UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Filozofická fakulta Katedra romanistiky

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Filozofická fakulta Katedra romanistiky

MAGISTERSKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE ŠPANĚLSKO-ČESKÝ SLOVNÍK AMERIKANISMŮ: DA PÍSMENO T - TITT DICCIONARIO DE AMERICANISMOS ESPAÑOL-CHECO: DA LETRA T - TITT SPANISH-CZECH DICTIONARY OF AMERICANISMS: DA LETTER T - TITT

Bc. Anna Mozíková

Studijní obor: Španělská filologie Vedoucí diplomové práce: Prof. PhDr. Jiří Černý, CSc.

OLOMOUC 2014

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Španělsko-český slovník amerikanismů: DA písmeno T-titt vypracovala samostatně pod vedením pana profesora Jiřího Černého a uvedla jsem veškerou použitou literaturu.

……………………… Anna Mozíková V Olomouci dne 17.4.2014 2

Ráda bych touto cestou podělovala vedoucímu mé diplomové práce, panu profesorovi Jiřímu Černému, za odborné vedení, vstřícný přístup a cenné rady.

3

ÍNDICE 1. Lista de abreviaturas........................................................................................................5 2. Introducción......................................................................................................................7 3. Diccionario........................................................................................................................9 4. Comentario de la traducción.......................................................................................151 5. Conclusión.....................................................................................................................160 Bibliografía........................................................................................................................161 Anotación..........................................................................................................................162 Annotation.........................................................................................................................163

4

1. LISTA DE ABREVIATURAS Países y zonas: Am Antil Arg Bol Dom Ekv Guat Hond Chil JižAm Kol Kost Kub LaPlat Mex Nik Pan Par Per Portor Salv StřAm Urug Ven

Amerika Antily Argentina Bolívie Dominikánská republika Ekvádor Guatemala Honduras Chile jižní Amerika Kolumbie Kostarika Kuba oblast La Plata Mexiko Nikaragua Panama Paraguay Peru Portoriko El Salvador střední Amerika Uruguay Venezuela

Lenguas indígenas: nah. keč. aim. guar.

nahuatl quechua aimara, aymara guaraní

Otras abreviaturas: adj. adj/subst. adv. citosl. despekt. eufem. f. hovor. intr. již jv jz

přídavné jméno přídavné/podstatné jméno příslovce citoslovce despektivní eufemismus femininum, ženský rod hovorový intranzitivní jižní jihovýchodní jihozápadní 5

lid. m. m/f. např.: neosob. onomat. pl. předl. přenes. sev stř sv sz tr. tr/intr. tr/zvrat. venk. vulg. vých záp zvrat. ► ■ Syn: ■ Var: ● 1, 2 atd.

lidově podstatné jm. rodu mužského mužský/ženský rod například neosobní zvukomalebný množné číslo předložka přeneseně severní střední severovýchodní severozápadní tranzitivní tranzitivní/intranzitivní sloveso tranzitivní/zvratné sloveso venkovský vulgární východní západní zvratné encyklopedické vysvětlení synonymum varianty nový pramen různé významy jedné fráze

6

2. INTRODUCCIÓN Este trabajo comprende las entradas correspondientes entre la letra “T” y “titt” del Diccionario de americanismos español-checo del profesor Jiří Černý. La continuación de este proyecto ya iniciado por otros alumnos así como el citado profesor consiste en la unión de la traducción de más de treinta diccionarios con el Diccionario de americanismos1. De esta forma se han añadido nuevas palabras a las que ya aparecían en dicho grupo. En algunos casos la creación de una nueva entrada ha supuesto la modificación o actualización de una ya existente o la unión de varias entradas en una única. El proyecto del diccionario de Jiří Černý se estructura en diferentes fases. En una primera fase el diccionario resultante está compuesto por la traducción de tres diccionarios básicos: Diccionario de la lengua española de La Real Academia Española (RAE), Diccionario de americanismos no recogidos por la Real Academia (RR) y El español de América de Marius Sala (MS). La segunda parte añade otros cuatro diccionarios: Diccionario de americanismos de Augusto Malaret (AM), Diccionario del español de América de Marcos Morínigo (MM), Velký španělsko-český slovník de Josef Dubský (JD) y Breve diccionario ejemplificado de americanismos de Brian Steel (BDE). La tercera parte consiste en la traducción de otros 28 diccionarios que se añaden al documento previo obtenido. Por último, llegamos a la cuarta parte, fase que corresponde a mi proyecto. En este punto se agrega la traducción del Diccionario de americanismos y se le da formato, eliminando, juntando y modificando entradas, obteniendo así el producto final, que en este caso se reduce entre las letras “T” y “titt”. Aunque en un principio la elaboración de la tesis consistía únicamente en la realización de una lista de entradas nuevas que no existieran en las partes una, dos y tres citadas anteriormente, se tuvo en cuenta que dado el gran número de modificaciones que había que realizar sobre las entradas de las anteriores listas, era mejor plasmar las modificaciones en las listas anteriores e ir añadiendo ahí las entradas nuevas. De esta forma se facilitaba el trabajo posterior consistente en completar lo que yo he traducido con el conjunto anterior elaborado por otros alumnos.

1

Asociación de Academias de la Lengua Española: Diccionario de americanismos. Lima, 2010.

7

Resumiendo, la base de mi trabajo está formada por cien páginas y mi tarea es ir añadiendo a este conjunto todo lo que no aparece entre las letras “T” y “titt”desde el Diccionario de los Americanismos (DA). Exactamente se trata de buscar entradas que no aparecen, completar las entradas ya abiertas, por ejemplo con otros significados, países en los que se usa la expresión, si el uso de la palabra corresponde a un registro popular, rural, vulgarismo, eufemismo o si existen variantes o sinónimos. Sin embargo antes de poder añadirlo hay que hacer una serie de modificaciones, las cuales explicaré más detalladamente en el comentario, ofreciendo ejemplos para facilitar su comprensión. A parte de todo esto, otra labor encomendada consistió en la corrección de las entradas del conjunto, tanto la del significado como la formal. Todas las modificaciones, así como las entradas nuevas aparecen resaltadas en color azul, mientras que las erratas corregidas se muestran en rojo. Respecto a la estructura de la tesis, ésta comienza con una lista de abreviaturas, ya que forman una parte importante en la traducción. Posteriormente, una parte práctica (el diccionario) y a continuación aparece el comentario, enfocado en la explicación más detallada del proceso de traducción y de la resolución de los problemas que han surgido a lo largo de este trabajo. Al mismo tiempo se comentan de forma concreta las palabras seleccionadas que causaron un mayor problema a la hora de ser traducidas. Todo el trabajo termina con la conclusión donde se resume y justifica la importancia de este trabajo para mí. Como estudiante, para mí es un orgullo y un gran honor poder formar parte y contribuir con mi trabajo, realizando una pequeña aportación a este gran proyecto. Por un lado, la posibilidad de poder enriquecer mi vocabulario en español me pareció un gran aliciente. Por otra parte, también tuve la posibilidad de participar en dos asignaturas del profesor Jiří Černý. Como profesor, me pareció una persona muy motivada por su trabajo, sabiendo proyectar dicha motivación en sus alumnos. De esta forma me he sentido contagiada, animada así a formar parte de su trabajo y a elegir este tema como mi proyecto final de máster.

8

3. TRADUCCIÓN t, f. (1) ~ de cobre (Mex, Guat, Nik, Kost, Kub, Kol, Ekv, Per, Bol, Chil, Par): nitroděložní tělísko; (DA). ta (tá) [Š: está] (1) (Bol: Yungas): redukovaný tvar plnovýznamového i pomocného slovesa v konstrukci estar + gerundium; užívá se bez rozlišování kat. osoby; př.: ese perro ta ladrá („ten pes štěká“); ese yo tá mirando („dívám se na toho člověka“); (ABS). tá (ta), intr., hovor. (Š: está) (1) (Bol: Yungas): zkrácená 3. os. sg. slovesa estar („být“); ► nedbalá lidová mluva a některé dialekty, např. dialekt afro-yungueño; (ABS). ● (2) platí; viz též: ándale; (EEA). ta cuarita, f. (1) (Arg, LaPla): střízlík zahradní Troglodytes aedon; ► hmyzožravý pták; 10 cm velký; má hnědorezavý hřbet, šedobílé břicho; žije v páru u země mezi křovinami; ■ Syn.: arrocero, charrasca, cucarachero, curucucha, ratona, ratonera; (2) (Par): druh rostliny; (MS, DA). ● (3) (Arg): zpěvný pták Tryglodytes platensis; ► má šedé peří, málo nápadný; (4) (Par), viz: tacuarembó; (MM). tá to´¿?, (1) (Dom): všechno v pořádku?; př.: ¿está todo bien?; viz též: ¡to´ ´tá!; ► slang; (RF). taba, f. (1) pl., hovor. (Urug): lidské nohy; (RAE). ● (2) ~ culera (Arg): vadná kostka; ► téměř vždy padají nejnižší čísla, takže ten, kdo s ní hází, prohrává; př.: era jugar a la suerte con una taba culera; (3) ver el buen lado de la ~, vidět lepší stránku věci; viz též: lado; (RR). ● (4) (Kol): otvor v potrubí; ► slouží k určení hladiny vody; (AM, MM). ● (5) (Hond): hra podobná kostkám; ► oblíbená mezi vězni; (6) arch. (Mex): povídání, klábosení; př.: dar, menear taba (povídat); tomar la taba (dát se do řeči); (7) calentársele a uno las ~1 (Arg): nadchnout se pro něco, co dělájí druzí a mít chuť dělat to samé; ► o starších lidech, kteří vidí někoho tančit; (8) calentársele a uno las ~2 (Chil): přát si uzavřít sňatek (starší osoba); (9) darse vuelta la ~ (Arg): otočit se štěstí, obrátit se zády; (10) tirar la ~ (Arg): riskovat, hazardovat; (11) pegarle a uno en la ~ (Chil): zasáhnout, tít do živého; (MM). ● (12) dar, menear ~ a (Am): povídat; (13) tomar la ~ (Am): dát se do řeči; (JD). ● (14) (Per): teniska; př.: quiero comprarme unas tabas nuevas; (15) (Per): neschopný člověk; př.: no seas taba y pon más cuidado con tu tarea; (16) hacer la ~ (Per): doprovodit, provázet, jít společně; př.: no quiero ir sola a la reunión, le voy a decir a Paty que me haga la taba; ► slang; (RF). ● (17) estirar las ~s (Bol): zemřít; natáhnout bačkory; ► bol. argot coba; ■ Syn.: estirar las habas, estirar la pata, estirar los manacos, estirar los quesos; (HB). ● (18) lid. (Hond, Salv, Nik, Bol): koleno; (19) (Per): boty; (DA). taba [Š: estaba] (1) (Bol: Yungas): redukovaný tvar plnovýznamového i pomocného slovesa; př.: mi lu huahua creo qui taba chiquitito („myslím, že moje děti byly hodně malé“); eje taba mirá („ten člověk se díval“); ese taba bailando („ten člověk tančil“); ► dialekt afro-yungueño; (ABS). taba, adj., lid. (1) (Per): nešikovný, těžkopádný, nemotorný, tupý; viz též: ignoratón; (DA). tababé, adj. (1) lid. (výchBol): vertikálně zakřivený, zahnutý předmět; (2) lid. (Bol): křivá hnáta; ► o člověku; (DA). tabacachi, m. (1) (výchBol): bylina nebo keř z čeledi lilkovitých Nicotiana otophora; ► vysoký až 4 m, má bílé dřevo, jednoduché listy, zvonkovité květy, plody ve tvaru kapsle obsahují mnoho drobných semínek; ■ Syn.: tabaquilla; (DA). tabacal, m. (1) (Am): tabáková plantáž; (MM). tabacalero, -ra, adj/subst. (1) adj. (Am): tabákový; ► o všem, co je spojené s tabákem; př.: negocio tabacalero; (2) m/f. pěstitel, výrobce tabáku; (MM). tabacazo, m. (1) (Ekv): nápoj lásky; ► vyráběný z tabáku a pálenky; může způsobovat ztrátu vědomí, šílenství, až smrt; (RR). ● (2) lid. (Per, Chil): cigareta; viz též: nicotinoso; (3) (Per, Chil): cigareta, do které se přidává kokain nebo jiná droga v prášku; (4) (Chil): kombinace alkoholu s tabákem nebo s kokainem; (DA). tabachín, m. (1) [Š: flamboyán] (Mex): flambojánDelonix regia; ► nápadný exotický strom se zpeřenými listy z čeledi bobovitých (leguminosae); kvete v létě červenooranžově, původem z Indie; (RAE). ● (2) (Mex): bobovitá rostlina Caesalpinia pulcherrima; viz též: acacia; (MM, DA). ● (3) lid. (Mex): cigareta; viz též: nicotinoso; (DA). tabaco, adj/subst. [Š: cigarrillo; pitillo] (1) m. (Bol, Ekv, Hond, Nik, Kol): cigareta; retko; př.: ella saca su cajetilla de tabacos, invita y prende dos cigarillos; viz též: nicotinoso; (2) ~ de sol, m. (Kub): tabák, který se pěstuje na plantáži nechráněné plachtovou střechou; (3) ~ tapado (Kub): 9

tabák pěstovaný pod plachtou; ► listy jsou světlejší; (4) acabársele a alguien el ~ , hovor., arch. (Arg, Chil): zůstat bez prostředků; být na dně, být v koncích; (RAE, RR, AM, JD). ● (5) dar (para) ~ [Š: sujetar; reducir] (Arg): podrobit si; podmanit si; dát na chrám páně komu; př.: si han de darme pa tabaco, dije, ésta es güena ocasión; (6) traer ~ en la vejiga, tener ~ en la vejiga1 (petaca) [Š: ser valeroso] (Ven, Dom): nebát se ani čerta, být odvážný; statečný; př.: descubrió que el muchacho, el cachorro de los tigres de Santa Inés, no tráiba tabaco en la vejiga; porque la verdá es que Carlitos había nacido flojo en tierra de hombres machos; (RR, AM, JD). ● (7) (Kub, Mex): facka, rána; (8) ~ hilado (Portor): žvýkací tabák; (9) ponerse uno de mal ~ (StřAm): dostat se do špatné nálady; (AM). ● (←taíno) (10) (Am): Nicotiana tabacum; rostlina z čeledi lilkovité; ► pochází z Ameriky, roste v oblastech s teplým mírným klimatem, má velké listy, květy jsou uspořádány v trsech, plodem jsou malé kuželovité tobolky s malými semínky; v listech je obsažen jedovatý alkaloid, který je známý jako nikotin; ■ Syn.: saire, zaire; (11) tabákový list; rozdrcené části tabákového listu; (12) (Antil, Mex): doutník; (13) (Am): rostliny podobající se tabáku; ► název používali Španělé k označení různých amerických rostlin; (14) ~ jorro (Kub): nekvalitní tabák; (MM). ● (15) adj. (Mex): statečný, silný; (16) (Am): naštvaný; (17) tener ~ en la vejiga2 (Ven): být jako rtuť; (18) de mal ~ (Am): naštvaný; (JD). ● (19) (← arw.) (Am → Š) (Am): tabák; (BDE). ● (20) meterse un ~ (Portor): hulit, kouřit marihuanu; (21) (Portor): cigareta z marihuany, joint; viz též: join(t); (22) (Portor): marihuana; viz též: juana; (23) ~ campeche (Kub): penis; viz též: pinga; (24) pasar a ~ (zápBol): zabít (někoho); viz též: ultimar; (25) (Portor): marihuana; ■ Syn.: tabaco de moña; (26) falso ~ (Ekv), viz: donjuán; (27) ~ cimarrón, m. (Mex): rostlina z čeledi stružkovcovitých Wigandia urens; viz též: sosa; (28) ~ crudo, m. (Nik, Kub, Dom): neusušený list tabáku; (29) ~ curado, m. (Nik, Kub, Dom): list tabáku připravený k průmyslové výrobě; (30) ~ de moña (Portor): marihuana; viz též: tabaco; (31) ~ de regalía (Kub): tabák vynikající kvality; (32) ~ del diablo, m. (Chil): trvalka z čeledi zvonkovitých Lobelia tupa; ► vysoká až 4 m, má dutý vzpřímený stonek s bělavou dužinou, jednoduché přiléhavé listy se zubatým okrajem, hermafroditní květy fialové barvy, plodem je tobolka s mnoha semínky; ■ Syn.: tupa; (33) ~ en rama, m. (Kub): usušené a svinuté tabákové listy, které neprošly průmyslovou výrobou; (34) ~ injuriado, m. (Kub): svazek tabákových listů špatné kvality; (DA). tabacón, m. (1) (Portor): strom z čeledi lilkovitých (solanaceae) se silným kmenem; jeho odolné dřevo se využívá ve stavebnictví; (RAE). ● (2) (Mex), viz: marijuana; (3) (Portor): popínavá rostlinaSalmea scandens; (4) strom z čeledi lilkovitých Solanum triste; ► má nekvalitní dřevo; (5) ~ afelpado keř Solanum verbascifolium; (6) ~ áspero rostlina Solanum aspero; (MM). ● (7) (Hond, Salv), viz: chichicaste de burro; (DA). tabacote, m. (1) (Ven): rostlina podobná tabáku; ► využívá se k padělání chimó; (MM). tabaiba, f. (1) (Kub, Portor): strom z čeledi toješťovitých Plumeria alba; ► vysoký až 10 m, má rovný kmen, malé bělavé kvítky, hnědou drsnou a silnou kůru; roste u pobřeží; má rovný kmen a kvalitní dřevo; (MM). ● (2) (Portor): strom z čeledi pryšcovitých Sapium laurocerasus; ► vysoký až 60 metrů, má hladkou kůru světle hnědé barvy, malé žlutozelené kvítky, plod ve tvaru kapsle se třemi semínky; používá se jako palivo a ke stavbě oplocení; (DA). tabajuntas, m/f., lid. (1) (výchBol): člověk s nohama do X; (DA). tabal, m. (1) (Kub): plochý soudek; ► hrubě opracovaný, nekvalitně udělaný; (AM). tabaná, f. (1) (Dom): facka; (AM). tabanco, m. [Š: desván, sobrado] (1) (StřAm): podkroví, půda, mansarda; (RAE, JD). ● (2) (← nah. taplantli, „střecha“+ co, „v“) (StřAm), viz: tapanco; (AM, DA). tabanear(se), tr/intr/zvrat. (1) intr/zvrat., lid. (Mex): pracovat, makat, dřít (se); viz též: negrear(se); (2) tr., venk. (Hond): obtěžovat, otravovat někoho; (DA). tábano, m. (1) (Kub): rostlina Urena thyphalea; ► s bílými květy; (MM). ● (2) (sevKol): elektrická tyč k pohánění dobytka; (3) (Nik): neodbytný výběrčí; (DA). tabanque, m. (1) (Ekv): polička; ► speciálně navrhnuta k umístění hrnců; (DA). tabanuco, m. (1) (Portor), viz: tabonuco; (DA). tabaqueada, f. (1) (Bol): návnada pro kondory; ► shnilé maso smíchané s tabákem; po požití se kondor zřítí a stává se snadným úlovkem; (AM). ● (2) (Mex): pranice, nakládačka; (3) potyčka, bitka mezi několika soupeřícími stranami; (MM). ● (4) lid. (Mex): bitka, rvačka, zápas; viz též: encontrón; (DA). 10

