UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA
Podíl firem třineckého regionu na mezinárodním obchodu Diplomová práce
Autor: Jana Ježowiczová Vedoucí práce: PhDr. Jiří Řezník, Ph.D.
Olomouc 2012
Prohlášení Místopřísežně prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: „Podíl firem třineckého regionu na mezinárodním obchodu“ vypracovala samostatně pod odborným dohledem vedoucího diplomové práce a uvedla jsem všechny použité podklady a literaturu.
V Olomouci dne
Podpis
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala PhDr. Jiřímu Řezníkovi, Ph.D. za jeho odborné rady, cenné připomínky a otevřené možnosti při psaní této diplomové práce. Mé poděkování patří rovněž Ing. Stanislavovi Nowakovi, který mi byl nápomocen při shromažďování informací o společnosti Autel, a.s.
Obsah ÚVOD ....................................................................................................................................... 8 1. Moravskoslezský kraj .......................................................................................................... 11 1.1 Základní charakteristika kraje ........................................................................................ 11 1.2 Poloha, přírodní zdroje a průmyslová orientace kraje ................................................... 12 1.2.1 Důvody k mezinárodní směně ................................................................................ 12 1.3 Export MS kraje ............................................................................................................ 14 1.3.1 Nejvýznamnější položky vývozu MS kraje ............................................................... 14 1.3.1.1 Funkce mezinárodního obchodu...................................................................... 15 1.3.1.2 Nejvýznamnější položky exportu MSK ............................................................. 15 1.4 Dílčí závěr ..................................................................................................................... 17 2. Třinecko .............................................................................................................................. 19 2.1 Region........................................................................................................................... 19 2.1.1 Obecná definice pojmu region ............................................................................... 19 2.1.2 Kritéria pro vymezení třineckého regionu............................................................... 20 2.1.2.1 Dojížďka za prací ............................................................................................. 20 2.1.2.2 Vymezení pomocí hranic ORP Třinec ............................................................... 21 2.1.2.3 Vztahy středisko a zázemí ................................................................................ 22 2.1.2.4 Vnější vztahy ................................................................................................... 23 2.3 Region v ekonomickém myšlení .................................................................................... 24 2.3.1 Ekonomická úroveň regionů ................................................................................... 25 2.3.1.1 Firmy v regionu ............................................................................................... 25 2.3.1.2 Obyvatelstvo ................................................................................................... 27 2.3.1.3 Veřejná správa ................................................................................................ 27 2.4 Export Třinecka ............................................................................................................. 28 2.5 Dílčí závěr ..................................................................................................................... 28 3. Významné podniky Třinecka ............................................................................................... 29 3.1 Formy mezinárodního podnikání................................................................................... 29 3.2 Tři nejvýznamnější podniky třineckého regionu ............................................................ 29 3.2.1 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. ...................................................................................... 30 3.2.1.1 Profil společnosti (r. 2010) ............................................................................... 31 3.2.1.2 Vývoj v letech 2000 – 2010 .............................................................................. 31
3.2.1.3 Export v letech 2000 - 2010 ............................................................................. 34 3.2.1.4 SWOT analýza exportních možností společnosti .............................................. 37 3.2.1.5 Mediální obraz společnosti .............................................................................. 42 3.2.2 AUTEL, a.s. ............................................................................................................. 43 3.2.2.1 Profil společnosti ............................................................................................. 43 3.2.2.2 Vývoj v letech 2000 – 2010 .............................................................................. 44 3.2.2.3 Export v letech 2000 -2010 .............................................................................. 46 3.2.2.4 SWOT analýza exportních možností podniku ................................................... 51 3.2.2.5 Mediální obraz společnosti .............................................................................. 52 3.2.3 WALMARK, a.s. .......................................................................................................... 53 3.2.3.1 Profil společnosti ............................................................................................. 53 3.2.3.2 Vývoj v letech 2000 – 2010 .............................................................................. 54 3.2.3.3 Export v letech 2000 – 2010 ............................................................................ 56 3.2.3.3.1 Zahraniční pobočky ................................................................................... 56 3.2.3.4 SWOT analýza exportních možností společnosti .............................................. 58 3.2.3.5 Mediální obraz společnosti .............................................................................. 59 3.3 Porovnání vývoje exportu sledovaných firem ................................................................ 59 3.4 Dílčí závěr ..................................................................................................................... 62 4. Působení firem v regionu .................................................................................................... 64 4.1 Podíl firem na zaměstnanosti v regionu ........................................................................ 64 4.2 Členství v klastrech a jiných organizacích ...................................................................... 65 4.2.1 Definice klastru ...................................................................................................... 65 4.2.2 Účast vybraných společností v klastrech a dalších organizacích .............................. 66 4.2.2.1 NÁRODNÍ STROJÍRENSKÝ KLASTR ..................................................................... 67 4.2.2.2 MORAVSKOSLEZSKÝ ENERGETICKÝ KLASTR ...................................................... 67 4.2.2.3 MORAVSKOSLEZSKÝ AUTOMOBILOVÝ KLASTR ................................................. 68 4.2.2.4 HRAT (HOSPODÁŘSKÁ ROZVOJOVÁ AGENTURA TŘINECKA) ............................. 68 4.2.2.5 CZECHTRADE ................................................................................................... 69 4.3 Dílčí závěr ..................................................................................................................... 69 5. Export firem Třinecka v perspektivě celé ČR ....................................................................... 71 5.1 Třinecko a Moravskoslezský kraj ................................................................................... 71 5.2 Mezinárodní obchod ČR ................................................................................................ 73 5.2.1 Mezinárodní obchod/směna .................................................................................. 73 5.2.2 Rizika v mezinárodním obchodu ............................................................................. 73
5.3 Hlavní obchodní partneři ČR ......................................................................................... 76 5.3 Export ČR podle vybraných odvětví ............................................................................... 78 5.3.1 Standard International Trade Classification (SITC) .................................................. 78 5.3.2 Export ČR v návaznosti na exportu vybraných společností ...................................... 79 5.3.2.1 Železo a ocel .................................................................................................... 80 5.3.2.2 Stroje a zařízení všeobecně využívané v průmyslu ........................................... 83 5.3.2.3 Farmacie ......................................................................................................... 85 5.4 Dílčí závěr ..................................................................................................................... 87 Závěr ...................................................................................................................................... 89 Bibliografie ............................................................................................................................. 94 Seznam zkratek .................................................................................................................... 108 Seznam obrázků a grafů........................................................................................................ 109 Seznam tabulek .................................................................................................................... 110 Seznam příloh ....................................................................................................................... 111 Příloha č. 1 ............................................................................................................................ 112
ÚVOD Účast v mezinárodním podnikání je jedním z velmi důležitých ukazatelů politické a ekonomické vyspělosti daného státu. Logicky lze tedy odvodit, že totéž tvrzení se vztahuje na jeho nižší jednotky, tedy kraje a regiony. V tomto ohledu se domnívám, že tato práce vrhne dobré světlo právě na mnou vybraný region, kterým je Třinecko. Z polohy tohoto regionu a firem, jež na jeho území sídlí, vyplývá předpoklad k tvrzení, že Třinecko je právoplatným účastníkem mezinárodního obchodu. Tématem této diplomové práce je „Účast firem třineckého regionu na mezinárodním obchodu“. Zvolila jsem si ho, protože v tomto regionu žiji a průzkum firem obchodujících na mezinárodní úrovni je z hlediska mého zaměřeni velmi žádoucí. Pak také proto, že je třinecký region podle mého názoru nezanedbatelným účastníkem vývozu České republiky. Přinejmenším tomu tak je v určitých oborech (jako např. hutnictví, farmacie, strojírenství), a to zasluhuje naši pozornost a provedení průzkumu tohoto trhu z hlediska účasti na mezinárodní směně. Práci jsem rozdělila do pěti kapitol. V první z nich se zaměřuji na charakteristiku Moravskoslezského kraje (dále MSK). Popis jeho charakteristických vlastností dává firmám podnikajícím na území třineckého regionu širší perspektivu a opodstatňuje zaměření jeho průmyslu. Kromě základní charakteristiky se zde věnuji také výčtu předpokladů vedoucích MSK k mezinárodní směně, vývoji jeho exportu a přehledu hlavních vývozních artiklů. Další kapitola se zabývá problematikou regionální ekonomiky. Je zde z různých hledisek definován pojem region a zabývám se jeho ekonomickou úrovní. Zařadila jsem zde také oddíl věnovaný migraci obyvatelstva, které udržuje region „při životě“. Tuto teoretickou část doplňuje základní popis území Třinecka. Pokusím se také zdůvodnit, proč lze tuto oblast označit jako region a poukázat na skutečnosti ovlivňující ekonomickou úroveň tohoto území. Následující část práce je věnována souhrnu dat shromážděných o konkrétních významných firmách tohoto regionu, které se na daném území nacházejí a účastní se 8
mezinárodního obchodu. Z takových firem jsem si zvolila následující akciové společnosti: Třinecké železárny, Autel a Walmark. Specifikovala jsem oblast jejich činnosti, obchodní partnery (z hlediska zemí) a způsob, kterým vstoupily na zahraniční trhy. V podkapitole profil společnosti jsou popsány základní skutečnosti týkající se podniku. Následující oddíl sleduje vývoj společnosti v první dekádě 21. století. Stejné období je vymezeno také pro exportní aktivity sledovaných podniků. Bude tedy možné vysledovat propojení celkového vývoje společnosti a jejího vývozu. V závěru jsou křivky exportu jednotlivých společností porovnány. Jako další úhel pohledu jsem se zde rozhodla zařadit také obraz firem vytvořený médii. Ve čtvrté kapitole se zabývám vlivem společností na třinecký region. Je zde uveden přehled klastru a dalších organizací, v nichž tyto firmy působí. Vzhledem k tomu, že tyto společnosti jsou významnými zaměstnavateli regionu, je do souvislosti dán vývoj jejich exportu s vývojem počtu zaměstnanců. V páté a poslední kapitole je zkráceně popsán mezinárodní obchod celé České republiky se zaměřením na specializaci popisovaných firem. Výsledkem by měl být materiál vhodný ke srovnání vývozu společností Třinecka a republiky jako celku. A rovněž dotvoření celkového pohledu na tento region z širší perspektivy celého státu. Cílem mé diplomové práce je charakterizovat největší firmy tohoto regionu podílející se na mezinárodním obchodu České republiky. Sestavit data o exportu těchto firem a mezinárodním obchodu Moravskoslezského kraje, třineckého regionu a celé republiky v horizontu let 2000 – 2010. Na základě těchto údajů bych chtěla demonstrovat nezanedbatelný podíl třineckých firem na celkovém exportu. Budu sledovat a porovnávat zejména křivku vývoje exportu během těchto deseti let. Dále bych chtěla ukázat, do jaké míry se shodují vývozní aktivity firem na Třinecku s vyššími celky. Dále pak se pokusím zhodnotit vliv těchto firem na zaměstnanost v třineckém regionu a zjistit, jaký vztah je mezi jejich zahraničními aktivitami a zaměstnaností na tomto území. Zdrojovou literaturu pro tuto práci tvoří publikace Mezinárodní obchodní operace M. Maškové, Region a vnější ekonomické vztahy F. Varadzina a Ekonomika municipalit a regionů P. Ponikelského a Z. Koštejnové. Data o podnicích pocházejí 9
převážně z jejich výročních zpráv a data o mezinárodním obchodu pocházejí z databáze ČSÚ, publikací agentury CzechTrade, serveru Businessinfo. Kompletní seznam literatury je přiložen na konci práce.
10
1. Moravskoslezský kraj Oblast třineckého regionu, kterou se budu v této práci zabývat, leží na správním území Moravskoslezského kraje. Proto se domnívám, že popis základních charakteristik, stejně jako exportního zaměření tohoto územního celku, je pro další srovnání a vytvoření širšího kontextu regionu podstatný.
1.1 Základní charakteristika kraje Moravskoslezský kraj se nachází v nejvýchodnější části České republiky, zaujímá rozlohu 5 427 km2 a je třetím nejlidnatějším krajem ČR s počtem obyvatel přes 1 247 tisíc. Většina z nich, celých 61%, žije ve městech nad 20 tis. obyvatel 1. Jako v celé České republice dochází i v MSK k poklesu populace a k jejímu stárnutí. Kromě toho zde na rozdíl od zbytku republiky dochází k poklesu populace migrací. Jedná se tedy o emigrační region2.3 Problémem kraje je rovněž vyšší míra nezaměstnanosti v porovnání s celorepublikovým průměrem. Situace byla během sledovaného období4 nejhorší v roce 2003, kdy míra nezaměstnanosti dosáhla 14,7%. Tedy počet nezaměstnaných dosáhl 90,7 tis. osob. Nejlépe na tom byl kraj v roce 2008, kdy míra nezaměstnanosti byla na 7,4% a práci hledal poloviční počet ekonomicky aktivních obyvatel. V ČR byla v roce 2003 míra nezaměstnanosti na 9,9% a v roce 2008 činila 5,6%.5
1
Bohumín, Český Těšín, Havířov, Karviná, Kopřivnice, Ostrava, Opava, Třinec: Přehled základních údajů o obcích. Moravskoslezský kraj [online]. 2012 [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/obce2.html
2
Podle směru pohybu obyvatel se regiony dají rozdělit na imigrační regiony (s kladným migračním saldem) a emigrační regiony (se záporným migračním saldem). 3
Charakteristika Moravskoslezského kraje. Businessinfo.cz [online]. 1997-2011 [cit. 2011-12-20]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/moravskoslezsky-kraj/charakteristikamoravskoslezskeho-kraje/1000929/41624/ 4
Sledovaným obdobím se rozumí léta 2000 - 2010
5
Nezaměstnanost. Krajská správa ČSÚ v Ostravě [online]. 2012 [cit. 2011-12-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/nezamestnanost-xt
11
Zejména pak podíl dlouhodobě nezaměstnaných6 je v tomto regionu výrazně vyšší než celorepublikový průměr. Nejvyšší hodnoty v tomto ohledu vykazují okresy Karviná a Ostrava-město.7 Naopak nejlépe je na tom okres Frýdek-Místek, na jehož území se třinecký region nachází a tyto statistiky potvrzuje. 8
1.2 Poloha, přírodní zdroje a průmyslová orientace kraje Kraj sousedí s Polskem, konkrétně se Slezským a Opolským vojvodstvím a na Slovensku s Žilinským krajem. Právě tato poloha dává možnost čilé a efektivní příhraniční spolupráce v různých oblastech, jako například v rozvoji infrastruktury, ochrany životního prostředí, oblasti vývoje, kulturně-vzdělávací činnosti a také rozvoji cestovního ruchu. Tyto aktivity zastřešují 4 euroregiony, a to Beskydy, Silesia, Těšínské Slezsko a Praděd.9
1.2.1 Důvody k mezinárodní směně Účast na mezinárodním obchodu se odvíjí od řady předpokladů, které souvisí především s faktory odlišujícími jedno území od druhého. Hlavními důvody k mezinárodní směně tedy jsou:10 -
odlišnost výrobních podmínek
-
klesající výrobní náklady
-
rozdíly ve spotřebitelském vkusu
1) odlišnost výrobních podmínek: jednotlivé země disponují odlišnými přírodními zdroji a odlišnou kvalitou lidských zdrojů.
6
Nezaměstnaní déle než rok
7
Hlavní faktory regionálního rozvoje ČR - Ekonomika regionů. BusinessInfo.cz [online]. 1997-2011 [cit. 2011-12-20]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rozvoj-regionu/faktory-regionalnihorozvoje-cr-ekon-reg/1001179/46059/
8
Charakteristika okresu Frýdek-Místek. Krajská správa ČSÚ v Ostravě [online]. 2012 [cit. 2011-12-21]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_frydek_mistek
9
Geografické informace. Moravskoslezský kraj [online]. 2012 [cit. 2012-01-06]. Dostupné z: http://okraji.kr-moravskoslezsky.cz/geograficke_informace.html
10
srov. Mezinárodní obchod. Miras.cz [online]. 2000-2011 [cit. 2012-01-06]. Dostupné z: http://www.miras.cz/seminarky/makroekonomie-06-mezinarodni-obchod.php
12
Na území kraje se nachází zásoby nerostných surovin jako vápenec, břidlice, písky, štěrkopísky, cihlářské jíly, žula, mramor, ložiska zemního plynu a především velké zásoby černého uhlí.11 2) klesající výrobní náklady: v různých zemích jsou různé statky vyráběny s odlišně vysokými náklady. Při specializaci země s nízkými náklady na výrobu určitého statku dochází při výrobě ve velkém k úsporám z rozsahu (průměrné výrobní náklady zvyšováním objemu výroby klesají). Z nerostného bohatství tohoto území vycházejí tradiční průmyslová odvětví MSK. Patří zde těžký průmysl, těžba a hutnictví. V těchto odvětvích se kraj řadí k celorepublikovým významným centrům, zejména pak v případě hutního průmyslu. Jádrem je Ostravsko-karvinská pánev.12 3) rozdíly ve spotřebitelském vkusu: obyvatelé různých států mají odlišné preference ve spotřebě.
Životní prostředí Zaměření MSK se bohužel velmi výrazně podepsalo na životním prostředí ve všech jeho složkách (kontaminace půdy a podzemních vod, důlní poklesy, znečištění ovzduší a vodních toků). Nejzávažněji se to projevilo v severovýchodní části kraje na Ostravsku, Karvinsku a Třinecku. V této oblasti v posledních letech dochází ke zlepšování díky používání šetrnějších technologií a poklesu průmyslové výroby. Nemalé investice jsou vkládány do ekologických opatření.13
11
Charakteristika Moravskoslezského kraje. Krajská správa ČSÚ v Ostravě [online]. 2011 [cit. 2011-1222]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/charakteristika_moravskoslezskeho_kraje
12
tamtéž
13
tamtéž
13
Dopravní dostupnost Jedním z předpokladů uskutečňování mezinárodní směny je také kvalitní infrastruktura a dobrá dopravní dostupnost. Region protínají důležité mezinárodní dálnice Budapešť – Gdaňsk a Vídeň – Krakov, dále je plánována dostavba dálnice D1, která zrychlí spojení MS kraje se zbytkem ČR. MS krajem vedou také železniční koridory spojující Mosty u Jablunkova s Chebem a Bohumín s Břeclaví. Letecké spojení je zabezpečováno z letiště Leoše Janáčka v Mošnově (2. největší v ČR).14
1.3 Export MS kraje Se sběrem dat týkajících se zahraničního obchodu krajů se v ČR začíná v roce 2003, přičemž je registrován zejména export. Moravskoslezský kraj zaujímá z hlediska vývozu druhé nejvýznamnější postavení v ČR (i když výrazně slabší než Středočeský kraj).15 „Vývoz vyjadřuje hodnotu zboží odeslaného do zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v zahraničí. Celkový vývoz se tak skládá z odeslání do států EU a vývozu do třetích zemí.“16
1.3.1 Nejvýznamnější položky vývozu MS kraje Z hlediska přítomnosti přírodních zdrojů, tradičního průmyslového zaměření a kvalifikované pracovní síly se společnosti na území MSK zaměřují na výrobu a vývoz 14
Doprava. Moravskoslezský kraj [online]. 2010 [cit. 2011-12-28]. Dostupné z: http://o-kraji.krmoravskoslezsky.cz/doprava.html
15
Vývoz zboží podle jednotlivých krajů České republiky v roce 2003. Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2011-12-28]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/vyv040329.doc
16
Zahraniční obchod. Měšec.cz [online]. [cit. 2012-04-1]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/dane/ekonomika/pruvodce/zahranicni-obchod/
14
určitého
artiklu
(uhlí,
výrobky
ze
železa
a
oceli,
atd.).
Využívají
přitom
funkcí mezinárodní směny. 1.3.1.1 Funkce mezinárodního obchodu
Funkce transformační - MO má dopad na vnější ekonomickou rovnováhu - mění strukturu domácí produkce a domácích výdajů ve strukturu žádoucí v oblasti užití. Je výrazná u malých ekonomik - dovoz slouží k překonání nízké vybavenosti výrobními zdroji. Má význam pro růst specializace ekonomiky. Vyšším typem transformační funkce je funkce transmisní. Jde o přenos informací a stimulů ze zahraničí do domácí ekonomiky a jejich využití při rozhodování.
Funkce růstová - díky MO dochází k úspoře zdrojů a práce, protože jsou efektivně vynakládány.
Funkce určitých interakcí mezi růstem či poklesem národního důchodu (v závislosti na růstu či poklesu dovozu nebo vývozu)
Zahraniční obchod jako faktor zaostávání domácí ekonomiky – za určitých podmínek může dojít k situaci, kdy zahraniční obchod nutně nemusí být hnací silou domácí ekonomiky.17
1.3.1.2 Nejvýznamnější položky exportu MSK Velký význam má z tohoto hlediska těžba uhlí, výroba válcovaných výrobků ze železa nebo nelegované oceli a dalších produktů hutnictví. Zvýšil se rovněž podíl exportu osobních automobilů a ostatních vozidel pro dopravu osob. MS kraj zastává post téměř výhradního vývozce uhlí a koksu, jejichž podíl na celkovém vývozu ČR se pohybuje až k 99,9%. Další velmi významnou skupinu tvoří výrobky z oceli a železa (ploché válcované výrobky, trubky, tyče, drát, pruty, úhelníky, profily), jejichž podíl na celkovém českém exportu se pohybuje mezi 70 – 97%. V letech 2008 a 2010 jsou do statistik zahrnuty také kolejnice s 90,3% respektive 92,7% a také farmacie s přibližně 30%.
17
PLCHOVÁ, B. Zahraniční ekonomické vztahy České republiky. 2., nezměn. vyd. Praha: Oeconomica, 2006, 166 s. ISBN 80-245-1102-9. srov. s 5 - 13
15
Tabulka č. 1 – hodnota exportu MSK v letech 2003 - 2010 2003 export (mil. Kč) z toho do EU (%) podíl na exportu ČR (%) pořadí kraje v rámci ČR
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
132 798 178 102 201 970 225 492 250 339 259 653 226 160
277000
83,9
84,4
83,6
84,9
86,4
87,5
82,1
70,6
9,7
10,3
10,8
10,5
10,1
10,5
10,6
11
2
2
2
2
2
2
2
2
Pramen: ČSÚ
Co se týče dlouhodobého vývoje exportu kraje, jeho hodnoty v letech 2003-2010 postupně rostly. Menší propad nadešel v roce 2009, ale v následujícím roce byl vývoz kraje ve srovnání s rokem 2003 už více než dvojnásobný. S růstem vývozu MSK se rovněž zvyšuje podíl na celkovém českém exportu, a to o 1,3%. K větším změnám dochází v exportu MSK do států EU, který v letech 2003-2008 s menšími výkyvy postupně narůstá. Mezi lety 2008 až 2010 došlo k poklesu o 17%. Stabilní je 2. pozice18 v exportu MSK mezi ostatními kraji ČR.
Graf č. 1 – křivka vývoje exportu MS kraje v letech 2003 - 2010
18
První příčka náleží Středočeskému kraji.
16
Křivka hodnoty exportu MSK vykazuje do roku 2008 trvalý růst. K poklesu došlo pouze v roce 2009 (zřejmě je to spojeno s působením vlivů světové hospodářské krize), avšak hodnota exportu dosáhla vrcholu už o rok později (2010). Jako doplnění k těmto údajům rovněž poslouží mapky s uvedením hlavních vývozních partnerů MS kraje a dvou sousedních krajů.
Obrázek č. 1 – exportní teritoria MSK v letech 2003 a 2010
19
rok 2003
20
rok 2010
Při srovnání můžeme konstatovat, že se stav exportních teritorií během této doby nezměnil, výjimku tvoří Zlínský kraj. Tyto regiony tedy nejvíce obchodují se sousedními státy a Německem, které je největším odbytištěm exportu českých firem.
