UNIVERZITA P ALACKÉHO V OLOMOUCI Pedago g ická faku lt a Úst av speciálněped ago g ick ých st ud ií
REFLEK TOVÁNÍ POTŘEB DOSPĚLÉHO ČLOVĚK A S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM V DOMOVECH PRO OS OBY SE ZDRAVO TNÍM POSTIŽENÍM V JIHOMORAVSK ÉM KRAJI Dip lo mo vá práce
ELIŠK A VYMAZALOVÁ Mag ist er sk ý st ud ijn í pro gram, Učit elst ví pro 1. st upeň zák lad ních ško l a spec iáln í pedago g ika
Vedo ucí pr áce: Mgr. Pet ra Jurko vičo vá
Olo mo uc 200 9
Pro hlášen í: Proh lašuji, že jsem dip lo mov ou p ráci vypracova la sa mo statně a použi la jen uvedené p ra meny a lit eratu ru.
V Olo mouci 31. března 2009
……………………… ………. Eliška Vymaza lo vá
Po děko vání: To uto cest o u bych cht ěla po děko vat Mgr. Pet ře Jurko vičo vé za cenné rad y a o dbo rné in fo r mace, kt eré mi po sk yt la př i zpraco vání mé d ip lo mo vé práce a za mimo ř ád ně vst ř ícný př íst up. Po děko vání t éž pat ř í paní Vlad islavě Ondř íško vé za o bo hacu jíc í př ipo mínk y z praxe. Dále d ěku ji všem řed it elů m do mo vů pro o so by se zdravo t ním po st ižením, kt eř í mi u mo žnili navšt ív it svá praco višt ě, kde jse m mo hla d ík y vst ř ícno st i perso nálu a už ivat elů pro vádět výzku mná šet ření.
ÚVOD………… ……………… …………… ……………………… ……………… 6 1
MENTÁLNÍ RETARDACE ........................................................... 8 1.1
Ment áln í r et ardace – limit ační – med icíns k ý mo d el ..................... 8
1.2
Ment áln í r et ardace – po p isný mo de l ........................................... 9
1.3
Ment áln í r et ardace – eko lo g ick ý mo d el .................................... 10
1.4
Trad ičn í k lasifik ace ment áln í ret ardace .................................... 11
1.4.1
Lehk á ment áln í ret ardace, IQ 69-50 (F70) .......................... 12
1.4.2
St ředně t ěžká ment áln í r et ardace, IQ 50-35 (F 71) ............... 12
1.4.3
Těžká ment áln í ret ardace, IQ 20-34 (F 72) .......................... 14
1.4.4
Hlu bo ká ment áln í ret ardace, IQ je nižší než 20 (F 73) .......... 14
1.4.5
Jiná ment áln í ret ardace ( F78) ............................................ 15
1.4.6
Nesp ecifiko vaná ment áln í ret ardace (F79) .......................... 15
1.5 2
Alt er nat ivn í k lasifik ace ment ální ret ardace ............................... 16
POTŘEBY ................................................................................. 18 2.1
Vymezení a charakt er ist ika po t řeb ........................................... 18
2.2
Klasifik ace po t řeb ................................................................. 19
2.2.1
3
4
Pot řeby po d le Mas lo wa .................................................... 19
2.3
Pot řeby o so b se zdravo t ním po st ižením .................................... 20
2.4
Jed no t livé po t řeby o so b se zdravo t ním po st ižen ím ..................... 22
NÁSTROJ E VEDOUCÍ K NAPLŇO VÁNÍ PO TŘEB UŽIVATELŮ . 26 3.1
St andard y k valit y so ciáln ích slu žeb ......................................... 26
3.2
Transfo r mace po byt o vých so ciáln ích slu žeb.............................. 29
3.2.1
Deinst it ucio nalizace ......................................................... 30
3.2.2
Transfo r mace v ko nt ext u sat urace po t řeb ........................... 30
DOMOVY PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM .......... 32 4.1
Vývo j do mo vů pro o so by se zdravo t ním p o st ižením ................... 32
4.2
Leg is lat ivn í v ymezení do mo vů pro o so by se zdravo t ním po st ižen ím ……………………… ……………… ……… ……………………… ……33
4.3
Do mo vy pro o so by se zdravo t ním po st ižením v Jiho mo ravském
kraji….. ........................................................................................ 34 5
VÝZK UMNÝ PROBLÉM ............................................................ 35
6
CÍLE VÝZK UMU, VÝZK UMNÉ HYPO TÉZY A VÝZK UMNÉ
OTÁZK Y ......................................................................................... 36
7
VÝZK UMNÝ SOUBOR ............................................................... 37
8
DESIG N VÝZK UMU .................................................................. 38
9
METODOLOG IE VÝZK UMU ..................................................... 39 9.1
Met o d y sběru dat ................................................................... 39
9.1.1
Dot azník ......................................................................... 39
9.1.2
Int erview ........................................................................ 40
9.2 Met o dy zpr aco vání a analýz y dat ................................................ 40 10 POPIS A INTERPRETACE VÝSLEDK Ů..................................... 42 10.1
Analýza výsledků získan ých z do t azníko vé met o d y................. 42
10.2
Analýza údajů získan ých v int er view .................................... 65
11 ZÁVĚR A DISK USE ................................................................... 70 ZÁVĚR………… ……………… …………… ……………………… …………...74 SEZNAM LITERATURY A PRAMENŮ……………………… …………….75 SEZNAM PŘÍLOH………… ……………… ……………………… …………..82
ÚVOD Pro blemat ik a o so b s ment áln ím po st ižením je v so učasné do bě po měr ně zko u mano u
o blast í.
V t éto
d ip lo mo v é
práci
se
však
zaměřu jeme
na reflekt o vání po t řeb do sp ělého člo věk a žijíc ího v do mo vech pro o so b y se zdravo t ním po st ižen ím, nebo ť se do mn ívá me, že je t oto t éma lit erat uro u po někud o po míjené. Můj zájem o t uto o blast po chází z do b pr vních t ábo rů o rganizo vanýc h Svazem t ělesně po st ižených v ČR 1. Na t ěcht o po byt o vých akcích se vžd y set kávají lidé žijíc í v ú st avních zař ízeních a lid é žijící v ro d inách. Nelze s i nevšimno ut o d lišno st í v cho vání k lient ů z do mo vů a z ro d in a předevší m po měr ně výr azných změn v cho vání o so b žijících v do mo vech nast alýc h během po byt u. Dalším v ýznamn ým po dk ladem pro v ýzku mno u činno st byla d lo u ho do bá zkušeno st s o so bní asist encí, kde jsem ješt ě více mo h la po zo ro vat ro zd íly v mo žno st ech up lat nění a celko vého nap lňo vání po t řeb člo věk a se zdr avo t ním po st ižením žijíc ího v ro d ině a v zař ízení. Jed ním z mo t ivů pro vo lbu t o hoto t émat u byly t ak é leg islat ivn í změn y, včet ně p lánu t ransfo r mace po byt o vých so ciáln ích služeb, a jejich do pad na sat uraci po t řeb u živat elů do mo vů, jimiž se bud eme v práci ro vněž zabývat . Zaměř íme- li se na o so by s ment áln ím po st ižením žijíc ích v do mo vec h pro o so by se zdravo t ním po st ižením z p o hledu o dbo rn íků, mo hli bycho m t yt o
názo r y ro zdělit
na d va t ábo r y.
Exist u je zde
spo ust a o dpůrců,
ale záro veň zast ánců úst avní p éče. Od půrci po p isu jí úst avní zař ízen í kupř ík ladu jako „lido jemy“ 2 a vo lají p o celko vé t ransfo r maci do mo vů pro o so by se zdravo t ním po st ižením. Nao pak zast ánců m t ěcht o inst it ucí se zdá do st aču jící refo r ma do mo vů. Mezi hlavn í cíle t éto práce pat ř í reflekt o vání po t řeb člo věka žijíc ího v do mo vech pro o so by se zdravo t ním po st ižením a s ním spo jené mo žno st i jejich nap lňo vání. Dalš ím cílem šet ření je pak zjist it , jak na t yt o pot řeb y nazírají lidé, kt eř í je po dpo rují v jejich nap lňo ván í, t ud íž praco vníc i v př ímé péči. 1 2
T á bor je ur čen pr o os oby s e z dr a vot n í m post i ž en ím . (Chá b, 2004, s. 17)
- 6 -
Předpo kládaným v ýsledkem naší st ud ie b y mě lo být reflekt o ván í po t řeb člo věk a s ment áln ím po st ižením. Dále bycho m cht ěli ukázat , že o so b y s ment áln ím po st ižením mají t o to žné pot řeby jako
int akt ní po pu lace
a st ejně jako o st at ní lidé cht ějí žít v př ir o zeném pro st řed í ro d iny, př ípad n ě ko mu nit y, vzdělávat se, praco vat , apo d. Práce je ro zdělena na d vě část i. V t eoret ick é část i se seznamu je me s dů ležit ými po jmy jako jso u po t řeby, člo věk s
ment áln ím po st ižen í m
a do mo vy pro o so by se zdravo t ním po st ižením, kt eré se pro línají celo u prací. Hlavním t émat em do p lňu jící k ap it o ly jso u nást ro je, jež by mě ly ješt ě ve
vět ší
míř e
v do mo vech.
zpro st ředko vávat
T yp y
po užit ých
nap lňo vání
výzk u mů,
a
to
po t řeb
o so b
kvalit at ivn í,
žijícíc h zalo žen ý
na v ýpo věd ích uživat elů a k vant it at ivní, jeho ž po dk lad em byly o dpo věd i praco vník ů
v př ímé
p éči
získ ané
do t azníko vo u
met o do u,
po pisu jeme
v prakt ické část i. Nechyb í zd e jejich vyho dno cení a vzájemná ko mp arace.
- 7 -
I. TEORETICKÁ ČÁST
1
MENTÁLNÍ RETARDACE V první kap it o le se po kusíme vymezit po jem ment áln í ret ardace 3
a mo žno st i její k lasifikace. Předně se budeme věno vat mo delů m ment áln í ret ardace. T yt o mo dely mů žeme charakt er izo vat jako zp ůso by nazírání na člo věka s ment áln í m po st ižením. Kupř ík ladu S lo wik (200 7) ro zlišu je pět př íst upů defino ván í ment áln ího
po st ižení 4.
Po dle
Lečbycha
(2005)
můžeme
vzhlede m
k int egračním a ink lu zivn ím t end encím, kt eré se t ýk ají začlenění lid í s ment áln í r et ardací do běžné spo lečno st i, o d lišo vat t ři zák lad ní po hled y, respekt ive mo de ly ment áln í ret ardace.
1.1 Ment áln í r et ardace – limit ační – med icíns k ý mo d el Prvním z t ěcht o mo delů je limit ačn í mo del ment áln í ret ardace. Lid i s ment áln í ret ardací
definu je
z hled isk a po dprů měr ného
int elekt o vého
fu ngo vání, a nedo st at ečného adapt ačního cho vání ( Lečb ych, 2005). Tent o t rad iční mo d el je zako řeněn ve zdravo t nict ví a ro zvíjí se už o d po čát ku
minu lého
st o let í. Vychází z lékař sko - leg islat ivn ích
názo rů
po d le kt er ých jso u o so by s ment áln í ret ardací celo živo t ně nedo st at ečné a spo lečensk y závislé na dru hých lid ech ( Do lejš í, 198 3). Násled ná d iag no st ik a st upně ment áln í ret ardace pro bíhá pro st řednict ví m měř ení t est u int eligence a po su zo ván í adapt ivního cho vání vzhled e m k pro střed í. Po d le do sažen ých bo dů je pak jed inec zařazen do dané kat ego rie. Hraničn ím pásmem se st ává IQ po d 70 bo dů (Švarco vá, 2006).
3
V t ét o pr á ci se t erm ín y „m en t á lní post i ž en í “ a „m en t áln í r et ar da ce“ p ouž í va jí ja k o s yn on ym a . 4 Sl owi k (2007) r oz l i šuje př í st up bi ol ogi ck ý, ps yc h ol ogi ck ý, s oci á l n í , peda gogi ck ý, pr á vní . Všech n y př í st upy s e z a m ěř ují na vym ez e n í n edost a t ků, pošk oz en í a pod.
- 8 -
Dalo by se ř íct , že limit ačn ímu mo d elu o dpo víd á i po sled ní defin ic e MKN-10 5 (2006 in MZ, 2008), po d le níž je ment áln í r et ardace „st av zast aveného nebo neúp lného du ševn ího vývo je‚ kt er ý je charakt er izo vá n zvlášt ě po rušením do ved no st í‚ pro jevu jícím se během vývo jo vého o bdo bí‚ po st ihu jíc ím
všechn y
slo žk y
int elig ence‚
to
je
po znávací‚
řečo vé‚
mo t o rické a so ciáln í scho pno st i. Ret ar dace se mů že vysk yt no ut bez‚ nebo so učasně s jin ými so mat ick ými nebo duševními po ruchami. “ Nevýho do u to ho to mo delu je vymezen í limit ů o so b s ment áln í ret ardací, jejich nedo st at ků a zpo malení. S t ím so uvis í i př iro vnávání lid í, do sp ělýc h o so b, k dět em určit ého věku 6. Toto t vrzení t ak po t laču je do po zad í vývo jo vé po t řeby, kt eré jso u pak víceméně ig no ro vány ( Lečb ych, 2006). Velmi čast o se set káváme s lit u jícím p ř íst upem k t ěmt o o so bám, t en pak bo hužel mů že vést až k cho u lo st ivému o pečo vávání, s čímž může být do jist é
mír y
sp jat á
násled ná
nesamo st at no st
do spělého
člo věk a
s ment áln ím po st ižením i v jed no duchých úko nech.
1.2 Ment áln í r et ardace – po p isný mo de l Dalším
po hled em
je
po p isný
mo d el,
kt er ý
se
snaží
před cházet
negat ivn ím vlivů m, kt eré v yp lýva jí z d iag nó z. Lid i s ment áln í ret ardac í jso u jimi st ig mat izo váni, do chází k vyt váření před sudků a zjed no dušenému vnímán í člo věka s ment áln í r et ardací. Do chází k t akzvanému nálepko vání – labeling u (Lečb ych, 2005). Různé skup in y lid í a o rganizace, zt o to žňu jíce se s t ímt o mo delem, se snaž í vyh ýbat užíván í po jmu ment álně ret ardo vaní, kd yž však t oto o značen í mají po užít , po užijí po jmu lid é s ment áln í ret ardací. S naží se t ak dát najevo , že na pr vním míst ě je člo věk, a pak až jeho po st ižení ( Ko záko vá, 2004). V so učasné do bě je t endence nahrad it t er mín ment áln í ret ardace, zást up ným t er mínem užívaným zejmén a v ang lo sask ých zemích, a t o
5
Mez i ná r odní kla si fi ka ce n em ocí , post i ž en í a h andi ca pů, dost upn é na < ht t p: // www. uz i s. cz / cz / m kn/ in dex.h t ml > 6 S t í mt o kl a si fi ková n í m se m ůž em e set ka t ješt ě na počá t ku 21. st ol et í . Pří kl a dem m ůž e být vět a , kt er á ř í ká, ž e dosp ěl ý čl ověk s t ěž k ým m en t áln í m post i ž en í m je n a úr ovn i čt yř l et éh o dí t ět e (Vá gn er ová , 2003b).
- 9 -
lear ning d isabilit y nebo lear ning d ifficu lt y. Takzvaná nepružno st učení b y měla zast řešo vat
a snažit se o ko nkr ét ní, věcný po p is ment áln í ret ardace
v běžném živo t ě (Lečbych, 20 06). Po zit ivním
asp ekt em
t o ho to
mo delu
je
bo j
pro t i
předsudků m
a st ig mat izac i lid í s ment áln í r et ardací, využit elno st je však o mezená. K zápo rným st ránk ám t o hoto mo delu pat ří o značení lid í s ment áln í ret ardací za „lid i se speciáln ími po t řebami“ co ž samo zřejmě imp lik u je, že mají „o d lišné“ po t řeby ( Lečb ych, 20 05). Blíže je t at o pro blemat ik a po psán a v kap it o le 2.3.
1.3 Ment áln í r et ardace – eko lo g ick ý mo d el Po sled ním z t ěcht o mo delů je mo del eko lo g ick ý, kt er ý se asi největ š í měro u snaží o int egraci do běžné spo lečno st i. Po d le Amer ické Aso ciace pro int elekt o vá a vývo jo vá znev ýho d nění ( AAIDD, 2 009 - Amer ican Asso ciat io n o n I nt ellect ual and Develo p ment al Disab ilit ies) není ment áln í ret ardace
abso lut ní
znak,
ale
jd e
o
dynamicko u
int erakc i
mezi char akt er ist iko u jed ince a charakt erem pro st řed í, ve kt erém se jed inec po hybu je. Huang (1997 in Lečb ych, 20 06) po p isu je t ř i zák lad n í p ilíře, kt eré jso u nut né k po cho pení
ko nkrét ního člo věka s ment áln í ret ardací. První m
p ilíře m jso u ko mpet ence, kt eré po p isu jí, co člo věk s ment áln í ret ardac í u mí, co do káže a jak é jso u mo žno st i jeho budo ucího ro zvo je. Po zit ivní je ho d no cení siln ých st ránek jed ince a o dhad mo žno st í v jeho ro zvo ji. Dalším p ilířem je pro st řed í (env iro ment ), kt eré velko u měro u o vlivňu je živo t člo věka s ment áln í ret ardací, mimo jiné jeho učení, set kávání se s lid mi a mo žno st praco vního up lat nění . Fu ngo ván í ( fu nct io ning),
jako
t řet í
p ilíř,
je
defino váno
st up ně m
po dpo ry, kt ero u pot řebu je člo věk s ment áln í ret ardací na t o , aby mo h l v pro st řed í ú spěšně žít a t ed y „fu ngo vat “. So učást í t o hoto p ilíře je ro zlišen í čt yř zák lad ních st upňů po dpo r y, a t o o bčasná po dpo ra, o mezená, ro zsáhlá a per vaziv n í. T yt o st upně po dpo r y nejso u st r ikt ně p araleln í ke k lasifikac i ment áln í ret ardace vycházející z limit ačního mo delu ( lehká, st řed ně t ěžká,
- 10 -
t ěžká a hlu bo ká ment áln í ret ardace), přest o se ji snaží nahrad it . Př ík lad e m mů že být člo věk s mír n ým po st ižením int elekt u, kt erý mů že do časn ě pot řebo vat vět ší míru po dpo ry př i svém zapo jení do náro čnějš í čin no st i než člo věk s t ěžším po st ižen ím int elekt u, jež se do kázal r ychle ji adapt o vat na jed no ducho u praco vní čin no st . „Vzh ledem k fakt o ru lid ského vývo je a scho p no st i uč it se a o svo jo vat s i no vé do ved no st i, je t aké vho d né navr hno ut do to ho to mo delu ješt ě čt vrt ý p ilíř – čas, kt erý bycho m mo hli defino vat jako o bdo bí, po kt eré je určit ý st upeň po dpo ry po sk yt o ván (Lečbych, 200 5, s.34).“ Předno st í t o hoto mo delu je nazír ání na člo věk a jako na ko nkr ét ní o so bu. Nesnaží se ho zař ad it do nějaké k at ego rie o so b, kt eré mají po do bné znak y. Dívá se na člo věka jako na ind iv iduu m. Po p isu je ko nkrét ní scho pno st i a do ved no st i o so b se zdravo t ním po st ižením, kt erá
bud e
po t řebná
k jeho
zapo jení
do
pro st řed í a míru po dpo r y, každo denn ích
činno st í
a
v nepo sled ní řadě čas, jež bude nut ný k t ěmt o změnám.
1.4 Trad ičn í k lasifik ace ment áln í ret ardace MKN – 10 7 (2006 in MZ, 2008) ro zlišu je jed no t livé st upně ment áln í ret ardace po d le ho d no t IQ. Tot o po jet í nen í v pr axi do st aču jící, nebo ť ho d no t a IQ nás nein fo r mu je o k valit at ivn ích zvlášt no st ech int elig ence ko nkrét ní o so by. „Číselné
ho dno t y IQ
s vědo mím,
že
je
nut né po jímat
v yšet řením
nikd y
jen
nezísk áme
jako
o rient ační
přesno u
vo d ít k a
ho d no t u
IQ.
Ro zho du jící pro určení pásma ret ardace mu sí být vžd y před evším k valit a zvládán í živo t ních náro ků č lo věk a v jeho pro st řed í ( Říčan, Krejčířo vá a ko l., 1997, st r. 151).“
Lid é, kt eř í jso u zařazo váni do sk up in o so b s ment áln í r et ardací, net vo ř í ho mo genní skup inu, ale sp íše so ubo r ind iv idualit , kt eré se velmi liš í úro vněmi uspo ko jo vání sv ých po t řeb a svými mo žno st mi. 7
Mez i ná r odní kla si fi ka ce, post i ž en í a h an di ca pů W HO (MZ, 2008).
- 11 -
1.4.1 Lehk á ment áln í ret ardace, IQ 69-50 (F70)
U
t akt o
po st ižen ých
o so b
se
v dět st ví
velmi
čast o
set káváme
s o po žděným v ývo jem řeči. Ta se p ak v d o spělo st i pro jevu je chud ší slo vn í záso bo u. Přest o jso u t it o lid é scho p ni u držo vat ko nver zaci a po dro bit se k lin ickému int erwiev (Š var co vá, 2006). Hlavní pro blémy se však o bjevu jí až s nást upem do ško ly, kd e se u nic h vysk yt u jí sp ecifick é pro blémy ve čt ení, psaní a po čít ání. Př i výcho vě a vzdělávání je t ed y vho d né se zaměř it na ro zvo j do ved no st í (Valent a, Mü ller, 2004). Oso by s lehk ým st upněm ment áln í ret ardace bývají p lně nezávis lé v sebeo bslu ze a v do sp ělo st i vět šino u vyko návají méně k valifiko vaná po vo lání zaměřená sp íše na prakt ick é scho pno st i (Š var co vá, 2006). „Dů sledk y ret ardace se však pro jeví, po kud je po st ižený t ak é značn ě emo čně a so ciálně nezralý, např. o btížně se př izpů so bu je ku lt ur ní m t radicím, no r mám a o čekáváním, nen í scho pen se vyro vnat s po žadavk y manželst ví
nebo
výcho vy
d ět í,
nedo k áže
samo st at ně
ř ešit
pro blém y
p lyno ucí z nezávis lého živo t a, jako je získání a udržen í se o dpo víd ajícího zaměst nán í či jiného finančního zabezp ečení, za jišt ění úro vně b yd lení, zdravo t ní péče apo d. (Švarco vá, 2006, s.3 4).“ V různé míř e se u t ěcht o o so b můžo u pro jevit i cho ro bné st avy jako je aut ismu s 8 a jiné vývo jo vé po ruchy, dále pak ep ilepsie, po ruchy cho ván í 9 nebo t ělesné po st ižení.
1.4.2 St ředně t ěžká ment áln í r et ardace, IQ 50-35 (F 71) Myšlení a řeč jso u u o so b se st řed ně t ěžko u ment áln í ret ardací celko vě o mezené.
Výr aznější
absence
jso u
zřet elné
i
v
hru bé
mo t o ric e
a v sebeo bslu ze (Valent a, Mü ller, 2004).
8
Men t á lní r et ar da ce u os ob s a ut i sm em je p ova ž ová n a za s ym pt om , n e za př í čin u. Uvá dí se, ž e a ž ¾ dět í s a ut i sm em má por uch u kom bi n ova n ou s m en t á lní r et ar da cí ( Va l en ta , Mül l er , 2004). 9 Mez i por uch y ch ová n í ř a dí m e h yp er ki n et i cké por uch y, em očn í por uch y, p or uch y soci á l n í ch vz t ah ů, t i kové p or uch y a pod. ( Va l en ta , Mül l er , 2004).
- 12 -
Bývá
d iag no st iko vána
již
v ko jeneckém
nebo
bat o lecím
o bdo bí,
p lyno ucí z o po žděného mo t orického vývo je. V prů běhu dět st ví si t it o lid é o svo jí slo vn í záso bu nut no u k do ro zu mění a ko nverzaci. Úro veň řeč i t ěcht o o so b je ind iv idu áln í. Vyjadřu jí se pro st řednict vím vět , jed no slo vnýc h po jmeno vání nebo po užíváním g est . Po dle Vág nero vé (200 3 b) je ver báln í pro jev o so b se st řed ně t ěžko u ment ální ret ardací chud ý, agramat ick ý a velmi čast o i špat ně art iku lo vaný. Po d le Jano vco vé (2004) je u t akt o po st ižených
o so b
vho d né
vyu žít
pr vk y
alt er nat ivní
a
au g ment at ivn í
ko mu nikace, zejména pak ko mu nikace ro zšiř u jící, t ed y au g ment at ivní. Dět i s t ímt o st upněm ret ardace vět šino u abso lvu jí zák lad ní ško lu spec iáln í, kd y si př i k valifiko vaném ped ago g ick ém veden í mo ho u o svo jit zák lad y čt ení, p saní, po čít án í. Není t o mu t ak u všech. V každ ém př íp ad ě spec iáln í vzd ělávací pro gramy po sk yt u jí dět em mo žno st ro zvíjet o mezen ý pot enciá l a získání zák lad ních vědo mo st í a do ved no st í (Š varco vá, 2006). Lid é se st ředně t ěžk ým st upně m ment áln í ret ardace jso u v do spělo st i o bv yk le scho pni v yko návat jed no ducho u manuáln í prác i v př ípad ě, že jso u úko ly př esně st rukt uro vány a je za jišt ěn o dbo rn ý do hled. Býva jí pro to zapo jen i do pro gramu po dpo ro vaného zaměst návání (Lečbych, 2006). Zř ídk akd y jso u scho p ni žít samo st atně. Mo žno st í je pro ně pro gra m chráněného
či
ko mu nit ního
b yd lení
s vho d ně
u praven ými
vnějš ím i
po d mínkami (Vág nero vá, 2003 b). U o so b se st ředně t ěžko u ment áln í ret ardací býva jí velk é ro zd íl y v po vaze
scho p no st í.
senzo r icko - mo to rick ých
Někt eř í než
do sahu jí v úko lech
vyšš í
úro vně
závis lých
v do ved no st ec h na
ver báln íc h
scho p no st ech, zat ímco jin í jso u značně neo brat ní, ale jso u scho pni so ciáln í int erakce a ko mu nik ace (Š varco vá, 2006). Organicko u et io lo g ii lze zjist it u vět šiny t akt o po st ižen ých jed inců (Valent a, Mü ller, 2004). Mezi nejčast ější d iag nó zy p at ř í dět sk ý aut ismu s, nebo jiné p er vazivn í vývo jo vé po ruchy 10, kt eré výr azně o vliv ňu jí k lin ick ý o braz a cest y, jak s po st iženým jed nat . Čast o je t aké st řed ně t ěžká ment áln í
10
Mez i per va z i vn í vývoj ové p or uch y ř a dí m e kr om ě dět skéh o a ut i sm u i Ret t ů v s yn dr om , Asper ger ův s yn dr om a ji n é dez i n t egr a čn í por uchy( t y s e vyz n a čuje obd obí m n or m á lníh o vývoj e, kt er é s e st ř í dá se z t rá t ou z í skan ých dovedn ost í , popř í pa dě m ůž e opět d ojí t k čá st ečn é obn ově t ě ch t o fun kcí ), (Va l en t a, Müller , 2003)
- 13 -
ret ardace spo jena s dět sko u mo zko vo u obr no u, kt erá se pro jeví zpravid la před 3. ro kem věku d ít ět e (Živn ý, 2 006 ). Z př idružených neuro lo g ick ýc h o nemo cnění mů žeme ješt ě jmeno vat ep ilepsii, po př ípadě psych iat r ick á o nemo cnění, kt erá se vzhledem k o mezené ver báln í scho pno st i o bt ížn ě d iag no st iku jí.
1.4.3 Těžká ment áln í ret ardace, IQ 20-34 (F 72)
V někt er ých o hledech, jako je k lin ick ý o braz, př ít o mno st o rganick é et io lo g ie
nebo př idružené st av y, se t o to po st ižení po do bá st řed ně t ěžk é
ment áln í r et ardaci. S nížená úro veň scho p no st í je však mno hem v ýraznějš í. (Švarco vá, 2006) Vět šina jed inců je výrazně o po žděna v psycho mo t o rickém vývo ji. Čast o se jed ná o po st ižení ko mb ino vaná s př íznak y celko vého po ško zen í CNS (Valent a, Mü ller, 2004). Dále se vysk yt u jí po ruch y cho vání v po do bě st ereot yp ních po hybů, afekt ů, agrese a sebepo ško zo ván í (Vág nero vá, 2003 b). Tit o lid é si v prů běhu živo t a o svo jí jen něko lik slo v, kt er ými se do ro zu mívají. Po d le Š varco vé (2006) se po dpo ra so ust řeďu je na zvlád nut í ko mu nikace a zák lad ní sebeo bslu hy. S ys t emat ick á po dpo ra, kvalifiko vaná rehabilit ační, výcho vná a vzd ělávací p éče, cílená st imu lace a emo čn í po dpo ra má pak zř et elný efekt , nebo ť může př inést ro zvo j ko mu n ikačn íc h do ved no st í, mo t o rik y a ro zu mo vých scho pno st í. T ím lze o mezit nep at ř ičné cho vání (Vág nero vá, 2003 b). Co se t ýká po dpo ry ko mu n ikace, v yu žívá se u t akto po st ižených o so b prvků alt er nat ivn í a aug ment at ivn í ko mu nik ace. V to mt o příp adě však převažu jí syst émy alt er nat ivní, čili náhrad n í ko mu n ikace (Jano vco vá, 2004).
