UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra biologie
Diplomová práce Bc. Ludmila Mužikovská Učitelství přírodopisu pro 2. stupeň základních škol Učitelství výchovy ke zdraví pro 2. stupeň základních škol
Naučná stezka a výukový program „ Hornolidečsko“ a jeho využití v regionálním vzdělávání
Olomouc 2013
vedoucí práce: RNDr. Zbyněk Hradílek, Ph. D.
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s pomocí zdrojů uvedených v seznamu použité literatury. V Olomouci 18. 4. 2013
Mužikovská Ludmila
Především bych chtěla poděkovat vedoucímu práce RNDr. Zbyňkovi Hradílkovi, Ph. D, za odborné vedení diplomové práce. Na tomto místě bych také chtěla poděkovat hlavnímu konzultantovi RNDr. Vlastimilu Tlustákovi, CSc., za poskytování rad, materiálových podkladů a čas, který mi věnoval. Dále bych chtěla poděkovat mé mamince Ing. Ludmile Mužikovské, která mi pomáhala svými připomínkami, radami, náměty a zodpovídala mi otázky, na které jsem během práce narazila. Mé poděkování také patří mým rodičům za pomoc a podporu během studia.
Obsah Obsah 1
Úvod .................................................................................................................... 7
2
Cíl práce............................................................................................................... 9
3
Metodika ............................................................................................................ 11
4
Charakteristika území mikroregionu Hornolidečsko......................................... 13 4.1
Geografická poloha mikroregionu Hornolidečsko ..................................... 13
4.2
Charakteristika
chráněných
krajinných
oblastí
zasahujících
do
mikroregionu Hornolidečsko ........................................................................................... 14 4.2.1 CHKO Beskydy ..................................................................................... 14 4.2.2 CHKO Bílé Karpaty .............................................................................. 16 4.3
Geomorfologie mikroregionu Hornolidečsko ............................................ 18
4.4
Geologie a složení půdy ............................................................................. 19
4.5
Paleontologie mikroregionu Hornolidečsko .............................................. 22
4.6
Klima .......................................................................................................... 23
4.7
Hydrologie mikroregionu Hornolidečsko .................................................. 24
4.8
Fauna mikroregionu Hornolidečsko ........................................................... 24
4.8.1 Bezobratlí ............................................................................................... 24 4.8.2 Plazi a obojživelníci ............................................................................... 25 4.8.3 Ptáci ....................................................................................................... 25 4.8.4 Ryby ....................................................................................................... 26 4.8.5 Savci ...................................................................................................... 26 4.9
Vegetační stupně mikroregionu Hornolidečsko ......................................... 27
4.10
Vegetace mikroregionu Hornolidečsko...................................................... 28
4.10.1 Vegetace bučin a jedlobučin ................................................................ 28 4.11
Flóra v mikroregionu Hornolidečsko ......................................................... 30
1
4.12
Přehled zvláště chráněných území a hodnotných lokalit v mikroregionu
Hornolidečsko .................................................................................................................. 32 5
Naučné stezky.................................................................................................... 38 5.1
Co je naučná stezka .................................................................................... 38
5.2
Historie naučných stezek............................................................................ 38
5.3
Typy naučných stezek ................................................................................ 39
5.3.1 Naučná stezka s průvodcovskou službou .............................................. 39 5.3.2 Samoobslužná naučná stezka ................................................................. 40 5.3.3 Stezka s kombinovaným výkladem ....................................................... 40 5.3.4 Beetaggové naučné stezky pro chytré mobily ....................................... 40 5.4
Kategorie naučných stezek podle délky ..................................................... 41
5.5
Kategorie naučných stezek ......................................................................... 41
5.6
Plánování naučné stezky ............................................................................ 41
5.6.1 Funkce naučné stezky ............................................................................ 42 5.6.2 Výběr trasy naučné stezky ..................................................................... 43 5.6.3 Přístupnost a schůdnost terénu ............................................................... 43 5.6.4 Volba výchozího místa .......................................................................... 43 5.6.5 Volba cíle naučné stezky ....................................................................... 44 5.6.6 Pořadí vybraných míst zastavení ........................................................... 44 5.6.7 Projekt naučné stezky ............................................................................ 44 5.6.8 Úprava trasy naučné stezky ................................................................... 45 5.7
Vybavení naučné stezky ............................................................................. 46
5.7.1 Turistické značení .................................................................................. 46 5.7.2 Informační panely .................................................................................. 47 5.7.3 Speciální vybavení ................................................................................. 49 5.7.4 Průvodcovské publikace ........................................................................ 49 5.7.5 Interaktivní prvky .................................................................................. 49
2
5.7.6 Venkovní expozice ................................................................................ 50 5.7.7 Informační bod....................................................................................... 50 5.8
Údržba naučné stezky ................................................................................ 50
5.9
Propagace naučné stezky............................................................................ 50
5.10
Legislativa naučných stezek ....................................................................... 51
5.10.1 Stavební zákon ..................................................................................... 51 5.10.2 Zákon o ochraně přírody a krajiny....................................................... 51 5.10.3 Zákon o státní památkové péči ............................................................ 52
6
5.11
Přehled naučných stezek ve Zlínském kraji ............................................... 52
5.12
Osobní inspirace z cest v zahraničí ............................................................ 55
Enviromentální výchova .................................................................................... 56 6.1
Vymezení pojmu – environmentální výchova ........................................... 56
6.2
Význam environmentální výchovy ............................................................ 56
6.3
Základní myšlenky EVVO ......................................................................... 56
6.4
Dokumenty ustanovující EVVO ................................................................ 57
6.4.1 Metodický pokyn MŠMT ...................................................................... 57 6.4.2 Základní přehled legislativního a strategického zakotvení EVVO: ...... 57
7
6.5
Klíčové kompetence EVVO ....................................................................... 58
6.6
Realizace EVVO ........................................................................................ 58
6.7
Instituce zajišťující EVVO ......................................................................... 59
6.8
Aktuální celostátní projekty EVVO ........................................................... 59
Střediska environmentální výchovy ve Zlínském kraji ..................................... 61 7.1
Občanské sdružení Líska............................................................................ 61
7.2
Střediska environmentální výchovy v mikroregionu Hornolidečsko......... 62
7.2.1 ALCEDO, středisko volného času Vsetín ............................................. 62 7.2.2 ZO ČSOP KOSENKA ........................................................................... 63 7.2.3 ENVIcentrum Pro krajinu, Vysoké Pole ............................................... 64 3
8
Státní a regionální instituce zajišťující ochranu přírody ................................... 66 8.1
Státní - regionální organizace..................................................................... 66
8.1.1 Správa CHKO Beskydy ......................................................................... 66 8.1.2 Okresní úřad Vsetín, referát životního prostředí ................................... 66 8.1.3 Státní rostlinolékařská správa, Okresní oddělení Vsetín ....................... 66 8.1.4 Správa CHKO Bílé Karpaty .................................................................. 67 8.1.5 VIS – Vzdělávací a informační středisko, Bílé Karpaty, o.p.s. ............. 67 8.1.6 Okresní vlastivědné muzeum (OVM) Vsetín – Muzeum regionu Valašsko 8.2
67 Nestátní neziskové organizace ................................................................... 68
8.2.1 Český svaz ochránců přírody ČSOP ...................................................... 68 8.2.2 Valašský ornitologický klub při OVM Vsetín ....................................... 69 8.2.3 Junák svaz skautů a skautek ČR ............................................................ 69 8.2.4 Českomoravská myslivecká jednota, Okresní myslivecký spolek Vsetín 70 8.2.5 Český rybářský svaz .............................................................................. 70 8.2.6 Český svaz včelařů ................................................................................ 70 8.2.7 Český zahrádkářský svaz ....................................................................... 71 9
Návrh naučné stezky „S Netopýrkem okolo Lidečka“ ...................................... 72 9.1
Plánování naučné stezky ............................................................................ 72
9.1.1 Poslání a cíl naučné stezky .................................................................... 72 9.1.2 Cílová skupina ....................................................................................... 73 9.1.3 Výchozí místo ........................................................................................ 73 9.1.4 Cílové místo ........................................................................................... 74 9.1.5 Navrhované zastávky a stanoviště ......................................................... 74 9.1.6 Konkrétní znění textu na cedulích ......................................................... 75 9.1.7 Přístupnost a schůdnost terénu ............................................................... 83 9.1.8 Značení naučné stezky ........................................................................... 83 4
9.1.9 Vysvětlující cedule ................................................................................ 83 9.1.10 Průvodcovské publikace ...................................................................... 84 9.1.11 Propagace naučné stezky ..................................................................... 84 9.1.12 Interaktivní prvky ................................................................................ 85 9.1.13 Venkovní expozice .............................................................................. 85 9.1.14 Způsob výkladu ................................................................................... 85 9.2
Výběr a návrh trasy naučné stezky............................................................. 86
9.2.1 I. varianta ............................................................................................... 86 9.2.2 II. varianta naučné stezky ...................................................................... 87 9.2.3 III. a finální varianta navrhované naučné stezky ................................... 89 9.3
Grafické zpracování ................................................................................... 91
9.3.1 Grafická zpracování informačních panelů pro naučnou stezku „ S Netopýrkem okolo Lidečka“ .................................................................................... 94 9.4
Rozpočet ..................................................................................................... 96
9.4.1 Rozpočet jednotlivých položek.............................................................. 96 9.4.2 Celkový rozpočet naučné stezky.......................................................... 105 9.4.3 Údržba naučné stezky .......................................................................... 106 9.5
Legislativa při realizaci naučné stezky .................................................... 108
9.6
Možnosti realizace ................................................................................... 109
9.6.1 Výzvy na předkládání žádostí u dotací a grantů .................................. 109 9.6.2 Realizační plán..................................................................................... 110 10 Závěr ................................................................................................................ 112 11 Literatura ......................................................................................................... 114 11.1
Seznam použité literatury při tvorbě textů na informační panely ............ 116
12 Seznam zkratek ................................................................................................ 120 13 Seznam příloh .................................................................................................. 121 13.1
Fotografie z mikroregionu Hornolidečsko ............................................... 121
5
13.2
Objekty návštěvnické struktury................................................................ 121
13.3
Fotodokumetace z trasy terénu navrhované naučné stezky ..................... 121
13.4
Piktogramy na návštěvnickou infastrukturu............................................. 121
6
1 Úvod Naučná stezka je kulturně výchovným zařízením umístěným přímo v terénu a je jednou z mnoha forem výchovy k ochraně přírody. Učí nás přírodu pozorovat a uvědomovat si její význam, protože chránit můžeme jenom to, co skutečně poznáme (ŠÍROVÁ – MOTYČKOVÁ, 2009). Naučné stezky jsou vyznačeny a vedou zpravidla zajímavým územím. Hlavním účelem stezky je, aby se příroda návštěvníkům zpřístupnila a zároveň nebyla ohrožována. Lidé si chodí do přírody především odpočinout, ale díky instalovaným informačním panelům se mohou naučit přírodu poznávat a vzdělávat se. Naučné stezky jsou vhodné pro všechny, děti i dospělé. Mohou být cílem pro jednodenní výlety, pravidelné nedělní procházky nebo mohou zpestřit výuku přírodopisu či dějepisu. Cílem naučných stezek je předat návštěvníkům komplexní informace o daném území. Stezky jsou tematicky i obsahově specializované, některé jsou zaměřeny na historické údaje, ale velká většina je zaměřena na přírodu. Díky naučným stezkám můžeme objevit a poznat řadu nových míst v určitých oblastech. V neznámém terénu jsou skvělými průvodci pro turisty. Naučné stezky se těší velké oblibě u nás i v zahraničí, o tom svědčí i fakt, že jejich počet neustále narůstá a jejich vzhled i technická stránka se inovuje. Důkazem toho jsou bettagové naučné stezky, které využívají aplikace v mobilních telefonech. Vesnice Lidečko leží v údolí řeky Senice a je obklopena malebnou valašskou krajinou. Část katastru obce leží v chráněné krajinné oblasti Beskydy a na severním konci obce jsou vyhlášeny dvě maloplošná zvláště chráněná území – přírodní památka Kopce a přírodní památka Čertovy skály. Obci Lidečko byl udělen titul Vesnice roku České republiky 2008. Tento titul získala obec především pro svůj bohatý kulturní a společenský život. Lidečko je turisticky atraktivní a hojně navštěvované zejména kvůli své skalní dominantě Čertovy skály. Lidečko a blízké okolí poskytuje turistům mnoho turisticky zajímavých míst. Samozřejmostí je i bohatý kulturní program, a protože si chce mikroregion Hornolidečsko naklonit turisty na svoji stranu poskytuje i propracovanou síť restaurací a ubytoven. Naučná stezka by mohla přispět k návštěvnosti obce i přilehlého okolí. Lidečko si pro svoji jedinečnost a specifičnost naučnou stezku právem zaslouží. Naučná stezka „S Netopýrkem okolo Lidečka“, je pojmenována podle netopýrů, kteří žijí v jeskyních nad Čertovými skalami. Příběh Netopýrka vypovídá o obci Lidečko, její typické flóře a fauně, historii i zvycích. Příběh začíná tím, že v jeskyni u Čertových skal žije jeden nezbedný a neposlušný netopýrek, který se, mezitím co rodiče přes den spí, 7
vydá na výlet Lidečkem. Chce vědět, co lidé dělají, a chce poznat, co je pro život zvířat a rostlin důležité. Jedním z cílů diplomové práce je prozkoumat lokalitu obce Lidečka s ohledem na mikroregion Hornolidečsko a zdejším obyvatelům i turistům přiblížit život ve zdejší krajině skrze naučnou stezku.
8
2 Cíl práce Hlavním cílem diplomové práce je vytvořit návrh naučné stezky zaměřenou pro děti v katastru obce Lidečko, která spadá do mikroregionu Hornolidečsko. Obcí Lidečko okrajově prochází naučná stezka Vařákovy paseky. Naučná stezka Vařákovy paseky začíná v obci Horní Lideč, dále prochází přes Lačnov a končí v obci Lidečko, celá trasa naučné stezky měří 16 km. Naučná stezka Vařákovy paseky je pojmenována po typické osamocené pasekářské usedlosti, která byla vypálena 2. 5. 1945 fašisty (ŠÍROVÁ – MOTYČKOVÁ, 2009). Právě proto, že obcí Lidečko, byť částečně, jedna naučná stezka prochází, bylo potřeba vytvořit pro tuto oblast novou naučnou stezku tak, aby se od naučné stezky Vařákovy paseky nějakým způsobem odlišovala. Naučná stezka Vařákovy paseky a naučná stezka „S Netopýrkem okolo Lidečka“ jsou proto zcela odlišné, je to jednak zvoleným terénem a obtížností, tak grafickým zpracováním. Navrhovaná naučná stezka „S Netopýrkem okolo Lidečka“ je určena zejména pro mladší návštěvníky, je tomu uzpůsoben výškový profil trasy, počet zastávek a odpočívadel i grafické zpracování a příběh Netopýrka, který je přizpůsoben a určen zejména mladším návštěvníkům. Dílčím cílem diplomové práce bylo charakterizovat vybranou lokalitu, konkrétně mikroregion Hornolidečsko a obec Lidečko, z přírodních i vlastivědných aspektů. Z těchto spojitostí pak vycházel samotný návrh naučné stezky. V souvislosti s návrhem naučné stezky jsem se také zajímala o to, jak je legislativně zakotvena výuka environmentální výchovy ve školství a jaké centra zabývající se environmentální výchovou jsou k dispozici školám ve Zlínském kraji i konkrétním mikroregionu Hornolidečsko. Dílčím cílem při tvorbě návrhu naučné stezky bylo vyhodnotit a zpracovat podklady pro zásady tvorby naučných stezek. Stěžejním cílem této diplomové práce byl pak samotný návrh naučné stezky, jehož součástí je výběr trasy, grafické zpracování s ohledem na cílovou skupinu mladších návštěvníků, rozpočet a realizační plán návrhu. V zadání jsem si stanovila tyto cíle:
charakterizovat mikroregion Hornolidečsko a především vesnici Lidečko v oblasti vlastivědné i přírodovědné,
vymezit pojem environmentální výchovy a vytvořit přehled legislativního a strategického zakotvení environmentální výchovy,
zhodnotit problematiku environmentální výchovy ve Zlínském kraji,
popsat základní pravidla při projektování naučné stezky, 9
navrhnout trasu naučné stezky,
vytvořit texty na informační panely,
navrhnout grafické zpracování informačních panelů,
vytvořit rozpočet realizace a dlouhodobé údržby navrhované naučné stezky,
sestavit realizační plán.
10
3 Metodika Ač se může na první pohled zdát, že návrh naučné stezky probíhá především u počítače a spousty literatury, není tomu tak. Návrh naučné stezky vyžaduje hodiny strávené v konkrétním terénu a nejen to, je potřeba se inspirovat i v jiných lokalitách a oblastech. Diplomové práci proto předcházelo pár let, kdy jsem cíleně navštěvovala naučné stezky u nás i v zahraničí. Zajímavé a interaktivní prvky jsem si důkladně popsala a zdokumentovala pro využití při psaní diplomové práce, o tom svědčí i fotografie v přílohách. Diplomová práce je podložena odbornou literaturou, snažila jsem se vyhledat širokou nabídku literatury, abych mohla dosáhnout věrohodných a pravdivých informací. V kapitole o charakteristice mikroregionu Hornolidečsko jsem se opírala zejména o údaje z knih: NEKUDA, V. Okres Vsetín: Rožnovsko-Valašskomeziříčsko-Vsetínsko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2002. ISBN 80-7275-024-0.; PAVELKA, J., TREZNER J., Příroda Valašska (okres Vsetín). Vsetín: Český svaz ochránců přírody, 2001, 488 s., ISBN 80-238-7892-1. Tyto knihy jsou stěžejní při charakteristice mikroregionu Hornolidečsko, který leží v bývalém okrese Vsetín. Při určování rostlin a jejich vědeckých názvů jsem použila informace z: KUBÁT, K., Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, Akademie věd České republiky, 2002, ISBN 80- 200- 0836-5. Určování vědeckých jmen v zoologii bylo určeno na základě dostupných kompendií. Vzhledem ke stoupající popularitě naučných stezek a jejich dynamickému vývoji, jsem byla odkázána i na využití internetových zdrojů. Podstatná část mé práce je pak vypracována podle doporučených zásad realizace návštěvnické infrastruktury a především konzultací s místními znalci a odborníky. Zpracování rozpočtu realizace a údržby naučné stezky, konkrétně část rozpočtu a údržby informačních panelů a odpočívadel, jsem konzultovala se studentem Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně, Tomášem Drgou. Způsoby realizace a realizační plán jsem konzultovala se zastupitelkou obce Ing. Ludmilou Mužikovskou. Při výběru trasy a zastávek mi poskytla své cenné rady již zmiňovaná Ing. Ludmila Mužikovská (místní agronomka) a znalec místního terénu Miloš Mužikovský. Grafické zpracování podle mých představ provedl Ing. Jaroslav Rumánek Ph.D. Konzultace probíhali přímo v terénu, nad papírem nebo počítačem. Citace internetových zdrojů jsem sjednotila, přímo v textu je uvedeno např. www1 a následně v kapitole – Literatura, internetové zdroje, je uvedeno celé znění hypertextového 11
odkazu. Internetové zdroje jsou citovány pomocí generátoru citací na internetovém portálu www.citace.com. Literatura je citována podle normy ČSN 690. V práci jsem se zaměřila na obecnou charakteristiku mikroregionu Hornolidečsko a zejména obce Lidečko. Tato kapitola může být k dispozici pro Místní akční skupinu Hornolidečsko při zpracování podkladů o mikroregionu, které lze následně využít v propagačních materiálech. Druhou kapitolu pak tvoří vypracované zásady pro tvorbu návštěvnické infrastruktury. V souvislosti s naučnou stezkou jsem vypracovala kapitolu zabývající se environmentální výchovou ve Zlínském kraji. Součástí diplomové práce je i kapitola o státních a neziskových organizacích. Stěžejní a hlavní část práce je pak samotný návrh naučné stezky. Obsahem této kapitoly je návrh a výběr trasy podle zásad tvorby návštěvnické infrastruktury. Vytvořila jsem i přesné znění textu na informační panely. Text vychází z obsahu kapitoly a literatury uvedené v kapitole 4 Charakteristika území mikroregionu Hornolidečsko. V případě, že bychom naučnou stezku zaměřili na děti, je v diplomové práci vložena ukázka Netopýrkova příběhu a grafický návrh informačního panelu. Na základě konzultací s odborníky byl sestaven rozpočet, kde byla zohledněna i finanční zátěž dlouhodobé údržby naučné stezky. Rozpočet počítá s různými typy realizace. Tuto kapitolu uzavírá realizační plán. Vzhledem k tomu, že v průběhu psaní diplomové práce vypršely výzvy k podání žádostí o dotace a granty, je důležité hledat v nejbližší době výzvy nové, kde hledat je popsáno v kapitole 9.6.1 Výzvy na předkládání žádostí u dotací a grantů. V závěru diplomové práce jsou vloženy seznamy zkratek, literatury a příloh. Přílohy tvoří fotografie a fotodokumentace navrhované naučné stezky, které lze následně využít při grafickém zpracování informačních tabulí. Není – li uvedeno jinak, autorem fotografií a grafického návrhu informačních panelů je autorka práce. Vzhledem k použitým metodám obsahuje diplomová práce teoretickou i praktickou část.
12
4 Charakteristika území mikroregionu Hornolidečsko 4.1 Geografická poloha mikroregionu Hornolidečsko Pro návrh naučné stezky jsem si vybrala trasu, která leží v katastru obce Lidečko. Obec Lidečko sídlí v mikroregionu Hornolidečsko ležící v oblasti východní Moravy v kulturním regionu jižního Valašska. Mikroregion vznikl v roce 1994 jako jeden z prvních ve Zlínském kraji a tvoří jej 15 obcí: Francova Lhota, Horní Lideč, Lidečko, Lačnov, Střelná, Študlov, Valašská Senice, Valašské Příkazy, Valašská Polanka, Lužná, Prlov, Pozděchov, Leskovec, Seninka, Ústí (ANONYMUS, 2009; ANONYMUS, 2006).
Obrázek 1. Geografická poloha a území mikroregionu Hornolidečsko [ www 1 ] Polovina území mikroregionu leží v největší chráněné krajinné oblasti Beskydy a některé katastry obcí velmi úzce sousedí s chráněnou krajinnou oblastí Bílé Karpaty. Nachází se zde také přírodní rezervace a mnoho přírodních památek. Mikroregion Hornolidečsko je typický venkovský region s 12 000 obyvateli na rozloze 170,1 km2. Největší obcí je Lidečko s 1880 obyvateli, nejmenší obcí jsou s 260 obyvateli Valašské 13
Příkazy. Oblast je vymezena přirozenými hranicemi, především úpatím Javorníků, Bílých Karpat a Vizovických vrchů. Část regionu lemuje státní hranice se Slovenskem. Poloha a přírodní podmínky předurčily region k rozvoji aktivit šetrných k životnímu prostředí, obzvláště
k podhorskému
a
ekologickému
zemědělství,
cestovnímu
ruchu
a k rozvoji služeb a řemeslné výroby (ANONYMUS, 2009; [ www 1 ]).
4.2 Charakteristika chráněných krajinných oblastí zasahujících do mikroregionu Hornolidečsko 4.2.1 CHKO Beskydy Chráněná krajinná oblast byla vyhlášena výnosem MK ČSR č. j. 5373/1973, pro výjimečnost přírodních hodnot. Nalezneme zde původní pralesovité lesy, druhově pestré louky a pastviny a taktéž povrchové či pseudokrasové jeskyně. Významným důvodem byla také touha chránit vzácné živočichy a rostliny (MUŽIKOVSKÁ, 2011; [ www 2 ]). Krajina CHKO Beskydy je spíše hornatá, většinu území pokrývá lesní vegetace. CHKO Beskydy se vyskytuje v nadmořské výšce od 350 (obec Zubří) do 1324 m n. m. Nejvyšším bodem CHKO Beskydy je Lysá Hora (1324 m n. m.). Rozloha CHKO Beskydy je 1160 km2 a tímto se stalo největší chráněnou oblastí v ČR (MUŽIKOVSKÁ, 2011; [ www 2 ]. Celé území CHKO Beskydy je součástí Vnějších Západních Karpat. CHKO Beskydy je tvořena třemi velkými orografickými celky, jsou to Moravskoslezské Beskydy, Hostýnsko – Vsetínské vrchy a Javorníky. Tato pohoří se rozkládají na území Moravskoslezského a Zlínského kraje. Javorníky jsou tvořeny dvěma podjednotkami – Ráztockou a Pulčinskou hornatinou. Vsetínské vrchy jsou od Javorníků a Hostýnských vrchů odděleny protékající řekou, Vsetínskou Bečvou. Rožnovská brázda pak odděluje Vsetínské vrchy od Moravskoslezských Beskyd. Moravskoslezské Beskydy mají také své drobné celky, např. Radhošťskou hornatinu, Klokočovskou hornatinu nebo Lysokohorskou hornatinu (ELIÁŠ a kol. in NEKUDA, red., 2002; KŘÍSTEK a kol., 1996; KREJČÍ in PAVELKA a kol., 2001).
14
Obrázek 2. Orografické celky CHKO Beskydy [ www 2 ] Flyšový geologický podklad pokrývá většinu území CHKO Beskydy. Spolu s vysokými srážkami a poměrně jednotným klimatem dal za vznik hnědým lesním půdám – kambizemím, ty se vyskytují na 86 % plochy, 8 % plochy tvoří podzoly a 2,5 % pseudogleje (KŘÍSTEK a kol., 1996; PAVELKA a kol., 2001). Podnebí Beskyd ovlivňuje jejich poloha v centrální části Evropy, střetává se zde kontinentální a oceánské klima. Klimaticky se zde velmi liší podhorská oblast od horské. Severní část CHKO Beskydy je řazena v kategorii chladných oblastí, jižní část Javorníků spadá do mírně teplé oblasti (MUŽIKOVSKÁ, 2011; HASS in PAVELKA a kol., 2001). Vzhledem k rozloze CHKO Beskydy zde nalezneme mnoho specifických biotopů. Vyskytují se zde bučiny, jedlobučiny, horské smrčiny, rašelinné a podmáčené smrčiny, suťové lesy, horské olšiny, podhorské a horské pastviny, louky a pastviny. Hospodářská
15
činnost člověka zcela změnila rostlinná společenstva. V Beskydech se nevyskytují žádné endemické rostliny (KŘÍSTEK a kol., 1996). V CHKO Beskydy se vyskytují vzácné a chráněné druhy rostlin. Jsou to např. jelení jazyk (Phyllitis scolopendrium), kamzičník rakouský (Doronicum austriacum), lilie zlatohlavá
(Lilium
martagon),
rosnatka
okrouhlolistá
(Drosera
rotundifolia)
a další ohrožené druhy (MUŽIKOVSKÁ, 2011; KŘÍSTEK a kol., 1996). Druhové složení fauny určují především ekologické podmínky, klima a vegetační kryt. Vyskytují se zde například: motýlice lesklá (Calopterix splendens), babočka paví oko (Inachis io), jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne). Z plazů zde žije mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), čolek karpatský (Triturus montandoni) a rosnička zelená (Hyla arborea). Chráněná krajinná oblast Beskydy je jedinou oblastí v republice, která má na
svém území všechny tři druhy velkých šelem – medvěda hnědého (Ursus arctos), rysa ostrovida (Lynx lynx) a vlka obecného (Canis lupus). Problematikou velkých šelem v CHKO Beskydy se zabýval Mgr. Michal Bojda (BOJDA, 2009; KŘÍSTEK, 1996). V roce 2005 byly v rámci projektu Natura 2000 v oblasti CHKO Beskydy vyhlášeny dvě ptačí oblasti. Oblasti mají zajišťovat ochranu především 7 druhům, převážně lesních ptáků. Jsou jimi čáp černý (Ciconia nigra), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), ťuhýk obecný (Lanius collurio), chřástal polní (Crex crex), datlík tříprstý (Picoides tridactylus) a lejsek malý (Ficedula parva) (KŘENEK a kol., 2010).
4.2.2 CHKO Bílé Karpaty CHKO Bílé Karpaty byla vyhlášena 3. 11. 1980 výnosem MK ČSR č. j. 17644/1980. V CHKO Bílé Karpaty jsou zastoupeny převážně původní přirozené louky s bohatým a pestrým zastoupením orchidejí. Rozloha CHKO činí 746, 87 km2 a oblast je situována v nadmořské výšce od 170 do 970 m n. m (PIRO, WOLFOVÁ, 2008; MÜLLEROVÁ, 2005). Z geologického hlediska náleží území CHKO Bílé Karpaty do Karpatské horské soustavy. Téměř celá oblast spadá do západního úseku magurského flyšového pásma. Karpatské pohoří je tvořeno flyšem. Specifický geologický vývoj Bílých Karpat je příčinou vzniku minerálních pramenů, využívaných zejména v Luhačovicích. Převažujícím půdním typem jsou kambizemě (KRIST in ANONYMUS, sin dat; MÜLLEROVÁ, 2005). Hřbet Bílých Karpat je dlouhý 80 km a je zároveň hraniční čárou mezi Českou a Slovenskou republikou. Reliéf je tvořen plochými, širokými a nepříliš dlouhými hřbety.
16
CHKO leží na třech orografických celcích: Bílé Karpaty, Dolnomoravský úval a Vizovická vrchovina (MATYÁŠEK in ANONYMUS, sin dat).
