UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Pedagogická fakulta. Katedra Výtvarné výchovy SILVIE KONDERLOVÁ. 5. ročník prezenční studium

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra Výtvarné výchovy

SILVIE KONDERLOVÁ 5. ročník – prezenční studium Obor: výtvarná výchova - pedagogika

JEDNOTNÝ VIZUÁLNÍ STYL FIRMY Diplomová práce

Vedoucí práce: ak. soch. Tomáš Chorý

OLOMOUC 2010 

1

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů a literatury.

V Olomouci dne 25. 6. 2010 . . . . . . . . . . . . . . . . .

2

Děkuji ak. soch. Tomáši Chorému za odborné vedení práce, poskytování rad a konzultace.

3

Obsah   Úvod .......................................................................................... 5  1. K čemu je grafický design? ........................................................ 7  1.1. Krátký pohled do jeho historie a budoucnosti ....................... 8  2. Designéři zabývající se návrhy na snowboardy ........................... 12  2.1. Čeští designéři ............................................................... 12  2.2. Světoví designéři ............................................................ 15  3. Technologie snowboardu ......................................................... 19  3.1. Typy vybavení a snowboardů ............................................ 19  3.2. Rozhodující parametry snowboardu ................................... 21  3.3 Stavba snowboardu .......................................................... 23  4. Historie snowboardingu ........................................................... 25  4.1. Historie snowboardingu ve světě....................................... 25  4.2. Historie snowboardingu u nás ........................................... 26  5. Praktická část ........................................................................ 28  5.1. Moje vlastní realizace ..................................................... 28  6. Pedagogická aplikace tématu.................................................... 36  6.1. Jak lze téma využít ve školní praxi ................................... 36  6.2. Výtvarný projekt............................................................ 37  Závěr ........................................................................................ 40  Seznam použité literatury ............................................................ 41  Internetové zdroje ...................................................................... 43  Seznam příloh ............................................................................ 45 

4

Úvod N a z a č á t k u v š e h o b y l a o t á z k a , j a k é t é m a d i p l o m o v é p r á c e b y mě b a v i l o a zároveň bylo něčím přínosné? Velkou inspirací a taky pomocníkem v rozhodování byla moje vášeň pro sport. V zimním období se spolu s milióny dalších nadšenců ráda proháním po zasněžených svazích, a jelikož k tomu neodmyslitelně patří také občas nějaké to čekání na vlek ve frontách, začala jsem si čím dál tím více všímat sportovního vybavení kolemjdoucích, především pak designu jejich lyží a snowboardů. Zaujalo mě to natolik, že jsem se rozhodla, hlouběji prozkoumat problematiku grafických návrhů na snowboardy. Před lyžemi jsem je upřednostnila

hlavně

proto,

že

nabízejí

mnohem

větší

plochu

k realizaci. Značně mě ovlivnil také celkový dojem z nového perspektivního sportu, jenž má velmi specifickou kulturu a stává se téměř životním stylem. Začala jsem studovat různé sportovní katalogy a utvářet si první představy o trhu a nabídce tohoto zboží. Jaký je vůbec původ tohoto sportu u nás i ve světě, jaké firmy působí v čechách a v zahraniční, kdo se návrhy na snowboardy zabývá, kdo udává nejnovější trendy a čím se řídí? Na všechny tyto otázky jsem se snažila najít odpovědi. Mým úkolem však nebude pouze vymyslet originální náměty na potisk snowboardu, nýbrž utvořit celou grafickou koncepci firmy včetně loga, drobných propagačních materiálů, plakátů apod. Vše by mělo působit jednotně a vytvářet jednoduše zapamatovatelnou stopu v hlavě potencionálních zákazníků. Další neméně důležitou podmínkou je, aby použitý styl jasně sděloval myšlenku firmy skrze grafické prvky a vše bylo čitelné a vyvolávalo v nás přesně ty dojmy, které si firma předurčí. Grafický jazyk by měl korespondovat s mottem celého projektu. Zároveň bude mou úlohou pojmout tento nelehký úkol poněkud netradičně. Rozhodně není účelem následovat trendy komerčních firem, které se téměř každou sezónu opakují. Největší změny u nich pak můžeme pozorovat pouze v obměně barev a odstínů. Já se budu snažit najít ji5

nou cestu. Více konceptuální. V konečném řešení se pokusím spojit nejen neotřelý grafický potisk, nýbrž by mé návrhy neměly postrádat vtip, lehkou ironii, ale především myšlenku, která bude všemu dávat další podtext.

6

1. K čemu je grafický design? Grafický design by se dal nazvat určitým komunikačním prostředkem, skrze který můžeme předávat informace. Je to vlastně typ nonverbálního jazyka – způsob komunikace bez vyřčení slov. Alice Twemlowová ve své knize „K čemu je grafický design“ píše, že ve velkém rozmachu modernismu na počátku 20. století uplatňovali designéři své myšlenky především ve službách sociálního a politického pokroku. Vytvořili tak systém srozumitelné komunikace a doufali, že se stane nástrojem sloužícím ke zlepšení mezinárodních vztahů a společenského pokroku.

1

Během druhé světové války se grafický design stal jednou z hlavních zbraní v rukou propagandy a přesvědčivým manipulátorem vládnoucích stran.

Uvědomili si totiž, jak šikovnou zkratku v komunikaci tím na-

šli. Potřebovali působit hlavně na obrovské masy lidí, což se jim díky jednoduše vyznívajícím a úderným plakátům dařilo mnohem lépe, než kdyby rozesílali dopisy, v nichž by sáhodlouze popisovali danou situaci a své postoje. Měli tak skvělou možnost působit nejen skrze text na racionální část osoby, které se list dostal do rukou. Nýbrž zahájili útok na všechny stránky lidské osobnosti, především pak na naše podvědomí, emoce a cit. To velmi úzce souvisí se strategií reklamy, jejíž je grafický design nezanedbatelnou součástí. Dnes si grafický design spojujeme především se snahou něco prodat. Stává se nejzaručenějším receptem, jak získat peníze. Mezi velikostí a samozřejmě také účinností reklamy a prodejem výrobku existuje přímá úměra. Hezkým důkazem tohoto rčení je odpověď Johna Maeda na otázku: „K čemu je grafický design? Pro placení účtu. ” 2

                                                             1 TWEMLOWOVÁ, A. K čemu je grafický design. Praha: Slovart, 2008. ISBN 978-80-7931-027-3. 2 TWEMLOWOVÁ, A. K čemu je grafický design. 2008. s. 63. 7

1 . 1 . K r á t ký p o h l e d d o j e h o h i s t o r i e a b u d o u c n o s t i Na počátku 20. století se začal průmyslový design projevovat v nejrůznějších oblastech a na předmětech denního užitku. Zprvu měly vzhled zcela podřízený jejich funkčnosti, později se začalo uvažovat také o úspěšnosti prodeje jednotlivých výrobků a to dalo vzniknout průmyslovému designu. Objevují se stylizované vysavače, žehličky, rádia, hodiny, ale také světla. Unikátním příkladem je závěsná lampa zvaná 1927.