1.4 Dílčí závěr Moravskoslezský kraj je tedy jedním z nejlidnatějších regionů České republiky, je charakteristický svou orientací na těžký průmysl. V souvislosti se svým zaměřením se však kraj potýká s napravováním škod na životním prostředí a také s vysokou mírou
19
Hlavní partnerské státy vývozu krajů v roce 2003. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2011-1228]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/vyv040329.doc
20
Hlavní partnerské státy vývozu krajů v roce 2003. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2011-1228]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/BE001E1CA2/$File/a-6009-11p16.pdf
17
nezaměstnanosti spojenou s restrukturalizací průmyslu. Důsledkem toho je negativní saldo migrace regionu. Předností tohoto území jsou zásoby nerostných surovin (především černého uhlí), tradiční zaměření průmyslu a s tím spojená kvalifikovaná pracovní síla. Do mezinárodní směny se kraj zapojuje zejména exportem uhlí, výrobků ze železa a oceli (např. kolejnice – kolem 90%). V posledních letech kraj také vyváží produkty automobilového (např. osobní automobily – automobilka Hyundai) a chemického průmyslu (např. farmacie – asi 30%). Objemem svého exportu se MSK řadí v porovnání s ostatními kraji České republiky dlouhodobě na druhé místo (2003 – 2010) s podílem pohybujícím se kolem 10 - 11%. Ve sledovaném období vykazuje křivka vývozu MSK postupný růst až do roku 2008. S propadem je spojený rok 2009, avšak i v tomto roce měl export kraje téměř dvojnásobnou hodnotu oproti roku 2003. Hlavní část exportovaného zboží směřuje na území EU, přičemž nejdůležitějšími partnery MSK jsou sousední země, tzn. Německo, Slovensko a Polsko.
18
2. Třinecko Jednou z nejvýchodnějších oblastí Moravskoslezského kraje je ORP 21 Třinec, jejíž popis a popis společností sídlících na jejím území je základním kamenem pro sestavení závěrů této diplomové práce. Nejprve se však zaměřím na obecnou charakteristiku pojmu region z různých hledisek a její aplikaci na dané území. Teorii propojím s přímým popisem třineckého regionu, zmíním i historii, předpoklady pro jeho zaměření a předpoklady pro rozvoj zahraničního obchodu.
2.1 Region 2.1.1 Obecná definice pojmu region Pojem region lze definovat hned několika různými způsoby, jelikož terminologie v této oblasti je dosud nejednotná. Jedna z definic hovoří o regionu jako o „určité oblasti, která z konkrétního hlediska vykazuje jednotné rysy“.22 Dva základní druhy regionů Encyklopedie Diderot pak dělí regiony na dva základní druhy: 1) fyzikogeografický – vymezený na základě fyzikogeografických vztahů (reliéfu, klimatu, půd, vodstva, apod.), vyznačuje se značnou mírou homogenity 2) sociálněgeografický – vymezený na základě relativně uzavřených prostorových znaků, zejména dojížďky, vyznačuje se určujícím vztahem středisko - zázemí23 Druhy regionu podle geografického hlediska Regiony lze rovněž dělit podle geografického hlediska, a to na: - mikroregion (obce až okresy) – Třinecko 21
obec s rozšířenou působností
22
Ústřední pojmy regionální politiky EU: Příspěvek ke studiu euroregionalismu. DOČKAL, V. Cepsr.com [online]. 2003-2012 [cit. 2011-11-12]. Dostupné z: http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=192
23
tamtéž
19
- subnárodní (makro)region (kraje až země) – Moravskoslezský kraj - region stát (státy až soustátí) - geografický (makro)region (velké geografické celky, kontinenty) 24 Region lze rovněž definovat jako: „Ohraničené území, jehož vymezení (charakter, zaměření, vnitřní uspořádání) závisí na zvolených kritériích vyplývajících z účelu existence daného regionu.“25
2.1.2 Kritéria pro vymezení třineckého regionu Na základě poslední uvedené definice jsem se pokusila sestavit základní kritéria pro vymezení třineckého regionu. Pro tyto účely jsem zvolila následující kritéria: -
dojížďka za prací, migrace obyvatelstva
-
vymezení pomocí hranic ORP Třinec
-
vztahy střediska a zázemí
-
vnějšími vztahy
2.1.2.1 Dojížďka za prací Důležitým faktorem ovlivňujícím region, je rovněž lidská složka tohoto území. Monitoruje se pohyb obyvatelstva, zaměstnanost, nezaměstnanost, či kvalifikace pracovní síly. A právě migrace obyvatelstva, jako jeden z faktorů definujících region, stojí podle mého názoru za zmínku. V tomto případě zejména z hlediska dojížďky za prací. Migrace obyvatelstva v rámci regionů „Migrace obyvatel, představující prostorový pohyb osob, souvisí s prostorovým nesouladem místa bydliště s místem pracoviště, docházky do školy, uspokojováním služeb (různých řádů), apod“.26 Tuto krátkodobou migraci lze tedy dělit na:
25
PONIKELSKÝ, P. a Z KOŠTEJNOVÁ. Ekonomika municipalit a regionů. Praha: Vysoká škola regionálního rozvoje, 2007, 96 s., s. 47
20
- dojížďku do zaměstnání, dojížďku za vzděláním – v centru regionu, v Třinci, se nachází nejvýznamnější zaměstnavatelé regionu (viz. Příloha č. 2) a vzdělávací instituce. Gymnázium, odborná učiliště, střední školy a pobočka vysoké školy.27 - dojížďku za službami (veřejná správa, kulturní, sportovní vyžití, apod.) – v Třinci sídlí úřady veřejné správy s působností také pro mikroregion Jablunkovsko28 a úřady s působností na území regionu,29 zdravotnická zařízení (státní a soukromá nemocnice). Ve městě jsou rovněž místa pro sportovní a kulturní vyžití jako KD, sportovní hala, zimní i lehkoatletický stadion, koupaliště, kryté bazény, kina atd. - dojížďku k realizaci sociálních kontaktů
2.1.2.2 Vymezení pomocí hranic ORP Třinec Jedná se o území nacházející se ve východní části Slezska, jeho centrem je průmyslové město Třinec a spoludotvářejí ho okolní obce – Bystřice, Hnojník, Komorní Lhotka, Košařiska, Nýdek, Ropice, Řeka, Smilovice, Střítěž, Vělopolí, Vendryně. Na Třinecku žije asi 55 tis. obyvatel, z nichž většina dojíždí za prací do centra regionu, tedy do Třince.30
26
tamtéž s. 18
27
Gymnázium, Třinec, příspěvková organizace, Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Třinec, příspěvková organizace, TRIA - Soukromá třinecká obchodní akademie a hotelová škola s.r.o., Vysoká škola podnikání, a.s., pobočka Třinec, Třinecké vzdělávání s.r.o., Střední odborná škola Třineckých železáren:
Adresář firem a institucí. Informační centrum Třinec [online]. 2010 [cit. 2011-12-20]. Dostupné z: http://www.info-trinec.cz/index.php?sec=6&kate=1&podkate=skolstvi 28
Finanční úřad v Třinci, Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj se sídlem v Opavě - Katastrální pracoviště Třinec , OSSZ Frýdek-Místek - pracoviště Třinec, Úřad práce - Kontaktní pracoviště Třinec – SSP
Třinec. Statnisprava.cz [online]. 2000-2011 [cit. 2011-12-20]. Dostupné z: http://www.statnisprava.cz/rstsp/ciselniky.nsf/i/598810 29
Město Třinec - Odbor životního prostředí a zemědělství, Odbor dopravně-správních agend, Odbor školství, Odbor vnitřních věcí, Stavební úřad
Třinec. Statnisprava.cz [online]. 2000-2011 [cit. 2011-12-20]. Dostupné z: http://www.statnisprava.cz/rstsp/ciselniky.nsf/i/598810 30
Oklolní obce. Město Třinec [online]. 2011 [cit. 2012-01-12]. Dostupné z: http://www.trinecko.cz/mesto/?id=okolni_obce
21
Obrázek č. 2 administrativní mapa správního obvodu Třinec
31
2.1.2.3 Vztahy středisko a zázemí Střediskem tohoto regionu je průmyslové město Třinec. Jde o obec s rozšířenou působností, k níž patří 11 okolních obcí.
Třinec První zmínky o městě pochází již z 15. století. Spolu s rozvojem hutnictví rostl i význam tohoto regionu, ve městě byly zřizovány školy a rozvíjela se kulturní činnost. Významnými částmi města z hlediska průmyslu jsou Oldřichovice, kde se nachází sídla Walmarku a Autelu a také Konská, jejíž téměř celé území zaujímají Třinecké železárny.32
31
Administrativní mapa správního obvodu Třinec. Město Třinec [online]. 2011 [cit. 2012-01-10]. Dostupné z: http://csugeo.iserver.cz/xt/redakce.nsf/i/administrativni_mapa_spravniho_obvodu_trinec_k_1_1_2003/$File/8121 adm03.jpg
32
Město Třinec [online]. 2011 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.trinecko.cz/
22
Třinec je spádovou oblastí regionu, nachází se zde většina institucí veřejné správy, nevýznamnější zaměstnavatelé regionu, sociální a zdravotnická zařízení, místa pro kulturní a sportovní vyžití. Průmyslová činnost v centru regionu má i negativní dopady na své zázemí. Region se dlouhodobě potýká s následky hutního průmyslu a to především se znečištěním ovzduší a vod. V tomto ohledu Třinecko zaujímá jedno z prvních míst v rámci celé ČR. Situaci se snaží zlepšovat jak hlavní znečišťovatelé tak i stát a to investicemi do technologií zmírňujících dopady na životní prostředí. Všemi prostředky chtějí zmenšovat důsledky už napáchaných škod. Zázemí regionu pak poskytuje centru – Třinci – pracovní sílu, část disponibilních důchodů plynoucích do zábavy, na nákup spotřebního zboží ve velkých řetězcích v centru, do zdravotní péče a poplatků za různé služby poskytované městem.
2.1.2.4 Vnější vztahy Vezmeme-li v úvahu relativní samostatnost regionu (ekonomickou, dostatek kvalifikované pracovní síly, výrobních faktorů), pak je nutné rovněž zdůraznit důležitost kvalitních vnějších vztahů, jelikož právě ony dávají existenci regionu smysl. V rámci těchto vztahů se uskutečňuje mezinárodní obchod. Poloha a dopravní dostupnost Jednou z velkých výhod regionu z hlediska mezinárodního obchodu je jeho poloha. Město Třinec totiž protíná mezinárodní železniční koridor mezi Bohumínem a Žilinou. Kromě toho leží přímo na hranici s Polskem, v městské části Horní Lištná se nachází mezinárodní hraniční přechod pro osobní dopravu a v blízkém okolí (15-25 km) se rovněž nacházejí mezinárodní přechody s Polskem (Český Těšín) a Slovenskou republikou (Mosty u Jablunkova). A to už samo o sobě tvoří předpoklady k čilému mezinárodnímu obchodu.
23
Město spolupracuje v rámci přeshraniční spolupráce s polským průmyslovým městem Bielsko-Biala.33
2.3 Region v ekonomickém myšlení Další možností, jak nazírat na tento pojem, je hledisko ekonomické. Region je charakterizován jako „oblast, ve které – díky klesajícím transportním nákladům – existuje vnitřně regionální obchod s nízkými (v teorii nulovými) transportními náklady. Je tak chápán jako relativně samostatný ekonomický komplex rozkládající se na určitém teritoriu.“ Jako ekonomický subjekt musí být nadán čtyřmi základními vlastnostmi: - přírodními podmínkami výroby - ekonomickými podmínkami výroby - výrobní otevřeností (uzavřeností) - relativní ekonomickou samostatností Přitom v každém teritoriu můžeme rozpoznat čtyři znaky: - strukturu ekonomické aktivity - ekonomickou úroveň - produkční komplexy - vnitřní a vnější vazby34 Můžeme tedy hovořit o homogenním prostoru vymezeném na základě společných znaků (reliéfu, klimatu, ekonomické samostatnosti, a dalších) a určeném produkčními funkcemi, zdroji ekonomické aktivity a transportními náklady. Z tohoto pohledu bych považovala za vhodnější označit pojmem region vyšší celek, jako např. Moravskoslezský kraj.
33
Město Třinec [online]. 2011 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.trinecko.cz/
34
VARADZIN, F. Regiony a vnější ekonomické vztahy. Ostrava: VŠB - Technická univerzita, 2005, 195 s. ISBN 80-248-0968-0. s. 8
24
2.3.1 Ekonomická úroveň regionů Faktor, jemuž je ze zřejmých důvodů (vyspělost regionu, životní úroveň v něm, atd.) udělována velká pozornost, je ekonomická úroveň regionu. Obecně ji lze vyjádřit HDP (dá se vztáhnout na obyvatele daného území, vyjádřit ho v daném sektoru, atd.). Dalšími ukazateli jsou zaměstnanost, průměrné mzdy, sektorové zaměření podniků nebo daňová výtěžnost. Důležitými skutečnostmi ovlivňujícími ekonomickou vyspělost regionu jsou lokalizace firem, lokalizace obyvatelstva a regionální veřejná správa.35
2.3.1.1 Firmy v regionu Jedná se o nejdůležitější faktor ovlivňující rozvoj regionu. Jsou zaměstnavateli pro velkou část obyvatelstva. Jakožto plátci daní a poplatků jsou zdrojem příjmů veřejného rozpočtu. To následně může vyvolat zvyšování výdajů na zkvalitnění života na tomto území. V zájmu regionální správy je, aby společnosti v regionu byly vhodně diverzifikovány, a tím se území vyhne úpadku v případě problémů v určitém sektoru. Výhodou je rovněž vytváření dodavatelských sítí či klastrů, které působí na základě vnitroregionálních vazeb a zvyšují aktivitu firem. Malé a střední podniky ovlivňují dění spíše jako celek, velké jsou hlavním zaměstnavatelem a mají tak vliv na úroveň mezd v regionu. Riziko představují v případě problémů v jejich odvětví.36 Výčet nejvýznamnějších zaměstnavatelů Třinecka obsahuje příloha č. 2. Důležitou roli v regionu hraje úspěšná průmyslová zóna Třinec – Baliny. Průmyslová zóna Třinec – Baliny se v roce 2004 umístila na druhém místě v kategorii „Průmyslová zóna s největším společenským přínosem“37, a v roce 2005 se umístila na příčce první. Roli zde hraje zejména podpora vzniku nových pracovních míst a přilákání zahraničního kapitálu do regionu. Zóna je převážně obsazena společnostmi
35
PONIKELSKÝ, P. a Z KOŠTEJNOVÁ. Ekonomika municipalit a regionů. Praha: Vysoká škola regionálního rozvoje, 2007, 96 s, srov. s 42 - 44
36
tamtéž
37
Průmyslová zóna roku 2004. Czechinvest.org [online]. 2010 [cit. 2011-11-20]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/prumyslova-zona-roku-2004?term=26.10.2005&place=Praha
25
z regionu s dlouholetou tradicí, u kterých lze očekávat expanzi. Rovněž se dá předpokládat, že se nebudou stěhovat za výhodnějšími podmínkami. Výrazně se na budování PZ podílela rovněž společnost TŽ. Společnost poskytla dar ve výši 20 mil. Kč a půjčku dalších 58 mil. Kč městu na dofinancování komunikace, jež tvoří páteř u průmyslové zóny Baliny. A stejně jako u celého regionu je výhodou průmyslové zóny její poloha téměř na hranicích s Polskem a Slovenskem.38
Zahraniční investoři v regionu K meřítkům ekonomické úspěšnosti regionu také patří přítomnost zahraničních investorů na jeho území. Plní roli nových zaměstnavatelů a znamenají příliv zahraničního kapitálu. V třineckém regionu sídlí hned několik takových investorů, mezi nimi například: Nehlsen Třinec z Německa zabývající se odpadovým hospodářstvím (Třinec) Pickering Interfaces z Velké Británie – výrobce elektroniky (Třinec) Steeltec CZ (Gardena manufacturing) z Německa působící ve strojírenství (Třinec) Vesuvius Česká republika z Belgie působící na poli metalurgie (PZ Třinec Baliny) Berndorf Bäderbau z Rakouska zabývající se hutnictvím (Bystřice) Matador-DongWon Slovensko – korejský podnik (PZ Třinec - Baliny) Deachang Seat Company – Korea (PZ Třinec - Baliny)39 Jak je patrné, zahraniční kapitál se kumuluje obzvlášť v Třinci. Někteří investoři sídlí právě v průmyslové zóně. 38
Baliny - průmyslová zona. Trinecko.cz [online]. [cit. 2011-11-21]. Dostupné z: http://trinecko.cz/mesto/Průmyslová%20zóna.pdf Se starostkou Třince Věrou Palkovskou: Stoprocentně využitý brownfield. Brněnský deník. 2007, roč. 17, č. 66, s. 11 Zóna pomáhá s řešením nezaměstnanosti. Moravskoslezský deník. 2002, roč. 2, č. 100, s. 23
39
Úspěšní inestoři v kraji. Moravskoslezský kraj [online]. 2010 [cit. 2011-12-12]. Dostupné z: http://podnikatel.kr-moravskoslezsky.cz/uspesni_investori.html
26
Průmysl regionu je charakterizován především největším podnikem Třinecké železárny, a.s. Hutní tradice, která začíná již v 19. století, přetrvává dodnes a železárny jsou stále nevýznamnějším zaměstnavatelem v regionu. V souladu s MSK se zde od 90. let slibně rozvíjí chemický průmysl, konkrétně výroba léčiv a doplňků stravy (Walmark).
2.3.1.2 Obyvatelstvo V tomto případě hrají důležitou roli demografická struktura obyvatelstva a jeho vzdělání. V prvním případě se bere v úvahu poměr ekonomicky pasivního a aktivního obyvatelstva regionu, věková struktura a podíl mužů a žen. Od toho se odvíjí potřeba veřejných statků v regionu. V druhém případě se má za to, že dosažené vzdělání ovlivňuje úroveň inovací, ale také ochotu a předpoklady k podnikání.40 Tento region je charakteristický poměrně nízkou mírou nezaměstnanosti (v rámci MSK patří k nejnižším). Ještě v roce 2003 míra nezaměstnanosti činila 15% (MSK 17%) v roce 2008 klesla na úroveň 6% (MSK 9% a ČR 6%).41 Počet ekonomicky aktivních obyvatel (uváděný MSVP mezi lety 2005 – 2010) je 26 808.42 V současné době se společnosti zaměřené na hutnictví v čele s Třineckými železárnami potýkají s nedostatkem absolventů výučních oborů jejich zaměření. Tuto situaci řeší různými pobídkami (např. stipendii). 43
2.3.1.3 Veřejná správa Úkolem veřejné správy je regulovat výše uvedené skutečnosti. Vytváří podmínky pro lokalizaci firem na svém území, měla by dohlížet na vhodnou diverzifikaci těchto podniků. Veřejná správa by měla dbát na zlepšování kvality životního prostředí a kvality životní úrovně obyvatelstva. Zajišťuje veřejné statky (školy,
40
PONIKELSKÝ, P. a Z KOŠTEJNOVÁ. Ekonomika municipalit a regionů. Praha: Vysoká škola regionálního rozvoje, 2007, 96 s, srov. s 42 - 44
41
Obce s rozšířenou působností. Ústav územního rozvoje [online]. 2001-2012 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.uur.cz/default.asp?ID=3733
42
Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska. Integrovaný portál MSVP [online]. 2011 [cit. 201111-10]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem..._ _240428.uzemi=132&ok=Vybrat
43
Škola má vychovat lidi podniku "na míru": Třinecké železárny budou více využívat vědecké kapacity Vysoké školy báňské. Svoboda. 2000, roč. 10, č. 147, s. 7.
27
zdravotnická zařízení, sociální služby atd.) podle potřeb obyvatel, v závislosti na jejich demografické struktuře. Tyto statky mimo jiné financuje z prostředků odváděných a darovaných firmami.44
2.4 Export Třinecka Jelikož nejsou o vývozu Třinecka jako celku vedeny statistiky, věnuji se tomuto tématu blíže v následující kapitole. Zde jsou popsány tři nejsilnější společnosti z hlediska exportu – Třinecké železárny, a.s., Autel, a.s. a Walmark, a.s.
2.5 Dílčí závěr Z uvedených definic pojmu region vyplývá, že Třinecko je sociálněgeograficky vymezeným mikroregionem, který je možné vymezit na základě stanovení různých kritérií, jako např. dojížďka za prací, na základě správních hranic, vztahu centrum zázemí a na základě vnějších vztahů. Na základě těchto kritérií jsem provedla základní popis tohoto regionu. Třinecko je průmyslovým mikroregionem charakteristickým výraznou rolí centra. Soustředí se zde hlavní zaměstnavatelé, úřady s působností pro okolní obce a dokonce pro další mikroregion Jablunkovsko, zdravotnická a sociální zařízení a místa pro kulturní a sportovní vyžití. Tento mikroregion je vymezen hranicemi ORP Třinec (patří zde 12 obcí). Hlavní roli zde hraje město Třinec, jehož rozvoj a v návaznosti i rozvoj regionu (a také jeho zaměření) je spojený zejména s podnikem Třinecké železárny, založeném v první polovině 19. století. Předpoklady pro mezinárodní směnu podle mého názoru tvoří zejména poloha regionu, který leží přímo na hranicích s Polskem a cca 25 km od hranic se Slovenskem. Areál TŽ pak protíná mezinárodní železniční koridor směřující na Slovensko. Centrum hraje také významnou roli ve zvyšování ekonomické úrovně regionu, zejména úspěšná průmyslová zóna. Dále pak o ekonomické vyspělosti území vypovídá míra nezaměstnanosti, především v porovnání s údaji MSK i celé ČR. 44
PONIKELSKÝ, P. a Z KOŠTEJNOVÁ. Ekonomika municipalit a regionů. Praha: Vysoká škola regionálního rozvoje, 2007, 96 s, srov. s 42 - 44
28
3. Významné podniky Třinecka 3.1 Formy mezinárodního podnikání Firmy se mohou mezinárodní směny účastnit různou formou, která závisí na zvážení rizik a faktorů ovlivňujících jejich rozhodnutí vstoupit na zahraniční trh. Mezi takové faktory se řadí obchodněpolitické podmínky, ekonomické podmínky, politické prostředí, právní prostředí, charakteristika výrobků a obchodního partnera, efektivnost vybrané formy podnikání. Formy účasti na mezinárodní směně jsou obvykle rozděleny do tří skupin, a to vývoz a dovoz zboží, formy nenáročné na kapitálové investice a kapitálově náročné vstupy podniků na mezinárodní trhy. Vývozní a dovozní operace – jedná se o nejjednodušší formu vstupu na zahraniční trh – podniky mohou využít různé obchodní metody a spolupracovat na základě smluvních vztahů se subjekty jako prostředník, výhradní prodejce, mandatář, obchodní zástupce a další. Formy nenáročné na kapitálové investice – jestliže firma hodlá uplatnit své produkty na mezinárodním trhu jinak než vývozními operacemi a nechystá se v zahraničí investovat, využívá zpravidla možností jako franchizing, poskytnutí licence nebo smlouvy o řízení atd. Kapitálově náročné formy vstupu podniku na mezinárodní trhy – tato účast firem na MO má jednak formu portfoliových investic, a jednak formu přímé zahraniční investice. České podniky se většinou zaměřují na investice v podobě zakládání značkových prodejen, poboček, či reprezentačních kanceláří.45
3.2 Tři nejvýznamnější podniky třineckého regionu Společností Třinecka a také podnikem s nejdelší tradicí jsou Třinecké železárny, a.s. Dále jsem se zaměřila na společnost Autel, a.s., jež je svými počátky s TŽ celkem úzce spjata a svým zaměřením (inženýrsko-dodavatelská společnost) a velikostí zakázek je k interakcím se zahraničím předurčena. Dalším významným třineckým 45
MACHKOVÁ, H., ČERNOHLÁVKOVÁ, E., SZATO, A. A KOL. Mezinárodní obchodní operace. 4., aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1590-2. srov. s 2- 12
29
podnikem s výraznými exportními ambicemi je firma Walmark, a.s,, působící na trhu s farmaceutickými přípravky a doplňky stravy. Tyto tři podniky podle mého názoru tvoří páteř třineckého regionu a to nejen jako výrobci a zaměstnavatelé, ale také jako významní exportéři. Nacházejí se na území malého mikroregionu, respektive na území jedné obce (Třinec). Nezanedbatelné je rovněž jejich postavení v rámci tržního prostředí České republiky. Podíl těchto firem na mezinárodním obchodu budu sledovat v horizontu deseti let, přičemž se zaměřím zejména na export. V příštích třech oddílech této podkapitoly se budu zabývat profilem společnosti, vývojem podniku a vývojem exportu v poslední dekádě existence těchto subjektů. Budu při tom vycházet především z výročních zpráv těchto podniků, a osobního jednání se zástupci těchto společností a informací zveřejněných na oficiálních webových stránkách firem.