Obrázek 3. Geomorfologické jednoty CHKO Bílé Karpaty (MUŽIKOVSKÁ, 2011) Území CHKO Bílé Karpaty náleží do úmoří Černého moře, k povodí řek Moravy a Váhu. Pro flyšové pásmo je typický nedostatek spodní vody, zvláště je to výrazné v místech s výraznějším zastoupením jílovcových sedimentů. V oblasti Luhačovic se vyskytují minerální vody, jejichž vznik souvisí s vulkanickou činností v třetihorách. Převážná část CHKO Bílé Karpaty je řazena spíše k teplejším oblastem. Vrcholky Bílých Karpat jsou charakterizovány převládajícím severovýchodním prouděním (PIRO, WOLFOVÁ, 2008). Bílé Karpaty prosluly především díky orchidejím. V teplejších oblastech najdeme lokality např. vstavač vojenský (Orchis militaris), rudohlávek jehlancovitý (Anacamptis pyramidalis). Původní krajinu Bílých Karpat tvořil listnatý les. V nižších polohách se vyskytovaly dubohabřiny výše pak pestré bučiny. V současné době je situace jiná a bohužel převažují monokultury smrků (PIRO, WOLFOVÁ, 2008; JONGEPIEROVÁ, 1991; MÜLLEROVÁ, 2005).
17
Na rozmanitost rostlinné vegetace navazuje velmi pestrá paleta živočišných druhů. Květnaté louky hostí bohatou paletu vzácných druhů hmyzu. V teplejších oblastech se vyskytuje kudlanka nábožná (Mantis religiosa). Z motýlů je zde typický žluťásek barvoměnný (Colias myrmidone), perleťovec dvouřadý (Brenthis hecate) a modrásek černoskvrnný (Maculinea arion). Z ptáků se zde vyskytuje chřástal polní (Crex crex) a křepelka polní (Coturnix coturnix). V severovýchodní části se vyskytuje kočka divoká (Felis silvestris) a ze Slovenska se občas zatoulá velká šelma, medvěd hnědý (Ursus arctos) (KOSTKAN in ANONYMUS, sin dat; MUŽIKOVSKÁ, 2011).
4.3 Geomorfologie mikroregionu Hornolidečsko Mikroregion leží na pomezí se Slovenskem převážně v hornaté a členité oblasti Vnějších Západních Karpat. Vnější Západní Karpaty jsou mladým pásemným pohořím, které se vyvrásnilo v mladších třetihorách. Mladý členitý reliéf odráží rozdílné povahy hornin i geologické struktury. Po vyvrásnění (střední miocém) ještě působily pohyby po zlomech, výzdvihy a poklesy, které celé horské pásmo rozčlenily. Vyvrásněné a vyzdvižené horniny dále modeloval mráz a tekoucí voda v chladných obdobích čtvrtohor (KREJČÍ in PAVELKA a kol., 2001; ELIÁŠ in NEKUDA, red., 2002). V jižní části okresu Vsetín, v mikroregionu Hornolidečsko, se rozkládají výběžky Vizovické vrchoviny a východně od údolí Senice mezi Horní Lidčí a Ústím leží horské pásmo Javorníků. Severní část Vizovické vrchoviny tvoří východní výběžky Zlínské vrchoviny. Toto horské pásmo o výšce 550 až 650 m n. m buduje souvrství račanské jednotky magurského flyšového pásma. K nejvyšším vrcholům patří Vartovna 651 m n. m a Lázy 614 m n. m. Výrazným orografickým celkem je poměrně úzká Komonecká hornatina na jejíž morfologii se podílí luhačovické vrstvy račanské jednotky magurského flyšového pásma. Součástí Komonecké vrchoviny jsou vrchy Svérádov 737 m n. m a Krajčice 720 m n. m. Za údolím říčky Senice pokračuje toto pásmo do Pulčínské hornatiny. Pulčínská hornatina spolu s Ráztockou hornatinou tvoří orografický celek Javorníky. Nejvyšším vrcholem Javorníků je Velký Javorník, který leží na území Ráztocké hornatiny (neleží v mikroregionu Hornolidečsko). Pulčínská hornatina je nejjižnějším cípem CHKO Beskydy a nachází se zde přírodní rezervace Pulčín-Hradisko (KREJČÍ in PAVELKA a kol., 2001; ELIÁŠ in NEKUDA, red., 2002; ANONYMUS, 2006). Do okolí Lidečka a Horní Lidče zasahuje malým výběžkem členitá Luhačovická vrchovina. Do území jižně od Lyského průsmyku zasahuje Chmelovská hornatina představující severovýchodní zakončení Bílých Karpat. Nejvyšším vrcholem je Požár 18
791 m n. m, který najdeme jihovýchodně od Študlova. Osu tohoto pohoří tvoří vrstvy dílčí bystrické jednotky magurského flyšového pásma (KREJČÍ in PAVELKA a kol., 2001; ELIÁŠ in NEKUDA, red., 2002). V následující tabulce je přehled regionálního členění reliéfu okresu Vsetín. Podtržené pojmy jsou pahorkatiny a vrchoviny, které se rozprostírají nebo mírně zasahují do mikroregionu Hornolidečsko.
Obrázek 4. Regionální členění reliéfu okresu Vsetín (PAVELKA a kol., 2001).
4.4 Geologie a složení půdy Základ geodynamického vývoje reliéfu byl určen v třetihorách kolizí, tj. nárazem kontinentálních desek severoevropské a karpatopanonské soustavy bloků. Masy křídových usazenin byly nasouvány k severu, což vytvořilo ráz západovýchodně orientovaných 19
hřebenů. V mladších dobách pak utvářel tvary pevninský ledovce. V kvartéru se na utváření krajiny podílela proudící voda a sesuvy zvětralin ze svahů (NEKUDA, red., 2002). Mikroregion Hornolidečsko je součástí Vnějších Západních Karpat, dříve označovaných také jako flyšové Karpaty. Jak již název napovídá je toto území tvořeno flyšem. Flyš je specifická geologická formace vyznačující se mnohonásobným opakováním sledů pískovce, vápence, vápnitého jílovce a jílovce, které se střídají v určitém poměru. Charakteristickou vlastností flyšového pásma jsou časté sesuvy půd. Flyš je obecně chudý na fosilie. Většina flyšových hornatin na tomto území pochází z paleogénu (ELIÁŠ in NEKUDA, red., 2002; KŘÍSTEK a kol., 1996). Jižní část chráněné krajinné oblasti Beskydy je budována souvrstvími příkrovu magurského, který je členěn na dílčí podjednotky: račanskou, bystrickou a bělokarpatskou. V mikroregionu se vyskytuje převážně jednotka račanská, ve východní části mikroregionu (oblast Střelné a Študlova) se nachází horniny jednotky bystrické. Horniny souvrství bystrické jednotky jsou dobře odkryty ve svahu podél hřiště ve Študlově. Ve Študlově se nacházejí úlomky a drobná tělesa jantaru. Podle geochemických analýz lze vyvodit, že jantar ze Študlova je geneticky spjatý s uhlím bohatým na pryskyřičné látky – resinit. Študlovský jantar byl v geologické minulosti vystaven vyšším teplotám. Některé literární zdroje uvádějí, že jantar byl nalezen i v Lidečku (JANOŠKA, 2003; PAVELKA a kol., 2001).
20
Obrázek 5. Geologická mapa okresu Vsetín (PAVELKA a kol., 2001)
21
Různorodost
orografických
jednotek
je
doplňována
mnoha
atraktivními
pískovcovými skalními útvary. Nejrozsáhlejší soubory skalních útvarů jsou k nalezení již ve zmiňované přírodní rezervaci Pulčín-Hradisko. Povrchy skalních stěn mrazových srubů i strukturních svahů (dosahují výšky až 20 m) jsou pokryty velkým množstvím drobných tvarů zvětrávání. Nejčastěji jsou to skalní mísy. Na Hradisku se nacházejí i pseudokrasové jeskyně, nejdelší z nich dosahuje délky 50 m (JANOŠKA, 2003; PAVELKA a kol., 2001). Typickým územím s množstvím bizarně vymodelovaných skalisek i svahových deformací je Komonecká hornatina. Na výchozech pískovců vzniklo množství skalních útvarů např. Vrátnice – Horní skály, Krajčice, Dolní skály a Čertovy skály, které najdeme na katastrálním území obcí Lidečko a Lačnov. Vrchol Kopce (699 m n. m), který najdeme nad Čertovými skalami je rozvolněn mohutným blokovým sesuvem. Na otevření pukliny se váže celkem 12 jeskyní, nejdelší má 101, 5 m. Čertovy skály v Lidečku jsou nejvýraznějším skalním útvarem na Hornolidečsku. Čertovy skály jsou tvořeny 150 m dlouhou antiklinální lavicí s vysokými stěnami dosahující výšky až 25 metrů. Horní a Dolní skály, místně nazývané také jako Lačnovské nebo Trčkovy, se vyznačují netypickou strukturou pískovce se spoustou voštin a misek, viz.13.1 (ELIÁŠ in PAVELKA a kol., 2001; KREJČÍ in NEKUDA, red., 2002; JANOŠKA, 2003). V Lidečku provedli geologové hloubkový vrt. Závěry průzkumu byly obdobné jako ve vrtu v Jablůnce (okres Vsetín). V hloubce 2895 metrů bylo zjištěno uhlonosné souvrství karbonu, následovaly spodnokarbonské droby a břidlice, devonské vápence a slepence, ruly a žuly, což jsou horniny náležející nikoli Karpatům, ale sousednímu Českému masivu. Z toho vyplývá, že flyšové pásmo bylo nasunuto odjinud. V mikroregionu se pro stavební účely těžil pískovec, k výrobě keramiky a cihel se využíval jíl, lidově nazývaný jako slín. (ODEHNAL, 2001) Mineralogicky je mikroregion Hornolidečsko velmi chudý. Ve Študlově byl nalezen již zmíněný jantar a v Pulčíně křišťál a záhněda. Různé odrůdy křemene se vyskytují pouze ve formě valounů a úlomků ve slepencích (POŽÁR in PAVELKA a kol., 2001). Na většině území se nacházejí hnědé půdy, na mokřadních místech glejové půdy. Převládají půdy hlinitopísčité a písčitohlinité (PAVELKA a kol., 2001).
4.5 Paleontologie mikroregionu Hornolidečsko Z paleontologického hlediska patří okres Vsetín a spolu s ním mikroregion Hornolidečsko spíše k méně prozkoumaným oblastem. V roce 1925 objevil v oblasti přibližně 1250 m SZ od obce Pulčín v údolí Pulčínského potoka v pískovcích račanské 22
jednotky magurského flyše ředitel školy J. Korýčánek otisky „plazů“ a „červů“, jejichž staří se odhadovalo na paleocennní (eocenní). Bohužel před válkou byly tyto fosilie zničeny. Další nálezy evidujeme ve Študlově na jižním okraji vesnice. Byly tady nalezeny tělesa jantaru – retinitu, který poskytl mnoho pozůstatků fosilního hmyzu, zejména mravenců, komárů, much a dravých vosiček (POŽÁR in PAVELKA a kol., 2001; NEKUDA, red., 2002).
4.6 Klima V členěném terénu se dají jen velmi obtížně charakterizovat klimatické poměry jednotlivých oblastí. V široce rozevřených údolích je podnebí zpravidla stálejší a teplejší, zatímco údolí hluboce zařezaná do horských hřebenů nebo uzavřená v kotlinu jsou mnohem chladnější (PAVELKA a kol., 2001; HASS in NEKUDA, red., 2002). Klimatická oblast údolí říčky Senice, téměř celý mikroregion Hornolidečsko, je vcelku klimaticky stálá, mírně teplá, vlhká s chladnou, místy až studenou zimou. Nejteplejším měsícem v okrese Vsetín je červenec. Nejchladnějším je pak měsíc leden s teplotami -3 až -50 C (PAVELKA a kol., 2001; HASS in NEKUDA, red., 2002).
Obrázek 6. Klimatické oblasti v mikroregionu Vsetín, (HASS in NEKUDA, red., 2002).
23
Jak můžeme vidět na obrázku č. 5, klimaticky chladná oblast je jen v jižním cípu mikroregionu Hornolidečsko. Tato oblast se vyznačuje studenou a velmi vlhkou zimou. Většina mikroregionu pak spadá do mírně chladné oblasti vyznačující se spíše vlhkou a chladnou zimou (HASS in NEKUDA, red., 2002).
4.7 Hydrologie mikroregionu Hornolidečsko Vybrané území je velmi chudé na podzemní vody, což je způsobeno geologickou stavbou. Horniny karpatského flyše jsou málo propustné a tudíž nepříznivé pro bohatý výskyt podzemních vod, přesto se zde vyskytují četné vývěry- prameny, jež jsou upraveny do studánek (PAVELKA a kol., 2001; NEKUDA, red., 2002). Mikroregionem Hornolidečsko protéká řeka Senice, která pramení pod Makytou a dále protéká Valašskou Senicí. Řeka Senice je nejdelším přítokem Vsetínské Bečvy, vlévá se do ní v Ústí u Vsetína a její tok kopíruje směr silnice I. třídy č. 57/I. Řeka Bečva je největším levostranným přítokem Moravy. V kopcích nad Študlovem pramení říčka Brumovka, jež se vlévá do Vláry. Úmořím Vláry, stejně jako Bečvy, je Černé moře (PAVELKA a kol., 2001; NEKUDA, red., 2002).
4.8 Fauna mikroregionu Hornolidečsko Výskyt živočichů v určitém území ovlivňuje řada faktorů. Jedním z nich je podnebí, geografická poloha a geomorfologie. Z hlediska klimatického je mikroregion spíše chladnější oblastí, z hlediska výskytu přírodních ekosystémů se jedná o poměrně dobře zachovalý ekosystém v České republice. 4.8.1 Bezobratlí Různorodost bezobratlých živočichů navazuje na rozličný vegetační kryt. Vyskytují se zde běžní zástupci pavouků, sekáčů, roztočů, stonožek a různých řádů hmyzu např. motýlů (Lepidoptera) nebo brouků (Coleoptera). Z řádu motýli jsou to např. otakárek fenyklový (Papilio machaon), okáč bojínkový (Melanargia galathea), batolec duhový (Apatura iris), bělopásek topolový (Limenitis populi). Z řádu brouci (Coleoptera) se zde vyskytují také vzácní střevlíci např. střevlík zlatolesklý (Carabus auronitens), střevlík měděný (Carabus cancellatus), střevlík fialový (Carabus violaceus) a střevlík kožitý (Carabus coriaceus). Vzácně se vyskytuje vzácný teplomilný druh brouka – krasce (Scintillatrix dives). V letech 1990 až 1992 vyschly drobné potůčky, což se negativně 24
odrazilo na populaci raka říčního (Astacus astacus), nutno ovšem dodat, že se situace zlepšila a rak říční se vyskytuje nejen v řece Senici, ale také jejich přítocích např. v osadě Račné (PAVELKA a kol., 2001; PAVELKA in NEKUDA, red., 2002). 4.8.2 Plazi a obojživelníci Bohužel
doposud
v okresu
Vsetín
neproběhl
podrobný
výzkum
plazů
a obojživelníků. Při procházkách přírodou můžeme spatřit užovku obojkovou (Natrix natrix), ještěrku obecnou (Lacerta agilis), ještěrku živorodou (Lacerta vivipara), slepýše křehkého (Anguis fragilis) a vzácně i na zmiji obecnou (Vipera berus). Z obojživelníků je běžný skokan hnědý (Rana temporaria), skokan štíhlý (Rana agilis), ropucha obecná (Bufo bufo), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), čolek horský (Triturus alpestris) a mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) (PAVELKA a kol., 2001; PAVELKA in NEKUDA, red., 2002).
4.8.3 Ptáci V mikroregionu Hornolidečsko se pravidelně vyskytuje téměř 115 druhů ptáků. Ze vzácnějších lesních druhů můžeme pozorovat: čáp černý (Ciconia nigra), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), datel černý (Dryocopus martius), žluna šedá (Picus canus) a holub doupňák (Columba oenas). Tyto druhy se převážně vyskytují jen ve velmi malých počtech. V zemědělské krajině se v některých lokalitách vyskytuje chřástal polní (Crex crex), křepelka polní (Coturnix coturnix), v záhumenkách se vyskytuje koroptev polní (Perdix perdix), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), linduška luční (Anthus pratensis). V křovinách žije ťuhýk obecný (Lanius collurio). V meandrující říčce Senici pravidelně hnízdí ledňáček říční (Alcedo atthis), v porostech kolem vod můžeme najít cvrčilku říční (Locustella fluviatilis) nebo žluvu hajní (Oriolus oriolus). V obci Seninka se vyskytuje vzácný budníček zelený (Phylloscopus trochiloides). Z mokřadních druhů ptáků, které se vyskytují zejména u rybníků, mezi obcemi Lačnov a Horní Lideč, jmenujme alespoň některé: čejka chocholatá (Vanellus vanellus), strnad rákosní (Emberiza schoeniclus), kachna divoká (Anas platyrhynchos), skorec vodní (Cinclus cinclus), polák chocholačka (Aythya fuligula) a další. V poslední době se na tocích hojně vyskytuje i volavka popelavá (Ardea cinerea), (PAVELKA a kol., 2001; PAVELKA in NEKUDA, red., 2002).
25
4.8.4 Ryby V řece Senici se vyskytuje jelec tloušť (Leuciscus cephalus), pstruh obecný (Salmo trutta morpha fario), hrouzek obecný (Gobio gobio), mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula), vranka obecná (Cottus gobio) a velmi ohrožený druh ouklejky pruhované (Alburnoides bipunctatus). V rybnících, které jsou určeny ke sportovnímu rybolovu, jsou uměle vysazeny ryby, např. kapr obecný (Cyprinus carpio), tolstolobik bílý (Hypophthalmichthys molitrix), mník jednovousý (Lota lota), úhoř říční (Anguilla anguilla) a sumec velký (Silurus glanis). Vyskytují se zde i řada dalších druhů ryb cejnů, plotic, okounů a dalších. (MUŽIKOVSKÁ, 2011; PAVELKA a kol., 2001; PAVELKA in NEKUDA, red., 2002; BAJER, 2000).
4.8.5 Savci Z běžných savců se zde vyskytuje nejčastěji zajíc polní (Lepus europaeus), srnec obecný (Capreolus capreolus), jezevec evropský (Meles meles meles), liška obecná (Vulpes vulpes), kuna lesní (Martes martes), kuna skalní (Martes foina), ježek východní (Erinaceus concolor), hraboš mokřadní (Microtus agrestis), rejsec černý (Neomys anomalus). V souvislých lesních oblastech nad 500 m n. m se občas vyskytuje jelen evropský (Cervus elaphus). Ze Slovenska se někdy zatoulá medvěd hnědý (Ursus arctos). Velmi plachý rys ostrovid (Lynx lynx) se vyskytuje v Javornících, ale jeho návštěva v mikroregionu Hornolidečsko není výjimkou. Na Vařákových pasekách byli místními obyvateli spatřeni i mufloni (Ovis musimon). V meandrující řece Senici, zejména v oblasti mezi Lidečkem a Lužnou, byla zpozorována vydra říční (Lutra lutra) (PAVELKA a kol., 2001; NEKUDA, red., 2002; BAJER, 2000). Netopýři jsou podřádem velmi početného řádu letouni (Chiroptera, 925 druhů) a s výjimkou Antarktidy se vyskytují na všech kontinentech. V zimním období upadají netopýři do hluboké letargie, tzv. hibernace. Nejčastějším zimovištěm jsou podzemní prostory s vysokou relativní vlhkostí vzduchu, a proto není divu, že si oblíbili mikroregion Hornolidečsko. Vyskytují se převážně ve skalních útvarech na katastrálních územích obcí Lidečko, Lačnov a Francova Lhota-Pulčín. Vyskytují se zde zástupci běžných druhů jako např. netopýr ušatý (Plecotus auritus), netopýr vousatý (Myotis mystacinus), netopýr brvitý (Myotis emarginatus), netopýr řasnatý (Myotis nattereri), netopýr severní (Eptesicus nilssonii), ale i vzácnější druhy, např. netopýr Brandtův (Myotis brandtii) či netopýr večerní (Eptesicus serotinus). Netopýr rezavý (Nyctalus noctula) vyhledává stromové dutiny a jeho stanovištěm je okolí rybníků v Lačnově. Obec Lidečko je bohatá 26
na výskyt kriticky ohroženého druhu vrápence malého (Rhinolophus hipposideros), je zde druhá největší lokalita na severní Moravě. V současné době se zvažuje vyhlášení chráněného
území
v půdních
prostorách
místního
kostela
svaté
Kateřiny,
kde sídlí poměrně velká populace kriticky ohroženého netopýra velkého (Rhinolophus ferrumequinum)(ŘEHÁK in PAVELKA a kol., 2001; NEKUDA, red., 2002; ODEHNAL, 2001; BAJER, 2000).
4.9 Vegetační stupně mikroregionu Hornolidečsko Původní vegetací vsetínského okresu byly a jsou nejrůznější typy lesů. V dávné minulosti lesy pokrývaly celý povrch od údolí po vrcholy, bezlesá byla pouze koryta řek. V okolí řek a v údolních nivách byly porosty lužních lesů. Na ně navazoval souvislý pás dubohabřin a na kyselejších půdách se vyvinuly smíšené acidofilní doubravy. Na svazích vrchů a hor se rozprostíraly souvislé plochy bučin a jedlobučin. Pouze v nejvyšších horských polohách (Moravskoslezské Beskydy) se vytvořil pás přirozených smrčin. Poté se na tomto území usídlil člověk a začal lesy kácet proto, aby uvolnil plochy pro svá sídla a pole. Spolu s lidmi se začaly šířit luční a polní druhy. V lesní vegetaci v současné době převažují kulturní lesy, zpravidla smrkové. Velmi zřídka jsou zastoupeny v přírodě blízké lesy s přirozenou nebo polopřirozenou druhovou skladbou a to jak listnaté, tak smíšené (PAVELKA a kol., 2001; DANČÁK in NEKUDA, red., 2002; OHRYZKOVÁ, 2012).
Obrázek 7. Vegetační stupně okresu Vsetín (PAVELKA a kol., 2001). 27
V mikroregionu Hornolidečsko se vyskytuje převážně bukový vegetační stupeň s výjimkou jižního cípu, kde se vyskytuje spíše jedlobuková vegetace.
4.10 Vegetace mikroregionu Hornolidečsko Území vsetínského okresu se nachází při západním okraji karpatského horského oblouku, což se projevuje tím, že jsou v jeho květeně zastoupeny rostlinné druhy, jež jsou typické pro oblast Karpat. Vyskytují se zde karpatské endemity, např. světlík slovenský (Euphrasia slovaca) a chrpa javornická (Centaurea mollis) tyto druhy se v České republice vyskytují pouze v okrese Vsetín. Oba druhy jsou kriticky ohrožené. (PAVELKA a kol., 2001; DANČÁK in NEKUDA, red., 2002; OHRYZKOVÁ, 2012). Květena Javorníků je charakteristická prolínám teplomilných druhů s horskými. Je to způsobeno tím, že jsou vlastně spojnicí mezi oblastí Bílých Karpat, s převahou teplomilných druhů, a oblastí Beskyd s horskou květenou (PAVELKA a kol., 2001; DANČÁK in NEKUDA, red., 2002; OHRYZKOVÁ, 2012). 4.10.1 Vegetace bučin a jedlobučin Stromové patro bučin tvoří s absolutní převahou buk lesní (Fagus sylvatica), v jedlobučinách je navíc příměsí jedle bělokorá (Abies alba). V keřovém patře se především uplatňují mladé stromy např. javor klen (Acer pseudoplatanus) a dub zimní (Quercus petraea). V keřovém patře nalezneme např. lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) či zimolez obecný (Lonicer axylosteum). Bylinné patro bučin a jedlobučin je velmi různé a závisí na podmínkách stanoviště. Nejčastěji se vyskytuje ostřice chlupatá (Carex pilosa), kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa), šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa), mařinka vonná (Galium odoratum), ostřice lesní (Carex sylvatica), pšeníčko rozkladité (Milium effusum) a vrbina hajní (Lysimachia nemorum) (PAVELKA a kol., 2001; DANČÁK in NEKUDA, red., 2002; OHRYZKOVÁ 2012). Suťové lesy Všude tam, kde se nemohla vyvinout dostatečně hluboká vrstva půdy kvůli příkrým svahům pokrytých hrubou sutí, nalézáme suťové lesy. Ve stromovém patře se nejčastěji setkáme s javorem klenem (Acer pseudoplatanus), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) a lípou srdčitou (Tilia acordata). Bylinné patro zastupuje např. kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum) a kakost smrdutý (Geranium robertianum). V suťových lesích se
28
dříve vyskytoval tis červený (Taxus baccata) (PAVELKA a kol., 2001; DANČÁK in NEKUDA, red., 2002; OHRYZKOVÁ 2012).
Paseky Paseky jsou častým typem vegetace v důsledku intenzivního hospodářského využívání lesů. V pasekové vegetaci se uplatňují kromě vysazovaných dřevin původní druhy a nálet jiných dřevin. Jsou to zpravidla rulík zlomocný (Atropa belladonna), vrbka úzkolistá
(Chamaerion
ze
angustifolium),
stromů
bříza
bělokorá
(Betula
pendula)(PAVELKA a kol., 2001; NEKUDA, red., 2002,POPELÁŘOVÁ, 2007). Skály Skalní výchozy zpravidla obrůstá sleziník červený (Asplenium trichomanes) a puchýřník křehký (Cystopteris fragilis), který se vyskytuje zejména na skalách v Pulčíně. Dále osladič obecný (Polypodium vulgare), vzácnější sleziník routička (Asplenium ruta muraria). Skalnatá místa osídluje také velké množství mechů a lišejníků. Jako typicky skalní druhy můžeme jmenovat štěrbovku skalní (Andreaea rupestris) nebo pupkovku puchýřkatou (Lasallia pustulata) (PAVELKA a kol., 2001; DANČÁK in NEKUDA, red., 2002).
Louky V minulosti nepatřily louky k typické vegetaci Vsetínska. Většinu travních porostů tvořily pastviny a i značná část dnešních luk byla původně pastvinami. Bohužel, vzhledem k úpadku pastevectví, bylo nutné začít pastviny kosit (PAVELKA a kol., 2001; DANČÁK in NEKUDA, red., 2002, POPELÁŘOVÁ, 2007). Pastviny Pastviny
byly
v minulosti
nejrozšířenějším
nelesním
typem
vegetace.
V 19. a 20. století začalo pastevectví upadat a spolu s ním došlo i k úbytku pastvin. Pastviny ležící na vápnitějších pískovcích a jílovcích obývají převážně teplomilné druhy a orchideje svazu Cynosurion. Zvláštním fenoménem pastvin moravských Karpat je výskyt jalovce. Jalovcové pastviny hostí tytéž druhy jako pastviny jiné, ale vytvářejí specifický ráz valašské krajiny. Kromě jalovce obecného (Juniperus communis) nalezneme na pastvinách i tomku vonnou (Anthoxanthum odoratum), poháňku hřebenitou (Cynosurus cristatus), vřes obecný (Calluna vulgaris), borůvku černou (Vaccinium myrtillus), z orchidejí vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) nebo vstavač mužský (Orchis mascula) (PAVELKA a kol., 2001; DANČÁK in NEKUDA, red., 2002, POPELÁŘOVÁ, 2007).
29
Lemy a křoviny Lemy a křoviny vytvářejí přechod mezi lesem a loukou. Vyskytuje se zde kakost krvavý (Geranium sanguineum),
jetel
podhorní
(Trifolium alpestre),
kopretina
chocholičnatá (Pyrethrum corymbosum), tužebník obecný (Filipendula vulgaris), dobromysl obecná (Origanum vulgare). V porostech křovin najdeme trnku planou (Prunusspinosa), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), líska obecná (Corylus avellana), růže podhorská (Rosa dumalis) (PAVELKA a kol., 2001; DANČÁK in NEKUDA, red., 2002).
Plevelová vegetace (třída Secalietea) Charakter plevelové vegetace se odvíjí od vlastností půdy a klimatu a od pěstované plodiny. Na minerálně chudých a spíše písčitých půdách a také v obilných kulturách nalezneme rmen rolní (Anthemis arvensis), chrpu polní (Centaurea cyanus) či vikev čtyřsemennou (Vicia tetrasperma). (DANČÁK in NEKUDA, red., 2002). Ruderální vegetace Ruderální vegetace se vyskytuje na místech, jež jsou ovlivňována lidskou činností, např. skládka zeminy, stavebního a jiného odpadu. Tato společenstva jsou provázena rostlinami u nás nepůvodními. Např. druhy rodu hvězdice (Aster), turan kanadský (Conyza canadensis), bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum), křídlatka japonská (Reynoutria japonica), celík kanadský (Solidago canadensis). Z našich původních druhů se vyskytuje
na
ruderálních
stanovištích
merlík
mnohosemenný
(Chenopodium
polyspermum), mochna husí (Potentilla anserina), lopuch větší (Arctium lappa) nebo pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris) (PAVELKA a kol., 2001; DANČÁK in NEKUDA, red., 2002).
4.11 Flóra v mikroregionu Hornolidečsko V mikroregionu se vyskytuje poměrně mnoho ochranářsky hodnotných druhů. Početnost jejich populací je však zpravidla nízká. Vzácnější flóra byla bohužel zničena intenzivním zemědělským hospodařením v 70. a 80. letech, do současnosti se zachovaly jen sporé zbytky srovnatelné se stavem v 50. letech (PAVELKA a kol., 2001; PAVELKA in NEKUDA, red., 2002). Orchideje a běžné druhy rostlin V mikroregionu Hornolidečsko nalezneme lokality menších či větších populací vzácných
orchidejí.
