílů, které by měl být postupně naplňovány. Tento svazek cílů musí být podřízen právě danému poslání organizace, poslání tedy stojí v rámci NO na nejvyšším pomyslném stupni důležitosti. Je tedy zřejmé, že všechny aktivity, které NO provozuje, musí být zaměřeny na toto poslání. Co se týče naplňování poslání každé organizace, je potřeba aby si NO stanovily strategické plány, pomocí kterých si vymezí své dlouhodobé cíle organizace a pomocí kterých je možné v konečném důsledku také stanovit efektivitu dosažení těchto cílů. Pod pojmem dlouhodobé cíle nebo také strategické cíle organizace je možné si představit efektivní proces, vedoucí k zajištění dlouhodobé udržitelnosti NO. Aby byly cíle naplněny a bylo možné je vyhodnotit, je výhodné, když je přitom využita metoda SMART. Dle ní, musí splňovat dlouhodobé cíle pět základních pravidel.  Specifičnost- mělo by být jasně definováno, čeho chceme dosáhnout a jak ho dosáhneme.  Měřitelnost- spočívá v možnosti ověření, zda bylo navrhovaného cíle dosaženo.  Akceptovatelnost- s tímto cílem musí souhlasit ten, který se ho bude snažit dosáhnout  Reálnost- stanovený cíl by mělo být dosažitelné, neměl by být ani příliš ambiciózní ani příliš nízký.  Termínovanost- která spočívá ve stanovení časového úseku, během kterého by mělo být cíle dosaženo.6 Existence neziskového sektoru je ve všech zemích světa úzce spjatá s možností svobody sdružování. Svobodu sdružování je potřeba vnímat jako základní prvek pro existenci demokratického státu. Na ideologické úrovni se v každém typu státního uspořádání vyskytují silné brzdy rozvoje sdružování, proto si každý stát musel projít svou vlastní cestou za svobodou sdružování, tedy za vývojem svého neziskového sektoru.

6

Strategické plány: metoda SMART [online]. Dostupné z: http://www.regionalnirozvoj.cz/index.php/smart.html [2014-02-05].

13

1.2.1 Opodstatnění svobody sdružování

Opodstatnění svobody sdružování lze shrnout do následujících šesti bodů:7  Svoboda sdružování je vyrovnávacím závažím principu demokracie. Bez vyrovnávacího závaží by existence demokracie nebyla možná. V demokratickém státu působí sdružení jako obrana proti zneužívání moci, neboť v demokratických státech je poznání významu sdružování poznáním základním.  Svoboda sdružování jako forma účasti na moci. Možnost státní manipulace je v posledních letech tak častým jevem, že je nutné najít způsoby jak zapojit občany na podílení se moci i jinými cestami než je volební právo. Soukromé neziskové organizace mohou v tomto rámci lépe pomáhat státu naplňovat jako vlastní poslání. Svěřením výkonu určité části státní moci soukromým sdružením dává státní administrativa řídit určitou činnost svými nejbližšími adresáty (princip subsidiarity). Například profesní komory, myslivecká či rybářská sdružení.  Svoboda sdružování jako podpora většiny ostatních svobod. Většina občanských svobod by právě bez svobody sdružování nemohla existovat. Zde můžeme například zmínit svobodu tisku, která by bez svobody sdružování občanů za účelem vydávání časopisu byla těžko realizovatelná.  Svoboda sdružování jako faktor společenských novot. Reakce státu na potřeby společnosti jsou ve většině případů zpožděné, proto je velmi pozitivní existence soukromých neziskových organizací, které aktivně reagují na aktuální potřeby občanů. Je také v praxi velmi časté, že reakce na tyto nové potřeby občanů ze strany soukromých neziskových organizací je daleko více raná, než ze strany veřejné správy. Soukromé neziskové organizace tedy plní ve společnosti hlavní faktor inovace.  Svoboda sdružování jako faktor výchovy občanů. Dobrovolné neziskové organizace plní prostor, ve kterém dochází k vychovávání občanů, ke vzájemnému motivování pro společné, ale i veřejně prospěšné cíle. Plní také funkci tzv. „škol občanské uvědomělosti“, kde se lidé učí způsoby komunikace s veřejnou správou.  Svoboda sdružování jako prostředek obrany a podpory. 7

Debasch, Ch., Bourdon, J.: Neziskové organizace, Victoria publishing, Praha, 1995

14

Svoboda sdružování jako taková nemá za hlavní cíl pěstování altruismu, ale v prvé řadě řeší problémy, které se většinou týkají jejich členů. Mohou v organizaci hledat podporu i pro svoje osobní a skupinové záležitosti pro svoji profesi.

Současný neziskový sektor je úzce spjatý s pojmem filantropie. Slovo filantropie pochází z řečtiny a znamená lásku k lidem. Na tomto základu vznikly všechny nestátní neziskové organizace, které jsou vyjádřením postojů vybrané komunity lidí. Nevznikly tedy jako přání vlády, ale proto, že je založili občané. Podle E.Blake Bromleyho (Bromley, E.B.From religions to renaissance filantropy.) lze filantropii chápat spíše jako komplex společenských vztahů založených na dobrovolných aktivitách jednotlivců, které jsou podporovány státem. V dnešní době se snaží stát motivovat subjekty k filantropickému dotování formou daňových i jiných pobídek, stává se tedy, že pro donátorské subjekty se stává dotování NO výhodné.

1.3 Historie neziskového sektoru v ČR Historie neziskového sektoru v ČR je velmi bohatá. Lidé se přirozeně od pradávna sdružovali do skupin, celků nebo stavů. Je historicky podložena existence různých církevních organizací, jako jsou kláštery, náboženská bratrstva, mariánské družiny atd., dále také například regionálních svazů šlechty, řemeslnických cechů aj. Důležité bylo, že členy těchto organizací k sobě pojila společná činnost, resp. příslušnost k určitému řemeslu a sdružování bylo obvykle povinné (korporativní).

8

Významnou roli v oblasti sociální, zdravotní péče a vzdělávání hrály až do 18. století církevní organizace. Sociální péče byla zajišťována v hospitálech, sirotčincích a nalezincích. Ve vzdělávání hrál významnou roli řád jezuitů. Od 18. století významně ovlivnil neziskový sektor vliv Josefínských reforem, který měl za důsledek to, že veřejně prospěšné organizace nebyly výhradně církevní organizace, ale začal zde nabývat na významu stát. V tomto období začíná prudký rozvoj společenských aktivit, které můžeme v období od 18. -20. století vidět pod názvy beseda, korporace, klub, jednota, společenstvo, obec, grémium, asociace, hromada, sbor, kolegium, aliance, akciová

8

BOUKAL, P., a VÁVROVÁ, H. Ekonomika a financování neziskových organizací. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 89, s.11-12. ISBN 978-80-245-1293-8.

15

společnost, syndikát, pořádek, koalice a mnohé další. Je tedy jasné, že 2. polovina 18. a 19. století je období, které je pro rozvoj spolkové činnosti nejbohatší. Bohužel následovalo období „černé“ a to konkrétně v letech 1938-1945 a 1948-1989, kdy byla spolková činnost násilně utlačena a zrušena. Teprve 27. březen 1990 přinesl pozitivní změny pro demokratizaci státu, kdy Federální shromáždění přijalo zákon č.83/1990 Sb. „O sdružování občanů“ a zákon č. 84/1990 „O právu shromažďovacím“. První ze zmíněných zákonů nahradil používaný termín spolek pojmem sdružení. Tento zmíněný zákon sdružení definuje jako spolky, společnosti, svazy, hnutí, kluby a jiná občanská sdružení, jakož i odborové organizace. V 19. století prodělávají značný vývoj spolky turistické jako např. spolek „Pohorská jednota Radhošť“ ve Frenštátě na Moravě (1886), „Klub českých turistů“ (1888). V roce 1930 bylo u nás 15 velkých turistických organizací, přibližně se 160 000 členy. V roce 1882 se koná první Všesokolský slet na Střeleckém ostrově, kde se představilo 750 cvičenců. K hnutí sportovnímu je třeba připočíst ještě Dělnické tělocvičné jednoty, Jednoty orelské, tělocvičné odbory hasičské a střelecké, národně sociální, Selské jízdy, Federované dělnické tělocvičné jednoty, Německé tělocvičné spolky, Židovské tělocvičné spolky a další drobné organizace. V roce 1911 se začíná v Čechách rozvíjet skauting, v roce 1914 je založen první samostatný spolek „Junák – český skaut“. V roce 1930 má Svaz Junáků – skautů 34 253 členů. Výrazným rysem občanské uvědomělosti byla práce dobrovolnická. To dokladuje i to, že znak dobrovolnosti byl vždy hlavním charakteristickým znakem všech založených spolků ať už v oblasti kultury, vědy, umění či sportu. Dobrovolnictvím se také vyznačovaly organizace, které se zabývaly péčí o zdraví občanů. Zde měla velmi silné postavení Společnost Československého Červeného kříže - v roce 1930 v ní pracovalo přes 35 000 samaritánů a samaritánek. Pracovalo zde značné množství spolků, charitativních organizací, vytvořeno bylo i Ústředí dobrovolných sociálních a sociálně zdravotních spolků. V něm byly sdruženy stovky zdravotnických a sociálních organizací. Již v roce 1859 zakládá J. E. Purkyně „ Spolek českých lékařů“, od roku 1888 pracuje „Ústřední jednota československých lékařů“, která měla v roce 1930 celkem 35 žup (odboček).9

9

ANDERLE, Petr. Útržky z historie občanské společnosti.[online]. Dostupné z: www.neziskovky.cz [2014-0207].

16

2. Dělení neziskových organizací v ČR Neziskové organizace jsou jasným projevem rozvinuté občanské a demokratické společnosti v praxi. Mohou působit na poli neziskového veřejného sektoru, kde jsou zakladateli veřejné subjekty nebo působit na poli neziskového soukromého sektoru, kde jsou zakladateli soukromé subjekty. Není možné, aby si vytvořený zisk rozdělovaly mezi své vlastníky nebo členy, ale vzniklý zisk musí použít dál k rozvoji a naplňování svých cílů a tím se přibližovat ke svému poslání, které mají vymezeno ve svých stanovách.10 Dělení NO existuje celá řada, důležité je připomenout, že NO lze dělit z mnoha hledisek. Ta nejvýznamnější jsou uvedena v následujícím textu. Nicméně uvedená a dále rozebíraná dělení nejsou celým výčtem všech dělení, jsou vybraná jako zásadní pouze pro tuto práci.  Dělení dle kritéria veřejného prospěchu (viz. kapitola 2.1),  dělení dle oblastí, ve kterých NO působí (viz. kapitola 2.2),  dělení dle sektorového vymezení (viz. kapitola 2.3).

2.1 Dělení dle kritéria veřejného prospěchu Jednou z nejznámějších typologií NO je typologie, která dělí NO podle kritéria veřejného prospěchu. Ta dělí NO na dva typy organizací:  organizace vzájemně prospěšné, jejichž cílem je působit tak, aby zajišťovala zájmy svých členů. Tyto organizace mohou sloužit i veřejnému prospěchu, ale v tomto případě není hlavním cílem zabezpečování zájmů svých členů. Příkladem jsou skupiny, které vznikly na základě společných zájmů členů, koníčků, profese, věku (např. tělovýchovná jednota),

10

STEJSKAL, J.; KUVÍKOVÁ, H.; MAŤÁKOVÁ, K. Neziskové organizace- vybrané problémy ekonomiky. Wolters Kluwer ČR, a.s, Praha: 2012, s. 15-20. ISBN 978- 80-7357-973.

