UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA DĚJIN UMĚNÍ
ILUMINÁTORSKÁ VÝZDOBA ÚSTECKÉHO GRADUÁLU Z KONCE 15. STOLETÍ BAKALÁŘSKÁ
DIPLOMOVÁ PRÁCE
Vypracovala:
Tereza Šlapáková
Obor:
Dějiny výtvarných umění
Vedoucí práce:
doc. PhD. Ing. Pavol Černý
Olomouc 2011
Prohlašuji, samostatně
ţe pod
jsem vedením
bakalářskou doc.
PhD.
práci Ing.
vypracovala
Pavla
Černého,
s vyuţitím uvedených pramenů a literatury. ............................ Tereza Šlapáková 2
Poděkování Děkuji panu doc. PhD. Ing.
Pavlu Černému za cenné
rady a připomínky, které mi ochotně poskytoval po celou dobu
mé
práce.
Dále
bych
ráda
poděkovala
Mgr.
Václavu
Houfkovi, vědeckému tajemníku Muzea města Ústí nad Labem, a paní
Heleně
Houfkové,
kurátorce
sbírky
starých
tisků,
za ochotné zapůjčení fotodokumentace a dalších materiálů nezbytných k vytvořené této bakalářské práce. 3
OBSAH 1
Úvodem ........................................................... 6
2 Obecně ke knižní malbě druhé poloviny 15. století a původu Ústeckého graduálu ................................................... 7 3
K literatuře a pramenům vážícím se k Ústeckému graduálu .......... 8
4
Ke správnému označení kodexu .................................... 10 4.1
5
K označení obou svazků ....................................... 10
Letní díl ....................................................... 12 5.1
Desky a vazba knihy .......................................... 12
5.2
Současný stav zachování ...................................... 12
5.3
K vnitřnímu uspořádání ....................................... 13
5.4 K jednotlivým iluminacím ..................................... 15 5.4.1 Fol. 1r – „G“loria – Trůnící Kristus ....................... 15 5.4.2 Fol. 7v – „S“acer – Abraham a Melchisedech ................. 15 5.4.3 Fol. 64v – „S“anctifica – Budova kostela ................... 16 5.4.4 Fol. 84r – „D“escendit – Sv. Jan Křtitel ................... 17 5.4.5 Fol. 105v – „E“xurges – Navštívení Panny Marie ............. 18 5.4.6 Fol. 207r – „A“dest – Narození Panny Marie ................. 18 5.4.7 Fol. 285v – „F“ons - Madona ................................ 19 5.4.8 Fol. 308r – „E“cce – Rozeslání apoštolů I .................. 20 6
Zimní díl ....................................................... 21 6.1
Desky a vazba knihy .......................................... 21
6.2
Současný stav zachování ...................................... 21
6.3
K vnitřnímu uspořádání ....................................... 21
6.4 K jednotlivým iluminacím ..................................... 23 6.4.1 Fol. 1r - „G“aude – Vjezd Krista do Jeruzaléma ............. 23 6.4.2 Fol. 35v – „I“udea – Jeţíšek s kříţem ...................... 24 6.4.3 Fol. 181v – „U“sque – Nanebevstoupení Krista ............... 24 6.4.4 Fol. 189v – „V“eni – Seslání Ducha Svatého ................. 25 6.4.5 Fol. 197r – „V“idens – Sv. Ondřej .......................... 26 6.4.6 Fol. 216r – „D“eus – Panna Marie v Květnici ................ 26 6.4.7 Fol. 296r – „C“risti – Zvěstování Panně Marii .............. 27 6.4.8 Fol. 319v – „E“cce – Rozeslání apoštolů II. ................ 28 7
Zprávy o restaurování svazků .................................... 29
8
Stylový rozbor .................................................. 30 8.1
9
Rozdělení iniciál ............................................ 30
Závěr ........................................................... 32
10 Poznámky ........................................................ 33
4
11 Abecední seznam literatury a pramenů ............................ 36 12 Chronologický seznam literatury a pramenů ....................... 38 13 Summary ......................................................... 40 14 Seznam obrazových příloh ........................................ 41 14.1 Letní díl .................................................... 41 14.2 Zimní díl .................................................... 42 14.3 DVD .......................................................... 43 15 Obrazová příloha ................................................ 44 15.1 Letní díl (ST 1490) .......................................... 44 15.2 Zimní díl (ST 1491) .......................................... 54
5
1
Úvodem Cílem mé práce je seznámení s problematikou kniţní malby
na přelomu
15.
a
16.
století
v
Čechách,
především
pak
se samotným Ústeckým graduálem. Jedná se nepochybně o velmi zajímavou
památku
ústeckého
regionu,
tím
spíše,
ţe
umělecko-literárních děl z této doby se do dnešních dní příliš
nezachovalo.
Toto
dílo
jsem
si
pro
svou
práci
vybrala proto, ţe, aţ na malou výjimku, ještě nebylo nikde podrobně publikováno. Ve své práci se budu téměř výhradně zabývat obrazovou sloţkou knih. Textová část je zde sice velmi obsáhlá, ale ne vţdy se váţe přímo k iluminacím. Její podrobný rozbor bude jistě předmětem dalšího zkoumání.
6
2
Obecně ke knižní malbě druhé poloviny 15. století a původu Ústeckého graduálu
Po zemích
husitských
válkách
začala
kniţní
malba
v Českých
ztrácet na důleţitosti, kterou se pyšnila dříve.
Napomohl tomu vynález knihtisku a s ním spojený počátek rozvoje grafiky, jako obrazové sloţky knih. Neopomenutelný je také fakt, ţe kláštery a kapituly, které bývaly centry uměleckého dění, aţ na několik výjimek zanikly nebo se octly
v úpadku
prakticky
bez
jakýchkoliv
finančních
prostředků, a to i v katolických oblastech a na Moravě. Nedá se samozřejmě říci, ţe by rukopisná tvorba vymizela zcela, ale byla, aţ na tvorbu premonstrátských klášterů v Teplé1 a v Louce, značně omezena. Největší část produkce rukopisů v pohusitských Čechách byla soustředěna ve městech a určena právě do městského prostředí. začala
dostávat
pro chrámový
tvorba
zpěv.
Do popředí zájmu se
rozměrných Souviselo
knih to
určených s rozvojem
tzv. literátských bratrstev. Šlo o druţiny zpěváků laiků zejména v utrakvistických městech, které provozovaly zpěv na kůrech větších kostelů. Shromaţďovaly vzdělané občany města, povětšinou byly spjaty s některou z městských škol a postupem
času
získávaly
ve
městech
stále
větší
vliv
a
později i majetek.2 K problematice literátských bratrstev se velmi podrobně vyjadřuje dnes jiţ značně zastaralá kniha Karla Konráda z roku 1893, v níţ se krátce zmiňuje také o literátech v Ústí nad Labem. Můţeme se zde dočíst, ţe zde „býval
již
záhy
v XVI.
století
k památce Těla Božího (societas
katolický
liter.
kůr
Corposis Christi), jakž
poukazují k tomu ozdobné latinské kancionály, až posavad na tamější
radnici
chované.“3
Není
vyloučeno,
ţe
kancionály, o kterých se Konrád zmiňuje, jsou právě naše dva svazky. V evidenčních kartách muzea v Ústí (KP 1647/00 a KP 1648/00), v jehoţ majetku teď oba kodexy jsou, totiţ 7
stojí „antifonář literátského bratrstva v Ústí nad Labem“. I
zde
se
ale
zřejmě
jedná
pouze
o
předpoklad,
ţádné
historické prameny váţící se ke vzniku graduálu se totiţ pravděpodobně nedochovaly. Konrádova zmínka by ale také, za předpokladu, ţe by se jednalo skutečně o naše zpěvníky, mohla
osvětlit
původ
jich
datování.
Obecně
jsou
totiţ
řazeny do druhé poloviny 15. století (popřípadě do let kolem
roku
1500),
ale
v ţádné
publikaci
jsem
nenašla
informaci o tom, kým a kdy bylo dílo datováno. Dle mých informací nebylo v horizontu posledních padesáti let také nikde podrobně publikováno.
3
K literatuře a pramenům vážícím se k Ústeckému graduálu Literatury, která se váţe přímo k Ústeckému graduálu,
bohuţel
není
příliš
mnoho.
Kromě
potenciální
Konrádovy
zmínky se do dnešní doby zachoval článek v čísle německého časopis
vydávaného
v České
Lípě
Mitteilungen
des
Nordböhmischen Erkursion-Klubs4 (Novinky ze severočeského klubu Erkursion), z roku 1913, kde se autor článku Adolf Kirschner krátce zmiňuje o obrazové výzdobě a pravděpodobné provenienci kodexu. Tomuto zdroji, ačkoliv se o knihách zmiňuje nejobsáhleji, nelze přikládat příliš velký význam, protoţe je často v interpretaci obrazových výjevů nepřesný. V časopisu Beiträge zur Heimatkunde des Aussig-Karbitzer Bezirkes
(Příspěvky
Chabařovického
do
okresu)
místní
z roku
historie
1932
jsou
jako
Ústeckoilustrace
ke článku dr. G. Eise Aussiger Maler des 16. Jahrhundert5 černobíle
otištěna
ff
215v
a
216r
druhého
svazku
s vyobrazením Assumpty v růţovém keři. O kodexu se mluví jako o památce z konce 15. století, a dále se o něm v textu nepíše.
Otázkou
doprovodný
je,
obrázek
proč právě
si
autor
tento.
