UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA
Katedra biologie
Diplomová práce Kateřina Janoušková
Využití Arboreta v Bílé Lhotě ve výuce přírodopisu na II. stupni ZŠ
Olomouc 2014
Vedoucí práce: Ing. Pavlína Škardová
Prohlášení Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedených zdrojů a literatury.
V Olomouci dne 24. 6. 2014 Podpis autora
Poděkování Chtěla bych poděkovat Ing. Pavlíně Škardové za odborné vedení a poskytování cenných rad při vypracování diplomové práce.
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 5 Cíle práce .................................................................................................................................... 6 Metody a postupy zpracování ..................................................................................................... 7 1.
Arboretum v Bílé Lhotě ...................................................................................................... 8
2.
Botanické zahrady a arboreta – muzea živých rostlin ...................................................... 10
3.
Pracovní listy .................................................................................................................... 17
4.
Úlohy v pracovních listech ............................................................................................... 21 4.1
4.1.1
Úlohy se širokou odpovědí ................................................................................. 22
4.1.2
Úlohy se stručnou odpovědí ............................................................................... 23
4.2
5.
6.
Otevřené úlohy ........................................................................................................... 22
Uzavřené úlohy .......................................................................................................... 23
4.2.1
Dichotomické úlohy ........................................................................................... 23
4.2.2
Úlohy s výběrem odpovědí ................................................................................. 24
4.2.3
Přiřazovací úlohy ................................................................................................ 25
4.2.4
Uspořádací úlohy ................................................................................................ 26
Zásady tvorby pracovních listů......................................................................................... 27 5.1
Volba úloh.................................................................................................................. 27
5.2
Motivace .................................................................................................................... 28
5.3
Stanovení cíle ............................................................................................................. 29
Exkurze ............................................................................................................................. 32
7. Pracovní listy a metodické listy pro účely využití Arboreta v Bílé Lhotě ve výuce přírodopisu na II. stupni ZŠ ...................................................................................................... 34 Závěr ......................................................................................................................................... 76 Použitá literatura a zdroje Přílohy
Úvod Po staletí sloužily botanické zahrady a arboreta k účelu vzdělávání. Šlo však většinou o vzdělání odborné, které postrádalo výchovnou dimenzi. Ačkoli myšlenka spojit výchovu se vzděláváním vznikla již v antice, znovuobjevena a znovu využívána byla opět až na přelomu 20. a 21. století a to v institucích muzejní povahy (Průcha, 2009). Jelikož se botanické zahrady a arboreta k muzeím řadí, byla snaha tuto myšlenku aplikovat také do prostředí botanických zahrad a arboret. V botanických zahradách a arboretech stejně tak jako v ostatních institucích muzejní povahy se stále více přiklánějí k transformaci svých výstav, sbírek a exponátů do takové podoby,
aby sloužily nejen
účelu
vzdělávání,
ale
také
účelu
výchovnému
(Šobáňová, 2012). Nejen, že se za poslední dobu změnil způsob vystavování, ale mnoho těchto institucí využívá také značné didaktické prostředky a pomůcky, které návštěvníkovi pomáhají výstavu určitým způsobem přiblížit a zatraktivnit. Už i v ČR existuje mnoho botanických zahrad a arboret, které se snaží své sbírky určitým způsobem zatraktivnit a lépe přiblížit návštěvníkovi. K tomuto účelu jsou vytvářeny buď rozsáhlejší výukové programy, nebo pracovní listy. Ačkoli je Arboretum v Bílé Lhotě velice ceněné pro své sbírky exotických i domácích dřevin, nenabízí momentálně ani jednu z těchto možností. Prohlídky jsou zde zatím realizovány jako prohlídky s výkladem průvodce nebo jako prohlídky a použitím tištěného průvodce, který ovšem také postrádá jakékoli didaktické prvky.
5
Cíle práce Hlavním cílem práce je vytvořit návrh využití Arboreta v Bílé Lhotě ve výuce přírodopisu na II. stupni ZŠ, které je realizováno prostřednictvím pracovních listů pro žáky a metodických listů pro učitele. Dílčím cílem je zpracování teorie tvorby pracovních listů, na jejímž základě budou pracovní listy vytvářeny. Dalším cílem je vytvoření stručného nástinu podmínek a historie Arboreta v Bílé Lhotě a prezentace botanických zahrada a arboret jako určitý typ muzejních institucí. Následujícím cílem je zhodnocení vybavenosti botanických zahrad a arboret výukovými programy či materiály v podobě pracovních listů a přiblížení organizační formy exkurze, jakožto hlavní organizační formy při realizaci výuky mimo školní prostředí.
6
Metody a postupy zpracování Základním zdrojem informací pro vypracování této práce bylo studium dostupné odborné literatury převážně didaktického zaměření. Na základě informací z těchto zdrojů byla vypracována teoretická část práce, která obsahuje stručné informace o objektu zájmu, což je Arboretum v Bílé Lhotě, informace o botanických zahradách a arboretech jako určitých typech muzeí, dále informace o pracovních listech a zásadách jejich zpracování a v neposlední řadě informace o zvolené organizační formě, kterou je exkurze. Na základě průzkumu prostřednictvím elektronické pošty či telefonické komunikace byla zjišťována úroveň vybavenosti botanických zahrad a arboret v České republice výukovými programy či materiály v podobě pracovních listů. Seznam těchto botanických zahrad a arboret byl vytvořen dle Chytré (2010). Získané údaje byly následně vyhodnoceny slovním popisem. V praktické části práce byl vytvořen soubor 20 pracovních listů určených pro 7. – 9. ročník pro účely exkurzí. Tato část práce byla vypracována na základě poznatků získaných z části teoretické, tedy na základě studia didaktické literatury. Dle zpracovaného přehledu rostlinné skladby v předchozí bakalářské práci byly vytipovány rostliny, které byly využity při tvorbě pracovních listů. Tyto pracovní listy jsou konstruovány jako pracovní listy samoobslužné, jejichž časová dotace činí 20- 45 minut. Jelikož jsou tyto pracovní listy v rámci doporučeného ročníku volně kombinovatelné, lze jejich kombinací časovou dotaci zvýšit podle možností exkurze. Ke každému pracovnímu listu byl vytvořen také list metodický, který slouží učiteli k orientaci a následné evaluaci. Všeobecné náležitosti metodických listů byly upraveny dle RVP pro základní vzdělávání (2007). V letech 20122014 byla vytvořena vlastní fotodokumentace, která je součástí pracovních listů. Pokud tedy není uvedeno jinak, jsou fotografie použité v pracovních listech prací autorky práce. Na závěr byly vytvořeny dvě zvláštní přílohy, které obsahují katalog metodických listů pro učitele a katalog pracovních listů pro žáky. Tyto přílohy budou nabídnuty Arboretu v Bílé Lhotě k případnému využívání.
7
1. Arboretum v Bílé Lhotě Arboretum v Bílé Lhotě se nachází na okraji stejnojmenné obce, která leží nedaleko města Litovel v okrese Olomouc. Na rozloze 2,41 ha a v nadmořské výšce 287-297 m. n. m. zde roste přes 300 druhů dřevin pocházejících nejen z Evropy, ale také z Asie či Ameriky (Šafář, 2003). Základ parku tvoří početné duby a buky, které jsou doplněny dalšími druhy dřevin. Arboretum je rozděleno na 11 úseků - U šachů, U kapradí, Na prádle, Nová louka, Alpinum, Pod duby, Jízdárna, Pod farou, Oltář, Sněženková louka, Lesík (viz Obrázek č. 1), které mají svou specifickou podobu a obsahují různou skladbu dřevin. Obr. č. 1 : Plán arboreta
Zdroj: Bábková Hrochová, 2006, str. 22
Základy arboreta byly položeny již v 15. století. Tehdy zde stála středověká tvrz, kterou obklopovala ovocná zahrada. Tato tvrz prošla v 16. až 17. století rozsáhlou přestavbou na renezanční zámek, jehož ovocná zahrada byla rozšířena o část okrasnou (Kříž, 1971). V této okrasné části se již nacházely i duby, které dnes tvoří dominantu jedné z částí arboreta. K nim byly v 18. století dosazeny ještě další dřeviny, čímž byl položen základ novodobého arboreta. 8
Velice významnou osobností v historii arboreta byl Quido Riedl (1878 – 1946), jehož rodina koupila panství v Bílé Lhotě v roce 1870 (Hekele, 1972). Quido Riedl, jež byl vášnivým zahradníkem a dendrologem, začal s radikální přestavbou parku. Jelikož se v té době v parku vyskytovaly hlavně naše domácí dřeviny, rozhodl se jejich část odstranit, aby vznikly nové plochy pro výsadbu. Díky členství v dendrologické společnosti v Průhonicích měl přístup k mnoha cizokrajným dřevinám, které v parku hojně vysazoval (Šetelová, 1977). V arboretu založil také několik skalek a záhony trvalek, z nichž některé byly zachovány do dnešní doby. Péči o arboretum se věnoval prakticky až do své smrti v roce 1946. S nástupem komunismu byl majetek rodiny Riedlů zestátněn a jeho správa přidělena národnímu výboru v Bílé Lhotě. Ten však nedisponoval dostatečnými finančními prostředky, které by pokryly údržbu parku a park tak začal pustnout (Erlec, 2006). Záchranou pro chátrající arboretum bylo přidělení jeho správy Krajskému vlastivědnému muzeu v Olomouci v roce 1965. Pod záštitou Vlastivědného muzea v Olomouci byly provedeny nutné rekonstrukce a další úpravy parku, díky nimž mohl být v roce 1968 zpřístupněn veřejnosti (Chytrá, 2010). O rok později byl park prohlášen za zvláště chráněné území a postupně byly provedeny další úpravy parku, které měly usnadnit hlavně pěstování rostlin. Jednou z posledních rekonstrukcí byla revitalizace zdejšího rybníka v roce 2009 a nutné odklízení bahna po velkých lijácích v roce 2013. V současné době je Arboretum v Bílé Lhotě významnou kulturní institucí, která je pořadatelem mnoha akcí. Arboretum pořádá různé výstavy ať už botanické či umělecké, ale také koncerty či tematické dny. Svou tradici zde má již od roku 1979 ,, Den ptactva“, což je akce pro mládež, která je zaměřená na ochranu přírody.
9
2. Botanické zahrady a arboreta – muzea živých rostlin Jelikož jsou botanické zahrady a arboreta považovány za určitý typ muzea- muzea přírodních dějin, může být jakákoli edukace, která v tomto zařízení probíhá, brána jako edukace muzejní. Botanické zahrady a arboreta jsou jako každá jiná muzea nevýdělečnými organizacemi, které slouží společnosti a jejímu rozvoji. Zároveň jsou této společnosti otevřené a slouží k účelu studia, výchovy a vzdělávání tím, že získávají, uchovávají, zkoumají a zprostředkovávají doklady o člověku a jeho prostředí (Jůva, 2004). Již v antickém Řecku vznikla myšlenka propojení vědy a výzkumu s výchovou a vzděláváním. Institucí, ve které byla tato idea realizována byl Múseion v Alexandrii, což bylo komplexní zařízení, které sloužilo nejen k vědeckým a výzkumným účelům, ale zahrnovalo také dimenzi výchovně-vzdělávací (Průcha, 2009). Tato myšlenka však zanikla již v 7. století a znovuobjevena a využívána byla opět až na přelomu 20. a 21. století, kdy byla uplatněna v institucích typu muzea. Proces výchovy a vzdělávání v institucích jako jsou muzea, skýtá totiž mnoho výhod. Jednou z nich je názornost, kterou upřednostňoval a vyzdvihoval i Jan Amos Komenský. Jako další výhodu uvádí Průcha (2009) funkcionální výchovné působení tedy takové, které na návštěvníka působí nikoli z vnějšku jako ve školách, ale zevnitř prostřednictvím estetického prostředí, pozitivního sociálního klimatu instituce, kulturní hodnoty objektů a kulturně- didaktické koncepce programů. Podle Šobáňové (2012) však mnoho autorů význam muzea v oblasti výchovy a vzdělávaní, zcela odmítá. Tito autoři vnímají muzea stále jen jako instituce sloužící pouze vědecké činnosti a muzejní expozice berou jako určitý doklad této činnosti nikoli prostředek sloužící k výchově a vzdělávání širší populace. Tento způsob uvažování se ovšem zdá být vzhledem k modernizaci a nárokům společnosti již podstatně zastaralý. Podstatně modernější koncepty naopak výchovně vzdělávací účel muzeí vyzdvihují nad jejich ostatní činnosti, přičemž nijak nepopírají jejích původní poslání. Tento koncept vnímá vědeckou činnost, která spočívá v ochraňování, zkoumání a vystavování jako důležitou, ovšem za předpokladu, že jsou návštěvníkovi informace vyplývající z této vědecké činnosti nějakým srozumitelným způsobem předány, a že jsou mu také k užitku. Vystavované předměty v takovém případě neslouží pouze jako názorná didaktická pomůcka, která je využívána v běžné výuce, ale stávají se centrem edukačního procesu. Zatímco se v minulých letech muzea řídila spíše heslem dívat se, ale nesahat, v poslední době se snaží přiblížit americkým modelům muzeí a 10
přetvořit své expozice tak, aby byl návštěvník s exponáty v co největším kontaktu, a aby mu bylo umožněno vnímat výstavu nejen zrakem, ale také ostatními smyly (Jůva, 2004) Pokud má tedy nějaká výstava na člověka výchovně působit, musí být tomuto účelu záměrně přizpůsobená. Mělo by tedy dojít k její didaktické transformaci a to do takové podoby, aby bylo možné důležité informace, které výstava obsahuje předat návštěvníkovi a to s ohledem na jeho specifika. Při tomto zprostředkování je důležité, aby byly zvoleny vhodné metody, organizační formy a patřičné didaktické prostředky. Velice efektivní a v muzeích hojně využívanou technikou je prohlídka expozic s učební pomůckou. Touto pomůckou jsou nejčastěji multimediální, tištěné či audio průvodce či pracovní listy (Šobáňová, 2012). Jestliže jsou tyto materiály opravdu pečlivě připravené, je edukační efekt na rozdíl od samostatné prohlídky opravdu značný. Výhodou využití učebních pomůcek při prohlídkách je, že není potřeba složitá organizace, jelikož je lze použít takřka kdykoli během otvírací doby instituce. Stejně tak jako ostatní muzea, může i botanická zahrada či arboretum sloužit nejen k vědeckému bádání či odborné výuce, ale také k účelu výchovy a vzdělávání širší veřejnosti. V české republice se nachází přes 40 botanických zahrad a arboret (viz. Obrázek č. 2), přičemž u mnohých z nich není jejich výchovně vzdělávací potenciál stále zcela využit. V roce 2006 se pět našich botanických zahrad zapojilo do projektu organizovaném Unií botanických zahrad České republiky s názvem ,, Výuka přírodopisu a environmentální výchovy v prostředí botanických zahrad České republiky “ (dostupné na www: http://www.rvp.cz), v rámci kterého byla vytvořena řada výukových materiálů včetně pracovních listů, které tyto zahrady nadále využívají. Ačkoli mnohé botanické zahrady jsou tedy již vybaveny různými výukovými programy či didaktizovanými texty v podobě pracovních listů, sešitů či katalogů, stále však existuje mnoho botanických zahrad, které těchto možností nevyužívají.