3.2.1 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. Činnost TŽ byla zahájena 1. dubna 1839. Během svého působení na trhu podnik několikrát změnil majitele, a od roku 1996 jsou Třinecké železárny zcela odstátněny (majoritním vlastníkem je Moravia Steel, a.s.). TŽ jsou největším producentem dlouhých válcovaných výrobků a na celkové výrobě oceli v ČR se podílejí asi z jedné třetiny. Společnost je největším zaměstnavatelem v regionu, nemalá část zaměstnanců rovněž dojíždí za prací ze sousedního Slovenska. Ochrannou známkou této společnosti jsou známá tři kladívka v kruhu. Železárny se také výrazně podílejí na kulturním a sportovním dění v regionu svými sponzorskými aktivitami. A nemohu nezmínit, že právě v této oblasti se v loňském roce firma dočkala velké radosti, protože hokejový tým HC Oceláři Třinec se v roce 2011 stali mistry české hokejové Extraligy. Podnik se rovněž angažuje v charitativní činnosti. Třinecké železárny jsou jedním z mála podniků, který dnes využívá zlepšovacích návrhů svých zaměstnanců (tzv. zlepšovatelů), díky nimž se společnosti daří ušetřit nemalé částky. Například v roce 2005 zlepšovatelé ušetřili společnosti 71,5 mil. Kč.
30
3.2.1.1 Profil společnosti (r. 2010) Datum založení: 01. 04. 1839 Obchodní jméno: TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. Právní forma: akciová společnost Sídlo: Průmyslová 1000, 739 70 Staré Město Počet zaměstnanců: 5909 Generální ředitel: Ing. Jiří Cienciala Csc. (od 1998 do 31. 12. 2011) Ing. Jan Czudek (od 1. 1. 2012) Skladba akcionářů: Moravia Steel, a.s. (69,05%), CMC (11%), Finitrading (16,42%), ostatní akcionáři (3,53%) Ocenění (z hlediska exportu): 2008 – 2011 ocenění v kategorii Krajští exportéři – Cena UniCredit Bank 2001, 2004, 2008 – 2010 – 5. místo v kategorii Velcí exportéři, za objem exportu v předchozím roce 2003, 2007, 2009 – 4. místo v kategorii Velcí exportéři, za objem exportu v předchozím roce 2009 - 5. místo v kategorii Velcí exportéři, za objem exportu 1993 – 2008 2002 – 3. místo v kategorii Velcí exportéři, za objem exportu 2001
3.2.1.2 Vývoj v letech 2000 – 2010 Pro dokreslení představy jsem se rozhodla vytvořit velmi zkrácený přehled dění v tomto podniku během období 2000 – 2010. Za podstatné jsem pokládala údaje o podílu exportu na celkovém prodeji společnosti, dále pak jsem se zajímala o postavení firmy na českém ocelářském trhu, proinvestovanou částku a vývoj zaměstnanosti v podniku. V některých případech jsem přidala také významný moment či zajímavost. Tento materiál lze také srovnat s vývojem exportu dané společnosti.
2000 – V tomto roce převládá vývoz produktů nad dodávkami do tuzemska, podíl výrobků TŽ na domácím trhu se pohybuje na úrovní 37-38%, roste import, proinvestováno bylo 1,313 mld. Kč, počet zaměstnanců: 7269.
31
Do společnosti vstoupil zahraniční investor (odkoupením 11% akcií od mateřské firmy MS) - americká hutní firma Commercial Metals Company46, jejíž podíl spravuje švýcarská pobočka. Na počátku roku společnost získala dvouletou půjčku 40 mil. US dol. od konsorcia bankovních domů HSBC Bank a Dresdner Bank AG. Půjčka byla čerpána na financování střednědobých projektů spojených především s vývozem.47
2001 – Nadále převládá export nad tuzemským prodejem, největší část produkce směřuje do zemí EU a dalších evropských zemí, podíl na domácím trhu je 34-38%, investice se vyšplhaly na 456 mil Kč, počet zaměstnanců: 6596. roste průměrná prodejní cena založení dceřiné společnosti Doprava TŽ
2002 – Export je stále vyšší než dodávky do tuzemska, podíl na českém trhu byl 36,3%, proinvestováno bylo 240 mil Kč, zaměstnanci: 6263. narůstá podíl produktů s vyšší přidanou hodnotou, začíná utlumování výroby produktů s nižší rentabilitou (tj. např. betonářská ocel) vytvoření Střediska nástupní praxe pro absolventy VŠ 48
46
Třinecké železárny mají díky vstupu CMC jako jediný hutní podnik v ČR silného a mezinárodně renomovaného strategického partnera," reagoval na otázku Svobody, jak konkrétně se v TŽ projevila více než roční účast CMC, Tomáš Chrenek, předseda dozorčí rady Třineckých železáren Do hutí vstoupí cizinci. Mladá fronta Dnes. 2000, roč. 11, 28. 3., s. 16.
47
Hanns Zollner, jenž je i místopředsedou dozorčí rady Třineckých železáren, uvedl, že transakce podtrhuje partnerstvi CMC se skupinou Moravia Steel - Třinecké železárny. "Očekáváme, že spolupráce nám umožní získat větší obchodní podíl českých ocelových produktů na hlavních exportních trzích," dodal Vlastník Třineckých železáren získal velkou půjčku ze zahraničí. Lidové noviny. 2001, roč. 14, č. 25, s. 15.
48
Zajímavými momentem pro mne, jako pro studenta, bylo založení Střediska nástupní praxe pro studenty VŠ, kde student dostane šanci seznámit se s firemní kulturou a procesy v podniku. Stáž je zakončena vypracováním prezentace a nejlepší stážisté mají šanci získat pracovní smlouvu ve společnosti.
32
2003 – Téměř 2/3 produkce byly exportovány, největší část směřuje opět do EU, podíl TŽ na českém trhu se pohyboval na hranici 35,2%, proinvestováno bylo 1.305 mil Kč, zaměstnanci: 5777.
2004 – Investice v tomto roce tvořily 1,2 mld. Kč, zaměstnanci 5599. vstup ČR do EU ve výrobě surové oceli a válcovaných výrobků bylo dosaženo maxima za posledních 15 let
2005 – Proinvestováno bylo 1,4 mld. Kč, zaměstnanci: 5519. úroveň přidané hodnoty výrobků TŽ roste
2006 – TŽ ovládají 36,9% českého trhu s hutními výrobky, investice se vyšplhaly na 1,225 mld. Kč, zaměstnanci: 5417.
2007 – Tento rok je ve znamení téměř vyrovnaného podílu exportu a dodávek do tuzemska, podíl TŽ 36,3% na českém ocelářském trhu, firma vykázala zisk před zdaněním 4,524 mld. Kč, na investice bylo vynaloženo 832 mil. Kč, zaměstnanci: 5428. TŽ posiluje výzkum koupí dvou výzkumných ústavů Vítkovice Výzkum a H&S PROGRESS, který ovládá bývalý VHÚŽ
2008 – Začíná se projevovat celosvětová finanční krize a s tím jde ruku v ruce nucená regulace výroby, podíl exportu se pohybuje na 58%, podíl na českém ocelářském trhu 38%, investice: 1031 mil Kč., zaměstnanci 5539. Společnost se řadí ke světové špičce získáním certifikátu na dodávky oceli třídy SBQ - tím se dostala do elitní skupiny osmi společností na světě držících tento certifikát. generální ředitel Ing. Jiří Cienciala Csc. se stal Manažerem roku
2009 – TŽ zvýšily svůj podíl na výrobě české oceli na 48%, zahraniční obchod je stále ovlivněn krizí, export je na úrovni 55%, nadále probíhá snižování výroby, investice 717 mil Kč, zaměstnanci: 5319.
33
2010 – V rovině výroby a obchodu se TŽ dostaly na úroveň úspěšných let před krizí, 48% podíl na české výrobě oceli a hutních výrobků, výrazné oživení zahraničního obchodu, 61% z vyrobeného objemu směřuje do zahraničí, investice: 1307 mil Kč, zaměstnanci: 5905. Z uvedeného můžeme vyvodit velmi stabilní postavení podniku na českém trhu. TŽ dokonce v období krize posílily svoji pozici, a to o celých 10% a ovládly tak téměř polovinu českého ocelářského trhu. Stabilně se rovněž vyvíjí podíl exportu a tuzemského prodeje, kdy export lehce převládá. Investiční činnost se každoročně pohybuje kolem 1 mld. Kč. Zřetelně klesajícím ukazatelem byl počet zaměstnanců, který se během těchto 11 let snížil téměř o 2000. To může být dáno rostoucí modernizací, a také změnami ve specializaci ovlivňující nároky na počet pracovníků. Dalším rostoucím faktorem je přidaná hodnota produktů společnosti a orientace právě na produkci tohoto zboží. Významnými momenty během tohoto období bezesporu byl vstup zahraničního investora do podniku, založení společnosti Doprava TŽ a získání zahraniční půjčky na krytí střednědobých cílů z hlediska vývozu.
3.2.1.3 Export v letech 2000 - 2010 Třinecké železárny vyvážejí své produkty do více než 50 zemí světa. Jako důležité partnery z hlediska exportu podnik pravidelně uvádí Německo, Slovensko, Portugalsko, Itálii, Polsko, USA, Velkou Británii, Maďarsko, Rakousko či Slovinsko. TŽ každoročně vyvážejí více než 50% své produkce. Také tento fakt zřejmě vedl k založení dceřiné společnosti „Doprava TŽ“. Předmětem podnikání této společnosti je zabezpečování technologické a obslužné silniční nákladní dopravy pro skupinu Třinecké železárny – Moravia Steel, a.s., která má své zastoupení v 5 zemích světa. Produkty TŽ jsou prodávány prostřednictvím mateřské společnosti Moravia Steel, a.s., dvě zahraniční zastoupení se nacházejí v Německu, dalš í ve Slovinsku, P ort ugalsku, Itálii a Ve lké Británii.
34
Tabulka č. 2 - exportní teritoria společnosti TŽ(%) 2000
2001
2002
2003
EU
59,7
59
60
55,4
ostatní Evropa
22,3
32
32
32,7
Slovensko
11,2
…
…
…
Amerika
3,1
6
5,9
6
Asie
2,5
2
3,9
5,6
Afrika a Australie
1,5
1
1,3
0,3
Údaje
o
uváděny
exportních ve
teritoriích
výročních
byly
zprávách
společnosti pouze do roku 2003. Toto může plynout ze zadání tvorby výročních zpráv jiné společnosti.
Pramen: Výroční zprávy a.s. Třinecké železárny
Za toto období můžeme konstatovat, že hlavní část produkce míří do evropských zemí, z nichž největší podíl končí v EU. Nárůst podílu je pak patrný u Ameriky a
2000 – 2010
Asie.
Tabulka č. 3 - podíl vývozu na tržbách za válcované zboží včetně polotovarů spol. TŽ (údaje v %)
Podíl exportu
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
51,5
52,5
54,5
49,8
48
48,1
51,5
50,8
52,1
56,1
…
Pramen: Výroční zprávy a.s. Třinecké železárny, 2000 – 2010
Zde se opět můžeme ujistit o průměrném nadpolovičním podílu exportu nad domácím prodejem (jedná se o převahu v rozmezí 1 – 6%). Pod hranici 50% se vývoz snížil pouze v letech 2003 – 2005 (hodnoty na úrovni – 2 až – 0,2%).
35
Tabulka č. 4 – export TŽ v letech 2000 – 2010 (kt) Produkt
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Profily
199
214
133
64
60
79
127
207
206
131
179
Polotovary
223
189
174
131
129
88
150
167
190
142
162
Bet. ocel
369
302
275
140
164
160
107
71
63
101
18
Drát
332
423
527
536
527
516
559
523
478
532
584
57
114
154
186
182
198
204
200
217
206
230
47
48
47
44
48
45
44
39
44
Kolejnice Široká ocel trubky
82
CELKEM
1180
1242
1310
1105
1109
1085
1195
1213
1198
1151
1299
INDEX*
100
105
111
94
93
92
101
103
102
106
119
Pramen: Výroční zprávy a.s. Třinecké železárny, 2000 – 2010 Výpočet: vlastní *pro výpočet indexu slouží vždy rok 2000
Z celkových hodnot vyplývá, že maxima v exportu těchto materiálů bylo dosaženo v roce 2002, a to 1310 kt. Toto také koresponduje s výsledky předchozí tabulky (tabulka č. 3 - podíl vývozu z tržeb za válcované zboží včetně polotovarů spol. TŽ), kde rok 2002 vévodí s podílem exportu ve výši 54%. Nejlepšímu výsledku se velmi blíží rok 2010, kde množství exportovaných produktů zůstalo o jednu kt pod hranicí 1300 kt. Dále pak v letech 2001 a 2007 bylo dosaženo hodnot 1242 kt, respektive 1213 kt. V ostatních případech se hodnoty exportovaného zboží držely na úrovni okolo 1100 kt. Nejnižšího exportu bylo dosaženo v roce 2005, o čemž se opět můžeme přesvědčit v tabulce č. 3, kde podíl exportu z tržeb klesnul pod 50%, a to na hladinu 48,1%.
36
Graf č. 2 – vývoj exportu společnosti TŽ, a.s. v letech 2000 - 2010
Z grafu je patrný zejména prudký pokles exportu betonářské oceli. Naopak vysoké hodnoty si po celou dobu drží drát, jenž ještě v roce 2000 vykazoval nižší export než právě zmiňovaná betonářská ocel. Kolísavé hodnoty vykazují profily, které v roce 2004 dosáhly nejnižších hodnot, a také polotovary, jež svého minima dosáhly v roce 2005. Téměř stejnou hodnotu si podržela široká ocel. Trubky byly mezi výrobky TŽ v roce 2010.
3.2.1.4 SWOT analýza exportních možností společnosti Podle údajů o vývoji ve společnosti a vývoji exportu jsem sestavila SWOT analýzu exportních možností Třineckých železáren. Silné stránky - vysoká kvalita produkce (certifikát na výrobu SBQ oceli) - velká tradice ve výrobě oceli a železa - podpora zahraničního investora - soukromí vlastníci – orientace na zisk - vlastní dopravní podnik – Doprava TŽ - kolejnice (produkt určený hlavně na export) z produkce TŽ vlastní také zahraniční certifikáty kvality - odborná pracovní síla, investice do modernizace - spolupráce s VŠB a vlastnictví výzkumných ústavů – velký prostor pro inovace 37
Slabé stránky - dopady na životní prostředí v širokém okolí společnosti - velký podnik – snížení rychlosti reakce na změny na trhu - úbytek kvalifikovaných pracovníků – nezájem o tyto učební obory Příležitosti - TŽ začínají vyrábět také pro automobilový průmysl - rozšiřování portfolia výrobků - rozšiřování prodeje kolejnic, o které je ve světě zájem - otevření evropského trhu po vstupu ČR do EU Hrozby - stoupající vliv zemí BRICu49 na trhu s ocelí a železem - snižování ceny výrobků z oceli a železa - zvyšování ceny vstupních surovin - ochranářská politika zemí, do kterých směřuje produkce TŽ - nedostatek nových odborných pracovníků, nezájem o tyto učební obory
Tabulka č. 5 - dodávky do tuzemska TŽ v letech 2000 – 2010 (kt) Produkt
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Profily
207
222
194
194
210
203
224
243
222
109
174
Polotovary
251
282
322
437
495
455
490
478
441
384
419
Bet. ocel
103
97
127
115
106
122
91
63
49
84
26
Drát
328
315
265
298
341
302
329
346
342
324
373
Kolejnice
34
38
32
30
31
26
26
36
37
30
25
8
9
12
12
11
13
12
6
6
Široká ocel Trubky CELKEM
13 923
954
948
1083
1195
1119
1171
1179
1103
937
1036
Pramen: Výroční zprávy a.s. Třinecké železárny, 2000 – 2010, výpočet - vlastní 49
Brazílie, Indie, Čína
38
V dodávkách do tuzemska bylo dosaženo nejlepších výsledků v roce 2004, kdy bylo na tuzemský trh dodáno 1195 kt výrobků TŽ. Tento fakt opět koresponduje s procentuálními výsledky tabulky č. 3, kdy se podíl exportu na tržbách společnosti propadl na 48%. V roce 2007 bylo dosaženo hodnoty 1179 kt vyexpedovaných na tuzemský trh a v roce 2006 jen o 6 kt méně. Nejslabším výsledkem v ohledu dodávek do tuzemska byl rok 2000 (923 kt). Dále pak následuje rok 2009 (937 kt). Zde opět najdeme shodu s tabulkou č. 3, v níž se vývoz na tržbách společnosti podílí 56,1%.
Graf č. 3 – vývoj dodávek společnosti TŽ do tuzemska v letech 2000 - 2010
Nejvyšších hodnot v dodávkách do tuzemska v letech 2002 – 2010 dosahují polotovary, přičemž svého vrcholu dosáhly v roce 2004. Prodej drátu do tuzemska se pohyboval kolem úrovně 300 kt, což ho řadí na druhou příčku. Podobným kolísáním procházely také tuzemský prodej profilů, jež se pohyboval okolo hodnoty 200 kt s výraznějším poklesem v letech 2009 – 2010. Betonářská ocel zde rovněž prochází ústupem z produkce a následného prodeje na tuzemských trzích. Na stejné úrovni se drží jak kolejnice, tak i široká ocel.
39
Graf č. 4 – porovnání celkového exportu a dodávek do tuzemska a. s. Třinecké železárny (kt)
Při srovnání trendů vývoje exportu a dodávek produktů do tuzemska lze sledovat rozdílné tendence. A to zejména v letech 2002 -2004, kdy se klesající export v tomto období dostane pod hranici dodávek do tuzemska. Výhodou zvýšení dodávek do tuzemska je zejména snížení přepravních nákladů. Naopak v letech 2007 – 2009 vykazují dodávky do tuzemska výraznější pokles oproti exportu. Následně (2009 – 2010) však můžeme zaznamenat podobnou stoupající tendenci.
40
Tabulka č. 6 – výsledné údaje o hodmotě exportu a dodávkách do tuzemska TŽ v období 2000 – 2010 (kt) Produkt
Export
Tuzemsko
CELKEM
z toho export (%)
Profily
1.599
2.202
3.801
41,1
Polotovary
2.679
4.454
7.133
38,4
Bet. ocel
1.770
983
2.753
64,3
Drát
5.537
3.563
9.100
60,9
Kolejnice
1.948
345
2.293
85
406
89
495
82
13
13
26
50
13.952
11.649
25.601
54,4
Široká ocel Trubky CELKEM
Vytvořeno na základě tabulek č 4 a 5 Výpočet: vlastní
Celkové součty produkce za posledních 10 let nám potvrzují, že export (54,4%) převažuje nad dodávkami do tuzemska. Nejprodávanějším produktem z hlediska dodávek do tuzemska (3563 kt), ale také exportu (5537 kt/60,9%) je dlouhodobě drát. Z hlediska prodeje následují polotovary (7133 kt) a profily (3801 kt). Z procentuálního hlediska jsou vývozním lídrem kolejnice. Na export připadá 85%, tento produkt směřuje například do Německa, Sýrie, Dánska, Íránu či Kanady. Z množstevního hlediska do těchto zemí směřovalo 2293 kt kolejnic vysoké kvality. TŽ jsou rovněž jediným výrobcem kolejnic v ČR, na náš trh během let 2000 – 2010 dodaly 345 kt tohoto produktu. Dalším výrobkem s vysoce převažujícím exportem je široká ocel (82%), následuje betonářská ocel (64,3%). Naopak nejslabším výrobkem co do exportu jsou polotovary s pouhými 38,4%, dále pak profily s 41,1%. Avšak i tyto podíly jsou poměrně blízko poloviční hranici.
41
3.2.1.5 Mediální obraz společnosti Zpočátku nového tisíciletí se o společnosti psalo zejména v souvislosti s restrukturalizací hutnictví. Tehdy evropská agentura Eurostrategy jako jednu z variant navrhovala vytvoření Českého ocelářského podniku převedením Nové huti a Vysokých pecí Ostrava do rukou Třineckých železáren. TŽ byly zvoleny z důvodů plné privatizace podniku a kladných hospodářských výsledků. Prodej těchto dvou firem TŽ se měl uskutečnit za symbolickou částku. Během prvních let nového milénia společnost rozvíjí své aktivity také napříč krajem a celou republikou. Expanduje na Kladno, do Veselí a Bohumína. Rok 2003 se nesl pro podnik ve znamení bojů o státní dotace ve výši 2 mld. Kč, stejné částky byly přiznány společnostem Nová huť a Vitkovice Steel. Evropská komise se však zprvu stavěla odmítavě (základní námitkou bylo, že TŽ jsou podnikem v soukromých rukách a rovněž neuskutečněná integrace českého ocelářství pod TŽ a také dlouhodobá prosperita společnosti). Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nakonec v roce 2004 pomoc odsouhlasil vydáním výjimky pro tento případ a TŽ tak získaly prostředky ve výši asi 2 mld. Kč. V následujícím roce se o TŽ píše v souvislosti s první příčkou mezi znečišťovateli v celé zemi (výsledky agentury Arnika). V roce 2005 desetina produkce kolejnic směřuje do Jižní Ameriky, konkrétně do Brazilie. Během období světové finanční krize jsou TŽ prezentovány jako silný podnik projevující se jako silný exportér. Zachovávají výrobu na 80%, a to díky výrobě kolejnic, jejichž výrobu a prodej krize neovlivnila. V těchto letech je společnost vyváží do Spojených Států, také do Kanady, do zemí Evropské unie a na Blízký východ. Společnost se však potýká s propouštěním kmenových zaměstnanců. Lidové noviny se zmiňují o propadu podniku do ztráty. Už v následujícím roce vyrábějí TŽ na 100%, problémem jsou ale nízké ceny oceli. Významnou roli zde hraje také fakt, že je společnost jedním z významných dodavatelů pro automobilový průmysl. Uplatnění mají u výrobců osobních aut jako VolksWagen, Škoda Auto, Porsche, Mercedes, Audi, BMW, Ford, Honda a dalších.50
50
seznam článků je v přiložené literatuře
42
3.2.2 AUTEL, a.s. V porovnání s Třineckými železárnami jde o poměrně mladou firmu, působící na českém trhu necelých 20 let. Společnost byla založena v roce 1998 jako s.r.o., později se přetransformovala na akciovou společnost. Jedná se o inženýrsko-dodavatelskou společnost působící v oblastech jako hutní průmysl, energetika, petrochemie, ale také například ekologické stavby a další. Zajišťuje dodávky na klíč v oblastech VN, NN51 technologický silnoproud a regulované pohony, měření a řídicí systémy základní úrovně, rozvrhování a řízení výroby (MES). Společnost vychází z individuálních požadavků zákazníků. Autel je tvůrcem velkých projektů a to nám dává tušit, že své zakázky hledají po celém světě, přičemž rozhodující je pro firmu velikost projektu (tzn., že do jisté míry nerozhoduje teritorium, do kterého zakázka míří). Z tohoto hlediska budou jejich exportní teritoria zřejmě značně diverzifikována. Dlouhodobě nejvýznamnějším tuzemským partnerem jsou Třinecké železárny. Společnost je sponzorem různých organizací a akcí podporujících zejména školní a mimoškolní aktivity mládeže.
