UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra výtvarné výchovy. Gesamtkunstwerk. Diplomová práce

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra výtvarné výchovy

Gesamtkunstwerk Diplomová práce

Autor: Lenka Trantírková Vedoucí práce: Mgr. Petra Šobáňová, Ph.D Olomouc 2015

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a za použití zdrojů uvedených v závěru práce.

V ………………………… dne ………………………

……………………………… Lenka Trantírková

Děkuji… Petře Šobáňové, rodičům, sestře a její rodině, Lence Richterové, Renému Winklerovi, Anně, Gernotovi a jejich malé Fridě Friedrich-Ewert, Frankovi a Erice Hilger, Luise, třídě prof. Rese Ingolda a jemu taktéž, Míše Caskové, Romaně Horákové, Petře Vlčkové, Hedvice Švecové…

OBSAH ÚVOD ..................................................................................................................................... 5 1 FRANZ VON STUCK ......................................................................................................... 7 1.1 Život a postavení Franze von Stucka ve společnosti ............................................... 7 1.2 Franz von Stuck o svém díle .................................................................................. 10 1.3 Vila Stuck ............................................................................................................... 11 2 GESAMTKUNSTWERK ................................................................................................... 17 3 MUZEUM VILA STUCK .................................................................................................. 23 3.1 Historický vývoj ..................................................................................................... 23 3.2 Poslání muzea a jeho dva edukativní projekty...................................................... 24 3.2.1 Hörstuck ......................................................................................................... 24 3.2.2 Team Stuck ..................................................................................................... 26 4 LERNEN DURCH LEHREN .............................................................................................. 33 4.1 Deutsches (německé) muzeum v Mnichově ......................................................... 33 4.2 Cicerone – Vzdělávací projekt kulturní nadace Klassik Stiftung Weimar ............. 33 4.3 Muzeum porcelánu v Selbu................................................................................... 34 4.4 Pi.lot – Pinakothek der Moderne a Muzeum Brandhorst v Mnichově ................. 34 4.5 Kunsthaus Bregenz ................................................................................................ 35 4.6 Bádensko-Württembersko .................................................................................... 35 4.7 Základní škola v Norimberku ................................................................................. 35 5 PRAKTICKÁ ČÁST PRÁCE............................................................................................... 37 5.1 Postup tvorby ........................................................................................................ 37 5.1.1 Příprava filmových negativů .......................................................................... 37 5.1.2 Výroba formy ................................................................................................. 39 5.1.3 Odlévání ......................................................................................................... 40 5.1.4 Broušení a leštění........................................................................................... 41 5.2 Bublina umělců ...................................................................................................... 42 6 PEDAGOGICKÁ ČÁST .................................................................................................... 43 6.1 Gesamtkunstwerk jako syntéza rolí ...................................................................... 43 6.2 Návrh edukačního programu ................................................................................ 44 ZÁVĚR ................................................................................................................................... 47 OBRAZOVÁ FOTODOKUMENTACE ....................................................................................... 48 ZDROJE ................................................................................................................................. 56 Literatura ......................................................................................................................... 56 Elektronické zdroje .......................................................................................................... 58 Zdroje obrázků ................................................................................................................. 61 ANOTACE.............................................................................................................................. 64

ÚVOD Domy umělců, navrhované svépomocí a stavěné či přestavěné pro ně samotné, zaujímají jako „architektonické autoportréty“1 v dějinách architektury a umění všeobecně své místo. Některé z nich v dnešní době plní funkci muzeí, některé byly zbourány a jiné slouží jako obydlí potomků daných umělců. Příkladem mohou být – umělecká kolonie Mathildenhöhe v Darmstadtu, Lenbachhaus v Mnichově, Frederic Lord Lighton House v Londýně, Musée Gustave-Moreau v Paříži, Villa Fernand Khnopff, Melnikov House v Moskvě, Max Ernsts Haus v Arizoně, The Donald Judd House a Museum: 101 Spring Street v New Yorku atd.2 Já sama jsem se při svém zahraničním studijním pobytu na Akademii výtvarných umění v Mnichově setkala s jedním takovým domem – s vilou po významném umělci mnichovské secese Franzi von Stuckovi. Museum Vila Stuck se pro mě stalo obrovskou inspirací, a to jak z hlediska muzejní pedagogiky, kterou studuji, tak z hlediska uměleckých pohnutek, které se vždy těžko popisují. V následujících kapitolách vylíčím základní poznatky o Vile Stuck a osobnosti Franze von Stucka. Zmíním se také o dalších kontextech, které se nabízejí v souvislosti s Franzem von Stuckem, zvláště o pojmu Gesamtkunstwerk. V práci také popíši jeden ze zajímavých edukativních projektů Muzea Vily Stuck a jemu podobné projekty z dalších institucí v duchu „Lernen durch Lehren“ (učit se učením). V poslední řadě ještě v práci otevírám jeden diskutabilní problém, který mě v muzejní pedagogice poslední dobou trápí – – dezinterpretace významu uměleckého díla (žijících autorů) při zprostředkovávání umění. Dále v teoretické části práce objasním proces vzniku a hlavní myšlenku mého výtvarného díla inspirovaného Vilou Stuck, které je těžištěm této diplomové práce. Tento text je tedy třeba chápat jako doprovodný text k práci praktické. Dílo má podobu šesti plastových koulí, ve kterých jsou zalité filmové negativy. Koule jsou pomyslnou bublinou, do níž je specifický svět Vily Stuck zataven.

1

KOLBER, Gabriele. Die Villa Stuck in München: Inszenierung eines Künstlerlebens. München: Bayerische Vereinsbank, Abt. Öffentlichkeitsarbeit und Werbung, 1992, s. 7. 2 BRANDLHUBER, Margot a Michael BUHRS. Im Tempel des Ich: das Künstlerhaus als Gesamtkunstwerk : Europa und Amerika 1800-1948. s. 374. ISBN 37-757-3592-5.

5

Poznámky: Veškeré parafráze a citace ze zahraniční literatury uvedené v práci jsou mým vlastním překladem. Fotografie bez uvedeného zdroje jsou mé vlastní. 6

1

FRANZ VON STUCK 1.1 Život a postavení Franze von Stucka ve společnosti

Franz von Stuck (obr.1; * 23. 2. 1863 Tettenweis, † 30. 8. 1928 Mnichov) byl jednou z výrazných uměleckých osobností mnichovské secese a německého umění konce a přelomu 19. a 20. století. Jeho významné postavení ve společnosti a umělecký úspěch vycházely z jeho – pro secesi typického – univerzálního talentu pro kresbu, malbu, sochařství, užité umění a architekturu.3 Více než jeho dílo jsou mnohdy předmětem zájmu fakta o jeho veřejném životě, výstavách, ocenění a rolí, které v životě sehrál, než jeho díla. Franz von Stuck si v době svého působení uvědomoval, že „v době uměleckého průmyslu image a schopnost prodat sám sebe byly nezbytné pro finanční úspěch… Prakticky žádný velký umělec se neobešel bez notné dávky talentu pro agitaci.“4 V tomto duchu ve svém vlastním zájmu formoval prostředí kolem sebe tak, aby v něm dokázal vyniknout. Franz von Stuck si vyvinul nejen osobitý umělecký styl, ale i charakteristický druh komunikace.5 A to především osobitou typografii (obr. 2), zlehka „vypůjčenou z antiky, zachovávající si dojem modernosti.“6 Jeho typický styl mu tak otevíral dveře nejen do umění, ale také do oblasti reklamy. Průpravou mu pro tento druh přemýšlení byla v letech 1878–1881 tehdejší mnichovská Kunstbegewerbeschule (Škola užitého umění). Následně pokračoval ve studiích do roku 1885 na Akademie der Bildenden Künste v Mnichově (Akademii výtvarných umění). Po Akademii v Mnichově se Franz von Stuck částečně přerodil z tvůrce užitého, propagačního umění ve volného umělce, i když ho překonávání a mísení těchto hranic provázelo celý život, a nadchl se pro olejomalbu. Německý kritik umění Julius Meier-Graefe prohlásil, že „většina umělců začíná u stojanu a pak se zaměří na užité umění; Stuck to udělal opačnou cestou“. Malba mu přinesla významné ocenění v roce 1889 na I. mezinárodní umělecké 3

BLOOM HIESINGER, K. Art nouveau in Munich: masters of jugendstil from the Stadtmuseum, Munich, and other public and private collections. Munich, Prestel, 1988, s. 160. ISBN 10: 3791308874, ISBN 13: 9783791308876. 4 MENDGEN, Eva A, Franz von STUCK a Peter BEXTE. Franz von Stuck: die Kunst der Verführung : das Markenzeichen Franz von Stuck--eine künstlerische Erfolgsstrategie : 27. Juli 2002-30. Juni 2003, Franz-vonStuck-Geburtshaus Tettenweis ... = The art of persuasion : the trade mark of Franz von Stuck--a successful artistic strategy. Tettenweis: Förderkreis Franz-von-Stuck-Geburtshaus, 2002, s. 18. ISBN 39-802-7928-6. 5 Tamtéž, s. 18. 6 Tamtéž, s. 60.

7

výstavě v Glaspalastu v Mnichově. Válka obrazů, aneb bitva o pozornost, tak bylo označováno současníky téměř 3000 maleb vystavených v těsné blízkosti vedle sebe. Je neuvěřitelné, jak si Franz von Stuck mezi nimi dokázal získat pozornost, a to sérií tří obrazů – Wächter des Paradieses (Strážce ráje, obr. 3) , Innocentia (Nevinnost, obr. 4) a Kämpfende Faune (Zápasící Fauni, obr. 5); a také plakátem, na kterém byla ženská figura z obrazu Wächter des Paradies, zpodobněna v mužské roli.7 O pár let později následovaly další dva mezníky v životě Franze von Stucka. Spoluzaložení mnichovské secese v roce 1892 a jeho jmenování nejmladším profesorem na mnichovské Akademii v roce 1895. Franz von Stuck bývá označován jako jeden z posledních reprezentantů „Kunstlerfürst“8 (dalo by se to přeložit jako „princ umění“, zástupce „šlechty umění“) v Mnichově. Samotný Mnichov sehrával roli jednoho z vedoucích center evropského umění s propracovanou a do té doby nepřekonanou infrastrukturou pro umělce a umělecký trh.9 Franz von Stuck společně s Fritzem von Uhdem, Brunem Piglheinem, Heinrichem Züglem a několika dalšími umělci tomuto trhu ještě rozšířili obzory o nový styl, Mnichovskou secesi, která se v té době vydělila z konzervativního vnímání umění.10 V duchu estetické revoluce tedy vzniklo nové „lidové umění pro bohaté.“11 V Mnichově se dokonce čtyřicátých let 19. století usadily stovky umělců a v následujících několika letech byl Mnichov řazen ve světě malířství hned za Paříž.12 Právě proslulost malířství nalákala do Mnichova v daném období i české umělce. Mnichov pro ně 7

MENDGEN, Eva A, Franz von STUCK a Peter BEXTE. Franz von Stuck: die Kunst der Verführung : das Markenzeichen Franz von Stuck--eine künstlerische Erfolgsstrategie : 27. Juli 2002-30. Juni 2003, Franz-vonStuck-Geburtshaus Tettenweis ... = The art of persuasion : the trade mark of Franz von Stuck--a successful artistic strategy. Tettenweis: Förderkreis Franz-von-Stuck-Geburtshaus, 2002, s. 28. ISBN 39-802-7928-6. 8 KOLBER, Gabriele. Die Villa Stuck in München: Inszenierung eines Künstlerlebens. München: Bayerische Vereinsbank, Abt. Öffentlichkeitsarbeit und Werbung, 1992, s. 7. 9 MENDGEN, Eva A, Franz von STUCK a Peter BEXTE. Franz von Stuck: die Kunst der Verführung : das Markenzeichen Franz von Stuck--eine künstlerische Erfolgsstrategie : 27. Juli 2002-30. Juni 2003, Franz-vonStuck-Geburtshaus Tettenweis ... = The art of persuasion : the trade mark of Franz von Stuck--a successful artistic strategy. Tettenweis: Förderkreis Franz-von-Stuck-Geburtshaus, 2002, s. 28. ISBN 39-802-7928-6. 10 MEISTER, Jochen, Bettina BEST a Andreas STROBL. Münchener Secession: Geschichte und Gegenwart. New York: Prestel, s. 9. ISBN 37-913-3877-3. 11 BLOOM HIESINGER, K. Art nouveau in Munich: masters of jugendstil from the Stadtmuseum, Munich, and other public and private collections. Munich, Prestel, 1988, s. 160. ISBN 10: 3791308874, ISBN 13: 9783791308876. 12 MUTHESIUS, S. The Rule of Art. A Short Introduction to the Munich Art World in the Nineteenth Century. : Vláda umenia. Stručný úvod k problematike mníchovského umeleckého života v devätnástom storočí. Resumé a překlad M. Hrdina. Ars. 45, 2, s. 141, Prosinec 2012. ISSN: 00449008.

