UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav pedagogiky a sociálních studií
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Michaela Koubková
Neformální výchova dětí v azylovém domě pro matky s dětmi
Olomouc 2016
Vedoucí práce: doc. Mgr. Štefan Chudý, Ph.D.
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Neformální výchova dětí v azylovém domě pro matky s dětmi“ vypracovala samostatně a pod odborným dohledem vedoucího bakalářské práce, vždy jsem uvedla všechny použité zdroje. V Olomouci dne 24. 6. 2016
Podpis…………………………………
PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. Mgr. Štefanu Chudému, Ph.D., za odborné vedení mé bakalářské práce. Poděkovat bych chtěla i pracovnicím Domova pro matky s dětmi Zábřeh, které mi umožnily provést můj výzkum. Díky patří i uživatelkám azylového domu za jejich důvěru a věnovaný čas.
ANOTACE Jméno a příjmení:
Michaela Koubková
Katedra:
Ústav pedagogiky a sociálních studií
Vedoucí práce:
doc. Mgr. Štefan Chudý, Ph.D.
Rok obhajoby:
2016
Název práce:
Neformální výchova dětí v azylovém domě pro matky s dětmi
Název v angličtině:
Informal education of children in asylum house for mothers with children
Anotace práce:
V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy související s neformální výchovou. Dále jsou popsány azylové domy, jejich historie, charakteristika azylových domů pro matky s dětmi a Domov pro matky s dětmi Zábřeh. Poslední kapitola je věnovaná neformální výchově dětí v Domově pro matky s dětmi Zábřeh. Praktickou část tvoří případové studie, které popisují vliv neformální výchovy na děti žijící v Domově pro matky s dětmi Zábřeh. Volný čas, výchova, neformální výchova, azylový dům
Klíčová slova: Anotace v angličtině:
Klíčová slova v angličtině:
In the theoretical part, the terms related to informal education are defined. Then the asylum houses, their history, characteristic of asylum houses for mothers with children, the causes why mothers with children come into shelters and the characteristic of The Home for mothers with children Zábřeh are described. The last chapter is devoted to informal education in The Home for mothers with children Zábřeh. The practical part consists four case studies that describe the influence of informal education to children living in The Home for mothers with children Zábřeh. Leisure time education, informal education, asylum house
Přílohy vázané v práci:
Příloha č. 1 – Leták DMD
Rozsah práce:
44 + 2
Jazyk práce:
Čeština
Obsah ÚVOD .................................................................................................................................... 7 Teoretická část ....................................................................................................................... 8 1
Pojmy související s neformální výchovou ................................................................... 9 1.1
Volný čas ........................................................................................................... 9
1.2
Pedagogika volného času ................................................................................. 10
1.3
Výchova ........................................................................................................... 10 1.3.1 Výchova ve volném čase a mimo vyučování ............................................. 10 1.3.2 Výchova formální, neformální, informální ................................................ 11
2
Azylové domy ............................................................................................................ 13 2.1
Historie azylových domů v České republice .................................................... 13
2.2
Charakteristika azylového domu pro matky s dětmi ........................................ 13
2.3
Příčiny příchodu matek do azylových domů .................................................... 16 2.3.1 Neuspokojivá finanční situace ................................................................... 16 2.3.2 Rozvod ....................................................................................................... 16 2.3.3 Domácí násilí ............................................................................................. 17 2.3.4 Bezdomovectví ........................................................................................... 17
2.4
Domov pro matky s dětmi Zábřeh ................................................................... 17 2.4.1 Veřejný závazek ......................................................................................... 18 2.4.2 Postup při přijetí do DMD.......................................................................... 19 2.4.3 Postup při uzavírání smlouvy o poskytování služeb .................................. 20
3
Neformální výchova dětí v Domově pro matky s dětmi Zábřeh ................................ 21 3.1
NZDM Dětský svět Zábřeh, z. s....................................................................... 21 3.1.1 Veřejný závazek ......................................................................................... 21 3.1.2 Pravidelné aktivity ..................................................................................... 23
3.2
Aktivity DMD Zábřeh ...................................................................................... 23
Praktická část ....................................................................................................................... 26
4
Praktická část ............................................................................................................. 27 4.1
Teoretická východiska praktické části ............................................................. 27
4.2
Výzkumný cíl ................................................................................................... 27
4.3
Metody sběru dat .............................................................................................. 28
4.4
Výzkumný vzorek ............................................................................................ 29
4.5
Vlastní výzkum................................................................................................ 29 4.5.1 Případová studie č. 1................................................................................. 30 4.5.2 Případová studie č. 2................................................................................. 32 4.5.3 Případová studie č. 3................................................................................. 34 4.5.4 Případová studie č. 4................................................................................. 36
4.6
Závěr výzkumu................................................................................................. 38
ZÁVĚR ................................................................................................................................ 40 Seznam použitých zkratek ................................................................................................... 41 Seznam použité literatury .................................................................................................... 42 Seznam příloh ...................................................................................................................... 44
ÚVOD Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma azylových domů pro matky s dětmi. Cílem mé práce je pomocí případových studií popsat vliv neformální výchovy na děti žijící v azylovém domě. Toto téma jsem si zvolila po absolvování praxe v tomto typu zařízení, kde jsem se s problematikou této cílové skupiny setkala a začala se o ni více zajímat. Problematiku azylových domů jsem si vybrala také proto, že podle mého názoru není osamělým rodičům s dětmi, kteří se ocitají v těžké životní situaci věnovaná přílišná pozornost. Většinou jde o děti, jejichž matky nejsou schopny vlastními silami tuto situaci řešit, s jejich výchovou si neví rady, a proto potřebují pomoc státních či nestátních organizací. Azylové domy pro matky s dětmi jsou velmi důležitá zařízení, která plní nezastupitelnou roli především v době, kdy jsou funkce rodiny oslabeny. V teoretické části jsou nejdříve formulovány pojmy související s neformální výchovou, mezi které jsem zařadila volný čas, pedagogiku volného času, výchovu a to výchovu ve volném čase a mimo vyučování a výchovu formální, neformální a informální. Dále jsou popsány azylové domy obecně, stručně historie azylových domů a charakteristika azylových domů pro matky s dětmi. Podrobněji jsem se zabývala důvody, které nejčastěji přivádí matku s dětmi do azylových domů a charakteristikou Domova pro matky s dětmi Zábřeh, v rámci kterého jsem realizovala svůj výzkum. Poslední kapitola teoretické části je věnována neformální výchově v rámci Domova pro matky s dětmi Zábřeh, kterou zajišťuje Dětský svět, z. s. a samotné pracovnice azylového domu. Blíže jsem popsala některé aktivity. V úvodu praktické části jsem vymezila teoretická východiska výzkumu, stanovila jsem si výzkumný cíl, popsala metody sběru dat a výzkumný vzorek. Celá praktická část je zpracována pomocí případových studií. Informace pro realizaci mého výzkumu jsem získala v Domově pro matky s dětmi za podpory vedoucí zařízení paní Růženy Vinklerové, pro kterou bylo téma mé bakalářské práce velmi zajímavé.
7
Teoretická část
8
1
Pojmy související s neformální výchovou V první kapitole se budu zabývat pojmy, které souvisí s neformální výchovou.
Těmito pojmy jsou volný čas, pedagogika volného času, výchova a některé její druhy.
1.1
Volný čas V literatuře se můžeme setkat s různými definicemi pojmu volný čas. Jednotlivé
definice se mohou lišit, ale podstata pojmu zůstává stále stejná. Hofbauer (2004, s. 13) volný čas definuje jako „činnost, do níž člověk vstupuje s očekáváním, účastní se jí na základě svého rozhodnutí, a která mu přináší příjemné zážitky a uspokojení.“ Vážanský (2001, s. 29 - 30) charakterizuje pojem volný čas dvěma různými způsoby a to: Negativní vymezení – popisuje se jako čas, který má člověk k dispozici po pracovních či studijních povinnostech, povinnostech v domácnosti a po uspokojení základních tělesných potřeb. Pozitivní vymezení – je to čas, který má člověk k dispozici a po jehož dobu se může svobodně realizovat a dělat co chce, aniž by ho k tomu kdokoli nutil. V tomto případě se nemusí ohlížet na žádné povinnosti. Podle mého názoru je nejvýstižnější a nejjednodušší následující definice, která popisuje volný čas jako: „Čas, se kterým člověk může nakládat podle svého uvážení a na základě svých zájmů.“ (Průcha, Walterová, Mareš, 2001, s. 274) Volný čas má několik funkcí, mezi které patří především odpočinek, zábava a rozvoj osobnosti. (Hofbauer, 2004)
Volnočasové potřeby Podrobný přehled těchto potřeb předložil H. W. Opaschowski a jsou následující: •
rekreace – potřeba uzdravení, posílení a dobrého pocitu,
•
kompenzace – potřeba vyrovnání, zábavy a radosti,
•
edukace – potřeba poznání něčeho nového, př. nové zážitky, role aj.,
•
kontemplace – potřeba času pro sebe samého, nalezení identity a sebevědomí, 9
•
komunikace – potřeba hovořit a vyhledávat sociální kontakty,
•
integrace – potřeba společnosti, kolektivu a sounáležitosti,
•
participace – potřeba realizace a účasti,
•
enkulturace – potřeba tvůrčího uplatnění, růstu schopností a nadání osobnosti. (Vážanský, 2001)
1.2
Pedagogika volného času Pedagogika volného času je společenskovědní disciplína, která se zabývá výchovou
ve volném čase a teorií výchovy ve volném čase. Pojmy neformální výchova nebo výchova mimo vyučování nahrazují pojem pedagogika volného času během práce s dětmi školního věku. (Pávková, 2002)
1.3
Výchova Výchova je považována za „záměrné působení na osobnost jedince s cílem
dosáhnout změn v různých složkách osobnosti.“ (Průcha, 2000, s. 15)
1.3.1
Výchova ve volném čase a mimo vyučování Hlavními znaky výchovy ve volném čase jsou stejně jako u výchovy záměrnost a
cílevědomost. Protože je to specifická oblast výchovy, má své specifické cíle a probíhá ve specifických podmínkách. (Hájek, Hofbauer, Pávková, 2008) Výchova mimo vyučování nezahrnuje pouze odpočinek, relaxaci a zájmové činnosti, ale i sebeobsluhu dítěte, přípravu na další vyučovací hodiny a další. (Hájek, Hofbauer, Pávková, 2008)
Funkce výchovy ve volném čase Jak jsem již zmínila výše, výchova ve volném čase je specifickou oblastí výchovy. Proto také lze vymezit nejen její specifické cíle, ale i funkce. •
Výchovně vzdělávací funkce je funkcí nejvýznamnější. Instituce, které danou volnočasovou aktivitu zajišťují, pomáhají rozvíjet schopnosti dětí a mládeže,
10
usměrňovat a uspokojovat jejich zájmy, potřeby a formovat postoje a morální vlastnosti, které jsou žádoucí pro společnost. Děti jsou motivovány vlastními úspěchy, kterých dosáhly během dané zájmové činnosti. Tyto úspěchy jim přinášejí pocit uspokojení a možnost seberealizace a sebehodnocení. •
Zdravotní funkce napomáhá ke správnému rozvržení dne a vytvořit si zdravý životní styl. Je dobré střídat duševní aktivitu s tělesnou, práci s relaxací, činnosti organizované a spontánní. Instituce ovlivňují zdravý psychický vývoj jedince tím, že poskytují prostor, který je hygienicky nezávadný, estetický, příjemný a kde mohou děti a mládež trávit čas mezi svými přáteli při oblíbené činnosti.