11
Obr. č. 2 : Mapa botanických zahrad a arboret v ČR
Vysvětlivky: Názvy botanických zahrad :oranžově- členové Unie botanických zahrad ČR, modře- nejsou členy Zdroj: http://ubzcr.cz/wp/wp-content/uploads/2014/01/mapka_2011_min.jpg
Chytrá (2010) rozděluje botanické zahrady a arboreta nacházející se na území České republiky dle zřizovatele do pěti skupin: 1. Botanické zahrady a arboreta, jejichž zřizovatelem je vysoká škola 2. Botanické zahrady a arboreta, jejichž zřizovatelem je střední škola 3. Botanické zahrady a arboreta, jejichž zřizovatelem je město 4. Botanické zahrady, jejichž zřizovatelem je výzkumný ústav či muzeum 5. Botanické zahrady, jejichž zřizovatelem je jiný subjekt Do předcházejících pěti skupin bylo podle Chytré (2010) rozděleno 40 botanických zahrad a arboret v ČR (viz. Tabulka 1., 2., 3., 4., 5.), u nichž bylo zkoumáno, zda daná botanická zahrada či arboretum disponuje výukovými programy či pracovními listy. Výsledek je takový, že ze 40 zkoumaných botanických zahrad a arboret disponuje těmito materiály 45% těchto zahrad. Nejproduktivnější jsou v tomhle ohledu botanické zahrady a arboreta, jejichž zřizovatelem je vysoká škola, město nebo výzkumný ústav, naopak nejhorší míru vybavenosti prokázaly botanické zahrady, jejichž zřizovatelem je jiný subjekt. Jako důvody absence těchto materiálů byly uvedeny nejčastěji nedostatečné finanční možnosti a chybějící kvalifikovaný personál pro tvorbu těchto materiálů. 12
Tabulka 1. Botanické zahrady a arboreta, jejichž zřizovatelem je vysoká škola Zřizovatel: Vysoká škola Vybavenost výukovými programy
Botanická zahrada/arboretum
či pracovními listy
1. Botanická zahrada přírodovědecké fakulty UK v Praze 2. Botanická zahrada přírodovědecké fakulty MU v Brně 3. Botanická zahrada přírodovědecké fakulty UP v Olomouci 4. Botanická zahrada přírodovědecké fakulty OU v Ostravě 5. Botanická zahrada a arboretum MENDELU v Brně
Pracovní listy
Pracovní listy
Výukové programy, pracovní listy
Pracovní listy
NE
6. Arboretum MENDELU v Křtinách
Výukové programy
7. Arboretum MENDELU v Řícmanicích
Výukové programy
8. Arboretum ČZU v Kostelci nad Černými
Výukové materiály pro VŠ
lesy
studenty
9. Zahrada léčivých rostlin LF MU v Brně 10. Zahrada léčivých rostlin FaF UK v Hradci Králové 11. Botanická zahrada fakulty tropického zemědělství ČZU V Praze
13
NE NE
NE
Tabulka 2. Botanické zahrady a arboreta, jejichž zřizovatelem je střední škola Zřizovatel: Střední škola Vybavenost výukovými Botanická zahrada/arboretum
programy či pracovními listy
1. Botanická zahrada Vyšší odborné školy a Střední zemědělské školy Benešov
NE
2. Botanická zahrada Střední školy zahradnické a zemědělské Děčín - Libverda
Výukové programy
3. Botanická zahrada SZeŠ Dalovice
NE
4. Arboretum Střední lesnické školy v Hranicích
Pracovní listy
5. Školní statek Mělník
NE
s pracovními listy
6. Arboretum VOŠ lesnické a Střední školy lesnické v Písku
NE
7. Botanická zahrada SOŠ Praha- Malešice
NE
8. Botanická zahrada SZeŠ Rakovník
NE
9. Arboretum Střední lesnické školy Šluknov
NE
10. Botanická zahrada VOŠ a SZeŠ Tábor
14
Výukové programy s pracovními listy
Tabulka 3. Botanické zahrady a arboreta, jejichž zřizovatelem je město Zřizovatel: Město Vybavenost výukovými Botanická zahrada/arboretum
programy či pracovními listy
1. Botanická zahrada Liberec
Připravují se Výukové programy
2. Flora Olomouc
s pracovními listy Výukové programy
3. ZOO Ostrava
s pracovními listy
4. Arboretum Sofronka Plzeň
Pracovní listy Výukové programy s
5. Zoo a BZ Plzeň
pracovními listy Výukové programy s
6. Botanická zahrada Praha- Troja
pracovními listy
7. Botanická zahrada Prostějov
NE
8. Arboretum Semetín Vsetín
NE
9. Botanická zahrada Teplice
Pracovní listy
10. Zoo a zámek Zlín - Lešná
NE
15
Tabulka 4. Botanické zahrady a arboreta, jejichž zřizovatelem je výzkumný ústav či muzeum Zřizovatel: Výzkumný ústav či muzeum Vybavenost výukovými programy či pracovními listy
Botanická zahrada/arboretum 1. Arboretum Nový Dvůr u Opavy
Pracovní listy
2. Dendrologická zahrada VÚKOZ Průhonice
Výukové programy s pracovními listy
3. Botanický ústav AV ČR, v. v. i. Průhonice a Třeboň
NE
Tabulka 5. Botanické zahrady a arboreta, jejichž zřizovatelem jsou ostatní subjekty Zřizovatel: Ostatní subjekty Botanická zahrada/arboretum
Vybavenost výukovými programy či pracovními listy
1. Arboretum Bílá Lhota
NE
2. Arboretum Bukovina na Hrubé Skále
NE
3. Americká zahrada Chudenice
NE
4. Park sanatoria Jablunkov
NE
5. Botanická zahrada Štramberk
NE
6. Arboretum Žampach
NE
16
3. Pracovní listy Pod pojmem pracovní list se zpravidla rozumí tištěný materiál, který je vytvořen kvalifikovanou osobou a slouží k usnadnění porozumění, doplnění či oživení nějaké látky, ale také výstavy či expozice. Obecně jsou zařazovány spolu s učebnicemi a dalšími edukačními pomůckami utvářenými do podoby textu do skupiny didaktických textů (Průcha, 1998). Didaktickými texty se rozumí takové texty, které nesou určitou didaktickou informaci a jsou tedy konstruovány pro účel učení a vyučování. Pokud jsou pracovní listy vytvořené pro využívání ve školním prostředí, jsou většinou pomůckou pro procvičení určité látky v daném předmětu. V případě různých institucí jako jsou muzea, botanické zahrady, zoologické zahrady apod. slouží zejména k podpoře detailnějšího zkoumání a vnímání dané expozice či prvků expozic, ale také ke zvýšení jejich atraktivity. Pracovní listy vytvořené pro účely institucí jako jsou botanické zahrady, se vyznačují zejména svou provázaností s objekty a expozicemi, které se zde nacházejí. Jsou tedy určitým doprovodným materiálem, který přibližuje určitou expozici či výstavu a podporuje tak u návštěvníka logické asociace s tématem výstavy. Pracovní list vytvořený pro účely přiblížení určité expozice ovšem nejsou samoúčelné, pomáhají návštěvníkovi také pochopit obsah výstavy či expozice a vyplněné pracovní listy jsou navíc odkazovým materiálem, se kterým je možné posléze pracovat ve škole nebo doma (Mrázová, 2013). Jůva (2004) označuje pracovní listy jako tzv. ,,aktivizační tiskoviny“, jelikož aktivizují návštěvníky a iniciují k samostatné a mnohdy i tvořivé práci. Proto by měly být pracovní listy konstruovány tak, aby podporovaly návštěvníky v učení, a aby respektovaly jejich věkové zvláštnosti. Přestože jsou pracovní listy vytvářeny pro všechny druhy návštěvníků (od dětí po dospělé), jsou stále nejčastější skupinou děti školního věku. Proto by měli mít pracovní listy jakožto součást edukačního procesu své specifické charakteristiky. Aby pracovní listy plnily svou úlohu co nejefektivněji, měly by naplňovat určité funkce.
17
Podle Průchy (1998) by měly pracovní listy naplňovat tyto funkce: Informační- vymezuje určitý obsah vzdělávání, informuje návštěvníka o dané expozici či výstavě Transformační- poskytuje didaktickou transformaci určitých odborných informací z určité oblasti tak, aby byly tyto informace dostupné cílové skupině Systematizační- rozčleňuje informace podle určitého systému (např. podle věku cílové skupiny, podle stanoveného cíle aj.) Zpevňovací a kontrolní- pomáhají upevňovat a kontrolovat určité vědomosti a dovednosti Sebevzdělávací- podněcují k samostatné práci a vytváří motivaci ke vzdělávání a poznávání Integrační- možnost využití informací získaných z různých jiných zdrojů Koordinační- měly by koordinovat s danou výstavou či expozicí, kterou je třeba prostřednictvím pracovních listů přiblížit Rozvojově výchovnou- pomáhají formovat různé rysy osobnosti tím, že mají vliv na jejich postoje a názory
Pracovní listy popřípadě doprovodné materiály se dají rozdělit podle mnoha kritérií. A) Šobáň (2007) dělí pracovní listy podle způsobu vedení na: pracovní listy pro práci s lektorem samoobslužné pracovní listy Pracovní listy pro práci s lektorem nejsou většinou velkého rozsahu. Jde většinou o materiál, který může mít rozsah pouhé dvojstrany, protože se počítá s komentáři ze strany lektora. Právě kvůli přítomnosti lektora nemusí být v těchto pracovních listech formulovány pracovní úlohy. Pracovní list zde slouží spíše jako doplňující materiál, který buď prezentuje různé doplňující fotografie a informace nebo dává prostor k využití písemné či výtvarné aktivity účastníků. Pracovní listy tohoto typu bývají také často doplněny slovníčkem odborných výrazů, který slouží ke zpřehlednění expozice. 18
Samoobslužné pracovní listy mívají různorodý rozsah. Mohou mít podobu jednoho listu, ale i sady listů či menší brožury. Jelikož jsou všechny potřebné informace včetně zadání úkolů obsaženy v textu pracovního listu, není potřeba doplňující výklad od lektora. Každý takový pracovní list by měl obsahovat klíč k řešení. Ten se může nacházet v listu samotném nebo v případě školních exkurzí se může nacházet ve speciálním metodickém listu pro učitele. Dobré je tyto pracovní listy taktéž doplnit o slovníček cizích pojmů, který by měl být srozumitelně formulovaný, jelikož zde účastník nedostane doplňující informaci od lektora. Samoobslužné pracovní listy se vyznačují také tím, že žák získává určité poznatky prostřednictvím vlastního úsilí relativně nezávisle na cizí pomoci a bez vnějšího vedení. Stejně tak jako mnohé jiné druhy samostatných prací rozvíjí u žáka samostatné a kritické myšlení. Žáci se v rámci samostatných prací zapojují sami do výchovných aktivit, učí se odpovědnosti a snaží se spoléhat na vlastní síly (Maňák, 2003). Výhodou tohoto typu pracovních listů je také to, že si žák volí vlastní tempo práce a není nucen se komukoli přizpůsobovat. Jako nevýhodné se u tohoto typu aktivit jeví jistá omezenost v komunikaci, takže nenapomáhá k budování sociálních vztahů.
B) Jůva (2004) dělí pracovní listy (doprovodné materiály) podle rozsahu a komplexnosti na:
samostatné pracovní listy, což jsou pracovní listy o rozsahu jedné až dvou normostran, které se vztahují zpravidla k určitému tématu a podněcují návštěvníka k určité aktivitě.
samostatné informační listy, které jsou taktéž menšího rozsahu a slouží k doplnění informací o nějaké výstavě či expozici. Mohou se zde ale taktéž objevovat pasáže, které slouží k aktivizaci návštěvníka a k podnícení jeho vlastní aktivity.
pracovní sešity, které obsahují sérii pracovních listů a mohou obsahovat i různorodá témata
informační sešity, což jsou stejně tak jako samostatné informační listy materiály sloužící k doplnění výstavy či expozice, ovšem podstatně většího rozsahu. 19
aktivizující dětské katalogy, které jsou již mnohem většího rozsahu než pracovní sešity a jsou určeny dětským návštěvníkům. Obsahují jak pracovní listy, tak materiál, který podává doplňující informace o dané expozici.