17

 organizace veřejně prospěšné, jejichž podstatou existence je poskytování veřejně prospěšných služeb a služba obecným zájmům. Tyto organizace slouží všem občanům, které jejich pomoc potřebují. Veřejně prospěšnou organizací může být např. organizace zajišťující sociální péči o staré lidi, tělesně postižené (např. Český červený kříž). 11

2.2 Mezinárodní klasifikace neziskových organizací (ICPNO) Mezinárodní dělení organizací dle oblastí, ve kterých působí, bylo sestaveno týmem společenských vědců, kteří svým projektem Johns Hopkins Comparative Nonprofit Sector Project, tzv. Mezinárodní klasifikaci neziskových organizací (ICNPO), vytvořili typologii organizací, která rozděluje NO do následujících dvanácti oblastí.

Klasifikace ICNPO 1. Kultura, sport a volný čas 2. Vzdělávání a výzkum 3. Zdravotnictví 4. Sociální služby 5. Přírodní a životní prostředí 6. Komunitní rozvoj bydlení 7. Občanskoprávní osvěta a politické organizace 8. Dobročinnost 9. Mezinárodní nadační aktivity 10. Náboženství a církve 11. Odbory a profesní spolky 12. Nespecifikované, ostatní Tabulka 1: Mezinárodní klasifikace neziskových organizací12

Podrobnějším vymezením konkrétních organizací, které ve zmíněných dvanácti oblastech působí, se věnuji v následujícím textu. 11

FRIČ, P. ŠILHÁNOVÁ, H. Neziskový sektor v ČR. s. 11-13. Praha: Eurolex Bohemia, 2001. ISBN 80-8643204-1. 12 FRIČ, P. ŠILHÁNOVÁ, H. Neziskový sektor v ČR. s. 14-16. Praha: Eurolex Bohemia, 2001. ISBN 80-8643204-1.

18

1) Oblast kultury a umění a oblast sportu a rekreace -

zde patří například muzea, divadla, akvária, časopisy, knihovny, orchestry, umělecká představení a jiné historické a kulturní společnosti;

-

tělovýchovné organizace, sportovní kluby, myslivecké společnosti, společenské kluby, dětské tábory, kluby přátel, apod.; 2) oblast vzdělání a výzkumu

-

do této oblasti spadá předškolní výchova, základní a středoškolské vzdělávání, vysoké školy, odborné školství, vzdělávání dospělých, výzkumné ústavy a také sdružení přátel a školy; 3) oblast zdraví

-

zde řadíme například nemocnice, rehabilitační zařízení, domácí ošetření, instituce duševního zdraví, preventivní zdravotní péče, lékařská pohotovost a ambulantní dobrovolníci; 4) oblast sociálních služeb

- péče o děti a mládež, denní péče, péče o rodinu, služby handicapovaným, služby pro starší občany, pomoc uprchlíkům a lidem bez domova, útulky, jídelny; 5) oblast ekologie - ochrana životního prostředí, zachování čistoty okolí a životních krás, ochrana živočichů, zvířat a divoké přírody, veterinární služby; 6) rozvoj obce a bydlení -

včetně sousedských aktivit, hasičů, organizací podporující zaměstnanost, hospodářských a společenských aktivit, bytových družstev a bytové výpomoci; 7) ochrana práv a obhajoba zájmů

-

včetně právního poradenství, organizací hájící lidská práva a práva menšin, sdružení měst a obcí, občanských iniciativ, prevence kriminality; politiky

-

včetně politických stran, politických hnutí a organizací na podporu politických stran a hnutí; 8) organizování dobročinnosti

-

nadace, charitativní organizace, sdružení na podporu dobročinnosti, centra pro dobrovolníky, církevní charitativní zařízení; 9) náboženství

-

včetně kostelů, synagog, mešit a ostatních míst pro bohoslužby a jiné náboženské obřady; 19

10) mezinárodní aktivity -

tady můžeme zmínit výměny přátelských a kulturních programů, mezinárodní podporu v neštěstí, mírovou podporu lidských práv, rozvojovou pomoc; 11) profesní a pracovní vztahy

-

jedná se především o profesní komory a odborové organizace; 12) jiná oblast.

2.3 Sektorové vymezení neziskových organizací V této práci se budu dále podrobněji zabývat jen sektorovým vymezením NO, které dělí NO na organizace ve veřejném sektoru a nestátní neziskové organizace. Mezi organizace ve veřejném sektoru, patří rozpočtové a příspěvkové organizace, státní fondy, veřejnoprávní instituce aj. Co se týče nestátních neziskových organizací, jedná se především o nově vzniklé typy nestátních neziskových organizací po roce 1989, které vznikly podle nových právních předpisů. Jejich vznik nebyl iniciován ze strany státu, ale převážně ze strany občanů, kteří tímto chtěli dát najevo svou silnou vůli organizovat se a zasahovat do věcí veřejných. NNO většinou nevlastnily žádný majetek, který by jim sloužil jako základní kámen po „sametové revoluci“, musely tedy začít od nuly.

Obrázek 2: Příklady NO ve veřejném sektoru a nestátním sektoru 13

13

Zdroj: obrázek vytvořen autorkou

20

Dle obrázku č. 2, lze vyčíst dva typy neziskových organizací. Patří mezi ně organizace ve veřejném sektoru a nestátní neziskové organizace. Konkrétními vybranými typy organizací, které jsou pro tuto práci zásadní a jejich právními úpravami, se budu zabývat v textu dále.

2.3.1 Organizace ve veřejném sektoru

Rozpočtové a příspěvkové organizace a fondy Podmínky pro zakládání, fungování a hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací a fondů (včetně financování) jsou stanoveny zákonem č. 576/1990 Sb. a vyhláškou č. 205/1991 MF ČR. Zákon tedy jasně stanovuje, že zřizovatelem těchto organizací nebo fondů mohou být ústřední či okresní úřady a obce. Svými příjmy či výdaji jsou napojeny na rozpočet zřizovatele, zatímco rozpočtové organizace jsou napojeny plně, tj. svými celkovými příjmy a výdaji, příspěvkové organizace jsou napojeny pouze částečně a mohou vytvářet vlastní fondy, které se odvíjí od způsobu hospodaření při plnění svých cílů. Specifickými institucemi jsou státní fondy, které jsou většinou zřízené zvláštním zákonem (např. Státní fond kultury ČR, Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie,…) Další skupinu tvoří tzv. veřejnoprávní subjekty, jako jsou např. zdravotní pojišťovny, Český rozhlas, nebo Česká televize. Tyto instituce jsou sice veřejné, ale nejsou státní. Proto můžeme říci, že takové veřejnoprávní subjekty tvoří jakýsi mezistupeň mezi veřejným (státním a municipálním) a nestátním (non-profit) sektorem.14

2.3.2 Nestátní neziskové organizace v ČR

Podle Českého statistického úřadu bylo v České republice k 1. lednu 2011 registrováno 72 981 občanských sdružení, 31 525 organizačních jednotek a sdružení, 2 004 obecně prospěšných společností, 455 nadací, 1224 nadačních fondů a 4 358 církevních 14

HAMERNÍKOVÁ, B. Financování ve veřejném a neziskovém nestátním sektoru. s. 124. Praha: Eurolex Bohemia, 2000. ISBN 80-902-7523-0.

21

právnických osob.15 Tyto organizace obecně označujeme jako nestátní neziskové organizace, které vyplňují prostor mezi trhem a státem. Mezi základní typy nestátních neziskových organizací, které působí v oblasti nestátního neziskového sektoru v ČR, patří:  spolky (do 1. 1. 2014 občanská sdružení),  obecně prospěšné společnosti,  ústavy,  nadace,  nadační fondy,  evidované právnické osoby (církevní).

16

Dále se ve své práci budu podrobněji zabývat pouze vybranými typy NNO a to nadacemi a nadačními fondy, spolky, OPS a ústavy. Nadace a nadační fondy Definici, toho co jsou to nadace a nadační fondy nám stanovuje zákon č. 89/2012, který vstoupil v platnost 1. 1. 2014 Novým občanským zákoníkem a jehož rekodifikace velmi výrazně ovlivnila právě neziskové organizace.17 Nadace a nadační fondy se staly pododdílem tzv. fundací. Podle něj jsou nadace a nadační fondy definovány jako účelová sdružení majetku zřízená a vzniklá pro dosahování obecně prospěšných cílů. Tím je myšleno zejména rozvoj duchovních hodnot, ochrana lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, ochrana přírodního prostředí, kulturních památek a tradic a rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu. Při zřízení je potřeba přihlížet k zákonu, který demonstrativně stanovuje cíle, k nimž je možné nadaci nebo nadační fond založit. Nadace musí obsahovat ve svém názvu slovo „nadace“ u nadačního fondu „nadační fond“. Zřizovatelem může být jak fyzická, tak právnická osoba. Návrh na zřízení nadace se podává u Krajského soudu, který sídlí ve stejném obvodu, ve kterém má mít nadace své budoucí sídlo,(Krajský obchodní soud v Brně, Krajský soud České Budějovice, Krajský soud Hradec Králové, Krajský soud Plzeň, Krajský obchodní soud v Praze, Krajský obchodní soud v Ostravě, Krajský soud v Ústí nad Labem). 15

STEJSKAL, J.; KUVÍKOVÁ, H.; MAŤÁKOVÁ, K. Neziskové organizace- vybrané problémy ekonomiky. Wolters Kluwer ČR, a.s, Praha: 2012, s. 27-28. ISBN 978- 80-7357-973. 16 DEVEROVÁ, L. Společenský a legislativní rámec neziskového sektoru. s. 5- 45 Praha: Agnes, 2008. ISBN 978-80-903696-2-7. 17 Zákon č.98/2012. Nový občanský zákoník 2014, s. 30-48, ISBN 978-80-7208-920-8.

