UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA. Bakalářská práce

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav pedagogiky a sociálních studií

Bakalářská práce Eva Doleželová

Elektronické nástroje pro zlepšení komunikace mezi občanem a veřejnou správou

Olomouc 2014

vedoucí práce: PhDr. Zuzana Hrnčiříková, Ph.D.

Poděkování Děkuji paní PhDr. Zuzaně Hrnčiříkové, Ph.D. za metodické a odborné vedení, ochotu, obětavost, konzultace a cenné rady, které mi poskytla během zpracování mé bakalářské práce.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a výhradně s použitím literatury uvedené v seznamu literatury. V Olomouci dne 2. 4. 2014 Eva Doleželová

Obsah ÚVOD......................................................................................................................................... 6 1

Základní terminologie ......................................................................................................... 8 1.1

1.1.1

Subjekty veřejné správy a její vykonavatelé ...................................................... 10

1.1.2

Organizace veřejné správy.................................................................................. 11

1.1.3

Funkce a činnosti veřejné správy........................................................................ 12

1.2 2

3

4

5

6

Reforma veřejné správy a její modernizace ............................................................... 14

Projekt eGovernment......................................................................................................... 15 2.1

Vývoj eGovernmentu v České republice ................................................................... 17

2.2

Portál veřejné správy ................................................................................................. 18

2.3

Komunikační infrastruktura veřejné správy .............................................................. 18

2.4

Informační systémy veřejné správy ........................................................................... 19

2.5

Základní registry veřejné správy................................................................................ 19

2.6

Czech POINT ............................................................................................................. 20

Komunikace ve veřejné správě ......................................................................................... 22 3.1

Elektronická komunikace se správním orgánem ....................................................... 24

3.2

Bezpečnost elektronické komunikace ve veřejné správě ........................................... 25

3.3

Elektronický podpis ................................................................................................... 26

3.4

Certifikáty, časová razítka ......................................................................................... 26

3.5

Autorizovaná konverze dokumentů ........................................................................... 27

3.6

Využívání elektronické komunikace s veřejnou správou .......................................... 28

Charakteristika města Šumperk ......................................................................................... 31 4.1

Územní samosprávný celek Město Šumperk ............................................................. 31

4.2

Oddělení archivní a spisové služby............................................................................ 33

Vybrané elektronické nástroje komunikace ...................................................................... 35 5.1

Datová schránka ......................................................................................................... 35

5.2

Elektronická podatelna .............................................................................................. 38

Komparace elektronických nástrojů .................................................................................. 40 6.1

7

Veřejná správa ............................................................................................................. 8

Vyhodnocení komparace nástrojů.............................................................................. 44

Návrh metodického materiálu vzdělávacího kurzu pro občany města Šumperk .............. 45 7.1

Jak na datovou schránku ............................................................................................ 45

7.1.1

Přihlášení ............................................................................................................ 45

7.1.2

Příjem datových zpráv ........................................................................................ 47

7.1.3

Odesílání datových zpráv ................................................................................... 49

7.1.4

Znepřístupnění datové schránky ......................................................................... 51

7.1.5

Zrušení datové schránky ..................................................................................... 52

7.2

Jak na ePodatelnu....................................................................................................... 52

7.2.1

Získání elektronického podpisu .......................................................................... 52

7.2.2

Komunikace prostřednictvím ePodatelny........................................................... 55

ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 58 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ...................................................................................... 60 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................. 61 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................... 62 SEZNAM TABULEK .............................................................................................................. 63 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ .................................................................. 64 ANOTACE ............................................................................................................................... 71

ÚVOD Všichni žijeme v době rozsáhlého rozmachu technologií, zrychlujícího se životního tempa a musíme se každodenně vypořádávat s nepřeberným množstvím informací a úkolů, které se na nás valí ze všech stran. Před každého z nás je postaven nelehký úkol, aby se s těmito skutečnostmi vyrovnal a dokázal se v současném světě orientovat, přežít a být úspěšný. Ve svém zaměstnání přicházím každodenně do styku s různými úřady, institucemi a úředníky. Během praxe jsem zjistila, že i orgány veřejné správy procházejí modernizací a snaží se držet krok s dobou, vyjít vstříc občanům a zjednodušit tak prostřednictvím nabídky pokrokových elektronických komunikačních nástrojů kontakt s úřady. Pro mne je tento trend důležitý, snažím se maximálně využívat elektronických nástrojů, abych si tak usnadnila nejen pracovní, ale i osobní život. Bohužel jsem současně zjistila, že mnoho mých známých a kolegů o těchto možnostech zatím neví. Z jednání na úřadech jsou ve stresu, nervózní z dlouhého čekání ve frontách, pociťují obrovskou nechuť a mnozí z nich si pro vyřízení některých běžných záležitostí dokonce vybírají dovolenou, i když by se mnoha takovým, pro většinu nepříjemným, jednáním mohli vyhnout úplně, nebo si je alespoň zjednodušit a urychlit. Cíl práce jsem zvolila na základě dostupných informací ze svého okolí, kdy informovanost občanů o možnostech elektronické komunikace je velmi nízká. Ve městě Šumperk mělo k 1. 3. 2014 zřízenu datovou schránku pouze 84 fyzických osob a jsem přesvědčena, že v podobném počtu je využívána i ePodatelna. Z těchto důvodů jsem se pokusila o podrobný popis těchto nástrojů, nastínění jejich výhod i nevýhod a o vzájemné srovnání pro jednodušší orientaci občana. Současně jsem vytvořila návrh metodického materiálu vzdělávacího kurzu pro občany města Šumperk, který napomůže zvolený nástroj využívat a vyhnout se zdlouhavému vyhledávání postupů a návodů v jiných informačních zdrojích. Cílem bakalářské práce je popis a komparace dvou vybraných elektronických nástrojů a návrh metodického materiálu vzdělávacího kurzu pro občany města Šumperk o používání těchto nástrojů. V první kapitole se věnuji stručnému nástinu veřejné správy, základní terminologii, vymezení správního práva a veřejné správy, subjektům veřejné správy a její organizaci, funkci a činnosti, reformě veřejné správy a její modernizaci.

6

Ve druhé kapitole se zaměřuji na projekt eGovernment a jeho vývoj v České republice. Dále je zde popsán portál veřejné správy a její komunikační infrastruktura včetně informačního systému. V závěru jsou uvedeny základní registry veřejné správy a důležité informace k Czech POINTu. Třetí kapitola bakalářské práce se věnuje otázce komunikace ve veřejné správě s tím, že se zaměřuji pouze na elektronickou formu komunikace, její bezpečnost. V souvislosti s tím se zmiňuji také o elektronickém podpisu, certifikátech, časových razítkách a autorizované konverzi dokumentů. Poslední část kapitoly se věnuje využívání elektronické komunikace s veřejnou správou a jsou zde uvedena některá relevantní data z výsledků šetření, které provedl Český statistický úřad. Stěžejní část bakalářské práce se věnuje dvěma vybraným nástrojům elektronické komunikace, a to datové schránce a ePodatelně, jejich podrobnému popisu, komparaci a zhodnocení. Je zde uveden návrh metodického materiálu vzdělávacího kurzu pro práci s těmito dvěma nástroji. Vzhledem k tomu, že celá bakalářská práce je věnována především občanům města Šumperka, zabývá se čtvrtá kapitola právě charakteristikou tohoto města a jeho stručným historickým nástinem. Je zde popsáno Město Šumperk jako územní samosprávný celek včetně popisu oddělení archivní a spisové služby, ve kterém je většina elektronické komunikace soustředěna. Pro mou práci se jedná o oddělení zásadní. Pátá kapitola je věnována oběma zvoleným nástrojům elektronické komunikace, datové schránce a ePodatelně. Oba nástroje jsou zde podrobněji popsány z teoretického hlediska a zákonem daných možností a požadavků. Šestá kapitola bakalářské práce se zabývá komparací těchto dvou nástrojů, přináší shrnutí, zhodnocení a vyvození závěrů. Sedmá, poslední kapitola se zabývá návrhem metodického materiálu vzdělávacího kurzu pro občany města Šumperk, který by měl pomoci při práci s oběma výše uvedenými elektronickými nástroji komunikace. Kurz vysvětluje práci s těmito nástroji krok za krokem včetně doprovodného obrazového materiálu. Informace jsem čerpala zejména z odborné literatury, legislativních norem, internetových zdrojů, brožur a ostatních dokumentů dostupných pro tuto problematiku. Dále je vytvořen návrh vzdělávacího kurzu pro využívání výše zmíněných elektronických nástrojů pro komunikaci s veřejnou správou. Ráda bych, aby má práce sloužila lidem ze Šumperka i jiných obdobných měst jako nástroj, který uživatelům rozšíří obzory a navede je k jinému, modernímu způsobu komunikace s institucemi veřejné správy, a současně je rychle a snadno naučí tyto nástroje používat. Domnívám se, že pokud by tak učinili, jejich život by se stal snazším, ušetřili by mnoho času a komunikace s úřady by pro ně již nebyla noční můrou. 7

1 Základní terminologie Dříve než bude pozornost zaměřena na samotnou elektronizaci veřejné správy, která je ústředním tématem bakalářské práce, je třeba uvést stručný nástin základních pojmů z oblasti veřejné správy a její charakter.

1.1 Veřejná správa Průcha (2007) uvádí, že pod obecným pojmem správa chápeme společenské řízení (činnost), které však má určité specifické rysy a je realizováno ve společenských formách. Podle Hendrycha a kol. (2012) lze správu chápat jako lidskou činnost, která sleduje záměrně konkrétní cíle. Podle toho, jaké cíle činnost sleduje, rozděluje správu na soukromou a veřejnou. Rozlišení vidí v tom, že veřejná správa je na rozdíl od správy soukromé více vázána právem. Veřejná správa je základním pojmem správního práva a z obecného hlediska ji lze chápat jako službu veřejnosti. Hendrych a kol. (2012) správní právo vymezuje jako „soubor veřejnoprávních norem, které upravují organizaci a činnost veřejné správy“ (Hendrych a kol., 2012, s. 18). Stručně řečeno, „správní právo je ta část právního řádu, který upravuje veřejnou správu“ (Hendrych a kol., 2012, s. 15). Vymezení a definice veřejné správy je poměrně složitá díky mnohotvárnosti a různosti správních činností i kvůli specifickým vztahům, které zde vznikají (Horzinková a Novotný, 2008). Průcha (2007) vymezuje termín veřejná správa „jako správu veřejných záležitostí ve společnosti organizované ve stát, je projevem realizace výkonné moci ve státě, a to včetně specifického postavení, tzv. veřejnoprávní samosprávné moci“ (Průcha, 2007, s. 48). Naproti tomu „soukromá správa je správou soukromých záležitostí, vykonávanou v soukromém zájmu, vykonávají ji soukromé osoby, sledující určitý cíl a řídící se přitom vlastní vůlí“ (Průcha, 2007, s. 53). Hendrych (2009) přikládá veřejné správě dvojí význam: a) Veřejná správa jako určitý druh činnosti (spravování), kdy se jedná o správu v materiálním (funkčním) pojetí. V tomto pojetí je veřejná správa činností státních nebo jiných orgánů veřejné moci nebo subjektů, kterým byl výkon veřejné správy propůjčen za účelem plnění určitých úkolů označovaných jako úkoly veřejné.

8

b) Veřejná správa jako organizační jednotka - instituce, která veřejnou správu vykonává, kdy se jedná o správu ve formálním (institucionálním) pojetí. Důraz je kladen nikoli na činnost, ale na organizace, kterým je svěřena působnost řešit určité veřejné úkoly, pokud nejsou svěřeny zastupitelským sborům nebo soudům. Dostalík a kol. (2009) za základní vymezení veřejné správy považují rozdělení na státní správu a samosprávu. Velmi podobné vymezení lze nalézt i u Horzinkové a Novotného (2010). a) Státní správa: -

je vykonávána státem, je odvozena od jeho postavení a je jednou z forem jeho činnosti,

-

subjektem je stát a jeho orgány, dále pak veřejnoprávní korporace a jejich orgány a další subjekty, na něž byl zákonem přenesen výkon státní správy,

-

z hlediska subjektů ji můžeme rozdělit na: a) státní správu přímou, která je prováděna bezprostředně státními orgány, b) státní správu nepřímou, jež je vykonávána přeneseně veřejnoprávními korporacemi nebo propůjčeně fyzickými a právnickými osobami.

b) Samospráva: -

je vykonávána veřejnoprávními korporacemi, které mají samostatné postavení,

-

jedná se zejména o správu vlastních záležitostí, ale podílejí se i na plnění veřejných záležitostí.

Podle Sládečka (2005) je korporace sdružení osob za účelem sledování společného cíle jako samostatný právní subjekt a jsou na něj vztažena práva a povinnosti. Horzinková a Novotný (2010) dodávají, že korporace se řídí nejenom zákony, ale i vlastními předpisy. Typy veřejnoprávních korporací jsou: a) Korporace územní – obce a kraje. b) Korporace zájmové, které jsou založené na principu členství, tzv. komory, např. Česká advokátní komora, Notářská komora. c) Korporace věcné založené na vlastnictví k věci, u níž subjekty vykonávají společnou správu (Dostalík a kol., 2009, Horzinková a Novotný, 2010). Na následujícím obrázku je zobrazeno shrnující členění, resp. struktura veřejné správy. Pro větší přehlednost je zvolena grafická podoba.

9

Správa

Soukromá správa

Veřejná správa

Státní správa

Ústřední

Samospráva

Územní samospráva

Místní

Obce

Kraje

Obce

Zájmová samospráva

Věcná samospráva

Kraje

Obr. 1 Struktura veřejné správy Zdroj: Dostalík a kol. (2009), Horzinková a Novotný (2010), upraveno

1.1.1 Subjekty veřejné správy a její vykonavatelé „Subjektem správního práva je ten, kdo je nositelem práv a povinností a povinností stanovených normami správního práva“ (Průcha, 2007, s. 120). Horzinková a Novotný (2010) uvádí, že každá činnost ve veřejné správě musí příslušet určitému subjektu z hlediska jeho působnosti a pravomoci. Subjekt se pak stává jeho nositelem a současně je odpovědný za její realizaci. Za subjekty veřejné správy jsou považováni ti, jež odpovídají za její výkon. Jedná se o stát a právnické nebo fyzické osoby, u nichž je to stanoveno ústavou nebo zákonem. Mezi subjekty veřejné správy Hendrych a kol. (2012) řadí: -

stát,

-

veřejnoprávní korporace, a to územní, zájmové nebo věcné,

-

veřejné ústavy a podniky,

-

fyzické a právnické osoby soukromého práva. Průcha (2007) rozlišuje dělení v souvislosti s postavením subjektů práva na:

-

způsobilost subjektu k právům a povinnostem (jde o způsobilost mít subjektivní práva a právní povinnosti, způsobilost být nositelem práv a povinností),

10

-

způsobilost subjektu k právním úkonům (jde o způsobilost svým vlastním jednáním a chováním, které je v souladu s platným právem, zakládat, měnit nebo rušit právní povinnosti),

-

způsobilost subjektu k protiprávním úkonům (jíž se rozumí způsobilost nabývat svým vlastním jednáním, které je porušením práva, právních povinností, eventuálně pozbývat oprávnění). Přímé vykonavatele státní správy, kteří veřejnou správu provádějí bezprostředně,

jménem a namísto státu, lze podle Sládečka (2005) rozdělit na: -

vládu,

-

ministerstva,

-

jiné ústřední správní úřady,

-

další správní úřady s celostátní působností,

-

regionální správní úřady,

-

veřejné bezpečnostní sbory,

-

nezávislé správní úřady s celostátní působností.

