UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav speciálně pedagogických studií. Bakalářská práce

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav speciálně pedagogických studií

Daniela Vávrová Speciální pedagogika pro výchovné pracovníky

VOLNÝ ČAS, JAKO PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ Bakalářská práce

Olomouc 2011

Vedoucí práce: doc. PhDr. PaedDr. Olga Krejčířová, Ph.D.

Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů a literatury.

V Opavě dne 08. 04 .2011

……………………………… Podpis

2

Poděkování Děkuji doc. PhDr. PaedDr. Olze Krejčířové, Ph.D., za odborné vedení bakalářské práce, poskytování rad a materiálových podkladů k práci. Děkuji ředitelům Dětského domova a školní jídelny v Melči, a Základní školy Mařádkova v Opavě za možnost provést výzkum.

3

Úvod .................................................................................................................................. 5 I

Teoretická část 1. Volný čas ................................................................................................... 7 1. 1 Pojem volný čas ....................................................................................... 7 1. 2 Různé pohledy na volný čas ..................................................................... 8 1. 3 Volný čas a životní styl ............................................................................ 8 1. 4 Výchova mimo vyučování ....................................................................... 9 1. 5 Zařízení pro výchovu mimo vyučování ................................................. 10 2. Výchovné cíle, úkoly a metody ............................................................... 11 2. 1 Obsah výchovy mimo .......................................................................... 12 2. 2 Vztah mezi vychovatelem a žákem ..................................................... 13 2.3 Duševní hygiena dětí v době mimo vyučování ....................................... 13 2. 4 Koncepce výchovy na dětském domově .............................................. 14

II.

Praktická část 3. Materiální vybavení dětského domova a zařízení pro výchovu mimo vyučování ..................................................................................................... 17 3. 1 Dětský domov a školní jídelna Melč ..................................................... 17 3. 2 Odlišnosti procesu ve výchově mimo vyučování v DD jsou ................. 18 3. 3 Základní škola Mařádková Opava ........................................................ 20

4. Efektivita volnočasových aktivit jako nositel prevence ...................... 21 4. 1 Charakteristika zkoumaných souborů .................................................... 22 4. 2 Popis používaných metod ..................................................................... 23 4. 3 Průběh šetření ........................................................................................ 27 4. 4 Odpovědi na stanovené otázky .............................................................. 42

Závěr ............................................................................................................ 43 Literatura ....................................................................................................... 44 Přílohy ........................................................................................................... 46 Anotace ......................................................................................................... 49

4

ÚVOD Téma mojí bakalářské práce jsem si nezvolila náhodou. Pracuji v dětském domově jako vychovatelka. S pojmy prevence a rizikové chování jsem se setkala právě zde. Toto téma jsem si vybrala proto, že si myslím, že smysluplné trávení volného času dětí je pro prevenci rizikového chování velice důležité. Do tohoto zařízení jsou přijímány děti na základě soudního rozhodnutí. Mnohé z nich

však nechtěně, nedobrovolně. Důvody

zařazení jsou převážně sociální. Jedná se o děti, které pochází z velice disfunkčního, nepodnětného prostředí. Osobnost jedince byla narušena již v ranném věku. Ve většině se jedná o jedince, kteří mají svou osobní zkušenost s alkoholem a drogami. V DD se často setkáváme s problémy, které ovlivňují kvalitu výkonu dítěte. Často závažnost řešených problémů důvodem ke kázeňským opatřením. K nejčastějším problémům patří neprospěch, záškoláctví, útěky,

problémy v

kolektivu spolužáků (nesnášenlivost, arogance,

agrese,šikana), stále častěji se objevují problémy se sebe pojetím a hodnotovou orientací. Rozvoj dítěte má velký význam v populačně přirozené skupině (ve skupině jsou umístěny děti s různými vlohami, nadáním, vlastnostmi). Dítě, které je umístěno do dětského domova se potýká s řadou obtíží. Musí se adaptovat na nové prostředí ústavu, vnitřní řád zařízení, sžít se s kolektivem vrstevníků a s řadou pracovníků domova. V mé bakalářské práci se

budu také zamýšlet nad pojmy rizikové projevy chování,

prevence, volný čas dětí. Zaměřím se na prevenci rizikového chování a trávení volného času dětí umístěných v dětském domově a na základní škole Mařádkova v Opavě. Téma: Volný čas, jako prevence rizikového chování můžeme zpracovat z několika hledisek: - popis koncepce práce a prevence na DD a ŠJ, - organizování volnočasových aktivit na DD a ŠJ, - popis Základní školy Opava, Mařádkova 15, - organizace volnočasových aktivit, zájmové kroužky, kluby, nízkoprahová zařízení aj., - vysvětlení pojmu rizikové chování.

5

Při zpracování mé práce jsem se rozhodla pro tato hlediska, a to z důvodu znalosti školských zařízení, protože vykonávám práci vychovatelky a mohu se konkrétněji a do hloubky zabývat trávením volného času a prevencí rizikového chování. Taktéž popisu dvou školských zařízení, které z vlastní zkušenosti dostatečně znám. Dokážu alespoň zevrubně popsat rizikové projevy chování.

6

I. TEORETICKÁ ČÁST 1. Volný čas Pávková (2002) říká, že volný je možno chápat jako opak nutné práce a povinností, dobu, kdy si své činnosti můžeme svobodně vybrat, děláme je dobrovolně a rádi, přinášejí nám pocit uspokojení a uvolnění.

1. 1 Pojem volný čas „Pod pojmem volný čas se běžně zahrnují odpočinek, rekreace, zábava, zájmové činnosti, dobrovolné vzdělávání, dobrovolná společensky prospěšná činnost i časové ztráty s těmito činnostmi spojené. Z hlediska dětí a mládeže nepatří do volného času vyučování a činnosti s ním související, sebeobsluha, základní péče o zevnějšek a osobní věci, povinnosti spojené s provozem rodiny, domácnosti, výchovného zařízení i další uložené vzdělávání a další časové ztráty. Součástí volného času nejsou ani činnosti zabezpečující biologickou existenci člověka (jídlo, spánek, hygiena, zdravotní péče). Ale i z těchto činností si lidé někdy vytvoří koníčka, což je zřejmé např. ve vztahu k přípravě i konzumaci jídla.“(Pávková, 2002, s.13) Specifickou zvláštností volného času dětí a mládeže je to, že z výchovných důvodů je žádoucí jeho pedagogické ovlivňování. Děti ještě nemají dostatek zkušeností, nedovedou se orientovat ve všech oblastech zájmových činností, potřebují citlivé vedení. Podmínkou účinnosti je, aby toto vedení bylo nenásilné, nabízené činnosti pestré, přitažlivé, účast na nich dobrovolná. Míra ovlivňování volného času závisí na věku dětí, jejich mentální i sociální vyspělosti i na charakteru rodinné výchovy (Pávková, 2002). „Prostředí, ve kterém děti tráví volný čas, je velmi různorodé. Může to být domov, škola, různé společenské organizace a instituce. Mnoho dětí prožívá své volné chvíle ve veřejných prostranstvích, venku, na ulici, často bez jakéhokoliv dohledu, dokonce i bez zájmu dospělých. Tato situace je neuspokojivá, je tím ohrožena výchova dětí a často i jejich bezpečnost. Toto platí zvláště pro menší děti žijící ve velkých městech.“ (Pávková, 2002, s.14)

7

1. 2 Různé pohledy na volný čas Dle Pávkové (2002) je možné se na problematiku volného času dívat z různých pohledů. Z ekonomického hlediska – je důležité kolik prostředků společnost investuje do zařízení pro volný čas, zda a jakým způsobem se alespoň část nákladů vrátí. Průmysl volného času je v tržních ekonomikách samostatným a většinou dobře prosperujícím odvětvím, který však často rezignuje na vzdělávací cíle a kultivaci osobnosti (tamtéž, 2002). Z hlediska sociologického a sociálně psychologického – je zapotřebí sledovat, jak činnosti ve volném čase přispívají k utváření mezilidských vztahů, zda pomáhají tyto vztahy kultivovat. Proto byl volný čas dětí a mládeže nesčíslněkrát předmětem úvah rodičů, pedagogů, psychologů i kriminalistů a v neposlední řadě sociologů a filozofů. Je zřejmé, že způsob využívání volného času je ovlivněn sociálním prostředím. Zvlášť silný vliv je vliv rodiny. Rodiče slouží svým dětem jako vzory, buď pozitivní, či negativní. Rodiny, které neplní dobře svou výchovnou funkci, se velmi často vyznačují nezájmem o to, jak dítě tráví svůj volný čas. Školy a výchovná zařízení i další subjekty mají možnost tento nedostatek do určité míry kompenzovat kvalifikovaným pedagogickým vedením. Pokud se to nepodaří, je zvýšené nebezpečí, že se dítě dostane do vlivu nežádoucí vrstevnické skupiny, kde je jeho vývoj ohrožen - agresivita, vandalismus, brutalita, nežádoucí sexualita, alkohol, nikotin a jiné drogy (tamtéž, 2002).

