Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta

Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta

VÝNOSNOST DEPOZITNÍCH PRODUKTŮ NA ČESKÉM BANKOVNÍM TRHU

Diplomová práce

2012

Bc. Monika Holubcová

Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta

VÝNOSNOT DEPOZITNÍCH PRODUKTŮ NA ČESKÉM BANKOVNÍM TRHU Diplomová práce

Autor:

Bc. Monika Holubcová

Vedoucí práce:

Ing. Zdeněk Puchinger

Olomouc 2012

Čestné prohlášení

Prohlášení Místopřísežně prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: „Výnosnost depozitních produktů na českém bankovním trhu“ vypracovala samostatně pod odborným dohledem vedoucího diplomové práce a uvedla jsem všechny použité podklady a literaturu.

V Olomouci dne: ……………

Podpis: ……………

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 6 1. Vznik a vývoj českého bankovnictví ............................................................................ 8 2. Depozitní (vkladové) produkty ................................................................................... 14 2.1 Depozita z hlediska klientů ................................................................................... 14 2.2 Depozita z hlediska ekonomiky banky ................................................................. 14 2.3 Úrok ...................................................................................................................... 15 2.4 Úroková sazba....................................................................................................... 15 2.5 Charakteristika vkladů .......................................................................................... 16 2.6 Pojištění vkladů..................................................................................................... 16 2.7 Magický trojúhelník .............................................................................................. 17 3. Depozitní produkty v ČR ............................................................................................ 19 3.1 Finanční situace českých domácností ................................................................... 20 3.2 Index úspor ........................................................................................................... 21 3.3 Potenciál spoření ................................................................................................... 21 3.4 Spoření ve světě .................................................................................................... 23 4. Běţný účet ................................................................................................................... 24 4.1 Úročení peněţních prostředků na běţném účtu .................................................... 24 5. Stavební spoření .......................................................................................................... 25 5.1 Smlouva o stavebním spoření ............................................................................... 26 5.2 Fáze stavebního spoření ........................................................................................ 28 5.2.1 Fáze spořící .................................................................................................... 28 5.2.2 Fáze úvěrová .................................................................................................. 28 5.3 Fond stavebního spoření ....................................................................................... 29 5.4 Role spořících klientů ve stavebním spoření ........................................................ 29 5.5 Bezpečnost stavebního spoření ............................................................................. 29 5.6 Přímé a nepřímé efekty stavebního spoření .......................................................... 30 5.7 Státní podpora ....................................................................................................... 31 6. Vklady na vkladních kníţkách .................................................................................... 35 6.1 Charakteristika vkladních kníţek.......................................................................... 35 6.2 Nakládání s vkladem ............................................................................................. 35 6.3 Poskytovatelé vkladních kníţek............................................................................ 36 6.4 Vkladní kníţky a jejich výnos .............................................................................. 36 7. Termínované vklady ................................................................................................... 37 7.1 Charakteristika termínovaného vkladu ................................................................. 37 7.2 Smlouva o termínovaném vkladu ......................................................................... 37 7.3 Členění termínovaných vkladů ............................................................................. 38 4

7.3.1 Klasický termínovaný vklad .......................................................................... 38 7.3.2 Revolvingový termínovaný vklad .................................................................. 38 8. Inflace ......................................................................................................................... 39 9. Spořící účty ................................................................................................................. 43 9.1 Charakteristika spořících účtů .............................................................................. 43 9.2 Úročení spořících účtů .......................................................................................... 43 10. Komparace bankovních institucí .............................................................................. 44 11. Komparace běţných účtů .......................................................................................... 45 12. Komparace spořících účtů ........................................................................................ 47 13. Komparace termínovaných vkladů ........................................................................... 49 14. Komparace stavebního spoření ................................................................................. 50 15. Výnosnost termínovaných vkladů ............................................................................ 52 16. Výnosnost běţných účtů ........................................................................................... 55 17. Výnosnost spořících účtů jednotlivých bank ............................................................ 57 18. Výnosnost stavebního spoření .................................................................................. 61 19. Výnosnost vkladních kníţek ..................................................................................... 63 Závěr ............................................................................................................................... 66 Summary ......................................................................................................................... 68 Seznam pramenů a literatury .......................................................................................... 69 Seznam zkratek ............................................................................................................... 71 Seznam obrázků, grafů, schémat .................................................................................... 72 Seznam tabulek ............................................................................................................... 73 Seznam příloh ................................................................................................................. 74 Přílohy............................................................................................................................. 75

5

Úvod V dnešní době, ve které většina z nás přemýšlí, kam s penězi pro jejich zhodnocení, se na nás z médií hrne velké množství nabídek depozitních produktů od různých bankovních institucí. V tomto množství nabídek se lze jen těžko rychle zorientovat. Domnívám se, že většina lidí upřednostňuje výběr určité bankovní instituce na základě rad či doporučení od svých rodinných příslušníků, známých či přátel před detailním porovnáváním nabídky jednotlivých bankovních institucí, které by jim zabralo spoustu času. Orientaci v nabízených depozitních produktech ztěžuje množství faktorů, které ovlivňují výsledné zhodnocení. Mezi tyto faktory například patří výše vkladu, výpovědní lhůta, úroková sazba, poplatky za vedení účtů, jiné poplatky spojené se založením a vedením účtu, minimální zůstatek, daňové zatížení a v neposlední řadě také inflace, která má na míru zhodnocení značný vliv. Dle mého názoru by každý, kdo si chce uložit své peněžní prostředky do bankovní instituce, která mu přinese největší zhodnocení těchto vložených peněžních prostředků, měl využít rady odborníka/ů, kteří se v této oblasti pohybují dennodenně a vědí mnohé o vývoji depozitních produktů a jejich výnosnosti. Pokud možno by mělo jít o nezávislého odborníka, který se klientům snaží poskytnout nezávislé informace a nesnaží se prosadit jeden bankovní produkt té bankovní instituce, se kterou je nějakým způsobem provázán. Hlavním cílem této práce je provedení porovnání výnosnosti depozitních produktů u vybraných bankovních institucí. V první části jsem se zaměřila na vznik a vývoj českého bankovnictví, rozdělení depozitních produktů, popis jednotlivých prvků, které úzce souvisí s depozitními produkty a jejich výnosností a dále jsem v této části provedla rozbor českých domácností v souvislosti s jejich úsporami. Druhá část je zaměřena na detailní specifikaci jednotlivých depozitních produktů – charakteristika daných produktů. Dále jsem se v této části zaměřila na inflaci, která výnosnost depozitních produktů značně ovlivňuje. V třetí části jsem provedla komparaci jednotlivých depozitních produktů z pohledu výhod a nevýhod, které dané depozitní produkty přináší. Každá bankovní instituce se snaží o to, aby měla v nabídce něco, co ostatní bankovní instituce 6

nenabízejí. Tím vznikají v nabídkách jednotlivých bankovních institucí různé bonusy, které ovlivňují rozhodování klientů při řešení zakládání nového účtu. V poslední části jsem vypracovala hodnocení výnosnosti vybraných depozitních produktů u zvolených bankovních institucí. Výnosnost daných depozitních produktů nejčastěji ovlivňuje výše vkladu, výpovědní lhůta a samozřejmě výše úrokové sazby.

7

1. Vznik a vývoj českého bankovnictví Bankovnictví v našich zemích vznikalo téměř shodně s evropským bankovnictvím. Vývoj bankovnictví byl motivován ekonomickými, obchodními i politickými faktory. Peníze hrály na našem území významnější úlohu v oblasti směny až od 11. Století. Nedosahovali jsme však takové úrovně jako vyspělé státy antického světa. Půjčky a úvěry uskutečňovaly pouze panovníci a feudálové. Tyto půjčky byly však většinou velice problematické. Důvodem těchto problémů byli nesolventní feudálové, kteří nevraceli zapůjčené peníze zpět věřitelům (obchodníkům). Věřitelé měli velmi málo prostředků pro získání zapůjčených peněz zpět, poněvadž se feudálové zbavovali věřitelů mocenským způsobem. Vzhledem k rozvíjejícímu se dálkovému obchodu, který probíhal také přes naše území, se zde vyvinuly určité modely „obchodních úvěrů“. Cizí obchodníci cestující po obchodních cestách vedoucích přes naše území poskytovali tyto úvěry místním „partnerům“. K oživení finančního světa došlo díky změně postavení českých zemí v době vlády posledních přemyslovských králů a hlavně v Lucemburské době. V tomto období se objevují první znaky pozdějších bankovních operací. Tyto finanční transakce prováděli zejména cizinci mající v českých zemích své obchodní zájmy. První Lucemburkové a hlavně Jan Lucemburský si většinou půjčovali peníze v severoitalských obchodních městech. Karel IV. se snažil oživit rozvoj finančního hospodářství dle vzoru italských republik, šlo však pouze jen o pokusy. Půjčování peněz probíhalo obvykle jen u feudálů a panovníků. Toto půjčování peněz mělo však daleko ke klasickému bankovnímu úvěru. V našich zemích se půjčování peněz na „úrok“ věnovali jen „nekřesťané“ (u nás šlo většinou o židovské obchodníky). Křesťané se tomuto půjčování peněz na „úrok“ vyhýbali, protože dle křesťanských zásad čas, který uplynul od půjčení peněz k jejich splacení, patřil „Bohu“, proto bylo podle křesťanského náboženství proti Bohu vybírat za tento čas jakýkoliv úrok. V našich zemích v 16. a 17. století obdobně jako ve zbylé Evropě plnily roli určitých soukromých bankovních domů především obchodní firmy. Začínající

8

bankovnictví bylo svým způsobem doplňkem obchodní činnosti, jejíž potřebě bylo plně podřízeno. Ke změně situace začalo docházet až na přelomu 17. a 18. století. Jednoduché bankovní operace byly dosud stále spojeny s obchodní činností, ale s rozvíjejícím se podnikání se postupně z doplňků obchodní činnosti stávaly bankovní aktivity samostatným předmětem podnikatelského rozvoje. Obchodníci a směnárníci zabývající se poskytováním úvěru nebo směnek na budoucí příjmy rozhodovali o podmínkách poskytnutí úvěru či vystavení směny o výši úroku více méně na základě svých vlastních zkušeností a znalostí o klientovi. Výši úroku bylo možno často označit za lichvářskou. V roce 1751 vznikl v Brně první soukromý bankovní dům. Tento bankovní dům byl spojen s komoditní burzou (textil) a jeho účelem bylo pokrytí finanční potřeby brněnských a okolních textilních manufaktur.1 Bankovnictví v českých se převážně v rámci Rakousko-Uherska. Vývoj byl ale nerovnoměrný a v českých zemích pomalejší, protože zde převažoval zemědělský charakter výroby nevyžadující obsáhlé služby, které banky nabízely. Teprve v 19. století, kdy došlo k rozvoji průmyslové výroby, došlo k větší potřebě rychlejšího rozvoje bankovního sektoru. Rakouské banky působící na našem území však dostatečně nepodporovaly vývoj českého podnikatelského sektoru, čímž docházelo ke vzniku nových bank. Na našem území vznikly například První občanské záložny (1857), Živnostenské banky pro Čechy a Moravu (1868), Hypoteční banky Království českého (1864), České průmyslové banky (1893). Velký vliv na rozvoj bank měl hlavně rozvoj Živnostenské banky pro Čechy a Moravu, která zřizovala řadu poboček jak na našem území, tak na území jiných států a rozvoj burzy cenných papírů v Praze (1871). Díky této burzy došlo ke zvýšení zájmu o obchodování s cennými papíry a zakládání nových bankovních domů. Negativní dopad na bankovní sektor měla krize v roce 1873, kdy došlo k pádu kursu cenných papírů, což se značně dotklo i cenového vývoje na pražské burze. Snížení hodnoty cenných papírů jednotlivých společností – klientů bank měl za 1

DITRICHOVÁ, J. Studijní materiály k předmětu bankovnictví. Hradec Králové: Univerzita HRADEC KRÁLOVÉ, 2007, s. 7-8

9

následek také snížení cen bankovních akcií a způsobil snižování likvidity jednotlivých bankovních domů. Koncem sedmdesátých let zanikla velmi rychle podstatná část pražských bank (15 z 19 fungujících akciových bank). V bankovních sektoru se udržela pouze jedna česká banka – Živnostenská banka pro Čechy a Moravu. Po skončení krize sedmdesátých let se bankovní sektor opět stabilizoval v průběhu devadesátých let. Na devadesátá léta pak navazuje velice výrazný rozvoj činnosti bank na počátku 20. století. Současně s rozvojem bank se vyvíjela ve finančním sektoru také další činnost zaměřena na podporu spoření a úvěrování obyvatelstva, zejména s nižšími příjmy. Tuto činnost realizovali:

Veřejné spořitelny -

schraňovací pokladnice pro hlavní město Prahu a Čechy (založena r. 1825, od roku 1860 působila jako Česká spořitelna)

-

v roce 1936 svou činnost na území Československa provozovalo 351 spořitelen

Spořitelní spolky -

kampeličky – drobné peněžní ústavy s neomezeným ručením, podporovaly spoření, poskytovaly úvěry živnostníkům a zajišťovaly i další činnosti, převážně společný nákup

Občanské záložny -

přijímání vkladů

-

úvěrové operace

-

eskont směnek

-

hypoteční úvěry

Okresní hospodářské záložny Bankovní systém v našich zemích byl značně ovlivněný přechodem k centrálně řízené ekonomice v roce 1948. Sovětský model bankovnictví prosazoval centralizaci funkcí centrální banky i obchodních bank do jediné instituce. Tento model umožňoval využít banky jako důležitý kontrolní prvek v rámci centrálně plánované a řízené

