UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav speciálně pedagogických studií

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav speciálně pedagogických studií

Hana Burdová Obor: Speciální pedagogika předškolního věku Kombinované studium

VLIV STRAVY NA LIDI TRPÍCÍ ONKOLOGICKÝM ONEMOCNĚNÍM. Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Jiří Kantor Olomouc 2013

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že předložená práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichž jsem při zpracování čerpala, v práci řádně cituji a jsou uvedeny v seznamu použité literatury.

Ve Stěbořicích dne 18. 6. 2013 …………………………… Hana Burdová

PODĚKOVÁNÍ Děkuji Mgr. Jiřímu Kantorovi za připomínky, vstřícnost a poskytnutí potřebných informací, které byly důležité pro tvorbu mé bakalářské práce a vedly k její konečné podobě.

Obsah ÚVOD ............................................................................................................................... 7 TEORETICKÁ ČÁST .......................................................................................................9 1 RAKOVINA ................................................................................................................... 9 1.1 Rakovina tlustého střeva ......................................................................................... 10 1.2 Rakovina žaludku ................................................................................................... 11 1.3 Rakovina slinivky břišní ......................................................................................... 11 1.4 Rakovina jater ........................................................................................................ 12 1.5 Rakovina ledvin ...................................................................................................... 12 1.6 Rakovina krku a hlavy ............................................................................................ 13 1.7 Rakovina prsu......................................................................................................... 14 2 VLIV STRAVY NA LIDSKÝ ORGANISMUS ............................................................ 15 2.1 Lidská výživa ......................................................................................................... 15 2.1.1 Minerály .......................................................................................................... 16 2.1.2 Vláknina .......................................................................................................... 16 2.1.3 Stopové prvky ................................................................................................. 16 2.1.4 Sacharidy......................................................................................................... 16 2.1.5 Bílkoviny (proteiny) ........................................................................................ 17 2.1.6 Vitaminy ......................................................................................................... 17 2.1.7 Enzymy ........................................................................................................... 17 2.2 Doporučené potraviny ............................................................................................ 19 2.2.1 Zelené potraviny .............................................................................................. 19 2.2.2 Celozrnné výrobky .......................................................................................... 22 2.2.3 Luštěniny......................................................................................................... 22 2.2.4 Sója a sójové výrobky ...................................................................................... 22 2.2.5 Ovoce .............................................................................................................. 22 2.2.6 Zelenina .......................................................................................................... 24

2.3 Nedoporučené potraviny ......................................................................................... 26 2.4 Doplňky stravy ....................................................................................................... 27 3 KONVENČNÍ LÉČBA ................................................................................................. 29 3.1 Chirurgická léčba ................................................................................................... 29 3.2 Radioterapie ........................................................................................................... 29 3.3 Chemoterapie ......................................................................................................... 30 4 ALTERNATIVNÍ LÉČBA - VÝZKUMY A PŘEDSTAVITELÉ ................................. 31 4.1 Linus Pauling a VITAMIN C .................................................................................. 31 4.2 Dr. Max Gerson a METABOLICKÁ TERAPIE ..................................................... 32 4.2.1 Gersonova terapie ............................................................................................ 33 4.3 Dr. Edward Howell a ENZYMY ............................................................................. 34 4.4 Hiromi Shinya M. D. a ENZYMY .......................................................................... 35 4.5 Dean Ornish, M. D. a OTEVŘETE SVÉ SRDCE ................................................... 35 4.6 T. Colin Campbell Ph. D. a ČÍNSKÁ STUDIE ....................................................... 36 4.6.1 Čínská studie ................................................................................................... 36 4.7 Dr. Ann Wigmoreová ............................................................................................. 37 4.7.1 Hippokratův ústav ........................................................................................... 37 4.8 Rene Caisse a ESSIAC ........................................................................................... 37 4.9 Další osobnosti ....................................................................................................... 38 PRAKTICKÁ ČÁST ....................................................................................................... 40 5 CÍL A FORMULACE PRŮZKUMU ............................................................................ 40 6 POUŽITÉ METODY PRŮZKUMU ............................................................................. 41 7 CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÝCH SOUBORŮ ................................................. 43 8 INTERPRETACE PRŮZKUMNÉHO ZJIŠTĚNÍ.......................................................... 44 ZÁVĚR ........................................................................................................................... 53 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .............................................................................. 55 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .................................................................................. 57

SEZNAM PŘÍLOH.......................................................................................................... 57 PŘÍLOHY............................................................................................................................ ANOTACE ..........................................................................................................................

ÚVOD Tato bakalářská práce se zabývá vlivem stravy na lidi trpící onkologickým onemocněním, což je v dnešní době jedna z nejčastějších příčin úmrtí na tzv. civilizační choroby. Mnoho lidí každodenně velmi spěchá a nepřemýšlí nad tím, co a jak jí. Sní, co je po ruce, ovlivněn často reklamou, která má však za úkol prodávat, ne nás varovat před nezdravými potravinami, potažmo následnými chorobami. Představou mnoha lidí je, že na jednu nemoc použijeme jeden prášek a budeme zdraví. Cílem mé práce je zamyslet se i nad jinými možnostmi léčby, než které jsou nám běžně nabízeny lékaři a farmaceutickými firmami, které nás, podle mého názoru, nechtějí vyléčit, ale spíše na nás vydělat. Mým oborem je speciální pedagogika předškolního věku, nyní pracuji v mateřské škole. Může se zdát, že téma, které jsem si vybrala, nemá s mým oborem příliš společného. Opak je pravdou. Toto téma, jsem si vybrala právě proto, že pracuji jako učitelka v mateřské škole a denně od dětí slyším, co všechno jedí, co mají rády, kde nejraději tráví svůj volný čas. Při obědě velká většina z nich zeleninové saláty, přílohy či ovoce úplně vynechává. Při konzultacích s rodiči to není o moc lepší, objevují se názory typu - nejsme přece králíci, my doma zeleninu taky moc nejíme, nejlepší zeleninou je maso atd. Jsem přesvědčena o tom, že se už v dětství vytváří jakýsi způsob života, který nám předávají rodiče a ten si pak neseme do dalšího života. A pokud chceme v budoucnu něco změnit, měli bychom začít nejprve sami u sebe a svých dětí. Vykládat dětem o zdravé stravě a poučovat je, ale sami osobně nejít příkladem, je trestuhodné, neboť děti v tomto věku přejímají vzorce chování dospělých s jistou samozřejmostí a lehkosti sobě vlastní. Pak není divu, že se trend výskytu civilizačních nemocí, zejména pak rakoviny, neustále zvyšuje. Práce se v úvodní části zabývá teoretickým vymezením pojmu rakovina, a vymezuje její druhy, poté následuje kapitola o vlivu stravy na lidský organismus, v níž je kladen důraz na složení lidské výživy, doporučené a nedoporučené potraviny (a to dle studií T. Colina Campbella a jeho Čínské studie a podle George D. Pamplona-Rogerovy Encyklopedie léčivých potravin). Samostatnou kapitolou je kapitola o konvenčních způsobech léčby rakoviny – o chemoterapii, radioterapii a léčbě chirurgické. Poslední kapitola teoretické části je věnována výzkumům a představitelům alternativní léčby (počínaje Linusem Paulingem, přes Maxe Gersona, Edwarda Howella, Hiromiho Shinyu, Deana Ornishe, Colina Campbella až po Rene Caisse a další). V empirické části prezentuji výsledky dotazníkového průzkumu, který jsem realizovala mezi lidmi, kteří prodělali onkologické onemocnění. Vzorek tvoří 29 náhodně 7

vybraných respondentů rozdílného pohlaví, věku, vzdělání, pracovního oboru a druhu rakoviny. Cílem práce bylo zjistit, zda lidé prodělavší rakovinu změnili své stravovací návyky během léčení i doby poté, jak to ovlivnilo jejich nejbližší a zda vůbec věří, že změna stravy může napomoci vyléčení. Praktická část pak dále analyzuje zdroje informací respondentů o rakovině a nutnosti změny stravovacích návyků; potřeby užívání potravinových doplňků v době léčby a po ní; zaznamenává názory a postoje respondentů vůči metodám léčby klasickou medicínou a jinými alternativními metodami; odhaluje znalosti dotázaných o výzkumech Dr. Paulinga a jeho léčení rakoviny pomocí vitaminu C.

8

TEORETICKÁ ČÁST Celá teoretická část bakalářské práce, je zaměřena na teoretické znalosti v oblasti onkologického onemocnění, vlivu stravy na vznik a průběh onemocnění a možnosti tradiční a alternativní léčby. Je rozdělena do čtyř oblastí, ve kterých jsou zpracovány informace o samotných onemocněních a jejích příčinách, současných možnostech léčby z pohledu tradiční i alternativní medicíny (včetně některých osobností a výzkumů). V této části je také vymezen pohled na lidskou výživu a potraviny, které by mohly mít vliv na kvalitu života a výskyt onemocnění.

1 RAKOVINA Tato kapitola nastiňuje obecné informace o rakovině a jejich typech, které mohou vznikat v důsledku nesprávného stravování a nezdravého životního stylu. Nádorová onemocnění zmíněná v této časti, jsou jen zlomkem onemocnění tohoto druhu. V knize Klinická onkologie pro sestry (2012) se konkrétním onemocněním nádorů věnuje Vorlíček, Abrahámová, Vorlíčková nebo Žaloudík v knize Vyhněte se rakovině (2008). Rakovina nebo též nádorové onemocnění je různorodá skupina chorob, jejichž společným rysem je to, že některá populace vlastních buněk organismu se vymkne kontrole a začne relativně autonomně růst. Nádor může vzniknout v jakékoliv tkáni, ale nejčastěji vzniká v těch tkáních, kde se nejvíce množí buňky (dýchací soustava, trávicí soustava), anebo kde jsou buňky stimulovány hormony (prostata, vaječníky, prsy). Pokud abnormální buňky rostou pomalu a v omezeném prostoru, označujeme tyto nádory za nezhoubné. Na počátku 20. století, trpěl rakovinou jeden člověk z dvaceti. O čtyři desítky let později, se nárůst rakoviny zvýšil a na toto onemocnění umírá jeden člověk z šestnácti. V sedmdesátých letech to byl každý desátý člověk. V dnešní době má osobní zkušenost s onkologickým onemocněním každý třetí člověk. Nedávno se v médiích objevila informace, že ve světě ročně zemře na rakovinu více jak 7,5 – 8 milionů lidí. Tento počet se však rok od roku zvyšuje. Každý člověk, který si rakovinou prošel, ví, jak je tato nemoc zlá a zákeřná. Jako existuje spousta různých onkologických onemocnění, ještě více je jejích příčin – od dědičnosti přes obezitu až ke stresu a celkovému životnímu stylu vůbec. Je spousta různých onkologických onemocnění a nejspíše ještě více je příčin. U rakoviny plic to může být kouření – riziko nese nejen aktivní kuřák, ale i kuřák pasivní. Příčinou vzniku rakoviny může být i vdechování škodlivých látek jako je např. azbest či radon. U rakoviny 9

kůže může být příčinou nadměrné opalování se na slunci nebo v dnešní době tak moderní opalování se v soláriích. U rakoviny pohlavních orgánů můžeme uvést vliv hormonů, konkrétně u rakoviny děložního čípku může rakovinu způsobit vir HPV. Příčin je tedy spousta (Vorlíček, 2012) Já se však chci zabývat příčinami, které můžeme ovlivnit. Mezi tyto příčiny jistě patří strava. Spousta lékařů sice tvrdí, že strava nemá se vznikem rakoviny nic společného, ale pokud se podíváme na příčiny některých onkologických onemocnění, zjistíme, že ve většině případů je uváděna i strava. Nakonec se dočteme, že souvislost se stravou a vznikem nádoru může být až 30 %! A i přes tato všechna fakta lékaři tvrdí, že strava s nemocí nesouvisí. To je jako bychom řekli, že benzin nemá co dělat s tím, jak auto jede. Tak jako není jedno, jestli do benzinového motoru nalijeme benzin nebo naftu, tak by nemělo být jedno, co jíme. Jsme to, co jíme, praví stará pravda.

1.1 Rakovina tlustého střeva Tlusté střevo odvádí z těla nestrávené zbytky potravy. Stolice, která je původně řídká, se zahušťuje vstřebáváním vody a je osídleno velkým množstvím bakterií, které mají za úkol rozložit poslední zbytky nestrávených potravin. Pokud se tak nestane, vzniká problém – průjem nebo zácpa. Rakovina tlustého střeva je asi nejčastějším onkologickým onemocněním. „V České republice zaznamenáváme každoročně skoro 8 000 nových případů rakoviny tlustého střeva a konečníku, čili karcinomu kolon a rekta, nebo zkráceně kolorekta, jak zní poměrně běžně užívané odbornější názvy pocházející z latiny. Výskyt těchto nádorů během osmdesátých a devadesátých let prudce narůstal, určitou tendenci ke stabilizaci pozorujeme až do roku 2003. Česká republika se výskytem karcinomu řadí na první místa v Evropě i ve světě.“ (Žaloudík, 2008, st. 93) Vliv na toto onemocnění má jistě naše strava, ve které je málo čerstvé zeleniny, vlákniny, luštěnin, ale naopak převažuje strava bohatá na živočišné tuky. Příznakem může být krvácení z konečníku (někdy jen v mikroskopickém množství), bolesti břicha, zácpa nebo naopak průjem, a s tím spojené ubývání na váze. Vyšetření se provádí pomocí kolonoskopie, tou se zabýval gastroenterolog Hiromi Shinya, M. D. (viz kapitola 4.4)

10

1.2 Rakovina žaludku Karcinom žaludku je nádorové onemocnění stěny žaludku, které je v současnosti čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí v Evropě. V České republice je tento druh onemocnění zvláštní tím, že je jediným nádorovitým onemocněním, jehož výskyt i úmrtnost u nás v posledních desetiletích klesá. Výskyt poklesl na polovinu, úmrtnost skoro na třetinu. Rakovina žaludku se vyskytuje hlavně u mužů kolem osmdesáti let. Jelikož je dávána do souvislosti s věkem, nedostává se příliš do popředí preventivních programů. I přesto, že populace stárne (a s věkem se riziko rakoviny žaludku zvyšuje), její výskyt se u nás, jak už bylo řečeno, snižuje. „Musíme však přiznat, že medicína za těch třicet let právě v prevenci ani léčbě u rakoviny žaludku žádná zásadní opatření nezavedla. Přesto jsou trendy u rakoviny žaludku mnohem příznivější než v případě nádorů, kterým jsme se v prevenci i léčbě věnovali mnohem více. Nezbývá než vysvětlení, že v případě rakoviny žaludku, zafungovaly příznivě civilizační vlivy a nové stravovací návyky.“ (Žaloudík, 2008, st. 99) Lidé se v posledních letech začínají čím dál více zajímat o to, co jedí, a hlavně mají možnost koupit si čerstvou zeleninu po celý rok někde v obchodě (i když samozřejmě ta nikdy nemůže nahradit, co si sami vypěstujeme doma). Také již nejsou nuceni uchovávat některé potraviny pomocí zavařování nebo konzervování a volí raději možnost zamrazení, což samozřejmě úplně neničí tolik potřebné enzymy, které „umírají“ při zahřátí nad 40 o C.

1.3 Rakovina slinivky břišní Slinivka břišní neboli pankreas je žláza, která produkuje enzymy pro trávení. Pankreatitida znamená zánět slinivky, a odborný název pro rakovinu slinivky zní karcinom pankreatu. Ročně u nás rakovinou pankreatu onemocní kolem 1600 lidí a přes 1400 jich na toto onemocnění zemře. Postiženi jsou ve stejném procentu muži i ženy, a to nejčastěji ve věku mezi 60 – 80 lety. Poměr mezi vyléčenými a zemřelými na rakovinu slinivky břišní patří k nejhorším u všech nádorových diagnóz. Trvale vyléčených pacientů z této rakoviny je méně než 10%. Jedním z důvodů, proč je tato nemoc ve většině případů pro člověka fatální, je i fakt, že je velmi zákeřná. V počátcích rakovinového bujení nenese žádné příznaky, po objevení se příznaku je většinou onemocnění již v pokročilém stádiu. Dalším důvodem může být i špatná „dostupnost“ k této žláze, která se nachází v anatomicky složité oblasti, a vyžaduje mnohdy velmi složitý operativní zákrok, který nebývá vždy úspěšný. 11

Co je však přesnou příčinou zhoubného bujení ve slinivce břišní, však nelze jednoznačně odpovědět. Za „rozjížděcí“ faktor se mnohdy pokládá chronický zánět, tedy chronická pankreatitida. Souvislosti mezi pankreatem a tabakismem, alkoholismem či dědičnými faktory je známá. Vliv má samozřejmě i strava. Na akutní či chronické záněty slinivky břišní, ze kterých se pak může vyvinout karcinom pankreatu, mají velmi nepříznivý vliv stravovací excesy, přejídání, přemíra živočišných tuků, bílkovin, pití koncentrovaného alkoholu, hlavně destilátů, a nepochybně také kouření (Žaloudík, 2008).