C) Mrázová (2013) dělí pracovní listy dle formy a obsahu na: informační pracovní listy, které obsahují velice rozsáhlé a kvalitní informace. Jejich grafická úprava je většinou na opravdu vysoké úrovni, jelikož tyto pracovní listy slouží zároveň také jako reprezentativní materiál k dané expozici či výstavě. aktivizující pracovní listy, což jsou pracovní listy, které se vyznačují menší náročností jak v oblasti textové, tak v oblasti informační či materiální. Tento typ pracovních listů se skládá z jednoduchých úkolů a k nim přiřazených prázdných polí se řádky, které slouží k vypracování daného úkolu a pro vlastní postřehy a poznámky návštěvníka. kombinaci informačních a aktivizujících pracovních listů, které obsahují jak složku informační, tak složku aktivizující. Představují tak tedy ideální typ pracovního listu, jelikož obsahuje důležité odborné informace, ale také prostor pro motivaci a vlastní aktivitu návštěvníka.
20
4. Úlohy v pracovních listech Pracovní listy se zpravidla skládají ze dvou složek. První složkou je složka mimotextová (vizuální), která zahrnuje doprovodný obrazový materiál. Může se jednat o fotografie, obrázky, grafy aj.. Druhou složkou je složka textová, která zahrnuje veškerý psaný text. V případě pracovních listů jde o samotnou formulaci úloh či popisky k obrázkům (Průcha,1998). Správná volba úloh je prostředkem k dosažení cílů, kterých je potřeba dosáhnout, jinými slovy vede k vyplnění určitého pedagogického záměru. Úlohy by žáka měly podněcovat k přemýšlení a k řešení přiměřených problémů (Skalková, 2007). Podle způsobu, jakým žák na danou úlohu odpovídá, se úlohy rozlišují na úlohy otevřené a úlohy uzavřené. Tyto dvě hlavní skupiny se potom dále dělí na různý počet podskupin. Chráska (2007) dělí tyto úlohy následovně:
1. Úlohy otevřené a) Se širokou odpovědí
Nestrukturované
Se strukturou
b) Se stručnou odpovědí
Produkční
Doplňovací
2. Úlohy uzavřené a) Dichotomické b) S výběrem odpovědí c) Přiřazovací d) Uspořádací
21
4.1 Otevřené úlohy
4.1.1 Úlohy se širokou odpovědí V rámci úloh se širokou odpovědí se od žáka požaduje rozsáhlejší odpověď (např. pojednání na nějaké téma, návrh postupu, popis něčeho). Rozsah, který se po žákovi požaduje, je mu většinou naznačen rozsahem vynechaného místa v zadání. Jak uvádí Chráska (1999) slouží otevřené široké úlohy k ověřování zejména komplexních vědomostí a dovedností, které jsou osvojované v delším časovém období. Výhodou těchto otázek je poměrně snadný návrh, nevýhodou naopak neobjektivnost hodnocení. Pokud je v otázce vymezena struktura požadované odpovědi, jedná se o úlohu se strukturou. Př: ,, Výroba surového železa /uveďte hlavní používané suroviny, nakreslete schéma vysoké pece a popište hlavní probíhající chemické reakce/“ (Chráska, 1999, s. 28) Oběhová soustava /uveďte funkci oběhové soustavy, nakreslete schéma oběhové soustavy ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců, popište rozdíly v oběhové soustavě těchto skupin živočichů/
Pokud vyplývá požadovaná odpověď z konvence, kterou by měl žák znát, není nutné strukturu uvádět. V tomto případě se jedná o úlohy nestrukturované. Př: ,, Popište hlavní stádia tělesného vývoje dítěte do šesti let věku.“ (Kalhous, Obst et al, 2009, s. 222) Popište hlavní vývojová stádia skokana hnědého
22
4.1.2 Úlohy se stručnou odpovědí U tohoto typu úloh se vyžaduje, aby žák vytvořil vlastní krátkou odpověď. Tato odpověď může být tvořena jedním slovem, několika slovy či krátkou větou. Úlohy se stručnou odpovědí mohou být buď produkční, nebo doplňovací. Jak uvádí Kalhous, Obst et al (2009) je výhodou těchto úloh jejich snadný návrh a také to, že aby žák odpověděl správně, musí mít příslušné vědomosti. Nevýhodou bývá sice správná odpověď žáka, ovšem odlišná od očekávání zadavatele. Úloha by se tedy měla formulovat co nejpřesněji, aby se dalo této situaci předejít. Př: produkční: ,,Které jsou tři základní složky lidské potravy? 1. _______________________________ 2. _______________________________ 3. _______________________________“ (Chráska, 1999, s. 29) Napište rovnici fotosyntézy Př: doplňovací: ,,Hlavním městem Švýcarska je …………………………………. Po smrti českého krále Karla IV. v roce ………………… nastoupil na trůn jeho syn ………………………………………“ (Kalhous, Obst et al, 2009, s. 223) Mužská pohlavní buňka se nazývá…………………… Dýchacím orgánem člověka jsou…………………….
4.2 Uzavřené úlohy 4.2.1 Dichotomické úlohy U tohoto typu jsou žákovy předloženy dvě alternativy odpovědí.
Z těchto dvou
alternativ je vždy jedna správná, správnou odpověď následně žák označí (zakroužkování, 23
podtrhnutí).
Jak uvádí Chráska (2007) je výhodou těchto úloh jejich snadné navržení,
nevýhodou je zde velká pravděpodobnost, že žák uhodne danou odpověď, ačkoli nemá příslušné vědomosti. Při navrhování je důležitá jasná jednoznačnost toho, co je správné a co špatné. Dále by se neměla používat příliš dlouhá tvrzení a dvojí zápor.
Př: ,, Velikost hlavy novorozence činí přibližně ¼ délky jeho těla. Správně – nesprávně“ (Chráska, 1999, s. 30) Mistr Jan Hus byl upálen roku 1515. ANO-NE ,, Při vypařování kapaliny se teplo Spotřebovává- uvolňuje“ (Kalhous, Obst et al, 2009, s. 224)
4.2.2 Úlohy s výběrem odpovědí Tyto úlohy se skládají ze dvou částí. První část nabízí nějaký problém či otázku, druhá část se skládá z nabídnutých odpovědí. Zadavatel zde může požadovat buď jednu či více správných odpovědí, nejpřesnější odpověď, ale také odpověď nesprávnou. Nevýhodou těchto úloh je, že žák může uhodnout správnou odpověď bez patřičných vědomostí stále s velkou pravděpodobností. Tato okolnost, by se dala eliminovat rozšířením počtu odpovědí, ale existuje zde riziko, že úloha se tak stane nepřehlednou. Chráska (2007) uvádí jako optimální počet úloh 4-5. Při konstrukci těchto úloh by se měl zadavatel vyvarovat údajům, které by mohli napovědět při řešení, špatné odpovědi (distraktory) by se neměly navzájem překrývat a umístění správné odpovědi by mělo být zcela náhodné. Žáci by měli být také upozorněni, zda je správná pouze jedna odpověď či více.
24
Př: Který z českých hudebních skladatelů složil cyklus symfonických básní Má vlast 1. 2. 3. 4. 5.
Leoš Janáček Antonín Dvořák Bedřich Smetana Jakub Jan Ryba Bohuslav Martinů
Př: Mezi jedovaté houby nepatří a) b) c) d) e)
Muchomůrka červená Muchomůrka růžovka Muchomůrka zelená Muchomůrka tygrovaná Muchomůrka královská
4.2.3 Přiřazovací úlohy Tyto úlohy se skládají ze dvou množin pojmů a příslušných instrukcí. Testovaný má v tomto případě přiřadit pojmy z jedné množiny k pojmům v množině druhé. Aby se zadavatel vyhnul tomu, že ze žákových přiřazení, které zná, vyplyne i další přiřazení, měl by jeden sloupec obsahovat více nabídek než je ve sloupci druhém. Př: ,, K názvům států v levém sloupci správně přiřaďte názvy jejich hlavních měst z pravého sloupce. Švýcarko ( )
A Oslo
Norsko ( )
B Dublin
Island ( )
C Bern
Finsko ( )
D Berlín
Nizozemsko ( )
E Reykjavík F Helsinky G Amsterdam „ ( Kalhous, Obst et al, 2009, s. 226) 25
4.2.4 Uspořádací úlohy V těchto typech úloh se žádá od testovaného, aby uspořádal prvky množiny pojmů do řady podle určitého hlediska (chronologicky, podle velikosti, apod.) (Chráska, 2007). Nevýhodou je omezená oblast použití a obtížné vyhodnocování, neboť špatné zařazení může být provedeno mnoha způsoby, takto vzniklé chyby mohou mít různě velkou váhu. Př: Seřaďte chronologicky jednotlivé geologické éry Paleozoikum Kenozoikum Proterozoikum Mezozoikum Archaikum
26
5. Zásady tvorby pracovních listů Aby pracovní listy byly efektivní a splňovaly všechny funkce, musí být při jejich tvorbě dodržena určitá pravidla. Dodržení těchto pravidel zaručí, že pracovní list bude opravdu užitečně sloužit účelům výchovy a vzdělávání.
5.1 Volba úloh Jedno z důležitých pravidel udává, že by měla být v pracovním listě vždy odstupňovaná obtížnost práce. Proto by se měly zařazovat v úvodu pracovního listu jednodušší úlohy, které žáky zaktivizují a dodají jim patřičnou sebedůvěru, která je potřebná pro vypracovávání následujících již obtížnějších úloh (Petty, 2002). Pokud je to možné měla by být každá taková úloha rozčleněna na části, přičemž každá část by měla mít vlastní číslo či označení. Zároveň by měly být tyto úlohy formulované jasně a srozumitelně, jelikož není účelem žáka nachytat, ale sdělit mu jasně, co se od něj očekává. Ohled by se měl brát také na věk žáků. Proto by měly být úlohy zvolené v pracovním listě přizpůsobeny právě věkové úrovni žáka. Stejně tak by měla odpovídat také grafická úprava. Jinak bude vypadat pracovní list pro děti předškolního věku, jinak pro žáky druhého stupně ZŠ. Jak uvádí Mrázová (2013) měl by být kladen velký důraz také na individuální rozdíly mezi žáky a měl by se brát zřetel také na osobní rozměr v souvislosti se životem žáků. V kolektivu třídy se nacházejí jak žáci s rychlejším tempem, tak žáci pomalejší, proto by alespoň poslední úloha v pracovním listu měla být otevřená, čímž se zaručí zabavení rychlejších žáků. Zároveň by se mělo zvážit, zda mají žáci potřebné vědomosti a dovednosti a zda jsou tedy žáci na všechny úlohy dobře připraveni. Asi nejdůležitějším pravidlem je správná volba úloh v pracovním listě. Každý druh úloh má svá specifika, z nichž vychází i různé výhody a nevýhody daného typu úlohy. Při volbě úloh rozhoduje většinou jednak cíl, kterého se chce dosáhnout a jednak materiální a technické podmínky. Velkou roli hraje také čas. Před vytvořením pracovního listu by se tedy mělo zvážit, kolik času budou mít žáci k dispozici na vypracování všech úkolů. Pokud by se tento čas dobře neodhadl, mohlo by dojít k tomu, že žáci budou brát vypracování listu jako závod, 27
přičemž jim tato činnost odvede pozornost od expozice samotné a tím se zmaří i celkový záměr, ke kterému měl pracovní list původně sloužit. Za důležitou považuje Jůva (2004) také skutečnost, že by měl mít učitel k dispozici vyplněnou verzi pracovního listu se správnými odpověďmi, jelikož vyplněný list vysvětluje pedagogický záměr pracovního listu a je odkazovým materiálem pro další práci ve škole nebo doma.
5.2 Motivace Motivací se rozumí nějaká vnitřní pohnutka, která podněcuje jednání člověka (Kalhous, Obst a kol., 2009). Motivaci mohou navodit určité aktivizační (motivační) faktory. Za základní aktivizační faktory jsou považovány potřeby. Tyto potřeby jsou stavem, při kterém člověk pociťuje buď nedostatek, nebo přebytek něčeho, přičemž tento deficit či přebytek vede člověka k činnostem, prostřednictvím kterých tyto potřeby uspokojuje. Americký psycholog A. H. Maslow uspořádal potřeby dle hierarchie do pyramidy tzv. Maslowovy pyramidy (viz. Obrázek č. 3) Obr. č. 3: Malowova pyramida
Zdroj: Petty, 2002, str. 51
28
Maslow považuje za významnou potřebu sounáležitosti, která se ve školním prostředí odráží v akceptaci žáka jeho spolužáky a učiteli a potřebu uznání, která se odráží v úspěchu při učení. Za nejvýznamnější však v hierarchii potřeb považuje potřebu seberealizace, která se odráží v tvořivém a osobním vývoji (Petty, 2002). Naplnění těchto potřeb u žáka je klíčem k dobré motivaci, a je jen na učiteli, aby zvolil vhodné metody, prostřednictvím kterých tuto motivaci naplno zaktivizuje. Stejně tak jako učitel ve výuce musí žáky motivovat, určitou motivaci musí poskytnout i pracovní list, jelikož motivování je jedním z klíčových faktorů úspěšného učení. Je tedy důležité, aby pracovní listy byly zpracovány opravdu zajímavě, protože pokud je učení zajímavé, vzbuzuje v žácích zvídavost. Důležité také je, aby pracovní list v žácích vzbuzoval dojem, že se jim vědomosti a dovednosti získané jeho vypracováním opravdu hodí a to jak ve škole, tak v osobním životě. Žáci tedy potřebují vidět smysl v tom, co dělají. Dobrým způsobem, jak žáky zaktivizovat je zařazení úloh, které nějak přímo souvisejí s jejich životem či zálibami. Motivací je pro ně také zařazení nějaké záhady, kterou mají za úkol vyřešit. Úlohy by měly být také dostatečně různorodé, aby nedošlo k tomu, že se žáci v průběhu vypracovávání začnou nudit. Naopak demotivující mohou být špatně formulované úlohy, jejichž zadání žák nerozumí. Žák v tomto případě neví, co se od něj očekává, a proto se velice rychle vzdává. Proto by měly být všechny úlohy volené v pracovním listě formulovány srozumitelně s ohledem na úroveň žáků.