1. 3 Volný čas a životní styl Musím souhlasit s tím, že tak jak uvádí Pávková (2002), je každé dítě schopno a ochotno pro splnění svých přání a tužeb vynaložit různou míru své aktivity. Některé děti se nechávají bavit, než aby se samy bavily. Rodiče jsou pro své děti prvními vzory, děti se od svých rodičů učí žít určitým způsobem, přebírají, napodobují jejich životní styl. Pro formování vztahu k volnému času jsou důležité některé skutečnosti: - o jaký typ rodiny se jedná, jaký je způsob rodinného soužití, zda jde o rodinu malou či velkou, jaký je věk rodičů i dětí, počet dětí, jejich pohlaví, styl rodinné výchovy apod., - jaké jsou zájmy rodičů, jak si je navzájem tolerují, jaký význam se jim přikládá i kolik finančních prostředků jsou svým koníčkům i koníčkům dětí ochotni věnovat. Nedostatečné a smysluplné trávení volného času lze považovat za negativní vliv a sklon k rizikovému chování, což mohu pozorovat u dětí v dětském domově (tamtéž, 2002).

8

1. 4 Výchova mimo vyučování Na výchově dětí v době mimo vyučování se podílí rodina, škola, zařízení pro výchovu mimo vyučování, některé další subjekty a jiné společenské vlivy. Pojem výchova mimo vyučování lze dle Pávkové (2002) vymezit takto: - probíhá mimo vyučování - probíhá mimo bezprostřední vliv rodiny - je institucionálně zajištěná - probíhá převážně ve volném čase. Volný čas dětí po vyučování je významný především pro formování hodnotových zájmů dětí, uspokojování jejich lidských potřeb, k rozvíjení specifických schopností a upevňování žádoucích morálních vlastností. Významný je taktéž z hlediska duševní hygieny. Někteří ambiciózní rodiče, ale tuto oblast duševní hygieny podceňují. Své děti přeceňují a přetěžují, a ty nejsou schopny tuto náročnou zátěž zvládat (tamtéž, 2002). Vhodně trávený volný čas podporuje prevenci společensky nevhodných a škodlivých projevů chování, což je důležité zejména v současném společenském stavu, kdy přibývá kriminalita mladistvých a klesá věk delikventů. Přiměřené pedagogické působení na trávení volného času dětí je jednou z efektivních podob prevence významných výchovných problémů, jako jsou projevy agresivity, drogová závislost, problémy v oblasti sexu. Jednou z hlavních dovedností pedagoga je schopnost vytvořit bezpečné a tvořivé ovzduší a pohodu. Jeho povinností je dále dbát o uspokojování individuálních potřeb, rozvoj zájmů a specifických schopností dětí. Musí chápat každé dítě jako individualitu, dokázat ho vhodně motivovat, přispívat k jeho nápaditosti, tvořivosti, zájmu o činnost a vzdělávání. Děti více inklinují k vychovateli či učiteli, který má svou přirozenou autoritu, dokáže si s nimi vybudovat kladné vztahy a získat si jejich důvěru. Práce vychovatele spočívá ve velké míře na pedagogické tvořivosti a využití kladné motivace (tamtéž, 2002). Profese vychovatele zahrnuje pedagogické působení v různých typech zařízení pro výchovu mimo vyučování. Struktura těchto zařízení je velmi různorodá svými funkcemi, obsahem činností i věkem vychovávaných (Pávková, 2002).

9

1. 5 Zařízení pro výchovu mimo vyučování Pávková (2002) udává, že nejdostupnějším zařízením pro děti pro trávení volného času je školní družina, která je součástí každé základní školy. Zaměřuje se na práci s dětmi prvního stupně a plní funkci sociální, výchovnou a zdravotní. Zájmová činnost dětí mladšího školního věku ve školní družině je různorodá, stejně jako jejich věk a stálost zájmů. Proto činnosti musí být natolik zajímavé, aby dokázaly zaujmout co největší spektrum dětí (tamtéž, 2002). Pro děti středního školního věku (druhý stupeň základní školy) pracují při základních školách školní kluby. Děti do školního klubu dochází dobrovolně, jsou samostatnější a mají již více vyhraněné zájmy (tamtéž, 2002). Zařízení, do kterého děti musejí docházet, nebo dojíždět jsou střediska pro volný čas dětí a mládeže. Děti se v tomto zařízení věnují již svým rozvinutým zájmům, účastní se různých soutěží, závodů, vystoupení a pobytů mimo střediska volného času. Tyto střediska mohou navštěvovat děti, mládež i rodiče. Tyto střediska nejsou dostupná všem dětem z důvodů nepříznivé finanční situace rodiny. Alternativou pro tyto děti jsou neziskové organizace tzv. nízkoprahová zařízení – kluby. Organizace zájmového vzdělávání ve volném čase : - základní umělecká škola, - jazyková škola, - občanská sdružení, - tělovýchovné a sportovní organizace, - kulturní zařízení (tamtéž, 2002) Jedním z požadavků na výchovu mimo vyučování je zásada dobrovolnosti. Ale i při uplatňování této zásady, je nutno dbát, aby činnost nevyplňovala veškerý čas. Aby dětem zbyl čas, který mají jen samy pro sebe. (Pávková, 2002)

10

2. Výchovné cíle, úkoly a metody Podle Pávkové (2002) můžeme říci, že výchova a vzdělávání hraje v našem životě velkou roli. Je možné jej označit za nikdy nekončící proces. Výchovný cíl bývá ovlivňován kulturou společnosti, jejími hodnotami a postoji určité skupiny obyvatel. Týkají se všech dětí ve společnosti. Příkladem výchovného cíle může být: ,,Dítě si uvědomuje stáří a váží si tak starého člověka.“ Chceme-li v určitém období dosáhnout daného cíle, je vhodné si vytvořit projekt. Vychází z potřeb nějaké cílové skupiny, z konkrétní situace (např. projekt prevence kriminality dětí.) V projektu jsou obecné cíle konkretizovány do úkolů, tj. do dílčích cílů. Úkoly musejí být však formulovány daleko přesněji s přihlédnutím na konkrétní podmínky, zaměřovat se na chování dítěte, nikoli například na jeho postoje. Příklad úkolů, které konkretizují obecný cíl (tamtéž, 2002): - děti tvoří výtvarná díla, hrají na hudební nástroje,sportují, tancují pro radost - děti se dokáží starat o drobné zvíře chované v domácnosti i v DD a ŠJ. Vhodný výběr metod a správná formulace úkolů pomáhá k snadnějšímu dosažení daného cíle. Na základě použitých metod můžeme vyhodnotit, zda se nám podařilo dosáhnout výchovných cílů, které jsme si v projektu stanovili (tamtéž, 2002). Příklad modelové činnosti, která vede k dosažení daného cíle: návštěva dopravního hřiště, na kterém jsou uměle navozovány situace a děti se je mají za úkol naučit zvládat. Po návratu si děti vyprávějí o situacích, které si měly možnost vyzkoušet a posoudit svá rozhodnutí na videonahrávce., zda se zachovaly správně či nikoliv. Byla vyhlášená soutěž o získání osvědčení správného chodce a cyklisty - společné vyhodnocení soutěže a předání získaného osvědčení dopravního mimina proběhlo na dopravním hřišti jako zpětná vazba. Pro hodnocení bylo nejdůležitější to, že děti tyto situace vnímaly

pozitivně

a snažily se je plnit dle svých získaných dovedností a zkušeností.

11

2. 1 Obsah výchovy mimo vyučování Pávková (2002) vymezuje obsah výchovy mimo vyučování jako činnosti zájmové, rekreační, společensky prospěšné, sebe obslužné a příprava na vyučování. Tyto činnosti jsou založené na dobrovolnosti, ale příprava na vyučování a sebe obslužné práce jsou považovány za povinnost. Odpočinkové činnosti jsou psychicky a fyzicky nenáročné, mají úlohu odstranit únavu. Do režimu dne se vkládají nejčastěji po obědě. Podle okolnosti mohou mít charakter klidu na pohovce, klidného pohybu, např. procházky a volné rozhovory. Děti mají rády individuální oblíbené aktivity, jako např. četbu, rukodělné práce, hudební činnosti, různé kvízy apod. (tamtéž, 2002). Rekreační činnosti jsou taktéž k odreagování a odstranění únavy z vyučování, ale obsahují však více pohybových aktivit, tělovýchovného, sportovního i turistického zaměření nebo ruční práce. Pokud nám to počasí dovoluje, měly by se realizovat na čerstvém vzduchu. Proto bychom měli tyto činnosti zařazovat co nejčastěji, poněvadž je to jeden z požadavků pro duševní i tělesný vývoj našich dětí (tamtéž, 2002). Zájmové činnosti jsou nejzásadnější součástí obsahu výchovy mimo vyučování. Uspokojování, rozvíjení a pěstění zájmů je významným výchovným úkolem, který pomáhá dětem utvářet jejich životní styl. Mezi tyto činnosti můžeme zařadit společenskovědní, přírodovědné, pracovně technické, tělovýchovné, rozumové a esteticko-výchovné. Úkolem výchovy mimo vyučování je výchova žáka s mnohostranně rozvinutými zájmy, kdy jeden z nich by měl být hlubší a mohl by se tak stát celoživotním zájmem (tamtéž, 2002). Sebeobslužné činnosti jsou mimořádně důležité. Jejich smysl je základem co největší samostatností a péčí o vlastní osobu. Jejich smyslem je naučit děti zvládat to nejdůležitější osobní hygienu, samostatné oblékání, návyk a péči udržovat pořádek a čistotu prostředí a společenské chování. Velmi důležitou podmínkou této činnosti je pravidelnost, denní režim, důslednost, vytrvalost a obrovská trpělivost. U mladších dětí formou hry (tamtéž, 2002). Společensky prospěšná činnost spočívá ve vzájemné pomoci nejen slabším, starším, ale i nemocným. Pedagogové se snaží využívat aktivit pod svým vedením, tzn., že kladně působí na jedince a tím ovlivňují jejich žádoucí chování a vztahy (tamtéž, 2002).