1.4 Rakovina jater Játra jsou v našem těle velice důležitá – zpracovávají živiny, vytvářejí nové sloučeniny, ale také z těla odstraňují škodlivé látky – dalo by se říci, že jsou jakousi naší čističkou. Obecně bychom mohli říct, že játra poškozuje podvýživa. Nejen tedy nedostatek potravin jako takových, ale na druhé straně také nevhodná skladba stravy, ve které chybí bílkoviny a vitaminy. Poškozovány jsou samozřejmě již zmiňovaným, alkoholem a kouřením. „Nádory jater jsou poměrně různorodou skupinou. Patří sem jednak zhoubné nádory přímo v jaterní tkáni, kterým říkáme primární. Játra jsou však také častým místem šíření zhoubných nádorů z jiných orgánů, které v játrech vytvářejí své metastáze. Tyto případy pak řadíme k takzvaným sekundárním nádorům jater a znamenají vždy už pokročilé, tedy čtvrté stádium onemocnění.“ (Žaloudík, 2008, st. 101) Asi nejvýznamnější příčinou onemocnění rakovinou jater může být žloutenka, neboli hepatitida typu B a C, a chronické záněty ledvin. Nezanedbatelným rizikovým faktorem je i alkoholismus a s tím související cirhóza jater, která je nebezpečná sama o sobě a může způsobit zánik jedince, aniž by rakovinou onemocněl. Zachytit včas nádorovité onemocnění v játrech bývá ve většině případů velmi obtížné. Dojde k tomu až při projevení příznaků, které se ovšem objevují až v pozdějších stádiích rakoviny, protože játra patří k větším orgánům v našem těle. Nádor tedy nepozorovaně a delší dobu roste, aniž bychom si něčeho povšimli. Hmatný tuhý okraj jater, tlakové bolesti v nadbřišku a zežloutnutí patří již k pokročilejším stádiím rakoviny.

1.5 Rakovina ledvin Ledvina je párový orgán, který slouží jako filtr krve. Díky nim se odstraňují škodlivé produkty metabolismu, které jsou pak jako moč odváděny z těla.

12

Celkově se o rakovině ledvin v současné době moc nehovoří, a to i přes dosti vysoký nárůst tohoto zhoubného nádoru, zvláště oproti sedmdesátým létům. Za hlavní příčinu se uvádí hlavně kouření, které až zdvojnásobuje riziko výskytu tohoto onemocnění. Dalšími příčinami může být například práce s chemickými látkami, které jsou pro ledviny toxické - jedná se hlavně o zaměstnance oceláren a železáren. Riziko onemocnění taktéž zvyšuje obezita, která souvisí s životním stylem a skladbou potravin daného jedince. Taktéž dialýza, která očišťuje krev od zplodin metabolismu a která se používá při špatné funkci ledvin, zvyšuje pravděpodobnost onemocnění onkologickým onemocněním. V současné době je bohužel stále velice těžké rozpoznat nádory ledvin v počátečních stádiích. Objevení se bolesti v bedrech, horečky, pocitu únavy, ztráty váhy nebo krve v moči je již znakem pokročilejšího stádia nádoru. (Žaloudík, 2008)

1.6 Rakovina krku a hlavy Rakovinou hlavy a krku se rozumí onkologické onemocnění vstupu do trávicího a dýchacího ústrojí. Jsou to tedy zhoubná nádorovitá onemocnění rtů, dutiny ústní, nosních dutin, čelistních dutin, jazyka, přilehlých slinných žláz, mandlí, nosohltanu, hltanu, hrtanu. Do této kategorie nepočítáme nádory mozku, míchy a nervů, kostní nádory ani nádory mízních uzlin. Rozeznáváme asi 18 diagnóz, které můžeme zařadit do této kategorie. Poměr mužů a žen se dle druhu rakoviny z této oblasti liší. Faktem však zůstává, že celkově zhoubnými nádory hlavy a krku trpí více muži. Jako jednu z hlavních příčin tohoto onemocnění by se dalo považovat kouření nejen cigaret, ale také dýmky či doutníku a s tím spojené vdechování tabákových zplodin nebo žvýkání tabáku. Kombinace pití koncentrovaného alkoholu společně s kouřením riziko vzniku rakoviny zvyšuje. Tím se asi vysvětluje i častější výskyt této rakoviny u mužů. Tímto druhem rakoviny nejsou ohroženi jen kuřáci, ale i lidé, kteří se v zakouřených prostorách zdržují. Dalšími škodlivými vlivy jsou strava a pití, protože rty, jazyk, dutina ústní atd. jsou prvními oblastmi trávicího traktu, které se s potravinou setkají a ve které jsou, hlavně v posledních letech, obsaženy různé chemické a jiné škodlivé látky, které podporují vznik rakoviny a ty se pak v oblastech hlavy a krku uchytávají na sliznicích. Dalším neopomenutelným vlivem na vznik nádorovitého onemocnění je infekce papilomaviru (HPV). V hltanu, dutině ústní, jazyku a rtech si pacient může všimnout drobného zatvrdnutí, nehojící se vřídek, zbělení úseku sliznice se zatvrdnutím. Nádory v dutinách 13

nebo slinných žlázách se v pozdějších stádiích projevuje pocitem tlaku nebo bolestivostí. Rakovina hrtanu se ve většině případů projeví změnou hlasu – chrapotem, a dráždivým kašlem (Vorlíček, 2012).

1.7 Rakovina prsu Rakovina prsu patří mezi nejčastější nádorovité onemocnění, hned po rakovině tlustého střeva. U žen je tento druh onkologického onemocnění nejčastějším rakovinným onemocněním vůbec. Výskyt rakoviny prsu u nás stále stoupá. „Ročně zaznamenáváme kolem 6 000 nových případu zhoubných nádoru prsu.“ (Žaloudík, 2008, st. 112) Každá pátá žena si alespoň jednou v životě nahmatá v prsu bulku, která je označena za benigní, tedy nezhoubné onemocnění. U každé dvanácté ženy je tento nádor označen za zhoubný. Příznaky onemocnění se většinou projevují až v pokročilejším stádiu onemocnění, proto se na něj v počátečních případech přijde jen na preventivním mamografickém vyšetření prsu. Příznaky mohou být např. výskyt bulky v prsu či axile (podpažní jamce), případně jakékoliv ztuhlé oblasti, vtažení nebo svraštění kůže prsu, změny ve vzhledu bradavky nebo prsu, výtok z bradavky. (Franklin, Goodman, 1999) Nejčastěji uváděnými příčinami je např. pozdější nástup mateřství, méně dětí (u žen, které mají více dětí, se pravděpodobnost onemocnění tímto druhem rakoviny statisticky snižuje), kratší doba kojení, genetické zatížení, životní styl a k tomu patřící strava (i když toto je mnoha ortodoxními zdravotníky naprosto zavrhováno). S rakovinou prsu je vedle stravy spojeno mnoho jiných faktorů, například životní styl a genetické vlivy. Podle profesorky Julie Buringové, zástupkyně ředitele Oddělení preventivní medicíny na významné Brighamově a ženské nemocnici v Bostonu (USA), „je možné, že reproduktivní modely a rodinná anamnéza jsou zodpovědné pouze za malé procento případu rakoviny prsu“. To svědčí o tom, že mnoho dalších případů mohou mít na svědomí faktory životního prostředí a stravy. (Franklin, Goodman, 1999, st. 55)

14

2 VLIV STRAVY NA LIDSKÝ ORGANISMUS Stravou a jejím vlivem na zdraví se zabývá celá tato kapitola. Jsou v ní uvedeny důležité prvky pro správné fungování organismu, jako minerály, vláknina, vitaminy, enzymy atd., ale také potraviny, které podle Campbellovy Čínské studie nebo Knihy léčivých potravin od Pamplona-Rogerse či 50 nejzdravějších superpotravin od Brigittese, správnému fungování těla prospívají (ovoce, zeleniny, zelené potraviny atd.) nebo naopak škodí (cukry, tuky, rafinované potraviny atd.). V dnešní moderní době je asi největším problémem ve stravě nikoli podvýživa, jako tomu bylo v dobách minulých, ale spíše naopak nadvýživa. Tedy velký přebytek energie, tuků, bílkovin a soli, které do svého těla dostáváme díky chemicky upravovaným a rafinovaným potravinám. Možná to bude znít jako science fiction, ale podle několika světově uznávaných lékařů a vědců, kteří zasvětili svůj život výzkumům stravy a vlivům na náš organismus a na nemoci, je stále více než pravdivá, že Hippokratova věta „Nechť tvá strava je tvým lékem…“. Zní to neuvěřitelně, ale existuje způsob stravování, se kterým dokážeme předejít nejčastěji se vyskytujícím civilizačním chorobám, mezi které patří i onkologické onemocnění. Stravování, které pomůže v léčbě, pokud již takovou nemocí někteří lidé trpí. Je to strava skládající se z čerstvých potravin, ovoce, zeleniny, a s minimem tuků, olejů, cukru, a soli. (Diehl, Ludingtonová, Pribiš, 2006)

2.1 Lidská výživa Lidská výživa se skládá z několika prvků (minerály, vitaminy, bílkoviny…). Díky těmto prvkům, které by měly být obsažené ve stravě, může náš organismus růst a vyvíjet se, a naše tkáň se může obnovovat, protože tělo má dostatečné množství látek na obnovu či „opravu“. Jsou to prvky, které nám umožňují žít plnohodnotný, zdravý život. Pokud některý z těchto prvků v těle chybí, vyvstává problém, který nazýváme nemoc. Někdy je to jen chřipka, ale mnohdy, pokud po delší dobu (často i několik let) tělu nedodáme potřebné vitaminy, minerály a jiné živiny, přichází právě nemoc. Jednou z možností, jak dát tělu tyto významné prvky je strava. Další možností jsou poté léky. Chemie, která má nahradit a spravit to, co jsme mnohdy celý život zanedbávali. Již Hippokrates kdysi řekl: „Když nic nevíš o stravě člověka, jak můžeš porozumět jeho nemocem?“ Možná i díky této větě se domnívám, že strava souvisí se spoustou nemocí. Dnes je již známo, že kurděje se mohou vyléčit vitaminem C. Ale jak dlouho byl tento fakt opomíjen a dokonce zavrhován, než lidstvo uvěřilo tomu, že něco tak obyčejného jako je například šípek či citrón mohou pomoci při nemoci? Stejně tak je to i 15

s dalšími potravinami. Mnoho lidí však fakt, že naše strava je mnohdy příčinou různých nemocí, opomíjí. Důkazem toho je výzkum Deana Ornishe „Mějte znovu zdravé srdce“, který dokázal, že změna jídelníčku a životního stylu vůbec, může pomoci pacientům s ischemickou srdeční chorobou. Proč by tedy nemohla pomoci lidem i s jinými onemocněními? (Ornish, 1999) 2.1.1 Minerály Minerály jsou v lidském těle nepostradatelné. Například jód má vliv na funkci štítné žlázy, železo na tvorbu krve, fluor je nezbytný pro naše zuby a kosti. Mezi další, velmi důležité minerály, bychom mohli zařadit kobalt, měď, hořčík, vápník, mangan a zinek. I díky těmto minerálům mohou v enzymech probíhat reakce. 2.1.2 Vláknina Vláknina je významná složka potravy, která je sama obtížně stravitelná. Existují dva druhy vlákniny: rozpustná a nerozpustná. Rozpustná vláknina má schopnost absorbovat vodu, bobtnat a v trávicím traktu fermentovat, a proto je zdrojem energie. Reguluje trávení tuků a sacharidů, váže na sebe vodu, a tím nabývá na objemu, navodí tak, pocit nasycení. Z větší části je živinou pro mikrobiální flóru v trávicím traktu, působí tedy jako tzv. prebiotikum. Nerozpustná vláknina v trávicím traktu nefermentuje, není zdrojem energie. Zvětšuje objem obsahu ve střevech a zkracuje dobu, po kterou tam zůstává potrava. Zejména příznivě se uplatní v tlustém střevě, kde se díky zvětšení objemu stolice naředí odpadní látky, které vznikly při trávení. Ty pak snadněji opouštějí trávicí trakt, který je tak po kratší dobu vystaven styku s potenciálně nebezpečnými látkami. 2.1.3 Stopové prvky Stopové prvky jsou chemické prvky, které v malém množství potřebuje organismus ke správnému vývoji. Potřeba stopových prvků je u různých organismů různá. Často jsou nutné pro účinek enzymů, jejich nedostatek může vyvolat různé choroby. 2.1.4 Sacharidy Sacharidy jsou jedny ze základních přírodních látek v rostlinných i živočišných organismech. Rostliny a ostatní autofototrofní organismy je dokáží vyrábět procesem zvaným fotosyntéza - z vody a oxidu uhličitého pomocí sluneční energie. Ostatní organismy jsou závislé na jejich příjmu v potravě. Při krátkodobém nedostatku je mohou syntetizovat z aminokyselin a glycerolu.

16

2.1.5 Bílkoviny (proteiny) Proteiny jsou podstatou všech živých organismů a jsou základem všech známých organismů. Proto v něm plní různé funkce: stavební, transportní a skladovací, funkce zajišťující pohyb, dále pak katalytické, řídící a regulační, ochranné a obranné. 2.1.6 Vitaminy V lidském organismu mají vitaminy funkci katalyzátorů biochemických reakcí. Podílejí se na metabolismu bílkovin, tuků a cukrů. Existuje 13 základních typů vitaminů. Lidský organismus si, až na některé výjimky, nedokáže vitaminy sám vyrobit, a proto je musí získávat prostřednictvím stravy. Při nedostatku vitaminů, tzv. hypovitaminóze, se mohou objevovat poruchy funkcí organismu, nebo i velmi vážná onemocnění. Přebytečných vitamínů (hypervitaminóza) rozpustných ve vodě se organismus dokáže zbavit, a pokud přestaneme vitamin přijímat, organismus z těla nadbytečné množství vyloučí. U vitaminů rozpustných v tucích to však nefunguje – nejrizikovější je v tomto ohledu vitamin A, u nějž existují případy smrtelných otrav nebo otrav s doživotními následky. Vitaminy jsou nutné pro udržení mnohých tělesných funkcí a jsou schopny posilovat a udržovat imunitní reakce. 2.1.7 Enzymy Na počátku 20. století objevil Casimar Funk zásadní důležitost a vliv vitaminů v potravě na lidské zdraví. O několik let později začali vědci zkoumat tehdy neznámou úlohu minerálů a stopových prvků i nejvýznamnější objev od času vitaminů a stopových prvků a snad i jediného možného řešení naší současné zdravotní krize: enzymů v potravě. (Howell, 2007, st. 7). Enzymy se vyskytují všude, kde je život, v rostlinách i živočiších, určují povahu i rychlost chemických reakcí a řídí většinu biochemických procesů v těle všech živých organismů včetně člověka. (Shinya, 2009). Bez enzymů bychom byli tedy jen neživým kusem hmoty plným vitaminů, minerálů, stopových prvků a vody. V roce 1930 bylo známo 80 enzymů, roku 1947 jich bylo 200, 660 v roce 1957, 850 roku 1962 a v roce 1968 již bylo identifikováno 1300 enzymů. Pokud bychom chtěli zjistit, kolik jich je známo dnes, asi bychom museli zaměstnat nějakého odborníka na plný úvazek, aby mohl provést potřebné pátrání. A i když už dnes známe tisíce enzymů, bylo objeveno mnoho reakcí, ke kterým se nám nepovedlo přiřadit příslušný enzym. Stovky metabolických enzymů jsou potřebné k opravě různých poškození organizmu a k uzdravování v případě nemoci“ (Howell, 2007, st. 18). 17

Každý enzym je jedinečný a na něco jiného a na každý proces v těle je tedy potřeba jiného enzymu, tzn., že máme enzymy na trávení, vyměšování, tvorbu energií, pohyb celého těla, ruky, nohy, hlavy nebo oka, dokonce i myšlení atp. Vlastně veškeré procesy, které se v těle dějí, lze připsat enzymům. Například trávicí enzym amyláza nacházející se ve slinách reaguje jen na sacharidy. Také trávení každého jednotlivého druhu tuku a proteinu zajišťuje určitý enzym. „Jeden výzkum například odhalil 98 různých enzymů v tepnách, každý s jinou funkcí… Zatím nevíme, kolik různých enzymů pracuje v srdci, mozku, plicích, ledvinách atd.“ (Howell, 2007, st. 17). Za průkopníka v tomto oboru je považován Edward Howell, který si ve třicátých letech založil vlastní praxi a začal zkoumat vliv enzymů ve stravě. Enzymům se ve své knize věnuje i přední americký gastroenterolog Hiromi Shinya, M. D., který říká, že „tělo je daný léčebný systém, který vám může vrátit rovnováhu, když udeří nemoc. Lék může pomoci ve stavu nouze, chirurgický zákrok může být za určitých okolností nezbytný, ale schopnost léčit má jenom vaše tělo“ (Shinya, 2009, st. 11). Jen ho musíme nechat a dát mu příležitost, která tkví v tom, že se budeme snažit konzumovat potraviny, které jsou bohaté na enzymy. Mezi tyto potraviny můžeme zařadit syrovou zeleninu, ovoce, zelené potraviny, obilné klíčky. Vlastně veškerá syrová strava je plná enzymů. Mohli bychom dokonce říct, že je živá. Podle již zmiňovaného gastroenterologa Hiromi Shinyi existuje v těle jakýsi zdrojový enzym, který se, dle potřeby, přeměňuje a dostává tam, kde je ho nejvíce potřeba. „Jestliže například zkonzumujeme velké množství alkoholu, k jeho rozložení v játrech je potřebné větší než normální množství určitého enzymu. Vznikne tak nedostatek potřebných enzymů pro trávení a absorbování v žaludku a střevech.“ (Shinya, 2009, st. 13). Představme si tedy naše tělo jako hrnec, ve kterém chceme uvařit polévku. Do hrnce můžeme naházet spoustu zeleniny, bylinek, zalít vodou, ale to všechno nám bude k ničemu, pokud pod hrncem nezapálíme oheň - nezmáčkneme nebo neotočíme knoflíkem, kterým zapneme plotýnku. Stejně tak našemu tělu dáváme spousty vitaminů, minerálů, stopových prvků, aminokyselin atd. ve formě různorodé stravy. Denně, ať už vědomě či nevědomě, jíme ovoce, zeleninu, bylinky, oříšky atd., ale málokdo zapálí ten pomyslný ohýnek pod hrncem, kterým jsou pro nás enzymy jen proto, aby toto jídlo uvařil. Většina enzymů se začíná ztrácet již při teplotě 40o C. Pokud naše jídlo převaříme při 100 o C, máme stoprocentní jistotu, že veškeré enzymy zemřely a naše tělo tedy bude muset vyprodukovat zvláštní enzymy na trávení právě snědené stravy. Kdybychom však jídlo,

