UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická f akulta Ústav speciálněpedagogických studií
MICH AE L A HR AB COV Á 3. ročník - p re zenční studium Obor: Speciální pedagogika - komunikační techniky
VOLNOČ ASOVÉ AKTIVITY SENIORŮ Bakalářská práce
Vedoucí práce: Mgr. Oldřich Mülle r, Ph. D. OLOMOUC 2011
Prohlášení: Prohlašuji,
ţe
jsem
bakalářskou
práci
vypraco vala
samostatně
a pouţila jen u vedených pramenů a literatury. V Olomouci dne
………………………………………….. Michaela Hrabco vá
Děkuji Mgr. Old řichovi Müllero vi, Ph .D. za odborné vedení prác e a poskyto ván í rad. Dále b ych chtěla poděkovat zást u pci ředitele Městské kniho vn y v Třebíči Mgr. Evě Ba zalo vé a Ing. Ludmile Hrubanové z Oblastní charit y v Třeb íči za spolupráci.
Obsah Úvod ................................ ................................ ......................... 6 1 Stáří a stárnutí ................................ ................................ ........ 8 1.1 Kalendářní stáří ................................ ................................ . 8 1.2 Biologické stáří ................................ ................................ . 9 1.3 Sociální stáří ................................ ................................ ..... 9 1.4 Dlouhověkost ................................ ................................ .. 10 1.4.1 Specif ické změny pro období seniorského věku ............. 10 1.4.2 Senior ................................ ................................ ....... 14 1.4.3 Demograf ické údaje ................................ .................... 14 2 Podpora kvalit y ţivota seniorů ................................ ................ 16 2.1 Edukace seniorů ................................ .............................. 17 2.1.1 Metody edukace seniorů ................................ ............. 18 3 Volný čas ................................ ................................ ............. 22 3.1 Celoţivotn í učení a vzdě láván í ................................ .......... 22 3.1.1 Celoţivotn í vzdělá ván í seniorů v Třebíči ....................... 24 3.2 Akademie třetího věku ................................ ...................... 24 3.3 Univerzita třet ího věku ................................ ..................... 25 3.3.1 Univerzita tře tího věku v Třeb íči ................................ .. 25 3.4 Klub seniorů ................................ ................................ .... 26 3.4.1 Klub seniorů v Třebíči ................................ ................. 26 3. 5 Pohyb a senior ................................ ............................... 27
4 Praktická část ................................ ................................ ....... 28 4.1 Cíl práce ................................ ................................ ......... 28 4.2 Respondenti ................................ ................................ .... 28 4.3 Metodika výzku mného šetření ................................ ........... 28 4.4 Metoda statistického zpraco ván í ................................ ....... 29 4.5 Analýza jednotlivých polo ţek ................................ ............ 30 4.6 Disku ze a zá vě ry šetřen í ................................ .................. 50 4.7 Doporučení vycházející z šet ření ................................ ....... 54 Závěr ................................ ................................ ...................... 55 Seznam literatury a z drojů ................................ ........................ 57 Seznam příloh ................................ ................................ ......... 60
Úvod Lidská populace stárne. O tomto civilizačn ím f enoménu se hovoří ve všech vyspělých zemích čím dál častěji. Demograf ic ké studie ukazují, ţe se věk člo věka prodlu ţuje. Nabízí se otázka proč? Odpovědí na tuto otázku je mnoho. Zásadní význam má podpora zdra vého a aktivn ího stárnutí. V íce let proţit ých v d obrém stavu znamená vyšší kvalitu ţivota. Dále je potřeba vzít v potaz, ţe se neustále zdokonaluje zd ra vo tní péče, mění se kvalit a stra vo vání , zvyšují se sociáln ě kulturn í podmín ky. To všechno má nemalý vliv na zdra vý rozvo j člověka. O oblast stáří a st árnutí se zajímá mnoho odborníků z rů zn ých odvět ví,
od
gero ntologie,
geria trie ,
po
sociologii,
psycholo gii
a další. Koncem 20. století se vym ezila vědecká disciplína, která se
právě
zab ývá
výcho vou
a
vzděláváním
senio rů
a
nazývá
se gerontopedagogika. (Mühlpachr, 2 009) 21. století přináší osobám seniorského věku mnohé moţnosti zů stat stále aktivním i, st ále se ro zvíjet a zůstat do jisté míry sa mi sebou. Můţem e se zm ínit o unive rzitách t řetího věku, činno st v klubech seniorů či seniorských centrech a další. Bakalářská
práce
je
ro zdělena
na
dvě
části,
teo retickou
část
a prakticko u. Teoretická část se dělí na 3 kapit oly. Prvn í kapitola se zabývá vyme zením a spe cif iky osob senio rského věku nebo také stářím a stárnutím. Druhá kapitola obsahuje informace o podpoře kvalit y ţivota
seniora
a
poslední ,
třet í
kapitola ,
mluví
o
moţnostech
vyu ţíván í volného času seniorů pro jejich ro zvo j a podporu , dále pak o institucích, které poskytují voln očasové aktivit y se niorům. V
praktické
části
bylo
pouţito
kvantitativn ího
šetření
f ormou
dotazníků. 6
Cílem této bakalářské práce je zjistit, jak se akt ivizují osob y seniorského věku ve městě Třebíč , co jim město pro tráven í volného času nabízí, co jim případně zde chyb í a jakých institucí pro svů j rozvo j a udrţení n ynějšího sta vu, vyu ţívají.
7
1 Stáří a stárnutí Učení v mlád í je rytí do kamene učení ve s táří psaní do písku. Čínské příslo ví
Stáří lze o značit ja ko pozdn í f áze ont ogene ze, p řiro zen ého průběhu ţivota. Označuje se involučn ími změnami funkčními i morf ologickým, které se odrá ţí ve zd ra votním st avu jedince, sociálních rolí ch, sebehodnocení a adap tace na prostředí a ţivotn í situ ace. Všechny tyto změn y se na vzá jem prolínají a zá ro veň ovlivňu jí. ( Kalvach, Mikeš in Kalvach a kol., 2004) Společensk y ustál enou def inici stáří nenajdeme v ţádné literatuře. Často se hovoří o tzv. stáří kalendářní m, biologickém, sociálním a dlouhověkosti.
1.1 Kalendářní stáří Jedná se o jednoznačné vyme zení určitého daného stanoveného věku.
Věko vá
hranice
se
ale
st ále
posouvá
z
důvodu
stále
se zvyšujícího věku doţit í. Lidskou ontogenezi se sna ţili ro zdělit do skupin jiţ od borníci mnohem dříve. Nakonečný (1993) období stáří ro zdělil do dvou etap: počáteční stáří (od 60 do 75 let) , pokročilé stáří (od 75 let) . (Šimíčková -Číţko vá a kol., 2008)
8
Příhoda (1977 ) ro zdělil toto období d o 3 stádií a t ím posunul hranici oproti Nakone čnému o další ţivotn í etapu: senescence (60 - 75 let), kmetství (75 - 90 let), patriarchium (od 90 let) . „V poslední době se stále častěji uplatňuje následující členění: 65
–
74
mlad í
senioři
(do minuje
problematika
adaptace
na pen zionování, volného času, aktivit, seberealizace ), 75
–
staří
84
senioři
( změna
funkční
zdatnosti,
specifická
medicínská problemat ika, atypický průběh chorob), 85
a
více
velmi
staří
senioři
(n a
význa mu
nabývá
sledování
soběstačnosti a za be zpečenosti) .“ (Mühlpachr, 2009, s. 21)
1.2 Biologické stáří „Je o značení pro konkrétní míru involučních změn daného jedince.“ (Kalvach, Mikeš in Kalvach a kol., 2004, s. 48) Sleduje a hodnotí převá ţně
f unkční
stav,
výkonnost,
patologie,
adaptační
změny
a kondici. Je známé, ţe u mnoha lid í se kalen dářn í věk neshoduje s věkem biologickým.
1.3 Sociální stáří Dochází ke změnám , jak v sociá lních rolích a potřeb ách jedince, tak změně ţivotn ího st ylu i ekono mického zajištění. Pod tímto pojmem se odráţí nejen společné zájmy seniorů, ale i jistá rizika (odchod do tzv. starobního důchodu, k dy jedinec dosáhl určitého věku; samota, diskriminace a jiné). S ociální periodizace ţivot a toto období často o značuje jako období třet ího věku (po stproduktivn í) a čtvrtého věku (období zá vislost i). ( Kalvach, Mikeš in Kalvach, 2004) 9
Stejně jako u def inice stáří je ne jednotnost u pojmu stárnutí. Mnohdy zále ţí, z jakého pohledu je na tento pojem nahlíţeno. „Stá rnutí l ze pova žo vat za přiro zený a biologicky záko nitý proces, který
se
projevu je
sní ženou
adaptační
schopností
org anismu
a úbytkem funkčních re ze rv.“ (Štilec, 2004, s. 14) Trochu
jiný
pohled
najdeme
u
Mühlpachra
(2009),
Petřkové,
Čornaničo vé (2004) a Kalvacha a kol. (2004), kteří t vrdí, ţe stárnut í (in voluce, geronto geneze ) probíhá u kaţdého jedince individuálně. Záleţí nejen na genetických dispo zicích, ale i celko vém ţivotním stylu, na prostředí, ve kterém jedinec ţije i na zdra votním stavu. Během celého ţivota dochází ke změnám tělesným, psychickým i sociáln ím. Se všemi těmito názory se dá zcela souhlasit. Člo věk s tárne během celého ţivota, a s t ím přichá zejí změny v rů zn ých oblastech.