1.1.2 Organizace veřejné správy Pojem organizace veřejné správy zahrnuje celou organizační soustavu a strukturu, neboli systém soustavy subjektů veřejné správy, a zároveň může vyjadřovat označení činnosti organizačního charakteru (Průcha, 2007). Hendrych a kol. (2012) uvádí, že veřejná správa, stejně jako jiné instituce, potřebuje organizaci a řád. Dále rozděluje organizace podle typů a podle druhů. Typy organizací jsou: -

univerzální, jako jednota uspořádaných, navzájem propojených částí,

-

institucionální, orientuje pojem organizace na subjekty správy a vyjadřuje organizaci jako ucelenou jednotku – určitý, trvale vytvořený řád,

-

strukturální, jako systém základních pravidel, která vytvářejí rámec pro určitou činnost,

-

funkční, vyznačující organizaci jako vědomě vytvářenou činnost.

11

Druhy organizací jsou formální a neformální: -

Formální je organizace, která uskutečňuje zamýšlené, stálé a cílově zaměřené vztahy. K základním rysům takové organizace patří: pevná struktura, pravidla jednání a formální komunikační systém.

-

Neformální organizace znamená spontánně vznikající vztahový systém. K základním prvkům neformální organizace lze zařadit zejména osobní přání a očekávání, sympatie, neformální komunikaci a neformální vytváření skupin (Hendrych a kol., 2012). Hendrych a kol. (2012) považuje pro vlastní výstavbu veřejné správy jako soustavy

formálních organizací za významné organizační principy: -

územní centralizace a decentralizace,

-

koncentrace a dekoncentrace,

-

nadřízenost a podřízenost. „Organizace veřejné správy je upravena různými abstraktními i konkrétními akty,

z nichž nejdůležitější jsou pravidla stanovená v ústavních zákonech a zákonech. Ty stanoví základní pravidla, zřizují správní úřady a jiné jednotky vykonávající veřejnou správu nebo formu jejich zřizování alespoň upravují, stanoví působnost a pravomoc vykonavatelů státní správy nebo subjektů veřejné správy odlišných od státu“ (Hendrych a kol., 2012. s. 94). Organizace veřejné správy je nutné regulovat právními normami, a proto i její základ je obsažený v právních normách, které ji právně regulují a určují základní pravidla jejího fungování. Organizace je ukotvena v ústavních a běžných zákonech, výchozí principy jsou pak upraveny zejména v ústavě ( Horzinková a Novotný, 2010, Sládeček, 2005).

1.1.3 Funkce a činnosti veřejné správy Průcha (2007) vymezuje veřejnou správu v organizačním pojetí jako účelově zaměřený systém zřízený za účelem zabezpečení činnosti výkonné moci ve státě ve sféře veřejné správy. „Funkce veřejné správy lze charakterizovat jako směry či zaměření činnosti, v nichž se realizují základní úkoly směřující k dosažení cílů veřejné správy. Jsou vyjádřením požadavků a potřeb jejího fungování, její dynamičnosti, jsou projevem veřejné správy v akci a slouží k realizaci funkcí státu upravených správním právem“ (Průcha, 2007, s. 252-254).

12

Funkce veřejné správy lze dle Průchy (2007) rozlišit na: -

obecné funkce (jde o funkce, které jsou veřejné správě vlastní jako celku),

-

dílčí funkce (jedná se o funkce jednotlivých organizačních subsystémů, případně i jednotlivých orgánů veřejné správy). Obecně Průcha (2007) uvažuje o dvou základních funkcích, a to organizující funkci a

funkci mocenské ochrany. Do funkcí organizačních subsystémů i jednotlivých orgánů veřejné správy se tak promítají obecné funkce. Jejich realizaci zabezpečují dílčí, vzájemně si nadřazené i podřazené, ale hierarchicky uspořádané organizační subsystémy i jednotlivé orgány veřejné správy. O dílčích funkcích tedy hovoříme jako o konkrétní činnosti vykonávané veřejnou správou. Výkon činností veřejné správy dle Hendrycha a kol. (2012) mají na starosti subjekty veřejné správy na základě zákona prostřednictvím svých orgánů, které jsou oprávněny jednat jménem příslušného subjektu a zavazovat jej. Dále Hendrych a kol. (2012) uvádí, že činnost je uskutečňována ve formách, které lze charakterizovat jako cílené zprostředkování obsahu činnosti veřejné správy. Tyto jsou pak členěny na: a) Normativní správní akty, individuální správní akty, interní normativní akty, individuální služební akty, dohody správněprávního charakteru, faktické úkony s přímými právními důsledky, tzv. právní formy realizace. Jsou zpravidla využívány při plnění meritorních úkolů veřejné správy a spočívají zejména ve správních aktech (Průcha, 2007). b) Operativně organizační činnosti, materiálně technické operace, tzv. neprávní nebo organizační formy realizace (Hendrych a kol., 2012). Tyto formy mají ve vztahu k právním formám realizace doplňkový charakter a jsou především orientovány do stadia jejich přípravy a činností, které souvisejí s praktickou realizací správních aktů (Průcha, 2007). Průcha (2007) dodává, že pro obě výše popsané formy platí, že mají právní podklad, vyplývají z obsahu norem správního práva a slouží k jeho provedení a naplnění.

13

1.2 Reforma veřejné správy a její modernizace Dle Hendrycha (2009) reformou veřejné správy rozumíme změny v základních aspektech, organizaci a statusu zaměstnanců. Reformní proces má stránku obsahovou, která vymezuje, co se má změnit, a časovou, která specifikuje časový horizont jednotlivých kroků a jejich posloupnost. Nejedná se tedy pouze o běžnou organizační změnu, ale jde o podstatný zásah do struktury veřejné moci, do vztahu mezi veřejnou správou a občanem a zásah do života společnosti vůbec. Reformy se týkají především: -

snižování nákladů na veřejnou správu,

-

zdokonalování struktury rozhodování cestou centralizace nebo naopak decentralizace a dekoncentrace rozhodovacích pravomocí,

-

posilování služebnosti správy a jejího sbližování s občany,

-

zavádění nových metod, technik a pracovních postupů za účelem lepšího chodu veřejné správy a dokonalejší interakce jejich organizačních složek, přípravy a odborné úrovně zaměstnanců veřejné správy. Hendrych (2009) se také zabývá modernizací veřejné správy, která se snaží odpovědět

celkovému trendu zavádění informační a komunikační technologie. Podle Hendrycha (2009) neexistuje v literatuře úplná shoda v tom, co je možno považovat za hlavní nástroj modernizace veřejné správy, ale pozorováním a studiem došel k názoru, že těchto nástrojů existuje více a vytvářejí novou formu principů ke kvalitnějšímu výkonu veřejné správy. Jako příklady uvádí: -

metody veřejného managementu,

-

nové pojetí veřejné správy jako služby veřejnosti,

-

možnost vykonávat veřejnou správu soukromými subjekty,

-

eGovernment,

-

regulatorní reformy a další. Po stručném vhledu a nástinu teoretických východisek veřejné správy se následující

kapitoly budou již blíže věnovat samotné elektronizaci veřejné správy, respektive zejména jednomu z nástrojů její modernizace, a to eGovernmentu.

14

2 Projekt eGovernment Vaníček (2011) uvádí, že v současnosti probíhá trend modernizace a elektronizace veřejné správy. Hlavním tématem modernizace a zefektivnění veřejné správy v České republice se podle Budiše a Hřebíkové (2010) stal projekt eGovernment. Jako jeden z možných překladů výrazu eGovernment nabízí Dubský (2007) elektronickou správu věcí veřejných či vládnutí nebo vládu. Nicméně Mates a Smejkal (2012) považují pokusy o překlad tohoto výrazu za nejasné a toporné a mnohem podstatnější je podle nich jeho definování. Slovo eGovernment v České republice podle Lidinského a kol. (2008) zdomácnělo, můžeme se s ním setkat velmi často v politických debatách, laických i odborných diskuzích na seminářích nebo školách. Přesné vymezení a chápání pojmu eGovernment může být různé. Existuje několik definic, jež nejlépe vystihují jeho podstatu. Vaníček (2011) definuje eGovernment jako „sérii procesů, vedoucích k výkonu státní správy a samosprávy a uplatňování občanských práv a povinností fyzických a právnických osob, realizovaných elektronickými prostředky“ (Vaníček, 2011, s. 11). Podle definice OSN je eGovernment „trvalá povinnost veřejné správy zlepšovat vztah mezi občany a veřejným sektorem poskytováním levných a efektivních služeb, informací a znalostí. Praktické realizace toho nejlepšího, co může veřejná správa nabídnout“ (Lidinský a kol., 2008, s. 7). Lidinský a kol. (2008) je toho názoru, že eGovernment je třeba vymezit šířeji, a to tak, že „eGovernment je využívání informačních technologií veřejnými institucemi pro zajištění výměny informací s občany, soukromými organizacemi a jinými veřejnými institucemi za účelem zvyšování efektivity vnitřního fungování a poskytování rychlých, dostupných a kvalitních informačních služeb“ (Lidinský a kol., 2008, s. 7). Mezi klíčové prvky tohoto projektu lze podle Budiše a Hřebíkové (2010) zařadit datové schránky, elektronické podatelny, řešení autorizované konverze dokumentů, Czech POINT a portál veřejné správy. Vaníček (2011) považuje za cíl eGovernmentu rychlejší, spolehlivější a levnější poskytování služeb veřejné správy nejširší veřejnosti a zajištění větší otevřenosti veřejné správy ve vztahu ke svým uživatelům. Heslo, které je také zároveň

15

hlavním cílem eGovernmentu, je, že úřady nemají obíhat občané, ale dokumenty v elektronické podobě.

Obr. 2 eGON symbol eGovernmentu Zdroj: www.mvcr.cz

Symbolem eGovernmentu je eGON, který je v přeneseném smyslu živý organismus, kde vše souvisí se vším a fungování jednotlivých částí se navzájem podmiňuje. Existenci eGONa zajišťují: Prsty – Czech POINT – soustava snadno dostupných kontaktních míst, Oběhová soustava - KIVS – Komunikační infrastruktura veřejné správy, zajišťující bezpečný přenos dat, Srdce - Zákon o eGovernmentu – zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů č. 300/2008 Sb., Mozek - Základní registry veřejné správy – bezpečné a aktuální databáze o občanech a státních i nestátních subjektech (www.mvcr.cz).

16

2.1 Vývoj eGovernmentu v České republice V roce 1999 se objevila vůbec první služba, která umožnila občanům České republiky využít elektronického způsobu komunikace. Prostřednictvím elektronické pošty mohli podávat žádost o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Později pak byl v roce 2000 do českého právního řádu implementován institut elektronického podpisu, který měl občanům ČR umožnit komunikovat elektronickou cestou s orgány veřejné moci. Novelou správního řádu bylo v souvislosti se zavedením institutu elektronického podpisu umožněno používat elektronickou komunikaci v množství správních agend. Na tuto situaci však nebylo připraveno množství úřadů, které ani neprovozovaly elektronické podatelny, díky nimž by bylo možné činit elektronické podání. Ve stejném roce byla schválena úprava, která nově vzniklému Úřadu pro veřejné informační systémy umožňovala, aby koordinoval informační systémy ve veřejné správě tak, aby tyto systémy byly schopné vzájemné výměny dat a komunikace mezi sebou. Kvůli dohledu nad zpracováním osobních údajů byl také v roce 2000 zřízen Úřad na ochranu osobních údajů (Vaníček, 2011). K 1. 1. 2003 bylo nově zřízeno Ministerstvo informatiky, jež nahradilo Úřad pro veřejné informační systémy, který k tomuto datu zanikl. Toto ministerstvo připravilo a prosadilo několik novel právních předpisů, např. novelu zákona o elektronickém podpisu, která ukládala povinnost všem úřadům provozovat elektronické podatelny, a také novelu zákona o informačních systémech veřejné správy. Ministerstvo informatiky mimo těchto legislativních kroků připravilo i státní informační a komunikační politiku nebo Národní strategii informační bezpečnosti (Vaníček, 2011). Vaníček (2011) považuje za první významné strategie přijaté v roce 1999 - Národní telekomunikační politiku a Státní informační politiku. Vznikem Ministerstva informatiky v roce 2003 však došlo k výraznému odklonu od těchto strategických dokumentů, byly přehodnoceny a v roce 2004 byla schválena Státní informační a komunikační politika, známá také jako e-Česko 2006. Státní informační a komunikační politika se v souladu s cíli Lisabonského procesu orientuje zejména na rozpracování záměrů eEurope 2005 do národních podmínek tak, aby Česká republika splnila závazky vůči Evropské unii. Výše zmíněné Ministerstvo informatiky bylo zrušeno k 1. 6. 2007 zákonem č. 110/2007 Sb. Agenda eGovernmentu byla převedena na Ministerstvo vnitra ČR. V současnosti je eGovernment upraven zákonem eGA, což je zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů č. 300/2008 Sb., který nabyl účinnosti 1. července 2009. Zákon o eGovernmentu má za cíl vytvořit optimální podmínky pro

17

elektronickou komunikaci mezi úřady a občany i mezi úřady samotnými a zároveň umožňuje vedení elektronických spisů ve správních řízeních. Pro komunikaci s orgány veřejné moci je klíčovým institut datových schránek, jejichž informační systém zabezpečuje doručení úředních zpráv v elektronické podobě. Autorizovaná konverze dokumentů tvoří druhý klíčový prvek tohoto zákona (www.mvcr.cz).

2.2 Portál veřejné správy Portál veřejné správy (PVS) tvoří elektronickou bránu do veřejné správy. Vznikl na základě zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Tento portál má za úkol zejména usnadnění orientace a komunikace občanů a firem při jednání s úřady veřejné správy. PVS byl zřízen s tím, aby se stal místem, které bude „integrovat a zpřístupňovat všechny zveřejňované a veřejně přístupné informace veřejné správy“, včetně možné komunikace s úřady. PVS je určen pro širokou veřejnost a veškeré účastníky komunikace, tzn. státní správu a samosprávu, státní i soukromé organizace, včetně podnikatelů, živnostníků a cizinců (www.mvcr.cz). PVS má dle Matese a Smejkala (2012) význačné postavení mezi ostatními portály veřejných institucí z mnoha důvodů: -

je nejobsáhlejší,

-

jeho použití je nejuniverzálnější,

-

jedná se o systém poměrně propracovaný a v současné verzi již i s uživatelsky vlídným prostředím, což umožňuje využívání i uživatelům počítačově méně gramotným.

Mates a Smejkal (2012) uvádějí, že prvořadným úkolem portálu je zajištění přístupu k informacím získaným na základě informační činnosti veřejných orgánů, zejména v oblasti sociálního zabezpečení, zdravotního zabezpečení, evidence a identifikace osob. Další úlohou je prostřednictvím datových schránek zajistit komunikaci s veřejnými orgány a kontaktními místy veřejné správy. V neposlední řadě má portál zajistit fyzickým i právnickým osobám přístup k informacím zejména prostřednictvím formulářů a vzájemnou komunikaci.