22

Nejvýraznějším rozdílem mezi nadací a nadačním fondem je fakt, že vznik nadace je podmíněn tím, že musí vlastnit nadační jmění, které musí být po celou dobu existence minimálně 500 000 Kč. Kdežto vznik nadačního fondu není podmíněn žádným nadačním jměním. Zakládací listina, zákonem stanovená nadační listina musí obsahovat název a sídlo nadace nebo nadačního fondu, identifikaci zřizovatele (zřizovatelů). Hlavní činností nadací a nadačních fondů je poskytování nadačních příspěvků (grantů). Tím může být myšlena jak peněžitá, tak nepeněžitá pomoc. Poskytnutí těchto příspěvků může spočívat jak v převedení majetku do vlastnictví, v zapůjčení, v poskytnutí práva na volný vstup na akce organizace. Podmínky pro poskytování nadačních příspěvků jsou jasně stanoveny v nadační listině.18 Významným podílem na financování nadací se zasluhuje státem zřízený Nadační investiční fond (dále jen NIF), který pomohl navýšit nadační jmění celkem 73 vybraným českým nadacím o 2,5 mld. Kč.19 NIF byl založen v roce 1991 na základně zákona č.171/1991 Sb. „pro účely nadací určených Poslaneckou sněmovnou parlamentu ČR na návrh vlády". Dále byl také konstituován návrh na přerozdělení finančních prostředků, který připravila Rada vlády pro neziskové organizace v roce 1997. Nejdůležitějšími body, které v rozdělování hrály důležitou roli, byly tyto následující. Příspěvky dostanou ty organizace, které uspějí ve výběrovém řízení a osvědčily se poskytováním grantů v minulosti. Další zásadou, která hraje svou roli při výběru nadací, které dostanou příspěvky z NIF, je fakt, že poskytnuté příspěvky musí být vloženy do nadačního jmění, nejsou určeny pro poskytování grantů, na ty jsou určeny každoroční výnosy nadace. Příspěvky z NIF znamenaly pro příjemce výrazné posílení nadačního jmění a přispěly tak k zajišťování dlouhodobé finanční stability českých nadací

Spolky Právní úprava, která vešla v platnost Novým občanským zákoníkem 1. 1. 2014, zrušila termín občanské sdružení (přestal tedy platit zákon 83/1990 Sb. o sdružování občanů) a nahradila ho novým právním termínem zapsaný spolek. Současná občanská sdružení mají lhůtu 3 let, do které musí uvést své základní dokumenty i zásady fungování do souladu s novou právní úpravou. Pokud to pro ně nebude reálné, mají možnost se přeměnit na jakoukoliv novou formu, ústav nebo sociální družstvo.

18

BOUKAL, Petr. Fundraising pro neziskové organizace. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 260 s. ISBN 978-80-2474487-2. 19 Nadace a nadační fondy [online]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Nadace [cit 2014-02-17].

23

Dle něj je spolek sdružení alespoň 3 fyzických nebo právnických osob vedené společným zájmem, které mají právo založit spolek jako samosprávný a dobrovolný svazek členů a spolčovat se v něm. Název spolku musí obsahovat slovo „spolek“ nebo „zapsaný spolek“, stačí i zkratka „z.s.“. Tento typ NNO je u nás v ČR nejpočetnější, dle Statistiky počtu neziskových organizací v letech 1990-2012 jich u nás bylo registrováno 77 801.20 Jako příklady spolků bychom mohli uvést odborové organizace, spolky žen, tělovýchovné jednoty, rybářské spolky, Český červený kříž, myslivecká sdružení a Český myslivecký svaz, Asociace muzeí a galerií, Amatérské kulturní spolky, Rada státních galerií, aj.) Při zakládání spolku se musí jeho zakladatelé shodnout na obsahu stanov (název a sídlo spolku, účel spolku, práva a povinnosti členů vůči spolku, určení statutárního orgánu) a tyto stanovy předloží Ministerstvu vnitra ČR s podáním návrhu na registraci a zapsání do veřejného rejstříku. 21 Základním poznávacím znakem spolku je členství. Zákon č.89/2012 Sb. stanovuje, že ke členství nesmí být nikdo nucen, člen může ze své vůle kdykoliv vystoupit ze spolku a členství člena spolku nepřechází na jeho právního nástupce. Rozlišujeme 3 typy členství a) Řádné- čestné, tj. společensky významná osoba v oboru působnosti sdružení b) Řádné- přidružené, rozdíl přidruženého členství je především v tom, že přidružený člen ztrácí volební právo ve sdružení a v omezení jeho povinností, např. při placení členských příspěvků c) Individuální- kolektivní, individuálním členem je jedna osoba, kdežto kolektivním členstvím je míněno členství skupiny jednotlivců, např. rodina. :22 Orgány spolku Dle § 243 nového občanského zákoníku jsou orgány spolku: „Statutární orgán a nejvyšší orgán, případně kontrolní komise, rozhodčí komise a další orgány určené ve stanovách. Stanovy mohou orgány spolku pojmenovat libovolně, nevzbudí-li to klamný dojem o jejich povaze“23 20

Statistika počtu nestátních neziskových organizací v letech 1990-2012 [online]. Dostupné z http://www.neziskovky.cz/data/stat_NNO_tabulka_1990_2012txt12780.pdf [cit 2014-02-25]. 21 REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. 3., aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2010, s.49. ISBN 978-80-86929-54-5. 22 DEVEROVÁ, Lenka. Společenský a legislativní rámec neziskového sektoru. s.34-35, Praha: Agnes, 2008. 23 Zákon č. 89 ze dne 26. března 2012 nový občanský zákoník. In: Nový občanský zákoník. Ostrava: Sagit, 2014. ÚZ: úplné znění. ISBN 978-80-7208-920-8.

24

Nejčastější názvy používané pro orgány spolků, které mají spolky určené ve svých stanovách, jsou:  Valná hromada- rozhoduje o základních věcech sdružení (např. schvaluje změnu stanov, schvaluje rozpočet a roční účetní závěrku, volí členy do výkonného výboru, aj.)  Výkonný výbor- řídí spolek v období mezi zasedáními valné hromady  Revizní komise- funguje ve spolku jako interní kontrolní orgán  Statutární orgán- orgán, který je už ve stanovách spolku určen jako orgán, oprávněný jednat jménem celého spolku, zastupovat ho. Mohou to být všichni členové výkonného výboru, předseda výkonného výboru, ředitel. Obecně prospěšné společnosti Obecně prospěšné společnosti (dále jen OPS), jsou dalším typem NNO, který jak jasně vyplívá z jejich názvu, má za cíl poskytovat veřejně prospěšné služby a slouží společnosti v oblasti kultury, sportu, umění, sociální péče, humanity, ochrany zdraví, zvířat a životního prostředí.24 Výčet služeb, které by byly jednoznačně obecně prospěšné, není zákonem určen. Úloha při rozhodování o obecně prospěšnosti je přenechána do rukou soudce, který při rozhodování o zápisu ústavu do veřejného rejstříku tuto prospěšnost posuzuje a schvaluje. Mohou vytvářet doplňkovou činnost, ale vzniklý zisk si nesmí rozdělit mezi své členy nebo zakladatele, ale musí ho použít k naplnění svého stanoveného poslání. Z předešlého textu, lze shrnout obecnou charakteristiku OPS do následujících dvou bodů:  poskytují veřejnosti obecně prospěšné služby a předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek,  nesmí využívat hospodářský výsledek (zisk) ve prospěch zakladatelů nebo ostatních členů, ale musí vzniklý zisk použít na poskytování obecně prospěšných služeb, pro které byla OPS založena. OPS se řídily a fungovaly až do 31. 12.2013 zákonem č. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů. Nicméně 1. 1.2014 nabyl své účinnosti zákon č.89/2012, který zrušil zákon o obecně prospěšných společnostech z roku 1995. 24

STEJSKAL, J. Ekonomika neziskové organizace. 1. Vyd. Praha: TDC, 2010, s. 16.

25

Stávající obecně prospěšné společnosti se však transformovat nemusí a mohou i nadále fungovat podle zmíněného zrušeného zákona, není však možné zakládat nové OPS. Nicméně i možnost transformace je pro ně otevřena, kromě ústavu se nabízí ještě možnost, aby se staly sociálními družstvy.25 Ústavy Posledním typem NNO, kterým se ve své práci budu podrobněji zabývat, jsou ústavy. V souvislosti se vznikem ústavů je potřeba zmínit fakt, že ústavy jako nově vzniklý typ NNO, ve své podstatě nahradily do té doby existující obecně prospěšné společnosti. Definici ústavu nám podává § 402 nového občanského zákoníku, který stanovuje, že: „ústav je právnická osoba, založená za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky a provozuje činnost, jejíž výsledky jsou každému rovnocenně dostupné.“26 Podle znění tohoto zákona lze jednoznačně říci, že ústavy jako typ NNO, mají mnoho společného s OPS. I přesto, že byl novým občanským zákoníkem zrušen zákon č. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, mohou ústavy vytvářet vedlejší doplňkovou činnost, ale její zisk musí využít k podpoře činnosti, pro niž byly založeny a k úhradě nákladů na vlastní správu.27 Ústav se zakládá zakládací smlouvou, kterou musí podepsat všichni zakladatelé, dále je zapsán do veřejného rejstříku u příslušného rejstříkového soudu. Mezi obligatorní náležitosti, které musí být v zakládací listině obsaženy, jsou sídlo, název, účel založení, vymezení předmětu činnosti, údaj o výši vkladu, počet členů správní rady i jejich jména a bydliště podrobnosti o vnitřní organizaci ústavu.

25

Co se stalo s obecně prospěšnými společnostmi? [online]. Dostupné z: http://www.neziskovky.cz/clanky/511_538/fakta_neziskovky-v/. [cit 2014-03-15]. 26 Zákon č. 89 ze dne 26. března 2012 nový občanský zákoník. In: Nový občanský zákoník. Ostrava: Sagit, 2014. ÚZ: úplné znění. ISBN 978-80-7208-920-8. 27 DEVEROVÁ, Lenka. Společenský a legislativní rámec neziskového sektoru. s. 22-32, Praha: Agnes, 2008. ISBN 978-80-903696-2-7.

26

3. Zdroje financování nestátních neziskových organizací Aby mohla každá organizace ať už zisková nebo nezisková pracovat dobře a profesionálně, je potřeba zabezpečit její činnost hlavně i finančně. Právě problematika financování, spjatá s hledáním a získáváním více zdrojů financování pro NNO, je i dnes velmi obtížná a obsáhlá činnost pro všechny NNO, proto tuto problematiku většina z nich předává do rukou profesionálů. Společně s rozvojem společnosti přišly i NNO právě k zjištění, že rozvoj jejich organizace je podmíněn odpoutáním se od využívání pouze jednoho zdroje financování, a že je potřeba zajistit vícezdrojové financování, které jim napomůže při realizaci všech projektů. Financování NNO je svým způsobem velmi specifické a jedinečné, spojuje v sobě kombinaci prvků z různých oborů. Jsou to prvky ekonomické, sociální, společenské i marketingové. 28 Mezi principy financování nestátní neziskové organizace i celého neziskového sektoru patří čtyři základní. Jsou to tyto čtyři následující: 1) vícezdrojovost, která spočívá v získávání a využívání více zdrojů financování, s cílem zabezpečit nezávislost na jednom zdroji a vyhnout se tak nepříjemnostem, které můžou vzniknout při jeho neočekávaném selhání. 2) samofinancování a fundraising, kde je třeba zmínit, že samofinancování je definováno jako schopnost organizace si generovat příjmy z vlastní činnosti (např. prodejem vlastních výrobků, služeb, podnikáním nebo členskými příspěvky od svých členů), čím vyšší je míra samofinancování organizace, tím se stává více nezávislá. Většina NO je v rámci snahy o samofinancování odkázána na získávání externích zdrojů a právě v souvislosti hledáním externích zdrojů hovoříme o fundraisingu. Ten bude podrobně vymezen v kapitole 5. 3) Neziskové rozdělování zdrojů, které striktně zakazuje využívání zisku z vlastní činnosti organizace použít na obohacení vlastníků organizace nebo jejich členů. Tento princip je u NNO ten nejzásadnější, platí jako základní kámen jak pro fungování, tak pro financování všech NNO.