1.4.4 Hlu bo ká ment áln í ret ardace, IQ je nižší než 20 (F 73)
- 14 -
U t ěcht o jed inců je nut ná t rvalá p éče, a to i „v nejzák lad ně jších živo t níc h úko nech (Valent a, Mü ller, 2004, s.45). “ Lid é s hlu bo ko u ment áln í ret ardac í jso u o mezen i ve své scho pno st i po ro zu mět po žadavků m, či inst rukcím nebo jim
v yho vět .
K deficit u
int elekt o vých
scho p no st í
t ot iž
čast o
bývá
př idru ženo i senzo r ické po st ižen í spo lu s neuro lo g ick ými vadami. Vět šin a o so b je t aké imo biln í, nebo výrazně o mezená v po hybu (Lu d íko vá, 2005). Obzvlášt ě čast é jso u pak nejt ěžší fo r my pervaziv n ích vývo jo vých po ruch, zvlášt ě pak at yp ick ý aut ismu s. Ko mu nik ační scho pno st i se o mezu jí na po ro zumění jed no duchýc h po žadavků vět šino u
a
no nver báln í
neo bejdo u
bez
o dpo věd i.
V to mt o
alt er nat ivníh o
př ípadě
ko mu nikačního
se
o pat ro vníc i
syst ému.
Př i
vho d ném do hledu a veden í se pak jed inec mů že malo u měro u po d ílet na prakt ick ých sebeo bslu žných úko nech.
1.4.5 Jiná ment áln í ret ardace ( F78)
K t éto
kat ego rii
př ist upu jeme
v p ř ípadě,
kd y
st ano ven í
st up ně
int elekt o vé ret ardace po mo cí o bv yk lých met o d je nesnad né nebo nemo žné z dů vo du senzo r ick ého nebo so mat ick ého po ško zení. Jed ná se o jed ince nevido mé,
neslyš ící,
nemlu víc í,
s t ěžk ými
po ruchami
cho vání,
o so b
s aut ismem či u t ěžce t ělesně po st ižených o so b (Švarco vá, 2006).
1.4.6 Nesp ecifiko vaná ment áln í ret ardace (F79)
Jest liže je ment áln í ret ardace pro kázána, ale není do st at ek info r mací, aby mo hl b ýt pacient zařazen do někt eré z výše u veden ých k at ego rií, p ak se př ist upu je
k t o mut o
o značení
(Š varco vá,
2006).
Tat o
d iag nó za
d ále
zahr nu je ment áln í ret ardaci NS, ment ální su bno r ma lit u nebo o ligo frenii NS (MKN in MZ, 2008).
- 15 -
Ve st arších k lasifikacích se ješt ě mů žeme set kat s po jmem „mír ná ment áln í ret ardace“ 11, v So váko vi (1986) „slabo ducho st “
(IQ
nesp ecifiko vané nebo ť snížení
8 5-69),
ment áln í
úro vně
kt erá
by
ret ardace.
ro zu mo vých
se pak set kává me s po jme m mo hla
Ta
se
scho pno st í
sp adat už
do
o fic iálně
neso u visí
kat ego rie neužívá,
s genet ick ým i
nebo so cio ku lt urními fakt o ry. „Dět i s o po žděn ým ro zu mo vým vývo jem, u nichž k zao st ávání vývo je do šlo z jin ýc h př íčin, než je po ško zení mo zk u (so ciáln í zaned bano st , nepo d nět né výc ho vné pro st řed í, smys lo vé vad y apo d.) se nepo važu jí za ment álně po st ižené (Švarco vá, 2006, s. 37). “
1.5 Alt er nat ivn í k lasifik ace ment ální ret ardace Z hled isk a
do saho vání
živo t ních
cílů
č lo věk a
s po st ižením
je
med icínsk ý mo d el nezcela v yho vu jíc í, nebo ť pracu je s lid mi, kt eř í nemo ho u být lékařsk ými pro st ředk y léčeni (Lečbyc h, 2006). Po d le Amer ické aso ciace pro int elekto vá a vývo jo vá znev ýho d něn í (Amer ican Asso ciat io n o n Int ellect ual and Develo p ment al Disabilit ies, 2009) proto do poruču je upust it o d med icínsk ého k lasifikačního s yst ému a zaměř it se sp íše na míru po dpo r y, kt ero u lid i s ment áln í ret ardac í pot řebu jí k do saho vání svých o so bních c ílů a nap lňo ván í po t řeb. Po p is člo věk a je v rámc i t ét o klasifikace zalo žen na „fu nkčním po p isu po st ižení“. Ten pak slo uží k určen í mír y a způso bu po dpo r y, kt ero u člo věk pot řebu je. St and ard izo vaná škála (Suppo rt int ensit y scale) pak urču je míru a o blast i po dpo r y (SIS, 2008). a) o blast i po dpo r y: •
živo t v do mácno st i
•
živo t v ko mu nit ě
•
učení
•
zaměst nán í
•
zdraví a bezpečí
•
so ciáln í akt ivit y
11
Ba j o oz n a čuj e vš e ch n y j edi n ce v pá sm u m en t á lní r et ar da ce s IQ p od 85. T ut o h odn ot u IQ oz n a čuje ja ko h ran i čn í pá sm o m ent á lní r et ar da ce (Va š ek, Ba j o, 1994).
- 16 -
b) t yp y po sk yt o vané po dpo ry 1) žád ná po dpo ra 2) do hlížen í ( mo nit o r ing) 3) po bízení slo vy a gest y ( ver bal/gest ural pr o mpt ing) 4) část ečná fyz ick á asist ence (part ial p h ysical assist ance) 5) úp lná fyzick á as ist ence ( fu lly p hys ical assist ance) Zmapo vání o b last í a t ypů po dpo ry pak slo uží jako vho dné v ýcho d isko pro t vo rbu ind iv iduáln ích p lánů v rámc i asist enčních či jin ých po dpůr ných služeb.
- 17 -
2
POTŘEBY
„Člověk s po stižením má stejné pot řeby j ako zd ravý člověk. První z ni ch je být uzná n a milován takový, jaký je.“ Sest ra Michele P ascale Dur iezo vá
Na po jem po t řeby lze nazír at z mno ha úhlů po hledu. Nejv íce se t o mut o po jmu věnu jí p sycho lo go vé, kt eř í je st ále zko u mají, ro zlišu jí a o značu jí. Cílem t ét o kap it o ly je vymezit o kruh po t řeb, kt eré jso u v prakt ické část i t ét o práce reflekt o ván y z po hled u o so b se zdravo t ním po st ižením.
2.1 Vymezení a charakt er ist ika po t řeb Exist u je ř ada d efin icí a ro zdělen í po t řeb po d le rů zných aut o rů i kr it ér ií. R. S. Wo o dwo rt h
a H. Scho lsberg ( in Hyh lík, Nako nečn ý, 1977, s.148 )
vymezu jí po t řebu jako „o rganick ý st av nedo st at ku nebo nad b yt ku něčeho . “ Z t éto
defin ice
vyp lývá,
že
vět šina
pot řeb
je
výrazem
nedo st at ku,
kupř ík ladu po t řeba st ravy. V o po zici sto jí po t řeby, jež jso u výraze m nad byt ku, např ík lad po t řeba po hlavn ího st yku, kt erá je výrazem nad b yt k u po hlavních ho r mo nů. Po d le Nako nečného (1977) člo věk není jen o rganis mus s bio lo g ick ým i pro cesy. Po t řebu je ke své ex ist enci spo ust u po dnět ů so ciá ln ích, respekt ive psych ick ých, jako jso u pro jevy po zo rno sti, so uhlasu, uznání, lásk y, o po r y aj. Po t řeby o rganis mu lze jen slo ž it ě převést na pr inc ip fyzio lo g ick é ho meo st ázy.
„Z t o ho je pat rno , že po třeby jso u slo žit ými p sych ick ým i
st avy, kt eré so u visí s bio lo g ií o rganis mu , ale i se spo lečensko u exist enc í člo věk a, jenž má pro t i zvířat ů m mno žst ví pot řeb vyp lývajíc ích z ku lt ur ního pro st ředí, v němž žije, i z po d mínek své ind iv idu áln í ex ist ence (Hyh lík , Nako nečný, 197 7, s.149) “. S hr neme- li t uto výpo věď, mo hli b ycho m ř íci, že po t řeba je jed nak st av o rganismu, ale t aké st av psych ik y.
- 18 -
2.2 Klasifik ace po t řeb Kat ego r izace a značně
po t řeb
různo ro dé.
je
st ejně
Obecně
jak o
mů žeme
jejich ro zdělit
d efino ván í po t řeby
nejed no t né na
pr imár n í
a seku ndár ní nebo bio genní a so cio g enní. Bio genní po t řeby jso u t y, kt eré má člo věk vro zené. Mezi so cio genní pat ř í po t řeby nau čené (Hart l, Hart lo vá, 2000). S. L. Rubinšt ejn (1946 in Hyh lík, Nako nečn ý, 1977) ro zlišu je po t řeb y mat er iáln í, je jichž cíle jso u hmo t né, např ík lad jíd lo . Dru ho u skup inu t vo ř í pot řeby ducho vní, jejichž cíle jso u nemat er iáln í, kupř ík ladu čet ba.
2.2.1 Pot řeby po d le Mas lo wa
Pro t uto dip lo mo vo u práci byl zvo len mo d el Abrahama Maslo wa 12, hier archie po t řeb, jenž se snaží v yst ihno ut uspo řádání po t řeb člo věka. Maslo w po dal t o to uspo řádání již v ro ce 1954 13 (P lháko vá, 2007), jist ých úprav do st ál t ent o mo del v ro ce 1970, z něho ž v t éto práci v ycházíme. Maslo w
př edpo k ládal,
„že
exist u je
hierarchie
po t řeb
st o upajíc í
o d zák lad n ích bio lo g ick ých po t řeb ke slo žit ějš ím mo t ivů m, kt eré se st ávaj í dů ležit ými
po uze
t ehd y,
k d yž
jso u
uspo ko jen y
zák lad n í
po t řeb y
( in At k inso n, 200 3, s. 471). “ V př ípadě, že člo věk do káže snad no sat uro vat zák lad n í
po t řeby,
mů že
se
věno vat
uspo ko jo vání
est et ick ýc h
a int elekt uáln ích zájmů. Na vrcho lu p yr amid y po t řeb st o jí seberealizace. Tu může člo věk u skut ečňo vat v př ípadě, že jso u o st at ní po t řeby nap lněn y (P lháko vá, 2007).
12
Abr a h am Ma sl ow (1908-1970) s e v m n oh a sm ěr ech př ekr ývá s ps ych ol ogi í Ca r l a Rog er se. Ne jdř í ve s e z a jí m a l o beh a vi or i sm us, a l e st ejn ě ja k o od ps ych oa n a l ýz y s e odkl on i l od obou sm ěr ů a z a ča l se s oust ř edi t n a pot ř eby a j e ji ch h i er ar ch i i. Ma sl o w st udova l se be re al i zov ané l i di, kt eř í výr a zn ým z působem r ea l i z ova l i s vůj p ot en ci á l . St udova l ž i vot opi s y výji m ečn ých hi st or i ck ých post a v, n a př. Al ber t a E in st ein a , E l eon or Roos e vel t ové, … T out o c est ou d osp ěl k sl ož i t ém u obr a z u čl ověka , kt er ý dosá h l se ber ea l i z a ce. Ma sl ow st udova l vl a st n ost i t ě c h t o os ob sp ol u s ur či t ým ch ová n í m , o n ěm ž se Ma sl ow dom n í va l , ž e ved e k se ber ea l i z a ci ( At kin son , 2003). 13 V r oc e 1954 Ma sl ow vyda l kn ih u „Mot i va ce a osobn ost “ v n í ž pr ez en t ova l svoji h i er ar ch ii pot ř eb, jež h o ná sl edn ě pr osl a vi l a po c el ém s vět ě (Pl h á ková , 2007).
- 19 -
V hierarchii po t řeb však exist u je i spo ust a výjimek. Po d le P lháko vé (2007) je nejspo rnějš ím bo dem t eo r ie seberealizace, kt erá po d le Maslo wa vzniká ve chv íli, kd y má jed inec u sp o ko jeny všechny n ižší po t řeby. Z u mělecké i vědecké o blast i je však známe mno ho významn ých o so b, kt eré t vo ř ily, přest o že nemě ly zajišt ěn y zák lad ní exist enční po d mínk y. Na druhé st raně nap lňo vání po t řeb st o jí fru st race, kt erá ve vět šin ě př íp adů vzn iká z neuspo ko jen í po t řeby n ižší úro vně. Ta pak mů že vést ke vzniku agr esiv n ího cho vání v různých jeho po do bách (Hart l, Hart lo vá, 2000).
Obr. 1: Hierarch ie po t řeb po d le Maslo wa (At k inso n, 2003, s.47 2)
2.3 Pot řeby o so b se zdravo t ním po st ižením
- 20 -
Ot ázko u zůst ává, zda lid é s ment áln ím po st ižen ím ma jí st ejné po t řeby, jako int akt ní po pu lace. Ro gers i Maslo w ( At k inso n, 200 3) se zaměřu j í na celo st ně po jat o u zdravo u o so bno st . Z to hoto důvo du jso u hu man ist ičt í psycho lo go vé
kr it izo ván i, že své t eo rie st avějí na po zo ro vání relat ivn ě
zdravých jed inců. Proto se jejich t eo rie nejlép e ho d í na mladé, do bř e fu ngu jící lid i, kt eř í se mo ho u st arat o pot řeby na vrcho lu Maslo wo v y hier archie. „Mo žno st ap likace t ěcht o t eo rií na vážně naru šené jed inc e nebo na jed ince so ciálně, ku lt ur ně a ek o no mick y znev ýho d něné je mén ě zřejmá ( At k inso n, 2003, s. 472). “ Tímt o výk ladem hier archie po t řeb b y se mo hl zdát Maslo wů v př íst up pro t ent o výzku m nevyho vu jící. Nezapo mínejme však na fakt , že t at o t eo rie je st ará t éměř čt yř icet let a za t u do bu pro šla značnými mo d ifik ace mi a výk lad y mno hých o d bo rníků 14. Ku př ík ladu Do lejš í (1977, s.31) k lade důraz na skut ečno st , že „člo věk
s ment áln í ret ardací
se nemůže vymyk at
všeo becným p sycho lo g ick ým záko nit o st em. “ Dále pak Vág nero vá (200 3, s.30) ko nst at u je, že „ment álně po st ižený jed inec má st ejné zák lad n í psych ické po t řeby jako jin í lid é. T yt o pot řeby však mo ho u být po d vlive m o mezenějš í kap acit y ro zu mo vých scho pno st í a učení rů zným způso be m mo d ifiko vány. “ Z t ěcht o výro ků t ed y vyp lývá, že po t řeby o so b s ment áln í m po st iženým jso u t oto žné s po t řebami int ak t ní po pu lace. Čast o se t aké set káváme s o značením „lid é se speciáln ími po t řebami“, co ž může v člo věku o pět evo ko vat o dlišno st pot řeb lid í s ment áln í m po st ižením. K t o mu nezbývá než po dot kno ut , že člo věk jako ind iv id ualit a mů že mít
o d lišn ý zp ůso b nap lňo vání po t řeb, ne však d ia met rálně o d lišn é
samy po t řeby. Velmi v ýst ižný po st o j k t éto
pro blemat ice nacházíme
uLečbycha (2005, s.34) „Způ so by, jak ými u spo ko ju jeme své po t řeby, se o bv yk le liší s o hlede m na naše o so bní mo žno st i, vlo hy, so ciáln í po d mínk y, ve kt er ých ž ijeme a v ývo jo vé st ád iu m, ve kt erém se nacházíme. Není t ed y d ivu, že lid é, kt eř í vyrů st ají ve sp eciáln ím pro st řed í, si t aké nalezno u spec iáln í způ so by, jak své zák lad ní lid ské po t řeby uspo ko jo vat nebo jak čelit jejich neu spo ko jení. “
14
Na dr uh ou st r an u, Ma sl ow výr a z n ým z působe m př i spěl k vel m i vol n ém u použ í vá n í pojm u pot ř eba v soud obé ps ych ol ogi i . (Pl h á ková , 2007)
- 21 -
2.4 Jed no t livé po t řeby o so b se zdravo t ním po st ižen ím V t éto část i se zaměř íme na mo žno st i nebo nemo žno st i uspo ko jo ván í pot řeb
jed inců
s ment áln ím
po st ižením
v do mo vech
pro
o so b y
se zdravo t ním po st ižením před evš ím z po hledu aut o rů zabývajíc ích se t o uto pro blemat iko u. Nad ále se budeme o p írat především o Maslo wo vu hier archi i pot řeb.
Fyz io lo g ické po t řeby Zák lad ní,
po t řeby,
nejn ižší
so uvis ejíc í
s naru šeno u
ho meo st ázo u.
Ko nkrét ně sem pat ř í po t řeba jíd la, p it í, sexu, o dpo činku apo d. Po d le Jo hno vé (2002) je o t yt o pot řeby uživat elů služeb do bře po st aráno . Výjimko u však může být sexuáln í u spo ko jení. Po dle Vág nero vé (2003 b) mají o so by s ment álním po st ižen ím o mezeno u mo žno st int imn ího ko nt akt u s o so bo u druhého po hlaví, t ud íž je čast o nahrazo vána mast urbací.
Pot řeba bezpečí a jist o t y Tyt o pot řeby se do st ávají do po před í až ve chvíli, kd y jso u zajišt ěn y zák lad n í fyzio lo g ick é po t řeby. Po d le Vág nero vé (200 3 b) je po t řeba bezp eč í a hlavně c it o vé jist o t y velmi v ýznamná. Zdro jem cit o vé ro vno váhy býv á pro o so by se zdravo t ním po st ižením vzt ah k blízkému člo věku. „ Po t řeba emo ční
o po r y
se
i
v do spělo st i
pro jevu je
přet rvávajíc í
in fant ilit o u
(Vág nero vá, 2003 b, s.31). “ Po d le
Vág nero vé,
Had j-Mo usso vé
(2003a)
se
o so by
s po st ižen í m
málo kd y set kávají s ak cept ací ze st rany o ko lí. I nt akt ní spo lečno st se čast o o dk lání
od
jed inců
s po st ižením,
co ž
nese
své
dů sledk y
v po do bě
nepo cho pení mo žno st í po st ižených a jejich po t řeb. Výsledkem p ak býv á v mno h ých př ípad ech frust race o so b s ment áln ím po st ižen ím.
Pot řeba lásk y a so u náležit o st i Navázání vzájemného cit o vého vzt ahu u o so b s ment áln ím po st ižení m je
po d míněno
pro st řed ím,
ve
kt erém
- 22 -
žijí.
Vět šina
do mo vů
je
již
ko eduko vaná 15 zbývá však hrst ka t ěch, kd e žijí výhrad ně mu ži nebo žen y. Přest o že do mo vy po řádají spo lečenské ak ce, kde se set kávají mu ži i ženy, navázání cit o vého ko nt akt u je ko mp liko vané, nebo ť se jed ná jen o pár d nů v ro ce. Vliv na navazo vání ko nt akt ů může mít samo zř ejmě i o so bno st člo věk a. Po d le Vág nero vé (2003 b) nen í po d mínko u, že by se u o so b s ment áln ím po st ižením mu sela v yt vářet pot řeba part nerst ví. V ro d ině mů že být t at o potřeba sat uro vána vzt ahem s mat ko u, nebo s dalš ími člen y ro d in y, v do mo vech vzt ahem s vycho vat elem, nebo blízk ým př ít elem. Part nerst ví o so b se zdravo t ním po st ižen ím nemu sí mít st andard n í po do bu. Dů ležit é je pro ně t rávit s něk ým vo ln ý čas, d ělat spo lečné akt iv it y apo d. Tent o vzt ah př ináší p art nerů m no vé zk ušeno st i a př isp ívá k jejic h o samo st at nění. Přest o že jejich před st ava mů že být do jist é mír y in fant iln í, po máhá jim nap ln it jejich ž ivo t y a čast o t aké vede k po t řebě st vrd it svů j vzt ah např ík lad zasno u bením (Vág nero vá, 2003b). Co se t ýká so u náležit o st i, t a by měla být v do mo vech do st at ečně uspo ko jo vána.
Lidé
se
neu st ále
set kávají
jak
v rámci
skup in,
t ak
ve spo lečných pro st orách, např ík lad jíd elna, areál do mo va apo d. Dů ležit ý je t aké po cit člo věka, že někam p at ř í. Po d le Lang me iera a Mat ějčka ( 1 974 in Do lejš í, 19 83) je nejzák lad nějš í lid sko u pot řebo u snaha o navázán í a udržení ko nt akt u se svět em.
Pot řeby uznán í a sebeúct y V t éto
ro vině
se
set káváme
s po třebo u
do sažení
ú spěchu,
pro st řednict vím činno st i nebo výko nu. Dů ležit á je po chvala, kt erá člo věk a ut vrzu je ve správno st i a smyslu p lno st i svého ko nání. Po d le Jo hno vé (2002 ) se uživat elů m so ciáln ích slu žeb sp íše ned o st ává chvály a respekt u ze st ran y perso nálu a může t ak do cházet k frust raci t ěcht o o so b.
Ko g nit ivn í po t řeby
15
V Ji h om or a vském kr a ji je koeduk ova n ých 90% dom ovů. V ych á z í m e z Adr esář e soci á l n í ch sl už eb v Ji h om or a vsk ém kr a ji (Ca cková , 2008). Podl e t oh ot o a dr esá ř e jsm e si n a in t ern et u vyh l eda l i vše ch n y d om ovy pr o os oby se z dr a vot n í m post i ž en í m a výp očt em z ji st i l i pr ocen t uá ln í pom ěr koedu kova n ých z ař í z en í . Poz n. : V n ěkt er ých z t ěch t o dom ovů m a jí pa rtn eř i m ož n ost i spol ečn ě ž í t .
- 23 -
Pot řeby vědět , ro zu mět a zko u mat , také po znávat a po zo ro vat . Tato pot řeba b ývá nap lněna pro st řednict vím u čení (př. večer ní ško ly), dále se m pat ří návšt ěva ga ler ií, mu zeí, d ivad el, vycházk y
apo d. „Po t řeba učení je
u ment álně po st ižených vyjádřena t end encí po ro zu mět v mezích svýc h mo žno st í nejb ližš ímu o ko lí (Vág nero vá, 2003 b, s. 31). “ I nfo r mací nesm í být př íliš mno ho , pro zapamat o vání b y se měly čast o o pako vat , neměl b y mezi nimi chybět jed no duchý řád a nelze o po míjet ani pravid la, kt er ým b y jed inci po ro zuměli. U o so b s ment áln ím p o st ižením mů že být po t řeba učen í značně o slabena. Čast o bývá o vlivněna činno st í jin ých lid í, kt eř í jim učen í zpro st ředko vávají. Jed ná se o vho d no u st imu laci a mo t ivaci ( Vág nero vá, 2003 b). Vágnero vá,
Had j- Mo usso vá
(2003a)
dále
upo zo rňu jí
na
st rac h
ze selhání, kt er ý mů že pro vázet o so by s ment áln ím po st ižením, z čeho ž mů že
pr amenit
nebo vyh ýbán í V ho rších
nejist o t a,
o mezená
sebedů věr a
a
násled ně
o d mít án í
se někt er ým č inno st em spo jeným s po znáváním a učením.
př íp adech
může
vyvo lat
i
o br anno u
reakci,
t ed y
vzt ek
nebo afekt . Seberealizace: Seberealizaci mů že člo věk nalézt v učení, práci, zaměst nán í apo d. Po dle Vág nero vé (2003 b, s. 31) je „po t řeba seberealizace o vlivněna míro u ment áln ího
po st ižení
a
z t o ho
vyp lýva jícího
způ so bu
sebepo jet í.
Sebeho dno cen í b ývá i u lehce ment álně po st ižen ých po uze mechanicko u akcept ací názo ru auto rit y do spě lé o so by, na níž je závis lý. “ Lečbych (2 006) t vrd í, že zaměst nání 16 je pro člo věka s ment áln í m po st ižením velmi dů ležit ý pro st ředek seberealizace, nebo ť jed inec získáv á po cit zo dpo věd no st i a st ává se t ak samo st at nějším. Nezapo mínejme však , že zaměst nání mů že č lo věk u s po st ižením po mo ci i k navazo vání no výc h přát elst ví, co ž má pak významn ý vliv na so ciáln í učení. Po d le Vág nero vé, Had j- Mo usso vé (20 03a) má int akt ní po pu lace mno hd y po cit , že o so by s po st ižením st ačí zabezpečit eko no mick y, respekt ive, 16
Aut or se vyja dř uje k výz n a m u podpor ova n éh o z am ěst n á ván í , n eboť ch r án ěn é dí ln y n ejs ou p odl e a ut or a i deá ln í m ř ešen í m upla tn ění jedi n ce s m en t á ln í m post i ž en ím z důvodů da l ší i z ol a ce.
- 24 -
do st aču jící je zajist it uspo ko jo ván í je jich fyzio lo g ick ých po t řeb. Na druho u st ranu se set káváme i s t ím, že lidé s ment áln ím po st ižením ma jí př íliš vyso k é, čast o až nereálné cíle. V t o mt o př ípadě je do bré t yt o cíle ur čit ý m způso bem mo d ifiko vat a alespo ň část ečně se jim př ib lížit pro st řednict ví m adek vát ní po dpo ry.
Závěrem lze jen do dat , že neuspo ko jení po t řeb ved e k frust raci, depr ivaci
a
v závažnějš ích
př íp adech
může
do jít
k agresivn ímu
nebo auto agresivn ímu cho vání. Po d le Čer máko vé a Jo hno vé (200 2) p lat í ú měra, kt erá řík á, že čím více jso u zák lad ní po t řeby člo věka nap lňo ván y, t ím v íce t aké k lesá pr avděpo do bno st vzniku a v ýsk yt u pro blé mo vého cho vání. Po d le Vág nero vé (200 3 b, s.32) „uspo ko jení všech po t řeb v do st at ečné míře a pro ně př ijat eln ým způ so bem býv á v př ípadě ment álně po st ižen ýc h leckd y o bt ížné. “ Dů vo dem čast o
bývá
překážka
v ko mu nik aci,
resp .
po ro zu mění, nebo ť o so by se zdr avo t ním po st ižením ma jí čast o pro blé m vyjádř it své akt uáln í po cit y . Oko lí někd y nero zu mí jejich pro jevu a o bčas ani nebývá do st at ečně vnímavé, po př íp adě ani nemá záje m naslo uchat pot řebám
t ěcht o
předst avo vat
o so b. Neuspo ko jení
zát ěžo vo u
sit u aci,
jakéko liv
kt erá
mů že
po t řeby
nast art o vat
mechanis my, čast o v po do bě agresiv it y (Vág nero vá, 2003 b).
- 25 -
pak
mů že o branné
3
NÁSTROJ E VEDOUCÍ K NAPLŇO VÁNÍ PO TŘEB UŽIVATELŮ V následu jící kap it o le se zaměř íme na záko ny a v yh lášk y, jejichž cíle m
je zlep šit k va lit u živo t a o so b se zdravo t ním po st ižením žijíc ích v do mo vec h a s t ím so uvisejíc í mo žno st i nap lňo ván í p ot řeb uživat el.
3.1 St andard y k valit y so ciáln ích slu žeb St andard y
k valit y
so ciáln ích
služeb
jso u
Min ist er st vem
pr áce
a
so ciáln ích věcí ČR do po ručo vány o d ro ku 2002. Od 1.1.2007. se pak st aly závazným právním předp isem. Znění kr it ér ií St and ardů je o bsahem př ílo h y č. 2 vyh lášk y MPSV č. 505/2 006 S b., p ro váděcího před p isu k záko nu č. 108/2006 S b., o so ciáln ích slu žbách, v p lat ném znění (M ichalík, 200 8). So učást í St and ardů k valit y so ciáln ích slu žeb, na něž se v t o mt o t ext u zaměř íme, je kr it ér iu m č. 3 Jed nání se zájemcem o so ciá ln í slu žbu 17, bo d b, a č. 5 Ind iv id uáln í p láno ván í prů běhu so ciáln í slu žby. Samo zř ejmě, že St andard y by v celém svém znění mě ly př isp ívat ke zvyšo vání k valit y služeb 18, pro nás jso u ale, vzhledem k t émat u
práce, st ěžejn í t at o dvě
kr it ér ia, kt erá se velko u měro u po d ílejí na
nap lňo vání po t řeb o so b
se zdravo t ním po st ižen ím.