Nejčastěji
se
v mikroregionu 30
vyskytuje
prstnatec
Fuchsův
(Dactylorhiza fuchsii), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), bradáček vejčitý (Listera ovata), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), kruštík širolistý (Epipactis helleborine subsp. helleborine), ojediněle vstavač mužský (Orchis mascula), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), hlístník hnízdák (Neottia nidus avis). Velmi vzácně se vyskytuje okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) a kruštík modrofialový (Epipactis purpurata),(PAVELKA a kol., 2001; PAVELKA in NEKUDA, red., 2002). Z dalších zajímavějších druhů se vyskytuje plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum), ojediněle plavuň pučivá (Lycopodium annotinum) a také jednokvítek velekvětý (Moneses uniflora). Běžně se vyskytuje kohoutek luční (Lychnis flos cuculi) a pcháč potoční (Cirsium rivular) (PAVELKA a kol., 2001; PAVELKA in NEKUDA, red., 2002). V obcích Lačnov a Pozděchov se vyskytuje šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus). V Lačnově je dokonce největší lokalita šafránu bělokvětého v ČR. Šafrán není původní rostlinou, byl zde zavlečen. Populace šafránu se vyskytují ve středu obce Lačnov a přilehlých zahradách, menší populace najdeme i na Sucháčkových a Vařákových pasekách. V Lačnově se vyskytuje pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii subsp.fuchsii). V okolí Lačnovských skal roste zavlečený náprstník červený (Digitalis purpurea). V Leskovci je lokalita s velkou populací vstavače bledého (Orchis pallens). Dále se zde vyskytuje lilie zlatohlavá (Lilium martagon), orlíček planý (Aquilegia vulgaris), řepíček trojlistý (Aremonia agrimonoides), kociánek dvoudomý (Antennaria dioica),(ANONYMUS, 2009; PAVELKA a kol., 2001; PAVELKA in NEKUDA, red., 2002). V obci Lužná se vyskytuje vzácný černohlávek dřípatý (Prunella laciniata). Na Vráblových pasekách se vyskytuje vzácný druh jestřebníku. V Pozděchově nalezneme bohatou populaci okrotice dlouholisté (Cephalanthera longifolia), kvetoucích jedinců bývá až 900. V Pozděchově se vyskytuje i teplomilná květena, konkrétně kakost krvavý (Geranium sanguineum). Z mokřadních rostlin potom chráněný druh tolije bahenní (Parnassia palustris). Na mokřadních loukách byl nalezen velmi vzácný druh mechu rokyt luční (Hypnum pratense). V Prlově se vyskytuje velmi vzácný vemeníček zelený (Coeloglossum viride) a orchideje obdobné jako v jiných lokalitách mikroregionu. V důsledku hospodaření velmi rychle mizí teplomilná a suchomilná květena. Jedná se např. o chrpu čekánek (Centauera scabiosa L.), jetel horský (Trifolium montanum) či silenku nadmutou (Silene vulgaris) (ANONYMUS, 2009; PAVELKA a kol., 2001; NEKUDA, red., 2002).
31
V mikroregionu nalezneme i nevítané invazní rostliny, které jsou systematicky likvidovány např. bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum). V březích říčky Senice můžeme najít křídlatku japonskou (Reynoutria japonica) nebo netýkavku žláznatou (Impatiens glandulifera) (PAVELKA a kol., 2001; PAVELKA in NEKUDA, red., 2002).
4.12 Přehled zvláště chráněných území a hodnotných lokalit v mikroregionu Hornolidečsko Katastrální území
Významné z důvodu, výskyt vzácné
Lokalita
obce Francova
rostliny: PP Pulčín - Hradisko
Lhota/Pulčín Francova Lhota /
Jedlobukové přirozené porosty, skalní město, jalovcová stráň
skalní výchozy u Juráňů Skalní výchozy
Valašská Senice Francova Lhota/ Horní
Meandrující řeka Senice, hnízdiště
meandry Senice
Lideč Francova Lhota
ledňáčka říčního mokřadní louky
Údolní nivy, vlhké louky. Výskyt: pcháč potoční a kohoutek luční
Francova Lhota/ Pulčín
Jedlovinky
Přirozený jedlový porost
Francova Lhota
okolí Střelenského
Výskyt: okrotice dlouholistá, kruštík
vrchu
modrofialový, vemeník dvoulistý
Horní Lideč Horní Lideč
rákosina u Lačnovských Hnízdiště strnada rákosního a rybníků
cvrčilky říční
rákosina pod Strání
Hnízdiště strnada rákosního a cvrčilky říční
Horní Lideč
staré rameno Senice
Původní tok po regulace, refugium obojživelníků
Horní Lideč
Přirozený tok Seninky s porostem
meandry Seninky
olší Horní Lideč
Křovinatý porost uprostřed polí.
remíz Mirošovská
Výskyt: pěnice hnědokřídlá, rákosník zpěvný, ťuhýk obecný
32
Horní Lideč
železniční násep v
Suché stanoviště s pestrou květenou
Potokách Horní Lideč
pás keřů pod Vrchem
Hloh, růže šípková
Lačnov
PP Lačnov
Květnatá ovsíková louka. Výskyt: šafrán bělokvětý
Lačnov
PP Sucháčkovy
Květnatá louka. Výskyt: šafrán
paseky
bělokvětý, blatouch bahenní, krvavec toten
Lačnov
Meandrující tok s přirozenými
Smolinka
břehovými porosty Lačnov
Lačnovské skály
Pískovcové skalní výchozy
Lačnov
Strčihlávek
Mrazový srub
Lačnov
křoviny na severním
Porosty hlohu a růže šípkové.
okraji obce
Výskyt: pěnice vlašská, ťuhýk obecný, strnad luční, cvrčilka zelená
Lačnov
Lačnovské rybníky
Refugium obojživelníků
Lačnov
louky Ořiovce
Květnatá louka. Výskyt: pětiprstka žežulník
Lačnov
křoviny Kamence
Trnité keře. Výskyt: ťuhýk obecný, pěnice vlašská
Leskovec
Stráň
Výskyt: lilie zlatohlavá, prvosenka jarní, lýkovec jedovatý, vstavač bledý, vstavač mužský, vemeník dvoulistý…
Leskovec
Orchidejové louky, nejméně 7 druhů
Pod Nivkou
orchidejí Leskovec
jihovýchodně od obce
Listnaté lesy s přirozenou květenou, orchidejové louky
Leskovec
nad Juříčkovým
Listnatý les, teplomilná květena.
mlýnem
Výskyt: chrpa čekánek, voskovka menší
Leskovec
křoviny a hliník
Teplomilná květena. Výskyt: rozrazil
Snozový
ožankový, černohlávek dřípatý 33
Leskovec
Terénní zářez Železnice
Teplomilná a suchomilná květena. Výskyt: rozrazil ožankový, lilie zlatohlavá
Lidečko
PP – Čertovy skály
Pískovcová lavice, výrazná skalní dominanta
Lidečko
Pseudokrasové jeskyně. Výskyt
PP- Kopce
netopýrů, zejména vrápence malého Lidečko
Krajčice
Výchozy luhačovických vrstev
Lidečko
skalní sesuv Stráž
Skalní sesuv, drobné suťové jeskyně
Lidečko
skalní útvar Stráž
Skalní výchoz, drobné pseudokrasové jeskyně
Lidečko Lidečko
svahové prameniště
Mokřadní květena. Výskyt: kruštík
Račné
bahenní, prstnatec májový…
květnatá louka pod
Pestrá květena
Krajčicí Lidečko
křoviny ve Stráži
Trnitý porost, refugium hmyzu a ptačí fauny
Lidečko
křovinné porosty Račné
Trnité keře. Výskyt: pěnice vlašská, ťuhýk obecný
Lidečko Lidečko/ Lužná
orchidejová louka nad
Vlhčí, květnatá louka. Výskyt:
Spiny
vemeník dvoulistý
meandry Senice
Neupravený tok, přirozené porosty. Výskyt: rak říční, ledňáček říční
Pozděchov
PP Pozděchov
Květnatá louka. Výskyt: šafrán bělokvětý
Pozděchov
mokřady Trubiska
Meandrující potok, bývalý rybníček. Výskyt: mech rokyt luční, rak říční
Pozděchov
Baťova trať
Lesy s přirozenou skladbou, výskyt teplomilných a kalcifilních druhů rostlin
Pozděchov
Mokřadní společenstvo. Výskyt:
Údolí Toma
prstnatec májový, z fauny cvrčilka 34
říční Pozděchov
Mokřadní společenstvo. Výskyt:
za Fojtstvím
pcháč potoční. Habrový les Prlov
PP- Rybník Neratov
Refugium vodní fauny, množství druhů vážek, bezobratlých, obojživelníků
Prlov
Orchidejové louky, les s přirozenou
PP - Prlov
skladbou Prlov
květnatá louka
Suchomilná květena
jihozápadně od obce Prlov
stráň s teplomilnou
Suchomilná a teplomilná květena.
květenou
Výskyt: devaterník penízkovitý, mateřídouška, jetel bledožlutý
Prlov
Pěnovec
Prameniště
Seninka
orchidejová louka u
Výskyt: vstavač mužský (cca 600
borovice
ex.)
Seninka
louky u Zichů
Výskyt: vstavač mužský (stovky ex.)
Seninka
orchidejová louka
Výskyt: vstavač mužský (stovky ex.)
Seninka
stráň nad hřbitovem
Teplomilná květena, listnatý les, orchideje. Výskyt: vstavač mužský, vstavač bledý
Střelná Střelná
stráň východně nad
Prameniště. Výskyt: kruštík bahenní,
Čubkem
tolije bahenní
Kříb
Teplomilná květena. Výskyt: čilimník nízký
Střelná Střelná
meandry potoka
Přirozený tok s bohatým břehovým
Lyského a Lutoninky
porostem. Výskyt: cvrčilka říční
staré bučiny v Korytné
Přirozená skladba dřevin, typická fauna, prameniště
Študlov
PP Hrádek
Extenzivní sad, orchidejová louka, bývalá jalovcová pastvina
Študlov
Březový háj v Lázkách
Výskyt: prstnatec bezový, vemeník dvoulistý, kociánek dvoudomý
35
Študlov
stará pískovna a okolí
Opuštěný lom, bývalé naleziště jantaru
Študlov
pás křovin
Trnité keře. Výskyt: ťuhýk obecný, ťuhýk šedý, bramborníček černohlavý
Valašská Polanka
U Mikulášů
Orchidejové louky. Výskyt: okrotice dlouholistá, vstavač mužský
Valašská Polanka
Květnaté louky, listnaté lesy
Vápenka
s pestrou květenou a pás křovin Valašská Polanka
květnatá louka Veřečný
Bohatá populace vemeníku dvoulistého
Valašská Polanka
habrový les Veřečný
Bohatá populace vemeníku dvoulistého
Valašská Polanka
orchidejové louky u
Orchidejové louky. Výskyt: prstnatec
Zrníků a v okolí
bezový, vstavač kukačka, hlavinka horská…
Valašská Senice
pastvina Bánoviska
Suchomilné prvky, orchideje
Valašská Senice
jalovcové pastviny
Suchomilná květena. Výskyt: jetel
v údolí s koupalištěm
bledožlutý, krvavec menší
meandry potoka za
Přirozené koryto, štěrkové náplavy
Valašská Senice
koupalištěm Valašská Senice
jalovcová pastvina pod
Bohatý porost jalovců.
Kršlí Valašská Senice
Rybníček pod hájenkou
Refugium obojživelníků
Valašská Senice
Ezechýl
Skalní výchozy
Valašská Senice
skalní výchozy u Krupů
Mrazový srub
Valašská Senice
jedlobukové lesy
Staré lesy s přirozenou skladbou dřevin
Valašská Senice
orchidejová louka za
Výskyt: hlavinka horská, pětiprstka
točnou
žežulník, vemeník dvoulistý, vstavač mužský…
Valašská Senice
Orchidejová lokalita
Prameniště. Výskyt: kruštík
pod Myšházkou
Greuterův, okrotice dlouholistá, 36
okrotice bílá, plavuň vidlačka… Zděchov Zděchov Zděchov
jalovcová pastvina
Výskyt: jalovec obecný. Orchidejová
Matúšky
louka
jalovcová pastvina u
Výskyt: prstnatec bezový, kruštík
Hrbáčků
širolistý, jalovec obecný
jalovcová pastvina u
Květena podhorské pastviny, silně
Hajdů
vyvinuté mechové patro, výskyt jalovce obecného
Zděchov
skalky mezi Šerklavou
Drobné skalní výchozy
a Hajdovými pasekami Zděchov Zděchov
jalovcová pastvina
Zbytkový porost jalovce, pestrá
severně nad obcí
květena, kupky mravenišť
mokřadní louky
Vlhké květnaté louky. Výskyt: pcháč
Slovačice
potoční, pryskyřník prudký. Orchidejové louky
Zděchov
Přirozený tok, porost olší
meandry místního potoka
Tučně zvýrazněné jsou PP – přírodní památky Zdroj: PAVELKA a kol., 2001; ANONYMUS, 2009
37
5 Naučné stezky 5.1 Co je naučná stezka „ Naučné stezky jsou nenásilné učebny pod širým nebem.“ J. Čeřovský Naučná stezka je kulturně výchovným zařízením umístěným přímo v terénu. Jedná se o jednu z forem výchovy k ochraně přírody a k péči o životní prostředí. Tato forma výchovy se osvědčila u nás i v zahraničí. Hlavním účelem naučných stezek v přírodě je usměrňovat pohyb a chování návštěvníků tak, aby se příroda zpřístupnila co nejvíce a zároveň nebyla ohrožována (ČEŘOVSKÝ a kol., 1989; JELÍNEK a kol., 2009). Naučné stezky jsou vyznačené výchovně vzdělávací trasy vedoucí přírodně i kulturně pozoruhodnými územími a oblastmi. Naučné stezky jsou různě zaměřeny, některé se věnují historickým a kulturním souvislostem, přesto zcela zřejmě převažují naučné stezky, které se věnují přírodě. Stezky jsou tématicky i obsahově specializované. Z odborných lesnických kruhů vzešla iniciativa k budování četných lesnických naučných stezek. Vyskytují se i geologické naučné stezky, např. geopark Karlova studánka, geopark Rožnov pod Radhoštěm, geopark Rudice. Tyto naučné stezky jsou tematicky zaměřeny na geologii a geomorfologii vybrané oblasti a zpravidla jsou jejich součástí i geologické expozice (ČEŘOVSKÝ a kol., 1989; ŠULGAN, 2009). Během putování po naučné stezce jsou vybrány zvláště zajímavé objekty a jevy, které jsou patřičně vysvětleny. Zpracování stezek jednotlivými autory se mění, co do kvantity i kvality obsažených informací. Zdaleka ne každou stezku najdeme v perfektním stavu, někde zasáhla nepříznivá ruka či noha vandalů, jinde vyhlodal díry zub času (ČEŘOVSKÝ a kol., 1989; ŠÍROVÁ – MOTYČKOVÁ, 2009).
5.2 Historie naučných stezek Naučné stezky se v různých podobách vyskytovaly již v minulosti a to např. ve formě křížových cest, které byly součástí náboženských obřadů. Obrazy sehrávaly roli informačních tabulí a dávaly dohromady příběh o smrti Ježíše Krista (ŠÍROVÁ – MOTYČKOVÁ, 2009; KOLÍNKOVÁ, 2011). První naučná stezka, v dnešním pojetí jako známe dnes, u nás byla otevřena v roce 1965 ve státní přírodní rezervaci Medník na Sázavě ve Středočeském kraji. Autory textů byli Jan Čeřovský a Miloš Homoláč. Některé zdroje uvádějí, že první naučnou stezkou na našem území byla 1941 Köglerova naučná stezka vybudovaná v severní části Lužických 38
hor u Krásné Lípy. V roce 1986 bylo v celé ČSSR 104 naučných stezek. Vzhledem k tomu, že v České republice neexistuje žádný registr naučných stezek a že není povinno ji nahlašovat, jen stěží odhadneme množství naučných stezek u nás. Karel Drábek odhaduje, že v roce 2005 bylo na našem území ČR téměř 400 naučných stezek. Novější odhad podle Šírové je, že v roce 2009 bylo na našem území více než 600 naučných stezek (DRÁBEK, 2005; ŠÍROVÁ – MOTYČKOVÁ, 2009; [ www 4 ]).
5.3 Typy naučných stezek 5.3.1 Naučná stezka s průvodcovskou službou Průvodce je osoba patřičně obeznámená s problematikou, která doprovází po trase návštěvníky. Výhodou tohoto přístupu je, že průvodce může ihned reagovat na dotazy návštěvníků a může poukazovat na aktuální zajímavosti, situace a jevy (ČEŘOVSKÝ a kol., 1989; JELÍNEK a kol., 2009). U nás jsou jistým druhem takových tras s výkladem prohlídky zpřístupněných krasových jeskyní, případně skalních měst. Možnost projít si naučnou stezku a obeznámit se s informacemi vztahující se k ní, je v Adršpašsko-teplických skalách a v Labských pískovcích (údaj z roku 1989). V současné době je výklad poskytován pouze předem objednaným skupinám s minimálním počtem 20 osob (informaci poskytlo turistické informační centrum Adršpach, 11. 2. 2013) (Čeřovský et al., 1989). Po naučných stezkách provádí průvodce s připraveným výkladem spíše jen výjimečně, dříve to bylo v pralesové státní přírodní rezervaci Mionší, která se nachází v Beskydech. V roce 1989 byl přístup do tohoto prostředí zakázán. V roce 2005 zřídila Správa CHKO Beskydy novou okružní naučnou stezku, která již neprochází přes národní přírodní rezervaci. Obec Lomná poskytuje zájemcům za symbolický poplatek průvodce po naučné stezce nikoliv po národní přírodní rezervaci, jak tomu bylo v minulosti (ČEŘOVSKÝ a kol., 1989; [ www 5 ][ www 6 ]). U nás se vyskytuje jen velmi málo naučných stezek, které mají vlastního průvodce. V řadě případů je na naučných stezkách poskytován výklad jen v určitých dnech, hodinách nebo po předešlé rezervaci. Většinou se jedná o jednorázové výklady nebo výklady na objednávku pro skupiny. Průvodce zajišťují zpravidla ochránci přírody ČSOP, obce nebo střediska pro environmentální výchovu (ČEŘOVSKÝ a kol., 1989). V ČR jsou například tyto naučné stezky s výkladem:
Naučná stezka Mionší – obec Lomná poskytuje průvodce po naučné stezce za úplatu; 39
Naučná stezka SWAMP III – Máchovo jezero, pravidelný výklad neděle a pondělí (www 4);
NS Adršpašsko-teplické skály.
5.3.2 Samoobslužná naučná stezka Tento typ naučné stezky je zastoupen v našich podmínkách nejčastější. Návštěvník prochází trasu sám a vysvětlení mu podávají určité pomůcky: průvodcovský text (který získal předem nebo na místě) či vysvětlující tabule přímo na stanovišti. Dnešní technologie umožňuje využívat i různé audiovizuální pomůcky. Výhodou samoobslužných stezek je, že si návštěvník sám určuje (podle zdatnosti, časových možností, handicapu, nálady a počasí) rychlost, trasu prohlídky i množství přijatých informací (ČEŘOVSKÝ a kol., 1989). 5.3.3 Stezka s kombinovaným výkladem Používá v různých obměnách obdobné způsoby.
Např. na trase naučné stezky
Povydří v západočeské části chráněné krajinné oblasti Šumava je umístěno několik vysvětlujících tabulí. Tiskem prošla i průvodcovská brožura a k dispozici je i průvodce (údaj z roku 1989) (ČEŘOVSKÝ a kol., 1989). V
současné
době
bychom
stezku
tohoto
charakteru
mohly
naleznout
např. u Máchova jezera. NS SWAMP III má po trase instalovány informační tabule, taktéž byl vydán informační materiál a k dispozici je pravidelně i průvodce s výkladem [ www 7 ]. 5.3.4 Beetaggové naučné stezky pro chytré mobily Takto koncipované naučné stezky nemají klasické informační tabule, na každé zastávce namísto toho naleznete tzv. tagglist, umělohmotnou kartičku s dvěma typy obrazců – QR a Beetagg kódem. V obou těchto obrázcích je zakódován odkaz na webové stránky s příslušnými informacemi o dané zastávce. K jejich načtení je zapotřebí vlastnit tzv. chytrý telefon a nainstalování příslušného čtecího programu. Pokud návštěvník není majitelem chytrého mobilu, nemusí se ovšem obávat, že by mu mohly ujít dané informace. Ty si totiž může předem vytisknout z webových stránek [ www 8 ]. Beetaggové naučné stezky mají řadu výhod:
zaujmou mladší návštěvníky,
informace se můžeme dozvědět už při plánování výletu,
nehyzdí tolik krajinu,
ekonomicky výhodnější, 40
informace mohou být aktualizovány,
díky jazykovým mutacím jsou beetaggové stezky vhodné i pro zahraniční turisty.
Obrázek 8. Tagglist (informační tabule) s QR a Beetagg kódem [ www 9 ].
5.4 Kategorie naučných stezek podle délky
Krátké trasy – přibližně do 5 km, obsahově bohaté, zpravidla okružní;
Středně dlouhé trasy – nejčastěji 5 až 15 km, s poměrně bohatou obsahovou náplní, někdy okruh, někdy s různým výchozím místem a cílem;
Dlouhé trasy – přes 20 km, vlastivědně-turistického charakteru. Někdy rozdělené na etapy (ČEŘOVSKÝ a kol., 1989).
5.5 Kategorie naučných stezek Naučné stezky jsou určeny:
Pro pěší;
Pro cyklisty;
Pro hendikepované (DRÁBEK, 2005).
5.6 Plánování naučné stezky Naučnou stezku nemůžeme vybudovat všude. Je spousta turistických cest, kde je možno vytvořit pěknou naučnou stezku, ale zdaleka ne z každé turistické cesty lze udělat naučnou stezku. Lze využít „neznámé“ partie mimo značené cesty a objevit tak naučnou 41
stezku. Na naučné stezce musí být řada zajímavostí. Důležitá je názornost a přitažlivost objektů a jevů, které mají být interpretovány. Je pochopitelné, že nebudeme podávat výklad o vřesu a vřesovištích, když se na v naší lokalitě vyskytuje pouze jeden keříček této rostliny. Zejména vhodné jsou pro zastavení vyhlídkové body s poučnými a esteticky působivými panoramaty (ČEŘOVSKÝ a kol., 1989; JELÍNEK a kol., 2009). Je nutné zvážit, zda vyvolaná návštěvnost nezpůsobí neúnosné poškozování přírodních výtvorů, zvláště pak v oblastech chráněného území. Území, jehož přírodní poměry jsou velmi jedinečné a velmi snadno zranitelné, z návrhu naučné stezky ihned vyloučíme. Jsou však i výjimečné případy, kdy právě vedení naučné stezky určitým zranitelným terénem (rašeliniště, květnatá louka, strmá stráň) při zpevnění trasy a vybudování určitých technických zařízení (žebříky, můstky) přispěje k lepší ochraně. Obratným vedením trasy můžeme záměrně obejít lokalitu vzácných nápadných rostlin nebo hnízdiště vzácného ptačího druhu a tak jejich ochraně prospět (ČEŘOVSKÝ a kol., 1989; JELÍNEK a kol., 2009). Je potřeba dbát nejenom o zachování chráněné a ochranu zasluhující přírody, musíme mít na mysli i bezpečnost návštěvníků. Naučná stezka má být ucelená, nemělo by se jednat pouze o katalog přírodnin. Má ukazovat vzájemné vztahy v přírodě, momenty historického vývoje přírody a krajiny a to nikoli odděleně od člověka a jeho působení. Jedním z hlavních cílů naučné stezky je zaktivizovat návštěvníka. Vzbudit v něm zájem o přírodu, případně zájem již existující posilovat, ukazovat přírodu jako základní složku životního prostředí lidí (ČEŘOVSKÝ a kol., 1989). 5.6.1 Funkce naučné stezky Návštěvnická
infrastruktura
(naučná
stezka,
lavičky,
přístřešky…)
slouží
návštěvníkům k lepší orientaci v terénu a k zpřístupnění nebo naopak znepřístupnění určitých lokalit.
Funkce bezpečností o Je potřeba zajistit bezpečnost návštěvníků. K tomu nám mohou pomáhat různé žebříky, zábradlí, řetězy, schody apod. Objekty s touto funkcí vyžadují pravidelnou a častou kontrolu a údržbu.
Funkce usměrňovací o Hlavně z důvodu ochrany přírody je potřeba návštěvníky vhodným způsobem usměrňovat, aby nedocházelo k jejich negativnímu ovlivňování – rušení živočichů, erozi, vyšlapávání pěšin… 42
Funkce informační, vzdělávací a osvětová o Návštěvník získává díky informačním panelům informace o přírodních a kulturních souvislostech. Informovaný návštěvník si více uvědomuje důležitost a principy ochrany přírody.
Funkce rekreační o Návštěvník se nejde do přírody pouze vzdělávat, v tomto případě má i možnost odpočinku. K rekreaci nám mohou posloužit různé lavičky, přístřešky sloužící k odpočinku, občerstvení či jako ukrýt před deštěm. Pro děti můžeme vytvořit i různé herní prvky – houpačky, prolézačky (ČEŘOVSKÝ a kol., 1989; JELÍNEK a kol., 2009).
5.6.2 Výběr trasy naučné stezky Nejdříve si zvolíme oblast, širší území, které by mohlo připadat v úvahu, samozřejmě s ohledem na výše zmíněné zásady.
Následně provedeme podrobnější
inventarizaci kulturně výchovného potenciálu. Zjistíme všechny objekty a jevy, které se na trase a při trase objevují a jichž by bylo možno využít (ČEŘOVSKÝ a kol., 1989). 5.6.3 Přístupnost a schůdnost terénu Průzkum v terénu srovnáváme s literárními prameny. Radíme se s místními obyvateli a znalci. Spojnicí zastavení bude naučná stezka, která bude vedená po schůdných cestách a pěšinách. Obtížným místům, strmé stráni, skalnímu srázu, přechodu přes vodu, se vyhýbáme nebo musíme v projektu pamatovat na jejich překonání. Trasu lze vést (na kratších územích) i místy, kde žádná cesta či stezka neexistuje, samozřejmě pouze se souhlasem majitelů a uživatelů pozemků. Trasa by měla mít jednoznačné vyznačení, aby se návštěvníci stezky dobře orientovali.
Na místech zastavení je potřeba počítat
s dostatečným prostorem, neboť je třeba myslet i na větší skupiny o velikosti školní třídy (cca 30 lidí) (ČEŘOVSKÝ a kol., 1989). 5.6.4 Volba výchozího místa Mělo by být dostupné veřejnými dopravními prostředky i individuálními vozidly, měli bychom zhodnotit i možnost parkování. V případě, že zvolíme tištěného průvodce, musíme vzít ohled na výchozí místo. Výchozí místo by nám mělo usnadnit způsob distribuce tištěného průvodce. Nejvhodnější lokalitou je např. střed obce, kde je zpravidla hned několik distribučních míst (obchod, restaurace, hlídané parkoviště). Dáváme přednost okružní trase, tedy s cílem ve výchozím bodě. Jednou z předností takové okružní trasy je, 43
že se návštěvník může snadno vrátit k zaparkovanému automobilu aniž by musel zdolávat kilometry navíc (ČEŘOVSKÝ a kol., 1989). 5.6.5 Volba cíle naučné stezky V případě, že trasa není okružní, snažíme se vybudovat stezku tak, aby se dalo procházet všemi směry, tj. aby výchozí místo mohlo být případně cílem a naopak (ČEŘOVSKÝ a kol., 1989). 5.6.6 Pořadí vybraných míst zastavení Je dáno především možnostmi vedení trasy v daném terénu. Je ideální, jestliže jde zachovat jistý logický postup – geografická orientace, geologický podklad, reliéf terénu, floristická charakteristika, popis zvířeny, lidská činnost. Toto pořadí je pochopitelně možné zachovat pouze u okružních a jednosměrných tras (ČEŘOVSKÝ a kol., 1989). 5.6.7 Projekt naučné stezky Chceme-li zbudovat naučnou stezku třeba i účelovou a krátkodobou (v okolí letního tábora…), neobejdeme se bez písemného projektu. Při budování trvalých naučných stezek je potřeba takový projekt předložit kompetentním a zainteresovaným složkám např. správě CHKO, stavebnímu úřadu, obecnímu úřadu a majitelům pozemků, na nichž bude naučná stezka realizována (ČEŘOVSKÝ a kol., 1989). Stručný výčet toho co, musí projekt obsahovat: 1. Poslání – co se sleduje zřízením stezky; 2. Stručný popis trasy – východiště, průběh, cíl; 3. Zastavení – pořadový výčet zastavení, lokalizace; 4. Vyznačení a úprava trasy – zvolená značka, potřebné technické úpravy na trase 5. Způsob výkladu – určení typu stezky (s průvodcem, samoobslužná, kombinovaná) a formy výkladu (vysvětlující tabule, průvodcovský text, další vybavení); 6. Provoz naučné stezky – využití, údržba. Přílohy – mapka, plánek s vyznačenou trasou a zastaveními, návrh grafického zpracování (ČEŘOVSKÝ a kol., 1989).
