Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra psychologie HODNOTY STŘEDOŠKOLSKÉ A UČŇOVSKÉ MLÁDEŽE. Diplomová práce

Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra psychologie

HODNOTY STŘEDOŠKOLSKÉ A UČŇOVSKÉ MLÁDEŽE

Diplomová práce

Autor:

Bc. Eva Gyuránová

Vedoucí práce:

Doc. PhDr. Vladimír Řehan

Olomouc 2010

Palacky University Olomouc Philosophical Faculty Department of Psychology

THE VALUES OF THE SECONDARY SCHOOL STUDENTS AND APPRENTICES

Diploma Thesis

Author:

Bc. Eva Gyuránová

Supervizor:

Doc. PhDr. Vladimír Řehan

Olomouc 2010

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a všechny použité prameny řádně citovala a uvedla.

V Olomouci 5. března 2010

............................................

Děkuji doc. PhDr. Vladimíru Řehanovi za vstřícný a trpělivý přístup při vedení mé diplomové práce.

„Dnešní mládež je hrozná. Ale nejhorší je, že už k ní nepatříme“. Pablo Picaso

Číslo

Obsah

Strana

Úvod 1.

7 HODNOTY

1.1. 1.2. 1.3. 1.4. 1.5. 1.6. 1.7. 1.8. 1.9. 2.

Problematika pojmu a definice hodnot Funkce hodnot Proces hodnocení Klasifikace hodnot Systém hodnot Hodnotové orientace Tvorba hodnot Stabilizace a udržování hodnot Transformace hodnot ADOLESCENCE – CHARAKTERISTIKA OBDOBÍ

2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 2.4.1. 2.4.2. 2.4.3. 2.5. 2.5.1. 2.5.2. 2.5.3. 2.5.4. 2.5.5. 2.6.

Periodizace psychického vývoj, terminologie Teoretické přístupy Stěžejní problémy a úkoly období adolescence Vývoj v období adolescence Tělesný, kognitivní a emoční vývoj Vývoj volních vlastností Identita adolescenta, vývoj sebepojetí Socializace v období adolescence Rodina Škola, hodnota vzdělání Vrstevnické vztahy Sociální percepce a komunikace Morální usuzování, normy chování, hodnoty Celkový pohled na současnou generaci mládeže

9 9 11 11 12 13 14 16 17 19 21 21 22 24 25 25 27 27 30 32 33 36 39 39 43

3.

K POZNATKŮM Z DOSAVADNÍCH VÝZKUMŮ HODNOT MLÁDEŽE

45

4.

VYMEZENÍ PROBLÉMU A CÍLE, FORMULACE HYPOTÉZ

49

5.

ZKOUMANÝ SOUBOR – POPIS SOUBORU A PRŮBĚH VÝZKUMU

51

6.

APLIKOVANÁ METODIKA

53

7.

STATISTICKÉ ZPRACOVÁNÍ DAT

54

8.

VÝSLEDKY VÝZKUMU

56

K platnosti hypotéz

85

8.1. 9.

DISKUZE

91

10.

ZÁVĚR

101

11.

SOUHRN

105

12.

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE

108

13.

PŘÍLOHY

Úvod Jedním z oblíbených témat rozhovoru příslušníků starší generace je spílání nad úrovní dnešní mládeže. Není snadné zjistit, jací mladí lidé dnes opravdu jsou. Povrchní hodnocení na základě pouhého pozorování jejich někdy nezvyklého vzhledu a rozjíveného projevu, kdy zvládnou se sluchátky na krku jednou rukou psát sms, v druhé držet „trendy“ časopis a k tomu se přisprostle bavit s přáteli, k opravdovému poznání jejich „kvalit“ nevede. Připomeňme si, že zatímco zhruba o jednu generaci zpět počínající a pro tu dobu nezvyklá móda piercingů, dredů a tetování vzbuzovala nedůvěru a možná i podezření na možné asociální tendence svých nositelů, v dnešní době se tyto účesy a doplňky staly běžnou součástí image nejen u mládeže, ale nezřídka je můžeme zaregistrovat již také u univerzitních profesorů, manažerů apod. Tyto a další módní „výstřelky“, jako např. „odrbané zaprané“ džíny plné děr (mimochodem, zdá se, existuje přímá úměra mezi „odrbaností“ džínů, počtem děr a jejich cenou..) však nemusí o osobnosti svého nositele, o tom jaký skutečně je, jaké zastává hodnoty, nic zásadního vypovídat. Podstatou většiny výzkumů zabývajících se hodnotami mládeže je vlastně snaha poodhalit, jaká asi bude naše společnost o několik let později, kdy dnešní mladí lidé zestárnou, zařadí se do světa dospělých, a tedy jaké hodnoty do života společnosti vnesou, až budou konečně „na svém“. Zprávy o rostoucí agresivitě mládeže, alarmující výskyt šikany na školách, jejíž „cílovou skupinou“ se v poslední době nezřídka stávají také samotní učitelé, mohou v naší mysli inscenovat katastrofické scénáře budoucí společnosti, již budou tvořit jedinci egoističtí, individualističtí, arogantní, nesolidární, konzumně orientovaní, ateističtí, s nezájmem o věci veřejné, obdivující tělesnou sílu, opovrhující hodnotami vzdělání, intelektu a kultury, kladoucí hlavní důraz na pohodlný život a zábavu a jejichž hlavním životním cílem bude snadné vydělávání velkých peněz. Nabízí se však otázka, zda je současná mládež skutečně natolik „horší“ již svou podstatou a nebo jsou to spíše možnosti dnešní doby, kterými – na rozdíl od minulých generací – dnešní mládež „disponuje“. Možná jsme před 25 lety skrytě nenatáčeli vyučující na video mobilního telefonu a nezavěšovali na internet zesměšňující snímky jen proto, že to prostě a jednoduše nebylo tehdy ještě technicky možné? Neustálý technický pokrok spolu s globalizací a medializací světa také umožňuje daleko rychlejší a snadnější přenos informací, než tomu bylo o generaci zpět, a na počiny dnešní mládeže, a nejen její, je tak podstatně lépe „vidět“. I za „éry“ mého mládí můj spolužák hrubými slovy napadl

7

vyučujícího, nicméně podobné kauzy tehdy nepřerostly rámec dané školy, ať už pro zmíněné, ve srovnání s dneškem, omezené možnosti informačního přenosu, či možná z důvodu snahy o nerozšiřování informací o incidentech tohoto typu, které se neslučovaly s předkládaným obrazem mladého člověka socialistické společnosti… Výsledky větších výzkumů současnosti však nenasvědčují tomu, že by se nějak zásadním způsobem hodnoty mládeže změnily a směřovaly k nezúčastněnému hédonismu. Centrum pro výzkum veřejného mínění ve výzkumu Naše společnost (Horáková, 2005), zjistilo, že u 15 – 19-ti letých dívek a chlapců se na předních místech jejich hodnotové hierarchie umisťují s drobnými nuancemi „úspěch v zaměstnání“, „dosažení co nejvyššího vzdělání“ a „mít stálého partnera“. Hédonistická hodnota představovaná jako „žít pestrým společenským životem“ byla pro mladé lidi důležitá nejméně (cvvm.cas.cz, 20. 2. 2010). Upřednostňované hodnoty se mohou odlišovat podle vývojové fáze, ve které se jedinec právě nachází. Adolescence je z hlediska vývojové psychologie považována za stěžejní období vývoje osobní identity a vývoje mravních a charakterových rysů osobnosti, jež se později spíše „jenom“ stabilizují a rozvíjejí. V naší předchozí bakalářské práci (Gyuránová, 2008) jsme zkoumali skladbu hodnot středoškolské mládeže ve vztahu k věku a pohlaví respondentů a její případnou změnu s ohledem na vývoj v průběhu adolescence. V současné diplomové práci jsme na téměř dvounásobku respondentů oproti bakalářské práci výzkum obohatili dále o aspekt typu vzdělání. Záměrem naší práce je zjistit, zda typ vzdělání a věková úroveň mladých lidí (tj. počátek adolescence a chýlící se konec adolescence) může mít výraznější vliv na jimi upřednostňované hodnoty, a pokud ano, v jaké oblasti hodnot a v jakém směru k těmto odlišnostem dochází. V teoretické části naší práce se věnujeme problematice hodnot, charakterizujeme vývojové období adolescence a spolu s poznatky z některých dosavadních výzkumů naznačujeme celkový pohled na současnou generaci adolescentní mládeže. Považujeme za vhodné uvést, že tato část práce vychází základně z naší předchozí, tématicky příbuzné, práce bakalářské. Nyní se snažíme poskytnout ještě hlubší a širší pohled na danou problematiku obohacený o další poznatky z odborné literatury. Ve výzkumné části práce se zaměřujeme na hodnotovou orientaci středoškolské a učňovské mládeže prvních a posledních ročníků studia. Sledujeme podobnosti a rozdíly v hierarchiích systémů hodnot sledovaných skupin, a to s ohledem na typ vzdělání, věk a pohlaví. V závěru práce shrnujeme a prezentujeme výsledná zjištění, která nám výzkum poskytl. 8

1. HODNOTY Lidský svět není pouhou sumou věcí a jevů, které člověka obklopují, ale je světem vztahů, světem, kterému dává člověk smysl svou činností, zaměřeností, způsobem uspokojování svých potřeb a zájmů, svojí hodnotou orientací. Každý lidský čin, událost, jev i vztahy mezi nimi mají pro subjekt určitý smysl a kvalitu hodnoty. Svět člověka je světem hodnot, jež napomáhají rozvoji a zrání člověka, dávají životu smysl a význam a umožňují tak smysluplný život uspořádaný na základě jasných zásad. Studium hodnot umožňuje určit čím je tvořen specifický životní styl

jedince,

rodiny, generace, společenské skupiny, země a celé epochy.

Problematikou hodnot se zabývá vědní obor axiologie. Zkoumá hodnoty z hlediska jejich původu a podstaty, podíl subjektu a objektu na vzniku hodnot, jejich absolutní a relativní platnost, systém hodnot, jejich vzájemné vztahy mezi sebou i ve vztahu ke společenským a kulturním aspektům, podstatu procesu hodnocení, podíl racionální a iracionální složky lidského vědomí na procesu hodnocení. Za excelentní pojednání o hodnotách z hlediska filozofického i psychologického považujeme dílo Pajanotise Cakirpaloglu Psychologie hodnot (Cakirpaloglu, 2004).

1.1

Problematika pojmu a definice hodnot

Termínem hodnota označujeme mnoho jevů v nejrůznějších sférách lidského života. Tomuto pojmu je blízká řada dalších termínů podobného významu, a to vede k víceznačnosti pojmu a z terminologického hlediska k následným nedorozuměním. Jedním z důvodů je nedostatečná shoda názorů na různé psychické fenomény, což se promítá do názorů na původ, podstatu a význam lidských hodnot. K nejednotnosti pojetí hodnot také přispívá různorodost psychologických škol a teorií. Křivohlavý (2004) zcela jednoduše označuje jako hodnotu to, čeho se člověk snaží dosáhnout, dostat to či mít to, protože se vědomě či nevědomě domnívá, že to přispěje k tomu, aby mu bylo dobře. Cakirpaloglu definuje hodnotu jako „specifickou psychickou kategorii, která tvoří poměrně stabilní trvalou strukturu osobnosti významnou pro individuální, sociální

9

a historickou realizaci člověka“. (Cakirpaloglu, 2004, str.343). „Hodnoty představují systém získaných dispozic člověka jednat nebo směřovat k cíli v souladu s žádoucností, kterou určují podmínky existence“ (Cakirpaloglu, 2004, str.385.) „Hodnoty představují vytoužené, hlavně uvědomělé tendence konstituující bio–psycho–socio–duchovní podstatu lidského bytí“ (Cakirpaloglu, 2004, str. 405). Řada psychologů zdůrazňuje jako nejvýznamnější atribut hodnoty její žádoucnost; která je spolu se subjektivností zdůrazněna v řadě definic. Podle Rota „Hodnoty označují ideje nebo situace, o kterých existuje přesvědčení, že přestavují něco dobrého, žádoucího, něco k jehož realizaci je třeba směřovat“ (1968, s. 166, cit. Cakirpaloglu, 2004, str. 354). Frankl klade důraz na význam individuálního smyslu a hodnoty u konkrétního jedince. Jiné definice podtrhují praktický význam hodnot. V tomto duchu M. Rokeach definuje hodnoty jako „stabilní přesvědčení, že zvolené chování či existence je sociálně přijatelnější než opačné chování či existence (1977, s. 155, cit. Cakirpaloglu, 2004, s. 356) Homola (1979) však zdůrazňuje, že

hodnotu nelze vymezovat pouze její

žádoucností, jejíž přitažlivost nemusí přesahovat hranice momentální emocionální příjemnosti. Hodnota má přesahovat okamžitou situaci. Je dána vztahem subjektu k objektu, a jde o vlastnost či kvalitu subjektem prožívanou, není tedy žádnou objektivní vlastností samou o sobě. V psychologickém

pojetí,

které

je

však

určitým

zjednodušením

celého

komplexnějšího problému hodnot, je obecně pro subjekt hodnotou to, co má pro něj osobní význam, a ten může být větší či menší, pozitivní nebo negativní, popř. ambivalentní. Kučerová (1996) připomíná, že hovoříme–li o hodnotách, nemáme na mysli jen to, co je k životu nezbytné, užitečné a potřebné, ale také to, čeho si vážíme, co obdivujeme a ctíme i to, co milujeme, co je nám milé, drahé, co je blízké našemu srdci. Z výše uvedeného je zřejmá obtížnost jednoznačného vymezení pojmu hodnota.

10

1.2

Funkce hodnot

Cakirpaloglu (2004) ve svém díle uvádí rozdělení funkcí hodnot od McGuireho, který rozlišuje individuální a sociální funkci hodnot. Individuální funkce se týkají jedince a slouží k podpoře procesu adaptace, tj. k přizpůsobení se fyzickým a kulturním podmínkám a pomáhají procesu individuálního růstu. K hodnotám s individuální funkcí patří ty, jež působí jako kritéria a pomáhají nám orientovat se v nových situacích, začlenit se do společnosti, umět se chovat a rozhodovat. Jsou to vzory chování, které jedinec přijímá v průběhu socializace. Další individuální funkcí hodnot je potom proces individuálního růstu a překonávání vlastní existence – zde řadíme sebehodnocení, snahu o seberegulaci, duchovní hodnoty a naplnění vlastního bytí. Pomocí těchto hodnot si tvoříme smysl života a vědomí o sobě samém. Sociální funkce hodnot mají význam pro celou společnost a Cakirpaloglu je rozlišuje na funkci sociální integrace a sociální racionalizace. Funkci sociální integrace plní kupříkladu sociální kontrola či prevence deviantního chování. Jedinci se stávají součástí společnosti a přebírají společností uznávané hodnoty. Tyto funkce tak mají velký vliv na udržení skupiny i celé společnosti. Skrze funkci sociální racionalizace se na základě zájmů různých skupin ve společnosti tvoří hodnoty pro celou společnost. Zájmy jednotlivců se upraví tak, aby byly přijatelné pro co největší část heterogenní společnosti (Cakirpaloglu, 2004).

1.3

Proces hodnocení

Hodnocením rozumíme psychický proces, ve kterém je vztah mezi subjektem a objektem regulován kvalitou a intenzitou stávající hodnoty. Složitý proces hodnocení vyjadřuje subjektivní prožívání významu objektů i jejich dílčích vlastností a vztahů mezi nimi, přičemž zahrnuje všechny tři komponenty psychiky, kognitivní, emoční a konativní. Kognitivní aspekt procesu hodnocení je založen na vědomostech osoby o objektu, který je předmětem hodnocení. Emoční prožitek je považován za základ vztahu subjektu vůči objektu hodnocení. Konativní aspekt hodnocení představuje tendence k naplnění určité hodnoty. Obecně jde o zjevné či skryté, verbální či neverbální, vědomé či nevědomé, sociální či asociální tendence, kterými subjekt vyjadřuje vlastní aktivní vztah vůči prožívané realitě (Cakirpaloglu, 2004).

11

Axiologické bádání v dějinách filosofie se zabývalo i podílem racionální a iracionální složky lidského vědomí na hodnocení. Platón a Aristoteles považovali hodnocení za akt intelektuální, Spinoza, Locke, Kant za dílo rozumu za účasti citu, Pascal, Hume, Lotze, Brentano, Bláha za výlučně dílo činného citu bez účasti rozumu. Pro Schelera a Hartmanna je hodnocení dílem citu, ale připouštěli i určitý podíl rozumu, a kupříkladu Comte, Spencer, Mill, Masaryk, Tvrdý, a Kozák chápali hodnocení jako někdy dílo citu, jindy rozumu (Kučerová, 1996). Kučerová definuje hodnocení jako „přičítání nebo upírání hodnoty, účelu, významu, cennosti nějakému jevu, jeho uvedení do vztahu k lidským potřebám a zájmům“ (Kučerová, 1996, s. 61). Homola považuje hodnocení za zvláštní specificky lidskou formu vztahu člověka ke skutečnosti. Zaměřuje pozornost subjektu na to, co je podstatné, závažné, rozhodující, co umožňuje aktivní vyrovnávání se se skutečností (Homola, Trpišovská, 1992). Význam hodnocení spočívá v tom, že si jedinec jeho prostřednictvím utváří diferencované postoje a přístupy ke skutečnosti a učí se určitým způsobem jednat.

1.4

Klasifikace hodnot

Pro různorodost dosavadních poznatků z jednotlivých, často protikladných, koncepcí psychologie hodnot je nutné systematické uspořádání stávajících poznatků jejich zatříděním do obecnějších pojmových celků, což předpokládá stabilní kritéria klasifikace. Problematikou klasifikace hodnot a jejími kritérii se intenzivně zabýval Dragomir Pantić (in Cakirpaloglu, 2004). Kromě metodologických kritérií stanovil v rámci tří dimenzí, kterými jsou objektivnost – subjektivnost, specifičnost – obecnost a relativnost – univerzálnost 22 teoretických kritérií dělení hodnot, z nichž si uveďme alespoň některé: kdo je nositelem hodnoty, jaký původ hodnoty, její role, pozice v hierarchii, stupeň obecnosti, její podstata, funkce, obsah, intenzita, intenzita projevu, stupeň vědomosti, stupeň zakotvenosti, její velikost, časová dimenze, apod. Nakonečný (1997) rozlišuje hodnoty materiální, sociální a duchovní, které dále dělí na intelektuální, morální, a estetické. Podle dimenzí, v nichž člověk prožívá sebe i svět, klasifikuje hodnoty Kučerová (1996), a to na přírodní, civilizační a duchovní. Hodnoty přírodní dále rozlišuje na vitální a sociální. Vitální hodnoty souvisí se samotnou existencí jedince, s jeho tendencí udržet, prosadit a rozvinout život organismu, jedince i druhu. Hodnotami sociálními jsou 12

mezilidské vztahy a city. Civilizační hodnoty jsou podmínkou i výsledkem společenské organizace, komunikace, výroby a směny a společenského akumulovaného poznání. Duchovní hodnoty se ve společnosti objektivují jako kultura v užším slova smyslu a subjektivují jako lidská osobnost se svým vnitřním bohatstvím. Duchovní hodnoty označuje Kučerová (1996) jako hodnoty ideální, zahrnující poznatky a vědomosti, normy a principy, ideje a ideály. Homola (1979) rozlišuje hodnoty normativní, které ukazují, jak by se měl jedinec chovat, a deskriptivní, které vyvozujeme z chování jedince. Současně pojímá hodnoty jako univerzální a jedinečné. Univerzálnost hodnot spočívá v jejich internalizaci v souladu se společenskými

normami chování, kdy jako normy chování v člověku také působí;

jedinečnými jsou hodnoty ve tom smyslu, že jsou zasazeny do osobnostní struktury jedince. Homola zároveň vymezuje hodnoty společenské a osobní, kdy osobní hodnoty chápe jako motivy, které energizují a především regulují jednání člověka. Grác (1985) formuluje čtyři kategorie hodnot – hodnoty nepoznané, poznané, uznávané (ale neřídíme se jimi), a rovněž uznávané (těmi se řídíme, inspirují nás). Rokeach rozlišuje hodnoty terminální a instrumentální. Terminální hodnoty představují žádoucí konečný stav, jsou to aktuální a budoucí cíle a ideály, o které jedinec usiluje, zatímco instrumentální hodnoty se vztahují k morálce a vhodnosti a lze je chápat jako prostředky (způsoby, formy chování), kterými jedinec těchto cílů dosahuje. Zvolený způsob chování se může osamostatnit a stát se cílem autonomním, tj. instrumentální hodnota se stává hodnotou terminální. Tento proces nazval Allport termínem funkční autonomie motivu. Je zřejmé, že hodnoty je možné třídit z mnoha úhlů pohledu. Další možné členění hodnot uvádíme v kap. 1.9 v souvislosti s transformací hodnot.

1.5

Systém hodnot

Člověkem uznávané hodnoty nepředstavují náhodné seskupení, ale jsou vzájemně spjaté a tvoří hodnotovou hierarchii. Ta neobsahuje všechny objektivně existující hodnoty, ale ty, které jedinec nejen poznal, ale i uznává. Ne všechny naše hodnoty totiž považujeme za stejně důležité. V průběhu života, ale také pod vlivem aktuálních situací se naše hodnoty restrukturalizují – důležité mohou ztrácet na významu a jiné mohou získat prioritu. Vyskytnou–li se dvě hodnoty vedle sebe, je možné, či spíše nutné dát jedné z nich přednost před druhou; tento proces označujeme jako „prioritizace“ – upřednostňování

13

(Křivohlavý, 2004). Každý jedinec si postupně v tomto procesu utváří preferenční stupnici – systém hodnot, ve kterém je uspořádání hodnot charakterizováno nadřazeností a podřazeností a na základě kterého provádí preferenci lidí, věcí, činností a jevů. Vztahy mezi jednotlivými hodnotami jsou tak určeny hierarchickým uspořádáním, tj. stupňovitým seřazením hodnot dle jejich důležitosti v rámci hodnotového systému jedince. Systémem hodnot tedy rozumíme souhrn těch hodnot, které člověk uznává, a které se projevují v jeho přesvědčení a postojích. Balcar (1983) v této souvislosti hovoří o osobní stupnici hodnot, jejíž shoda či rozpornost se stupnicí hodnot společenské skupiny, ve které člověk žije, výrazně ovlivňuje jeho společenské začlenění a osobní problémy. Přestože je systém hodnot závislý na dalších zkušenostech jedince, a může se leckdy i zásadně (například následkem vážné nemoci) změnit, měl by být, jak zdůrazňuje Homola (1979), vnitřně konzistentní, realistický, a i když pružný, přesto relativně stálý a rovněž by měl jedinci přinášet uspokojení. Systém hodnot ovlivňuje celkový přístup k životu, řídí ho, dává mu smysl a zaměřen do budoucnosti působí silně motivačně, má tedy velký vliv na jednání a chování. Můžeme říci, že osobnost jedince je natolik zralá, konzistentní a integrovaná, nakolik je harmonický její hodnotový systém.

1.6

Hodnotové orientace

Hodnotové orientace, jako relativně stálé soustavy hodnot, se vytvářejí v celkovém hodnotovém systému každého jedince. Tvoří se v průběhu života z vrozených dispozic i vlivem různých, někdy protichůdných vnějších činitelů, které spolupůsobí při utváření osobnosti. Promítají se v nich postoje, poznatky, osobní vlastnosti, životní zkušenosti, citové prožívání a přesvědčení. Hodnotová orientace jedince je individuálním výtvorem, jednak odrazem hodnotových orientací vztažných skupin a celé společnosti. Považujeme ji za bezprostřední základ aktivity. Je důležitým motivačním činitelem, majícím vliv na vztah osobnosti k různým hodnotám skupin a společnosti. Hodnotové orientace pomáhají objasnit příčiny proč lidé jednají právě určitým způsobem. J. Grác (1979) poukazuje na skutečnost, že hodnotové orientace představují trend, kterým se člověk zaměřuje, a v tomto duchu definuje hodnotovou orientaci jako „způsob jak a proč se určité jevy a předměty odrážejí u daného člověka coby hodnoty

14

a hodnotové systémy a jak vzniklé hodnoty a hodnotové systémy orientují lidské chování určitým směrem“ (Grác, 1979, s.48). Hodnotovými orientacemi se liší jednotlivci i celé společenské skupiny; rodiny, kolektivy dětské i pracovní, kluby, etnické skupiny, národy, organizace, stavy, profese, společenské třídy, strany, církve, státy, apod. se navzájem integrují a odlišují od ostatních především tím, co považují za důležité a žádoucí, tedy svými hodnotovými orientacemi. Ve společnosti můžeme tak rozlišit typ orientace ekonomický, teoretický, politický, sociální, etický, estetický, ekologický, náboženský, aj. Kučerová (1996) poukazuje na zvedající se vlnu kritiky vůči ekonomickému a konzumnímu typu člověka, „který se odtrhl o ostatních typů lidství, působí ekologické pohromy, nepřátelství mezi lidmi, globální nebezpečí zániku....Egocentrická orientace vyvolala v život typ člověka lačného, nenasytného, bezohledného stejně jako typy rozvracečů, ničitelů a zabijáků“ (Kučerová, 1996, str. 76). Maslow a Rokeach se ve své praxi setkali s tendencí k seskupování určitých terminálních a instrumentálních hodnot do větších strukturálních celků (viz kap. 1.3 str. 11). Tyto tendence k vzájemnému přitahování a odpuzování určitých hodnot potvrdil výzkum hodnotové orientace dospívajících lidí v České republice (Řehan, Cakirpaloglu, 2000). Nasvědčuje to skutečnosti, že hodnoty neexistují jako izolované kategorie, nýbrž tvoří větší dynamické celky. V případě vzájemného přitahování hodnot je tedy možné očekávat, že přítomnost jedné hodnoty povede k výskytu hodnoty příbuzné. Tak se objevují například seskupení moudrost, upřímné přátelství a sebeúcta v terminálních hodnotách, či laskavost a přívětivost v hodnotách instrumentálních. Současným významným autorem, který se zabývá výzkumem hodnotové orientace a mezikulturním srovnáváním hodnot je Shalom H. Schwarz. Ve svém pojetí navazuje na Rokeache a hodnoty vymezuje jako žádoucí cíle, které se liší ve své důležitosti a které slouží jako vůdčí principy v životě lidí. Klíčovým obsahovým faktorem, který rozlišuje mezi hodnotami, je typ motivačního cíle, který vyjadřují. Schwarz rozlišuje deset univerzálních transkulturálních hodnotových typů (in Dvořáková, 2008): o

moc (power) – sociální statut a prestiž, kontrola a dominance nad ostatními lidmi a zdroji

o

výkon (achievement) – osobní úspěch ve shodě se sociálními normami,

o

hédonismus (hedonism) – radost a smyslové uspokojení sebe sama,

o

stimulace (stimulation) – novost, vzrušení a změna v životě

o

sebeřízení (self–direction) – nezávislé myšlení a jednání,

o

universalismu (universalism) – porozumění, tolerance, ocenění a ochrana druhých lidí a přírody

15

o

benevolence (benevolence) – zvyšování dobra a ochrana druhých lidí, se kterými je jedinec v osobním kontaktu

o

tradice (tradition) – úcta, závazek a přijetí myšlenek a zvyků, které poskytuje tradiční kultura či náboženství,

o

konformita (konformity) – zdržení se jednání, které by ubližovalo druhým a porušovalo sociální očekávání a normy,

o

bezpečí (security) – jistota, harmonie a stabilita společnosti, vztahů a sebe sama

Závěrem této kapitoly připomeňme Fromma a jeho moudré, zajímavě jednoduché a zdánlivě prosté rozdělení možností existence člověka v tzv. vlastnickém modu či v modu bytí. Vlastnický modus je typický životním postojem, soustředěným na majetek, zisk a moc. Štěstí spočívá v nadřazenosti, dobývání a vlastnění, zatímco v modu bytí spočívá štěstí v lásce, sdílení a dávání. V člověku jsou přítomny obě tendence – mít (vlastnit) i být (sdílet, dávat, přinášet oběti). Je to potom sociální struktura, ve které jedinec žije, jejíž hodnoty a normy rozhodují, která z těchto protikladných snah převládne. „Jestliže jsem tím, co mám, a jestliže ztratím to, co mám, kým pak jsem?.. Jestliže jsem tím, kým jsem, a nikoliv tím, co mám, nikdo mne nemůže o něco připravit nebo ohrozit moji jistotu a můj pocit identity..“ (Fromm, 2001, s.131).

1.7

Tvorba hodnot

Odborníci se shodují v názoru, že hodnoty se postupně tvoří, formují a diferencují od raného dětství v procesu socializace imitací a internalizací cizích hodnotových představ, a rovněž vlastními zkušenostmi jedince s jeho objektivním a subjektivním světem. Prioritní sociální skupinou

mající status prvního

a nejdéle působícího

socializačního činitele na vývoj jedince je primární rodina. Určuje možnosti a meze individuálního vývoje jedince a podílí se na tvoření obsahu socializace, především na budování hodnotového systému svých členů. Není tedy pochyb o tom, že právě rodina má významný vliv na vytváření a předávání hodnot jedinci. Jak zdůrazňuje Cakirpaloglu (2004), hlavním činitelem rodinné soudržnosti i hodnotové konzistence jsou citové vztahy v rodině. Emocionální vřelost usnadňuje mezigenerační přenos hodnot, poskytuje individuální jistotu a zaručuje autentičnost osobnostního vývoje. K integraci hodnot dochází od nejútlejšího věku. Na základě hlubokých citových vztahů mezi dítětem a nejbližšími lidmi jeho okolí se postupně vnější svět transformuje do prožitkové sféry dítěte. Hodnoty jsou zvnitřňovány v různých

16

osvojovacích procesech, při různých činnostech, při hrách, učení, práci, v různých formách styku mezi dospělými i mezi dětmi. Přestože jedinec disponuje určitou geneticky naprogramovanou náchylností pro přijetí těch či oněch hodnot, záleží na tom, jakými hodnotami je prostoupeno prostředí v němž dítě vyrůstá. Významnou úlohu v utváření hodnotového vědomí dítěte tak hrají více či méně vědomé procesy

identifikace, během kterých dítě přebírá od objektu

– modelu, kterým jsou nejčastěji rodiče, ty postoje, způsoby chování a ideály, které může snadněji začlenit do své vyvíjející se psychiky. V této souvislosti Kučerová (1996) poukazuje na princip nápodoby, který je hluboce zakotven v pudové, instinktivní sféře rozvíjejícího se lidského jedince.

1.8

Stabilizace a udržování hodnot

Je více názorů na délku období, které je pro stabilizaci individuálních hodnot a hodnotového systému nezbytné. Havighurst shodně s Piagetem a Kohlbergem považovali za klíčové období pro charakterovou a hodnotovou transformaci od heteronomii k autonomii 13. rok života, kdy můžeme hovořit o prvních stabilních charakterových vlastnostech. Cakirpaloglu (2004) uvádí, že již ve věku kolem 10 let je hodnotový systém dítěte natolik formován, že umožňuje předvídání budoucího směru vývoje individuálních hodnot. Hodnotové a charakterové vlastnosti dítěte se v tomto věku stále více profilují a podobají dospělým osobám. Znovu musíme připomenout význam kvality vztahů uprostřed rodiny – citově blízké vztahy usnadňují přenos rodinných a společensko – kulturních hodnot na mladší členy a rovněž podporují stabilitu hodnot již vytvořených. V této souvislosti zmiňme výzkumnou studii (Pilowsky, Keyes, Hasin, 2009) mapující souvislost mezi výskytem nepříznivých událostí v dětství a adolescenci a následnou celoživotní závislostí na alkoholu v dospělosti. Bylo prokázána významná souvislost mezi výskytem čtyřech negativních událostí v dětství a adolescenci (rozvod rodičů, úmrtí jednoho z biologických rodičů, život v pěstounské rodině a život v instituci–dětský domov, apod.) a pozdějším vznikem celoživotní závislosti na alkoholu. Tento vztah zůstal signifikantní, přestože byly brány v úvahu také rozdílné sociodemografické faktory i další tři silné rizikové faktory, kterými jsou alkoholismus rodičů či prarodičů, brzký počátek konzumace alkoholu a tzv. kvartální pijáctví (ebscohost.com, 20. 5. 2009).

17

Cakirpaloglu (2004) uvádí řadu činitelů podporujících odolnost hodnoty vůči změnám. Zmiňme alespoň některé z nich: o

selektivní podstata vnímání a vzpomínání (výběr a zdůrazňování hodnot jsoucích v souladu se zastávanými hodnotami a vyhýbání se informacím, které jsou v rozporu s těmito hodnotami),

o

skupinový nátlak na dodržování obecných hodnot a norem chování (v souvislosti s touhou jedince být v souladu s hodnotami referenční skupiny členství a loajalita ke skupině stabilizuje a chrání hodnoty před spontánními či záměrnými změnami),

o

normativní podstata hodnoty (třídění objektů a situací na přijatelné, nezaujaté či nepřijatelné zpětně hodnotu stabilizuje, posiluje a chrání před tendencemi ke změně),

o

mnohostranná funkčnost hodnoty,

o

použití nevědomých percepčních obran (mezi nejčastější obranné postupy patří negace nových poznatků v případě sporné argumentace, která může vést k narušení hodnotové stability a k úzkosti,

o

posílení stávající hodnoty tj. jedinec vyhledává alibi a fakta kterými oslabuje či odstraňuje podezřelé důkazy a současně podporuje ohroženou hodnotu,

o

izolování protikladných důkazu, tj. izolace argumentů, které jsou v rozporu s argumenty podporujícími ohroženou hodnotu)

o

postupné budování imunity vůči argumentům, které jsou v rozporu se stávajícími hodnotami jedince.

Za významné faktory zachování hodnot považujeme individuální pocity sounáležitosti a citovou interakci jedince s osobami podobných názorů a hodnotové orientace. Cakirpaloglu (2004) rovněž zmiňuje Mc.Guireho inokulační metodu (angl. inoculation = očkování) budování hodnotové odolnosti jedince vůči manipulacím prostřednictvím persuasivní komunikace. Její podstatou je přesvědčení, že vystavování jedince slabým dávkám persuasivní argumentace zvyšuje jeho odolnost proti pozdějšímu vlivu radikální persuase. Stabilizace a udržování hodnot jsou kladně ovlivňovány emocionální a sociální jistotou jedince, veřejným uznáním vlastních hodnot, propojením hodnoty s vnitřním systémem hodnot, přesvědčení a postojů osobnosti, a v neposlední řadě systematickou záměrnou hodnotovou přípravou prostřednictvím vzdělání.

18

1.9

Transformace hodnot

Vznik, vývoj, změna a zánik hodnoty jsou součástí životního cyklu člověka a přestože hodnoty řadíme k stabilnějším prvkům osobnosti, jejich trvání není absolutní a v souvislosti s celoživotním vývojem osobnosti dochází ke změnám také v této oblasti. K významným činitelům majícím vliv na hodnotovou transformaci, jsou hodnotová pružnost a pozice hodnoty v dimenzi perifernost – centrálnost. Míra hodnotové pružnosti souvisí s věkem – největší pružnost a transformaci zaznamenáváme u dětí a adolescentů, v období zralosti a stáří se zvyšuje hodnotová stabilita. Proces transformace závisí rovněž na strukturální pozici hodnoty v hodnotovém systému jedince – hodnoty centrální jsou vůči změnám odolnější, než hodnoty periferní; vztah mezi nimi je však dynamický, zvláště v mladším věku. Mezi další stěžejní faktory transformace hodnot a hodnotového systému Cakirpaloglu (2004) řadí skupinovou příslušnost, informovanost, vědomosti a personální činitele. Vliv referenční skupiny na formování či modifikaci hodnot byl opakovaně empiricky potvrzen. Informovanost představující kognitivní složku hodnoty má svůj význam v souvislosti s předsudky; extrémně negativním hodnotám kognitivní složka chybí a tento strukturální nedostatek bývá nahrazen obsahy emocionálními a motivačními. Z nejvýznamnějších personálních činitelů jmenujme inteligenci, persuazibilitu (schopnost podřízení se vnějším vlivům) a touhu po kognitivní jasnosti (lidskou potřebu po srozumitelné situaci a nalezení smyslu). Inteligentní jedinci jsou přístupnější změně vlastních hodnot v případě existence logického zdůvodnění, v případě chabě podložených argumentů se naopak stávající hodnoty zpevňují.

Méně inteligentní jedinci jsou

přístupnější změně vlastních hodnot pod vlivem autority či citového vztahu. Dle způsobu vedoucímu ke změně hodnoty rozlišujeme přeměnu spontánní, která představuje každodenní proces v běžném životě a záměrnou, která je výsledkem cíleného působení na hodnotu stávající. V případě transformací hodnot z hlediska intenzity či stupně žádoucnosti hovoříme o změně kongruentní. Takovou změnu hodnotového zaměření, kdy původní hodnota je transformována do vlastního protikladu, nazýváme nonkongruentní změnou hodnoty. Na hodnoty můžeme nahlížet také z hlediska jejich realizace, a to jako na hodnoty realizované plně, částečně a nerealizované. Dosažením cíle dochází k naplnění hodnoty, která získává stabilitu a funkčně se propojuje se stávajícími hodnotami v systému, což

19

ovšem předpokládá rovněž určitou míru předchozí transformace a latentní otevřenost hodnoty pro eventuelní novou modifikaci (Cakirpaloglu, 2004). Výsledky analýz dat ze dvou šetření ESS (European Social Survey) shodně dokládají, že s věkem dochází u žen i mužů ve všech 24 sledovaných státech ke zvyšování významu kolektivistických hodnot a ke snižování významu hodnot individualistických. Není možné tyto trendy vysvětlit účinky historických událostí ani střídáním kohort. Na tomto vývoji se zjevně podílí procesy zrání a životního cyklu (vzdělávání, změna rodinného stavu) v rámci určité kultury. Rovněž se potvrdila hypotéza, podle které existují uvnitř systému hodnot dynamické vztahy, které způsobují, že faktory vedoucí ke změně v určité hodnotě postupně navozují změny v celém jejich systému. Intrapsychická dynamika je tak patrně třetím faktorem majícím vliv na vývoj hodnot (Hnilica, 2007).

20

2.

ADOLESCENCE – CHARAKTERISTIKA OBDOBÍ

Ve své práci se zabývám hodnotami středoškolské a učňovské mládeže, tj. mládeže ve věku 15 – 20 let, považuji proto za vhodné charakterizovat vývojové období této věkové kategorie.

2.1

Periodizace psychického vývoje, terminologie

Periodizací – časovým členěním vývoje lidského života v souvislosti s jeho psychickým vývojem a charakteristikou jednotlivých období psychologie. Souvislý tok

se zabývá vývojová

vývojových změn se snaží odborníci rozdělit do určitých

životních etap, to které členění vývoje však nebývá jednotně přijato.

Nejčastější je periodizace podle Švancary, (Langmeier – Krejčířová, 1998): 1) Období pubescence: a)

Fáze prepuberty

zhruba 11 – 15 let (první pubertální fáze)

o

dívky: 11 – 13 (první sekundární pohlavní znaky → menarché)

o

chlapci: 12 – 14 (první sekundární pohlavní znaky → poluce)

b) Fáze vlastní puberty (druhá pubertální fáze) o

Dívky: 13 – 15 (končí dosažením reprodukční schopnosti)

o

chlapci: 14 – 15 (

2) Období adolescence:

– “ –

)

zhruba 15 – 20 let

V anglosaském pojetí termín adolescence zahrnuje celé období dospívání, tj. zhruba od 11 do 20 let, tzn. Švancarovu pubescenci i adolescenci.

V tomto smyslu člení období dospívání na dvě fáze Vágnerová (2005): 1) Raná adolescence (pubescence)

11 – 15 let

2) Pozdní adolescence

15 – 20 let

Také Macek (2003) nazývá adolescencí celé období dospívání a rozlišuje tři fáze: 1) Časná adolescence

10 (11) – 13 let

2) Střední adolescence

14 – 16 let

3) Pozdní adolescence

17 – 20 let

Pro účely této práce budu užívat termín adolescence v souladu se Švancarovou periodizací psychického vývoje, tj. pro věkovou kategorii 15 – 20 let. 21

Přesné časové vymezení období dospívání je komplikováno velkou variabilitou jak interindividuální (různá úroveň vývoje u stejně starých jedinců) tak intraindividuální (u téhož jedince biologický, psychický a sociální vývoj na různých úrovních). Nelze opomenout existenci mezipohlavní rozdílů (chlapci dospívají v průměru o rok až dva později). Je vhodné rovněž

zmínit sekulární akceleraci – celkové urychlování růstu

a vývoje v průběhu staletí oproti předchozím generacím (Langmeier–Krejčířová, 1998). Počátek adolescence můžeme určit dobou, kdy jedinec zpravidla pohlavně dozrává a zároveň dobou, kdy zvolil učební či studijní obor a začíná se připravovat na určité povolání. Konec období je obtížné stanovit jednoznačně, protože zde není žádný předěl ve vývoji biologickém a ani v sociálním. Budeme–li považovat vstup do povolání čili ekonomickou nezávislost za sociální mezník ohraničující konec adolescence, potom role vysokoškolského studenta prodlužuje období adolescence zhruba na 23 let.

2.2

Teoretické přístupy

Vlivu biologických, psychologických či sociálních faktorů v období adolescence přikládají různé teorie odlišný význam. Pro podrobnější informace v této souvislosti odkazujeme na Macka (2003) a Vágnerovou (2005); pro účely práce uvádíme jen některé z teoretických přístupů: První ucelenou teorií je zákon rekapitulace G. S. Halla. Ten předpokládá, že v souhrnu genetických informací každého dítěte je zahrnuta celá fylogeneze člověka, což je nutné respektovat v individuálním vývoji. Lidská ontogeneze proto začíná animálním primitivismem a přes období divošství dospěje až do civilizované fáze, adolescenci proto chápe jako nevyhnutelný a dramatický střet protikladných tendencí v člověku. Roli biologických faktorů zdůrazňuje psychoanalýza. Vyzdvihuje význam pohlavního dozrávání a nastupující sexuální aktivitu. Freud nazval období dospívání genitální fází. Jde o období druhé oidipovské fáze; s cílem překonání závislosti na rodičích (vazby sexuálního charakteru) si dospívající hledá náhradní objekt (chlapce či dívku). Podle Anny Freudové dochází v dospívání následkem růstu pudových tendencí k narušení osobnostní rovnováhy, následkem čehož se objevují dva obranné mechanismy – intelektualizace a asketismus. K teoriím psychosociálním patří Eriksonův osmistadiový model epigenetického vývoje osobnosti, který hodnotí každou životní fázi z hlediska jejího vývojového úkolu i případných rizik jeho nenaplnění. Pro období adolescence je příznačné hledání vlastní

22

identity, boj s nejistotou a pochybnostmi o sobě, o své pozici ve společnosti. Erikson narozdíl od Freuda považuje sexuální složku jen za jednu ze součástí identity dospívajících, větší důraz klade na psychosociální aspekt vztahu. Seltzerová považuje za klíčový atribut období dospívání vrstevnické vztahy a adolescenci chápe jako vrstevnickou arénu (peer arena). Je přesvědčena, že ve vrstevnických vztazích jde spíše o střetávání a konfrontaci, než o blízkost a přátelství. Přestože rodina zůstává trvale důležitá, pro dospívající jsou prioritou vztahy vrstevnické. Vrstevnická aréna dává vzniknout mnoha rozličným skupinám, vztahy mezi adolescenty tak mají řadu unikátních aspektů. Tyto vztahy jsou ve velké míře prostředkem, ne cílem adolescenčního chování. Podle Setzlerové není pro adolescenty primárně důležité přátelství, ale pouhá fyzická přítomnost druhých. Hledají platformu, na níž sledují, srovnávají, vyjadřují se, poslouchají a mohou s druhými „rezonovat“ tzv. sounding board – rezonanční deska. (V této souvislosti připomeňme Macka (2003), který hovoří o instrumentální povaze vrstevnických vztahů, jež nemají hodnotu samy o sobě, ale jsou pouhým prostředkem k hledání a ujasňování vztahu k sobě samému). Selmanovu pětistadiovou teorii vycházející ze sociálně kognitivní pozice řadíme mezi novější teorie o adolescenci. Adolescent na základě vývoje zejména myšlení je schopen adekvátně porozumět sám sobě, druhým i sociálním situacím a na základě toho rostou jeho sociální dovednosti, které mu umožňují efektivní realizaci sociálních rolí, do kterých postupně vrůstá. Selmanova stadia korespondují s Piagetovými stadii vývoje myšlení a také se stadii morálního vývoje podle K.Kohlberga. Podle Levinovy toerie se adolescent ocitá v silovém poli mezi dvěma ohnisky, dětstvím a dospělostí, jinak řečeno dostává se do tzv. „marginální pozice“, kdy něco již nemůže a něco ještě nesmí. Tato situace je charakteristická především pro rozvinuté západní společnosti, kde jsou adolescenti v řadě povinností považování za dospělé, v oblasti práv však dosud ne, což u nich přirozeně vede k celé řadě ambivalentních pocitů, včetně agresivity a emočního napětí, ke generačním konfliktům a k přechodné „ztrátě zakotvení“.