3.2.2.1 Profil společnosti Datum založení: 1. 1. 1990 Obchodní jméno: Autel, a.s. Právní forma: akciová společnost Generální Sídlo: Oldřichovice 790, 73961 Třinec 1 ředitel: Ing. Jaroslav Kroliczek Počet zaměstnanců: 119 Skladba akcionářů: největším akcionářem v roce 2010 byla firma PIK s.r.o. (9,78%)
51
VN - vysoké napětí, NN - nízké napětí
43
Ocenění (z hlediska exportu): 2006 - exportní cena DHL v kategorii exportér moravskoslezského kraje 2008 - exportér moravskoslezského kraje 4. místo v kategorii nárůst exportu 2006 – 2007
3.2.2.2 Vývoj v letech 2000 – 2010 Jelikož v tomto případě jde o menší firmu, jsou také informace v tomto přehledu lehce omezené. Zaměřila jsem se zejména na dosažený hospodářský výsledek před zdaněním a počet zaměstnanců. Tyto informace jsem doplnila o zmínky, které byly o společnosti uveřejněny v mediích. Domnívám se, že tyto ukazatele poskytují dostačující informace pro utváření představy o vývoji společnosti.
2000 – Zisk před zdaněním činil 5.329 tis. Kč. Společnost v roce 2000 zvýšila export o 13% na 33 mil. Kč, firma se podílela jako subdodavatel na projektech v zahraničí hlavně v energetice a hutnictví. Koncoví zákazníci byli z Malajsie, Číny, Kuvajtu, Španělska a Taiwanu. Nejvýznamnějším tuzemským odběratelem byly Třinecké železárny. 52
2001 – zisk před zdaněním: 5.109 tis. Kč V roce 2001 vývoz společnosti směřoval do čínského hutnictví, turecké a mexické energetiky a polského papírenství a celulózy. Firma plánuje dodávky přes partnerské společnosti z Rakouska, Itálie, Dánska, Německa, Finska, Itálie a Švédska.53 Podnik ve skutečnosti realizoval 45% výkonů v zahraničí, zákazníci pocházeli z Mexika, Maďarska a Ruska.54
2002 – zisk před zdaněním 1,9 mil.Kč, zaměstnanci: 81
52
AUTEL - inženýrské služby v automatizaci. Právo. 2004, roč. 14, č. 220, s. 6.
53
Firemní monitor. Svoboda. 2001, roč. 11, č. 14, s. 7.
54
Třinecký Autel zvýšil tržby a rozdělil dividendu. Hospodářské noviny. 2002, 10. 7., s. 18.
44
2003 – zisk před zdaněním: 15,4 mil. Kč, zaměstnanci: 77 Změna kurzu české koruny k euru (silný kurz koruny – kurzové ztráty – většina kontraktů v EUR) ovlivnila také hospodářský výsledek společnosti, 51% produkce míří za hranice.55
2004 – zisk před zdaněním: 10,5 mil. Kč, zaměstnanci: 87 Autel získává kontrakt ve Švédsku (automatizace spalovacího kotle) a podobný dokončuje v Rize.56 Na čínském trhu se společnost prosazuje s projektem systému plánování a řízení výroby.57
2005 – hospodářský výsledek před zdaněním: 11.400 tis. Kč, zaměstnanci: 93 2006 – zaměstnanci: 97 2007 – hospodářský výsledek před zdaněním: 18.730 tis. Kč, zaměstnanci: 108 2008 – zaměstnanci: 121 2009 – výsledek hospodaření před zdaněním: 3.433 tis. Kč, zaměstnanci: 120 2010 – hospodářský výsledek před zdaněním: 8.468 tis. Kč, zaměstnanci: 119 O rozvoji firmy svědčí nejen rostoucí počet zaměstnanců, na rozdíl od TŽ. (Ve společnosti Třinecké Železárny však pokles souvisí spíše s rostoucí automatizací, modernizací a především také v souvislosti s restrukturalizací tohoto odvětví.) Zvyšuje se rovněž zisk před zdaněním, vrcholu bylo dosaženo v roce 2007. U tohoto ukazatele můžeme pozorovat odpovídající pokles v souvislosti s působením faktorů souvisejících s celosvětovou finanční krizí (projevující se v roce 2009). Působí zde také časová náročnost projektů. Největší zakázky si žádají delší dobu realizace a tím pádem i tržby za tyto projekty přicházejí v jiném roce, než na ně byly vynaloženy náklady.
55
Třinecké firmě Autel loni klesly tržby i zisk. Moravskoslezský deník. 2003, roč. 3, č. 59, s. 21.
56
Společnost Autel má kontrakt ve Švédsku. Hospodářské noviny. 2004, 1. 11., s. 19.
57
AUTEL se prosazuje v Číně. Právo. 2004, roč. 14, č. 89, s. 12.
45
Roky 2000 a 2001 nám potvrzují velký rozsah působnosti společnosti z hlediska teritoria. Vidíme zde rovněž propojení Autelu a Třineckých železáren jako nejvýznamnějšího tuzemského zákazníka společnosti v dlouhodobém měřítku. Je zde rovněž zmínka o kurzovém riziku, spojeném s růstem kurzu koruny vůči euru v roce 2003.
3.2.2.3 Export v letech 2000 -2010 Dá se říci, že podnik vyváží do celého světa. Své produkty a služby společnost dodává do Severní, Střední a Jižní Ameriky, na území celé Evropy (včetně Balkánu). K významným vývozním teritoriím se řadí Slovensko, Polsko, Německo, USA, Švédko, Francie a další. Většina zahraničních zakázek se uskutečňuje prostřednictvím partnerů z Evropské unie. Tabulka č. 7 podíl exportu a dodávek do tuzemska a.s. Autel (%)
2000
2001
2002
2003
Údaje o podílu exportu a dodávek do tuzemska byly ve výročních zprávách
TUZEMSKO
69
55,3
51,4
45,1
dostupné pouze do roku 2003.
EXPORT
31
44,7
48,6
54,9
Z těcho údajů můžeme vyčíst rostoucí podíl vývozu, který se zvýšil o téměř
Pramen: Výroční zprávy a.s. Autel, 2000 – 2003
24% a z následující tabulky lze soudit o podobném vývoji i nadále.
46
● Tabulka č. 8 - rozvržení tržeb a.s. Autel dle nejvýznamnějších zahraničních trhů v letech 2002 - 2010 (v tis. Kč) ** 2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
celkem
Slovensko
22485
9214
2100
4664
8561
16429
17323
1191
81 967
Dánsko
10648
2886
102
762
12961
1135
310
28 804
Polsko
6954
813
97400
29554 126979 107664
73150
76975
519 489
8389
10800
12743
4721
16466
2424
55 543
12583
20000
14180
11950
783
2105
69 649
1147
7100
531
10950
7794
2135
3207
22000
18174
2295
491
5000
21597
396
11914
Německo Rakousko
4107
Francie Švédsko
4160
USA Maďarsko
16700
3941
8 778
Kanada Ukrajina Srbsko
7483
2791
14672
70749
Portugalsko
395
Kazachstán
669
Lucembursko
28 246 2203
200
55 607 520
520
91
10 365 85 421 395
641
1 310
35
Turkmenistán
45 363
35 102770
102 770
2564
2 564
Bulharsko
302
302
Írán
150
150
Indie
145
UK
144
Itálie
2896
144
Chile Turecko
29200
Saudská ar Čína
3 041
74931
74 931
136
29 336
2579
2 579
5500
5 500
CELKEM
51400
48354
INDEX*
100
94
35032 175350 109339 181053 336863 111671 163747 68
341
212
352
655
217
318
47
**Pramen: Výroční zprávy a.s. Autel, 2000 – 2010, *pro výpočet indexu slouží výsledky roku 2002
Velký rozsah firmy, co se týče exportního teritoria, je patrný již na první pohled. Z 25 zemí jsou pravidelnými zákazníky Slovensko, Polsko, Rakousko, Německo, Dánsko a USA. Například USA však nemusí být koncovými zákazníky společnosti, jelikož většina zakázek podniku jde přes země Evropské Unie. Autel zde plní roli subdodavatele. Z předchozí tabulky je rovněž patrné, že roste podíl exportu společnosti nad dodávkami do tuzemska. S postupným růstem z tržeb ze zahraničí lze usuzovat o podobném vývoji i nadále. Rekordním obdobím z hlediska sledovaného období je rok 2008, tržby za toto období jsou téměř desetinásobné oproti roku 2004. Nejvýznamnějšími zahraničními partnery z hlediska tržeb společnosti jsou Polsko, Turkmenistán, Srbsko a Chile. Polsko se na celkových tržbách podílí téměř polovinou. V dalších třech zemích pak podnik uskutečnil pouze jednu až dvě zakázky velkého objemu.
48
Tabulka č. 9 – porovnání růstu a poklesu tržeb za export podle zemí v letech 2002 – 2010 v absolutním vyjádření 2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
0*
-
+
+
+
+
+
-
5
2
Dánsko
0
-
-
+
+
-
-
2
4
Polsko
0
-
+
-
+
-
-
+
3
4
0
+
+
-
+
-
3
2
+
+
-
-
-
+
3
4
0
+
-
1
1
+
-
-
+
2
2
-
-
-
1
4
+
-
+
2
2
Ukrajina
0
-
0
2
Srbsko
0
+
1
0
Kazachstán
0
-
0
1
+
1
0
-
0
1
Slovensko
Německo Rakousko
0
Francie Švédsko
0
USA
0
Maďarsko
0
-
Indie
-
+
-
0
Turecko
-
0
+
1
6
3
3
5
3
3
-
3
1
6
5
5
4
4
Vycházela jsem z předchozí tabulky č. 8 – porovnáván je vždy meziroční růst tržeb za export, jsou zde uváděny pouze země, ve kterých bylo dosaženo tržby minimálně dvakrát * 0 označuje období, kdy bylo poprvé dosaženo tržby za export na daném území
Aktivní bilanci růstů a poklesů tržeb za export má Slovensko, Německo, Srbsko a Indie. Z hlediska celkových tržeb však nejde o absolutní lídry mezi zahraničními zákazníky společnosti. Nejvýznamnější obchodní partner – Polsko – má bilanci pasivní. Z celkového pohledu byl z hlediska růstu tržeb za export nejúspěšnější rok 2005, došlo k němu u 6 vývozních teritorií a pouze jednou došlo k poklesu. V tomto období došlo rovněž k reálnému růstu těchto tržeb. Naopak tuto závislost nepotvrzuje
49
absolutní vývoj exportu v roce 2008, kdy bylo dosaženo rekordních reálných tržeb a bilance absolutního pohybu exportu je vyrovnaná (5 poklesů a 5 růstů). Tabulka č. 10 – export a.s. Autel podle světadílů 2003 – 2010 (%) 2002 Evropa
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
100
100
100
87
83
98
69
88
51
Amerika
.
.
.
13
17
1,3
0,1
12
45
Asie
.
.
.
.
.
0,7
30
.
3
Pramen: předchozí tabukla č. 8, výpočet: vlastní
Údaje uvedené v tabulce opět potvrzují fakt, že se společnost orientuje na hledání velkých projektů. O tomto svědčí například 30% podíl Asie na tržbách z exportu v roce 2008, či 45% podíl na tržbách za vývoz do Ameriky. Na území tohoto světadílu své projekty společnost realizuje od roku 2005 pravidelně, avšak s poměrně velkými výkyvy. Graf č. 5 – celkový export a. s. Autel v letech 2002 - 2010
Tato společnost vykazuje v oblasti exportu velmi kolísavé hodnoty, přičemž nejnižší hodnotu vykazuje rok 2004 a to 35 mil. Kč. Rozdíl mezi nejslabším rokem (2004) a rokem z hlediska exportu nejúspěšnějším činí 301 mil. Kč. Propad lze pozorovat také v roce 2009 (spojeno se světovou finanční krizí).
50
3.2.2.4 SWOT analýza exportních možností podniku Silné stránky - zvyšující se podíl exportu - zaměstnanci mají zkušenosti s prací v zahraničí - zkušenosti s prací na velkých projektech - společnost založila pobočky v zahraničí (Polsko a Slovensko) - široká specializace - mohou pouze vytvořit projekt nebo cizí projekt realizovat - velká diverzifikace zahraničních partnerů Slabé stránky - zakázky mimo EU získává většinou přes členské státy - malá firma o 120 zaměstnancích - možná jazyková bariera Příležitosti - prohlubování zkušeností také v jiných oborech - pronikání na rychle rostoucí trhy (Čína, Indie) - uplatnění jako dodavatel v jaderné energetice prostřednictvím klastru Hrozby - hospodářská krize brzdí realizaci velkých zakázek - snižování světových cen produkce v tomto oboru, kurzová rizika - špatná platební morálka zadavatele velkého projektu
51
3.2.2.5 Mediální obraz společnosti Společnost je na veřejnosti prezentována hlavně jako exportér, píše se o ní jednak v souvislosti s exportními cenami DHL, a jednak v souvislosti s významnými zakázkami získanými v zahraničí. 58
58
Seznam článků je v přiložené literatuře.
52
3.2.3 WALMARK, a.s. Společnost Walmark, a.s. vznikla v roce 1990. Nyní je výrobcem farmaceutických a parafarmaceutických přípravů jako doplňků stravy a prostředků léčebné kosmetiky. Do roku 2004 byly součástí firmy také divize zemědělských produktů a nealkoholických nápojů (značka Relax). Do té doby byla společnost českou jedničkou na trhu s nápoji. V rámci strategické orientace podniku na farmacii byly tyto části společnosti odprodány a finance z tohoto kroku směřovaly do rozvoje farmaceutické divize. V roce 2004 společnost získala od Státního úřadu pro podporu léčiv povolení k výrobě léčiv a stala se také producentem humánních léčiv. Walmark je největším producentem doplňků stravy ve střední a východní Evropě. O toto postavení se rovněž hodlá ucházet na území celé Evropy. Na českém trhu má společnost podíl 14%, což z ní dělá jedničku také na území ČR. Mezi produkty Walmarku patří například doplňky stravy jako Proenzi, Urinall Prostenal, Marťánci, MS Gumies, GinkoPrim či Viaderm a mnoho dalších. Firma je rovněž sponzorem kulturních a společenských akcí, angažuje se v charitativní činnosti, mimo jiné společnost provozuje grantový program „Walmark fond pro Třinecko“, v oblastech podpora vzdělávání dětí a mládeže, pomoc potřebným a zdravý životní styl. Jako jediný ze tří vybraných společností využívá Walmark mediální reklamu. Podle údajů společnosti Admosphere (reklamní výdaje vyhodnocuje podle ceníkových cen) utratila v roce 2009 společnost 139,1 mil. Kč, čímž se řadí na druhou příčku mezi farmaceutickými společnostmi. Spoty Walmarku můžeme sledovat na TV stanicích Prima TV a TV Nova. Například v roce 2007 se společnost vyšplhala na třetí místo mezi top 15 vysílanými reklamními spoty na všech českých TV stanicích. 59
3.2.3.1 Profil společnosti Datum založení: 1990 Obchodní jméno: Walmark, a.s. 59
Největší inzerenti na TV stanicích - říjen 2007. Strategie. 2007, roč. 14, č. 47, s. 47.
53
Právní forma: akciová společnost Sídlo společnosti: Oldřichovice 44, 73961 Třinec 1 Výkonný ředitel: Ing. Petr Turoň Počet zaměstnanců: +/- 430 Zakladatelé: Adam, Mariusz a Valdemar Walachovi
3.2.3.2 Vývoj v letech 2000 – 2010 Jako v předchozím případě se jedná o podnik s mnohem menší tradicí, v zásadě budeme z hlediska vývoje hodnotit druhou polovinu existenci společnosti. Ke zmapování vývoje ve firmě jsem zvolila údaje o počtu zaměstnanců, zisk před zdaněním, podíl exportu na celkové výrobě a podíl na trhu s farmaceutickými produkty na českém trhu a také stav dceřiných společností v zahraničí. Informace jsem čerpala zejména z výročních zpráv podniku a oficiálních webových stránek.
2000 – zisk před zdaněním 62,3 mil. Kč, zaměstnanci: 380 společnost se orientuje v exportu na posílení pozic v Polsku a na Slovensku většina prostředků firmy je investována do rozvoje
2001 – zisk před zdaněním 128,3 mil. Kč, zaměstnanci: 418 2002 – zisk před zdaněním 207,4 mil. Kč, růst exportu, výrazné posílení tržního podílu na trzích jižní a západní Evropy, zaměstnanci: 485
2003 – zisk před zdaněním 213 mil. Kč, přibyla další dceřiná společnost v Maďarsku, růst exportu, podíl firmy na trhu vitamínových výrobků 16,8%, uděleno povolení k výrobě léčiv, zaměstnanci: 535
2004 – zisk před zdaněním 203,1 mil. Kč, podíl exportu na tržbách se zvýšil na 23%, vznik pobočky na Ukrajině, v Litvě, meziroční snížení výsledku hospodaření, zaměstnanci 566
2005 – zisk před zdaněním 77,1 mil. Kč, zřízena nová pobočka v Bulharsku, zvýšení podílu exportu na tržbách mateřské společnosti na 40%, konsolidované 56%, zaměstnanci: 406 54
Ratingová agentura CRA Rating Agency zvýšila mezinárodní ratingové ohodnocení o jeden stupeň na Baa. Skupina Walmark v roce 2005 poprvé utržila více v zahraničí než v tuzemsku, nejrychleji rostl prodej v Maďarsku, Rumunsku a Polsku. Export se dlouhodobě podílí na celkové výrobě 60%.
06/07 – zisk před zdaněním 244,4 mil. Kč, přechod na účtování a vykazování hospodářských výsledků v cyklu hospodářského roku, otevřena dceřiná společnost v Lotyšsku, pokles prodeje na tuzemském trhu, zvýšení i hladkého exportu do ostatních zemí, kde nejsou dceřiné spol. (meziročně o 20%), podíl exportu na tržbách se zvýšil na 46%, kons 60% zaměstnanci: 414 Zahájení činnosti nového distribučního centra v Českém Těšíně. Toto logistické centrum bude zásobovat produkty společnosti celou Evropu (zaměstnání zde najde 30 pracovníků). Walmark uspěl hned ve třech grantových schématech z operačních programů rozvoje lidských zdrojů a podpory podnikání se svou žádostí o dotace z Evropské unie.60 Do konce roku 2007 předpokládají vykompenzování odprodeje nápojářské divize.
07/08 – zisk před zdaněním 121,8 mil. Kč, otevření dceřiné společnosti ve Francii, meziroční pokles tuzemských tržeb, podíl exportu na tržbách mateřské společnosti 50%, z hlediska konsolidovaných výsledků podíl činil 65%, zaměstnanci 430 Proběhla historicky nejvýznamnější rotace top manažerů na důležitých trzích, z hlediska rozšíření jejich mezinárodní zkušenosti. Walmarku rostou zahraniční tržby rychleji než tržby za domácí prodej. Nejvýznamnější meziroční zvýšení prodeje zaznamenala společnost v Litvě (o 74%), dále pak v Bulharsku (o 58%) a v Rumunsku (o 28%). 61
60
Walmark dostane desítky miliónů. Hospodářské noviny. 2006, 9. 2., s. 22.
55
08/09 Došlo k převzetí firmy Aminostar (producent sportovní výživy a speciálních doplňků stravy). Společnost roste zejména díky zahraničnímu prodeji, tuzemské tržby stagnují.
09/10 V roce 2010 končí hospodaření společnosti poprvé ve ztrátě, konkrétně 164 mil. Kč.62 Z uvedeného můžeme opět usuzovat o pozitivním vývoji společnost co do počtu zaměstnanců a růstu zisku před zdaněním. Neustále se také zvyšuje podíl exportu na tržbách mateřské společnosti a také z hlediska konsolidovaných výsledků. Pozitivním faktem z hlediska mezinárodního obchodu je také narůstající počet dceřiných společností v zahraničí, zejména ve východní Evropě (Ukrajina, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Rumunsko) a ve Francii. Růst společnosti na domácích trzích však v posledních letech stagnuje. Významnými milníky firmy bezesporu jsou zvýšení ratingu agenturou Moody´s v roce 2005 a manažerská rotace v roce 2008.
3.2.3.3 Export v letech 2000 – 2010 Jak už bylo zmíněno, společnost se uchází ve svém oboru o vedoucí postavení na území celé Evropy. Zahraniční pobočky má v 8 zemích, převážně ve východní Evropě.
3.2.3.3.1 Zahraniční pobočky Slovensko (1992) – podíl na trhu 15%, 75 zaměstnanců, ocenění „Nejdůvěryhodnější značka v kategorii vitamíny“ Rumunsko (1997) – podíl na trhu 22%, 65 zaměstnanců Polsko (1999) – 6,3% podíl na trhu, 91 zaměstnanců 61
Walmarku roste prodej nejvíce na Balkáně. Hospodářské noviny. 2008, 22. 1., s. 17.
62
Walmark se loni poprvé propadl do ztráty. České noviny.cz - Finanční noviny. 2010, 1. 8. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/ zpravy/ walmark-se-loni-poprve-propadl-do-ztraty/ 510284?rss
56
Maďarsko (2003) – 26 zaměstnanců Litva (2005) – 21 zaměstnanců Bulharsko (2006) – 12% podíl na trhu, 35 zaměstnanců Lotyšsko (2007) – 1,5% podílu na trhu (6. místo) 11 zaměstnanců Francie (2008) – 19 zaměstnanců
Společnost Walmark zaměstnává v zahraničí 333 lidí. Na tamních trzích zaujímá většinou velmi stabilní postavení, pro porovnání na českém trhu tento podíl tvoří 14%. Do roku 2008 se firma specializovala na východní Evropu, avšak v tomto roce rozšířila svoji působnost také do Francie. Právě první pobočkou v západní Evropě společnost naznačuje zabírání podobných pozic také v této části světadílu. Své výrobky exportuje do dalších třiceti zemí světa (např. do Ruska, Rakouska, Itálie, Španělska a dalších). Podle mapy vývozu však společnost neexportuje do tradičních zemí českého exportu, jako jsou Německo a Rakousko.
Tabulka č. 11 - tržby za export a.s. Walmark v letech 2000 – 2010 (v mil. Kč) 2000 Tržby za export INDEX*
2001
2002
2003
2004
05/06
06/07
07/08
300,7
316,3
339,9
378
445,4
738,4
602,5
598,4
100
105,2
113
125,7
190
245,6
200,4
199
Pramen: Výroční zprávy a.s. Walmark, 2000 – 2010 *základem pro výpočet je rok 2000
Rok 2005 je z hlediska tržeb za export (738 mil. Kč) nejúspěšnějším, o 66 procentních bodů překonal rok předchozí a oproti roku 2000 jde skoro o 150% nárůst. Tento výsledek může být do určité míry ovlivněn přechodem na účetní období v podobě hospodářského roku (tzv. přechodový hospodářský rok měl 17 měsíců). Hodnoty následující po tomto roce mají mírně klesající tendenci, avšak v porovnání s rokem 2000 jsou hodnoty dvojnásobné.
57
Graf č. 6 – celkový export a. s. Walmark v letech 2000 - 2010
V tomto případě můžeme v exportu společnosti pozorovat rostoucí tendenci, která svého vrcholu dosáhla v roce 2005, kdy podnik vykázal nejvyšší tržby za export 738,4 mil. Kč. Během roku 2005 můžeme pozorovat strmý nárůst tržeb za export, kdy rozdíl v tržbách za export činil 293 mil. Kč.
