Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta

Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta

VYUŽITÍ PROFESNÍCH KURZŮ JAKO MOŽNOSTI VZDĚLÁVÁNÍ NA VYSOKÉ ŠKOLE Diplomová práce

2009

Tomáš Chládek

Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta

VYUŽITÍ PROFESNÍCH KURZŮ JAKO MOŽNOSTI VZDĚLÁVÁNÍ NA VYSOKÉ ŠKOLE Bakalářská diplomová práce spojená s projektem

Bakalářská diplomová práce Studijní program: Angličtina se zaměřením na aplikovanou ekonomii Vedoucí práce: Ing. Jaroslava Kubátová, Ph.D. Autor: Tomáš Chládek

Olomouc 2009

Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta

Prohlášení Místopřísežně prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: „Využití profesních kurzů jako možnosti vzdělávání na vysoké škole“ vypracoval samostatně pod odborným dohledem vedoucího diplomové práce a uvedl jsem všechny použité podklady a literaturu.

V Olomouci dne ......................

Podpis .......................................

Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta

Poděkování Tímto bych chtěl poděkovat vedoucí své diplomové práce, Ing. Jaroslavě Kubátové Ph.D., za trpělivost, kterou se mnou měla, a za veškerou pomoc, cenné rady a podněty, bez kterých by bylo velmi obtížné tuto práci zdárně dokončit. Dále také děkuji paní Ing. Lence Podmolíkové za výbornou spolupráci při realizaci projektu, který je součástí této diplomové práce.

Autor

Obsah: 1 Úvod..........................................................................................................................................6 1.1 Zdůvodnění výběru tématu ..............................................................................................6 1.2 Cíl práce a metoda zpracování.........................................................................................6 1.3 Dosavadní zpracování tématu ..........................................................................................7 2 Potřeby zaměstnavatelů ............................................................................................................8 2.1 Potřeby zaměstnavatelů v roce 2004................................................................................8 2.1.1 Výsledky šetření ......................................................................................................10 2.1.2 Shrnutí ....................................................................................................................11 2.2 Potřeby zaměstnavatelů v roce 2007..............................................................................12 2.2.1 Výsledky šetření ......................................................................................................12 2.2.2 Shrnutí .....................................................................................................................13 2.3 Srovnání analýz...............................................................................................................14 2.3.1 Preferovaný druh kompetencí .................................................................................14 2.3.2 Srovnání v rámci baterie kompetencí ......................................................................14 2.3.3 Rekapitulace ............................................................................................................16 2.5 Potřeby zaměstnavatelů – závěr.....................................................................................19 3 Profesní kurzy .........................................................................................................................20 3.1 Profesní kurz – charakteristika ......................................................................................20 3.2 Profesní kurzy a vysokoškolská výuka - srovnání.........................................................22 3.3 Případová studie.............................................................................................................25 3.4 Implementace profesních kurzů.....................................................................................26 3.4.1 Přípravná fáze..........................................................................................................26 3.4.2 Výuková fáze...........................................................................................................27 3.4.3 Ukončovací fáze se zpětnou vazbou .......................................................................28 3.5 Profesní kurzy – závěr ...................................................................................................30 4 Vlastní projekt.........................................................................................................................31 4.1 Přípravná etapa ..............................................................................................................32 4.2 Realizační etapa .............................................................................................................33 4.3 Vyhodnocovací etapa.....................................................................................................34 4.3.1 Závěr šetření ............................................................................................................38 4.4 Implementace v praxi.....................................................................................................39 5 Závěr .......................................................................................................................................41 Summary.................................................................................................................................42 Seznam tabulek a grafů...........................................................................................................43 Seznam příloh .........................................................................................................................44 Seznam zdrojů a použité literatury .........................................................................................45 5

1 Úvod 1.1 Zdůvodnění výběru tématu Ve své bakalářské práci jsem se rozhodl zabývat profesními kurzy a možností jejich využití na vysokých školách (dále jen „VŠ“). K této volbě mě vedly následující důvody: •

Samotné znalosti získané při studiu na VŠ již v dnešní době nemusí absolventům stačit při hledání uspokojivého uplatnění na trhu práce, je tedy nutné, hledat nové možnosti získávání znalostí.

•

Jedná se o efektivní formu vzdělávání, která může stylem výuky zaujmout studenty svou dynamičností a vysokým standardem.

•

Spolupráce univerzity se soukromou vzdělávací institucí v oblasti výuky je na poli vysokoškolského systému naprostou novinkou a je tedy případné zjistit, jaký je její potenciál.

Tyto body budou postupně rozebírány na následujících stránkách a vytvářejí tak rámcovou strukturu této práce.

1.2 Cíl práce a metoda zpracování Cílem mé práce je prozkoumat, zda se profesní kurzy mohou uplatnit jako prostředek výuky na VŠ, a pokud ano, jaký konkrétní přínos mohou tyto kurzy pro studenty mít. Hlavním problémem, na který tato práce hledá odpověď, je změna potřeb zaměstnavatelů v průběhu posledních několika let a z ní vyplývající nutnost změnu těchto potřeb nejen sledovat, ale také, pokud chtějí absolventi vysokých i jiných škol dosáhnout úspěchu, se pokusit těmto potřebám co nejlépe přizpůsobit. Metoda zpracování, mnou zvoleného tématu, spočívá převážně v získávání, analýze a interpretaci důležitých informací a poznatků. Jako jejich zdroje budu využívat relevantní odbornou literaturu a samozřejmě také internet. V přípravné fázi této práce jsem zároveň vypracoval projekt, který mi, po jeho vyhodnocení, poskytl informace o názoru studentů Univerzity Palackého na využití profesních kurzů. Součástí projektu byl také internetový dotazník, který byl hlavním zdrojem dat pro můj projekt. Dotazník

6

je součástí této bakalářské práce (viz. příloha č.1). Výsledky mého projektu budou prezentovány v samostatné kapitole, která se jím zabývá.

1.3 Dosavadní zpracování tématu Téma spolupráce VŠ se soukromou vzdělávací institucí v oblasti výuky studentů je na poli vzdělávání novinkou. Je nutné dodat, že spolupráce mezi výše zmíněnými institucemi existuje, ale neprobíhá přímo v oblasti výuky. Pro některé VŠ (např. Masarykova univerzita) organizují soukromé vzdělávací instituce kurzy, které pomáhají jejich budoucím studentům s přípravou na přijímací řízení. Další spolupráci můžeme pozorovat mezi univerzitou (např.: Technická univerzita v Liberci nebo Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava) a podniky, kde se studenti účastní stáží a různorodých průzkumů či projektů. Podobný typ spolupráce však není předmětem této bakalářské práce. Spoluprácí VŠ s podnikatelskou sférou se zabývá agentura CzechInvest, která za tímto účelem vytvořila specializovaný internetový portál.1 Mým cílem je poskytnout ucelený náhled na novou možnost vzdělávání studentů, která zcela jistě může přinést nejen zlepšení a zatraktivnění vlastní výuky, ale také jiný soubor užitečných znalostí. Pokládám připravenost v dnešní době za velice důležitou. Připraveni však můžeme být pouze pokud budeme vybaveni těmi správnými znalostmi. S tím souvisí citát Jonase Ridderstraleho, profesora Stockholm School of Economics:

„ Z investic do poznání jsou nejbezpečnější a často i nejvyšší úroky.2 “

1

SPOLUPRACE.ORG – podpora spolupráce vysokých škol a podniků [online]. 2007, dostupný z WWW: <www.spoluprace.org>. 2 Citáty slavných osobností – Jonas Ridderstrale [online]. 2008, dostupný z WWW: < http://citaty.net/autori/ridderstrale-jonas/4>.

7

2 Potřeby zaměstnavatelů

Skutečný přínos profesních kurzů pro přípravu absolventů na trh práce můžeme začít zjišťovat až po detailní analýze potřeb zaměstnavatelů. Z ní dokážeme určit, které schopnosti, dovednosti a znalosti zaměstnavatelé v jednotlivých ekonomických odvětvích vyžadují a případně, jaké další nároky na své budoucí zaměstnance kladou. Jako zdroj vyhovujících informací nám mohou sloužit dvě následující analýzy, které byly vydány Národním ústavem odborného vzdělávání v letech 2004 a 2007: •

Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů pro vstup na trh práce 3

•

Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů škol – šetření v kvartérním sektoru 4

Výsledky těchto studií, které byly shodně provedeny dotazníkovým šetřením ve firmách s rozdílným zaměřením a rozličnou velikostí, mohou výrazně přispět k identifikaci problémových oblastí ve vzdělávání a pomoci nám při zkvalitňování přípravy budoucích absolventů VŠ.

2.1 Potřeby zaměstnavatelů v roce 2004 Analýza z roku 2004 předně stanovuje důležitý rozdíl mezi dvěma druhy kompetencí, které může zaměstnavatel vyžadovat, jsou to: •

profesní kompetence = pro danou práci klíčové schopnosti, dovednosti a návyky, které člověk získá příslušným vzděláním a praxí

•

přenositelné klíčové kompetence = schopnosti, dovednosti a znalosti, které přispívají k větší flexibilitě pracovníka, protože je možné je uplatnit na více pracovních pozicích (např.: odpovědný přístup k plnění pracovních úkolů, ochota učit se,...)

3

Ing. Mgr. Kalousková Pavla a kol. Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů pro vstup na trh práce – 2004. Praha: NÚOV, 2004. 43 s. (brož.) 4 Ing. Mgr. Kalousková Pavla. Šetření potřeb zaměstnavatelů a připravenost absolventů v kvartérní sféře. Praha: NÚOV, 2007. 35 s. (brož.)

8

Zaměstnavatelé v roce 2004 obecně pokládají za mírně důležitější kompetence profesní. Analýza se však dále zabývá pouze klíčovými kompetencemi přenositelnými, které nacházejí uplatnění nejen na poli práce, ale také v běžném životě každého z nás.

