UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA
Bakalářská práce
2012
Vladimíra Hanzlíková
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra primární pedagogiky
Bakalářská práce VLADIMÍRA HANZLÍKOVÁ
Budování základních poznatků o člověku v projektu mateřské školy
.
OLOMOUC 2012
Vedoucí práce: Doc. PaedDr. Miluše Rašková, Ph.D.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Budování základních poznatků o člověku v projektu mateřské školy napsala sama, čerpala jsem pouze z pramenů uvedených v seznamu literatury. Fotografie použité v mé bakalářské práci jsem pořídila osobně ve své pedagogické praxi.
Dne: 23. 3. 2012
Podpis:
Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Doc. PaedDr. Miluši Raškové, Ph.D. za vedení a podnětné připomínky.
OBSAH: Úvod……………………………………………………………………………… 6 I Teoretická část…………………………………………………………………. 8
1. Teorie projektové metody…………………………………………………. 9 Historie projektové metody………………………………………………….. 9 Etapy projektu………………………………………………………………... 10 Druhy projektů……………………………………………………………….. 11 Pravidla pro úspěch projektu………………………………………………… 12 2. Školní vzdělávací program v MŠ…………………………………………...13 Vzdělávací obsah - integrované bloky……………………………………….. 13 Oblasti vzdělávání…………………………………………………………… 14 3. Poznatky o člověku v mateřské škole………………………………………. 15 Definování názvu : „Budování základních poznatků o člověku v projektu mateřské školy“ ……. 15 Oblast Dítě a jeho tělo……………………………………………………….. 16 Oblast Dítě a jeho psychika………………………………………………….. 16 Oblast Dítě a ten druhý………………………………………………………. 18 Oblast Dítě a společnost……………………………………………………... 18 Oblast Dítě a svět…………………………………………………………….. 19 II. Praktická část………………………………………………………………... 21 4. Projekt „Lidské tělo“……………………………………………………. 21 4. 1 Návrh projektu „Lidské tělo“ v mateřské škole………………….. 21 4. 2 Realizace projektu Lidské tělo v mateřské škole………………… 26 5. Průzkumné šetření: ……………………………………………………… 30 5. 1 Východiska průzkumného šetření:…………………………………….. 30 Předvýzkum…………………………………………………………….. 30 5. 2 Dotazník pro učitelky mateřských škol:……………………………… 31 Metody a technika sběru dat………………………………………….. 31 Zpracování výsledků dotazníku……………………………………….. 32 Zhodnocení průzkumného šetření……………………………………….39 Závěr………………………………………………………………………... 40
Seznam pramenů a literatury……………………………………………... 41 Seznam příloh……………………………………………………………….42 Anotace
ÚVOD Jednou z možností, jak se seznámit s projektovou metodou, bylo při tvorbě Školního vzdělávacího programu v mateřské škole. Při tvorbě ŠVP jsme čerpali z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Tato publikace zmiňuje integrované bloky, které jsou vzhledem k vzdělávacím oblastem průřezové. Propojení jednoho tématu do všech činností v mateřské škole a napříč tématickými celky je pro projektovou metodu charakteristické. V literatuře je charakterizován základ metody projektu jako výběr předmětů, který děti propracují, využívají při tom vlastního bádání, pomůcek a pomoci pedagoga. Další informace o této metodě
jsme mohli získat při studiu na Pedagogické fakultě
Univerzity Palackého v Olomouci, kde seznamování s projektováním probíhalo prakticky. V rámci svých studijních povinností studentky oboru Učitelství pro mateřské školy zpracovaly několik projektů z různých vzdělávacích oblastí. I když mateřská škola není součástí povinné školní docházky, předškolní vzdělávání v mateřské škole plní důležité cíle. Podporuje rozumový, citový, tělesný rozvoj dětí, osvojování základních pravidel chování a mezilidských vztahů, rozvoj řeči a komunikativních dovedností. Pro práci s dětmi předškolního věku mohou pedagogové využívat různé metody vzdělávání. Jistě je
vhodné využít i metodu projektu. Cílem bakalářské práce je
shromáždit poznatky, zda učitelky mateřských škol znají pojem projektová metoda a zda tuto metodu aplikují ve své pedagogické praxi. Teoretické znalosti získané studiem na různých stupních škol ještě nezajišťují využívání poznaného v praxi. Provedeme šetření, zda s touto metodou pracují učitelky ze své vlastní iniciativy, nebo z povinnosti. Zajímá nás, jestli je tato metoda přínosem pro práci pedagogů v mateřských školách. Šetření v bakalářské práci byla provedena formou dotazníku určeného učitelkám mateřských škol. Za dílčí cíle jsme si kladli seznámit pedagogickou veřejnost, která nemá povědomí o projektování,
s projektovou metodou
a demonstrovat možnosti jejího využití
na projektu o získávání základních poznatků o člověku. Toto téma je velmi obsáhlé. Může být zaměřeno na poznávání lidského těla, pojmenování jeho částí. Nebo se může zaměřit na vývoj člověka od kojeneckého věku přes dětství, dospělost až do stáří. Každý člověk vyrůstá v nějakém prostředí, většinou v rodině, můžeme tedy projekt soustředit na poznávání nejužší i širší rodiny, členů rodiny a jejich funkcí. Ve vztahu k člověku se nabízí pojem zdravý životní styl, výchova ke zdraví. Toto téma lze zakomponovat do třídního vzdělávacího
6
programu jako dlouhodobý projekt s realizací v průběhu celého roku. Poznatky o člověku mohou být zaměřeny na různé národnosti, obyvatele světadílů, lidstvo celého světa všech barev pleti. Dalším tématem projektu mohou být povolání lidí, se kterými se děti setkávají ve svém okolí, či rodině. V bakalářské práci bylo čerpáno z odborné literatury vysokoškolských knihoven, veřejných knihoven a časopisů. Struktura bakalářské práce je tvořena tak, že v první teoretické části jsou uváděna teoretická a historická východiska projektové metody. Na teorii navazuje praktická část, která obsahuje příklad vlastního projektu využitelného v mateřských školách.na téma Lidské tělo. Druhou částí praktické části bylo
dotazníkové šetření ke zjištění kvantity i kvality využívání
projektové metody v praxi. Dotazníkové šetření je vyhodnoceno ve výsečových grafech. V závěrečné části jsou doloženy přílohy.
7
I TEORETICKÁ ČÁST V této kapitole se budeme zabývat teoretickými východisky bakalářské práce a konkrétně projektové metody v mateřské škole. Do problematiky nás uvádí M. Rašková: „Velmi dobře víme, že výsadní postavení u dětí předškolního věku zaujímá hra jako životní projev a aktivita, která odpovídá dětské mentalitě.“ 1 „ Proto i v mateřské škole je hra dominantní metodou, ale nesmíme zapomínat na další možnosti činností dětí.“
2
Hru je vhodné střídat s dalšími
aktivitami. V předškolním věku je to četba pohádek a příběhů pro děti, výtvarné aktivity, pohybové hry, zpěv písní, pozorování, rozhovory, vypravování vlastních zážitků a zkušeností, poslech básní nebo jejich recitace a mnohé další. Kombinováním různých činností, které jsou zaměřeny na jedno téma nebo jeden problém, využíváme metodu, která se nazývá projektovou.
______________________ 1
RAŠKOVÁ M., Nebojme se projektové metody, Informatorium 3-8, 4/2006, 6. s.
2
RAŠKOVÁ M., Nebojme se projektové metody, Informatorium 3-8, 4/2006, 6. s.
8
1 TEORIE PROJEKTOVÉ METODY Projekty mohou mít formu integrovaných témat, praktických problémů ze životní reality nebo praktické činnosti vedoucí k vytvoření nějakého výrobku, výtvarného či slovesného produktu. Úkolem učitele je tedy vést děti ke komplexnímu řešení problémů, překlenout mezeru mezi teoretickými poznatky a jejich využitím v praxi. Projekt je metodou, cestou, jak pracovat. Poskytuje dětem celistvé poznávání skutečnosti. Učí děti: -
samostatně rozhodovat, formulovat a řešit problémy
-
hledat informace
-
plánovat činnost
-
vzájemně spolupracovat a komunikovat
Podněcuje tvořivost a fantazii dětí. Umožňuje ověření teoretických poznatků v praxi. Mateřská škola je podle Pedagogického slovníku: „školské zařízení navazující na výchovu dětí v rodině a v součinnosti s ní zajišťující všestrannou péči dětem zpravidla ve věku od tří do šesti let. Předškolní vzdělávání napomáhá vyrovnávat nerovnosti ve vývoji dětí způsobené sociálně znevýhodněnými podmínkami jejich rodinného prostředí.“3 Podle Šmelové „předškolní vzdělávání zabezpečuje uspokojování přirozených potřeb dítěte a rozvoj jeho osobnosti. Podporuje zdravý tělesný, psychický i sociální vývoj dětí a vytváří tak předpoklady pro jejich pozdější vzdělávání.“ 4
Historie projektové metody: Kořeny projektové metody sahají na počátek 20. století. Jejími zakladateli byli představitelé americké pedagogiky J. Dewey a jeho žáci, např. W. H.
Killpatrick. Vytvořili novou
vyučovací metodu - projektové vyučování. Ve stručných dějinách pedagogiky této metodě píší Jůva V. sen a jun.: „Projekt je komplexní pracovní úkol, při jehož řešení si žáci osvojují potřebné vědomosti a dovednosti. Řešení projektu probíhá ve třech fázích: 1. Žáci pracují v dílně, v laboratoři, na školním pozemku, v kuchyni apod. 2. V pracovním procesu narážejí na obtíže a o jejich překonávání se musí poučit ( v knihovně, ve školním muzeu aj.).