článku
vybral
V publikaci
jako
Průvodce
po pramenech k dějinám hudby je kodex také zmiňován, ale 8
jde pouze o seznam památek váţících se k hudbě. Je tu tedy jen věta „Antifonář latinský, dva díly, kolem roku 1500 (ústecká provenience)“6. Od té doby nejsou o kodexu dlouho ţádné zmínky, aţ v knize 120 let muzea Ústí nad Labem. Kapitola,
ve které
je
jako
ilustrace
opět
černobíle
otištěno folio 296r z druhého svazku, pojednává o vývoji muzejní
knihovny,
ale
o našem
graduálu
konkrétně
se
nezmiňuje. V popisku k obrázku však můţeme najít informaci o tom, ţe kodex je datován do druhé poloviny 15. století a měl být vyhotoven na zakázku literátského bratrstva v Ústí nad Labem7. Jedním z důleţitých zdrojů při mé práci byla evidenční karta zapůjčená v Muzeu města Ústí nad Labem. Bohuţel v ní ale chybějí informace o datování kodexu a kompletní není ani seznam literatury. V souvislosti s literaturou je třeba zmínit i tituly, které se přímo neváţí k našemu graduálu, ale zaobírají se kniţní malbou druhé poloviny 15. století. Není moţno tedy opomenout Krásův přínos v Dějinách výtvarného umění z roku 19788, Dalším
kde
se
vyjadřuje
důleţitým
k pozdně
článkem
je
gotické
kniţní
příspěvek
malbě.
Studničkové
ve sborníku Gotika v západních Čechách, Tepelské rukopisy opata
Zikmunda9.
Zde
je
podchycen
vývoj
kniţní
malby
v západních Čechách v 15. století. Černý potom zpracoval kniţní
malbu
Od gotiky
jiţní 10
k renesanci ,
k jednotlivým za všechny
na
rukopisným
zahraniční
Moravě kde
v druhém můţeme
památkám tituly,
dílu
najít
regionu. které
mají
sborníku vyjádření
Jako
jeden
co
říci
k problematice kniţní malby, bych zmínila Die Handschriften der Sammlung Ludwig11.
9
4
Ke správnému označení kodexu Neţ se začnu zaobírat stavem, vazbou a výzdobou obou
knih, je třeba se zamyslet nad tím, o jaký typ knih se vlastně
jedná.
Vzhledem
k tomu,
ţe
oba
svazky
obsahují
písně, provázené rubrikami, nabízí se nám moţnosti tři, a to ţe jde o graduál, antifonář nebo kancionál. V evidenční kartě Muzea Ústí nad Labem je kodex veden jako antifonář, tj. liturgická kniha, obsahující tzv. antifony, verše nebo věty
z Písma
V rozhovorech kancionál,
svatého
s vlastní
s pracovníky
tedy
muzea
náboţenský
jednoduchou byl
vţdy
zpěvník
melodií.
nazýván
duchovních
jako písní
s nápěvy, které tvoří součást bohosluţeb. Toto označení však označuje obecně knihy s notami a písněmi a v našem prostředí je spojeno spíše se zpěváckými sbory a knihami 16. století. Další moţností je graduál. Název tohoto druhu liturgické knihy pochází z latinského graduale12. Jde o liturgickou knihu římskokatolické církve, která obsahuje různé sborové chorální
zpěvy.
Ve
středověkých
rukopisech
graduály
obsahovaly především zpěvy pro pohyblivé i pevné svátky církevního
roku,
pro
nedělní
mše,
ale
i
další
melodie
určené pro recitace kněze. Po zváţení všech moţností se ve své práci přidrţím označení graduál. 4.1
K označení obou svazků
Je nutné se zmínit o drobné nesrovnalosti v nazývání obou
svazků.
Podle
evidenčního
čísla
by
měl
být
chronologicky první svazek takzvaný „Letní díl“ (ST 1490). I při mé osobní návštěvě v muzeu byl v rozhovoru pracovníky tento
svazek
vykazuje
nazýván
niţší
jako
uměleckou
první. Stejně úroveň
a
tak
vyskytují
fakt, se
ţe
v něm
jednodušší figurální zobrazení, by mohl mluvit pro to, ţe byl vytvořen dříve. V evidenční kartě je však veden jako díl druhý, pořadí svazků by tedy bylo naopak. Otázkou je, 10
zda
jde
pouze
o
nepřesnost.
Já
se
budu
ve své
práci
pro pořádek drţet označení Letní - první a Zimní - druhý díl.
11
5
Letní díl
5.1
Desky a vazba knihy Letní svazek kodexu (ST 1490) chrání dřevěné desky
potaţené světlou kůţí, zdobenou řezbou. V rozích je kování s motivem
lilie
a
uprostřed
desek
zpředu
se
dochovala
kovová puklice. Nemohu však bohuţel s jistotou říci, zda jsou
kovové
prvky
původní
nebo
jestli
jde
o
pozdější
doplňky. Kniha má rozměry 67 x 44 cm. Na zadních deskách jsou patrné stopy po někdejších nároţních štítcích, ty však jiţ chybí. Součástí desek jsou dodnes funkční kovové spony s koţenými řemínky. [Obr. 1, 2, 3] 5.2
Současný stav zachování Kodex nejeví známky významného poškození, ale několik
drobných
„poranění“
zjistíme,
ţe
chybí
přeci
jen
předsádka,
má.
Hned
která
byla
po
otevření
pravděpodobně
vytrţena, vyříznuto bylo ale z prvního svazku více listů. List chybí mezi ff. 229 a 230, kde jsou dokonce na zbytku rozeznatelné části bordur na okraji strany. Je tedy vysoká pravděpodobnost, ţe strana byla zdobena iluminací, později vytrţena a zřejmě druhotně pouţita. Mezi ff. 253 a 254, a 293 a 294 chybí v obou případech také vţdy jeden list, ale na zbytcích jiţ nejsou vidět ţádné známky moţné výzdoby. Ff. 163 a 307 jsou čistá, nepopsaná a konečně fol. 243 je pouze nalinkované, ale bez dalšího textu. Několik dalších listů je drobně potrháno, místy propáleno a poslední tři strany
jsou
špinavé,
pravděpodobně
promáčené
a
místy
rozmazané. Poslední fol. Letního dílu je popsáno latinským textem bez
názvu
psaným
perem.
Podle
písma
i
rukopisu
jde
o pozdější doplněk.
12
5.3
K vnitřnímu uspořádání Strany prvního svazku, tzv. Letního dílu, který čítá
338
folií13,
mají
jednosloupcové
uspořádání
o
deseti
řádcích. Celá kniha je psána na pergamenu. Linky tvořící notovou osnovu jsou červené barvy, samotné noty jsou pak psané
černým
spojovaných
inkoustem
a
kosočtverců
mají
(záleţí
tvary na
samostatných
délce
tónu,
i
který
značí). Notový zápis je provázen latinským textem psaným také černým inkoustem vţdy pod osnovou, ke které se váţí. Místy se v textu objevují rubriky psané červenou barvou a menším písmem. Tyto vpisky nás obvykle zpravují o tom, ke kterému z církevních svátků se čtení váţe a tím nám často napovídají i v interpretaci obrazové výzdoby14. Kromě velkých iniciál s figurálním zdobením, kterých je v prvním svazku
celkem
osm,
se
v knize
objevuje
velké
mnoţství
lombard v červené, modré nebo ţluté barvě a několik perem dopsaných poznámek. Kaţdá strana, na které je figurálně malovaná
iniciála,
má
i
zdobený
vnější
okraj
listu
takzvanými cadelkami. Tvoří je převáţně akantové nebo vinné úponky, vymalované v červené, modré nebo zelené barvě a stínované doplňovány
bělobou, reálnými
vinoucí nebo
se
okolo
hlavní
fantastickými
ţerdě.
květy,
Jsou
zvířaty,
převáţně ptáky, a někdy jsou zde vymalovány i figurální kompozice.
Při
pozorném
zkoumání
lze
jiţ
teď
říct,
ţe
bordury na okrajích listů jsou malovány rukou jiného autora neţ
figurální
v umělecké
kompozice.
úrovni,
o perspektivní
ať
zvládnutí
Je uţ
zde jde
prostoru
znát o
velký
barevnost a
hmoty.
rozdíl nebo Kromě
figurálních iniciál se zde objevuje ještě několik písmen bohatě, avšak pouze ornamentálně zdobených. Konkrétně se nacházejí na ff. 95r („I“n), 236r („A“e sanctum) a 266r („B“eati).
13
Na vnitřní straně desek je v levém horním rohu vlepeno Ex Libris, s evidenčním číslem ST 1490 a nápisem „Bücherei des
Stadtmuseums
Aussig“15,
in
které
nás
zpravuje
o majiteli a uloţení svazku. Štítek je papírový a v jeho horní polovině je na černo-bílém obrázku zachycena vila Maxe Schaffnera, ve své době generálního ředitele Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem. [Obr. 4] Na zadním přídeští je perem na deskách psaný německý rukopisný
text,
ke
kterému
se
ještě
později
vrátím,
zpravující nás o restaurování z 12. března 1894, s podpisem Paul Pollack. [Obr. 5] Kodex neobsahuje ţádné vročení ani nejsou dochovány ţádné dokumenty,
které
by
napomohly
k dataci
a
provenienci
kodexu. Kodex je pod inventárním číslem ST 1490 uloţen v Muzeu města Ústí nad Labem, které je však v současné době kvůli rekonstrukci uzavřeno. Obecně je (společně s druhým dílem) datován do druhé poloviny 15. století16, ale není známo kým17. Kolaci,
neboli
seřazení
jednotlivých
pergamenových
sloţek v kodexu, bohuţel nejsem schopná určit. Obě knihy jsou
dle
slov
v depozitářích zrekonstruované
tajemníka a
muzea
připravené
budovy.
Nebylo
zabalené
ke mi
a
stěhování tedy
zapečetěné do
umoţněno
nově se
k svazkům znovu dostat osobně a z fotografií není moţné takovéto detaily zjistit.