12

Příprava na vyučování je ve školních družinách dobrovolná a souvisí s plněním školních povinností. Vypracovávají se písemné i jiné zadané úkoly z oblasti rozšiřování a prohlubování poznatků a vědomostí. Vychovatel se snaží ovlivnit kvalitu přípravy na vyučování vytvořením optimálních podmínek, individuálnímu přístupu k dítěti. PNV je provázaná zájmovou činností a didaktikou (tamtéž, 2002).

2. 2 Vztah mezi vychovatelem a žákem Pro práci s dětmi se klade důraz na vztah vychovatel – dítě, vychovatel – skupina, vychovatel – pedagogický kolektiv, vychovatel – učitel, vychovatel – nadřízený a vychovatel – rodič (Pávková, 2002). Na začátku vztahu je kontakt, setkání vychovatele s dítětem. Pokud vychovatel dokáže žáka zaujmout, vzniká vztah. Z praxe je známé, že nepostačí či dokonce někdy není dobré o těchto hodnotách mluvit, ale důležitější je, aby děti v naší práci to viděly, vycítily a zažily. Nedokáže-li zaujmout vychovatel své dítě/klienta , práce vychovatele je potom bez jakýchkoliv hodnot. Význam osobních kvalit vychovatele jsou v této náročné práci bezkonkurenční. Např. čím je skupina, s níž vychovatel pracuje menší, tím přirozeněji a spontánněji přicházejí přirozeně vztahy a naopak. (Pávková, 2002)

2. 3 Duševní hygiena dětí v době mimo vyučování Velmi důležité pro pedagogy je, zda se cítí dobře tělesně, duševně i ve svých sociálních vztazích. K tomuto přispívá i vhodně sestavený režim dne. Musí být sestaven se zřetelem k přihlédnutí k věku žáka, k předchozím činnostem, přihlížet k individuálním zvláštnostem každého dítěte. Žáci se při vyučování minimálně pohybují – sedí, proto je důležité tuto činnost prokládat promyšlenou pohybovou aktivitou. K celkovému pocitu pohody a spokojenosti dětí a vychovatelů v zařízeních pro výchovu mimo vyučování může přispět i vhodné uspořádání a využití materiálních podmínek a prostorové zabezpečení. Požadavkům duševní hygieny odpovídá takové prostředí, které respektuje věkové i individuální zvláštnosti dětí/klientů, poskytuje dostatek podnětů pro rozvoj osobnosti, působí esteticky a vyhovuje potřebám, soukromí, klidu, pohodlí a bezpečí. Každá škola a zařízení má nejen své specifické cíle a funkce, ale i odlišné požadavky na prostory a vybavení (Pávková, 2002).

13

Prostředí je nutné hodnotit nejen z pohledu potřeb dětí, ale i pedagogů. I oni by měli mít pro svoji práci vyhovující podmínky, protože to přispívá k jejich spokojenosti. Pouze klidný, spokojený a vyrovnaný vychovatel může pro děti vytvářet radostné prostředí, které je při výchově mimo vyučování velice významné (tamtéž, 2002). Požadavek zdravé životosprávy přihlíží k důležitosti střídání práce a odpočinku, pohybové aktivity a pěstování zálib. Požadavky, které jsou důležité pro zachování tělesného i duševního zdraví platí nejen pro děti, ale i pro pedagogy. Ve všech procesích, kde se pracuje s lidmi a kde hrají důležitou roli vztahy, hrozí tzv. burn out efekt (vyhoření, vypálení). Pedagogický slovník říká, že jde o vyčerpání fyzických a psychických sil, ztrátu zájmu o práci, rozpad profesionálních postojů u sociálních pracovníků, vychovatelů zejm. rizikové mládeže, učitelů, lékařů aj. Značný podíl na tomto jevu mají stres, časová náročnost povolání, administrativní zásahy, které rušivě ovlivňují práci apod. (Pávková, 2002)

2. 4 Koncepce výchovy na DD Ve výchově mimo vyučování probíhá proces učení poněkud jinak než při vyučování. Ve škole jsou žákům předávány hotové zobecněné zkušenosti, v podstatě v teoretické podobě, a to ponejvíce slovní formou. Toto převážně verbální poznání je pak podle možnosti aplikováno na praktické situace. Ve výchově mimo vyučování získávají děti poznatky a zkušenosti v bezprostřední praktické činnosti. Spojením těchto osobních zkušeností s poznatky získanými ve vyučování se vytvářejí nová poznání a nové zkušenosti. Takže děti se učí při všech typech činností, a to odpočinkových, rekreačních, zájmových, sebeobslužných, společensky prospěšných a při přípravě na vyučování. (zákon 109/2002 Sb. O výkonu ústavní nebo ochranné výchovy ve školských zařízení a o preventivní výchovné péči ve školských zařízeních). Příprava na život - se prolíná všemi složkami výchov, které se v rámci výchovně vzdělávacího a převýchovného procesu na DD plní: ve výchově uplatňujeme zásady jednotnosti, důslednosti, postupnosti a přiměřenosti. Požadavky kladené na děti musí být přiměřené věku a schopnostem dítěte. Vychováváme u dětí právní vědomí – práva a povinnosti, úmluva o právech dítěte. Vytváříme v DD tradice, jako jsou – logo DD, akce DD, hymna DD, udělování ceny Zámecký Skřítek apod. Klademe důraz na sounáležitost dětí - klientů s životem v zařízení a společnými příjemnými zážitky na DD tyto návyky přenášet do svého budoucího života – přebudování hodnotového žebříčku dětí na DD. (zákon 109/2002 Sb.) 14

Vedeme děti i prakticky – plnění běžných činností v rodině – povinnosti máme všichni a plníme je. Vykonávání pracovní činnosti – praní, úklidy, žehlení, příprava jednoduchých jídel, pomoc při drobné údržbě v rodinné skupině – např. malování, opravy nábytku apod. Naučit děti podílet se na chodu DD s důrazem na hospodárné chování za spoluúčasti zvolené spolusprávy dětí – aktivní podíl dětí DD – estetizace DD, práce pro DD – péče o okolí, park DD, úklid společně užívaných prostor apod. Vést děti, aby se dokázaly orientovat ve společnosti a připravovat je na jejich samostatný život po opuštění DD – dojíždění do škol, nákupy, jednání na úřadech, v bance, na poště – vyřizování osobních záležitostí – Občanský průkaz, podávání žádostí, vyplňování formulářů apod. Projekty - Život nanečisto, najdi svůj směr, Startovné do života apod. Vytváření modelových situací a nácvik jejich řešení, pověřovat děti k samostatnému vyřizování jejich potřeb a záležitostí – projekty. Pořádání besed s bývalými svěřenci DD o jejich životě po opuštění DD – pravidelné srazy co 2 roky financované sponzorsky.(zákon 109/2002 Sb.) Příprava do školy - profesionální orientace se prolíná do veškeré práce vychovatele s dítětem, dobrá práce a uplatnění na trhu práce, to je základ do samostatného života. Vést děti k zodpovědnému přístupu k plnění školních povinností – důsledný a jednotný přístup vychovatele. Zdůrazňovat dětem, že příprava na vyučování je hlavní úkol dítěte a příprava na život. Cílem vychovatelů je každodenní prací dovést děti k co možná nejvyššímu stupni vzdělání. Dodržovat zásadu přiměřenosti – vzít v úvahu mentální schopnosti každého dítěte a jeho zaměření. Individuální přístup k dětem. Vytvářet na DD dobré materiální podmínky k rozvoji schopností a uplatnění vědomostí dítěte. Volba vhodného profesního zaměření dítěte – učebního oboru, střední školy vzhledem k prospěchu, zaměření a zájmům dítěte. Dovést dítě k dokončení učiliště, k získání zaměstnání a ubytování dítěte mimo DD. ( zákon 109/2002 Sb.)