28

ŠEBO, J. Teoretické aspekty financovania neziskových organizacií. In: STEJSKAL, J.; KUVÍKOVÁ, H.; MAŤÁKOVÁ, K. Neziskové organizace- vybrané problémy ekonomiky. Wolters Kluwer ČR, a.s, Praha: 2012, s. 94. ISBN 978- 80-7357-973

27

4) Osvobození od daní, které je příkladem nepřímé podpory financování neziskových organizací ze strany státu. V praxi se jedná o osvobození NO od daní, úlevy na daních NO a také úlevy na daních přispěvatelům (donátorům), které v dnešní době vede k většímu zájmu fyzických a právnických osob o poskytování příspěvků (darů). Právě první princip financování, konkrétně vícezdrojovost je charakteristický využíváním a kombinováním různých zdrojů financování. Zdroje financování NO můžeme dělit dle různých kritérií a klasifikací: Dle charakteru zdroje:  finanční prostředky,  nefinanční prostředky (dary, věci, čas, informace, apod.). Dle geografického původu může NO čerpat ze zdrojů:  domácích,  zahraničních. Dále můžeme dělit zdroje financování NO podle původu prostředků, kdy jeden druh zdrojů pochází z interních zdrojů organizace, tj. z vlastní činnosti,  z externích zdrojů organizace, kde hrají hlavní roli: 

veřejné zdroje (dotace, fondy, granty, příspěvky na zaměstnávání zdravotně postižených občanů),



individuální zdroje (podniky a podnikatelé, individuální dárci),



soukromé zdroje (členské příspěvky, přednášky, prodej z vlastních výrobků, veřejné sbírky).

Těmito třemi typy financování (veřejné zdroje, individuální zdroje, soukromé zdroje) se budu v práci zabývat dále podobněji v následující kapitole.

3.1 Veřejné zdroje financování Podpora ze strany veřejné správy je velmi významně ovlivněna legislativními normami a jejich úpravami, které daly za vznik dvou typů podpory NO ze strany státu a to 28

přímou a nepřímou. Do přímé podpory řadíme financování institucí z veřejných rozpočtů, poskytování dotací a grantů, programové financování v rámci veřejných výdajových programů. Nepřímá podpora je dána především daňovým zvýhodněním institucí (daňová úleva, úlevy od poplatků).

3.1.1 Přímá podpora

Z veřejných zdrojů (státního rozpočtu, z rozpočtů krajů, obcích a státních fondů) NO mohou získat finanční prostředky formou dotací, pokud tedy projdou úspěšných dotačním řízením. S postupem času a s rozvojem demokracie se u nás v ČR začíná i silně uplatňovat právě podpora NNO ze strany státu a tím i upevňovat Státní dotační politika vůči NNO. Důležitou roli při získávání dotací na vlastní činnost či provoz hraje také možnost získání dotací z fondů EU. I přesto, že neziskový sektor jako takový je v prvé zásadě nezávislý na veřejné správě, neznamená to, že by byl zcela nezávislý na podpoře neziskového sektoru ze státního rozpočtu v rámci Státní dotační politiky vůči NNO. Právě tento zdroj příjmů je stále nejhlavnějším zdrojem příjmů pro všechny NNO. Prostřednictvím Státní dotační politiky mohou organizace získat dotace na vlastní činnost a provoz nebo poskytování veřejných a veřejně poskytovaných služeb. Důležitým a velmi významných zdrojem financování mohou být také získané dotace z fondů Evropské unie. „V České republice bylo k 1. lednu 2010 registrováno 98 693 „nestátních neziskových organizací“. Největší část (92,55 %) tj. 91 339, tvoří občanská sdružení a jejich organizační jednotky. Zbytek NNO tvoří církevní právnické osoby (4,27 % - 4 216), obecně prospěšné společnosti (1,63 % - 1 613), nadace (1,08 % - 1 061) a nadační fondy (0,47 % - 464). Ze 4 216 církevních právnických osob je okolo 5 % účelových zařízení. Z rozpočtů státu a krajů, včetně rozpočtu hl. m. Prahy bylo v roce 2010 podpořeno 7 812 NNO, což činí 7,9 % z NNO registrovaných k 1. 1. 2010. V rámci státního rozpočtu bylo podpořeno 3 215 NNO a z rozpočtů krajů, včetně rozpočtu hl. m. Prahy 6 239NNO. Z rozpočtů státu a krajů, včetně rozpočtu hl. m. Prahy bylo podpořeno 83 nadačních subjektů, tedy téměř 5 % nadačních subjektů a 7 006občanských sdružení, tedy téměř 8 % všech občanských sdružení. V případě obecně prospěšných společností byla v roce 2010

29

podpořena ze státního a krajských rozpočtů, včetně hl. m. Prahy každá třetí obecně prospěšná společnost (tj. 534 obecně prospěšných společností) a téměř skoro každé účelové zařízení církve (tj. 189 účelových zařízení církve).“ 29 a) Granty a dotace z rozpočtů veřejné správy Granty mohou být poskytovány vládou nebo místními správními organizacemi. Jedná se tedy o přímou podporu projektů, které jsou v zájmu poskytovatele. Český nadační sektor je velmi rozšířený, je také aktivní v mnoha oblastech. NO mohou tyto nadace (nadace s příspěvkem NIF, firemní nadace, nadační subjekty při školách, sociálních či zdravotních zařízeních, nadace známých osobností, zahraniční nadace) požádat o finanční pomoc, či předložit žádost o grant, který bude zpracován na základě předloženého vypracovaného projektu. NNO mohou získat finanční prostředky také formou dotací, které mohou být poskytnuté ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, z Národního fondu, ze státních fondů, z rozpočtů územních samosprávných celků na předem vymezený konkrétní účel. Dalším poskytovatelem dotací může být i Evropské společenství nebo veřejné rozpočty poskytnuté ze zahraničí. Je tedy zřejmé, že získání dotací je možné pouze tehdy, když je předem jasně stanovené, na co konkrétně má být dotace použita a je poskytnuta na základě rozhodnutí. Dotace jsou tedy účelově určené prostředky, které musí být využity pouze za tím účelem, za kterým byly poskytnuty. V rozhodnutí je vymezena účelovost, podmínky čerpání a časové omezení dotace. Proto je kladen velký důraz na dodržování praživel při čerpání dotací s možnými následnými sankcemi za jejich potencionální nedodržení. Proto je příjemce dotace povinen vést účetnictví v souladu se zákonem č.563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů a vést poskytnutou dotaci zvlášť ve svém účetnictví, aby byla zajištěna transparentnost využívání dotačních prostředků. Podmínkou pro získání dotací je skutečnost, že nemá NNO závazky vůči orgánům státní správy, samosprávy a vůči zdravotním pojišťovnám. Dotace je poskytována bezhotovostně na účet žadatele. U žadatelů, kteří jako právnické osoby nebyly založeny za účelem podnikání, nejsou dotace předmětem daně. b) Státní fondy Státní fondy jsou státem dotované právnické osoby založené za účelem poskytování finanční podpory konkrétním NNO, pro které byl fond založen. Tato podpora bývá většinou 29

Rozbor financování NNO z veřejných rozpočtů v roce 2010 [online]. Dostupné z http://www.neziskovky.cz/sdata/financovani_NNO_2010_356.pdf [cit 2014-03-18].

30

poskytována ve formě dotací nebo půjček. Mezi nejvýznamnější státní fondy v ČR patří Státní fond kultury ČR, Státní fond životního prostředí ČR, Státní fond rozvoje bydlení, aj. c) Nadační investiční fond „Nadační investiční fond (NIF) vznikl v roce 1991 na základě zákona ČNR č. 171/1991 Sb. „pro účely nadací určených Poslaneckou sněmovnou parlamentu ČR na návrh vlády". Vláda vyčlenila 1% akcií z druhé vlny kupónové privatizace jako majetek tohoto fondu.30“ Zásady pro rozdělování finančních prostředků z NIF připravila Rada vlády pro nestátní neziskové organizace v roce 1997 a patří mezi ně dvě zásadní:  příspěvky z NIF dostanou nadace, které uspějí ve výběrovém řízení, a které se osvědčily poskytováním grantů v minulosti 

příspěvek z NIF je určen do nadačního jmění a nadace budou využívat na granty pouze každoroční výnosy

Rozdělování finančních prostředků z NIF proběhlo ve dvou etapách, ta první proběhla v roce 1999, kdy došlo k rozdělení 484 milionů Kč 38 nadacím Poslaneckou sněmovnou ČR. V roce 2001 proběhla II. etapa rozdělení prostředků z NIF. Na základě výběrového řízení bylo 64 nadacím rozděleno 849,3 milionů korun. V těchto dvou etapách byl převodcem finančních prostředků Fond národního majetku ČR (FNM). Po zániku FNM ČR na konci roku 2005 byla veškerá

činnost

spojená

s poskytováním

finančních

prostředků

z NIF

převedena

na Ministerstvo financí ČR. Po získání prostředků NNO bylo výrazně posíleno jejich nadační jmění a přispělo to k zajištění jejich dlouhodobé finanční stability. 3.1.2 Nepřímá podpora Nepřímá podpora ze strany veřejného sektoru může také velmi výrazně ovlivnit finanční zabezpečení organizace. Jedná se o Systém daňových úlev, který ve výsledku může být jedním s pevných základů, který umožňuje NO růst a rozvíjet se. Dalším příkladem nepřímé podpory NO ze strany veřejného sektoru mohou být 30

Co je to nadační investiční fond (NIF)?.[online]. Dostupné z http://www.donorsforum.cz/nadace-a-

fondy/nadacni-investicni-fond.html [cit 2014-03-20].

31

úlevy od poplatků (např. za úřední ověření dokumentů apod.). Další úsporou pro NO mohou být dohodnutá partnerství s místní samosprávou, které může poskytovat podporu ve formě symbolických pronájmů atd.

3.2 Individuální zdroje 3.2.1 Podniky a podnikatelé „Podle Fóra dárců bylo zanalyzováno, že v roce 2004 se aktivně podílí na sponzoringu nebo dárcovství celkem 67% firem obchodujících na českém trhu.31“ Z tohoto čísla jasně vyplívá, že sociální smýšlení firem vstoupilo do povědomí větší části podnikatelských subjektů a stalo se součástí image jejich firmy. V současnosti vznikají ve firmách firemní nadace a nadační fondy. Začínají se také čím dál častěji vyskytovat přímí firemní dárci, kteří často podporují určitou NNO, jejíž program či aktivity pak podporují několik let. Mezi nejčastěji podporované oblasti, o které mají podnikatelské subjekty zájem, jsou zdravotnictví, vzdělávání, školství, oblast sociální a oblast kultury. Pokud chce NO získat finanční podporu od určité firmy, musí napsat písemnou žádost s popisem svého projektu, na který chce získat podporu, rozpočtem a informacemi o poslání a cílech organizace. Tuto žádost pak posuzují zástupci dané firmy. Velkou výhodou k úspěšnému získání finanční podpory je možnost nabídnout firmě protihodnotou službu, která bude i pro firmu přínosná. Jedná se např. o příležitost podpořit prodej nebo rovnou prodat své výrobky na akci, příležitost oslovit cílovou skupinu lidí, potencionální zákazníky, možnost ukázat se na trhu, atd.) Co se týká samotného postupu při jednání NO s firmami, je potřeba brát v potaz, že některé menší firmy není vhodné žádat jen o finanční prostředky, ale velkou pomocí mohou být zdarma poskytované služby (např. kopírování materiálů) nebo poskytnutí svých výrobků (elektroniky, nábytku, stavebního materiálu, aj.).