2.3 Komunikační infrastruktura veřejné správy Komunikační infrastruktura veřejné správy (KIVS) je sjednocením různých datových linek subjektů veřejné správy do jedné datové sítě. Přínosem této infrastruktury je nejen zefektivnění služeb, ale také výrazné úspory. Výstavba KIVS byla zahájena v roce 2007.

18

Důvodem bylo množství paralelně fungujících datových linek jednotlivých úřadů i ministerstev, které měla KIVS sjednotit do jedné datové sítě, jež by poskytovala bezpečné připojení a vysoký standard nabízených služeb. Zároveň šlo o odstranění monopolu poskytovatelů datových služeb. KIVS poskytuje efektivní propojení mezi orgány a informačními systémy veřejné správy. Umožňuje nejen zajištění bezpečného přenosu dat a nastavení jednotlivých procesů komunikace mezi zúčastněnými subjekty, ale zároveň propojuje orgány veřejné správy např. s registry nebo Czech POINTy (www.mvcr.cz).

2.4 Informační systémy veřejné správy Informační systémy veřejné správy (ISVS) definuje zákon č. 365/2000 Sb. § 3 odst. 1, který vymezuje ISVS jako „soubor informačních systémů, které slouží pro výkon veřejné správy“ (Lidinský a kol., 2008, s. 12). Důležité je nejen to, jak použitý software a hardware funguje, ale zároveň, jak celý systém umožňuje bezproblémovou komunikaci lidí mezi sebou. Podle Matese a Smejkala (2012) bylo nutné zajistit, aby jednotlivé informační systémy vedené ústředními i územními orgány veřejné správy obsahující informace, které jsou potřebné pro jiné informační systémy, resp. pro zajištění správních činností příslušných orgánů, mohly mezi sebou komunikovat při zachování kvality dat a jejich bezpečné výměny. Zákonem o ISVS byl upraven také projekt Czech POINT, kterému bude podrobněji věnována podkapitola 2.6 s názvem Czech POINT. Vzájemná podpora jednotlivých částí systémů a návaznost zabezpečuje optimální fungování celého systému. Celá informační činnost směřuje k dosažení stanoveného cíle a podle určitého řádu má být zajišťována cílevědomě a systematicky. Uspořádání dat musí umožňovat jejich zpřístupňování a zpracování. Informační systém veřejné správy se vyznačuje tím, že obsahuje provozní údaje a jiné nástroje, které umožňují výkon informačních činností (Mates a Smejkal, 2012).

2.5 Základní registry veřejné správy Podle Matese a Smejkala (2012) vedla roztříštěnost stávajících evidencí a nekomplexní právní úprava k neefektivnímu využití údajů, které měl stát k dispozici. Nová právní úprava má za cíl přeměnu současného systému sběru a uchovávání údajů roztříštěných v různých rejstřících, registrech a evidencích v systém nový, který umožňuje díky jasně definovaným pravidlům stanovené informace sbírat se zárukou spolehlivosti a využívat je v celé veřejné správě.

19

Po občanovi tak úřady nevyžadují data, ty jsou úřady povinny využívat přímo ze základních registrů. Jakákoli změna v registru, např. při změně trvalého bydliště, se automaticky zobrazí i v ostatních registrech (zákon č. 111/2009 Sb.). Pojem základních registrů je vymezen zákonem č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. Za základní registry jsou považovány ty informační systémy veřejné správy, které jsou výslovně označeny v § 3 (Mates a Smejkal, 2012). Jedná se o: -

registr obyvatel (obsahuje všechny občany s trvalým bydlištěm, cizince s povolením k pobytu a občany jiných států se záznamem v jiném českém registru),

-

registr osob (obsahuje fyzické osoby, které podnikají podle živnostenského zákona a nejsou zapsané v obchodním rejstříku),

-

registr územní identifikace (lidově také „katastrální“, obsahuje územní a správní členění státu, ulice, domy, adresní body a informace o vlastnících),

-

registr práv a povinností (plní spíše jakousi servisní roli). Obsahuje referenční údaje o agendách orgánů veřejné moci, včetně údajů o oprávnění přístupu k datům vedených v základních registrech a údaje o právech a povinnostech fyzických a právnických osob a právech a povinnostech k věcem za podmínky, že jsou vedeny v základních registrech, a to včetně údajů o rozhodnutích orgánů veřejné moci (Lidinský a kol., 2008, Mates a Smejkal 2012).

2.6 Czech POINT Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál (Czech POINT) je projektem, který si klade za cíl zredukovat přílišnou byrokracii ve vztahu občan – veřejná správa. Občan je v současné době nucen navštívit několik úřadů kvůli vyřízení jednoho problému. Czech POINT plní úlohu asistovaného místa veřejné správy umožňující komunikaci se státem z jednoho místa tak, aby „obíhala data, ne občan“. Projekt Czech POINT si klade za cíl vytvoření garantované služby pro komunikaci se státem prostřednictvím jednoho univerzálního místa. Na tomto místě je možné získat a ověřit data z veřejných i neveřejných informačních systémů, úředně ověřit dokumenty a listiny, převést písemné dokumenty do elektronické podoby a naopak, získat informace o průběhu správních řízení ve vztahu k občanovi a podat podání pro zahájení správních orgánů. Stěžejní snahou tedy je maximální využití údajů ve vlastnictví státu při minimálních požadavcích na občany. Czech POINT nám poskytuje snadnější komunikaci se státem. V některých situacích postačí navštívit pouze

20

jeden úřad. Vize je taková, že v konečné fázi projektu by občan mohl své záležitosti vyřizovat prostřednictvím internetu z domova (www.czechpoint.cz). Czech POINTy jsou dostupné: -

na obecních a městských úřadech,

-

na pobočkách České pošty,

-

na pobočkách Hospodářské komory ČR,

-

na českých zastupitelstvích v zahraničí,

-

u vybraných notářů,

-

nebo prostřednictvím e-shopu na www.czechpoint.cz (www.mvcr.cz).

Czech POINTy nyní poskytují: -

výpis z katastru nemovitostí,

-

výpis z obchodního rejstříku,

-

výpis z živnostenského rejstříku,

-

výpis z rejstříku trestů,

-

výpis z rejstříku trestů právnické osoby,

-

přijetí podání podle živnostenského zákona (§ 72),

-

žádost o výpis nebo opis z rejstříku trestů podle zákona č. 124/2008 Sb.,

-

výpis z bodového hodnocení řidiče,

-

vydání ověřeného výstupu ze Seznamu kvalifikovaných dodavatelů,

-

podání do registru účastníků provozu modulu autovlaků ISOH,

-

výpis z insolvenčního rejstříku,

-

autorizovanou konverzi dokumentů,

-

centrální úložiště ověřovacích doložek,

-

datové schránky,

-

úschovna systému Czech POINT,

-

CzechPOINT@office,

-

základní registry (www.mvcr.cz).

21

3 Komunikace ve veřejné správě Jak uvádí Erneker (2008), v systému veřejné správy probíhá neustálá a nepřetržitá výměna informací, sdělení, předávání rad a zkušeností, aplikují se nejrůznější dokumenty, nařízení, směrnice a řeší se osobní i pracovní problémy. „Komunikace úřadů s klienty se liší podle funkcí, které jednotlivé úřady vykonávají, zda jde o orgán všeobecné správy, nebo specializovaný úřad, který vyřizuje pouze určité agendy (např. katastrální úřad, úřad práce). Při konkrétních komunikačních situacích je důležité, zda úřad po občanovi něco požaduje, nebo zda je místem, na něž se občan sám obrací se žádostí nebo stížností“ (Heger, 2012, s. 147). Štědroň (2007) spatřuje některé problémy v komunikaci s veřejnou správou v těchto ohledech: -

nepřehlednost stavu vyřizování žádosti nebo požadavku,

-

povinnost v jedné věci navštěvovat opakovaně příslušný úřad,

-

nepřehlednost a nedostatečná dostupnost služeb,

-

vysoká byrokratická zátěž,

-

přetrvávající nespokojenost se službami veřejné správy,

-

strávený čas a náklady pro občana při kontaktu s veřejnou správou, atd.

V současné době většina orgánů veřejné správy podle Ernekera (2008) pokračuje ve využívání jak tradičních, tak i moderních komunikačních forem, a to zejména na rozhraní veřejná správa - veřejnost. Štědroň (2007) představuje a analyzuje některé možné současné komunikační kanály využívané úřady pro kontakt s veřejností. Písemná komunikace (klasická pošta) I přes velký rozmach informačních a komunikačních technologií a eGovernmentu je klasická písemná forma komunikace stále ještě jedním z převládajících prostředků komunikace občana s úřady. Osobní jednání Stejně jako klasická písemná forma je osobní setkání úředníka s občanem rovněž jedním z nejčastějších způsobů komunikace. V některých případech jde zároveň o jedinou možnost, jak s úřadem komunikovat. Jedná se např. o převzetí občanských průkazů, cestovních pasů a dalších podobných dokumentů. Pro osobní jednání má každý úřad stanoveny úřední hodiny.

22

Podatelna Podatelny fungují na každém úřadu a zajišťují příjem listin a dokumentů v písemné podobě. Doručené dokumenty jsou opatřeny úředním razítkem úřadu, zaevidovány v podacím deníku a rozděleny podle svého obsahu na jednotlivá pracoviště. Telefon, fax Telefon a fax patří mezi klasické komunikační kanály, mající oporu i v zákoně. Informační středisko (Informační kancelář) Informační středisko může podle Ernekera (2008) sloužit jako první kontaktní místo při návštěvách občanů na úřadě. Služby jsou ve stanoveném rozsahu poskytovány bezplatně. Je to zároveň účinná forma využitelná pro základní kontaktní komunikaci a může sloužit i ke změně zaběhnutých stereotypů ve vnímání úřadu jako složité a uzavřené instituce. Úřední deska Podle § 26 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu má každý správní orgán od 1. ledna 2006 povinnost zřídit úřední desku. Současně jsou specifikována další pravidla: -

úřední deska musí být nepřetržitě přístupná,

-

pro orgány územně samosprávných celků se zřizuje jedna úřední deska,

-

obsah úřední desky se zveřejňuje rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup (Erneker, 2008). „V činnosti veřejné správy se stále intenzivněji využívá elektronická komunikace, jejíž

výhody zastiňují klasickou písemnou komunikaci. Především se využívá elektronická pošta (email) a prezentace (informační) prostřednictvím www stránek. Pravidla elektronické komunikace se příliš neliší od pravidel a principů klasického písemného komunikování“ (Erneker, 2008, s. 28). Úřední deska na internetu Zveřejňování obsahu úřední desky způsobem umožňujícím dálkový přístup má za cíl zajistit adresátům veřejné správy možnost seznamovat se prostřednictvím veřejné datové sítě s jakýmikoliv dokumenty publikovanými na úřední desce. Obsahem úřední desky je třeba zásadně rozumět plné znění dokumentů (Erneker, 2008). Internetové stránky Erneker (2008) mezi progresivní moderní komunikační formy řadí komunikaci prostřednictvím www stránek a obecně prostřednictvím sítě Internet, kde jsou veřejně publikovány informace, včetně přístupu k mnohým resortním databázím. Předností 23

komunikace prostřednictvím internetové sítě je rychlost a možnost jednoduše předávat i graficky náročná data, kopírovat, dobírat se informačních zdrojů, dělit se o poznání a sdílet ho. ePodatelna Lidinský a kol. (2008) konstatuje, že elektronická podatelna je obdobou klasické podatelny u všech orgánů veřejné správy. ePodatelna slouží pro komunikaci v elektronické podobě, podobně jako klasická podatelna, která je vstupním a výstupním místem listinné komunikace orgánů veřejné správy. Datové schránky Nejmladším komunikačním kanálem jsou datové schránky. Podle Budiše a Hřebíkové (2010) jsou datové schránky prostředkem pro zajištění elektronické komunikace v rámci eGovernmentu. Lapáček (2012) dodává, že každá datová schránka představuje elektronické úložiště, které je určeno k doručování datových zpráv potřebných jako podklady k úkonům orgánům veřejné moci. K dalším možnostem komunikace ve veřejné správě Erneker (2008) a Štědroň (2007) řadí především informování v celostátním i regionálním tisku, celostátní i regionální rozhlasové a televizní vysílání, pravidelné vydávání zpravodajů a interních oběžníků, sms brány a automatizované terminály, vyvolávací systémy, intranet a extranet, zpracování a zveřejňování

základních

podpůrných

materiálů,

které

usnadňují

styk

s veřejností

(nejdůležitější zákony, vyhlášky, návody pro vyřizování záležitostí, formuláře apod.).

3.1 Elektronická komunikace se správním orgánem Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů upravuje mimo jiné výkon státní správy v oblasti elektronických komunikací (§ 1 zák. č. 127/2005 Sb.). Elektronická komunikace je páteří eGovernmentu. Rozlišujeme následující podoby elektronické komunikace: -

komunikace „úřadu“ s občanem – Government-to-Citizen (G2C),

-

komunikace „úřadu“ s podnikateli a obchodními společnostmi – Governmentto-Business (G2B),

-

komunikace mezi „úřady“ navzájem – Government-to-Government (G2G) (Budiš a Hřebíková, 2010).

24

Jde především o usnadnění komunikace veřejnosti s úřady, vytvoření jednoznačných a předvídatelných postupů a zajištění požadované míry informovanosti. Veškerá tato snaha by měla vyústit v efektivní fungování veřejné správy, časové a finanční úspory jak na straně úřadů, tak na straně účastníků této komunikace, tedy fyzických a právnických osob (Budiš a Hřebíková, 2010). Hlavními výhodami elektronizace státní správy jsou: -

rychlost a kvalita služeb občanům a obchodním společnostem,

-

jednoduchost, uživatelská přívětivost,

-

„úřední hodiny“ pro podání 24 hodin denně, 7 dnů v týdnu,

-

finanční úspory,

-

transparentnost procesů a rozhodování (Budiš a Hřebíková, 2010).

3.2 Bezpečnost elektronické komunikace ve veřejné správě V moderním světě je podle Vaníčka (2011) výměna informací v elektronické podobě zcela běžnou záležitostí, s tím se i související otázka bezpečnosti a ochrany dat stává ještě významnější a důležitější. V komunikaci ve sféře státní správy je ochrana a bezpečnost dat o to podstatnější. Je nutné zajistit, aby elektronická komunikace byla stejně důvěryhodná jako klasické procedury prováděné na základě osobního styku, např. s využitím ověření totožnosti, vlastnoručních podpisů nebo archivací dokumentů. Cíle základní bezpečnosti, které by měl důvěryhodný systém zajistit, lze podle Lidinského a kol. (2008) vymezit následovně: -

důvěrnost informací (systém musí zajistit, že přístup k důvěrným informacím mají pouze autorizované subjekty),

-

integrita (systém musí zabezpečit informace pro modifikaci),

-

neodmítnutelnost odpovědnosti (systém musí mít schopnost přesvědčit třetí nezávislou stranu o přímé odpovědnosti subjektu za autorství, vlastnictví, odeslání, případě přijetí zprávy). Kvalitu ochrany zprávy určuje šifrovací metoda, typ užitého algoritmu, jeho aplikace a

délka šifrovacího klíče. V podstatě lze využít dvou šifrovacích metod: -

metody symetrické šifry,

-

metody asymetrické šifry (Vaníček, 2011).