44
5.6.8 Úprava trasy naučné stezky Při budování naučných stezek je podle mnoha zkušeností výhodné držet se stávajících cest a pěšin. V řadě případů jsou však nezbytné některé úpravy. Někdy je potřeba provést vyčistění porostu, méně užívaná pěšina mohla zarůst ostružiníky a jinými keři. Jindy je potřeba zpevnit povrch, upravit chodník. Širší vodní toky a hlubší terénní brázdy překonáváme můstky. Zvláštní péči vyžadují stezky rašeliništi a podobnými mokřady. Používají se povalové (prkenné) chodníky – vlastně můstky nízko nad terénem (viz Obrázek 7), (ČEŘOVSKÝ a kol., 1989; JELÍNEK a kol., 2009).
Obrázek 9. Povalový chodník v rašeliništi; PR Rejvíz. Strmé skalní stupně a stěny překleneme žebříky a žebříkovými stupni ze dřeva nebo kovu (viz Obrázek 8). V těchto případech je třeba mít určité technické znalosti a dovednosti, které je potřeba provádět
pod vedením dostatečně zkušených
a kvalifikovaných odborníků. Nesmíme zapomínat, že u zastavení bude potřeba dostatek prostoru pro shromáždění většího počtu návštěvníků. Kde je na svahu málo místa, tam je potřeba si dopomoci materiálem (zeminou, kamennou zídkou, dřevěnou plošinou.) Při trase stezky nezapomínáme na odpočinková místa se sedátky, stolky případně i přístřešky pro případ náhlého deště. Na některá technická opatření na naučné stezce je ohlašovací povinnost (ČEŘOVSKÝ a kol., 1989; JELÍNEK a kol., 2009).
45
Obrázek 10. Kovový žebřík usnadňuje překonat nepřístupný terén; Malá Fatra, Slovensko.
5.7 Vybavení naučné stezky 5.7.1 Turistické značení Smluvenou turistickou značkou naučné stezky je bílý čtverec celkového rozměru 100 x 100 mm se zeleným pruhem o šířce 30 mm vedeným úhlopříčně z levého horního do pravého dolního rohu značky s mezery o šířce 5 mm (viz Obrázek 9), (ČEŘOVSKÝ a kol., 1989; JELÍNEK a kol., 2009).
Obrázek 11. Značka naučné stezky[ www 10 ] Pro umísťování v terénu platí stejná pravidla jako pro značení turistických cest. Značky se umísťují na dohled ve směru prohlídky. Značky jsou buď ve formě malované, nebo jsou zhotoveny z papíru zalisovaného v umělé hmotě nebo plechu. Pokud vede naučná stezka již po existující turistické cestě, ponechává se jako základní značka turistické cesty. Snažíme se vyhýbat souběhům různě značených cest. K usnadnění 46
orientace nám slouží směrovky a tabulky místní orientace. V případě, že zbudujeme pro výchovně vzdělávací účely dočasnou naučnou stezku, nepořizujeme žádné trvalé označení. Využijeme již turisticky značené stezky nebo použijeme dočasné značení, které následně odstraníme (ČEŘOVSKÝ a kol., 1989; JELÍNEK a kol., 2009). 5.7.2 Informační panely Přímo v terénu je na vysvětlujících tabulích podán výklad návštěvníkům. Výběr materiálu vysvětlujících tabulí
Technika provedení vysvětlujících tabulí je různá.
Nejčastěji se jako podklad používá dřevo, ale ani plechové tabule nejsou výjimkou.
Neměli bychom zapomenout, že součástí výchovy k ochraně přírody je i výchova estetická.
Zpracování tabulí je různorodé – tabule tištěné a zalisované do umělé hmoty, vypalované texty do dřeva, v současnosti se používají spíše cedule z umělé hmoty nebo cedule pod plexisklem.
V každém případě by mělo zvolené provedení zapadat do prostředí. Tak, jako tomu je například na Naučné stezce Javorníky, která je vytvořena z kamenů, do nichž je vložena kovová destička s vrytým textem (viz Obrázek 10) (ČEŘOVSKÝ a kol., 1989; JELÍNEK a kol., 2009).
Obrázek 12. Informační panel NS Javorníky
47
Při tvorbě obsahu je třeba dbát na základní zásady:
Dobře čitelný text – velikost minimálně 8 mm, dostatečný kontrast písma a podkladu.
Stručný a dobře strukturovaný text – jasný název panelu, texty spíše kratší, doporučuje se 200 slov na panel, 50 slov na odstavec.
Vhodný poměr textu a grafiky – obrazová část převažuje, doporučuje se 20 – 35 % plochy panelu, zbytek tvoří text, obrázky, fotografie, mapy. Málo atraktivní a názorné jsou tabule přeplněné nahuštěným drobným textem. Je zbytečné zobrazovat to, co návštěvník sám vidí.
Srozumitelnost – používání běžného jazyka, spíše méně odborné výrazy, případně stručné vysvětlení pojmu.
Aktuálnost – uvádíme nadčasové údaje, protože panel bude na místě několik let.
Na informační panely můžeme vložit i piktogramy (viz příloha) či texty, které vysvětlují, jak se máme v dané lokalitě chovat. Je lepší využívat spíše pozitivních formulací před negativními. Př. „Děkujeme, že táboříte a rozděláváte oheň pouze na místech k tomu určených“ zní o poznání lépe než „Zákaz táboření a rozdělávaní ohně“.
Obsah vysvětlující tabule musí být pro návštěvníka naučné stezky skutečným přínosem.
Text musí mít bezprostřední vztah ke skutečnostem pozorovatelným v terénu. Např. u čisté nebo naopak znečištěné řeky můžeme přidat text o ochraně vod, ovšem text o poučení ochrany vod umístěn jen tak nazdařbůh na trase, třeba na pasece, postrádá smysl.
Design tabule vybíráme s ohledem na téma interpretace i finanční možnosti. Vzhled panelu se podílí na atraktivnosti (ČEŘOVSKÝ a kol., 1989; JELÍNEK a kol., 2009).
Umístění informačních tabulí
Při výrobě i umístění panelů musíme zohlednit povětrnostní podmínky i odolnost proti poškození.
Z důvodů delší trvanlivosti panelů, resp. odolnosti barev tisku, se doporučuje orientace panelu na sever nebo zastínění desky. 48
Tabule je třeba rozmísťovat s ohledem na zvýšené zatížení místa v souvislosti s větším počtem návštěvníků.
Počáteční a konečný panel se umísťuje poblíž dopravně dostupného místa;
Množství panelů, délka a náročnost trasy závisí na cílové skupině. V průměru bývá 10 až 12 zastavení a délka trasy okolo 5 až 10 km. Stezky určené zejména pro děti jsou pochopitelně kratší s hustěji řazenými zastávkami (ČEŘOVSKÝ a kol., 1989; JELÍNEK a kol., 2009).
5.7.3 Speciální vybavení K modernímu vybavení naučných stezek patří i různé audiovizuální pomůcky. U některých naučných historických stezek, zejména v centru města, jsou v provozu skryté reproduktory, které na stisknutí příslušného tlačítka návštěvníkům zprostředkují výklad. Občas
bývají
na
naučných
stezkách
umísťovány dalekohledy,
nejčastěji
na pozorování ptactva. Pozorovatelny a vyhlídkové věže jsou náročným speciálním vybavením naučných stezek (ČEŘOVSKÝ a kol., 1989; JELÍNEK a kol., 2009). 5.7.4 Průvodcovské publikace Některé propagační materiály jsou poskytovány zdarma, jiné za poplatek. V současné době je mnoho publikací a metodických listů zveřejněno na webových stránkách obcí, kudy vedou naučné stezky. Průvodcovská brožura má část textovou i obrazovou. Pro tvorbu publikace v zásadě platí stejná doporučení. Text publikace může být samozřejmě delší a obrázků více. Popisu jednotlivých zastavení může předcházet celkový nástin přírodních poměrů. Součástí publikace by měl být i seznam literatury a plánek či mapa trasy. Osvědčilo se vkládat do průvodce i poznámky pro pedagogy. Vedoucímu výprav text radí jak dětem výklad vysvětlit. Vhodné je připravit i metodického průvodce pro pedagogy, jako přílohu či doplněk k základnímu průvodci (ČEŘOVSKÝ a kol., 1989; JELÍNEK a kol., 2009; KOLÍNKOVÁ 2011). 5.7.5 Interaktivní prvky Interaktivní prvky získávají na oblibě. Ty částečně nebo úplně nahrazují klasické informační panely. Jejich cílem je i zapojení ostatních smyslů návštěvníka. Formou hry si může návštěvník ověřit a rozšířit své znalosti. Např. „šuplíčky“ v mrtvém stromě mohou obsahovat modely živočichů, které obývají strom (viz Objekty návštěvnické struktury). Při interaktivních prvcích je třeba počítat s náročnější údržbou (JELÍNEK a kol., 2009).
49
5.7.6 Venkovní expozice Pro větší názornost může být vytvořena venkovní expozice. Vhodnou expozicí je ukázka geologické rozmanitosti území. Návštěvník si tak může prohlédnout různé druhy hornin (vápenec, pískovec, hadec). Za venkovní expozici lze považovat arboreta a popřípadě i městské parky, pokud mají jednotlivé exponáty označeny popiskem. Celou venkovní expozici je pak dobré doplnit informačním panelem. Může se stát, že při množství zajímavých materiálů, podkladů a nápadů se může trasa změnit v malou terénní expozici. Místo zastavení s přístřešky lze rozmístit i vhodné trojrozměrné exponáty – část kmene v průřezu, zkameněliny ve vitrínách a další různé modely (ČEŘOVSKÝ a kol., 1989; JELÍNEK a kol., 2009). 5.7.7 Informační bod Na území s větší koncentrací návštěvníků lze vystavět tzv. informační bod. Samoobslužný informační bod může obsahovat více informačních tabulí. Informační bod s obsluhou má většinou podobu přístřešku, kde jsou podávány především informace o daném území a dodržování pravidel. Tyto informace předává školená osoba. Navíc jsou zde k dispozici různé propagační materiály (JELÍNEK a kol., 2009).
5.8 Údržba naučné stezky Jsme na omylu, pokud se budeme domnívat se, že ve chvíli, kdy je stezka nainstalována v terénu, je práce hotova a dokončena. Naučná stezka se musí udržovat – její značení, vybavení a technicky stav. Je třeba pečovat o úpravnost naučné stezky i jejího okolí. Vždycky se najdou návštěvníci, kteří odhodí odpadky do volné přírody, i kdyby bylo na stezce spousta odpadkových košů. Odpadkové koše je nutné pravidelně vybírat. Na vybavení naučné stezky hlodá „zub času“, časté jsou i návštěvy vandalů. Strážní služba může vést k určitému omezení škod (ČEŘOVSKÝ a kol., 1989; JELÍNEK a kol., 2009).
5.9 Propagace naučné stezky Je třeba vytvořit tiskové zprávy a uveřejnit je v odborných časopisech, rozhlase, regionálním tisku i televizi. Každá naučná stezka se zpravidla slavnostně otevírá za účasti funkcionářů. Trvalým upozorněním jsou poutače, tabule umístěné ve významných turistických bodech (ČEŘOVSKÝ a kol., 1989; JELÍNEK a kol., 2009).
50
5.10 Legislativa naučných stezek Při realizaci návštěvnické infrastruktury – naučné stezky – nelze opomenout platné právní předpisy. Jedná se především:
Stavební zákon č. 183/2006 Sb.
Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb.
Zákon o státní památkové péči č. 20/1987 Sb.
5.10.1 Stavební zákon Budování návštěvnické struktury podléhá procesu územního nebo stavebního řízení, jelikož většina objektů dosahuje parametrů zařízení nebo stavby. Proto je vhodné oslovit příslušný stavební úřad, který určí, zda záměr podléhá procesu územního nebo stavebního řízení. Obecným kritériem pro použití územního souhlasu je, že záměr je situován v zastavěném území nebo zastavitelné ploše. Územní souhlas tedy nelze užít v nezastavěném území, kde především budou situovány prvky návštěvnické infrastruktury (JELÍNEK a kol., 2009). Příklady objektů návštěvnické struktury a jejich vztahu ke stavebnímu zákonu:
Územní rozhodnutí ani územní souhlas nevyžadují informační zařízení pouze o celkové ploše menší než 0,6 m2 umisťovaná mimo ochranná pásma pozemních komunikací;
U staveb jako jsou přístřešky o jednom nadzemním podlaží do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky není potřeba stavebního ohlášení ani povolení, ale je vyžadováno územní rozhodnutí, nachází-li se mimo zastavěné území nebo zastavitelnou plochu;
Povinností vlastníka stavby je též udržovat objekty po celou dobu své existence a dojde-li na stavbě k závadám, které ohrožují životy či zdraví osob nebo zvířat, je vlastník povinen tento stav neprodleně oznámit na příslušný stavební úřad (JELÍNEK a kol., 2009).
K budování jakéhokoliv objektu návštěvnické infrastruktury musí být vždy udělen souhlas vlastníka pozemku. 5.10.2 Zákon o ochraně přírody a krajiny Při realizaci je potřeba se ujistit, zdali je nutné získání, povolení, souhlas či stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody. Důvodem může být např. výskyt zvláště 51
chráněného druhu, evropsky významná lokalita, ptačí oblast, ochrana krajinného rázu (JELÍNEK a kol., 2009). 5.10.3 Zákon o státní památkové péči Stejně tak je potřeba pamatovat na zákon o státní památkové péči. V případě, že bychom stezku realizovali na území památkové rezervace nebo památkové zóny musíme získat vyjádření příslušného orgánu státní památkové péče (JELÍNEK a kol., 2009).
5.11 Přehled naučných stezek ve Zlínském kraji Tabulka 1. Přehled naučných stezek ve Zlínském kraji Název NS
Bezbariérová NS Valašské Meziříčí Biokoridor
Výchozí místo
Délka trasy
Typ trasy
Valašské Meziříčí
0, 6 km
Okružní
ekosystém
Lehká
rybníka 1 km
Návrat po stejné trase
Bojkovická
Bojkovice
16/24 km
Okružní
Boří
Divoky
4, 5 km
Bošáčka
Obtížnost
Příroda,
Kroměříž
Zacharka
Zaměření
Hribovňa pod
Stezka končí blízko nástupního stanoviště
Příroda, ekologie Historie, folklór, příroda Příroda Historie,
Lehká Střední Střední Střední
7 km
Návrat po stejné trase
Pustevny
7 km
Návrat po stejné trase
Příroda
Střední
Hradčovice
5 km
Návrat po stejné trase
Příroda
Střední
Modrá
5 km
Návrat po stejné trase
Příroda
Lehká
Hostýnské vrchy
Hostýn
15 km
Návrat po stejné trase
Příroda
Střední
Hrad Lukov
Lukov
1 km
Okružní
Rožnov pod
3, 5 km/
Radhoštěm
8km
Hradisko A
Valašské Meziříčí
3 km
Okružní
Hradisko B
Valašské Meziříčí
7km
okružní
Hradisko C
Valašské Meziříčí
8km
Návrat po stejné trase
Čertův mlýn Drslavice Hradčovice Flóra a fauna Chřibů
Hradisko
Vyškovcem
Okružní
52
příroda
Historie, architektura Příroda, historie Historie, příroda Historie, příroda Historie,
Lehká Střední
Lehká Střední Střední
příroda Příroda, Hráza
Kroměříž
2 km
Okružní
ochrana
Lehká
přírody Hugolína
Valašské
Gavloviče I
Klobouky
Hugolína
Valašské
Gavloviče II
Klobouky
Huštěnovice
Huštěnovice
Jana Karafiáta Javornický hřeben Javorníky Javořinská
Klenov
Koménka
Královec
Valašské Meziříčí
2, 5km
Okružní
35 km
Návrat po stejné trase
0,5 km
Okružní
Příroda
Návrat po stejné
Historie,
trase
příroda
14 km
Střelná
18 km
Návrat po stejné trase
Bumbálka
23 km
Návrat po stejné trase
23 km
okružní
7 km
Návrat po stejné trase
5 km
Návrat po stejné trase
Velká nad Veličkou Bystřička, přehrada Nový Světlov
Valašské Klobouky
7 km
Okružní
7 km
Okružní
Kunovický les
Uherské Hradiště
3, 5 km
Okružní
Lopeník
Lopeník
7, 5 km
Okružní
Lukov
Lukov
7, 5 km
Okružní
Kopanice Modřansko
historie
Příroda, historie Příroda Příroda, historie Příroda, historie Historie, příroda
Těžká Lehká Střední Těžká Lehká Těžká Střední
Lehká
historie,
Střední
folkór
Květná
Starý Hrozenkov
Příroda,
Lehká
Příroda,
Květná
Moravské
Historie
11, 5 – 23 km
Návrat po stejné trase
Modrá
5 km
Návrat po stejné trase
Semetín
1km
Okružní
Příroda, historie, folkór Příroda Příroda, historie, folkór Příroda, historie Příroda, historie, folkór Historie, archeologie
Střední Lehká Střední Střední Střední
Lehká
Malá NS Semetínské rybníky
53
Příroda
Lehká
Prostřední Radegast
Bečva –
9 km
Okružní
7 km
Návrat po stejné trase
Pustevny Okolím Vsetína
Vsetín
Historie, příroda Příroda, historie
Střední
Střední
Historie, Okolo Hrozenka
Starý Hrozenkov
18 km
Okružní
příroda,
Střední
folklór, Příroda,
Okolo Chropyně
Chropyně
3 km
Návrat po stejné trase
Pasekářská stezka
Zlín
6 km
Okružní
Slavičín
10km
Návrat po stejné trase
Hostětín
1, 5 km
Okružní
Tradice
Lehká
Kroměříž
2 km
Okružní
Dendrologie
Lehká
Stonáč
Bílany
1 km
Okružní
Příroda
Lehká
Spáčilova Chřiby
Bunč
13, 5 km
Návrat po stejné trase
Po stopách osídlení Slovanů Po zelené Hostětínem Podzámecká zahrada
historie Příroda Archeologie, historie
Příroda, historie
Střední Střední Lehká
Střední
Příroda, Stojatá voda
Slavičín
1km
Okružní
ekosystém
Lehká
rybníka Musíte se vrátit po
Příroda,
stejné cestě
historie
Tesák
Vsetín
27 km
T. G. Masaryka
Valašské Meziříčí
13 km
Okružní
5km
Návrat po stejné trase
Včelařská stezka
Vizovické prameny Vizovické vrchy Vařákovy Paseky I Vařákovy paseky II Veřovické vrchy
Ostrožská Nová Ves
Historie, příroda Příroda, historie
Střední Střední Střední
Příroda, Vizovice
14 km
Návrat po stejné trase
historie,
Střední
prameny Vizovice
11 km
Horní Lideč
15 km
Pozděchov
4 km
Valašské Meziříčí
21 km
Návrat po stejné trase
Historie
Návrat po stejné
Příroda,
trase
historie
Návrat po stejné
Příroda,
trase
historie
Návrat po stejné trase
Příroda
54
Střední Střední Střední Střední
Zámeček
Kroměříž
5 km
Návrat po stejné trase
ZŠ Sýpky
Kroměříž
0,5 km
Okružní
Příroda, ekologie Příroda
Lehká Lehká
Kritéria obtížnosti naučných stezek nebyly v knize stanoveny ani popsány. Tučně zvýrazněné naučné stezky jsem osobně navštívila. Zdroj: ŠÍROVÁ – MOTYČKOVÁ, 2009; [ www 11 ]
5.12 Osobní inspirace z cest v zahraničí Při svých cestách v zahraničí jsem se inspirovala naučnými stezkami. Zaujaly mě stezky především v Rakousku, kde jsem poznala naučné stezky určené především pro rodiny s dětmi, které se vyznačují spoustou interaktivních prvků. V Rakousku jsem taktéž také navštívila stezku určenou především pro sportovně zaměřené návštěvníky, kde nechyběla venkovní posilovna, studená koupel pro ruce či masážní chodníček pro unavená chodidla. Více můžete vidět v obrazové příloze.
55
6 Enviromentální výchova 6.1 Vymezení pojmu – environmentální výchova Enviromentální výchova (z angl. enviroment – prostředí) znamená výchovu k odpovědnému zacházení s životním prostředím. U nás se často používá i označení ekologická výchova, ekovýchova nebo ekopedagogika. Úředně se označuje jako Enviromentální vzdělávání, výchova a osvěta (zkratka EVVO). Enviromentální výchova či osvěta se týká všech typů cílových skupin od nejmenších po dospělé (Metodický pokyn MŠMT; JANČAŘÍKOVÁ, 2010).
6.2 Význam environmentální výchovy Enviromentální výchova je výchova k trvale udržitelnému životu. Enviromentální výchova zahrnuje činnosti a aktivity probíhající:
ve školách – formální učení,
v rámci volnočasových aktivit – neformální vzdělávání,
v rámci neorganizovaného volného času – informální vzdělávání (JANČAŘÍKOVÁ, 2010;[ www 12 ]).
Enviromentální výchova klade důraz především na:
poznávání životního prostředí,
na uvědomování si nezbytnosti zachovávání podmínek života,
poznání vztahu člověka a životního prostředí ([ www 12 ]).
Enviromentální výchova je ve všech vyspělých zemích součástí základního a odborného vzdělávání. K mezinárodním zakladatelům patří i český botanik a ochránce přírody Jan Čeřovský, dalšími významnými ekopedagogy jsou například Danuše Kvasničková, Emilie Strejčková a Aleš Máchal (MÁCHAL a kol., 2012[ www 14 ]). EVVO představuje jeden z klíčových preventivních nástrojů ochrany životního prostředí. Slovenská pedagožka Soňa Vincíková definuje enviromentální výchovu jako: „výchovu jedince, jehož hodnotový systém mu umožní moudře a citlivě konat ve prospěch ochrany a zachování biodiverzity života ve všech jeho formách“ (MÁCHAL, 2012).
6.3 Základní myšlenky EVVO Podle Danuše Kvasničkové
Vést k poznání a pochopení ekologických zákonitostí. 56
Učit myslet v souvislostech, časových i prostorových – chápat důležitost prevence negativních vlivů na prostředí na úrovni lokální, regionální či globální.
Uvědomovat si hodnoty prostředí pro život.
Posilovat a rozvíjet citové vztahy k přírodě, úctu k životu a k Zemi.
Chápat relativnost lidského poznání v čase.
Uvědomovat
si
význam
rozmanitosti
(diverzity)
nejen
v přírodě,
ale i v kulturní a civilizační oblasti.
Vnímat spoluzodpovědnost za vztahy k prostředí.
Osvojovat si a rozvíjet tvořivé aktivní přístupy k řešení problémů.
Prosazovat ekologické aspekty do životního stylu (MÁCHAL, 2012).
6.4 Dokumenty ustanovující EVVO 6.4.1 Metodický pokyn MŠMT Enviromentální výchova není samostatným vyučovacím předmětem, přesto má své zásadní místo ve vzdělávacích dokumentech. V rámcově vzdělávacích programech (nejen pro základní školy) je environmentální výchova jedním z průřezových témat, které by se mělo prolínat ve všech předmětech. Enviromentální výchova není synonymem ekologie, je mnohem více interdisciplinární (Metodický pokyn MŠMT). Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) vydalo metodický pokyn č. j. 16745/2008 – 22k zajištění environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO). Metodický pokyn poskytuje názorný a konkrétní návod, jakým způsobem realizovat environmentální výchovu ve škole. Reaguje na aktuálnost a naléhavost problematiky ochrany životního prostředí, zejména přihlášení ČR k Evropské strategii vzdělávání pro udržitelný rozvoj, která vyžaduje zkvalitnění EVVO ve školách a školských zařízeních (Metodický pokyn MŠMT; MÜLLEROVÁ, 2005). Součástí tohoto pokynu jsou instrukce k plánování výuky, informace o tom, kdo může být koordinátorem environmentální výchovy, jak probíhá vzdělávání pracovníků (Metodický pokyn MŠMT). 6.4.2 Základní přehled legislativního a strategického zakotvení EVVO:
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 79, odstavec 2;
Zákon č. 123/1998 Sb., ve znění zákona č. 6/ 2005 Sb., o právu na informace o životním prostředí; 57
Státní politika životního prostředí 2004- 2010 (usnesení vlády č. 235/ 2004);
Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v České republice (usnesené vlády č. 1048/ 2000) a navazující Akční plán státního programu EVVO na léta 2010 až 2012 s výhledem do roku 2015 (usnesení vlády č. 1302/ 2009);
Rozvojový program environmentálního poradenství v České republice na roky 2008 až 2013 (usnesení vlády č 408/ 08) a navazující Realizační plán Rozvojového programu environmentálního poradenství na roky 2010 až 2013 (usnesení vlády č. 1303/2009);
Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj České republiky 2008 až 2015 (usnesení vlády č. 851/ 2008) a navazující akční plán O vzdělávání pro udržitelný rozvoj a opatření pro roky 2011 a 2012 ke Strategii vzdělávání pro udržitelný rozvoj České republiky (usnesení vlády č. 143/2011), (KAŽMIERSKI, 2012).
6.5 Klíčové kompetence EVVO EVVO rozvíjí všestranné klíčové kompetence, které jsou definované ve všech RVP, v souvislosti vzájemných vztahů mezi člověkem a životním prostředím. Jde především o poskytnutí znalostí, dovedností postojů a návyků k ochraně a zlepšování životního prostředí a k utváření hodnot slučitelných s udržitelným způsobem života. EVVO je provázáno s problematikou zdraví a zdravého životního stylu (Metodický pokyn MŠMT; MÁCHAL a kol., 2012). EVVO rozvíjí zejména tyto kompetence:
Kompetence k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální (př. hledat různé varianty řešení problémů životního prostředí, schopnost kriticky posuzovat a vyhodnocovat záležitosti související s životním prostředím);
Pracovní
kompetence
(např.
odpovědně
a
ekonomicky
nakládat
s přírodními zdroji);
Občanské kompetence (např. uvažovat v souvislostech, aktivně se účastnit na ochraně přírody) (Metodický pokyn MŠMT; MÁCHAL, 2012).
6.6 Realizace EVVO Na environmentální výchově je sympatické zejména to, že je založena na dobrovolnosti a uvědomělosti koordinátorů. Při realizaci EVVO se doporučuje uplatňovat takové aktivity, metody a formy vzdělávání, které vedou k aktivizaci žáků 58
a podpoře činnostního učení. Výhodou je, že výuka může probíhat v terénu a děti současně rozvíjí i svoji fyzickou aktivitu. Vhodné by bylo připravit podmínky pro informální učení. Při výuce se zejména doporučuje:
Zavádění kurzů, předmětu zaměřených na EVVO;
Vícedenní pobytové programy;
Externí výukové programy;
Vzdělávací programy muzeí, správ CHKO;
Školní ekologické dny – regionální, celostátní;
Využívat školní pozemky, zahrady a okolí;
Využívat pracovní listy (Metodický pokyn MŠMT; MÁCHAL, 2012; JANČAŘÍKOVÁ, 2010).
6.7 Instituce zajišťující EVVO Mezi instituce, které zajišťují výuku EVVO patří zejména
MŠMT a jeho přímo řízené organizace,
Česká školní inspekce,
odbory školství, mládeže a tělovýchovy krajských úřadů a Magistrátu hl. m. Prahy,
odbory školství, mládeže a tělovýchovy magistrátů, městských a obecních úřadů,
mateřské školy,
základní školy, základní školy speciální,
základní umělecké školy,
střední školy, vyšší odborné školy, konzervatoře,
vysoké školy,
školní družiny, školní jídelny, školní kluby, domovy mládeže, domy dětí a mládeže, střediska volného času dětí a mládeže,
další školská zařízení zřizovaná mj. k zabezpečení EVVO (Metodický pokyn MŠMT; KAŽMIERSKI, 2012).
6.8 Aktuální celostátní projekty EVVO
Czech green school – cílem projektu je probudit zájem středoškolských studentů o témata, která se týkají šetrného životního stylu.
59
Ekogramotnost do škol – dlouhodobý projekt, který se specializuje na zvyšování ekogramotnosti u pedagogů.
Ekoškola – mezinárodní program s cílem propojit enviromentální výchovu s praktickými kroky, které vedou k tomu, že se budou školy chovat ekologicky.
M.R.K.E.V. – metodika a realizace komplexní ekologické výchovy – program pro školní i mimoškolní vzdělávání v oblasti EVVO.
Mrkvička – projekt na podporu environmentálního vzdělávání v mateřských školkách.
Krajina za školou – projekt určený k vytváření výukových programů pro žáky druhého stupně.
Na zelenou – projekty určené pro bezpečnost cest do škol.
Škola pro udržitelný život – grantový program určený pro mateřské, základní a střední školy.
Škola udržitelného rozvoje – projekt, který oceňuje školy přistupující k environmentální výchově (KAŽMIERSKI, 2012;[ www 13 ]).
60
7 Střediska environmentální výchovy ve Zlínském kraji
Obrázek 13. Mapa poskytovatelů EVVO ve Zlínském kraji, [ www 12 ]
7.1 Občanské sdružení Líska Líska je občanské sdružení pro environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu ve Zlínském kraji. Občanské sdružení bylo založeno v roce 2007 přípravným výborem, který byl složený ze zástupců Stálé oborové konference environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji. Líska, je skromný, houževnatý, odolný a vlídný keř, který najdete téměř na každém místě – stejně jako organizace a osobnosti v Lísce. Poslání občanského sdružení Líska
Rozvoj zázemí pro EVVO ve Zlínském kraji;
Podpora šetrného vztahu k životnímu prostředí;
Sdružování středisek ekologické výchovy,
ekoporaden, neziskových
a vzdělávacích organizací;
Poskytuje
informace,
vzdělávací
a poradenství;
Zpracovává a realizuje projekty;
Vydává informační a osvětové materiály;
Koordinuje a propaguje aktivity; 61
programy,
metodickou
pomoc
Podporuje a rozvíjí místní a regionální partnerství;
Ve spolupráci s ALCEDEM pořádá vzdělávací akce pro koordinátory EVVO[ www 13 ][ www 12 ].