1.4 Dlouhověkost Zde se často hovo ří o lidech nad 90 let. Skupina v takové věko vé kategorii je ve lmi malá, i kdyţ d íky zvyšující se kvalitě ţivota pomalu roste. (Mühlpachr, 2009) Dlouhověkost je d ána genetickými d ispozicemi a vlive m prostředí. Pro
dosaţení
pohybová
d louhověkosti
akt ivita ,
zd ra vá
přispívá
výţiva,
především
prevence
dostatečná
zá va ţných
chorob
ve stáří a je jich riziko vých f aktorů. (Kalvach a kol., 2008) 1.4.1 Specifick é změny pro období seniorského věku Kaţd ý
jedinec
je
ve lmi
individuální,
proto
se
zm ěny
obje vují
u kaţdého z nás v rů zném rozsah u, podobě a čase, ale přesto jsou určitá specif ika pro období seniorského věku. První změny, a ča sto ve lmi patrné, se objevu jí v oblast i biolo gické. Za nejviditelnější změny se po va ţuje pigmentace na kůţi, sn íţen ý 10
koţn í turgo r, změna stavb y postavy, ří dnutí a šedivěn í vlasů, změny v pohybo vých dovednostech. Dochází k úbytku tkání a struktur , postupným atrof iím orgánů a k poklesu biologických adaptačních mechanismů. (Hajer-Mü llero vá, 2003 , Kleveto vá, Dlabalo vá, 2008) Mezi
další
změ ny
charakterizující
období
stá ří
se
odráţí
ve sm yslo vých f unkcích. zrak Dochází
k
úb ytku
akomodačních
schopností,
které
jsou
nazýván y presb yo pie, coţ zhoršuje ostré viděn í do určité vzdálenosti. Nejča stěji slyšíme, ţe u osob seniorskéh o věku se
objevuje
na
t zv.
rohovce,
kdy
glaukom se
(zelen ý
objevuje
zákal).
ukládání
Změny
vzn i kají
tukových
látek
na pe rif eriích roho vky = arcus senilis. (Pacovský, He řmanová, 1981) sluch Poruchy sluchu jsou ve stáří časté, kdy se především mění citlivost
slucho vé ho orgánu . Nejča stěji se můţeme setkat
s pojmem presbyakuzie. čich a chuť Dochází k atrof iím chuťových buněk a k poruchám čichu ze stránky kvantit ativn í i kv a litativn í. Změny většinou nebývají nějak razantn í. hmat Pocit hmatu se mění sp íše na nohou neţ na rukou.
11
Involučn í změny se objevují i v obla sti kogn itivn ích f unkcí. Dochází k poklesu tempa psychomotoriky. Mezi ně řadíme především: změny v oblast i int eli gence Tato
oblast
byla
jedna
prvn ích,
z
která
byla
zkoumána
odborníky a brána jako jeden z hlavn ích příznaků stárnutí. Bylo pouţito rů zn ých metodologických přístupů, od klasických testů
inteligence
po
longitudin ální
studie,
které
ukázaly,
ţe to nen í tak z cela pra vda. Potvrdilo to také, ţe pokles intelekto vé výkonnosti není ro vnoměrný s věkem. U kaţdého jedince u k
se
pokle s
některých ro zlišen í
schopností
dokonce
pro jevu je
minimálně.
inteligence
na
tzv.
rů znou
rychlostí,
Vysvětlení
p omohlo
f luidní
a
krystalickou.
(Křivohla vý, 2002, Petřková, Čo rnaničová, 2004) Fluidní inteligence je gen eticky podmíněna kapacita mozku ; je to schopnost poměrně rychle rea govat na nové situace nebo řešit rychle úkoly a poměrně rychle se učit. Není zce la zá vislá na vzdělán í. N aproti tomu krystalická inteligence je zaloţena na získaných zkušenostech a dovednostech pro řešení daného úkolu. Z těchto poznatků lze vyvod it, ţ e f luidní inteligence vrcholí
v
období
mládí
v období stá ří (kolem 60
a
krystalická
inteligence
naopak
roku ţi vota). (Křivoh la vý, 2002,
Petřková, Čo rnaničová, 2004) změny v oblast i paměťové a učení Nejčastějším věku
je
in volučním ukazatelem v období seniorského
problém
s
krátkodobou
pamětí
oproti
paměti
dlouhodobé. Paměťové výkon y se pro nové situace sniţují a to se odráţí i ve schopnosti učit se. (Křivohla vý, 2002)
12
Je ale moţné paměť trénovat. Nabízí se např. specializo vané kurzy
t rénován í
paměti,
ale
postačí
i
paměť
stimulovat
a rozvíjet v domácím prostředí. změny v osobnosti Jedinec
se
s
přibývajícím
věkem
měn í
a
s
ním
i
jeho
charakteristické povahové rysy. Osobám seniorského věku jsou často přiřa zo ván y určité povah ové rysy, od negativních (ješitnost, mrzutost, náladovost, popudlivost, vztahova čnost a dále) po pozitivn í, které se u člověka projevují přede vším v e vyšším věku (obe zřetnost, v á ţnost, ro zvaha, klid). (Hajer Müllero vá, 2003 , Příhoda, 1974, Šimíčko vá -Číţko vá a kol., 2010) změny v emocionálním proţíván í Oproti období dospělosti, kd y
člo věk je nejvíce
v citové
pohodě, s nástupem vyššího věku se opět u ně kterých osob můţe objevit cito vá labilita. Mů ţeme pozoro vat častěj ší výkyvy nálad. Dle Šimíčkové -Číško vé a kol. (2010) se tyto změny dějí na
podkladě
f yziologických
změn
a
ztráty
orientace
do budoucnosti. V době, kdy si člověk u vědomí, ţe st árne, objeví s e pro blém vlastní adaptace na stáří a stárnutí samotné. Na toto má vliv m noho f aktorů (interakce s prostředím, zd ra votní st av jedince, ekonomická jistota, očekávání
společnosti).
Velký
význam
pro
adaptaci
na
stáří
je osobnost člo věka v průběhu celé ţivotn í dráh y. Lid é , kteří měli obtíţe se př izpůso bovat rů zn ým změnám jiţ v mlád í, mají často větší obtíţe s adaptací i ve stáří. (Pacovský, Heřmanová, 1981)
13
1.4.2 Senior „P ro o značení člo věka žijícího v ob dobí stáří nachá zí me v odborné literatuře rů zné p o jmy. Gerontologie pracuje nejčastěji s pojme m „ge ront“, v psychologické literatuře se pou žívá poje m „senescent“, jindy se hovoří o „starých“ nebo o „d ůchodcích“. Zejmé na o značení „starý“
má
negativní
citový
náboj ;
jeho
nevhodnost
kriti zovaly
i materiály OS N př i pří le žitosti Me ziná rodního rok st arších lidí.“ (Petřko vá, Čornaničová, 2004, s. 27)
Dle Petřko vé, Čo rnaničové (2004) lze seniorské věkové období rozdělit do 3 skupin: 60 - 74 let Rané stáří, starší věk ; o značuje osobu jako tzv. staršího člověka, v gerontago gice mluvíme o mladých seniorech . 75 - 89 let Vlastní
stáří;
o
osobě
se
hovoří
jako
o
starém
člověku,
v gerontago gice pa k o starém seniorovi . 90 a více let Dlouhověkost ; mlu víme o velmi sta rém seniorovi. 1.4.3 Demografické údaje Demograf ii
lze
def inov at
jako
vědu
o
obyvatelstvu.
Jelikoţ
je obyvatelst vo pře devším skupina společenská, sociální, i při plném respektován í biolo gických stránek, se hovoří o vědě společenské. U populace dochází ke stálému pohybu, reprodukci, ke změnám struktury a podobně a z tohoto hlediska se dá demografie def inovat jako
věda
společenská,
která
zkoumá
počet,
sloţení,
vývo j
a zákonitosti st rukt ury. (Srb, Kučera, Růţička, 1971) 14
Lidstvo stárne. P aillat (1990) hovo ří i o t zv. demograf ii stárnutí. O tomto pojmu demograf ie mluví jako o procesu, v jehoţ průběhu se mění věko vá st ruktura obyvatelst va a to tak, ţe se zvyšuje podíl osob starších 60 nebo 65 let a sniţuje se podíl osob mladších 15 let. (Paillat in Rabušic, 1995) Poslední demograf ické údaje o počtu obyvatelst va v ČR, lze získat na Českém statistickém úřadě , který udává k 31. 12. 2009 celkem 10 507 tisíc ob yvat el (roku 2006 šlo o 10 287 tisíc ob yvatel), z toho osob ve věku 65 a více let bylo zjišt ěno, ţe u ţen se hovoří o číslu 958 tisíc (roku 2006 o 900 tisíc) a u muţů o 641 tisíc (v roce 2006 o 583 tisících ). 1 Zmíníme se zde i o číslech pro město Třebíč z dů vodu praktické části, která se opírá o tuto oblast. Počet obyvatel k 31. prosinci 2009 je ve městě Třebíč 38 156 obyvatel , z toho 7 377 osob je ve věku 60 a více l et, a to v poměru 4 243 ţen a 3 134 muţů. Na okrese Třebíč se nachází d le posledních údajů (k 31. prosinci 2009) 24 397 obyvatel ve věku 60 let a více , a to ve slo ţen í 13 915 ţen a 10 482 muţů . 2 Z těchto výše uve dených číseln ých údajů lze konstatovat , ţe osob seniorského
věku
i
v
samotném
městě
Třebíč
přibývá
a
lze
předpokládat, ţe i zde se budou demograf ická čísla pro tuto věko vou kategorii nadále zvyšo vat.
1
D o s t u p n é z : h t t p : / / w w w . c zs o . c z / c s u / 2 0 1 0 e d i c n i p l a n . n s f / p / 1 4 0 9 - 1 0 ,
[cit. 2011-03-08]. 2
Dostupné z:
h t t p : / / w w w . c z s o . c z / x j / r e d a k c e . n s f / i / v e k o v e _ s l o z e n i _ o b yv a t e l _ v _ o b c i c h _ v ys o c i n y, [ c i t . 2 0 1 1 - 0 3 - 0 8 ] .
15
2 Podpora kvality ţivota seniorů V posledních deseti letech se ro zrostl zájem a výzkum t zv. kva li t y ţivota. Nejčastěji t ento pojem můţeme slýchat v oblasti sociolo gie, psycholo gie, medicín y a jin ých vě dních oborech . K aţdá oblast vyu ţívá pro výzku m různé koncepční rámce, různé úhly pohledů. Obecně lze ale říci, ţe studium o kva litu ţivota znamená hledá ní a identif ikaci f aktorů, které přisp í vají k dobrému a smysluplnému ţivotu jedince. Hla vn ím cílem je podporovat a ro zvíjet takové ţivotn í prostředí a podmínky, které lidem umoţní ţít tako vým způsobem, který je pro ně n ejlepší. Dále také, které jim umoţn í pocit štěstí a spokojenosti. Pro pojem kvalita ţivota neexistuje je dna def inice, kaţdá oblast hledá v tomto pojmu jiný pohled. Lze ale říci, ţe kvalita ţivota je chápaná jako výsledek f aktorů, které na sebe navzájem působí.