Pro obě studie byla sestavena identická baterie třinácti klíčových kompetencí (viz. níže), zaměstnavatelé pak měli za úkol vybírat, které schopnosti, dovednosti a znalosti považují za nejdůležitější. Při hodnocení se samozřejmě projeví faktory jako: v jakém odvětví firmy jednotlivých respondentů podnikají, kolik mají zaměstnanců, atd. Baterie klíčových kompetencí5: 1) Komunikační schopnosti 2) Čtení a porozumění pracovním instrukcím 3) Zběhlost v cizích jazycích 4) Práce s čísly při pracovním uplatnění 5) Schopnost rozhodovat se 6) Schopnost řešit problém 7) Nést zodpovědnost 8) Adaptabilita a flexibilita 9) Schopnost týmové práce 10) Schopnost vést 11) Ochota učit se 12) Zběhlost v používání výpočetní techniky 13) Zběhlost v zacházení s informacemi

Jak je již na první pohled patrné, převážně se jedná o tzv. soft-skills. Ty můžeme popsat jako vlastnosti, které jsou nedílnou součástí naší osobnosti a jejichž rozvoj je u každého z nás do značné míry individuální6.

5

Ing. Mgr. Kalousková Pavla a kol. Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů pro vstup na trh práce – 2004. Praha: NÚOV, 2004. 43 s. (brož.) 6 Institut celoživotního vzdělávání – Slovníček pojmů „soft skills“ [online]. 2009, dostupný z WWW: .

9

2.1.1 Výsledky šetření VŠ mají za úkol připravovat kvalifikované odborníky, kteří jsou vybaveni obsáhlým penzem znalostí, není se tedy čemu divit, že se od jejich absolventů očekává, že budou podávat nadprůměrné výkony ve všech vybraných kompetencích. V následující tabulce si můžete prohlédnout výsledky šetření z roku 2004. Hodnoty jsou uvedeny v procentech a vyjadřují důležitost jednotlivých kompetencí: Tabulka č.1: Výsledky šetření – 20047 Kompetence

Zcela nezbytné

Velmi důležité

Důležité

Méně důležité

Nepotřebují

Zlepšit výuku?

Komunikační schopnosti Čtení a porozumění pracovním instrukcím Zběhlost v cizích jazycích Práce s čísly při pracovním uplatnění Schopnost rozhodovat se Schopnost řešit problém Nést zodpovědnost Adaptabilita a flexibilita Schopnost týmové práce Schopnost vést Ochota učit se Zběhlost v používání výpočetní techniky Zběhlost v zacházení s informacemi

70%

23%

6%

1%

0%

66%

25%

6%

3%

1%

37,1% 10,9%

60%

29%

9%

1%

1%

47%

39%

12%

2%

1%

74% 84% 79% 53% 58% 62% 66%

22% 15% 19% 36% 32% 28% 30%

3% 0% 2% 10% 9% 9% 3%

0% 0% 0% 1% 0% 1% 0%

0% 0% 0% 0% 1% 1% 0%

69%

25%

5%

1%

0%

69%

27%

4%

0%

0%

58,5% 10,9% 47,3% 51,3% 48,0% 26,2% 37,5% 40,7% 28,4% 22,2% 36,4%

Pokud bychom měli vyhodnotit tři nejdůležitější dovednosti (vyhodnocení provedeme v tomto případě tak, že u jednotlivých kompetencí sečteme procentuální hodnoty uvedené ve sloupcích „zcela nezbytné“ a velmi důležité“), pak by to byly: „schopnost řešit problémy“, „nést zodpovědnost“ a „schopnost rozhodovat se“. Naopak, podíváme-li se na opačnou stranu tohoto žebříčku, pak to budou: „práce s čísly při pracovním uplatnění“, „adaptabilita a flexibilita“ a „zběhlost v cizích jazycích“.

7

Ing. Mgr. Kalousková Pavla a kol. Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů pro vstup na trh práce – 2004. Praha: NÚOV, 2004. 43 s. (brož.)

10

Poslední pravý sloupek vyjadřuje, nakolik si zaměstnavatelé myslí, že by se měly VŠ na zdokonalování patřičné kompetence u svých studentů zaměřit. Zde si můžeme všimnout jedné zajímavosti - ačkoliv dovednost „zběhlost v cizích jazycích“ stojí v žebříčku důležitosti téměř na konci, považují zaměstnavatelé její rozvoj za, dalo by se říct, zásadní. Podobný, avšak ne tak výrazný, trend můžeme vidět i u dovednosti „schopnost vést“.

Zaměstnavatelé také jmenovali další kompetence, které nebyly v původní baterii, ale jsou jimi považovány za důležité. Zmíněny jsou pouze ty, které se vyskytovaly nejčastěji: •

znalost platné legislativy (důraz také na právní normy EU)

•

kreativita

•

prezentační dovednosti

•

samostatnost

•

ekonomické základy a ekonomické myšlení

2.1.2 Shrnutí Díky dostupným informacím můžeme shrnout analýzu z roku 2004. Na studenty VŠ zaměstnavatelé obecně kladou vysoké nároky. Očekává se, že absolventi budou vybaveni samostatností, schopností řešit problémy, vysokou mírou zodpovědnosti, budou schopni vést kolektiv a pojmou široké spektrum znalostí.

Tímto směrem by VŠ měly směřovat svou výuku. Měl by tedy nastat posun od klasického memorování encyklopedických znalostí k získávání znalostí obecnějších a rozvíjení klíčových kompetencí, které pomohou absolventům dosáhnout kvalitního uplatnění v jejich pracovní kariéře.

Důležité také je, aby studenti po vystudování se vzděláváním neskončili, nýbrž byli ochotni dále rozvíjet své znalosti o daném oboru, seznamovat se s novými technologiemi a učit se s nimi pracovat, případně učit se cizí jazyky.

11

2.2 Potřeby zaměstnavatelů v roce 2007 Analýzy z roku 2007 se zúčastnilo přibližně desetinásobné množství firem, její vypovídací hodnotu můžeme tedy považovat za podstatně větší. Jak již bylo zmíněno, při šetření byla použita identická baterie klíčových kompetencí, což umožňuje porovnání výsledků z roku 2007 s rokem 2004. Pokud se podobně jako v roce 2004 nejprve zaměříme na otázku, zda větší roli hrají kompetence profesní nebo kompetence klíčové přenositelné, nedochází v názoru zaměstnavatelů k žádné podstatné změně, opět je dána přednost kompetencím profesním.

2.2.1 Výsledky šetření Jak se dalo předpokládat, nároky na absolventy VŠ byly opět velmi vysoké. To je zapříčiněno důvody, které již byly popsány v kapitole 2.1.1. Přehled výsledků šetření z roku 2007 je opět uveden v tabulce s procentuálním vyjádřením stupně důležitosti jednotlivých kompetencí. Tabulka č.2: Výsledky šetření – 20078 Kompetence

Zcela nezbytné

Velmi důležité

Důležité

Méně důležité

Nepotřebují

Zlepšit výuku?

Komunikační schopnosti Čtení a porozumění pracovním instrukcím Zběhlost v cizích jazycích Práce s čísly při pracovním uplatnění Schopnost rozhodovat se Schopnost řešit problém Nést zodpovědnost Adaptabilita a flexibilita Schopnost týmové práce Schopnost vést Ochota učit se Zběhlost v používání výpočetní techniky Zběhlost v zacházení s informacemi

78%

17%

3%

1%

1%

69%

18%

11%

1%

1%

39,8% 17,1%

43%

28%

20%

7%

3%

33%

32%

25%

9%

1%

68% 73% 75% 49% 49% 55% 61%

23% 22% 19% 34% 33% 29% 32%

7% 3% 4% 15% 17% 11% 6%

1% 1% 1% 1% 1% 4% 0%

1% 2% 1% 1% 1% 1% 1%

62%

29%

5%

3%

1%

65%

26%

8%

0%

1%

8

42,4% 13,3% 34,8% 42,6% 42,4% 25,7% 33,8% 33,1% 26,2% 27,9% 32,6%

Ing. Mgr. Kalousková Pavla. Šetření potřeb zaměstnavatelů a připravenost absolventů v kvartérní sféře. Praha: NÚOV, 2007. 35 s. (brož.)

12

Použijeme-li k vyhodnocení kompetencí stejnou metodu jako v případě studie z roku 2004, tak za nejdůležitější můžeme považovat: „komunikační schopnosti“, „schopnost řešit problém“ a „nést zodpovědnost“. Analogicky pak na druhém konci stojí: „práce s čísly při pracovním uplatnění“, „zběhlost v cizích jazycích“ a „schopnost vést“. Za pozornost stojí také „zběhlost v používání výpočetní techniky“, která je, máme li na mysli rok vypracování analýzy, na překvapivém čtvrtém místě od konce.

Opakuje se situace, kdy je u dovednosti„zběhlost v cizích jazycích“ vyžadováno zkvalitnění její výuky i přes vyjádřenou nedůležitost této kompetence.

Co se týče dalších dovedností, které nebyly uvedeny v původní baterii, jmenovali zaměstnavatelé následující: •

mezilidské vztahy, umění jednat s lidmi

•

schopnost prezentace / sebeprezentace

•

řešení stresových situací

•

empatie

•

samostatnost

•

kreativita

•

loajalita

2.2.2 Shrnutí Šetření z roku 2007 ukazuje nově jako nejdůležitější kompetenci „komunikační schopnosti“. S ní souvisí celá řada navazujících dovedností, jako je umění jednat s lidmi, schopnost prezentace a sebeprezentace, schopnost řešit problémy a krizové situace nebo například empatie. U budoucích uchazečů o zaměstnání je kladen stále větší důraz na samostatnost, měli by být schopni nejen samostatně pracovat, ale také přicházet s novými nápady a koncepcemi a přistupovat individuálně k řešení problémů.

VŠ mají posilovat a budovat osobnost studentů, a tak podporovat rozvoj výše zmíněných kompetencí. Výuka jazyků by také neměla být opomenuta, protože právě to je jedna z kompetencí, jejíž význam, podle názoru zaměstnavatelů, nejvíce vzroste. Studenti by rovněž měli být seznamování s moderními přístupy a technologiemi.

13

2.3 Srovnání analýz Za účelem popsání změn v oblasti potřeb zaměstnavatelů, provedu nyní srovnání obou výše popsaných analýz. Mohlo by se zdát, že v rozpětí tří let nemohou nastat žádné podstatné změny, musíme však brát ohled na dynamičnost dnešní doby, která se právě rychlými změnami vyznačuje.