15

Zájmová činnost - nepostradatelný prvek výchovně vzdělávací práce na DD. Zapojit děti do zájmových útvarů na DD, mimo DD – DDM. Zájmový kroužek na ZŠ, ZUŠ – výtvarný, hudební obor. TJ Sokol v Melči a Žimrovicích – kopaná, Mladý hasič – Melč. Dětský domov všestranně podporuje zájmové aktivity a vytváří optimální podmínky. Každé dítě má alespoň jeden zájmový kroužek. Zájmová činnost dětem dává možnost smysluplného využití jejich volného času. Zájmová činnost je prevencí rizikového chování – kouření, zneužívání drog, krádeže aj. Děti v zájmových útvarech mají možnost rozvíjet své nadání a talent. Možnost uplatnění dovedností dětí mimo DD turnaje, soutěže, veřejná vystoupení apod. Chov drobného zvířectva na DD – individuálně dle zaměření dětí – křečci, zakrslí králici, pes na DD – agility, v budoucnu se psem provádět canisterapii. Osobnost vychovatele -

pedagog v dětském domově ke své práci vyžaduje

integrované speciálně pedagogické vzdělání a osobnostní vlastnosti, které mu umožní zvládat jak roli vychovatele, diagnostika, tak zároveň zvládat zástupnou roli rodiče. Jeho prvním úkolem je rozvíjet rozmanitými podněty, důsledností, vlídností, pochopením individualitu dítěte a usilovat o vytvoření blízkého vztahu nezbytného pro zmírnění důsledků odloučení od rodiny. Vyžaduje to nesmírnou míru empatie a schopnost se dětem rozdávat, měl by umět vytvářet pozitivní psychosociální klima a účinně jednat s dětmi, mistrně zvládat poruchy komunikace. (Pávková, 2002) Organizace, které umožňují dětem trávit volný čas - nízkoprahové zařízení (klub Modrá kočka Opava) - Elim (centrum volnočasových aktivit Opava) - Dům dětí a mládeže, Stanice mladých přírodovědců v Opavě

16

II. PRAKTICKÁ ČÁST

3. Materiální vybavení dětského domova a zařízení pro výchovu mimo vyučování Zařízení pro výchovu mimo vyučování v dětském domově a zařízeních mohou kvalitně splňovat úkoly, pokud k tomu mají odpovídající materiální a prostorové podmínky. Potom můžeme materiální vybavení posuzovat z hlediska pedagogického, psychologického a hygienického. Menší děti by měly mít ke svým hrám vždy dostatek hraček a pomůcek k činnostem přiměřeným jejich věku, nemalé zásoby podnětných her a pomůcek jako jsou například zábavné a naučné knihy, vybavení pro tvořivou a zájmovou činnost. Vybavení místnosti by mělo být přiměřené k proporcím dětí. Prostor výchovného zařízení by měl být uváženě členěný, aby si měly kde odpočinout, v klidu se připravit na vyučování i radostně prožívat zájmovou činnost. Velký psychologický význam má prostornost místnosti vzhledem k počtu dětí. Nemalý hluk, neustále procházení mnoha lidí místností, nedostatek klidu, intimity

a

neosobnost

prostředí

působí

na

psychiku

dětí/klientů

negativně.

Z psychologického pohledu je závažná i volba barev stěn, nábytku a dalších doplňků. Prostředí, kde děti/klienti tráví svůj volný čas, by mělo vyhovovat jejich představám. Hygienické požadavky se netýkají pouze dodržování čistoty a pořádku,

ale

i obsahují i celou šíři psychohygieny.

3. 1 Dětský domov a školní jídelna Melč Toto zařízení je umístěno v zámecké budově, která byla v nedávné době celkově rekonstruována na dětský domov rodinného typu. Kapacita DD je 40 dětí. Rodinná skupina je pro 8 dětí, které mají k dispozici moderně vybavené byty. Prostředí zámku je klidné, tiché a bezprašné. Součástí areálu je státem chráněný zámecký park s naučnou dendrologickou stezkou a vzácnými dřevinami. Děti mají k dispozici víceúčelové hřiště. V dětském domově v Melči jsou umístěny děti z okresu Opava, Ostrava, Frýdek – Místek, Karviná a Orlová.

V prvním patře se nachází 4 rodinné skupiny vč. sociálního zařízení,

vychovatelny, prostorná hala s knihovnou, prostorná chodba – pro sport. aktivity – ping pong, tanec aj.

17

V přízemí je ředitelna, toalety, kuchyně, školní jídelna, prádelna, žehlírna, kanceláře vedoucí vychovatelky, sociální pracovnice a hospodářky (ekonomky) , malá kuchyňka pro přípravu, sklady toaletních a čistících prostředků, údržba. Je zde také 1 rodinná skupina. Ve sklepě se nachází keramická dílna s keramickou pecí (tvořivá činnost dětí). Veškeré zařízení je přizpůsobeno všem dětem. Dětský domov je samostatným právním subjektem. Pedagogický sbor se skládá z patnácti vychovatelů a čtyř asistentek vychovatele. Pomocné a úklidové práce vykonávají 2 hospodyňky a jedna uklízečka. O ekonomickou agendu se stará jedna pracovnice. Pravidelně spolupracujeme s PPP a SPC v Opavě. V DD je nyní 36 dětí různého věku, o které se střídavě starají vychovatelky a noční asistentky. Provoz je nepřetržitý. Máme prostory pro drobné rukodělné činnosti, keramickou dílnu s vypalovací pecí. Při nevhodném počasí děti mohou využívat pro svůj sport prostornou halu.

3.2 Odlišnosti procesu ve výchově mimo vyučování v dětském domově jsou tyto - v rámci možností nahradit svěřeným dětem rodinu, která je odmítla nebo jejich výchovu nezvládla, budovat na DD atmosféru klidu, důvěry, pochopení a eliminovat špatné návyky osvojené v původní rodině dítěte, ze které muselo být odebráno, - osobnost vychovatele – velký důraz je kladen na osobnost vychovatele, na chápající a lidský přístup k jemu svěřeným dětem, - DVPP – plán DVPP dle vyhlášky č. 317/2005

Sb. - stále zdokonalování v oboru

(pedagogice, speciální pedagogice a psychologii aj. příbuzných oborech), a tak zkvalitňovat práci s dětmi, získat vychovatele za člena FICE, - budovat kolektiv pracovníků, kteří chápou svou práci jako poslání, jako pomoc potřebným, - prvky demokracie výchovy: naslouchat dítěti, zajímat se o jejich problémy, vychovávat děti k svobodnému projevu, umět vyjádřit svůj názor, otevřeně hovořit o chybách svých i druhých, vyjadřovat se k provozu DD – spoluspráva dětí. - zapojení dětí do zájmových kroužků na DD i mimo něj, zájmová činnost má velký význam pro osobnostní rozvoj dětí a pro prevenci rizikového chování, je důležité, aby každé dítě našlo uplatnění svých schopností a zájmů a mohlo tak zažít pocit úspěšnosti a užitečnosti. Každý něco umí, jen se mu musí vytvořit podmínky a příležitosti, vyplnit smysluplně volný čas dětí.

18

- nadále zlepšovat materiální vybavení DD, udržovat dobrý stav budovy tak, aby se na DD dětem líbilo a cítily se dobře a bezpečně, zároveň tak pěstovat u dětí cit pro pěkné prostředí a estetiku, - získání sponzorů ve prospěch DD – sportovní činnost, vybavení do ZK, školné ZUŠ aj. - zkvalitnění práce na úseku NRP – práce ředitelky DD a soc. pracovnice ve spolupráci s odborem NRP při KÚ, - katamnestická práce (alespoň) po dobu dvou let, pro získání zpětné vazby a informace o bývalých svěřencích, pro potřebu vyhotovení úspěšnosti výchovy na DD, sledovat osud dětí po odchodu z DD – návštěvy bývalých klientů v jejich domácnostech, pořádání srazů bývalých dětí DD, každé dva roky, - spolupráce s nadacemi a OS zajišťující ubytování a práci dospělým klientům opouštějící DD po ÚV, práci a ubytování jsou nejdůležitější podmínky pro zařazení tohoto jedince do společnosti a samostatného života. - postupné vybavování rodinných skupin - v celém výchovně vzdělávacím systému prosazovat bez výhrad Úmluvu o právech dítěte, děti mají svá práva na ochranu, správnou výživu, lékařskou péči, vzdělání aj. v každodenním životě na DD, - integrovat děti s různými typy handicapů (sociálními i zdravotními), kde hlavní roli sehrává vychovatel jako největší autorita, - minimalizovat selhání výchovné péče s odsunem dětí do výchovných zařízení typu DVÚ, VÚM /konzultovat s odborníky – psycholog, koordinátor DDÚ, studium odborné literatury apod., - vztah vychovatel – dítě na DD postavit se důvěře, za přestupek nepoužívat tresty, ale nejdříve řešit přestupek domluvou, jednáním se sociální pracovnicí, psychologem apod. Trest nastupuje až v poslední řadě – výchovné opatření dle zák. č. 109/2002 Sb. - dbát na kvalitní protidrogovou prevenci (MPP – strategie, minimální preventivní program) a jeho plnění. A to společným působením všech pracovníků.