•
Pro sociální funkci jsou důležité instituce. Tyto instituce vyrovnávají rozdílné materiální a psychologické podmínky v rodinách v době mimo vyučování a v době kdy bývají rodiče v zaměstnání. Významnou roli hraje nácvik komunikativních dovedností, rozvoj sociálních kompetencí a seznamování s pravidly společenského chování.
•
Preventivní funkce je zaměřená na předcházení sociálně patologickým jevům u dětí, kterými mohou být: různé závislosti (drogy, alkohol, kouření), šikana, kriminalita aj. (Pávková, 2002)
1.3.2
Výchova formální, neformální, informální V případě formální výchovy se jedná o aktivity a činnosti, které zajišťují školy nebo
odborné vzdělávací instituce. Druh této výchovy má na starost stát, podporuje ji a bývá rozdělena podle věku. Ukončení tohoto druhu výchovy bývá potvrzeno dokladem o absolvování, př. vysvědčení, diplom. Patří se vzdělávání uskutečňované ve škole, dálkové a kombinované studium na středních a vysokých školách aj. (Hofbauer, 2004) Neformální výchova je aktivita, která je cílená, strukturovaná a probíhá mimo formální výchovný systém. Absolvování této výchovy není zakončeno žádným osvědčením a ve většině případů neprobíhá ve škole. V tomto případě se jedná např. o zájmové kroužky, sportovní aktivity, různá sdružení dětí a mládeže atd. (Hofbauer, 2004) Co se týče informální výchovy, bývá označovaná jako výchova rozptýlená. V tomto případě není pro rozvoj osobnosti a získání dovedností potřeba žádná vzdělávací instituce. 11
Významný vliv na tuto výchovu má: rodina, přátelé, vrstevníci, média a další činitelé. Působení těchto činitelů můžeme považovat za nezáměrné a neorganizované, ale za jistých okolností může probíhat cíleně. (Hofbauer, 2004) Rozdíl mezi neformální a informální výchovou je ten, že do neformální výchovy se jedinec zapojuje dobrovolně a v případě výchovy informální nejde o jedincovo rozhodnutí a je dáno jeho postavením ve společnosti. (Hofbauer, 2004)
12
2
Azylové domy Ve druhé kapitole popíši obecně azylové domy, stručně jejich historii, dále
charakterizuji azylové domy pro matky s dětmi, podrobně se zaměřím na příčiny příchodu matek do azylových domů pro matky s dětmi a nakonec popíši Domov pro matky s dětmi Zábřeh. „Azylové domy podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů poskytují pobytové služby na přechodnou dobu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. Služba obsahuje následující základní činnosti: •
poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
•
poskytnutí ubytování,
•
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.“ (Zákon č. 108/2006 Sb.)
2.1
Historie azylových domů v České republice Historie azylových domů v ČR sahá do roku 1989, kdy se po Sametové revoluci
začala rozvíjet celá řada institucí zabývající se různými cílovými skupinami. V důsledku potřeb společnosti, vznikly azylové domy jako pomoc mužům a ženám, matkám s dětmi a seniorům. Zakladateli a zároveň provozovateli azylových domů bývají nejčastěji obce, orgány státu nebo církve, ale i nestátní neziskové organizace. (Průša, 2003) Na základě rozšiřující se sítě azylových domů bylo založeno občanské sdružení (nyní zapsaný spolek) – Sdružení azylových domů (dále jen SAD). Členy tohoto sdružení jsou azylové domy na celém území ČR. Samotné členství v tomto sdružení se stalo postupně velmi prestižní záležitostí. Do tohoto sdružení je přijata pouze taková organizace, která splňuje přísná měřítka kvality v oblasti poskytování sociálních služeb. Z toho pramení, že každý azylový dům musí mít program zaměřený na komplexní pomoc lidem bez domova. SAD nabízí konzultace, stáže, přípravu a výcvik nových zaměstnanců, aktivně se podílí na přípravě a novelizacích zákona o sociálních službách. (Juren, 2012)
2.2
Charakteristika azylového domu pro matky s dětmi „Azylový dům pro matky s dětmi je zařízení pro ubytování matek s malými dětmi,
které se dostaly do tak nepříznivé situace, že by bez náhradního ubytování nebyly schopny 13
vychovávat své dítě. Azylový dům tohoto typu poskytuje matce a dítěti (dětem) samostatnou místnost s kuchyňským koutem, někdy i s dalším vybavením. Matky někdy vyžadují podporu a instruktáž při výchově dětí, kterou jim poskytují pracovníci azylového domu. Azylové domy pro matky s dětmi obvykle poskytují matkám systematické poradenství, někdy i terapeutické programy. Za pobyt matka platí část reálných nákladů. Přístup návštěv do domu je regulován. Ukončení pobytu je komplikováno nedostatkem sociálních bytů.“ (Matoušek, 2008, s. 30)
Poskytované služby 1) Základní sociální poradenství Zahrnuje předávání informací, které mohou klientce pomoci k nalezení řešení její nepříznivé sociální situace. Dále to jsou informace týkající se možností výběru návazné sociální služby a možností jiného typu pomoci, např. dávek hmotné nouze. A v neposlední řadě je to předávání informací o základních právech a povinnostech osoby a o využívání běžně dostupných zdrojů, které mohou zabránit sociální exkluzi a vzniku závislosti na poskytované sociální službě. 2) Poskytování stravy nebo pomoci při zajištění stravy Uživatelky azylového domu pro matky s dětmi mají k dispozici kuchyň, která jim zajišťuje podmínky pro samostatnou přípravu stravy nebo podmínky pro pomoc s přípravou stravy. Tato služba také zahrnuje zabezpečení či poskytnutí stravy, která odpovídá věku, zásadám racionální výživy, popř. potřebám dietního stravování. 3) Poskytování ubytování Délka pobytu v azylovém domě by neměla přesáhnout délku jeden rok. Tato služba poskytuje podmínky pro rodinný život a výchovu dětí, podmínky pro realizaci domácích prací, kterými např. jsou – běžný úklid, praní, žehlení a musí umožnit provedení celkové hygieny těla. 4) Podpora při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí Sem můžeme zařadit poskytnutí pomoci při vyřizování běžných záležitostí, které vyplývají z individuálního plánu klientky. Dále je to pomoc s obnovou nebo utužením rodinných kontaktů. V neposlední řadě je to pomoc a podpora během aktivit,
14
které pomáhají při sociální inkluzi, včetně uplatnění nároků a pohledávek, na které má uživatelka ze zákona nárok. (Vyhláška č. 505/2006 Sb.)