5.3 Stanovení cíle Výchovně vzdělávací cíl je velmi důležitou složkou jakéhokoli výchovně- vzdělávacího procesu. Každá výchovně- vzdělávací činnost by měla mít totiž svůj průběh zaměřený k nějakému cíli, kterého je nutné dosáhnout. Tento cíl je zde brán jako změna, která je zamýšlená a očekávaná a ke které např. učitel směřuje. Tato změna se odráží a dosahuje se jí jednak ve vědomostech, dovednostech, vlastnostech, ale také v utváření hodnotové orientace a osobním rozvoji (Skalková, 2007). Prostřednictvím cílů se stanovuje, čeho chce učitel dosáhnout, ale také jaké k tomuto dosažení zvolí prostředky a postupy. Proto je velmi důležité tento cíl dobře formulovat. Přestože se názory na způsob formulace cílů různí, panuje shoda v tom, že je jejich vytýčení nezbytné. Nutné však je, aby tyto cíle nebyly formulovány příliš obecně, jelikož 29
příliš obecná formulace může sice ukázat směr, který vede k danému cíli, ale rozhodně nenapomáhá ke stanovení toho, jak cíle dosáhnout a zda tohoto cíle bylo opravdu dosaženo (Petty, 2002). Proto se využívá spíše podrobnější formulace. Takto detailněji formulované cíle se jinak nazývají také konkrétní cíle či konkrétní úkoly. Ty by měly popisovat nejen schopnosti, kterých má žák dosáhnout, ale měly by být též kontrolovatelné. Aby byl cíl funkční, měl by splňovat určitá kritéria. Měl by být komplexní a odrážet v sobě tři domény (kognitivní, afektivní a psychomotorickou) a tím zapojit všechny oblasti osobnosti žáka. Měl by být též konzistentní, přičemž je tedy dodržována podřízenost nižších cílů vyšším. Dále by měly být tyto cíle přiměřené (věku, schopnostem, zkušenostem atd.) a také kontrolovatelné, jelikož je důležité zjistit, zda bylo stanovených cílů skutečně dosaženo. Při formulaci cílů se využívá tzv. aktivních sloves. Požadavek k používání těchto sloves vyslovil americký psycholog Benjamin Bloom. Bloom rozdělil cíle do tří sfér a ke každé sféře přiřadil slovesa, kterými je možné vymezit cíle v rámci těchto sfér (Petty, 2002) Každá z těchto sfér je ještě dále dělena na různý počet úrovní, které jsou uspořádány podle náročnosti od nejjednodušších po nejnáročnější. První sférou je doména kognitivní, která zahrnuje intelektuální dovednosti a způsobilosti. Tuto doménu Bloom ještě dále rozděluje na šest úrovní – znalosti, porozumění, aplikace, analýza, syntéza a hodnocení (Petty, 2002). Druhou sféru tvoří doména afektivní, kterou Bloom vytvořil ve spolupráci se svým kolegou D. B. Krathwolem. Tato doména zahrnuje pocity, hodnoty, názory, morální postoje, zájem, estetické cítění a byla rozdělena na pět úrovní – přijímání, reagování, oceňování hodnot, integrování hodnot a internalizace hodnot v charakteru. Třetí sféru tvoří doména psychomotorická, kam patří veškeré činnosti týkající se smyslového vnímání, pohybů a jejich vzájemné koordinace. Tato doména byla rozdělena až R. H. Davym v roce 1967 ( Byčkovský et al, 1981) na 5 úrovní – imitace, manipulace, zpřesňování, koordinace, automatizace. Co se pracovních listů týče, měly by být jakožto didaktické prostředky zprostředkovatelem k dosažení určitého vzdělávacího cíle, každý list by tedy měl sledovat určitý pedagogický záměr. Úlohy, které obsahuje pracovní list, by měly být převedeny na vzdělávací cíle, kterých má být vypracováním této úlohy dosaženo, přičemž by měly být tyto cíle formulovány opravdu jednoznačně, aby je bylo možno kontrolovat (Chráska, 1999). Stanovení cíle v pracovním listě neslouží ovšem pouze pro jeho kontrolovatelnost, ale má i 30
motivační charakter. Je totiž známo, že pokud žáci znají cíl, ke kterému směřují, usměrňuje a dynamizuje to jejich činnost (Skalková, 2007). Pokud byly na začátku zvoleny cíle, je nutné, aby se nějakým způsobem zhodnotilo, zda bylo těchto cílů dosaženo. Toto zhodnocení lze provést mnoha způsoby. Často se využívá testů ale stejně tak dobře se dá využít například diskuze či rozhovoru. Význam hodnocení nelze pomíjet, neboť pokud je hodnocení provedeno správně, tak dokáže inspirovat, motivovat a dodává také zpětnou vazbu.
31
6. Exkurze Při uplatnění edukace v prostředích jako jsou botanické zahrady, je nutné zvolit vhodné organizační formy. Velice významnou organizační formou, která se realizuje při vyučování mimo školní budovu, jsou exkurze. V případě, že je exkurze dobře naplánovaná a promyšlená, patří mezi ty organizační formy, při nichž si žáci zapamatují nejvíce vědomostí a dovedností a jsou rovněž užitečné pro budování interakce učitel - žák. Jelikož exkurze skýtají mnoho výhod, jejich význam neustále vzrůstá. Nejen že prohlubují znalosti z různých oborů a posilují motivaci a zájem, ale také podporují názornost vyučování (Skalková, 2007), která ve školním prostředí mnohdy chybí. Podle zaměření se dají exkurze rozdělit na tři skupiny (Altman, 1972). První skupinou jsou exkurze tematické, které jsou zaměřeny na určitou vzdělávací oblast či téma. Druhou skupinu tvoří exkurze komplexně- odborné, které propojují poznatky z mnoha disciplín. Třetí skupinou jsou exkurze komplexně- mezipředmětové, kde se sleduje nejen odborná složka poznávání, ale také všeobecně vzdělávací složka. Dalším dělením je rozdělení exkurzí podle funkce (Bílek a kol., 2009). Podle tohoto kritéria se exkurze dělí na dvě skupiny. První skupinou jsou exkurze předběžné. Ty jsou realizovány předtím, než se dané učivo probírá ve škole a žák tak může využít poznatků z exkurze ve vyučování. Druhou skupinou jsou exkurze následné, které jsou organizovány až po probrání určitého tématu ve škole. Exkurze potom slouží k prohloubení znalostí či k propojení teorie s praxí. Přestože jsou exkurze velice přínosné a významné v procesu výchovy a vzdělávání, zastiňuje tento fakt mnohdy náročnost na jejich přípravu. Učitel totiž při jejich plánování musí zvážit mnoho aspektů, které nelze podcenit. Proto, aby byla exkurze dostatečně didakticky účinná, provádí se její plánování zpravidla ve třech fázích (Skalková, 2007). První fází je fáze přípravná. V této fázi si učitel ujasní, čeho chce touto exkurzí dosáhnout, tedy co je cílem této exkurze a jaké zvolí prostředky či metody k dosažení toho cíle (Skalková, 2007). Dále by se měl s místem, ve kterém by měla být exkurze realizována, dostatečně seznámit. Vhodné je také nastudování odborné literatury či diskuze s odborníky. Dalším krokem by mělo být projednání možnosti využití exkurze ve vyučování s vedením školy. Pokud se učitel rozhodne exkurzi uskutečnit, měl by ji plánovat dlouhodobě dopředu, 32
jelikož by měla být tato exkurze zařazena v tematickém plánu či v ŠVP školy. S vedením by se měl projednat nejen účel exkurze, ale také administrativní záležitosti jako je pojištění, doprava, finance či povolení od rodičů. Pokud vedení školy tuto exkurzi schválí, měl by učitel ještě zvážit, zda má daná instituce, ve které by se exkurze konala, k dispozici nějaký doprovodný materiál či je nutné tyto materiály vytvořit. Na závěr této fáze by měl učitel žáky s obsahem exkurze seznámit, případně je upozornit, na co by se měli během exkurze zaměřit a sdělit jim organizační záležitosti (cena, odjezd, nocleh, způsob dopravy, doporučené oblečení, dodržování bezpečnosti atd.) Druhou fází je vlastní provedení exkurze. V této fázi učitel využívá mnohé metody či materiály, prostřednictvím kterých se snaží žáky nasměrovat, aby si všímali podstatných procesů a jevů. Často využívané metody jsou například demonstrace, vysvětlování, kladení otázek nebo stále častější práce s tištěnými textovými materiály (Skalková, 2007). Zároveň by měl učitel v co největší míře dbát na bezpečnost žáků. Ve třetí fázi dochází ke zhodnocení exkurze. Toto zhodnocení se provádí většinou až ve škole. Učitel by měl v této fázi připomenout, co bylo cílem exkurze, jaké nové poznatky měli žáci možnost na exkurzi získat (Skalková, 2007). Měl by zhodnotit práci a činnost žáků a úspěšnost exkurze. Exkurze by měla být zhodnocena také ze strany žáků, mělo by se zhodnotit, jak se žákům pracovalo mimo školu, jak se jim exkurze líbila, jestli sami cítí nějaký přínos po této návštěvě či zda by se rádi zúčastnili ještě jiných exkurzí. Na závěr žáci mohou vytvořit např. plakát či udělat prezentaci prací a pod.. Následně by měl učitel opět dojednat administrativní záležitosti.
33
7. Pracovní listy a metodické listy pro účely využití Arboreta v Bílé Lhotě ve výuce přírodopisu na II. stupni ZŠ Metodický list k pracovním listů č. 1 – č. 20 Zařazení přírodopisu v RVP pro základní vzdělávání: Vzdělávací program: RVP pro základní vzdělávání Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis Pracovní listy: Doporučený ročník: 7. – 9. ročník Časová dotace: 20- 45 minut Cíl: Zatraktivnit Arboretum v Bílé Lhotě pro výuku přírodopisu na ZŠ Tematické celky: Vyšší rostliny, nahosemenné rostliny, krytosemenné rostliny, Země naše planeta Učivo: Stavba, tvar a funkce rostlin, systém rostlin, význam rostlin a jejich ochrana, půdy, organismy a prostředí Mezipředmětové vztahy: Dějepis, zeměpis, český jazyk, matematika, výtvarná výchova Organizační forma: Exkurze Metody: samostatná práce, práce s pracovním listem Popis: Žáci mají při prohlídce arboreta k dispozici pracovní listy, které vypracovávají v průběhu prohlídky. Ty jsou konstruovány většinou s časovou dotací 20- 30 minut. V případě potřeby je však možné tyto pracovní listy v rámci doporučeného ročníku volně kombinovat a docílit tak delší časové dotace. Počet pracovních listů tedy učitel zvolí podle časových možností exkurze. Volba daného pracovního listu je také závislá na vegetačním období. Jako organizační forma je zde zvolena exkurze, proto je důležité, aby učitel před návštěvou arboreta nějakým způsobem žáky motivoval či seznámil s náplní exkurze. Důležité je také vyřízení organizačních záležitostí. A ačkoli jsou pracovní listy konstruovány jako listy samoobslužné, je potřeba, aby byl učitel žákům dle potřeby nápomocen. Po exkurzi je důležité vyhodnotit adekvátním způsobem nejen samotnou exkurzi, ale také úspěšnost vypracování pracovních listů. 34
Mnoho informací potřebných k vypracování pracovních listů jsou obsaženy na cedulkách u jednotlivých rostlin. Proto je většinou nutné, aby žáci prošli celé arboretum s co největší mírou pozornosti obrácené na jevy, které se v arboretu nacházejí.
35
Pracovní list č. 1 1. Vyber správné tvrzení a zakroužkuj: Arboretum je: a) labyrint, který nemá vchod ani východ. b) část rostliny, která je v zemi. c) park, ve kterém se pohybují volně zvířata a okusují zeleň. d) park, ve kterém jsou pěstovány převážně dřeviny pocházející jak z domácího, tak cizího prostředí. e)
Prostor, který slouží k vystavování obrazů.
2. Popiš květ liliovníku tulipánokvětého s použitím nápovědy.
Nápověda: Tyčinky Kalich Koruna Liliovník tulipánokvětý
Pestík
Liriodendron tulupifera L.