25

3.3 Elektronický podpis Elektronický podpis patří podle Lidinského a kol. (2008) mezi nástroje bezpečné elektronické komunikace. V současnosti je jeho podoba založena většinou na kombinaci kryptografických metod, z nichž stěžejní je asymetrická kryptografie. K vytvoření elektronického podpisu je zapotřebí v prvé řadě šifrovacích klíčů, tedy dat pro vytvoření elektronického podpisu. Pro ověření je poté nutný certifikát, elektronický dokument, který lze považovat za obdobu průkazu totožnosti v elektronickém světě. Legislativní rámec pro elektronický podpis byl v České republice přijat v roce 2000 zákonem č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon definuje elektronický podpis jako „údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě“ (Lidinský a kol., 2008, s. 39). Touto definicí je vymezen běžný elektronický podpis, který je vhodným řešením pro jednoduché aplikace nebo uzavřené systémy. Vyšší formou elektronického podpisu je zaručený elektronický podpis. Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu říká, že: „zaručeným elektronickým podpisem je elektronický podpis, který splňuje následující požadavky: -

je jednoznačně spojen s podepisující osobou,

-

umožňuje identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě,

-

byl vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou,

-

je k datové zprávě, ke které se vztahuje, připojen takovým způsobem, že je možno zjistit jakoukoli následnou změnu dat“ (Lidinský a kol., 2008, s. 39 - 40). Zaručený elektronický podpis podle Lidinského a kol., (2008) vyhovuje i vyšším

bezpečnostním kritériím a tomu odpovídá i jeho praktické využití. Tento elektronický podpis bývá zpravidla využíván například při komunikaci občanů a organizací s orgány státní správy nebo v aplikacích elektronického bankovnictví.

3.4 Certifikáty, časová razítka Vaníček (2011) uvádí, že tzv. kvalifikované certifikáty občanů jsou ze zákona nutnou podmínkou pro komunikaci občanů se státní správou elektronickou cestou s využitím elektronického podpisu. Z tohoto důvodu je poskytovatel certifikačních služeb, tzv. certifikační autorita (CA), neoddělitelnou součástí systému, který využívá elektronický

26

podpis. Lidinský a kol. (2008) certifikační autoritu definuje jako třetí, nezávislý a důvěryhodný subjekt, který při vzájemné komunikaci dvou subjektů prostřednictvím jím vydaného certifikátu jednoznačně svazuje identifikaci subjektu s jeho šifrovacími klíči, a tím i s jeho elektronickým podpisem. Ve své nejjednodušší formě obsahují certifikáty data pro ověření elektronického podpisu, identifikaci vlastníka těchto dat a vydavatele certifikátu, dále potom datum počátku platnosti, datum skončení platnosti, plné jméno certifikační autority a sériové číslo. Momentálně Ministerstvo vnitra ČR poskytlo v České republice akreditaci třem certifikačním autoritám: -

První certifikační autorita, a. s.,

-

Česká pošta, s. p. (Postsignum),

-

eIdentity, a. s. (Vaníček, 2011). Lidinský a kol. (2008) se zabývá také platností certifikátu a uvádí, že každý certifikát

má omezenou platnost, která je v něm uvedena. Standardní certifikáty mívají platnost jeden rok a po uplynutí doby platnosti je nutné je obnovit. Elektronický proces obnovy je možný pouze u některých certifikačních autorit. Spojení s konkrétním přesným časem využívá většina bezpečnostních technologií a například platnost elektronického podpisu je svázána s platností certifikátu, která je dána s přesností na sekundy. V některých hraničních případech tedy nelze s určitostí říct, zda se jedná o platný podpis, pokud bychom neuvedli čas, ke kterému se tento stav vztahuje. Řešením těchto problémů jsou časová razítka. Kvalifikované časové razítko, jak uvádí Lidinský a kol., (2008), nese stejné bezpečnostní atributy jako kvalifikovaný certifikát a lze na něj pohlížet jako na dokument stejné důvěryhodnosti. Přesný a garantovaný čas vkládaný do časového razítka je proto klíčovým faktorem této technologie.

3.5 Autorizovaná konverze dokumentů Autorizovaná konverze dokumentů znamená úplné převedení dokumentu z listinné podoby do elektronického dokumentu nebo naopak a lze ji považovat za jakési zrovnoprávnění elektronické formy komunikace s listinnou (Lidinský a kol., 2008). Takovouto konverzí vzniklý dokument má potom stejné právní účinky jako dosud používaná ověřená kopie. O každé provedené konverzi se do centrálního úložiště ověřovacích doložek ukládá ověřovací doložka (www.czechpoint.cz).

27

Úpravu tohoto institutu zajišťuje zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Ten také jasně definuje, které dokumenty se nesmějí konvertovat a jejich jedinečnost nelze konverzí nahradit. Jedná se především o osobní doklady (občanský průkaz, řidičský průkaz, cestovní pas), vkladní knížky, šeky, směnky nebo jiné cenné papíry, losy, ale také geometrické plány, rysy a technické kresby (www.czechpoint.cz).

3.6 Využívání elektronické komunikace s veřejnou správou Sledováním využívání internetu ve vztahu k veřejné správě se od roku 2003 prostřednictvím pravidelných šetření věnuje Český statistický úřad. Data získaná těmito šetřeními nás informují o tom, do jaké míry jsou služby nařízené veřejnou správou prostřednictvím informačních technologií využívány ze strany občanů i firem. Průzkumy mají za cíl zjistit, zda je internet k těmto účelům využíván a zároveň jaké konkrétní činnosti ve vztahu k veřejné správě jsou prostřednictvím internetu vykonávány (www.czso.cz).

Graf 1 Uživatelé internetu Zdroj: www.isss.cz, 2013

Graf 1 uvádí počet uživatelů internetu za období 10 roků během let 2002 až 2012. Z grafu lze vyvodit, že počet uživatelů internetu se za sledované období více než ztrojnásobil a na konci sledovaného období, v roce 2012, jej využívalo 6 miliónů uživatelů, což činí 70 % obyvatel ČR starších 16 let bez rozdílu pohlaví.

28

Graf 2: Jednotlivci používající internet ve vztahu k veřejné správě podle účelu použití, 2012 Zdroj: Český statistický úřad, 2012

Graf 2 uvádí procentní rozložení jednotlivců používajících internet ve vztahu k veřejné správě podle účelu použití. Z grafu vyplývá, že nejčastěji (26 %) občané na stránkách úřadu vyhledávali v roce 2012 informace, on-line formulář vyplnilo 12 % jednotlivců starších 16 let a 14 % si ze stránek úřadů stáhlo formulář. Dále lze z grafu vyvodit, že tyto činnosti jsou nejvíce oblíbeny mezi jednotlivci ve věku 25 - 44 let a naopak nejméně u skupiny 65 - 74 let.

Graf 3: Jednotlivci komunikující s veřejnou správou pomocí elektronické pošty, 2012 * % z celkového počtu jednotlivců v dané socio-demografické skupině Zdroj: Český statistický úřad, 2012

Graf 3 uvádí počet jednotlivců komunikujících s veřejnou správou pomocí elektronické pošty. Z grafu vyplývá, že elektronickou poštu používalo v roce 2012 13 % jednotlivců starších 16 let, přičemž rozdíl ve využívání mezi pohlavími je 1 % ve prospěch

29

mužů. Nejvíce touto cestou komunikují s úřady jednotlivci ve věku 25 - 34 let, takových je 21 %. Naopak nejméně takto s úřady komunikují jednotlivci ve věku 16 - 24, pouhých 8 %, což souvisí s tím, že jedinci v tomto věku s úřady komunikují jen minimálně, a také skupina starobních důchodců, kteří obecně informační technologie využívají nejméně. Z výsledků dále plyne, že prostřednictvím elektronické pošty nejčastěji komunikují vysokoškolsky vzdělaní jednotlivci, a to 34 %, naopak osob se středním vzděláním bez maturity takto komunikovalo s úřady jen 6 % a osob se základním vzděláním dokonce jen 2 %, z čehož lze usoudit, že s klesajícím stupněm vzdělání klesá i počet jednotlivců využívajících ke komunikaci s úřady elektronické pošty. Naproti tomu je rozdíl mezi zaměstnanými a nezaměstnanými osobami, které komunikovaly s veřejnou správou prostřednictvím elektronické pošty, minimální, a to 20 % zaměstnaných a 19 % nezaměstnaných.

30

4 Charakteristika města Šumperk Při stanovování cíle bakalářské práce jsem vycházela z informací, které mi poskytlo bezprostřední okolí. Proto jsem se rozhodla, že provedení popisu elektronických nástrojů budu specifikovat právě pro své blízké a známé a místem informovanosti a zvyšování osvěty bude město, ve kterém od svého narození bydlím a znám ho nejlépe, tedy Šumperk. Zároveň bych ráda, aby zejména návrh metodického materiálu vzdělávacího kurzu v používání elektronických nástrojů byl přínosem pro občany tohoto města. Z těchto důvodů uvádím stručnou charakteristiku města, zaměřuji se na Město Šumperk jako územní samosprávný celek a soustředím se také na oddělení archivní a spisové služby. Území města Šumperka se nachází v severozápadní části Moravy v Olomouckém kraji. První zmínka o městě se datuje okolo roku 1281. Rozkládá se v malebném údolí řeky Desné, chráněné od severu masivem jesenických hřebenů. Je jednou ze vstupních bran pohoří Jeseníky, které je členěno na Hrubý a Nízký Jeseník. Doba rozkvětu města začala v 18. století růstem manufaktur, zejména lnářských a textilních. Postupně ve městě vznikly slévárna, cihelny, továrny na výrobu textilních strojů, pivovar apod. Na začátku 20. století byla v Šumperku velká koncentrace průmyslových podniků, došlo k rozvoji peněžních ústavů, škol (www.czso.cz). Do konce roku 2002 byl Šumperk sídlem okresního úřadu, po reformě veřejné správy a zrušení okresních úřadů je od roku 2003 Šumperk obcí s rozšířenou působností, do jejíhož správního obvodu náleží 35 obcí a dalších 27 obcí má zde pověřený obecní úřad. Město má pouze jednu místní část Šumperk a tři katastrální území – Horní Temenice, Dolní Temenice a Šumperk. V současné době má v Šumperku trvalé bydliště necelých 27,0 tisíce obyvatel. Město se rozkládá na ploše 2790 ha, což představuje zhruba 2 % rozlohy okresu a 0,5 % rozlohy kraje (www.sumperk.cz).

4.1 Územní samosprávný celek Město Šumperk Město Šumperk vzniklo jako územní samosprávný celek v souladu se zákonem č. 367/1990 Sb., o obcích. Je základním územním samosprávným společenstvím občanů, tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území města. Město Šumperk je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek, hospodaří podle vlastního rozpočtu, vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Město Šumperk je právnickou osobou ve smyslu občanského zákoníku, a to právnickou osobou s plnou právní subjektivitou. Posláním města je zajištění veřejné správy na svém území.

31

Město Šumperk spravuje své záležitosti samostatně (samostatná působnost). Státní orgány a orgány krajů mohou do samostatné působnosti zasahovat, jen vyžaduje-li to ochrana zákona a jen způsobem, který zákon stanoví. Rozsah samostatné působnosti může být omezen jen zákonem. Státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánu Města Šumperka, vykonává tento orgán jako svou přenesenou působnost. Město Šumperk je dle zákona o obcích samostatně spravováno zastupitelstvem města, které je nejvyšším orgánem v oblasti samostatné působnosti, jeho členové jsou každé 4 roky voleni občany ve volbách do obecních zastupitelstev. Zastupitelstvo Města Šumperka má celkem 27 členů a schází se zpravidla 1x za 5 týdnů. Dalšími orgány města jsou rada města, starosta, městský úřad. Zastupitelstvo města může zřídit jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory. Zastupitelstvo města zřizuje vždy finanční a kontrolní výbor. Rada města může zřídit jako své iniciativní a poradní orgány komise. Orgánem obce je též komise, jestliže jí byl svěřen výkon přenesené působnosti. Orgánem města je též městská policie, kterou zřizuje a zrušuje zastupitelstvo města obecně závaznou vyhláškou. Město může pro výkon samostatné působnosti zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky města. Úřadovny Městského úřadu Šumperk se nacházejí ve třech budovách. V hlavní budově, tedy budově radnice v centru města, se nachází kancelář starosty, kanceláře místostarostů, kancelář tajemníka, bezpečnostní rada města, interní audit a kontrola, odbor finanční a plánovací, odbor majetkoprávní, odbor správní a vnitřních věcí. V budově na Jesenické ulici jsou rozmístěny odbory dopravy, životního prostředí, výstavby, odbor živnostenský, školství, kultury a vnějších vztahů, odbor strategického rozvoje, územního plánování a investic. V budově na ulici Lautnerově se nachází pouze odbor sociálních věcí. V budově radnice a v budově na Jesenické ulici jsou rovněž zřízena kontaktní místa CZECH Point. Pro konání případných přednášek a setkání slouží jednací místnost - sál v budově na Jesenické ulici, kde zasedá zastupitelstvo, pro „veřejné rituály“ je vymezený slavnostní prostor v budově radnice, který slouží např. jako obřadní síň pro svatby, vítání občánků, některé střední školy jej využívají k předávání maturitních vysvědčení. Pro podávání a získávání informací (žádostí, stížností) jsou určeny podatelny, pro ústní jednání a rozhovory s úředníky slouží jejich kanceláře (www.sumperk.cz).