Mezi další činnosti, které azylové domy pro matky s dětmi poskytují, patří: 5) Sociální program Sociální program se týká sociálního poradenství a především individuálního plánu, který při něm vzniká, a který by měl klientce pomoci nalézt vhodné řešení její situace. Dále je zaměřený na pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a na pomoc při vyřizování osobních záležitostí, př. podání žádosti o poskytnutí sociální dávky a běžných záležitostí, př. hospodaření s penězi. 6) Pracovně vzdělávací program Tento program pomáhá zachovat, posílit nebo získat nové pracovní návyky a dovednosti. Je také zaměřen na zlepšení komunikačních dovedností – verbálních, ale i prostřednictvím telefonu či e-mailu. Pro klientky a jejich děti jsou připravovány kurzy, přednášky a besedy zaměřené na lepší uplatnitelnost na trhu práce, např. kurz práce na počítači nebo kurz finanční gramotnosti. 7) Výchovně poradenský program Poskytuje informace vztahující se k hospodaření s penězi, dále informace týkající se dluhů – nezadlužování, oddlužení, informace o sestavení vhodného jídelníčku pro dítě atd. Tyto informace mají klientky možnost získat díky různým kurzům, přednáškám nebo zapůjčením odborné literatury. 8) Dovednostní program Zde jsou klientkám poskytovány informace týkající se péče o dítě, péče o svou osobu aj. Nejde jen o teoretické znalosti, ale především o nácvik praktických dovedností. Díky tomuto programu si klientka osvojí hygienické návyky, ale třeba i vaření, pečení a mnoho dalšího. 9) Volnočasový program Sem patří různé kroužky, aktivity, výlety, které směřují k smysluplnému trávení volného času. Do tohoto programu jsou zapojovány uživatelky společně s dětmi, aby zlepšily svou spolupráci, upevnily vzájemný vztah a důvěru. (www.armadaspasy.cz)
15
2.3
Příčiny příchodu matek do azylových domů Osamělé matky s dětmi často využívají služeb azylových domů, protože se ocitnou
v těžké životní situaci, kdy ztratí bydlení, buď z důvodu neplacení nájmu vzhledem ke své špatné finanční situaci, nebo z důvodu rozchodu s partnerem a odchodu z jeho bytu. Dalším důvodem může být útěk před agresivním partnerem. Nebo pokud matky s dětmi bydlí v nevyhovujících podmínkách, kdy jsou ohroženy především děti a hrozí jejich odebrání. Potom žena využije služeb azylového domu a hledá postupně vhodnější ubytování. (Matoušek, Kodymová, Koláčková 2005)
2.3.1
Neuspokojivá finanční situace Častým důvodem, proč lidé využívají služeb azylových domů a celkově sociálních
pobytových služeb, je jejich neuspokojivá finanční situace. Zpočátku se někteří jedinci snaží tuto svou nelehkou situaci řešit pomocí různých půjček. Tyto půjčky však bývají velmi nevýhodné a jedinci jsou tím nuceni půjčit si další peníze. Ženy pobývající v azylových domech pro matky s dětmi ve většině případů uplatňují nárok na pobírání rodičovského příspěvku, případně přídavků na dítě. Tvoří-li tyto dávky jejich jediný příjem, nejsou schopny dovolit si podnájem, pokud zároveň neuplatní nárok na doplatek na bydlení, který vyplácí úřad práce. Nárok na tento příspěvek má osoba, která má v obývaném bytě trvalý pobyt, což většina pronajímatelů není ochotna poskytnout, například z důvodu exekuce. (Adamcová, 2015) Dalším důvodem, proč se osamělé matky s dětmi dostávají do neuspokojivé finanční situace, je neschopnost přiměřeně nakládat s financemi. Neumí si vytvořit rezervu pro případ nečekaných výdajů, protože se velmi často stává, že ihned po vyplacení peněz neuváženě nakoupí. Tento vzor se pravděpodobně praktikoval v jejich rodinách, proto to neumí. S finanční tísní také velmi úzce souvisí nezaměstnanost. (Adamcová, 2015)
2.3.2
Rozvod V 90. letech jsme mohli zaznamenat značné rozdíly ve struktuře rodiny. Zde máme
na mysli zvyšující se počet neúplných rodin, jedná se o téměř 25% rodin tohoto typu v Evropě. V 90 % případů jde o rodinu, ve které žije matka sama se svými dětmi. Tento jev je 16
dán především rozvodem, ovdověním nebo volbou ženy být svobodnou matkou. Zkušenost dětí s rozvodem rodičů vede k vyšší rozvodovosti. (Šťastná, 2004) Podle Vágnerové (2000) přichází první manželská krize po 3-4 letech manželství a do 10 let dochází k nejvíce rozvodům. Zcela výjimečný je rozvod po deseti letech manželství, ke kterému dochází, opouští-li děti svůj domov. S rozvodem je spojená celá řada problémů, mezi které patří problémy ekonomické, psychologické i sociální. Manželé v dnešní době se často snaží rodinu zabezpečit hmotně a vztahové tedy partnerské a rodičovské role jdou stranou. Díky rozvodu jsou ženy více pod tlakem a ve stresu a často podávají návrh na rozvod právě ony. Každý koho se rozvod týká, během něj něco ztrácí – partnera, rodiče, přátele, bydliště a patří sem i ekonomické ztráty. (Matoušek, 2010)
2.3.3
Domácí násilí Domácí násilí není problém současnosti, ale objevovalo se již v dřívějších dobách.
Až v posledních letech se jím společnost začala zabývat, protože jeho následky mohou být tragické. Do té doby bylo přehlíženo a považováno za záležitost rodiny, do které nikdo z veřejnosti nechtěl zasahovat. Domácí násilí může být definováno jako „násilí nebo fyzické zneužívání, týrání, zaměřené proti životnímu partnerovi nebo jinému členu domácnosti.“ (Hartl, Hartlová, 2010, s. 333) Jiná definice popisuje domácí násilí jako „zneužití postavení moci, kterou pachatel v rodině má. Projevuje se nepřiměřenými požadavky, vynucováním podřízenosti oběti a kontroly nad jejím životem.“ (Vágnerová, 2008, s. 633)
2.3.4
Bezdomovectví Pojem bezdomovectví označuje způsob života daného jedince a také sociální jev,
který si lidé většinou nevybírají. Dochází k němu z důvodu společenského poklesu, kterému nejsou jedinci schopni zabránit. „Bezdomovec je osoba, která nemá bydliště nebo je osobou bez přístřeší, která sice oficiální trvalé bydliště má, ale z nějakého důvodu jej nechce nebo nemůže užívat. Tento 17
člověk obvykle nemá ani zaměstnání a rodinu, resp. jeho vztahy s příbuznými jsou natolik narušené, že zcela ztratily svou funkci. Nemá téměř žádné vazby ke společnosti, zůstává izolován na jejím okraji.“ (Vágnerová, 2008, s. 633) Mezi faktory, které pomáhají ke vzniku bezdomovectví, patří faktory ekonomické, nezaměstnanost a růst chudoby. Jednotlivé příčiny bezdomovectví jsou mnohem složitější. Samotné bezdomovectví je projevem nesprávného začlenění do společnosti. Jedinci, kteří jsou tímto jevem postiženi, nejsou schopni se sami o sebe postarat a neumí se chovat odpovědně. Stávají se tak závislými na pomoci institucí, především se jedná o charitativní péči. (Vágnerová, 2008)
2.4
Domov pro matky s dětmi Zábřeh V následující podkapitole bych chtěla seznámit čtenáře s Domovem pro matky
s dětmi Zábřeh (dále jen DMD), kde jsem absolvovala ve 2. ročníku praxi.
Historie Historie DMD se začala psát 1. 1. 1992. V té době se jednalo o třetí zařízení tohoto druhu na severní a střední Moravě, hned po Ostravě a Olomouci. Provoz zařízení byl zahájen v rekonstruovaném objektu, který je ve vlastnictví města Zábřeh a prostřednictvím odboru sociálních věcí se od roku 1992 město stalo jeho provozovatelem. Od roku 1996 je DMD členem SAD. Po úspěšné rekonstrukci může domov nabídnout kromě přízemního a prvního patra také patro podkrovní s novou společnou kuchyní, čtyřmi pokoji, hernou pro děti, koupelnou a dvěma sociálními zařízeními. (www.msz.zabreh.cz)
2.4.1
Veřejný závazek
Poslání „Posláním této organizace je pomoci osamělým rodičům s dětmi v tísni, kteří nemají žádné zázemí při startu do života. Těmto lidem, kteří se nacházejí v obtížné životní situaci, je nabídnuto časově omezené zázemí, kdy maximální délka pobytu činí jeden rok. Svými aktivačními programy jim může DMD pomoci v usnadnění jejich dalšího samostatného života.“ (www.msz.zabreh.cz) 18
Cíle „Cílem DMD je poskytnout zmiňované dočasné ubytování. Mezi další cíle patří pomoc klientkám či klientům se zvyšováním právního povědomí a sociální informovanosti. Tím se rozumí pomoci při komunikaci s jinými institucemi. Dalšími neopomenutelnými cíli jsou pomoc a podpora při zlepšování dovedností v oblasti péče o dítě, domácnosti a při nakládání s finančními prostředky.“ (www.msz.zabreh.cz)
Cílová skupina „Cílovou skupinou jsou matky/otcové s nezaopatřenými dětmi a těhotné ženy, které se nacházejí v akutní nepříznivé bytové a sociální situaci. V této situaci se ocitli především z těchto důvodů: •
žijí část svého života ve výchovném zařízení,
•
pocházejí z nefunkčních nebo sociálně slabých rodin,
•
mají nízký inteligenční potenciál,
•
opouštějí domácnost v důsledku rozvodu manželství.
Podle těchto důvodů můžeme rozdělit uživatele služeb DMD do dvou skupin: •
matky/otcové s nedostatečným sociálním potenciálem,
•
ženy sociálně ohrožené a matky/otcové v důsledku rozvodu.“ (www.msz.zabreh.cz)
2.4.2
Postup při přijetí do DMD
Jednání se zájemcem Za zájemce se považuje osoba, která projevila zájem o sociální služby, které DMD nabízí a poskytuje. Sociální pracovnice má právo posoudit, zda zájemce o službu spadá do cílové skupiny či nikoliv. Zájemce může získat bližší informace týkající se nabízených služeb osobně v DMD, písemně nebo elektronicky (pošta nebo e-mail) nebo prostřednictvím webových stránek DMD či z letáku. (Interní materiály DMD)
Jednání s žadatelem Žadatel je osoba podávající žádost o poskytování sociálních služeb DMD. Se souhlasem žadatele je jeho žádost zařazena do evidence žadatelů. Žadatel má několik 19
možností jak žádost podat a to: osobně (v kanceláři DMD), poštou nebo elektronicky. Potřebný formulář – žádost může zájemce nalézt na webových stránkách DMD nebo v kanceláři vedoucí DMD. Žadatel je informován o tom, že by měl zařízení DMD kontaktovat 1x měsíčně osobně nebo telefonicky, pokud se tak nestane po dobu 2 měsíců, bude jeho žádost stornována pro neaktuálnost. Druhý důvod, pro který může být uživatel vyřazen z evidence žádostí je ten, že o to sám požádá, tedy na vlastní žádost žadatele. (Interní materiály DMD)
2.4.3
Postup při uzavírání smlouvy o poskytování služeb Po uzavření vzájemné smlouvy o poskytování služby sociální prevence podle zákona
č. 108/2006 Sb. se žadatel stává uživatelem DMD. Smlouva se uzavírá nejdéle na dobu 12 kalendářních měsíců. Před podepsáním smlouvy musí žadatel předložit k nahlédnutí sociálnímu pracovníkovi: průkaz totožnosti, popř. rodné listy dětí, popř. rozsudek o rozvodu manželství, výchově a výživě nezletilých dětí. Před uzavřením smlouvy také sociální pracovník přidělí uživateli klíčového pracovníka, který společně se sociálním pracovníkem pomáhá zpracovat individuální plán klienta, podle kterého je uživatel po celou dobu pobytu v DMD veden. Sociální pracovník vystupuje v roli konzultanta a klíčový pracovník v roli průvodce. Po splnění všech náležitostí týkajících se přijetí nového uživatele s dítětem/dětmi, jim je vedoucí domova přidělen bytová jednotka. (Interní materiály DMD)
Odmítnutí žádosti Důvody pro odmítnutí žádosti mohou být následující: •
naplněná kapacita DMD,
•
DMD neposkytuje sociální službu, o kterou je žádáno,
•
zdravotní stav vylučuje poskytnutí služeb DMD,
•
v době kratší než 6 měsíců byla vypovězena Smlouva DMD o poskytnutí služby z důvodu porušování povinností vyplývajících z této smlouvy. (Interní materiály DMD)
20
3
Neformální výchova dětí v Domově pro matky s dětmi Zábřeh O neformální výchovu dětí v DMD se stará především Nízkoprahové zařízení
pro děti a mládež Dětský svět Zábřeh, z. s. (dále jen NZDM Dětský svět), ale i samotné pracovnice azylového domu, které pro děti i jejich rodiče připravují nejrůznější aktivity. Hlavním úkolem těchto aktivit je rozvoj dovedností a schopností dětí, upevnění rodinných vazeb s rodiči a zároveň naučení výchovných dovedností samotné rodiče. Ti samozřejmě mají tendenci své děti vychovávat, ale protože ve většině případů pocházejí sami z nefunkčních rodin, neměli od koho převzít kladné modely výchovy. Realizované aktivity mají mnohdy preventivní charakter.