3. Který květ/květenství patří které rostlině? Správné odpovědi zapiš do tabulky.
Rostlina
a)
b)
Kaštanovník jedlý Šácholan soulangeův
c)
Dřín květnatý
36
Písmeno
Metodický list k pracovnímu listu č. 1 Doporučený ročník: 7. – 8. ročník Cíle: Žák stanoví význam slova arboretum Žák popíše květ liliovníku tulipánokvětého s použitím nápovědy Žák správně přiřadí květy a květenství z obrázku k příslušné rostlině v tabulce Tematický celek: Krytosemenné rostliny Učivo: Stavba, tvar a funkce rostlin, systém rostlin Časová dotace: 20-30 minut Pomůcky: Pracovní list č. 1 (počet kopií podle počtu žáků), psací potřeby Metody a formy: Exkurze, samostatná práce Klíč k pracovnímu listu č. 1: 1. Vyber správné tvrzení a zakroužkuj: d)
2. Popiš květ liliovníku tulipánokvětého s použitím nápovědy koruna tyčinky pestík kalich
3. Který květ/květenství patří které rostlině? Správné odpovědi zapiš do tabulky. Šácholan soulangeův- c) Dřín květnatý- a) Kaštanovník jedlý- b)
37
Pracovní list č. 2 1. O rozkvět parku se nejvíce zasloužil Quido Riedl. Pokus se podle obrázku odhadnout, ve kterém století tato významná osoba žila. Zakroužkuj správnou odpověď. a) 16. století b) Přelom 17. a 18. století c) 15. století d) Přelom 19. a 20. století e) 21. století
2. Za působení Quida Riedla vznikla v parku unikátní sbírka kultivarů tisu. Z následujících tvrzení o tisu vyber, zda se jedná o tvrzení správné (zakroužkuj ANO) či špatné (zakroužkuj NE). Tis je naším původním druhem
ANO- NE
Tis je rostlina krytosemenná
ANO- NE
Nepravé plody tisu jsou velké 10 cm
ANO-NE
Alespoň jedna část rostliny má červenou barvu
ANO-NE
Větve, jehlice i kůra jsou jedovaté
ANO-NE
ANO-NE
Sušené jehlice tisu se používají ve francouzské kuchyni
3. Otec Quida Riedla provedl v parku úpravy v anglicko- francouzském stylu, což je kombinace stylu anglického a francouzského. Do rámečků nakresli, jak si podle popisu představuješ anglický a jak francouzský park. Anglický park: je krajinářský, nepravidelný, nesymetrický a nemá přímé linie Francouzský park: má mnoho geometrických tvarů, fontánky, důležitá symetrie
38
Metodický list k pracovnímu listu č. 2 Doporučený ročník: 7. – 8. ročník Cíle: Žák podle obrázku stanoví, ve kterém století žil Quido Riedl, významná osobnost Arboreta v Bílé Lhotě Žák rozliší, zda je dané tvrzení o tisu správné či špatné Žák namaluje podle jednoduchého popisu, jak si představuje anglický a francouzský park Tematický celek: Nahosemenné rostliny Učivo: Stavba, tvar a funkce rostlin, systém rostlin Mezipředmětové vztahy: dějepis, výtvarná výchova Časová dotace: 20-30 minut Pomůcky: Pracovní list č. 2 (počet kopií podle počtu žáků), psací potřeby, pastelky, fixy Metody a formy: Exkurze, samostatná práce Klíč k pracovnímu listu č. 2: 1. O rozkvět parku se nejvíce zasloužil Quido Riedl. Pokus se podle obrázku odhadnout, ve kterém století tato významná osoba žila. Zakroužkuj správnou odpověď: d) 2. Za působení Quida Riedla vznikla v parku unikátní sbírka kultivarů tisu. Z následujících tvrzení o tisu vyber, zda se jedná o tvrzení správné (zakroužkuj ANO) či špatné (zakroužkuj NE)
Tis je naším původním druhem: ANO
Tis je rostlina krytosemenná: NE Nepravé plody tisu jsou velké 10 cm: NE Alespoň jedna část rostliny má červenou barvu: ANO Větve, jehlice i kůra jsou jedovaté: ANO
Sušené jehlice tisu se používají ve francouzské kuchyni: NE
3. Do rámečků nakresli, jak si podle popisu představuješ anglický a jak francouzský park: Dle fantazie žáků. U anglického parku je důležitý přirozený ráz doplněný jezírky a potoky. U francouzského parku je důležití symetrie, geometrické tvary, fontány. Zdroje obrázků v pracovním listě: Fotografie Quida Riedla: BÁBKOVÁ HROCHOVÁ (2006)
39
Pracovní list č. 3 1. Zakroužkuj správnou odpověď. Jak se jmenuje rostlina na obrázku? a) jedle kanadská b) buk lesní c) smrk ztepilý d) habr obecný e) pérovník pštrosí Kde má tato rostlina původní místo výskytu? a) Severní Amerika b) Jižní Amerika c) střední a severovýchodní Asie d) Austrálie e) západní, jihovýchodní a střední Evropa
2. Přiřaď názvy rostlin k místům jejich původu a správné odpovědi zapiš do tabulky. Písmeno náležející
Rostlina
zemi původu
Vilín měkký
A)
Javor shirasawanský Liliovník tulipánokvětý
C)
Jedle řecká Jeřáb koehneův
B) D)
40
Metodický list k pracovnímu listu č. 3 Doporučený ročník: 7. – 8. ročník Cíle: Žák stanoví, jaká rostlina se nachází na obrázku Žák stanoví původní místo výskytu rostliny na obrázku Žák přiřadí názvy rostlin k místům jejich původního výskytu Tematický celek: Krytosemenné rostliny Učivo: Stavba, tvar a funkce rostlin, systém rostlin Mezipředmětové vztahy: zeměpis Časová dotace: 20-30 minut Pomůcky: Pracovní list č. 3 (počet kopií podle počtu žáků), psací potřeby Metody a formy: Exkurze, samostatná práce Klíč k pracovnímu listu č. 3: 1. Zakroužkuj správnou odpověď.
Jak se jmenuje rostlina na obrázku? – b)
Kde má tato rostlina původní místo výskytu? – e)
2. Přiřaď názvy rostlin k místům jejich původu a správné odpovědi zapiš do tabulky.
Vilín měkký – A) Javor Shirasawanský – D) Liliovník tulipánokvětý – B) Jedle řecká – C) Jeřáb koehneův – A) Zdroje obrázků v pracovním listě: Mapa Severní Ameriky. Dostupné na www:< http://www.motoroute.cz/ > Mapa Číny. Dostupné na www:
Mapa Řecka. Dostupné na www: Mapa Japonska. Dostupné na www:
41
Pracovní list č. 4 Dub a buk jsou stromy různého druhu. Snadno se rozeznají nejen podle listů či tvaru koruny, ale také podle kůry. 1. Vyhledej v arboretu tyto dva stromy a pro porovnání nakresli jejich listy. List buku
List dubu
2. Vyhledej tyto dva stromy a pro porovnání nakresli obrys celých stromů. Obrys dubu
Obrys buku
3. Porovnej kůru dubu a buku a zapiš tyto rozdíly do rámečku. Pro důkaz těchto rozdílů vytvoř pomocí papíru a uhlu otisk kůry. Kůra buku je:
Kůra dubu je:
42
Metodický list k pracovnímu listu č. 4 Doporučený ročník: 7. - 8. ročník Cíle: Žák nakreslí list dubu a buku Žák nakreslí obrys stromu dubu a buku Žák slovně porovná kůru dubu a buku Žák vytvoří pomocí uhlu a papíru otisk kůry dubu a buku Tematický celek: Krytosemenné rostliny Učivo: Stavba, tvar a funkce rostlin Mezipředmětové vztahy: výtvarná výchova Časová dotace: 30-40 minut Pomůcky: Pracovní list č. 4 (počet kopií podle počtu žáků), psací potřeby, pastelky, fixy, uhel, 2 papíry formátu A4 Metody a formy: Exkurze, samostatná práce Klíč k pracovnímu listu č. 4: 1. Vyhledej v arboretu tyto dva stromy a pro porovnání nakresli jejich listy.
2. Vyhledej tyto dva stromy a pro porovnání nakresli obrys celých stromů. Kresba dle individuálních možností žáků. 3. Porovnej kůru dubu a buku a zapiš tyto rozdíly do rámečku. Pro důkaz těchto rozdílů vytvoř pomocí papíru a uhlu otisk kůry. Kůra dubu je:
Kůra buku je:
Tmavošedá, hrubě rozpukaná
Tenká, hladká, bělošedá s namodralým nádechem
Otisk kůry vytvoří žáci přiložením papíru ke kůře stromu a následným lehkým přejížděním uhlu po tomto papíře vznikne otisk stromu.
43
Pracovní list č. 5 1. Z obrázku rozpoznej, o jakou rostlinu se jedná. Následně napiš do tabulky k názvům rostlin správné písmeno. a) d) Rosltina
písmeno
Šácholan soulangeův
b)
Javor stříhanolistý Kryptomerie japonská Dub letní
c)
2. Vyhledej v arboretu následující rostliny a urči, zda se jedná o rostliny nahosemenné či krytosemenné. a) Zerav západní
Nahosemenná- krytosemenná
b) Borovice vejmutovka
Nahosemenná- krytosemenná
c) Vrba bílá
Nahosemenná- krytosemenná
d) Jinan dvoulaločný
Nahosemenná- krytosemenná
e) Korkovník amurský
Nahosemenná- krytosemenná
3. V areálu arboreta se nachází rybník, do kterého jsou vysazovány různé rostliny. Jednu z těchto rostlin bychom tam však nikdy nenalezli, jakou? b) Leknín bílý c) Opuncie mexická d) Orobinec úzkolistý e) Kosatec žlutý f) Rákos obecný 4. Z jakého důvodu bychom tuto rostlinu v rybníku nikdy nemohli nalézt?
44
Metodický list k pracovnímu listu č. 5 Doporučený ročník: 7. – 8. ročník Cíle: Žák správně přiřadí název rostliny k příslušnému obrázku Žák rozliší, zda je daná rostlina rostlinou krytosemennou či nahosemennou Žák určí, kterou z rostlin není možné najít ve vodním biotopu Žák odůvodní, proč není možné nalézt danou rostlinu ve vodním biotopu Tematický celek: Krytosemenné a nahosemenné rostliny Učivo: Stavba, tvar a funkce rostlin, systém rostlin Časová dotace: 20-30minut Pomůcky: Pracovní list č. 6 (počet kopií podle počtu žáků) Metody a formy: Exkurze, samostatná práce Klíč k pracovnímu listu č. 5: 1. Z obrázku rozpoznej, o jakou rostlinu se jedná. Následně napiš do tabulky k názvům rostlin správné písmeno. Šácholan soulangeův – b) Javor stříhanolistý – d) Kryptomerie japonská – c) Dub letní – a) 2. Vyhledej v arboretu následující rostliny a urči, zda se jedná o rostliny nahosemenné či krytosemenné. Zerav západní - nahosemenná Borovice vejmutovka – nahosemenná Vrba bílá - krytosemenná Jinan dvoulaločný - nahosemenná Korkovník amurský – krytosemenná 3. V areálu arboreta se nachází rybník, do kterého jsou vysazovány různé rostliny. Jednu z těchto rostlin bychom tam však nikdy nenalezli, jakou? b) opuncie mexická 4. Z jakého důvodu bychom tuto rostlinu v rybníku nikdy nemohli nalézt? Je to kaktus přizpůsobený životu s dlouhým obdobím sucha. 45
Pracovní list č. 6 1. V arboretu se nachází také mnoho rostlin, jejichž části byly v minulosti i současnosti využívány k mnoha účelům. Spoj, která rostlina byla k čemu používána. Ohýbaný nábytek
Ruj vlasatá
Stavební dříví
Kaštanovník jedlý
Vánoční pochoutka
Korkovník amurský
Léčba kurdějí námořníků
Buk lesní
Zdroj taninu pro koželužství
Zerav západní
Žluté barvivo k barvení látek
Jedlovec kanadský
Výroba zátek
Jedle stejnobarvá
2. Jinan dvoulaločný je využíván k farmaceutickým účelům, látky obsažené v listech totiž zlepšují průtok krve v cévách a zlepšují tak i paměť. Jak vypadají listy tohoto blahodárného stromu? Nakresli do rámečku.
3. Jinan dvoulaločný je ale také známý pod svým latinským názvem. Jak tento název zní? a) Lingo bilboa b) Ringo libova c) Ginko biloba d) Dingo běloba e) Rocky balboa
46
Metodický list k pracovnímu listu č. 6 Doporučený ročník: 7. – 8. ročník Cíle: Žák správně přiřadí název rostliny k účelu, ke kterému byla v minulosti či současnosti používána Žák nakreslí list jinanu dvoulaločného Žák určí latinský název jinanu dvoulaločného Tematický celek: Nahosemenné rostliny, krytosemenné rostliny Učivo: Význam rostlin a jejich ochrana Mezipředmětové vztahy: výtvarná výchova Pomůcky: pracovní list č. 6 (počet kopií podle počtu žáků), psací potřeby, pastelky, fixy Metody a formy: Exkurze, samostatná práce Klíč k pracovnímu listu č. 6: 1. V arboretu se nachází také mnoho rostlin, jejichž části byly v minulosti i současnosti využívány k mnoha účelům. Spoj, která rostlina byla k čemu používána Ohýbaný nábytek
Ruj vlasatá
Stavební dříví
Kaštanovník jedlý
Vánoční pochoutka
Korkovník amurský
Léčba kurdějí námořníků
Buk lesní
Zdroj taninu pro koželužství
Zerav západní
Žluté barvivo k barvení látek
Jedlovec kanadský
Výroba zátek
Jedle stejnobarvá
2. Jinan dvoulaločný je využíván k farmaceutickým účelům, látky obsažené v listech totiž zlepšují průtok krve v cévách a zlepšují tak i paměť. Jak vypadají listy tohoto blahodárného stromu? Nakresli do rámečku.
3. Jinan dvoulaločný je ale také známý pod svým latinským názvem. Jak tento název zní? c) Ginko biloba 47
Pracovní list č. 7 1. V arboretu se nachází i topol chlupatý, který má svou domovinu v Japonsku a Číně. Na jakém kontinentu se tyto dva státy nacházejí? Zakroužkuj správnou odpověď a vybarvi tento kontinent na mapce. a) V Evropě b) V Americe c) V Africe d) V Asii e) V Austrálii
2. Topol chlupatý stejně tak jako např. jinan dvoulaločný či tis červený je rostlina dvoudomá. Co to znamená? a) Každý jedinec vytváří buď květy samčí, nebo květy samičí. b) Na jedné rostlině se nachází jak květy samčí, tak květy samičí. c) Rostlina musí být dvakrát opylená, jinak nedojde k oplození. d) Na rostlinu se dávají budky ve tvaru domečku, které chrání ptáky. e) Na rostlině se nenacházejí ani květy samičí, ani květy samčí.