2.3.1 Preferovaný druh kompetencí Celkově je kladen mírně vzrůstající důraz na kompetence profesní. Přes zvyšující se vliv kompetencí klíčových, kterého si jsou zaměstnavatelé vědomi, můžeme tento výsledek zdůvodnit oborovým zaměřením dotazovaných firem.

Zaměstnavatelé dále dávají přednost širokým znalostem před znalostmi úzkoprofilovými, což lze zdůvodnit prolínáním jednotlivých oborů v dnešní době a potřebou zaměstnavatelů nacházet pracovníky, kteří jsou flexibilní a v případě potřeby jsou schopni zastávat více druhů pracovních pozic. Tito pracovníci jsou velmi vyhledávaní dnes, kdy je většina světa zasažena finanční krizí a velké množství firem bylo donuceno ke snižování počtu vlastních zaměstnanců a přerozdělení pracovních úkolů a povinností.

2.3.2 Srovnání v rámci baterie kompetencí Ke zjištění změn v preferencích zaměstnavatelů jsem využil jednoduchou metodu. Od výsledných hodnot pro rok 2007 (tabulka č.2) jsem odečetl výsledné hodnoty z roku 2004 (tabulka č.1), vznikla tak tabulka, která poskytuje informace o tom, jak se důležitost jednotlivých kompetencí během tří let změnila.

Záporné hodnoty, které jsou pro přehlednost opět uváděny v procentech, tedy signalizují pokles důležitosti, zatímco hodnoty kladné její nárůst. Vypovídací schopnost těchto hodnot je bohužel značně diskutabilní, protože se obou dvou analýz neúčastnil totožný soubor firem. Budeme-li však brát v úvahu, že hodnocené klíčové kompetence jsou, vzhledem ke své obecné použitelnosti, důležité ve všech průmyslových odvětvích, můžeme se se získanými výsledky spokojit.

14

Tabulka č.3: Srovnání výsledků z let 2004 a 2007 Kompetence

Zcela nezbytné

Velmi důležité

Důležité

Méně důležité

Nepotřebují

Zlepšit výuku?

Komunikační schopnosti Čtení a porozumění pracovním instrukcím Zběhlost v cizích jazycích Práce s čísly při pracovním uplatnění Schopnost rozhodovat se Schopnost řešit problém Nést zodpovědnost Adaptabilita a flexibilita Schopnost týmové práce Schopnost vést Ochota učit se Zběhlost v používání výpočetní techniky Zběhlost v zacházení s informacemi

+8%

-6%

-3%

0%

+1%

+3%

-7%

+5%

-2%

0%

-2,7% +6,2%

-17%

-1%

+11%

+6%

+2%

-14%

-7%

+13%

+7%

0%

-6% -11% -4% -4% -9% -7% -5%

+1% +7% 0% -2% +1% +1% -1%

+4% +3% +2% +5% +8% +2% +3%

+1% +1% +1% 0% +1% +3% 0%

+1% +2% +1% +1% 0% 0% +1%

-7%

+4%

0%

+2%

+1%

-4%

-1%

+4%

0%

+1%

-16,1% +2,4% -12,5% -8,7% -5,6% -0,5% -3,7% -7,6% -2,2% +5,7% -3,8%

Zcela jasně si můžeme všimnout, že se ve sloupci „zcela nezbytné“ vyskytují téměř výhradně záporné hodnoty, zaměstnavatelé tedy zařazovali kompetence do této kategorie výrazně méně. Ve druhém sloupci taktéž převažují záporná čísla nad čísly kladnými, rozdíly však už nejsou tak markantní jako v případě prvního sloupce. Ve sloupci „důležité“ je již situace jiná, můžeme pozorovat nárůst skoro u všech kompetencí, mírný nárůst lze také zaznamenat v posledních dvou sloupcích, tj. „méně důležité“ a „nepotřebují“.

Celkově výsledky této tabulky potvrzují vzrůstající trend klíčových kompetencí v průběhu let 2004 - 2007. K viditelnému přesunu procent z krajní pravé části tabulky (sloupec „zcela nezbytné“) blíže k jejímu středu dochází v důsledku vyrovnávání důležitosti výše zmíněných kompetencí. Podstatou není, že některé kompetence ztrácejí svůj význam, zatímco význam těch druhých roste, jádro myšlenky spočívá v tom, že všechny zmíněné kompetence jsou dnes velmi podstatné, a proto je pro zaměstnavatele obtížnější vybrat ty nejdůležitější. Právě proto se, dle mého názoru, zaměstnavatelé častěji kloní k zařazení některých kompetencí do sloupců „velmi důležité“ a „důležité“.

Pokud bychom se podívali, jaká změna nastala v levém nejkrajnějším sloupci (na co by se měli vysoké školy při své výuce více zaměřit), zjistíme, že hodnoty zde jsou také převážně záporné. 15

Z toho můžeme usuzovat, že se schopnost VŠ vybavit studenty požadovanými schopnostmi, dovednostmi či znalostmi zlepšila a zaměstnavatelé jsou celkově spokojenější. Za pozornost stojí obzvláště „zběhlost v cizích jazycích“, kde došlo k nejvýraznějšímu zlepšení, přesto je zkvalitnění výuky cizích jazyků stále silně vyžadováno (viz. tabulka č.2).

Mírný nárůst nastal pouze u „čtení a porozumění pracovním instrukcím“, „práce s čísly při pracovním uplatnění“ a „zběhlost v používání výpočetní techniky“. U druhé jmenované dovednosti se může jednat, vzhledem k její klesající důležitosti, pouze o odchylku zapříčiněnou jiným složením respondentů. Jinak je tomu již u zbývajících dvou dovedností, obě jsou zaměstnavateli v dnešní době pokládány za velmi důležité a jejich význam má v budoucnosti nadále růst, proto by se na ně ve své výuce měly vysoké školy zaměřit.

2.3.3 Rekapitulace Pojďme nyní vyjmenovat, které kompetence považují zaměstnavatelé za nejdůležitější a pokusit se jejich volbu zdůvodnit. Pomocí součtu sloupců „zcela nezbytné“ a „velmi důležité“ z let 2004 a 2007 je možné vyhodnotit celkové pořadí kompetencí, z nichž bylo následně vybráno prvních pět, ke kterým bylo poté případné doplnit dvě další, u kterých se, podle zaměstnavatelů, dá očekávat, že jejich role v následujících letech poroste: •

Schopnost řešit problém – člověk v pracovním procesu je konfrontován problémy nejrůznějšího významu a charakteru mnohokrát za den. Zaměstnavatelé velmi často vyžadují, aby absolventi uměli problémy konstruktivně a rychle řešit, což zefektivňuje jejich práci.

•

Nést odpovědnost – nevztahuje se pouze pro odpovědnost za podřízené, ale především za vlastní rozhodnutí, plnění zadaných úkolů, dosahování vytyčených cílů a celkový přístup k práci ve firmě.

•

Ochota učit se – v dnešní době velice důležitá schopnost. Vývoj lidstva probíhá v některých oblastech velmi rychle (především oblast výpočetní techniky a moderních technologií). Absolventi by měli být schopni tento vývoj nejen sledovat, ale také z něj získávat nové užitečné informace a učit se novým věcem.

16

•

Komunikační schopnosti – schopnost komunikovat je důležitá pro vyjádření vlastních názorů a nápadů. Její využití probíhá už od vstupního pohovoru, přes řešení sporů na pracovišti až například po vedení vlastního pracovního týmu. Její nepostradatelnou součástí je schopnost prezentace / sebeprezentace.

•

Zběhlost v zacházení s informacemi – tato dovednost souvisí s ochotou člověka učit se. Přijmout informaci je pouze základ, podstatné je, zda umíme vyhodnotit, jak může být nám či organizaci informace prospěšná a následně ji umět také využít.

Pokud budou absolventi ovládat výše zmíněné kompetence, jejich šance na nalezení kvalitního zaměstnání se výrazně zvýší. V návaznosti na dnešní dobu jsou zmíněny další kompetence, bez kterých se uchazeči na trhu práce těžko obejdou. •

Cizí jazyk – čímž není myšlena pouze angličtina. Studenti by měli ovládat alespoň dva cizí jazyky, bereme-li na vědomí vliv globalizace, „bourání“ hranic a naše členství v Evropské Unii. Mezi významné jazyky rozhodně patří francouzština, němčina, vracející se ruština a v neposlední řadě také čínština, jejíž význam roste spolu s významem Číny jako ekonomické a obchodní velmoci.

•

Informační technologie – práce s počítačem, znalost základního uživatelského prostředí, operačního systému Windows a práce se základními programy, jako jsou programy sady Microsoft Office, e-mailem a internetem samotným, je dnes považována za standard. Platí zde zásada, že čím více programů znáte a ovládáte, tím větší hodnotu pro zaměstnavatele máte.

Je zcela samozřejmé, že bychom dokázali vyjmenovat další schopnosti, dovednosti či znalosti, které mohou mít při hledání uplatnění na trhu práce značný význam. Poměr důležitosti jednotlivých kompetencí se mění v závislosti na cílovém oboru uplatnění, který si uchazeč o zaměstnání zvolí.

17

2.4 Příprava na trh práce Na trhu práce dochází, dle základních zákonů tržní ekonomiky, ke střetu poptávky po pracovní síle s její nabídkou. V poslední době jsou však nabídka i poptávka značně ovlivněny událostmi, které se ve světě dějí. Jedná se o globální ekonomickou recesi, která způsobuje v mnoha zemích nárůst nezaměstnanosti. Nás zajímá především, jak se situace vyvíjí na území České republiky. Na následujícím grafu můžeme vidět vývoj nezaměstnanosti v období od června do prosince 2008: Graf č.1: Hladina nezaměstnanosti v ČR za červen – prosinec 20089 7,5% 6,5% 6,0% 5,5% 5,0%

5,3%

5,3%

5,3%

5,2%

5,3%

4,5% 3,5% 2,5% červen

červenec

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

Vývoj nezaměstnanosti

Jak je z grafu patrné, recese se začíná projevovat až v prosinci, a to 0,7% nárůstem oproti předchozímu měsíci. Celková 6% nezaměstnanost vyjadřuje přibližně 350 tisíc lidí zaevidovaných na úřadech práce. Zvýšení nezaměstnanosti v praxi logicky povede k větší konkurenci na trhu práce. K tomu můžeme přidat nutnost firem, v rámci snížení celkových nákladů a hledání cesty, jak co nejvíce zmírnit dopady krize, snížit počty vlastních zaměstnanců. Dostupných pracovních míst tak bude méně, zatímco lidí, kteří práci hledají, více. V souvislosti s tématem této práce je také důležité poznamenat, že absolventi škol (myšleno všech stupňů vzdělání) se podílejí na celkové nezaměstnanosti 7,0%.