14
5.4
K jednotlivým iluminacím
5.4.1
Fol. 1r – „G“loria – Trůnící Kristus
Uprostřed modrého písmena G, jehoţ tělo je zdobeno vegetabilními motivy, je zobrazena postava Jeţíše Krista se zlatým nimbem sedící na trůnu, oděná v červeném spodním šatě
a
modrém
svrchním
plášti,
s
rozpuštěnými
vlasy
a
s vousy. Pravou rukou ţehná a v levé drţí předmět, který by měl být podle Kirschnera znázorněním zeměkoule18, nebo by mohlo jít o říšské jablko.19 V pravém dolním rohu je schematicky vymalována lidská postava, jíţ chybí zápěstí pravé ruky a jakýkoliv náznak vlasů, oblečení a podobně. V druhé ruce drţí luk a míří jím nahoru,
jakoby
akantovými
směrem
úponky
na
k ptáčkům,
okraji
listu.
poletujícím Malba
je
mezi
v těchto
místech dost poškozená, ale za postavou je moţné rozeznat krajinu. [Obr. 6, 7] 5.4.2
Fol. 7v – „S“acer – Abraham a Melchisedech
Zelené
písmeno
tvoří
štíhlá
linka
a
z části
vegetativní motivy. Ve středu písmene je kompozice, která písmeno
zčásti
s plnovousem,
překrývá.
oděný
v modrém
Vlevo spodním
stojí šatě
starý a
muţ
červeném
(z rubu zeleném) plášti. Na hlavě má vysokou bílou čepici, na
jejímţ
čele
je
černý
leţící
půlměsíc.20
Spod
čepice
splývá na ramena postavy bílá rouška. Dostupné literatura muţe
mylně
nazývá
jako
„fantasticky
oděného
husitského
kněze“21. Postava drţí v levé ruce kalich a v pravé zřejmě chléb (hostii), coţ naznačuje, ţe se jedná o liturgický akt přijímání. Druhou postavou klečící a modlící se naproti je bezvousý
mladík,
který
právě
přijímá
od
kněze
Svátost.
Má dlouhé světlé vlasy a korunu na hlavě. Je oděn v brnění a u pasu mu visí meč. Mladík je sice zobrazen stylizovaně, ale mohlo by se jednat o kryptoportrét reálné postavy. 15
V pozadí
stojí
stůl
zakrytý
bílým
ubrusem.
Na jeho
vzdálenějším okraji ční diptych s Boţím desaterem, který potvrzuje moţnou interpretaci, ţe jde o kompozici „Abrahám a
Melchisedech“.
knihy
Jedná
Mojţíšovy
na Novozákonní nezvyklá
je
se
(Gen
starozákonní
14:18),
křesťanský
však
o zvyk
kombinace
a
z První
zároveň
svatého
obou
výjev
naráţku
přijímání.
těchto
témat
Velmi
v jedné
kompozici. V kaţdém případě se jedná o jediný starozákonní výjev v celém graduálu. [Obr. 8, 9] 5.4.3
Fol. 64v – „S“anctifica – Budova kostela
Jeden
ze
šlahounů
zdobících
zelené
písmeno
vybíhá
doleva směrem k okraji strany a tvoří vegetabilní výzdobu. Uprostřed písmena je zachycen zjednodušený obraz kostela. Stavba je pravděpodobně jednolodní, s presbytářem a jednou věţí
čtvercového
půdorysu
v průčelí.
Zhruba
v polovině
výšky věţe je v kaţdé ze stěn okénko. V nejvyšším patře vyrůstá z kaţdého rohu věţe menší úzká věţička, střecha je „kuţelová“.
K věţi
je
vlající
větru.
Budeme-li
ve
za západní,
můţeme
připevněný
si
na
rudý
průčelí
jiţní
trojcípý s věţí
straně
kostela
prapor
povaţovat všimnout
jakýchsi dveří. To, i neurčité otvory ve věţi poukazuje na fakt,
ţe
nákres
kostela
je
čistě
schematický
a
vykonstruovaný. Rubrika v textu nás informuje o tom, ţe iniciála
se
ecclesie“22,
váţe ale
ke
jeho
čtení moţná
ve
svátek
podobnost
„dedicatione
s farním
kostelem
Nanebevzetí Panny Marie, postaveným kolem roku 1318, je pouze náhodná. Podíváme-li se na obrázek pozorně, můţeme si také všimnout vysunutí věţe mimo hlavní osu lodě kostela. Otázka je, jestli má toto zvláštní postavení věţe nějaký konkrétní
důvod,
nebo
jestli
iluminátor
pouze
nezvládl
perspektivu a zachycení prostoru. Na dolním okraji listu je vymalována kopcovitá krajina s několika
postavami.
Muţská
figura
uprostřed
je
oděná 16
v červeném
šatě
sahajícím
aţ
pod
kolena,
na
hlavě
má
zelenou čapku a v pravé ruce drţí kopí. Stojí zády, dívá se vzhůru a levou rukou ukazuje nahoru na iniciálu s kostelem. Po jeho pravici stojí další muţská bohatěji oděná postava s mečem, zřejmě rytíř, a jeho panoši. V pozadí, za stromy a kopci, vidíme další dvě postavy, pravděpodobně také panoše, s čapkami na hlavách a kopími. Kompozice je sice zajímavá tím, ţe hlavní dva aktéři dění k nám stojí zády, ale autor zřejmě
pouze
tušil
zásady
geometrické
a
barevné
perspektivy. Nesedí velikostní poměr mezi dvojicí postav vpředu a dvojicí vzadu mezi kopci, ani poměr mezi lidskými figurami a okolím. [Obr. 10, 11] 5.4.4
Fol. 84r – „D“escendit – Sv. Jan Křtitel
V exteriéru
je
zachycena
bosá
muţská
postava
v červeném aţ na zem dlouhém a bohatě nařaseném plášti, pod nímţ je vidět hnědý šat, připomínající koţešinu. Světec má
delší
světlé
rozpuštěné
vlasy,
z nichţ
se
mu
jeden
pramínek nad čelem stáčí do vlnky, vousy a zlatý nimbus. Na levé ruce drţí zavřenou knihu s modrou vazbou, na níţ leţí beránek, a pravou rukou na něj ukazuje. V rubrice se dočítáme, ţe
jde o začátek
čtení na svátek „de sancto
Johanne Battista sequitur“23. Není tedy pochyb, ţe se jedná o svatého Jana Křtitele, jehoţ atributem je právě beránek. Tento atribut v křesťanské ikonografii získal díky Janovu evangeliu, podle něhoţ Jan Křtitel po setkání s Jeţíšem Beránek Boţí, který snímá hřích světa“ 24.
pravil: „Hle, Ne příliš
časté
je
však
zobrazení
samotného
světce.
Na našem obrázku se podobá spíše Kristovi. Jeho rudý šat a beránek jako atribut jsou převzaty ze západní ikonografie, koţešina,
ve
k ikonografickým Jde
tedy
o
které
je
oblečen,
se
však
obrací
zvyklostem východní křesťanské církve.25
spojení
obou
vlivů,
které
můţeme
najít
i 17
na dalších
vyobrazeních.
Pozadí
je
čistě
ornamentální,
zdobené spirálovými úponky. [Obr. 12, 13] 5.4.5
Fol. 105v – „E“xurges – Navštívení Panny Marie
Uprostřed zeleně vyvedeného písmena můţeme vidět dvě ţeny. Mladší plavovlasá vlevo je oblečena v bílých šatech sahajících aţ na zem, kde tvoří bohatě nařasenou drapérii. Přes sebe má přehozený modrý, zeleně podšitý plášť, který ale nemá sepnutý ţádnou sponou. Dívka je prostovlasá, coţ podle ikonografie a tehdejších zvyklostí poukazuje na její panenství. Ţena stojící vpravo (naproti) je oděna v dlouhém těţkém rudém šatě, který není zdaleka tak bohatě nařasen. Hlavu má celou zahalenou v bílém šátku. Dostupná literatura postavy špatně identifikuje jako Pannu Marii a její matku, svatou Annu, a výjev pak má vyprávět část z apokryfního evangelia svatého Jakuba, kdy Anna učí svou dceru Marii se26.
modlit
Červená
rubrika
nás
ale
opět
informuje
o tématu čtení, a to slovy „visitationis sancte marie“, a tak není pochyb, ţe se jedná o
scénu Navštívení Panny
Marie. Netradiční však je postavení obou aktérek, Panna Marie a Alţběta se často objímají, nebo alespoň dotýkají rukama,
tady
stojí
pouze
přikloněny
k sobě.
Obvykle
je
za nimi také zobrazen dům Alţběty, ale i ten zde chybí, pozadí je ornamentální.27 [Obr. 14, 15] 5.4.6
Fol. 207r – „A“dest – Narození Panny Marie
Další iniciála je silně poškozená. Písmeno A tvoří v podstatě jen modré a zelené úponky. Uprostřed lze rozeznat nimbovanou postavu v zeleném plášti sedící na trůnu a drţící na klíně dítě. Můţeme rozeznat
bohatě
nařasenou
drapérii
jejího
pláště
a
do určité míry odhadnout tváře postav. Nimby obou jsou ale černé,
zlatá
kompozice
je
barva
byla
rozmazaný
a
téměř téměř
úplně
setřena.
nečitelný.