Zde
zdra votn ích,
mluvíme ale
také
o o
f aktorech
sociál ních,
subjektivn í m
pojetí
ekonomických,
ka ţdého
jedince,
coţ znamená o jeho emocionalitě a celkové spokojenost i z vlastn ího ţivota. (Hnilico vá in Payne a kol., 2005 ; Hogenová, 2002) Jak je společensky známo, lidé v dnešní době se d oţívají vyššího věku, neţ tomu bylo v minulých letech . Důvodů je mnoho ; zlepšily se ţivotn í a pracovn í podmínky, je nabídnuta kvalitně jší zd ra v otní péče. K tomu, aby se zvyšo vala kva lita ţivota u osob seniorského věku je potřeba d át této populaci moţnost se dále uplatnit, učit, vzdělá vat,
b ýt
aktivním
členem
ve
plnohodnotně vyu ţít svůj vo ln ý ča s.
společnosti
a
mít
moţnost
Slu ţb y určené pro osoby
v období stáří b y měly být ef ektivn í i po stránce prevence, nápravě a kompenzací vzn iklých poruch a rizik , a to ze všech oblastí, kte ré člo věka prová zí je ho ţivotem (zdra ví, vzdělá n í, sport, b ydlen í apod.) (K valita ţivota ve stáří: Národní program přípra vy na stárnutí na období let 2008 aţ 2012, 2008 )
16
Národní pro gram přípra vy na stárnutí na období let 2 008 aţ 2012 , který b yl sch válen vládou České rep ubliky, vychá zí z předpokladu, ţe k tomu, aby byla zvýšena kvalita ţivota ve stáří a b ylo úspěšné řešení výze v t ýka jících se demograf ickým stárnutím, je důleţité se zaměřit na strategické oblasti a priorit y. Ho voříme z d e o akt ivním stárnutí. C ílem je zvýšit ekonomickou aktivitu a zaměstnanost ; to znamená udrţovat vzdělání a zdra ví v průběhu ţivota , a tak zvýšit moţnost, ţe starší osoby budou schopné a ochotné déle pracovat. Nutné
je
motivovat
zaměstnavatele.
nejen
Další
z
starší
bodů
zaměstnance,
programu
hovoří
ale o
také
prostředí
a komunitě vstřícné ke stáří, o zd raví a zdra vém stá rnutí, rodině a péči (mezigenerační soudrţnost), participaci a lidskému právu, implementaci
a
spolupráci
(spolu práce
nestátních
nezisko v ých
organizací, odborné veřejnosti, výzku mných a vzdělá vacích institucí a dalších).
(K valita ţivota
ve stá ří: Ná rodní pro gra m přípra vy
na stárnutí na období let 2008 aţ 2012, 2008 )
2.1 Edukace seniorů Kaţd ý jedinec, ať uţ mladého věku nebo věku pokro čilé ho, potřebuje pro svůj spokojený ţivot pocit spokojenosti a uspokoje ní. K těmto pocitům
a
záro veň
k
dosaţení
určit ých
cílů
je
třeba
stále
se vzdělá vat, stále být t zv. vychová ván. To samé platí i p ro osoby v postproduktivn ím věku. U mnohých autorů se často mluví o tomto ţivotním období jako o období, kdy je dinec ztrácí svoji sociální roli, své vrste vn íky, své
společenské
postavení,
a
s
tím
pak
souvisí
ztráta
sebehodnocení, seberealizace a můţe docházet ke společenské izolaci. Je velmi důleţité připom enout, ţe i tato věková etapa člo věka má svoji hodnotu, a proto b y měla dostat st ejné moţnosti se aktivizo vat ve společnosti jako ostatní. Mezi senio ry se často objevují ro zd íly, jak u ţ v kognit ivn ích f unkcích (rů zné stupně úrovně), tak psych ických, ale k aţd ý má t zv. zakot vené 17
své ná vyky, potře by, z čeho ţ vyp lý vá opět fakt, ţe ka ţd ý je osoba individuální. (Čorn aničová, 199 8) Dlouhou
dobu byla
potřeba
se
ve stáří
vzdělá vat
ignoro vána.
Důvod y přicházely hlavně z věd y o stáří a stárnutí ( gerontologie), která s
společně
nemocemi,
s
gerontopsyc hologií
různými
omezen í mi,
spojo vala
zt rátami
a
s
t oto t ím
období
vznika jící
pasivitou a izolací starších a starých osob. Teprve v 60. letech 20. století dochází ke změnám a jinému úhlu pohledu na tuto oblast. Velký vliv zde měl především zájem odborníků, kteří začali studovat speciální otá zky t ýka jící se osob seniorského věku. (Mühlpachr, 2009) Nynější doba přiná ší moţnosti, jak zů stat nebo opět se stát aktivn ím členem této společnosti. Zachovat a ro zvíjet ko gnitivní f un kce, hlavně m yšlen í a paměť; tělesnou kondici a adapt aci na nové prostředí, no vé pro středky apod. 2.1.1 Metody edukace seniorů Jak uţ b ylo v pře dchozích řádcích řečeno, kaţd ý člo věk je velmi individuáln í b ytost , kaţd ý potřebuje jinou podob u své vlastní péči. Proto je důle ţité pouţít vhodnou metodu nebo f ormu edukace. Takový výbě r metod je ovlivněn mnohými f aktory, jako jsou: vzdělá vací cíle, vzdělá vací obsah, jakou má jedinec schopnost se učit, o jakou studijn í skupinu lid í jde z hlediska heterogennosti (věk, prof ese, zdravotn í sta v atd.), časové a materiální podmínky (kam zahrnujeme i did aktické pomůcky).
18
Pro správnou ef ektivitu e dukace jsou nejvhodnější metody takové, které: motivují účastníky, zajišťují jejich aktivitu, respektují ka ţdého jako individua litu, zajišťují zpětnou vazbu, vyu ţíva jí získané poznatky v pra xi. (Petřko vá, Čornaničová, 2004) Pro sdělení obsahu máme velkou řa du moţností, které nám přináší různé metodické postupy. Mů ţeme vyu ţít např. metody výklado vé, diagnostické, metody řešen í prob lémů a metody výcviko vé. Výkladové metody Tyto
metody
osobám.
jso u
nejčastější
Nejčastější
f orma
pro
předávání
výkla dové
inf ormací
metody
je
druhým
přednáška,
kdy lektor má výklad ve f ormě monologu, kd y vyu ţívá i doplňující prostředky, jako je diskuze, de bata. (Petřková, Čo rnaničová, 2004) Při realizaci přednášky je nutno dbát u osob seniorského věku na
plynulost
řeči,
dostatečnou ,
ale
přiro zenou
artikulaci,
dostatečnou hlasitost (ale nesmíme křičet) a sprá vné tempo řeči. Vhodné
je
podpořit
přednášku
pomo cí
obrázko vých
materiálů,
např. f ormou prezentace, kde má moţnost učící se jedinec vidět klíčo vá slo va, f otky, obrázky, graf y a jiné. Dialo gické metody Z tohoto názvu jiţ vyp lývá, ţe se bude jednat o větší aktivitu i samotných osob, které inf ormace získá vají. Jedná se o komunikaci nejen mezi účastníky a lektory výuky, ale i komunikaci mezi jimi samotnými. 19
Nejčastější metodou, kterou pou ţíváme je rozho vor a diskuze. Tyto
metody
výkladovýc h.
lze
vyu ţít
Pokud
je
samostatně to
součást
nebo
jako
součást
přednášky,
např.
metod
umo ţňuje
to získat účastníkům seniorského věku i nf ormace a zajíma vosti, které je k danému tématu zajímají. Metody řešen í pro blémů Tyto metody vyu ţíváme spíše tam, kde jsou m enší skupinky osob. Pro osoby v postproduktivn ím věku hledáme ta ková témata, která se dotýkají ji ch samotných , nebo je tam riziko, ţe se s daným problémem setkají. Mezi tako vá to
té mata
můţeme
zařadit
např.
generační ro zd íly
a s tím související mezigenerační konf likty, zvládání zátě ţo vých situací, adaptace na nové pro středí, vţití se do nové role apod. (Petřko vá, Čornaničová, 2004) Metody výcviko vé Dle
Petřko vé,
Čornaničové
(2004)
se
t yto
metody
uplatňují
především při aktivitách, které vyţad ují motorické a se nzomotorické dovednosti. Osvo jit si t yto dovednosti je ovl ivněno jak věkem účastníků, tak f yzickými mo ţnostmi, ale i vnějšími p odmínkami, v nich ţ výcvik probíhá. „P ři
reali za ci
výcviku
je
vhodné
dodržovat
postup
podle
jeho
jednotlivých fá zí: fá ze orientační, přípravná, v ní ž vyt váří me obra z a plá n určité dovednosti s vyu žit ím ná zorné uká zky a slovní instrukce, fá ze
počátečního
vykonávání
činn osti,
v
ní ž upřesňujeme
a doplňujeme informace, přiče mž klademe důra z na kontrolu i sebekontrolu prováděných operací,
20
fá ze
dalšího
opakování
činnosti
s
ro zbore m
chyb,
po němž následuje opak ování ná zo rné uká zky s doplňující instrukcí.“ (Petřko vá, Čornaničová, 2004, s. 72) Během těchto metod bychom se měli v průběhu výuky ujistit, zda nám účastníci seniorského věku rozumí, dostávají potřebné inf ormace formou, která jim vyhovu je.
21
3 Volný čas Def inovat voln ý ča s se snaţilo mnoho odborníků z rů zn ých hledisek. Jedna z mnoha def inic, která obsahuje většinu důleţit ých bodů k tomuto tématu, můţeme pova ţo vat od P áskové a Zelenky (2002, s. 315): „Volný čas (ang. leisure, discretionary t ime, free time) = čas, v ně mž člo věk nevykonává činnosti pod tlakem pracovních zá va zků
či
z
nutnosti
zach ování
svého
biofyzio logického
či rodinného systému. Často je cha rakteri zován svobodnou volbou, očekáváním pří je mných pro žitků apod. Spojují jej násled ující funkce: rekreační,
zábavn í,
sociální
kontakty,
ro zvoj
vlast ní
osobnosti
i fy zická a psychická regenerace.“ Z pohledu pedagoga se můţeme na pojem voln ý čas dívat očima Falt ýsko vé, která říká: „Základní funkci volného času, tj. odpočinek, zá bava, akti vní sou žití se sociální m prost ředí m, zá jmová činnost a vzdělávání jsou v konkrétních činnostech jedinců zastoupeny v rů zných proporcích. Volný čas skutečně je a zů stane sférou relativně svobodné volby činností, proto je subjektivně pociťován jako nejcenn ější čas.“ (Falt ýsko vá in Spousta aj., 1996, s. 16) Nástup do penze pro mnohé lidi znamená ztrátu určit ých rolí, nový způsob být
ţit í.
Mn ozí
společensky
z
n ich
aktivn í,
a
se
ale
proto
chtějí
mohou
stále vyu ţít
ro zvíjet, například
vzdělá vacích pro gramů pro seniory, jako je univerzita t řetího věku, akademie třetího věku, kluby pro seniory a jiné.