10

ekonomiky. Na základě této koncepce byl uspořádán bankovní systém organizačně takto:

Státní banka československá (SBČS) -

založena roku 1950

-

funkce centrální banky a zajištění všech funkcí obchodních bank pomocí svých poboček pro státní i družstevní podniky

Ústavy „lidového peněžnictví“ -

v roce 1953 přeměněny na státní spořitelny a podřízeny ministerstvu financí

-

centralizace v roce 1967, sloučeny do jedné instituce – rozdělena po krátké době na Českou státní spořitelnu, s.p.ú. a Slovenskú štátnu sporiteľnu, s.p.ú. z důvodu vytvoření federace

Živnostenská banka -

získala „výjimku“ a zajišťovala také zahraniční platební styk pro soukromé osoby a některé vybrané devizové operace

Investiční banka -

v roce 1958 byla pověřena úvěrováním investiční výstavby státních i družstevních podniků a potom byla její činnost převedena na SBČS

Československá obchodní banka, a.s. -

svou činnost začala provozovat až v roce 1965

-

její vznik byl důsledkem snahy o řešení nového ekonomického modelu v polovině 60. Let

Politické i praktické změny v ekonomickém životě vyvolaly potřebu realizovat nové legislativní i institucionální řešení bankovního systému. V druhé polovině 80. let byla připravována politicky nepřijatelná reforma bankovnictví. Tato reforma byla základem pro návrh nové legislativní úpravy, která byla schválena s účinností od 1.1.1990 a nově

11

se také přijal Zákon o bankách a spořitelnách a Zákon o Státní bance československé. Tyto změny vyvolaly a umožnily i institucionální změny, mezi které můžeme zařadit: -

vymezení Státní banky československé (SBČS) jako centrální banky

-

vyčlenění tří nových univerzálních obchodních bank z činnosti SBČS

-

vznik nových obchodních bank (minimální kapitál 50 mil. Kč)

-

možnost zřizovat a provozovat na území Československa dceřiných společností zahraničních bank

Změnami, které přinesl nový legislativní rámec v české ekonomice vznikl dvoustupňový bankovní systém (typický pro bankovnictví v tržní ekonomice.

Důležitou skutečností bylo v tomto období obnovení členství Československa v Mezinárodním měnovém fondu (MMF) a ve Světové bance. Díky tomuto obnovení členství a následných jednání došlo k poskytnutí půjčky Československu, které pomohly k hladkému průběhu ekonomické reformy. Ke stabilizaci vývoje bankovního systému i ekonomiky výraznou měrou přispěla také pomoc MMF v oblasti technické, vzdělávání pracovníků a přípravě legislativních norem. V roce 1992 začíná v oblasti legislativy druhá etapa. Na základě zkušeností získaných v počátku fungování bankovního systému v demokratické tržní ekonomice a potřebě legislativní úpravy na úrovni ekonomicky vyspělých států byly přijaty nové právní normy – zákon č. 21/1992 Sb., o bankách a zákon č. 22/1992 Sb., o Státní bance československé.

Další etapou v rozvoji bankovního systému je období, které následovalo po rozdělení Československa (ČSFR) a vytvoření České republiky. Největším problémem po vzniku České republiky byl vznik nové měny (měnová odluka). Devadesátá

léta

byla

obdobím

ekonomického

růstu,

ale

s určitými

nerovnovážnými sklony projevujícími se také v bankovním sektoru. Bankovní systém se dostal do nepříznivé situace, která byla způsobena různými vlivy (pokračující úvěrování podniků, nezkušení pracovníci bank, podvody uvnitř bank, špatná orientace v projektech nově vznikajících soukromých firem). 12

V roce 1990 se ekonomické i neekonomické problémy objevily zejména u malých, nově vzniklých bank. Centrální banka musela tyto problémy řešit v zájmu stability bankovního systému a české ekonomiky. Nástrojem k řešení těchto problémů byl vyhlášen „konsolidační program II“.

Po roce 1993 došlo k dalším významným skutečnost, které ovlivnily posun v kvalitě a šíři činností bankovního systému. Mezi tyto skutečnosti patří: -

vznik nových stavebních spořitelen (1993)

-

pojištění vkladů fyzických osob

-

vyšší hranice minimálního základního kapitálu

-

vznik hypotečních bank

-

vznik spořitelních a úvěrových družstev Za důležitý mezník se považuje rok 1998, ve kterém byly schváleny dvě novely

zákona o bankách (malá a velká novela). Cílem a záměrem velké novely bylo jak obnovení důvěry v český bankovní systém, tak reagování na potřeby harmonizace legislativních předpisů s právem Evropské unie, směrnicemi Rady Evropského společenství.2

2

POSPÍŠIL, R. a kol. Finance a bankovnictví. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006.

13

2. Depozitní (vkladové) produkty Forem depozitních (vkladových) produktů je velké množství, v této diplomové práci se zaměřím na tyto produkty:

a) běžný účet b) spořící účty c) termínované vklady

2.1 Depozita z hlediska klientů Přístup klientů k depozitům ovlivňuje řada faktorů. Z pohledu klienta představují úspory odloženou spotřebu. Klient se zříká bezprostřední spotřeby, ať již jde o vytváření peněžních rezerv bez bližšího určení či potřebu soustředit větší množství peněžních prostředků na rozsáhlejší investice (bydlení, auto, dovolená, založení podniku atd.). Podle toho si volí způsob uložení dočasně volných peněžních prostředků a vybírá z nabídky nejvhodnější depozitní produkt.

Mezi hlavní kritéria, podle kterých se klienti rozhodují u depozitních produktů patří: a) spolehlivost (jistota) b) výše zhodnocení uložených peněžních prostředků c) administrativní jednoduchost při založení vkladového účtu d) manipulace s uloženými prostředky e) likvidita f) kvalita pracovníků banky

2.2 Depozita z hlediska ekonomiky banky Z hlediska banky představují přijatá depozita závazek, banka je tedy vede na straně pasiv. K depozitům, které banky získaly, musí povinně vytvářet zákonné rezervy – uložit na bezúročný účet centrální banky určitou procentuální část z celkového objemu depozit. Centrální banka stanovuje výši těchto rezerv na základě vývoje

14

celkové situace na peněžním a kapitálovém trhu. Centrální banka tím ovlivňuje depozitní politiku bank. Mimo povinných rezerv můžou banky vytvářet také dobrovolné rezervy. Výše těchto rezerv je ovlivněna aktuální situací a obchodními záměry banky. Banky realizují svojí depozitní politiku zejména prostřednictvím stanovení úrokových sazeb a sestavením svých depozitních produktů. Při stanovování úrokových sazeb z depozit banky vycházejí v zásadě z aktuální ekonomické situace, situace na finančních trzích, dalšího ekonomického a finančního vývoje atd.3

2.3 Úrok Úrok je částka, kterou je dlužník povinen zaplatit za zapůjčení peněz. Představuje náhradu pro věřitele, který se zapůjčením peněz zbavil možnosti je používat a podstoupil rizika spojená se tímto zapůjčením.

2.4 Úroková sazba Úroková sazba vyjadřuje cenu zapůjčených peněžních prostředků. U úrokové sazby se zaměřuje jak na její velikost, tak na délku období, ke kterému se vztahuje. Za jednotkové období se u úrokové sazby považuje jeden rok. Z tohoto důvodu se někdy k velikosti úrokové sazby přidává zkratka p.a. (per annum). Úroková sazba se vyjadřuje v procentech. S ohledem na inflaci dělíme úrokovou sazbu na úrokovou sazbu reálnou a nominální. Nominální úroková sazba je sazba vyskytující se v úvěrových smlouvách. Reálná úroková sazba zohledňuje míru inflace. Reálnou úrokovou sazbu zjistíme tak, že od úrokové sazby odečteme míru inflace. V případě záporného výsledku bude v budoucnu kupní síla peněz nižší, než v současnosti, čímž i přes nominální zhodnocení reálně ztrácíme.4

3 4

ŠENKÝŘOVÁ, B. Bankovnictví I: učebnice. Vyd. 1. Praha: Grada, 1997, s. 194 - 199 SEKERKA, B. Banky a bankovní produkty. Praha: Profess, 1997, s. 16

15

2.5 Charakteristika vkladů Vklady se realizují na základě smluv. Smlouva o vkladu vzniká mezi fyzickou či právnickou osobou (dále vkladatel) a peněžním ústavem složením vkladu u peněžního ústavu a jeho přijetím peněžním ústavem. Vkladatel má právo na úroky či jiné majetkové výhody vymezené peněžním ústavem. Vkladatel či jiná oprávněná osoba (v zákonech stanovených případech) má právo s vloženým vkladem nakládat. Vkladatel může v dohodě s peněžním ústavem vinkulovat výplatu vkladu na oznámení hesla nebo na splnění jiné podmínky. Neuvedeli vkladatel heslo, musí prokázat, že mu vklad náleží.5

2.6 Pojištění vkladů Vklady v bankách, záložnách a stavebních spořitelnách jsou pojištěny ze zákona. Rok 2011 přinesl v oblasti pojištění vkladů pro spotřebitele pozitivní změny. Pojistný limit se zvýšil na dvojnásobek – na 100 000 EUR (zhruba 2 450 000 Kč). Ten je platný pro jednu osobu a jeden finanční ústav, bez spoluúčasti. V případě, že má klient vklady ve vyšší hodnotě a chce dosáhnout 100% pojištění, musí rozdělit své vklady do různých institucí. V roce 2011 došlo také ke změně výplatní lhůty v případě krachu instituce, u které měli klienty uložené peníze. Do roku 2010 Fond pojištění vkladů musel začít vyplácet náhrady vkladů po uplynutí 3 měsíců od vyhlášení krachu Českou národní bankou. Od roku 2011 se tato doba zkrátila na 20 pracovních dnů. Dříve také mohlo dojít v odůvodněných případech k posunu začátku vyplácení náhrad o další tři měsíce, dle novely lze lhůtu prodloužit pouze o dalších 10 pracovních dnů. Negativní dopad na spotřebitele měla změna doby možnosti vyzvednutí svých peněz u zkrachovalé banky. Dříve si klienti mohli své peníze vyzvednout až do 5 let od zahájení vyplácení, nyní se promlčecí lhůta zkrátila na 3 roky.6

5

SEKERKA, B. Banky a bankovní produkty. Praha: Profess, 1997, s. 247 HOVORKA, J. Pojištění vkladu 2011: po krachu banky a záložny peníze do tří týdnů. Teoreticky.[online]. 3.12.2010 [cit. 2012-02-28]. 6

16

2.7 Magický trojúhelník Nedílnou součástí hodnocení investičních či spořících příležitostí jsou kritéria hodnocení těchto příležitostí. Tyto kritéria jsou tři: výnos, bezpečnost a likvidita. Ideální investiční či spořící příležitost by mela mít vysokou výnosnost a likviditu s minimální úrovní rizika.

Obrázek 1 – Magický trojúhelník

Zdroj: http://investice.finance.cz

Výnos Výnosem rozumíme všechny příjmy plynoucí z investice od chvíle, kdy jsme do ní vložili finanční prostředky, až do doby možného posledního příjmu. Nejpřesnějším nástrojem pro měření a porovnávání výnosů je výnosové procento, které udává, o kolik procent narůstá v průměru za celé období trvání investice či spoření hodnota investované částky. Výnosové procento je jedno z nejdůležitějších kritérií hodnocení investičních a spořících příležitostí. Výnosově procento je označováno symbolem IRR – Rate of Return od Capital (výnosová míra z kapitálu).

Bezpečnost Bezpečnost investice měří velikost rizika (stupeň nejistoty, který je spojený s očekávaným výnosem). Očekávána hodnota výnosu nám dává informace o tom, co s největší pravděpodobností nastane, když se investici podaří uskutečnit, riziko nám dává informace o tom, jak velká je pravděpodobnost, že to, co očekáváme, nenastane. Měří se průměrnou nebo absolutní odchylkou od očekávaného výnosu. Čím větší je odchylka, tím větší je riziko. Pojmem riziko se rozumí možnost, že získáme jiný výnos,

17

než jsme očekávali. Čím je bezpečnost investice vyšší, tím jsou výnosy z této investice nižší a čím jsou výnosy vyšší, tím je bezpečnost nižší.

Likvidita Likviditou rozumíme rychlost, s jakou jsme schopni přeměnit naši investici či úspory zpět v hotové peněžní prostředky.7

Likvidita se neměří přesně jako výnos a riziko, u kterých se používají výpočty s přesnou metodikou, jde spíše o pocitovou veličinu. Peníze na běžném účtu můžeme mít k dispozici ještě ten samý den. Stavební spoření je určeno na 5 let, ale lze ho ukončit dříve. V případě předčasného ukončení však přijdeme o státní podporu, čímž dojde k výraznému poklesu výnosu. Omezení likvidity se projevuje nejvíce u produktů se státní podporou. Nižší likviditou (pomalejším přístupem k penězům) u jednotlivých produktů musíme počítat s jistými omezeními, za které chceme náhradu. Za tuto náhradu považujeme nejčastěji vyšší výnos investovaných peněz. Tento princip je nejvíce viditelný u termínovaných vkladů v bankách. Termínovaný vklad vložený na 1 měsíc má nižší roční sazbu než termínovaný vklad na 1 rok. Státem dotované produkty mají díky podporám vyšší výnos než další srovnatelné investice. Státní podpora však znamená nižší likviditu investice. 8

7 8

DOČKAL, E. Kam s penězi. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 1998, s. 25-28. SYROVÝ, P. Klíčové faktory investic – likvidita a riziko. [online]. 20.2.2003 [cit. 2012-02-28].