tabaquear, tr/intr., vulg. (1) intr. (Kol): fajčit, kouřit tabák; (AM, JD). ● (2) tr., lid. (zápBol): přidat do alkoholického nápoje malé množství tabáku, který je macerovaný v alkoholu ze třtinového cukru; ► ve snaze rychle se opít; (DA). tabaquera, f. (1) (Am): tabatěrka, pouzdro na tabák, cigarety nebo doutníky; váček na tabák; viz též: petaca; (MM, JD). ● (2) (Nik): urážka, pohrůžka; (DA). tabaquería, f. (1) (Mex, Kub, Dom, Portor): továrna na zpracování tabáku; př.: Pantaleón, ¿no te da pena tu pobrecita hermana que sale a la calle con los botines recortados y que tú ganando un centén diario en la tabaquería la tengas tan desguarnecida?; (RAE, RR, MM, DA). tabaquero, -ra, adj/subst. (1) m. (Bol): smrkáč, kapesník; (AM, JD). ● (2) adj. (Am): o někom, kdo pracuje v tabákovém průmyslu nebo s tabákem obchoduje; (3) adj. tabákový, vztahující se k tabáku nebo jeho výrobě; př.: el comercio tabaquero; la exportación tabaquera; (4) viz: tabacalero; (5) (Mex): červ, který napadá tabák; (MM). tabaquilla, f. (1) (výchBol), viz: tabacachi; (DA). tabaquillo, m. (1) (Kost): zrychlený pohyb auta způsobený vadným řízením; (2) (Kost): třes, chvění způsobené strachem; (RAE). ● (3) (Am): označení pro rostliny z různých čeledí, které vykazují nějakou podobnost s tabákem nebo s jeho využitím v domácí medicíně; (MM). ● (4) (Kol, Bol, szArg), viz: galantea; (5) (Ekv), viz: donjuán; (6) (Hond), viz: clavelillo; (DA). tabaquito, m., lid. (1) (Portor): cigareta z marihuany, joint; viz též: join(t); (2) (Kub): špína na krku a v oblasti kloubů; (DA). tabardillo, m. (1) (Arg): važná zažívací potíž; ► způsobuje nadměrné vylučování; (2) (Mex): označení pro různé rostliny; (MM). ● (3) (Mex): bylina z čeledi hvězdicovitých Piqueria trinervia; ► vysoká až 70 cm, má rozvětvený stonek, vstřícné uspořádání listů, kopinaté nebo úzce oválné listy se zubatým okrajem, květenství úbor, malé trubkovité květy bílé barvy s červenými skvrnami, plodem je nažka ve formě hranolu; (4) (Mex), viz: huitote; (DA). tabarete, m. (1) (sevMex): stánek s jídlem a pitím; (DA). tabarrón, -na, adj/subst. (1) (Dom): hádavý člověk; (DA). tabas, f., pl. (1) las ~ (Bol): nohy; viz též: gambas; (2) las ~ (Bol): boty; ► bol. argot coba; (HB). tabasco, m. (← mex. stát) (1) velmi pikantní kořenící omáčka; ► připravuje se z pálivé papriky ají z oblasti Tabasca; severoamerický produkt, který se používá v mnoha oblastech; (2) [Š: plátano grande] ; druh velkého zeleného banánu; ► banánovník indo-malajského původu, zvaný higuera de Adán, dnes velmi rozšířený v tropické Africe; (RAE). ● (3) banana de ~ (Mex): odrůda banánu Musa sapientum; ► z oblasti Tabasca; údajně je nejkvalitnější z celého Mexika; (4) (Portor): malá pálivá paprika původem z Tabasca; (MM). tabasqueña, f. (1) (Mex), viz: cacalichuche; (DA). tabché, m. (←may.) (1) (jvMex): strom vysoký až 4 m; viz též: manglex; (DA). tabeada, f., lid. (1) (Bol, Arg): schůze, schůzka, setkání; viz též: concejillo; (2) (jižBol, Arg): hra taba; (3) (Bol, Arg): schůze, na které se hraje taba; (DA). tabeado, -da, adj/subst., lid. (1) (Bol, Arg): přelstěný, odstrčený člověk; (DA). tabeador, -ra, m/f. (1) (Bol, Arg): člověk, který hraje taba; (DA). tabear, tr/intr. (1) intr. (Arg, Guat): hrát hru taba; (AM). ● (2) (Arg, Par): povídat si; (3) pomlouvat nepřítomné; (MM). ● (4) (Am): hrát v kostky; (JD). ● (5) tr. (Per): kopnout někoho; (6) intr. (Salv): být uvězněn; (DA). tabena, f. (1) (Kol): rostlina z čeledi smldincovitých Dioscorea alata; ► hlíza je podobná batatům a bramborům; je jedlá; (DA). taberna, f. (1) (sevArg): herna; (2) (Kub), viz: pulpería; (3) (Mex: Jalisco): palírna tequily; (MM). ● (4) (Mex): alkoholický nápoj vyrobený z mízy guacoyol; (5) (Hond): řez napříč kmenem, kde se sbírá smůla; (DA). tabernero, m. (1) (sevArg): majitel herny; (2) (Kub): hokynář; majitel obchodu nebo pulpería; (3) (Mex: Jalisco): výrobce tequily; (MM). tabero, m. (1) (Guat): pěstování v krátkodobém vegetačním cyklu; (DA). tabicazo, m. (1) (Dom): rána; (DA). tabilla, f. (1) (Dom), viz: habilla; (DA). tabique, m. (1) [Š: ladrillo] (Mex): cihla; (RAE). ● (2) lid. (Salv, Nik): vězení, žalář; viz též: canasta; (3) (Ekv): směs hlíny a slámy pro stavbu zdí a ohrad; (4) (Guat): vyvýšené místo ze

11

stébel kukuřice; ► využívá se k mlácení; (5) lid. (Bol): zeď; ► vystavěná ze třtiny a prutů pospojovaných blátem; (6) lid. (Per): dveře; (7) (Nik): prádelník; (DA). tabla, f. (1) ~ de capellada (Portor): boční prkno na lešení; ► slouží jako zábradlí; (RAE). ● (2) dejarle a uno tocando ~ [Š: arruinar; malparar] (Arg): zničit (někoho); zanechat ve velké bídě; př.: hay gauchos que presumen / de tener damas; /no digo que presumen, / porque se alaban, / y a lo mejor los dejan / tocando tablas; (RR). ● (3) cantarle a uno la ~ (Kol): říci upřímně, co si myslí kdo; (4) en las ~s (Per, Portor): zničený; na huntě (být); (5) ir dos o más personas en una ~ (Chil): shodnout se, dohodnout se, být zajedno, být na jedné lodi; (6) quedarse unotirando ~s (StřAm): sklapnout někomu, nevyjít něco někomu; př.: se quedó tirando tablas; (7) salir con las ~s (Kol): neuspět, selhat, nevyjít; (8) tirar por ~ (Chil): využít nepřímých prostředků k dosažení něčeho; (AM, JD). ● (9) (Arg, Kol): prášek, tabletka; viz též: tablilla, tableta; (10) (Kub): v obchodním slangu: pult; (11) (Mex, Kub): půda k setbě; viz též: tablón; (MM). ● (12) (Arg): fald, záhyb; (13) pl. (Kol): koule, varlata; (14) sobre ~s (Ar): na místě, hned; (15) no tener ~s (Kub): nemít strpení, hned vyletět (v hněvu); (JD). ● (16) (Dom): dom. měnová jednotka; ► slang; (RF). ● (17) pollera a ~s, skládaná sukně; viz též: pollera tableada; (18) ~ de planchar, žehlicí prkno; viz též: mesade planchar; (EEA). ● (19) no saber por dónde va ~ (Pan): být jako Alenka v říší divů; ► nemít nejmenší tušení, co se děje okolo; (20) bailar la ~, lid. (Guat): mazat komu med kolem pusy; lichotit; ► pro vlastní prospěch; (21) lid. (Kol): bankovka 1000 pesos; ■ Syn.: luca barra; (22) (Kub, Dom): 1 peso (bankovka); viz též: peso; (23) (Hond): mince 50 centavos; ■ Syn.: tostón; (24) media ~ (Guat): bankovka 50 quetzalů; ■ Syn.: medio paquete; (25) pl., lid. (Salv): peníze, prachy; viz též: plata; (26) pl., lid. (Mex, Ekv): vyrovnání účtů; (27) (Per): surf; ■ Syn.: tabla hawaiana; (28) pl. (Kub): násobilka; (29) (Hond): hudební nástroj; ►suchý tón vzniká chvěním obdelníkové desky na jejíž koncích jsou rolničky; (30) (Hond): nástroj z tvrdého dřeva používaný k opracování a lisování tabáku; ► až 30 m dlouhý a 15 m široký; (31) cuatro ~s (Hond): rakev; (32) ~ a vela (Per): windsurfing; ► sport, při kterém se pohybujeme po vodě na prkně vybaveném plachtou; (33) ~ de costa (Portor): levné palmové prkno z palma de costa; ► používá se ke stavbě vesnických obydlí; ■ Syn.: tabla de palma; (34) ~ de gallos (Hond): prkno využívané při rozhodování kohoutích zápasů; ► pokud dojde k remíze, kohouti se vloží do dvou děr v prkně a přejde se k souboji zobáků, aby tak byl vyhlášen vítěz; (35) ~ de morey (morley) (Urug): surfové prkno; ■ Syn.: tabla de morley; (36) ~ de orilla (Hond): jednostranně opracované prkno; (37) ~ de palma (Portor), viz: tabla de costa; (38) ~ de posiciones (Kost, Kub, Ekv, Bol, Chil, Arg, Urug): umístění při šampionátu; (39) ~ del pecho, lid. (Kub): hruď; (40) ~ hawaiana1 (Per): vodní sport; viz též: tabla; (41) ~ hawaiana2 (Nik): surfové prkno; (42) entre ~s de pino, adj/adv., lid. (Hond): mrtvý, pohřbený; mrtvě; (43) hasta la ~, adv. (Kub): bez možnosti volby (přijmutí podmínek); (DA). tablacho, -a, adj., venk. (1) (výchPer): plochý; (DA). tablada, f. (1) (Arg, Par, Bol, Urug): místo shromažďování dobytka určeného na porážku; ► blízké jatkám; (RAE, AM). ● (2) (Par): jatky; (MM). ● (3) (Per, jižBol): rovina; (DA). tabladillo, m. (1) (Ekv, Per): pódium; (2) (Per): podlaha jeviště; (DA). tablado, m. (1) (jižPer): bariéra, úkryt, útočiště; (2) (Dom): dřevěná zeď nebo příčka v domě; (DA). tablar, tr. (1) (Portor): postavit loď; (DA). tablas, adv., hovor. (1) (Mex): fifty fifty, nerozhodně, stejným dílem; ► mex. argot caliche; (INFO). tablazo, m. (1) (sevPer): zvednuté mořské dno; (AM). ● (2) (Per): planina bez rostlinstva; (3) (Kub): odpálení míčku mimo hřiště; viz též: jonrón, batazo; (4) (Kub): rána dovolující hráči baseballu doběhnout alespoň na další metu; (5) (Portor): kaluž; (DA). tablear, tr. (1) (Chil): připravit těsto na chleba; (AM). ● (2) (Mex): vyorat brázdu tak, aby stonky kukuřice zůstaly pokryté hlínou; (3) viz: tablón; (4) viz: remar; (MM). ● (5) (Hond): vyvěsit na nástěnce soudní oznámení; (DA). tablelojeca, m. (1) (Mex): keř z čeledi kaparovitých Capparis flexuosa; ► vysoký až 4 m, má jednoduché střídavě uspořádané listy, které mají podlouhlý obvejčitý tvar, voňavé a nápadité bílé květy, žlutavé plody s mnoha semínky; viz též: xbayumac, xpayumac; (DA). tablerista, m/f. (1) m. (Ekv, Chil): kontrolor systému elektrických tabulí; ► v prostředí vodní elektrárny; (2) m/f. (Ekv): šachový hráč; (DA). 12

tablero, m. (1) (Kub): dřevěná nízká bedna, v níž podomní obchodníci nosí sladkosti a jiné zboží; (RAE). ● (2) (Arg, Mex, Kol): školní tabule; (3) (Arg, Par, Urug): výloha s inzeráty, oznámeními, zprávami, atd. ; ► někdy prosklená; ve vzdělávacích zařízeních, kancelářích, kasárnách, atd.; (4) sembrar de ~ (Kub): osít rákosem souměrné záhony v často zaplavovaných oblastech; (MM, DA). ● (5) [Š: salpicadero] (Arg, Chil, Mex, Urug, Ven): palubní deska u auta; ■ Syn.: panel (Chil); (6) tabule na stojanu; viz též: rotafolios; (EEA). ● (7) (Kol): hodinový ciferník; (8) (Chil), viz: paloma del cabo; (9) ~ de damas (Chil), viz: paloma del cabo; (10) a ~ vuelto, adv., lid. (Chil): za velké účasti veřejnosti, vyprodáno; (11) ~ de agua, subst. (Par): školní tabule; (12) ~ de pica, subst. (Guat): část stonku mléčných rostlin; ► v těchto místech se kůra pomalu stahuje, čímž je získána mléčná šťáva; (DA). tablesca, f. (1) (Hond): široký kůl k vyznačení půdy; ► používá se ve stavebnictví; (DA). tableta, f. [Š: alfajor] (1) (sz a zápArg): druh kulaté či čtvercový cukrovinky; ► sladkost složená ze dvou tenkých plátků slepených kondenzovaným mlékem, našlehaným sněhem, atd.; mohou být i máčeny v čokoládě; (RAE). ● (2) (Ven): cukrovinky čtvercového tvaru; (3) chocolate en ~s (Arg): tabulková čokoláda; (MM). ● (4) ~ de chocolate, tabulka čokolády, viz: barra de chocolate; (EEA). ● (5) (szArg): cukrovinka z melasy nebo kondenzovaného mléka; ► v obdelníkové nebo čtvercové formě; (6) (Hond): sladkost připravená z ovoce, mléka nebo z rapadura; (7) (Portor): plisování látek; ► především u sukní; (DA). tableteo, m. (1) (Hond): kvákání žab; (DA). tabletero, -ra, m/f. (1) (Chil): člověk vyrábějící léky nebo cukrovinky; ► ve farmaceutickém a potravinářském průmyslu; (DA). tablilla, f. (1) (Salv, Mex): tabulka (čokolády); viz též: chocolate en tableta; (2) (Portor): poznávací značka; (RAE, MM). ● (3) (Guat): ohrada, dvorek pro kohoutí zápasy; (AM). ● (4) (vých a jižBol): tvrdá sladkost z kondenzovaného mléka nebo ovocné dřeni s cukrem; ► ve formě obdelníku nebo čtverce a různých velikostí; (5) (Dom, Portor): plechová tabulka s poznávací značkou; (6) (Par): polička; (DA). tablita, f. (1) (Portor): druh hry; ► pro dospělé; sází se peníze; př.: se jugaba de todo: chapas, baraja, la tablita; (RR). ● (2) salvarse en una ~ (Mex): zachránit se na poslední chvíli, uniknout o chlup; ► mex. argot caliche; (DBM). ● (3) (Per): bicí hudební nástroj ze dřeva; (4) de ~, adv. (Dom, Ven): náhodou; (DA). tabloide, m. (← angl. tabloid) (1) (Am): noviny menších rozměrů než obvyklé, s barvotiskem; (RAE, MS). ● (2) (Am): časopis; (3) deník; (JD). tablón, adj/subst. (1) m. (Ven): část území osetá kukuřicí, jukou, rýží nebo cukrovou třtinou; ► může dosahovat rozlohy 100 var; ► vara je tradiční šp. míra pohybující se mezi 768 a 912 mm; (RAE). ● (2) m., venk. (Dom, Ven, Kol, Arg, Bol, Chil, Guat, Mex, Par, Urug, Ekv, výchPer): parcela hospodářské půdy; ► připravená k osetí, nebo už osetá jedním rostlinným druhem; ve Venezuele byly tyto parcely vyměřeny dekretem z roku 1837 a jednalo se téměř o 7000 m2 ; př.: a lo lejos, su mirada podía navegar el verde vivo de los tablones de caña; př.: tenemos tres tablones de verdura y diez de caña de azúcar; viz též: tabla; (RR, AM, MM, DA). ● (3) (Arg: Tucumán, Mex: Chiapas): pole oseté cukrovou třtinou; ► o rozloze čtvrt hektaru; (MM). ● (4) adj. (Kol): blbý; (5) m. (Am): záhon; políčko; (6) (Mex): záhyb na šatech; (JD). ● (7) (Guat, jižPer): hospodářská půda nacházející se na úbočí hor; (8) (Guat): zahrádka, záhon, políčko; ► k setí květin a zeleniny; (9) m. (Per): sportovní disciplína při surfování; ► úkolem je projet největší vlny; (DA). tablón, m. (1) zkušenost; viz též: esquina; (XX). tablonazo, m. (1) (Kub): švindlování, fixlování; (AM). tabloncillo, m. (1) (Kub, Portor): řezané dřevo; ► výhradně se zpracovává na výrobu podlah; (AM). ● (2) (Mex, Dom, Portor): strom z čeledi zápotovitých Sideroxylon portoricensis; ► velmi vysoký; má kvalitní dřevo, střídavé uspořádání listů elipsovitého tvaru, hroznovité květenství, bílé nebo narůžovělé květy, bobulovité plody naoranžovělé barvy; ■ Syn.: varital; (MM, DA). ● (3) (Mex, Dom, Portor): dřevo; ► využívané ke stavbě poschodí nebo podlah; (4) (Kub): tělocvična, hala; ► s dřevěnou podlahou; (5) (Kub): palubová podlaha tělocvičny; (DA). tablonear, tr., venk. (1) (Mex): rozdělit zemědělskou půdu na záhony (tablones); (DA). tablote, m. (1) (Mex): strom; viz též: guásimo; (DA). tabluda, f., lid. (1) (svKol): žena s malými ňadry; (DA). 13