3.1
NZDM Dětský svět Zábřeh, z. s. Dětský svět Zábřeh vznikl v červenci roku 2002 jako reakce na pomoc dětem
vyrůstajícím v sociálně slabém prostředí, od samého začátku funguje při DMD Zábřeh. V srpnu roku 2007 se Dětský svět zaregistroval u Krajského úřadu Olomouckého kraje jako služba sociální prevence NZDM se stejným názvem Dětský svět. (Výroční zpráva, 2014)
3.1.1
Veřejný závazek
Poslání „Dětský svět Zábřeh předchází a omezuje rizikové způsoby trávení volného času u dětí a mládeže na Zábřežsku a zvyšuje míru sociálního začlenění.“ (Výroční zpráva, 2014)
Cíle „Poskytovat dostupný a bezpečný prostor ve výchovně-vzdělávacím a volnočasovém centru, kde mohou děti a mládež nalézt podporu, pomoc, vzdělání i zábavu. Všestranně rozvíjet schopnosti, dovednosti a znalosti v oblastech mezilidských vztahů, kultury a cestovního ruchu. Vyrovnávat příležitosti a pomáhat dětem a mládeži trávit volný čas jako vrstevníci místní společnosti a tím zvyšovat míru jejich sociálního začlenění. Podporovat děti a mládež, jejich rodiče i zástupce ve znalostech místní „sociální sítě“ a využívání dostupných
21
zdrojů pomáhajících snižovat negativní dopady nepříznivé sociální situace.“ (Výroční zpráva, 2014)
Cílová skupina „Děti a mládež od 6 do 26 let věku z oblasti Zábřežska, žijící v sociálně znevýhodněném a nepodnětném prostředí, s tendencí trávit volný čas neorganizovaně, na ulici. Služba je určena rizikovým, neorganizovaným dětem a mládeži, kteří jsou ohrožení sociálně patologickými jevy, protože žijí v sociálně znevýhodněném nebo nepodnětném prostředí nebo prosazují životní styl neakceptovaný většinovou společností. Služba je věnována rodinám s dětmi se specifickými potřebami, u nichž došlo k narušení základních funkcí rodiny.“ (Výroční zpráva, 2014)
Zásady poskytované sociální služby NÍZKOPRAHOVOST Znamená maximální možnou dostupnost služby pro klienty, kteří ji potřebují a mají na ni nárok. Je založena na: •
bezplatnosti,
•
dobrovolnosti,
•
anonymitě,
•
navázání vzájemné důvěry mezi pracovníkem a klientem,
•
poskytnutí bezpečného prostoru (podobného přirozenému prostředí klientů),
•
časová dostupnost služby pro klienty,
•
informovanost cílové skupiny o službě.
NEZÁVISLOST Poskytované služby podporují klientovu samostatnost, která je založená na podpoře: •
rozvoje sociálních a psychických schopností a dovedností, pomocí nichž bude klient schopen řešit nepříznivou sociální situaci,
•
vhodných výchovně-vzdělávacích volnočasových aktivit,
•
motivace ke vzdělání,
•
ve využívání dosažitelných a přirozených zdrojů pomoci potřebných k řešení situace. 22
INDIVIDUÁLNÍ PŘÍSTUP Znamená: •
respektování klientových rozhodnutí a přání,
•
dosažitelnost poskytované služby na základě potřeb klientů,
•
respektování soukromí a osobnosti klienta. (Výroční zpráva, 2014)
3.1.2
Pravidelné aktivity Pravidelné aktivity probíhají v herně DMD, na zahradě DMD, ale mohou probíhat
i mimo prostory zařízení, např. na hřišti, v parku atd. Tyto aktivity má na starost lektor. Pod pojmem pravidelné aktivity si můžeme představit aktivity volnočasové zaměřené na děti a mládež, jejichž cílem je smysluplné trávení volného času a rozvoj osobnosti této cílové skupiny. NZDM Dětský svět respektuje požadavky a zakázky, se kterými klient do zařízení přichází, jsou-li v souladu se stanovenými pravidly herny. Mezi tyto pravidelné aktivity můžeme zařadit např. různé výtvarné činnosti, hraní společenských her, práce na PC, pomoc s domácími úkoly, doučování, procházky atd. V současné době je provoz NZDM Dětský svět omezen pouze na jeden den v týdnu a to čtvrtek od 15:00 do 18:30. (Výroční zpráva, 2014)
3.2
Aktivity DMD Zábřeh V případě aktivit, které pořádá samotný DMD se jedná o pravidelné jednorázové,
popř. mimořádné akce, které se konají ve všední dny, o víkendech i o prázdninách. Tyto aktivity probíhají většinou pod vedením pracovnice v sociálních službách. Nyní bych ráda čtenářům stručně představila některé aktivity, jednorázové i pravidelné. O jednorázových aktivitách by se dalo říci, že jsou pravidelné, protože se konají pravidelně každý rok.
Jarní prázdninové aktivity Na každé odpoledne jarních prázdnin (tedy Po-Pá) v čase 14:00-18:00 je pro děti popř. i jejich rodiče naplánovaný nějaký program formou nejrůznějších aktivit. Jedná se 23
např. o sáňkování, bazén, procházky, návštěvu knihovny, vaření/pečení, hraní různých her (vědomostní hry, kvízy), diskotéku, výtvarné činnosti aj. Účelem těchto aktivit je smysluplné trávení volného času o prázdninách, které by si rodiče dětí nemohli třeba z finančních důvodů dovolit nebo o něm mají jiné představy.
Vítání prázdnin Tato akce se zpravidla koná první víkend v červenci a probíhá formou zahradní slavnosti. Pro děti a rodiče jsou nachystaná stanoviště s různými atrakcemi a hrami, která mají společnými silami zvládnout. Odměnou jsou pro děti ceny, které je motivují se co nejvíce snažit, a které si mohou zároveň vytočit v kole štěstí. Smyslem této akce je spolupráce rodiče a dítěte a upevnění jejich vzájemného vztahu.
Vánoční pečení Každoroční kurz pečení vánočního cukroví se těší mezi uživateli DMD velké oblibě. Toto pečení probíhá ve společné kuchyni, která se nachází ve vestavbě DMD. Kurzu se účastní rodiče, kteří mají za úkol nakoupit potřebné suroviny, přípravu složitějších postupů, samotné pečení a v poslední fázi také zdobení cukroví. Účastní se ho i děti, které se učí především samostatně připravit těsto, porozumět návodu, vykrajovat požadované tvary cukroví, vážit na váze a nakonec slepovat cukroví marmeládou. Tento kurz je zaměřen na spolupráci v kolektivu, oddech od každodenních záležitostí a na projevení vlastní tvořivosti a originality.
Sobotní aktivity Sobotní aktivity se konají pravidelně každou sobotu, většinou v čase od 16:00 do 18:00 v prostorách herny DMD nebo na zahradě. Často jsou vázané na období, ve kterém se konají nebo na přání uživatelů DMD. Těchto aktivit se samozřejmě účastní rodiče s dětmi a jedná se např. o výrobu adventních věnců, výrobu nejrůznější výzdoby, cvičení, vaření/pečení, hraní různých her atp. Tyto aktivity jsou zaměřeny především na spolupráci rodiče a dítěte, na rozvoj jejich zručnosti, znalostí a dovedností. 24
Doučování Jedná se o sociálně-aktivizační činnost, která je určena dětem, které navštěvují nultý ročník ZŠ a dětem školního věku. Doučování je zaměřeno na pomoc při psaní domácích úkolů a podporu při přípravě na školní vyučování. Koná se téměř každý den (mimo sobotu) od 16:00 do 18:00 a pokaždé, když o podporu či pomoci dítě nebo rodič požádá. Probíhá za asistence rodiče v herně DMD nebo v kanceláři pracovnice v sociálních službách. Je to z toho důvodu, aby rodiče nepřenášeli odpovědnost za přípravu svých dětí do školy na pracovnice azylového domu, ale aby se sami naučili, jak se s dětmi učit a jak si přípravu do školy zorganizovat a rozvrhnout.
Práce na PC Tato aktivity probíhá pouze na požádání rodiče nebo dítěte a odehrává se v herně, kde mají uživatelé DMD přístup k počítačům. Pracovnice, která se uživatelům věnuje, respektuje zakázku podle jejich individuálních potřeb. Pomáhá uživatelům především s osvojením základů práce na počítači – jak PC zapnout, vypnout nebo restartovat, jako používat klávesnici, základy práce s programy Microsoft office, základy práce na internetu (založení a používání e-mailu), psaní životopisu nebo odpovědi na inzerát apod. Tato činnost se stala v dnešní době téměř samozřejmostí a často se očekává, že práci na PC každý rozumí a ovládá ji.