18

které jsme uvařili, nechali syrové, pak by enzymy z této potravy stačily na jejich trávení a my bychom si nevyčerpávali své cenné zdroje. Podle teorie Howella a Shinyi máme každý ve svém těle jen určitý počet enzymů. Jakmile tyto enzymy spotřebujeme, přichází smrt, protože tělo už nemá s čím pracovat. Pokud zdědíme v bance účet s jistým obnosem, můžeme z něj vybírat peníze, ale jestliže tam žádné další peníze nepošleme, dříve či později, podle nároků na život a šetřivosti, zbankrotujeme, protože jsme náš pomyslný účet vyčerpali. To stejné si můžeme představit, že se děje s enzymy v našem těle. Každý z nás se rodí s jistými předpoklady - různě velkým „účtem“ zdrojových enzymů. Pokud je však za svého života budeme doplňovat nevařenou, chemicky nezpracovanou a syrovou stravou obsahující čerstvé ovoce, zeleninu, zelené potraviny atd., naše tělo nebude muset brát ze svých železných zásob zdrojových enzymů, a ty poté budou více dostupné pro opravu našich buněk, ze kterých by se mohla postupem času vyvinout například právě rakovina (Shinya, 2009, Howell, 2007) Oficiální chemie je však přesvědčena o tom, že enzymy nejsou ničím víc než obyčejnými a zcela nahraditelnými chemickými molekulami. Koncepce enzymů v potravě naproti tomu tvrdí, že organizmus obdařuje enzymy nějakým vitálním faktorem, jehož zásoby se postupně vyčerpávají. (Howell, 2007, st. 16)

2.2 Doporučené potraviny Podle Campbellovy Čínské studie je nejvhodnější stravou, výhradně strava rostlinná, která nám dává mnohem více zdravotních výhod nežli strava živočišná, díky které, trpí lidé nejvyšším výskytem obezity, rakoviny, srdečních chorob a samozřejmě mnoha dalšími tzv. civilizačními nemocemi. Také Hamannová ve své knize 50 nejzdravějších superpotravin tvrdí, že cesta k uzdravení nevede přes lékárnu, ale kuchyň. 2.2.1 Zelené potraviny Stále větší procento odborníků na výživu se shoduje, že vysoký podíl syrové stravy je jednou z nejlepších věcí, co pro své zdraví můžeme udělat. Na přední místa se tedy dostávají právě zelené potraviny, které jsou svým složením a bohatostí jedny z nejvýjimečnějších potravin vůbec. Zelené potraviny obsahují směsici vitaminů, minerálů, bílkovin, aminokyselin, enzymů, chlorofylu a spousty dalších prvků, které jsou pro náš život nezbytně nutné. Řadíme mezi ně mladý ječmen, chlorelu, mladou pšenici, mořské řasy, zeleninu a další. Mezi průkopníky v užívání obilných travin patří např. Dr. Charles Schnabel, zemědělec a chemik, který si všiml, že slepice, které byly krmeny rostlinným krmivem, 19

měly pevnější skořápku, a že se z těchto vajec vyvíjela daleko zdravější kuřata než u slepic, které byly krmeny běžnými krmivy. Tři roky mu trvaly testy, které odhalily, že tráva obsahuje všechny známé vitaminy, kromě vitaminu D, který zvířata získávají ze slunce. Díky obrovskému věhlasu, jenž plynul z jeho studií, získal na svou stranu velké korporace, které do jeho výzkumu investovaly miliony dolarů. Tento úspěch však přerušilo válečné období. Po válce se rozmohl protichůdný trend hledání zázračného izolovaného prvku. Dr. Ann Wigmoreová viz kapitola 4. 7. Dr. Mary Ruth Swopeová je autorkou spousty knih o zdraví a mladém ječmeni. Působí hlavně ve výživovém poradenství už přes padesát let. Hlavní příčinu různých civilizačních nemocnění vidí v konzumaci masa a pití limonád. Původně byla zastánkyní tradičního „školního“ lékařství. Postupem času zjistila, že její léčba selhává. Při vážném onemocnění jednoho člena rodiny, v zoufalství sáhla po přírodní léčbě, po které se uzdravil. Udivilo ji to natolik, že se sama začala o přírodní medicínu zajímat, a nyní je její velikou zastánkyní. Dr. Yoshihide Hagiwara velice známý a uznávaný lékař po celém světě, jenž získal několik ocenění, a mohli bychom říci, že je pojmem ve světě tradiční medicíny i vědy. Mládí prožil v Hirošimě, zamořené radioaktivitou. Vyvinul několik produktů, které jsou do dnešního dne na trhu, založil farmaceutickou společnost a experimentoval se rtutí (do té doby se nevědělo o její toxicitě). Sám o sobě říká, že byl workholikem, který spal maximálně pět hodin denně a jedl typicky západní stravu. To vše se podepsalo na jeho zdraví - ve 38 letech vypadaly zuby, zešedivěly vlasy. Vyzkoušel na sobě velmi mnoho léčebných metod. Po jisté době usoudil, že nejlépe mu prospěly listy obilných travin. Díky této zkušenosti vyvinul nejznámější zelený nápoj z mladého ječmene Green Magma. Mladý ječmen patří mezi jedny z nejstarších obilovin vůbec. Zbytky zrn této rostliny byly dokonce objeveny ve vykopávkách z doby kamenné. Ve starověku byl pěstován ve vyspělejších civilizacích napříč Asií, Evropou i Afrikou. V Babylónu byl ječmen dokonce používán jako platidlo. Ve dvacátých letech minulého století se v USA stal velice populárním multivitaminovým doplňkem stravy. První firmou, která se v České republice začala zelenými potravinami zabývat, je firma Green Ways. V současné době jeho popularita, díky komplexnosti živin stále stoupá. Dnes můžeme na trhu najít spousty druhů od různých firem. Ne všechny jsou však značkou kvality. Mnoho z nich je jen „drcená“ tráva, která nám může spíše ublížit. Člověk není schopen strávit vlákninu, kterou ječmen obsahuje, proto bychom se měli zajímat spíše o produkty, které jsou vylisovanou 20

šťávou z mladé rostliny ječmene (do 20 cm má nejvíce živin), je následně usušena. Mladý ječmen má pozitivní vliv na prevenci nebo průběh nemocí. Díky svým antioxidačním účinkům chrání buněčné membrány a vytváří optimální podmínky pro fungování organismu. Dostupné studie dokazují aktivizaci imunitního systému při dlouhodobém užívání zelených potravin. Významnou roli hraje i při léčbě rakoviny - japonskou farmaceutickou firmou bylo dokázáno, že ječmen obsahuje enzym peroxidázu, který dokáže neutralizovat toxické látky obsažené v mléce a tepelně upravovaném mase. Mladý ječmen také obsahuje mimořádně vysoké množství mukopolysacharidů – ty tvoří velkou část mezibuněčné hmoty v pojivové tkáni (především chrupavek, vazů, šlach apod.), které přímo ovlivňují schopnost imunitních buněk bojovat s rakovinou. (Dallen, 2010) Chlorela je jednobuněčná sladkovodní řasa, která patří mezi nejstarší organismy na Zemi vůbec. Byla objevena mikrobiologem M. W. Beijerninickem již v roce 1890. Až do roku 1940 se však o jejich účincích díky velmi pevné buněčné stěně mnoho nevědělo. Právě v tomto roce japonští vědci vyvinuli technologii, která rozlomila buněčné stěny tak, aby nedošlo k rozkladu obsažených živin. V Japonsku patří tato řasa mezi velice populární zdroj živin (užívá ji asi deset milionů lidí). „Chlorela je velmi bohatý zdroj živin, obsahuje vůbec nejvíc chlorofylu z celé rostlinné říše, jde o mimořádně účinný detoxikační prostředek, který má příznivý vliv na celou řadu procesů v lidském organismu.“ (Dallen, 2010, st. 79). Chlorela sama o sobě nabízí komplexní výživu, protože je velmi bohatá na vitaminy, minerály, antioxidanty, vlákninu, ribonukleové kyseliny a růstový faktor CGF. Další její vlastnosti je buněčný růst a zpomalování stárnutí – má tedy regenerační schopnosti a je prevencí řady degenerativních a civilizačních onemocnění. Posiluje také imunitní systém a pomáhá vylučovat škodlivé látky z našeho těla díky svým detoxikačním schopnostem. Velice dobře zbavuje naše tělo těžkých kovů, toxinů z cigaretového kouře, dioxinů a mnoha dalších škodlivin. Mohli bychom říci, že v našem tlustém střevě působí jako kominická štětka, která jej čistí od zbytků stravy a pomáhá mu při obnově mikroflóry po lécích. Mladá pšenice patří, stejně jako ječmen, mezi nejstarší obiloviny. Používala se již ve starém Egyptě, velký boom zaznamenala v šedesátých letech během tzv. zelené revoluce. Nejvíce se o její propagaci zasloužila Ann Wigmoreová. Mladá pšenice je však více náročná na pěstování než již zmiňovaný ječmen. Jejím základem je vyvážené množství všech živin, které náš organismus potřebuje ke správnému fungování.

21

Dalšími zelenými potravinami blahodárnými pro naše zdraví jsou Alfalfa (neboli vojtěška), Spirulina (jednoduchá řasa žijící v teplých alkalických sladkých vodách), mořské řasy (Arame, Kelp, Nori, Wakame) a zelenina (viz kapitola 2. 2. 6) (Dallen, 2010). 2.2.2 Celozrnné výrobky Celozrnné výrobky patří mezi potraviny, které mají blahodárný účinek při snižování rizika rakoviny, a to díky obsahu vlákniny, která zrychluje pohyb ve střevech. Doporučená obilná zrna: pšenice, rýže, kukuřice, jáhly, žito, oves, ječmen, pohanka, kvinoa, špalda. 2.2.3 Luštěniny Luštěniny chrání naše tělo před tvorbou rakoviny díky vysokému podílu vlákniny a fytochemikálií (mají antioxidační účinky). Doporučené luštěniny: zelené fazole, hrášek, arašídy, adzuki, tmavé fazole, cizrna, čočka, strakaté fazole, vlašské fazole. 2.2.4 Sója a sójové výrobky „Sójové boby obsahují více proteinu a železa než stejné množství masa, mnohem více vápníku než mléko a více vitaminu B1,B2 a B6 než vejce – a to vše bez cholesterolu.“ (Pamplona-Roger, 2003, st. 256). Mezi sójové výrobky můžeme zahrnout například tofu nebo sójové mléko, které naše tělo zásobují protirakovinnými fytochemikáliemi. V sóje také najdeme spoustu pro nás důležitých minerálů (fosforu, hořčíku, draslíku, vápníku) a stopových prvků (mědi, zinku, manganu), vlákniny a fytosteroly, které zabraňují vstřebávání cholesterolu z potravy, tak snižují jeho hladinu v krvi (Pamplona-Roger, 2003). 2.2.5 Ovoce Citróny, díky vysokému obsahu vitaminu C a fytochemikálií, mají vlastnost zvyšovat odolnost imunitního systému, hlavně vůči infekcím. Flavonoidy a terpeny, které jsou obsaženy ve slupce, mají antioxidační, detoxikační a protirakovinné účinky. Celkově jsou citrony doporučovány při potížích s anémií, krevním oběhem, nadbytkem kyseliny močové, ledvinových kamenech, infekcích a rakovině. Pomeranče, stejně jako citrony, obsahují vysoký podíl vitaminu C a jsou asi jeho nejlepším přirozeným zdrojem. Součástí těchto plodů je přiměřené množství cukru, které naše tělo umí dobře vstřebávat. Taktéž obsahují velký podíl draslíku a vápníku, menší pak 22

železa a hořčíku. Také je zde zastoupená kyselina listová, která hraje důležitou roli při vývoji nervového systému plodu a může působit i jako antioxidant. Pravidelná konzumace může mít pozitivní vliv na hladinu cholesterolu v krvi, krevní tlak, rizika vzniku arteriosklerózy, cévní trombózy, srdečních onemocnění, zácpě, zmírňují hemeroidy. Taktéž může působit jako prevence některých očních vad, dny, ledvinových kamenů a rakoviny. Grapefruitů existuje větší množství druhů - s růžovou, oranžovou či žlutou dužinou, přičemž první dva obsahují mnoho karotenoidů s vysokými antioxidačními účinky, které pomáhají při prevenci rakoviny. Další pozitivní vlastnosti grapefruitů jsou velmi podobné jako u citrónů a pomerančů. Všechny druhy slívy mají podobné složení, odlišují se však zbarvením slupky a dužiny a obsaženým množstvím cukru. Obsahují rozpustnou vlákninu, nízký obsah tuků, proteinů a sodíku. Pravidelná konzumace sušených nebo čerstvých slív působí pozitivně při zácpě, zvýšené hladině cholesterolu, arterioskleróze, dně, revmatu, artróze, chronické hepatitidě, cirhóze. Je vhodným preventivním prostředkem proti karcinomu tlustého střeva, a to díky podpoře peristaltiky střev (urychluje pohyb stolice). Jablko, ač by se mohlo zdát, není nejrozšířenějším druhem ovoce, i přesto je považováno za „krále“ mezi ovocem. V jablku je obsažena především fruktóza (ovocný cukr) a v menší míře také glukóza a sacharóza, v menším množství se v něm objevují i proteiny, tuky, vitaminy C a E, minerály (draslík, železo) a pektin (nerozpustná vláknina, která ve střevech zachycuje vodu a podporuje vylučování toxinů). Organické kyseliny obsažené v jablku pomáhají při obnově střevní mikroflóry, brání kvašení ve střevech. Jablko je druhým nejbohatším ovocem na taniny (látky, které mají stahující a protizánětlivé účinky). Jablka se doporučují lidem s průjmem, kolitidou, zácpou, chronickým kožním ekzémem, vysokým cholesterolem, arteriosklerózou, žlučovými kameny, cukrovce a karcinomu tlustého střeva. Ananas je zdrojem hlavně vitaminu C, B1 a B6, kyseliny listové a minerálů (manganu, mědi, draslíku, hořčíku a železa). Obsahuje tuky a proteiny, taktéž pak látku bromelin, která štěpí proteiny a podporuje trávení. Ananas je doporučován při obtížích s nedostatkem žaludečních šťáv, neschopností žaludku se vyprazdňovat, obezitě, neplodnosti a karcinomu žaludku. Hroznové víno je hned po pomerančích nejšlechtěnější ovoce na světě, které se ale používá především k výrobě alkoholických nápojů. Hrozny vynikají především obsahem sacharidů a vitaminů skupiny B. Dále jsou v nich obsaženy minerály (draslík, železo, v 23

menším množství vápník, fosfor a měď), rozpustná vláknina a fytochemikálie, které mohou

mít

protirakovinné

účinky.