tabo, m. (1) [Š: cárcel] lid. (Kost, Hond, Salv, Nik): vězení, basa, žalář; viz též: canasta; př.: porque si digo que sí y luego algún bocón va con el cuento allá, a todos nos meten al tabo por tres días; Irma iba al tabo cada semana a ver a su marido; ► slang; (RR, RF, DA). ● (2) (Guat): pořádková jednotka; (DA). taboca, f. (1) (Bol): nádobka z bambusu; (AM, MM). tabolango, m. (1) (Chil): dvoukřídlý hmyz; Paradoxomorpha crassa; ► má silné podlouhlé tmavohnědé lesklého tělo; žije pod kameny a vydává smrdutý zápach; viz též: chinchemolle; (RAE, MM, DA). tabonucal, m. (1) (Portor): území poseté stromy tabonuco; (DA). tabonuco, m. (1) (Antil, Portor): silný strom z čeledi březulovitých (burseraceae) Dacryodes excelsa; ► vysoký až 30 m, vstřícné uspořádání listů, nazelenalá barva, plod je hnědý a podobný jahodě; jeho kmen vylučuje pryskyřici s vůní kafru, která se využívala při výrobě lodí a v kostelech jako kadidlo; ■ Var.: tabanuco; (RAE, MM, DA). ● (2) pryskyřice tohoto stromu; (MM). taborga, f. (1) (Bol): turecká káva; (AM, JD). tabre, m. (1) (Chil): karbaník, hazardní hráč; ► v lidové řeči se k tahur přidalo e a vyslovovalo se jako taure; odtud vzešla lidová forma tabre; (AM). tabuco, m. (1) (Dom): křoví, houští; (AM). tabudo, -da, adj/subst. (1) adj. (Arg): o někom se silnými a zdeformovanými kotníky; (MM). ● (2) m. (Salv): ďábel; (DA). tabuchín, m. (1) (Mex): strom flamboján; viz též: tabachín; (JD, DA). tabulado, m. (1) (Nik, Ekv, Par): statistické tabulky; (2) (Par): vyhodnocení výsledků testů nebo dotazníků; ► pro statistický průzkum; viz též: conteo; (DA). tabular, tr. (1) (Par): spočítat výsledky testů nebo dotazníků; ► pro statistický průzkum; (DA). taburete, m. (← fr.) (1) (Kub): židle s koženou výplní; venkovská židle se čtyřmi silnými nohami; ► sedadlo a opěradlo jsou z nevydělané kozlí kůže; (RAE, JD). ● (2) (Kub): keř Psychotria coronata; (MM). ● (3) (Nik): posaz (zadnice); (JD). ● (4) stolička; viz též: banquito; (EEA). ● (5) (Nik, Kol, Ekv): židle potažená kůží s opěradlem a bez područek; (DA). taca, f. (← map.) (1) (Chil): jedlý mořský měkkýš Venus dombergi; ► téměř kulatá žebrovaná mušle bílé barvy s fialovými a žlutými skvrnami; hojně se vyskytuje na jižním pobřeží Chille; (RAE, MM). ● (2) ~ (que) ~ (Am): pořád, v jednom kuse; (JD). ● (3) (Bol): v Cochabambě, malá plechovka piva; (4) ~ ~ con mango (Bol): penis a varlata; ► bol. argot coba; (HB). ● (5) (← keč. t´aku, „rozcuchané vlasy“); (6) ~ uma (← keč. uma, „hlava“) (Bol), viz: uma; (LM). ● (7) (Chil): měkkýš oválného tvaru Protothaca thaca; ► má rýhy vedoucí k hřbetu, krémovou barvu a linky kávového odstínu s geometrickými a lineárními obrazci; (8) (zápBol): břečka; ► nápoj obsahující trochu alkoholu a odvar z kávových slupek (sultana); (9) ~-~1 (stř, záp a jižBol, Par, Arg): hračka skládající se ze dvou těžkých, plastových koulí, spojených 50 cm šňůrou; ► cílem je, aby se koule srazily; (10) ~-~2 (Chil): hra; viz též: tacataca; (11) ~-~ 3 (Chil): stůl; viz též: tacataca; (12) ~~, adv. (Par, Arg, Urug): platba hotově a okamžitě; (DA). tacabobos, m. (1) (zápBol): zloděj; (DA). tacacazo, adv. (1) en dos ~s, lid. (Kost): rychle; (DA). tacacho, m. (← keč.) (1) (Per): uvařený a rozmačkaný zelený banán; (EA). ● (2) (výchPer): namletý platan smíchaný se škvarky; (AM). tacacillo, m., lid. (1) (střKub): trenýrky; (DA). tacaco, m. (1) (Kost): popínavá rostlina z čeledi tykvovitých (cucurbitaceae); ► dává asi sedmicentimetrový vejcovitý zelený plod, který se vaří jako zelenina; (RAE). ● (2) (← nah.) (Kost): popínavá rostlina cyklantera (Cyclanthera pittieri; Cyclanthera oerstedii); (2) (Kost): plod této rostliny; ► tvrdý plod oválného tvaru je zelený; uvařený je určený ke konzumaci; (3) ~ cimarrón (Kost): rostlina Sechium pittieri; (4) ser más viejo que un ~ (Kost): být starý jako lidstvo samo; být předpotopní, z dob pradědečků; ► plod tacaco (Ciclanthera Pittieri) vydrží velmi dlouho, aniž by se kazil; (MS, DA, AM, MM, JD). ● (5) lid. (jižEkv): skrček, prcek; viz též: figurita; (6) (Kost): stařec, dědek; viz též: veterano; (DA). tacaicín, m. (1) (Salv), viz: zarigüeya; (MM). tacalear, tr. (1) (Salv): odblokovat protihráče bokem těla; ► při fotbale; (DA).

14

tacalo, -la, adj/subst. (1) (← keč. takalu) lid., hanl., hum. (stř a zápBol): prostoduchý, hloupý, hlupák; viz též: opa parado; (LM, DA). tacalote, m. (1) (Mex): fazole; (JD). ● (2) (← nah.) (Mex): popínavá rostlina z čeledi bobovitých Entada scandens; ► má zvrásněné a spirálovité větve, listy eliptického tvaru vstřícně uspořádané, květenství klasu, malé květy, plody jsou podobné fazolím, mají srdcovitý tvar, tmavě kávovou barvu, lesklé; tyto plody se využívají při řemeslné výrobě; viz též: tacolote; (DA). tacamaca, f. (1) (Mex), viz: tacamahaca; (MM). tacamacha, f. (1) (Mex), viz: tacamahaca; (MM). tacamachín, m. (1) (Mex): druh anténovce; viz též: bagre; (2) (← nah. tlacatl, „muž“+ michin, „ryba“) (Mex): okoun mořský Centropomus parallelus; ► ryba až 80 cm dlouhá, podlouhlé tělo, špičatá hlava, velká čelist, malé zuby, hřbet modrý až načernalý, břicho bílé, dvě ploutve na hřbetu a rovná ocasní ploutev; (MM, DA). tacamahaca, f. (← nah. tlacatl, „muž“+ maitl, „ruka“+ yacatl, „nos“) (1) (Mex, Ven): různé pryskyřičné stromy (Protium heptaphyllum, Protium decandrum, Bursera tomentosa, Bursera gummifera, Bursera guianensis); ► listová čepel je složená, nazelenalé květy jejichž plodem je pecka vejčitého tvaru; viz též: tacamajaca; (2) pryskyřice z těchto stromů; ► je hořká, tmavé barvy; má využití v medicíně; výraz zmiňuje ve svých spisech už španelský botanik a lékař Nicolás Monardes v 16. st.; (MM, DA). tacamajaca, f. (1) (Ven): strom z čeledi březulovitých (burseraceae), pochází z tropické zóny Střední Ameriky, jeho dřevo slouží ke stavbě kánoí; velmi aromatická olejovitá pryskyřice získaná z kmene se využívá v medicíně a jako palivo; (2) (Ven): silná a statečná osoba; viz též: tacamahaca; (RAE, DA). tacán, adj/subst. (1) m. (Kol: Mompox), viz: tulpa; (AM). ● (2) adj. (Chil): vrtošivý, rozmarný; (JD). tacana, m/f. (1) f. (← keč. takana, „předmět úderu“) lid. (Bol: Valleg): hovězí kost; ► z nohy, užívá se k bití či udeření předmětů; (2) lid. (Bol: Or): kladivo; (3) (Bol: Or/Pt): drahý kov; (4) lid. (Bol: LP): brokovnice, puška; (LM); ● (5) (Arg, Bol): políčko v horách; záhon, pole na úbočí And (6) (Kol): načernalý nerost s vysokým obsahem stříbra; viz též: takana; (AM, MM, DA). ● (7) (Arg, Mex): palička, kladivo; (MM, JD). ● (8) m. (Bol): ind. jazyk ze stejnojmenné skupiny; ► 1.153 mluvčích (2001); (9) stejnojmenný kmen; (10) příslušné adjektivum; (EA). ● (11) (szArg): tlouček, palička hmoždíře; (12) (zápBol): sklad zemědělských produktů; ► především k sušení; (13) (Bol): terasovité pole; (DA). tacanazo, m. (1) (Arg): rána ostruhou v kohoutích zápasech; (AM, DA). tacanear, tr. (← keč. takay, „mlátit“) (1) (Arg, Bol): rozdrtit, roztlouci; udusat, udupat, ušlapat; upěchovat; (MM, JD, DA). tacañún, -una, adj/subst., lid. [Š: tacaño, -a] (1) (Arg): vychytralý, mazaný, lakomý; ■ Syn.: acamalador, amarrado, cagado, cagón, caguila, centavero, chichipato, chucho, codina, codo, coñete, coñudo, coyor, cují, culo, cuña, cutarrero, cutarro, durango, duro, empacador, fierrobolsa, hambriento, jacoibo, lechero, lépero, marrajo, marro, michicato, miquingo, moishe, muco, pelotero, perecido, piche, pichicata, pichicatero, pichicato, pichinche, pichiriche,pichirre, piedra, pilinque, pilinqui, pinche, piojo, pisirico, poquitero, quechali, rabinche, rocapeña, roncero, talishte, tenido, ticuiche, ticuso, tieso, tiñoso, troñuño, truñuño, turco, usha, zocado; (DA). tacar, tr/zvrat. (1) tr. (Kol): stisknout, zmáčknout, sevřít; (2) lid. (Mex) nacpat, naplnit, vyplnit; př.: tacado de ropas; (3) zvrat. nasytit se, nacpat se jídlem; (AM, MM, DA). ● (4) (Kol, Bol): dát šťouch tágem; (5) zaútočit na někoho střelnou zbraní; (MM, DA). ● (6) tr. (← keč. t´akay) lid. (Bol: Cbb/Pt/Tj): rozsypat, rozházet; (7) tr. (← keč. takay, „bít“) lid. (Bol: alt/vall): bít, udeřit předmětem; (LM). ● (8) ~ burro (Kol): zklamat; (DA). tacarcaya, f. (1) (zápBol), viz: motomoto; (DA). tacari, m. (1) (zápMex): rostlina; viz též: paste; (DA). tacarigua, f., pl. (1) (Ven): dřevěné bóje, které se připevňují na okraje kánoe, aby se nepotopila; (AM). ● (2) lid. (Sal): palma královská; viz též: Palma real, chaguaramo; (3) (Ven): korpulentní strom Bombax pyramidale; ► má měkké dřevo; (MM).

15

tacarpo, m. (← keč. takallpu) (1) (Per): tyč se špičatým koncem; ► slouží k zasévání semen; (AM). tacarquea, f. (1) (zápBol): keř nebo strom z čeledi bobovitých Senna versicolor; ► vysoký až 3 m, má žlutavě zlatavé květy, luštěninové plody; (DA). tacasonte, m. (1) (Salv): larva moskyta; (DA). tacata, f. (1) (Port): heroin; (DA). tácata¡!, citosl. (1) (Par): jejda!; (DA). tacataca, adv/subst., hovor. [Š: al contado] (1) adv. (Urug): hotově (při placení); (RAE). ● (2) m., lid. (Per, Chil): hra stolní fotbal; viz též: futbolito, taca taca; (EEA, DA). ● (3) lid. (Per): stůl na stolní fotbal; viz též: taca taca; (4) m. (Portor): otřepaná písnička, historka; (DA). taca-taca, m/f. (1) (← keč. takay, „bít“) f., lid. (Bol: alt/vall): hračka; ► tvoří ji dvě plastové kuličky spojené provázkem dlouhým zhruba 50 cm; (2) lid. (Bol alt/vall): hra; ► rukou se chytne hračka taca-taca v půlce provazu a zručným pohybem rukou se má docílit střetnutí kuliček o sebe navzájem; (LM). ● (3) [Š: futbolín] (Chil): stolní fotbal; př.: un partido de taca-taca; (RR). ● (4) ~s f., vulg., hum. (← keč. takay, „bít“) (Bol) viz: porongas; (LM). tacatás, adv. (1) (Dom): v hotovosti; (DA). tacatás¡!, citosl. (1) (Dom): bum! bác!; (DA). tacay, m. (1) (Kol): strom Caryodendrum orinocense; ► s olejnatými semínky; (MM). tacayote, m. (1) (← nah. iztac, „bílý“+ ayotli, „dýně“) (Salv): veš; (DA). tacazo, adv/subst. (1) m. (Mex): neobratný šťouch při kulečníku; (2) Portor): velký hlt pálenky; (MM). ● (2) (Bol): malá plechovka piva; ► bol. argot coba; ■ Syn.: taca; (HB). ● (3) lid. (Nik): krádež, loupež; viz též: robada; (4) (Per, Chil, Urug): patička; ► především ve fotbale; (5) lid. (Dom, Urug): rána; (6) (střBol): břečka; ► nápoj obsahující trochu alkoholu a odvar z kávových slupek (sultana); (7) de un ~, adv. (Dom, Kol): jednou provždy; (DA). tacazota, f. (← nah.) (1) (střMex): kukuřičná placka; viz též: tacazotla; (DA). tacazotla, f. (1) (střMex), viz: tacazota; (DA). tácete, viz: táquete; (MS) tacha, f. (1) (Kanár, Granada, Am): přístroj, v němž se při výrobě cukru ve vzduchoprázdnu odpařuje melasový sirup předtím, než zkrystalizuje; (2) (Ven): pánev, nádoba či kotel, ve kterém se vaří melasa při výrobě cukru z cukrové třtiny; viz též: tacho; (RAE, AM). ● (3) (Arg), viz: tachadura; (MM). ● (4) (Am): pánev, džber; (JD). ● (5) hovor. (Mex, Hond): extáze; droga ve formě tablet; ► mex. argot caliche; (MV, DA). ● (6) lid. (Arg, Urug): škrnutí; (7) (Kub): figurka používaná při skákání panáka; (DA). tachacá, m. (1) (výchBol): trnovec křídlatý2 (Pterodoras granulosus), trnovec Irwinův3 (Megalodoras irwini); ► sladkovodní ryba dlouhá až 50 cm, hlavu a postranní části má pokryty kůží, čelist je orientována dolů a vybavená smyslovými vousy, prsní a hřbetní ploutve se zubatými okraji, rozvětvená ocasní ploutev; (DA). tachacual, m., lid. (← nah. tazacualli, „blízko kůlu“) (1) (střMex): chudé obydlí; chatrč; viz též: jacal; (AM, DA). tachada, f. (1) (Bol, Chil): škrtnutí; (DA). tachador, m. (1) (Kost): automobilový vandal; ► člověk, který schválně ničí nátěr aut; buď je poškrábe, nebo pomaluje; př.: no se ofenda, pero si el auto no queda a mi responsabilidad, no respondo por lo que le pueda ocurrir, porque por aquí hay muchos tachadores; (RR). tachalote, m. (1) (← nah.techalotl, „druh veverky“) (Mex): sysel skalní4 (Spermophilus variegatus); ► dlouhý až 50 cm, v horní části je šedivý až nahnědlý, ve spodní části krémově bílý, podlouhlé tělo, malé uši, dlouhý hustý ocas s bílými skvrnami; viz též: techalote; (DA). tachar, tr. (1) viz: tachador; (RR). tache, m. [Š: tachón] (← nah. tatzin, zdrob. tatli „otec“) (1) (Mex): škrt; (RAE). ● (2) (Per): léčivá bobovitá rostlina Mirospermum pubescens nebo Mirospermum balsamum; (3) balzám získaný z této rostliny; viz též.: bálsamo del Perú; (4) (Salv): rostlina z čeledi trubkovitých Tecoma stans; 2

trnovec křídlatý: Biological library. [en línea] . trnovec irwinův: Biological library. [en línea] . 4 sysel skalní: Biological library. [en línea] . 3