3.2.3.4 SWOT analýza exportních možností společnosti Silné stránky -
dobré postavení na trzích východní Evropy
-
8 zahraničních poboček
-
vlastní logistické centrum
-
široká škála produktů
-
poloha v úplném centru Evropy, široké manévrovací možnosti
-
cílevědomí zakladatelé, neváhali několikrát měnit předmět podnikání podle dění na trhu a předpokladů jak se bude vyvíjet
Slabé stránky -
stagnace na národním trhu
-
přímo na doplňky stravy se společnost plně specializuje až od roku 2004 58
-
pomalejší reakce na poptávku, je potřeba získat certifikáty
Příležitosti -
společnost začíná pronikat na trhy západní Evropy – nové teritorium vývozu
-
možnost oslovit potenciální klienty prostřednictvím mediální reklamy
-
možnost dalšího rozšiřování portfolia léčiv a doplňků stravy
-
růst nové konkurence v zemích se zahraničním zastoupením
-
negativní vlivy hospodářské krize na spotřebitele, kteří omezí výdaje navíc
Hrozby
(jako koupi doplňků stravy) -
možný neúspěch poboček v západní Evropě
-
je možné, že společnost se až příliš orientuje na export – neúspěch v zahraničí
-
stagnace na národním trhu
3.2.3.5 Mediální obraz společnosti Walmark je v mediích prezentován stejně jako společnost Autel především jako silný exportér, jeho zakladatelé byli několikrát mezi oceněnými organizací Ernst&Young. Do médií se také dostala zpráva o postihu firmy za klamavou reklamu v roce 2008. Čtvrtá velmoc se zmiňuje o společnosti jako o úspěšné evropské firmě. 63
3.3 Porovnání vývoje exportu sledovaných firem V předchozích subkapitolách jsem popsala vývoj jednotlivých společností a jejich vývozních aktivit. Na tomto místě je tedy vhodné provést jejich srovnání, a to zejména z hlediska vývozních aktivit těchto tří společností. Zabývám se zde porovnáním růstu a poklesu exportu daných společností a také porovnáváním procentuálních přírůstků exportu těchto firem.
63
Pokuty za nevhodnou reklamu opět ve hře. MaM.iHNed.cz [online]. [cit. 2012-02-22]. Dostupné z: http://mam.ihned.cz/c1-26711870-pokuty-za-nevhodnou-reklamu-opet-ve-hre
59
Problematickým faktem je přechod společnosti Walmark na hospodářský rok (od r 2005). Pro vyjádření růstu a poklesu exportu jsem zvolila znaménka + a – hlavně z důvodů zjednodušení pohledu na vývoj vývozu.
Tabulka č. 12 – export* MSK a společností TŽ, Autel a Walmark v letech 2000 – 2010
TŽ
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
1180
1242
1310
1105
1109
1085
1195
1213
1198
1151
1299
51,4
48,4
35
175,4
109,3
181
336,9
111,7
163,7
339,9
378
445,4
738,4
602,5
598,4
Autel Walmark
300,7
316,3
* TŽ – hmotnost exportovaných produktů MSK, Autel a Walmark – tržby za export Tabulka č. 13 – porovnání meziročních procentuálních přírůstků exportu* ve společnostech v letech 2000 – 2010 (%)
TŽ
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
100
+5
+5
- 16
+1
-1
+ 10
+2
-1
-4
+ 13
100
-6
- 28
+ 401
- 38
+ 66
+ 86
- 67
+ 47
+7
+ 11
+ 18
+ 65**
- 18**
- 1**
Autel Walmark
100
+5
Vycházela jsem z výsledků předchozí tabulky, výpočet vlastní * v případě TŹ jde hmotnost vyvezeného zboží, Autel a Walmark – tržby za export ** léta 05/06,06/07 a 07/08
60
Graf č. 7 – porovnání procentuálních přírůstků sledovaných firem v období 2001 - 2010
V tomto případě lze konstatovat, že nejdynamičtěji se export vyvíjel u společnosti Autel (výkyvy v rozmezí 468 procentních bodů, tzn -67% a +401%). V roce 2005 společnost Autel zaznamenala rekordní nárůst, stejně jako firma Walmark. Toto je ostatně velmi dobře vysledovat z grafu. Společnost Třinecké železárny oproti tomu vykazuje harmoničtější vývoj exportu.
Tabulka č. 14 – porovnání absolutního vývoje exportu v MSK a sledovaných společností v letech 2001 2010
TŽ
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
+
+
-
+
-
+
+
-
-
+
-
-
+
-
+
+
-
+
+
+
+
+
-
-
Autel Walmark
+
+
Během sledovaného období ani jednou nedošlo ke shodnému trendu vývoje u všech tří společností. V kladném vývoji exportu se shodují především Walmark a Třinecké železárny (ve čtyřech případech), jedná se o období maximálně dva po sobě jdoucí roky. Stejně tak je tomu u shody v případě Autelu a TŽ. 61
3.4 Dílčí závěr V této kapitole jsem představila z hlediska exportu tři nejsilnější firmy Třinecka. Můžeme konstatovat, že tyto společnosti si prošly různými fázemi vývoje a mají za sebou různou historii. Na jedné straně máme společnost s bohatou historií, zakládající své hodnoty na tradici (TŽ), na straně druhé dvě společnosti vzniklé po Sametové revoluci (AUTEL, WALMARK). Během sledovaných deseti let jsme mohli u těchto společností pozorovat podobný vývoj v postupném růstu. U Autelu a Walmarku se to odráželo například ve zvyšování počtu zaměstnanců, v případě Walmarku také v přibývajícím počtu zahraničních poboček. Třinecké železárny naopak počet zaměstnanců snižovaly. Avšak jiné ukazatele, jako stabilní výše investic a zvyšování celkové produkce, pojednávají o pozvolném a stabilním růstu. Na počátku tisíciletí dokonce železárny aspirovaly na integrátora českého hutnictví a dnes jsou druhým největším hutním podnikem u nás. V oblasti exportu vykazují podniky TŽ a Autel shodně pokles exportu v roce 2004 (vstup České republiky do Evropské Unie) a v roce 2009 spojeném s dopady celosvětové hospodářské krize. Lze rovněž konstatovat rozdílný vývoj křivek za vývoz v průběhu mapovaných 11 let. Společnost Třinecké železárny vykazuje poměrně stabilní vývoj na rozdíl od firmy Autel, jejíž křivka je poměrně rozkolísaná a vývoj jejího vývozu je výrazně dynamičtější než u dalších dvou podniků. Naproti tomu společnost Walmark vykazuje mezi lety 2004 - 2008 strmý růst exportu. O tom, že se export firem vyvíjí odlišným způsobem, svědčí také fakt, že se ani v jednom případě nepotkaly v jednom období ve stejné fázi (buďto růstu, nebo poklesu vývozu). Společnosti Autel a TŽ se mohou chlubit také početnými oceněními za export. Rozdílným shledávám také směřování produkce těchto společností. Zatímco Třinecké železárny jako hlavní vývozní partnery uvádí země západní Evropy, Walmark podle zahraničních zastoupení sklízí momentálně úspěchy zejména na teritoriu Východní Evropy. Společnost Autel uvádí, že většina jejích obchodů jde přes členské státy EU, ale 62
koncoví zákazníci jsou podle tabulky (viz tabulka č. 9) značně diferencovaní. Společnými významnými zákazníky pak jsou Slovensko, Polsko a Německo, což se shoduje také s údaji kraje.
63
4. Působení firem v regionu Jedním z cílů této práce je zhodnocení vlivu vybraných společností (Třinecké železárny, Autel a Walmark) na region. Důležitým ukazatelem tohoto hlediska je podíl společností na zaměstnanosti.
4.1 Podíl firem na zaměstnanosti v regionu Významným ukazatelem, který ovlivňuje ekonomickou úroveň regionu, jsou firmy. A to jako přispěvatelé do veřejných rozpočtů a hlavně také jako zaměstnavatelé. V této subkapitole budeme pozorovat jednak podíl společností TŽ, Autel a Walmark na zaměstnanosti ORP Třinec a jednak také možnou závislost zaměstnanosti a exportních aktivit daných firem.
Tabulka č. 15 – vývoj zaměstnanosti v závislosti na vývoji exportu* ve firmách v letech 2000 – 2010
TŽ
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
7 269
6 596
6 263
5 777
5 599
5 519
5 417
5 428
5 539
5 319
5 905
+
+
-
+
-
+
+
-
-
+
.
81
77
87
93
97
108
121
120
119
-
-
+
-
+
+
-
+
389
.
export Autel
.
export Walmark
380
export CELKEM Třinecko** podíl (%)
7 649
418
485
535
566
406
414
430
425
+
+
+
+
+
+
-
-
7 014
6 829
6 389
6 252
6 018
5 928
5 966
6 085
5 828
6 024
26 191
26 191
26 191
26 191
26 808
26 808
26 808
26 808
26 808
26 808
27
26
24
24
22
22
22
23
22
22
Pramen: výroční zprávy akciových společností Třinecké železárny, Autel a Walmark, SLDB výpočet vlastní * v případě TŽ hmotnost vyvezené produkce, u společností Autel a Walmark tržby za export **ekonomicky aktivní obyvatelstvo ORP od roku 2005 uváděno konstantně 26 808, od roku 2001do 2005 jsem použila výsledek SLDB 2001
64
Na tomto místě je nutné konstatovat, že z tabulky není patrná větší provázanost exportních aktivit a vývoje počtu zaměstnanců v těchto společnostech. Snižování počtu pracujících Třineckých železáren souvisí největší měrou s restrukturalizací v tomto odvětví. Provázanost zaměstnanosti s exportem lze vidět hlavně v období s klesajícím vývozem (s výjimkou v roce 2008). Rovněž zaměstnanost ve společnosti Autel se vyvíjí nezávisle na vývoji exportu. Opět korespondují spíše poklesy ve sledovaných datech, viz rok 2003 a 2009. Odlišný vývoj můžeme pozorovat u společnosti Walmark, u které s růstem exportu roste i počet zaměstnanců (výjimku tvoří rok 2004), a dalo by se tedy usuzovat o jejich provázanosti. Zaměstnanost a vývoj exportu se pak shodují v letech 2006 a 2008. Dále se dá konstatovat, že tyto tři společnosti se výraznou měrou podílejí na zaměstnanosti v regionu a to v průměru 23,4% (také viz příloha č. 2) a tímto se podílejí na zvyšování ekonomické úrovně regionu.
4.2 Členství v klastrech a jiných organizacích Z regionálního hlediska a také z pohledu perspektivy společností jsem se rovněž rozhodla prozkoumat klastrové prostředí MS kraje a účast vybraných firem v jednotlivých klastrech.
4.2.1 Definice klastru Evropská komise definuje klastry jako „Skupiny nezávislých firem a přidružených institucí, které: spolupracují a soutěží jsou místně koncentrované v jednom, či několika regionech, i když tyto klastry mohou mít globální rozsah jsou
specializované
v konkrétním
průmyslovém
odvětví
provázaném
společnými technologiemi a dovednostmi
65
jsou buď znalostní, nebo tradiční“64 Spoluprací se rozumí vytváření různých vazeb. Jedná se o interakci jednak mezi firmami v klastru a akademickou sférou, jednak o vazby mezi firmami a jejich dodavateli, a jednak vztahy mezi firmami na stejné úrovni. Zároveň nesmíme opomenout také propojení společností v klastru a jejich zákazníků. Tato spolupráce napříč klastrem vytváří živnou půdu pro inovace a změny. Pro zachování růstu kvality klastru je však důležité rovněž zachování soutěžního prostředí, které souvisí samozřejmě s konkurencí. Zásadním problémem se pak stává udržení hybné síly.65
Typy klastrů: Založené na hodnotovém řetězci – tyto klastry jsou definovány dodavatelskými vazbami Založené na kompetencích – v tomto případě jde především o aplikaci samotných znalostí a expertízy často napříč velmi odlišnými hospodářskými aktivitami66
Klastrování má tedy kladný vliv na inovace a konkurenceschopnost, vytváření dovedností a informací, růst a dlouhodobou podnikatelskou dynamiku. Klastry fungují na základě mnoha společných prvků a vazeb. V jádře toho stojí poznání, že klastry mají být vedeny podnikatelskými a veřejnými lídry na základě kvalitní spolupráce, soutěživosti a silných vazeb mezi institucemi a firmami. To vše na základě systémového přístupu, ve kterém mají všichni účastníci stejně důležitou roli. 67
4.2.2 Účast vybraných společností v klastrech a dalších organizacích Ze tří společností, které jsme si zvolili pro ilustraci Třineckého regionu, jsou členy klastru Autel, a.s. a Třinecké železárny, a.s. 64
Průvodce klastrem. Czechinvest.org [online]. [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/data/files/pruvodce-klastrem-63.pdf, s. 7
65
Průvodce klastrem. Czechinvest.org [online]. [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/data/files/pruvodce-klastrem-63.pdf 66
Tamtéž, srov. s 8
67
tamtéž, s. 7
66
4.2.2.1 NÁRODNÍ STROJÍRENSKÝ KLASTR Jedná se o zájmové sdružení právnických a fyzických osob. Členskou základnu Národního strojírenského klast ru tvoří 62 členů, z toho dvě vysokoškolská pracoviště (VUT v Brně a VŚB v Ostravě) a další tři střední školy, opět z MS kraje. Veřejné instituce zastupuje Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje. Sídlem klastru je krajské město Ostrava. Tento klastr je největším sdružením tohoto druhu v ČR, spojuje strojírenské firmy, firmy navazující svou činností na strojírenství nebo vykonávající služby pro strojírenství.68 členem tohoto klastru je společnost Autel, a.s.
Sdružení se v letech 2003-2005 potýkalo s poklesem aktivity členů a snižováním počtu členů. V roce 2010 se členové NSK rozhodli aktivně participovat na projektech a dodávkách částí jaderných elektráren jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. Společnosti vytvořily tzv. dodavatelské řetězce s cílem podílet se na výstavbě nových, či modernizaci stávajících jaderných elektráren v zemích EU, jihovýchodní Asii a Rusku. Tyto společnosti se hodlají spolupodílet na dostavbě Temelína a možném budoucím rozšíření Dukovan, chtějí však hlavně exportovat. Zájem o účast na projektu má mimo jiné také společnost Autel a dceřiná společnost TŽ Strojírny Třinec. 69
4.2.2.2 MORAVSKOSLEZSKÝ ENERGETICKÝ KLASTR Moravskoslezský ene rgetický klastr je občanským sdružením 20 členů, vysoké školy zde zastupují VŠB v Ostravě a Ostravská univerzita – ekonomická fakulta, veřejné instituce zde představují Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje a Krajská hospodářská komora MS kraje. Klastr se orientuje na oblast energetiky, energetických úspor a energeticky nezávislého MS kraje. 70
68
Národní strojírenský klastr. Msskova.cz [online]. [cit. 2011-11-22]. Dostupné z: http://www.msskova.cz/CZ/default.aspx
69
Národní strojírenský klastr propojí české dodavatele jaderných zařízení. Technik. 2010, 11. 3., s. 42.
70
Moravskoslezský energetický klastr. Msek.cz [online]. [cit. 2011-11-22]. Dostupné z: http://www.msek.cz/
67
členem klastru je společnost Autel, a.s.
4.2.2.3 MORAVSKOSLEZSKÝ AUTOMOBILOVÝ KLASTR Členem Moravskoslezskéh o automobilov ého klast ru je společnost Třinecké železárny stejně jako dalších 53 subjektů. Opět se zde objevuje Sdružení pro rozvoj MS kraje, několik středních a vysokých škol, mezi nimi opět VŠB Ostrava. Klastr se snaží se o vybudování společné identity firem ve sdružení a hodlá nastolit důvěru a pozitivní postoje vůči automobilovému průmyslu a celému regionu. K hlavním aktivitám těchto klastrů náleží propagace klastru a jeho členů, poradenská činnost (např. v oblasti podávání žádostí ze strukturálních fondů), inovace (spadají především pod VŠB), ale také zprostředkovávání přístupu k nabídkám a poptávkám, podpora MSP zahraničních obchodních partnerů atd. 71
4.2.2.4 HRAT (HOSPODÁŘSKÁ ROZVOJOVÁ AGENTURA TŘINECKA) Hospodářská rozvojová agentura Třinecka je poradenskou společností, jež působí v oblasti dotačního poradenství (strukturální fondy EU, tuzemské dotační programy a jiné zdroje) a regionálního rozvoje. Nabízí služby během celého průběhu dotačního procesu, vypracování ekonomických a dalších analýz, napomáhá při zajišťování veřejných zakázek. Zakladateli a vlastníky společnosti jsou: Autel, a. s. Třinecké železárny, a. s. Regionální rada rozvoje a spolupráce se sídlem v Třinci Město Třinec Základní organizace OS KOVO TŽ KAZUIST, spol. s r. o. Agentura pro regionální rozvoj, a. s.
71
Moravskoslezský automobilový klastr. [online]. 2011 [cit. 2011-11-22]. Dostupné z: http://www.autoklastr.cz/
68
Agentura je dále členem organizací jako například: Sdružení pro rozvoj MS kraje, či Krajské hospodářské komory MS kraje, atd. 72
4.2.2.5 CZECHTRADE Tato agentura se specializuje na podporu malých a středních firem v oblasti růstu jejich exportu. Působí ve 36 zemích světa a z toho má ve 33 zemích zahraniční pobočky mapující tato exportní teritoria a příležitosti, které nabízejí. Zřizovatelem organizace je Ministerstvo průmyslu a obchodu, dále spolupracují se sesterskou společností CzechInvest a dalšími organizacemi podporujícími exportní aktivity malých a středních firem (EGAP, ČEB, atd.). Podle HN v roce 2009 spolupracovalo s agenturou 10% českých exportérů. Přibývá rovněž větších firem navazujících spolupráci s touto organizací, stávající firmy začínají vytvářet aliance (firmy v nich se spíše doplňují). Největší část vývozu agentura realizuje v Rusku. Agentura vede jediný oficiální katalog českých exportérů, ve kterém figurují akciové společnosti Walmark a Autel.73
4.3 Dílčí závěr V klastrech se angažují pouze společnosti Autel a Třinecké železárny. Jsou členy Moravskoslezského energetického klastru a Národního strojírenského klastru, respektive Moravskoslezského automobilového klastru. Z toho vyplývá také aktivní spolupráce
s VŠB
v Ostravě
a
podpora
společnosti
Sdružení
pro
rozvoj
Moravskoslezského kraje. Výrazně se v tomto směru projevil Národní strojírenský klastr, prostřednictvím kterého bude mít společnost Autel možnost podílet se na dodávkách částí jaderných elektráren do tuzemska i zahraničí. Tyto společnosti dále 72
HRAT [online]. [cit. 2011-11-22]. Dostupné z: http://www.hrat.org/index.php
73
Czechtrade: Partner pro váš export [online]. 2010 [cit. 2011-11-22]. Dostupné z: http://www.czechtrade.cz/ ŠITNER, Roman. S CzechTrade spolupracuje desetina českých exportérů. Hospodářské noviny. 2009, 5. 3., s. 15.
69
stály u vzniku a rozvoje Hospodářské rozvojové agentury Třinecka (HRAT), čímž se aktivně spolupodílejí na rozvoji svého regionu a také jeho dotační politice. Společnosti s kratší historií (Walmark a Autel) pak figurují v katalogu exportérů společnosti CzechTrade. Významný vliv na region mají podniky jako zaměstnavatelé. Na zaměstnanosti Třinecka se podílejí asi 23,4%.
70
5. Export firem Třinecka v perspektivě celé ČR Pro ilustraci třineckého regionu nám posloužily tři velké podniky a zároveň výrazní exportéři tohoto území. Podle našeho názoru výrazně charakterizují zaměření regionu a také celého Moravskoslezského kraje. Z tohoto důvodu se domnívám, že údaje a křivky exportu těchto společností budou dostatečně reprezentovat celý pozorovaný region. V této kapitole srovnáme tyto křivky se zahraničním obchodem Moravskoslezského kraje a se zahraničním obchodem České republiky. Zaměřila jsem se na porovnávání trendů vývoje, výkyvy v exportu a teritoriální orientaci sledovaných podniků, MS kraje a ČR.
5.1 Třinecko a Moravskoslezský kraj Jak již bylo řečeno, třinecký region svým zaměřením plně zapadá do průmyslové charakteristiky MS kraje. Odpovídá tomu rovněž vyvážená produkce a nové trendy v této oblasti. Hlavním úkolem v tomto oddíle práce tedy bude porovnání křivky vývoje exportu MSK, Třinekých železáren, Autelu a Walmarku. Tabulka č. 16 – hodnoty* exportu MSK a firem TŽ, Autel a Walmark v letech 2000 - 2010 2000
2001
2002
MS kraj TŽ
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
132 798 178 102 201 970 225 492 250 339 259 653 226 160 277 000 1 180
1 242
Autel Walmark
2003
300,7
316,3
1 310
1 105
1 109
1 085
1 195
1 213
1 198
1 151
1 299
51,4
48,4
35,1
175,4
109,3
181,1
336,9
111,7
163,7
339,9
378
445,4
738,4
602,5
598,4
* TŽ – hmotnost vyvezené produkce, Autel a Walmark – tržby za export, MSK – hodnota vyvezeného zboží Tabulka č. 17 – meziroční přírůstek hodnoty exportu TŽ, Autelu, Walmarku a MSK 2000
2001
2002
MS kraj TŽ
100
+5
Autel Walmark
100
+5
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
100
+ 34
+ 13
+ 11
+ 11
+3
- 13
+ 22
+5
- 16
+1
-1
+ 10
+2
-1
-4
+ 13
100
-6
- 28
+ 401
- 38
+ 66
+ 86
- 67
+ 47
+7
+ 11
+ 18
+ 65**
- 18**
- 1**
Výpočet: vlastní / ** hospodářské roky 05/06, 06/07, 08/09
71
Graf č. 8 – porovnání procentuálních přírůstků hodnoty exportu MSK, TŽ, Autelu a Walmarku v letech 2000 - 2010
Také oproti vývoji exportu MSK se vývozní aktivity společnosti Autel jeví jako velmi dynamické. Období větších poklesů (2004, 2006, 2009) střídají prudké vzestupy (2005,2007, atd.). Kraj vykazuje harmonický průběh exportní křivky. K poklesu dochází pouze v roce 2009, stejně jako u společností TŽ a Autel. Tabulka č. 18 – porovnání absolutního vývoje* exportu MSK a sledovaných společností v letech 2000 2010 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
+
+
+
+
+
-
+
-
+
-
+
+
-
-
+
-
-
+
-
+
+
-
+
+
+
+
+
-
-
MS kraj TŽ
+
+
Autel Walmark
+
+
* meziroční změny
Moravskoslezský kraj vykazuje na rozdíl od ostatních společností od roku 2004 do roku 2008 trvalý růst exportu. V následujících dvou letech vývoj exportu kraje kopírují také firmy Třinecké železárny a Autel. Kladný vývoj exportu kraje kopírují mezi lety 2004 a 2008 nejméně dvě mnou zkoumané společnosti.
72
5.2 Mezinárodní obchod ČR 5.2.1 Mezinárodní obchod/směna Mezinárodní směnou se rozumí: „Směna zboží či služeb subjektů určitého státu v rámci celého světového hospodářství.“74 ČSÚ definuje zahraniční obchod jako souhrn vnitrounijního obchodu (tj. obchodu se členskými státy EU) a obchodu se třetími zeměmi. Mezinárodní směna s sebou nese přínosy, jako jsou vyšší specializace, vyšší národní důchody vyvolané vnějšími vstupy, efektivní využití vlastních výrobních faktorů, urychlení hospodářského rozvoje země, vytvoření konkurenčního prostředí a vytváří tlak na národní ceny statků (snižují se se světovými). K negativům patří např. krátkodobý růst nezaměstnanosti.75 MO podléhá pravidlům, která jsou obsažena v mezinárodních smlouvách. V mezinárodní směně se používají různé měny a uplatňují se regulační opatření (cla, devizové regulace). Míru zapojení státu do MO označujeme jako otevřenost nebo uzavřenost národní ekonomiky.