19

3. 3 Základní škola Mařádkova Opava Využívá tři budovy umístěné nad sebou. Dvě propojené mají devět školních tříd, menší tělocvičnu s vlastními šatnami a sociálním zařízením, jazykovou a počítačovou učebnu žáků prvního stupně, kterým je rovněž k dispozici pět školních kluboven školní družiny s vlastní jídelnou a výdejnou obědů. Třetí budovu s přístavbou sportovní haly navštěvují žáci druhého stupně. Nachází se v ní sedmnáct učeben, z toho deset je vyhrazeno jednotlivým kmenovým třídám, ostatní slouží jako kompletně vybavené učebny fyziky, chemie, cizích jazyků a výpočetní techniky. V jedné třídě je umístěna školní knihovna. V přístavbě haly jsou školní dílny s vybavením pro práci s kovem i dřevem a vlastní odbornou učebnou. Nad dílnami se nachází školní cvičná kuchyň s jídelničkou. Součástí školního pozemku je také školní hřiště pro míčové a areál zahrady se záhony a menším sadem. Velká sportovní hala je využívána nejen v hodinách tělesné výchovy, ale také pro tréninky basketbalových tříd a sportovní utkání žáků naší stejně jako dalších škol v okrese. Škola má vlastní hudebnu, velkou počítačovou učebnu, keramickou dílnu a tělocvičnu. Družina ke svému provozu využívá třídy prvního stupně. Učebny jsou vybaveny audio i video-technikou, počítači a přístupem k internetu. Škola se nachází blízko městských sadů, jež mohou být díky svému vybavení (koupaliště, on-line rampa, úseky vhodné jako běžecké dráhy, cyklo i on-line stezky) využívány v hodinách tělesné i sportovní výchovy, stejně jako přilehlý areál Stříbrného jezera pro botanické a zoologické procházky a pozorování.

20

4. Efektivita volnočasových aktivit jako nositele prevence Cílem bakalářské práce je prezentovat jednotlivé činnosti a formy práce s dětmi v dětském domově a trávení volného času dětí na základní škole Mařádkova . Budu se zabývat trávením volného času dětí v DD a ŠJ jako prevencí rizikového chování. A také volným časem dětí na druhém stupni základní školy. Vše z pohledu různorodosti či variability volnočasových aktivit ve dvou typech školských zařízení, která jsou si velmi podobná složením dětí. Pokusím se o vzájemné porovnání zjištěných výsledků. V obou zařízeních je přibližně stejné složení dětí, co do věku, zájmů, ale i například etnické příslušnosti. Všechny děti řeší podobné problémy spojené s dospíváním, prvním experimentováním s návykovými látkami, s prvními milostnými zkušenostmi. Myslím si, že by nemělo být výraznějšího rozdílu v názorech dětí z dětského domova a základní školy, co se týká trávení jejich volného času. Ale nevím, zda se tento můj předpoklad potvrdí ve výsledku zkoumaných jevů. Problémové otázky, které se pokusím objasnit vyhodnocením dotazníku. 1. Jak a s kým nejraději trávíš volný čas? 2. Je možné volný čas označit za nositele prevence rizikového chování? 3. Co je důležité z hlediska prevence ve vztahu rodičů a dětí?

21

4. 1 Charakteristika zkoumaných souborů Mezi zkoumané soubory jsem zařadila aktivity, které jsou realizovány v dětském domově a základní škole, a jenž mají vypovídající hodnotu o preventivní práci na daném typu zařízení. Z dětského domova jsem vybrala 9 aktivit, které mapují úroveň strategie prevence v zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy ve školských zařízeních. Na základní škole jsem si vybrala 3 aktivity a zájmové útvary pro výchovu mimo vyučování. Do výzkumu jsem zařadila 20 dětí z dětského domova a 21 dětí ze základní školy. Šetření v dětském domově: dotazník jsem rozdala postupně mezi děti všech rodinných skupin, vysvětlila jsem obsah a náležitosti dotazníku a odpověděla na případné otázky: -

děti si samy vybraly místo, kde chtěly dotazník vypracovat,

-

po celou dobu vyplňování dotazníku byly děti s vychovatelkou, ale pracovaly samostatně,

-

dobu potřebnou pro vyplňování dotazníku jsem nestanovila, u žádného z dětí však nepřekročila 30 minut,

-

některé z dětí se obracely s dotazy, když nepochopily zcela zadanou otázku,

-

po vyplnění dotazníku chtěly děti diskutovat o svých pocitech.

Šetření v základní škole: dotazník jsem rozdala mezi děti ve třídě 8.B a vysvětlila jsem obsah a náležitosti dotazníku, odpověděla na otázky: -

dotazník vyplnily děti na základní škole v jedné třídě, a to v hodině přírodopisu,

-

dotazník jsem zadala společně s výchovnou poradkyní, která byla přítomna po celou dobu realizace,

-

na vyplnění dotazníku jsem stejně jako u dětí z DD nestanovila čas,

-

po vyplnění dotazníku proběhla zpětná vazba jako u dětí v DD.

Některé děti nemají vytvořenou svoji vlastní představu plnohodnotného trávení volného času, proto jsem sestavila dotazník s takovým množstvím otázek, aby se děti mohly co nejpřesněji vyjádřit. V odborné literatuře se mi nepodařilo nalézt dotazník, který by šetřil mé dané téma, takže jsem si jej sestavila sama, i se všemi nedostatky začátečnice.

22

4. 2 Popis použitých metod Pro získání vypovídajícího výsledku jsem použila metodu sběru dat. K tomuto účelu mi sloužil dotazník. Předala jsem ho mezi děti

27.02.2011. Data jsem ve výsledku

statisticky porovnala, a vyjádřila v absolutní četnosti. Základem byl kvalitativní výzkum, proto jsem nevyužila další statistické metody. Mému šetření pomohlo i studium dokumentace a analýza preventivních programů. Aktivity trávení volného času, které slouží k prevenci rizikového chování v dětském domově : ,,Život rozkvétá v tvých rukou, aneb Jarmark pro šikovné ručičky“ prodej vlastnoručně vyrobených výrobků dětí. Vyhlašovatel projektu : Nadace Terezy Maxové. Cílem tohoto projektu je aby samy děti vyrobily a prodávaly své výrobky a viděly tak smysl své práce a zažily na vlastní kůži, získání zkušeností s fungováním obchodu, zacházení s penězi. Za vydělané peníze bude uspořádaná akce pro děti. ,,Dejme šanci dětem“ dlouhodobý projekt Nadačního fondu manželů Livie a Václava Klasových. Z nadačního fondu jsou předávány finanční prostředky vybraným dětem ve věku 14/18 let na jejich individuální účty. Takto získané peníze jsou určeny na samostatný život dětí po odchodu z DD, a to především na zařízení bytu, pořízení samostatného bydlení – nájemné, založení stavebního spoření apod. Nebo financování vzdělávacích aktivit, např. Autoškola, jazykové kurzy apod. Během pobytu na DD mají zařazené děti možnost získat finanční prostředky i na základě svého chování, prospěchu a mimořádných činů ve formě bonusů, jejichž výška se stanoví na základě hodnocení dítěte ve spolupráci s vychovateli a ředitelkou DD. V roce 2009 byla zahájena další etapa projektu, do kterého byly zařazeny děti, které splňují kritéria vyhlášeného projektu. „Hejbejte se s Hanou a Novou“ projekt probíhá již 3. ročníkem, se známou cvičitelkou Hanou Kynychovou a jejím týmem. Celebrita ve svém oboru známá z médií, je pro děti velkou motivací. Děti pod jejím vedením a vedením svých vychovatelů na DD nacvičují určenou sestavu, se kterou budou soutěžit v Praze. Cílem tohoto projektu je vést děti k pohybu a sportu – zdravému způsobu života. Děti se setkají při soutěži se známými osobnostmi, které vidí na televizní obrazovce, a to je jejich motivací do jejich práce. „Zámecký skřítek“ projekt probíhá na našem DD již sedmý rok. Hlavním cílem je motivace dětí v DD ke snaze vyniknout a snažit se docílit dobrých výsledků ve škole i mimoškolních aktivitách. Na konci školního roku se vyhodnocuje nejaktivnější dítě Zámecký skřítek. Vyhodnocené dítě obdrží věcné či finanční ocenění a dvě keramické sošky Skřítka, které vyrábějí děti v zájmovém kroužku keramika na DD. 23