8

představoval „alternativu k pařížskému školení, nebo jeho předstupeň“13. Byli mezi nimi např. Václav Brožík, Alfons Mucha, Joža Uprka, Jakub Schikaneder, Emanuel Krescenc Liška, Ludvík Kuba, Jan Autengruber a další. Mimo jiné představeni na nedávné výstavě (28. 1. – 6. 4. 2015) v Západočeské galerii v Plzni s názvem „Mnichov – zářící metropole umění 1870–1918“.14 Nikdo z českých představitelů, ale nedosáhl na titul „Kunstlerfürst“, tak jako Franz von Stuck. Jedním z prvních nositelů tohoto titulu byl od 30. let 19. století Peter von Cornelius, hegemon nejprominentnějších zakázek a tehdejší ředitel Akademie výtvarných umění v Mnichově. Dále pak Carl Theodor von Piloty, vedoucí početné a mezinárodní „Pilotyho školy“ na Akademii v Mnichově. Za umělecký úspěch Mnichova mohly především dvě instituce „Pilotyho škola“ a „Kunstverein“, umělecký spolek založený v roce 1823. A také postavení bavorského krále Ludvíka I., který mimojiné prohlašoval: „Die Münchner Kunst, das bin ich.“ (Mnichovské umění, to jsem já) Král Ludvík po zkušenostech z pobytu v Římě silně podporoval vztah mecenášů a umělců. „Kunstverein“ byl otevřený pro všechny místní umělce a poskytoval jim prostor pro výstavy. Ale větší výstavy v Glaspalastu organizačně od roku 1858 zastřešovalo „Küstlergenossenschaft“ (umělecké družstvo), proti kterému se právě vzbouřili mladí umělci, kteří založili Mnichovskou secesi.15 Z žáků Franze von Stucka z Akademie v Mnichově se staly individuality zvučných jmen jako např. Vasilij Kandinskij, Paul Klee, Willi Geiger, Josef Albers, Hans Purrman, Eugen Spiro, Karl Arnold a mnoho dalších. Ti se stali významnými představiteli modernismu počátku 20. století. Díky přístupu Franze von Stucka téměř žádný z jeho žáků nepřebral jeho styl. Franz von Stuck nechtěl po vzoru např. Barbizonské školy konstruovat Školu Franze von Stucka. Byl si plně vědom, že vytvořil svůj jedinečný, do určité míry elitářský styl „Gesamtkunstwerk“, který by nikdo ani napodobit nemohl. Proto podporoval u svých žáků výhradně svobodný rozvoj jejich individualit, tak aby také je nikdo nemohl

13

MNICHOV – ZÁŘÍCÍ METROPOLE UMĚNÍ 1870–1918 | Západočeská galerie v Plzni [online]. [cit. 2015-0622]. Dostupné z: http://www.zpc-galerie.cz/cs/mnichov-zarici-metropole-umeni-1870-1918-242 14 MNICHOV – ZÁŘÍCÍ METROPOLE UMĚNÍ 1870–1918 | Západočeská galerie v Plzni [online]. [cit. 2015-0622]. Dostupné z: http://www.zpc-galerie.cz/cs/mnichov-zarici-metropole-umeni-1870-1918-242 15 MUTHESIUS, S. The Rule of Art. A Short Introduction to the Munich Art World in the Nineteenth Century. : Vláda umenia. Stručný úvod k problematike mníchovského umeleckého života v devätnástom storočí. Resumé a překlad M. Hrdina. Ars. 45, 2, s. 141, Prosinec 2012. ISSN: 00449008.

9

v budoucnu napodobovat.16 Hansi Purrmanovi jednou jeden z jeho spolužáků řekl: „Neočekávejte žádný rychlý výsledek od této školy (pozn. třídy Franze von Stucka), tak jak to po krátké době v jiných třídách a u jiných vyučujících chodí. Možná to (pozn. překl. vlastní umělecký výraz) vůbec nenaleznete během studií, ale poprvé až v průběhu dalšího života…“17 Stuckova tvorba se ke konci jeho života díky nastupujícím novým generacím futuristů, kubistů, expresionistů apod. nevyhnula lehkým posměškům. Pomalu se tedy začal z uměleckých kruhů stahovat. Ale na druhou stranu na sklonku života získal ještě dvě významná ocenění, a to rytířský řád a čestný doktorát na Technické vysoké škole v Mnichově za Vilu Stuck. Šest měsíců poté v roce 1928 ve věku 65 let zemřel.18

1.2 Franz von Stuck o svém díle Kdo jiný než sám autor by se měl vyjádřit o své tvorbě a zabránit tak možným dezinterpretacím… O Stuckových názorech pěkně vypovídá rozhovor se spisovatelem a teoretikem Fritzem von Ostini z roku 1892/93, který dále předkládám ve vlastním překladu: „Jaké máte názory na kolorit? Vycházím ze snahy, použít co největší možnou škálu tónů, co největší temnotu a nejvyšší světlo a celkově pracovat se silnými prostředky. Tuto malbu (pozn. Lucifer, obr. 6) vyhrocuji i díky studiu vnímání vzájemných komplementárních barev. Přes veškeré barvy mi jde ale i o formu. Kterým mistrem se cítíte být nejvíce přitahován, za A starým, za B novým? Ze starých mistrů Velasquezem, z nových Böcklinem (obr. 10) a Lenbachem (obr. 12). Jaké jsou Vaše umělecké pohnutky? Při výběru svých námětů vycházím z čistě lidské stránky, tvorby pevných závazků, tak jako ze vztahů mezi mužem a ženou. Na většině mých obrazů je on a ona.

16

KOLBER, Gabriele. Die Villa Stuck in München: Inszenierung eines Künstlerlebens. München: Bayerische Vereinsbank, Abt. Öffentlichkeitsarbeit und Werbung, 1992, s. 11 und 68. 17 Tamtéž, s. 68. 18 Tamtéž, s. 11.

10

Jaká tvůrčí činnost Vás láká nejvíc? Rád oslavuji mužskou sílu a ženskou jemnost. Také na svých religiózních obrazech hledám lidskost, kterou každý vystavuje na odiv. I divoch by měl dle mého mínění rozpoznat, že (v mém obraze Ukřižování, obr. 7) mezi dvěma barbary byl ukřižován ušlechtilý muž. Jako moment jsem vybral nejdramatičtější okamžik smrti, ve kterém se slunce zatmí a ráno prostoupí krajinou.“19 Franz von Stuck byl všestranným umělcem, ale nejvíce v jeho tvorbě dominuje malba. Opírá se jí především o mýty. Inspirován Böcklinem do malby vnáší ponurost. Zdůrazňuje tělesnost, díky které vytváří vztahy mezi postavami na plátně. Často do svých pláten zanáší své rodinné příslušníky a přisuzuje jim role. Hraje si s reálným světem kolem sebe a přemalovává ho do symbolistní roviny.

1.3 Vila Stuck Franz von Stuck by se dal označovat za představitele Gesamtkunstwerku nikoli secese či symbolismu vzhledem k tomu, kolikrát se tento pojem v literatuře ve spojitosti s jeho jménem objevuje. Jeho největším dílem v duchu Gesamtkunstwerku je jeho sídlo Vila Stuck (obr. 8), kde veškerá výzdoba, nábytek, architektura atd. vychází z jeho vlastních návrhů. Ke konci 19. století nebylo navrhování domů umělci pro sebe samotné nic neobvyklého. Ostatně pozdější soused Vily Stuck, stavitel Adolf von Hildebrand, si své sídlo také navrhnul sám. Franz von Stuck svou Vilu od začátku koncipoval jako sídlo s ateliérem pro sebe, svou ženu a dceru. Na pomoc s realizací návrhu si přizval architekta Maxe Littmana. Plány byly hotové v roce 1897 a začalo se s výstavbou. V roce 1914 si Vila Stuck vyžádala přístavbu v podobě nového ateliéru.20 Stavba bývá tvrdohlavě označována jako secesní, ale inspirována byla především antikou, konkrétně dobou římskou. To dokazuje například bronzová plastika Kapitolské Vlčice (obr. 9) na západní straně budovy. Ale pokud budeme brát vilu jako jeden celek, její vyznějí je čistě symbolistické. Působí, jako by vypadla z obrazů malíře Arnolda Böcklina (obr. 10) a přenesla se na Prinzregentenstraße 19

KOLBER, Gabriele. Die Villa Stuck in München: Inszenierung eines Künstlerlebens. München: Bayerische Vereinsbank, Abt. Öffentlichkeitsarbeit und Werbung, 1992, s. 116, 117. 20 Tamtéž, s. 74-77.

11

v Mnichově.21 Vila Stuck se liší od všech architektonických tendencí, které se v té době v Mnichově rozvíjely – Secese, Heimatstil (lidový ráz, hrázděné domy apod.), Reduktionstil (zjednodušování, estetická redukce). Známou secesní stavbou v Mnichově je fotoateliér Elvíra22 (obr. 11) a další stavbou často srovnávanou s Vilou Stuck je vila Franze von Lenbacha (obr. 12), postavená dle vzoru vil ve Florencii. Oproti Lenbachově vile s otevřeným ramenem se zahradou a fontánou, si zahrada Vily Stuck zachovává tajemnou privátní zónu a nikdo nemá šanci ji z ulice vidět. Hans Purrman, Stuckův žák, se jednou v souvislosti o Vile Stuck vyjádřil: „ Jeho proslulost mě zastrašuje; vstup do jeho vily, zazvonění na jeho bronzové dveře, ze kterých se upřeně dívá medúza (obr. 13), která slouží jako schránka na dopisy: vše ve mně vyvolává rozpaky (pozn. překladu, možná až pocity trapnosti)…“23 V němčině nalezneme i výraz – beängstigend – znepokojivý, úzkost vzbuzující, kterým by se dalo celkové vzezření Vily Stuck popsat. Místnosti, které si po rekonstrukcích zachovaly ještě genius loci po Franzi von Stuckovi, člověka přivádí do jiného světa. „Stuckova neskutečná-symbolická pokušení, jeho pohádkové výmysly, důvtip a škádlení, jeho obrazy Boj o ženu (obr. 14), jeho Zápasící fauni, jeho dcera Mary (obr. 15) jako toreador nebo v kostýmu Velasqueze… jsou tedy zcela dobovými symboly, které překračují hranice mezi každodenností a utopií, pro nás dnes ze sotva pochopitelného posunu mezi realitou a zbožným přáním.“24

21

KOLBER, Gabriele. Die Villa Stuck in München: Inszenierung eines Künstlerlebens. München: Bayerische Vereinsbank, Abt. Öffentlichkeitsarbeit und Werbung, 1992, s. 36-37. NEUMANN-ADRIAN, Edda a Michael NEUMANN-ADRIAN. 2005. Münchens Lust am Jugendstil: Häuser und Menschen um 1900. München: Buchendorfer, s. 47. ISBN 39-340-3693-7. 22 Bauen in München 1890-1950: Eine Vortragsreihe in der Bayerischen Akademie der Schönen Künste. 1980. 1980. München: Lipp Verlag, s. 41. Arbeitshefte des Bayerischen Landesamtes für Denkmalpflege. ISBN B004JJ7E3E. 23 KOLBER, Gabriele. Die Villa Stuck in München: Inszenierung eines Künstlerlebens. München: Bayerische Vereinsbank, Abt. Öffentlichkeitsarbeit und Werbung, 1992, s. 37. 24 STUCK, Franz von. 1993. Franz von Stuck: Gemälde, Zeichnung, Plastik aus Privatbesitz : Ausstellung zum 130. Geburtstag : Museum Moderner Kunst Passau, Stiftung Wörlen 19. März-27. Juni 1993 ... 1. Aufl. Passau: Museum Moderner Kunst, s. 10. ISBN 39-288-4401-6.

12

Obr. 1 Franz von Stuck a Vila Stuck Fotomontáž Pozn. Vila Stuck v podobě před dostavbou druhé budovy nového ateliéru.

Obr. 2 Franz von Stuck Plakát pro VII. mezinárodní výstavu v Mnichově v roce 1887 Pozn. Na plakátu je patrná osobitá typografie Franze von Stucka.

Obr. 3 Franz von Stuck Strážce ráje, 1889 olej na plátně, 250 x 167 cm Pozn. Za tento obraz (společně s obrazem Nevinnost a Zápasící Fauni) získal Franz von Stuck významné ocenění v roce 1889 na I. mezinárodní umělecké výstavě v Glaspalastu v Mnichově. Obr. 4 Franz von Stuck Nevinnost, 1889 olej na plátně, 68 x 61 cm Pozn. Za tento obraz (společně s obrazem Strážce ráje a Zápasící Fauni) získal Franz von Stuck významné ocenění v roce 1889 na I. mezinárodní umělecké výstavě v Glaspalastu v Mnichově.

13

Obr. 5 Franz von Stuck, Zápasící fauni, 1889 olej na plátně, 85,5 x 148,5 cm Pozn. Za tento obraz (společně s obrazem Nevinnost a Strážce ráje) získal Franz von Stuck významné ocenění v roce 1889 na I. mezinárodní umělecké výstavě v Glaspalastu v Mnichově.