„Artyčok“

z dílny

dánského

architekta

Henningsena

z roku

3

Velmi zásadní slovo v budování moderního designu měla německá škola Bauhaus. Zde po první světové válce vznikaly neuvěřitelné umělecké skvosty, jejíchž hlavním úkolem bylo dostat se do každodenního života mezi obyčejné lidi. Umění se tak mělo stát prostředkem k výchově, zkulturnění a socializaci společnosti. V poválečném období let 1945 – 1960 se užité umění a sním i průmyslový design ubíral především modernistickým a funkčním směrem. Převládala v něm myšlenka praktického využití věci a sní také optimistický rozvoj nových materiálů, užívání jasným barev a výrazných jednoduchých tvarů. Svůj rozmach mezi materiály tehdy nejen v Itálii zažíval plast. K jeho užití docházelo již na počátku 20. století, ovšem v 50. letech se stává hlavním průmyslovým motorem. Umělá hmota zasahovala téměř do všech odvětví výroby, včetně sportovního vybavení a snowboardů. 4 (str. 420-446). V tzv. Kosmickém věku mezi lety 1960 – 1969 dochází v užitém umění k zásadnímu zvratu. Terence Conran se vyslovil, že: „Uprostřed šedesátých let nastal zvláštní okamžik, kdy lidé přestali věci potřebovat a bylo nutné přijít se změnou, aby zase něco chtěli… Návrháři se stali                                                              3

RILEYOVÁ, Noël. Dějiny užitého umění. Vývoj užitého umění a stylistických prvků od renesance do postmoderní doby. Praha: Nakladatelství Slovart, 2004. ISBN 80-7209-549-8. strana 418.

4

RILEYOVÁ, Noël. Dějiny užitého umění. Vývoj užitého umění a stylistických prvků od renesance do postmoderní doby. Praha: Nakladatelství Slovart, 2004. ISBN 80-7209-549-8. s. 420 – 446. 8

důležitými pro produkci „žádoucích“ výrobků než pro „potřebné“ výrobky. Taková podstatná změna zaznamenala, že design už se nezabýval jen funkcí, hospodárností, spolehlivostí a trvanlivostí, ale stejně tak zahrnoval i působení, identitu a módnost. Stal se subjektem, který fascinoval stále bohatší veřejnost s vyšším příjmem, větším množstvím volného času, vyšším očekáváním a zřejmě nekonečnou touhou po nov o t ě a v z r u š e n í . “ 5. Toto období velkých nadějí a pokroku dávalo široký prostor především mladým a odvážným. Lidé věřili v neomezené možnosti lidstva, spojené

s vysláním

člověka

na

měsíc.

Vše

se

neslo

v duchu

víry

v budoucnost. Se stále větší nabídkou možností se potýká také grafický design. Vznikají barevné přílohy časopisů. Avšak místo stylistické jednoty a společného estetického vkusu se objevuje roztříštěnost. Roste

počet

forem,

stylů,

názorů

a

přístupů

k umění,

ale

také

k designu. V průmyslovém odvětví dochází k nárůstu konzumu. Vytrácí se ornament a hlavní slovo má tvar. 6 V posledních dekádách 20. století tedy v letech 1970 - 2000 můžeme zaznamenat nadvládu postmodernismu. „Slovo „postmoderní“, původně znamenající „pozdější než moderní“, se stalo předmětem mnoha interp r e t a c í . “ 7. T é m ě ř b y s e d a l o ř í c i , ž e c o č l o v ě k , t o j i n ý n á z o r n a p o s t modernismus. Jedním z nich je např. Tom Wolf, který ve své knize „Od Bauhausu k našemu domu“ postmodernismus kritizuje.

Tvrdí,

že je to pouze pojem, jenž vznikl jako označení pro všechno, co vzniklo po vyčerpání modernismu. Nesprávně vyvolává dojem, že modernismus skončil a je zde něco nového. 8 Postmodernistický design nám                                                              5

RILEYOVÁ, Noël. Dějiny užitého umění. Vývoj užitého umění a stylistických prvků od renesance do postmoderní doby. Praha: Nakladatelství Slovart, 2004. ISBN 80-7209-549-8. s. 450.

6

RILEYOVÁ, Noël. Dějiny užitého umění. Vývoj užitého umění a stylistických prvků od renesance do postmoderní doby. Praha: Nakladatelství Slovart, 2004. ISBN 80-7209-549-8. s. 450 – 481.

7

RILEYOVÁ, Noël. Dějiny užitého umění. Vývoj užitého umění a stylistických prvků od renesance do postmoderní doby. Praha: Nakladatelství Slovart, 2004. ISBN 80-7209-549-8. s. 482.

8

RILEYOVÁ, Noël. Dějiny užitého umění. Vývoj užitého umění a stylistických prvků od renesance do postmoderní doby. Praha: Nakladatelství Slovart, 2004. ISBN 80-7209-549-8. s. 484. 9

ukazuje střet mezi novým a starým, levným a drahým, ezoterickým a lidovým, prostě střed stylů i materiálů. 21. století se nese na vlně již započaté digitalizace. Všechno se začíná podřizovat stále se zdokonalujícím digitálním technologiím. Veškeré projektování se uskutečňuje digitální metodou. Přestože tyto programy nabízejí neskutečně svobodnou a širokou paletu možností, objevují se i určité „počítačové manýry“. Počítač přece jenom používá určitý vyhraněný typ tvarování, který se pak na finálních produktech odráží. 9 Spolu v novém tisíciletí přicházejí také nové otázky. Jak asi bude vypadat design za několik desítek let? Jakým směrem se bude vyvíjet? Na ty se pokusili hledat odpověď autoři publikace „Navrhování 21. století“ Charlotte a Peter Fiellovi. Oslovili několik světově významných designérů a položili jim stejnou otázku: „ Jak si představujete budoucnost designu?“.

Nejčastěji se opakujícími odpověďmi pak

byl návrat k humanizaci. Design tvořený pro lidi, zaměřený spíše na spotřebitele než na konzum. Nadčasový design by měl být vtipný, přátelský, založený na kořenech a tradicích společnosti. Všeobecně by měl více vnímat a respektovat specifické potřeby společnosti a rod i n y . 10 Kdybych toto malé historické putování měla shrnout, asi bych řekla, že každé jednotlivé desetiletí nám něco nového dalo a od něčeho zase více upustilo. Určité typické znaky se však po svém prvním objevení v určitých cyklech stále vrací zpět. Je to móda, která nestárne. Ovšem v zásadě se dá říci, že jakékoli zpětné hodnocení doby, její charakteristika a zařazení je vždy jednodušší, než analýza doby současné. Nejen proto, že ta stále probíhá a vyvíjí se, ale hlavně nám schází určitý odstup a nadhled.

                                                             9

KOLESÁR, Zdeno. Kapitoly z dějin designu. Praha: Vysoká škola uměleckoprůmyslová, 2009. ISBN 97880-86863-28-3. s. 146. 10

KOLESÁR, Zdeno. Kapitoly z dějin designu. Praha: Vysoká škola uměleckoprůmyslová, 2009. ISBN 97880-86863-28-3. s. 145 - 153.   10

Především v dnešní době má každý autor zcela individuální přístup ke své tvorbě a zcela jiné zdroje inspirace. To co mají společného je možná tlak ze strany zaměstnavatelů a klientů. Paul Burgess ve své knize 1 000 způsobů zpracování písma nastínil myšlenku, že naše doba prošla vlnou postmodernismu, ale také šokismu. Vysvětluje to jako éru kaligrafické svobody a odpor vůči grafickému designu (především počítačové technice), který typografii na určitou dobu omezil. Naopak vyzdvihuje úlohu jasnosti a sdílnosti informací, kterou nikdy grafický d e s i g n n e z t r a t í . 11

                                                             11

BURGESS, P., WOOD, B. 1000 způsobů zpracování písma. Tvar písmena dotažený k dokonalosti. Praha: Slovart 2006. ISBN-10: 80-7209-882-9. 11

2. Designéři zabývající se návrhy na snowboardy

2 . 1 . Č eš tí d esig n é ři Nejvýznamnějšími designéry zabývajícími se návrhy na snowboardy u nás jsou bezesporu členové studia Najbrt. Ti byli osloveni značkou LTB, pod jejíž technickou záštitou pak vznikla omezená kolekce boardů, většinou sestavovaných přímo na míru. Kolekce nejen snowboardů, ale také lyží pro LTB je prezentována pod hlavičkou „mojemoje“, což je nová značka studia Najbrt. Zabývají se nejrůznějšími produkty v designové oblasti, jež pak vycházejí v limitovaných edicích. Mezi jejich díly můžete kromě sportovního vybavení najít také hrníčky, plyšáky, trika, tašky, knížky, plakáty, tácy, odznáčky a mnohé další. Studio pracuje jak ve vlastní produkci, tak i ve spolupráci s různými f i r m a m i . 12

Ilustrační foto. Dostupné z WWW: http://www.thepraguepost.com/articles/photos/2007-1031/fs_4525-JP_MOJE_MOJE_8336ps.jpg

                                                             12

Mojemoje [online]. (Česká republika). [cit. 15. 2. 2010]. Dostupné na WWW: . 12

Mojemoje LTB snowboards Ze společného projektu LTB snowboards a grafického studia Najbrt vznikla série šesti originálních návrhů od jednotlivých grafiků studia. Každý návrh je projeven vlastní inspirace jednotlivých tvůrců. Modely se vyrábějí na zakázku, v limitovaných sériích po deseti kusech. "Vždycky jsme chtěli dělat design na snowboardy a myslím, že tuto touhu má skoro každý grafik," říká Aleš Najbrt, pro kterého je plocha s n o w b o a r d u v e l k o u v ý z v o u a m o ž n o s t í . 13 .  