Mohlo
Zbytek by
se 18
jednat o Pannu Marii s Jeţíškem, ale rubrika na okraji listu
nás
informuje
o
tom,
ţe
se
čtení
váţe
k svátku
Narození Panny Marie28. Malba je sice velmi poškozená, ale nejsou zde ţádné známky toho, ţe by na obrázku byla ještě jedna postava a jednalo se tedy o svatou Annu Samatřetí. Jedná se tedy o velmi nezvyklé zobrazení svaté Anny s malou Marií na klíně, kde je kompozice přizpůsobena tradičnímu zobrazení madony. svátku
jsem
Paralelu k této kombinaci
ovšem
našla,
a
to
iluminace a
v katalogu
Od
gotiky
29
k renesanci , kde je právě Bohorodička s dítětem spojena se čtením k svátku Narození Panny Marie. Jedná se o misál zhotovený v přibliţně stejné době jako náš graduál.30 Vpravo
zdobí
okraj
strany
opět
barevné
arabesky,
na kterých se tentokrát objevuje i zlatá barva, doplněné vyobrazením fantastického ptáčka. Pod ním stojí na jednom z listů
muţská
postava
s lukem,
která
je
však
v partii
hlavy a pravé ruky také rozmazána. Lovec je oděn v krátkém hnědém šatě, modrých punčochách, na hlavě má červenou čapku a
s napnutou
tětivou
luku
se
chystá
vystřelit
na dvouhlavého draka letícího pod ním. Malba zvířete je provedena
v modro-zeleno-hnědých
odstínech
krásně zachována. Z jedné tlamy
vystrkuje
který
se
dělí
do
přecházejí
do
roztaţená
křídla
několika
cípů,
vegetabilních s ostrými
jejichţ
a
je
naopak
dlouhý jazyk, konce
motivů.
Tvor
má
zakončeními
a
dlouhý
plynule krásná ocas,
zatočený do tvaru osmičky. [Obr. 16, 17] 5.4.7
Fol. 285v – „F“ons - Madona
V jádru prostovlasá
zeleného v červeném
písmena šatu
a
je
zobrazena
modrém,
zeleně
madona, podšitém,
plášti, sedící na trůnu. Na levé ruce drţí nahého Jeţíška, který má pouze přes noţičky přehozenu bílou plenu, a pravou rukou na něj ukazuje. Toto přesně dané schéma31 pochází z byzantského umění. Na první pohled to vypadá, ţe ani 19
jedna z postav nemá nimbus, ale při pozornějším zkoumání si všimneme,
ţe
je
svatozář
znázorněna
černými
čarami
tvořícími součást ornamentů v pozadí. Panna Marie hledí ven z obrazu, zatímco Jeţíšek se dívá na ni. Je moţné, ţe se i ručičkou dotýká jejího pláště, nelze to však s jistotou určit, protoţe malba je v tomto místě poškozená a detaily nejsou přesně rozpoznatelné. [Obr. 18, 19] 5.4.8
Fol. 308r – „E“cce – Rozeslání apoštolů I
Uprostřed písmene červené barvy je zobrazena skupina stojících postav. Jiţ na první pohled se jedná o Jeţíše Krista rozesílajícího apoštoly do světa šířit víru, jak je o
tom
psáno
ve světle
evangeliu32.
v Matoušově
modrém
bohatě
nařaseném
Kristus
plášti,
je
zpod
oděn něhoţ
vyčnívá bílá košile. Má tmavé dlouhé vlasy, je bezvousý a bosý. Pravou rukou ţehná a v levé drţí nepopsanou nápisovou pásku. Kolem Jeţíše stojí skupina muţských postav. Tváře jsou alespoň z části rozeznatelné pouze u pěti z nich, ale spočítáme-li dvanáct.
Hned
vyčnívající po
temena
Kristově
hlav,
pravici
napočítáme
stojí
další
jich
vousatý
šedovlasý muţ oděný v tmavě modré a červeném plášti, který Jeţíše pozorně sleduje. V mezeře
za nimi vykukuje hlava
dalšího z apoštolů, bezvousého blonďatého mladíka, kterým by mohl být svatý Jan. Stejně jako všichni ostatní, také on pozorně naslouchá slovům Krista. Celá scéna se odehrává v blíţe
neurčitém
exteriéru.
Ani
jedna
z postav
nemá
nimbus, ale tento jev není v kodexu ojedinělý. [Obr. 20, 21]
20
6
Zimní díl
6.1
Desky a vazba knihy Druhý svazek se velmi podobá svému letnímu protějšku.
Má tytéţ rozměry, 67 x 44 cm, i dřevěné desky potaţené světlou kůţí, zdobenou řezáním. Také se dochovalo kování chránící orlice,
rohy a
desek,
dokonce
i
tentokrát puklice
s motivem uprostřed,
rozkřídlené zdobnější
a
propracovanější, neţ u prvního svazku. Na zadních deskách jsou také viditelné stopy po nároţních štítcích, ale i zde jiţ
chybí.
s koţenými
Dochovaly řemínky.
se
Kniha
však je
funkční
opět
psána
kovové
spony
na pergamenu.
[Obr. 22, 23, 24] 6.2
Současný stav zachování Zimní díl graduálu není nijak závaţně poškozen, ale
stejně jako u letního se několik defektů najde. Chybí zde předsádka a ff. 4, 5 a 6 jsou téměř celá vytrţena. Dále je vyříznut list mezi ff. 56 a 57 a fol. 343v je špinavé. V kodexu se také objevují latinské vpisky tuţkou, čitelná je pouze na fol. 13v. Fol. 346r je dopsáno jiným písmem. U textu je poznámka „Antiphona Stae Catharinae Virginis et Martyris“.33
Další
odlišností
oproti
prvnímu
svazku
je
(zřejmě nepůvodní) očíslování folií nahoře uprostřed stran. Fol. 170v (přibliţně polovina svazku) je však poslední, dál číslování nepokračuje. 6.3
K vnitřnímu uspořádání Druhý svazek, nazývaný téţ Zimní, odpovídá, co se týče
stylistické vykazují
o
stránky, něco
vyšší
svazku
prvnímu,
uměleckou
iluminace
úroveň.
Kniha
ovšem má
346
folií34, strany jsou opět jednosloupcově uspořádané, kaţdá strana čítá deset řádků. Linky jsou červené, noty černé kosočtverečných tvarů, to vše je provázeno textem, psaným 21
pod osnovou. Kromě iniciál s figurálním vyobrazením můţeme v knize najít opět i nesčetné mnoţství lombard. Iniciály s figurálními motivy jsou stejně jako v prvním svazku také podloţené iluzivním rámem, v tomto případě je však často vícebarevný se zlatým středem. Místy se v textu objevují červené
rubriky,
svátků
se
čtení
i v interpretaci svazku
je
které
i
určují,
váţe, obrazové
zde
kaţdá
a
ke
tím
kterému
nám
výzdoby. strana,
z církevních
často
Stejně na
napovídají
jako
v prvním
je
malovaná
které
iniciála, zdobena na vnějším okraji listu akantovými nebo vinnými úponky, reálnými i fantastickými květy, zvířaty a někdy
i
figurálními
kompozicemi.
Opět
je
moţné
hned
z prvního pohledu usoudit, ţe výzdoba není vytvořená jedním autorem, ale pravděpodobně dílnou. I zde je moţné kromě figurálně zdobených iniciál nalézt několik
zdobených
pouze
ornamentálně.
Konkrétně
jde
o ff. 73v („I“llumina) a 245r („S“enex). Na
vnitřní
straně
předních
desek
je
opět
vlepeno
Ex Libris, tentokrát s evidenčním číslem ST 1491. [Obr. 25] Na zadním přídeští je perem na deskách opět německý rukopisný text, zpravující nás o restaurování provedeném 1. dubna 1894, s podpisem Paul Pollack. [Obr. 26] Zpěvník
je
spolu
se
svým
protějškem
uloţen
v depozitářích Muzea města Ústí nad Labem a je také datován do druhé poloviny 15. století35, ale bohuţel není známo kým. Nebylo mi umoţněno se k svazkům znovu dostat osobně, a proto ani zde není moţné určit kolaci.
22
6.4
K jednotlivým iluminacím
6.4.1
Fol. 1r - „G“aude – Vjezd Krista do Jeruzaléma
Uprostřed
modrého
písmene,
tvořeného
rozvilinami,
vidíme bohatě členěné město s mnoţstvím věţí a věţiček. Výjev zachycuje Krista vjíţdějícího na oslu do Jeruzaléma. V bráně
města
stojí
muţ,
zřejmě
znázorňující
zástupce
obyvatel. Před Kristem stojí dva klanící se chlapci, kteří kladou
oslu
pod
nohy
zelený
plášť.
Jde
o
staré
gesto
pokory, stejně jako u třetího chlapce, který sedí na stromě nad Kristem a hází mu pod nohy utrţené větvičky. Kompozici doplňuje
skupina
apoštolů
stojící
vpravo
vzadu.
První
z nich, stojící nejvíce vpředu a drţící v ruce kodex, je svatý Petr. V pozadí se dají rozpoznat další hlavy a části tváří apoštolů, které však, kromě bezvousého, kterým je apoštol
Jan,
není
moţno
přesněji
určit.
To,
ţe
je
ve skupině apoštolů moţno rozeznat právě tyto dva je zvykem uţ minimálně od 10. století. Zajímavý je fakt, ţe Jeţíš přijíţdí zprava doleva, obvykle je u zobrazování volen směr opačný. Stejný případ je zaznamenán u Schillerové, kde je zobrazena
perokresba
z Winchesteru, města
Kristova
z poloviny
vytvořena
podle
11.
vjezdu
do
století36.
Zda
reálné
předlohy
Jeruzaléma je
nebo
silueta jde
jen
o invenci autora, zůstává otázkou. Vnější které
jsou
a
spodní
však
ve
okraj
listu
srovnání
je
zdoben
s prvním
arabeskami,
svazkem
podstatně
sloţitější a precizněji vymalované. Vpravo můţeme spatřit muže
v orientálním 37
šavlí .