Obr. 6 Franz von Stuck Lucifer, 1890 suchá jehla, chine collé, 23,8 x 21 cm Pozn. V dalších letech vznikly dvě malby se stejným motivem.

Obr. 7 Franz von Stuck Ukřižování, 1892 olej na plátně Pozn. Franz von Stuck: „I divoch by měl dle mého mínění rozpoznat, že v mém obraze Ukřižování mezi dvěma barbary byl ukřižován ušlechtilý muž.“

25

25

KOLBER, Gabriele. Die Villa Stuck in München: Inszenierung eines Künstlerlebens. München: Bayerische Vereinsbank, Abt. Öffentlichkeitsarbeit und Werbung, 1992, s. 116, 117.

14

Obr. 8 Vila Stuck v roce 1903 Pozn. Vila Stuck v podobě před dostavbou druhé budovy nového ateliéru. Ve stejné podobě jako na obr. 1.

Obr. 9 Kapitolská vlčice na Vile Stuck Pozn. Kapitolská vlčice se nachází při čelním pohledu v pravé části vily a jedna je i umístěna v interiéru.

Obr. 10 Arnold Böcklin Ostrov mrtvých, první verze, 1890 olej na plátně, 110.9 x 156.4 cm Pozn. Arnold Böcklin je jedním z inspiračních vzorů Franze von Stucka.

Obr. 11 Fotoateliér Elvíra v roce 1886 Pozn. Fototateliér Elvíra je příkladem známé secesní stavby v Mnichově.

15

Obr. 12 Vila po Franzi von Lenbachovi Pozn. Pohled na Museum Lenbachhaus ze zahrady v roce 2013, ve kterém bylo dokončeno rozšíření budovy o modernější přístavbu, ve které je hlavní vchod do muzea.

Obr. 13 Medúza Pozn. Schránka na dopisy Vily Stuck na bývalých hlavních dveřích Vily Stuck, před kterými teď stojí socha Amazonky.

Obr. 14 Franz von Stuck Boj o ženu, 1927 olej na desce, 71 x 73 cm Pozn. Obraz Boj o ženu Franz von Stuck namaloval na sklonku života. Zemřel v roce 1928 ve věku 65 let.

Obr. 15 Franz von Stuck Dcera Mary v řeckém kostýmu, 1910 tužka a křída na lepence, 60 x 53,5 cm

16

2

GESAMTKUNSTWERK

Pojem Gesamtkunstwerk patří do všeobecné skupiny slov podobně jako např. samotné slovo umění, která se nedají jednoznačně definovat. Už i samotný překlad do češtiny je problém. Do angličtiny se překládá jako „total artwork“. Slovník cizích slov uvádí, že je to „umělecké dílo jako syntéza všech druhů umění.“26 Teoretička Anke Finger ve své slovní hříčce položila otázku, zda to slovo je „Gesamt-Kunstwerk či Gesamtkunst-Werk.“27 V návaznosti na předchozí kapitolu je jedna z možných definic Gesamtkunstwerku v souladu s Vilou Stuck – jako dílem spojeným s utopií a konstruováním světa vytrženého ze všední reality. Někdy ani tato realita nemusí být tolik smyšlená, stačí se jen inspirovat stavbou z minulosti. Kunsthistorička Karla Fohrbeck spojuje Gesamtkunstwerk s osobností Vilemíny Pruské, později markhraběnky bayreuthské, sestry Fridricha Velikého, která nechala v tomto duchu postavit ermitáž se zahradním komplexem – Sanspareil (obr. 16) a Fantaisie. „…fragmenty romantického osvícenství, rozličné kulisy z historie, vnější svět, krajina a odraz duše se skládají dohromady. Nejrůznější druhy umění, rozličné myšlení, horizonty a pohledy na svět neměly v tomto subjektivním vnímání zahradního komplexu pevné architektonické řešení, ale byly také experimentálně dále přemisťovány – pomíjivost jako osud na krku.“28 Karla Fohrbeck dále kromě markhraběnky považuje za praotce Gesamtkunstwerku Jeana Paula a Richarda Wagnera. Mnohé slovníky právě Richarda Wagnera při definici Gesamtkunstwerku zmiňují – „(v pojetí R. Wagnera) hudební drama jako syntetické a tedy vrcholné umělecké dílo sjednocující poezii, hudbu, divadlo, tanec a výtvarnictví.“29 Z Richarda Wagnera čerpal také Joseph Beuyes. Beuyes na Wagnerovi obdivoval především myšlenku Gesamtkunstwerku ve smyslu „obdaření/potěšení lidstva.“ Co si pod tím Wagner představoval, vysvětlil v roce 1849 v článku „Das Künstlertum der

26

Gesamtkunstwerk. In: ABZ.cz: slovník cizích slov [on-line]. Radek Kučera & daughter, 2005. [cit. 23..5.2015]. Dostupné z: http://slovnik-cizichslov.abz.cz/web.php/hledat?cizi_slovo=gesamtkunstwerk&typ_hledani=prefix 27 Souborné dílo umělce či veškeré umění v díle KREJCI, Harald, Bettina STEINBRÜGGE a Agnes HUSSLEIN-ARCO. Utopie Gesamtkunstwerk. Köln: Verlag der Buchhandlung Walther König, 2012, s. 9-11. ISBN 978-386-3351-397. 28 SZEEMANN, Harald a Susanne HÄNI. Der Hang zum Gesamtkunstwerk: europäische Utopien seit 1800. Aarau: Sauerländer, 1983, s. 106. ISBN 3794124448. 29 Akademický slovník cizích slov: [A-Ž]. 1. vyd. Praha: Academia, 1997, 263 s. ISBN 80-200-0607-9.

17

Zukunft“ (Umění budoucnosti). Wagner chápal Gesamtkunstwerk také jako spojení různých druhů umění – výtvarného umění, tance, hudby, poezie… mělo by to však být takové spojení, které nepovede k uměleckému elitářství, ale k radosti ze společného díla početnější skupiny lidí.30 Do kontextu Gesamtkunstwerku dále spadají osobnosti, místa a filozofie (Kurt Schwitters – obr. 17, Antoni Gaudí, Monte Verità v Asconě…), zastoupené na výstavě „Der Hang zur Gesamtkunstwerk“ (Tendence ke Gesamtkunstwerku), kterou připravil kurátor Harald Szeeman pro Kunsthaus Zurich v roce 1983. Kurátoři Bettina Steinbrügge a Harald Krejci se jí po několika desetiletích lehce inspirovali a položili si otázku, co může Gesamtkunstwerk v dnešní době ještě znamenat. V roce 2012 uspořádali výstavu s názvem „Utopie Gesamtkunstwerk“ v 21er Haus ve Vídni. Na výstavě byli v tomto kontextu prezentováni tito umělci – Marc Adrian, Klaus Auderer, Josef Bauer, Joseph Beuys, Monica Bonvicini, Christian Boltanski, Marcel Broodthaers, Günter Brus, Daniel Buren, Tom Burr, Ernst Caramelle, Bernhard Cella, Cityrama, Heinz Emigholz, Valie export, Claire Fontaine, Peter Friedl, gelatin, Inspection Medical Hermeneutics (Pavel Pepperstein, Sergej Anufriew), Isa Genzken, Liam Gillick, Franz Graf, Thomas Hirschhorn, Julia Hohenwarter, Hans Hollein, Christian Jankowski, Ilya Kabakov, Tillman Kaiser, Jean Kalman, Ian Kiaer, Friedrich Kiesler, Martin Kippenberger, Mahony, Gordon Matta-Clark, Ralo Mayer, Paul McCarthy, Jonathan Meese, Hermann Nitsch, Oswald Oberhuber, Hermann Painitz, Seb Patane, Helga Philipp, Walter Pichler, Marjetica Potrc, Jason Rhoades, Thiago Rocha Pitta, Gerwald Rockenschaub, Constanze Ruhm, Gerhard Rühm, Markus Schinwald, Jörg Schlick, Christoph Schlingensief, Gregor Schneider, Superflex,

Una Szeemann, Peter Weibel, Franz West, WochenKlausur, Fritz Wotruba, Heimo Zobernig. 31 Gregor Schneider byl na výstavě zastoupen videem, které přenášelo na návštěvníky pocity z jeho díla Haus u r (obr. 18 a 19), které budoval od svých 16 let od roku 1985 do roku 2001. Přebudovával dům od svého otce tak, že ve stávajících místnostech vytvářel repliky jich samotných. „Zdánlivě mírumilovná konstrukce“ za několik let začala skrývat „kombinaci schodišť a meziprostorů, které nikam nevedly, nízkých stěn, šikmých stropů a slepých oken a dveří. V jejím nitru byl divák – odkázaný pouze sám na sebe – zajatcem dezorientace a metafyzického strachu. I když Dům ur objektivně nepůsobil děsivě, 30

FÖRG, Gabriele. Unsere Wagner: Joseph Beuys, Heiner Müller, Karlheinz Stockhausen, Hans Jürgen Syberberg : Essays. Originalausg. Frankfurt am Main: Fischer Taschenbuch Verlag, 1984, s. 26. ISBN 35-9623604-5. 31 KREJCI, Harald, Bettina STEINBRÜGGE a Agnes HUSSLEIN-ARCO. Utopie Gesamtkunstwerk. Köln: Verlag der Buchhandlung Walther König, 2012, s. 6 und 164. ISBN 978-386-3351-397.

18

přízračností jej nabíjela divákova nejistota a všeobjímající pocit stísněnosti. Jeden z kritiků trefně nazval návštěvu Schneiderova domu pekelnou jízdou do oblasti nevědomí. Návštěvník se ocitl v pasti, v níž doslovně prožíval nestabilitu vlastního bytí.“32 Za lehkou obměnu tohoto díla s názvem Toten Haus u r získal na bienále v Benátkách 2001 Zlatého lva. Una Szeemann na výstavě „Utopie Gesamtkunstwerk“ prezentovala také video s názvem Montewood Hollyverita z roku 2003. Video kombinuje Hollywood a Monte Verità. Monte Verità (Hora pravdy) byla založena na počátku 20. století v Asconě ve Švýcarsku různými volnomyšlenkáři, reformátory, vegetariány, spisovateli, architekty, teosofisty apod.; lidmi, kteří chtěli změnit svět k lepšímu. Una Szeemann transformovala Monte Verità svět do Hollywoodu a osobnostem z minulosti přiřadila role současnosti. Např. zakladatelé Monte Veritá I. Hofmann a H. Oedenkoven jsou ve videu prezentování jako dva kulturisté apod.33 Dalším zajímavým kurátorským počinem byla výstava „Gesamtkunstwerk Expresionismus“ na přelomu roku 2010 a 2011 v Institutu Mathildenhöhe Darmstadt tehdejšího ředitele institutu a kurátora Dr. Ralfa Beiliho. Do popředí se kromě tradičních německých zástupců expresionismu skupin Die Brücke a Der Blaue Reiter dostal Kammerspiel (např. Kabinet dr. Calighariho).34 V politické rovině bývá pojem Gesamtkunstwerk ještě konfrontován s „politickými díly velikánů“ Hitlera a Stalina.35 Hans Ulrich Obrist si dokonce myslí, že každý Gesamtkunstwerk provází nebezpečí totality.36 Totalita ve smyslu budování ideologie, jejíž dílčí prvky vedou k jedinému cíli Gesamtkunstwerku a nenabízí žádnou alternativu.

32

LANG, Čestmír. Prostory aseptického strachu. A2 [online]. 2007, č. 25 [cit. 2015-05-08]. ISSN 1803-6635. Dostupné z: http://www.advojka.cz/archiv/2007/25/prostory-aseptickeho-strachu 33 Una Szeemann, Montewood Hollyverita - HaswellEdiger & Co. Gallery - ArtCat [online]. [cit. 2015-06-22]. Dostupné z: http://calendar.artcat.com/exhibits/1026 34 BEIL, Ralf a Claudia DILLMANN. The total artwork in expressionism: art, film, literature, theater, dance, and architecture, 1905-25. Ostfildern, Germany: Hatje Cantz, 2011, s. 12. ISBN 978-377-5727-129. GESAMTKUNSTWERK EXPRESSIONISMUS: Kunst, Film, Literatur, Theater, Tanz und Architektur 19051925.Mathildenhöhe Darmstadt [online]. [cit. 2015-05-08]. Dostupné z: http://www.mathildenhoehe.eu/ausstellungen/archiv/gesamtkunstwerk-expressionismus/ 35 FORNOFF, Roger. Die Sehnsucht nach dem Gesamtkunstwerk: Studien zu einer ästhetischen Konzeption der Moderne. Hildesheim: Olms, 2004, s. 537. ISBN 34-871-2767-9. 36 KREJCI, Harald, Bettina STEINBRÜGGE a Agnes HUSSLEIN-ARCO. Utopie Gesamtkunstwerk. Köln: Verlag der Buchhandlung Walther König, 2012, s. 8. ISBN 978-386-3351-397.