5.2.2 Rizika v mezinárodním obchodu V případě, že se společnost rozhodne účastnit mezinárodní směny, měla by zvážit rizika, která s sebou export přináší a provést průzkum trhu. Zpravidla si buďto společnost sama zanalyzuje nový trh, nebo tento úkol zadá specialistům. Pokud firma provádí výzkum sama, zpravidla přistupuje pouze k tzv. průzkumu od stolu, který sestává z běžně dostupných informací (většinou mírně zpožděných v čase). V případě, že zadá průzkum nového trhu specialistům, může využít výsledků výzkumu přímo z terénu a může tak počítat s přesnějšími daty. 74
Mezinárodní obchod. Miras.cz [online]. 2000-2011 [cit. 2012-01-06]. Dostupné z: http://www.miras.cz/seminarky/makroekonomie-06-mezinarodni-obchod.php
75
TICHÁ, Lucie. Vnější obchodní vztahy ČR. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2007, 167 s. ISBN 978-80-7394-015-7. srov. s. 85
73
Oba způsoby průzkumu se zaměřují zejména na ekonomické a politické prostředí, normy platné pro sféru účasti firmy na zahraničním trhu, klimatické podmínky, spotřebitelský vkus, či celní politiku daného státu. Diverzifikace trhů přispívá například ke stabilizaci podnikání, jelikož firma není závislá pouze na vývoji domácího trhu.76 Rizika v MO můžeme dělit podle různých kritérií, jako například oblast rozhodování, vliv na výsledek, příčiny vzniku, měřitelnost, atd. Hlavními typy rizik jsou, podle Machkové a kol., rizika tržní, komerční, přepravní, teritoriální, kurzová a rizika odpovědnosti.
Tržní rizika Tržním rizikem se rozumí změny tržních podmínek, které negativně ovlivní předpokládané výsledky exportéra. Tyto změny mohou být vyvolány různými faktory a vedou například k růstu nákladů, nebo k jejich změně, či dokonce k neprodejnosti jejich výrobků. Tržní riziko je citlivěji vnímáno zejména exportéry produkce s delším výrobním a obchodním cyklem (jako jsou dodávky kompletních zařízení a investičních celků). Podniky se v tomto případě chrání sjednáváním tzv. pohyblivé ceny, k tomuto účelu rovněž slouží tzv. klouzavé cenové doložky.
Komerční rizika Tento typ rizika je spojený s možností, že jeden z partnerů nesplní smluvní závazky. Komerčnímu riziku je možné do jisté míry předejít dobrou znalostí a prověřením obchodního partnera a také právním zajištěním kontraktu. V praxi se můžeme setkat s několika možnými formami rizik tohoto typu: odstoupení partnera od smlouvy, nepřevzetí zboží odběratelem, či nedodání zboží dodavatelem, hrozí také riziko platební neschopnosti dlužníka.
76
SVATOŠ, Miroslav. Zahraniční obchod: teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 367 s. ISBN 978-80247-2708-0. srov. s 148-165
74
Přepravní rizika Vyplývají z možnosti poškození, či ztráty přepravovaného zboží. Riziko nesou všichni, kteří se přepravy účastní (dodavatel, přepravce, speditér, či kupující). Vhodnou prevencí jasné vymezení místa a momentu přechodu rizika z prodávajícího na kupujícího. Přepravce a speditér dohlížejí na neporušenost zboží během přepravy. Přepravním rizikům se rovněž v MO běžně předchází sepsáním pojistné smlouvy.
Teritoriální rizika Teritoriální
rizika
souvisí
s možností
nestabilního
politického
nebo
makroekonomického vývoje v jednotlivých zemích, mohou být také důsledkem přírodních katastrof, administrativních opatření, či uvalení embarga, apod. Předcházet těmto rizikům znamená být dobře informován o dané zemi. K těmto potřebám slouží nejrůznější zdroje, jako zprávy, statistické údaje, informace místních orgánů státní správy, informačních agentur, ratingových agentur, internetu, finančních institucí, ale také jednotlivých firem.
Kurzová rizika Rizika tohoto typu jsou spojená s proměnlivostí vývoje kurzu jednotlivých měn (mohou mít jednak negativní, a jednak také pozitivní dopady). Platby v MO většinou probíhají v běžně směnitelných měnách, pro podnik je však podstatné jaký objem prostředků získá v domácí měně. Velmi zjednodušeně řečeno v závislosti na změně kurzu v období uplynulém mezi kalkulací kupní ceny a zaplacením tak může prodejci vzniknout kurzová ztráta, či kurzový zisk.
Riziko odpovědnosti za výrobek V dnešní době se stále více klade důraz na bezpečnost a nezávadnost výrobků (zejména ve vyspělých zemích jako jsou státy EU nebo USA). Odpovědnost za škody na zdraví nebo na majetku tedy vždy nese výrobce. Tuto situaci lze opět účinně řešit pojištěním a dodržováním norem. 75
Obecně se dá konstatovat, že těmto rizikům lze do určité míry předcházet kvalitním průzkumem trhu, případným pojištěním proti různým skutečnostem, dodržováním příslušných norem, či promyšlenou diverzifikací vývozních teritorií. Exportér však musí s určitou mírou rizika počítat v každém případě uskutečňování mezinárodní směny.
5.3 Hlavní obchodní partneři ČR Naši významní obchodní partneři jsou téměř výhradně z Evropské Unie. Na předních příčkách se umístily tyto země: Německo, Slovensko, Polsko, Čína, Francie, Itálie, Rakousko, Rusko, Nizozemsko, Velká Británie. Vycházíme přitom z údajů agentury Czech Trade z roku 2010. Na vedoucích pozicích se nacházejí naši sousedé, přičemž Německo je, co do obchodu, výrazným lídrem. Jako jediný neevropský stát na předních pozicích figuruje Čína, jež se nepochybně v posledním desetiletí vyšvihla na absolutní exportérskou špičku. Během posledních let znovu dobývá své dřívější pozice na českém trhu Rusko. V práci se budeme zabývat podílem firem třineckého regionu na mezinárodním obchodu České republiky, zejména co se týče exportu. Mnou zvolené podniky vyvážejí své produkty nejméně do tří desítek zemí.77 Tabulka č. 19 – podíl exportu ČR podle světadílu (%) 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
100
100
100
100
100
100
100
100
100
100
100
Evropa
91,8
92,1
91,7
92,8
92,9
91,8
92,3
92,4
92,6
91,7
91,4
Afrika
0,5
0,5
0,5
0,5
0,5
0,7
0,7
0,8
0,8
0,1
1
Amerika
3,6
3,8
3,5
3
2,9
3,5
3,2
2,7
2,5
2,6
2,6
4
3,5
3,9
3,3
3,4
3,8
3,6
3,9
3,7
4,4
4,7
0,1
0,1
0,4
0,1
0,2
0,2
0,2
0,2
0,2
0,2
0,3
Svět celkem z toho:
Asie Australie*
77
Hlavní partnerské státy vývozu krajů v roce 2010. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2011-1228]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/BE001E1CA2/$File/a-6009-11p16.pdf
76
Pramen: ČSU
Rozložení exportu České republiky podle světadílů nám jasně během sledovaného období ukazuje, že většina naší produkce směřuje do Evropy, a to přes 90%. Další v pořadí je Asie, kam proudí 4 – 5% našeho zboží a služeb. Podobné hodnoty vykazuje také export do Ameriky (asi 3%). Afrika a Austrálie vykazují nejnižší procento přílivu české produkce na své území, a to 0,5 – 1%, respektive > 0,5%.
Graf č. 9 – Export ČR podle světadílů v roce 2000, 2005, 2010 (údaje v %)
Pro posouzení vývoje podílu exportu (podle světadílů) jsem zvolila stav v letech 2000, 2005 a 2010. Můžeme zde pozorovat jednak malý růst vývozu do Asie, Afriky a Austrálie na úkor exportu do Ameriky, a to o 1% oproti roku 2000. A stále neměnné majoritní postavení Evropských států v této oblasti, kde došlo k poklesu oproti roku 2010 pouze o 0,4%. Nejvhodnější data k porovnávání struktury vývozu podle zemí nám poskytla pouze společnost Autel, která tržby za export dělí podle států. Údaje z tabulky do roku 2009 vykazují podobné údaje jako teritoriální rozvržení exportu celé ČR, avšak roky 2008 a 2010 se z tohoto hlediska vymykají, zde se nejvíce projevuje zaměření firmy zhotovování velkých a náročných projektů na národní úrovni.
77
Tabulka č. 9. – export společnosti Autel, a.s. podle světadílů 2003 – 2010 (údaje v %) 2002 Evropa
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
100
100
100
87
83
98
69
88
51
Amerika
.
.
.
13
17
1,3
0,1
12
45
Asie
.
.
.
.
.
0,7
30
.
3
Další dvě společnosti uvádějí pouze výčty svých zahraničních partnerů, z nichž vyplývá rovněž převládající směřování jejich produkce do evropských zemí. Mimo Evropu směřují např. kolejnice vyrobené v TŽ (Brazílie, Indie, Sýrie).
5.3 Export ČR podle vybraných odvětví Na tomto místě jsem se rozhodla uvést export produktů podle zaměření vybraných společností. Zvolila jsem třídění zboží podle SITC. Těmito standardy se řídí ve své databázi Český statistický úřad.
5.3.1 Standard International Trade Classification (SITC) Česky Standardní mezinárodní obchodní klasifikace. Jedná se o klasifikaci zboží využívanou pro statistiky mezinárodního obchodu (ve vývozu a dovozu) umožňující mezinárodní srovnání. Klasifikace se užívá od roku 1950 na návrh Hospodářské a sociální rady OSN. Roztřídění má odrážet výrobní materiál, fázi zpracování, tržní postupy a použití těchto výrobků, význam zboží ve světovém obchodu a technologické změny.
Hlavními kategoriemi jsou: potraviny, nápoje a tabák suroviny energetické produkty chemické látky stroje a dopravní prostředky
78
jiné průmyslové výrobky
78
5.3.2 Export ČR v návaznosti na exportu vybraných společností V práci sledujeme vývoj společnosti TŽ, a.s. vyvážející výrobky ze železa a oceli. Podnik Autel, a.s. se zaměřuje na vývoz strojů a zařízení všeobecně využívaných v průmyslu a firma Walmark, a.s. vyváží doplňky stravy a humánní léčiva, čili farmacii.
Tabulka č. 20 – export ČR podle druhu zboží - kategorie SITC2 (v mil. Kč) 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
železo a ocel
47 086
53 374
48 624
53 868
78 946
87 976
97 774 113 903 115 867
stroje a z.*
60 233
75 307
77 040
92 156 116 996 126 906 147 450 168 394 169 418 133 982 158 910
7 844
9 970
8 699
farmacie
9 716
12 486
15 039
18 700
2007
22 098
2008
23 892
2009
2010
69 176
89 271
26 309
31 818
79
Pramnen: ČSÚ
*Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n. Tabulka č. 21 – porovnání růstu a poklesu* mezi odvětvími v letech 2001 -2010 (export celé ČR) 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
železo a ocel
+
-
+
+
+
+
+
+
-
+
stroje a z.*
+
+
+
+
+
+
+
+
-
+
farmacie
+
-
+
+
+
+
+
+
-
+
* porovnání absolutního růstu či poklesu
Mezi lety 2003 a 2008 tato odvětví vykazují shodně růst exportu. Pokles vykazují farmacie a železo a ocel v roce 2002, dále pak železo a ocel a stroje v roce 2009.
78
79
Statistics Explained: Glossary: Standard international trade classification (SITC). Epp.eurostat.ec.europa.eu [online]. 27.5.2010 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Glossary:Standard_international_t rade_classification_(SITC) Statistika zahraničního obchodu. Cszo.cz[online]. 2012 [cit. 2012-03-03, 18:40]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO
79
Z těchto tří vývozních artiklů má nejvýznamnější pozici export strojů a zařízení všeobecně využívané v průmyslu. Oproti roku 2000 můžeme pozorovat více než dvojnásobný růst exportu. V dynamice růstu však tyto produkty převyšuje farmacie, jejíž tempo růstu je oproti roku 2000 čtyřnásobné. Dalším specifikem vývozu těchto výrobků je stoupající tendence i v roce 2009, kdy se poprvé výrazně projevuje celosvětová hospodářská krize. Vývoz železa a oceli se mezi lety 2000 a 2010 pouze zdvojnásobil. Do roku 2005 byly hodnoty uváděny rovněž v hmotnostním vyjádření. Právě to se dá využít při vyčíslení podílu třinecké produkce na celorepublikovém exportu.
5.3.2.1 Železo a ocel Tabulka č. 22 – porovnání celkového exportu železa a oceli a vývozu TŽ v letech 2000 – 2005 (kt)
Železo a ocel TŽ
2000
2001
2002
2003
2004
2005
3 928
4 349
4 499
4 678
4 989
4 608
1180
1242
1310
1105
1109
1085
30
29
29
24
22
24
Jak je patrné, do roku 2000 si železárny držely třetinový podíl na celkovém exportu železa a oceli, od roku 2003
Podíl TŽ (%)
se pak podíl snížil na 24%.
Pramen:ČSÚ
V tomto roce koupil Lakhsmi
Výpočet vlastní
Mittal v rámci privatizace privatizace Novou Huť, a.s., což mohlo způsobit pokles podílu TŽ na českém exportu. Následně společnost zvyšuje prodej na domácím trhu a zároveň dochází ke snížení podílu exportu. Tabulka č. 23 – hodnoty* českého exportu železa a oceli a exportu TŽ v letech 2000 - 2010 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
ČR
47 086
53 374
TŽ
1 180
1 242
48 624
53 868
78 946
87 976
97 774 113 903 115 867
1 310
1 105
1 109
1 085
1 195
2007
1 213
2008
1 198
2009
2010
69 176
89 271
1 151
1 299
* hodnota exportu ČR v mil. Kč, hodnota exportu TŽ vyjádřena v kilotunách
80
Tabulka č. 24 – porovnání meziročních procentuálních přírůstků českého exportu železa a oceli a exportu TŽ v letech 2000 - 2010 2000
2001
2002 2003
ČR
100
+13
-9
TŽ
100
+5
+5
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
+ 11
+ 47
+ 11
+ 11
+ 16
+2
- 40
+ 29
- 16
+1
-1
+ 10
+2
-1
-4
+ 13
Výpočet vlastní
Graf č. 10 – porovnání procentuálních přírůstků exportu ČR a TŽ
Nejvýrazněji se v exportu železa a oceli celé České republiky projevila léta 2004 a 2009. Rok 2004 je charakteristický vstupem ČR do Evropské unie, dá se tedy předpokládat výraznější procentuální přírůstek (+ 47%) v exportu ČR, jako celku. A v roce 2009, kdy se nejvýrazněji projevuje celosvětová hospodářská krize, lze očekávat největší pokles exportu (- 40%). Třinecké železárny se v tomto období projevují v exportních aktivitách mnohem umírněněji. V roce 2004 převyšují export dodávky do tuzemska, i když vykazují meziroční růst o 1%. V krizovém roce se pak projevují vhodně zvolená opatření v regulaci výroby a export klesá pouze o 4%.
81
Tabulka č. 25 – porovnání absolutního růstu a poklesu exportu v odvětví a TŽ v letech 2001 - 2010 2001
2002 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
ČR
+
-
+
+
+
+
+
+
-
+
TŽ
+
-
-
+
-
+
+
-
-
+
Podnik kopíroval růst celkového exportu tohoto odvětví v letech 2001, 2004, 2006, 2007 a v roce 2010. K shodnému poklesu došlo v roce 2002 a 2009, kdy se začíná projevovat celosvětová hospodářská krize.
Graf č. 11 – křivka exportu TŽ 2000 - 2010
Graf č. 12 – křivka exportu železa a oceli (ČR) 2000 - 2010
V této exportní oblasti se dá konstatovat poměrně odlišný vývoj křivek exportu. Zatímco společnost Třinecké železárny vykazuje poměrně stabilní vývoj exportu, křivka vývoje českého vývozu železa a oceli vykazuje do roku 2008 postupný růst. Za společný znak pak můžeme označit pokles vývozu v roce 2009 a opětovný nárůst v následujícím roce.
82
5.3.2.2 Stroje a zařízení všeobecně využívané v průmyslu
Tabulka č. 26 - export strojů a zařízení všeobecně používaného v průmyslu v porovnání s vývozem a.s. Autel v letech 2002 – 2010 2002 ČR Autel Podíl Autelu(%)
2003
2004
77 040
92 156
116 996
51
48
0,06
0,05
2005
2006
2007
2008
2009
2010
126 906
147 450
168 394
169 418
133 982
158 910
35
175
109
181
336
112
164
0,02
0,14
0,07
0,11
0,2
0,08
0,1
Pramen: ČSÚ, výroční zprávy společnosti, výpočet vlastní
Z tabulky je patrné rozkolísání tržeb společnosti v porovnání s celkovým vývojem exportu. Od roku 2005 však lze konstatovat, že export společnosti kopíruje průběh vývozu České republiky jako celku. Výrazněji se projevil v roce 2008, kdy rovněž celkové ukazatele vykazují nejvyšší hodnoty a Autel má na celkovém vývozu strojů a zařízení běžně používaných v průmyslu také nejvyšší podíl. To je dáno růstem exportu Autelu o 85% při růstu celkového vývozu o 0,6%. Dalším úspěšným rokem v tomto ohledu je rok 2005, kdy Autel vyváží o 400% vice při celkovém růstu exportu tohoto artiklu o 8%. Tabulka č. 27 – procentuální přírůstky* exportu 2003 ČR Autel
+ 19 -6
2004 2005 + 26
2006
2007
2008
2009
2010
+ 16
+ 14
+ 14
+1
- 21
+ 18
- 28 + 401
- 38
+ 66
+86
- 67
+ 47
* meziroční změny
83
Graf č. 13 – porovnání meziročních procentuálních přírůstků exportu ČR a Autelu
Z grafu je patrné, že se do záporných hodnot procentuálního přírůstku dostal celkový export strojů užívaných v průmyslu pouze jednou, a to v roce 2009 shodně s Autelem. Dále je u celkového vývozu tohoto artiklu patrná klesající tendence těchto přírůstků od roku 2004 až do roku spojeného s propadem exportu. V té době však můžeme pozorovat naopak stoupající trend u společnosti Autel (s výjimkou roku 2006). V roce 2010 lze pozorovat shodný růst.
Tabulka č. 28 – porovnání absolutního vývoje* a.s. Autel v letech 2003 - 2010 2003
2004 2005
2006
2007
2008
2009
2010
ČR
+
+
+
+
+
+
-
+
Autel
-
-
+
-
+
+
-
+
Pramen: předchozí tabulka č. 15 *meziročního růstu a poklesu exportu a vývozu
Podle absolutního vyjádření růstu či vývoje znaménky +/- se export společnosti vyvíjí ve shodě s vývozem ČR jako celku od roku 2007. V roce 2003 se na nižších tržbách za export podepisuje silný kurz koruny, a pokud tak lze soudit, tato společnost působí na trhu v tomto období teprve 10 let a to ovlivňuje také budování zahraniční klientely.
84
Graf č. 14 - křivka exportu Autelu
Graf č.15 - křivka exportu strojů v rámci celé ČR
Při porovnání křivek je na první pohled patrný dynamičtější vývoj exportu společnosti Autel, kde je strmější růst střídán poklesy.
5.3.2.3 Farmacie Tabulka č. 29 – porovnání exportu farmaceutických výrobků a vývozu a.s. Walmark v letech 2000 – 2009 2000
2001
2002
2003
2004
05/06
06/07
07/08
ČR
7 844
9 970
8 699
9 716
12 486
22 314
20 231
22 496
Walmark
300,7
316,3
339,9
378
445,4
738,4
602,5
598,4
3,8
3,2
3,9
3,9
3,6
3,3
2,9
2,6
Podíl Walmarku (%)
Pramen: ČSÚ, výroční zprávy společnosti Walmark, výpočet vlastní
Do roku 2004, kdy tržby za export mohou být ovlivněny také produkcí nealkoholických nápojů, si Walmark drží téměř 4% podíl na českém exportu. Od následujícího období, kdy společnost přešla v účetnictví na hospodářský rok a ukončila výrobu nealkoholických nápojů, se její podíl zmenšil až o 1,3%. Celkový vývoz farmacie vyprodukované v ČR se mezi lety 2000 - 2008 téměř ztrojnásobil (2,9), kdežto Walmark dosáhl v tomto období pouze dvojnásobného růstu.
85
Tabulka č. 30 – procentuální meziroční přírůstky hodnoty exportu ČR a Walmarku
ČR Walmark, a.s.
2001
2002
2003
+ 27
- 13
+ 11
+5
+7
+ 11
2004
05/06
06/07
07/08
+29
+79
-9
+ 11
+ 18
+ 65
- 18
-1
Graf č.16 – porovnání meziročních procentuálních přírůstků hodnot exportu ČR a Walmarku
Na základě tohoto grafu se dá konstatovat podobný vývoj meziročních procentuálních změn hodnoty exportu ČR a Walmarku během let 2003 – 2007. K rekordnímu růstu v tomto odvětví a stejně tak i u Walmarku dochází v hospodářském roce 2005 – 2006. Zde je rovněž patrné, že farmacie jako jediné vývozní odvětví zkoumané v této práci vykázalo pokles exportu mimo rok 2009 (v tom roce naopak export meziročně narostl). K poklesu dochází, hned dvakrát a to v roce 2002, kdy export Wamarku meziročně roste a v již zmiňovaném hosp. roce 2006 – 2007.
86
Tabulka č. 31 – porovnání absolutního vývoje* exportu farmaceutických výrobků a vývozu a.s. Walmark v letech 2001 - 2008 2001
2002
2003
Farmacie
+
-
+
Walmark, a.s.
+
+
+
2004
05/06
06/07
07/08
+
+
-
+
+
+
-
-
* meziroční růst nebo pokles exportu
Během sledovaného období došlo ke shodnému vývoji v odvětví v letech 2001 a 2003 až 06/07.
5.4 Dílčí závěr V této kapitole jsem se věnovala porovnávání celkového českého exportu ve vybraných oblastech a třineckých společností působících v těchto oborech. Na rozdíl od vývoje exportu TŽ, Autelu a Walmarku, jak MS kraj, tak i sledovaná odvětví (mimo farmacii) vykazují neustálý růst až do roku 2009, kdy se začíná naplno projevovat světová hospodářská krize. Z těchto tří společností si největší podíl (okolo 24%) na trhu udržují Třinecké železárny, jehož mírně klesající tendenci zřejmě ovlivnila privatizace Nové Huti v Ostravě. Fakt, že právě tento podnik je lídrem exportu regionu, odpovídá také celokrajovému trendu, kdy právě se právě s produkty hutního průmyslu řadí kraj na vedoucí postavení v republice. Jeho podíl na exportu tohoto zboží v rámci ČR se pohybuje v rozmezí 70 – 90%. Při porovnávání procentuálních přírůstků společnosti a ČR (železo a ocel) se nejvýrazněji projevila léta 2004 a 2009. Během tohoto období se vždy silněji projeví export železa a oceli v rámci celé ČR. V roce vstupu naší republiky do Evropské unie dochází k výraznému meziročnímu zvýšení celkového exportu železa a oceli. TŽ v tomto období více dodávají na tuzemský trh. V dalším zmiňovaném období TŽ zřejmě volí vhodná opatření ve výrobě a zaznamenávají menší meziroční propad než celkový export železných a ocelových výrobků.