______________________ 3
PRŮCHA, J. a kol.: Pedagogický slovník. 1. vyd. Praha: Portál, 1995, 213 s. ISBN 80-7178-252-1
4
ŠMELOVÁ, E.: Mateřská škola Teorie a praxe. Olomouc UP 2004, 104 s. ISBN 80-244-0945-8
9
3. Na základě teoretického poučení pak praktický úkol dokončí. Jde tedy o nový vztah teorie a praxe.5
Etapy projektu Postup práce pomocí projektové metody dělíme na čtyři etapy: 1. etapa – Záměr, stanovení cílů. Volba tématu, situace, která představuje pro děti skutečný problém. Je potřeba děti pro téma získat, motivovat, aby je skutečně zaujalo a měly potřebu je řešit. Učitelka volí vhodnou motivaci, která děti zaujme, nebo zvolí téma projektu podle zájmů dětí. Třídu může zaujmout např. kniha, kterou přinese jedno s dětí, nová hračka nebo nevšední zážitek kamaráda. Učitelka využije zájmu dětí, zapojí celou třídu a řeší společně nastalý problém či situaci. 2. etapa – Rozdělení úkolů. Diskutujeme o průběhu, řešení zvoleného plánu. Rozdělíme si úkoly, které budeme plnit, dohodneme se na cílech projektu, zaměříme se na výsledek činností, výsledný produkt, kterého chceme dosáhnout. Je vhodně do projektu zapojit i rodiče dětí, seznámit je s obsahem práce zvláště v případech, kdy děti budou doma zjišťovat informace, plnit úkoly, vyřizovat vzkazy nebo shromažďovat materiály pro projekt.
3. etapa – Realizace. Realizujeme činnosti, které nás vedou k vyřešení problému:
-
Identifikace – shromažďování potřebného materiálu týkajícího se projektu. Může se jednat o fotografie, obrázky, přírodní materiál, pomůcky.
- Klasifikace – třídění materiálu k projektu. - Zaznamenávání a vyhodnocování poznaného – práce s nalezeným materiálem, zpracování, využití materiálu v praxi, např. ve výtvarné nebo pracovní výchově, cvičení, vyprávění o obrázku. - Zpětná vazba – konfrontace, zopakování poznaného, objasnění smyslu projektu. Jedná se o kontrolu, zda všichni pochopili cíl projektu, jestli je práce bavila a přinesla nové výstupy (poznatky, informace, návyky, výrobky). 4. etapa – Zhodnocení. - Hodnocení výsledků práce na projektu. Pochvala všech dětí zúčastněných na projektu, ____________________ 5
JŮVA, V. sen a jun. Stručné dějiny pedagogiky. Brno, PAIDO, 2007. 91 s. ISBN 978-80-7315-151
10
jeho využití jako motivace pro další činnost. - Prezentace výsledků, seznámení rodičů i veřejnosti formou nástěnek, webových stránek školy, místního nebo regionálního tisku, vystoupení na veřejnosti, výstava ve škole nebo v obci pro veřejnost. - Použití výsledků v dalších činnostech.
Druhy projektů Konkrétním podnětem k přípravě projektu se stává reálná událost nebo situace, které se v mateřské škole naskytly a vzbudily zájem dětí. Od nich se odvíjí další všestranné aktivity. Na základě studia odborné pedagogické literatury uvádíme dělení projektů podle různých kritérií.Teoreticky projekty dělíme: Podle účelu: -
problémové – hledáme odpověď, řešení nějakého problému
-
konstruktivní – tvoříme modely, vzory
-
drilové – nácvik a fixace vědomostí, dovedností
-
hodnotící – srovnáváme, posuzujeme, hodnotíme podle dosavadních zkušeností
Podle navrhovatele: - spontánní – vycházejí z dané situace a zájmu dětí - uměle připravené – vybrané učitelkou, vhodně motivované, aby zaujaly děti - uměle připravené na základě zájmu dětí Podle místa konání: - školní – uskutečňují se v mateřské škole - domácí – domácí úkol, domácí práce - spojité – kombinace školního i domácího prostředí U domácího a spojitého projektu je třeba dobrá spolupráce s rodiči a jejich zájem podílet se na projektu. V opačném případě děti bude mrzet, že maminka neměla čas připravit materiál nebo pomůcku do mateřské školy. Podle počtu dětí:
11
-
individuální – s jednotlivci nebo skupinami dětí
-
kolektivní – zapojuje se celý kolektiv třídy
-
spojené – spojení individuálního a kolektivního projektu
Podle délky trvání: -
dlouhodobé – mohou být rozloženy na několik měsíců, i celý rok
-
krátkodobé – mohou být jednodenní, týdenní, dvoutýdenní.
Podle velikosti: -
malé – jedno oddělení MŠ
-
velké – celá mateřská škola, více škol v regionu, například u sportovních nebo výtvarných olympiád, soutěží.
Pravidla pro úspěch projektu „Příprava, promýšlení a plánování projektu není jednoduchou záležitostí. Ba naopak, představuje poměrně složitý proces, ve kterém je kladen důraz nejen na aktivitu dětí, integraci činností, ale i na produkt ( výsledek), který je smyslem veškerého snažení.“6 Chceme-li zpracovat a realizovat úspěšný projekt, musíme dodržovat určitá pravidla. V první řadě je to nutnost brát zřetel k potřebám a zájmům dětí, volit témata z reálného života, přiměřená věku a zkušenostem dětí. Dále je třeba zohlednit aktuální situaci ve třídě. Každá třída je jiná, upřednostňuje své zájmy. Další zásadou je zařazování probíraného témata do všech činností v mateřské škole, to znamená pravidlo interdisciplinární. Upřednostňujeme týmovou realizaci , vedeme děti ke spolupráci, kooperaci a skupinové práci. Motivujeme děti vidinou cílového produktu, výsledku našeho snažení. Produkt zveřejníme, zhodnotíme pochvalou, prezentací na veřejnosti.
____________________ 6
RAŠKOVÁ, M.: Nebojme se projektové metody, Informatorium3-8, 4/2006, 7.s.
12
2 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM V MATEŘSKÉ ŠKOLE Ve druhé kapitole jsme rozpracovali základní východiska pro využití projektové metody v mateřské škole. Čerpali jsme z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání.
„Úkolem institucionálního předškolního vzdělávání je doplňovat rodinnou výchovu a v úzké vazbě na ni pomáhat zajistit dítěti prostředí s dostatkem mnohostranných
a přiměřených
podnětů k jeho aktivnímu rozvoji a učení.“7 Mateřské školy pracují podle Školního vzdělávacího programu, při jehož tvorbě se škola řídí Rámcovým vzdělávacím programem. ŠVP je povinným vzdělávacím dokumentem. Každá mateřská škola si tvoří svůj vzdělávací program podle svých podmínek, možností, potřeb, přání rodičů, dětí a zřizovatele. Podstatnou částí školního vzdělávacího programu je učivo. V souladu ze školským zákonem by mělo být uspořádáno do ucelených částí, které mají podobu integrovaných bloků. Vzdělávací obsah - integrované bloky Podle Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání mohou mít integrované bloky podobu tématických celků, projektů, či programů. Integrované bloky by měly být vytvářeny tak, aby obsáhly více vzdělávacích oblastí. Měl by přispívat k rozvoji dítěte v různých
oblastech
:
biologické,
psychologické,
interpersonální,
sociálně-kulturní
a environmentální.. Obsah bloků musí odpovídat obsahu vzdělávací práce stanoveném ve vzdělávací nabídce RVP PV. Integrované bloky by na sebe měly navazovat, doplňovat se.Integrovaný blok nabízí mnohostranně zaměřené činnosti zaměřené na rozvoj intelektu i praktických dovedností.
Zaměření jednotlivých bloků by mělo být dítěti blízké,
srozumitelné a prakticky využitelné. Pro děti předškolního věku je dominantní činností hra. Podle Raškové „je vhodné herní aktivity doplňovat o práci s obrázky, čtení příběhů a pohádek, o poslech příběhů doplněný slovním komentářem, o rozhovory, o kresebné a jiné výtvarné činnosti, o nácvik jednotlivých dovedností. Budeme-li tyto aktivity zařazovat v různých kombinacích do výchovné práce, blížíme se k metodě, kterou nazýváme projektová.“ 8 ________________________ 7
SMOLÍKOVÁ, K.. a kol.: Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Praha VÚP 2006. 7 s.
ISBN 80-87000-00-5 8
RAŠKOVÁ, M.: Nebojme se projektové metody, Informatorium3-8, 4/2006, 6.s.