17
Jedn án í se z á jem cem o s oci á l ní sl už bu-bod 3. (Př í l oha č. 2 k vyh l á šce č. 505/ 2006S b. )
K r i tér i um a ) Posk yt ova t el m á pí semn ě z pr a cová n a vn i třn í pr a vi dl a, podl e kt er ých i n for m uje z á jem c e o soci á l n í sl už bu sr oz um i t elným z působem o m ož n ost ech a podm í n ká ch posk yt ová n í soci á l n í sl už by; podl e t ěch t o pr a vi del posk yt ova t el post upu je;
Zásadní ano
b) P osk yt ova t el pr oj edn á vá se z á jem c em o s oci á l n í sl už bu jeh o p ož a da vk y, očeká vá n í a os obn í cí l e, kt er é by vz h l edem k jeh o m ož n ost em a sch opn ost em byl o m ož n é r ea l iz ova t pr ost ř edn i ct ví m soci á l n í sl už by;
ano
c) P osk yt ova t el m á pí semn ě z pr a cová n a vn i třn í pr a vi dl a pr o post up př i odm í t n ut í zá jem c e o s oci á l n í sl už bu z důvodů st a n oven ých z á kon em ; podl e t ěch t o pr a vi del posk yt ova t el post upuj e.
ne
18
Česká od bor n á veř ejn ost dl ouh o očeká va l a vz n ik t z v. n ár odn í ch st an dar dů. Oz ýva jí s e vša k i m n oh é h la s y kr i t i ků. Kupř í kla du jedn ou z výt ek je t vr z en í, ž e n er ea gují n a odl i šn é pot ř e by už i va t el ů v j edn ot l i vých st upn í ch z á vi sl ost i . (Mi ch a l í k, 2008)
- 26 -
Přist up me t ed y k ind iv idu áln ímu p láno vání prů běhu so ciáln í služb y, kt erá se př ímo zaměřu je na uživat ele slu žeb. Uživat el spo lečně s k líčo vým praco vník em, po př ípadě ješt ě s právním zást upce m, v yt vářejí do ku ment , jeho ž po lo žk y by měly o dpo vídat o so bním cílů m k lient a. „Cíle spo lupráce vyjadřu je po žado vané po st avení po sk yt o vat ele a uživat ele slu žeb a př it o m u mo žňu je, aby cíle spo lupráce vycházely z cílů člo věka a jeho po t řeb (Jo hno vá, 2008, s. 1).“ Dů ležit ý je však již způso b vyt váření t o ho to p lánu, nebo ť t en pak předurču je jeho výs led no u po do bu. Pro
lid i,
kt eř í
sami
nemo ho u
ko mu nikačních scho p no st í, je
fo r mu lo vat
své
cíle
k vů li
naruše n í
po d le Jo hno vé (2008) dů ležit á in ic iat iv a
blízk ých praco vníků, jejichž ú ko lem je nejdř íve po ro zu mět živo t ní sit uac i pro st řednict vím specifick ých met o d práce 19 a po t é vyt vářet p lán. „Dů ležit ý m aspekt em v t ěcht o případ ech jso u zák lad ní lid sk é po t řeby: o dst ranění bo lest i, usnad nění mo žno st i d ýchat a jíst apo d., jejichž nap lnění o t evírá člo věku dalš í živo t ní per spekt iv y ( Jo hno vá, 2008, s. 2).“ Cyk lu s ind iv idu áln ího p láno ván í ( Jo hno vá, 2008): Tento cyk lu s sest ává ze čt yř část í: •
zko u mání sit uace
•
t vo rba p lánu
•
realizace p lánu
•
vyho d no cení
K ritériu m 20
Zásadní
a) Po sk yt o vat el má p ísemně zpraco vána vnit ř ní prav id la po d le druhu a po slán í so ciáln í s lužby, kt er ými se ř íd í p láno vání a způso b přeho dno co ván í pro cesu po sk yt o vání služb y; po d le t ěcht o
ano
prav idel po sk yt o vat el po st upu je; b) Po sk yt o vat el p lánu je spo lečně s o so bo u průběh po sk yt o vání so ciáln í slu žby s o hledem na o so bní cíle a mo žno st i o so by; 19
ano
Podp or a kom uni ka ce pr ost ř edni ct ví m na př . ba z á ln í sti m ula ce, a ugm ent a t i vní a a lt ern at i vn í for m y k om un i ka ce, pr et er a pi e (n a vá z án í kon t a kt u). 20 Pl n ění kr i t ér i í uveden ých v pí sm en ech d) a e) se n eh odn ot í u posk yt ova t el e, kt er ý j e fyz i ck ou os obou a n em á z am ěst n an ce.
- 27 -
c) Po sk yt o vat el spo lečně s o so bo u průběžně ho d no t í, zda jso u nap lňo vány její o so bní cíle; d) Po sk yt o vat el má pro po st up po dle p ís mene b) a c) pro každo u o so bu určeného zaměst nance;
ano
ano
e) Po sk yt o vat el vyt vář í a up lat ňu je syst ém získávání a předávání pot řebných in fo r mací mez i zaměst nanci o průběhu po sk yt o vání
ne
so ciáln í slu žby jed no t liv ým o so bám. Tab. 1: Ind iv idu áln í p láno vání prů běhu so ciáln í slu žby- bo d 5. (Přílo ha č. 2 k vyh lášce č. 505/200 6S b.)
Zko u mání s it uace
spo čívá ve vyt vář ení př edst avy k líčo vého praco vník a
o ko nkrét ních po t řebách u živat ele. Po st upně se t ed y ze zdravo t ních a jin ýc h d iag nó z přeo r ient o váváme na člo věka, na mo žno st i zvýšení mír y jeho so ciáln ího začlenění a př ib lížení se k běžnému živo t u, jeho seberealizaci. Do chází ke zjišťo vání po t řebné po dpo ry, niko li d eficit ů. Tvo rba p lánu zahr nu je fo r mu laci cílů spo lupráce, mo žno st i a způ so by 21 jejich do sažení, dá le pak st ano ven í o dpověd ných o so b a t er mínů, resp ekt ive o bdo bí, po kt erá bude pro bíhat uskut ečňo vání cílů. Nelze o po meno ut ani p láno vání frek vence set káván í ú čast níků a revize p lánu. „Cíle mu sí b ýt měř it elné - musí být st ano vena jasná kr it ér ia nap lnění (Jo hno vá, 2008, s.5).“ Uživat el slu žby p ak realizu je p lán s po dpo ro u praco vníků, př ípad ně dalších o so b a zapo ju je se t ak vlast ními silami do p lnění cílů. K ho d no cení p lánu je t řeba vycházet nejen z výs ledků nap lněn í cílů, ale i ze záznamů prů běhu práce, kt erá pr o bíhala př i realizaci p lánu. Po ku d se do jde k závěru, že bylo do saženo všech cílů a člo věk už nepo t řebu je po dpo ru, může být uko nčeno po sk yt o vání t ako vé po dpo ry. V o pačn é m př íp adě jso u výsledk y ap liko ván y v no vém ko le p láno ván í. Tent o pro ces je mo žné neu st ále o pako vat do t é do by, než jso u nap lněn y všechny cíle (Jo hno vá, 2008).
21
Jsou z de sp eci fi k ová n y m et od y pr á ce a vyjm en ová n y j edn ot l i vé kr ok y k n a pln ěn í cí l ů.
- 28 -
Vyt vářen í
p lánů
a
vyt yčen í
o so bních
cílů
je
pro
mno hé
o so b y
se zdravo t ním po st ižen ím, kt eré celý živ ot strávily v zař ízení, jist ě něčí m no v ým a nezvyk lým. Pro někt eré z nich to mo hlo být po prvé, kd y se jic h někdo zept al, co po t řebu jí. Pro jiné t o mo hla být o b ligat o rní o t ázka. Det er minu jíc ím fakt o rem v t ét o pro blemat ice může být zař ízení 22, jeho praco vníc i apo d. (Ondř íško vá, 2009).
3.2 Transfo r mace po byt o vých so ciáln ích slu žeb Transfo r mace je d lo u ho do bý pro ces přeměny, kt er ý vede ke zk valit něn í živo t a o so b, žijíc ích v ú st avn ích zař ízeních. Po d le Min ist er st va pr áce a so ciáln ích věcí (MPSV, 2007, s.3) je „t ransfo r mace cest o u př iro zeného vývo je
vycházejícího
z po žadavk u
o dbo rník ů,
uživat elů,
jejich
ro d in
i samo t ných po sk yt o vat elů. “ V České r epu blice by mě la t ransfo r mace pro bíhat mezi let y 200 7 až 2013. Prakt ick y je však mno hem d lo u ho do bějš ím pro cesem, kt er ý může t rvat i desít k y let , jak již ukázaly zku šeno st i ze zahr aničí 23. Pro st ředky k uskut ečnění t ransfo r mace by měly být čerpány jed nak z fo ndů E vro psk é unie, ale i pro st řednict vím z měny do t ační po lit ik y, kt erá se již nebud e zaměřo vat na o prav y a reko nst rukce úst avních budo v, ale na ro zvo je sít ě služeb 24 (MPSV, 2007). V
so uvis lo st i
deinst it ucio nalizace, syst ému
( Ko ř ínko vá,
s t ransfo r mací
se
čast o
set káváme
s po jme m
kt erá je po važo vána za „manažersk ý pro ces změn y 2 008,
s.3). “
Měla
by
směřo vat
k po sk yt o ván í
so ciáln ích služeb, jež by ved ly k ind ivid uáln í po dpo ře živo t a člo věk a v př iro zeném pro st řed í. (MPSV, 2005) Mezi hlavn í id eje t ed y p at ř í zv ýšen í kvalit y živo t a a s t ím so u visejíc í nap lňo vání po t řeb lid í v do mo vech pro o so by se zdravo t ním po st ižení m 22
Ka ž dý d om ov pr o os oby se z dr a vot n í m pos t i ž en ím má svoji „ vn i třn í pol i t i ku“ a z a ují má ur či t ý p ost oj k e s vým už i va t el ům . Je dn á se o c el k ovou a t m os fér u dom ova a jeh o l a děn í . 23 Na pří kl a d ve Š véd sku t r va l a tran sfor m a ce 10-15 l et (Joh n ová , 2008). 24 Od 70. l et m inul éh o st ol et í s e z em ě dn ešn í E vropsk é un i e z a býva jí r ea l i za cí pr ocesu dei n st i t uci on a l iz a ce a podpor ou pr á va ž í t v př ir oz en é kom un i t ě. V České r epubl i ce byl a kon cep c e t r an sfor m a ce pobyt ových s oci á l n í ch sl už eb sch vá l en a v r oc e 2007. ( MP SV, 2007)
- 29 -
pro st řednict vím v yt vo ření t ako vých po d mínek, kt eré by ved ly k co největ š í nezávis lo st i o so b na inst it uci ( v iz kap it o la 3.2.1). Po t é by t akzvané „ro zpušt ění“ velko kap acit ních do mo vů
následo valo
do přiro zené sít ě služe b
v ko mu n it ě. (MPSV, 2007)
3.2.1 Deinst it ucio nalizace
So učasný st av je t ako vý, že úst avní zař ízení po sk yt u je svým uživat elů m vět šinu slu žeb. T ímt o př íst upem se ješt ě ve vět ší míře zvyšu je závis lo st uživat elů 25 na t ěcht o zař ízeních. Násled ně do chází i k dalš í segregaci, nebo ť t éměř všechn y akt ivit y pro bíhají za br anami do mo va a ko nt akt s o ko lním pro st řed ím je nad ále min imalizo ván. So učást í t ransfo r mace je t ed y snaha o vyt vo ření ko o rdino vané sít ě služeb pro uživat ele, kt erá b y snížila je jich vazby na ú st avn í zař ízení a před evším by zv ýšila jejic h samo st at no st a mo žno st žít v relat ivně př iro zeném pro st řed í (Cháb, 2004). Jak
již
b ylo
zmíněno ,
dalším
kro kem
by
p ak
byla
úp ln á
deinst it ucio nalizace, co ž b y znamenalo změnu fu nkce úst avních zař ízení. Ta by ve svých budo vách neshro mažďo vala už ivat ele, ale především b y po sk yt o vala so ciáln í slu žby lidem žijícím v o ko lí. So učasní uživat elé b y pak b yd leli např ík lad v k lasick é byt o vé zást avbě a vyu žívali by sít ě ko mu nit ních služeb (Jo hno vá, 2008).
3.2.2 Transfo r mace v ko nt ext u sat urace po t řeb
Transfo r mace je nad ěje pro
o so by se zdravo t ním po st ižením žít
v relat ivně př iro zeném pro st řed í. Člo věk v něm má mno hem více mo žno st í nap lňo vat své ind iv iduáln í po t řeby (Jo hno vá, 2008). V inst it ucio nalizo vaném zař ízení není do st at ek pro sto ru pro nap lňo ván í ind iv iduáln ích po t řeb. V t ěcht o zař ízeních je vět šina činno st í ř ízena 25
Dr uh ou st rán kou vě ci j e skut e čn ost , ž e je št ě ve vět ší m r oz sah u n efun gují kom un i tní sl už by t a k, ja k by m ěl y. Za ř í z en í se t ed y s vým i vl a st ní m i si l am i sn až í z př í jem n it už i va t el ům ž i vot v úst a vu.
- 30 -
skup ino vě. Kupř ík ladu r anní vst ávání, snídaně, o běd, vycházk y, apo d. Uživat elé mu sí vst ávat v určeno u do bu, st ejně jako snídat , nebo ť jíd eln a není pro uživat ele o t evřena celý den. Nehledě na t o , že vět šina t ěcht o o so b ani nemá před st avu o to m, jak se jíd lo p ř ipravu je, že po užit é nádo bí mu s í někdo u mýt apo d.
(Cháb, 2004). Inst it uce t ak dává pro st or k nap lněn í
pot řeb v přesných časo vých i pro st o ro vých po d mínkách a vů bec nemus í o dpo vídat samo t ným po t řebám u živat ele. Po kud zmín íme vyšš í po t řeby jako je po t řeba seberealizace, do st áváme se o pět na „t enk ý led “. Co nenab íd ne inst it u ce, není. Mo žno st ro zho do vání uživ at elů je o mezena. Po kusme se nyn í zamys let nad o pačným pro blé mem. Co kd yž člo věk , žijíc í v do mo vě pro o so by se zdravo tním po st ižen ím do st ane mo žno st byd let např. v chr áněném byd len í a je nespo ko jený? Mů že se st át , že člo věk již nemá t o uhu měnit zaběh lé „r it u ály“ a je spo ko jenější se živo t e m v ú st avním zař ízen í (Š varco vá, 2006). Důležit ý je zd e ind iv id uáln í př íst u p ke každ ému uživat eli, z něho ž b y se mělo v pr vní řad ě v ycházet . Tímt o t vrzením nechceme nego vat předcho zí t ext , chceme jen upo zo rnit na
skut ečno st ,
a necit liv ým
že
je
t ransfo r mace
o pravdu
k t éto
proble mat ice
př íst up em
k nenapravit eln ým ško dám.
- 31 -
d lo u ho do bým by
pro cese m
mo hlo
do jít
4
DOMOVY PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM V rámci alespo ň část ečného
po cho pení pro blemat ik y ú st avní p éče
a především změn, kt eré př ichází s t ransfo r mací je vho d né krát ce po psat vývo j
do mo vů
v České
r epu blice
od
druhé
po so učasno st . Násled u jící část je věno vána
po lo vin y
20.
st o let í
leg is lat ivn ímu vymezen í
do mo vů a celo u k ap it o lu uzavírá so učasný st av do mo vů v Jiho mo ravské m kraji. Cíle m t ét o část i je nast ínit po d mínk y ž ivo t a o so b se zdravo t ním po st ižením a mo žno st i nap lňo vání jejich p ot řeb.
4.1 Vývo j do mo vů pro o so by se zdravo t ním p o st ižením Začát kem dru hé po lo vin y 2 0. st o let í zau jímal so cialist ick ý r eži m segreg ační př íst up k lidem se zdravo t ním po st ižen ím ( Michalík, Valent a, 2006). Řešením byla izo lace v ú st avech, kde byli po st ižení jed inci do bř e skr yt i
před
zrak y
„nepo st ižené“
po pu lace
(Lečbych,
200 6).
Úst av y
se zř izo valy především v o d lehlejš ích část ech Česko slo vensk a, nejlép e daleko o d vět ších měst . st ávaly
znáro dněné
Úto čišt ěm „cho vanců “ 26 se v mno hých př ípad ech
zámk y,
kde
péči
o
zdravo t ně
po st ižené
čast o
zajišťo valy řádo vé sest r y 27. Názo ry o dbo rník ů 28 byly v t ét o do bě jed no t né. Nejlep ším řešením pro o so by s ment áln ím po st ižen ím je úst avní péče. Int egrační po st o je jso u u nás pat rné až po ro ce 1989, co ž znamená as i dvacet ilet é zpo ždění o pro t i evro psk ým st át ům a US A ( MPSV, 2007). V prvních
po revo lučn ích
et apách
zazna menáváme
vznik
st o vek
nest át ních sdružen í na o bčansk ém pr in cipu, budo vání desít ek a st o vek no v ých zař ízení pro po dporu zdravo t ně po st ižen ých v o blast i ško lst v í a so ciáln ího zabezpečení. Vznik á Vlád ní výbo r pro zdravo t ně po st ižené a je
26
T a k býva l y v m in ul ost i oz n a čová n i už i va t elé d om ovů pr o os oby se z dr a vot n í m post i ž en í m . 27 T ot a l i tn í r ež i m t a k m oh l z ár oveň segr eg ova t i da l ší skupin u „n evyh ovu jí cí ch “ os ob. 28 Mez i da l ší ná z or y a h l a vn ě ust an oven í pa tř il kon cept n e vz děl a va t el n ost , kt er ý s e t ýka l os ob se st ř edn ě t ěž kou m en t á ln í r et ar da cí a kon cept n evych ova t el n ost i , jež s e př ím o dot ýka l os ob s t ěž kou m en t á ln í r et a r da cí (Le č bych , 2006).
- 32 -
př ijat
Náro dní p lán po mo ci zdravo t ně po st iženým o bčanů m 29(Michalík,
2006). Nezisko vé o rganizace se snaží po máhat ro diná m, kt eré o do la ly vlivů m a svo je d ít ě nezařad ily do úst avu so ciální péče. Zarážející však zů st ává skut ečno st ,
že
i
v devadesát ých
let ech
se
ro d iče
čast o
set kával i
s do po ručením do kt o rů, aby své po st ižené d ít ě raději dali do úst avu, kde se bud e mít „lép e“ (Chvát alo vá, 2005). V devad esát ých let ech zaznamenala ú st avní péče po měr ně velk ý po kro k v po do bě no vě zak ládaných ú st avů ro d inného t yp u. Zař ízení se dále dělila na ú st av y pro ment álně po st iženo u mlád ež, kde žili k lient i 30 ve věko vé m ro zpět í o d t ří do d vacet i šest i let a ú st avy pro do spělé o bčany s ment áln í m po st ižením, kt eré byly určen y lidem st ar ším 26 let t aké s t ěžším st upně m ment áln í r et ardace, po př íp adě ješt ě ko mbino vané s t ělesno u, či smyslo vo u vado u.
V praxi
však
k lient i
čast o
zůst ávali
v úst avech
pro
mládež
i po do vršení 26. ro ku (Valent a, Mü ller, 2 004). Co se však t ýká o pravdu zásad ních změn v úst avní p éči je t řeba s i po čkat až do následu jícího deset ilet í. Ko nkrét ně na záko n o so ciáln íc h službách ( viz kap it o la 4.2) a t ransfo r maci po byt o vých so ciáln ích služeb, kt erá je blíže po psána v kap it o le 3.2.
4.2 Leg is lat ivn í v ymezení do mo vů pro o so by se zdravo t ním po st ižen ím Do mo vy pro o so by se zdravo t ním po st ižením jso u v ymezeny v Úp lné m znění záko na č. 108/200 6 S b., o so ciáln ích slu žbách. „Hlavn ím cíle m so učasné právní úprav y má b ýt vyt vo ření po d mínek pro uspo ko jo ván í o právněných po t řeb lid í, kt eř í jso u o slabeni v jejich pro sazo ván í. Záko n o so ciáln ích
slu žbách
před st avu je
zák lad ní
r ámec
zajišt ění
po t řebné
po dpo ry a po mo ci v určit ém dru hu nepř íznivé so ciáln í sit uace“ ( Micha lík, 2008, s.10).
29
Po t om t o pl á n u n á sl eduje Ná r odn í plán opa t řen í pr o sn í ž en í n ega t i vní ch důsl edků z dra vot n í h o post i ž en í , Ná r odní pl án pr o vyr ovn á ní pří l ež i t ost í a Ná r odní pl án podpor y a in t egr a ce obča n ů se z dr a vot n í m post i ž en í m (Mich a l í k, 2006). 30 Oz n a čen í „kl i en t i “ se p o ča se st a l t a ké n e vyh ovu jí cí , n a hra di l h o t ed y t er m ín už i va t el é.
- 33 -
První zásad n í změno u je přejmeno vání ú st avů so ciáln í péče na do mo v y pro o so by se zdravo t ním po st ižen ím. V § 48 t o hoto záko na pak nalezneme zák lad n í činno st i, kt eré do mo v po sk yt u je svým už ivat elů m, jako je např. ubyt o vání, st rava, zpro st ředko vání ko nt akt u se spo lečensk ým pro st řed ím, výcho vné, vzdělávací a akt iv izační činn o st i, po mo c př i zvlád ání běžnýc h úko nů, apo d. V § 1 4 vyh lášk y č. 505/ 200 6 S b. pak po p isu je nejen zák lad n í činno st i př i po sk yt o ván í so ciáln ích slu žeb v do mo vech, ale i ro zsah t ěcht o úko nů a maximá ln í v ýši ú hr ad y za po sk yt o vání so ciáln ích slu žeb. Reg ist r
po sk yt o vat elů
so ciáln ích
služeb,
včet ně
adresář e
do mo vů
pro o so by se zdravo t ním po st ižením nalezneme na webo vých st ránkác h každého kraje.
4.3 Do mo vy pro o so by se zdravo t ním po st ižením v Jiho mo ravském kraji V Jiho mo ravském kraji mů žeme nalézt velmi různo ro do u škálu do mo vů pro o so by se zdravo t ním po st ižením.
Set káváme se s př íspěvko vým i
i nezisko vými o rganizacemi. Do mo vy jso u zř izo ván y buďt o krajem nebo círk ví. Již zd e nacház íme d iamet rální ro zd íly v po jet í t ěcht o
in st it ucí.
Cír k ve zř izu jí do mo vy,
respekt ive int egro vaná cent ra služeb, kt eré jso u so učást í běžné zást avb y a byd lí zde 5 až 9 o so b. Uživat elé zd e vyu žívají ko mu nit ní slu žby. Po d „t akto vko u“ krajů se set káváme s do mo vy, kd e žije 23 až 23 8 o byvat el. Někt eré z t ěcht o do mo vů ješt ě nejso u an i ko eduko vané. Míst o v k lasické zást avbě byd lí uživat elé v býva lých zámcích, kt eré mno hd y nesp lňu jí
po žad avk y
so ukro mí
nebo ť
uživa t elů,
st avebn í
úprav y
st aro bylých budo v jso u mno hd y ko mp liko vané z dů vo du zacho vání r ázu památ k y. Na dru ho u st ranu nalezneme i do mo vy no vě vyst avěné nebo čer st vě zreko nst ruo vané,
kt eré
jso u
bezbar iér o vé
zajišťu jíc í so ukro mí.
- 34 -
a
lépe
sp lňu jí
po d mínk y
II. VÝZKUMNÁ ČÁST
5
VÝZK UMNÝ PROBLÉM V průběhu po sled ních let pro šly do mo v y pro o so by se zdravo t ní m
po st ižením mno ha změnami. V rámci mo d er nizace se snaží u živat elů m nabízet co nejv íce služeb, reko nst ruo vat všechno st aré, ale …. Je t o o pravdu t o , co uživat elé v do mo vech po t řebu jí? V t eo ret ické část i t éto práce jsme po lemizo vali o po jmu „speciá ln í pot řeby“. Do šli jsme k závěru, že po t řeby o so b se zdravo t ním po st ižen í m jso u st ejné jako po t řeby int akt ní po pu lace. Ot ázko u zůst ává, jest li veden í do mo vů
pro
o so by
se
zdr avo t ním
p o st ižením
vo lí
spr ávné
kro k y
k nap lňo ván í po t řeb sv ých uživat elů. V so učasno st i exist u je řada v ýzku mů zaměřu jících se na k valit u živo t a 31 o so b se zdravo t ním po st ižením. T y se však zaměř u jí na mno hem š ir š í spekt ru m, než- li je reflekt o vání po t řeb. Tent o výzku m b y však mo hl b ýt do p lněním zjišťo ván í k valit y živo t a, nebo ť zko u má ko nkrét ní po t řeby o so b pro st řednict vím
ro zho vo rů
se
samo t n ými
uživat eli
so ciáln ích
služeb
a dot azníko vo u met o do u se snaží zjist it jak ý ma jí po hled praco vníc i v př ímé péči, kt eř í t yt o lid i po dpo rují v nap lňo vání svých po t řeb. V lit erat uře
se
jen
spo rad ick y
set káváme
s po t řebami
o so b
se
zdravo t ním po st ižením, co ž je na jed nu st ranu do bře, nebo ť se t ak ut vrzu jeme v t o m, že po t řeby o so b se zdr avo t ním po st ižením nejso u o d lišné o d pot řeb int akt ní po pu lace. Na dru ho u st ranu se však set káváme s názo r y, že po kud js me o so bám se zdravo t ním po st ižením po sk yt li u byt o vání, st ravu a o šacen í, uděla li js me do st at ek pro jejich spo ko jený živo t . Nezapo mínejme však na t o, že i o so by žijíc í v do mo vech po t řebu jí ind iv id uáln í mír u po dpo ry, aby mo hli nap lňo vat své zák lad ní i v yšší po t řeby.
31
Pr o sr ovn á ní n a šeh o výz kum u m ůž em e na jí t St an dar di z ova n ý dot a z n í k MKN, t ýka jí cí se k va l i t y ž i vot a , kt er ý m ůž em e n a l éz t na uveden ých www st r án ká ch: < ht t p: // www. a di kt ol ogi e. cz / a r t i cl es. ph p?l = cz &ci d= 165&i i d= 904&a cc= en b>
- 35 -
6
CÍLE VÝZK UMU, VÝZK UMNÉ HYPO TÉZY A VÝZK UMNÉ OTÁZK Y Cílem t o ho t o výzku mu je zjist it jaké jso u ko nkrét ní po t řeby člo věk a
žijíc ího v do mo vech pro o so by se zdravo t ním po st ižením, mo žno st i a mír u jejich nap lňo vání, a t o v lo kalizaci Jiho mo ravsk ého kraje. Dále pak zjist it jak vn ímají po t řeby jed inců s ment áln ím po st ižením lidé, kt eř í jso u s nim i v úzkém ko nt akt u, t ed y praco vníci př ímé péče, vycho vat elé. Výzku mné cíle jsme si již v yt yčili. Nyn í přejdeme na určení hypo t éz a výzku mn ých o t ázek.
Výzku mné o t ázk y: 1) Jaké mají už ivat elé mo žno st i nap lňo vání svých po t řeb? 2) Kt eré po t řeby nejso u u u živat elů d o mo vů pro o so by se zdravo t ní m po st ižením do st at ečně sat uro vány? 3) Co je před mět em mo t ivace uživat elů žijících v do mo vech? 4) S čím jso u uživat elé do mo vů nespo ko jeni, co by cht ěli po př ípad ě změnit ?
Hypo t ézy: H1: Člo věk a s ment áln ím po st ižen ím žijíc í v ú st avním zař ízen í má mno he m menší mo žno st i nap lňo vat své po třeby, než člo věk žijíc í v ro d ině. H2:
Praco vníc i
zař ízení,
kt eř í
jso u
pravid elně
pro ško lo vání
ma j í
po zit ivnější vzt ah k t ransfo r maci, než- li nepro ško lo vaní praco vníc i. H3: Zák lad ní po t řeby člo věka, jako je po třeba sp ánku, jíd la, bezpečí, apo d., jso u z po hledu v ycho vat elů více sat uro vány, než- li vyšš í po t řeby,
jako je
přát elst ví, po cit do mo va, seber ealizace ap o d. H4:
Čím
méně
jso u
po t řeby
u živat elů
pravděpo do bno st výsk yt u agresiv it y.
- 36 -
nap lňo ván y,
t ím
vět ší
je
7
VÝZK UMNÝ SOUBOR Vzhledem k
charakt eru v ýzku mné mu pro blé mu a vo lbě ko mbinace
výzku mn ých po st upů budo u so ubo r t vo řit dvě skup in y r espo ndent ů. Ješt ě než přejd eme k po p isu skup in respo nd ent ů, je t řeba vymezit po d mínk y jejich výběru. Jak již název napo víd á, výzku m bude pro bíhat v J iho mo ravsk ém
kraji.
V ko mp let ním
adresář i
so ciá ln ích
slu že b
Jiho mo ravsk ého kraje jsme vyt ipo vali šest ko nkrét ních do mo vů pro o so b y se zdravo t ním po st ižením. Každému do mo vu bud e po slán ú vo dní do p is (v iz Př ílo ha č.1) pro st řednict vím e- mailu nebo po što u. Po prvním zko nt akt o ván í do jde k e sjed nání o so bní návšt ěvy v daném zař ízení. Z šest i o slo venýc h do mo vů se pět vyjádř ilo k lad ně (Seznam navšt ívených do mo vů viz. Tabu lk a 3). Co se t ýk á sku p in respo nd ent ů, bude jed na skup ina sest ávat z uživat elů do mo va pro o so by se zdravo t ním po st ižením a dru ho u sk up inu budo u t vo ř it praco vníc i do mo vů pů so bíc í v př ímé p éči.
Náz e v
O be c
Inte r ne tová adr e sa
P oč e t
muž i
ž e ny
už i vate l ů Soci á l n í
Še bet ov
www. u sps e bet ov. cz
180
ano
ano
Br n o
n euved en a
23
ano
ano
K yj ov
www. h or i z on t kyj ov. cz
238
ano
ne
T a ví kovi c e
www. u st a vy. cz
98
ano
ano
Bř ež a n y
www. z a m ek br ez a n y. cz
165
ano
ano
sl už by Še bet ov Dom ov pr o os oby s e Z P Nojm á n ek Dom ov Hor i z on t Dom ov u l esa T a ví kovi c e Zá m ek Bř ež a n y př í spěvk ová or ga ni z a ce
Tabu lk a 3 – Sezna m navšt ívených do mo vů
- 37 -
8
DESIG N VÝZK UMU Pro t uto práci byla zvo lena ko mbin ace výzku mn ých met o d a to jak
kvant it at ivn í, t ak k valit at ivní, nebo ť zko u maná pro blemat ika je velm i spec ifická. Zák lad ním
r ysem
k vant it at ivního
výzku mu
je
t est o vání
hypo t éz.