87
Z hlediska podílu na celkovém exportu ČR zastává druhý post společnost Walmark, jejíž podíl kolísá kolem 3%. Export společnosti má stoupající charakter, na rozdíl od vývoje podílu na českém vývozu, ten má klesající tendenci. Export tohoto artiklu se opět řadí k velmi úspěšným z hlediska kraje. Export farmaceutických produktů kraje tvoří v letech 2008 a 2009 okolo 30% z vývozu celé ČR. Porovnáním vývoje meziročních procentuálních přírůstků a absolutního vývoje exportu jsem došla k závěru, že společnost kopíruje tendence celkového českého exportu farmacie nejvíce. V těchto tendencích se rozchází s ČR pouze v jednom případě, a to v roce 2003, kdy celkové hodnoty exportu klesají a naopak tržby za vývoz Walmarku stoupají. Nejmenší ze společností a.s. Autel zastává rovněž nejnižší podíl na celkovém českém vývozu strojů a dalších zařízení používaných v průmyslu, a to kolem 0,1%. Společnost je charakteristická dynamickým vývojem svých exportních aktivit (procentuální přírůstky vývozu v rozmezí – 67 až + 401%). A z hlediska absolutního vyjádření rovněž nejméně kopíruje vývoj exportu ČR jako celku. Při porovnávání zahraničních partnerů ČR a mnou vybraných podniků jsem se mohla opřít o reálné výsledky pouze u společnosti Autel, která do roku 2007 stejně jako ČR vyvážela produkty hlavně do evropských zemí stejně tak jako MS kraj. V ostatních dvou případech jsem se setkala pouze s výčtem významných obchodních partnerů a zahraničních zastoupení.
88
Závěr Tuto diplomovou práci pod názvem „Účast firem třineckého regionu na mezinárodním obchodu“ jsem se rozhodla napsat, protože se domnívám, že studie na toto téma (pokud je mi známo) ještě nebyla zpracována. Hlavním přínosem práce je pro mne průzkum firemního prostředí a potenciálu největších firem mého regionu. Sekundárním přínosem se může stát, že agentury, které jsem kontaktovala ve snaze získat informace (mnohdy neúspěšně) o exportu Třinecka jako celku uznají za vhodné takovouto studii vytvořit. Domnívám se, že by našla své uplatnění nejen pro příští diplomanty, ale také pro ekonomické subjekty působící na místním trhu např. k prognózování dalšího vývoje, či posouzení svého exportního potenciálu a možností. Tato práce je koncipována do čtyř kapitol, z nichž první dvě mají mírně teoretický charakter a slouží jako podklad pro vypracování dalších částí. Domnívám se, že vymezení obecné problematiky mezinárodního obchodu a regionalistiky je podstatné pro bližší proniknutí do problematiky konkrétního regionu a firem na jeho území. Ze stejného důvodu jsem do práce zahrnula obecný popis Moravskoslezského kraje a Třinecka. Tato charakteristika slouží k posouzení prostředí a opodstatnění přítomnosti vybraných společností (Třinecké železárny, Autel, Walmark) právě na území třineckého regionu. V následující kapitole je posuzován vývoj společností a jejich význam pro daný region. Všechny tři podniky jsou významnými zaměstnavateli regionu. Zaměstnávají více než 1/5 ekonomicky aktivního obyvatelstva. Podílejí se na jeho rozvoji různými sponzorskými akcemi. Společnost Walmark provozuje „Walmark fond Pro Třinecko“. Třinecké železárny jsou zase významným sponzorem a partnerem třinecké průmyslové zóny. Financují a poskytují půjčku ve výši 80 mil. Kč na rozvoj místní infrastruktury. Společnosti Autel a TŽ jsou dále pak zakladateli Hospodářské agentury rozvoje Třinecka, která se zabývá dotačním managementem. Aktivní účastí v klastrech rovněž pracují na rozvoji svých aktivit a zvyšují tím úroveň regionu na poli jejich specializace.
89
K jádru své diplomové práce se dostávám průzkumem a porovnáním exportních aktivit akciových společností Třinecké železárny, Autel a Walmark. Zde mohu konstatovat, že společnosti se na poli exportu vyvíjí různou cestou. TŽ jako společnost s tradicí z počátku 19. století a druhý největší hutní podnik v ČR vykazuje ve sledovaném období stabilní objem exportu (v rozmezí 29 procentních bodů) a rovněž dodávek do tuzemska. Podle velikosti druhý podnik regionu, producent doplňků stravy - Walmark, který byl založen po Sametové revoluci, se vyvíjí poněkud jiným směrem než náš hutní gigant. Zatímco v posledních letech stagnuje na domácím trhu (ačkoliv je zde jedničkou), o to aktivněji působí na trzích Východní a Střední Evropy, kde funguje 7 jejich poboček. Během 5 let (2000 – 2005) více než zdvojnásobila své tržby za export. Rozpětí křivky vývozu je -1% až + 65%. Třetí společnost Autel, je společností s nejdynamičtěji se vyvíjejícím exportem. Výkyvy v jejím vývozu činí – 67% až + 401%. V exportně nejsilnějším roce jsou tržby za vývoz desetinásobné oproti roku exportně nejslabšímu. Porovnávání křivek exportu těchto tří společností tedy nepřineslo zásadnější poznatky. Shodu bylo možné pozorovat především v poklesu vývozu v roce 2009, kdy se začíná projevovat světová hospodářská krize. K zajímavým výsledkům jsem došla zejména zasazením vývozu těchto společností do širšího kontextu kraje a celé republiky. V poslední kapitole porovnávám export společností s celorepublikovým exportem odvětví, ve kterých mnou vybrané společnosti působí. Nejvýznamnějším podnikem podle tohoto srovnání jsou Třinecké železárny, jejichž produkce zaujímá necelou třetinu (24% v roce 2005) exportu železa a oceli České republiky a tudíž i Moravskoslezského kraje. Právě MS kraj dlouhodobě exportuje drtivou většinu produktů ze železa a oceli vyrobených v ČR. Na druhém místě se v tomto srovnání opět umisťuje společnost Walmark s téměř tříprocentním podílem na českém exportu farmaceutických produktů a tedy 10% podílu na exportu tohoto artiklu MS kraje (2008 – 33% a 2010 – 33,5%). Nejnižším podíl na českém exportu ve svém odvětví má třetí sledovaná společnost Autel. Tento podíl se pohybuje okolo 0,1%, což rovněž koresponduje 90
s výsledky exportu MS kraje. Stroje a zařízení všeobecně používané v průmyslu se ve statistikách mezi významnými exportními artikly nenacházejí. Z uvedeného se dá konstatovat, že společnosti, které jsem pro tuto práci zvolila, jsou nezanedbatelnými účastníky na zahraničním obchodu Moravskoslezského kraje a rovněž celé České republiky. Z toho lze vyvodit jejich pozitivní vliv na celý třinecký region a jeho rozvoj. Domnívám se, že jsem dosáhla cílů vytyčených v úvodu. Vytvořila jsem teoretickou základnu práce, shromáždila data o historickém vývoji vybraných společností a vývoji jejich exportu. Následně jsem porovnala křivky jejich exportu a zasadila je do širšího kontextu kraje a celé republiky s vypovídající hodnotou.
91
Summary
This thesis is dedicated to the subject of “The company participation in region of Třinec In the international trade”. On the selection of this region, I assumed that there are many strongly export-oriented companies in this area, which can reflect the overall tendencies in progress in the international trade of the Czech Republic.
The first chapter elaborates the description of The Moravian-Silesian region that since 2003 till 2010 was coming to stay in the second place of ratings in export among other regions in the Czech Republic. The essential export articles of the region are products of metallurgy (products of raw iron and steel), automobile industry (e.g. Passenger vehicles) and chemical industry is also on the increase (drugs and supplements). The aim of the following chapter focuses on description of region and characteristics of the area in Třinec. The region of Třinec is described on the bases of different aspects such as commuting, the description on account of boundary demarcation in the area of Třinec, relations and external relations of this region. Economic level is going up thanks to the successful industrial zone and significant establishments based in this region(among others as well as distinguished employers) The third part of my work includes data about three chosen companies in the Třinec area, taking part in the internatinal stage. It is Třinecké železárny, a.s. Autel, a.s. and Walmark, a.s. Třinecké železárny is presented as a company with a great metallurgical history founded in the 19th century. They are the biggest employer, with more than 5000 employees, and important contributor of main things occurring in the region (investment in infractructure,industrial zone in Třinec-Baliny etc.). The development of export curve of this cooperation shows stable tendencies with slight swings) for example in 2009).
92
The company Autel is connected with Třinecké Železárny that is their long term supplier. It is a smaller firm (in comparison with Třinecké Železárny-Autel which has only 120 employees). However it is capable of realization of large projects in the Czech Republic and abroad, as compared to other two companies, the development of its export curve through the years 2000-2010 shows considerable swings, expressive is also a diversification of export ground of the company. Walmark which produces food supplements, vitamins and human medicines is the biggest participant in terms of export, among chosen companies. It is launching foreign branches, obtaining strong positions, especially on the markets of Eastern Europe. The export curve of this company shows a stable growth. Nevertheless its position on the home market is stagnating. In the fourth chapter, the influence of these companies on region is assessed, in particular the connection its export activities and development of employment rate and participation in clusters. The last chapter deals with the description of export in the Czech Republic in the fields of the chosen companies. Třinecké železárny is the most significant representative in the area of Třinec as well as in region, exporting 99% production of iron and steel. In the years 2000-2005, when the most confirmatory comparison was possible on the basis of exported weight quantity of iron and steel, the company took a part in export by 22-30 %. The engineering company Autel took a part in the most conformatory way in export in 2008 by 0,2%, when its export grew, compared to the previous year by 400%, with an overall growth in the field by 8 %. Like a very important exporter with comparison with region and the whole Czech Republic showed the pharmaceutical company Walmark, taking a share in export by 10% in region and approximately by 3% in export of the Czech Republic. We can sum up that the region of Třinec is indispensable participant of the international trade, both in The Moravian-Silesian region and in the whole Czech Republic.
93
Bibliografie 1. ADAMČÍK, Stanislav. Regionální politika a management regionů, obcí a měst. 1. vyd. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita, Ekonomická fakulta, 2000, 133 s. ISBN 80-707-8837-2. 2. CICHÁ, I. Okolím beskydského průsmyku. Český Těšín: Sdružení regionálních vydavatelů, 2003. ISBN 80-239-1652-1. 3. CICHÁ, I., ONDRASZEK, B., STALMACHOVÁ, B. a STALMACH, J. Olza od pramene po ústí. Český Těšín: Region Silesia, 2000. ISBN 80-238-6081-X. 4. MACHKOVÁ, H., ČERNOHLÁVKOVÁ, E., SZATO, A. A KOL. Mezinárodní obchodní operace. 4., aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-2471590-2. 5. PLCHOVÁ, B. Zahraniční ekonomické vztahy České republiky. 2., nezměn. vyd. Praha: Oeconomica, 2006, 166 s. ISBN 80-245-1102-9. srov. 6. PONIKELSKÝ, P. KOŠTEJNOVÁ, Z. Ekonomika municipalit a regionů. Praha: Vysoká škola regionálního rozvoje, 2007. 7. SVATOŠ, Miroslav. Zahraniční obchod: teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 367 s. ISBN 978-80-247-2708-0. srov. s 148-165 8. TICHÁ, L. Vnější obchodní vztahy ČR. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2007, 167 s. ISBN 978-80-7394-015-7. srov. s. 85 9. VARADZIN, F. a kol. Regiony a vnější ekonomické vztahy. Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2005. ISBN 80-248-0968-0. 10. WOKOUN, R. Ekonomika v prostoru: svět, střední Evropa, EU, OECD, ČR. Praha: Linde, 2008, 189 s. ISBN 978-807-2016-983.
94
Internetové zdroje 1. Adresář exportérů. Exporters.czechtrade.cz [online]. 2008-2011 [cit. 2012-01-05]. Dostupné z: http://exporters.czechtrade.cz/cs/katalog-firem/ 2. Adresář firem a institucí. Informační centrum Třinec [online]. 2010 [cit. 2011-1220]. Dostupné z: http://www.infotrinec.cz/index.php?sec=6&kate=1&podkate=skolstvi 3. Autel.cz [online]. 2011 [cit. 2012-01-05]. Dostupné z: http://www.autel.cz/ 4. Baliny - průmyslová zona. Trinecko.cz [online]. [cit. 2011-11-21]. Dostupné z: http://trinecko.cz/mesto/Průmyslová%20zóna.pdf 5. Bratři Walachové ze společnosti WALMARK se již o tomto víkendu utkají s mezinárodní podnikatelskou elitou v celosvětovém finále soutěže Světový podnikatel roku 2011. Ernst & Young Česká republika [online]. [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://www.ey.com/CZ/cs/Newsroom/News-releases/2011_BratriWalachove_odjezdWEOY 6. Czechtrade: Partner pro váš export [online]. 2010 [cit. 2011-11-22]. Dostupné z: http://www.czechtrade.cz/Doprava. Moravskoslezský kraj [online]. 2010 [cit. 201112-28]. Dostupné z: http://o-kraji.kr-moravskoslezsky.cz/doprava.html 7. Exportní cena [online]. 2011 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: exportnicena.cz 8. Hlavní faktory regionálního rozvoje ČR - Ekonomika regionů. BusinessInfo.cz [online]. 1997-2011 [cit. 2011-12-20]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rozvoj-regionu/faktory-regionalniho-rozvojecr-ekon-reg/1001179/46059/ 9. Hlavní partnerské státy vývozu krajů v roce 2003. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2011-12-28]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/vyv040329.doc 10. Hlavní partnerské státy vývozu krajů v roce 2010. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2011-12-28]. Dostupné z: 95
http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/BE001E1CA2/$File/a-600911p16.pdf 11. Hlavní partnerské státy vývozu krajů v roce 2010. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2011-12-28]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/BE001E1CA2/$File/a-600911p16.pdf 12. HRAT [online]. [cit. 2011-11-22]. Dostupné z: http://www.hrat.org/index.php 13. Exporterroku.cz [online]. 2011 [cit. 2011-11-20]. Dostupné z: http://www.exporterroku.com/ 14. Charakteristika Moravskoslezského kraje. Businessinfo.cz [online]. 1997-2011 [cit. 2011-12-20]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/moravskoslezskykraj/charakteristika-moravskoslezskeho-kraje/1000929/41624/ 15. Kr-moravskoslezsky.cz [online]. 2012 [cit. 2012-03-06]. Dostupné z: http://www.krmoravskoslezsky.cz/ 16. Městské informační centrum [online]. 2010 [cit. 2011-20-12]. Dostupné z: infotrinec.cz 17. Mezinárodní obchod. Miras.cz [online]. 2000-2011 [cit. 2012-01-06]. Dostupné z: http://www.miras.cz/seminarky/makroekonomie-06-mezinarodni-obchod.php 18. Moravskoslezský energetický klastr. Msek.cz [online]. [cit. 2011-11-22]. Dostupné z: http://www.msek.cz/ 19. Moravskoslezský automobilový klastr. [online]. 2011 [cit. 2011-11-22]. Dostupné z: http://www.autoklastr.cz/ 20. Národní strojírenský klastr. Msskova.cz [online]. [cit. 2011-11-22]. Dostupné z: http://www.msskova.cz/CZ/default.aspx 21. Nezaměstnanost. Krajská správa ČSÚ v Ostravě [online]. 2012 [cit. 2011-12-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/nezamestnanost-xt 22. O společnosti. Arcelormittal.com [online]. 2011 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://www.arcelormittal.com/ostrava/AM_profile_s2_cz.html 96
23. Obce s rozšířenou působností. Ústav územního rozvoje [online]. 2001-2012 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.uur.cz/default.asp?ID=3733 24. Oklolní obce. Město Třinec [online]. 2011 [cit. 2012-01-12]. Dostupné z: http://www.trinecko.cz/mesto/?id=okolni_obce 25. Pokuty za nevhodnou reklamu opět ve hře. MaM.iHNed.cz [online]. [cit. 2012-0222]. Dostupné z: http://mam.ihned.cz/c1-26711870-pokuty-za-nevhodnoureklamu-opet-ve-hre 26. Průmyslová zóna roku 2004. Czechinvest.org [online]. 2010 [cit. 2011-11-20]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/prumyslova-zona-roku2004?term=26.10.2005&place=Praha 27. Průvodce klastrem. Czechtrade.org [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/data/files/pruvodce-klastrem-63.pdf 28. Přehled základních údajů o obcích. Moravskoslezský kraj [online]. 2012 [cit. 201203-22]. Dostupné z: http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/obce2.html 29. Skupina / Group TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY [online]. 2005 [cit. 2011-20-12]. Dostupné z: trz.cz 30. Statistics Explained: Glossary: Standard international trade classification (SITC). Epp.eurostat.ec.europa.eu [online]. 27.5.2010 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Glossary:Standar d_international_trade_classification_(SITC) 31. Statistika zahraničního obchodu. Cszo.cz[online]. 2012 [cit. 2012-03-03, 18:40]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO 32. Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska. Integrovaný portál MSVP [online]. 2011 [cit. 2011-11-10]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem..._ _240428.uzemi=132&ok=Vybrat 33. Třinec. Statnisprava.cz [online]. 2000-2011 [cit. 2011-12-20]. Dostupné z: http://www.statnisprava.cz/rstsp/ciselniky.nsf/i/598810
97
34. Třinec. Ústav územního rozvoje [online]. 23.3.2012 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.uur.cz/default.asp?ID=3656 35. Třinecké železárny opět skončily ve ztrátě, tentokrát 632 milionů korun. E15.cz [online]. 2011 [cit. 2011-12-12]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysla-energetika/trinecke-zelezarny-opet-skoncily-ve-ztrate-tentokrat-632-milionukorun-672775 36. Trinecko.cz [online]. 2011 [cit. 2011-11-04]. Dostupné z: http://www.trinecko.cz/ 37. Úspěšní inestoři v kraji. Moravskoslezský kraj [online]. 2010 [cit. 2011-12-12]. Dostupné z: http://podnikatel.kr-moravskoslezsky.cz/uspesni_investori.html 38. Ústřední pojmy regionální politiky EU: Příspěvek ke studiu euroregionalismu. DOČKAL, V. Cepsr.com [online]. 2003-2012 [cit. 2011-11-12]. Dostupné z: http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=192 39. Vývoz zboží jednotlivých krajů ČR v roce 2008. Czso.cz [online]. 2012 [cit. 2012-0205]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/publ/1131-09v_roce_2008 40. Vývoz zboží jednotlivých krajů ČR v roce 2010. Businessinfo.cz [online]. 2011 [cit. 2011-12-20]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/statistikyzahranicniho-obchodu/vyvoz-zbozi-jednotlivych-kraju-cr2010/1000453/61545/?page=1 41. Vývoz zboží podle krajů podle jednotlivých krajů ČR v roce 2006. Czso.cz [online]. 2012 [cit. 2012-02-06]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/publ/1131-07-v_roce_2006 42. Vývoz zboží jednotlivých krajů ČR v roce 2008. Czso.cz [online]. 2012 [cit. 2012-0206]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/publ/1131-09v_roce_2008 43. Vývoz zboží jednotlivých krajů ČR v roce 2007. Czso.cz [online]. 2012 [cit. 2012-0206]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/publ/1131-08v_roce_2007 98
44. Vývoz zboží jednotlivých krajů ČR v roce 2005. Czso.cz [online]. 2012 [cit. 2012-0206]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/publ/1131-06v_roce_2005 45. Vývoz zboží jednotlivých krajů České republiky v roce 2004. Czso.cz [online]. 2012 [cit. 2012-02-06]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/vyvkraje090805.doc 46. Vývoz zboží jednotlivých krajů České republiky v roce 2003. Czso.cz [online]. 2012 [cit. 2012-02-06]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/vyv040329.doc 47. Walmark - zdraví pro celou rodinu [online]. 2009 [cit. 2012-01-11]. Dostupné z: walmark.eu 48. Walmark se loni poprvé propadl do ztráty. České noviny.cz - Finanční noviny. 2010, 1. 8. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/ zpravy/ walmark-se-loni-poprvepropadl-do-ztraty/ 510284?rss 49. Zahraniční obchod. Měšec.cz [online]. [cit. 2012-04-1]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/dane/ekonomika/pruvodce/zahranicni-obchod/
Výroční zprávy Třinecké železárny, a.s. 1. TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. Výroční zpráva. 2000, 68 s. [cit. 2011-11-15].Dostupné z: http://www.trz.cz/trz/prilohy.nsf/(viewPublic)/VZ/$File/tzvzcz%202000.pdf?OpenE lement 2. TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY. Výroční zpráva. 2001, 96 s. [cit. 2011-11-15]. Dostupné z: http://www.trz.cz/trz/prilohy.nsf/(viewPublic)/VZ/$File/tzvzcz%202001.pdf?OpenE lement 3. TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. Výroční zpráva. 2002, 105 s. [cit. 2011-11-15]. Dostupné z:http://www.trz.cz/trz/prilohy.nsf/(viewPublic)/VZ/$File/tzvzcz%202002.pdf?Ope nElement 99
4. TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. Výroční zpráva. 2003, 107 s. [cit. 2011-11-15]. Dostupné z:http://www.trz.cz/trz/prilohy.nsf/(viewPublic)/VZ/$File/tzvzcz%202003.pdf?Ope nElement 5. TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. Výroční zpráva. 2004, 76 s. [cit. 2011-11-16]. Dostupné z:http://www.trz.cz/trz/prilohy.nsf/(viewPublic)/VZ/$File/tzvzcz%202004.pdf?Ope nElement 6. TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. Výroční zpráva. 2005, 117 s. [cit. 2011-11-16].Dostupné z:http://www.trz.cz/trz/prilohy.nsf/(viewPublic)/VZ/$File/tzvzcz%202005.pdf?Ope nElement 7. TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. Výroční zpráva. 2006, 119 s. [cit. 2011-11-16]. Dostupné z:http://www.trz.cz/trz/prilohy.nsf/(viewPublic)/VZ/$File/tzvzcz%202006.pdf?Ope nElement 8. TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY. Výroční zpráva. 2007, 120 s. [cit. 2011-11-16]. Dostupné z: http://www.trz.cz/trz/prilohy.nsf/(viewPublic)/VZ/$File/tzvzcz2007.pdf?OpenElem ent 9. TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. Výroční zpráva. 2008, 119 s. [cit. 2011-11-17]. Dostupné z:http://www.trz.cz/trz/prilohy.nsf/(viewPublic)/VZ/$File/tzvzcz2008.pdf?OpenEle ment 10. TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. Výroční zpráva. 2009, 120 s. [cit. 2011-11-17]. Dostupné z:http://www.trz.cz/trz/prilohy.nsf/(viewPublic)/VZ/$File/tzvzcz2009.pdf?OpenEle ment 11. TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. Výroční zpráva. 2010, 102 s. [cit. 2011-11-17]. Dostupné z:http://www.trz.cz/trz/prilohy.nsf/(viewPublic)/VZ/$File/tzvzcz%202010.pdf?Ope nElement
100
Autel, a.s. 12. AUTEL,a.s. Výroční zpráva. 2002, 19 s. [cit. 2011-11-22]. Dostupné z: http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/getFile?listina.@slCis=800026280&listina. @rozliseni=pdf&listina.@klic=812471b15a64762636bf2cf443d11700 13. AUTEL, a.s. Výroční zpráva. 2003, 26 s. [cit. 2011-11-22]. Dostupné z: http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/getFile?listina.@slCis=800026281&listina. @rozliseni=pdf&listina.@klic=d477e5f204ba7cd7f9faf8abb3f24520 14. AUTEL, a.s. Výroční zpráva. 2004, 30 s. [cit. 2011-11-22]. Dostupné z: http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/getFile?listina.@slCis=800057038&listina. @rozliseni=pdf&listina.@klic=8639ed0c6161a6fb1b67c75f81885df2 15. AUTEL, a.s. Výroční zpráva. 2005, 19 s. [cit. 2011-11-22]. Dostupné z: http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/getFile?listina.@slCis=800062238&listina. @rozliseni=pdf&listina.@klic=24990762aaeab0b802a31f942fdc488a 16. AUTEL, a.s. Výroční zpráva. 2006, 6 s. [cit. 2011-11-22]. Dostupné z: http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/getFile?listina.@slCis=800151632&listina. @rozliseni=pdf&listina.@klic=ca1f44ddf3676491f554d7237df8fed9 17. AUTEL, a.s. Výroční zpráva. 2007, 3 s. [cit. 2011-11-22]. Dostupné z: http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/getFile?listina.@slCis=800201224&listina. @rozliseni=pdf&listina.@klic=430359558e5a40ba930dfb62f9e82098 18. AUTEL, a.s. Výroční zpráva. 2008, 6 s. [cit. 2011-11-22]. Dostupné z: http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/getFile?listina.@slCis=800254215&listina. @rozliseni=pdf&listina.@klic=1fde9440cb6ad292557527016bc63114 19. AUTEL, a.s. Výroční zpráva. 2009, 18 s. [cit. 2011-11-22]. Dostupné z: http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/getFile?listina.@slCis=800284457&listina. @rozliseni=pdf&listina.@klic=e08471637cce7a71da94bb49b134fd06
101
20. AUTEL, a.s. Výroční zpráva. 2010, 15 s. [cit. 2011-11-22]. Dostupné z: http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/getFile?listina.@slCis=800357068&listina. @rozliseni=pdf&listina.@klic=de015de1267d6dce86972905c4639d83
Walmark, a.s. 21. WALMARK, a.s. Výroční zpráva. 2000, 50 s. [cit. 2011-11-19]. Dostupné z: http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/getFile?listina.@slCis=8097838&listina.@r ozliseni=pdf&listina.@klic=e758b43eac72cf363f42956d11255b43 22. WALMRK, a.s. Výroční zpráva. 2002, 62 s. [cit. 2011-11-19]. Dostupné z: http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/getFile?listina.@slCis=800027578&listina. @rozliseni=pdf&listina.@klic=0ce3f5bb7dc01622af989fd71bb30ba8 23. WALMARK, a.s. Výroční zpráva. 2003, 71 s. [cit. 2011-11-19]. Dostupné z: http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/getFile?listina.@slCis=800027594&listina. @rozliseni=pdf&listina.@klic=5758b134977606dcef48574fc5dbcb78 24. WALMARK, a.s. Výroční zpráva. 2004, 62 s. [cit. 2011-11-19]. Dostupné z: http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/getFile?listina.@slCis=800093432&listina. @rozliseni=pdf&listina.@klic=eaf8e5e950ab3737b112384c71e8d0c4 25. WALMARK, a.s. Výroční zpráva. 2005, 32 s. [cit. 2011-11-20]. Dostupné z: http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/getFile?listina.@slCis=800175238&listina. @rozliseni=pdf&listina.@klic=5c81b218fe80f582cddb6c860c5bfbc6 26. WALMARK, a.s. Výroční zpráva. 2007, 99 s. [cit. 2011-11-20]. Dostupné z: http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/getFile?listina.@slCis=800175241&listina. @rozliseni=pdf&listina.@klic=9a2c078ba55d21c9edd7cfe0b27d0b59 27. WALMARK, a.s. Výroční zpráva. 2008, 62 s. [cit. 2011-11-20]. Dostupné z: http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/getFile?listina.@slCis=800289293&listina. @rozliseni=pdf&listina.@klic=08a142276dee5b823fd4a8fd002462d8
102
28. WALMARK, a.s. Výroční zpráva. 2009, 50 s. [cit. 2011-11-20]. Dostupné z: http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/getFile?listina.@slCis=800289298&listina. @rozliseni=pdf&listina.@klic=35abed7d7cb3692cc1aef2c457bbd3a6 29. WALMARK, a.s. Výroční zpráva. 2010, 45 s. [cit. 2011-11-21]. Dostupné z: http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/getFile?listina.@slCis=800369311&listina. @rozliseni=pdf&listina.@klic=6846e0d8350c303c508c880806e3fe15
Periodický tisk Třinecké železárny 1. BAĎUROVÁ, Svatava. Dát hutě Třineckým železárnám je podle expertů nejlevnější: Nechat podniky na pospas tržním silám by vedlo i ke krizi bankovnictví Rubrika: Hospodářství a spotřebitelé. Svoboda. 2001, roč. 11, č. 107, s. 7. 2. BALCAR, Karel. Oceláři obsadili první příčky znečišťovatelů. Právo. 2006, roč. 16, č. 245, s. 12. 3. BAUTZOVÁ, Libuše. Velký ocelový třesk. Ekonom. 2001, 17. 5., s. 18. 4. BORTLÍČKOVÁ, Anna. Do Třince míří další korejský investor. Právo. 2010, roč. 19, č. 211, s. 11. 5. BORTLÍČKOVÁ, Anna. Firmy v zóně na Balinách předčily očekávání. Právo. 2007, roč. 17, č. 207, s. 14. 6. BORTLÍČKOVÁ, Anna. Průmyslová zóna Baliny v Třinci nemá už ani metr volného místa. Právo. 2005, roč. 15, č. 206, s. 12. 7. ČÁPOVÁ, Hana. Všechny cesty vedou do Třince: Britská studie radí nasypat českým ocelářům 40 miliard. Respekt. 2001, roč. 12, č. 21, s. 8. 8. Do hutí vstoupí cizinci. Mladá fronta Dnes. 2000, roč. 11, 28. 3., s. 16. 9. FALCNÍKOVÁ, Blanka. Nepodařilo se prosadit spojení českého ocelářství. Moravskoslezský deník. 2001, roč. 1, č. 302, s. 10. 10. GALLISTL, Vladan a Michaela RULÍŠKOVÁ. Bruselu vadí pomoc státu Třineckým železárnám. Lidové noviny. 2003, roč. 16, č. 74, s. 15. 11. GALLISTL, Vladan. Dárek v luxusním balení. Lidové noviny. 2001, roč. 14, č. 116, s. 10.
