UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra společenských věd

Diplomová práce Dějiny školství ve Frýdku-Místku

Autor: Bc. Radka Kulhánková Vedoucí práce: PhDr. Pavel Kopeček, Ph.D.

Olomouc 2014

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Dějiny školství ve FrýdkuMístku“ vypracovala samostatně po konzultacích s vedoucím práce a s použitím odborné literatury a dalších informačních zdrojů, které jsou citovány v práci a uvedeny v seznamu literatury na konci práce.

V Olomouci dne 23. 4. 2014

Podpis ………………………………

Poděkování

Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu práce PhDr. Pavlu Kopečkovi, Ph.D. za jeho vstřícné jednání, konzultace, odborné vedení a pomoc při sepsání mé diplomové práce. Současně děkuji pracovníkům SOkA Frýdek-Místek a kronikářce města paní Anně Novákové za pomoc při získávání informací ohledně historie města a školství. V neposlední řadě patří velké poděkování mé rodině a přátelům za jejich podporu po celou dobu studia.

OBSAH ÚVOD................................................................................................................... 6 TEORETICKÁ ČÁST........................................................................................ 8 1

2

Stručná geografická charakteristika města Frýdku-Místku .......................... 8 1.1

Založení, vznik a rozvoj města Frýdku................................................. 9

1.2

Založení, vznik a rozvoj města Místku............................................... 13

1.3

Sloučení měst Frýdku a Místku .......................................................... 16

První počátky frýdeckého školství.............................................................. 18 2.1 2.1.1

3

4

Farní škola........................................................................................... 19 Industriální škola pro dívky ............................................................ 21

Vývoj školství ve Frýdku od 2. poloviny 19. století do vzniku ČSR ......... 24 3.1

Židovská škola .................................................................................... 26

3.2

Německé gymnázium ......................................................................... 28

3.3

Německá učňovská škola.................................................................... 29

3.4

Obecná škola Ústřední matice školské ............................................... 29

Školství ve Frýdku od vzniku ČSR až do roku 1943.................................. 31 4.1

Smíšená obecná škola německá.......................................................... 33

4.2

Německá smíšená měšťanská (hlavní) škola ...................................... 34

5

Počátky místeckého školství....................................................................... 36

6

Vývoj školství v Místku od druhé poloviny 19. století do vzniku ČSR ..... 39 6.1

Zemědělská škola................................................................................ 42

6.2

Průmyslová škola pokračovací ........................................................... 44

6.3

České gymnázium............................................................................... 45

6.3.1

Období 1. světové války ................................................................. 49

6.3.2

Období po roce 1918....................................................................... 49

6.3.3

Období po mnichovském diktátu.................................................... 50

7

Místecké školství od vzniku ČSR až do roku 1943 .................................... 52

8

Vývoj školství ve Frýdku-Místku po roce 1943 do současnosti................. 55

9

8.1

Základní školy..................................................................................... 57

8.2

Střední školy ....................................................................................... 66

8.3

Soukromé školy .................................................................................. 71

Rodáci a významné osobnosti města Frýdku-Místku ................................. 73 9.1

Literární tvorba ................................................................................... 73

9.2

Výtvarná tvorba .................................................................................. 75

9.3

Hudební tvorba ................................................................................... 76

PRAKTICKÁ ČÁST......................................................................................... 79 10

Projektová výuka ........................................................................................ 79 10.1

Návrh projektu .................................................................................... 80

10.2

Realizace projektu............................................................................... 81

10.3

Hodnocení projektu............................................................................. 94

ZÁVĚR............................................................................................................... 95 SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY....................................................... 97 SEZNAM PŘÍLOH......................................................................................... 101 PŘÍLOHY ........................................................................................................ 102 ANOTACE....................................................................................................... 105

ÚVOD Téma diplomové práce „Dějiny školství ve Frýdku-Místku“ jsem si vybrala z osobních důvodů. V tomto městě žiji celý život a navštěvovala jsem zde základní školu, která paradoxně díky modernizaci města a pozdějšímu úbytku žáků byla zrušena. Vzhledem k této skutečnosti, osobním zkušenostem a snad budoucí profesi pedagoga mě velmi lákalo se dějinami školství našeho města blíže zabývat. Hlavním cílem mé diplomové práce bylo zmapovat a zdokumentovat vývoj školství v kontextu dějin města Frýdku-Místku. Pokusila jsem se nastínit a popsat jednotlivá období a historicky významné události, které ovlivňovaly budování škol a vzdělávání žáků. V současné době není sepsána žádná podrobnější studie, která by se zabývala vzděláváním na základních a středních školách v tomto městě od 60. let 20. století. Bylo tedy mým záměrem vytvořit a zpracovat ucelenější přehled, který by seznámil širokou veřejnost a mladší generace s novodobějším vývojem školství ve Frýdku-Místku. Frýdek-Místek je město pod Beskydami nacházející se v Moravskoslezském kraji. Leží na středním toku řeky Ostravice v místě, kde se do ní vlévá řeka Morávka. Dvojměstí nemá dlouhou historii, vzniklo až v roce 1943 spojením dvou samostatných sídel – moravského Místku a slezského Frýdku. Psát o historii školství tohoto města není věcí jednoduchou, protože z dob nejstarších nenajdeme téměř žádné prameny. Mnoho dokladů o školách ve Frýdku zničil požár v roce 1688, díky němuž město lehlo téměř celé popelem. Podruhé město vyhořelo v roce 1848 a zničeny byly další dokumenty. Z tohoto důvodu jsou dnes mnohé listinné doklady těžko dostupné. Přesto jsem se pokusila popsat historii školství ve Frýdku-Místku podle dokladů a literatury, které bylo možné opatřit. K sepsání teoretické části jsem využívala archivní prameny, které jsem dostala k dispozici ve Státním okresním archívu ve Frýdku-Místku. Nejdůležitějším zdrojem informací týkající se historie škol se stal svazek od Dominika Drobiše Přehled vývoje školství okresu Frýdek-Místek a inventáře k jednotlivým školám. Dále jsem využila dostupné almanachy jednotlivých škol, kroniku města Frýdku-Místku, literární a internetové zdroje. Největším přínosem pro mou práci se stala kniha 700 let FrýdkuMístku, která popisuje celkovou charakteristiku města do roku 1965. Cenné informace jsem získala také prostřednictvím dialogu s pamětníky a kronikářkou města. 6

Teoretickou část tvoří devět kapitol. První seznamuje čtenáře s charakteristikou a dějinami města Frýdku-Místku. Následující kapitoly chronologicky uvádějí vývoj školství od vzniku prvních farních škol ve Frýdku a Místku až po novodobé modernější školy ve sloučeném městě Frýdek-Místek. Devátá kapitola je věnována významným literárním, výtvarným a hudebním osobnostem spojené s tímto městem a krajem. Učivo naše škola, obec, region a kraj je začleněno do rámcově vzdělávacího programu pro základní vzdělávání a tudíž je nedílnou součástí mé práce i praktická část. V rámci této desáté kapitoly jsem vytvořila návrh projektové výuky s názvem „Školy a město Frýdek-Místek v proměnách času“, jehož cílem je ukázat možný způsob využití teoretických poznatků diplomové práce v pedagogické praxi. Výuka probíhá ve třídě, muzeu a v terénu. K těmto vyučovacím hodinám jsem navrhla pracovní listy. Projekt je určen pro žáky základních škol, kteří se seznámí s historií a proměnou nejen samotného města, ale i školních budov. Jeho úkolem je také vzbudit zájem o město a vnést školskou tradici a historii jednotlivých škol převážně do výuky v předmětu Výchova k občanství, ale i např. do Dějepisu. Mým záměrem bylo také ukázat možnost propojení a využití nabídky vzdělávacích programů a spolupráci s Muzeem Beskyd ve FrýdkuMístku. .

7

TEORETICKÁ ČÁST 1

Stručná geografická charakteristika města Frýdku-Místku Město Frýdek-Místek leží v podhůří Beskyd na středním toku řeky Ostravice

v místě, kde se do ní z pravé strany vlévá její nejmocnější přítok Morávka a úzké údolí se na levém břehu značně rozšiřuje. Ostravice, která odděluje obě dříve samostatná města, byla až do sloučení Moravy se Slezskem 1. prosince 1928 zemskou hranicí. Z hlediska dopravy má město velmi výhodnou polohu a tvoří tak důležitý dopravní uzel. Leží na mezinárodní silniční trase Vídeň-Brno-Krakov. Tato silnice byla postavena ze strategických důvodů po získání Haliče Rakouskem v letech 1782 – 1787 a spojovala Olomouc přes Hranice, Nový Jičín, Příbor, Místek a Frýdek s Těšínem a Krakovem. Další důležitý silniční směr, který nesmíme vynechat, je Ostrava a Slovenská republika. Městem prochází železniční dráha ostravsko-frýdlantská vybudovaná v letech 1868 – 1871. Od ní z frýdecko-místeckého nádraží odbočuje trať směřující do Českého Těšína.1 Letiště Leoše Janáčka v Ostravě je veřejné mezinárodní letiště a leží přibližně 20 km od města. Město se za posledních 100 let výrazně rozrostlo. Zatímco v roce 1850 měl Frýdek 3619 a Místek 3163 obyvatel, v roce 1960 bydlelo ve Frýdku-Místku již 27 775 obyvatel. K největšímu růstu počtu obyvatel došlo v posledních dvaceti letech. Při sčítání v roce 1980 mělo město již 59 437 obyvatel. Integrací s přilehlými obcemi byl v průběhu 70. a 80. let vytvořen územní celek s dlouholetou perspektivou dalšího rozvoje. Stal se významným průmyslovým centrem s převahou průmyslu textilního (dříve bavlnářské závody Slezan) a hutnictví (dříve Válcovny plechu, dnes ArcelorMittal). Významným vědeckým centrem je Výzkumný ústav hutnictví železa v sousední Dobré. Velké tradice má průmysl dřevařský a papírenský (celulózka Biocel Paskov). V blízkosti města se rozvíjela těžba uhlí (doly Paskov a Staříč).2 Město plní i důležité úlohy v zemědělství, lesním a vodním hospodářství. Významnou vodohospodářskou stavbou na katastru města je přehrada Olešná. Kromě svého hlavního úkolu, zásobovat vodou místní průmyslové podniky, plní i důležitou roli rekreační. Nedílnou součást města tvoří také kulturní, sociální a zdravotnická zařízení.

1

Frýdek-Místek. Frýdek-Místek: Okresní vlastivědné muzeum, 1983, s. 2.

2

Tamtéž, s. 3-4.

8

Město Frýdek-Místek se na základě zákona č. 234/2006 Sb. stalo s účinností od 1. července 2006 statutárním městem a zařadilo se tak mezi skupinu ostatních statutárních měst Moravskoslezského kraje (Havířov, Ostrava, Karviná, Opava). Ke dni 1. ledna 2013 žije ve městě 57 371 obyvatel a celková rozloha činí cca 5 161ha.3 Statutární město Frýdek-Místek je zřizovatelem 27 příspěvkových organizací. Jsou to zařízení na úseku školství, zařízení kulturní a sociální: 12 základních škol (součástí šesti základních škol jsou mateřské školy), 6 samostatných mateřských škol, Středisko volného času Klíč, Základní umělecká škola, Národní dům, Městská knihovna, Beskydské informační centrum, Domov pro seniory, Penzion pro seniory, Pečovatelská služba, Žirafa - integrované centrum Frýdek-Místek. Moravskoslezský kraj je na území města zřizovatelem středních škol a Muzea Beskyd. Najdeme tady i několik soukromých škol a církevní Základní uměleckou školu duchovní hudby.4

1.1 Založení, vznik a rozvoj města Frýdku Z nedostatku písemných zpráv i hmotných památek jsou počátky města Frýdku zahaleny tajemstvím. Datum založení města bohužel přesně neznáme. Velký vliv na vznik města měla obchodní cesta vedoucí z Hranic k Těšínu. První zprávy o existenci Frýdku pocházejí z konce 14. a počátku 15. století. Předchůdcem Frýdku byla pravděpodobně ves Jamnice, ležící snad v místech dnešního Starého Města. Lze předpokládat, že Frýdek sám byl založen těšínskými knížaty asi v letech 1327 – 1333. O něco dříve pravděpodobně vznikl frýdecký hrad, na jehož místě stojí dnes frýdecký zámek.5 V průběhu 15. století se stal Frýdek centrem panství s udělením důležitých práv (právo soudní, odúmrť a právo mílové), v roce 1423 také centrem hospodářského života. Finanční tíseň donutila těšínská knížata už v roce 1434 Frýdek i s okolními vesnicemi dát do zástavy. Časté střídání feudálních pánů vedlo k hospodářskému

3

Statistické informace. In: Statutární město Frýdek-Místek [online]. 2010 [cit. 2013-11-10]. Dostupné z:

http://www.frydekmistek.cz/cz/o-meste/informace-o-meste/statisticke-informace/ 4

Školy a školská zařízení. In: Statutární město Frýdek-Místek [online]. 2010 [cit. 2013-11-10]. Dostupné

z: http://www.frydekmistek.cz/cz/student/skoly-a-skolska-zarizeni/ 5

POLÁŠEK, Jaromír. Zámek ve Frýdku-Místku. Frýdek-Místek: Muzeum Beskyd, 2000, s. 2-4.

9

úpadku celého kraje. Ze zástavy byl Frýdek vyplacen až v roce 1492 a jménem knížete zde vládl úředník, jemuž podléhal rychtář, purkmistr a městská rada.6 Řemeslná výroba ve městě byla záležitostí cechů. K nejstarším frýdeckým cechům patřily soukenický, krejčovský a ševcovský, o nichž se dochovaly zprávy už ze 16. století. V jeho průběhu byl Frýdek spolu s okolními vesnicemi tvořícími frýdecké panství opět dáván do zástavy, až v roce 1573 prodala těšínská knížata město i s panstvím bratřím z Lohova, kteří v té době vlastnili i Místecko, ležící na druhé straně Ostravice. Obě panství koupil v roce 1580 olomoucký biskup Stanislav Pavlovský. Ten však v roce 1584 Frýdecko opět prodal, tentokrát Bartoloměji Bruntálskému z Vrbna.7 Frýdek měl v té době i s předměstím 163 domů (z toho 84 šenkovních domů) a asi 1100 obyvatel. Hlavním zdrojem obživy frýdeckých měšťanů bylo řemeslo a obchod, hlavně soukenictví (63 soukenických mistrů). Kromě toho se ve městě nacházelo 16 ševcovských mistrů, 8 řeznických, 8 kovářů, 4 hrnčíři a další. Uvnitř rozrůstající se cechovní organizace rychle vznikala majetková třídní diferenciace. Zvláště ostré rozpory se projevovaly mezi mistry na jedné a tovaryši na druhé straně.8 V letech 1607 a 1624 postihl Frýdek mor. Při obsazení a vyrabování města vojáky generála Mansfelda v roce 1626 bylo zabito 80 osob. Roku 1636 prodali Bruntálští z Vrbna Frýdek i s panstvím Jiřímu, hraběti z Oppersdorfu. Město trpělo i nadále válečnými událostmi, zejména od roku 1642, kdy na Moravě operovala vojska pod velením švédského generála Torstensona. Postupný úpadek městského hospodářství dovršila morová rána v roce 1645. Městu neprospěly ani protireformační snahy započaté už Jiřím z Lohova a stupňované za jeho nástupců. 9 S ukončením třicetileté války došlo k pozvolnému hospodářskému vzestupu. Po odstranění nejtěžších důsledků války dopadlo na Frýdek jedno z největších nebezpečí středověkých měst – požár. Dne 12. dubna 1688 vyhořelo téměř celé vnitřní město spolu s předměstím, zámkem, farou, školou a farním kostelem. Značná část obyvatelstva zůstala bez přístřeší, mnoho lidí přišlo o život. Sotva se měšťané

6

JUŘÁK, Petr. Frýdek-Místek. Frýdek-Místek: Muzeum Beskyd, 2002, s. 2.

7


8

Urbář panství frýdecko-místeckého z r. 1580. Opava: Slezský studijní ústav, 1953, s. 19-21.

9


10

vzpamatovali, vypukl v roce 1702 nový požár, který zničil nebo těžce poškodil radnici, faru a část města.10 V té době vládli již ve Frýdku jeho noví majitelé, hraběcí rodina Pražmů, na kterou panství přešlo v roce 1699. V jejich rukou zůstalo téměř sto let. S lidovým odbojem proti Pražmům je spjato jméno zbojníka Ondráše z Janovic, kterého podle tradice nějakou dobu na frýdeckém zámku věznili. V roce 1797 přešlo panství do majetku Habsburků. Poslední z nich byl germanizátor arcivévoda Bedřich (z Bezručových básní známý „markýz Gero“). Na počátku 19. století měl Frýdek s horním i dolním předměstím 458 domů a 2 268 obyvatel. K zámecké jurisdikci patřily panský dvůr, papírna, pivovar a 75 domů na předměstí s 530 obyvateli. Před koncem poloviny 19. století měl Frýdek 512 domů a 925 bytových stran, z nichž 151 se zabývalo zemědělstvím, 222 řemesly a 545 obojím. Svobodných měšťanských hospodářství stálo ve městě 421. Žilo zde 3 993 obyvatel. 11 Většina domů byla vystavěna z tvrdého materiálu, ojediněle zůstaly dřevěné domy na Hluboké a Blatné ulici a v okolí Mariánského kostela, střechy se pokrývaly převážně štípaným dřevěným šindelem. K nejvýraznější proměně města došlo po katastrofálním požáru 11. dubna 1848, kdy se oheň rozšířil z čp. 106 po celém městě. Celkem shořelo 114 domů, v dolním předměstí shořelo 19, na horním 41 a zbytek shořel ve vnitřním městě. Požár zničil nejvýstavnější budovy včetně farního kostela, fary a radnice. V té době mělo město dva hostince, další hostinec stál na předměstí. Byly zde dva pivovary, vrchnostenský dvůr a palírna lihu, dvě cihelny, soukenická valcha, prvních pět mechanických tkalcoven.12 Šedesátá léta 19. století jsou ve Frýdku charakterizována zakládáním českých spolků. Prvním z nich byl Český čtenářský spolek založený v roce 1863 a krátce nato v roce 1864 pro rusofilské tendence rozpuštěný. Po roce 1884, kdy se frýdecká radnice dostala do německých rukou, došlo k pokusům znovu vnést český jazyk do jednání německého zastupitelstva. Boj o prosazování práv české většiny proti německé menšině, která se nestyděla využívat v národnostních sporech své hospodářské moci,

10

KOTÁSEK, Jiří. Nejstarší dějiny Frýdku. Frýdek-Místek: Matice slezská, 2008, s. 160.

11

POLÁŠEK, Jaromír. Historie města Frýdku-Místku: tentokrát o moravském Místku. Region Frýdecko-

Místecko. 20.01.1998, roč. 4, č. 3, s. 17. 12

Tamtéž, s. 17.

11

trval až do konečného vyřešení problému vytvořením Československé republiky v roce 1918.13 Konec 19. a počátek 20. století proběhl ve Frýdku ve znamení vzniku a rozvoje dělnického hnutí. Silný vliv na situaci v místních závodech měly dělnické organizace vznikající ve velkých průmyslových podnicích. A zejména na dolech ostravskokarvinského revíru, kde pracovalo množství dělníků z města i blízkého okolí a odkud se přenášely pokrokové myšlenky. K přímému rozvoji dělnických organizací došlo ve zdejších závodech poměrně velmi pozdě. Konec 1. světové války se projevil ve Frýdku především ostrým konfliktem mezi starým německým vedením města a Národním výborem ustaveným z českých zástupců 31. října 1918. Odstoupení německé správy si musel vynutit až český dobrovolnický oddíl z Těšína. Největší vliv na místní politiku získala sociálně demokratická strana. Vznik samostatné organizace marxistické levice znamenal významný pokrok v organizování dělnické třídy na Frýdecku a vytvářel větší možnosti šíření nejpokrokovějších myšlenek ve frýdeckých závodech. V letech 1929 – 1933 zasáhla těžce, nejen ve světě, ale i ve Frýdku velká hospodářská krize. V Karlově huti proběhly dvě stávky. Ta, která proběhla v roce 1930, byla jednou z mála vítězných stávek v období průmyslové krize. Léta krize byla poznamenána několik let trvajícím bojem dělníků v textilních továrnách ve Frýdku a Místku. Organizovali se stávky, demonstrace, hladové pochody nezaměstnaných. Všechny tyto akce bezohledně pronásledovaly všechny složky státního aparátu, dělnické demonstrace rozháněli policisté. Prudké politické boje částečně ustaly teprve po ústupu hlavní krizové vlny a pod dojmem přímého ohrožení republiky ze strany nacistického Německa.14 Mnichovskou kapitulací začíná nová etapa v historii města. Hned po Mnichovu se do Frýdku nastěhovalo 800 uprchlíků z Novojičínska, Opavska, Bílovecka a Těšínska. Dne 14. března 1939 mezi 20. a 21. hodinou byl Frýdek obsazen německými vojáky. Vzápětí došlo k zatýkání komunistů a předních politických i společenských činitelů města.15

13


14

Tamtéž, s. 12.

15

Magistrát města Frýdku-Místku, Kronika magistrátního města Frýdku, 1918-1965, s. 44-45.

12

1.2 Založení, vznik a rozvoj města Místku Zakládací listina města Místku nebyla nalezena a pravděpodobně se ani nezachovala. První autentická zpráva o existenci Místku se nám objevuje až v testamentu

olomouckého

biskupa

Bruna

ze

Schauenburgu,

datovaném

dne 29. listopadu 1267.16 Listinou je potvrzena existence již dříve vysazené trhové osady Friedeberku se 40 franckými lány pozemků (přibližně 200 ha). Tržní osada byla založena v místech, kde pravděpodobně stará obchodní cesta ústila do nivy Ostravice. V přímém držení olomouckých biskupů nezůstal Místek dlouho. Již v roce 1288 byl spolu s několika jinými vesnicemi udělen lénem bratřím Dětřichovi, Jindřichovi a Erkembertovi z rodu Stangů, kteří později kolonizovali území mezi Místkem a Frýdlantem. Vytvořil se tak základ pozdějšího tzv. frýdlantsko-místeckého léna. Potomci Stangů drželi toto léno až do 60. let 14. století. 17 V domácích válkách v letech 1387 – 1400 byl pravděpodobně Místek (Friedeberg) zničen, zanikl a založilo se městečko pod názvem Newenstetil (Nové Městko nebo Místko). První zpráva, která uvádí nový název města, pochází z roku 1402. Název Friedeberg se však pro Místek objevuje rovněž v 16. století. Místek měl na počátku 15. století 42 domů a byl tedy přibližně o polovinu menší než Frýdek.18 Konečně z roku 1505 pochází název „Miesteczké zbožie“. V roce 1522 byla dána listina biskupa Stanislava I. „ městečku Místku, jinak Frydburku“. Později se název městečka ustálil na Miestko, Mistko a naposledy Místek.19 V letech 1402 – 1584 se městečko s celým panstvím přičlenilo ke knížectví těšínskému. V této době se jeho osudy úzce spojily s osudy Frýdku a frýdeckého panství. V roce 1580 měl Místek 104 domů (to je přibližně 700 obyvatel) a z toho 42 šenkovních, avšak žádný neměl nadání vařit a vystavovat pivo. Z řemesel tu měli své zastoupeni soukeníci, hrnčíři, ševci, řezníci, nožíři a mlynáři. K přerušení svazku obou měst a panství došlo v roce 1584, kdy olomoucký biskup Stanislav Pavlovský Frýdecko odprodal a Místek s okolními vesnicemi připojil k panství hukvaldskému.20

16

LINHART, František. Kniha o Místku. V Místku: Národní záložna, 1929, s . 11.

17

POLÁŠEK, Jaromír. Historie města Frýdku-Místku: tentokrát o moravském Místku. Region Frýdecko-

Místecko. 20.01.1998, roč. 4, č. 3, s. 17. 18

Tamtéž, s. 17.

19

LINHART, František. Kniha o Místku. V Místku: Národní záložna, 1929, s. 12.

20

Urbář panství frýdecko-místeckého z r. 1580. Opava : Slezský studijní ústav, 1953, s. 48-49.

13

Odtržení Místku od těšínského knížectví a jeho spojení s hukvaldským panstvím se stalo pro město hospodářsky výhodné, neboť znamenalo částečné omezení vlivu ekonomicky silnějšího a většího Frýdku. V roce 1584 byla Místku obnovena všechna dřívější privilegia a přidán čtvrtý výroční trh. Rozvoj Místku se pozdržel díky bouřlivým událostem 17. století. Již v roce 1602 město zničil oheň a těžkou ranou se stal v roce 1625 i mor. Jen částečnou náplastí na utrpěné škody bylo právo svobodného obchodu se solí. To udělil místeckým za věrnost biskup Dietrichštejn. Zápasy třicetileté války zanechaly podobné stopy jako v sousedním Frýdku. Konkrétní zprávy o situaci v Místku se bohužel nedochovaly. Další požár zničil Místek v roce 1669, ale v roce 1675 mělo již město opět 137 domů. Z tohoto období se zachovala cechovní privilegia soukeníků, hrnčířů, kožešníků, řezníků a privilegia spojeného cechu, jehož příslušníky byli stolaři, kováři, koláři, zámečníci, bednáři a jiní řemeslníci. V roce 1728 působilo ve městě 52 soukenickým mistrů a o čtyři roky později 14 tkalců.21 Těžká pohroma postihla Místek za prusko-rakouské války v roce 1741. Tehdy místečtí obyvatelé spolu s Valachy povolanými k ochraně moravské zemské hranice neúspěšně zaútočili na pruskou posádku ve Frýdku. Prusové se v odvetě zmocnili Místku, tři dny jej plenili, zabili 18 osob a vypálili 14 domů na náměstí. I z této rány se Místek záhy zotavil a v roce 1762 měl již 301 domů a 8 cechů – soukeníky, tkalce, ševce, řezníky, krejčí, hrnčíře, kováře a kožešníky. Nejvíce se ve 2. polovině 18. a v 19. století rozvíjela textilní řemesla, která tvořila základnu pro vznik místního textilního průmyslu.22 V národním hnutí měl Místek díky svému příznivému národnostnímu složení poněkud snazší situaci než Frýdek. V jeho čele stála česká inteligence a formující se česká buržoazie. Prvním vážnějším průlomem do pozic německé buržoazie bylo založení Hospodářského spolku v Paskově v roce 1862 jako ekonomické základny českého národního hnutí. Nemalá úloha v tomto procesu připadla českému divadlu, jehož první představení se v Místku hrálo v roce 1864. Organizační základnou místeckého národního hnutí se stala Občanská beseda, založená v roce 1865. Významnou akcí byla v září 1876 Hospodářská výstava organizovaná Hospodářským spolkem paskovským s cílem napomoci k upevnění ekonomického postavení českých 21


22

Tamtéž, s. 15.

14

rolníků a podnikatelů. V 80. letech 19. století žilo v Místku přes 4000 Čechů a jen něco málo přes 900 obyvatel se hlásilo k německé národnosti.23 Důležitou oblastí, ve které se střety projevovaly nejvýrazněji, bylo školství. Česká inteligence a drobná buržoazie založila v Místku v roce 1881 Zimní rolnickou školu. Oporou českého buržoazně národního hnutí se stala Ústřední matice školská v Praze. O ustavení jejího odboru v Místku se uvažovalo již v roce 1883. Boj o zřízení samostatné české školy vyvrcholil v roce 1895 otevřením Českého matičního gymnázia. Národnímu uvědomění napomáhaly i další české spolky, např. Sokol, jehož členové poprvé veřejně vystoupili v roce 1887, a místní ochotnické divadlo vystupující od roku 1891. Na počátku 80. let 19. století se v Místku projevily snahy české buržoazie o hospodářskou emancipaci. Ve druhé polovině 19. století vznikaly ve městě obdobně jako ve Frýdku textilní továrny, z nichž nejvýznamnější vlastnily firmy Landsberger a Lemberger. Ekonomická aktivizace české místecké buržoazie se projevila i v tom, že se Místek stal sídlem Hospodářské jednoty severovýchodní Moravy a od roku 1885 i Národní jednoty pro východní Moravu. Dělnické hnutí se ve svých počátcích rozvíjelo v těsné spojitosti s dělnickým hnutím ve Frýdku a hlavně v Lískovci. Významně zasáhly do jeho historie události kolem stávky v roce 1890, kdy se ukázalo, že organizovanost dělnictva je nedostatečná. Dělníci se dali provokatéry strhnout k antisemitským výtržnostem, což umožnilo orgánům státní moci tvrdě zasáhnout. 24 Převzetí moci po rozpadu rakousko-uherské monarchie v roce 1918 proběhlo v Místku snadněji než ve Frýdku. Naprostá převaha českých obyvatel umožnila, že už 29. října uvítal velký zástup občanů shromážděných na místeckém náměstí státní samostatnost. Dne 31. října se utvořil z předních zástupců českých politických stran Národní výbor a 2. listopadu na společné schůzi českých a německých zástupců obce bylo ujednáno, že správu povedou pouze čeští zástupci.25 Dne 14. března 1939 došlo v kasárnách 8. pěšího pluku „Slezského“, umístěných v bývalé Čajánkově textilní továrně v Místku, k ozbrojenému střetnutí mezi československými vojáky a postupujícími okupačními jednotkami německé armády.