18

3. Depozitní produkty v ČR Výběr depozitních produktů u obyvatel ovlivňují různé faktory – věk, vzdělání, místo bydliště atd., ve struktuře úspor obyvatel ČR díky tomu dochází k různým odlišnostem, někdo preferuje uloţení svých finančních prostředků na termínované vklady, někdo na stavební spoření, někdo volí jiný z dalších depozitních produktů, které český bankovní trh nabízí.

Graf 1 - Vývoj struktury úspor obyvatelstva v České republice

Zdroj: Ministerstvo financí České republiky

Z grafu je patrné, že ve struktuře úspor domácností nedochází v průběhu let k žádným extrémním změnám. Z dlouhodobého hlediska nejvíce roste podíl neterminovaných vkladů. Druhý největší podíl na struktuře úspor ČR má stavební spoření. České domácnosti preferují úspory s vysokou likviditou a třetí největší podíl na struktuře úspor ČR mají termínované vklady. Pokles vkladů v cizí měně zapříčinilo posilování kurzu koruny vůči hlavním cizím měnám. Úspory českých domácností byly ke konci roku 2010 přibližně dvojnásobné ve srovnání s jejich dluhy. Úspory domácností se navýšily o necelých 7% na přibližně 2,3 bilionu korun. Celkový objem vkladů v ekonomice vzrostl v průběhu roku 2010 o 3,3 % na téměř 2,8 bilionu korun. 19

Česko mělo v roce 2010 stejně jako v roce 2009 v rámci EU třetí nejvyšší poměr bankovních klientských vkladů ke klientských úvěrům, a to na 137 %. Lépe na tom byla jen Belgie a Lucembursko. Naopak nejhůře na tom bylo s 32 % Dánsko. Z toho plyne, že poskytnuté úvěry jsou plně financovány přijatými vklady, které v období nejistoty na peněžních trzích umožňují stabilizaci bankovního sektoru. Bankovní sektor v ČR díky tomu patří mezi nejstabilnější v Evropě.9

3.1 Finanční situace českých domácností Ve srovnání s rokem 2010 poklesly v roce 2011 příjmy domácností u dvou pětin obyvatel ČR, pro necelou polovinu zůstaly ve stejné výši. K nárůstu příjmu došlo pouze u šestiny občanů. Zvýšení příjmů uvedli častěji mladí lidé a lidé s vyšším příjmem. Snížení naopak uvedli lidé ve věku 45 – 59 let a lidé s nižším příjmem. Výdaje vzrostly celkem pro tři pětiny populace. Do horší situace se dostalo tři pětiny obyvatel. Pro třetinu občanů celkově vzrostly výdaje a současně klesly příjmy. Pro další dvě pětiny obyvatel vzrostly výdaje při zachování příjmů. Desetině populace poklesly příjmy při zachování výdajů. Jen desetina obyvatel ČR si relativně polepšila, když jim současně poklesly výdaje a vzrostly příjmy. Zbylých 8 % nešlo posoudit. Na konci roku 2011 bylo schopno spořit tři čtvrtiny obyvatel ČR. Pravidelně spořili čtyři z deseti obyvatel ČR a nepravidelně necelá třetina obyvatel. Průměrná částka, kterou si domácnosti měsíčně ukládali se pohybovala v rozmezí od 1 do 2 tisíc korun. Čtvrtina populace neuspořila ze svých příjmů nic. Z osob, u kterých se situace v roce 2011 oproti roku 2010 nezhoršila, spořilo více než čtyři pětiny osob. Ale i v domácnostech, kterým v meziročním srovnání zbylo po zaplacení nákladů nižší částka, bylo sedm z deseti obyvatel, kteří byli schopni uspořit.10

9

ANONYMOUS. Úspory domácností loni zůstaly ve srovnání s úvěry dvojnásobné [online]. 14.7.2011 [cit. 2012- 02-13]. 10 ŠVALBOVÁ, Z. Přes negativní dopady finanční krize je většina z nás schopna spořit [online]. 28.11.2011 [cit. 2012-02-23].

20

3.2 Index úspor Index úspor domácností sleduje výši disponibilních úspor, konkrétně kolikaměsíční výdaje je schopna pokrýt průměrná česká rodina svými úsporami. Do disponibilních úspor jsou zahrnuty finance v hotovosti, na běžných, spořících nebo termínovaných účtech, finanční rezervy v akciích, dluhopisy nebo podílové fondy. Do disponibilní rezervy není zahrnuto stavební spoření. Graf 2 - Index úspor domácností

Zdroj: ING Bank Svět spoření – data za prosinec 2011

Doba, po kterou jsou české rodiny schopné financovat své pravidelné výdaje, je průměrně 2 měsíce a 9 dní. S rostoucím vzděláním členů domácnosti tato doba roste, VŠ vzdělaní lidé mají dostupné úspory na necelé 4 měsíce, zatímco ZŠ vzdělaní pouze na 1 měsíc.

3.3 Potenciál spoření Potenciál spoření sleduje, jakou část příjmu je domácnost schopna uspořit.

Potenciál spoření (měsíční příjmy / měsíční výdaje): • Průměrné měsíční příjmy domácnosti – 29 392 Kč • Průměrné měsíční výdaje domácnosti – 24 839 Kč

21

• Potenciál spoření – 19 %

Graf 3 - Potenciál spoření (%) = měsíční příjmy domácnosti /měsíční výdaje domácnosti

Zdroj: ING Bank, Svět spoření – data za prosinec 2011

Z průzkumu vyplynulo, že v prosinci roku 2011 byl průměrný příjem české domácnosti 29 392 Kč a její pravidelné výdaje činily v průměru 24 839 Kč. Příjmy českých domácností převýšily pravidelné výdaje v průměru o 19 %. České domácnosti tedy v prosinci 2011 mohly uspořit téměř pětinu svých příjmů. Nejvyšší potenciál spoření mají domácnosti z menších měst, které by díky nižším životním nákladům mohly měsíčně odložit až čtvrtinu svých příjmů. Nejvyšší část úspor mají Češi uloženou na běžných účtech, a to 30 %. Na spořících účtech mají uloženo 19 % svých financí a zhruba 18 % úspor si nechávají lidé doma v hotovosti.11

11

ANONYMOUS. Jak Češi spoří.[online]. 21.3.2012 [cit. 2012-03-26].

22

3.4 Spoření ve světě Ve světě je odlišný vývoj ve spoření obyvatel jednotlivých států. Obyvatelům některých států dovoluje jejich ekonomická situace využívat depozitních produktů ve větší míře, u některých je situace opačná. Graf 4 – Spoření ve světě

Zdroj: ING Bank

Nejmenší dopad ekonomické situace na spoření můžeme sledovat v jádru Eurozóny. Češi omezují spoření častěji než většina zbylých národů.12

12

ING BANK. Spoříme více než dříve?[online]. cit. 2012-02-26.

23

4. Běžný účet Základním produktem obchodních bank je vedení běžného účtu klientů. Jde o chronologicky vedený záznam o vzájemných peněžních pohledávkách a závazcích mezi klientem a bankou. Za základní produkt se považuje z důvodu, že jde o první kontakt klienta s bankou, a také proto, že se na tento účet váže poskytování mnoha dalších bankovních produktů. Obchodní zákoník charakterizuje běžný účet jako účet platebního styku, protože od něj majitelé očekávají, že mají peníze vždy pohotově při ruce. Tento typ účtů se tedy nevyužívá k naspoření úspor. Z těchto důvodů jsou také peněžní prostředky na běžných účtech nazývání jako vklady na viděnou.

4.1 Úročení peněžních prostředků na běžném účtu Zůstatek běžného účtu je úročen ročními úrokovými sazbami, které banka může vyhlašovat a měnit. Banka vyhlášenou úrokovou sazbu zveřejňuje. Úročení počíná dnem připsání prostředků na účet a končí dnem, který předchází dni jejich výběru nebo převodu. Není-li ve smlouvě určeno jinak, zúčtování úroků se provádí ve prospěch nebo na vrub běžného účtu čtvrtletně. Úroky ze zůstatků běžných účtů jsou zdaňovány dle platných právních předpisů. Při úročení má významnou úlohu jak úroková sazba, tak doba úročení (doba, za kterou dlužník věřiteli platí sjednaný či stanovený úrok). Základním pojmem je úrokovací období – zpravidla jeden rok (p. a. – per anum). Úrokové sazby na běžných účtech jsou však téměř nulové, protože neslouží k tvorbě úspor, ale k platebnímu styku, čímž se banka dostává do situace, ve které neví, kdy si vložené peníze klient vybere a nakládání s těmito penězi je pro banku tedy velice rizikové.13

13

ŠENKÝŘOVÁ, B. Bankovnictví I: učebnice. Vyd. 1. Praha: Grada, 1997, s. 157-158

24

5. Stavební spoření Stavební spoření se ve Východní Evropě, zejména v České republice, na Slovensku a v Maďarsku začalo vyvíjet v první polovině devadesátých let. Kladné zkušenost s fungováním systému v uvedených zemích vedly ke zvýšení zájmu o jeho zavedení v dalších zemích. Stavební spoření patří v České republice mezi relativně nejmladší bankovní depozitní produkty. Vzniklo v roce 1993 schválením Zákona o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření č.96/1993 Sb. Již od počátku své existence patřilo nezastupitelně mezi ostatní bankovní produkty. V roce 2003 byla přijata novela zákona o stavebním spoření, která významně ovlivnila podmínky stavebního spoření. Důsledkem plánovaných změn bylo uzavření velkého množství smluv o stavebním spoření z řad veřejnosti ještě v roce 2003, před nabytím účinnosti novely. V roce 2010 byla přijata další novela zákona o stavebním spoření, které opět výrazně ovlivnily podmínky stavebního spoření. Tento zákon nabil účinnosti dne 1. ledna 2011. Stavební spoření je účelový druh spoření, v průběhu něhož vkladatel dlouhodobě ukládá prostředky u specializované banky. Při tomto spoření může vkladatel čerpat státní podporu a po jeho ukončení získává (při splnění některých podmínek) nárok na úvěr ze stavebního spoření. Stavební spoření propojuje v jeden komplexní celek spoření a poskytnutí účelového úvěru. Tento úrok je charakterizován nízkými a pevnými úrokovými sazbami po celou dobu jeho splácení. V podstatě je stavební spoření uzavřený systém, který je nezávislý na negativních vlivech peněžního trhu. Účastníkem stavebního spoření může být fyzická nebo právnická osoba. Toto rozdělení má svou roli hlavně z pohledu možnosti získání státní podpory. Zatímco fyzická osoba státní podporu získat může, právnická nikoliv.

25

Fyzická osoba musí splňovat pro získání státní podpory tyto body: -

občan České republiky

-

občan Evropské unie s povolením k pobytu na území České republiky, kterému bylo přiděleno rodné číslo příslušným orgánem České republiky

-

fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky, které bylo přiděleno rodné číslo přiděleným orgánem České republiky.

Pokud má účastník, který splňuje výše uvedené podmínky uzavřeno v jednom kalendářním roce více smluv, vztahuje se státní podpora na ty smlouvy, u kterých o její přiznání písemně požádal. Přitom se postupně poukazují zálohy státní podpory přednostně u naspořených částek u dříve uzavřených smluv. Celkový součet záloh státní podpory ke všem smlouvám účastníka v daném kalendářním roce však nesmí přesáhnout částku 2 000 Kč. Účastník má nárok na výplatu státní podpory v případě, že po dobu 6 let nebylo nakládáno s vkladem. Státní podpora u všech smluv činí 10% z uspořené částky v daném kalendářním roce, maximálně ale z částky 20 000 Kč.14

5.1 Smlouva o stavebním spoření Osoba uzavírající se stavební spořitelnou písemnou smlouvu formou dle občanského zákoníku o stavebním spoření (dále jen „smlouva“), se stává účastníkem. Účastník se u stavební spořitelny ve smlouvě zavazuje k ukládání vkladů ve stejné výši. Pokud jde o fyzickou osobu, která smlouvu uzavírá, musí tato smlouva obsahovat také prohlášení, jestli v rámci této smlouvy účastník požaduje přiznání státní podpory. Toto prohlášení lze jednou ročně změnit. Všeobecné podmínky stavebního spoření (dále jen „všeobecné podmínky“) jsou také součástí smlouvy o stavebním spoření.

Účastník má právo na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření pro financování bytových potřeb (dále jen „úvěr ze stavebního spoření“), pouze však v případě splnění podmínek tohoto zákona a podmínek určených stavební spořitelnou ve všeobecných obchodních podmínkách, zejména po splnění předpokladů zajištění jeho návratnosti.

14

ASOCIACE ČESKÝCH STAVEBNÍCH SPOŘITELEN. Stavební spoření [online]. cit. 2012-03-12.

26

Úvěr ze stavebního spoření musí být účastníkem použit výhradně na financování bytových potřeb. Financování bytových potřeb účastníka se rozumí také financování bytových potřeb osob blízkých. Ta tuto osobu se pro účely tohoto zákona považuje příbuzný v řadě přímé (sourozenec a manžel).

Čekací doba na poskytnutí peněžních prostředků z úvěru ze stavebního spoření nesmí být kratší než 24 měsíců od začátku doby spoření a odvíjí se od podmínek určených stavební spořitelnou ve všeobecných obchodních podmínkách.

