UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA. Diplomová práce

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA

Diplomová práce

OLOMOUC 2014

Monika Halfarová

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra technologické a informační výchovy

Diplomová práce Monika Halfarová

Informační technologie ovlivňující způsob života 10-11 letých dětí

Olomouc 2014

Vedoucí práce: Doc. PhDr. Miroslav Chráska, Ph.D.

Prohlášení Místopřísežně prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Informační technologie ovlivňující způsob života 10–11 letých dětí vypracovala samostatně pod odborným dohledem vedoucího diplomové práce a uvedla jsem všechny použité podklady a literaturu.

V Olomouci 22. dubna 2014

……………………………………….

Poděkování Děkuji vedoucímu své diplomové práce, Doc. PhDr. Miroslavovi Chráskovi, Ph.D., za poskytování cenných rad, jeho vstřícnost a trpělivost.

OBSAH Úvod .................................................................................................................................... 6 Teoretická část ..................................................................................................................... 9 1 Moderní informační a komunikační technologie ............................................................ 9 1.1 Všeobecné pojetí informačních technologií ............................................................ 9 1.2 Charakteristika informačních technologií.............................................................. 10 1.2.1 Počítače ...................................................................................................... 10 1.2.2 Notebook .................................................................................................... 11 1.2.3 Tablet ......................................................................................................... 12 1.2.4 iPad ............................................................................................................ 12 1.2.5 Televize ...................................................................................................... 12 1.2.6 MP4 ............................................................................................................ 13 1.2.7 Internet ....................................................................................................... 13 1.3 Využití informačních technologií .......................................................................... 13 1.4 Informační technologie ve vzdělávání ................................................................... 14 1.4.1 Informační technologie ve vzdělávání dětí ................................................ 15 1.4.2 Informační technologie a učitelé................................................................ 17 1.4.3 Nové informační a komunikační technologie ve vzdělávání ..................... 19 2 Způsob života 10-11 letých dětí ................................................................................... 20 2.1 Charakteristika mladšího školního věku................................................................ 20 2.2 Současný životní styl dětí ...................................................................................... 22 2.3 Vybrané faktory ovlivňující způsob života dětí a následné využití informačních technologií ............................................................................................................. 23 2.3.1 Rodina ........................................................................................................ 23 2.3.2 Škola .......................................................................................................... 25 2.3.3 Volný čas ................................................................................................... 27 3 Vliv informačních technologií na děti .......................................................................... 30

3.1 Pozitivní vliv.......................................................................................................... 30 3.2 Negativní vliv ........................................................................................................ 32 Praktická část ..................................................................................................................... 37 4 Výzkumné šetření ......................................................................................................... 37 4.1 Cíle výzkumu ......................................................................................................... 37 4.2 Problémové oblasti ................................................................................................ 37 4.3 Formulace hypotéz a výzkumných předpokladů ................................................... 37 4.4 Charakteristika výzkumného vzorku škol zúčastněných v dotazníkovém šetření. 38 4.5 Metody použité na získávání výzkumných dat a na zpracování výsledků ............ 40 4.5.1 DOTAZNÍK ............................................................................................... 40 4.5.2 Test nezávislosti chí-kvadrát pro kontingenční tabulku ............................ 42 4.5.3 Studentův t-test .......................................................................................... 43 4.6 Přehled výsledků dotazníkového šetření ............................................................... 45 4.6.1 Dokazování hypotéz H1-H8 ...................................................................... 45 4.7 Výzkumné předpoklady ......................................................................................... 56 4.8 Další zajímavé skutečnosti zjištěné při dotazníkovém šetření .............................. 83 5 Interpretace výsledků výzkumu .................................................................................... 93 Závěr .................................................................................................................................. 95 Resumé .............................................................................................................................. 97 Seznam bibliografických citací ......................................................................................... 98 Seznam příloh .................................................................................................................. 108 ANOTACE

Úvod Dnešní svět se spoustou moderních technologií, které jsou součástí každodenního života, je světem, o kterém bychom ještě před nedávnem četli jen v knihách nebo sledovali ve sci-fi filmech. Tento svět není světem jen dospělých lidí, ale také světem dětí. Otevírají se jim obzory, o kterých se nám dospělým ani nezdálo. Dnešní děti jsou v této oblasti velice zdatné, mnohdy umí lépe ovládat a používat moderní technologie než jejich rodiče i prarodiče. Televize je pro ně samozřejmostí, mobilní telefony využívají nejen k volání či posílání zpráv, jako mnozí dospělí, využívají ho k hraní her, poslechu hudby, sledování filmů, vyhledávání informací, ke vzdělávání a také ke komunikaci s okolním světem. Pro většinu z nich je používání notebooku i tabletu běžné a Internet využívají ve všech oblastech svého života. Nepotřebují trávit volný čas s kamarády na hřištích, stačí jim virtuální svět her a možnost psát (povídat) si s několika kamarády najednou. Ztrácí s nimi osobní kontakt, hůře mezi sebou komunikují, vzniká mezi nimi neviditelná bariéra. Vyvstávají otázky typu: jak s tím druhým mluvit, co je vhodné říci, co si můžu nechat od druhého líbit? V anonymním světě Internetu mohou být kýmkoli a mohou říci cokoliv. Dříve děti při společných hrách běžně komunikovaly s ostatními, ať stejného věku, mladšího, ale také se staršími dětmi, jaké pro ně byly vzorem. Znaly povahy své i druhých, uměly pojmenovat a odhadnout vlastnosti dobré nebo špatné, věděly, jak s kým mluvit, jak se k ostatním chovat, jaké chování je v kolektivu přípustné a které ne. Uměly se omluvit, běžně si o něco požádat. Dnešní děti mají problémy se vzájemnou komunikací, při každém sebemenším konfliktu s okolím za nimi stojí rodiče a „jejich problémy“ řeší. Moderní technologie rozšiřují obzory, ale také berou dětem možnost poznání sebe sama i ostatních kamarádů. Vždyť za „monitorem“ se dá říci a napsat cokoliv, nevidíme reakci toho druhého a mnohdy ji ani vidět nechceme. Také díky tomuto problému, se do škol začleňuje etická výchova, která navozuje modelové „problémové situace“ a ukazujeme dětem, jak se k sobě i dospělým chovat. Je fakt, že informační technologie jsou a budou běžnou součástí našich životů, ať pracovních nebo osobních, ale měly by děti 10–11 leté s nimi trávit většinu svého volného času? Kdy si potom mají utvářet základní vztahy v rodině (společné procházky, výlety, jízda na kole, společné čtení nebo povídání si před spaním), když dopoledne jsou 6

ve škole, odpoledne je spousta z nich v kroužcích, poté si udělají domácí úkoly a zbytek dne stráví hraním her na počítači nebo na Internetu? Kdy se naučí spolupráci s vrstevníky, když ve škole není prostor a odpoledne není čas? Internet je úžasná věc, ale nenahradí nám realitu každodenního života. Je také potencionální hrozbou, nebezpečím, které číhá na děti. Jsou na ně dostatečně připraveny? Jsou o této hrozbě poučeny?

7

Cíle diplomové práce

Cílem teoretické části Cílem teoretické části je charakterizovat informační a komunikační technologie (osobní počítač, televize, MP4, iPad, notebook, tablet, mobilní zařízení, Internet) a jejich využití ve vzdělávání i ve volném čase 10–11 letých dětí. Dalším cílem je popsat způsob života dané věkové kategorie a prostředí, ve kterém vyrůstají. Pozornost je zaměřena také na pozitivní a negativní vlivy ICT na každodenní život dětí. Cílem praktické části Cílem praktické části je uskutečnit výzkumné šetření, které mapuje vybavenost domácností moderními technologiemi, v nichž žijí zkoumaní respondenti v závislosti na velikosti obce. Dále bude pozornost věnována problematice bezpečné komunikace (zveřejňování osobních údajů, navazování kontaktů, atd.) prostřednictvím ICT. Navzájem budeme porovnávat žáky ze škol plně organizovaných a neúplných, se zaměřením speciálním, sportovním nebo běžným. Dalším cílem je zjistit, zda jsou genderové rozdíly při využívání technologií k hraní her. Budeme statisticky srovnávat množství času, který děti stráví s knihou, sportem nebo moderními technologiemi a jejich vzájemným ovlivňováním.

8

Teoretická část 1 Moderní informační a komunikační technologie 1.1 Všeobecné pojetí informačních technologií Informační a komunikační technologie (ICT) přinášejí do současného života významné změny, které se týkají všech oblastí lidského života. „ICT je široce používaný pojem, který zahrnuje veškeré technologie používané pro práci s informacemi a komunikaci (Maněnová, 2009, s. 7).“ ICT se stává účinným nástrojem k získávání informací a umožňuje nové formy poznávání, naše obzory jsou širší a zkoumání je více systémové. Od vynálezu knihtisku a plošného rozšíření gramotnosti prudce stoupla produkce informací, jejich šíření a samozřejmě také jejich zpracovávání a ukládání. Tento vzestup se zvětšuje v návaznosti na nové generace informačních a komunikačních technologií. V souladu s vývojem a přenosem hmoty, které ve vesmíru soustavně probíhají, se v lidské civilizaci mění význam hmotné, energetické a informační interakce ve prospěch informační interakce. Dle N. Negroponte : „V současné informační revoluci jde o změnu, kdy místo atomů přenášíme bity. Přesun od atomů k bitům je nezvratný a nelze jej zastavit (Sak, 2007, s. 27).“ V poslední době se prudce rozvíjí tvorba, šíření, zpracování a užívání informací. Vzniká prostředí skládající se souborem nosičů-médií, jejich informačním obsahem, příslušnými technologiemi a vesmírným prouděním informací. Zároveň s rozvojem hardwaru a softwaru dochází ke změnám na úrovni celé lidské civilizace. V informatice „již nejde o počítače, ale o způsob života (Negroponte, 2001, s. 9).“ Produkování informací se neustále urychluje měnícími se nosiči-médii informací a ovlivňuje lidskou populaci, a protože ta je vrcholem planetární evoluce, jedná se i o proměnu planety. Vznikají stále nové fenomény, které se propojují a vytvářejí moderní systémy. Počítače propojené do sítě, média, technologie a informace všech forem zavěšené na síti a pohybující se sítí vytvářejí spolu s jejich uživateli fenomén planetárního rozsahu, který v návaznosti na biosféru a atmosféru nazýváme infosférou.

9

Vznik a rozvoj infosféry patří spolu s digitalizací k základům nového civilizačního vývoje, nové digitální éry. Infosféra je v počátcích svého konstituování, ale její rozvoj jak kvantitavní, tak kvalitativní probíhá závratným tempem a mění celou lidskou civilizaci. Přes obrovský pokrok ve vývoji přitom tempo mediálních inovací nepolevuje. Lidstvo realizuje další technologické inovace, které výrazně proměňují nejen jednotlivá média, jako je rozhlas a televize, ale celou mediální oblast a životní styl člověka. Vývoj a formování člověka probíhá v dynamické rovnováze jednání, myšlení, cítění a osobnostní struktury. Lze proto očekávat, že tak zásadní inovace v lidské společnosti, životním stylu a vnitřním světě člověka, jako je zrod kyberprostoru, postupně promění člověka, společnost i celou lidskou civilizaci. Nastává vliv infosféry a navazujících jevů na všechny stránky člověka a společnosti. Tento rychlý vývoj informačních technologií samozřejmě ovlivňuje nejen dospělé lidi, ale především svět dětí, které dnes žijí jiným způsobem života, než děti před dvaceti lety. S informačními technologiemi se setkávají již od narození a ty je ovlivňují ve všech oblastech života. První setkání s různými technologiemi (televize, tablety, mobilní zařízení, PC atd.) probíhá v rodinách, další setkání se odehrává v mateřských školách, základních školách a pak už je provází celým životem. Informační technologie využívají děti nejen k zábavě, komunikaci, k získávání, zpracování či přenosu informací, ale hlavně také ke vzdělávání.

1.2 Charakteristika informačních technologií 1.2.1

Počítače Mezi nejběžnější zástupce informačních a komunikačních technologií patří

počítače. První číslicové počítače byly vyrobeny ve 30. letech 20.stolelí, přesto je za jejich vynálezce považován Charles Babbage, který základní principy fungování stroje pro řešení složitých výpočtů vymyslel již v 19. století. Do roku 1945 jsou za počítače nulté generace považovány elektromechanické počítače využívající relé. První generace v letech 1945 až 1951 je charakteristická použitím elektronek, ale také se ještě používají relé. V této době byly počítače velice drahé a neefektivní.

U této generace neexistovaly ani operační

systémy, programovací jazyky ani assemblery. Počítače druhé generace v letech 1951 až 1965 charakterizuje použití tranzistorů, které pomohly zlepšit parametry počítačů. 10

V této generaci se objevují první operační systémy a programovací jazyky. Třetí generace v letech 1965 až 1980 je charakteristická použitím integrovaných obvodů. Kromě velkých střediskových počítačů se objevují první minipočítače a mikropočítače. Pro čtvrtou generaci počítačů, od roku 1981 po současnost, jsou charakteristické mikroprocesory a osobní počítač. Mikroprocesory obsahují v jednom pouzdře celý procesor. Tyto vysoce integrované procesory snížily počet obvodů na základní desce počítače, zvýšily spolehlivost a rychlost, zmenšily rozměry. Roste kapacita paměti. V roce 1981 je na trh uveden osobní počítač IBM PC.

S rozvojem počítačových sítí vzniká Internet,

distribuované systémy. Výkon počítačů se zvyšuje použitím několika procesorů. Proto dochází k masovému rozšíření PC a prosazení se digitálních médií a digitálních technologií nejen v domácnostech, ale hlavně do oblastí obchodu, výroby, dopravy i kulturního průmyslu. Od 90. let se hovoří o digitální revoluci, kdy se digitální média stala součástí každodenního životního stylu. V současnosti se také používá termín „nová média“, která jsou založena na elektronické (digitální) platformě, využívají výpočetní výkon (procesor), jsou interaktivní a podporují komunikaci. Nová média jsou podstatně demokratičtější, volnější a dávají moc nad obsahem komunikace uživateli. Jenomže tuto moc nedostávají pouze jedinci, ale také nadnárodní telekomunikační a ICT korporace.

Tento vliv nespadá

pod žádnou kontrolu odborných společenských institucí, a tedy je snadno zneužitelný. Nová média mají celosvětově tendenci upřednostňovat a prosazovat převážně americký pohled na svět, konzumní způsob života a myšlení.

Odborníci se shodují na tom,

aby rozhodující úlohu při vývoji nových médií nehrály jen technologie, ale spíše komplexní sociální, kulturní, ekonomické a politické prostředí společnosti a její potřeby. 1.2.2

Notebook Notebook je typ malého přenosného počítače, který dokáže nahradit počítač

a používáme ho ke stejným účelům. Byl určen zejména pro práci s Internetem při cestování. Části notebooku jsou menší, lehčí a mají nižší příkon a výkon než odpovídající části osobních počítačů. Notebooky mají zabudované komponenty, které poskytují srovnatelné funkce jako komponenty stolních počítačů; komponenty notebooků však nejsou zaměnitelné. Notebook používá vlastní typy vnitřních rozhraní – obdobné stolním počítačům, ale většinou ve zmenšené verzi, např. Paměťové sloty, mini PCI Express rozhraní, atd., vnější porty jsou stejné jako u stolních počítačů. Komponenty v noteboocích jsou miniaturizované a optimalizované z hlediska příkonu, fyzických 11

rozměrů a hmotnosti. Notebooky používají k zobrazování zabudovaný LCD displej, jako optickou mechaniku používají tenkou DVD mechaniku, tkz. slim mechaniku, standardem

pro

paměť RAM je SO-DIMM modul, procesor je

ve

verzi

„mobile“

s optimalizovanou spotřebou a variabilní pracovní frekvencí, klávesnice je nízkozdvihová, jako vstupní zařízení se většinou používá touchpad, případně trackball. Myš a externí klávesnici je možné připojit přes USB port nebo Bluetooth. I nadále ovšem platí, že u notebooků je vyšší cena za menší výpočetní výkon. 1.2.3 Mobilní zařízení Mobilní zařízení nebo přenosné zařízení je malý přenosný elektronický bezdrátový přístroj s vlastním napájením s různými aplikacemi. Často je vybaven dotykovým displejem anebo miniaturní klávesnici. Mobilní telefony umožňují nejen komunikaci v rámci mobilní sítě, ale i spojení s pevnou telefonní sítí přímo volbou telefonního čísla na vestavěné klávesnici a poskytují široké možnosti dalších telekomunikačních služeb, jako jsou SMS, MMS, WAP a připojení na Internet. Jelikož patří k nejrozšířenějším elektronickým zařízením, výrobci je vybavují také dalšími funkcemi a aplikacemi. Mobilní telefony vybavené operačním systémem mohou v mnoha ohledech nahradit osobní počítače. 1.2.3

Tablet Tablet je mezistupeň mezi notebookem a kapesním počítačem, nejčastěji

s dotykovou obrazovkou. Nejprve se mělo jednat o jednoúčelový přenosný počítač s vysokou výdrží baterií a s dotykovým displejem. Původní představy se však postupem času vytratily a současné Tablet PC jsou v podstatě klasické notebooky se všemi výhodami i nevýhodami. 1.2.4

iPad iPad je multimediální počítač typu tablet od společnosti Apple. Používá operační

systémy OS od Apple (iOS, aktuálně ve verzi 7.x) a lze ho použít k práci s různými multimediálními formáty včetně novin, časopisů, knih, učebnic, fotografií, videí, hudby, textových dokumentů, tabulek a videoher. 1.2.5

Televize Televize je široce používaný jednosměrný dálkový telekomunikační systém

vysílání a přijímání televizního signálu – obrazu a zvuku. Komerčně se začala televize 12

využívat od 30. let 20. století, dostala se i do domácností a stala se důležitým komunikačním zdrojem a zdrojem zábavy, výrazně přispívá k celkové socializaci společnosti takřka po celém světě. Slovo televize bylo odvozeno z řeckého tele – daleko a latinského vize – vidět. 1.2.6

MP4 MP4 je multimediální kontejner definovaný standardem ISO/IEC, je také

známý pod názvem MPEG-4 Part 14, jde tedy o součást standardu MPEG-4. V těchto kontejnerech může být vložený téměř jakýkoliv typ dat. Umožňuje poslech hudby, sledování videoklipů či filmů. 1.2.7

Internet „Internet je encyklopedie na vše (Vacek, J. [online], 2011).“ Slovo Internet pochází z mezinárodní (původně latinské) předpony inter (česky

mezi) a anglického slova net (network, česky síť). Původně šlo o označení jedné ze sítí připojených k Internetu, avšak došlo k zobecnění pojmu, který dnes označuje celou síť. (Necyklopedie.cz [on-line], 2012) Internet je komplex propojených sítí, tvořící celek, mezi nimi dochází k výměně dat. Mezi nejpoužívanější zařízení připojených k Internetu patří počítače, notebooky, tablety i chytré telefony. Internet vznikl na základě výzkumného projektu ministerstva obrany USA a amerických univerzit v roce 1962. Společným cílem všech lidí využívajících Internet je bezproblémová komunikace (výměna dat).

1.3 Využití informačních technologií Dle Českého statistického úřadu a jeho výsledků šetření zaměřené na využívání informačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci vyplývá, že v posledních 5 – ti letech se zvýšil počet domácností v České republice vybavených osobním počítačem o 1,1 milionu. Dvě třetiny domácností tedy v roce 2010 vlastnily počítač a téměř každá domácnost vybavená počítačem měla také připojení k Internetu. Zajímavostí je, že vybavení domácností počítači a připojením k Internetu je ovlivněno tím, zda má rodina děti, či nikoli. Občané České republiky nejvíce využívají Internet k posílání e-mailů, čtení zpráv, novin a časopisů. Třetina Čechů nakupuje zboží nebo služby přes Internet.

13

Z hlediska mezinárodního srovnání se Česká republika co se týče vybavenosti domácností

informačními

technologiemi

(kromě

mobilního

telefonu)

nachází

pod průměrem členských zemí Evropské unie. Pokud jde o počet uživatelů Internetu, Česká republika se přiblížila k průměru Evropské unii. Přístup k informacím, jejich výměna, zpracování a využití je v současné době jednou z cest, které vedou k úspěchu a udržení konkurenceschopnosti jednotlivce nebo společnosti. Kompetence práce s informacemi a využití informačních technologií se dnes rovná kompetenci efektivně se učit, využívat informační zdroje, zkušenosti jiných lidí a hlavně možnost dalšího vzdělávání. Informační technologie se využívají nejen ve státním, ale také v soukromém sektoru. Přinášejí nejen pozitiva, ale mají také své negativní stránky. Mezi ně patří kyberšikana nebo různé druhy závislostí. „Kyberšikanu lze definovat jako online násilí, jehož cílem je někomu ublížit, nebo ho zesměšnit za použití informačních a komunikačních technologií.

Toto chování

je úmyslně nepřátelské s tendencí se opakovat. Oběť nemá možnost se ve většině případů účinně bránit. Jednotlivec nebo skupina útočníků ubližují takovým způsobem, že se oběť nemůže účinně bránit (Bajerová, 2009, s. 147).“ V dnešní informační společnosti hrají rozhodující úlohu informace a ty rozhodují o ekonomickém růstu, o financích, o ekologii každé společnosti. Správné informace ve správný čas řeší problémy mnohem rychleji, levněji a tedy efektivněji. Je tedy důležité v této oblasti systematicky vzdělávat novou populaci, vybavit je dovednostmi a znalostmi pro budoucí osobní i profesní život.

1.4 Informační technologie ve vzdělávání Pokud bychom chtěli vystihnout charakter dnešní společnosti, nejvíce by jí příslušel název informační společnost nebo společnost vědění. Jejich propojení je nasnadě: „vědění je dnes produkováno a distribuováno za vydatné pomoci informačních a komunikačních technologií. Tyto technologie jsou infrastrukturou, která umožňuje přenos informací a znalostí a manipulací s nimi. Dochází tak k paralelnímu růstu významu vědění a tím pádem i vzdělávání na straně jedné a ICT na straně druhé (Zounek, 2009, s. 11).“ Na základě těchto pohybů se stává požadavek na zapojení informačních a komunikačních technologií do procesu vzdělávání a to z několika důvodů. 14

•

Ekonomické důvody – vycházejí ze současných potřeb ekonomiky, kdy znalost práce s ICT je jedním z podmínek úspěšnosti na trhu práce.

•

Sociální důvody – schopnost využívat ICT je chápána jako předpoklad pro život ve společnosti, kdy moderní technologie pomáhají v mnoha směrech také dětem hendikepovaným nebo sociálně znevýhodněným.

•

Pedagogické důvody – moderní technologie jsou příčinou změn a inovací ve školách.