23

LINHART, František. Místecký okres. Brno: Musejní spolek, 1915, s. 141.

24


25

Tamtéž, s. 19

15

Bylo to tehdy jediné ozbrojené střetnutí vojenských jednotek při obsazování naší republiky.26

1.3 Sloučení měst Frýdku a Místku První vážněji míněné snahy o sloučení měst Frýdku a Místku se datují k roku 1919. Tehdy byla vydána novela k obecnímu zřízení o slučování a rozlučování obcí. Magistrát města Frýdku zaslal zastupitelstvům obcí, které podle něj připadaly v úvahu, dotazníky, jež se měly stát základem jednání. Spojeny měly být města Frýdek a Místek s obcemi Sviadnov, Lotrinkovice, Zelinkovice, Malé Kunčice, Hodoňovice, Baška, Staré Město, Panské Nové Dvory, Dobrá a Lískovec. Jelikož se však některé obce vyslovily proti sloučení, a nakonec byl proti i Místek, nepodařilo se tento první pokus o sjednocení uskutečnit. V dalším období se o této záležitosti vedly diskuse spíše na stránkách tisku, kdy záleželo na tom, jakého zabarvení bylo pisatelovo vlastenectví, anebo k jaké politické skupině náležel. Padaly například návrhy, že by se sloučené město mělo jmenovat Bezručov.27 Dvě samostatná města slezský Frýdek a moravský Místek psala svou vlastní historii do 1. ledna 1943. Mocí nacistických úředníků byla obě města společně s obcemi v okolí k témuž dni sloučena v jeden celek s názvem Frýdek. Po osvobození v roce 1945 se název změnil na Frýdek-Místek, v roce 1950 na Místek, poté na Místek-Frýdek. Současný název vznikl až rozhodnutím ministerstva vnitra o stanovení úředního názvu města Frýdek-Místek s platností od 1. ledna 1955.28 K nejvýraznější stavební proměně Frýdku-Místku došlo v rozmezí let 1960 – 1983. Přestavbu si vynutilo plánované budování důlních a metalurgických podniků v blízkém okolí města. Velkoplošné asanace městských čtvrtí nerespektovaly historický vývoj zástavby a zcela tak zmizel dobový půvab starých ulic s převážně nízkopodlažními domky. V Místku v letech 1960 – 1971 postupně vyrostla sídliště Riviéra, Bezručova, Anenská a Kolaříkova. V roce 1974 začala výstavba největšího

26

Magistrát města Frýdku-Místku, Kronika magistrátního města Frýdku, 1918-1965, s. 44-45.

27

JUŘÁK, Petr. Frýdek-Místek. Frýdek-Místek: Muzeum Beskyd, 2002, s. 1.

28

Historie. In: Statutární město Frýdek-Místek [online]. 2010 [cit. 2013-11-10]. Dostupné z:

http://www.frydekmistek.cz/cz/o-meste/informace-o-meste/historie/

16

sídliště na frýdeckém předměstí, nazvaného Slezská. Po velkoplošné asanaci frýdeckých ulic a části historického jádra byla postavena sídliště Jiráskova, K Hájku a Hasičská. Teprve po roce 1989 postupně docházelo k obnově zbylých památkových objektů a k rehabilitaci obou městských jader ve Frýdku a v Místku, ve kterých jsou vyhlášeny památkové zóny. Výstavba nových rodinných domů probíhala dále v lokalitách Na Vyhlídce, na Černé cestě a v zónách Zátiší a Baranovice. Vybudování těchto obytných částí a velkých sídlišť mělo bezesporu následně vliv na výstavbu a rozšíření o další základní školy. Ve své modernější podobě je Frýdek-Místek město mladé. Patří k němu části Chlebovice, Zelinkovice, Lysůvky, Lískovec a Skalice. Chlebovice se připomínají poprvé v roce 1320 pod názvem Nemašchleb. K městu Frýdek-Místek byly připojeny v roce 1975 podobně jako další obce Lysůvky a Zelinkovice. Lysůvky byly založeny ve 2. polovině 17. století. Zelinkovice vznikly asi v letech 1784 – 1786 za hukvaldského správce Zelinky, což odráží název obce. Písemná zmínka o Skalici pochází z roku 1305. K Frýdku-Místku patří od roku 1980 také Lískovec, jenž je písemně zmíněn v roce 1450. Ten se stal součástí města v roce 1975.29

29

Historie. In: Statutární město Frýdek-Místek [online]. 2010 [cit. 2013-11-10]. Dostupné z:

http://www.frydekmistek.cz/cz/o-meste/informace-o-meste/historie/

17

2

První počátky frýdeckého školství Předpokládá se, že s výstavbou kostela a zřízením fary došlo ve Frýdku také ke

zřízení školy. Ovšem tehdejší školu nemůžeme v žádném případě srovnávat s představou či obrazem té dnešní. Školství má v českých zemích velmi dlouhou tradici. První školy vznikly hned na počátku existence českého státu v 10. století. Byly to církevní, které se členily na klášterní (zakládané při klášterech) a katedrální (zakládané v sídlech biskupů). Tyto školy připravovaly církevní dorost a k nim ve 13. století přibyly školy městské neboli partikulární. Zakládala a financovala je města. Vyučoval zde klérus, později absolventi artistické (filozofické) fakulty. Vznikly jako instituce pro přípravu úředníků městské správy. Po vzniku univerzity roku 1348 dostaly charakter přípravek pro univerzitní studium. Zmíněné školy, ke kterým ještě přibyly v 16. století školy bratrské a jezuitské, případně školy dalších církevních řádů, se udržely až do 17. století.30 Škola (počátky učení základům čtení, psaní a počtům) se zrodila jako vedlejší produkt náboženských obřadů, kdy se v závislosti na církevním zpěvu kostelním podle různých okolností a na základě rektorových schopností kladly základy a počátky školské výuky. Kdy se tak stalo ve Frýdku, nelze zatím doložit z žádných pramenných dokladů. Historici se domnívají, že to bylo asi ve druhé polovině 14. století, když se postavil kostel a fara. Při něm býval rektor, který kromě služby v kostele měl na starosti i vyučování dětí a to hlavně kostelnímu zpěvu a čtení. První zpráva o frýdeckém učiteli (rektorovi) je nepřímá a pochází z nadační listiny Trnkovy, který daroval městu Frýdku ves Žermanice, v níž se hovoří o povinnostech města hradit místnímu faráři 16 zl. k vydržování kaplana i učitele. Nadační listina pochází z roku 1490. To dokazuje, že před tímto rokem působil ve Frýdku učitel. Z toho vyplývá, že pokud existoval učitel, byla i škola.31 Dobová podoba města, jehož počátek se klade do let 1327 až 1333, se velmi odlišuje od současné podoby Frýdku. Šlo v podstatě jen o náměstí s přilehlými ulicemi, kostelem, farou a hradem. Severní, východní a jižní část města zajišťovala kamenná ochranná hradba. V tomto uzavřeném prostoru, pravděpodobně v přímém sousedství

30

VALIŠOVÁ, Alena – KASÍKOVÁ, Hana. Pedagogika pro učitele. Praha: Grada, 2011, s. 69.

31

HROZEK, Antonín. Školství ve Frýdku Místku před protektorátem. 700 let Frýdku Místku. Frýdek

Místek: Městský národní výbor, 1965, s. 189-197.

18

kostela, stála škola. Město, které bylo vystavěno na důležité obchodní spojnici (solná cesta), mělo dřevěnou podobu jako všechna středověká města. Charakter městských domů připomínají dnes památkové domy v Hluboké ulici, i když ty pocházejí až z počátku 18. století. Lze právem usuzovat, že také škola byla dřevěná s jednou učebnou a bytem pro rektora. Těsná návaznost jednotlivých domů, včetně hospodářských objektů u každého obydlí, nesla s sebou nebezpečí požární katastrofy, ke které skutečně došlo v roce 1688. Takřka celé město lehlo popelem. Shořel kostel, fara a také i škola. Požáru padlo za oběť 157 domů.32 Na místo vyhořelé školy byla postavena nová a tentokrát už zděná budova, opět s jednou učebnou, ale vzhledem k rozrůstajícímu se městu nevyhovující. Město se rozrůstalo, podél spojovacích cest vznikaly nové části města (Těšínská, Bruzovská, podhradební Blatnice – tou dobou se nacházel už okolo kostela sv. Jošta nový hřbitov, dnešní Komenského sady), a proto se musela postavit nová školní budova.33 Stará budova u kostela (pod městskou věží) byla zbourána a na jejím místě v roce 1791 postavena nová školní budova,34 která po četných úpravách, přístavbách a nadstavbách už bohužel dnes neslouží školským potřebám, ale spíše chátrá. V následující kapitole se dovíme, co vše za dobu jejího trvání viděly její zdi.

2.1 Farní škola Původní škola česká, triviální, byla pozměněna v duchu rakouského centralismu a patriotismu přistěhovalých Němců (továrních majitelů, obchodníků, úředníků) ve školu utrakvistickou (dvojjazyčnou). Ta se počátkem padesátých let minulého století přeměnila na farní hlavní školu, v níž hlavním vyučovacím jazykem byla němčina. Koncem devadesátých let se stala školou výlučně německou. Poskytla také přístřeší německé učňovské škole. Po převratu (28. října 1918) se stala od poloviny školního roku 1918/19 sídlem německých škol a po osvobození se ujímala pohostinsky různých odborných škol. V této době po vystěhování odborných pracovních záloh (učňovské

32


Místek: Městský národní výbor, 1965, s. 189-197. 33

SOkA Frýdek-Místek, DROBIŠ, Dominik. Přehled vývoje školství okresu Frýdek-Místek, s. 21

34

KOTÁSEK, Jiří. Nejstarší dějiny Frýdku. Frýdek-Místek: Matice slezská, 2008, s. 132

19

učiliště Válcoven plechu) byla hostitelkou Vyšší střední zdravotní školy.35 Dvoupatrová budova patří dnes k nejstarší školní budově ve Frýdku. Až do roku 1791 byla frýdecká škola jednotřídní se 164 dětmi. V dalším roce se stala dvoutřídkou, jednu třídu učil rektor a druhou kantor. Trvalý růst města a přírůstek školou povinných dětí si vynutil v roce 1845 přístavbu budovy. V této době, ačkoli škola měla již čtyři třídy, byla svou obsahovou a učební náplní školou triviální. V této době bychom v celém bývalém frýdeckém okrese nenašli školu jiného druhu. V roce 1852 se škola přeměnila na školu hlavní a kromě Těšína byla nejvýše organizovanou školou na celém území Těšínska. Kromě čtyř kmenových tříd měla přípravku, takže ve skutečnosti byla pětitřídní. Vyučování páté třídy probíhalo v soukromém domě.36 K žádosti rodičů byla tehdy škola v nejvyšších třídách dělena na třídy chlapecké a dívčí, a to tak, že třetí a čtvrté třídy byly sloučeny. Tato diferenciace měla však za následek zhoršení učebního procesu, jelikož sloučené třídy měly přímé a nepřímé vyučování. V této době žádalo město Frýdek o přidělení posádky, pro kterou se postavila jednopatrová kasárenská budova, stávající kdysi proti budově dnešního Magistrátu města. Město nemělo přidělenou posádku, a proto se jedna třída chlapecké školy přemístila do této novostavby, jež se obecně označovala jako „kasárna“. Po dostavbě sloužila jako městská tržnice, později byla v budově až do roku 1928 (zrušení magistrátu) umístěna městská správa. V současné době slouží budova odborům magistrátu města a službám pro občany (obchody). V roce 1870 měla škola sedm tříd, ale pro nedostatek učitelů se musely dvě třídy sloučit, což znamenalo vyučování v šesti třídách. V roce 1873 měla již devět tříd, ale ve školní budově byly pouze čtyři učebny. V kasárně se vyučovaly tři, u Lischků a v Řeznické ulici v najatých místnostech dvě třídy. Z tohoto důvodu se v roce 1876 provedla nadstavba a nová (v pořadí druhá) přístavba školní budovy u fary. Roku 1877 byla nadstavba a přístavba dokončena. Kromě dvanácti učeben se v budově nacházela sborovna, kabinet a byt pro školníka. V budově se už dnes nevyučuje.37

35


36


Místek: Městský národní výbor, 1965, s. 189. 37

Tamtéž, s. 190

20

2.1.1

Industriální škola pro dívky

V době, kdy došlo k přeměně dosavadní farní školy na školu hlavní, byla ve Frýdku po určitou dobu zřízena industriální škola pro dívky („weibliche Industrialschule“). Její existenci lze sledovat podle dochovaných pramenů Okresního archívu po dobu přibližně pěti let. Charakterem se jednalo spíše o kurz dívčích ručních prací, položený na dobrovolném základě, ale bez pevnějšího organizačního řádu. Kurz probíhal pravděpodobně několik měsíců, učitelka byla placena z příspěvků žáků a také učební osnova neměla přesné stanovení. 38 Ze spisovného materiálu není patrné, kdy nastalo samotné zřízení školy. Podle textu přípisů Zemského úřadu v Opavě je možné si vyložit, že škola existovala už ve školním roce 1855 – 56 nebo i dříve, ale že koncem každého školního roku zanikla. Přípis zemského úřadu udělil úřední cestou městskému úřadu ve Frýdku napomenutí za to, že se nezajímal o školu, ačkoliv se jevila pro dívčí dorost velmi potřebná. Zemský úřad dále určil okresnímu úřadu, jak má postupovat, aby došlo k obnově školy. Přípis obsahuje současně směrnice a pokyny o vyučovací době, o způsobu zajišťování materiálu pro dívčí rukodělné práce, pokyny pro výuku a také směrnice pro plat učitelky. Městská správa měla pak své stanovisko k přípisu zemského úřadu sdělit do 25. února 1858. Z uvedeného vyplývá, že ve školním roce 1857 – 58 škola neexistovala.39 Městská správa rozhodla kladně a dne 22. května 1858 vypsala konkurz k dosazení učitelky. Podle podmínek konkurzního řízení se přiznával učitelce roční plat 200 zl. a 40 zl. příbytečného. Ředitelem dívčí industriální školy byl starosta města. Vyučování mělo být zahájeno dnem 1. srpna 1858, ale kvůli nedostatku vhodných učebních místností začalo až o dva měsíce později. Do 1. oddělení se zapsalo 33 žákyň, do 2. oddělení 75 žákyň, takže hned v prvním roce školy bylo zapsáno celkem 108 žákyň.40 Organizační podporu městské škole měl poskytnout ženský spolek s jeho předsedkyní Marií Kovaczovou. Předpokládalo se, že škola by měla dvě oddělení. V prvním by vyučovala manželka místního podučitele Schmida, a to tři hodiny týdně každý rok v době od 1. dubna do konce října za 40 zl. Ve druhém oddělení by 38


39

SOkA Frýdek-Místek, DROBIŠ, Dominik. Zapomenutá škola ve Frýdku, s. 1-2

40

SOkA Frýdek-Místek, DROBIŠ, Dominik. Zapomenutá škola ve Frýdku. Těšínsko: Vlastivědný

zpravodaj okresů Karviná a Frýdek-Místek. Český Těšín: Okresní vlastivědný ústav, 1973, č. 1, s. 26-27.

21

vyučovala po celý rok kvalifikovaná síla, kromě speciálních předmětů (ženské ruční práce a vaření) i předměty všeobecně vzdělávací. Tato okolnost vedla právě k tomu, že k označení školy se používal název „Industriální dívčí vzdělávací ústav“.41 Podle navrhovaného statutu měl jen druhý ročník vlastní charakter školy, v němž se mělo vyučovat po dobu celého školního roku. Oproti tomu byl první ročník spíše kurzovního charakteru, v němž vyučování probíhalo takřka v nesouběžném období s vyučováním na ostatních školách.42 Přípravný výbor pro zřízení školy sestavil dne 21. dubna 1858 jakýsi dotazník, který byl předložen městskému zastupitelstvu, jež v nejbližším zasedání mělo zodpovědět některé otázky o organizaci školy, o úpravě vyučování, placení školného a vyjádřit se k výši služebních platů učitelek. Přípravný výbor bral otázku zřízení školy velmi vážně. Hned příštího dne v přípise z 22. dubna 1858, který byl opětovně předložen městskému zastupitelstvu, byla už uvedena rámcová osnova školního vyučování, návrh na úpravu organizace školy i návrh na úpravu finančních otázek. Současně se v přípise žádalo, aby jednotliví členové městského zastupitelstva potvrdili svým vlastnoručním podpisem souhlas či nesouhlas s navrženým programem i organizací školy. Členka přípravného výboru paní Grünová současně nabídla k bezplatnému použití pro účel školy jednu místnost ve svém domě čp. 19.43 O ustanovení vrchní učitelkou ve smyslu konkursu požádala dne 13. června 1858 učitelka Leocadie Knauerová z Osoblahy. Žádost byla vyřízena kladně dne 10. července 1858 a současně se uchazečce blíže stanovily její úkoly a povinnosti. Ustanovení mělo trvat prozatím jeden rok. Byla jí uložena péče o podučitelku a stanovena vyučovací doba, podle níž se ve druhém oddělení (třídě) v zimě vyučovalo dopoledne od devíti do půl dvanácté, odpoledne od dvou do pěti až šesti hodin. V létě se dopolední vyučovací doba nezměnila, odpoledne se vyučovalo od jedné hodiny do čtyř. Vzhledem k pracovnímu úvazku obou učitelek byl plat kvalifikované učitelky zcela

41

SOkA Frýdek-Místek, DROBIŠ, Dominik. Zapomenutá škola ve Frýdku. Těšínsko: Vlastivědný

zpravodaj okresů Karviná a Frýdek-Místek. Český Těšín: Okresní vlastivědný ústav, 1973, č. 1, s. 26-27. 42 43

SOkA Frýdek-Místek, DROBIŠ, Dominik. Zapomenutá škola ve Frýdku, s. 3 SOkA Frýdek-Místek, DROBIŠ, Dominik. Zapomenutá škola ve Frýdku. Těšínsko: Vlastivědný

zpravodaj okresů Karviná a Frýdek-Místek. Český Těšín: Okresní vlastivědný ústav, 1973, č. 1, s. 26-27.

22

neúměrný platu nekvalifikované učitelky, a proto lze předpokládat, že do jejího úvazku spadaly pravděpodobně i jiné povinnosti spojené s provozem školy.44 Učitelce Knauerové nikdo nezajistil byt a musela přijmout k ubytování nouzovou místnost ve škole. K její žádosti z 8. dubna 1859, aby jí ve smyslu konkurzního řízení bylo přiznáno příbytečné v částce ročních 40 zl., obdržela pouze relutum, čili peněžitou náhradu za naturální dávky, ve výši pouhých 10 zl. 50 kr. Byl to podstatný rozdíl v přislíbených příjmech.45 Podle konkurzních podmínek měla být tato učitelka po ročním úspěšném působení ustanovena definitivní nadučitelkou. Přípisem z 27. srpna 1859 požádala proto o přiznání definitivy, avšak její žádost obec zamítla. Toto jednání městského představenstva znechutilo učitelce další působení na frýdecké škole, a tak uvažovala o změně místa. Starosta obce ve funkci ředitele této školy jí proto vystavil dne 12. září 1860 kladné vysvědčení o jejím chování i působnosti. V této době byla učitelka po úspěšném dvouletém působení stále jen provizorní (zatímní) učitelkou. Tímto vysvědčením o úspěšné působnosti učitelky končí záznamy o personálních záležitostech učitelek této školy. 46 Kdy dívčí industriální škola zanikla, nebylo zatím zjištěno. Jestli se tak stalo odchodem učitelky Knauerové nebo později, nelze zatím určit. Jisté je však jedno, že už v té době se jednalo o přeměně dosavadní triviální farní školy na školu hlavní a že tato reorganizace dosavadní frýdecké školy mohla být hlavní příčinou zániku dívčí industriální školy. Lze se domnívat, že škola trvala (v této organizační struktuře) 4 – 5 let a její existenci předcházely asi ve dvou školních letech jen krátkodobé (několikaměsíční) kurzy. Z materiálu nelze přesně zjistit, kde byla zmíněná industriální škola umístěna. Vzhledem k tomu, že učitelka bydlela v budově dosavadní farní školy, lze předpokládat, že v této budově byla získána i učební místnost. Z toho lze vydedukovat, že škola farní i dosud utajená industriální škola měly společnou střechu. Podobnosti péče o výchovu dívek je možné později najít také v Místku, ovšem místecké podmínky byly jiné.

44 45

SOkA Frýdek-Místek, DROBIŠ, Dominik. Zapomenutá škola ve Frýdku, s. 3 SOkA Frýdek-Místek, DROBIŠ, Dominik. Zapomenutá škola ve Frýdku. Těšínsko: Vlastivědný

zpravodaj okresů Karviná a Frýdek-Místek. Český Těšín: Okresní vlastivědný ústav, 1973, č. 1, s. 26-27. 46

SOkA Frýdek-Místek, DROBIŠ, Dominik. Zapomenutá škola ve Frýdku, s. 5

23

3

Vývoj školství ve Frýdku od 2. poloviny 19. století do vzniku ČSR Školský zákon z roku 1869 vyvolal ve Frýdku v život zřízení měšťanské školy.

Narůstání tříd na německých obecných školách (chlapecké i dívčí) vedlo německou správu města (magistrát) k tomu, že požádala o zřízení samostatné německé měšťanské školy chlapecké ve Frýdku. Vhodná příležitost se naskytla v roce 1888, kdy v monarchii bylo oslavováno čtyřicetileté panování císaře Františka Josefa I. V den jeho narozenin 2. prosince byl položen základní kámen ke stavbě nové školní budovy (škola „Pod sovou“, dnes ZŠ národního umělce Petra Bezruče). Protože dosavadní školní budova „U fary“ nevyhovovala vnitřní úpravou a ani počtem učeben k umístění další německé školy (v budově „U fary“ byly tou dobou umístěny obě německé obecné školy – chlapecká a dívčí, také škola učňovská – Gewerbliche- Fortbildungsschule), padlo rozhodnutí postavit k tomuto účelu novou moderní školní budovu. Je pozoruhodné (stejný případ můžeme později sledovat u stavby budovy matičního gymnázia v Místku), že stavba této monumentální budovy, netrvala ani deset měsíců.47 V budově nebyl původně vodovod ani centrální vytápění, jen zcela primitivní sociální zařízení, ale už samotná rozlehlost stavby a počet místností (budova je dvoupatrová) budí úctu ke stavitelům této dominanty, kterou stavěli bez jakýchkoli mechanismů a moderních technologií. Samotná budova se stala chloubou městské architektury už před více jak sto dvaceti lety a je jí dodnes. Dne 15. září školního roku 1889/90 začalo v budově vyučování. Měšťanská škola byla však zřízena už tři roky před zahájením stavby.48 Z počátku byla německá měšťanská škola chlapecká jen trojtřídní. První pobočku u první třídy lze zaznamenat teprve až v roce 1910. Jako samostatná chlapecká měšťanská škola (s dvěma pobočkami a se čtvrtou třídou, tedy v počtu šesti tříd) trvala do konce prvního pololetí školního roku 1918/19.49 Po zřízení německé měšťanské školy chlapecké v roce 1888 došlo k návrhu městské rady ve Frýdku (magistrátu) ve školním roce 1891/92 i ke zřízení samostatné dívčí měšťanské školy německé. Do té doby navštěvovala děvčata příslušné ročníky

47

1. základní škola nár. umělce Petra Bezruče, Almanach 100 let 1. ZŠ Frýdek-Místek, 1889 – 1989

48


Místek: Městský národní výbor, 1965, s. 189-197. 49

SOkA Frýdek-Místek, fond Měšťanská škola chlapecká (německá), Frýdek, inventář fondu.

24

dívčí obecné německé školy, která měla své umístění ve školní budově „U fary“. Pro nově zřízenou měšťanskou školu dívčí byly k dispozici vhodné učební místnosti v nově vybudované školní budově „Pod sovou“ (tak se škole přezdívalo vzhledem k umístění sovy na střešní báni školní budovy, úředně však označované jako „Franz Josefs I. – Volksund Bürgerschulen“).50 Tento původní název školy po převratu zmizel. Později, kdy se zde umístily české školy, byl udělen čestný název Bezručovy školy. Tento nápis dodnes zdobí i školní budovu. Škola byla z počátku organizována jako škola trojtřídní, teprve postupem let přibývaly u jednotlivých tříd pobočky a zřídila se i čtvrtá třída. Škola trvala od roku 1891 do konce prvního pololetí školního roku 1918/19, kdy splynula v důsledku přestupu českých dětí do nově zřízených českých škol s německou měšťanskou školou chlapeckou v jednu trojtřídní měšťanskou německou školou smíšenou. Pod tímto názvem lze sledovat její další vývoj.51 Při pozdějším vzrůstu obecných škol (utrakvistických, v podstatě však německých) byla v budově také umístěna obecná škola chlapecká. U všech škol (obecných i měšťanských, chlapeckých i dívčích) se zřídily pobočky, přičemž základní počty žáků tvořily děti z rodin českých, jelikož až do roku 1899 vinou magistrátu neexistovaly ve Frýdku české školy. Obecné školy byly sice utrakvistické, ale vyučovacím jazykem se stala němčina a mateřského českého jazyka se užívalo jako pomocného prostředku k ovládnutí jazyka německého.52 Koncem 19. století měl Frýdek dvě německé obecné školy (chlapeckou a dívčí), dvě německé měšťanské školy (chlapeckou a dívčí), německé gymnázium a německou učňovskou školu, zvanou průmyslovou. Kromě toho se ve městě nacházela soukromá německá židovská škola, vydržovaná Židovskou obcí. Tyto školy měly k dispozici tři školní budovy: U fary, Pod sovou a školu židovskou. Budova gymnázia ještě neexistovala. V období před první světovou válkou nedošlo k dalšímu rozšíření školství ve Frýdku, jen organizačně se provedly změny. Obě německé školy obecné (chlapecká i dívčí) byly pro značný počet poboček rozděleny každá na dvě samostatné školy, takže před válkou existovaly ve Frýdku dvě německé obecné školy chlapecké a dvě obecné 50

SOkA Frýdek-Místek, fond Měšťanská škola dívčí (německá), Frýdek, inventář fondu.

51

Tamtéž

52


25

německé školy dívčí. Zřízením české obecné soukromé školy matiční přestaly být tyto německé školy školami utrakvistickými a na školách se vyučovalo jen německy. Ovšem jen podle litery. Třídy německých škol, které byly vysoko organizované, navštěvovalo totiž velmi mnoho dětí z českých rodin, které německy neuměly, a tak se stále vypomáhalo češtinou při vyučování. Skutečností je, že také česká škola vzrostla na školu pětitřídní, ale charakter soukromé školy se všemi finančními obtížemi pro rodiče, požadovaná znalost němčiny a později válečný útlak způsobily, že v posledních letech války klesla škola počtem tříd na školu dvojtřídní a k tomu byla vypuzena z vlastní školní budovy. Lze říci, že státní převrat přišel ve dvanáctou hodinu a zachránil Frýdek před totálním poněmčením. Už sčítání lidu v roce 1910 zaznamenává většinu německého obyvatelstva ve Frýdku, kde nejen příslušnost, ale obcovací jazyk rozhodly o zněmčení města.53 Snad to byla přirozená česká skromnost, snad i neujasnění ze změněné státoprávní situace, že česká správa ještě skoro celého půl roku (do poloviny února 1919) ponechala dosavadní školskou organizaci ve městě a město ve svobodné vlasti nemělo veřejnou českou školu. Na usilovné naléhání české inteligence a za aktivní podpory dělnictva (Karlova huť) konečně Zemská školní rada v Opavě povolila zřízení českých veřejných škol a vypsání zápisů. Pro uměle vykonstruovanou německou většinu ve městě dopadl však výsledek špatně. Na 1300 žáků přestoupilo do českých škol a německé školství se zmenšilo na pouhou smíšenou pětitřídní obecnou školu a trojtřídní smíšenou měšťanskou školu.54

3.1 Židovská škola Ve stejné době jako synagoga byla ve Frýdku založena soukromá židovská škola. V roce 1863 vznikla při náboženském spolku skupina, která se zabývala ustavením německé židovské školy. Soukromá jednotřídní škola se otevřela ve školním roce 1864/1865. První škola byla bez práva veřejnosti, proto museli žáci každoročně skládat zkoušky z dějin a německého jazyka na německé obecné škole u farního kostela a pouze z hebrejštiny a židovského náboženství skládali zkoušky na jednotřídce.