19

I další umělci a kunsthistorici se často vyjadřovali k tomuto pojmu: „Žádné postavení jeden vedle druhého, ale spojení do jedné organické hmoty; žádné spojování jednotlivých umění, ale nové umění s vlastními možnostmi, vlastním působením, vlastními pravidly…“37 (Max Reinhardt) „… Gesamtkunstwerk nebude nikdy možný. Bylo by to stejně tak nemožné jako kvadratura kruhu či perpetum mobile.“38 (Wieland Schmied) „Elektrárna pocitů.“39 (Alexander Kluge) „Kandinského Gesamtkunstwerk ve kterém se setkávají všechna umění, s posláním sjednotit všechny nové možnosti pojetí, odpovídá cílu dadaistů, kteří se ve svých událostech „syntézách moderního umění“ snaží nejen o stylizovanost ale i o to brát ohled na jeho vyznění a působení.“40 (Hugo Ball) „Vyzývám k úplnému shrnutí všech uměleckých sil k dosažení Gesamtkunstwerku.“41 (Kurt Schwitters) „Nejvyšší forma umění je Gesamtkunstwerk, ve kterém se hranice mezi uměním a neuměním stírají.“42 (Kurt Schwitters) „...s Gesamtkunstwerkem se pojí tendence ničení hranic mezi estetickým obrazem a realitou.“ (Odo Marguard)43 Všechna tato vyjádření spojuje neurčitost, nadpřirozenost či specifická alchymie významu pojmu Gesamtkunstwerk. Převažuje zde názor syntézy několika „věcí“ (pocitů, uměleckých sil, uměleckých pojetí), ale i nedůvěra existence tohoto pojmu v připodobnění k perpetu mobile. Dle Kurta Schwitterse se v Gesamtkunstwerku, nejvyšší formě umění, stírají hranice mezi uměním a neuměním. Podobně jako ve vnímání tohoto pojmu Josephem Beyusem (jednota umění a života), který vede lidi k sobě samým. „Nemá

37

KREJCI, Harald, Bettina STEINBRÜGGE a Agnes HUSSLEIN-ARCO. Utopie Gesamtkunstwerk. Köln: Verlag der Buchhandlung Walther König, 2012, s. 9-11. ISBN 978-386-3351-397. 38 Tamtéž 39 Tamtéž. 40 Tamtéž 41 Tamtéž. 42 Tamtéž. 43 Tamtéž.

20

smysl rozbít stát, ale obnovit ho zevnitř lidmi svobodnými v tomto smyslu. Jde vlastně o uskutečnění prastarého lidského snu, o jednotu umění a života.“44

44

VÁVRA, Jiří. Od impresionismu k postmoderně: dějiny vizuálního umění. 1. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2001, s. 104. ISBN 80-718-2120-9.

21

Obr. 16 Ruina divadla v zahradním komplexu Sanspareil Pozn. Vilemína Pruská, později markhraběnka bayreuthská, sestra Fridricha Velikého nechala postavit tento zahradní komplex v oblasti Wonsees v Německu.

Obr. 17 Kurt Schwitters Merzbau, 1933 Pozn. Kurt Schwitters byl zastoupený na výstavě „Der Hang zur Gesamtkunstwerk“ kurátora Haralda Szeeman v Kunsthaus Zurich v roce 1983.

Obr. 18 Gregor Schneider Haus u r, 1985-2001 Pozn. Gregor Schneider získal ve svých 16 letech od svého otce dům a postupně ho přestavoval tak, že ve stávajících místnostech vytvářel repliky jich samotných.

Obr. 19 Gregor Schneider Haus u r, 1985-2001 Pozn. Kaffeezimmer („kavárna“) v domě.

22

3

MUZEUM VILA STUCK

V roce 1992 přešla Vila Stuck pod patronát města Mnichov a stala se tak Muzeem Vila Stuck. Do té doby si, ale prošla svým vývojem.

3.1 Historický vývoj Dcera Franze von Stucka Mary Heilmann-Stuck (1896-1961) si po smrti svého otce vydobyla právo na obývání vily pro svou nevlastní45 matku Annu Marii rozenou Lindpaintner, vdovu po Franzi von Stuckovi. Ta však zemřela hned v roce 1929, rok po smrti Franze von Stucka. Do domu se tedy v roce 1930 nakonec nastěhovala Mary s celou svojí rodinou. Vila Stuck však nebyla pro potřeby rodiny ideální, a tak se ji rozhodla na chvíli opustit. V roce 1938 uspořádala při příležitosti nedožitých Stuckových 75. narozenin oslavu a začala přemýšlet nad možností zřízení malého muzea ve vile. Návštěvnost však nebyla nijak slavná. Ke konci 2. světové války v noci z 24. na 25. dubna 1944 byla Vila Stuck dokonce poškozena bombardováním a následným požárem. Naštěstí byla velká část maleb a gobelínů zrovna mimo vilu, jako součást státní sbírky umění. V roce 1945 byla Vila Stuck zabrána americkou armádou a na zahradě parkovaly vojenské džípy. Po válce si v ní Günther Franke otevřel novou galerii. V roce 1946 se zase stala sídlem Státní hudební akademie. Významným žákem této akademie byl např. pozdější dirigent Wolfgang Sawaslisch. O 11 let později v roce 1957 se akademie přestěhovala do nových prostor. Nikdo z potomků Mary neměl o vilu zájem a ona sama se za žádných okolností nechtěla domu vzdát. Zemřela v roce 1961. Po smrti Mary stála Vila Stuck v centru mnoha polemik o její budoucnosti. Padaly návrhy na to, aby se Vila Stuck využívala jako reprezentativní prostory města, muzeum secese, prostory pro sbírku hudebních nástrojů apod. Vilu získali nakonec Hans Joachim a Amélie Ziersch (k odkoupení došlo v roce 1965) a započalo její restaurování pod dohleden památkové péče. Vilu v roce 1967 Joachim a Amélie Zirsch věnovali spolku Stuck-Jugendstil-Verein (Stuckův secesní spolek) s přáním do budoucna, aby se Vila Stuck dostala pod patronát města. 9. března 1968 byla zrenovovaná Vila Stuck otevřena

45

Vlastní matkou malé Mary byla Anna Maria Brandmaier. Ale rok po jejím narození (1897) se Stuck oženil s Annou Marií Lindpainter.

23

veřejnosti. Následovala série mnoha výstav a v roce 1992, získala podobu, kterou známe dnes a také přešla pod vlastnictví města, jako Muzeum Vila Stuck.46

3.2 Poslání muzea a jeho dva edukativní projekty Dnešní Muzeum Vila Stuck (obr. 20–28) se v současnosti prezentuje samotnou architekturou, rekonstruovanými interiéry Stuckova ateliéru a soukromých prostorů, sbírkou jeho děl a dočasnými výstavami současného umění. Muzeum za překračující princip umělcovy vily považuje „Gesamtkunstwerk, ve kterém se spojuje život, architektura, umění, hudba a divadlo. Z tohoto důvodu tematizuje Vila Stuck svou programovou skladbu co do největší umělecké rozmanitosti od 19. do 21. století. Ve vzájemném dialogu se tak střetává samotná Vila Stuck, dočasné a stálé výstavy. Vila Stuck se tak stává zdrojem uměleckých inspirací a znalostí – místem otevřeným pro všechny návštěvníky.“47 O které pečuje oddělení Kunstvermittlung (zprostředkování umění). Velmi často tak, že se stanou aktivními aktéry dění muzea. Konkrétně se dvěma takovými edukativními programy jsem měla možnost, se při svém studijním pobytu v Mnichově seznámit. 3.2.1 Hörstuck Žáci 6. třídy Mittelschule Wittelsbacherstraße v Mnichově za pomocí novinářky Isabelle Auerbach, jejich třídní učitelky Simky Gogic-Daniel a Anne Marr, osoby zodpovědné za programy pro děti v Muzeu Vila Stuck, vytvořili netradičního audioprůvodce po Vile. Celkem vzniklo šest nahrávek, v duchu rozhlasových her či zvukových koláží, které reflektují specifické vnímání Vily Stuck dětmi. Audioprůvodce je zdarma k zapůjčení nebo se dá poslechnout i na webových stránkách muzea.48

46

KOLBER, Gabriele. Die Villa Stuck in München: Inszenierung eines Künstlerlebens. München: Bayerische Vereinsbank, Abt. Öffentlichkeitsarbeit und Werbung, 1992, s. 73-97. 47 Museum Villa Stuck. Museum Villa Stuck: Ein Museum der Stadt München [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.villastuck.de/museum/index.htm 48 HÖRSTUCK. Ein Audioguide von Kindern für Kinder: Kinder erzählen in Hörstücken von Frühlingsmädchen und Laserschwertern. Museum Villa Stuck: Veranstaltungen [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.villastuck.de/vermittlung/hoerstuck.htm

24

Na následujících třech ukázkách (Amazonka, Přijímací salón a Strážce ráje) z audioprůvodce po Vile Stuck je vidět různorodost a kreativita ve zpracování každého tématu (přepis a přibližný překlad): ─

„Amazonka, venku před hlavním vchodem [troubení aut] Ahoj, jsem amazonská bojovnice a žila jsem na jednom z ostrovů v Černém moři, který patřil amazonskému kmeni, kde jsem byla vládkyně. Před více jak 2800 lety jsem milovala jednoho muže, což bylo na našem ostrově zakázané. Jednou k nám připlul na lodi z Řeckého ostrova se svou posádkou. Nejprve si jich všimla má mladší sestra Lydia… Co chtějí ti muži na našem ostrově? Mužům je zde vstup zakázán. Ztraťte se amazonky!“49

─

„Záhada v přijímacím salónu [klapot chůze] Podívej Alexandře! Na podlaze leží nějaký lístek. Je to nějaká pozvánka na narozeninovou oslavu. Ale ten papír je už dost zteřelý. Nemůžu skoro nic přečíst. Stojí zde jméno Mary von Stuck. Ta je ale už delší dobu po smrti. Žena Franze von Stucka. Tehdy zde musely být skvělé párty. [cinkání symbolizující přenos v čase do minulosti na oslavu ve Vile Stuck] Podívej, Stuck má opět nový nábytek. Získal za něj zlatou medaili. [zpěv Mary von Stuck] Pssst!“50

─

„Malba Strážce ráje Jak si představuješ anděla? Podle mě by měl být anděl ochotný pomoci, spolehlivý a bojovat proti zlu

49

HÖRSTUCK. Ein Audioguide von Kindern für Kinder: Kinder erzählen in Hörstücken von Frühlingsmädchen und Laserschwertern / Die Amazone. Museum Villa Stuck: Veranstaltungen [audio online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.villastuck.de/vermittlung/hoerstuck.htm 50 HÖRSTUCK. Ein Audioguide von Kindern für Kinder: Kinder erzählen in Hörstücken von Frühlingsmädchen und Laserschwertern / Rätsel im Empfangssalon. Museum Villa Stuck: Veranstaltungen [audio online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.villastuck.de/vermittlung/hoerstuck.htm

25

svým ohnivým mečem. Jak si představuješ anděla? Pěkný, milý… Anděl by měl být milý, neměl by mít zbraně a měl by ostatním pomáhat…“51 3.2.2 Team Stuck Muzeum Vila Stuck dále ve spolupráci s Kreisjugendring München-Stadt4 a be pART projects zprostředkovává veřejnosti Vilu Stuck z pohledu „mladých muzejních expertů“. Jednou větou by se program dal pojmenovat jako komentovaná prohlídka s performativními prvky a mladistvým naivním pohledem. V této podobě srozumitelná všem cílovým skupinám. Celkově má Team-Stuck několik týmů dětí ve věku od 12 do 18 let. Program byl budován od dubna 2013 a v lednu 2014 spuštěn. Probíhá jednou či dvakrát do měsíce a trvá zhruba 30 – 40 minut. 52 Samotný průběh programu (obr. 29–31), který jsem sama v listopadu 2014 navštívila, byl následující. Vilou nás prováděly dvě hlavní průvodkyně z řad dětí, které se v průběhu střídaly a navzájem doplňovaly. Ostatní děti byly součástí publika a často kladly předem připravené otázky nebo čekaly na svůj čas vystoupit. Například v první místnosti, kde byly řečeny základní údaje o budově, ve které se nacházíme, byla na zemi mozaika lva. Ve chvíli, kdy dívka v roli hlavní průvodkyně začala mluvit o dané mozaice, jiná dívka vyskočila z publika a předvedla lva. Jeden z reliéfů ve stejné místnosti zase roztančil orientálním tancem další tři dívky. V dalších místnostech děti zpívaly, tančily se stuhou, zdramatizovaly obraz Herkules a Hydra atd. Vše bylo promyšlené, navazovalo na sebe a často si pohrávalo s momentem překvapení návštěvníka. Komentáře samotných průvodkyň nebyla jen strohá historická fakta, ale i jejich subjektivní výpovědi o vnímání daného prostoru.