103
12. HAVLÍČKOVÁ, Iva. Peníze pro železárny jsou už na cestě. Moravskoslezský deník. 2004, roč. 4, č. 105, s. 1. 13. CHOLEWA, Marek. Baliny: největší investor chce stavět: Radnice odmítá, že se zhorší životní prostředí. Frýdecko-Místecký a Třinecký deník. 2007, roč. 7, č. 62, s. 3. 14. CHOLEWA, Marek. Výrobce autodílů vstoupil tento týden do Třince: Na Balinách začal stavět největší investor. Frýdecko-Místecký a Třinecký deník. 2007, roč. 7, č. 263, s. 1. 15. JURKOVÁ, Marcela. Boj o huť Poldi-Dříň se blíží k závěru. Mladá fronta Dnes. 2001, roč. 12, č. 255, s. 1. 16. Nejvýznamnější manažeři se shodli na spolupráci škol a podniků. Moravskoslezský deník. 2009, roč. 9, č. 292, s. 3 17. NOVÁKOVÁ, Pavla a Marek PRAŽÁK. Boj o Novou huť mezi nizozemskou LNM a Třineckými železárnami sílí. Mladá fronta Dnes. 2002, roč. 13, č. 117, s. 1. 18. PÁRAL, Pavel a Marcela ŠPERKEROVÁ. Všichni do Třince: Eurostrategy navrhuje restrukturalizaci, která má stát 28 miliard. Euro. 2001, č. 19, s. 16. 19. PRAŽÁK, Marek. Šéf železáren lobbuje o státní miliardy: Třinecké železárny sice vykazují zisk, jejich šéf Tomáš Chrenek však tvrdí, že si zaslouží vládní injekci. Mladá fronta Dnes. 2003, roč. 14, č. 120, s. 11. 20. RÁDL, Vlastimil. Záchrana hutí je společný zájem. Právo. 2001, roč. 11, č. 113, s. 1. 21. Se starostkou Třince Věrou Palkovskou: Stoprocentně využitý brownfield. Brněnský deník. 2007, roč. 17, č. 66, s. 11. 22. Stát pomůže huti jen s vývozem. Mladá fronta Dnes. 2000, roč. 11, č. 173, s. 11. 23. Škola má vychovat lidi podniku "na míru": Třinecké železárny budou více využívat vědecké kapacity Vysoké školy báňské. Svoboda. 2000, roč. 10, č. 147, s. 7. 24. ŠLAPOTA, Karel. Třinecké železárny usilují o trhy v automobilkách. Haló noviny. 2000, 30. 3., s. 7. 25. ŠMÍD, Pavel. Železárny konzultují záměry s U.S. Steel: Třinecké železárny vykázaly za minulý rok meziroční nárůst zisku o 57 miliónů korun. Hospodářské noviny. 2002, 30. 4., s. 18. 26. Třinec se pokusí zachránit další železárny. Haló noviny. 2000, roč. 10, č. 257, s. 2.
104
27. Třinecké železárny dostanou od státu přes miliardu korun. Hospodářské noviny. 2004, 26. 4., s. 15. 28. Třinecké železárny se dostaly mezi světovou ocelářskou elitou. Karvinský deník. 2008, roč. 8, č. 33, s. 4. 29. Třinecké železárny mají vlastní střední školu. Karvinský deník. 2009, roč. 9, č. 199, s. 3 30. Třinecké železárny ve ztrátě. Lidové noviny. 2009, roč. 22, č. 248, s. 15.. 31. Třinecké železárny vyrobí tisíce tun kolejnic pro brazilské dráhy. Právo. 2005, č. 132, s. 14. 32. Třineckým železárnám může pomoci stát, dostanou až dvě miliardy korun. Hospodářské noviny. 2004, 4. 5., s. 13. 33. Vlastník Třineckých železáren získal velkou půjčku ze zahraničí. Lidové noviny. 2001, roč. 14, č. 25, s. 15. 34. ZÁLUSKÝ, Jan. Třinci pomáhá výroba kolejnic. Hospodářské noviny. 2009, 4. 6., s. 19. 35. ZAVADILOVÁ, Tereza. Stát se znovu chystá pomoci Třinci. Lidové noviny. 2003, roč. 16, č. 238, s. 15. 36. Zóna pomáhá s řešením nezaměstnanosti. Moravskoslezský deník. 2002, roč. 2, č. 100, s. 23. 37. ŽIŽKA, Jan. Dobyvatelé Bruselu: Státní pomoc: Třinecké železárny se odvolávají na Špidlův slib. Euro. 2003, č. 23, s. 28. 38. ŽIŽKA, Jan. Monti říká ne: Třinecké železárny: Ministr Urban žádné pochopení v Bruselu nenašel. Euro. 2003, č. 25, s. 28. 39. Železárny koupily dva výzkumné ústavy. Mladá fronta Dnes. 2007, roč. 18, č. 149, s. 2. 40. Železárny rekordně prodávají v tuzemsku. Moravskoslezský deník. 2004, roč. 4, č. 230, s. 18.
AUTEL 41. AUTEL se prosazuje v Číně. Právo. 2004, roč. 14, č. 89, s. 12. 105
42. Autel změnu kursu ustál. Právo. 2003, roč. 13, č. 158, s. 10. 43. AUTEL - inženýrské služby v automatizaci. Právo. 2004, roč. 14, č. 220, s. 6. 44. EXPORTNÍ VÝZKUM DHL: POZITIVNÍ OČEKÁVÁNÍ TRVÁ. Dopravní noviny. 2007, roč. 16, č. 1, s. 12. 45. Firemní monitor. Svoboda. 2001, roč. 11, č. 14, s. 7. 46. Firemní monitor: Recese hutnictví dodala Autelu impuls ke změnám ve firmě. Moravskoslezský deník. 2002, roč. 2, č. 57, s. 10. 47. Firmy včera dostaly ocenění za přínos pro region. Moravskoslezský deník. 2003, roč. 3, č. 18, s. 12. 48. Národní strojírenský klastr propojí české dodavatele jaderných zařízení. Technik. 2010, 11. 3., s. 42. 49. Společnost Autel má kontrakt ve Švédsku. Hospodářské noviny. 2004, 1. 11., s. 19. 50. ŠTANGLOVÁ, Barbora. ROZHOVOR ČIA: Ředitel společnosti Autel Jaroslav Kroliczek hovoří o vlivu posilující koruny na podnikání společnosti. Webreporter.cz. 2009, 11. 12., s. 1. 51. Třinecké firmě Autel loni klesly tržby i zisk. Moravskoslezský deník. 2003, roč. 3, č. 59, s. 21. 52. Třinecký Autel zvýšil tržby a rozdělil dividendu. Hospodářské noviny. 2002, 10. 7., s. 18.
Walmark 53. BORTLÍČKOVÁ, Anna. Chtějí být první ve střední a východní Evropě. Právo. 2006, roč. 16, č. 35, s. 10. 54. BORTLÍČKOVÁ, Anna. Po opuštění výroby nápojů jim klesly tržby. Právo. 2007, roč. 17, č. 5, s. 19. 55. BORTLÍČKOVÁ, Anna. Walmarku vzrostly tržby. Právo. 2006, roč. 16, č. 293, s. 10. 56. Farmaceutické firmy štědře investovaly. Strategie. 2010, roč. 17, č. 47, s. 8. 57. JANKŮ, Karel. Walmark buduje logistické centrum. Profit. 2006, roč. 17, č. 2, s. 31. 58. KULICH, Jan. Walmarku se daří především v zahraničí, tržby v ČR stagnují. Webreporter.cz. 2009, 9. 1., s. 1. 106
59. Největší inzerenti na TV stanicích - leden 2008. Strategie. 2008, roč. 15, č. 8, s. 55. 60. Největší inzerenti na TV stanicích - říjen 2007. Strategie. 2007, roč. 14, č. 47, s. 47. 61. ŠITNER, Roman. S CzechTrade spolupracuje desetina českých exportérů. Hospodářské noviny. 2009, 5. 3., s. 15. 62. Walmark dobývá vietnamský trh. Právo. 2010, roč. 19, č. 4, s. 12. 63. Walmark dostane desítky miliónů. Hospodářské noviny. 2006, 9. 2., s. 22. 64. Walmark míří do západní Evropy. Mladá fronta Dnes. 2008, roč. 19, č. 77, s. 4. 65. Walmark posiluje v Bulharsku. Hospodářské noviny. 2006, č. 86, s. 16. 66. Walmark se loni poprvé propadl do ztráty. České noviny.cz - Finanční noviny. 2010, 1. 8. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/ zpravy/ walmark-se-loni-poprvepropadl-do-ztraty/ 510284?rss 67. Walmark posílil hlavně v zahraničí, kde dále rostl. Mladá fronta Dnes. 2009, roč. 20, č. 11, s. 4. 68. Walmarku klesly tržby o třetinu. Hospodářské noviny. 2007, 8. 1., s. 18. 69. Walmarku roste prodej nejvíce na Balkáně. Hospodářské noviny. 2008, 22. 1., s. 17. 68. Walmarku se s léky daří. Karvinský deník. 2006, roč. 6, č. 27, s. 6. 69. Z Walmarku je největší středoevropská firma. Mladá fronta Dnes. 2007, roč. 18, č. 142, s. 2.
107
Seznam zkratek ČSÚ
Český statistický úřad
MO
Mezinárodní obchod
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí
MSK
Moravskoslezský kraj
ORP
Obec s rozšířenou působností
PZ
Průmyslová zóna
SITC
Standard international trade classification
SLDB
Sčítání lidu, domů a bytů
TŽ
Třinecké železárny
108
Seznam obrázků a grafů Obrázek č. 1 – exportní teritoria MSK v letech 2003 a 2010 Obrázek č. 2 – administrativní mapa správního obvodu Třinec Graf č. 1 – křivka vývoje exportu MS kraje v letech 2003 – 2010 Graf č. 2 – vývoj exportu společnosti TŽ, a.s. v letech 2000 – 2010 Graf č. 3 – vývoj dodávek do tuzemska společnosti TŽ do tuzemska v letech 2000 – 2010 Graf č. 4 – porovnání celkového exportu a dodávek do tuzemska TŽ (kt) Graf č. 5 – celkový export a. s. Autel v letech 2002 – 2010 Graf č. 6 – celkový export a.s. Walmark v letech 2000 – 2010 Graf č. 7 – porovnání procentuálních přírůstků sledovaných firem v období 2001 - 2010 Graf č. 8 – porovnání procentuálních přírůstků hodnoty exportu MSK, TŽ, Autelu a Walmarku v letech 2000 - 2010 Graf č. 9 – export ČR podle světadílů v letech 2000, 2005, 2010 (%) Graf č. 10 – porovnání procentuálních přírůstků exportu ČR a TŽ Graf č. 11 – křivka exportu TŽ v letech 2000 – 2010 Graf č. 12 – křivka exportu železa a oceli v letech 2000 – 2010 Graf č. 13 – porovnání meziročních procentuálních přírůstků exportu ČR a Autelu Graf č. 14 - křivka exportu Autelu Graf č. 15 – křivka exportu strojů a zařízení běžně užívaného v průmyslu v letech 2000 – 2010 Graf č. 16 – porovnání meziročních procentuálních přírůstků hodnot exportu ČR a Walmarku
109
Seznam tabulek Tabulka č. 1 – export MSK v letech 2000 – 2010 Tabulka č. 2 – exportní teritoria TŽ (%) Tabulka č. 3 – podíl vývozu na tržbách za válcované zboží včetně polotovarů TŽ (%) Tabulka č. 4 – export TŽ v letech 2000 -2010 (kt) Tabulka č. 5 – dodávky do tuzemska TŽ v letech 2000 – 2010 (kt) Tabulka č. 6 – výsledné údaje o hodnotě exportu a dodávkách do tuzemska TŽ v období 2000 – 2010 (kt) Tabulka č. 7 – podíl exportu a dodávek do tuzemska a.s. Autel v letech 2000 – 2003 (%) Tabulka č. 8 – rozvržení tržeb a.s. Autel dle nejvýznamnějších zahraničních trhů v letech 2002 – 2010 (v tis. Kč) Tabulka č. 9 – porovnání růstu a poklesu tržeb za export podle zemí v letech 2002 – 2010 – v absolutním vyjádření Tabulka č. 10 – tržby za export a.s. Autel podle světadílů v letech 2003 – 2010 (%) Tabulka č. 11 – tržby za export a.s. Walmark v letech 2000 – 2010 (v mil. Kč) Tabulka č 12 – export MSK a společností TŽ, Autel a Walmark v letech 2000 - 2010 Tabulka č. 13 – porovnání meziročních procentuálních přírůstků exportu ve společnostech v letech 2000 – 2010 (%) Tabulka č. 14 – porovnání absolutního vývoje exportu sledovaných společností v letech 2001 - 2010 Tabulka č. 15 – vývoj zaměstnanosti podniků v závislosti na vývoji exportu ve firmách v letech 2000 – 2010 Tabulka č. 16 – hodnoty exportu MSK a firem TŽ, Autel a Walmark v letech 2000 - 2010 Tabulka č. 17 – meziroční přírůstek hodnoty exportu TŽ, Autelu, Walmarku a MSK
110
Tabulka č. 18 – porovnání absolutního vývoje exportu MSK a sledovaných společností v letech 2000 - 2010 Tabulka č. 19 – podíl exportu ČR podle světadílů (%) Tabulka č. 20 – export ČR podle druhu zboží – kategorie SITC2 (v mil. Kč) Tabulka č. 21 – porovnání růstu a poklesu hodnoty exportu mezi odvětvími v letech 2001 – 2010 Tabulka č. 22 – porovnání celkového exportu železa a oceli a vývozu TŽ v letech 2000 – 2005 (kt) Tabulka č. 23 – hodnoty českého exportu železa a oceli a exportu TŽ v letech 2000 2010 Tabulka č. 24 – porovnání meziročních procentuálních přírůstků českého exportu železa a oceli a exportu TŽ v letech 2000 – 2010 Tabulka č. 25 - porovnání absolutního růstu a poklesu exportu a odvětví a TŽ v letech 2001 – 2010 Tabulka č. 26 - export strojů a zařízení všeobecně používaného v průmyslu v porovnání s vývozem a.s. Autel v letech 2002 – 2010 Tabulka č. 27 – procentuální přírůstky exportu Tabulka č. 28 – porovnání absolutního vývoje a.s. Autel v letech 2003 - 2010 Tabulka č. 29 – porovnání exportu farmaceutických výrobků a vývozu a.s. Walmark v letech 2000 – 2009 Tabulka č. 30 – procentuální meziroční přírůstky hodnoty exportu ČR a Walmarku Tabulka č. 31 – porovnání absolutního vývoje* exportu farmaceutických výrobků a vývozu a.s. Walmark v letech 2001 - 2008
Seznam příloh Příloha č. 1 – Hlavní zaměstnavatelé třineckého regionu
111
Příloha č. 1 – Hlavní zaměstnavatelé Třinecka Přehled všech ekonomických subjektů (právnických osob) se 100 a více zaměstnanci, které mají sídlo v obcích obvodu s rozšířenou působností. (Pramen a uspořádání dat: Český statistický úřad, Registr ekonomických subjektů, výpis k 31.12.2009)
Obchodní jméno
Sídlo
Převažující činnost
Kategorie podle počtu zaměstnanců
TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s.
Třinec
Výroba surového železa, oceli a feroslitin, plochých výrobků, tváření výrobků za tepla
5000 - 9999
Nemocnice Třinec, příspěvková organizace
Třinec
Ústavní zdravotní péče
1000 - 1499
D 5, akciová společnost, Třinec
Třinec
Opravy strojů
500 - 999
Nemocnice Podlesí a.s.
Třinec
Ústavní zdravotní péče
500 - 999
PR market, s.r.o.
Třinec
Maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků v nespecializovaných prodejnách
500 - 999
Slévárny Třinec, a.s.
Třinec
Výroba odlitků z litiny
500 - 999
Sochorová válcovna TŽ, a.s.
Třinec
Výroba surového železa, oceli a feroslitin, plochých výrobků, tváření výrobků za tepla
500 - 999
Strojírny Třinec, a.s.
Třinec
Výroba strojů pro metalurgii
500 - 999
DONGWON CZ, s.r.o.
Třinec
Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalurgie
250 - 499
Dopravní a.s.
Třinec
Ambulantní a zubní zdravotní péče
250 - 499
Třinec
Výroba elektřiny
250 - 499
KOVO Třinec s.r.o.
Třinec
Ostatní poskytování lidských zdrojů
250 - 499
Město Třinec
Třinec
Všeobecné činnosti veřejné správy
250 - 499
MORAVIA STEEL a.s.
Třinec
Velkoobchod s rudami, kovy a hutními výrobky
250 - 499
STEELTEC CZ, s.r.o.
Třinec
Výroba nástrojů a nářadí
250 - 499
TRIALFA, s.r.o.
Třinec
Činnosti agentur přechodnou dobu
Třinecké s.r.o.
Třinec
Poskytování ostatních stravovacích služeb
zdravotnictví
ENERGETIKA a.s.
TŘINEC,
gastroslužby,
zprostředkujících práci
na
250 - 499 250 - 499
112
WALMARK, a.s.
Třinec
Výroba farmaceutických přípravků
250 - 499
AGRICOOP Třinec a.s.
Třinec
Smíšené hospodářství
100 - 199
AUTEL, a.s.
Třinec
Programování
100 - 199
Beskydská stavební, a.s.
Třinec
Výstavba bytových a nebytových budov
100 - 199
Doprava TŽ, a.s.
Třinec
Silniční nákladní doprava
100 - 199
ENEZA, s.r.o.
Třinec
Výroba parních kotlů, kromě kotlů pro ústřední topení
100 - 199
ENVIFORM a.s.
Třinec
Technické zkoušky a analýzy
100 - 199
Moravia Security, a.s.
Třinec
Činnosti soukromých bezpečnostních agentur
100 - 199
Nehlsen Třinec, s.r.o.
Třinec
Shromažďování, sběr a odstraňování odpadů, úprava odpadů k dalšímu využití
100 - 199
Optimont 2000 s.r.o.
Hnojník
Výroba zámků a kování
100 - 199
REFRASIL, s.r.o.
Třinec
Výroba žáruvzdorných výrobků
100 - 199
Rybex CZ a.s.
Třinec
Zpracování a konzervování ryb, korýšů a měkkýšů
100 - 199
Sociální Třince
Třinec
Ústavní sociální péče o seniory
100 - 199
Soukromá střední škola Třinec
Třinec
Primární vzdělávání
100 - 199
SPETRA CZ s.r.o.
Hnojník
Ostatní vedlejší činnosti v dopravě
100 - 199
Třinec
Výroba žáruvzdorných výrobků
100 - 199
služby města
VESUVIUS REPUBLIKA, a.s.
ČESKÁ
Zdroj: http://www.uur.cz/default.asp?ID=3656
113