23

2.3

Stěžejní problémy a úkoly období adolescence

Období dospívání je významnou a zajímavou etapou celoživotního utváření člověka. „Rostoucí a vyvíjející se mládež, … před níž stojí konkrétní úkoly dospělosti, se nyní zabývá hlavně tím, jak vypadá v očích jiných lidí ve srovnání s tím, jak se sama cítí… adolescenti musí znovu vybojovat mnohé z bitev předchozích let, i když kvůli tomu musí do rolí svých protivníků obsazovat lidi, kteří jsou plní dobré vůle …“(Erikson, 2002, s.237). Jak jsme již zmínili, dospívání neprobíhá u všech stejně rychle a rovnoměrně. Je závislé na zrání, značnou měrou je ale ovlivňováno zkušeností – učením, především v psychické oblasti. Projevy vývojových změn v adolescenci už nejsou tak prudké, jako tomu bylo v pubertě, ve které proběhla zásadnější biologická změna. Samotná adolescence je významná ve vývoji

spíše z hlediska psychosociálního – dochází

k postupnému

stabilizování vývoje a ke zklidnění psychického dozrávání; nyní se mění především osobnost dospívajícího a jeho společenská pozice. Říčan (2004) upozorňuje, že adolescence neexistovala odjakživa a v každé kultuře. V předminulém století dosažení pohlavní zralosti téměř splývalo s dosažením zralosti sociální. Dnešní dospívající dozrávají pohlavně dříve, dosažení plné sociální zralosti se však posouvá do stále vyššího věku; v našem sociokulturním okruhu se tak vytvořila adolescence jako specifické životní období mezi dětstvím a dospělostí. Adolescent má jisté úkoly, práva, nabízejí se mu určité příležitosti, ale platí pro něj také ještě mnoho zákazů. Právě ve vztahu k dnešní společnosti se proto adolescenti potýkají s řadou specifických vývojových problémů, mezi které Langmeier a Krejčířová (1998) řadí především: o

Rozpor mezi fyzickou a sociální zralostí. Sekulární akcelerací se posunuje dolní hranice fyzické zralosti do stále nižšího věku, zatímco dosažení zralosti sociální je společenskými požadavky a zvyšujícími se nároky na vzdělání oddalováno.

o

Rozpor mezi rolí a statusem. Dospívající jsou fyzicky téměř zralí, přisuzuje se jim role dospělého, očekává se jednání odpovědné, vyspělé, ovšem jejich status zůstává nízký, očekává se dětské postavení, poslušnost, vnější kontrola.

o

Rozpor mezi hodnotami mladé a starší generace. Převratné technické, vědecké a společenské změny znamenají i časté rozdíly v názorech, hodnotách a postojích generací vyrůstajících za zcela jiných podmínek a těžících z jiných zkušeností. Starší generace lpí na dřívějších hodnotách, které bývají jediným platným měřítkem, zatímco nová generace sbírá vlastní zkušenosti a odmítá přijmout stará měřítka za platná. Současně ale dochází ke sblížení generací uvolněním patriarchální struktury rodiny a rozbitím autoritativního způsobu výchovy. Generační konflikt se odmítá jako nezbytný a poukazuje se na větší důležitost porozumění, tolerance a názorové pružnosti.

24

o

Rozpor mezi hodnotami rodiny a vnější společností. Rozpor mezi charakterem citových vztahů v rodině a v širší společnosti je příčinou konfliktů v průběhu celého života dítěte, avšak v dospívání je často kritickým. Dospívající už není jednoznačně vázán na hodnoty a normy rodičů a stále častěji je kritizuje. Rodiče, kteří prosazují své názory a pravidla chování autoritářským způsobem vyvolávají spíše odpor a vývoj dospívajícího na vyšší úroveň morálního posuzování a jednání tím brzdí.

Vágnerová (1999) si všímá tendence adolescentů k akcentování prožitků i vnějších projevů chování, která je dána značnou energetickou rezervou a také dynamikou změn, typických pro tuto vývojovou fázi. Nové prožitky působí intenzivněji než opakované situace, protože ty svou stereotypií zdaleka nestimulují tak silně. Adolescenti upřednostňují intenzivní prožitky s cílem dosáhnout nějakého maxima (např. hlučná hudba, rychlá jízda, slézání vysokých vrcholů či potápění se do velkých hloubek). Usilují o absolutní řešení, protože to, co má absolutní platnost, považují za hodnotné a jisté. Rovněž je pro ně typická potřeba neodkladného uspokojení, která se projevuje tendencí zkrátit dobu, nezbytnou k dosažení nějakého cíle. Odklad považují za značnou zátěž (výsledkem mohou být například rychlé známosti, překotný sňatek, ukradené auto, apod.). Za stěžejní úkol vývojového období adolescence považujeme především hledání a rozvoj subjektivně přijatelné identity, která alespoň částečně odpovídá představám adolescenta. Eriksonova koncepce vývoje toto období označuje jako období „identity versus zmatení rolí“.

2.4

Vývoj v období adolescence

2.4.1 Tělesný, kognitivní a emoční vývoj Tělesný vývoj v adolescenci končí. Pro adolescenta je jeho vzhled velmi důležitý, vlastní tělo nabývá velkého sociálního významu; jedinec srovnává svůj vzhled s fyzickými kvalitami vrstevníků, s aktuálně akceptovaným ideálem, posuzuje ho podle toho, jak je hodnoceno jinými lidmi. Zevnějšek se tak stává cílem i prostředkem k dosažení sociální akceptace a prestiže. „Tento kult těla je podporován obecně platným sociokulturním standardem vysoké hodnoty mládí a fyzické krásy“ (Vágnerová, 1999, s. 298). Říčan (2004) v této souvislosti upozorňuje, že zaujetí krásou či ošklivostí vlastního těla (často jen domnělou) může v tomto období nabývat až hypochondrické intenzity. Tělesná atraktivita se tak stává významnou součástí sebepojetí, a může se stát oporou sebevědomí, či naopak zdrojem nižšího sebehodnocení a sebedůvěry.

25

Předmětem zájmu psychologů v poslední době jsou faktory, podílející se na vzniku nespokojenosti s vlastním tělem u adolescentů a i přes narůstající počet výzkumů této problematiky není snadné nalézt jednoznačnou odpověď. V Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny na Fakultě sociálních studií MU v Brně probíhá studie zjišťující vztah mezi spokojností s vlastním tělem, depresivitou a rodičovskou důvěrou mezi rodiči a dospívajícími. Výsledná zjištění nabádají k dalšímu, podrobnějšímu prozkoumání významu důvěry a vřelého vztahu mezi rodičem a adolescentem; předběžné výsledky totiž potvrzují souvislost vřelého emočního vztahu s matkou s pozitivní percepcí vlastního těla (Rašticová, 2009).

Již

na počátku adolescence je u jedince rozvinut formálně abstraktní způsob

myšlení, který se v průběhu adolescence dále kvalitativně zlepšuje cvičením a sbíráním zkušeností. Adolescent chce poznávat a řešit problémy, nezatížený zkušeností je flexibilní a schopný užívat nové způsoby řešení, ty však mohou být jak nové a netradiční, tak zbrklé a necitlivé, protože nedostatkem vlastních zkušeností a odmítáním cizích zkušeností opakuje dávno překonané varianty. Narozdíl od pubescenta je však již natolik zralý, že je kritický, schopen přiznat chybu a přijmout logické argumenty vyvracející jeho názor. Podle Vágnerové (2005) mají adolescenti potřebu upřednostňovat jednoznačná, rychlá řešení, mnohoznačné závěry považují za špatné. Pro svoji jednoznačnost bývají pro adolescenty přijatelnější krajní varianty řešení. Naopak Macek (2003) považuje myšlení adolescentů za méně absolutní a více relativní, vztahové a sebereflektující. Adolescenti jsou stále větší měrou schopni uvažovat jako dospělí, v jejich myšlení přibývá vědomí možných rizik a zvažování důsledků, stále více nabývají na významu jejich prožitky, vztahy, zkušenosti a potřeba být efektivní, stabilní a oceňovaný. V období dospívání přibývá druhů a odstínů emocí, citové zážitky se diferencují, integrují do nových kvalit, přibývá vyšších citů. Narozdíl od pubescence, která je charakteristická vysokou emoční labilitou související především s hormonálními změnami, se zvýšenou mírou sebereflexe a egocentričnosti, pro adolescenci je příznačná stabilizace emočního prožívání. Z výsledků longitudinálních výzkumů shrnutých I. S. Konem (Macek 2003) plyne, že pro adolescenty je typická větší extravertovanost, menší impulsivnost, emocionální dráždivost a vyšší stálost. Zvláštního významu nabývají emoce a city související s erotickou sférou života, estetické city a mravní cítění. Macek toto období označuje jako čas „prvního vystřízlivění“, který adolescent prožívá při konfrontaci reality všedního dne se svými vysněnými představami a ideály. Představy

jsou korigovány

zkušeností, mnohé prožitky přestávají být neznámé a překvapující, původního nadšení ubývá, nabíhá nový stereotyp. To vše signalizuje nástup realismu mladé dospělosti.

26

2.4.2 Vývoj volních vlastností Emoční zklidnění v adolescenci vede i ke stabilizaci volních vlastností, především sebekontroly, vytrvalosti a zodpovědnosti za vlastní výkon a chování. Adolescenti jsou schopni lepšího sebeovládání i v emočně vyhrocených situacích. Sebeovládání je trvalejší a stabilnější, v souvislosti se žádoucím sebeuplatněním může být často vztaženo i ke vzdálenější budoucnosti. V případě dostatečně lákavého cíle jsou schopni vzdát se aktuálního uspokojení. Vágnerová (2005) podotýká, že někdy může sebeomezování až askeze adolescenty dokonce uspokojovat, protože si tak potvrzují svoji schopnost ovládat vlastní osobnost. Může se tak pro ně stát zdrojem sebeúcty.

2.4.3 Identita adolescenta, vývoj sebepojetí „Mít identitu znamená znát odpověď na otázku, kdo jsem, znát sám sebe, rozumět svým citům, vědět, kam patřím, kam směřuji, čemu doopravdy věřím, v čem je smysl mého života. Znamená to jistotu se sebou samým, zodpovědnost za své činy, realistické sebevědomí, znalost svých možností a mezí. Znamená to být pevně zakotven v tradici a podílet se aktivně na tvorbě budoucnosti, osobní i společenské. Znamená to vědět o své jedinečnosti, znát své nezaměnitelné místo, svou nenahraditelnost – a to všechno nejen intelektem, nýbrž celou hloubkou své bytosti. Znamená to mít větší podíl na vlastním životě“ (Říčan, 2004, s. 217). Hledání, vytváření, ujasňování, upevňování identity je sice procesem celoživotním, avšak právě v adolescence vrcholí osobního zápas o identitu. „Mladiství … se nyní hlavně zajímají o to, kým a čím vlastně jsou v očích širšího okruhu významných lidí ve srovnání s tím, co si sami myslí, že jsou“ (Erikson, 2002, s. 281). Nejprve musí jedinec vědět jaký je, aby mohl uvažovat o své budoucí identitě a dále ji rozvíjet; základem identity je tedy sebepoznání – subjektivně zpracovaný obraze sebe sama, ke kterému přispívá i hodnocení jiných lidí. Významným zdrojem pro sebepoznání jsou rovněž reakce okolí na chování jedince z hlediska hodnocení jeho přijatelnosti. Představu o sobě může adolescent získat ve vztahu s dalšími jedinci, skupinami či prostředím, člověk je definován i tím, ke komu patří. Jak podotýká Vágnerová (1999), skrze tyto vztahy se tak adolescent lépe orientuje v sobě i v ostatních. Čím zřetelnější je rozdíl mezi cizí a referenční skupinou, tím snadnější je pro něj definovat sebe sama, avšak v případě setrvávání na skupinové identitě vývoj adolescenta stagnuje

27

a nedosahuje žádoucího stupně. Je tedy žádoucí, aby skupinovou identitu adolescent postupně opustil a vazba ke skupině se tak stala jen jednou ze složek identity individuální. Znaky typické pro adolescentní identitu skupinovou i individuální se projevují i v preferované aktivitě adolescentů. Pro většinu z nich je důležitý určitý typ hudby, která je stimuluje jiným způsobem, než ostatní podněty, koncerty, diskotéky, apod. jsou místem generačního setkávání se. Za svérázný způsob adolescentního projevu považujeme tvorbu graffiti, která primárně může být projevem negace hodnot majoritní společnosti, symbolickým sdělením o vlastní existenci, o svém vidění světa (Vágnerová, 2005). Čím dál tím přitažlivějším se stává pro adolescenty (a nejen pro ně) virtuální svět, v němž nemusí odhalit svou totožnost a mohou experimentovat s různými, často reálně nedosažitelnými variantami své identity. Ze závěrů nedávné výzkumné studie zabývající se využíváním blogů (online deníků) v období adolescence (Lusková, Blinka, Šmahel, 2008) vyplývá, že adolescenti zakládají blogy především s úmyslem prezentovat se jejich prostřednictvím před čtenáři z řad vrstevníků, kteří jim poskytují sociální oporu a zpětnou vazbu. Ta ovlivňuje jejich sebepojetí a sebehodnocení. Pro vztahy v „blogosféře“ jsou důležité klíčová podobnost v zájmech a názorech; fanoušci různých subkultur tvoří komunity, např. emo, gothic, „pro ana“ blogy (téma hubnutí), apod.. Dalšími místy pro prezentaci a začlenění do stovek virtuálních vztahů v online prostředí jsou sociální sítě Facebook, MySpace, Youtube, atd.

Značný význam má rovněž sport, který rozvíjí sociální vztahy, schopnost kooperace, soutěživost a umožňuje sociálně ceněné vybití energie. Výkon obecně, nejen sportovní, je důležitou součástí adolescenčního sebepojetí, skrze něj si jedinec potvrzuje svoje kompetence a s nimi související sebeúctu. Kromě potvrzení vlastní kompetence jsou klíčovými rovněž odpovědi na otázky spokojenosti se svým životem, vůdčích hodnot, smyslu života. Vágnerová (2005), Říčan (2004) a Macek (2003) zdůrazňují existenciální motivy, jež nabývají v adolescenci na významu – hledání smyslu života, hledání absolutně platných morálních hodnot a potřeba přesahu vlastního života, často vedou adolescenta k víře v Boha, ve které hledá hlubší smysl života. Adolescenti hledají opravdové hodnoty, trvalé a nezpochybnitelné, a tak při hledání vlastních opravdových ideálů a hodnot, zklamaní svými rodiči, vrstevníky i hodnotami společnosti, se často stávají členy různých náboženských sekt, které jim nabízejí pro ně přitažlivým způsobem to, co dosud postrádali – jedinou, absolutní pravdu, záchranu před zkažeností světa, apod.

28

Smyslem adolescence je dát jedinci čas a možnost porozumět sám sobě, zvolit si, čeho chce v budoucnu dosáhnout, osamostatnit se a stát se dospělým ve všech oblastech života. Blížící se dospělost, která se jeví jako život v omezujícím stereotypu není však pro mnohé adolescenty atraktivní, protože je spojena se zodpovědností a omezeními, na jejichž zvládnutí nejsou dost zralí. Dávají přednost prodloužení přechodného období a bezděčně či vědomě touží po odkladu. Tuto tendenci – potřebu oddálení dospělosti – označuje Erikson jako adolescentní psychosociální moratorium, které se může projevovat různým způsobem: prvním

z nich je odkladem volby definitivní – mnoho nových lákavých

zkušeností, potřeba proměnlivosti, velké množství nových informací představují zátěž a vytvářejí chaos. Člověk chce zabrzdit a odložit volbu něčeho zásadnějšího na pozdější dobu, protože v současné situaci toho není schopen. Závažnější variantou je Eriksonem nazvaná difúzní identita, která pro svoji nestabilitu a proměnlivost nemůže být solidním základem osobnosti. Adolescent vymezení vlastní identity nezvládá, neví, jak by se definoval a nemá jasnou představu o tom, čeho by chtěl dosáhnout; bojí se převzít zodpovědnost za svůj život. Jinou nežádoucí variantou je volba negativní identity. Adolescent odmítá hodnoty preferované rodinou a společností a vymezí se přesně opačně, příčinou může být nevyhovující rodinné zázemí, nesoulad mezi požadavky a možnostmi, nízké sebehodnocení či potřeba dosažení alespoň nějaké identity a ocenění, i když třeba negativního. Nejistota mladého člověka v otázce identity je příčinou jeho mnoha negativních vnějších projevů a je obranou proti úzkosti. Hlavním a většinou ne zcela uvědomovaným cílem konfliktního chování je v těchto případech snaha získat odezvu okolí a ujistit se tak o vlastní hodnotě. Studie zkoumající jaký vliv mají na smysl pro integritu osobnosti vybrané socioekonomické (vzdělání a nezaměstnanost rodičů) a psychosociální (vnímaná sociální opora rodičů, přátel, atmosféra a podmínky pro studium ve škole) faktory ukázala, že zatímco sociální opora rodičů, přátelská atmosféra a vynikající podmínky ve škole byli významnými zdroji smyslu pro integritu, naopak vliv socioekonomických faktorů (vzdělání rodičů) se nepotvrdil. U žen má na smysl pro integritu vliv také nezaměstnanost matky, u mužů je to sociální opora přátel. Poznatky naznačují, že smysl pro integritu není výsadou vyšších socioekonomických skupin, ale spíše privilegiem opatrovaných a milovaných, a to jak v rodině, tak mimo ni (Madrasová–Gecková, Tavel, Gajdočováá, Orosová, Žežula, van Dijk, 2008).

Z vývojového hlediska můžeme sebepojetí chápat jako postupné shromažďování a organizování všech informací o sobě, které přicházejí z vnějšího prostředí či jsou

29

výsledkem sebepozorování, pozorování vlastní aktivity a jejích výsledků, uvědomění si vlastních stavů a pocitů, postupné formování emočního vztahu k sobě. Skrze schopnost abstrakce a generalizace tak dospívající generalizují a integrují poznatky o sobě, přepracovávají dosavadní schémata, hledají svoji identitu, snaží se vytvořit zřetelnou představu o sobě v různých oblastech (Petrová, 2000).

Výsledky výzkumu sebepojetí adolescentů (Petrová, 2000), jehož vzorek tvořili studenti 2. ročníku olomouckého gymnázia a studenti 1. a 4. ročníku olomouckých VŠ poskytují zajímavé závěry, uveďme alespoň některé z nich: 22 letí jedinci jsou sebejistější, sebevědomější a prezentují se kladnějším sebeobrazem než jedinci mladší (16 a 19 let). Starší jedinci jsou v porovnání s nejmladšími adolescenty (16 let) více orientování na citovou odezvu sociálního okolí. Chlapci si obecně připisují více maskulinních a dívky více femininních znaků, ale jejich míra variuje dle věku. 16-ti leté dívky si přisuzovaly více maskulinity a tento trend slábl s věkem. Oproti tomu chlapci si přiznávali nejvíce femininních rysů ve skupině 19-ti letých.

Nejadekvátnější míra maskulinity a femininity byla shledána, dle očekávání

u nejstarších adolescentů (podrobněji viz Petrová, 2000).

Narozdíl od dětského sebepojetí, které je spíše mozaikou různorodých a vzájemně nepropojených charakteristik, stává se postupně sebepojetí v adolescenci již komplexnější, konzistentnější, diferencovanější, integrovanější a méně ovládané aktuálními podněty, sebehodnocení je stabilnější.

2.5

Socializace v období adolescence

Adolescence

disponuje

také

svojí

významnou

společenskou

hodnotou,

představovanou integrací podstatných společenských rolí do osobnosti dospívajícího. S využitím základních sociálních dovedností osvojených v dětství a spolu s novými emocionálními a kognitivními kapacitami rozšiřuje adolescent své kompetence nezbytné pro výkon rolí a přijetí statusu dospělého člověka. V procesu socializace adolescenti získávají další, nové role, jiné se rozvíjejí. Významná je předprofesní role směřující k dosažení určité sociální pozice, role člena určité skupiny (která obvykle ke konci adolescence ztrácí na významu), role blízkého přítele, na kterého je možné se spolehnout a se kterým lze sdílet zážitky, partnerská role uspokojující potřebu blízkého, emočního a sexuálního vztahu a role pracujícího umožňující sociální samostatnost. Pro další osobnostní vývoj adolescentů, pro specifikaci jejich rolí a postavení, jsou důležité různé vztahy, sociální skupiny a instituce. 30

Vztahy k rodičům a dalším autoritám mají rozdílný význam; zatímco v případě rodiny je prioritní snahou adolescenta zrovnoprávnění vlastní pozice, ve vztahu k vrstevníkům mu jde hlavně o vlastní zhodnocení (Macek, 2003). Důležité místo v socializaci adolescenta představují také volnočasové instituce (DDM, školy, tělovýchovné a turistické organizace, sportovní kluby, knihovny, aj.).

Dle výzkumů z nedávných let se však více než 2/3 studentů středních škol žádných organizovaných zájmových aktivit neúčastní. Následkem prudkého rozvoje informačních technologií a rovněž v důsledku společenských změn, které zahrnují určité zkomercionalizování volného času, došlo v průběhu posledních zhruba dvaceti let k posunům ve vývoji konkrétních volnočasových aktivit: poklesly čtenářské aktivity (noviny, časopisy, knihy), zájem o aktivní i pasivní sport, záliba v turistice a také návštěva divadla, naopak došlo k výraznému vzrůstu aktivit typu návštěvnosti kaváren a restaurací, povídání s přáteli a také pouhého odpočinku a nicnedělání. Nabízí se otázka, zda stěžejní problém tkví v malé atraktivnosti nabídky volnočasových institucí nebo zda je zažitý životní styl současné mládeže (potažmo jejich rodin) již natolik pokřivený, že brání se těchto aktivit zúčastňovat (Kraus, 2001). Rovněž výzkum sledující úlohu médií v životě mládeže (Sak, 1998) prokázal, že dochází k zásadní proměně životního pole a životního stylu mládeže. Realita je ve značné míře nahrazována realitou mediální a virtuální; větší část učňů a středoškoláků stráví denně před monitorem televize či počítače 3 – 5 hodin (údaj starý 11 let!!). Mezi středoškoláky a učni byl zaznamenán velký rozdíl ve využívání televize dle žánru a obsahu programu. Středoškoláci preferují vzdělávací a populárně vědecké pořady, zatímco učni naopak „pokleslé“ žánry (akční filmy, americké seriály a erotické pořady). Sak uvádí, že tato shodná věková skupina stojí na křižovatce sociokulturního vývoje a životního stylu. V tomto věku dochází k diferenciaci uvnitř generace – s pomocí komerční televize je zablokován kulturní vývoj velké části učňovské mládeže a tato část populace je tak fixována na pokleslou masovou kulturu produkovanou především komerční televizí. Výzkum rovněž zpochybnil generační aspekt televizního konzumenství; prokázala se shodná frekvence sledování televize u dětí a rodičů, jde tedy spíše o fenomén rodinný, než generační. I v pozdějších opakovaných výzkumech mládeže Sak (2005) zaznamenal fenomén dříve zmiňované diferenciace uvnitř generace, který nazval „rozlomením generace“. Analýza vývoje volnočasových aktivit a hodnotových orientací ukázala, že sice došlo k obratu v doposud negativním vývoji; posílilo se kvalitní trávení volného času a význam některých pozitivních hodnot (vzdělání), současně však vzrostla frekvence málo hodnotných volnočasových aktivit. Další analýzy ukázaly, že se tyto protikladné trendy týkají odlišných skupin mládeže. O tom, do které části rozlomené mladé generace se jedinec dostane, rozhoduje především sociokulturní a vzdělanostní úroveň jeho rodiny (insoma.cz, 14. 12. 2009).

31

2.5.1 Rodina Vztahy a vazby v primární rodině většinou zůstávají po celé období adolescence vlivným faktorem socializace a individuace dospívajícího. Toto období je charakteristické konflikty zdánlivě protikladných potřeb rodičů a dospívajících. Na straně jedné si rodiče potřebují uchovat svou autoritu, byť formální, která je významnou součástí jejich identity a usnadňuje jim řešení různých problémů, na straně druhé dospívající usilují o osamostatnění a snaží se omezit svoji podřízenost. „Rodiče představují pro adolescenta model určitého způsobu života v dospělosti, který by je měl čekat v budoucnosti .... Adolescentům se hodnoty a životní styl rodičovské generace často jeví

ubohé a prázdné, jejich snažení nesmyslné a vzájemné vztahy

pokrytecké a neupřímné“ (Vágnerova 2005, s.357). Ze závěrů mnoha výzkumů vyplývá (Macek, 2003), že adolescenti se svou hodnotovou orientací podobají více vlastním rodičům než svým přátelům, a to především v oblasti cílových hodnot souvisejících s jejich osobní perspektivou. Studie dále ukazují, že vyjma volného času mají rodiče větší vliv na všechny oblasti života adolescentů. Otázkou, zda mládež vyznává jiné hodnoty než starší generace, která je ovlivňuje, se ve svém výzkumu zabývali Klapal a Neumeister (2000). Z jejich zjištění plyne, že rodičovská veřejnost se ve vztahu k hodnotám vůči svým dětem antagonisticky nejeví, dospívající vnitřně uznávají hodnoty, které výchova ve škole i v rodině podporuje. Autoři se tedy zamýšlí nad příčinami množících se negativních jevů u dospívající mládeže. Domnívají se, že chyba je v naší společnosti, která na straně jedné kladné hodnoty proklamuje, na druhé straně však tyto hodnoty (varující je to u hodnoty pracovitost, která obsazovala v žebříčku rodičů sedmé až deváté místo a u žáků 9. tříd se mezi prvními deseti vůbec neumístila) nevedou k uspokojení duchovních i materiálních potřeb dospívajících i dospělých. Dle autorů nemá řešení v rukou pouze rodina a škola, ale především zákonodárná, výkonná a soudní moc (Klapal, Neumeister, 2000).

Dospívající jsou k rodičům kritičtí, ale umí je i oceňovat. Podle Vágnerové (2005) si na rodičích nejvíce cení upřímnosti a spolehlivosti, nejvíce jim vadí rodiče podráždění, hádaví, malicherní, kteří nedají jasně najevo, co vlastně chtějí, rovněž jim vadí nadměrné narušování osobní intimity a vymáhání důvěrností. Vztah matky a dcery v období dospívání bývá někdy ohrožen vzájemnou rivalitou. K synovi je vztah matky často tolerantnější a méně kritický. Matka je také synovi modelem ženské role. Pro vztah otce a syna je příznačný důraz kladený na mužskou identitu, výkonovou orientaci a fyzickou zdatnost; ve vztahu k dceři funguje otec jako model mužské role, dcera si ve vztahu k otci může potvrzovat hodnotu své ženské identity.

32

I v období adolescence rodina zůstává důležitým sociálním zázemím, ale adolescent se od ní začíná odpoutávat, přičemž tato emancipace neznamená zrušení, ale proměnu citového vztahu k rodičům – infantilní závislost by měla být nahrazena zralejším, vyrovnanějším citovým vztahem. Proces separace ze závislosti na rodině by měl být u konce, avšak v případech, kdy je vazba na rodiče z různých důvodu nějak deformovaná (vztahy příliš slabé či naopak silné, chybějící vztahy, děti chronicky nemocné, postižené), zůstává potřeba emancipace nenaplněná a může se projevit setrváním v infantilní roli, odchodem z rodiny či zkratkovým uzavřením manželství výměnou rodiče za partnera. Ve funkčních rodinách vztahy s rodiči bývají ke konci adolescence vyřešené a stabilizované. Efektivním výchovným prostředkem, který příznivě působí na rozvoj vztahů v rodině, podporuje příznivé emoční klima, prohlubuje vzájemné interakce rodičů a dětí, přispívá k porozumění a adekvátnímu poznávání schopností, dovedností, přání, zájmů a cílů dospívajících i rodičů a podporuje tak výchovné řízení bez extrémů v požadavcích a míře kontroly, jsou společné rodinné činnosti. V období dospívání však někdy bývá jejich realizace složitá, protože dospívající o ně příliš nestojí (Gillernová, 2004). Jedním z hlavních pilířů fungování rodiny je komunikace v rodině. Právě rodinná komunikace z pohledu adolescenta byla předmětem výzkumu Veldové (2007). Nejvážnější výhrady mají adolescenti v oblastech soukromí a respektu jejich osoby ze strany rodičů, naopak u rodičů oceňují podporu a důvěřují jim. Největší tabu bylo zaznamenáno v oblasti komunikace citů (slovní i dotekem). Komunikace s matkou je hodnocena lépe než s otcem, největší rozdíly jsou ve vyjadřování citů. Pro dívky je vyjadřování citů důležitější, než pro chlapce (e–psychologie.eu, 10. 10. 2009).

2.5.2 Škola, hodnota vzdělání Počátek adolescence je spjat s ukončením povinné školní docházky; získáním role středoškolského studenta či učně pokračuje primární proces sociální diferenciace, který začal na konci základní školní docházky. Prostřednictvím své nové role si tak adolescent uvědomuje své budoucí společenské zařazení. Sociální diferenciace bude pokračovat i s blížícím se koncem adolescence v souvislosti s volbou dalšího studia či nástupem do zaměstnání. Sociální aspekt se projevuje i v poněkud rozdílném vztahu studentů a učňů ke škole, v jejich postoji, kritičnosti. Postavení učně nemá vysokou sociální prestiž, představa její ztráty není tedy tak ohrožující, což může být jedním z důvodu, proč bývají učňové méně konformní a mohou si dovolit odmítat nebo ignorovat autoritativní působení školské

33

instituce. Mnohdy nebývají ztotožnění se svou profesní volbou, často ji vnímají jako nezajímavou nutnost, jejich motivace k učení bývá proto slabá, výsledek pro ně nemá potřebnou subjektivní hodnotu. V této souvislosti zmiňujeme výzkum na téma zjišťující aktuální problémy učňovské mládeže na Olomoucku (Klapal, 2002). Ze 100 respondentů SOU Dopravní stavby (96 chlapců a 4 dívky) 20 chlapců a 4 dívky uvedly, že nepociťují problémy v žádné z dotazovaných oblastí (vlastní duševní život, vlastní citový život, vlastní sexuální život, moje finanční situace, finanční situace mých rodičů, neuspokojivé problémy v mé rodině, neuspokojivé problémy mého nejbližšího přítele, neuspokojivé politické problémy v naší republice, neuspokojivé politické problémy na naší planetě, bojím se budoucnosti). Učni městské populace měli problémy v oblasti „svých“ financí, učni z vesnice strádali rovněž nedostatkem financí u svých rodičů. Městští učni považovali na nejožehavější problém neuspokojivé politické problémy v naší republice, vesničtí učni označovali jako nejpalčivější problém opět nedostatek financí u svých rodičů. Z celkových závěrů vyplynulo, že problémy jsou přiměřené k věku, rolím a pozicím učňů SOU, ovšem zarážející byl fakt, který by měl společnost zajímat, a to že v různém stupni intenzity vyjádřilo celých 40 respondentů ze 100, že se bojí budoucnosti.

Studenti bývají sociálně konformnější, protože jsou se svojí rolí identifikováni ve větší míře, než učni. Ztráty role se obávají více, vedla by totiž ke snížení jejich společenského statusu, což by mohlo následně ohrozit jejich budoucí postavení. Je tedy zřejmé, že profesně školské zařazení má vliv i na rozvoj a obsah individuální identity. Tak jako rodiče, i učitel ztrácí své, do té doby automatické, výsadní postavení. Všeobecně platí, že každý vynikající pedagog má autoritu, ale každý pedagog mající autoritu nemusí být současně vynikajícím učitelem. Dospívající učitele akceptuje jako autoritu jen tehdy, pokud mu něčím imponuje a může si ho vážit, tedy pro jeho vlastností a chování, a ne proto, že je mu tato pozice přisouzena institucionálně (Grác, 1990). Dospívajícím na učiteli imponují především stabilita jeho názoru, stabilita emocí s převahou pozitivního emočního ladění, spravedlnost a profesní schopnost (Vágnerová, 2005). Rovněž velmi oceňují učitele, který nezdůrazňuje svoji formálně danou nadřazenost a autoritu, je ochoten vyslechnout jejich názor a alespoň do určité míry k nim přistupuje jako k rovnocenným bytostem. Oproti minulosti došlo k oslabení vazeb mezi rodinou a školou, jednak pro obecně větší zaneprázdněnost rodičů skrze ekonomické problémy a jednak – především v postkomunistických zemích – v reakci na přespřílišnou kontrolu výchovy v minulém režimu, nepřipouštějící žádnou jinou alternativu. (Bikmetov, 2008). Podstata dnešního působení institucí rodiny a školy v socializaci mladých lidí je značně odlišná. Ve škole dominuje množství plánované aktivity, vědy, systematičnosti, zatímco v rodině je

34

rozhodující činitelem způsob života. Zatímco škola poskytuje teoretické vědomosti, v rodině dominují praktické aspekty života, specifický způsob, který je dán úrovní vzdělání a celkovou kultivovaností rodičů. Ze sociálního hlediska tak rodina představuje místo jednoty a soudržnosti, kde se tvoří, vyvíjí a modelují morální kvality jednotlivce. Charakter, uspořádání a vazby v rodině se jeví klíčovým faktorem v socializaci mládeže (ebscohost.com, 5. 10. 2009). V souvislosti se zkoumáním role rodiny a školy v socializaci považujeme za vhodné zmínit také longitudinální výzkum hodnot finské mládeže, který byl prováděn na souboru mládeže narozené v roce 1965 a 1968. Tato mládež byla opakovaně vyšetřována v časových průřezech v letech 1976 – 1992 a zachycovala subjekty v 8, 14, 17 a 24 letech jejich věku. Zjistilo se, že hodnotový systém finské mládeže se během šetřeného období 16 let změnil. Posílily příznaky individualistického, konzumního a materialisticky orientovaného způsobu života, současně se však ve finské mládeži stále udržují tradiční hodnoty a postoje pramenící především z křesťanské víry a národních tradic. Závěry výzkumu udávají, že nejvýznamnějším zdrojem přenosu hodnot a tradic jsou rodiče. Srovnejme tento nález o rozhodujícím vlivu rodičů na formování a vývoj hodnotového systému mladých lidí s výsledky jiného šetření: V mezinárodním srovnávacím výzkumu vzdělávání dle metodiky OECD (Pohled na školství v ukazatelích OECD) bylo ve 12 zemích včetně České republiky provedeno šetření o odpovědnosti rodiny a školy za osobní a společenský rozvoj mladého člověka. Bylo zjištěno, že jen ve dvou zemích (Finsko a Dánsko) převažuje ve veřejnosti názor, že rodina má větší odpovědnost za výchovu dětí, než škola, ve všech ostatních zemích, včetně ČR je většinou obyvatel přisuzován stejný podíl odpovědnost jak rodině, tak škole; pro srovnání – pro větší odpovědnost rodiny než školy se vyslovilo ve Finsku 55% respondentů, v České republice 33% a v Británii dokonce pouhých 14% respondentů (Průcha, 2000).

Hodnota vzdělání jako prostředku k dosažení lepší profesní role a větší stabilní prestiže není v adolescenci jednoznačná, protože sociální status a dobré ekonomické postavení často na kvalitě vzdělání vůbec nezávisí. Své intelektuální schopnosti si adolescent již potvrdil přijetím do nějaké školské instituce reprezentující i budoucí profesní roli a z hlediska jeho budoucího uplatnění či ekonomických výhod jsou známky naprosto bezvýznamné (s výjimkou potenciálních uchazečů o vysokoškolské studium). Vztah ke škole můžeme chápat jako transformovaný vztah k celé společnosti, k jejím normám, hodnotám a k vlastnímu postavení, které zde jedinec zaujímá. Jak podotýká Vágnerová (2005), odmítnutí vzdělání jako hodnoty většiny dospělých může poukazovat na nepřijetí standardních hodnot a norem společnosti. Tato tendence mnohých adolescentů, kteří touží po jiném způsobu života, než jaký jim majoritní společnost nabízí, může být jedním z možných projevů adolescenčního moratoria (viz kap. 2.4.3., str. 29). Nicméně i s ohledem na možné projevy adolescenčního moratoria souhlasíme se Sakem (2006), který říká, že určité hodnoty a jejich utváření mají transgenerační charakter a vzdělání jako hodnota, jak ukazují empirické poznatky, k takovým fenoménům patří.

35

Nejen tedy vzdělání jako strukturovaný systém poznatků, ale zvnitřnění významu a hodnoty vzdělání ve struktuře osobnosti je součástí kulturního kapitálu sdíleného a vytvářeného generačně. Vzdělání jako součást životního způsobu a hodnotové orientace je součástí kulturního kapitálu jedince, rodiny, rodu, společnosti. Z některých společenských vrstev je menší podíl dětí na středních a vysokých školách ne primárně z důvodů nižších intelektových schopností a talentu, ale především z důvodu nižšího kulturního kapitálu těchto vrstev, rodin a dětí. Hodnota vzdělání a význam vzdělání jako trvalé a významné součásti života a životního způsobu silně koreluje nejen s dosaženou úrovní vzdělání samotného jedince, ale i s dosaženou vzdělanostní úrovní rodičů. Je zajímavé, že výsledky výzkumů ukazují dokonce silnější vliv vysokoškolského vzdělání matky, než otce. Analýza výsledků výzkumů ISSP (International Social Survey Programme) prokázala nerovnosti v přístupu k vysokoškolskému vzdělání prostřednictvím dvou faktorů, kterými jsou typ absolvované střední školy a sociální původ uchazečů – vzdělání jejich rodičů. Tyto faktory hrají hlavní roli v rozhodnutí o vzdělávací dráze absolventů středních škol, a to bez ohledu na to jaké jsou jejich skutečné schopnosti studium zvládnout (Papřoková, 2007).

Vzdělanost je rozvíjena na bázi sociokulturního kapitálu rodiny, který je budován a předáván z generace na generaci. Přenos na ose generací je pro sociokulturní základnu vzdělávání zásadní, tento kapitál jedince je však současně sycen i dalšími složkami společnosti, takže i jedinec s nízkým sociokulturním kapitálem své rodiny může své vzdělání odstartovat z báze sociokulturního kapitálu společnosti. Vzdělání jako hodnota, potřeba, cíl, náplň volného času jsou pro člověka, společnost a civilizaci v 21. století klíčovými fenomény.

2.5.3 Vrstevnická vztahy „ ....Mladí lidé se mohou též vyznačovat výraznou klanovou soudržností a krutostí ve svých snahách vytěsňovat všechny, kteří jsou „jiní“, ať už barvou pleti či kulturním zázemím, vkusem a nadáním a často takovými malichernými aspekty odívání a gest, jež byly dočasně vybrány jako právě ty znaky rozlišující člena a nečlena party“ (Erikson, 2002, s. 238). Vrstevnická skupina je v době dospívání významným zdrojem emoční a sociální opory. Vrstevnické vztahy uspokojují psychickou potřebu stimulace (skrze společné

36

aktivity a prožitky), potřebu smysluplného učení (v kontaktu s vrstevníky získávají dospívající mnoho zkušeností), v tomto období odpoutávání se od rodiny mohou vrstevnické vztahy částečně uspokojovat jak potřebu jistoty a bezpečí, tak potřebu být akceptován a získat uspokojivou prestiž skrze získané postavení ve vrstevnické skupině. Vrstevnická skupina má své vlastní hodnoty, normy a ideály, kterými se řídí; již jejich pouhé přijetí může prestiž jedince posílit. Členstvím ve vrstevnické skupině získávají dospívající sociální status a pocit vlastní hodnoty – ti, kteří jsou svými vrstevníky hodnoceni pozitivně, mají většinou vyšší sebehodnocení než ti, kteří jsou hodnoceni méně pozitivně. Macek (2003) v této souvislosti podotýká, že pokud se adolescent nezařadí do nějaké vrstevnické skupiny, často to pociťuje jako sociální stigma. Vrstevnická skupina je tak důležitou oporou v procesu vytváření identity (viz kap. 2.4.3., str. 27). Lašek a Zemanová (2002) se zabývali životní spokojeností studentů a klimatem třídy střední školy a zjistili, že úroveň skupinového klimatu třídy úzce souvisí a vzájemně se ovlivňuje s radostí ze života jednotlivých žáků – čím více cítí studenti problémy, tím více tendují k průměrnosti. Radost ze života, opřena o minimum depresí, somatických obtíží, vysoce pozitivní postoj k životu a vysoká sebeúcta pak vedou k výraznému tendování k úspěchu. Podobně Nelson a DeBacker (2008) zkoumali na vzorku americké středoškolské mládeže výkonovou motivaci v adolescenci – roli třídního klimatu a nejlepších přátel. Analýza výsledků ukazuje, že vnímané vrstevnické vztahy jsou proměnnou vysvětlující rozdíly ve výkonové motivaci. U adolescentů, kteří se cítí být spolužáky oceňováni a respektováni, je větší pravděpodobnost vyšší výkonové motivace a lepších studijních výsledků. Vyšší výkonová motivace byla také prokázána u jedinců majících kvalitní přátelské vztahy a jejichž nejlepší přítel má kladný vztah k vyučujícím. Naopak přátelské vztahy nízké kvality a nepříznivé vnímání spolužáky souvisí s maladaptivní výkonovou motivací (ebscohost.com, 5. 10. 2009).

Vrstevnické

vztahy

oddělujeme

od

specifičtějších

vztahů

přátelských

a partnerských. Jak uvádí Macek (2003), vrstevnický vztah (peership) je unikátní a svým způsobem těžko zastupitelný typ vztahu, který umožňuje vzájemné poskytování názorů, pocitů a vzorců chování, „zkoušení“ bez větších závazků. Charakter vrstevnických vztahů se během dospívání mění. Ke konci adolescence pozvolna skupinové vztahy ztrácejí na vlivu a osobním významu, důraz na skupinovou identitu klesá a důležitějším se stává individuální sebevymezení. Povaha vztahů s vrstevníky je již hlubší, trvalejší a důvěrnější. Ve vztazích adolescent očekává pochopení, porozumění, respekt a toleranci. Trvalejšího charakteru nabývají postupně také dyadické blízké vztahy a dozrávají tak na úroveň, která by mohla být předpokladem vyrovnaného partnerství při založení rodiny.

37

Přátelství mezi dívkami jsou častější a důležitější, než mezi chlapci. Důležitá je otevřená komunikace a sdílení pocitů. Jak uvádí Macek (2003), vysokou hodnotu má inteligence, upřímnost a důvěra. Ve věku 14 až 16 let se dívky v přátelských vztazích nejvíce emocionálně angažují a velmi se bojí odmítnutí. Asi od 17 let, kdy se prohlubuje jejich pohlavní identita a interakce s chlapci se zvyšují, je přátelství dívek více reciproční. Přátelství chlapců jsou více kolektivní, identifikace se skupinou má větší váhu, než u dívek. Hodnota vztahu je více opřena o výkon, respekt, pevnost postojů a různé sociální dovednosti. Oceňována je síla osobnosti, originalita, otevřenost, smysl pro humor a schopnost „zůstat v klidu“. Blízké přátelství mezi dívkou a chlapcem nebývá v adolescenci časté, může však být důležité pro ty, kdo nemají sourozence opačného pohlaví. Tyto vztahy poskytují informace a dojmy o opačném pohlaví obecně i konkrétní informací o tom, jaký dojem dotyčný v příteli opačného pohlaví vyvolává. Macek (2003) však upozorňuje na častou asymetrii vztahu spojenou s odlišnými očekáváními a s tím související možné blokování jednoho z partnerů v navázání erotického vztahu. Navazování

a

rozvoj

partnerských

erotických

vztahů

jsou

projevy

psychosexuálního vývoje dospívajících. Langmeier a Krejčířová (1998) uvádí, že zatímco v pubescenci jsou důležitými aspekty vztahů s erotickým podtextem především zvědavost a potřeba ujistit se o vlastní ceně a přitažlivosti, v adolescenci přestávají být partnerské schůzky součástí skupinových aktivit a jsou více orientovány na sdělování vzájemných pocitů, společných prožitků a rovněž i na intimní fyzický kontakt. Na základě četných průzkumů Weiss a Zvěřina charakterizovali některé obecné trendy v sexuálním chování obyvatel České republiky: posouvání zahájení pohlavního života do stále nižších věkových kategorií, sbližování věku prvního styku u mužů a žen, zvyšování poštu adolescentů zahajujících pohlavní život před věkem zákonným, nárůst předmanželských pohlavních zkušeností a zvyšování věku prvního sňatku. Jedná se však o velmi variabilní údaje, které jsou ovlivňovány sociokulturními a socioekonomickými faktory spolu s celkovým životním stylem jedince (Janiš, Dvořáková, 2002). Přestože má význam zamilovanosti pro zahájení sexuálního života klesající tendenci, láska stále zůstává (vedle zvědavosti) nejčastějším motivem prvního styku (Weiss, Urbánek, Procházka 1996, in Macek 2003).

38

2.5.4 Sociální percepce a komunikace Komunikační vzorce spolu s oblečením, zájmovým zaměřením, hodnotami, apod. jsou součástí skupinové identity. Podle Vágnerové (2005) můžeme vzájemnou komunikaci dospívajících – jejich zkratkovitá sdělení, podobna kódu, jenž by nezasvěcený neměl rozluštit – chápat jako projev soustředění se na vlastní skupinu. Účelem komunikačních zkratek není ani tak sdělování obsahu, jako spíš potvrzování vzájemného vztahu; slouží jako signál příslušnosti k vrstevnické skupině. Dospívající se chtějí zřetelně odlišit od komunity dospělých, vytvořením vlastního komunikačního stylu,

který je typický

užíváním určitých obratů, preferencí některých slov, specifických oslovení, často i teatrálností, hlučností, hrubšími a slangovými výrazy, apod. se snaží dospívající na sebe upoutat pozornost a potvrdit si tak svoji originalitu (=hodnotu). V průběhu adolescence se postupně komunikační styl dospívajících mění, starší adolescenti už nemají potřebu provokovat, spíše se snaží s dospělými domluvit, a tak se jejich komunikační styl začíná se přibližovat běžnému standardu.