51

HÖRSTUCK. Ein Audioguide von Kindern für Kinder: Kinder erzählen in Hörstücken von Frühlingsmädchen und Laserschwertern / Der Wächter des Paradieses. Museum Villa Stuck: Veranstaltungen [audio online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.villastuck.de/vermittlung/hoerstuck.htm 52 TEAM STUCK - Jugendliche als Museumsexperten: Führungen durch die Historischen Räume. Museum Villa Stuck: Team Stuck [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.villastuck.de/vermittlung/team_stuck.htm

26

Nedalo mi to a program jsem pro srovnání navštívila znovu v lednu 2015. Vedla ho stejná skupinka dětí a ve Vile Stuck byla lehce přeskládaná expozice. Děti byly tentokrát lehce neukázněné, protože v publiku měly své kamarády a své etudy tak poněkud odbývaly.

27

Obr. 20: Muzeum Vila Stuck, současná podoba čelní fasády nalevo s přistavěným ateliérem z roku 1914. Za pravou tújí je schovaná kapitolská vlčice z obrázku 9.

Obr. 21: Muzeum Vila Stuck, současná podoba pohled ze zahrady. Nalevo je stará budova. Prostřední prosklená pasáž vede na recepci a do kavárny. Napravo vidíme část přistavěné budovy nového ateliéru. Zahrada je udržována v duchu středomoří. Antickými reliéfy zdobená terasa objímá antické sloupořadí, které dále kopíruje západní stěnu Vily Stuck a na konci vede až k balustrádě, kde už číhá Kapitolská vlčice.

53

53

Museum Villa Stuck: Historische Räume: Künstlergarten [online]. [cit. 2015-06-22]. Dostupné z: http://www.villastuck.de/museum/garten.htm

28

Obr. 22: Muzeum Vila Stuck, vestibul, dveře nalevo do přijímacího salonu, dveře napravo do hudebního salonu, schody vpravo vedou do starého ateliéru. Ve vestibulu je i několik kopií antických soch z různých epoch. Franz von Stuck je sám barevně polychromoval. Uprostřed fotografie je reliéf Medůzy Rondadini se smrtícím pohledem.

54

Obr. 23: Muzeum Vila Stuck, přijímací salon, nalevo dveře do vestibulu, napravo průchod do knihovny, „za fotografem“ závěs do hudebního salonu. V přijímacím a hudebním salonu je unikátní nábytek, který Franz von Stuck sám navrhnul a za který získal v roce 1900 zlatou medaili na výstavě v Paříži. Na nábytku jsou aplikace ve formě etruských lvích hlav a koré z pozlaceného bronzu, se slonovinovou intarzií a damaškovým čalouněním.

55

54

Museum Villa Stuck: Historische Räume: Vestibül [online]. [cit. 2015-06-22]. Dostupné z: http://www.villastuck.de/museum/vestibuel.htm 55 Museum Villa Stuck: Historische Räume: Empfangssalon [online]. [cit. 2015-06-22]. Dostupné z: http://www.villastuck.de/museum/empfangssalon.htm

29

Obr. 24: Muzeum Vila Stuck, hudební salon, nalevo závěs do přijímacího salonu, „za fotografem“ dveře do vestibulu, vpředu dveře do jídelny, která společně s budoárem a kuřáckým salonem slouží čistě pro výstavní účely děl Franze von Stucka (za 2. světové války byla totiž většina vybavení těchto místností zničena). Tmavomodrý strop hudebního salonu je posetý hvězdami, znameními, kometou a mléčnou dráhou. Do tmavých stěn jsou zase vepsána jména hudebních skladatelů Johanna Sebastiana Bacha, Georga Friedricha Händela, Christopha Willibalda Glucka, Josepha Haydna, Franze Schuberta, Petera Cornelia, Carla Maria von Webera, Richarda Wagnera, Amadea Mozarta a Ludwiga van Beethovena.

56

Obr. 25: Muzeum Vila Stuck, pohled z budoáru přes jídelnu až do kuřáckého salonku, napravo průchod skrz knihovnu do přijímacího salonu, v pozadí visí již zmiňovaný obraz Strážce ráje.

56

Museum Villa Stuck: Historische Räume: Musiksalon [online]. [cit. 2015-06-22]. Dostupné z: http://www.villastuck.de/museum/musiksalon.htm

30

Obr. 26: Muzeum Vila Stuck, pohled ze schodů

Obr. 27: Muzeum Vila Stuck, starý ateliér s oltářem

(vedoucích nahoru do starého ateliéru) dolů do

hříchu, kterému dominuje Stuckův slavný obraz Sünde

vestibulu, vpředu dveře na recepci a do kavárny.

(Hřích, 1893). Dále je na něm bronzová soška

Po pravé straně jsou dveře do hudebního a

tanečnice s rysy Stuckovi manželky Mary. Uprostřed je

přjímacího salonu.

hlava římského chlapce z 1. století n.l. a napravo soška atleta – autoportrét Franze von Stucka.

57

Obr. 28: Muzeum Vila Stuck, starý ateliér, schody napravo a dveře do dalšího výstavního 58 prostoru napravo vzadu. Tapisérie na zdech jsou nahrazeny reprodukcemi. 57

Museum Villa Stuck: Historische Räume: Altes Atelier [online]. [cit. 2015-06-22]. Dostupné z: http://www.villastuck.de/museum/atelier.htm 58 Tamtéž.

31

Obr. 29: Team Stuck při přehrávání scény z obrazu Dizonance (1910), listopad 2014. Chlapec nalevo tančil a po skončení hudby zamrznul v postavení figury na obraze. Průvodkyně (dívka napravo) poté obraz okomentovala.

Obr. 30: Team Stuck při přehrávání scény

Obr. 31: Placka Teamu Stuck, kterou návštěvníci obdrží

z obrazu Strážce ráje (1889), listopad 2014. spolu se vstupenkou na program. Dívka v roli strážce ráje tančila se stuhou a nechtěla nikoho vpustit do dané místnosti.

32

4

LERNEN DURCH LEHREN

Člověk se toho nejvíce naučí tím, že sám učí

Na edukativních projektech Muzea Vily Stuck mě nejvíce zaujalo uplatnění edukační strategie „Lernen durch Lehren“. Rozhodla jsem se prozkoumat, zda se uplatňuje také v jiných muzeích. Podobně tedy jako Team Stuck v Mnichově či jiných německy mluvících městech byli v duchu „Lernen durch Lehren“ realizovány další projekty, kdy se děti a dospívající stali součástí edukačního týmu muzeí a galerií popřípadě byli i jinak aktivně zapojeni.

4.1 Deutsches (německé) muzeum v Mnichově Schüler führen Schüler – die Museumswelt entdecken / Žáci provádí žáky – odhalení světa muzea

V roce 2006 se několik studentů z mnichovských gymnázií stalo na chvíli průvodci v Deutsches Museum v Mnichově, jednoho z největších muzeí vědy a techniky na světě. V přípravné fázi jejich nové role si během dvoudenního semináře připravili své výstupy. Důraz byl kladen na jejich zájmy, a na to, aby je propojili s exponáty, které je samotné v muzeu zaujali a dokázali svou fascinaci jimi předat dále mladším žákům. A také aby si i samostudiem v knihovně Muzea a diskuzí s experty Muzea rozšířili znalosti. Studenti si vybrali např. tato témata: Atomové modely v průběhu věků, Jak vznikají hvězdy, Hodiny a čas, Jak létají letadla apod.59

4.2 Cicerone – Vzdělávací projekt kulturní nadace Klassik Stiftung Weimar Kulturelle Bildung für Schüler mit Schülern / Kulturní vzdělání pro žáky se žáky

Projekt Cicerone vznikl v roce 2006 a s lehkými obměnami běží doposud60. Klade si za cíl vychovat mladé odborníky na období od Výmarské klasiky po Bauhaus. 61 Tito žáci působí v institucích Schiller Haus, Goethe Haus, Bauhaus Museum a Schlossmuseum ve Výmaru.

59

Museum, Schule, Bildung: Aktuelle Diskurse - Innovative Modelle - Erprobte Methoden. 2007. München: Kopaed, s. 109-112. ISBN 978-386-7360-197. 60 Cicerone - Bildung als Erlebnis. Cicerone [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.klassikstiftung.de/bildung/schueler-und-jugendliche/cicerone/ 61 Museum, Schule, Bildung: Aktuelle Diskurse - Innovative Modelle - Erprobte Methoden. 2007. München: Kopaed, s. 116-118. ISBN 978-386-7360-197.

33

4.3 Muzeum porcelánu v Selbu Schüler führen Schüler – Entdecke das Museum auf eigene Faust / Žáci provádí žáky – prozkoumejte muzeum na vlastní pěst

Ne všechny programy, kdy se žáci stávají průvodci, mají dlouhodobější charakter. Často se tyto prvky aplikují do tradičních animačních programů nebo ho zaberou časově celý, například program Entdecke das Museum auf eigene Faust v Muzeu porcelánu v Selbu. Probíhá tak, že se žáci rozdělí do několika skupin a vyšlou se nezávisle na sobě prozkoumat jinou část muzea, respektive poznat jednotlivé fáze výroby porcelánu. Mají na to 20 minut. Poté se sejdou a představí dané oddělení svým spolužákům. 62

4.4 Pi.lot – Pinakothek der Moderne a Muzeum Brandhorst v Mnichově Schüler führen durch die Sammlungen / Žáci provádí sbírkami

Projekt Pi.lot běží již od roku 2005 a v současnosti je rozšířen i na Muzeum Brandhorst v Mnichově. Projekt nabízí zainteresovaným žákům a studentům od 14 let možnost stát se průvodci expozicemi moderního umění a designu ve výše zmíněných institucích. Nejsou tak přímo oslovovány celé školní skupiny, ale žáci a studenti se zájmem o umění, kteří se mohou kdykoli přihlásit. Několikrát do roka se koná seminář, kde se opět žáci dostanou do přímého kontaktu s uměleckými díly, kurátory, kunsthistoriky a dokonce např. i s logopedkou, protože je kladen důraz i na umění prezentace.63

62

Museumspaedagogik: Schüler führen Schüler - Entdecke das Museum auf eigene Faust. In: [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.porzellanikon.org/museumspaedagogik/museumspaedagogischesprogramm-in-selb/sekundarstufe/schueler-fuehren-schueler.html?L=/proc/self/environ.html 63 Museum, Schule, Bildung: Aktuelle Diskurse - Innovative Modelle - Erprobte Methoden. 2007. München: Kopaed, s. 113-115. ISBN 978-386-7360-197. Besucherpi.lot - Schüler führen durch die Pinakothek der Moderne und das Museum Brandhorst [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.besucherpilot.de

34

4.5 Kunsthaus Bregenz V Kunsthaus Bregenz v Rakousku vznikl projekt, během něhož děti ve věku od 14 do 18 let namluvily audioprůvodce. Ten má „posluchače“ seznámit se samotnou budovou Kunsthaus Bregenz architekta Petra Zumthora. V rámci projektu vznikly interaktivní nahrávky vedoucí návštěvníky k tomu, aby se zamýšleli nad architekturou i v širokém slova smyslu. Příkladem může být tato ukázka z audioprůvodce: „Postav se čelem k recepci, otoč se doprava, dokud neuvidíš dveře v pravém rohu zapuštěné do betonu. Úniková značka je nad dveřmi. Běž k těmto dveřím. Máš rád umění? Ha, smůla, protože teď se soustředíme na architekturu, ta je však součástí umění také…“64 Všechny audionahrávky jsou ke stažení na webových stránkách Kunsthaus Bregenz65.

4.6 Bádensko-Württembersko Schülermentoren / Žáci mentory

Projekt Schülermentoren byl iniciován v letech 1995/96 Ministerstvem kultury v oblasti Bádensko-Württemberska. Do roku 2005 bylo v dané spolkové zemi „vychováno“ více jak 12000 mladých mentorů v různých oblastech zájmů – sport, příroda, hudba, sociální práce apod. a ve spolupráci s muzei vznikl i program zasvěcující žáky do prostředí muzea. Měl následující moduly Komunikace a týmová práce, Umělecké techniky, Muzeum jako instituce, Organizace výstavy, Zprostředkování umění, Public relations.66

4.7 Základní škola v Norimberku Südstadtkids / Děti z jižního města Základní škola v Norimberku reagovala svým interkulturním projektem „Südstadtkids“ na to, že více jak polovina žáků školy pocházela z rodin imigrantů. Tyto děti se tak stávaly průvodci výstav např. Was ist Deutsch? (Co je to němčina?), This Land is My Land (Tato

64

Museum, Schule, Bildung: Aktuelle Diskurse - Innovative Modelle - Erprobte Methoden. 2007. München: Kopaed, s. 103. ISBN 978-386-7360-197. 65 Schülerprojekt Audioguide Architektur. Kunsthaus Bregenz [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.kunsthaus-bregenz.at/html/welcome00.htm?k_schueler_audioguide.htm 66 Museum, Schule, Bildung: Aktuelle Diskurse - Innovative Modelle - Erprobte Methoden. 2007. München: Kopaed, s. 119-121. ISBN 978-386-7360-197.