25
Praktická část
26
4
Praktická část V teoretické části jsem se zabývala způsoby neformální výchovy dětí v DMD.
V praktické části jsem si vybrala několik dětí, u nichž chci popsat vliv volnočasových aktivit v DMD na jejich chování, výchovu a dosavadní rozvoj. Pro praktickou část mé bakalářské práce jsem se rozhodla využít jedné z metod kvalitativního výzkum, případovou studii.
4.1
Teoretická východiska praktické části Na začátku je důležité ujasnit si, co je to kvalitativní výzkum. Creswell
(1998 in Hendl, 2005, s. 50), známý metodolog druh tohoto výzkumu definuje následovně: „Kvalitativní výzkum je proces hledání porozumění, založený na různých metodologických tradicích zkoumání daného sociálního nebo lidského problému. Výzkumník vytváří komplexní, holistický obraz, analyzuje různé typy textů, informuje o názorech účastníků výzkumu a provádí zkoumání v přirozených podmínkách.“ V kvalitativním výzkumu se mísí dané fáze, můžeme tedy o něm říci, že je proměnlivě plánovitý. Jde o kombinaci situací, které si ten kdo výzkum provádí, tedy výzkumník, předem přichystal a fáze, se kterými na začátku výzkumu nepočítal. I přesto, že není téměř nikdy plán kvalitativního výzkumu dodržen, je dobré si ho dopředu připravit a to ze dvou důvodů. Za prvé si výzkumník vytvoří představu, jak bude plánovaný výzkum probíhat, jaký bude postup a jeho fáze. Dále by měl promyslet časovou a prostorovou náročnost, cíle výzkumu a jednotlivé činnosti. Druhým důvodem, proč je dobré výzkum předem naplánovat je vnější okolí, kterým může být výzkumník zaskočen. Může se stát, že realizace projektu se bude odvíjet od plánů a požadavků právě lidí z venku a ne samotného výzkumníka. (Švaříček, Šeďová, 2007)
4.2
Výzkumný cíl Cílem výzkumného šetření je popis vlivu neformální výchovy na děti žijící v DMD
Zábřeh. Dílčím cílem je reflexe životních příběhů uživatelek a jejich dětí a reflexe důvodů, pro které se rozhodly využít služeb DMD.
27
Hlavní výzkumná otázka tedy zní: Jaký vliv má neformální výchova v rámci DMD Zábřeh na děti, které v tomto zařízení žijí? Použitou výzkumnou metodou byla případová studie, která se zaměřuje na podrobný popis a rozbor jednoho nebo více případů. Cílem je podrobné zkoumání těchto případů, snaha zachytit zkoumané informace v celé jejich celistvosti, obsáhnout kontext a složitost daného případu. Zvolíme-li tuto metodu, získáme velké množství informací a k tomu nám stačí pouze malý výzkumný vzorek. (Hendl, 2005)
4.3
Metody sběru dat Je-li stanoven cíl, definovaná výzkumná otázka a vybraná výzkumná metoda,
zvolíme si metody, které využijeme ke sběru dat. Já jsem vybrala pozorování, studium dokumentů a rozhovory.
Pozorování Pozorování v kvalitativním výzkumu patří mezi nejstarší metody sběru dat. Existují dva typy pozorování – zúčastněné a nezúčastněné. Zúčastněné pozorování lze charakterizovat jako soustavné a dlouhodobé sledování činností a aktivit, které se odehrávají v oblasti, kterou zkoumáme. Hlavním cílem je přiblížit čtenáři to, co jsme vypozorovali a objevili. Protože pozorování zachycuje děj, musí být popis co nejpřesnější a nejdetailnější k snadnějšímu pochopení souvislostí, v nichž daná situace probíhá. Na začátku je důležité seznámit se s prostředím. Nezúčastněné pozorování probíhá tak, že výzkumník sleduje jevy v prostředí, ve kterém probíhají, tedy v jejich přirozeném prostředí. Přesto, že se výzkumník přímo neúčastní, dochází mezi ním a pozorovaným jevem ke vzájemnému působení. Nezúčastněné prostředí je takové prostředí, ve kterém výzkumník jevy pozoruje, ale ony nevědí o něm. (Švaříček, Šeďová, 2007)
Studium dokumentů Na rozdíl od pozorování a rozhovorů máme při analýze dokumentů informace již vytvořeny, je potřeba je jen dát dohromady. Nevytváříme je my, ale někdo jiný. Studium 28
dokumentů nám umožní posbírat mnoho cenných dat, která se v nich ukrývají. (Miovský, 2006) Já jsem čerpala z osobních spisů uživatelek, jejich individuálních plánů a dokumentů, do kterých mi samotné uživatelky dovolily nahlédnout (lékařské zprávy, zprávy z vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně aj.).
Rozhovor O rozhovoru lze říci, že je nejčastěji využívanou metodou sběru dat v kvalitativním výzkumu. Je to každé nestandardizované dotazování osoby prostřednictvím otevřených otázek, jež má za cíl zkoumat některé členy skupiny a jejich chování a jednání. Pro účely vypracování případových studií se nejčastěji používá polostrukturovaný rozhovor. V případě tohoto druhu rozhovoru si předem připravíme otázky, na které se budeme ptát, můžeme měnit jejich pořadí a lze se doptávat. Důležitá je příprava a teoretické znalosti o daném jevu. (Švaříček, Šeďová, 2007) Pomocí rozhovorů jsem se doptávala na věci, které jsem se nedozvěděla během pozorování ani při studiu dokumentů.
4.4
Výzkumný vzorek Výzkum byl realizován v DMD Zábřeh. Respondenty výzkumného vzorku bylo 6
dětí a jejich matek, které v azylovém domě v současné době žijí. Výběr respondentů probíhal na základě zajímavosti daného případu a v některých případech i ochoty uživatelů spolupracovat. Předem jsem všechny upozornila, že je to zcela anonymní.
4.5
Vlastní výzkum V této podkapitole se budu věnovat čtyřem konkrétním případům dětí a vlivu
neformální výchovy. Podotýkám, že základní informace o uživatelkách a jejich dětech jsou smyšlené, nikoli pravdivé z důvodu zachování anonymity.
29
4.5.1
Případová studie č. 1
Veronika, 17 let U Veroniky se objevily psychické problémy, které se vyznačují velmi nízkým sebevědomím, pocity méněcennosti a sklony k sebepoškozování. Tyto problémy se vyskytly v době, kdy si matka našla nového přítele. Alkohol byl u nich na denním pořádku a v důsledku toho se ve vztahu mezi partnery objevilo i domácí násilí. Dle slov paní Jany (46), matky Veroniky, byl jejich život naprosto normální do doby, než se rozvedla se svým manželem, otcem Veroniky a Hany (23). Po rozvodu se všechny odstěhovaly do Rájce, nedaleké vesnice u Zábřehu. Paní Jana si našla nového přítele a ne dlouho poté se opět stěhovala do nového bytu, tentokrát na jednom ze sídlišť v Zábřehu, s dcerami i nový přítelem. V té době už byla paní Jana dlouhodobě nezaměstnaná a její přítel taky. Dlouhé chvíle si krátili popíjením alkoholu a stále častěji se mezi nimi objevovala agrese. Starší dcera Hana trávila většinu času u svého přítele a Veronika tak prožívala chvíle strachu sama. Několikrát přemlouvala matku, aby se s přítelem rozešla a on nebo ony se odstěhovaly. Z počátku však byla paní Jana slepá a Veronice nenaslouchala. Možná právě proto se u Veroniky objevily již zmíněné psychické problémy. Celá situace nakonec vyvrcholila tím, že po jednom z útoků paní Jana vyhodila přítele z bytu. Následně podstoupila protialkoholní léčbu a snažila se vše vrátit do normálu. S čím ale nikdo nepočítal, bylo neprodloužení smlouvy v pronajatém bytě. Z důvodu nedostatku financí, způsobeného dlouhodobou nezaměstnaností, si paní Jana nemohla dovolit jiný podnájem, a proto byla nucena využít služeb DMD Zábřeh. Veronika navštěvuje 2. ročník SOU v Zábřehu, obor farmář. Dříve školu dosti odbývala, nechodila do ní, a proto měla vysokou míru absence, což se podepsalo na jejím prospěchu, především z matematiky. Po nastěhování do DMD, bylo na Veronice vidět, že je zakřiknutá a ostýchavá. Sama matka uvedla, že ve škole se spolužákům straní, nekomunikuje s nimi a celkově má vůči nim jistý blok. Běžná komunikace s matkou a sestrou jí nedělá velké problémy, naopak dává matce často najevo, že se bojí, aby se nevrátila zpátky k alkoholu. Se svými problémy se však Veronika matce svěřovat nechce a paní Jana to po ní ani moc nevyžaduje. Protože paní Jana nedokázala Veronice sama pomoci, obrátila se na pracovnice domova s prosbou o pomoc. Ty doporučily, vzhledem k Veroničiným problémům, aby ji objednala k psychologovi pro mladistvé, který se také zaměřuje na sklony k sebepoškozování, 30
které Veronika párkrát měla. Nyní má Veronika za sebou již třetí návštěvu psychologa, cítí se mnohem lépe a myslí si, že brzy jeho pomoc nebude potřebovat. Samotné
pracovnice
DMD
Veronice
nabídly
pomoc
formou
doučování
z matematiky, probíhá za podpory pracovnic v sociálních službách, je velmi úspěšné a Veronika se v matematice zlepšila. Díky tomu, že se Veronice někdo věnuje, si k těmto pracovnicím našla důvěru, často si s nimi dlouho povídá a nebojí se jim otevřít. Z těchto dlouhých rozhovorů vyplynulo, že Veroniku trápí to, že téměř všechny její spolužačky mají přítele a ona ne, protože je dle jejích slov tlustá a ne moc hezká, taky ji trápily špatné známky ve škole a strach, že matka opět propadne alkoholu. Proto pracovnice v sociálních službách přišly s nápadem, že Veronice sestaví její vlastní individuální plán. Stěžejními body v tomto plánu je podpora a pomoc při sestavení zdravého jídelníčku, sestavení plánu pro udržení se v kondici a již zmíněné doučování. Při sestavování jídelníčku byla důležitá přítomnost matky, aby sama viděla, které potraviny jsou vhodné a které nikoli. Jedna z pracovnic do konce Veronice doporučila a ukázala cviky, které jsou dobré na hubnutí. Na začátku však Veronice chyběla pevná vůle, co se týče jídla i cvičení. Paní Jana sice slíbila, že začnou obě jíst zdravěji, obsah ledničky tomu ale neodpovídal. Naopak Veroniku matka překvapila tím, že jí předčasně koupila k narozeninám kolo. Veronika tedy veškeré cvičení nahradila jízdou na kole, kolečkových bruslích a procházkami. Tento pohyb ji baví a nemusí se k němu nutit. Veronika také začala více pečovat o svůj zevnějšek, např. chodí ke kadeřnici. To vše Veroniku motivuje i zdravěji jíst, pro obědy si chodí do místní jídelny, kde dává přednost vždy zdravější variantě jídla Díky značné pomoci pracovnic azylového domu a psychologa cítí Veronika nyní pocit jistoty a bezpečí, který jí dříve chyběl. Také má lepší školní výsledky a vyšší sebevědomí. Velmi důležité bylo také zapojit do všeho matku Veroniky, paní Janu.