13
Oblasti vzdělávání Vzdělávací obsah v mateřské škole je uspořádán do pěti vzdělávacích oblastí: biologické, psychologické, interpersonální, sociálně-kulturní a environmentální. Tyto oblasti ve školním vzdělávacím programu nazýváme: 1. Dítě a jeho tělo 2. Dítě a jeho psychika 3. Dítě a ten druhý 4. Dítě a společnost 5. Dítě a svět 9 Každá z oblastí zahrnuje tři vzájemně propojené kategorie, kterými jsou dílčí cíle neboli záměry, vzdělávací nabídka neboli učivo a očekávané výstupy neboli očekávané předpokládané výsledky. Dílčí cíle vyjadřují, co by měl pedagog u dítěte sledovat a podporovat, k čemu jeho působení směřuje. Vzdělávací nabídka je prostředkem vzdělávání. Představuje souhrn intelektových a praktických činností vhodných k dosahování žádaných výstupů. Vzdělávací nabídku pedagog přizpůsobuje dané třídě ať již podle věku dětí nebo možnostem a potřebám dětí. Očekávané výstupy jsou výstupy vzdělávání, kterých mají děti v mateřské škole dosáhnout. Realizaci cílů a získání kompetencí u dětí můžeme dosáhnout využitím projektové metody v mateřské škole. Integrované bloky umožňují nabídnout dětem dané téma v různých činnostech, respektují potřebu dětí osvojovat si poznatky a dovednosti v reálných souvislostech, vyzkoušet si nové poznatky v praxi.
_______________________ 9
SMOLÍKOVÁ, K.. a kol.: Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Praha VÚP 2006. 15 s.
ISBN 80-87000-00-5
14
3 POZNATKY O ČLOVĚKU V MATEŘSKÉ ŠKOLE Ve třetí kapitole jsme se věnovali definování názvu bakalářské práce a obsahu vzdělávací práce v mateřské škole zaměřenému na dosahování cílů z Rámcového vzdělávacího programu v problematice získávání poznatků o člověku.
Definování názvu bakalářské práce: „Budování základních poznatků o člověku v projektu mateřské školy Při definování názvu bakalářské práce vycházíme z odborné literatury. Slovo budování si můžeme ve spojení se slovem poznatek vyložit jako tvoření, získávání, vštěpování, prohlubování. Poznatek je v Pedagogickém slovníku : „Výsledek individuálního poznávání. Dílčí prvek většího celku ( např. životních zkušeností daného člověka, individuálního učení a poznávání). Tvrzení, které není snadné výslovně formulovat.“10 Člověk, „Homo-rod savců z čeledi hominidů, z řádu primátů. Fylogenetický vývoj člověka (antropogeneze) probíhá éod konce třetihor (Homo erectus, Homo habilis). V současnosti žije poddruh č. rozumný (homo sapiens sapiens, v.t. Homo sapiens), k němuž patří všechna plemena lidská žijící na Zemi.“ 11 Projekt v pedagogické terminologii chápeme jako smysluplnou, vnitřně propojenou koncentraci učiva kolem ústředního motivu, jádra nebo základní ideje.“ 12 Na základě studia literatury uvádíme vzdělávací obsah Budování základních poznatků o člověku , který můžeme realizovat v projektu, jenž bude zahrnovat všechny vzdělávací oblasti a bude prolínat všemi činnostmi v mateřské škole. Poznatky o člověku můžeme chápat jako poznávání lidského těla, lidské psychiky, chování, jednání a prožívání. Člověka můžeme charakterizovat i formou výtvarných projevů. V Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání jsou formulovány dílčí vzdělávací cíle v jednotlivých oblastech. V budování poznatků o člověku lze využít všechny oblasti vzdělávání. ___________________________________ 10
PRŮCHA, J. a kol.: Pedagogický slovník. 1. vyd. Praha: Portál, 1995, 213 s. ISBN 80-7178-252-1
11
MALÁTKOVÁ, J. Ottova encyklopedie A-Ž. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, s.r.o. 2006, 190 s. ISBN 80-7360-014-5
12
BEČVÁŘOVÁ, Z.: Současná mateřská škola a její řízení. 1. vyd. Praha: Portál, 2003, 53 s. ISBN 80-7178537-7
15
Vzdělávacím záměrem v oblasti biologické nazvané Dítě a jeho tělo je podpora růstu, zlepšování
tělesné
zdatnosti,
pohybové
a
zdravotní
kultury,
rozvoj
pohybových
a manipulačních schopností. Při těchto praktických činnostech se dítě seznamuje se základy zdravého životního stylu, mateřská škola jej vede ke zdravým návykům a postojům. Záměr se pedagogům daří plnit pomocí vytyčených cílů, k jejichž splnění děti směřují. V této oblasti jsou to: -
uvědomění si vlastního těla
-
rozvoj pohybových schopností
-
zdokonalování dovedností v oblasti hrubé a jemné motoriky
-
ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí
-
užívání všech smyslů
-
rozvoj fyzické zdatnosti
-
rozvoj psychické zdatnosti
-
získání poznatků o lidském těle, o zdraví člověka, jeho bezpečí
-
vytváření zdravého životního stylu, návyků a postojů jako základů zdravého životního stylu.
Prostředkem k dosažení těchto cílů je vzdělávací nabídka – to, co pedagog dítěti nabízí. V oblasti Dítě a jeho tělo jsou to praktické i poznávací činnosti: -
lokomoční a nelokomoční pohybové činnosti
-
manipulační činnosti
-
zdravotní cvičení
-
hry smyslové a psychomotorické
-
pohybové a hudebně pohybové hry
-
činnosti v oblasti sebeobsluhy, osobní hygieny
-
činnosti relaxační
-
poznávání lidského těla
-
ochrana zdraví a prevence úrazů
Vzdělávacím záměrem v oblasti psychologické nazvané Dítě a jeho psychika je podle Rámcového vzdělávacího programu podporovat duševní pohodu, psychickou odolnost dítěte, rozvoj intelektu, řeči a jazyka, poznávacích procesů a funkcí, jeho citů i vůle. Tato oblast zahrnuje podoblasti: 16
Jazyk a řeč, kde pedagog u dítěte podporuje: - rozvoj receptivních i produktivních řečových schopností
- rozvoj komunikativních dovedností - osvojení si dovedností, které vedou k rozvoji zájmu o psanou podobu jazyka i výtvarné, hudební, pohybové a dramatické ztvárnění. Vzdělávací nabídkou pro získávání poznatků o člověku mohou být: společné diskuse, rozhovory, konverzace -
samostatný slovní projev na dané téma
-
poslech nebo sledování pohádek, příběhů
-
přednes, recitace, dramatizace, zpěv
-
využití sdělovacích prostředků
Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace. V této podoblasti se pedagog v dané oblasti snaží plnit cíle: - rozvoj paměti a pozornosti, rozvoj a kultivace představivosti - řešení problémů - posilování zvídavosti, zájmu - vytváření pozitivního vztahu k intelektuálním činnostem a k učení. Pedagog dítěti nabízí: - pozorování objektů a rozhovor o pozorovaném - pojmenování objektů, určování jejich vlastností - konkrétní manipulace – třídění, přiřazování, uspořádání, odhad - spontánní hry Sebepojetí, city a vůle Z této podoblasti při získávání poznatků o člověku plníme cíle: -
poznávání sebe sama, rozvoj pozitivních cílů ve vztahu k sobě
-
rozvoj schopnosti vytvářet a rozvíjet citové vztahy
-
rozvoj dovedností vyjádřit dojmy a prožitky
-
rozvoj mravního i estetického vnímání
-
získání schopnosti řídit svoje chování a ovlivňovat vlastní situaci.
Tyto cíle plníme pomocí činností, které s dětmi realizujeme. Mohou to být: -
námětové nebo tématické hry pro rozvoj vůle a sebeovládání
-
výtvarné, literární, hudební, pohybové, hudebně pohybové, slovesné a dramatické aktivity
17
-
poslech nebo sledování příběhů a pohádek
-
poznávání lidských vlastností – pozorování odlišností a podobností u lidí : fyzické a psychické vlastnosti, dovednosti, vlastnosti dané pohlavními rozdíly, věkem.
-
dramatické činnosti – scénky, pohybové ztvárnění chování člověka, vyjádření nálad – smích, pláč, radost, zloba
-
výtvarné zpracování zážitků a prožitků.
V interpersonální oblasti nazvané Dítě a ten druhý je snahou učitelky podporovat utváření vztahů dítěte k ostatním lidem, ať už dětem nebo dospělým. K hlavním vzdělávacím cílům řadíme: -
osvojení si pravidel chování a posilování prosociálního chování vůči ostatním lidem
-
rozvoj komunikativních a kooperativních dovedností
- podporovat ochranu osobního soukromí a bezpečí i soukromí ve vztazích s dětmi i dospělými. Ve vzdělávací nabídce může pedagog využít: - komunikační aktivity s dětmi i dospělými -
sociální a interaktivní hry, dramatické, hudební a výtvarné hry
-
činnosti ve dvojicích, skupinách, společné hry, sbližování dětí
-
činnosti vedoucí k uvědomování si vztahů mezi lidmi, podpora kamarádství, přátelství, úcta k dospělým, starým lidem
-
hry zaměřené na porozumění pravidlům vzájemného soužití
-
činnosti vedoucí k ohleduplnosti vůči druhému, k ochotě rozdělit se, půjčit hračku, pomoci , k ochotě domluvit se
-
poznávací činnosti seznamující s prostředím – rodinou a třídou v mateřské škole
-
poslech a sledování příběhů a pohádek s etickým obsahem a poučením.