32

4.2 Oddělení archivní a spisové služby Oddělení archivní a spisové služby se nachází v budově radnice. Pravomocně spadá pod kancelář tajemníka. Na tomto oddělení se soustřeďuje prvotní komunikace, a to jak v listinné podobě, tak i v elektronické. Veškerá podání občanů a jiných subjektů prochází primárně tímto oddělením. Současně i veškerá rozhodnutí a jiné dokumenty odcházejí z úřadu přes uvedené oddělení. Náplní práce oddělení je zejména: -

zajišťovat provoz kontaktního místa veřejné správy (Czech POINT), tj. provádět autorizovanou konverzi dokumentů na žádost, agendu ISDS, vydávat všechny ověřené výpisy a ostatní podání, které jsou v databázi Czech POINT obsaženy pro veřejnost,

-

provádět ověřování shody opisu nebo kopie s listinou (vidimace) a ověřování pravosti podpisu dle požadavků občanů (legalizace),

-

zabezpečovat provoz podatelny a výpravny, tj. provádět prvotní evidenci a označení přijatých dokumentů, zajišťovat vypravení a kontrolu poštovních zásilek, evidovat vrácené doručenky,

-

zajišťovat provoz elektronické podatelny v budově nám. Míru 1 (radnice), tj. přijímat podání doručená na elektronickou adresu úřadu a současně odesílat dokumenty určené k vypravení přes elektronickou podatelnu,

-

dále spravuje komplexní agendu informačního systému datových schránek, tj. přijímá všechna podání doručená prostřednictvím datových schránek, předává je příslušným útvarům a současně zajišťuje vypravení zásilek prostřednictvím datové schránky úřadu,

-

zajišťuje provoz centrální spisovny,

-

zajišťuje obsluhu telefonní ústředny,

-

zabezpečuje obsluhu faxového zařízení,

-

provádí příjem a evidenci dokumentů zveřejňovaných na úřední desce a informační tabuli,

-

zpracovává a aktualizuje opatření k využívání úřední desky města včetně dálkového přístupu a informační tabule města,

-

podává občanům informace týkající se provozu úřadu, umístění a činnosti zaměstnanců jednotlivých odborů,

-

kopíruje písemnosti pro občany za úplatu,

-

provádí distribuci publikací (knihy, mapy, upomínkové předměty aj.),

-

vydává a eviduje stravovací kupóny pro zaměstnance úřadu,

33

-

doručuje materiály pro jednání rady města a zastupitelstva města, případně komisí rady města,

-

zpracovává a aktualizuje spisový a skartační řád Městského úřadu Šumperk, Městské policie a Jednotky sboru dobrovolných hasičů,

-

kontroluje dodržování spisového a skartačního řádu Městského úřadu Šumperk zaměstnanci úřadu,

-

zajišťuje průběžný styk s uživateli, zajišťuje a realizuje metodická školení uživatelům spisové služby, realizuje školení pro nové uživatele, provádí sběr připomínek uživatelů a jejich vyhodnocení,

-

kontroluje předávání provozně neupotřebitelných archiválií z příručních spisoven do centrální spisovny,

-

koordinuje a posuzuje návrhy na zavedení nových modulů v návaznosti na elektronickou spisovou službu a jejich provázanost (www.sumperk.cz).

34

5 Vybrané elektronické nástroje komunikace Následující kapitola se bude věnovat dvěma vybraným nástrojům elektronické komunikace, se kterými se občan může nejčastěji setkat při provádění elektronických úkonů vůči orgánům veřejné moci a naopak. Orgány veřejné moci (OVM) definuje § 1 odst. 1 písm. a) zák. č. 300/2008 Sb. jako státní orgány, orgány územních samosprávných celků, státní fondy, zdravotní pojišťovny, Český rozhlas, Českou televizi, samosprávné komory zřízené zákonem, notáře a soudní exekutory. Každý z vybraných nástrojů bude vymezen nejprve teoreticky s ohledem na legislativní normy a požadavky. Navazující kapitola se věnuje vzájemnému porovnání těchto nástrojů a jejich zhodnocení s tím, že jsou v souhrnné tabulce zvýrazněny jejich největší rozdíly. Závěrečná kapitola se věnuje návrhu metodického materiálu vzdělávacího kurzu pro občany města Šumperk, který by je měl naučit s těmito nástroji pracovat a bezpečně je ovládat.

5.1 Datová schránka Základní normou upravující komunikaci prostřednictvím datových schránek je zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů v platném znění. Tento zákon má za cíl sjednocení způsobů elektronické komunikace v oblasti OVM, tedy předávání datových zpráv mezi OVM navzájem a mezi těmito orgány a dalšími subjekty. Za předmět úpravy lze považovat elektronické úkony OVM činěné prostřednictvím datových schránek, dodávání dokumentů fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob prostřednictvím datových schránek, informační systém datových schránek a autorizovaná konverze dokumentů (Budiš a Hřebíková, 2010). „Datová schránka je elektronické úložiště, které je určeno k doručování orgány veřejné moci, provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci, dodávání dokumentů fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob“ (§ 2 odst. 1 zák. č. 300/2008 Sb.). Komunikace prostřednictvím datových schránek je povinná mezi OVM navzájem. OVM doručuje fyzické osobě, podnikající fyzické osobě nebo právnické osobě prostřednictvím datové schránky, pokud ji má zpřístupněnou, a nedoručuje se veřejnou vyhláškou nebo na místě (Budiš a Hřebíková, 2010).

35

Zákon č. 300/2008 Sb. rozlišuje podle subjektů, jimž jsou zřizovány, čtyři typy datových schránek: -

datová schránka fyzické osoby,

-

datová schránka podnikající fyzické osoby,

-

datová schránka právnické osoby,

-

datová schránka orgánů veřejné moci (Budiš a Hřebíková, 2010, zák. č. 300/2008 Sb.).

Zřízení datové schránky je možné dvěma způsoby: a) ze zákona, b) na žádost. Ze zákona se zřizují datové schránky: -

orgánům veřejné moci,

-

právnickým osobám zřízeným ze zákona,

-

právnickým osobám zapsaným v obchodním rejstříku,

-

organizačním

složkám

podniků

zahraničních

právnických

osob

zapsaným

v obchodním rejstříku, -

insolvenčním správcům,

-

advokátům,

-

daňovým poradcům (Budiš a Hřebíková, 2010). Těmto subjektům, vyjma advokátů a daňových poradců, byly datové schránky zřízeny

ze zákona do 90 dnů od účinnosti zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (tj. do 28. září 2009). Advokátům a daňovým poradcům byla udělena tříletá výjimka a datové schránky jim byly zřízeny 1. července 2012 (Budiš a Hřebíková, 2010). Zřízení datové schránky na žádost: Pokud není datová schránka zřizována ze zákona, tj. fyzickým osobám, většině podnikajících fyzických osob a části právnických osob (např. občanská sdružení, církve), mohou subjekty o zřízení datové schránky požádat. Aktivace datové schránky je zdarma. Žádost lze podat: -

osobně na podatelně Ministerstva vnitra ČR (MVČR),

-

osobně na kontaktních místech veřejné správy (pracoviště Czech POINT),

-

poštou s úředně ověřeným podpisem,

-

elektronickou poštou na adresu elektronické podatelny MVČR,

36

-

prostřednictvím datové schránky – tento postup se uplatní při podání žádosti o zřízení další datové schránky OVM (Budiš a Hřebíková, 2010). Datové schránky zřizuje a upravuje MVČR. MVČR zřídí datovou schránku do tří

pracovních dnů ode dne podání žádosti v případě, že jsou splněny stanovené požadavky (Budiš a Hřebíková, 2010). Po vyřízení žádosti obdrží žadatel doporučenou zásilku běžnou poštou, ve které jsou uvedeny podklady pro přihlášení k datové schránce, a to adresa schránky, přihlašovací údaje a přístupové heslo (Lapáček, 2012). Z bezpečnostních důvodů je nutné po prvním přihlášení změnit bezpečnostní heslo (Budiš a Hřebíková, 2010). Informační systém datových schránek je navržen tak, aby každý počítač s připojením na internet, na kterém je možné běžně prohlížet webové schránky, byl vhodný i pro práci s aplikací

datových

schránek,

nevyžadoval

žádnou

zvláštní

technologii

(www.datoveschranky.info). Aktivace datové schránky Schránka se aktivuje samotným prvním přihlášením, není nutné provádět žádné další speciální aktivační úkony. Do datové schránky má přístup pouze oprávněná osoba, pro kterou byla datová schránka zřízena (Lapáček, 2012). V případě, že se oprávněná osoba do datové schránky nepřihlásí do 15 dnů ode dne doručení přístupových údajů, je tato automaticky zpřístupněna 15. dnem od jejich doručení a mohou do ní být zasílány zprávy (Budiš a Hřebíková, 2010). K přístupu do datové schránky mohou být oprávněnou osobou pověřeny další osoby, a to v rozsahu, který jim stanoví. Přístupová oprávnění rovněž určují, zda pověřená osoba je, nebo není oprávněna k přístupu k dokumentům určeným do vlastních rukou adresáta. Provozní řád informačního systému datových schránek umožňuje vymezit rozsah oprávnění umožněním těchto operací: -

čtení datových zpráv,

-

čtení datových zpráv určených do vlastních rukou,

-

vytváření a odesílání datových zpráv,

-

prohlížení seznamu datových zpráv a doručenek,

-

vyhledávání datové schránky (Budiš a Hřebíková, 2010).

37

Elektronický podpis Podání, které učiní fyzická osoba prostřednictvím datové schránky, nemusí být nezbytně opatřeno elektronickým podpisem. Autenticitu dokumentu totiž zajistí samotný systém datových schránek. Tato možnost se však týká pouze situace, kdy úkon činí osoba oprávněná nejen k přístupu do datové schránky, ale rovněž oprávněná k provedení tohoto úkonu (Budiš a Hřebíková, 2010). Poštovní datové zprávy Kromě standardních datových zpráv, které slouží jen pro komunikaci s OVM, lze prostřednictvím datových schránek posílat i tzv. Poštovní datové zprávy. Takovéto zprávy si mohou vzájemně posílat právnické osoby, podnikající fyzické osoby a občané. Ve zkratce se jedná o obdobu doporučeného dopisu v klasickém poštovním styku. Tato služba je však zpoplatněna (www.datoveschranky.info).

5.2 Elektronická podatelna Pojem elektronická podatelna (ePodatelna) představuje informační systém, který plní úlohu přijetí datové zprávy, její uložení, evidenci, ověření některých náležitostí a předání k dalšímu vyřízení, na druhé straně zajišťuje uložení a evidenci vypravovaných datových zpráv, jejich podepisování a odeslání (www.cvis.cz). Institut ePodatelny byl primárně určen pro zefektivnění komunikace orgánů veřejné správy s fyzickými osobami, tedy občany (www.etnetera.cz). Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých zákonů ve znění platném do 30. 6. 2012 vymezil elektronickou podatelnu jako „pracoviště orgánu veřejné moci pro příjem a odesílání datových zpráv“. Postupy elektronických podatelen upravovala prováděcí vyhláška č. 496/2004 Sb., o elektronických podatelnách. Úprava tohoto institutu v zákoně o elektronickém podpisu, resp. v jeho prováděcích předpisech však byla nejednoznačná a umožňovala různé výklady (Budiš a Hřebíková, 2010, s. 69). Zákonem č. 167/2012 Sb. byl změněn zákon č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě, který v současné době upravuje příjem a odesílání digitálních zpráv, řeší povinnosti s nakládáním s digitálními dokumenty a jejich archivaci.

38

OVM podle prováděcí vyhlášky č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby jsou povinny zveřejnit na své úřední desce, příp. na svých internetových stránkách informace o provozu podatelny a podmínky přijímání dokumentů s tím, že uvedou mj.: -

adresu elektronické podatelny, kterou je adresa elektronické pošty,

-

úřední hodiny podatelny,

-

identifikátor datové schránky,

-

další možnosti elektronické komunikace, pokud ji úřad připouští,

-

přehled datových formátů, ve kterých jsou přijímány dokumenty v digitální podobě, případně jiných parametrů,

-

způsob nakládání s datovými zprávami, u kterých byl zjištěn výskyt chybného datového formátu nebo počítačového programu, který je způsobilý přivodit škodu na informačním systému,

-

důsledky doručení neúplného nebo poškozeného dokumentu v digitální podobě (§ 2 odst. 3 vyhl. č. 259/2012 Sb.). Elektronická podatelna patří k nejstarším nástrojům celého eGovernmentu. Je určena

účastníkům,

kteří

disponují

kvalifikovaným

certifikátem

vydaným

akreditovaným

poskytovatelem certifikačních služeb (§ 11 zák. č. 227/2000 Sb., Mates a Smejkal, 2012). Pro komunikaci s OVM prostřednictvím ePodatelny musí mít občan založenu funkční e-mailovou schránku s platnou e-mailovou adresou. Pro zřízení bezplatné schránky lze využít služeb poskytovatelů jako je seznam.cz, google.com a dalších. K e-mailové poště lze přistupovat jak pomocí internetového prohlížeče, tak přes poštovního klienta ve svém počítači např. Windows Mail nebo Outlook (www.vimjak.cz). Další podmínkou pro komunikaci s OVM je elektronický podpis. Využití elektronického podpisu je v praxi spojeno s certifikáty (Lidinský a kol., 2008). Certifikáty vydávané v souladu se zákonem č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu se nazývají kvalifikované. Tyto certifikáty jsou určeny výhradně pro elektronický podpis. Použití kvalifikovaných certifikátů je podmínkou bezpečné elektronické komunikace občanů se státní správou (Budiš, 2008).

39

6 Komparace elektronických nástrojů Tato kapitola je věnována srovnání a závěrečnému shrnutí dvou vybraných shora popsaných elektronických nástrojů komunikace, a to datové schránky a ePodatelny. Srovnání je provedeno na základě předchozích výše uvedených teoretických východisek. Porovnání je rozčleněno do několika hledisek a pro větší názornost a přehlednost jsou některé nejdůležitější výstupy zpracovány do tabulky. Z hlediska účelu použití a určení elektronického nástroje: -

Jak datová schránka, tak i ePodatelna jsou si z hlediska účelu použití velmi blízké. Oba nástroje jsou primárně určeny a měly by občanům sloužit pro příjem a odesílání datových zpráv a zjednodušit a zefektivnit tak komunikaci s OVM.

-

Oba nástroje umožňují podání datové zprávy pomocí vzdáleného přístupu a bez nutnosti přímé přítomnosti na OVM.

-

Společným znakem je rychlost a určitá přímost při podávání datové zprávy, tzn., že informace obíhají jen mezi přímými účastníky jednání.

-

Jednou z největších výhod, která je také společná pro oba nástroje, je, že podání lze učinit kdykoli 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, 365 dní v roce.

Datová schránka: -

Datové schránky jsou rozlišeny podle jejich držitelů na datové schránky fyzických osob, podnikajících fyzických osob, právnických osob a datové schránky orgánů veřejné moci.

-

Jde o datové úložiště zabezpečené přístupovými údaji vydanými MVČR.

ePodatelna: -

E-mailová schránka nerozlišuje mezi jednotlivými typy adresátů a odesílatelů.

-

Zabezpečení přístupu k e-mailové adrese je výhradně na straně jejího uživatele.

Z hlediska náročnosti zřízení a použití elektronického nástroje: Datová schránka: -

Pro zřízení je nutné podat žádost u MVČR.

-

Po zaslání přístupových údajů a hesla je možné datovou schránku ihned využívat.

-

Do prostředí datové schránky může uživatel vstoupit kdykoli a odkudkoli.

40

-

Jakmile je datová schránka zřízena, pak komunikace ze strany OVM probíhá již pouze prostřednictvím datové schránky.

-

Není nutné zřízení elektronického podpisu, ten je nutný pouze v případě, pokud úkon provádí pověřená osoba k danému úkonu v uživatelově datové schránce.

-

Není potřeba žádný zvláštní hardware ani software, postačí jakýkoliv počítač s připojením k internetu.

-

Seznam adres datových schránek je přístupný na portálu veřejné správy.

-

Komunikace s OVM je zdarma.

ePodatelna: -

Není zapotřebí nic nově zřizovat ani žádat.

-

Není potřeba žádný zvláštní software ani hardware.

-

Stačí mít fungující e-mailovou schránku a počítač s přístupem na internet.

-

Pro komunikaci s OVM je nutné mít zaručený elektronický podpis.

-

Zaručený elektronický podpis je zpoplatněn ročním poplatkem, jeho výše závisí na tom, u které CA je vyřízen.