35

země je má země) nebo i částí a památek Norimberka, tak aby si v duchu „Lernen durch Lehren“ osvojili poznatky o své nové zemi a kultuře. Projekt probíhal letech 2004–2010.67 Na výše zmíněných programech v duchu „Lernen durch Lehren“ se mi líbí především to, jaký prostor je žákům dáván ve vypořádání se s daným tématem. Na vše si víceméně přichází sami a nikdo jim do určité míry nediktuje, co a jak mají dělat nebo říkat. Důraz je kladen především na věci, které žáky zaujmou a nemusí se bát zaujímat vlastní postoj.

67

Museum, Schule, Bildung: Aktuelle Diskurse - Innovative Modelle - Erprobte Methoden. 2007. München: Kopaed, s. 119-121. ISBN 978-386-7360-197. Südstadtkids [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.suedstadtkids.de/2004-2010/index.html

36

5

PRAKTICKÁ ČÁST PRÁCE

V následující části teoretické práce popíši proces vzniku a hlavní myšlenku mého výtvarného díla, které je těžištěm této diplomové práce. Dílo má podobu šesti plastových koulí, ve kterých jsou zalité filmové negativy (viz. obrazová dokumentace v závěru práce). Na filmových negativech je samotná Vila Stuck v Mnichově. Název díla Gesamtkunstwerk Hlavní myšlenka Sídla samotných umělců jsou bubliny, uzavřené světy, Gesamtkunstwerky, kde se syntetizuje celý jejich umělecký život, kterému rozumí jen oni sami. Materiál a forma Šest negativů z černobílého kinofilmu zalité v plastových (3 z epoxidu, 3 z polyesteru) ručně broušených koulích. Forma prezentace S dílem se smí při prohlížení manipulovat. Témata obsažená v díle Formální souvislosti: plast (epoxid, polyester), filmový negativ. Užší souvislost: Gesamtkunstwerk, sídla umělců, Vila Stuck, Franz von Stuck, bublina jako uzavřený osobní svět, genius loci, beängstigend – znepokojivý, úzkost vzbuzující Širší souvislosti: Mnichov (na přelomu 19. a 20. století)

5.1 Postup tvorby Proces samotné tvorby si prošel čtyřmi fázemi: příprava filmových negativů, výroba formy, odlévání, broušení a leštění. 5.1.1 Příprava filmových negativů Samotný zrod diplomové práce započal téměř náhodně. Kamarádka mi pro štěstí na zahraniční studijní pobyt do Německa půjčila svůj fotoaparát Zenit 11, který jí dělal společnost na jejím pobytu v Lotyšsku. Tímto fotoaparátem jsem pořídila sérii fotografií 37

Vily Stuck, které vznikly zcela spontánně na základě prvotní fascinace vilou, a ještě bez záměru nějakého dalšího zpracování. Fotografovala jsem na černobílý film s citlivostí 100 ISO. (Pozn. Všechny fotografie jsou v obrazové dokumentaci.) Materiál negativního fotografického filmu mne fascinuje. Zobrazuje viděnou skutečnost, ale jakoby z druhé strany, nadneseně řečeno její „temnou stánku“. Fotografický negativ pro mne představuje nejen prostředek pro vznik díla (tedy fotografie), ale také zcela samonosný, již hotový produkt uměleckého procesu. Fotografický film je ale poměrně křehká záležitost. Proto jsem se nakonec rozhodla jednotlivá políčka filmu zalít do plastových koulí.

Jeden z filmových negativů, který je v obrazové dokumentaci uzavřen v kouli číslo IV.

Fotografie vyvolaná z filmového negativu před zalitím do formy.

38

5.1.2 Výroba formy Celkové technické zpracování bylo pro mne – kvůli nedostatku zkušeností s materiálem plastu – velkým oříškem. Po konzultaci s pracovníky dílny plastu na Akademii výtvarných umění v Mnichově jsem se rozhodla pro výrobu silikonové formy, složené ze dvou částí (polokoulí). K výrobě forem posloužila jednoduchá vánoční ozdoba. Polovina vánoční koule se zasadila do plastelínové ohrádky, v okolí koule se vytvořila rýha, aby později druhá část formy do první zapadala. Polokoule se nastříkala separátorem a zalila silikonem, ten se opakovaně vytahoval na vrchol polokoule a postupně zasychal. Do ještě nezatuhlého silikonu se vložily zámky (silikonové špalíčky), také aby zapadaly do sádry, kterou se posléze pro zpevnění zalila první část formy. Ta se poté otočila, odstranila se plastelína a vytvořila se z ní nová ohrádka. Postup se stejně zopakoval s druhou částí formy, ve které bylo potřeba zachovat otvor pro odlévání. V místě otvoru se proto polokoule nastavila plastelínou a přebytečný silikon se po zaschnutí a po zalití sádrou odřízl.

Plastelínová ohrádka první polokoule již odlitá silikonem a následně zpevněná sádrou.

Plastelínová ohrádka druhé polokoule s otvorem pro odlévání při procesu zasychání silikonu.

Hotová silikonová forma se sádrovým zpevněním.

39

5.1.3 Odlévání První polokoule se vymazala voskem (aby šel plast od formy oddělit), zalila se plastem a na hladinu se položil filmový negativ. V případě epoxidu se počkalo do druhého dne, v případě polyesteru stačily dvě hodiny. Po zatuhnutí se přiložila druhá část formy. Polokoule se zpevnily kleštěmi a otvorem v jedné z nich se dolil zbytek plastu. Poté se opět čekalo na zatuhnutí. Tekutina / plast se skládala ze dvou složek, teprve po jejich smíchání začala směs tuhnout. Tři koule jsou odlité epoxidem a tři polyesterem. Rozdíl mezi nimi je hlavně v ceně, zápachu a výši teploty při tuhnutí. Epoxid je dražší, nezapáchá a k jeho tuhnutí dochází při nižší teplotě. Z počátku jsem si nebyla jistá, jak bude na teplotu filmový negativ reagovat, ale zvládl i odlití polyesterem. Nedokázala jsem se poté rozhodnout pro jeden z nich, a proto jsem nakonec zvolila kompromis třikrát epoxid, třikrát polyester. Na jednu kouli se spotřebovalo cca 200 g materiálu. Při dolévání druhé polokoule často docházelo ke vzniku vzduchových bublin a samotná koule se tak musela doretušovávat dodatečnými dolitky.

Zalití poloviny formy plastem a vložení filmového Forma, kleště pro zpevnění a hotový ztuhlý odlitek. negativu na hladinu.

Vzduchová bublina na odlitku epoxidové koule.

Doretušovávání vzduchových bublin pomocí plastelínové ohrádky a následným dolíváním plastu.

40

5.1.4 Broušení a leštění Po zatuhnutí následovalo nejprve hrubé broušení, kde jsem si naštěstí na větší nerovnosti mohla pomoci bruskou. Ale na docílení hladkosti a průhlednosti byla potřebná mnohahodinová ruční práce – broušení různými zrnitostmi smirkového papíru, od nejhrubších po nejjemnější. Kvůli prašnosti a urychlení procesu broušení probíhalo za mokra. Nakonec se použila i lešticí pasta a jemný hadřík pro docílení průhlednosti. Na kouli jsem i cíleně přes broušení nakonec zachovávala jednu malou prohlubeň, která vznikla chybou při tvorbě formy. Prohlubeň totiž slouží jako stojánek, takže koule dokáže stát na místě.

Odlitek polyesterové koule. V pozadí jeden již vyleštěný odlitek, smirkový papír a rouška.

Bruska pro odstranění větších nerovností, především výstupku v části, kde byl otvor pro dolévání.

Leštící pasta pro finální úpravu.

Jeden vyleštěný a dva rozpracované odlitky.

41

5.2 Bublina umělců Umělci utíkají a hledají nové světy. Často je vytvářejí v prostředí, kde žijí, kde tvoří – – v jejich domovech a ateliérech. Tyto světy přetvářejí k obrazu svému a pomalu se do nich uzavírají. Vytvářejí kolem sebe neprostupnou bublinu, která praskne v momentě, kdy se do ní pustí světlo, vyvětrá se, vytře se prach po zemřelém umělci. Genius loci této bubliny však žije dál. Někdy i právě díky transformaci v nějakou instituci. V případě Vily Stuck transformace v muzeum proběhla úspěšně a duch místa nevymizel. Navštívila jsem v Mnichově i Muzeum Lenbachhaus, vilu po Franzi von Lenbachovi a dokonce jsem i chvíli bydlela s rodinou postaršího absolventa Akademie v Mnichově a nyní vedoucího dílny plastu na Akademii výtvarných umění v Mnichově. Tyto budovy na mě neměly takový vliv jako Vila Stuck, ale měla jsem vždy zvláštní pocit z těchto světů, míst, jako kdyby měly paměť, kterou nadále předávají skrz netradiční osobité prvky jak v architektuře, tak ve vybavení „domácnosti“. V případě domu akademika to byly např. nepatrné detaily v bytě, plastové násady na kliky, všude po domě poschovávané malé sošky plastových odlitků Buddhů a dalších děl. Gesamtkunstwerk jako syntéza všech umění. Pro každého je míra a množství všech umění a médií, která se mísí v Gesamtkunstwerku, různá. Pro mě to jsou právě celkově umělé světy umělců, které si vytvářejí v hlavě, které promítají do svých děl a hlavně sídel a ateliérů. Proto jsem symbolicky jeden z těchto světů – Vilu Stuck – uzavřela do plastové bubliny.

42

6

PEDAGOGICKÁ ČÁST 6.1 Gesamtkunstwerk jako syntéza rolí

Už jsem naznačila, že pojem Gesamtkunstwerk má více významů. Jedním z nich může být Gesamtkunstwerk ve smyslu syntézy více rolí. Schizofrenie dnešní doby si žádá, aby člověk byl „multifunkční“, více se spoléhal na sebe a své schopnosti a aby plnil více rolí. Proto jsem zde zmiňovala myšlenku „Lehren durch Lehren“, kdy se žáci stávají svými vlastními učiteli „dva v jednom“. V listopadu 2013 se v Tranzitdisplay konala konference o smyslu a problémech galerijních doprovodných programů s názvem „Pro koho to děláš?“. Karina Pfeiffer Kottová (kurátorka, zakladatelka platformy UMA: You Make Art a v současné době ředitelka Společnosti Jindřicha Chalupeckého) se vyjádřila o edukátorovi v muzeu jako o „bytostně podceňovaném nadčlověku.“68 Na slově podceňovaném se shodli víceméně všichni účastníci konference (vybraní teoretici umění, umělci, pracovníci galerií a zástupci lektorských oddělení) s ohledem na to, jaké postavení v daných institucích lektorské oddělení v českém kontextu má. Slovo nadčlověk použila Karina Pfeiffer Kottová proto, že lektor v sobě musí syntetizovat právě mnoho rolí a je na něj kladeno mnoho nároků. „Měli by to být lidé, kteří se dobře orientují v současném umění a jeho historii, zároveň jsou otevřeni mnoha jiným oblastem, což jim umožní mezioborové přesahy. Dokáží se vcítit do přemýšlení různých cílových skupin, často mnohem mladšího nebo staršího věku, než jsou oni sami, a nabídnout jim program na odpovídající úrovni. Měli by ideálně také mít představu o umělecké části těchto aktivit, tedy vyznat se v různých postupech, technologiích apod. A samozřejmě být inovativní, sledovat mezinárodní dění v oboru, neustále se vzdělávat, neustrnout na zaběhnuté praxi. Vyznat se alespoň rámcově v současném školství a osnovách atd.“69 Zuzana Palicová k popisu edukátora dodává: „je navyše aj remeselne zručný a schopný interpretácie“.70 A právě schopnost interpretace 68

Karina Pfeiffer Kotová. In: BARTLOVÁ, Anežka, Jan KRATOCHVIL a Ondřej HORÁK. Pro koho to děláš? [online]. Praha: Tranzit.cz, 2013 [cit. 2015-05-23]. ISBN 9788087259252. Dostupné z: http://www.artalk.cz/wp-content/uploads/2014/01/Karina-Pfeiffer-Kottova%CC%81.pdf 69 Tamtéž. 70 Zuzana Palicová. In: BARTLOVÁ, Anežka, Jan KRATOCHVIL a Ondřej HORÁK. Pro koho to děláš? [online]. Praha: Tranzit.cz, 2013 [cit. 2015-05-23]. ISBN 9788087259252. Dostupné z: http://www.artalk.cz/wpcontent/uploads/2014/01/Zuzana-Palicova%CC%81.pdf

43

díla považuji za důležitou. V tomto ohledu se dále účastníci shodují na důležitosti spolupráce kurátorů a edukátorů. Oblast zprostředkovávání umění je ale mnohdy tak komplikovaná, že i když se propojí role kurátora a edukátora stále může dojít k jeho dezinterpretaci. V momentě, kdy se umění dostane do instituce, mnohdy mainstreamová veřejnost očekává, že se dozví „pravdu“ = tu „správnou“ interpretaci. Nejednou jsem musela na výstavách čelit dotazům: „Proč to ten umělec udělal?“ Interpretace díla není jednoduchá a panuje v ní určitá pluralita v chápání procesu vzniku významu uměleckého díla – z pohledu umělce, kurátora, kunsthistorika apod. Uznávám, že existují umělci, kteří nechávají své dílo napospas osudu a ke stáru se náramně baví interpretacemi, které jim v duchu umění pro umění teoretici v průběhu let přisoudili. Ale vycházím spíše z potřeby některých umělců, kteří si dávají pozor na to, jak je jejich dílo interpretováno a co se s ním děje. Proto jako „pravdu“ především upřednostňuji interpretaci samotného umělce (záměr umělce). Kde tu „pravdu“ v umění zjistit? Ve spolupráci či spojování rolí – pedagoga a umělce. Samotné výpovědi některých umělců, když hovoří o svých dílech, jsou právě někdy tak prosté a upřímné a pro účastníky animačních programů mnohem srozumitelnější.71 Proč by tedy nemohl autor díla spolunavrhovat, co by si přál, aby se s jeho dílem při edukaci dělo? Tím lehce utopickým řešením diskutabilního problému – dezinterpretace významu uměleckého díla (žijících autorů) při zprostředkovávání umění – které jsem naznačila v úvodu práce je tedy nastolení pravidel, z pohledu autora díla, jak s daným dílem pracovat. Sama tedy v následující podkapitole navrhuji, jak pracovat s mým dílem.