53

700 let Frýdku Místku. Frýdek Místek: Městský národní výbor, 1965 (statistická příloha)

54


26

Od 4. března 1871 byla škola úředně povolena výnosem prezidia zemského soudu. Od začátku roku 1875 dostala škola udělení práva veřejnosti a výnosem ministerstva kultu a osvěty byl jmenován od 27. ledna 1875 řídícím učitelem Samuel Pollak. Svým charakterem se jednalo o školu újezdní či obvodovou, neboť do školy docházeli žáci židovského vyznání i z Místku a přilehlého okolí. A opět ta skutečnost, že škola byla německá, dokresluje charakter a zaměření všech těch továrníků, příslušníků svobodných povolání, obchodů a různých živností židovského náboženství, kteří ve městě žili a spolupůsobili na vytváření jeho národnostních poměrů.55 Teprve začátkem roku 1893 měla škola dostatečné finanční zabezpečení díky prostředků židovského náboženského spolku. I přes silný odpor části Židů, tzv. „assimilantů“, kteří samostatné škole nepřáli, byl u příležitosti padesátého výročí nabytí občanských svobod položen základní kámen k nové škole. Slavnost se konala 2. prosince 1898 a již na jaře roku 1899 se začalo stavět. Stavitel Emil Hauke v létě roku 1900 školu dostavěl. Za účasti zástupců magistrátního úřadu města Frýdku, spolků z Frýdku a Místku i lidí ze širokého okolí proběhlo slavnostní vysvěcení školy dne 15. září 1900. Nová školní budova byla jednopatrová pro čtyř až pětitřídní školu, ačkoli po celou dobu svého trvání byla jen školou dvojtřídní. Stála hned v sousedství templu (dnes Revoluční ulice), který počátkem okupace vyhořel a jeho zbytky se následně zbouraly.56 Přes četné stavební úpravy se do dnešní doby už bohužel nedochovala. Přestavbami zmizely secesní fasády a zejména věžovitá střešní nadstavba. Nedochovala se ani vnitřní secesní štuková výzdoba. Z vnitřního vybavení a z výukových pomůcek se dochovalo několik jednotlivých předmětů jako např. hliněné kalamáře učitele a žáků, výukové obrazy s pohádkovými motivy, dva fyzikální modely a jedna dvojlavice. Nejvíce žáků do soukromé židovské školy ve Frýdku chodilo ve školním roce 1878/1879. Tehdy do ní docházelo 39 dětí z Frýdku, 11 z Místku, 12 z Koloredova a 2 z okolních obcí. Zbylí žáci měli domovské právo v cizích obcích a bohužel se nepodařilo zjistit, odkud pocházeli. Celkem školu navštěvovalo 74 žáků, z toho chodilo do 1. třídy 39 žáků a do 2. třídy 35 žáků.57

55

SOkA Frýdek-Místek, fond Obecná škola židovská (německá), Frýdek, inventář fondu.

56

Tamtéž

57

POLÁŠEK, Jaromír – POLÁŠKOVÁ, Jiřina. Ve stínu frýdecké synagógy. Frýdek-Místek: Muzeum

Beskyd, 2000, s. 17-18.

27

V roce 1913 se škola poprvé ocitla v nebezpečí uzavření, neboť náboženská obec již neunesla náklady na její provoz. Ferdinand Geiringer, ředitel továrny v Místku, proto založil ochranný spolek „Jüdischer Schulverein“. Při novém návrhu na zrušení školy v roce 1922 se „Jüdischer Schulverein“ zavázal platit ročně příspěvek ve výši 10 000 Kč na udržení školy. Většina Židů své děti posílala do německé školy a pro narůstající finanční spory i náboženský spolek nakonec upustil od příspěvku na provoz školy. Škola trvala od doby svého založení až do roku 1927, kdy pro nedostatek žactva došlo k jejímu zrušení. Nicméně zbylí žáci dokončili školní rok a 28. června 1928 řídící učitel Jakob Pollak rozdal vysvědčení 28 žákům. Škola by stejně musela být zrušena, neboť se do 1. třídy pro školní rok 1928/1929 přihlásili jen tři žáci. Pozoruhodné bylo zavedení češtiny jako druhého zemského jazyka do školní výuky. Stalo se tak na základě usnesení valné schůze židovského náboženského spolku s platností od 8. dubna 1887. Čeština se na této škole vyučovala již od roku 1883, kdy se zavedly dvě hodiny českého jazyka týdně. Od roku 1919 se v první třídě vyučovaly týdně tři hodiny českého jazyka, ve druhé třídě pak šest hodin. Čeština se vyučovala podle „Čítanky pro školy obecné“ autorů Šťastný, Lepař a Sokol.58

3.2 Německé gymnázium Dovršením výstavby německého školství ve Frýdku bylo zřízení německého gymnázia korunního prince Rudolfa. Z pramenných materiálů z doby konce 19. století vysvítá, že nepřímý podnět ke zřízení tohoto ústavu bylo zřízení českého soukromého matičního ústavu (gymnázia) v Místku v roce 1895. Proto frýdečtí Němci urychleně požádali městskou správu o zřízení německého gymnázia ve Frýdku. Zatímco místecké gymnázium se rodilo těžce z obětin a národních darů, město Frýdek ihned převzalo do své správy nově zřízené frýdecké gymnázium, které se stalo ústavem komunálním.59 Až do výstavby gymnazijní budovy v sousedství školy „Pod sovou“ v roce 1903 bylo gymnázium umístěno v budově měšťanských škol. Za první světové války, kdy došlo k záboru budovy Pod sovou pro vojenské účely, umístily se v budově gymnázia

58

POLÁŠEK, Jaromír – POLÁŠKOVÁ, Jiřina. Ve stínu frýdecké synagógy. Frýdek-Místek: Muzeum

Beskyd, 2000, s. 17-18. 59

SOkA Frýdek-Místek, DROBIŠ, Dominik. Přehled vývoje školství okresu Frýdek-Místek, s. 22-23

28

chlapecké školy. Německé gymnázium zůstalo ve Frýdku až do roku 1922, kdy pro nedostatek žáků (tito byli získáváni z celé oblasti frýdecko-místecko-ostravské) zaniklo.

3.3 Německá učňovská škola V roce 1883, tudíž ještě před zřízením měšťanských škol, byla po místeckém vzoru i ve Frýdku zřízena učňovská škola průmyslová, ovšem s tím rozdílem, že byla výlučně německá. Česká pobočka, ve Frýdku byli tou dobou čeští obchodníci a živnostníci, se neotevřela. Škola byla umístěna ve školní budově U fary a podle tehdejších předpisů se vyučovalo večer a v neděli dopoledne. Po celodenním zaměstnání učňů byla návštěvnost školy malá a vyučovací výsledky špatné. Škola měla charakter obecně vzdělávací školy. Zřízení české učňovské školy ve Frýdku nastalo až v roce 1929, během 2. světové války se musela přemístit do Místku a společně sdílela s tamní učňovskou školou nepříznivý úděl této školy.60

3.4 Obecná škola Ústřední matice školské V posledním roce 19. století se objevila naděje i v životě českého obyvatelstva ve Frýdku, jehož podle sčítání byla ještě většina61 Za pomoci Matice osvěty lidové a Ústřední matice školské byla v roce 1899 zřízena v soukromém domku v bývalé Pražmově ulici č. 93 (dnes zbouráno) jednotřídní matiční soukromá škola Zemskou školní radou v Opavě 6. října 1899 a Okresní školní radou ve Frýdku 7. října 1899. Vyučování začalo 9. října 1899. Poněvadž okresní školní rada uznala místnost za způsobilou jen pro 40 dětí, muselo být 30 zapsaných dětí propuštěno. Většina propuštěných dětí byla z chudých dělnických a domkařských rodin.62 Na jaře roku 1900 byl postaven v Bruzovské ulici dvoupatrový obytný dům č. 211, kde se umístila česká škola. Po mnohých obtížích ze strany magistrátu začalo vyučování dne 16. září 1900 v nové budově. Otevřely se 3 třídy o 133 žácích. Následujícího roku měla škola už 183 žáků ve 3 třídách. V roce 1902/03 vzrostl počet už na 5 tříd s 242 žáky a v roce 1903/04

60


61

700 let Frýdku Místku. Frýdek Místek: Městský národní výbor, 1965 (statistická příloha)

62

SOkA Frýdek-Místek, HROZEK, Antonín. Dvacet let České soukromé školy ÚMŠ ve Frýdku, sig. B

659/a/b/c/d (ostatní literatura)

29

navštěvovalo školu 297 dětí. To však byl největší počet žáků. Od následujícího roku počet dětí klesal a s nimi i počet tříd, takže za 1. světové války klesl počet dětí až na 81 ve dvou třídách. V roce 1915 byla školní budova zabrána vojskem a škola byla umístěna v domě Hospodářského skladiště (Zádruhy), odkud v roce 1917 byla vypuzena do menší místnosti v témže domě. Avšak i odtud se musela škola vystěhovat 2. února 1918 do jedné místnosti školní budovy v Bruzovské ulici. Když pak po státním převratu se konal nový zápis do českých škol, který vykázal na 1200 dětí, zřídily se veřejné české školy ve Frýdku a škola Ústřední matice školské byla zrušena.63 Soukromá matiční škola ÚMŠ se stala první českou školou ve Frýdku v oblasti základního školství. Úplně první českou školou ve městě byla mateřská škola sester Vincentek v sirotčinci.

63

SOkA Frýdek-Místek, fond Obecná škola Ústřední matice školské Frýdek, inventář fondu.

30

4

Školství ve Frýdku od vzniku ČSR až do roku 1943 Po vzniku samostatného československého státu (28. října 1918) zůstaly

v platnosti školské zákony z období Rakouska-Uherska. V zásadě se školský systém nezměnil. Jednotlivé úpravy byly provedeny ministerskými nařízeními, posléze školským zákonem označovaným jako „malý“. V roce 1919 se zrušil celibát učitelek. Znamenalo to, že se učitelky nyní mohly vdávat, aniž by následně musely opustit svou učitelskou službu. Dále byl vydán zákon o menšinových školách, podle něhož měly být zřizovány školy národnostních menšin v oblastech s převahou jinonárodního obyvatelstva. Taková škola měla být zřízena v každé obci, kde bylo podle tříletého průměru aspoň čtyřicet dětí jiné národnosti. Tímto zákonem se neřešila jen národnostní otázka jiných než českých národností žijících na území nově utvořené ČSR (např. Maďarů, Ukrajinců), jako je tomu dnes, ale že šlo ve většině případů o prosazení požadavků české národnosti v oblastech s převážně německým obyvatelstvem, kde až dosud české školy neexistovaly a kde byl tedy dán volný průchod germanizaci (severní a západní pohraničí, Brno atd.). Tzv. malý školský zákon zavedl osmiletou školní docházku na území celé ČSR. Zrušil novelu z roku 1833 a tím i úlevy ve školní docházce. Zavedl tak dva nové učební předměty (občanskou nauku a výchovu a ruční práce pro chlapce) a obnovoval povinnost výuky tělocviku pro dívky. Mimo to zaváděl rovnost žen a mužů v učitelských sborech a postupné snižování počtu žáků na jednoho učitele tak, že ve školním roce 1932/1933 se mělo dospět k počtu šedesáti žáků z původních osmdesáti.64 Od poloviny února 1919 existovaly ve Frýdku čtyři české školy, a to obecná chlapecká a dívčí, měšťanská škola chlapecká a dívčí. Teprve po zániku německého gymnázia se ve Frýdku zřídila dvojtřídní odborná škola tkalcovská. Umístění našla v budově zaniklého gymnázia. Z početných důvodů (město se dožadovalo střední školy, konkrétně gymnázia) a z příčin hospodářské krize, která hluboce zasáhla místní textilní průmysl, byla v roce 1933 zrušena. Náhradní odbornou školu Frýdek nedostal. Poměrně velké terénní stoupání a značná vzdálenost dětí z lipinské kolonie vyvolala už v roce 1912 myšlenku na zřízení německé školy v této městské části. Nesoulad mezi majitelem závodu (arcikníže Bedřich) a frýdeckým magistrátem

64

VALIŠOVÁ, Alena – KASÍKOVÁ, Hana. Pedagogika pro učitele. Praha: Grada, 2011, s. 79.

31

o příspěvek na zřízení školy způsobil, že škola nebyla zřízena.65 Stalo se tak až za republiky na základě souhlasu zemské školní rady v Opavě z 26. července 1924. V následujícím roce se začalo s výstavbou školní budovy, v níž se po roce začalo vyučovat. Náklad činil přes 670.000 Kč, na jehož úhradu přispěla Báňská a hutní společnost 140.000 Kč, země a stát poskytly po 50.000 Kč a zbytek hradilo město. Škola byla původně jako dvoutřídní s 91 žáky. Jelikož dětí přibývalo, zřizovaly se další třídy. V roce 1935 měla škola pět postupných tříd a od roku 1939 byla reorganizována na pětitřídní obecnou školu.66 Výstavbou školní budovy Pod lipinou přibyla ve Frýdku další školní budova, takže jich bylo celkem pět, z nichž čtyři byly české („Pod sovou“, na Bruzovské ul., gymnázium a Pod lipinou) a jedna budova (U fary) sloužila německým školám. V roce 1929 bylo české frýdecké školství rozšířeno o nově zřízenou učňovskou školu, která měla svou vlastní správu a byla umístěna v budově školy Pod sovou. Ve Frýdku existovala až do období 2. světové války, kdy byla přemístěna do Místku a byla sloučena s tamní učňovskou školou. Bohužel se archivní materiál této školy nedochoval a nemohou tak být podrobnější zprávy. Do podzimních událostí roku 1938 nedošlo ve Frýdku ke zřízení jiných či dalších škol. Teprve zábor pohraničí přinesl podstatné změny. Do budovy gymnázia se nastěhovalo přenesené gymnázium z Českého Těšína, do budovy mateřské školy Na Blatnici (dříve Pivovarská) se nastěhovala přenesená Obchodní škola a obchodní akademie rovněž z Českého Těšína. Frýdek tak rázem získal jednu školu střední a dvě odborné školy. Vzrůst školství byl však vykoupen velikým utrpením obyvatel zabraného území. Okupační režim však ihned využíval situace k tomu, aby se ve Frýdku obnovila německá střední škola. V roce 1940, kdy město bylo v době nesvobody opět pod německou správou, se dovolával německý vládní komisař odčinění křivdy, spáchané Čechy po převratu na německé menšině zrušením německého gymnázia ve Frýdku. Tuto nepravdu vyvrací skutečnost, že německé gymnázium zůstalo ve Frýdku až do svého samovolného zániku v roce 1923.67

65


66




32

Nejdůležitější argument proti uměle vytvářenému němectví ve Frýdku jsou výsledky zápisu do nově zřizované střední školy (Oberschule). Po usilovné snaze bylo do zřízené německé střední školy zapsáno celkem 17 žáků, z toho ještě několik dětí z rodin přistěhovalých říšských příslušníků, ostatní pak pocházeli z Frýdku, Místku a dalšího okolí. Přesto, že přihlášený počet žáků neodpovídal zákonným předpisům o zřizování škol, byla tato škola v nepředstavitelně krátké době, počátkem školního roku 1940/41, otevřena. Vzhledem ke skutečnostem, jaké vládly v době protektorátu, by se předpokládalo, že tato škola bude rok od roku vzrůstat a že se stane zjevným důkazem německosti města Frýdku. Ačkoliv mezitím došlo k uzavření všech českých středních škol ve Frýdku i v Místku (obchodní akademie, obchodní škola, reálné gymnázium frýdecké i místecké, odborná škola pro ženské povolání), tato nově zřízená německá střední škola (Oberschule) skomírala68 a po tříletém působení v roce 1943 pro naprostý nedostatek žáků zanikla. Školu neuzavřeli tentokrát Češi, naopak se tak stalo za vlády Němců.69 Škola byla umístěna v budově bývalého německého gymnázia, v dnešní budově soukromé střední odborné školy (dříve vyšší ekonomické školy), kde se nacházely i ostatní německé školy. Zásluhou vládního komisaře města Frýdku došlo ještě za 2. světové války ke zřízení německé mateřské školy v Lipině. Před sloučením Lískovce s Frýdkem, kdy se frýdecký vládní komisař stal současně vládním komisařem v Lískovci, došlo ke zřízení německé školy v Lískovci v původní staré škole. Podobně tomu bylo také ve Starém Městě, kde před sloučením obce s Frýdkem byla zřízena jednotřídní německá škola.70

4.1 Smíšená obecná škola německá Škola vznikla počátkem druhého pololetí školního roku 1918/19. Koncem prvního pololetí tohoto školního roku existovaly ve Frýdku celkem čtyři obecné školy německé (dvě chlapecké a dvě dívčí), a tak po přestupu českých dětí zůstala jen jedna smíšená obecná škola, která až do školního roku 1926/27 měla pouze čtyři třídy. Tato skutečnost je nejlepším dokladem toho, že existence německých škol byla podmíněna

68

SOkA Frýdek-Místek, DROBIŠ, Dominik. Školství, osvěta a knihovnictví ve Frýdku-Místku v době

nesvobody, Studie a vzpomínky, inv. č. 17 69

SOkA Frýdek-Místek, DROBIŠ, Dominik. Frýdecké školství a národnostní otázka, sig. R 46, s. 9

70


33

návštěvou dětí z českých rodin. Ty z existenčních důvodů a pod hrozbou nátlaku (mnohdy i z národní neuvědomělosti) ponechávaly své děti v německých školách, ačkoliv od roku 1899 působila ve Frýdku již česká (soukromá) matiční škola. Poněvadž česká obecná škola byla pod stálým nátlakem německé městské správy i v nepřízni zemské samosprávy, stávalo se, že mnoho rodičů posílalo své děti také do zajištěných a organizačně stálých českých škol v Místku. Škola byla školou pětitřídní (v prvních letech své existence jen čtyřtřídní) a její vzrůst na šest tříd (ve školním roce 1944/45 dokonce 7 tříd) nastal až v době 2. světové války. Ovšem v žádném případě zde nešlo o přírůstek žactva z českých škol, ale o organizační opatření, neboť pro německé školy platily zcela jiné předpisy pro zřizování tříd a o počtu jejich žactva. Dnem 2. května 1945 přestala škola existovat.71 Škola byla od doby svého vzniku umístěna ve staré školní budově „U fary“ až do školního roku 1939/40, kdy se přestěhovala do budovy bývalého německého gymnázia na hlavní třídě, dnešní budovy soukromé střední odborné školy, která je v sousedství školy „Pod sovou“. Ani v době nesvobody nebyla nijak pozvednuta početnost tříd německých škol, což nejlépe dokládá skutečnost, že v budově bývalého gymnázia, kde německé školy měly své umístění, bylo ještě místo i pro českou školu.72

4.2 Německá smíšená měšťanská (hlavní) škola Německá smíšená měšťanská škola ve Frýdku uzavírá kapitolu německého školství ve Frýdku, které zpočátku jako utrakvistické, později jako čistě německé (hlavně na vyšším stupni) poněmčovalo české obyvatelstvo ve Frýdku i v jeho nejbližším okolí a to od druhé poloviny 18. století. Tato škola, která se v období protektorátu nazývala hlavní školou, vznikla po převratu počátkem pololetí školního roku 1918/19. Do té doby, konkrétně do konce ledna 1919, byly ve Frýdku ještě čtyři obecné a dvě měšťanské školy německé. Z toho vyplývá, že ještě za trvání samostatného československého státu užívali Němci ve Frýdku i nadále všech svých výsad, zatímco českých škol (kromě matiční obecné, naposled již jen dvojtřídní školy) ve Frýdku nebylo. K radikální změně, a to za vlivné účasti české veřejnosti (hlavně valcířů z Karlové huti), dochází až v únoru 1919 ke zřízení českých škol obecných 71

SOkA Frýdek-Místek, fond Obecná škola smíšená (německá), Frýdek, inventář fondu.

72

Tamtéž

34

i měšťanských a k hromadnému přestupu českých dětí ze škol německých do škol českých. Po tomto přestupu českých dětí zůstala ve Frýdku pouze jedna smíšená německá obecná škola a jedna smíšená německá měšťanská škola.73 Tato skutečnost je nejlepším dokladem uměle udržovaného německého školství ve Frýdku. Takovýmto způsobem vznikla německá měšťanská škola smíšená ve Frýdku. Tato škola měla zpočátku po svém zřízení jen tři třídy, teprve později (od roku 1928) byla při škole povolena čtvrtá třída, tj. jednoroční učební kurz. Zredukované německé měšťanské školy byly jako jedna smíšená německá měšťanská škola umístěny v budově „U fary“, tedy v původní školní budově, která pochází z roku 1791 a byla postupem doby mnohými přestavbami a přístavbami upravena do dnešní podoby.74 Je pozoruhodné, že tato čtyřtřídní německá měšťanská škola se už nikdy nerozšířila do svého dřívějšího organizačního stavu a to ani v období 2. světové války. Pro malý počet žactva Němci v protektorátní době ani neuplatnili nárok na návrat této školy do školní budovy „Pod sovou“, která původně byla v roce 1888 pro toto školství postavena. Osvobozením města dne 2. května 1945 končí věhlas německého školství ve Frýdku a spolu s ostatními německými školami je tato německá měšťanská škola (hlavní) zrušena.75

73



SOkA Frýdek-Místek, fond Měšťanská škola smíšená (německá), Frýdek, inventář fondu.

75

Tamtéž

35

5

Počátky místeckého školství V základním pojetí vzniku a rozvoje místecké školy lze v podstatě vidět

shodnost se vznikem a rozvojem frýdeckých škol, ačkoliv zde působily rozdílné správní, sociální, ale především národnostní vlivy. I když místecká radnice byla také v rukou Němců, přesto se Místek považoval za město české, zejména když rokem 1895 došlo ke zřízení českého gymnázia. Počátek školství v Místku se podle historických pramenů spojuje se založením kostela a fary. Církevní úkony vyžadovaly kromě kněžstva další spolupracovníky, z nichž rektor (varhaník) byl z těch nejdůležitějších. Učil-li zpěvu, stával se tak i učitelem a přejímal výuku i ve čtení, psaní a počtech. Takto se položil základ k triviu, podle něhož byly školy nazývány školami triviálními.76 Také místecká škola bývala triviální a zpočátku jen jednotřídní. Její zřízení spadá do doby výstavby kostela a zřízením fary. Kdy se tak stalo, nebylo dosud zjištěno a lze usuzovat, že první počátky místecké školy nebudou už nikdy více objasněny. První zpráva o místeckém kostele, tehdy kostel sv. Mikuláše, pochází až z konce 16. století, přesněji z roku 1592, přestože stál už mnohem dříve. Jestliže stála při kostele fara, byla tam pravděpodobně i škola, ale nikde se o ní nepíše. Když v roce 1602 město z valné části vyhořelo, shořel i kostel a fara a pravděpodobně i škola. Nový kostel byl postaven z kamene na místě vyhořelého kostela a zasvěcen sv. Jakubovi. Dosud se neví, proč ta změna nastala. Nová výstavba vnesla změnu v použití stavebního materiálu a kromě kostela se z tvrdého materiálu postavila fara a také i škola. O škole se bylo možné dovědět nepřímo z obecního účtu z roku 1657 a dále se pak ve stejném roce mluvilo o nadaci, která sloužila k podpoře školy, především jejího rektora.77 Rektorovo existenční zajištění bylo totiž velmi nejisté a jeho příjmy zabezpečovala řada činitelů. Dostával od města plat, dříví a od rodičů školní plat, který si musel sám vybírat. Od města dostával rektor např. v roce 1691 6 zl. a dříví za 4 zl. Tedy velmi málo, porovnáme-li to s odměnou městského písaře, který dostal 30 zl. a varhaník 13 zl.78 Dozor nad školou a učitelem měl místní farář. Koncem

76


77

Tamtéž, s. 27

78


Místek: Městský národní výbor, 1965, s. 193

36

18. století jím byl Franz Scholz. Když si místní učitelé u něho stěžovali, že nedostávají školní plat, zaslal městské radě přípis, aby školní plat pro učitele vybíralo město. Město však odmítlo. Teprve rozhodnutím vrchnostenského úřadu na Hukvaldech z 20. května 1812 bylo městu nařízeno vybírat školní plat a učitelům jej odvádět.79 V roce 1774 byl Marií Terezií vydán „Allgemeine Schulordnung für die deutschen Normal-, Haupt- und Trivialschulen in sämtlichen Kaiserlich-Königlichen Erbländern“ (Všeobecný řád pro německé normální, hlavní a triviální školy ve všech císařsko-královských dědičných zemích), podle něhož se zřizovaly v hlavních městech školy normální, na nichž se připravovali ke svému povolání kandidáti na profesi učitelství. Ve všech větších městech se měly zřídit školy hlavní a v menších městech a obcích s farními kostely školy triviální.80 Tab. 1 Elementární školy v Rakousku po roce 177481 Název

Místo

triviální (1-2třídní)

fara

hlavní (3třídní)

krajské město

normální (4třídní) + preparanda

zemské město

Obsah vzdělání čtení, psaní, počítání, náboženství, základy hospodaření a průmyslu stejně jako ve škole triviální, navíc základy reálií a latiny, sloh, kreslení, geometrie tytéž předměty jako na škole hlavní v širším rozsahu

V Místku byla škola triviální a to o dvou třídách. Jedna třída měla místo ve škole u fary, druhá třída v „rathůzu“ (radnice). V roce 1776 bylo rozhodnuto, aby se třída z radnice vystěhovala, protože město muselo zřídit dvě kasárny pro vojáky.82 Se vzrůstem počtu žáků školní budova při faře nevyhovovala. Proto od roku 1778 se jednalo o výstavbě nové školní budovy. Teprve až v roce 1811 bylo městu vrchnostenským úřadem na Hukvaldech nařízeno, aby vyhlédlo vhodné místo pro 79


Místek: Městský národní výbor, 1965, s. 193 80

KOVÁŘÍČEK, Václav – KOVÁŘÍČKOVÁ, Iva. Vývoj školských soustav v českých zemích. Olomouc:

Univerzita Palackého, 1989. s. 6-7 81

VALIŠOVÁ, Alena – KASÍKOVÁ, Hana. Pedagogika pro učitele. Praha: Grada, 2011. s. 70

82



37

stavbu školy. Po dlouhých průtazích se tak stalo a na Příborské ulici stála nová jednopatrová školní budova z tvrdého materiálu o dvou učebnách a bytem pro rektora i učitele. Budovu, která již od roku 1884 nesloužila školským účelům, zbourali v polovině osmdesátých let minulého století při přestavbě města. Budova stála v místech dnešní hlavní dopravní tepny.83 K Místku byly v roce 1788 přiškoleny obce Malé Kunčice, Hodoňovice, část Sviadnova a Lotrinkovice (dnes Lysůvky). Z celkového počtu 245 zapsaných dětí docházelo do školy jen 137. Roční výnos na školném činil 142 zl. 38 kr. Chudobní žáci školné neplatili. Vydržovatelem školy byla obec, patronem arcibiskup (panství). V roce 1807 se místecká škola označovala jako triviální škola pro chlapce a dívky s vyučovacím jazykem moravským. Žáci se dělili do dvou tříd, přičemž do první třídy docházelo 107 dětí, z toho z Místku 83, vesnického městečka Bahno 3, Koloredova 18, Sviadnova 3, z přiškolených obcí Malých Kunčic, Hodoňovic, Lotrinkovic a Zelinkovic nikdo. Rektor měl plat 297 zl. 41 kr. včetně všech příspěvků a vydržoval si pomocníka, jemuž dával stravu a ročně 25 zl. Ve 2. třídě bylo celkem 155 dětí – z Místku 120 dětí, z předměstí Bahno 2, Koloredova 20, Sviadnova 13 a z ostatních obcí opět nikdo. Příjem učitele činil 110 zl. V roce 1842, kdy se navrhovalo zřídit třetí třídu, nastal veliký vzrůst v počtu dětí. Z celkového počtu 539 dětí bylo 249 chlapců a zbytek děvčat. Školné platilo 404 žáků. Organizace školy je v uvedeném roce uváděna jako dvojtřídní farní škola.84 Výstavba nové několikatřídní školní budovy (již pro hlavní školu) byla vzhledem k trvalému přírůstku žactva na obzoru. Takřka za městem v blízkosti nového kostela byla postavena v roce 1884 nová školní budova. Byla původně česká, postupem let se stávala utrakvistickou, přičemž v nižších ročnících se vyučovalo česky a ve vyšších ročnících německy. Tato dvojjazyčnost měla za úkol sledovat ovládnutí druhého zemského jazyka, ale přitom záměrně sloužila převýchově dětí a budoucí totální germanizaci českého obyvatelstva. V této struktuře setrvala utrakvistická škola až do roku 1896, kdy byly v Místku zřízeny školy německé a česká obecná škola.85

83


84

Tamtéž

85



38

6

Vývoj školství v Místku od druhé poloviny 19. století do vzniku ČSR Místek byl městem, které ve druhé polovině 19. století oplývalo poměrně

nízkým národním povědomím. Rovněž patřil k městům s velkým podílem německého obyvatelstva. V roce 1890 z celkového počtu 4922 obyvatel zde žilo 1148 Němců. O deset let později se poměr upravil ještě trochu více ve prospěch německého obyvatelstva, kdy z celkového počtu 5804 obyvatel jich bylo 1535.86 A tak zde muselo české obyvatelstvo čelit silným germanizačním tlakům. Místní řeč také silně ovlivňovaly i vlivy z Polska. Tyto vlivy se plně omezit nikdy nepodařilo. Nicméně snahy zde na konci 19. století existovaly a možná jejich nejvýraznějším projevem v regionu bylo založení Českého soukromého gymnázia v Místku. Vzhledem k plynulému přehledu školského vývoje se vrátíme k základnímu školství a to konkrétně k dané utrakvistické škole. Založení českého gymnázia bylo totiž impulsem k tomu, aby také základní školství vyučovalo a vychovávalo v duchu národním, českém, což vedlo k zamezení odnárodňování. K žádosti českých rodičů povolila zemská školní rada v Brně, počátkem školního roku 1896/97, zřízení české školy v Místku. Dosavadní utrakvistická škola byla rozdělena na 2 obecné školy německé (chlapeckou a dívčí) a na trojtřídní obecnou školu českou. Všechny tyto školy našly své umístění v dosavadní školní budově, v níž se také vyučovala učňovská škola. V této době kromě budovy rolnické školy a obecné (původně české, pak utrakvistické, nyní rozdělené) školy nebyla v Místku jiná školní budova.87 Čeští občané s potěšením zjišťovali, že do české obecné školy se zapsalo 272 dětí. Všechny se vyučovaly pouze ve třech třídách a teprve v následujících letech byly zřizovány pobočky, takže již v roce 1899 měla česká škola pět tříd. České škole prospělo, že se město rozhodlo pro ni postavit samostatnou budovu, v níž se 2. ledna 1900 začalo vyučovat. Budova měla šest učeben a byt pro nadučitele.88 Šlo o starší budovu dnešní Fučíkovy školy (4. Základní škola Frýdek-Místek, ul.