Mojemoje LTB snowboards. Dostupné z WWW: http://www.g2.cz/img/u/xtreme/snowboarding/4/img_4.jpg

                                                             13

Mojemoje LTB [online]. (Česká republika). [cit. 19.3.2010]. Dostupné na WWW: .

13

Articdesign Mezi další zajímavý počin, co se designu snowboardových prken týče, patří jistě e-shop Articdesign. Ten na svých stránkách nabízí vylepšení vašeho „starého“ snowboardu neotřelým a inovativním designem, pomocí lepících fólií. Navrhuje motivy nejen na prkna, ale také na lyže. Pod hlavičkou Articdesign tvoří nevšední samolepky její zakládající č l e n s u m ě l e c k ý m j m é n e m V a c c a G r a p h i x . 14

Ilustrační foto. Dostupné z WWW: www.articdesign.cz/images/media/top_ads6.jpg

Frople Další českou firmou, která vyrábí snowboardy a zajímá ji také jejich originální design je královehradecký Frople. Ti na sezonu 2008/2009 vyhlásili veřejnou soutěž o potisk prken, kdy vítězný návrh měl být realizován v nové kolekci. V oficiálních výsledcích sice můžeme najít několik

oceněných

návrhů,

ovšem

poté

firma

                                                             14

Articdesign [online]. (Česká republika). [cit. 3.3.2010]. Dostupné na WWW: . 14

vydala

prohlášení,

že

přestože

se

soutěžě

zúčastnilo

neuvěřitelných

198

designérů

se svými 583 návrhy, žádný z nich nebyl v nové kolekci použit. Odůvodnění změno jasně, přestože návrhy dosahují nepochybných výtvarných kvalit, nejsou vhodné ke komerčním účelům firmy.

15

Mezi účastníky soutěže pro Frople se objevil návrh Davida Goreho ze slovenského Creative-labu. Ten se v roce 2006 zúčastnil podobné akce u firmy Salomon.

Ilustrační foto. Dostupné z WWW: http://www.skatekm.cz/_work/wert/files/frople_tucnak.jpg

2 .2 . S v ě t o v í d e s i g n é ři Ve

světě

se

u

grafických

návrhů

prken

můžeme

obecně

setkat

s mnohem větší extravagancí. Ty nejznámější značky vlastně udávají trendy a měřítka pro následující sezónu celému světu. Spolupracují s profesionálními designéry, ovšem vůbec se nebrání také hlasu veřejnosti, které dávají mnoho prostoru pro svou realizaci. Salomon                                                              15

KREJČÍ, Zdeněk. Vyhlášení soutěže grafických návrhů snowboardů Frople[online]. (Česká republika): 11.4.2008 [cit. 23.4.2010]. Dostupné na World Wide Web: . 15

Ukázkovým příkladem může být značka Salomon. Ta se zabývá výrobou nejen prken, ale také lyží a veškerého dalšího sportovního vybavení, co se zimních sportů týče. Mezi jejich produkty můžeme najít také širokou nabídku sportovního oblečení. Již od roku 2003 pořádají každoročně dnes již proslulou soutěž Salomon Snowboards Artwork Contest. K účasti vyzývají mladé talentované designéry, ale také již zaručené profesionály i naprosté amatéry. Kromě finanční odměny je výherci poskytnuta možnost návrhy realizovat. Díky tomu přijde na trh značka každý rok s něčím novým, neotřelým, nápaditým, ale především každou sezónu s naprosto odlišným stylem. Vyjma soutěže má firma však také své stálé designéry. V případě Salomonu je to momentálně Y v a n R e a a A x e l B o u r g . 16

Ilustrační foto. Dostupné z WWW: http://farm2.static.flickr.com/1064/544183198_faf7a94d2e_m.jpg

                                                             16

SUNGUR, Elif. Salomon Snowboard Artwork Contest [online]. 20. 10. 2005 [cit. 14. 5. 2010]. Dostupné na World Wide Web: . 16

Burton Burton můžeme zařadit mezi jednu z nejznámějších, ale také nejstarších značek zaměřených na snowboarding. Její vznik je datovám kolem roku 1977 a spojen se jménem jejího zakladatele Jake Burtona. Co se designu týče, u Burtonu je zvláštností, že vzhled prkna zde utváří samotní jezdci a členové Burton teamu.

Ilustrační foto. Dostupné z WWW: http://so-me.coolcats.fr/wp-content//burtonlove-snowboards.jpg

Velmi kontroverzní kolekci představil Burton pro sezónu 2008/2009. Jednalo se o limitovanou edici s názvem „LOVE“. Na jejich potisk byly použity fotografie staršího Playboy magazínu. Hlavním mottem se tak staly diskrétní obrázky nahých mladých žen. Celkové pojetí však podle mého názoru příliš vulgární podtext nemělo. Diskriminovaná místa jsou buď zahalena nebo nejsou vidět a v kombinaci s „kýčovitými“ nápisy

- LOVE, vše dává snowboardu jiný podtext. Autory to-

hoto grafického nápadu jsou dva snowboardisti Mikkel Bang a Keegan V a l a i k a . 17 P r o t i s é r i i L o v e s e v š a k s t r h l a v e l k á v l n a o d p o r u , h á j í c í                                                              17

Controversial Burton Snowboard Graphics [online]. 19.5.2009 [cit. 12.3.2010]. Dostupné na WWW: . 17

především dobro mládeže, na kterou by podle nich měl takovýto potisk špatný vliv. Prodejci se tedy zaručili, že tato omezená sbírka boardů se bude prodávat pouze lidem starším 18let. Myslím si, že celá kauza udělala značce dobrou reklamu, protože kdo z mladých rebelů by netoužil po zakázaném prkně? Podobná situace nastala také u kolekce „PRIMO“ s nůžkami stříhajícími prsty, z nichž teče krev, prsty pálícími se ohněm apod. Tehdy se výrobci proti zlým jazykům bránili, že je to prostě pouze svobodný projev autora, známého skateboardového designéra Todda Bratruda. Ten spolupracuje s nejrůznějšími světovými s k a t o v ý m i z n a č k a m i j a k o V a n s a V o l c o m . 18

Ilustrační foto. Dostupné z WWW: http://www.revolutionsnowandskate.com/shop/images/45874_lg.jpg

                                                             18

Burton's Playboy Model Snowboards Offend Some [online]. >. POSTED: 9:35 am EDT October 2, 2008 UPDATED: 7:22 pm EDT October 2, 2008 Dostupné na World Wide Web: .   18