Používání technologií mění nejen vzdělávací instituce,

ale zásadně ovlivňuje samotný proces učení. 1.4.1

Informační technologie ve vzdělávání dětí Ovlivněna výše uvedenými důvody vláda ČR v roce 2000 schválila koncepci Státní

informační politiky ve vzdělávání, která stanovila cíle v oblasti informační gramotnosti učitelů a studentů. Pro regionální školství byl vypracován projekt Internet do škol, který měl za cíl vybavit školy potřebnou technikou pro přístup na Internet, k informačním technologiím a naučit učitele s nimi efektivně pracovat. V té době většina škol, hlavně neúplných, bojovala se samotným vybavením počítači, nedalo se hovořit o kvalitně vybavených multimediálních učebnách. Postupně se všechny školy vybavily potřebným HW a SW vybavením a dá se říci, že dnes jsou neúplné školy vybaveny lépe než spousta plně organizovaných škol. Neúplné školy mají nejen plně vybavenou multimediání učebnu, ale mnohdy mají více interaktivních tabulí než plně organizované školy. Mezi hlavní dokumenty patří Národní program rozvoje vzdělávání – Bílá kniha (2001), Zákon č.561/2004Sb.o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. V roce 2007 byl vydán Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a s jeho vydáním a realizováním ve školách, které si vytvářely své vlastní Školní vzdělávací programy, byla do škol zavedena nová vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie. Tato oblast umožňuje všem žákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti, to znamená získat základní dovednosti v ovládání výpočetní techniky a moderních informačních technologií, orientovat se ve světě informací, tvořivě pracovat se získanými informacemi a využívat je ve vzdělávání i v praktickém životě. Vzhledem k rozvoji informačních technologií a potřebě ovládat práci s výpočetní technikou, byla tato vzdělávací oblast zařazena jako povinná součást základního vzdělávání na 1. a 2. stupni základní školy. 15

Ovládání

informačních

technologií,

hlavně

se

naučit

rychle

vyhledávat

a zpracovávat potřebné informace pomocí Internetu i jiných digitálních médií, umožňuje vzdělávání kdekoliv a kdykoliv, vede k odlehčení pamětného memorování s možností využití daleko většího množství dat a informací než doposud, urychluje obnovování poznatků a zároveň vhodně doplňuje učební texty a pomůcky. Dovednosti získané v této oblasti umožňují žákům aplikovat výpočetní techniku s bohatým výběrem vzdělávacího software a informačních zdrojů ve všech vzdělávacích oblastech celého základního vzdělávání. Dá se říci, že svými možnostmi tato oblast přesahuje své hranice a stává se součástí všech vzdělávacích oblastí základního vzdělávání. Vzdělávání v dané oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí a poskytnout všeobecný základ všeobecného vzdělávání. Vzdělávací oblast umožňuje všem žákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti. „Informační gramotnost můžeme obecně chápat jako schopnost využívat moderní technologie a prostředky (Maněnová, 2009, s. 8).“ Informační gramotnost obsahuje tyto schopnosti: „Rozpoznat, kdy jsou informace potřebné; lokalizovat různé zdroje, obsahující potřebné informace; najít v těchto zdrojích potřebné informace; umět tyto zdroje kriticky zhodnotit; použít získané informace k řešení problému; efektivně zprostředkovat informace jiným lidem v různých podobách, a to nejen v přímém styku, ale i prostřednictvím různých informačních technologií (Maněnová, 2009, s. 9).“ V této vzdělávací oblasti se žáci naučí porovnávat informace a poznatky z většího množství alternativních informačních zdrojů, a tím dosáhnou větší věrohodnosti vyhledaných informací. Naučí se využívat výpočetní techniku, aplikační i výukový software ke zvýšení efektivnosti vzdělávání, k prezentaci i racionálnější organizaci práce. Naučí se pochopit funkce výpočetní techniky také jako prostředku simulace a modelování, technologie jsou důležitou motivací žáků, ale pomáhají také podporovat jejich sebevědomí. V neposlední řadě je důležitý postoj odpovědného, etického přístupu k nevhodným obsahům vyskytujícím se na Internetu, respektování práv k duševnímu vlastnictví při využívání SW a šetrná práce s výpočetní technikou.

16

Pro 1. a 2. období jsou RVP ZV dány tyto očekávané výstupy Základy práce s počítačem: Žák – využívá základní standartní funkce počítače a jeho nejběžnější periferie; respektuje pravidla bezpečné práce s hardware i software a postupuje poučeně v případě jejich závady; chrání data před poškozením, ztrátou a zneužitím. Vyhledávání informací a komunikace: Žák – při vyhledávání informací na Internetu používá jednoduché a vhodné cesty; vyhledává informace na portálech, v knihovnách a databázích. Zpracování a využití informací: Žák – pracuje s textem a obrázkem v textovém a grafickém editoru. Hlavním důvodem, proč jsou technologie zařazovány do vyučování, je očekávání zkvalitnění učení žáků a zlepšení jejich výsledků. Moderní technologie se také stávají nástrojem k řešení problémů, kdy jejich prostřednictvím žáci nejen získávají informace, ale pomohou jim tyto informace třídit a vyhodnocovat. Tyto technologie také podporují kreativitu, protože mohou využívat mnohé nástroje pro tvorbu či publikaci vlastních výtvorů a prací, kde se poté zlepšují také jejich prezentační schopnosti.

1.4.2

Informační technologie a učitelé Informační gramotnost učitelů je jedna z částí klíčových kompetencí učitele.

Ty jsou definovány jako: „Soubor požadavků na vzdělávání, zahrnující podstatné vědomosti, dovednosti a schopnosti univerzálně použitelné v běžných pracovních a životních situacích (Maněnová, 2009, s. 12).“ Součástí gramotnosti pro 21. století je technologická gramotnost, informační gramotnost, mediální kreativita, sociální dovednost a zodpovědnost. Maněnová uvádí: „Technologická gramotnost je popisována jako schopnost používat média (zejména Internet) jako prostředek přístupu k informacím. Mediální kreativita představuje schopnost porozumět a aktivně se podílet na vytváření obsahu médií. 17

Sociální dovednost

a zodpovědnost znamená, že člověk je schopen si uvědomit, jaké sociální důsledky s sebou nese zveřejnění informací a jaký vliv budou mít tyto zveřejněné informace na nejmladší generaci (Maněnová, 2009, s. 13).“ V odborné literatuře se také setkáme s pojmem digitální kompetence. „Digitální kompetence jsou soubor dovedností a schopností řešit problémy pomocí informačních a

komunikačních

technologií.

Zahrnuje

to

i

základní

znalost

informačních

a komunikačních technologií: používání počítačů k získávání, hodnocení, ukládání, vytváření a výměně informací a ke komunikaci a spolupráci v rámci sítí, prostřednictvím Internetu najít informace a posoudit jejich kvalitu (Maněnová, 2009b, s. 13).“ Jedním z hlavních důvodů zavádění moderních technologií do vzdělávání je podpora a také zkvalitnění práce učitelů. Moderní technologie se stávají pomocníkem učitelů v jejich přípravě na výuku. Učitelé mají k dispozici různé počítačové programy, pomocí nichž vytvářejí vzdělávací materiály. V rámci EU Peníze do škol učitelé vytvářeli řadu zajímavých vzdělávacích materiálů, které byly a jsou dalším prostředkem a cestou za poznáním. Jelikož tyto materiály vypracovávali většinou učitelé s dlouhodobou praxí, cílem mnohých učitelů bylo výukové materiály, ať šablony či digitální materiály, obohatit o své poznatky a zkušenosti z praxe a pro své žáky připravit nejen zajímavý, ale také přitažlivý výukový materiál obohacený prací na různých typech interaktivních tabulí, na webových stránkách či jiných on-line výukových systémech. Přestože jsou ICT propagovány jako nástroj vyšší efektivity výuky, mnoho učitelů má značný odstup a technologie ve své práci využívají minimálně, nebo se jim vyhýbají. Existují bariéry, jež stojí v cestě naplnění ICT do oblasti vzdělávání. Nalezneme je na úrovni učitelů, na úrovni jednotlivých škol, ale také na úrovni celých školských systémů. Mezi hlavní bariéry na úrovni učitelů patří nedostatečná dovednost při práci s ICT (ICT gramotnost) a také nedostatek motivace a jistoty učitelů v užívání ICT. V přípravě hraje také roli věk učitele a jeho pohlaví. Mladší učitelé využívají ICT ke své přípravě více než starší učitelé. Důvodem může být vyšší ICT gramotnost, také zvyk pracovat s technologiemi, ale i rozdílný způsob přípravy na výuku u začínajících a zkušených učitelů. Samozřejmě míra použití ICT v přípravě na výuku souvisí s vybaveností pracovišť učitelů. Dalším významným faktorem je časová náročnost přípravy.

18

Přitom moderní technologie pomáhají při plánování výuky a archivaci příprav na výuku. V tomto případě je snadná archivace, ale také snadná aktualizace informací, které můžeme kdykoli didakticky i technicky upravovat, aktualizovat, rozmnožovat. Mohou napomáhat při řízení výuky, když umožní ukládání a následné zpracování dat. Dále mohou technologie napomáhat při dalším sebevzdělávání či rozvoji učitelů. Podporují komunikaci všech účastníků školního vzdělávání, kde je možno zahrnout také rodiče.

1.4.3

Nové informační a komunikační technologie ve vzdělávání Tak jako byl revoluční knihtisk, tak pro současnou společnost a vzdělanost člověka

je e-learning. Rozvoj e-learningu má podstatný význam pro rozvoj lidských zdrojů a pro realizaci evropského projektu „učící se = znalostní společnost“. Důležité je si uvědomovat hranici používání e-learningu a vhodnou kombinaci s tradiční formou vzdělávání. Tato vzdělávací forma je jednou z nejdůležitějších v rámci celoživotního vzdělávání. E-learning je vzdělávání, které využívá informační a komunikační technologie. Stal se plnohodnotnou součástí vzdělávacího systému a nejvíce vyhovuje mladé generaci. Přes veškerou modernizaci nemůžeme nahradit klasickou výuku elektronickým učením, jelikož bychom žáky ochudili o vzájemné vztahy, ať žáka s učitelem nebo žáka s ostatními spolužáky. Změny v této oblasti se týkají spíše ověřování znalostí žáků, které již probíhá třetím rokem u žáků 5., 9. tříd a také maturitních ročníků. Pojem elektronické učení (e-learning) je relativně nový pojem, objevující se v širokém využití počítačů při vzdělávání lidí. Je to učení, kde se propojuje vnější řízení jedince s jeho autoregulací. Pedagogice, psychologii i sociologii přináší nové typy problémů, neboť podle Beethama (2002): •

„zpřístupňuje žákům a studentům informační zdroje obrovského rozsahu

•

přináší nové prostředky pro práci s informacemi

•

nabízí nový typ pedagogické komunikace, způsoby prezentování a reprezentování poznatků

•

navozuje změny ve stávající podobě vzdělávacích institucí tím, že se informační zdroje pro žáky a studenty centralizují, zatímco informační služby se decentralizují

•

otevírá se větší prostor pro žákovskou autonomii

•

přináší však i nové podoby nerovnosti mezi lidmi (Mareš, 2007, s. 173)“

19

Elektronické učení má mnoho předností, ale také mnoho problémů či nepříznivých účinků, které přinášení zdravotní rizika. Také v tomto prostředí se vyskytují podoby elektronického podvádění, kterému lze předejít prevencí.

2 Způsob života 10-11 letých dětí 2.1 Charakteristika mladšího školního věku Je dán obdobím od 6. roku až do 11. roku života dítěte. Hlavním psychologickým znakem u mladšího žáka je rozvoj učební činnosti, tedy získávání vědomostí, dovedností a návyků prostřednictvím školy. V tomto období se do sociálního pole dítěte dostává nová důležitá osoba – učitel.

Z rozumových funkcí rozvíjí školní výuka hlavně paměť

a myšlení, nároky klade také na úmyslnou pozornost. V prvních ročnících školy můžeme charakterizovat žákův názor na svět jako naivní (myšlení takového školáka jako názorné a konkrétní), teprve kolem 10. roku začíná tato naivita mizet a objevuje se kritičnost. Bohatě se rozvíjí zájmy – novým zájmem, který výrazně rozvíjí poznávací schopnosti a celou osobnost, je četba. Dostatek tělesné energie a narůstající obratnost dítěte se odráží ve velké pohybové vitalitě, která nemá být omezována, ale měla by ústit do dobře organizované tělesné výchovy a sportu, současně se nesmí zapomínat na dostatečný odpočinek. V tomto období se také rozvíjejí city, které postupně ztrácejí afektivní charakter a dostávají se pod vědomou kontrolu. Školní výchova a četba se významně podílejí na rozvoji citů estetických, etických, intelektuálních a vlasteneckých. Těchto vyšších citů lze dobře využít i při sexuální výchově. Sexuální výchova je dlouhodobý proces, který se nedá nahradit jednorázovým poučením. Zájem dětí o tuto oblast je zákonitý, neboť po dovršení 10. až 11. roku se dítě dostává do prepuberty, kdy začíná proces pohlavního dospívání a pohlavní diferenciace. Dochází zde k významným tělesným změnám, které se netýkají jen pohlavních orgánů, ale také růstu svalové a kosterní soustavy, což se u dospívajícího projevuje určitou nešikovností a dočasným narušením plynulé koordinace pohybů. Zásadním obdobím v rozvoji osobnosti a vytváření vlastní identity je dospívání. Toto období je dle Vágnerové mezi desátým a dvanáctým rokem jedince. V tomto období se odehrávají výrazné změny v rovině sebepojetí, sebevědomí a sebeobrazu. Do nové vývojové úrovně se dostává abstraktní myšlení a emoční prožívání. V souvislosti s těmito 20

změnami se mění také morální uvažování a hodnotový systém dospívajících. Dochází také k posunu vnímání světa a jeho pravidel, principů a ujasňování hodnot, které jsou pro daného jedince důležité. Jedinci pochybují o sobě samém, svém místě a uplatnění ve společnosti, o své budoucnosti. Při formování identity je zdůrazněna aktivní úloha jedince, kdy musí o svou identitu bojovat hledáním, přijímáním a utvářením si norem, názorů, systémů hodnot a cílů tak, aby nedošlo k tzv. falešné identitě. Při objevování vlastní identity a experimentování dnes souvisí také virtuální prostor. Internet nabízí obrovský prostor pro hledání otázek „kdo jsem“, „kým chci být“, „jaké vztahy chci navazovat“ a zároveň malé riziko ohrožení. Tento prostor zvyšuje pocit anonymity, který je možno kdykoli opustit. V tomto prostředí je snadné se identifikovat se skupinami, s nimiž se dospívající cítí spjati, kde jsou přijati, uznáváni a spokojeni. V reálném životě je naše identita propojena s naším fyzickým já, nemůžeme se izolovat rolemi, které jsou rozpoznatelné osobami kolem nás. Naproti tomu naše virtuální osobnosti nejsou nijak prostorově propojeny, můžeme virtuálně překročit počet našich rolí. Obzvláště v dospívání, kdy je mladý člověk plný ideálů a hledá ideál sebe sama, má možnost v prostředí Internetu stát se takovým, jakým by chtěl být v reálném světě. Ve virtuálním prostředí dospívající pociťují méně úzkosti, strachu. Vnímají ho jako prostředí bez zábran, kde mají pocity uvolnění a bezstarostnosti, které jim dovolí být otevřenější, odvážnější a troufalejší, ale také zranitelnější. V reálném životě mohou být zakřiknutí, ale virtuální svět jim dovolí být komunikativnější, výřečnější. Dle Šmahela dochází k idealizaci sebe sama, které může být způsobeno vědomou motivací, ale také změnou vlastního já, která může probíhat bez vlastního vědomí. „Dospívající tak může mít pocit, že na Internetu se stává lepším, než ve skutečnosti je – aniž by o to přitom nutně usiloval. Dá se říci, že se jedná spíše o fantazii být lepším, fantazii o tom, jak mě on-line komunita vnímá. Reálné vnímání on-line komunitou však může být úplně jiné (Šmahel, 2003, s. 59).“ David Šmahel operuje s pojmem status identity, který odvozuje od přítomnosti faktoru krize či cíle. Krizí je míněn proces rozhodování a změn, závazkem je považováno přijetí určitého programu či cíle.

21

„V tomto pohledu mohou dospívající procházet čtyřmi stavy identity: 1. Difuzní identita - nenese sebou žádný závazek ani krizi. Adolescent je v jeho rámci silně identifikován se skupinou, jejímž je členem a jíž přizpůsobuje chování a názory. Nemá potřebu sám sebe výrazněji vymezovat či definovat. 2. Předčasně uzavřená identita – odráží přítomnost závazku, aniž by mu předcházela krize. V takovém případě většinou adolescent přijímá normy, hodnoty a názory autorit, na nichž je závislý. 3. Nezávazná identita čili moratorium – stav, kdy je přítomna krize, ale nikoli závazek. Většinou je tato fáze provázena úzkostí, pochybnostmi a výraznou tendencí experimentovat s rolemi, normami a hodnotami. 4. Dosažení identity – status, který zahrnuje krizi, hledání a pochybnosti, zároveň ale i schopnost a ochotu přijmout závazek (Krčmářová, 2012, s. 81).“ Šmahel shrnuje, že mnoho dospívajících se na Internetu zabývá otázkami životních hodnot, vztahů a výběru partnera, využívají Internet k vyjasnění vlastních postojů. Chtějí upoutat

pozornost

ostatních,

potřebují

si

posilovat

pozitivní

sebeobranu

a sebehodnocení. Na Internetu si uspokojují potřebu někam patřit, náležet, být členem skupiny. Virtuální komunity se společným zájmem jsou schopny poskytnout sociální podporu dospívajícím, kteří ji v reálném světě postrádají.

2.2 Současný životní styl dětí Většina dnešních dětí vyrůstá v demokratickém prostředí s liberálním výchovným přístupem

rodičů,

v

materiálním

dostatku

až

blahobytu,

obklopena

médii

a technologickými novinkami všeho druhu. Dětské pokoje se postupně změnily v multimediální laboratoře a jsou vybaveny celou řadou informačních technologií za účelem zábavy a vzdělávání dětí. Dle různých výzkumů životního stylu a mediálního chování českých dětí víme, že zhruba polovina dětí (4-14 let) má v dětském pokojíčku k dispozici televizi, dvě pětiny dětí mají dnes v pokojíčku Internet, skoro dvě pětiny dětí vlastní MP4 nebo iPod. S věkem dětí však vybavenost pokojíčků roste, takže například Internet má k dispozici v dětském pokoji již polovina 10-14 letých dětí. Také dle mého výzkumu vyšly obdobné výsledky,

22

kdy třetina dětí vlastní notebook, třetina dětí tablet, skoro polovina počítač a více než dvě třetiny mobilní zařízení. Přístup dětí k médiím je dnes neomezený. Navštěvují po skončení vyučování různé vzdělávací, volnočasové nebo sportovní aktivity jako umělecké školy, sportovní oddíly či kroužky, jazykové kroužky. Větší část svého volného času děti stráví s informačními technologiemi, a to nejen ve svých pokojích. Celkem dnes děti tráví mediální konzumací stejné množství času jako ve škole, někteří dokonce ještě více. Navíc se věnují více činnostem najednou (multitasking). Tento nový fenomén ovládl hlavně dětské pokoje. Poslouchat MP4, zároveň konverzovat prostřednictvím Skype, odpovídat na e-maily, nebo být na Facebooku a u toho pracovat na domácím úkolu je běžným způsobem, jak dnešní děti tráví svůj volný čas. Volným časem se dnes zcela běžně označuje doba, po kterou dítě nenavštěvuje školu, ale věnuje se svým koníčkům a zájmům. Je těžké posoudit, zda jsou dnešní děti jiné nebo stejné jako dřív. Spíše je to různý pohled na danou situaci a otázka názoru. Pesimisté říkají, že dnešní děti baví jiné věci nebo je prostě nebaví nic. Optimisté tvrdí, že pokrok technologií se základní potřeby dětí příliš nemění. Tak jako předešlé generace si děti potřebují hrát, vzájemně spolu komunikovat a mají rády příběhy s dějem. Jenže na rozdíl od předešlých generací dnešní děti tyto své potřeby uspokojují pomocí moderních informačních technologií.

2.3 Vybrané faktory ovlivňující způsob života dětí a následné využití informačních technologií 2.3.1

Rodina Rodina je chápána jako základ společnosti, jako primární skupina, ve které probíhá

socializace jedince, formuje se jeho osobnost, normativní a hodnotová sféra, rozvíjí se emoce, vůle, schopnosti, dovednosti a návyky. Správně fungující harmonická rodina je základem zdravého psychického vývoje člověka. „Instituce rodiny má pro socializaci dítěte klíčový a prakticky nezastupitelný význam a dítě v ní nachází uspokojení potřeb, které jsou po průběh dalšího sociálního začleňování rozhodující (Helus, 2003, s. 119).“ Rodina má řadu funkcí, z nichž stěžejní jsou dle Šindelářové (1997, s. 49) tyto:

23

•

funkce hmotného rámce – obživa a výchova, uspokojení základních biologických potřeb

•

funkce sociální ochrany členů rodiny – sociální zázemí, status, příbuzenské role

•

funkce socializace jedince Ani v tomto období se význam rodičů pro dítě nesnižuje. Toto období vyžaduje

od rodičů velkorysost, trpělivost a vlastní sebejistotu. Od narození dítěte mu rodiče poskytují ochranu, pomoc, vedení a rozhodují za něj v mnoha věcech. V tomto období již dítě nechce být vedeno a chráněno, usiluje o větší svobodu. Mnohdy se zdá, že dítě nestojí o rodiče, ale opak je pravdou. Nejdůležitější pro dospívání je dobrý vztah s rodiči, jejich vstřícnost, nadhled a především trpělivost. Důležité je postupně uvolňovat pomyslné hranice, které jsme dětem nastavili a naučit se zvládat vlastní nepříjemné pocity, zda naše děti zvládnou nástrahy tohoto světa. Přílišné obavy rodičů vnímá dítě jako projev nedůvěry, jako podceňování jeho schopnosti zvládat své povinnosti. Důležité je dodržování principů dobré komunikace, které souvisí s respektem k dospívajícímu. Rodiče by měli být vnímaví k tomu, co se aktuálně s jejich dítětem děje a podle toho k němu přistupovat. Důležité je snažit se naslouchat tomu, co říká a zároveň se mu snažit porozumět. Projevovat zájem o jeho pocity, o jeho zájmy, koníčky i zážitky. Neodsuzovat, v případě nespokojenosti vyjádřit svůj nesouhlas, mluvit o svých pocitech. Společnými činnostmi si vytvářet prostor pro rozhovor. Nejméně důležitý je respekt a důvěra k dospívajícímu, která je spojena se sebeovládáním rodičů. Současní rodiče vnímají své děti jako individuality, s právem na vlastní názor a vlastní soukromí. Tomu odpovídají také standardy bydlení dnešních dětí a vybavenost jejich pokojů. Přestože televize stále patří mezi oblíbenou a častou společnou zábavu rodičů a dětí, sleduje dnes většina dětí televizi nejčastěji bez rodičů. Děti si tak samy vybírají svou zábavu a rodiče ani netuší, co vše děti sledují. Před rokem 1989 byl mediální obsah konzumovaný dětmi regulovaný, v televizi například vysílacím časem či označením hvězdičkou. Dnes s rozmachem Internetu je to však stále obtížnější. Kontrola mediálního obsahu se díky Internetu více přesunula ze státu na rodiče. I jejich schopnost regulace je

však

omezena

například

nižší

počítačovou

gramotností,

ale

i

neznalostí,

neinformovaností a nezodpovědným přístupem. Čeští rodiče jsou navíc ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi, co se týče kontroly mediální konzumace velice liberální a benevolentní. Nejde však jen o regulaci množství stráveného času nebo ochranu dětí před vyloženě škodlivým obsahem (sex, násilí, drogy atd.), je třeba si přiznat, že my 24

dospělí ovlivňujeme výběr mediálního obsahu svých dětí čím dál tím méně a tím se snižuje i náš vliv na vkus dětí. A ten se postupně mění. Staré známé „večerníčkovské“ postavičky například vytlačují Šmoulové, jejichž tvůrci kromě kresleného seriálu nabízejí dětem interaktivní hru na počítači, Facebooku, tabletu či Smartphonu. Dnešní děti tráví spoustu času na Internetu, ať komunikací s přáteli, setkáváním se na sociálních sítích, chatem, hraním her nebo vyhledáváním informací. Lidé v produktivním věku jsou schopni pracovat s e-mailem, dokumenty nebo vyhledávat informace, ale pro děti Internet představuje jiný svět. Stal se jejich životním stylem, soustavná přítomnost na síti, komunikace prostřednictvím Skype nebo Facebooku, hraním her on-line je zcela běžné. Na síť se z reálného života přesunula část sociálních vztahů, vymezování rolí a budování vlastní identity, které se dříve odehrávalo na dětských hřištích. Na Internetu najdeme samozřejmě také nebezpečí, které nesmíme my dospělí podceňovat a měli bychom na ně dostatečně děti připravit. Ve snaze chránit naše děti před zneužitím na Internetu nám nepomůžou zákazy přístupu na síť, ale dostatečné poučení o všech nástrahách a nebezpečích, se kterými se děti mohou setkat. Zde má své místo nejen rodina, ale také škola.