To,
ţe
jde
oblečení, o
máchajícího
orientální
typ,
nad nám
hlavou
naznačuje
především zvláštní pokrývka hlavy, podobající se turbanu. Pod
postavou
vidíme
modrého
draka
se
zlatými
křídly,
se kterým orientálec zřejmě právě svádí lítý boj. Arabesky zaplňující spodní okraj listu oţivují dvě postavy. První figura bez kalhot v krátkém vrchním oděvu mající na hlavě 23
zvláštní
modrou
kuţelovitou
čepici
drţí
luk
s napnutou
tětivou a míří jím na postavu jdoucí mu naproti. Druhý vousatý muţ je nahý a drţí v pravé ruce škrabošku a v levé ruce kyj, jedná se o tzv. divého muţe. [Obr. 27, 28] 6.4.2
Fol. 35v – „I“udea – Ježíšek s křížem
Červené
písmeno,
které
plynule
přechází
ve výzdobu
na okraji strany, tvoří podklad, na kterém stojí dětská chlapecká
postava,
oděná
v modrém,
zeleně
podšitém
nezapnutém plášti a s lehce naznačeným přirozením. Chlapec drţí v rukou velký dřevěný svatoantonínský kříţ (tj. kříţ, mající tvar písmene T). Zřejmě se jedná o znázornění Jeţíše Krista,
jako
k mučednické v dětském
dítěte, smrti
věku
které
je
na kříţi.
se
věnoval
od
narození
Podobnému
jiţ
Černý
předurčené
motivu
Krista
v článku
Kniţní
malba.38 V rozvilinách na kraji listu můţeme najít výra, kachnu divokou
nebo
v symbolice
dokonce
ve
V křesťanské
papouška.
výtvarném
symbolice
Ptactvo
umění uţ má
jako
dlouho
například
takové
velký
sova
má
význam.
povětšinou
negativní význam. Podle mnoha církevních otců je symbolem tmářství,
zosobnění
Ţidů
a
hříšníků.
Papoušek
naopak
podle Royta symbolizuje panenství Panny Marie, protoţe tak jako rouno Gedeonovo zůstává papouškovo peří i po navlhčení suché. Navíc je schopen napodobovat lidský hlas a dokáţe vyslovovat
Ave,
coţ
při
obráceném
pořadí
poukazuje na Pannu Marii jako „druhou Evu“ 6.4.3
39
písmen
(Eva)
. [Obr. 29, 30]
Fol. 181v – „U“sque – Nanebevstoupení Krista
Iniciálu uvnitř něhoţ
tvoří je
modré
písmeno
znázorněno
U
na
zeleném
Nanebevstoupení
rámu,
Krista.
Zobrazeno je zde třináct klečících a modlících se figur, jednou z nich, v modrém, ostře nařaseném plášti, je Panna Marie.
Zbylých
dvanáct
postav
jsou
apoštolové.
Na
této 24
kompozici nemá opět ani jeden ze světců nimbus. Uprostřed kompozice
je
skalisko,
na
jehoţ
vrcholu
jsou
znatelné
otisky Jeţíšových chodidel. Na obláčku nad ním se vznáší samotný Kristus, z něhoţ jsou ale vidět pouze bosé nohy. Tento typ nanebevstupujícího Krista, kde jsou na obrázku vidět
pouze
v Evropě
kotníky
objevuje
a
chodidla
jiţ
okolo
otištěná
roku
v kameni,
1000.
Schéma
se
přišlo
pravděpodobně z Anglie, téměř bezvýhradně ovládalo pozdně středověké umění a v 15. a 16. století nabylo rozšíření v nástěnné
i
deskové
v Záalpí40.
malbě
Na rozdíl
od ostatních iniciál se zde v rubrice v textu nevyskytuje ţádná
zmínka
o
tom,
ţe
se
čtení
váţe
právě
k svátku
Nanebevstoupení Krista41, ale vzhledem k tomu, ţe je tomu zvykem u ostatních vyobrazení, předpokládám, ţe tento výjev nebude výjimkou. [Obr. 31, 32] 6.4.4
Fol. 189v – „V“eni – Seslání Ducha Svatého
Uprostřed
zeleného
písmena
na
červeném
rámu
je
kompozice Seslání Ducha Svatého. Vidíme zde sedící Pannu Marii
a
za
rozeznáváme
ní
12
červeně
apoštolů, vymalované
nad
hlavami
plamínky,
některých
někde
jsou
pravděpodobně setřeny. Panna Marie je v červeném spodním šatě a modrém svrchním plášti a na klíně drţí rozevřenou knihu. Po Mariině pravici sedí pravděpodobně svatý Jan, ostatní apoštolové se nedají blíţe určit. Opět zde ani jedna
z postav
nemá
nimbus.
Obvykle
je
součástí
tohoto
schématu bílá holubice Ducha Svatého, snášející se z nebe nad hlavy apoštolů. Zde je však iniciála značně poškozená, nad hlavami svatých tak můţeme najít pouze velkou tmavou skvrnu
a
po
stranách
pravděpodobností
zde
zbytky ale
zlacené holubice
oblohy.
S největší
vymalována
byla.
[Obr. 33, 34]
25
6.4.5
Fol. 197r – „V“idens – Sv. Ondřej
V centru zeleného písmena na červeném rámu je muţská vousatá
bosá
postava
v červeném
spodním
šatě
a
modrém
zeleně podšitém svrchním plášti. Podle prvních slov čtení42 a
kříţe,
který
muţ
drţí,
můţeme
určit,
ţe
se
jedná
o svatého Ondřeje. Kříţ je poměrně reálně zobrazený, jsou na něm znázorněny letokruhy, ačkoliv velice stylizovaně. U Ondřeje
si
z pouze šesti
můţeme
všimnout,
světců
v obou
ţe
má,
svazcích,
jako
zlatě
jeden
provedený
nimbus. [Obr. 35, 36] 6.4.6
Fol. 216r – „D“eus – Panna Marie v Květnici
V centru červeného písmena poloţeného na zeleném rámu je
zobrazena
Panna
Marie
s Jeţíškem.
Marie
je
oděna
v rozevlátém, vysoce stylizovaném šatě, má dlouhé světlé rozpuštěné
vlasy
a
na
hlavě
vysokou
korunu
se
třemi
trojlisty. Na levé ruce drţí nahého Jeţíška, který pravou ručkou ţehná a dívá se na ni. Madona Regina, jak je tato kompozice s Madonou jako královnou nebes nazývána, stojí v relativně červenou
reálném
oblohu
prostředí,
s ornamentálním
v pozadí
můţeme
vidět
vzorem
hlavně
strom
a
(nebo keř), coţ poukazuje na zobrazení typu Panny Marie v Květnici. Toto zobrazení vychází ze schématu Assumpty v hořícím keři, jehoţ ideový základ můţeme v Evropě najít jiţ ve 4. století. Hořící keř je zde přirovnáván k Mariinu panenství (hořel, ale neshořel, stejně jako Panna Marie počala a porodila, a přesto zůstala pannou). Rozvinuto bylo toto
schéma
v úvaze
Bernarda
z Clairvaux,
kde
je
dáno
do souvislosti se svátkem Nanebevzetí Panny Marie. V druhé polovině 14. století je pak spojení „Panna Marie – hořící keř
–
nanebevzetí“
Na našem
obrázku
pevně
však
zakotveno
není
toto
v dobovém schéma
myšlení43.
zcela
přesně
dodrţeno. V pozadí vidíme keř, který ovšem nehoří. Panna 26
Marie nestojí na půlměsíci, jak káţe zvyklost, a není zde ani říšské jablko. Opět zde chybí u obou postav nimby. V rozvilinách
na
okraji
listu
se
skrývá
několik
lesních zvířat, například jelen. Ten je ve Starém Zákoně povaţován za poţivatelné čisté zvíře, dychtící „po bystré vodě“ tak, jako duše touţí po Bohu (podle Ţalmu 42:2). Proto je často zobrazován pijící z pramene, v našem případě však pramen pouze tušíme. Jelen je také symbolem Krista a v kompozicích zvířaty.
je
Zde
v rozvilinách
často
je za
pronásledován
sledován ním.
Ta
různými
liškou,
je
divokými
která
naopak
jiţ
se
od
krčí
pradávna
spojována s ďáblem a negativními vlastnostmi, jako je faleš a lstivost. V křesťanské nauce symbolizuje ohroţení církve herezí
stejně,
jako
je
vinice
neustále
ohroţována
vychytralou liškou44. Zobrazení jelena je v iluminovaných rukopisech
konce
kupříkladu
na
15.
století
několika
běţné.
foliích
Setkáváme
se
s ním
Jenského
kodexu45.
[Obr. 37, 38] 6.4.7
Fol. 296r – „C“risti – Zvěstování Panně Marii
V centru
modrého
písmena
na
světle
modrém
rámu
je
zobrazeno Zvěstování Panně Marii. Vlevo stojí za čtecím pultíkem Panna Marie se zlatým nimbem, v červených šatech a modrém
plášti
a
zprava
ze
zadního
plánu
obrazu
k ní
přichází anděl s radostnou zprávou, oděný ve zlatém spodním šatě,
modro-zeleném
plášti,
má roztaţená
křídla
stejné
barvy a v levé ruce zlaté ţezlo. Pravou rukou ukazuje na ni a sděluje jí, ţe právě ona je ta bohem vyvolená. 46 Vše se odehrává
v mělkém
prostoru
se
zeleným,
ornamentálně
zdobeným pozadím. Schéma, kdy anděl přichází k Panně Marii zprava, se vyskytuje poměrně zřídka, například jiţ v raně křesťanském umění v Konstantinopoli nebo později kolem roku 1300
v Římě,
v předsíni
kostela
Santa
Maria 27
in Trastevere.47 Dle tradičního zobrazení je však kompozice zrcadlově obrácená. V bordurách na okraji strany můţeme vidět dva draky, šedého
a
rudého,
v Novozákonní
poletující
tématice
mezi
spojováni
úponky.
se
Draci
satanem,
jsou
především
v Janově Zjevení. Často je drak také zobrazován pod nohami Panny
Marie
Immaculaty48,
jako
symbol
zla
přemáhaného
dobrem a čistotou. [Obr. 39, 40] 6.4.8
Fol. 319v – „E“cce – Rozeslání apoštolů II.