31
4.5.2
Případová studie č. 2
Pavel, 5 let, Kristýna, 4 roky Eliška, 2,5 roku U všech tří dětí byl při příchodu do DMD Zábřeh znatelný celkový opožděný vývoj a to nikoli způsobený zdravotními problémy, ale tím, že se jim matka nedostatečně věnovala po stránce jejich rozvoje. Paní Eva (41) přišla do DMD Zábřeh po dvou předchozích pobytech v azylových domech. Její přítel a otec dětí žije u rodiny v Olomouci. Před třemi lety žili společně v obci u Olomouce, ale z důvodu neplacení nájmu, byli nuceni se vystěhovat. Do finančních potíží se dostali v době, kdy byl paní Evě snížen rodičovský příspěvek. Společně s přítelem, který má částečný invalidní důchod, hledají již čtvrtým rokem vhodné bydlení, prozatím bezvýsledně. Přítel paní Evě finančně pomáhá, také si střídavě bere děti na pár dní k sobě. Když se děti s matkou nastěhovaly do DMD, byly Pavlovi 4 roky, Kristýně 3 roky a Elišce 16 měsíců. Značně opožděný byl jejich řečový vývoj. Při sestavování individuálního plánu si paní Eva dala za cíl zapsat Pavla a Kristýnu do MŠ v Zábřehu, do té doby školku nikdy nenavštěvovali. Paní Evě bylo doporučeno, aby z počátku s dětmi navštěvovala předškolní klub Motýlek, který v loňském roce v rámci DMD fungoval, a který se konal každý pátek v dopoledních hodinách. Sociální pracovnice paní Evě radila, aby se svými dětmi trávila více času a věnovala se jim, tzn. chodit s dětmi do herny i mimo aktivity, povídat si s nimi, malovat, číst jim z knížky, trávit s nimi více času venku, na zahradě DMD, dětských hřištích atd. Paní Eva klade důraz na své soukromí, příliš se s ostatními uživateli DMD nezdržuje. Pořádaných aktivit se však s dětmi účastní. Díky tomu, že nyní tráví děti více času se svými vrstevníky, jsou u nich viditelné pokroky. Samozřejmě i maminka se snaží přispívat k jejich rozvoji společnými hrami, povídáním a čtením knížek. Znatelné je zlepšení řeči u Pavla i Kristýny. V září roku 2015 nastoupil Pavel a Kristýna do MŠ. V téže době začal Pavel navštěvovat logopedii, tyto návštěvy jsou pravidelné a konají se jednou za 14 dní. O měsíc později začala logopedii navštěvovat i Kristýna. Procvičování logopedie probíhá každý den za podpory pracovnice v sociálních službách. Postupem času má podpora pracovnice v sociálních službách při procvičování logopedie pouze motivační charakter, paní Eva procvičování bez problému zvládá, ale děti se v přítomnosti pracovnice více snaží. Pokroky 32
u obou dětí jsou znatelné, především ve výslovnosti. Paní Eva procvičuje s dětmi logopedii pečlivě. Naopak cíl, který nenaplňuje a nejeví o něj zájem, je jejich další rozvoj – učení básniček, barev, počítání, dny v týdnu aj. Uživatelce byla opakovaně doporučována a vysvětlována nutnost rozvoje a to nejen starších dětí, ale i nejmladší dcery Elišky. V této oblasti významnou měrou pomohly aktivity pořádané DMD, při kterých děti hrály pexeso, skládaly puzzle, vymalovávaly omalovánky, ale i rozvíjely svou představivost a fantazii při různých výtvarných činnostech. V únoru roku 2016 byl Pavel u zápisu do 1. třídy ZŠ, ale na základě vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně dostal roční odklad. Je to především z toho důvodu, že dlouho u žádné činnosti nevydrží, neudrží pozornost a nedokáže objasňovat významy některých slov. Paní Eva se v MŠ domluvila s paní učitelkou, že od září 2016 bude Pavel chodit do přípravné třídy. Za poslední rok je u dětí vidět výrazný pokrok v logopedii, Pavel se naučil počítat do 10, vyjmenuje dny v týdnu. Lenka pochopila počítání od 1 do 1 a poznává barvy. Obě děti se také naučily pár říkadel. U Elišky došlo k rozvoji jemné motoriky. Paní Eva se nyní, co se týče rozvoje dětí, více snaží, společně s pracovnicí v sociálních službách si stanovuje cíle, na kterých budou společně pracovat, např. význam slov a ostatní dovednosti předškoláka, mezi které patří třeba rozpoznávání počátečního písmena ve slovech, pravá a levá strana, úchop psací potřeby, rozvoj kresebného projevu aj. Za úspěch považuji to, že začaly obě starší děti chodit do školy, do konce do stejné třídy. Na rozvoj děti mají velký vliv pracovnice azylového domu, pořádané aktivity a samozřejmě jejich matka. Paní Eva si sama nevěděla rady, proto bylo důležité jí všechno vysvětlit a předložit jí nabídku možností, které má.
33
4.5.3
Případová studie č. 3
Petra, 10 let Petře byla diagnostikována lehká mentální retardace, která má za následky problémy s učením a chudší slovní zásobu. Paní Vlasta (40), matka Petry bydlela dříve v Praze, poté co se rozešla s přítelem, otcem Petry, vrátila se do Zábřehu, kde bydlela u tchýně a pečovala o ni. Soužití však nebylo vyhovující. Poté bydlela s dcerou a přítelkyní v družstevním bytě, ale pouze jeden měsíc. Majitel bytu měl v úmyslu tento byt prodat, proto se musely nečekaně vystěhovat. Za kauci zaplatily 12 000 Kč, kterou jim majitel nevrátil, tak na něj podaly trestní oznámení. Následkem toho se ocitly na krizovém bytě, kde však mohly bydlet jen určitou dobu, než si najdou něco nového. Z důvodu nedostatku financí, se paní Vlasta musela obrátit na pomoc DMD Zábřeh, kam se s Petrou přestěhovala. Petra nyní ukončí 3. třídy praktické ZŠ. Byla jí potvrzena lehká mentální retardace, při výuce má svou asistentku. Na žádost matky podstoupila Petra psychologické vyšetření, které bylo zaměřeno na Petřiny vzdělávací potřeby. V roce 2003 podstoupila Petra toto vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně v Praze a právě zde bylo potvrzeno, že se její aktuální úroveň intelektových schopností pohybuje v pásmu lehké mentální retardace. Petra nechápe zadání úloh, neudrží příliš dlouho pozornost, neustále odbíhá od zadané práce. Má špatnou výslovnost, nečte a na základě toho bylo navrženo její zařazení do ZŠ praktické. O dva roky později bylo psychologické vyšetření provedeno znovu se závěrem, že se její intelektové schopnosti rozvíjejí nerovnoměrně, názorové schopnosti jsou na vyšší úrovni než verbální. V té době se intelektové schopnosti pohybují opět v pásmu lehké mentální retardace. Společně s matkou se účastní téměř všech výchovně-vzdělávacích a aktivizačních programů, které při DMD probíhají. Uživatelka vítá podporu při přípravě dcery do školy a pomoc při logopedii a to téměř každý den. Během přípravy do školy a procvičování logopedie přetrvávají u Petry potíže se soustředěním, její pozornost odvede sebemenší podnět. Často pracovnice v sociálních službách motivují Petru odměnou ve formě omalovánky za to, že se bude na učení soustředit. Při čtení, které je také nutné procvičovat každý den, se také objevují značné potíže, plete si písmenka, je roztržitá, domýšlí konce nebo význam slov. Velmi často se stává, že pokud je napomenuta, že nějaké slovo přečetla špatně a vyzvána k tomu, aby ho přečetla znovu a lépe, sekne se, objeví se slzy a pokračovat je možné až se uklidní. V tomto případě nepomáhá domlouvání matky ani pracovnice azylového domu. Když má za domácí 34
úkol psaní, tak ho zvládá dle aktuální nálady, někdy chyby nedělá, jindy ano. Naopak matematika jí nedělá žádné problémy. U přípravy do školy je samozřejmě vždy přítomná matka, která se snaží Petře učení ulehčit. Ve volném čase spolu vyrábí různé učební pomůcky, např. záložky do učebnic apod. Paní Vlasta Petru za každý úspěch pochválí a podporuje ji. Sociální kontakt se svými vrstevníky i dospělými nedělá Petře žádný problém. Je milá, vstřícná a na svůj věk ještě dosti dětská. Petra je hodně živá a ničeho se nebojí. Do žádného kroužku nechodí, což si myslím, že je škoda, protože by jí to mohlo pomoci v jejím dalším rozvoji. Ale na druhou stranu jí různé kroužky nahrazují pravidelné sobotní aktivity, na které se vždy těší a které probíhají naučnou i zábavnou formou dohromady. Tyto aktivity jsou vždy nějak tematicky zaměřeny, např. bezpečnost na silnicích, poznávání rostli a stromů a další. Petra při těchto aktivitách se vším velmi ráda pomáhá, je hravá a soutěživá. Pokud zrovna žádná aktivita neprobíhá, chodí Petra za pracovnicemi v sociálních službách, jestli by nemohly nějakou aktivitu vymyslet, třeba překážkovou dráhu nebo cokoli jiného. Jak již bylo výše zmíněno, Petra u žádné činnosti dlouho nevydrží. Sice by ráda pořád něco dělala, ale musí to být různé věci. Nedávno si paní Vlasta našla práci, do které odchází každý všední den ve 4:30. Po Petře se tedy vyžaduje určitá míra samostatnosti a odpovědnosti. Ta spočívá v tom, že se musí každé ráno sama nachystat a vypravit do školy. Právě sloužící pracovnice v sociálních službách dohlíží na to, aby Petra odešla do školy včas. Myslím si, že pobyt v DMD Petře prospívá v tom smyslu, že různé činnosti určené k procvičování jejích intelektových schopností, jsou jí podsouvány nenásilnou formou, nemá totiž ráda, když se řekne, že něco musí. Nenásilnou formou je myšleno např. vyplňování různých pracovních listů, což Petru velmi baví a je to třeba spojování čísel, hledání rozdílů aj. Vhodné pro ni také určitě je stálý kontakt se svými vrstevníky, jinými než těmi ze školy. Paní Vlasta je za podporu a asistenci při přípravě do školy a při procvičování logopedie ráda. Také se jí líbí to, že Petra tak kladně reaguje na aktivity, kterých se účastní. Díky tomu, že chodí nyní do práce a Petra je tak samostatná, se paní Vlasta rozhodla poslat Petru poprvé na letní stanový tábor. Doufá, že se tak ještě více osamostatní, něco nového se naučí a pozná nové kamarády.