3. Technologie snowboardu

3 . 1 . T y p y v y b a v e n í a s n o wb o a r dů Snowboardové

vybavení,

kde

řadíme

samotný

snowboard,

vázání

a o b u v m ů ž e m e r o z d ě l i t n a d v a z á k l a d n í t y p y : 19 Freestylové vybavení – používáme jej na U-rampě, na skoky, triky a snowboardcross. K jeho použití postačí méně technicky náročná jízda, ovšem stanovuje větší nároky na rovnováhu. U tohoto typu vybavení se používají měkčí a pohodlnější boty. Alspké vybavení – jeho využití je především na slalom, obří slalom a také snowboardcross. K užívání je zapotřebí dobře zvládnutá technika jízdy, není tolik náročná na rovnováhu, ovšem jízda je rychlejší. Do vázání se připevňují pevné boty (dočasně je možno použít lyžařskou obuv). U s a m o t n ý c h s n o w b o a r d ů r o z l i š u j e m e t ř i r ů z n é d r u h y : 20 1) Freestylový – tzv. měkký, dále se dělí na freestyleboard (U-rampa, skoky, triky) a freeridingboard (jízda v hlubokém sněhu ve volném terénu). Mezi nimi je typ all-mountain (přizpůsoben oběma). Obecně platí, že jsou tyto prkna měkká s malým průhybem, menším vykrojením a velkým zakřivením špičky a patky. 2) Slalomový – tzv. tvrdý, například slalomboardy, alpinboardy a raceboardy. Patří zde i freecarve (měkčí, pro rekreační jezdce). Obecně je charakteristická větší tvrdost, úzký profil, silně vykrojený, větší

                                                             19

BITNER, Lukáš a kol. Jak dokonale zvládnout snowboarding: Grada Publishing, a.s., Praha, 2006. ISBN 80-247-1509-0.s. 12 -13. 20

BITNER, Lukáš a kol. Jak dokonale zvládnout snowboarding: Grada Publishing, a.s., Praha, 2006. ISBN 80-247-1509-0.s. 14 – 15.   19

průhyb, velmi malé nebo téměř žádné zakřivení patky, malé zakřivení špičky, možná je asymetrická stavba. 3) Univerzální (allroundboardy) – prkna je možné použít pro obě odvětví, určena spíše začátečníkům. Podle způsobu jízdy lze zvolit typ vázání (tvrdé nebo freestylové). Charakteristika jej popisuje jako širší, měkké až středně tvrdé prkno se středním vykrojením, spíše menší až střední zakřivení patky a střední až větší zakřivení špičky. S e t k a t s e v š a k m ů ž e m e t a k é s j i n ý m d ě l e n í m . N a p ř í k l a d : 21 1) Freestyle snowboard 2) Freeride snowboard 3) Allround snowboard (také all-mountain) 4) Alpine snowboard

Ilustrační foto základních typů snowboardu. Dostupné z WWW: http://www.snowboardoutlet.cz/images/sklady_podrobnosti/snb5.jpg

                                                             21

LOUKA, Otto,. VEČERKA, Martin. Snowboarding: Grada Publishing, a.s., Praha. 2007. ISBN 978-80247-1378-6.s. 16 – 17. 20

3 . 2 . R o z h o d u j í c í p a r a m e t r y s n o wb o a r d u Mezi důležité parametry snowboardu patří délka snowboardu, efektivní d é l k a h r a n y , v y k r o j e n í , p r ů h y b , š p i č k a , p a t k a a p e v n o s t . 22 Délka snowboardu – její výběr ovlivňuje výška, váhá, pohlaví, způsob jízdy a pohybové předpoklady jezdce. Pro snadnější orientaci existují tabulky s doporučením, ovšem tou se řídí spíše rekreační jezdci. Pro závodní sportovce je to věc velmi individuální. Efektivní délka hrany – část hrany, která se při oblouku zařezává do sněhu. Končí přibližně tam, kde končí také vykrojení. Vykrojení – zde obecně platí, že čím je prkno více vykrojené (větší rozdíl mezi šířkou patky a špičky a mezi středem snowboardu), tím má menší poloměr oblouků a hodí se spíše na slalom. Průhyb – můžeme jej změřit, pokud položíme nezatížené prkno na rovnou podložku. Představuje tedy vertikální prohnutí mezi špičkou a patkou. Průhyb zlepšuje jízdní vlastnosti v řezaném oblouku, je však podmíněn správnou technikou a zatížením. V současné době je nejžhavější novinkou tzv. opačný průhyb. Firma LTB jej letos uvedla na trh pod názvem Rocker shape. Jedná se o prohlutí prkna opačným směrem, tedy střed leží na zemi. Je to styl, který vychází ze skateboardingu a ve výrobě se objevil již v 80. letech. Momentálně prožívá svůj velký comeback a ve světě je znám pod pojmem „ n e w r o c k e r c a m b e r “ ( o p a k e m j e „ c l a s s i c c a m b e r “ ) . 23 Špička – přední část snowboardu, kam směřují naše špičky. Charakterizuje jí její zakřivení, délka, a výška.

                                                             22

BITNER, Lukáš a kol. Jak dokonale zvládnout snowboarding: Grada Publishing, a.s., Praha, 2006. ISBN 80-247-1509-0.s. 15 – 17.

23

Martin. Rocker Shape [online]. (Česká republika): 8. října 2009 [cit. 20. dubna 2010]. Dostupné na World Wide Web: . 21

Patka – zadní část snowboardu, opak špičky. Určují ji stejné parametry jako špičku. Ovšem její výška a délka bývá menší, jelikož není ve zvyku jezdit patkou napřed. Výjimku tvoří freestylové boardy, kdy je špička i patka téměř shodná (kvůli trikům). Zvláštním druhem je patka Swallowtail ve tvaru vlaštovčího ocasu. Ta je uzpůsobena především na jízdu v hlubokém sněhu a vyskytuje se spíše u starších typů. Pevnost – větší pevnost, znamená rychlejší carvingovou jízdu, ovšem vyžaduje také lepší technickou úroveň jezdce, neboť je hůře ovladateln á . P e v n o s t j e p o d é l n á a v e s k r u t u , o b ě s e v z á j e m n ě o v l i v ň u j í . 24 Dříve se často vyráběla asymetrická prkna, v současné době se však z komerčních důvodů prosadila spíše ta symetrická. Asymetrická konstrukce vyrovnává působení síly jezdce na hrany. Ovládá je především tlakem na špičky a paty, kdežto u symetrického snowboardu je to přen á š e n í v á h y n a v n i t ř n í a v n ě j š í s t r a n u c h o d i d l a . 25

Ilustrační foto parametrů snowboardu. Dostupné z WWW: http://www.snowboardoutlet.cz/clanky/snowboard

                                                             24

BINTER, Lukáš a kol. Snowboarding: Grada publishing, spol. s r. o., 1999, ISBN 80-7169-769-9. s. 15.

25

BITNER, Lukáš a kol. Jak dokonale zvládnout snowboarding: Grada Publishing, a.s., Praha, 2006. ISBN 80-247-1509-0.s. 18. 22

3 . 3 S t a v b a s n o wb o a r d u Prkno se skládá z několika vrstev. Nejčastěji je to vrchní vrstva, jádro, antivibrační prvek, skluznice a ocelové hrany. Uspořádání a použití konkrétního druhu materiálu záleží na typu snowboardu a předev š í m v ý r o b c i . 26 N e j č a s t ě j i p o u ž í v a n é t y p y s t a v b y p o d l e j á d r a j s o u : 27 1) sendvičová stavba s dřevěným jádrem – nejnáročnější, nejdražší, nejlepší kvalita, odolnost, trvanlivost. Pod vrchní vrstvou je střed tvořen laminátovou vrstvou ze skelných vláken, nebo kompozitovou vrstvou z uhlíkových a aramidových vláken, jádro (nejčastěji dřevěné), opět laminát, kompozit, antivibrační prvek a skluznice. Díly se k sobě l i s u j í p o d v e l m i v y s o k ý m t l a k e m . 28 2) kombinovaná stavba – lepené dřevěné jádro je obklopeno pěnou. Ta je zde vyhnána pod velkým tlakem do formy, do ní jsou zapouštěny ostatní stavební díly. 3) pěnová stavba – jádro je pěnové, často postrádají antivibrační prvky, cenově dostupné ovšem méně kvalitní. Na povrchové úpravy prken se používají oděruodolné, světlostálé fólie a lakované, lehčené pryskyřice. Povrch obsahuje také UV úpravu. Nejnovějším objevem na českém trhu, co se povrchové úpravy snowboardu týče, je 100% dřevo. LTB jej nabízí pod značkou Supreme Wood. Svrchní část s použitím dřeva ještě chrání mikrovrstvička proti o d ě r u . 29                                                              26