2.3.2

Škola V České republice je povinná školní docházka stanovena na devět let. Rodiče mají

na výběr, zda jejich děti budou studovat státní základní školu, jazykovou školu, přestoupí na gymnázium nebo využijí studia na soukromých školách. Je zde také možnost povolení individuálního domácího vzdělávání na žádost rodičů. Po dokončení základní školní docházky je dětem umožněno, aby pokračovaly studiem na středních školách nebo se vyučily nějakému učebnímu oboru. Základní školy jsou být zřizovány obcemi, státem, církví nebo mohou být soukromé. Vzdělávání ve státních či církevních školách je bezplatné, v soukromých školách hradí rodiče dětí školné. Základní škola se v České republice dělí na dva stupně. První stupeň je tvořen 5 - ti ročníky (do roku 1993 byl tvořen jen 4 ročníky), druhý stupeň pak 6. až 9. ročníkem. „V roce 1999 vznikl na základě usnesení vlády České republiky č. 277 Národní program rozvoje vzdělávání v České republice, která v něm schválila hlavní cíle vzdělávací 25

politiky. Přijaté cíle se staly východiskem „Koncepce vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v České republice“, zveřejněné Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Ministerstvo se touto koncepcí přihlásilo k zásadě, že rozvoj školství a všech dalších vzdělávacích institucí a aktivit, podílejících se na utváření národní vzdělanosti, se má v budoucnosti vyvozovat z obecně přijatého rámce vzdělávací politiky a jasně vymezených střednědobých a dlouhodobých záměrů, které mají být veřejně vyhlášeny v podobě závazného vládního dokumentu, tzv. „Bílé knihy“. Bílá kniha je pojata jako systémový projekt, formulující myšlenková východiska, obecné záměry a rozvojové programy, které mají být směrodatné pro vývoj vzdělávací soustavy ve střednědobém horizontu. Má se stát závazným základem, z něhož budou vycházet konkrétní realizační plány rezortu, s přesahem do širší sféry vzdělávání, jak je předpokládají zákony o školství a vládní strategické plánování sociálně ekonomického rozvoje. Zároveň je však Bílá kniha otevřeným dokumentem, který by měl být v pravidelných intervalech kriticky zkoumán a v souladu se změnami společenské situace revidován a obnovován. V regionálním školství se za zásadní společné otázky celého sektoru považuje problematika stanovení cíle a obsahu vzdělávání, veškeré formy systematicky prováděného hodnocení kvality vztahující se jak k činnosti vzdělávacích institucí, tak k žákům v podobě zkoušek a diagnostických postupu, eventuálně též hromadného zjišťování výsledků vzdělávání. Dále také procesy změny odehrávající se uvnitř autonomně spravujících se škol. Další důležitou otázkou je postavení a profesní činnosti pedagogických pracovníků jako hlavních nositelů proměny ve vzdělávání. V dokumentu se dále pojednává o všech stupních a druzích škol a školských zařízení tak, aby jejich ředitelé, učitelé a další pedagogičtí

pracovníci

v jednotlivých

kapitolách

mohli

najít

svou

specifickou

problematiku. Kromě nich byl zvláštní důraz položen jednak na zařízení ovlivňující volný čas dětí a mládeže, jednak na specifickou péči o talentované a mimořádně nadané a sociálně či zdravotně znevýhodněné jedince. Jednotlivé školy pak nadále vycházely a vycházejí z tohoto kurikula, které se stalo východiskem při tvorbě jednotlivých Školních vzdělávacích programů. Tyto Školní vzdělávací programy jednotlivých škol charakterizují daný typ školy, její záměr, vzdělávací strategie a záměry dalšího vzdělávání žáků, žáků se speciálními potřebami, ale také žáků se sociálním znevýhodněním (RVPZV 2007 [online]).“ 26

Škola je neoddělitelnou součástí výchovy mladého člověka. Rozvíjí a připravuje osobnost na kvalitní osobní i profesní život. Vztah dítěte ke škole je částečně ovlivňován osobností učitele, celkovou organizací školní výuky i místem, kde se nachází.

2.3.3

Volný čas Dle Čápa: „způsob využívání volného času dětí a mládeže specifickým způsobem

odráží způsob života dospělých (Čáp, 1990, s. 68).“ V dnešní společnosti dochází ke změnám týkajících se rodinného života a jeho stylu, zvláště ve způsobu trávení společného času. „Mění se především životní styl rodin, ve kterých děti vyrůstají. Rodina zkrátka vypadá dnes jinak a její kvality nemohou nemít dopad na chování dětí a jejich budoucnost (Viktorová, 2004).“ Mezi společně trávený čas by měly patřit každodenní aktivy, jako je příprava dětí do školy, vykonávání domácích prací či společné stolování. Důsledkem společenských změn, náročných profesí a časovou vytížeností rodičů se minimalizuje časový úsek, kdy se rodiče mohou věnovat svým dětem. Také volný čas dětí je mnohdy přeplněn jejich volnočasovými aktivitami, kroužky či dalším vzděláváním. Často zaniká prostor pro nejen společný čas rodičů a dětí, ale také pro čas dětí na své spolužáky nebo kamarády. Rodiče chtějí mít ze svých dětí „dokonalá“ stvoření, kdy množstvím kroužků a dalších aktivit se snaží rozšířit obzory svých potomků v domnění, že budou lépe připraveni na svůj profesní i osobní život, ale mnohdy zapomínají, že společně strávené chvilky ať povídáním si, hrou či četbou posilují rodinné vazby a citové potřeby dětí. Děti potřebují mít pocit, že jsou milovány, mít určitý řád a vzory, se kterými se mohou identifikovat. Nezájem rodičů o ně nebo dokonce odmítání samotného dítěte, dále v kombinaci s dalšími aspekty dochází k narušení optimálního psychického vývoje jedince. Existuje mnoho možností, jak trávit s dětmi volný čas, vždy je však důležitá spoluúčast alespoň jednoho z nich. Dnes rodiče považují za samozřejmé jezdit s dětmi na kole, na bruslích, chodit s nimi plavat nebo provozovat jiné sportovní aktivity, ale málokterý rodič jde s dětmi do knihovny, do divadla. Také doma se rodiče dětem věnují pouze při přípravě na vyučování, ale jen málokterý rodič s dětmi čte nebo se jim věnuje při práci na počítači. Děti splní své školní i domácí povinnosti, pokud vůbec nějaké doma mají, zavírají se ve svých pokojích, mají volný a nekontrolovatelný prostor 27

pro aktivitu na počítači nebo sledování televize, většinou obojí zároveň. Mají mnoho volného času pro hraní her a komunikaci s kamarády pomocí Skype či Facebook, který málo rodičů kontroluje nebo omezuje. S přibývajícím věkem dítěte vliv rodiny na potomka klesá, dítě se postupem času socializuje do širšího prostředí mimo rodinu. Rodina však vytváří svou výchovou základ, na který navazují další vzdělávací instituce. Společným trávením volného času jsou děti chráněny proti sklonům k rizikovým projevům chování a jejich vývoj je bezproblémovější. Ten se pak nadále projevuje jak při interakci s jejich sociálním okolím, tak také ve školním prospěchu. Kromě společného trávení volného času je také důležitým faktorem v životě dětí volný čas rodičů, kde se rodiče stávají vzorem. Změnami ve společnosti jsou rodiče pod nátlakem společnosti, snahou získat co nejvyšší finanční ohodnocení, ale také tlakem zaměstnavatelů, nuceni pracovat víc nebo mají více zaměstnání najednou, aby zabezpečili své rodiny na přijatelné úrovni. Také z tohoto důvodu jsou rodiče natolik časově vytížení, že jim pro společné trávení volného času s dětmi nezbývá prostor. Přitom v dětství je nejvíce volného času a úkolem rodičů je dětem ukázat možnosti, jak jej smysluplně trávit. Výsledky projektu Klíče pro život prezentované jejím garantem panem Bocanem potvrzují „skutečnost, že aktivní trávení volného času dětí je významně závislé na iniciativě, informovanosti a možnostech jejich rodičů. To souvisí především se vzdělanostní úrovní a socioekonomickým postavením rodiny. Čím lépe je rodina situovaná, tím více tráví děti svůj volný čas s rodiči, sourozenci a prarodiči. V tomto případě mají rodiče všeobecně větší přehled o činnosti svých potomků ve volném čase, více je podněcují a motivují. Děti ze špatně situovaných rodin tráví samy téměř dvakrát více času než děti z rodin průměrně či lépe situovaných (Vodáková, 2011, [online]).“ Dítě by mělo mít rodiči vytvořen optimální časový rozvrh, kdy bude mít dítě čas jen samo pro sebe, který využije dle svého uvážení, ať čtením knihy nebo hraním her či komunikací pomocí počítače. Pro některé děti jsou koníčky namáhavou činností, ale počítač či Internet je pro ně přirozeným prostředím. Dříve si děti pouštěly písničky pomocí radiomagnetofonu, ale dnes poslech písní z YouTube, hraní her a zároveň komunikace s kamarády není problém pro většinu. V důsledku vývoje celé společnosti „se dramaticky zvýšila doba, kterou člověk v průběhu svého života tráví konzumem médií a mediální komunikací. Jak ukazují různé výzkumy, má dnes již mnoho dětí na konci své 28

školní docházky za sebou více hodin strávených u televize než ve škole – a přitom se brala v úvahu jen televize. K tomu přibývají všechny ty hodiny, kdy telefonovaly, hrály si s gameboyi a hracími konzolami a seděly u počítače (Buermann, 2009, s. 174).“ Děti mohou na počítači svůj volný čas trávit variabilně. Mladší děti používají počítač především k hraní her, starší využívají Internet a jeho možností. Atraktivní je pro ně komunikace pomocí Internetových komunikačních nástrojů, ale dnes také pomocí Internetových sociálních sítí. Průzkum ze zdroje EU Kids online (online, 2011) uvádí, že mezi top aktivity vykonávané dětmi nad 50% z uživatelů patří: příprava do školy, sledování videí, her, instant messangery3, sociální sítě a e-maily. Všechny tyto činnosti nejsou samy o sobě rizikovými, ale měla by se dodržovat jistá pravidla, která by měla být předávána prostřednictvím výchovy rodičů. Jestliže si rodiče neví rady, mohou si na googlu.com najít odkazy s radami o bezpečnosti dětí na Internetu. „Desatero bezpečného Internetu, které by děti měly znát a respektovat: 1. Nedávej nikomu adresu ani telefon. Nevíš, kdo se skrývá za monitorem. 2. Neposílej nikomu, koho neznáš, svou fotografii a už vůbec ne intimní. 3. Udržuj hesla k e-mailu i jinam v tajnosti, nesděluj je ani blízkému kamarádovi. 4. Nikdy neodpovídej na neslušné, hrubé nebo vulgární maily a vzkazy. 5. Nedomlouvej si schůzku na Internetu, aniž bys o tom řekl někomu jinému. 6. Pokud narazíš na obrázek, video nebo e-mail, který tě šokuje, opusť webovou stránku. 7. Svěř se dospělému, pokud tě stránky uvedou do rozpaků nebo vyděsí. 8. Nedej šanci virům. Neotvírej přílohu zprávy, která přišla z neznámé adresy. 9. Nevěř každé informaci, kterou na Internetu získáš. 10. Když se s někým nechceš bavit, nebav se. ( bezpecnyinternet [online])

29

3 Vliv informačních technologií na děti Dnešní moderní doba a skoro neomezený přístup k moderním technologiím znamená větší kontakt dětí s médii a jejich vliv na vývoj dítěte. Média jsou součástí kultury společnosti a prezentují modely chování a hodnoty, které jsou pro společnost klíčové jak v pozitivním tak v negativním smyslu. Dítě pod vlivem médií vnímá dané obsahy, které jsou mu prezentovány jinak, než dospělé osoby. Typické pro tento věk je přizpůsobení se ostatním, což dítě nutí sledovat pořady jako jeho spolužáci a další důležité osoby v jeho životě. Často věnuje pozornost tomu, co je pro něj atraktivní a významné. Přitažlivé jsou pro ně osoby, které mají stejnou nebo podobnou životní zkušenost, stejně jako postavy představující určitý ideál, ať kladný či záporný. 10–11 leté děti zvládají na dobré úrovni čtení, psaní, zvětšuje se kapacita paměti, zvyšuje se doba soustředění a na vyšší úroveň se dostává také logické myšlení. Celkově se v této době před dětmi otevírají možnosti světa moderních technologií. Děti v tomto věku jen málo sledují videa či poslouchají CD, jsou schopny vyhledávat informace, psát a posílat vzkazy, být aktivní na sociálních sítích, hrát online hry a zároveň poslouchat hudbu z YouTube či sledovat filmy online. Vyvstává otázka, jak mohou moderní technologie ovlivnit jejich vývoj. „Lze předpokládat, že nové technologie, pokud je vnímáme jako nové modely vyjádření, mohou přinášet rozvoj nových mentálních schémat, zejména u dětí, které hned po narození vpadnou do prostředí plného digitálních technologií (Krčmářová, Vacková, 2012, s. 23).“ Yarto (2009) k tomu uvádí, že schopnosti, které budou děti rozvíjet, zahrnou zejména kapacitu pro hledání informací a řešení problémů, myšlení a formální reprezentace, rozvoj modelů poznání, myšlení a učení.

3.1 Pozitivní vliv Jednou ze základních aktivit dítěte ve školním věku je učení. Dle konstruktivistické teorie je učení aktivní proces, v němž učící se jedinec vytváří nové myšlenky a pojmy na základě svých vědomostí. Důležitou roli v procesu učení hraje složení učebního prostředí, které by mělo odpovídat reálnému světu, což dnes z větší části také tvoří moderní technologie. Dětem ve věku 10 a 11 let je praktické užívání počítačů cizí, využívají je spíše jako přístup k Internetu nebo k práci s výukovými programy, kterých je dnes velké množství. 30

S výukovými vzdělávacími programy se děti setkávají nejdříve v mateřských školách, v základních školách, poté je naleznou na různých webech a některé děti mají vzdělávací programy doma na svých počítačích nebo noteboocích. Výukové programy populární a zábavnou formou seznamují s novými informacemi všech směrů a žánrů, od matematiky, jazyka českého či anglického, vlastivědu, přírodovědu až po programování. Výukové program chápeme jako celek činností vedoucí ke stanovenému cíli, ať seznámení s novým učivem, procvičování, opakování, testování, které je prováděno většinou zábavnou formou. V dnešní době školy vybaveny kromě počítačů také interaktivními tabulemi, kdy učitelé do výuky zařazují právě výše uvedené programy, ale využívají také multimediální učebnice. Výuka pomocí moderních technologií je pro děti velice lákavá, motivující a nevšední. Počítače a jejich vybavení mohou velice pozitivně ovlivňovat vývoj dítěte, ale za předpokladu, že je výuka vedena správně a se správnou motivací. Mezi další moderní prvek ve výuce patří využívání Internetu.

Přístup k Internetu představuje výhody

i nevýhody, ale záleží jen na nás dospělých, rodičích a učitelích, která složka převládne. Internet je místo k prozkoumávání a objevování světa, místem, kde jsou nahromaděné mnohé informace. Různé informace i data můžeme na Internetu nalézt velice rychle a snadno, Internet tedy zjednodušuje život. Ale také této dovednosti musíme děti postupně naučit. Prostřednictvím Internetu se děti mohou mezi sebou dorozumívat, vyměňovat si názory, vyhledávat informace, poslouchat hudbu, sledovat filmy atd. Kyberprostor není jednosměrný, což je odlišné od televize. Možnost interakce nutí děti přemýšlet a procvičovat různé sociální dovednosti, které v dnešní době mohou jen málokdy zažít osobně. Navazují kontakty s jinými lidmi, formulují a prosazují si vlastní názory, učí se argumentovat nebo projevovat vlastní emoce. Prohlubují se jazykové znalosti uživatelů. Mezi základní schopnosti, které děti na Internetu rozvíjejí, patří exploration, expression a exchange, tedy zkoumání, vyjádření a výměna. „Exploration - přirozená dětská tendence k objevování a učení, která je vede k samostatnému učení, rozvíjí flexibilitu a obraznost myšlení. Expression

- je schopnost využívající širokou škálu nástrojů, díky nimž dítě

vytváří nové ideje a komunikuje s ostatními. Exchange

- vychází ze záměru sdílet vlastní nápady s ostatními lidmi, a to

v prostoru, kde dítě může pracovat, ptát se a odpovídat. 31

V součinnosti s těmito schopnostmi se rozvíjí sociální dovednosti dítěte, které mu umožňují užitečnou a efektivní interakci s ostatními uživatel (Krčmářová, Vacková, 2012, s. 24).“ „Johnsonová (2006) se zastavuje u jednotlivých typů online aktivit a uvádí jejich možný vliv na kognitivní rozvoj. Hraní online her podle tohoto zdroje může zlepšovat pozornost, vizuální představivost a paměť. Surfování po webových stránkách, které mají některé charakteristiky tištěného materiálu a obsahují text i obraz, vyžaduje a posiluje schopnost interpretace. Z hlediska procesů učení, které se dotýkají nejmladších dětí, je důležité, že navštěvování webových stránek posiluje gramotnost, napomáhá rozvoji schopností řešení problémů a vizuální zpracování informací. Online probíhající komunikace vyžaduje také jazykové a vyjadřovací dovednosti, a tedy napomáhá jejich rozvoji. Všechny formy Internetové komunikace, ať už simultánně či odděleně probíhající, aktivují jazyková centra v mozku. Rozličné online aktivity vyžadují a posilují metakognitivní dovednosti. Videohry, stejně jako online komunikace, posilují růst rychlosti kognitivních procesů (Krčmářová, Vacková, 2012, s. 24).“ Internet využívají dnešní děti, ale také dospělí nejen pomocí počítačů či notebooků, ale v poslední době pomocí Smartphone, tzv. chytrých telefonů, které jsou novým fenoménem. (Chytrý telefon je mobilní telefon, který nabízí funkce a různé aplikace, jako jsou přehrávání hudby a videa, operační systémy - není to aplikace, ale „srdce“ smartphonu, bez něj by nemohl fungovat a samozřejmě přístup na Internet odkudkoli). Výhody chytrých telefonů pro vzdělávání – mobilita, poměrně nízká cena, aplikace podporují rozvíjení dovednosti kooperace a komunikace, což jak víme, jsou klíčové kompetence pro 21. století a v neposlední řadě možnost nastavení aplikací přímo na míru jedince. O těchto chytrých telefonech předpokládáme, že se stávají běžnou součástí života dětí, dospívajících i dospělých.

3.2 Negativní vliv S rozvojem moderních technologií a vybaveností domácností těmito technologiemi dochází k „přeinformovanosti“ dnešní populace. Internet je místem, kde nalezneme spoustu informací, ale důvěryhodnost těchto informací je někdy pochybná a také nezjistitelná. Na základě toho vznikají informační šumy a dezinformace. Mnohdy ani pro dospělé není snadné zhodnotit věrohodnost zjištěných informací, jak tedy mohou vyhodnotit tyto informace děti? Dospělí jedinci jsou schopni na základě svých znalostí 32

a zkušeností alespoň relativně vyhodnotit správnost dané informace, ale děti toho nejsou schopny. Věří všemu, co je jim pomocí Internetu předkládáno. Jedním ze závažných problémů dnešní společnosti je: „závislost na Internetu a online prostředí je fenomén, který doprovází masivní rozšíření Internetu, nepřeberné možnosti virtuální komunikace a sdílení, jež představuje (Hybnerová, 2012, s. 33).“ Internet je bezesporu užitečným prostředkem, jeho horší stránkou je, že se stává jednou ze závislostí společnosti, jako jsou drogy, alkohol nebo cigarety. Mezi odborníky celého světa je toto téma hodně diskutované, pojem závislost na Internetu (Internet Addiction Disorder, IAD) poprvé použil v roce 1995 psychiatr Goldberg. Americká psycholožka Kimberley Young je první průkopnicí a tvůrkyní ucelených konceptů a prvních výzkumů závislosti

na

Internetu.

Člověk

si

nevytváří

závislost

přímo

na

„Internetu“,

ale na Internetových aplikacích a webech. Mladí lidé a děti jsou skupinou, u které je nejvyšší riziko vzniku závislosti na Internetu a online prostředí. Jsou s Internetem těsně spojeni, využívají ho ke vzdělávání, ale také k soukromým účelům. Internet mohou mít kdykoli s sebou, dnes jim to umožňují moderní technologie např. chytrý telefon, tablet či ultralehké notebooky. Způsob využití Internetu je různý a ne každý, kdo je připojený na Internetu, je závislý. Problémy nastávají při nadměrném užívání Internetu, které přináší do života jedince komplikace v osobním, rodinném životě a ve školním či pracovním prostředí. Dochází k postupnému odtržení od běžného života. Psycholog John Suler tvrdí: „Je známé, že lidé říkají a dělají v kyberprostoru věci, které by obvykle v normálním (face-to-face) světě neřekli a neudělali. Cítí ztrátu omezení, odhazují svou plachost a vyjadřují se otevřeněji… To je ale meč o dvou ostřích. Někdy tak sice lidé povědí do světa na sebe velmi osobní věci a uvolní tím mnohé své skryté emoce, strachy či přání. Na druhé straně to ale nemusí být jen akt laskavosti a vlídnosti. Často to jsou i sprostoty, drsná kritika, zlost, nenávist a dokonce i hrozby (Suler, 2010, online).“ Nejčastější oblasti virtuálního světa, kdy se u dětí vytváří závislost: 1. Kybervztahy

a

online

komunikace

–

komunikace

s opravdovými

či

Internetovými přáteli prostřednictvím e-mailů, chatování, diskusních fór, ICQ, Skypu, Facebook, Myspace, Lidé.cz atd. Potíže vzniknou, když se virtuální vztahy stanou důležitějšími než skutečné osobní vztahy s rodinou a přáteli. 2. Hraní online her – jedná se o hry, kdy jsou v jednu chvíli zapojeny tisíce hráčů v určitém fantazijním virtuálním světě, hry jako jsou Wold of Warcraft či Lineage. 33

Tyto hry vyžadují zapojení do týmů, hráči mají určitou míru zodpovědnosti, ale také se jim zde dostane pomoci od ostatních spoluhráčů. Hra nemá žádný konec a to může významně přispět ke vzniku závislosti. 3. Přetížení informacemi – prohledávání databází, sbírání velkého množství informací bez jeho využití, nutkavé surfování na webech, sběr obrázků, stahování množství hudby či filmů. 4. Závislost na počítači – hraní ofline počítačových her. 5. Ostatní problémy – obzvláště u dospívajících, závislost na kybersexu a Internetové kompulzivní chování, zejména online gamblingu, nutkavé využívání prodejních a aukčních serverů.