9

Integrovaný portál MPSV – Zaměstnanost [online]. 2009, dostupný z WWW: .

18

2.5 Potřeby zaměstnavatelů – závěr Abychom uzavřeli kapitolu potřeb zaměstnavatelů, podívejme se, jaké jsou klíčové faktory, které ovlivňují šance absolventů najít a získat odpovídající uplatnění na trhu práce: •

dobrá vybavenost profesními kompetencemi -

•

znalosti důležité pro daný obor

dobrá vybavenost klíčovými přenositelnými kompetencemi -

schopnost řešit problémy

-

nést odpovědnost

-

ochota učit se

-

komunikační schopnosti

-

zacházení s informacemi

-

znalost cizího/ch jazyka/ů

-

práce s výpočetní technikou

•

sledovat změny v oblasti potřeb zaměstnavatelů

•

na tyto změny aktivně odpovídat kontinuálním vzděláváním a přípravou

VŠ by měly pomáhat budovat osobnost studentů a tím podporovat individuální rozvoj klíčových kompetencí u každého z nich. Jejich hlavní úlohou je vybavení budoucích absolventů znalostmi, které budou potřebovat ve svém zaměstnání. Nabídka předmětů a přednášek na univerzitě však, vzhledem k nedostatku lektorů s odpovídajícími znalostmi, nemusí odpovídat potřebám zaměstnavatelů. Z tohoto důvodu je spolupráce se soukromou vzdělávací institucí, která je schopna nabídnout kurzy pro studenty jinak nedostupné, pro univerzitu, resp. její studenty, velkou výhodou.

19

3 Profesní kurzy Profesní kurzy nejsou na poli vzdělávání novinkou, jejich popularita však stoupá. Počet vzdělávacích agentur a kurzů, které jsou dnes zaměřeny především na výuku v oblastech jazykového vybavení, informačních technologií (obzvláště na ovládání základních programů sady MS Office), ekonomie a managementu či třeba psychologie (např.: komunikace, asertivita, řešení konfliktů, atd.), je velmi vysoký.

Využití podobných kurzů pro výuku na VŠ však není příliš známé. Jejich uplatnění právě tímto způsobem je spojeno se snahou nabídnout studentům nové a odlišné možnosti vzdělávání. Jak již bylo dříve zmíněno, pro VŠ může být obtížné zařadit do výuky svých studentů určité specifické předměty, jako je například „asistentka managera“. Jde o to, že univerzita musí, vzhledem k počtu studentů v jednotlivých oborech, uplatňovat spíše výuku obecnějších a širších znalostí.

3.1 Profesní kurz – charakteristika Jaké jsou vlastně základní charakteristiky profesního kurzu? Je samozřejmé, že formy se mohou v závislosti na typu a obsahu lišit (např.: v délce trvání, v poměru mezi hodinami teorie a praxe, atd.). S určitostí však můžeme říct, že jisté prvky jsou u všech profesních kurzů společné, patří mezi ně i pět následujících: •

specifické zaměření – kurzy se většinou orientují na určitou problematiku (např.: práce s MS Word, konfliktní situace a jejich zvládání, aj.) či přímo své účastníky připravují k vykonávání konkrétního povolání (např.: Projektový manager, Skladník – manipulátor, aj.)

•

všeobecná přístupnost – přístup na kurzy není nijak omezen (pokud samozřejmě nebereme v úvahu finanční nároky), výjimku tvoří pouze kurzy, u kterých jsou vyžadovány určité vstupní znalosti, bez kterých by účastníci obsahu kurzu porozuměli pouze s obtížemi či neporozuměli vůbec (např.: MS Word – pokročilí, Anglický jazyk – pokročilí, apod.).

20

•

placená forma vzdělávání – protože soukromé vzdělávací instituce patří mezi samostatně výdělečné podnikatelské subjekty, musí zaplatit své lektory, prostory, ve kterých se vyučuje, energie, materiály pro studenty (pokud je studenti dostávají), popřípadě certifikáty. Zcela logické tedy je, že se za profesní kurzy musí platit. Ceny jednotlivých kurzů se poté většinou odvíjejí od celkového rozsahu kurzu, resp. počtu vyučovacích hodin.

•

více hodin výuky – při srovnání s počtem vyučovacích hodin pro jednotlivé předměty na VŠ, jde u profesních kurzů o podstatně vyšší čísla. Běžně se jejich rozsah pohybuje přes 100 hodin výuky.

•

certifikáty či osvědčení – po úspěšném absolvování, studenti většinou obdrží certifikát či osvědčení. Při výběru vzdělávací instituce je příhodné podívat se, zda za úspěšné ukončení kurzů studenti certifikát získají, popřípadě jak a kde jsou tyto certifikáty uznávány. U mnohých firem mohou uchazeči o zaměstnání získat díky certifikátům určitou výhodu.

Nyní máme o profesních kurzech konkrétnější představu. Vzhledem k tématu této práce, bude na několika následujících stránkách pokračovat jejich srovnání s tradiční formou vysokoškolské výuky. Budeme se rovněž zabývat otázkou možné implementace těchto kurzů. Naším úkolem je zjistit, zda tento způsob vzdělávání může studium na VŠ něčím doplňovat a být tak přínosným pro její studenty.

21

3.2 Profesní kurzy a vysokoškolská výuka - srovnání Pokud chceme srovnávat výše zmíněné typy výuky, měli bychom se nejdříve zaměřit na jejich klady a zápory v různých oblastech vzdělávání. Zároveň je podstatné si uvědomit, že profesní kurzy i vysokoškolskou výuku můžeme dále rozdělit do dvou typů, které se někdy mohou podstatně lišit. •

•

vysokoškolská výuka -

na veřejných VŠ

-

na soukromých VŠ = forma, kde se platí za každý semestr studia

profesní kurzy -

akreditované

-

neakreditované = výuka probíhá podle učebních osnov, jako u akreditovaných kurzů, ale je flexibilní vůči požadavkům studenta/ů a není ukončena závěrečnou zkouškou10

Dále bylo vybráno šest oblastí, ve kterých byly tyto čtyři typy vzdělávání navzájem porovnávány. Ke konečnému srovnání můžeme přistoupit teprve až po vyhodnocení výsledků z jednotlivých oblastí.

1) Finanční náročnost Finanční náročností není myšlena pouze cena samotného studia, ale také veškeré náklady, které nám umožňují se studia účastnit (doprava, ubytování, jídlo, apod.). Za nejdražší můžeme označit soukromé VŠ, kde je nutné nejen platit studium, ale zároveň veškeré další náklady. Veřejné VŠ by se mohly, kvůli bezplatnému vzdělávání, zdát nejlevnější variantou, ale vedlejší náklady studentů jsou také v součtu poměrně vysoké. Mezi akreditovanými a neakreditovanými kurzy existuje pouze malý cenový rozdíl, celkově jsou však náklady na jejich studium nižší než u VŠ.

2) Přístupnost Profesní kurzy jsou všeobecně přístupné téměř (viz. kapitola 3.1) bez omezení. To však může vést k nepříznivému efektu, že zaměstnavatelé, kteří kurzy zaplatí, nechají kurzem projít i

10

KAFIRA o.s. – Počítačové kurzy [online]. 2009, dostupný z WWW: < http://kafira.cz/cms/index.php?option=com_content&task=view&id=68&Itemid=100>.

22

méně schopné pracovníky – kvalita absolventů tak může upadat. V případě veřejných VŠ je přístupnost omezená jednak vstupním přijímacím řízením, u kterého se očekává, že uchazeči již určité znalosti mají, ale také kapacitou vyučovaných předmětů nebo jejich vyhrazeností pouze pro některý studijní obor. U soukromých VŠ není nutné dělat přijímací zkoušky, pouze platit za semestry. Z hlediska přístupnosti jsou tedy nejomezenější veřejné VŠ, což ale může pomoci zvýšit kvalitu jejich absolventů.

3) Forma výuky Zatímco u veřejných VŠ jde o kvalitní výuku s dlouholetou tradicí, prováděnou skutečnými odborníky, v případě profesních kurzů a soukromých VŠ jsou hlavní klady moderní metody a přístup, spolupráce s firmami a snaha o zaměření výuky dle nejnovějších trendů. To je zapříčiněno silným konkurenčním prostředím, které v oblasti soukromého vzdělávání vládne a nutí tak vzdělávací instituce dělat studium co nejpřitažlivější.

4) Časová náročnost a flexibilita Již bylo zmíněno, že akreditované profesní kurzy jsou z hlediska hodin výuky časově mnohem náročnější, flexibilní je však doba jejich konání, na které se studenti mohou se vzdělávací institucí domluvit, či možnost udělat část práce doma. U neakreditovaných kurzů si student může vybrat, které části látky s lektorem probere, jejich flexibilita je tedy ještě větší. Pokud se zaměříme na tuto problematiku u VŠ, je sice počet hodin na jednotlivé předměty menší, kompenzace pak probíhá v rámci samostudia, v čemž také můžeme spatřovat jistou flexibilitu. Problémem ale mohou být pevné rozvrhy předmětů, kde hrozí riziko, že se dva nebo více předmětů bude krýt a pro studenty tak nebude možné je navštěvovat všechny.

5) Motivace ke studiu V této oblasti budou mít výhodu placené formy vzdělávání, tj. oba typy profesních kurzů a soukromé VŠ. Fakt, že za výuku musíme zaplatit, slouží totiž jako výborná motivace. U veřejných VŠ jsou finanční nároky na studium také vysoké, ale problémem je, že nejsou, vzhledem ke svému charakteru, přímo viditelné. Je totiž snadnější přehlédnout měsíční výdaje za 2 000 korun, než kurz za 7 500 korun či úhradu semestru na soukromé VŠ za 20 000 korun.