3.1 Celoţivotní učení a vzdělávání Celo ţivotn í
učení
nese
ve
svém
názvu
jiţ
svůj
význam,
a to kontinuální (permanentní) vzd ěláván í. Učení m ůţe prob íhat ve vzdě lá vacích institucích v rámci vzdělá vacího syst ému či mimo něj. Cílem celo ţivo tního učení v České republice je poskytnout všem skupinám
populace
během
celého
ţivota
příle ţitost
získat 22
kva lif ikaci, ab y se mohl y uplatnit na trhu práce a osvo jit si klíčo vé které
kompetence, občanském
a
js ou
potřebné
osobním
ţivotě.
pro
uplatnění
Celoţivotní
v
učen í
praco vn ím, lze
ro zdělit
na f ormální vzdělávání (vzdělá v án í ve vzdělá vacích institucích, a to na základní, střední a vysoké škole ), nef ormální vzdělá vání (univerzita třet ího věku, kurzy cizích jazyků, počíta čové kurzy, rekvalif ikační ku rzy a jiné) a inf ormační učení (neorganizo vané, většinou nesyste matické a institu cionálně nekoordinované oproti f ormálnímu a nef ormálnímu učení). (Kryštof in Špatenková , K ryštof (ed.), 2010) Celo ţivotn í
vzdělávání
je
bráno
jako
formativní
p roces,
který
lze rozdělit do pěti etap, od předškolní výcho vy a vzdělá vání, přes výcho vu a vzdělá ván í základ ní (po v inná školní docházka ), všeobecné vzdělá vání (gymná zium), dále odborné vzdě láván í, kt e ré má člověka připra vit na budoucí po volání (střední odborné učiliště, vyšší odborné ško ly a školy vysoké ) a jako poslední daná etapa je
vzdě lá vání dospělých.
zahrnout
náhradní
Do poslední z
školn í
etap lze
vzdělávání,
kd y
dle Bartáka
jedinec
dostává
tzv. druhou vzdě lávací šanci, aby získal u rčit ý druh a stupeň vzdělán í, který se většinou nabývá v určitém věko vém stupni. A jako druhé jmenuje tzv. další vzdělá ván í, kam lze zahrnout další prof esní vzdělá ván í
(kva lif ikační
vzdělá vá ní,
rekvalif ikační
vzdělá v án í
a periodická škole ní), dále občanské vzdě lá vání (prá va a povinnosti osob v rolích občanských, polit ických, společenských i rodinných ), zájmo vé vzdělá vá ní (usp okojen í ve vzdělán í, které je v souladu s osobním zaměřením) a vzdělá ván í seniorů, které umoţňuje lidem vyššího v podobě
věku
uspokojit
např.
pře vá ţně
a kademie
třetího
potřeby věku,
kultu rně
u nive rzit y
společenské t řetího
věku
a rů zn ých vzdělá vacích klubů pro seniory. (K ryštof in Špatenková, Kryštof (ed.), 2010)
23
3.1.1 Celoţi votní vzdělá vá ní se niorů v Třebíči Tuto moţnost z velké části poskytu je městská knihovna. Lze zde navště vo vat pra vid elné cykly spol eče nskovědních přednášek, které se uskutečňují ka ţdé pond ělí za dostupnou částku 20 Kč. Podle zjištěn í sem p ra videlně dochá zí cca 20 osob senio rského věku. Zde si mohou vyslechnou t zajímavé přednášky s moţn osti diskuze k projednávanému tématu, někdy doloţenou f ilmovým, obrázko vým, f otograf ickým či jin ým doprovodn ým materiálem . Mezi další součást c eloţivotn ího vzdělávání senio rů zde najdeme počítačo vé kurzy a kurzy tréno vání paměti. Obě tyto moţnost i jsou ro zděleny do dvou skupin, pro začátečn íky a pokročilé. 3
3.2 Akademie třetího věku Mnozí občané si mo hou tento pojem spojit právě s unive rzitou třetího věku a to by b ylo m ylné. Akademie třetího věku nabízí zá jemcům seniorského věku řadu přednášek, ať uţ monotématické či přednášky na řadu různ ých témat. Dle Haškovcové (2010, s. 136): „…podstatné je, že zatí mco akademie
senio rům
univer zity
vybí ze jí
anga žovanosti.
zpříje mňuje účastníky
Účastník
život k
a
kultivu je
vysoké
akademie
volný
aktivit ě
třetího
věku
a
čas,
osobní
vyslechne
přednášku nebo celý cyklus, mů že vzn ést dota zy na přednášející a v ome zené m čase případně i diskutovat. Pak akci zhodnotí pro sebe či v krou žku zná mých: he zká, přínosná, nebo naopak „n ic mo c“ a jde domů. Na univer zitě třetího věku musí senior vyslechnuté
přednášky
doplnit
samostud ie m
a
jeho
efektivitu
proká zat na se minářích, v písemn ých pracích i v zá věrečných zkouškách.“ 3
dostupné z: http://www.knihovnatr.cz/Vzdelavani/verejnost/senior.htm ,
[cit. 2011-03-17].
24
3.3 Univerzita třetího věku Tento způsob vzd ěláv án í patří k velmi významné formě aktivizace seniora. Je známo, ţe roku 1973 byla zalo ţen a prvn í Unive rzita třetího věku, a to ve f rancouzském městě Toulouse, kdy byla nazývá na také jako univerzita pro seniory. V České republice byla uspořádána první Univer zita třetího věku v Olomouci ve školním roce 1986/1987 pod
záštitou
Československého
červeného
kříţe.
(Haškovco vá,
2010) Univerzita
tře t ího
je
věku
součástí
ce lo ţivotn ího
vzdělá ván í
a jejím hla vn ím cílem je přede vším psychický a so ciální ro zvo j osobnosti, program
nikoli této
prof esní f ormy
přípra va
by
měl
na
zaměstnání.
zajišťo vat
Vzdělá vací
právo
senio rů
se vzdělá vat, se známit se s nejnovějšími vědeckými poznatky, ale také věnovat dostatečnou pozornost na přípra vu na stáří, tréninkům na uchován í f yzick ého zd raví, kognit ivn ích f unkcí a dále. (Mühlpachr, 2009) Získané
poznatky
dostávají
na
vysokoškolských
půdách ,
které
jim předávají kva lif iko vaní odborníci z dané oblasti. 3.3.1 Uni verzita třetího věku v Třebí či Tato moţno st se objevila poprvé v akademick ém roce 2010/2011 na Západomoravské vysoké škole v T řebíči. Účastníkům tohoto vzdělá vacího programu jsou určeny přednášky v rů zn ých
oborech
lidské
činnosti.
Přednášky
jsou
doplňované
prezentacemi , písemnými osnovami přednášek , které mají zlepšit orientaci o přednášeném tématu s moţnost í je vyu ţít jako podklad pro
psaní
přednášek
poznámek.
Senioři,
kteří
absolvo vali
a splnili dané podmínky ku rzu ,
celý
cyklus
získá vají osvědčení
o absolvo vání ku rzu. 25
Počet
účastníků
v
jednom
cyklu
se
pohybuje
mezi
10
-
40
posluchači. Kaţd ý z účastníků má na výběr témata, která se dělí do tří kurzů. V letošním roce je hlavní téma „Člověk a společnost“. Kaţd ý má pak na výběr „ dějin y křesť anství“, „p ráva a psychologie “. Kaţd ý kurz má osm se tkání, cca po měsíci. Pro ukončení ku rzů je většinou po ţadováno napsání eseje, k terá se vztahuje k danému tematickému celku . 4
3.4 Klub seniorů Kluby
seniorů
se
objevují
ve
většině
měst.
Umoţňují
lidem
seniorského věku se nejen sejít s ostatními lidmi a tak udrţo vat společenský ţivot, ale tak é přináší mnoho aktivit pro jejich voln ý čas. Spektrum aktivit je velmi široké. Je soustředěno do oblasti výchovně
vzdělá vací,
aktivn í
pohyb
(sport),
společenské
akce,
společné výlet y a t uristika, ná vště vy zajíma vých míst a jiné. Kluby seniorů f ungují v rů zn ých časových intervalech. Některá jsou otevřena denně, některá jednou či vícekrát t ýdně. Tuto moţnost tráven í vo lného času můţe vyu ţít jakákoliv osoba senio rského věku, která chce plnohodnotně vyu ţít svů j volný čas. (Čornaničová, 1998) 3.4.1 Klub senior ů v Třebíči Klub seniorů v Třebíči je veden pod Městs kým kulturním střediskem Třebíč. Přístup do klubu je seniorů m umoţněn jedenkrát za t ýden. Nejčastěji je jim n abízeno trá vit svů j voln ý čas f ormou tanečních, tanečních zábav s ţivou hudbou, tancování ve v yb raném stylu, ale
také
přednášky
o
zajíma vostech
Třebíče
a
jeho
okolí .
Obyvatelst vo Třebíče je o akcích v klubu pravidelně inf ormováno prostřednict vím mís tního tisku, kte rý dostávají p ravidelně do svých 4
D o s t u p n é z : . h t t p : / / w w w . zm v s . c z / I n f o r m a c e % 2 0 o % 2 0 U 3 V . h t m l ,
[cit. 2011-03-16]. D o s t u p n é z : h t t p : / / w w w . zm v s . c z / k u r z y - u 3 v . h t m l , [ c i t . 2 0 1 1 - 0 3 - 1 6 ] .
26
poštovních
schrá nek
nebo
f ormou
inf ormačních
lístků
(letáků).
Přístup na všechny akt ivit y pořádané klubem seniorů jsou spíše za
symbolickou
f inanční
částku,
coţ
umoţňuje
dostupnost
pro všechn y osob y v postproduktivn ím věku.
3. 5 Pohyb a senior Pohybová akt ivita člo věka udrţ uje ve f yzické kondici, ale i v duševn í a mentální pohodě, proto je velmi důle ţité, aby se vhodnými f ormami snaţil senior stále udrţo vat v pohybu. Cvičen í má pozitivn í vliv na
udrţení
výko nnosti,
oddálení
někt erých
in volučních
změn,
prevenci nemocí a na celkovou p odporu kvalit y ţiv ota. Aktivn í cvičení
by
mělo
organismu,
respektovat
zdra votní
stav,
věková
úro veň
specif ika
stárnoucího
dosaţených
pohybových
dovedností a zdatnost osoby senio rského věku. Má -li mít poh yb i
účelnou
slo ţku,
je
potřeba
jeho
pra videlnosti
a
dlouhodobé
činnosti. Kritériem intenzit y poh ybu nám můţe být hodnota srdeční přibýva jícím
f rekvence.
S
f rekvence.
Pro
Karvonenovu
věkem
vypočítání
ro vnici,
kte rá
se
ma ximální zn í:
sniţuje
maximální
tepová
můţeme
vyu ţít
hodnoty
Ma ximáln í
srdeční
f rekvence
(SFmax) = 220 tepů /min – věk měřené osoby. (Štilec, 2 004) Mezi vhodné pohybové metody pro o soby seniorského věku mů ţeme zařadit oblast aerobního tréninku (např. turistika, rychlá chůze, plaván í, bě ţky, ta nec a jiné), oblast silo vého t réninku (kondičn í cvičení, cvičení s gumovými pásy, cvičení se zd ra votními míči ) a oblast koordinačního cvi čen í, kde lze vyu ţít pilátes , jógu, bossu , rehabilitační a zd ravotní cvičen í a dále. (Štilec, 2004) Po kaţdé více zátěţo vé aktivitě by se měl člo vě k protáhnout, mít moţnost zpomalit a rel a xo vat při pomalé hudbě.