16

(MM). ● (5) (Kol): strom z čeledi bobovitých Myroxylum balsamum; ► vysoký až 30 m, má velkou hustě zarostlou korunu, čepel listová složená, lesklé listy, malé bílé trsy květů, bobovité plody s jedním semínkem; má léčivé účinky; ■ Syn.: bálsamo, nabá; (6) (Kol): kolíky u kopaček; (7) (Nik): klíč; (DA). tachería, f. (1) hodinářství; viz též: latería; ► slang lunfardo; (NET). tachero, -ra, m/f. (1) (Am):osoba, která má na starost kotle; viz též: tacha; (2) m. (Am): výrobce nebo opravář kovových nádob a kotlů; (RAE). ● (3) [Š: taxista] (← keč. tachu, „nádoba“) lid. (Arg; Urug Bol: alt/vall): taxikář; ► bol. argot coba; př.: bajo el grito ¡carrizo es tachero, la ra, la ra, la ra! los choferes de taxis se fueron desconcentrando y abandonaron las calles de Palermo viejo; el tachero quiso cobarme de más porque pensó que yo era turista; (RR, LM, HB). ● (4) (Am): dělník v cukrovaru; (5) klempíř; (JD). tachicón, m. (1) (Mex): velká liána z čeledi hodarovitých Tetracera volubilis; ► má odlupčivou kůru, bíložlutavé květy; listy mají lékařské využití; ■ Syn.: carey; (DA). tachiga, f., lid. (1) (Salv): čelist; (DA). tachigual, m. (← nah. tlachihualli „ruční práce“) (1) (Mex): krajka; lněná nebo bavlněná ozdoba; (AM, MM). tachino, m., lid. (1) (Kub), viz: chatino; (DA). tachiste, m. (← nah. tlaxintli, „opracovaný kámen nebo dřevo“) (1) (Mex): strom z čeledi hvězdicovitých Vernonia deppeana; ► vysoký 6 m, má chlupatý kmen, střídavé uspořádání dlouhých listů, bílé nebo narůžovělé trubkovité květy seskupené ve velkém květenství, žluté plody; listy slouží jako přírodní hnojivo; ■ Syn.: barrehorno; (DA). tacho, m. (1) (Am, kromě Per): pánev, nádoba či kotel, ve kterém se vaří melasa při výrobě třtinového cukru; ■ Syn.: ayudante; tacha; (2) (Arg, Chil, Par, Urug): pánev, kovová nádoba s kulatým dnem; př.: tacho al, de vacío (tlakový hrnec); tachos redondos de hierro (železné plecháče); un tacho para la basura; ■ Syn.: pava; monitora; (3) (Arg, Chil, Urug, Par): plechová, mosazná či plastová nádoba, obal; ► neslouží na vaření pokrmu, pouze na ohřívání nebo uchovávání; (4) (Arg, Chil, Mex, Urug, Bol, Par, Ekv, sevPer , Pan): nádoba používaná k ohřívání vody nebo k vaření; kávová/čajová konvice; viz též: tacho cafetero; (5) lid. (Bol, Kol, Ekv, Per, Urug, Chil, Arg, Hond): koš na odpadky; (6) irse al ~1 (Arg, Bol, Par, Urug): zkrachovat, neuspět, nezdařit se; (7) (Bol, Urug): zemřít, natáhnout bačkory; (RAE, AM, MM, JD, DA). ● (8) echar a uno al ~ (Arg): vyvést někoho z omylu, zbavit iluzí, zklamat; (9) fundido como un ~ (Chil): o někom, kdo neudrží korunu; všechno rozdá; (10) pasar uno las penas del ~ (Chil): mít velké trápení; (AM, MM, JD). ● (11) (Arg, Par, Urug): mosazné umývadlo, lavor; př.: el tacho para lavar la ropa; (12) mandarlo a uno al ~ (Arg, Par, Urug): vzít někomu naději něčeho dosáhnout; (MM). ● (13) (Portor): vědro, kbelík; př.: … bordeando la casa…en medio de yuyos y tachos viejos; (14) ~ de (la) basura1 (Bol): popelnice; př.: … lo abandona en una calle solitaria dentro de un tacho de basura…; (BDE, LM). ● (15) (← keč. tachu, „nádoba“) lid. (Bol: alt/vall): plastová nádoba na vodu; (16) (Bol: StaCr): metalový či hliněný džbán; ► užívá se k přípravě čokolády; (17) ~ cafetero, (Bol: llan): plechová konvice na přípravu kávy; ■ Syn.: tacho; (18) ~ cunca (← keč. kunka, „krk“) (Bol), viz: cunca; (19) irse al ~2, lid. (Bol: alt): selhat, neuspět; ■ Syn.: irse al bombo; (20) irse al ~3, lid. (Bol: alt): zruinovat se, přivést se na mizinu; ■ Syn.: irse al bombo; (21) mandar al ~, lid. (Bol): důrazně odmítnout; ■ Syn.: mandar a sembrar papas, mandar a freír monos, mandar al diablo, mandar a moler agua, mandar a rodar; (LM). ● (22) lid. (Arg, stř,záp a jižBol: alt/vall, Urug): taxi; př.: llamame un tacho o voy a llegar tarde al aeropuerto; ► slang; ► bol. argot coba; (RF, LM, HB, DA). ● (23) [Š: papelera] (Arg): koš na papír; ■ Syn.: papelero (Chil), bote de basura (Mex), papelera (Urug, Ven); (24) ~ de basura, (Per, Chil, Ekv): odpadkový koš; viz též: bote, tacho de la basura; (EEA, DA). ● (25) echar un ~ (Kub), viz: quinto, echar un …; (26) irse al ~4, lid. (Arg, Bol, Chil, Par, Urug): ztroskotat, zkrachovat (člověk, projekt, firma); (27) irse al ~5, lid. (Arg, Bol, Urug): zemřít; (28) mandar al ~1 (Arg, Urug): někoho poškodit nebo zruinovat; (29) mandar al ~2 (Arg): někoho zabít, poslat do kytek; (30) lid. (Par): sklenice, pohár, nádoba; viz též: porongo; (31) irse ~ (Arg, Bol, Urug): zemřít, natáhnout bačkory; viz též: entregar el equipo; (32) lid. (Per, stř, záp a jižBol, chil, Arg, Urug, Par): nádoba z různých materiálů, forem a použití; (33) (Ekv): hrnec sloužící především k přípravě vývaru (caldo); (34) (Par): kovová nádoba s kulatým dnem a držadly; ► podobná paila; (35) (Hond): kovová nádoba na tekutiny; (36) lid. (Arg, Urug): náramkové hodinky, 17

kapesní hodinky; ► velké a honosné; (37) lid. (Arg): štěstí; (38) lid. (Kub): vlasy; (39) ~ de labasura2 (Per, Chil), viz: tacho de basura; (40) ¡al ~! citosl. (Bol, Par): tak to teda ne!; (41) ~ colorado, subst. (sevBol): peklo; (DA). Tacho, -cha (Mex): dim. od Anastasio, Anastasia; (AHM). tachogobi, m. (1) (Mex): dušená ryba; ► typický pokrm ve Veracruz; (DA). tacholear, intr. (1) (Am): pobít cvočky; upevnit připínáčky; (JD). tachómetro, m., lid. (1) (Arg, Urug): hodiny, hodinky; (AM, DA). ● (2) (Arg, Urug): tachometr; (DA). tachón, m. (1) (Kub): sklad, záhyb, zášev; (RAE). tachuela, adj/subst., hovor. (1) m/f., hanl. (Kub, Mex, Guat, Hond, Salv, Chil, Urug; Nik, Bol): skrček, prcek, trpaslík (osoba malého vzrůstu); viz též: figurita; ► mex. argot caliche; (MV, DA). ● (2) (← tacho) f. (Kol, Kub, Ven): kovová miska, pánev, kastrol k ohřívání pokrmů; (3) lid. (Kol, Ven, Mex): kovový nebo stříbrný zdobený pohár na vodu; viz též: porongo; (RAE, AM, MM, JD, DA). ● (4) quedarse ~ [Š: quedar chico] (Pan): být směšný; být horší; př.: ¡bravo!, adivinaste hermano; tío Conejo se queda tachuela a tu lado; (RR). ● (5) (Arg, Chil, Guat, Mex): obtloustlý, zavalitý člověk; (6) (Mex): protáhlá a otravná návštěva; (7) (Kub): připínáček; dlouhý ozdobný špendlík, který slouží na připnutí mantily; (MM). ● (8) adj/subst. (Par): malý předmět; (9) f. (Chil): pumpava (Erodium); ► rostlina vysoká až 60 cm, má větvený stonek, malý počet vstřícných listů, růžové a fialkové květy jsou uspořádany do okolíku; (DA). tachuelear, tr. (1) (Mex, Nik): přibít; (DA). tachuelo, m. (1) (Kol, Portor): název pro stromy a rostliny různých rodů a druhů; (MM). ● (2) (Kol): strom z čeledi routovitých Fagara rhoifolia; ► vysoký až 20 m, má ostnatý kmen, zelené listy, zakulacenou korunu, bělavé květy, hnědé plody; (3) (Kol): keř z čeledi dřišťálovitých Berberis glauca; ► má trny, výrazné červené a žluté květy, plodem jsou modročervené bobule; (4) (Kol): strom až 12 m vysoký; viz též: lulo; (5) (Portor): strom z čeledi rdesnovitých Coccoloba pubescens; ► až 8 m vysoký, má průměrný kmen, pichlavé větve, semínka ve válcovitém lusku; dřevo je tvrdé a odolné vůči vlhkosti, využíváno ve stavebnictví a espeques; (6) (Par): strom; viz též: arcabú; (DA). tachurí, m. (← guar.) (1) (Arg, Par): hmyzožravý pták různých barev; (MM). tacifiro, m. (1) (Guat): dýka, nůž; ■ Syn.: chafirro; (AM). tacín, m. (1) (sevEkv): ptačí hnízdo; (2) (sevEkv): kruhový podstavec; ► k podepření pondo; (3) (sevEkv): látkový věnec, kus látky; ► využívá se při nošení věcí na hlavě; (DA). tacís, m. (1) (Ven): zahnutá sekyra; (AM). taciscle, viz: taciste; (MS). tacistal, m. (1) (Mex): plantáž palem sladkých; (MS). taciste, m. (← nah.) (1) (Mex): palma sladká (Brahea dulcis); ► vysoká až 12 m; má ne moc silný kmen s málo znatelnými články; listy tvoří vějíře (používané jako střešní materiál); hroznovité květenství; květy mají krémovou nebo žlutou barvu a plodem je peckovice; viz též: isuate; ■ Var: clacisque, claciste, taciscle, tacistle; (MS, DA). tacistero, -ra, adj. (1) (Mex): týkající se palmy taciste; (MS). tacistle, viz: taciste; (MS). tacita, f., pl. (1) (Chil): dětská hra; ► děti při ní napodobují dospělé během schůzek nebo obědů; (DA). tacizo, m. (1) (Kol, Ven): zakřivená sekera s úzkým ostřím; ■ Syn.: tacís; (AM, MM). ● (2) (Kol): úzká cela, podzemní kobka; (JD). tack, f. (← angl.) (1) (Portor): připínaček, cvoček; (DA). tackle, m. (← angl. to tackle) (1) (Chil): bránění (ve sportu); (MS). tacklear, tr. (Chil): bránit protivníka; ► s cílem vzít mu míč; sportovní terminologie; (MS). ● (2) (Chil): povalit protihráče chycením za nohy; ► při fotbale nebo ragby; (DA). tackling, m. (← angl. tackling) (1) (Chil), viz: tackle; (MS). taclear, tr. (← angl.) (1) (Am): střetnout se s kým, utkat se s kým; př.: … el hombre quo tacleó a Luis Donaldo segundos antes de su muerte…; (BDE). taclia, f. (1) (Per): domorodý nástroj k obdělávání půdy; ► skládá se z tyče s kovovými nebo kamennými hroty, které slouží k rozrytí půdy; ■ Var.: taclla, tacllo, tagllo; (AM).

18

taclla, f., venk. (← keč.taclia, „pluh“) (1) (Ekv, Per, Bol): ruční pluh; ► slouží k přípravě půdy k pěstování plodin; viz též: tajlla; (DA). tacllanazo, m., venk. (1) (Per): facka; (DA). taco, adj/subst. (1) m. (← nah. itacate „proviant“) [Š: tortilla de maíz] (StřAm, Guat, Mex, US, Bol): srolovaná kukuřičná placka s náplní; ► typická v Mexiku; plní se sýrem, mletým masem, škvarky, atd.; př.: comiendo tacos, llenos de mantera rancia; los puestos de tacos de chorizo; (2) m. [Š: tacón (de los zapatos)] (Portor, Chil, Per, LaPla, Nik, Dom, sevKol, Ekv, Bol, Par, Arg, Urug): podpatek; př.: taco estlilete (jehlový podpatek); con zapatos de taco altísimo; ■ Syn.: tacón (Mex, Ven); (3) (Arg): hůl na polo; (4) hovor. (Ven): velmi schopná, obratná, dovedná osoba; expert, odborník; př.: … son verdaderos tacos en geografía; (5) echarse un ~1 (Mex): mírně se nachladit; (RAE, PR, MM, BDE, AHM, EEA). ● (6) adj., i subst. [Š: pentimetre; currutaco] (Kub, Portor): frajer, hejsek; frajerský, fešáčký, švihácký, hejskovský; viz též: pitre; př.: él recordó el modo en que había visto fumar a los tacos del billar del Arco, frente al Instituto; (RR, MM, JD, BDE, DA). ● (7) (← keč.) m. (Arg, Bol, Per): rohovník obecný Ceratonia siliqua; ► tzv. svatojánský chléb; strom 6-15 m vysoký, má řídkou korunu, střídavé kožovité listy podlouhlého oválného tvaru, tmavorůžové květy; plodem jsou lusky obsahující tvrdá semena; (8) ~ de la reina (Arg, Urug): lichořeřišnice větší Tropaeolum majus; ► popínavá rostlina; vysoká 4 m; má červenooranžové jemně vonící květy, chuť pikantní; okrasná rostlina, vhodná i ke konzumaci; viz též: pelonchile; (MS, DA). ● (9) adj. (Kub, Portor): přirozený; hezký, pěkný; (10) m. (Kol: Riohacha): osobnost, význačný člověk; (11) adj/subst. (Chil, Hond, Nik): břichatý, baculatý, tlusťoučký; podsaditý; (12) m., lid. (Chil, Mex, zápKol): zatarasení, překážka; nesnáz; dopravní zácpa, ucpání; viz též: embotellamiento; př.: … los taxis y otros vehículos no pueden circular por esas arterías, produciéndose los tacos con los consabidos problemas para choferes…; (13) m. (StřAm, Portor): starost, znepokojení, strach; (14) a todo le llaman cena, aunque sea un ~ con (sin) sal (Mex): mnoho povyku pro nic; (15) darse (un) ~¹ hovor. (Mex): foukat si, naparovat se, dělat se důležitým, tvářit se důležitě, upozorňovat na sebe, vychloubat se; př.: se da mucho taco con su motocicleta; (16) meter los ~ (StřAm, Mex): nahnat strach, vyděsit, vylekat, vystrašit; (AM, MM, BDE, AHM, EEAA, DA). ● (17) adj/subst., lid. (Arg, Mex): malý člověk; ► obyčejně se používá zdrobnělina; př.: un taquito de este tamaño; (18) (Arg, Mex, Par, Urug): špalek, klín k podložení, zaklínování nábytku apod.; (19) lid. (Kol, Bol): panák, sklenka alkoholu, doušek, hlt; viz též: copetín; (MM, DA). ● (20) (Am): masová paštika; (21) (Kub): maz v uších; křáp; křamp; (22) ~ de chorizo (Mex): placka s párkem; (23) dar ~ a (Mex): reprezentovat koho; (24) darse un ~² (Mex): zadovádět si; (25) echar un ~ (Kub): vzít nohy na ramena; (JD). ● (26) hacer ~ algo/a alguien (Mex): zabalit co do čeho; př.: hicieron taco al bebe con una cobija; (BDE). ● (27) (Mex): zákusek, svačina mezi hlavními jídly; (28) (Mex): jídlo; př.: vamos a echarnos un taco; (AHM). ● (29) m., lid. (Bol, Per): kulečníkový salón; (30) (Bol): pravý, zručný; (31) adj/subst., lid. (Bol): člověk, který se snadno neopije; ► bol. argot coba; (HB, DA). ● (32) m. (← keč. thaqu, „rohovník obecný“) lid. (Bol: alt/vall): rohovník; ► varianty ostnatých stromů zhruba 7 m vysokých; mají malé světle zelené květy a masité luštěninové plody se spoustou semínek; ■ Syn.: algarrobo; (33) quita ~ (← keč. k´ita, „divoký“) (Bol: Chuq): rohovník divoký; (34) ~ pito (← keč. pito, „pomletá cereálie“) (Bol) viz: pito; (LM). ● (35) m., lid. (Kub): bota; př.: me llené los tacos nuevos de lodo; ► slang; (RF, DA). ● (36) kolík, zátka; viz též: tarugo; (EEA). ● (37) echarse un ~ de ojo1 m., hovor. (Mex): dívat se na hezkou osobu; (38) ponerle o echarle mucha crema a los ~s (Mex): vychloubat se něčím; (39) ¡acá los ~s! (Mex): dávejte pozor, dívejte se na mě!; (40) a mí, mis ~s (Mex): dožadovat se toho, co dotyčnému náleží; ► mex. argot caliche; (DEUM). ● (41) ~ de cáncer (Mex): cigareta; ► mex. argot caliche; (INFO). ● (42) darse el ~ m. (Mex, Kost): domnívat se něco; viz též: darse su taco; (43) darse su ~ (Mex), viz: taco, darse el taco; (44) echar ~s (zápBol): říkat nadávky, klít; (45) echarse un ~² (Guat): dát si něco k jídlu, něco si zobnout; (46) echarse un ~ de ojo² (Mex): s potěšením se na někoho (na něco) soustavně dívat; (47) echárselas de ~ (Portor): být namyšlený; (48) ponerse ~ a taco (Nik): být jeden za 18 a druhý bez dvou za 20, dostat se z louže pod okap; (49) darse un ~ de ojo (Mex): okouknout někoho nebo něco; (50) lid. (Kol): cigareta z marihuany, joint; viz též: join(t); (51) pl., lid. (Bol): peníze, prachy; viz též: plata; (52) (Mex, Hond, Salv, Nik, Kost, Pan, Kub): kopačky; (53) (Mex): kožené kamaše; (54) (Per, Chil): nakopnutí; ► především ve fotbale; (55) (Ven): 19