6.2 Návrh edukačního programu Název edukačního programu: Gesamtkunstwerk Dílo, které je nositelem programu: Gesamtkunstwerk, Lenka Trantírková 2015 Cílová skupina: Studenti vyšších ročníků gymnázií, popř. středních škol Souvislost se školním kurikulem RVP pro gymnázia / Umění a kultura / Umělecká tvorba a komunikace – uvědomuje si význam osobně založených podnětů na vznik estetického prožitku; snaží

71

I když tito umělci často říkají, že oni sami svým dílům nerozumí.

44

se odhalit vlastní zkušenosti i zkušenosti s uměním, které s jeho vznikem souvisejí – vědomě uplatňuje tvořivost při vlastních aktivitách a chápe ji jako základní faktor rozvoje své osobnosti; dokáže objasnit její význam v procesu umělecké tvorby i v životě72 RVP pro gymnázia / Osobnostní a sociální výchova / Spolupráce a soutěž – jak jsem schopen přijímat názory druhých lidí jako možná východiska pro svůj další rozvoj73 Anotace programu: Účastníci se drobnými aktivitami s lektorem a komunikací s autorkou díla seznámí s okolnostmi vzniku, myšlenkou a procesem tvorby díla Gesamtkunstwerk. A v závěrečné aktivitě se naučí pracovat s epoxidovou pryskyřicí. Cíle programu: Účastníci se seznámí s dílem Gesamtkunstwerk a jeho okolnostmi (významem pojmu Gesamtkunstwerk v různých kontextech, Vilou Stuck v Mnichově apod.). Účastníci budou rozvíjet komunikaci. Účastníci si vyrobí šperk z epoxidové pryskyřice Scénář programu: 1) Přivítání 2) Ledolamka na vysvětlení pojmu Gesamtkunstwerk Lektor každému rozdá několik samolepek s názvy druhů umění (malba, kresba, video, apod.) s pokyny, aby si je nalepili na různé části těla. A pak už vyhlašuje… „Kresba a video…“ Pro účastníka je to pokyn, že si musí najít někoho do dvojice a spojit nálepku kresby, s cizí nálepkou videa (koleno na loket, čelo na ruku apod.) Vzhledem k počtu účastníků dostanou pokyny, zda se budou shlukovat do dvojic či trojic apod. Dá se potom vše různě obměňovat (vyhlásit více samolepek naráz, propojit celou skupinu v jeden velký Gesamtkunstwerk). Na konci aktivity lektor objasní pojem Gesamtkunstwerk. 3) Vyhnutí se dezinterpretaci Lektor dá prostor účastníkům pro prohlédnutí díla a přípravu otázek pro autorku, které 72

Rámcový vzdělávací program pro gymnázia: RVP G. [online]. Praha: MŠMT, 2007. s. 50–56. [cit. 2014-0622]. Dostupné z: http://www.nuv.cz/file/159. 73 Tamtéž, s.66–68.

45

následně hromadně zavolají a popovídají si o díle. Lektor po skončení telefonátu podle situace doplní ještě nějaké další informace potřebné pro průběh programu. 4) Vila Stuck Účastníci se podrobněji seznámí s obsahem filmových negativů zalitých v koulích. Na základě fotografií exteriéru a interiéru Vily Stuck budou s lektorem diskutovat. 5) Plast Účastníci nakreslí do bubliny věci, které jsou charakteristické pro jejich domovy, něco co vyrobili, co nikdo jiný doma nemá (popř. co by si přáli mít, co by je charakterizovalo), tak jako unikáty ve Vile Stuck. Následně z obrázků účastníci vystřihnou fragment kresby, zasadí ho do kovové podložky, zalijí epoxidovou pryskyřicí a vyrobí si tak přívěšek. Lektor v průběhu práce vysvětlí proces tvorby díla. 6) Rozloučení

46

ZÁVĚR Jak tak v člověku někdy všechno ohledně vlastního díla uzrává a hledá další souvislosti. Postupně se konfrontuje s cizími myšlenkami a čte si stále dokola v zápisníku myšlenky vlastní, které se naštěstí těm cizím do určité míry podobají (jinak by si člověk mnohdy připadal jako blázen). Nakonec zjistí, že význam jeho díla se dá shrnout do pár jednoduchých vět… Sídla samotných umělců jsou bubliny, uzavřené světy, Gesamtkunstwerky, kde se syntetizuje celý jejich umělecký život, kterému rozumí jen oni sami. …bez všech těch možných myšlenek, souvislostí a popsaných stránek by si ale tu jednoduchost a upřímnost vyjádření neuvědomil. Je to začarovaný kruh. Sídlo Franze Stucka, jeho utopický svět, jsem uzavřela do bubliny. Když skrz tuto bublinu projde světlo, trošku Stuckova světa na nás dýchne. Každý máme nějaký takový svět, který bychom dokázali do takové bubliny zavřít. Tyto světy se mnohem lépe zprostředkovateli umění odkrývají, pokud se samotným tvůrcem této bubliny spolupracuje nebo pokud je alespoň také určitým druhem Gesamtkunstwerku – jako syntézy rolí – multifunkčním zprostředkovatelem umění – trošku kunsthistorikem, trošku umělcem, trošku pedagogem, trošku filozofem, trošku řemeslníkem… a dokáže tak na věci nahlížet objektivně z různých pohledů a zkušeností.

47

OBRAZOVÁ FOTODOKUMENTACE

I. koule, polyester

48

II. koule, polyester

49

III. koule, polyester

50

IV. koule, epoxid

51

V. koule, epoxid

52

VI koule, epoxid

53

Další fotografie ukazují, jak dílo reaguje na nasvícení…

54

55

ZDROJE Literatura Akademický slovník cizích slov: [A-Ž]. 1. vyd. Praha: Academia, 1997, 834 s. ISBN 80-2000607-9. Bauen in München 1890-1950: Eine Vortragsreihe in der Bayerischen Akademie der Schönen Künste. 1980. 1980. München: Lipp Verlag, s. 114. Arbeitshefte des Bayerischen Landesamtes für Denkmalpflege. ISBN B004JJ7E3E. BEIL, Ralf a Claudia DILLMANN. The total artwork in expressionism: art, film, literature, theater, dance, and architecture, 1905-25. Ostfildern, Germany: Hatje Cantz, 2011, s. 512. ISBN 978-377-5727-129. BLOOM HIESINGER, K. Art nouveau in Munich: masters of jugendstil from the Stadtmuseum, Munich, and other public and private collections. Munich, Prestel, 1988, s. 177. ISBN 10: 3791308874, ISBN 13: 9783791308876. BRANDLHUBER, Margot a Michael BUHRS. Im Tempel des Ich: das Künstlerhaus als Gesamtkunstwerk : Europa und Amerika 1800-1948. s. 374. ISBN 37-757-3592-5. FORNOFF, Roger. Die Sehnsucht nach dem Gesamtkunstwerk: Studien zu einer ästhetischen Konzeption der Moderne. Hildesheim: Olms, 2004, s. 658. ISBN 34-871-2767-9. FÖRG, Gabriele. Unsere Wagner: Joseph Beuys, Heiner Müller, Karlheinz Stockhausen, Hans Jürgen Syberberg: Essays. Originalausg. Frankfurt am Main: Fischer Taschenbuch Verlag, s. 206. ISBN 35-962-3604-5. KOLBER, Gabriele. Die Villa Stuck in München: Inszenierung eines Künstlerlebens. München: Bayerische Vereinsbank, Abt. Öffentlichkeitsarbeit und Werbung, 1992, s. 127. KREJCI, Harald, Bettina STEINBRÜGGE a Agnes HUSSLEIN-ARCO. 2012. Utopie Gesamtkunstwerk. Köln: Verlag der Buchhandlung Walther König, s. 242. ISBN 978-3863351-397. 56

MEISTER, Jochen, Bettina BEST a Andreas STROBL. Münchener Secession: Geschichte und Gegenwart. New York: Prestel, s. 192. ISBN 37-913-3877-3. MENDGEN, Eva A. Franz von STUCK a Peter BEXTE. Franz von Stuck: die Kunst der Verführung : das Markenzeichen Franz von Stuck--eine künstlerische Erfolgsstrategie : 27. Juli 2002-30. Juni 2003, Franz-von-Stuck-Geburtshaus Tettenweis ... = The art of persuasion : the trade mark of Franz von Stuck--a successful artistic strategy. Tettenweis: Förderkreis Franz-von-Stuck-Geburtshaus, 2002, s. 156. ISBN 39-802-7928-6. Museum, Schule, Bildung: Aktuelle Diskurse - Innovative Modelle - Erprobte Methoden. 2007. München: Kopaed, s. 224. ISBN 978-386-7360-197. NEUMANN-ADRIAN, Edda a Michael NEUMANN-ADRIAN. 2005. Münchens Lust am Jugendstil: Häuser und Menschen um 1900. München: Buchendorfer, s. 160. ISBN 39-3403693-7. STUCK, Franz von. 1993. Franz von Stuck: Gemälde, Zeichnung, Plastik aus Privatbesitz : Ausstellung zum 130. Geburtstag : Museum Moderner Kunst Passau, Stiftung Wörlen 19. März-27. Juni 1993 ... 1. Aufl. Passau: Museum Moderner Kunst, s. 150. ISBN 39-2884401-6. SZEEMANN, Harald a Susanne HÄNI. Der Hang zum Gesamtkunstwerk: europäische Utopien seit 1800. Aarau: Sauerländer, 1983, s. 511. ISBN 3794124448. VÁVRA, Jiří. Od impresionismu k postmoderně: dějiny vizuálního umění. 1. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2001, 127 s. ISBN 80-718-2120-9.

57

Elektronické zdroje Besucherpi.lot - Schüler führen durch die Pinakothek der Moderne und das Museum Brandhorst [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.besucherpilot.de Cicerone - Bildung als Erlebnis. Cicerone [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.klassik-stiftung.de/bildung/schueler-und-jugendliche/cicerone/ GESAMTKUNSTWERK EXPRESSIONISMUS: Kunst, Film, Literatur, Theater, Tanz und Architektur 1905-1925.Mathildenhöhe Darmstadt [online]. [cit. 2015-05-08]. Dostupné z: http://www.mathildenhoehe.eu/ausstellungen/archiv/gesamtkunstwerkexpressionismus/ Gesamtkunstwerk. In: ABZ.cz: slovník cizích slov [on-line]. Radek Kučera & daughter, 2005. [cit. 23..5.2015]. Dostupné z: http://slovnik-cizichslov.abz.cz/web.php/hledat?cizi_slovo=gesamtkunstwerk&typ_hledani=prefix HÖRSTUCK. Ein Audioguide von Kindern für Kinder: Kinder erzählen in Hörstücken von Frühlingsmädchen und Laserschwertern. Museum Villa Stuck: Veranstaltungen [audio online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.villastuck.de/vermittlung/hoerstuck.htm Karina Pfeiffer Kotová. In: BARTLOVÁ, Anežka, Jan KRATOCHVIL a Ondřej HORÁK. Pro koho to děláš? [online]. Praha: Tranzit.cz, 2013 [cit. 2015-05-23]. ISBN 9788087259252. Dostupné z: http://www.artalk.cz/wp-content/uploads/2014/01/Karina-PfeifferKottova%CC%81.pdf LANG, Čestmír. Prostory aseptického strachu. A2 [online]. 2007, č. 25 [cit. 2015-05-08]. ISSN 1803-6635. Dostupné z: http://www.advojka.cz/archiv/2007/25/prostoryaseptickeho-strachu MNICHOV – ZÁŘÍCÍ METROPOLE UMĚNÍ 1870–1918 | Západočeská galerie v Plzni [online]. [cit. 2015-06-22]. Dostupné z: http://www.zpc-galerie.cz/cs/mnichov-zarici-metropoleumeni-1870-1918-242