BITNER, Lukáš a kol. Jak dokonale zvládnout snowboarding: Grada Publishing, a.s., Praha, 2006. ISBN 80-247-1509-0.s. 17 – 18. 27

BINTER, Lukáš a kol. Snowboarding. Praha: Grada publishing, spol. s r. o., 1999. ISBN 80-7169-769-9.s. 17. 28

Carbon aramid [online]. [cit. 19. dubna 2010]. Dostupné na World Wide Web: . 29

Martin. Model pro výjimečný závod [online].(Česká republika): 9. listopadu 2009 [cit. 19. dubna 2010]. Dostupné na World Wide Web: . 23

Mezi skluznicemi můžeme také vybírat z několika možností. Rozlišují se především podle přilnavosti vosku, odolnosti proti poškrábání a tvrdosti. Firma LTB nabízí extrudovanou, sintrovanou a grafitovou s k l u z n i c i . 30 Grafické prvky a vzory, které dodávají snowboardu jeho jedinečnost se na prkno můžou buď tisknout nebo vyřezávat. Nejčastěji používanými technologiemi jsou digitální tisk, sítotisk, šablonové stříkání a l a s e r o v ý v ý p a l . 31

                                                             30

Martin. Board technology – LTB snowboards [online]. (Česká republika): 7. května 2009 [cit. 19. dubna 2010]. Dostupné na World Wide Web: .

31

Martin. Board technology – LTB snowboards [online]. (Česká republika): 7. května 2009 [cit. 19. dubna 2010]. Dostupné na World Wide Web: . 24

4. Historie snowboardingu

4 . 1 . H i s t o r i e s n o wb o a r d i n g u v e s v ět ě Historicky první prapočátky tohoto sportu můžeme najít v Americe. Na jedné straně má kořeny v lyžařství, kdy v polovině 60. let 20. stol. spojil Shermann Poppen dvě lyže a vynalezl tak „snurfer“. Snurfer byl původně určen Shermannovým dětem, jakožto hračka pro zimní období. Mezi lyžemi provlékl provázek, který směřoval k ruce, aby mohl první board lépe ovládat. V praxi pak zjistil, že pro lepší techniku jízdy a její ovládání je vhodnější boční postoj. Později si svůj zdokonalený objev nechal patentovat.

Na něj navázal Jake Burton Carpen-

ter, který tento zárodek sportu posunul o kousek dál svým vynálezem v á z á n í v r o c e 1 9 6 8 . 32 P o p r v é b y l a b o t a p ř i p e v n ě n a k s a m o t n é m u p r k n u . Druhým směrem, který vznik snowboardingu značně ovlivnil, byly tvz. „letní boardové sporty“. Konkrétně Dimitrij Milovich, jenž začal prkna vyrábět v roce 1969 po vzoru surfů. Měly tvar ryby a patka byla rozeklaná do vlaštovčího ocasu. Vysloužily si název „Winterstick“. Jelikož je vyráběl z polyesteru, neměly příliš dlouhou životnost. Další z „boardistů“, tentokráte skateboardista Tom Sims (tehdejší mistr světa v jízdě na skateboardu) začal v 80. letech vyrábět první sériové snowboardy. Používal již kombinaci laminátu s dřevěným jádrem, jenž s e s m a l ý m i o b m ě n a m i p o u ž í v á d o d n e s . 33 Sport měl zprvu poněkud partyzánský charakter. Jelikož se proti němu zvedla prudká vlna odporu ze strany lyžařů, byli nuceni uzavřít se do vlastního světa. Lyžařům vadilo jejich nekonvenční chování a také měli obavy z konkurence. Vytvořily se tak svérázné komunity snowboardistů.

Ti k jízdě využívali hlavně volný terén a hluboký sníh.

                                                             32

BINTER, Lukáš a kol. Snowboarding. Praha: Grada publishing, spol. s r. o., 1999. ISBN 80-7169-769-9. s. 117. 33

GNAD, Tomáš a kol. Základy teorie lyžování a snowboardingu. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80246-1587-5.s. 35 – 37. 25

Snowboarding se stal volnomyšlenkářským životním stylem, bojujícím proti diskriminaci. Stal se velmi uvolněným a neformálním sportem, jehož hlavním cílem je zábava (na rozdíl od lyží, jež byly původně dopravním prostředkem). To jejich atraktivitu ještě zvýšilo. Později se vztahy postupně uvolnily a lyžařské svazy a střediska zpřístupnili své služby. V dnešní době je to sport velmi populární a speciální nabídka pro „prknaře“ je v lyžařských střediscích velmi rozšířená. Stal se s p o r t e m v e l m i k o n z u m n í m a k o m e r č n í m . 34

4 . 2 . H i s t o r i e s n o wb o a r d i n g u u n á s První náznaky tohoto populárního sportu se u nás začaly objevovat v 80. letech. Značné časové zpoždění je pochopitelně způsobeno především politickou situací u nás v období komunismu. Na vině je hlavně omezený styk se západním světem, odkud k nám snowboarding přišel. Až do roku 1989 byli milovníci nově vznikajícího sportu značně ochuzeni nejen o informace, ale také jakýkoli materiál a vybavení. První prkna si tedy vyráběli sami, na základě obrázků ze zahraničních časopisů. Jedna ze zmínek o snowboardech se dokonce objevila v č a s o p i s e A B C . 35

Mezi nejčastěji používaný materiál u domácích

prken patřila překližka. Tvarové prvky se shodovaly s prvními „prasnowboardy“ ve světě - rozštěpený vlaštovčí ocas, provázek vedený od špičky do ruky, ostruhy převzaté ze surfingu, boardům chyběla ocelová hrana. Českými průkopníky snowboardingu byli L. Váša, V. Rys, bratři Včelákové, I. Pelikán a další. Historicky první závody se konaly v Mecce t o h o t o s p o r t u v P e r n i n k u v K r u š n ý c h h o r á c h r o k u 1 9 8 4 . 36                                                              34

BINTER, Lukáš a kol. Snowboarding. Praha: Grada publishing, spol. s r. o., 1999. ISBN 80-7169-7699.118 -119. 35

BINTER, Lukáš a kol. Snowboarding. Praha: Grada publishing, spol. s r. o., 1999. ISBN 80-7169-769-9.s. 119. 36

BINTER, Lukáš a kol. Snowboarding. Praha: Grada publishing, spol. s r. o., 1999. ISBN 80-7169-769-9.s. 119. 26

Velký rozmach neobvyklého sportovního odvětví nastal nejen otevřením hranic po roce 1989, ale také vznikem nových českých firem, zabývajících se jejich výrobou. První v pořadí byla pražská VASA, jejímž majitelem byl výše zmiňovaný Váša (také výborný skateboardista). Dále bych zmínila firmu ROOK, založenou roku 1985 bratry Kytk o v ý m i . 37 V P r a z e p a k o r o k p o z d ě j i v z n i k l a f i r m a L T B ( p ů s o b í c í na našem trhu dodnes). V Jablonci nad Nisou se uchytil BIG FOP a v Hradci Králové se snowboardy začla zabývat firma FROPLE. Ke zlepšení rozvoje, propagaci a zviditelnění významně posloužily různé zahraniční expedice, vypravované pod hlavičkami jednotlivých firem. Například roku 1990 vyslala firma VASA svou expedici do Mex i k a k p r v o s j e z d u P o p o k a t e p e t l u ( 5 4 5 2 m n . m . ) . 38 Zajímavostí je, že až do roku 1996 bylo zakázáno, vyučovat snowboardingu na školních lyžařských kurzech. Spolu s ustanovením podmínek pro vyučující (specifikováním jejich kvalifikace) nakonec ministerstvo tento sport povolilo. Na rozdíl od lyžařského výcviku však učitel tuto kvalifikaci nedosáhne automaticky absolvováním studia učitelství tělesné výchovy. Kurz zaštiťovaný MŠMT musí absolvovat zvlášť. V dnešní době však tyto kurzy často pořádají pro své studenty přímo tělovýchovné fakulty. V současné době je snowboarding dokonce sport e m o l y m p i j s k ý m . 39

                                                             37

GNAD, Tomáš a kol. Základy teorie lyžování a snowboardingu. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80246-1587-5.s. 37 – 38.