Dítě ohrožené závislostí na Internetu odpovědné osoby (rodiče i učitelé) poznají dle jeho lhaní o tom, jak dlouho a často je online. Dlouho do noci a brzy ráno hraje hry nebo si chatuje, bývá unavené, zhorší se prospěch ve škole, zanedbává učení. Opouští dřívější zájmy a přátele, zhorší se vztahy s rodinou. Připojí se také fyzické příznaky jako poruchy spánku; bolesti zad, krku a hlavy; suché oči a namožený zrak; bolest a ztuhlost rukou a zápěstí; změny váhy a také zanedbávání osobní hygieny. Doporučení pro rodiče ohrožených dětí – osobní příklad, mít svůj život pod kontrolou; podpoření dětí v aktivitách či zájmech; monitorování stráveného času na Internetu, nastavení jasných pravidel; mluvit s dětmi o jejich potížích a pocitech, které mohou způsobovat stres, který následně vede k hledání úlevy online; předcházet tomu, aby se dítě nudilo; komunikovat s dětmi o jejich virtuálním světě. Další nebezpečí, hrozící nejen dětem na Internetu je kyberšikana. Je to online násilí s cílem někomu opakovaně ubližovat pomocí moderních technologií, kdy oběť nemá možnost se bránit. Jedná se o cílené nadávání, zesměšňování, ponižování a zveřejňování osobních diskrétních informací o oběti pomocí chatu, sociálních sítí, blogů atd. Často jsou využívány také mobilní zařízení. Agresoři mají díky informačním technologiím vysokou anonymitu. Mezi kyberšikanu patří nahrávání osob na videa, která se dají upravit, ale také neustálé volání nebo prozvánění z neznámého čísla. Cílem zasílání zpráv či MMS je vyvézt šikanovanou osobu z rovnováhy. Další formou kyberšikany je pomocí Internetu odcizení identity krádeží hesel nebo užíváním cizích uživatelských účtů. Obětí kyberšikany stále přibývá a je důležité těmto problémům věnovat pozornost. „Oběti se cítí osaměle a mají pocit, že lidé kolem nich nemůžou pochopit, co se jim děje. Našim úkolem je děti

34

vyslechnout, nasměrovat je na pomoc a zaměřit se jak na prevenci, tak i na to, aby se oběti kyberšikany naučily tyto problémy řešit (Veličková Hulanová, 2012, s. 92).“ Poměrně

novým

fenoménem

spojovaným

s moderními

technologiemi

mezi mladistvými a dětmi je Sexting (sextování). Slovo je složeno ze slov sex a textování = elektronické rozesílání textových zpráv, videa či fotografií se sexuálním obsahem. Dalším obzvláště nebezpečným jednáním je kybergrooming, kdy se někdo snaží zmanipulovat vyhlédnutou oběť a donutit ji pomocí ICT ke schůzce. Cílem schůzky může být sexuální zneužití sledované osoby, ale také fyzické mučení, nucení k terorismu apod. oběťmi mohou být děti i dospělí. Průměrnému groomerovi stačí 8 minut, aby navázal online komunikaci s dítětem. Postupně s ním navazuje přátelský vztah, kdy se seznamuje se svou obětí a blíže ji poznává. Poté si vytváří vztah a rozšiřuje navázané přátelství, vytváří u oběti iluzi, že je jeho nejlepším přítelem a přitom připravuje dítě na další činnosti. Dále groomer (pedofil – útočník) posuzuje rizika, odhaduje pravděpodobnost, že jeho činnost odhalí rodiče dítěte. Další etapou je tzv. exluzivní vztah - vyvolání citové závislosti na osobě útočníka, na který navazuje sexuální vztah. Ten je přirozeným pokračováním vytvořeného důvěrného vztahu. Vyvrcholením je osobní setkání, o kterém nikdo neví. Častý následek tohoto setkání je sexuální zneužití dítěte. Zneužívání

Internetu,

mobilních zařízení či

jiných

technologií

je také

kyberstalking – pronásledování či slídění. Toto chování agresora je často provázené silným agresivním nábojem. Je to forma násilného chování, vždy zahrnuje porušování soukromého života oběti. Online útočníci využívají zvědavosti dětí, jejich touhy po poznávání nových a často také zakázaných věcí. Přesto tento typ stalkera patří mezi nejméně nebezpečné, i když stalker dokáže v oběti vyvolat a vzbudit obavy o vlastní život. Obvykle totiž stalker svou oběť nikdy v reálném světě nepotká ani ji osobně nezná. Stalker se snaží opakovaně a dlouhodobě kontaktovat svou vybranou oběť (pomocí dopisů, e-mailů, telefonátů, SMS zpráv, zasíláním vzkazů na ICQ, Skype, v chatu, zasíláním různých zásilek s dárky apod). Dalším problémem ovlivňující nejen děti, které přinášejí informační technologie, jsou online hry. Mají na dnešní populaci pozitivní, ale také negativní vliv. Již při příchodu prvních videoher vznikly názory, že by se měly zakázat. V posledních třiceti letech se vedlo spoustu diskuzí na téma počítačových her a nebezpečí, kterému jsou dospívající 35

děti vystaveny, včetně zvyšující se agresivity, možného rizika závislosti, negativního vlivu na sociální rozvoj dítěte, sebevědomí a další úzkosti. Odborné studie pouze naznačují negativní vliv her na psychiku dítěte a dospívajících, stejně jako nejsnáze ovlivnitelné skupiny a typy her, které jsou z hlediska ovlivnění vnímání a rozeznávání reality nejnebezpečnější. Spíše než o negativním vlivu her na psychiku dítěte můžeme mluvit o závislosti, která děti vystavuje izolaci, nižším studijním výsledkům a spánkové deprivaci. Ale jen obtížně bychom hledali hranici mezi běžným hraním a zdravou formou trávení volného času a úskalím závislosti a nezdravého životního stylu. Jistě i dnešní rodiče si kladou tuto otázku a nejlepší rada je dbát pravidel bezpečného Internetu a mít tak přehled o čase svého dítěte stráveném u počítače. Pokud již děti mají jakýkoli problém, mohou se rodiče i samotné děti obrátit na Linku bezpečí, která pomáhá dětem a dospívajícím řešit těžké životní situace. Pomáhá těm, kteří si nevědí rady se svými problémy, cítí se ohrožení, zrazení, zmatení, osamělí a z různých důvodů se nechtějí nebo nemohou svěřit někomu ze svého nejbližšího okolí. V neposlední řadě je zde také negativní vliv televize, která je dnes na ústupu a spíše funguje jako „kulisa“ při hraní her, surfování na Internetu nebo komunikaci s mobilním zařízením či pomocí jiných technologií. Dá se říci, že knihy nahradila konzumace pořadů v televizi, ne vždy vhodných pro děti. Televize přispívá k pasivnímu vnímání, nahodilému výběru pořadů a také k věkové nepřiměřenosti sledovaných relací. Televizní program předkládá příjemci názorné a hotové obrazy, potlačuje jeho představivost a fantazii. Také při sledování televizních pořadů by rodiče měli svým dětem nastavit určitá pravidla, jako platí pro práci na Internetu. I rozhlasové vysílání je dnes na ústupu, i přestože má v české společnosti dlouhou tradici. Nástupem komerčních médií se změnila kritéria hodnocení sledovanosti a přišel nástup „nízkonákladových“ rozhlasových stanic s nevzdělanými, nekulturními a neprofesionálními redaktory a moderátory.

Nedílnou součástí se stává reklama,

sponzorské vzkazy, propagandistické slogany, vlastní sebepropagace stanice, a vše, co nepatří k rozhlasovým pořadům. Dále zde můžeme pozorovat snížení jazykové úrovně, poklesl počet původních vzdělávacích pořadů a ukazuje se podbízivost posluchačům. Na ústupu jsou také tištěná média i předchozí technologie, jako je gramofon a film. Ustupující formy se převtělují do nové podoby, začleňují se do multimédií. Současná mládež je spojena s hudbou dle vlastního výběru, s interaktivitou a také s vizuální zkratkou.

36

Praktická část 4 Výzkumné šetření 4.1 Cíle výzkumu Hlavním cílem této diplomové práce bylo poukázat na vliv moderních informačních technologií na současný způsob života 10–11 letých dětí. Poukázat na skutečnost, jakým způsobem děti tráví většinu svého volného času, nakolik vybavenost domácností moderními technologiemi ovlivňuje jejich využívání dětmi. Zjistit, jestli si rodiče tuto skutečnost uvědomují, nebylo cílem této práce, ale chtěli jsme výzkumným šetřením určit, jakým způsobem a s kým tráví svůj volný čas. Tato zjištění by měla vést k tomu, abychom mohli

naučit

děti

moderní

technologie

využívat

k získávání

informací,

ke vzdělávání, ale také k bezpečné komunikaci s okolním světem. Ve výzkumném šetření chceme provést kvantitativní výzkum a dotazníkové šetření realizovat na školách plně organizovaných i neúplných z měst i vesnic.

4.2 Problémové oblasti Vlastní výzkum byl zaměřen na následující základní problémové oblasti: •

Jaká je vybavenost domácností moderními technologiemi ve městě a na vesnici?

•

Jaký je způsob využívání moderních technologií dětmi (hry, vzdělávání, komunikace).

•

Komunikují žáci pomocí technologií bezpečně?

•

Jak žáci tráví volný čas? S využitím technologií nebo sportem?

4.3 Formulace hypotéz a výzkumných předpokladů HYPOTÉZY H1

Děti z města jsou vybaveny moderními technologiemi lépe než děti z vesnic.

H2

Děti z vesnic jsou opatrnější v komunikaci s cizími osobami než děti z měst. 37

H3

Děti ze speciálních škol používají ICT méně než děti z běžných škol.

H4

Děti ze sportovních škol tráví méně času s ICT než z běžných škol.

H5

Chlapci využívají ICT k hraní her více než dívky.

H6

Děti, které tráví více času sportovními aktivitami, tráví méně času s ICT.

H7

Čas dětí trávený s ICT je delší než čas trávený čtením knih.

VÝZKUMNÉ PŘEDPOKLADY VP1

Většina dětí má v pokoji televizi, mobilní zařízení a počítač nebo notebook.

VP2

Děti z vesnic preferují osobní kontakt před komunikací pomocí ICT.

VP3

Dívky dávají přednost osobnímu kontaktu s kamarády více než chlapci.

VP4

Většina dětí využívá v mobilním zařízení hraní her a poslech hudby.

4.4 Charakteristika

výzkumného

vzorku

škol

zúčastněných

v dotazníkovém šetření K výzkumu byl vybrán reprezentativní vzorek škol plně organizovaných i neúplných z Moravskoslezského kraje: • krajské město Ostrava, o ZŠ Šalounova – Ostrava-Vítkovice (PO), o ZŠ Jana Šoupala – Ostrava-Poruba (PO), • okresní město Opava, o ZŠ Vrchní (PO), o ZŠ Dvořákovy sady (PO – speciální), • malé město Kravaře - ZŠ Kravaře (PO), o malé město Hlučín - ZŠ Rovniny (PO), • velká vesnice Štítina - ZŠ Generála Heliodora Píky (PO), o velká vesnice Velká Polom – ZŠ Velká Polom (PO), o velká vesnice Pustá Polom - ZŠ Pustá Polom (PO), • malá vesnice Hrabyně - ZŠ a MŠ Hrabyně (neúplná), o malá vesnice Mokré Lazce – ZŠ Mokré Lazce (neúplná), 38

o malá vesnice Dolní Lhota - ZŠ Dolní Lhota (neúplná), Pro výzkum byly vybrány děti z Moravskoslezského kraje, z výše uvedených měst a vesnic. Celkem se výzkumu zúčastnilo 301 dětí, z toho 189 dětí z měst. Vzorek dětí pochází z krajského města, okresního města, dvou malých měst, velkých vesnic a malých vesnic. 1. Základní škola Šalounova v Ostravě – Vítkovicích nabízí vzdělání běžné i speciální celkem pro 306 žáků, které jsou rozděleny do 19 tříd. V této škole se vzdělávají převážně děti romského původu. Skládá ze tří částí: 1. stupeň se nachází na ulici Halasové a Šalamounové, 2. stupeň na ulici Erbenové, kde se také nachází Praktická škola. Při této škole pracuje školní družina se dvěma odděleními a přípravná třída s 25 dětmi. 2. Základní škola Jana Šoupala v Ostravě – Porubě je od 3. ročníku zázemím pro malé fotbalisty, kteří jsou vychováváni pro klub Baník. Je zde celkem 396 žáků. 3. Základní

škola

Vrchní

v Opavě

-

Kateřinkách

je

plně

organizovaná,

kdy se na 1. stupni vzdělává 233 žáků a na 2. stupni 177 žáků. Školní družinu navštěvuje 160 žáků. 4. Základní škola Dvořákovy sady v Opavě je školou speciální, vyučuje děti podle schválených

dokumentů

pro

žáky

se

specifickými

potřebami

v oblasti

lehkého mentálního postižení. Také při této škole pracuje školní družina s jedním oddělením. 5. Základní školu Kravaře v Kravařích na Opavsku navštěvuje 710 dětí v devíti ročnících. Při škole pracuje školní družina se třemi odděleními. 6. Základní škola Rovniny v Hlučíně na Ostravsku je úplnou sídlištní školou, kterou navštěvuje 633 žáků. V každém ročníku jsou 3 paralelní třídy. Zaměřuje se na výuku cizích jazyků. Angličtinu vyučujeme od 1. třídy - 1 hodinu týdně a od 3. třídy 3 hodiny týdně. Od 6. ročníku mají žáci povinně druhý cizí jazyk s časovou dotací 3 hodiny týdně. Od školního roku 2007/2008 vyučuje na škole anglickou konverzaci rodilý mluvčí. 7. Základní škola Generála Heliodora Píky ve Štítině, okres Opava, je plně organizovanou školou s 350 žáky v devíti ročnících, kdy na 1. stupni je šest tříd a na 2. stupni čtyři třídy. Při škole pracuje školní družina se dvěma odděleními.

39

8. Základní škola Pustá Polom se nachází v okrese Opava, je tvořena prvním i druhým stupněm základní školy s 315 žáky. Součástí školy jsou také mateřské školy na odloučených pracovištích v Pusté Polomi, v Hlubočci a v Budišovicích. Škola má také dvě oddělení školní družiny s kapacitou 60 žáků. 9. Základní škola Velká Polom se nachází v okrese Ostrava, je složena z prvního stupně o devíti třídách a druhého stupně o šesti třídách o celkovém počtu 276 žáků. Při ZŠ Velká Polom pracují dvě oddělení školní družiny. 10. Základní škola Dolní Lhota se nachází v okrese Ostrava, je školou neúplnou s pěti ročníky o celkovém počtu 85 žáků. Při této škole pracují dvě oddělení školní družiny. 11. Základní škola Hrabyně se nachází v okrese Opava, je školou malotřídní se třemi třídami o celkovém počtu 52 žáků a dvěma odděleními školní družiny. 12. Základní škola Mokré Lazce na Opavsku, je malotřídní školou se třemi třídami a jedním oddělením školní družiny o celkovém počtu 43 žáků.

4.5 Metody použité na získávání výzkumných dat a na zpracování výsledků Výzkumná data byla získána pomocí dotazníku (popis metody - viz dále), data byla zapsána

a

poté

vyhodnocena

pomocí

programu

Microsoft

Excel 2010.

Ke

statistickému vyhodnocení pravdivosti hypotéz byly použity tyto metody: test nezávislosti chí-kvadrát a Studentův t-test (viz dále). 4.5.1

DOTAZNÍK Dotazník je často používanou metodou získávání dat v pedagogickém výzkumu,

především pro jeho zdánlivě snadnou konstrukci. „Je to soustava předem připravených a pečlivě formulovaných otázek, které jsou promyšleně seřazeny a na které dotazovaná osoba (respondent) odpovídá písemně (Chráska, 2007, s. 163).“ Slabou výpovědní hodnotu mají neodborně sestavené a nevhodné dotazníky. Data získaná touto metodou mají vždy jen podmíněnou platnost a vyžadují opatrnou interpretaci, abychom odlišili objektivní zjištění od subjektivních soudů. Podstatnou výhodou této metody je poměrně rychlé a ekonomické získání dat od velkého počtu dotazovaných osob.

40

Místo termínu položka se často používá termín otázka, ty lze třídit dle různých kritérií: 1. Cíl, pro který je otázka určena: a. Obsahová - zjišťující údaje pro splnění výzkumného záměru. b. Funkcionální - která optimalizuje průběh dotazování. Zde patří kontaktní položky, položky funkcionálně psychologické, filtrační a kontrolní. 2. Forma požadované odpovědi dle způsobu dotazování: a. Otevřená položka – nenabízí respondentovi žádné hotové odpovědi. Jejich zpracování je časově náročné, používání při velkém dotazníkovém šetření je málo reálné. b. Uzavřená položka – respondentům předkládá určitý počet předem připravených odpovědí. Nabídka odpovědi by měla být vyčerpávající, můžeme využít nabídky „jiná odpověď “. 3. Obsah, který položka dotazníku zjišťuje: a. Položky zjišťující fakta – často na začátku dotazníku, jako odpočinek v průběhu dotazování, často dichotomické (ano, ne), demografické údaje (pohlaví, věk…) – na konci dotazníku. b. Položky zjišťující znalosti nebo vědomosti – jejich volba je nastavena tak, aby se dotazovaný necítil kompromitován při neznalosti. c. Položky zmiňující mínění, postoje a motivy – v těchto položkách se nesmí projevovat postoje, názory a hodnocení autora dotazníku. Při zjišťování mínění, postojů a motivů se užívá nepřímých otázek, které by měly zjišťovat mínění „lidí všeobecně “. Zde můžeme očekávat vědomé zkreslení odpovědí respondenta. Nejdůležitější pravidla, zásady a požadavky na konstrukci dotazníku •

položky musí být všem dotazovaným jasné a srozumitelné

•

jejich formulace musí být jednoznačná

•

opatrná volba otázky „proč“

•

zjišťování jen nezbytných údajů

•

otázky svou formulací nesmí napovídat, jak mají být zodpovězeny

•

důležitá je ochota dotazovaných spolupracovat

41

•

při konstrukci dbáme na to, aby získané údaje bylo možno snadno třídit, tabletovat a zpracovávat

•

dbáme na řazení otázek, kdy má přednost psychologické hledisko před pořadím logickým

Vlastnosti dobrého dotazníku: Validita – dotazník zjišťuje to, co je výzkumným záměrem. Reliabilita – schopnost dotazníku zachycovat spolehlivě a přesně zkoumané jevy. Dotazník můžeme předkládat respondentům rozesíláním poštou, osobně nebo prostřednictvím dalších osob. Pro úspěch je důležité, aby dotazovaní měli záruku, že nebude zneužit proti nim.

Po jejich shromáždění je nutné zkontrolovat materiál

z hlediska jeho korektnosti, vyloučíme ty, které jsou vyplněny nesprávně nebo jsou neúplné. Před statistickým zpracováním získaných informací je důležité provést kategorizaci odpovědí. Při analýze výsledků získaných z jednotlivých otázek dotazníku je nejdůležitější, jaká je charakteristická hodnota proměnné. K tomuto zjištění se často používá modální kategorie. 4.5.2

Test nezávislosti chí-kvadrát pro kontingenční tabulku Tento statický test je obvykle používán při zpracovávání výsledků dotazníkového

šetření. Používá se při rozhodování případné existence souvislosti (závislosti) mezi dvěma pedagogickými jevy (Chráska, 2006). Chráska (2006, s. 92) uvádí: „Výsledky získané dotazníkovým šetřením je nutné nejdříve zapsat do tzv. kontingenční tabulky. (Kontingenční tabulka bývá také někdy označována jako „tabulka se dvěma vstupy“.) Čísla v kontingenční tabulce vyjadřují četnosti studentů, kteří odpověděli určitým způsobem na první otázku a současně určitým způsobem na druhou otázku“. Každá metoda začíná formulováním nulové (H0) a alternativní hypotézy (HA, popř. H1, atd.), dále se volí hladina významnosti a. Nejčastěji se pracuje s hladinou a=0,05. H0: Mezi četnostmi odpovědí na obě uvedené otázky není závislost (souvislost). HA: Mezi odpověďmi respondentů na uvedené otázky je souvislost. Dále se vypočítají očekávané četnosti (O) pro každé pole kontingenční tabulky. Očekávanou četnost vypočteme vždy tak, že násobíme mezi sebou odpovídající si marginální četnosti v tabulce. Tento součin dále dělíme celkovou četností. 42

Další krokem je zjištění testového kritéria (Chí2), které získáme tak, že sečteme 2

všechny vypočtené hodnoty vztahu Chí =

() 

každého

pole kontingenční tabulky

(kde P je naměřená hodnota). Poslední krokem je nutnost určit počet stupňů volnosti vypočítaného testovaného kritéria, podle vztahu f = (r - 1) . (s - 1) kde r je počet řádků v kontingenční tabulce a s počet řádků v kontingenční tabulce (Chráska, 2006). Poté dochází ke srovnání vypočítané hodnoty testového kritéria s hodnotou kritickou. Pokud vypočítaná hodnota přesáhne, nebo alespoň dosáhne velikosti kritické hodnoty, můžeme zamítnout nulovou hypotézu a přijmout hypotézu alternativní. 4.5.3

Studentův t-test Jak uvádí Chráska (2006, s. 150): „Studentův t-test je jedním z nejznámějších

statických testů významnosti pro metrická data. Pomocí Studentova t-testu můžeme rozhodnout, zda dva soubory dat, získané měřením na dvou různých souborech objektů (např. žáků), mají stejný aritmetický průměr.“ Podobně jako u testu nezávislosti chí-kvadrát, stanovíme si nulovou (H0) a alternativní hypotézu (HA). Zvolená hladina nezávislosti a=0,05. Nulovou hypotézu u Studentova t-testu ověřujeme pomocí kritéria t, které vypočítáme ze vztahu

t=

  



 .   

kde x1 je průměr jedné skupiny, x2 průměr skupiny druhé, n1, n2 četnosti obou skupin a s je směrodatná odchylka. Směrodatná odchylka s se vypočítá z tzv. nestranného rozptylu s2, který odmocníme. 1

2 ) ]   = 1+2−2 [∑(X1i − X1 ) + ∑(X2j − X

43

kde x1i a x2j jsou jednotlivé naměřené hodnoty z obou skupin. Význam ostatních značek zůstává stejný jako v předešlém vzorci. Vypočítanou hodnotu t srovnáme s kritickou hodnotou testového kritéria t pro zvolenou hladinu významnosti a daný počet stupňů volnosti. Stejně jako u předchozí metody chí-kvadrát platí, že pokud vypočítaná hodnota t přesáhne, nebo alespoň dosáhne kritické hodnoty, můžeme zamítnout nulovou hypotézu a přijmout alternativní hypotézu. Pokud tomu tak není, přijímáme nulovou hypotézu (Chráska, 2006). Stupně volnosti určíme ze vztahu f = n1 + n2 – 2 kde f je počet stupňů volnosti, n1 a n2 jsou četnosti jednotlivých skupin.