7.2 Střediska environmentální výchovy v mikroregionu Hornolidečsko V mikroregionu Hornolidečsko není žádné středisko enviromentální výchovy. Nejbližšími středisky (v okruhu 20 km od obce Lidečko) jsou:
ALCEDO – středisko volného času, Vsetín,
ZO ČSOP KOSENKA Valašské Klobouky,
ENVI centrum pro krajinu, Vysoké Pole.
7.2.1 ALCEDO, středisko volného času Vsetín ALCEDO je středisko volného času, jehož zřizovatelem je město Vsetín. Posláním ALCEDA je být prospěšné dětem, mládeži a rodičům. Cílem střediska je aktivně zapojit alternativní způsoby výuky přírodovědných předmětů a naplňování zásad trvale udržitelného rozvoje ve městě i regionu. ALCEDO působí v mikroregionu Vsetínsko, ve Zlínském kraji a v případě několika projektů i na jiném území ČR. Cílovou skupinou jsou především děti z mateřských, základních a středních škol, ale připravují akce i pro širokou veřejnost. Pro ALCEDO je stěžejní především pravidelná zájmová činnost – kroužky, kluby a kurzy, ale připravují i příležitostnou činnost. Organizují různé soutěže, poskytují odbornou pomoc v oblasti ekologické výchovy, osobnostně-sociální výchově či výchově k trvale udržitelnému rozvoji. Věnují se i edukační činnosti, vytvářejí vzdělávací programy pro učitele ZŠ a MŠ v oblasti ekologické a estetické výchovy, výchovy k trvale udržitelnému rozvoji [ www 15 ]. V oblasti EVVO ALCEDO zajišťuje:
Jednodenní výlety pro MŠ a 1. - 2. třídu ZŠ. Programovou náplní výletů je environmentální výchova a pohybové hry.
Metodickou a informační podporu při začleňování envirometální výchovy do školských vzdělávacích programů.
Nabízí bezplatné poskytování konzultací a přímou pomoc v oblasti plánování environmentální výchovy na školách, také při realizaci a vyhodnocení EV na školách.
Publikační činnost, poskytování materiální pomoci[ www 15 ].
62
Kontakt: ALCEDO – středisko volného času Vsetín Záviše Kalandry 1095 755 01 Vsetín
Obrázek 14. Pracovní činnosti na školní zahradě organizace ALCEDO[ www 16 ]
7.2.2 ZO ČSOP KOSENKA Základní organizace Českého svazu ochránců přírody KOSENKA je dobročinným společenstvím lidí, které spojuje zájem o ochranu přírody a životního prostředí. Posláním organizace KOSENKA je ochrana a obnova přírody, krajiny, životního prostředí. Cílem je předávat informace o environmentální výchově, poskytovat poradenství a podporovat trvale udržitelný život v regionu[ www 17 ]. ZO ČSOP KOSENKA je tvořena čtyřmi středisky:
Pozemkový
spolek
KOSENKA
pro
přírodu,
krajinu
a
památky
Valašskokloboucka,
Ekocentrum KOSENKA,
Ekologická poradna KOSENKA,
Členská a materiální základna ZO ČSOP KOSENKA [ www 17 ].
Ekocentrum KOSENKA se zabývá environmentální výchovou, vzděláváním a osvětou nejenom na místní a regionální úrovni, ale i úrovni krajské. Ekocentrum a ekoporadna KOSENKA nabízí:
vzdělávací a výchovné programy pro školy, výchovná zařízení a zájmové skupiny;
terénní exkurze, besedy, přednášky; 63
soutěže Ekologická olympiáda středoškoláků, soutěž pro žáky Z lavic do přírody;
nabízí environmentální poradenství občanům i specifickým cílovým skupinám. Poskytují také knihovnické služby a konzultace bakalářských a diplomových prací [ www 18 ][ www 17 ].
Kontakt: Český svaz ochránců přírody 57/01 Základní organizace KOSENKA Valašské Klobouky Brumovská 11 766 01 Valašské Klobouky 7.2.3 ENVIcentrum Pro krajinu, Vysoké Pole Envicentrum Pro krajinu zajišťuje environmentální výchovu ve Zlínském kraji. Envicentrum najdeme v obci Vysoké Pole, na okraji vesnice. Snahou Envicentra je vzbudit zájem o ochranu přírody a krajiny. Envicentrum se zaměřuje na šetrné hospodaření, chov zemědělských zvířat a zpracování produktů. Cílem Envicentra je seznamovat odbornou i laickou veřejnost s problematikou šetrného hospodaření. Envicentrum nabízí výukové programy s ubytováním. Součástí areálu Envicentra jsou kromě hlavní budovy (kde nalezneme ubytování, jídelnu a počítačovou místnost) hospodářské budovy. Ve stáji najdeme koně, osla, ovce, prasata a na dvorku pak husy a slepice. Stodola je využívána jako muzeum zemědělského nářadí a techniky, občas je využívána i jako venkovní učebna. Statek je využíván k výukovým programům[ www 19 ].
Obrázek 15. Areál Envicentra Vysoké Pole
64
Výukové programy Envicentra Vysoké Pole jsou zaměřeny na člověka, přírodu a tradice. Probíhají v areálu Envicentra i blízkého okolí. Envicentrum nabízí:
Odborné pobytové kurzy – pro učitele;
Teambuildingové akce;
Jednodenní školní výlety;
Kurzy – řemeslné kurzy, kurzy zpracování zemědělských produktů;
Letní tábory;
Projektové dny;
Prohlídku hospodářství;
Odbornou praxi;
Ekologické poradenství;
Z pravidelné činnosti je to pak Kroužek badatelů[ www 19 ].
Kontakt: Envicentrum Pro krajinu Vysoké Pole 273 763 25 Újezd
65
8 Státní a regionální instituce zajišťující ochranu přírody 8.1 Státní - regionální organizace 8.1.1 Správa CHKO Beskydy CHKO Beskydy je typická zejména díky pralesovitým lesům, kde se vyskytují vzácní karpatští živočichové a rostliny. Pozoruhodné jsou i pestré louky a pastviny a unikátní povrchové pseudokrasové jevy. Chráněná krajinná oblast Beskydy byla vyhlášena výnosem MK ČSR č. j. 5373/1973 5. března 1973. Správa CHKO Beskydy sídlí v Rožnově pod Radhoštěm. Tato správa je odloučeným pracovištěm Správ Chráněných krajinných oblastí ČR se sídlem v Praze. Správa zajišťuje ochranu krajiny a přírody, poskytuje odbornou péči a současně vykonává i státní správu na území CHKO Beskydy. Správa CHKO Beskydy se věnuje shromažďování dat o výskytu fauny, flóry, geologických a geomorfologických jevů na tomto území. Správa CHKO Beskydy vyvíjí velkou činnost pro propagaci a osvětu ochrany přírody (PAVELKA a kol., 2012). 8.1.2 Okresní úřad Vsetín, referát životního prostředí Referát životního prostředí Okresního úřadu Vsetín je podle zákona č 114/ 1992 Sb. výkonným orgánem ochrany přírody na území okresu Vsetín mimo CHKO Beskydy. Působí na více než polovině rozlohy okresu Vsetín (54 %). Referát životního prostředí se věnuje správní činnosti, systematickému shromažďování dat jednotlivých údajů, ale i kompletních výzkumů. V dokumentaci jsou vedeny seznamy lokalit vzácných orchidejí, jalovcových strání, přehledy křovinatých biotopů apod. Tyto podklady jsou potřebné pro koncepci ochrany přírody v okrese Vsetín. Oddělení ochrany přírody se věnuje osvětě a ekologické výchově mládeže i veřejnosti. Úzce spolupracují s ČSOP a dalšími organizacemi nebo jednotlivci, kteří se podílí na ochraně přírody (PAVELKA a kol., 2001). 8.1.3 Státní rostlinolékařská správa, Okresní oddělení Vsetín Hlavní pracovní náplň Státní rostlinolékařské správy je vysvětlena v zákoně č. 147/1996 Sb. Pracovníci Státní rostlinolékařské správy monitorují výskyt vybraných druhů organismů a nemocí na pozemcích. Na zemědělských pozemcích sledují výskyt plevelů, chorob a škodlivého hmyzu. Ve volné přírodě usměrňují řešení aktuálních problémů. Intenzivně pracují na likvidaci invazních rostlin např. bolševníku velkolepého, 66
křídlatek a na likvidaci klíněnky jírovcové. Zajišťují průzkum a evidenci výskytu škodlivých organismů. Při průzkumu v terénu spolupracují s veřejností a zemědělci a ochránci přírody (PAVELKA a kol., 2001). 8.1.4 Správa CHKO Bílé Karpaty Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty byla zřízena 3. 11.1980 výnosem MK ČSR č. j. 17644/1980. V CHKO Bílé Karpaty jsou zastoupeny původní přirozené louky s pestrým a bohatým zastoupením orchidejí. Rozsáhlé listnaté lesy, orchidejové louky a solitérní stromy vytvářejí typický ráz Bílých Karpat. Řídícím orgánem CHKO Bílé Karpaty je Správa CHKO, která sídlí v Luhačovicích. Správa CHKO Bílé Karpaty a Krajského střediska Zlín vykonává na území chráněné krajinné oblasti:
Vykonává státní správu v ochraně přírody a krajiny;
Vydává stanovisko podle § 44 zákona 114/92Sb. k umístění stavby, stavebního povolení, rozhodnutí o změně využívání;
Koordinuje mapování a související aktivity v rámci projektu Natura 2000;
Vyhlašuje památné stromy, ochranná pásma;
Provádí inventarizační přírodovědné průzkumy;
Spolupracuje s výzkumnými a vědeckými pracovišti.
8.1.5 VIS – Vzdělávací a informační středisko, Bílé Karpaty, o.p.s. VIS se věnuje následující činnosti:
Ekologická výchova a osvěta v oblasti ochrany přírody a životního prostředí
Nabízí výukové programy pro MŠ, ZŠ, SŠ;
Připravuje vzdělávání pedagogických pracovníků;
Organizují projektové dny, přednášky pro veřejnost, exkurze pro veřejnost
Poskytuje ekoporadenství;
Provozují informační činnost;
Organizují akce pro širokou veřejnost k příležitosti významných dnů.
8.1.6 Okresní vlastivědné muzeum (OVM) Vsetín – Muzeum regionu Valašsko Okresní muzeum Vsetín je zařízením Okresního úřadu Vsetín. Již od roku 1963 se zdejší oddělení věnuje výzkumu přírody. Oddělení mělo v posledních desetiletích tři až pět odborníků. Mezi nimi jsou nebo byli Jiří Borovička, Lubomír Brabec, Milena Kašparová, Tomáš Kašpar, Lubomír Kučírek, Miloslav Požár, Karel Pavelka. Hlavní náplní činnosti 67
muzea je dokumentace stavu přírody okresu Vsetín. Pracovníci provádějí výzkumy botanické, zoologické a paleontologické a současně spravují sbírky přírodnin. Muzeum se významně podílí na osvětové činnosti v regionu. Připravují výstavy a expozice pro děti, věnují se enviromentální činnosti a jsou členy občanského sdružení Líska. V současné době jsou sloučena muzea – Muzeum ve Valašském Meziříčí, Muzeum v Kelči, Muzeum ve Vsetíně, zámek Lešná a Hvězdárna Vsetín – v jednu organizaci - Muzeum regionu Valašsko, které sídlí v zámku Vsetín. Zřizovatelem Muzea regionu Valašsko byl do roku 2003 okresní úřad Vsetín, od roku 2003 je jim Zlínský kraj. (PAVELKA a kol., 2001; [ www 20 ]).
8.2 Nestátní neziskové organizace 8.2.1 Český svaz ochránců přírody ČSOP Český svaz ochránců přírody je občanské sdružení lidí, kteří mají zájem o ochranu přírody a krajiny. Posláním ČSOP je ochrana a obnova přírodního dědictví, ekologická výchova a podpora trvale udržitelného života. Členy ČSOP jsou profesionální odborníci, dobrovolníci a ti, kteří mají rádi přírodu. Vzniku ČSOP předcházelo Vládní usnesení č. 86 z 23. 3. 1977 o výchově k životnímu prostředí. ČSOP jsou členy IUCP (Světový svaz ochrany přírody) a zakládajícím členem Českého národního komitétu UNEP (Programu OSN pro životní prostředí). ČSOP se věnuje následující činnosti:
pečují o přírodně cenná území;
provádí průzkumy a mapování;
vytváří projekty, díky kterým se snaží zachovat druhové bohatství živočichů a rostlin ČR;
věnují se dětem a mládeži;
provádí vzdělání;
vydávají publikace i osvětové materiály;
poskytují osvětu veřejnosti;
pečují o zraněné a handicapované živočichy;
účastní se rozhodování ve správních řízeních;
podílí se na ochraně kulturních památek (MÁCHAL a kol., 2012).
68
Základní organizace ČSOP v okolí (do 40 km od obce Lidečko) mikroregionu Hornolidečsko:
ZO ČSOP KOSENKA, Valašské Klobouky;
ZO ČSOP Ekocentrum Čtyřlístek, Zlín;
ZO ČSOP Slavičín, Slavičín;
ZO ČSOP Vartovna, Liptál;
1. ZO ČSOP Valašské Meziříčí;
3. ZO ČSOP Valašské Meziříčí;
ZO ČSOP Orchidea Valašsko, Valašská Bystřice;
ZO ČSOP 76/ 17 Javorníček, Valašské Meziříčí;
ZO ČSOP PORTÁŠ, Jasenná;
ZO ČSOP Hošťálková, Hošťálková.
8.2.2 Valašský ornitologický klub při OVM Vsetín Valašský ornitologický klub při OVM Vsetín je místní skupinou České společnosti ornitologické. Vznikl již v roce 1975 jako ornitologická sekce TISu ve Vsetíně. Organizovaná ornitologie má v okrese poměrně dlouhou tradici a vykazují bohatou výzkumnou činnost. Mnoho projektů realizují v úzké součinnosti s Českým svazem ochránců přírody. Věnují se osvětové činnosti, pro zájemce připravují ornitologické vycházky
do
přírody,
kde
je
učí
poznávat
ptačí
faunu.
Klub
se
podílí
na přípravě propagačních materiálů a letáků o ochraně ptačí fauny a biotopů. Všechny uskutečněné výzkumy jsou poskytovány orgánům ochrany přírody v okrese (PAVELKA a kol., 2001). 8.2.3 Junák svaz skautů a skautek ČR Junák, svaz skautů a skautek ČR je dobrovolné, nezávislé a nepolitické hnutí s dlouholetou tradicí. Junák je největší výchovnou organizací v ČR a má téměř 45 000 členů. Posláním Junáka je podporovat rozvoj osobností dětí a mládeže, posilovat jejich duchovní, mravní, intelektuální, sociální a tělesné schopnosti a dovednosti.
Skauting
připravuje děti a mládež pro život a učí je plnit povinnosti vůči sobě samým, bližním a vlasti. Skauting přispívá k ochraně přírody, vždyť mu to přikládá i jejich VI. bod skautského zákona: „ Skaut je ochráncem přírody a cenných výtvorů lidských“. V mikroregionu Hornolidečsko působí jediné skautské středisko Lidečko 723.03, které sdružuje děti a mládež z obcí Lidečko a Horní Lideč (MÁCHAL a kol, 2012; MUŽIKOVSKÁ, 2011) 69
8.2.4 Českomoravská myslivecká jednota, Okresní myslivecký spolek Vsetín V okrese Vsetín je cca 90 místních sdružení. Činnost mysliveckých spolků metodicky řídí myslivecká rada a její komise. Myslivecká sdružení se zabývají výchovnou a osvětovou prací, loveckou kynologií, střelectvím a řízením chovu zvěře. Myslivci významně zasahují do populací lovné zvěře, zejména savců. Pomocí různých opatření zvyšují úživnost honitby např. vysazováním remízků, udržováním políček. V zimě se věnují především přikrmování zvěři. Okresní myslivecký spolek se podílí na programu posilování populací původních druhů (např. koroptev, zajíc). Věnuje se preventivní veterinární péči např. kladení vakcín proti vzteklině. Zvláště cenná je práce s mládeží (PAVELKA a kol, 2001) V mikroregionu Hornolidečsko je v každé obci myslivecké sdružení. 8.2.5 Český rybářský svaz Náplní českého rybářského svazu je péče o hospodářské druhy ryb v tocích, některých rybnících a nádržích. Jedná se zejména o pstruha obecného, lipana podhorního, pstruha duhového a sivena amerického. Svaz se podílí na regulaci rybolovu. Členové se podílejí na úpravách drobných toků, budování splávků a úkrytů pro ryby. Věnují se zpětnému vysazování raka říčního. Někteří členové se angažují v ochraně čistoty toků. Český rybářský svaz organizuje různé soutěže a výstavy, věnují se mládeži a osvětě široké veřejnosti (PAVELKA a kol., 2001). 8.2.6 Český svaz včelařů Český svaz včelařů je občanským sdružením lidí, kteří jsou chovateli včel nebo příznivci včelařství. Česká republika patří mezi státy s nejvyšší organizovaností chovatelů včel na světě. Včely jsou významnými opylovači, mají zásadní vliv na uchování pestrého genofondu rostlinných druhův přírodě. Provozování včelařství vyžaduje cit pro přírodu. Činnost včelařů má velký význam i pro ekologickou výchovu veřejnosti. Český svaz včelařů pečuje o růst odborné a společenské úrovně členů, pracuje s mládeží, podílí se na dobrém zdravotním stavu včelstev. V mikroregionu Hornolidečsko je spolek včelařů v obcích Lidečko, Francova Lhota, Valašská Senice a v obci Senince (PAVELKA a kol, 2001, MUŽIKOVSKÁ 2011).
70
8.2.7 Český zahrádkářský svaz Český zahrádkářský svaz organizuje zájemce o pěstování ovoce a zeleniny. Vznikl v roce 1979. Hlavní činností členů ČZS je pěstování zeleniny, ovoce a okrasných květin. Svaz přispívá svou činností k ochraně životního prostředí. Podílí se na uchování starých tradičních odrůd slivoní a jabloní. Pravidelným kosením luk udržují zemědělskou krajinu. Svou výsadbou přispívají nejen k rozšíření diverzity rostlin, ale i diverzity hmyzu. Svaz spolupracuje se Státní rostlinolékařskou správou Vsetín. Provádí výchovnou a vzdělávací činnost, organizuje výstavy V mikroregionu Hornolidečsko působí Český zahrádkářský svaz v obcích Lidečko, Střelná a Seninka (PAVELKA a kol, 2001, MUŽIKOVSKÁ 2011).
71
9 Návrh naučné stezky „S Netopýrkem okolo Lidečka“ Naučná stezka „ S netopýrkem okolo Lidečka“ je navrhována na katastrálním území obce Lidečko. Lidečko je obec s dlouholetou historií a tradicí, která se nachází v mikroregionu Hornolidečsko, v údolí říčky Senice, ve Zlínském kraji. Pro svoji jedinečnost a specifičnost si zcela jistě zaslouží vytvořit naučnou stezku. Obec Lidečko je obklopena pestrou přírodou obohacenou o pískovcové skalní útvary. Pískovcové útvary najdeme zejména v severní části obce. Nejznámější dominantou obce jsou Čertovy skály, ke kterým se váže řada pověstí. Část katastru obce, ležící východně od železnice, spadá do chráněné krajinné oblasti Beskydy. Chráněná krajinná oblast si pro svoji pestrou faunu a flóru zaslouží zvýšenou ochranu. Krajina v obci Lidečko je domovem pro mnoho druhů živočichů a rostlin. Název „S netopýrkem okolo Lidečka“ vychází z toho, že v pseudokrasových jeskyních, které nalezneme na severním okraji obce, sídlí velké populace vzácných netopýrů a vrápenců. Vyskytuje se zde kriticky ohrožený druh vrápence malého. V pseudokrasových jeskyních na Kopci dokonce sídlí druhá největší populace vrápence malého na severní Moravě. Další ohrožené druhy, které se vyskytují v jeskyních, jsou netopýr brvitý, netopýr ušatý, netopýr vousatý, netopýr Brandtův, v létě se objevuje netopýr velkouchý nebo netopýr večerní.
9.1 Plánování naučné stezky 9.1.1 Poslání a cíl naučné stezky Lidečko je velmi specifická obec obklopená krásnou přírodou. Pro svoji jedinečnost si jistě zaslouží naučnou stezku. Naučná stezka může místním lidem zpříjemnit nedělní procházku, žákům zdejší školy poskytnout zajímavější hodiny přírodopisu či dějepisu s ohledem na regionální vzdělávání a turistům přiblížit život v obci Lidečko. Naučná stezka v obci by také mohla přispět k většímu turistickému ruchu. Vzhledem k tomu, že obcí prochází NS Vařákovy paseky, která vede kolem dominantních Čertových skal, zvolila jsem návrh tak, aby se trasy naučných stezek nekopírovaly. Nicméně v jednom úseku navrhované naučné stezky se stezky protínají, díky čemuž získává návštěvník možnost rozhodnout se, zda bude pokračovat v naučné stezce „ S netopýrkem okolo Lidečka“ nebo se vydá ke skalní dominantě. Naučná stezka „S netopýrkem okolo Lidečka“ je cílena především pro školy a rodiny s dětmi. Chtěla jsem vytvořit něco netradičního, co svým grafickým zpracováním upoutá zejména mladší 72
návštěvníky. Stejně tak vložení interaktivních prvků je zejména v tomto kraji netradiční. V mikroregionu Hornolidečsko se nenachází žádná interaktivní naučná stezka pro děti, nejbližší interaktivní stezkou pro děti je Kulíškova naučná stezka v Resortu Valachy ve Velkých Karlovicích (37 km od obce Lidečko). Cílem stezky je poskytnout soubor ucelených informací o obci Lidečko. Na stezce by měli být předány zejména informace o fauně a flóře obce. Vzhledem ke skalní dominantě obce jsou zmíněny i geologické a geomorfologické údaje. Kulturní život v obci je velmi pestrý. Občané Lidečka si potrpí na dodržování mnoha tradic, zejména pak Fašanku – masopustu, Velikonoc, Dožínek, obchůzky sv. Mikuláše s družinou čertů nebo Štěpánskou koledu. Vzhledem k popularitě zdejších tradic by byla škoda tyto informace na panelech naučné stezky vynechat. Na informačních panelech bude také zmíněno zemědělství, to současné, ale i minulé. Zemědělství velmi ovlivnilo ráz valašské krajiny a navíc práce na poli lidem po staletí zajišťovaly obživu. 9.1.2 Cílová skupina Návrh naučné stezky je primárně určen pro rodiny s dětmi. Je to jednak určeno výběrem trasy, trasa vede poměrně dobře upravenou pěšinou, jejím výškovým profilem, tak grafickým zpracováním a interaktivními prvky, které jsou určené zejména pro děti. Své využití má naučná stezka také ve škole, kde ji mohou učitelé s žáky využívat v hodinách přírodopisu či dějepisu, případně k celodennímu výletu. 9.1.3 Výchozí místo Jako výchozí místo je zvolen střed obce. Střed obce tvoří důležité zázemí. Ve středu obce sídlí obecní úřad, základní škola s I. stupněm, mateřská škola, tělocvična, místní knihovna, společenské centrum, farní úřad a kostel svaté Kateřiny. Pro návštěvníky naučné stezky je z hlediska občerstvení důležité především to, že se ve středu obce nachází obchod i dvě restaurace. Střed obce nabízí dostatečně velký prostor pro parkování automobilů. Parkoviště najdeme před obecním úřadem, společenským centrem nebo farním úřadem. Střed obce je velmi dobře dostupný i v případě, že zvolíme hromadnou dopravu. Autobusová zastávka je přímo ve středu obce, železniční zastávka je vzdálena 10 minut pěší chůze k výchozímu bodu. V případě, že bychom vytvořili tištěného průvodce, máme ve výchozím místě zajištěnou bezproblémovou distribuci hned na několika místech. Ve výchozím místě umístíme první informační ceduli.
73
9.1.4 Cílové místo Cílové místo je současně místem výchozím. Naučná stezka „S netopýrkem okolo Lidečka“ je navrhnuta jako okružní. Výhodou okružní trasy je zejména to, že se bez zbytečné zacházky dostanete zpět ke svému zaparkovanému automobilu. 9.1.5 Navrhované zastávky a stanoviště Navrhovaná trasa naučné stezky je dlouhá 6, 7 km. Na trase jsou poměrně časté zastávky u informačních panelů, celkem 11, a dvou odpočívadel. Důvodem častých zastávek je především to, že naučná stezka je určena zejména pro žáky základní školy nebo rodiny s dětmi. Dvě navrhovaná odpočívadla umožňují odpočinek unaveným nožkám mladších návštěvníků. Po cestě je možnost občerstvení a doplnění tekutin u blízké lesní studánky. Zastávky jsou navrhovány, pokud možno v takovém místě, kde je dostatek prostoru pro shromáždění většího počtu lidí (cca 30 lidí – velikost školní třídy). Informace na informačních panelech mají poměrně logickou posloupnost tak, jak určují jevy a objekty na trase. Nejdříve se návštěvník dozvídá něco málo o historii a tradicích obce Lidečko. Poté jsou informace na panelech zaměřeny především na geomorfologii a geologii okolí či faunu a flóru příslušného biotopu. Na závěr jsou návštěvníkovi předávány informace o zemědělství, obživě a práci na poli. Informace na stezce jsou tak velmi komplexní a popisují přírodu ze všech oborů. Tabulka 2. Informační panely na navrhované naučné stezce U kostela sv. Kateřiny
Na této informační ceduli budou podány stručné informace o historii obce Lidečko a kostelu svaté Kateřiny.
Nad hřbitovem
Na tomto místě budou vysvětleny tradice a zvyky obce Lidečko.
Remízky a meze
Zde získá návštěvník informace o významnosti mezí a remízků.
Staré ovocné sady
Návštěvník získá povědomí o starých ovocných odrůdách, o fauně a flóře sadů a stravování místních lidí v minulosti
U kapličky sv. Anežky České
Na tomto místě se návštěvník dozví, jak probíhala druhá světová válka v tomto regionu a z jakého
74
důvodu je zde vystavěna kaplička V lese
Ve stínu lesa se návštěvník dozví informace o typické lesní flóře a fauně. Nezapomeneme zmínit, jaké druhy hub se dají v tomto lese najít.
U rybníka
Děti bude jistě zajímat, kdo v rybníku žije a čím se živí. Stejně tak, kterou rostlinu a strom najdou v jeho blízkosti.
Na louce
Na informační tabuli v tomto místě bude popsána fauna a flóra místních hospodářsky obdělávaných luk.
Na letišti
Vzhledem k tomu, že toto místo je snadno přístupné a je zde dostatek prostoru, bylo by možné na tomto místě
vytvořit
malou
geologickou
expozici
z místních hornin. Kromě expozice zde budou informace o geologickém podkladu. Na pastvině
Na tomto místě návštěvníkům vysvětlíme, jak se v minulosti hospodařilo v podhorských oblastech.
U ekofarmy
U ekofarmy Agrofyto si popíšeme základní principy ekologického zemědělství. Na informační ceduli poskytneme kontakt případným zájemcům o exkurzi na ekofarmě Agrofyto.
9.1.6 Konkrétní znění textu na informačních panelech Zde jsou uvedena konkrétní znění textu, která budou na informačních panelech. V textu nejsou uvedeny citace, odkud jsem čerpala se lze dočíst v seznamu literatury. U kostela svaté Kateřiny První písemná zmínka o Lidečku je z roku 1424. Tehdejší král Zikmund, majitel brumovského panství, kam spadala vesnice Lidečko, byl nucen dát do zástavy několik obcí, jednou z nich bylo i Lidečko a tímto zápisem vstoupilo do historie. Dnešní podoba názvu obce Lidečko se vyvíjela po staletí, v historických pramenech můžeme najít Lidečko v těchto podobách „ Lidcze“ (1509); „Lidečzko“ (1667); „ Lidetschko“ (1872) za protektorátu se užívalo „ Klein Litsch“.