86

LINHART, František. Místecký okres. Brno: Musejní spolek, 1915, s. 141.

87



Tamtéž

39

Komenského), která měla původně jedno patro a teprve po osvobození v padesátých letech byla provedena nadstavba druhého patra. Výstavbou české obecné školy měl Místek celkem čtyři školní budovy a z toho tři byly české (rolnická škola, gymnázium a obecná škola). Oproti tomu se ve Frýdku skrytě připravovala stavba české obecné matiční školy. Po zřízení českého gymnázia roku 1895 a české obecné školy roku 1896 se zvažovalo zřídit českou měšťanskou školu dívčí. Když obec žádost zamítla, rozhodla se Matice místecká zřídit soukromou měšťanskou školu dívčí. Dívčí proto, že už o vyšší vzdělání chlapců bylo postaráno zřízením gymnázia, a tak pro dívky, které nesměly ústav navštěvovat, nebylo možné dalšího vzdělání. Za aktivního a horlivého vedení předsedy Matice Vincence Procházky byla v roce 1898 zřízena soukromá měšťanská škola dívčí, která dne 27. září zahájila vyučování v budově rolnické školy. Následujícího roku se přestěhovala do budovy gymnázia, kde setrvala až do roku 1902, kdy musela uvolnit místo potřebám vlastního ústavu. V té době se rozhodl předseda Matice postavit v sousedství gymnázia dům, který upravil pro vyučování dívčí měšťanské školy.89 Škola se už potřetí stěhovala a i toto umístění se stalo jen provizorní záležitostí. Uvažovalo se proto o stavbě vhodné školní budovy. Důvodem byla také ta skutečnost, že dne 22. srpna 1908 byla zřízena rovněž soukromá měšťanská škola chlapecká a bylo nutno starat se o její umístění. Místní školní rada dala jednomyslně souhlas ke stavbě školní budovy pro dívčí měšťanskou školu a o věci mělo rozhodnout městské zastupitelstvo. Starosta odložil podání místní školní rady, a protože do měsíce, jak zněly správní předpisy, nebylo o usnesení rozhodnuto, stalo se, že v sousedství české obecné školy začala stavba nové školní budovy. V roce 1911 se dívky přestěhovaly do nové školy. Byla to pátá školní budova ve městě, z toho čtvrtá česká. V roce 1905 byla škola převzata do veřejné správy. Po státním převratu v roce 1918 přibylo do ní mnoho žákyň z německé měšťanské školy, takže měla 7 tříd. Roku 1919 se při škole otevřel jednoroční učební kurz IV. třídy, který početně navštěvovali do roku 1936 i kluci. Doba německé okupace a druhé světové války zanechala stopy také v této škole. Zpočátku ji obsadilo německé vojsko, v posledních dvou letech musela poskytnout útulek německému klášternímu

89

4. Základní škola ve Frýdku-Místku: Almanach ke 100. výročí založení školy. Frýdek-Místek: 4. ZŠ

Frýdek-Místek, ul. Komenského, 1997, s. 5

40

chorobinci v Ostravě, který tam zůstal ještě v prvním roce po osvobození. Přitom mnoho knih a učebních pomůcek bylo ztraceno. 90 Soukromá (Matiční) měšťanská škola chlapecká se nastěhovala do uvolněných místností Procházkova domu. Její předchozí umístění bylo krajně nouzové. Dne 2. října 1908 byla škola otevřena. Do I. třídy se zapsalo 68 žáků a během roku přistoupili 4 žáci. I. třída byla umístěna na balkoně Národního domu se 4 okny.91 Školu vydržovala Matice místecká a financování školy se provádělo sbírkami. V následujícím roce byla druhá třída umístěna ve vzdálené „zelárně“ na dnešní Bezručově ulici a v následujícím roce byla třetí třída umístěna rovněž v Národním domě. Takové rozložení chlapecké měšťanské školy trvalo až do roku 1911, kdy se uvolnily místnosti v Procházkově domě po odchodu dívčí měšťanské školy. Škola nabyla práva veřejnosti v roce 1912, a protože v širokém okruhu nebylo jiné české měšťanské školy chlapecké a ani dívčí, sloužila žákům z okolních moravských a slezských obcí. Po převratu v roce 1918 přešlo z německých škol 56 žáků, takže počet žáků vzrostl na 222, pro něž byly otevřeny pobočky při I. a II. třídě. Dne 10. března 1919 se škola přestěhovala do budovy německých škol. Výnosem zemské školní rady z 15. června 1938 byla škola přeměněna na újezdní měšťanskou školu chlapeckou.92 Velmi záslužnou práci zde vykonal Dámský odbor Matice místecké, který se účinně staral o děti z chudých rodin a rodin národnostně perzekvovaných. Matice organizačně a lokálně zajišťovala existenci českých škol a dámský odbor pomáhal řešit a odstraňovat tvrdost životního údělu sociálně slabých rodin a jejich dětí.93

Střední školy začaly vznikat nejen ve Frýdku, ale i v Místku právě ve druhé polovině 19. století. Stalo se tak důsledkem rozvoje těžkého průmyslu a textilnictví. První českou střední školou v Místku byla zimní rolnická škola, založená roku 1880 Hospodářskou jednotou pro severovýchodní Moravu. Původně sídlila ve dvou místnostech hostince a až po devíti letech se přesunula do budovy vedle kostela sv. Jana

90

SOkA Frýdek-Místek, fond Základní škola Frýdek-Místek, Komenského 402, inventář fondu.

91



SOkA Frýdek-Místek, fond Měšťanská škola chlapecká Místek, inventář fondu.

93


41

a Pavla.94 Zřízení obecné školy v Místku bylo kvůli složení městské rady problematické, nicméně vznik střední školy měly v kompetenci jiné orgány. Založení gymnázia by mělo také dopad na značnou část okolního území, jelikož v okresech Místek, Frýdek a Nový Jičín doposud neexistovala jediná česká střední škola, zatímco německé zde byly hned čtyři.95 Jednalo se určitě i o velmi prestižní záležitost pro město, protože nejbližší gymnázium se nacházelo až ve Valašském Meziříčí, vzdáleném téměř 50 km. Zřejmým faktem je, že založení gymnázia jako školy připravující studenty na budoucí vysokoškolská studia by znamenalo posílení české inteligence ve městě, která byla zásadní složkou společnosti v boji proti germanizaci. Po vzniku rolnické školy začala v roce 1892 výuka v německé Průmyslové pokračovací škole v Místku v dnešní Komenského ulici. Žáky tvořili chlapci z řemeslnických rodin. Ve Frýdku se založila podobná škola o rok později. Její budova stála vedle farního kostela sv. Jana Křtitele a učilo se v ní česky i německy. Nejvýznamnější školou se však stalo už dříve zmiňované české Matiční gymnázium v Místku. Založila jej Matice místecká v roce 1895 a žáci se učili v provizorních prostorách, od roku 1896 docházeli žáci do učeben v Národním domě. Vlastní budovu získalo gymnázium až v roce 1899.96

6.1 Zemědělská škola Na podzim roku 1880 došlo ke zřízení nejstarší české odborné školy pro venkovský dorost, tj. zemědělské školy, v původním pojmenování jako zimní hospodářská škola. Zásluhu o její zřízení měla Hospodářská jednota pro severovýchodní Moravu, původně Hospodářský spolek paskovský, a Kontribučenská záložna na Hukvaldech, která se zavázala každoročně poskytovat škole obnos 500 zl.97

94

Střední školy vznikaly v 19. století. Naše Frýdecko-Místecko. 2014, č. 1. Dostupné z:

http://ceskydomov.cz/frydek-mistek/pdf-archiv 95

SEĎA, Radomír: Těžké začátky místeckého gymnázia. In: Sborník státního okresního archívu ve

Frýdku-Místku, r. 7, 2006, s. 148-149. 96

Střední školy vznikaly v 19. století. Naše Frýdecko-Místecko. 2014, č. 1. Dostupné z:

http://ceskydomov.cz/frydek-mistek/pdf-archiv 97


nesvobody, Studie a vzpomínky, inv. č. 17, s. 46

42

Místnosti pro tuto školu zajistila obec v „Nové hospodě“ na Příborské ulici, ačkoli většina žactva byla z okolních obcí, často více z Frýdecka než z oblasti moravské. Vyučování bylo zahájeno 15. listopadu 1880. Poněvadž se do školy přijímali žáci, kteří splnili povinnou školní docházku, šlo ve skutečnosti o typ pokračovací školy středoškolského charakteru. Vyučování v učebnách hostince nevyhovovalo, a proto se v roce 1889 v blízkosti nového kostela zakoupil pozemek, na němž byla postavena budova dříve zemědělsko-technické školy (dnes PrimMat – Soukromá střední škola podnikatelská) za obnos 6.000 zl. Škola měla název rolnická a byla jednoroční. V roce 1894 se rozšířila na dvouletou.98 Šlo o neobyčejně záslužný čin Hospodářské jednoty a Kuratoria, které o školu pečovalo. Záhy se totiž stala budova útulkem také českého matičního gymnázia, jež bylo v roce 1895 v Místku zřízeno. Toto přístřeší bylo později nabídnuto i měšťanské škole dívčí. V roce 1936 znovu gymnazijním třídám, když gymnazijní budova nepostačovala počtu tříd. Po záboru Těšínska v roce 1938 poskytla budova útulek četným evakuovaným rodinám z pohraničí. Pod její správu byla dokonce přenesena i rolnická škola z Českého Těšína, i když šlo jen o administrativní opatření. V roce 1894 byla při škole zřízena druhá třída, přičemž země převzala úhradu učitelského platu až v roce 1904. Teprve po 30 letech trvání školy byla v roce 1910 pozemštěna. V té době činil hypotekární dluh vydržovatelky školy 13.000 K.99 Už od doby založení měla škola charakter tzv. zimní školy, jediné školy tohoto druhu ve střední Evropě. Vyučování začínalo vždy až počátkem listopadu a končilo koncem dubna. V roce 1940 byla škola konečně postátněna a do své péče ji převzalo ministerstvo zemědělství. Po šedesáti letech trvání stála na stejné úrovni jako ostatní školy ve městě.100 Za celou dobu jejího trvání navštěvovali školu pouze chlapci. K přijetí do školy stačilo mít pouze za sebou obecnou školu a nejméně věk 15 let. Teprve později se podmínky přijetí zvyšovaly a předpokladem pro přijetí bylo úspěšné absolvování měšťanské školy. Ve školním roce 1943 se poprvé objevily v seznamu posluchačů školy také dívky. Stalo se tak po zrušení místeckého gymnázia a škola se tedy stala školou

98

Historie školy. Střední odborná škola Frýdek-Místek [online]. 2013 [cit. 2014-04-12]. Dostupné z:

http://www.sosfm.cz/informace-o-skole/zakladni-informace/historie-skoly.php 99


100


nesvobody, Studie a vzpomínky, inv. č. 17, s. 48

43

koedukační. Škola trvala ve své původní struktuře do roku 1952. Poté byla v Místku zřízena pro celý Ostravský kraj zemědělská účetnická škola (škola charakterově jiného typu).101

6.2 Průmyslová škola pokračovací Snad okolnost, že zřízením rolnické školy bylo postaráno o zemědělský dorost, způsobila, že další pozornost se zaměřila z podnikatelských a obchodních kruhů na zajištění výuky učňovského dorostu. Tady došlo ke střetu národnostních zájmů. Obchodníky a živnostníky tou dobou značně ovlivňoval germanizační tlak. Stavovsky se klonili v četných případech k německé městské honoraci. Proto se všechno úsilí zaměřovalo k tomu, aby učňovská škola, která obdržela název průmyslová škola pokračovací, byla školou německou. Národní povědomí četných živnostníků a obchodníků však způsobilo, že učňovská škola, k jejímuž zřízení došlo roku 1892, byla sice administrativně školou německou, ale při škole se zřídila česká paralelka. Už skutečnost, že do českého ročníku bylo zapsáno o jednoho učně více (63 žáků) dokládá, že ze strany českých podnikatelů se vynakládalo značné úsilí pro výchovu učňovského dorostu v mateřském jazyce.102 Zajímavostí je, že výuka trvala jen jeden rok. Během této doby se museli žáci naučit vše potřebné. Po škole většinou pokračovali v rodinné tradici, takže další znalosti získávali v praxi.103 Tato učňovská škola našla umístění v budově utrakvistické obecné školy u kostela a po celou dobu svého trvání byla v „podnájmu“ některé jiné školy. V této organizační struktuře setrvala až do převratu. Teprve po zřízení samostatného československého státu se věnovala větší pozornost tomuto školství a dosavadní všeobecná vyučovací osnova, v níž nebylo specializace, se členila na odborné předměty. Tím vzniklo v Místku pět odborných škol: dvojtřídní všeobecná učňovská škola, dvojtřídní odborná obchodní škola, trojtřídní pokračovací škola pro stavební živnosti,

101


nesvobody, Studie a vzpomínky, inv. č. 17, s. 48-49 102 103

SOkA Frýdek-Místek, DROBIŠ, Dominik. Přehled vývoje školství okresu Frýdek-Místek, s. 29 Střední školy vznikaly v 19. století. Naše Frýdecko-Místecko. 2014, č. 1. Dostupné z:

http://ceskydomov.cz/frydek-mistek/pdf-archiv

44

dvojtřídní škola pro dámské krejčovství a dvoutřídní školy pro holiče.104 Dokumenty těchto škol se nedochovaly.

6.3 České gymnázium Ke konci září roku 1894 zaslal Vincenc Procházka (pozdější 1. předseda Matice místecké) Ústřední matici školské v Praze žádost o založení české školy. Dopis byl podepsán četnými místeckými občany. Ústřední matice školská odpověděla dopisem z 6. listopadu 1894, že z finančních důvodů nemůže založit a udržovat střední školu, ale doporučila, aby se konaly přípravy, a to založením zvláštní matice. Koncem listopadu byl zvolen přípravný výbor a ten se následně rozhodl založit spolek Matici místeckou. Příslušná žádost se odeslala 1. ledna 1895.105 Stanovy Matice místecké se schválily koncem května. V té době se na gymnázium vybralo 10 401 zlatých. Výnosem ze dne 2. srpna 1895 č. 16904 povolilo c.k. ministerstvo kultury a vyučování zřízení soukromého nižšího gymnázia v Místku s vyučovací řečí českou. Dne 14. srpna 1895 uzavřela Matice místecká s Ústřední maticí školskou v Praze smlouvu, podle které se Ústřední matice školská zavázala poskytovat roční subvenci 1 000 zlatých na každou nově zřízenou třídu českého gymnázia,106 ponechala

si

právo

ustavování

učitelského

sboru,

převzala

vrchní

správu

vyučovatelskou a vychovatelskou. Matici místecké připadla péče o hospodářskou stránku ústavu a jeho vydržování. Výbor Ústřední matice školské svěřil svým rozhodnutím ze dne 22. srpna 1895 správu ústavu profesoru c.k. českého vyššího gymnázia v Kroměříži Karlu Nebuškovi a jmenoval další členy sboru. Učitelský sbor měl zpočátku jen sedm členů, čtyři přitom učili externě. I přes to, že se jednalo o české gymnázium, byla týdenní dotace němčiny pětihodinová a češtiny pouze tříhodinová.107 Všechny ostatní předměty se samozřejmě vyučovaly v češtině. 104



Gymnázium v Místku 1895-1995: Almanach ke 100 výročí založení školy. Frýdek-Místek: SRPŠ při

gymnáziu P.B., 1995, s. 11 106

Tamtéž

107

SEĎA, Radomír: Těžké začátky místeckého gymnázia. In: Sborník státního okresního archívu ve

Frýdku-Místku, r. 7, 2006, s. 153

45

Ustanovení gymnázia bez silnější návaznosti na české obecné školy znamenalo problém, jelikož spousta dětí absolvovala školu s německou vyučovací řečí. Obecná úroveň českého jazyka v regionu nebyla na vysoké úrovni. Pomoci jim měl přípravný kurz českého jazyka, otevřený před samotným zahájením provozu gymnázia. Jeho cílem bylo připravit zájemce na přijímací zkoušku z českého jazyka. Na kurz se přihlásilo celkem 28 dětí. I když řada rodičů z obavy nedostatečné kvality vyučování poslala své děti raději na německé „trucgymnázium“ ve Frýdku, přihlásil se na české gymnázium téměř rekordní počet 79 studentů. Z toho 74 žáků složilo zkoušku úspěšně a bylo přijato.108 Jedná se o rok s vůbec největším počtem přijatých studentů v prvních letech gymnázia. Zájem můžeme přičítat agitaci Matice místecké před založením gymnázia. Ta byla samozřejmě na místě, protože nebylo jisté, zda bude vůbec dostatek studentů. Důvodem neúspěchu zbývajících pěti chlapců se stala nedostatečná znalost českého jazyka a matematiky. Otevření gymnázia rovněž doprovázela oslava. Ta se konala 19. září 1895 a jednalo se o skutečně velkolepou a významnou slavnost. Pozvání dostalo na sedmdesát hostů. Hned na druhý den, tedy 20. září v osm hodin ráno, následoval první školní den. Začalo se vyučovat ve dvou třídách s celkovým počtem 64 žáků ve věku od 11 do 15 let. Během prvního roku opustilo školu deset studentů, přímou příčinou bylo nezvládání studia latiny. Ačkoli by se dalo díky nedalekému hraničnímu území čekat, že na gymnázium nastoupí také zástupci jiných slovanských národů, nestalo se tak. Do založení Československé republiky navštěvovali gymnázium pouze tři Slováci. Je ovšem možné, že gymnázium navštěvovali také Slováci, kteří už zdomácněli a považovali češtinu za mateřský jazyk.109 Počátky gymnázia jsou spojeny také s nedostatkem učebních pomůcek. V tisku bylo mnoho pobídek, zejména k darování přebytečných knih a učebnic, které by přišly v rámci studia vhod. Knihy věnovali různí knihkupci, z nich nejvzdálenějším je asi dar jistého p. Kobera, knihkupce z Prahy.110

108

ČERVENKA, Radim: Založení gymnázia v Místku a ohlas na stránkách novin Radhošť. In: Sborník

státního okresního archívu ve Frýdku-Místku, r. 12, 2011, s. 64. 109

SEĎA, Radomír: Ohlédnutí za studenty gymnázia v letech 1895-1918. In: Sborník státního okresního

archívu ve Frýdku-Místku, r. 6, 2005, s. 88. 110


státního okresního archívu ve Frýdku-Místku, r. 12, 2011, s. 65.

46

Jedním ze zásadních problémů, které musela Matice řešit, byly prostory pro výuku. Bylo jasné, že v pěti místnostech hospodářské školy příliš dlouho přebývat nemohou. Pomoc nabídlo Družstvo pro vystavění Národního domu v Místku, založené také v roce 1895, jež nabídlo své prostory, avšak dostavba Národního domu se protáhla, a tak muselo gymnázium v nepřívětivých stísněných podmínkách hospodářské školy setrvat ještě část školního roku 1896/87. Nicméně po dostavbě pozdějšího centra národního hnutí ve městě, Národního domu, se do jeho prostor mohlo 11. listopadu 1896 gymnázium přestěhovat. V roce 1898/1899 se stalo gymnázium kompletním nižším gymnáziem, na což následovalo povolení c. k. ministerstva kultu a vyučování postupně založit i gymnázium vyšší, což bylo hlavní cílem vzniku místeckého gymnázia. Stav neustále se rozrůstajícího se gymnázia je ovšem i nadále spojen s jeho rozšiřováním a potřebou dalších prostor. S postavením vlastní budovy Matice místecká počítala už od svého založení. Nejvíce zdržovalo zahájení stavby získání vhodného pozemku. Vhodný pozemek pro stavbu gymnázia se nacházel vedle Národního domu, který vlastnila církev, respektive místecký farní úřad. Jednání s olomouckým arcibiskupem Kohnem se však velice protahovala.111 Olomoucký arcibiskup byl totiž bývalým lenním držitelem Hukvaldského panství, a tudíž byl vrchností i pro město Místek. K dalšímu kamenu úrazu patřily bezesporu finance. Nakonec se stavba vlastní budovy zdržela téměř o tři roky, a tak se slavnost položení základního kamene konala až 9. dubna 1899. Mezi lidmi panovalo úžasné nadšení. Každý se snažil, aby prací nebo peněžní pomocí pomohl vystavět stánek české střední školy. Bez strojového vybavení byla už 15. října budova na Palackého ulici slavnostně dokončena. Měla devět učeben, z toho jednu odbornou fyzikální síň, kabinety, knihovnu a další místnosti potřebné pro gymnázium. Byla vybavena i parním ústředním topením.112 O výzdobu exteriéru budovy se zasloužil sochař Josef Skotnica, který je rovněž autorem soch Historie a Pedagogiky umístěných v hlavním průčelí budovy a znázorněných jako ženy držící jednotlivé atributy disciplín, jež představují. Historie má v jedné ruce knihu, v druhé drží pero hodlající zapisovat události světa.

111


státního okresního archívu ve Frýdku-Místku, r. 12, 2011, s. 65-66. 112


gymnáziu P.B., 1995, s. 12

47

Pedagogika drží svitek a u nohou jí sedí sova symbolizující moudrost.113 Vyučování začalo dne 7. prosince 1899. Na žádost Matice místecké a Ústřední matice školské v Praze svolilo Ministerstvo kultury a vyučování ve Vídni, aby bylo místecké gymnázium postupným zařizováním vyšších tříd rozšířeno na úplné vyšší gymnázium s vyučovací řečí českou.114 První zkoušky dospělosti proběhly ve školním roce 1902/03 a přihlásilo se k nim 34 žáků. Písemné zkoušky 25. – 29. května 1903 se konaly z českého jazyka, matematiky, latinského jazyka, řeckého a německého jazyka. Po ústních zkouškách 23. – 27. června, k nimž bylo připuštěno 32 studentů, byli 4 uznáni za dospělé s vyznamenáním, 21 za prostě dospělého, 6 byla povolena oprava z jednoho předmětu a 1 byl reprobován (propadl) za rok.115 Od roku 1902 usilovala Matice místecká o postátnění gymnázia. Dnem 5. září 1905 bylo rozhodnutím císaře Františka Josefa I. dáno svolení, aby ústav byl převzat do státní správy, a to od 1. září 1905 provizorně a od 1. ledna 1906 definitivně. Z českého soukromého matičního gymnázia se stalo české státní gymnázium. Protože však převzetí do státní správy bylo podmíněno tím, že Matice místecká odevzdá budovu včetně učebních pomůcek a zařízení do vlastnictví státu, a protože v té době měla budova dluh, nastalo převzetí do státní správy až o mnoho let později.116 Počátkem školního roku 1909/10 začala na žádost občanů města a učitelského sboru postupná přeměna ústavu v osmitřídní reálné gymnázium. V počátcích gymnázia nebylo možné najít mezi studenty jedinou dívku, jelikož se jednalo o školu připravující ke studiu na vysoké škole, kam dívky obvykle neměly přístup. První děvče začalo na místeckém gymnáziu studovat až ve školním roce 1908/09. Jednalo se o Libuši Rubešovou, která pocházela až z Rejdic u Tanvaldu v Čechách. Maturovala v roce 1911. Měla speciální studijní plán, kdy mohla do třídy vstupovat a odcházet z ní, jen za doprovodu vyučujícího. Přestávky trávila v předsíni

113

JUŘÁK, Petr. Pamětihodnosti města Frýdku-Místku. Frýdek-Místek: Muzeum Beskyd, 2002, s. 46

114


gymnáziu P.B., 1995, s. 12 115

Tamtéž

116


48

ředitelny, aby nebyla v kontaktu s chlapci.117 Dne 27. července 1911 byl vydán výnos o studiu privatistek. Podle tohoto výnosu rozhodovala o připuštění privatistek ke studiu Zemská školní rada. Jejich počet však nesměl přesáhnout 10% z celkového počtu žáků ve třídě. Ve školním roce 1918/19 již dívky navštěvovaly školu jako veřejné žákyně. Na místeckém gymnáziu v tomto roce studovalo 37 žákyň.118

6.3.1

Období 1. světové války

Válečná léta tento ústav změnila. Dne 28. listopadu 1914 byla škola přeměněna ve vojenskou nemocnici. Vyučování bylo přerušeno a mohlo být obnoveno, jakmile se ředitelství podařilo získat 4 místnosti v Národním domě. Čtyři třídy se učily dopoledne a další čtyři třídy pak odpoledne. Po přemístění nemocnice do Haliče v dubnu 1915 se škola vrátila do staré budovy, ale už 17. listopadu byla podruhé obsazena vojskem, a to až do počátku července 1918. Vedení školy muselo zase hledat náhradní prostory pro výuku. Učilo se nejen v budově měšťanské školy, ale i v Národním domě, dokonce v prázdných pokojích bytu ředitele měšťanské školy S. Ptáčka. I přes všechny potíže, které nastaly, vyučovaly se všechny předměty a dokonce i ty nepovinné.119 V pamětech školy se střídají zápisy nejen o předčasných maturitách, ale i o odvodech učitelů a žáků, o zraněních, o sbírkách na Červený kříž a také o válečných půjčkách. Do roku 1918 prošlo bojištěm 1. světové války 50 žáků školy. Pět z nich se už bohužel nevrátilo.