Všechny statistické výpočty v této práci byly následně realizovány v prostředí STATISTICA 10 Cz.

44

4.6 Přehled výsledků dotazníkového šetření 4.6.1

Dokazování hypotéz H1-H8

H1 Děti z města jsou vybaveny moderními technologiemi lépe než děti z vesnic K dokazování

hypotéz

H1

byla

využity

odpovědi

na

otázku

číslo

3 a pro vyhodnocení následně Studentův t-test - výsledky uvádí tab. 1. Tabulka 1: Počet moderních technologií v domácnostech t-testy; grupováno:Velikost sídla Skup. 1: město Skup. 2: vesnice

Proměnná

Průměr město

Průměr vesnice

t

03: Počet technol. doma: celkem kusů

10,86243 11,41071

sv

p

Poč.plat Poč.plat. Sm.odch. Sm.odch. F-poměr p město vesnice město vesnice Rozptyly Rozptyly

-0,907843 299 0,364692

189

112

4,978904

5,206637

1,093571

0,586451

Tohoto hodnocení se zúčastnilo 301 žáků, z toho bylo 189 z města. Při zjišťování množství technologií v domácnostech se neukázalo, že by děti z města byly lépe vybaveny moderními technologiemi než děti z vesnice. Hypotéza H1 nebyla dokázána. Dále nás zajímalo, jaká je vybavenost technologiemi podle velikosti místa bydliště. Výsledky uvádí graf 1 a tab. 2. Srovnání bylo provedeno pomocí analýzy rozptylu. KM, OM, MM, VV, MV; Průměry MNČ Současný efekt: F(4, 296)=5,0403, p=,00061 Dekompozice efektivní hypotézy Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti

03: Počet technol. doma:celkem kusů

15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 KM

MV

MM

VV

OM

Krajské město, Okresní město, Malé město, Velká vesnice, Malá vesnice

Graf 1: Počet technologií v domácnostech podle velikosti místa bydliště Na tomto grafu můžeme vidět srovnání vybavenosti domácností moderními technologiemi mezi městy a vesnicemi. V průměru vychází deset kusů moderních technologií na domácnost. Z toho vyplývá, že značné množství technologií mají děti

45

ve svých pokojích a běžně je využívají. Můžeme také vypozorovat, že domácnosti na venkově mají více technologií než domácnosti v krajském městě (Ostravě). Tabulka 2: Počet moderních technologii v domácnosti s rozlišením krajského, okresního, malého města, velkých měst a malých vesnic. KM, OM, MM, VV, MV; Průměry MNČ Současný efekt: F(4, 296)=5,0403, p=,00061 Dekompozice efektivní hypotézy

KM, OM, MM, VV, MV

Č. buňky 1 2 3 4 5

KM MV MM VV OM

03: Počet technol. doma:celkem kusů Průměr

03: Počet technol. doma:celkem kusů Sm.Ch.

8,62000 10,18750 11,75281 12,32813 11,52000

0,697498 0,711881 0,522797 0,616507 0,697498

03: Počet technol. doma:celkem kusů -95,00% 7,24732 8,78651 10,72394 11,11483 10,14732

03: Počet technol. doma:celkem kusů +95,00% 9,99268 11,58849 12,78168 13,54142 12,89268

N

50 48 89 64 50

Z této tabulky jednoznačně vyplývají počty moderních technologií v jednotlivých domácnostech.

H2 Děti z vesnic jsou opatrnější v komunikaci s cizími osobami než děti z měst Hypotéza má souvislost s otázkou číslo 14 a 15. K dokazování H2 byl použit test nezávislosti chí-kvadrát - výsledky uvádí tab. 3. Tabulka 3: Komunikace dětí pomocí PC v závislosti na velikosti sídla - pozorované četnosti Kontingenční tabulka Četnost označených buněk > 10 (Marginální součty nejsou označeny)

14: Povídáš si Velikost sídla Velikost sídla Řádk. pouze se město vesnice součty známými lidmi: ano ne ano ne Vš.skup.

147 38 185

90 20 110

237 58 295

46

Tabulka 4: Komunikace dětí pomocí PC v závislosti na velikosti sídla - očekávané četnosti Souhrnná tab.: Očekávané četnosti Četnost označených buněk > 10 Pearsonův chí-kv. : ,242976, sv=1, p=,622065

14: Povídáš si Velikost sídla Velikost sídla Řádk. pouze se město vesnice součty známými lidmi: ano ne ano ne Vš.skup.

148,6271 36,3729 185,0000

88,3729 237,0000 21,6271 58,0000 110,0000 295,0000

Z těchto údajů můžeme vyhodnotit, že děti jak z města, tak z vesnice komunikují pomocí PC většinou se známými lidmi. Z tohoto výsledku tedy nemůžeme usoudit, že by děti z měst byly otevřenější a méně důvěřiví v komunikaci pomocí moderních technologií než děti z vesnic. K této otázce se vyjádřilo celkem 295 z 301 dotázaných. Z výsledků můžeme usoudit, že v opatrnější komunikaci pomocí ICT nerozhoduje velikost místa bydliště dotázaných. Při dokazování hypotézy H2 jsme také vycházeli z odpovědi na otázku č. 15. Tato tabulka souvisí s otázkou číslo 15. Tabulka 5: Důvěra dětí v komunikaci s cizími lidmi podle velikosti sídla - pozorované četnosti Kontingenční tabulka Četnost označených buněk > 10 (Marginální součty nejsou označeny)

15: Důvěřuješ každému,s kým si povídáš, píšeš na inter. ano ne ano ne Vš.skup.

Velikost sídla město

33 149 182

Velikost sídla vesnice

26 84 110

47

Řádk. součty

59 233 292

Tabulka 6: Důvěra dětí v komunikaci s cizími lidmi podle velikosti sídla - očekávané četnosti Souhrnná tab.: Očekávané četnosti Četnost označených buněk > 10 Pearsonův chí-kv. : 1,28847, sv=1, p=,256330

15: Důvěřuješ Velikost sídla každému,s město kým si povídáš, píšeš na inter. ano ne ano ne Vš.skup.

Velikost sídla vesnice

36,7740 145,2260 182,0000

Řádk. součty

22,2260 59,0000 87,7740 233,0000 110,0000 292,0000

Z výše uvedených tabulek můžeme konstatovat, že H2: Děti z vesnic jsou opatrnější v komunikaci s cizími osobami, než děti z měst nebyla dokázána. H2 nebyla dokázána.

H 3 Děti ze speciálních škol používají ICT méně než děti z běžných škol Při dokazování hypotézy H3 jsme vycházeli z odpovědi na otázku č. 5. Tabulka 7: Čas strávený s moderními technologiemi podle zaměření školy pozorované četnosti Kontingenční tabulka Četnost označených buněk > 10 (Marginální součty nejsou označeny)

05: Kolik hodin Zaměření Zaměření Řádk. trávíš s technol: školy: školy: součty speciální běžné 5 5 a více 1 2 4 3 Vš.skup.

2 6 2 5 1 3 19

15 31 70 70 26 49 261

48

17 37 72 75 27 52 280

Tabulka 8: Čas strávený s moderními technologiemi podle zaměření školy očekávané četnosti Souhrnná tab.: Očekávané četnosti Četnost označených buněk > 10 Pearsonův chí-kv. : 8,18914, sv=5, p=,146115

05: Kolik hodin trávíš s technol: 5 5 a více 1 2 4 3 Vš.skup.

Zaměření školy: speciální

Zaměření školy: běžné

1,15357 2,51071 4,88571 5,08929 1,83214 3,52857 19,00000

15,8464 34,4893 67,1143 69,9107 25,1679 48,4714 261,0000

Řádk. součty 17,0000 37,0000 72,0000 75,0000 27,0000 52,0000 280,0000

Z této tabulky můžeme usoudit, že je souvislost mezi zaměřením školy a trávením volného času dětí s ICT. Polovina všech dotázaných dětí tráví s ICT minimálně 1 až 2 hodiny denně, další polovina dětí tráví s ICT více než 3 hodiny denně. Z tohoto výsledku můžeme také usoudit, že děti ze speciálních škol neumí využívat možnosti, které nám moderní technologie nabízí. Dle získaných výsledků: H 3 Děti ze speciálních škol používají ICT méně, než děti z běžných škol nebyla dokázána. H3 nebyla dokázána.

H 4 Děti ze sportovních škol tráví méně času s ICT než děti z běžných škol Při dokazování hypotézy H4 jsme vycházeli z odpovědi na otázku č. 5 Tabulka 9: Čas trávený s moderními technologiemi u dětí z běžných a sportovních škol - pozorované četnosti Kontingenční tabulka Četnost označených buněk > 10 (Marginální součty nejsou označeny)

Zaměření školy 05: Kolik hodin 05: Kolik hodin 05: Kolik hodin 05: Kolik hodin 05: Kolik hodin 05: Kolik hodin Řádk. (běžné, trávíš s technol: trávíš s technol: trávíš s technol: trávíš s technol: trávíš s technol: trávíš s technol:součty sportovní) 5 5 a více 1 2 4 3 běžné sportovní Vš.skup.

16 1 17

29 8 37

70 2 72

64 11 75

49

23 4 27

44 8 52

246 34 280

Kontingenční tabulka nám ukazuje čas dětí strávený s moderními technologiemi. Přestože děti ze sportovních škol tráví více času sportovními aktivitami, než děti z ostatních škol, také u nich můžeme vidět, že z počtu 34 dětí - 21 tráví s moderními technologiemi více než 3 hodiny denně. Tabulka 10: Čas trávený s moderními technologiemi u dětí z běžných a sportovních škol - očekávané četnosti Souhrnná tab.: Očekávané četnosti Četnost označených buněk > 10 Pearsonův chí-kv. : 10,8005, sv=5, p=,055483

Zaměření školy 05: Kolik hodin05: Kolik hodin05: Kolik hodin05: Kolik hodin05: Kolik hodin05: Kolik hodinŘádk. (běžné, trávíš s technol: trávíš s technol: trávíš s technol: trávíš s technol: trávíš s technol: trávíš s technol: součty sportovní) 5 5 a více 1 2 4 3 běžné sportovní Vš.skup.

14,93571 2,06429 17,00000

32,50714 4,49286 37,00000

63,25714 8,74286 72,00000

65,89286 9,10714 75,00000

23,72143 3,27857 27,00000

45,68571246,0000 6,31429 34,0000 52,00000280,0000

Hypotéza H4 nebyla dokázána. Zajímavé bylo také srovnání, kolik času tráví sportem žáci běžných a sportovních škol. Tabulka 11: Čas trávený s moderními technologiemi u dětí z běžných a sportovních škol - pozorované četnosti Kontingenční tabulka Četnost označených buněk > 10 (Marginální součty nejsou označeny)

Zaměření školy O26:Kolik hodin O26:Kolik hodin O26:Kolik hodin O26:Kolik hodin O26:Kolik hodin O26:Kolik hodin O26:Kolik hodin O26:Kolik hodin Řádk. (běžné, denně trávíšdenně trávíš denně trávíšdenně trávíšdenně trávíš denně trávíšdenně trávíšdenně trávíš součty sportovní) sportem: sportem: sportem: sportem: sportem: sportem: sportem: sportem: 0 1 2 3 4 5 6 8 běžné sportovní Vš.skup.

67 9 76

66 12 78

39 8 47

15 1 16

8 2 10

6 1 7

3 0 3

1 0 1

205 33 238

Z těchto výsledků můžeme vypozorovat, že více než jedna třetina dotazovaných dětí, ať z běžných či sportovních škol nemá žádné sportovní aktivity ve svém volném čase. Také více než jedna třetina dětí tráví sportovními aktivitami alespoň jednu hodinu denně. Tato skutečnost je zřejmě také ovlivněna výběrem volnočasových aktivit dětí.

50

Tabulka 12: Čas trávený s moderními technologiemi u dětí z běžných a sportovních škol - očekávané četnosti Souhrnná tab.: Očekávané četnosti Četnost označených buněk > 10 Pearsonův chí-kv. : 2,54017, sv=7, p=,924042

Zaměření školy O26:Kolik hodin O26:Kolik hodin O26:Kolik hodin O26:Kolik hodin O26:Kolik hodin O26:Kolik hodin O26:Kolik hodin O26:Kolik hodin Řádk. (běžné, denně trávíšdenně trávíšdenně trávíšdenně trávíšdenně trávíšdenně trávíšdenně trávíšdenně trávíš součty sportovní) sportem: sportem: sportem: sportem: sportem: sportem: sportem: sportem: 0 1 2 3 4 5 6 8 běžné sportovní Vš.skup.

65,46218 10,53782 76,00000

67,18487 10,81513 78,00000

40,48319 6,51681 47,00000

13,78151 2,21849 16,00000

8,61345 1,38655 10,00000

6,029412 0,970588 7,000000

2,584034 0,415966 3,000000

0,861345 205,0000 0,13865533,0000 1,000000 238,0000

Dle získaných výsledků: H 4 Děti ze sportovních škol tráví méně času s ICT, než děti z běžných škol nebyla dokázána. H4 nebyla dokázána.

H 5 Chlapci využívají ICT k hraní her více než dívky Při dokazování hypotézy H5 jsme vycházeli z odpovědi na otázku č. 7. Tabulka 13: Chlapci využívají ICT k hraní her více než dívky - pozorované četnosti Kontingenční tabulka Četnost označených buněk > 10 (Marginální součty nejsou označeny) 07: Kolik hodin 105:Pohlaví (D, 105:Pohlaví (D, Řádk. denně hraješ CH): CH): součty hry: CH D 1 54 78 132 5 a více 17 4 21 2 46 34 80 3 20 13 33 5 2 2 4 Vš.skup. 139 131 270

51

Tabulka 14: Chlapci využívají ICT k hraní her více než dívky - očekávané četnosti Souhrnná tab.: Očekávané četnosti Četnost označených buněk > 10 Pearsonův chí-kv. : 15,4727, sv=4, p=,003815 07: Kolik hodin 105:Pohlaví (D, 105:Pohlaví (D, Řádk. denně hraješ CH): CH): součty hry: CH D 1 67,9556 64,0444 132,0000 5 a více 10,8111 10,1889 21,0000 2 41,1852 38,8148 80,0000 3 16,9889 16,0111 33,0000 5 2,0593 1,9407 4,0000 Vš.skup. 139,0000 131,0000 270,0000

Výsledky této tabulky jsou alarmující, z 270 odpovědí dětí větší polovina tráví vice než 1 hodinu denně hraním her. Dle získaných výsledků: H 5 Chlapci využívají ICT k hraní her více, než dívky byla dokázána. Hypotéza H5 byla dokázána.

H 6 Děti, které tráví více času sportovními aktivitami, tráví méně času s ICT Při dokazování hypotézy H6 jsme vycházeli z odpovědí na otázky č. 5 a č. 26. Tabulka 15: Děti, které tráví více času sportovními aktivitami, tráví méně času s ICT - pozorované četnosti Souhrnná tab.: Očekávané četnosti Četnost označených buněk > 10 Pearsonův chí-kv. : 32,9754, sv=42, p=,839253 05: Kolik hodin O26:Kolik hodin O26:Kolik hodin O26:Kolik hodin O26:Kolik hodin O26:Kolik hodin O26:Kolik hodin O26:Kolik hodin O26:Kolik hodin Řádk. trávíš s technol: denně trávíš denně trávíš denně trávíš denně trávíš denně trávíš denně trávíš denně trávíš denně trávíš součty sportem: sportem: sportem: sportem: sportem: sportem: sportem: sportem: 0 1 2 3 4 5 6 8 0 4,47059 4,58824 2,76471 0,94118 0,58824 0,411765 0,176471 0,058824 14,0000 5 4,15126 4,26050 2,56723 0,87395 0,54622 0,382353 0,163866 0,054622 13,0000 5 a více 10,85714 11,14286 6,71429 2,28571 1,42857 1,000000 0,428571 0,142857 34,0000 1 17,56303 18,02521 10,86134 3,69748 2,31092 1,617647 0,693277 0,231092 55,0000 2 18,20168 18,68067 11,25630 3,83193 2,39496 1,676471 0,718487 0,239496 57,0000 4 7,34454 7,53782 4,54202 1,54622 0,96639 0,676471 0,289916 0,096639 23,0000 3 13,41176 13,76471 8,29412 2,82353 1,76471 1,235294 0,529412 0,176471 42,0000 Vš.skup. 76,00000 78,00000 47,00000 16,00000 10,00000 7,000000 3,000000 1,000000 238,0000

52

Tabulka 16: Děti, které tráví více času sportovními aktivitami, tráví méně času s ICT - očekávané četnosti Kontingenční tabulka Četnost označených buněk > 10 (Marginální součty nejsou označeny) 05: Kolik hodin O26:Kolik hodin O26:Kolik hodin O26:Kolik hodin O26:Kolik hodin O26:Kolik hodin O26:Kolik hodin O26:Kolik hodin O26:Kolik hodin Řádk. trávíš s technol: denně trávíš denně trávíš denně trávíš denně trávíš denně trávíš denně trávíš denně trávíš denně trávíš součty sportem: sportem: sportem: sportem: sportem: sportem: sportem: sportem: 0 1 2 3 4 5 6 8 0 2 7 2 1 1 1 0 0 14 5 7 5 1 0 0 0 0 0 13 5 a více 14 9 7 1 1 1 1 0 34 1 21 15 9 4 3 1 1 1 55 2 17 19 15 4 0 2 0 0 57 4 3 7 7 2 3 1 0 0 23 3 12 16 6 4 2 1 1 0 42 Vš.skup. 76 78 47 16 10 7 3 1 238

Dle výsledků kontingenční tabulky můžeme usoudit, že také děti, které tráví více času sportovními aktivitami, tráví stejné množství s ICT. Dle získaných výsledků: H 6 Děti, které tráví více času sportovními aktivitami, tráví méně času s ICT, nebyla dokázána. H6 nebyla dokázána. Zajímavé srovnání přináší porovnání přesné doby strávené sportem podle času stráveného s technologiemi. Ukazuje se, že ti žáci, kteří tráví s technologiemi 5 hodin denně, nejméně sportují (průměrně 0,5 hodin denně), avšak ti žáci, kteří tráví s technologiemi 5 hodin a více sportují (průměrně 1,2 hodiny). Rozdíly mezi skupinami však nejsou statisticky významné. 05: Kolik hodin trávíš s technol:; Průměry MNČ Současný efekt: F(6, 294)=1,7015, p=,12035 Dekompozice efektivní hypotézy Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti

O26:Kolik hodin denně trávíš sportem:

2,5

2,0

1,5

1,0

0,5

0,0

-0,5 0

1

2

3

4

5

5 a více

05: Kolik hodin trávíš s technol:

Graf 2: Čas strávený s technologiemi a sportem – porovnání

53

H 7 Čas dětí trávený s ICT je delší než čas trávený čtením knih Při dokazování hypotézy H6 jsme vycházeli z odpovědí na otázky č. 5 a č. 26. Tabulka 17: Čas dětí trávený s ICT je delší než čas trávený čtením knih - pozorované četnosti Kontingenční tabulka Četnost označených buněk > 10 (Marginální součty nejsou označeny) 05: Kolik hodin O26:Kolik hodin O26:Kolik hodin O26:Kolik hodin O26:Kolik hodin O26:Kolik hodin O26:Kolik hodin Řádk. trávíš s technol: denně trávíš s denně trávíš s denně trávíš s denně trávíš s denně trávíš s denně trávíš s součty knihou: knihou: knihou: knihou: knihou: knihou: 0 1 2 3 4 5 0 3 9 2 0 0 0 14 5 7 3 1 0 0 0 11 5 a více 19 10 1 0 0 0 30 1 19 16 7 0 1 1 44 2 21 23 5 5 1 0 55 4 8 9 1 1 0 0 19 3 14 13 2 0 1 1 31 Vš.skup. 91 83 19 6 3 2 204

Tabulka 18: Čas dětí trávený s ICT je delší než čas trávený čtením knih - očekávané četnosti Souhrnná tab.: Očekávané četnosti Četnost označených buněk > 10 Pearsonův chí-kv. : 29,7539, sv=30, p=,478308 05: Kolik hodin O26:Kolik hodin O26:Kolik hodin O26:Kolik hodin O26:Kolik hodin O26:Kolik hodin O26:Kolik hodin Řádk. trávíš s technol: denně trávíš s denně trávíš s denně trávíš s denně trávíš s denně trávíš s denně trávíš s součty knihou: knihou: knihou: knihou: knihou: knihou: 0 1 2 3 4 5 0 6,24510 5,69608 1,30392 0,411765 0,205882 0,137255 14,0000 5 4,90686 4,47549 1,02451 0,323529 0,161765 0,107843 11,0000 5 a více 13,38235 12,20588 2,79412 0,882353 0,441176 0,294118 30,0000 1 19,62745 17,90196 4,09804 1,294118 0,647059 0,431373 44,0000 2 24,53431 22,37745 5,12255 1,617647 0,808824 0,539216 55,0000 4 8,47549 7,73039 1,76961 0,558824 0,279412 0,186275 19,0000 3 13,82843 12,61275 2,88725 0,911765 0,455882 0,303922 31,0000 Vš.skup. 91,00000 83,00000 19,00000 6,000000 3,000000 2,000000 204,0000

Z výsledků této kontingenční tabulky nemůžeme usoudit, zda děti tráví vice času s ICT než s knihou. V dnešní populace je všeobecný problém se čtenářskou gramotností, který je v současné době řešen přímo ve výuce a je podporován mnohými projekty.

Dle získaných výsledků: H 7 Čas dětí trávený s ICT je delší než čas trávený čtením knih, nebyla dokázána. H7 nebyla dokázána.

54

Zajímavé srovnání přináší porovnání přesné doby, kterou žáci stráví denně s knihou podle času stráveného s technologiemi. Ukazuje se, že ti žáci, kteří tráví s technologiemi více času, méně čtou. Rozdíly mezi skupinami však nejsou statisticky významné. 05: Kolik hodin trávíš s technol:; Průměry MNČ Současný efekt: F(6, 294)=1,3882, p=,21906 Dekompozice efektivní hypotézy Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti

O26:Kolik hodin denně trávíš s knihou:

1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 0

1

2

3

4

5

5 a více

05: Kolik hodin trávíš s technol:

Graf 3: Porovnání času stráveného čtením knih a časem stráveným s ICT 05: Kolik hodin trávíš s technol:; Průměry MNČ Současný efekt: F(6, 294)=1,7015, p=,12035 Dekompozice efektivní hypotézy Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti

O26:Kolik hodin denně trávíš sportem:

2,5

2,0

1,5

1,0

0,5

0,0

-0,5 0

1

2

3

4

5

5 a více

05: Kolik hodin trávíš s technol:

Graf 4: Porovnání času stráveného sportem a časem stráveným s ICT Zajímavé srovnání přináší porovnání přesné doby, kterou žáci stráví denně sportem podle času stráveného s technologiemi. Ukazuje se, že ti žáci, kteří tráví s technologiemi více času, méně sportují. Rozdíly mezi skupinami však nejsou statisticky významné.

55

4.7 Výzkumné předpoklady VP1 Většina dětí má v pokoji televizi, mobilní zařízení a počítač nebo notebook. Ve VP1 jsme vycházeli z odpovědí na otázku č. 4. Tabulka 19: Které technologie máš v pokoji – notebook Tabulka četností:04: Které technol. máš v pokoji: notebook Četnost Kumulativní Rel.četnost Kumulativní Kategorie četnost rel.četnost Ano 112 112 37,20930 37,2093 Ne 189 301 62,79070 100,0000 ChD 0 301 0,00000 100,0000

Z celkového počtu dotázaných 301 dětí, má ve svém pokoji 112 z nich notebook.