Zelené pro kompozici
písmeno
na
červeném
pěti
bosých
postav
podkladu
tvoří
v barevných
rám
pláštích.
Jedná se o Jeţíše Krista a čtyři apoštoly, kteří ho pozorně poslouchají, a z nichţ blíţe se dá identifikovat pouze ten stojící úplně vpravo – bezvousý mladíček Jan. Jeţíš drţí v levé ruce prázdnou nápisovou pásku vlající ve větru a pravou
rukou
ţehná.
Je
oblečen
v rudém
spodním
šatě
a
přes sebe má modrý bohatě nařasený plášť vpředu sepnutý květinovou
agrafou.
pouze Jeţíš výjevu.
má
Na
Ani
jeden
svatozář
samotné
z apoštolů
tvořenou
kompozici
nemá
ornamentem
není
nic
nimbus, v pozadí
neobvyklého,
za povšimnutí však stojí fakt, ţe se vyobrazení Rozeslání apoštolů, ba i samotné čtení objevuje v graduálu podruhé. Poprvé
se
s ním
setkáváme
jiţ
na
konci
prvního
svazku
(fol. 308r). Zde je ovšem Kristus zobrazen pouze se čtyřmi apoštoly, zatímco v prvním svazku jsou v pozadí zachycena temena
hlav
však Jeţíš
dalších
drţí
v levé
osmi
postav.
ruce
prázdnou
V obou nápisovou
případech pásku
a
pravou rukou ţehná. Zařazení stejného čtení s více či méně podobným
vyobrazením
toho
stejného
aktu
je
nezvyklé.
[Obr. 41, 42]
28
7
Zprávy o restaurování svazků Jak jsem se jiţ zmínila, na deskách obou svazků jsou
perem vepsány zprávy o restaurování obou svazků. Texty jsou v německém jazyce, psané kurentem a datované do března a počátku dubna 1894. Pokusila jsem se značně nečitelné písmo rozluštit a přeloţit49 a dovědět se tak o moţných zásazích a
úpravách
kodexu.
Ačkoliv
jsem
textu
místy
příliš
nerozuměla, zjistila jsem zde, ţe práce na obou svazcích byla
provedena
z rozhodnutí
pana
Emila
Apfela,
jednoho
z tehdejších radních města Ústí nad Labem. První svazek byl nově
převázán,
zazáplatovány
jelikoţ
trhliny
a
měl
uhnilý
opraveno
hřbet,
zapínání.
byly
zde
Dále
byly
vyztuţeny rohy knihy a proběhly i jakési úpravy kování. V textu druhého svazku, který je rovněţ psaný německým kurentem
se
dovídáme,
ţe
kniha
byla
v o trochu
lepším
stavu. Byla nově převázána, některé listy byly zpevněny pergamenem a trhliny zazáplatovány. Autor se zde zmiňuje i o poslední straně, kde je perem dopsán zpěv věnovaný svaté Kateřině. Autor prý také vyhladil zvrásněný hřbet a upravil poničené desky. Nároţní kovové štítky byly zřejmě sejmuty, vyčištěny a umístěny na nejvíce zatěţovaná místa desek. V textu
se
ovšem
objevují,
mně
bohuţel
nepříliš
jasné,
zmínky o 2 roky starých neodborných úpravách kodexu. Jedná se zřejmě o sponu na přezce. Víc informací jsem z „restaurátorských zpráv“ bohuţel nevyrozuměla. Je jisté, ţe zde určité úpravy zcela jistě proběhly,
není
ale
prozatím
v mých
silách
určit,
které
části jsou dodatky a které jsou původní.
29
8
Stylový rozbor Jak
uţ
zřejmé,
jsem
ţe
se
na
iluminátorů.
obou klíčů,
úplně
výše,
svazcích
Iluminace
podle několika (pokud zde
zmiňovala
nechybí),
na
kodexu
můţeme podle
je
první
pracovalo
rozdělit
způsobu podle
pohled více
do skupin
zobrazení
toho,
zda
nimbů
má
výjev
ornamentální nebo reálné pozadí, podle rukopisu malíře a stínování, a podobně. Detailně jsem prostudovala všechny iluminace
a
pokusila
rozlišit
tak
autory,
jsem ale
se
je
ţádné
rozdělit
zásadní
do
skupin
pravidlo
se
a mi
bohuţel určit nepodařilo. 8.1
Rozdělení iniciál Můţeme
zde
tedy
například
(v
obou
svazcích)
nalézt
celkem šest iluminací (z prvého svazku ff. 1r, 84r, 207r, z druhého
svazku
ff.
vyskytuje
zlacený
1r,
197r
nimbus.
Pět
a
296r
z nich
), má
na
nichţ
současně
se
také
ornamentální pozadí. Jeden je zasazen do reálné krajiny, coţ
si
zřejmě
do Jeruzaléma).
ţádalo Postavy
téma v
kompozice
této
zobrazené velmi odlišně oproti
scéně
(Vjezd
však
Krista
mají
tváře
ostatním postavám z této
„skupiny“. Dle mého názoru je zde zlatý Kristův nimbus doplněn aţ druhotně. Bohuţel jiţ ale nemám moţnost znovu je prostudovat osobně a z fotografií tak malé detaily není moţné
rozeznat.
Ostatní
iluminace
„skupiny
se zlatými
nimby“ jsou si v zásadě podobné, ale nalezneme zde rozdíly v podání linie, od pečlivé a hladké aţ po téměř skicovitý způsob
kresby.
Ani
zde
ale
nemohu
prozatím
určit,
zda
iniciály
(fol.
285v
nejsou nimby také druhotně doplněny. Další
skupinu
mohou
tvořit
dvě
prvého svazku – Panna Marie s Jeţíškem a fol. 319v svazku druhého Rozeslání Apoštolů II.), kde mají Kristus i Panna Marie s Jeţíškem nimby zobrazené pomocí linií náleţících 30
k ornamentálnímu pozadí. Tyto dvě iluminace jsou si velmi podobné a dá se předpokládat, ţe je vytvořil stejný autor. Kromě velmi poškozené iluminace Seslání Ducha Svatého, kde
jsou
viditelné
zbytky
zlaceného
pozadí
(jedná
se
o jediný příklad zlaceného pozadí v celém graduálu) uţ nám zbývá poslední skupina, a to zobrazení zcela bez nimbů. Mezi těmito iluminacemi nelze najít snad ţádné konstantní rysy. Některé postavy mají skicovité aţ pokřivené tváře (Nanebevstoupení Krista nebo Rozeslání apoštolů I.). Tyto dvě kompozice mají reálné pozadí. Jiné postavy jsou naopak velmi pečlivě malované a stínované (Abraham a Melchisedech a
Navštívení
ornamentální. někdy
je
Panny Liší
Marie),
se
prostor
od
ty
sebe
tvořen
mají
také
černou
pozadí
způsobem
šrafurou,
většinou stínování,
v některých
případech naopak bělobou. Velmi spatřit
výrazný
kvalitativní
v zobrazení
rozdíl
vegetabilních
lze
bordur
zcela na
jistě
okrajích
vybraných listů. Autor, který vymaloval květy a rostlinné úponky,
byl
evidentně
zručnějším
malířem,
neţ
skupina
iluminátorů, kteří vytvářeli figurální kompozice. Je zde znát
daleko
větší
propracovanost,
smysl
pro
prostorové
vyjádření i citlivé stínování. I ptáčci a další fantastičtí tvorové, kteří se v bordurách objevují, jsou reálnější a ve svém
ztvárnění
kompozice
působivější.
v okrajích
s jednoduchým
listů
drapováním
a
Naopak
jsou
některé
malovány
minimálním
figurální
zcela
prostě,
stínováním
(jako
například lukostřelec na fol. 207 prvního svazku). Ačkoli proti
mluví
právě
ledabylé
zobrazení
lidských
postav,
nabízí se samozřejmě moţnost, ţe by tyto zdařilejší části byly domalovány aţ později.50
31
9
Závěr Vzhledem k tomu, ţe je budova muzea v Ústí nad Labem jiţ
třetím rokem v rekonstrukci, nachází se veškeré jeho sbírky v depozitářích a osobní přístup ke graduálu mi byl proto povolen pouze jednou. Z toho důvodu jsem bohuţel neměla moţnost důkladněji prozkoumat vazbu knih a některé další detaily.
Stranou
jsem
ponechala
také
textovou
část
rukopisů. Ačkoliv jsou jistě zajímavou a podstatnou, ne-li nejdůleţitější
součástí
díla,
v mé
práci
pro
detailní
rozbor textů není dostatek prostoru. Cílem mé práce bylo především graduál důkladně popsat a vytvořit tak jakýsi odrazový můstek pro jeho další zkoumání. Doufám, ţe se mi podaří na tuto památku upozornit a přilákat větší pozornost odborníků. Ústecký graduál si totiţ zcela jistě zaslouţí důkladné prostudování a následnou publikaci.