75
Kostel, před kterým právě stojíte, je zasvěcen svaté Kateřině Sinajské, někdy nazývané také jako Alexandrijské. První písemná zmínka o zdejším kostele pochází z roku 1511, kdy byl tento kostel vysvěcen. Údajně, ale už kostel v těchto místech stál v letech 1330- 1340. Po tvrdých vpádech Tatarů a Turků v letech 1663 a 1683 byl místní kostel zničen, ale netrvalo dlouho a zdejší farníci postavili už v roce 1700 na tomto místě kostel nový. Kostel svaté Kateřiny má barokní podobu a za ta léta prošel řadou rekonstrukcí i oprav, kostel je nejstarší historickou památkou v obci. Kolem kostela býval dříve hřbitov, dnes na jeho místě stojí socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1753 a barokní kříž z roku 1756. Nad hřbitovem Lidečko patřilo a stále patří k vesnicím, kde se v hojném počtu dodržují různé tradice a obyčeje. Vzpomeneme některé zvláště oblíbené, populární a pro obec Lidečko specifické. Tradice a obyčeje jsou vázány na rytmus hospodářského roku. Začátkem roku, na svátek Tří králů, procházejí obcí skupinky tří králů, které posvěcenou křídou označují dveře domů. Od svátku Tří králů až do Popeleční středy trvá období masopustu, který je zakončen Fašankem. Hlavními a tradičními postavami každé skupiny je medvěd s vodičem a ženich s nevěstou. V úterý před Popeleční středou probíhá tzv. pochovávání basy, což je parodující církevní obřad, který dává na vědomí, že přichází období postu. K jaru neodmyslitelně patří stavění a kácení máje a symbolické upalování čarodějnic. K počátku léta se váže průvod o Božím těle, který se dodržuje dodnes. Na konci léta je potřeba poděkovat za bohatou úrodu, této slavnosti říkáme Dožínky. Ovšem nejpopulárnějším a po generace oblíbeným zvykem je svátek svatého Mikuláše. V tento den obchází vesnici Mikuláš se skupinou čertů, smrtky (předobraz smrti) a „koníka“ (symbol Turka a tureckých nájezdů). Ke Štědrému dni se stejně jako jinde váže řada tradic a zvyků. Současný život v obci je velmi pestrý a bohatý na kulturní program. V obci působí téměř 16 složek, které se podílejí na vytváření kulturních akcí v obci. Remízky a meze Remízky i meze jsou významným biotopem a domovem pro mnoho organismů, zejména ptáků. Ptáci v těchto biotopech nacházejí místo pro hnízdění, zdroj potravy nebo úkryty před zimou a mrazem. Typickými druhy, které žijí v remízcích je např. bažant obecný, koroptev polní, ťuhýk obecný, ťuhýk šedý. Remízky jsou také lovištěm dravců, 76
kteří zde nacházejí vyvýšená místa nad okolním terénem, což jim usnadňuje získávání kořisti. Zachování remízků je z ochranářského hlediska velmi důležité, je potřeba je nejen zachovávat, ale i obnovovat. Typickými keři remízků je růže šípková, bez černý, slivoň trnka, hloh obecný, líska obecná nebo brslen evropský. V tomto místě můžeme pozorovat podmočenou část louky, kde se vyskytuje porost rákosu obecného. Tato rákosina může být domovem pro chřástala polního. Vyskytuje se zde i malý smíšený les, který je zastoupen převážně bukem lesním a smrkem ztepilým. Po deštích můžeme zahlédnout i krásně zbarveného mloka skvrnitého. Sportovní nadšenci a fanoušci myslivosti si mohou vyběhnout k blízkému památníku svatého Huberta.
Staré ovocné sady Právě se nacházíme ve starých ovocných sadech. V minulosti se široké okolí Lidečka věnovalo ovocnářství. Nejčastěji se pěstovaly odrůdy slivoní např. malvazinka, špendlík žlutý, neurčená odrůda švestky domácí- místně nazývané jako odkopek. Z hrušní pak Clappova máslovka, z jabloní se pak vysazovaly různé druhy např. kožená reneta zimní, jadernička moravská a další. Ovocnářství se odráželo zejména v lidové stravě. Staré ovocné sady jsou domovem pro mnoho živočichů. Ve sterých sadech nalézají potravu i vhodné podmínky pro hnízdění a vyvádění mláďat ptáci. Hnízdívají zde lindušky, rehci, kosi, drozdi, pěnice, bramborníčci a mnoho dalších. Za potravou do sadů zaletují např. brhlík, žluva, sojka, straka a červenka. V sadech žijí krtci, bělozubky i roztomilí plchové. Na sluníčko se může vyhřívat ještěrka nebo užovka obojková. V ovocném sadu náš zrak mohou upoutat barevné květy např. kuklík městský, len počistivý, kohoutek luční, zvonek rozkladitý, rozrazil rezekvítek, třezalka skvrnitá nebo šťovík tupolistý. U kapličky svaté Anežky České Stojíme u kapličky, která je zasvěcena svaté Anežce České, patronce Čech, nemocných, chudých a trpících. Kaplička byla postavena po válce, v roce 1948. Okolní osady jako Vařákovy paseky, Ploština a obec Prlov byly vypáleny v květnu 1945 fašisty. Místní osada byla před tímto uchráněna, a proto chtěli zdejší farníci tímto poděkovat za záchranu. V tomto místě je svahové prameniště s typickou mokřadní květenou. Vyskytují se zde i ohrožené druhy např. kruštík bahenní, prstnatec májový nebo suchopýr. 77
V létě se může nad kapličkou vyhřívat užovka obojková, případně zmije obecná. V korunách líp srdčitých můžeme zahlédnout nebo zaslechnout žlunu zelenou. Ze vzácných druhů ptáků se zde vyskytuje i krutihlav obecný. Krutihlav obecný hnízdí v přirozených dutinách a na rozdíl od datlovitých ptáků si ji nevytesává. V lese Jehličnaté lesy pokrývají téměř 44 % plochy katastru obce. Mezi dřevinami bohužel převažují smrkové monokultury, i když původní lesy této oblasti tvořily bučiny. V lese můžeme vidět a slyšet chráněného datla černého. Při vstupu do lesa nás zpravidla ohlásí sojka obecná. V norách, v lese, žije ojediněle noční živočich jezevec lesní. Z obojživelníků můžeme zpozorovat ropuchu obecnou nebo skokana hnědého. Zdejší les je zajímavý především pro houbaře a mykofloristy. Kromě běžných hub jako je dub pravý, dub smrkový byly zjištěny i vzácnější druhy např. kuřátko květákovité, kyj Herkulův, bedla vlnatá a z hřibovitých kozák kapucínek, kozák červenající, křemenáč smrkový.
U rybníka Rybník je uměle vytvořené vodohospodářské dílo a je ozdobou každé krajiny. Ve vodě a na zamokřeném břehu žijí tisíce různorodých druhů, od těch nejmenších např. bakterie, sinice, řasy až po ty větší jako hmyz, ryby, obojživelníci, ptáci a savci. Kolem rybníka leze a létá početný hmyz, jehož larvy žijí pod hladinou. Nejčastěji jsou to larvy řádu chrostíků, jepic, vážek a motýlic. Z ptáků můžeme na hladině tohoto rybníka nejčastěji vidět kachnu divokou, zvanou jako březňačku. Z obojživelníků se zde vyskytuje skokan hnědý, ropucha obecná V okolí rybníka převládá nejčastěji orobinec úzkolistý, rákos obecný nebo různé druhy ostřic. Ze stromů se tu vyskytuje bříza bělokorá, olše lepkavá a vrba jíva. Do rybníka přitéká Račenský potok, ve kterém se po mnoha letech znovu objevil rak říční, který je indikátorem čistoty vodních toků. Rak říční se dožívá 15- 20 let. Predátorem raka říčního je vydra říční. Na letišti Na území katastru obce Lidečko je řada geologických a geomorfologických zajímavostí. Největší a nejproslulejší skalní dominantou obce jsou Čertovy skály, které se nachází v severní části obce u silnice 57/I ve směru na Vsetín. 78
Geologická jednotka, která tvoří území obce Lidečko a okolí se nazývá – flyšové pásmo Západních Karpat. Západní Karpaty vznikaly ve třetihorách působením několika fází alpinského vrásnění. Modelace reliéfu byla pak dokončena výzdvihem celé oblasti ve čtvrtohorách. Pro flyš je charakteristické rytmické střídání pískovců, vápenců i slepenců, toto uskupení způsobuje časté sesuvy půd a nedostatek spodních vod. V připravené geologické expozici se můžete dočíst, které horniny tvoří území obce a okolí. Pozn. Na informační tabuli se vloží popsaný panoramatický výhled z místa. Na pastvině Zemědělství se vyvíjelo v těsné souvislosti s osídlováním. V 16. století začali noví kolonisté obsazovat paseky, kde je nedostatek úrodné půdy. Naštěstí si noví obyvatelé s sebou přivedli nejenom stáda ovcí, ale také zkušenosti s hospodařením v podobných podmínkách. Výživa obyvatel byla závislá na vlastní zemědělské produkci. Jídelníček byl daný především zásobou surovin, možnostmi úpravy jídla a také sociálním aspektem. V jídelníčku převažovala kyselá jídla, zejména kvašené zelí, mléko se používalo ve zkysané formě a ovčí sýr se také nechal vykysnout v brynzu. Teprve v polovině dvacátých let 19. století se dozvídáme o bramborech, které při nedostatku obílí, nahrazovaly tradiční moučné pokrmy „ osúchy“ a „pagáče“. Kromě základních druhů obilnin se vysévaly krajové odrůdy, zejména křibice, zvláštní druh dvouletého žita, nebo špalda. Proso se na Valašsku pěstovalo už v 16. Století, ale z polí vymizelo po první světové válce. U ekofarmy Stojíme u ekofarmy Agrofyto. U minulé zastávky jsme se dozvěděli o tom, jak se v těchto místech hospodařilo v minulosti, ale jak se hospodaří v těchto místech nyní? Ekofarma Agrofyto hospodaří v ekologickém režimu, což znamená, že se programově zříká intenzivního a chemizovaného zemědělství. Vzhledem k tomu, že část katastru obce leží v chráněné krajinné oblasti, zaslouží si tato místa, stejně jako okolí, zvláštní režim. Ekologické zemědělství je pro tuto oblast nejvhodnější. V chovu ekologického zemědělství jsou vyžadovány výběhy a pastva, jsou zakázány stimulátory růstu, syntetické zhutňovače krmiv a využívání geneticky modifikovaných organismů. Ekologické zemědělství bere ohledy na koloběhy a závislosti v ekosystémech. Cílem hospodaření ekofarmy je údržba krajiny a života v ní. Ekologické zemědělství se velkou měrou podílí na zachování a udržovaní biodiverzity. 79
Na pastvinách, které jste míjeli cestou dolů, jste mohli vidět, pasoucí se skot masného plemene Limousine a „ Simentál“.
Obrázek 16. Předpokládané rozmístění informačních panelů (červené) a odpočívadel (modré) 9.1.7 Ukázka příběhu S Netopýrkem okolo Lidečka Zde je vložena ukázka příběhu „ S Netopýrkem okolo Lidečka“. Tento příběh by šlo využít v případě, že by se navrhovaná naučná stezka zaměřila především na malé děti. Tomuto příběhu odpovídá III. návrh grafického zpracování. Úvodní cedule, Příběh Netopýrka Nad Čertovými skalami už svítalo, ale malému nezbednému netopýrkovi se nechtělo ještě spát. Pořád šťouchal křídýlkem do netopýří mámy a táty. Byl neskutečně zvědavý a neustále se svých rodičů vyptával… -
Mamíííííí, jak to vypadá venku, když svítí sluníčko?
-
A tatííí, co potřebují ostatní k životu? A kde žijí?
Netopýrek čekal na odpověď marně, jeho netopýří máma a táta se už ponořili do hlubokého spánku. Není divu, po celonočním letu byli značně unaveni. Ale malý netopýrek pořád a nahlas přemýšlel:
80
-
nám je přece nejlíp v jeskyni, je tu tma, chlad a parádně se tu dýchá, a navíc od té doby, co jsou na jeskyních ty mříže, už nás neotravují ti podivní lidé.
Všichni v jeskyni spali, ale netopýrek ne a ne usnout a tak ho napadlo, že nebude čekat na odpověď rodičů a vydá se výlet okolo Lidečka, tak se totiž údajně jmenuje ta vesnice kolem jeho domu, Čertových skal. První Netopýrkova zastávka - u kostela svaté Kateřiny Netopýrek vyletěl neslyšně z jeskyně. Nejdříve jej překvapila ta podivná žlutá koule na obloze, ale ta se naštěstí rychle schovala za mraky. Netopýrek letěl sotva kousek, když mu na jeho ultrazvukový „výkřik“ odpověděla kostelní věž. Netopýrek byl velmi zvědavý a vletěl dovnitř. Tam sice našel zvony, ale ještě s větším překvapením vtrhnul do netopýří kolonie a jak tam tak neomaleně vtrhul, probudil jednoho netopýra. -
Co tady děláš? A proč nás budíš?
-
A co tady děláš ty, proč nejste s námi v jeskyni?
-
Naše kolonie se ubytovala v kostelní věži, nevím proč, ale líbí se nám tady víc, nikdo nás neruší, snad jen ty nové zvony
-
V kostelní věži?
-
Ano jsme v kostelní věži kostela svaté Kateřiny Alexandrijské. První kostel tu stál už kolem roku 1330- 1340, ale vpádem Turků byl v roce 1683 zničen a téměř srovnán se zemí. Zdejší farníci se proto rozhodli postavit kostel nový, učinili tak v roce 1700, za těch 300 let prošel řadou oprav a rekonstrukcí. Dovedeš si vůbec představit 300 let?
-
No vlastně ani ne, my netopýři se dožíváme nějakých 15- 20 let, ale teď mě napadlo, že tady mohl být můj prapraprapraprapra…..
-
Víš, co než si spočítáš, který praprapra…děda to mohl být, tak raději leť a´t můžeme v klidu spát
Netopýrek zjistil, že ne všichni netopýři obývají tmavé jeskyně, ale že vyhledávají i zapomenutá lidská obydlí a dutiny stromů. U hřbitova Jenže Netopýrek ještě nic nepoznal a už má letět domů? Ne, to přece nejde, proto se vydal na podivný šedý kamenný kopec. Když tam přiletěl, zjistil, že je u místního hřbitova. Kousek od hřbitova byl remízek, kde na něj zapískala pěnice vlašská. -
Ahoj, co děláš v tom křoví? 81
-
Co to je za otázku, přece tady bydlím, křoví je moje letní sídlo. Přebývám tady od května do srpna, pak se vracím do východní Afriky, přezimovat, zdejší zima mi nedělá dobře na kosti.
-
Vážně? Afrika je asi moc zajímavá, ale tak se nedostanu… tak by mě zajímalo, jestli si v Lidečku zažila něco zajímavého?
-
No jistě, život lidí ve vesnici je moc pestrý, z tohoto místa mám na mě parádní rozhled. V létě se připravují na zimu, sklízí úrodu na polích a zahradách a pak jdou za tu úrodu poděkovat do místního kostela. Říkají tomu dožínky a chodí v krojích
-
V kroji?
-
Ano, v kroji, je to takové typické barevné oblečení pro tento kraj.
U bukového lesíka Netopýrek pokračoval ve výletu dál, slunce pomalu stoupala na obzor. Netopýrek letěl nad polní cestou, kolem velmi vysoké trávy. Zaujalo ho, jak tráva ve větru šustí. Z trávy vyběhl zajíc. -
Fuj, to jsem se lekl
-
Mě povídej, běžíš jako o život
-
Taky že jo, vyplašili mě zdejší lidi a dokážu běžet až 70 km rychlostí, což se hodí zejména v těchto situacích
-
A nevíš co je to za podivnou trávu, co tak šustí?
-
Jo tak to náhodou vím, je to rákos, může dorůstat až do 4 metrů a lidé jej v minulosti využívali k výrobě rohoží. Rákosina je úkrytem pro mnoho dalších živočichů, jako je chřástal polní,
-
Netopýrek se tak dozvěděl, že zachovávat rákosiny v přírodě je důležité, protože jsou domovem pro mnoho živočichů
Staré ovocné sady Netopýrek se vydal dál po cestě a narazil na místo, kde byla spousta ovocných stromů. Na kamenech se vyhřívala krásná ještěrka, už, už chtěla zaběhnout do kamenů, když na ni netopýrek zavolal -
Neutíkej, chci se Tě na něco zeptat
-
A na co?
-
Třeba, na to, proč máš tak zajímavé zbarvení a zvláštní ocas?
82
-
Zeleno hnědá jsem proto, abych splynula s prostředím, a nikdo mě nenašel, a když mě chce někdo chytit za ocas, uteču a ocásek upustím. Predátor je pak v šoku a já v bezpečném úkrytu, časem mi ocásek zase doroste
-
Wauw, tak to je super, a kde to bydlíš?
-
Vyhledávám slunná místa, kde se můžu vyhřívat. Právě jsme v ovocném sadu, kde žijí ještě motýli a různí brouci, ovocné stromy plodí ovoce, které lidé po staletí využívali v kuchyni. Nejtypičtějším ovocným stromem pro tuto oblast jsou trnky, hrušně a jabloně.
Příběh Netopýrka by pokračoval podle uvedených zastávek. Během výletu by se mohl netopýrek seznámit s dalšími kamarády. Na konci svého výletu by našel odpověď na svoji otázku „ a tatííííí, co potřebují ostatní k životu?“ , zjistil by totiž, že každý živočich i rostliny potřebují svůj zvláštní „biotop“, svůj domov, který je potřeba chránit. 9.1.8 Přístupnost a schůdnost terénu Naučná stezka vede poměrně širokou a dobře upravenou pěšinou. Na trase je jen velmi malý úsek cesty, který by bylo potřeba očistit od náletových dřevin a ostružiníků. Lesem vede pěšina, která je místy rozbahněná a zničená kvůli lesní technice a motorkářům, nicméně máme možnost jít lesem a neustále kopírovat cestu naučné stezky. Na trase nejsou žádné skály nebo srázy, které by bylo nezbytné překonat pomocí žebříků nebo můstků. Tímto se trasa řadí k těm méně náročným a je vhodná i pro děti. Výskyt žebříků nebo můstků na trase by značně zatížil náš finanční rozpočet a současně zkomplikoval údržbu naučné stezky. U plánovaných informačních panelů je většinou dostatek prostoru pro shromáždění většího počtu návštěvníků. 9.1.9 Značení naučné stezky Pro značení naučné stezky použijeme klasické označení naučných stezek (bílý čtverec se zeleným pruhem). Terén je poměrně dobře přehledný, neustále vede po široké a dobře udržované cestě. V současné době si neuvědomuji úsek, který by se mohl stát pro návštěvníka nepřehledným a zavádějícím. Při značení naučné stezky se budeme řídit všeobecnými zásadami pro značení turistických cest. 9.1.10 Vysvětlující tabule Přímo v terénu bude na vysvětlujících tabulích podán výklad návštěvníkům. Celkem bude v terénu 11 cedulí a dvě odpočívadla. Jako materiál je navrhováno dřevo. Důvodem je poměrně snadná údržba, odolnost a především estetičnost. Dřevo je přírodní materiál a 83
tak je vůbec nejvhodnějším materiálem při zhotovování naučných stezek v přírodě. V našem případě jsme vybrali smrk, jedná se o docela odolnou a levnou variantu. Pochopitelně mnohem odolnější by bylo vytvořit panely z modřínu nebo ještě mnohem lépe z dubu, tento výběr by se však poměrně hodně odrazil v našem rozpočtu. Vnitřní deska informačního panelu bude z pěněného PVC
o tloušťce 10 mm
potažená speciálním UV filtrem, proti vyblednutí barev, a antigrafiti filtrem, proti případnému řádění vandalů. Při tvorbě obsahu budeme dbát základních zásad, tak jak bylo uvedeno v kapitole 5.7.2 Informační panely. Text na informačních tabulích bude pokud možno nadčasový a bude mít bezprostřední vztah s tím, co vidíme, nebo kde se pohybujeme. Design cedulí se budeme snažit přizpůsobit tak, aby zaujaly především mladší návštěvníky. Pro lepší odolnost vůči povětrnostním podmínkám, jsem zvolila variantu informačních cedulí a posezení se stříškou. Nicméně o tom, zda zvolíme variantu se stříškou nebo bez stříšky, rozhodnou až finanční možnosti. Tabule jsou v terénu rozmístěny zhruba po 600 metrech. Počáteční i cílový panel je umístěn poblíž dopravě dostupného místa. Součástí informačního panelu budou i moderní QR kódy. QR kód umožní majitelům tzv. chytrých telefonů vstoupit do virtuálního světa naučné stezky a dozvědět se i nějaké konkrétní aktuality o místě, kde se právě nachází. 9.1.11 Průvodcovské publikace V případě, že nám to dovolí finanční možnosti, bylo by dobré vytvořit průvodcovskou publikaci a propagační materiály naučné stezky. V průvodcovské publikaci si můžeme dovolit delší text i více obrázků. Pro děti můžeme přiložit i nějaké hádanky či úkoly na cestu. Při tvorbě publikace je třeba dbát základních zásad podobně jako u tvorby panelů. Za průvodcovskou publikaci můžeme žádat symbolický poplatek. Součástí publikace by měla být i mapa navrhované naučné stezky. 9.1.12 Propagace naučné stezky Pro to, abychom zvýšili návštěvnost a propagaci naučné stezky by bylo potřeba připravit propagační materiál, který by byl k dispozici ve všech informačních centrech v okolí. Propagační materiály mohou poskytnout informace i návštěvníkům různých veletrhů, kteří se rozhodují kam na dovolenou nebo výlet.
84
Při slavnostním otevření naučné stezky by bylo vhodné pozvat významné osobnosti, zdejší funkcionáře a místní novináře. Vytvořit tiskové zprávy a mít k dispozici propagační materiál. V tuto dobu by měly být již zcela funkční webové stránky i aplikace pro tzv. chytré mobily. Tiskové zprávy můžeme uveřejnit v odborných časopisech, rozhlase, regionálním tisku i televizi. Naučnou stezku můžeme zaregistrovat na mnoho webových stránkách, které se věnují turistice a cestování. Zejména pak na webových stránkách mikroregionu Hornolidečsko a také na centrále cestovního ruchu Východní Moravy. Dalším často vyhledávaným portálem je Kudy z nudy. 9.1.13 Interaktivní prvky Interaktivní prvky jsou oblíbené zejména u dětí, ale i zvídavých dospělých. Formou hry získává návštěvník nové znalosti o přírodě. Mnohdy interaktivní prvky úplně nahrazují informační panely. V našem případě bychom interaktivní prvky použili na trase pouze na zpestření. Interaktivní prvky jsou značně náročné na přípravu i realizaci a nejen to, současně výrazně zatěžují finanční rozpočet naučné stezky. 9.1.14 Venkovní expozice Pro větší názornost můžeme vytvořit malý geopark. Pro tento geopark je dostatečně velký prostor i snadná dostupnost pro techniku v místě označovaném jako „ Na letišti“. Tuto expozici doplníme o informační panel, kde budou podány informace o geologickém vývoji i podkladu obce Lidečka. 9.1.15 Způsob výkladu Naučná stezka je navrhována jako samoobslužná. K dispozici je průvodcovská publikace, která by byla dostupná jak v elektronické podobě na webových stránkách, tak v tištené podobě v některé z institucí ve středu obce. Pro uživatele tzv. chytrých mobilů mohou být k dispozici aktuální informace o tom, co se kde vyskytuje, kvete, jaký je terén či počasí v místě stezky, na webových stránkách. Ze strany provozovatele naučné stezky vyžadují tyto poskytnuté informace pravidelné aktualizace a znalost terénu. Pokud bychom zvolili tuto variantu je potřeba počítat s časovým zatížením provozovatele nebo je potřeba určit zodpovědnou osobu, nejlépe dobrovolníka, který tuto činnost bude provozovat dobrovolně a se zájmem.
85
9.2 Výběr a návrh trasy naučné stezky Navrhovaná naučná stezka je situována v obci Lidečko. Výběr trasy není vůbec tak jednoduchý, jak se může zdát. Je třeba zohlednit mnoho faktorů. Jde především o schůdnost a bezpečnost terénu. Taktéž výběr výchozího místa musí být strategický a to především z důvodu dostupnosti hromadné dopravy nebo dostatečnou kapacitou parkovacích míst. Ovšem nejdůležitější na tom všem je, aby byla vybraná trasa pro návštěvníky atraktivní a zajímavá. Velkou výhodou je pokud naučná stezka vede skrze různé typy biotopů, protože jedině tak se nám podaří ukázat různorodost fauny a flóry. Bohužel, v minulosti byla v obci Lidečko intenzivně využívána půda a proto v současné době nedisponuje bohatou škálou biotopů. Návrh naučné stezky vyžaduje znalost terénu. Mojí velikou výhodou je, že z obce Lidečko pocházím a díky svým rodičům tuto oblast poměrně dobře znám. K jejich znalostem zdejší krajiny je předurčila jejich povolání a mě dětství, které jsem trávila s nimi v práci. Jejich znalosti terénu a zdejší krajiny mi velmi pomohly při navrhování naučné stezky. Trasa navrhované naučné stezky se vždy měnila spolu s tím, jak jsem prošla terén. 9.2.1 I. varianta
Obrázek 17. I. návrh naučné stezky
86
V prvním návrhu bylo zvoleno jako výchozí místo ekofarma Agrofyto. Od ekofarmy Agrofyto bychom se vydali západním směrem na místo zvané „Letiště“. Tento místní název vychází z toho, že odsud v minulosti startovala „práškovací letadla,“ která ošetřovala zdejší úrodu. Cestou na „ Letiště“ míjíme pastviny s pasoucím se skotem ze zdejší ekofarmy. Pastviny rozdělují remízky a občas se vyskytuje i solitérní strom. Remízky mají svoji specifickou faunu i flóru. Poté, co bychom vystoupali na „Letiště,“ bychom se vydali polní cestou do račenského údolí. V račenském údolí najdeme mysliveckou chatu a za ní malý rybníček se svojí specifickou faunou i flórou.Odtud bychom se vydali znovu do kopce ke kapličce svaté Anežky, která byla vystavěna po druhé světové válce jako poděkování, že osadu Račné nacisté nevypálili. Z tohoto místa stoupáme stále mírně do kopce, až natrefíme na širokou a upravenou cestu. Z této cesty zakrátko sejdeme a vydáme se zpět do údolí Račné, abychom viděli zdejší záhumenky, ovocné sady a včelíny. Zde se napojujeme na asfaltovou cestu a jsme ve výchozím místě. Tato trasa se zdála být poměrně pestrá z hlediska biotopů (pastviny, louky, remízky, rybník, ovocné sady, záhumenky, včelíny). Bohužel, kámen úrazu nastal ve chvíli, kdy jsem se pokusila sejít z polní cesty (viz. žlutá šipka). V tomto místě nevede žádná pěšina a návštěvník by byl nucen brodit se hustým, vysokým lučním porostem. Věřím, že leckterý návštěvník by to možná zvládnul, ale při zvýšeném počtu lidí bychom majiteli louky vytvořili škody a jistě bychom pak nezískali jeho písemný souhlas při realizaci naučné stezky. Každopádně se mi tato varianta navrhované naučné stezky zamlouvala, zejména pastviny směrem k „Letišti“. 9.2.2 II. varianta naučné stezky V druhém případě jsem si zvolila jako výchozí a současně cílový bod střed obce, konkrétně kostel svaté Kateřiny. Od kostela svaté Kateřiny se vydáme mírně na západ do lokality označované jako Rumánkův háj. Cestou do Rumánkova háje pozorujeme záhumenky zdejších obyvatel. Pěstují zde brambory, krmnou řepu a oves. Přes léto se zde pasou ovečky a kravka nebo býček. Na podzim v tomto místě můžeme vidět dozrávající ovoce v sadech, zejména slivoní, hrušní a jabloní. Tato lokalita bude pro děti zajímavá nejspíš na jaře, kdy mohou v Rumánkově háji vidět typickou jarní květenu – prvosenku jarní, plicník lékařský nebo sasanku hajní. V místě, kde pramení voda a z kopců stéká voda, najdeme bohatou populaci blatouchu bahenního.