2.5.5 Morální usuzování, normy chování, hodnoty Za

stěžejní aspekt

socializace

považujeme

osvojování

mravních

norem

a společenských hodnot. Podle Eriksona je dospívání mostem mezi morálkou dětskou, opírající se o jasná vnější pravidla určovaná autoritami, a morálkou dospělých, která je (měla by být) založena na zvnitřněných etický principech. Pro rozvoj morálního usuzování je velmi důležitý vliv rodičovského prostředí, jak ukazují poznatky z výzkumných studií zabývajících se výchovným a komunikačním stylem rodičů. Walker & Taylor 1991 (in Dvořáková, 2008) zjistili, že na vývoj morálního usuzování u dětí neměla vliv diskuze hypotetických dilemat, ale diskuze morálních situací z reálného života. Podobně Carlo 2006 (in Dvořáková, 2008) uvádí, že množství informací dítě získává přímým pozorováním rodičovského chování a děti tak mohou být svými rodiči přímo vedeny ke specifickému způsobu jednání v souvislosti s morálními situacemi. K dalším zjištěním Walkera & Tailora 1991 (in Dvořáková, 2008) patří, že morální usuzování dětí je negativně ovlivňováno rodičovským komunikačním stylem zahrnujícím kritiku, napomínání a emoční konflikty. Rovněž podle Walkera & Henniga 1999 (in Dvořáková, 2008) rodičovské prostředí charakteristické hostilitou, kritičností, racionalizací, rigiditou, necitlivostí a nepřiměřeným vyjadřováním emocí brání adekvátnímu morálnímu rozvoji dětí. Naopak rodičovský styl, který zahrnoval parafrázování a emoční podporu v kombinaci se stimulací vyššího stadia morálního usuzování (tzv. +1 stádium) pozitivně podporoval rozvoj morálního usuzování dětí. Je zřejmé, že rodiče mohou značným způsobem ovlivnit prosociální vývoj svých dětí; vřelé vztahy mohou podněcovat a rozvíjet prosociální tendence.

39

Knafo & Schwarz 2003 (in Dvořáková, 2008) zjistili, že přesnost v percepci hodnotového systému rodičů souvisela u dospívajících pozitivně s vnímanou rodičovskou vřelostí a citlivostí a negativně korelovala s lhostejným nebo autokratickým rodičovským postojem.

Podle Kohlbergovy klasifikace morálního vývoje je morálka období adolescence především na úrovni morálky konvenční; velkou hodnotou pro adolescenta je „být dobrý“ v očích lidí, na kterých mu záleží. Postupně se jeho zkušenosti s dobrem a zlem z jednotlivých situací generalizují do obecnějšího pojetí spravedlnosti, povinností, pravidel. Morálka některých starších adolescentů už nemusí být omezena na pouhé mechanické respektování daných pravidel, ale může již dosahovat úrovně morálky postkonvenční, založené na osobně akceptovaných hodnotách a principech, platných nezávisle na jakékoli autoritě a spojené s individuální zodpovědností. Je namístě podotknout, že ve vývoji morálky existují velké individuální rozdíly, ne každý adolescent (ani ne každý dospělý) postkonvenční úrovně vůbec dosáhne. Vágnerová (2005) zdůrazňuje, že problémem adolescentů nebývá nedostatek hodnot, ale spíše jejich množství a nekoordinovanost, neujasněnost priorit. Adolescent potřebuje více než dospělý hodnoty stabilní, spolehlivé, které by mohl přijmout, řídit se jimi, které by mu dávaly jistotu, avšak jedním z problémů měnící se společnosti je právě nejasnost jejího hodnotového systému i jeho vnitřní hierarchie. Existence mnoha vzájemně si odporujících očekávání nutí adolescenty akceptovat protichůdné role, spojené s protikladným hodnotovým zaměřením. Výsledný osobní zmatek a nejistota vedou adolescenty k hledání těch jedině správných a navždy platných hodnot a norem. Poctivost a opravdovost jsou novými hodnotami, jež se uplatňují jako integrující faktory při střetech adolescentů mezi různými hodnotovými systémy. Ne všichni adolescenti však běžné normy a hodnoty přijmou, někdy dochází k tzv. antiidentifikaci se společenským řádem, což může být protestem proti mizivým šancím získat přijatelnou pozici, výrazem potřeby přijetí. Jestliže pozitivní seberealizace není možná, dosažitelná je alespoň její negativní varianta. Odmítaný, frustrovaný adolescent má potřebu vyvolat alespoň nějakou citovou odezvu, byť zápornou. Matějček toto jednání vysvětluje tím, že “když dítě nemůže získat pohlazení, provokuje, aby dostalo alespoň pohlavek“ (in Vágnerová, 1999, s. 322). Matějček a Langmeier popisují tyto projevy u dětí trpících citovou deprivací; u adolescentů je tomu obdobně, repertoár chování

40

je však bohatší. Jedním ze způsobů projevu negace obecně platných hodnot a norem tak mohou být různé formy agresivity. Starší adolescenti jsou schopni přijmout normy chování jako nezbytný prostředek k regulaci lidského chování, usnadňující soužití a fungování celé společnosti, často se však nespokojí s pouhým formálním vymezením, ale jde jim o obsah, zajímá je, zda „je to správné“. Jak uvádí Vágnerová (2005), adolescentní morálka je typická potřebou uvažovat o morálních principech a zaujímat k nim vlastní stanovisko, rovněž jsou pro ni příznačné tendence k absolutizujícím a akcentovaným závěrům a sklon vyžadovat dodržování uznávaných principů, často až v absolutní a nekompromisní míře. S laskavou shovívavostí, pochopením a nadhledem hovoří o adolescentní morálce Říčan (2004): „Adolescent je v morálce absolutista … Uvažuje o vzdálených důsledcích svých drobných činů…Může sám sebe odsuzovat za běžné jednání, v němž vidí příspěvek k ekologické katastrofě, za konvenční lež, která sice nepatrně, ale přece jen přispívá k neupřímnosti a zkáze lidských vztahů v celém okolí a může se stát – kdoví? – rozhodujícím miligramovým závažím na vahách, jejichž zhoupnutí rozhodne o přežití či zkáze lidstva……Uvažuje jak zařídit svůj život tak, aby všechny jeho činy – ale cožpak i myšlenka není činem? vždyť nic nemizí beze stopy – byly dobré, správné, prospěšné. Dovede se trápit tím, že podle takové absolutní normy není schopen žít ani den, ani hodinu. Stává se fanatikem pravdy, asketou čistoty, reformátorem lidstva“ (Říčan, 2004, s. 211 ). Podle absolutních norem, podle nichž sám nedovede žít, však soudí přísně společnost, všechny autority a především rodiče. Říčan (2004) dodává, že tento morální fanatismus bývá později překonán, zůstává však v dospělém člověku stálou připomínkou nedokonalosti všeho, čeho jsme dosáhli, stálou pobídkou k hledání něčeho lepšího, citlivým odporem k polopravdě a polospravedlnosti. K typickým znakům současných demokratických společností patří názorová pluralita a tolerance, diverzifikace školního systému a jistá relativizace tradičních hodnotových systémů. Můžeme tedy očekávat s tím související i širší spektrum hodnotových orientací adolescentů a jejich dočasnou nestabilitu a vnitřní konfliktnost. Výzkumem empirické typologie (frekventovanou konstelací) hodnot šestnáctiletých Osecká (1991) zjistila (in Macek, 2003) několik specifických konfigurací v jejich preferencích: orientace na allocentrické hodnoty (porozumění a pomoc druhým) je větší u dívek, než u chlapců. U některých dívek je spojena se sociocentrickou orientací (pracovat pro společnost), u jiných souvisí s hodnotami estetickými a intelektuálními. Dále je typická vazba allocentrických hodnot a hodnoty emocionální (preference silných prožitků). Pro menší počet dívek má allocentrická orientace spíše instrumentální charakter a slouží prestižním

41

hodnotám (úspěch, uznání druhých). Častou konstelací u chlapců je souběžná preference hodnot allocentrických a intelektuálních v kombinací s nízkou preferencí materiálních hodnot. Dalším častým typem je vysoká preference estetických hodnot v kombinaci s nízkou preferencí sociocentrických hodnot. Třetí frekventovaný typ vysoce preferuje hodnoty materiální a odmítá hodnoty allocentrické. Dvěma méně četnými, specifickými a dost kontrastními typy jsou v jednom případě adolescenti toužící především po úspěchu a uznání, ve druhém ti, kteří preferují příjemný život, vědomosti a inteligenci před vším ostatním. I v pozdní adolescenci zůstává vysoká různorodost hodnotových preferencí, některé konfigurace se ale dále diferencují a specifikují, většího významu začínají nabývat hodnoty související s partnerskými vztahy, rodinným životem a se světonázorovou orientací; to jsou závěry výzkumu Macka, Osecké a Kostroně z roku 1997 (in Macek, 2003). Základní hodnotové nastavení v adolescenci je do velké míry determinující pro život v dospělosti, jak vyplynulo z longitudinálního výzkumu ve Švédsku, který provedli v roce 2001 Stattin a Kerr (in Macek, 2003). Dospělí ve středním věku 37 let naplňovali ve svém životě hodnotové orientace, které deklarovali v adolescenci. Hodnotová orientace zaměřená na sebe (self–focused values), s důrazem na osobní pohodu, blaho, materiální zabezpečení a fyzické požitky vedla k jinému životnímu stylu, aktivitám a prožitkům ve středním věku, než hodnotová orientace typická zaměřením na druhé (other–focused values). Na sebe zaměření adolescenti byli v dospělosti méně spokojení s vlastním životem, častější byl výskyt zdravotně či sociálně rizikového chování i problémů v partnerských vztazích.

Typické atributy adolescence – zdraví, fyzická krása, aktivita, výkonnost, flexibilita, apod. – jsou dnešní dobou glorifikovány a masovými médii prezentovány jako „pravé“ hodnoty rozvinuté postmoderní západní společnosti. Tato celospolečenská orientace má za následek novou fázi, tzv. „postadolescenci“ (mimo jiné typickou odkladem rodičovství), která provází třetí desetiletí života a jen velmi zvolna přechází v tradiční dospělost. Špičák

(2000)

upozorňuje,

že

nízká

morální

hodnověrnost

současných

mezilidských vztahů, se kterou se dnešní mládež setkává při bezprostředních i zprostředkovaných kontaktech se světem dospělých, zesiluje jejich tendenci k pesimistickému vnímání okolní morální skutečnosti. To má potom zpravidla negativní vliv na jejich mravní rozvoj ve dvojím ohledu – demobilizuje úsilí jedněch o nápravu morální společenských defektů, jiné potom vede k bagatelizaci vlastního nemorálního chování alibistickým poukázáním na morální zkaženost okolního světa. K poznání, že lidé mají sklon jednat mravně, jen když se jim to hodí, může dnešní mládež snadno dospět na základě vlastních zkušeností získaných v nejbližším i širším sociálním okolí. U některých jedinců může tato zkušenost vyvolat protikladnou reakci v podobě snahy po mravní opravdovosti a čistotě, avšak pro jiné může být důvodem, aby na morálku nahlíželi jako na cosi, co je v rozporu s lidskými tužbami a cíli a co je lidem vždy nějak vnucováno.

42

2.6

Celkový pohled na současnou generaci mládeže

Obraz, průběh a význam adolescence se v posledních desetiletích výrazně změnil, většina dnešních dospívajících už nepociťuje své dospívání jako dobu plnou konfliktů, krizí, střetů s autoritami a společenskými normami. Ve srovnání s minulostí si ho spíše vnímá jako chráněný prostor, jež mu poskytuje poměrně dlouhý čas pro sebedefinování (viz adolescentní moratorium kap. 2.6, str.27). Výzkumy ukazují (Macek, 2003), že v první polovině devadesátých let patřili čeští adolescenti mezi největší optimisty v Evropě, v druhé polovině devadesátých let optimismus českých dospívajících spolu se zájmem o společenské dění poněkud poklesl. Dnešní dospívající disponují oproti předchozím generacím odlišnou osobní zkušeností. Nové možnosti počátku 90. let 20. st. např. svoboda názorů, postojů, možnost kvalitního vzdělání, cestování do ciziny, prostor pro seberealizaci, atd., ceněné tehdejší mládeží, jsou současnými dospívajícími považovány za samozřejmost. Běžnými atributy života českých adolescentů se stávají charakteristiky provázející život v současné Evropě, kterými jsou rozvoj informačních technologií, globalizace kultury, relativizace tradičních hodnot, nejednoznačná identitou, odklad rodičovství apod. Další výsledky naznačují, že dnešní mládež je patrně více spokojená, než generace předchozí. Na myšlení, postoje, názory, hodnoty, životní sty má stále větší vliv působení médií a moderních ICT (internetu). Komunikace mobilními telefony a přes internet však přispívá k segmentaci zážitků a vztahů, vyvolává pocit prázdnoty a nestability. Rozostřují se také představy o dobru a zlu (Macek, 2003) a o pojetí zodpovědnosti, představa o důvěře je spíše založena na konkrétních vztazích nebo na povaze situace, než na neměnných morálních principech. „Oslabení všeobecného morálního konsenzu vede k posílení významu a ceny vlastní autonomie a hodnoty“ (Macek, 2003, s. 117). O tom, co je správné, dobré, morální či ne, se stále více komunikuje a vyjednává jak ve vrstevnické skupině, tak ve vztahu k autoritám. Ukazuje se, že vědomí osobní a sociální kompetence a vědomí vlivu na vlastní život je jedním z klíčových aspektů rozhodujících o pocitu vlastní ceny u mladého člověka. Adolescenti počátku devadesátých let byli typičtí vysokou mírou interpersonální závislosti, především na autoritách, výsledky současných výzkumů ukazují, že tato závislost se částečně oslabila a posílil se význam rovnocenných vrstevnických vztahů.

43

Ve srovnání s minulostí dospívající dnes preferují pasivní formu odpočinku, jednoduchou zábavu a krátkodobé intenzivní prožitky – adrenalinový „sport“ nevyžadující dlouhodobou přípravu a trénink, experimentování s drogou, hrací automaty, atd. Současní adolescenti kladou vyšší důraz na důležitost aktuálního prožitku a situace, jsou více orientováni na přítomnost (rychlá a intenzivní „konzumace slasti“, odkládají či odmítají dlouhodobé závazky. Macek (2003) v této souvislosti hovoří o následcích relativizace a oslabení neměnných norem a hodnot společnosti. Odklad závazků se projevuje např. ve změněných představách o partnerském vztahu, v odkladu rodičovství či ve snížení jeho výsadní hodnoty. Rovněž nejistý trh práce podporuje v mladých lidech pocit, že si musí zachovat vysokou osobní „flexibilitu“ a nesoustředit se na dlouhodobější perspektivu. Důkladné zmapování všech zásadních fenoménů, které jsou rozhodující pro utvoření si obrazu o směřování a stavu mladé generace, umožňuje dlouhodobý sociologický výzkum (v některých otázkách započatý již na počátku 80. let a od 90. let podpořený granty MK a MŠMT). Předmětem zájmu není „jen“ hodnotová orientace mládeže, ale rovněž postoje mládeže ke starším generacím, k náboženství, k jiným sociokultruním entitám, k počítačům, k drogám, atd. Výsledky, přehledně prezentované v knize „Mládež na křižovatce“ (Sak, Saková, 2004) ukazují, že ačkoli v hodnotovém systému mládeže v roce 2002 figurují na předních místech hodnoty zdraví, láska, mír (život bez válek), životní partner, rodina a děti, svoboda a přátelství, ze srovnání údajů sledovaných období (od roku 1993) vyplývá, že dochází k pozvolnému plynulému oslabování významu mezilidských vztahů, zřetelný je posun od preference zdokonalování sebe sama k preferenci užít si života, od preference životního prostředí k preferenci ekonomické prosperity a od kvality života k materiálním hodnotám. Nejméně „ceněnými“ hodnotami jsou veřejně prospěšná činnost, Bůh a politická angažovanost. Na základě zmapovaných údajů a výsledných zjištění autoři hodnotí mládež jako celek vyhraněně materialistickou a ateistickou, uvnitř celku jsou však skupiny nábožensky, teisticky a spirituálně orientované. Výsledná zjištění vedou autory k názoru, že u mládeže pokračuje hodnotové vyhraňování ve směru liberalismu, hédonismu, individualismu, egoismu a materiálních.

Dospívání je dnes mnohovrstevnatým sociálním, kulturním a psychologickým fenoménem, je charakteristické určitým životním stylem, který není ve srovnání s životem dospívajících před několika desítkami let ceněn jako méně hodnotný, než jiné styly, což znamená v přístupu k tomuto životnímu období velkou změnu. Odborníci se shodují v názoru, že dospívání již není považováno za pouhé přípravné období nebo překlenovací most mezi dětstvím a dospělostí, ale má psychologickou hodnotu samo o sobě. Chápeme ho jako období, ve kterém se zakládá pocit autorství vlastního života a prohlubuje se vědomí vlastní hodnoty a jedinečnosti.

44

3.

K POZNATKŮM

Z

DOSAVADNÍCH

VÝZKUMŮ

HODNOT MLÁDEŽE Studium hodnot je předmětem řady výzkumů, a to z různých úhlů pohledu a v rozličných souvislostech. Některé výzkumy zaměřené přímo na mládež jsme již zmínili v příslušných souvislostech předchozích kapitol. Zde uvádíme několik z řady dalších. Rámcové informace o vývoji hodnotových preferencí (nejen adolescentů) v naší zemi v letech 1990–1999 vyplývají z výsledků výzkumu zaměřeného na dlouhodobé sledování hodnotových struktur v naší zemi (Sociologický ústav AV). Výsledky naznačují obecný

pokles

významu

či

„hodnoty

hodnot“,

růst

váhy

hodnot

spojených

s hédonistickým, individualistickým až sobeckým zaměřením, radikální pokles především hodnot spojených s podílením se na veřejném životě a rozvoji demokracie, rovněž radikální pokles hodnot spojených s prací a jejím místem v tvorbě obsahu života a dále znatelný pokles altruisticky zaměřených hodnot jako potvrzení rostoucí váhy hodnot sobecky a sebestředně zaměřených. Rovněž závěry výzkumů Evropské hodnoty European Value Study – EVS z let 1991 a 1999 (Sociologický ústav AV) hovoří o klesající hodnotě práce, politiky a náboženství a rostoucí hodnotě volného času a nejbližších sociálních svazků. Hodnota rodiny sice také mírně klesá, přesto zůstává stále nejvýznamnější a nevíce váženou hodnotou z životních hodnot v populaci České republiky. Výše uvedené trendy jsou v relaci se závěry výzkumu životních strategií konaného na dospělé populaci v roce 2002 (CESES FSV UK – Centrum ekonomických a sociálních strategií při Fakultě sociálních věd UK) a rovněž se závěry výzkumu hodnotových orientací studentů 1. ročníků vysokých škol konaného období let 2002–2003 (CVVOE FHS UK – Centrum pro výzkum vývoje osobnosti a etnicity při Fakultě humanitních studií UK). Výsledky srovnání pořadí a váhy dosavadních vlivů na vývoj hodnot a postojů respondentů ukázaly, že na hodnoty mladých lidí působí v první řadě jejich rodina, potom oni sami, dále jejich volnočasové aktivity, přátelé, četba a láska (Prudký, 2004). V letech 1995 – 1998 probíhal v Olomouci výzkum s názvem Komparace hodnotové orientace vysokoškoláků a středoškoláků (rozdělené na podskupiny gymnazisti a

učni)

s použitím

Rokeachova

inventáře

hodnot.

U

vysokoškoláků

byly

nejpreferovanějšími cílovými hodnotami zralá láska, mírový svět a zabezpečení rodiny, u středoškoláků tomu bylo podobně, pouze zralá láska byla odsunuta hodnotou 45

opravdového přátelství. Z instrumentálních hodnot vysokoškoláci i středoškoláci preferovali hodnoty milující, čestný, odpovědný. K shodně odmítaným cílovým hodnotám patřily pohodlný život, společenské uznání a blaho národa, u instrumentálních hodnot to byly poslušnost a shovívavost. Diskrepance se projevila mezi podsoubory gymnazistů a učňů. Učni muži kladli větší důraz na zabezpečení rodiny, gymnazisti muži umístili na první místo žebříčku svobodu. Na rozdíl od gymnazistů učni nedávali žádnou váhu hodnotě intelektuální, zatímco u gymnazistů tato hodnota patřila mezi přední. Rovněž nezávislost měla pro učně nižší váhu, než pro gymnazisty. Výzkum prokázal preferenci pozitivních emočních vztahů k nejbližším osobám, odmítané hodnoty naznačují větší zaměřenost mládeže na sebe a menší otevřenost k podílení se na společenských problémech (Čížková, 2000). Mírou vlivu sociálního statusu na hodnotovou orientaci mladé generace se zabývali Řehan a Cakirpaloglu (2000). Zjistili (rovněž s použitím Rokeachova inventáře hodnot), že mládež ve věku 18 – 22 let je méně pragmaticky a hédonisticky orientována, než naznačuje povrchní zkušenost. Mladí lidé preferovali hodnoty jako, rodinné bezpečí, svoboda, zralá láska, upřímné přátelství, štěstí, mír ve světě a vnitřní harmonie. Nejméně oceňovali krásu, pohodlný život, spásu duše, společenské uznání, fantazii, smířlivost a poslušnost. Neprokázalo se, že by příslušnost k určité sociální vrstvě měla signifikantní vliv na strukturu hodnotových orientací. Vlivem individuální hodnotové orientace na vnímání společenských změn se zabýval Hnilica (2001). Na vzorku českých studentů sledoval vztahy individuální hodnotové orientace a hodnocení společenských změn, ke kterým došlo v naší zemí po roce 1989. Čím větší byla orientace na hodnotu úspěch, tím pozitivněji byly společenské změny hodnoceny a tím optimističtější bylo očekávání budoucího vývoje v následujících pěti letech. Hodnotovou orientace středoškolské mládeže (gymnázia, SOŠ a SOU) studovala rovněž Kouteková (2002). Uvádíme jen některé ze zajímavých výsledků: celkově nejpozitivnější postoj k životu mají studenti gymnázií, a to dívky více než chlapci a nejmladší respondenti ve věku 15 – 16 let. Negativní postoj k životu se projevil nejvíce u chlapců, učňů SOU ve věku 17 – 18 let. Obecně všechny sledované skupiny upřednostňovaly hodnoty šťastná rodina, dobrý životní partner, zdraví a vysoká životní úroveň. Dívky významněji hodnotily vzdělání, šťastnou rodinu a dobrého partnera, chlapci přidělovali více bodů cílům prosadit se i v jiné oblasti, než je práce, a to v politice, vydělávat hodně peněz a dělat oblíbenou práci (Kouteková, 2002). 46

Mezi nejpreferovanější hodnoty slovenských středoškolských adolescentů, jak ukazují výsledky výzkumů jejich hodnotové orientace (Klčovanská, 2004), patří láska, zdraví, rodina, svoboda, moudrost, peníze a úspěch (uski.sk, 25. 2. 2008). Tato zjištění jsou v až nápadné shodě s výsledky již zmiňovaných výzkumů (viz kap. 2.7.5, str. 37) Macka, Osecké a Kostroně (1997), a sice, že na vrcholu preferovaných hodnot mladých lidí jsou allocentrické hodnoty štěstí, rodinný život, vzájemná láska, přátelství, svoboda, moudrost; další skupinu tvoří materiální hodnoty. Jelínková a Tyrlík (2003 – 2005) během svých výzkumů hodnot české adolescence zjistili velkou podobnost struktur hodnot dívek a chlapců. K nejpreferovanějším hodnotám patřily hodnoty odkazující na druhé lidi; jako nejdůležitější shodně uváděli partnerskou lásku a rodinu. Dívky upřednostňovaly pomoc druhým lidem a poznání, chlapci preferovali pohodlný život. Výzkum vlivu hodnotové orientace na percepci odpovědnosti u českých adolescentů (Jelínková, Tyrlík, 2003), prokázal, že hodnoty mají vliv na vnímání vlastního zodpovědného a nezodpovědného jednání a že tento vliv je podstatně vyšší u chlapců, než u dívek. Výsledky studie hodnotové orientace vysokoškolských studentek (Jelínková, Tyrlík, 2005) rozlišily dva protikladné hodnotové typy; pro první typ byla typická preference hodnot odkazujících na druhé lidi, tj. rodinu, pomoc druhým lidem a práce pro společné dobro, zatímco pro druhý typ bylo příznačné upřednostňování úspěchu, pohodlí, prestiže, ocenění, tj. hodnot spojovaných s individuálním a profesním uplatněním. Hodnotová orientace jako moderátor životní spokojenosti u adolescentů byla tématem výzkumu Dosedlové (in Fialová, 2007). Neprokázala se statisticky významná souvislost mezi určitým typem hodnotové orientace a mírou životní spokojenosti. U souboru adolescentů byly popsány čtyři hodnotové orientace shodné pro obě pohlaví, a to spokojení hédonisté, sociálně odtažití, konformní většina a dobrodruzi a objevitelé. Hédonistický typ preferující pohodlný život spojený se štěstím, potěšením, odmítající obecné hodnoty jako blaho národa, rovnost a mírový svět, vyznávalo 25% adolescentů. Typ konformní většiny, který se vyznačuje nevyhraněností hodnotových preferencí, zahrnoval 42,5% respondentů, což koresponduje s vývojovým pojetím adolescence jako obdobím vyznačujícím se hledáním identity a experimentováním s různými hodnotami. Třetí typ dobrodruzi a objevitelé, v protikladu k hédonistickému, je označován jako ideový pro svoje charakteristické zdůrazňování obecných hodnot a nízkou preferenci pohodlí. Je pro něj typická volba svobody, vzrušení a nízká preference osobní jistoty a pohodlného

47

života. Tento typ představovala 21,4% respondentů. Čtvrtý typ sociálně odtažití zahrnoval jen 11,1% respondentů. Připomeňme rovněž výsledky výzkumu hodnotové orientace a sociálních postojů současné ruské mládeže (Semenov, 2008), které ukázaly, že za hlavní životní hodnoty považuje současná ruská mládež rodinu, přátele, zdraví, zajímavou práci, peníze, pravdu (ve smyslu spravedlnosti) a na posledním místě náboženskou víru. Bylo zjištěno, že hodnotová orientace současné mládeže prochází značnými změny zejména s ohledem na důležitost připisovanou práci – ve smyslu zaměstnání (ebscohost.com, 19.3.2009).

V této souvislosti uvádíme informaci z britského tisku (Higgs, 2009) o téměř jedenácti tisících šestnáctiletých absolventů škol, kteří se chtějí vyučit v nějakém učebním oboru, avšak nemohou najít zaměstnavatele, kteří by s nimi uzavřeli pro tento účel vyučení se smlouvu a poskytli jim práci. Britská vláda bude muset nabízet zaměstnavatelům finanční pobídky a motivovat je, aby učně do učebních poměrů přijímali. Nemůže totiž čekat, že to budou v současné době činit bez pobídek, když většina z nich, vzhledem k současné ekonomické krizi, bojuje o vlastní přežití. Finanční pobídky by bylo možné odčerpat z financí určených pro dávky v nezaměstnanosti. Hrozí zde totiž nebezpečí – mladí absolventi škol sice chtějí pracovat, ale pokud se jim to nedaří a dokud jim systém dovolí žít lépe z podpory v nezaměstnanosti, ztrácí motivaci se dále snažit (cypnow.co.uk, 8. 11. 2009).

Závěrem uvádíme ještě některé ze zajímavých výsledků dotazníkového šetření zaměřeného na hodnotovou orientaci a životní postoje současných adolescentů, které proběhlo v létě 2005 v olomouckém a zlínském regionu (Preissová Krejčí, Čadová, 2006): nejdůležitějším cílem mládeže je založení fungující rodiny; hmotné statky sice mají důležitou roli, jejich obstarávání má však smysl právě vzhledem k zajištění všech potřeb budované rodiny. Na hodnotovou orientaci má určitý vliv vzdělání respondentů. Volba školy velmi úzce souvisí s úrovní intelektuálního rodinného zázemí. Jedinci pocházející ze sociokulturně méně rozvinutého prostředí inklinují k většímu vyznávání egoistických hodnot a k zakázanému jednání (požívání drog, kouření). Dnešní česká mládež své hodnotové představy neodvozuje z náboženských idejí; heteronomní principy morálky (Desatero, evangelijní postuláty mravnosti nebo postuláty transcendentální etiky) ovlivňují i nadále morálku mládeže minimálně (paidagogos.net, 5. 1. 2010).

48

4.

VYMEZENÍ PROBLÉMU A CÍLE PRÁCE, FORMULACE HYPOTÉZ

Ve výzkumné části práce zjišťujeme hodnoty současné středoškolské a učňovské mládeže, a to ze čtyřech vzorků mladých lidí – studentů a učňů prvních (dále a v tabulkách užijeme označení 1. nebo první, dle kontextu) a posledních ročníků středních škol a učilišť. Zajímá nás, které hodnoty studenti a učni preferují více a které méně, jaké jsou tedy hierarchie hodnot sledovaných skupin mládeže, zda existují mezi celkovými hierarchiemi signifikantní rozdíly a rovněž které konkrétní hodnoty se významně liší svým pořadím v hierarchiích příslušných srovnávaných skupin. Chceme zjistit, zda typ vzdělání, věk a pohlaví respondentů významně souvisí s jejich stupnicí hodnot. Zajímají nás tedy rozdíly mezi hodnotami středoškolské a učňovské mládeže v rámci téže věkové skupiny tj. mezi učni a studenty 1. ročníků a mezi učni a studenty posledních ročníků, a to bez i s ohledem na pohlaví a také zda existují v rámci téhož typu vzdělání významné rozdíly v preferovaných hodnotách v závislosti na věku opět bez i s ohledem na pohlaví, tj. mezi studenty prvních a posledních ročníků a mezi učni prvních a posledních ročníků. Rovněž chceme vědět o případných významných rozdílech mezi hierarchiemi hodnot dívek a chlapců v rámci téže věkové a vzdělanostní skupiny.

V návaznosti na poznatky publikované v odborné literatuře a na zjištění získaná výzkumem v bakalářské práci Hodnoty středoškolské mládeže (Gyuránová, 2008) stanovujeme následující hypotézy:

H0:

Přepokládáme, že bez ohledu na typ vzdělání, věk a pohlaví neexistuje signifikantní rozdíl mezi celkovými hodnotovými hierarchiemi sledovaných skupin mládeže.

Ačkoli se domníváme, že dílčí posuny hodnot v hierarchiích neovlivní jejich celkovou strukturu natolik, aby se tyto změny signifikantním způsobem projevily při srovnávání

celkových

hierarchií,

rozborem

jednotlivých

hodnot

předpokládáme

u některých z nich – opět v návaznosti na zjištění získaná výzkumem ve zmiňované

49

bakalářské práci – markantní disproporce v jim přisuzované důležitosti, které se projeví signifikantním

rozdílem

jejich

aritmetických

průměrů

připisovaných

pořadí

v srovnávaných hierarchiích.

H1:

Předpokládáme, že u většiny hodnot existuje signifikantní rozdíl jejich aritmetických

průměrů

připisovaných

pořadí

v hierarchiích

hodnot

mezi

sledovanými skupinami mládeže.

50

5.

ZKOUMANÝ SOUBOR – POPIS SOUBORU A PRŮBĚH VÝZKUMU

Výzkumu se zúčastnili v září 2008 studenti a učni prvních a posledních ročníků celkem

čtyřech

středních škol a dvou učilišť. Zkoumaný soubor tvořili studenti

olomouckých škol Gymnázia Čajkovského, Obchodní akademie a Střední průmyslové školy strojnické, studenti ostravské Střední zdravotní školy a učni olomoucké Střední školy polytechnické (dříve SOU Dopravní stavby) a učni olomouckého Středního odborného učiliště obchodu a služeb. Celkem 486 studentům a učňům nahodile vybraných tříd prvních a posledních ročníků uvedených škol jsme předložili k vyplnění dotazník. S vědomím, že se nejedná o dotazník v pravém slova smyslu, ale o inventář (Rokeachův inventář hodnot), používáme pro účely této práce pojem dotazník, protože jsme se dotazovali na pořadí hodnot. Termín „poslední ročník“ volíme proto, že pro studenty je posledním ročníkem ročník čtvrtý, pro učně je to ročník třetí (vyjma většiny dívek prvních ročníků Střední školy polytechnické – dříve SOU Dopravní stavby – které navštěvují obor čtyřletý). Usoudili jsme, že rozdíl jednoho roku věku mezi učni a studenty nemá (pro účely této práce) takový význam, jako skutečnost společná všem studentům a učňům posledních ročníků – maturitou či získáním výučního listu končí jedna etapa života a začíná další. Vědomí blížícího se konce „bezstarostného dětství“ se tak může projevit kupříkladu v přisuzování významu hodnotě zodpovědnost markantněji, než pouhý fakt, zda je respondentovi 18 nebo 19 let. Shromáždili jsme 431 správně vyplněných dotazníků. Počty respondentů s ohledem na typ vzdělání, věk a pohlaví uvádíme v následující tabulce: tab. 1 Počet učňů a studentů jednotlivých škol

POLYT OL

SOUOS OL

OA OL

SPSS OL

GCAJK OL

SZŠ OVA

∑ učni

∑ studenti

∑ mládež

D

CH

∑

D

CH

∑

D

CH

∑

D

CH

∑

D

CH

∑

D

CH

∑

D

CH

∑

D

CH

∑

D

CH

∑

1. r.

30

30

60

39

0

39

28

4

32

0

27

27

18

11

29

50

7

57

69

30

99

96

49

145

165

79

244

p. r.

4

28

32

31

2

33

22

8

30

0

20

20

17

3

20

48

4

52

35

30

65

87

35

122

122

65

187

∑

34

58

92

70

2

72

50

12

62

0

47

47

35

14

49

98

11

109

104

60

164

183

84

267

287

144

431

51

Jak vedení škol, vyučující profesoři, tak učni a studenti měli ke sběru dat, který probíhal během vyučování a byl anonymní, pozitivní přístup. Po domluvě s vedením školy z důvodu co nejmenšího zásahu do běhu výuky předkládali dotazníky studentům a učňům (vyjma Střední průmyslové školy strojnické) samotní vyučující, které jsem předtím náležitě instruovala. Dotazníky byly předkládány v rámci hodin občanské nauky, společenských věd, apod.. Na Střední průmyslové škole strojnické jsem, opět po dohodě s vedením školy, dotazníky překládala studentům sama za účasti příslušného vyučujícího. Studenti byli zvědaví, měli o spolupráci zájem, atmosféra ve třídě byla přátelská.

52

6.

APLIKOVANÁ METODIKA

Pro výzkum hodnot jsme použili Rokeachův inventář hodnot. O Rokeachově členění hodnot na terminální a instrumentální jsme se již zmínili v kap. 1.4 Klasifikace hodnot, na tomto místě jen připomínáme, že terminální hodnoty chápeme jako cílové, jsou výsledkem naší snahy, tím, o co v životě usilujeme, čeho chceme dosáhnout. Instrumentální hodnoty potom představují prostředky, způsoby k dosažení těchto cílových hodnot. Rokeachův inventář hodnot obsahuje dva sloupce pojmů; první sloupec obsahuje 18 hodnot terminálních, druhý 18 hodnot instrumentálních. Terminálními hodnotami jsou: Pohodlný život, Vzrušující život, Pocit úspěšnosti, Rodinné bezpečí, Svoboda, Štěstí, Vnitřní harmonie, Zralá láska, Bezpečnost národa,

Mír ve světě, Krása, Rovnost,

Spokojenost, Spása duše, Sebeúcta, Společenské uznání, Upřímné přátelství, Moudrost. Instrumentálními hodnotami jsou: Ctižádostivost, Svobodomyslnost, Schopnost, Veselost, Čistota, Odvaha, Smířlivost, Ochota, Poctivost, Fantazie, Nezávislost, Intelekt, Logika, Laskavost, Poslušnost, Přívětivost, Zodpovědnost, Sebekontrola. Úkolem respondentů bylo sestupným způsobem od 1 do 18 očíslovat, a tím seřadit hodnoty v jednotlivých sloupcích podle významu, důležitosti,

který pro ně osobně

uvedené hodnoty mají. K hodnotě s nejvyšším významem tak připisovali číslo 1, hodnotě nejméně důležité dávali číslo 18. Dotazník je součástí přílohy.

53

7.

STATISTICKÉ ZPRACOVÁNÍ DAT

Statisticky jsme data zpracovali pomocí MS Office programu Excel 2003. Užili jsme funkcí popisné statistiky, poskytující informace o aritmetickém průměru, mediánu, modu a rozptylu a statistické funkce countif (výskyt četností). Výpočtem pomocí Spearmannova koeficientu pořadové korelace jsme zjišťovali míru souvislosti mezi zvolenými pořadími, tj. hierarchiemi hodnot sledovaných skupin. Při zpracování dat byla určující hladina významnosti ά = 0,05. Kritickou hodnotou korelačního koeficientu pro určení signifikantnosti korelace bylo r krit = 0,444. Fischerovým F – testem jsme zjišťovali existenci signifikantního rozdílu mezi rozptyly dvou sledovaných vzorků. Na základě výsledků jsme se následně rozhodovali pro použití dvouvýběrového Studentova t–testu s rovností či nerovností rozptylů. Při zpracování dat byla určující hladina významnosti ά = 0,05. Kritickými hodnotami bylo F krit = 0,44 nebo F krit = 2,27 (dle kohorty, viz přílohy). Studentův t – test

řešící

významnost rozdílů dvou průměrů jsme použili

ke srovnání průměrů zvolených pořadí u

jednotlivých hodnot sledovaných skupin.

Při zpracování dat byla určující hladina významnosti ά = 0,05. Kritickými hodnotami bylo t krit v rozmezí 1,97 – 2,00 (dle kohorty, viz kap. 8. Výsledky výzkumu, tab. 18 – 23). Použitím statistické funkce modus jsme získali informaci o pořadí, které bylo jednotlivým hodnotám připisováno nejčastěji. Užití funkce „countif“ poskytlo údaje o četnostech nejčastěji voleného pořadí pro jednotlivé hodnoty. Následně jsme získali informaci o tom, jakým procentem studentů ze sledované skupiny je tato volba nejčastějšího pořadí zastoupena.

Všechna data jsme zpracovávali s ohledem na typ vzdělání (učni versus studenti), pohlaví (dívky versus dívky, chlapci versus chlapci, dívky versus chlapci) a věkovou skupinu (první versus poslední ročníky) tak, aby bylo možné provést požadovaná srovnání. Symbolika použitá v práci: SZŠ OVA

Střední zdravotní škola Ostrava

GCAJK OL

Gymnázium Čajkovského Olomouc

SPŠS OL

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc

OA OL

Obchodní akademie Olomouc

SOUOS OL

Střední odborné učiliště obchodu a služeb, Štursova, Olomouc

54

POLYT OL

Střední škola polytechnická (dříve SOU Dopravní stavby), Rooseveltova, Olomouc

1.r. nebo 1. roč. 1. ročník studia p.r. nebo p. roč. poslední ročník studia ∑

celkem

ArP

aritmetický průměr

Mdn

medián

Mod

modus

Count

countif

TH

terminální hodnoty

IH

instrumentální hodnoty

t krit

kritická hodnota testového kritéria Studentova t – testu

t

vypočítaná hodnota testového kritéria Studentova t – testu

r krit

kritická hodnota koeficientu pořadové korelace

r

vypočítaná hodnota Spearmannova koeficientu pořadové korelace

55

8.

VÝSLEDKY VÝZKUMU

V následujících přehledech uvádíme finální výstupy zpracovaných dat. Hodnoty jsou vždy pro každé dvě srovnávané skupiny řazeny vzestupně dle dosaženého aritmetického průměru všech pořadí, která jim byla respondenty sledované skupiny přiřazena. Hodnota s nejnižším aritmetickým průměrem tedy nabývá největšího významu a se zvyšujícím se aritmetickým průměrem hodnoty její význam pro respondenty sledované skupiny klesá. U každé hodnoty uvádíme rovněž

medián (střední hodnotu všech pořadí

připisovaných příslušné hodnotě), modus (pořadí, které bylo příslušné hodnotě připisováno nejčastěji) a countif (četnost nejčastěji voleného pořadí). Následující procentuelní číselný údaj uvádí, jakým procentem studentů ze sledované skupiny je tato volba nejčastějšího pořadí zastoupena.

56

tab. 2: Výsledné hierarchie terminálních a instrumentálních hodnot učňů 1. a posledních ročníků – bez ohledu na pohlaví

UČNI – CELKEM 1. ROČNÍK

počet

TH

ArP

99

UČNI – CELKEM POSLEDNÍ ROČNÍK

počet

TH

ArP

Mdn Mod Count %

65 Mdn Mod Count %

1. rodinné bezpečí

3,78

2

1

34 34

1. rodinné bezpečí

4,92

4

1

2. štěstí

5,51

4

3

18 18

2. štěstí

5,63

5

2

9 14

3. upřímné přátelství

6,51

6

3

14 14

3. svoboda

6,42

5

4

11 17

4. zralá láska

7,18

6

6

14 14

4. upřímné přátelství

6,78

6

2

7 11

5. pohodlný život

7,27

6

1

15 15

5. zralá láska

7,35

7

2

11 17

6. spokojenost

7,99

7

4

13 13

6. pohodlný život

7,38

8

1

10 15

7. svoboda

8,18

7

4

12 12

7. spokojenost

8,72

8

6

9 14

8. moudrost

19 29

9,77

10

8

10 10

8. pocit úspěšnosti

9,14

8

5

8 12

10,07

10

5

11 11

9. moudrost

9,66

10

6

7 11

10. rovnost

10,46

11

11

12 12 10. vzrušující život

10,25

11

11

9 14

11. sebeúcta

10,62

12

12

17 17 11. sebeúcta

10,72

12

13

10 15

12. krása

11,04

11

17

14 14 12. vnitřní harmonie

11,12

12

13

8 12

13. vzrušující život

11,17

11

18

13 13 13. mír ve světě

11,17

11

18

9 14

14. vnitřní harmonie

11,25

12

14

11 11 14. rovnost

11,57

11

14

10 15

15. mír ve světě

11,52

12

16

13 13 15. krása

12,09

13

16

8 12

16. společenské uznání

11,70

12

14

13 13 16. bezpečnost národa

12,26

13

10

11 17

17. bezpečnost národa

12,20

13

18

11 11 17. společenské uznání

12,46

13

14

11 17

18. spása duše

14,37

15

16

19 19 18. spása duše

13,72

15

18

17 26

9. pocit úspěšnosti

IH

ArP

IH

Mdn Mod Count %

ArP

Mdn Mod Count %

1. veselost

6,30

5

1

16 16

1. zodpovědnost

5,86

5

2

10 15

2. odvaha

7,38

6

6

13 13

2. ochota

6,85

6

2

8 12

3. čistota

7,45

8

1

17 17

3. čistota

6,95

5

1

11 17

4. poctivost

7,54

7

1

15 15

4. poctivost

7,00

6

1

8 12

5. ochota

7,57

6

3

14 14

5. veselost

7,12

6

5

8 12

6. zodpovědnost

7,66

6

1

12 12

6. laskavost

7,66

7

2

7 11

7. laskavost

8,16

8

3

17 17

7. schopnost

8,22

7

6

11 17

8. schopnost

8,60

8

3

11 11

8. odvaha

8,91

9

2

9 14

9. sebekontrola

9,54

9

13

13 13

9. sebekontrola

9,90

10

4

11. nezávislost

10,57

11

17

12. poslušnost

10,66

11

7

13. svobodomyslnost

10,82

11

14. smířlivost

11,19

15. ctižádostivost

11,58

16. přívětivost

9,48

9

9

9 14

12 12 10. nezávislost

10,40

10

8

8 12

13 13 11. svobodomyslnost

10,43

11

11

7 11

11 11 12. logika

10,63

11

17

7 11

15

12 12 13. fantazie

11,17

12

15

9 14

11

17

10 10 14. poslušnost

11,31

11

11

11 17

12

18

16 16 15. intelekt

11,57

12

18

9 14

11,72

13

14

16 16 16. smířlivost

11,69

11

11

9 14

17. fantazie

12,00

13

16

11 11 17. ctižádostivost

12,55

14

16

11 17

18. intelekt

12,31

13

15

14 14 18. přívětivost

12,75

14

14

11 17

10. logika

Spearmannův koeficient pořadové korelace prokázal vysokou závislost pro TH (r = 0,992), pro IH (r = 0,987) mezi hierarchickým uspořádáním hodnot učňů 1. a posledních ročníků – bez ohledu na pohlaví (viz tab. 2).