Histogram: 04: Které technol. máš v pokoji: notebook 220 200

189

180 160

Počet pozor.

140 120

112

100 80 60 40 20 0 Ano

Ne Kategorie

Histogram 1: Počet dětí, které mají v pokoji notebook

56

Tabulka 20: Které technologie máš v pokoji – televize Tabulka četností:04: Které technol. máš v pokoji: televize Četnost Kumulativní Rel.četnost Kumulativní Kategorie četnost rel.četnost Ano 144 144 47,84053 47,8405 Ne 157 301 52,15947 100,0000 ChD 0 301 0,00000 100,0000

Z celkového počtu dotázaných 301 dětí, má ve svém pokoji 144 z nich televizi.

Histogram: 04: Které technol. máš v pokoji: televize 180 157

160 144 140

Počet pozor.

120 100 80 60 40 20 0 Ano

Ne Kategorie

Histogram 2: Počet dětí, které mají v pokoji televizi

57

Tabulka 21: Které technologie máš v pokoji – iPod Tabulka četností:04: Které technol. máš v pokoji: iPod Četnost Kumulativní Rel.četnost Kumulativní Kategorie četnost rel.četnost Ano 32 32 10,63123 10,6312 Ne 269 301 89,36877 100,0000 ChD 0 301 0,00000 100,0000

Z celkového počtu dotázaných 301 dětí, má ve svém pokoji 32 z nich iPod.

Histogram: 04: Které technol. máš v pokoji: iPod 300 269 250

Počet pozor.

200

150

100

50 32

0 Ano

Ne Kategorie

Histogram 3: Počet dětí, které mají v pokoji iPod

58

Tabulka 22: Které technologie máš v pokoji – MP4 Tabulka četností:04: Které technol. máš v pokoji: MP4 Četnost Kumulativní Rel.četnost Kumulativní Kategorie četnost rel.četnost Ano 82 82 27,24252 27,2425 Ne 219 301 72,75748 100,0000 ChD 0 301 0,00000 100,0000

Histogram: 04: Které technol. máš v pokoji: MP4 250

Počet pozor.

200

150

100

50

0 Ano

Ne Kategorie

Histogram 4: Počet dětí, které mají v pokoji MP4

Z celkového počtu dotázaných 301 dětí, má ve svém pokoji 82 z nich MP4. Tabulka 23: Které technologie máš v pokoji – tablet Tabulka četností:04: Které technol. máš v pokoji: tablet Četnost Kumulativní Rel.četnost Kumulativní Kategorie četnost rel.četnost Ano 101 101 33,55482 33,5548 Ne 200 301 66,44518 100,0000 ChD 0 301 0,00000 100,0000

59

Histogram: 04: Které technol. máš v pokoji: tablet 220 200 180 160

Počet pozor.

140 120 100 80 60 40 20 0 Ano

Ne Kategorie

Histogram 5: Počet dětí, které mají v pokoji tablet.

Z celkového počtu dotázaných 301 dětí, má ve svém pokoji 101 z nich tablet. Tabulka 24: Které technologie máš v pokoji – počítač Tabulka četností:04: Které technol. máš v pokoji: počítač Četnost Kumulativní Rel.četnost Kumulativní Kategorie četnost rel.četnost Ano 133 133 44,18605 44,1860 Ne 168 301 55,81395 100,0000 ChD 0 301 0,00000 100,0000

60

Histogram: 04: Které technol. máš v pokoji: počítač 200 180 168 160

Počet pozor.

140

133

120 100 80 60 40 20 0 Ano

Ne Kategorie

Histogram 6: Počet dětí, které mají v pokoji počítač

Z celkového počtu dotázaných 301 dětí, má ve svém pokoji 133 z nich počítač. Tabulka 25: Které technologie máš v pokoji – mobil Tabulka četností:04: Které technol. máš v pokoji: mobil Četnost Kumulativní Rel.četnost Kumulativní Kategorie četnost rel.četnost Ano 243 243 80,73090 80,7309 Ne 58 301 19,26910 100,0000 ChD 0 301 0,00000 100,0000

61

Histogram: 04: Které technol. máš v pokoji: mobil 300

250

Počet pozor.

200

150

100

50

0 Ano

Ne Kategorie

Histogram 7: Počet dětí, které mají v pokoji mobil

Z celkového počtu dotázaných 301 dětí, má ve svém pokoji 243 z nich mobil. Tabulka 26: Které technologie máš v pokoji – Internet Tabulka četností:04: Které technol. máš v pokoji: internet Četnost Kumulativní Rel.četnost Kumulativní Kategorie četnost rel.četnost Ano 163 163 54,15282 54,1528 Ne 138 301 45,84718 100,0000 ChD 0 301 0,00000 100,0000

62

Histogram: 04: Které technol. máš v pokoj i: internet 180 160 140

Počet pozor.

120 100 80 60 40 20 0 Ano

Ne Kategorie

Histogram 8: Počet dětí, které mají v pokoji Internet

Z celkového počtu dotázaných 301 dětí, má ve svém pokoji 163 z nich Internet. Tabulka 27: Které technologie máš v pokoji – celkový počet Tabulka četností:04: Které technol. máš v pokoji: celkový počet Četnost Kumulativní Rel.četnost Kumulativní Kategorie četnost rel.četnost 0 7 7 2,32558 2,3256 1 44 51 14,61794 16,9435 2 48 99 15,94684 32,8904 3 66 165 21,92691 54,8173 4 52 217 17,27575 72,0930 5 53 270 17,60797 89,7010 6 21 291 6,97674 96,6777 7 7 298 2,32558 99,0033 8 3 301 0,99668 100,0000 ChD 0 301 0,00000 100,0000

63

Histogram: 04: Které technol. máš v pokoji: celkový počet 80

70

66

60 52 Počet pozor.

50

53

48 44

40

30 21

20

10

7

7 3

0 0

1

2

3

4

5

6

7

8

Kategorie

Histogram 9: Celkový počet technologií, které mají děti v pokoji Internet

Z celkového počtu dotázaných 301 dětí, má ve svém pokoji minimálně 2 z výše uvedených technologií. Z výsledků kontingenční tabulky můžeme vyhodnotit množství technologií v pokojích, což souvisí s jejich běžným využíváním dětmi. VP1: Většina dětí má v pokoji televizi, mobilní zařízení a počítač nebo notebook se potvrdil.

64

VP2 Děti z vesnic preferují osobní kontakt před komunikací pomocí ICT Ve VP2 jsme vycházeli z odpovědí na otázku č. 11 a č. 13. Tabulka 28: Povídáš si s kamarády raději osobně (ano – ne) v závislosti na velikosti sídla – pozorované četnosti Kontingenční tabulka Četnost označených buněk > 10 (Marginální součty nejsou označeny) 13:Povídáš si s Velikost sídla Velikost sídla kamar. raději město vesnice osobně: ano ne ano ne Vš.skup.

147 38 185

95 14 109

Řádk. součty

242 52 294

Tabulka 29: Povídáš si s kamarády raději osobně (ano – ne) v závislosti na velikosti sídla – očekávané četnosti Souhrnná tab.: Očekávané četnosti Četnost označených buněk > 10 Pearsonův chí-kv. : 2,79070, sv=1, p=,094813 13:Povídáš si s Velikost sídla Velikost sídla kamar. raději město vesnice osobně: ano ne ano ne Vš.skup.

152,2789 32,7211 185,0000

Řádk. součty

89,7211 242,0000 19,2789 52,0000 109,0000 294,0000

Přestože děti ve zkoumané věkové kategorii tráví mnoho času s ICT, stále upřednostňují osobní kontakt s kamarády před komunikací pomocí technologií. Tabulka 30: Povídáš si s kamarády raději osobně (ano – ne) v závislosti na velikosti sídla – očekávané četnosti Souhrnná tab.: Očekávané četnosti Četnost označených buněk > 10 Pearsonův chí-kv. : 4,50373, sv=4, p=,342105 13:Povídáš si s KM, OM, MM, KM, OM, MM, KM, OM, MM, KM, OM, MM, KM, OM, MM, kamar. raději VV, MV VV, MV VV, MV VV, MV VV, MV osobně: ano ne KM MV MM VV OM ano ne Vš.skup.

39,51020 8,48980 48,00000

37,04082 7,95918 45,00000

72,43537 15,56463 88,00000

65

52,68027 11,31973 64,00000

Řádk. součty

40,33333 242,0000 8,66667 52,0000 49,00000 294,0000

Z výsledků grafů č. 29 a č. 30 můžeme usoudit, že dnešní děti zkoumané věkové kategorie stále upřednostňují osobní kontakt s kamarády před komunikací pomocí ICT. Tyto výsledky nesouvisí s velikostí sídla - děti krajského, okresního, malého města, velké i malé vesnice se chovají v této otázce stejně. Tabulka 30: Povídáš si s kamarády raději pomocí Internetu (ano – ne) v závislosti na velikosti sídla – pozorované četnosti Kontingenční tabulka Četnost označených buněk > 10 (Marginální součty nejsou označeny) 13: Povídáš si s Velikost sídla Velikost sídla kamar. raději město vesnice pomocí internetu: ano ne ne ano Vš.skup.

126 51 177

77 13 90

Řádk. součty

203 64 267

Tabulka 31: Povídáš si s kamarády raději pomocí Internetu (ano – ne) v závislosti na velikosti sídla – očekávané četnosti Souhrnná tab.: Očekávané četnosti Četnost označených buněk > 10 Pearsonův chí-kv. : 6,75945, sv=1, p=,009325 13: Povídáš si s Velikost sídla Velikost sídla kamar. raději město vesnice pomocí internetu: ano ne ne ano Vš.skup.

134,5730 42,4270 177,0000

Řádk. součty

68,42697 203,0000 21,57303 64,0000 90,00000 267,0000

Z výsledků kontingenční tabulky nemůžeme usoudit, že by děti ať z měst nebo vesnic upřednostnily komunikaci s kamarády pomocí Internetu. Tabulka 32: Povídáš si s kamarády raději pomocí Internetu (ano – ne) v závislosti na velikosti sídla – pozorované četnosti Kontingenční tabulka Četnost označených buněk > 10 (Marginální součty nejsou označeny) 13: Povídáš si s KM, OM, MM, KM, OM, MM, KM, OM, MM, KM, OM, MM, KM, OM, MM, Řádk. kamar. raději VV, MV VV, MV VV, MV VV, MV VV, MV součty pomocí KM MV MM VV OM internetu: ano ne ne ano Vš.skup.

27 14 41

24 2 26

57 30 87

66

53 11 64

42 7 49

203 64 267

Tabulka 33: Povídáš si s kamarády pomocí Internetu: ano-ne Souhrnná tab.: Očekávané četnosti Četnost označených buněk > 10 Pearsonův chí-kv. : 15,5229, sv=4, p=,003731 13: Povídáš si s KM, OM, MM, KM, OM, MM, KM, OM, MM, KM, OM, MM, KM, OM, MM, kamar. raději VV, MV VV, MV VV, MV VV, MV VV, MV pomocí KM MV MM VV OM internetu: ano ne ne ano Vš.skup.

31,17228 9,82772 41,00000

19,76779 6,23221 26,00000

66,14607 20,85393 87,00000

48,65918 15,34082 64,00000

Řádk. součty

37,25468 203,0000 11,74532 64,0000 49,00000 267,0000

Tabulka 33: Kolik hodin si povídáš s kamarády na Internetu v závislosti na velikosti sídla – pozorované četnosti Kontingenční tabulka Četnost označených buněk > 10 (Marginální součty nejsou označeny) 11: Kolik hodin Velikost sídla Velikost sídla Řádk. si povídáš s město vesnice součty kamarády na Inter.: 1 71 37 108 2 26 15 41 3 20 5 25 5 2 0 2 5 a více 12 4 16 Vš.skup. 131 61 192

Tabulka 34: Kolik hodin si povídáš s kamarády na Internetu v závislosti na velikosti sídla – očekávané četnosti Souhrnná tab.: Očekávané četnosti Četnost označených buněk > 10 Pearsonův chí-kv. : 3,61454, sv=4, p=,460678 11: Kolik hodin Velikost sídla Velikost sídla Řádk. si povídáš s město vesnice součty kamarády na Inter.: 1 73,6875 34,31250 108,0000 2 27,9740 13,02604 41,0000 3 17,0573 7,94271 25,0000 5 1,3646 0,63542 2,0000 5 a více 10,9167 5,08333 16,0000 Vš.skup. 131,0000 61,00000 192,0000

Z výsledků kontingenční tabulky můžeme usoudit, že třetina všech dotázaných tráví povídáním si na Internetu minimálně 1 hodinu.

67

Tabulka 35: Kolik hodin si povídáš s kamarády na Internetu v závislosti na velikosti sídla – pozorované četnosti Kontingenční tabulka Četnost označených buněk > 10 (Marginální součty nejsou označeny) 11: Kolik hodin KM, OM, MM, KM, OM, MM, KM, OM, MM, KM, OM, MM, KM, OM, MM, Řádk. si povídáš s VV, MV VV, MV VV, MV VV, MV VV, MV součty kamarády na KM MV MM VV OM Inter.: 1 19 16 39 21 13 108 2 12 7 8 8 6 41 3 6 3 7 2 7 25 5 2 0 0 0 0 2 5 a více 3 3 6 1 3 16 Vš.skup. 42 29 60 32 29 192

Tabulka 36: Kolik hodin si povídáš s kamarády na Internetu v závislosti na velikosti sídla – očekávané četnosti Souhrnná tab.: Očekávané četnosti Četnost označených buněk > 10 Pearsonův chí-kv. : 18,9557, sv=16, p=,270967 11: Kolik hodin KM, OM, MM, KM, OM, MM, KM, OM, MM, KM, OM, MM, KM, OM, MM, Řádk. si povídáš s VV, MV VV, MV VV, MV VV, MV VV, MV součty kamarády na KM MV MM VV OM Inter.: 1 23,62500 16,31250 33,75000 18,00000 16,31250 108,0000 2 8,96875 6,19271 12,81250 6,83333 6,19271 41,0000 3 5,46875 3,77604 7,81250 4,16667 3,77604 25,0000 5 0,43750 0,30208 0,62500 0,33333 0,30208 2,0000 5 a více 3,50000 2,41667 5,00000 2,66667 2,41667 16,0000 Vš.skup. 42,00000 29,00000 60,00000 32,00000 29,00000 192,0000

3D histogram: 13:Pov ídáš si s kamar. raděj i osobně: ano ne a Velikost sídla

160 140 120

P oce t poz orování

100 80 60 40 20

sn ve

ce

l Ve ik

t ěs

la

m

íd ts os

o

ne ě ji ad r. r ma e ka no n s si ě : a o š n á n a víd sob :P o o 13

Histogram 10: Povídáš si s kamarády raději osobně (ano-ne) dle velikosti sídla

68

3D histogram: 13: Povídáš si s kamar. raději pomocí internetu: ano ne a Velikost sídla

140 120 100

Pocet pozorování

80 60 40 20

ice sn ve

o an

lik Ve to ěs

la íd

m

ts os

ne

:P 13

o

mo po ěji ad e r . n r m a no ka : a i s etu š s tern á víd in

cí

Histogram 11: Povídáš si s kamarády raději pomocí Internetu (ano-ne) dle velikosti sídla Z histogramu č. 10 a č. 11 vyplývá, že většina dětí, ať z města nebo z vesnice upřednostňuje osobní kontakt s kamarády před komunikací pomocí Internetu. Histogram z 13:Povídáš si s kamar. raději osobně: ano ne; kategorizovaný Velikost sídla 125v*301c 160 140

Pocet pozorování

120 100 80 60 40 20 0 ano

ne

Velikost sídla: město

ano

ne

Velikost sídla: vesnice

13:Povídáš si s kamar. raději osobně: ano ne

Histogram 12: Povídáš si s kamarády osobně (ano-ne) dle velikosti sídla

69

Histogram z 13: Povídáš si s kamar. raději pomocí internetu: ano ne; kategorizovaný Velikost sídla 125v*301c 140

120

Pocet pozorování

100

80

60

40

20

0 ne

ano

ne

ano

Velikost sídla: město Velikost sídla: vesnice 13: Povídáš si s kamar. raději pomocí internetu: ano ne

Histogram 13: Povídáš si s kamarády raději pomocí Internetu (ano-ne) dle velikosti sídla V2: Předpoklad, že děti z vesnic preferují osobní kontakt před komunikací pomocí ICT, se nepotvrdil.

VP3 Dívky dávají přednost osobnímu kontaktu s kamarády více než chlapci Ve VP3 jsme vycházeli z odpovědí na otázky č. 11 a č. 13. Tabulka 37: Povídáš si s kamarády raději osobně (ano-ne) - pozorované četnosti Kontingenční tabulka Četnost označených buněk > 10 (Marginální součty nejsou označeny) 13:Povídáš si s 105:Pohlaví (D, 105:Pohlaví (D, Řádk. kamar. raději CH): CH): součty osobně: ano ne CH D ano ne Vš.skup.

117 30 147

125 22 147

242 52 294

70

Tabulka 38: Povídáš si s kamarády raději osobně (ano-ne) - očekávané četnosti Souhrnná tab.: Očekávané četnosti Četnost označených buněk > 10 Pearsonův chí-kv. : 1,49523, sv=1, p=,221406 13:Povídáš si s 105:Pohlaví (D, 105:Pohlaví (D, kamar. raději CH): CH): osobně: ano ne CH D ano ne Vš.skup.

121,0000 26,0000 147,0000

Řádk. součty

121,0000 242,0000 26,0000 52,0000 147,0000 294,0000

Také v dnešním světě moderních technologií dávají děti přednost osobnímu kontaktu před komunikací pomocí Internetu. Tabulka 39: Povídáš si s kamarády raději pomocí Internetu (ano-ne) - pozorované četnosti Kontingenční tabulka Četnost označených buněk > 10 (Marginální součty nejsou označeny) 13: Povídáš si s 105:Pohlaví (D, 105:Pohlaví (D, Řádk. kamar. raději CH): CH): součty pomocí CH D internetu: ano ne ne ano Vš.skup.

97 38 135

106 26 132

203 64 267

Tabulka 40: Povídáš si s kamarády raději pomocí Internetu (ano-ne) - očekávané četnosti Souhrnná tab.: Očekávané četnosti Četnost označených buněk > 10 Pearsonův chí-kv. : 2,61564, sv=1, p=,105815 13: Povídáš si s 105:Pohlaví (D, 105:Pohlaví (D, kamar. raději CH): CH): pomocí CH D internetu: ano ne ne ano Vš.skup.

102,6404 32,3596 135,0000

Řádk. součty

100,3596 203,0000 31,6404 64,0000 132,0000 267,0000

Asi jedna pětina všech dotázaných dětí upřednostňuje komunikaci s kamarády pomocí Internetu, ostatní děti dávají přednost osobnímu kontaktu.

71

Tabulka 41: Kolik hodin si povídáš s kamarády na Internetu (ano-ne) - pozorované četnosti Kontingenční tabulka Četnost označených buněk > 10 (Marginální součty nejsou označeny) 11: Kolik hodin 105:Pohlaví (D, 105:Pohlaví (D, Řádk. si povídáš s CH): CH): součty kamarády na CH D Inter.: 1 54 54 108 2 20 21 41 3 17 8 25 5 1 1 2 5 a více 10 6 16 Vš.skup. 102 90 192

Tabulka 42: Kolik hodin si povídáš s kamarády na Internetu (ano-ne) - očekávané četnosti Souhrnná tab.: Očekávané četnosti Četnost označených buněk > 10 Pearsonův chí-kv. : 3,52817, sv=4, p=,473608 11: Kolik hodin 105:Pohlaví (D, 105:Pohlaví (D, Řádk. si povídáš s CH): CH): součty kamarády na CH D Inter.: 1 57,3750 50,62500 108,0000 2 21,7813 19,21875 41,0000 3 13,2813 11,71875 25,0000 5 1,0625 0,93750 2,0000 5 a více 8,5000 7,50000 16,0000 Vš.skup. 102,0000 90,00000 192,0000

Z kontingenční tabulky č. 43 můžeme usoudit, že není rozdíl mezi chlapci a dívkami v počtu hodin strávených povídáním si s kamarády na Internetu.

72

Histogram z 13:Povídáš si s kamar. raději osobně: ano ne; kategorizovaný 105:Pohlaví (D, CH): 125v*301c 140

120

Pocet pozorování

100

80

60

40

20

0 ano

ne

ano

ne

105:Pohlaví (D, CH):: CH 105:Pohlaví (D, CH):: D 13:Povídáš si s kamar. raději osobně: ano ne

Histogram 14: Povídáš si s kamarády raději osobně (ano-ne) v závislosti na pohlaví Histogram z 13: Povídáš si s kamar. raději pomocí internetu: ano ne; kategorizovaný 105:Pohlaví (D, CH): 125v*301c 120

100

Pocet pozorování

80

60

40

20

0 ne

ano

ne

ano

105:Pohlaví (D, CH):: CH 105:Pohlaví (D, CH):: D 13: Povídáš si s kamar. raději pomocí internetu: ano ne

Histogram 15: Povídáš si s kamarády raději pomocí Internetu (ano-ne) v závislosti na pohlaví Dívky i chlapci mají raději osobní kontakt. Je zajímavé, že v dotaznících argumentovali tím, že při osobním kontaktu vidí reakce a mimiku toho druhého, vnímají jeho pocity, že se spolu mohou smát. V3: Dívky dávají přednost osobnímu kontaktu s kamarády více, než chlapci se nepotvrdil. 73

VP4 Většina dětí využívá v mobilním zařízení hraní her a poslech hudby Ve VP4 jsme vycházeli z odpovědí na otázky č. 22, č. 23 a č. 24. Podmínka v95=”ano” znamená, že žák má mobil (alespoň tak odpověděl, protože někteří asi lhali, protože potom mobil nepoužívají k volání nebo k něčemu jinému) Tabulka 43: Využití mobilu: volání Tabulka četností:24: Využití mobilu: volání Zhrnout podmínku: v95="ano" Četnost Kumulativní Rel.četnost Kumulativní Kategorie četnost rel.četnost Ano 263 263 96,33700 96,3370 Ne 10 273 3,66300 100,0000 ChD 0 273 0,00000 100,0000 Histogram: 24: Využití mobilu: volání Zhrnout podmínku: v95="ano" 300 263 250

Počet pozor.

200

150

100

50 10 0 Ano

Ne Kategorie

Histogram 16: Využití mobilu: volání

Většina dotázaných dětí využívá svůj mobil k volání, jen 10 dětí z 273 odpovídajících z mobilu nevolá.

74

Tabulka 44: Využití mobilu: SMS Tabulka četností:24: Využití mobilu: Sms Zhrnout podmínku: v95="ano" Četnost Kumulativní Rel.četnost Kumulativní Kategorie četnost rel.četnost Ano 236 236 86,44689 86,4469 Ne 37 273 13,55311 100,0000 ChD 0 273 0,00000 100,0000

Histogram: 24: Využití mobilu: Sms Zhrnout podmínku: v95="ano" 300

250

236

Počet pozor.

200

150

100

50

37

0 Ano

Ne Kategorie

Histogram 17: Využití mobilu: SMS

Většina dětí využívá své mobily k zasílání SMS zpráv, pouze 37 z 273 dotazovaných tuto službu nevyužívá.