32
10 Poznámky
1
Do tohoto okruhu spadá vznik mnoţství rukopisů tepelského opata
Zikmunda,
o
kterém
se
zmiňuje
Studničková
ve
svém
příspěvku
do sborníku Gotika v západních Čechách. 2
Krása, J., Kniţní malba in: Pozdně gotické umění v Čechách 1471-1526,
(Homolka, J., Krása, J., Mencl, V., Pešina, J., Petráň, J.), Praha, 1978, str. 393 – 395. 3
Konrád,
K.,
Dějiny
posvátného
zpěvu
staročeského,
Praha,
1893,
str. 152-153. 4
Kirschner,
A.,
des Nordböhmischen
Die
Aussiger
Erkursion-Klubs,
Cantionalien ročník
36.,
in:
Mitteilungen
Česká
Lípa,
1913,
str. 130-132. 5
Eise,
G.,
Aussiger
Maler
des
16.
Jahrhunderts
zur Heimatkunde des Aussig-Karbitzer Bezirkes,
in:
Beiträge
ročník 5., sešit 2,
Ústí nad Labem, 1932, str. 120. 6
Kouba, J., Průvodce po pramenech k dějinám hudby: fondy a sbírky
uložené v Čechách, Praha, 1969, str. 277. 7
Houfek, V., et al., Muzejní knihovna in: 120 let muzea Ústí nad
Labem, Ústí nad Labem, 1996, str. 115. 8
Krása,
J.,
Kniţní
malba
in:
M.,
Tepelské
Pozdně
gotické
umění
v Čechách
…,
str. 390-453. 9
Studničková,
v západních
Čechách
rukopisy
(1230-1530).
opata
Sborník
Zikmunda,
příspěvků
z
in:
Gotika
mezinárodního
vědeckého symposia, Věnováno k 70. narozeninám prof. PhDr. Jaromíra Homolky, DrSc., Praha, 1998, s. 116-124. 10
Černý,
P.,
Kniţní
malba
na
jiţní
Moravě,
in:
Od
gotiky
k renesanci: výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400-1550, sv. 2, Brno, Chamonikola, K. (ed.), Brno, 1999, str. 475-523. 11
von Euw, A., Plotzek, J. M., Die Handschriften der Sammlung Ludwig,
Bd. I., Köln, 1979. 12
Odvozeno od „Gradus“ (lt.), schod, stupeň.
13
Chybějící folia do celkového počtu nezahrnuji.
14
Figurálně zdobené iniciály se objevují vţdy na začátku nového čtení
a jsou provázeny právě červenými rubrikami. 15
[Knihovna Muzea města Ústí].
16
Převzato z evidenční karty zapůjčené dne 24. 4. 2009 v Muzeu města
Ústí nad Labem.
33
17
Nabízí
se
moţnost,
ţe
by
byla
datace
převzata
ze
záznamu
o restaurování na deskách kodexu. 18
Kirschner, A., Die Aussiger Cantionalien …
19
Bohuţel mám k této iluminaci pouze nekvalitní fotografii, není moţné
předmět blíţe určit. 20
Velmi
podobný
typ
kněze
„s půlměsícem“
jsem
našla
v katalogu
Od gotiky k renesanci …, str. 523, v antifonáři uloţeném v Moravském zemském archivu v Brně, fol. 68 „N“unc -
Obětování v chrámu, kolem
r. 1500 aţ 30. Léta 16. století. 21
Kirschner, A., Die Aussiger Cantionalien …
22
[Zasvěcení kostela].
23
[Na svatého Jana Křtitele].
24
J 1:29.
25
Kirschbaum,
Ikonographie
E., I,
Bandmann, Allgemeine
G.,
et
al.,
Ikonographie,
Lexikon
der
christlichen
A-Ezechiel,
1994-2004,
str. 181–183. 26
Kirschner, A., Die Aussiger Cantionalien …
27
Kirschbaum, E., …
28
„in nativitate marie virginis“.
29
Černý, P., Kniţní malba …, str. 515.
30
Misál, archiv města Brna, datovaný 1490-91, folio 269v, iniciála
„G“audeamus, Panna Marie s dítětem. 31
Hodegetria.
32
„ecce ego mittovos …“ - [Hle, já vás posílám], Mt. 10:16.
33
Píseň svaté Kateřiny panny a mučednice.
34
Chybějící folia do celkového počtu nezahrnuji.
35
Převzato z evidenční karty zapůjčené dne 24. 4. 2009 v Muzeu města
Ústí nad Labem. 36
Schiller,
G.,
Ikonographie
der
chistlichen
Kunst
II,
1968,
str. 28–33. 37
Kirschner, A., Die Aussiger Cantionalien …
38
Černý, P., Kniţní malba …, str. …
39
Royt, J., Šedinová, H., Slovník symbolů: kosmos, příroda a člověk
v křesťanské ikonografii, 1998, str. 133. 40
Kirschbaum,
E.,
Bandmann,
G.,
et
al.,
Lexikon
der
christlichen
Ikonographie II, 1990, str. 275-276. 41
„Ascēnsiōne Christi“.
34
42
43
„Videns Andreas cruce“. Pavlíček,
M.,
Assumpta
v hořícím
keři,
in:
Umění
XLVI
/5,
str. 444-452, 1998. 44
Royt, J., Šedinová, H., Slovník symbolů …, str. 140-42 a 148-49.
45
Jenský kodex (IV.B.24), fol. 103r, 47v, …,
načteno z http://manuscriptorium.com/apps/main/en/index.php?request=sh ow_tei_digidoc&docId=set031101set3132&client dne 19. 3. 2011. 46 47
Lukáš 2:30. Schiller, G., Ikonographie der christlichen Kunst I, Inkarnation-
Kindheit-Taufe-Versuchung-Verklärung-Wirken und Wunder Christi, 1969, str. 44-63. 48 49
[Neposkvrněné]. Na
tomto
místě
děkuji
kolegovi
Pavlu
Koberovi
za pomoc
blíţe
detaily.
při transkripci a překladu textu. 50
Ani
zde
však
nemám
moţnost
prozkoumat
Podle pracovníků Muzea Ústí je kodex zabalen a připraven na stěhování do nově zrekonstruované budovy.
35
11 Abecední seznam literatury a pramenů – Černý, P., Kniţní malba na jiţní Moravě, in: Od gotiky k renesanci:
výtvarná
kultura
Moravy
a
Slezska
1400-1550, sv. 2, Brno, Chamonikola, K. (ed.), Brno, 1999, str. 475-523. – Eise,
G.,
Aussiger
in: Beiträge Bezirkes,
zur
roč.
Maler
des
Heimatkunde
5,
sešit
2,
16.
des
Jahrhunderts
Aussig-Karbitzer
Ústí
nad
Labem,
1932,
str. 120. – Houfek, V., et al., Muzejní knihovna in: 120 let muzea Ústí nad Labem, Ústí nad Labem 1996, str. 115. – Kirschner,
A.,
in: Mitteilungen
Die des
Aussiger
Cantionalien
Nordböhmischen
Erkursion-Klubs,
roč. 36, Česká Lípa, 1913, str. 130-132. – Konrád, K., Dějiny posvátného zpěvu staročeského, Praha 1893, str. 152-153. – Kouba, J., Průvodce po pramenech k dějinám hudby: fondy a sbírky uložené v Čechách, Praha, 1969, str. 277. – Krása,
J.,
Kniţní
malba
in:
Pozdně
gotické
umění
v Čechách 1471-1526, (Homolka, J., Krása, J., Mencl, V., Pešina, J., Petráň, J.), Praha, 1978, str. 393-395. – Studničková, in: Gotika
M., v
Tepelské
západních
rukopisy
Čechách
opata
Zikmunda,
(1230-1530).
Sborník
příspěvků z mezinárodního vědeckého symposia, Věnováno k 70. narozeninám prof. PhDr. Jaromíra Homolky, DrSc., Praha, 1998, 116-124. – von
Euw,
A.,
Plotzek,
J.
M.,
Die
Handschriften
der Sammlung Ludwig, Bd. I., Köln, 1979. – Kirschbaum,
E.,
der christlichen Ikonographie,
Bandmann,
G.,
Ikonographie
A-Ezechiel,
Rom,
et
al.,
I, 1990,
Lexikon
Allgemeine str.
181-183,
275-276. 36
– Royt, J., Šedinová, H., Slovník symbolů: kosmos, příroda a
člověk
v
křesťanské
ikonografii,
Praha,
1998,
str. 133. – Schiller, G., Ikonographie der chistlichen Kunst I, II, Gütersloh, 1969, str. 28-30, 44-63. – Pavlíček, M., Assumpta v hořícím keři, in: Umění XLVI/5, Praha, 1998, str. 444-452. – Evidenční karta zapůjčená dne 24. 4. 2009 v Muzeu města Ústí nad Labem.
37
12 Chronologický seznam literatury a pramenů – Konrád,
K.,
Dějiny
posvátného
zpěvu
staročeského,
Praha, 1893, str. 152-153. – Kirschner,
A.,
in: Mitteilungen
Die des
Aussiger
Cantionalien
Nordböhmischen
Erkursion-Klubs,
roč. 36, Česká Lípa, 1913, str. 130-132. – Eise,
G.,
Aussiger
in: Beiträge Bezirkes,
zur
roč.
5,
Maler
des
Heimatkunde sešit
2,
16.
des
Jahrhunderts
Aussig-Karbitzer
Ústí
nad
Labem,
1932,
str. 120. – Kouba, J., Průvodce po pramenech k dějinám hudby: fondy a sbírky uložené v Čechách, Praha, 1969, str. 277. – Schiller, G., Ikonographie der chistlichen Kunst I, II, Gütersloh, 1969, str. 28-30, 44-63. – Krása,
J.,
Kniţní
malba
in:
Pozdně
gotické
umění
v Čechách 1471-1526, (Homolka, J., Krása, J., Mencl, V., Pešina, J., Petráň, J.), Praha, 1978, str. 393-395. – von
Euw,
A.,
Plotzek,
J.