Stavební spořitelna má právo poskytnout účastníkovi úvěr do výše cílové částky, který je určen pro úhradu nákladů na řešení bytových potřeb také v případě, když účastník ještě nemá nárok na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření.

Obsahem smlouvy musí být úroková sazba z vkladů a úroková sazba z úvěru ze stavebního spoření. Rozdíl mezi úrokovou sazbou z vkladů a úrokovou sazbou z úvěru ze stavebního spoření může dosahovat nejvýše 3 procentních bodů.

Stavební spořitelna může jednostranně úrokovou sazbu změnit v případě, kdy účastník po splnění podmínek určených stavební spořitelnou pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření ve všeobecných obchodních podmínkách nepřijme nabídku na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření a kdy ode dne uzavření smlouvy uplyne minimálně 6 let. Oprávnění k takové změně a způsob určení změněné úrokové sazby z vkladu musí být uvedeny ve smlouvě.

Účastník má povinnost písemně informovat stavební spořitelnu po celou dobu trvání smlouvy o všech skutečnostech mající vliv na plnění podmínek určených tímto zákonem a všeobecnými obchodními podmínkami.

Cílová částka se rovná součtu vkladů, státní podpory, úvěru ze stavebního spoření a úroků z vkladů a státní podpory, sníženému o daně z příjmů z těchto úroků. Uspořená částka se rovná součtu vkladů, úroků z vkladů a úroků z připsaných záloh 27

státní podpory, po odečtení daně z příjmů z těchto úroků a úhrad účtovaných stavební spořitelnou. Uspořenou částku není možné v době spoření převést na jinou osobu.

Doba spoření začíná dnem uzavření smlouvy a končí dnem uzavření smlouvy o úvěru ze stavebního spoření, nejdříve však v době, kdy uplynula čekací doba nebo došlo k vyplacení zůstatku účtu stavebního spoření účastníka, nejpozději však dnem ukončení smlouvy či zánikem právnické osoby jako účastníka.

Obsahem smlouvy musí být do ukončení doby spoření, nejdéle však po dobu 6 let ode dne jejího uzavření, výši úplaty či způsob určení výše úplaty za vedení účtu stavebního spoření, založeného a vedeného k přijímání vkladu účastníka a za služby, které nezbytně souvisí s vedením tohoto účtu, přičemž způsob určení výše úplaty nesmí být závislý pouze na vůli stavební spořitelny. Službami, které nezbytně souvisí s vedením účtu, jsou takové služby, jejichž poskytování ukládá stavební spořitelně obecně závazný právní předpis či takové služby, jejichž poskytnutí nemůže účastník plnící řádně své závazky ze smlouvy, odmítnout bez toho, aby to pro něho mělo negativní následek znamenající ztrátu nároku na státní podporu.15

5.2 Fáze stavebního spoření Stavební spoření má dvě fáze – fázi spořící a fázi úvěrovou.

5.2.1 Fáze spořící Vkladatel většinou ukládá pravidelně vklady na účet stavebního spoření. K těmto vkladům stát poskytuje státní podporu. Vklady i státní podpora na účtu stavebního spoření jsou úročeny.

5.2.2 Fáze úvěrová Tato fáze následuje po fázi spořící a je založena na poskytnutí výhodného úvěru ze stavebního spoření na bytové potřeby. Stavební spoření tedy nabízí jak výhodné ukládání peněz, tak i možnost získat výhodný úvěr na bytové potřeby. 15

STAVEBNÍ SPOŘITELNA ČESKÉ SPOŘITELNY, A.S. Zákon č. 96/1993 o stavebním spoření [online]. cit. 2012-03-02.

28

5.3 Fond stavebního spoření Základem stavebního spoření je princip podílu klientů na tvorbě společných zdrojů, které se mohou využít na poskytování úrokově zvýhodněných úvěrů na řešení bytových potřeb. Každý z klientů spoří určitou dobu (minimální zákona doba je 24 měsíců) a po splnění daných podmínek může získat úvěr ze stavebního spoření. Jestliže stavební spořitelny mají dostatek finančních zdrojů, můžou poskytovat klientům tzv. překlenovací úvěry. Tyto úvěry složí k dřívějšímu financování bytových potřeb do doby, než má klient nárok na úvěr ze stavebního spoření. Obliba této formy financování bytových potřeb mezi klienty stále roste a je čím dál více využívaná. Možnost využití tzv. překlenovacího úvěru navyšuje flexibilitu stavebního spoření.

5.4 Role spořících klientů ve stavebním spoření Důležitou a nezastupitelnou roli v uzavřeném systému stavebního spoření mají klienti, kteří nemají potřebu řešit své bytové potřeby, ale tento produkt využívají jako výhodný způsob zhodnocení svých úspor. Státní podpora, která je poskytována všem klientům je v systému stavebního spoření uplatňována ze dvou důvodů. Klientům řešícím pomocí stavebního spoření své bytové potřeby poskytuje další zdroje na přesně stanovené účely. Hlavním úkolem státní podpory systému stavebního spoření je ale především posílení motivace spořit. Pro spořícího klienta je státní podpora odměnou za to, že poskytuje své úspory prostřednictvím systému stavebního spoření ve formě úvěrů klientům, kteří je potřebují. Výsledkem provedených výzkumů bylo, že vysoké procento spořících klientů, kteří nepožadují úvěr, naspořené finanční prostředky i tak použije na řešení svých bytových potřeb.

5.5 Bezpečnost stavebního spoření Jedním z nejdůležitějších znaků stavebního spoření je jeho vysoká bezpečnost. Stavební spoření mohou nabízet jen specializované banky dle zvláštního oprávnění.

29

Stavební spoření lze považovat za jeden z nejbezpečnějších finančních produktů díky eliminaci rizikových obchodních aktivit stavebních spořitelen zákonem.

5.6 Přímé a nepřímé efekty stavebního spoření Stavební spoření pomáhá řešit bytové potřeby občanů a zvyšuje jejich zájem o modernizaci bydlení. To má za následek rozvoj stavební výroby orientující se na bytovou výstavbu. Část prostředků vložených do stavebního spoření se státu vrací ve formě vyšších daní z příjmů, které odvádí stavební firmy a podniky orientující se na související výrobu (výroba stavebních hmot a materiálů, výroba sanitární techniky atd.). Větší rozvoj výroby a odbytu zároveň ovlivňuje zaměstnanost a výši příjmů občanů. Výsledkem vyšších příjmů obyvatelstva je rostoucí spotřeba a následně rostoucí příjmy státního rozpočtu. Přímé i nepřímé efekty stavebního spoření v oblasti řešení bytových potřeb jednoznačně potvrzují důležitost existence stavebního spoření na trhu bankovních produktů a zároveň také jeho podporu ze strany státu.16

Graf 5 - Nově uzavřené smlouvy o stavebním spoření 2500000 2000000 1500000 1000000 500000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

3q 2011

Zdroj: Statistika Ministerstva financí České republiky

16

ASOCIACE ČESKÝCH STAVEBNÍCH SPOŘITELEN. Jak funguje. [online]. cit. 2012-03-15.

30

Z grafu je patrné, že k nejvíce smluv o stavebním spoření bylo uzavřeno v roce 2003. Po roce 2003 došlo v důsledku reformy stavebního spoření k radikálnímu snížení uzavřených smluv o stavebním spoření. Vláda v té době prosadila snížení státního příspěvku ze 4 500 Kč na 3 000 Kč a také řešila možnost uplatnění nové podmínky i pro rok, v němž se právní úpravy měnily. Nakonec k této možnosti nedošlo a lidé stihli ještě do konce roku 2003 uzavřít velké množství smluv, na které se vztahoval vyšší příspěvek státu. Úsporná opatření se tím minula účinkem, z důvodu stále narůstajících výdajů na státní podporu. V dalších letech nedošlo k žádnému výraznému poklesu či nárůstu v uzavírání těchto smluv. V třetím kvartále roku 2011 uzavřelo smlouvu o stavebním spoření 277 465 klientů.

Graf 6 - Průměrná státní podpora přiznaná na smlouvu o stavebním spoření 3 300 3 200 3 100 3 000 2 900 2 800 2 700 2 600 2 500 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Zdroj: Statistika Ministerstva financí České republiky

Z grafu je patrné, že nejvyšší průměrná státní podpora přiznaná na smlouvu o stavebním spoření byla v roce 2004 a to ve výši 3 256 Kč. Od tohoto roku docházelo již jen k dalšímu poklesu. V roce 2009 byla průměrná státní podpora ve výši 2 776 Kč.

5.7 Státní podpora Státní podpora hraje v systému stavebního spoření důležitou roli. Výnosnost stavebního spoření je závislé právě na výši státní podpory. Státní podporu poskytuje Ministerstvo financí ČR stavebním spořitelnám, které je ve formě záloh připisují na jednotlivé účty stavebního spoření ve fázi spoření. Státní 31

podpora

navyšuje efektivní zhodnocení vkladů a přispívá tak významnou měrou

k vytvoření finančních prostředků střadatelů. Díky tomu, že státní podpora zvyšuje efektivní výnosnost stavebního spoření, můžou stavební spořitelny nabízet nižší úrokovou sazbu pro zhodnocení vkladů, čímž vzniká levný zdroj prostředků, který můžou použít na poskytování úvěru. Pro eliminaci zneužití této výhody stavebními spořitelnami určuje zákon o stavebním spoření a státní podpoře o stavebním spoření maximální rozdíl mezi úrokovou sazbou úvěrů a vkladů ve výši třech procentních bodů. Státní podpora je poskytována i klientům, kteří jen spoří a vytvořené finanční prostředky využijí na jiné účely, než na bydlení, a to z toho důvodu, že se podílí na tvorbě levných zdrojů na úvěry. Pokud by stavební spořitelny nabízeli příliš vysokou úrokovou sazbu pro zhodnocení vkladů, bylo by stavební spoření velmi lukrativním spořícím produktem. Při poklesu úrokových sazeb na finančním trhu by se však přijaté vklady staly velice drahým zdrojem prostředků na poskytování úvěrů a stavební spořitelny by poté musely přistoupit i ke zvýšení úrokových sazeb nabízených úvěrů. Tím by se tyto úvěry staly méně atraktivními a systém stavebního spoření by neplnil svůj účel.17

Tabulka 1 - Vývoj parametrů státní podpory stavebního spoření do 31.12.2003

Od 1.1.2004 *

Od 1.1.2011 **

Délka spoření

5 let

6 let

6 let

Státní podpora v %

25 %

15 %

10 %

4 500 Kč

3 000 Kč

2 000 K4

neomezený

neomezený

neomezený

ano

ano

ne

do výše 300 tis.

do výše 300 tis.

do výše 300 tis.

Kč ročně

Kč ročně

Kč ročně

Max. výše státní podpory /rok Počet let čerpání státní podpory na smlouvu Daňové osvobození úroků z vkladů Úroky z úvěru jsou odečitatelnou položkou z daňového základu *Pouze pro smlouvy uzavřené do tohoto data. ** Pro všechny smlouvy.

Zdroj: ČNB

17

KNAP, J. Bakalářská práce: Vývoj a současnost stavebního spoření v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2011, s. 42-43

32

Graf 7 - Vklady klientů ve stavebním spoření (mld. Kč) 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj: AČSS, vlastní zpracování

Z grafu je patrná mírná vzrůstající tendence výše vkladů ve stavebním spoření. V roce 2010 byl objem vkladů klientů ve stavebním spoření 430, 1 miliard Kč.

Na podzim roku 2010 došlo ve stavebním spoření k výrazným změnám, které měly ulevit výdajové straně státního rozpočtu. Vláda schválila s platností od 1. ledna 2011 nižší státní příspěvek na stavební spoření. Z naspořené roční částky stát vyplatí 10 %, maximálně však z 20 tis. Kč. Ke změně došlo také u osvobození úroků z vkladů od daně z příjmů, stavební spořitelny budou nyní muset strhávat 15 % připsaných výnosů formou srážkové daně a to už z úroků za rok 2011. Nejdiskutovanějším bodem reformy se stalo 50% zdanění státního příspěvku za rok 2010, což v praxi znamená srážku 2 250 Kč u starých smluv uzavřených před rokem 2004 a 1 500 Kč u smluv nových. ČSSD s touto daní nesouhlasila a tento návrh předala až k Ústavnímu soudu. Ústavní soud rozhodl, že zákon č. 348/2010 Sb., který měnil právní úpravu stavebního spoření, není v souladu s ústavou, z důvodu, že byl přijat ve stavu legislativní nouze, aniž by pro takovýto postup byl dán důvod. Výsledkem je maximální roční státní příspěvek ve výši 10%, maximálně 20 tis. Kč. 50% 33

daň na státní podporu za rok 2010 soud zrušil, Ministerstvo financí tak musí doplatit přibližně 6 mld. Kč stavebním spořitelnám, které tyto prostředky připíší na jednotlivé účty. Snížení příspěvku od státu od roku 2011 pro všechny klienty stavebního spoření Ústavní soud neshledal jako protizákonné.18

18

KNAP, J. Bakalářská práce: Vývoj a současnost stavebního spoření v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2011, s. 43-45

34

6. Vklady na vkladních knížkách Vkladní knížky byly v českém, respektive v československém státě odnepaměti. Po listopadovém převratu lidé začali přecházet k jiným vkladovým produktům, v současnosti stále mohou pro někoho představovat zajímavý způsob, jak spořit.