V sociálně-kulturní oblasti, která je v RVP PV nazvána Dítě a společnost uvádí pedagog dítě do společenství ostatních lidí, do světa kultury a umění. Pro získávání poznatků o člověku může ke splnění svého záměru u dítěte podporovat:
18
-
seznamování se s pravidly společenského soužití v sociokulturním prostředí
-
rozvoj spolupráce ve třídě, v rodině, přijímání uznávaných hodnot
-
přizpůsobování se společenskému prostředí
-
seznamování se s mezilidskými morálními hodnotami
-
poznávání světa kultury a umění
-
poznávání kultury, umění, prostředí, ve kterém dítě žije
-
vytváření povědomí o existenci ostatních kultur a národností
Ke splnění těchto cílů je nutný v první řadě příklad zaměstnanců mateřské školy. Děti se denně setkávají se vzory u obou učitelek ve třídě, u ostatních pedagogických i provozních zaměstnanců mateřské školy. Dalšími aktivitami mohou být: -
námětové hry, dramatizace, společenské hry
-
přípravy a realizace společných zábav a slavností pořádaných mateřskou školou nebo ve spolupráci s dalšími organizacemi.
Záměrem pedagogů v environmentální oblasti nazvané Dítě a svět je vytvořit u dítěte povědomí o okolním světě, o vlivu člověka na životní prostředí a vytvořit elementární základy pro odpovědný postoj dítěte k životnímu prostředí. Podle RVP PV pedagog dítě vede k: - poznávání jiných kultur - pochopení, že člověk svou činností může prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit -
k rozvoji úcty k životu
-
rozvoji schopnosti přizpůsobovat se vnějšímu prostředí
-
vytváření povědomí o sounáležitosti se světem, přírodou, lidmi, planetou Zemí.
Vzdělávací nabídkou pro plnění těchto záměrů a cílů může být: -
pozorování okolního prostředí, života, kulturních a technických objektů
-
sledování budov a lidí v nich
-
účast na akcích v obci
-
poučení o možných nebezpečných situacích a ochranou před nebezpečím
-
práce s knihou
-
kognitivní činnosti13
___________________ 13
Podle SMOLÍKOVÁ, K.. a kol.: Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Praha VÚP 2006.
29. s. ISBN 80-87000-00-5
19
„Zaměřenost projektů na zkušenost dětí vychází z předpokladu, že vše, s čím se děti setkávají, co zkoumají, co poznávají, je jim blízké a má pro ně určitý význam. Zkušenosti dětí jsou založeny na aktivním vztahu k přírodnímu i společenskému prostředí a v souvislosti s reálným životem se u dětí probouzí zájem o veškeré poznávání.“14
_________________________ 14
RAŠKOVÁ, M. : Nebojme se projektové metody. Informatorium 3-8, 4/2006 s 7.
20
II PRAKTICKÁ ČÁST Tato bakalářská práce si klade za cíl seznámit pedagogickou veřejnost s projektovou metodou, s jejími pozitivy, proto považujeme za vhodné uvést prezentaci konkrétní projektové metody na téma budování základních poznatků o člověku, popsat projekt na základě teoretických poznatků.
4 NÁVRH A REALIZACE PROJEKTU: LIDSKÉ TĚLO Cíle projektu Podle vzdělávacích cílů z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání týkajících se oblasti Dítě a jeho tělo pracujeme v průběhu celého roku ve všech věkových kategoriích. Dítě se tedy seznamuje s poznatky a zkušenostmi o zdravých životních návycích a postojích po celou dobu své docházky do mateřské školy. Pedagogové se snaží zlepšovat jeho fyzickou zdatnost a rozvíjet pohybové dovednosti. Děje se tak při pohybových chvilkách, rozcvičkách, pohybových a hudebně pohybových hrách i pobytech venku. V průběhu celého dne dítě získává poznatky o svém těle, jeho částech a funkcích. Projekt na téma Lidské tělo je malou názornou ukázkou, jak „ budovat základní poznatky o člověku v mateřské škole.“
Obsah projektu: Projekt na dané téma je naplánován na činnosti v průběhu jednoho týdne. Je určen předškolním dětem ve věku 4 – 6 let. Úkoly směřující k očekávaným výstupům jsou plněny v různých činnostech: v ranních hrách, ranním cvičení, ranním kruhu, řízených činnostech, pobytu venku i odpoledních volných hrách. Děti jsou seznamovány s lidským tělem, názvy jednotlivých jeho částí i s názvy orgánů a jejich funkcemi, zdravým životním stylem.
4. 1 NÁVRH PROJEKTU LIDSKÉ TĚLO Jak uvádí Opravilová budeme „projekt chápat jako promyšlený plán, jak organizovat činnosti seskupené kolem ústředního tématu“, 15 kterým je v našem případě poznávání lidského těla. __________________ 15
OPRAVILOVÁ, E: Rok v mateřské škole. Vyd 2. Praha: Portál, 2011 73 s., ISBN 978-80-7367-703-9
21
1. den Řízené činnosti Cíl: Uvědomit si vlastní tělo Vzdělávací nabídka: činnosti zaměřené k poznávání lidského těla a jeho částí Očekávané výstupy: dítě umí pojmenovat části těla, některé orgány včetně pohlavních, zná jejich funkce, má povědomí o těle a jeho vývoji Rizika: nedostatek informací či zkreslení informací o lidském těle. Pomůcky: panenka, obrázky lidského těla a jeho částí. Organizace: děti sedí na zemi v půlkruhu kolem magnetické tabule. Postup: Motivace panenkou – miminkem. Všichni jsme byli malá miminka, která se narodila mamince. Vyrostli jste a jsou z vás děti, které umějí chodit, běhat, mluvit. Co ještě umíte? ( jezdit na kole, kreslit, zpívat apod.) Co k tomu potřebujeme? ( ruce, nohy, hlavu,…) Skládáme rozdělené obrázky částí těla na magnetické tabuli. Ukážeme si pojmenované části těla na obrázku, na jednom z dětí i na panence. Vyjmenujeme a ukazujeme končetiny a jejich části, tělo ( trup) a jeho části, oči, uši, ústa, nos, krk. Připomínáme si, k čemu jednotlivé části těla slouží. Nazýváme lidské smysly: zrak, sluch, čich, hmat a chuť i orgány se smysly spojené. Zahrajeme si hudebně pohybovou hru „ Teď dáme ruku sem“, vyjmenujeme co nejvíce částí lidského těla.
2. den Ranní hry Cíl: Uvědomit si vlastní tělo Vzdělávací nabídka: činnosti zaměřené k poznávání lidského těla a jeho částí Očekávané výstupy: dítě umí pojmenovat části těla, Rizika: nedostatek informací či zkreslení informací o lidském těle. Pomůcky: pracovní list – obrys obličeje. Organizace: u stolečku se skupinkami dětí. Postup: „Včera jsme si, děti, povídali o tom, jak vypadáme. Že máme ruce, nohy, tělo a hlavu. A na hlavě máme co?“
22
Pojmenujeme všechny části hlavy a smyslové orgány na obličeji. Připravím dětem pracovní list z obličejem a děti jej dokreslují. Rozhovor o odlišnostech: Barva očí, vlasů, tvar a velikost nosu, délka vlasů, tvar úst, brady, uší, apod.
Ranní cvičení Cíl: osvojit si poznatky o těle a jeho zdraví, o pohybových činnostech a jejich kvalitě. Vzdělávací nabídka: lokomoční činnosti nelokomoční cvičení – zdravotní cviky pohybová hra Očekávané výstupy: dítě umí koordinovat lokomoci a další pohyby těla, sladit pohyb s rytmem a hudbou. Rizika: nerespektování rozdílných tělesných a smyslových předpokladů jednotlivých dětí.
Postup: Lokomoční pohyby s využitím hudby: chůze po špičkách, po patách, v podřepu, pochod, běh podle hudby, cval stranou, poskoky, lezení po čtyřech, plížení. Pojmenováváme části těla, které právě procvičujeme. Zdravotní cviky s hudbou: Začínáme od poloh ve stoji až do lehu. Pojmenujeme každou část těla, která cvičí. Učitelka zrcadlově předcvičuje. Hudebně pohybová hra: Hlava, ramena, kolena, palce. Začínáme v pomalém rytmu a postupně zrychlujeme zpěv i prováděný pohyb
3. den Ranní hry Cíl: Uvědomit si vlastní tělo Vzdělávací nabídka: činnosti zaměřené k poznávání lidského těla a jeho částí Očekávané výstupy: dítě umí pojmenovat části těla, některé orgány včetně pohlavních, zná jejich funkce, má povědomí o těle a jeho vývoji Rizika: nedostatek informací či zkreslení informací o lidském těle. Pomůcky: obrázková kniha pro děti. Organizace: u stolečku se skupinkami dětí. 23
Postup: Motivuji děti novou knihou. Postupně si prohlížíme obrázky, otvíráme okýnka v knize, povídáme si o lidském těle, názvech jednotlivých jeho částí, které můžeme vidět na obrázcích. Spočítáme zuby na obrázku, pojmenujeme jazyk, rty. Povídáme si o funkcích všech částí: K čemu potřebujeme ruce? K tomu, abychom se najedli, oblékli, mohli si hrát, mohli se pohladit, nakreslit nebo namalovat si obrázek. K čemu potřebujeme nohy? Abychom mohli chodit, běhat, jezdit na kole, hrát kopanou. K čemu máme zuby? Ke kousání jídla. Využívám znalostí a zkušeností dětí, reaguji na ně.
Řízené činnosti Cíl: rozvoj dovedností, které předcházejí čtení a psaní Vzdělávací nabídka: přednes básně Očekávané výstupy: dítě zvládá dovednosti předcházející čtení a psaní Rizika: nedostatek příležitosti k řečovým projevům. Pomůcky: miminko - panenka Organizace: děti sedí v pokojíčku na pohovce a matracích Metodický postup: Motivace miminkem. Půjdeme přednášet na vítání občánků. Jakou básničku bychom mohli zarecitovat? O miminku. Přednesu dětem báseň Františka Hrubína „Děťátko.“ Spolu se báseň naučíme. Ukážeme si ilustraci v knize Špalíček.