Hroznové

víno

je

doporučováno

lidem

s kardiovaskulárními onemocněními, onemocněním koronárních artérií, rozšíření cév. Červené víno nebo raději hroznový džus či šťáva se obecně doporučuje při problémech s anémií, trombózou, střevními obtížemi, problémy s játry, ledvinami, dně a rakovině. Ostružiny, jahody, borůvky, maliny rybíz jsou bohaté na vysoký obsah antioxidantů, které neutralizují volné radikály. Další doporučené ovoce: ibišek, kiwi, hruška, meloun, brusinky, papája, broskev. 2.2.6 Zelenina Červená řepa. Podle výzkumu Sheffieldské univerzity ve Velké Británií lidé, kterým v těle chybí železo nebo mají problémy s jeho vstřebáváním, mohou mít po snědení červené řepy červenou stolici nebo moč. Pokud se tento úkaz u někoho objeví, měl by to brát jako upozornění nedostatku nebo špatného vstřebávání železa. Červená řepa obsahuje minerály (draslík, vápník, hořčík) a velké množství rostlinné vlákniny, která brání vstřebávání cholesterolu a usnadňuje funkci střev, mnohdy může působit mírným projímáním. Také má povzbuzující vlastnosti - povzbuzuje tvorbu žaludečních šťáv a upravuje činnost žaludku. Červená řepa se taktéž řadí mezi antikarcinogenní zeleninu. Výzkumy s velmi pozitivním účinkem na toto téma byly provedeny například v Maďarsku nebo Německu. Mrkev je dobrým zdrojem vitaminu skupiny B a vitaminu C a E. Také jsou v ní obsaženy všechny minerály, stopové prvky a rostlinná vláknina, jenž pomáhá regulovat pohyb stolice a zklidňovat střevní sliznici. Z karotenoidů je nejvýznamnějším prvkem betakaroten, který se v těle mění na vitamin A. Mrkev je doporučována lidem trpícím očním onemocněním, kožními chorobami, gastritidě, nadbytku žaludečních kyselin a kolitidě. Významnou roli hraje i v prevenci proti rakovině. Rajčata obsahují 94 % vody a malé množství tuků, proteinů a sacharidů. Naopak je v nich hojně zastoupen draslík, železo, hořčík a fosfor, rostlinná vláknina, minerální soli a lykopen (karotenoid, antioxidant, který je obsažen v prostatě, nadledvinách a varlatech). Rajčata mají velice pozitivní účinek při prevenci arteriosklerózy, rakoviny - zejména karcinomu prostaty a trávicího ústrojí. Paprika. Asi nejdůležitějšími složkami, jež jsou v ní obsaženy, jsou provitamin A (betakaroten) a vitamin C (obsahuje čtyřikrát větší množství než citrón). Taktéž obsahuje vlákninu a flavonoidy, což jsou důležité antioxidační složky chránící oběhovou soustavu. 24

Paprika podporuje tvorbu žaludečních šťáv, je účinná při poruchách trávení, zácpě, cukrovce, obezitě a hlavně prevenci proti nádorům trávicí soustavy. V cibuli se nacházejí všechny vitaminy (mimo vitamin B12), minerály (kromě draslíku) a síra. Díky minerálním solím, obsaženým v cibuli, se zrychluje vylučování kyselých odpadních produktů obsažených v metabolismu. „Flavonoidům a látkám, které tvoří éterický olej, se připisuje většina léčivých vlastností cibule: antibiotické, protiastmatické, ochranné na srdce a cévy, diuretické a karcinogenní.“ (Pamplona-Roger, 2004, st. 145) Česnek stejně jako cibule obsahuje flavonoidy, které chrání naše tělo před rakovinným bujením. Zelí je zelená hlávka shluku listů, která vytváří kouli (jako většina brukvovité zeleniny mimo květák a brokolici, ty tvoří růžice). „Pokusy, jimiž se ověřovaly antikarcinogení vlastnosti brukvovité zeleniny potvrdily, že její odrůdy výrazně snižují vznik a rozvoj zhoubných nádorů, a to i v případě zvýšené koncentrace tak silného karcinogenu, jakým je benzpyren v tabákovém kouři.“ (Pamplona-Roger, 2004, st. 185) Zelí obsahuje neplnohodnotné proteiny (není v nich správný poměr esenciálních aminokyselin), minimum tuku, sacharidy, vitaminy (provitamin A, vitamin C a v menším množství vitamin B, E, K), minerály, stopové prvky. Fytochemikálie obsažené v zelí se uplatňují při léčbě žaludečních vředů, cukrovky a mají protirakovinné účinky. Zelí má široké

léčebné

účinky,

pomáhá

při

žaludečních

obtížích,

střevních

obtížích,

kardiovaskulárních problémech, ischemické chorobě srdeční, tvrdnutí a zužování cév, osteoporóze, cukrovce a rakovině. Květák je asi nejstravitelnější brukvovitou zeleninou. Stejně jako zelí obsahuje vitaminy C, B, E), minerály (draslík, sodík) a taktéž fytochemikálie, které se využívají v prevenci proti rakovině. Jeho léčebné účinky jsou známy při trávicích obtížích, gastritidě, zánětech žaludku a tenkého střeva, kardiovaskulárních nemocech, obezitě, cukrovce, nemocech ledvin a rakovině. Brokolice patří, stejně jako zelí a květák, k brukvovité zelenině. Obsahuje proteiny, vápník, draslík, provitamin A a vitamin C. Taktéž obsahuje fytochemikálie, které mají protirakovinné účinky. Dále se doporučuje při obezitě, cukrovce a koronárních chorobách. Ředkvička je z 95 % tvořena vodou. Obsahuje významné množství vitaminu C a draslík. Ředkvičky podporují trávení, zvyšují produkci žluče a ulehčují její odtok ze žlučníku, pomáhají při zkapalnění hlenu a mají antibiotický charakter. Díky těmto

25

vlastnostem jsou doporučovány při poruchách jater, žlučníku, pomalém trávení, zánětu nosních dutin a průdušek a rakovině. Další doporučená zelenina, lodyhy, listy a kořenové části: špenát, artyčoky, dýně, tykev, lilek, okurky, celer, chřest, kedlubna, čekanka, bazalka, koriandr, petržel, rebarbora, chaluhy, pórek, tuřín. Další doporučené potraviny: různé druhy žampiónů, shiitake, hlíva, portobello, vlašské ořechy, makadamské ořechy, mandle, kešu, lískové ořechy.

2.3 Nedoporučené potraviny Maso - bylo zjištěno, že konzumace masa zvyšuje riziko u téměř všech druhů rakoviny. Asi nejvíce škodí tzv. červené maso – hovězí, skopové, vepřové, ale omezit konzumaci bychom měli i masa drůbežího. Zamyslet bychom se samozřejmě měli i nad jejich úpravou. Příliš vhodná masa nejsou pečená, grilovaná na rožni, smažená, solená či uzená (především pak tedy uzenářské výrobky typu klobás, salámů atd.) Mléko a mléčné výrobky. Díky mnoha výzkumům bylo zjištěno, že mléko zvyšuje riziko rakoviny prsu, plic, vaječníků, prostaty, močového měchýře atd. Vejce podle statistických údajů zapříčiňují vznik nádorů prsu, žaludku, slinivky, vaječníků, sliznice dělohy, plic a tlustého střeva a to již při konzumaci více než tří vajec týdně. Měkkýši zvyšují riziko rakoviny díky kontaminaci chemickými látkami, které člověk vypustil do moře. Ryby - vztah vzniku rakoviny a konzumace ryb je mnohem menší než u jakéhokoliv jiného masa, existuje však souvislost především s rybami uzenými a solenými, jež zvyšují riziko rakoviny hrtanu, slinivky, dělohy a nosohltanu. Vyhýbat bychom se však měli například lososu, tuňáku, tresce. Používání většího množství koření může souviset s rakovinou dutiny ústní a slinivky břišní. Cukry - nadměrným požíváním bílého cukru (sacharózy) zvyšujeme riziko vzniku karcinomu tlustého střevy, žaludku a nádory krku. Veškeré druhy alkoholu, a to i při střídmém pití, mohou zvyšovat riziko vzniku rakoviny. Pití kávy ve větším množství souvisí se vznikem karcinomu močového měchýře, nádorem prsu. Riziko však nesouvisí s kofeinem, proto stejné riziko obsahuje i káva bezkofeinová. 26

Mezi rafinované výrobky bychom mohli zařadit bílé pečivo, těstoviny (kromě celozrnných druhů), křupky a většinu dortů, koláčů a jiných cukrovinek, které v sobě nemají obsažený dostatek vlákniny, ale vysoký podíl cukru a soli. Mezi další můžeme zařadit smažená jídla, margarín, potraviny průmyslové výroby (polotovary, potraviny s umělými náhražkami a chemickými přísadami), které obsahují transmastné kyseliny, jež se dávají do souvislosti se vznikem karcinomu prsu a dělohy. (Sharma, Mishra, Meade, 2007)

2.4 Doplňky stravy Doplňky stravy jsou zvláštní kategorií potravin, které vypadají jako léčivé přípravky. Tyto „potraviny“ se mohou prodávat v lékárnách, ale i mimo ně. Měly by tělu dodat živiny a látky, které nezískáme ve stravě, ale neměly by být její náhradou. Na obalech mohou být uváděny pouze léčivé účinky, nikoli však léčebná indikace, která náleží pouze léčivům. V lékárnách (nebo jinde na trhu) je můžeme najít v různých podobách od prášku rozpustného ve vodě až po malé tabletky. Tyto doplňky však mnohdy nejsou přírodním produktem (až na pár výjimek), nýbrž farmaceuticky zpracovanou látkou, která by měla zabezpečit daný přísun živin, minerálů či vitaminů apod. Dále sem můžeme řadit zelné potraviny - chlorela, ječmen viz kapitola 2. 2. 1. Ovosan je podle dostupných informací doplněk stravy s biologicky aktivními fosfolipidy, které různým mechanismem stimulují a podporují přirozenou obranyschopnost organismu proti nádorovému onemocnění. Samy o sobě však nemají schopnost přímé likvidace nádorové buňky. Jejich protinádorový efekt je spíše preventivní. Betavital – je extraktem z červené řepy s rutinem a vitamínem C. Wobenzym je lék (mnoho lidí ho však řadí mezi potravinové doplňky), který obsahuje směs enzymů a dle příbalového letáku složí proti otokům, zánětům a poruchám imunity. Účinnost Wobenzymu byla zkoumána několika vědeckými výzkumy a klinickými studiemi. Na trhu je již 40 let. Konopný olej obsahuje vitamíny řady A, B, C, D, E, K. Má vysoký podíl aminokyselin a nenasycených mastných kyselin. Pomáhá při cukrovce, Parkinsonově chorobě, roztroušené skleróze a rakovině. Zmírňuje bolesti po chemoterapii a může snižovat cholesterol v krvi a krevní tlak, čistit ledviny, může pozitivně působit na šedý zákal. Také podporuje správnou funkci mozku, srdce a cév. Může také být prospěšný při různých kožních onemocněních.

27

Čínské houby. Čínských hub, které mohou mít léčivé účinky, je spousta. U nás je však asi nejznámější houba Reishi (lesklokorka lesklá). Tato houba se hojně využívá při léčbě rakoviny, zlepšení imunity a snížení vedlejších účinku chemoterapie. Další známou houbou používanou v souvislosti s léčbou rakoviny je například Shiitake (houževnatec jedlý), u kterého jsou známy pozitivní účinky na posílení imunity. Coriolus versicolor (outkovka pestrá) je další čínskou houbou s protinádorovými účinky. Cordyceps sinensis (housenice čínská) by zase měla chránit ledviny před vedlejšími účinky chemoterapie.

28

3 KONVENČNÍ LÉČBA Do této skupiny se zahrnuje operace, popřípadě léčba doplněná o chemoterapii či radioterapii. Z dostupných informací víme, že v Americe jsou mnohdy tyto metody jedinou zákonnou možností léčby. Například v Kalifornii je známo, že státní zákonodárci určili jako těžký zločin, pokud doktor použije jinou, než očekávanou (operaci, radioterapii, chemoterapii) metodu léčby rakoviny. Začátkem 19. století medicína ještě však schvalovala dva přístupy k léčbě. Dnes je známe pod pojmy konvenční a alternativní léčba. V té době lidé více věřili ve vlastní obranyschopnost těla (alternativní léčba) na rozdíl od lékařů, kteří se uchylovali spíše k operativním zákrokům (konvenční léčba). Bylo však jen málo pacientů, kteří byli ochotni podstoupit operaci. V dnešní době je situace spíše opačná, i když ne vždy jednoznačná. Většina lidí se uchyluje spíše k operativním zákrokům, chemoterapii a radioterapii více než k víře v obranyschopnosti vlastního těla.

3.1 Chirurgická léčba Chirurgická léčba znamená pro pacienta operaci, díky níž by se měl odstranit nádor. Tato terapie byla do nedávna jedinou možnou léčbou. I v dnešní době spousta lékařů tvrdí, že bez možnosti operace má pacient menší šanci na přežití. Uvádí se, že náš organismus se umí vypořádat s nádorovým onemocněním, pokud nádorová tkáň nepřesáhne 1 cm3, ale jen za předpokladu, že organismus dokáže postiženou tkáň odlišit od té zdravé. Většinou však pacienti přicházejí k lékaři v době, kde je nádor větší, proto se dnešní konvenční medicína bez chirurgického zákroku neobejde a tvrdí, že bez operace nemůže být léčba považována za kompletní. Tento zákrok může být však úspěšný za předpokladu, že je nádor lokalizovaný.

3.2 Radioterapie Radioterapie je léčba ionizujícím zářením. Předpokládá se, že rakovinné buňky jsou citlivější na poškození, proto se energie záření předává do nádoru, a nádor je díky této terapii poškozován. V dnešní době je možné záření zaměřit cíleně (z různých směrů, stran, hloubky), aby byla zdravá tkáň poškozena co nejméně. Nežádoucími účinky jsou nejčastěji uváděny slabost, malátnost, bolesti hlavy, únava, ztráta ochlupení na ozařovaném místě. V některých případech se mohou vyskytnout nevolnosti, zvracení či průjem.

29

Radiodermatitis - Nazýváme tak změny, které mohou vzniknout v dopadu paprsku záření na kůži. Projevuje se vysycháním kůže, svěděním, zvýšenou pigmentací, zarudnutím, někdy až vytvořením puchýřků či mokvavých ploch.

3.3 Chemoterapie Chemoterapie je léčba cytostatiky, které jsou pro buňky toxické. Opět se u této léčby předpokládá, že jsou nádorové buňky citlivější než buňky zdravé, protože mají schopnost se rychle dělit, růst, vyvíjet a rozmnožovat, a chemoterapie působí nejvíce právě na buňky v této fázi. Nevýhodou u této léčby je, že nezasahuje jen poškozené buňky, ale všechny buňky rychle se množící. Nežádoucími účinky je například vypadávání vlasů, průjmy, zácpa, krev v moči, nechutenství, sterilita, boláky v ústech, unavenost, infekce, atd. Uvádí se, že většina těchto nepříznivých účinků je vratná. U této léčby panují pro personál velmi přísná pravidla, protože jejich toxicita je sama o sobě velká a mnoho chemoterapeutických léků může být i karcinogenních. V časopise Scientific American byl koncem dvacátého století publikován výzkum Johna Cairnse, který působil na Hravardské univerzitě. V článku prezentoval svou studii o účinnosti chemoterapie. V tomto výzkumu zjistil, že přínosem léčby chemoterapií mělo maximálně 5 % pacientů. To znamená, že chemoterapie byla přínosná jednomu pacientu z dvaceti. 2,7 % se uvádí jako úspěšnost léčení rakoviny pomocí cytotoxické chemoterapie. (V časopise Clinical Oncology z roku 2004 se dokonce uvádí 2,1 % – 2,3 % úspěšnosti). Je to číslo, které představuje pětileté přežití dospělých pacientů při léčení touto terapií. Pokud by však někomu jen jeden den po uznání této pětileté lhůty našli v těle rakovinné bujení nebo by dokonce na tuto nemoc zemřel, je i přesto považován za vyléčeného. To znamená, že pokud sto pacientů dostane rakovinu a z toho jich 75 podstoupí chemoterapii, pak tři lidé z nich mohou být považováni za vyléčené, když přežijí pětiletou lhůtu. Francouzský onkolog profesor Georges Math dokonce tvrdí, že lidé, kteří se neléčí touto terapií, mají stejnou šanci na přežití jako ti, kteří chemoterapii podstoupí. Chemobrain je výraz, který je používán k popisu ztráty koncentrace, obtížného pamatování si věcí, obtížného zřetelného myšlení a neschopnosti fungovat efektivně při normálních činnostech, které byl člověk před léčbou schopný perfektně zvládat. Mnoho žen, které prodělaly rakoviny prsu, tyto změny potvrzují a vědci z michiganského institutu jim dávají za pravdu s tím, že tyto stavy mohou trvat i několik let. 30

4 ALTERNATIVNÍ LÉČBA - VÝZKUMY A PŘEDSTAVITELÉ V současnosti do alternativní léčby zahrnujeme metody, které nepatří do běžně používaných praktik dnešní medicíny (chemoterapie, radioterapie, operace aj.). V této kapitole jsou zmiňovány osobnosti, které se zabývaly léčením rakoviny a jiných nemocí pomocí přírodních doplňků a produktů (od vitaminu C přes bylinné směsi až po metabolickou terapii) nebo změnou stravovacích návyků. Jsou zde uvedeny i úspěšně fungující instituty, které se zabývají vyléčením nemocí výživovou terapií.

4.1 Linus Pauling a VITAMIN C Americký chemik, biochemik, mírový aktivista, spisovatel a pedagog. Byl jedním z nejvlivnějších chemiků v historii a patří mezi nejvýznamnější vědce 20. století. Pauling byl jedním ze zakladatelů oboru kvantové chemie a molekulární biologie. Narodil se 28. února 1901 a zemřel 19. srpna 1994. Je nositelem Nobelovy ceny za chemii (1954) a Nobelovy ceny za mír (1962). V jednom z televizních pořadů na otázku moderátora jak je možné, že vypadá tak skvěle, dokonce prozradil, svůj recept: 100 g kyseliny l-askorbové (vitamin C), 48 g jedlé sody, 200 ml jeřabinkového sirupu a 600 ml destilované vody do lahve z tmavého skla a do ledničky. Denně brát 4 lžíce. Životnost směsi je ohraničena čtyřmi týdny. Mezi první, kdo prosazovali používání vysokých dávek vitaminu C v boji proti virovým onemocněním, patřili němečtí lékaři W. J. McCormac a Fred R. Klenner, kteří působili ve čtyřicátých letech minulého století. Na jejich značné úspěchy navázal právě Pauling se svou teorií, že vitamin C pracuje jako stimulátor imunity a ochrana proti vlivu volných radikálů (zvyšují riziko nádorových a cévních onemocnění, poškozují genetický materiál, urychlují stárnutí, negativně ovlivňují průběh a následky onemocnění). Tato teorie odstartovala rozsáhlý vědecký výzkum, díky kterému zjistil, že vitamin C významně redukuje výskyt a zkracuje průběh nachlazení a je efektivní před druhotnými virovými a bakteriálními komplikacemi. Domníval se tedy, že vysoké denní dávky vitaminu C mohou zabránit nachlazení. Běžně doporučovanou denní dávkou je 75 mg. V Evropské unii je to dokonce ještě méně, a to 60 mg. Pauling však doporučoval dávku několikrát vyšší. Jeho doporučovanou denní dávkou byly 3 g vitaminu C proti nachlazení. V roce 1970 o tom publikoval knihu Vitamin C a nachlazení. Poté

začal

spolupracovat

s chirurgem

Ewanem

Cameronem.