75

Tabulka 45: Využití mobilu: MMS Tabulka četností:24: Využití mobilu: MMS Zhrnout podmínku: v95="ano" Četnost Kumulativní Rel.četnost Kumulativní Kategorie četnost rel.četnost Ano 68 68 24,90842 24,9084 Ne 205 273 75,09158 100,0000 ChD 0 273 0,00000 100,0000

Histogram: 24: Využití mobilu: MMS Zhrnout podmínku: v95="ano" 250

205

Počet pozor.

200

150

100 68 50

0 Ano

Ne Kategorie

Histogram 18: Využití mobil Využití mobilu: MMS

Zasílání

MMS

pomocí

mobilního

zařízení

využívá

pouze

z 273 dotazovaných. Toto využívání je spjato s vysokou cenou za tuto službu.

76

68

dětí

Tabulka 46: Využití mobilu: hry Tabulka četností:24: Využití mobilu: hry Zhrnout podmínku: v95="ano" Četnost Kumulativní Rel.četnost Kumulativní četnost rel.četnost Kategorie Ano 228 228 83,51648 83,5165 Ne 45 273 16,48352 100,0000 ChD 0 273 0,00000 100,0000

Histogram: 24: Využití mobilu: hry Zhrnout podmínku: v95="ano" 300

250 228

Počet pozor.

200

150

100

45

50

0 Ano

Ne Kategorie

Histogram 19: Využití mobilu: hry

Většina dětí využívá ve svém mobilu hry, ať dané typem mobilního zařízení, nebo s připojením na Internet.

77

Tabulka 47: Využití mobilu: hudba Tabulka četností:24: Využití mobilu: hudba Zhrnout podmínku: v95="ano" Četnost Kumulativní Rel.četnost Kumulativní Kategorie četnost rel.četnost Ano 231 231 84,61538 84,6154 Ne 42 273 15,38462 100,0000 ChD 0 273 0,00000 100,0000

Histogram: 24: Využití mobilu: hudba Zhrnout podmínku: v95="ano" 300

250 231

Počet pozor.

200

150

100

50

42

0 Ano

Ne Kategorie

Histogram 20: Využití mobilu: hudba Z těchto výsledků můžeme usoudit, že většina dětí využívá v mobilním zařízení možnosti hrát hry, ať dané typem tohoto zařízení nebo pomocí Internetu.

78

Tabulka 48: Využití mobilu: kalkulačka Tabulka četností:24: Využití mobilu: kalkulačka Zhrnout podmínku: v95="ano" Četnost Kumulativní Rel.četnost Kumulativní četnost rel.četnost Kategorie Ano 210 210 76,92308 76,9231 Ne 63 273 23,07692 100,0000 ChD 0 273 0,00000 100,0000

Histogram: 24: Využití mobilu: kalkulačka Zhrnout podmínku: v95="ano" 250

210

Počet pozor.

200

150

100 63 50

0 Ano

Ne Kategorie

Histogram 21: Využití mobilu: kalkulačka

Z výsledků kontingenční tabulky a také histogramu je zřejmé, že většina dotazovaných dětí využívá kalkulačku ve svém mobilním zařízení.

79

Tabulka 49: Využití mobilu: Internet Tabulka četností:24: Využití mobilu: internet Zhrnout podmínku: v95="ano" Četnost Kumulativní Rel.četnost Kumulativní četnost rel.četnost Kategorie Ano 130 130 47,61905 47,6190 Ne 143 273 52,38095 100,0000 ChD 0 273 0,00000 100,0000

Histogram: 24: Využití mobilu: internet Zhrnout podmínku: v95="ano" 160 143 140 130

Počet pozor.

120

100

80

60

40

20

0 Ano

Ne Kategorie

Histogram 22: Využití mobilu: Internet

Z výsledků tabulky č. 50 můžeme usoudit, že nepatrná většina dětí nevyužívá Internet ve svém mobilním zařízení. Jistě je to také ovlivněno tím, že tato služba je placená samostatně., ne každý má natolik vysoký tarif, aby mohl tuto službu využívat zdarma.

80

Tabulka 50: Využití mobilu: jiné Tabulka četností:24: Využití mobilu: jiné Zhrnout podmínku: v95="ano" Četnost Kumulativní Rel.četnost četnost 15 15 5,49451 1 16 0,36630 2 18 0,73260 16 34 5,86081 1 35 0,36630 2 37 0,73260 1 38 0,36630 1 39 0,36630 1 40 0,36630 3 43 1,09890 1 44 0,36630 1 45 0,36630 1 46 0,36630 1 47 0,36630 1 48 0,36630 1 49 0,36630 224 273 82,05128

Kategorie budík Wifi Youtube foto Bluetooth poznámky foto,kalen. obrázky aplikace mapy hodiny kalendář slovník email hry film ChD

Kumulativní rel.četnost 5,4945 5,8608 6,5934 12,4542 12,8205 13,5531 13,9194 14,2857 14,6520 15,7509 16,1172 16,4835 16,8498 17,2161 17,5824 17,9487 100,0000

Histogram: 24: Využití mobilu: j iné Zhrnout podmínku: v95="ano" 18 16

16 15

14

Počet pozor.

12 10 8 6 4

3 1

1

1

1

1 hry

1

email

1

slovník

1

kalendář

1

hodiny

1

aplikace

2

obrázky

2

2

1 film

mapy

foto,kalen.

poznámky

foto

Bluetooth

Wifi

Youtube

budík

0

Kategorie

Histogram 23: Využití mobilu: jiné

Zajímavé je zjištění, k jakým účelům děti mobilní zařízení používají. Pro mnohé z nich je samozřejmostí využívat v mobilním zařízení fotoaparát a také budík. Ostatní uvedené možnosti nejsou tak četné, ale je vidět, že pro mnohé z dětí je mobilní zařízení využitelné ve všech oblastech a myslím si, že mnohé z nich ho využívají ve větším rozsahu, než jejich rodiče a prarodiče, kteří mají toto zařízení většinou jen na volání.

81

Tabulka 51: Vlastníš mobilní telefon: ano – ne

Tabulka četností:22: Vlastníš mobilní telefon: ano ne Četnost Kumulativní Rel.četnost Kumulativní Kategorie četnost rel.četnost ne 27 27 8,97010 8,9701 ano 273 300 90,69767 99,6678 ChD 1 301 0,33223 100,0000

Histogram: 22: Vlastníš mobilní telefon: ano ne 350

300 273

Počet pozor.

250

200

150

100

50 27 0 ne

ano Kategorie

Histogram 24: Vlastníš mobilní telefon: ano – ne Z výsledků z kontingenční tabulky má mobil 273 z 300 odpovídajících na tuto otázku. Tabulka 52: Máš chytrý mobil: ano – ne Tabulka četností:23: Máš chytrý mobil: ano ne Zhrnout podmínku: v95="ano" Četnost Kumulativní Rel.četnost Kumulativní Kategorie četnost rel.četnost ne 119 119 43,58974 43,5897 ano 153 272 56,04396 99,6337 ChD 1 273 0,36630 100,0000

Z kontingenční tabulky č. 53 můžeme posoudit vybavenost moderními technologiemi dnešních dětí. Větší polovina všech odpovídajících na tuto otázku uvedla, že vlastní tzv. chytrý mobil a dále většina dotazovaných dětí ví, co znamená „chytrý mobil“.

82

4.8 Další zajímavé skutečnosti zjištěné při dotazníkovém šetření Z dotazníku byly vybrány další otázky, které ukazují na využívání moderních technologií dětmi a na čas strávený s nimi, což poukazuje na způsob života dnešních dětí, pro které čas s technologiemi je na stejné či vyšší úrovni, než čas strávený sportem či knihou. Technologie patří do každodenního života dnešních dětí. Tabulka 53: Kolik hodin denně trávíš u TV sám

Tabulka četností:25: Kolik hodin denně trávíš u Tv sám: Četnost Kumulativní Rel.četnost Kumulativní Kategorie četnost rel.četnost 2 66 66 21,92691 21,9269 1 104 170 34,55150 56,4784 3 a více 37 207 12,29236 68,7708 13 a více 1 208 0,33223 69,1030 3 1 209 0,33223 69,4352 ChD 92 301 30,56478 100,0000

Histogram: 25: Kolik hodin denně trávíš u Tv sám: 120 104 100

Počet pozor.

80 66 60

40

37

20

0 2

1

3 a více

1

1

13 a více

3

Kategorie

Histogram 25: Kolik hodin denně trávíš u TV sám

Z výsledků kontingenční tabulky a histogramu lze jednoznačně usoudit, že 209 dětí z 300 odpovídajících na tuto otázku tráví samo u TV více než jednu hodinu denně.

83

Tabulka 54: Kolik hodin denně trávíš u TV s rodiči Tabulka četností:25: Kolik hodin denně trávíš u Tv s rodiči: Četnost Kumulativní Rel.četnost Kumulativní četnost rel.četnost Kategorie 0 83 83 27,57475 27,5748 1 82 165 27,24252 54,8173 3 31 196 10,29900 65,1163 3 a více 23 219 7,64120 72,7575 2 82 301 27,24252 100,0000 ChD 0 301 0,00000 100,0000

Histogram: 25: Kolik hodin denně trávíš u Tv s rodiči: 100 90 83

82

82

80

Počet pozor.

70 60 50 40 31

30

23 20 10 0 0

1

3

3 a více

2

Kategorie

Histogram 26: Kolik hodin denně trávíš u TV s rodiči Z výsledků histogramu a kontingenční tabulky je zřejmé, že děti tráví u TV nějaký čas sami, ale také značné množství času se svými rodiči.

84

Tabulka 55: Stahuješ si filmy, pohádky do PC: ano-ne Tabulka četností:20: Stahuješ si filmy, pohádky do Pc: ano ne Četnost Kumulativní Rel.četnost Kumulativní četnost rel.četnost Kategorie ano 169 169 56,14618 56,1462 ne 130 299 43,18937 99,3355 ChD 2 301 0,66445 100,0000

Histogram: 20: Stahuješ si filmy, pohádky do Pc: ano ne 200 180 169 160

Počet pozor.

140

130

120 100 80 60 40 20 0 ano

ne Kategorie

Histogram 27: Stahuješ si filmy, pohádky do PC: ano-ne

Je zajímavé, že více než polovina dětí si stahuje do svých PC filmy nebo pohádky.

85

Tabulka 56: Díváš se na Internetu na filmy: ano-ne Tabulka četností:19: Díváš se na inter.na filmy: ano ne Četnost Kumulativní Rel.četnost Kumulativní Kategorie četnost rel.četnost ne 63 63 20,93023 20,9302 ano 237 300 78,73754 99,6678 ChD 1 301 0,33223 100,0000

Histogram: 19: Díváš se na inter.na filmy: ano ne 300

250

237

Počet pozor.

200

150

100 63 50

0 ne

ano Kategorie

Histogram 28: Díváš se na Internetu na filmy: ano-ne

Přestože si většina dětí stahuje filmy z Internetu, tak ještě větší množství dětí sleduje filmy přímo na Internetu.

86

Tabulka 57: Sděloval jsi mu informace o sourozencích: ano-ne

Tabulka četností:18: Sděloval jsi mu informace o sourozen.: ano ne Četnost Kumulativní Rel.četnost Kumulativní Kategorie četnost rel.četnost ne 280 280 93,02326 93,0233 ano 18 298 5,98007 99,0033 ChD 3 301 0,99668 100,0000

Histogram: 18: Sděloval jsi mu informace o sourozen.: ano ne 350

300 280

Počet pozor.

250

200

150

100

50 18 0 ne

ano Kategorie

Histogram 29: Sděloval jsi mu informace o sourozencích: ano-ne

Většina dotazovaných respondentů nesděluje informace o svých sourozencích.

87

Tabulka 58: Sděloval jsi mu informace o rodičích: ano-ne Tabulka četností:18: Sděloval jsi mu informace o rodičích: ano ne Četnost Kumulativní Rel.četnost Kumulativní Kategorie četnost rel.četnost ne 290 290 96,34551 96,3455 ano 8 298 2,65781 99,0033 ChD 3 301 0,99668 100,0000

Histogram: 18: Sděloval jsi mu informace o rodičích: ano ne 350

300

290

Počet pozor.

250

200

150

100

50 8 0 ne

ano Kategorie

Histogram 30: Sděloval jsi mu informace o rodičích: ano-ne

Většina dotazovaných respondentů nesděluje informace o svých rodičích.

88

Tabulka 59: Sděloval jsi mu informace o sobě: ano-ne Tabulka četností:18: Sděloval jsi mu informace o sobě: ano ne Četnost Kumulativní Rel.četnost Kumulativní četnost rel.četnost Kategorie ano 50 50 16,61130 16,6113 ne 248 298 82,39203 99,0033 ChD 3 301 0,99668 100,0000

Histogram: 18: Sděloval jsi mu informace o sobě: ano ne 300

248

250

Počet pozor.

200

150

100

50

50

0 ano

ne Kategorie

Histogram 31: Sděloval jsi mu informace o sobě: ano-ne

Většina dotazovaných respondentů nesděluje informace o sobě, přesto 50 dětí nějaké informace o sobě cizí osobě sděluje.

89

Tabulka 60: Oslovil tě na Internetu někdo cizí: ano-ne

Tabulka četností:17: Oslovil tě na inter. někdo cizí: ano ne Četnost Kumulativní Rel.četnost Kumulativní Kategorie četnost rel.četnost ano 103 103 34,21927 34,2193 ne 194 297 64,45183 98,6711 ChD 4 301 1,32890 100,0000

Histogram: 17: Oslovil tě na inter. někdo cizí: ano ne 220 200

194

180 160

Počet pozor.

140 120 103 100 80 60 40 20 0 ano

ne Kategorie

Histogram 32: Oslovil tě na Internetu někdo cizí: ano-ne

V dotazníku zazněla otázka, zda si děti na Internetu povídají s cizími lidmi a zda jim sdělují nějaké informace o sourozencích, rodičích nebo o sobě. Jen malé množství dětí sdělovalo informace o sourozencích i rodičích, ale o sobě sdělovalo informace téměř šestina dotazovaných dětí. Celkově někdo cizí oslovil děti v 103 případech z 297 dotazovaných.

90

Tabulka 61: Povídáš si na Internetu pouze s dětmi stejného věku: ano-ne Tabulka četností:16: Povídáš si na inter. pouze s dětmi stejného věku: ano ne Četnost Kumulativní Rel.četnost Kumulativní Kategorie četnost rel.četnost ne 220 220 73,08970 73,0897 ano 69 289 22,92359 96,0133 ChD 12 301 3,98671 100,0000

Histogram: 16: Povídáš si na inter. pouze s dětmi stejného věku: ano ne 250 220

Počet pozor.

200

150

100 69 50

0 ne

ano Kategorie

Histogram 33: Povídáš si na Internetu pouze s dětmi stejného věku: ano-ne

Dle výsledků histogramu č. 33 si na Internetu nepovídají pouze s dětmi stejného věku, je zarážející, že 220 dětí z 301 dotazovaných si povídá také s lidmi, o kterých neví, kolik let jim je. Spousta z nich si vůbec neuvědomuje, že na druhé straně nemusí být člověk, který mu tvrdí nebo namlouvá svůj smyšlený věk.

91

Tabulka 62: Důvěřuješ každému, s kým si povídáš, píšeš na Internetu: ano-ne Tabulka četností:15: Důvěřuješ každému,s kým si povídáš, píšeš na inter. ano ne Četnost Kumulativní Rel.četnost Kumulativní Kategorie četnost rel.četnost ano 59 59 19,60133 19,6013 ne 233 292 77,40864 97,0100 ChD 9 301 2,99003 100,0000

Histogram: 15: Důvěřuješ každému,s kým si povídáš, píšeš na inter. ano ne 300

250 233

Počet pozor.

200

150

100 59 50

0 ano

ne Kategorie

Histogram 34: Důvěřuješ každému, s kým si povídáš, píšeš na Internetu: ano-ne

Přestože většina dětí označila, že si na Internetu nepovídá jen s dětmi stejného věku a mnoho z nich zároveň sdělovalo různé informace o sobě, 233 dětí z 301 dotazovaných napsalo, že nedůvěřuje každému, s kým si na Internetu píše nebo povídá. Možná by bylo zajímavé zjistit, co pro děti znamená slovo důvěra, jak chápou jeho význam a zda správně vyhodnotí situace, které se na Internetu mohou odehrávat.

92

5 Interpretace výsledků výzkumu V dotazníkovém šetření se jednalo zejména o porovnání výsledků o vlivu moderních technologií mezi skupinami respondentů rozdělených podle pohlaví, podle zaměření a typu škol. Na základě získaných výsledků z výzkumu byly zjištěny následující skutečnosti: •

Vybavenost domácností moderními technologiemi není ovlivněno velikostí místa bydliště, ale finanční situací dané rodiny. Dle vlastních zkušeností z praxe se dá říci, že rodiny s mladšími rodiči mají více moderních technologií v domácnostech, které dnes považují za součást jejich každodenního života. Zajímavé je zjištění, že nejméně technologií mají domácnosti v krajském městě Ostrava. Toto zjištění může být ovlivněno výběrem reprezentativních vzorků žáků z Ostravských škol, kdy bylo 35 žáků ze sportovní školy a 15 žáků ze speciální školy, kterou většinou navštěvují Romové. Nejvíce se vybaveností moderními technologiemi přibližují domácnosti z okresního města Opava a malého města

Hlučín

na

Ostravsku.

Nejlépe

vybavené

domácnosti

jsou

na velkých vesnicích, toto zjištění může být ovlivněno migrací movitějších rodin z měst na vesnici. V těchto velkých vesnicích v posledních letech vznikly „satelitní městečka“ lidí přistěhovaných z měst, kde lze jednoznačně posoudit lepší finanční situaci rodiny nejen podle honosných domů, jejich vybavení a zařízení, ale také dle společenského postavení jejich obyvatel. •

Vybavenost moderními technologiemi v domácnostech souvisí s časem, který

s nimi děti stráví. Nedá se ale říci, že by děti, které mají doma více technologií, trávily s nimi více času. Z reprezentativního vzorku daných škol nevyplynulo, že by děti ze sportovních škol trávily více času sportem a méně času s technologiemi. V posledních letech vymizely typické sportovní třídy, kde byli pouze fotbalisté, hokejisté nebo atleti. Dnes jsou tyto třídy smíšené, to znamená, že třídu tvoří „sportovci“ i děti bez sportovního zaměření, výuka probíhá formou dělených hodin nebo individuálních plánů. Na základě zkušeností dlouholeté praxe se potvrdilo, že sportovně nadané děti jsou hyperaktivní a mají problémy s koncentrací. Pro mnohé učitele bylo nadlidským výkonem zvládnout ve třídě 25 až 30 hyperaktivních chlapců, proto byly sportovní třídy zrušeny. Nedá se také říci, že by děti, které tráví více času sportovními aktivitami, trávily méně času 93

s technologiemi.

Právě

z výše

uvedených

důvodů,

obvykle

děti

živější

a temperamentnější zvládnou sportovní aktivity, zájmové kroužky, moderní technologie, ale také čtení knih. Jen málo dětí dnes „kamarádí“ s knihami, spousta z nich má problémy se čtením samotným, o čtení s porozuměním není třeba se ani zmiňovat. •

Z výsledků výzkumu můžeme usoudit, že dnešní děti využívají moderní technologie kdykoliv během dne, kdy k tomu mají příležitost. Ráno při snídani stihnou „mrknout“ na televizi, během dne mají neustále v rukou mobily, odpoledne hrají s kamarády hry na PC a večer si stihnout popovídat pomocí Internetu nebo mobilního zařízení. Dříve bychom děti u televize viděli jen málokdy. Dopoledne bylo vysílání pro školy a odpolední program začínal o půl čtvrté odpoledními zprávami. Večer děti často viděly na obrazovkách známou hvězdičku, která označovala nevhodnost pořadu či filmu pro děti. Nezbývalo mnoho dalších možností způsobu trávení volného času, než se pohroužit do světa fantazie a dobrodružství v knihách.

•

Z celkového počtu dotázaných (292 dětí) pouze 59 dětí důvěřuje každému, s kým pomocí technologií komunikuje. Dá se proto usoudit, že jsou dnešní děti poučeny o bezpečné komunikaci na Internetu jak ve městech, tak na vesnicích. Vysoký počet dětí ale připustilo, že na Internetu komunikuje nejen se známými, stejně starými dětmi, mnohé z nich sděluje informace o sobě cizím lidem. Děti odpovídaly, že nedůvěřují každému, s kým si na Internetu povídají nebo píšou, ale co pro ně znamená slovo důvěra, bychom museli zjišťovat.

94

Závěr Cílem této práce bylo zjistit, jak ovlivňují moderní informační technologie způsob života 10–11 letých dětí. Teoretická

část

se

věnuje

charakteristice

jednotlivých

informačních

a komunikačních technologií, se kterými se děti setkávají každodenně. Pozornost je věnována využívání technologií nejen v soukromém životě, ale také v přípravě na budoucí profesi. Druhá kapitola se zabývá způsobem života dnešních 10–11 letých dětí v rodině, ve škole i ve volném čase. V další části je poukazováno na pozitivní i negativní vlivy, které s sebou práce s informačními technologiemi přináší. Pro praktickou část bylo stanoveno osm hypotéz zaměřených na srovnání vybavenosti moderními technologiemi podle velikosti místa bydliště dětí, dle zaměření školy, zohledňováno bylo pohlaví respondentů. Posuzována byla doba strávená s ICT, sportovními aktivitami a čtením knih, a také informovanost dětí o nebezpečích komunikace prostřednictvím technologií. Ze zkoumaných hypotéz se potvrdila pouze hypotéza č. 5, která předpokládala, že chlapci využívají ICT k hraní her více než dívky. 139 chlapců potvrdilo, že denně tráví hraním počítačových her nejméně jednu hodinu. Ostatní hypotézy nebyly potvrzeny. Na vybavenost domácností moderními technologiemi nemá vliv velikost obce, ve které dítě bydlí, ale finanční situace rodiny. Výzkum nepotvrdil rozdíly v bezpečné komunikaci mezi dětmi žijícími ve městě nebo na vesnici. Zkoumaný vzorek ukázal, že děti neověřují identitu osoby, se kterou komunikují, důvěřují informacím, jež o sobě uvádí. Výzkum neprokázal, že zaměření školy má vliv na využívání informačních technologií jak ve vzdělávání, tak ve volném čase dětí. Zkoumání nepotvrdilo, že děti, které vyplňují svůj volný čas sportovními i jinými aktivitami (např. četbou) tráví méně času s ICT. Naopak se potvrdilo, že aktivní děti stráví přibližně stejnou dobu svého volného času sportovními aktivitami, čtením knih i využíváním technologií. Výsledky tohoto šetření přinášejí varovné signály pro rodinu i společnost, 75 dětí z 301 dotazovaných používá nejrůznější technologie více než 4 hodiny denně. Způsobem, jak předejít tomu, aby děti trávily velké množství času s moderními technologiemi 95

je zejména na rodičích, ale také na všech, kdo se podílí na výchově a vzdělávání dětí. Rodiče mohou ovlivnit náplň volného času svých dětí, korigovat ho a ten vyplňovat smysluplnými aktivitami. Učitelé a vychovatelé mohou žákům ukázat vhodné možnosti využívání ICT ke vzdělávání, vyhledávání důvěryhodných informací a jejich použití v běžném životě.