38

BINTER, Lukáš a kol. Snowboarding. Praha: Grada publishing, spol. s r. o., 1999. ISBN 80-7169-769-9.s. 120. 39

LOUKA, Otto,. VEČERKA, Martin. Snowboarding: Grada Publishing, a.s., Praha. 2007. ISBN 978-80247-1378-6.s. 14. 27

5. Praktická část

5 . 1 . M o j e v l a s t n í r e a l i za c e Ještě dříve, než jsem se pustila do samotné realizace mé práce, jsem se zamýšlela nad tím, co náš trh v současné době vlastně nabízí. Výběr je neskutečně bohatý. V obchodech se snowboardy to hýří všemi barvami a orientace většinou není snadná. Ovšem u té barevnosti to dle mého názoru často končí. Připomíná mi to lákání papouška na své krásně zbarvené peří, které na první pohled udělá velký dojem. Když jsem se však blíže soustředila na konkrétní vzory a vlastní obsah designového potisku, zjistila jsem, že zde to s širokou nabídkou není až tak růžové. Nejčastějšími prvky jsou různé geometrické a abstraktní tvary, jež mají za úkol upoutat zákazníka právě na zajímavý kolorit. Dalším oblíbeným a mnohokrát se opakujícím prvkem je zdobné užití samotného loga firmy. To sice ihned dává najevo, k jaké značce se hlásí, ovšem nejedná–li se o Burton, kde jde vyloženě o prestiž, myslím si, že je to pouze nejjednodušší a nejúspornější řešení se kterým není tolik práce. Já sama jsem si dlouho lámala hlavu, kde začít. Od čeho se odpíchnout. Jak už jsem uvedla výše, čistá plocha prkna umožňující designérovi jeho vlastní realizaci je ohromnou výzvou. Na jednu stranu dává tvůrci opravdu neomezené možnosti jak potisk pojmout, na stranu druhou, čím víc má člověk svobody, tím hůř se hledá správná cesta. Jediným funkčním omezením, které by měl autor zohlednit, je umístění vázání na boty. Jinou otázkou je samozřejmě komerční využitelnost a dobrá prodejnost výrobku. Ovšem ta pro mě v mé diplomové práci nebyla až tolik stěžejní. Naopak. Mým cílem bylo vytvořit kolekci návrhů na snowboardy, které nejsou prvoplánově vytvořeny pro masový prodej. Ráda bych však vyplnila prázdná místa na trhu. Zaměřila jsem se tedy na to, aby mělo grafické řešení nějaký hlubší podtext a jeho obsah pak vyjadřoval určitý postoj, náladu či rozpoložení samotného jezdce. Velmi důležité pro mě bylo využití humoru a lehké ironie, kte-

28

rá k tomu podle mě rozhodně patří. Dává prknu lehkou nadsázku a mělo by být stále jasné, že jde o zábavu. Po dlouhých rozvahách jsem se rozhodla, využít pro své návrhy historii tohoto moderního sportu. Právě ta mě totiž zaujala natolik, že jsem konečně pochopila, proč a co se mi na disciplíně vlastně líbí. Jde zde především o volný životní styl, o zábavu, legraci, adrenalin a prostor k seberealizaci.

Vše vychází z původní dřevěné desky – prkna. Ta

přesně tohle všechno nabízela. Byla alternativou lyží a sloužila výhradně k pobavení. Stejně jako technika jízdy, tak i použití materiálů a výrobní technologie se neskutečně změnily a stále se vyvíjí. Avšak to co se nemění a zůstává stejné je životní filosofie volnosti. Stačí si vzít kousek dřevěného prkna a vyřádit se s ním na zasněženém svahu. Odtud pramení moje hlavní myšlenka. Jako základ celé kolekce jsem tedy požila dřevěnou desku.

Ilustrační foto dřeva

Pomalu se začaly vyvíjet mé představy o celé finální vizualizaci snowboardové firmy s vlastní kolekcí. Jelikož jsem si za stěžejní téma zvolila dřevo, odvodila jsem z něj také název celého projektu. Po zvážení spousty variant jsem se rozhodla pro slovo „Woodu“. Domnívám 29

se, že jméno celé značky by mělo být dobře vyslovitelné a na první poslech či pohled pro zákazníka atraktivní. Jelikož jsou mou cílovou skupinou především mladí lidé ve věku kolem 15 – 35 let, nabyla jsem dojmu, že by bylo dobré samotný název trochu „poangličtit“. Je to moderní, vyjadřuje to svobodu a porozumění vůči celému světu a dává to firmě větší prostor pro případné uplatnění se na zahraničním trhu. Z původního českého pojmu dřevo se stalo atraktivnější Wood, což zároveň znamená prkno. Poté již stačilo značku přeci jenom trošku počeštit, abychom si přes všechnu tu světovost byli jasně vědomi toho, že se jedná o český výrobek. Odtud tedy Woodu. Při řešení návrhů na prkna jsem se nejprve rozhodovala mezi dvěma variantami. První bylo použití již opracovaných prkem s přiznanými hřebíky. Zde se mi nabízela spousta asociací. Například stylizovat snowboard do dveří od kadibudky, dřevěného obložení zdi se zavěšenými parohy, či dřevěné lávce poryté zamilovanými vzkazy. Nakonec však zvítězila varianta druhá. Použila jsem dřevo přírodní s náznakem kmene stromu. Kde společným prvkem pro celou kolekci je přiznaný ornament letokruhů. Ten vytváří zajímavé kresby, jež celou sérii snowboardů propojují. Návrhy na snowboardy

30

Přestože jsem vycházela z reálných fotografií dřeva, v konečné podobě mají lehce abstraktní stylizovanou podobu.

Jasně by měly vyjadřovat

dřevo, ovšem zároveň jsou využívány jako dekorační prvek a na první

31

pohled tak není zcela jasné, jedná-li se opravdu o kůru stromu, či průřez dřevinou.

     

                   

Varianta 1 Při

dalších

úvahách

se

     

 

Varianta 2 mé

myšlenky

zaobíraly

otázkou,

jak

si

z dřeveného prkna udělat legraci. Hlavní motiv, jež měl podle mě dávat na první pohled znát jakousi historii snowboardingu, se pro mě stal odrazovým můstkem. Nyní jsem již řešila pouze to, jak dřevěné modely přeměnit v atraktivní, zajímavé, nápadité a vtipné zároveň. Po zvážení několika variant jsem se přiklonila k možnosti přiznat dřevu jeho přirozenost tedy ryze přírodní prvky, ovšem v lehce netradičních ironických spojeních. Vybrala jsem si motiv datla klovajícího do kůry stromu. Dále pak sovy obývající dutiny kmene. Houby parazitující na povrchu dřeviny. A konečně lýkožrouty zákeřně napadající jeho útroby. Vznikla tak kolekce čtyř boardů, které mají společný hlavní motiv a zároveň se samy proměňují do zcela odlišných variant. Ty by měly potenciálnímu zákazníkovi nabídnout možnost výběru dle vlastní představy. Zároveň však o něm jeho volba cosi vypovídá. Dá přednost před mírnou tichou a moudrou sovou zvědavě vykukující ze svého úbytku, či bude preferovat spíše agresivní malé a nenápadné škůdce?