Pacientům

v konečném stádiu rakoviny podávali vysoké dávky vitaminu C. Cameron a Pauling napsali společně knihu s názvem Rakovina a vitamin C. Publikovali dvě studie skupiny 31

100 pacientů, kterou chtěli dokázat, že podávání vitaminu C zvyšuje přežití až o čtyřnásobek ve srovnání s neléčenými pacienty. Později však byla prováděna studie Mayo Clinic, jejíž výzkum vedl k závěru, že podávání vitaminu C bylo jen placebem, a je tudíž v boji s rakovinou neúčinné. Stejná klinika dospěla k závěru, že zabránit nachlazení vitaminem C je šarlatánství. Pauling však výsledky Mayo Clinic kritizoval, protože v nich nebyly aplikovány přesné metody jeho výzkumu; on doporučoval pacientům s rakovinou vysoké dávky vitaminu C po celou dobu boje s rakovinou, a to intravenózně, nikoli orálně. Mayo Clinic však prováděla tento výzkum jen pouhé 2,5 měsíce. Díky výzkumu Mayo Clinic a jejím negativním výsledkům se vytratil obecný zájem o léčbu rakoviny a nachlazení vitaminem C. Pauling se však svého výzkumu s vitaminem C nevzdal a dále zkoumal jeho účinnost, například na zmírnění anginy pectoris, na předcházení arteriosklerózy, boj s rakovinou i nachlazením. V současnosti se vitaminem C zabývá australský profesor nutriční a přírodní medicíny Ian Brighthope. Podle jeho studií vitamin C vpíchnutý do žíly ve vysokých dávkách selektivně zabíjí rakovinné buňky. Jedná se o dávky 30 000 – 250 000 mg denně (toto množství je u každého jedince individuální a podává se postupně po menších dávkách). Zjistil, že s vitaminem C v čisté formě nenastává žádné poškození zdravých buněk, organismus nemá odmítavé reakce a neprojevují se žádné zdraví nebezpečné vedlejší účinky kromě hypervitaminózy (ve vysokých dávkách může mít projímavé účinky).

4.2 Dr. Max Gerson a METABOLICKÁ TERAPIE Německý lékař, který žil v letech 1881 – 1959, studoval univerzity ve Vratislavi, Würzburgu, Berlíně a Freiburgu. Byl uznávaným lékařem, Hittlerem a nacisty, však pronásledovaným, což se stalo osudným jeho sourozencům, kteří zemřeli při holokaustu. Sám Dr. Gerson byl nacisty pronásledován několik let a se svou rodinou utekl do New Yorku. Dr. Gerson trpěl od dětství těžkými migrénami. Náhodně se setkal s případem ženy, která se stejného problému zbavila díky změně stravy. Tato informace zaujala Dr. Gersona natolik, že se o tuto metodu začal zajímat. Nejprve ji vyzkoušel na sobě - jedl velké množství čerstvé zeleniny a omezoval ve svém jídelníčku soli atd. Tato metoda fungovala a on se dlouholetých obtíží zbavil.

32

Svou průlomovou metodu zkoušel vždy nejprve na sobě a poté, když si byl jistý účinností a neškodností, začal tyto diety praktikovat na svých pacientech. Pomocí této metody vyléčil vzácnou kožní i plicní tuberkulózu, a díky tomuto úspěchu začal léčit i další pacienty s touto nemocí. Jeho výborné výsledky neunikly hrudnímu chirurgovi Ferdinandu Sauerbruchovi. Pod jeho dohledem mohl Dr. Gerson založit speciální program na léčbu kožní tuberkulózy v mnichovské univerzitní nemocnici. V pečlivě sledované klinické studii léčil 450 pacientů s tuberkulózou kůže. Z toho 446 pacientů bylo díky jeho ozdravné dietě vyléčeno úplně. Ve stejné době se přátelil i s nositelem Nobelovy ceny za mír Albertem Schweitzerem, kterého díky své metodě zbavil diabetu typu II. Následovaly úspěchy v léčení srdce, selhání ledvin a dokonce i rakoviny. Gerson začal léčit pacienty s rakovinou a v roce 1958 ho jeho dcera Charlotte podpořila v napsání knihy Rakovinná terapie: Výsledky padesáti případů. V knize je uvedena jen demonstrativní ukázka tisíců kompletních uzdravení, kdy mnohá z nich značně převýšila pětiletou mez přežití. V roce 1959, v době jeho smrti, sledoval přes 1 500 pacientů. Všechny záznamy o pacientech jsou archivovány jeho dcerou Charlotte, která pokračuje v práci svého otce. Ta roku 1977 zřídila Gersonův Institut v San Diegu (Kalifornie) za účelem vzdělávání veřejnosti a pacientů o této terapii. Asi před třiceti lety se ji povedlo založit kliniku v Mexické Tiujaně, aby mohla ošetřovat a léčit pacienty s chronickými chorobami a rakovinou. V roce 2009 bylo založeno Gersonovo centrum zdraví v Maďarsku (asi 30 km od Budapešti). 4.2.1 Gersonova terapie Všezahrnující povaha Gersonovy terapie ji odlišuje od většiny ostatních léčebných metod a je považována za metabolickou terapii. Gersonova terapie účinně léčí širokou škálu různých onemocnění, a to v samotné příčině, neboť příčinou většiny degenerativních onemocnění je právě toxicita a nutriční deficit, na které se tato terapie soustředí především. Tato metoda aktivuje mimořádnou schopnost těla léčit se samo prostřednictvím organické stravy, čerstvých ovocných a zeleninových šťáv a přírodních doplňků. Tento způsob léčby již vyléčil tisíce pacientů, včetně těch, kterým tradiční lékaři diagnostikovali posledních pár týdnů života. Heslem Gersonovy terapie je „Nechť je jídlo tvým lékem a lék budiž tvým jídlem“. Za nejdůležitější aspekty této terapie považují její zastánci čistotu a svěžest. Základem 33

Gersonovy terapie jsou čerstvé, ekologicky nebo biologicky pěstované potraviny, spotřebované v jejich nejpřirozenější podobě. Je důrazně doporučováno, aby pacient nepřidával ani nijak neměnil výživová doporučení bez rady certifikovaného lékaře Gersonovy terapie. Pacienti by měli používat vhodné, kompatibilní doplnění nebo doplňky stravy, které pomáhají uzdravování. Zjistilo se, že mnoho lidí, které se nepodařilo vyléčit, si až příliš upravovali svůj doporučený jídelníček. V Gersonově terapii byla prokázána úspěšnost v léčbě mnoha různých nemocí, ale jen když se lidé striktně drželi pokynů svého lékaře z Gersonova institutu. Jakákoliv změna těchto doporučení může mít vliv na výsledek konkrétního onemocnění. Významná změna v jídelníčku bez porady s lékařem Gersonova institutu by mohla snížit šance na uzdravení. Podle lékařů Gersonovy terapie mají lidé trpící rakovinou ve svých buňkách příliš mnoho sodíku a nedostatek draslíku. Ovocná a zeleninová strava, která je součástí Gersonovy terapie, se používá ke korekci této nerovnováhy a obnovení funkce jater. Tento postup může zbavit tělo maligních buněk. Kávové klystýry jsou součástí Gersonovy terapie a přispívají k úlevě od bolesti a odstranění jaterních toxinů v procesu zvaném detoxikace. Dosud nebyly provedeny žádné dobře kontrolovatelné studie, které by prokázaly nebo vyvrátily účinnost jeho terapie v léčbě rakoviny. (http://gerson.org/gerpress/)

4.3 Dr. Edward Howell a ENZYMY Narodil se roku 1898 v Chicagu. V roce 1924 obdržel lékařský diplom ve státě Illinois a stal se členem Lindlahrova sanatoria tamtéž. Doktor Howell je považován za průkopníka v oblasti výzkumu enzymů. Jako první rozpoznal důležitost enzymů v potravě. Roku 1930 si založil vlastní praxi a začal studovat vliv enzymů v potravě. Ve své praxi se soustředil na léčbu různých chronických onemocnění v pokročilých stádiích pomocí správné výživy (dietetických terapií) a různých dalších výzkumů. V roce 1946 napsal knihu Úloha enzymů v potravě při trávení a metabolizmu. V roce 1970 odešel do důchodu. Do té doby se však věnoval pacientům ve své praxi a výzkumu enzymů obsažených v potravě a v půdě. I přes svůj věk se i nadále jako ředitel věnoval výzkumům v Nadaci pro výzkum enzymů v potravě a psaní knihy Enzymová výživa, která má ve svém originále přes 700 stran. Tato kniha byla vydána v roce 1985, kdy bylo doktoru Howellovi 88 let.

34

4.4 Hiromi Shinya M. D. a ENZYMY Narodil se roku 1935 a vyrůstal v Japonsku, kde také získal svůj lékařský diplom. Roku 1963 se přestěhoval do Spojených států amerických, kde asistoval například Dr. Leonu Ginsburgovi, který patří mezi objevitele Crohnovy choroby. Vytvořil a klinicky otestoval systém vedoucí ke zdraví založený na péči o tělesnou zásobu životně důležitého enzymu, který pojmenoval „zázračný“ enzym. Je přesvědčen, že tento enzym je klíčem k dlouhému a zdravému životu. Je průkopníkem kolonoskopické chirurgie (vyvinul techniku, která byla pojmenována po něm, a pomohl navrhnout přístroj k její aplikaci) a je všeobecně uznávaný jako jeden z předních lékařů světa. V dnešní době má za sebou přes 40 let praxe. Vyšetřoval více než 300 000 lidí žaludky a střeva. V roce 2005 napsal knihu Enzymy - klíče ke zdraví, kterou on sám považuje za vyvrcholení svého celoživotního díla (Shinya, 2007, st. 5).

4.5 Dean Ornish, M. D. a OTEVŘETE SVÉ SRDCE Dean Ornish se narodil roku 1953 v Dallasu (Texas). Je zakladatelem a prezidentem Výzkumného ústavu preventivní medicíny a profesorem klinické medicíny na Kalifornské univerzitě v San Franciscu. Dean Ornish většinu svého profesionálního života strávil využíváním nejnovějších medicínských postupů ke sledování účinku technologicky a finančně méně náročných způsobů léčby. Za posledních pětadvacet let spolu se svými kolegy z Výzkumného ústavu preventivní medicíny ve spolupráci s dalšími institucemi provedl řadu vědeckých studií a klinických pokusů a předkládá vůbec jako první vědecký důkaz o tom, že je v naší moci zvrátit vývoj ischemické choroby srdeční, a to bez užívání léků nebo operace. Zjistil, že vývoj této choroby lze zvrátit bez bypassu, angioplastiky nebo léků snižujících obsah cholesterolu v krvi, jen díky změně dosavadního životního stylu. Výzkumný vzorek pacientů, který Dr. Ornish se svým týmem sledoval, trpěl vážnou ischemickou chorobou srdeční. Tito pacienti měli za úkol dodržovat neobvyklý program Dr. Ornishe Otevřete své srdce. Zahrnoval změnu životního stylu pomocí nízkotučné diety založené na průmyslově neupravovaných potravinách rostlinného původu, techniky zvládání stresu (včetně jógy a meditace), mírného pohybu, skoncování s kouřením a skupinovou psychologickou podporu. Výsledky tohoto výzkumu byly velice pozitivní. K nejvýznamnějším zvratům došlo u pacientů s nevýrazněji blokovanými tepnami. Dále díky svému výzkumu zjistil, že u pacientů, kteří dodržovali doporučení svých lékařů, se jejich stav zhoršil. Ukázalo se, že postup srdečně-cévních onemocnění, včetně těch velmi vážných, lze zastavit a mnohdy 35

zvrátit

jen

pouhou

úpravou

diety

a

životního

stylu.

Z tohoto výzkumu tedy vyplývá, že pokud dojde k nápravě nesprávných stravovacích návyků a životního stylu, které mnohdy zapříčiňují špatný zdravotní stav, tělo prokazuje

pozoruhodnou

schopnost

začít

vlastní

uzdravovací

proces.

Tento

„samoléčitelský“ proces je mnohem větší než se kdy předpokládalo. Naopak, pokud byl problém řešen chirurgickým zákrokem nebo pomocí léků, aniž bychom se zabývali jeho příčinou, může se objevit znovu nebo se může dokonce vyskytnout problém jiný. (Ornish, 1999)

4.6 T. Colin Campbell Ph. D. a ČÍNSKÁ STUDIE T. Colin Campbell, americký biochemik, který se specializuje na vliv výživy z hlediska dlouhodobého zdraví, se narodil roku 1934. Studoval veterinární lékařství na Pensylvánské státní univerzitě a biochemii výživy a mikrobiologie na Cornellově univerzitě (New York), kde je nyní zasloužilým profesorem. Od roku 1980 byl ve spolupráci tří fakult (Cornellova Univerzita, Oxfordská Univerzita a Čínské akademie preventivního lékařství) jedním z vedoucích vědců zabývající se výzkumem stravy a nemoci, která vyvrcholila sepsáním knihy Čínská studie. Také se mu povedlo získat granty na příštích 70 let svého výzkumu. Dr. Campbell je nyní známý jako obhájce rostlinné stravy s nízkým obsahem tuku. Je autorem více 300 vědeckých prací. 4.6.1 Čínská studie Čínská studie je ve spojitosti se zdravím asi nejobsáhlejší studií týkající se stravování vůbec. Je v ní uvedeno mnoho výzkumů, které dokazují vliv stravy na náš zdravotní stav. Poukazuje v ní například na některé chyby harvardských studií, které nedokázaly odhalit žádnou souvislost mezi rakovinou tlustého střeva a konečníku a příjmem ovoce, vlákniny či zeleniny či vlivem živočišných výrobků na rakovinu prsu. Dr. Cambell ve své studii společně s celým týmem vědců dokazuje, že strava souvisí nejen s rakovinou tlustého střeva, ale i s jinými druhy rakoviny, diabetu, srdečními chorobami a mnoha dalšími nemocemi. Taktéž se v této studii zmiňuje o nedostatcích dnešního vzdělávání doktorů. Poukazuje na to, že lékařské univerzity se opírají o chirurgické zákroky, medikamentózní léčbu, ale úplně jim chybí vzdělání v oblasti výživy a také nemají mnohdy ani základní informace o tom, jak se výživa vztahuje k nemocem. Podle něj již před čtyřiceti lety bylo uznáno, že lékařům na školách toto vzdělání chybí. V současnosti se tato situace ještě zhoršuje - hodiny o výživě jsou ve školách zařazeny jen okrajově a v nedostatečném množství. (Campbell, 2011) 36

4.7 Dr. Ann Wigmoreová Ann Wigmoreová se narodila roku 1909 v Litvě. Zemřela tragickou smrtí ve svých 85 letech při požáru v Bostonu. V dětství žila se svou babičkou, která v první světové válce léčila zraněné vojáky pomocí šťávy z obilných trav. V šestnácti letech se přestěhovala do USA za svými rodiči, kde se přizpůsobila tzv. západnímu způsobu života. Díky stravě bohaté na tuky, soli a kalorie onemocněla ulcerativní kolitidou (zánětlivé onemocnění tlustého střeva), artritidou a později dokonce i rakovinou tlustého střeva. Také měla těžkou automobilovou nehodu, po které ji chtěli amputovat nohy kvůli gangréně (odumírání buněk). Amputaci odmítla a podle vzoru své babičky se sama začala léčit šťávami z obilovin, drastickou změnou jídelníčku – vyřadila veškerou potravu živočišného původu a zaměřila se na konzumaci čerstvých potravin, hlavně zeleniny, obilovin, semen a klíčků. Důležitou roli v jejím uzdravení hrály právě zelené potraviny. Nejenže nepřišla o nohy, ale uzdravila se z rakoviny, kolitidy a získala zpět svou hnědou barvu vlasů. Dokonce běžela maraton. 4.7.1 Hippokratův ústav V roce 1963 jej založila Ann Wigmoreová, poté co se jí osvědčila dieta, která uzdravila nejen ji, ale i mnoho dalších lidí. První institut byl otevřen v Bostonu, další pak například v jižní Kalifornii, Puerto Ricu. Ve svých centrech úspěšně pomohla tisícům pacientů s různými obtížemi. Léčila obezitu, astma, gastritidu, žaludeční vředy, zácpu, diabetes, rakovinu a mnoho dalších onemocnění.