6.1 Charakteristika vkladních knížek Vkladní knížky jsou zúčtovatelné tiskopisy, na které je možno ukládat peněžní prostředky ve formě úspor. Vkladní knížky dělíme na vkladní knížky bez výpovědní lhůty a vkladní knížky s výpovědní lhůtou. Depozitní politika bank zpravidla volí progresivní úročení s ohledem na výpovědní lhůtu. Po přijetí vkladu peněžní ústav vystaví vkladní knížku, ve které musí být uvedena výše vkladu, jeho změny a konečný stav. Pokud není prokázána jiná výše vkladu, rozhodující je zápis ve vkladní knížce. Vkladní knížka může být vystavena na jméno či na doručitele. Vkladní knížka na doručitele může být vystavena pouze na fyzickou osobu.

6.2 Nakládání s vkladem S vkladem lze nakládat pouze po předložení vkladní knížky. U vkladní knížky na doručitele může s vkladem nakládat kdokoliv, kdo ji předloží. S vkladem na vkladní knížce na jméno je oprávněna nakládat jen osoba, na níž je vkladní knížka vystavena. Kontrolními údaji jsou jméno, příjmení, adresa a datum narození či identifikační znak právnické osoby. S vkladem na cestovní knížce je ale ve stanovených případech oprávněn nakládat kdokoliv, kdo předloží vkladní knížku a průkazní lístek. Při ztrátě či zničení vkladní knížky může vkladatel s vkladem nakládat pouze v případě, že peněžní ústav na jeho návrh nebo návrh toho, kdo na tom má právní zájem, prohlásí vkladní knížku za umořenou. Po umoření peněžní ústav vydá vkladateli novou knížku nebo vyplatí na požádání celý vklad.

35

Prováděcí předpis stanoví postup pro umořování vkladních knížek a případy, ve kterých peněžní ústav může provést výplatu vkladu či vydat novou vkladní knížku i bez umoření původní knížky, pokud je oprávněný znám. V případě, že vkladatel s vkladem nenakládal dvacet let ani nepředložil vkladní knížku k doplnění záznamů, ruší se vkladový vztah uplynutím této doby. Vkladatel má právo na vyplacení zůstatku zrušeného vkladu.19

6.3 Poskytovatelé vkladních knížek Vkladních knížek je u nás dohromady devět. Nabízí je jak banky, tak družstevní záložny. Mezi nejznámější vkladní knížky patří vkladní knížky České spořitelny a Poštovní spořitelny. Vkladní knížku také nabízí Raiffeisenbank im Stiftland eG pobočka Cheb, odštěpný závod a Waldviertler Sparkasse von 1842. Z družstevních záložen je to Záložna Creditas, spořitelní družstvo. Nejlépe úročená vkladní knížka dokáže zhodnotí peníze až o 3 % ročně. Podmínkou je ale dvouletá výpovědní lhůta. Roční úrokové sazby se liší dle výpovědní lhůty a dle uložené částky.20

6.4 Vkladní knížky a jejich výnos Vkladní knížky přinášejí podobný výnos jako spořící účty a termínované vklady. V tuzemské nabídce vkladních knížek lze však nalézt výjimku. Touto výjimkou jsou výherní vkladní knížky České spořitelny. Podmínkou založení je minimální vklad ve výši 1 000 Kč. Maximální možná výhra neboli prémie je 500 000 Kč. Mimo tuto prémii Česká spořitelna nabízí další tři možnosti výhry, jde například o výhru 33 %, 10 % nebo 5 % z vkladu. Princip výher je zaloţen na číselných řadách, kterými jsou vkladní kníţky označovány. Losuje se dvakrát ročně, vítězná výherní vkladní kníţka je navíc do slosování znovu zahrnuta.21

19

SEKERKA, B. Banky a bankovní produkty. Praha: Profess, 1997, s. 250 NACHTMANNOVÁ, E. Na vkladních knížkách lze získat výnos až tři procentA[online]. 29.3.2011 [cit. 2012-03-20]. 21 ANONYMOUS. Jak na spoření. [online]. 7.11.2011 [cit. 2012-03-11]. 20

36

7. Termínované vklady Termínované vklady jsou také jedním z nejvyužívanějších depozitních produktů na českém bankovním trhu.

7.1 Charakteristika termínovaného vkladu Termínovaný vklad je takový vklad, kterým klient ukládá u banky určitý peněžní obnos na pevně stanovenou dobu (stanovený termín výběru) a také pevně stanovený úrok. Termínovaný vklad se dělí na termínovaný vklad s možností výpovědi a bez možnosti výpovědi. V případě sjednání možnosti výpovědi (výpovědní lhůty) připadají v úvahu dvě možnosti výběru – před uplynutím výpovědi a po uplynutí výpovědi. Vklad se provádí jednorázově, jen u revolvingového termínovaného vkladu je možné jistinu zvyšovat. Výběr se také provádí jednorázově.

7.2 Smlouva o termínovaném vkladu Na základě uzavřené smlouvy o termínovaném vkladu a složením částky vkladu (jistiny) vzniká mezi klientem a bankou vkladový vztah. Tato smlouva obsahuje smluvními stranami dohodnuté podmínky smluvního vztahu termínovaného vkladu. Banka má právo určit minimální výši vkladu. Výnos z termínovaných vkladů podléhá zvláštní sazbě daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů. Pouze klient či jím zmocněná osoba může nakládat s jistinou.

Nejběžnější obsah smlouvy o termínovaných vkladech: -

údaje o klientovi

-

údaje o jistině – datum složení jistiny, termín splatnosti termínovaného vkladu, případně dobu trvání revolvingu atd.

-

úrokovou sazbu v % p.a.

-

výpovědní lhůtu

-

další podmínky určené zákonem nebo bankou

37

Banka stanovuje úrokovou sazbu termínovaného vkladu zpravidla dle jeho druhu, výše a doby splatnosti. U revolvingových termínovaných vkladů dle délky sjednaného revolvingového období.

7.3 Členění termínovaných vkladů Bankovní

instituce

nabízí

více

typů

termínovaných

vkladů.

Členění

termínovaných vkladů z časového hlediska:

-

krátkodobé – do 1 měsíce, do 3 měsíců, do 6 měsíců, do 9 měsíců a do 1 roku

-

střednědobé – vklady do 2 let, do 3 let, do 4 let

-

dlouhodobé – vklady do 5 let, do 10 let a nad 10 let.

7.3.1 Klasický termínovaný vklad U tohoto typu termínovaného vkladu je smluvně sjednána doba splatnosti (datum splatnosti) a určitá výše úročení. Klasický termínovaný vklad lze předčasně ukončit (vypovědět). Termínovaný vklad lze po uplynutí výpovědní doby ukončit.

7.3.2 Revolvingový termínovaný vklad Revolvingové vklady jsou zpravidla jednorázové vklady, u kterých je stanovena minimální výše. Tyto vklady se uzavírají na sjednanou dobu (1, 2, 3 týdny a 1 měsíc, 2 měsíce, 6 měsíců) za podmínek sepsaných ve smlouvě uzavřené mezi bankou a klientem o revolvingovém termínovaném vkladu. Úroková sazba se sjednává dle revolvingového období a výše vkladu. Jistinu lze v průběhu trvání tohoto vkladu zvyšovat. Pokud klient nedá nejpozději do stanovené doby před uplynutím sjednaného revolvingového období písemnou dispozici (další vklad, výběr části vkladu či výběr celého vkladu atd.), banka většinou vklad automaticky prodlouží za stejných podmínek na další stejně dlouhé období. Zrušit revolvingový termínovaný vklad lze během trvání vkladu podáním písemné výpovědi doručené bance nejméně do stanovené doby před uplynutím sjednaného období revolvingu, případně jeho násobku.22

22

SEKERKA, B. Banky a bankovní produkty. Praha: Profess, 1997, s. 251 - 253

38

8. Inflace Obecně můžeme inflaci vymezit jako ekonomickou nerovnováhu, která se navenek projevuje vzestupem cenové hladiny. Za inflaci nelze považovat pouze zvýšení ceny konkrétního zboží. Růst cen se týká statisticky přesně vymezeného souboru zboží a služeb – spotřebitelského koše (potraviny, průmyslové zboží, nájemné, elektřina, oděvy atd.). Nejznámějším ukazatelem cen zboží a služeb je tzv. index spotřebitelských cen. Závažným důsledkem inflace bez ohledu na její míru je fakt, že oslabuje všechny funkce peněz. Čím vyšší je míra inflace, tím menší mají tržní subjekty zájem na držení hotových peněz. Růst cenové hladiny hotové peněžní prostředky znehodnocuje. V této situaci jsou zvýhodněni dlužníci a majitelé zboží a naopak věřitelé a majitelé peněz prodělávají. Z dlouhodobého hlediska inflace ohrožuje investiční a spořící proces.23

Při investování a spoření peněz nás zajímá, jak se bude vyvíjet hodnota peněz. Kupní sílu peněz se zohledněním inflace vypočítáme pomocí následujícího vzorce:

HR = je reálná hodnota peněz HN je nominální hodnota peněz i je míra inflace v daném období (např. roční) n je počet období (např. let)

Inflace sice snižuje hodnotu investovaných peněz, ale zda dojde k reálnímu zhodnocení či znehodnocení peněz záleží na velikosti inflace a na dosahovaném zhodnocení. Při inflaci 3% ročně by peníze bez jakéhokoliv výnosu ztrácely svou hodnotu. V případě, že si peníze nikam neuložíme a necháme si je v hotovosti doma, ztratí za 10 let (při stejné inflaci) asi čtvrtinu své kupní síly. Po 20 letech ztratí přibližně 23

BLAŢEK, J. Základy ekonomie. 2. opr. vyd. Brno: Doplněk, 2002, s. 133 - 135

39

polovinu své kupní síly. Pokud je uložíme s výnosem 3% ročně, bude jejich kupní síla zachována. Výnos bude 3%, ale i inflace bude 3%, čímž nedojde k znehodnocení ani ke zhodnocení peněz. K reálnému zhodnocování dochází pokud je výnos vyšší, než kolik je inflace. Pokud se rozhodneme spořit, nemůžeme se rozhodovat jen na základě toho, kolik v budoucnu naspoříme, ale musíme se vždy ptát na to, co si za naspořené peníze koupíme. Reálné zhodnocení je pochopitelně nižší než nominální.24

Existenci inflace běžný občan nijak neovlivní, lze se proti ní však účinně bránit. I přes to, že míra úročení depozitních produktů na českém bankovním trhu stěží dosahuje hodnoty inflace, jsou naše úspory znehodnocovány méně, než kdybychom je měli schované doma pod polštářem.

Graf 8 - Vývoj míry inflace

Míra inflace 7 6 5 4 3 2 1 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Míra inflace

Zdroj: ČSÚ

Z grafu je patrné, že se v uvedených letech míra inflace pohybovala v rozmezí 0,1 – 6,3 %. Nejvyšší byla míra inflace v roce 2008, kdy dosahovala výše 6,3 %, naopak nejnižší byla v roce 2003. 24

SYROVÝ, P. a kol. Inflace, kupní síla peněz. [online]. 13.3.2003 [cit. 2012-02-29].

40

Graf 9 - Aktuální prognóza ČNB o vývoji měnověpolitické inflace

Zdroj: ČNB

Vějířový graf znázorňuje nejistotu budoucího vývoje měnověpolitické inflace. Nejtmavší

pásmo

pravděpodobností.

středu

prognózy

Rozšiřující

se

zobrazuje pásma

vývoj,

odpovídají

který

postupnému

s pravděpodobností 50 %, 70 % a 90 %. Graf 10 - Prognóza ČNB o vývoji inflace na horizontu měnové politiky

Zdroj: ČNB

41

nastane

s 30% vývoji

Vějířový graf znázorňuje nejistotu budoucího vývoje inflace spotřebitelských cen. Nejtmavší pásmo kolem středu prognózy zobrazuje vývoj, který nastane s 30% pravděpodobností. Rozšiřující pásmo odpovídá postupnému vývoji s pravděpodobností 50 %, 70 % a 90 %.25

25

ČNB. Aktuální prognóza ČNB [online]. 2.2.2012 [cit. 2012-02-07].

42

9. Spořící účty Spořící účty nabízejí rychlé a bezpečné uložení dočasně volných finančních prostředků, díky čemuž také patří do skupiny preferovaných depozitních produktů.

9.1 Charakteristika spořících účtů Spořící účet lze pouţívat k platebnímu styku, pouze ale s výrazným omezením. K tomuto účelu jsou prioritně určeny běţné účty. Spořící účet je vhodný pro příjem finančních prostředků, ale jejich vyplácení je často omezena počtem bezplatných převodů či vyšším poplatkem za takovéto převody. Některé banky podmiňují založení spořícího účtu existencí běžného účtu v dané bance, u jiných bank tuto podmínku splnit nemusíte a spořící účet si lze založit i samostatně. Stejně jako podmínky založení spořícího účtu se také liší výše počátečního vkladu u jednotlivých bank. Některé banky počáteční vklad nepožadují, jiné za tento vklad požadují stovky až tisíce korun. Totéž platí také pro minimální zůstatek na spořícím účtu. Hlavní výhody  vhodný nástroj pro uložení dočasně volných finančních prostředků 

jednoduché založení a snadné ovládání

Nevýhody  i přes dobré úroky peníze stále znehodnocuje inflace

9.2 Úročení spořících účtů Spořící účet je úročen vyšší úrokovou sazbou neţ běţný účet. U většiny nabízených spořících účtů platí, ţe čím vyšší je vklad a čím delší je výpovědní lhůta, tím vyšší je zhodnocení. V nabídce spořících účtů však naleznete také takové spořící účty, kde je stejnou úrokovou sazbou úročena jedna koruna i milion a kde není ţádná výpovědní lhůta. Úroky ze spořících účtů jsou zdaňovány sráţkovou daní ve výši 15%. Tato daň je počítána vţdy při přípisu úroků. Výsledná daň se zaokrouhluje na celé koruny dolů. 26

26

ANONYMOUS. Spořící účty [online] cit. 2012-03-25.