87
Obrázek 18. II. Varianta naučné stezky V druhém případě jsem si zvolila jako výchozí a současně cílový bod střed obce, konkrétně kostel svaté Kateřiny. Od kostela svaté Kateřiny se vydáme mírně na západ do lokality označované jako Rumánkův háj. Cestou do Rumánkova háje pozorujeme záhumenky zdejších obyvatel. Pěstují zde brambory, krmnou řepu a oves. Přes léto se zde pasou ovečky a kravka nebo býček. Na podzim v tomto místě můžeme vidět dozrávající ovoce v sadech, zejména slivoní, hrušní a jabloní. Tato lokalita bude pro děti zajímavá nejspíš na jaře, kdy mohou v Rumánkově háji vidět typickou jarní květenu – prvosenku jarní, plicník lékařský nebo sasanku hajní. V místě, kde pramení voda a z kopců stéká voda, najdeme bohatou populaci blatouchu bahenního. V plánu bylo se z Rumánkova háje přesunout ke kapličce svaté Anežky, následně k myslivecké chatě a rybníku. Vyběhnout polní cestou na „ Letiště,“ odtud k ekofarmě a z tohoto místa je to už jen kousek ke kostelu svaté Kateřiny. Tato varianta se zdála jako velmi zajímavá především pro děti. Kousek od školy (15 minut pěší chůze) mají děti možnost vidět, jak se dříve tradičně hospodařilo. Mohou vidět hospodářská zvířata a zemědělská políčka. Na jaře by děti oslovila pestrá jarní květena a na podzim barevné plody ovocných stromů. Bohužel, v Rumánkovém háji dochází poměrně často k sesuvům půdy a každoročně se zdejší terén značně mění. Informační panely by byly v tomto podloží velmi nestabilní. Přesto všechno je hlavním problémem to, že 88
Rumánkovým hájem nevede žádná schůdná cesta. Je zde poměrně hodně mokro a bahnitě. Tato situace by šla eventuálně vyřešit různými povalovými chodníky, žebříky a můstky. Nutno dodat, že tyto objekty, návrh naučné stezky nejen značně prodraží, ale vzhledem k nestálosti podloží by se mohlo jednat pouze o velmi krátkodobé řešení. Rumánkův háj byl proto z návrhu naučné stezky vyňat. Nicméně nic to nemění na tom, že tato lokalita je velmi zajímavá a snadno dostupná pro učitele a žáky zdejší školy, proto bych ji doporučila alespoň na jarní a podzimní exkurzi v rámci výuky. 9.2.3 III. a zároveň finální varianta navrhované naučné stezky
Obrázek 19. Trasa navrhované naučné stezky Jako výchozí místo je zvolen střed obce. Návštěvníci zde mají bezproblémovou možnost zaparkovat a porozhlédnout se po obci Lidečko, která získala titul „ Nejlepší vesnice roku 2008“. Výchozím místem je skvělý orientační bod – kostel sv. Kateřiny. Následně vystoupáme po asfaltové cestě ke hřbitovu, kde je poslední možnost zaparkovat automobil. Nad hřbitovem se nám naskýtá jedinečný pohled na okolí. V dáli vidíme obec Pulčín s Pulčínskou hornatinou. Při pohledu ke kostelu, směrem vlevo, pozorujeme Komoneckou vrchovinu, která je součástí Vizovických vrchů. Napravo od kostela pak můžeme vidět vrcholky Bílých Karpat. Trasa vede po poměrně dobře upravené polní cestě. V tomto místě, od hřbitova po kapličku svaté Anežky České, plánuje obec Lidečko vysázet 89
lipovou alej. Po cestě pozorujeme převážně listnaté stromy – břízu bělokorou, planou trnku, buk lesní, olši lepkavou. V jednom úseku se vyskytuje rozlohou poměrně malý smíšený les, kde jsou původní buky s vysázenými smrky. Jdeme stále po dobře udržované pěšině a dostáváme se na rozcestí. V tuto chvíli se zde nabízí dvě trasy, ti unavení mohou sejít ke kapli svaté Anežky České a odtud k myslivecké chatě a poté pokračovat po asfaltové cestě k ekofarmě Agrofyto. Ti zdatnější se mohou vydat dál. Cesta pokračuje do smrkových, nepůvodních lesů, odtud směrem k mysliveckému posedu na „Letiště“ a přes pastviny zpět k výchozímu bodu. Tato trasa nám umožňuje poznat střed obce a současně nám poskytuje úžasný rozhled do krajiny. Trasa naučné stezky je navrhnuta tak, že poznáváme faunu i flóru pastvin, luk, remízků, smrkových nepůvodních lesů, smíšených lesů, starých ovocných sadů a rybníku. V případě, že bychom naučnou stezku realizovali tak, jak je navrhnuta. Je potřeba sehnat písemný souhlas majitelů pozemků. Podle Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního jsou uvedené cesty většinou v majetku obce Lidečko a farnosti Lidečko. Zbylé cesty jsou v částečném majetku ekofarmy Agrofyto, spol s r.o. V tomto ohledu je velkou výhodou to, že bychom nemuseli kontaktovat velké množství majitelů. Jevy a objekty na naučné stezce: Tabulka 3. Jevy a objekty na naučné stezce Objekt
Tématika Historie /
Výklad
fauna/ flóra Kostel svaté Kateřiny
Historie kostela
Historie kostela, historie obce
Ovocné sady, remízek
Staré ovocné odrůdy, fauna
Staré ovocné odrůdy, fauna
a flóra v remízcích,
a flóra v remízcích, popis geomorfologického členění
Bukový lesík
Fauna a flóra
Původní a nepůvodní lesy
Památník ke cti svatého
Historie, ochrana přírody
Historie mysliveckého sdružení, náplň jejich
Huberta
činnosti Kaplička sv. Anežky České Historie Skautský tábor
Historie II. světové války,
Historie, ochrana přírody
Skauti jsou ochránci přírody, historie skautingu
90
v ČR Studánka
Význam vody
Koloběh vody, ochrana a význam vod
Smrkový les
Původní versus nepůvodní
Fauna a flóra
lesy, houby Myslivecký posed
Historie, fauna
Historie mysliveckého sdružení, náplň jejich činnosti
Louky
Fauna a flóra luk
Fauna a flóra luk, zemědělství
Pastviny
Fauna a flóra pastvin
Fauna a flóra pastvin, pastevectví na Valašsku
Ekofarma
Ekologické zemědělství
Biodiverzita, ekologické principy, trvale udržitelný rozvoj
Ovocné sady, včelín
Včely, flóra a fauna
Flóra a fauna ovocných sadů, význam včel, činnost včelařů
Myslivecká chata
Historie
Historie mysliveckého sdružení, náplň jejich činnosti
Rybník
Fauna a flóra rybníku
Fauna a flóra rybníku, larvy hmyzu
Račenský potok
Fauna a flóra vod,
Význam vod, rak říční
9.3 Grafické zpracování Grafické zpracování naučné stezky se podílí, stejně jako výběr a atraktivita trasy či úspěšná propagace, na návštěvnosti naučné stezky. Návštěvníka je potřeba zaujmout pěknou a atraktivní cedulí s vyváženým poměrem textu a obrázků, proto je při tvorbě informačních cedulí potřeba dbát základních rad a pravidel tak, jak bylo uvedeno v kapitole Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. Na následujících několika fotografiích si ukážeme informační cedule, které splňují či nesplňují uvedené zásady. 91
Obrázek 20. Nevhodně zvolené grafické zpracování, příliš mnoho nahuštěný text odrazuje návštěvníka od čtení.
Obrázek 21. Tato informační cedule působí již poněkud uceleněji. Má vyvážený poměr obrázků i textů. Vlevo dole je pak umístěna mapa pro snadnější orientaci, kde se právě nacházíme.
92
Obrázek 22. Takto graficky zpracovaná cedule snáze upoutá mladší návštěvníky
Obrázek 23. Tento informační panel je určený zejména pro děti. Zprvu je jistě upoutá výrazné grafické zpracování. Následně děti zjistí, že jim skřítek zanechal i text určený speciálně jenom pro ně. [ www 21 ] 93
9.3.1 Grafická zpracování informačních panelů pro naučnou stezku „ S Netopýrkem okolo Lidečka “
Obrázek 24. Návrh grafického zpracování NS „ S Netopýrkem okolo Lidečka“. Toto grafické zpracování je sice přehledné, ale nejspíš návštěvníky na první pohled nezaujme.
Obrázek 25. Návrh grafického zpracování NS „ S Netopýrkem okolo Lidečka“. Toto grafické zpracování s největší pravděpodobností zaujme děti i dospělé. 94
Obrázek 26. Návrh grafického zpracování NS „ S Netopýrkem okolo Lidečka“. Toto grafické zpracování i pojetí vysvětlující výkladu je určeno zejména pro děti. 95
Naučnou stezku bych ráda zatraktivnila pomocí několika interaktivních prvků. Jako je například tento prvek:
Obrázek 27. Interaktivní prvek pro děti na naučné stezce[ www 22 ].
9.4 Rozpočet Následující rozpočet naučné stezky je vypočítán pro případ, že bychom tuto stezku tvořili svépomocí např. v rámci činnosti obce Lidečko. V případě, že bychom disponovali neomezeným rozpočtem, můžeme návrh, tvorbu i realizaci naučné stezky objednat u některé ze specializovaných firem. Naučnou stezku určenou pro děti můžeme také zatraktivnit tím, že vytvoříme malé dětské hřiště nebo vložíme více interaktivních prvků. Je pochopitelné, že dětské hřiště i interaktivní prvky projekt značně prodražují. 9.4.1 Rozpočet jednotlivých položek V tabulce č. 4 je vypracován rozpočet informačních tabulí. V rozpočtu se počítá s tím, že je potřeba nechat vytvořit grafikem návrh 11 informačních tabulí. V případě, že bychom zvolili naučnou stezku určenou pro děti, vyžadoval by návrh informačních panelů 96
i práci ilustrátorky, která by návrh přizpůsobila dětem. Dále je potřeba zadat výrobu informačních tabulí. Jako materiál je zvolena deska z pěněného PVC o tloušťce 10 mm. Tisk bude navíc opatřen laminací proti UV záření a proti nežádoucím zásahům (sprejům…).
Tabulka 4. Rozpočet – grafické zpracování a výroba informačních tabulí Grafický návrh 11 ks informačních tabulí Materiál a tisk 11 ks bannerů (100 x 150 cm)
cena za jednotku jednotk [Kč] a 250,00 hod.
spotřeb a
celkem [Kč]
88
22 000,00
1 950,00 tabule
21 450,00 11 cena celkem bez DPH 43 450,00 Kč cena s 21% DPH 52 575,00 Kč
Naučnou stezku je potřeba náležitě propagovat. Propagační materiály by měly být ve všech informačních centrech mikroregionu Hornolidečsko a blízkého okolí. Propagační materiál najde své uplatnění i na veletrzích cestovního ruchu, kde zástupci mikroregionu pravidelně jezdí prezentovat. Propagační materiál bude vytištěn oboustranně na recyklovaném papíře velikosti A4. Naučná stezka bude mít QR kódy a uživatelé tzv. chytrých mobilů mohou využívat speciální aplikaci. Nicméně, i když popularita chytrých mobilů stoupá, najde se spousta návštěvníků, které tyto novinky na trhu ještě nevyužívají, tuto kategorii tvoří zejména starší návštěvníci. Pro tyto případy bude připraven tištěný průvodce, který bude k dispozici ve výchozím bodě a informačních centrech mikroregionu.
97
Tabulka 5. Tisk průvodcovské publikace a propagačních materiálů cena za jednotku [Kč] jednotka Grafický návrh průvodce (24 stran) Grafický návrh propagačního materiálu Propagační materiál - A4 na šířku, barevný tisk oboustranný, recyklovaný papír Vnitřní listy - A5 na šířku (21,0 x 14,8 cm), 24 Stran, 4/4 CMYK, 115 g/m² recyklovaný papír, Šitá vazba V1, Obálka - A5 na šířku (21,0 x 14,8 cm), 4 Strany, 4/4 CMYK, 200 g/m² recyklovaný papír, Šitá vazba V1
790,00 str.
spotřeba 24
790,00 str.
2
celkem [Kč] 18 960,00 1 580,00
3,50 ks
1200
4 200,00
8,30 ks
800
6 640,00
cena celkem bez DPH cena s 21% DPH
31 380,00 Kč 37 969,80 Kč
Naučná stezka bude mít QR kódy, které mohou využívat majitelé tzv. chytrých mobilů. K tomu, aby QR kódy správně fungovaly je potřeba vytvořit webové stránky. Webové stránky usnadní turistům vyhledávání informací o naučné stezce. Na webu můžeme také přidávat aktualizace o květeně nebo počasí. V rozpočtu se počítá s tvorbou webových stránek, zakoupení domény a webového prostoru po dobu jednoho roku.
Tabulka 6. Tvorba webových stránek cena za jednotku [Kč] jednotka spotřeba celkem [Kč] Tvorba webových stránek
250,00 hod.
Doména + webový prostor / 1 rok
1 299,00 -
50
12 500,00
1 299,00 1 cena celkem bez DPH 13 799,00 Kč cena s 21% DPH 16 696,79 Kč
98
Trasu naučné stezky je potřeba řádně označit, tak, aby neměli návštěvníci potíže při hledání správné cesty.
Tabulka 7. Turistické značení cena za jednotku [Kč] jednotka spotřeba celkem [Kč] Barva bílá
500,00 l
2
1 000,00
Barva zelená
550,00 l
4
2 200,00
4 16
220,00
Štětec
55,00 ks
Práce
150,00 h
2 400,00
cena celkem bez DPH 5 820,00 Kč cena s 21% DPH 7 042,20 Kč
Turistický ruch v mikroregionu Hornolidečsko se neustále rozvíjí a proto je potřeba počítat i se zahraničními turisty. Pro tento případ bude připraven stručný překlad textu informačních panelů v němčině a angličtině.
Tabulka 8. Cizojazyčný překlad cena za jednotku [Kč] jednotka Anglický překlad
299,00 normostrana
Německý překlad
299,00 normostrana
spotřeba celkem [Kč] 12
3 588,00
3 588,00 12 cena celkem bez DPH 7 176,00 Kč cena s 21% DPH 8 682,96 Kč
Při chůzi v parném létě si každý z turistů a návštěvníků naučné stezky rád odpočine ve stínu stromů či lesa. Proto byly vytvořeny 2 místa pro umístění odpočívadel. V rozpočtu jsou navrhnuty dvě varianty posezení - se stříškou a bez stříšky. Výroba a umístění odpočívadla bez stříšky, jak vidíme na ilustračním fotu, by nás vyšla na téměř 6 000 Kč. Nevýhodou tohoto posezení je, že turisty nezachrání před neočekáváným deštěm a vzhledem k povětrnostním vlivům je její odolnost nižší oproti variantě se stříškou.
99
Obrázek 28. Ilustrační foto – posezení bez stříšky [ www 24 ] Tabulka 9. Výroba posezení (bez stříšky) zpevnění podkladu pro posezení (plocha 2 x2,5m) výkopání a odvoz hlíny, návoz a srovnání makadamu a štěrku
materiál (makadam +
cena za jednotku [Kč]
jednotk a
150,00 hod. 600,00 m3
štěrk)
kulatina do ø 15 cm odkorněná a obroušená kulatina do ø 35 cm odkorněná a obroušená fošna s krajinou po celé délce kování vruty 6 x 160 (zinek) vruty 6 x 200 (zinek) nátěr materiál montáž (nařezání, sestavení, montáž, nátěr 2x)
80,00 bm 280,00 bm 5 100,00 m3 1,91 3,24 543,00 150,00
ks ks lt hod.
spotřeb a
celkem [Kč]
5
750,00
1,25 4 3 0,06
750,00
16 12 1,5 7
30,56 38,88 814,50 1 050,00
320,00 840,00 306,00
cena celkem bez DPH 4 899,94 Kč
cena s 21% DPH
100
5 928,93 Kč
Na obrázku je ilustrační foto varianty posezení se stříškou. Odpočívadlo se stříškou je o dost dražší než, když zvolíme odpočívadlo bez stříšky. Nicméně, stříška nám chrání lavičky a stůl a tím jim zajišťuje ochranu před nepříznivými vlivy a s největší pravděpodobností déle vydrží.
Obrázek 29. Ilustrační foto - posezení se stříškou uvítají turisti zejména v nepříznivém počasí [ www 23 ] Tabulka 10. Výroba posezení se stříškou zpevnění podkladu pro posezení (plocha 2 x2,5m)
cena za jednotku [Kč]
jednotk a
výkopání a ovoz hlíny, návoz a srovnání makadamu a štěrku
150,00 hod.
materiál (makadam + štěrk)
600,00 m3
půlkuláče do 30 cm kulatina do ø 35 cm odkorněná a obroušená fošna s krajinou po celé délce šindel na střechu palubky do štítů
750,00 750,00
130,00 bm 280,00 bm
1,25 8 3
1 040,00 840,00
5 100,00 m3
0,06
306,00
550,00 m2
4
2 200,00
2
1,2 0,02 8 16
174,00
4 800,00 m3
střešní latě na nabití šindele kování
celkem [Kč]
5
145,00 m
hranolky do konstrukce střechy
spotřeb a
8,00 bm
134,40 128,00
vruty 6 x 160 (zinek)
1,91 ks
8
15,28
vruty 6 x 100 (zinek)
0,97 ks
30 1,1 2,7 16
29,10
stavební hřebík 2,2 x 50 (pozink)
nátěr materiál montáž (nařezání, sestavení, montáž, nátěr 2x)
49,89 kg 543,00 lt 150,00 hod.
54,88 1 466,10 2 400,00
cena celkem bez DPH 10 287,76 Kč
cena s 21% DPH
101
12 448,19 Kč
Výroba jednoho dřevěného stojanu bez stříšky by nás vyšla na téměř 3 350 Kč. Stejně jako u varianty posezení bez stříšky je potřeba počítat s tím, že povětrnostní vlivy dají nechráněné informační tabuli pořádně zabrat.
Obrázek 30. Ilustrační foto - informační tabule bez stříšky [ www 25 ]
Obrázek 31. Ilustrační foto – dřevěný stojan se stříškou [ www 26 ] 102
Tabulka 11. Výroba informační tabule – dřevěný stojan bez stříšky cena za jednotku [Kč]
betonové podloží
jednotk a
spotřeb a
hod. m3 hod. ks
2 0,063 2 2
300,00 75,00 400,00 240,00
celkem [Kč]
výkopové práce materiál (beton + kámen) zednické práce železné patky (propojení beton + cedule)
150,00 1 200,00 200,00 120,00
hranoly na stojky
5 500,00 m3
0,061
335,50
400,00 m2
1 1,5
400,00
4 12 16 6 6 6 0,4
8,00 10,20 3,52 0,72 33,90 4,02 217,20
4
600,00
cena celkem bez DPH
2 740,56 Kč
plech závitová tyč M10 ostatní kování klobouková matice M10 šestihranná matice M10 podložka M10 podložka M8 vratový šroub M8 x 120 šestihranná matice M8 nátěr materiál montáž (roviné frézování, vrtání, nátěr 2x, patek,
75,00 m 2,00 0,85 0,22 0,12 5,65 0,67 543,00
ks ks ks ks ks ks lt
150,00 hod.
montáž)
cena s 21% DPH
103
112,50
3 316,08 Kč
Tabulka 12. Výroba informační tabule – dřevěný stojan se stříškou betonové podloží
cena za jednotku [Kč] jednotka spotřeba
železné patky (propojení beton + cedule)
150,00 1 200,00 200,00 120,00
hranoly na konstrukci
5 500,00 m3
0,122
671,00
palubky na výplň tabule
145,00 m
2
1
145,00
šindel na stříšku
550,00 m2
0,8
440,00
6 6 6 0,2 0,1 30 0,92
0,72 33,90 4,02 9,98 12,00 16,50 499,56
7
1 050,00
cena celkem bez DPH
3 897,68 Kč
výkopové práce materiál (beton + kámen) zednické práce
hod. m3 hod. ks
celkem [Kč]
2 0,063 2 2
300,00 75,00 400,00 240,00
ostatní kování
nátěr materiál
0,12 5,65 0,67 49,89 120,00 0,55 543,00
montáž (roviné frézování, konstrukční opracování,
150,00 hod.
podložka M8 (pozink) vratový šroub M8 x 120 (pozink) šestihranná matice M8 (pozink) st. hřebíky 2,2 x 50 (pozink) lepidlo PUR pro exterier vrut 3,2 x 50 (pozink)
nátěr 2x, osazení patek, pokladka šindele, montáž)
ks ks ks kg kg ks lt
cena s 21% DPH 4 716,19 Kč Při výrobě odpočívadel i dřevěných stojanů informačních panelů byl zvolen jako materiál smrk. V případě, že bychom chtěli vybrat nějaké odolnější dřevo např. modřín či borovice cena naučné stezky by se prodražila asi o 10 %.
104
9.4.2 Celkový rozpočet naučné stezky Navrhovaná naučná stezka bude mít na trase 11 informačních panelů a dvě odpočívadla. Budou vytvořeny propagační materiály a tištěný průvodce. Pro majitele tzv. chytrých mobilů budou k dispozici QR kódy, které je příslušnou aplikací odkážou na webové stránky naučné stezky „ S Netopýrkem okolo Lidečka“. Informace na panelech budou modifikovány do dvou cizích jazyků, angličtiny a němčiny. Kdybychom zvolili při realizaci naučnou stezku se stříškou, vyšplhají se celkové náklady na víc jak čtvrt milionu, cca 253 000 Kč. V případě, že zvolíme méně odolnou variantu naučné stezky bez stříšky, celková cena bude o téměř 50 000 Kč levnější. Tabulka 13. Cena celkem – varianta se stříškou Grafický návrh a tisk tabulí
78 529,00
Tištěný průvodce a propagační materiál
37 970,00
Tvorba webu
16 697,00
Turistická značka
7 042,00
Překlad
7 959,00
Posezení
24 896,00
Informační tabule
51 876,00
Doprava
4 200,00
Rezerva 10%
22 916,90
252 085,90 Kč Tabulka 14. Cena celkem – varianta bez stříšky Grafický návrh a tisk tabulí
78 529,00
Tištěný průvodce a propagační materiál
37 970,00
Tvorba webu
16 697,00
Turistická značka
7 042,00
Překlad
7 959,00
Posezení
11 858,00
Informační tabule
36 476,00
Doprava
4 200,00
Rezerva 10%
20 073,10
196 531,00 Kč
105
9.4.3 Údržba naučné stezky Naučnou stezku nestáčí pouze naplánovat a realizovat. Již v projektu je třeba počítat s tím, že údržba vyžaduje také svůj čas i finance. Na realizaci projektu se zpravidla finance bez větších potíží najdou, nicméně s finanční zátěží údržby naučné stezky už se mnohdy v projektech nepočítá. Údržba naučné stezky není pouze o natírání a opravách stojanů či posezení. Bohužel, je mnoho návštěvníků, kteří si neváží přírody a odhazují do volné přírody odpadky. Tomuto chování budeme muset věnovat spoustu času a stezku mnohokrát během roku navštívit, abychom nepořádek z volné přírody odstranili. Nespornou výhodou je, že v obci Lidečko je spousta sdružení (myslivecké sdružení, včelaři, zahrádkáři i skauti), která se věnují ochraně přírody a v rámci své činnosti by jistě přiložili ruku k dílu pří údržbě naučné stezky. V následujících tabulkách je uvedena finanční zátěž údržby po dobu následujících 4 a 8 let. V případě, že budeme provádět nátěr odpočívadel i dřevěných stojanů jednou za dva roky. Tabulka 15. Údržba dřevěného stojanu bez stříšky, nátěr 1 x 2 roky cena za jednotku [Kč] jednotka spotřeba
přebroušení natěr barva
150,00 hod. 150,00 hod. 543,00 lt
celkem [Kč]
0,25 0,5 0,2
37,50 75,00 108,60
cena celkem bez DPH
221,10 Kč
cena s 21% DPH
267,53 Kč
Cena údržby za 4 roky
535,06 Kč
Cena údržby za 8 let
1 070,12 Kč
Tabulka 16. Údržba dřevěného stojanu se stříškou – obroušení a nátěr 1 x 2 roky cena za jednotku [Kč] jednotka spotřeba
přebroušení natěr barva
150,00 hod. 150,00 hod. 543,00 lt
106
celkem [Kč]
0,5 1 1
75,00 150,00 543,00
cena celkem bez DPH
768,00 Kč
cena s 21% DPH
929,28 Kč
Cena údržby za 4 roky
1 858,56 Kč
Cena údržby za 8 let
3 717,12 Kč
Tabulka 17. Údržba posezení bez stříšky - obroušení a nátěr 1 x za 2 roky cena za jednotku [Kč] jednotka spotřeba
přebroušení natěr barva
150,00 hod. 150,00 hod. 543,00 lt
celkem [Kč]
1 1,5 0,6
150,00 225,00 325,80
cena celkem bez DPH
700,80 Kč
cena s 21% DPH
847,97 Kč
1 695,94 Kč Cena údržby za 8 let 3 391,87 Kč
Cena údržby za 4 roky
Tabulka 18. Údržba posezení se stříškou - obroušení a nátěr 1 x 2 roky cena za jednotku [Kč] jednotka spotřeba
přebroušení natěr barva
150,00 hod. 150,00 hod. 543,00 lt
celkem [Kč]
1,6 3 1,3
240,00 450,00 705,90
cena celkem bez DPH
1 395,90 Kč
cena s 21% DPH
1 689,04 Kč
Cena údržby za 4 roky
3 378,08 Kč
Cena údržby za 8 let
6 756,16 Kč
Při údržbě naučné stezky budeme počítat s tím, že si její údržbu budeme dělat svépomocí a při pravidelných úklidech přírody budeme využívat pomoci zdejších sdružení. V údržbě je počítáno s tím, že se jednou za dva roky natřou panely, případně se obnoví značení. Bohužel, je potřeba počítat i s návštěvou vandalů a připočítat do údržby i náhradní panely a posezení. Celkové náklady na údržbu tedy zahrnují údržbu informačních tabulí a posezení, roční poplatek za doménu a obnovu značení. V celkových nákladech jsou také započítány náhradní informační panely i dřevěné stojany v případě jejich poškození. Celkové náklady na údržbu naučné stezky se stříškou se po dobu následujících 4 let se vyšplhají na téměř 40 000 Kč. V případě, že zvolíme realizaci naučné stezky bez stříšky, vyšplhají se náklady na údržbu následujících 4 let na téměř 22 000 Kč. Při plánování údržby je potřeba počítat s inflací.
107
Tabulka 19. Celkové náklady na údržbu stezky po dobu 4 let, s tím, že nátěr a přebroušení budeme provádět jednou za 2 roky, varianta se stříškou celkem [Kč] Údržba informačních panelů
20 438,00
Údržba posezení
6 756,00
Roční poplatek za doménu
6 287,16
Obnova značení
610,00
Náhradní informační panel + cedule
5 266,00
39 357,16 Kč Tabulka 20. Celkové náklady na údržbu stezky po dobu 4 let, s tím, že nátěr a přebroušení budeme provádět jednou za 2 roky, varianta bez stříšky celkem [Kč] Údržba informačních panelů
5 885,00
Údržba posezení
3 390,00
Roční poplatek za doménu
6 287,16
Obnova značení
610,00
Náhradní informační panel + cedule
5 266,00
21 438,16 Kč 9.5 Legislativa při realizaci naučné stezky Při realizaci návštěvnické infrastruktury – naučné stezky musíme myslet na platné právní předpisy. Jde především o tři zákony, které se týkají realizace naučné stezky. Jedná se především o stavební zákon č. 183/2006 Sb., zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., zákon o státní památkové péči č. 20/1987 Sb. Nejdříve bude potřeba získat písemný souhlas majitelů půdy, přes kterou povede navrhovaná naučná stezka. Navrhovaná naučná stezka, jak vidíme na obrázku, vede po polních a lesních cestách, které jsou v majetku obce Lidečko, farnosti Lidečko a ekofarmy Agrofyto spolu s dalšími vlastníky. Podle aktuálních údajů Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního úřadu se na celé trase navrhované naučné stezky vyskytuje pouze 6 vlastníků, což nám poměrně usnadňuje složitý proces zajišťování písemných souhlasů majitelů. Následně je potřeba kontaktovat stavební úřad. Navrhovaná naučná stezka neleží v oblasti CHKO, přesto bude potřeba zkontaktovat příslušný orgán ochrany přírody.
108
9.6 Možnosti realizace Vzhledem k finančně náročnému rozpočtu, je potřeba hledat různé způsoby a zdroje financování. Naučné stezky se většinou realizují ve spolupráci s místní samosprávou, Českým svazem ochránců přírody nebo s Lesy ČR. V současné době pomáhají mnohé místní akční skupiny, Hornolidečsko nevyjímaje, hledat zdroje financí v projektech Evropské unie. Při hledání finančních zdrojů můžeme kontaktovat i zdejší firmy a podnikatele. Při instalaci a údržbě naučné stezky můžeme oslovit místní organizace, které se zabývají ochranou přírody. Tyto místní organizace zpravidla nedisponují velkými finančními možnostmi, ale mají k dispozici spoustu dobrovolníků, kteří jsou ochotni věnovat svůj volný čas ve prospěch ochrany přírody. O granty a dotace mohou zpravidla žádat neziskové organizace nebo státní instituce. Realizaci tohoto návrhu by mohla zaštítit obec Lidečko. Obec Lidečko by mohla naučnou stezku zrealizovat ve vlastní režii v případě, že by disponovala dostatečným finančním obnosem, který by byl po schválení zastupitelstva uvolněn z rozpočtu. V případě, že by uvolnění financí z rozpočtu nebylo umožněno je druhou možností žádat o dotace na některém z níže uvedených operačních programů. Další možností je, že by žadatelem byla některá místní nezisková organizace např. Junák, svaz skautů a skautek ČR, středisko Lidečko 723. 03. Ovšem pro neziskovou organizaci, která disponuje velmi omezeným ročním rozpočtem, může být realizace takového projektu velmi limitující a ohrožující. V případě, že by si zažádala o dotaci či grant a byly ji uděleny dotace ve výši 80 %, musí disponovat finančními prostředky, které by uvolnili ve prospěch budování naučné stezky a dofinancovat zbývajících 20 % všech nákladů. Nemluvě o tom, že nejdříve je potřeba celý projekt zafinancovat, proplacení nákladů probíhá až po ukončení projektu. 9.6.1 Výzvy na předkládání žádostí u dotací a grantů V současné době (k datu 10. 4. 2013) dobíhají výzvy na předkládání žádostí u dotací a grantů. Dotační politika v letech 2014- 2018 je stále ve fázi vyjednávání, takže výzvy pro příští rok 2014 nejsou dosud známy. Po předložení návrhu radě obce Lidečko bude potřeba sledovat aktuální výzvy na předkládání žádostí a grantů. Návrh naučné stezky S Netopýrkem okolo Lidečka je možné přihlásit do výzev na překládání žádostí u dotací a grantů v těchto programech:
ROP Střední Morava, cestovní ruch [ www 27 ], 109
ROP Střední Morava, integrovaný rozvoj a obnova venkova [ www 27 ],
Zlínský kraj v rámci programů – (PF 04 - 13) Podpora ekologických aktivit v kraji (příjem žádostí do 22. 3. 2013) [ www 28 ],
Zlínský kraj v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce SR- ČR 2007- 2013 (8. 2. 2013)[ www 28 ],
Místní akční skupina Hornolidečsko, v rámci FICHE 1 – Obnova a rozvoj obcí Hornolidečska (Ministerstvo zemědělství – Program rozvoje venkova ČR v rámci Osa IV LEADER), (15. 2. 2013)[ www 29 ],
Ministerstvo životního prostředí, Operační program Životního prostředí zlepšování stavu přírody a krajiny[ www 30 ],
9.6.2 Realizační plán Realizační plán je pro přehlednost orientační a stručný. Nejdříve je nezbytné předložit návrh radě obce Lidečko. Následně je potřeba sledovat aktuální výzvy a ihned reagovat. Vzhledem k tomu, že v současné době dobíhají projekty a nejsou aktuální žádné výzvy nejsou měsíce v realizačním plánu dále určeny. Ty se změní v závislosti na vyhlášení nových kol výzev.