-

Elektronický podpis má platnost pouze jeden rok, je tedy nutné jej každoročně obnovovat.

-

Komunikace s OVM prostřednictvím ePodatelny je možná, ale jen na žádost občana.

-

Podání OVM je možné poslat kdykoli, ale ne odkudkoli, je totiž nutné připojit elektronický podpis, který je uložen na pevném disku počítače, což ubírá tomuto nástroji na mobilitě.

-

Adresy ePodatelen nejsou na Portálu veřejné správy, je nutné je dohledat v kontaktech na jednotlivých webových stránkách OVM nebo dalších subjektů.

-

Komunikace s OVM je zdarma.

Z hlediska postupu při odesílání zpráv občanem: Datová schránka: -

Po přihlášení se do datové schránky následuje vyhledání adresáta, vyplnění obálky, poté se připojí příloha a celý proces je ukončen odesláním.

-

Velmi jednoduchý postup, který se v podstatě odehraje během tří kroků.

-

Podání OVM je považováno za doručené okamžikem jeho dodání do datové schránky. 41

-

O přijetí podání informuje samotný systém, kdy je vygenerována nejprve dodejka a ihned poté doručenka.

-

S doručenou zprávou je pak dále nakládáno dle vnitřních předpisů každého OVM.

ePodatelna: -

Adresu ePodatelny pro podání je nutné nejprve vyhledat na webových stránkách daného subjektu (OVM), neexistuje žádný souhrnný seznam, který by usnadnil hledání v množství adresátů.

-

Následuje přihlášení se do e-mailu, připojení přílohy, připojení elektronického podpisu a až nyní následuje odeslání podání.

-

Celé podání přes ePodatelnu probíhá prostřednictvím pěti kroků.

-

Podání je učiněno dnem, kdy došlo OVM.

-

Účinky podání nastávají okamžikem, kdy je podání tomuto orgánu veřejné moci doručeno.

-

Podání učiněné v elektronické podobě s elektronickým podpisem se považuje za doručené, pokud je dostupné ePodatelně provozované OVM.

-

O přijetí podání informuje OVM občana e-mailem s ID zprávy, časem doručení, podepsaným elektronickým podpisem zaměstnance OVM.

-

S doručenou zprávou je pak dále nakládáno dle vnitřních předpisů každého OVM.

Z hlediska přijímání zpráv od OVM: Datová schránka: -

Zpráva od OVM je považována za doručenou okamžikem přihlášení občana do datové schránky.

-

Pokud má občan datovou schránku zřízenu, pak je mu primárně doručováno do datové schránky.

-

Pokud se do 10 dnů od dodání do datové schránky nepřihlásí, je doručeno fikcí.

ePodatelna: -

Přijímání zpráv od ePodatelny je možné na žádost účastníka, kdy lze doručit písemnost i na elektronickou adresu, kterou účastník sdělí, zejména může-li to přispět k urychlení věci nebo řízení.

-

Písemnost se od OVM považuje za doručenou okamžikem jejího potvrzení formou zprávy adresáta s připojeným zaručeným elektronickým podpisem. 42

-

Pokud k potvrzení nedojde, bude písemnost doručena běžným způsobem. Stejný postup se použije i při opětovném zaslání na elektronickou adresu a zpráva se vrátí jako nedoručená. Závěrečné shrnutí a porovnání

Hlediska srovnávání

Datová schránka

ePodatelna

Vzdálený přístup

Ano

Ano/ pouze z PC s elektronickým podpisem

Nutnost přístupu k internetu

Ano

Ano

Zabezpečeno MVČR

V rukou uživatele

Ne

Ano

Potřeba speciálního software

Ne

Ne

Veřejně dostupný seznam adres na jednom místě

Ano

Ne

Poplatek

Ne

Ano/ročně za prodloužení platnosti elektronického podpisu

Možnost pověření další osoby k obsluze

Ano

Ne

Trvalost datových zpráv

Smazáno po 90 dnech/Možnost zálohování na HDD nebo datový trezor – zpoplatněn

Neomezená/spojeno s životností e-mailové schránky

Ano/každé tři měsíce

Ne/nutná obnova elektronického podpisu

Ne/po 10 dnech doručeno fikcí

Ano/pokud není potvrzeno, zasláno poštou

3

5

Zabezpečení Nutnost zřízení elektronického podpisu

Povinnost měnit přístupové údaje/hesla Možnost opětovného doručení Minimální počet kroků při odesílání zprávy Zpětná vazba - informace o doručení Možnost provádět konverze dokumentu

Ano/dodejka, doručenka Ano Tab. 1 Srovnání elektronických nástrojů

43

Ano/e-mail podepsaný elektronickým podpisem Ano/elektronický podpis od OVM

6.1 Vyhodnocení komparace nástrojů Pro podrobný popis a srovnání jsou zvoleny dva elektronické nástroje, a to datová schránka a ePodatelna, které byly nejprve v kapitole 5 teoreticky vymezeny podle legislativních norem. Veškeré informace, jak z teoretického tak praktického hlediska, jsou zde seřazeny chronologicky a logicky tak, aby poskytovaly veškeré informace a komfort pro seznámení se s nimi a zároveň pro jejich využití. Záměrně byly zvoleny nástroje, které se liší nejen svým stářím, ale také pracovním postupem. Do výběru byl zařazen jeden ze starších, de facto prvních nástrojů a jeden z nejmladších. Oba byly porovnány ze čtyř základních hledisek, a to podle účelu použití a určení, náročnosti zřízení a použití, postupu při odesílání zpráv občanem a přijímání zpráv od OVM. Z výše uvedeného srovnání vyplývá, že se nástroje postupem času zmodernizovaly a zjednodušily, staly se uživatelsky přívětivějšími, k jejich používání je nyní potřeba méně kroků a v podstatě žádné další pomůcky v porovnání s prvními nástroji. V tabulce jsou vybrány a shrnuty nejdůležitější shody a rozdíly mezi porovnávanými nástroji. Ze vzájemného srovnání vyplývá, že i přes určité shody je pro občana přijatelnějším nástrojem datová schránka. Jedná se o modernější nástroj než je ePodatelna. Z hlediska bezpečnosti komunikace a uchování dat je lépe zabezpečený, práce s ním je jednodušší a především levnější. Nabízí pro uživatele více možností, jak s datovými zprávami pracovat a práce s tímto nástrojem je také mnohem přívětivější. Lze tedy předpokládat, že pro elektronickou komunikaci běžného občana s OVM je datová schránka správnou a lepší volbou. Je však nutné podotknout, že i přes převládající negativa zůstávají ePodatelny jedním z možných nástrojů, který je rychlý a zároveň vhodný pro takovouto komunikaci.

44

7 Návrh metodického materiálu vzdělávacího kurzu pro občany města Šumperk V této kapitole je popsán návrh metodického materiálu vzdělávacího kurzu pro občany města Šumperk, kteří by chtěli začít používat jeden z nástrojů elektronické komunikace, ale nevědí jak na to. Jednalo by se o jednodenní několikahodinový vzdělávací kurz, na jehož konci by občané dokázali zvolený nástroj využívat v běžném každodenním životě. Práce v tomto kurzu by probíhala v několika logických, po sobě následujících krocích, které zde budou nastíněny. Kurz by se věnoval práci s oběma nástroji - datovou schránkou i ePodatelnou. Občan si zvolí pro něj výhodnější nástroj jednak na základě komparace a vyhodnocení a zároveň na základě osobní zkušenosti s oběma nástroji. Samotný kurz se zakládá na praktických ukázkách, návodech, jak postupovat v jednotlivých etapách, pro vizuální oporu jsou využity obrázky. Vzdělávací kurz by probíhal na počítačových stanicích připojených k síti Internet např. v jednací místnosti - sále v budově na Jesenické ulici nebo v některé z učeben informatiky ve vile Doris, případně v jiných vhodných prostorách.

7.1 Jak na datovou schránku První část kurzu by měla obyvatele města Šumperk podrobněji seznámit s manipulací s datovou schránkou a její obsluhou. Nyní již následuje samotný popis náplně kurzu.

7.1.1 Přihlášení Pokud jste obdrželi od MVČR přístupové údaje a jste oprávněnou osobou, můžete přistoupit k přihlášení. Pro přihlášení do datové schránky si otevřete Portál datových schránek na stránce http://www.mojedatovaschranka.cz. Poté se zobrazí přihlašovací stránka, jak je znázorněna na obr. 3.

45

Obr. 3 Přihlašovací stránka portálu datových schránek Zdroj: www.lupa.cz

Datová schránka nabízí čtyři různé způsoby přihlašování: -

přihlášení jménem a heslem,

-

přihlášení certifikátem,

-

přihlášení pomocí sms,

-

přihlášení bezpečnostním kódem. Přihlašování uživatelským jménem a heslem není nejbezpečnější metodou, přesto je

obecně nejfrekventovanější. Hlavní riziko při používání této metody lze spatřovat v závislosti utajení uživatelského jména a odolnosti hesla na chování uživatelů. Přihlášení certifikátem. Pokud si uživatel datové schránky bude přát dosáhnout vyšší bezpečnosti v přihlašování, může si v informačním systému datových schránek registrovat komerční přístupový certifikát. Tento certifikát je však nutno si předtím pořídit u jím vybrané akreditované certifikační autority. Používání komerčního přístupového certifikátu je administrativně náročné, ale technicky jednoduché. Přihlášení pomocí sms. Přes nezávislý komunikační kanál jsou doručovány pro přihlášení jednorázové platné bezpečností kódy, tzv. prémiové sms. Používání této metody přihlašování je pro uživatele jednoduché a administrativně nenáročné. Největší nevýhodou je 46

zpoplatnění prémiových sms zpráv, kterými jsou jednorázové doplňky hesel doručovány uživateli při každém novém přihlašování. Přihlášení bezpečnostním kódem. Pokud bude uživatelem zvolena tato forma přihlašování, je potřeba na platformě, kterou používá chytrý telefon, instalovat potřebnou aplikaci (www.datoveschranky.info). Zvolte způsob přihlašování.

7.1.2 Příjem datových zpráv Po přihlášení do prostředí datových schránek je zobrazena domácí stránka. Nejprve je zobrazena informace o tom, kolik datových zpráv bylo doručeno od posledního přihlášení, jak lze vidět na obr. 4. Po kontrole přijatých zpráv a kliknutí na tlačítko OK jsou zpřístupněna ovládací tlačítka.

Obr. 4 Informace o doručení datových zpráv Zdroj: www.lupa.cz

Pokud nebyla doručena žádná nová datová zpráva, zobrazí se prázdný seznam dodaných zpráv. V případě, že byla do datové schránky dodána nová zpráva, zobrazí se seznam doručených datových zpráv, jak lze vidět na obr. 5. Kliknutím na konkrétní položku ve sloupci věc lze otevřít detail zvolené doručené datové zprávy. Zároveň je možné identifikovat odesílatele datové zprávy, vygenerované ID zprávy a doručenku. 47

O doručení konkrétní datové zprávy lze zjistit bližší informace kliknutím na položku doručenka. Jedná se o obálky datových zpráv, které adresát již převzal, nebo jsou považovány za již převzaté. Současně je zde uvedeno datum a čas doručení zprávy s přesností na sekundy.

Obr. 5 Přijaté datové zprávy Zdroj: www.earchiv.cz

Podle zákona č. 300/2008 Sb. se datová zpráva považuje za doručenou tehdy, jakmile se osoba mající oprávnění přístupu k dodanému dokumentu přihlásí do datové schránky. Pokud se do datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, uživatel nepřihlásí, uplatní se v tomto případě tzv. fikce doručení, což znamená, že je dokument považován za doručený posledním dnem této lhůty. Okamžik dodání a doručení datové zprávy při úkonech činěných vůči OVM splývá v jeden den (Budiš a Hřebíková, 2010, §17 zákona č. 300/2008 Sb.). Pokud budete chtít předejít uplatnění fikce doručení, máte možnost nastavit datovou schránku tak, že bude na vaši e-mailovou adresu zasíláno oznámení o novém dokumentu v datové schránce (www.datoveschranky.info). Obdobně lze nastavit stejnou službu pomocí upozorňovacích sms zpráv zasílaných na mobilní telefon, tato služba je však na rozdíl od emailového upozornění zpoplatněna (Lapáček, 2012).

48

Datová schránka není určena k trvalému ukládání doručených datových zpráv, nechová se tedy stejně jako klasická e-mailová schránka. Doba uložení datové zprávy v datové schránce je dle ustanovení § 6 vyhlášky č. 194/2009 Sb. omezena na 90 dnů ode dne přihlášení osoby, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění k dokumentu obsaženému v datové zprávě přístup (Budiš a Hřebíková, 2010, § 6 vyhlášky č. 194/2009 Sb.). Jak tedy naložíte s dokumentem doručeným do vaší datové schránky, když jej budete chtít uchovat, je již na vás. Je možné využít autorizované konverze dokumentů, což znamená, že se doručený dokument převede do listinné podoby, ověří se shoda obsahu těchto dokumentů a připojí se ověřovací doložka. Další možností je uložit dokument v elektronické podobě na pevný disk počítače nebo na technický nosič dat (CD, DVD), případně existuje pro tyto účely možnost využít nabízených služeb datových úložišť, např. datového trezoru. Služba datového trezoru je však opět placenou službou a cena se odvíjí od počtu uchovávaných zpráv (Budiš a Hřebíková, 2010, s. 202).

7.1.3 Odesílání datových zpráv V případě, že chcete odeslat datovou zprávu, je nutné nejprve vyhledat datovou schránku adresáta. Seznam držitelů datových schránek vede MVČR a je zřízen dle ustanovení § 14b zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů a je součástí informačního systému datových schránek. Vyhledání adresáta je možné na Portálu veřejné správy podle různých kritérií, např. podle IČ nebo názvu/jména. Adresáta zprávy lze vyhledat i v samotném prostředí datových schránek (www.seznam.gov.cz).

Obr. 6 První krok procesu odesílání datové zprávy Zdroj: www.lupa.cz

49

Pokud je adresát vyhledán, pak druhým krokem je vyplnění podrobností pro „obálku“ datové zprávy, jak lze vidět na obr. 7. Obálka datové zprávy je obdobou běžné papírové obálky zasílaného dokumentu v listinné podobě. Kromě údajů o adresátovi zprávy a jejím odesílateli nese obálka datové zprávy i některé definující parametry zprávy, jako jsou čísla jednací a spisové značky odesílatele a příjemce, volba doručení do vlastních rukou a volba vložení identifikace odesílatele, aby příjemce věděl, která konkrétní osoba byla skutečným odesílatelem (www.lupa.cz, Budiš a Hřebíková, 2010).

Obr. 7 Druhý krok procesu odesílání datové zprávy Zdroj: www.lupa.cz

Třetím a současně posledním krokem při odesílání datové zprávy je vložení příloh a odeslání samotné datové zprávy. Přípustné formáty datové zprávy jsou stanovené v příloze č. 3 vyhlášky č. 194/2009 Sb. Jedná se o většinu běžně používaných formátů souborů, které se liší typem odesílané zprávy (např. PDF, Xml, Html/htm, Odt, Ods, Odp, Txt, Rtf, Doc/x, Xls/x, Ppt/x a další). Maximální velikost datové zprávy činí 10 MB. Datová zpráva nebude správcem informačního systému datových schránek přijata k odeslání v případě, že není v přípustném formátu stanoveném vyhláškou, je překročena její maximální velikost nebo obsahuje-li škodlivý kód, který může poškodit informační systém datových schránek, údaj v něm obsažený nebo výpočetní techniku držitele datové schránky (§7 vyhl. č. 194/2009 Sb.).