43

10. Komparace bankovních institucí Ke komparaci depozitních produktů na českém bankovním trhu jsem si zvolila tři banky: -

Československá obchodní banka, a.s. (ČSOB)

-

Ge Money Bank, a.s. (GE)

-

Raiffeisenbank, a.s. (RBCZ)

Československá obchodní banka, a. s. je univerzální bankou v České republice. ČSOB byla založena státem v roce 1964 jako banka určená pro poskytování služeb v oblasti financování zahraničního obchodu a volnoměnových operací. V červnu 1999 byla tato banka privatizována – jejím majoritním vlastníkem je od té doby belgická KBC Bank, která je součástí skupiny KBC. ČSOB převzala v červnu 2000 Investiční a poštovní banku. V červnu 2007 se po odkoupení minoritních podílů se stala KBC Bank jediným akcionářem ČSOB. ČSOB působila na českém i slovenském trhu do konce roku 2007. Slovenská pobočka ČSOB byla oddělena od 1. ledna 2008.27 GE Money Bank, a. s. se řadí mezi největší české peněţní ústavy. Je univerzální bankou, která má nejširší síť poboček a bankomatů v České republice a rychle roste. Své sluţby směřuje jak na občany, tak na malé a střední podniky. Její hlavní výhodou je, ţe je součástí jedné z největších a nejsilnějších společností na světě. GE Money Bank má diverzifikované portfolio průmyslových i finančních firem, které vytváří vlastní finanční aktiva.28 Raiffeisenbank a.s. poskytuje od roku 1993 v ČR mnoho bankovních sluţeb soukromé i podnikové klientele. V roce 2006 zahájila Raiffeisenbank a.s. propojování s eBankou, integrační proces obě banky dokončily v létě roku 2008. Raiffeisenbank obsluhuje klienty v síti více neţ 120 poboček a klientských center, poskytuje také sluţby specializovaných hypotečních center, osobních a firemních poradců. Na její dynamický rozvoj poukazuje také celá řada ocenění a celkový růst aktiv.29

27

ČSOB, A.S.. O společnosti ČSOB. [online]. cit. 2012-03-28. GE MONEY BANK, A.S.. GE Money [online]. cit. 2012-03-28. 29 RAIFFEISEN BANK, A.S. Profil banky [online]. cit. 2012-03-28. 28

44

11. Komparace běžných účtů Československá obchodní banka, a.s. nabízí: -

ČSOB Exkluzivní konto

-

ČSOB Aktivní konto

-

ČSOB Konto

Výhody těchto kont: -

Jeden paušální poplatek za všechny služby, které chce klient využívat.

-

Sleva za elektronický výpis.

-

Platební karta zdarma.

-

Platební karta pro partnera zdarma.

-

Elektronické bankovnictví zdarma.

GE Money Bank, a.s. nabízí: -

Konto Genius Aktive

-

Konto Genius Optimal

-

Konto Genius Gold

Výhody těchto kont: -

Snížení sazby u nové hypotéky nebo v novém úrokovém období u stávající hypotéky o 0,3 – 0,7%.

-

Odměny až 5 % z plateb kartou u vybraných partnerů věrnostního programu bene+.

-

Veškeré výběry ze sítě bankomatů GE Money Bank v ČR zdarma.-Služby přímého bankovnictví a jejich využívání – Internet Banka, Mobil Banka, Telefon Banka zdarma.

-

Platební karty Maestro, MasterCard.

Raiffeisen bank, a.s. nabízí: -

eKonto

-

Samostatný korunový účet 45

Výhody těchto kont: -

Internetové bankovnictví.

-

GSM bankovnictví.

-

Telefonní bankovnictví.

-

První dva výběry v bankomatech Raiffeisenbank zdarma.

-

platební karty VISA a MasterCard.30

30

ČSOB, a.s., GE Money Bank, a.s., Raiffeisen bank a.s.. Informační letáky. Trutnov: ČSOB, a.s., GE Money Bank, a.s, Raiffeisen bank a.s., 2012.

46

12. Komparace spořících účtů Československá obchodní banka, a.s. nabízí: -

spořící účet

-

spořící účet s prémií

Výhody těchto účtů: -

Vedení účtu včetně zasílání výpisů zdarma.

-

Snadná dostupnost finančních prostředků.

-

Vyšší úroková sazba než na běžném účtu.

-

Prémie za věrnost (u spořícího účtu s prémií)

GE Money Bank, a.s. nabízí: -

spořící účet Optimal

-

spořící účet Gold

-

spořící účet Genius II.

-

účet pravidelného spoření

Výhody těchto účtů: -

Spoření bez výpovědních lhůt a termínů.

-

Založení, vedení a zrušení spořícího účtu zdarma.

-

Možnost převodu mezi běžným a spořícím účtem a naopak.

-

Denní zůstatek na účtu je úročen uveřejňovanou sazbou, úroky se připisují měsíčně a stávají se součástí vkladu.

-

Internetové bankovnictví.

Raiffeisen bank, a.s. nabízí: -

eKonto PLUS

-

eKonto Flexi

Výhody těchto účtů: -

Peníze na účtu kdykoliv k dispozici. 47

-

Zřízení a vedení účtu zdarma.

-

Pásmové úročení zůstatku účtu – čím vyšší zůstatek, tím vyšší zhodnocení.31

31

ČSOB, a.s., GE Money Bank, a.s., Raiffeisen bank a.s.. Informační letáky. Trutnov: ČSOB, a.s., GE Money Bank, a.s, Raiffeisen bank a.s., 2012.

48

13. Komparace termínovaných vkladů: Česká obchodní banka, a.s. nabízí: -

termínovaný vklad do jednoho roku

-

termínovaný vklad Plus

Výhody těchto termínovaných vkladů: -

Jistý a předem známý výnos.

-

Bezpečné uložení peněžních prostředků.

-

Vedení účtu zdarma.

-

Možnost výběru 20% vkladu kdykoli bez sankce (u termínovaného vkladu Plus)

GE Money Bank, a.s. nabízí: -

jednorázový termínovaný vklad

-

revolvingový termínovaný vklad

-

dlouhodobý termínovaný vklad

Výhody těchto termínovaných vkladů: -

Zhodnocení vkladů v krátkodobém a dlouhodobém horizontu od jednoho týdne až do pěti let.

-

Možnost založení v měně CZK, EUR a USD.

-

Garantovaná úroková sazba po celou dobu vkladu.

-

Operace s vkladem a předčasné zrušení zdarma.

-

Úročení zůstatku sazbou podle výše vkladu, doby vkladu a měny.

-

Internetové bankovnictví.32

32

ČSOB, a.s., GE Money Bank, a.s., Raiffeisen bank a.s.. Informační letáky. Trutnov: ČSOB, a.s., GE Money Bank, a.s, Raiffeisen bank a.s., 2012.

49

14. Komparace stavebního spoření Československá obchodní banka, a.s. (poskytovatel Českomoravská stavební spořitelna) nabízí: -

Stavební spoření Invest

-

Stavební spoření Perspektiv

-

Stavební spoření Atraktiv

Výhody tohoto stavebního spoření: -

Státní podpora až 2 000 Kč.

-

Stálá úroková sazba po celou dobu spoření.

-

Široká použitelnost naspořených prostředků.

-

Sleva 50% z poplatku u klientů do 18 let věku při uzavření jejich první smlouvy, maximálně 1 500 Kč.

-

Možnost disponování s finančními prostředky po 6 letech.

-

Možnost založení více stavebních spoření (již bez podpory).

-

Poskytovatel : Českomoravská stavební spořitelna.

GE Money Bank, a.s. (poskytovatel – Wüstenrot stavební spořitelna) nabízí: -

Wüstenrot stavební spoření

Výhody tohoto stavebního spoření: -

Státní podpora až 2 000 Kč.

-

Možnost disponování s finančními prostředky po 6 letech.

-

Kombinace výhod spoření s možností následného úvěru ze stavebního spoření s nízkou a pevnou úrokovou sazbou.

-

Poskytovatel : Wüstenrot – stavební spořitelna a.s.

Raiffeisen bank, a.s. (provozovatel Raiffeisen stavební spořitelna) nabízí: -

Spořící tarif

-

Úvěrový tarif 50

Výhody tohoto stavebního spoření: -

Vysoké zhodnocení vkladů.

-

Státní podpora až 2 000 Kč ročně.

-

Možnost disponování s finančními prostředky po 6 letech.

-

Možnost založení více smluv o stavebním spoření současně.

-

Garantovaná výše úrokové sazby v průběhu celé doby splácení úvěru.

-

Možnost předčasného splacení úvěru bez sankcí.

-

Poskytovatel: Raiffeisen stavební spořitelna, a.s.33

33

ČSOB, a.s., GE Money Bank, a.s., Raiffeisen bank a.s.. Informační letáky. Trutnov: ČSOB, a.s., GE Money Bank, a.s, Raiffeisen bank a.s., 2012.

51

15. Výnosnost termínovaných vkladů Výnos termínovaného vkladu se převážně odvíjí od doby trvání vkladu a výše vkladu. Na těchto parametrech je závislá velikost úrokové sazby. Z toho poté vyplývá různá výše výnosů pro různé typy vkladů. Pro porovnání výnosnosti termínovaných vkladů jednotlivých bank jsem za dobu uložení finančních prostředků zvolila ½ roku, 1 rok, 2 roky a 3 roky. Výše vkladu je rozdělena do 4 pásem. Jednotlivé banky mají daná pásma nastavena odlišně, jako výchozí rozmezí těchto pásem jsem zvolila pásma zvolená bankou GE Money Bank. U ostatních bank jsem úrokovou sazbu stanovila na základě úrokové sazby stanovených pro vklad ve výši 249 999 Kč. ČSOB má úrokové sazby stanoveny pouze u vkladů trvajících nejdéle jeden rok, v dalších letech jsou tedy úrokové sazby označeny křížkem.

52

Tabulka 2 - Přehled výnosnosti termínovaných vkladů v jednotlivých bankách Zhodnocení vkladu pro rok 2012 Doba trvání

Výše vkladu

vkladu

(Kč)

6 měsíců

1 rok

2 roky

3 roky

ČSOB* (% p.a.)

GE Money

Reiffeisen

Bank

Bank**

(% p.a.)

(% p.a.)

<250 000

0,40

0,55

0,30

250 000 – 500 000

0,50

0,65

0,40

500 000 – 1 000 000

0,60

0,80

0,50

> 1 000 000

0,70

1,00

0,50

<250 000

0,85

1,10

1,00

250 000 – 500 000

0,95

1,10

1,20

500 000 – 1 000 000

1,0

1,20

1,20

> 1 000 000

1,0

1,20

1,20

<250 000

X

1,30

1,40

250 000 – 500 000

X

1,30

1,60

500 000 – 1 000 000

X

1,40

1,70

> 1 000 000

X

1,40

1,70

<250 000

X

1,50

1,60

250 000 – 500 000

X

1,50

1,80

500 000 – 1 000 000

X

1,60

1,90

> 1 000 000

x

1,60

1,90

*ČSOB má odlišná první 2 pásma – 1. pásmo do 149 999 Kč, 2. pásmo 150 000 Kč – 499 999 Kč. **Raiffeisen Bank má odlišná první 3 pásma – 1. pásmo 10 000 Kč - 99 000 Kč, 2. pásmo 100 000 – 199 999 Kč, 3. pásmo 200 000 Kč – 499 999 Kč

Zdroj: Úrokový lístek jednotlivých bank, vlastní zpracování

Z tabulky je patrné, že se úrokové sazby v jednotlivých bankách pohybují v rozmezí 0,30 – 1,90 % p.a. Nejnižší úrokové sazby jsou u půlročních vkladů do 250 000 Kč, které jsou likvidnější, než ostatní. Úrokové sazby u těchto vkladů se pohybují průměrně kolem 0,42 %ního zhodnocení. Toto zhodnocení je velice malé. Vklady s menší likviditou s uložením na 3 roky dosahují větší výnosnosti. Samozřejmě se na výši výnosu nepodílí pouze doba uložení finančních prostředků, ale zároveň i výše vkladu. Čím vyšší je vklad, tím vyšší je úroková sazba. V případě, že 53

bychom vložili na termínovaný vklad více, jak 500 000 Kč a za dobu uložení bychom zvolili 3 roky, byla by úroková sazba ve výši 1,90 % p.a. Ani toto zhodnocení by však nepokrylo míru inflace, která se momentálně dle Českého statistického úřadu pohybuje kolem 2,4 %. Došlo by tak u všech výše zmíněných vkladů k jejich znehodnocení. Znehodnocení vkladu by však v tomto případě bylo stále nižší, než kdybychom peníze na termínovaný vklad nevložili.

Graf 11 - Rozpětí úrokových sazeb termínovaných vkladů (v %) 2 1,8 1,6 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 MIN

MAX

Průměr

Z grafu je patrné, že nejvyšší úroková sazba je ve výši 1,9 % p.a. Nejnižší úroková sazba u termínovaných vkladů je ve výši 0,3 % p.a. Průměrně se vybraných bank pohybují úrokové sazby termínovaných vkladů okolo 0,41 % p.a.