předkrm; (56) lid. (Per, Bol): kulečník, biliár; (57) lid. (Ven, Ekv): hráč kulečníku; ► zručný; (58) adj/subst. (Ven, zápBol): souteživý, zkušený, zručný; (59) (szMex), viz: mambetari; (60) m. (Chil): ucpání potrubí; (61) (Kol): zásobník; (62) (Arg, Urug): pálka na pólo; (63) lid. (Kub, Dom): šampón, manekýn; ► muž, který se obléká podle poslení módy; (64) (Guat, Hond): mačeta; viz též: pando; (65) m. (Hond, Salv): srp; (66) adj., lid. (jzChil): tvrdohlavý, paličatý; (67) m., lid. (Ekv): soupeř, protivník; (68) m., pl. (Bol): bankovka; (69) m. (Portor): výrustek, strup; ► způsoben ostruhou soupeře při kouhoutích zápasech; (70) (Portor): poranění zobáku; ► při kohoutích zápasech; (71) (Salv): pýcha, namyšlenost, ješitnost; (72) (Hond): tetování; viz též: placa; (73) (Hond): forma na výrobu sýra; ► má otvory po stranách a ve spodu, aby tak byl sýr zbaven syrovátky; (74) (Nik): baterie do svítilny; (75) (Portor): sevření hrdla, knedlík v krku; ► v důsledku stresu; (76) lid. (Kost): strach, hrůza, obava; (79) (Pan): záběr ozubeného soukolí; ► je součástí hnací nápravy automobilů; (80) ~ aguja (Ekv, Per, zápBol, Chil, Urug): jehlový podpatek; ■ Syn.: taco de alfiler; (81) ~ alfiler (zápBol, Urug), viz: taco de aguja; (82) ~ compuesto (Mex): mexické tacos bez chilli; (83) ~ de barro (jzBol): ucpávka v podobě zeminy nebo kamenu; ► používána k uzavření vývrtu po vložení nálože v dolech, výbuch je pak efektivnější; (84) ~ de canasta (Mex): tacos zabalené v utěrce a uložené v košíku; ■ Syn.: taco sudado; (85) ~ negro (jižBol): strom z čeledi bobovitých Prosopis nigra; viz též; algarrobo; (86) ~ placero (Mex): tacos se škvarkami (chicharrón), zeleným chilli (chile verde), koriandrem, avokádem (aguacate) a dalšími ingrediencemi; (87) ~ sudado (Mex), viz: taco de canasta; (87) a todo ~1, adv., lid. (Kol): bez ohledu na výdaje; (88) a todo~2 (zápKol): naplno; (89) al ~, adv., lid. (Kost): něco za něco; ► výměna věcí stejné hodnoty; (90) como ~ de pipa, adv. (Hond): rychle, okamžitě; (91) ~ a ~, adv. (Hond, Salv, Nik): nastejno; (DA). tacó, m. (1) (Dom): kukačka haitská5 (Saurothera longirostris); ► pták dlouhý až 45 cm, má šedé peří; na krku, ve spodní části hrudníku a křídel oranžové zbarvení, bílý a černý ocas, červené prstence kolem očí; (DA). tacoalero, viz: tlacualero; (MS). tacolote, m. (1) (Mex), viz: tacalote; (DA). tacón, m. (1) podpatek, viz: taco; (EEA). ● (2) echar un ~ (Kub): pádit, šlápnout na to, utíkat; př.: echar un tacón de allí (vypařit se odtamtud); (JD). ● (3) m., lid. (Salv): doušek, hlt, panák; viz též: copetín; (4) ~ alto, lid. (Salv): panák (kořalky); viz též: morterazo; (5) (Bol): rostlina; viz též: alverjilla; (DA). taconear, tr. (1) (Chil): naplnit, nacpat; (AM). ● (2) lid. (Bol, Chil, szArg): ucpat díru; ► především pomocí kolíku nebo ucpávky; (DA). taconero, -ra, adj. (1) (Kub): zbabělý; (JD). tacopaste, m. (1) (Mex): obecné jméno různých rostlin, které se používají proti zmijímu jedu; (2) rostlina Aristolochya subdusa; (MM). tacoso, -sa, adj., lid. (1) (sevMex): rozhazovačný, marnotratný; (DA). tacotal, m. (← nah. tlacotl) (1) (Kost, Nik): husté houští, křoví, podrost; (2) (Hond): bažina, močál, bahniště; (RAE, JD). ● (3) (Mex): plantáž rostlin tacote; (MS, DA). tacotalpa, m. (1) (Hond): druh kohouta, který má kůži a krev téměř černou; (MM). tacote, m. (← nah. tlacotl „prut“) (1) (Mex): tabák sivý (Nicotiana glauca); ► keř; vysoký až 6 m; má zelený stonek; oválné nebo kopinaté listy jsou jedovaté pro dobytek, ale užívané v lidové medicíně; květenství lata; žluté květy ve tvaru trumpety; tobolkovitý plod; (2) ~ amarillo (Mex): rostlina Verbesina fastigiata; (3) ~ de flor (Mex): keř Montanoa arborescens; ► vysoký až 3,5 m, stále zelený; má oválné ozubené listy; květenství lata; bílé vonné květy; (MS, DA, NET, MM). ● (4) (Mex),viz: mariguana; (5) obecné jméno pro pro různé druhy rostlin na severovýchodě Mexika a na pobřeží Tichého oceánu; (MM). ● (6) (Mex), viz: donjuán; (DA). tacotillo, (tlacotillo), m. (1) (Mex, Salv): strom Cordia cylindrostachya; ► středně velký; málo rozvětvený; má oválné listy, bílé květy; plod je červená peckovice; ■ Syn.: xcopché; (2) ~ colorado (Mex): druh rostliny tacotillo; (3) (Mex): nádor, tumor; (MS, DA.) ● (4) (Mex): název pro různé rostliny na severovýchodě Mexika; (MM). tactar, tr. (1) (Guat): dotknout se; (2) (Guat): předvídat; (DA).

5

kukačka haitská: Biological library. [en línea] .

20

tactaracho, -cha, adj/subst. (1) (výchPer): káča (hračka); ► vrtkavě tančící a skákací; (2) (výchPer): koktavý; (DA). tacu tacu, x. (← keč. t’aku, „enredado, entretejido, revuelto”) [Š: xxx] (1) (Per): empedrado; (EA). tacu, m. (1) (← keč. t´aku, „zamotané vlasy“) lid. (Bol: Cbb/Pt): zamotané vlasy; (2) lid. (Bol: Tj): zmatek, chaos; ■ Syn.: champa, chenco, chipa, chiperío, patasca, pejtu, chacota, despelote, quilombo; (LM). ● (3) ~-~ (Per, Chil), viz: tacutacu; (DA). tacú, m. (1) (Bol): velký dřevěný hmoždíř, miska; (AM). tacuacha, f. (1) (Mex): vačice; viz též: tacuache; (JD, MS). ● (2) (Kub): mazanost, prohnanost; (AM). ● (3) hacer la ~ (Mex): simulovat; (JD). ● (4) lid. (Mex): lež, kecy; viz též: mentolina; (DA). tacuachar, tr., lid. (1) (Salv): krást, okrást; viz též: ladronear; (DA). tacuache (tacuacha, f., tlacuache), m. (← nah. tlacuatzin, „sendvič“) (1) (Kub, Mex, Salv): vačice opossum Didelphis marsupialis; viz též: tacuacín; (2) (Kub): nekorektní čin; (3) (Kub, Mex): lež, klam; (4) hacer la ~a (Mex): předstírat, fingovat; (RAE, MS, DA). ● (5) (Kub): hmyzožravý jezevec, který žije ve skalách; Solenodon cubanus; (MM). ● (6) (Mex, Guat, Salv): pánský oblek; (7) (Salv): zloděj; (DA). tacuachera, f. (1) (Mex): doupě, brloh, pelech vačic; (2) (Mex): skupinka malých vačic; (MS). tacuachín, viz: tacuacín; (MS). tacuacín, m/f. (← nah. tlacuatzin, „sendvič“ + tlacua, „jíst“) (1) m. (StřAm, Mex): vačice; ► vačnatý savec středního nebo malého vzrůstu; vzhledem připomíná krysu či potkana; má končetiny s pěti prsty, zadní mají protilehlý palec; lysý chápavý ocas; je to noční a všežravý savec, který vytváří svá hnízda na stromech a jeho těhotenství trvá třináct dní; (RAE). ● (2) (Mex, StřAm): vačice opossum Didelphis marsupialis; ► tělo dlouhé 50 cm; holý, šupinkovatý ocas má 40 cm; dospělá váží asi 1,5 kg; masožravec; žije nočním životem; zvláštní schopnost: předstírat mrtvého v případě nebezpečí; viz též: tacuache, tacuazín, tlacoache, tlacuache; ■ Syn.: camuquengue, carachupa, chiguare, chucha, fara, guanchaca, guazalo, intuto, manicú, muca, múcura, rabipelada, rabipelado, rabopelado, raposa, runcho, yaguare, zorra, zorro, zorro pelón; (3) ~ de agua (Guat): druh vačice; (4) tlacuacín ~ (Guat): druh vačice; ■ Var: tacuachín; tacuasín; tacuazín; tlacuacín; tlacuatzín; (MS, DA). ● (5) (StřAm, Mex): viz též: zarigüeya; (MM). ● (6) m/f. (Hond): zlodějíček; (DA). tacuacín, m. (1) viz: pelado, -da, estar más pelado que la cola de un tacuacín; (DA). tacuacina, f. (1) (Guat): přívěs; ► slouží k převážení aut; (DA). tacuaco, -ca, adj/subst. (1) (Chil): malý zavalitý (člověk); (2) (Chil): zvíře, které má velmi krátké nohy, i subst.; ► používá se o kuřatech; (RAE, MM). ● (3) adj. (Chil): břichatý, tlusťoučký; (4) echar un ~ (Chil): mít nemanželský poměr; (MM, JD). ● (5) (Chil): malé zvíře s krátkými nohami; ► používá se o koni; (DA). tacualero, m. (1) (Mex), viz: tlacualero; (MS, DA). tacualón, m. (1) (Mex): kamenný nebo hliněný hmoždíř; ► stojí na třech stabilních nohách; používá se k mletí a přípravě omáček; (DA). tacualtuste, m. (1) (Hond), viz: talcultuste; (DA). tacuapí, m. (← guar.) (1) (Arg, Par): dutý nízký rákos Merostachys argironema; (MM). ● (2) (Par, svArg): rostlina z čeledi lipnicovitých Merostachys clausseni; ► vysoká až 10 m, má dutý a velmi křehký stonek bez trnů; (DA). tacuara, f. (← guar.) (1) (Arg, Bol, Chil, Par, Urug): lipnicovitá rostlina (gramineae), druh bambusu s dutým rákosem Guadua spp; ► dřevnatá, odolná, dorůstá výšky až 12 m; využívala se k výrobě rukojetí oštěpů; (RAE, MM, DA). ● (2) (Par; Bol, Urug, Arg): trsť rákosovitá (Bambusa tacuara; Arundo donax); ► druh amerického bambusu; dorůstá až do výšky 6 m; stéblo je duté a velké; tvoří husté porosty ve vlhkých oblastech Amazonky a Río de la Plata; př.: más de una vez hubo necesidad de pescar, con tacuara, balde o soga caídos en el fondo del pozo; (RR, MM). ● (3) (← guar.) (Bol, LaPla): druh papouška; (4) (LaPla): kapsář, zloděj využívající chvilky nepozornosti; (5) quebrar la ~ (Bol): mutovat; ■ Var: tacuará; (MS). ● (6) (Am): bambusová hůl; (JD). tacuará, viz: tacuara; (MS). tacuaral, m. (1) (Arg, Chil): místo s hojným výskytem bambusu; (RAE, MS). ● (2) (Am): bambusové pole; (JD). 21