„Poznej svého psa a kurz canisterapie“ na DD máme psa Arona, který plní terapeutickou funkci, pro bezpečnost dětí na DD prošel tento pes základním výcvikem a kurzem canisterapie. Pro děti byla uspořádána beseda s praktickými ukázkami pod názvem ,,Poznej svého psa“. Hlavním cílem projektu je seznámit děti jak se správně chovat ke psům. Z jejich nevědomosti a nezkušenosti pak pramení vážné úrazy způsobené psem. Cílem projektů pro starší děti a klienty je ulehčení vstupu do samostatného života po opuštění dětského domova. „Motivační program pro mládež z dětských domovů zaměřený na podporu sociálních a profesních dovedností“ navazuje na projekty ,,Integrační vzdělávací programy pro mladé lidi odcházející z dětských domovů“ rok realizace v. r. 2008 a ,,Integrační vzdělávací program pro mladistvé vracející se z výchovných zařízení“ rok realizace 2009. Uvedený projekt byl určen pro děti nad 15 let, které se dřívějších projektů nezúčastnily. Obsah projektu: motivační vzdělávací víkendový pobyt, profesní diagnostika a poradenství, diskuse s bývalými svěřenci DD. V průběhu projektu byla vydána příručka pro odcházející mládež. Program je organizován ve spolupráci s A-klubem v Krnově. ,,Start do života – peníze pro život“ korespondenční kurz pořádá a organizuje Středisko náhradní rodinné péče. Hlavní myšlenkou projektu je provozování stránek www.odchazim.cz, které jsou orientované na základní oblasti týkající se samostatného života. Na stránkách mimo jiné probíhá i diskuse a poradna. Od účastníků kurzu se očekává aktivita a zájem pracovat samostatně. Každá lekce obsahuje část vzdělávací a test k probírané problematice, dále test zaměřený na sebepoznávání a lekci angličtiny. Zpracované testy každý respondent zasílá zpět a za vypracované testy získávají účastnické bonusy. Za 12 bonusů získá každý odměnu. V měsíci září 2010 se uskutečnil pro účastníky projektu vzdělávací pobytový kurz v Praze. V rámci pobytového kurzu proběhla návštěva městského úřadu a banky, beseda s kriminalistou a jinými odborníky z oblasti prevence a sociálně právní ochrany. „Cvičný byt pro zletilé klienty DD“ největším problémem dětí, které strávily v dětském domově několik let i celé dětství je fakt, že ztratily pojem o běžném životě v rodině. Tito mladí lidé nevyrůstali v rodinném prostředí, neměli vzory rodičů, nemají reálnou představu o rodinných vazbách aj. Tito mladí lidé mají z dětského domova dostatek informací o životě a o fungování rodiny, o domácím rozpočtu, o hospodaření s penězi apod., ale jsou jen na teoretické úrovni. Nikdy nebo jen část svého života prožili v rodině, která však nebyla funkční, proto jejich zkušenosti a vzorce chování jsou dysfunkční. Ve cvičném bytě mají možnost si sami na ,,vlastní kůži“ vyzkoušet život a 24

povinnosti s ním spojené. Hlavní myšlenkou cvičného bytu je naučit zletilé klienty běžným životním úkonům a dovednostem v praxi s možností vyzkoušet si samostatný život mimo zdi dětského domova. Vlastní projekty zaměřené na prevenci rizikového chování jsou zapracovány do plánu prevence na daný školní rok. Pravidelně se ucházíme o přidělení dotace od zřizovatele KÚ MSK Ostrava na aktivity v rámci prevence rizikového chování. O dotaci usilujeme i ve školním r. 2010/2011 zpracováním projektu pro naše děti. Snaha vedení DD a ped. pracovníků je zapojovat děti do nejrůznějších aktivit, např. sportovní, výtvarné, vzdělávací k obohacení výchovně vzdělávací práce a na tyto se snažíme získávat prostředky zpracováním projektů.

25

Aktivity trávení volného času, které slouží k prevenci rizikového chování na základní škole Mařádkova Opava : „Centrum podpory inkluzivního vzdělávání“ cílem tohoto projektu je podpora zavádění inkluzivních hodnot do procesu vzdělávání na základních školách v ČR. V rámci projektu vznikla tzv. Centra podpory inkluzivního vzdělávání, která ve spolupráci s participujícími stranami ověřují a vytvářejí podmínky pro zajištění distribuce vzdělávání podle možností a schopností žáků. Centra nabízejí školám průběžnou konzultační a poradenskou pomoc v oblasti psychologických a speciálně – pedagogických služeb, sociálního poradenství a prevence rizikového chování. „Brána jazyků“ projekt jehož klíčovými aktivitami je tvorba učebních materiálů pro výuku angličtiny dětí a dospělých, vybudování multimediální jazykové učebny, organizace akreditovaných kurzů angličtiny pro učitele bez aprobace jazyků a výjezd žáků do zahraničí. „Recyklohraní“ smyslem je naučit se rozpoznat nebezpečný odpad a třídit elektrické baterie, monočlánky a drobné elektrospotřebiče. „Člověk a svět práce“ prostřednictvím projektu byly vybaveny prostory určené k výuce předmětů zařazených do vzdělávacího oboru Člověk a svět práce. Žákům umožňuje získat podrobné technické vědomosti, znalosti a manuální dovednosti, které si následně budou moci ověřit v práci. Zájmová činnost na ZŠ

- zájmové útvary : aerobik, angličtina, astronomie,

volejbal, výtvarný kroužek, elektrotechnika, gymnastika, hra na flétnu, mediální kroužek, pohybové hry.

26

4. 3 Průběh šetření Vyhodnocení dotazníku – grafické ztvárnění Vyhodnocení probíhalo na základě uzavřených otázek, jenž jsem zpracovala do grafu.

1. Tvé pohlaví ? Dětský domov chlapci dívky 13 7

Základní škola chlapci dívky 10 11

Pohlaví- dětský domov dívky 35% chlapci 65%

Pohlaví - základní škola

chlapci 48% dívky 52%

Z grafu vyplývá, že 35% respondentů z dětského domova jsou dívky a 65% jsou chlapci. Na základní škole vyplnilo dotazník 52% dívek a 48% chlapců.

27

2. Tvůj věk : Dětský domov 13 let 14 let 15 let 16 let 17 let

Základní škola 13 let 14 let 15 let 16 let 17 let

2 4 5 5 4

0 4 15 2 0

Věk - dětský domov 13 let 10%

17 let 20%

14 let 20%

16 let 25%

15 let 25%

Věk - základní škola 17 let 0% 16 let 10%

13 let 0% 14 let 19%

15 let 71%

V dětském domově vyplnily dotazník 2 děti ve věku 13 let, 4 děti ve věku 14 let, 5 dětí ve věku 15 let, 5 dětí ve věku 16 let a 4 děti ve věku 17 let. Na základní škole dotazník

28

vyplnilo 0 děti ve věku 13 let, 4 děti ve věku 14 let, 15 dětí ve věku 15 let, 2 děti ve věku 16 let a žádné z dětí nemělo 17 let. 3. Kde nejraději trávíš svůj volný čas? Kde nejraději trávíš svůj volný čas? Dětský domov 10 10 9 7

8 7 6

4

5 4 3 1

2

1

1

1

0

1

V tělocvičně

V kině

V knihovně

Venku

V zájm. útvaru

Doma

V družině

V klubu

0

Kde nejraději trávíš svůj volný čas? Základní škola 20 20 18

16

16 14 12

10

10 7

8

5

6

2

4

V tělocvičně

V kině

V knihovně

Venku

V zájm. útvaru

Doma

V družině

V klubu

0

2

0

2

29

Děti v dětském domově a ze základní školy se ve svých odpovědích shodly, že svůj volný čas tráví nejraději venku nebo doma, minimálně navštěvují kino a knihovnu.

4. Jak nejraději trávíš svůj volný čas ? Jak nejraději trávíš svůj volný čas ? Dětský domov 13

12

12 8

7

7

4

4 1 Jiné

Soc.síť

1 Vaření

Zpěv

Tanec

Hud.nást.

Venku

Hudba

TV,DVD

Četba

Sportuji

1 Ruč.práce

1

0 Odpočinek

14 12 10 8 6 4 2 0

Jak nejraději trávíš svůj volný čas ? Základní škola 19 16

16

13

12 8

8 3

4

3

Jiné

Soc.síť

1 Vaření

Zpěv

Tanec

Hud.nást.

Venku

Hudba

1 Ruč.práce

2 TV,DVD

Četba

Sportuji

Odpočinek

20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

Výsledkem bylo zjištěno, že děti z dětského doma i ze základní školy tráví svůj volný čas nejraději poslechem hudby, na sociálních sítích – počítače, sledování TV. Podstatné rozdíl

30

byly zjištěny v otázce hry na hudební nástroj. Hře na hudební nástroj se více věnují děti ze základní školy. 8 dětí ze základní školy ve svém volném čase pouze odpočívá. Tuto variantu možnosti trávení volného času si žádné z dětí z dětského domova nevybralo.