4. den Ranní hry Cíl: Uvědomit si vlastní tělo Vzdělávací nabídka: činnosti zaměřené k poznávání lidského těla a jeho částí Očekávané výstupy: dítě umí pojmenovat části těla, některé orgány včetně pohlavních, zná jejich funkce, má povědomí o těle a jeho vývoji Rizika: nedostatek informací či zkreslení informací o lidském těle. Pomůcky: dřevěná skládanka lidského těla Organizace: v prostoru herny, třídy
24
Na stoleček ve třídě, či v herně připravím skládanku Lidské tělo. Skládanka je koncipována jako vrstvení částí těla od vnitřních orgánů, přes nahou postavu až po oblečenou postavu. Skládáme postupně s malými skupinkami dětí. Pojmenujeme postupně všechny orgány a části lidského těla správnými, spisovnými názvy. Na stole je připravena i kniha s ilustracemi lidského těla a smyslů, které má člověk. Děti si ji mohou prohlížet. Skupinky se střídají.
Řízené činnosti Cíl: rozvoj neverbálního sdělení Vzdělávací nabídka: výtvarné ztvárnění lidské postavy Očekávané výstupy: má povědomí o těle a dovede je výtvarně ztvárnit Rizika: nedostatek informací či zkreslení informací o lidském těle. Pomůcky: voskové pastely, vodové barvy, štětce, výkresy, ubrusy, nádoby s vodou. Organizace: děti sedí u stolečků ve třídě. Metodický postup: Motivuji 1. slokou písně „Muzikantská rodina“, která je o tatínkovi. „Děti, my si toho tatínka dnes namalujeme.“ Připomeneme si části tatínkova těla: hlava, krk, ramena, ruce, tělo, nohy. Na hlavě máme: oči, uši, ústa, nos, vlasy. Kreslíme obrys voskovkou, poté obrátek vymalujeme vodovými barvami. Děti pracují, chodím mezi stolečky, podepisuji práce značkou, povídám si s dětmi individuálně
o
jejich
obrázku.
Pochválím,
poradím.
Pomáhám
s výměnou
vody
na oplachování štětců. Na závěr dáme výkresy usušit a po uschnutí je vystavíme na nástěnku v šatně.
5. den Řízené činnosti Cíl: poznávání sebe sama Vzdělávací nabídka: výtvarné činnosti s výsledkem, v nich je dítě úspěšné Očekávané výstupy: má povědomí o svém těle Rizika: nedostatečná motivace dětí k sebevyjádření Pomůcky: prstové barvy, velký výkres, hadřík, štětec. Organizace: děti sedí u stolečků Metodický postup: 25
Motivuji básní „ Každá ručka má prstíčky, Sevřeme je do pěstičky. Bum, bum, na vrátka, To je krátká pohádka.“
My si dnes naši ruku otiskneme. Natíráme štětcem barvu na jednu ruku, kamarádi si mohou pomáhat a natírat si ruce navzájem. Některým dětem může být natírání nepříjemné, může mu otisknout kamarád svou ruku. Výkresem s otiskem otáčíme, počítáme prsty, pojmenujeme je, dokreslujeme nehty, prsteny. Po uschnutí ruku vystřihneme a dáme na výstavku.
Pobyt venku V šatně se připravujeme na vycházku, oblékáme a obouváme se do vhodného oblečení a obuvi. Pomáhám dětem a při tom pojmenujeme části těla a části oblečení, které na ně patří. Venku otiskujeme nohy podle počasí: do sněhu, do bláta, nebo namočíme botu a otiskneme na suchý povrch podložky. Po návratu z vycházky provádíme hygienu. Pro motivaci řeknu dětem báseň „Pořádníček“: To jsou prsty, to jsou dlaně, Mýdlo s vodou patří na ně. A po jídle dobré jídlo a po jídle zase mýdlo.
4.2
REALIZACE PROJEKTU
Analýza podmínek mateřské školy V současné době je mateřská škola součástí příspěvkové organizace Základní škola a Mateřská škola. V mateřské škole pracují tři oddělení, které navštěvují děti ve věku od tří let až po odchod do základní školy, většinou do šesti až sedmi let. Do tříd jsou zařazovány děti stejného věku. Tři oddělení se nacházejí ve dvou budovách. Dvoupodlažní budova mateřské školy s předzahrádkou se nachází v klidné části obce na ulici Sportovní a přitom v blízkosti centra. Sousedí se sportovní halou, kterou využíváme nejen ke sportovním účelům, ale
26
i na organizování akcí školy. Budova je v dobrém technickém stavu. Nachází se zde dvě třídy, které jsou propojené. Díky tomu se nabízí možnost vzájemné spolupráce. Třída je propojena s hernou, která je odpoledne využívána k odpočinku dětí. Každá třída má vlastní hygienické zázemí včetně sprchovacího koutu a nově vybavené šatny. Nábytek je z části variabilní, je průběžně vyměňován za modernější a kvalitnější. Hračky a učební pomůcky vyrobené z kvalitních materiálů jsou estetické, výchovné a podněcují rozvoj dítěte. Jsou umístěny tak, aby si je děti mohly samy brát a ukládat je. Vybavenost zařízení sportovním náčiním a nářadím, hudebními nástroji, výtvarným materiálem je dostatečné a neustále je doplňováno. Společné prostory, vstup, chodby i všechny třídy jsou vyzdobeny pracemi dětí i učitelek, takže celá budova působí útulně a esteticky. Školní zahrada se rozkládá na jih od budovy. Plocha zahrady je travnatá se vzrostlými stromy, krytým pískovištěm a domkem sloužícím jako sklad zahradních hraček a zahradního nářadí. Velikost prostor odpovídá předpisům a normám.
U dětí se vyskytují nesprávné stravovací návyky, odmítají zeleninu, pomazánky, ryby. Záměrem školy je, aby se naučily zdravému životnímu stylu. Pracovnice školy jdou dětem příkladem. Pitný režim je zajištěn po celý den.
Prostředí školy působí klidným dojmem, dospělý i dítě se zde cítí bezpečně a spokojeně. Pedagogové i provozní zaměstnanci školy respektují potřeby dětí. Všem dětem jsou zajištěna stejná práva i povinnosti. Je respektována osobní svoboda s nezbytnou mírou omezení vyplývající s nutnosti dodržovat pravidla a řád. Pokyny učitelek jsou jasné a srozumitelné. Je vyloučeno manipulování s dítětem i zbytečné organizování. Odpočinek dětí je zařazován s ohledem na věkové zvláštnosti a individuální potřeby dětí. Ve vztazích mezi dětmi a dospělými je patrná důvěra, tolerance a podpora. Při činnostech je podporováno zdravé sebevědomí využitím pochvaly a podpory.
Časový rozsah Projekt byl realizován v průběhu jednoho pracovního týdne.
27
Praktická realizace projektu
1. den Řízené činnosti Děti motivace zaujala. Pochovaly si panenku, sdělovaly své zkušenosti s mladšími sourozenci. Při práci s obrázkovým materiálem spolupracovaly. Většina dětí má znalosti o názvech jednotlivých částí těla, problémy nastaly s pojmenováním částí končetin – zápěstí, loket, lýtko, stehno. Tyto výrazy jsem použila, ale po čtyřletých dětech jsem jejich znalost nevyžadovala. Pro pohlavní orgány mají děti své názvy, někteří se styděli je pojmenovat, někteří se smáli. Nazvala jsem je vulva a penis, ale dále jsme tuto část těla nerozebírali ( příloha č. 1). Zařadila jsem pohybovou hru, kde si děti zopakovaly názvy částí těla ( příloha č. 2).
2. den Ranní hry Všichni si nakreslili obličej, který se jim líbil. Někdo dělal maminku, někdo tatínka nebo kamaráda. Některým obličejům chyběl nos, nebo uši, obrázek byl doplněn po upozornění ( příloha č. 3)..
Ranní cvičení Děti cvičily s chutí, samy opakovaly, kterou část těla právě procvičujeme ( příloha č. 4). Snažily se cviky provádět poctivě. Pohybová hra je zaujala, pobavily se ( příloha č. 5)..
3. den
Ranní hry
Nová kniha děti upoutala. Prohlížely si obrázky a uplatňovaly zkušenosti a vědomosti získané v předchozích činnostech. U knihy se vystřídala většina dětí, ostatním bude k dispozici v dalších dnech( příloha č. 6). Povídali jsme si i o rodině a jejich členech. O nejmladších dětech, o starších sourozencích, o rodičích i prarodičích. Děti si pak hrály na rodinu v pokojíku s panenkami.
28
Řízené činnosti Některé děti ze třídy již byly na Vítání občánků přednášet. Povyprávěly, jak se jim tam líbilo. Těší se na další vystupování. O básni jsme si povídali, co je to dar vidění – zrak, apod. Ukazovali jsme si na miminku, kde má sluch – uši, kde zrak – oči ( příloha č. 7).
4. den
Ranní hry
Skládanku lidské tělo děti znají ( příloha č. 8). Skládají ji automaticky. Tentokrát jsme se zaměřili na pojmenování vnitřních orgánů a jejich funkcí. Na skládance je dětem přiměřenou formou znázorněn obsah dutiny hrudní i břišní, tepny a žíly. Názorněji si smysly a orgány prohlédly ve Velké knize otázek a odpovědí.