3. Na obrázku vidíš květenství topolu chlupatého, jak se toto květenství nazývá?
a) Hrozen b) Lata c) Jehněda d) Palice e) Úbor
48
Metodický list k pracovnímu listu č. 7 Doporučený ročník: 7. – 8. ročník Cíle: Žák určí, na jakém kontinentu se nacházejí státy Japonsko a Čína Žák rozpozná Asii na mapě a tento kontinent vybarví Žák určí, co to znamená, že je rostlina dvoudomá Žák stanoví název květenství topolu chlupatého Tematický celek: Krytosemenné rostliny Učivo: Stavba, tvar a funkce rostlin Mezipředmětové vztahy: zeměpis, výtvarná výchova Klíč k pracovnímu listu č. 7: 1. V arboretu se nachází i topol chlupatý, který má svou domovinu v Japonsku a Číně. Na jakém kontinentu se tyto dva státy nacházejí? Zakroužkuj správnou odpověď a vybarvi tento kontinent na mapce. d) V Asii Asie
2. Topol chlupatý stejně tak jako např. jinan dvoulaločný či tis červený je rostlina dvoudomá. Co to znamená? a) Každý jedinec vytváří buď květy samčí, nebo květy samičí. 3. Na obrázku vidíš květenství topolu chlupatého, jak se toto květenství nazývá? c) jehněda
Zdroje obrázků v pracovním listě: Mapa světa. Dostupné na www: < http://www.jedemsvetem.cz/ >
49
Pracovní list č. 8 1. Arboretum v Bílé Lhotě je rozděleno do 11 částí. Které to jsou? Zakroužkuj správné řešení. a) U šachů, U kapradí, Stará louka, Alpinum, Pod duby, Jízdárna, Pod farou, Oltář, Sněženková louka, Lesík, Na prádle b) U dámy, U kapradí, Nová louka, Alpinum, Pod duby, Jízdárna, Pod farou, Oltář, Na prádle, Sněženková louka, Lesík c) U šachů, U Kapradí, Nová louka, Alpinum, Pod buky, Jízdárna, Pod farou, Oltář, Sněženková louka, Lesík, Na prádle d) U šachů, U kapradí, Nová louka, Alpinum, Pod duby, Jízdárna, Pod farou, Oltář, Sněženková louka, Lesík, Na Prádle e) U šachů, U kapradí, Nová louka, Alpinum, Pod duby, Jízdárna, Pod hřbitovem, Oltář, Sněženková louka, Lesík, Na prádle 2. Nejstarší stromy v parku jsou asi 400 let staré duby, které se nacházejí v části parku ,,Pod duby“. Doplň správně následující věty.
Na obrázku se nachází list dubu ________________a dubu_______________. Dub_________ má ____________krátký/dlouhý řapík. Dub _________ má ______________krátký/dlouhý řapík. 3. Část arboreta ,, U kapradí“ je pojmenována podle kapradiny, která zde roste. Jak se tato kapradina nazývá? a) Kapraď samec b) Míčovka kulkonosná c) Sleziník červený d) Sleziník severní e) Pérovník pštrosí
50
Metodický list k pracovnímu listu č. 8 Doporučený ročník: 7. – 8. ročník Cíle: Žák určí, jak se nazývají části, na které je arboretum rozděleno Žák určí druh stromu podle listů na obrázku Žák rozlišuje dub zimní a dub letní podle délky řapíku Žák stanoví, jak se nazývá kapradina, podle které je v arboretu pojmenován úsek ,,U kapradí“ Tematický celek: Vyšší rostliny, Krytosemenné rostliny Učivo: Stavba, tvar a funkce rostlin Časová dotace: 20-30 minut Pomůcky: Pracovní list č. 8 (počet kopií podle počtu žáků), psací potřeby Metody a formy: Exkurze, samostatná práce Klíč k pracovnímu listu č. 8: 1. Arboretum v Bílé Lhotě je rozděleno do 11 částí. Které to jsou? Zakroužkuj správné řešení. d) U šachů, U kapradí, Nová louka, Alpinum, Pod duby, Jízdárna, Pod farou, Oltář, Sněženková louka, Lesík, Na Prádle 2. Nejstarší stromy v parku jsou asi 400 let staré duby, které se nacházejí v části parku ,,Pod duby“. Doplň správně následující věty. Na obrázku se nachází list dubu letního a dubu zimního. Dub letní má krátký řapík. Dub zimní má dlouhý řapík. 3. Část arboreta ,, U kapradí“ je pojmenována podle kapradiny, která zde roste. Jak se tato kapradina nazývá? e) pérovník pštrosí
51
Pracovní list č. 9 1. Dokonči správně větu zakroužkováním správného tvrzení. Fotosyntéza je proces, který energii spotřebovává/uvolňuje. Procesem fotosyntézy prochází všechny části/ pouze zelené části rostliny Fotosyntézu lze vyjádřit rovnicí: 6 CO2 + 6 H2O → C6H12O6 + 6 O2 / NaOH + HCl → NaCl + H2O. Fotosyntézou se do ovzduší uvolňuje oxid uhličitý/ kyslík. Zelené barvivo v zelených částech rostlin se nazývá zoofyl/chlorofyl. Prostřednictvím fotosyntézy si rostliny vytváří zásobní látky/odvádí rostlina odpadní látky
2. Průměrný listnatý strom vyprodukuje za hodinu asi 100 litrů kyslíku. Kolik kyslíku vyprodukuje za hodinu 25 listnatých stromů z arboreta? Výpočet:
Odpověď: 25 listnatých stromů z arboreta vyprodukují za hodinu _________kyslíku. 3. Jestliže strom vyprodukuje za den tolik kyslíku, kolik je potřeba pro dýchání 50 lidí, kolik stromů by bylo potřeba, aby pokryly denní příjem kyslíku celé tvé školy. Výpočet:
Odpověď: Pro pokrytí denního příjmu kyslíku celé mé školy by bylo potřeba ___stromů.
52
Metodický list k pracovnímu listu č. 9 Doporučený ročník: 9. ročník Cíle: Žák správně označí pravdivé tvrzení o fotosyntéze Žák vypočítá, kolik kyslíku vyprodukuje za hodinu 25 stromů z arboreta Žák vypočítá, kolik je potřeba stromů na pokrytí denní potřeby kyslíku jeho školy Tematický celek: Vyšší rostliny Učivo: Organismy a prostředí Mezipředmětové vztahy: Matematika Časová dotace: 20- 30 minut Pomůcky: Pracovní list č. 9 (počet kopií podle počtu žáků), psací potřeby, popř. kalkulačka Metody a formy: Exkurze, samostatná práce Klíč k pracovnímu listu č. 9: 1. Dokonči správně větu zakroužkováním správného tvrzení. Fotosyntéza je proces, který energii spotřebovává Procesem fotosyntézy prochází pouze zelené části rostliny Fotosyntézu lze vyjádřit rovnicí: 6 CO2 + 6 H2O → C6H12O6 + 6 O2 . Fotosyntézou se do ovzduší uvolňuje kyslík. Zelené barvivo v zelených částech rostlin se nazývá chlorofyl. Prostřednictvím fotosyntézy si rostliny vytváří zásobní látky.
2. Průměrný listnatý strom vyprodukuje za hodinu asi 100 litrů kyslíku. Kolik kyslíku vyprodukuje za hodinu 25 listnatých stromů z arboreta? Odpověď: 25 listnatých stromů z arboreta vyprodukují za hodinu 2500 l kyslíku.
3. Jestliže strom vyprodukuje za den tolik kyslíku, kolik je potřeba pro dýchání 50 lidí, kolik stromů by bylo potřeba, aby pokryly denní příjem kyslíku celé tvé školy. Odpověď: Pro pokrytí denního příjmu kyslíku celé mé školy (300 žáků) by bylo potřeba 60 stromů.
53
Pracovní list č. 10 1. V části arboreta .,Pod duby“ se nachází strom původem z Číny a Japonska zmarličník japonský. Jak voní jeho spadené vadnoucí listy? a)
Po citronu
b)
Po pepři
c)
Po trávě
d)
Po buchtách
e)
Po petrželi
2. Červeně vybarvi ty stromy, které se vyznačují tvrdým dřevem a zeleně stromy, které mají měkké dřevo. Borovice limba
Smrk ztepilý Dub červený
Topol chlupatý
Vrba bílá
Buk lesní Douglaska menziesova
Jedle stejnobarvá
Borovice řecká
Borovice vejmutovka
Habr obecný
Borovice těžká
Dub letní
Borovice černá Javor dlanitolistý 3. Odpověz správně na otázky. Ve které části parku se nachází tento portál?? _____________________________________ Odkud byl do arboreta přivezen? _____________________________________ Z jakého století pochází? _____________________________________ ___ 54
Metodický list k pracovnímu listu č. 10 Doporučený ročník: 7. – 8. ročník Cíle: Žák určí, jak voní spadení listy zmarličníku japonského Žák rozlišuje stromy, které se vyznačují měkkým dřevem a stromy, které se vyznačují tvrdým dřevem Žák stanoví, ve které části parku se nachází portál z obrázku Žák stanoví, odkud byl tento portál do arboreta přivezen Žák určí, ze kterého století tento portál pochází Tematický celek: krytosemenné rostliny, nahosemenné rostliny Učivo: Stavba, tvar a funkce rostlin Mezipředmětové vztahy: dějepis Časová dotace: 20-30 minut Pomůcky: Pracovní list č. 10 (počet kopií podle počtu žáků), červená a zelená pastelka či fixa Metody a formy zpracování: Exkurze, samostatná práce Klíč k pracovnímu listu č. 10: 1. V části arboreta .,Pod duby“ se nachází strom původem z Číny a Japonska - zmarličník japonský. Jak voní jeho spadené vadnoucí listy? d) Po buchtách 2. Červeně vybarvi ty stromy, které se vyznačují tvrdým dřevem a zeleně stromy, které mají měkké dřevo. smrk ztepilý, borovice limba, borovice vejmurovka, vrba bílá, dub červený, buk lesní, topol chlupatý, habr obecný, jedle stejnobarvá, douglaska menziesova, dub letní, borovice těžká, borovice řecká, javor dlanitolistý, borovice černá
3. Odpověz správně na otázky. Ve které části parku se nachází tento portál?? - Jízdárna Odkud byl do arboreta přivezen? - Z Loštic Z jakého století pochází? - 15. století
55
Pracovní list č. 11 1. Na obrázcích vidíš různé rostliny a kultivary stromů. O jaké stromy a rostliny se jedná?
2. Projdi park a najdi rostliny, které budou zastupovat jednotlivá rostlinná patra. a) Mechové patrob) Bylinné patroc) Keřové patrod) Stromové patro3. Pro smrk ztepilý je typické, že mu vyhovují kyselé půdy. Odeberte vzorek půdy v blízkosti tohoto stromu a ve škole určete, zda je Ph této půdy pro tento strom vhodné. Pomůcky: 10g vysušeného vzorku hlíny 35ml destilované vody Ph papírky Erlenmeyerova baňka Hlínu smícháme s destilovanou vodou a v 10 minutových intervalech několikrát protřepeme. Nakonec změříme Ph půdy pomocí Ph papírku. 56
Metodický list k pracovnímu listu č. 11 Doporučený ročník: 9. ročník Cíle: Žák pojmenuje správně rostliny na obrázcích Žák najde v parku a napíše zástupce každého rostlinného patra Žák určí, zda je půda v okolí smrku ztepilého pro tento strom vhodná Tematický celek: Země- naše planeta, Vyšší rostliny Učivo: Stavba, tvar a funkce rostlin, půdy, organismy a prostředí Mezipředmětové vztahy: chemie Časová dotace: 45 min + práce v laboratoři Pomůcky: Pracovní list č. 11 (počet kopií podle počtu žáků), psací potřeby, klíč k určování rostlin, 10g vysušeného vzorku hlíny, 35ml destilované vody, Ph papírky, Erlenmeyerova baňka Metody a formy: Exkurze, samostatná práce Klíč k pracovnímu listu č. 11: 1. Na obrázcích vidíš různé rostliny a kultivary stromů. O jaké stromy a rostliny se jedná? Po řadě: kaštanovník setý, buk lesní (lemovaný), pérovník pštrosí, zerav západní, tis červený, buk letní 2. Projdi park a najdi rostliny, které budou zastupovat jednotlivá rostlinná patra. Mechové patro- např. ploník ztenčený Bylinné patro- např. sněženka, Keřové patro- např. vilín měkký, Stromové patro- např. dub letní 3. Pro smrk ztepilý je typické, že mu vyhovují kyselé půdy. Odeberte vzorek půdy v blízkosti tohoto stromu a ve škole určete, zda je Ph této půdy pro tento strom vhodné. Pomůcky: 10g vysušeného vzorku hlíny 35ml destilované vody Ph papírky Erlenmeyerova baňka Hlínu smícháme s destilovanou vodou a v 10 minutových intervalech několikrát protřepeme. Nakonec změříme Ph půdy pomocí Ph papírku (stupnice viz, obal papírků). 57
Pracovní list č. 12 1. V arboretu se nachází různé druhy borovic. Spoj borovice s počtem jejích jehlic ve svazku. Borovice vejmutovka
2
Borovice limba
5
Borovice bělokorá
3
Borovice černá
5
Borovice těžká
2
2. Spoj název borovice s její šiškou. Borovice vejmutovka
Borovice černá
Borovice limba
3. Borovice černá je borovice, která pochází:
a) Ze Severní Ameriky b) Z jižní Evropy c) Z Afriky d) Ze Severní Evropy e) Z Austrálie
58
Metodický list k pracovnímu listu č. 12 Doporučený ročník: 7. – 8. ročník Cíle: Žák přiřadí k jednotlivým borovicím počet jejich jehlic Žák přiřadí název borovice k její šišce Žák určí, kde je země původu borovice černé Tematický celek: Nahosemenné rostliny Učivo: Stavba, tvar a funkce rostlin Mezipředmětové vztahy: zeměpis Časová dotace: 20- 30 minut Pomůcky: Pracovní list č. 12 (počet kopií podle počtu žáků), psací potřeby Metody a formy: Exkurze, samostatná práce Klíč k pracovnímu listu č. 12: 1. V arboretu se nachází různé druhy borovic. Spoj borovice s počtem jejích jehlic ve svazku. Borovice vejmutovka - 5 Borovice limba- 5 Borovice bělokorá- 2 Borovice černá- 2 Borovice těžká- 3 2. Spoj název borovice s její šiškou. Po řadě: borovice limba, borovice vejmutovka, borovice černá 3. Borovice černá je borovice, která pochází: b) Z jižní Evropy
Zdroje obrázků pracovním listě: Šiška borovice limby. Dostupné na www:
59
Pracovní list č. 13 1. Z jednotlivých tvrzení urči, zda se jedná o pravdu (zakroužkuj ANO) či o lež (zakroužkuj NE) a) Dub letní se může dožít věku až 500 let.