23

6) Kredity, certifikáty, diplomy Za úspěšné absolvování akreditovaných profesních kurzů studenti obdrží certifikát, který jim umožňuje získat výhodu při hledání uplatnění na trhu práce. U neakreditovaných kurzů studenti získávají pouze osvědčení, ve kterém lektor uvede, které tématické celky byly probrány. VŠ naproti tomu nabízejí možnost zisku tzv. Diploma Supplement.

„Dodatek k diplomu (Diploma supplement); je v souladu se závěry konference ministrů v Berlíně 2003 vydáván automaticky a bezplatně všem absolventům bakalářských, navazujících magisterských i magisterských studijních programů na všech vysokých školách v zemích evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání; v souladu s novelou zákona o vysokých školách , platnou od 1. ledna 2006, nahrazuje tento DS vysvědčení o státní závěrečné zkoušce; DS je rovněž součástí tzv. europasu.11“

Pokud nyní přikročíme k samotnému srovnání obou typů vzdělávání, můžeme konstatovat, že profesní kurzy mohou vysokoškolskou výuku v mnohém doplnit, znamenají tak přínos pro její studenty. Za jejich největší výhody můžeme považovat: •

možnost získat certifikát

•

značná flexibilita výuky

•

relativně nižší finanční náročnost

11

Vysoké školy.cz – slovníček akademických pojmů [online]. 2009, dostupný z WWW: < http://www.vysokeskoly.cz/system/index.php?clanek=2768&id=2503>.

24

3.3 Případová studie Pro lepší představu o fungování profesních kurzů na VŠ by bylo přínosné vyhledat a analyzovat případovou studii, která by se touto problematikou zabývala. Bohužel musíme konstatovat, že se tuto studii nepodařilo nikde v dostupných informačních zdrojích najít, což jen potvrzuje již dříve zmíněný fakt, že tento typ spolupráce mezi vysokými školami a vzdělávacími institucemi není příliš známý. Pro vyhledávání byly použity internetové vyhledávací servery Google (www.google.cz) a Seznam (www.seznam.cz), do kterých byly zadávány následující hesla: „profesní kurzy“, „případová studie“, „spolupráce vysoké školy se soukromou institucí“. Jako zdroje informací nám sloužily také webové stránky u vysokých škol: •

Univerzita Karlova v Praze12

•

Masarykova univerzita13

•

Univerzita Palackého v Olomouci14

•

Univerzita Pardubice15

Přes výhody, které může tato spolupráce mít, probíhá pouze na takové úrovni, kdy vzdělávací instituce pořádají pro vysoké školy například přípravné kurzy na přijímací řízení či kurzy doplňkové. Ty pak samozřejmě nejsou nijak kreditově ohodnoceny a postrádají rovněž udělení certifikátu.

Můžeme nalézt případové studie, které se zabývají spoluprací různých obchodních organizací a vzdělávacích institucí, kde profesní kurzy slouží především jako možnost dalšího vzdělávání vlastních zaměstnanců a jsou tedy součástí personálního rozvoje u řízení lidských zdrojů. Jako příklad můžeme jmenovat spolupráci společnosti INA Lanškroun, s.r.o. s jazykovou agenturou Comenia, která pro tuto firmu zabezpečuje vzdělání zaměstanců v oblasti anglického a německého jazyka. Podobná je také spolupráce vzdělávací agentury Slůně – svět jazyků, s.r.o. s dopravní společností České dráhy, a.s.. Tato problematika však nijak nesouvisí s tématem této bakalářské práce.

12

Univerzita Karlova v Praze. [online]. 2009, dostupný z WWW: <www.cuni.cz>. Masarykova univerzita. [online]. 2009, dostupný z WWW: <www.muni.cz>. 14 Univerzita Palackého. [online]. 2009, dostupný z WWW: <www.upol.cz>. 15 Univerzita Pardubice. [online]. 2009, dostupný z WWW: <www.upce.cz>. 13

25

3.4 Implementace profesních kurzů V této kapitole bude hlavním tématem problematika začlenění profesních kurzů do systému vysokoškolské výuky. Spolupráce mezi univerzitou a soukromou vzdělávací institucí by měla zcela jistě probíhat na vysoké úrovni, aby se tak předešlo výskytu možných komplikací v průběhu kurzů. Důležité je především rozdělení pravomocí a povinností, které může v některých případech působit nejasnosti. Pokud bychom předpokládali, že spolupráce bude trvat delší dobu, měla by být upravena písemnou dohodou. Samotnou implementaci můžeme rozdělit do tří částí, které postupně rozebereme, jsou to:

1) PŘÍPRAVNÁ FÁZE 2) VÝUKOVÁ FÁZE 3) UKONČOVACÍ FÁZE SE ZPĚTNOU VAZBOU

3.4.1 Přípravná fáze Hlavním úkolem této fáze je připravit a určit podmínky pro výuku profesních kurzů. Neprobíhá v ní tedy výuka samotná, ale výhradně komunikace mezi univerzitou, vybranou vzdělávací institucí a studenty. Tu můžeme znázornit na tomto schématu:

Vysoká škola

Vzdělávací instituce

Studenti

Jak je vidět, převážná část komunikace probíhá mezi univerzitou a ... -

vzdělávací institucí (první kontakt, výběr kurzů, apod.)

-

studenty (zjištění názoru studentů, nabídka kurzů, apod.)

Komunikace mezi vzdělávací institucí a studenty samozřejmě není vyloučená, její frekvence však bude daleko nižší než u dvou výše zmíněných. V jednotlivých fázích se tato skutečnost bude měnit a tyto změny budou průběžně popisovány (viz. kapitoly 3.3.2 a 3.3.3).

26

Přípravná fáze implementace je ze všech tří nejvíce komplikovaná, ale také nejdůležitější. K dokončení její identifikace, je třeba se zaměřit na podstatné součásti, které obsahuje. Patří mezi ně: •

výběr vzdělávací instituce -

musí být proveden velmi pečlivě

-

nutno zvážit všechna kritéria (kvalita a rozsah nabídky poskytovaných služeb, zkušenosti s výukou, finanční nároky, atd.)

•

navázání kontaktu -

získání dalších informací

-

nabídka spolupráce

•

navázání spolupráce -

dohodnutí předběžných podmínek (cenová nabídka a možné slevy, rozfázování časového plánu výuky kurzů, vyřešení otázek týkajících se studijních prostor a jejich vybavení, atd.)

-

prvotní propagace kurzů

-

šetření ohledně názoru a preferencí studentů

•

•

výběr kurzů -

výběr se provádí podle výsledku šetření mezi studenty

-

konkretizace podmínek spolupráce

-

nabídka kurzů studentům

-

opětovná propagace kurzů

zavedení kurzů do systému univerzity

3.4.2 Výuková fáze Jak již nám její název napovídá, bude se tato fáze zabývat převážně samotnou výukou. Oproti ostatním není, co se struktury týče, tak komplikovaná. V jejím průběhu dochází k důležitému předávání znalostí, za což má plnou odpovědnost vzdělávací instituce.

27

Komunikace je opět znázorněna na schématu:

Vysoká škola

Vzdělávací instituce

Studenti

Jak již bylo řečeno, nejpodstatnější je komunikace mezi studenty a vzdělávací institucí, kde probíhá předávání znalostí. Co se týče situace mezi vysokou školou a studenty, jedná se pouze o přihlášení studentů do vybraných kurzů přes přihlašovací systém a jejich následné otevření. Výuková fáze svými součástmi navazuje na fázi přípravnou: •

přihlášení studentů na kurzy -

1.úroveň – přes přihlašovací systém univerzity

-

2.úroveň – přímo v agentuře (zaplacení zálohy)

•

otevření kurzů -

podmíněno minimálním počtem přihlášených studentů

-

doplacení kurzu – zde je studentům možné poskytnout doplacení pravidelnými splátkami, které mírněji zasáhnout do jejich měsíčního rozpočtu a jsou tak obecně přijatelnější

•

výuka -

pravidelná

-

možnost udělat část práce doma

-

připravuje studenty kurzů na závěrečné testování

3.4.3 Ukončovací fáze se zpětnou vazbou V poslední fázi probíhá zhodnocení úspěšnosti celé implementace, a to jednak testováním studentů, které prokáže jejich znalosti v probírané látce, ale také zpětnou vazbou, která by měla probíhat na všech třech komunikačních kanálech.

28

V ukončovací fázi je komunikace následující:

Vysoká škola

Vzdělávací instituce

Studenti

Pro další rozvoj spolupráce mezi vysokou školou a vzdělávací institucí, je komunikace mezi všemi účastníky velice důležitá. Zejména zpětná vazba od studentů, díky které je možné objevit a upozornit na problematické oblasti, které mohou být v budoucnu eliminovány. Struktura je zde, jako v případě první fáze, poněkud komplikovanější: •

přezkoušení znalostí -

probíhá písemnou či ústní formou, popř. kombinací obojího

-

vyhodnocení

-

výsledky – jsou zaslány jak studentům, tak na univerzitu

•

ohodnocení studentů -

obdržení certifikátu či osvědčení

-

kreditové ohodnocení

-

zápis do indexu a systému univerzity

•

zpětná vazba -

mezi studenty a univerzitou – zhodnocení profesních kurzů (doporučeno formou dotazníku)

-

mezi univerzitou a vzdělávací institucí – názory studentů, zhodnocení spolupráce

-

příprava spolupráce na příští rok / semestr

-

možná alternace v nabídce kurzů s ohledem na preference studentů

Správné provedení a průběh všech tří fází je klíčem k úspěšné implementaci profesních kurzů do vysokoškolské výuky. Výše zmíněné popisy částí jednotlivých fází pouze naznačují, nikoli stanovují, jak by spolupráce mohla probíhat a co by při ní rozhodně nemělo být opomenuto. Za nejdůležitější prvek můžeme považovat vzájemnou komunikaci, která probíhá mezi poskytovatelem (vzdělávací instituce), prostředníkem (univerzita) a konečným odběratelem (studenti). 29

3.5 Profesní kurzy – závěr Profesní kurzy mohou jednoznačně přispět ke zvýšení kvality vysokoškolského studia, a také k jeho doplnění o oblasti, kterými se nemůže zabývat. Mezi hlavní výhody tohoto typu vzdělávání pro studenty můžeme zařadit: •

možnost získat certifikát či osvědčení

•

vysoké kreditové ohodnocení

•

flexibilita časové organizace kurzů

Na druhou stranu je potřeba přihlédnout k finanční a časové náročnosti kurzů, která může některé ze studentů odradit. Tyto zápory je třeba kompenzovat (např.: možnost zaplacení kurzu splátkami, možnost udělat část práce doma, apod.), aby byl utvářen pozitivní a otevřený přístup vůči potenciálním uchazečům.