50

Obr. 8 Třetí krok procesu odesílání datové zprávy Zdroj: www.lupa.cz

Pokud je datová zpráva úspěšně odeslána, budete informován informačním systémem datových schránek. Čas a datum odeslání datové zprávy si můžete ověřit na domácí stránce prostřednictvím odkazu „Odeslané zprávy“. V seznamu odeslaných zpráv si můžete zkontrolovat výčet všech zpráv, které jste odeslali. Kromě položek o zásilkách jako takových je navíc možné získat i informace o dodání a doručení s datem a časem s přesností na sekundy. Doručenka je vystavena při řádném doručení zprávy. Pokud dojde k nevyzvednutí zásilky, je nabízena dodejka, která vás informuje o datu a času dodání do datové schránky příjemce.

7.1.4 Znepřístupnění datové schránky Znepřístupnění datové schránky je upraveno v § 11 zákona č. 300/2008 Sb. MVČR znepřístupní datovou schránku fyzické osoby nebo podnikající fyzické osoby v zákonem stanovených případech vážících se k této osobě (úmrtí, prohlášení za mrtvého, zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, omezení osobní svobody z důvodu vzetí do vazby, výkonu trestu odnětí svobody, výkonu zabezpečovací detence, ochranného léčení nebo ochrany zdraví lidu). Datová schránka je znepřístupněna ke dni, kdy došlo k události, jež je důvodem k znepřístupnění (Budiš a Hřebíková, 2010).

51

7.1.5 Zrušení datové schránky Zrušení datové schránky musí vždy předcházet její znepřístupnění, ne každá znepřístupněná datová schránka však může být zrušena. MVČR zruší datovou schránku fyzické osoby po uplynutí 3 let ode dne úmrtí fyzické osoby, datovou schránku podnikající fyzické osoby po uplynutí 3 let ode dne výmazu podnikající fyzické osoby ze zákonem stanovené evidence, datovou schránku právnické osoby po uplynutí 3 let ode dne zániku právnické osoby, pokud nemá právního nástupce a datovou schránku OVM po uplynutí 3 let ode dne jeho zrušení. V uvedené 3leté lhůtě není datová schránka přístupná, její obsah je však zachován. Pokud zaniklá právnická osoba bude mít právního nástupce, nebude její znepřístupněná datová schránka zrušena (Budiš a Hřebíková, 2010, §13 zákona č. 300/2008 Sb.).

7.2 Jak na ePodatelnu Druhá část kurzu se věnuje komunikaci s ePodatelnou a náležitostmi s tím spojenými. Postupně budou popsány jednotlivé kroky práce s tímto nástrojem elektronické komunikace, které občan může při komunikaci potřebovat.

7.2.1 Získání elektronického podpisu Následující text uvádí jednoduchý postup získání elektronického podpisu. Jak je uvedeno v kapitole 3.3 této práce, k vytvoření elektronického podpisu je zapotřebí v prvé řadě šifrovacích klíčů, jež představují data pro vytvoření elektronického podpisu a následně je zapotřebí certifikát. Získání certifikátu -

Občan si vybere certifikační autoritu (CA), které jsou popsány v kapitole 3.4, následuje generování párů klíčů a vytvoření žádosti o certifikát. Každý žadatel (občan) o certifikát si nejprve sám pomocí dostupného softwarového vybavení vygeneruje dvojici klíčů pro použití v asymetrické kryptografii. Tento proces je obvykle spojen s tvorbou žádosti o certifikát. Procedura generace párů klíčů a tvorby žádostí je zpravidla automatická a probíhá v počítači. Aktivace procesu generace je možná

52

dvěma způsoby, buď spuštěním programu přímo na PC, nebo například pomocí web serveru.

-

Příprava k žádosti o certifikát. CA obvykle požaduje doložení veškerých údajů, které žadatel vyplnil do žádosti příslušnými doklady. V případě žádosti o kvalifikovaný certifikát vydávaný prostřednictvím akreditované certifikační autority je důsledné doložení položek žádosti předepsáno zákonem o elektronickém podpisu. Jedná se zejména o bezpečné ověření identity podepisující osoby (§ 6a zák. č. 227/2000 Sb.).

-

Předání žádosti o certifikát CA. Kontaktní místa CA se nazývají registrační autority (RA). Žadatel předá na RA data nutná pro vydání certifikátu spolu s doklady o jejich pravosti. U CA vyšší úrovně bezpečnosti jsou údaje uvedené v žádosti důsledně kontrolovány.

-

Ověření informací. CA si na příslušných místech ověří, že může certifikát žadateli vydat. Při ověření žádosti o certifikát je možné ověřit nejen doklady žadatele a informace z dostupných registrů a ostatních datových zdrojů, ale také je možné ověřit konzistenci šifrovacích klíčů a jejich jedinečnost v rámci konkrétní CA. Stejně tak bývá ověřována jedinečnost jednoznačného jména žadatele o certifikát.

-

Tvorba certifikátu. CA vytvoří elektronický dokument příslušného formátu a ten poté podepíše soukromým klíčem (tj. vytvoří certifikát).

-

Předání certifikátu. Podle dohody je certifikát žadateli předán buď na datovém nosiči, nebo zaslán elektronickou poštou, případně zveřejněn. Nezveřejnění certifikátu poskytuje pouze minimální ochranu, proto jsou certifikáty obvykle zveřejňovány. V rámci zveřejnění certifikátů informuje CA i o jeho platnosti a stavu, což naopak přispívá ke zvyšování bezpečnosti a důvěry (Budiš, 2008).

53

Obr. 9 Proces získání certifikátu Zdroj: Budiš, (2008)

Instalace certifikátu Konkrétní instalace certifikátu CA do běžných klientských systémů je zpravidla uživatelsky velice přívětivá a jednoduchá (Budiš, 2008). Instalace certifikátu musí probíhat na počítači a pod uživatelským účtem, pod kterým bylo provedeno vygenerování klíčů a žádost o certifikát. Soubor s certifikátem nejprve uložíme z e-mailu na pevný disk počítače a poté spustíme soubor s certifikátem. Následně se otevře okno s certifikátem. Kliknutím na tlačítko nainstalovat certifikát potvrdíte instalaci a dále postupujete dle pokynů průvodce certifikátu (www.postsignum.cz). Po splnění výše uvedených kroků jste úspěšně získali kvalifikovaný certifikát, čili elektronický podpis. Jak je uvedeno v kapitole 3.4, je doba platnosti certifikátů omezená. Klíčovým důvodem limitů platnosti certifikátů je především pokrok ve zvyšování výkonnosti výpočetní techniky a potenciální možnost objevení mezer v algoritmech. Toto riziko by ve velkém časovém horizontu mohlo způsobit, že by se certifikáty staly nespolehlivé a zvýšilo by se bezpečnostní riziko. Proto jsou běžné klientské certifikáty dnes vydávány s omezením platnosti na jeden rok (Budiš, 2008).

54

Zneplatnění certifikátu Platnost certifikátu je možné, v případě potřeby, ukončit i v době jeho řádné platnosti. Důvodem může být např. obava z vyzrazení soukromého klíče. Takovým příkladem může být krádež osobního počítače, ve kterém byl soukromý klíč uložen. Tuto situaci je možné přirovnat ke ztrátě osobních dokladů. V praxi je možné o zneplatnění požádat několika způsoby: -

osobní návštěva u RA,

-

při nedostupnosti RA (např. mimo pracovní dobu) nastupuje elektronická komunikace. Žádost o zneplatnění lze podat pomocí e-mailu či pomocí formuláře na webu. Odvolaný (zneplatněný) certifikát je zařazen do seznamu zneplatněných certifikátů (Budiš, 2008).

Obnova certifikátu U některých CA je umožněno vydání dalšího (následného) certifikátu bez osobní návštěvy u RA. V takovém případě CA použije informace, které získala při vydání prvotního certifikátu. Je obvyklé, že CA několik dní před vypršením certifikátu kontaktuje klienta. Upozornění je obvykle zasíláno ve formě informačního e-mailu, který obsahuje popis postupu, jak je možné certifikát obnovit (Budiš, 2008). Hlavní nevýhodou kvalifikovaných certifikátů je, že jsou zpoplatněny. Cena včetně DPH 21 % s platností na jeden rok u CA Postsignum činí 396 Kč, u CA eIdentity 478 Kč a u První certifikační autority, a. s. 495 Kč. Pokud jsou splněny všechny výše uvedené kroky, pak může občan komunikovat s elektronickou podatelnou úřadu, činit podání elektronicky, aniž by musel být fyzicky přítomen na úřadě.

7.2.2 Komunikace prostřednictvím ePodatelny Podání datové zprávy orgánu veřejné moci Na webových stránkách úřadu lze nalézt v sekci kontakty adresu elektronické podatelny. Dále se postupuje stejně jako při odesílání běžné e-mailové pošty, přičemž před odesláním zprávy je nutno připojit elektronický podpis. Dle prováděcí vyhlášky se dokument v digitální podobě považuje za dodaný, je-li dostupný ePodatelně (§ 3 vyhl. č. 259/2012 Sb.). 55

U doručené datové zprávy ePodatelna zjišťuje, zda datová zpráva a dokument v ní obsažený odpovídají požadavkům na doručení dokumentů zveřejněných úřadem, zejména zda je dokument ePodatelně dostupný, je ve formátu, ve kterém úřad přijímá dokumenty, lze-li jej zobrazit uživatelsky vnímatelným způsobem a neobsahuje škodlivý kód. Dále ePodatelna zjišťuje, zda je datová zpráva podepsána elektronickým podpisem. Ověří platnost elektronického podpisu a kvalifikovaného certifikátu, na kterém je elektronický podpis založen (§ 6 odst. 1, 2 vyhl. č. 259/2012 Sb.). Pokud ePodatelna zjistí, že dokument je poškozený nebo není dostupný v digitální podobě a zároveň lze určit odesílatele, pak jej vyrozumí o zjištěné vadě dokumentu a stanoví další postup pro její odstranění (§ 3 vyhl. č. 259/2012 Sb.). Na základě výsledků zjištění ePodatelna potvrdí odesílateli datové zprávy doručení. Součástí potvrzení o doručení je: -

datum a čas doručení datové zprávy s uvedením hodiny a minuty, popřípadě sekundy,

-

zaručený elektronický podpis oprávněného zaměstnance úřadu,

-

identifikátor zprávy přidělený elektronickou podatelnou (§ 6 odst. 3 vyhl. č. 259/2012 Sb.). Datová zpráva, která není podepsána elektronickým podpisem založeným na

kvalifikovaném certifikátu, je považována za běžnou e-mailovou komunikaci a její příjem elektronickou podatelnou není potvrzován. ePodatelna tuto skutečnost zapíše do identifikátoru, ale dále se jí nezabývá. Pokud není interním předpisem stanoveno jinak, ePodatelna nezjišťuje, zda datová zpráva měla být podepsána uznávaným elektronickým podpisem. Pouze uvedené skutečnosti konstatuje a předává je k řešení příslušným oddělením, které se vyřízením obsahu zprávy zabývají (www.sumperk.cz, Best practise). Příjem datové zprávy od orgánu veřejné moci Dokument vyhotovený OVM a určený k odeslání obsahuje záhlaví, ve kterém se uvádí: -

název,

-

adresa sídla,

-

číslo jednací dokumentu. Dále obsahuje:

-

datum podpisu, 56

-

počet listů,

-

jméno, funkci osoby a podpis (§ 16 odst. 1, 2 vyhl. č. 259/2012 Sb.) Adresátovi je zpravidla odeslán prvopis. OVM odesílá dokumenty prostřednictvím

ePodatelny, která opatří odesílaný dokument náležitostmi potřebnými k jeho odeslání. Současně OVM zajistí před odesláním datové zprávy kontrolu případného výskytu škodlivého kódu (§ 16 – 18 vyhl. č. 259/2012 Sb.). Dokument je možné na žádost účastníka doručit na elektronickou (e-mailovou) adresu, kterou účastník sdělí. V tomto případě je písemnost doručena okamžikem jejího potvrzení formou zprávy občana s připojeným elektronickým podpisem (§ 19 odst. 3 zák. č. 500/2004 Sb.). Na obr. 10 je stručně graficky znázorněno fungování elektronické podatelny při komunikaci mezi občanem a OVM.

Obr. 10 Schéma fungování ePodatelny Zdroj: www.legend.cz

57

ZÁVĚR Cílem bakalářské práce je popis a komparace dvou vybraných elektronických nástrojů a sestavení návrhu metodického materiálu vzdělávacího kurzu pro občany města Šumperk o používání těchto nástrojů. Celá práce je zaměřena teoreticko-analyticky a je rozdělena do sedmi kapitol, ve kterých se zabývám elektronickými nástroji pro zlepšení komunikace mezi občanem a veřejnou správou. Úvodní tři kapitoly se věnují teoretickému vymezení problematiky spojené s elektronickou komunikací a ostatních termínů, které se daného tématu bezprostředně dotýkají. Další tři kapitoly se blíže zabývají dvěma vybranými nástroji elektronické komunikace a stručnou charakteristikou města Šumperk. Je zde detailní specifikace obou nástrojů z hlediska teoretického i legislativního, současně se jedná o srovnání, vyhodnocení obou nástrojů a vyvození závěrů. Závěrečná kapitola obsahuje návrh metodického materiálu vzdělávacího kurzu pro občany města Šumperk, který by měl napomoci v oblasti užívání těchto nástrojů v praxi. Jak jsem již uvedla v úvodu, jedná se o téma, které mě velmi zajímá, je mi blízké v každodenní realitě a domnívám se, že v dnešní době je aktuální. Mou snahou bylo nabídnout nový náhled na problematiku, pokusit se o srovnání dvou nástrojů, předložit jejich podrobný rozbor a nastínit kladné i záporné stránky. Uvědomuji si, že jsem zcela nevyčerpala možnosti tohoto tématu a bylo by zapotřebí ještě dalšího podrobnějšího zkoumání problému, případně jeho praktické ověření v reálném životě, ale myslím si, že se jedná o téma natolik obsáhlé, že jej nelze zcela postihnout v rámci bakalářské práce. Ráda bych se této problematice věnovala i nadále a zjištěná fakta bych ráda dále rozvedla a ověřila. Elektronizace a modernizace nejen veřejné správy, ale obecně veškeré komunikace, která nás obklopuje, je na jednu stranu krokem pozitivním a přínosným, na druhou stranu však není snadné se v tomto neustále se měnícím a narůstajícím proudu informací orientovat. Domnívám se, že každého z nás vyčerpávají každodenní problémy a situace, kterým je nutné čelit. Když se k těmto strastem přidá navíc jednání a vyřizování na úřadech, pak je pochopitelné, že mnozí podléhají stresu, tlaku a panice. Proto jsem ráda a vítám jakoukoliv možnost, která nám život usnadní a umožní alespoň částečně si život ulehčit. Právě tyto důvody mě vedly k tomu, abych si pro bakalářskou práci vybrala právě toto téma. Mou snahou, domnívám se, že úspěšnou, bylo, aby se širší veřejnost seznámila s možnostmi elektronické komunikace, které dnešní doba nabízí. Navíc aby si dokázala uvědomit a zvážit

58

pro a proti těchto nástrojů a zvolit si ten, který pro ni bude nejlépe vhodný. Odvážila jsem se jít i dál, a to doufat, že si tyto nástroje osvojí a začnou je používat i v běžné každodenní rutině. Pomoc nabízí vytvořený návrh metodického materiálu vzdělávacího kurzu, který by mohl sloužit jako průvodce a pomoci občanům krok za krokem ovládnout tyto moderní pomocníky.