„Analýza je pro váděna na ku mu lo vaných dat ech o mno ha jed inc ích a dat a mů žeme ku mu lo vat jen t ehd y, jso u- li t otožná. Nezbyt no u po d mínko u pro to je, aby alespo ň st imu ly ( např ík lad o t ázky) b yly t o to žné (Dis man, 1996, s. 126).“ Je zřejmé, že k vant it at ivní výzku m mů že výzku mn íko vi př inést řadu dů ležit ých in fo r mací, ale vzhledem k našemu t émat u práce je nut no vyu žít i met o d y k valit at ivn í, nebo ť t ak lze nejlépe získat info r mace o d jed né z našich cílo vých sku p in respo ndent ů. Kvalit at ivní výzku m je po d le Disma na (1996, s. 285) „nenu mer ick é šet ření a int erpret ace so ciáln í rea lit y. Jeho cílem je o dkr ýt význa m po dk lád aný
sdělo vaným
in fo r macím. “
Gavo ra
(2002,
s.
121)
se
pak do mnívá, že „h lavním r ysem k valit at ivn ího výzku mu je d lo u ho do bo st , int enziv no st a po dro bný záp is. “ Po d le Dis mana (199 6) je h lavním po slání m kvalit at ivn ího výzku mu po ro zumět lidem v so ciáln ích s it uacích. Do mnívá me se spo lečně s Chrásko u ( 2007), že každ ý z t ěcht o př íst upů, jak k vant it at ivní, t ak i k valit at ivní, má své před no st i i nedo st at ky. Pro to je nejen mo žné, ale i v ýho d né t yt o výzku my ko mb ino vat .
- 38 -
9
METODOLOG IE VÝZK UMU Na zák ladě zvo len ých t ypů v ýzku mu budo u i v ybrané výzk u mné met o d y
o dpo vídat kvant it at ivnímu nebo k valit at ivnímu př íst upu výzku mu.
9.1 Met o d y sběru dat První skup ino u respo nd ent ů jso u t ed y praco vníc i v př ímé péči. Pro sběr dat v t éto skup ině vyu žije me met o du dotazníku, kt er ý o bsahu je
uzavřené
a škálo vé o t ázk y. Pro střednict vím o t ázek se snažíme zjist it , jak ý je po hle d praco vník ů
na
po t řeby
u živat elů
žijíc ích
v do mo vech
pro
o so b y
se zdravo t ním po st ižen ím a do jaké mír y jso u po d le nich t yt o pot řeb y nap lňo vány
Vyp lněné
do t azník y
budo u
vraceny
v prů běhu
návšt ěv y
do mo va, po př ípad ě budo u někt eré zaslán y do dat ečně po št o u. . Met o da ro zho vo ru, nebo - li int er view bud e po užit a u dru hé sku p in y respo nd ent ů, a t o do spělých uživat elů d o mo vů pro o so by se zdravo t ní m po st ižením. V následu jíc ím t ext u st ručně po p íšeme char akt er ist iku jed no t liv ýc h met o d a jejich ap lik aci v rámc i v ýzku mné ho šet ření.
9.1.1 Dot azník Met o da dot azníku je po d le Dis mana (1996, s. 1 41) „velmi efekt ivn í t echnik a, jež může po st ihno ut ve lik ý po čet jed inců př i relat ivně malýc h nák lad ech. “
Dalš ími
v ýho d ami
je
zajišt ěn í
relat ivn í
ano nymit y
respo nd ent ů, jež je spo jená s o cho to u o dpo vídat na dané o t ázk y. Úskalí t ét o met o d y je v mo žné nenávrat no st i do t azníků. To mu js me se v našem
v ýzku mu
po kusili
v yhno ut
p ro střednict vím
o so bn í
návšt ěv y
zař ízen í. Další nevýho do u je o cho t a dot azo vaného , kt erý mů že mít t end ence přeskako vat někt eré ot ázk y, nebo neo dpo vědět vů bec.
- 39 -
9.1.2 Int erview Int erview
je
na bezpro st řední
met o da
shro mažďo vání
ver báln í
ko mu nik aci
d at ,
kt erá
se
výzku mného
zak lád á
praco vn ík a
a respo nd ent a (Chráska, 2007). Výho do u t ét o met o d y je navázání o so bního ko nt akt u respo ndent a a výzk u mn íka, kt eré ved e k hlu bšímu po ro zuměn í mo t ivů a po sto jů respo ndent a. At k inso n (19 89 in Lečbych, 200 6) u vád í, že výzku m lid í s ment áln í m po st ižením
je
mo žn ý,
nebo ť
jso u
scho p ni se zapo jit
do
ro zho vo ru
a o dpo vídat výzku mn íko vi na k ladené ot ázk y. Pro t ent o výzku m bylo zvo leno
po lo st rukt uro vané
int er view
( Chráska,
2007),
kt eré
spo čívá
v k ladení přede m př ipravo van ých o t ázek. Jest liže však o dpo věd i př inášej í no vá t émat a, jso u po klád ány t zv. seku nd ár ní o t ázk y ( Fer jenčík, 2000), kt eré t ato t émat a dále ro zvíjí. Int erview mů že, mimo jiné, pro bíhat dvěma různ ými způso by a t o bu ď ind iv iduálně o hn isko vá
nebo
skup ino vě.
skup ina,
nebo ť
ta
Dalš í
p o užit o u
slo uží
jako
met o do u pr imár n í
ro zho vo ru způ so b
je
sběr u
kvalit at ivn ích úda jů st ejně jako ind iv id uáln í int er view (Mo rgan, 2001). Ohn isko vo u skup inu lze po d le Mo rgana (2001, s. 17) char akt er izo vat jako „t echnik u výzku mu jež shro mažďu je údaje pro st řed nict vím sku p ino vé int erakce vzn ik lé v d ebat ě. “ T yt o met o dy int er view mů žeme spo lečn ě ko mb ino vat .
9.2 Met o dy zpr aco vání a analýz y dat Ro zho vo r y s respo ndent y, a t o buď in d ivid uáln í nebo skup ino vé 32, byl y nahráván y na d ikt afo n. S nažili js me se t aké respo ndent y mo t ivo vat k vzájemné int erak ci vznik lé v debat ě, ale naše snah y nebyly vžd y ú spěšné. Proto
jsme
ko mb ino vali
met o d y
o hnisko vé
skup in y,
sku p ino vého
a ind iv iduáln ího int er view.
32
Ved ou cí pr a covn í k, kt er ý z a ji šť ova l výz kum ní kovu n á všt ě vu, byl p ož á dá n o vyt i p ová n í skupin ek už i va t el ů, kt eř í budou spol upr a cova t n a in t er vi e w. V n ěkt er ých dom ove ch vša k n ebyl a m ož n ost děl a t skupi n ové r oz h ovor y s už i va t el i , t udí ž jsm e využ i l i m et odu i n di vi duá l níh o r oz h ovor u.
- 40 -
Z nahr ávek ro zho vo rů pak byl vyt vo ř en do slo vný přep is. Pro zajišt ěn í ano nymit y b yla jména respo ndent ů nahr azena p ísmenem R (respo nd ent ) a čísle m. Výzku mn ík byl v t ranskr ipc ích o značen p ísmenem V. Vzhledem k o bčasn ým pro blémů m ve vyjadřo ván í o so b s ment áln í m po st ižením byla reduko vána někt erá slo vn í spo jení, t akzvaná „slo vn í vat a“ 33, pro zlep šen í př ehled no st i výzku mn ého pro to ko lu. V další fázi js me se zaměř ili na seskupo vání v ýpo věd í na zák lad ě po do bno st í a so uvis lo st í, t akzvano u met odu trsů. Tat o met o da, jak t vrd í Mio vsk ý (2006), se snaží seskupo vat a ko ncept ualizo vat určit é výro k y do skup in, t rsů. T yt o skup in y by měly vznikat vzá jemn ým překr ýván í m po do bných
jevů.
„T ímt o
pro cesem
vznik ají
všeo becnějš í,
ind ukt ivně
zfo r mo vané kat ego r ie, je jichž zařazen í do dané skup in y je aso cio vané s určit ými o paku jícími se znak y, určit ým charakt er ist ick ým uspo řádání m at d. (Mio vsk ý, 200 6, s. 221).“
Dat a získaná do t azníko vo u met o do u nejdř íve zpracu je me a t o t ak, že je uspo řádáme a sest avíme t abu lk y čet no st í abso lut ních i r elat ivn ích (Chrásk a, 2007). Pot é násled u je grafické znázo rnění d at , vyjádř ených čet no st i.
V dalš í
fázi o ko ment u jeme
výs ledk y
v ýzku mu
pak o věř íme p lat no st i h ypo t éz.
33
Jde o n epod st a t n á sl ova , je ji ch ž vyl ouč en í n en aruší h odn ot u výp ovědi .
- 41 -
v relat ivn í a
v
závěr u
10 POPIS A INTERPRETACE VÝSLEDK Ů V následu jíc ím
t ext u
budeme
po p iso vat
v ýsledk y
k vant it at ivního
výzku mu a úd aje získané v k valit at ivn ím výzku mu.
10.1 Analýza výsledků získan ých z do t azníko vé met o d y Na
následu jících
st ránk ách
u vedeme
výs led né
ho dno t y
vzešlé
z dot azníko vého šet ření, kt erého se zúčast nilo 66 respo nd ent ů, praco vník ů v př ímé péči st arajících se o uživat ele do mo vů. Ot ázk y jso u vžd y p sán y v přesném znění, jak je ho d no t ili respo nd ent i. Každ ý výs led ný graf je pak o bo hacen o ko ment ář aut o ra práce.
1) K olik u živatelů máte ve skupině? Počet uživatelů ve skupině 14
14
12
12 11 10
8
četnost
8
7 6
6
4 3
3 2
2
2
2
2
1 0 4
5
6
7
8
9
10 11 počet uživatelů
12
13
14
15
16
Ko ment ář 1 Naše pr vní o t ázka směřo vala k po čt u uživat elů ve skup ině. Nejčast ěji se v do mo vech
pro
o so by
se
zdravo t ním
po st ižením
po dvanáct i uživat elích, po t é jedenáct i a d eset i č lenné.
- 42 -
v ysk yt u jí
skup in y
Jest liže v ycho vat el pracu je např. s d vanáct i členno u skup ino u 8 ho d in denně, na ind iv id uáln í práci s každ ým uživat elem má 40 minut . Reáln ý čas věno van ý práci s uživat elem je však mno hem kr at ší, nebo ť v ycho vat el mu s í v t éto do bě o bst arat ad min ist rat ivní záležit o st i, po st arat se o př ípravu jíd la a jeho po dávání, dále nakupu je o so bní po t řeby u živat elů apo d. Dalším aspekt em jso u p ak po vaho vé r ysy uživat ele. Někt eř í po t řebu j í velko u mír u po zo rno st i, jin í nejso u mo c průbo jn í a drží se sp íše v po zad í, t udíž jim není věno váno to lik času.
2) Mají uživatelé svůj o sobní čas, kdy si sami mů žou ro zhodovat, co a kde budou dělat? a) ano , mají b) sp íše ano c) sp íše ne d) ne, nemají Graf 2 – Oso bní čas uživat elů
70%
62%
60% 50% 40%
32%
30% 20% 5%
10%
2%
0% Ano, mají.
Spíše ano.
Spíše ne.
Ne, nemají.
Ko ment ář 2 Z o dpo věd í je p at rné, že více než po lo vina vycho vat elů po važu je mo žno st
vlast ního
ro zho d nut í
uživat elů
o
svém
o so bn ím
čase
za samo zřejmo u. Dalš ích 32 % r espo ndent ů má po cit , že u živat elé sp íš e
- 43 -
mají mo žno st vo lit si akt ivit y ve svém o so bním čase. Sečt eme- li po čet k lad ných o dpo věd í, do st aneme se na 9 4 %, z čeho ž mů žeme usuzo vat , že z po hled u praco vník ů ma jí u živat elé velmi do bré mo žno st i ro zho do vat o svém vo lném čase. Det erminu jícím fakt o rem však může b ýt st upeň po st ižení. Oso b y s lehko u až st ředně t ěžko u ment áln í ret ar dací si u mí na jít způ so b nap lněn í vo lného času a t o uto činno st í se zabavit . V př ípadě o so b s t ěžko u ment áln í ret ardací hr aje d ů ležit o u ro li emp at ie praco vníků, jenž by mě li uživat elů m nabízet více var iant činno st í a do brat se k t é, kt erá mu v yho vu je. Dle výpo věd í někt er ých praco vník ů k t o mut o zlep šení velko u měro u př ispělo zaved ení st andardů k valit y so ciáln ích slu žeb (Ondř íško vá, 2009).
3) Mají uživatelé mo žno st vybavit si po koj pod le svého uvá žení? a) ano b) sp íše ano c) sp íše ne d) ne
Graf 3 – Mo žno st vybavit si po ko j
44% 45% 40% 35% 30%
29% 24%
25% 20% 15% 10% 5%
2%
2%
0% ano
spíše ano
spíše ne
- 44 -
ne
neodpověděli
- 45 -
Ko ment ář 3 Relace k lad ných o dpo věd í o pět převažo vala. Z t o ho 44 % respo ndent ů o dpo vědělo , že uživat elé sp íše mají mo žno st vybavit si po ko j d le svého uvážen í. Po d le 2 9 % vycho vat elů už ivat elé sp íše nema jí t yt o mo žno st i a dvě pro cent a o dpo věděla, že uživat elé t yt o mo žno st i nemají. Zb ylá 2 % dot azo vaných se k t éto ot ázce nevyjádř ila. Svo u ro li zde o pět hr aje st upeň ment áln ího po st ižení. Oso by s lehko u a st ředně t ěžko u ment ální r et ardací mají své zájmy, ko níčk y a s nim i spo jené výro bk y, kt eré si vyst avu jí. U o so b s t ěžk ým nebo hlu bo k ý m st upněm ment áln í ret ardace je vo lba vybaven í po ko je na perso nálu . Celko vě však v t éto o blast i do šlo k mno hým změnám. Dř íve t o t iž uživat elé neměli na po ko jích t éměř
žád né věci, kt eré by zút u ln ily pro st řed í
(Ondř íško vá, 2009).
4) Pomáh ají uživatelé s p rovo zem, popří padě údržbou domova? a) ano b) sp íše ano c) sp íše ne d) ne
Graf 4 – Po mo c uživat elů s údržbo u do mo va
32%
35% 29% 30%
26%
25% 20% 13%
15% 10% 5% 0% ano
spíše ano
spíše ne
- 46 -
ne
Ko ment ář 4 Po d le 29 % respo nd ent ů uživat elé po máhají s údržbo u do mo va. Sp íš e ano o dpo vědělo 32 % vycho vat elů a 26 % respo ndent ů si mys lí, že uživat elé sp íše nepo máhají. Po d le 13 % vycho vat elů uživat elé nepo máhaj í s údržbo u
vů bec.
Klad ných
a
sp íše
k lad ných
o dpo věd í
js me
t ed y
zaznamenali 6 1 % a zbylých 39 % pro cent o dpo vědělo sp íše ne, ne. Nezapo míne jme však na fakt , že po d le St and ardů k valit y nesmí činno st uživat elů vykazo vat znak y nucené práce
a v žád ném př ípadě nesm í
vyko návat činno st i za per so nál. Set kali js me se však i s do mo vy, kd e maj í uživat elé sep sané smlo u v y se zař ízením a po máha jí např ík lad v prádelně, na vr át nici , za co ž po bíra jí mzdu.
5) Ja k často klienti nav štěvují ku ltu rn í a kce (kin o, divad lo, ná vštěv a galerie,…)? a) zhru ba každ ý t ýden b) zhru ba každ ý měsíc c) něko likrát do ro ka d) dvakr át do ro ka
Graf 5 – Návšt ěva ku lt ur ních akcí
60% 52% 50% 40%
33%
30% 20% 11% 10%
3%
2%
0% zhruba každý zhruba každý týden měsíc
několikrát do roka
- 47 -
dvakrát do roka
neodpověděli
Ko ment ář 5 Nejvyšš í čet no st , a to 52 %, mů žeme sledo vat u o dpo věd i za c), něko likrát do ro ka. Po dle 33 % respo nd ent ů uživat elé navšt íví ku lt ur ní akc i zhru ba k ažd ý měsíc. 11 % o dpo vědělo , k ažd ý t ýden a jen 3 % vycho vat elů napsalo , že u živat elé se účast ní ku lt ur níc h akcí jen d vakrát ro čně. Z t ěcht o o dpo věd í mů žeme usu zo vat , že ku lt urní živo t uživat elů žijíc ích v do mo vec h pro o so by se zdravo t ním po st ižením je vcelku pest r ý.
6) Jak ča sto mohou sa mo statnější u živa telé opouštět b rán y domo va, aby si nap ří klad na koupi li, navštívi li kav á rnu apod.? a) něko likrát t ýd ně b) jed no u za t ýden c) jed no u za 2 t ýd ny d) jed no u za měsíc
Graf 6 – Vycházk y do o ko lí
70% 61% 60% 50% 40% 30% 20%
15% 11%
10%
9% 5%
0% několikrát týdně
jednou za týden
jednou za dva týdny
jednou za měsíc
neodpověděli
Ko ment ář 6 Z o dpo věd í 61 % vycho vat elů je zřejmé, že uživat elé o po ušt ějí br án y do mo va něko likrát t ýd ně. Z o dezv y 11 % respo nd ent ů mů žeme usu zo vat , že uživat elé cho d í ven jed enkrát t ýd ně, 15 % se vyjádř ilo pro o dpo věď jed no u za měsíc a 9 % se nevyjádř ilo .
- 48 -
Urču jícím fakt o rem je v t o mt o případě u míst ění zař ízení. Uživat elé t ot iž mají ro zd ílné mo žno st i v př íp adě, že byd lí ve měst ě, nebo na vesnic i. Ve měst ě si uživat elé musí po rad it s hust ým pro vo zem, sít í kř ižo vat ek a přecho dů. Z to ho to důvo du býva jí p ro ško lo váni a p ln í „pro věrk y“. Na vesn ici je t o v to mt o o hledu mno hem jed no du šší a i u živat elé méně samo st at ní mo ho u sa mi cho d it na vycházk y.
7) Abso lv ova l/a j ste po slední dv a ro ky ško lení (nap ř. na téma: dět ská mo zko vá ob rna apod.) ve Vašem za měst nání? a) ano b) ano , ale jinak zaměř ené c) ne
Graf 7 – Ško lení praco vník ů
60%
53%
50% 40%
33%
30% 20%
14%
10% 0% ano
ano, ale jinak zaměřené
ne
Ko ment ář 7 To ut o ot ázko u jsme cht ěli zjist it , jest li jso u zaměst nanci pro ško lo ván í o hled ně no vých t rendů v práci s o so bami s po st ižením apo d. Z u veden ýc h o dpo věd í vyp lývá, že nadpo lo vičn í vět šina respo nd ent ů se prav ideln ě účast ní jin ých t ypů ško lení, 33 % praco vník ů abso lvo valo v po sled ních 2
- 49 -
let ech po do bné ško lení a 14 %
vycho vat elů
se po sled ní d va ro k y
nezúčast nilo žád ného ško lení.
8) Jak ča sto mív áte po rady oh ledn ě u živ atelů a p rá ce s ni mi? a) po dle po t řeby b) každ ý t ýden c) jed no u za měsíc d) dvakr át do ro ka
Graf 8 – Po rad y o hled ně uživat elů 69% 70% 60% 50% 40% 30%
20%
20%
11%
10%
0%
0% podle potřeby
každý týden
jednou za měsíc
dvakrát do roka
Ko ment ář 8 Nadpo lo viční vět šina, a t o 69 % respo nd ent ů mívá po rad y o hled ně uživat elů po d le po t řeby. Každ ý t ýden se rad í 11 % vycho vat elů, jed no u za měsíc 20 % a po sled n í mo žno st se v o dpo věd ích nev ysk yt la. Mo žno st „po d le po t řeby“ však může být po někud zavád ějící. Bu ďt o se vycho vat elé o pravdu rad í po měr ně čast o , kdyko liv p ot řebu jí, nebo na dru ho u st ranu mo ho u
být
praco vníci
už
část ečně
o vlivněni
syndro mem
v yho řen í
a frek vence po rad může být velmi nízk á. Po d le v ýpo věd í někt er ých praco vníků však napro st o absent u je t ýmo vá spo lupráce, kd y b y b ylo t řeba ko nzu lt o vat závažnějš í pro blémy s o dbo rn ík y
- 50 -
z řad
so ciáln ích
praco vníků,
p sycho lo gů,
psych iat rů,
sexuo lo g ů
apo d.(Ondř íško vá, 2009).
9) Co si my slíte o t ran sfo rma ci, která chce d omovy ještě více p řib lí žit běžnému životu a za měřovat se ta k spí še na chrán ěná byd lení apod.? a) něco t ako vého je po t řeba b) sp íše s t ím so uhlasím c) mys lím, že t o t eď fu ngu je do bře d) mys lím, že není po t řeba
Graf 9 – Názo r na t ransfo r maci so ciáln ích po byt o vých služeb
45%
41%
40% 35% 29%
30% 25%
20%
20% 15% 8%
10% 3%
5% 0%
něco takového spíše s tím myslím, že to myslím, že neodpověděli je potřeba souhlasím teď funguje není třeba dobře
Ko ment ář 9 Převážná část , a t o 41 % respo ndent ů se vyjádř ilo k t ransfo r maci sp íš e so uhlasně. 20 % praco vn íků si mys lí, že je t ransfo r mace po t řebná, po d le 29% respo ndent ů to t eď fu ng u je do bř e. 3 % vycho vat elů s i myslí, že t ransfo r mace není po t řebná a 8 % se k t éto ot ázce nev yjádř ilo . Z t ěcht o výs ledků
je
t ed y
pat rné,
že
nadpo lo vičn í
vět šina
praco vník ů
je
pro t ransfo r maci. Můžeme t ed y u suzo vat , že změna so ciáln ích po byt o výc h služeb je nut ná i z po hledu praco vníků, kt eř í je po sk yt u jí.
- 51 -
Po lo žme
si
však
následu jící
in fo r mo váni
a
vzd ěláváni
o t ázku:
v t ét o
Jso u
praco vníc i
proble mat ice?
do st at ečně
Po vědo mí
o
cílech
t ransfo r mace so ciáln ích slu žeb nemu sí být do st aču jíc í. Jist ě zde hr aje ro li i o so bní zaint ereso ván í vycho vat elů, chuť se nad ále vzd ělávat v o bo ru a vyh ledávat no vé po znat k y.
Do jaké mí ry my slíte, že jsou u u živatelů naplňovány tyto pot řeby: 10) Naplňo vání zá kladních pot řeb (p ř. jídlo, odpočin ek,…) a) do st at ečně b) sp íše ano c) mo žná d) sp íše ne e) ne Graf 10 – Nap lňo ván í zák lad ních po t řeb
100%
92%
90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 6%
10%
0%
2%
Možná
Spíše ne
0%
0%
0% Dostatečné
Spíše ano
Ne
Nevyjádřili se
Ko ment ář 10 Po d le 9 2 % praco vník ů jso u zák ladní po t řeby k lient ů nap lňo ván y do st at ečně. S o dpo věd í sp íše ne se zt oto žnilo 6 % respo nd ent ů a 2 % o dpo věděla sp íše ne. V to mt o případě jso u výs led k y v íce než jasné. Na druho u st ranu však nesmíme zapo mínat na fakt , že ve vět šině, ne- l i ve všech do mo vech je u spo ko jo vání zák lad ních po t řeb spo jeno s přesný m
- 52 -
načaso váním. Kupř ík lad u po t řeba jíd la je nap lňo vána pravid elně ve st ejno u do bu, st ejně jako pot řeba spánk u nehledě na ind iv idu áln í sp ánko v ý režim. Jed en př ík lad za všechny: Uživat elé mají zř ídkakd y mo žno st vybr at si
jíd lo
po d le
akt uáln í
„chut i“.
Určit ý po kro k
mů žeme
zaznamenat
34
v mo žno st i v ýběru st ravy jed no u za t ýden , po případ ě uživat elé sami navr hu jí po kr my, kt eré by mo hly b ýt v zař ízení vařeny. Předst avme si, že jsme
na
míst ě u živat elů. Jen má lo kdo
z nás b y se v yro vnal se
skut ečno st í, že si mu sí dát chléb, přest ože má vět ší chuť na ro hlík, nebo na úp lně jiné jíd lo a to každ ý den, každ ý t ýd en, … celý živo t .
11) Vzd ělávání, p ř. večerní ško la: a) do st at ečně b) sp íše ano c) mo žná d) sp íše ne e) ne
Graf 11 – Vzdělávání 50%
45%
45% 40% 35% 30% 25%
20%
20% 12%
15%
12%
8%
10%
3%
5% 0% dostatečné
spíše ano
možná
spíše ne
Ko ment ář 11
34
Už i va t el é m a jí m ož n ost vybr a t si z e dvou dr uh ů jí dl a .
- 53 -
ne
neodpověděli
Z po hledu 45 % respo ndent ů
jso u
mo žno st i vzd ělávání u živat elů
do st at ečné. 20 % pr aco vník ů s t ím sp íše so uhlasí. 24 % o dpo věd í se vysk yt o valo u zápo rných t vrzení. Přest o že se jed ná o do spělé o so by, kt er ých se ško ln í do cházka vět šino u net ýk á, byla t ato ot ázka po lo žena záměr ně. Není t o mu t ot iž t ak dávno , kd y ze záko na zmizel po je m nevzd ělavat elno st . Vět šina uživat elů, k vů li t o mut o o značen í, nik d y nep ln ila zák lad n í ško lní do cházku, a až n yn í ma jí ko nečně mo žno st vzdělávat se fo r mo u kurzů nebo večer ní ško ly. Uživat elé t uto mo žno st vít ají, význ amná je pro ně i změna o so b a pro st ředí (Ondř íško vá,
2009). S chází zde
však
mo žno st
nad st avb y
v po do bě prakt ické ško ly.
12) Možnost up latnění (p ř. ch rán ěné p racovi ště): a) do st at ečně b) sp íše ano c) mo žná d) sp íše ne e) ne
Graf 12 – Mo žno st up lat nění 25%
23% 22% 20%
20% 14%
15% 10%
10%
10%
5%
0% dostatečné
spíše ano
možná
spíše ne
- 54 -
ne
neodpověděli
Ko ment ář 12 Na ot ázku up lat nění uživat elů o dpo vědělo 2 2 % respo nd ent ů k lad ně. 23% praco vník ů si myslí, že uživat elé sp íše ma jí up lat nění a po d le 14 % praco vník ů
u živat elé
nevyjádř ilo
10
že uživat elé
%
sp íše
t ut o
mo žno st
vycho vat elů. mají
nemají.
Z t ěcht o
mo žno st
Tent o krát
ho dno t
up lat nit
se
se
může me
k
o t ázce
usu zo vat ,
v chráněné
d íln ě
nebo v nějak ém zaměst nán í. Nesmíme však o po míjet práci v chráněnýc h d ílnách a různé dru h y ergo t erap ie, kt erá má pro uživat ele t aké velk ý význam. V někt er ých zař ízeních mají u živat elé mo žno st cho d it na br ig ád y. Je t o ko nkrét ně jeden do mo v na vesnic i, k de uživat elé cho d í na t akzvan é „me lo uch y“ k lid em z vesnice. Za vyd ělané peníze si pak mo ho u nako up it věci, kt eré jim chyb í, co ž je pro uživat ele velká mo t ivace. So ciáln ích praco vníků js me se ješt ě zept ali, ko lik u živat elů pracu je na smlo u vu. Ze 704 uživat elů žijících v p ět i do mo vech pracu je na smlo u vu po uze 16 u živat elů ze d vo u ko nkrét ních do mo vů, a t o vžd y př ímo v zař ízení. Mo žno st up lat něn í na t rhu práce mimo zař ízení je t ed y velm i malá.
13) Přátelské va zby: a) do st at ečně b) sp íše ano c) mo žná d) sp íše ne e) ne
- 55 -
Graf 13 – Přát elské vazby 50% 50% 43%
45% 40% 35% 30% 25% 20% 15%
7%
10% 5%
0%
0%
0% dostatečné
spíše ano
možná
spíše ne
ne
Ko ment ář 13 Po lo vina respo nd ent ů si mys lí, že jso u přát elské vazb y u živat elů nap lňo vány do st at ečně. 43% o dpo věd ělo sp íše ano a jen ma lá část , 7 %, o značilo o dpo věď mo žná. Z vyjádření někt er ých praco vníků však vyp lývá, že přát elsk é vazb y nejso u do st at ečně nap lňo vány. Uživat elé mají mo žno st se set kávat např. na různých
spo rto vních
akcích
nebo
t ábo rech.
Jist ě
t am
vznik aj í
kamarád ské vazby, ale během ro ku se nemají mo žno st set kat . Omezeně s i mů žo u vyměn it t řeba po hled nebo do p is, po př. e-mail. Jso u však o dkázán i na o cho t u perso nálu a ne vžd y se set kají s po ro zuměním (Ondř íško vá, 2009).