4.8 Rene Caisse a ESSIAC Rene Ceisse, pocházející z Ontaria (v Kanadě), se v roce 1922 setkala s ženou, která tvrdila, že se pomocí směsi bylin před třiceti lety, jež ji doporučil léčitel z místního kmene Ojibway, uzdravila z rakoviny. Rene tento recept, který se údajně skládá z lopuchu, indické rebarbory, šťovíku a kůry jilmu, vyzkoušela na své tetě, která se po delší době uzdravila a žila ještě dalších 21 let. Po této pozitivní zkušenosti začala léčit lidi trpící onkologickým onemocněním a této směsi bylin dala název Essiac (její příjmení pozpátku). Když se úspěchy Rene roznesly, přišli za ni lidé, kteří jí za tento recept nabízeli milión dolarů, ale ona odmítla, protože jí nedokázali garantovat, že lék bude dostupný všem pacientům. V roce 1938 byla předvolána před zákonodárce, aby zjistili právní status tohoto léku. Ona sama se snažila o legalizaci Essiacu. Dokonce byla podporována peticí, která čítala na 55 tisíc jmen. Před zákonodárci prohrála o tři hlasy. Veřejnost si však vynutila vyšetřování této bylinné směsi. Důkazy, které Rene předložila, však byly zamítnuty 37

(poskytla jim diagnózy několika pacientů, kterým lékaři dávali posledních pár měsíců života a oni po její léčbě přestali vykazovat známky onemocnění). O několik měsíců později bylo prohlášeno, že pacienti nebyli vyléčeni z rakoviny, protože jim byla diagnostikována špatná diagnóza. V roce 1958 Dr. Charles Brush (osobní lékař prezidenta Kennedyho) dostal možnost studovat účinky tohoto léku. Jeho zjištěním bylo, že Essiac je netoxicky a má účinky na léčbu rakoviny. Doporučil zavést ho jako lék na rakovinu. Když výsledky Dr. Brushe dorazily do výzkumného centra rakoviny Sloan Ketteringu, proces se zpomalil a nikdy nedošel výsledku. V roce 1977 byl Essiac nabídnut jedné kanadské společnosti, aby mohl být uveden na trh. Tato společnost dala tento lék zkoumat, ale nedobrala se žádných pozitivních výsledků, které by účinnost Essiacu proti rakovině potvrzovaly. Naopak tvrdila, že v řadě studií se růst rakoviny zvýšil. Essiac je nyní schválen pouze jako doplněk stravy.

4.9 Další osobnosti Mezi další osobnosti alternativní léčby můžeme zařadit například Harryho Hoxseyho, který podle vzoru svého pradědečka namíchal směs bylin, která měla pomáhat lidem s onkologickým onemocněním. Poté, co úspěšně vyléčil spousty takto nemocných lidí, si otevřel kliniku v Illinois v roce 1924. Otevřením této kliniky na sebe upoutal pozornost organizované medicíny, a díky tomu byl mnohokrát zatčen. Přesto se v padesátých letech stala Hoxseyho klinika v Dallasu největším soukromým rakovinovým centrem na světě a přesunula se do dalších sedmnácti států i přesto, že nikdy nebyla oficiálně prokázána účinnost léčby. Mohli bychom vlastně říci, že ho potkal velmi podobný osud jako Rene Caisse a její Essiac. Dr. Ernst T. Krebs v sedmdesátých letech navrhnul léčit rakovinu prsu, plic, střev a prostaty pomocí vitaminu B17, který se nachází například v jádrech meruněk. Vitamin B17, také známý jako Laetrile, byl ve čtyřicátých letech nejznámějším prostředkem v boji s onkologickým onemocněním. Na Turínské univerzitě (Itálie) byl dokonce proveden výzkum Dr. Guidettim, který zaznamenal velice slibné výsledky. Lékařské autority však léčebné výsledky tohoto vitaminu neuznaly. I tento výzkum upadl u širší veřejnosti, v zapomnění. Před téměř jedním stoletím navrhl rakouský vědec, filozof a zakladatel antropologické medicíny, Rudolf Steiner, aby se jmelí bílé (Mistletoe) užívalo v boji proti 38

rakovině. Obecně je známo, že má jmelí účinky posilující imunitu. Britský zdravotnický systém, však jmelí bílé, jako prostředek v boji proti zhoubným nádorům, kvůli absenci důkazu opět zamítla. V současnosti patří mezi zastánce zdravé, rostlinné stravy například Dr. Esseltyn, který promoval na Yale a poté pracoval jako chirurg na clevelandské klinice a v nemocnici v Londýně. Stal se velice váženým a uznávaným lékařem, napsal stovky prací a stal se dokonce prezidentem Americké asociace endokrinních chirurgů. Byl uveřejněn jako jeden z nejlepších lékařů v Americe. I přes všechny své úspěchy se rozhodl, že své pacienty začne léčit jinak než doposud, a to rostlinnou, nízkotučnou stravou. Esselstyn se tedy stal z chirurga obhájcem přírodního stravování a na podporu svého tvrzení má i několik studií. I přes veškerou jeho snahu se však našli kolegové, kteří jeho práce, ani vědecké důkazy neuznávají (Campbell, 2011). Dalším zastáncem koncepce přírodní rostlinné stravy je Dr. John McDougall. Lékař, který se ihned po ukončení studií začal věnovat zdraví a výživě. Díky tomuto získal celonárodní uznání. Po několikaletých zkušenostech, kdy byl v tradičních nemocnicích se svým programem pro zlepšení zdraví pomocí změny stravy odmítnut, se rozhodl, že si s pomocí své rodiny založí vlastní program „medicína životního stylu“. I přes jeho úspěchy a možnost, že by mohl pozitivně ovlivnit milionů lidí, je program současným medicínským systémem odmítán (Campbell, 2011).

39

PRAKTICKÁ ČÁST

5 CÍL A FORMULACE PRŮZKUMU Hlavním cílem této bakalářské práce je zjistit vliv stravovacích návyků na lidi s onkologickým onemocněním, konkrétně zmapovat subjektivní názory respondentů na příčiny vzniku rakoviny v jejich případech, nutnost změny stravovacích návyků v průběhu nemoci i bezprostředně po ní a vliv nových stravovacích návyků na rodinu. Hlavní cíl je zahrnut v následujícím okruhu otázek dotazníku: Otázka č. 8: Jaká byla podle vás hlavní příčina vzniku rakoviny? Otázka č. 9: Myslíte si, že strava může mít vliv na vznik rakoviny? Otázka č. 10: Myslíte si, že změna stavy může napomoci vyléčení? Otázka č. 11+12: Změnily se Vaše stravovací návyky v průběhu nemoci? Pokud ano, uveďte, prosím, jak. Otázka č. 13: Jak vypadají Vaše stravovací návyky po vyléčení? Otázka č. 14+15: Ovlivnila Vaše nemoc stravovací návyky i Vaší rodiny? Pokud ano, uveďte, prosím, jak. Dílčím cílem praktické části je: Odkud respondenti primárně získali informace o nutnosti změny stravy? Kam se obrátili pro informace další?

Předpokladem je, že

primárně informuje pacienta lékař, nebo dietní sestra; poté použijí v dnešní době pacienti spíše internet než odborné knihy. Dalším dílčím cílem je: Jaké názory mají respondenti na léčbu pomocí metod klasické medicíny versus medicíny alternativní, popř. vyzkoušeli nějakou? Předpokladem je preference metod klasické léčby s doplňující léčbou alternativní. Posledním dílčím cílem je: Jaké teoretické znalosti mají respondenti o výzkumech alternativní léčby o vlivu stravy na léčbu rakoviny? Předpokladem je povrchní znalost nebo spíše neznalost daných výzkumů.

40

6 POUŽITÉ METODY PRŮZKUMU Samotný průzkum byl realizován pomocí dotazníků internetem rozeslaných 40 osobám, které prošly léčbou onkologického onemocnění. Plně vyplněných se zpět vrátilo 29. Výhodou takovéhoto provedení byla jeho snadná dostupnost, rychlost navrácení a absence ostychu mluvit o prodělané nemoci. Nevýhodou pak, oproti rozhovoru, byla až přílišná stručnost u některých otázek. Dotazník byl anonymní a odpovědi byly využity jen pro vypracování této bakalářské práce. Při zpracování dat jsem použila matematicko-statistických a komparativních metod. Všechny výsledky jsou pro větší přehlednost zaznamenány v grafech, jež jsou součástí přílohy. V práci samotné uvádím grafy pouze výběrově. Samotný dotazník obsahuje 27 otázek, rozdělených do 8 tematických celků: 1. tematický celek (otázky č. 1 - 5) - jedná se o sociodemografické otázky týkající se pohlaví, věku, nejvyššího dosaženého vzdělání a povolání. 2. tematický celek (otázky č. 5 - 7) - zjišťuje, zda se v rodinné anamnéze respondenta rakovina objevuje; jakým druhem rakoviny respondent onemocněl a ve kterém roce. 3. tematický celek (otázky č. 8 - 10) - přináší subjektivní názory respondentů na příčiny vzniku rakoviny (a to na základě vlastní zkušenosti), dále pak, zda má strava vliv na vznik rakoviny a zda změna stravy může napomoci vyléčení. 4. tematický celek (otázky č. 11 - 15) - se netýká jen konkrétních informací o stravovacích návycích respondentů v průběhu nemoci a v době po vyléčení, ale i změn ve stravování jejich rodin. 5. tematický celek (otázky č. 16 – 18) - analyzuje zdroje informací respondentů o rakovině. 6. tematický celek (otázky č. 19 – 22) - přináší informace o konkrétních potravinových doplňcích, které respondenti v době léčby a po vyléčení užívali; zjišťuje, zda respondenti znají pojem enzym a jeho funkce. 7. tematický celek (otázky č. 23 - 25)

41

- odhaluje postoje respondentů k léčbě rakoviny klasickou, či alternativní medicínou. 8. tematický celek (otázky č. 26 – 27) - mapuje znalosti respondentů ohledně výzkumů Dr. Paulinga o léčebném působení vitaminu C při boji s rakovinou. Dotazník obsahuje otázky otevřené (otázky č. 2, 4, 6, 12, 13, 15, 17, 22), polootevřené (otázky č. 7, 8, 11, 18, 19, 20, 25, 27) a uzavřené (otázky č. 1, 3, 5, 9, 10, 14, 16, 21, 23, 24, 26). Je rovněž nedílnou součástí přílohy této bakalářské práce.

42

7 CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÝCH SOUBORŮ Projektu se zúčastnilo 29 respondentů, z toho bylo 17 žen (59 %) a 12 mužů (41 %). Průměrný věk všech respondentů je přibližně 52 let, z toho průměrný věk žen je 50 let. Průměrný věk mužů se pohybuje kolem 54 let. Nejmladší ženě bylo 25 let, nejstarší 68 let, nejmladšímu muži 33 let, nejstaršímu 68 let. Je tedy očividné, že výsledky dotazníků odrážejí zkušenosti a názory osob středního věku, které s touto zákeřnou chorobou bojovali. Respondenti jsou z 35 % vzděláni vysokoškolsky (10 osob), ke vzdělání středoškolskému s maturitou se přihlásilo 7 dotázaných (24 %), zbylých 12 respondentů (41 %) má střední odborné vzdělání bez maturity. Téměř rovnoměrně jsou zastoupena i jednotlivá povolání: 9 respondentů (31 %) pracuje ve školství, 7 (24 %) v průmyslu, 6 (21 %) respondentů je manuálně pracujících, 4 (14 %) pracují v ekonomickém sektoru, 2 (7 %) v zemědělství a pouze 1 respondent (3 %) ve zdravotnictví.

43

8 INTERPRETACE PRŮZKUMNÉHO ZJIŠTĚNÍ V této části práce provádím na základě podrobné analýzy výsledků jednotlivých průzkumných otázek jejich syntézu podle tematických celků. První tematický celek charakterizuje zkoumaný soubor. Druhý tematický celek přináší informace o konkrétní specifikaci druhu onkologického onemocnění, rodinné anamnéze a roku, kdy respondent onemocněl. Na otázku, zda se v rodině dotázaných ještě před jejich onemocněním objevila rakovina, kladně odpovědělo 22 dotázaných (75 %), záporně pak 7 dotázaných (24 %). Z časového hlediska vzniku rakoviny rozděluji respondenty na ty, kteří prodělali tuto nemoc do roku 2000 (tj. 8 dotázaných, 28 %), a na ty, kteří jí podlehli po roce 2000 (21 dotázaných, 72 %). Nejstarší datací je rok 1990, chronologicky „nejmladší“ je loňský rok 2012, což znamená čerstvé zkušenosti v boji s rakovinou. Daný mezník byl vytvořen uměle, jedná se o rok, kdy došlo k expanzi internetu do každodenního života lidí, potažmo tedy jejich možnosti získat více informací o dané nemoci. Nejčastěji uváděným druhem onemocnění byla rakovina pohlavních orgánů, a to u 9 dotázaných (31 %), rakovina zažívacího traktu (taktéž u 9 dotázaných, 31 %) a rakovina prsu u 8 respondentek (28 %). Rakovina slinivky se objevila u 2 dotázaných (7 %) a v jednom případě šlo o rakovinu kůže (3 %). Z hlediska pohlaví prodělal rakovinu pohlavních orgánů téměř stejný počet mužů jako žen, u rakoviny zažívacího traktu však jednoznačně převažovali muži. Ve třetím tematickém celku se respondenti subjektivně vyjadřují k možným příčinám vzniku rakoviny v jejich konkrétních případech a možnostem stravy ovlivnit vznik, či léčbu tohoto onemocnění. Za nejčastější příčinu vzniku rakoviny považují respondenti dědičnost (18 dotázaných, 30 % všech odpovědí), což jasně koresponduje s odpověďmi na otázku č. 5, kde se ve velké míře rakovina objevuje již v rodinné anamnéze. Stejný počet respondentů označil jako další rizikový faktor vzniku rakoviny stres. Na dalších místech je pak uváděna strava (8 dotázaných, 13 %), nedostatek pohybu (7 dotázaných, 11 %) a obezita (6 dotázaných, 10 %). Za zcela zanedbatelnou příčinu respondenti považují nedostatek spánku (1 dotázaný, 2 %), nadměrné opalování (1 dotázaný, 2 %), popř. nic z uvedených možností (1 dotázaný, 2 %).

44

Graf č. 8

8. Jaká byla podle Vás hlavní příčina vzniku rakoviny u Vás? Obezita 10%

Strava 13%

Dědičnost 30%

Stres 30%

Žádné 2% Nadměrné opalování Nedostatek spánku 2% 2%

Nedostatek pohybu 11%

Na otázku, zda může mít strava vliv na vznik rakoviny obecně, tedy nejen v jejich konkrétním případě, zareagovalo kladně 14 respondentů (48 %), odmítavě se k tomu postavilo 7 dotázaných (24 %) a 8 dotázaných (28 %) neví. Dvě třetiny kladně odpovídajících respondentů byly ženy. Na následující otázku, zda změna stravy může napomoci vyléčení, však již kladně odpovědělo 18 respondentů (62 %), záporně pak 11 dotázaných (38 %), což znamená, že si dotázaní více či méně uvědomují důležitost a význam správné stravy v boji s rakovinou. Pouze 5 respondentů (17 %) zarytě trvá na tom, že strava nemůže mít vliv ani na vznik rakoviny, ani nemůže napomoci vyléčení z této nemoci. Čtvrtý tematický celek přináší konkrétní informace nejen o stravovacích návycích respondentů v průběhu nemoci a po jejím odeznění, ale i o jejich vlivu na rodinu. Stravu během nemoci změnilo 22 respondentů (76 %), 7 respondentů (24 %) ne. Konkrétně pak někteří uvádějí, že velmi zásadně, jiní naopak provedli jen částečnou změnu životosprávy, mnozí dodržovali dietu jen kvůli chemoterapii, popř. při ní trpěli nechutenstvím. Nejčastěji se objevuje zařazení většího množství ovoce a zeleniny (popř. ovocných a zeleninových šťáv) do jídelníčku - 18 dotázaných (62 %), dále pak změna ve způsobu úpravy jídla (omezení smažených a tučných jídel a jejich nahrazení pokrmy 45

dušenými či vařenými v páře) - 20 respondentů (69 %). Pro respondenty je také důležité, z čeho jsou potraviny složené a odkud pocházejí, nakupovat proto začali v obchodech se zdravou výživou - 7 dotázaných (24 %). Za důležitou změnu považují dotázaní správný pitný režim (a to pití čisté vody) - 4 respondenti (14 %) a pravidelnost při jídle – 4 respondenti (14 %). Dále pak uvádějí, že do jídelníčku zařadili zelené potraviny – 3 dotázaní (10 %), více obilovin -3 dotázaní (10 %), olivový olej – 1 respondent (3 %), vitamin C – 1 respondent (3 %), popř. vyloučili v rámci diety při chemoterapii hrách, čočku, zelí - 3 respondenti (10 %). Graf č. 12

12. Jak se změnily Vaše stravovací návyky v průběhu Vaší nemoci? Vitamin C Více obilovin Olivový olej2% 5% Dieta kvůli 2% chemoterapii 8% Pravidelnost v jídle 6%

Více ovoce a zeleniny, hodně syrové stravy 28%

Pitný režim 6%

Složení potravin 11% Méně masa, tučných a smažených jídel 32%

Na otázku, jak vypadají stravovací návyky respondentů po vyléčení, odpovědělo 18 z nich (62 %) tak, že se jejich stravovací návyky díky nemoci změnily k lepšímu a více či méně je dodržují i po vyléčení - uvádějí opět pravidelnost v jídle, dodržování správné životosprávy, sledování složení potravin a jejich původu, pravidelný pohyb, pozitivní myšlení, menší porce jídel častěji podávaných, pomalejší konzumace jídla, omezení smažených a tučných jídel, více syrového ovoce a zeleniny, zelených potravin atd. Z těchto 18 respondentů pouze 5 dotázaných (17 %) dodržuje stejné stravovací návyky jako v době, kdy se léčili. 10 respondentů (35 %) se ke změně stravy staví negativně – tedy, že strava nemá s léčbou nic společného (vyjma rakoviny žaludku či tlustého střeva) a jí všechno jako 46

před onemocněním. Na druhé straně se objevily názory, cituji: „Strava znamená pro mé zdraví nejdůležitější složku, dále pravidelný pohyb a pozitivní myšlení. Tyto tři věci musí být v rovnováze, aby si tělo umělo s nemocí pomoci samo. Protože jen my sami se dovedeme vrátit do plnohodnotného života tím, že to budeme dělat jako návyk, naučíme se to.“ (žena, 69 let, rakovina pohlavních orgánů, rok onemocnění 1993) Mnozí z dotázaných si také uvědomili nutnost „neodbývat se jen tak něčím (např. rohlíkem se šunkou)“ a začali si více vařit i pro sebe samu. Následující otázka zněla, zda změna stravovacích návyků respondentů ovlivnila nějakým způsobem i stravovací návyky ostatních členů rodiny. Kladně odpovědělo 15 dotázaných (52 %), záporně pak zbylých 14 dotázaných (48 %). Je s podivem, že stravovací návyky během nemoci změnilo 76 % respondentů, z nichž 62 % je ve změněné formě stále dodržuje, ale příkladem správné životosprávy pro své rodiny je již jen 52 % dotázaných!