M.,
Die
Handschriften
der Sammlung Ludwig, Bd. I., Köln 1979. – Kirschbaum,
E.,
der christlichen Ikonographie,
Bandmann,
G.,
et
Ikonographie
A-Ezechiel,
Rom,
al.,
I, 1990,
Lexikon
Allgemeine str.
181-183,
str. 275-276. – Houfek, V., et al., Muzejní knihovna in: 120 let muzea Ústí nad Labem, Ústí nad Labem 1996, str. 115. – Pavlíček, M., Assumpta v hořícím keři, in: Umění XLVI/5, Praha, 1998, str. 444-452. – Royt, J., Šedinová, H., Slovník symbolů: kosmos, příroda a
člověk
v
křesťanské
ikonografii,
Praha,
1998,
str. 133. – Studničková, in: Gotika
M., v
Tepelské
západních
rukopisy
Čechách
opata
(1230-1530).
Zikmunda, Sborník 38
příspěvků z mezinárodního vědeckého symposia, Věnováno k 70. narozeninám prof. PhDr. Jaromíra Homolky, DrSc., Praha, 1998, str. 116-124. – Černý, P., Kniţní malba na jiţní Moravě, in: Od gotiky k renesanci:
výtvarná
kultura
Moravy
a
Slezska
1400-1550, sv. 2, Brno, Chamonikola, K. (ed.), Brno, 1999, str. 475-523. – Evidenční karta zapůjčená dne 24. 4. 2009 v Muzeu města Ústí nad Labem.
39
13 Summary This work is dedicated to the late Gothic illuminated manuscripts,
especially
to
Gradual
of
Ústí
and
its
decoration. This piece of work from the turn of the 15th and
16th
century
is
one
of
the
most
important
relics
of this period in the region of Ústí. The gradual is a codex of two volumes, each one has wooden covers covered by light leader. Both volumes have about 320 folios made of parchment, filled by staves and text.
At
the
beginning
of
some
songs
there
is
fine
decorated initial with figural scene, which is connected with the following song. Depiction of these pictures is the core of my work. Currently,
the
in the reconstruction,
museum so
I
in was
Ústí not
nad
able
to
Labem
is
thoroughly
explore both books. I also didn´t pay attention to the text of
the
codices,
but
I
hope
it
becomes
the
subject
of further research of professionals.
40
14 Seznam obrazových příloh 14.1 Letní díl – Obr. 1: Desky a hřbet (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem) – Obr. 2: Koţené pásky se sponami (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem) – Obr. 3: Nároţní kování (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem) – Obr. 4: Ex nad Labem)
Libris
(fotodokumentace
– Obr. 5: Zpráva o restaurování města Ústí nad Labem)
Muzea
města
Ústí
(fotodokumentace Muzea
– Obr. 6: fol. 1r „G“loria Trůnící (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
Kristus
– Obr. 7: fol. 1r - „G“loria - Trůnící Kristus – detail (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem) – Obr. 8: fol. 7v – „S“acer - Abraham a Melchisedech (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem) – Obr. 9: fol. 7v – „S“acer - Abraham a Melchisedech – detail (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem) – Obr. 10: fol. 64v – „S“anctifica - Budova (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
kostela
– Obr. 11: fol. 64v – „S“anctifica - Budova kostela – detail (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem) – Obr. 12: fol. 84r – „D“escendit - Sv. Jan (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
Křtitel
– Obr. 13: fol. 84r – „D“escendit - Sv. Jan Křtitel detail (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem) – Obr. 14: fol. 105v –„E“xurges – Navštívení Panny Marie (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem) – Obr. 15: fol. 105v – „E“xurges - Navštívení Panny Marie – detail (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem) 41
– Obr. 16: fol. 207r – „A“dest – Narození Panny Marie (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem) – Obr. 17: fol. 207r – „A“dest - Narození Panny Marie detail (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem) – Obr. 18: fol. 285v – „F“ons – Madona (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem) – Obr. 19: fol. 285v – „F“ons - Madona (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
-
detail
– Obr. 20: fol. 308r – „E“cce – Rozeslání apoštolů I (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem) – Obr. 21: fol. 308r – „E“cce - Rozeslání apoštolů I detail (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
14.2 Zimní díl – Obr. 22: Desky a hřbet (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem) – Obr. 23: Koţené pásky a spony (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem) – Obr. 24: Nároţní kování Ústí nad Labem)
(fotodokumentace Muzea města
– Obr. 25: Ex Libris (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem) – Obr. 26: Zpráva o restaurování (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem) – Obr. 27: fol. 1r – „G“aude – Vjezd Krista do Jeruzaléma (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem) – Obr. 28: fol. 1r – „G“aude – Vjezd Krista do Jeruzaléma - detail (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem) – Obr. 29: fol. 35v – „I“udea – Jeţíšek (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
s
kříţem
– Obr. 30: fol. 35v – „I“udea – Jeţíšek s kříţem – detail (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
42
– Obr. 31: fol. 181v – „U“sque – Nanebevstoupení Krista (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem) – Obr. 32: fol. 181v – „U“sque – Nanebevstoupení Krista detail (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem) – Obr. 33: fol. 189v – „V“eni – Seslání Ducha Svatého (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem) – Obr. 34: fol. 189v – „V“eni – Seslání Ducha Svatého detail (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem) – Obr. 35: fol. 197r – „V“idens – Svatý (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
Ondřej
– Obr. 36: fol. 197r – „V“idens – Svatý Ondřej – detail (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem) – Obr. 37: fol. 216r – „D“eus – Panna Marie v Květnici (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem) – Obr. 38: fol. 216r – „D“eus – Panna Marie v Květnici detail (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem) – Obr. 39: fol. 296r – „C“risti – Zvěstování Panně Marii (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem) – Obr. 40: fol. 296r – „C“risti – Zvěstování Panně Marii – detail (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem) – Obr. 41: fol. 319v – „E“cce – Rozeslání apoštolů II (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem) – Obr. 42: fol. 319v – „E“cce – Rozeslání apoštolů II – detail (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem) 14.3 DVD - Kompletní fotodokumentace na přiloţeném DVD.
43
15 Obrazová příloha 15.1 Letní díl (ST 1490)
Obr. 1: Desky a hřbet (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
Obr. 2: Koţené pásky se sponami (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
44
Obr. 4: Ex Libris Obr. 3: Nároţní kování (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
(fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
Obr. 5: Zpráva o restaurování (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
45
Obr. 6: fol. 1r - „G“loria Trůnící Kristus (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
Obr. 7: fol. 1r - „G“loria Trůnící Kristus – detail (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
46
Obr. 8: fol. 7v – „S“acer Abraham a Melchisedech (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
Obr. 9: fol. 7v – „S“acer Abraham a Melchisedech – detail (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
47
Obr. 10: fol. 64v – „S“anctifica Budova kostela (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
Obr. 11: fol. 64v „S“anctifica - Budova kostela – detail (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
48
Obr. 12: fol. 84r – „D“escendit Sv. Jan Křtitel (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
Obr. 13: fol. 84r – „D“escendit Sv. Jan Křtitel detail (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
49
Obr. 14: fol. 105v –„E“xurges – Navštívení Panny Marie (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
Obr. 15: fol. 105v – „E“xurges - Navštívení Panny Marie – detail (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
50
Obr. 16: fol. 207r – „A“dest – Narození Panny Marie (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
Obr. 17: fol. 207r – „A“dest Narození Panny Marie - detail (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
51
Obr. 18: fol. 285v – „F“ons – Madona (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
Obr. 19: fol. 285v – „F“ons Madona - detail (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
52
Obr. 20: fol. 308r – „E“cce – Rozeslání apoštolů I (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
Obr. 21: fol. 308r – „E“cce Rozeslání apoštolů I - detail (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
53
15.2 Zimní díl (ST 1491)
Obr. 22: Desky a hřbet (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
Obr. 23: Koţené pásky a spony (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
54
Obr. 24: Nároţní kování
Obr. 25: Ex Libris
(fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
(fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
Obr. 26: Zpráva o restaurování (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
55
Obr. 27: fol. 1r – „G“aude – Vjezd Krista do Jeruzaléma (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
Obr. 28: fol. 1r – „G“aude – Vjezd Krista do Jeruzaléma detail (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
56
Obr. 29: fol. 35v – „I“udea – Jeţíšek s kříţem (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
Obr. 30: fol. 35v – „I“udea – Jeţíšek s kříţem – detail (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
57
Obr. 31: fol. 181v – „U“sque – Nanebevstoupení Krista (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
Obr. 32: fol. 181v – „U“sque – Nanebevstoupení Krista - detail (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
58
Obr. 33: fol. 189v – „V“eni – Seslání Ducha Svatého (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
Obr. 34: fol. 189v – „V“eni – Seslání Ducha Svatého - detail (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
59
Obr. 35: fol. 197r – „V“idens – Svatý Ondřej (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
Obr. 36: fol. 197r – „V“idens – Svatý Ondřej – detail (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
60
Obr. 37: fol. 216r – „D“eus – Panna Marie v Květnici (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
Obr. 38: fol. 216r – „D“eus – Panna Marie v Květnici - detail (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
61
Obr. 39: fol. 296r – „C“risti – Zvěstování Panně Marii (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
Obr. 40: fol. 296r – „C“risti – Zvěstování Panně Marii – detail (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
62
Obr. 41: fol. 319v – „E“cce – Rozeslání apoštolů II (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
Obr. 42: fol. 319v – „E“cce – Rozeslání apoštolů II – detail (fotodokumentace Muzea města Ústí nad Labem)
63