Implementaci kurzů můžeme popsat ve třech na sebe navazujících fázích, které by měly obsahovat veškeré náležitosti pro bezproblémový průběh kurzů. Jsou to:

1) PŘÍPRAVNÁ FÁZE 2) VÝUKOVÁ FÁZE 3) UKONČOVACÍ FÁZE SE ZPĚTNOU VAZBOU

Nepostradatelná je vzájemná komunikace v průběhu všech tří fází. Vysoká škola je zodpovědná především za výběr kvalitní soukromé vzdělávací instituce, jejíž hlavní odpovědnost spočívá v kvalifikovaném a efektivním předávání znalostí univerzitním studentům. Na nich pak závisí, jak budou schopni získané znalosti uplatnit.

30

4 Vlastní projekt Tento projekt proběhl v rámci přípravné fáze implementace profesních kurzů na Univerzitě Palackého v Olomouci, konkrétně se jedná o šetření názoru studentů na možnost využití profesních kurzů na VŠ. Toto šetření proběhlo dotazníkovou formou, kdy studenti vyplňovali předem připravený dotazník (viz. příloha č.1), který byl volně k dispozici na univerzitním portálu. Dotazník patří do kategorie standardizovaných postupů16, které nám umožňují získávat od všech výběrových jednotek údaje shodným způsobem. Mezi jeho výhody patří jednoznačně jednoduchost, finanční nenáročnost a také zde nedochází k ovlivnění působením osoby tazatele. Na druhé straně je tu nemožnost jakkoli kontrolovat výběrovou proceduru (vzniklý soubor respondentů se označuje jako nereprezentativní) a malá návratnost dotazníků (potenciální respondenti nejsou nuceni odpovídat a vše závisí pouze na jejich dobrovolnosti), která nám může znesnadnit konečnou interpretaci dat.

Dotazníková forma šetření nepatří k nejvýhodnějším z hlediska věrohodnosti konečných zjištění, ale na utvoření orientační představy o názoru studentů VŠ na profesní kurzy stačí. Průběh celého šetření bychom mohli rozdělit na tři etapy:

1) PŘÍPRAVNÁ ETAPA -

definování cíle průzkumu

-

projektová příprava (tvorba dotazníku)

2) REALIZAČNÍ ETAPA -

sběr dat

-

záznam a uchovávání dat

3) VYHODNOCOVACÍ ETAPA -

zpracování dat

-

interpretace zjištění

-

formulace závěru

16

HERMANN Jan, Novák Ilja a Pecáková Iva – Pořizování a vyhodnocování dat ve výzkumech veřejného mínění. Praha : VŠE Praha, 1998. 145 s. ISBN 80-7079-357-0.

31

4.1 Přípravná etapa časové období: 11.října – 11.listopadu 2007 V této etapě je důležité stanovit zejména cíl průzkumu, kterým je v tomto případě zjištění názoru studentů na možnost využití profesních kurzů na VŠ. Dále bylo zapotřebí sestavit dotazník, který by nebyl moc složitý na vyplnění a zároveň byl schopný poskytnout užitečná primární data k pozdějšímu zpracování a vyhodnocení.

V průběhu tvorby dotazníku navázala Univerzita Palackého kontakt se soukromou vzdělávací institucí Počítačová služba s.r.o., která poskytla informace o aktuální nabídce kurzů a cenách, které byly následně použity při tvorbě dílčích otázek. Celkem bylo do dotazníku zařazeno pět uzavřených otázek. Z těchto pak byly čtyři selektivní17, což jsou otázky, které umožňují více možností volby, a jedna alternativní18, kde volíme jednu ze dvou krajních možností. Správná formulace otázek je velmi důležitá, protože v případech, kdy jsou otázky nesprávně formulovány, můžeme získávat zkreslené či dokonce vůbec žádné odpovědi. Rozdíl si můžeme ukázat na následujícím příkladu: Tabulka č.4: Formulace otázek19 Nesprávná formulace otázky Jak často čtete knihy? - Nikdy - Občas - Pravidelně - Velmi často

Správná formulace otázky Jak často čtete knihy? - Více než 1 knihu za týden - 1 knihu za týden - 1 - 3 knihy za měsíc - Méně než 1 knihu za měsíc

V prvním případě je problémem špatně definované měřítko. Pro někoho může být „občas“ jednou za měsíc, pro druhého pak jednou za 14 dní. Tento problém byl ve druhém případě odstraněn.

Poté, co byl dotazník vytvořen a schválen, byly v prostorách univerzity rozmístěny propagační materiály (viz. příloha č.2), které na celý projekt upozorňovaly a žádaly studenty o aktivní zapojení. Posledním úkolem bylo umístění dotazníku na webový portál univerzity, odkud si ho studenti mohli stáhnout, vyplnit a nakonec odeslat na univerzitní e-mail, který fungoval jako sběrnice dotazníků. Vše bylo nyní připraveno pro začátek další etapy. 17,14

KAŠPAROVÁ Eva, Komárková Růžena a Surynek Alois – Základy sociologického výzkumu. 1.vydání. Praha : Management Press, 2001. 160 s. ISBN 80-7261-038-4.

19

ČERMÁK Daniel – Jak konstruovat a vyhodnocovat průzkumy mezi čtenáři knihoven. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2007. (sbor.)

32

4.2 Realizační etapa časové období: 12.listopadu – 10.prosince 2007 Během tohoto období probíhal sběr primárních dat, resp. vyplněných dotazníků. Celkem byly získány údaje od sta respondentů, kteří nám vytvořili tzv. základní soubor20. Počet vyplněných dotazníků na jednotlivé dny byl pokaždé zaznamenán do tabulky, což umožnilo vytvoření následujícího grafu:

Graf č.2: Dotazníky

18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

Muži Ženy Celkem Logaritmický (Celkem)

1 2 .1 1 . 1 3 .1 1 . 1 4 .1 1 . 1 5 .1 1 . 1 6 .1 1 . 1 7 .1 1 . 1 8 .1 1 . 1 9 .1 1 . 2 0 .1 1 . 2 1 .1 1 . 2 2 .1 1 . 2 3 .1 1 . 2 4 .1 1 . 2 5 .1 1 . 2 6 .1 1 . 2 7 .1 1 . 2 8 .1 1 . 2 9 .1 1 . 3 0 .1 1 . 1 .1 2 . 2 .1 2 . 3 .1 2 . 4 .1 2 . 5 .1 2 . 6 .1 2 . 7 .1 2 . 8 .1 2 . 9 .1 2 . 1 0 .1 2 .

P o č e t v y p ln ě n ý c h d o ta z n ík ů

Počet vyplněných dotazníků na jednotlivé dny

Datum

Největší počet vyplněných a odeslaných dotazníků můžeme pozorovat v prvních dnech průzkumu, celkově nám však klesající tendence křivky, která byla vytvořena za pomoci logaritmického průměru (v grafu je to černá křivka), prozrazuje, že zájem o jejich vyplnění postupem času klesá a ke konci je prakticky nulový. Přesto se díky velkému zájmu na počátku podařilo nashromáždit dostatečné množství dat pro interpretaci a vyvození závěru.

Ukončení této etapy proběhlo zhruba po měsíci, a to jednak kvůli nízké návratnosti dotazníků, ale také kvůli nutnosti pokračovat v procesu implementace profesních kurzů na Univerzitě Palackého (viz. kapitola 3.3.1).

20

KAŠPAROVÁ Eva, Komárková Růžena a Surynek Alois – Základy sociologického výzkumu. 1.vydání. Praha : Management Press, 2001. 160 s. ISBN 80-7261-038-4.

33

4.3 Vyhodnocovací etapa období: 11.prosince – 10.ledna 2007 V rámci poslední etapy dochází k interpretaci získaných dat a následné formulaci závěru. Cílem je získání poznatků o celku, nikoliv o údajích, které se vztahují k jednotlivým proměnným.

Jak již bylo řečeno, průzkumu se zúčastnilo sto studentů, kteří odpovídali na pět uzavřených otázek: •

Jsem... Muž x Žena

•

O které kurzy bych potenciálně měl(a) zájem?

•

Kolik bych byl/a ochoten/na za takový kurz platit?

•

Jaký je můj názor na podobný typ kurzů?

•

Kdy bych byl/a ochoten/na kurzy navštěvovat?

Odpovědi byly zaznamenány do tabulky a posléze interpretovány pomocí grafů. Kromě první otázky, byly ke každé ze zbývajících čtyřech vytvořeny dva grafy, z nichž jeden, který bude přímou součástí této bakalářské práce, vždy zobrazuje výsledky celkové, a druhý, zařazený do příloh (přílohy č. 3,4,5 a 6), výsledky podle názoru mužů a žen.

Graf č.3: Jsem... Muž x Žena Podíl mužů a žen zúčastněných v průzkumu

Muži 24%

Muži Ženy

Ženy 76%

34

První otázka nám dělí účastníky šetření na muže a ženy, což umožňuje porovnávání jejich názorů u dalších otázek. Jak je vidět, našeho průzkumu se účastnilo výrazně větší množství žen - to v konečném důsledku mohlo ovlivnit další odpovědi v dotazníku. Na potenciální vliv tohoto faktoru je třeba dbát také při formulaci závěru.

Graf č.4: O které kurzy bych potenciálně měl/a zájem? O které kurzy bych potenciálně měl/a zájem?

6%

Správce firemního webu

4% 2% 5%

17%

Správce počítačové sítě 6%

Počítačový grafik Účetnictví

9%

Účetnictví s využitím VT Základy podnikání Asistent(ka) manažera

19% 19%

Projektový manažer Lektorské minimum

13%

Manažer jakosti

Ve druhé otázce měli respondenti za úkol vybrat, které kurzy by je případně zajímaly, přičemž se mohli rozhodnout i pro více možností najednou. Výsledky této otázky měly zásadní vliv na výběr profesních kurzů, které byly posléze studentům skutečně nabídnuty.