6.3.2

Období po roce 1918

Dalo by se říct, že počáteční období první republiky znamenalo pro místecké gymnázium dobu nového rozmachu. Uplatnění demokratických zásad a odstranění církevního vlivu znamenalo totiž obrat k lepšímu v životě školy. Optimisticky také působilo nabytí státní nezávislosti. Zvýšila se aktivita žáků nejen v oblasti výuky, která

117

SEĎA, Radomír: Ohlédnutí za studenty gymnázia v letech 1895-1918. In: Sborník státního okresního

archívu ve Frýdku-Místku, r. 6, 2005, s. 89. 118


gymnáziu P.B., 1995, s. 12 119

ŽAMBOCH, Martin. Historie Gymnázia Petra Bezruče. Gymnázium Petra Bezruče [online]. 2010-

2014 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.gpbfm.cz/skola/historie/

49

se uskutečňovala podle nových učebních osnov, ale i v kulturním životě města. Vznikla např. studentská samospráva, zřídila se školní čítárna, kterou založili a sami spravovali studenti dvou nejvyšších tříd, nebo studentská divadelní představení, která se poprvé pořádala v roce 1920. Výtěžek majálesu konaný v roce 1921 činil více než 10,5 tisíce Kčs a byl věnován gymnaziálnímu podpůrnému fondu. V poválečných letech rozmachu ústavu se zvýšila i kulturní činnost některých členů profesorského sboru a to jak ve spolkovém, tak i veřejném životě. Rozmach školy v prvním poválečném desetiletí byl ovlivněn i hospodářskými a společenskými změnami kraje. Ubývalo žáků v německých školách a naopak se zvažoval počet žáků v českých školách. Provoz německého gymnázia byl ukončen z důvodu malého počtu studentů. Přesto poválečný růst gymnázia přinesl s sebou také vážný problém v podobě nedostatku učebního prostoru. Budova nevyhovovala svému účelu už od školního roku 1909/10, kdy se ústav přeměnil na osmitřídní reálné gymnázium. V roce 1935 byla budova

gymnázia

převedena

z

vlastnictví

Matice

místecké

do

vlastnictví

československého státu. V tomto roce oslavily Matice místecká a státní čsl. reálné gymnázium v Místku 40. výročí svého založení. Několikaletý úspěšný rozvoj místeckého gymnázia nepříznivě ovlivnily politické události roku 1938 a léta německé okupace.120

6.3.3

Období po mnichovském diktátu

Školní rok zahájený 1. září 1938 narušil klidný vývoj republiky a znamenal navíc počátek pochmurné historie za německé okupace. Vyučování bylo přerušeno a budova zabrána za mobilizace československé armády 24. – 29. září. Po připojení části Těšínska k Polsku, Příborska a Opavska k Německu přišlo počátkem října na gymnázium 240 žáků z těchto oblastí. Situaci poněkud vylepšilo prozatímní a nouzové převedení českého reálného gymnázia z Českého Těšína do Frýdku.121 Na konci školního roku 1938/39 a během prázdnin odešlo do německých škol 14 žáků, pouze jeden z nich udával němčinu jako řeč mateřskou. Zdálo se, že se škola

120


2014 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.gpbfm.cz/skola/historie/ 121

Tamtéž

50

zbavila německého vlivu, avšak několik jedinců, kteří měli podávat zprávy místnímu německému vedení a gestapu, ve škole zůstalo. Zahájení školního roku 1939/40 nastalo až 11. září. Vyučovalo se v 19 třídách, z nichž 9 se rozházelo po celém městě. Dne 30. září odešel do nucené výslužby ředitel Antonín Graupner, správou byl pověřen prof. Jan Plocek. Brzy poté došlo ke spojení frýdeckého a místeckého gymnázia a vznikl tak obrovský ústav o 27 třídách. Protože to znamenalo posílení českých pozic v Místku, hledali místní Němci příležitost, jak gymnázium zlikvidovat. Už v listopadu 1940 se ve škole našly podvržené protiněmecké letáky a objevovaly se znovu přes mnohá opatření ze strany vedení školy. Posledním vyučovacím dnem v době nesvobody se stal 6. říjen 1941. Druhý den přepadli gymnázium příslušníci ostravského gestapa a místních útvarů SS a SA. Zatímního správce Jana Plocka, 29 profesorů a 3 oktavány zatkli, odvlekli do Ostravy a později do Kounicových kolejí do Brna. Dne 16. října byli zatčeni zbývající profesoři a všech 69 oktavánů. I když všechna obvinění byla nepravdivá a zatčení byli propuštěni, vyučování se bohužel neobnovilo. V březnu 1942 místecké gymnázium násilně uzavřeli Němci.122 Profesoři byli přeloženi na jiné školy po celé Moravě. Žáci mladší 14 let mohli přestoupit pouze na měšťanskou školu, starší žáci byli vyloučeni ze studia na všech vyšších školách a dáni k dispozici pracovnímu úřadu.123 O dalším osudu, vývoji místeckého gymnázia po roce 1945 a jeho znovuotevření je psáno v 8. kapitole.

122


123



51

7

Místecké školství od vzniku ČSR až do roku 1943 Převrat v roce 1918 způsobil podstatný zvrat ve školském životě místeckých

škol. Z německých škol přestoupilo do českých značný počet žáků (do měšťanské školy chlapecké 56 žáků), takže německé školství se zmenšilo v pouhé dvě obecné a jednu trojtřídní měšťanskou školu smíšenou. Protože se v budově německých škol tímto způsobem uvolnil učební prostor, bylo rozhodnuto o přemístění chlapecké měšťanské školy do této budovy. Vzpomínky pamětníků na prvopočátky českého života v této školní budově jsou takové, že se Němci stále cítili jako vlastníci a na českou školu pohlíželi jako na nevhodného nájemníka. Stalo se, že budova byla po německém vyučování předčasně uzamčena a čeští žáci se dostávali z budovy okny. Až do roku 1896 šlo totiž o školu utrakvistickou a všechny vyšší třídy tehdejší školy žily z české krve, která byla nucena se podřizovat mocenským zájmům státu a cizáckého ponejvíce židovského kapitálu, ale to jen do té doby, kdy nastoupil fašismus a okupace.124 Německé školství v Místku pak stále ustupovalo a před okupací (v roce 1939), kdy se škola stala opět smíšenou, poklesl počet tříd na obecné škole na tři třídy a taktéž měšťanská škola byla jen trojtřídní. Ani doba 2. světové války na této organizaci nic nezměnila a očekávaný přestup žactva z českých škol se nedostavil. V roce 1945 zanikly úplně. Budova německé školy dále sloužila české měšťanské škole chlapecké až do roku 1953, kdy došlo k nové organizaci základních i středních škol a kdy se do této budovy nastěhovala jedenáctiletá střední škola. Také české školství se ke konci první republiky v roce 1938 a počátkem doby nesvobody dočkalo podstatných změn. Úbytek žactva v českých školách, ale i organizační a správní změny, které byly vyvolány podzimními událostmi roku 1938, záborem pohraničí a úsilím Němců o rušení českých škol. V době nesvobody nepříznivě působily důsledky hospodářské krize z let 1929 – 1934, kdy nastal velký pokles populace a žáci uvedených ročníků právě v době nesvobody nastupovali nebo chodili do škol, především obecných. Šlo o přirozený úbytek žactva, především na obecných školách. Byl-li počet žáků v roce 1938 na všech pěti českých obecných školách ve Frýdku-Místku 1496 žáků, činil ve školním roce

124


52

1944 – 1945 jen 1154 žáků (o 342 žáků méně). Při tehdejších předpisech znamenal tento úbytek žáků pokles tříd na obecných školách o 10. 125 Po provedeném záboru nastaly v charakteru škol změny. Do Místku byla přestěhována učňovská a zemědělská škola, která měla zde spíše administrativní působení a zemská odborná škola pro ženská povolání. Všechny tyto školy pocházely z Českého Těšína. Do Místku se také přestěhovala hudební škola z Nového Bohumína. Obě posledně jmenované školy existovaly jako samostatné správní jednotky, z nichž hudební škola přetrvala celý protektorát.126 Českotěšínské gymnázium, které bylo původně přeneseno do Frýdku, se muselo po jednoročním provozu ve Frýdku přestěhovat do Místku, kde splynulo s místeckým gymnáziem v jeden ústav. Zlá německá vůle však nemohla připustit rozšíření českého školství, a proto hledala cesty, jak toto přestěhované školství zlikvidovat. „Protektoři“ šli tak daleko, že se nespokojili s uzavřením přenesených škol, ale jejich záměr cílil i ke zrušení původního místeckého gymnázia, které vzniklo v době rakouské monarchie. V roce 1941 byly ve Frýdku a Místku zrušeny všechny střední školy kromě školy rolnické, učňovské a školy hudební. Budovu gymnázia zabrali pro hospodářské oddělení okresního úřadu, přičemž i německá vojenská správa tam měla několik místností.127 Budova zemské odborné školy pro ženská povolání, která stála v Pionýrské ulici, byla zabrána pro evakuované německé gymnázium z Hamburku. Toto německé gymnázium mohlo být zcela dobře umístěno v budově bývalého německého gymnázia ve Frýdku, kde nově zřízena Oberschule skomírala kvůli úbytku a nedostatku žactva. Záborem budovy se však tato odborná škola nezrušila, ale naopak ředitelé ostatních českých škol v Místku s Místeckou záložnou předložili učebny a kanceláře pro další výuku na této škole. Dne 17. října 1941 se vyučování na odborné škole pro ženská povolání zastavilo a v následujícím roce se škola po tříletém trvání zrušila.128 Poslední vyučovací den na místeckém gymnáziu byl 6. října 1941. Obnovení vyučování přišlo až po osvobození. Viz. další kapitola.

125


nesvobody, Studie a vzpomínky, inv. č. 17, s. 8 126

Tamtéž, s. 2

127


128


nesvobody, Studie a vzpomínky, inv. č. 17, s. 43-44

53

Stejně nepříznivě dopadla učňovská škola. Neměla vlastní školní budovu, a proto se vyučovalo na různých místech v Místku, Sviadnově, Frýdku a ve Starém Městě. Jen rolnické škole zůstala školní budova, v níž našla po určitou dobu útulek také hudební škola, a ostatním českým školám zůstaly dvě budovy dnešní 4. ZŠ. Chlapecká měšťanská škola se nacházela v budově německé školy, kde se našlo dostatek místa pro obě německé školy obecnou i měšťanskou.129 V této organizační struktuře procházelo školství ve Frýdku a Místku v období nesvobody a novým správním řízením, které dnem 1. ledna 1943 vytvořilo z obou dosud samostatných správních celků novou správní jednotku město Frýdek-Místek. Od této chvíle mají města jednotný vývoj a společnou historii.

.

129


54

8

Vývoj školství ve Frýdku-Místku po roce 1943 do současnosti K pozoruhodným událostem patří ta skutečnost, že frýdecko-místecký okres byl

jako první okres, který zahájil pravidelné vyučování už 14. května 1945. Během deseti dnů po osvobození Československa se provedly všechny organizační práce, zajistily se místnosti a učitelé, ačkoliv značná část jich nastoupila v těšínském pohraničí. Tento organizační úspěch školské správy se v podstatě zajistil tím, že již od léta roku 1944 v rámci obnovení Českého Slezska vedení okresní školské úřadovny ilegálně spolupracovalo s příslušnými pracovníky tohoto odbojového vedení a administrativně připravilo všechny náležitosti pro urychlené obnovení vyučování. Chaotický stav ve školství,

který

přemisťováním

vznikl a

stálým

zastavováním

narušováním vyučování,

plynulého byl

tak

vyučovacího promyšlenou

procesu, přípravou

a organizačními směrnicemi rychle překonán a školství nejen ve Frýdku-Místku, ale v celém okrese se podařilo v plném rozsahu úspěšně obnovit. Osvobození vlasti vneslo i do školství nové směry a škola, která často stála jako izolovaný faktor obecného vzdělávání, se dobou stále více vtahovala do životního procesu. Této aktivizaci školy napomáhala řada různých usnesení, ale i organizačních zásahů, jimiž struktura školství byla podstatně měněna. Kromě řady vnitřních opatření (doučovací skupiny, sokolské družiny, závěrečné zkoušky žáků 4. tříd měšťanských škol (rok 1951), žákovské knížky, koedukace škol, zásada spojení školy s životem, zrušení závěrečných zkoušek (rok 1959), výchovné poradenství, družiny školní mládeže, patronátní smlouvy, zrušení klasifikace v I. a III. čtvrtletí, PO ČSM a SSM) došlo k nejpodstatnějším změnám v reorganizaci škol.130 Zákon o jednotné škole, vydaný po únorovém převratu v dubnu 1948, zaváděl stejné základní obecné vzdělání pro všechnu mládež ve věku od šesti do patnácti let. Obecné školy se přejmenovaly na školy národní (školy I. stupně) s pěti ročníky, školy měšťanské se označovaly jako školy střední (II. stupně) se čtyřmi ročníky, školy III. stupně byly čtyřtřídní gymnázia a školy odborné.131 V roce 1953 došlo ke sloučení národních a středních škol ve školy osmileté (osmiletá střední škola – OSŠ). Některé z těchto škol byly organizovány jako školy jedenáctileté (jedenáctileté střední školy –

130


131

VALIŠOVÁ, Alena – KASÍKOVÁ, Hana. Pedagogika pro učitele. Praha: Grada, 2011, s. 85

55

JSŠ). Jednotné základní osmileté střední školy se rokem 1960 přeměnily na základní devítileté školy (ZDŠ).132 Reorganizace postihla i školy II. cyklu (bývalé střední školy). Nejpodstatnější změna se projevila u dosavadních gymnázií, která byla zrušena a jako trojtřídní navazovala na osmou třídu osmileté střední školy. Organizace jedenáctiletých škol se však po stránce pedagogické, výchovné i organizační neosvědčila, a proto nejvyšší ročníky (9., 10. a 11.) byly opět osamostatněny pod názvem střední všeobecně vzdělávací školy (SVVŠ) a rokem 1960 došlo zase k přejmenování na gymnázia.133 Týkalo se to místecké jedenáctiletky (frýdecká již mezitím v roce 1957 zanikla). S obnovením gymnázia se začalo pro školu používat čestného názvu „Petra Bezruče“, který byl škole těsně před první reorganizací (1952) udělen. Po roce 1989 došlo v českém školství k řadě změn v zásadních otázkách vzdělávací politiky. Školy získaly právní subjektivitu, tedy jistou samostatnost v rozhodování o personálních, organizačních, finančních a kurikulárních otázkách.134 Zkrátila se povinná školní docházka z desíti na devět let a současně se prodloužila docházka na ZŠ z osmi na devět let; devátý ročník ZŠ již byl nepovinný, žáci si jej mohli splnit na střední škole. Vznikla víceletá gymnázia pro nadané žáky a vznikly nestátní,

tj.

soukromé

a

církevní

školy.

Zavedla

se

třístupňová

struktura

vysokoškolského vzdělávání (bakalářské, magisterské, doktorské). V roce 1995 došlo k uzákonění nového druhu škol: vyšší odborné školy. V oblasti základního vzdělávání se zavedla povinná devítiletá školní docházka na ZŠ rozdělena na pětiletý první stupeň (dříve čtyřletý) a čtyřletý 2. stupeň (dříve pětiletý s nepovinným devátým ročníkem). Zavedla se možnost plnit povinnou školní docházku i na víceletých středních školách. V roce 2004 byl přijat školský zákon, který je stále platný a upravuje veškerou výchovu a vzdělávání ve školách a školských zařízeních s výjimkou vzdělávání poskytovaného vysokými školami a zařízeními pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Přijala se také kurikulární reforma.135

132

KOVÁŘÍČEK, Václav – KOVÁŘÍČKOVÁ, Iva. Vývoj školských soustav v českých zemích.

Olomouc: Univerzita Palackého, 1989, s. 17-20 133

Tamtéž

134

VALIŠOVÁ, Alena – KASÍKOVÁ, Hana. Pedagogika pro učitele. Praha: Grada, 2011, s. 87

135

České školství v průřezu dvaceti let (1989–2009). Česká škola [online]. 2009 [cit. 2014-04-13].

Dostupné z:http://www.ceskaskola.cz/2009/11/ceske-skolstvi-v-prurezu-dvaceti-let.html

56

8.1 Základní školy Ve školním roce 1889/1890 začala výuka na německé měšťanské škole chlapecké. Od této doby se začíná psát historie a vývoj současné Základní školy P. Bezruče, tř. T. G. Masaryka 454 ve Frýdku (1. ZŠ). Existenci této školy lze postupně sledovat od 3. kapitoly. Zahájení školního roku 1944/1945 nastal dne 5. září. Tento školní rok byl poslední válečný, kdy vyučování probíhalo za německé okupace. Pravidelný chod vyučování přerušovaly časté letecké poplachy. Trvalo ještě tři měsíce, než došlo k osvobození našeho kraje. Do roku 1953 zde působila chlapecká a dívčí měšťanská škola, základní vzdělávání bylo devítileté. V roce 1953 došlo ke změně na osmiletou střední smíšenou školu. V roce 1961 se přešlo opět na devítileté základní vzdělání a v budově zůstala základní škola. O tři roky později došlo k zahájení provozu v nově přistavěné budově tělocvičny. Na začátku sedmdesátých let měla škola 23 – 25 tříd. Část I. stupně se učil ve staré škole na ulici Bruzovská. V roce 1978 se zahájila generální oprava hlavní budovy, v říjnu 1979 podlehla demolici škola na Bruzovské ulici a školní jídelna. Vyučování v opravené škole začalo 1. září 1980. Náklady na opravu přesáhly 6 mil. V roce 1985 došlo k zahájení stavby přístavby školy. Poprvé žáky využita od 1. září 1988.136 Jelikož vzhled přístavby je typický pro období komunismu a příliš neladí s více jak stoletou budovou původní školy, učinilo se v dané věci maximum, aby byla více přijatelná. Pomohla tomu bohatá zeleň okolo celé budovy a také spousta rostlin a květin na chodbách a zábradlích spolu s výzdobou chodeb pracemi dětí. Po revoluci v listopadu roku 1989 se škola dále modernizovala. Vybudovala se další tělocvična v prostorách kotelny ve staré budově. V roce 1993 byl jmenován ředitelem Mgr. Zbyněk Šostý, který působí ve funkci také dnes. V roce 1994 získala škola právní subjektivitu. Zájem o školu díky tradici a nastolené úrovni výuky je ze strany rodičů stále hodně velký. Stav žáků se pohyboval v jednotlivých letech mezi 830 – 900. Velkým přínosem školy je také vybudování Galerie "Pod sovou" v prostorách vstupního vestibulu. Mají tady možnost vystavovat regionální umělci, žáci, ale také zde probíhají i charitativní akce.

136

1889-2004: Historie a současnost. Základní škola Petra Bezruče Frýdek-Místek [online]. 2005 [cit.

2014-04-13]. Dostupné z: http://www.1zsfm.cz/1889-2004

57

Původní 2. základní škola ve Frýdku-Místku se rozmístila do třech budov. V hlavní budově na ulici Bruzovské sídlilo ředitelství školy a učili se v ní žáci vyššího stupně. Výuka žáků I. stupně probíhala na dvě směny v budově bývalé zdravotní školy u farního kostela sv. Jana Křtitele, kde se učili žáci prvních, druhých a třetích tříd. Čtvrté a páté se umístily v domově důchodců na Revoluční ulici. V domově pobývali velmi staří a nemocní lidé. Děti je zejména o přestávkách rušili svým hlukem. Všechny staré místnosti požadovaly nutnou rekonstrukci. Výchovné působení a výuka vyžadovaly značné úsilí všech pedagogických pracovníků. Z výše uvedených důvodů se s nadšením přijala zpráva o výstavbě nové školy na ulici J. Čapka. Tato dnešní škola byla dostavena o prázdninách v roce 1966. Již 15. srpna tohoto roku nastoupili všichni budoucí pedagogičtí pracovníci do práce a pomáhali při různých úklidových pracích, nosili nábytek do tříd a kabinetů, přebírali a umísťovali pomůcky do odborných pracoven. Denně pracovali do pozdních večerních hodin, aby se mohla zahájit výuka od 1. září. Do této nové Základní školy, ul. J. Čapka 2555 (2. ZŠ) přišli učit všichni pedagogičtí pracovníci z bývalé 2. základní školy a část učitelů z dnešní 5. základní školy ve Frýdku. Prvním ředitelem školy se stal pan Evald Buchta, který měl značný podíl při výstavbě nové školy. Tehdy devítiletá škola měla 27 tříd (na I. stupni 14 a na II. stupni 12), odborné pracovny, dílny, pavilon školní družiny a jídelnu. Tělocvična sloužila žákům až od ledna roku 1967. Kolem školy se rozkládala velká zahrada se školními pozemky a 2 hřiště. U školního pozemku stál velký skleník a budova na ukládání nářadí. V okolí školy se rozprostírala zelená louka a pole. Při výstavbě sídliště Slezská se zabrala část pozemků i hřiště školy.137 Od 90. let se škola postupně modernizovala. V současné době je ve funkci ředitele školy Mgr. Milan Gengela. Hlavní zaměření školy je: počítačová gramotnost, jazyková vybavenost, zdravý životní styl. Od školního roku 2008 – 2009 se třídy šestého ročníku zaměřují na informatiku. Ve vyšších ročnících mají žáci na druhém stupni nabídku výuky druhého cizího jazyka (NJ, RJ), informatiky a širokou škálu volitelných předmětů podle jejich zájmu.

Třetí osmiletá střední škola v Místku (později 3. ZŠ) vznikla v roce 1953 a připadla jí budova bývalého gymnázia na ulici Palackého, sídlila zde až do svého zrušení v roce 1995. Součástí školy byla i školní družina, která měla umístění v budově 137

Základní škola Frýdek-Místek ul. Jana Čapka 2555 1966-1996: Almanach k 30. výročí založení školy.

Frýdek-Místek: Základní škola, 1996.

58

na stejné ulici. Pak se v 90. letech v důsledku restitučního zákona přestěhovala do budovy školy. Ve školním roce 1958-1959 se zrušily a nekonaly se už tzv. závěrečné zkoušky 8. tříd. Povinná devítiletá docházka na této škole skončila rokem 1979-1980. V následujících letech měla opět osm postupných ročníků. Podle směrnic ministerstva školství byla zřízena na zdejší škole v roce 1969 tzv. speciální závěrečná třída, která sloužila žákům z celého městského obvodu a dětem, které během normální školní docházky nepostoupily do 9. třídy. V roce 1971 byla třída přemístěna na 1. ZDŠ ve Frýdku-Místku. V 90. letech po rozsáhlých úpravách a přestavbách se škola skládala ze tří budov, které byly navzájem propojeny a tvořily tak jeden celek. Škola měla dobré vybavení, nacházely se zde odborné učebny – jazykové, literární, fyzikální, dvě tělocvičny, knihovna, cvičná kuchyň aj. Ležela však ve středu administrativního a dopravního centra města, kde se bytová výstavba už ukončila a dále nepokračovala. Počet dětí začal v této části města stagnovat a musel být doplňován žáky z celého města i spádových obcí, kteří byli především motivováni rozšířenou výukou jazyků. V roce 1995 tedy došlo ke zrušení 3. základní školy v Místku138 a do uvolněné budovy se přestěhovala Obchodní akademie z Frýdku, která zde působí dodnes. Budova Obchodní akademie ve Frýdku byla využita pro žáky ze sídliště Slezská ve Frýdku, kde kapacita dětí značně převyšovala počet škol.

Historie a prvopočátky současné Základní školy Frýdek-Místek, ul. Komenského 402 (4. ZŠ) spadají do roku 1898, kdy se usnesl výbor Matice Místecké, že zřídí a bude vydržovat českou dívčí měšťanskou školu. Více o tom vypráví kapitola č. 6. V této kapitole pokračuje vývoj školy po 2. světové válce. Z důvodu zabrání budovy vojskem byla ve školní kronice udělána poslední čárka 30. června roku 1940. Kronika byla pak zapečetěna a uschována. Až květnové osvobození v roce 1945 umožnilo dosud stejné ředitelce Matyldě Figarové zaznamenat školní rok 1944-45. Německé vojsko odešlo ze školy dne 30. dubna. Vyučování bylo zahájeno dne 15. května 1945. Po válce se začala škola potýkat s problémy. Chybělo dostatek prostředků na opravy. Po únoru 1948 začala škola pracovat podle zákona o jednotné škole a stala se školou střední. Dne 1. září 1950 se zahájil nový školní rok 138

SOkA Frýdek-Místek, fond 3. Základní škola Frýdek-Místek. Inventární číslo: 832.

59

s novou ředitelkou Marií Pernickou. Na škole byla založena Pionýrská organizace, která se starala o mimoškolní život žákyň. V únoru 1952 se škola přejmenovala na IV. střední školu národního hrdiny Julia Fučíka. Po vydání nového školského zákona se začátkem školního roku 1953-54 spojila 7. národní škola v Místku se 4. střední školou ve 4. osmiletou střední školu. Tato škola měla pak 10 tříd I. stupně a 9 tříd II. stupně. V dubnu 1954 se začalo s nadstavbou bývalé obecné školy. Ve školním roce 1957-1958 se začalo také s opravami hlavní budovy č. 402. Od září 1960 začala školní mládež dostávat učební potřeby a učebnice zdarma. V roce 1965 ukončila ředitelka Pernická své působení ve funkci a po ní se ve funkci ředitele vystřídalo mnoho pedagogů. V roce 1974 začala dlouho očekávaná generální oprava hlavní budovy č. 402. Z tohoto důvodu bylo zavedeno směnné vyučování a tudíž některé třídy byly umístěny na 7. ZDŠ, 3. ZDŠ a 6. ZDŠ. Od 14. dubna 1975 byly všechny třídy I. až V. ročníku umístěny na nově vybudované 8. ZDŠ. Žáci VI. až IX. ročníku se vyučovaly na budově I. stupně č. 404. Tato situace trvala do srpna 1975. V roce 1982 začal na škole pracovat folklórní soubor Ostravička, vedený manžely Novákovými, který od roku 1988 našel nové působiště na 7. ZŠ. V roce 1990 odešla do důchodu ředitelka Ludmila Videcká a na její místo byl ustanoven Jan Slováček. Zrušil se i titul škola J. Fučíka a zavedl se název ZŠ FrýdekMístek, ul. Komenského.139 Škola je v současné době moderně vybavena a prošla velkou rekonstrukcí. Ředitelkou školy je Mgr. Jiřina Raszková. Škola bojovala o zachování své existence nejprve v roce 1988, kdy se jednalo o umístění zvláštní školy do jedné z budov. Daleko horší byla situace v roce 1993, kdy město potřebovalo uvolnit budovu obchodní akademie z důvodů nedostačujících kapacit frýdeckých škol v důsledku populační exploze na novém sídlišti Slezská. V tomto smyslu muselo dojít ke zrušení jedné místecké základní školy. V konečném rozhodování zastupitelstva města připadl rozsudek na školu na ulici Palackého v Místku (bývalá 3. ZŠ).140

139

4. Základní škola ve Frýdku-Místku: Almanach ke 100. výročí založení školy. Frýdek-Místek: 4. ZŠ

Frýdek-Místek, ul. Komenského, 1997. 140

Tamtéž

60

Vzhledem ke sloučení těchto dvou škol je historický průřez psán dohromady. Dne 3. října 1955 se začala psát historie Základní školy Frýdek-Místek, El. Krásnohorské 2254 (5. ZŠ). Jednalo se o první školu postavenou na území města po roce 1945. Při zahájení vyučování v tomto roce nastoupilo do 20 tříd celkem 670 žáků, ve školním roce 1965/66 měla škola 32 tříd a navštěvovalo ji 972 žáků, pro srovnání ve školním roce 2000/2001 byla zahájena výuka v 25 třídách s celkem 583 žáky. Zpočátku měla škola vybavené jen učebny, na kabinety, tělocvičnu, školní dílny přišla řada až později. Při stavbě školy a dalších jejích úpravách výrazně pomáhal podnik Válcovny plechu, který také převzal patronát nad novou školou. Pomáhali také rodiče i žáci. Vedení školy dostalo pod správu ještě dvě třídy v budově na Nové Osadě, které sloužily žákům už od roku 1945. Tato škola měla jako jediná městská škola velké pozemky a klidné prostředí. Díky této atraktivní lokalitě se po roce 1975 začalo z jedné strany stavět sídliště K Hájku a z druhé se připravovala výstavba nové 9. základní školy. Po dokončení sídliště nastal velký příliv nových žáků, takže se muselo dlouhé roky (až do roku 1986) směnovat. Směnové vyučování postihovalo 6 – 8 tříd prvního stupně. Dne 1. září 1980 byl zahájen provoz na 9. ZŠ a 5. ZŠ ji předala celkem 203 žáků, šest tříd 1. stupně i s vyučujícími učiteli. Přesto dětí stále přibývalo. Po dokončení 10. ZŠ bylo do ní předáno dalších 99 dětí. V dalších letech škola provedla řadu oprav a modernizace.141 V roce 2003 byla ke škole přiřazena MŠ Lískovecká 2850 Frýdek-Místek. Jak už bylo výše zmíněno, k zahájení provozu v nedokončených budovách nové 9. základní školy došlo 1. září 1980. V 15 třídách 1. – 7. ročníku bylo umístěno 498 žáků. S postupujícími léty došlo v životě školy k dalšímu vývoji. Největšího počtu 1304 žáků dosáhla škola ve školním roce 1984/1985 s 59 učiteli a vychovateli. Po tomto roce se stav stabilizoval a úbytek žáků se projevil nápadněji od roku 1990. Po celou dobu existence usilovali pracovníci o dobré jméno a pověst. Škola se dostala do povědomí především úrovní elementární výuky v začátcích školní docházky dětí, výsledky v přírodních vědách, v posledních letech estetickou, hudební a sportovní výchovou.142 Dne 1. ledna 2012 dochází ke sloučení 5. ZŠ a 9. ZŠ a začíná se psát společná historie. 141

Historie. Základní škola a mateřská škola Frýdek-Místek, El. Krásnohorské 2254 [online]. 2014 [cit.