tacuarembó, m. (← guar.) (1) (svArg, Par, Urug, výchBol): dlouhý tenký rákos z čeledi lipnicovitých Chusquea ramosissima; ► vysoký až 10 m, je pružný a pevný, používá se k různým rolnickým pracem; ■ Syn.: tacuarí; (MM, DA). tacuarí, m. (← guar.) (1) (Arg, Urug), viz: tacuarembó; (MM). tacuarilla, f. (1) (výchBol): bylina z čeledi lipnicovitých Panicum tricholaenoides; ► pne se do výšky korun stromů; (DA). tacuarín, m. (← cahito tacarin „kukuřičný chléb“) (1) (Mex): preclík z kukuřičné mouky; (AHM). ● (2) (szMex): sladká sušenka z pšeničné mouky; (DA). tacuarinero, -ra, m/f. (1) (szMex): prodavačka preclíků nebo sušenek (tacuarines); (DA). tacuarita, f. (1) (Arg): pták; viz též: cucarachero; (DA). tacuasín, viz: tacuacín; (MS). tacuazín, adj/subst. (1) (Guat): vačice; viz též:tacuacín; (MS, DA). ● (2) adj. (Guat): zloděj; (DA). tacuchar, tr., lid, venk. (1) (szArg): vyplnit díru, naplnit nádobu; (DA). tacuche, m. (← tarasco) (1) hovor. (Guat, Mex): pánský oblek, kvádro; př.: voy a tener que comprarme un tacuche nuevo para esa fiesta; ► slang; ► mex. argot caliche; (RAE, RF, DBM). ● (2) (Mex): svazek hadrů; (3) šaty, oblek; ► student. Slang; (4) nehodnotná věc; opovrženíhodná osoba; (MM). ● (5) (Mex): balík, ranec, raneček; (JD). ● (6) (Hond, Salv): sako, kabátek; (DA). tacueludo, -da, adj. (1) (Salv): hloupý, pošetilý, bláhový; (DA). tacuil, m. (← nah.) (1) (střMex): špatně zabalený balík; (DA). tacupé, m. (← guar.) (1) (Bol): v hornictví: hlína vložená do tavicí pece (jako u kovů); (2) (Bol): v hrnčířství: směs starých nadrcených keramických střepů smíchaná s jílem; (3) (Bol): druh lupů, který se objevuje dětem ve vlasech; (MS, DA). tacuro, m. (1) (Ven): kelímek na hraní kostek; (AM). tacurú, m. (← guar. ita curú „zrnitý kámen“) (1) (svArg, Bol, Urug, Par): druh černého mravence Camponotus punctulatus; ► typický pro oblast Chaca; (2) (svArg, Bol, Urug, Par): mraveniště ► pevné, odolné hnízdo dosahující výšky až 2,5 m, které mravenci tacurú a termiti budují ze svých slin, exkrementů a jílovité půdy; př.: … lejos de su tierra y de los tacurús; ■ Var: tucurú; (RAE, MS, MM, BDE, DA). ● (3) (Arg, Par): kopeček jílovité hlíny; ► v často zaplavovaných oblastech; (AM). ● (4) (Arg, Par): bílý mravenec; (JD). ● (5) (svArg): čedičový kámen; ► je tvrdý, pórovitý a má velký podíl oxidu železa; (DA). tacurusal, m., lid. (1) (Par): místo hojného výskytu marvenců tacurúes; mraveniště; (DA). tacuruzal, m. (1) (svArg, LaPla): místo osídlené mravenci tacurúes; mraveniště; (MS, DA). tacutaco, m. (1) (Per), viz: tacutacu; (DA). tacutacu, m. (1) (Per, Chil): jídlo; ► skládající se z rýže, fazolí a dalších ingrediencí, které se smíchají a stlačí podobně jako kukuřičný pirožek (tamal), podává se společně s řízky, smaženým vajíčkem a kreolskou salsou; viz též: tacutaco, tacu-tacu; (DA). tafeta, f. (1) (Mex, Portor, Ekv, Bol, Par, Arg, Urug): taft, tkanina; (DA). tafetán, m. (1) viz: estar, no está la magdalena para tafetanes; (DA). tafia, f. (← afr.) (1) (Arg, Bol, Dom, Urug): rum, třtinová pálenka; ► výraz se objevuje ve francouzštině, portugalštině a angličtině vždy ve spojitosti s životem kreolů na Antilách nebo v Guyaně; (AM, MM). ● (2) (Par, Ekv): tekutina získaná lisováním cukrové třtiny; (DA). tafia, f. (1) dar ~ (Kub), viz: pirey, dar pirey; (DA). tafiste, m. (1) (Nik): dlouhá hubená noha; (RAE, DA). tafite, m. (1) (Mex): cvrnknutí; ■ Syn.: garnucho; (AM). tagada, f. (1) (Hond): pouťová atrakce; ► otáčivá plošina po jejímž obvodu si sedají lidé; hýbe se nahoru a dolu pomocí mechanického ramene; (DA). tagarnia, f. (1) (StřAm, Kol): nasycení, nacpání jídlem; přejedení; (2) opilost, ožralost; (AM). tagarniar, intr. (1) (Kol): hulákat, dělat kravál; (JD). tagarnina, f. (1) (Guat, Kol, Mex): opice, ožralost, opilost; (2) (Mex): kožená tabatěrka; (AM, DA). tagarnioso, -sa, adj. (1) (Kol): rozházený, neklidný, unáhlený; (AM). tagarno, m. (1) (Mex): komisárek; (2) (Mex): kožený váček na tabák; (JD). tagarotada, f. (1) (Guat): čin bez zábran a ohledů; ► k dosažení něčeho; (DA).

22

tagarote, adj/subst. (1) adj. (Kost): nenasytný, nedojedený; (2) (Kost, StřAm): prospěchářský (jde bez servítků za svým cílem); (RAE, AM). ● (3) m., lid. (1) (Kost; Guat, StřAm, Per: Arequipa, Hond, Nik): vychytralec; prospěchář; př.: no sea tagarote porque el que va para el Fondo es este Ruco; (RR, AM, DA). ● (4) (Kost, Per: Arequipa): velké zvíře (o osobě), osobnost; (5) (Mex): vodní pták, druh stěhovavé kachny; (MM). ● (6) (Am): vyžírka, hamižník; (7) pl. (Per): autority; (JD). ● (8) lid. (Per): vlivný člověk; (DA). tagllo, m. (1) (Per): domorodý pluh; ■ Syn.: taclla; (AM). tagua (tahua), f. (1) (Kol, Ekv, Pan, Per): palma Phytelephas macrocarpa, P. tenuicaulis, P. aequatorialis; ► s velmi krátkým kmenem a hustou korunou; endosperm semena této palmy je velmi odolný, nazývá se botanická slonovina a slouží k výrobě knoflíků, přívěšků a šperků, atd.; viz též: tahua; ■ Syn: cade, corozo, marfil vegetal, mococha, palma de marfil, yarina; (2) (Kol, Ekv, Pan, Per): semeno této palmy; ► má využítí při výrobě knoflíků, přívěsků a hraček; viz též: tahua; ■ Syn: cade, corozo, marfil vegetal, mococha, palma de marfil, yarina; (RAE, MM, DA). ● (3) (← map. thahua „určitý druh ptáka“) (szArg, Chil): vodní pták Fulica chilensis ► žije v lagunách; má tmavošedé nebo černé peří, žlutý zobák a karunkula; ■ Syn.: gallareta; ; př.: merodeaba por allí tirando piedras a una tagua que nadaba en las aguas del río; (4) hacer ~s¹ (Chil): potopit se (ve vodě); skočit do vody; (5) hacer ~s² (Chil): házet žabky; ► házet plochými předměty o hladinu tak, aby se odrážely; (MS, DA, AM, JD, BDE). ● (6) (Chil): vodní slípka; (7) andar como ~ motat se v opilosti; (JD). ● (8) como ~, adj., lid. (Chil): opilý, namazaný; viz též: enchichado; (9) ~-~, subst. (Bol): zákusek; ► připraven z mouky, vody, soli, cukru, másla a dalších ingrediencí; má obdélníkovou formu a je usmažený v oleji; podává se s melasou; viz též: tahua-tahua; (DA). taguacolla, f., venk. (1) (zápBol): puberťačka; (DA). tagual, m. (1) (Kol, Ekv): palmový háj, místo osázené stromy taguas; (DA). taguapillo, m. (1) (Mex), viz: pambotano; (DA). taguapiral, m. (1) (Ven): místo osázené stromy taguapire; (MS). taguapire, m. (← map.) (1) (Ven): luskový strom (Pithecellobium unguis-cati); ► korpulentní; má lusky červené barvy; uvnitř černá jedlá semena; (2) (Ven): výživný plod tohoto stromu; (MS, NET). taguar, tr/intr. (1) (Ekv): sbírat rostlinnou slonovinu tagua; ► získává se z palmy Phytelephas macrocarpa; (AM, DA). taguara, f. (1) (Ven): skromný kamenný nebo putovní krámek; (RAE). ● (2) (Ven): hospoda, výčep; ► nízké cenové skupiny; (3) (Kol: Riohacha): sousto žvýkacího tabáku; (AM). ● (3) (Ven): skromný krámek; ► prodejna potravin, kde je při zvláštních příležitostech podáváno jídlo a pití; (DA). tagua-tagua, f. (1) (Portor): rostlina Pasiflora foetida; (MM). taguato, m. (1) (Bol): harpyje pralesní6 (Harpia harpyja); ► dravý pták z čeledi jestřábovitých; dlouhý až 90 cm, má černý hřbet a bílé břicho, silné urostlé nohy, chocholku na zátylku, šedý krk, hlavu a ocas; viz též: tahuato; (DA). taguató, m. (← guar.) (1) (Arg, Par): malý krahujec Spizaetus ornatus; ► vyskytuje se v Argentině a Paraguayi; viz též: chapulinero; (MM, DA). tagüe, m. (1) (jižHond, Nik), viz: taguüite; (DA). tagüero, m/f. (1) (zápEkv): sběrač rostlinné slonoviny palmy (tagua); ► ztuhlá pěstuje ze semen slonovníku (druh palmy); př.: por aquí han andado otros tagüeros; (RR, DA). ● (2) (zápEkv): člověk pěstující palmu tagua; (DA). tagui, f., neobv. (← lunfardo/vesre: guita) (1) (LaPla): prachy; ► přehození slabik, viz: vesre (← al revés); (NET). tagüite, m. (← nah. tlahuitl) (1) (Hond, Nik): červená půda; viz též: tagüe; (2) (Hond, Nik): červená engoba, glazura; ► k natírání keramických nádob; viz též: tagüe; (DA). tagüita (tahuita), f. (1) (Chil): vodní pták Gallinula melanops crassirostris; ► menšího vzrůstu; barva olovnatá, vrch hlavy černý, křídla kaštanově hnědá s bílými skvrnami; krátký žlutozelený zobák; (2) hacer ~s (tahuitas) (Chil): potopit se (ve vodě); (3) jugar a las ~s (tahuitas) (Chil): dělat „žabky“; ► házet plochými kameny o hladinu tak, aby se odrážely; (MS, NET). 6

harpyje pralesní: Biological library. [en línea] .

23

tah, m. (←may.) (1) (Mex), viz: chimalacate; (DA). taheño, -ña, adj. (1) (Chil): světle hnědý; (JD). tahona (Tahona, tajona), f. (1) (Kub): afrokubánský buben; ► tvořený malým soudkem a kozí kůží; př.: tocaban unos cajoncitos chiquitos y con tambores que se ponían entre las piernas; hubo tiros, puñaladas, jaladera, bronca de todos colores; las tahonas no se callaban; (2) (Kub): afrokubánská taneční hudba; ► hrála se, když se bubnovalo na buben stejného jména; př.: cuando yo nací, dice Nino, los congos apenas tocaban Tahona, pero de aquella tahona salieron los pasos de la conga … todo lo nuestro viene de atrás; (RR). ● (3) (Ekv): dlouhá hůl, kterou používají cestovatelé zejm. při brázdění řek; (AM). Tahona, f. (1) viz: tahona; (RR). tahua, f. (1) (sevBol): palma; viz též: tagua; (2) (sevBol): semínko; viz též: tagua; (MS, DA). ● (3) ~-~ (Bol), viz: tagua-tagua; (DA). tahuampa, f. (1) (výchPer): záplavová oblast; ► vegetace zde roste velmi rychle; (2) (výchPer): lidé scházející se k tanci; (DA). tahuari, m. (1) (Per): lapacho (Tabebuia serratifolia); ► strom z čeledi trubačovitých; vysoký až 10 m, má složené trojčetné listy, velké žluté květy, bílé plody s okřídlenými semeny; (2) (Per): dřevo tohoto stromu; ■ Syn.: acapro; (DA). tahuato, m. (1) (Bol), viz: taguato; (DA). tahuichi, m., venk. (1) (Bol): bůh potravy; ► v kultuře Callawaya; (DA). tahuita, viz: tagüita; (MS). tahuitol, m. (1) (Mex): tradiční hudební nástroj; ► skládá se ze smyčce a dutého plodu (jícaro); (DA). taiateli, m., pl. (← it. tagliatelli) (1) (LaPla): širší dlouhé nudle tagliatelle; (MS). taibano, adj/subst. (1) (Kol): příslušník ind. kmene Taibano; (2) příslušné adjektivum (taibanský); (3) jazyk kmene Taibano; patří do jaz. rodiny západní Tucano; ► kmen žije na řece Pirá Paraná, v departamentu Vaupés; etnikum je na pokraji vyhynutí, počet příslušníků se odhaduje na 19 osob; ■ Syn.: taiwano; (S03). tailleur, m. (← fr.) (1) [Š: traje de chaqueta (de mujer)] (Arg, Urug): dámský kostým; ■ Syn.: traje sastre (Arg, Chil, Mex, Urug, Ven); (EEA, MS). (2) traje ~ (Chil, Urug): oblek; (MS). ● (3) (Chil, Arg, Urug): dámský kostým ušitý na míru; (DA). taima, f. (← taimado) [Š: murria, emperramiento] (1) (Chil): mrzutost, podrážděnost; nevlídnost, špatná nálada, smutek; (RAE, MM). ● (2) (Chil): umíněnost, paličatost, zatvrzelost; (MM, DA). ● (3) (Ven): zašívárná nebo schovka; ► při dětských hrách; viz též: taime; (4) (Ven): znamení, které na chvíli zastaví hru; viz též: taime; (5) lid. (Ven): pauza, přestávka; ► o kterou někdo požádá; viz též: taime; (DA). taimado, -da, adj/subst. (1) adj. (Arg, Ekv, zápBol, jižPer): líný, zahálčivý; (AM). ● (2) (Chil): nevlídný; paličatý; (JD). ● (3) venk. (szArg): mrzutý, pohrdavý; (4) lid., venk. (zápBol, jižPer): lenoch; (5) adj. (Chil): pomalý, zaražený; (DA). taimame, m. (1) (Mex): klapavec zubatý7 (Claudius angustatus); ► želva z čeledi klapavkovitých; dlouhá až 20 cm, má tmavě hnědý krunýř, krémový plastron, urostlé nohy s rozvinutými ploutvemi, velkou hlavu, žlutou čelist s černými skvrnami, výrůstky připomínající tesáky; viz též: talmame; (JD, DA). taimarse, intr/zvrat. (1) zvrat. (Bol, Chil): dělat ze sebe chytráka; (2) (Bol, Chil): sklopit hlavu a s nikým nemluvit; (RAE). ● (3) (Arg, Chil): být mrzutý, nevlídný; (MM). ● (4) el reloj se le ~ma (Am): hodinky vám jdou podle plotu; (JD). ● (5) intr/zvrat., lid., venk. (Bol, szArg): dělat ze sebe lenocha (taimado); (6) (Chil): být naštvaný, uražený; (DA). taime, m. (1) (Ven), viz: taima; (DA). taimer, m. (← angl. timer) (1) (Kol): zapalování motoru; (MS). ● (2) (Kub): rozdělovač u auta; (JD). taimkiper, taimquíper, viz: timekeeper; (MS, MM). taino, -na, (1) (Ekv): tmavě hnědý, kaštanový; (AM). taíno, -na, adj., i subst. (Am → Š) (1) (Am): (1) (Am): ind. kmen (los taínos); jeho příslušník; (2) týkající se kmene taíno; (3) jazyk kmene taíno; (BDE). 7

klapavec zubatý: Biological library. [en línea] .

24

taíno, -na, adj/subst. (← arw.) (1) (Am → Š): příslušník ind. kmene patřícího do velké jazykové skupiny arahuacos; ► v době objevování Ameriky byli usídleni na ostrovech Hispaniola, Kuba a Puerto Rico; (2) adj.: patřící, vztahující se k taínos; (3) m.: jazyk těchto indiánů; ► v době objevování Ameriky se jím mluvilo na ostrovech Santo Domingo-Haití, Jamaica a Puerto Rico; z tohoto jazyka do španělštiny přešly první amerikanismy, které se později rozšířily po celém kontinentě; (RAE, MM). taipa, (← port.) f. (1) (Urug): velký kůň, který se využívá při zavlažování rýže; (RAE). ● (2) venk. (svArg, Urug): koryto; ► používá se k zavlažování rýžových polí; (DA). taipá, adj. (1) (Per), viz: taypá; (DA). taipeada, f. (1) (Hond): psaní na stroji; (DA). taipear, tr/intr. (← angl. to type, „psát na klávesnici“) [Š: escribir a máquina] (1) intr. (US, Portor, Kost): psát na stroji, počítači; př.: Gloria quiere aprender a taipear tan rápido como su hermana; ► slang; (RF, DA). ● (2) tr. (Hond, Kost, stř, záp a jižBol, Ekv): zadávat informace do počítače; viz též: taipiar; (DA). taipeo, m. (1) (Hond): psaní na stroji; (DA). taipera, f. (1) (Hond): šicí stroj; ► používá se k šití lemů na šatech; (DA). taipero, m., venk. (1) (svArg, Urug): člověk, který má na starosti výstavbu hliněných zdí taipas; (DA). taipiado, adj. (1) (US): (na)psaný na stroji; (MS). taipiar, intr. (Salv, Nik): zadat informace; viz též: tipear, taipear; (MS). taira, m/f. (1) m. (Hond): lasicovitý masožravý savec León miquero; ► s širokou plochou hlavou, hranatým čenichem a krátkýma kulatýma ušima; jeho oči jsou velké a krk prodloužený, tělo velmi pružné, úzké, končetiny krátké se silnými zahnutými vtažitelnými drápky; srst je krátká, na hřbetě, tlapách a ocase černá, na hlavě světle šedá; leze po stromech, ale pohybuje se i po zemi; (RAE). ● (2) f. (Hond, Salv), viz: zamhool; (DA). tairico, m. (1) (Ven): pták Scaphidurus ater; (MM). taita, m/f. (1) m. (Antil): obvyklé oslovení pro černošské starce; (2) (Arg): člověk, který ovládá nějakou činnost spojenou s místním lidovým uměním; př.: el taita del bandoneón; (3) lid. (Arg, Urug): žvastoun, hašteřivec; hádavý člověk; (4) venk., i hovor. (Bol, Chil, Kol, Kub, Ekv, Hond, Nik, Dom, Ven): otče!; ► oslovení či volání dětí na otce nebo na osobu, která si zaslouží úctu; př.: taita cura (pan farář); (RAE, AM, DA). ● (5) venk. (Arg, Chil, Par, Bol, Ekv, Per, Ven): uctivé oslovení otce a osob, které si zaslouží respekt; př.: el taita Dios; yo soy mapuche, taita; taita cura; (6) vulg. (Arg): výtržník, rváč, provokatér; př.: el taita del arrabal; (7) (Ven): otec rodiny; (MM, BDE, DA). ● (8) (Am): dědeček, děda; (9) (Kol): hromotluk; (10) (Kub): starý negr; (11) ~ amo (Ekv): pán; (12) ~ Dios, ~ Diosito (Ekv): pámbíček; (JD). ● (12) (← keč. tata, „otec, pán“) [Š: papá, padre] lid., venk. (Dom, Ekv, stř, sv a jzKol, Ven, vých a jižBol: llan/Tj, Per, Hond, Salv, Urug, Chil, Arg): otec, táta, tatínek; př.: el taita de Gustavito es ingeniero; (RF, LM, DA). ● (13) (Bol: StaCr): uctivé oslovení venkovských mužů; (14) lid. (Bol: llan), viz: tata cura; (15) lid. (Bol: alt):machr, šikula (oslovení); (LM). ● (16) f. (Bol): spolehlivý přítel; ► bol. argot coba; (HB). ● (17) m., pl. (stř, sv a jzKol, Ekv, jižBol): otcové, rodiče; (18) m., lid., venk. (Ekv): vážený člověk vysokého věku; (19) lid., venk. (Ekv): farář, kněz; (20) (Ekv): Bůh; (21) venk. (Bol): autorita komunity; ► většinou se jedná o staršího člověka; (22) (Per): kápo ve vězení; (23) (výchBol): tanečník mající na sobě peří; ► tančící při danza de los macheteros; (24) venk. (výchBol): oslovení starce; (25) venk. (výchBol): oslovení kněze; (26) (Hond): oslovení Boha s respektem; (27) (Hond): oslovení náčelníka; (DA). taitabuico, m. (1) (Kub): smažené zelené platany rozmačkané s vepřovými škvarky; (AM). Taitaco, m. (1) viz: Tío Taitaco; (RR). taitacha, m. (← keč.) (1) (Per): tatínek; (EA). taitetú, m. (← guar.) (1) (Bol, Par): pekarí, divoký kanec Dicotyles torquatus; viz též: pecarí de collar; (MM, JD). ● (2) ~ de collar (Bol), viz: pecarí de collar; (DA). taiticu, m., venk (← keč.) (1) (Ekv): oslovení Boha nebo dobrotivého patrona; (DA). taitiquito, m. (1) (Ekv): tatínek; (JD). taitito, m. (1) (← keč. tata, „otec“) lid. (Bol: llan), viz: tata cura; (LM). ● (2) (Ekv, Bol): oslovení Boha a svatých; (DA). taititu, m. (1) (← keč. tata, „otec“) lid. (Bol: Tj) viz: tata cura; (LM). 25