Jako nejoblíbenější se ukázaly kurzy: •

Projektový manager

•

Základy podnikání

•

Lektorské minimum

•

Asistent(ka) managera

Překvapivý je nezájem o kurzy „správce firemního webu“, „správce počítačové sítě“ nebo „počítačový grafik“. Jejich konečný výsledek může být ovlivněn právě nízkým procentem mužů, kteří se šetření zúčastnili. Oblastí počítačové techniky se zabývají převážně muži, ženy se ve většině případů o podobné kurzy či pracovní uplatnění nezajímají.

35

Graf č.5: Kolik bych byl/a ochoten/na za takový kurz platit? Kolik bych byl/a ochoten/na za takový kurz platit?

0% 8%

100 - 1500 1500 - 3000 48%

3000 - 6000 6000 - 10000

44%

i více než 10000

Otázka číslo tři zjišťovala, jak velké finanční prostředky jsou studenti ochotni za nabízené kurzy vynaložit. Jak již bylo řečeno, může být cena jedním z faktorů, který může případné uchazeče odradit od účasti v profesním kurzu (viz. kapitola 3.2).

Typ otázky je v tomto případě opět poněkud odlišný. Abychom byli přesní, jedná se o otázku uzavřenou se vzájemně se podmiňujícími odpověďmi, tj. kde „vyšší“ odpověď znamená i odpověď v pořadí „nižší“21. Pokud bychom toto chtěli ukázat například na výše znázorněném grafu, použili bychom tzv. kumulativní četnost22.

Tabulka č.5: Relativní a kumulativní četnost odpovědí u otázky číslo tři Varianta odpovědi i více než 10 000 6000 – 10 000 3000 – 6000 1500 – 3000 100 – 1500 celkem

Relativní četnost (%) 0 0 48 44 8 100

Kumulativní četnost (%) 0 0 48 92 100 x

Díky kumulativní četnosti víme, že pokud by se kurzy pohybovaly v cenové relaci 3000 – 6000 Kč, hypoteticky by se do nich přihlásilo 48% respondentů, pokud by relace změnila na 1500 – 3000 Kč, mohli bychom očekávat přihlášení až 92% respondentů. 21

KAŠPAROVÁ Eva, Komárková Růžena a Surynek Alois – Základy sociologického výzkumu. 1.vydání. Praha : Management Press, 2001. 160 s. ISBN 80-7261-038-4. 22 HERMANN Jan, Novák Ilja a Pecáková Iva – Pořizování a vyhodnocování dat ve výzkumech veřejného mínění. Praha : VŠE Praha, 1998. 145 s. ISBN 80-7079-357-0.

36

Graf č.6: Jaký je můj názor na podobný typ kurzů? Jaký je můj názor na podobný typ kurzů?

4%0% 24%

Skvělý nápad Jsem pro Nevím Jsem proti Určitě ne 72%

Výsledek této otázky byl pro průzkum zdaleka nejdůležitější. Díky němu jsme si mohli utvořit základní představu, jak studenti na profesní kurzy nahlížejí. Výsledek byl, jak je možné vidět v grafu, velmi pozitivní. Nikdo z dotázaných se nevyslovil pro variantu „Jsem proti“ nebo „Určitě ne“, možnost „Nevím“ byla zvolena pouze čtyřikrát.

Graf č.7: Kdy bych byl/a ochoten/na kurzy navštěvovat? Kdy bych byl/a ochoten/na kurzy navštěvovat?

14%

15%

O víkendech Během týdne - po škole Ve zkouškovém období

71%

37

Poslední otázka řešila dobu, kdy by studenti byli ochotni kurzy navštěvovat. Už bylo zmíněno, že profesní kurzy kladou vysoké nároky na čas studentů (viz. kapitola 3.1), jsou ale také značně flexibilní co se doby konání týče.

Respondenti se ze tří nabízených možností nejčastěji přikláněli k možnosti pořádat kurzy během školního týdne po běžné výuce na VŠ. Otázkou zůstává, zda se studenti, kteří celý den poslouchají přednášky, budou ještě schopni se na kurzu koncentrovat v takové míře, aby si dokázali předávané znalosti uchovat.

Dílčí interpretace již proběhla u všech otázek, můžeme tedy přistoupit k nejdůležitější věci, kterou je formulace závěru celého šetření.

4.3.1 Závěr šetření Šetření, které proběhlo během listopadu a prosince probíhalo na Univerzitě Palackého, se zúčastnilo sto studentů, kteří prostřednictvím interaktivního dotazníku odpovídali na pět uzavřených otázek.

Podíl žen byl výrazně vyšší než mužů, což ovlivnilo například výsledky u druhé otázky, kde neuspěly profesní kurzy zaměřené na počítačovou problematiku. Projevený zájem o jednotlivé kurzy však byl velmi důležitý pro další fázi implementace profesních kurzů na Univerzitě Palackého. Studenti zvolili za čtyři nejatraktivnější: •

Projektový manager

•

Základy podnikání

•

Lektorské minimum

•

Asistent(ka) managera

Umístění kurzů „Lektorské minimum“ a „Asistent(ka) managera“ na prvních místech lze také přičítat vysokému procentu žen, které se na výsledcích šetření podílely. To můžeme doložit grafem, který ukazuje, jak u jednotlivých kurzů hlasovaly ženy a jak muži (viz. příloha č.3). Zatímco u kurzů „Projektový manager“ a „Základy podnikání“ je počet hlasů u obou skupin poměrně vysoký, v případě dvou dříve zmíněných je sice opět vidět vysoký počet hlasů od žen, od mužů však jen zřídka.

38

Co se týče organizačních věcí, zajímaly nás názory studentů na případnou cenu a dobu konání kurzů, která by jim vyhovovala. U ceny došlo k rozdělení respondentů do dvou skupin, kde jedna souhlasila s cenou 1500 – 3000 Kč, zatímco druhá s 3000 – 6000 Kč, ideální by tedy bylo nastavit skutečnou cenu v rozmezí těchto intervalů. Za nejvhodnější dobu konání zvolili studenti možnost „Během týdne – po škole“.

Názor studentů na profesní kurzy byl hodnocen jako velmi pozitivní, což bylo bráno jako kladný impuls pro další pokračování v implementaci kurzů na Univerzitě Palackého.

4.4 Implementace v praxi Jak již bylo řečeno, šetření bylo součástí přípravné fáze implementace profesních kurzů na Univerzitě Palackého v Olomouci a podle jeho výsledků byly vybrány dva profesní kurzy, které byly v letním semestru 07/08 nabídnuty studentům. •

Asistent(ka) managera

•

Lektorské minimum

Poskytovatelem kurzů měla být vzdělávací instituce Počítačová služba s.r.o.23, která má s provozováním profesních kurzů již 12letou zkušenost a byla oceněna mnoha certifikáty kvality. Mezi její hlavní výhody patří široká nabídka kurzů, možnost získat mezinárodně uznávané certifikáty a její sídlo v Olomouci.

S touto institucí navázala kontakt a posléze také spolupráci Katedra aplikované ekonomie (Filozofická fakulta). Je případné zdůvodnit, proč nebyly vybrány kurzy „Projektový manager“ nebo „Základy podnikání“, které byly dle výsledků šetření úspěšnější. Hlavním důvodem byl fakt, že na univerzitě již předměty s podobnou tématikou vyučovány jsou, otevření takto zaměřených kurzů by tedy bylo zbytečné.

V rámci přípravné fáze implementace také došlo ke kreditovému ohodnocení kurzů, které bylo vzhledem k jejich časové náročnosti, nadstandardní a také k rozvržení časového plánu jednotlivých hodin (viz. přílohy č.7 a 8). Kurzy poté mohly být zavedeny do univerzitního

23

Počítačová služba s.r.o. [online]. 2009, dostupný z WWW: <www.poc-sluzba.cz>.

39

systému STAG. Kurzy byly také celou dobu propagovány pomocí propagačních materiálů, které vzdělávací instituce dodala (viz. přílohy č.9 a 10).

Při přechodu do následující fáze nastal problém s obsazením kurzů. Bohužel se nepodařilo naplnit jejich kapacitu, a nemohly proto být v letním semestru otevřeny. Důvodem mohla být jak neochota studentů platit za kurzy vysoké částky, tak například nezaběhlost kurzů a s tím spojená nedůvěra v ně. Spolupráce se vzdělávací institucí však nadále trvá a možnost otevření kurzů v budoucnu není ještě zcela uzavřená.

40

5 Závěr Dynamičnost,

tvrdá

konkurence

a

zásadní

význam

moderních

technologií

jsou

charakteristickými prvky dnešní doby, bohužel však mezi ně patří také globální hospodářská recese, která postupně zasahuje všechna ekonomická odvětví. To zákonitě působí na majitele podniků, resp. zaměstnavatele.

Výsledkem je změna v požadavcích a celkové zvýšení nároků na hledanou pracovní sílu. Do popředí vystupují vlastnosti jako je: odpovědnost, schopnost řešit problémy, ochota učit se, komunikační schopnosti či schopnost práce s informacemi. Dále je důležitá také znalost práce s informačními technologiemi a jazyková vybavenost, která by dnes měla zahrnovat nejlépe dva jazyky na komunikační úrovni. Zaměstnavatelé navíc očekávají, že jejich budoucí zaměstnanci budou, kromě výše zmíněných kompetencí, ovládat také široké spektrum znalostí spojených s jejich budoucí profesí. K tomu je nutné dodat, že v současnosti konkurence na trhu práce rychle roste spolu se stoupající nezaměstnaností.

Pokud chtějí absolventi vysokých škol uspět v boji s konkurencí a získat dobré pracovní uplatnění, musí změny v potřebách zaměstnavatelů nejen sledovat, ale také se na ně aktivně připravovat, což znamená nekončit proces sebevzdělávání spolu s ukončením vysoké či jiné školy.

Jednou z možností přípravy jsou profesní kurzy, které představují placenou formu vzdělávání poskytovanou soukromou institucí. Jejich hlavní výhodou je možnost zisku uznávaného certifikátu, který může při hledání zaměstnání znamenat výhodu. Mezi zápory můžeme počítat časovou a finanční náročnost a problém s kvalitou vzdělávacích institucí. Pokud by došlo k implementaci těchto kurzů do vysokoškolské výuky, je třeba ji rozdělit na fáze a v jejich průběhu zajistit především vysokou úroveň komunikace mezi poskytovatelem (vzdělávací instituce), prostředníkem (VŠ) a konečným odběratelem (studenti).