5. Upřednostňuješ akce ? Dětský domov Dlouhodobé projekty Jednorázové projekty

Základní škola 11 Dlouhodobé projekty 9 Jednorázové projekty

2 19

Upřednostňuješ akce ? Dětský domov

9; 45% 11; 55%

Upřednostňuješ akce ? Základní škola

2; 10%

19; 90%

Šetřením se ukázalo, že děti z dětského domova výrazně neupřednostňují ani jeden z uvedených projektů. Naopak děti ze základní školy dávají přednost projektům jednorázovým.

31

6. Vědí rodiče (vychovatelé), kde trávíš volný čas ? Dětský domov Ano Ne

Základní škola 20 Ano 0 Ne

11 10

Vědí vychovatelé, kde trávíš volný čas? Dětský domov

0; 0%

20; 100%

Vědí rodiče, kde trávíš volný čas? Základní škola

10; 48% 11; 52%

Z dotazníku vyplývá, že vychovatelé dětí z dětského doma vždy ví, kde tráví svůj volný čas. Jen 52% rodičů dětí ze základní školy ví, kde jejich děti tráví svůj volný čas. Myslím si, že i u dětí ze základní školy by měla být informovanost rodičů 100%.

32

7. S kým nejraději trávíš volný čas ? S kým nejraději trávíš volný čas ? Dětský domov 15

7 5 3 0

1

1 Jiné

On-line přátelé

S nikým

Instruktoři

Prarodiče

Rodiče

Kamarádi

16 14 12 10 8 6 4 2 0

S kým nejraději trávíš volný čas ? Základní škola 25 21 20 15 10

7

5

0

5

1 Jiné

On-line přátelé

S nikým

Instruktoři

Prarodiče

Rodiče

Kamarádi

0

2

8

Z odpovědí vyplývá, že děti z dětského domova i ze základní školy nejraději svůj volný čas tráví s kamarády a on-line přáteli. 5 dětí z dětského domova chce svůj volný čas trávit s rodiči, 7 dětí ze základní školy jsou nejraději samy.

33

8. Zamysli se nad tím, jak trávíš svůj volný čas. Myslíš si, že ho trávíš aktivně a smysluplně ? Dětský domov Ano Ne

Základní škola 20 Ano 0 Ne

17 4

Zamysli se nad tím, jak trávíš svůj volný čas. Myslíš si, že ho trávíš aktivně a smysluplně ? Dětský domov

0; 0%

20; 100%

Zamysli

se nad tím, jak trávíš svůj volný čas. Myslíš si, že ho trávíš aktivně a smysluplně ? Základní škola

4; 19%

17; 81%

Z výsledků vyplývá, že 100% dětí z dětského domova si myslí, že svůj volný čas tráví aktivně a smysluplně. Z dotazníků dětí základní školy vyplývá, že 19% dětí tráví svůj volný čas pasivně. Myslím si, že aktivní trávení volného času může přispívat k prevenci rizikového chování.

34

9. Patříš mezi děti se sklonem k rizikovému chování ? Dětský domov Ano Ne

Základní škola 11 Ano 9 Ne

7 14

Patříš mezi děti se sklonem k rizikovému chování? Dětský domov

9; 45%

11; 55%

Patříš mezi děti se sklonem k rizikovému chování? Základní škola

7; 33%

14; 67%

Z výsledků vyplývá, že 58% dětí z dětského domova si myslí, že mají sklon k rizikovému chování. Ze základní školy si totéž o sobě myslí jen 33% dětí. Myslím si, že vyšší procento odpovědí u dětí z dětského domova je dáno jejich zkušenostmi z negativního rodinného prostředí.

35

10. Co je považováno za negativní faktor?

Co je považováno za negativní faktor ? Dětský domov

1 0 1 0 0 2

Jiné Plnění šk.povinností Zdravý živ.styl Sekty Užívání náv.látek Šikana,násilí AIDS/HIV,pohl.chor. Závislosti Radost,motivace Rasismus Kouření Záškoláctví Kamarádství

0

16 15 16 15 16

18 18 18 18 18

14

12

10

8

6

4

36

Co je považováno za negativní faktor ? Základní škola

25 21

20

20

19

18

20

20

20 17

15

13

10 5 0

0

0

1 Jiné

Plnění šk.povinností

Zdravý živ.styl

Sekty

Užívání náv.látek

Šikana,násilí

AIDS/HIV,pohl.chor.

Závislosti

Radost,motivace

Rasismus

Kouření

Záškoláctví

Kamarádství

0

Z výsledků vyplývá, že všechny děti správně označily negativní faktory. Myslím si, že tato skutečnost vyplývá z dobré informovanosti dětí ve školských zařízeních v oblasti primární prevence.

37

11.

Myslíš si, že je dostatečná nabídka vzdělávacích programů, jako prevence

rizikového chování ? Dětský domov Ano Ne

Základní škola 20 Ano 0 Ne

13 8

Myslíš si, že je dostatečná nabídka vzdělávacích programů, jako prevence rizikového chování ? Dětský domov

0; 0%

20; 100%

Myslíš si, že je dostatečná nabídka vzdělávacích programů, jako prevence rizikového chování ? Základní škola

8; 38%

13; 62%

Výsledky ukázaly, že si děti z obou školských zařízení myslí, že je dostatečná nabídka preventivně vzdělávacích programů. Myslím si, že správnost tohoto výsledku se potvrdilo znalostmi dětí v otázce 10.

38

12.

Spolupracuje škola s rodiči (vychovateli) ? Dětský domov

Ano Ne

Základní škola 19 Ano 1 Ne

13 8

Spolupracuje škola s vychovateli ? Dětský domov

1; 5%

19; 95%

Spolupracuje škola s rodiči ? Základní škola

8; 38%

13; 62%

Z výsledků se ukázalo, že 95 % dětí z dětského domova si uvědomuje, že škola úzce spolupracuje s dětským domovem. Naopak jen 62% děti ze základní školy si myslí, že škola s rodiči spolupracuje. Myslím si, že pro prevenci rizikového chování je úzká spolupráce školy a rodičů (vychovatelů) nezbytná.

39

13. Projevují rodiče (vychovatelé) zájem spolupracovat v oblasti prevence se školou nebo se školskými zařízeními ?

Dětský domov Ano Ne

Základní škola 14 Ano 6 Ne

12 9

Projevují vychovatelé zájem spolupracovat v oblasti prevence se školou nebo se školskými zařízeními ? Dětský domov

6; 30%

14; 70%

Projevují rodiče zájem spolupracovat v oblasti prevence se školou nebo se školskými zařízeními? Základní škola

9; 43%

12; 57%

Z výsledků vyplývá, že 70% dětí z dětského domova ví, že vychovatelé se ve školách pravidelně informují o jejich prospěchu a chování. Tuto skutečnost si myslí pouze 30 % dětí ze základní školy.

40

14. Jsou rodiče (vychovatelé) tolerantní k legálním drogám ? Dětský domov Ano Ne

Základní škola 3 Ano 17 Ne

6 15

Jsou vychovatelé tolerantní k legálním drogám ? Dětský domov

3; 15%

17; 85%

Jsou rodiče tolerantní k legálním drogám ? Základní škola

6; 29%

15; 71%

Z výsledků vyplývá, že 85% dětí z dětského domova a 71% dětí ze základní školy se domnívají, že vychovatele ani rodiče nejsou tolerantní k legálním drogám.

41

4.4 Odpovědi na stanovené otázky 1. Jak a s kým nejraději trávíš volný čas? Z výsledků dotazníků vyplynulo, že děti nejraději tráví volný čas u DVD, TV, poslechem hudby a na sociálních sítích, což je pasivní forma, a

výsledek odpovídá

současnému trendu společnosti. Ale současně odpověděly všechny děti z obou dotazovaných skupin, že svůj volný čas tráví smysluplně a aktivně (děti v dětském domově mají strukturován denní režim, kterému odpovídá i náplň volného času, u dětí v primární rodině je denní režim volnější). Druhým nejčastějším typem trávení volného času je sportování venku, opět v obou zkoumaných skupinách. Nejraději děti tráví volný čas se svými kamarády. Nabídka zájmových útvarů a aktivit je pestrá v obou typech školských zařízení 2. Je možné volný čas označit za nositele prevence rizikového chování? Ano, pokud je aktivně a smysluplně využíván. A možná také, když děti budou mít dostatečnou nabídku zájmových aktivit, které je budou bavit a uspokojovat. Prevencí rozumíme i to, že děti dovedou rozpoznat nebezpečí rizikového chování. Děti z obou sledovaných skupin správně vybraly negativa, která mohou ovlivnit jejich chování a jednání (například záškoláctví, rasismus, závislosti, sekty, šikana). Rizikovým faktorem je i tolerance rodičů (vychovatelů) k legálním drogám, kterou společnost nevnímá jako problém. Dobrým zjištěním je, že většina dětí vidí

intoleranci rodiče (vychovatele)

k legálním drogám jako pozitivum. V rámci preventivních aktivit dokáží děti z DD přiznat sebekriticky svůj vlastní sklon k rizikovému chování ve větší míře, než děti ze základní školy. Můžeme se jen domnívat, zda je důvodem snaha dětí ze základní školy prezentovat se v lepším světle, či větší míra zkušeností dětí z dětského domova s rizikovým prostředím. 3. Co je důležité z hlediska prevence ve vztahu rodičů a dětí? Vzájemná důvěra. Znamená i to, že rodiče vědí, kde děti tráví volný čas. Děti v dětském domově si myslí, že vychovatelé vždy vědí o jejich volném čase (vyplývá to nejen z přímé výchovné činnosti, ale i osobního zájmu vychovatele). To samé si myslí jen polovina dětí z primárních rodin. Důvodem může být velká pracovní vytíženost rodičů a nedostatek času na děti, i nedirektivní uvolněná výchova. Děti se také vyjadřovaly ke spolupráci mezi rodinou a školou, a v obou sledovaných skupinách potvrdily jak zájem rodičů a vychovatelů o školní výsledky, tak i o vzájemnou spolupráci.