27
4 Praktická část 4.1 Cíl práce V této
práci
je
cílem
zjist it,
jak
trá ví
svůj
vol n ý
čas
osob y
seniorského věku v Třeb íči a okolí. Zda senioři vědí, jaké moţnosti jim město nabízí, zda je vyu ţívají či nikoliv.
4.2 Respondenti O spolupráci byli poţádáni muţi a ţeny nad 60 let ţijící v Třebíči a blízkém okolí. S nahou bylo oslo vit osoby senio rskéh o věku ţijící nejen v rodinném domu nebo bytě , ale také ty, kteří ţijí v domovech s pečovatelskou sluţbou či d omovech pro seniory. Přístup se niorů k dotazníkovému šetře ní b yl v celku pozitivn í, a ţ na výjimky jako v Domově pro se niory v Třeb íči, kdy spolupráce b yla odmítnuta pracovn íky z dů vo du „slíbení odmítá ní dotazn íků „. Respondenti byli osloveni osobně, přes známé a blízké, a le také skrze osoby vyu ţí vající slu ţeb městské knihovn y a osoby studující Univerzitu třetího věku v Třebíči.
4.3 Metodika výzkumného šetření Pro zjištění potřebný ch inf ormací byla vyu ţita f orma dotazníků . Jedná se o výzkumné šetření kvantitativního charakte ru. Dota zník měl písemnou podobu se snahou sro zum itelné f ormulace otázek. Byl slo ţen z 12 o tázek a 3 podotázek, na které mohli odpoví dat ti, pro kt eré byly ot ázky u rčeny, coţ vyplýva lo z otázek p ředchozích. Forma otázek byla především uza vře ná. U 3 otázek byla moţnost přidat i svoji odpověď a 2 otázky měly zcela otevře nou moţnost odpovědi.
28
4.4 Metoda statistického zpracování Kaţdá otázka s od povědí b yla zpraco vána zvlášť pro m uţe a zvlášť pro a
ţen y.
Odpo vědi
zá vě rečná
pro
hodnota
danou byl a
otázku
určena
dá vají počtem
hodnotu
100%
odpovídajících
respondentů. Pro lepší orientaci jso u vyt vořen y graf y s číseln ými hodnotami a procenty. Ka ţdou zp racovanou otázku doprová zí spolu s graf y i příslušné komentáře. Pro zp racován í je vyu ţito programu Microsof t Off ice Excel 2007. Pro lepší přehled byla vyt vořena tabulka s označen ím jednotlivých věko vých skupin: Věk 60 - 64 let
Označení p ísmenem „A“
Věk 65 - 74 let
Označení p ísmenem „B“
Věk 75 - 84 let
Označení p ísmenem „C“
Věk 85 a více let
Označení p ísmenem „D“
29
4.5 Analýza jednotlivých poloţek
Poloţka č. 1: Pohlaví respondentů
Dotazn íko vého še tření se zúčastnilo dohromady 92 lid í (100%) z toho 23 muţů ( 25%) a 69 ţen (75%).
Poloţka č. 2: Věk respondentů
Bylo oslo veno 23 muţů, z toho dosahuje věku 60 - 64 počet 4 respond entů (17%), ve věku 65 – 74 je počet muţů 11 (48%), v letech 75 - 85 je muţů 7 (31%) a ve věku 85 a více p očet 1 muţe (4%). 30
V dotazníko vém še tření b ylo oslo veno dohromady 69 ţen . V rozsahu 60 - 64 let se jed ná o 17 ţen (24%) , ve věku 65 - 74 let o 33 ţen (48%), ve věku 75 - 84 let ho voříme o 15 ţenách (22%) a o 4 ţenách ve věku 85 a více let (6%). Z výsledků vyplývá , ţe z celko vého počtu (ţen i muţů) se zůčastnilo dotazníko vého šet ření ve věku 60 - 64 let (21) 23% osob, ve věku 65 - 74 let (44) 48%, ve věku 75 - 84 let (22) 24% a oso b ve věku 85 a více let t voří (5) 5 %. Z těchto výsledků vyplývá, ţe skoro polovinu
respondentů
tvoří
osob y
seniorského
vě ku
v ro zmezí
65 - 74 let.
31
Poloţka č. 3: Nejvyšší dosa žené v zd ělání
Muţská část respo dentů tvoří v nejvě tším procentu 44% dosaţeného vzdělán í na učebníc h oborech, jedná se o 10 muţů z toho 6 z nich dosahuje věkové hran ice „B“. 1 respondent je věku „A“ a jeden patří do věko vé skupin y 85 a více let, a zb ylí 2 jsou ve věku 7 5 - 84 let. Dále 30% má dosaţené vzdělán í na střední odborné šk o le ukončené maturitou. Jedná se o počet 7 muţů, z nich ţ 2 jsou ve věku „A “ a 1 respondent patří mezi osoby ve věku 65 - 74 let a 4 z nich mají věk v ro zmezí 75 - 84 let. 13% tvoří vysokoškolské vzdělán í (3 ), z toho jsou 2 muţi ve věku 65 - 74 let a je den ve věku 75 - 84 let. 9% má dosaţené vzdělán í základní, jde o 2 muţe ve vě ku 60 - 64 let a 65 - 74 let. 4% tvoří vyšší odborné vzdělání , a to u jednoho muţe ve věku 64 - 74 let. V dotazníku b yla moţnost o značit i m ezi nejvyšš í dosaţené vzdělán í na gymná ziu, ale ţádn ý z muţů tako vé vzdělán í neozn ačil. Pro lepší orientaci byla vyt vo řena tabulka (příloha č. 1).
32
Z 69 ţen , 30 z nich dosáhlo nejvyššího vzdělání na učebním oboru (43%), z toho 16 z nich je ve věku „B“, 7 patří do v ě kové skupin y „A“, 3 jsou ve věku mezi 75 a 84 ro kem a 4 z nich dosahují 85 let a výše. 32% z celku tvo ří vzdělán í zakonče né maturitou, jedná se o 22 ţen, kdy 11 respondentek je ve věko vé hranici 65 - 74 let, 6 ţen ve věku „C“ a 5 ve věku „A“. Základní do saţen é vzdělání t voří 12%, coţ je 8 ţen, 6 z nich je ve věku „C“ a 2 patří do věko vé skupiny „B “. Gymnázium studovaly 4 ţen y (6%), které lze za řa dit po dvou do věko vých skupin „A“ a „B“. Vysokoškolské vzděl ání mají 3 ţeny (4%) a to d vě z n ich jsou ve věku 60 - 64 let a jedna 65 - 74 letech. Vyšší odborné vzdělání mají 3% z ţen (2 ţen y) a t y lze zařadit do věko vých skupin „A“ a „B“. Pro lepší orientaci byla vyt vo řena tabulka (příloha č. 2) .
33
Poloţka č. 4: B ydlení
Ze 100% počtu muţů (23) bydlí v rodinném domku 57% (13), 26% muţů (6) byd lí v panelo vém domě a 17% (4) z celkového počtu muţů ţije v domě s pečovatelskou sluţbou. Byla zde moţnost určit bydlen í
v domově
pro
seniory,
ale
pro
nemoţnost
spolup ráce
v tomto zařízen í se zde údaje neuvádí ( 0%).
Z počtu 69 ţen (100%) určily v 55% své b ydlen í v rodinném domku (38),
v
panelové m
s pečovatelskou
domě
slu ţbou
bydlí určilo
36% 9%
(25) (6).
a
bydlení
Domov
pro
v
domě seniory
z respondentů dalo 0%.
34
Poloţka č. 5: S kým byd lí
44% muţů (10) má společné b ydlení s partnerkou , 39 % (9) muţů bydlí sa mo, 13% (3) respondentů bydlí s dětmi a ostatními rodinnými příslušníky a pouhá 4% dotazo van ých (1) má společnou domácnost s dítětem či dětmi.
Z celko vého počtu dotazovan ých ţe n (69) byd lí v 39% (27) sami nebo v 39% s part nerem (27), 12% (8) má společné souţit í s dětmi a
s ostatními rodinnými příslušn íky a 10% (7) ţen bydlí se svým
dítětem nebo dětmi.
35
Poloţka č. 6: Pocit volného času v pen zi
Z celko vého volného
počtu
času
v
muţských
důchodu
resp ondentů
(23 )
udává
65% (15), 18% z nich
dostatek
(4) má pocit
nedostatku volného času, 13% muţů (3) má dle svého pocit u mnoho volného
času
a
4%
(1)
má
pocit
volného
času
s tejný
jako
před vstupem do důchodu .
Ze všech ţen, které d otazník vypln ily, má 44 (64%) z nich pocit volného času jako dostatečný, 10 ţen (14%) má pocit volného času stejný jako před vstupem do penze, 8 respondentek (12%) udává mnoho volného času a 7 z nich (10 %) hodnotí svůj volný čas jako nedostačující.
36
Poloţka č. 7 : Za mě stnání
Ţádný z mu ţů neoznačil odpově ď ohledně zaměstnání pl ného nebo částečného úvazku (0%). 18 respondentů (78%) jiţ ne pracuje, 4 z muţů (18%) vyu ţívají občasn ých brigád a pouze 1 respondent (4%) pracuje na zkrácený ú va zek.
81% respondentek (56) jiţ nepracuje, 10% ţen (7) chodí na občasné brigád y,
6%
(4)
z
celko vého
počtu
respondentek
pracuje
na zkrácen ý ú va ze k, 3% ţen (2) stá le pracuje na částečný ú va zek a ţádná respondentka jiţ nepracuje na plný ú va zek.