2014-04-13]. Dostupné z: http://5zsfm.cz/?p=264 142

Tamtéž

61

Dne 1. září 1961 se ve Frýdku-Místku „narodila“ nová škola, 6. základní devítiletá škola. Důvodem vzniku nové školy byla změna tzv. jedenáctiletých středních škol na čtyřleté střední všeobecně vzdělávací školy a prodloužení osmileté povinné školní docházky na devítiletou. Začátky školy nebyly jednoduché. Byla umístěna ve dvou budovách, hlavní budova s ředitelstvím a 1. – 6. ročníky se nacházela na třídě Pionýrů, sedm učeben 7. – 9. ročníků, sborovnu, ředitelnu pro zástupce ředitele a dvě místnosti pro výuku pracovního vyučování bylo možné najít v budově nynějšího Gymnázia P. Bezruče v Místku na Piskořově ulici.143 Málo prostoru, špatné vybavení učeben a kabinetů, přecházení vyučujících a žáků z budovy na budovu, nevyhovující stav hlavní budovy školy a každodenní topení v litinových kamnech v každé místnosti patřilo k velkým negativním záležitostem v začátcích školy. V roce 1965 byla dokončena výstavba 7. ZDŠ na Riviéře a část učitelského sboru společně s panem ředitelem Obhlídalem na tuto školu přešla. Novým ředitelem 6. ZDŠ se stal Břetislav Žídek.144 Školní rok 1970/1971 byl zahájen v obtížných podmínkách. Nastala reorganizace školy a začal se vybavovat pavilón A nové budovy (ul. Pionýrů 400, dnešní sídlo školy) školním zařízením. Díky pomoci učitelů, žáků i rodičů, výchovným a správním zaměstnancům byl školní rok zahájen včas. V poslední době škola prošla řadou rekonstrukcí a oprav. Všechny tyto opravy směřovaly k tomu, aby žáci mohli pracovat v dobře zařízeném a příjemném prostředí. Materiální podmínky pro výuku jsou na velmi vysoké úrovni. Základní škola FrýdekMístek, Pionýrů 400 se nachází v centru města s ideální dopravní dostupností. Je jednou ze spádových škol pro okolní neúplné ZŠ. Je umístěna poblíž centra místecké části Frýdku-Místku na sídlišti Anenská. Škola nabízí rozšířenou výuku matematiky nebo tělesné výchovy od 6. ročníku. Disponuje kapacitou 800 žáků.

Základní škola 1. máje 1700 (7. ZŠ) se začala stavět ve 2. etapě výstavby sídliště Riviéra podle projektu architekta Ing. Juroka. Základní kámen byl položen 15. června 1964 a stavbu prováděly Pozemní stavby Ostrava, stavební správa Frenštát. Výstavba školy postupovala velmi rychle. Během letních měsíců se v hrubé stavbě

143

6. základní škola, Kronika Základní devítileté školy ve Frýdku Místku, Tř. Pionýrů

144

Základní škola Frýdek-Místek třída Pionýrů 400: Almanach k 35. výročí založení 6. základní školy.

Frýdek-Místek: 6. základní škola, 1997.

62

dokončily pavilony U1, U2, U3 a přistoupilo se k vnitřním pracím. Na závěrečném úklidu měli zásluhu rodiče a učitelé. Zbývalo už jen vybavit kabinety nábytkem a připravit třídy na vyučování.145 Dne 1. září 1965 byla škola otevřena a školní rok zahájen ve 20 třídách s 698 žáky. V té době zůstala rozestavěna tělocvična a pavilon DM3. Vyučovat se ale začalo a škola prožívala své první dny. Ředitelem byl jmenován Jaroslav Obhlídal, zástupcem ředitele Štěpán Zamazal. Ve školním roce 1966 - 67 byla výuka zahájena s 848 žáky ve 27 třídách. Pedagogický sbor tvořilo 40 učitelů a 5 vychovatelek. Celý tento školní rok probíhal ještě ve znamení dokončení stavebních prací, došlo k úpravám hřiště, chodníků a okolního terénu. Stále se pokračovalo ve vnitřním vybavení budov. Za dobu existence školy, dle zdrojů, navštěvovalo školu více jak 3000 žáků a pracovalo v ní přes 100 učitelů. Nejvíce dětí (celkem 1011) navštěvovalo školu ve školním roce 1974/75.146 Od 1. ledna 2007 je ve funkci ředitele Iveta Zechová a její zástupkyně je Hana Weissmannová. Školu navštěvují zejména žáci ze sídliště Riviéra a nejbližšího okolí. Mezi ně patří žáci, kteří jsou členy folklórního souboru Ostravička a Hokejového klubu HC Frýdek – Místek. Škola se spolupodílí na organizaci Mezinárodního folklórního festivalu pořádaného DFS Ostravička společně s dalšími institucemi.

Dne 3. března roku 1975 konečně usedli žáci do lavic, aby mohli zahájit výuku ve „své“ škole. Této radostné chvíli předcházelo šest měsíců čekání. Během nich byli žáci i se svými učiteli „hosty“ 6. ZDŠ, protože nová „Osmička“ – Základní škola Československé armády 570 (8. ZŠ) se ještě dostavovala. Neuvěřitelné se však stalo skutečností. Pavilon 3b se dokončil v první polovině února roku 1975 a nadšený kolektiv učitelů a ochotní rodiče dětí mohli začít s přípravou školy na zahájení výuky. Nakonec se vše připravilo a slavnostně vyzdobená škola mohla přijmout své žáky, kterých v té době bylo v 1. až 7. ročníku 493. Během měsíce dubna se připravil k vyučování další pavilon, v němž však bylo až do konce školního roku 1975 – 76 umístěno 13 tříd 4. ZDŠ, jejíž budova procházela rozsáhlou rekonstrukcí. Dne 19. května 1975 se zahájil provoz školní jídelny, takže žáci už nemuseli pod dozorem učitelů docházet na obědy na 6. ZDŠ. Prvním ředitelem 8. ZDŠ byl jmenován pan Karel 145 146

Magistrát města Frýdku-Místku, 30. výročí 7. Základní školy ve Frýdku-Místku, 1995 Historie. 7.

Základní

škola

Frýdek-Místek [online].

z: http://www.7zsfm.cz/?sekce=historie

63

2014

[cit.

2014-04-13].

Dostupné

Musil, který do té doby vykonával funkci zástupce ředitele na 5. ZDŠ ve Frýdku. Jeho zástupkyní se stala paní Zdeňka Tobolová působící na stejné škole jako učitelka. Mladý pedagogický kolektiv tvořilo zpočátku 16 učitelů. Ve

školní družině pracovaly 4

vychovatelky, ve školní jídelně se o přípravu obědů staralo 6 kuchařek a další práce zajišťovalo 11 správních zaměstnanců. Již v druhém roce vzrostl počet pedagogických pracovníků na 33, jelikož se zvýšil počet žáků na 847. Do funkce zástupce ředitele pro 2. stupeň byl jmenován pan Alois Gibala, který dosud působil na 4. ZDŠ v Místku.147 Po jeho odchodu do důchodu nastoupila na jeho místo paní Libuše Krasová. Ve školním roce 1976/77 vzrostl počet žáků na 1010 a počet tříd na 31, takže školní budova, která byla určena pro výuku 27 tříd, již nestačila. Muselo se proto na 1. stupni přistoupit k vyučování na směny. Tento stav však samozřejmě nebyl vůbec ideální. Odpolední vyučování žáky nadměrně zatěžovalo a komplikovalo provoz školy. V této situaci se zdálo menším zlem vyvážet žáky na výuku do různých škol v okolí. A tak se žáci stali postupně hosty školy v Žabni a 2. ZDŠ ve Frýdku. Rekordní počet žáků navštěvoval školu ve školním roce 1982-83, kdy se ve 39 třídách učilo 1369 dětí, tedy v průměru 35,1 žáků v jedné třídě. Situace trvala až do školního roku 1987-88, kdy se po dlouhé době všichni žáci této školy učili opět ve své budově. Směnování žáků, jejich stěhování, vysoká naplněnost tříd, nedostačující kabinety, neexistence šaten, přes všechny tyto provozní problémy se 8. ZŠ zařadila velmi brzy mezi nejlepší školy ve městě. Pod vedením svých učitelů dosahovali její žáci velmi často vynikajících úspěchů v různých olympiádách, matematických, recitačních, slohových i sportovních soutěžích. Samozřejmostí bylo vždy velmi dobré uplatnění žáků na středních školách, ve studijních i učebních oborech.148 Školní rok 1995-96 přinesl škole významnou změnu. Po zrušení 3. ZŠ s rozšířenou výukou jazyků přešly do této školy jazykové třídy spolu se svými učiteli. Ve třídách s rozšířenou výukou jazyků se vyučuje již od 3. ročníku jeden cizí jazyk a od 5. ročníku žákům přibývá druhý cizí jazyk. Do těchto tříd jsou žáci zařazováni na základě úspěšného vykonání přijímacích zkoušek. V roce 1988 odešel pan ředitel Musil do funkce školního inspektora. V následujících letech docházelo k častým změnám ve vedení. V současné době vede 147

8. ZŠ ve Frýdku-Místku 1975-2000: Almanach k 25. výročí založení školy. Frýdek-Místek: 8. základní

škola, 2000. 148

Tamtéž

64

školu ředitelka PaedDr. Marie Rojková, do funkcí zástupců byli jmenováni Mgr. Pavlína Vojkovská, PaedDr. Jiří Rozehnal a Mgr. Tomáš Pyško.

V září roku 1985 zahájila provoz Základní škola na ulici Cihelní (10. ZŠ). Do této školy nastoupilo asi 760 dětí. Žáci prvního dne školního roku naplnili 24 tříd. Kapacita školy byla pro 840 dětí. Škola měla velmi dobré vybavení. V roce 1996 byly všechny pavilony nově zastřešeny. Bohužel z důvodu úbytku žáků se rozhodli zastupitelé města tuto základní školu zrušit. Stalo se tak k poslednímu červnovému dni roku 2004.149 Od září tohoto roku až do dnešních dní se v budově učí studenti Gymnázia a SOŠ (přesunutí z budovy na tř. T. G. Masaryka 451) a studenti Čtyřletého a osmiletého gymnázia, s.r.o. (dříve Soukromé osmileté gymnázium s rozšířenou výukou jazyků).

Dne 1. září 1993 zahájila svou činnost Základní škola Frýdek-Místek, Jiřího z Poděbrad 3109 (11. ZŠ). První školní rok byl organizován jako prvostupňový s vysokým počtem žáků v jednotlivých ročnících. Zároveň se poskytlo zázemí mateřské škole, dnešní MŠ Mateřídouška. Ředitelem školy byl jmenován Pavel Pospěch, pod jehož vedením škola nabyla právní subjektivitu. Tato pravomoc přinesla škole větší kompetence, ale zároveň kladla vyšší nároky na provoz a řízení školy. O rok později začala škola vyučovat i žáky 2. stupně. Z důvodu velkého počtu dětí na sídlišti Slezská byla škole dočasně přidělena budova bývalé Obchodní akademie na ulici T. G. Masaryka, kam docházeli žáci 1. stupně.150 V roce 1998 měla škola nejvíce žáků a to 1050. Z funkce ředitele odešel Pavel Pospěch a jeho nástupcem se stal zástupce pro 2. stupeň Jiří Adámek, který školu řídí dodnes. Součástí školy od jejího počátku je bazén s plaveckou školou. Profesionálního přístupu k výuce plavání žáků využívá spousta škol nejen z městských, ale i z okolních obcí. Společenské tendence, sportovně naladěný pedagogický kolektiv a technické zázemí předurčilo směřování školního vzdělávacího programu sportovním směrem. Již

149

Magistrát města Frýdku-Místku, Kronika magistrátního města Frýdku v roce 2003.

150

KUČA, Libor. 20 let "Jedenáctky". 11. Základní škola Jiřího z Poděbrad [online]. 2013 [cit. 2014-04-

13].

Dostupné

z: http://www.11zsfm.cz/info/index.php/maktuality/47-ze-zivota-skoly/308-20-let-

jedenactky

65

na 1. stupni začali žáci navštěvovat sportovní kroužky a oddíly, což umožnilo budovat na 2. stupni specializované třídy se zaměřením na volejbal dívek a házenou chlapců. K těmto sportům se velmi úspěšně připojila sportovní gymnastika. Nejmladším sportem školy je plavání. Ve zmíněných sportech dosahuje škola výborných výsledků nejen na krajské, ale i republikové a mezinárodní úrovni. Výtvarná výchova a cizí jazyky patří mezi další úspěšné oblasti ŠVP. Škola pravidelně pořádá i výtvarné výstavy. V oblasti jazykové výuky škola nabízí od 1. třídy výuku anglického jazyka.151

8.2 Střední školy V Místku byla také po osvobození obnovena zemská škola pro ženská povolání, která však během několika let měnila mnohokrát svůj školský charakter. Typ těchto škol, kdy se dívky v podstatě vychovávaly pro rodinné poslání, byl již překonán, a proto se v roce 1949 už první ročník změnil na vyšší odbornou školu sociálně zdravotní. Při další reorganizaci nastala přeměněna na vyšší odbornou školu sociální – větev výchovná, později na pedagogickou školu pro výchovu učitelek mateřských škol a konečně na výchovu učitelů národních škol. V posledních fázích prováděné reorganizace byla škola už včleněna pod správu ředitelství jedenáctileté střední školy. V roce 1955 nastalo její zrušení.

O začátcích zemědělské školy (zimní hospodářské školy) je možné se dočíst v kapitole 6.1. K reorganizaci na účetnickou školu došlo v roce 1952. Šlo o výchovu účetních pro socialistické zemědělství, hlavně pro JZD, ČsSS, STS, inseminační stanice, výkupní stanice a školní statky. Jednalo se o dvouleté studium a za dobu svého trvání absolvovalo školu celkem 196 žáků. Následná reorganizace (1958) změnila školu na čtyřletou zemědělskou školu technickou ekonomického směru. V roce 1958 se při této čtyřleté technické škole zřídila dvouletá zemědělská škola učňovská oboru pěstitelskochovatelského, která svým charakterem navazuje na bývalou zemědělskou (rolnickou) školu. V roce 1959 se při škole zřídilo dvouleté nástavbové studium pro absolventy

151

KUČA, Libor. 20 let "Jedenáctky". 11. Základní škola Jiřího z Poděbrad [online]. 2013 [cit. 2014-04-

13].

Dostupné

z:

http://www.11zsfm.cz/info/index.php/maktuality/47-ze-zivota-skoly/308-20-let-

jedenactky

66

jedenáctiletých škol, které bylo v roce 1961 ukončeno.152 Dnes se k odkazu Zimní hospodářské školy hlásí Střední škola zemědělská a lesnická ve Frýdku-Místku, která žákům nabízí širokou škálu tříletých zemědělských, lesnických a technických učebních oborů a čtyřletých oborů s maturitou. Tato škola je od 1. ledna 2011 sloučena se Střední odbornou školou strojírenskou a dopravní ve F-M (bývalá Integrovaná střední škola) pod společným názvem Střední odborná škola ve F-M.

Tradice SOU ve Frýdku-Místku sahají až do roku 1892, kdy byla založena tzv. Průmyslová škola pokračovací s jedním českým a jedním německým oddělením. Po 2. světové válce sídlila učňovská škola v budově nynější 1. ZŠ. Současné střední odborné učiliště bylo dokončeno a otevřeno v roce 1970. Už ve své době to byla škola moderní, dobře vybavená vyučovací technikou, tělocvičnou, bazénem, společenským sálem a internátem s kapacitou 60 míst. V minulých letech byla vybudována posilovna, tři učebny výpočetní techniky a modernizován bazén pro výuku plavání. K nejstarším oborům na SOU patří obor kuchař-číšník, obor prodavač a kadeřník. Relativně mladšími obory jsou obory aranžér, cukrář a řezník-uzenář. Od 1. září 2005 se SOU stává střední školou gastronomie a služeb.153 Od 1. července 2011 je tato škola sloučena se střední školou oděvní a obchodně podnikatelskou (ul. Potoční 1094) pod názvem Střední škola gastronomie, oděvnictví a služeb, tř. T. G. Masaryka 451.

V prvních květnových dnech roku 1945 se neprodleně zahájily kroky k znovuotevření

místeckého

gymnázia.

Prof.

Plockovi,

funkcionářům

MNV,

profesorům i studentům se podařilo v několika dnech vyklidit budovu zabranou za války okresním úřadem a opatřit nejnutnější inventář. Dne 21. května 1945 se místecké gymnázium oficiálně otevřelo a o tři dny později začala výuka ve všech 14 třídách. Na základě výnosu ministerstva školství a osvěty o odčinění křivd studentů mohli být nejen někdejší oktaváni, ale i septimáni, sextáni a kvintáni zařazeni hned do nejvyššího ročníku a po tříměsíčním vyučování obdrželi maturitní vysvědčení bez maturitní zkoušky.

152 153

SOkA Frýdek-Místek, DROBIŠ, Dominik. Přehled vývoje školství okresu Frýdek-Místek, s. 38 PLÁŠKOVÁ, Libuše. Historie a tradice naší školy. Ssgos.cz [online]. 2013 [cit. 2014-04-17].

Dostupné z:http://www.ssgos.cz/historie/

67

Zákon z dubna 1953 ovlivnil podobu střední školy ve Frýdku-Místku. Dosavadní čtyřleté gymnázium se sloučilo s národní a střední školou v Piskořově ulici (dnešní ulice Čs. armády v Místku) v jedenáctiletou střední školu a od roku 1954 sídlí v její budově. Budova na Piskorově ulici se nacházela ve velmi špatném stavu. Chybělo základní vybavení učeben, nevyhovovalo plynové a vodovodní vedení ani elektroinstalace. Místecké gymnázium bylo v té době jedinou jedenáctiletkou v okrese. I když ve školním roce 1957 – 58 byla zřízena samostatná JSŠ ve Frýdku, ve stejném roce se do místecké školy přemístil poslední ročník zrušené pedagogické školy v Novém Jičíně. V roce 1958 tedy na zdejší škole maturovaly čtyři třídy denní jedenáctiletky, jedna třída studia pro pracující a dvě třídy pedagogické školy. Až do roku 1967 využívala škola sedm místností školní budovy 6. ZDŠ. Jen provizorně mohly být vybudovány alespoň některé odborné učebny, jejichž potřeba vyvstala zejména po roce 1962, kdy došlo k částečné specializaci studia na směr matematicko – fyzikální a biologicko – chemický, později na směr humanitní a přírodovědný. I přes stoupající počet tříd ztroskotaly snahy jak o vybudování nové školní budovy, tak o navrácení bývalé budovy gymnázia na Palackého ulici. Nová školská reforma z roku 1960 přeměnila dosavadní jedenáctiletku na SVVŠ, při které byla v Místku stále škola pro pracující a dočasně také i jedna třída dvouletého kurzu vojáků z povolání pro přípravu k externí maturitní zkoušce. V roce 1968 došlo k další podstatné změně v systému středních škol, a to k obnovení čtyřletého gymnázia. Škola od té doby nese znovu název Gymnázium Petra Bezruče, budova gymnázia zůstala na ulici Čs. armády. Od roku 1976 se budovala nová přístavba, kterou uvedli do provozu v roce 1978. Škola tak získala nové učebny a šatny pro studenty, moderní tělocvičnu a hřiště. Od začátku osmdesátých let se gymnázium začalo připravovat na přechod k nové koncepci výuky, jejímž hlavním cílem bylo zavedení technických předmětů do výuky. Základy odborné přípravy se od roku 1984 – 85 staly maturitním předmětem, nejprve volitelným k alternaci s matematikou, později dokonce třetím povinným maturitním předmětem.154 Aby bylo možné vyučovat tyto technické předměty, převzala škola od SZTŠ budovu dětského domova a vybudovala tam odborné učebny.

154



68

Po listopadu roku 1989 došlo k obsahovým změnám především ve výuce společenskovědních předmětů. Povinná maturitní zkouška z ruského jazyka se zrušila. U ústní zkoušky zůstaly povinné český jazyk, cizí jazyk (dle výběru ruština, angličtina, němčina nebo španělština) a v matematicko-fyzikálních třídách také matematika. Všechny ostatní předměty jsou volitelné. V následujících dvou letech nastala opět možnost studia humanitního a matematicko-fyzikálního směru. Po listopadových událostech se rozšířila studentům možnost podívat se v rámci výuky cizích jazyků do družebních škol v zahraničí. Gymnázium patří k velmi úspěšným a moderním školám tohoto města. Zatím poslední jeho změnou je přechod původního čtyřletého studijního cyklu na šestiletý, který probíhá od školního roku 1992/93.155

Obchodní akademie a obchodní škola byla obnovena v roce 1945. Vyučování žáků, již dříve zapsaných, kteří nemohli dokončit studium v průběhu válečných let, začalo 24. května 1945, a to podle upravených, zkrácených osnov. Poslední z těchto žáků pak ukončili své studium v únoru roku 1947. Nově zapsaní žáci začali své studium 1. září 1945. Název školy se postupně měnil. Od roku 1949 byla obchodní akademie a obchodní škola přejmenována na vyšší hospodářskou školu a hospodářskou školu, od roku 1953 na hospodářskou školu čtyřletou a dvouletou a od roku 1964 na střední ekonomickou školu a ekonomickou školu. Po jejím zrušení měla tyto prostory přidělené 11. ZŠ z důvodu nárůstu dětí na sídlišti Slezská. Soukromá střední odborná škola Frýdek-Místek, která se v budově nyní nachází, vyučuje v ní své studenty od roku 2000.

Ve školním roce 1951/52 byla v Místku založena zdravotnická škola s názvem Vyšší odborná škola zdravotnická. Neměla svou vlastní budovu, proto bylo nutné školu umístit dočasně v objektu bývalého Reálného gymnázia v Místku. Vyšší odborná škola v roce 1953/54 dostává dvě místnosti v bývalém Exercičním domě ve Frýdku. Protože ve zmíněné budově (dnes domov důchodců) byly k výuce jen dvě místnosti, měla být škola zrušena. Městský národní výbor ve Frýdku-Místku přidělil proto škole budovu hostince na Zámecké ulici (dříve U tří knížat) a provedl pro potřebu školy řadu adaptací

155



69

a vnitřních úprav. Další sídlo měla škola ve staré školní budově U fary.156 Odtud se střední zdravotnická škola přestěhovala do budovy na tř. T. G. Masaryka 451 a dnes se v ní stále vyučuje.

Snaha zřídit novou střední průmyslovou školu se objevila v roce 1955 ve Frýdku-Místku. Škola měla uspokojit poptávku průmyslových podniků po technicky zaměřených absolventech. Pražský projekční ústav vyprojektoval areál umístěný do ulice 28. října v Místku s hlavní budovou s dílnami a tělocvičnou, domovem mládeže a hřištěm. Ve škole se začalo učit v roce 1958 ve třídách zaměřených na hutnictví a strojírenství. Žákům se věnovalo 13 učitelů. Počet tříd dnešního studia se rozrostl na 14 a na škole se vyučovalo dálkově a večerně. Škola se zaměřila na obory hutnictví, tváření kovů, slévárenství a také na textilní technologie. Pro studium při zaměstnání byly vypsány obory jako provoz a ekonomika železniční dopravy, silnoproudá elektrotechnika, pozemní stavitelství, přádelnictví a tkalcovství. V 90. letech se vyučovaly také administrativní obory.157 V roce 2011 došlo k výrazné změně. Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje rozhodlo, že se sloučí střední průmyslová škola, obchodní akademie a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky do jednoho subjektu. Přejímající organizací se stala Střední průmyslová škola v Místku.

Zcela zvláštní typ školy představuje ve městě Střední odborná škola požární ochrany a Vyšší odborná škola požární ochrany ve Frýdku-Místku, která funguje v bezprostředním sousedství hornického učiliště. Je organizační součástí Hasičského záchranného sboru České republiky. Třídami školy prošla v minulosti podstatná část dnešních příslušníků a pracovníků požární ochrany. Mnozí z nich zastávají v požární ochraně významné funkce. Od svého založení v roce 1967 sloužila škola především potřebám profesionálních hasičů a záchranářů. V roce 1991 bylo zavedeno čtyřleté denní studium pro absolventy základních škol jako forma nepřetržité a systematické přípravy na výkon povolání. Za významný mezník v historii školy lze považovat rok 2002, kdy bylo otevřeno studium na VOŠ, prováděné kombinovanou formou studia

156

Střední zdravotnická škola ve Frýdku-Místku: Sborník k 50. výročí založení školy 1951-2001. Frýdek-

Místek: Střední zdravotnická škola, 2001. 157

STRAKOŠ,

Petr.

Historie.

SPSOAFM [online].

1998

z:http://www.spsoafm.cz/web/stredni-prumyslova-skola-2/historie-sps2

70

[cit.

2014-04-17].

Dostupné

("dálkové studium"). Škola zahájila vzdělávání v tomto typu studia jako první škola v rezortu Ministerstva vnitra.158

Gymnázium a Střední odborná škola, Frýdek-Místek, vznikly dnem 1. července 2000 sloučením dříve samostatných středních škol, tedy SOŠ a Gymnázia, které působily na stejné adrese jako Střední zdravotnická škola. Tímto rozhodnutím vyvrcholil několikaletý "optimalizační" tlak MŠMT na redukci středního školství v okrese Frýdek-Místek. V srpnu roku 2004 dochází z kapacitních důvodů k přesunu Gymnázia a SOŠ z budovy na tř. T. G. Masaryka 451 do budovy bývalé 10. ZŠ na ulici Cihelní 410.159 Obě tyto školy mají své prvopočátky zaznačeny v roce 1992. Zvláštní záznam zaslouží učiliště hornických učňů, které bylo postaveno v prostoru bývalé městské čtvrti Koloredov (ul. Pionýrů v Místku) ředitelstvím dolu Julia

Fučíka.

Naléhavá

nutnost

rozšíření

těžebních

polí

vedla

k výstavbě

kamenouhelných dolů v Paskově a ve Staříči. Nové doly potřebovaly především mladé pracovníky. Proto byl v koloredovském prostředí vybudován moderní areál budov pro výuku učňovského hornického dorostu. Dnes už v tomto areálu nenajdeme hornické učně, ale SŠ elektrostavební a dřevozpracující, SŠ informačních technologií (soukromá), SOŠ požární ochrany a VOŠ požární ochrany. Učiliště je vybaveno všemi moderními vyučovacími pomůckami, má všechna nutná a potřebná oddechová zařízení včetně pěkného bazénu, který slouží i veřejnosti a místním školám.

8.3 Soukromé školy PrimMat - Soukromá střední škola podnikatelská, s.r.o. (první soukromá odborná škola v okrese Frýdek-Místek) je zařazena do sítě středních škol od školního roku 1992/1993. Jako první soukromá škola zahájila výuku vlastních odborných studijních programů s novou netradiční náplní, která v regionu chyběla, v souvislosti s nástupem tržní ekonomiky. Studijní obor Obchodní podnikatel a manažer zahrnuje

158

Informace o škole. SOŠ PO a VOŠ PO FM [online]. 2012 [cit. 2014-04-13]. Dostupné

z:http://www.sospofm.cz/view.php?nazevclanku=informace-o-skole&cisloclanku=2009020001 159

Historie školy. Gymnázium a Střední odborná škola Frýdek-Místek [online]. 2014 [cit. 2014-04-13].

Dostupné z: http://www.gsos.cz/index.php?clanek=./historie.php

71

profesi ekonomicko-podnikatelskou a zároveň cestovní ruch. Studijní obor Stavební podnikatel a manažer zahrnuje profesi ekonomiko-podnikatelskou a zároveň technickou (pozemní stavitelství). 160 Střední uměleckoprůmyslová škola s.r.o. založená v roce 1993 je jediná škola tohoto druhu v okrese Frýdek-Místek. Nabízí možnost získat vzdělání nejen v oblasti umělecko-výtvarné a umělecko-historické, ale také v oblasti odborné oborové (počítačová grafika, interiérový design) a ekonomické. V současné době jsou žáci vzděláváni v oborech Ekonomika a podnikání a Grafický design.161 Čtyřleté a osmileté gymnázium, s.r.o zařadila do sítě škol paní Mgr. Radomila Vaníčková. Učinila tak k 1. září roku 1994 pod názvem Soukromé osmileté gymnázium s rozšířenou výukou jazyků. Vyučování začalo s jednou třídou v budově 8. ZŠ v Místku. Funkci ředitele zastával pan Mgr. Vilém Chrobozcek. Ve školním roce 1995/96 přibyly dvě nové třídy, rozrostl se pedagogický sbor, vyučovalo se v prostorách „Piskořovy nadace“ na ul. Čs. armády v Místku. Od 1. února 1996 se na krátkou dobu stala ředitelkou Mgr. Radomila Vaníčková. Škola získala ve školním roce 1996/97 statut společnosti s ručením omezeným. Zřizovatelka se stala její jednatelkou a ředitelkou školy jmenovala Mgr. Evu Zykmundovou, která je stále v této funkci. Vyučování probíhalo v pronajatých prostorách SPŠ na ul. 28. října v Místku. Tady škola sídlila 7 let až do června 2003, kdy se naposled stěhovala. Po několika působištích v Místku se tentokrát přestěhovala do Frýdku. Školní rok 2003/04 se zahájil v budově bývalé 10. ZŠ na ul. Cihelní, kde gymnázium sídlí dosud.162 GOODWILL – vyšší odborná škola, s. r. o. byla zařazena MŠMT do sítě škol, předškolních a školních zařízení dne 11. září 1996 pod názvem Soukromá vyšší odborná škola a střední škola zahraničního obchodu a cestovního ruchu GOODWILL, s. r. o. Obory vyšší odborné školy vznikly transformací oborů pomaturitního studia, které bylo akreditováno od roku 1993.163 160

O škole. PrimMat - Soukromá střední škola podnikatelská, s. r. o. [online]. 2014 [cit. 2014-04-13].