58

MUTHESIUS, S. The Rule of Art. A Short Introduction to the Munich Art World in the Nineteenth Century. : Vláda umenia. Stručný úvod k problematike mníchovského umeleckého života v devätnástom storočí. Resumé a překlad M. Hrdina. Ars. 45, 2, s. 126– 142, Prosinec 2012. ISSN: 00449008. Museumspaedagogik: Schüler führen Schüler - Entdecke das Museum auf eigene Faust. In: [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.porzellanikon.org/museumspaedagogik/museumspaedagogischesprogramm-in-selb/sekundarstufe/schueler-fuehrenschueler.html?L=/proc/self/environ.html Museum Villa Stuck: Historische Räume: Altes Atelier [online]. [cit. 2015-06-22]. Dostupné z: http://www.villastuck.de/museum/atelier.htm Museum Villa Stuck: Historische Räume: Empfangssalon [online]. [cit. 2015-06-23]. Dostupné z: http://www.villastuck.de/museum/empfangssalon.htm Museum Villa Stuck: Historische Räume: Künstlergarten [online]. [cit. 2015-06-22]. Dostupné z: http://www.villastuck.de/museum/garten.htm Museum Villa Stuck. Museum Villa Stuck: Ein Museum der Stadt München [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.villastuck.de/museum/index.htm Museum Villa Stuck: Historische Räume: Musiksalon [online]. [cit. 2015-06-22]. Dostupné z: http://www.villastuck.de/museum/musiksalon.htm Museum Villa Stuck: Historische Räume: Vestibül [online]. [cit. 2015-06-22]. Dostupné z: http://www.villastuck.de/museum/vestibuel.htm Rámcový vzdělávací program pro gymnázia: RVP G. [online]. Praha: MŠMT, 2007. 100 s. [cit. 2014-06-22]. Dostupné z: http://www.nuv.cz/file/159 Schülerprojekt Audioguide Architektur. Kunsthaus Bregenz [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.kunsthausbregenz.at/html/welcome00.htm?k_schueler_audioguide.htm Südstadtkids [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.suedstadtkids.de/20042010/index.html 59

TEAM STUCK - Jugendliche als Museumsexperten: Führungen durch die Historischen Räume. Museum Villa Stuck: Team Stuck [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.villastuck.de/vermittlung/team_stuck.htm Una Szeemann, Montewood Hollyverita - HaswellEdiger & Co. Gallery - ArtCat [online]. [cit. 2015-06-22]. Dostupné z: http://calendar.artcat.com/exhibits/1026 Zuzana Palicová. In: BARTLOVÁ, Anežka, Jan KRATOCHVIL a Ondřej HORÁK. Pro koho to děláš? [online]. Praha: Tranzit.cz, 2013 [cit. 2015-05-23]. ISBN 9788087259252. Dostupné z: http://www.artalk.cz/wp-content/uploads/2014/01/Zuzana-Palicova%CC%81.pdf

60

Zdroje obrázků Obr. 1: Franz von Stuck. Kunstgelage.blog.de [online]. [cit. 8.5.2015]. Dostupný z: http://kunstgelage.blog.de/2009/03/07/kunst-leben-franz-von-stuck-gemalde-5710975/ Obr. 2: Plakat der 7. Internationalen Kunstausstellung München. Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 8.5.2015]. Dostupný z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Internationale_Kunstausstellung_Muenchen_18 97.jpg Obr. 3:Der Wächter des Paradieses. Villastuck.de [online]. [cit. 8.5.2015]. Dostupný z: http://www.villastuck.de/04/stuck/bild.htm Obr. 4: Innocentia. The-athenaeum.org [online]. [cit. 8.5.2015]. Dostupný z: http://www.the-athenaeum.org/art/detail.php?ID=61123 Obr. 5: Fighting Fauns. The-athenaeum.org [online]. [cit. 8.5.2015]. Dostupný z: http://www.the-athenaeum.org/art/detail.php?ID=61128 Obr. 6: Luzifer. Britishmuseum.org [online]. [cit. 8.5.2015]. Dostupný z:http://www.britishmuseum.org/research/collection_online/collection_object_details.as px?objectId=1363822&partId=1 Obr.7: Crucifixion. Wikiart.org [online]. [cit. 8.5.2015]. Dostupný z: http://www.wikiart.org/en/franz-stuck/crucifixion-1892 Obr. 8: Villa Stuck 1903. Muenchenwiki.de [online]. [cit. 8.5. 2015]. Dostupný z: http://www.muenchenwiki.de/wiki/Datei:MueVillaStuckLW1903.jpg Obr. 9: WEIDNER, Christopher. Kapitolinischen Wölfin. Mystisches-muenchen.de [online]. [cit. 8.5. 2015]. Dostupný z: http://www.mystisches-muenchen.de/mystischesmuenchen/rund-um-die-villa-stuck/ Obr. 10: Die Toteninsel (Erste Fassung). Sammlungonline.kunstmuseumbasel.ch [online]. [cit. 8.5. 2015]. Dostupný z: http://sammlungonline.kunstmuseumbasel.ch/eMuseumPlus?service=direct/1/ResultDet ailView/result.inline.list.t1.collection_list.$TspTitleLink.link&sp=13&sp=Sartist&sp=Sfilter 61

Definition&sp=0&sp=2&sp=1&sp=SdetailView&sp=21&sp=Sdetail&sp=0&sp=T&sp=0&sp= SdetailList&sp=75&sp=F&sp=Scollection&sp=l1118 Obr. 11: ENDEL, August. Photoatelier Elvira 1886. Bildindex.de [online]. [cit. 8.5. 2015]. Dostupný z: http://www.bildindex.de/bilder/t/fm622026 Obr. 12: Die historische Villa, 2013. Lenbachhaus.de [online]. [cit. 8.5. 2015]. Dostupný z: http://www.lenbachhaus.de/das-museum/architektur/generalsanierung/ Obr. 13: SOKLEINE. Scary letterbox of Villa Stuck. Flicker.com [online]. [cit. 8.5. 2015]. Dostupný z: https://www.flickr.com/photos/18205690@N02/8135368672 Obr. 14: Fight for the female. The-athenaeum.org [online]. [cit. 8.5.2015]. Dostupný z: http://www.the-athenaeum.org/art/detail.php?ID=61289 Obr. 15: Portrait of Mary in Greek costume. Invaluable.com [online]. [cit. 8.5.2015]. Dostupný z: http://www.invaluable.com/auction-lot/franz-von-45-c-ce10d4008e Obr. 16: PRAEFCKE, Andreas. Ruinentheater Sanspareil. De.wikipedia.org [online]. [cit. 8.5.2015]. Dostupný z: http://de.wikipedia.org/wiki/Sanspareil#/media/File:Wonsees_Sanspareil_Ruinentheater. jpg Obr. 17: REDEMAN, Wilhelm. Kurt Schwitters Merzbau 1933. Tate.org.uk [online]. [cit. 8.5.2015]. Dostupný z: http://www.tate.org.uk/research/publications/tate-papers/kurtschwitters-reconstructions-merzbau Obr. 18: SCHNEIDER, Gregor. HAUS u r, Rheydt 1985 – today. Gregorschneider.de [online]. [cit. 8.5.2015]. Dostupný z: http://www.gregorschneider.de/places/1985rheydt/pages/haus_ur_1985rheydt_photo0 1.htm Obr. 19: SCHNEIDER, Gregor. u r 10, (with inventory) KAFFEEZIMMER "Wir sitzen, trinken Kaffee und schauen einfach aus dem Fenster",. Gregorschneider.de [online]. [cit. 8.5.2015]. Dostupný z:

62

http://www.gregorschneider.de/places/1985rheydt/pages/1993_ur10_kaffeezimmer_rh eydt_01.htm Obr. 20: STEGLICH, Nikolaus. Villa Stuck Hauptfassade. Villastuck.de [online]. [cit. 8.5.2015]. Dostupný z: http://www.villastuck.de/museum/index_bild.htm Obr. 21: WEBER, Jens. Garten der Villa Stuck. Muenchen.de [online]. [cit. 8.5.2015]. Dostupný z: http://www.muenchen.de/rathaus/Stadtverwaltung/Kulturreferat/MuseenGalerien/Villa-Stuck.html#/?gallery=Galerie-Villa-Stuck&slide=1 Obr. 22: LEONI, Antonio. Stuck1. Arretrato3.vascellocr.it [online]. [cit. 8.5.2015]. Dostupný z: http://arretrato3.vascellocr.it/webcontent/Monaco%20Stuck%20Cremona%20Ragno/images/Stuck1.jpg Obr. 23: Empfangssalon Franz von Stucks. Muenchen.de [online]. [cit. 8.5.2015]. Dostupný z: http://www.muenchen.de/rathaus/Stadtverwaltung/Kulturreferat/MuseenGalerien/Villa-Stuck.html#/?gallery=Galerie-Villa-Stuck&slide=5 Obr. 24: WEBER, Jens. Musiksalon der Villa Stuck. Villastuck.de [online]. [cit. 8.5.2015]. Dostupný z: http://www.villastuck.de/museum/musiksalon_bild.htm Obr. 25: WEBER, Jens. Blick aus dem Boudoir in Richtung Speisesaal und Rauchzimmer. Villastuck.de [online]. [cit. 8.5.2015]. Dostupný z: http://www.villastuck.de/museum/biblio_bild.htm Obr. 26: PULFER, Wolfgang. Treppenaufgang. Villastuck.de [online]. [cit. 8.5.2015]. Dostupný z: http://www.villastuck.de/museum/treppenhaus_bild.htm Obr. 27: TheDude_2006. Atelier in der Villa Stuck. Flickr.com [online]. [cit. 8.5.2015]. Dostupný z: https://www.flickr.com/photos/thedude_2006/6204586174/ Obr. 28: WEBER, Jens. Franz von Stucks Atelier. Muenchen.de [online]. [cit. 8.5.2015]. Dostupné z: http://www.muenchen.de/rathaus/Stadtverwaltung/Kulturreferat/MuseenGalerien/Villa-Stuck.html#/?gallery=Galerie-Villa-Stuck&slide=3

63

ANOTACE Jméno a příjmení Katedra Vedoucí práce Rok obhajoby

Lenka Trantírková Katedra výtvarné výchovy Mgr. Petra Šobáňová, Ph.D 2015

Název práce Název práce v angličtině Anotace v češtině

Gesamtkunstwerk Total artwork

Domy umělců, navrhované svépomocí a stavěné či přestavěné pro ně samotné, zaujímají jako „architektonické autoportréty“ v dějinách architektury a umění všeobecně své místo. Některé z nich v dnešní době plní funkci muzeí, některé byly zbourány a jiné slouží jako obydlí potomků daných umělců. Autorka diplomové práce se při svém studijním pobytu v Mnichově setkala s jedním takovým domem – s vilou po významném umělci mnichovské secese Franzi von Stuckovi. Museum Villa Stuck se pro ni stalo obrovskou inspirací, jak z hlediska muzejní pedagogiky, kterou studuje, tak z hlediska vlastní umělecké tvorby. V doprovodném textu praktické diplomové práce líčí základní poznatky o Vile Stuck a osobnosti Franze von Stucka a věnuje se souvisejícímu pojmu Gesamtkunstwerk. V práci zmiňuje také edukační programy Vily Stuck, které uplatňují strategii „Lernen durch Lehren“ (učení se učením). Těžištěm diplomové práce je však výtvarné dílo inspirované Vilou Stuck. Dílo má podobu šesti plastových koulí, ve kterých jsou zalité filmové negativy. Koule jsou pomyslnou bublinou, do níž je specifický svět vily zataven.

Klíčová slova v češtině

Gesamtkunstwerk, Franz von Stuck, Museum Vila Stuck, Lernen durch Lehren (učení se učením)

Anotace v angličtině Houses of artists (self-designed and self-built by the artists themselves) take their place as an "architectural portraits" in the history of architecture and of art in general. Nowadays, some of them serve as museums, some were demolished and others survived as homes for offspring of artists. The author of the thesis (during her studies in Munich) confronted herself with one of such houses – Villa bei Franz von Stuck, one of the representative of the Munich Secession. Museum Villa Stuck became a huge inspiration for her, both in terms of museum education (which she studies), and in terms of own artistic creation. She depicts the basic knowledge about Villa Stuck and personality of Franz von Stuck in the accompanying text of the practical thesis. Author also writes about the concept Gesamtkunstwerk, with which Franz von Stuck is frequently associated. She also mentions Villas Stuck educational programs, which apply the strategy of „learning by teaching“. The main focus of this thesis is an artwork inspired by Villa Stuck. It consists of six plastic balls with film negative inside. The balls are imaginary bubbles, where the world of Villa Stuck is sealed.

Klíčová slova v angličtině Přílohy vázané v práci Přílohy volně vložené v práci Rozsah práce Jazyk

Total artwork, Franz von Stuck, Museum Villa Stuck, Learning by teaching Obrazová dokumentace CD 64 stran Čeština

64

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra výtvarné výchovy. Gesamtkunstwerk. Diplomová práce

Recommend Documents