31

FRIŠTENSKÁ, H. Společenský a legislativní rámec neziskového sektoru: Stát a nestátní neziskové organizace. s.100. Praha: Agnes. 2008. ISBN 978-80-903696-2-7.

32

3.2.2 Individuální dárci Mezi individuální dárce řadíme například členy organizace, dobrovolníky, lidi podobných zájmů, příbuzné cílových skupin. Právě individuální dárci se stávají čím dál častěji zajímavějším zdrojem financování, informací nebo také vyprodukované práce. U neziskových organizací, které jsou založeny především na členském principu (spolky, profesní komory, politické strany, církve a družstva), jsou členské příspěvky pravidelným zdrojem financování. Individuální dary můžeme dělit na peněžní a nepeněžní. Nepeněžní dary jsou často poskytovány neziskovým organizacím, které se věnují charitativní činnosti. Dalšími častými dotovanými organizacemi jsou organizace v oblasti sociálních služeb, zdraví, mezinárodní aktivity, kultura a umění. Velmi často jsou těmto organizacím věnovány nepeněžní dary v podobě oblečení, obuvi, knih, hraček, léků, toaletních potřeb, krve, lidských orgánů, nábytku, technického vybavení. Peněžní dary jsou od občanů ČR nejčastěji poskytovány v oblasti organizování dobročinnosti (11,5%), v oblasti zdraví (6,4%), sociálních služeb (5,6%), náboženství, sportu a rekreace (1,3%). Individuální dárci v ČR poskytují své peněžní dary většinou anonymně a naprostá většina nevyužívá možnosti odpočtu svých poskytnutých darů ze základu daně (97% dárců). Je tedy zřejmé, že motivace k dobročinnosti u českých dárců není podmíněna získáním výhody pro svůj užitek, ale spíše motivací morální, konat pro druhé lidi dobro.

3.3 Soukromé zdroje Soukromé zdroje zajišťují zdroje z vlastní činnosti organizace. Na prvním místě je potřeba jmenovat členské poplatky, které tvoří u většiny NNO nejhlavnější část samofinancování. Vlastní činností organizace může být pořádání různých akcí, jako jsou např. chráněné dílny pro postižené, pořádání různých kurzů, pronájmy vlastních prostor, atd. Vzhledem k tomu, že zabezpečení finanční stability pro samotnou činnost všech NNO je velmi složitý proces a mnohdy i těžko dosažitelný, zaměřuje se v současné době většina NNO právě na hledání vícezdrojového financování se kterým souvisí proces tzv. fundraisingu. Doslovně lze tento pojem přeložit jako: „získávání zdrojů (např. od dárců, z dotací, z grantů, subvencí).“32 Tímto procesem se budu podrobněji zabývat v následující kapitole. 32

Slovník cizích slov. [online]. Dostupné z: http://slovnik-cizichslov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&cizi_slovo=fundraising [cit. 2014-03-15].

33

4. Fundraising Jak jsme si již výše uvedli, nejdůležitější pro neziskovou organizaci je naplňování svého poslání a s tím spojené dosahování svých cílů, nicméně nemůžeme opomenout na zajištění zdrojů, bez kterých by k naplnění těchto cílů a poslání nemohlo dojít. Každá NO disponuje určitými zdroji, se kterými pracuje při své každodenní práci. Jsou to především lidé, technické vybavení a v první řadě finance. O jejich zajišťování se zajímá fundraising, kterému se věnuji v následujícím textu.

4.1 Definice fundraisingu Na úvod je třeba si vymezit samotný pojem fundraising, abych se jím mohla poté věnovat více do hloubky. Ve své práci uvádím definici fundraisingu podle Ing. Petra Boukala, Ph.D., kterého považuji za odborníka co se tématu ekonomiky NNO týče. Jeho definice uvádí, že: „fundraising je soubor činností zaměřených na zdrojové zajištění neziskové organizace, založené za účelem konkrétního poslání.“33 Základním úkolem fundraisingu je zajištění vícezdrojového financování své organizace a zbavit se finanční závislosti na jednom zdroji. Jedná se například o problematiku závislosti převážné většiny NNO na finančních prostředcích plynoucích z veřejného sektoru, který v současné době tvoří u většiny NNO zhruba třetinu ze všech zdrojů příjmů. Také jsme si uvedli, že statistické předpoklady pro zdroje na určitá léta dopředu nejsou možné, to právě z toho důvodu, že nevíme, do jaké míry ovlivní legislativa výši poskytovaných příspěvků. Proto vede fundraising v posledních letech hlavně k získání vlastních alternativních zdrojů financování nebo k získání prostředků od soukromých subjektů stojících mimo veřejnou správu. Mezi další úkoly fundraisingu řadíme zviditelnění NNO a vytvoření pozitivního vztahu mezi NNO a okolím.

33

BOUKAL, Petr.a KOL. Fundraising pro neziskové organizace .s.15. PRAHA, 2013, ISBN 978-80-247-4487-

2

34

Zdroje, které lze prostřednictvím fundraisingu získat, jsou velmi různorodé, také metody fundraisingu jsou velmi pestré. NNO má možnost získávat následující varianty zdrojů:34  Hmotné zdroje Velká část oslovovaných subjektů neposkytnou NNO přímo peníze, ale věcnou hodnotu. Tento typ poskytování zdrojů je lákavý pro donátory z toho důvodu, že jde o konkrétní pomoc a mají jistotu v tom, že jsou poskytnuté dary opravdu využity ve prospěch organizace. Často se jedná např. o stavební materiál, nábytek, výpočetní techniku, aj.  Práva Jedná se o pomoc při marketingové strategii organizace, kdy je NNO umožněno zdarma nebo za symbolický poplatek využít domluvený prostor (webové stránky, noviny, časopis, reklamní plochu) pro umístění loga nebo jiných nástrojů k získání povědomí u veřejnosti.  Informace Informace a jejich včasné zajištění jsou pro fundraising velmi potřebné, šetří čas a energii.  Práce Některé firmy poskytují NNO své zaměstnance jako firemní dobrovolníky. Tyto podniky se řídí strategií CSR (corporate social responsibility), které znamená v překladu společenská zodpovědnost firem. Tito dobrovolníci jsou financování svým firemním zaměstnavatelem a poskytují pro NNO zdarma své úsilí, energii a nápady do veřejně prospěšných programů.  Služby Do nabízených služeb řadíme např. poradenství v oblasti marketingu, účetnictví, pomoc při psaní projektů a žádostí o podporu. Aby byl výsledek složitého procesu fundraisingu úspěšný, musí být předem naplánován fundraiserem. Fundraiser je člověk, který se profesionálně zabývá fundraisingem, přičemž to může být jak interní zaměstnanec (nejčastěji to bývá ředitel, předseda sdružení), tak externí fundraiser, který je specialista v oboru, najatý organizací. Při plánování fundraisingu by měl být dodržen následující postup: 

„stručně vymezit poslání organizace- aby ho znal přesně každý člen organizace;



určit konkrétní a měřitelné cíle- tak aby bylo dárci jasné, že jsou dosažitelné;



vypracovat realizační a časový plán aktivit, na základně čehož se zpracuje roční rozpočet;

34

BOUKAL, Petr.a KOL. Fundraising pro neziskové organizace .s.34-36. PRAHA, 2013, ISBN 978-80-2474487-2

35



ověřit zda organizace skutečně reaguje na potřeby ve společnosti;



uvažovat o zapojení dobrovolníků do fundraisingových akcí;



vybrat pro danou situaci nejvhodnější fundraisingové metody;



sestavit seznam možných zdrojů;



specifikovat okruh dárců;



samotné požádání o dar;



poskytnout informace dárci o tom, na co jsme dar využili;



snažit se o další možné získání daru do budoucna nebo alespoň jeho navýšení.“ 35

4.2 Příklady fundraisingu Mezi základní způsoby získávání peněžních darů patří:  přímý poštovní styk- kdy zasíláme potencionálnímu donátorovi hromadný formální dopis, ke kterému často přikládáme vloženou obálku pro odpověď;  veřejné sbírky- nejsou předem určené konkrétnímu okruhu dárců, jsou organizované pomocí sdělovacích prostředků, jako jsou letáky, plakáty, veřejná sbírka vyžaduje časově náročnou přípravu ze strany organizace, zainteresované cílevědomé pracovníky, dostatek financí a bezúhonnost organizace, specifickým typem veřejné sbírky v ČR jsou DMS (dárcovské SMS zprávy, příspěvky zasílané prostřednictvím mobilního telefonu);  benefiční akce- akce, která musí být zajímavá pro diváky i po publicistické stránce, musí mít zajímavý program, který přitáhne pozornost diváků, v programu musí být minimálně jedna známá osobnost, které se stane „tváří“ akce a „magnetem“ na diváky, je potřeba bezchybného průběhu akce, aby byl dobročinný účel akce prezentován po celou jeho dobu konání;  osobní dopis či telefonický rozhovor- (telefonický fundraising), tento způsob fundraisingu využíváme tehdy, pokud žádáme o příspěvek od dárce, který už v minulosti příspěvek naši organizaci poskytl, jedná se tedy o žádost o obnovení daru, popř. se tato metoda používá u dárců, které žádáme poprvé s nabídkou protihodnoty ušité na míru; 35

REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. 3., aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2010, str.98-99. ISBN 978-80-86929-54-5.

36

 písemná žádost o grant;  fundraising „od dveří ke dveřím“- nevýhodou je, že může působit jako narušování osobního soukromí potencionálních dárců, což může v dnešní době přímého marketingu, který často oslovuje lidi u jejich dveří za účelem dosažení zisku, vést k odklonu možných dárců a získání jejich nedůvěry;  pouliční fundraising- rozdíl mezi tímto typem fundraisingu a fundraisingem „ode dveří ke dveřím“ je pouze v tom, že nejsou potencionální dárci oslovováni ve svým domovech, ale náhodně na ulicích  osobní návštěva- je považována za nejúčinnější způsob hledání finančních prostředků a to hlavně proto, že jsme předem s dárci domluveni na schůzce a jedná se o jednání tzv. „face to face“(z očí do očí).

4.3 Strategická fundraisingová analýza V předešlém textu jsme si definovali pojem fundraisingu, uvedly jeho příklady, které lze používat v praxi a další důležitý pojem, který je třeba zmínit, jsou typy analýz, pomocí kterých jsme schopni si zanalyzovat jak interní (vnitřní), tak externí (vnější) prostředí organizace a poté v praxi najít vhodný způsob fundraisingu ušitý dané organizaci na míru. Důležitým podmiňujícím prvkem k zpracování fundraisingové strategie je kvalitní vypracování fundraisingové analýzy. Ta obsahuje analýzu okolního prostředí zároveň analýzu kultury okolního prostředí a očekávání všech zainteresovaných subjektů, které mají něco společného s tímto procesem. Strategická fundraisingová analýza zahrnuje následující činnosti:  formulace poslání NNO (viz předchozí text);  externí analýza makrookolí;  externí analýza mikrookolí;  interní analýza NNO;  syntéza výstupů z předchozích okruhů.36 Těmito uvedenými analýzami se zabývá následující text. 36

KOTLER, P. Marketing management:Analýza, plánování, realizace a kontrola. Praha, Victoria Publishing. 1995. ISBN 80- 85605-08-2.