14) Pocit domova: a) do st at ečně b) sp íše ano c) mo žná d) sp íše ne e) ne
- 56 -
Graf 14 – Po cit do mo va 50%
46%
45% 40%
35%
35% 30% 25% 20%
16%
15% 10% 5%
1%
0%
1%
0% dostatečné
spíše ano
možná
spíše ne
ne
neodpověděli
Ko ment ář 14 Odpo věd i na t ut o ot ázku jso u především k lad né a t o celých 81 %. 16 % praco vník ů si mys lí, že u živat elé mo žná mají po cit do mo va v d ané m zař ízen í. 1 % respo ndent ů si mys lí, že ne a 1 % neo dpo věd ělo . Nemě l i bycho m však zapo mínat , že někt eř í u živ at elé nežili n ikd y v ro d ině, nebo v jiné m zař ízen í, t ud íž nemají žád né sro vnání. Se změno u názvu zař ízení na do mo v se sit u ace mo žná časem změn í a zažit é „úst av“ se bude o pravdu t ransfo r mo vat na „do mo v“. Vět šin a uživat elů se do zař ízen í vr ací sp íše ráda, proto že ciz í pro st řed í v nic h vyvo lává nejist o t u. Po st o je u živat elů k e změně pro st řed í se vět šino u o d víj í o d reakcí lid í z o ko lí, se kt er ými se set k ají. Klad né reakce s sebo u neso u nelibé po cit y spo jené s návr at em do zař ízení p lného st ereot ypů a nao pak. Nezapo mínejme však na skut ečno st , že u někt er ých uživat elů, jenž jezd í do mů, se před o d jezd em zvyšu je ner vo zit a, způ so bená nepř íliš vyho vu jíc í m ro dinn ým pro st řed ím. Návr at y zpát k y do zař ízení pak mo ho u pro někt eré uživat ele vyvo lávat po cit ú levy (Ondř íško vá, 2009).
15) Pot řeba sebeú cty: a) do st at ečně b) sp íše ano
- 57 -
c) mo žná d) sp íše ne e) ne
Graf 16 – Po t řeba sebeúct y 34%
35%
29%
30%
26%
25% 20% 15% 10%
8% 3%
5% 0% 0% dostatečné
spíše ano
možná
spíše ne
ne
neodpověděli
Ko ment ář 15 Z po hledu 34 % respo ndent ů je t ato potřeba do st at ečně nap lňo vána. 29 % dot ázaných si myslí, že je sp íše nap lňo vána, 26 % vycho vat elů váhá a 8 % t azat elů si mys lí, že po t řeba sebeú ct y nap lňo vána sp íše není. K o t ázce se nevyjádř ila 3 % dot azo vaných. Po třeba sebeú ct y může být ze st ran p raco vníků o po míjena. Pro blém je, že někt eř í z nich si t o mo žná ani neu vědo mu jí. Př ík lad em může být do hled vycho vat ele př i sprcho vání uživat ele, kt er ý víceméně nepo t řebu je žád no u po dpo ru, nao pak je mu t ako vý do zo r nepř íjemn ý.
Praco vník však muse l
mít jist o t u, že se uživat el celý správně o sprcho val, nebo ť samo t n ý vycho vat el
byl
ko nt ro lo ván,
jest li
vyko nává
do hled
nad
uživat el i
(Ondř íško vá, 2009). Dle slo v někt er ých pr aco vník ů je sebeúct a po jem, se kt er ým se dř ív e vů bec nepraco valo a býva l o po míjen (Ondř íško vá, 2009). Se zavád ění m st and ardů do praxe se však sit uace po st upně mění. Respekt o vání so ukro mí
- 58 -
a int imit y je so učást í nap lňo vání práv u živat el. Po kud se o pravdu po dař í zavést do praxe a po vědo mí praco vník ů, vzro st e pak i sebeúct a uživat elů.
16) Ocenění, pochva la, úspěch: a) do st at ečně b) sp íše ano c) mo žná d) sp íše ne e) ne
Graf 17 – Ocenění, po chvala u živat elů 50% 50% 44%
45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10%
6%
5%
0%
0%
0%
0% dostatečné
spíše ano
možná
spíše ne
ne
neodpověděli
Ko ment ář 16 So učet klad ných o dpo věd í do sahu je ho dno t ě 94 %, zbylých 6 % dot azo vaných v o t ázce t ýkajíc í se po chvaly a o ceněn í váhá. Mů žeme t ed y usuzo vat , že u živat elé jso u praco vník y do st at ečně chváleni a po měr ně čast o t aké do sahu jí ú spěchu. Jaká je ale skut ečno st ? St ejně jak o u o st at ních o t ázek nesmíme zapo mínat na t o , že každ ý praco vník si bud e v t ako vém výzku mu mír ně id ealizo vat reálné po d mínk y. Ur čit ě je mezi v ycho vat eli spo ust a t ako vých, kt eří o pravdu u živat ele po chválí a mot ivu jí je t ak k další čin no st i. Na dru ho u st ranu je i spo ust a t ěch, kt eř í p řevážně kárají a v yho vu je jim mít
- 59 -
nad něk ým mo c, něko ho o vlád at (Ondř íško vá, 2009). To je však pro blé m po vaho vých r ysů ko nkr ét ních o so b a
mo žná t aké přejímán í po st o jů
zkušenějš ích ko legů.
17) Vyskytují se u Va šich u živat elů sklo ny k ag resivní mu chov ání? a) Ano , u vět šin y.
.
b) Ano , ale jen u někt er ých c) Sp íše ne, jen výjimečně d) Ne, víceméně se s ním neset kávám.
Graf 17 – Sk lo ny k agr esiv n ímu cho vání
58%
60% 50% 40%
33%
30% 20% 10%
5%
5%
0% ano, u většiny
ano, ale jen spíše ne, jen ne, víceméně u některých výjimečně se s ním nesetkávám
Ko ment ář 17 58 % respo ndent ů př ipo ušt í, že se u někt er ých už ivat elů set kává s agresiv it o u. 33 % o dpo vědělo , že se s agresivn ím cho ván ím set kává je n výjimečně a 5 % do t azo vaných u ved lo , že se s agr esiv it o u víceméně neset kává. Ho dno t u 5 % do sáhla i o dpo věď ano , u vět šin y u živat elů se s agresiv it o u set kávám.
- 60 -
Z uvedených ho dno t lze u suzo vat , že vět šina zaměst nanců se set kává s agresiv it o u. Může me se do mn ívat , že agresiv it a mů že být dů sledk e m neuspo ko jen í někt er ých po t řeb.
Pop řípad ě p rosím kon kreti zujte: 18) Pou žívání vu lg a ri smů a) ne b) výjimečně c) někd y d) po měr ně čast o e) čast o
Graf 18 – Po užívání vu lg ar ismů 39%
40% 35% 30%
27%
25% 18%
20% 15%
11%
10% 3%
5%
2%
0% ne
výjimečně
někdy
poměrně
často
neodpověděli
Ko ment ář 18 Další o t ázk y se zaměřu jí na ko nkr et izaci pro jevů agr esiv it y. 3 % respo nd ent ů se s po užíváním vu lg ar ismů u uživat elů neset kala. 11 % vycho vat elů se vyjádř ilo k v ýjimečnému po užívání vu lgar is mů. Největ š í nárůst
můžeme sledo vat u
o dpo věd i někd y, 27 % respo ndent ů se
s vu lgar is my set kává celk em čast o, 10 % čast o a 2% se nevyjádř ila.
- 61 -
. Po užívání hru b ých v ýrazů je dané př edevším pro st řed ím, ve kt erém se uživat elé po hybu jí. Jest liže uživat elé jezd í do mů, můžeme usuzo vat , že jejich mlu va je o drazem ro d inného slo vník u. Jak si ale vysvět lit , že uživat el, kt er ý v min imá ln í míře o po ušt í brány zař ízení, nejezd í do mů, ani nesled u je t elevizi, t akt o ho vo ř í? V to mt o př ípad ě se lze do mnívat , že pů vo dcem t ěcht o slo v je per so nál, co ž pak vypo víd á o jeho k valit ě (Ondř íško vá, 2009).
19) Sebepoško zování: a) ne b) výjimečně c) někd y d) po měr ně čast o e) čast o
Graf 19 – Výsk yt sebepo ško zo vání 35%
31%
30% 25% 25% 19%
20%
15% 15% 10%
7%
5%
1%
0% ne
výjimečně
někdy
poměrně
často
neodpověděli
Ko ment ář 19 Výsk yt
sebepo ško zo vání
u
u živat elů
je
po měr ně
vyso k ý.
19
%
vycho vat elů se neset kalo se sebepo ško zo váním. 31 % respo nd ent ů se s ní m set kává výjimečně, 25 % něk d y, 15 % po měr ně čast o a 7 % dot azo vanýc h se s ním set kává čast o . 78 % vycho vat elů se set kalo se sebepo ško zo vání m
- 62 -
uživat elů, co ž je vyso ké čís lo . Opět se mů žeme do mn ívat , že pot řeb y uživat elů
jso u
nedo st at ečně
sat uro vány
vzhledem
k čet no st i
výsk yt u
sebepo ško zo vání. Sebepo ško zo vání u živat elů mů že
mít různé př íčin y. Někd y je je jic h
půvo d zřejmý, nebo ť t o může být reak ce na mo ment áln í sit u aci, např. agresi někt erého uživat ele. Čast o u př íčin o u je t aké fru st race. Ne vžd y je tot iž at mo sfér a v do mo vech
uživat eli příje mná, mů žeme se zde s averz í
uživat ele vů či praco vníko vi (Ondř íško vá, 2009). U o so b s t ěžším st upně m po st ižení, jež nedo kážo u vyjádř it svů j p o sto j,
mů že být sebepo ško zo ván í
způso beno nu cením do činno st i, kt erá mu nen í př íje mná. Op ačno u př íčino u sebepo ško zo vání může být nedo st at ek akt ivit vyko návaných během d ne, t udíž nedo st at ečné zabavení uživat ele.
20) Slovní úto ky směřovan é k o statním: a) ne b) výjimečně c) někd y d) po měr ně čast o e) čast o
Graf 20 – S lo vní út o k y 40%
36%
35% 30% 30% 25% 20%
20% 15%
11%
10% 5%
2%
2%
0% ne
výjimečně
někdy
poměrně
- 63 -
často
neodpověděli
Ko ment ář 20 Slo vní út o k y k o st at ním se po měr ně čast o nebo čast o vysk yt u jí po d le 50 % dot azo vaných. 36 % pak u ved lo , že se s nimi někd y set kává. Výjimečn ý výsk yt slo vních at aků u ved lo 11 % respo ndent ů a 2 % se vyjádř ila, že se s nimi neset kává. Zbylá 2 % vycho vat elů se nevyjádř ila. V relaci někd y až čast o se set káváme s 86 % o dpo věd í. Důvo dem výsk yt u slo vních út o ků směřo vané k uživat elů m mů že být t akzvaná „po no rko vá nemo c“, jež je způ so bena neust álým st řet áváním se s t ýmiž o so bami. S vo u ro li hraje samo zř ejmě i p erso nál, nebo ť uživat elé napo do bu jí je jich vzo rce cho vání, kt eré se o dráží i v mlu vě (Ondř íško vá, 2009).
21) Ubli žování ostatní m: a) ne b) výjimečně c) někd y d) po měr ně čast o e) čast o
Graf 21 – Ubližo ván í o st at ním
50%
45%
45% 40% 35% 30% 24%
25% 20%
14%
15% 10%
9% 6%
5%
2%
0% ne
výjimečně
někdy
poměrně
- 64 -
často
neodpověděli
Ko ment ář 21 V ot ázce č. 22 se zaměřu jeme na u bližo vání o st at ním u živat elů m, po př. vycho vat elů m. So učet o dpo věd í př ináší p o měr ně zaráže jící ho d no t y. 45 % praco vník ů se někd y set kává s u bližo váním o st at ním. 24 % do t azo vanýc h o dpo vědělo , že se s ním set kává výjimečně a
9 % se s ním vů bec
neset kává. 17% respo ndent ů pak u ved lo , že se s ním set kává po měr ně čast o , 6 % do ko nce čast o a 2 % neo dpo věděla. Z dan ých výs ledk ů vyp lývá, že agresiv it a u živat elů nen í v ýjimečným jevem, ale vět šina do t azo vanýc h se s ní set kává. V to mt o případě hraje o pět ro li k valit a perso nálu a celko vá at mo sfér a do mo va, t zn. cho vání perso nálu k uživat elů m, mo žno st i nap lňo vání jejic h pot řeb, především seberealizace, at p.
10.2 Analýza údajů získan ých v int er view Zpraco vání úd ajů met o do u vyt vářen í t rsů: Pro st řednict vím t ét o met o d y js me r o zdělili v ýpo věd i do t azo van ýc h uživat elů na něko lik t émat ick y po do bných o blast í, nebo li t rsů, úžeji pak na kat ego rie. Pot řeba seberealizace - co uživat ele uspo ko ju je, baví: Zájmy, do ved no st i a ko níčk y – sledo vání t elevize, po slech rád ia, cest o vání, nakupo vání, čt ení, psaní, po čít ání, šach y, paličko vání, p let ení, navlékání ko rálek, malo vání, zp ív ání, spo rt, pro cházk y, Práce
-
úk lid
do mo va,
po mo c
zaměst nanců m,
práce
za
mzd u
v zahrad nict ví, v ho spo dářst v í apo d. Přání, po př. pot řeby, kt eré jso u nedo st at ečně uspo ko jo ván y: Chyb í ro d ina – jak ýko liv ko nt akt Někt eré mat er iáln í věci – DVD, CD, kazet y MC, mag net o fo n, ho líc í st ro jek, zimn í bo t y, po hádko vá k nížk a, vo dě o do lné
ho d ink y,
no t ebo o k, no vá skř íň, válend a, kamna, p o ho vka, no vé žid le a st o ly, vět rák „Na po ho du “ -t abák, káva, cigaret y, p ivo , sladko st i - 65 -
Př ít elk yně – čast ější ko nt akt , po případ ě spo lečné b yd lení Samo st at né
byd len í
–
byd len í
v ch ráněném
byt ě,
po příp ad ě
na samo st at ném po ko ji Mo t ivace - na co se uživat elé t ěší: Ro d inu - set kání s ro d ino u, návšt ěva, prázdnin y s ro d ino u apo d. Rekreace – výlet y, t ábo r y, po byt u mo ře, v lázních at d. Nespo ko jeno st , co uživat elů m nevyho vu je: Nedo st at ečný ko nt akt s ro dino u Nespo ko jeno st s perso nálem do mo va, po př ípadě s ko leg y uživat eli Nespo ko jeno st s b yd lením Co se uživat elů m líb í v do mo vě: Spo ko jeno st se zaměst nanci Přát elsk é vazb y- k amarád i, př ít elk yně, př ít ele V kuchyn i do bře vař í Pro střed í do mo va, včet ně o ko lí Mo žno st vycházek v o ko lí do mo va - především mo žno st cho d it do vesnice
Mo hlo
by
se
zdát ,
že
po třeba
seber ealizace
není
pro
o so b y
se zdravo t ním po st ižen ím nijak zvlášť významná. Dů ležit ým aspekt em je však její vymezen í. Tent o t rs jsme ro zdělili do dvo u kat ego rií, a to zájm y spo lečně s do ved no st mi a práci. Zaměř íme- li se na o blast do ved no st í, jako je např ík lad t r iviu m zjist íme, že čt ení př edst avu je pro uživat ele velmi významno u do ved no st , nebo ť se d ík y n í st ávají samo st at nějšími. Ne jso u o dkázáni na dru hé, kd yž si cht ěj í něco přečíst . Samo t né nakupo vání v o bcho dě je pro ně mo t ivem, pro č se naučit číst , dále t o jso u časo p isy nebo po hádko vé k nížk y, kt eré si mno z í přáli jako dárek k Váno ců m. Dalším významn ým pro st ředkem seberealizace člo věka s ment áln í m po st ižením je práce. Uživat elé s hrdo st í p o piso vali práci, kt ero u vyko návaj í např ík lad na zahrad ě, jako je hr abání list í, sázení a zalévání k vět in, sbír án í k lacků, d ále p ak st arání se o zvířat a, kt erá v někt er ých do mo vech cho vají.
- 66 -
apo d. Další respo nd ent i u ved li, že rád i uk lízejí a s úk lidem po máhaj í i sv ým kamarádů m nebo zaměst nanců m. Někt eří uživat elé mají mo žno st si př iv ydělávat a př ilep šit si t ak ke svému důcho du. Za vyd ělané peníze si pak nak upu jí věci, kt er ých se ji m běžně do st ává má lo nebo vů bec. Pro něk t eré to jso u cigar et y, p ivo , káva nebo sladko st i. Jin í po užijí p eníze např ík lad k úhr adě rekreace. Mezi ko níčk y d ále pat ř í ruko dělné p ráce jako je malo vání, keramik a, paličko vání apo d. Výro bk y jso u pak vyst avo vány, po př ípad ě pro dáván y jako pro dukt y chr áněných d ílen. Dalš í velko u zálibo u je spo rt , předevší m p lavání, p ing po ng, cyk list ika at d. Uživat elé se vzájemně set kávaj í na spo rto vn ích k láních mezi do mo vy, kde po řádají t ur naje ve fo t bale, vyb íjené i bo ccie 35. Výše
po psané
akt ivit y
Zpro st ředko vávají jim t ot iž
př ináší
uživat elů m
mno há
u spo ko jení.
po chvalu, o cenění ze st ran o ko lí a někt er ým
z nich t o po máhá lép e se vyro vnat se svým hand icape m. Záro veň t ak maj í mo žno st smys lup lně vyp ln it svů j vo lný čas. Všechn y u ved ené asp ekt y p ak mají po zit ivn í vliv na sebeho dno cen í a sebevědo mí. Mezi
d alš í
zálib y
pat ř í
sledo vání
t elev ize,
po slo uchání
rád ia
a mag net o fo nu. Vět šina uživat elů velmi ráda po slo uchá d echo vku. Nelze však o po meno ut dů ležit o st výlet ů a rekreací uživat elů, kt eré ji m př ináší změnu je jich k aždo denního režimu. Někt eř í uživat elé mlu ví např. o t ábo ře celý ro k.
Trs přání a po t řeb byl ro zdělen na něko lik kat ego rií: Na ot ázku, co si u živat elé přejí čast o o dpo vídali, že si přejí kazet o v ý přehr ávač, knihu, kazet y MC, CD s hudbo u apo d. Zmíněné před mět y evident ně vedo u ke zpř íjemněn í vo ln ých chv il a u někt er ých u živat elů eliminu jí po cit samo t y. Velko u
čet no st
výsk yt u
shled áváme
u
o dpo věd í,
vzt ahu jíc ích
se
k samo st at nému byd lení bu ďt o v chráněném byt ě, v samo st at ném po ko ji, nebo ro d ině. Pro část z nich je snem byd let se svo jí př ít elk yn í.
35
Hr a její m ž sm ysl em je h á z ení koul em i n a cí l .
- 67 -
Pro někt eré uživat ele je velmi náro čné sžít se s velko u skup ino u lid í, co ž je samo zřejmé. Každ ý člo věk má jiné po třeby a není v mo žno st ec h do mo va zpro st ředko vat sat uraci po t řeb d vanáct i u živat elů m so učasně. Mezi d alšími přán ími u živat elů b ylo navšt ěvo vat ro dinu, nebo alespo ň o bno vit
ko nt akt
s ro dino u. S t ímt o
mot ivem se set káváme ve všec h
o kruzích o t ázek, nebo ť set kání s ro d ino u nebo po byt do ma je jak př ání, t ak mo t ivací a př íjemno u vizí budo ucno st i, ale i dů vo dem nespo ko jeno st i, nebo ť st yk s ní po st rádají.
Mo t ivace Vět šina o dpo věd í na t uto ot ázku o pět směřo va la k ro d ině. Uživat elé se t ěší, až př ijedo u ro d iče, po př íp adě so urozenci, nebo až o ni sami po jedo u do mů. Bo hu žel velká část respo nd ent ů nikd y nebyla v ko nt akt u s ro d ino u, nebo st yk v prů běhu let zt rat ila. Další mo t ivac í je pro uživat ele výlet , t ábo r nebo jin ý t yp rekreace. Uživat elé vžd y s nad šením po p iso vali předcho zí rekreace, hlavně sit u ace, kt eré v do mo vě běžně nezažijí nebo ani nemo ho u zažít , jako je p laván í v mo ř i, p lavba na lo d ičk ách, at d. Zd e se t aké set kávají s no vými k amarád y nebo př ít elk yně mi. Např ík lad jeden uživat el jezd í už sed m let na let n í t ábo r, kde se každo ro čně set kává se svo jí př ít elk yn í. Celých 14 d nů se o n i st ará a po máhá jí, nebo ť je na inva lid ním vo zíku. Jeho snem je žít s n í v jed né do mácno st i, kde by se po d le sv ých slo v o ni st aral, d ával jí lék y a měř il t ep lo t u. Nevýho do u t ěcht o akcí je finanční nedo st upno st . Někt eř í u živat elé s i na rekreaci šet ř í pen íze celý ro k, po příp adě se do hrazen í t ako vých ak c í zapo ju jí spo nzo ř i do mo va. Pro cházka
do
měst a,
v samo o bslu ze pat ř ily
pro cházk a
po
vesnici
mezi dalš í výp o věd i, s nimiž
nebo
naku po ván í
jsme se set kali
př i ro zho vo ru s uživat eli. Mů žeme v t o m spat řo vat jed nak nut no st změn y st ereot ypu nebo t aké pot řebu nabýt po cit , že to člo věk zvlád ne sám , čímž se mu př iro zeně zved ne sebevědo mí.
Spo ko jeno st s do mo vem, ve kt erém byd lí:
- 68 -
Převážná
vět šina
respo nd ent ů
o dpovíd ala
na
o t ázku
spo ko jeno st i
s do mo vem k lad ně. Část uživat elů, ko nkrét ně 5, př ímo vychvalo vala někt eré v ycho vat ele a vycho vat elk y. Někt eř í u živat elé v ypo víd ali, že se ji m v do mo vě líb í, po něvadž t u mají kamarád y, někt eř í i př ít elk yn i. Jin í uživat elé shr nu li svo ji výpo věď t ak, že se jim líb í všechno .
Nespo ko jeno st , co by se dalo zlepšit : Tent o t rs se část ečně překr ývá s t rsem přání. Část uživat elů je nespo ko jená s do savad ním byd len ím a cht ěla by byd let samo st at ně. Někt eř í by se cht ěli př est ěho vat ze so učasného zař ízení do jiného do mo va. Pár uživat el (3) by cht ěla „vyměn it všechen st ar ý nábyt ek za no vý. “ Také jsme se set kali s výpo věd í t ýkají cí se neu st álého ruchu, kt er ý je pro někt eré uživat ele velmi st resu jící. Jed na u živat elka si př ála, aby se k lu ci nebyli, nenadávali si a ab y po slo uchali. Někt eří uživat elé nejso u spo ko jení s cho váním někt er ých v ycho vat elů , přejí si, ab y se „po vaho vě změn ili (ro zho vo r R 35).
Zaměř íme- li se na ro zho vo r y s uživat eli, můžeme ko nst at o vat , že ve v ýpo věd ích se o dráží všechn y po t řeby o bsažené v Maslo wo vě hierar chi i pot řeb. Z o dpo věd í uživat elů můžeme vyvo zo vat následu jíc í: Pro o so by žijíc í v zař ízení je nejdů ležit ějš í po t řebo u ko nt akt s ro dino u. Jed ná se předevší m o uživat ele, kt eř í t ent o ko nt akt udržu jí. Uživat elé, kt eř í svo u ro d inu nepo znali se k t ét o pro blemat ice př iro zeně nev yjadřo vali. Pot řeba seberea lizace je nap lňo vána pro st řednict vím učení, respekt iv e vzdělávání (čt ení, p san í, po čít án í) a práce. Práce je pro uživat ele velm i významn ým pr vkem. Jed nak ji část uživat el u vád í jako svů j ko níček a pro další část je pr áce mo žno st seber ealizace spo jená s o d měno u jak mat er iáln í t ak v po do bě po chvaly a o cenění. Bo hužel, mo žno st i t ako vého up lat něn í nejso u v do mo vech do st aču jící, před evším co se t ýká práce za úp lat u.
- 69 -
11 ZÁVĚR A DISK USE V následu jíc í d isku si nejpr ve po p íšeme první t yp výzku mu, kde o věř íme p lat no st hypo t éz a pot é vzáje mně po ro vnáme vyho d no cené údaje. Nejdř íve se ale ješt ě vrát íme k do saženým ho d no t ám z do t azníko vé met o d y. Jak js me již u ved li v k ap 9.2, mo ho u být o dpo věd i praco vník ů mír ně zkreslen y t ak, aby po dáva ly př ívět ivějš í o br az skut ečné sit u ace v do mo vech pro o so by se zdravo t ním po st ižením. Tako vé myšlen í je př iro zené, t ud íž s t ěmit o zkreslen ími budeme v ko ment ář ích a závěrec h po čít at . Nyní přejd ěme k samo t ným hypo t ézám výzku mu.
H1: Člo věk s ment áln ím po st ižením žijíc í v úst avním zař ízení má mno he m menší mo žno st i nap lňo vat své po třeby, než člo věk žijíc í v ro d ině. V první
hypo t éze
po ro vnáváme
mo žno st i
nap lňo vání
po t řeb
člo věk a
s ment áln ím po st ižením žijíc ího v do mo vě a člo věk a žijíc ího v ro d ině. Živo t
člo věka
př i ko mp araci
v ro d ině v ýzku mu
nebyl
v rámci
v ycházíme
z
t éto
práce
zko u mán,
předešlých o so bních
t ud íž
zku šeno st í
aut o ra. Z předcházejících v ýpo věd í praco vník ů do mo va mů žeme u su zo vat , že mír a ind iv iduáln ího př íst upu je velmi malá, u živat el si jen velmi t ěžce mů že vyt vářet st abiln í a p evné vazb y, kt eré jso u v ro d inném pro st řed í samo zřejmo st í. Dru ho u uživat elů
a
mo žno st
slo žko u k ho d no cení h ypo t ézy je o so bní čas ro zho do vat
o
něm,
kt eré
se
o pět
zaměřu je
na nap lňo vání po t řeb. V to mt o případ ě jso u o dpo věd i respo ndent ů sp íš e k lad né. Třet í o t ázka směřu jící k mo žno st i vybavení si svého po ko je d le vlast ního u vážení. Zde už nalézáme vyšší pro cent o zápo rných o dpo věd í a v o t ázce údržby do mo va negat ivn í o dpo věd i gradu jí. Zásad ní o t ázko u je však o po ušt ění bran do mo va . Po d le 6 1 % dot azo van ých se uživat elé do st ano u za br ány do mo va něko likrát t ýd ně 36. 11% se př ik lo nilo k var iant ě 1krát za t ýden a 15 % zvo lilo mo žno st jedenkrát za měsíc. Člo věk žijíc í v ro d ině může něko likrát t ýd ně navšt ěvo vat prakt icko u ško lu, st acio náře, po dpo ro vané zaměst nání, různé dru hy kr o užků, mů že mít o so bní asist enci, 36
Vět ši n ou se j edn á o ná kupy n e bo vych á z k y. Vš e ch n y a kt i vi t y j s ou or ga n iz ova n é v r ám ci dom ova .
- 70 -
apo d. Má t ed y mno hem více mo žno st í uspo ko jo vání po t řeb, předevší m seber ealizace, nežli člo věk žijící v zař ízení. Na druho u st ranu mu síme brát v po t az, že v do mo vech žijí i imo biln í jed inci, pro kt eré může být ko mp liko vaný přesu n mimo do mo v z dů vo d u archit ekt o nick ých bar iér. V t o mt o případ ě však hr aje ro li sp íše nedo st at ek perso nálu,
kt er ý
se
nemů že
ind iv id u álně
t ěžce
věno vat
po st ižen ý m
jed inců m. V to mt o případ ě byla h ypo t éza pot vrzena, nebo ť č lo věk s ment áln í m po st ižením
žijíc í
v ú st avním
zař ízení
má
mno hem
menš í
mo žno st i
nap lňo vat své po t řeby, než člo věk žijíc í v ro dině.
H2:
Praco vníc i
zař ízení,
kt eř í
jso u
pravid elně
pro ško lo vání
ma j í
po zit ivnější vzt ah k t ransfo r maci, než- li nepro ško lo vaní vycho vat elé. Z výs ledk u zjišťu jeme, že vět šina pr aco vník ů byla v po sled ních d vo u let ech pro ško lena, a t o 83 % respo ndent ů. Po kud t ent o po díl převed eme na abso lut ní po čet 37 zjist íme, že 61% pr o ško lených praco vníků so u hlasí s t ransfo r mací a 39 % praco vníků s t ransfo r mací neso u hlasí. Jest liže nepro ško lené praco vník y převed eme na abso lut ní po čet , do st aneme se k po měru
77
%
neso u hlasných
ku
23
%
so uh lasných
v yjádř eníc h
s t ransfo r mací. To to šet ření mů žeme shr n o ut následo vně: Praco vníc i, kt eř í se
za
po sled ní
k t ransfo r maci
d va nežli
ro k y
zú čast nili
nepro ško lení
ško lení
pr aco vníc i.
ma jí
k lad nějš í
Hypo t éza
vzt ah
t ed y
byla
pot vrzena.
H3: Zák lad ní po t řeby člo věka, jako je po třeba sp ánku, jíd la, bezpečí, apo d., jso u z po hledu v ycho vat elů více sat uro vány, než- li vyšš í po t řeby,
jako je
přát elst ví, po cit do mo va, seber ealizace ap o d. Hypo t éza čís lo t ř i b yla výs led nými ho dno t ami výzku mu po t vrzena. Zák lad ní po t řeby uživat elů jso u t ed y po d le praco vníků nap lňo vány více, než- li vyšší po t řeby.
Přest o že praco vníci vn ímají ro zd ílné nap lňo ván í
zák lad n ích a v yšších po t řeb, jed ná se sp íš e jen o málo p at rné ro zd íly. Vět š í 37
Čá st pr ošk ol en ých pr a covn í ků jsm e p ova ž ova l i z a 100%, t ed y a bs ol ut n í počet , n e boť t a k ch cem e n a zna či t pom ěr souh l a sn ých a n esouh la sn ých t vr z en í . St ejn ý p ost up jsm e a pl i kova l i i u n epr ošk ol en é čá st i pr a covn í ků.