35
4.5.4
Případová studie č. 4
Lukáš, 11 let Lukáš trpí velkými výchovnými problémy, které došly tak daleko, že mu hrozil pobyt ve středisku výchovné péče. Paní Alena (38) přišla do DMD Zábřeh se svými pěti dětmi. Jejich příchodu předcházel rozchod s otcem dětí. Do té doby žili všichni s přítelem a jeho matkou v panelákovém bytě v Šumperku. Protože si paní Alena nemohla dovolit nové bydlení, rozhodla se přestěhovat do DMD Zábřeh. Chtěla využít služeb azylového domu pro matky s dětmi v Šumperku, aby to děti měly k otci blíž, tam ale mohou být matky pouze se čtyřmi dětmi. Všechny děti ihned po přestěhování do Zábřehu nastoupily do jedné z místních základních škol, nejmladší Jakub (6) a David (7) do 1. třídy, Lenka (9) do 3. třídy, Lukáš (11) do 5. třídy a nejstarší Filip (13) do 7. třídy. První výukové obtíže se u Lukáše objevily v roce 2012, tedy v době, kdy byl ve 2. třídě. Tehdy podstoupil odborné vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně, kde mu na základě výsledků byla zjištěna podprůměrná úroveň rozumových schopnosti, což znamená, že jde o dítě se speciálními vzdělávacími potřebami. Proto byl také doporučen individuální přístup k chlapci. Poté co se přestěhovali a Lukáš přestoupil na novou školu, začalo se u něj objevovat konfliktní chování ke spolužákům. Doma neposlouchá, nepřipravuje se do školy, domlouvání nepomáhá. Rapidně se mu také zhoršil prospěch. Matka si s ním neví rady, má čtyři další sourozence, otce o víkendech navštěvují, s ním má Lukáš dobrý vztah. Lukáš nemá žádné kamarády, chodí si sám ven kopat s míčem nebo tráví čas u počítače. Ke vzdělání zaujímá Lukáš negativní postoj, je mu všechno jedno. Konfliktní chování směrem ke spolužákům se projevuje formou nadávek, výhrůžek a fyzickým napadáním. Na předchozí škole nebyly obtíže tak velké. Matka vše připisuje změnám, které Lukáš špatně snáší. Vše vyvrcholilo tím, že ve škole Lukáš zbil jednoho ze spolužáků. Matka mu hrozila dvou měsíčním pobytem ve středisku výchovné péče. Lukáš dostal poslední šanci, do doby než zase něco provede, potom pobyt ve středisku podstoupí. Lukášovi byl proto přidělen kurátor a musí docházet do střediska výchovné péče na pravidelné konzultace. Od té doby se Lukášovo chování zlepšilo, přestal nosit poznámky, dostal i pár lepších známek a zlepšila se i jeho příprava do školy, zřejmě se zalekl toho, co mu hrozí.
36
Lukáš navazuje kontakt bez potíží, je otevřený, sdílný, vstřícný. Objevuje se však u něj přítomnost slabšího sebeovládání, když mu něco nejde, nechává se strhnout negativními emocemi a dává je najevo třeba tím, že začne rozhazovat věci kolem sebe. Na základě toho bylo u něj zjištěno, že se jeho současná úroveň rozumových schopností pohybuje v dolním pásmu podprůměrné inteligence. Proto také byly doporučeny pravidelné konzultace rodičů i školy ve středisku výchovné péče. Pracovnice DMD se snaží k Lukášovi přistupovat s klidem, optimismem a trpělivostí. Důležité je stanovit si jasné hranice a pravidla chování. Uplatňují také empatický přístup, při výchovném působení vychází z jeho osobnostních dispozic, respektují je a využívají. Mnohdy ale ani to nepomáhá a často svým chováním strhává vlastní sourozence. Cíle, které si matka za pomoci pracovnice v sociálních službách stanovila, a které by mohly pomoci zlepšit Lukášovo chování, jsou podporovat jeho zájem o vyhledávání nových zájmových činností a rozvoj kamarádských vztahů. Stěžejní je také podpora jeho sebedůvěry, pochvala a ocenění jeho snahy a úspěchů. Lukášovo chování se musí usměrňovat klidným a pevným postojem. V případě zkratkovitého chování s ním situace probrat a zkusit spolu s ním najít způsob, jak by se situace dala řešit jinak. Je důležité mu také častěji poskytovat zpětnou vazbu, hlavně tu pozitivní, upevňovat správný pracovní postup a žádoucí pozitivní prvky chování. Co se týče aktivit v rámci DMD, tak se jich Lukáš buď neúčastní, protože tráví víkendy mimo DMD (u otce) nebo je velmi často sabotuje. Při doučování tvrdí matce i pracovnicím, že žádné domácí úkoly nemá nebo že zapomněl učebnici či sešit ve škole a druhý den donese poznámku. Je-li nějaká skupinová aktivita, tak se předvádí, čímž na sebe upozorňuje a někdy k nevhodnému chování strhává i ostatní děti. Lépe se s Lukášem pracuje individuálně, kdy kolem sebe nemá publikum. Velké problémy mu také dělá uznávání autorit, často nerozlišuje, jestli mluví se svým vrstevníkem, matkou nebo pracovnicí azylového domu. V tomto případě je bohužel zřejmě, že vliv neformální výchovy na Lukáše je nulový z toho důvodu, že není ochoten spolupracovat.
37
4.6
Závěr výzkumu V praktické části bakalářské práce jsem popsala 4 příběhy dětí a jejich matek,
které se ocitly v DMD Zábřeh. Cílem bylo zjistit jaký vliv má neformální výchova v tomto zařízení na děti. Veronika se začala potýkat s psychickými problémy poté, co si její matka po rozvodu našla nového přítele, podlehla alkoholu a probíhalo mezi nimi i domácí násilí. Všechno naštěstí trvalo jen určitou dobu, matka se brzy vzpamatovala, ale Veronika byla i tak tím, co se dělo poznamenaná. Do domova je přivedla ztráta bydlení. Veronice s jejími problémy hodně pomohly pracovnice v sociálních službách, které ji odkázaly na pomoc psychologa a samy jí pomohly zvládat problémy pomocí různých konzultací, doučování a aktivit, do kterých byla zapojena spolu s matkou. Důležité bylo, aby se Veronika nebála znovu začít důvěřovat matce a pracovnicím, které to s ní myslí dobře. Veroničina matka si je vědoma své chyby a snaží se zabránit tomu, aby se problémy její dcery znovu neopakovaly. V současné době je Veronika v psychické pohodě za což může také to, že má komu důvěřovat a cítí se v domově v bezpečí. Když přišli do domova Pavel, Kristýna a Eliška, byl na nich znát slabší fyzický, intelektuální a společenský vývoj. Pobyt paní Evy s dětmi v tomto typu zařízení je již jejich třetí. Pavel s Kristýnou do té doby nenavštěvovali žádnou MŠ, což má na jejich vývoj velký vliv. Dle názoru pracovnic azylového domu paní Eva neměla pocit, že by měla děti něco učit, naučí se to přece, až budou jednou chodit do školky. V tomto případě bylo důležité přesvědčit paní Evu, že by děti měly jít do školky již s nějakým základem, který je naučí rodiče. Paní Evě byly doporučovány různé aktivity s dětmi pro smysluplnější trávení volného času. Po nástupu Pavla a Kristýny do školky, začalo procvičování logopedie, ke kterému paní Eva přistupuje zodpovědně. Děti jsou zvídavé a díky celé řadě nových podnětí se chtějí pořád učit něco nového. Proto paní Eva za podpory pracovnice v sociálních službách s dětmi každý den něco procvičuje. Zde je vidět vliv pracovnic azylového domu i MŠ. Petra trpí lehkou mentální retardací. V domově se ocitla spolu s matkou poté, co ztratily bydlení. V tomto případě si je paní Vlasta, matka Petry, plně vědoma důležitosti Petřina dalšího rozvoje po stránce intelektové a dovednostní a dělá pro to maximum. Účastní se s Petrou téměř všech aktivit konaných v domově, každý den dělají domácí úkoly, procvičují logopedii a čtení. Příprava do školy probíhá za podpory pracovnice v sociálních službách, pokud o to paní Vlasta požádá. Paní Vlasta je nadšená z volnočasových aktivit, 38
které občas pomáhá sama organizovat. Dle jejích slov pomáhají Petře se soustředěním a roztržitostí, je také více aktivní. Snížily se i tzv. záseky, které se objevovaly, když Petře něco nešlo, potom už nebyla možná další spolupráce. Pobyt v domově ji také naučil větší samostatnosti. Lukáš se potýká s velkými výchovnými problém. V domově bydlí s matkou a dalšími čtyřmi sourozenci. Lukáš tyto problémy měl již dříve, ale vše začalo gradovat poté, co se jeho matka rozešla s otcem a oni se museli přestěhovat do azylového domu. Neformální výchova v rámci domova pro matky s dětmi nemá na Lukáše žádný vliv, buď nemá zájem se pořádaných aktivit účastnit, nebo během aktivit neposlouchá a dělá si vše po svém. Příprava do školy neprobíhá skoro žádná. Protože Lukáš ignoruje autority, je s ním téměř nemožná spolupráce. Z případových studií vyplývá potřeba výchovného působení při výchovněvzdělávacích a aktivizačních činnostech a důležitá je také práce s matkou dítěte. Ta by měla být schopna poskytnout svému dítěti bezpečné a podnětné prostředí, které je důležité pro jeho další vývoj. A veškeré aktivity směřovat k smysluplnému trávení volného času.