57

tab. 3: Výsledné hierarchie terminálních a instrumentálních hodnot učňů 1. a posledních ročníků – dívek

UČNI – DÍVKY 1. ROČNÍK

počet

TH

ArP

69

UČNI – DÍVKY POSLEDNÍ ROČNÍK

počet

TH

ArP

Mdn Mod Count %

35 Mdn Mod Count %

1. rodinné bezpečí

3,36

2

1

30 43

1. rodinné bezpečí

3,54

2

1

13 37

2. štěstí

5,20

4

3

11 16

2. štěstí

5,06

4

3

6 17

3. upřímné přátelství

5,48

4

2

9 13

3. upřímné přátelství

6,54

6

3

7 20

4. zralá láska

7,55

6

2

10 14

4. svoboda

6,63

5

4

9 26

5. spokojenost

7,67

7

6

9 13

5. zralá láska

6,86

5

2

9 26

6. pohodlný život

7,90

7

15

7 10

6. pohodlný život

9,34

9

18

4 11

7. svoboda

8,10

7

4

7 10

7. spokojenost

9,91

8

7

5 14

8. moudrost

9,09

9

5

4

6

8. mír ve světě

10,09

10

11

5 14

9. rovnost

10,25

11

14

4

6

9. sebeúcta

10,09

11

13

8 23

10. sebeúcta

10,35

11

12

10,29

10

13

4 11

11. vnitřní harmonie

11,10

12

13

7 10 11. pocit úspěšnosti

10,46

11

17

4 11

12. pocit úspěšnosti

11,25

12

15

4

6 12. vnitřní harmonie

10,66

12

12

5 14

13. mír ve světě

11,32

11

17

6

9 13. bezpečnost národa

10,86

12

10

8 23

14. společenské uznání

11,78

12

13

6

9 14. rovnost

11,03

11

11

8 23

15. krása

11,81

13

18

9 13 15. vzrušující život

11,74

13

11

5 14

16. bezpečnost národa

11,93

12

16

6

9 16. spása duše

12,83

14

18

9 26

17. vzrušující život

12,33

13

12

4

6 17. krása

13,14

14

18

6 17

18. spása duše

14,06

15

18

13,34

14

14

7 20

IH

ArP

11 16 10. moudrost

12 17 18. společenské uznání IH

Mdn Mod Count %

ArP

Mdn Mod Count %

1. veselost

5,88

5

1

11 16

1. zodpovědnost

4,57

4

1

8 23

2. čistota

6,94

7

1

12 17

2. poctivost

6,03

5

3

7 20

3. ochota

7,06

6

3

9 13

3. ochota

6,17

5

2

7 20

4. zodpovědnost

7,06

6

1

12 17

4. laskavost

6,40

7

7

6 17

5. odvaha

7,41

6

2

8 12

5. veselost

6,60

5

1

7 20

6. poctivost

7,58

6

5

10 14

6. čistota

7,51

7

1

6 17

7. laskavost

7,75

6

3

15 22

7. schopnost

8,54

7

12

6 17

8. schopnost

9,20

9

14

7 10

8. odvaha

9,57

10

10

4 11

8 12

9. sebekontrola

9,52

9

9

9,89

10

15

5 14

10. logika

9. sebekontrola

10,43

10

16

8 12 10. svobodomyslnost

10,09

11

12

4 11

11. nezávislost

10,83

11

17

8 12 11. fantazie

10,97

11

15

5 14

12. smířlivost

10,94

11

11

7 10 12. nezávislost

11,46

11

9

6 17

13. svobodomyslnost

11,04

11

18

8 12 13. poslušnost

11,54

11

11

7 20

14. poslušnost

11,07

11

16

9 13 14. smířlivost

11,57

11

11

5 14

15. ctižádostivost

11,42

12

18

16. přívětivost

11,59

13

14

17. fantazie

12,52

14

14

18. intelekt

12,78

14

18

11 16 15. logika

11,57

13

13

5 14

9 13 16. intelekt

12,23

13

13

6 17

9 13 17. přívětivost

12,34

13

18

5 14

13,91

14

18

7 20

10 14 18. ctižádostivost

Spearmannův koeficient pořadové korelace prokázal vysokou závislost pro TH (r = 0,977), pro IH (r = 0,969) mezi hierarchickým uspořádáním hodnot učňů 1. a posledních ročníků – dívek (viz tab. 3). 58

tab. 4: Výsledné hierarchie terminálních a instrumentálních hodnot učňů 1. a posledních ročníků – chlapců

UČNI – CHLAPCI 1. ROČNÍK

počet

TH

ArP

30

UČNI – CHLAPCI POSLEDNÍ ROČNÍK

počet

TH

ArP

Mdn Mod Count %

1. rodinné bezpečí

4,73

4

2

8 27

2. pohodlný život

5,83

4

1

10 33

3. štěstí

6,20

3

3

4. zralá láska

6,33

6

7

5. pocit úspěšnosti

7,37

5

6. svoboda

8,37

8

7. vzrušující život

8,50

8

8. spokojenost

8,73

9. upřímné přátelství

8,87 9,27

8

6

5 17 10. moudrost

11. rovnost

10,97

11

7

12. sebeúcta

11,23

12

12

13. moudrost

11,33

13

14. společenské uznání

11,50

15. vnitřní harmonie

11,60

16. mír ve světě 17. bezpečnost národa 18. spása duše

10. krása

IH

30 Mdn Mod Count %

1. pohodlný život

5,10

3

2

8 27

2. svoboda

6,17

6

3

4 13

7 23

3. štěstí

6,30

5

4

4 13

5 17

4. rodinné bezpečí

6,53

5

1

6 20

5

8 27

5. upřímné přátelství

7,07

6

8

4 13

11

5 17

6. spokojenost

7,33

7

6

6 20

11

6 20

7. pocit úspěšnosti

7,60

7

5

4 13

8

4

5 17

8. zralá láska

7,93

8

3

5 17

10

14

5 17

9. vzrušující život

8,50

8

7

4 13

8,93

8

6

4 13

4 13 11. krása

10,87

10

10

4 13

6 20 12. společenské uznání

11,43

12

9

4 13

14

6 20 13. sebeúcta

11,47

12

12

7 23

12

14

5 17 14. vnitřní harmonie

11,67

13

13

6 20

12

14

4 13 15. rovnost

12,20

14

14

7 23

11,97

13

16

7 23 16. mír ve světě

12,43

14

18

5 17

12,83

13

18

5 17 17. bezpečnost národa

13,90

15

16

6 20

15,10

16

16

14,77

16

18

8 27

ArP

Mdn Mod

10 33 18. spása duše Coun

IH

%

ArP

Mdn Mod

Coun

%

1. schopnost

7,20

5

4

6 20

1. čistota

6,30

5

1

5 17

2. veselost

7,27

7

1

5 17

2. zodpovědnost

7,37

7

6

5 17

3. odvaha

7,33

6

6

5 17

3. ochota

7,63

6

6

6 20

4. poctivost

7,43

8

1

7 23

4. veselost

7,73

7

5

5 17

5. čistota

8,63

8

8

6 20

5. schopnost

7,83

6

6

5 17

6. logika

8,67

8

4

5 17

6. odvaha

8,13

8

2

7 23

7. ochota

8,73

8

13

5 17

7. poctivost

8,13

8

9

3 10

8. zodpovědnost

9,03

8

12

6 20

8. sebekontrola

9,00

9

9

5 17

9. laskavost

9. laskavost

9,10

10

10

6 20

9,13

9

8

4 13

10. sebekontrola

9,57

10

13

6 20 10. nezávislost

9,17

8

5

5 17

11. poslušnost

9,70

10

11

4 13 11. logika

9,53

10

17

5 17

12. nezávislost

9,97

9

17

5 17 12. intelekt

10,80

11

18

4 13

13. svobodomyslnost

10,30

11

16

5 17 13. svobodomyslnost

10,83

12

16

4 13

14. fantazie

10,80

11

3

4 13 14. ctižádostivost

10,97

12

16

4 13

15. intelekt

11,23

12

15

5 17 15. poslušnost

11,03

12

16

5 17

16. smířlivost

11,77

12

5

4 13 16. fantazie

11,40

12

13

5 17

17. ctižádostivost

11,93

14

17

7 23 17. smířlivost

11,83

12

18

5 17

18. přívětivost

12,00

12

14

7 23 18. přívětivost

13,23

14

14

9 30

Spearmannův koeficient pořadové korelace prokázal vysokou závislost pro TH (r = 0,971), pro IH (r = 0,981) mezi hierarchickým uspořádáním hodnot učňů 1. a posledních ročníků – chlapců (viz tab. 4). 59

tab. 5:

Výsledné hierarchie terminálních a instrumentálních hodnot učňů 1. ročníků – dívek a chlapců

UČNI – DÍVKY 1. ROČNÍK

počet

TH

ArP

69

UČNI – CHLAPCI 1. ROČNÍK

počet

TH

ArP

Mdn Mod Count %

30 Mdn Mod Count %

1. rodinné bezpečí

3,36

2

1

30 43

1. rodinné bezpečí

4,73

4

2

8 27

2. štěstí

5,20

4

3

11 16

2. pohodlný život

5,83

4

1

10 33

3. upřímné přátelství

5,48

4

2

9 13

3. štěstí

6,20

3

3

7 23

4. zralá láska

7,55

6

2

10 14

4. zralá láska

6,33

6

7

5 17

5. spokojenost

7,67

7

6

9 13

5. pocit úspěšnosti

7,37

5

5

8 27

6. pohodlný život

7,90

7

15

7 10

6. svoboda

8,37

8

11

5 17

7. svoboda

8,10

7

4

7 10

7. vzrušující život

8,50

8

11

6 20

8. moudrost

9,09

9

5

4

6

8. spokojenost

8,73

8

4

5 17

9. rovnost

10,25

11

14

4

6

9. upřímné přátelství

8,87

10

14

5 17

10. sebeúcta

10,35

11

12

9,27

8

6

5 17

11. vnitřní harmonie

11,10

12

13

7 10 11. rovnost

10,97

11

7

4 13

12. pocit úspěšnosti

11,25

12

15

4

6 12. sebeúcta

11,23

12

12

6 20

13. mír ve světě

11,32

11

17

6

9 13. moudrost

11,33

13

14

6 20

14. společenské uznání

11,78

12

13

6

9 14. společenské uznání

11,50

12

14

5 17

15. krása

11,81

13

18

9 13 15. vnitřní harmonie

11,60

12

14

4 13

16. bezpečnost národa

11,93

12

16

6

9 16. mír ve světě

11,97

13

16

7 23

17. vzrušující život

12,33

13

12

4

6 17. bezpečnost národa

12,83

13

18

5 17

18. spása duše

14,06

15

18

15,10

16

16

10 33

IH

ArP

11 16 10. krása

12 17 18. spása duše IH

Mdn Mod Count %

ArP

Mdn Mod Count %

1. veselost

5,88

5

1

11 16

1. schopnost

7,20

5

4

6 20

2. čistota

6,94

7

1

12 17

2. veselost

7,27

7

1

5 17

3. ochota

7,06

6

3

9 13

3. odvaha

7,33

6

6

5 17

4. zodpovědnost

7,06

6

1

12 17

4. poctivost

7,43

8

1

7 23

5. odvaha

7,41

6

2

8 12

5. čistota

8,63

8

8

6 20

6. poctivost

7,58

6

5

10 14

6. logika

8,67

8

4

5 17

7. laskavost

7,75

6

3

15 22

7. ochota

8,73

8

13

5 17

8. schopnost

9,20

9

14

7 10

8. zodpovědnost

9,03

8

12

6 20

8 12

9. laskavost

9,52

9

9

9,10

10

10

6 20

10. logika

9. sebekontrola

10,43

10

16

8 12 10. sebekontrola

9,57

10

13

6 20

11. nezávislost

10,83

11

17

8 12 11. poslušnost

9,70

10

11

4 13

12. smířlivost

10,94

11

11

7 10 12. nezávislost

9,97

9

17

5 17

13. svobodomyslnost

11,04

11

18

8 12 13. svobodomyslnost

10,30

11

16

5 17

14. poslušnost

11,07

11

16

9 13 14. fantazie

10,80

11

3

4 13

15. ctižádostivost

11,42

12

18

11 16 15. intelekt

16. přívětivost

11,59

13

14

17. fantazie

12,52

14

14

18. intelekt

12,78

14

18

11,23

12

15

5 17

9 13 16. smířlivost

11,77

12

5

4 13

9 13 17. ctižádostivost

11,93

14

17

7 23

12,00

12

14

7 23

10 14 18. přívětivost

Spearmannův koeficient pořadové korelace prokázal vysokou závislost pro TH (r = 0,931), pro IH (r = 0,969) mezi hierarchickým uspořádáním hodnot učňů 1. ročníků – dívek a chlapců (viz tab.5). 60

tab. 6:

Výsledné hierarchie terminálních a instrumentálních hodnot učňů posledních ročníků – dívek a chlapců

UČNI – DÍVKY POSLEDNÍ ROČNÍK

počet

TH

ArP

35

UČNI – CHLAPCI POSLEDNÍ ROČNÍK

počet

TH

ArP

Mdn Mod Count %

30 Mdn Mod Count %

1. rodinné bezpečí

3,54

2

1

13 37

1. pohodlný život

5,10

3

2

8 27

2. štěstí

5,06

4

3

6 17

2. svoboda

6,17

6

3

4 13

3. upřímné přátelství

6,54

6

3

7 20

3. štěstí

6,30

5

4

4 13

4. svoboda

6,63

5

4

9 26

4. rodinné bezpečí

6,53

5

1

6 20

5. zralá láska

6,86

5

2

9 26

5. upřímné přátelství

7,07

6

8

4 13

6. pohodlný život

9,34

9

18

4 11

6. spokojenost

7,33

7

6

6 20

7. spokojenost

9,91

8

7

5 14

7. pocit úspěšnosti

7,60

7

5

4 13

8. mír ve světě

10,09

10

11

5 14

8. zralá láska

7,93

8

3

5 17

9. sebeúcta

10,09

11

13

8 23

9. vzrušující život

8,50

8

7

4 13

10. moudrost

10,29

10

13

4 11 10. moudrost

8,93

8

6

4 13

11. pocit úspěšnosti

10,46

11

17

4 11 11. krása

10,87

10

10

4 13

12. vnitřní harmonie

10,66

12

12

5 14 12. společenské uznání

11,43

12

9

4 13

13. bezpečnost národa

10,86

12

10

8 23 13. sebeúcta

11,47

12

12

7 23

14. rovnost

11,03

11

11

8 23 14. vnitřní harmonie

11,67

13

13

6 20

15. vzrušující život

11,74

13

11

5 14 15. rovnost

12,20

14

14

7 23

16. spása duše

12,83

14

18

9 26 16. mír ve světě

12,43

14

18

5 17

17. krása

13,14

14

18

6 17 17. bezpečnost národa

13,90

15

16

6 20

18. společenské uznání

13,34

14

14

7 20 18. spása duše

14,77

16

18

8 27

IH

ArP

IH

Mdn Mod Count %

ArP

Mdn Mod Count %

1. zodpovědnost

4,57

4

1

8 23

1. čistota

6,30

5

1

5 17

2. poctivost

6,03

5

3

7 20

2. zodpovědnost

7,37

7

6

5 17

3. ochota

6,17

5

2

7 20

3. ochota

7,63

6

6

6 20

4. laskavost

6,40

7

7

6 17

4. veselost

7,73

7

5

5 17

5. veselost

6,60

5

1

7 20

5. schopnost

7,83

6

6

5 17

6. čistota

7,51

7

1

6 17

6. odvaha

8,13

8

2

7 23

7. schopnost

8,54

7

12

6 17

7. poctivost

8,13

8

9

3 10

8. odvaha

9,57

10

10

4 11

8. sebekontrola

9,00

9

9

5 17

9. laskavost

9,89

10

15

5 14

9,13

9

8

4 13

10. svobodomyslnost

9. sebekontrola

10,09

11

12

4 11 10. nezávislost

9,17

8

5

5 17

11. fantazie

10,97

11

15

5 14 11. logika

9,53

10

17

5 17

12. nezávislost

11,46

11

9

6 17 12. intelekt

10,80

11

18

4 13

13. poslušnost

11,54

11

11

7 20 13. svobodomyslnost

10,83

12

16

4 13

14. smířlivost

11,57

11

11

5 14 14. ctižádostivost

10,97

12

16

4 13

15. logika

11,57

13

13

5 14 15. poslušnost

11,03

12

16

5 17

16. intelekt

12,23

13

13

6 17 16. fantazie

11,40

12

13

5 17

17. přívětivost

12,34

13

18

5 14 17. smířlivost

11,83

12

18

5 17

18. ctižádostivost

13,91

14

18

7 20 18. přívětivost

13,23

14

14

9 30

Spearmannův koeficient pořadové korelace prokázal vysokou závislost pro TH (r = 0,908), pro IH (r = 0,948) mezi hierarchickým uspořádáním hodnot učňů posledních ročníků – dívek a chlapců (viz tab. 6). 61

tab. 7:

Výsledné hierarchie terminálních a instrumentálních hodnot studentů 1. a posledních ročníků – bez ohledu na pohlaví

STUDENTI – CELKEM 1. ROČNÍK

počet

TH

ArP

145

STUDENTI – CELKEM POSLEDNÍ ROČNÍK

počet

TH

ArP

Mdn Mod Count %

122 Mdn Mod Count %

1. rodinné bezpečí

4,01

2

2

41 28

1. rodinné bezpečí

4,63

3

1

39 32

2. štěstí

5,27

4

1

29 20

2. upřímné přátelství

5,16

4

3

26 21

3. upřímné přátelství

5,41

4

4

22 15

3. štěstí

5,21

5

1

27 22

4. svoboda

6,44

6

3

19 13

4. spokojenost

6,53

6

7

17 14

5. spokojenost

8,00

8

9

17 12

5. zralá láska

7,11

6

3

18 15

6. zralá láska

8,27

8

7

15 10

6. svoboda

7,18

6

2

15 12

7. moudrost

8,72

8

5

16 11

7. moudrost

8,22

8

8

18 15

8. pohodlný život

9,22

9

6

16 11

8. vnitřní harmonie

8,92

8

9

11

9. pocit úspěšnosti

9,92

9

9

16 11

9. sebeúcta

9,21

9

8

18 15

10. vnitřní harmonie

10,52

11

17

13

9,69

10

5

16 13

11. sebeúcta

10,90

10

10

22 15 11. pohodlný život

10,55

11

10

13 11

12. vzrušující život

11,08

12

14

17 12 12. společenské uznání

10,90

12

16

12 10

13. společenské uznání

11,22

12

13

19 13 13. vzrušující život

11,50

12

11

12 10

14. mír ve světě

11,27

12

16

19 13 14. rovnost

12,19

13

14

15 12

15. rovnost

11,74

12

12

16 11 15. mír ve světě

12,53

14

17

22 18

16. bezpečnost národa

12,12

14

16

18 12 16. krása

12,87

14

14

16 13

17. krása

12,43

13

17

18 12 17. bezpečnost národa

13,21

15

16

25 20

18. spása duše

14,22

16

18

51 35 18. spása duše

15,16

17

18

53 43

IH

ArP

9 10. pocit úspěšnosti

IH

Mdn Mod Count %

ArP

9

Mdn Mod Count %

1. zodpovědnost

5,98

5

2

23 16

1. zodpovědnost

6,09

5

1

18 15

2. veselost

7,16

6

1

19 13

2. veselost

7,44

7

3

12 10

3. ochota

7,72

7

3

14 10

3. poctivost

7,52

7

1

17 14

4. poctivost

7,84

7

1

18 12

4. schopnost

7,58

7

8

12 10

5. odvaha

8,06

8

8

15 10

5. ochota

7,75

7

4

11

6. sebekontrola

8,29

8

10

16 11

6. intelekt

7,97

6

1

15 12

7. laskavost

8,71

8

3

15 10

7. nezávislost

8,23

8

7

12 10

8. nezávislost

9,16

9

1

14 10

8. sebekontrola

8,43

8

9

12 10

9. schopnost

15 10

9. laskavost

9

9,49

10

14

8,58

9

7

13 11

10. logika

9,57

10

5

13

9 10. odvaha

8,86

8

15

12 10

11. čistota

9,68

10

7

16 11 11. ctižádostivost

9,30

9

6

15 12

13

12. intelekt

9,87

10

5

10,24

11

17

10

13. svobodomyslnost

10,12

11

13

16 11 13. svobodomyslnost

9 12. čistota

10,45

11

13

13 11

8

14. ctižádostivost

10,85

11

18

22 15 14. přívětivost

11,07

12

14

15 12

15. přívětivost

11,40

12

12

15 10 15. logika

11,15

12

16

15 12

16. fantazie

12,06

14

18

23 16 16. fantazie

12,20

13

17

16 13

17. poslušnost

12,28

14

18

24 17 17. smířlivost

13,84

15

17

21 17

18. smířlivost

12,70

13

15

18 12 18. poslušnost

14,12

15

18

35 29

Spearmannův koeficient pořadové korelace prokázal vysokou závislost pro TH (r = 0,983), pro IH (r = 0,980) mezi hierarchickým uspořádáním hodnot studentů 1. a posledních ročníků – bez ohledu na pohlaví (viz tab. 7). 62

tab. 8:

Výsledné hierarchie terminálních a instrumentálních hodnot studentů 1. a posledních ročníků – dívek

STUDENTI – DÍVKY 1. ROČNÍK

počet

TH

ArP

96

STUDENTI – DÍVKY POSLEDNÍ ROČNÍK

počet

TH

ArP

Mdn Mod Count %

87 Mdn Mod Count %

1. rodinné bezpečí

3,39

2

2

30 31

1. rodinné bezpečí

4,24

3

1

33 38

2. upřímné přátelství

4,84

4

3

18 19

2. štěstí

4,90

4

1

17 20

3. štěstí

5,09

4

1

21 22

3. upřímné přátelství

5,06

4

2

18 21

4. svoboda

6,79

6

7

10 10

4. svoboda

6,20

6

2

13 15

5. zralá láska

7,56

7

7

11 11

5. spokojenost

6,61

6

7

13 15

6. spokojenost

7,70

8

9

11 11

6. zralá láska

7,01

5

3

14 16

7. moudrost

8,98

9

5

13 14

7. moudrost

8,25

8

8

12 14

8. pohodlný život

9,23

9

6

12 13

8. vnitřní harmonie

8,29

8

9

9 10

9. pocit úspěšnosti

10,54

10

9

13 14

9. sebeúcta

8,75

8

8

15 17

10. vnitřní harmonie

10,67

12

12

12 13 10. pocit úspěšnosti

10,40

10

10

14 16

11. mír ve světě

10,79

11

16

14 15 11. společenské uznání

11,43

12

16

10 11

12. sebeúcta

11,10

11

10

17 18 12. pohodlný život

11,70

12

17

10 11

13. společenské uznání

11,35

12

13

12 13 13. mír ve světě

12,00

13

17

15 17

14. vzrušující život

11,68

12

14

14 15 14. vzrušující život

12,17

13

10

10 11

15. rovnost

11,77

12

12

11 11 15. rovnost

12,17

13

17

9 10

16. bezpečnost národa

11,96

14

14

12 13 16. bezpečnost národa

12,84

14

16

16 18

17. krása

13,01

14

17

13 14 17. krása

13,02

14

15

13 15

18. spása duše

14,22

16

18

35 36 18. spása duše

15,78

17

18

40 46

IH

ArP

IH

Mdn Mod Count %

ArP

Mdn Mod Count %

1. zodpovědnost

4,96

4

2

19 20

1. zodpovědnost

5,56

5

1

2. veselost

6,58

5

1

14 15

2. ochota

7,38

7

4

9 10

3. ochota

7,27

7

6

11 11

3. poctivost

7,49

7

1

11 13

4. poctivost

7,52

7

2

10 10

4. veselost

7,68

8

8

9 10

5. laskavost

7,91

8

3

12 13

5. schopnost

7,74

7

8

11 13

6. odvaha

8,36

8

8

12 13

6. nezávislost

7,84

7

1

10 11

7. sebekontrola

8,50

8

10

12 13

7. intelekt

7,86

6

1

11 13

8. nezávislost

9,39

10

1

10 10

8. sebekontrola

8,13

8

9

9 10

9. laskavost

8,60

9

11

8,83

8

15

11 13

9,74

9

18

10 11 11 13

9. schopnost

16 18

9,97

11

14

10 10

10. svobodomyslnost

10,00

11

13

12 13 10. odvaha

11. čistota

10,11

10

14

12. logika

10,64

12

12

10 10 12. svobodomyslnost

10,56

11

5

13. ctižádostivost

10,86

11

18

16 17 13. čistota

10,76

12

16

14. přívětivost

10,93

12

12

11 11 14. logika

10,77

11

16

15. intelekt

11,28

12

15

10 10 15. přívětivost

10,83

12

13

9 10

16. poslušnost

11,97

13

18

13 14 16. fantazie

12,37

13

17

13 15

17. fantazie

12,10

14

18

16 17 17. smířlivost

13,89

15

17

15 17

18. smířlivost

12,39

13

17

10 10 18. poslušnost

14,57

15

18

28 32

9

9 11. ctižádostivost

8

8

9

9

10 11

Spearmannův koeficient pořadové korelace prokázal vysokou závislost pro TH (r = 0,974), pro IH (r = 0,966) mezi hierarchickým uspořádáním hodnot studentů 1. a posledních ročníků – dívek (viz tab. 8). 63

tab. 9: Výsledné hierarchie terminálních a instrumentálních hodnot studentů 1. a posledních ročníků – chlapců

STUDENTI – CHLAPCI 1. ROČNÍK

počet

TH

ArP

49

STUDENTI – CHLAPCI POSLEDNÍ ROČNÍK

počet

TH

ArP

Mdn Mod Count %

1. rodinné bezpečí

5,22

3

2

11 22

2. štěstí

5,61

5

1

8 16

3. svoboda

5,76

4

3

11 22

4. upřímné přátelství

6,53

6

8

6 12

5. moudrost

8,20

8

6

6. spokojenost

8,59

8

6

7. pocit úspěšnosti

8,71

8

8. pohodlný život

9,20

9. zralá láska

9,65

10. vzrušující život

9,90

11. vnitřní harmonie 12. sebeúcta

35 Mdn Mod Count %

1. upřímné přátelství

5,40

6

3

8 23

2. rodinné bezpečí

5,60

4

1

6 17

3. štěstí

6,00

5

1

10 29

4. spokojenost

6,34

5

2

6 17

6 12

5. zralá láska

7,34

7

3

4 11

6 12

6. pohodlný život

7,69

8

9

4 11

10

7 14

7. pocit úspěšnosti

7,91

8

5

6 17

8

16

6 12

8. moudrost

8,14

8

8

6 17

10

11

6 12

9. společenské uznání

9,60

10

10

5 14

10

16

5 10 10. svoboda

9,63

10

12

6 17

10,24

11

11

7 14 11. vzrušující život

10,51

10

8

13. společenské uznání

10,96

12

13

14. krása

11,29

11

9

15. rovnost

11,69

13

10

16. mír ve světě

12,20

14

17. bezpečnost národa

12,45

13

18. spása duše

14,22

16

18

IH

ArP

9,83

11

6

5 14

6 12 12. sebeúcta

10,37

10

9

3

7 14 13. vnitřní harmonie

10,49

11

5

4 11

7 14 14. rovnost

12,23

12

14

6 17

7 14 15. krása

12,49

14

17

6 17

18

7 14 16. spása duše

13,63

16

18

13 37

16

6 12 17. mír ve světě

13,86

15

17

7 20

14,14

15

16

9 26

16 33 18. bezpečnost národa IH

Mdn Mod Count %

ArP

9

Mdn Mod Count %

1. intelekt

7,10

6

2

7 14

1. veselost

6,86

7

11

5 14

2. odvaha

7,45

6

6

7 14

2. schopnost

7,20

7

9

5 14

3. logika

7,49

6

5

7 14

3. zodpovědnost

7,40

7

3

4 11

4. sebekontrola

7,88

7

6

6 12

4. poctivost

7,60

6

1

6 17

5. zodpovědnost

7,98

7

5

7 14

5. ctižádostivost

8,23

8

6

6 17

6. veselost

8,29

8

8

8 16

6. intelekt

8,23

6

2

5 14

7. poctivost

8,47

9

1

9 18

7. laskavost

8,54

9

9

5 14

8. schopnost

8,55

9

14

5 10

8. ochota

8,66

8

13

4 11

9. ochota

8,59

8

3

5 10

9. odvaha

8,74

8

6

4 11

10. nezávislost

8,71

9

3

5 10 10. čistota

8,94

9

3

6 17

11. čistota

8,84

9

7

8 16 11. nezávislost

9,20

9

7

4 11

12. laskavost

10,29

9

12

5 10 12. sebekontrola

9,20

9

3

4 11

13. svobodomyslnost

10,37

12

17

7 14 13. svobodomyslnost

10,17

11

11

5 14

14. ctižádostivost

10,82

12

18

6 12 14. přívětivost

11,66

13

14

6 17

15. fantazie

11,98

13

18

7 14 15. fantazie

11,77

13

18

5 14

16. přívětivost

12,33

13

17

7 14 16. logika

12,09

15

16

5 14

17. poslušnost

12,88

15

18

11 22 17. poslušnost

13,00

15

18

7 20

18. smířlivost

13,31

14

15

10 20 18. smířlivost

13,71

15

17

6 17

Spearmannův koeficient pořadové korelace prokázal vysokou závislost

pro TH

(r = 0,959), pro IH (r = 0,957) mezi hierarchickým uspořádáním hodnot studentů 1. a posledních ročníků – chlapců (viz tab. 9). 64

tab. 10:

Výsledné hierarchie terminálních a instrumentálních hodnot studentů 1. ročníků – dívek a chlapců

STUDENTI – DÍVKY 1. ROČNÍK

počet

TH

ArP

96

STUDENTI – CHLAPCI 1. ROČNÍK

počet

TH

ArP

Mdn Mod Count %

49 Mdn Mod Count %

1. rodinné bezpečí

3,39

2

2

30 31

1. rodinné bezpečí

5,22

3

2

11 22

2. upřímné přátelství

4,84

4

3

18 19

2. štěstí

5,61

5

1

8 16

3. štěstí

5,09

4

1

21 22

3. svoboda

5,76

4

3

11 22

4. svoboda

6,79

6

7

10 10

4. upřímné přátelství

6,53

6

8

6 12

5. zralá láska

7,56

7

7

11 11

5. moudrost

8,20

8

6

6 12

6. spokojenost

7,70

8

9

11 11

6. spokojenost

8,59

8

6

6 12

7. moudrost

8,98

9

5

13 14

7. pocit úspěšnosti

8,71

8

10

7 14

8. pohodlný život

9,23

9

6

12 13

8. pohodlný život

9,20

8

16

6 12

9. pocit úspěšnosti

10,54

10

9

13 14

9. zralá láska

9,65

10

11

6 12

10. vnitřní harmonie

10,67

12

12

12 13 10. vzrušující život

9,90

10

16

5 10

11. mír ve světě

10,79

11

16

14 15 11. vnitřní harmonie

10,24

11

11

7 14

12. sebeúcta

11,10

11

10

17 18 12. sebeúcta

10,51

10

8

6 12

13. společenské uznání

11,35

12

13

12 13 13. společenské uznání

10,96

12

13

7 14

14. vzrušující život

11,68

12

14

14 15 14. krása

11,29

11

9

7 14

15. rovnost

11,77

12

12

11 11 15. rovnost

11,69

13

10

7 14

16. bezpečnost národa

11,96

14

14

12 13 16. mír ve světě

12,20

14

18

7 14

17. krása

13,01

14

17

13 14 17. bezpečnost národa

12,45

13

16

6 12

18. spása duše

14,22

16

18

35 36 18. spása duše

14,22

16

18

16 33

IH

ArP

IH

Mdn Mod Count %

ArP

Mdn Mod Count %

1. zodpovědnost

4,96

4

2

19 20

1. intelekt

7,10

6

2

7 14

2. veselost

6,58

5

1

14 15

2. odvaha

7,45

6

6

7 14

3. ochota

7,27

7

6

11 11

3. logika

7,49

6

5

7 14

4. poctivost

7,52

7

2

10 10

4. sebekontrola

7,88

7

6

6 12

5. laskavost

7,91

8

3

12 13

5. zodpovědnost

7,98

7

5

7 14

6. odvaha

8,36

8

8

12 13

6. veselost

8,29

8

8

8 16

7. sebekontrola

8,50

8

10

12 13

7. poctivost

8,47

9

1

9 18

8. nezávislost

9,39

10

1

10 10

8. schopnost

8,55

9

14

5 10

9. ochota

8,59

8

3

5 10

8,71

9

3

5 10

8,84

9

7

8 16

9,97

11

14

10 10

10. svobodomyslnost

9. schopnost

10,00

11

13

12 13 10. nezávislost

11. čistota

10,11

10

14

12. logika

10,64

12

12

10 10 12. laskavost

10,29

9

12

5 10

13. ctižádostivost

10,86

11

18

16 17 13. svobodomyslnost

10,37

12

17

7 14

14. přívětivost

10,93

12

12

11 11 14. ctižádostivost

10,82

12

18

6 12

15. intelekt

11,28

12

15

10 10 15. fantazie

11,98

13

18

7 14

16. poslušnost

11,97

13

18

13 14 16. přívětivost

12,33

13

17

7 14

17. fantazie

12,10

14

18

16 17 17. poslušnost

12,88

15

18

11 22

18. smířlivost

12,39

13

17

10 10 18. smířlivost

13,31

14

15

10 20

9

9 11. čistota

Spearmannův koeficient pořadové korelace prokázal vysokou závislost pro TH (r = 0,973), pro IH (r = 0,941) mezi hierarchickým uspořádáním hodnot studentů 1. ročníků – dívek a chlapců (viz tab. 10). 65

tab. 11:

Výsledné hierarchie terminálních a instrumentálních hodnot studentů posledních ročníků – dívek a chlapců

STUDENTI – DÍVKY POSLEDNÍ ROČNÍK

počet

TH

ArP

87

STUDENTI – CHLAPCI POSLEDNÍ ROČNÍK

počet

TH

ArP

Mdn Mod Count %

35 Mdn Mod Count %

1. rodinné bezpečí

4,24

3

1

33 38

1. upřímné přátelství

5,40

6

3

8 23

2. štěstí

4,90

4

1

17 20

2. rodinné bezpečí

5,60

4

1

6 17

3. upřímné přátelství

5,06

4

2

18 21

3. štěstí

6,00

5

1

10 29

4. svoboda

6,20

6

2

13 15

4. spokojenost

6,34

5

2

6 17

5. spokojenost

6,61

6

7

13 15

5. zralá láska

7,34

7

3

4 11

6. zralá láska

7,01

5

3

14 16

6. pohodlný život

7,69

8

9

4 11

7. moudrost

8,25

8

8

12 14

7. pocit úspěšnosti

7,91

8

5

6 17

8. vnitřní harmonie

8,29

8

9

9 10

8. moudrost

8,14

8

8

6 17

9. sebeúcta

8,75

8

8

15 17

9. společenské uznání

9,60

10

10

5 14

10. pocit úspěšnosti

10,40

10

10

14 16 10. svoboda

9,63

10

12

6 17

11. společenské uznání

11,43

12

16

10 11 11. vzrušující život

9,83

11

6

5 14

12. pohodlný život

11,70

12

17

10 11 12. sebeúcta

10,37

10

9

3

13. mír ve světě

12,00

13

17

15 17 13. vnitřní harmonie

10,49

11

5

4 11

14. vzrušující život

12,17

13

10

10 11 14. rovnost

12,23

12

14

6 17

15. rovnost

12,17

13

17

9 10 15. krása

12,49

14

17

6 17

16. bezpečnost národa

12,84

14

16

16 18 16. spása duše

13,63

16

18

13 37

17. krása

13,02

14

15

13 15 17. mír ve světě

13,86

15

17

7 20

18. spása duše

15,78

17

18

40 46 18. bezpečnost národa

14,14

15

16

9 26

IH

ArP

IH

Mdn Mod Count %

1. zodpovědnost

5,56

5

1

16 18

2. ochota

7,38

7

4

9 10

3. poctivost

7,49

7

1

11 13

4. veselost

7,68

8

8

9 10

5. schopnost

7,74

7

8

11 13

6. nezávislost

7,84

7

1

7. intelekt

7,86

6

1

8. sebekontrola

8,13

8

9

9. laskavost

ArP

9

Mdn Mod Count %

1. veselost

6,86

7

11

5 14

2. schopnost

7,20

7

9

5 14

3. zodpovědnost

7,40

7

3

4 11

4. poctivost

7,60

6

1

6 17

5. ctižádostivost

8,23

8

6

6 17

10 11

6. intelekt

8,23

6

2

5 14

11 13

7. laskavost

8,54

9

9

5 14

9 10

8. ochota

8,66

8

13

4 11

8

8,60

9

11

9. odvaha

8,74

8

6

4 11

10. odvaha

8,83

8

15

11 13 10. čistota

9

8,94

9

3

6 17

11. ctižádostivost

9,74

9

18

10 11 11. nezávislost

9,20

9

7

4 11

12. svobodomyslnost

10,56

11

5

13. čistota

10,76

12

16

14. logika

10,77

11

16

15. přívětivost

10,83

12

13

16. fantazie

12,37

13

17

13 15 16. logika

17. smířlivost

13,89

15

17

18. poslušnost

14,57

15

18

11 13 12. sebekontrola

9,20

9

3

4 11

10,17

11

11

5 14

11,66

13

14

6 17

11,77

13

18

5 14

12,09

15

16

5 14

15 17 17. poslušnost

13,00

15

18

7 20

28 32 18. smířlivost

13,71

15

17

6 17

8

9 13. svobodomyslnost

10 11 14. přívětivost 9 10 15. fantazie

Spearmannův koeficient pořadové korelace prokázal vysokou závislost pro TH (r = 0,934), pro IH (r = 0,979) mezi hierarchickým uspořádáním hodnot studentů posledních ročníků – dívek a chlapců (viz tab. 11). 66

tab. 12:

Výsledné hierarchie terminálních a instrumentálních hodnot učňů a studentů 1. ročníků – bez ohledu na pohlaví

UČNI – CELKEM 1. ROČNÍK

počet

TH

ArP

99 Mdn Mod Count

STUDENTI – CELKEM 1. ROČNÍK

počet

TH

ArP

%

145 Mdn Mod Count

%

1. rodinné bezpečí

3,78

2

1

34 34

1. rodinné bezpečí

4,01

2

2

41 28

2. štěstí

5,51

4

3

18 18

2. štěstí

5,27

4

1

29 20

3. upřímné přátelství

6,51

6

3

14 14

3. upřímné přátelství

5,41

4

4

22 15

4. zralá láska

7,18

6

6

14 14

4. svoboda

6,44

6

3

19 13

5. pohodlný život

7,27

6

1

15 15

5. spokojenost

8,00

8

9

17 12

6. spokojenost

7,99

7

4

13 13

6. zralá láska

8,27

8

7

15 10

7. svoboda

8,18

7

4

12 12

7. moudrost

8,72

8

5

16 11

8. moudrost

9,77

10

8

10 10

8. pohodlný život

9,22

9

6

16 11

10,07

10

5

11 11

9. pocit úspěšnosti

9,92

9

9

16 11

10. rovnost

10,46

11

11

12 12 10. vnitřní harmonie

10,52

11

17

13

11. sebeúcta

10,62

12

12

17 17 11. sebeúcta

10,90

10

10

22 15

12. krása

11,04

11

17

14 14 12. vzrušující život

11,08

12

14

17 12

13. vzrušující život

11,17

11

18

13 13 13. společenské uznání

11,22

12

13

19 13

14. vnitřní harmonie

11,25

12

14

11 11 14. mír ve světě

11,27

12

16

19 13

15. mír ve světě

11,52

12

16

13 13 15. rovnost

11,74

12

12

16 11

16. společenské uznání

11,70

12

14

13 13 16. bezpečnost národa

12,12

14

16

18 12

17. bezpečnost národa

12,20

13

18

11 11 17. krása

12,43

13

17

18 12

18. spása duše

14,37

15

16

19 19 18. spása duše

14,22

16

18

51 35

9. pocit úspěšnosti

IH

ArP

Mdn Mod Count

IH

%

ArP

Mdn Mod Count

9

%

1. veselost

6,30

5

1

16 16

1. zodpovědnost

5,98

5

2

23 16

2. odvaha

7,38

6

6

13 13

2. veselost

7,16

6

1

19 13

3. čistota

7,45

8

1

17 17

3. ochota

7,72

7

3

14 10

4. poctivost

7,54

7

1

15 15

4. poctivost

7,84

7

1

18 12

5. ochota

7,57

6

3

14 14

5. odvaha

8,06

8

8

15 10

6. zodpovědnost

7,66

6

1

12 12

6. sebekontrola

8,29

8

10

16 11

7. laskavost

8,16

8

3

17 17

7. laskavost

8,71

8

3

15 10

8. schopnost

8,60

8

3

11 11

8. nezávislost

9,16

9

1

14 10

9. sebekontrola

9,54

9

13

13 13

9. schopnost

9,49

10

14

15 10

9,90

10

4

12 12 10. logika

9,57

10

5

13

11. nezávislost

10,57

11

17

13 13 11. čistota

9,68

10

7

16 11

12. poslušnost

10,66

11

7

11 11 12. intelekt

9,87

10

5

13

13. svobodomyslnost

10,82

11

15

12 12 13. svobodomyslnost

10,12

11

13

16 11

14. smířlivost

11,19

11

17

10 10 14. ctižádostivost

10,85

11

18

22 15

15. ctižádostivost

11,58

12

18

16 16 15. přívětivost

11,40

12

12

15 10

16. přívětivost

11,72

13

14

16 16 16. fantazie

12,06

14

18

23 16

17. fantazie

12,00

13

16

11 11 17. poslušnost

12,28

14

18

24 17

18. intelekt

12,31

13

15

14 14 18. smířlivost

12,70

13

15

18 12

10. logika

9 9

Spearmannův koeficient pořadové korelace prokázal vysokou závislost pro TH (r = 0,985), pro IH (r = 0,973) mezi hierarchickým uspořádáním hodnot učňů a studentů 1. ročníků – bez ohledu na pohlaví (viz tab. 12). 67

tab. 13:

Výsledné hierarchie terminálních a instrumentálních hodnot učňů a studentů 1. ročníků – dívek

UČNI – DÍVKY 1. ROČNÍK

počet

TH

ArP

69 Mdn Mod Count

STUDENTI – DÍVKY 1. ROČNÍK

počet

TH

ArP

%

96 Mdn Mod Count

%

1. rodinné bezpečí

3,36

2

1

30 43

1. rodinné bezpečí

3,39

2

2

30 31

2. štěstí

5,20

4

3

11 16

2. upřímné přátelství

4,84

4

3

18 19

3. upřímné přátelství

5,48

4

2

9 13

3. štěstí

5,09

4

1

21 22

4. zralá láska

7,55

6

2

10 14

4. svoboda

6,79

6

7

10 10

5. spokojenost

7,67

7

6

9 13

5. zralá láska

7,56

7

7

11 11

6. pohodlný život

7,90

7

15

7 10

6. spokojenost

7,70

8

9

11 11

7. svoboda

8,10

7

4

7 10

7. moudrost

8,98

9

5

13 14

8. moudrost

9,09

9

5

4

6

8. pohodlný život

9,23

9

6

12 13

9. rovnost

10,25

11

14

4

6

9. pocit úspěšnosti

10,54

10

9

13 14

10. sebeúcta

10,35

11

12

11 16 10. vnitřní harmonie

10,67

12

12

12 13

11. vnitřní harmonie

11,10

12

13

7 10 11. mír ve světě

10,79

11

16

14 15

12. pocit úspěšnosti

11,25

12

15

4

6 12. sebeúcta

11,10

11

10

17 18

13. mír ve světě

11,32

11

17

6

9 13. společenské uznání

11,35

12

13

12 13

14. společenské uznání

11,78

12

13

6

9 14. vzrušující život

11,68

12

14

14 15

15. krása

11,81

13

18

9 13 15. rovnost

11,77

12

12

11 11

16. bezpečnost národa

11,93

12

16

6

9 16. bezpečnost národa

11,96

14

14

12 13

17. vzrušující život

12,33

13

12

4

6 17. krása

13,01

14

17

13 14

18. spása duše

14,06

15

18

12 17 18. spása duše

14,22

16

18

35 36

IH

ArP

Mdn Mod Count

IH

%

ArP

Mdn Mod Count

%

1. veselost

5,88

5

1

11 16

1. zodpovědnost

4,96

4

2

19 20

2. čistota

6,94

7

1

12 17

2. veselost

6,58

5

1

14 15

3. ochota

7,06

6

3

9 13

3. ochota

7,27

7

6

11 11

4. zodpovědnost

7,06

6

1

12 17

4. poctivost

7,52

7

2

10 10

5. odvaha

7,41

6

2

8 12

5. laskavost

7,91

8

3

12 13

6. poctivost

7,58

6

5

10 14

6. odvaha

8,36

8

8

12 13

7. laskavost

7,75

6

3

15 22

7. sebekontrola

8,50

8

10

12 13

8. schopnost

9,20

9

14

7 10

8. nezávislost

9,39

10

1

10 10

8 12

9. schopnost

9,52

9

9

9,97

11

14

10 10

10. logika

9. sebekontrola

10,43

10

16

8 12 10. svobodomyslnost

10,00

11

13

12 13

11. nezávislost

10,83

11

17

8 12 11. čistota

10,11

10

14

12. smířlivost

10,94

11

11

7 10 12. logika

10,64

12

12

10 10

13. svobodomyslnost

11,04

11

18

8 12 13. ctižádostivost

10,86

11

18

16 17

14. poslušnost

11,07

11

16

9 13 14. přívětivost

10,93

12

12

11 11

15. ctižádostivost

11,42

12

18

16. přívětivost

11,59

13

14

17. fantazie

12,52

14

18. intelekt

12,78

14

11 16 15. intelekt

9

9

11,28

12

15

10 10

9 13 16. poslušnost

11,97

13

18

13 14

14

9 13 17. fantazie

12,10

14

18

16 17

18

10 14 18. smířlivost

12,39

13

17

10 10

Spearmannův koeficient pořadové korelace prokázal vysokou závislost pro TH (r = 0,990), pro IH (r = 0,972) mezi hierarchickým uspořádáním hodnot učňů a studentů 1. ročníků – dívek (viz tab. 13). 68

tab. 14:

Výsledné hierarchie terminálních a instrumentálních hodnot učňů a studentů prvních ročníků – chlapců

UČNI – CHLAPCI 1. ROČNÍK

počet

TH

ArP

30 Mdn Mod Count

4,73

4

2

8 27

2. pohodlný život

5,83

4

1

10 33

3. štěstí

6,20

3

3

4. zralá láska

6,33

6

7

5. pocit úspěšnosti

7,37

5

6. svoboda

8,37

8

7. vzrušující život

8,50

8

8. spokojenost

8,73

9. upřímné přátelství

8,87 9,27

8

6

11. rovnost

10,97

11

7

12. sebeúcta

11,23

12

12

13. moudrost

11,33

13

14. společenské uznání

11,50

15. vnitřní harmonie

11,60

16. mír ve světě 17. bezpečnost národa 18. spása duše IH

počet

TH

ArP

%

1. rodinné bezpečí

10. krása

STUDENTI – CHLAPCI 1. ROČNÍK

49 Mdn Mod Count

%

1. rodinné bezpečí

5,22

3

2

11 22

2. štěstí

5,61

5

1

8 16

7 23

3. svoboda

5,76

4

3

11 22

5 17

4. upřímné přátelství

6,53

6

8

6 12

5

8 27

5. moudrost

8,20

8

6

6 12

11

5 17

6. spokojenost

8,59

8

6

6 12

11

6 20

7. pocit úspěšnosti

8,71

8

10

7 14

8

4

5 17

8. pohodlný život

9,20

8

16

6 12

10

14

5 17

9. zralá láska

9,65

10

11

6 12

5 17 10. vzrušující život

9,90

10

16

5 10

4 13 11. vnitřní harmonie

10,24

11

11

7 14

6 20 12. sebeúcta

10,51

10

8

6 12

14

6 20 13. společenské uznání

10,96

12

13

7 14

12

14

5 17 14. krása

11,29

11

9

7 14

12

14

4 13 15. rovnost

11,69

13

10

7 14

11,97

13

16

7 23 16. mír ve světě

12,20

14

18

7 14

12,83

13

18

5 17 17. bezpečnost národa

12,45

13

16

6 12

15,10

16

16

14,22

16

18

16 33

ArP

10 33 18. spása duše

Mdn Mod Count

IH

%

ArP

Mdn Mod Count

%

1. schopnost

7,20

5

4

6 20

1. intelekt

7,10

6

2

7 14

2. veselost

7,27

7

1

5 17

2. odvaha

7,45

6

6

7 14

3. odvaha

7,33

6

6

5 17

3. logika

7,49

6

5

7 14

4. poctivost

7,43

8

1

7 23

4. sebekontrola

7,88

7

6

6 12

5. čistota

8,63

8

8

6 20

5. zodpovědnost

7,98

7

5

7 14

6. logika

8,67

8

4

5 17

6. veselost

8,29

8

8

8 16

7. ochota

8,73

8

13

5 17

7. poctivost

8,47

9

1

9 18

8. zodpovědnost

9,03

8

12

6 20

8. schopnost

8,55

9

14

5 10

9. laskavost

9. ochota

9,10

10

10

6 20

8,59

8

3

5 10

10. sebekontrola

9,57

10

13

6 20 10. nezávislost

8,71

9

3

5 10

11. poslušnost

9,70

10

11

4 13 11. čistota

8,84

9

7

8 16

12. nezávislost

9,97

9

17

5 17 12. laskavost

10,29

9

12

5 10

13. svobodomyslnost

10,30

11

16

5 17 13. svobodomyslnost

10,37

12

17

7 14

14. fantazie

10,80

11

3

4 13 14. ctižádostivost

10,82

12

18

6 12

15. intelekt

11,23

12

15

5 17 15. fantazie

11,98

13

18

7 14

16. smířlivost

11,77

12

5

4 13 16. přívětivost

12,33

13

17

7 14

17. ctižádostivost

11,93

14

17

7 23 17. poslušnost

12,88

15

18

11 22

18. přívětivost

12,00

12

14

7 23 18. smířlivost

13,31

14

15

10 20

Spearmannův koeficient pořadové korelace prokázal vysokou závislost pro TH (r = 0,941), pro IH (r = 0,954) mezi hierarchickým uspořádáním hodnot učňů a studentů 1. ročníků – chlapců (viz tab. 14). 69

tab. 15:

Výsledné hierarchie terminálních a instrumentálních hodnot učňů a studentů posledních ročníků – bez ohledu na pohlaví

UČNÍ – CELKEM POSLEDNÍ ROČNÍK TH

počet

STUDENTI – CELKEM POSLEDNÍ ROČNÍK

65 ArP

Mdn Mod Count

TH

%

1. rodinné bezpečí

4,92

4

1

19 29

2. štěstí

5,63

5

2

9 14

3. svoboda

6,42

5

4

11 17

4. upřímné přátelství

6,78

6

2

7 11

5. zralá láska

7,35

7

2

6. pohodlný život

7,38

8

1

7. spokojenost

8,72

8

8. pocit úspěšnosti

9,14

9. moudrost

9,66

10. vzrušující život

10,25

11

11

11. sebeúcta

10,72

12

13

12. vnitřní harmonie

11,12

12

13

8 12 12. společenské uznání

13. mír ve světě

11,17

11

18

9 14 13. vzrušující život

14. rovnost

11,57

11

14

15. krása

12,09

13

16

16. bezpečnost národa

12,26

13

10

17. společenské uznání

12,46

13

14

18. spása duše

13,72

15

18

IH

ArP

počet 122 ArP

Mdn Mod Count

%

1. rodinné bezpečí

4,63

3

1

39 32

2. upřímné přátelství

5,16

4

3

26 21

3. štěstí

5,21

5

1

27 22

4. spokojenost

6,53

6

7

17 14

11 17

5. zralá láska

7,11

6

3

18 15

10 15

6. svoboda

7,18

6

2

15 12

6

9 14

7. moudrost

8,22

8

8

18 15

8

5

8 12

8. vnitřní harmonie

8,92

8

9

11

10

6

7 11

9. sebeúcta

9,21

9

8

18 15

9,69

10

5

16 13

10,55

11

10

13 11

10,90

12

16

12 10

11,50

12

11

12 10

12,19

13

14

15 12

12,53

14

17

22 18

11 17 16. krása

12,87

14

14

16 13

11 17 17. bezpečnost národa

13,21

15

16

25 20

17 26 18. spása duše

15,16

17

18

53 43

9 14 10. pocit úspěšnosti 10 15 11. pohodlný život

10 15 14. rovnost 8 12 15. mír ve světě

Mdn Mod Count

%

IH

ArP

Mdn Mod Count

9

%

1. zodpovědnost

5,86

5

2

10 15

1. zodpovědnost

6,09

5

1

18 15

2. ochota

6,85

6

2

8 12

2. veselost

7,44

7

3

12 10

3. čistota

6,95

5

1

11 17

3. poctivost

7,52

7

1

17 14

4. poctivost

7,00

6

1

8 12

4. schopnost

7,58

7

8

12 10

5. veselost

7,12

6

5

8 12

5. ochota

7,75

7

4

11

6. laskavost

7,66

7

2

7 11

6. intelekt

7,97

6

1

15 12

7. schopnost

8,22

7

6

11 17

7. nezávislost

8,23

8

7

12 10

8. odvaha

8,91

9

2

9 14

8. sebekontrola

8,43

8

9

12 10

9. laskavost

9. sebekontrola

9

9,48

9

9

9 14

8,58

9

7

13 11

10. nezávislost

10,40

10

8

8 12 10. odvaha

8,86

8

15

12 10

11. svobodomyslnost

10,43

11

11

7 11 11. ctižádostivost

9,30

9

6

15 12

12. logika

10,63

11

17

7 11 12. čistota

10,24

11

17

10

13. fantazie

11,17

12

15

9 14 13. svobodomyslnost

10,45

11

13

13 11

14. poslušnost

11,31

11

11

11,07

12

14

15 12

15. intelekt

11,57

12

18

9 14 15. logika

11,15

12

16

15 12

16. smířlivost

11,69

11

11

9 14 16. fantazie

12,20

13

17

16 13

17. ctižádostivost

12,55

14

16

11 17 17. smířlivost

13,84

15

17

21 17

18. přívětivost

12,75

14

14

11 17 18. poslušnost

14,12

15

18

35 29

11 17 14. přívětivost

8

Spearmannův koeficient pořadové korelace prokázal vysokou závislost pro TH (r = 0,957), pro IH (r = 0,939) mezi hierarchickým uspořádáním hodnot učňů a studentů posledních ročníků – bez ohledu na pohlaví (viz tab. 15). 70

tab. 16:

Výsledné hierarchie terminálních a instrumentálních hodnot učňů a studentů posledních ročníků – dívek

UČNI – DÍVKY POSLEDNÍ ROČNÍK

počet

TH

ArP

35 Mdn Mod Count

STUDENTI – DÍVKY POSLEDNÍ ROČNÍK

počet

TH

ArP

%

87 Mdn Mod Count

%

1. rodinné bezpečí

3,54

2

1

13 37

1. rodinné bezpečí

4,24

3

1

33 38

2. štěstí

5,06

4

3

6 17

2. štěstí

4,90

4

1

17 20

3. upřímné přátelství

6,54

6

3

7 20

3. upřímné přátelství

5,06

4

2

18 21

4. svoboda

6,63

5

4

9 26

4. svoboda

6,20

6

2

13 15

5. zralá láska

6,86

5

2

9 26

5. spokojenost

6,61

6

7

13 15

6. pohodlný život

9,34

9

18

4 11

6. zralá láska

7,01

5

3

14 16

7. spokojenost

9,91

8

7

5 14

7. moudrost

8,25

8

8

12 14

8. mír ve světě

10,09

10

11

5 14

8. vnitřní harmonie

8,29

8

9

9 10

9. sebeúcta

10,09

11

13

8 23

9. sebeúcta

8,75

8

8

15 17

10. moudrost

10,29

10

13

4 11 10. pocit úspěšnosti

10,40

10

10

14 16

11. pocit úspěšnosti

10,46

11

17

4 11 11. společenské uznání

11,43

12

16

10 11

12. vnitřní harmonie

10,66

12

12

5 14 12. pohodlný život

11,70

12

17

10 11

13. bezpečnost národa

10,86

12

10

8 23 13. mír ve světě

12,00

13

17

15 17

14. rovnost

11,03

11

11

8 23 14. vzrušující život

12,17

13

10

10 11

15. vzrušující život

11,74

13

11

5 14 15. rovnost

12,17

13

17

9 10

16. spása duše

12,83

14

18

9 26 16. bezpečnost národa

12,84

14

16

16 18

17. krása

13,14

14

18

6 17 17. krása

13,02

14

15

13 15

18. společenské uznání

13,34

14

14

7 20 18. spása duše

15,78

17

18

40 46

IH

ArP

Mdn Mod Count

IH

%

ArP

Mdn Mod Count

%

1. zodpovědnost

4,57

4

1

8 23

1. zodpovědnost

5,56

5

1

2. poctivost

6,03

5

3

7 20

2. ochota

7,38

7

4

9 10

3. ochota

6,17

5

2

7 20

3. poctivost

7,49

7

1

11 13

4. laskavost

6,40

7

7

6 17

4. veselost

7,68

8

8

9 10

5. veselost

6,60

5

1

7 20

5. schopnost

7,74

7

8

11 13

6. čistota

7,51

7

1

6 17

6. nezávislost

7,84

7

1

10 11

7. schopnost

8,54

7

12

6 17

7. intelekt

7,86

6

1

11 13

8. odvaha

9,57

10

10

4 11

8. sebekontrola

8,13

8

9

9 10

9. laskavost

9. sebekontrola

16 18

9,89

10

15

5 14

8,60

9

11

10. svobodomyslnost

10,09

11

12

4 11 10. odvaha

8,91

9

15

11 13

8

11. fantazie

10,97

11

15

5 14 11. ctižádostivost

9,74

9

18

10 11

12. nezávislost

11,46

11

9

6 17 12. svobodomyslnost

10,56

11

5

11 13

13. poslušnost

11,54

11

11

7 20 13. čistota

10,76

12

16

14. smířlivost

11,57

11

11

5 14 14. logika

10,77

11

16

15. logika

11,57

13

13

5 14 15. přívětivost

10,83

12

13

9 10

16. intelekt

12,23

13

13

6 17 16. fantazie

12,37

13

17

13 15

17. přívětivost

12,34

13

18

5 14 17. smířlivost

13,89

15

17

15 17

18. ctižádostivost

13,91

14

18

7 20 18. poslušnost

14,57

15

18

28 32

8

9

9

10 11

Spearmannův koeficient pořadové korelace prokázal vysokou závislost pro TH (r = 0,946), pro IH (r = 0,902) mezi hierarchickým uspořádáním hodnot učňů a studentů posledních ročníků – dívek (viz tab. 16). 71

tab. 17:

Výsledné hierarchie terminálních a instrumentálních hodnot učňů a studentů posledních ročníků – chlapců

UČNI – CHLAPCI POSLEDNÍ ROČNÍK

počet

TH

ArP

30 Mdn Mod Count

STUDENTI – CHLAPCI POSLEDNÍ ROČNÍK

počet

TH

ArP

%

35 Mdn Mod Count

%

1. pohodlný život

5,10

3

2

8 27

1. upřímné přátelství

5,40

6

3

8 23

2. svoboda

6,17

6

3

4 13

2. rodinné bezpečí

5,60

4

1

6 17

3. štěstí

6,30

5

4

4 13

3. štěstí

6,00

5

1

10 29

4. rodinné bezpečí

6,53

5

1

6 20

4. spokojenost

6,34

5

2

6 17

5. upřímné přátelství

7,07

6

8

4 13

5. zralá láska

7,34

7

3

4 11

6. spokojenost

7,33

7

6

6 20

6. pohodlný život

7,69

8

9

4 11

7. pocit úspěšnosti

7,60

7

5

4 13

7. pocit úspěšnosti

7,91

8

5

6 17

8. zralá láska

7,93

8

3

5 17

8. moudrost

8,14

8

8

6 17

9. vzrušující život

8,50

8

7

4 13

9. společenské uznání

9,60

10

10

5 14

8,93

8

6

4 13 10. svoboda

9,63

10

12

6 17

11. krása

10,87

10

10

12. společenské uznání

11,43

12

9

13. sebeúcta

11,47

12

14. vnitřní harmonie

11,67

15. rovnost

12,20

16. mír ve světě 17. bezpečnost národa 18. spása duše

10. moudrost

IH

9,83

11

6

5 14

4 13 12. sebeúcta

10,37

10

9

3

12

7 23 13. vnitřní harmonie

10,49

11

5

4 11

13

13

6 20 14. rovnost

12,23

12

14

6 17

14

14

7 23 15. krása

12,49

14

17

6 17

12,43

14

18

5 17 16. spása duše

13,63

16

18

13 37

13,90

15

16

6 20 17. mír ve světě

13,86

15

17

7 20

14,77

16

18

8 27 18. bezpečnost národa

14,14

15

16

9 26

ArP

4 13 11. vzrušující život

Mdn Mod Count

IH

%

ArP

Mdn Mod Count

9

%

1. čistota

6,30

5

1

5 17

1. veselost

6,86

7

11

5 14

2. zodpovědnost

7,37

7

6

5 17

2. schopnost

7,20

7

9

5 14

3. ochota

7,63

6

6

6 20

3. zodpovědnost

7,40

7

3

4 11

4. veselost

7,73

7

5

5 17

4. poctivost

7,60

6

1

6 17

5. schopnost

7,83

6

6

5 17

5. ctižádostivost

8,23

8

6

6 17

6. odvaha

8,13

8

2

7 23

6. intelekt

8,23

6

2

5 14

7. poctivost

8,13

8

9

3 10

7. laskavost

8,54

9

9

5 14

8. sebekontrola

9,00

9

9

5 17

8. ochota

8,66

8

13

4 11

9. laskavost

9,13

9

8

4 13

9. odvaha

8,74

8

6

4 11

10. nezávislost

9,17

8

5

5 17 10. čistota

8,94

9

3

6 17

11. logika

9,53

10

17

5 17 11. nezávislost

9,20

9

7

4 11

12. intelekt

10,80

11

18

4 13 12. sebekontrola

9,20

9

3

4 11

13. svobodomyslnost

10,83

12

16

4 13 13. svobodomyslnost

10,17

11

11

5 14

14. ctižádostivost

10,97

12

16

4 13 14. přívětivost

11,66

13

14

6 17

15. poslušnost

11,03

12

16

5 17 15. fantazie

11,77

13

18

5 14

16. fantazie

11,40

12

13

5 17 16. logika

12,09

15

16

5 14

17. smířlivost

11,83

12

18

5 17 17. poslušnost

13,00

15

18

7 20

18. přívětivost

13,23

14

14

9 30 18. smířlivost

13,71

15

17

6 17

Spearmannův koeficient pořadové korelace prokázal vysokou závislost pro TH (r = 0,961), pro IH (r = 0,957) mezi hierarchickým uspořádáním hodnot učňů a studentů posledních ročníků – chlapců (viz tab. 17). 72

tab. 18:

Výsledky Studentova t – testu – jednotlivé terminální a instrumentální hodnoty a významnost rozdílů aritmetických průměrů zvolených pořadí ve sledovaných skupinách – učni – 1. ročník x poslední ročník

TH

UČNI – CELKEM 1. x POSLEDNÍ ROČ.

TH

signif. rozdíl

t krit

t

svoboda

1,97

2,35

ano

pocit úspěšnosti

1,97

1,25

vzrušující život

1,97

1,15

spása duše

1,97

mír ve světě vnitřní harmonie moudrost bezpečnost národa

UČNI – DÍVKY 1. x POSLEDNÍ ROČ.

TH

signif. rozdíl

t krit

t

svoboda

1,98

1,46

ne

ne

spása duše

1,98

1,44

ne

mír ve světě

1,98

1,15

1,05

ne

bezpečnost národa

1,98

1,97

0,43

ne

pocit úspěšnosti

1,97

0,18

ne

zralá láska

1,97

0,15

ne

1,97

–0,08

ne

pohodlný život

1,97

–0,13

sebeúcta

1,97

štěstí

1,97

zralá láska

UČNI – CHLAPCI 1. x POSLEDNÍ ROČ. signif. rozdíl

t krit

t

moudrost

2,00

2,07

ano

ne

svoboda

2,00

1,91

ne

ne

upřímné přátelství

2,00

1,48

ne

1,11

ne

spokojenost

2,00

1,23

ne

1,98

0,87

ne

pohodlný život

2,00

0,62

ne

1,98

0,68

ne

spása duše

2,00

0,38

ne

vzrušující život

1,98

0,60

ne

společenské uznání

2,00

0,07

ne

vnitřní harmonie

1,98

0,49

ne

vzrušující život

2,00

0,00

ne

ne

sebeúcta

1,98

0,29

ne

vnitřní harmonie

2,00

–0,05

ne

–0,15

ne

štěstí

1,98

0,19

ne

štěstí

2,00

–0,08

ne

–0,18

ne

rodinné bezpečí

1,98

–0,26

ne

pocit úspěšnosti

2,00

–0,20

ne

1,97

–0,23

ne

rovnost

1,98

–0,88

ne

sebeúcta

2,00

–0,21

ne

upřímné přátelství

1,97

–0,40

ne

upřímné přátelství

1,98

–1,28

ne

mír ve světě

2,00

–0,37

ne

spokojenost

1,97

–0,82

ne

pohodlný život

1,98

–1,30

ne

bezpečnost národa

2,00

–1,09

ne

společenské uznání

1,97

–1,24

ne

krása

1,98

–1,33

ne

rovnost

2,00

–1,15

ne

krása

1,97

–1,33

ne

moudrost

1,98

–1,42

ne

krása

2,00

–1,26

ne

rovnost

1,97

–1,63

ne

spokojenost

1,98

–1,78

ne

zralá láska

2,00

–1,47

ne

rodinné bezpečí

1,97

–1,82

ne

společenské uznání

1,98

–1,92

ne

rodinné bezpečí

2,00

–1,57

ne

IH

UČNI – CELKEM 1. x POSLEDNÍ ROČ.

IH

signif. rozdíl

t krit

t

zodpovědnost

1,98

2,44

ano

fantazie

1,98

1,15

ne

ochota

1,98

1,02

intelekt

1,98

0,98

poctivost

1,98

laskavost čistota

UČNI – DÍVKY 1. x POSLEDNÍ ROČ.

IH

signif. rozdíl

t krit

t

zodpovědnost

1,99

2,87

ano

poctivost

1,99

1,61

ne

ne

fantazie

2,00

1,58

ne

laskavost

1,99

1,45

0,71

ne

ochota

1,99

1,98

0,64

ne

svobodomyslnost

1,98

0,63

ne

schopnost

schopnost

1,98

0,48

ne

svobodomyslnost

1,98

0,47

nezávislost

1,98

0,21

sebekontrola

1,98

smířlivost poslušnost

UČNI – CHLAPCI 1. x POSLEDNÍ ROČ. signif. rozdíl

t krit

t

čistota

2,00

1,79

ne

zodpovědnost

2,00

1,40

ne

ne

ochota

2,00

0,84

ne

ne

ctižádostivost

2,00

0,65

ne

1,05

ne

nezávislost

2,00

0,57

ne

2,00

0,90

ne

sebekontrola

2,00

0,47

ne

1,99

0,69

ne

intelekt

2,00

0,34

ne

intelekt

2,00

0,58

ne

laskavost

2,00

–0,03

ne

ne

sebekontrola

1,99

–0,37

ne

smířlivost

2,00

–0,05

ne

ne

poslušnost

2,00

–0,46

ne

veselost

2,00

–0,35

ne

0,08

ne

čistota

1,99

–0,56

ne

svobodomyslnost

2,00

–0,39

ne

1,98

–0,70

ne

nezávislost

1,99

–0,69

ne

schopnost

2,00

–0,45

ne

1,98

–0,80

ne

smířlivost

2,00

–0,70

ne

fantazie

2,00

–0,55

ne

logika

1,98

–0,91

ne

přívětivost

1,99

–0,75

ne

poctivost

2,00

–0,57

ne

veselost

1,98

–1,09

ne

veselost

2,00

–0,75

ne

logika

2,00

–0,64

ne

ctižádostivost

1,98

–1,23

ne

logika

2,00

–1,14

ne

odvaha

2,00

–0,64

ne

přívětivost

1,98

–1,46

ne

odvaha

1,99

–2,18

ano

poslušnost

2,00

–0,99

ne

odvaha

1,98

–1,95

ne

ctižádostivost

1,99

–2,92

ano

přívětivost

2,00

–1,21

ne

73

Studentovým t–testem byl prokázán signifikantní rozdíl ve významu přisuzovaném některým hodnotám (tzn. v rozdílech dvou průměrů přisuzovaných pořadí) mezi učni 1. ročníků a posledních ročníků, a to jak bez ohledu na pohlaví, tak u sledovaných dívek a chlapců zvlášť:

V oblasti TH se jedná o hodnotu svoboda, která bez ohledu na pohlaví zaujímá v hierarchii učňů posledních ročníků statisticky významnější pozici, než je tomu u jejich mladších kolegů. Ve skupině IH

je to zodpovědnost, která u starších učňů nabývá na větším

významu (viz tab. 2 + 18).

V oblasti TH jsme mezi učnicemi 1. ročníků a posledních ročníků signifikantní rozdíl v průměrném pořadí připisovaném jednotlivým hodnotám nezaznamenali. Ve skupině IH se rozdíly v pojímání hodnot mezi mladšími a staršími učnicemi významně projevily v hodnotě zodpovědnost, která u učnic posledních ročníků nabývá na významu, naopak u nich klesá hodnota ctižádostivosti a odvahy (viz tab. 3 + 18).

V hodnotách učňů – chlapců 1. ročníků a posledních ročníků jsme zaznamenali významný rozdíl v oblasti TH v hodnotě moudrost, která se posouvá v hierarchii hodnot starších učňů – chlapců na významnější pozici. V oblasti IH statisticky významné rozdíly mezi mladšími a staršími učni – chlapci zaznamenány nebyly (viz tab. 4 + 18).

74

tab. 19:

Výsledky Studentova t – testu – jednotlivé terminální a instrumentální hodnoty a významnost rozdílů aritmetických průměrů zvolených pořadí ve sledovaných skupinách – učni – týž ročník – dívky x chlapci

TH

UČNI DÍVKY x CHLAPCI 1. ROČ.

TH

signif. rozdíl

t krit

t

pocit úspěšnosti

1,98

4,08

ano

vzrušující život

1,98

3,82

krása

1,98

2,33

UČNI DÍVKY x CHLAPCI POSLEDNÍ ROČ. signif. rozdíl

t krit

t

pohodlný život

2,00

3,40

ano

ano

vzrušující život

2,00

2,57

ano

ano

pocit úspěšnosti

2,00

2,56

ano

2,00

2,11

ano

pohodlný život

1,98

1,84

ne

společenské uznání

zralá láska

1,98

1,23

ne

krása

2,00

1,98

ne

společenské uznání

1,98

0,33

ne

spokojenost

2,00

1,47

ne

svoboda

1,98

–0,24

ne

moudrost

2,00

1,20

ne

vnitřní harmonie

1,98

–0,51

ne

svoboda

2,00

0,45

ne

mír ve světě

1,98

–0,59

ne

upřímné přátelství

2,00

–0,49

ne

rovnost

1,98

–0,74

ne

vnitřní harmonie

2,00

–0,86

ne

sebeúcta

1,98

–0,90

ne

zralá láska

2,00

–0,88

ne

bezpečnost národa

1,98

–0,92

ne

rovnost

2,00

–1,21

ne

štěstí

1,98

–1,03

ne

štěstí

2,00

–1,26

ne

spokojenost

1,98

–1,15

ne

sebeúcta

2,00

–1,34

ne

spása duše

1,98

–1,46

ne

spása duše

2,00

–1,69

ne

rodinné bezpečí

1,98

–1,75

ne

mír ve světě

2,00

–1,83

ne

moudrost

1,98

–2,56

ano

rodinné bezpečí

2,00

–2,90

ano

upřímné přátelství

1,98

–3,62

ano

bezpečnost národa

2,00

–2,96

ano

IH

UČNI DÍVKY x CHLAPCI 1. ROČ.

IH

signif. rozdíl

t krit

t

schopnost

1,98

1,85

ne

fantazie

1,98

1,74

logika

1,98

1,70

zodpovědnost

1,98

intelekt poslušnost

UČNI DÍVKY x CHLAPCI POSLEDNÍ ROČ. signif. rozdíl

t krit

t

ctižádostivost

2,00

2,61

ano

ne

nezávislost

2,00

1,96

ne

ne

logika

2,00

1,59

ne

1,66

ne

intelekt

2,00

1,16

ne

1,98

1,59

ne

odvaha

2,00

1,16

ne

1,98

1,33

ne

čistota

2,00

0,99

ne

nezávislost

1,98

0,75

ne

sebekontrola

2,00

0,72

ne

svobodomyslnost

1,98

0,65

ne

schopnost

2,00

0,57

ne

poctivost

1,98

0,13

ne

poslušnost

2,00

0,38

ne

odvaha

1,98

0,07

ne

smířlivost

2,00

–0,23

ne

sebekontrola

1,98

–0,04

ne

fantazie

2,00

–0,38

ne

přívětivost

1,98

–0,40

ne

svobodomyslnost

2,00

–0,59

ne

ctižádostivost

1,98

–0,44

ne

přívětivost

2,00

–0,83

ne

smířlivost

1,98

–0,85

ne

veselost

2,00

–0,93

ne

laskavost

1,98

–1,19

ne

ochota

2,00

–1,40

ne

veselost

1,98

–1,42

ne

poctivost

2,00

–1,90

ne

čistota

1,98

–1,54

ne

laskavost

2,00

–2,41

ano

ochota

1,98

–1,64

ne

zodpovědnost

2,00

–2,88

ano

75

Užitím Studentova t–testu jsme prokázali statisticky významný rozdíl v pojímání některých hodnot ve skupině učňů mezi dívkami a chlapci téhož ročníku:

Učni – dívky a chlapci 1. ročníků se ve skupině TH vzájemně liší důležitostí připisovanou pocitu úspěšnosti, vzrušujícímu životu, kráse, moudrosti a upřímnému přátelství. Chlapci 1. ročníků ve srovnání s dívkami kladou signifikantně větší důraz na pocit úspěšnosti, vzrušující život a krásu, zatímco stejně staré dívky podstatně významněji, než chlapci, hodnotí upřímné přátelství a moudrost. V oblasti IH statisticky významné rozdíly ve skupině učňů mezi dívkami a chlapci 1. ročníků zaznamenány nebyly (viz tab. 5 + 19).

Mezi učni – dívkami a chlapci posledních ročníků se v oblasti TH významně projevily rozdíly v důležitosti přikládaného významu hodnotám pohodlný život, vzrušující život, pocit úspěšnosti, společenské uznání, rodinné bezpečí a bezpečnost národa. Zatímco chlapci posledních ročníků ve srovnání s dívkami podstatně významněji upřednostňují pohodlný život, vzrušující život, pocit úspěšnosti a společenské uznání, stejně staré dívky narozdíl od chlapců připisují podstatně větší význam bezpečnosti národa a rodinnému bezpečí. V okruhu IH jsme zaznamenali statisticky významný rozdíl v důležitosti připisované hodnotám ctižádostivost, zodpovědnost a laskavost. Pro chlapce posledních ročníků je ctižádostivost signifikantně důležitější, než pro stejně staré dívky, naopak hodnotám zodpovědnost a laskavost připisují dívky podstatně větší význam, než stejně staří chlapci (viz tab. 6 + 19).

76

tab. 20:

Výsledky Studentova t – testu – jednotlivé terminální a instrumentální hodnoty a významnost rozdílů aritmetických průměrů zvolených pořadí ve sledovaných skupinách – studenti – 1. x poslední ročník

TH

STUDENTI – CELKEM 1. x POSLEDNÍ ROČ.

TH

signif. rozdíl

t krit

t

sebeúcta

1,97

3,48

ano

spokojenost

1,97

3,04

vnitřní harmonie

1,97

2,77

zralá láska

1,97

moudrost společenské uznání

STUDENTI – DÍVKY 1. x POSLEDNÍ ROČ.

TH

signif. rozdíl

t krit

t

sebeúcta

1,97

4,22

ano

ano

vnitřní harmonie

1,97

3,53

ano

ano

spokojenost

1,97

1,93

ne

2,07

ano

moudrost

1,97

1,25

1,97

1,03

ne

svoboda

1,97

1,97

0,61

ne

zralá láska

1,97

upřímné přátelství

1,97

0,56

ne

štěstí

pocit úspěšnosti

1,97

0,43

ne

pocit úspěšnosti

štěstí

1,97

0,12

ne

vzrušující život

1,97

–0,76

rovnost

1,97

–0,87

krása

1,97

rodinné bezpečí svoboda

STUDENTI – CHLAPCI 1. x POSLEDNÍ ROČ. signif. rozdíl

t krit

t

spokojenost

2,00

2,39

ano

zralá láska

1,99

2,36

ano

upřímné přátelství

1,99

1,42

ne

ne

společenské uznání

2,00

1,36

ne

0,99

ne

pohodlný život

1,99

1,33

ne

0,81

ne

pocit úspěšnosti

1,99

0,76

ne

1,97

0,37

ne

spása duše

2,00

0,52

ne

1,97

0,22

ne

sebeúcta

2,00

0,15

ne

krása

1,97

–0,02

ne

moudrost

1,99

0,07

ne

ne

společenské uznání

1,97

–0,12

ne

vzrušující život

1,99

0,06

ne

ne

upřímné přátelství

1,97

–0,39

ne

vnitřní harmonie

1,99

–0,22

ne

–0,88

ne

rovnost

1,97

–0,63

ne

rodinné bezpečí

1,99

–0,37

ne

1,97

–1,22

ne

vzrušující život

1,97

–0,79

ne

štěstí

2,00

–0,38

ne

1,97

–1,38

ne

bezpečnost národa

1,97

–1,32

ne

rovnost

1,99

–0,62

ne

spása duše

1,97

–1,76

ne

rodinné bezpečí

1,97

–1,52

ne

krása

1,99

–1,23

ne

mír ve světě

1,97

–2,02

ano

mír ve světě

1,97

–1,59

ne

mír ve světě

1,99

–1,57

ne

1,99

–2,03

ano

1,99

–3,91

ano

bezpečnost národa

1,97

–2,05

ano

spása duše

1,97

–2,67

ano

bezpečnost národa

pohodlný život

1,97

–2,15

ano

pohodlný život

1,97

–3,56

ano

svoboda

IH

STUDENTI – CELKEM 1. x POSLEDNÍ ROČ.

IH

signif. rozdíl

t krit

t

schopnost

1,97

3,44

ano

intelekt

1,97

2,86

ano

ctižádostivost

1,97

2,45

ano

nezávislost

1,97

1,48

přívětivost

1,97

0,62

poctivost

1,97

laskavost ochota

STUDENTI – DÍVKY 1. x POSLEDNÍ ROČ.

IH

signif. rozdíl

t krit

t

intelekt

1,97

4,50

ano

schopnost

1,97

3,30

ano

nezávislost

1,97

2,06

ne

ctižádostivost

1,97

ne

sebekontrola

1,97

0,49

ne

přívětivost

1,97

1,97

0,21

ne

poctivost

1,97

–0,05

ne

ochota

zodpovědnost

1,97

–0,21

ne

fantazie

1,97

–0,22

sebekontrola

1,97

–0,26

veselost

1,97

svobodomyslnost

1,97

čistota

STUDENTI – CHLAPCI 1. x POSLEDNÍ ROČ. signif. rozdíl

t krit

t

ctižádostivost

1,99

2,30

ano

schopnost

1,99

1,39

ne

ano

laskavost

1,99

1,36

ne

1,49

ne

veselost

1,99

1,33

ne

0,54

ne

poctivost

1,99

0,70

ne

0,15

ne

přívětivost

1,99

0,68

ne

1,97

0,04

ne

zodpovědnost

1,99

0,58

ne

1,97

–0,17

ne

svobodomyslnost

1,99

0,19

ne

logika

1,97

–0,20

ne

fantazie

1,99

0,19

ne

ne

fantazie

1,97

–0,36

ne

ochota

1,99

–0,06

ne

ne

svobodomyslnost

1,97

–0,75

ne

čistota

2,00

–0,09

ne

–0,47

ne

odvaha

1,97

–0,79

ne

poslušnost

1,99

–0,11

ne

–0,54

ne

čistota

1,97

–0,83

ne

nezávislost

1,99

–0,43

ne

1,97

–0,88

ne

laskavost

1,97

–1,02

ne

smířlivost

1,99

–0,47

ne

odvaha

1,97

–1,39

ne

zodpovědnost

1,97

–1,02

ne

intelekt

2,00

–0,91

ne

smířlivost

1,97

–2,43

ano

veselost

1,97

–1,49

ne

odvaha

1,99

–1,21

ne

logika

1,97

–2,61

ano

smířlivost

1,97

–2,65

ano

sebekontrola

1,99

–1,35

ne

poslušnost

1,97

–3,34

ano

poslušnost

1,97

–4,06

ano

logika

2,00

–4,03

ano

77

Užitím Studentova t–testu jsme prokázali statisticky významný rozdíl v pojímání některých hodnot mezi studenty 1. ročníků a posledních ročníků, a to opět jak bez ohledu na pohlaví, tak u sledovaných dívek a chlapců zvlášť:

V oblasti TH se bez ohledu na pohlaví jedná o hodnoty sebeúcta, spokojenost, vnitřní harmonie a zralá láska, které u starších studentů stoupají v žebříčku hodnot na statistický významnější pozice, zatímco hodnoty pohodlný život, bezpečnost národa a mír ve světě se u nich propadají na pozice méně významné. Ve skupině IH se studenti 1. ročníků a posledních ročníků významně odlišují v aritmetickém

průměru

připisovaných

pořadí

hodnotám

schopnost,

intelekt

a ctižádostivost, kterým starší studenti připisují daleko větší význam, než jejich mladší kolegové, a poslušnost, logika a smířlivost, které se u starších studentů svou důležitostí naopak propadají na pozice statisticky méně významné (viz tab. 7 + 20).

U studentek 1. ročníků a posledních ročníků se v okruhu TH významně projevily rozdíly v důležitosti připisovaného významu hodnotám sebeúcta, vnitřní harmonie, spása duše a pohodlný život. Zatímco hodnoty sebeúcta a vnitřní harmonie v hierarchii hodnot studentek posledních ročníků svým významem stoupají, pohodlný život a spása duše se stávají pro starší studentky signifikantně méně důležitými. V oblasti IH roste u studentek posledních ročníků význam intelektu, schopnosti a nezávislosti, naopak hodnotám poslušnost a smířlivost připisují podstatně menší význam, než jejich mladší kolegyně (viz tab. 8 + 20).

Ve skupině TH při srovnání studentů – chlapců 1. ročníků a posledních ročníků byl prokázán významný rozdíl v hodnotách spokojenost a zralá láska, které u starších studentů – chlapců nabývají na významu, a v hodnotách svoboda a bezpečnost národa, které naopak svou důležitostí v hierarchiích starších studentů – chlapců klesají. V oblasti IH se mladší a starší studenti – chlapci významně liší v důležitosti připisované hodnotám ctižádostivost a logika. Zatímco význam ctižádostivosti u studentů – chlapců posledních ročníků roste, důležitost logiky významně klesá (viz tab. 9 + 20).

78

tab. 21:

Výsledky Studentova t – testu – jednotlivé terminální a instrumentální hodnoty a významnost rozdílů aritmetických průměrů zvolených pořadí ve sledovaných skupinách – studenti – týž ročník – dívky x chlapci

TH

STUDENTI DÍVKY x CHLAPCI 1. ROČ. t krit

t

signif. rozdíl

krása

1,98

2,40

ano

pocit úspěšnosti

1,98

2,33

vzrušující život

1,98

2,13

svoboda

1,98

1,40

TH

STUDENTI DÍVKY x CHLAPCI POSLEDNÍ ROČ. t krit

t

signif. rozdíl

pohodlný život

1,98

4,51

ano

ano

pocit úspěšnosti

1,98

2,92

ano

ano

vzrušující život

1,98

2,79

ano

ne

spása duše

1,98

2,73

ano

1,98

2,22

ano

moudrost

1,98

1,06

ne

společenské uznání

sebeúcta

1,98

0,90

ne

krása

1,98

0,67

ne

vnitřní harmonie

1,98

0,54

ne

spokojenost

1,98

0,34

ne

společenské uznání

1,98

0,51

ne

moudrost

1,98

0,15

ne

rovnost

1,98

0,46

ne

rovnost

1,98

–0,07

ne

pohodlný život

1,98

0,03

ne

zralá láska

1,98

–0,36

ne

spása duše

1,98

–0,01

ne

upřímné přátelství

1,98

–0,49

ne

bezpečnost národa

1,98

–0,59

ne

štěstí

1,98

–1,41

ne

štěstí

1,98

–0,76

ne

rodinné bezpečí

1,98

–1,59

ne

spokojenost

1,98

–1,31

ne

bezpečnost národa

1,98

–1,64

ne

mír ve světě

1,98

–1,53

ne

mír ve světě

1,98

–1,91

ne

upřímné přátelství

1,98

–2,40

ano

sebeúcta

1,98

–1,99

ano

zralá láska

1,98

–2,65

ano

vnitřní harmonie

1,98

–2,25

ano

rodinné bezpečí

1,98

–2,66

ano

svoboda

1,98

–4,10

ano

IH

STUDENTI DÍVKY x CHLAPCI 1. ROČ. t krit

t

signif. rozdíl

intelekt

1,98

4,79

ano

logika

1,98

3,77

ano

schopnost

1,98

1,70

ne

ctižádostivost

1,98

1,66

čistota

1,98

odvaha

1,98

sebekontrola

IH

STUDENTI DÍVKY x CHLAPCI POSLEDNÍ ROČ. t krit

t

signif. rozdíl

poslušnost

1,98

1,99

ano

čistota

1,98

1,72

ne

ctižádostivost

1,98

1,51

ne

ne

veselost

1,98

0,85

ne

1,48

ne

fantazie

1,98

0,65

ne

1,17

ne

schopnost

1,98

0,62

ne

1,98

0,77

ne

svobodomyslnost

1,98

0,41

ne

nezávislost

1,98

0,75

ne

smířlivost

1,98

0,23

ne

fantazie

1,98

0,13

ne

odvaha

1,98

0,09

ne

svobodomyslnost

1,98

–0,40

ne

laskavost

1,98

0,06

ne

poslušnost

1,98

–1,03

ne

poctivost

1,98

–0,10

ne

poctivost

1,98

–1,03

ne

intelekt

1,98

–0,33

ne

smířlivost

1,98

–1,31

ne

přívětivost

1,98

–0,93

ne

ochota

1,98

–1,64

ne

sebekontrola

1,98

–1,17

ne

přívětivost

1,98

–1,87

ne

nezávislost

1,98

–1,33

ne

veselost

1,98

–1,93

ne

logika

1,98

–1,36

ne

laskavost

1,98

–2,42

ano

ochota

1,98

–1,40

ne

zodpovědnost

1,98

–4,19

ano

zodpovědnost

1,98

–2,18

ano

79

Statisticky významný rozdíl užitím Studentova t–testu jsme zaznamenali v pojímání některých hodnot ve skupině studentů mezi dívkami a chlapci téhož ročníku:

Studenti – dívky a chlapci 1. ročníků se v oblasti TH vzájemně odlišují důležitostí přikládanou kráse, pocitu úspěšnosti, vzrušujícímu životu, upřímnému přátelství, zralé lásce a rodinnému bezpečí. Narozdíl od dívek chlapci připisují podstatně větší význam kráse, pocit úspěšnosti a vzrušujícímu životu, zatímco dívky ve srovnání s chlapci významněji hodnotí rodinné bezpečí, zralou lásku a upřímné přátelství. Ve skupině IH

se studenti – dívky a chlapci 1. ročníků významně odlišují

v aritmetickém průměru připisovaných pořadí hodnotám intelekt, logika, zodpovědnost a laskavost. Pro chlapce představují intelekt a logika signifikantně důležitější hodnoty, než pro dívky, naopak zodpovědnost a laskavost jsou statisticky významněji hodnoceny dívkami, než chlapci (viz tab. 10 + 21).

U studentů – dívek a chlapců posledních ročníků jsme ve skupině TH zaznamenali statisticky významný rozdíl v důležitosti připisované hodnotám pohodlný život, pocit úspěšnosti, vzrušující život, spása duše, společenské uznání, sebeúcta, vnitřní harmonie a svoboda. Chlapci ve srovnání s dívkami statisticky významněji upřednostňují pohodlný život, pocit úspěšnosti, vzrušující život, spásu duše a společenské uznání. Dívky ve srovnání s chlapci přikládají

podstatně větší důležitost hodnotám svoboda, vnitřní

harmonie a sebeúcta. V oblasti IH

jsme

významný rozdíl

zaznamenali

u

hodnot

poslušnost

a zodpovědnost. Poslušnost představuje důležitější hodnotu pro chlapce, než pro dívky, naopak zodpovědnost je významněji hodnocena dívkami, než chlapci (viz tab. 11 + 21).

80

tab. 22:

Výsledky Studentova t – testu – jednotlivé terminální a instrumentální hodnoty a významnost rozdílů aritmetických průměrů zvolených pořadí ve sledovaných skupinách – učni x studenti – 1. ročník

TH

CELKEM UČNI x STUDENTI 1. ROČ.

TH

signif. rozdíl

t krit

t

svoboda

1,97

2,82

ano

moudrost

1,97

1,95

upřímné přátelství

1,97

1,92

vnitřní harmonie

1,97

společenské uznání štěstí

DÍVKY UČNI x STUDENTI 1. ROČ.

TH

signif. rozdíl

t krit

t

svoboda

1,98

1,75

ne

ne

pocit úspěšnosti

1,98

1,04

ne

upřímné přátelství

1,98

1,00

1,26

ne

vzrušující život

1,98

1,97

0,88

ne

mír ve světě

1,97

0,43

ne

společenské uznání

mír ve světě

1,97

0,37

ne

spása duše

1,97

0,30

pocit úspěšnosti

1,97

0,24

vzrušující život

1,97

bezpečnost národa spokojenost

CHLAPCI UČNI x STUDENTI 1. ROČ. signif. rozdíl

t krit

t

moudrost

1,99

3,37

ano

ne

svoboda

1,99

2,47

ano

ne

upřímné přátelství

1,99

2,31

ano

0,94

ne

vnitřní harmonie

1,99

1,23

ne

1,98

0,65

ne

spása duše

1,99

0,91

ne

1,98

0,65

ne

sebeúcta

1,99

0,74

ne

vnitřní harmonie

1,98

0,64

ne

společenské uznání

1,99

0,57

ne

ne

štěstí

1,98

0,18

ne

štěstí

1,99

0,52

ne

ne

moudrost

1,98

0,17

ne

bezpečnost národa

1,99

0,37

ne

0,15

ne

zralá láska

1,98

–0,02

ne

spokojenost

1,99

0,14

ne

1,97

0,13

ne

bezpečnost národa

1,98

–0,04

ne

mír ve světě

1,99

–0,20

ne

1,97

–0,02

ne

rodinné bezpečí

1,98

–0,04

ne

rodinné bezpečí

1,99

–0,47

ne

rodinné bezpečí

1,97

–0,46

ne

spokojenost

1,98

–0,05

ne

rovnost

1,99

–0,72

ne

sebeúcta

1,97

–0,53

ne

spása duše

1,98

–0,25

ne

vzrušující život

1,99

–1,15

ne

zralá láska

1,97

–1,83

ne

sebeúcta

1,98

–1,17

ne

pocit úspěšnosti

1,99

–1,27

ne

rovnost

1,97

–2,22

ano

krása

1,98

–1,63

ne

krása

1,99

–1,92

ne

krása

1,97

–2,24

ano

pohodlný život

1,98

–1,65

ne

pohodlný život

1,99

–2,56

ano

pohodlný život

1,97

–2,84

ano

rovnost

1,98

–2,16

ano

zralá láska

1,99

–3,54

ano

IH

CELKEM UČNI x STUDENTI 1. ROČ.