Profesní kurzy mohou studentům VŠ přinést mnoho pozitivního, ať už se jedná o širokou nabídku kurzů, kterou samotná VŠ zajistit nemůže, nebo vysoké kreditové ohodnocení. Důležité je však odhodlání studentů se do kurzů přihlásit.

41

Summary The main goal of my bachelor thesis was to explore the potential of profession courses as an education possibility at the university. Profession courses are courses, which are provided by private educational institutions. For these courses you have to pay, but if you pass them successfully, you will recieve not only higher amount of credits, but also a certificate of international acceptance. In the first part of my thesis I dealt with requirements, which today´s employers have and how markedly these requirements have changed during the recent years (i.e.: importance of language and computer skills). In the second part I focused on profession courses itself, on their pros and cons and if they are applicable to university education system. At the conclusion I enclose my project, which is trying to map the opinion of students of Palacký University on such courses.

42

Seznam tabulek a grafů Tabulky: Tabulka č.1: Výsledky šetření – 2004 (str.10) Tabulka č.2: Výsledky šetření – 2007 (str.12) Tabulka č.3: Srovnání výsledků z let 2004 a 2007 (str.15) Tabulka č.4: Formulace otázek (str.31) Tabulka č.5: Relativní a kumulativní četnost odpovědí u otázky číslo tři (str.35)

Grafy: Graf č.1: Hladina nezaměstnanosti v ČR za červen – prosinec 2008 (str.18) Graf č.2: Dotazníky (str.32) Graf č.3: Jsem... Muž x Žena (str.33) Graf č.4: O které kurzy bych potenciálně měl/a zájem? (str.34) Graf č.5: Kolik bych byl/a ochoten/na za takový kurz platit? (str.35) Graf č.6: Jaký je můj názor na podobný typ kurzů? (str.36) Graf č.7: Kdy bych byl/a ochoten/na kurzy navštěvovat? (str.36)

43

Seznam příloh Příloha č.1: Dotazník Příloha č.2: Propagace projektu na Univerzitě Palackého - leták Příloha č.3: Graf znázorňující výstupy dotazníku (muži x ženy) Příloha č.4: Graf znázorňující výstupy dotazníku (muži x ženy) Příloha č.5: Graf znázorňující výstupy dotazníku (muži x ženy) Příloha č.6: Graf znázorňující výstupy dotazníku (muži x ženy) Příloha č.7: Časový rozvrh – Asistent(ka) managera Příloha č.8: Časový rozvrh – Lektorské minimum Příloha č.9: Propagační leták – Asistent(ka) managera Příloha č.10: Propagační leták – Lektorské minimum

44

Seznam zdrojů a použité literatury ČERMÁK, Daniel. Jak konstruovat a vyhodnocovat průzkumy mezi čtenáři knihoven. Praha : Sociologický ústav AV ČR, 2007. (sbor.) HERMANN, Jan, Novák Ilja a Pecáková Iva. Pořizování a vyhodnocování dat ve výzkumech veřejného mínění. Praha : VŠE Praha, 1998. 145 s. ISBN 80-7079-357-0. Ing. Mgr. KALOUSKOVÁ, Pavla a kol. Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů pro vstup na trh práce – 2004. Praha : NÚOV, 2004. 43 s. (brož.) Ing. Mgr. KALOUSKOVÁ, Pavla. Šetření potřeb zaměstnavatelů a připravenost absolventů v kvartérní sféře. Praha : NÚOV, 2007. 35 s. (brož.) KAŠPAROVÁ, Eva, Komárková Růžena a Surynek Alois. Základy sociologického výzkumu. 1.vydání. Praha : Management Press, 2001. 160 s. ISBN 80-7261-038-4. KOTLER, Philip. Marketing management. 10. rozšířené vydání. Praha : GRADA, 2001. 720 s. ISBN 80-247-0016-6. KYOSAKI, Robert T. Bohatý táta, chudý táta. 1.vydání. Praha : Pragma, 2001. 216 s. ISBN 807205-822-3. MLÁDKOVÁ, Ludmila. Management znalostí v praxi. Praha : Professional Publishing, 2004. 155 s. ISBN 80-86419-51-7. Internetové zdroje: Citáty slavných osobností. [online]. 2008, dostupný z WWW: < http://citaty.net/ >. DREAMLIFE. [online]. 2008, dostupný z WWW: <www.dreamlife.cz>. Institut celoživotního vzdělávání – slovníček pojmů. [online]. 2009, dostupný z WWW: . Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí. [online]. 2009, dostupný z WWW: . ISEA – Institut pro sociální a ekonomické analýzy. [online]. 2009, dostupný z WWW: <www.isea-cz.org>. KAFIRA o.s. – Počítačové kurzy. [online]. 2009, dostupný z WWW: < www.kafira.cz >. Masarykova univerzita. [online]. 2009, dostupný z WWW: <www.muni.cz>. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. [online]. 2009, dostupný z WWW: <www.msmt.cz>. Národní ústav odborného vzdělávání. [online]. 2008, dostupný z WWW: <www.nuov.cz>. Počítačová služba s.r.o. [online]. 2009, dostupný z WWW: <www.poc-sluzba.cz>. 45

SPOLUPRACE.ORG – podpora spolupráce vysokých škol a podniků. [online]. 2007, dostupný z WWW: <www.spoluprace.org>. ŠkodaAuto Vysoká škola. [online]. 2008, dostupný z WWW: <www.savs.cz>. Unie zaměstnavatelských svazů ČR. [online]. 2009, dostupný z WWW: <www.uzs.cz>. Univerzita Karlova v Praze. [online]. 2009, dostupný z WWW: <www.cuni.cz>. Univerzita Palackého. [online]. 2009, dostupný z WWW: <www.upol.cz>. Univerzita Pardubice. [online]. 2009, dostupný z WWW: <www.upce.cz>. Vysoké školy.cz. [online]. 2009, dostupný z WWW: .

46

Příloha č.1: Dotazník Dotazník (vybranou odpověď označte kliknutím myši do příslušného čtverečku)

1) Jsem*

MUŽ

ŽENA

2) O které kurzy bych potenciálně měl/a zájem?** Název kurzu Správce firemního webu Správce počítačové sítě Počítačový grafik Účetnictví Účetnictví s využitím výpočetní techniky (účtování v účetním programu) Základy podnikání Asisten(ka) manažera Projektový manažer Lektorské minimum Manažer jakosti

Můj zájem

3) Kolik bych byl/a ochoten/na za takový kurz zaplatit? * (vezměte prosím v úvahu, že délka kurzu je v průměru asi 100 hodin, v ceně jsou také zahrnuty veškeré studijní materiály a výstupní certifikát)

100 – 1500 Kč

1500 – 3000 Kč

3000 – 6000 Kč

6000 – 10000 Kč

i více než 10000 Kč

4) Jaký je můj názor na podobný typ kurzů? * A - Myslím si, že je to skvělá věc. V dnešní době je důležité mít v ruce nějaké osvědčení svých schopností. B - Jsem pro. Je to dobrá změna oproti stereotypu učení na VŠ. C - Nemám zatím utvořený vlastní názor. Chybí mi dostatek informací nebo zkušeností. D – Myslím si, že je to spíše krok zpět. Tradiční univerzitní metody učení považuji za efektivnější. E - Jsem rozhodně proti. Mám s těmito typy kurzů špatné zkušenosti. Své schopnosti a dovednosti umím dobře prokázat i bez nějakého certifikátu. 5) Kdy bych byl/a ochoten/na kurzy navštěvovat?*

O víkendech. Během týdne – večer po škole. Jako intenzivní kurzy ve zkouškovém období.

To je vše, díky za výdrž ;) * - označte jednu z možností ** - vyberte klidně i více možností, nebo také žádnou z nich

1

Příloha č.2: Propagace projektu na Univerzitě Palackého – leták

Nová forma vzdělávání na KAE FF UP Pro rozvoj tohoto projektu potřebujeme Vaši pomoc. Pro více informací si prosím přečtěte a vyplňte dotazník na http://portal.upol.cz/wps/portal - sekce „Aktuality“

2

fi r em ní ho

w eb po u čí ta čo vé Po sí čí tě ta čo vý gr af ik Ú če Ú če tn ic tn tv ic ís tv í vy už ití Zá m kla VT d y As po ist dn en ik t(k án a) í m an Pr oj až ek er to a vý m Le an kt až or er sk é m in im M um an až er ja ko st i

vc e

vc e

Sp rá

Sp rá

Počet hlasů

Příloha č.3: Graf znázorňující výstupy dotazníku (muži x ženy)

O které kurzy bych potencionálně měl/a zájem?

60 50 40 30 20 10 0 49 41

8 8 15

4 4 4 20

0 19

0

3

4 47 52

31 21 Muži

8 17

4 Ženy

Příloha č.4: Graf znázorňující výstupy dotazníku (muži x ženy)

Kolik bych byl/a ochoten/na za takový kurz platit? 45

40

P očet hlasů

40 35

32

30 Muži

25 20

Ženy 12

15 10 5

8 4

4 0

0

0

0

0 100 - 1500

1500 - 3000

3000 - 6000

4

6000 - 10000

i více než 10000

Příloha č.5: Graf znázorňující výstupy dotazníku (muži x ženy)

Jaký je můj názor na podobný typ kurzů? 56

60

P očet h lasů

50 40 Muži

30 20

Ženy 16

16 8

10

4

0

0

0

0

0

0 Skvělý nápad

Jsem pro

Nevím

5

Jsem proti

Určitě ne

Příloha č.6: Graf znázorňující výstupy dotazníku (muži x ženy)

Kdy bych byl/a ochoten/na kurzy navštěvovat? 60 48

P o čet hlasů

50 40

Muži

30

23

20 10

Ženy

14

14

1

0

0 O víkendech

Během týdne - po škole

6

Ve zkouškovém období

Příloha č.7: Časový rozvrh – Asistent(ka) managera

7

Příloha č.8: Časový rozvrh – Lektorské minimum

8

Příloha č.9: Propagační leták – Asistent(ka) managera

9

Příloha č.10: Propagační leták – Lektorské minimum

10