taitón, m. (1) (Kub): děda; (JD). taiwano, m. (1) ind. kmen; viz též: taibano; (XX) tajá, f. (1) (Antil): druh datla; (RAE). ● (2) (Kub): šplhavý pták Dicotyles torquatus; (MM). tajada, f., lid. (1) (Mex, Kost, Pan, Bol, Urug): peníze, prachy; viz též: plata; (2) lid. (Mex, Kost, Pan, Bol, Urug): peníze získané pochybným způsobem; (3) (Hond, Salv, Nik, Pan, Kol, Ven): smažený plátek banánu (plátano); ► uříznutý příčně; ■ Syn.: tajada de maduro; (4) ~ de maduro (Ven): plátek; viz též: tajada; (5) ~ de aire (Kub): žádné jídlo; (DA). tajadón, m. (1) (szPer): cukrářský výrobek podobný vaječnému koňaku; ► připravován ze žloutku a zkaramelizovaného cukru, sirupu nebo koňaku; (DA). tajador, m. [Š: sacapuntas] (1) (Kost, Nik, Per, Bol): ořezávátko; (RAE, DA). tajalán, -na, adj. (1) (Kub): líný, lenivý; příživnický; (AM). ● (2) (Dom), viz: tajalón; (DA). tajalápiz, m. (1) (stř a zápKol): ořezávátko; (DA). tajaleo, m. (1) (Kub): bašta, jídlo; (2) chaos, zmatek, motanice; skandál; (AM). tajalí, m. (1) (Ven): tkaničnice atlantská8 (Trichiurus lepturus); ► mořská ryba dlouhá až 1,5 m, má stříbrné tělo, šedivě nažloužtlý hřbet s tmavým okrajem; ■ Syn.: machete sable; (2) (Chil): knoflíková dírka u rukávu; (DA). tajalón, -na, adj/subst., lid. (1) (Dom): vysoký, vyčouhlý mladík; dívka; (AM). ● (2) lid. (Dom): dítě, děcko; viz též: nené; (3) lid. (Dom): baculaté dítě; viz též: tajalán; (DA). tajamaní, viz: tejamanil; (MS). tajamanil, m. (1) (Mex), viz: tejamanil; (MS, DA). ● (2) (Mex): dřevěná taška; (JD). tajamar, m. (1) (Arg, jižEkv, Par, Urug, Per, zápBol): přehrada, nádrž, menší hráz; viz též: jagüel; (2) (Arg, Per, výchBol): otevřený kanál snižující hladinu stoupající vody; (3) [Š: malecón] (Chil, Kost, Per, StřAm): molo, nábřeží; (RAE. AM, DA). ● (4) (Mex, Kost, Kol, Per, Chil): val, velká zeď; ► chránící před záplavami; (DA). tajar, tr. (1) (Per, zápBol): ořezávat tužku; (DA). tajarazo, m. (1) (Salv), viz: tajarrazo; (DA). tajarrazo, m., venk. (1) (Hond, Mex, Nik): dlouhý rovný řez mačetou; viz též: tajarazo; (RAE, DA). ● (2) (StřAm, Mex): říznutí, seknutí; zranění; viz též: tajarazo; (AM, DA). ● (3) (StřAm): škoda způsobená špatnými úmysly druhého; (MM). tajarria, f. (1) (Kub, Portor): koňský postroj; (2) (Portor): kožený kabát; kabát s kožešinovou podšívkou; viz též: pelliza; (AM, MM). tajasú, m. (← guar.) (1) (výchBol), viz: chancho de monte; (DA). tajazo, m. (1) (Kub): vážné poranění způsobené mačetou; (DA). tajé, m. (1) (Mex), viz: borrego cimarrón; (DA). tajeado, -a, adj. (1) lid. (Bol, Chil, Urug): pořezaný člověk nebo zvíře; (2) (Bol, Chil, Urug): střapaté a děrované oblečení; (DA) tajear(se), tr/intr/zvrat. (1) tr., lid., vulg. (Arg, Urug, Per, Portor, Mex, Salv, Bol, Kub, Dom, Chil): říznout, proříznout; nařezat, nakrájet; př.: tajear una sandía (nakrájet meloun); (2) (Chil, LaPla, Bol, Urug): povrchově ale viditelně pořezat, rozřezat; př.: recuerdo el graffiti de los trenes en Sydney y los asientos tajeados; (3) zvrat. (Urug): o látce: nastříhat se, rozstřihnout, rozpárat látku a vytvořit střih; (4) intr/zvrat., lid. (Urug, Portor, Bol, Chil, Arg): pořezat se, říznout se; (RAE, AM, MM, JD, BDE, DA). ● (5) tr/zvrat. (1) (Portor, Urug, Arg): říznout (se); zranit (se); ► sečnou zbraní nebo nějakým nástrojem; př.: se cruzan de brazos ante la tiranía;no obstante, se tajean, se matan por nimiedades; (RR). ● (6) tr. (Portor, Per, Chil, Urug): říznout někoho nebo něco; (7) (Per): těžit; (8) intr/zvrat., lid. (Chil, Urug): roztrhat látku, kůži nebo jiný materiál; (9) tr. (vých a sevBol): řez kaučukem (siringa); ► k získání mléčné a lepkavé šťavy (latexu); (DA). tajibal, m. (1) (výchBol): místo osázené stromy tajibos; (DA). tajibillo, m. (1) (výchBol), viz: llangua; (DA). tajibo, m. (← guar. tayb) (1) (Arg), viz: lapacho; ► objevuje se pouze ve vědecké literatuře; ortografie odpovídá portugalštině; ve španělštině by se mělo psát tayib nebo tayí; (MM). ● (2) (výchBol): strom z čeledi trubačovitých Tabebuia spp; viz též: guayacán; (3) ~ amarillo (výchBol): strom; viz též: flor amarilla; (4) ~ blanco (výchBol), viz: llangua; (5) ~ morado (vých a sevBol): opadavý strom; viz též: cortés; (DA). 8

tkaničnice atlantská: Biological library. [en línea] .

26

tajlla, f. (1) (← keč. taqlla, „pluh“) (Bol: alt/vall): nemotorový pluh; ► určený k brázdění půdy na výsev semen; je tvořen z hole dosahující až k pasu s rukojetí na vrchní části a špičatým hrotem, zhruba 30 cm od země je nášlapný stupínek pro uvedení do chodu; viz též: taclla; ■ Syn.: chaqui tajlla; (2) chaqui ~ (← keč. chaki, „chodidlo“) (Bol: alt), viz: tajlla; (LM, DA). tajllar, tr. (1) (← keč. t´aqllay, „tleskat“) lid. (Bol): bít roztaženou dlaní, fackovat; ■ Syn.: lacar, bofetear, cachetear, lapear; (LM). tajllazo, m. (1) (← keč. t´aqlla, „dlaň“) lid. (Bol): facka z roztažené dlaně; ■ Syn.: cajcho, lacazo, tajlle, cachetazo, chirle, chirlazo, jawcanazo, manazo; (LM). tajlle, m. (1) (← keč. t´aqlla, „dlaň“) lid. (Bol), viz: tajllazo; (2) perca ~ (← keč. pirqa, „zeď“) lid. (Bol: alt/Cbb): zedník; ■ Syn.: perquiri, albaco, Alvarado; (3) warmi ~ (← keč. warmi, „žena“) lid. (Bol: LP): hrubián; ► muž, který často bije ženy; ■ Syn.: warmi maca; (LM). t’ajjlli, m. (1) (Bol): druh koláče, který pekař uplácá v dlaních; (MS). t’ajjllita, f. (1) (Bol): facka; (MS). t’ajjllitatar, tr. (1) (Bol): nafackovat (někomu); (MS). tajo, m. (1) [Š: cantera] (Kost): kamenolom; př.: cuando Eliseo minaba el tajo, la Cholita estaba ahí, con los brazos cruzados por la espalda, erguida, mirando a los picapedreros; (2) (Hond): kukuřičná tortila naplněná masem, sýrem a chilli papričkami; ► jedná se o fonetickou variantu slova taco; př.: urgía empezar a preparar los tajos rellenos que se repartían en la noche; (RR). ● (3) (Kol, Ven): cesta pro jezdce; (4) (Portor): slabý kůň; ► v závodech vyhrává náhodně nebo podvodným způsobem; (5) přenes., napálení, podfuk, klam; (6) (Dom): kus masa; (7) no dar uno un ~ (Portor): nepracovat, nemáknout; (AM). ● (8) es un ~ (Ven): není na něj spolehnutí; (JD). ● (9) lid. (Chil): řiť, zadek; viz též: cagón; (10) (Dom, střKol): měsíček, stroužek; ► např. u pomeranče; (11) přenes. (Portor): lehce nabyl; přijít k něčemu jako slepý k houslím; ► především k penězům; (12) (Hond): plec bez kosti; (DA). tajón, m. (1) (Mex): jatka (pod širým nebem, bez střechy); vesnické řeznictví; (MM). tajona, f. (1) viz: tahona; (RR). ● (2) (Kub): lidový zpěv; viz též: danzón; (3) africký buben; tanec na rytmy těchto bubnů; (4) (Kost, Pan): koňský bič; (5) Kost): toulavá žena; (AM). ● (6) (Kub): hlučný večírek; (MM). ● (7) venk. (Nik, Kost): bič; (8) vulg. (Nik): penis; (DA). tajona, f., lid. (1) (Nik): penis; viz též: pinga; (DA). tajonear, tr/intr. (1) intr. (Kost): toulat se po ulicích; (AM). ● (2) tr. (Nik): bičovat někoho; (DA). tajoneo, m. (1) (Kub): neklid koně; (AM, JD). tajonero, adj. (1) (Portor): o kohoutovi, který v zápase drží hlavu nízko a kýve s ní ze strany na stranu, aby zabránil protivníkovi v klovnutí; (AM). tajti, m. (1) (stř a zápBol): bělavá kukuřičná kaše; ► vyrábí se kvašením povařené kukuřičné mouky; při přípravě alkoholického nápoje chicha; (DA). tajuilla, f. (1) (Salv): mistrovské dílo; (DA). tajureador, -ra, adj/subst. (1) m. (Portor): obchodník s nekalými úmysly; (MM, DA). ● (2) adj., lid. (Portor): proradná děvka; (3) adj., lid. (Portor): vypočítavý, pletichářský, podvodný; (DA). tajurear, intr. (← tahur) (1) intr. (Portor): podvodně obchodovat; (AM). tajureo, m. (← tahur) (1) (Portor): lest, klam; (2) (Dom: Cibao): pohyb, pohnutí; akce, čin; (AM). tajuy, m. (1) (Mex), viz: guachapurillo; (DA). t’ak’a, m. (1) (Bol): zloděj hodinek; ►bol. argot coba (viz); ■ Syn.: t’ak’ador, tak’abobos, tak’ador de bobos, relojero; (HB). t’ak’abobos, m. (1) viz: tak’a; (HB). t’ak’ador, m. (1) viz: tak’a; (HB). tak’ador de bobos, m. (1) (Bol): zloděj hodinek; viz též: tak’a; (HB). takana, f. (1) (jzBol): drahý kov; viz též: tacana; (2) lid. (zápBol): kladivo, nářadí; (DA). takat, m. (1) (Bol): pták; viz též: chajá; (DA). t’ak’azo, m. (1) (Bol): významná krádež; (2) (Bol): ukradené peníze; ► bol. argot coba; (HB). take, tr. (← angl.) (1) ~ it easy, citosl. (Portor): v klidu!; (DA). takeirisi¡!, citosl. (← angl. take it easy) (1) (Hond): v klidu!; (DA). taki, m. (1) (← keč. taki, „zpěv“) lid. (stř, záp a jižBol): romantická píseň ve verších; (2) (← aim. taki, „tíha“) (zápBol): svazek; (DA). tal, adj. (1) ~ por cual1 (Kost, Salv): jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet; jeden lepší než druhý; stejní hajzlíci; (RAE). ● (2) ~ luego [Š: precisamente] (Arg): přesně; právě; př.: ¡yo que lo 27

creía tan caballero, tan decente, tan incapaz en la confianza que le habíamos dado, abusarse así, engañarnos de ese modo y usted, usted tal luego!; (3) ~ parece que, viz: parecer; (4) ~ que [Š: como; semejante a] (Ekv, Arg a další): jako; podobně jako; př.: la plata; la mardita plata se le enroscó en el corazón, tal que una equis rabo de hueso; (5) qué ~ (Per): to je ale!; ► vyj. údiv, překvapení; př.: qué manera de darse, qué tal par de gallitos;va a pasar un buen tiempo antes de que se le componga esa cara; ¿por qué pelearon?; (RR). ● (6) adj. (Ekv): stejný; (JD). ● (7) ¿qué ~?, citosl. (Kol): to snad ne; (8) ~ por cual2, subst., eufem., despekt. (Mex, Guat, Salv, Nik, Per, zápBol, Chil, Urug): člověk hodný opovržení, zavrženíhodný; (9) ~ por cual3, eufem. (Mex, Hond, Salv, Nik, Kost): hajzl; (10) ~ y cual, subst., eufem., despekt. (Ekv): nicka, nýmand; (11) quien ~ hace que ~ pague, (Ekv): kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá; (DA). tala, m/f. (1) f., venk. (Chil): spásání trávy, pasení dobytka na místech těžko dostupných pro sekání srpem; viz též: talar; (RAE, DA). ● (2) ~ (-ita) (Portor): pole; políčko; užitková zahrada; sad; ► pozemek osázený drobným ovocem, či připravený na sázení; ► bývá blízko domu; př.: antes se dvivía mejor que ahora porque se encontraba el arroz y otros alimentos en las talas;eran muchas las cosas que no teníamos que comprar; (RR, MM, JD). ● (3) (Ven): sekera; (AM). ● (4) hecho ~ (Kub): úplně na dně, vyčerpaný, zničený; (JD). ● (5) (← kič.tára) m. (Arg, Urug): druh stromu čeledi jilmovité (Ulmaceae); ► jeho dřevo je silné a bílé; kořen se používá k barvení; odvar z listů má léčivé účinky; (RAE). ● (6) (← aim.) (Arg, střBol, Par, Urug): strom Celtis spinosa; ► vysoký až 10 m; má slabou kůru, poměrně hustou korunu, jednoduché kopinaté listy s pilovitými okraji; plodem je málo dužinatá žlutá peckovice, která po dozrání dostane oranžovou barvu; má bílé a pevné dřevo; kořeny slouží jako barvivo; listy mají léčivé účinky; (MS, DA). ● (7) (← aim. tara) (Arg, Bol, Par, Urug): mohutný strom se zeleným listovím Martensis tala; ► má kvalitní bílé dřevo, které je typické pro oblast Río de la Plata a Bolívii; (MM). ● (8) echar una ~, f., venk. (Portor): připravit, zasít a pěstovat; (9) f., venk. (Dom, Portor, Bol, Par, Urug): příprava půdy k obdělávání; ► vymýcení stromů, vyčištění půdy od křovin a plevele; (10) venk. (Portor): půda připravená k setbě; ► především setba zeleniny nebo menších plodin; (11) (Portor): zahrada, sad, obdělávaná půda; (DA). talabartería, f. (1) (Am): kožedělná výroba; výrobna koňských postrojů, řemenů apod. pro koně a další tažná zvířata; (AM, MM). talacha, f. (1) talache nebo talacho nebo tlalacha, lid. (Mex): dlouhá únavná a mechanická práce; (RAE, DBM, DA). ● (2) hacer la ~ (Mex: Jalisco): dělat čistku na policejním komisařství; (AM). ● (3) (← nah. tlalli, „země“ + hacha, „sekera“) (Mex): krumpáč; (MM, AHM). ● (4) (← nah.) motyka; (BDE). ● (5) (Mex): závěrečný úklid dílny; (AHM). ● (6) hacer ~ (Mex): opravit nějaký stroj, automobil; ► mex. argot caliche; (DBM). ● (7) lid. (Mex): práce, dřina, makačka; viz též: negreada; (8) (Mex, Guat): čištění záchodů za trest; ► ve vězení; (9) (Guat): výběr peněz na ulici; ► studenti Univerzity Sv. Karla v Guatemale vybírají peníze k oslavám Huelga de Dolores; (10) (Guat): výběr peněz v rodině, mezi kamarády a spolupracovníky; (DA). talache, m. (← tlalacha; tlalli, „země“ + hacha, „sekera“) (1) (Mex), viz: talacho; (AM). talachero, adj/subst. (1) m., vulkanizér, opravář pneumatik; viz též: gomero; (EEA). ● (2) adj/subst., lid. (Mex): dělník, dělnický; (3) adj. (Guat): týkající se studenta, který vybírá peníze v předvečer oslav Huelga de Dolores; (DA). talachi, m. (1) (stř, záp a jižBol): hudební nástroj podobný malé kytaře charango; (DA). talacho, m. (1) (Mex): druh motyky; (RAE). ● (2) (Mex): druh špičáku, krumpáče; ► používá se na rýpání půdy; nemá tvar sekery ani motyky, připomíná krumpáč; velmi rozšířený v oblastech Jalisco, Michoacán, Aguascalientes, Zacatecas, Guanajato, Durango, Colima; viz též: talache; (AM, DA). talacua, f. (1) (svPer) výr virginský; viz též: ñacurutú; (DA). talado, -da, adj/subst. (1) m. (Arg): vykácení, vymýcení lesa; (JD). ● (2) venk. (Portor): sekání pastviny kosou; (3) adj. (Portor): povedený, správný; (4) (Portor): snadno uskutečnitelný; (DA). taladrillo, m. (1) (jižBol): brouk; viz též: taladro; (DA). taladro, m. (1) (výchBol, Arg, Urug): tesařík krovový9 (Hylotrupes bajulus); ► brouk z čeledi tesaříkovitých; má dlouhá dozadu zahnutá tykadla, silná kusadla, lesklé zbarvení; ■ Syn.:

9

tesařík krovový: Biological library. [en línea] .