Řízené činnosti Seznámení s částmi lidského těla děti prokázaly při opakování a posléze při výtvarné činnosti. Všechny děti, některé i přes počáteční nejistotu nakreslily postavu tatínka. Zopakovali jsme si, jaké má tatínek oči, vlasy, nos, jestli je vysoký, štíhlý.
5. den
Řízené činnosti
Motivace a netradiční výtvarná technika děti zaujala. Použily na natírání ruky různé barvy. Pozorovali jsme na otiscích tvar celé dlaně a prstů. Jednotlivé prsty pojmenovávaly. Připomněli jsme si, že prsty rukou potřebujeme k uchopování předmětů a cit v prstech – smysl nazýváme hmat.
Pobyt venku( příloha č. 9) Otiskovali jsme chodidla v botách do hlíny. Výtvarným zpracováním a pobytem venku projekt končí. Bude na něj navazováno v další vzdělávací práci.
Vyhodnocení cílů projektu Obsah projektu odpovídá vzdělávacímu obsahu stanovenému ve vzdělávací nabídce RVP. Cíle projektu byly zařazeny z různých oblastí vzdělávacího obsahu. Obsah nabídky byl přiměřený věkové skupině. Činnosti byly praktické i intelektové povahy.
29
5 PRŮZKUMNÉ ŠETŘENÍ V páté kapitole jsme se zabývali průzkumným šetřením. Učitelkám mateřských škol jsme předložili dotazníky s dotazy týkajícími se využívání projektové metody v jejich pedagogické praxi. Podle Bečvářové by „projektová metoda v předškolním vzdělávání měla navozovat cílenou vzdělávací činnost, promyšlenou a organizovanou, teoretickou i praktickou, která odpovídá potřebám předškolních dětí i rozhodnutí pedagoga“. 16
5. 1 VÝCHODISKA PRŮZKUMNÉHO ŠETŘENÍ Otázkou je, zda jsou učitelky mateřských škol seznámeny s projektovou metodou , zda využívají tuto metodu ve své pedagogické praxi, jaké s ní mají zkušenosti. Zda je projektová metoda pro ně něco nového nebo patří mezi osvědčené metody pedagogické práce. Zajímavé může být i zjištění, kde se učitelky mateřských škol s projektovou seznámily. Jestli to bylo již při studiu na Střední pedagogické škole, nebo na vysoké škole, nebo je projektová metoda využívána na jejich pracovišti ostatními kolegyněmi jako zažitá a běžná metoda vzdělávání předškolních dětí. Na základě metodologických a teoretických východisek budeme formulovat výzkumný problém, který se budeme snažit řešit a zjišťovat tak frekvenci využívání projektové metody, její zaměření a typy projektů využívaných učitelkami mateřských škol.
Předvýzkum Probíhal v měsíci listopadu. Nejdříve byl zpracován návrh otázek v dotazníku. K jejich upřesnění a vymezení stěžejních dotazů v oblasti dané tématiky napomohl rozhovor s kolegyněmi z mateřských škol i z vysokoškolského studia. Ke korekci dotazů napomohla konzultace s vedoucí bakalářské práce.
_____________________ 16
30
BEČVÁŘOVÁ, Z.: Současná mateřská škola a její řízení, Praha: Portál, 2003, s. 54. ISBN 80-7178-537-
5. 2 DOTAZNÍK PRO UČITELKY MATEŘSKÝCH ŠKOL V této části bakalářské práce se budeme zabývat tématikou využívání projektové metody v mateřských školách. Zjištěná data budeme analyzovat a vyhodnocovat. Našim záměrem je přiblížit projektovou metodu pedagogické veřejnosti a vyzvednout její pozitiva. Východiska průzkumného šetření Cílem bakalářské práce je shromáždit poznatky, zda učitelky mateřských škol znají pojem projektová metoda a zda tuto metodu aplikují ve své pedagogické praxi. jak učitelky vnímají tuto metodu, u jakých témat ji uplatňují, kde se s touto metodou seznámily. Předmětem zkoumání je subjektivní vyjádření respondentů k uplatňování a využívání projektové metody v jejich pedagogické praxi. Charakteristika respondentů Pro zajištění co největší objektivity šetření jsou osloveny učitelky mateřských škol různého věku, různé délky praxe, působící ve městech i na vesnicích. Většina respondentů jsou učitelky z mateřských škol Olomouckého kraje a z regionů Brněnsko a Zlínsko se středoškolským, vysokoškolským vzděláním i učitelky, které v současnosti studují vysokou školu, obor Učitelství pro mateřské školy. Se žádostí o vyplnění dotazníku bylo osloveno 60 respondentů, z nichž 56 odevzdalo vyplněný dotazník a zapojilo se tak do šetření.
Metody a technika sběru dat. Pro kvantitativní výzkum byl jako vhodná metoda pro sběr dat zvolen dotazník17 ( příloha č. 10). Dotazník má nestandardizovaný charakter, obsahuje 12 položek. Převažují v něm otázky uzavřené. Dvě otevřené otázky a dvě otázky s odpovědí „jinak“poskytují možnost vyjádřit svůj názor a doplnit své zkušenosti. Anonymita respondentů zajišťuje pravdivost odpovědí. Dotazník v plném znění je přílohou bakalářské práce. Návratnost dotazníku byla 93%. _____________________ 17
31
Podle: GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000. 207 s. ISBN 80-85931-76-6.
Zpracování výsledků Získané informace byly zpracovány tak, abychom zjistili, k jakým závěrům jsme díky šetření dospěli. Byl proveden součet a záznam odpovědí do tabulky. Následoval proces komparace jednotlivých výsledných položek a jejich znázornění v tabulce a výsečovém grafu. Podrobný rozbor výsledků šetření je popsán v komentářích. Tabulky jsou součástí bakalářské práce a jsou uvedeny v přílohách ( příloha č. 11).
Položka č. 1 1. otázka: Jaké je vaše vzdělání Zjišťujeme dosažené vzdělání nebo probíhající studium na vysoké škole obor Učitelství pro mateřské školy. Tato informace je důležitá pro položku č. 3 týkající se seznámení s projektovou metodou. Předpokládáme, že více než 90 % respondentů má vystudovaný nebo právě studuje obor Učitelství pro mateřské školy na Střední pedagogické škole nebo na vysoké škole.
Graf č. 1 Jaké je Vaše vzdělání ?
0% 2%
0%
a) Učitelství MŠ na SŠ, VŠ b) Jiné b)
98%
b)
Z počtu 24 respondentů s vystudovanou Střední pedagogickou školou studuje v současné době 10 vysokou školu. Z počtu 23 respondentů, kteří uvedli odpověď d) jiné studuje na vysoké škole 22 respondentů. Z celkového počtu 56 respondentů 55 má dosaženo nebo studuje dotazované vzdělání. Jeden respondent toto vzdělání nemá, což odpovídá 2 %. Můžeme tedy konstatovat, že 98 % respondentů studovalo nebo studuje Učitelství pro mateřské školy.
32
Položka č. 2 2. otázka: Setkala jste se s pojmem projektová metoda? Předpokládáme, že všichni respondenti se setkali s pojmem projektová metoda.
Graf č. 2 Setkala jste se s pojmem "Projektová metoda" ?
0% a) Ano - často 41% b) Ano - občas 59%
c) Ne - nevím co to znamená
Z celkového počtu 56 respondentů se 100 % alespoň občas setkalo s termínem projektová metoda.
Položka č. 3 3. otázka: Kde jste se poprvé seznámila s projektovou metodou? Podle rozhovoru s kolegyněmi v rámci předvýzkumu se domníváme, že více než 60% respondentů se s metodou seznámilo až při studiu na vysoké škole. Graf č. 3 Seznámení s projektovou metodou
9% a) Na Střední pedagogické škole
34%
b) Při studiu na VŠ c) V pedagogické praxi 57%
Při studiu na vysoké škole se s projektovou metodou seznámilo 57 % respondentů.
33
Položka č. 4 4. otázka: Pracujete v mateřské škole s projektovou metodou? Předpokládáme, že projektovou metodu ve své praxi využívá 60 % respondentů.
Graf č. 4 Pracujte ve své MŠ s projektovou metodou?
18%
a) Ano, často 50%
b) Jednou jsem vyzkoušela c) Ne
32%
Projektovou metodu využívá nebo ji alespoň jednou použilo 46 respondentů, což odpovídá 82 %. Zbývajících 10 respondentů metodu nepoužívá a nemá s jejím použitím zkušenosti. V dotazníku nejsou uvedeny jejich odpovědi na další otázky. Vycházeli jsme tedy nadále z počtu 46 respondentů, kteří s projektovou metodou pracují a mají s ní zkušenosti. Tento počet byl nadále uvažován jako 100% počet.
Položka č. 5 5. otázka: Jak máte projekt zpracován? Předpokládáme, že více než 50 % respondentů zpracovává projekt písemně, ať už se jedná o podrobné písemné zpracování nebo písemné zpracování v bodech.
34
Graf č. 5 Jak máte projekt zpracován? a) Písemně - podrobně 7% 30%
22%
b) Písemně - v bodech
c) Ústně - připraveny pomůcky (šablony, pracovní listy,…) d) Jinak 41%
Podle výsledků v grafu podrobně projekt zpracovává 30 % a v bodech 41 % respondentů, kteří pracují s projektovou metodou. Celkem je to tedy 71 % respondentů, kteří mají projekt zpracován písemně, 22% si připravuje pomůcky a zbývajících 7 % se připravuje podle potřeby.