42

Závěr Důvodem vzniku mé závěrečné práce je můj zájem o kvalitní pedagogické ovlivňování dětí ve výchovných činnostech i v jejich volném čase. Proto jsem se zaměřila na podrobné zjištění a analýzu mimoškolních činností. Práce pedagoga v dětském domově je velice odlišná od práce v ostatních školských zařízeních zvláště nepřetržitým provozem. Vychovatel tráví se svými dětmi – klienty mnohdy více času než má stanoveno pracovní smlouvou. Tato práce je posláním stejně jako u ostatních pedagogů. Je o to náročnější, že každé dítě má specifický důvod umístění v dětském domově, jenom vzácně se mohou setkat dva totožné případy. Děti se v dětském domově ocitají nedobrovolně, a tato skutečnost má velký vliv na další výchovnou práci. Nepovažují svou biologickou rodinu za negativum, tím je pro ně dětský domov. S dětmi by měli pracovat lidé, kteří jim rozumějí a chtějí je pochopit a pomoci jim. Vychovatel pracuje s přirozenou autoritou, direktivní výchova nemá naději na úspěch u dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí. Neznamená to však, že by nebylo nutné vymezovat hranice chování a jednání a trvat na jejich dodržování. Při své práci pedagog musí vycházet z provozních podmínek a možností, ale měl by také znát zájmy a přání jednotlivých dětí a měl by přinášet mezi děti novinky, které je zaujmou a obohatí. Děti rády tráví svůj volný čas po vyučování v zájmových kroužcích a aktivitách na dětském domově i ve škole, poněvadž jsou mezi svými vrstevníky a hledají sociální kontakty. Je překvapivé, že si děti v dětském domově své rodiče projektovaly do osobnosti svých vychovatelů na rodinných skupinách. Překvapivé, ale pro mne osobně jednoznačnou motivací k další výchovné práci. Srovnání dětského domova a základní školy jsem si vybrala proto, že mně zajímalo, zda se nabízené volnočasové aktivity v dětském domově i základní škole odrazí v pohledu dětí na negativa každodenního běžného života.

Mohu vyvodit závěr, že

primární specifická prevence plní svůj základní smysl. Dokáže – li dítě rozpoznat problém, můžeme se snažit společně tento problém vyřešit. Snahou o změnu jeho chování a jednání, které by nemělo porušovat základní mravní, sociální i právní normy naplňujeme myšlenku prevence.

43

Literatura: PÁVKOVÁ, J., HÁJEK, B., HOFBAUER, B., HRDLIČKOVÁ, V., PAVLÍKOVÁ, A. Pedagogika volného času . Praha : PORTÁL, 2002. 229 s. ISBN 80-7178-7116-6 SKÁLKOVÁ, J. a kol. Úvod do metodologie a metod pedagogického výzkumu. Praha : SPN, 1983. 208 s. Vyhláška 317/2005 Sb. o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků. Zákon č. 383/2005Sb. O výkonu ústavní nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivní výchovné péči ve školských zařízeních, a o změně dalších zákonů Zákon č. 109/2002 Sb. O výkonu ústavní nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivní péči ve školských zařízeních Zákon 561/2004 Sb. školský zákon

44

Příloha č. 1 DOTAZNÍK - VOLNÝ ČAS, JAKO PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ V odborné literatuře se mi nepodařilo nalézt dotazník, který by šetřil mé dané téma, takže jsem si jej sestavila sama , i se všemi nedostatky začátečnice. V tomto dotazníku budeš odpovídat na otázky, které se týkají volného času, jako prevence rizikového chování. Co je to prevence? Základním principem prevence rizikového chování u žáků je výchova k předcházení a minimalizaci rizikových projevů chování, ke zdravému životnímu stylu, k rozvoji pozitivního sociálního chování a rozvoji psychosociálních dovedností a zvládání zátěžových situací osobnosti. Hlavním cílem je zabránit výskytu rizikového chování v daných oblastech, nebo co nejvíce omezit škody působené jejich výskytech mimo žáky. Jmenuji se Daniela Vávrová, jsem studentkou Univerzity Palackého v Olomouci a budu moc ráda, když mi věnuješ trochu Tvého času a vyplníš tento dotazník. Vybranou odpověď zakroužkuj nebo dopiš – vypiš. Prosím odpovídej pravdivě, dotazník je anonymní. Nejdříve vyplň údaje o sobě a pak pokračuj dále. 1. Tvé pohlaví? a) Chlapec b) Dívka 2. Tvůj věk (vypiš číslicemi) …… 3. Kde nejraději trávíš svůj volný čas? a) V klubu b) V družině c) Doma d) Zájmovém útvaru e) Venku f) V knihovně g) V kině h) V tělocvičně 4. Jak nejraději trávíš svůj volný čas? a) Jen tak odpočívám, spím b) Sportuji aktivně c) Četba d) Sleduji DVD, TV e) Poslouchám hudbu f) Pobíhám volně venku g) Hraji na hudební nástroj h) Tancuji i) Zpívám

45

j) k) l) m)

Věnuji se rukodělným činnostem Vařím nebo připravuji pokrmy Internet, chat, facebook Jiné (vypiš)……………………………………………………………………..

5. Upřednostňuješ akce? a) dlouhodobé navazující (projekty) b) krátkodobé (jednorázové akce) 6. Vědí rodiče (vychovatelé), kde trávíš volný čas? a) Ano b) Ne 7. S kým nejraději trávíš volný čas? a) S kamarády b) S rodiči c) S prarodiči d) S instruktory zájmových útvarů e) Sám f) S online přáteli g) Jiné (vypiš) ………………………………………………………………………. 8. Zamysli se nad tím, jak trávíš svůj volný čas. Myslíš si, že ho trávíš aktivně a smysluplně? a)ano b)ne

9. Patříš mezi děti se sklonem k rizikovému chování? a) ano b) ne 10.Co je považováno za negativní faktor? a)kamarádství b)záškoláctví c)kouření d)rasismus,xenofobie e)radost, motivace f)závislosti g)pohlavní choroby,AIDS/HIV h)šikana, násilí i)užívání návykových látek j)sekty k)zdravý životní styl l)plnění školních povinností m)jiné (vypiš)………………………………………………………..

46

11.Myslíš si, že je dostatečná nabídka vzdělávacích programů, jako prevence rizikového chování? a)ano b)ne 12. Spolupracuje škola s rodiči? a)ano b)ne

13.Projevují rodiče zájem spolupracovat v oblasti prevence se školou nebo školskými zařízeními? a)ano b)ne 14. Jsou rodiče tolerantní k legálním drogám? a)ano b)ne Děkuji za Tvůj čas! Daniela Vávrová, studentka Univerzity Palackého v Olomouci.

47

ANOTACE Jméno a příjmení:

Daniela Vávrová

Katedra:

Ústav speciálněpedagogických studií

Vedoucí práce:

doc. PhDr. PaeDr. Olga Krejčířová, Ph.D.

Rok obhajoby:

2011

Název práce: Volný čas jako prevence rizikového chování Název v angličtině: Leisure as prevention of risk behaviors Anotace práce: Bakalářská práce je věnována zmapování aktivit trávení volného času dětí ve školských zařízeních, v dětském domově a základní škole. Děti se zapojují do mnoha aktivit, které pro ně připravují pedagogové a odborní lektoři na prevenci rizikového chování. Komparací jsem zjistila, jak a s kým děti tráví volný čas, a je-li možno označit volný čas jako prevenci rizikového chování. Klíčová slova: volný čas, aktivity, prevence, minimální preventivní program, dětský domov, dítě, základní škola, rizikové chování Anotace v angličtině:

Klíčová slova v angličtině:

The thesis is devoted to mapping the leisure activities of children in school facilities, creche and primary school. Children are involved in many activities that prepare them for professional educators and trainers on prevention of risky behavior. By comparison, I found out how and with whom children spend their free time, and if possible mark leisure, to prevent risky behavior. leisure activities, prevention, minimal preventive program, children's home, child, elementary school, risky behaviors

Přílohy vázané v práci: Příloha č. 1 – Dotazník volný čas jako prevence rizikového chování Rozsah práce:

44 s.

Jazyk práce:

český

48