IH

signif. rozdíl

DÍVKY UČNI x STUDENTI 1. ROČ. t krit

t

IH

signif. rozdíl

t krit

t

intelekt

1,97

3,74

ano

zodpovědnost

1,97

2,91

ano

zodpovědnost

1,97

2,72

ano

intelekt

1,97

2,00

ano

nezávislost

1,97

2,10

ano

nezávislost

1,97

1,81

ne

sebekontrola

1,97

2,07

ano

sebekontrola

1,97

1,35

ctižádostivost

1,97

1,06

ne

svobodomyslnost

1,97

1,27

svobodomyslnost

1,97

1,02

ne

přívětivost

1,97

přívětivost

1,97

0,55

ne

ctižádostivost

logika

1,97

0,51

ne

fantazie

fantazie

1,97

–0,09

ne

ochota

1,97

–0,25

poctivost

1,97

–0,46

laskavost

1,97

odvaha veselost

CHLAPCI UČNI x STUDENTI 1. ROČ. signif. rozdíl

t krit

t

intelekt

2,00

3,78

ano

sebekontrola

2,00

1,73

ne

logika

2,00

1,01

ne

ne

nezávislost

2,00

1,00

ne

ne

zodpovědnost

2,00

0,97

ne

0,94

ne

ctižádostivost

2,00

0,82

ne

1,97

0,69

ne

ochota

2,00

0,11

ne

1,97

0,51

ne

svobodomyslnost

2,00

–0,05

ne

poctivost

1,97

0,07

ne

odvaha

2,00

–0,11

ne

ne

laskavost

1,97

–0,20

ne

čistota

2,00

–0,18

ne

ne

logika

1,97

–0,27

ne

přívětivost

2,00

–0,33

ne

–0,77

ne

ochota

1,97

–0,31

ne

veselost

2,00

–0,83

ne

1,97

–1,12

ne

veselost

1,97

–0,96

ne

poctivost

2,00

–0,84

ne

1,97

–1,36

ne

schopnost

1,97

–1,01

ne

laskavost

2,00

–0,87

ne

schopnost

1,97

–1,41

ne

poslušnost

1,97

–1,16

ne

fantazie

2,00

–1,10

ne

poslušnost

1,97

–2,53

ano

odvaha

1,97

–1,33

ne

schopnost

2,00

–1,16

ne

smířlivost

1,97

–2,75

ano

smířlivost

1,97

–2,20

ano

smířlivost

2,00

–1,47

ne

čistota

1,97

–3,42

ano

čistota

1,97

–3,97

ano

poslušnost

2,00

–2,80

ano

81

Statisticky významný rozdíl jsme prostřednictvím Studentova t–testu prokázali v pojímání některých hodnot mezi učni a studenty 1. ročníků, a to opět jak bez ohledu na pohlaví, tak u sledovaných dívek a chlapců zvlášť:

Ve skupině TH se bez ohledu na pohlaví jedná o hodnoty svobodu, rovnost, krásu a pohodlný život. Zatímco svoboda svým významem představuje významnější hodnotu pro studenty, než pro učně, pohodlný život, krása a rovnost se jeví signifikantně důležitějšími pro učně, než pro studenty. Ve oblasti IH se učni a studenti 1. ročníků významně odlišují v aritmetickém průměru připisovaných pořadí hodnotám intelekt, zodpovědnost, nezávislost, sebekontrola, poslušnost,

smířlivost,

čistota.

Hodnotám

intelekt,

zodpovědnost,

nezávislost

a sebekontrola přikládají prokazatelně větší význam studenti, hodnoty čistota, smířlivost a poslušnost, jsou podstatně významnější pro učně (viz tab. 12 + 22).

U učnic a studentek 1. ročníků se ve skupině TH významně projevil rozdíl v důležitosti připisovaného významu pouze u hodnoty rovnost, která v hierarchii hodnot studentek zaujímá pozici podstatně méně významnou, než je tomu u učnic. V okruhu IH jsme významný rozdíl v průměrném pořadí připisovaném jednotlivým hodnotám zaznamenali u

hodnot

zodpovědnost,

intelekt,

smířlivost

a čistota.

Zodpovědnost a intelekt představují důležitější hodnoty pro studentky, naopak čistota a smířlivost jsou významnější pro učnice (viz tab. 13 + 22).

Při srovnání učňů a studentů – chlapců 1. ročníků byl prokázán významný rozdíl v oblasti TH v pojímání hodnot moudrost, svoboda, upřímné přátelství, pohodlný život a zralá láska. Zatímco pro studenty – chlapce jsou prokazatelně významnějšími hodnoty moudrost, svoboda a upřímné přátelství, u učňů – chlapců to jsou hodnoty zralá láska a pohodlný život. V oblasti IH se učni a studenti – chlapci významně liší v důležitosti připisované intelektu a poslušnosti. Hodnotě intelekt přisuzují studenti signifikantně větší význam, než učni. Naopak poslušnost je hodnotou významněji upřednostňovanou učni před studenty (viz tab. 14 + 22).

82

tab. 23:

Výsledky Studentova t – testu – jednotlivé terminální a instrumentální hodnoty a významnost rozdílů aritmetických průměrů zvolených pořadí ve sledovaných skupinách – učni x studenti – poslední ročník

TH

vnitřní harmonie upřímné přátelství společenské uznání

CELKEM UČNI x STUDENTI POSLEDNÍ ROČ. t krit

t

1,98

3,00

TH

signif. rozdíl

DÍVKY UČNI x STUDENTI POSLEDNÍ ROČ. t krit

t

TH

signif. rozdíl

CHLAPCI UČNI x STUDENTI POSLEDNÍ ROČ. t krit

t

signif. rozdíl

ano

vnitřní harmonie

2,00

2,57

ano

společenské uznání

2,00

1,79

ne

2,00

2,54

ano

upřímné přátelství

2,01

1,64

ne

1,98

2,66

ano

společenské uznání

1,98

2,61

ano

moudrost

2,00

2,48

ano

sebeúcta

2,00

1,07

ne

sebeúcta

1,98

2,37

ano

spokojenost

2,02

2,13

ano

spása duše

2,00

0,97

ne

spokojenost

1,99

2,29

ano

upřímné přátelství

2,00

1,99

ne

vnitřní harmonie

2,00

0,95

ne

moudrost

1,98

2,20

ano

sebeúcta

2,00

1,54

ne

spokojenost

2,00

0,94

ne

štěstí

1,98

0,69

ne

svoboda

2,00

0,52

ne

rodinné bezpečí

2,00

0,78

ne

rodinné bezpečí

1,98

0,44

ne

štěstí

2,00

0,23

ne

moudrost

2,00

0,71

ne

zralá láska

1,98

0,34

ne

krása

2,00

0,15

ne

zralá láska

2,00

0,51

ne

pocit úspěšnosti

1,98

–0,78

ne

pocit úspěšnosti

2,00

0,06

ne

štěstí

2,00

0,26

ne

rovnost

1,98

–1,02

ne

zralá láska

2,00

–0,16

ne

rovnost

2,00

–0,03

ne

krása

1,98

–1,13

ne

vzrušující život

2,00

–0,42

ne

pocit úspěšnosti

2,00

–0,28

ne

svoboda

1,98

–1,18

ne

rodinné bezpečí

1,99

–1,04

ne

bezpečnost národa

2,00

–0,30

ne

bezpečnost národa

1,98

–1,46

ne

rovnost

1,99

–1,47

ne

vzrušující život

2,00

–1,16

ne

vzrušující život

1,98

–1,64

ne

mír ve světě

2,00

–1,81

ne

mír ve světě

2,00

–1,23

ne

bezpečnost národa

mír ve světě

1,98

–1,73

ne

2,00

–2,15

ano

krása

2,00

–1,36

ne

spása duše

1,98

–2,10

ano

pohodlný život

2,00

–2,20

ano

pohodlný život

2,00

–2,44

ano

pohodlný život

1,98

–3,96

ano

spása duše

2,01

–3,22

ano

svoboda

2,00

–3,27

ano

IH

CELKEM UČNI x STUDENTI POSLEDNÍ ROČ.

IH

signif. rozdíl

t krit

t

intelekt

1,98

4,56

ano

ctižádostivost

1,98

4,37

ano

nezávislost

1,98

2,88

přívětivost

1,98

2,53

sebekontrola

1,98

1,42

schopnost

1,98

odvaha

1,98

svobodomyslnost zodpovědnost

DÍVKY UČNI x STUDENTI POSLEDNÍ ROČ.

IH

signif. rozdíl

t krit

t

ctižádostivost

1,98

4,43

ano

intelekt

1,98

4,25

ano

ano

nezávislost

1,98

3,73

ano

ano

sebekontrola

1,98

1,88

ne

ne

přívětivost

1,98

1,66

0,87

ne

schopnost

1,98

0,06

ne

logika

1,98

1,98

–0,03

ne

odvaha

1,98

–0,36

ne

svobodomyslnost

veselost

1,98

–0,43

ne

logika

1,98

–0,66

poctivost

1,98

–0,71

laskavost

1,98

ochota fantazie

CHLAPCI UČNI x STUDENTI POSLEDNÍ ROČ. signif. rozdíl

t krit

t

ctižádostivost

2,00

2,15

ano

intelekt

2,00

1,86

ne

přívětivost

2,00

1,56

ne

veselost

2,00

0,73

ne

ne

svobodomyslnost

2,00

0,56

ne

0,92

ne

schopnost

2,00

0,51

ne

0,85

ne

laskavost

2,00

0,49

ne

1,98

0,68

ne

poctivost

2,00

0,43

ne

1,98

–0,48

ne

nezávislost

2,00

–0,03

ne

veselost

1,98

–1,11

ne

zodpovědnost

2,00

–0,03

ne

ne

zodpovědnost

1,98

–1,27

ne

sebekontrola

2,00

–0,17

ne

ne

ochota

1,98

–1,42

ne

fantazie

2,00

–0,33

ne

–1,29

ne

poctivost

1,98

–1,49

ne

odvaha

2,00

–0,48

ne

1,98

–1,35

ne

fantazie

1,98

–1,53

ne

ochota

2,00

–0,88

ne

1,98

–1,48

ne

laskavost

1,98

–2,50

ano

poslušnost

2,00

–1,50

ne

smířlivost

1,98

–3,29

ano

smířlivost

1,98

–3,03

ano

smířlivost

2,00

–1,73

ne

poslušnost

1,98

–3,75

ano

čistota

1,98

–3,12

ano

logika

2,00

–1,91

ne

čistota

1,98

–4,23

ano

poslušnost

1,98

–3,73

ano

čistota

2,00

–2,11

ano

83

Statisticky významný rozdíl v pojímání některých hodnot byl prokázán mezi učni a studenty posledních ročníků, opět jak bez ohledu na pohlaví, tak u sledovaných dívek a chlapců zvlášť:

V oblasti TH – bez ohledu na pohlaví – studenti posledních ročníků ve srovnání se svými kolegy učni posledních ročníků významněji preferují vnitřní harmonii, upřímné přátelství, společenské uznání, sebeúctu, spokojenost a moudrost. Učni naopak výrazněji než studenti upřednostňují pohodlný život a spásu duše. Ve skupině IH studenti narozdíl od učňů kladou prokazatelně větší důraz na hodnoty intelekt, ctižádostivost, nezávislost a přívětivost, oproti tomu učni významněji než studenti hodnotí čistotu, poslušnost a smířlivost (viz tab. 15 + 23).

V okruhu TH studentky posledních ročníků oproti učnicím posledních ročníků prokazatelně významněji hodnotí vnitřní harmonii, společenské uznání, moudrost a spokojenost, učnice ve srovnání se studentkami kladou větší důraz na spásu duše, pohodlný život a bezpečnost národa. V oblasti IH studentky oproti učnicím daleko významněji hodnotí ctižádostivost, intelekt a nezávislost, naproti tomu učnice ve srovnání se studentkami kladou větší důraz na poslušnost, čistotu, smířlivost a laskavost (viz tab. 16 + 23).

Ve skupině TH učni – chlapci oproti studentům – chlapcům posledních ročníků přikládají signifikantně větší význam svobodě a pohodlnému životu. V oblasti IH přisuzují studenti – chlapci ve srovnání s učni – chlapci prokazatelně větší význam ctižádostivosti, oproti tomu pro učně – chlapce je čistota podstatně důležitější, než pro studenty – chlapce (viz tab. 17 + 23).

84

8.1. K platnosti hypotéz Vzájemným srovnáváním hodnotových hierarchií sledovaných skupin mládeže jsme nezjistili žádné statisticky významné rozdíly mezi celkovými hierarchiemi, a to bez ohledu na typ vzdělání, věk a pohlaví: Přijímáme nulovou hypotézu H0:

 Bez ohledu na typ vzdělání, věk a pohlaví neexistuje signifikantní rozdíl mezi hierarchiemi hodnot sledovaných skupin mládeže

(viz tab. 2 – 17, str. 57 – 72).

Ačkoli jsme mezi celkovými hierarchiemi hodnot sledovaných skupin mládeže signifikantní rozdíly nezaznamenali, rozborem jednotlivých hodnot jsme u většiny z nich zjistili statisticky významný rozdíl jejich aritmetických průměrů připisovaných pořadí mezi sledovanými hierarchiemi: Přijímáme hypotézu H1:

 U většiny hodnot existuje signifikantní rozdíl jejich aritmetických průměrů připisovaných pořadí v hierarchiích hodnot mezi sledovanými skupinami mládeže (viz tab. 18 – 23, str. 73 – 84).

Hodnoty, u kterých byl prokázán statisticky významný rozdíl jejich aritmetických průměrů připisovaných pořadí v hierarchiích hodnot mezi sledovanými skupinami mládeže: skupina TH: hodnota:

je signifikantně významnější pro:

 pohodlný život učně – chlapce 1. ročníků, než pro učně – dívky 1. ročníků studenty 1. ročníků, než pro studenty posledních ročníků (bez ohledu na pohlaví) studenty – chlapce posledních ročníků, než pro studenty – dívky posledních ročníků učně 1. ročníků, než pro studenty 1. ročníků (bez ohledu na pohlaví) učně – chlapce 1. ročníků, než pro studenty – chlapce 1. ročníků učně posledních ročníků, než pro studenty posledních ročníků (bez ohledu na pohlaví) učně – dívky posledních ročníků, než studenty – dívky posledních ročníků učně – chlapce posledních ročníků, než pro studenty – chlapce posledních ročníků

85

hodnota:

je signifikantně významnější pro:

 vzrušující život učně – chlapce 1. ročníků, než pro učně – dívky 1. ročníků učně – chlapce posledních ročníků, než pro učně – dívky posledních ročníků studenty – chlapce 1. ročníků, než pro studentky – dívky 1. ročníků studenty – chlapce posledních ročníků, než pro studentky – dívky posledních ročníků

 pocit úspěšnosti učně – chlapce 1. ročníků, než pro učně – dívky 1. ročníků učně – chlapce posledních ročníků, než pro učně – dívky posledních ročníků studenty – chlapce 1. ročníků, než pro studenty – dívky 1. ročníků studenty – chlapce posledních ročníků, než pro studenty – dívky posledních ročníků

 rodinné bezpečí učně – dívky posledních ročníků, než pro učně – chlapce posledních ročníků studenty – dívky 1. ročníků, než pro studenty – chlapce 1. ročníků

 svoboda učně posledních ročníků, než pro učně 1. ročníků (bez ohledu na pohlaví) studenty – chlapce 1. ročníků, než pro studenty, chlapce posledních ročníků studenty – dívky posledních ročníků, než pro studenty – chlapce posledních ročníků studenty 1. ročníků, než pro učně 1. ročníků (bez ohledu na pohlaví) studenty – chlapce 1. ročníků, než pro učně – chlapce 1. ročníků učně – chlapce posledních ročníků, než pro studenty – chlapce posledních ročníků

 vnitřní harmonie studenty posledních ročníků, než pro studenty 1. ročníků (bez ohledu na pohlaví) studenty – dívky posledních ročníků, než pro studenty – dívky 1. ročníků studenty – dívky posledních ročníků, než pro studenty – chlapce posledních ročníků studenty posledních ročníků, než pro učně posledních ročníků (bez ohledu na pohlaví) studenty – dívky posledních ročníků, než pro učně – dívky posledních ročníků

 zralá láska studenty posledních ročníků, než pro studenty 1. ročníků (bez ohledu na pohlaví) studenty – chlapce posledních ročníků, než pro studenty – chlapce 1. ročníků studenty – dívky 1. ročníků, než pro studenty – chlapce 1. ročníků učně – chlapce 1. ročníků, než pro studenty, chlapce 1. ročníků

86

hodnota:

je signifikantně významnější pro:

 bezpečnost národa učně – dívky posledních ročníků, než pro učně – chlapce posledních ročníků studenty 1. ročníků, než pro studenty posledních ročníků (bez ohledu na pohlaví) studenty – chlapce 1. ročníků, než pro studenty – chlapce posledních ročníků učně – dívky posledních ročníků, než pro studentky – dívky posledních ročníků

 mír ve světě studenty 1. ročníků, než pro studenty posledních ročníků (bez ohledu na pohlaví)

 krása učně – chlapce 1. ročníků, než pro učně – dívky 1. ročníků studenty – chlapce 1. ročníků, než pro studentky – dívky 1. ročníků učně 1. ročníků, než pro studenty 1. ročníků (bez ohledu na pohlaví)

 rovnost učně 1. ročníků, než pro studenty 1. ročníků (bez ohledu na pohlaví) učně – dívky 1. ročníků, než pro studenty – dívky 1. ročníků

 spokojenost studenty posledních ročníků, než pro studenty 1. ročníků (bez ohledu na pohlaví) studenty – chlapce posledních ročníků, než pro studenty – chlapce 1. ročníků studenty posledních ročníků, než pro učně posledních ročníků (bez ohledu na pohlaví) studenty – dívky posledních ročníků, než pro učně – dívky posledních ročníků

 spása duše studenty – dívky 1. ročníků, než pro studenty – dívky posledních ročníků studenty – chlapce posledních ročníků, než pro studenty – dívky posledních ročníků učně posledních ročníků, než pro studenty posledních ročníků (bez ohledu na pohlaví) učně – dívky posledních ročníků, než pro studentky – dívky posledních ročníků

 sebeúcta studenty posledních ročníků, než pro studenty 1. ročníků (bez ohledu na pohlaví) studenty – dívky posledních ročníků, než pro studenty – dívky 1. ročníků studenty – dívky posledních ročníků, než pro studenty – chlapce posledních ročníků

87

hodnota:

je signifikantně významnější pro:

 společenské uznání učně – chlapce posledních ročníků, než pro učně – dívky posledních ročníků studenty – chlapce posledních ročníků, než pro studenty – dívky posledních ročníků studenty posledních ročníků, než pro učně posledních ročníků (bez ohledu na pohlaví) studenty – dívky posledních ročníků, než pro učně – dívky posledních ročníků

 upřímné přátelství učně – dívky 1. ročníků, než pro učně – chlapce 1. ročníků studenty – dívky 1. ročníků, než pro studenty – chlapce 1. ročníků studenty – chlapce 1. ročníků, než pro učně – chlapce 1. ročníků studenty posledních ročníků, než pro učně posledních ročníků (bez ohledu na pohlaví)

 moudrost učně – chlapce posledních ročníků, než pro učně – chlapce 1. ročníků učně – dívky 1. ročníků, než pro učně – chlapce 1. ročníků studenty – chlapce 1. ročníků, než pro učně – chlapce 1. ročníků studenty posledních ročníků, než pro učně posledních ročníků (bez ohledu na pohlaví)

skupina IH:

 ctižádostivost učně – dívky 1. ročníků, než pro učně – dívky posledních ročníků učně – chlapce posledních ročníků, než pro učně – dívky posledních ročníků studenty posledních ročníků, než pro studenty 1. ročníků (bez ohledu na pohlaví) studenty – chlapce posledních ročníků, než pro studenty – chlapce 1. ročníků studenty posledních ročníků, než pro učně posledních ročníků (bez ohledu na pohlaví) studenty – dívky posledních ročníků, než pro učně – dívky posledních ročníků studenty – chlapce posledních ročníků, než pro učně – chlapce posledních ročníků

 schopnost studenty posledních ročníků, než pro studenty 1. ročníků (bez ohledu na pohlaví) studenty – dívky posledních ročníků, než pro studenty – dívky 1. ročníků

 čistota učně 1. ročníků, než pro studenty 1. ročníků (bez ohledu na pohlaví) učně – dívky 1. ročníků, než studenty – dívky 1. ročníků učně posledních ročníků, než pro studenty posledních ročníků (bez ohledu na pohlaví) učně – dívky posledních ročníků, než pro studenty – dívky posledních ročníků učně – chlapce posledních ročníků, než pro studenty – chlapce posledních ročníků

88

hodnota:

je signifikantně významnější pro:

 odvaha učně – dívky 1. ročníků, než pro učně – dívky posledních ročníků studentky – dívky 1. ročníků, než pro studentky – dívky posledních ročníků

 smířlivost studenty 1. ročníků, než pro studenty posledních ročníků (bez ohledu na pohlaví) studenty – dívky 1. ročníků, než pro studenty – dívky posledních ročníků učně 1. ročníků, než pro studenty 1. ročníků (bez ohledu na pohlaví) učně – dívky 1. ročníků, než pro studenty – dívky 1. ročníků učně posledních ročníků, než pro studenty posledních ročníků (bez ohledu na pohlaví) učně – dívky posledních ročníků, než pro studenty – dívky posledních ročníků

 nezávislost studenty – dívky posledních ročníků, než pro studenty – dívky 1.ročníků studenty 1. ročníků, než pro učně 1. ročníků (bez ohledu na pohlaví) studenty posledních ročníků, než pro učně posledních ročníků (bez ohledu na pohlaví) studenty – dívky posledních ročníků, než pro učně – dívky posledních ročníků

 intelekt studenty posledních ročníků, než pro studenty 1. ročníků (bez ohledu na pohlaví) studenty – dívky posledních ročníků, než pro studenty – dívky 1. ročníků studenty – chlapce 1. ročníků, než pro studenty – dívky 1. ročníků studenty 1. ročníků, než pro učně 1. ročníků (bez ohledu na pohlaví) studenty – dívky 1. ročníků, než pro učně – dívky 1. ročníků studenty – chlapce 1. ročníků, než pro učně – chlapce 1. ročníků studenty posledních ročníků, než pro učně posledních ročníků (bez ohledu na pohlaví) studenty – dívky posledních ročníků, než pro učně – dívky posledních ročníků

 logika studenty 1. ročníků, než pro studenty posledních ročníků (bez ohledu na pohlaví) studenty – chlapce 1. ročníků, než pro studenty – chlapce posledních ročníků studenty – chlapce 1. ročníků, než pro studenty – dívky 1. ročníků

 laskavost učně – dívky posledních ročníků, než pro učně – chlapce posledních ročníků studenty – dívky 1. ročníků, než pro studenty – chlapce 1. ročníků učně – dívky posledních ročníků, než pro studenty – dívky posledních ročníků

89

hodnota:

je signifikantně významnější pro:

 poslušnost studenty 1. ročníků, než pro studenty posledních ročníků (bez ohledu na pohlaví) studenty – dívky 1. ročníků, než pro studenty – dívky posledních ročníků studenty – chlapce posledních ročníků, než pro studentky – dívky posledních ročníků učně 1. ročníků, než pro studenty 1. ročníků (bez ohledu na pohlaví) učně – chlapce 1. ročníků, než pro studenty – chlapce 1. ročníků učně posledních ročníků, než pro studeny posledních ročníků (bez ohledu na pohlaví) učně – dívky posledních ročníků, než pro studenty – dívky posledních ročníků

 přívětivost studenty posledních ročníků, než pro učně posledních ročníků (bez ohledu na pohlaví)

 zodpovědnost učně posledních ročníků, než pro učně 1. ročníků (bez ohledu na pohlaví) učně – dívky posledních ročníků, než pro učně – dívky 1. ročníků učně – dívky posledních ročníků, než pro učně – chlapce posledních ročníků studenty – dívky 1. ročníků, než pro studenty – chlapce 1. ročníků studenty – dívky posledních ročníků, než pro studenty – chlapce posledních ročníků studenty 1. ročníků, než pro učně 1. ročníků (bez ohledu na pohlaví) studenty – dívky 1. ročníků, než pro učně – dívky 1. ročníků

 sebekontrola studenty 1. ročníků, než pro učně 1. ročníků (bez ohledu na pohlaví)

90

9. DISKUSE Hodnotová uspořádání jsme studovali a vzájemně srovnávali s použitím Rokeachova inventáře hodnot na vzorcích středoškolské a učňovské mládeže prvních a posledních ročníků studia. S ohledem na typ vzdělání jsme srovnávali jak hodnotové hierarchie mezi vzdělanostními skupinami, tzn. zkoumali jsme rozdíly v hodnotách mezi učni a studenty 1. ročníků a stejně tak mezi učni a studenty posledních ročníků (bez i s ohledem na pohlaví), tak hodnotové hierarchie v rámci obou vzdělanostních skupin zvlášť, tzn. ve skupině učňů jsme srovnávali učně 1. ročníků s učni posledních ročníků (bez i s ohledem na pohlaví),

učně – dívky s chlapci stejných ročníků a totéž jsme

studovali ve skupině studentů, tzn. srovnávali jsme studenty 1. ročníků se studenty posledních ročníků (opět bez i s ohledem na pohlaví) a stejně tak studenty – dívky s chlapci stejných ročníků. Při výběru zkoumaného vzorku jsme usilovali v rámci možností o co největší reprezentativnost, proto jsme úspěšně oslovili čtyři střední školy a dvě učiliště různého zaměření a získali tak data celkem 431 respondentů. Studovali jsme hodnoty dvou vzdělanostních skupin, dvou věkových kategorií a s ohledem na pohlaví, bohužel vzorek studentů nebyl natolik velký a vyvážený, abychom mohli mimo výše uvedená srovnání také zkoumat a následně vzájemně srovnávat hodnotové hierarchie učňů a studentů jednotlivých škol (např. ryze chlapecké třídy Střední průmyslové školy strojnické nelze srovnávat s převážně dívčími třídami Obchodní akademie, stejně tak dívčí třídy Středního odborného učiliště obchodu a služeb s chlapeckými třídami Střední školy polytechnické – dříve SOU Dopravní stavby, apod.). Při zpracování dat jsme vycházeli z aritmetických průměrů připisovaných pořadí jednotlivým hodnotám Rokeachova inventáře. Přestože Spearmannův koeficient pořadové korelace určující stupeň závislosti mezi hierarchiemi hodnot dvou sledovaných skupin (tedy mezi hierarchiemi aritmetických průměrů) prokázal u všech sledovaných hierarchií vysokou míru závislosti, tzn. neexistenci statisticky významného rozdílu, při testovaní jednotlivých hodnot Studentovým t–testem se u většiny hodnot projevily signifikantní rozdíly v jejich aritmetických průměrech připisovaných pořadí mezi sledovanými hierarchiemi. Ukázalo se však, že aritmetické průměry nejsou jednoznačně vypovídajícími údaji, a pro reálnější podchycení situace jsme tedy považovali za vhodné brát v úvahu rovněž informace o mediánu a modu každé hodnoty. Ale ani tyto údaje nebyly vždy dostatečně diskriminujícími. V některých případech jsou aritmetický průměr, medián

91

a modus

v rozporu se skutečným pořadím hodnoty v hierarchii (pro lepší představu

uvádíme jeden příklad za všechny - např. upřímné přátelství s ArP pořadí 5,06, mediánem 4 a modem 2 se umístilo na 3. pozici u studentů – dívek posledních ročníků, zatímco s dokonce vyšším ArP 5,40, s vyšším mediánem 6 a vyšším modem 3 zaujalo již 1. pozicí v hierarchii studentů – chlapců posledních ročníků, viz tab. 11). Z výše uvedeného je zřejmé, že „skutečný“ význam hodnoty není jednoznačně „uchopitelný“, protože uvedený příklad naznačuje, že v některých případech dochází při srovnávání průměrů, mediánů a modů hodnoty k diskrepanci mezi výsledky tohoto srovnání a konečným srovnáním umístění hodnoty ve sledovaných hierarchiích. Současně také považujeme za vhodné uvést, že stejně jako tomu bylo při výzkumu hodnot v bakalářské práci, tak i tentokrát nebyly některé (téměř tytéž) pojmy Rokeachovy škály hodnot respondentům zcela srozumitelné, nabývaly pro ně víceznačného významu a respondenti si nebyli jisti, jak mají tyto pojmy chápat. Víceznačnost významu níže uvedených hodnost jsme zaregistrovali ve vzájemné občasné diskusi respondentů při vyplňování dotazníku (přestože byli poučeni, že mají pracovat samostatně) a rovněž přímými dotazy respondentů na toho, kdo dotazník předkládal (autorka nebo poučený vyučující). Ve skupině TH se někdy respondenti (častěji studenti, než učni..) pozastavovali s žádostí o vysvětlení u pojmu „spása duše“. Naprostá většina respondentů bez ohledu na vzdělání, věk či pohlaví chápala spásu duše zásadně v souvislosti s vírou v Boha, tedy hodnotu určenou pouze „věřícím“. Pouze v několika málo případech vyhodnocovaných dotazníků obsadila spása duše jedno z předních míst, a to spíše u učňovské mládeže. Přestože otázka víry v Boha nebyla součástí dotazníku, můžeme z toho vyvozovat, že se v těchto případech jednalo s velkou pravděpodobností o „věřící“ respondenty. Ačkoli se adolescenti ve svém věku zabývají ve zvýšené míře existenciálními otázkami, patrně je to spíše v rovině hledání smyslu života a své role tady a teď, obsah a význam hodnoty spásy duše je patně pro většinu mladých lidi velmi vzdálený a možná získává pro člověka na větším významu s chýlícím se koncem života. Z diskuse jsme vyrozuměli, že štěstí bylo naprostou většinou chápáno ve smyslu „good luck“ (dobrá náhoda, něčemu uniknout, něco vyhrát). Objevovaly se dotazy na rozdíl ve významu pojmů svoboda a nezávislost. Ve skupině IH nabývaly pro respondenty víceznačného významu především hodnoty čistota, schopnost a smířlivost. Pojem smířlivost byl pro studenty matoucí ve smyslu otázky „smířit se s čím“: kupříkladu s odlišným názorem přítele, s nepříznivou životní situací, s agresivitou okolí nebo to znamená jen více pokory a tolerance? U tohoto pojmu jsme v diskusích zachytili snad nejširší rozsah chápání – od pasivity, pokory, přes kompromis, 92

sebeovládání, toleranci, a přizpůsobivost, až po ohleduplnost a umění odpouštět. Pojem čistota se rovněž jevil studentům poněkud matoucí, opět polemizovali, jakou čistotu má autor dotazníku na mysli, čili čistota čeho má být pro respondenta důležitá, čistota těla, uklizeného pokoje, či duše? Zachycením vzájemné rozpravy si dovolujeme se domnívat, že učni obecně chápou čistotu spíše ve smyslu fyzickém, tj. jako čistotu těla, studenti zase spíše jako morální bezúhonnost. Rovněž pojem schopnost nechápali respondenti (ale stejně tak ani vyučující) jednotně jako jakousi obecnou kompetenci, nýbrž opět polemizovali, „jakou“ schopnost či schopnost „čeho“ má autor na mysli; schopnost vydělat peníze, mít kvalitní vztah, odpustit nebo zabít? Výše uvedené skutečnosti tak komplikují úvahy o „skutečných“ významech sledovaných hodnot a jejich srovnání. Je velmi nesnadné, troufáme si tvrdit, že snad až nemožné, shrnout výsledná zjištění do jakéhosi jediného „všeobjímajícího“ pohledu, který by nám umožnil výsledné hodnotové hierarchie a prokázané signifikantní posuny jednotlivých hodnot jednoznačně komentovat. Danou problematiku tak můžeme „uchopit“ v podstatě dvěma zásadními způsoby, a to pohledu konkrétní hodnoty a srovnávaných skupin mládeže, které se ve významu přisuzovaném této hodnotě signifikantně liší (viz kap. 8.1 K platnosti hypotéz) anebo z pohledu příslušných srovnávaných skupin mládeže a hodnot, kterými se tyto skupiny mládeže liší (uvedeme v kap. 10 Závěr). Jak jsme již uvedli, přestože se celkové hierarchie hodnot příslušných sledovaných skupin vzájemně signifikantně neliší, určité znatelné posuny v preferenci hodnot mezi sledovanými skupinami mládeže jsme zaznamenali. Nejdříve se však zamysleme nad možnými důvody, proč se signifikantně neliší celkové hierarchie sledovaných skupin: Podíváme–li se na tuto otázku ve vztahu k věku, tzn. proč neexistují statisticky významné rozdíly mezi hodnotovými hierarchiemi respondentů prvních a posledních ročníků studia, naše zjištění korespondují s teoriemi odborné literatury (a byly potvrzeny naším zjištěním v již zmiňované bakalářské práci) – i přes komplikovanost vývojového období adolescence a jeho bouřemi provázené hledání identity, charakterové vlastnosti jedince se profilují a stabilizuji již v 10. až 13. roku života a jeho hodnotový systém je v tom věku již natolik formován, že umožňuje předvídání budoucího směru vývoje individuálních hodnot (Cakirpaloglu, 2004), viz kap. 1.8 Stabilizace a udržování hodnot. Tím je možné vysvětlit proč se celkové hierarchie sledovaných skupin mládeže prvních

93

a posledních ročníků

studia (tj. patnáctiletých a osmnácti až dvacetiletých jedinců)

signifikantně neliší. Při zamyšlení se nad skutečností neexistence významných rozdílů mezi celkovými hierarchiemi hodnot s ohledem na pohlaví, a to mezi dívkami a chlapci příslušné sledované skupiny, se nám nabízí možné vysvětlení v podobě pozvolna se vyvíjejícího, měnícího se postavení žen a mužů v dnešní společnosti a s tím spjatých, kulturně a sociálně podmíněných změn v sociálních rolích žen a mužů, které se začínají zvolna prolínat, měnit. Kupříkladu zatímco kdysi byli muži v naprosté většině „živiteli“ rodin, byli většinou starší, než jejich partnerky a ženy představovaly především „strážkyně domácího krbu“, dnešní ženy již běžně zastávají pozice vysokých manažerek, zatímco jejich partneři zůstávají na mateřské dovolené. Rovněž přestávají být výjimkou ženy mající podstatně mladšího partnera a například role „svobodné matky“ ztrácí onen pejorativní nádech, který měla ještě o jednu generaci zpět, a tak bychom mohli pokračovat dále. (Zatímco se zde zamýšlím nad důvody neexistence významných rozdílů mezi hierarchiemi hodnot dívek a chlapců, můj hodný muž mi nabízí čaj, který právě připravil spolu s bábovkou, kterou upekl včera). Pro absenci signifikantních rozdílů mezi celkovými hierarchiemi hodnot učňovské a středoškolské mládeže nalézáme několik možných vysvětlení. Předně – domníváme se, že to, co je jedincům v období adolescence bytostně společné z hlediska jejich vývoje, má pravděpodobně větší „váhu“, než vliv jejich vzdělanostní úrovně. Budeme–li v tomto smyslu nahlížet na hierarchie hodnot jako na adolescenty upřednostňované potřeby, potom všemi – bez ohledu na typ vzdělání, věk a pohlaví – preferované hodnoty rodinné bezpečí, štěstí, upřímné přátelství, svoboda, zralá láska a poctivost korespondují s odbornými teoriemi zabývajícími se obdobím adolescence. Ty zdůrazňují mimo jiné právě potřebu bezpečného rodinného zázemí, vrstevnických vztahů (upřímné přátelství, zralá láska), a také potřebu opravdovosti, autentičnosti (poctivost), viz kap. 2.4 Vývoj v období adolescence a kap. 2.5 Socializace v období adolescence. Dále musíme vzít v úvahu, že sociokulturní a vzdělanostní úroveň rodiny a samotná vzdělanostní úroveň jedince nemusí nutně korespondovat s jeho vlastními „kvalitami“, tzn. například dcera středoškolsky či vysokoškolsky vzdělaných rodičů má – připusťme –

geneticky i sociokulturním

prostředím, ve kterém vyrůstá, dané předpoklady pro dosažení vzdělanostní úrovně svých rodičů, avšak touží stát se kadeřnicí, protože ji to „baví“. Rovněž je nutné podotknout, že někdy může být ekonomická úroveň rodiny, kde jsou rodiče „jen“ vyučeni (kupříkladu šikovná kadeřnice má vlastní salon a šikovný instalatér má vlastní firmu) vyšší, než je 94

tomu například ve středoškolsky či vysokoškolsky vzdělané rodině, kde je matka například zdravotní sestrou a otec učitelem na základní škole. I tento fakt může hrát roli při výběru povolání a nemusí nutně korespondovat s „kvalitami“ jedince. Tímto se dostáváme ke skutečnosti, že v dnešní době se v mnoha případech rozdíly v ekonomické úrovni rodin s různou vzdělanostní úrovní již stírají. To rovněž umožňuje průnik finančně stále dostupnějších informačních technologií ke všem sociálním vrstvám mládeže (Sak, 1998). Ano, můžeme polemizovat o tom, že zatímco vzdělanější jedinci možná častěji navštěvují webové stránky zabývající se globálním oteplováním Země a jejich méně vzdělaní kolegové se baví spíše sledováním videí pokleslého žánru na Youtube. Nicméně skutečnost je ta, že dnes jsou média a informační technologie

více než kdy jindy naprostou

samozřejmostí každodenního života většiny mládeže – a to bez ohledu na její vzdělání –

a skrze tyto technologie a možnosti jimi nabízené komunikují a tím sdílejí hodnoty

„všichni se všemi“ (sociální sítě Facebook, MySpace, Youtube, atd), což může být také jedním z důvodů, proč se hodnotové hierarchie učňovské a středoškolské mládeže signifikantně nelišily. Dále, obecně vzato, podíváme–li se na Rokeachem nabízené hodnoty jeho inventáře, především ve skupině hodnot terminálních, jeví se nám natolik málo diferencované, že by se statisticky významný rozdíl možná neprojevil ani při srovnání našich adolescenčních respondentů s kupříkladu respondenty středního či důchodového věku. Věříme, že všemi adolescenty, bez ohledu na typ vzdělání, věk a pohlaví, preferované hodnoty jako rodinné bezpečí, štěstí, upřímné přátelství, zralá láska, spokojenost a svoboda jsou natolik primární a „potřebné“, že by zaujímaly přední místa také v hierarchiích hodnot všech jiných věkových skupin. (Můžeme polemizovat o tom, jak by tomu bylo u adolescenty „odmítaných“ hodnot jako jsou mír ve světě, bezpečnost národa, spása duše, smířlivost, poslušnost a přívětivost. V případě bezpečnosti národa a míru ve světě by patrně u starých lidí zřejmý rozdíl byl, zejména pokud ještě sami pamatují 2. světovou válku či nesou nějakým způsobem její následky. Stejně tak spása duše má pro staré lidi jistě hlubší obsah, než pro adolescenty. Dále adolescenty odmítané hodnoty smířlivost, poslušnost a přívětivost jsou příznačné pro věk revolty, ne tak pro lidi na sklonku života..). Nicméně vrátíme–li se k našim adolescentům – jak jsme již uvedli,

domníváme se, že určitým zdůvodněním neexistence signifikantních rozdílů mezi hierarchiemi hodnot sledovaných skupin může být skutečnost, že hodnoty Roekachova inventáře hodnot nepůsobí dostatečně diferencovaně.

95

Jak jsme však již zmínili, u většiny hodnot však došlo k určitým znatelným posunům v jejich preferenci mezi sledovanými skupinami mládeže, které se statisticky významně projevily v rozdílech jejich aritmetických průměrů připisovaných pořadí. Pokusíme-li se extrahovat a seskupit tyto rozdíly v jakési společné rysy typické pro to které pohlaví, věkovou a vzdělanostní skupinu, získáme v podstatě tři zásadní úhly pohledu, ze kterých můžeme na danou problematiku nahlížet. Z pohledu rozdílů pohlaví lze usuzovat, že dívky obecně, bez ohledu na typ vzdělání a věk se oproti chlapcům jeví poněkud zralejší, zodpovědnější (zodpovědnost, bezpečí národa), více orientované na vztahy (upřímné přátelství, rodinné bezpečí, laskavost, zralá láska), s větší potřebou vnitřní harmonie, sebeúcty a svobody. Chlapci touží především po vzrušujícím a současně pohodlném životě (což se zdánlivě jeví v disproporci, ale patrně „pohodlný“ není chápáno jako nudný, takže jedinec kupříkladu může líně obeplouvat svět pohodlně usazen na jachtě ve společnosti lidí, kteří onomu jedinci „servírují“ bezpečné, přitom však vzrušující zážitky …). Chlapci jsou rovněž obecně ctižádostivější, než dívky, je pro ně podstatně důležitější pocit úspěšnosti a společenského uznání, a v neposlední řadě přikládají větší váhu, než dívky,

kráse,

intelektu a logice. Nahlédneme-li na problematiku hodnot pouze z hlediska věku respondentů, tedy bez ohledu na typ vzdělání a pohlaví, výsledky naznačují, že respondenti 1. ročníků oproti svým starším kolegům podstatně výrazněji touží po pohodlném životě, více oceňují především poslušnost, smířlivost, bezpečnost národa (přesto tyto tři hodnoty obsazují jedny z posledních příček v hierarchiích všech sledovaných skupin) a rovněž přikládají větší význam odvaze a logice. Naproti tomu obecně u respondentů posledních ročníků narůstá především význam svobody a zodpovědnosti (zejména u učňů), starší respondenti se jeví ctižádostivější, kladou větší důraz na schopnost a intelekt, narůstá u nich potřeba vnitřní harmonie a sebeúcty (zejména u studentů) a více touží po spokojenosti a zralé lásce. Z úhlu pohledu zohledňujícího pouze typ vzdělání (tedy nyní bez ohledu na pohlaví a věk) jsou rozdíly nejmarkantnější. Obecně je u skupiny učňů, oproti studentům, zřejmá především významně větší touha po pohodlném životě. Další výrazný a zajímavý rozdíl se objevuje v přisuzování významu čistotě, která byla ve všech sledovaných skupinách učňů významně upřednostňována. Je možné se domnívat, jak již bylo dříve zmíněno, že snad ve vztahu k manuálnímu typu povolání učni chápu čistotu především ve fyzickém slova smyslu a oceňují „čistou“ práci… Oproti studentům učni také významněji hodnotí smířlivost, poslušnost a spásu duše (ačkoli i u nich patří tyto hodnoty, stejně jako u všech 96

ostatních skupin, k těm nejméně významným). Rovněž připisují větší význam kráse, zralé lásce a rovnosti (především mladší učni, zde se můžeme zamýšlet, zda byla chápána jako rovnost ve smyslu emancipace pohlaví nebo ve smyslu sociálním „rovných spravedlivých příjmů“, tedy

levicovém …). Ve srovnání s učni se studenti obecně jeví poněkud

zodpovědnější, podstatně významněji oceňují především intelekt a moudrost (což koneckonců koresponduje s typem vzdělání), jsou ctižádostivější a větší měrou touží po společenském uznání, spokojenosti a nezávislosti. Více si váží upřímného přátelství a mají vyšší potřebu vnitřní harmonie a sebeúcty. Zajímavá je „pozice“ svobody, ta je oceňována více studenty 1. ročníků, než stejně starými učni. U respondentů posledních ročníků je tomu naopak – význam svobody u studentů chlapců prudce klesá, zatímco u učňů touha po svobodě stoupá. K zamyšlení nás vedlo zjištění (tab. 18), že ve skupině učňů při srovnání prvních a posledních ročníků nedochází k „pohybu“ takového počtu hodnot, jako je tomu ve skupině studentů (tab. 20). Významy připisované hodnotám učni prvních a posledních ročníků se jeví konstantnější, ačkoli by se právě u nich dal výraznější „pohyb“ spíše očekávat, vzhledem k pravděpodobně „radikálnější“ nastávající životní změně související s ukončením posledního ročníku studia. Předpokládáme-li, že většina studentů pokračuje studiem na vysoké škole, potom bychom vzhledem k absenci radikálnější životní změny naopak očekávali hodnotovou stabilitu a

menší „pohyb“ v připisovaném významu

hodnotám právě u nich. Podíváme-li se však podrobněji na ony konkrétní hodnoty, které jsou u studentů „v pohybu“, zjištěné skutečnosti – narůstající význam především schopnosti, intelektu, ctižádostivosti a klesající význam především pohodlného života, poslušnosti a smířlivosti – se nám jeví v relaci s typem vzdělání. Můžeme se domnívat, že učni se mnohem konkrétněji vymezí již výběrem učebního oboru, od 1. ročníků jsou si vědomi své konkrétní manuální pracovní profese (umocňováno účastí na praxi), vize jejich budoucnosti je tak relativně konkrétní a konstantní, a proto blížící se konec studia a nástup do zaměstnání není patrně tak „radikální“ změnou, jakou bychom očekávali. Představy studentů o svém konkrétním budoucím pracovním zařazení se však většinou vyvíjejí teprve během jejich středoškolského studia; s blížícím se koncem studia a výběrem VŠ, případně nástupem do zaměstnání tak pro ně podstatně stoupá význam intelektu, jsou ctižádostiví a chtějí být schopní,

pro realizaci svých cílů jsou ochotní slevit ze svého pohodlí.