Položka č. 6 6. otázka: Jaké projekty realizujete? Předpokládáme, že alespoň 50% respondentů kombinuje krátkodobé a dlouhodobé projekty.
Graf č. 6 Realizujete projekty?
28% a) Krátkodobé b) dlouhodobé 57%
c) oboje
15%
Nejvíce respondentů to je 57 % preferuje krátkodobé projekty. Kombinaci obou variant upřednostňuje 28% respondentů.
35
Položka č. 7 7. otázka: Jaké realizujete projekty co do velikosti? Předpokládáme, že více než 50% respondentů realizuje projekty malé. Graf č. 7 Realizujete projekty?
15%
a) Malé b) Velké
22%
c) oboje
63%
Malé projekty realizuje 63 % respondentů.
Položka č. 8
8. otázka: Vaše projekty jsou zaměřeny na témata: Předpokládáme, že více než 60 % respondentů využívá ve své praxi kombinaci témat, to znamená: Sportovní činnosti, tradice, příroda a ekologie.
Graf č. 8 Vaše projekty jsou zaměřeny?
37%
a) Svátky a tradice b) Příroda
47%
c) Sport d) Kombinace témat 9%
36
7%
Podle zobrazení na grafu zjišťujeme, že kombinaci témat u projektové metody využívá pouze 47 % respondentů. Položka č. 9 9. otázka: Zapojujete do projektu rodiče? Předpokládáme, že 90% respondentů rodiče do projektu zapojuje. Graf č. 9 Zapojujete rodiče do projektu?
7%
15%
a) Vždycky b) Někdy c) Ne
78%
Zjišťujeme, že 93 % respondentů rodiče dětí do projektu zapojuje alespoň někdy.
Položka č. 10 Otázka č. 10: Jakou formou jsou rodiče do projektu zapojeni? Předpokládáme, že rodiče z 50 % pomáhají s pomůckami nebo jsou aktivně zapojeni.
Graf č. 10 Jakou formou jsou rodiče zapojeni do projektu?
13%
11% a) Jsou informováni b) Pomoc s pomůckami
26%
c) Aktivní zapojení d) Pasivní přihlížení 50%
Celkem 76 % respondentů uvedlo, že rodiče pomáhají s pomůckami nebo jsou přímo aktivně zapojeni do projektu. 37
Položka č. 11 Otázka č. 11: Jak prezentuje vaše škola výsledky projektu na veřejnosti? Předpokládáme, že každá škola se chce zviditelnit, prezentovat svou činnost a proto využívá všech dostupných prostředků ke zveřejnění výsledků své práce, že tedy 90 procent respondentů využívá kombinace v prezentaci výstupů. Graf č. 11 Prezentuje Vaše škola výsledky projektů veřejnosti?
2% a) Kombinace nástěnky, w eb
22%
b) Jen nástěnky c) Jen vystoupení 76%
Kombinovaná prezentace projektové metody se projevila v 76 % odpovědích respondentů. Zbývající respondenti prezentují výstupy z projektů na nástěnkách v mateřské škole nebo na veřejných vystoupeních.
Položka č. 12
Otázka č. 12 : Jaký je váš názor na projektovou metodu? Na základě předvýzkumu předpokládáme, že projektová metoda si našla v práci pedagogů své místo a uplatnění a že je považována za přínos a vhodnou metodu vzdělávací práce u 70 % respondentů. Na tuto otázku odpovídalo opět vše 56 respondentů.
38
Graf č. 12
Jaký je Váš názor na projektovou metodu?
16%
a) Vhodná metoda používaná v MŠ
5%
b) Občasné využití
11%
c) Nutné zlo 68%
d) Nelíbí se mi
Za vhodnou metodu vzdělávací práce považuje projekt 68 % respondentů, 11 % ji občas využije.
Zhodnocení průzkumného šetření Z výsledků provedeného průzkumného šetření vyplývá, že pro většinu učitelek mateřských škol je projektová metoda metodou známou. Všechny oslovené učitelky mateřských škol vyslovily, že se s touto metodou seznámily, byly o ní informovány. Nadpoloviční část učitelek se metodou seznámila až při studiu na vysoké škole obor Učitelství pro mateřské školy.Většina učitelek projektovou metodu ve své pedagogické práci využívá. Na mateřských školách jsou realizovány projekty dlouhodobé i krátkodobé, využívají se u různých typů témat. Učitelky tvoří projekty vědomostí, sportovní, výtvarné, zaměřené na tradice a zvyky a jejich kombinace. Většina mateřských škol zapojuje do projektů rodiče. Děje se tak formou materiální pomoci, pomoci při realizaci nebo shlédnutím výsledků práce dětí.
Na některých mateřských školách se tato metoda nevyužívá, což můžeme přičíst na vrub neznalosti nebo malé informovanosti učitelek. Výsledky průzkumného šetření nelze zobecňovat. Může k nim být přihlédnuto jako k názoru zkoumaného vzorku respondentů, učitelek mateřských škol.
39
Závěr Cílem bakalářské práce bylo shromáždit poznatky, zda učitelky mateřských škol znají pojem projektová metoda a zda tuto metodu aplikují ve své pedagogické praxi. Za dílčí cíle jsme si kladli seznámit pedagogickou veřejnost, která nemá povědomí o projektování, s projektovou metodou a demonstrovat možnosti jejího využití na projektu zabývajícím se získáváním poznatků o člověku.. V bakalářské práci se nám zdařilo přiblížit problematiku projektové metody pomocí teoretických východisek. Byla popsána historie, druhy a možnosti aplikace metody v praxi. Byl zpracován návrh projektu s názvem Lidské tělo. Součástí zpracování je i realizace projektové metody a její zhodnocení. Bylo provedeno výzkumné šetření, které prokázalo, že projektová metoda vešla ve známost pedagogické veřejnosti. Potvrdilo se, že projektová metoda je ve většině mateřských škol využívána, i když u některých učitelek s výhradami.
Lze konstatovat, že cíl bakalářské práce byl splněn. Teoretické poznatky byly využity v praktické části zpracováním projektu Lidské tělo a jeho následnou realizací. Potvrdila se vhodnost využívání projektové metody jako komplementárního doplňku, který prohlubuje kvalitu vzdělávacího procesu dětí předškolního věku. Další řešení problematiky spatřujeme v seznamování studentek Středních pedagogických škol s projektovou metodou již při studiu a následně při absolvování praxe v mateřských školách. Zařazování projektů do školních vzdělávacích programů mateřských škol se s metodou seznámí i širší veřejnost. Další vhodnou metodu k popularizaci projektu je zařazování vzdělávacích seminářů pro učitelky s problematikou projektové metody. V dnešní době se rodiče zajímají o činnost mateřské školy, do které přihlásí své dítě. Zájmem předškolního zařízení by měla být snaha poskytnout co nejširší vzdělávací nabídku. Projektová metoda, i když klade velké profesní nároky na pedagogy, by měla mít v jejich práci své místo.
40
Seznam pramenů a literatury
BEČVÁŘOVÁ, Z.: Současná mateřská škola a její řízení. 1. vyd. Praha: Portál, 2003, 53 s. ISBN 80-7178- 537-7 GAVORA, P: Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000. 207 s. ISBN 80-8593176-6. GRECMANOVÁ, H.: Obecná pedagogika 2. Olomouc: HANEX, 2003 ISBN 80-85783-24-X HAVLÍNOVÁ, M. a kolektiv: Zdravá mateřská škola. Praha PORTÁL 1995, 141 s. ISBN 807178-048-0 HORÁK, F., Chráska M.: Úvod do metodologie pedagogického výzkumu. Praha: Státní pedagogické nakladatelství 1989, 169 s. HRUBÍN, F.: Špalíček veršů a pohádek. Praha SNDK, 2. vydání 1964 JŮVA, V. sen a jun. Stručné dějiny pedagogiky. Brno, PAIDO, 2007. 91 s. ISBN 978-807315-151 Langley, A.: Velká kniha otázek a odpovědí. Bratislava: PERFEKT, 1994. 72,73,74 s. ISBN 80-85261-63-4 MALÁTKOVÁ, J. Ottova encyklopedie A-Ž. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, s.r.o. 2006, 190 s. ISBN 80-7360-014-5 OPRAVILOVÁ, E.: Rok v mateřské škole. Vyd 2. Praha: Portál, 2011 73 s. ISBN 978-807367-703-9 PFEIFFEROVÁ, A.: Moje tělo, Bratislava: Solutions, s.r.o. 2008. 16 s. ISBN 978-80-8930713-5 PRŮCHA, J. a kol.: Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1995, 213 s. ISBN 80-7178-252-1 RAŠKOVÁ, M. : Nebojme se projektové metody. Informatorium 3-8, 4/2006 s 6,7. SMOLÍKOVÁ, K.. a kol.: Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Praha VÚP 2006. 48. s. ISBN 80-87000-00-5 ŠMELOVÁ, E.: Mateřská škola Teorie a praxe. Olomouc UP 2004, 104 s. ISBN 80-2440945-8 RAŠKOVÁ, M.: 5 otázek k sexuální výchově dětí předškolního a mladšího školního věku. Olomouc, UPOL 2007, 43. s. ISBN 978-80-244-1737-0 PRŮCHA, J. a kol.: Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1995, 213 s. ISBN 80-7178-252-1
41
Seznam příloh Příloha č. 1 Skládání obrázků lidského těla z částí (Foralová, I. a kolektiv: Demonstrační obrázky, Ostrava : Libuše Čermáková, 2009. ISBN 80-903161-2-3) Příloha č. 2 Kniha s obrázky těla Příloha č. 3 Kreslení částí obličeje Příloha č. 4 Procvičení celého těla - rozcvička Příloha č. 5 Teď dáme nohu sem… Příloha č. 6 Kniha o člověku Příloha č. 7 Báseň Františka Hrubína: Maminčin dar Příloha č. 8 Vrstvení částí těla Příloha č. 9 Vycházka pro zdraví Příloha č. 10 Dotazník Příloha č. 11 Tabulky z průzkumného šetření
42
ANOTACE Jméno a příjmení:
Vladimíra Hanzlíková
Katedra:
Katedra primární pedagogiky
Vedoucí práce:
Doc. PaedDr. Miluše Rašková, Ph.D.