37

Externí analýza makrookolí Tato analýza dává organizaci možnost nahlédnout do vazeb a souvislostí mezi všemi působícími faktory a umožňuje jí soustředit se na příležitosti a hrozby, se kterými se organizace potýká. K analýze makrookolí lze použít tzv. PEST analýzu. Tato analýza pochází z angličtiny a je odvozená od druhů faktorů, které analyzuje. Jde o faktory politickoprávní (political), ekonomicko- hospodářské (economical), sociálně-kulturní (social) a faktory vědecko-technické (technological). Další vhodnou metodou je metoda „4C“. V rámci této metody jsou faktory , které jsou podstatné pro rozhodování zákazníci (customers), náklady (costs), národní specifika (country), a konkurence (competitors). Externí analýza mikrookolí Jde o podrobnou analýzu oboru, ve kterém se organizace nachází. Tyto obory mohou být sociální, vzdělávací, kulturní, ekologické, volnočasové. Pro správné využití fundraisingu je nutné správně popsat svůj obor organizace a do něj začlenit svou pozici NNO. Interní analýza Jakmile má organizace provedenou externí analýzu mikrookolí je potřeba, aby se zaměřila na analýzu zdrojů a vlastních schopností NNO. To je klíčovým momentem pro možnost určení silných a slabých stránek. Na základě této analýzy je schopná organizace sestavit své fundraisingové příležitosti pro získání zdrojů. Syntéza Údaje, které managementu poskytne externí a interní analýza je potřeba shrnout a vyvodit z nich závěry, podle kterých je možné postupovat dále. Nejefektivnější a nejvyužívanější metodou je SWOT analýza, která zahrnuje silné, slabé stránky, hrozby a příležitosti, se kterými se organizace potýká.

38

PRAKTICKÁ ČÁST

39

5. Analýza financování NNO Jsme tady, o.p.s. V teoretické části byla stručně objasněna problematika financování neziskových organizací. V první kapitole jsme si vymezili obecnou charakteristiku neziskových organizací, oblast, ve které působí, podstatu jejich existence, vymezení cílů NO a stručnou historii neziskového sektoru v ČR. V další kapitole jsem se zabývala už samotným dělením NO podle různých kritérií, kde jsem se dále věnovala dělením NO dle sektoru, ve kterém působí a to konkrétně organizacím ve veřejném sektoru a NNO. V další podkapitole jsem se zabývala už samotnými typy NNO, které jsou upravovány dle konkrétních právních úprav. Konečně třetí a čtvrtá kapitola pojednává o problematice financování NNO, se zaměřením na financování z veřejných

zdrojů,

individuální

financování

a

financování

z vlastních

zdrojů

(samofinancování). Vzhledem k rychlému rozvoji neziskového sektoru a velmi častým legislativním úpravám v oblasti neziskového sektoru ve státu, je třeba myslet na možnost, že právě financování z veřejných zdrojů není zdrojem, který by byl pro NO jistým, stálým zdrojem příjmů. Proto je potřeba, aby každá NNO začala pracovat na tom, aby přešla k tzv. vícezdrojovému způsobu financování, který může pomoci se dostat ze spárů závislosti na jednom zdroji financování (většinou to bývá právě závislost na veřejném zdroji). Analýzou poznatků získaných z prostudované odborné literatury, poznatků získaných dlouhodobým sledováním a analýzou údajů uvedených vybranou NNO na jejich webových stránkách byly stanoveny dva problematické okruhy:

-

analýza současných zdrojů financování vybrané NNO,

-

využívání fundraisingových metod a jejich efektivita.

5.1 Zvolená metoda empirického výzkumu Cílem empirické části práce je analyzovat současné zdroje financování vybrané neziskové organizace, popř. navrhnout další možné způsoby získávání finančních zdrojů potřebných pro chod organizace. Na začátku empirického šetření byly zvoleny tyto výzkumné otázky:

40

Jsou současné zdroje financování vybrané nestátní neziskové organizace dostačující? Je vybraná OPS činná v oblasti fundraisingu a je při jeho využívání úspěšná?

K dosažení cíle ve své práci jsem si zvolila kvalitativní výzkum za pomoci případové studie, jelikož umožňuje porozumění zvolené teoretické otázce. „Případové studie detailně popisují nebo rozebírají jeden nebo několik málo případů z praxe. Jedná se o zkoumání předem zvoleného jevu, v rámci jeho reálného kontextu.“37 Případová studie má primárně deskriptivní cíl: usiluje o zachycení složitosti případu, jeho komplexnosti, popisuje vztahy v jejich celistvosti. Může však být i explanační: odhalit skryté souvislosti a vysvětlit příčiny konkrétních jevů.38 Jako reprezentativní vzorek byla vybrána nestátní nezisková organizace Jsme tady, OPS. Tato organizace prošla změnou právní formy, která byla provedena na základě zákona č. 68/2013 Sb., Zákon o změně právní formy občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost a o změně zákona č.248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tato dnes už OPS fungovala do roku 2014, kdy vešel v platnost z. č. 98/2012 nového občanského zákoníku, jako občanská společnost, nicméně právě díky rekodifikaci zákona musela přejít pod jinou právní formu. Jsme tady, o.p.s., sídlí v Přerově. Už ze samotného názvu vyplívá, že hlavním úkolem této organizace je poskytování obecně prospěšných služeb široké veřejnosti. Cílovou skupinou, na kterou se organizace zaměřuje, jsou osoby s kombinovaným postižením, se zaměřením na zrakové a komunikační vady. Tento reprezentativní vzorek byl vybrán záměrně a to proto, že po delším studiu jeho výročních zpráv a dalších potřebných dokumentů, lze jednoznačně vyvodit, že OPS Jsme tady, je v oblasti zajišťování finančních zdrojů velmi činná. Záměrem této práce je především upozornit na nelehký problém, se kterým se řada NNO potýká a to s problematikou zajišťování zdrojů financování. Práce může sloužit pro jiné NNO jako inspirace pro efektivnější využívání fundraisingu, které může do budoucna zajistit větší finanční stabilitu dalších NNO.

37

HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. 1. vydání. Praha: Portál, 2005. s 120. ISBN 80-

7367-040-2. 38

DLOUHÁ, J. Nápověda: Případová studie. [online]. Enviwiki; Dostupné z: http://www.enviwiki.cz/wiki/Nápověda:Případová_studie [cit. 2014- 04-08].

41

5.2 Analýza zdrojů financování Jsme tady, o.p.s. K provedení analýzy současných zdrojů financování využiji komparativní metody, kde srovnám výsledky hospodaření Jsme tady, o.p.s., z roku 2011 a roku 2012. Bude tedy možné zjistit vývoj finančního hospodaření organizace, tj. jestli se její bilance hospodaření vyvíjí směrem do plusu nebo do mínusu (tedy jestli je hospodářský výsledek kladný nebo záporný). Závěrem z tohoto analyzování vyvodím odpověď na výzkumnou otázku: „Jsou současné zdroje financování dostačující pro zabezpečení existence vybrané NNO?“. Na tuto otázku si budeme moci odpovědět pomocí odečtu příjmů od výdajů, se kterými organizace hospodařila v průběhu zvoleného sledovaného roku.

a) Finanční hospodaření Jsme tady, o.p.s., v roce 2011 Příjmy a výdaje jsou přehledně znázorněny v následujících tabulkách, kde jsou také uvedeny konkrétní finanční částky, které byly buď získány z jednotlivých zdrojů zabezpečujících financování, nebo naopak částky, které byly použity na konkrétní výdaje.

Dotace od MPSV

460 000 Kč

Přímá podpora města Přerova

160 000 Kč

Dotace od ÚP Přerov

160 003 Kč

Úhrady uživatelů za poskytnuté služby

230 685 Kč

Příspěvky od nadací, dary, veřejná sbírka

168 288 Kč

Ostatní

208 855 Kč

Výnosy celkem

1 387 831 Kč

Tabulka 2: Příjmy Jsme tady, o.p.s., za rok 2011 39

V Tabulce č. 2 je přehled všech příjmů, se kterými o.p.s. hospodařila v roce 2011. Můžeme z ní vyčíst, že největší podíl na financování, tak jako u většiny NNO, tvoří příjmy z veřejných zdrojů (konkrétně 780 003 Kč), což je víc než polovina ze všech příjmů organizace. To dává za pravdu teoretické části práce, ve které bylo uvedeno, že veřejné zdroje financování tvoří u většiny NNO téměř jednu třetinu ze všech zdrojů. 39

Výroční zpráva Jsme tady, o.p.s. za rok 2011[online]. Jsme tady, o.p.s.; [citováno 9. 4. 2014 ]. Dostupný z: http://www.jsmetady.cz/VZ_2011.pdf

42

Je třeba také vysvětlit vysoké částky, které poskytuje organizaci Úřad práce v Přerově. Tato částka, kterou v roce 2011 činila 160 000 Kč, v roce 2012 přes 177 000 Kč, je vysoká z jednoho prostého důvodu a to proto, že organizace zaměstnává osoby se zdravotním postižením a díky tomu dostává příspěvky na jejich mzdy, např. od roku 2010 je zaměstnankyní organizace paní, která je nevidomá. Tato paní v organizaci pracuje jako masérka. Vzhledem k tomu, že zdroje financování, které poskytuje stát, nejsou dostačující, musí si NNO pomáhat hledáním vícezdrojového financování, které je v dnešní době nezbytné pro všechny NNO v ČR. Proto často využívají možnosti získávání finančních prostředků z veřejných sbírek. „Podle zákona č. 117/2001 Sb. o veřejných sbírkách a změně některých zákonů, § 1 „veřejnou sbírkou je získávání a shromažďování dobrovolných peněžitých příspěvků od předem neurčeného okruhu přispěvatelů pro předem stanovený veřejně prospěšný účel, zejména humanitární nebo charitativní, rozvoj vzdělání, tělovýchovy nebo sportu, nebo ochrana kulturních památek, tradic nebo životního prostředí (dále jen "sbírka"). Sbírku je oprávněna konat za podmínek stanovených tímto zákonem pouze právnická osoba.“40 Přehled o příjmech a výdajích Hrubý výtěžek sbírky činil

2011

Od 18.11 2009

5 908,31 Kč

75 265,20 Kč

260 Kč

793 Kč

Čistý výtěžek sbírky činil

5 648,31 Kč

74 472,20 Kč

V souladu s účelem užito

39 577,00 Kč

59 142,30 Kč

Zůstatek čistého výtěžku

-33 668, 69 Kč

15 329, 90 Kč

16 316,20 Kč

16 316,20 Kč

Náklady spojené s konáním sbírky

Zůstatek na účtu (986,30 Kč při zahájení VS)

Tabulka 3: Veřejná sbírka konaná v roce 2011 a celkové příjmy a výdaje z veřejných sbírek od roku 2009 do roku 201141

Tabulka č. 3 popisuje příjmy a výdaje související s veřejnou sbírkou konanou v roce 2011 a její srovnání s celkovými příjmy a výdaji z pořádaných veřejných sbírek od roku 2009. 40

Veřejné sbírky [online]. Dostupné z: http://www.verejnesbirky.cz/index.php?cmd=page&id=15 [cit. 2014-0409]. 41 Výroční zpráva Jsme tady, o.p.s. za rok 2011 [online]. Jsme tady, o.p.s.; Dostupné z: http://www.jsmetady.cz/VZ_2011.pdf [cit. 2014-04-09].