59

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK CA

- certifikační autorita

Czech POINT

- Český Podací Ověřovací a Informační Národní Terminál

eGA

- eGovernmentAct - zákon o eGovernmentu

ISDS

- informační systém datových schránek

ISVS

- informační systémy veřejné správy

KIVS

- komunikační infrastruktura veřejné správy

MVČR

- Ministerstvo vnitra ČR

OVM

- orgán veřejné moci

PVS

- portál veřejné správy

RA

- registrační autorita

60

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1

Struktura veřejné správy

str. 10

Obr. 2

eGON symbol eGovernmentu

str. 16

Obr. 3

Přihlašovací schránka portálu datových schránek

str. 46

Obr. 4

Informace o doručení datových zpráv

str. 47

Obr. 5

Přijaté datové zprávy

str. 48

Obr. 6

První krok procesu odesílání datové zprávy

str. 49

Obr. 7

Druhý krok procesu odesílání datové zprávy

str. 50

Obr. 8

Třetí krok procesu odesílání datové zprávy

str. 51

Obr. 9

Proces získání certifikátu

str. 54

Obr. 10

Schéma fungování ePodatelny

str. 57

61

SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Uživatelé internetu Graf 2 Jednotlivci používající internet ve vztahu k veřejné správě podle účelu použití Graf 3 Jednotlivci komunikující s veřejnou správou pomocí elektronické pošty

62

SEZNAM TABULEK Tab. 1 Srovnání elektronických nástrojů

63

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ Bibliografické zdroje BUDIŠ, Petr. Elektronický podpis a jeho aplikace v praxi. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2008, 157 s. ISBN 978-80-7263-465-1. BUDIŠ, Petr a Iva HŘEB KOVÁ. Datové schránky: fungování, doručování, bezpečnost, návody. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2010, 287 s. ISBN 80-726-3617-0. DOSTAL K, Petr, Petra JAKEŠOVÁ a Jitka KLAPALOVÁ. Správní právo: studijní texty pro kombinované studium. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2009, 1 CD-ROM. ISBN 978-80-244-2406-4. DUBSKÝ, Zdeněk. Veřejná správa v EU. Dobrá správa a e-governance. Vyd. 1. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, 2007, 55 s. ISBN: 9788070449080. ERNEKER, Jaroslav. Sociální komunikace ve veřejné správě. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2008, 1 CD-ROM. ISBN 978-80-86708-66-9. HEGER, Vladimír. Komunikace ve veřejné správě. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2012, 256 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-802-4737-799. HENDRYCH, D. a kol. Správní právo: obecná část. 8. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012, 826 s. ISBN 978-80-7179-254-3.

HENDRYCH, Dušan. Správní věda: teorie veřejné správy. 3., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, 231 s. ISBN 978-807-3574-581.

HORZINKOVÁ, Eva a Vladimír NOVOTNÝ. Správní právo procesní: (vysokoškolská učebnice). 2., aktualiz. vyd., V nakl. Leges vyd. 1. Praha: Leges, 2008, 348 s. Student (Leges). ISBN 978-808-7212-011.

64

HORZINKOVÁ, Eva a Vladimír NOVOTNÝ. Základy organizace veřejné správy v ČR. 2. upr. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010, 233 s. ISBN 978-807-3802639. LAPÁČEK, Jiří. Jak na datovou schránku a elektronickou komunikaci s úřady. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2012, 197 s. ISBN 978-80-251-3680-5. LIDINSKÝ, V. a kol. eGovernment bezpečně. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 145 s. ISBN 97880-247-2462-1. MATES, Pavel a Vladimír SMEJKAL. E-government v České republice: právní a technologické aspekty. 2., podstatně přeprac. a rozš. vyd. Praha: Leges, 2012, 464 s. Teoretik. ISBN 978-80-87576-36-6. PRŮCHA, Petr. Správní právo: obecná část. 7., dopl. a aktualiz. vyd., (V nakl. Doplněk 2.). Brno: Masarykova univerzita, 2007, 418 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 395. ISBN 978-807-2392-070. SLÁDEČEK, Vladimír. Obecné správní právo. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2005, 380 s. ISBN 80735-7060-2. ŠTĚDROŇ, Bohumír. Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253. VAN ČEK, Zdeněk. Právní aspekty eGovernmentu v ČR. Praha: Linde, 2011, 200 s. ISBN 978-807-2018-550. Internetové zdroje: CENTRUM PRO VÝZKUM INFORMAČN CH SYSTÉMŮ. In: Implementace e-podatelny na

městské

úřady [online].

2006

[cit.

2014-04-08].

http://www.cvis.cz/hlavni.php?stranka=novinky/clanek.php&id=418

65

Dostupné

z:

Czech POINT. In: Autorizovaná konverze dokumentů [online]. 2014 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.czechpoint.cz/web/?q=node/468 Czech POINT. In: Autorizovaná konverze [online]. 2014 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.czechpoint.cz/web/?q=node/362 Czech POINT. In: Co je Czech POINT [online]. 2014 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.czechpoint.cz/web/?q=node/22 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. In: Charakteristika okresu Šumperk [online]. 2013 [cit. Dostupné

2014-03-31].

z:

http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/bce41ad0daa3aad1c1256c6e00499152/89c52bc40c6ab25 6c1256f08002e9b2e/$FILE/okres_%C5%A0umperk.pdf ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. In: Využívání ICT ve vztahu k veřejné správě [online]. 2013 [cit.

Dostupné

2014-03-04].

z:http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/C50031F0D6/$File/970312_a3.pdf ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. In: Využívání ICT ve vztahu k veřejné správě [online]. 2013 [cit.

Dostupné

2014-03-04].

z:

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vyuzivani_ict_ve_vztahu_k_verejne_sprave DATOVÉ SCHRÁNKY. In: Bezpečnostní doporučení podrobně [online]. 2011 [cit. 2014-0408].

Dostupné

z:

http://www.datoveschranky.info/cz/dulezite-informace/bezpecnostni-

doporuceni-podrobne-id41518/ DATOVÉ SCHRÁNKY. In: Bezpečnostní doporučení podrobně [online]. 2011 [cit. 2014-0331].

Dostupné

z:http://www.datoveschranky.info/cz/dulezite-informace/bezpecnostni-

doporuceni-podrobne-id41518/ DATOVÉ SCHRÁNKY. In: Poštovní datová zpráva [online]. 2011 [cit. 2014-03-31]. Dostupné

z:http://www.datoveschranky.info/cz/aditivni-sluzby/postovni-datova-zprava-

id34587/

66

DATOVÉ SCHRÁNKY. In: Technické požadavky [online]. 2011 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.datoveschranky.info/cz/caste-dotazy/technicke-pozadavky-id34711/ EARCHIV.CZ. In: Ad první spam v datové schránce: přišel i těm, kdo žádný souhlas neudělili [online].

2011

[cit.

2014-03-31].

Dostupné

z:

http://www.earchiv.cz/b13/b0425001.php3 ETNETERA. In: I podatelny už jsou "e" [online]. 2006 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.etnetera.cz/2174-clanky_a_komentare/i_podatelny_uz_jsou_e_pphconnect.html ISSS. In: Podrobný program konference ISSS 2013 [online]. 2013 [cit. 2014-03-04]. Dostupné z:http://www.isss.cz/archiv/2013/download/prezentace/csu_skarlandtova.pdf LUPA.CZ. In: Změny v datových schránkách: konec doplňku 602XML Filler i "slabší" certifikát [online]. 2012 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/zmeny-vdatovych-schrankach-konec-doplnku-602xml-filler-i-slabsi-certifikat/ MINISTERSTVO VNITRA ČR. In: Pravidla pro vyřizování elektronické pošty [online]. 2004 [cit.

2014-03-31].

Dostupné

z:http://www.mvcr.cz/soubor/elektronicky-podpis-archiv-

pravidla-pro-vyrizovani-elektronicke-posty.aspx MINISTERSTVO VNITRA ČR. In: Czech POINT - kontaktní místa veřejné správy [online]. 2010 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/egon-symbol-egovernmentuczech-point-kontaktni-mista-verejne-spravy.aspx MINISTERSTVO VNITRA ČR. In: eGON jako symbol eGovernmentu - moderního, přátelského

a

efektivního

úřadu [online].

2010

[cit.

2014-03-02].

Dostupné

z:

http://www.mvcr.cz/clanek/egon-jako-symbol-egovernmentu-moderniho-pratelskeho-aefektivniho-uradu-252052.aspx MINISTERSTVO VNITRA ČR. In: eGON Symbol eGovernmentu [online]. 2010 [cit. 201403-02]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/soubor/manual-pouziti-egon1-pdf.aspx

67

MINISTERSTVO VNITRA ČR. In: Komunikační infrastruktura veřejné správy [online]. 2010 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/egon-symbol-egovernmentukomunikacni-infrastruktura-verejne-spravy.aspx MINISTERSTVO VNITRA ČR. In: Portál veřejné správy [online]. 2010 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/portal-verejne-spravy.aspx MINISTERSTVO VNITRA ČR. In: Zákon o eGovernmentu [online]. 2010 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/ega-cili-zakon-o-egovernmentu.aspx PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY. In: Seznam držitelů datových schránek [online]. 2014 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: https://seznam.gov.cz/ovm/welcome.do?ref=obcan POSTSIGNUM. In: Instalace vydaného certifikátu [online]. 2010 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: https://www.postsignum.cz/files/navody/inst_crt/index.html POSTSIGNUM. In: Instalace vydaného certifikátu [online]. 2010 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: https://www.postsignum.cz/instalace_vydaneho_certifikatu.html ŠUMPERK Živá brána Jeseníků. In: Kancelář tajemníka pracovní náplň [online]. 2010 [cit. 2014-03-31].

Dostupné

z:

http://www.sumperk.cz/cs/mestsky-urad-sumperk/odbory-

mestskeho-uradu/kancelar-tajemnika.html ŠUMPERK Živá brána Jeseníků. In: Způsob založení [online]. 2007 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.sumperk.cz/cs/povinne-informace/zpusob-zalozeni.html ŠUMPERK Živá brána Jeseníků. In: Elektronická podatelna [online]. 2012 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z:http://www.sumperk.cz/cs/obcan/podatelny/elektronicka-podatelna.html ŠUMPERK Živá brána Jeseníků. In: Strategické dokumenty [online]. 2006 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z:http://www.sumperk.cz/filemanager/files/file.php?file=7889 V MJAK.CZ. In: Jak si vytvořit emailovou schránku? [online]. 2008 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://vimjak.cz/internet/jak-si-vytvorit-emailovou-schranku 68

VUMS LEGEND. In: Elektronická podatelna [online]. 2014 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.legend.cz/produkty/sprava-dokumentu/elektronicka-podatelna/ Legislativní dokumenty: ČESKO. Zákon č. 227 ze dne 29. června 2000 o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu). In: Sbírka zákonů České republiky. 2000, částka

68,

s.

3290–3297.

Dostupné

z:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-

zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=3456. ISSN 1211-1244.

ČESKO. Zákon č. 365 ze dne 14. září 2000 o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2000, částka 99, s. 46664671. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=3487. ISSN 1211-1244. ČESKO. Zákon č. 499 ze dne 30. června 2004 o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2004, částka 173, s. 9742-9779. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=4477. ISSN 1211-1244. ČESKO. Zákon č. 500 ze dne 24. června 2004 správní řád. In: Sbírka zákonů České republiky. 2004,

částka

174,

s.

9782-9827.

Dostupné

z:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-

zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=4478. ISSN 1211-1244. ČESKO. Zákon č. 127 ze dne 22. února 2005 o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích). In: Sbírka zákonů České republiky. 2005, částka 43, s. 1330-1404. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=4641. ISSN 1211-1244. ČESKO. Zákon č. 300 ze dne 17. července 2008 o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2008, částka 98, s. 4491-4500. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=5339. ISSN 1211-1244.

69

ČESKO. Zákon č. 111 ze dne 26. března 2009 o základních registrech. In: Sbírka zákonů České republiky. 2009, částka 33, s. 1267-1287. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=5470. ISSN 1211-1244. ČESKO. Vyhláška č. 194 ze dne 23. června 2009 o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek. In: Sbírka zákonů České republiky. 2009,

částka

57,

s.

2799-2804.

Dostupné

z:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-

zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=5503. ISSN 1211-1244. ČESKO. Vyhláška č. 259 ze dne 20. července 2012 o podrobnostech výkonu spisové služby. In: Sbírka zákonů České republiky. 2012, částka 88, s. 3351-3364. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=z&id=24418. ISSN 1211-1244. Vnitřní dokumenty Města Šumperk Ročenka Města Šumperk 2012

70

ANOTACE Jméno a příjmení:

Eva Doleželová

Katedra:

Ústav pedagogiky a sociálních studií

Vedoucí práce:

PhDr. Zuzana Hrnčiříková, Ph.D.

Rok obhajoby:

2014

Elektronické nástroje pro zlepšení komunikace mezi občanem a veřejnou správou Electronic devices for improvement of communication Název v angličtině: between citizen and public administration Bakalářská práce se zabývá elektronickými nástroji pro Anotace práce: zlepšení komunikace mezi občanem a veřejnou správou. Vymezuje veřejnou správu, její funkce, subjekty a organizaci. Věnuje se probíhající reformě a modernizaci veřejné správy, jeho hlavnímu tématu eGovernmentu a komunikaci ve veřejné správě. Detailně popisuje a srovnává dva elektronické nástroje komunikace, a to datovou schránku a ePodatelnu. Obsahuje návrh metodického materiálu vzdělávacího kurzu pro občany města Šumperk pro používání těchto nástrojů v praxi. veřejná správa, eGovernment, elektronická komunikace, Klíčová slova: datová schránka, ePodatelna, metodický materiál vzdělávacího kurzu, komparace The bachelor thesis deals with electronic tools for Anotace v angličtině: improvement of communication between citizens and public administration. It defines public administration, its functions, subjects and organization. It deals with proceeding reform and modernization of public administration, the main topic of eGovernment and communication in public administration. It describes in detail and compares two electronic devices of communication, namely data box and electronic mailroom. It contains proposal of methodical material of an educational course for citizens of Šumperk which should help them to use these tools in practice. administration, e-Government, electronic Klíčová slova v angličtině: public communication, data box, electronic mailroom, methodical material of an educational course, comparison Přílohy vázané v práci: Název práce:

Rozsah práce:

71 stran

Jazyk práce:

CZ

71