- 71 -
ro zpt yl
o dpo věd í
byl
pat rný
u
o t ázk y
po t řeb
sat urace
vzděláván í
a up lat něn í. Ot ázka vzt ahu jící se k mo žno st i up lat nění b yla nejv íc e nego vána v o blast i nap lňo vání po t řeb, a t o 14 % respo nd ent ů. Sp íše k lad né o dpo věd i pak do saho valy jen 4 5 %. Co se t ýk á vzd ělávání set káváme se sp íše s neso uhlasnými v ýpo věďmi u 24% respo nd ent ů, 8 % praco vníků váhá a zbyt ek se o pět so ustřeďu je do k lad n ých relací.
Čím
H4:
méně
jso u
po t řeby
u živat elů
nap lňo ván y,
t ím
vět ší
je
pravděpo do bno st výsk yt u agresiv it y. Z uvedených
výs led ků,
vycházejíc ích
z
mír y
nap lňo ván í
po t řeb,
bycho m mo hli u su zo vat , že agresiv it a uživat el se více méně nebud e vysk yt o vat a kd yž, t ak jen ve ve lmi malé míř e. T ímt o by b yla naše hypo t éza zamít nut a, nebo ť po t řeby uživat el jso u nap lňo vány a s agresiv it o u se pr aco vníc i t éměř neset kávají. Jenže vyho d no cení v ýsledků je po něku d o dlišné. Nad po lo vičn í vět šina respo nd ent ů se k lad ně vyjádř ila k t vrzení, že se
u někt er ých uživat elů set kává se sk lo ny k agresivn ímu cho ván í a 5 %
respo nd ent ů si mys lí, že t ako vé cho vání se vysk yt u je u vět šin y uživat elů. Do mnívá me se, že v t o mt o případě p at rně do šlo ke zkr eslen í výs ledk ů vlive m nad ho dno cených o dpo věd í praco vník ů v o t ázkách č. 11-17, a pro to mu síme t ut o hypo t ézu zamít no ut . Tent o výs led ek však může vypo v ídat o
přesvěd čení
praco vníků,
že
ú st avní
zař ízení
mů že
do st at ečně
zpro st ředko vávat nap lňo vání po t řeb svých uživat elů. Vzhledem k míř e agresiv it y, se kt ero u se perso nál set kává však u suzu jeme, že po t řeb y do spělých o so b v do mo vech pro o so by se zdravo t ním po st ižením ne jso u do st at ečně sat uro vány.
V t éto část i po ro vnáme někt eré výsledk y k vant it at ivn ího výzku mu spo lečně s k valit at ivním v ýzku me m a t o vše v ko nt ext u t eoret ick é část í práce. Nejdř íve se zaměř íme na po t řebu lásk y, ro d in y a p art ner st ví. Po t řeba člo věk a
být
Z výpo věd í
so učást í u živat elů
ro d iny můžeme
je
u
k aždého
t uto
t eo rii
velmi
po t vrd it ,
siln ým
mo t ivem.
nebo ť
návšt ěva,
po případě po b yt v ro d ině vzbu zu je v uživ at elích k lad né reakce a je pro ně
- 72 -
mo t ivací do budo ucna. Nao pak zt rát a ko nt akt u s ro d ino u je pro uživat ele velmi zat ěžu jíc í a do chází k emo čním d ep r ivacím. Po d le
o dpo věd í
praco vn íků
je
po cit
do mo va
vce lku
do st at ečně
nap lňo ván. Z v ýpo věd í u živat elů js me však nab yli po cit , že t o t ak úp ln ě není, nebo ť 18 uživat elů ze 4 4 by r aději byd lelo do ma s ro d ino u, na chráněném byd len í nebo v jiném do mo vě. V ot ázkách p art nerst ví js me se set kali s mno ha výpo věďmi uživat elů, kt eří ma jí d lo u ho let ého part ner a a přáli by si s ním b yd let . U někt er ýc h z nich do ko nce pro běh ly zásnu by a po važu jí se za manžele. V jed no m z do mo vů je však ko nt akt s o pačným po hlavím min imáln í, nebo ť ješt ě nen í ko eduko ván a vzt ahy se navazu jí velmi slo žit ě. S Vágnero vo u (2003 b) pak můžeme so uhlasit i s t vrzením, že po t řeba part nerst ví není u o so b se zdr avo t ním p o st ižením po d mínko u, nebo ť t at o pot řeba může b ýt su bst it uo vána vzt ahem s mat ko u, resp. s ro d ino u. Přát elst ví ve smys lu k amarád st ví
ko nkrét ně o cenili d va uživat elé
do mo vů jako o dpo věď na o t ázku, co se jim na do mo vě líb í. Po d le praco vník ů je t ato pot řeba nap lňo vána do st at ečně. Po třeba uznání a sebeú ct y: Po d le Jo hno vé (2002) se u živat elů m sp íš e nedo st ává chvály a respekt u ze st rany per so nálu. S t ímt o t vrzením so uhlas í i Ondř íško vá (2009). Z o dpo věd í pr aco vník ů však vyp lývá, že u živat elé jso u do st at ečně chválen i. Klad ně nebo sp íše k lad ně t ot iž o dpo vědělo 94 % respo nd ent ů. Nejs me si však jist í, zdali o dpo věd i praco vn íků vsk ut ku o dpo vídají skut ečno st i. Ješt ě závažnějš í o t ázko u je po t řeba sebeúct y, kt erá úzce so uvis í s uznán ím, úsp ěchem a po chvalo u.Ve vyjádřeních uživat elů jsme mo hl i sledo vat , jak je pro ně dů ležit é p ěst o vat určit é do ved no st i např ík lad čt ení, po čít ání, ma lo ván í, jakáko liv práce apo d. Uživat el je hr d ý na t o, že pěk ně čt e, malu je, po př ípadě že pracu je. Do st ává se mu o cenění ze st ran perso nálu, z čeho ž pak pramení k lad né sebeho d no cení a sebeúct a. Dalš í slo žko u, kt erá se d á zahr no ut do t éto o blast i je respekt o vání so ukro m í ze st ran y per so nálu 38. Po kud je člo věk sledo ván sko ro na každém kro ku a žád no u činno st nemů že u dělat bez do zo ru, je velmi ko mp liko vané vážit s i 38
Ja k ji ž byl o uved en o, doh l í ž et na uži va t el e byl o povi n n ost í per son á l u.
- 73 -
sebe sama. Po d le Ondř íško vé (2 009) se t yt o po st o je se zaveden í m St andardů po malu mění a uživat elé p o st upně získ ávají více o so bního pro sto ru.
Ko gnit iv n í po t řeby, zaměř íme- li se na vzdělávání jso u po d le praco vník ů o pět sp íše nap lňo vány. Co se t ýk á čt ení, o dpo vědělo 16 uživat elů, že má t uto činno st rádo , že je t o jejich ko níč ek. Spo ust a z nich si t aké přála po hádko vé k nih y nebo časo p isy. So uhlasíme s Vág nero vo u (2003 b), že je pot řeba učen í mír ně o slabena. V př ípadě o so b žijících v do mo vech je však scho p no st číst a psát velmi dů ležit o u do ved no st í (viz po t řeba sebeúct y). Co se však t ýk á násled ného vzd ělávání, jako je t řeba prakt ická ško la, zde u ž jso u mo žno st i min imá ln í.
Po třebu
seberealizace
spat řu jeme
v zájmech
u živat elů
a
v jejic h
up lat něn í, zejména pak praco vn ím. Seberealizace se část ečně překr ýv á s ko gnit ivn ími po t řebami jako je např. učení. Mo žno st up lat nění, před evší m praco vního , je po d le 45 % pr aco vník ů nap lňo vána, 20 % váhá a 24 % s to ut o mo žno st í sp íše neso u hlasí nebo neso u hlasí. V o blast i nap lňo ván í pot řeb uživat el byla t at o o t ázka nejv íce nego vána. 23 uživat elů vypo věd ělo , že pracu je bu ďt o br igád ně, na smlo u vu nebo po máhá v do mo vě. Z t o hot o mno žst v í pak 18 uživat elů o značilo prác i za svů j ko níček. Mo žno st praco vat je pro uživat ele velmi v ýznamno u fo r mo u seberealizace a je t řeba ji co nejv íce po dpo ro vat . Spo lečně s Lečbychem (200 6) se do mn íváme, že by uživat elé měli mít mo žno st být zaměst náváni nejlépe pro st řednict vím po dpo ro vaného zaměst návání. Za
dalš í
slo žku
seberealizace
bycho m
mo hli
po važo vat
po třebu
o samo st at nit se, nebo ť 18 uživat elů v ypo věd ělo , že by cht ěli b yd let samo st at ně nebo v ro d ině. Zamys leme se nyn í nad o t ázko u byd lení např. v chr áněném b yt ě.
Po sled ní o blast í d isku se bud e fru st race, d epr ivace a s ní so uvisejíc í agresiv it a.
V t eo ret ické
část i
práce
jsme
u ved li
t vr zení
Čer máko vé
a Jo hno vé (200 2), po d le nichž p lat í ú měra, kt erá ř íká, že čím v íce jso u
- 74 -
zák lad n í po t řeby člo věka nap lňo ván y, t ím t aké k lesá pravděpo do bno st vzniku pro blé mo vého cho vání. Očekáv ali jsme, že se naše h ypo t éza, spo jená
s t ímt o
t émat em,
po t vrd í.
Bo hužel
ji
výs ledk y
výzk u mu
nepo t vrd ily, respekt ive po t vrd ily nedo st at ečně, nebo ť praco vníci vesměs so uhlasili s nap lňo ván ím po t řeb, ale v o tázkách agresiv it y se v yjadřo val i k jejímu po měr ně čast ému výsk yt u. Vágnero vá (2003 b) dále u vád í, že př íčino u fru st race, po případ ě agrese může být překážka v ko mu nik aci, respekt ive po ro zu mění, nebo ť o so by se zdravo t ním po st ižen ím ma jí čast o pro blémy v yjádř it své po cit y a po st o je z důvo du narušení ko mu nik ačníc h scho p no st í apo d. S t ímt o t vrzením se zt oto žňu je i Ondř íško vá (2009). Ve výpo věd ích u živat elů js me se celkem t ř ikrát set kali s nespo ko jeno st í s do mo vem, nebo ť se v něm uživat elé „bijí, nadávají si a ř vo u po so bě (ro zho vo r R42).“ Agresiv it a t ed y není výjimečným jevem a perso ná l do mo vů se s ní set kává po měr ně čast o .
- 75 -
ZÁVĚR Při zpraco vání své d ip lo mo vé práce jsem měla mo žno st hlo u běji po znat pot řeby člo věk a s ment áln ím po st ižen ím žijícího v do mo vě a mo žno st i jejich nap lňo vání. Výpo věd i praco vníků a jejich názo r y na nap lňo ván í pot řeb uživat elů t uto st udii do p lňu jí. Na zák ladě získ aných zku šeno st í jse m t ak mo h la po ro vnat po sto je uživat elů, ale i o so b, kt eré je po dpo ru jí v nap lňo ván í je jich po t řeb. Během v ýzku mu jsem navšt ívila 5 d o mo vů pro o so by se zdravo t ním po st ižením a měla jsem t ak mo žno st sro vnat i zázemí, kt erá sv ý m uživat elů m do mo vy vyt vář í. Výsledk y v ýzk u mu u kázaly, že mezi nejdů ležit ější po t řeby člo věk a s ment áln ím po st ižen ím pat ř í po t řeba ro d iny, kt erá mno hd y není sat uro vána z dů vo du zt rát y ko nt akt ů. Po třeba o so bních vzt ahů t aké imp liku je t o uhu po part nerst ví. Po t řeba seberealizace je dalším mo t ivem, ať u ž v po do bě praco vního up lat nění nebo u čení. To uhu po o samo st at nění po važu je me za dalš í fo r mu seberealizace a zt o to žnilo se s ní celk em 40 % uživat elů . Z u ved ených
šet ření
mů žeme
vyvo d it
závěr,
že
po t řeby
č lo věk a
s ment áln ím po st ižením jso u sho d né s po třebami člo věka bez po st ižení. K t ěmt o výsled ků m jsme do spěli analýzo u ro zho vo rů se 44 uživat el i do mo vů. Věro ho d no st o dpo věd í,
js me zajist ili t ím, že jsme se záměr ně
vyh ýbali su gest ivn ím o t ázkám a snažili se po k ládat především o becn é ot ázk y. Další po hled na o blast po t řeb o so b s ment áln ím po st ižením jsme získa l i pro st řednict vím výpo věd í 66 praco vníků v př ímé p éči. Přest o že se ná m nepo dař ilo o věř it jed nu z h ypo t éz, vzt ahu jíc í se k závis lo st i agresiv it y na míře nap lňo ván í po t řeb, do spěli js me k celko vému závěru, že člo věk žijíc í v ú st avn ím zař ízení nemá do st at ečno u míru po dpo r y k nap lňo ván í svých po t řeb, zejména pak vyšších. T ímto t vrzením nechceme zat raco vat a znevažo vat práci vycho vat elů a o st at ního perso nálu, chceme jen po ukázat na nedo st at ečno u míru ind iv id uáln ího př íst upu, kt erá pramení z nedo st at ku peču jíc ích o so b/praco vníků v do mo vech.
- 76 -
Zaměř íme- li se na po t řeby o so b se zdravo t ním po st ižením z hled isk a leg islat iv y, mů žeme ko nst at o vat , že zák o n č. 10 8/2006 S b., o so ciá ln íc h službách do jist é mír y př isp ěl k vět ším mo žno st em jejich nap lňo vání. Do mnívá me se, že by se naše práce mo hla po važo vat za do p lňu jíc í st ud ii st andard izo vaného výzku mu zabýva jící se k valit o u živo t a o so b s ment áln ím po st ižením. Další zko u mano u o blast í b y po d le našeho názo ru mo hl b ýt výzku m, zaměřu jící se na reflekt o vání po t řeb člo věka s ment áln í m po st ižením, kt er ý přešel z do mo va, např. do chráněného byd len í. Na zák lad ě výzku mu bycho m cht ěli n avrhno ut následu jící do po ručení: Do mn íváme se, že by pro zaměst nance do mo vů bylo vho d né prav ideln é pro ško lo vání v o b last i výcho vy a vzděláv ání uživat elů. Dále si mys líme, že by b ylo př ího d nějš í po sk yt o vat uživat elů m namíst o chráněného b yd len í mo žno st žít v k las ické zást avbě. S t ím b y pak so uvisely i vět ší mo žno st i up lat něn í v rámc i po dpo ro vaného zaměst návání. I nsp ir ací k t ěmt o kro ků m by p ak mo hly b ýt zku šeno st i ze zahr aničí, kde po do bný v ývo j pro bíhá již o d 70. let 20. sto let í. Shrneme- li celo u st ud ii, po dař ilo se nám do kázat , že pot řeby člo věk a s ment áln ím
po st ižením
jso u
sho dné
s po třebami
int akt ního
člo věka,
ro zd ílná je však míra po dpo r y nut ná k nap lňo vání po t řeb 39. Pro st řednict vím v ýsledků výzku mu se snažíme ap elo vat t ransfo r mace
po byt o vých
so ciáln ích
služeb.
K
na nut no st
výrazným
změná m
v t éto o blast i však nemů že do jít , jest liže se nezmění celko vý po hled spo lečno st i na pro blemat iku o so b s ment álním po st ižením.
39
T en t o zá věr kon st a t ujem e sh odn ě s AAIDD (200 9).
- 77 -
SEZNAM LITERATURY A PRAMENŮ ATK INSON, L., R. a ko l. Psycho logie. Praha: Po rt ál, 2003. ISBN 807178-640-3.
BAREŠ, P. Cílové skupin y v kraj ských střed nědob ých plán ech rozvoj e sociál ních sl užeb zp raco vaných v obdob í 2006-2007. Praha: Výzk u mn ý úst av práce a so ciáln ích věcí, v. v. i., 2008. ISBN 978-80-7416-009-7.
DISMAN, M. Jak se vyrábí so ciologi cká znalost. Praha: Karo linu m, 1996 . ISBN 80-7066-822-9.
DOLEJŠÍ, M. K otázká m ment ální ret ardace. Praha: Av icenu m, 1 983. ISBN 08-048-83.
FERJENČÍK ,
J.
Úvod
do
metodologi e psychologi ckéh o
výzkumu:ja k
zkou mat lidskou du ši. Praha: Po rt ál, 2000. ISBN 80-717-8367-6
GAVORA, P. Úvod d o peda gogického výzkumu. Br no : Paido , 2002. ISBN 80-85931-79-6.
GERBER, G. Leben mit behin derung. Wien : E mp ir ie Ver lag, 2005. ISBN 3-902227-39-7
HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Psycholo g ický slovn ík. Praha: Po rt ál, 2000. ISBN 80-7178-303-X.
HENDL, J. Přehled sta tisti ckých meto d zp racování dat. Praha: Po rt ál, 2006. ISBN 80-7367-123-9.
HYHLÍK , F., NAK ONEČNÝ, M. Malá encyklo pedi e sou časn é psychol ogi e (2. vydá ní). Praha: SPN, 1977.
CHÁB, M. Svět bez ústa vů. Praha: Qu ip, 2004. ISBN 80-239-4772-9. - 78 -
CHRÁSK A, M. Metody pedagogi ckého výzkumu: zákl ady kvantita tivníh o výzkumu. Havlíčků v Bro d: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-13 69-4.
CHVÁTALOVÁ, H. Jak se žij e dět em s postižením. Praha: Po rt ál, 2005. ISBN 80-7367-013-5.
JANOVCO VÁ,
Z.
Alternati vní
a
au gmentati vní
ko munikace.
Br no :
Pedago g ická fak u lt a Masar yko vy u n iv erzit y v Br ně Kat edra speciáln í pedago g ik y, 2004. ISBN 80-210-320 4-9.
JOHNOVÁ, M., ČERMÁK OVÁ, K . Zavádění standa rdů kva lity soci álních služeb do praxe. Praha: MPSV, 2002. ISBN 80-86552-45-4.
K OZÁK OVÁ, Z. Feno mén zdravo t ního po st ižení v pro měnách času. I n VALENTA, M., RÁDLOVÁ, E. Sborník IV. Meziná rodní konf erence k probl ematice o sob se sp ecif ickými pot řebami. Olo mo uc: UP, 2004. ISBN 80-244-0770-1.
LANG ER, S. Mentální reta rdace : etiol ogie, diagno stika, prof esi ograf ie, výcho va. Hradec Kr álo vé : Ko t va, 1996. ISBN 80-90025 4-8-X.
LEČBYCH, M. Modely mentální retard ace. Psycho lo g ie d nes, č.6, ro č. XI., s.33. ISSN 1212-9607.
LEČBYCH, M. Psychologi cké a spekty p odporo vaného za městnává ní u lidí s mentál ním post ižením (rigo ró zní p ráce). Olo mo uc: UP, 2006.
LUDÍK OVÁ, L. Kombinované vady.
Olo mo uc:
Univer zit a P alackého
v Olo mo uci, 2005. ISBN 80-244-11 54-7.
MICHALÍK , J. Smluvní vzta hy v soci ál ních službách. Praha: NRZP ČR, 2008. ISBN 80-903658-1-7.
- 79 -
MICHALÍK , J. Porad en ství p ro uži vatel e so ciální ch služeb. Praha: NRZP ČR, 2007. ISBN 80-9036 40-9-8.
MIOVSK Ý,
M.
Diplomové
prá ce
v oboru
psycholo gie.
Olo mo uc:
Univerzit a Palackého v Olo mo uci, 2004. ISBN 80-244-0880-5.
MIOVSK Ý, M. Kvalitativní pří stup a metody v psycholo gickém výzkumu. Praha: Grada Pu blish ing, 200 6. ISBN 80-247-1362-4.
MORGAN, D. L. Ohni sko vé skupiny jako meto da kvalita tivníh o výzkumu . Bo sko vice: Albert , 2001. ISBN 80-85834-77-4.
ONDŘÍŠK OVÁ,
V.
Rozho vo r na
témata
ob sa žena
v praktické
čá st i
diplomové prá ce. Kyjo v, 6.3.2009. (nepu bliko vaný ro zho vo r)
PROUTY,
G.,
WERDE,
D.,
PORTNER,
M.
Preterapie.
Praha:
Po rt ál, 2005. ISBN 80-71 78-949-6.
RENO TIÉROVÁ, M., LUDÍK OVÁ, L. a ko l. Speci ální ped agogika. Olo mo uc: Univer zit a Palack ého v Olo mo uci, Pedago g ick á faku lt a, 2006 . ISBN 80-244-1475-9.
ŘÍČAN, P., K REJČÍŘOVÁ, D. a kol. Dětská klin ická psychol ogi e (3.vydání). Praha: Grada, 1997. ISBN 80- 716-9512-2.
SLOWIK , J. Speciální ped agogika. Praha: Grada, 2007. IS BN 9 78-80-2471733-3.
SOVÁK , M. Nárys sp eciáln í pedago giky (6. vydání). Praha: SPN, 1986.
STRAUSS,
A.
CORBINOVÁ,
J.
Z áklady
kva litativní ho
Bo sko vice: Nak ladat elst ví Albert , 1999. ISBN 80-85834-60- X.
- 80 -
výzkumu .
ŠVARCOVÁ, I. Mentální ret ard ace:vzd ělávání, výcho va, so ciální p éče. Praha: Po rt ál, 2006. ISBN 80-7367-060-7.
VÁGNEROVÁ, M. , HADJ-MOUSSOVÁ, Z. Psycholo gie handicapu 1 . část. Liberec: Techn ick á u niverzit a, 2003 a. ISBN 80-7083-790-X.
VÁGNEROVÁ, M. Úvod do vývoj ové psychopatol ogie III.: Vzdělávací handicap - posti žení sch opno stí nezbytn ých k učení. Liberec: Technick á univerzit a v Liberc i, 2003 b. ISBN 80-708 3-669-5.
VÁGNEROVÁ, M. Vývojo vá p sychologi e pro obo r speciální pedag ogikavycho vatel ství. Liber ec: Technická u niverzit a v L iberci, 2 008. ISBN 97880-7372-306-4.
VALENTA, M., MÜLLER, O. Psycho p edie. Jih lava: Part a, 2004. IS BN 80-7320-063-5.
VAŠEK , Š. Špeciálna pedag ogika: terminologický a výklado vý slovní k. Brat islava: S lo venské ped ago g ické nak ladat elst vo , 1994. ISBN 8 0-0801217-X.
Interneto vé zd roj e:
MPSV Kon cep ce pl ánová ní podp ory t ra nsf ormace pob ytových so ciálních služeb v jiné t ypy sociál ních slu žeb, poskytova ných v při ro zené komuni t ě uživat ele a podpo rují cí so ciální začlenění uživat ele d o sp olečnosti [o nline]. 2007, [cit . 11.3.2009] Do st upné na Wo r ld Wid e Web:
AAIDD Intell ectual disa bility [o nline]. 2009, [cit . 11.3.2009] Do st upné n a Wo r ld Wide Web: < ht t p://www.aaid d.o rg/co nt ent _96.cfm?navID=2 0>
- 81 -
SIS Suppo rts intensit y scal e [o nline].20 08, [cit .8.12.2008] Do st upné na Wo r ld Wide Web: < ht t p://www.siswesbit e.o rg/ >
MZ Mezi náro dní stat isti cká kla sif ikace n emocí a p řidružených zd ravot ních probl émů [o nline]. 2006, [cit .8.1.2009] Do st upné na Wo r ld Wid e Web:
JOHNOVÁ, M. Zkušeno sti s t ran sf ormací ústa vní péče [o nline].20 08, [cit .9.10.2008]
Do st upné
na
Wo r ld
Wid e
Web:
JOHNOVÁ, M. Pro č je potřeba t ran sf ormovat ú stavní péči ? [o nline].2005, [cit .19.11.2008]
Do st upné
na
Wo r ld
Wide
Web:
K OŘÍNK OVÁ, D. Překážky transf ormace ústa vní péče [o nline].2008 , [cit .19.2.2009]
Do st upné
na
Wo r ld
Wid e
Web:
JOHNOVÁ,
M.
Individuální
plánování
pro
lidi
se
zd ravo tní m
posti žení m[o nline].2008, [cit .1.2.2009] Do st upné na Wo r ld Wid e Web:
ŽIVNÝ, B. Dět ská mo zko vá ob rna – o tázky a odpovědi [o n line].2008 , [cit .28.2.2009]
Do st upné
na
Wo r ld
- 82 -
Wid e
Web:
SEZNAM PŘÍLOH
Př ílo ha č. 1 - Úvo d ní do p is do do mo vů pro o so by se zdravo t ní m po st ižením. Př ílo ha č. 2 – Dot azník pro zaměst nance. Př ílo ha č. 3 – Transkr ip ce ro zho vo rů s uživat eli do mo vů.
- 83 -
Př ílo ha č. 1
Vá žená paní ředit elko, vá žený pane ředi teli,
jsem st udent ko u 4. ro čníku Učit elst ví pr o 1. st upeň ZŠ a sp eciá ln í pedago g ik y,
Pedago g ické faku lt y Univerzit y Palackého v Olo mo uci a
o bracím se na Vás s pro sbo u o spo lu práci na průzku mu k mé závěrečn é d ip lo mo vé práci. Ve svět le nast alých leg islat ivn ích změn a o d lišno st í náhledu na pé č i o jed ince s ment áln ím po st ižením se ve své d ip lo mo vé pr áci snaží m reago vat
na
akt uální
sit uaci
pro blemat ik y po t řeb do spělých
a
to
t ak,
o so b
že
se
zabývá m
zko u mání m
s ment áln ím po st ižen ím žijíc íc h
v do mo vech pro o so by se zdravo t ním po stižením v Jiho mo ravském kraji. So učást í prakt ick é část i mé d ip lo mo vé pr áce je prů zku m, zabýva jíc í se ho d no cením po t řeb do spělého člo věka s ment áln ím po st ižením jí m samo t n ým
a
záro veň
po ro vnání
s vyjádřeními
zaměst nanci, kt eř í s k lient y k aždo denně pracu jí.
k dané
pro ble mat ice
I nfo r mace ho d lá m
získ ávat pro st řednict v ím ano nymn ích do t azníků a ro zho vo rů s k lient y a zaměst nanci v jed no t liv ých do mo vech pro o so by se zdravo t ním po st ižením. Ráda bych Vás po žád ala o spo lupráci, ve smys lu návšt ěvy Vašeho zař ízen í a ro zho vo ru s někt er ými Vašimi k lient y a zaměst nanc i, co ž by pro mne a mo u práci bylo velk ým př íno sem. P o kud budet e mít násled ně zájem o výs ledk y průzku mu, rád a Vám je po sk yt nu . V př ípadě Vaší k lad né o dpo věd i, mi pro sím nap išt e ema il a já se s Vámi v nejb ližší do bě t elefo nick y zko nt ak t uji.
Děku ji. S po zdravem E lišk a Vymazalo vá Ko nt akt ní úd aje: E liška Vymazalo vá Řado vk y 189, 696 38 St rážo vice e- mail: eliskavymaza lo va@cent ru m.cz t el: 775 326 967
Př ílo ha č. 2 Dot azník pro zaměst nance:
Jsem
st udent ko u
4.
ro čníku
Uč it els t ví pro
1.
st upeň
a
sp eciá ln í
pedago g iku, PdF Un iverzit y P alackého v Olo mo u ci. Tent o dot azník je so učást í průzk u mu, vzt ahu jíc í se k mé d ip lo mo vé práci, kt erá se
zabýv á
pot řebami do spělých o so b s ment áln ím po st ižen ím. T ímt o Vás pro sím o vyp lnění ano nymn ího do t azníku, velko u měro u t ak př ispějet e k vypraco vání mé závěr ečné d ip lo mo vé práce.
Děku ji, E liška Vymazalo vá.
1) Ko lik k lient ů mát e ve skup ině?
2) Mají k lient i svů j o so bní čas, kd y si sami můžo u ro zho do vat , co a kde budo u dělat ? a) Ano , mají.
c) Sp íše ne.
b) Sp íše ano .
d) Ne, nema jí.