37
Poloţka č. 8: Způsob vyu žití volného času
Respondenti neměli om ezen ý počet odpovědí. V elká většina muţů označila v průměru cca 5 odpovědí. Z toho 17 % (20) muţů sleduje televizi
a
poslou chá
rádio,
13%
(15)
respondentů
pracuje
na
zahrádkách, 9% muţů (11) trá ví vo ln ý čas f ormou kutilství, 9% (10 ) muţů
seniorského
věku
tr á ví
vo lný
čas
prochá zka mi
(alespoň
3x t ýdně), 8% oslo ven ých mu ţů (9 ) si ve voln ých ch vílích čte a lušt í kříţo vky, 7% mu ţů (8) vy u ţívá moţn ostí výletů a záje zdů. Shoda ve více mo ţnostech tráven í vo lného času (5 %), kam jsou zahrnuté besedy, přednášky, debat y, domácí práce a aktivní cvičení b ylo označeno po 6 muţích. Pouhých 5 respondentů (4%) n avštěvu je kluby p ro seniory a pe čuje o domácího mazlíčka. Mezi nejméně
38
označo vané
poloţky
(3%)
patří
kulturní
a
spole čenské
akce
a vzdělá ván í (4 muţi). U
této
poloţky
měli
respondenti
moţnost
i
vo lné
odpovědi,
coţ vyu ţilo 8 re spondentů . Práci na počítači napsalo 5 muţů, coţ je z doplněných odpovědí 41%. Hru na hudební nástroj, čas s vnoučat y a dobrovo lnict ví v ne ziskových organizacích napsalo ve stejném počtu 17% (2 ). A 8% t voří péče o b lízkou osobu, coţ připsal 1 muţ. Ţádný z oslo vených muţů neoznačil moţnost trá vení volného času ručními pracemi (0 %). Pro lepší orientaci byla vyt vo řena tabulka (příloha č. 3).
39
U osloven ých ţen je výsledek následující. Z 16%, coţ hovoříme o
54
respondentkách,
svůj
volný
čas
trá ví
sledováním
TV a poslechem rádia, 12% ţen (40) se ve volném čase věnuje domácím pracem, 10% patří dvěma poloţkám, a to práci na zahradě (34) a procházkám (33), kterým se vě nují alespoň 3 x t ýdně. 31x byla označena
četba
(9%),
kultu rní
a
společenské
akce
(26)
t voří
společně s luštěním kříţo ve k (25) 8 %. Ţeny seniorského věku dále označily v 5% ruční práce (17), výlety a záje zd y (17) a péči o domácího mazlíčka (15). Besedy, přednášky a rů zných debaty označilo 14 ţen, coţ t voří z celku 4%. Volný čas trá ve ný ná vště vou klubu pro seniory bylo označeno 10x a jinému vzd ěláván í bylo označeno 11x, co ţ tvo ří 3%. A pouhá 2% byla přiřa zena aktivn ímu cvičení, které bylo označeno 8x. 40
Stejně jako muţi měly i ţen y moţnost u této poloţky volné odpovědi. Z celkového počtu
voln ých
odpovědí (100%) zde
bylo
v
28%
připsáno tráven í volného času s vnoučaty (8), práce na počítači (6) t voří 21%, pra videlná návště v a bohosluţeb (5) t vo ří 17%, péče o
blízkou
osobu
byla
napsána
4x (14 % ),
pra vid elné
návštěvy
s přáteli t voří z t ohoto celku 10% (3), hra na hudební nástroj připsaly 2 ţen y (7 %) a jedna respondentka tráví vo ln ý čas na chatě (3%). Ţádná z respondentek neoznačila moţnost trá vení volného času kutilst vím. Pro lepší orientaci byla vyt vo řena tabulka (příloha č. 3).
41
Poloţka č. 9: Dost atek mo žností pro t rávení volného času v Třebíči
21 muţů (91%) si myslí, ţe jim Třebíčsko přináší dostatek moţností pro tráven í volnéh o času a 2 respondenti (9%) si m yslí opak.
Z celko vého počtu do tazovan ých ţen (69) jich 61 označilo, ţe jim město Třebíč přináší dostatek moţn ostí pro t rá vení volného času (88%) a pouhých 8 respondentek (12%) označilo, ţe t ěch moţností tu není dostatek. U této poloţky měli moţnost volné odpovědi, co jim příp adně chybí , co by přivítali. Jedna ţena a jeden muţ by přivítali le pší dopravn í spoje města Třebíče.
42
Poloţka č. 10: Víte jaké mo žnost i Tře bíč nabí zí
56% muţů (13) ví, jaké moţnosti jso u ji m nabízeny, 3 5% (8) něco slyšelo a pouhých 9% (2) neví, co jim Třebíč nabízí.
45
dotazo vaných
ţen
ví,
co
jim
Třebíč
nabízí
(65%),
13 z respondentek (19%) něco slyše lo a 11 (16%) ne ví, co je jim městem nabízeno.
43
Poloţka č. 10a: Pokud víte o mo žnost ech, vyu žíváte je
Z osloven ých muţů 47% (7) vyu ţívají moţnosti pro volný čas občas, 33% (5) tyto moţnosti ne vyu ţívají a pouhých 20% (3) slu ţby vyu ţíva jí pra videln ě .
Z 17%
oslo vených
ţen
respondentek
(8)
68%
(31)
moţnosti
vyu ţívá vyu ţívá
a
mo ţn osti 15%
(7)
občas, nabízené
moţnosti nevyu ţívá.
44
Poloţka č. 10b: Pokud vyu žíváte dané mo žnosti, tak jaké
Osloven í
mu ţi,
kteří
vy u ţívají
slu ţeb,
co
jim
Třebíč
nabízí,
navště vuje z 43% (6) klub y pro senio ry, z 36% (5) u niverzitu třet ího věku a 21% (3) celoţivotn í vzdělá ván í v městské kniho vně.
37% (12) ţen navštěvuje celo ţivotní vzdělá v án í v městské knihovně, dále 33% (11) studuje univerzitu tře tího věku a 30% z nich (10) navště vuje klub se niorů. K tomu
6
ţen
vyu ţilo
moţnosti
volné
odpovědi
a
napsaly,
ţe pra videlně navštěvují kulturn í a společenské akce pro senio ry a vyu ţívají p ři tom seniorských sle v.
45
Poloţka č. 10c: P okud navštěvujete univer zitu t řetího věku, jaké obory studujete
Z celko vého počtu studujících respondentů (5 ) se zajímá o obor psycholo gie 5 muţů seniorského věku (56%), o kurz práva 2 muţi (22%), o dějin y náboţenst ví pouhý 1 respondent (11%) a ekonomiku studuje jeden z osloven ých muţů (11 %). Respondentům, kteří studují univerzitu třet ího věku (5 ) je ve d vou případech 60 - 64 let (40%), 3 z nich jsou ve věku 65 - 74 let (60%).
Z celko vého počtu ţen studujících na un iverzitě třet ího věku (11) jich 7 studuje obor psycholo gie (47%), obor dějiny křesťanství (20%) 46
3 ţen y, prá vo (1 3%) studují 2 re spondentky, t o samé i obor ekonomie (13%). Dějin y náboţentví (7 %) navště vu je 1 ţe na. Z celko vého počtu ţen, které odpovědě ly, ţe studují u niverzitu třetího věku (11) se pohybují ve vě ku 60 – 64 let v 64% (7), věk 65 - 74 let tvoří 27 % (3) a po uhá jedna ţena ve věku 75 - 84 let tvo ří z celku studujících respondentek 9%.
Poloţka č. 11: Zdroj informací o nabíze jíc íh slu žbách pro volný čas
Novinový zdoj inf ormací t voří 61% (16), inf ormace získané od lidí tvoří 35% (9 ) a dostupné i nf ormace z letáků (4%) bylo označeno 1x. Moţnost i volné od povědi vyu ţilo 8 m uţů, kteří napsa li, ţe získá vají inf ormace pros třednictvím ná vště v v městsk é knihovně .
47
U osloven ých
ţe n byl nejčastěji označen
jako zdroj inf ormací
novino vý tisk (76%) a to 37x, informace získané od lidí b ylo označeno 11x (22 %) a pouze 1 ţena získá vá inf ormace i z dodaných letáků (2%). I ţeny vyu ţily m oţnosti vo lné odpovědi a 12 z nich jako zdroj inf ormací napsalo návště vu městské knihovn y .
Poloţka č. 12: Spokojenost trávení svého volného času
Na u
otázku
spokojenosti
s
trá ven ím
svého
volného
času
oslovených m uţů o značilo 48% (11) přiměřenou spokojen ost,
26% (6) je velmi spokojených s tráven ím svého vo lného času, 17% (4) jsou spokojeni dostatečně a 9% (2) není schopno posoudit. 48
Označení
moţno sti
málo
času
pro
trá vení
své ho
času
a
nespokojenost nebyla dotazo vanými muţi o značena vůb ec (0%).
Ţeny,
které
vyplňovaly
dota zn í k,
označily
všechny
mo ţnosti,
a to v poměru 64% (44), kd y je o značení přiměřené spokojenosti, 19% (13) je ve lmi spokojeno, 12% (8) posuzu je svůj vo lný čas jako dostačující, 3% (2) má pocit nedostatku času pro svoje akt ivit y a
1%
(1)
je
nespokojené
a
1%
( 1)
není
schopno
posoudit
spokojenost s trávením svého volného času.
49
4.6 Diskuze a závěry šetření Šetření se zúčastnilo 92 muţů a ţen . Z celko vého počtu své místo zaujímá pouze 23 muţů. Větší počet ţen vyp lývá z jejich ča stější ochoty spolupraco vat, ale ja k uka zují demograf ické studie , ţen y se doţívají vyššího věk u ne ţ muţi, proto i z tohoto hlediska můţeme usuzo vat, ţe je poměr mezi ţenami a muţi v tomto šetření tolik rozd íln ý. Věk oslo vených muţů a ţen se nejčastěji poh ybuje v ro zmezí 65 - 74 let. Tato věko vá skupina t voří 44 členů z celé skupin y. Dá
se
předpokládat,
populační
skupinu
ţe
osoby
mezi
v
těchto
osobami
letech
seniorského
tvoří
největ ší
věku.
Pouze
6 respondentů (1 muţ a 5 ţen) udá vá věk 85 a více let. Na otázku nejvyššího dosaţené ho vzdělá n í se objevila nejčastěji odpověď
učební
dosaţeným
obor.
vzdě láním.
J edná Tato
se
o
40
odpověď
respondentů se
d ala
s
tímto
předpokládat
z dů vodu, ţe v dřívější době nebyl tolik kladen důraz na stupeň vzdělá ván í. Pou ze u 3 ţeny, z nichţ 2 jsou ve věku 60 – 64 let a jedna ve věk u 65 – 74 let, mů ţeme za znamenat dosaţené vzdělán í vysokoškolské . V kategorii muţů se jedná stejně tak o 3 mu ţe s vysokoškolským titulem, a to 2 ve věku 65 – 74 let a 1 je ve věko vé katego rii 7 5 – 84 let. Poloţka č. 4, kte rá obsahuje otázku, kde oslo vené osoby b ydlí, ukázala, ţe z 55, 43% ţijí v rodinn ých domech, z čehoţ vyplývá, ţe osob y seniorského věku zůstáva jí většinou v rodinných domcích, které
se
dědí
z
generace
na
generaci .