43

Materiál a energie

103 595 Kč

Služby celkem

170 963 Kč

Mzdové náklady

883 826 Kč

Zákonné sociální pojištění a sociální náklady

287 970 Kč

Daně a poplatky

1 015 Kč

Ostatní náklady

98 728 Kč

Náklady celkem

1 546 097 Kč

Tabulka 4: Výdaje Jsme tady, o.p.s., za rok 201142

Z Tabulek č. 2,3 a 4, lze vyvodit výsledný hospodářský výsledek, který jak jsme se uvedli výše, je dán rozdílem mezi výdaji a výnosy organizace za konkrétní sledovaný rok. V roce 2011 činil výsledný hospodářský výsledek – 158 266 Kč. Výsledek byl tedy minusový a uvedených 158 266 Kč bylo financováno z rezervního fondu organizace.

b) Finanční hospodaření NNO Jsme tady, o.p.s. v roce 2012 492 000 Kč

Dotace od MPSV Dotace Olomoucký kraj

63 500 Kč

Přímá podpora města Přerova

233 000 Kč

Dotace od ÚP Přerov

177 034 Kč

Příspěvky od nadací, dary, veřejné sbírky

179 538 Kč

Ostatní

755 827 Kč

Úhrady uživatelů za poskytnuté služby

318 317 Kč

Příjmy celkem

2 219 216 Kč

Tabulka 5: Příjmy jsme tady, o.p.s., za rok 201243

Materiál a energie

160 709 Kč

Služby celkem

72 545 Kč

42

Výroční zpráva Jsme tady, o.p.s. za rok 2011[online]. Jsme tady, o.p.s.; Dostupné z: http://www.jsmetady.cz/VZ_2011.pdf [cit. 2014-04-09]. 43 Výroční zpráva Jsme tady, o.p.s. za rok 2012 [online]. Jsme tady, o.p.s.; Dostupné z: http://www.jsmetady.cz/VZ_2012.pdf [cit. 2014-04-09].

44

Mzdové náklady

996 557 Kč

Sociální a zdravotní pojištění

312 356 Kč

Daně a poplatky

15 084 Kč

Ostatní náklady

724 051 Kč

Náklady celkem

2 281 302 Kč

Tabulka 6: Výdaje Jsme tady, o.p.s., za rok 201244

Z Tabulek č. 5 a 6 nám vyplívá, že konečný hospodářský výsledek za rok 2012 byl opět ztrátový (minusový). Konkrétně činil -62 086 Kč. Tento hospodářský rozdíl byl financován z rezervního fondu organizace a dal vzniknout vytvoření nového konceptu fundraisingu, který bude schopen v dalších letech dostat organizaci do plusových hospodářských výsledků. Nicméně co se týče srovnání (komparace) hospodářských výsledků, tak lze z předchozího textu jasně dojít k závěru, že i přesto, že jsou oba hospodářské výsledky ztrátové, tak se dá stanovit, že ztráta se rok od roku snižuje a troufám si odhadem říct, že pokud bude organizace Jsme tady, o.p.s. i nadále takto činná v oblasti samofinancování, tak se během pár let, možná už v příštím roce, dostane v hospodářském výsledku do plusových čísel. V současné době tedy náklady stále převyšují výnosy, ale je zřejmé, že pokud organizace využije vhodné metody fundraisingu, tak je schopná tento problém vyřešit. O využívání fundraisingu organizací Jsme tady, o.p.s., pojednává kapitola 5.3.

5.3 Metody fundraisingu využívané organizací Jak bylo uvedeno v Kapitole č. 4, metod fundraisingu je spousta, ale najít ty správné, které budou pro konkrétní NNO ušité na míru a ve výsledku účinné pro zabezpečení finanční stability organizace je velmi složitý proces. Je také zapotřebí velká snaha a motivace ze strany fundraisera organizace k tomu, aby se nenechal odradit názorem veřejnosti na fundraising (např. veřejné sbírky spousta lidí vnímá negativně nebo nevěří v jejich využití pro dobrou věc), ale naopak, aby tento proces stále zdokonaloval nebo se např. vzdělával v nových způsobech metod fundraisingu s měnícím se legislativním rámcem dané země.

44

Výroční zpráva Jsme tady, o.p.s. za rok 2012 [online]. Jsme tady, o.p.s.; Dostupné z: http://www.jsmetady.cz/VZ_2012.pdf [cit. 2014-04-09].

45

Organizace Jsme tady, o.p.s. je, co se týče velikosti, velmi malou organizací s malým počtem zaměstnanců. Proto roli fundraisera zastává přímo ředitel organizace, který se ve většině případů stará sám o fundraising, nicméně pokud se jedná o větší projekt, požádá o pomoc i další zaměstnance organizace nebo externí firmy. Jak jsme si již uvedli výše v textu, fundraising se začíná jako proces vícezdrojového financování čím dál více využívat u NNO s přicházejícím trendem poklesu finanční částky příspěvků ze strany státu. I OPS Jsme tady, se rok od roku citelně s touto problematikou potýká. Dle interních informací organizace bude tendence snižování přípěvků ze strany státu stále pokračovat a zastaví se v průběhu pár let na zhruba jedné třetině z původní poskytované částky. To je pro spoustu NNO alarmující číslo, které by mělo všechny tyto organizace donutit zapracovat na efektivnějším fundraisingu resp. na jeho nových metodách. Prodej vlastních výrobků Proto hlavním důvodem pro změnu právní formy organizace, z původního občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost, byl fakt, že jako OPS mohla začít organizace podnikat. Nově vzniklá možnost podnikání za účelem vzniku zisku, který pokryje zbylé náklady organizace a vyřeší takto nedostatek zdrojů financování, je v tuto chvíli zásadním řešením pro udržení finanční stability, který si ředitel organizace zvolil. Organizace začala podnikat v oblasti prodeje vlastních výrobků (háčkovaných, pletených panenek, namalovaných obrázků svými klienty, aj.). V současnosti se pracuje na internetovém obchodu, který zajistí větší informovanost a samotný prodej a distribuci výrobků. Benefiční koncerty Dalším způsobem fundraisingu, který Jsme tady, o.p.s., často využívá, jsou benefiční koncerty. Mezi benefičními koncerty pořádané Jsme tady, o.p.s. v roce 2012, můžeme zmínit Benefiční koncert brněnského a přerovského sboru ADD Gospel nebo Benefiční koncert zpěvačky, kytaristky a skladatelky Evy Henychové. Oba tyto koncerty se konaly v Přerově a součástí byla prodejní výstava výrobků uživatelů služeb Aktivačního centra. Dle informací poskytnutých ředitelem tvoří průměrný výtěžek z pořádaných benefičních koncertů průměrně pouze 7.000 Kč, nicméně prvotní účel pořádání těchto akcí je hlavně v informovanosti široké veřejnosti a tím i zvednutí potencionálních individuálních dárců. Veřejné sbírky Organizace každoročně využívá metodu financování z výtěžků veřejných sbírek. 46

Je jasně viditelné, že v této oblasti je organizace velmi úspěšná neboť v roce 2012 získala touto formou fundraisingu 83 639 Kč čistého výtěžku.45 Veřejné sbírky jsou často doprovodnými prvky akcí, které organizace pořádá (např. výstava Betlémů v Pavlovicích).

Přímý poštovní styk formou dopisů Co se týče oslovování individuálních dárců organizací, tak zde preferuje ředitel písemný kontakt formou osobního dopisu nebo osobní přímý kontakt na předem domluvené schůzce. Zkušenosti z předešlých let ukazují, že kontaktování formou e-mailu většinu oslovených obtěžovalo nebo si vzhledem k přehlcení své e-mailové schránky zprávu ani nepřečetli. Právě pořádání benefičních koncertů OPS Jsme tady, v minulosti přineslo spoustu nových dárců, ať už fyzických nebo právnických osob, kdy právě samotné představení organizace a její cíl poslání mnohé z dárců na benefičních akcích oslovilo. Organizace se na začátku roku 2014 setkala s nečekaným příspěvkem individuálního dárce, který je sám oslovil s nabídkou poskytnutí grafických materiálů, jako jsou vizitky, návrh webových stránek, návrh výročních zpráv a tyto služby nabídl zcela zdarma.

5.4 Analýza výsledků empirického šetření Provedeným empirickým šetřením bylo zjištěno, že se veřejné zdroje financování analyzované organizace budou s největší pravděpodobností vyvíjet směrem dolů, tzn., že dotace z veřejných zdrojů budou klesat a tím větší potřeba bude zajistit jiné zdroje příjmů, které zabrání zániku OPS. Organizace si strategicky zvolila cestu podnikání, kdy je schopná formou přímého prodeje výrobků svých klientů na různých akcích nebo formou právě vyvíjejícího se internetového prodeje zajistit chybějící zdroje financování. Dále bylo zjištěno, že je také velmi aktivní i co se jiných metod fundraisingu týče, např. přímého písemného kontaktování formou dopisů, oslovování individuálních dárců, pořádání benefičních koncertů nebo pořádáním veřejných sbírek. Zatím byla organizace dle výročních zpráv a hospodářských výsledků v efektivnosti fundraisingu úspěšná neboť se jí podařilo každý rok pokrýt téměř celé náklady. Menší mínusy stačily pokrýt naspořené zdroje z rezervního fondu. Nicméně proto, že je organizace v rámci Aktivačního centra činná i ve vzdělávací 45

Výroční zpráva Jsme tady, o.p.s. za rok 2012 [online]. Jsme tady, o.p.s.; Dostupné z: http://www.jsmetady.cz/VZ_2012.pdf [cit. 2014-04-09].

47

a výchovné oblasti, určitě bych do budoucna doporučila zkusit zažádat o dotace z MŠMT. S tím souvisí podmíněné speciálně pedagogické vzdělání zaměstnanců, které je možné zabezpečit pomocí vzdělávacích kurzů. Příkladem si můžeme uvést nabízené kurzy v rámci Centra celoživotního vzdělávání Univerzity Palackého v Olomouci, které právě zmiňované kurzy speciální pedagogiky poskytují. Ovšem odborné vzdělávání zaměstnanců vyžaduje v prvé řadě zájem ze strany zaměstnanců NNO a v druhé řadě vstřícnost ze strany ředitele (uvolňování z práce, úhrada poplatků za kurzy, atd.). Po provedeném empirickém šetření bylo možné odpovědět na výzkumnou otázku, která zněla: Jsou současné zdroje financování dostačující pro zabezpečení vybrané NNO? Odpovědí je ANO. Malé zdrojové nedostatky se zatím stačily financovat z rezervního fondu. Nicméně organizace nic nenechává náhodě a z jejich současných metod fundraisingu a změně právní úpravy organizace je zřejmé, že reaguje s předstihem na možnost ztráty určitých zdrojů financování a že si chce upevnit svoji finanční stabilitu a zbavit se závislosti na většinovém zdroji. Druhá část empirického šetření, která pojednává o metodách fundraisingu, které organizace využívá, nám podává odpověď na výzkumnou otázku, která zní: „Je vybraná NNO v oblasti fundraisingu činná a je při jeho využívání úspěšná?“ Odpověď zní: ANO. Organizace se snaží předvídat do budoucnosti, sleduje chystané legislativní změny, které mohou ovlivnit nestátní neziskový sektor, a s předstihem na ně reaguje. Dále se také zaměřuje na metody fundraisingu, které se jí v minulosti osvědčily a snaží se dostat do povědomí široké veřejnosti a tím i oslovit co nejvíce potencionálních dárců.