54

16. Výnosnost běžných účtů U běžných účtů se o výnosnosti nedá příliš hovořit, protože jsou hlavně určeny pro platební styk, nikoliv ke zhodnocování vkladu. Tento fakt dokládá tabulka a graf, které jsou uvedené níže. Většina běžných účtů nabízí stejnou úrokovou sazbu. Rozdíl u těchto účtů nalezneme ve službách, které může klient v rámci jednotlivých účtů využívat (bezplatné výběry z bankomatů, přímé bankovnictví atd.).

Tabulka 3 - Výnosnost běžných účtů v jednotlivých bankách

Banka

ČSOB

GE Money Bank

Běžný účet

Úroková sazba (% p.a.)

ČSOB Exkluzivní Konto

0,01

ČSOB Aktivní Konto

0,01

ČSOB Konto

0,01

Konto Genius Active

0,01

Konto Genius Optimal

0,01

Konto Genius Gold

0,80

eKonto

0,01

Samostatný korunový účet

0,01

Raiffeisen Bank Zdroj: Úrokový lístek jednotlivých bank, vlastní zpracování

Z tabulky je patrné, že všechny banky u svých běžných účtů nabízejí úrokovou sazbu ve stejné výši. Jedinou výjimkou je běžný účet Konto Genius Gold, který nabízí GE Money Bank. Tento účet nabízí úrokovou sazbu ve výši 0,80 %, což je neporovnatelné s nabídkou ostatních účtů. Jak uvádí nabídka GE Money Bank, tento účet je určen náročným klientům, kteří od svého účtu očekávají prvotřídní péči, maximum služeb, nadstandardní výhody a výhodné úročení. Za vedení tohoto účtu zaplatíte však o něco více, přibližně o 300 Kč, než u ostatních účtů. Vedení účtu mají klienti zdarma 55

v případě, že součet jejich vkladů v GE Money Bank dosahují k 20. dni měsíce 1 000 000 Kč a bezplatné vedení účtu platí v tomto případě pouze na vedení jednoho Konta Genius Gold na jednoho klienta.

Graf 12 - Rozpětí úrokové sazby u běžných účtů (v %) 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 MIN

MAX

Průměr

Z grafu je patrné, že nejnižší úroková míra byla ve výši 0,01 %, naopak nejvyšší úroková míra byla ve výši 0,80 %. Úrokové sazby jednotlivých běžných účtů se průměrně pohybuje okolo 0,41 % p.a.

56

17. Výnosnost spořících účtů jednotlivých bank Výnos spořících účtů se převážně odvíjí od doby trvání vkladu a výše vkladu. Na těchto parametrech je závislá velikost úrokové sazby. Z toho poté vyplývá různá výše výnosů pro různé typy spořících účtů.

Tabulka 4 - Úrokové sazby spořících účtů – ČSOB, a.s. Úroková sazba

Spořící účet

(% p.a.)

Spořící účet

1,10

Výpovědní lhůta 1 den Spořící účet s prémií Vyhlašovaná roční úroková sazba u klientů s běžným účtem a pro zůstatky

1,00

do 29 999 999 Kč Spořící účet s prémií Vyhlašovaná roční úroková sazba u ostatních klientů a pro zůstatky

0,70

do 29 999 999 Kč Spořící účet s prémií

0, 50

Fixní prémiová sazba Spořící účet s prémií Vyhlašovaná úroková sazba pro zůstatky nad 30 000 000 Kč

0,60

Zdroj: Úrokový lístek ČSOB, vlastní zpracování

ČSOB nabízí nejvyšší úrokovou sazbu u Spořícího účtu s výpovědní lhůtou 1 den, která činí 1,10 % p.a. Minimální počáteční vklad u tohoto účtu je 5 000 Kč. Naopak nejnižší úroková sazba je u Spořícího účtu s prémií při fixní prémiové sazbě. Tato sazba činí 0,50 % p.a. Minimální počáteční vklad u tohoto účtu je také 5 000 Kč.

57

Tabulka 5 - Úrokové sazby spořících účtů – GE Money Bank, a.s. Spořící účet

Úroková sazba (% p.a.)

Spořící účet Optimal do 499 999,99 Kč

1,80

Spořící účet Optimal od 500 000 Kč

1,40

Spořící účet Gold do 3 999 999 Kč

1,80

Spořící účet Gold od 4 000 000 Kč

1,40

Spořící účet Genius II.

1,40

Účet pravidelného spoření

2,00

Při splnění sjednaných podmínek Účet pravidelného spoření

0,01

Při nesplnění sjednaných podmínek Zdroj: Úrokový lístek GE Money Bank, vlastní zpracování

GE Money Bank nabízí nejvyšší úrokovou sazbu v kategorii spořících účtů Účtu pravidelného spoření, kde úroková sazba dosahuje výše 2,00 %. Podmínkou je však splnění sjednaných podmínek. Naopak nejnižší úroková sazba je u stejného spořícího účtu, již však při nesplnění sjednaných podmínek. V tomto případě je úroková sazba ve výši 0,01 %.

58

Tabulka 6 - Úrokové sazby spořících účtů – Raiffeisen Bank, a.s. Úroková sazba ( % p.a.) Výše vkladu (Kč) Spořící účet

eKonto Plus eKonto Flexi Výpovědní lhůta 14 dní eKonto Flexi Výpovědní lhůta 1 měsíc eKonto Flexi Výpovědní lhůta 6 měsíců

0

200 000

500 000

1 000 000

-

–

–

–

199 999

499 999

999 999

29 999 999

0,30

0,40

0,60

0,80

0,01

0,30

0,40

1,00

1,00

0,01

0,40

0,50

1,20

1,20

0,01

0,50

0,60

1,30

1,30

0,01

0,60

0,70

1,40

1,40

0,01

nad 30 000 000

eKonto Flexi Výpovědní lhůta 12 měsíců Úroková sazba ( % p.a.) Výše vkladu (Kč) Spořící účet

eKonto Flexi Výpovědní lhůta 21 dní

0

200 000

500 000

1 000 000

-

–

–

–

199 999

499 999

999 999

4 999 999

1,10

1,10

1,10

1,10

0,01

2,10

2,10

2,10

2,10

0,01

nad 5 000 000

eKonto Flexi Výpovědní lhůta 21 dni S bonusem*

*Nárok na bonus 1% p.a. za aktivní využívání účtu vyhodnocuje a připisuje banka klientovi na účet po ukončení kalendářního čtvrtletí v souladu s Pravidly reklamní akce „Bonusové úročení zůstatku na účtu eKonto Flexi“. Tato akce platí minimálně do 31.12.2012. Každý klient může získat bonus 1 % p.a. jen na jednom eKontu Flexi s výpovědní lhůtou 21 dní.

Zdroj: Úrokový lístek Raiffeisen Bank, vlastní zpracování

59

Raiffeisen Bank nabízí nejvyšší úrokovou sazbu u spořícího účtu eKonto Flexi s výpovědní lhůtou 21 dní s bonusem při vkladu od 0 Kč – 4 999 999 Kč, při podmínkách stanovených v pravidlech určených pro tento účet. V rámci tohoto účtu lze získat bonus 1 % p.a. navíc. Naopak nejnižší úroková sazba je u všech spořících účtů při vkladu nad 30 000 000 Kč.

Graf 13 - Rozpětí úrokových sazeb u spořících účtů 2,5

2

1,5

1

0,5

0 MIN

MAX

Průměr

Z grafu je patrné, že nejvyšší úroková sazba, kterou banky poskytují dosahuje výše 2,1 % p.a. Nejnižší úroková sazba, kterou banky v rámci spořících účtů poskytují dosahuje výše 0,01 % p.a. Průměrně se úroková sazba jednotlivých spořících účtů pohybuje okolo 1,06 % p.a.

60

18. Výnosnost stavebního spoření Výnos stavebního spoření se odvíjí od výše vkladu, státní podpory a cílové částky. Rozhodující je volba mezi nabízenými tarify, které mají jednotlivé banky ve své nabídce.

Tabulka 7 - Úrokové sazby stavebního spoření Banka

ČSOB Českomoravská stavební spořitelna GE Money Bank Wüstenrot – stavební spořitelna a.s

Účet

Úroková sazba (% p.a.)

Stavební spoření Invest

2

Stavební spoření Perspektiv

2

Stavební spoření Atraktiv

1

Wüstenrot stavební spoření

2,2

Spořící tarif

2

Úvěrový tarif

1

Raiffeisen bank Raiffeisen stavební spořitelna

Zdroj: Úrokové lístky jednotlivých bank, vlastní zpracování

Z tabulky je patrné, že se úrokové sazby jednotlivých stavebních spořitelen, které jsou poskytovali stavebního spoření jednotlivých bank, pohybují v rozmezí od 1 % do 2,2 %. Nejvyšší úrokovou sazbu u stavebního spoření nabízí Wüstenrot – stavební spořitelna a.s., která v rámci účtu Wüstenrot stavební spoření nabízí úrokovou sazbu 2,2 %. Naopak nejnižší úrokovou sazbu nabízí Raiffeisen stavební spořitelna u Úvěrového tarifu. Tento tarif je vhodný pro ty klienty, kteří vědí, že budou chtít v budoucnu využít výhodný úvěr na bydlení.

61

Graf 14 - Rozpětí úrokových sazeb jednotlivých stavebních spořitelen 2,5

2

1,5

1

0,5

0 MIN

MAX

Průměr

Z grafu je patrné, že se úrokové sazby stavebního spoření u jednotlivých stavebních spořitelen pohybují v rozmezí od 1 % do 2,2 %. Průměrná výše úrokových sazeb je 1,6 %.

62

19. Výnosnost vkladních knížek Vzhledem k tomu, že vkladní knížky ani jedna z bank, které jsem zvolila pro tuto diplomovou práci ve své nabídce nemá, porovnala jsem výnosnost vkladních knížek u největších poskytovatelů vkladních knížek, kterými jsou:

-

Poštovní spořitelna

-

Česká spořitelna

-

Záložna CREDITAS, spořitelní družstvo

Výnos vkladních knížek se odvíjí od výše vkladu a délky výpovědní lhůty. Na těchto parametrech je závislá velikost úrokové sazby. Z toho poté vyplývá různá výše výnosů pro vkladní knížky jednotlivých bank.

Tabulka 8 - Výnosnost vkladní knížky – Poštovní spořitelna Úroková sazba (% p.a.)

Výše vkladu (Kč)

24

Bez výpovědní lhůty

3 měsíce

6 měsíců

12 měsíců

0 – 4 999

0,10

0,60

0,70

1,10

1,30

5 000 – 99 999

0,10

0,50

0,60

0,70

0,80

100 000 – 249 999

0,10

0,50

0,60

0,70

0,80

250 000 – 499 999

0,10

0,40

0,50

0,60

0,70

500 000 a více

0,10

0,10

0,10

0,10

0,10

měsíců

Zdroj: Úrokový lístek Poštovní spořitelna, vlastní zpracování

Nejnižší úrokovou sazbu Poštovní spořitelna nabízí u vkladních knížek bez výpovědní lhůty a vkladních knížek s vkladem vyšším, než 500 000 Kč bez rozdílu doby uložení. Tato úroková sazba je ve výši 0,10 %. Naopak nejvyšší úrokovou sazbu nabízí u

63

vkladní knížky s výpovědní lhůtou 24 měsíců při vkladu nižším, než 5 000 Kč. Tato úroková sazba je ve výši 1,30 %.

Tabulka 9 - Výnosnost vkladní knížky – Česká spořitelna, a.s. Úroková sazba (% p.a.) Výše vkladu (Kč)

Bez výpovědní lhůty

1

3

6

12

měsíc

měsíce

měsíců

měsíců

24 měsíc ů

0 – 999 999

0,10

0,15

0,25

0,30

0,50

0,80

1 000 000 – 2 499 999

0,10

0,15

0,25

0,35

0,60

0,90

2 500 000 – 4 999 999

0,10

0,20

0,30

0,35

0,70

0,90

5 000 000 a více

0,10

0,25

0,35

0,40

0,80

1,15

Zdroj: Úrokový lístek Česká spořitelna, a.s., vlastní zpracování

Česká spořitelna, a.s. nejvíce úročí vkladní knížky s výpovědní lhůtou 24 měsíců při vkladu nad 500 000 Kč. Tato úroková sazba je ve výši 1,15 %. Naopak nejnižší úroková sazba je u vkladních knížek bez výpovědní lhůty bez ohledu na výši vkladu. Tato úroková sazba je ve výši 0,10 %.

Tabulka 10 - Výnosnost vkladní knížky – Záložna CREDITAS, spořitelní družstvo Výpovědní lhůta

Úroková sazba (% p.a.)

3 měsíce

1,50

6 měsíců

2,00

12 měsíců

2,80

24 měsíců

3,00

Zdroj: Úrokový lístek CREDITAS, vlastní zpracování

64

Záložna CREDITAS, spořitelní družstvo ve své nabídce nabízí vkladní knížku úročenou 3 % s výpovědní lhůtou 24 měsíců. Nejnižší sazbu nabízí u vkladní knížky s výpovědní lhůtou 3 měsíce, kde je úroková sazba ve výši 1,50 %.

Z vybraných spořitelen a spořitelního družstva nabízí nejnižší úrokovou sazbu Poštovní spořitelna a Česká spořitelna a to ve výši 0,10 %. Nejvyšší úrokovou sazbu nabízí Záložna CREDITAS, spořitelní družstvo, u které je i nejnižší nabízená úroková sazba stále vyšší, než nejvyšší úrokové sazby ostatních spořitelen. Nejvyšší úrokovou sazbu nabízí ve výši 3,00 %. Navíc o výši úrokové sazby nerozhoduje výše vkladu, ale pouze délka výpovědní lhůty.