Moţnost
bydlet
např. v panelových domech či domovech pro seniory dříve tolik v Třebíči nebyla. Odpovědi na otázku, s kým respondenti bydlí, přinesla výsledek, který uka zuje
zm ěny v
me zigeneračním souţit í. P ouze 1 muţ
a 7 ţen b yd lí spole čně se svým d ítětem neb o dětmi a 3 muţi a 8 ţen 50
ţije
s
dětmi
a
rodinn ými
příslušníky.
Ve
shodě
je
bydlení
s partnerem (10 m uţů, 27 ţen) a b ydlení, kd y ţijí resp ondenti sa mi (9 muţů, 27 ţen). Otázka
vztahu jící
se
na
pocit
vo lného
času
v
penzi
uka zuje
ve většině případů, u obou pohlaví (6 3,04%) , pocit dostatku volného času.
Pouze
nedostačující.
11
respondentů
Tuto
odpověď
(11,95%) zvolili
svůj
hlavně
čas ti,
hodnotí
kte ří
jako
navště vují
univerzitu třetího věku, klub y seniorů či přednášky a b esedy, které pořádá městská knihovna jako součást celo ţivotn ího vzdělá vání. Jedná se o 8 respondentů z 11, kteří t uto odpověď zvo lili. Z oslo vených osob jiţ 80,43% nepracuje. Mezi nejčast ější mo ţnost přivýdělku vyu ţíva jí občasné brigád y, a to v 11,95% (4 muţi, 7 ţen). U muţů se našel 1 respondent , ve věku 65 – 74 let, který pracuje na zkrácen ý ú va ze k. Me zi ţenami jso u 4 respondentky, které pracují na zkrácen ý úva zek, kdy 2 z nich jsou ve věku 60 – 64 let a dvě ve věko vé skupině 65 – 74 let. Na p lný ú va zek a část ečný pracu jí pouze 2 ţen y, kd y obě jsou ve věku 60 – 64 let. Pracovn í mo ţno sti pro osoby seniorské ho věku nejsou v České republice p říliš přívět ivé a ani v Třebíči t omu není jinak . Otázkou zůstá vá, zda oslo vené osoby b y měli vůbec zájem dále do moţného zaměstnání chodit. Mezi nejčastější odpovědi na otázku, jak oslovení trá ví svů j voln ý čas, se objevilo sledování tele vize a poslouchání rádia (57 ţen, 20 muţů). Me zi a ktivit y, k teré vyţa dují pohyb , najde me nejčastěji práci na zahradě (34 ţen, 1 5 muţů). Tato odpověď so uvisí s t ím, ţe mno zí respondenti b ydlí v rodinných domcích. Me z i další aktivit y byly často udáván y p ra videlné proc h ázky (alespoň 3 x t ýdně), kte ré označilo 33 ţen a 10 muţů. Opro ti tomu se aktivn ímu cvičení ve svém volném čase věnuje pouze 8 ţen a 3 muţi. Jaký pohled mají senioři na no vé technolo gie , ukázal počet resp ondentů, kteří připsali p ráci na počítači, a to v p očtu 5 muţů a 6 ţen. V této odpovědi se opět angaţo vali p ředevším ti, kteří stu dují univerzitu 51
třetího věku. Z 11 těchto odpovědí, studují univerzitu 3
muţi
a 4 ţen y. Ná vště v kulturn ích a společenských ak cí vyuţívají spíše ţen y ne ţ muţi , a to v poměru 26:4. Očekáván í k tomuto bo du bylo vyšší, z dů vodu moţnosti vyu ţit í seniorských sle v, které Třebíč nabízí p ro mnohé akce tohoto tipu. Jak ukázaly odpovědi na otázku, zda jim Třebíč přin áší dostatek moţností pro trá vení volného času , jsou osob y senio rského věku, kteří b yli oslo veni, většinou dobře informováni, jeliko ţ 8 9,13% z ţen i muţů ví o moţnostech a pouhých 10,86% označilo odpověď negativní. K této poloţce se vá ţe zároveň otázka, zda senioři vědí, jaké m oţnosti ve věci trá ven í vo lného času město nabízí. Na tuto otázku odpovědělo 63,04% dotazo vaných kladně. Z výsledků otázek lze vyvodit, ţe Tře bíč dostatečně inf ormuje osoby seniorského věku o moţných aktivit ách. Nejčastěji ja ko zdro j inf ormací byl o značen místní tisk (57,60%) a 20 osloven ých osob vyu ţilo moţnosti voln é odpovědi,
kde
připsali
jako
druh ý
nejčastější
zdro j
městskou
knihovnu (21,73%). I při dostatečné in f ormovanost i se ale ukázalo, na ko lik t yto slu ţb y osloven í senio ři vyu ţívají. Pouhých 8 ţen a 3 mu ţi t yto moţnosti vyu ţíva jí v celku pravidelně. Necelá polovina dotázan ých ţen (31) a třetina osloven ých muţů (7) vyu ţíva jí mo ţnosti občas. Mezi nejčastěji vyuţívané moţnosti , u oslovených seniorů , které jsou nabízeny městem Třebíč, se účastní celo ţ ivotníh o vzdělá ván í v kniho vně 15 resp ondentů (3 muţi, 1 2 ţen), unive rzit y t řetího věku 16
respondentů
(5
muţů,
11
ţen)
a
klub
seniorů
navštěvu je
16 osloven ých (6 muţů a 10 ţen). Z uvedených výsledků je vidět větší aktivita u ţe n neţ u muţů, ale z ce lko vého počtu dotázaných respondentů se jedná pouze o 7 muţů a 22 ţen, z čehoţ 5 muţů a 7 ţen vyu ţívá více neţ jednu z moţnost í. Tato čísla se dále ještě sniţují při pra videlnosti vyu ţíván í tě chto moţností, protoţe pouze
52
3 muţi a 8 ţen n avště vují t yto slu ţby pra videlně. Závěr uka zuje nepříliš velkou účast respondentů. Univerzitu třet ího věku stu duje 5 m uţů a to pra videlně 3 z n ich, kdy se zajímají o obory psycholo gie, kterou studuje všech 5 muţů. Dále se po jednom objevuje studium ekonomiky, prá va a dějin y náboţenství. Z toh o 3 muţi se za jíma jí o kombinaci d vou předmětů. Pravidelné docházen í na univerzit u třetího věku u dávají pou ze 4 ţeny. Me zi nejčastěji navště vo vané kurzy patří také jako u muţů psycholo gie (7 ), dále dějiny křesťanství (3) . Dále 2 zájemkyně se účastní kurzu na téma ekonomika a právo a jedna z respondentek studuje
dějiny
n áboţenství.
Z celkové ho
počtu
studujících
ţen
se 3 z nich zajímají o kombinaci dvou tematických kurzů . Mezi všemi studujícími, nale zneme věkově nejstarší účastnici , která byla oslo ve na a udala pravidelné návště vy na univerzitě třet ího věku.
Jako
jedin á
ze
všech
osloven ých
muţů
a
ţen
studuje
kombinaci tří kurzů, a to křesťanství, prá vo a psychologii. Patří do věko vé skupin y 75 - 84 let. Osloven í senioři, ať uţ vyu ţívají sl u ţeb či ne, jsou s tráven ím svého volného času v 59, 78% přiměřeně spokojeni.
53
4.7 Doporučení vycházející z šetření Výsledky, které vyšly v dotazn íko vé m šetření, poukazují na určitá místa, která by b ylo vhodné doplnit, zaměřit se na jejich zlepšení. Mezi hla vn ími aktivitami seniorů v Třebíči stále nejvíce převa ţují t y, které si osob y se niorského věku p řináší z dřívě jších let. Ať uţ se jedná o domácí práce u ţen či kutilst ví u mu ţů, nebo procházk y u obou pohlaví. Třebíč a okolí přin áší lidem moţnost se dál e vzdělá vat, navště vo vat kluby pro seniory, kde mohou naslouchat různ ým p řednáškám nebo se účastnit společných zába v v klub u, často spojených s hudbou a tancem, dále je to moţnost pěší turistiky. Městská knihovna nabízí kurzy na počítači, kurzy p ro tréno vání paměti. Dle odpověd í většina respondentů
ví,
co
je
jim
nabízeno,
a le
těchto
sluţeb
moc
nevyu ţívá. Město by mělo osoby seni orského věku více motivo vat k
jejich
ak tivitě
v
tomto
směru.
Vhodná
by
byla
určitě
také
spoluprá ce s praktickými lékaři, kteří b y seniorům o moţnostech mohli říci. A jak je známo, mnozí z n ás, ať uţ patříme do jakékoliv věko vé katego rie, na doporučení lékařů slyší . Přínosné by mohlo být i
zaplněn í
nástěnek
v čekárnách
letáky s
nabídko u
programů
pro seniory. Jak se ukázalo v šetření, pouhých 8 ţen a 6 muţů se věnuje aktivn ímu cvičen í. Tato čísla se dají po va ţo vat za alarmující. Je totiţ známo, ţe dostatek pohybu je velmi důle ţit ý v kaţdém věku a pro osoby seniorského věku ob zvláště . Bylo b y velmi přínosné, kdyb y se objevilo ve měs tě a okolí více pohybo vých aktivit pro tuto věko vou skupinu. Důle ţitá je i prop agace, která v Třebíči a oko lí není příliš výra zná v oblasti pohyb ových aktivit . Ta by mohla být zajišťo vána f ormou letáků, třebíčských no vin, které kaţd ý občan dostává pra videln ě do své schrán ky; inf ormace na nástěnkách v čeká rnách, v m ístním ro zhlase a jin é. 54
Závěr Tato práce je zaměřena v její první polovině, která je tvořena část í,
teoretickou
na
zjištění
inf ormací,
kte ré
se
t ýkají
stáří
a stárnutí. Kaţd ý člo věk stá rne j iţ od prvních dnů ţivota, ale nejviditelnější invo luční
změny
nacházíme
právě
u
osob
seniorského
věku.
Jak je společensky známo, délka ţivota se prodluţuje a s tím přichá zí i zamyšle ní nad tím, co je důleţité proto, aby člo věk zůstal co
nejdéle
v
dobré
f yzické
psychické,
ale
i
sociální
pohodě.
K tomuto zamyšlen í v této p ráci p řisp ívá také jedna z kapitol, která se opírá o pojem kva lita ţivota, jeţ se v dnešní době o bjevuje čím dál častěji. Poslední kapitola v teoretické části se zaměřuje na samotné moţné aktivit y seniorů,
které
mohou
vyu ţívat
ve
svém
volném
čase.