Graf č. 15

15. Jak ovlivnila Vaše nemoc stravovací návyky Vaší rodiny? Více ovoce a Původ potravin 5%

zeleniny 15%

Zájem o životosprávu 25%

Zelené potraviny 10%

Pěstování vlastní zeleniny 5%

Pitný režim 10%

Vaření v nerezu 5%

Změna úpravy pokrmů 25%

V další otázce již dotázaní přímo specifikovali, jak jejich nemoc ovlivnila stravování rodinných příslušníků. V rodinách většinou vaří ženy, což se projevilo v odpovědích typu, že rodině stejně nic jiného nezbylo, když vaří ony, popř. že to rodina brala jako samozřejmost přizpůsobit se, když bylo patrné, že změna stravy je pozitivní 47

změnou. Kromě úplného přizpůsobení se mnozí uváděli, že jsou „příkladem pro děti, vnuky i okolí, že to funguje“ (žena, 69 let, rakovina pohlavních orgánů, rok onemocnění 1993), že se jejich blízcí o životosprávu začali aktivněji zajímat - „syn vynechává z jídelníčku dříve velmi oblíbené hamburgery a hranolky, dcera se dokonce stala vegetariánkou, manželka se přizpůsobila po tom, když viděla, že je mi lépe…“ (muž, 51 let, rakovina zažívacího traktu, rok onemocnění 2009). Kromě změny úpravy jídel (vaření a dušení) se zde objevila i změna přípravy jídla v nádobách z nerezu. Dalším pozitivním momentem je i to, že se respondenti „snaží, abychom jedli s rodinou dohromady, bez spěchu“ (žena, 42 let, rakovina zažívacího traktu, rok onemocnění 2009). Muž, jenž onemocněl rakovinou zažívacího traktu v roce 1992, připouští: „Ovlivnilo je to, ale až později. Tehdy nebylo tolik informací. Až v poslední době se začala dcera zajímat o jídlo a co všechno způsobuje rakovinu, aby co nejvíce zabránila propuknutí nemoci.“ Někteří si ve snaze vařit zdravá jídla ze zdravých zdrojů začali pěstovat vlastní zeleninu. Podle vzoru respondenta dokonce celá rodina zařadila do svého jídelníčku hlívu ústřičnou, rakytník, ječmen a chlorellu. Pátý tematický celek analyzuje zdroje informací respondentů o rakovině. Nejprve, zda byli svým ošetřujícím lékařem informování o nutnosti změny stravy v průběhu léčby; poté, kdo je informoval o tom, jak se správně stravovat během léčby a po jejím ukončení; následně pak, odkud sami respondenti získávali další informace o nemoci. O nutnosti změny stravy bylo svým ošetřujícím lékařem respondentů

informováno 11

(38 %), zbylých 18 respondentů (62 %) nikoli. O změnách tak byli

informováni z několika zdrojů, nejčastěji lékařem (lékařkou, primářem/primářkou onkologie) – 11 respondentů; zdravotní, dietní nebo sestrou z onkologie – 9 respondentů; sami z vlastního zájmu vyhledávali informace 4 respondenti; 3 respondentům radil se stravou léčitel a 8 respondentů nikdo podrobně neinformoval o tom, jak se správně stravovat během léčby, popř. si na to nevzpomínají, anebo bylo nutné změnit stravu kvůli chemoterapii.

48

Graf č. 17

17. Kdo Vás informoval o tom, jak se správně stravovat během léčby a po jejím ukončení? Nikdo 23%

Léčitel 9% Lékař(ka) 31%

Sami 11%

Zdravotní sestra 26%

Další informace sháněli respondenti nejčastěji u lidí se stejnou diagnózou – 24 dotázaných, stejným podílem na internetu (14 dotázaných) i v odborných publikacích a časopisech (14 dotázaných). Dva respondenti uvedli opět léčitele, jeden sestru z onkologie a jednomu respondentovi informace zajišťovala manželka. V odpovědích na tuto otázku se potvrdilo, že respondenti, kteří onemocněli před rokem 2000, čerpali své informace výhradně z odborné literatury a časopisů nebo od lidí se stejnou diagnózou, žádný však z internetu. V šestém tematickém celku uvádějí respondenti konkrétní názvy potravinových doplňků, které užívali během léčby, či po jejím ukončení. Je zde rovněž zjišťováno, zda se respondenti v rámci svého boje s rakovinou setkali s pojmem „enzym“ a umí ho vysvětlit. Potravinové doplňky užívalo během léčby 13 respondentů (45 %), 16 respondentů (55 %) nikoliv. Rozdíl tedy není příliš markantní – respondenti potravinové doplňky nepovažují za zas až tak moc důležité, jak by se mohlo na první pohled jevit. Změnu stravovacích návyků během léčby (otázka č. 11) přiznalo 22 respondentů, ale užívání potravinových doplňků uvedlo pouhých 13 respondentů, z čehož vyplývá, že téměř jedna polovina dotázaných si změnu stravovacích návyků představuje spíše jako změnu úpravy jídel, či zařazení čerstvých potravin do jídelníčku spíše než užívání jakýchkoliv potravinových doplňků. Konkrétně pak respondenti nejčastěji užívali Chlorellu (4 49

dotázaní), Mladý zelený ječmen (4 dotázaní), vitamin C, popř. vitaminové doplňky (4 dotázaní), konopný olej (3 dotázaní), čínské houby (3 dotázaní), dále pak doplňky na podporu imunity, zinek, hořčík, zelené potraviny, Ovosan, Wobenzym. Jeden respondent jako argument, proč neužívá žádné potravinové doplňky, uvedl, že mu bylo řečeno, že to není během léčby vhodné užívat. Další z názorů zněl: „Ne, jelikož je vše chemie a CHEMA byla velký zásah chemie do organizmu!!!“ (žena, 52 let, rakovina prsu, rok onemocnění 2001). Po vyléčení užívá potravinových doplňků 12 respondentů (41 %), zbylých 17 respondentů (59 %) nikoliv. Víceméně lze tvrdit, že většina užívá stejné doplňky, jaké užívala během léčby - narostl počet užívání Mladého zeleného ječmene (6 dotázaných), Chlorelly (5 dotázaných), nově se pak objevuje pití koloidního stříbra, bylinných čajů a užívání aloe very. Vysvětlením může být, že se s některými doplňky setkali respondenti až po vyléčení. Na otázku č. 21, zda respondenti vědí, co jsou to enzymy (což se stravovacími návyky a onkologickým onemocněním zdánlivě nesouvisí) odpovědělo kladně 14 respondentů (48 %), nevědělo 15 respondentů (52 %). V následující otázce mělo oněch 14 dotázaných specifikovat, čemu enzymy napomáhají a v čem jsou obsažené. Nejčastěji se v mnoha různých variacích opakovalo, že napomáhají trávení (7 respondentů), popř. obecněji formulované „pomáhají při různých reakcích v těle, štěpí bílkoviny, napomáhají k fungování celého těla a posilují ho, hrají významnou roli při všech zánětlivých procesech, pečují o dobré prokrvení, bojují s viry, pomáhají při hojení ran apod.“ Pouze 2 respondenti uvedli, že jsou enzymy obsažené v syrové stravě, v čerstvých potravinách, a proto „ten, kdo se živí jen stravou vařenou, má velké zdravotní problémy, které se dají upravit právě správnou stravou“ (žena, 69 let, rakovina pohlavních orgánů, rok onemocnění 1993). Sedmý tematický celek odhaluje postoje respondentů vůči metodám léčby klasické medicíny a jiným alternativním formám. Na otázku (č. 23), zda se respondenti myslí, že je chemoterapie, radioterapie, či operace jedinou možnou cestou k uzdravení z onkologického onemocnění, odpovědělo kladně 15 dotázaných (52 %). 14 dotázaných (48 %) s tímto tvrzením nesouhlasí. Na základě vlastních zkušeností připouští možnost existence i jiných způsobů léčby rakoviny 7 respondentů (24 %); 3 respondenti (10 %) připouští, ale žádné takové neznají; 5 respondentů (17 %) neví, kategoricky nesouhlasí 12 respondentů (42 %). Skeptické názory tvrdí, že „asi neexistuje nic, co by rakovinu vyléčilo“ (žena, 53let, rakovina prsu, 50

rok onemocnění 2003), nebo „naše medicína je již daleko, ale bohužel se ještě žádný spolehlivý lék na rakovinu nenašel. Jiné způsoby tzv. alternativní léčby mi přijdou spíše ve smyslu – věř a tvá víra tě uzdraví.“ (žena, 62 let, rakovina pohlavních orgánů, rok onemocnění 1995). Jiným druhem názoru je, že existují i jiné možnosti, ale „lidé o nich neví a lékaři jim jinou možnost než operaci, chemoterapii atd. nenabídnou“, anebo v modifikované verzi: „dcera tvrdí, že existuje jistě více způsobů, ale je těžké se k nim dostat. Lékaři je neuznávají.“ Mnozí respondenti souhlasí, že existují i jiné způsoby léčby, ale ty slouží jen jako podpůrná léčení - nevedou samy o sobě k vyléčení rakoviny. Často je zde uváděna správná strava, do níž patří zelené potraviny, radikální změna životního stylu, dále je pak zmiňována tradiční čínská medicína, homeopatika, podpora rodiny a pozitivní myšlení. Kromě klasické medicíny vyzkoušelo alternativní medicínu 8 respondentů (28 %), zbylých 21 respondentů (72 %) nikoliv. 4 respondenti uvedli léčitele, 1 respondent mms a plazmový generátor frekvencí Zapper. 3 respondenti uvedli radikální změny jídelníčku, který byl zaměřen na konkrétní posílení odolnosti všech orgánů v těle. Dále pak uváděli např. pohyb a pozitivní myšlení jako způsoby alternativní léčby. Osmý tematický celek se zabývá otázkou znalostí výzkumu Dr. Paulinga o léčení rakoviny pomocí vitaminu C, zároveň zjišťuje, jaký názor mají sami respondenti na možnou léčbu rakoviny pomocí vysokých dávek vitaminu C a změny stravy. Jméno Dr. Paulinga a jeho výzkum znalo 9 respondentů (31 %) – především ženy, zbylých 20 respondentů (69 %) se s jeho jménem, ani výzkumem nikdy nesetkalo. Každopádně na otázku, zda by léčba rakoviny pomocí vysokých dávek vitaminu C a změny stravy mohla být úspěšná, respondenti odpovídají i bez ohledu na to, zda znají či neznají výzkum Dr. Paulinga o léčebném působení vitaminu C. Kategorické „ne“ zaznělo od 16 respondentů (55 %) s vysvětleními typu: „kdyby tato metoda fungovala, tak ji už přece lidstvo dávno využívá“, „vůbec nevím, jak by to mohlo pomoct“, „bylo by to moc snadné“, pokud vím, tak účinky této teorie nebyly nikdy prokázané“, „kéž by to fungovalo, aspoň by si to každý vyléčil sám“, „je to jen výzkum (a díky za to), ale není dokázáno, že by vitamin C vyléčil rakovinu!!! Kéž by tomu tak bylo, rakovinu by si každý vyléčil sám zakoupeným vitaminem C v jakékoliv lékárně a bylo by po nemoci! Bohužel, realita je úúúúúúúúúplně jiná! Ten kdo zažil, ví, o čem mluvím!!!!“ (žena, 52 let, rakovina prsu, rok onemocnění 2001). Úplným protipólem jsou pak tvrzení: „Kdysi také nevěřili, že vitamin C pomůže při nachlazení. Bohužel si myslím, že tato léčba se u nás nepoužívá jen proto, že je to moc levné a finančně nevýhodné pro farmaceutický průmysl. V zahraničí je tato 51

metoda již více známá a užívaná.“ (žena, 48 let, rakovina pohlavních orgánů, rok onemocnění 1999). Obdobnými slovy pak další respondenti tyto myšlenky opakují – nevýdělečnost pro farmaceutický průmysl, nechuť našich lékařů používat tyto metody i přes to, že ve světě fungují. Někteří tvrdí, že záleží na druhu rakoviny a na člověku, jiní připouští, že když jim pomohla změny stravy, pomoci by mohla i léčba vitaminem C. Pouze některým je jasné, že by se muselo jednat o veliké množství vitaminu C, „protože kdybychom jedli jen to, co je běžné, tak by rakovinou nikdo neonemocněl“ (žena, 57 let, rakovina zažívacího traktu, rok onemocnění 2012). Je třeba zkoušet a nevzdávat se, tvrdí další respondenti - použít všech možných dostupných metod, byť jen léčebně podpůrných.

52

ZÁVĚR Onkologická onemocnění patří v současnosti k nejrozšířenějším chorobám moderní doby, často vedou k předčasnému úmrtí. Cílem mé bakalářské práce bylo formou dotazníku zjistit, jakým způsobem (a zdali vůbec) se změnily stravovací návyky lidí, kteří toto onemocnění prodělali. Většina respondentů uvádí jako hlavní příčiny vzniku své nemoci stres a dědičnost, na druhém místě však již uvádějí způsob stravování. Více než polovina dotázaných na základě vlastní zkušenosti věří, že změna stravy může napomoci vyléčení, tři čtvrtiny dokonce svou životosprávu změnily. V polovině případů změna stravovacích návyků nemocných ovlivnila i zbytek rodiny. O nutnosti změny stravy informuje zdravotnický personál pouze polovinu respondentů, ostatní rozšiřující informace (o potravinových doplňcích, či o způsobech alternativní léčby) dotázaní získávají především od lidí se stejnou diagnózou a překvapivě stejnou měrou jak z internetu, tak i odborné literatury. V analýze výsledků převládá názor, že klasická léčba rakoviny (chemoterapie atd.) je v naší republice jedinou možnou cestou k uzdravení; ostatní způsoby alternativní medicíny jsou považovány spíše jako podpůrné, a to i přesto, že mnozí respondenti udávají, že znají jak lékaři (jejich nedostatečné vzdělání v oblasti lidské výživy), tak i farmaceutický průmysl (finanční nevýdělečnost na „alternativních lécích“). Celou praktickou částí této práce se prolínají dva proudy - na jedné straně stojí „skeptici“, kteří (kromě případů onemocnění rakovinou zažívacího traktu) nevidí žádné souvislosti mezi rakovinou a stravovacími návyky, odmítají je tedy měnit a věří pouze léčbě klasické medicíny. Na straně druhé stojí „optimisté“, kteří v rámci léčby klasickou medicínou změnili navíc ještě své stravovací návyky (pozměněné si je zachovali i po vyléčení), užívali potravinové doplňky, popř. vyzkoušeli i jiné alternativní způsoby léčby (léčitel, tradiční čínská medicína apod.), čímž šli příkladem svému okolí, aby se o svou životosprávu také více zajímalo. Jako učitelka mateřské školy se domnívám, že je třeba pěstovat správné stravovací návyky již od raného dětství. Nezastupitelnou úlohu v tomto období mají samozřejmě rodiče, kteří by se tohoto úkolu měli zhostit daleko zodpovědněji, než jak je v dnešní době obvyklé. Vliv učitelů je již pak jen druhotný. Podle mého názoru je tedy také nutno vzdělávat a neustále informovat v oblasti lidské výživy i mnohé rodiče, kteří svou přílišnou benevolencí či nezájmem o zdravost či nezdravost jídla dítě „kazí“. Nejde o to dětem zakázat všechna nezdravá jídla - hranolky, coca-colu, sladkosti, párky v rohlíku, hamburgery (moderní trendy dnešní doby), ale najít kompromis, zlatou střední cestu 53

v oblasti stravování. Pokud naše děti pochopí důležitost jedení ovoce a zeleniny, zelených potravin, správného pitného režimu a životosprávy vůbec, sníží se riziko vzniku onemocnění, nejen těch onkologických. Přínosem mé bakalářské práce je skloubení teoretických znalostí o možnostech léčby onkologických onemocnění a praktických zkušeností lidí, kteří toto onemocnění prodělali; rovněž pak podrobnější nastínění výzkumných projektů vědců zabývajících se vlivem stravy na rakovinu.