Potřebují si sami sebe vážit, touží po vnitřní harmonii a spokojenosti. Závěrem se zaměřme nyní na to, v čem jsou si celková hodnotová uspořádání všech sledovaných skupin mládeže podobná, co mají společné. Podobně jako tomu bylo 97

v naší bakalářské práci, i nyní se hodnotová uspořádání všech sledovaných skupin (bez ohledu na typ vzdělání, věk a pohlaví) většinově s drobnými nuancemi, vzájemně podobají v pořadí zhruba prvních šesti terminálních hodnot, které považují respondenti za nejvýznamnější a posledních šesti hodnot, které můžeme chápat jako „odmítané“. Mezi nejoceňovanější hodnoty patří většinou rodinné bezpečí, upřímné přátelství, štěstí, svoboda, spokojenost a zralá láska. Ovšem ve všech sledovaných skupinách učňů se mezi prvních šest hodnot protlačil pohodlný život, většinou na úkor svobody nebo spokojenosti, v případě učňů – chlapců 1. ročníků dokonce hluboce na úkor upřímného přátelství, u učňů – chlapců posledních ročníků zaujímá pohodlný život dokonce 1. příčku hierarchie. Ve skupině studentů upřednostňují pohodlný život chlapci posledních ročníků – na úkor svobody obsadil u nich 6. příčku hierarchie. Ke shodně odmítaným hodnotám všech sledovaných skupin s drobnými nuancemi patří spása duše, bezpečnost národa, mír ve svět,

krása a rovnost, dále variují především vzrušující život (dívky obecně), vnitřní

harmonie (učni a chlapci obecně) a společenské uznání (učni).V pořadí hodnot instrumentálních, které pojímáme jako způsoby či prostředky k dosažení hodnot terminálních, není již taková shoda v upřednostňovaných hodnotách, zde hraje roli věk, pohlaví i vzdělání, obecně jsme však u všech skupin zaznamenali vysoké hodnocení (opět s drobnými variacemi) především zodpovědnosti, veselosti, poctivosti

a ochoty

u všech učňů potom ještě čistoty, která u studentů byla „nahrazována“ nejčastěji odvahou (spíše u mladších) nebo intelektem (spíše u starších). Téměř shodně jsou ve všech sledovaných skupinách nejníže hodnoceny fantazie, přívětivost, smířlivost a poslušnost (odmítání posledních třech je příznačné pro období adolescence), často se rovněž objevuje logika a s naprostou převahou u učňů ještě intelekt a ctižádostivost. Výše uvedené „pohyby“ hodnot v hodnotových hierarchiích sledovaných skupin mládeže naznačují, že s chýlícím se koncem adolescence, komplikovaného období plného vnitřní nejistoty, zmatku, pochyb o sobě samém, hledání a budování své identity, mají starší respondenti oproti svým mladším kolegům zřetelně vyšší potřebu vnitřní harmonie a sebeúcty (se zřetelem na vzdělání, v tomto případě podstatně více studenti, a ačkoli všichni bez ohledu na pohlaví, přece jen dívky více). Rodinné bezpečí a přátelství stále obsazují přední příčky téměř všech hierarchií (vyjma učňů – chlapců posledních ročníků), obecně u všech starších respondentů však dochází k pozvolné odpoutávání se od rodiny a rovněž k velmi pozvolnému snižování preference upřímného přátelství a naopak mírnému nárůstu významu zralé lásky pro jejich život. Rovněž obecně u většiny starších respondentů pozorujeme nárůst zodpovědnosti, nejvýrazněji tento posun spolu s větší 98

touhou po svobodě zaznamenáváme především u starších učňů. Starší respondenti obecně (tedy bez ohledu na typ vzdělání a pohlaví), oproti svým mladším kolegům, touží být nezávislí, úspěšní, schopní a u studentů se „navíc“ zvyšuje ctižádostivost a roste hodnota intelektu. Zajímavým fenoménem se jeví výrazná touha všech chlapců (ve srovnání s dívkami) po pohodlném životě (a to u všech, bez ohledu na věk a vzdělání, avšak u učňů ještě větší, než u studentů), která u starších chlapců dále mírně stoupá. Současně překvapující je výrazný „strach“ ze svobody studentů – chlapců posledních ročníků oproti mladším chlapcům i oproti stejně starým učňům (v bakalářské práci byl přitom u starších studentů zaznamenán trend opačný, tedy výrazný nárůst touhy po svobodě ...). U většiny skupin s věkem klesající význam logiky a odvahy může být následkem zkušenosti období „prvního vystřízlivění“ při setkání s realitou a možná nasvědčuje určité ztrátě iluzí.. Námi zjištěné výsledky korespondují s zabývajících

se

poznatky dosavadních výzkumů

hodnotami adolescentů (viz kap. 3, str. 43) a také s výsledky naší

předchozí bakalářské práce (Gyuránová, 2008). Podobně jako ve většině výše uvedených výzkumů (za všechny zmiňme studii Řehana a Cakirpalogla z roku 2000 a sociologické studie Saka a Sakové z roku 2002) i dnes přední příčky v hierarchii hodnot mládeže stále obsazují s drobnými nuancemi hodnoty rodina (a děti), přátelství, štěstí, láska (životní partner) a svoboda. Ve shodě se závěry studie Řehana a Cakirpalogla nejméně „ceněnými“ hodnotami stále zůstávají především spása duše (můžeme–li tuto hodnotu dát do roviny Sakovy hodnoty Bůh), krása, poslušnost, smířlivost a fantazie. Jisté rozdíly jsme zaznamenali v preferenci hodnot přívětivost, bezpečnost národa, mír ve světě a pohodlný život. Hodnoty přívětivost a bezpečnost národa, které se umístily ve studii výše uvedených autorů v roce 2000 ve skupině hodnot střední preference, nyní svým významem pro mládež poklesly do skupiny hodnot preferovaných nejméně. Naopak hodnotě pohodlný život dnešní mládež přikládá podstatně větší význam; ze skupiny hodnot nízce preferovaných se posunula do skupiny hodnot preference střední (u studentů) až vysoké (u učňů), což koresponduje se Sakem zmiňovanou zvyšující se tendencí mládeže „užít si života“. Nejmarkantnější propad ve srovnání se zmiňovanými výzkumy jsme zaznamenali u hodnoty mír ve světě (Sakova hodnota mír – život bez válek), která se propadla ze skupiny hodnot z vysokou preferencí (výzkumů všech zmiňovaných autorů) mezi nejméně významné hodnoty hierarchie hodnot současné mládeže (bez ohledu na typ vzdělání, věk a pohlaví, u chlapců však přece jen zřetelněji). Možné ohrožení světové bezpečnosti patrně zvedá význam hodnoty míru (např. teroristický útok 11. září 2001), zde

99

je na místě otázka k zamyšlení, zda je to nyní absence tohoto přímého aktuálního ohrožení světové bezpečnosti, která má za následek tento znatelný pokles hodnoty míru ve světě. Uzavíráme Diskusi s vědomím určité nedokonalosti a neuzavřenosti, ale jak jsme již uvedli, mnohočetnost výsledků a jejich vzájemného propojení nabízí tolik možných úhlů pohledu, že na řadu z těchto možností musíme vědomě rezignovat. Přes možné výhrady však doufáme, že celek našeho šetření a některé interpretace a jejich diskuse přinesly podnětný materiál, který může sloužit pokračovatelům jako sonda do hodnotových orientací adolescentů v roce 2009, tedy 20 let po zásadní změně politického uspořádání v naší zemi.

100

10. ZÁVĚR Bez ohledu na typ vzdělání, věk a pohlaví nebyly prokázány statisticky významné rozdíly mezi hierarchiemi hodnot sledovaných skupin mládeže.

U většiny hodnot jsme však zaznamenali významný rozdíl v jim přisuzované důležitosti sledovanými skupinami, který se projevil signifikantním rozdílem jejich aritmetických průměrů připisovaných pořadí v hierarchiích hodnot sledovaných skupin mládeže.

Sledované skupiny mládeže a hodnoty, kterými se tyto skupiny mládeže signifikantně liší:

 Učni

posledních ročníků bez ohledu na pohlaví připisují

větší význam

↑ svobodě a zodpovědnosti, než učni 1. ročníků.

 Učni – dívky posledních ročníků připisují větší význam ↑ zodpovědnosti a menší význam ↓ ctižádostivosti a odvaze, než učni – dívky 1. ročníků.

 Učni – chlapci posledních ročníků připisují větší význam ↑ moudrosti, než učni – chlapci 1. ročníků.

 Učni – chlapci 1. ročníků

připisují

větší význam ↑ pocitu úspěšnosti,

vzrušujícímu životu a kráse a menší význam ↓ upřímnému přátelství a moudrosti, než učni – dívky 1. ročníků.

 Učni – chlapci posledních ročníků připisují větší význam ↑ pohodlnému životu, vzrušujícímu životu, pocitu úspěšnosti, společenskému uznání a ctižádostivosti a menší význam ↓ bezpečnosti národa, rodinnému bezpečí, zodpovědnosti a laskavosti, než učni – dívky posledních ročníků.

101

 Studenti posledních ročníků bez ohledu na pohlaví připisují větší význam ↑ sebeúctě, spokojenosti, vnitřní harmonii, zralé lásce, schopnosti, intelektu a ctižádostivosti a menší význam ↓ pohodlnému životu, bezpečnosti národa, míru ve světě, poslušnosti, logice a smířlivosti, než studenti 1. ročníků.

 Studenti – dívky posledních ročníků připisují větší význam ↑ sebeúctě, vnitřní harmonii, intelektu, schopnosti a nezávislosti a menší význam ↓ pohodlnému životu, spáse duše, odvaze, poslušnosti a smířlivosti, než studenti – dívky 1. ročníků.

 Studenti – chlapci posledních ročníků připisují větší význam ↑ spokojenosti, zralé lásce a ctižádostivosti a menší význam ↓ svobodě, bezpečnosti národa a logice, než studenti – chlapci 1. ročníků.

 Studenti – chlapci 1. ročníků připisují větší význam ↑ kráse, pocitu úspěšnosti a vzrušujícímu životu, intelektu a logice a menší význam ↓ rodinnému bezpečí, zralé lásce, upřímnému přátelství, zodpovědnosti a laskavosti, než studenti dívky 1. ročníků.

 Studenti – chlapci posledních ročníků připisují větší význam ↑ pohodlnému životu, pocitu úspěšnosti, vzrušujícímu životu, spáse duše, společenskému uznání a poslušnosti a menší význam ↓ svobodě, vnitřní harmonii, sebeúctě a zodpovědnosti, než studenti – dívky posledních ročníků.

 Studenti 1. ročníků bez ohledu na pohlaví připisují větší význam ↑ svobodě, intelektu, zodpovědnosti, nezávislosti a sebekontrole a menší význam ↓ pohodlnému životu, kráse, rovnosti, čistotě, smířlivosti a poslušnosti, než učni 1. ročníků.

 Studenti – dívky 1. ročníků připisují větší význam ↑ zodpovědnosti a intelektu a menší význam ↓ rovnosti, čistotě a smířlivosti, než učni – dívky 1. ročníků.

102

 Studenti – chlapci 1. ročníků připisují větší význam ↑ moudrosti, svobodě, upřímnému přátelství a intelektu, a menší význam ↓ zralé lásce, pohodlnému životu a poslušnosti, než učni – chlapci 1. ročníků.

 Studenti posledních ročníků bez ohledu na pohlaví připisují větší význam ↑ vnitřní harmonii, upřímnému přátelství, společenskému uznání, sebeúctě, spokojenosti, moudrosti, intelektu, ctižádostivosti, nezávislosti a přívětivosti a menší význam ↓ pohodlnému životu, spáse duše, čistotě, poslušnosti a smířlivosti, než učni posledních ročníků.

 Studenti – dívky posledních ročníků připisují větší význam ↑ vnitřní harmonii, společenskému uznání, moudrosti, spokojenosti, ctižádostivosti, intelektu a nezávislosti a menší význam ↓ spáse duše, pohodlnému životu, bezpečnosti národa, poslušnosti, čistotě, smířlivosti a laskavosti, než učni – dívky posledních ročníků.

 Studenti – chlapci posledních ročníků připisují větší význam ↑ ctižádostivosti a menší význam ↓ svobodě, pohodlnému životu a čistotě, než učni – chlapci posledních ročníků.

Bez ohledu na typ vzdělání, věk a pohlaví považuje současná mládež za nejdůležitější atributy svého života především rodinné bezpečí, upřímné přátelství, štěstí, zralou lásku, spokojenost a svobodu. Všemi chlapci (avšak učni více, než studenty) je rovněž velmi ceněn pohodlný

život. Mládež obecně

vysoce hodnotí zodpovědnost,

poctivost a ochotu. Zásadní rozdíl mezi učni a studenty se projevuje zejména v hodnocení pohodlného života, čistoty, smířlivosti, intelektu, moudrosti, vnitřní harmonie, sebeúcty, ctižádostivosti a nezávislosti. Zatímco učni výrazněji upřednostňují pohodlný život, čistotu a smířlivost, studenti přisuzují podstatně větší důležitost intelektu, moudrosti, vnitřní harmonii, sebeúctě, ctižádostivosti a nezávislosti. Bez ohledu na typ vzdělání, věk a pohlaví současná mládež všeobecně nízce hodnotí fantazii, smířlivost, poslušnost, bezpečnost národa, mír ve svět a spásu duše,

103

z čehož lze usoudit, že je realistická, s malým zájmem o spiritualismus, přeje si být zásadová a nekonformní a necítí se aktuálně ohrožena válečným konfliktem. S blížícím se koncem adolescence je u starších respondentů zřejmá vyšší potřeba vnitřní harmonie a sebeúcty (především u studentů). Dochází k pozvolnému odpoutávání se od rodinného bezpečí a upřednostňování zralé lásky před upřímným přátelstvím. Starší respondenti jsou ctižádostivější (spíše studenti), obecně více oceňují intelekt a touží být schopní a spokojení. Jsou však poněkud méně odvážní, než jejich mladší kolegové na počátku adolescence, což spolu s klesajícím významem logiky může být projevem „prvního vystřízlivění“ nebo–li ztráty iluzí při setkání s „realitou“. Významy připisované hodnotám učni prvních a posledních ročníků se jeví podstatně konstantněji, než je tomu při srovnání hodnot studentů prvních a posledních ročníků. U učňů posledních ročníků je ve srovnání s jejich mladšími kolegy markantní především rostoucí význam zodpovědnosti a výrazná touha po svobodě (v překvapivém kontrastu se studenty – chlapci posledních ročníků), což ve vztahu ke skutečnosti blížícího se konce studia naznačuje jejich připravenost čelit nárokům spojeným s pozvolným nástupem mladé dospělosti.

104

11.

SOUHRN

Předmětem našeho zájmu jsou hodnoty preferované současnou středoškolskou a učňovskou mládeží prvních a posledních ročníků studia. Vývojové období adolescence, ve kterém se naši respondenti nachází, je považováno za stěžejní ve vývoji osobní identity, mravních a charakterových rysů, a proto nás zajímá, jaká jsou jejich hodnotová uspořádání, zda se signifikantně liší s ohledem na typ vzdělání, věk a pohlaví, a pokud ano, tak v jaké oblasti hodnot a v jakém směru ke změnám dochází. V teoretické části práce nejdříve obecně pojednáváme o problematice hodnot. Zaobíráme se obtížností jednoznačného vymezení pojmu hodnota, zabýváme se funkcemi hodnot, osvětlujeme psychologickou podstatu procesu hodnocení, věnujeme se oblasti klasifikace hodnot a uvádíme možná třídící hlediska. Rovněž uvažujeme o systému hodnot a hodnotové orientace, která nám pomáhá objasnit příčiny lidské činnosti. V souvislosti s problematikou tvorby, stabilizace a udržování hodnot zdůrazňujeme roli primární rodiny jako prvního a nejdéle působícího socializačního činitele s významným vlivem na vytváření a předávání hodnot jedinci. Uvádíme také řadu činitelů podporujících odolnost hodnoty vůči změnám. Přestože hodnoty patří mezi stabilnější prvky osobnosti, jejich trvání není absolutní a v souvislosti s celoživotním vývojem osobnosti dochází i zde ke změnám, zamýšlíme se tedy rovněž nad hlavními faktory transformace hodnot a hodnotového systému. Dále se věnujeme charakteristice období adolescence. V souvislosti s periodizací vývoje pro účely naší práce toto období vymezujeme. Uvádíme některé z hlavních teoretických přístupů k dospívání a snažíme se o předestření stěžejních problémů a úkolů uvedeného období. Všímáme si úrovně tělesného, kognitivního a emočního vývoje, stejně jako vývoje volních vlastností. Velkou pozornost věnujeme problematice vývoje identity adolescenta, protože ačkoli je hledání, vytváření, ujasňování a upevňování identity procesem celoživotním, právě adolescence je vrcholem osobního zápasu o identitu. Toto období má rovněž svoji společenskou hodnotu, zajímá nás tedy role rodiny, vrstevnické skupiny, školy a hodnoty vzdělání v procesu socializace a především úroveň morálního vývoje a problematika hodnot v adolescenci. Teoretickou část práce uzavíráme celkovým pohledem na současnou generaci mládeže a některými poznatky z dosavadních výzkumů hodnot mládeže.

105

Ve výzkumné části zjišťujeme hodnoty učňů a studentů prvních a posledních ročníků studia; ověřujeme rozdíly mezi sledovanými skupinami mládeže s ohledem na typ vzdělání, věk a pohlaví. Výzkumu se zúčastnili studenti a učni prvních a posledních ročníků celkem čtyřech středních škol (Olomouc a Ostrava) a dvou učilišť (Olomouc) různého zaměření. Soubor tvořilo celkem 431 respondentů, z toho 145 studentů 1. ročníků (96 dívek a 49 chlapců), 99 učňů 1. ročníků (69 dívek a 30 chlapců), 122 studentů posledních ročníků (67 dívek a 35 chlapců) a 65 učňů posledních ročníků (35 dívek a 30 chlapců). Pro výzkum hodnot jsme použili Rokeachův inventář hodnot obsahující dva sloupce pojmů, 18 hodnot terminálních a 18 instrumentálních. Respondenti měli sestupným způsobem od 1 do 18 očíslovat (tj.seřadit) hodnoty v jednotlivých sloupcích podle významu, který pro ně osobně uvedené hodnoty představují. Výsledky byly ověřeny statistickými postupy (MS Office program Excel 2003). Považujeme za vhodné uvést, že některé pojmy Rokeachova dotazníku nabývaly pro respondenty víceznačného významu a nebyli si jisti, jak mají tyto pojmy chápat. Zejména se jednalo o hodnoty smířlivost (s čím?), čistota (čeho?), schopnost (čeho?) a spása duše (týká se jen věřících?), dále se objevily nejasnosti v rozdílu mezi pojmy nezávislost a svoboda a terminální hodnota štěstí byla naprostou většinou respondentů chápána instrumentálně ve smyslu „good luck“. V mnohých případech je navíc „skutečný“ význam hodnoty těžko „uchopitelný“, protože při srovnávání průměrů, mediánů a modů hodnoty dochází k nesouladu mezi výsledky tohoto srovnání a výsledným srovnáním umístění hodnoty ve sledovaných hierarchiích, což komplikuje následné úvahy o „skutečných“ významech sledovaných hodnot a jejich srovnávání. Přes výše uvedené metodologické nedostatky nám náš výzkum poskytl zjištění, že ačkoli mezi celkovými hierarchiemi hodnot sledovaných skupin mládeže neexistuje signifikantní rozdíl, rozborem jednotlivých hodnot se u většiny z nich potvrdil statisticky významný rozdíl v jim přisuzovaném významu mezi sledovanými skupinami. Výsledky práce naznačují, podobně, jako tomu bylo v naší bakalářské práci (Gyuránová, 2008), že současná mládež obecně, tedy bez ohledu na typ vzdělání, věk a pohlaví stále považuje za nejdůležitější atributy svého života především rodinné bezpečí, upřímné přátelství, štěstí, zralou lásku, spokojenost a svobodu. Všemi chlapci (avšak učni více, než studenty) je rovněž velmi ceněn pohodlný život. Mládež obecně vysoce hodnotí zodpovědnost, poctivost a ochotu. 106

Zásadní rozdíl mezi učni a studenty se projevuje zejména v hodnocení pohodlného života, čistoty, smířlivosti, intelektu, moudrosti, vnitřní harmonie, sebeúcty, ctižádostivosti a nezávislosti. Zatímco učni výrazněji upřednostňují pohodlný život, čistotu a smířlivost, studenti přisuzují podstatně větší důležitost intelektu, moudrosti, vnitřní harmonii, sebeúctě, ctižádostivosti a nezávislosti. Bez ohledu na typ vzdělání, věk a pohlaví současná mládež všeobecně nízce hodnotí fantazii, smířlivost, poslušnost, bezpečnost národa, mír ve svět a spásu duše, z čehož lze usoudit, že je realistická, s malým zájmem o spiritualismus, přeje si být zásadová a nekonformní a necítí se aktuálně ohrožena válečným konfliktem. S blížícím se koncem adolescence je u starších respondentů zřejmá vyšší potřeba vnitřní harmonie a sebeúcty (především u studentů). Dochází k pozvolnému odpoutávání se od rodinného bezpečí a upřednostňování zralé lásky před upřímným přátelstvím. Starší respondenti jsou ctižádostivější (spíše studenti), obecně více oceňují intelekt a touží být schopní a spokojení. Jsou však poněkud méně odvážní, než jejich mladší kolegové na počátku adolescence, což spolu s obecně klesajícím významem logiky může být projevem „prvního vystřízlivění“ nebo–li ztráty iluzí při setkání s „realitou“. „Naivní“ představy bývají korigovány často více či méně „nelogickou“ zkušeností, mnohé prožitky přestávají být neznámé a překvapující a původního nadšení již ubývá. Významy připisované hodnotám učni prvních a posledních ročníků se jeví podstatně konstantněji, než je tomu při srovnání hodnot studentů prvních a posledních ročníků. U učňů posledních ročníků je ve srovnání s jejich mladšími kolegy markantní především rostoucí význam zodpovědnosti a výrazná touha po svobodě, což ve vztahu ke skutečnosti blížícího se konce studia naznačuje jejich připravenost čelit nárokům spojeným s pozvolným nástupem mladé dospělosti. Naše zjištění se jeví s drobnými nuancemi v relaci s poznatky dosavadních výzkumů. Vzhledem k

již zmíněné, poněkud nedostatečné diferencovanosti pojmů

Rokeachova inventáře, která tak umožňuje respondentům příliš široké chápání významu některých pojmů, by se případný budoucí výzkum mohl dále zaměřit na obsahovou analýzu respondenty seřazených hodnot, což by nesporně zvýšilo validitu výzkumu.

107

12. POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE Balcar, K. (1983). Úvod do studia psychologie osobnosti. Praha: SPN. Bikmetov, E. Iu. (2008, September). The Interaction Between the Family and the School in the Socialization of the Individual. Russian Education & Society, Sep2008, Vol. 50 Issue 9, p39–52. Zdroj: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&AN=36073017&site=ehost– live (5. 10. 2009) Cakirpaloglu, P. (2004). Psychologie hodnot. Olomouc: Votobia. Čížková, J. (2000). Komparace hodnotové orientace vysokoškoláků a středoškoláků. In Socialia 99 – mládež v postmoderní době. Sborník příspěvků z mezinárodní konference konané v Hradci Králové 12. a 13. října 1999. Hradec Králové: Gaudeaumus. Dosedlová, L. (2007). Hodnotová orientace jako moderátor životní spokojenosti. In Fialová, L., Wellness, zdraví a životní styl. Praha: UK. Dvořáková, J. (2008). Morální usuzování – vliv hodnot, osobnosti a morální identity. Brno: Masarykova univerzita. Erikson, E. (2002). Dětství a společnost. Praha: Argo. Fromm, E. (2001). Mít, nebo být? Praha: Aurora. Gillernová, I. (2005). Způsob výchovy v současné české rodině z pohledu dospívajících chlapců a dívek. In Psychologické dny 2004 „Svět žen a mužů. Polarita a vzájemné obohacování“. Sborník z konference Psychologické dny Olomouc 2004. Olomouc: UP. Grác, J. (1979). Pohľady do psychológie hodnotovej orientácie mládeže. Bratislava: SPN. Grác, J. (1985). Persuázia – ovplyvňovanie človeka človekom. Martin: Osveta. Grác, J. (1990). Exemplifikácia. Vzory a modely v životě človeka. Bratislava: Obzor. Gyuránová, E. (2008).Hodnoty středoškolské mládeže.Bakalářská práce. Olomouc: FF UP Higgs, L. (2009, August 27). Tens of thousands of 16–year–olds left without a job or apprenticeship. Children & Young People Now. Zdroj: http://www.cypnow.co.uk/Archive/929095/Tens–thousands–16–year–olds–left–without– job–apprenticeship/ (8. 11. 2009) Hnilica, K. (2007). Vývoj a změny hodnot v dospělosti. Československá psychologie, LI, č. 5, s. 437 – 463. Homola, M., Trpišovská, D.(1992). Psychologie osobnosti (Stručný výkladový slovník). Olomouc: FF UP.

108

Homola, M. (1979). Přehled psychologie osobnosti. Olomouc: FF UP. Horák, J. (1997). Kapitoly z teorie výchovy: problematika hodnot a hodnotové orientace, 1. a 2. díl. Liberec: Technická univerzita. Horáková, N. (2005, prosinec). Co je pro nás v životě důležité. Elektronický časopis CVVM Sociologického ústavu AV ČR Naše společnost, ročník 2005, č.2, kategorie Souvislosti. Zdroj: http://www.cvvm.cas.cz/upl/nase_spolecnost/100045s_horakova-hodnoty.pdf (20.2. 2010) Janiš, J., Dvořáková, S. (2002). Rodičovství očima středoškoláků. In Socialia 2002 – k sociální analýze mládeže. Sborník příspěvků z mezinárodní konference konané v Hradci Králové 10. – 11. 10. 2002. Hradec Králové: Gaudeaumus. Jelínková, J., Tyrlík, M. (2003b). Vliv hodnotové orientace na percepci odpovědnosti u českých adolescentů. In Sociální procesy a osobnost 2003. Sborník příspěvků 6. ročníku konference. Brno: Psychologický ústav FF MU. Jelínková, J., Tyrlík, M. (2005d). Typologie hodnot u vysokoškolských studentek. In Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Brno: Masarykova univerzita. Klapal, V., Neumeister P. (2000). Pohled na výchovu dospívající mládeže prizmatem hodnotového systému. In Socialia 99 – mládež v postmoderní době. Sborník příspěvků z mezinárodní konference konané v Hradci Králové 12. a 13. října 1999. Hradec Králové: Gaudeaumus. Klapal, V. (2002). Aktuální problémy učňovské mládeže na Olomoucku. In Socialia 2002 „K sociální analýze mládeže“. Sborník příspěvků z mezinárodní konference konané v Hradci Králové 10. – 11. 10. 2002. Hradec Králové: Gaudeaumus. Klčovanská, E. (2004). Hodnotová orientácia súčasnej mládeže a jej význam v pedagogickom procese. Zdroj: http://www.uski.sk/frames_files/ran/2004/ran–2004–1–02.pdf Kouteková, M. (2002). Hodnotová orientácia stredoškolskej mládeže. In Socialia 2002 „K sociální analýze mládeže“. Sborník příspěvků z mezinárodní konference konané v Hradci Králové 10. – 11. 10. 2002. Hradec Králové: Gaudeaumus. Kraus, B. (2001). Volný čas dětí a mládeže v pedagogickém výzkumu. In Nové možnosti vzdělávání a pedagogický výzkum. Sborník příspěvků z IX. Celostátní konference ČAPV s mezinárodní účastí. Ostrava: PF OU Křivohlavý, J. (2004). Pozitivní psychologie. Praha: Portál. Kučerová, S. (1996). Člověk, hodnoty a výchova: kapitoly z filozofie výchovy. Prešov: ManaCom. Langmeier,J., Krejčířová, D. (1998). Vývojová psychologie. Praha: Grada Publishing.

109

Lašek, J., Zemanová, L. (2002). Životní spokojenost studentů a klima třídy střední školy. In Socialia 2002 – k sociální analýze mládeže. Sborník příspěvků z mezinárodní konference konané v Hradci Králové 10. – 11. 10. 2002. Hradec Králové: Gaudeaumus. Lusková, E., Blinka, L., Šmahel D. (2008, září). Blog jako cesta k porozumění dospívajícím. Elektronický časopis ČMPS E–psychologie, roč. 2, č. 3. Zdroj: http://e–psycholog.eu/clanek/22?lang=cz (10.10.2009) Macek, P. (2003). Adolescence. Praha: Portál. Madrasová–Gecková, A., Tavel, P., Gajdošová, B., Orosová, O., Žežula, I., van Dijk, J.P., (2008). Socioekonomické a psychocoiálne faktory zmyslu pre integritu u adolescentov. Československá psychologie, LII, č. 2, s. 132 – 144. Miovský, M. (2004). Diplomové práce v oboru psychologie. Olomouc: UP. Nakonečný, M. (1997). Psychologie osobnosti. Praha: Academia. Nelson, R.M., DeBacker, T.K. (2008, Winter). Achievement Motivation in Adolescents – The Role of Peer Climate and Best Friends. Journal of Experimental Education, Winter2008, Vol. 76 Issue2, p170–189. Zdroj: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&AN=28448073&site=ehost– live (5. 10. 2009) Papřoková, A. (2007). Hodnota vzdělání v současné společnosti. In Člověk – Dějiny – Hodnoty – III. Sborník materiálů z mezinárodní vědecké konference konané ve dnech 25. – 26. září 2006 v Ostravě. Ostrava: Repronis. Petrová, A. (2000). Některé poznatky z výzkumu sebepojetí adolescentů. In Socialia 99 – mládež v postmoderní době. Sborník příspěvků z mezinárodní konference konané v Hradci Králové 12. a 13. října 1999. Hradec Králové: Gaudeaumus. Pilowsky, D. J., Keyes, K. M., Hasin, D. S. (2009, February). Averse Childhood Events and Lifetime Alkohol Dependence. American Journal of Public Health, Feb2009, Vol. 99 Issue 2, p258–263. Zdroj: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&AN=36300994&site=ehost– live (20. 5. 2009) Preissová Krejčí, A., Čadová, L. (2006). Hodnotová orientace a životní postoje současných adolescentů. Elektronický časopis Paidagogos, ročník 2006, č. 1, čl. 1. Zdroj: http://www.paidagogos.net/issues/2006/1/1/article.html (5. 1. 2010) Prudký, L. (2004). Hodnoty a normy v české společnosti – stav a vývoj v posledních letech. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s.r.o. Průcha, J. (2000). K metodologii výzkumu hodnot mládeže – inspirace z Finska. In Socialia 99 – mládež v postmoderní době. Sborník příspěvků z mezinárodní konference konané v Hradci Králové 12. a 13. října 1999. Hradec Králové: Gaudeaumus.

110

Rašticová, M. (2009, březen). Predikátory nespokojenosti s tělem a souvislost s depresí v adolescenci. Elektronický časopis ČMPS E–psychologie, roč. 3, č. 1. Zdroj: http://e–psycholog.eu/pdf/rasticova.pdf (10. 10. 2009) Reiterová, E. (2004). Statistické metody. Olomouc: UP. Řehan, V., Cakirpaloglu, P. (2000). Sociální status a hodnotová orientace mladé generace. Československá psychologie, XLIV, č. 3, str. 202 – 215. Říčan, P. (2004). Cesta životem. Praha: Portál. Sak, P. (1998). Media v životě mládeže. Anotace výzkumu. Zdroj: http://www.insoma.cz/index.php?id=3&d_1=research&d_2=media&d_3=&n=3 (4.1. 2010) Sak, P., Saková, K. (2004). Mládež na křižovatce – Sociologická analýza postavení mládeže ve společnosti a její úlohy v procesech evropeizace a informatizace. Praha: Svoboda servis. Sak, P. (2005). Souvislosti mezi změnami společnosti, systému hodnot a rodiny. Referát z mezinárodní konference „Rodina na prelome tisícročia“ konané v Bratislavě 16. – 17. 5. 2005. Zdroj: http://www.insoma.cz/index.php?id=1&n=1&d_1=paper&d_2=2005_05 (14. 12. 2009) Sak, P. (2006). Vzdělání v životním stylu člověka informační společnosti. In Socialia 2006. Sborník příspěvků z mezinárodní konference konané v Hradci Králové 20. – 21. 10. 2006. Hradec Králové: Gaudeaumus. Semenov, V. E. (2008, January). The Value Oientations of Today´s Young People. Russian Education & Society, Jan2008, Vol. 50 Issue1, p29–43. Zdroj: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&AN=34547714&site=ehost– live (19. 3. 2009) Schusterová, N. (2007): Vzťah hodnot, cieľov a subjektívnej pohody. Československá psychologie, LI, č. 1, str. 48 – 57. Špičák, J. (2000). Může současná rodina usměrňovat mravní vývoj středoškoláků? In Socialia 99 – mládež v postmoderní době. Sborník příspěvků z mezinárodní konference konané v Hradci Králové 12. a 13. října 1999. Hradec Králové: Gaudeaumus. Vágnerová, M., Valentová, L. (1991). Psychický vývoj dítěte a jeho variabilita. Praha: Karolinum. Vágnerová, M. (1999): Vývojová psychologie. Praha: Karolinum. Vágnerová, M. (2005): Vývojová psychologie 1. Praha: Karolinum Veldová, Z. (2007, březen). Tabu v rodinné komunikaci očima adolescentů. Elektronický časopis ČMPS E–psychologie, roč. 1, č. 1. Zdroj: http://e–psycholog.eu/pdf/veldova.pdf (10.10. 2009)

111

Seznam příloh:  Příloha č. I:

Abstrakt práce, klíčová slova – v českém jazyce Abstrakt práce, klíčová slova – v anglickém jazyce

 Příloha č. II:

Zadání diplomové práce

 Příloha č. III:

Rokeachův inventář hodnot

 Příloha č. IV a): Hierarchie hodnot – Gymnázium Čajkovského Olomouc celkem  Příloha č. IV b): Hierarchie hodnot – Gymnázium Čajkovského Olomouc dívky  Příloha č. IV c): Hierarchie hodnot – Gymnázium Čajkovského Olomouc chlapci  Příloha č. V a): Hierarchie hodnot – Obchodní akademie Olomouc celkem  Příloha č. V b): Hierarchie hodnot – Obchodní akademie Olomouc dívky  Příloha č. V c): Hierarchie hodnot – Obchodní akademie Olomouc chlapci  Příloha č. VI

: Hierarchie hodnot – Střední průmyslová škola strojnická Olomouc

 Příloha č. VII a): Hierarchie hodnot – Střední zdravotní škola Ostrava celkem  Příloha č. VII b): Hierarchie hodnot – Střední zdravotní škola Ostrava dívky  Příloha č. VII c): Hierarchie hodnot – Střední zdravotní škola Ostrava chlapci  Příloha č. VIIIa): Hierarchie hodnot – Střední odborné učiliště obchodu a služeb Štursova Olomouc celkem  Příloha č. VIIIb): Hierarchie hodnot – Střední odborné učiliště obchodu a služeb Štursova Olomouc dívky  Příloha č. VIIIc): Hierarchie hodnot – Střední odborné učiliště obchodu a služeb Štursova Olomouc chlapci  Příloha č. IX a): Hierarchie hodnot – Střední škola polytechnická Rooseveltova Olomouc celkem  Příloha č. IX b): Hierarchie hodnot –Střední škola polytechnická Rooseveltova Olomouc dívky  Příloha č. IX c): Hierarchie hodnot –Střední škola polytechnická Rooseveltova Olomouc chlapci  Příloha č. X:

Spearmannův koeficient

 Příloha č. XI:

Fischerův f – test

 Příloha č. XII:

Studentův t – test (ukázka; plná verze je k dispozici u autorky práce)

Vysoká škola: Univerzita Palackého Olomouc

Fakulta:

Katedra:

Akademický rok: 2009/2010

Psychologie

Filozofická

ABSTRAKT DIPLOMOVÉ PRÁCE

Jméno:

Eva Gyuránová

Osobní číslo:

I08130

Rok imatrikulace:

2008

Studijní obor:

N770 – Psychologie

Vedoucí práce:

doc. PhDr. Vladimír Řehan

Oponent: Počet stran:

111

Počet příloh:

11 (27 stran)

Počet titulů použité literatury: 58

Název práce:

Hodnoty středoškolské a učňovské mládeže Anotace:

Předmětem zájmu je zjišťování hodnot preferovaných současnou středoškolskou a učňovskou mládeží prvních a posledních ročníků jejich studia. Teoretická část práce je věnována problematice hodnot, charakteristice období adolescence a celkovému pohledu na současnou generaci dospívajících včetně poznatků z některých dosavadních výzkumů. Výzkumná část práce ověřuje rozdíly v pojímání hodnot mládeží v průběhu adolescence. S ohledem na typ vzdělání, věk a pohlaví srovnává hodnotové hierarchie sledovaných skupin mládeže a význam přisuzovaný jednotlivým hodnotám.

Klíčová slova:

Adolescence, hierarchie, hodnota, hodnotový systém, mládež, středoškolská, učňovská

University:

Palacky University Olomouc

Department: Psychologie

Fakulty:

Philosophical

Academic year:

2009/2010

ABSTRACT OF THE DIPLOMA THESIS

Name:

Eva Gyuránová

Personal No:

I08130

Year of matriculation:

2008

Branch:

N7701 – Psychology

Supervisor:

doc. PhDr. Vladimír Řehan

Opponent: Number of pages:

111

Number of appendices:

11 (27 pages)

Number of used references: 58

Title of the Diploma Thesis:

The Values of the Secondary School Students and Apprentices Annotation:

The topic of this work is the determination of values preferred by contemporary young people of college and apprenticeship age in the first and last years of their studies. The theoretical section concentrates on values, adolescent – age characteristics, as well as a general overview of the present adolescent generation that includes some up to date research findings. The practical section of my work verifies differences in embracement of values by young people in their adolescence. Taking into account their age, gender and kind of education, it compares the value hierarchy of the tracked groups of young people and the significance attributed to particular values.

Key words: adolescence, apprentices, hierarchy, value, value systém, secondary school students

ročník: věk: žena – muž

(nehodící se škrtněte)

Rokeachův inventář hodnot Očíslujte v pořadí od 1 do 18 oba následující sloupce hodnot podle významu, který pro Vás uvedené hodnoty mají. K hodnotě s nejvyšším významem připište číslo 1, další významné hodnotě dejte číslo 2 a pak pokračujte dál až do čísla 18, což by měla být hodnota nejméně důležitá. Očíslujte, prosím, oba sloupce.