Graf 15 - Rozpětí úrokových sazeb u jednotlivých spořitelen a záložny 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 MIN

MAX

Průměr

Z grafu je patrné, že se rozpětí jednotlivých úrokových sazeb daných spořitelen pohybují v rozpětí 0,10 % až 3,00 %. Průměrně se tedy úrokové sazby na vkladních knížkách pohybují okolo 1,55 %. Tento průměr je velmi ovlivněn nadprůměrnou úrokovou sazbou Záložny CREDITAS, spořitelního družstva, která nabízí téměř 3x vyšší zhodnocení vkladních knížek, než ostatní spořitelny.

65

Závěr Depozitní produkty tvoří na českém bankovním trhu velice rozsáhlou oblast, ve které není jednoduché se zorientovat. Přispívá tomu fakt, že ročně vznikne několik nových bankovních institucí, které se snaží do svých nabídek zakomponovat takové prvky, které osloví potencionální klienty natolik, že budou ochotni přejít od své stávající banky právě k nim. Tyto nově vznikající bankovní instituce se snaží konkurovat například vyššími úrokovými sazbami, přehlednějšími ceníky, různými výhodami, bonusy atd. Vzhledem k množství bankovních institucí existujících na českém bankovním trhu jsem se ve své práci zaměřila pouze na tři z nich a u každé z nich jsem hodnotila pět nejčastěji využívaných depozitních produktů a porovnávala je s ostatními vybranými bankami. Hodnocení depozitních produktů není složité jen z důvodu velkého množství bankovních institucí, ale také fakt, že každá bankovní instituce úrokovou sazbu stanovuje u jednotlivých depozitních produktů na základě odlišných kritérií. Mezi tyto kritéria, která ovlivňují výši úrokové sazby patří například zpoplatnění založení účtu, délka vkladu, výše vkladu a výše zůstatku. Při hodnocení výnosnosti jednotlivých depozitních produktů jsem porovnávala výši nabízených úrokových sazeb. Úrokové sazby se u jednotlivých bankovních institucí liší. Nejhůře úročené jsou běžné účty. Na pomyslném žebříčku výnosnosti jsou na tom po běžných účtech nejhůře termínované vklady. Lepší úrokovou míru poté nabízí spořící účty. Mezi nejvýnosnější depozitní produkty patří vkladní knížky (za předpokladu, že si vybereme vkladní knížku, která je úročena ve výši 3 %) – tuto úrokovou sazbu však nabízí pouze Záložna CREDITAS, spořitelní družstvo, u spořitelen, které vkladní knížky také nabízejí, je úroková sazba o polovinu nižší, čímž by se v hodnocení výnosnosti dostaly vkladní knížky až na předposlední místo, před běžné účty. Nejvýnosnějším produktem by za této situace bylo stavební spoření, které nabízí úrokovou sazbu až ve výši 2,2 %. Jeho výnosnost je navíc navýšena o státní podporu, kterou žádný další bankovní produkt nenabízí. Pokud u jednotlivých depozitních produktů budeme porovnávat jejich výnosnost z pohledu bankovní instituce, která daný produkt nabízí, prvenství v nabídce nejvyšší úrokové míry u běžných účtů získá GE Money Bank, a.s. s účtem Konto Genius 66

Gold s úrokovou sazbou 0,80 %, u spořících účtů vítězí Raiffeisenbank, a.s. s účtem eKonto Flexi (výpovědní lhůta 21 dní s bonusem), u hodnocení stavebního spoření je nejvýnosnější opět GE Money Bank, která poskytuje stavební spoření přes Wüstenrot – stavební spořitelnu, a.s., která nabízí úrokovou sazbu ve výše 2,2 % a u hodnocení vkladních knížek vítězí již zmiňovaná Záložna CREDITAS, spořitelní družstvo, které nabízí úrokovou sazbu 3 % (výpovědní lhůta 24 měsíců). Velký vliv na míru zhodnocení depozitních produktů má však zdanění výnosů z úroků ve výši 15 % a inflace. Při současné míře inflace 2,4 % by žádný z hodnocených depozitních produktů, kromě vkladní knížky od Záložny CREDITAS, tuto míru svými úrokovými sazbami nepřevýšil. Znamená to tedy, že by ve všech zmiňovaných případech došlo k znehodnocení vložených peněz. Stále je však tato situace pro nás příznivější, než za předpokladu, že bychom své peníze nikam nevložili. V takovém případě by bylo znehodnocení našich finančních prostředků ještě větší. Dle mého názoru by každý z nás měl o možnostech využití depozitních produktů popřemýšlet a nenechat své finanční prostředky jen tak znehodnocovat inflací. Pro zhodnocení finančních prostředků je tu také ještě další možnost. Mnohem výnosnějším, než uložení peněz na zmiňované depozitní produkty je investování finančních prostředků například do podílových fondů, akcií, nemovitostí. Investování do těchto produktů je sice mnohem výnosnější, nevýhodou však je riziko, které je s tím spojeno. Při nevhodném investování může člověk přijít o veškeré své finance. Navíc je v těchto případech nutné disponovat mnohem většími finančními prostředky, než je tomu u depozitních produktů, na které byla zaměřena tato diplomová práce. Z toho vyplývá, že člověk, který nemá příliš peněz na zbyt a chce své peníze zhodnocovat s malým rizikem, musí k takovému zhodnocení využít zmiňovaných depozitních produktů.

67

Summary The Czech banking market offers many deposit products from various banking institutions. In the number of offers can be hard to get in quickly. I think that most people prefer to choose a banking institution on the basis of advice or recommendation from their family members, acquaintances or friends before a detailed comparison of offers from various banking institutions, because it took a lot of time. Orientation in the deposit products complicates a number of factors that affect the final evaluation. These factors include the amount of such deposit, the notice period, interest rate, fees accounts, other fees associated with establishing and administering the accounts, minimum balance, the tax burden and inflation, which has great influence on the evaluation. The main objective of this work is the comparison of return of deposit products in selected banking institutions. The worst are remunerated current accounts. The second worst-interest bearing deposit products are term deposits. Better interest rate have savings accounts. Among the most profitable deposit products include passbook (assuming that you choose a savings book, which bears interest at 3 %) - this rate, however, offers only Union CREDITAS. The most profitable product would have been in this situation building society that offers an interest rate of up to 2,2 %. Its yield is increased by state aid which the state does not offer at other products.

68

Seznam pramenů a literatury DITRICHOVÁ, J. Studijní materiály k předmětu bankovnictví. Hradec Králové: Univerzita HRADEC KRÁLOVÉ, 2007. POSPÍŠIL, R. a kol. Finance a bankovnictví. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006. ISBN 80-244-1297-7. ŠENKÝŘOVÁ, B. Bankovnictví I: učebnice. Vyd. 1. Praha: Grada, 1997. ISBN 80-7169464-9. SEKERKA, B. Banky a bankovní produkty. Praha: Profess, 1997. ISBN 80-85235-51-X. ANONYMOUS. Úspory domácností loni zůstaly ve srovnání s úvěry dvojnásobné [online]. 14.7.2011 [cit. 2012- 02-13]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/burzy-atrhy/makroekonomicka-data/uspory-domacnosti-loni-zustaly-ve-srovnani-s-uverydvojnasobne-681322. ŠVALBOVÁ, Z. Přes negativní dopady finanční krize je většina z nás schopna spořit. [online]. 28.11.2011[cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://www.stemmark.cz/download/press_release_zmeny_v_rodinnem_rozpoctu_20 11.pdf. ANONYMOUS. Jak Češi spoří.[online]. 21.3.2012 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.finparada.cz/clanek.aspx?ID=527 ING BANK. Spoříme více než dříve? [online]. cit. 2012-02-26. Dostupné z: http://www.ingbanksvetsporeni.cz/pruzkum/hlavni-zjisteni/sporime-vice-nezdrive.html HOVORKA, J. Pojištění vkladu 2011: po krachu banky a záložny peníze do tří týdnů. Teoreticky [online]. 3.12.2010 [cit. 2012-02-28]. Dostupné z: http://spoctiduchod.mesec.cz/clanky/krach-banky-zalozny-pojisteni-vkladu-novinky/ DOČKAL, E. Kam s penězi. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 1998. ISBN 80-85839-20. SYROVÝ, P. Klíčové faktory investic – likvidita a rizik. [online]. 20.2.2003 [cit. 2012-0228]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/klicove-faktory-investic-likvidita-a-riziko-fm5/inv.aspx?c=A030219_171149_fi_osobni_mag

ASOCIACE ČESKÝCH STAVEBNÍCH SPOŘITELEN. Stavební spoření [online]. cit. 2012-0312. Dostupné z: http://www.acss.cz/cz/stavebni-sporeni/.

69

STAVEBNÍ SPOŘITELNA ČESKÉ SPOŘITELNY, A.S. Zákon č. 96/1993 o stavebním spoření [online]. cit. 2012-03-02. Dostupné z: http://www.burinka.cz/cs/obchodnipodminky/zakon-o-stavebnim-sporeni/. ASOCIACE ČESKÝCH STAVEBNÍCH SPOŘITELEN. Jak funguje [online]. cit. 2012-03-15. Dostupné z: http://www.acss.cz/cz/stavebni-sporeni/jak-funguje/. KNAP, J. Bakalářská práce. Vývoj a současnost stavebního spoření v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2011. NACHTMANNOVÁ, E. Na vkladních knížkách lze získat výnos až tři procenta [online]. 29.3.2011 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.investia.cz/na-vkladnichknizkach-lze-ziskat-vynos-az-tri-procenta-rocne. ANONYMOUS. Jak na spoření. [online]. 7.11.2011 [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: http://www.investia.cz/jak-na-sporeni. BLAŽEK, J. Základy ekonomie. 2. opr. vyd. Brno: Doplněk, 2002. ISBN 80-7239-095-3. SYROVÝ, P. a kol. Inflace, kupní síla peněz [online]. 13.3.2003 [cit. 2012-02-29]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/inflace-kupni-sila-penez-08z/inv.aspx?c=A030228_142118_fi_osobni_bch. ČNB. Aktuální prognóza ČNB [online]. 2.2.2012 [cit. 2012-02-07]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/prognoza/index.html. ANONYMOUS. Spořící účty [online]. cit. 2012-03-25. Dostupné z: http://www.mesec.cz/specialy/financni-gramotnost/sporici-ucty/. ČSOB, a.s. O společnosti ČSOB [online]. cit. 2012-03-28. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Csob/O-CSOB/Profil-CSOB/Stranky/default.aspx. GE Money Bank. GE Money [online]. cit. 2012-03-28. Dostupné z: http://www.gemoney.cz/ge/cz/1/nase-spolecnosti/spolecnosti/ge-money-bank. RAIFFEISEN BANK, A.S. Profil banky [online]. cit. 2012-03-28. Dostupné z: http://www.rb.cz/o-bance/o-bance/profil-banky/. ČSOB, a.s., GE Money Bank, a.s., Raiffeisen bank a.s. Informační letáky. Trutnov: ČSOB, a.s., GE Money Bank, a.s., Raiffeisen bank a.s., 2012.

70

Seznam zkratek ČSÚ – Český statistický úřad ČNB – Česká národní banka ČSOB – Československá obchodní banka AČSS – Asociace českých stavebních spořitelen GE – GE Money Bank ČR – Česká republika

71

Seznam obrázků, grafů, schémat Obrázek 1 – Magický trojúhelník

Graf 1 - Vývoj struktury úspor obyvatelstva v České republice Graf 2 - Index úspor domácností Graf 3 - Potenciál spoření (%) = měsíční příjmy domácnosti /měsíční výdaje domácnosti Graf 4 – Spoření ve světě Graf 5 - Nově uzavřené smlouvy o stavebním spoření Graf 6 - Průměrná státní podpora přiznaná na smlouvu o stavebním spoření Graf 7 - Vklady klientů ve stavebním spoření (mld. Kč) Graf 8 - Vývoj míry inflace Graf 9 - Aktuální prognóza ČNB o vývoji měnověpolitické inflace Graf 10 - Prognóza ČNB o vývoji inflace na horizontu měnové politiky Graf 11 - Rozpětí úrokových sazeb termínovaných vkladů (v %) Graf 12 - Rozpětí úrokové sazby u běžných účtů (v %) Graf 13 - Rozpětí úrokových sazeb u spořících účtů Graf 14 - Rozpětí úrokových sazeb jednotlivých stavebních spořitelen Graf 15 - Rozpětí úrokových sazeb u jednotlivých spořitelen a záložny

72

Seznam tabulek Tabulka 1 - Vývoj parametrů státní podpory stavebního spoření Tabulka 2 - Přehled výnosnosti termínovaných vkladů v jednotlivých bankách Tabulka 3 - Výnosnost běžných účtů v jednotlivých bankách Tabulka 4 - Úrokové sazby spořících účtů – ČSOB, a.s. Tabulka 5 - Úrokové sazby spořících účtů – GE Money Bank, a.s. Tabulka 6 - Úrokové sazby spořících účtů – Raiffeisenbank, a.s. Tabulka 7 - Úrokové sazby stavebního spoření Tabulka 8 - Výnosnost vkladní knížky – Poštovní spořitelna Tabulka 9 - Výnosnost vkladní knížky – Česká spořitelna, a.s. Tabulka 10 - Výnosnost vkladní knížky – Záložna CREDITAS, spořitelní družstvo

73

Seznam příloh

74

Přílohy

75