ANO-NE
b) Zerav západní má vejčité listy s jednoduchou žilnatinou.
ANO-NE
c) Kalina vrásčitolistá je drobná bylina.
ANO-NE
d) Sněženka je rostlina jednoděložná.
ANO NE
e) Tisovec dvouřadý je opadavý strom.
ANO-NE
2. Který list najdeme na které rostlině? Napiš písmeno listu do čtverečku. Jinan dvoulaločný
Javor stříhanolistý
Buk lesní
Kaštanovník setý
Dub letní
b)
a)
d) c) e)
3. Popiš části listu buku lesního.
60
Metodický list k pracovnímu č. 13 Doporučený ročník:7. – 8. ročník Cíle: Žák určí, zda je dané tvrzení pravdivé či ne Žák přiřadí název rostliny k jejímu obrázku Žák popíše obrázek buku lesního Tematický celek: krytosemenné rostliny, nahosemenné rostliny Učivo: Stavba, tvar a funkce rostlin Časová dotace: 20- 30 minut Pomůcky: Pracovní list č. 13 (počet kopií podle počtu žáků), psací potřeby Metody a formy: Exkurze, samostatná práce Klíč k pracovnímu listu č. 13: 1. Z jednotlivých tvrzení urči, zda se jedná o pravdu (zakroužkuj ANO) či o lež (zakroužkuj NE) e) Dub letní se může dožít věku až 500 let. - ANO f) Zerav západní má vejčité listy s jednoduchou žilnatinou. - NE g) Kalina vrásčitolistá je drobná bylina. - NE h) Sněženka je rostlina jednoděložná. - ANO i) Tisovec dvouřadý je opadavý strom. – ANO
2. Který list najdeme na které rostlině? Napiš písmeno listu do čtverečku. Jinan dvoulaločný – a) Kaštanovník setý– b) Buk lesní – e) Javor stříhanolistý – d) Dub letní – c)
3. Popiš části listu buku lesního. Po řadě: čepel, žilnatina, řapík
61
Pracovní list č. 14 1. Vyber správné tvrzení. Jehlice borovice, smrku a jedle: a) Nikdy neopadávají b) Opadávají všechny na podzim c) Opadávají průběžně během roku d) Opadávají všechny v létě e) Opadávají jednou za 5 let
2. Smrk a jedli poznáme také podle postavení jehlic na větvičce. K průřezu větvičky nakresli zelenou barvou správné postavení jehlic.
Průřez větvičky smrku
Průřez větvičky jedle
3. Projdi arboretum a najdi zástupce těchto čeledí.
a) Borovicovité: b) Cypřišovité: c) Tisovité: d) Tisovcovité: e) Jinanovité:
62
Metodický list k pracovnímu listu č. 14 Doporučený ročník: 7. – 8. ročník Cíle: Žák určí správní tvrzení o jehlicích smrku, jedle a borovice Žák nakreslí správné postavení jehlic smrku a jedle Žák vyhledá v arboretu zástupce daných čeledí Tematický celek: nahosemenné rostliny Učivo: Stavba, tvar a funkce rostlin, systém rostlin Mezipředmětové vztahy: výtvarný výchova Časová dotace: 20- 30 minut Pomůcky: Pracovní list č. 14 (počet kopií podle počtu žáků), psací potřeby, pastelky Metody a formy: Exkurze, samostatná práce Klíč k pracovnímu listu č. 14: 1. Vyber správné tvrzení. Jehlice borovice, smrku a jedle: c) Opadávají průběžně během roku
2. Smrk a jedli poznáme také podle postavení jehlic na větvičce. K průřezu větvičky nakresli zelenou barvou správné postavení jehlic. Jedle
Smrk
3. Projdi arboretum a najdi zástupce těchto čeledí. j) Borovicovité: Smrk východní, Borovice limba, Jedle stejnobarvá k) Cypřišovité: Zerav západní, zerav východní, Cypřiš tupolistý l) Tisovité: Tis červený m) Tisovcovité: Tisovec dvouřadý n) Jinanovité: Jinan dvoulaločný 63
Pracovní list č. 15 1. Silueta jakého stromu se nachází na obrázku? a) Sekvojovec obrovský b) Borovice lesní c) Smrk ztepilý d) Modřín opadavý e) Jinan dvoulaločný
2. Najdi v arboretu strom, který je ti nevíce sympatický a pokus se podle návodu určit jeho orientační výšku.
Stoupni si před strom, vezmi si tužku do ruky špičkou vzhůru a natáhni paži směrem ke stromu.
Následně od stromu ustupuj. Až se překryje špička tužky se špičkou stromu a spodní část tužky s patou stromu můžeš zastavit.
V dalším kroku tužku otoč do vodorovné polohy (spodní konec se ale stále musí krýt s patou stromu).
Požádej kamaráda, aby šel postupně od stromu ve směru otočené tužky kolmo na spojnici ty- strom, dokud nebude v zákrytu se špičkou tužky.
Pokud odkrokuješ vzdálenost, kterou tvůj kamarád ušel, dostaneš orientační výšku stromu
Vybral/a jsem si strom________________(název stromu), jehož orientační výška činní ________ m. 3. V arboretu se často setkáš s pojmem ,, kultivar“, co tento výraz znamená? Zakroužkuj správné tvrzení. a) Vyšlechtěná odrůda určité c) Jedovatá část rostliny rostliny d) Rostlina kulatého tvaru b) Uměle zdeformované části e) Rostlina určená ke konzumaci rostliny 64
Metodický list k pracovnímu listu č. 15 Doporučený ročník: 9. ročník Cíle: Žák určí, jakému stromu patří silueta na obrázku Žák určí podle návodu orientační výšku libovolného stromu Žák určí význam slova ,,kultivar“ Tematický celek: Nahosemenné rostliny, krytosemenné rostliny Učivo: Stavba, tvar a funkce rostlin Mezipředmětové vztahy: Matematika Časová dotace: 45 minut Pomůcky: Pracovní list č. 15 (počet kopií podle počtu žáků), psací potřeby, obyčejná tužka Metody a formy: Exkurze, samostatná práce Klíč k pracovnímu listu č. 15: 1. Silueta jakého stromu se nachází na obrázku? c) Smrk ztepilý 2. (Zadání viz. Pracovní list) 3. V arboretu se často setkáš s pojmem ,,kultivar“, co tento výraz znamená? Zakroužkuj správné tvrzení. a) Vyšlechtěná odrůda určité rostliny Zdroje obrázků v pracovním listě: Silueta smrku. Dostupné na www: Odhad výšky stromu: STOKLASA (2006)
65
Pracovní list č. 16 1. Zakroužkuj správnou odpověď. Plody jeřábu koehneova jsou: a) Peckovice b) Malvice c) Bobule d) Nažky e) Lusky
2. Který plod patří kterému stromu? Spoj.
BUK LESNÍ
JEŘÁB KOEHNEŮV
TIS ČERVENÝ
LILIOVNÍK TULIPÁNOKVĚTÝ
3. Plody jednoho stromu se prodávají na vánočních trzích pod jménem ,,pečené kaštany“. Plody, kterého stromu to jsou? a) Jírovec maďal b) Buk lesní c) Ořešák mandžuský d) Kaštanovník jedlý e) Dub zimní 66
Metodický list k pracovnímu listu č. 16 Doporučený ročník: 7. ročník Cíle: Žák stanoví, jakého druhu jsou plody jeřábu koehneova Žák přiřadí název rostliny k obrázku jejího plodu Žák určí, jak se nazývá strom, jehož plody jsou na vánočních trzích prodávány pod názvem ,, pečené kaštany“ Tematický celek: Krytosemenné rostliny Učivo: Stavba, tvar a funkce rostlin Časová dotace: 20 – 30 minut Pomůcky: Pracovní list č. 16 (počet kopií podle počtu žáků), psací potřeby Metody a formy: Exkurze, samostatná práce Klíč k pracovnímu listu č. 16: 1. Zakroužkuj správnou odpověď. Plody jeřábu koehneova jsou: b) malvice 2. Který plod patří kterému stromu? Spoj. Jeřáb koehneův
Buk lesní
Tis červený
Liliovník tulipánokvětý
3. Plody jednoho stromu se prodávají na vánočních trzích pod jménem ,,pečené kaštany“. Plody, kterého stromu to jsou? d) Kaštanovník jedlý Zdroje obrázků v pracovním listě: Pečené kaštany. Dostupné na www:< http://www.svet-bydleni.cz/>
67
Pracovní list č. 17 1. Vyber ze dvou možností a doplň tak správné tvrzení. Dřevo jedle obrovské je zdrojem vlákniny/taninu pro papírenský průmysl. Dřevo dubu je voděodolné/ málo odolné vůči vodě, proto se používá/nepoužívá v lodním stavitelství. Dřevo smrku východního se se používá k výrobě šindelů/sudů. Ruj vlasatá je zdrojem žlutého barviva k barvení jídla/látek. Javor dlanitolistý je žádanou dřevinou pro tvorbu dřevěných dekorací/bonsají.
2. Whisky je známou skotskou lihovinou. Kvalitní whisky se uchovává ve speciálních dřevěných sudech. Z jakého materiálu se tyto sudy vyrábějí? Zakroužkuj správnou odpověď. a) Olše b) Jilm c) Dub d) Buk e) Habr
3. Zerav obrovský byl indiánskými kmeny v Americe využíván k tvorbě totemů a kánoí. Nakresli, jak si představuješ takový indiánský totem vytvořený ze dřeva zeravu obrovského.