Hodnoty

I

Hodnoty II

(___) pohodlný život

(___) ctižádostivost

(___) vzrušující život

(___) svobodomyslnost

(___) pocit úspěšnosti

(___) schopnost

(___) rodinné bezpečí

(___) veselost

(___) svoboda

(___) čistota

(___) štěstí

(___) odvaha

(___) vnitřní harmonie

(___) smířlivost

(___) zralá láska

(___) ochota

(___) bezpečnost národa

(___) poctivost

(___) mír ve světě

(___) fantazie

(___) krása

(___) nezávislost

(___) rovnost

(___) intelekt

(___) spokojenost

(___) logika

(___) spása duše

(___) laskavost

(___) sebeúcta

(___) poslušnost

(___) společenské uznání

(___) přívětivost

(___) upřímné přátelství

(___) zodpovědnost

(___) moudrost

(___) sebekontrola

Příloha č. IV a): Gymnázium Čajkovského Olomouc počet GCAJK OL 29 TH

ArP

počet

1. ročníky celkem Mdn

GCAJK OL 20

Mod

TH

ArP

poslední ročníky celkem Mdn

Mod

1. rodinné bezpečí

3,45

2

1

1. štěstí

3,65

2

1

2. upřímné přátelství

4,86

4

2

2. rodinné bezpečí

5,15

4

3

3. svoboda

5,17

5

1

3. upřímné přátelství

5,50

4

2

4. štěstí

6,55

6

6

4. svoboda

5,60

5

2

5. moudrost

7,93

8

5

5. spokojenost

6,50

6

4

6. zralá láska

8,24

7

7

6. vnitřní harmonie

6,95

5

2

7. spokojenost

8,72

9

9

7. zralá láska

8,20

8

3

8. vnitřní harmonie

9,24

10

11

8. sebeúcta

8,50

8

8

9. pocit úspěšnosti

9,79

9

8

9. moudrost

8,55

8

8

10. vzrušující život

10,66

11

18 10. pocit úspěšnosti

9,50

10

10

11. rovnost

11,07

12

8 11. vzrušující život

11,10

11

7

12. pohodlný život

11,17

12

11,80

12

15

13. mír ve světě

11,34

12

12,65

14

17

14. společenské uznání

11,34

13

13 14. pohodlný život

12,85

14

17

15. sebeúcta

11,83

11

10 15. mír ve světě

12,90

15

16

16. bezpečnost národa

12,41

13

16 16. krása

13,30

14

16

17. spása duše

13,10

16

18 17. bezpečnost národa

13,55

15

13

18. krása

13,79

15

16 18. spása duše

15,50

16

18

IH

ArP

Mdn

13 12. společenské uznání 9 13. rovnost

Mod

IH

ArP

Mdn

Mod

1. zodpovědnost

4,76

4

2

1. intelekt

4,85

4

1

2. sebekontrola

7,52

7

1

2. zodpovědnost

6,30

5

5

3. veselost

7,62

7

3

3. schopnost

6,70

7

7

4. poctivost

7,69

6

1

4. ctižádostivost

7,85

9

9

5. nezávislost

8,07

9

9

5. poctivost

8,20

8

8

6. ochota

8,28

8

7

6. veselost

8,35

7

4

7. schopnost

8,31

8

8

7. ochota

8,40

9

9

8. odvaha

8,31

8

8

8. sebekontrola

8,40

9

3

9. intelekt

8,62

7

7

9. laskavost

8,80

10

11

10. logika

9,00

10

8,90

9

16

11. svobodomyslnost

9,28

9

9,20

8

15

12. čistota

9,83

11

11 12. logika

9,60

10

10

13. laskavost

10,14

11

12 13. svobodomyslnost

10,85

10

7

14. ctižádostivost

10,69

11

11,30

13

13

15. přívětivost

12,55

13

13 15. fantazie

12,20

13

17

16. fantazie

12,72

15

18 16. čistota

12,40

14

18

17. poslušnost

13,62

15

18 17. smířlivost

13,30

15

15

18. smířlivost

13,86

15

12 18. poslušnost

15,15

16

18

12 10. nezávislost 4 11. odvaha

9 14. přívětivost

Příloha č. IV b): Gymnázium Čajkovského Olomouc počet GCAJK OL 18 TH

ArP

počet

1. ročníky dívky Mdn

GCAJK OL 17

Mod

TH

ArP

poslední ročníky dívky Mdn

Mod

1. rodinné bezpečí

2,56

2

1

1. štěstí

3,88

2

1

2. upřímné přátelství

4,00

3

2

2. rodinné bezpečí

5,24

3

3

3. svoboda

5,61

6

1

3. upřímné přátelství

5,47

4

2

4. štěstí

5,94

6

6

4. svoboda

5,76

4

2

5. moudrost

7,89

6

5

5. spokojenost

6,82

6

4

6. spokojenost

8,17

9

9

6. vnitřní harmonie

7,65

6

4

7. zralá láska

8,94

7

7

7. zralá láska

8,24

8

3

8. pocit úspěšnosti

9,22

8

8

8. moudrost

8,41

8

8

9. pohodlný život

9,44

11

13

9. sebeúcta

8,59

8

6

10. vnitřní harmonie

10,28

11

5 10. pocit úspěšnosti

9,35

10

10

11. vzrušující život

11,28

12

18 11. vzrušující život

11,06

11

7

12. mír ve světě

11,72

12

11,35

12

15

13. společenské uznání

11,72

13

13 13. rovnost

12,41

13

17

14. rovnost

11,83

13

12 14. mír ve světě

12,47

14

16

15. sebeúcta

12,17

13

10 15. krása

13,06

14

16

16. bezpečnost národa

12,67

14

16 16. bezpečnost národa

13,35

14

13

17. krása

13,39

14

11 17. pohodlný život

13,53

14

17

18. spása duše

13,67

17

18 18. spása duše

15,24

16

18

IH

ArP

Mdn

8 12. společenské uznání

Mod

IH

ArP

Mdn

Mod

1. zodpovědnost

3,83

3

2

1. intelekt

5,35

4

3

2. poctivost

6,50

5

1

2. schopnost

6,06

5

7

3. veselost

6,67

6

2

3. zodpovědnost

6,76

5

1

4. sebekontrola

7,33

7

3

4. poctivost

7,88

8

8

5. odvaha

8,06

8

8

5. ochota

8,12

9

9

6. ochota

8,28

8

7

6. nezávislost

8,12

8

13

7. schopnost

8,44

8

8

7. veselost

8,29

6

4

8. nezávislost

8,61

9

14

8. ctižádostivost

8,41

9

9

9. svobodomyslnost

9,22

8

7

9. laskavost

8,88

10

11

10. laskavost

9,83

11

6 10. sebekontrola

8,88

9

9

11. intelekt

9,94

10

11 11. odvaha

9,24

8

15

12. logika

10,11

12

4 12. logika

10,12

10

10

13. čistota

10,56

11

11 13. přívětivost

10,82

12

13

14. ctižádostivost

11,44

11

10 14. svobodomyslnost

11,06

10

8

15. poslušnost

11,78

14

15 15. čistota

11,82

13

18

16. přívětivost

12,61

13

13 16. fantazie

12,59

14

17

17. fantazie

13,00

17

18 17. smířlivost

13,53

15

15

18. smířlivost

14,00

15

12 18. poslušnost

14,76

14

18

Příloha č. IV c): Gymnázium Čajkovského Olomouc počet GCAJK OL 11 TH

ArP

počet

1. ročníky chlapci Mdn

GCAJK OL 3

Mod

TH

ArP

poslední ročníky chlapci Mdn

Mod

1. svoboda

4,45

2

1

1. štěstí

2,33

1

1

2. rodinné bezpečí

4,91

3

1

2. vnitřní harmonie

3,00

2

2

3. upřímné přátelství

6,27

7

8

3. rodinné bezpečí

4,67

6

#N/A

4. zralá láska

7,09

6

6

4. svoboda

4,67

5

#N/A

5. štěstí

7,55

7

6

5. spokojenost

4,67

4

#N/A

6. vnitřní harmonie

7,55

7

11

6. upřímné přátelství

5,67

4

#N/A

7. moudrost

8,00

9

9

7. zralá láska

8,00

7

#N/A

8. vzrušující život

9,64

10

15

8. sebeúcta

8,00

8

#N/A

9. spokojenost

9,64

9

13

9. pohodlný život

9,00

9

#N/A

9,82

10

9,33

9

#N/A

11. pocit úspěšnosti

10,73

10

15 11. pocit úspěšnosti

10,33

13

#N/A

12. mír ve světě

10,73

12

12 12. vzrušující život

11,33

12

12

13. společenské uznání

10,73

10

14,00

14

#N/A

14. sebeúcta

11,27

10

10 14. společenské uznání

14,33

16

#N/A

15. bezpečnost národa

12,00

13

13 15. bezpečnost národa

14,67

15

#N/A

16. spása duše

12,18

16

18 16. krása

14,67

14

#N/A

17. pohodlný život

14,00

16

18 17. mír ve světě

15,33

16

#N/A

18. krása

14,45

16

17 18. spása duše

17,00

18

18

10. rovnost

IH

ArP

Mdn

8 10. moudrost

#N/A 13. rovnost

Mod

IH

ArP

Mdn

Mod

1. zodpovědnost

6,27

6

2

1. intelekt

2,00

1

1

2. intelekt

6,45

6

2

2. zodpovědnost

3,67

3

3

3. nezávislost

7,18

6

3

3. ctižádostivost

4,67

6

6

4. logika

7,18

6

5

4. sebekontrola

5,67

4

#N/A

5. sebekontrola

7,82

8

8

5. logika

6,67

2

2

6. schopnost

8,09

9

10

6. laskavost

8,33

9

9

7. ochota

8,27

8

7

7. veselost

8,67

10

#N/A

8. čistota

8,64

9

7

8. odvaha

9,00

8

#N/A

9. odvaha

8,73

8

13

9. svobodomyslnost

9,67

9

#N/A

10. veselost

9,18

9

16 10. ochota

10,00

11

#N/A

11. svobodomyslnost

9,36

10

10 11. poctivost

10,00

14

#N/A

12. ctižádostivost

9,45

11

9 12. fantazie

10,00

8

#N/A

13. poctivost

9,64

10

4 13. schopnost

10,33

11

#N/A

14. laskavost

10,64

11

12 14. smířlivost

12,00

12

12

15. fantazie

12,27

13

13 15. nezávislost

13,33

16

16

16. přívětivost

12,45

13

15 16. přívětivost

14,00

15

#N/A

17. smířlivost

13,64

15

15 17. čistota

15,67

15

#N/A

18. poslušnost

16,64

18

18 18. poslušnost

17,33

17

17

Příloha č. V a): Obchodní akademie Olomouc počet OA OL 32 TH

ArP

počet

1. ročníky celkem Mdn

OA OL 30

Mod

TH

ArP

poslední ročníky celkem Mdn

Mod

1. upřímné přátelství

3,75

3

1

1. štěstí

4,77

5

6

2. rodinné bezpečí

3,91

2

2

2. upřímné přátelství

5,43

4

4

3. štěstí

3,97

4

1

3. svoboda

5,80

5

2

4. svoboda

6,09

5

5

4. rodinné bezpečí

6,10

4

1

5. zralá láska

6,78

6

3

5. spokojenost

6,77

7

2

6. spokojenost

7,63

8

10

6. zralá láska

7,03

5

3

7. pohodlný život

10,06

10

14

7. moudrost

8,83

8

8

8. pocit úspěšnosti

10,16

9

13

8. pohodlný život

8,93

9

10

9. moudrost

10,47

11

13

9. pocit úspěšnosti

9,27

9

5

10. vnitřní harmonie

10,50

12

17 10. sebeúcta

9,43

10

13

11. mír ve světě

10,69

11

16 11. společenské uznání

10,20

10

9

12. vzrušující život

11,00

12

14 12. vnitřní harmonie

10,50

11

14

13. sebeúcta

11,00

10

10 13. vzrušující život

10,93

12

6

14. krása

11,78

11

11 14. krása

11,80

13

13

15. společenské uznání

11,97

12

12 15. mír ve světě

12,43

14

17

16. bezpečnost národa

12,09

14

15 16. rovnost

13,37

14

18

17. rovnost

13,31

14

12 17. bezpečnost národa

14,13

15

15

18. spása duše

15,59

18

18 18. spása duše

14,87

17

18

IH

ArP

Mdn

Mod

IH

ArP

Mdn

Mod

1. veselost

5,84

4

2

1. nezávislost

6,70

6

7

2. zodpovědnost

5,84

6

2

2. veselost

7,03

8

3

3. laskavost

7,47

8

3

3. poctivost

7,20

5

3

4. sebekontrola

7,56

8

8

4. zodpovědnost

7,20

7

7

5. ochota

8,22

8

6

5. schopnost

7,27

7

8

6. poctivost

8,53

9

5

6. ochota

7,73

7

2

7. nezávislost

8,59

8

8

7. laskavost

8,13

8

9

8. odvaha

8,66

8

6

8. odvaha

8,57

9

4

9. svobodomyslnost

9,03

10

13

9. intelekt

8,60

7

6

9,72

11

9,00

8

6

11. intelekt

10,28

11

15 11. sebekontrola

9,00

9

9

12. ctižádostivost

10,78

11

18 12. svobodomyslnost

9,70

11

5

13. logika

10,88

12

9 13. čistota

10,23

12

17

14. čistota

11,09

13

17 14. logika

10,93

11

8

15. fantazie

11,16

11

18 15. přívětivost

12,07

13

14

16. přívětivost

11,66

12

15 16. fantazie

13,00

14

16

17. smířlivost

11,97

13

14 17. smířlivost

13,93

15

15

18. poslušnost

13,56

15

18 18. poslušnost

14,80

16

18

10. schopnost

3 10. ctižádostivost

Příloha č. V b): Obchodní akademie Olomouc počet OA OL 28 TH

ArP

počet

1. ročníky dívky Mdn

OA OL 22

Mod

TH

ArP

poslední ročníky dívky Mdn

Mod

1. rodinné bezpečí

3,68

2

2

1. štěstí

4,05

4

6

2. upřímné přátelství

4,04

4

1

2. svoboda

4,91

4

2

3. štěstí

4,11

4

4

3. upřímné přátelství

5,05

4

4

4. svoboda

6,07

5

5

4. rodinné bezpečí

5,14

4

1

5. zralá láska

6,61

6

3

5. spokojenost

6,50

7

2

6. spokojenost

7,46

8

10

6. zralá láska

6,68

5

3

7. pohodlný život

9,64

9

17

7. moudrost

9,00

8

7

8. vnitřní harmonie

10,64

12

17

8. sebeúcta

9,32

10

11

9. pocit úspěšnosti

10,68

11

13

9. pohodlný život

9,45

9

10

10. mír ve světě

10,75

11

16 10. pocit úspěšnosti

9,45

9

9

11. vzrušující život

10,79

12

14 11. společenské uznání

10,05

10

12

12. moudrost

10,82

12

13 12. vnitřní harmonie

10,41

13

14

13. sebeúcta

11,18

11

10 13. krása

11,95

13

15

14. bezpečnost národa

11,75

13

15 14. vzrušující život

12,05

13

10

15. krása

11,96

11

11 15. mír ve světě

12,77

15

17

16. společenské uznání

12,04

13

13 16. rovnost

13,55

14

18

17. rovnost

13,00

13

12 17. bezpečnost národa

13,77

15

16

18. spása duše

15,50

18

18 18. spása duše

16,36

17

18

IH

ArP

Mdn

Mod

IH

ArP

Mdn

Mod

1. veselost

5,32

4

2

1. ochota

6,32

4

2

2. zodpovědnost

5,46

6

7

2. nezávislost

6,32

6

7

3. laskavost

7,46

9

3

3. zodpovědnost

6,50

6

1

4. sebekontrola

7,93

8

8

4. veselost

6,86

7

3

5. odvaha

8,04

7

6

5. schopnost

7,27

7

8

6. ochota

8,18

7

6

6. laskavost

7,77

7

9

7. svobodomyslnost

8,64

8

13

7. poctivost

7,82

6

3

8. nezávislost

9,07

8

8

8. intelekt

7,95

7

1

9. poctivost

9,14

9

9

9. odvaha

8,55

9

4

10. schopnost

9,36

11

3 10. sebekontrola

9,05

9

6

11. intelekt

10,75

13

15 11. ctižádostivost

10,00

10

6

12. fantazie

10,86

10

18 12. svobodomyslnost

10,18

11

5

13. ctižádostivost

10,96

11

18 13. čistota

10,55

12

17

14. logika

11,14

12

9 14. logika

10,77

11

8

15. čistota

11,29

13

17 15. přívětivost

12,05

13

17

16. přívětivost

11,68

12

15 16. fantazie

13,82

15

16

17. smířlivost

12,14

13

17 17. smířlivost

14,50

15

17

18. poslušnost

13,57

14

18 18. poslušnost

14,86

16

18

Příloha č.V c): Obchodní akademie Olomouc počet OA OL 4 TH

ArP

počet

1. ročníky chlapci Mdn

OA OL 8

Mod

TH

ArP

poslední ročníky chlapci Mdn

Mod

1. upřímné přátelství

1,75

2

1

1. upřímné přátelství

6,50

7

7

2. štěstí

3,00

2

2

2. štěstí

6,75

7

6

3. rodinné bezpečí

5,50

4

#N/A

3. pohodlný život

7,50

6

#N/A

4. svoboda

6,25

6

#N/A

4. spokojenost

7,50

7

7

5. pocit úspěšnosti

6,50

6

5

5. vzrušující život

7,88

6

6

6. zralá láska

8,00

9

#N/A

6. zralá láska

8,00

7

#N/A

7. moudrost

8,00

8

#N/A

7. svoboda

8,25

10

2

8. spokojenost

8,75

8

8

8. moudrost

8,38

9

8

9. vnitřní harmonie

9,50

9

#N/A

9. pocit úspěšnosti

8,75

9

13

9,75

9

#N/A 10. rodinné bezpečí

8,75

9

#N/A

11. mír ve světě

10,25

11

#N/A 11. sebeúcta

9,75

11

14

12. krása

10,50

11

11 12. společenské uznání

10,63

11

9

13. společenské uznání

11,50

12

12 13. vnitřní harmonie

10,75

10

18

14. vzrušující život

12,50

12

#N/A 14. spása duše

10,75

14

16

15. pohodlný život

13,00

15

#N/A 15. krása

11,38

12

17

16. bezpečnost národa

14,50

15

#N/A 16. mír ve světě

11,50

13

4

17. rovnost

15,50

16

#N/A 17. rovnost

12,88

12

9

18. spása duše

16,25

17

15,13

15

15

10. sebeúcta

IH

ArP

Mdn

17 18. bezpečnost národa Mod

IH

1. poctivost

4,25

3

1

2. sebekontrola

5,00

4

3. nezávislost

5,25

4. intelekt

ArP

Mdn

Mod

1. poctivost

5,50

3

3

#N/A

2. ctižádostivost

6,25

6

5

4

#N/A

3. schopnost

7,25

7

#N/A

7,00

6

#N/A

4. veselost

7,50

8

1

5. laskavost

7,50

6

#N/A

5. nezávislost

7,75

6

5

6. ochota

8,50

10

#N/A

6. svobodomyslnost

8,38

9

4

7. zodpovědnost

8,50

7

#N/A

7. odvaha

8,63

9

#N/A

8. logika

9,00

9

#N/A

8. sebekontrola

8,88

10

3

9. ctižádostivost

9,50

9

#N/A

9. laskavost

9,13

11

13

10. veselost

9,50

11

13 10. zodpovědnost

9,13

10

11

11. čistota

9,75

9

#N/A 11. čistota

9,38

9

#N/A

12. smířlivost

10,75

11

#N/A 12. intelekt

10,38

10

18

13. přívětivost

11,50

11

#N/A 13. fantazie

10,75

11

#N/A

14. svobodomyslnost

11,75

12

#N/A 14. logika

11,38

12

8

15. schopnost

12,25

13

14 15. ochota

11,63

13

13

16. odvaha

13,00

14

#N/A 16. přívětivost

12,13

14

14

17. fantazie

13,25

16

#N/A 17. smířlivost

12,38

15

15

18. poslušnost

13,50

16

#N/A 18. poslušnost

14,63

18

18

Příloha č. VI : Střední průmyslová škola strojnická Olomouc počet SPŠS OL 27 TH

ArP

počet

1. ročníky chlapci Mdn

SPŠS OL 20

Mod

TH

ArP

poslední ročníky chlapci Mdn

Mod

1. štěstí

4,63

4

1

1. rodinné bezpečí

4,50

4

4

2. rodinné bezpečí

5,96

4

2

2. upřímné přátelství

5,20

5

3

3. svoboda

6,30

5

3

3. štěstí

5,85

4

1

4. pohodlný život

6,85

6

1

4. spokojenost

5,95

5

4

5. spokojenost

7,78

7

7

5. zralá láska

6,70

5

2

6. upřímné přátelství

7,81

7

4

6. pohodlný život

7,05

8

10

7. moudrost

8,22

7

4

7. pocit úspěšnosti

7,55

7

5

8. pocit úspěšnosti

8,56

8

10

8. moudrost

8,30

8

3

9. vzrušující život

8,67

8

11

9. společenské uznání

9,10

10

4

10. sebeúcta

10,11

10

8 10. vzrušující život

10,50

11

11

11. krása

10,22

9

9 11. sebeúcta

11,30

11

15

12. zralá láska

10,74

11

11 12. vnitřní harmonie

11,45

13

13

13. společenské uznání

11,11

11

13 13. rovnost

11,50

11

14

14. vnitřní harmonie

11,44

11

16 14. svoboda

11,55

12

12

15. bezpečnost národa

12,67

14

18 15. krása

12,85

14

14

16. rovnost

12,74

13

12 16. bezpečnost národa

13,40

15

16

17. mír ve světě

12,78

15

18 17. spása duše

13,50

16

18

18. spása duše

14,44

16

18 18. mír ve světě

14,25

16

17

IH

ArP

Mdn

Mod

IH

ArP

Mdn

Mod

1. odvaha

6,93

6

4

1. veselost

6,55

5

2

2. logika

7,04

5

5

2. schopnost

6,85

7

9

3. intelekt

7,07

5

2

3. zodpovědnost

7,25

7

8

4. veselost

7,33

7

1

4. intelekt

7,65

6

2

5. sebekontrola

7,89

6

6

5. ochota

8,15

8

11

6. schopnost

8,07

8

6

6. odvaha

8,25

7

5

7. zodpovědnost

8,44

8

5

7. nezávislost

8,40

7

7

8. poctivost

8,74

9

7

8. čistota

8,45

9

8

9. čistota

8,85

9

7

9. poctivost

8,80

10

10

10. ochota

9,48

10

12 10. laskavost

8,95

9

14

11. nezávislost

9,52

10

11 11. ctižádostivost

9,10

9

9

12. svobodomyslnost

9,59

11

12 12. sebekontrola

9,60

9

8

13. ctižádostivost

11,26

12

18 13. svobodomyslnost

10,40

11

10

14. laskavost

11,37

9

9 14. poslušnost

11,70

14

16

15. poslušnost

11,78

12

18 15. přívětivost

11,80

13

15

16. fantazie

11,93

13

18 16. fantazie

11,90

13

18

17. přívětivost

12,41

13

17 17. logika

13,20

15

18

18. smířlivost

13,67

15

15 18. smířlivost

14,20

16

17

Příloha č. VII a): Střední zdravotní škola Ostrava počet SZŠ OVA 57 TH

ArP

počet

1. ročníky celkem Mdn

SZŠ OVA 52

Mod

TH

ArP

poslední ročníky celkem Mdn

Mod

1. rodinné bezpečí

3,42

2

2

1. rodinné bezpečí

3,63

2

1

2. upřímné přátelství

5,49

4

3

2. upřímné přátelství

4,85

3

2

3. štěstí

5,65

4

1

3. štěstí

5,83

5

4

4. svoboda

7,35

7

7

4. spokojenost

6,63

6

7

5. zralá láska

7,95

7

11

5. zralá láska

6,88

6

3

6. spokojenost

7,95

8

8

6. svoboda

6,90

6

6

7. moudrost

8,37

8

14

7. moudrost

7,71

8

4

8. pohodlný život

8,88

8

6

8. vnitřní harmonie

7,79

7

9

9. pocit úspěšnosti

10,51

11

9

9. sebeúcta

8,56

8

8

10. rovnost

10,74

11

15 10. pocit úspěšnosti

10,83

11

10

11. vnitřní harmonie

10,75

11

13 11. rovnost

11,60

12

8

12. sebeúcta

10,75

11

10 12. společenské uznání

11,65

13

14

13. společenské uznání

10,79

12

12 13. mír ve světě

11,79

13

17

14. mír ve světě

10,84

11

16 14. pohodlný život

11,94

13

15

15. bezpečnost národa

11,74

14

14 15. vzrušující život

12,37

13

17

16. vzrušující život

12,47

13

14 16. bezpečnost národa

12,48

14

16

17. krása

13,14

14

17 17. krása

13,33

15

15

18. spása duše

13,91

15

18 18. spása duše

15,85

18

18

IH

ArP

Mdn

Mod

IH

ArP

Mdn

Mod

1. zodpovědnost

5,51

4

2

1. zodpovědnost

4,92

4

1

2. ochota

6,32

5

3

2. poctivost

6,96

7

2

3. poctivost

7,11

5

4

3. ochota

7,35

7

4

4. laskavost

7,42

6

5

4. veselost

7,67

8

1

5. veselost

7,58

7

1

5. sebekontrola

7,67

8

4

6. odvaha

8,12

8

2

6. schopnost

8,38

8

5

7. čistota

9,21

8

7

7. laskavost

8,62

8

3

8. sebekontrola

9,28

9

10

8. nezávislost

8,79

9

2

9. nezávislost

9,86

11

1

9. intelekt

8,92

10

10

10. přívětivost

10,19

10

15 10. odvaha

9,00

9

2

11. logika

10,33

11

15 11. čistota

10,10

11

16

12. schopnost

10,63

11

14 12. ctižádostivost

10,12

10

18

13. ctižádostivost

10,77

11

18 13. přívětivost

10,12

10

7

14. poslušnost

11,11

12

16 14. svobodomyslnost

10,75

12

14

15. svobodomyslnost

11,42

13

13 15. logika

11,08

11

11

16. intelekt

11,60

12

17 16. fantazie

11,85

13

13

17. smířlivost

12,05

13

13 17. smířlivost

13,85

15

17

18. fantazie

12,30

14

17 18. poslušnost

14,27

16

18

Příloha č. VII b): Střední zdravotní škola Ostrava počet SZŠ OVA 50 TH

ArP

počet

1. ročníky dívky Mdn

SZŠ OVA 48

Mod

TH

ArP

poslední ročníky dívky Mdn

Mod

1. rodinné bezpečí

3,52

2

2

1. rodinné bezpečí

3,48

2

1

2. štěstí

5,34

4

1

2. upřímné přátelství

4,92

3

2

3. upřímné přátelství

5,60

4

3

3. štěstí

5,65

5

4

4. zralá láska

7,60

7

4

4. spokojenost

6,58

6

7

5. svoboda

7,62

7

7

5. zralá láska

6,73

5

2

6. spokojenost

7,66

8

8

6. svoboda

6,94

6

6

7. moudrost

8,34

8

5

7. vnitřní harmonie

7,54

7

9

8. pohodlný život

8,92

8

6

8. moudrost

7,85

8

11

10,48

10

16

9. sebeúcta

8,54

8

8

10. sebeúcta

10,68

11

10 10. pocit úspěšnosti

11,21

12

10

11. vnitřní harmonie

10,82

12

12 11. rovnost

11,46

12

8

12. společenské uznání

10,84

12

12 12. mír ve světě

11,48

13

17

13. pocit úspěšnosti

10,94

12

12,08

13

15

14. rovnost

11,06

12

15 14. společenské uznání

12,08

13

14

15. bezpečnost národa

11,82

14

14 15. bezpečnost národa

12,23

13

16

16. vzrušující život

12,32

13

14 16. vzrušující život

12,63

13

17

17. krása

13,46

15

17 17. krása

13,50

15

15

18. spása duše

13,70

15

18 18. spása duše

15,71

18

18

9. mír ve světě

IH

ArP

Mdn

9 13. pohodlný život

Mod

IH

ArP

Mdn

Mod

1. zodpovědnost

5,08

4

2

1. zodpovědnost

4,71

4

1

2. ochota

6,40

5

3

2. poctivost

7,21

7

2

3. poctivost

6,98

5

2

3. sebekontrola

7,44

7

4

4. veselost

7,26

6

1

4. ochota

7,60

7

7

5. laskavost

7,46

6

6

5. veselost

7,83

8

1

6. odvaha

8,66

8

8

6. nezávislost

8,44

9

2

7. sebekontrola

9,24

9

10

7. schopnost

8,54

8

5

8. čistota

9,30

8

7

8. intelekt

8,71

9

10

9. nezávislost

9,84

11

1

9. odvaha

8,81

8

2

10. přívětivost

9,90

10

12 10. laskavost

8,88

9

3

11. logika

10,54

11

15 11. ctižádostivost

10,08

10

18

12. ctižádostivost

10,60

11

18 12. přívětivost

10,27

11

7

13. schopnost

10,86

11

14 13. čistota

10,48

12

16

14. svobodomyslnost

11,04

13

13 14. svobodomyslnost

10,56

11

14

15. poslušnost

11,14

12

16 15. logika

11,00

11

11

16. smířlivost

11,94

13

13 16. fantazie

11,63

13

13

17. intelekt

12,06

13

17 17. smířlivost

13,73

15

17

18. fantazie

12,48

15

17 18. poslušnost

14,38

16

18

Příloha č. VII c): Střední zdravotní škola Ostrava počet SZŠ OVA 7 TH

ArP

počet

1. ročníky chlapci Mdn

SZŠ OVA 4

Mod

TH

ArP

poslední ročníky chlapci Mdn

Mod

1. rodinné bezpečí

2,71

2

2

1. upřímné přátelství

4,00

3

3

2. upřímné přátelství

4,71

5

2

2. rodinné bezpečí

5,50

6

#N/A

3. svoboda

5,43

3

3

3. moudrost

6,00

5

#N/A

4. pocit úspěšnosti

7,43

8

#N/A

4. pocit úspěšnosti

6,25

7

#N/A

5. štěstí

7,86

6

4

5. svoboda

6,50

7

#N/A

6. rovnost

8,43

10

1

6. společenské uznání

6,50

6

#N/A

7. pohodlný život

8,57

8

8

7. spokojenost

7,25

7

#N/A

8. moudrost

8,57

7

14

8. štěstí

8,00

10

10

10,00

11

11

9. zralá láska

8,75

10

#N/A

10. vnitřní harmonie

10,29

8

17 10. sebeúcta

8,75

8

#N/A

11. zralá láska

10,43

11

11 11. vzrušující život

9,25

10

#N/A

12. společenské uznání

10,43

13

15 12. pohodlný život

10,25

10

#N/A

13. krása

10,86

12

12 13. vnitřní harmonie

10,75

12

#N/A

14. bezpečnost národa

11,14

14

16 14. krása

11,25

11

#N/A

15. sebeúcta

11,29

11

10 15. rovnost

13,25

15

#N/A

16. mír ve světě

13,43

15

18 16. bezpečnost národa

15,50

16

16

17. vzrušující život

13,57

13

#N/A 17. mír ve světě

15,50

15

15

18. spása duše

15,43

15

14 18. spása duše

17,50

18

18

9. spokojenost

IH

ArP

Mdn

Mod

IH

ArP

Mdn

Mod

1. odvaha

4,29

5

2

1. poctivost

4,00

3,5

#N/A

2. ochota

5,71

4

3

2. ochota

4,25

4,5

5

3. laskavost

7,14

7

#N/A

3. čistota

5,50

3

3

4. poctivost

8,00

4

4

4. laskavost

5,50

5,5

4

5. intelekt

8,29

7

4

5. veselost

5,75

6

10

6. čistota

8,57

9

#N/A

6. schopnost

6,50

6,5

#N/A

7. zodpovědnost

8,57

6

3

7. zodpovědnost

7,50

7,5

#N/A

8. logika

8,86

9

2

8. přívětivost

8,25

7

#N/A

9. schopnost

9,00

8

#N/A

10,50

11,5

#N/A

10. sebekontrola

9,57

10

#N/A 10. sebekontrola

10,50

10

#N/A

11. veselost

9,86

8

8 11. odvaha

11,25

12

#N/A

12. nezávislost

10,00

12

18 12. intelekt

11,50

13,5

#N/A

13. poslušnost

10,86

11

11 13. logika

12,00

13,5

15

14. fantazie

11,00

12

14 14. svobodomyslnost

13,00

12,5

#N/A

15. ctižádostivost

12,00

13

#N/A 15. nezávislost

13,00

13,5

#N/A

16. přívětivost

12,29

13

15 16. poslušnost

13,00

15

17

17. smířlivost

12,86

13

13 17. fantazie

14,50

15

16

18. svobodomyslnost

14,14

15

15 18. smířlivost

15,25

16,5

18

9. ctižádostivost

Příloha č. VIII a): Střední odborné učiliště obchodu a služeb, Štursova, Olomouc počet SOUOS OL 39 TH

ArP

počet

1. ročníky celkem Mdn

SOUOS OL 33

Mod

TH

ArP

poslední ročníky celkem Mdn

Mod

1. rodinné bezpečí

2,36

1

1

1. rodinné bezpečí

3,85

2

1

2. upřímné přátelství

4,67

3

3

2. štěstí

4,97

4

3

3. štěstí

5,03

4

3

3. svoboda

6,36

5

4

4. zralá láska

6,85

6

2

4. zralá láska

6,52

5

2

5. spokojenost

6,90

7

6

5. upřímné přátelství

6,67

6

3

6. moudrost

8,44

8

8

6. pohodlný život

9,18

9

1

7. svoboda

8,79

7

5

7. spokojenost

9,79

8

7

8. pohodlný život

9,18

8

18

8. mír ve světě

10,09

10

18

9. sebeúcta

9,85

10

12

9. moudrost

10,21

10

12

10. rovnost

10,49

11

11 10. pocit úspěšnosti

10,39

11

5

11. vnitřní harmonie

11,44

12

14 11. sebeúcta

10,45

11

13

12. bezpečnost národa

11,49

12

17 12. bezpečnost národa

11,06

12

10

13. mír ve světě

11,51

11

18 13. vnitřní harmonie

11,24

12

12

14. společenské uznání

11,69

12

11,27

11

11

15. pocit úspěšnosti

12,10

13

13 15. vzrušující život

11,73

12

11

16. krása

12,44

13

17 16. spása duše

12,58

14

18

17. spása duše

13,54

14

16 17. krása

12,85

14

18

18. vzrušující život

13,90

14

18 18. společenské uznání

13,24

14

14

IH

ArP

Mdn

9 14. rovnost

Mod

IH

ArP

Mdn

Mod

1. veselost

5,67

5

1

1. zodpovědnost

5,03

4

1

2. zodpovědnost

6,13

5

1

2. poctivost

5,79

5

3

3. ochota

6,46

6

5

3. ochota

6,06

5

2

4. laskavost

6,82

5

3

4. veselost

6,42

5

1

5. čistota

6,87

5

13

5. laskavost

6,42

6

3

6. odvaha

7,08

6

6

6. čistota

7,33

6

1

7. poctivost

7,21

5

5

7. schopnost

8,48

7

6

8. sebekontrola

8,67

9

2

8. odvaha

9,42

10

13

9. schopnost

9,64

10

14

10,42

11

12

10. poslušnost

10,18

10

16 10. sebekontrola

10,61

12

15

11. smířlivost

10,82

11

11 11. fantazie

10,79

11

16

12. ctižádostivost

11,36

12

15 12. nezávislost

10,91

10

9

13. nezávislost

11,54

12

17 13. poslušnost

11,45

11

11

14. logika

11,69

12

16 14. logika

11,67

13

13

15. přívětivost

12,10

13

11 15. smířlivost

12,06

13

11

16. svobodomyslnost

12,33

13

15 16. přívětivost

12,12

13

17

17. fantazie

12,56

14

12 17. intelekt

12,42

13

13

18. intelekt

13,49

14

18 18. ctižádostivost

13,55

15

18

9. svobodomyslnost

Příloha č. VIII b): Střední odborné učiliště obchodu a služeb, Štursova, Olomouc počet SOUOS OL 39 TH

ArP

počet

1. ročníky dívky Mdn

SOUOS OL 31

Mod

TH

ArP

poslední ročníky dívky Mdn

Mod

1. rodinné bezpečí

2,36

1

1

1. rodinné bezpečí

3,65

2

1

2. upřímné přátelství

4,67

3

3

2. štěstí

4,71

4

3

3. štěstí

5,03

4

3

3. zralá láska

6,48

5

2

4. zralá láska

6,85

6

2

4. svoboda

6,61

5

4

5. spokojenost

6,90

7

6

5. upřímné přátelství

6,81

6

3

6. moudrost

8,44

8

8

6. pohodlný život

9,52

9

1

7. svoboda

8,79

7

5

7. mír ve světě

9,61

10

11

8. pohodlný život

9,18

8

18

8. spokojenost

9,90

8

7

9. sebeúcta

9,85

10

12

9. moudrost

10,26

10

6

10. rovnost

10,49

11

11 10. sebeúcta

10,35

11

13

11. vnitřní harmonie

11,44

12

14 11. pocit úspěšnosti

10,68

11

17

12. bezpečnost národa

11,49

12

17 12. bezpečnost národa

10,68

10

10

13. mír ve světě

11,51

11

18 13. vnitřní harmonie

10,97

12

12

14. společenské uznání

11,69

12

11,26

11

11

15. pocit úspěšnosti

12,10

13

13 15. vzrušující život

12,06

13

11

16. krása

12,44

13

17 16. spása duše

12,35

13

18

17. spása duše

13,54

14

16 17. krása

13,06

14

18

18. vzrušující život

13,90

14

18 18. společenské uznání

13,61

14

14

IH

ArP

Mdn

9 14. rovnost

Mod

IH

ArP

Mdn

Mod

1. veselost

5,67

5

1

1. zodpovědnost

4,74

4

1

2. zodpovědnost

6,13

5

1

2. poctivost

5,81

5

3

3. ochota

6,46

6

5

3. ochota

6,10

5

2

4. laskavost

6,82

5

3

4. laskavost

6,23

6

3

5. čistota

6,87

5

13

5. veselost

6,32

5

1

6. odvaha

7,08

6

6

6. čistota

7,35

6

1

7. poctivost

7,21

5

5

7. schopnost

8,42

7

12

8. sebekontrola

8,67

9

2

8. odvaha

9,42

10

13

9. schopnost

9,64

10

14

10,13

11

12

10. poslušnost

10,18

10

16 10. sebekontrola

10,55

12

15

11. smířlivost

10,82

11

11 11. fantazie

10,65

11

8

12. ctižádostivost

11,36

12

15 12. poslušnost

11,32

11

11

13. nezávislost

11,54

12

17 13. nezávislost

11,42

11

9

14. logika

11,69

12

16 14. logika

11,74

13

13

15. přívětivost

12,10

13

11 15. smířlivost

12,03

13

11

16. svobodomyslnost

12,33

13

15 16. přívětivost

12,29

13

17

17. fantazie

12,56

14

12 17. intelekt

12,55

13

13

18. intelekt

13,49

14

18 18. ctižádostivost

13,90

15

18

9. svobodomyslnost

Příloha č. VIII c): Střední odborné učiliště obchodu a služeb, Štursova, Olomouc počet SOUOS OL 0 TH

ArP

1. ročníky chlapci Mdn

počet SOUOS OL 2

Mod

TH

ArP

poslední ročníky chlapci Mdn

Mod

1. pohodlný život

1. svoboda

2,50

3

#N/A

2. vzrušující život

2. pohodlný život

4,00

4

#N/A

3. pocit úspěšnosti

3. upřímné přátelství

4,50

5

#N/A

4. rodinné bezpečí

4. pocit úspěšnosti

6,00

6

#N/A

5. svoboda

5. vzrušující život

6,50

7

#N/A

6. štěstí

6. rodinné bezpečí

7,00

7

#N/A

7. vnitřní harmonie

7. zralá láska

7,00

7

#N/A

8. zralá láska

8. společenské uznání

7,50

8

#N/A

9. bezpečnost národa

9. spokojenost

8,00

8

#N/A

10. mír ve světě

10. štěstí

9,00

9

#N/A

11. krása

11. krása

9,50

10

#N/A

12. rovnost

12. moudrost

9,50

10

#N/A

13. spokojenost

13. rovnost

11,50

12

#N/A

14. spása duše

14. sebeúcta

12,00

12

#N/A

15. sebeúcta

15. vnitřní harmonie

15,50

16

#N/A

16. společenské uznání

16. spása duše

16,00

16

#N/A

17. upřímné přátelství

17. bezpečnost národa

17,00

17

#N/A

18. moudrost

18. mír ve světě

17,50

18

#N/A

IH

ArP

Mdn

Mod

IH

ArP

Mdn

Mod

1. ctižádostivost

1. nezávislost

3,00

3

#N/A

2. svobodomyslnost

2. ochota

5,50

6

#N/A

3. schopnost

3. poctivost

5,50

6

#N/A

4. veselost

4. čistota

7,00

7

#N/A

5. čistota

5. ctižádostivost

8,00

8

#N/A

6. odvaha

6. veselost

8,00

8

#N/A

7. smířlivost

7. schopnost

9,50

10

#N/A

8. ochota

8. odvaha

9,50

10

#N/A

9. poctivost

9. laskavost

9,50

10

#N/A

10. fantazie

10. přívětivost

9,50

10

#N/A

11. nezávislost

11. zodpovědnost

9,50

10

#N/A

12. intelekt

12. intelekt

10,50

11

#N/A

13. logika

13. logika

10,50

11

#N/A

14. laskavost

14. sebekontrola

11,50

12

#N/A

15. poslušnost

15. smířlivost

12,50

13

#N/A

16. přívětivost

16. fantazie

13,00

13

#N/A

17. zodpovědnost

17. poslušnost

13,50

14

#N/A

18. sebekontrola

18. svobodomyslnost

15,00

15

#N/A

Příloha č. IX a): Střední škola polytechnická, Rooseveltova, Olomouc počet POLYT OL 60 TH

ArP

počet

1. ročníky celkem Mdn

POLYT OL 32

Mod

TH

ArP

poslední ročníky celkem Mdn

Mod

1. rodinné bezpečí

4,70

4

2

1. pohodlný život

5,53

3

2

2. štěstí

5,82

4

3

2. rodinné bezpečí

6,03

4

1

3. pohodlný život

6,03

4

1

3. štěstí

6,31

6

5

4. zralá láska

7,40

7

3

4. svoboda

6,47

6

3

5. upřímné přátelství

7,70

7

1

5. upřímné přátelství

6,91

6

4

6. svoboda

7,78

7

4

6. spokojenost

7,63

8

9

7. spokojenost

8,70

8

4

7. pocit úspěšnosti

7,84

7

7

8. pocit úspěšnosti

8,75

8

5

8. zralá láska

8,22

8

10

9. vzrušující život

9,40

9

9

9. vzrušující život

8,72

8

7

10. krása

10,13

9

9,09

9

6

11. rovnost

10,45

11

12 11. vnitřní harmonie

11,00

13

13

12. moudrost

10,63

12

14 12. sebeúcta

11,00

12

12

13. sebeúcta

11,12

12

12 13. krása

11,31

11

10

14. vnitřní harmonie

11,13

11

11,66

13

13

15. mír ve světě

11,52

13

16 15. rovnost

11,88

13

14

16. společenské uznání

11,70

12

14 16. mír ve světě

12,28

13

16

17. bezpečnost národa

12,67

13

18 17. bezpečnost národa

13,50

14

17

18. spása duše

14,92

16

16 18. spása duše

14,91

16

18

IH

ArP

Mdn

17 10. moudrost

8 14. společenské uznání

Mod

IH

ArP

Mdn

Mod

1. veselost

6,72

6

1

1. čistota

6,56

5

4

2. odvaha

7,58

7

2

2. zodpovědnost

6,72

6

2

3. poctivost

7,75

8

1

3. ochota

7,66

6

6

4. čistota

7,83

8

1

4. veselost

7,84

8

5

5. schopnost

7,92

7

3

5. schopnost

7,94

6

2

6. ochota

8,28

7

3

6. poctivost

8,25

8

4

7. zodpovědnost

8,65

8

4

7. sebekontrola

8,31

9

9

8. logika

8,73

8

4

8. odvaha

8,38

9

12

9. laskavost

9,03

9

3

9. laskavost

8,94

9

8

10. svobodomyslnost

9,83

10

11 10. logika

9,56

9

17

11. nezávislost

9,93

10

17 11. nezávislost

9,88

10

5

12. sebekontrola

10,10

11

13 12. svobodomyslnost

10,44

12

4

13. poslušnost

10,97

11

17 13. intelekt

10,69

11

12

14. smířlivost

11,43

12

14 14. poslušnost

11,16

12

16

15. přívětivost

11,47

13

14 15. smířlivost

11,31

11

11

16. intelekt

11,55

12

15 16. ctižádostivost

11,53

13

14

17. fantazie

11,63

13

16 17. fantazie

11,56

13

15

18. ctižádostivost

11,72

13

18 18. přívětivost

13,41

14

14

Příloha č. IX b): Střední škola polytechnická, Rooseveltova, Olomouc počet POLYT OL 30 TH

ArP

počet

1. ročníky dívky Mdn

POLYT OL 4

Mod

TH

ArP

poslední ročníky dívky Mdn

Mod

1. rodinné bezpečí

4,67

4

1

1. rodinné bezpečí

2,75

3

#N/A

2. štěstí

5,43

5

2

2. upřímné přátelství

4,50

3

2

3. pohodlný život

6,23

5

2

3. svoboda

6,75

5

#N/A

4. upřímné přátelství

6,53

6

1

4. štěstí

7,75

8

#N/A

5. svoboda

7,20

7

3

5. pohodlný život

8,00

6

3

6. zralá láska

8,47

8

3

6. sebeúcta

8,00

8

1

7. spokojenost

8,67

8

5

7. vnitřní harmonie

8,25

7

#N/A

8. rovnost

9,93

11

12

8. pocit úspěšnosti

8,75

8

#N/A

9. moudrost

9,93

11

9

9. vzrušující život

9,25

10

#N/A

10. pocit úspěšnosti

10,13

10

9,25

9

#N/A

11. vzrušující život

10,30

9

9 11. zralá láska

9,75

8

#N/A

12. vnitřní harmonie

10,67

11

13 12. spokojenost

10,00

10

#N/A

13. krása

11,00

11

18 13. moudrost

10,50

11

#N/A

14. sebeúcta

11,00

12

17 14. společenské uznání

11,25

13

#N/A

15. mír ve světě

11,07

12

16 15. bezpečnost národa

12,25

13

#N/A

16. společenské uznání

11,90

13

15 16. mír ve světě

13,75

14

16

17. bezpečnost národa

12,50

13

12 17. krása

13,75

14

#N/A

18. spása duše

14,73

17

17 18. spása duše

16,50

17

17

IH

ArP

Mdn

10 10. rovnost

Mod

IH

ArP

Mdn

Mod

1. veselost

6,17

6

1

1. zodpovědnost

3,25

2

1

2. čistota

7,03

8

1

2. sebekontrola

4,75

4

2

3. odvaha

7,83

9

2

3. ochota

6,75

7

5

4. ochota

7,83

7

3

4. poctivost

7,75

7

#N/A

5. poctivost

8,07

7

15

5. laskavost

7,75

7

7

6. zodpovědnost

8,27

8

4

6. smířlivost

8,00

8

6

7. schopnost

8,63

8

3

7. veselost

8,75

11

#N/A

8. logika

8,80

8

5

8. čistota

8,75

10

#N/A

9. laskavost

8,97

8

3

9. schopnost

9,50

10

#N/A

10. svobodomyslnost

9,37

10

9,75

9

#N/A

11. nezávislost

9,90

11

11 11. intelekt

9,75

10

#N/A

12. sebekontrola

10,63

12

12 12. logika

10,25

9

6

13. přívětivost

10,93

13

17 13. odvaha

10,75

11

#N/A

14. smířlivost

11,10

12

14 14. nezávislost

11,75

14

#N/A

15. ctižádostivost

11,50

11

18 15. přívětivost

12,75

15

#N/A

16. intelekt

11,87

12

15 16. poslušnost

13,25

14

#N/A

17. poslušnost

12,23

13

17 17. fantazie

13,50

15

15

18. fantazie

12,47

14

16 18. ctižádostivost

14,00

14

14

9 10. svobodomyslnost

Příloha č. IX c): Střední škola polytechnická, Rooseveltova, Olomouc počet POLYT OL 30 TH

ArP

počet

1. ročníky chlapci Mdn

POLYT OL 28

Mod

TH

ArP

poslední ročníky chlapci Mdn

Mod

1. rodinné bezpečí

4,73

4

2

1. pohodlný život

5,18

3

2

2. pohodlný život

5,83

4

1

2. štěstí

6,11

5

5

3. štěstí

6,20

3

3

3. svoboda

6,43

6

8

4. zralá láska

6,33

6

7

4. rodinné bezpečí

6,50

5

1

5. pocit úspěšnosti

7,37

5

5

5. upřímné přátelství

7,25

6

5

6. svoboda

8,37

8

11

6. spokojenost

7,29

7

6

7. vzrušující život

8,50

8

11

7. pocit úspěšnosti

7,71

7

2

8. spokojenost

8,73

8

4

8. zralá láska

8,00

8

3

9. upřímné přátelství

8,87

10

14

9. vzrušující život

8,64

8

7

9,27

8

8,89

8

6

11. rovnost

10,97

11

10,96

10

10

12. sebeúcta

11,23

12

12 12. vnitřní harmonie

11,39

13

13

13. moudrost

11,33

13

14 13. sebeúcta

11,43

12

12

14. společenské uznání

11,50

12

14 14. společenské uznání

11,71

13

9

15. vnitřní harmonie

11,60

12

14 15. mír ve světě

12,07

13

18

16. mír ve světě

11,97

13

16 16. rovnost

12,25

14

14

17. bezpečnost národa

12,83

13

18 17. bezpečnost národa

13,68

15

17

18. spása duše

15,10

16

16 18. spása duše

14,68

16

18

10. krása

IH

ArP

Mdn

6 10. moudrost 7 11. krása

Mod

IH

ArP

Mdn

Mod

1. schopnost

7,20

5

4

1. čistota

6,25

5

1

2. veselost

7,27

7

1

2. zodpovědnost

7,21

6

6

3. odvaha

7,33

6

6

3. schopnost

7,71

6

2

4. poctivost

7,43

8

1

4. veselost

7,71

7

5

5. čistota

8,63

8

8

5. ochota

7,79

6

6

6. logika

8,67

8

4

6. odvaha

8,04

8

12

7. ochota

8,73

8

13

7. poctivost

8,32

8

12

8. zodpovědnost

9,03

8

12

8. sebekontrola

8,82

9

9

9. laskavost

9,10

10

10

9. laskavost

9,11

9

8

10. sebekontrola

9,57

10

13 10. logika

9,46

9

17

11. poslušnost

9,70

10

11 11. nezávislost

9,61

9

5

12. nezávislost

9,97

9

17 12. svobodomyslnost

10,54

12

11

13. svobodomyslnost

10,30

11

16 13. intelekt

10,82

11

18

14. fantazie

10,80

11

10,86

12

16

15. intelekt

11,23

12

11,18

12

16

16. smířlivost

11,77

12

5 16. fantazie

11,29

12

13

17. ctižádostivost

11,93

14

17 17. smířlivost

11,79

12

11

18. přívětivost

12,00

12

14 18. přívětivost

13,50

14

14

3 14. poslušnost 15 15. ctižádostivost