Dostupné z: http://www.primmat.cz/o-skole 161

Charakteristika školy. Středníuměleckoprůmyslová škola s.r.o. Frýdek-Místek [online]. 2009 [cit.

2014-04-13]. Dostupné z: http://www.sumprum.cz/charakteristika.php 162

Almanach. Čtyřleté a osmileté gymnázium, s.r.o. [online]. 2014 [cit. 2014-04-13]. Dostupné

z:http://www.cogfm.cz/almanach.html 163

Historie

školy. Goodwill [online].

2014

[cit.

2014-04-13].

goodwill.cz/www/cz/historie-skoly/

72

Dostupné

z: http://www.vos-

9

Rodáci a významné osobnosti města Frýdku-Místku Každý kraj, region, okres i vesnice má své významné osobnosti, které pro tuto

část naší vlasti něco znamenají, ať jsou to již literáti, umělci či národopisní pracovníci. Při procházce městem Frýdek-Místek lze navštívit některou z mnoha galerií výtvarného umění, je možné obdivovat významné historické památky, plastiky a busty připomínající osobnosti, jež jsou většinou nějakým způsobem svázány s minulostí Frýdku nebo Místku. Některé z nich stojí za to připomenout.

9.1 Literární tvorba • Petr Bezruč (vlastním jménem Vladimír Vašek) se narodil 15. září 1867 v Opavě v rodině profesora Antonína Vaška. Zemřel 17. února 1958 v nemocnici v Olomouci a je pohřben ve své rodné Opavě. Vladimír byl nejstarší ze šesti dětí. V jeho mládí se rodina odstěhovala do Brna, kde působil jeho otec na gymnáziu. Vladimír nedostudoval Filosofickou fakultu v Praze a vrátil se zpět do Brna v době, kdy jeho otec zemřel. Svou životní dráhu začal u brněnské nákladní pošty, kde se z obyčejného poštovního úředníka za dobu několikaleté poštovní služby dopracoval až na ředitele pošty u nádraží v Brně, kde byl v roce 1927 penzionován. V letech 1891 – 1893 byl krátce přemístěn na poštu do Místku. Během tohoto pobytu procestoval celé Slezsko i Beskydy, kde čerpal náměty pro svou tvorbu a kde se z Vladimíra Vaška „zrodil“ Petr Bezruč. Svou literární tvorbu začal již na Filosofické fakultě v Praze mezi mladými literáty a po návratu do Brna se zcela oddal poezii. Mimo drobných veršů napsal řadu prozaických básní trvalé hodnoty. Citově naladěná báseň „Republika před svatým Petrem“ nebo „Stužkonoska modrá“ a také „Labutinka“, kterou věnoval své platonické lásce Fanynce Tomkové ze Střelic u Brna. Vrcholem jeho celoživotního díla je sbírka básní o sociální bídě dělníků a rolníků na Ostravsku pod názvem „Slezské písně“, která jako jediná sbírka z české literatury byla přeložena do 47 světových jazyků včetně čínštiny, japonštiny i esperanta. Vydával také drobnější prózy, z nichž nejznámější jsou „Studie z Café Lustig“ z brněnské společnosti, dále „Lolo a druhové“ o jeho přátelství

73

s drobnými zvířaty a mnohé z nich jsou zařazeny do literárního sborníku zvaného „Přátelům i nepřátelům“.164 Letní pobyty trávil pak ve svém srubu na Ostravici – Hamrovicích (od FrýdkuMístku vzdálené 18 km), odkud podnikal až do svého vysokého stáří četné výlety a výšlapy na Lysou horu a do Beskyd. Ve srubu je instalováno malé muzeum, kde byla v roce 1983 zbudována expozice s názvem Krajem Petra Bezruče. Také jeho rodný dům v Opavě na Ostrožní ulici byl po jeho smrti přebudován na Památník Petra Bezruče se stálou výstavkou jeho života a díla. Třetí památník je pak v takzvaném „Červeném domku“ v Kostelci na Hané, kde trávil druhou část svého života od dob penzionování.165 Ve Frýdku-Místku, v ulici u Staré pošty, visí pamětní deska připomínající zdejší Bezručovo působení. Na ulici Československé armády se nachází básníkova busta. Památník Slezských písní můžeme najít na ulici Frýdlantské v blízkosti městského kina nesoucí jeho jméno. Nesmíme také opomenout dvě školy pyšnící se jeho jménem. Jsou to: Základní škola národního umělce Petra Bezruče sídlící v centru Frýdku a Gymnázium Petra Bezruče v Místku. • Óndra Łysohorsky (vlastním jménem Ervín Goj) se narodil 6. června 1905 ve Frýdku jako deváté dítě horníka J. Goje. Byl lašský básník, překladatel a pedagog. Své básně psal lašsky (umělá řeč vytvořená z nářečí hornoostravského – Frýdecko, opavského a slov ze spisovné češtiny, polštiny a slovenštiny) německy, česky a latinsky. Některé své básně do němčiny přeložil. Maturoval na německém gymnáziu v Ostravě, ve studiu pak pokračoval na německé univerzitě v Praze, kde studoval francouzštinu, němčinu a češtinu, dále filozofii, srovnávací literaturu a dějiny umění. Od konce roku 1930 až do nacistické okupace působil jako středoškolský profesor na Slovensku. V září 1940 začal přednášet na První státní moskevské pedagogické vysoké škole cizích jazyků. Na jaře 1944 byl povolán na Vysokou vojenskou školu cizích jazyků Rudé armády. Na obou vysokých školách v Moskvě působil až do 30. května 1946. Po návratu do vlasti byl devět měsíců

164

VLK, Vilém. Osobnosti podbeskydského kraje : Almanach. Frýdek-Místek : Bezručův kraj, 1993. s. 2

165

Srub Petra Bezruče: Ostravice. Slezské zemské muzeum [online]. 2010 [cit. 2014-04-13]. Dostupné

z:http://www.szm.cz/rubrika/49/expozicni-arealy/srub-p-bezruce-ostravice.html

74

bez zaměstnání. Nakonec dostal místo na gymnáziu, vedl však kurzy němčiny pro učitelky mateřských škol. Jeho verše byly přeloženy do 30 světových jazyků. U nás jedinou dostupnou sbírkou básní je kniha „Aj lašske řéky plynu do mořa“. V roce 1988 vyšla pod patronací UNESCO souborná antologie „Lašsko poezyja“, v níž jsou zahrnuty všechny jeho básně psané od roku 1931 do roku 1977 v laštině. Ó. Lysohorský byl nositelem dvou čestných doktorátů za literaturu a byl členem mnoha mezinárodních společností. Dostal řadu titulu „Poeta laureatus“. V roce 1970 byl nominován na Nobelovu cenu za literaturu. Zemřel po těžké a dlouhodobé nemoci v Bratislavě 19. prosince 1989.166

9.2 Výtvarná tvorba • Josef Luňáček se narodil 6. prosince 1899 v Protivanově u Boskovic jako desáté dítě ze čtrnácti sourozenců. Otec měl hospodářství a hostinec. Studoval na gymnáziu v Boskovicích, kde ho učil středoškolský profesor Oldřich Kalandra, který objevil u svého žáka výtvarný talent. Luňáček měl také životní štěstí, že se z devadesáti uchazečů o přijetí na Akademii výtvarných umění dostává mezi jedenáct přijatých. Při studiu na této Akademii v Praze se zapisuje jako posluchač ještě na pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a studuje matematiku a deskriptivu na ČVUT v Praze. Navštěvuje přednášky z anatomie na medicíně a absolvuje na Umělecko průmyslové škole v Praze kurz modelování.167 V roce 1924 složil profesorské zkoušky a nastoupil jako profesor na reálce v Rakovníku. Dále učil krátce na reálném gymnáziu v Mostě, pak měsíc na reálce v Praze a poté na reálném gymnáziu ve Dvoře Králové. V letech 1927 – 1933 získal definitivu jako profesor na reálném gymnáziu v Příboře. V období let 1933 – 1941 učil na gymnáziu v Místku, které bylo roku 1941 uzavřeno německými okupanty. V tomto roce byl zatčen a vězněn gestapem v Ostravě po dobu šesti týdnů. Poté učil krátce v Olomouci, v Ostravě a pak nastoupil jako dělník v Metylovicích. V roce 1944 nastoupil na gymnázium v Moravské Ostravě. Po osvobození se vrátil jako profesor 166

VLK, Vilém. Almanach osobností Pobeskydí. Frýdek-Místek : Kulturní sdružení Bezručův kraj, 2007.

s. 9-10. 167

VLK, Vilém. Učitelé - umělci : Parma L., Luňáček J., Müller J. Vilém Vlk. Frýdek-Místek : Bezručův

kraj, 1997. s. 10-11

75

zpět na gymnázium v Místku. V roce 1953 nastoupil na pedagogickou školu v Místku a za čtyři roky učil na jedenáctileté střední škole opět v Místku.168 Živý zájem o metodiku výuky jej vedly k aktivnímu pojetí pedagogické práce, což projevil v sepsání metodické učebnice pod názvem Základy zobrazování podle názoru vydané roku 1958. Tento vynikající akademický malíř zemřel v roce 1991 v Metylovicích. • Jaroslav Olšák se narodil 14. dubna 1914 ve Vsetíně jako druhý ze čtyř dětí. Jeho otec byl zaměstnán ve sklárnách. Po ukončení měšťanské školy se vyučil v letech 1929 – 1932 knihařem u Antonína Pokorného ve Vsetíně. Jako dvaadvacetiletý studoval soukromě malbu a grafiku u Jana Kobzáně ve Zlíně. V roce 1935 se přestěhoval do Místku, kde si založil knihařskou dílnu. Studiem typografie u ředitele Průmyslové tiskárny v Praze si doplňoval dále své vědomosti. Po osvobození pracoval už jako samostatný výtvarník v Místku. Každá jeho knižní vazba a tisk byla tvůrčí práce a vystavoval je na přehlídkách v Praze, Opavě a Prostějově. V soutěžích získal i ocenění. Úspěchů docílil také v zahraničí, kde své knižní vazby vystavoval ve Švýcarsku, USA i v Moskvě. Zajímavější a významově bohatší je Olšákova malířská tvorba. Podle motivů ji můžeme rozdělit na figurální a krajinářskou. Při první prezentaci v Ostravě vystavil své obrazy z druhé poloviny šedesátých let. Tady poprvé vynikl zvláštní imaginativní lyrismus tvorby a symbolismus barev a motivů. Za nejlepší práce se považuje soubor obrazů slovenských hor z jeho cest po Slovensku a romantické přírodní okolí hradu Hukvaldy. Významný umělec tohoto kraje zemřel v roce 1995 a je pohřben na frýdeckém hřbitově.169

9.3 Hudební tvorba • Leoš Janáček se narodil 3. července 1854 na Hukvaldech v početné rodině učitele Jiřího Janáčka. Patřičného vzdělání se mu dostalo v jedenácti letech u hudebního 168

VLK, Vilém. Učitelé - umělci : Parma L., Luňáček J., Müller J. Vilém Vlk. Frýdek-Místek : Bezručův

kraj, 1997. s. 10-11 169

VLK, Vilém. Osobnosti podbeskydského kraje : Almanach. Frýdek-Místek : Bezručův kraj, 1993. s. 32

76

skladatele Pavla Křížkovského v Brně. Tamtéž posléze absolvoval gymnázium. Poté odešel do Prahy, kde studoval na varhanické škole a dalšího hudebního vzdělání se mu dostalo v Lipsku a Vídni. V Lipsku nebyl spokojen se svými pedagogy, a tak se opět vrátil do Brna. Janáček se stal sbormistrem spolku Svatopluk a Besedy brněnské, kde značně pozvedl úroveň jejich produkce.170 V 90. letech 19. století se lidé začali více zajímat o moravský folklór. Janáček se sběrem lidových písní zabýval dlouho, a tak v nich našel inspiraci pro Lašské tance. Ty jsou napsány po vzoru Dvořákových Slovanských tanců. Brzy nato napsal svou druhou operu Počátek románu. Svou první operu Šárka napsal na motivy dramata Juliuse Zeyera, nedostal však od něj za jeho života souhlas na provozovávání díla. Jedním z nejznámějších děl Leoše Janáčka je opera Její pastorkyňa. Zde jako vůbec první skladatel vytvořil operu ne na verše, ale na prózu. Ze začátku však Národní divadlo operu odmítlo. Janáček byl rovněž velký rusofil a podnikl několik cest do Ruska. Byl nadšen ruskou literaturou, měl velké sociální cítění, a to se projevilo v jeho díle. Jedná se například o orchestrální rapsodii Taras Bulba, 1. smyčcový kvartet podle Tolstého Kreutzerovy sonáty, nedokončenou operu Živá mrtvola podle Anny Kareninové a Z mrtvého domu. 171 Z doby před 1. sv. válkou vznikly opery Osud a Výlety pana Broučka. V roce 1916 se také podařilo prosadit premiéru opery Její pastorkyňa v Národním divadle, která měla obrovský úspěch a získala Janáčkovi v jeho již 62 letech zaslouženou světovou slávu.172 Leoš Janáček byl mimořádně činný ve stáří a nevyhýbal se žádnému žánru. Vytvořil orchestrální díla Taras Bulba, Symfoniettu, komorní kantátu Zápisník zmizelého, 1. a 2. smyčcový kvartet, Glagolskou mši, různé koncerty pro klavír. Tato díla se hrají i v dnešní době. Během 7 let napsal další 4 opery: Káťu Kabanovou,

170


s. 39 171

Leoš

Janáček.

Osobnosti.cz

[online].

1996-2014

http://zivotopis.osobnosti.cz/leos-i-janacek.php 172

Tamtéž

77

[cit.

2014-04-17].

Dostupné

z:

Příhody lišky Bystroušky, Věc Makropulos a Z mrtvého domu. V roce 1925 byl poctěn čestným doktorátem Masarykovy univerzity.173 Tento světově uznávaný skladatel zemřel 12. srpna 1928 v Ostravě. V obci Hukvaldy se na rodném domě Leoše Janáčka nachází pamětní deska připomínající místo narození tohoto významného hudebního velikána. Dále zde můžete navštívit Památník Leoše Janáčka zřízený v domě, který Mistr obýval na sklonku svého života. • František Kolařík se narodil v Opatovicích u Vyškova dne 26. ledna 1867. Po absolutoriu Janáčkovy varhanické školy v Brně roku 1896 přišel do Místku jako ředitel kůru. Po absolvování státních zkoušek na konzervatoři v Praze ze zpěvu a hry na klavír se stal profesorem zpěvu na gymnáziu v Místku, kde působil plných 41 let. Stal se jedním z významných kulturních činitelů celého Janáčkova rodného kraje. Jeho skladatelská činnost byla obsáhlá. Složil 22 církevních mší, známé jsou jeho vánoční hry, několik kantát a hlavně činnost sborová. Velký význam měl jako sběratel lašského folklóru, kdy pomáhal Janáčkovi a projížděl s ním celý kraj. Jeho místecký dům často hostil tohoto hukvaldského Mistra. Kolařík byl velmi úspěšný i ve své činnosti pedagogické, protože v Místku založil Hudební školu a spoluzaložil hudební spolek „Smetana“. Koncertní činnost byla bohatá.174 František Kolařík zemřel 20. září 1927. Město Frýdek-Místek uctilo svého hudebního skladatele odhalením pamětní desky s jeho bustou v Místku.

173


s. 39 174

Tamtéž, s. 43.

78

PRAKTICKÁ ČÁST 10 Projektová výuka V současné době se zejména na základních školách velmi často mluví o projektech, projektovém vyučování, projektovém dnu či týdnu. Tyto projekty se mohou odehrávat na různých místech, např. ve třídě, v prostorách celé školy, na školách v přírodě, ve městě, na výletech, v prostorách zámku, hradů i muzeí. Děti se učí tím, že hledají, objevují, pozorují, sepisují, vyřizují, sbírají, ptají se apod. Projektové vyučování (dále PV) neboli projektová metoda je často zmiňována v souvislosti se zaváděním inovativních či moderních metod vzdělávání. Jeho zrod se přičítá pedagogickým směrům konce 19. a začátku 20. století. Zřejmě první PV se objevuje v USA pod vlivem psychologa a pedagoga J. Deweye a W. H. Kilpatricka. Za zakladatele této metody je považován právě Kilpatrick. Tento doktor filozofie a pedagog navrhl schéma projektu: stanovení cíle – plánování – provedení – zhodnocení.175 V České republice se PV nalézá v pedagogických dokumentech a odborných textech až po roce 1989. Pravdou ale zůstává, že někteří čeští autoři toto téma publikovali už ve 30. letech 20. století. V didaktické teorii se PV vymezuje nejednotně. Projekt je považován buď za metodu vyučování, v novějších pracích za komplexní metodu vyučování nebo za organizační formu vyučování. Je také pojímán jako specifický způsob zpracování obsahu vyučování, jako jedna z variant způsobu koncentrace učiva.176 PV je v prvé řadě úkolem žáka, za který přebírá zodpovědnost. Učitel je v roli rádce a partnera. Žák přímo, logicky a systematicky směřuje od motivace, mapování a třídění přes řešení ke konkrétnímu produktu. Ten určuje celkový proces a závěrečný výsledek. Při této metodě lze vycházet z jednoho předmětu, ale obvykle se integrují různé předměty. Projektové vyučování naplňuje požadavky na moderní, efektivní vzdělávání, jehož prostřednictvím žáci poznávají nejen náš svět, ale také sami sebe, své možnosti a aktuální limity.

175

KRATOCHVÍLOVÁ, Jana. Teorie a praxe projektové výuky. Brno: Masarykova univerzita, 2006. s. 28

176

TOMKOVÁ, Anna – KAŠOVÁ, Jitka – DVOŘÁKOVÁ, Markéta. Učíme v projektech. Praha: Portál,

2009. s. 13

79

10.1 Návrh projektu Název: Typ vzdělání: Ročník: Typ projektu:

Smysl projektu:

Výstup, produkt: Časová realizace: Propojení s RVP ZŠ: Průřezová témata: Mezipředmětové vazby: Předpokládané cíle:

Předpokládané činnosti:

Organizace:

Předpokládané

Školy a město Frýdek-Místek v proměnách času Základní škola 6. třída • podle délky: krátkodobý • podle prostředí: kombinace školní a mimoškolní • podle počtu zúčastněných: společný (třídní) • podle organizace: vícepředmětový • podle navrhovatele: uměle připravený • podle informačních zdrojů: volný, vázaný Poznat zajímavým a efektivním způsobem více historii, ale i současnost svého bydliště (rodiště), místa, budovy kde děti chodí do školy. Výroba posteru, plakátu přibližně 6-7 hodin Vzdělávací oblast ČLOVĚK A SPOLEČNOST: Výchova k občanství – Člověk ve společnosti – Naše obec, region, kraj -Osobnostní a sociální výchova (OSV), Výchova demokratického občana (VDO), Mediální výchova (MV) -Občanská nauka, Dějepis, Český jazyk, Zeměpis, Výpočetní technika, Výtvarná výchova • Kognitivní: žák zopakuje, doplní a použije znalosti o svém městě z historie i současnosti, žák porovná tehdejší život, prostředí a budovy se současnými, žák popíše způsob, jak získával informace, žák roztřídí získané informace • Afektivní: žák se více zajímá o město, v němž žije, zejména o jeho historii a kulturní památky, žák provede hodnocení každodenní práce • Psychomotorické: žák rozvíjí slovní vyjadřování, žák umí pracovat v terénu, žák rozvíjí schopnost vyjádřit se slovem a výtvarnými prostředky, žák vyrobí poster (lepení, stříhání, malování, umístění do prostoru) • Sociální: žák rozvíjí soustředění, žák spolupracuje ve skupině, žák se naučil pracovat se skupinou, žák je schopný zodpovědně plnit a dokončovat práci -psaní volného textu na téma „Historie“ -práce s pracovním listem -návštěva výstavy -práce s fotografiemi -sbírání, třídění informací a jejich následná prezentace -práce na tvorbě posteru -závěrečný souhrn znalostí -práce ve třídě i mimo školu -práce ve dvojicích, ve skupině, individuální práce -kooperativní výuka -prezentace ve školní galerii, ve třídě • slovní: diskuse, rozhovor, výklad, přednáška, práce 80

výukové metody:

Předpokládané pomůcky:

Způsob prezentace projektu: Způsob hodnocení:

s textem (knihou, informacemi na internetu, pracovním listem) • názorně demonstrační: pozorování • praktické: grafické a výtvarné činnosti, výroba produktu Diplomová práce (Dějiny školství ve Frýdku-Místku), historické fotografie (knihy, kroniky, sborníky, almanachy), pracovní listy, psací potřeby, zápisníky, digitální fotoaparát, nůžky, lepidla, hrubší kreslící papír A3, A2, barvy, počítač a jeho další příslušenství Prezentace pro žáky, rodiče, širší veřejnost Průběžné hodnocení každé hodiny

10.2 Realizace projektu 1) Vyučovací hodina Téma vyučovací hodiny: Naše město Místo: třída Cíle hodiny: žák dokáže vlastními slovy říct základní informace o svém městě, žák vyjmenuje významné osobnosti a památky, žák si uvědomí bohatou a dlouhou historii města. Formy hodiny: hromadná (frontální) výuka, základní výuková jednotka Metody hodiny: slovní (monologické, dialogické, písemné práce) Časová dotace: 45 minut Materiály a pomůcky: psací potřeby, pracovní list, historické fotografie Struktura hodiny: Scénář aktivit Zahájení hodiny (1 min) Motivace: aktivita volné psaní na téma „Historie“ (8 minut) Práce s pracovním listem: úkol 1 (15 minut)

úkol 2 (5 minut)

činnost učitele -administrativa, sdělení tématu

činnost žáka

-rozdání papíru, vysvětlení úkolu

-psaní v čase 1 minuta, poté čtení vybraných prací

-výklad učitele o městě FrýdekMístek -kladení otázek, odpovídání na případné dotazy, diskuse, vyvolává žáky ke čtení jednotlivých vět a kontroluje správné řešení

-žáci naslouchají výkladu učitele a vyplňují pracovní list -odpovídají na otázky učitele, diskuse, -vyvolaní žáci čtou věty v textu a všichni si kontrolují správné vyplnění -kontroluje práci žáků, doplňuje -vyplňují úkol samostatně informace, odpovídá na -kontrolují správné řešení 81

úkol 3 (5 minut)

případné dotazy -kontroluje práci žáků -doplňuje informace k osobnostem -pokládá otázky

úkol 4 (5 minut) Opakování: (5 minut) Rozloučení (1 minuty)

-vyplňují úkol samostatně -žáci jednotlivě odpovídají -kontrola řešení -vybarvují obrázek -žáci si vzájemně kladou otázky a odpovídají

-sdělí informace pro příští hodinu

2) Přednáška a výstava v muzeu Téma vyučovací hodiny: Ztracený Frýdek a Místek Místo: Muzeum Beskyd ve Frýdku-Místku, přednášku povede publicista, spisovatel, sběratel lidové slovesnosti, spolupracovník rozhlasu a televize, vlastivědný pracovník Muzea Beskyd ve Frýdku-Místku Mgr. J. Polášek. Cíle hodiny: žák poznává město z historických fotografií, žák konfrontuje dějiny své obce s většími historickými událostmi, žák na příkladu fotografií zhodnotí pozitivní a negativní přeměnu města od jeho počátku až po současnost Formy hodiny: kolektivní výuka, základní výuková jednotka Metody hodiny: slovní (monologické, dialogické), názorně demonstrační Časová dotace: 45 minut (+ čas na přesun do školy) Materiály a pomůcky: psací potřeby, zápisník Struktura hodiny: Scénář aktivit Motivace: úkol 4 z předchozí hodiny Zahájení přednášky

činnost učitele

činnost žáka

-poskytne případné instrukce, představí historika

Přednáška (20 minut) Výstavní síň (25 minut)

-žáci naslouchají -diskutují s historikem -prohlíží si fotografie ve výstavní síni -zapisují si informace

-dohlíží na žáky

Ukončení (přesun do školy)

82

3) Vyučovací hodina v terénu Téma vyučovací hodiny: Po stopách historie škol Místo: venku (město Frýdek-Místek), třída Cíle hodiny: žák se orientuje ve městě podle mapy a umí najít konkrétní místo, žák dokáže pracovat ve skupině, žák uvede jevy zachycené na fotografiích do historického kontextu, žák vytvoří informační a hodnotící text k fotografiím, žák dokáže vyrobit poster, žáci prezentují své postery spolužáků a rodičům Formy hodiny: skupinová a kooperativní výuka, vícehodinová výuková jednotka Metody hodiny: slovní (monologické, dialogické, písemné práce, práce s textem), názorně demonstrační, praktické (grafické a výtvarné činnosti) Časová dotace: 2 hodiny + 2 hodiny na tvorbu posteru Materiály a pomůcky: pracovní list, fotoaparát, psací potřeby, podložky na psaní Struktura hodiny: Scénář aktivit Zahájení výuky (10 minut)

Práce s pracovním listem: (1h 30 min) úkol 1

činnost učitele -bezpečnostní instruktáž -rozdá pracovní listy -uvede žáky do tématu terénní výuky a poté odpovídá na případné dotazy -rozdělí žáky do skupin -dovede žáky na jednotlivá místa, dle mapy, kde bude podobný pohled jako na přiložené fotografii -může žákům radit při jejich práci

úkol 2

úkol 3

-stručný výklad k jednotlivým školním budovám (podrobné informace viz teoretická část DP) -odpovídá na případné dotazy -kontroluje a dohlíží nad prací žáků

Závěr terénní výuky: (20 min)

-poskytne žákům dostupnou literaturu (kroniky, novinové články apod.) -společně se žáky třídí a 83

činnost žáka -žáci naslouchají a poté kladou případné dotazy -rozdělí se ve skupinách na fotografy, novináře, historiky -přečte si zadání úkolu

-značí do mapy svou trasu a vpisují čísla fotek ke správné lokalitě -pořizují snímky dle původní předlohy -kladou případně otázky učiteli, oslovují a komunikují s obyvateli města -vyplňují pracovní list a zapisují si potřebné informace, které získali -žáci si mezi sebou sdělují získané informace, co se jim podařilo zjistit -kontrolují správnost řešení

uceluje informace, které mají k dispozici Výroba posteru: (2x45 -vysvětlí žákům charakteristiku min) posteru a co vše bude obsahovat -poskytne žákům potřebné tištěné materiály a pomůcky -vytiskne fotografie -pomáhá žákům při výrobě posteru

84

úkolu -hodnotí zpětně předchozí hodinu -vytváří ve škole poster a konfrontuje fotografie z minulosti, přítomnosti a malbou budoucnosti (stříhání, lepení, malování) -píše základní informace a vlastní hodnocení k „fotodvojicím“

PRACOVNÍ LIST Podoba Frýdku-Místku se za posledních sto let změnila k nepoznání. Zmizely křivolaké a romantické uličky, velké parky zabarvující se do zelena a místo procesí poutníků se v ulicích řítí nekonečně mnoho aut vydávající vysoký hluk. Nejen malé krámky, ale také obchůdky a stánky nahradily supermarkety a hypermarkety. Také lidé dnes žijí úplně jinak… Pojďme si něco málo připomenout, co vše známe, a ještě se k tomu dozvědět něco nového o našem městě v podhůří Beskyd.

Úkol 1: Na základě výkladu učitele doplňte do textu správná slova nebo údaje. Město Frýdek-Místek leží v ………………………… kraji, na soutoku řek Ostravice a …………... Vzniklo spojením (1. ledna 1943) dvou historicky samostatných měst Místku, ležícího na moravské straně řeky Ostravice a Frýdku, který se nachází již ve ………….. Obě města se po staletí vyvíjela samostatně a za svůj vznik vděčí křižovatce důležité obchodní stezky z ……………. do Krakova. Řeka Ostravice tvořila zemskou hranici mezi Moravou a Slezskem do 1. prosince …………. Ves označená jako Friedeberg, později Místek, se objevuje v roce 1267 v závěti olomouckého biskupa ………….. ze Schauenburgu. Místek je charakterizován jako trhová ves se čtyřiceti lány. Přesné založení Frýdku neznáme. Jeho předchůdcem byla osada ………, která vznikla patrně ve 13. století. Hrad Frýdek byl vybudován někdy v letech …………… za panování těšínského vévody Kazimíra. Oběma městům se v průběhu jejich vývoje nevyhnuly ničivé ……………, …………..