32

Příprava motivů na snowboard  

   

              

   

           

Barevné řešení celé kolekce má jednotný ráz. V podkladu jsou vždy dominantní odstíny šedé barvy, které svými drobnými niancemi vytváří jemný dojem reliéfu. Hlavní přírodní prvky (houby, sova, datel, lýkožrouti) se pak na každém prkně svou barevností zásadně odlišují od neutrálního pozadí. Pro jednotlivé motivy jsem zvolila vždy jeden až dva převažující barevné tóny, do kterých je celý prvek laděn. U sovy jsou to spíše klidné a studené odstíny modré a zelené. U datla je to tradiční červená v kombinaci s bílou a černou, která je pro tohoto ptáka specifická a výrazná červená zároveň asociuje barvu v lékařské symbolice (červený kříž). Houby se zbarvují do tónů jedovaté růžové, což samo o sobě má svůj význam. A nakonec Lýkožrouti do dřeva neúprosně vykusují fialové cestičky. To je barva velmi nevyzpytatelná, tajemná ale taky zákeřná.

33

     

Práce

s tvorbou

loga

značky

Woodu

nebyla

jednoduchá,

avšak

do značné míry se odvíjela od samotného prkna. Zachovat v něm určitý ráz dřeva bylo úkolem číslo jedna. Zkoušela jsem k tomu použít různé varianty například detail hlavičky od hřebíku, kresbu letokruhů a písmo poskládané z větví. Nejtěžší na tom byl výběr, kdy je logo příliš pokroucené a rustikální či kdy je naopak už moc sterilní a nedynamické. Kromě dřevěného prvku jsem se snažila vyjádřit také určitý akcent pro zábavný sport, kterým snowboarding bezpochyby je. V konečném řešení bylo důležité zohlednit jak černobílou tak i barevnou variantu. Velmi podstatná se ukázala býti velikost loga. Je nutné, aby bylo jasně čitelné při prezentaci na velkém billboardu, ale i v drobných propagačních materiálech a v tiskovinách. Konečná podoba všech návrhů na snowboardy, loga a propagačních materiálů je umístěna v obrazové příloze č. 1.

Výběr loga a názvu firmy

34

Vývoj a varianty loga

35

6. Pedagogická aplikace tématu

6 . 1 . J a k l ze t é m a v y u ží t v e š k o l n í p r a x i P o d l e P l a t ó n a m á b ý t u m ě n í z á k l a d e m v ý c h o v y . 40 M ě o s o b n ě v m é p r á ci zajímá, jak by se dalo úspěšně využít tématu – Jednotný vizuální styl firmy a návrhů na snowboardy ve školních lavicích. Jaké se nabízejí možnosti zařazení tohoto celku do výuky výtvarné výchovy a především, k čemu budeme žáka či studenta skrze téma vychovávat. Mým cílem je, zaměřit se především na klíčové kompetence a všestranný rozvoj dovedností u studenta. Vyjma toho, že by celý výtvarný projekt měl odpovídat požadavkům rámcově vzdělávacích programů (dále již RVP), mou snahou je, vymyslet takové aktivity, které by samotné žáky zajímaly, bavily, dávaly velký

prostor

jejich

fantazii,

a

zároveň

pro

ně

byly

přínosné

i v běžném životě. Vybrala jsem si proto některé celky, týkající se mé diplomové práce a pokusím se je rozpracovat do kompletního výtvarného projektu. Konkrétně se budu zabývat samotnými návrhy na snowboardy, jelikož si myslím, že tato činnost bude pro studenty velmi přitažlivá. Je to sport velmi mladý, dynamický, alternativní a „stylový“. Proto by jim zvolené téma mohlo být blízké. Pro svůj projekt jsem si vybrala modelovou třídu 2. ročníku střední polygrafické školy. Program se jim budu snažit sestavit na míru tak, aby jej bylo možné v praxi zařadit do výuky.

                                                             40

READ, Herbert. Výchova uměním. Praha: Odeon, 1967. první vydání. přeložil Jan Caha. s. 9. 36

6.2. Výtvarný projekt Vzhledem k mému tématu diplomové práce jsem se při vymýšlení projektu zaměřila na navrhování výtvarného řešení snowboardů. Celý projekt se nazývá „Obleč prkno do nového hávu aneb snowboard jako výstavní exponát“. Časově je rozvržen na dva měsíce práce se studenty (s dotací 2 vyučovacích hodin týdně). Jak již uvádím výše, je určen pro studenty 2. ročníku polygrafické školy, kde je jim obor grafického designu již velmi blízký. Přesto nebylo mým hlavním cílem používat při práci počítačové vybavení, to se zde objevuje spíše okrajově, jako jedna z možných variant při výběru výtvarné techniky. Prvotním cílem je snaha, ujasnit žákům rozdíl mezi klasickým komerčním a výtvarně hodnotným (uměleckým) grafickým potiskem. 1. část – motivační Úvod (2h) - zde bude nejdříve dán prostor pro seznámení studentů s celým projektem, co je všechno čeká. Proběhne diskuze na téma snowboardingu, kdo má tento sport rád a věnuje se mu? Co se mu na něm líbí? Pouze okrajově. Dále následuje promítání filmu Snowboardista (2003, Olias Barca). Ten je důležitý pro navození té správné atmosféry snowboardingu. Úkolem na příští týden bude zaměřit se na současnou nabídku na trhu (internet, obchody, časopisy…). 2. část – teoretická příprava Seznámení s problematikou (2h) – v této jednotce se již hlouběji rozvine diskuze na téma vývoj a historie snowboardingu (výklad spojený s promítáním obrázků, doplněný o poznatky studentů). Na základě domácího úkolu z předešlé hodiny se začneme seznamovat s dnešním trhem. Co a jaké kvality nabízí. Souběžně si promítneme nějaké ukázky a práce nejznámějších světových značek. Pobavíme se o tom, jak se boardy vyrábí, kdo je navrhuje. Na závěr se pomocí metody diskusní pavučiny pokusíme dozvědět, jaký je rozdíl mezi klasickým komerčním a výtvarně hodnotným potiskem. Co běžný nenáročný konformní zákazník požaduje? Jaká je cílová skupina? Vymyslet charakteristiku tohoto populárního sportu – co jej vystihuje? 37

3. část – příprava na praktickou část Příprava (2h) – nyní si na začátek opět shrneme postřehy z minula a přidáme nové myšlenky z vypracovaných úkolů. Zaměříme se na charakter sportu, čím vším se dá vyjádřit. Na základě toho si sepíšeme profil typického snowboardisty, kterému se poté budeme snažit ušít prkno na míru. Cílem je vytvořit především originál, který se na trhu neobjevuje. Nejde však o snowboard funkční nýbrž výtvarně hodnotný. Pomocí brainstormingu si sepíšeme nápady. Poté se žáci sami rozdělí do preferenčních skupin a začne debata o vhodném výběru téma na potisk. Nejstěžejnějším kritériem zůstává nápad, jedinečnost, fantazie. Žáci budou vybízeni jak k vyřešení hlavního motivu na potisk, tak k domyšlení tvaru prkna (není nutné držet se klasiky, naopak) a především pak materiálu. Po celou dobu sepisují možné cesty a na závěr se dohodnou na jednom společném řešení. Do příští hodiny dostanou za úkol, smluvené téma ještě dále rozvinout. 4. část – praktická část Dokončení návrhu (2h) – pomocí kooperační metody postupně všichni členové skupiny představí své návrhy ostatním. Dále probíhá diskuze, na konci které se opět vyjádří pro jedno konečné řešení. Poté postupně všechny teamy představí své projekty ostatním. Na závěr hodiny si sami zvolí úkoly na příště, kdo má co vypracovat, kdo sežene jaký materiál. Samotná práce (4h) – během následujících čtyř hodin studenti vyhotovují své originální snowboardy. 5. část – návrat k diskusi Transformace (2h) – na úvod všichni představí své dokončené práce. Poté dostávají za úkol zamyslet se nad tím, jak by svůj projekt museli transformovat, aby se mohl stát komerčně zajímavým a prodejným. Výstupem této části bude vypracovaný návrh pro komerční řešení stejného tématu. 6. část – zakončení 38