39
ZÁVĚR Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit vliv neformální výchovy v rámci azylového domu pro matky s dětmi na děti, které v tomto typu zařízení žijí. Konkrétně jsem se zaměřila na děti jednoho zařízení a to DMD Zábřeh. V první kapitole teoretické části jsem se zabývala pojmy souvisejícími s neformální výchovou. Mezi tyto pojmy jsem zařadila volný čas, pedagogiku volného času a výchovu. U pojmu výchova jsem se zaměřila na výchovu ve volném čase a mimo vyučování a na výchovu formální, neformální a informální. Druhá kapitola je věnovaná azylovým domům. Zde jsem stručně popsala historii azylových domů v České republice, charakterizovala jsem azylové domy pro matky s dětmi podle zákona o sociálních službách a služby, které poskytují. Blíže jsem popsala příčiny příchodu matek do azylových domů, mezi které jsem zařadila neuspokojivou finanční situaci, rozvod, domácí násilí a bezdomovectví. Na závěr druhé kapitoly jsem popsala Domov pro matky s dětmi Zábřeh, v rámci kterého jsem realizovala svůj výzkum. Třetí a poslední kapitola se věnuje neformální výchově v rámci DMD Zábřeh, zde jsem uvedla, kdo aktivity pořádá a stručně popsala některé z nich. V úvodu praktické části jsem popsala teoretická východiska praktické části, stanovila jsem si výzkumný cíl, charakterizovala metody sběru dat a výzkumný vzorek. Další část byla věnována případovým studiím, ve kterých jsem se snažila vystihnout vliv neformální výchovy na děti a popsat příčiny kvůli kterým se ocitly s matkou v azylovém domě pro matky s dětmi. Také jsem se pokusila o stručné vyhodnocení jednotlivých případových studií. Volnočasové aktivity v rámci neformální výchovy plní preventivní funkci, protože dětem zajišťují smysluplné trávení volného času. Jedná se především o předcházení sociálně patologickým jevům. Psaním této práce jsem mohla do problematiky azylových domů pro matky s dětmi hlouběji nahlédnout a rozšířit si tak své znalosti týkající se neformální výchovy. Díky tomu všemu jsem přicházela často do kontaktu s uživatelkami domova, mohla jsem lépe poznat je, jejich děti a jejich životy.
40
Seznam použitých zkratek aj.
a jiné
atd.
a tak dále
atp.
a tak podobně
č.
číslo
ČR
Česká republika
DMD
domov pro matky s dětmi
MŠ
mateřská škola
např.
na příklad
NZDM
nízkoprahové zařízení pro děti a mládež
popř.
popřípadě
př.
příklad
resp.
respektive
s.
strana
SAD
Sdružení azylových domů
Sb.
sbírka
SOU
střední odborné učiliště
z. s.
zapsaný spolek
ZŠ
základní škola
41
Seznam použité literatury HÁJEK, B.; HOFBAUER, B.; PÁVKOVÁ, J. Pedagogické ovlivňování volného času. Praha: Portál, 2008. 240 s. ISBN 80-7367-473-4. HARTL, P.; HARTLOVÁ, H. Velký psychologický slovník. Praha: Portál, 2010. 800 s. ISBN 978-80-7367-569-1. HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. 407 s. ISBN 978-80-7367-040-2. HOFBAUER, B. Děti, mládež a volný čas. Praha: Portál, 2004. 174 s. ISBN 80-7178-927-5. MATOUŠEK, O. Rodina jako instituce a vztahová síť. 3. rozš. a přeprac. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010. 167 s. ISBN 80-864-2919-9. MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce. Praha: Portál, 2008. 272 s. ISBN 978-80-7367-3680. MATOUŠEK, O.; KODYMOVÁ, P.; KOLÁČKOVÁ, J. Sociální práce v praxi. Praha: Portál, 2005. 352 s. ISBN 80-7367-002-X. MIOVSKÝ, J. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkum. Praha: Grada, 2006. 332 s. ISBN 80-247-1362-4. PÁVKOVÁ, J. Pedagogika volného času. Praha: Portál, 2002. 222 s. ISBN 80-7178-711-6. PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky – Úvod do studia oboru. Praha: Portál, 2000. 372 s. ISBN 80-7178-944-5. PRŮCHA, J.; WALTEROVÁ, E.; MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001. 322 s. ISBN 80-7178-579-2. PRŮŠA, L. Ekonomie sociálních služeb. Vyd. 1. Praha: Aspi, 2003. 152 s. ISBN 80-8639569-3. ŠVAŘÍČEK, R.; ŠEĎOVÁ, K. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007. 384 s. ISBN 978-80-7367-313-0. VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Vyd. 4. Praha: Portál, 2008. 872 s. ISBN 978-80-7367-414-4. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie Dětství, dospělost, stáří. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. 522 s. ISBN 80-717-8308-0.
42
VÁŽANSKÁ, M. Základy pedagogiky volného času. Brno: Print-Typia, spol. s. r. o., 2001. 198 s. ISBN 80-86384-00-4. Legislativa ČESKO. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2007. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108 ČESKO. Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonu České republiky. 2007. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-505 Internetové zdroje ADAMCOVÁ, K. Citová vazba a výchovný styl žen v azylových domech pro matky s dětmi. [online]. Olomouc, 2015. [cit. 2016-05-25]. Dostupné z: https://theses.cz/id/5ekjfv/Diplomov_prce_Adamcov.pdf Domov pro matky s dětmi. Městská sociální zařízení Zábřeh. [online]. ©2013 [cit. 2016-0529]. Dostupné z: http://msz.zabreh.cz/index.php?option=com_resource&view=list&category_id=785&Itemid =34 Dům pro ženy a matky s dětmi Opava. Armáda spásy. [online]. ©2012 [cit. 2016-05-25]. Dostupné z: http://www.armadaspasy.cz/opava/dum-pro-zeny-matky-s-detmi?strana=azylovydum JUREN, M. Azylový dům pro rodiče s dětmi. [online]. Praha, 2012. [cit. 2016-05-29]. Dostupné z: https://www.fa.cvut.cz/Cz/ArchivPraci/50ea028c501653232d00dce2 ŠŤASTNÁ, A. Analýza: Neúplné rodiny a rozvody manželství s dětmi. Týden manželství. [online]. [cit. 2016-05-27]. Dostupné z: http://www.tydenmanzelstvi.cz/clanky/193/clanky/analyza-neuplne-rodiny-a-rozvodymanzelstvi-s-detmi.html Ostatní zdroje Interní materiály DMD uložené v kanceláři Domova pro matky s dětmi Zábřeh Výroční zpráva 2014. Domov pro matky s dětmi Zábřeh, 2015.
43
Seznam příloh Příloha č. 1
Leták DMD
44
Příloha č. 1
ZŘIZOVATEL SLUŽBY: MĚSTO ZÁBŘEH, MASARYKOVO NÁM. 6, ZÁBŘEH Registrovaná služba dle §57 Azylový dům Identifikátor: 329132
Poslání „Pomáháme osamělým rodičům s dětmi v tísni bez zázemí při startu do života. Nabízíme těmto lidem v obtížné životní situaci časově omezené zázemí a aktivizačními programy jim pomáháme do jejich dalšího samostatného života.“
Co nabízíme? dočasné ubytování pomoc při zajištění stravy podporu při obstarávání osobních záležitostí sociální pomoc formou individuálních plánů pomoc při jednání s úřady a jinými organizacemi dle aktuálních potřeb uživatele • základní sociálně právní poradenství • podporu při výchově a péči o děti, pomoc při vedení domácnosti • • • • •
výchovně vzdělávací a aktivizační programy
Projekt „Služby sociální prevence v Olomouckém kraji“, reg. č. CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_005/0000057 je hrazen v rámci Operačního programu Zaměstnanost z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Kapacita azylového domu je 7 bytových jednotek a 4 pokoje. K dispozici je společná kuchyň, herna pro děti, zahrada a sklep. Využívat můžete naše lednice, pračky a základní kuchyňské vybavení.
Kolik to stojí? Počet členů rodiny Samotný uživatel Uživatel a 1 dítě Uživatel a 2 děti Uživatel a 3 děti Uživatel a 4 děti
Kč za den 130 160 220 280 340
Kde nás najdete? Tunklova 1, 789 01 Zábřeh Kontakt Telefon: 583 415 060 Mobil: 737 911 956 Email:
[email protected] Web: http://msz.zabreh.cz
Projekt „Služby sociální prevence v Olomouckém kraji“, reg. č. CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_005/0000057 je hrazen v rámci Operačního programu Zaměstnanost z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