………….

i válečné útrapy. Počátkem 60. let 20. století došlo k intenzivní bytové výstavbě a postupné modernizaci města až do dnešní podoby. Město Frýdek-Místek se 1. července 2006 stalo …………….. městem. V roce 2013 žije ve městě skoro ………… obyvatel a celková rozloha činí cca 5 161ha.

Úkol 2: K uvedeným památkám, institucím, turistickým či poutním místům, přiřaď správnou lokalitu, kde se nacházejí. a) Náměstí svobody, b) gotický farní kostel sv. Jana Křtitele s farní věží, c) Zámecké náměstí, d) Bazilika navštívení Panny Marie, e) Národní dům, f) měšťanské domy na Hluboké ul., g) Sady Bedřicha Smetany, h) Kaplička v Hájku, i) přehrada Olešná,

85

j) Kostel sv. Jakuba, k) zámek (původně gotický hrad), l) rokokový farní kostel sv. Jana a Pavla, m) bludné balvany (vzpomínka na sbírku P. Bezruče), n) Magistrát města lokalita Frýdek:

lokalita Místek:

Úkol 3: Tyto tři osobnosti jsou kulturně spojené s městem. Urči, jak se jmenují a v které oblasti působili (výtvarná, hudební, literární činnost).

________________________ ________________________ ________________________ ________________________

________________________ ________________________ ________________________ ________________________

________________________ ________________________ ________________________ ________________________

86

Úkol 4: Poznej a vybarvi místo, kam tě tvé kroky zavedou v další hodině.

-------------------------------------------------------------

87

PRACOVNÍ LIST - ŘEŠENÍ Úkol 1: Město Frýdek-Místek leží v Moravskoslezském kraji, na soutoku řek Ostravice a Morávky. Vzniklo spojením (1. ledna 1943) dvou historicky samostatných měst Místku, ležícího na moravské straně řeky Ostravice a Frýdku, který se nachází již ve Slezsku. Obě města se po staletí vyvíjela samostatně a za svůj vznik vděčí křižovatce důležité obchodní stezky z Olomouce do Krakova. Řeka Ostravice tvořila zemskou hranici mezi Moravou a Slezskem do 1. prosince 1928. Ves označená jako Friedeberg, později Místek, se objevuje v roce 1267 v závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburgu. Místek je charakterizován jako trhová ves se čtyřiceti lány. Přesné založení Frýdku neznáme. Jeho předchůdcem byla osada Jamnice, která vznikla patrně ve 13. století. Hrad Frýdek byl vybudován někdy v letech 1327 – 1333 za panování těšínského vévody Kazimíra. Oběma městům se v průběhu jejich vývoje nevyhnuly ničivé požáry, morové epidemie i válečné útrapy. Počátkem 60. let 20. století došlo k intenzivní bytové výstavbě a postupné modernizaci města až do dnešní podoby. Město Frýdek-Místek se 1. července 2006 stalo statutárním městem. V roce 2013 žije ve městě skoro 60 000 obyvatel a celková rozloha činí cca 5 161ha.

Úkol 2: a) Náměstí svobody, b) gotický farní kostel sv. Jana Křtitele s farní věží, c) Zámecké náměstí, d) Bazilika navštívení Panny Marie, e) Národní dům, f) měšťanské domy na Hluboké ul., g) Sady Bedřicha Smetany, h) Kaplička v Hájku, i) přehrada Olešná, j) Kostel sv. Jakuba, k) zámek (původně gotický hrad), l) rokokový farní kostel sv. Jana a Pavla, m) bludné balvany (vzpomínka na sbírku P. Bezruče), n) Magistrát města lokalita Frýdek: B, C, D, F, H, K, N

lokalita Místek: A, E, G, I, J, K, M

Úkol 3: • Petr Bezruč: literární činnost • Jaroslav Olšák: výtvarná činnost • Leoš Janáček: hudební činnost

88

PRACOVNÍ LIST – PRÁCE V TERÉNU O svém městě a okolí už mnoho znáte a máte za sebou výstavu, která Vám ukázala, jak město měnilo svou podobu během dlouholeté historie ovlivněné řadou událostí. Některá místa ztratila svou původní tvář a jsou téměř k nepoznání, ale najdeme zde i místa zachovalá. Nyní vás čeká „putování“ částmi města zaměřené na budovy (a jejich okolí), které sloužily nebo stále ještě slouží jako školy. Zahrajete si na novináře, fotografy i historiky, kteří prozkoumávají stará místa. Hodně zdaru při hledání a nezapomeňte pracovat ve svých skupinkách, fotit a psát získané informace, které později nepochybně využijete na výrobu vašeho plakátu.

Úkol 1: Na mapě je vyznačeno červeným kruhem pět míst. Každé místo patří jedné staré fotografii, na které je školní budova. Vaším úkolem je najít co nejpřesnější místo v tomto kruhu, odkud je fotografie pořízena.

89

Úkol 2: Rozhodněte se, na jaké místo půjdete jako první. Dále do mapy vyznačujte trasu, kterou půjdete. Do kruhu vepište číslo fotografie, která k danému místu patří.

Úkol 3: Detailně si prohlédněte pět fotografií. Ke každé napište jméno ulice (sídlo školy), název školy a co se změnilo dnes v porovnání s historickou fotografií. Všímejte si nejen budovy, ale i jejího okolí (lidé, dopravní prostředky apod.). Pokuste se také odhadnout dobu pořízení snímku. Nezapomeňte každé místo podobně vyfotografovat. Zapisujte si informace, které na místě získáte od učitele nebo od obyvatel či pamětníků města. Po skončení tohoto úkolu si vše zkontrolujte a nezbývá Vám už nic jiného, než se pustit do výroby posteru.

Jméno ulice: __________________ Název školy: ______________________________ Změny:________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________

90


Jméno ulice: __________________ Název školy: ______________________________ Změny:________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ 91


Jméno ulice: __________________ Název školy: ______________________________ Změny:________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ 92

PRACOVNÍ LIST - ŘEŠENÍ Úkol 2:

Úkol 3: Fotografie 1: ul. Čs. armády, Gymnázium Petra Bezruče, pořízení fotky kolem roku 1910 – budova německé obecné měšťanské školy. V roce 1919 byla v budově umístěna česká chlapecká měšťanská škola. Po druhé světové válce zde sídlila až do svého sloučení s gymnáziem národní a střední škola, pozdější dvanáctiletka. Fotografie 2: tř. T. G. Masaryka, Základní škola P. Bezruče, 30. léta 20. století – škola „Pod sovou“, postavená pro německou měšťanskou chlapeckou školu, kde vyučování začalo roku 1989, roku 1935 přejmenována na Bezručovu školu. Fotografie 3: ul. Komenského, 4. Základní škola F-M, kolem roku 1914 – budova české dívčí měšťanské školy z roku 1911 (vlevo). Škola byla založena v roce 1898 a sídlila nejprve v budově hospodářské školy. Po roce se přemístila do budovy českého gymnázia a v roce 1902 do Procházkova domu. Vedle budova obecné školy postavena v letech 1823 – 1824 na náklady města. 93

Fotografie 4: ul. Palackého, Obchodní akademie, rok 1923 – budova českého Matičního gymnázia postavená roku 1899. Průčelí je vyzdobeno plastikami Josefa Skotnici. Gymnázium bylo založeno Maticí místeckou a v prvních letech sídlilo v Národním domě. V roce 1910 bylo přeměněno v reálné gymnázium. Za první světové války byla v budově zřízená vojenská nemocnice. Roku 1941 byli profesoři a studenti oktávy zatčeni a gymnázium uzavřeno až do konce války. Od roku 1953 zde sídlila 3. základní škola a po jejím zrušení se dnes v ní vyučují žáci Obchodní akademie. Fotografie 5: ul. Revoluční (fotka pořízená zámecký park), rok 1923 – židovský templ, který stál nedaleko Mariánského kostela, byl vystavěn po založení Židovského náboženského spolku v letech 1864 – 1865. Zasloužil se o něj první předseda spolku, frýdecký lékař dr. Josef Ziffer. Vysvětil jej rabín S. Friedmann z Těšína. Za 2. světové války byl Němci zbořen. Vedle stála židovská škola. Zbytky vybavení školy jsou uložené v Muzeu Beskyd. Budovu dnes vlastní a využívá firma Chironax.

10.3 Hodnocení projektu Během celého projektu je důležité jeho průběh hodnotit, poskytovat dětem zpětnou vazbu. Projekt vyžaduje určitou náročnost na jednotlivé činnosti i čas, průběžné vyhodnocování projektu, ale může pomoci udržet děti motivované. Kromě skupinových diskusí nad dílčími výsledky i průběhem jednotlivých činností můžeme projekt uzavřít písemnou formou reflexe projektu, která může tvořit součást výstavy nebo prezentace. Návrhy otázek: Jaká činnost Tě bavila nejvíc a proč? Co ses nového naučil/a? Co Tě překvapilo/potěšilo/zklamalo? Co bys nyní udělal/a jinak? Čím jsi prospěl týmu? apod. Hodnocení se dostává také od rodičů nebo spolužáků, ale až po prezentaci výstupu. Nehodnotí celkový průběh projektu. Tento projekt může mít různé obměny či varianty. Na minulosti jsou také zajímavé určité události, příběhy a způsob života než jenom podoba jednotlivých ulic či domů. To všechno fotografie odkrývají. Můžeme dětem nabídnout, ať si zvolí téma, které je zajímá. Zaměřit se můžou např. na proměny módy, veřejné dopravy, sportu či kulturních akcí. Důležitou roli ovšem hraje samotné množství fotek.

94

ZÁVĚR Hlavním cílem mé diplomové práce bylo zmapovat a zdokumentovat vývoj školství v kontextu dějin města Frýdku-Místku. Nastínit a popsat jednotlivá období a historicky významné události, které ovlivňovaly budování škol a vzdělávání žáků. Mým záměrem bylo vytvořit a zpracovat ucelenější přehled, který by seznámil širokou veřejnost a mladší generace s novodobějším vývojem školství ve Frýdku-Místku. Těchto cílů jsem dosáhla. Teoretická část je seřazena chronologicky. Představuje čtenářům nejprve stručně ucelenou charakteristiku města a dále seznamuje s vývojem školství od vzniku Frýdku a Místku až po současnost. Tato část bezesporu přinesla řadu poznatků. V první řadě jsem zjistila, že rozvoj škol od úplného počátku je shodný u obou měst. První školy začaly vznikat ve Frýdku a v Místku se založením kostela a fary. Dalším významným mezníkem se stalo období před první světovou válkou. Ve Frýdku převládalo německé školství a k podpoře češství sloužila jen jedna obecná soukromá matiční škola na Bruzovské ulici, která už dnes nestojí. Oproti tomu moravský Místek měl rozvinuté české školství skoro ve všech druzích škol. Nacházely se v něm obecné i měšťanské školy dělené podle pohlaví, rozvinuté učňovské školy, jedna z nejstarších zemědělských škol na Moravě a česká střední škola reálné gymnázium, zřízená jako matiční škola roku 1895. Po podzimních událostech roku 1938 bylo do Frýdku přestěhováno české gymnázium a obchodní akademie, do Místku kromě zemědělské a učňovské školy také zemská odborná škola pro ženská povolání. Všechny pocházely z Českého Těšína. Dále byla do Místku přestěhována hudební škola z Nového Bohumína. Ovšem dříve než se toto střední školství mohlo náležitě rozvinout, bylo citelně zasaženo okupací. Mnohé z nich se zrušily a školní budovy se zabraly pro vojenské, nemocniční a hospodářskozásobovací účely. K posledním klíčovým bodům patří nové školské zákony, vydané po osvobození, které pozměnily organizační strukturu školství natolik, že v historii školské problematiky nenalézají obdoby. Praktická část vychází z teoretických poznatků z předešlé části. Ze získaných informací jsem vytvořila projekt s názvem „Školy a město Frýdek-Místek v proměnách času“, který je koncipován pro žáky základních škol v hodinách Výchovy k občanství. Tento projekt lze přizpůsobit i pro studenty středních škol. V rámci projektové výuky jsem vytvořila pracovní listy, pomocí nichž žáci poznají své město, významné památky či osobnosti a také slouží jako podklad pro terénní výuku, ve které žáci na vlastní oči 95

uvidí a následně porovnají proměnu školních budov. Výsledkem projektu je poster, který si žáci ve skupinách sami vyrobí z pořízených fotografií a získaných informací během výuky. Hotové postery budou vystaveny ve školní galerii nebo na chodbách. Prezentace výsledku projektu by měla vzbudit větší zájem o historii a školství města. Projektovou výuku jsem rozdělila na tři části: klasická výuka ve třídě, terénní výuka a návštěva místního Muzea Beskyd, kde v této době probíhá výstava s názvem „Zmizelý Frýdek a Místek“. Na ní žáci uvidí fotografie, které dokazují, jakým způsobem se město změnilo, a poslechnou si informace od historika a publicisty zdejšího muzea. Při sepsání této práce jsem musela prostudovat mnoho archivních pramenů a literatury. Tato práce byla zejména v začátcích velmi náročná, ale přesto mě velmi obohatila a přinesla další zajímavé, odborné a historické informace o Frýdku-Místku, které jsem dosud neznala. Velkým překvapením se pro mě staly historické fotografie. Ty ukázaly, jak se mé rodné město vlivem historických událostí, modernizací města a výstavbou sídlišť od 60. let 20. století dost změnilo. Přišlo tak o mnoho zajímavých míst, památek, rodinných domů nebo historických budov. Je to velká škoda. Přesto jsem ráda, že se mnohé z nich zachovaly, a ty nejhezčí a nejstarší budovy slouží dětem a studentům, kteří se v nich denně vyučují. Snad se tato práce stane „studnou“ informací nejen pro žáky, studenty, pedagogy, ale také pro širokou veřejnost, hlavně pro samotné obyvatele Frýdku-Místku.

96

SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY Prameny: • 6. základní škola, Kronika Základní devítileté školy ve Frýdku Místku, Tř. Pionýrů • 1. základní škola nár. umělce Petra Bezruče, Almanach 100 let 1. ZŠ Frýdek-Místek, 1889 – 1989 • Magistrát města Frýdku-Místku, Kronika magistrátního města Frýdku v letech 1918-1965. • Magistrát města Frýdku-Místku, 30. výročí 7. Základní školy ve Frýdku-Místku, 1995 • Magistrát města Frýdku-Místku, Kronika magistrátního města Frýdku v roce 2003. • SOkA Frýdek-Místek, fond 3. Základní škola Frýdek-Místek. Inventární číslo: 832. • SOkA Frýdek-Místek, fond Měšťanská škola dívčí (německá), Frýdek, inventář fondu. • SOkA Frýdek-Místek, fond Měšťanská škola chlapecká Místek, inventář fondu. • SOkA Frýdek-Místek, fond Měšťanská škola chlapecká (německá), Frýdek, inventář fondu. • SOkA Frýdek-Místek, fond Měšťanská škola smíšená (německá), Frýdek, inventář fondu. • SOkA Frýdek-Místek, fond Obecná škola smíšená (německá), Frýdek, inventář fondu. • SOkA Frýdek-Místek, fond Obecná škola Ústřední matice školské Frýdek, inventář fondu. • SOkA Frýdek-Místek, fond Obecná škola židovská (německá), Frýdek, inventář fondu. • SOkA Frýdek-Místek, fond Základní škola Frýdek-Místek, Komenského 402, inventář fondu. • SOkA Frýdek-Místek, DROBIŠ, Dominik. Školství, osvěta a knihovnictví ve Frýdku-Místku v době nesvobody, Studie a vzpomínky, Inventární číslo: 17. • SOkA Frýdek-Místek. DROBIŠ, Dominik. Přehled vývoje školství okresu Frýdek-Místek, sig. R 331/b (rukopis) • SOkA Frýdek-Místek, DROBIŠ, Dominik. Frýdecké školství a národnostní otázka, sig. R 46, s. 9 (rukopis) • SOkA Frýdek-Místek. DROBIŠ, Dominik. Zapomenutá škola ve Frýdku, sig. R 128 (rukopis) • SOkA Frýdek-Místek, DROBIŠ, Dominik. Zapomenutá škola ve Frýdku. Těšínsko: Vlastivědný zpravodaj okresů Karviná a Frýdek-Místek. Český Těšín: Okresní vlastivědný ústav, 1973, č. 1, s. 26-27. • SOkA Frýdek-Místek, HROZEK, Antonín. Dvacet let České soukromé školy ÚMŠ ve Frýdku, sig. B 659/a/b/c/d (ostatní literatura)

97

Literatura: • 4. Základní škola ve Frýdku-Místku: Almanach ke 100. výročí založení školy. Frýdek-Místek: 4. ZŠ Frýdek-Místek, ul. Komenského, 1997. • 8. ZŠ ve Frýdku-Místku 1975-2000: Almanach k 25. výročí založení školy. Frýdek-Místek: 8. základní škola, 2000. • 700 let Frýdku Místku. Frýdek Místek: Městský národní výbor, 1965. • ČERVENKA, Radim: Založení gymnázia v Místku a ohlas na stránkách novin Radhošť. In: Sborník státního okresního archívu ve Frýdku-Místku, r. 12, 2011. ISBN 978-80-86388-90-8 • Frýdek-Místek. Frýdek-Místek: Okresní vlastivědné muzeum, 1983. • Gymnázium v Místku 1895-1995: Almanach ke 100 výročí založení školy. Frýdek-Místek: SRPŠ při gymnáziu P.B., 1995. • HROZEK, Antonín. Školství ve Frýdku Místku před protektorátem. 700 let Frýdku Místku. Frýdek Místek: Městský národní výbor, 1965. • JUŘÁK, Petr. Frýdek-Místek. Frýdek-Místek: Muzeum Beskyd, 2002. ISBN 80-86166-09-0 • JUŘÁK, Petr. Pamětihodnosti města Frýdku-Místku. Frýdek-Místek: Muzeum Beskyd, 2002. 71 s. ISBN 80-86166-11-2. • KOPÁČ, Jaroslav. Dějiny školství a pedagogiky v Československu. D. 1, České a slovenské školství a pedagogika v letech 1918-1928. Vyd. 1. Brno, 1971. • KOTÁSEK, Jiří. Nejstarší dějiny Frýdku. 1. vyd. Frýdek-Místek: Matice slezská, 2008. ISBN 978-80-86887-13-5 • KOVÁŘÍČEK, Václav – KOVÁŘÍČKOVÁ, Iva. Vývoj školských soustav v českých zemích. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1989. 101 s. • KRATOCHVÍLOVÁ, Jana. Teorie a praxe projektové výuky. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 160 s. ISBN 80-210-4142-0. • LINHART, František. Místecký okres. Brno: Musejní spolek, 1915. • LINHART, František. Kniha o Místku. V Místku: Národní záložna, 1929. • PETER, Václav. Pohledy ze starých časů: Frýdek-Místek na dobových pohlednicích. Vyd. 1. V Ostravě: pro Městský úřad Frýdku-Místku vydala agentura RAAB, 1993. 110 s. ISBN 80900026-6-8 • POLÁŠEK, Jaromír. Historie města Frýdku-Místku: tentokrát o moravském Místku. Region Frýdecko-Místecko. 20.01.1998, roč. 4, č. 3, s. 17. • POLÁŠEK, Jaromír. Zámek ve Frýdku-Místku. Frýdek-Místek: Muzeum Beskyd, 2000. ISBN 80-86166-06-6 • POLÁŠEK, Jaromír – POLÁŠKOVÁ, Jiřina. Ve stínu frýdecké synagógy: historie Židů na Frýdecko-Místecku: didaktický materiál pro učitele základních a středních škol. FrýdekMístek: Muzeum Beskyd, 2000.

98

• Střední zdravotnická škola ve Frýdku-Místku: Sborník k 50. výročí založení školy 1951-2001. Frýdek-Místek: Střední zdravotnická škola, 2001. • SEĎA, Radomír: Ohlédnutí za studenty gymnázia v letech 1895-1918. In: Sborník státního okresního archívu ve Frýdku-Místku, r. 6, 2005. ISBN 80-86388-31-X • SEĎA, Radomír: Těžké začátky místeckého gymnázia. In: Sborník státního okresního archívu ve Frýdku-Místku, r. 7, 2006, s. 148-149. ISBN 80-86388-38-7 • SKALKOVÁ, Jarmila. Za novou kvalitu vyučování: (inovace v soudobé pedagogické teorii i praxi). Brno: Paido, 1995. 89 s. Edice pedagogické literatury. ISBN 80-85931-11-7. • TOMKOVÁ, Anna – KAŠOVÁ, Jitka – DVOŘÁKOVÁ, Markéta. Učíme v projektech. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009. 173 s. ISBN 978-80-7367-527-1. • VALIŠOVÁ, Alena – KASÍKOVÁ, Hana. Pedagogika pro učitele. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3357-9. • VLK, Vilém. Almanach osobností Pobeskydí. Frýdek-Místek : Kulturní sdružení Bezručův kraj, 2007. • VLK, Vilém. Osobnosti podbeskydského kraje : Almanach. Frýdek-Místek : Bezručův kraj, 1993. • VLK, Vilém. Učitelé - umělci : Parma L., Luňáček J., Müller J. Vilém Vlk. Frýdek-Místek : Bezručův kraj, 1997. • Urbář panství frýdecko-místeckého z r. 1580. Opava: Slezský studijní ústav, 1953. 67 s. • Základní škola Frýdek-Místek třída Pionýrů 400: Almanach k 35. výročí založení 6. základní školy. Frýdek-Místek: 6. základní škola, 1997. • Základní škola Frýdek-Místek ul. Jana Čapka 2555 1966-1996: Almanach k 30. výročí založení školy. Frýdek-Místek: Základní škola, 1996.

Internetové zdroje: • 1889-2004: Historie a současnost. Základní škola Petra Bezruče Frýdek-Místek [online]. 2005 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.1zsfm.cz/1889-2004 • Almanach. Čtyřleté a osmileté gymnázium, s.r.o. [online]. 2014 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z:http://www.cogfm.cz/almanach.html • České školství v průřezu dvaceti let (1989–2009). Česká škola [online]. 2009 [cit. 2014-0413]. Dostupné z:http://www.ceskaskola.cz/2009/11/ceske-skolstvi-v-prurezu-dvaceti-let.html • Historie. In: Statutární město Frýdek-Místek [online]. 2010 [cit. 2013-11-10]. Dostupné z: http://www.frydekmistek.cz/cz/o-meste/informace-o-meste/historie/ • Historie. 7. Základní škola Frýdek-Místek [online]. 2014 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.7zsfm.cz/?sekce=historie

99

• Historie. Základní škola a mateřská škola Frýdek-Místek, El. Krásnohorské 2254 [online]. 2014 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://5zsfm.cz/?p=264 • Historie školy. Goodwill [online]. 2014 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.vosgoodwill.cz/www/cz/historie-skoly/ • Historie školy. Gymnázium a Střední odborná škola Frýdek-Místek [online]. 2014 [cit. 201404-13]. Dostupné z: http://www.gsos.cz/index.php?clanek=./historie.php • Historie školy. Střední odborná škola Frýdek-Místek [online]. 2013 [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://www.sosfm.cz/informace-o-skole/zakladni-informace/historie-skoly.php • Charakteristika školy. Středníuměleckoprůmyslová škola s.r.o. Frýdek-Místek [online]. 2009 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.sumprum.cz/charakteristika.php • Informace o škole. SOŠ PO a VOŠ PO FM [online]. 2012 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z:http://www.sospofm.cz/view.php?nazevclanku=informace-oskole&cisloclanku=2009020001 • KUČA, Libor. 20 let "Jedenáctky". 11. Základní škola Jiřího z Poděbrad [online]. 2013 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.11zsfm.cz/info/index.php/maktuality/47-ze-zivotaskoly/308-20-let-jedenactky • Leoš Janáček. Osobnosti.cz [online]. 1996-2014 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://zivotopis.osobnosti.cz/leos-i-janacek.php • O škole. PrimMat - Soukromá střední škola podnikatelská, s. r. o. [online]. 2014 [cit. 201404-13]. Dostupné z: http://www.primmat.cz/o-skole • PLÁŠKOVÁ, Libuše. Historie a tradice naší školy. Ssgos.cz [online]. 2013 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z:http://www.ssgos.cz/historie/ • Srub Petra Bezruče: Ostravice. Slezské zemské muzeum [online]. 2010 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.szm.cz/rubrika/49/expozicni-arealy/srub-p-bezruce-ostravice.html • Statistické informace. In: Statutární město Frýdek-Místek [online]. 2010 [cit. 2013-11-10]. Dostupné

z:

http://www.frydekmistek.cz/cz/o-meste/informace-o-meste/statisticke-

informace/ • STRAKOŠ, Petr. Historie. SPSOAFM [online]. 1998 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z:http://www.spsoafm.cz/web/stredni-prumyslova-skola-2/historie-sps2 • Střední školy vznikaly v 19. století. Naše Frýdecko-Místecko. 2014, č. 1. Dostupné z: http://ceskydomov.cz/frydek-mistek/pdf-archiv • Školy a školská zařízení. In: Statutární město Frýdek-Místek [online]. 2010 [cit. 2013-1110]. Dostupné z: http://www.frydekmistek.cz/cz/student/skoly-a-skolska-zarizeni/ • ŽAMBOCH, Martin. Historie Gymnázia Petra Bezruče. Gymnázium Petra Bezruče [online]. 2010-2014 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.gpbfm.cz/skola/historie/

100

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 – Město Frýdek-Místek z ptačí perspektivy (zámecký park, zámek, náměstí Svobody, Zámecké náměstí, bludné balvany, Aquapark na Olešné) Příloha 2 – Budovy Národního domu, domu Vincence Procházky a českého gymnázia (dnes OA), rok 1910 Příloha 3 – Bývalé německé gymnázium vedle školy „Pod sovou“, kolem roku 1905 Příloha 4 – První česká škola na Bruzovské ulici, rok 1908 Příloha 5 – Památník na budově školy „Pod sovou“ Příloha 6 – Průčelí Obchodní akademie s plastikami Historia a Paedagogica od Josefa Skotnici

PŘÍLOHY Příloha 1 – Město Frýdek-Místek z ptačí perspektivy (zámecký park, zámek, náměstí Svobody, Zámecké náměstí, bludné balvany, Aquapark na Olešné)

(Foto: Petr Prudký, 2012)

Příloha 2 – Budovy Národního domu, domu Vincence Procházky a českého gymnázia (dnes OA), rok 1910

(Foto z knihy: PETER, V. Pohledy ze starých časů. s. 96)

Příloha 3 – Bývalé německé gymnázium vedle školy „Pod sovou“, kolem roku 1905


Příloha 4 – První česká škola na Bruzovské ulici, rok 1908


Příloha 5 – Památník na budově školy „Pod sovou“

(Foto: Radka Kulhánková, 2014)

Příloha 6 – Průčelí Obchodní akademie s plastikami Historia a Paedagogica od Josefa Skotnici

(Foto: Radka Kulhánková, 2014)

ANOTACE Jméno a příjmení:

Bc. Radka Kulhánková

Katedra:

Katedra společenských věd

Vedoucí práce:

PhDr. Pavel Kopeček, PhD.

Rok obhajoby:

2014

Název práce:

Dějiny školství ve Frýdku-Místku

Název v angličtině:

History of Education in Frydek-Mistek

Anotace práce:

Diplomová práce se zabývá vývojem školství v kontextu dějin města Frýdek-Místek. Praktická část obsahuje návrh projektové výuky, která se zaměřuje na poznávání proměny města a školních budov v čase.

Klíčová slova:

město Frýdek-Místek, historie Frýdku, historie Místku, historie a vývoj školství, projektová výuka, projekt

Anotace v angličtině: This diploma thesis deals with the development of education in the context of the history of town Frydek-Místek. The practical part contains a proposal of project based learning that focuses on learning changes of the city and school buildings in time. Klíčová slova v angličtině:

Frydek-Mistek, history of Frydek, history of Mistek, history and development of education, project based learning, project

Přílohy vázané v práci:

Rozsah práce:

Obrázky: Příloha 1 – Město Frýdek-Místek z ptačí perspektivy (zámecký park, zámek, náměstí Svobody, Zámecké náměstí, bludné balvany, Aquapark na Olešné) Příloha 2 – Budovy Národního domu, domu Vincence Procházky a českého gymnázia (dnes OA), rok 1910 Příloha 3 – Bývalé německé gymnázium vedle školy „Pod sovou“, kolem roku 1905 Příloha 4 – První česká škola na Bruzovské ulici, rok 1908 Příloha 5 – Památník na budově školy „Pod sovou“ Příloha 6 – Průčelí Obchodní akademie s plastikami Historia a Paedagogica od Josefa Skotnici 100 stran

Jazyk práce:

čeština

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA

Recommend Documents