Závěrečná prezentace (2h) – součástí prezentace bude instalování výstavy ze zhotovených děl v konfrontaci s jejich komerčními návrhy. Vyvrcholením bude vernisáž výstavy a poté diskuze nad jednotlivými výtvory. Proč a čím jsou jejich díla zajímavá a jedinečná? Jak se liší ta komerčnější prodejní verze? Účelem výtvarného projektu je seznámit se v praxi se dvěma způsoby řešení. V prvním případě kdy převládá výtvarné zpracování a originalita nápadu. Ve druhém je prioritou dobrá prodejnost výrobku. Výsledkem by mělo být zamyšlení se nad tím, kde je ta zlatá střední cesta, aby mohly fungovat oba tyto prvky. Zároveň se v jednotlivých úkolech podporuje hlubší zamyšlení nad problematikou, ne pouze povrchové seznámení. Studenti si tak v praxi mohou vyzkoušet, jak to asi může fungovat například v reklamní agentuře či designovém studiu. Podle RVP se snažím rozvíjet především jejich samostatné kreativní myšlení, ale také hodnocení, rozhodování a kooperaci ve skupinách.

39

Závěr Kdybych měla celou svou diplomovou práci zhodnotit, myslím si, že největším přínosem pro mě nejsou samotné produkty, které tak vznikly, ale všechny pracovní procesy, jimiž jsem si na dlouhé trati prošla. Neustálé zkoušení a hledání správné cesty, stejně jako pády a návraty zpět mě obohatily nejvíce. Zjistila jsem, že k žádnému cíli nevede zkratka. V případě, že se ji přesto pokusím použít, budu nakonec nucena vrátit se opět na začátek. Sladkým ovocem, které jsem však po práci přece jen sklidila je kolekce čtyř snowboardových prken navržených pro komerční užití, nikoli pro konzumního spotřebitele. Snažila jsem se jít v hlavní linii celého tématu více do hloubky a znázornit tak nedávnou historii tohoto mladého sportu. Pomocí dekoru dřevěného reliéfu jsem získala společný prvek pro celý projekt vizualizace. Odtud se začalo odvíjet celkové pojetí firmy. Název „Woodu“ skrývající ve svém mezinárodním vyznění také malé počeštění napovídá, odkud pochází. Mojí snahou bylo najít jméno dosti atraktivní pro mladou generaci, ovšem zároveň snadno vyslovitelné pro ty starší. Celou kolekci prken jsem se snažila pojmout s lehkou ironií a nadsázkou, ovšem důležité pro mě bylo také to, aby v sobě přesto skrývala i hlubší otázky k zamyšlení. Použila jsem lehce stylizované přírodní motivy zvířat a hub. Velkou úlohu v celé sérii sehrává jejich barevnost, která je v určité části spojuje a zároveň odlišuje. Konečnou podobu loga firmy „Woodu“ a drobných propagačních materiálů jsem již podřizovala ucelené představě o grafickém potisku snowboardů. Jejich účelem je sjednotit celkovou vizualizaci projektu, podpořit hlavní myšlenku „dřeva“ a dokreslit konečné vyznění. Práce mě velmi bavila a zaujala natolik, že bych se k podobnému tématu ráda ještě jednou vrátila ve své budoucí profesi.

40

Seznam požité literatury

BERAN, Vladimír. Typografický manuál – učebnice. Praha, 1999. BITNER, Lukáš a kol. Jak dokonale zvládnout snowboarding: Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1509-0. BINTER, Lukáš a kol. Snowboarding. Praha: Grada publishing, 1999. ISBN 80-7169-769-9. BURGESS, P., WOOD, B. 1000 způsobů zpracování písma. Tvar písmena dotažený k dokonalosti. Praha: Slovart 2006. ISBN-10 80-7209882-9. GIBBINS, Jonno. SNOWBOARDING Vše, co potřebujete vědět o tomto vzrušujícím sportu: MILÉNIUM PUBLISHING, s.r.o.: Chomutov, 1996. ISBN 80-902 384-0-8. GNAD, Tomáš a kol. Základy teorie lyžování a snowboardingu. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1587-5. Kolektiv autorů. Grafická úprava tiskovin. Praha, 1990. K O L E S Á R , Z d e n o . K a p i t o l y z d ě j i n d e s i g n u . P r a h a : V y s o k á š k o l a u mě leckoprůmyslová, 2009. ISBN 978-80-86863-28-3. LOUKA, Otto,. VEČERKA, Martin. Snowboarding. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1378-6. READ, Herbert. Výchova uměním. Praha: Odeon, 1967. první vydání. přeložil Jan Caha. RILEYOVÁ, Noël. Dějiny užitého umění. Vývoj užitého umění a stylistických prvků od renesance do postmoderní doby. Praha: Nakladatelství Slovart, 2004. ISBN 80-7209-549-8. TIMITHY, Samara. Grafický design. Základní pravidla a způsoby jejich porušování. Praha: Slovart, 2008. ISBN 978−80−7391−030−3.

41

TWEMLOWOVÁ, A. K čemu je grafický design. Praha: Slovart, 2008. ISBN 978-80-7931-027-3. VICHVAR, J., RAMBOUSEK, A. Původní československá typografická písma. Praha, 1972. VLČEK, Tomáš. Současný plakát. Praha: Odeon, 1976. VOBR, Radek. Snowboarding. Průvodce sportem: KOPP nakladatelství, České Budějovice, 2006. ISBN 80-7232-296-6.

42

Internetové zdroje

Articdesign [online]. (Česká republika). [cit. 3.3.2010]. Dostupné na WWW: . Burton's Playboy Model Snowboards Offend Some [online]. 2.10.2008 [cit. 12.3.2010]. Dostupné na WWW: . Carbon aramid [online]. (Česká republika). [cit. 19. dubna 2010]. Dostupné na World Wide Web: . Controversial Burton Snowboard Graphics [online]. 19.5.2009 [cit. 12.3.2010]. Dostupné na WWW: . KREJČÍ, Zdeněk. Vyhlášení soutěže grafických návrhů snowboardů Frople[online]. (Česká republika): 11.4.2008 [cit. 23.4.2010]. Dostupné na WWW: . Martin. Board technology – LTB snowboards [online]. (Česká republika): 7. května 2009 [cit. 19. dubna 2010]. Dostupné na World Wide Web: . Martin. Model pro výjimečný závod [online]. (Česká republika): 9. listopadu 2009 [cit. 19. dubna 2010]. Dostupné na World Wide Web: . Martin. Rocker Shape [online]. (Česká republika): 8. října 2009 [cit. 20. dubna 2010]. Dostupné na World Wide Web:

43

. Mojemoje [online]. (Česká republika). [cit. 15. 2. 2010]. Dostupné na WWW: . Mojemoje LTB [online]. (Česká republika). [cit. 19.3.2010]. Dostupné na WWW: . SUNGUR, Elif. Salomon Snowboard Artwork Contest [online]. 20. 10. 2005 [cit. 14. 5. 2010]. Dostupné na WWW: .

44

Seznam příloh

Příloha č. 1 – Obrazová dokumentace konečných návrhů (8 stran) Příloha č. 2 – Diplomová práce v elektronické podobě na CD-ROM

45