48

ZÁVĚR Bakalářská práce je zaměřena na ekonomickou stránku fungování nestátních neziskových organizací. Poukázala na nelehkou, velmi komplikovanou problematiku získávání zdrojů financování NO se zaměřením na nestátní neziskové organizace. Cílem práce bylo vymezit nestátní neziskové organizace v oblasti národního hospodářství, uvést typy organizací, které v tomto sektoru působí a definovat zdroje financování NNO. Na základě těchto zdrojů financování a jejich předpokládanému vývoji do budoucna se dále práce zabývá procesem fundraisingu, který se snaží o zabezpečení finanční stability konkrétní NNO. Hlavním cílem práce bylo analyzovat problematiku zajišťování finančních zdrojů pro NNO, definovat pojem fundraisingu, uvést příklady metod fundraisingu, které se využívají v praxi a hlavně ukázat na vybraném vzorku (vybrané NNO), jak je proces fundraisingu využíván v praxi. Záleží už jen na konkrétní organizaci, jakým způsobem se s tímto procesem vypořádá, jaké k němu využije metody nebo jestli si zvolí za fundraisera vedoucího pracovníka organizace nebo externího zaměstnance. V první kapitole je pro snadnější orientaci vymezena oblast, ve které NNO působí a samotná definice NO. Dále se teoretická část zabývá dělením organizací, kde jsou uvedeny tři druhy dělení dle různých kritérií. Organizace jsou zde děleny dle veřejné prospěšnosti, dle oblasti ve které působí (např. oblast kultury, sportu) a hlavně dle oblasti působení na organizace ve veřejném sektoru a nestátní neziskové organizace. Poslední dělení je zásadní pro celou práci, neboť dále se podrobně práce zabývá pouze NNO. Jsou zde charakterizovány různé zdroje financování NNO a poslední kapitola pojednává právě o zajišťování potřebných zdrojů financování pro chod organizace. Na začátku páté kapitoly je uvedené vymezení zvolené metody empirického šetření. Déle se ve svém zvoleném kvantitativním výzkumu zabývám případovou studií, kde výzkumný vzorek tvoří vybraná nezisková organizace, Jsme tady, o.p.s., sídlící v Přerově, který by nám mohl ukázat jak se NNO menšího rozměru jako samotná vybraná organizace potýká s procesem fundraisingu. Po provedeném empirickém šetření byly zodpovězeny otázky: „Jsou současné zdroje financování vybrané NNO dostačující pro zabezpečení chodu organizace?“ a „ Je vybraná NNO činná v oblasti fundraisingu a je při jeho využívání úspěšná?“ Vzhledem k tomu, že NNO vyplňují v mnohých případech prostor v hospodářství,

49

o který v mnoha případech stát nemá zájem, proto je jejich existence velmi podstatná ať už z hlediska zabezpečení sociálních služeb nebo z pohledu zabezpečení hlavní zásady demokracie, kterou je možnost sdružování. Celkově je potřeba existenci NNO nebrat na lehkou váhu a vážit si toho, že na našem trhu působí. Je třeba, aby se fundraiseři těchto organizací více s plným nasazením začali aktivněji zabývat fundraisingem a nebáli se „nepřekonatelných“ překážek v oblasti zabezpečení svého financování. Na českém trhu existuje spousta možností, jak např. získat rekvalifikaci, dotaci z Evropských fondů, aj.

50

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Literatura 1. HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. 1. vydání. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-040-2. 2. KOTLER, P. Marketing management:Analýza, plánování, realizace a kontrola. Praha, Victoria Publishing, 1995. ISBN 80- 85605-08-2. 3. DEVEROVÁ, L. Společenský a legislativní rámec neziskového sektoru. Praha: Agnes, 2008. ISBN 978-80-903696-2-7. 4. FRIČ, P. ŠILHÁNOVÁ, H. Neziskový sektor v ČR. Praha: Eurolex Bohemia, 2001. ISBN 80-86432-04-1. 5. FRIŠTENSKÁ, H. Společenský a legislativní rámec neziskového sektoru: Stát a nestátní neziskové organizace. Praha: Agnes, 2008. ISBN 978-80-903696-2-7.

6. HAMERNÍKOVÁ, B. Financování ve veřejném a neziskovém nestátním sektoru. Praha: Eurolex Bohemia, 2000. ISBN 80-902-7523-0. 7. STEJSKAL, J.; KUVÍKOVÁ, H.; MAŤÁKOVÁ, K. Neziskové organizace- vybrané problémy ekonomiky. Wolters Kluwer ČR, a.s, Praha, 2012. ISBN 978- 80-7357-973. 8. REKTOŘÍK, J. a KOL. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. 3.aktualiz. vyd. Praha, Ekopress. 2010. ISBN 978-80-86929-54-5. 9. BOUKAL, Petr. a KOL. Fundraising pro neziskové organizace. PRAHA, 2013. ISBN 978-80-247-4487-2.

51

10. BOUKAL, P., VÁVROVÁ, H. Ekonomika a financování neziskových organizací. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 1999. ISBN 978-80-245-1293-8. 11. ŠEBO, J. Teoretické aspekty financovania neziskových organizacií. In: STEJSKAL, J.; KUVÍKOVÁ, H.; MAŤÁKOVÁ, K. Neziskové organizace- vybrané problémy ekonomiky. Wolters Kluwer ČR, a.s, Praha, 2012. ISBN 978- 80-7357-973.

12. SALAMON, L. M.; ANHEIER; SOKOLOWSKI,W. and Associates, The Emerging Sector- The Johns Hopkins University Institute for Polici Studies, USA: Baltimore, 1996. 13. STEJSKAL, J. Ekonomika neziskové organizace. 1. Vyd. Praha: TDC, 2010, 14. BOUKAL, Petr. Fundraising pro neziskové organizace. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 260 s. ISBN 978-80-247-4487-2. 15. Zákon č. 89 ze dne 26. března 2012 nový občanský zákoník. In: Nový občanský zákoník. Ostrava: Sagit, 2014. ÚZ: úplné znění. ISBN 978-80-7208-920-8.

Internetové zdroje 16. Výroční zpráva Jsme tady, o.p.s. za rok 2011[online]. Jsme tady, o.p.s. Dostupné z: http://www.jsmetady.cz/VZ_2011.pdf [cit. 2014- 04-09] 17. Výroční zpráva Jsme tady, o.p.s. za rok 2012 [online]. Jsme tady, o.p.s.; Dostupné z: http://www.jsmetady.cz/VZ_2012.pdf [cit. 2014-04-09]. 18. DLOUHÁ, J. Nápověda: Případová studie. [online]. Enviwiki; Dostupné z: http://www.enviwiki.cz/wiki/Nápověda:Případová_studie [cit. 2014- 04-08]. 19. ANDERLE, Petr. Útržky z historie občanské společnosti.[online]. Dostupné z: www.neziskovky.cz [2014-02-07].

52

20. Slovník cizích slov [online]. Dostupné z: http://slovnik-cizichslov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&cizi_slovo=organizace [cit. 2014-0124]. 21. Co se stalo s obecně prospěšnými společnostmi? [online]. Dostupné z: http://www.neziskovky.cz/clanky/511_538/fakta_neziskovky-v/. [cit. 2014-03-15]. 22. Strategické plány: metoda SMART [online]. Dostupné z: http://www.regionalnirozvoj.cz/index.php/smart.html [cit. 2014-02-05]. 23. Co je to nadační investiční fond (NIF)?.[online]. Dostupné z http://www.donorsforum.cz/nadace-a-fondy/nadacni-investicni-fond.html [cit. 201403-20]. 24. Nadace a nadační fondy [online]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Nadace [cit. 2014-02-17]. 25. Statistika počtu nestátních neziskových organizací v letech 1990-2012 [online]. Dostupné z:http://www.neziskovky.cz/data/stat_NNO_tabulka_1990_2012txt12780.pdf [cit. 2014-02-25].

53

VYSVĚTLIVKY ZKRATEK

NO

nezisková organizace

NNO

nestátní nezisková organizace

OPS

obecně prospěšná společnost

ICPNO

Mezinárodní klasifikace neziskových organizací

NIF

Nadační investiční fond

ČR

Česká republika

Tj.

to je

Např.

Například

Aj.

A jiné

Atd.

A tak dále

Tzn.

To znamená

Tzv.

Takzvaný

54

SEZNAM POUŽITÝCH OBRÁZKŮ Obrázek 1: Trojúhelníkový model národního hospodářství dle Pestoffa ............................... 10 Obrázek 2: Příklady NO ve veřejném sektoru a nestátním sektoru ........................................ 20

55

SEZNAM POUŽITÝCH TABULEK Tabulka 1: Mezinárodní klasifikace neziskových organizací ................................................. 18 Tabulka 2: Příjmy Jsme tady, o.p.s., za rok 2011 ................................................................... 42 Tabulka 3: Veřejná sbírka konaná v roce 2011 a celkové příjmy a výdaje z veřejných sbírek od roku 2009 do roku 2011 ...................................................................................................... 43 Tabulka 4: Výdaje Jsme tady, o.p.s., za rok 2011 .................................................................. 44 Tabulka 5: Příjmy jsme tady, o.p.s., za rok 2012 ................................................................... 44 Tabulka 6: Výdaje Jsme tady, o.p.s., za rok 2012 .................................................................. 45

56

ANOTACE Jméno a příjmení:

Marta Pavoni

Katedra:

Ústav pedagogiky a sociálních studií

Vedoucí práce:

Ing. Alena Opletalová, Ph.D.

Rok obhajoby:

2014

Název práce:

Problematika financování neziskových organizací

Název v angličtině:

The issue of financing of non- profit organizations

Anotace práce:

Bakalářská práce se věnuje problematické oblasti financování neziskových organizací se zaměřením na nestátní neziskové organizace. První část práce objasňuje právní postavení nestátních neziskových organizací, jejich oblast působení a především zdroje financování nestátních neziskových organizací. Druhá část práce analyzuje konkrétní zdroje financování organizace Jsme tady, o.p.s., se zaměřením na využívané metody fundraisingu.

Klíčová slova:

Nezisková organizace, financování, fundraising

Anotace v angličtině:

The final thesis discusses problems in financing of non-profit organizations focusing on non-governmental organizations. The first part of theses expains the legal status of non-profit organizations, the area where they operate and their sources of founding. The second part analyses the sources of founding the organization Jsme tady, o.p.s., focusing in fundraising.

Klíčová slova v angličtině:

Non-profit organization, financing, fundraising

Přílohy vázané v práci:

---

Rozsah práce:

56 Stran

Jazyk práce:

Český

57