54

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY FOŘT, Petr. Zdraví a potravní doplňky: souhrnný přehled potravních doplňků pro racionální výživu a péči o zdraví : při jakých potížích je užívat, hodnocení jejich účinnosti, doporučené denní dávky : vitaminy, minerální látky, beta-glukany, aminokyseliny, mozkové nutrienty, byliny, řasy, chrupavky, propolis, ovosan a další. Vyd. 2. Praha: Euromedia Group, 2011, 398 s. ISBN 978-8086938-96-7. JOPP, Andreas. Rizikový faktor nedostatek vitamínů: vysoce výkonné látky pro nervy a imunitní systém : ochrana proti rakovině, srdečně-cévním onemocněním, stařecké demenci. Vyd. 1. Praha: Gaudus, 2013, 181 s. ISBN 978-80-260-3768-2. MANDŽUKOVÁ, Jarmila. Léčivá síla vitaminů, minerálů a dalších látek. 1. vyd. Benešov: Start, 2005, 267 s. Praktický domácí rádce. ISBN 80-862-3136-4. MANDŽUKOVÁ, Jarmila. Zázračné léky přírody: ke zdraví se můžeme projíst. 1. vyd. Benešov: Start, 2008, 198 s. Domácí rádce pro každého. ISBN 978-80-86231-45-7. HAMANN, Brigitte. 50 nejzdravějších superpotravin: ke zdraví se můžeme projíst. 1. vyd. Liberec: Dialog, 2013, 142 s. Zdraví (Dialog). ISBN 978-80-7424-055-3. VORLÍČEK, Jiří, Jitka ABRAHÁMOVÁ a Hilda VORLÍČKOVÁ. Klinická onkologie pro sestry. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2012, 448 s. Sestra (Grada). ISBN 978-802-4737-423. ORNISH, Dean. Mějte znovu zdravé srdce. Michal HORÁK, Dana BURIÁNOVÁ. Praha: Pragma, 1999. ISBN 80-7205-692-1. SHARMA, M.D., Hari, Rama K. MISHRA, G.A.M.S. a James G. MEADE, PHD. Odpověď rakovině: "nedám ti nikdy šanci". 1. vydání. Jindřich HVĚZDA, Alena CITTERBERGOVÁ. Praha/Kroměříž: TRITON, s.r.o., 2007, 268 s. ISBN 978-80-7254-901-6. RÉTYI, Andreas von. Vyléčení rakoviny: Aletrnativní cesty k uzdravení. vydání první. Jiří VODVÁRKO. Liberec: Dialog, 2007, 288 s. Tajemství. ISBN 978-80-86761-72-5. ŽALOUDÍK, Jan. Vyhněte se rakovině aneb prevence zhoubných nádorů pro každého. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008, 192 s. ISBN 978-80-247-2307-5. GRIFFIN, Edward. Svět bez rakoviny: Příběh vitaminu B17. první vydání. Praha: Mladá fronta a.s., 2011, 384 s. ISBN 978-80-204-2517-1. VIRAPEN, John. Lék jako modla: Předpis na nežádoucí účinky a na smrt. Andrea LESKOTOVÁ. Prešov: Slovart - Print s.r.o., 2011, 169 s. ISBN 978-80-112-127-2.

55

ŠAVLÍK, Jiří, Jan HNÍZDIL a František HOUDEK. Jak léčit nemoc šílené medicíny: aneb Hippokratova noční můra. Zvole u Prahy: Andrej Šťastný, 2013, 286 s. ISBN 978-80-86739-55-7. FRANKLIN a Georgina GOODMAN. Jak předcházet rakovině prsu. Tomáš ZÁRYBNICKÝ. Praha: Pragma, 1999, 175 s. ISBN 80-7205-639-5. CAMPBELL PH.D., T. Colin a Thomas M. CAMPBELL. Čínská studie: Největší dietologická studie všech dob. 2. české vydání. Emil RUDOLF. Hradec Králové: SVÍTÁNÍ plus s.r.o., 2011, 396 s. ISBN 978-80-86601-09-0. PAMPLONA-ROGER, George D. Encyklopedie léčivých potravin. vydání první. Klára VYHNÁNKOVÁ. Praha: Advent-Orion, spol. s.r.o., 2009, 385 s. život a zdraví. ISBN 80-7172542-0. DIEHL, Hans, Aileen LUDINGTONOVÁ a Peter PRIBIŠ. Síla zdraví. vydání první. Peter PRIBIŠ. Praha: Advent-Orion, 2006, 349 s. život a zdraví. ISBN 80-7172-183-2. PAPAS, Andreas. Vitamin E. Dana BURIÁNOVÁ. Praha: Pragma, 2001, 380 s. ISBN 80-7205773-1. HOWELL, Edward. Enzymová výživa: Jak jsou enzymy důležité. Zdík DUŠEK. Praha: Pragma, 2007. ISBN 80-7205-109-1. PAMPLONA-ROGER, George D. Encyklopedie léčivých rostlin. vydání první. Radek DANIEL. Praha: Advent-Orion, spol. s.r.o, 2008. život a zdraví. ISBN 978-80-7172-119-2. SHINYA, Hiromi. Enzymy - klíče ke zdraví. Jana Novotná. Praha: Pragma, 2009, 167 s. ISBN 978_80-7349-205-2. PRŮCHOVÁ, Jarmila. Pravda o mléce: - jak ji potvrzuje věda. 3. doplněné vydání. Hradec Králové: Svítání, 2007, 131 s. Svět energií, 1. ISBN 80-86198-43-X. KRULCOVÁ, Jitka. Šokující výsledky alternativní léčby. Enigma. 2011, č. 7, s. 3. DOI: ISSN 1802-7105, MK ČR E 17703. PRŮCHOVÁ, Jarmila a Jaroslav PRŮCHA. JISTOTA, jak řešit neřešitelné a léčit neléčitelné. 1. vydání. Hradec Králové: SVÍTÁNÍ plus s. r. o., 2009. Svět energií, 11. ISBN 978-80-86601-21-2.

56

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Gerson Institute [online]. © 2013 [cit. 2013-06-11]. Dostupné z: http://gerson.org/gerpress/ JOYin: Joy Istitut Zdraví [online]. 2013 [cit. 2013-06-11]. Dostupné z: http://joyin.cz/ Optimum

Health

Institute

[online].

©

2013

[cit.

2013-06-11].

Dostupné

z:

Dostupné

z:

http://www.optimumhealth.org/ [online]. [cit. 2013-05-25]. Ovosan:

doplněk

stravy.

Ovosan

[online].

2013

[cit.

2013-06-16].

http://ovosan.eu/?utm_source=sklik&utm_medium=cpc&utm_campaign=search The Ornish Spectrum. The Ornish Spectrum [online]. 2013 [cit. 2013-06-15]. Dostupné z: www.ornish.com Wobenzym: lék ma záněty, otoky a poruchy imunity. Wobenzym [online]. [cit. 2013-06-16]. Dostupné z: http://www.wobenzym.cz

http://www.youtube.com/watch?v=ElHvvn0B54A http://www.youtube.com/watch?v=fBiHC5EvrNo http://www.youtube.com/watch?v=isIruvCAP5I http://www.youtube.com/watch?v=Qrok9EEb_bk

SEZNAM PŘÍLOH 1. Dotazník pro lidi, kteří trpěli onkologickým onemocněním. 57

2. Grafy

58

PŘÍLOHY 1. DOTAZNÍK pro lidi, kteří trpěli onkologickým onemocněním

Dobrý den, jmenuji se Hana Burdová a jsem studentkou Speciální pedagogiky předškolního věku na Univerzitě Palackého v Olomouci. Obracím se na Vás s prosbou o vyplnění tohoto dotazníku, který mi poslouží jako podklad k vypracování bakalářské práce na téma: „Vliv stravy na lidi trpící onkologickým onemocněním“. Předem Vám děkuji za čas strávený nad tímto dotazníkem, který Vám nezabere více jak 5 – 10 minut.

V dotazníku, můžete odpovědět i na více možností. 1. Pohlaví: Muž Žena 2. Věk: …….. 3. Nejvyšší dosažené vzdělání: Základní Střední odborné Střední odborné s maturitou Vysokoškolské 4. V oboru: …………………………………………… ………………………………………….. ………………………………………….. 5. Objevila se u Vás v rodině (před vaším onemocněním) někdy rakovina? Ano Ne

6. Ve kterém roce Vám bylo zjištěno onkologické onemocnění? ……………………….. 7. S jakým druhem rakoviny jste onemocněl/a? Zažívacího traktu Prsu Kůže Pohlavních orgánů Kůže Jiné – uveďte jakým 8. Jaká byla podle vás hlavní příčina vzniku rakoviny u vás? Strava Stres Nedostatek pohybu Nedostatek spánku Dědičnost Rizikové prostředí Obezita Jiné…. Nic z uvedených možností 9. Myslíte si, že strava může mít vliv na vznik rakoviny? Ano Ne Nevím 10. Myslíte si, že změna stravy může napomoci vyléčení? Ano Ne 11. Změnily se Vaše stravovací návyky v průběhu vaší nemoci? Ano - jak Ne 12. Pokud jste odpověděli na předchozí otázku ano, prosím, uveďte jak: (Výběr potravin a jejich způsob úpravy)

13. Jak vypadají Vaše stravovací návyky po vyléčení?

14. Ovlivnila vaše nemoc stravovací návyky i vaší rodiny? Ano Ne 15. Pokud jste na předchozí otázku odpověděli ano, prosím napište, jak to vaší rodinu ovlivnilo?

16. Byli ošetřujícím lékařem informováni o nutnosti změny stravy v průběhu léčby? Ano Ne 17. Kdo vás informoval o tom, jak se správně stravovat během léčby a po jejím ukončení? …………………………….. …………………………….. ……………………………… 18. Odkud jste získali další informace? Internet Odborná literatura, časopisy Od lidí se stejnou diagnózou Jiné – uveďte odkud 19. Využívali jste některé potravinové doplňky při léčbě? Ano - jaké Ne 20. Využíváte některé potravinové doplňky i po vyléčení? Ano - jaké

Ne 21. Víte, co jsou enzymy? Ano Ne 22. Čemu enzymy napomáhají a v čem jsou obsažené?

23. Myslíte si, že chemoterapie, radioterapie, operace jsou v dnešní době, jedinou možnou cestou k uzdravení z onkologického onemocnění? Ano Ne 24. Myslíte si, že existují i jiné způsoby léčby rakoviny?

25. Vyzkoušeli jste kromě klasické medicíny i nějakou jinou alternativní léčbu? Ano – jakou Ne 26. Znáte výzkum Dr. Paulinga, který se zabýval léčením a působením vitaminu C na rakovinu? Ano Ne 27. Myslíte si, že by léčba rakoviny pomocí vysokých dávek vitaminu C a změny stravy mohla být úspěšná? Ano – proč Ne – proč

2. GRAFY Graf č. 1

1. Pohlaví respondentů 12 mužů 41% 17 žen 59%

Graf č. 2

2. Průměrný věk Ženy 49,88 let

Muži 54,25 let

Graf č. 3

3. Vzdělání respondentů vysokoškolské 35%

střední odborné 41%

střední odborné s maturitou 24%

Graf č. 4

4. Zaměstnání v oboru zdravotnictví 3%

ekonomika; 14 %

zemědělství 7% školství 31 %

pracující v průmyslu 24 % manuálně pracující 21 %

Graf č. 5

5. Objevila se někdy u Vás v rodině (před vaším onemocněním) někdy rakovina?

Ne 24%

Ano 76%

Graf č. 6

6. Ve kterém roce Vám bylo zjištěno onkologické onemocnění? Do roku 2000 28%

Po roce 2000 72%

Graf č. 7

7. S jakým druhem rakoviny jste onemocněli? rakovina zažívací traktu 31%

rakovina slinivky 7%

rakovina pohlavních orgánů 31%

rakovina kůže 3%

rakovina prsu 28%

Graf č. 2

8. Jaká byla podle Vás hlavní příčina vzniku rakoviny u Vás? Obezita 10%

Strava 13%

Dědičnost 30%

Stres 30%

Žádné 2% Nadměrné opalování 2%Nedostatek spánku 2%

Nedostatek pohybu 11%

Graf č. 9

9. Myslíte si, že strava může mít vliv na vznik rakoviny? Nevím 28% Ano 48%

Ne 24%

Graf č. 3

10. Myslíte si, že změna stravy může napomoci vyléčení? Ne 38%

Ano 62%

Graf č. 4

11. Změnily se Vaše stravovací návyky v průběhu Vaší nemoci? Ne 24%

Ano 76%

Graf č. 5

12. Jak se změnily Vaše stravovací návyky v průběhu Vaší nemoci? Vitamin C Více obilovin Olivový olej 2% 5% Dieta kvůli 2% chemoterapii 8% Pravidelnost v jídle 6%

Více ovoce a zeleniny, hodně syrové stravy 28%

Pitný režim 6%

Složení potravin 11% Méně masa, tučných a smažených jídel 32%

Graf č. 6

13. Jak vypadají Vaše stravovací návyky po vyléčení? Neodpověděla 3% Stejně jako před onemocněním 35%

Jako při léčbě 17%

Snažím se jíst zdravě, ale ne již tak radikálně jako při léčbě 45%

Graf č. 7

14. Ovlivnila Vaše nemoc stravovací návyky i Vaší rodiny? Ne 48%

Ano 52%

Graf č. 8

15. Jak ovlivnila Vaše nemoc stravovací návyky Vaší rodiny? Více ovoce a Původ potravin 5%

zeleniny 15%

Zájem o životosprávu 25%

Zelené potraviny 10%

Pěstování vlastní zeleniny 5% Pitný režim 10%

Vaření v nerezu 5%

Změna úpravy pokrmů 25%

Graf č. 9

16. Byli jste ošetřujícím lékařem informováni o nutnosti změny stravy v průběhu léčby? Ano 38% Ne 62%

Graf č. 10

17. Kdo Vás informoval o tom, jak se správně stravovat během léčby a po jejím ukončení? Léčitel 9%

Nikdo 23%

Lékař(ka) 31%

Sami 11%

Zdravotní sestra 26%

Graf č. 18

18. Odkud jste získali další informace? Manželka 2%

Od lidí se stejnou diagnózou 43%

Internet 25%

Zdravotní sestra 2%

Odborná literatura, časop. 25%

Léčitel 3%

Graf č. 19

19. Využívali jste některé potravinové doplňky při léčbě? Ne 55%

Ano 45%

Graf č. 11

20. Využíváte některé potravinové doplňky i po vyléčení? Ano 41% Ne 59%

Graf č. 12

21. Víte, co jsou enzymy?

Ne 52%

Ano 48%

Graf č. 22

23. Myslíte si, že chemoterapie, radioterapie, operace jsou v dnešní době jedinou možnou cestou k uzdravení? Ne 48% Ano 52%

Graf č. 23

24. Myslíte si, že existují i jiné způsoby léčby rakoviny? Nevím 17% Ano 42%

Ne 41%

Graf č. 24

25. Vyzkoušeli jste kromě klasické medicíny i nějakou jinou alternativní léčbu? Ano 28%

Ne 72%

Graf č. 25

26. Znáte výzkum Dr. Paulinga, který se zabýval léčením a působením vitaminu C na rakovinu? Ano 31%

Ne 69%

Graf č. 26

27. Myslíte si, že by léčba rakoviny pomocí vysokých dávek vitaminu C a změny stravy mohla být úspěšná? Spíše ano 7%

Možná ano 21% Ne 55%

Ano 17%

ANOTACE Jméno a příjmení:

Hana Burdová

Katedra:

Ústav speciálně pedagogických studií

Vedoucí práce:

Mgr. Jiří Kantor

Rok obhajoby:

2013

Název práce:

Vliv stravy na lidi trpící onkologickým onemocněním

Název v angličtině:

The Influence of Diet on People Suffering from Oncological Diseases

Anotace práce:

Bakalářská práce pojednává o vlivu stravy na lidi trpící onkologickým onemocněním. Teoretická část obsahuje vymezení základních pojmů o druzích onkologických onemocnění, lidské výživě, konvenční léčbě a hlavních představitelích výzkumu zabývajících se alternativní léčbou. Praktická část předkládá výsledky sociologického průzkumu, který byl proveden formou anonymního dotazníku mezi lidmi,

kteří

onkologické

onemocnění

prodělali.

Organizátorem je Mgr. Jiří Kantor. Klíčová slova:

Rakovina, stravovací návyky, minerály, vitamin C, enzymy, zelené

potraviny,

potravinové

doplňky,

chemoterapie,

alternativní léčba. Anotace v angličtině:

This bachelor thesis deals with the influence of diet on people with oncological diseases. The theoretical part includes definitions of basic concepts about the types of cancer, human nutrition, conventional treatment and the most important representatives of research in alternative treatment. The practical part presents the results of a sociological survey

which

was

realized

through

an

anonymous

questionnaire among people who have had cancer disease. It is organized by Mgr. George Kantor.

Klíčová slova v angličtině:

Cancer, diet, minerals, vitamin C, enzymes, green foods, food supplements, chemotherapy, alternative treatment.

Přílohy vázané v práci:

Dotazník pro lidi, kteří trpěli onkologickým onemocněním. Grafy

Rozsah práce:

57 stran

Jazyk práce:

český