68
Metodický list k pracovnímu listu č. 17 Doporučený ročník: 7. a 8. ročník Cíle: Žák vybere ze dvou možností tak, aby vzniklá věty byla pravdivá Žák určí, z jakého dřevy je vyrobený sud, ve kterém se uchovává skotská whisky Žák nakreslí, jak si představuje totem amerických indiánů vyrobený ze zeravu obrovského Tematický celek: Krytosemenné rostliny Učivo: Význam rostlin a jejich ochrana Mezipředmětové vztahy: zeměpis, výtvarná výchova Časová dotace: 20 – 30 minut Pomůcky: Pracovní list č. 17 (počet kopií podle počtu žáků), psací potřeby, fixy, pastelky Metody a formy: Exkurze, samostatná práce Klíč k pracovnímu listu č. 17: 1. Vyber ze dvou možností a doplň tak správné tvrzení. Dřevo jedle obrovské je zdrojem vlákniny pro papírenský průmysl. Dřevo dubu je voděodolné, proto se používá v lodním stavitelství. Dřevo smrku východního se se používá k výrobě šindelů. Ruj vlasatá je zdrojem žlutého barviva k barvení látek. Javor dlanitolistý je žádanou dřevinou pro tvorbu bonsají. 2. Whisky je známou skotskou lihovinou. Kvalitní whisky se uchovává ve speciálních dřevěných sudech. Z jakého materiálu se tyto sudy vyrábějí? Zakroužkuj správnou odpověď. b) dub Zdroje obrázků v pracovním listě č. 17: Whisky. Dostupné na www:
69
Pracovní list č. 18 1. Spoj rodové a druhové názvy. Buk
červený
Habr
obecný
Dřezovec
ztepilý
Tis
dvoulaločný
Smrk
trojtrnný
Jinan
lesní
2. Arboretum se stalo inspirací pro mnoho umělců. V 18. století tu například komponoval hudební skladatel Konrád Kreuzer. Inspirací byl také pro RNDr. Bohumila Šulu v sepisování knihy ,, Pohádky lesní moudrosti“. Staň se také spisovatelem a pokus se vytvořit báseň, ve které použiješ alespoň jedno slovo z rámečku. Bílá Lhota Strom
Zelená
List
Rostlina
Kůra Keř
Koruna
_____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________ 3. Největší osobnost bělolhotského parku Quido Riedl zanechal neodmyslitelné stopy také v jiném parku nedaleko Opavy, kam se po svatbě se svojí ženou odstěhoval. Jak se tento park nazývá? a) Arboretum Žampach b) Arboretum Paseka c) Arboretum Nový Dvůr d) Arboretum Teplice e) Arboretum Štramberk 70
Metodický list k pracovnímu listu č. 18 Doporučený ročník: 7. – 8. ročník Cíle: Žák správně přiřadí druhové jméno k rodovému jménu dané rostliny Žák vytvoří jednoduchou báseň s použitím alespoň jednoho předvoleného slova Žák určí, jak se jmenuje park, ve kterém také působil Quido Riedl Tematický celek: Krytosemenné rostliny, nahosemenné rostliny Učivo: Systém rostlin Mezipředmětové vztahy: Český jazyk, zeměpis Časová dotace: 45 minut Pomůcky: Pracovní list č. 18 (počet kopií podle počtu žáků), psací potřeby Metody a formy: Exkurze, samostatná práce Klíč k pracovnímu listu č. 18: 1. Spoj rodové a druhové názvy. Buk lesní, habr obecný, dřezovec trojtrnný, Tis červený, smrk ztepilý, jinan dvoulaločný 2. Arboretum se stalo inspirací pro mnoho umělců. V 18. století tu například komponoval hudební skladatel Konrád Kreuzer. Inspirací byl také pro RNDr. Bohumila Šulu v sepisování knihy ,, Pohádky lesní moudrosti“. Staň se také spisovatelem a pokus se vytvořit báseň, ve které použiješ alespoň jedno slovo z rámečku. Žák vyplní toto cvičení podle vlastní fantazie. 3. Největší osobnost bělolhotského parku Quido Riedl zanechal neodmyslitelné stopy také v jiném parku nedaleko Opavy, kam se po svatbě se svojí ženou odstěhoval. Jak se tento park nazývá? c) Arboretum Nový Dvůr
71
Pracovní list č. 19 1. Arboretem protéká potok, kterým je plněn zdejší rybník. Jak se tento potok nazývá? a) Nohatec b) Břichatec c) Nohávka d) Nohavička e) Dražůvka 2. Ve které části parku se nachází která rostlina? Název rostliny zakroužkuj barvou odpovídající barvě obrázku části parku, ve které se rostlina nachází. Borovice těžká Douglaska menziesova Habr obecný U kapradí
Cypřiš tupolistý Ibišek syrský
Pod duby
Javor shirasawanský Dřezovec trojtrnný Hortenzie popínavá Alpinum
Magnolie hvězdokvětá Vavřínovec lékařský
Jízdárna
Zmarličník japonský Kryptomerie japonská Smrk ztepilý Nová louka
Oltář
Pod farou
Sněženková louka
72
Na prádle
Metodický list k pracovnímu listu č. 19 Doporučený ročník: 7. – 8. ročník Cíle: Žák určí název potoka, který protéká Arboretem v Bílé Lhotě Žák přiřadí jednotlivé rostliny k části parku, ve které se nachází Tematický celek: Krytosemenné rostliny, nahosemenné rostliny Učivo: systém rostlin Mezipředmětové vztahy: Zeměpis Časová dotace: 20 – 30 minut Pomůcky: Pracovní list č. 19 (počet kopií podle počtu žáků), psací potřeby Metody a formy: Exkurze, samostatná práce Klíč k pracovnímu listu č. 19: 1. Arboretem protéká potok, kterým je plněn zdejší rybník. Jak se tento potok nazývá? d) Nohávka 2. Ve které části parku se nachází která rostlina? Název rostliny zakroužkuj barvou odpovídající barvě obrázku části parku, ve které se rostlina nachází. U kapradí: habr obecný Lesík: vavřínovec lékařský Alpinum: hortenzie popínavá Pod duby: zmarličník japonský kryptomerie japonská Jízdárna: smrk ztepilý Na prádle: dřezovec trojtrnný Oltář: cypřiš tupolistý Pod farou: borovice těžká douglaska menziesova Sněženková louka: ibišek syrský javor shirasawanský Nová louka: magnolie hvězdokvětá
73
Pracovní list č. 20 1. Vyber správnou odpověď. Pérovník pštrosí se rozmnožuje: a) Semeny b) Dělením c) Šlahouny d) Výtrusy e) Spájením
2. U budovy zámku se nachází kultivar dřeviny pocházející z východu Severní Ameriky. Tento kultivar má kulovitý tvar a exemplář nacházející se v arboretu je největším exemplářem na Moravě. O jakou dřevinu se jedná?
Dřevina nacházející se u zámku se jmenuje__________________________.
3. Doplň správně věty. ___________________ je zákoutí vytvořené z vápencových kamenů. Roste zde například _________________, ________________a _______________.
74
Metodický list k pracovnímu listu č. 20 Doporučený ročník: 7. – 8. ročník Cíle: Žák správně určí, čím se rozmnožuje pérovník pštrosí Žák určí, jak se nazývá dřevina kulovitého tvaru, která roste v partii u zámku Žák správně doplní větu Tematický celek: Vyšší rostliny, nahosemenné rostliny, krytosemenné rostliny Učivo: Stavba, tvar a funkce rostlin Časová dotace: 20 – 30 minut Pomůcky: Pracovní list č. 20 (počet kopií podle počtu žáků, psací potřeby Metody a formy: Exkurze, samostatná práce Klíč k pracovnímu listu č. 20: 1. Vyber správnou odpověď. Pérovník pštrosí se rozmnožuje: d) výtrusy 2. U budovy zámku se nachází kultivar dřeviny pocházející z východu Severní Ameriky. Tento kultivar má kulovitý tvar a exemplář nacházející se v arboretu je největším exemplářem na Moravě. O jakou dřevinu se jedná? Dřevina nacházející se u zámku se jmenuje zerav západní. 3. Alpinum je zákoutí vytvořené z vápencových kamenů. Roste zde například hortenzie popínavá, hadí smrk a skalníky.
75
Závěr
Ačkoli stále velká část botanických zahrad a arboret v České republice nedisponuje výukovými programy ani pracovními listy, které by přiblížily a zatraktivnily jejich expozice, existuje určitá snaha či přání tuto situaci změnit. Překážkou jsou jim však často nedostatečné finanční prostředky pro realizaci či nedostatečná kvalifikace a odbornost pracovníků. Přesto, že Arboretum v Bílé Lhotě výukovými programy ani pracovními listy zatím nedisponuje, bude mít možnost využít pracovních listů vytvořených v této práci a zatraktivnit tak své prohlídky také pro školní návštěvníky. V případě zájmu je tedy k dispozici 20 pracovních listů, které jsou určené pro 7. – 9. ročník a žáci si prostřednictvím nich prohloubí učivo převážně z oblasti botaniky a získají informace o historii arboreta a jeho skladbě rostlin. Zároveň byly vytvořeny také listy metodické, které budou sloužit učitelům jako orientační pomůcka a také k následné evaluaci.
76
Použitá literatura a zdroje Literární zdroje: 1. ALTMANN, Antonín. Organizační formy ve výuce biologii: (Kapitola z didaktiky biol.). Vyd. 1. Praha, 1972. 2. BÁBKOVÁ HROCHOVÁ, Magda. Arboretum Bílá Lhota. V Olomouci: Vlastivědné muzeum, 2006. 24 s. ISBN 80-85037-43-2. 3. BÍLEK, Martin a kol. Muzejní didaktika přírodovědných oborů a technických předmětů: Přírodovědná a technická muzea a možnosti jejich využití ve vzdělání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009. ISBN 978- 80-7041-935-9 4. BYČKOVSKÝ, Petr, KOTÁSEK, Jiří, MAZÁK, Eduard. Klasifikace a vymezování výukových cílů. Studijní zpráva výzkumného úkolu V-09-0201 „Racionalizace zjišťování výsledků výuky“. Publikace VÚIST č. 294. Praha : VÚIST, 1981. 60 5. ERLEC, J., Arboretum Bílá Lhota. Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci. Přírodní vědy, 2006, 285-287, 116-119. ISSN 1212-1134. ISBN 80-85037-44-0. 6. HEKELE, S. Arboretum Bílá Lhota. Živa: časopis přírodnický. Praha: Matice česká při Museu Království českého, 1972 , č. 1.8-10, ISSN 0044-4812. 7. CHRÁSKA, Miroslav. Didaktické testy: příručka pro učitele a studenty učitelství. Brno: Paido, 1999. 91 s. ISBN 80-85931-68-0. 8. CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007. 265 s. Pedagogika. ISBN 978-80-247-1369-4. 9. CHYTRÁ, M., ed., HANZELKA, P., ed. a KACEROVSKÝ, R., ed. Botanické zahrady a arboreta České republiky. Vyd. 1. Praha: Academia, 2010. 403 s. Průvodce. ISBN 978-80-200-1771-0. 10. JŮVA, Vladimír. Dětské muzeum: edukační fenomén pro 21. století. Brno: Paido, 2004. 264 s. ISBN 80-7315-090-5. 11. KALHOUS, Zdeněk a kol. Školní didaktika. Vyd. 2. Praha: Portál, 2009. 447 s. ISBN 978-80-7367-571-4. 12. KŘÍŽ, Zdeněk. Významné parky Severomoravského kraje. Vyd. 1. Ostrava, 1971.
13. MAŇÁK, Josef a ŠVEC, Vlastimil. Výukové metody. Brno: Paido, 2003. 219 s. ISBN 80-7315-039-5. 14. MRÁZOVÁ, Lenka. Tvorba pracovních listů: metodický materiál. Brno: Moravské zemské muzeum, 2013. 27 s. ISBN 978-80-7028-403-2. 15. PETTY, Geoffrey. Moderní vyučování. Vyd. 2. Praha: Portál, 2002. 380 s. ISBN 807178-681-0. 16. PRŮCHA, Jan, ed. Pedagogická encyklopedie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009. 935 s. ISBN 978-80-7367-546-2. 17. PRŮCHA, Jan. Učebnice: teorie a analýzy edukačního média: příručka pro studenty, učitele, autory a výzkumné pracovníky. Brno: Paido, 1998. 148 s. ISBN 80-85931-494. 18. SKALKOVÁ, Jarmila. Obecná didaktika: vyučovací proces, učivo a jeho výběr, metody, organizační formy vyučování. 2., rozš. a aktualiz. vyd., [V nakl. Grada] vyd. 1. Praha: Grada, 2007. 322 s. Pedagogika. ISBN 978-80-247-1821-7. 19. STOKLASA, Jan. Klíče a návody k praktickým činnostem v přírodopisu, biologii a ekologii pro základní a střední školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2006. 152 s. ISBN 80-7235-320-9. 20. ŠAFÁŘ, Jiří, ed. Olomoucko. Vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2003. 454 s. Chráněná území ČR; sv. 6. ISBN 80-86064-46-8. 21. ŠETELOVÁ, V. a kol. Botanické zahrady. 1. vyd. Praha: SPN, 1977. 277, [1] s. Pomocné knihy pro žáky. 22. ŠOBÁŇ, Marek, HRBEK, David a HAVLÍK, Vladimír. Škola muzejní pedagogiky 6. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. 121 s. ISBN 978-80-2441871-1. 23. ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Edukační potenciál muzea. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2012. 394 s. Monografie. ISBN 978-80-244-3034-8. 24. ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Muzejní edukace. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2012. 140 s. Monografie. ISBN 978-80-244-3003-4.
Elektronické zdroje: 1. Mapa botanické zahrady a arboreta ČR.UBZČR. [online]. 4. 3. 2014 [cit. 2014-6-3]. Dostupné z www: 2. Mapa Číny. (c) 2006 www.EUROPSKAUNIA.sk [online]. [cit. 2014-6-6]. Dostupné na www: 3. Mapa Severní Ameriky. GEDIP, spol. s r. o. – webservis.[online]. [cit. 2014-6-6]. Dostupné na www:< http://www.motoroute.cz/kategorie/vyber-severni-amerika.aspx> 4. Mapa Řecka. [online]. 21. 12. [cit. 2014-6-6]. Dostupné na www: 5. Mapa Japonska. [online]. 9. 5. 2011.[cit. 2014-6-6]. Dostupné na www: 6. Mapa světadílů. [online]. [cit. 2014-6-6]. Dostupné na www: 7. Pečené kaštany.[online]. 4. 10. 2012. [cit.2014-6-16]. Dostupné na www:http://www.svet-bydleni.cz/Files/ResizedImages/FckGallery/pecene_kastany_1x300_1111011446.jpg 8. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007. 126 s. [cit. 2014-06-23]. Dostupné z WWW:. 9. Šiška borovice limby. Elektronický herbář. Jaroslav Racek. [online]. 23. 2. 2012. [cit. 2014-6-6]. Dostupné na:< http://www.e-herbar.net/main.php?g2_itemId=26054> 10. Silueta smrku. [online]. [cit. 2014-6-6]. Dostupné na www: 11. Sudy s whisky. [online]. 6. 10. 2013. [cit. 2014-6-6]. Dostupné na www: 12. Výuka přírodopisu a environmentální výchovy v prostředí botanických zahrad České republiky. Metodický portál: Články [online]. 03. 04. 2008, [cit. 2014-06-22]. Dostupný z www: . ISSN 1802-4785.
Přílohy Seznam příloh: Zvláštní příloha č. 1: Katalog metodických listů Zvláštní příloha č. 2: Katalog pracovních listů
ANOTACE Jméno a příjmení:
Kateřina Janoušková
Katedra nebo ústav:
Katedra biologie
Vedoucí práce:
Ing. Pavlína Škardová
Rok obhajoby:
2014
Název práce:
Využití Arboreta v Bílé Lhotě ve výuce přírodopisu na II. stupni ZŠ
Název v angličtině:
The use of arboretum in Bílá Lhota for lessons of natural science for lower secondary school
Anotace práce:
Diplomová práce je zaměřena na využití Arboreta v Bílé Lhotě ve výuce přírodopisu na II. stupni základní školy s cílem zatraktivnit tuto botanickou zahradu pro účely výchovy a zdělávání. K tomuto účelu bylo vytvořeno 20 pracovních listů, které jsou určeny pro 7. - 9. ročník.
Klíčová slova:
botanická zahrada, arboretum, pracovní list, exkurze, využití ve výuce
Anotace v angličtině:
The thesis is concerned with the use of arboretum in Bílá Lhota for lessons of natural science for lower secondary school in order to make the botanical garden more attractive for the purpose of education. For this purpose 20 worksheets were created, that are designed for 7th to 9th grade
Klíčová slova v angličtině:
botanic garden, arboretum, worksheet, excursion, use in teaching
Přílohy vázané v práci:
Rozsah práce:
76 stran
Jazyk práce:
český