Návrh stezky - cíl, položkový rozpočet, vyjádření stavebního úřadu, vyjádření chráněné krajinné oblasti (duben 2013),
Vypracovaný projekt naučné stezky předložen radě obce Lidečko (květen 2013),
Rada obce předloží návrh naučné stezky k projednání komisi životního prostředí obce Lidečko (červen 2013),
Komise životního prostředí předloží radě obci připomínky k návrhu stezky (červenec 2013),
Obec Lidečko zhodnotí, zda bude naučnou stezku realizovat vlastními finančními prostředky nebo bude reagovat na některou z výzev případných dotačních programů v rámci Místní akční skupiny, ROP Střední Morava nebo Zlínského kraje viz. kapitola Výzvy na předkládání žádostí u dotací a grantů,
Podání žádosti,
Čekání na výsledek,
Podpis smlouvy s institucí o přidělení financí,
110
Vyhlášení výběrového řízení podle stanovené zadávací dokumentace. Je třeba stanovit výběrové kritérium,
Uzavření výběrového řízení,
Podpis smluv o dílo,
Realizace projektu dle zadávací dokumentace,
Zřizovatel si stanovuje dozorový orgán
Vyúčtování projektu v termínu,
Žádost o proplacení projektu podle stanovených kritérií,
Administrativní kontrola - kontroluje se věcnost žádosti o proplacení a jednotlivé účetní doklady,
Fyzická kontrola – zda skutečnost odpovídá projektu,
Sepsání závěrečného protokolu o kontrole na místě,
Proplacení financí z operačního programu (zpravidla 80 % všech nákladů),
Archivace dokumentů
Slavností otevření naučné stezky
Údržba naučné stezky
111
10 Závěr Diplomová práce obsahuje charakteristiku mikroregionu Hornolidečsko. Zabývá se zejména geologií, geomorfologií, klimatologií a rovněž zmiňuje zdejší faunu a flóru. Práce obsahuje i vlastivědný aspekt. Hlavní a stěžejní část diplomové práce tvoří návrh na tvorbu a realizaci naučné stezky „ S Netopýrkem okolo Lidečka“. Diplomovou práci jsem se snažila pojat komplexně. Obsahuje charakteristiku mikroregionu Hornolidečsko, zabývá se environmentální výchovou v České republice i Zlínském kraji, jsou zde charakterizovány a popsány i státní a regionální instituce zabývající se ochranou přírody. Z těchto podkladů vychází to nejdůležitější a tím je samotný návrh a tvorba naučné stezky. Hlavní cíl diplomové práce jsem splnila. Navrhla jsem trasu i konkrétní zastavení naučné stezky. Nastínila jsem příběh a obsah informačních panelů. Vytvořila jsem rozpočet naučné stezky, v potaz jsem vzala i finanční náročnost dlouhodobé údržby. Spolu s grafikem jsem navrhla tři grafická zpracování informačních panelů, vždy s ohledem na cílovou skupinu. Na závěr jsem sestavila realizační plán. Navrhovaná naučná stezka může být pro obec přínosem zejména zvýšeným počtem turistů. Mikroregion Hornolidečsko neustále hledá a pracuje na způsobech, jak přilákat a udržet turisty v této oblasti. Navrhovaná naučná stezka by mohla pozitivně přispět k turistickému ruchu a zaujmout zejména cílovou skupinu – rodiny s dětmi. Obec Lidečko nepodporuje pouze turistický ruch, ale zakládá si na kvalitním a regionálním vzdělávání. Naučná stezka S Netopýrkem okolo Lidečka může přispět ke kvalitě a především atraktivnosti výuky na základní škole, ale jistě vzbudí zájem u dětí v mateřské škole. Tvorba, realizace a instalace naučné stezky může také přispět k upevnění přátelství a dobrovolnictví v zájmových organizacích, které se zabývají ochranou přírody, nebo se jinak podílí na kulturním životě v obci. Toto všechno jsou důvody, proč vybudovat naučnou stezku na katastrálním území obce Lidečko. Na základě těchto vypracovaných podkladů bude podána žádost na vytvoření této naučné stezky v obci Lidečko. Pravděpodobnost, že se navrhovaná naučná stezka „ S Netopýrkem okolo Lidečka“ skutečně uskuteční je poměrně veliká. Návrh této naučné stezky totiž navazuje na rozvojový plán obce, který chce na poměrně velké části této navrhované trasy vytvořit lipovou alej. Pevně věřím, že podklady mnou vypracované budou využity při rozvoji obce Lidečko.
112
Mým cílem a přáním bylo, aby moje diplomová práce byla skutečným přínosem, a zároveň poděkováním pro místo odkud pocházím.
113
11 Literatura [1]
ANONYMUS, Valašsko: turistický průvodce regionem. Agentura Motýl média, Zlín, 2006. ISBN neuved.
[2]
ANONYMUS, Hornolidečsko: Sdružení obcí Hornolidečsko, propagační brožura, 2009. ISBN neuved.
[3]
ANONYMUS, Bílé Karpaty: chráněná krajinná oblast. Skripta I. Uherské Hradiště: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, za spoluúčasti ONV v Uherském Hradišti, [198?] ISBN neuved. Autoři jednotlivých kapitol: KRIST – geologie, MATYÁŠEK – geomorfologie, GRULICH, HLOBILOVÁ – flóra, KOSTKAN – fauna.
[4]
ANONYMUS, Hornolidečsko: Sdružení obcí Hornolidečsko, propagační brožura, 2009. ISBN neuved.
[5]
BAJER, Vojtěch. Natura 2000: Beskydy - domov evropských živočichů. Propagační leták. Rožnov pod Radhoštěm: Kartis, 2000. ISBN neuved.
[6]
BOJDA, M. Výskyt velkých šelem v pohoří Javorníky (CHKO Beskydy). Brno, 2009. Diplomová práce. Masarykova univerzita.
[7]
ČEŘOVSKÝ, Jan a ZÁVESKÝ, Aleš. Stezky k přírodě. 1. vyd. Praha: SPN, 1989. Praktické příručky pro učitele. ISBN 80-04-22378-8.
[8]
DRÁBEK, Karel. Naučné stezky a trasy. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2005. ISBN 80736-3044-3.
[9]
JANČAŘÍKOVÁ, Kateřina. Environmentální činnosti v předškolním vzdělávání. Praha: Raabe, 2010. ISBN 978-808-6307-954.
[ 10 ] JANOŠKA, M., Valašsko: Očima geologa. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003. ISBN 80-244-0085-5. [ 11 ] JELÍNEK,
Michal,
Jitka
KOZUBKOVÁ
a
Petr
KOSTEČKA. Realizace
návštěvnické infrastruktury. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Praha: OMIKRON Praha, s. r. o., 2009. ISBN 978-80-87051-64-1. [ 12 ] JONGEPIEROVÁ, I.; KUČA, P.; TRACHTULEC, V., Bílé Karpaty. Praha: Český ústav ochrany přírody, 1991. ISBN 80-85032-01-5 [ 13 ] KOLÍNKOVÁ, Veronika. Návrh školní naučné stezky v okolí obce Štítná nad Vláří - Popov a jejího využití ve výuce přírodopisu na druhém stupni. Olomouc, 2011. 114
Bakalářská. Univerzita Palackého v Olomouci, pedagogická fakulta - katedra biologie. [ 14 ] KŘENEK, D; PAVELKA, J; BRINKE, T. Beskydy a Horní Vsacko: Významná ptačí území roku 2010 Ptačí oblasti soustavy Natura 2000. Brno: Česká společnost ornitologická ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, 2010. ISBN neuved. [ 15 ] KŘÍSTEK, J., MACHAČ, J., STIBOR, M., BÍLEK, M., Beskydy. Vyd. 1. Ostrava: PEMIC, 1996. ISBN 80-902083-0-4. [ 16 ] MÁCHAL, A., NOVÁČKOVÁ, H., SOBOTOVÁ L., Úvod do environmentální výchovy a globálního rozvojového vzdělávání: soubor učebních textů. 1. vyd. Brno: Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání, 2012. ISBN 978-8087604-01-4. [ 17 ] MÁCHAL, Aleš. O co nám jde v environmentální výchově. 1. vyd. Brno, 2012: Lipka - školské zařízení pro environmentální vzdělávání. ISBN 978-80-87604-21-2. [ 18 ] MÜLLEROVÁ, Monika. Naše Karpaty: metodika biologické olympiády se zaměřením na enviromentální výchovu mládeže. Olomouc: Národní federace klubů UNESCO ČR, 2005. ISBN 8023950487. [ 19 ] MUŽIKOVSKÁ, Ludmila. Ekologické zemědělství na Východní Moravě. Olomouc, 2011. Bakalářská. Univerzita Palackého v Olomouci. [ 20 ] NEKUDA, V. Okres Vsetín: Rožnovsko-Valašskomeziříčsko-Vsetínsko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2002. ISBN 80-7275-024-0. Autoři jednotlivých kapitol: ELIÁŠ M. a kol., - geologie a geomorfologie; DANČÁK M., - flóra a vegetace; PAVELKA K., - zvířena; HAAS J., - klimatické poměry [ 21 ] ODEHNAL, Petr. Lidečko. Lidečko: Společenský klub Lidečko, 2001. [ 22 ] OHRYZKOVÁ, L. Chráněná území v CHKO Beskydy: co skrývají lesní památky a rezervace. Propagační brožura. Rožnov pod Radhoštěm: ČSOP Salamandr, 2012. [ 23 ] PAVELKA, J. a kol., Příroda Valašska (okres Vsetín). Vsetín: Český svaz ochránců přírody, 2001, ISBN 80-238-7892-1. Autoři jednotlivých kapitol: KREJČÍ O., - geologie; POŽÁR M., -paleontologie; KIRCHNER K., geomorfologie; PAVELKA J., - vegetace, fauna, přehled zvláště chráněných území; ŘEHÁK Z., - netopýři; [ 24 ] PIRO, Z.; WOLFOVÁ, J., Zachování biodiverzity karpatských luk. Praha: FOANadační fond pro ekologické zemědělství, 2008. ISBN 978-80-254-2795-8. 115
[ 25 ] POPELÁŘOVÁ, Marie. Natura 2000: Evropsky významná stanoviště v Beskydech. Propagační leták. Rožnov pod Radhoštěm: ČSOP Salamandr ve spolupráci se Správou CHKO Beskydy, 2007. [ 26 ] ŠÍROVÁ-MOTYČKOVÁ, Kamila a ŠÍR, Jiří. Naučné stezky: průvodce naučnými stezkami České republiky. Olomouc: Rubico, [2009]. ISBN 978-80-7346-107-2. [ 27 ] KAŽMIERSKI, Tomáš. Základy pro environmentální výchovu na školách. 1. vyd. Brno: Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání, 2012. Metodický materiál pro učitele. ISBN 978-80-87604-15-1. [ 28 ] VAŠÁK, Jaroslav. Valašská kuchařka. Rožnov pod Radhoštěm: Radovan Stoklasa, 2010. ISBN neuved. [ 29 ] KUBÁT, Karel. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, Akademie věd České republiky, 2002, ISBN 80- 200- 0836-5. [ 30 ] Metodický pokyn MŠMT k zajištění environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty
(EVVO).
In:16745/2008
-
22.
Praha,
2008.
Dostupné
z:
http://www.msmt.cz/vzdelavani/metodicky-pokyn-msmt-k-zajistenienvironmentalniho
11.1 Seznam použité literatury při tvorbě textů na informační panely Při tvorbě přesných textů na informační panely jsem využila literatury výše uvedené a této následující literatury. Zdroje proto uvádím zde, protože v textu nejsou citovány: [ 31 ] ANONYMUS, archívy obcí a farních úřadů. Kostely na Valašsku. Rožnov pod Radhoštěm: public ART, Radovan Stoklasa, 2004. ISBN neuved. [ 32 ] JENÍK, Jan a SPITZER, Karel. Život v bažinách: pro děti od 12 let. 1. vyd. Praha: Albatros, 1984. ISBN neuved. [ 33 ] PATOČKA, Karel. Hledání přírody. 1. vyd. Brno: Blok, 1984. ISBN neuved. [ 34 ] JENÍK, Jan a VĚTVIČKA, Václav. Život rybníků a jezer: pro čtenáře od devíti let. 1., čes. vyd. Praha: Albatros, 1982. ISBN neuved. [ 35 ] JENÍK, Jan a PECINA, Pavel. Život lesů: pro čtenáře od 9 let. 1. čes. vyd. Praha: Albatros, 1986. ISBN neuved. [ 36 ] ŠTIKA, Jaroslav a HABUSTOVÁ, Milena. Lidová strava na Valašsku. 1. vyd. Ostrava: Profil, 1980. ISBN neuved.
116
[ 37 ] VOKOLEK, Václav. Český rok: v obyčejích, říkadlech, snech, pověstech, pranostikách, traumatech, pohádkách, mýtech, skutečnostech a žertech. 1. vyd. V Praze: Plus, 2011. ISBN 978-80-259-0059-8. [ 38 ] CÍLEK, Roman. Den, kdy udeřilo zlo: Prlovská tragédie, 1945. Nymburk: Nakladatelství Vega-l, 2010. ISBN 978-80-87275-22-1. [ 39 ] DVORSKÝ, J; ROZSYPAL, R. Skripta ekologického zemědělce. Třebíč: EPOS, 200?. [ 40 ] MOUDRÝ, J; PRUGAR, J. Příručka ekologického zemědělce. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2002. [ 41 ] ROMÁNKOVÁ, Eva. Výroční obyčejový cyklus v životě současné vesnice na jihu Valašska: na příkladu obcí Francova Lhota a Valašská Senice. Brno, 2008. Diplomová práce. Masarykova univerzita, filosofická fakulta. Dostupné z www:
. [ 42 ] ŠTIKA, J. Moravské Valašsko. 1. vydání. Ostrava: Profil, 1973.
117
INTERNETOVÉ ZDROJE: [ www 1 ] MAS Hornolidečsko: Území MAS Hornolidečsko [online]. [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://www.mashornolidecska.cz/cz/1-mas-hornolidecska/33-uzemi-mas.html
[ www 2 ] Valašská krajina: CHKO Beskydy. [online]. [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://new.valasskakrajina.cz/?page_id=421 [ www 3 ] Bílé Karpaty [online]. 200? [cit. 2011-04-02]. Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty. Dostupné z WWW: . [ www 4 ] Wikipedie: otevřená encyklopedie - naučná stezka. Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2013-03-04]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Nau%C4%8Dn%C3%A1_stezka
[ www 5 ] Chráněná území Zlínského kraje: NPR Mionší [online]. [cit. 2013-03-04]. Dostupné z: http://nature.hyperlink.cz/Beskydy/Mionsi.htm [ www 6 ] Beskydy: Naučná stezka Mionší [online]. [cit. 2013-03-04]. Dostupné z: http://www.beskydy.cz/Content/clanek.aspx?clanekid=15788 [ www 7 ] Machovo jezero ops.: Naučná stezka SWAMP II [online]. http://www.opsmachovojezero.cz/?page_id=348. [cit. 2013-03-04]. [ www 8 ] Stezky. info: Průvodce po naučných stezkách a lokalitách v Praze a středních Čechách od Toma, Lucky a Vojty [online]. [cit. 2013-03-04]. Dostupné z: http://www.stezky.info/ns/interaktivni-stezky. [ www 9 ] Dohaje.cz: O projektu. [online]. [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.dohaje.cz/o-projektu.html.
[ www 10 ]
Květena České republiky: Co je to naučná stezka [online]. [cit. 2013-
03-04]. Dostupné z: http://www.kvetenacr.cz/naucstezky.asp [ www 11 ]
Naučná stezka: Naučné stezky Česká republika. [online]. [cit. 2013-03-27].
Dostupné z: http://www.naucnastezka.cz/stezky-kraje.asp?typ=k
[ www 12 ]
Zkola: informační a vzdělávací portál Zlínského kraje. [online]. [cit.
2013-03-14]. Dostupné z: http://www.zkola.cz/zkedu/pedagogictipracovnici/prurezovatemataramcovychvzdelavacichp rogramu/environmentalnivychova/metodickematerialyvyukoveprogramy/poskytovatelesluze bevvo/36780.aspx
[ www 13 ]
Resort životního prostředí: Celostátní projekty a soutěže
EVVO [online]. http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/MZPMSFI1U8QW. [cit. 2013-03-18]. [ www 14 ]
Wikipedie: Enviromentální výchova. [online]. [cit. 2013-03-27]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova
118
[ www 15 ]
Alcedo Vsetín: Základní informace o ALCEDU. [online]. [cit. 2013-03-27].
Dostupné z: http://www.alcedo-vs.cz/o-alcedu/zakladni-informace-o-alcedu.html
[ www 16 ]
Alcedo Vsetín: Projekty, školní zahrada. [online]. [cit. 2013-03-27].
Dostupné z: http://www.alcedo-vs.cz/projekty/skolni-zahrada.html
[ www 17 ]
ČSOP Kosenka: O nás. [online]. [cit. 2013-03-27]. Dostupné z:
http://www.kosenka.cz/
[ www 18 ]
ČSOP KOSENKA: Ekocentrum KOSENKA. [online]. [cit. 2013-03-27].
Dostupné z: http://www.kosenka.cz/ekocentrum.php
[ www 19 ]
Envicentrum Vysoké Pole: O nás. [online]. [cit. 2013-03-27]. Dostupné z:
http://new.prokrajinu.eu/o-nas/envicentrum/
[ www 20 ]
Muzeum regionu Valašsko: O nás. [online]. [cit. 2013-03-30]. Dostupné z:
http://www.muzeumvalassko.cz/o-nas/
[ www 21 ]
ACTAEA společnost pro přírodu a krajinu: Naučné stezky. [online]. [cit.
2013-04-02]. Dostupné z: http://www.actaea.cz/index.php?id=26
[ www 22 ]
Kraj blanických rytířů: Interaktivní naučná stezka Blaník. [online]. [cit. 2013-
04-02]. Dostupné z: http://www.blanicti-rytiri.cz/vylety.php?curmenu=225
[ www 23 ]
Treking cz: Blansek, hrad v Moravském krasu. [online]. [cit. 2013-04-17].
Dostupné z: http://www.treking.cz/regiony/hrad-blansek.htm
[ www 24 ]
Falta interiéry: Stavební truhlářství. [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z:
http://www.falta-interiery.cz/stavebni-truhlarstvi/balkonova-zabradli-pergoly-altany-a-jineexterierove-konstrukce/
[ www 25 ]
Městské muzeum a galerie ve Svitavách: Naučná stezka Na pomezí.
[online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.muzeum.svitavy.cz/stale-exp/mestskypamatkovy-okruh/naucna-stezka-na-pomezi/69-1/
[ www 26 ]
Zažij změnu, Ústecký kraj: Juliova NS od Větruše na Vrkoč. [online]. [cit.
2013-04-17]. Dostupné z: http://rekultivace.kr-ustecky.cz/cile-trasy/juliova-ns-od-vetrusena-vrkoc-205/
[ www 27 ]
ROP Střední Morava: Vyhledávání výzev. [online]. [cit. 2013-04-17].
Dostupné z: http://www.rr-strednimorava.cz/modules/calls/index.php
[ www 28 ]
Zlínský kraj: Dotace a granty. [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z:
http://www.kr-zlinsky.cz/dotace-a-granty-cl-23.html
[ www 29 ]
Místní akční skupina Hornolidečsko: Leader 2007- 2013. [online]. [cit.
2013-04-17]. Dostupné z: http://www.mashornolidecska.cz/cz/3-leader-2007-2013/48vyzvy-dokumenty-pro-zadatele.html
[ www 30 ]
Operační program Životního prostředí: Aktuální nabídka podpory. [online].
[cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.opzp.cz/sekce/11/aktualni-nabidka-podpory/
119
12 Seznam zkratek ČR
Česká republika
ČSR
Československá republika
EVVO
Enviromentální vzdělávání, výchova a osvěta
CHKO
Chráněná krajinná oblast
k.ú
Katastrální území
MK
Ministerstvo kultury
MN
Ministerstvo
MŠ
Mateřská škola
MŠMT
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MZP
Ministerstvo životního prostředí
o.s.
Občanské sdružení
RVP
Rámcově vzdělávací program
SEV
Středisko environmentální výchovy
SSEV
Síť středisek environmentální výchovy
ŠVP
Školní vzdělávací program
ZK
Zlínský kraj
ZO ČSOP
Základní organizace Českého svazu ochránců přírody
ZŠ
Základní škola
ŽP
Životní prostředí
120
13 Seznam příloh 13.1 Fotografie z mikroregionu Hornolidečsko 13.2 Objekty návštěvnické struktury 13.3 Fotodokumentace z trasy terénu navrhované naučné stezky 13.4 Piktogramy na návštěvnickou infastrukturu
121
122
13. 1Fotografie z mikroregionu Hornolidečsko
Dožínky na políčku pod Čertovými skalami v Lidečku v tradičním valašském kroji.
Žně na poli, Dožínky Lidečko.
Slavnostní mše svatá obětována za poděkování za úrodu. Dožínky, Lidečko.
Tradiční valašský kroj „ cérky a ogary z Lidečka“
Tradiční „vodění medvěda, “ Fašanková obchůzka v Lidečku.
Nevěsta a ženich musí být součástí každé fašankové družiny, Lidečko.
Mikuláš s družinou čertů. Lidečko
Čert se smrtkou. Lidečko.
Dechová hudba Lidečanka v tradičním valašském kroji. Lidečko
Zemědělská usedlost - Nošíkova chalupa z Lidečka u mlýna – fotografie pořízena ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm, dnes tam sídlí expozice obecní školy.
Pasekářská oblast. Žídkovy paseky mezi Lidečkem a Lužnou.
Pamatný buk. Žídkovy paseky
Populace šafránu bělokvětého (Crocus albiflorus). Lačnov
Šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus). Lačnov
Čertovy skály pod vrcholem Kopce (699 m n. m). Lidečko
Skalní město Izby. NPR Hradisko Pulčín
Rozhledna na Čubově kopce (Francova Lhota)
13. 2 Objekty návštěvnické struktury
Informační cedule - Národní přírodní rezervace. NS Bílá Opava, Jeseníky.
Povalový chodník ze dřeva. Pomocí chodníku usměrňujeme pohyb turistů ve významném biotopu. NS Rejvíz, Jeseníky.
Informační panel a ukazatel turistického značení. NS se skřítkem okolo Pradědu, Jeseníky.
Můstek se zábradlím, zábradlí plní především funkci bezpečnostní. NS Bílá Opava, Jeseníky
Informační panel a můstek se zábradlím – rašeliniště Rejvíz, Jeseníky.
Značení turistických tras – systém značení Klubu českých turistů (KČT)se řadí k těm nejlepším ve světě. Pro výběr naučné stezky je vhodné využít již vytvořených značených tras.
Dalekohled, který je návštěvníkům k dispozici v pozorování. Oblast Dachstein, Rakousko.
Interaktivní prvek na informačním panelu. Vzhledem k povětrnostním podmínkám (2100 m. n m, vrchol Krippenstein, oblast Dachstein, Rakousko)zvolili jako materiál odolnou nerezovou ocel.
Stezka kolem jezera je zatraktivněna venkovní posilovnou pro sportovně naladěné návštěvníky. Kaprun, Rakousko
Informační cedule z nerezové oceli. Kaprun, Rakousko.
Koupel pro unavené nohy, chodníček se studenou ledovcovou vodou s různě velkými oblázky. Kaprun, Rakousko
Armbad - koupel pro ruce ve studené ledovcové vodě. Interaktivní prvek, který je instalován na stezce kolem jezera. Kaprun, Rakousko
Most se zábradlím nám umožňuje navštívit jinak zcela nepřístupný terén. Soutěska Sigmund Thun Klamm, Rakousko
Most se zábradlím nám umožňuje navštívit jinak zcela nepřístupný terén. Soutěska Sigmund Thun Klamm, Rakousko
Materiál informačního panelu se může značně lišit. NS Javorníky je vytvořena z kamenů, kde je vložena kovová destička s vrytým textem. Huslenky, Javorníky.
Materiál informačního panelu se může značně lišit. Na fotografii vidíme informační panely, které jsou vytvořeny z plastových rámů v kombinaci se sklem. Tyto panely jsou umístěny ve foye přestupní stanice lanové dráhy. Kitzsteinhorn, Rakousko
Interaktivní prvek na stezce, který je tematicky zaměřený na vodu a vodopády. Krimmlské
vodopády, Rakousko.
Stezka skrz skálu vede štólou dlouhou 360m. V závěru stezky se dostaneme na nejvýše položenou terasu v Salcbursku (3029 m n. m). Kitzsteinhorn, Rakousko.
Interaktivní prvek na naučné stezce určené zejména pro děti. Po otevření můžeme ve dřevě vidět cestičky po lýkožroutech. Mürzzuschlag, Rakousko.
Interaktivní prvek „ strom plný života“ na naučné stezce. Ve stromě můžeme vidět jeho „běžné obyvatele“. Mürzzuschlag, Rakousko.
Interaktivní prvek oblíbený zejména u dětí – dřevěný model stonožky. Mürzzuschlag, Rakousko.
Interaktivní prvek vysvětlující dětem formou hry životní cyklus lýkožrouta. Mürzzuschlag, Rakousko.
Interaktivní prvek na naučné stezce pro děti. Tato naučná stezka vyžaduje zvýšenou údržbu. Mürzzuschlag, Rakousko.
Venkovní expozice starého kmene stromu – děti se hravou formou dozví, co ve stromě a na stromě žije. Mürzzuschlag, Rakousko.
V závěru naučné stezky si děti mohou zahrát na strefovanou a zjistit, koho mohou v lese potkat. Mürzzuschlag, Rakousko.
Informační panely mohou být vyrobeny z různého materiálu, zde byl použit plechový rám. Janošíkovy díry, Slovensko.
Informační panely mohou být atraktivní, zábavné a nepřehlédnutelné. Tento měl oslovit především děti. Schladming, Rakousko.
Krajinka svišťů - ekopark pro děti. Obsahuje informační panely i zábavné prvky pro děti. Ideální propojení, které děti vzdělává a současně rozvíjí pohybový aparát. Skalnaté pleso, Vysoké Tatry, SK.
Materiál schodů se může značně lišit. Vlevo vidíme dřevěné schody, které lépe zapadají do krajiny, ale hůře odolávají povětrnostním vlivům a vyžadují častější kontroly. Vpravo jsou
pak schody z kovu.
13. 3 Fotodokumentace z terénu navrhované naučné stezky
Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské. Výchozí bod – informační panel č. 1
Kaple sv. Anežky České. Informační panel č. 4
Památník ke cti svatého Huberta. Kousek od informačního panelu č. 3
Pohled na Komoneckou vrchovinu a pasoucí se skot. Informační panel č. 9
Cestou můžeme vidět pasoucí se skot plemene Simentál a Limousine. Informační panel č. 10
Na jaře můžeme vidět v údolí račenského potoka populace blatoucha bahenního (Caltha palustris). Informační panel č. 8.
Orsej jarní (Ficarie verna).
Babočka paví oko (Inachis io)
Pěšina navrhované naučné stezky. U rozcestí k informačnímu panelu č. 4
Smíšený, převážně bukový lesík. Mezi informačním panelem č. 4 a č. 5
Případná zkratka pro unavené turisty do osady Račné.
13. 4 Piktogramy na návštěvnickou infrastrukturu
ANOTACE Jméno a příjmení:
Bc. Ludmila Mužikovská
Katedra:
Katedra biologie
Vedoucí práce:
RNDr. Zbyněk Hradílek, Ph. D.
Rok obhajoby:
2013
Název práce:
Naučná stezka a výukový program „Hornolidečsko“ a jeho využití v regionálním vzdělávání.
Název v angličtině:
The educational Trail and the educational program "Hornolidečsko" and its usage in the regional education.
Anotace práce:
Diplomová práce obsahuje charakteristiku vybraného území mikroregionu Hornolidečsko. Práce se zabývá i problematikou environmentálního vzdělávání a výchovy ve Zlínském kraji a popisuje státní i regionální instituce zabývající se ochranou přírody. Hlavní část diplomové práce tvoří návrh naučné stezky. Návrh obsahuje výběr trasy, konkrétní zastávky, grafické zpracování informačních panelů a podrobný rozpočet. Je zde navržen i realizační plán. Hlavním cílem diplomové práce bylo zpracovat podklady na jejichž základě bude realizována naučná stezka.
Klíčová slova:
Naučná stezka, mikroregion Hornolidečsko, Lidečko, „ S Netopýrkem okolo Lidečka“, CHKO Bílé Karpaty, CHKO Beskydy
Anotace v angličtině:
The diploma thesis contains the characteristics of the selected area micro region Hornolidečsko. The thesis deals with the environmental education in the Zlin region and describes national and regional nature protection institution. The main thesis part consists design of the nature trail. It includes the route selection, specific stops, graphic design of information panels and detailed budget. There is also a design for the realization plan. The main thesis target was to create documents under which will be realized the educational trail.
Klíčová slova v angličtině:
Educational trail, microregion Hornolidecsko, Lidecko, „With the little bat around the Lidecko“, PLA White Karpathians, PLA Beskydy
Přílohy vázané v práci:
V přílohách jsou vloženy fotografie z mikroregionu Hornolidečsko. Dokumentační fotografie obsahující objekty návštěvnické struktury a fotodokumentace z terénu navrhované naučné stezky. Na závěr jsou vloženy piktogramy, které lze využít na informačních panelech.
Rozsah práce: Jazyk práce:
Český