96

Resumé Diplomová práce se zabývá moderními informačními technologiemi, jejich využitím a vlivem na současný způsob života 10–11 letých dětí. Práce je zaměřena na poukázání skutečnosti změny trávení volného času dnešních dětí, srovnání času stráveného čtením knih, sportem nebo s moderními technologiemi, ať sledováním televize, poslechu hudby, hraní her, vzděláváním nebo komunikací pomocí ICT s okolím. Důležité je zamyšlení nad vlivem těchto technologií, pozitivním nebo negativním. Je nutné poukázat na fakt, že mnoho dětí tráví více času s kamarády pouze pomocí moderních technologií, ať pomocí PC, tabletu nebo mobilního zařízení. Tímto se vytrácí osobní kontakt a dětem se nabízí možnost vytvoření si falešné identity, zhoršuje se verbální i neverbální komunikace s okolím a mnoho dětí se uzavírá do imaginárního světa her. Ve výzkumné části jsou zpracována data získaná pomocí anonymního dotazníkového šetření. Sběr dat byl získán na podzim roku 2013 a to celkem na dvanácti školách plně organizovaných i neúplných, na školách z měst i z vesnic. Celkem se šetření zúčastnilo 301 dětí, z toho 189 z měst.

Resume This thesis deals with modern informative technologies, their use and influence on the current way of life of 10-11 years old children. The thesis concentrates on the fact of change in children’s way of spending their free time, comparison of the time spent by reading books, practicing sport or with modern technologies, from watching TV, listening to music, playing games, education or communication by ICT with surrounding. Important is thinking about the influence of these technologies as positive or negative. It is necessary to depict the fact that more children spend more time with friends only through modern technology, through PC, tablet or mobile. Personal contact is disappearing and children have possibility to create false identity, verbal as well as nonverbal communication with surrounding is getting worse and many children enclose themselves into imaginary world of games. In research part of the thesis are elaborated data received by anonymous questionnaire research. The collection of data was received in autumn 2013 in 12 schools fully organised as well as not completed, schools from towns as well as from villages. Totally was researched 301 children, from this was 189 children from town. 97

Seznam bibliografických citací BAJEROVÁ, Markéta, (2009). Minimalizace šikany: praktické rady pro rodiče. Portál, Praha. ISBN 978-80-7367-611-7. BEZPEČNÝ INTERNET [online]. [cit. 2012-07-06]. Dostupné z: http://www.bezpecnyinternet.cz/ BUERMANN, Uwe, (2009). Jak (pře)žít s médii. 1. vyd. Hranice: Fabula. ISBN 978-8086600-58-1. ČÁP, Jan, (1990). Psychologie mnohostranného vývoje člověka. 1.vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. ISBN 80-04-22967-0. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Informační technologie. Český statistický úřad [online]. Aktualizováno dne 16. 3. 2012 [27-1-2012]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/informacni_technologie_pm EU KIDS ONLINE. Klíčová zjištění [online]. c2011 [cit. 2012-07-06]. Dostupné z: http://www2.lse.ac.uk/media@lse/research/EUKidsOnline/EU%20Kids%20I%20%28 2006-9%29/Outputs.aspx. FRIEDLAENDEROVÁ, Hana. Děti a média – díváte se s dětmi na televizi, nebo ji sledují sami? Rodiče vítáni [online]. ©2011 [cit. 2012-07-06]. Dostupné z: http://www.rodicevitani.cz/pro-rodice/deti-a-media-divate-se-s-detmi-na-televizinebo-ji-sleduji-samy/ GALBA Alexander, Antonín PAVLÍČEK, (2012). Moderní informatika. Professional Publishing, Praha. 1.vyd. ISBN 978-80-7431-095-9. HELUS, Zdeněk, (2003). Psychologie. 3. vyd. Praha: Fortuna. ISBN 80-7168-876-2. CHRÁSKA, Miroslav, (2007). Metody pedagogického výzkumu. Grada, Praha. 1.vyd. ISBN 978-80-247-1369-4. JEŽKOVÁ, Veronika, Jitka KLIMENKOVÁ, (2010). Hodnocení kvality života dětí školního věku na základě analýzy trávení času (pilotní studie). In FEDÁKOVÁ, Denisa, Michal Kentoš. Sociálne procesy a osobnosť: zborník príspevkov [online].

98

Košice: Spoločenskovedný ústav SAV, 2011. [16-9-2008]. Dostupné z: http://www.spao.eu/files/sbornik10.pdf. KRČMÁŘOVÁ, Barbora et al., (2012). Děti a online rizika. Praha: Sdružení linka bezpečí. 1.vyd. ISBN 978-80-904920-3-5. MANĚNOVÁ, Martina, (2009). Učitel primárního vzdělávání ve vztahu k ICT. Gaudeamus: Hradec Králové. 1. vyd. ISBN 978-80-7435-026-9. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007. 126 s. [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/RVPZV_2007-07.pdf RENDL, Miroslav, Alena ŠKALOUDOVÁ, (2004). Mapování změn: škola, rodina, volný čas a hodnoty. In Čeští žáci po deseti letech. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta. ISBN 80-7290-200-8. SAK, Petr, a kol., (2007). Člověk a vzdělání v informační společnosti. Portál: Praha. 1. vyd. ISBN 978-80-7367-230-0. SULER, John, (2010). The psychology of cyberspace: the online disinhibition effect [online]. [cit. 2012–02–29]. Dostupné z: http://users.rider.edu/~suler/psycyber/disinhibit.html> ŠINDELÁŘOVÁ, Jana, (1997). Základy sociologie: přednášky. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. ISBN 80-7157-122-9. ŠKRAMPAL, Jiří, (2012). Vliv počítačových her na psychiku mladistvých. Praha. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. ŠMAHEL, David, (2003). Psychologie a Internet: děti dospělými, dospělí dětmi. Praha: Triton. ISBN 80-7254-360-1. VÁGNEROVÁ, Marie, (2005). Vývojová psychologie I., Dětství a dospívání. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-0956-0. VODÁKOVÁ, Jana. Volný čas dětí? Buď příliš kroužků, nebo pasivita. Rodina Online [online]. c2011 [cit. 2012-08-12]. Dostupné z: http://www.rodina.cz/scripts/detail.asp?id=8606. 99

YARTO, C. (2009). Las Nuevas Tecnologias y su impacto en el desarrollo de habilidades en los ninos. [online]. [cit. 2012–03–12]. ZOUNEK, Jiří, (2009). Učitelé a technologie. Brno: Paido. 1. vyd. ISBN 978-80-7315187-4.

100

SEZNAM ZKRATEK POUŽITÝCH V DIPLOMOVÉ PRÁCI CD

záznamové medium

ČR

Česká republika

DVD

mechanika

e-learning

proces využívající informační a komunikační technologie k tvorbě, kurzů,

komunikaci. EU

Evropská unie

HW

hardware – rozcestník – součástky počítače, bez nichž by nebyl schopen

pracovat IAD

Internet Addiction Disorder

IBM PC

compatible – kompatibilní

ICQ

I seek You – software pro zasílání zpráv

ICT

informační a komunikační technologie

iOS

operační systém od Apple

iPad

multimediální počítač typu tablet od společnosti Apple

KM

krajské město

LCD

tekutý krystalový displej

MM

malé město

MMS

multimediální zpráva

MP4

video kodek

MPEG-4

korekce patentovaných metod definující kompresi a uložení zvukových

a obrazových dat MV

malá vesnice

OM

okresní město 101

OS

operační systém

PC

osobní počítač

PCI

standard systémové sběrnice

PO

plně organizovaná

RAM

paměť s přímým přístupem

RVP ZV

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání

SLIM

optická mechanika

SMS

krátká textová zpráva

SO-DIMM

typ počítačové paměti

SW

software – programové vybavení

TV

televize

USA

Spojené státy americké

USB

paměťové zařízení

VV

velká vesnice

WAP

přesměrování

102

Seznam tabulek Tabulka 1: Počet moderních technologií v domácnostech .................................................. 45 Tabulka 2: Počet moderních technologii v domácnosti s rozlišením krajského, okresního, malého města, velkých měst a malých vesnic. ............................................... 46 Tabulka 3: Komunikace dětí pomocí PC v závislosti na velikosti sídla - pozorované četnosti ............................................................................................................ 46 Tabulka 4: Komunikace dětí pomocí PC v závislosti na velikosti sídla - očekávané četnosti ........................................................................................................................ 47 Tabulka 5: Důvěra dětí v komunikaci s cizími lidmi podle velikosti sídla - pozorované četnosti ............................................................................................................ 47 Tabulka 6: Důvěra dětí v komunikaci s cizími lidmi podle velikosti sídla - očekávané četnosti ............................................................................................................ 48 Tabulka 7: Čas strávený s moderními technologiemi podle zaměření školy - pozorované četnosti ............................................................................................................ 48 Tabulka 8: Čas strávený s moderními technologiemi podle zaměření školy - očekávané četnosti ............................................................................................................ 49 Tabulka 9: Čas trávený s moderními technologiemi u dětí z běžných a sportovních škol pozorované četnosti ........................................................................................ 49 Tabulka 10: Čas trávený s moderními technologiemi u dětí z běžných a sportovních škol očekávané četnosti .......................................................................................... 50 Tabulka 11: Čas trávený s moderními technologiemi u dětí z běžných a sportovních škol pozorované četnosti ........................................................................................ 50 Tabulka 12: Čas trávený s moderními technologiemi u dětí z běžných a sportovních škol očekávané četnosti .......................................................................................... 51 Tabulka 13: Chlapci využívají ICT k hraní her více než dívky - pozorované četnosti ....... 51 Tabulka 14: Chlapci využívají ICT k hraní her více než dívky - očekávané četnosti ......... 52 Tabulka 15: Děti, které tráví více času sportovními aktivitami, tráví méně času s ICT pozorované četnosti ........................................................................................ 52 Tabulka 16: Děti, které tráví více času sportovními aktivitami, tráví méně času s ICT očekávané četnosti .......................................................................................... 53 Tabulka 17: Čas dětí trávený s ICT je delší než čas trávený čtením knih - pozorované četnosti ............................................................................................................ 54

103

Tabulka 18: Čas dětí trávený s ICT je delší než čas trávený čtením knih - očekávané četnosti ............................................................................................................ 54 Tabulka 19: Které technologie máš v pokoji – notebook. ................................................... 56 Tabulka 20: Které technologie máš v pokoji – televize....................................................... 57 Tabulka 21: Které technologie máš v pokoji – iPod. ........................................................... 58 Tabulka 22: Které technologie máš v pokoji – MP4. .......................................................... 59 Tabulka 23: Které technologie máš v pokoji – tablet. ......................................................... 59 Tabulka 24: Které technologie máš v pokoji – počítač. ...................................................... 60 Tabulka 25: Které technologie máš v pokoji – mobil. ......................................................... 61 Tabulka 26: Které technologie máš v pokoji – Internet....................................................... 62 Tabulka 27: Které technologie máš v pokoji – celkový počet. ............................................ 63 Tabulka 28: Povídáš si s kamarády raději osobně (ano – ne) v závislosti na velikosti sídla – pozorované četnosti. ....................................................................................... 65 Tabulka 29: Povídáš si s kamarády raději osobně (ano – ne) v závislosti na velikosti sídla – očekávané četnosti. ......................................................................................... 65 Tabulka 30: Povídáš si s kamarády raději pomocí Internetu (ano – ne) v závislosti na velikosti sídla – pozorované četnosti. ............................................................. 66 Tabulka 31: Povídáš si s kamarády raději pomocí Internetu (ano – ne) v závislosti na velikosti sídla – očekávané četnosti................................................................ 66 Tabulka 32: Povídáš si s kamarády raději pomocí Internetu (ano – ne) v závislosti na velikosti sídla – pozorované četnosti. ............................................................. 66 Tabulka 33: Kolik hodin si povídáš s kamarády na Internetu v závislosti na velikosti sídla – pozorované četnosti. ....................................................................................... 67 Tabulka 34: Kolik hodin si povídáš s kamarády na Internetu v závislosti na velikosti sídla – očekávané četnosti. ......................................................................................... 67 Tabulka 35: Kolik hodin si povídáš s kamarády na Internetu v závislosti na velikosti sídla – pozorované četnosti. ....................................................................................... 68 Tabulka 36: Kolik hodin si povídáš s kamarády na Internetu v závislosti na velikosti sídla – očekávané četnosti. ......................................................................................... 68 Tabulka 37: Povídáš si s kamarády raději osobně (ano-ne) - pozorované četnosti. ............ 70 Tabulka 38: Povídáš si s kamarády raději osobně (ano-ne) - očekávané četnosti. .............. 71 Tabulka 39: Povídáš si s kamarády raději pomocí Internetu (ano-ne) pozorované četnosti. ....................................................................................... 71

104

Tabulka 40: Povídáš si s kamarády raději pomocí Internetu (ano-ne) očekávané četnosti. ......................................................................................... 71 Tabulka 41: : Kolik hodin si povídáš s kamarády na Internetu (ano-ne) pozorované četnosti ........................................................................................ 72 Tabulka 42: Kolik hodin si povídáš s kamarády na Internetu (ano-ne) očekávané četnosti .......................................................................................... 72 Tabulka 43: Využití mobilu: volání. .................................................................................... 74 Tabulka 44: Využití mobilu: SMS. ...................................................................................... 75 Tabulka 45: Využití mobilu: MMS. .................................................................................... 76 Tabulka 46: Využití mobilu: hry. ........................................................................................ 77 Tabulka 47: Využití mobilu: hudba. .................................................................................... 78 Tabulka 48: Využití mobilu: kalkulačka. ............................................................................ 79 Tabulka 49: Využití mobilu: Internet. ................................................................................. 80 Tabulka 50: Využití mobilu: jiné. ........................................................................................ 81 Tabulka 51: Vlastníš mobilní telefon: ano – ne ................................................................... 82 Tabulka 52: Máš chytrý mobil: ano – ne. ............................................................................ 82 Tabulka 53: Kolik hodin denně trávíš u TV sám. ................................................................ 83 Tabulka 54: Kolik hodin denně trávíš u TV s rodiči ........................................................... 84 Tabulka 55: Stahuješ si filmy, pohádky do PC: ano-ne ....................................................... 85 Tabulka 56: Díváš se na Internetu na filmy: ano-ne ............................................................ 86 Tabulka 57: Sděloval jsi mu informace o sourozencích: ano-ne. ........................................ 87 Tabulka 58: Sděloval jsi mu informace o rodičích: ano-ne. ................................................ 88 Tabulka 59: Sděloval jsi mu informace o sobě: ano-ne. ...................................................... 89 Tabulka 60: Oslovil tě na Internetu někdo cizí: ano-ne. ...................................................... 90 Tabulka 61: Povídáš si na Internetu pouze s dětmi stejného věku: ano-ne. ........................ 91 Tabulka 62: Důvěřuješ každému, s kým si povídáš, píšeš na Internetu: ano-ne. ................ 92

105

Seznam grafů Graf 1: Počet technologií v domácnostech podle velikosti místa bydliště .......................... 45 Graf 2: Čas strávený s technologiemi a sportem – porovnání. ............................................ 53 Graf 3: Porovnání času stráveného čtením knih a časem stráveným s ICT ......................... 55 Graf 4: Porovnání času stráveného sportem a časem stráveným s ICT ............................... 55

Seznam histogramů Histogram 1: Počet dětí, které mají v pokoji notebook. ...................................................... 56 Histogram 2: Počet dětí, které mají v pokoji televizi. ......................................................... 57 Histogram 3: Počet dětí, které mají v pokoji iPod. .............................................................. 58 Histogram 4 Počet dětí, které mají v pokoji MP4................................................................ 59 Histogram 5: Počet dětí, které mají v pokoji tablet. ............................................................ 60 Histogram 6: Počet dětí, které mají v pokoji počítač. .......................................................... 61 Histogram 7: Počet dětí, které mají v pokoji mobil. ............................................................ 62 Histogram 8: Počet dětí, které mají v pokoji Internet. ......................................................... 63 Histogram 9: Celkový počet technologií, které mají děti v pokoji Internet. ....................... 64 Histogram 10: Povídáš si s kamarády raději osobně (ano-ne) dle velikosti sídla................ 68 Histogram 11: Povídáš si s kamarády raději pomocí Internetu (ano-ne) dle velikosti sídla.......................................................................................... 69 Histogram 12: Povídáš si s kamarády osobně (ano-ne) dle velikosti sídla. ......................... 69 Histogram 13: Povídáš

si

s

kamarády

raději

pomocí

Internetu

(ano-ne)

dle velikosti sídla.......................................................................................... 70 Histogram 14: Povídáš si s kamarády raději osobně (ano-ne) v závislosti na pohlaví. ....... 73 Histogram 15: Povídáš si s kamarády raději pomocí Internetu (ano-ne) v závislosti na pohlaví. ...................................................................................................... 73 Histogram 16: Využití mobilu: volání. ................................................................................ 74 Histogram 17: Využití mobilu: SMS. .................................................................................. 75 Histogram 18: Využití mobil Využití mobilu: MMS .......................................................... 76 Histogram 19: Využití mobilu: hry. ..................................................................................... 77 Histogram 20: Využití mobilu: hudba. ................................................................................ 78 Histogram 21: Využití mobilu: kalkulačka. ......................................................................... 79 106

Histogram 22: Využití mobilu: Internet............................................................................... 80 Histogram 23: Využití mobilu: jiné. .................................................................................... 81 Histogram 25: Vlastníš mobilní telefon: ano – ne. .............................................................. 82 Histogram 26: Kolik hodin denně trávíš u TV sám. ............................................................ 83 Histogram 27: Kolik hodin denně trávíš u TV s rodiči........................................................ 84 Histogram 28: Stahuješ si filmy, pohádky do PC: ano-ne ................................................... 85 Histogram 29: Díváš se na Internetu na filmy: ano-ne ........................................................ 86 Histogram 30: Sděloval jsi mu informace o sourozencích: ano-ne. .................................... 87 Histogram 31: Sděloval jsi mu informace o rodičích: ano-ne. ............................................ 88 Histogram 32: Sděloval jsi mu informace o sobě: ano-ne. .................................................. 89 Histogram 33: Oslovil tě na Internetu někdo cizí: ano-ne. .................................................. 90 Histogram 34: Povídáš si na Internetu pouze s dětmi stejného věku: ano-ne...................... 91 Histogram 35: Důvěřuješ každému, s kým si povídáš, píšeš na Internetu: ano-ne.............. 92

107

Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník

108

Příloha č. 1: Anonymní dotazník

ANONYMNÍ DOTAZNÍK Tento dotazník má zjistit, jak jsou dnešní žáci 5. ročníků vybaveni moderními technologiemi, jak s nimi pracují nebo jak je využívají k trávení volných chvil. Kolik času tráví s informačními technologiemi a kolik s rodiči, kamarády nebo knihou. Označ správnou odpověď, odpověz na otázku nebo vyber z nabídnutých možností. 1. Které z těchto informačních technologií znáš? -

Notebook

- tablet

-

Televize

- počítač

-

iPod

- mobil

-

MP4

- Internet

2. Které z těchto technologií umíš používat? -

Notebook

- tablet

-

Televize

- počítač

-

iPod

- mobil

-

MP4

- Internet

3. Které z těchto technologií máte doma? Označ je a uveď jejich počet. -

Notebook

- tablet

-

Televize

- počítač

-

iPod

- mobil

-

MP4

- Internet

4. Které z těchto technologií máš ve svém pokoji? -

Notebook

- tablet

-

Televize

- počítač

-

iPod

- mobil

-

MP4

- Internet 109

5. Kolik času denně trávíš s těmito technologiemi? 1 hodinu

2 hodiny

3 hodiny

4 hodin

5 hodin

6. Vlastníš PC, Notebook nebo tablet?

Pc

ano

ne

Notebook

ano

ne

Tablet

ano

ne

7. Kolik času denně trávíš hraním her?

1 hodinu 2 hodiny

3 hodin

5 hodin

5 a více

8. Máš nějaké vzdělávací pořady v Pc, Notebooku, na CD nebo DVD? -

Matematika

ano

ne

-

Jč

ano

ne

-

Angličtina

ano

ne

-

Jiné – uveď

9. Pracuješ s těmito programy? ano

ne

10. Vyhledáváš si nějaké vzdělávací pořady pro děti na Internetu? ano

ne

11. Kolik času denně trávíš „povídáním“ si s kamarády přes Internet?

1

hodinu

2 hodiny

3 hodin

5 hodin

12. Spíše si s nimi:

-

povídáš (Skype) – proč?

-

píšeš

(Facebook) – proč? 110

5 a více

5 a více

13. Povídáš si s kamarády raději:

-

osobně (proč)

-

pomocí Internetu (proč)

14. Povídáš si pouze se známými lidmi? ano

ne

15. Důvěřuješ každému, s kým si na Internetu povídáš nebo píšeš? ano

ne

16. Povídáš si na Internetu pouze s dětmi stejného věku? ano

ne

17. Stalo se někdy, že tě na Internetu oslovil někdo cizí? ano

ne

18. Sděloval jsi mu nějaké informace: o sobě -

ano

ne

o rodičích -

ano

ne

o sourozencích -

ano

ne

19. Díváš se na Internetu na filmy?

ano

ne

20. Stahuješ si filmy nebo pohádky do Pc (Notebooku)?

ano

ne

21. K jakým jiným účelům PC (Notebook) používáš?

111

22. Vlastníš mobilní telefon? ano

ne

23. Máš takzvaný „chytrý mobil“? Víš, co ten výraz znamená?

ano

ne

24. Co vše v mobilu využíváš? Volání

SMS

MMS

hry

Hudba

kalkulačka

Internet

jiné – uveď-

25. Kolik času denně u Tv trávíš: sám

s rodiči

26. Kolik času denně trávíš:

-

s kamarády

-

s rodiči

-

s prarodiči

-

se svým domácím mazlíčkem

-

s knihou

-

sportem

dívka

chlapec

Základní škola __________________ v ______________ dne: _______________

112

ANOTACE Jméno a příjmení:

Monika Halfarová

Katedra:

Technické a informační výchovy

Vedoucí práce:

Doc. PhDr. Miroslav Chráska, Ph.D.

Rok obhajoby:

2014

Název práce:

Informační technologie ovlivňující způsob života 10 – 11 letých dětí

Název v angličtině:

ICT INFLUENCE ON THE KID´S LIFESTYL

Anotace práce:

Diplomová práce se zabývá vlivem moderních technologií na způsob života 10 – 11 letých dětí, na jejich každodenní život, vzdělávání, komunikaci i volný čas. Teoretická část se zabývá informačními technologiemi, jejich pozitivním i negativním vlivem na dnešní děti ve věku 10 – 11 let. Výzkumná část obsahuje šetření v oblasti vybavenosti domácností moderními technologiemi, jejich využíváním dětmi, porovnání času stráveným s těmito technologiemi, čtením knih, sportem nebo komunikaci s okolím dětí ve městech i na vesnicích. Dotazník, Internet, volný čas, moderní technologie, vzdělávání, vliv.

Klíčová slova: Anotace v angličtině:

This thesis deals with the influence of modern technology on the way of life of 10 – 11 years old children, on their everyday life, education, communication and free time. Theoretical part deals with informative technology, their positive and negative influence on current children at the age of 10 – 11 years. The research part contains searching in the area of content of modern technologies in house, their use by children, comparing of the time spent with these technologies, reading books, practicing sport or communication with surrounding among children from town and village.

Klíčová slova v angličtině:

Questionnaire, Internet, leisure, modern technology, education, influence.

Přílohy vázané v práci:

Č. 1 Anonymní dotazník

Rozsah práce:

108 stran, 4 listy příloh

Jazyk práce:

Jazyk český

113