Rok obhajoby:
2012
Název práce:
Budování základních poznatků o člověku v projektu mateřské školy
Název v angličtině:
Building of the basic knowledge about a man in the infant school project
Anotace práce:
Bakalářská práce se zabývá teoretickými hledisky i aplikací projektové metody v mateřské škole. Je to metoda, která umožňuje dětem získávat zkušenosti vlastní praktickou činností. Bakalářská práce se skládá z teoretické části, projektu pro mateřskou školu a průzkumného šetření.
Klíčová slova:
Projektová metoda, projekt, předškolní věk, dotazník,zkušenost,poznatek.
Anotace v angličtině:
The thesis drala with theoretical aspects and with application of a design Metod in infant schools. This is a metod, which allows children to gain experience by thein own practical activites. The thesis consists of the theoretical part, of the project for infant schools and of the survey.
Klíčová slova v angličtině:
Project metod, project, preschool age,questionnaire, experience, findings
Přílohy vázané v práci:
11 příloh
Rozsah práce:
42 stran
Jazyk práce:
český
Příloha č. 1 Skládání obrázků lidského těla z částí
Příloha č. 2 Kniha s obrázky těla
Příloha č. 3 Kreslení částí obličeje
Příloha č. 4 Procvičení celého těla - rozcvička
Příloha č. 5 Teď dáme nohu sem…
Příloha č. 6 Kniha o člověku
Příloha č. 7 Báseň Františka Hrubína
Příloha č. 8 Vrstvení částí těla
Příloha č. 9 Vycházka pro zdraví
Příloha č. 10
Dotazník Tento dotazník je určen pro učitelky mateřských škol. Je anonymní. Výsledky jeho šetření budou použity v bakalářské práci. Označte, prosím, vždy jednu uvedenou variantu odpovědi. Pokud označíte odpověď „jinak“, uveďte, prosím, jak. Pokud u otázky 2 odpovíte c), dál nevyplňujte. Pokud u otázky 4 odpovíte d), dál nevyplňujte. U volných otázek bez možností odpovědi uveďte svůj názor. Děkuji za Váš čas při vyplňování dotazníku. 1. Jaké je Vaše vzdělání? a) Střední pedagogická škola b) Studujete VŠ – učitelství pro MŠ c) Jste absolventkou VŠ – učitelství pro MŠ d) Jiné………………………………… 2. Setkala jste se s pojmem „Projektová metoda?“ a) Ano často b) Ano občas c) Ne – nevím, co to znamená 3. S projektovou metodou jste se poprvé seznámila: a) při studiu na SPgŠ b) při studiu na VŠ c) ve své pedagogické praxi ( seminář DVPP, RVP PV) 4. Pracujete ve své MŠ s projektovou metodou? a) často b) jednou jsem vyzkoušela c) nepracuji 5. Máte projekt zpracován písemně? a) Ano, podrobně b) Ano, v bodech c) Ústně – připraveny pomůcky d) Podle potřeby 6. Realizujete projekty a) Krátkodobé ( jednodenní, až týdenní) b) Dlouhodobé c) Oboje 7. Realizujete projekty a) Malé ( skupina dětí, třída) b) Velké ( celá MŠ, více škol, další organizace) c) Oboje
8. Vaše projekty jsou zaměřeny na : ( Svátky, ekologie, příroda, sport) …………………………………………………………………………
9. Zapojujete do projektu rodiče? a) Ano, vždycky b) Ano, někdy c) Ne 10. Jakou formou jsou rodiče zapojeni do projektu? a) jsou pouze informováni b) pomáhají s pomůckami nebo materiálem c) jsou vtaženi do činnosti, aktivně se na projektu podílejí d) pasivně přihlížejí
11. Jak prezentuje Vaše škola výsledky projektů na veřejnosti? (Nástěnky, webové stránky, místní tisk, vystoupení) ……………………………………………………… 12. Jaký je Váš názor na projektovou metodu? a) považuji za vhodnou metodu své práce b) občas je využívám c) je to nutné zlo d) nelíbí se mi
Příloha č. 11 Tabulky z průzkumného šetření 1. otázka: Jaké je Vaše vzdělání?
Tabulka č. 1
Tabulka číslo 1.
Počet kladných odpovědí
a)
b)
c)
d)
Střední pedagogická škola
Studujete VŠ UMŠ
Jste absolventkou VŠ - u. MŠ
Jiné
24
32
3
23
2. otázka: Setkala jste se s pojmem: projektová metoda? Předpokládáme, že všichni respondenti se setkali s pojmem projektová metoda. Tabulka č. 2 a)
b)
c)
Ano - často
Ano - občas
Ne - nevím co to znamená
23
33
0
Tabulka číslo 2.
Počet kladných odpovědí
3. otázka: Kde jste se poprvé seznámila s projektovou metodou? Podle rozhovoru s kolegyněmi v rámci předvýzkumu se domníváme, že více než 60% respondentů se s metodou seznámilo až při studiu na vysoké škole.
Tabulka č. 3
Tabulka číslo 3.
Počet kladných odpovědí
a)
b)
c)
Na Střední pedagogické škole
Při studiu na VŠ
V pedagogické praxi
5
32
19
4. otázka: Pracujete v mateřské škole s projektovou metodou? Předpokládáme, že projektovou metodu ve své praxi využívá 60 % respondentů.
Tabulka č. 4 a)
b)
c)
Ano, často
Jednou jsem vyzkoušela
Ne
28
18
10
Tabulka číslo 4.
Počet kladných odpovědí
5 otázka: Jak máte projekt zpracován?
Předpokládáme, že více než 50 % respondentů zpracovává projekt písemně podrobně nebo v bodech.
Tabulka č. 5 a) Tabulka číslo 5.
Počet kladných odpovědí
b)
c)
d)
Písemně podrobně
Písemně - v bodech
Ústně připraveny pomůcky (šablony, pracovní listy,…)
Jinak
14
19
10
3
6. otázka: Jaké projekty realizujete? Předpokládáme, že alespoň 50% respondentů kombinuje krátkodobé a dlouhodobé projekty.
Tabulka č. 6 a)
b)
c)
Krátkodobé
dlouhodobé
oboje
26
7
13
Tabulka číslo 6.
Počet kladných odpovědí
7. otázka: Jaké realizujete projekty co do velikosti? Předpokládáme, že více než 50% respondentů realizuje projekty malé.
Tabulka č. 7 a)
b)
c)
Malé
Velké
oboje
29
10
7
Tabulka číslo 7.
Počet kladných odpovědí
8. otázka: Vaše projekty jsou zaměřeny na ( svátky, ekologie, příroda, sport…)?) Tabulka č. 8 a)
b)
c)
d)
Svátky a tradice
Příroda
Sport
Kombinace témat
17
3
4
22
Tabulka číslo 8.
Počet kladných odpovědí
9. otázka: Zapojujete do projektu rodiče? Předpokládáme, že 90% respondentů rodiče do projektu zapojuje.
Tabulka č. 9
Tabulka číslo 9.
Počet kladných odpovědí
a)
b)
c)
Vždycky
Někdy
Ne
7
36
3
Otázka č. 10: Jakou formou jsou rodiče do projektu zapojeni? Předpokládáme, že rodiče z 50 % pomáhají s pomůckami nebo jsou aktivně zapojeni.
Tabulka č. 10 a)
b)
c)
d)
Jsou informováni
Pomoc s pomůckami
Aktivní zapojení
Pasivní přihlížení
5
23
12
6
Tabulka číslo 10.
Počet kladných odpovědí
Otázka č. 11: Jak prezentuje vaše škola výsledky projektu na veřejnosti?
Předpokládáme, že každá škola se chce zviditelnit, prezentovat svou činnost a proto využívá všech dostupných prostředků ke zveřejnění výsledků své práce, že tedy 90 procent respondentů využívá kombinace v prezentaci výstupů.
Tabulka č. 11 Tabulka číslo 11.
Počet kladných odpovědí
a)
b)
c)
Kombinace nástěnky, web
Jen nástěnky
Jen vystoupení
35
10
1
Otázka č. 12 : Jaký je váš názor na projektovou metodu? Na základě předvýzkumu předpokládáme, že projektová metoda si našla v práci pedagogů své místo a uplatnění a že je považována za přínos a vhodnou metodu vzdělávací práce u 70 % respondentů. Na tuto otázku odpovídalo opět vše 56 respondentů.
Tabulka č. 12
Tabulka číslo 12.
Počet kladných odpovědí
a)
b)
c)
d)
Vhodná metoda používaná v MŠ
Občasné využití
Nutné zlo
Nelíbí se mi
38
6
3
9