3) Mají k lient i mo žno st vybavit si po ko j p o dle svého uvážení? a) ano
c) sp íše ne
b) sp íše ano
d) ne
4) Po máhají k lient i s pro vo zem, po př íp adě údržbo u do mo va? a) ano
c) sp íše ne
b) sp íše ano
d) ne
5) Jak čast o klient i navšt ěvu jí ku lt ur ní ak ce (k ino , d ivad lo , návšt ěva galer ie,…) ? a) zhru ba každ ý t ýden
c) něko likrát do ro ka
b) zhru ba každ ý měsíc
d) dvakr át do ro ka
6) Jak čast o klient i o po ušt ějí brány do mo va s do pro vo dem, aby si např ík lad nako up ili, navšt ívili k avár nu apo d. ? a) něko likrát t ýd ně
c) jed no u za 2 t ýd ny
b) jed no u za t ýden
d) jed no u za měsíc
7) Abso lvo val/a jst e po sled ní d va ro k y šk o lení (př. na t éma: Dět ská mo zko vá o br na) ve Vašem zaměst nání? a) ano b) ne c) ano , ale jinak zaměřené
8) Jak čast o mívát e po rad y o hled ně k lient ů a práce s nimi? a) po dle po t řeby
c) jed no u za měsíc
b) každ ý t ýden
d) dvakr át do ro ka
9) Co si myslít e o t ransfo r maci, kt erá chce do mo vy ješt ě více př iblíž it no r máln ímu živo t u a zaměřo vat se t ak sp íše na chr áněná b yd lení apo d.? a) něco t ako vého je po t řeba
c) mys lím, že t o t eď fu ngu je do bře
b) sp íše s t ím so uhlasím
d) mys lím, že není po t řeba
Do jaké mír y mys lít e, že jso u u k lient ů nap lňo vány t yt o po třeby:
do st at ečně sp íše ano
mo žná
sp íše ne
ne
10) zák lad ní po t řeby (př. jíd lo , o dpo činek,…)
O
O
O
O
O
O
O
O
O
O
O
O
O
O
O
O
O
O
O
11) vzd ělávání, př. večer ní ško la: 12) up lat nění (př. chráněné praco višt ě)
13) přát elsk é vazb y, navazo vání ko nt akt ů s o ko lím:
O
14)po cit do mo va, zázemí:
O
O
O
O
O
15)Sebeúct a
O
O
O
O
O
16)Ocenění, po chvala, úsp ěch O
O
O
O
O
17) Vysk yt u jí se u Vašich k lient ů sk lo ny k agresiv n ímu cho vání? a) ano , u vět šin y
c) sp íše ne, jen výjimečně.
b) ano , ale jen u někt er ých
d) ne, víceméně se s ním neset kávám
Po případě pro sím ko nkret izu jt e:
ne
výjimečně
někd y
po měr ně čast o často
18) užívání vu lg ar ismů O
O
O
O
O
19) sebepo ško zo vání
O
O
O
O
O
O
O
O
O
O
21)ub ližo vání o st at ním: O
O
O
O
O
20) slo vní út o ky směřo vané k o st at ním:
Děku ji Vám, za Váš draho cenn ý čas.
Př ílo ha č. 3
V: Já bych se Vás cht ěl zept at , co vás bav í? R1: Baví mě t řeba elekt ro nika, cht ěl bych pěst o vat r ybičk y, čist it t o , o pat ro vat . Tad y mám t řeba, nevím jest li t o půjd e slyšet , p ísko mily. Samce aj samičku. P ísko mila t eďka jso u mlad ý, ale jinak t o mívá t ak pět , šest mlad ých. V: Za ko lik t o pro dávát e? R1: Jed no za 15,-Kč. Je zdravý, nepo ko usaný. V: Co byst e cht ěl zlep šit t ad y na do mo vě? Třeba mít po ko j sám pro sebe? R 1: Cht ěl bych byd let někde sám. V byt ě t eda ne, t o bych se sám neuživ il. Jsem mě l ko lo , t am jsem jezd il do Kyjo va za jed ním vycho vat elem. To jse m ješt ě byd lel v do mě dů cho dců v Ho do níně. V: To jst e t am praco val? R1: Ne, já jse m t am b yl jako svěřenec. V: Tad y vid ím, že mát e po ko j sám pro sebe. R1: No spal t u se mno u jeden k lu k. Chys t al jsem si sem dát no vý ko ber ec, všechno a hadr y a přesk ládal. V: Mát e nějako u práci? R1 Zaměst nání nemá m, ale cho d ím na br igád y. V: Jak se jmenu jet e? R2: XY V: Ko lik je vám let ? R2: To já nevím. V: To nevad í. Mě by zajíma lo , jak é mát e zájmy? Co vás baví? Mát e nějak é ko níčk y?
R2: Dívám se na t elevizu a po slo u chám rád io . V: Jak čast o po slo uchát e rád io ? R2: Každ ý den. V: Ješt ě něco jiného , t řeba ma lo vání? R2: Ne, t o mě nebav í. V: A co t řeba nějaké set kání s přát eli? R2: To ne. V: Do bře. A mě by zajímalo , t eď budo u Váno ce, t ak mát e nějaké přání? R2: Pust ím si rád io , ko led y. Kazet y si vžd yck y pust ím. V: Mát e nějaké přán í, co b yst e cht ěl do st at na Váno ce? Jaké dárk y? R2: Kazet y. V: A jak é, s ko led ami? R2: Ano s ko ledami. V: A co t řeba video ? Abyst e se mo hl d ívat ? R2: Nemám. V: Mát e nějako u kamarád ku nebo př ít elk yni? R2: Ano . Do ma mám ro d iče, kt eř í se cho d í za mno u po d ívat . V: Takže byst e si přál, aby př iš li ro d iče. R2: Ano . V: Oni do jdo u za váni, ne že byst e byl vy u nich. R2: Ano . V: A jak se vám líb í t ad y v Tav íko vicích? R2: Mně se t ad y všechno líb í. V: Všechno ? R2: Jo .
V: A vycho vat elk y jso u do bré? R2: Jo . V: A nen í t ad y něco , co by se dalo zlep šit ? R2: Ne. V: Tak vám mo ckrát děku ju. V: Ko lik je vám let ? R3: Mám 50 ro ků. V: Pracu jet e? R3: Paní do kto rka mně t o zakázala, vít e? V: Jako praco vat ? R3: Ano . V: A co vás bav í? R3: Nic. V: Nic? A co t řeba d ívání se na t elev izi? R3: To mě baví, já vžd yck y u t elevize usnu. V: Tak to se asi d lo u ho d ívát e na t elev izi? R3: Mě u spaly lék y. V: A něco třeba jiného ? Malu jet e rád ? R3: Já pracu ju rád, ale jeno m o bčas, kd yž mů žu. V: A co dělát e? R3: Těžké dřevo t ahám, no a ve sk leníku jsem t ěžk é špalk y t ahal. A p lno u hro madu sem u dělal. V: No vid ít e, t ak to jst e machr. R3: A paní H. mně t o necht ěla věř it . V: Teda. Já bych vám t o věř ila. A ješt ě něco ?
R3: Mně se t ad y nelíb í. V: Nelíb í? R3: Ne, pro to že t ad y jso u zlí lid i. V: Jso u t ad y zlí lid i? Jak t o ? R3: No vycho vat elk y a všechno . V: Je t ad y něco , co byst e zlepšil? R3: Já chcu do Oslavan. V: Teď budo u Váno ce. Je něco , co byst e si přál? R3: Tabák. Tř i t abák y by jsem cht ěl na Váno ce. V: Takže ko uř ít e? Ale t o není zdravé. R3: Ano . V: Takže si balít e cig aret y? R3: Ne, t o mně balijo u k lu ci. V: A ješt ě něco byst e si přál? R3: Nic. V: A co t řeba no vé o blečen í? R3: Oblečení mám do st , že paní řed it elko ? V: Takže vám mo ckrát děku ju.
V: Jaké je vaše jméno ? R4: XY. V: A ko lik je vám let ? R4: 61 let . Čt yř icet sed m jsem se naro d il. V: Jaké mát e zájmy, co vás bav í? R4: To ž j nevím, jsem scho pn ý, u mím po čít at a psát . V: Po čít át e, píšet e,… i čt et e určit ě. Cho d ít e do práce?
R4: Já do práce necho d ím, páč jsem byl na o peraci let o s dvakrát . V: Co rád dělát e? R4: Já rád čt u časo p isy, t řeba t akhle anebo malo vání. V: Malo vání? Tak t o je sk vělé. A dělát e i nějaké výro bk y? R4: Tak nějak d ělávám. Já vám po to m uk ážem. Já t am má m na po ko ji, t ak vám po t o m ukážem. V: No , t ak jest li bud e čas, t ak se t am po d ívám. R4: Já t o mám v bed ně zalo žen ý. V: Líb í se vám t ad y? R4:Mně je t ad y do bře. Mně se t ad y líb í, ale dru h ým se t ad y nelíb í, já nev í m pro č. V: Jak jst e t ad y d lo u ho ? R4: Já už jsem t ad y o d ro ku 2001. Pro to že jsme se st ěho vali 27. ú no ra 2001. V ro ce 2000 jsem b yl ješt ě v Tu lešicích. V: Je něco , co byst e si přál na Váno ce? R4: No já nevím. Já jsem si nakupo val jak o čt yř ikr át v o bcho dě sám. V: Takže byst e cht ěl sám cho d it naku po vat . R4: Ano . V: Do bře, t ak mo c děku ji.
V: Jak se jmenu jet e? R5: XY. V: A ko lik vám je let ? R5: 37 dávno pr yč. V: Co vás baví? Jaké mát e zájmy?
R5: Baví mě po ezie, část i p íšu. Třebas: Let í t o let í, s mějí se d ět i, ale ná m do spělým d nes není do r ýmu. V: Mo c pěk né. R5: Dál mě bav í t řeba železnice, veškerá železn ice na celí p lanet ě Zemi. V: Takže mát e rád železnice? R5: Ano , vlak y a všechno , co se o hled ně t o ho t ýká. V: A nějaké st aré vlak y nebo sp íš t y, co t eď jezd í? R5: Všechny. V: A co japo nské vlak y? R5: To po číná vít e čím, pan í? Rak et o u Geo rga St ephenso na. To byla pr vn í parn í lo ko mo t iva, kt erá měla jed nu nápravu. V: A ješt ě něco jiného kro mě básní a žele znice? R5: Děvčat a. Já mám t ad y svo ji lásku. V: Teda. A jak d lo u ho mát e svo ji lásku ? R5: Asi 3 ro k y V: Tak to je i na svat bu, že jo ? R5: No , někd y bud e. V: A o na b yd lí t ad y v Tavíko vicích? R5: Ona je t ad y na žlut ém kř íd le. Jmenu je se XX. Právě že už je to bo huže l po st arší dáma. Už je jí přes pad esát ro ků. Co bych cht ěl. Ale je zacho va lá. V: A cht ěl byst e s ní něk d y b yd let ? R5: Já bych cht ěl, ale o na asi nebud e pro . Asi. V: Ona? R5: Asi ne. V: A t ad y b y t o nešlo ?
R5: Š lo by t o . Jde všecko , jeno m cht ít . Bylo by t o šiko vné. Já bych se po lep šil. Udělal b ych po so bě po řádek. Já kd yž př ijdu z práce, nechávám po so bě kafe, kř ížo vk y, pak je t am hro mad a všeho . Os čo ko lád y pap ír nechá m t am. Neuk lid ím po so bě. V: Vy mys lít e, že by t o měla vaše part nerka s vámi t ěžk é, ano ? V jed né do mácno st i. R5: Ano , měla. Já bych se mu sel, jak ř íká mo je ma minka, zret ýro vat . V: Mát e nějaké přán í? Je něco , co byst e si přál? R5: Ho d ink y vo dě o dpo rné. To znamená, že se s nima smít e sprcho vat , po lít je, zmo k no ut . Nesmít e je po no ř it p o d vo dní h lad inu. Vít e, co je po d vo d ní h lad ino u ? V: Ne, nev ím. Arch imédů v záko n? R5: Paní, nebo slečno , po d vo dní h lad ino u exist u je hydro st at ick ý … V: T lak. R5: Tak. Tam bývá nap sáno wat er t ime. Je t am vyznačené. V: Takže o ho d ink ách mát e t ak y přehled. R5: Tak y. V: Cho d ít e na nějak é br igád y? R5: Já jsem cho d íval k panu Co u falo v i. V: A za t o jst e měl p eníze? R5: Tak y p eníze a kafíčko . Já jsem cho díva l k jeho t at ínko vi, t en chu dák u mřel před lo ni nebo vlo ni Co u fal, t o byl býva lý ř ezník, uzenář a syn by l t ak y zemědělec, cho val a p ěst o val, o bdělá val po le a jezd í ko mbajne m. V: Do bře. A t eď si př iv yd ělávát e? R5: Tak y někd y o bčas. V: Jak se Vám t ad y líb í v Tavíko vicích? R5: Super. Oh yes, ver y well.
V: Cht ěl byst e něco zlep šit , R5: To záleží na k ažd ém z nás, jak si t en do mo v ud ěláme. Někt eř í jso u t ad y, nechc i si st ěžo vat , ale mají výcho vu vězeňsk ých p sů. Vít e co to je? V: Vím, no . Jako vy mys lít e k lient y? R5: Ano .
V: Ko lik je vám let ? R6: Mám 66 ro ků. V: Cht ěla bych se vás zept at , co vás baví? Co rád dělát e? R6: Rád uk líz ím, dělám vrát nýho . V: Takže za t o do st ávát e pen íze? R6: Jo . V: Mát e práci, kt erá vás baví, že? R6: No baví, no . Vrát nice mě baví. Já si t am uk líz ím, všechno si d ělám. V: Jak se vám líb í t ad y v Tavíko vicích? R6: No jo . V: Teď budo u Váno ce. Mát e nějaké přání? Je něco , co byst e cht ěl zlepš it ? Jako u věc byst e si přál? R6: Přehrávač na kazet y. V: Děku ji za ro zho vo r.
V: Ko lik vám je let ? R7: 50 let . V: Mo hl byst e mi ř íct , co rád dělát e? R7: Rád cho d ím do ško ly, kreslím pěkné o brazy. Rád čt u po hádko vé knížk y.
V: Jak se vám líb í t ad y v Tavíko vicích? R7: Je t o t u mo c pěk né. V: Je něco , co si přejet e na Váno ce? R7: Já bych si přál ně jaké d árk y. V: A jak é dárk y? R7: Po hádko vé k nížk y. V: Co byst e cht ěl, aby se t ad y zlep šilo ? R7: No ho dně věcí. V: A co t řeba? R7: Co je st aré vyměn it za no vé. V: A co st arého ? R7: Nábyt k y. V: A ješt ě byst e si něco přál? R7: Aby t o t ady bylo p ěk né. V: Do bře, děku ji za ro zho vo r.
V: Co ráda dělát e? R8: Rád a cho d ím do práce. v: A co dělát e v práci? R8: Vyšíváme a uk líz íme. V: Co uk lízít e? R8: Dílnu. V: Baví vás t o ? R8: Jo . V: To mát e určit ě pěk ně uk lizen ý po ko jíč ek.
R8: No . V: A jak se vám líb í t ad y v Tav íko vicích? R8: Mo c ne. V: Nelíb í? To je ško da. A co se vám t ad y nelíb í? R8: Všechno . V: A co všechno ? Co t řeba vycho vat elk y? R8: Mám rád a vycho vat elk y. V: A co se vám t eda nelíb í? Je t o t u do bré? R8: Špat né. V: A co byst e t u zlep šila? R8: Aby t o t u bylo pěk né a aby k lu ci po slo uchali. V: Mát e nějaké přán í? R8: Aby byli všichni zdraví. V: A nějako u věc byst e si přála? R8: Po hádko vo u knížku. V: A ješt ě jak jst e ř ík ala, aby k lu ci nezlo bili. Jso u s nimi pro blé my? Třeba se i b ijí, nadávají si? R8: Nad ávají s i a rvo u se.
V: Ko lik je vám let ? R9: Ko lik je mi ro ků? 72 ro ků. V: Co rád dělát e? R9: Baví mě číst , psát a po čít at . V: Co byst e si přál na Váno ce? R9: Knížk u. V: Jako u ?
R9: Po hádko vo u. V: Líb í se vám t ad y v Tavíko v icích? R9: Líb í se mi t ad y. V: Cht ěl byst e t ad y něco změnit ? R9: Je t o t ad y všechno do bré. V: Do bře, t ak já vám děku ju za ro zho vo r.
V: Ko lik je vám ro ků? R10: Čt yř iašedesát . V: Co ráda dělát e? R10: Ráda čt u a zp ívám. V: Ješt ě něco jiného ? R10: Už ne. V: Jak se vám t ad y líb í v Tavíko vicích? R10: Je t ad y mo c hlu čno . V: Na cho dbách? R10: No . Na po ko ji jsem sama. V: Tak t o je do bře, že jst e sama. Mů žet e si udělat kávu na po ko ji a po do bně. R10: Já nep iju kávu, já nedělá m. V: Nebo čaj? R10: Čaj jo . V: Takže vám t ad y vad í jen hluk ? R10: Hluk. Jsem t ad y jen přecho d ně. V: Aha. A kd e pak bud et e?
R10: Mám do mlu ven ý do mo v důcho dců. Ješt ě nevím kam. V: Je něco , co byst e si přála? R10: Aby t u byl k lid a t icho . V: Pracu jet e? R11: Já jsem cho d ila do zahr ad nict ví za paní, já u ž nev ím jak se jmenu je. Tam jsem zalívala k vít ka a veškero u prácu, co mě dala, t o jsem uděla la. V. A co jst e měla rád a? R11: Já mám ráda, kd yž sázím k vít ka, o kopávám záho nk y. V: A t ad y t o dělát e? R11: Já t eď maro d ím s o kem. Až po maro dění. V: Do bře. Tak já vám mo ckrát děku ju za r o zho vo r.
V: Co rád dělát e? R12: Pracu ju venku. V: A co si přejet e na Váno ce? R12: Rád io na kazet y. V: A líb í se vám t ad y? R12: Líb í. V: Mát e to t ad y rád ? R12: Jo . V: Tak vám mo ckrát děku ji za ro zho vo r.
V: Ko lik je vám let ? R13: Bud e mi 4 2 ro ků. V: Jak se jmenu jet e? R13: Já se jmenu ju XY.
V: Co dělát e? R13: Všechno mo žné. V: Třeba i vař ít e? R13: No vař it neu mím, ale naučil bych se to . V: Dělát e rád nějak é věci „ rukama“? R13: Dělá m ruk ama všechno , hr abu, sáz ím, sk líz ím. V: Takže jst e t ako vý zahrad ník ? R13: Jo , to su. V: A do st ávát e za to peníze? R13: Jo , do st ávám. V: A co si za t o ko upít e? R13: Cig aret y, kafe a o bčas si dám i p ivo a všechno . V: Jak se vám t ad y v Tavíko vicích líb í? R13: Mo c ne. V: A byd le l jst e už t řeba někde jind e? R13: Byl jsem venku chvilk u a ud ělal jsem b lbo st a o ni mě sem zavřeli, no . Jinak bych t ad y ú st avu nemusel byt , kd yb ych se nepo rval. V: Je něco , co byst e změnil? R13: Mo žná pro st řed í. Mo žná bych b yl radši venk u než v úst avu. V: Do bře. Tak to bude asi všechno , děku ju. R13: Pro sím.
V: Jak se pro sím jmenu jet e? R15: Já se jmenu ju XY. V: A ko lik je vám ro ků ? R15: Př íšt í ro k mně bud e 36 ro ků.
V: Co rád dělát e? R15: Rád zp ívám p ísn ičk y mo der ní. V: A co ješt ě kro mě p ísniček ? R15: Ješt ě po slo uchám k azeťák. V: Dělát e rád něco ručně? R15: Ru čně? Tak cho d íme k panu To mášo vi u do mního cho vu a po máháme. V: A do st ávát e za to peníze? R15: Do st ávám, no . V: A co si za t o kupujet e? R15: Cig aret y a p ivo . V: P ijet e p ivo ? A jako u značku p iva? R15: St aro brno . V: Je něco , co byst e s přál? R15: Já b y jsem si př ál, ab ych se do st al pr yč z t ad yma. V: Takže se vám t ad y nelíb í? R15: Nelíb í? V: Jak t o ? Co se vám t ad y nelíb í? R15: Já tot iž bych byl rad ši do ma. V: A po ko j mát e sám pro sebe? R15: Tam sp íme čt yř i na po ko ji V: Je něco , co po třebu jet e t řeba? R15: Nepo t řebu ju nic. V: A na Váno ce byst e si něco prál? R15: To bych si přál cédéčka, peněženk u, prst ýnek a cigaret y. V: Cigaret y? T ad y snad všichn i ko uř ít e?
R15: Ko uř íme t ad y. V: Mo ckrát vám děku ju za ro zho vo r.
V: Ko lik je vám ro ků? R16: 75. V: Co rád dělát e? R16: Pracu ju venku. V: Co t am dělát e? R16: Jsem zahrad ník. V: Líb í se vám t ad y v Tavíko v icích? R16: Líb í, no . V: Je něco , co byst e si přál? R16: Ho lic í st ro jek. V: A ješt ě něco ? R16: Cig aret y, kart o n cig aret . V: Je něco , co byst e po třebo val? R16: Zimn í bo t y. V: Co vás baví? R16: Rád hr aju šachy. V: Vy hrajet e šacho vé t urnaje? R16: No , v Jih lavě. V: Tak to je super. Děku ju za ro zho vo r.
V: Ko lik je vám ro ků? R17: 55. V: Co ráda dělát e?
R17: No , t eď cho d ím do práce, t am dělá me někd y ko šík y, t ak y nádo bí nebo uk líz ím. V: A něco mimo t o ráda dělát e? R17: Něk d y se po d ívám na t elevizu. V: Jak d lo u ho t ad y byd lít e? R17: Já nevím, šest nebo sed m ro ků. V: Mát e nějakého př ít ele? R17: Mám př ít ele a bráchu mám, t en je v práci. V: Mát e peníze za t u práci, co dělát e vy? R17: Tak do st ávám za t o kapesné. V: Děku ji za ro zho vo r.
V: Jak se jmenu jet e? R18: Já se jmenu ju XY. V: Ko lik je vám let ? R18: 35. V: Co rád dělát e? R18: Rád čt u. V: A ješt ě něco jiného ? R18: Samo zř ejmě, že ješt ě něco jiného . V: A co ? R18: To se neví. V: Líb í se vám t ad y v Tavíko v icích? R18: Mo c se mi t ad y líb í. V: Přejet e si něco na váno ce? R18: Přeju si cig aret y.
V: Chyb í vám něco ? R18: Nechyb í mi nic. Jsem spo ko jen ý.
V: Jak se jmenu jet e? R19: XY. V: Ko lik je vám let ? R19: 36. V: Co rád dělát e? R19: Jsem u králíků. V: Ko lik mát e králík ů ? R19: Mys lím t ř i nebo čt yř i. V: Na cho v? R19: No . V: My má me t ak y kr álík y. Ješt ě něco rád dělát e? R19: Po to m dáváme slep icím vo du a pso vi dávám vo du. V: Takže se st arát e o zvířat a? R19: No a já jsem z Břeclavi. V: Já jsem z Kyjo va. A jak se vám líb í v Tavíko vicích? R19: Do br ý. V: Je něco , co byst e zlep šil? R19: Tak já nevím, no . Je t o do br ý, ale kd yž jsem v Bř eclavě, t ak t am cho d ím do ko st elíčka. V: Takže rád cho d ít e do ko st ela? R19: No , aj t ad y aj v Břeclavě. V: A co mát e rád na ko st ele?
R19: No , že se mo d líme. V: Za co se mo d lít e? Co si pře jet e? R19: Já se mo d lím za mamku a t aťk u. Oni necho ďá do ko st ela a má m d vě sest ra. No a t eď po jedu na Váno ce do m, po t é besídce, t ak zko uším nějak é básničk y, p ísničk y. Jest li př ijed et e na besídku nekd y… ne mát e čas?
V: No , to nevím. Já jsem celkem z daleka. Já jsem ješt ě dál než o d Břeclav i. Jsem z Kyjo va. R19: Mám t am aj ho spo du Myst iko . Tam cho d ím na p ivko . Dám si d vě, t ř i p ivka a jsem v po ho dě. V: Je něco , co byst e si přál na Váno ce? R19: No , já už mám vybráno . Jit ka mn ě ko up ila vázu na k vít ko . A pro To máška jsem ko up il aut íčko , pro Janičku sk ládačk u (po zn.syno vec a net eř). V: Mát e př ít elk yn i? R19: Mám t am v Břeclavě. V: A cht ěl byst e s ní něk d y b yd let ? R19: No . V: A t ad y b yst e cht ěl byd let třeba v chr áněném byd len í? R19: No , t ak mo žu t am bývat na chráněným. V: Jak js me se ješt ě bavili o t ěch zvířat ech, do st ávát e nějaké peníze za t o ? R19: Do st ávám. V: A co si za t o kupujet e? R19: To máš mi kup u je sladko st i. V: To jst e asi pr vní, co neř ek l cigaret y. R19: Já neko uř ím.
V: Tak já vá m mo ckrát děku ju za ro zho vo r.
V: Jak se jmenu jet e? R20: Jmenu ju se XY. V: A na co se t řeba t eď t ěšít e? R20: Mám babičku ve Vrano vsk ý Vsi, je na mě mo c ho dná. Maminka t ak y, maminka je mů j o pat ro vník. Tak t o všeck o dává do hro mad y no a mamink a je mo c rád a. A po jedeme do Čech za maminko u, t am ro st o u bo růvk y. To je u Šu mav y někd e. V: a jak čast o jezd ít e do mů ? R20: Na prázd nin y a na Váno ce. V: A jezd í i za vámi sem? R20: Ano , jezd í. Nechcet e kafíčko ? V: Já už mám t ad y šťávu, děku ji. R20: Já vám dám kap ičku ro zpust né jest li chcet e. V: Ne, do bré, děku ju. Jst e mo c ho d ný. Já mo c kafé nep iju. R21: A co p ijet e nejrad ši? V: Čaj. Tak, co kdyb yst e se nám předst avil? R21: Tak já jsem XY a byd lím ve Zno jmě, XX. Vít e, kde to je? V: Vím, kde je Zno jmo . Já t am mám brat ra. A ko lik vám je ro ků? R21: Tak vám ř ek nu, že mně je 33 let a mým ko níčkem je: uk lízím jako hrabu list í, sbírám k lack y, pak lo žn icu dělám, jako po ličk y v yt írám. Pak rád čt u, p lavu, dělám lehko u at let ik u a t ak y rád po slo uchám mu ziku, rád se d ívám na po řad y v t elevizi. V: Jako u mu ziku rád po slo uchát e?
R21: Já po slo uchám rád io Blaník. R20: Já imp u ls. V: Já po slo uchám Česk ý ro zhlas Praha. R21: Tak y rád lu št ím kř ížo vk y, o smis měr k y a t ak si o dpo čívám, mám vo ln ý čas. V: A so ut ěžít e i v kř ížo vk ách? R21: Ne, já lušt ím a dělám o smisměrk y. A t aky čt u k nížk y, pěk ně. R20: Já vám něco řeknu, t ad y jso u všichni ho d ní aj zaměst nanci a j vycho vat elé. Všichni jso u ho dní. R21: A E liško , můžu ješt ě něco ř íct ? Tak . Jo a t aky rád cest u ju t řeba. Teď po jedu do m, t ak se t ěším, na dru hý d en, pak budu do ma, pak po jedu do Čech, P ak se vrát ím, bu du vo zit ko čárek, máme ma lo u ho lčičku jmenu je se Mo nička. Těším se až budu vo zit ko čárek. R20: A vít e, kdo je mů j k líčník ? Já jsem si zvo lil pana vycho vat ele Branka. To je mů j praco vní k líčník R21: A ješt ě po jedu s maminko u na Bít o v. Tam máme chat ku. Jest li v íš, kd e to je? V: No , vím, kde je hrad Bít o v. R21: To je hned po d t ím. Pak po jedu na do vo leno u t ak na t ýden a pak se vrát ím. A chcu ř íct , že mo je mamink a bud e mít 75 let . R22: Já t ak y mám ro d iče. Taťk a je v dů cho dě, hlíd á o d sest r y ch lap ečk a Malého . Bude mít t eďka 3 ro k y a po jed u na svat bu k brácho vi. V: A jak é je vaše jméno ? R22: Já se jmenu ju XY. Já mám maďarské jméno po t aťko vi. Mně je 3 5 ro ků. Mů j ko níček je p inec, fo t bal, práca a spo rto vání. Mů j ko níček je ješt ě: rád pracu ju v p arku, rád po máhám, dělám dř evo , rád dělám v d íln ě výro bk y, co jse m se naučil, rád p let u ko še, bro usím sk lo . A t at ínka u ž
nemám, mám bráchu a jezd ím t am na pr ázd nin y, t eď t am jedu na t ři d n y zase. Do Brna jezd ím za svo u ho lko u mo jo u. V: Vy mát e př ít elk yn i? R22: No př ít elk yn i má m, ho ku svo ju. V: Já bych se vás cht ěla zept at , co se vám t ady v Bř ežanech ne jv íc líb í? R21: Tak mně se t ad y líb í, že mám t ad y kamarád y na po ko ji, t ak y se m i líb í, že vžd yck y kd yž má me naro zen in y, t ak mně naše vedo ucí paní Milušk a ko up í dárek. No a t ak jsem t ad y spo ko jený. R22: Mně se líb í, že t ad y má m kamar ád y, k lu k y. Že mám svo ju ho lku. R21: Já t ak y. Já mám svo ji manželku a t a je do ma. Už jsme spo lu 15 let . R22: A já mám Maru šku, u ž máme pr st ýnk y a chceme si udělat u ž jako o pravd icko u svat bu. J inak s vycho vat elkami jsem spo ko jen ý pro to že t u pěk ně pero u, žehlivo u, st arají se o nás. R20: Je t ad y po ho da, super, prácu udělám. No a mně si líb ijú k vět in y, pt ác i jak lít ají, veverk y, ko čk y jak se ho nijú. Takže se mně t u o pravdu líb í. V: Takže t ad y mát e rád i t u př íro du. R20: Př íro du. V: A vy mát e př ít elk yn i? R20: Ano . V: Tak mně o ní něco řeknět e. R20: Má krásný o či, krásný ú směv, kd yž se usmě je a kd yž ji po t kám, t ak mně t luče srd íčko . V: A jak spo lu d lo u ho cho d ít e? R20: Asi 5 let . V: A bud et e spo lu byd let ?