Jsou zde moţnosti aktivit popsány jak všeobecně, tak i konkrétní přidané inf ormace o vzdělá vacích a jiných institucích, které přináší Třebíč pro občany seniorského věku. Druhá polovina práce se opírá o praktickou část. Zde bylo vyu ţito kvantitativn ího šet ření pomocí dota zní ků. Ty b yly ro zdány seniorům ve městě Třebíč , jeliko ţ cílem práce bylo zjistit, jak vyuţívají vo ln ý čas prá vě ti, kteří zde ţijí. Zda věd í, co je jim nabízeno a zda těchto volnočaso vých aktivit vyu ţívají. Šetření uká zalo, ţe ochota spolupracovat neb yla vţdy nejlepší. Spolupráce se ţe n ami byla podstatně lepší ne ţ s mu ţi. Snahou bylo oslovit všechn y vě kové skupin y, které se řadí do senio rského věku. Dá se říci, ţe z části byl tento bod splněn . Pozitivn í n a výsledcích je,
ţe
osob y
v
této
oblasti
jsou
dostatečně
inf ormované
o vzdělá vacích institucích a kulturn ích akcích. Méně pozitivn í se ale jiţ uká zal zá věr, který poukazu je n a ne moc velké vyu ţití slu ţeb, 55
které Třebíč seniorům nabízí, ať uţ ho voříme o klubu seniorů, celoţivotním vzdělávání v městské knihovně či u nive rzitě třet ího věku.
Jeden
z
důvodů,
proč
senioři
ne vyu ţívají
mo ţnost
se vzdělá vat na Univerzitě třetího věku v Třebíči je moţná i ten, ţe tato moţno st se jim otevře l a aţ v akademickém roce 2010 – 2011 a prozat ím nevešla v dostatečnou zná most . Mezi velmi negativní zjištěn í ale mů ţeme zahrnout to, ţe velký počet osloven ých senio rů se nevěnuje dostatku pohybu a ve svém volném čase málo aktivně cvičí, sportuje. Je třeba , aby se věnovali sportům jako je tenis, pla vání, míčo vé hry, cvičení aerobiku pro ţen y, pěší turistice apod. Tento n edostatek pohybu můţe zho ršovat do jisté míry jak ps ychickou tak f yzickou odolnost a samozřejmě ovlivňuje délku jeho ţivota. Z této skuteč nosti vyplývá, ţe je nutno této činnosti u seniorů věno vat podstatně větší péči. J aké mají inf ormace o moţnos tech kulturních, společenských
a vzdě lávacích v místn ím novino vém
tisku, takové by se zde měly objevit i v podporován í seniorů k aktivnímu pohyb u a nabídnout jim případné kurzy nebo hodiny cvičení.
56
Seznam literatury a zdrojů Odborná literatura ČORNANI ČOVÁ
R.
Edukácia
seniorov:
v znik,
ro zvoj,
podnety
pre geragogiku. 1. vyd. Bratisla va : Univerzita Komenského, 1998. 156 s. ISBN 80 -223-1206-1. FALTÝS KOVÁ J. Volný čas a odpočinek. In SPOUSTA V. aj. Kapitoly z pedagogiky voln ého času. 1. vyd. Brno : Masarykova unive rzita v Brně, 1996. ISBN 80 -210-1274-9. HAJER-MÜLLERO VÁ L. Klinická ge rontologie – geriatrie. 1. vyd. Ústí nad Labem : Univerzita J. E. Purk yně, pedago gická f akulta, 2003. 70 s. ISBN 80 -7044-536-X. HAŠKOVCOVÁ H. Feno mén stáří. 2 . vyd. Praha : Ha vlíček Bra in Team, 2010. ISBN 978 -80-87109-19-9. HNILICOVÁ
H.
Kvalita
života
a
její
vý zna m
p ro
medicínu
a zd ravotnictví. In PAYNE J. a kol. Kvalita ži vota a zd raví. 1. vyd. Praha : nakladatelství TRITON, 2005. ISBN 80 -7254-657-0. KALVACH
Z.,
MIKEŠ
Z.
Základní
pojmy
–
stáří,
gerontologie
a geriatrie. In KALVACH Z. a kol. Geriatrie a gerontologie. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2004. 864 s. ISBN 80 -247-0548-6. KALVACH Z. a kol. Geriatrické syndromy a geriatrický pacient. 1. vyd. Praha : G rada Publishing, 2008. 336 s. ISBN 978 -80-2472490-4. KLEVETOVÁ D., DLABALOVÁ I. Motivační prvky při prá ci se seniory. 1. vyd. Praha : G rada Publishing, 2008. 208 s. ISBN 978 -80-2472169-9.
57
KRYŠTOF D. Celo životní učení a vzdělávání. In ŠPATENKOVÁ N., KRYŠTOF D. (ed.) Univer zita třetího věku při Univer zit ě Palackého v Olo mouci. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. ISBN 978 -80-244-2568-9. KŘIVOHLAV Ý
J.
Psychologie
nemoci.
1.
vyd.
P ra ha
:
Grada
Publishing, 2002. 200 s. ISBN 80-247-0179-0. Kvalita
života
ve
stáří.
Národní
progra m
přípravy
na
stárnutí
na období let 2008 a ž 2012. 1. vyd. Praha : Ministerst vo práce a sociálních věcí, 2008. 60 s. ISBN 9 78-80-86878-65-2. MÜHLPACHR, P. Gerontopedagogika. 2. vyd. Brno : Masaryko va univerzita, 2009. ISBN 978 -80-210-5029-7. PACOVSKÝ
V.,
HEŘMANOVÁ
H.
Gerontologie.
1.
vyd.
Praha : Avicenum, zd ra votnická nakladatelství, 1981. 304 s. ISBN neuvedeno. PÁSKOVÁ
M.,
ZELENKA
J.
Cest ovní
ruch:
výklad ový
slovník.
Praha : Ministerst vo pro místní ro zvo j, 2002. ISBN neuvedeno. PETŘKOVÁ A., ČORNANIČOVÁ R. Gerontagogika: úvod do teorie a praxe edukace seniorů. 1. vyd. O lomouc : Univerzit a palackého, 2004. 92 s. ISBN 80 -244-0879-1. PŘÍHODA V. Ontogene ze lidské psychiky. I. díl. 4. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1977. ISBN neuvedeno. RABUŠIČ L. Česká společnost stárne. 1. vyd. Brno : Masaryko va univerzita v Brně, 1995. ISBN 80 -210-1155-6. SRB V., KUČERA M., RŮ ŢIČKA L. De mografie. 1. vyd. Praha : Svoboda, 1971. ISBN neuvedeno. ŠIMÍČKOVÁ -ČÍŢK OVÁ J., BINAROVÁ I., HOLÁSKOVÁ K. a kol. Přehled
vývojové
psychologie.
2.
vyd.
Olomouc
:
Univerzita
Palackého v Olomouci, 2008. 175 s. ISBN 978 -80-244-2141-4. 58
ŠTILEC, M. Program akt ivního stylu života pro seniory. 1. vyd. Praha : Portál, 2004. 136 s. ISBN 80 -7178-920-8. Internetové zdroje Česká republika v číslech 2010. Český statistický úřad. [online]. [cit. 2011 -03-08]. Dostupné z: http://www. czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf /p/1409 -10. Člo věk
a
společnost.
Západomoravská
vysoká
škola.
[online].
[cit. 2011 -03-16]. Dostupné z: http://www. zm vs.cz/ kurzy -u3v.html. Informace
o
U3V.
Západomoravská
vysoká
škola.
[online].
Městská
knihovna
[online]. http://www. zm vs. cz/Informace%20o%20U3V.html . Nabídka
vzdě lá vacích
akcí
pro
společnost.
v Třebíči. [online]. [cit. 2011 -03-17]. Dostupné z: http://www. kniho vnatr.cz/V zdelavani/ verejnost/senior.html . Věkové slo ţen í ob yvatel v obcích V ysočiny. Český statistický úřad. [online]. [cit. 2011 -03-08]. Dostupné z: http://www. czso.cz/xj/redakce.nsf /i/ve kove_slo zeni_ob yvatel_v_obci ch_vysocin y.
59
Seznam příloh Příloha č. 1 : Nejvyšší dosa ţené vzdě lání u muţů Příloha č. 2 : Nejvyšší dosa ţené vzdě lání u ţen Příloha č. 3 : Trávení volného času u muţů a ţen
60
Příloha č. 1 Nejvyšší dosa ţené vzdělán í u muţů
Vzdělání
ZŠ
UO
Maturi ta
60 – 64
1
1
2
65 – 74
1
6
1
75 – 84
2
4
85 ↑ let
1
muţů
V yšší odborné
1
VŠ
2 1
Příloha č. 2 Nejvyšší dosa ţené vzdělán í u ţen
Vzdělání ţen
ZŠ
60 – 64
Maturi ta
G ymnázium
7
5
2
1
2
2
1
1
65 – 74
2
16
11
75 – 84
6
3
6
85 ↑ let
V yšší
UO
4
odborné
VŠ
Příloha č. 3 Trávení vo lného času u muţů a ţen
Volný čas
Muţi
Ţeny
Muţi
Ţeny
Kultura a spol. ak ce
4
26
V ýlet y, zájezdy
8
17
Ak ti vní c vičení
6
8
Klub y seniorů
5
10
Práce na zahradě
15
34
Vzdělá vání
4
11
Procházk y
10
33
Tv, rádio
20
54
Kutilství
11
0
Četba
9
31
Domácí práce
6
40
Kříţovk y
9
25
Ruční prá ce
0
17
Domácí mazlíček
5
15
Besedy, přednášk y
6
14
PC
5
6
Vnoučata
2
8
Péče o blízkého
1
4
Hudební nástroj
2
2
Bohosluţby
0
5
Ná vště vy u přátel
0
3
Dobrovol nictví
2
0
ANOTACE Jméno a příjmení:
Michaela Hrabcová
Katedra:
Ústav speciálněpedagogických studií
Vedoucí práce:
Mgr. Oldřich Müller, Ph.D.
Rok obhajoby:
2011
Název práce:
Volnočasové aktivity seniorů
Název v angličtině:
Leasure time activities of seniors
Anotace práce:
Bakalářská práce se zabývá volnočasovými aktivitami seniorů. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol, ve kterých je popsáno stáří a stárnutí, podpora kvality ţivota seniorů, moţnosti trávení volného času a praktická část, která se zabývá trávením volného času seniorů na Třebíčsku.
Klíčová slova:
Stáří, stárnutí, senior, kvalita ţivota, volný čas, Třebíč.
Anotace v angličtině:
The bachelors work is focused on free time activities of seniors. The work is dividend to four main chapters in which is described old age and aging, support of the quality of life of seniors, the opportunities of free time activities and the practical part, which is focused on free time activities of seniors in Trebic region.
Klíčová slova v angličtině:
Old age, aging, senior, quality of life, free time, Třebíč.
Příloha č. 1: Nejvyšší dosaţené vzdělání u muţů Přílohy vázané v práci:
Příloha č. 2: Nejvyšší dosaţené vzdělání u ţen Příloha č. 3: Trávení volného času u muţů a ţen
Rozsah práce:
60 stran
Jazyk práce:
Český jazyk