R20: Tak y, no . Já t o ješt ě nevím, lít á mi t o v hlavě. V: A co se vám t ad y líb í? R22: Mně se t ad y líb í, že jso u t ad y ho d ní zaměst nanci, sest ř ičk y. Mus í m ř íct na jed nu sest ř ičku, že je t ako vá př ísnějš í. Jmenu je se XX. Mo c j i v lásce nemáme, sa mo zřejmě. Ona je t ako vá fest o vní. Jinak mám rád všechn y zaměst nance. R20: Oni jso u ho dní všichni zaměst nanci. V: Je něco , co by se t ad y d alo zlepšit ? R20: No , mo hlo by se t ad y zlep šit , aby se zlepšily po ko je pro děcka, kt eř í nemo ho u cho d it . Že b y se t ad y z půd y ud ělalay po ko je pro lid i, co nemaj í kde byd let . R20: Tak hle jak to je, t ak se mi t ad y líb í. R22: Po vaho vě b y se t o mělo zlep šit u t ěch zaměst nanců, aby b yli k ná m ho d ní a my k nim. V: A kd yb yst e mě li zlat o u r ybku a t a b y vám sp ln ila 3 přán í. Co byst e s i přáli? R21: Já bych si přál, abych je l na prázdnin y do mů, pak abych po máha l do ma mamince uk lízet a dávat jí lék y a t řet í přán í je, abych mo h l cho d it ješt ě s o dpadkama.
R22: Mo je přání je, ab ych je l do Šano va. Ab y s měli všichn i rád i, ab y nebyla válk a. A t řet é přání je, aby sem mo hl co nejv íc spo rto vat . R20: Mo je přán í je zdr avíčko , ab ych rych le nezest ár l, abych b yl po řád mladej, jenže t o nejd e. Ab y mně srd íčko slo užilo , aby mně nev ynechávalo . To mám velko u rado st , že mně zat ím slo u ží. No a mo je přán í je, abych by l zdravej a ať mně už nic nebo lí. V: Přejet e si ně jako u věc?
R20: Já jsem si př ál, já u ž mám t ad y DVD a kazeťák. R22: já bych si h lavně přál, ab ych měl no vo u t eleviz i aj na cédéčk a aj na vid eo kazet y. A ješt ě bych si přál přeno sném po čít ač.
R21: A já bych si př ál t ad y t o , co si přál ko lega. No vo u t elev izo a t y dévéd éčka, abych se mo hl d ívat , pak no vý rád io a pak t en no t ebo o k. A no vo u lo žnic i, ab ych ji měl pěk no u. V: Děku ji vám všem za ro zho vo r.
V: Mo hla byst e mi zo pako vat vaše jméno ? R23: Já jsem XY. V: A ko lik je vám ro ků ? R23: To nevím. V: A co ráda dělát e? R23: Zp ívání. V: A co ješt ě? R23: Učím se. V: Mo hla byst e mi ř íct vaše jméno a ko lik je vám let ? R24: Mně je 26 a jse m X. V: Co vás baví? Co ráda dělát e? R24: Ráda paličku ju, dělám k eramiku. V: Ješt ě něco ? R24: Skáču na t rampo línu, cho d íme se ko upat . V: Jak se jmenu jet e? R25: X. V: Co se vá m t ad y líb í? Zvířat a t ad y pr ý t ak y mát e, R25: Tad y máme ko ně, psy, slep ice, hu sy, kačenk y a ko zy.
V: Je něco , co byst e si přála, R25: Televize, 2 t elevize. Cht ěla bych po slo u chat decho vk y. V. Mát e ráda po hádk y? R25: Ano . V: Předst avt e si, že byst e chyt ila zlat o u r ybk u a t a r ybka by vám mo hla sp ln it t ř i přání. Co byst e si přály? R25: Já b ych si přála, ab ych byla zlat o vláska. V: Děku ju vám za ro zho vo r.
V: Jak se jmenu jet e? R26: Jsem X. V: Co ráda dělát e? R26: Ráda jezd ím na ko ni sama a na ko le a skáču na t rampo líně. V: Co se vá m t ad y nejv íc líb í? R26: Já u mývám nádo bí. V: A t o se vám líb í? R26: Jo . V: Co vám se t ad y líb í? R26: Všechno , zámek . V: A ješt ě něco ? Třeba nějak á d ílna t ad y? R26: Jo , t kalco vská d ílna a ko berec. V: Předst avt e si, že mát e zlat o u rybku a o na vám sp ln í t ř i přání. Co b yst e s i přály? R26: Kelly fa mily kazet u. No vo u k yt aru na elekt r ik u. To se zap ne do elekt r ik y a hraje t o . A cho d íme zp ívat do kap le a na mše.
V: Cho d ít e každ ý den? R26: Ano . V: A d nesk a jst e byli na mši? R26: Dneska pů jdeme až večer. V: No a co byst e si ješt ě přály? R26: Já už mám všechno . V: Mát e nějakého př ít ele, kamar áda? R26: Ne. V: A cht ěla byst e ně jakého ? R26: Ne. V: Do bře, děku ju vám za ro zho vo r.
R27: Tak y dělám zko ušk y u p aní do kt o rky Mo ravenské pro to že jsem děla l zko ušk y
do le u paní Vašíčko vé. Já jsem vžd yck y do st ával kap esné 20
ko run.A uděla l jsem zko ušk y u p ana Kameníka o n mě každo u chvíli učí jak po čít at peníze. A po čít at a číst a všechno A ř íka l jsem vycho vat elce, že bych sám cht ěl cho d ívat do měst a. Vycho vat elka ř ík ala, že t oto , co t u má m napsané, t y p ap ír y, t ak t o se mu sím všechno nau čit , ale paní v ycho vat elk a ř íkala, že Milo š nep ů jde do měst a sám. On by t am k ažd ého o travo val. O n by t am k aždo u babu o t ravo val. To jeno m šiko vné= děcka, co se ve měst ě u mí cho vat slušně. R28: Ale na mě se d ívá k ažd á jiná R27: Každo u jino u líbeš R28: Já je nelíbám V: Co se t i t ad y líb í? R29: Těším se Lu cinkú. A ješt ě něco , nap išt e, že mi kúp í bar bínk y. V: Bar bínk y t i ko up í.
R30: Odk aď jst e vy? V: Já su ze St rážo vic. R28: Kde jso u St rážo vice? Na ko pciV: Jak se vám t ad y líb í? R31: Do bře, zat ím do bře. R28: Ješt ě já, ješt ě já. Ko uření ško d í zdr aví. Já zezačát ku, kd yž jsem do je l z t ábo ra, já jsem byl smut ný, bylo mně lít o mně b ylo za všechno , co se st alo , že t u Vlaďku dali ju na béčko . Proto že t am nemě li žád né míst o t am neměli, pro to že Jiř inka Falešn íko vá šla na mat ersko u, prot o že o na ro d ila, vít e? Tam dali V laďku Ondř íško vo u, mně jí b ylo t ak lít o za ní, co se běhe m st alo . V: Do bře, t ak t eď bych se vás cht ěla zept at, jest li je t ad y něco , co by se dalo zlep šit . R27: No vá pec. V: Co t y b ys cht ěl změnit Pav le? R29: No vé st o ly, žid le, p sací st ů l. V: Do t vého po ko je? R29: Jo . R28: Já b y jsem cht ěl led a kamna. V: A pro č ne kamna, t o je do br ý náp ad. Že byst e se d ívali do o hně? R28: Ano , do o hně. R30: Já chcu po su vno u válendu. R27: Já b ych cht ěl t ak y válendu. V: Tak mně řek nět e všechno , co byst e t ady cht ěli no vého . R27: Já b ych cht ěl do po ko jíčka t ad y t oto . V: Tad y t u sedačku ?
R27: Ano , ale o na je mo c velk á t ro šku menší. V: No a co t řeba… líb ilo by se vám, kd yb yst e měli po ko j sami pro sebe? R28: Po ko j pro sebe? Já by jsem cht ěl válendu. V: Tak Olinek b y cht ěl po ko j sám pro sebe a co o st at ní? P avel b y cht ě l po ko j sám pro sebe. R29: Já t ak y, ano . R28: Po ko j pro sebe aj pro Dušana něco . R27: Hlavně, hlavně, ať nám v ydrží t ad y t en úst av, pro to že o no se někd y, t ad y t a země, o no vít e co , t akže o ni ma jí vžd yck y pr áci. V: Ta půda prask á? Do chází k ero zi. R27: Ano , ano a hlavně se mně líb í, že nám t ad y ud ělali k abelo vku. M y máme kabelo vku. Navr chu máme sat elit , máme t ad y t ak y set to p bo x a je to spo jen ý do hro mad y t ad y t a budo va . béčko , áčko , déčko . R28: Já si vás pamat u ju ješt ě z t ábo ra, já sem byl s vama ješt ě v o dd íle. R27: Tak y kamarádk a.
se
mi
líb í p aní
v ycho vat elka
Mo rdvanská.Ona
je
mo je
R28: Mně se nejv íc líb ila t a co před nu slo u žila Vlaďka Ondř íško vá. Já za to nic nemů žu. Nebo jt e jak do jde Jiř ink a F. t ak t o nebude brzo t rvat až sko nč í t u mat ersko u R29: Jedu na mo st y. R27: Tak y bych si cht ěl ješt ě přát vět rák. V: V nedělu je pr ý besídk a. R27: Ono je mi vžd yck y ho rko v lét ě. V: A cht ěla byst e t řeba někdo byd let na chráněném byd lení? R28: Já t ak y. R29: Já t ak y.
R27: Já t ak y. R29: Hlavně př íšt ě na t ábo r. V. Cht ěla bych se vás zept at , jest li byst e cht ěli, aby t ad y b yly nějak é ho lk y. Jest li b yst e b yli rád i, kd yb y t ad y b yly po řád ho lk y, t řeba v jiné m do mě, že byst e se s nima set kávali a t ak, t řeba někt eré by b yly vaše kamarádk y, př ít elk yně. R27: To by nešlo , t o je chlapeck ý úst av. Dř ív t ad y byly ho lk y, to bylo za ko mu nismu. V: Co kd yby jst e měli zlat o u r ybku a mo hli byst e si přát , co byst e cht ěli. R27: Já b ych cht ěl ako rát t en vět rák. Takový t en u mělý, co se to čí. V: A mát e nějako u př ít elk yn i? Třeba Pav el t ad y má př ít elk yn i, t y bys cht ě l byd let s Lucinko u, to by asi bylo velk é př ání, nebo ne? R29: kd yb y byla nemo cná, t ak bych ju léčil. R27: Jed no u bych cht ěl, ne t eďka, jed no u bych cht ěl zažít byd let ve měst ě. Jako v nějak ým do mě. R28: A já by jsem cht ěl byt na chráněném byd len í v ít e kde? V Praze. V: Bro ni a cht ěl bys aby t ad y b yli i ho lk y? V jiné budo vě. R28: Na chr áněném byd len í v Praze ano , i t ad y v Kyjo vě. Já by jsem cht ěl, aby t ad y byla t a… R27: A já bych cht ěl vás jako kamarádku. R29: Já mám zas kamarádku Lu cinku, já ji mám rád. R28: To už řík áš po milio nkrát e. V: A t y máš nějako u kamar ádku nebo př ít elk yn i. R30: Z Ho do nína, p íšeme si. R28: On byl se mno u na t ábo ře a t am měl jed nu kamar ádku R29: Po t řebu ju no vo u skř íň.
R27: Já b ych cht ěl ako rát t en vět rák. V: Já vám mo c d ěku ju, je ješt ě něco , co byst e mi cht ěli ř íct ? R27: Já b ych vás cht ěl po pro sit až pů jd et e na t u chat u, abyst e d ávala po zo r na všechny vaše spo lupraco vník y. R28: Ale hlavně necht e po zdravo vat t u Mirku R30: To je d aleko R29: Lucince ko up ím no vé šat y, svat ební , o pat ro vat ju budu. Ko up í m nějaké lék y, kapk y do no su, t ak y jí budu měř at t ep lo t y. V: Ješt ě t y nám chceš něco ř íct ? R30: Já b ych cht ěl cho d it do m, do Ho do nína. Jsem cho d íval do m, na Váno ce, na Veliko no ce. R27: Tak y bych cht ěl ř íct , že bych cht ěl cho d ívat do m, na jeden den. Vít e jak to mys lím? Ráno bych cht ěl jet do mů a večer se vrát it . Po dívat se, ale o no to asi nep ů jde. V: Ko lik je vám pro sím ro ků ? R32: Čt yř icet tř i. V: Co vás baví, co mát e ráda? R32: Hud ba a čt ení. V: Co t řeba čt et e? R32: Časo p isy. V: Ješt ě něco vás baví? R32: Spo rt. V: V t elevizi, nebo raději sama spo rt u jet e? R32: Cyk list ik a, na ko le. V: To je vyn ik ající. Mát e svo je ko lo , jezd ít e t ad y? R32: Jezd ím.
V: Chcet e nám ješt ě něco říct , co mát e ráda? R32: Zat ím je t o všechno . V: Pan í J., kd yb y jst e se nám mo hla předst avit ? R33: J menu ju se XY je mi čt yř icet let a mám r áda hračk y, ráda čt u, ráda malu ju, ráda hraju spo lečenské hr y. V: A jak é hračk y mát e ráda? R33: P lyšák y a panenk y. V: To je do bré, děku ju. V: Předst av ít e se nám pro sím? R34: Já se jmenu ju XY jsem naro zená 19 56, hraju p ing po ng, ráda kreslím, ráda cho d ím ven a háčko vala jsem rukav ice, šále p let la t ak … V: Šály na zimu ? R34: Šály na zimu jsem p let la. V: A no sít e je t eda v zimě? R34: Mám je scho vaný. To jsem si p let la, k d yž jsem v nemo cn ici b yla, jed no u ve Zlíně. V: Děku ju. R34:Pro sím.
R35: Čt yř icet o sm ro ků. Po po ut i mi bude čt yř icet devět . V: Co ráda dělát e? R35 Chyst ám t áce, malu ju a d ívá m se na televizu. V: Na co se ráda d ívát e? R35: Aj cho d ím ven, nak upo vat , do k ina, po po ut i po jedu k sest ře a budeme slavit naro zenin y. V: Vy slečno , jak se jmenu jet e?
R36: xx V: Co ráda dělát e, co vás baví? R36: Vyš ívat . St arám se o jed nu pan í. Rád a po slo uchám decho vk u. V: Ješt ě b ych se vás cht ěla zept at , jest li by se d alo něco zlepšit , co byst e s i přály? S lečna chce jezd it na v ýlet y,… R32: Já na V isk y, ků ň t am je, o běd y do br ý, u byt o vání, masáže, t ak y jezd it na ko ni. V: Takže vět šina z vás chce jet něk am na rekreaci. Ješt ě je něco jiného , Co byst e si přály, t řeba nějako u věc? Co ko liv . R33: já ráda cho d ím ven. R34: Já ráda naku pu ju. R35: Já t ak y ven. R36: Já b ych se cht ěla po d ívat do psych iat rick é léčebny. R32: já bych se cht ěla po d ívat za švagrem, za Aleno u a za Pavlík em, za Milanem, t am jsem nebyla ro k. Vů bec jsem je nev iděla. Cht ěla bych se t a m po d ívat na hro b no a nebyla jsem t am d lo uho . Nevím, kd y se po jedu po sívat do m. Je mi t o lít o , že nejezd ím, že jsem je nevid ěla. Alena mi nep íše, Milan mi nep íše. Nemůžu jim vo lat , protože nevijá, že má m mo bila a neví m jak ý má m čís lo na sebe. R33: Já b ych cht ěla no vo u panenku. V: Co byst e si přála na váno ce? R34: Nechám se přek vap it . V: A kd yb y, jak é by b ylo nejhezčí přek vapení? Je t o jed no , nebo nic s i nepřejet e? R34: Včera jsem sk lád ala zvíř át ka, puzzle. R32: Lu cinko , kd y po jedu do m? R34: To nevím, až si t ě vezmo u.
V: Co se vá m t ad y nejv íc líb í v Š ebet o vě? R32: V ycházk y a d ívám se po děd ině jak jezd ívá let ad la a na t y ko čár y s děck ama malýma. V: Takže se vám líb í t ad y t o míst o celko vě? R34: Vyrábí se ješt ě walk many? V: I o st at ní, co se vám t ad y nejv íc líb í? R35: Ho lk y. R36: Ráda si čt u Květ y V: Vaše jméno pro sím? R37: XY naro zená 19 50. V: Cht ěla bych se zept at jak se vám t ad y líb í? R37: Líb í se mně t ad y do bře. Cho d íme navlíkat ko rálk y, do praco vny, líb í se mně t ad y. Já jsem byla včera v nemo cnici a mám nemo cn ý ko leno , nemůžu an i cvičit nebo nic t ako výho d ělat . Ráda jse m vžd yck y cvič ila, kd yž t ad y byl t en co nás u čil cv ičit , t ak jsem vžd yck y byla v t ělo cvičně. A vít e, kde jsem byla? Aj
v Cho rvat sku jsem byla, aj na t ábo ře, t am jse m
byla spo rto vat , t am jsem spo rto vala, všechno jsem d ělala. A v Cho rvat sku jsem byla aj v mo ř i.. Dášenka t am vo zila po mo ř i, aj js me byly lo d ičko u. Na lo d i velké js me b yly s Dášenko u, s t yma námo ř ník ama js me je li t am až na t u druho u st ranu t am, za Cho rvat sko někam. V: Co se vá m t ad y nejv íc líb í? R37: Mně se líb í vít e co ? Aj vycházk y se mně líb ijo u. Cho d íme k neg y t řeba něk d y nak upo vat do o bcho du a do samo o bslu h y a t eď nemůžu . Ku po vala jsem si so do vku, bo nbó ny, čo koládu, o p lat k y a t ako vé věci, kávu , kapucín, co po t řebu ju, t ašku a po hled y. Líb í se mi t ad y. Mívá me t ad y po žadavk y a penízk y. Pan í, že t ad y mívá me penízk y a po žadavk y )do st ává peníze za ko rálk y- do p lňu je so ciáln í praco vn ice) Aj Kat ku do st ávám každ ý t ýd en, t ako vé krásné věci. V. Je t řeba něco , co byst e si přála víc?
R37: Třeba b ych cht ěla, aby za mno u někdo př ijel se po d ívat , t řeba někdo z brat rů nebo sest řen ice. Kd yb y př ije li někt er ý den se po d ívat . Ano , to bych si přála V: Po sílají vá m t řeba do p isy? R37: Nedo st ávám nic, nikdo se mně ani neo zve. Je t o ško da, vít e pro č? Proto že mně u mřela maminka a t at ínek a o ni se k t o mu p saní mo c nema jí. Asi ne. A je mi smut no po nich. Nejezd ím už do m a n ic, ani návšt ěvu nemám. Dř íve jsem jezd ila do m, měla do p isy, po hled y, balík y, všechno jsem mě la z do mu, aj p eníze, všechno jsem mě la a t eď nemá m nic z do mu. Jeno m jsem do st ala po hled o d xx z Bo sko vic, jak jezd íme navlíkat , a o d to ho xx jsem do st ala 2 do p ise a víc nic. V: To je váš př ít el, nebo ? R37: To jso u mo ji k luc i, známí, ano , t i mně p íšo u. V: Přála byst e si t řeba byd let ve svém vlast n ím do mečku t řeba s t ím kamarád em někt er ým? R37: Cht ěla no . V: Je t o váš sen? R37: Já má m sen t ako vej, ale do mo v b y mě víc zajíma l, brat ř i a sest řenice. Rad ši do ma b y mě t o zajíma lo víc než t i k luci. S em návšt ěvu, nebo aspo ň aby mně nap sa li do p is nebo po hled, aby se jako o zvali. Vy b yst e t o nemo hla ně jak zař íd it ? V: Já asi ne, já je neznám a ani nejsem o dsud. V: Můžu vás po pro sit o jméno a věk ? R38: XY, je mi čt yř iačt yř icet . V: Co vás baví? Co mát e ráda? Jest li jst e ráda venku, něko mu po máhát e? R39: Všichn i po máháme. R38: Mám ráda výlet y.
V: Můžu vás po pro sit , vaše křest ní jméno pro sím a věk ? R39: xx, šed esát dva. V: A co ráda dělát e? R39: Cho d ím na zahr adu a jezd ím na výlet y. V: A kam nejrad ši na výlet y? R39: Teď po jedu t am na t o zpívání a po tom jedu na t ábo r, na t ýden. V: Kam jedet e na t ábo r? R39: Na Bř ezejc. V: A co t am budet e dělat ? Je t am něco , co vás baví? R39: Bud eme t am spat a bud eme t am t ak y o píkat . V: Op íkat ? Ted a, t am bu det e t ak y cho d it na pro cházk y? R39: Bud eme do Kř ižano va. V: Děku ji, můžu po pro sit vás paní xx? Ko lik vá m je ro ků ? R40: Padesát pět . V: Co ráda dělát e? Kam rád a cho d ít e? Mát e ráda výlet y? (S o t ázkami m i rad í so ciáln í praco vnice) R40: Jo . V: Cho d ít e ráda k zahrad n ici? R40: Jo . Q: A po jedet e do Cho rvat sk a? R40: Jo . V: A u mít e p lavat ? R40: Jo . V: A líb í se vám t ako vá do vo lená? R40: Jo .
V: A mát e už všechno o blečení nako upené? I p lavk y? R40: Jo , mám. V: A vybr ala jst e si je sama? R40: Jo . V. Můžu vás po pro sit , ko lik je vám ro ků ? R41: Padesát čt yř i. V: Co ráda dělát e? Třeba ma lo vání, na zahrad ě praco vat ? (rad í so ciáln í praco vnice) R41: Ale jo . V: Tak y po jedet e do Cho rvat ska? R41: Jo . V. Jezd ít e někam na výlet y? R41: Jo . V: A mát e ráda ko ně? A jezd ít e na Vísk y? R41: Jo , nejezd ím. V: Pan í x, ko lik vá m je ro ků ? R42: Nevím. (so ciáln í praco vnice rad í: padesát pět ) V: Co ráda dělát e? R42: Po máhám naho ře uk lízet ko upelnu, po máhám t am naho ře. To se ráda d ívám na t elev izi, ale d ívá m se t am sama. V: Do bře a vid ím, že i st avít e st avebn ici. R42: Ráda jsem t ak st avěla. V: A ješt ě něco ? R42: Já už nemám maminku. V: To mě mr zí. R42: Že už nemám ma minku. (o brací se na so ciáln í praco vnici)
V: Jak se jmenu jet e pro sím? R43: xx. V: Ko lik vám je ro ků? R43: 1948. V. Takže šed esát ? Na t o vůbec nev ypad át e.Co vás bav í, co rád dělát e? R43: Zalívat kvít ka a t ak. V: Takže práce na zahr adě a venku. Ješt ě něco ? R43: Ko lo mám no v ý. V: Mát e ko lo ? Jezd ít e t ad y na ko le? R43: Jezd ím V: Každ ý den? R43: Každ ý den. V: A ješt ě něco vás baví? R43: Kat ku, Kat ku mám. V: Takže mát e př ít elk yn i a t rávít e spo lu p ěk né chvilk y? R43: No . V: Dál b ych se vás cht ěla zept at , co byst e si př áli, jako něco o co byst e měli zájem, nebo t řeba, co b yst e si přáli po d st ro meček, nebo t ak celko vě. Co by mo hlo být jinak. RR38: Bych cht ěla no vé p yža mo . V: Co se vá m t ad y nejv íc líb í v Š ebet o vě? R39: Že se mám t ad y do bře, do bře t ad y vař í. V: A co mát e úp lně nejrad ši? R39: Jsem t ad y spo ko jená a ho t o vo . A paní ř íkala, že budo u jezd it n a kuželk y.
V: A co se vám t ad y up lně ne jv íc líb í? R38: Že t ad y mám př ít ele. V: A vám? R43: Že t ad y mám př ít elk yn i. R40: Já po jedu do lázní, jak jse m b yla. To bylo na S lo vensku. V: Co se vá m líb í t ad y? Třeba práce, nebo nějaké čin no st i? R40: Já po jedu aj na prázd nin y do m. A t ad y se mně líb í všechno . V: Všichn i jso u ho d ní, všichn i nepěk n ě usmíva jí, po máhají vám, ješt ě něco ? R40: Po máhají mně všechno , já t ak y vžd yck y po můžu. V: A co se vám t ad y nejv íc líb í? R41: Všechno . Pů jd eme d nes na pro cházk u do měst a. Děku ju vám za ro zho vo r.
R44: Jmenu ji se XY, je mi 4 9 let , baví mě p let ení. T ím se zabývám, pro to že jsem po st ižená na pravo u pů lku t ěla. V: A co t řeba p let et e? R44: S vet r y, vest y a t ak, t eď u ž ne t ak mo c ale nap let la jsem t o ho st rašně mo c t řeba i na zakázk y.Pro sebe t o ho mám t ak y, ale už se mi t řepe ruk a, t ak mi t o už t ak jako nejd e, t ak jak mi t o šlo dř ív. V: Je t řeba něco jiného , co vás t eď baví víc, míst o to ho plet ení? Co ráda dělát e? R44: Te levize mě mo c nebav í, t o mám r aději zap lé rád io , kd yb yst e se mě zept ala, t ak to vám neřek nu. Ale vět šin o u jeno m po slo uchám. Kd yž t ad y t ak jako vyk ládají, t ak si nepř ipad ám t ak sama. R44: Radši p ísn ičk y, nebo kd yž t am někd o mlu ví? R44: Um t at a, um t at a (decho vk a). To si aj nek d y zazp íváme.
V: To t ady mát e veselo , net ančít e někd y? R44: Něk d y mě t o láká a do mlo u váme se, že někd y pů jd em. V: A co se vám t ad y v Š ebet o vě líb í? R44: No t ak, mů žu ř íct , že jako všechno . Napřed jsme měla pro blé m y s ko leg yn í, no a t a už je t eda pr yč. Tak jako su spo ko jená. S bo hu ško u slo vo pad ne, ale nebere t o vážně. V: No a práce v d ílně, nebo po do bně? R44: Se mně t řepo u t y ruce, t ak nic. V: A je t ad y ješt ě něco , co by se dalo zlep šit ? Co by mo h lo b ýt ješt ě lep ší? R44: Já jest li mys lím na svů j zdravo t ní st av, t ak to mu naději nedávám. V: A t ad y v Š ebet o vě, v t o mt o zař ízení? Jest li b yst e t řeba cht ěla nějak é služb y navíc? R44: Ne, t ak to mě jako st ačí. Ako rát kdyb y t a cest a t am jak mají t y p se, t ak jako kd yb y b yla lep ší, t ak bych se vů bec nez lo bila. Špat ně se t am jede, to mě t ahá t ad y Bo hu nka anebo t en Jirka a to samo zřejmě si u t o ho zajěčím, proto že bez to ho to nejde. V: A je něco , co byst e si přála? Dejme t o mu, nev ím, no vý vo zíček, t řeba elekt r iček nebo něco t ako vého .
R44: P eníze, t o vím, že b y mně něco dali, ale mu sela bych do p lácet . Jeno mže já su t ako vá, ja se st yd ím na vo zéku. V: To se nemu sít e st ydět , za to vy nemů žet e. R44: Dejt e vo lo vi ro zu m, kd yž ho nemá. V: A ješt ě bych se vás cht ěla zept at , co t řeba chráněné b yd lení? Byla b yst e s n ím spo ko jenějš í nebo t ad y t oto je o pt imáln í? Jst e t ad y t eď vlast ně t ř i na po ko ji.
R44: Jo , mně t o t ady jako vyho vu je. Ako rát s jed no u pan í jsem mě la pro blémy, t a už t eda o dešla, ale jináč v po ho dě. V: A mát e t řeba nějakého kamarád a nebo př ít ele se kt er ým jst e v ko nt akt u ? R44: No t ak ješt ě mám , ale t ak do ma ja ko má m, že mě vo lají a t ak jako . Nejsu jako up lně o d vařená, nebo t ak.Takže jako v to m ko nt akt u su jako . V: Mo ckrát vám děku ju.
ANOTACE Jméno a p říj mení:
E liška Vymazalo vá
K atedra:
Úst av speciálněped ago g ick ých st ud ií
Vedoucí p rá ce:
Mgr. Pet ra Jurko vičo vá
Rok obhajoby:
2009
Ná zev p rá ce:
Reflekt o vání po t řeb do spělého člo věk a s ment áln ím po st ižením v do mo vech pro oso by se zdravo t ním po st ižením v Jiho mo ravském kraji.
Ná zev v ang li čtině:
Reflect ing o f needs o f ad u lt wit h ment al d iso rder in so cial care in So ut h Mo ravia reg io n.
Anotace p rá ce:
Dip lo mo vá práce je zaměřena na r eflekt o ván í pot řeb do spělého člo věka s ment áln ím p o st ižením žijíc ího
v do mo vech pro o so by se zd ravo t ní m
po st ižením
v Jiho mo ravském
kr aji.
Analýzo u
ro zho vo rů s o so bami s ment álním po st ižením a analýzo u
do t azník ů,
vyp lněn ých
praco vník y
do mo vů js me t ak mo hli zjišťo vat , jaké má po t řeb y člo věk žijíc í v zař ízení a jak na jeho po t řeby nahlíží lid é, kt eř í mu jso u nejb líže, praco vníc i př ímé p éče.
K líčová slova:
Reflekt o vání po t řeb. Ment áln í r et ardace. Do mo vy pro o so by se zdravo t ním po st ižením.
Anotace v ang ličtin ě:
Dip lo ma t hesis is det ect ed o n reflect ing o f need s adu lt per so ns wit h ment al d iso rder in so cial car e in So ut h Mo ravia reg io n. T hro ug h t he analysis o f int er view, which was do ne wit h p eo p le wit h d iso rder and acco rd ing to quest io nar ies, which were filled-o ut by emp lo yees o f so cial care, we co u ld find o ut t he need s o f per so n who lives in so cial car e. As well, we t r ied t o find o ut t he po int o f view o f emp lo yees.
K líčová slova v angli čtině:
Reflect ing o f need s. Ment al d iso rd er. So cial care.
Pří lohy vá zané v prá ci:
3
Ro zsah p ráce:
125 s., z to ho přílo h y 43 s.
Ja zy k p ráce:
česk ý