28

taladrillo; (2) (Bol): díra ve skále naplněná střelným prachem nebo jinou výbušninou; ►využívá se v dolech; (DA). talaguashtazo, m., lid. (1) venk. (Salv): doušek, hlt, panák; viz též: copetín; (2) (Salv): rána při pádu; viz též: talaguastazo; (DA). talaguashte, m. (1) (Salv): láskyplné pohlazení; viz též: amasada; (2) (Salv): objetí; (DA). talagustazo, m. (1) (Guat), viz: talaguashtazo; (DA). talaje, m. (1) (Chil, Mex): pasení dobytka na pastvinách, výbězích; (2) (Chil, Mex): cena, která se platí za pasení dobytka; (RAE, MM). ● (3) m. (← nah.) (StřAm, Mex, Hon): štěnice (hmyz); ■ Var: tlalaje; (MS, JD). ● (4) (Arg, Chil): pastvina, místo určené na pasení dobytka; ■ Syn.: potrero; (AM). ● (5) (← nah. tlalaxi; tlalaxin, „malá štěnice“) (StřAm, Mex): roztoč parazitující na prasatech; připomíná klíště Ornithodorus talaje; ► je červené barvy; ■ Syn.: telepate; (6) (Chil, Mex): píce, pastva; viz též: zacate; ■ Var.: talajeo; (DA). talajeo, m. (1) venk. (Chil): pastva; viz též: talaje; (DA). talajote, viz: talayote; (MS). talamatoya, f. (1) (Mex): divoká kočka s protáhlým tělem Felis eyra; (2) viz: leoncillo, Felis yaguarundi; ■ Syn.: eyrá; (MM). talamoco, -ca, subst/adj., venk. (1) (Ekv): albín; albínský; (AM, JD, DA). talán, m., lid. (1) (Per): informace, zpráva; (DA). talanacu, m. (1) (← keč. thalanaku, „otřes“) hum. (Bol: Cbb/Pt): diskotéka, zábava; (LM). talanganazo, m., lid. (1) (Salv): doušek, hlt, panák; viz též: copetín; (DA). talanquero, -ra, m/f. (1) f., venk. (Kub, Mex, Guat, Dom, Kol, Ven): venkovská vrata se závorou v ohradě; (RAE, DA). ● (2) f. (Kub): vstupní branka; ► branka ve vnějším oplocení haciendy, či domu; př.: con esa operación, la Nganga está cerca, a la par está lejos, detrás de una talanquera; (3) f. (Ekv): stupínek sloužící jako postel; př.: vide a la cabecera e la talanquerita e la vieja una calavera; (4) m. (Kub): vrátný; hlídač vstupu; ► výraz, který byl používán pro hlídače hlavně na třtinových plantážích za otrokářského období; př.: los negros desempañaban otros cargos en el ingenio: guardieros o talanqueros que se situaban en las entradas de fincas e ingenios, carreteros, fogoneros, braceros, boyeros; (RR). ● (5) f. (Portor): mezi milovníky kohoutích zápasů: viz též: banqueta, palanqueta; (6) (Ekv: Esmeraldas), viz: tangán; (AM). ● (7) (Kol, Ven): rákosová stěna; (MM). ● (8) (Kub): vrata v ohradě; (JD). ● (9) viz: brincarse la ~; (10) venk. (Pan): ohrada; (11) venk. (Pan): spižírna, špajz nad sporákem, plotnou; ► především k sušení masa, úschově potravin a kuchyňského náčiní; (DA). talanqueta, f. (1) (Portor): stolička na klec; ► při kohoutích zápasech; (DA). talantuyo, m., lid., vulg. (1) (Mex): varle, koule; viz též: kiwi(s); (DA). talapo, m/f., lid. (1) (Salv): skrček, prcek; viz též: figurita; (DA). talar, m. (1) (Arg): oblast s trávou, ke které se nedá dostat srpem, proto se nechává, aby ji dobytek spásl; (RAE). ● (2) (Arg, Urug): místo osázené stromy tala; (MS). talar, tr. (1) venk. (Portor): založit zahradu, sad; osázet stromy; (AM, DA). ● (2) (Arg): prostříhávat stromy; (JD). ● (3) (← keč. thalay, „třást“) lid. (Bol: Cbb/Pt): vytřepat, protřepat, oklepat; (LM). ● (4) venk. (Portor, Par): odplevelit, vyplet; (5) (Portor): drtivě zvítězit, podrobit si někoho; (DA). talashca, f. (1) (Salv): kámen; (DA). talashcazo, m. (1) (Salv): hod kamenem; (DA). talata, f. (1) (zápMex): mravenec; viz též: zompopo; (DA). tala-tala, m. (1) (← keč. thalay, „třást“) lid. (Bol: vall): zimnice, mrazení; (LM). talay, m., lid. (1) (zápBol): hrst něčeho; ► především lístků koky; (DA). talayote, m. (← nah. tlalli, „země, půda“ + ayotli, „tykev, dýně“) (1) (Mex): druh jedlé tykve; plod některých rostlin čeledi klejichovité; (RAE). ● (2) (Mex): rostlina Cynanchum racemosum; ► trvalka; má vejčité kopinaté listy; květenství hrozen; stonky obsahují mléčnou tekutinu; (3) (Mex): měchýřky (folikuly) těchto rostlin, které se jí vařené; (4) pl. (Mex): varle; ■ Var: talajote; talyote; tlalajote; tlalayote; tlalayotle; (MS, NET, MM, JD). ● (5) (Mex): označení pro různé rostliny z čeledi klejichovitých; př.: Asciepias linaria; ► plodem těchto rostlin je jedlé ovoce ve tvaru malých dýní; (MM, AHM). ● (6) pl. (Mex): varlata; (AHM). talayotillo, m. (1) (Mex): rostlina Cynanchum racemosum; ► trvalka; má vejčité kopinaté listy; květenství hrozen; stonky obsahují mléčnou tekutinu; (MS, NET). 29

talcacahuate, viz: taltacahuate; (MS). talcacao, m. (← nah.) (1) (Kost): rostlina Capparis frondosa; ► vysoká 5-10 m; kmen má v průměru jen 15 cm; hladká kůra je tmavě zelená nebo hnědá; hladké, velké silné listy mají velmi dlouhý řapík; květy jsou bílé; plod tvarem podobný avokádu má uvnitř velká černá semena; kořen voní jako kakao; (MS, NET). ● (2) (Kost): léčivá rostlina Tribulus maximus; ► kořeny voní po kakau; (MM). talcayote, m. (← nah.) (1) (Mex): druh savce; (2) (Mex): druh rostliny; (3) (Mex): vychytralý, mazaný člověk; ■ Var: talcoyote; tlalcoyote; (MS). talchacote, m. (1) (Hond), viz: talcochote; (DA). talchín, m. (← nah. tlalli, „země, půda“ + chichinoa, „spálit, opálit“) (1) (Hond, Salv): cestičky a hnízda termitů comején; (DA). talchinaste, m., lid. (1) (Hond): varle, koule; viz též: kiwi(s); (2) (Hond): varlata hovězího dobytka; (DA). talchinol, m. (1) (Hond): cestičky a hnízda termitů comején; (DA). talchocote, m. (1) (← nah. tlalxocote, „drát“) (Hond): druh stromu čeledi hořkoňovitých (simarubaceae); ► z kůry se vyrábí lék proti horečce; (RAE). ● (2) (← nah. tlaxocotl „kyselá půda“) (Hond): kamenec, alunit; (3) (Hond, Mex, Nik): strom; ► má kyselý plod, který je pro své adstringentní účinky používaný v lidové medicíně; (MM). ● (4) (Hond, Mex, Nik): strom Simarouba glauca; ► vysoký až 25 m; má složené listy, žluté květy, plodem je černá peckovice podobná olivě; různé využití v tradiční medicíně; viz též: talcochote; (MS, DA). talclote, m. (1) (Mex): rostlina z čeledi zvonkovitých Lobelia fenestralis; ► vysoká až 70 cm, má střídavé uspořádání zašpičatělých listů, proděravělé trubkovité květy modré barvy, suché plody ve formě kapsle; má dekorativní využití; (DA). talco, m. (1) estar hecho ~¹ (Kub): nemít ani floka; (2) estar hecho ~2 (Kub): nemít ani páru o čem; př.: estoy hecho talco en matemáticas; (JD). ● (3) (Per, Mex, Salv): kokain; př.: el hombre nos ofreció algo de talco para festejar el cierre del contrato; ► slang; (RF, DA). ● (4) lid., vulg. (Hond, Salv): soulož; viz též: chingadera; (5) (Pan): nášivka, výšivka; (5) ~ al sol (Pan): barevná výšivka na bílém podkladu; (6) ~ en sombra (Pan): bílá výšivka na barevném podkladu; (DA). talcochote, m. (← nah. tlalli, „půda, země“ + xocotl, „ksyselý“) (1) (Mex): strom z čeledi simarubovitých Simarouba glauca; ► vysoký až 25 m, má složené listy, květy žlutavě nazelenalé, květenství laty, plod ve formě černé peckovice podobný olivě; různé využítí v tradiční medicíně; ■ Var.: talchacote, talchocote; ■ Syn.: aceituno, jeto, jeto macho, laguilla, naraco, negrito, pasac, sietenegritos; (DA). talconete, m. (← nah. tlalli, „půda, země“ + conetl, „syn“) (1) (Guat, Hond, Salv): ještěrka z čeledi leguanovitých Sceloporus squamosus; ► má šupinatou pokožku a tmavě hnědou barvu; ■ Syn.: niño dormido; (DA). talcoyote, m. (1) viz: talcayote; (MS). ● (2) (Mex: Querétaro, Zacatecas): malý kojot; ► savec z rodu Canis; (AM). talcultuste, m. (1) (Hond), viz: orizahá, tacualtuste; (DA). talega, adj/f. (1) (Guat): skvělý, perfektní, výborný; př.: ¡qué talega está tu moto!; (2) lid., vulg. (Guat, Salv): penis, pánské přirození; viz též: pinga; (3)a ~, vulg. (Guat): na mol, ožralý; př.: el hombre iba bien a talega y no se dio cuenta que no llevaba pantalones; ► slang; (RF, DA). ● (4) pl., vulg., viz: albóndigas; (5) a la trompa ~, hovor. (Mex): bezmyšlenkovitě, nepozorně; př.: hace las cosasa la trompa talega; ► mex. argot caliche; (DEUM). ● (6) pl., lid., vulg. (Mex): koule, varlata; (AHM, JD, DA). ● (7) lid. (Guat, Salv): flám, opice; viz též: juerga; (8) (Guat): mužské pohlavní orgány; (DA). talegaceada, f. (1) (Guat), viz: trompaceada; (DA). talegado, m. (1) (Kol): množství, které se vejde do pytle nebo vaku; (DA). talegazo, m. (1) [Š: golpe; trifulca] vulg. (Guat): tvrdá rána, šupa, pecka; př.:¡bueno señores, agárrense que ahorita comienzan los talegazos!,Daniel se cayó de la escalera y se dio un buen talegazo en la cabeza; (2) (Guat): výprask, nakládačka, nářez; př.: a Miguelito le dieron sus talegazos sus papás por grosero; ► slang; (RF, RR). ● (3) lid. (Hond, Salv): doušek, hlt, panák; viz též: copetín; (4) lid. (Guat, Salv): rány, bití, výprask; viz též: golpeadura; (5) (Guat): rychlost; (DA).

30

talego, m. (1) (Kub): lapák, basa, kriminál; (JD). ● (2) (Kol, Dom, Urug, Ekv): papírová nebo igelitová taška; (3) ~ de dormir spací pytel; (BDE, DA). ● (4) lid. (Salv): kupa věcí, hromada; (DA). talegón, -na, adj. (1) (Mex: Guanajato): slabý, nevýrazný, nevalný; (AM). ● (2) adj/subst., lid. (Kol, výchPer): blbý,hloupý, hlupák; viz též: güevón; (JD, DA). ● (3) m. (Mex): lenoch; (AHM). ● (4) adj., lid. (Salv): skvělý, výborný; viz též: barbarazo; (DA). (5) adj/subst., lid. (Salv): odvážný, statečný, pracovitý; odvážlivec; viz též: guapetón; (6) adj., lid. (Mex): zahálčivý, lenošný, povalečský; (DA). talegudo, -da, adj/subst., lid. (1) (výchPer): hloupý, hlupák; viz též: güevón; (DA). talegueada, f. (1) (Salv), viz: golpiza; (DA). taleguear(se), tr/intr/zvrat. (1) (Guat, salv): mlátit pěstmi, boxovat; (1) intr/zvrat. (Salv): snažit se, obětovat se; (DA). taleguilla, f. (1) (výchPer): pytlíček; (DA). talento, m., lid. (1) (Chil): konvenční peněžní jednotka při směnném obchodě; (DA). talepate, m. [Š: chinche] (1) (Salv): štěnice, polokřídlý hmyz (hemiptera); viz též: telepate; (RAE, DA). talerazo, m., lid. (1) (LaPla, Bol, Chil, Arg, Urug): švihnutí bičem, rána bičem (vyrobený ze silného krátkého lana a z dřevěné rukojeti ze stromu tala); (MS, JD, DA). talero, -ra, adj/subst. (1) m., venk. (Arg, Bol, Chile, Par, Urug): krátký silný jezdecký bič s tvrdým dřevěným držadlem a krátkým pruhem; ► nosí se zavěšený na zápěstí; (RAE, MM, DA). ● (2) (Arg, Chil): jakékoliv zvíře, které se živí tím, co najde; (3) (LaPla): klacek ze dřeva stromu tala; (4) paloma ~ra (Arg): holub, který se živí převážně plody stromu tala; (MS). talete, m. (← nah. tlalli, „půda, země“ + etl, „fazole“) (1) (Salv, stř a zápHond): druh černé nebo tmavofialové fazole, která se sází současně s kukuřicí; (RAE, DA). talguate, adj/subst. (1) m. (Salv): povadlý ženský prs; (RAE). ● (2) (← nah.) (Hond, Mex): vyzáblá část těla; (3) (Hond, Mex): ženské poprsí větších rozměrů nebo povadlé; (4) (Guat): lalok u hovězího dobytka; (5) lid. (Guat, jvMex): v širším slova smyslu: povadlá kůže (u lidí); (MS, DA). ● (6) adj/subst. (Hond, Salv): ochablý sval; (7) adj/subst. (Guat): mužské pohlavní orgány; (DA). talguatoso, -sa, adj/subst. (← nah. taluatl, „nerv; šlacha; kůže“) (1) adj. (Hond, jvMex): měkký, zvadlý, ochablý; ► o lidských částech těla, zejména svalech a tkáních; viz též: talguatudo; (RAE, DA). ● (2) adj. (Hond, Mex, LaPla): osoba nebo zvíře s ochablými svaly; (3) (Hond, Mex, LaPla): žena s povadlým poprsím; (4) (Guat): lalok u hovězího dobytka; (5) (Guat): v širším slova smyslu, povadlá kůže (u lidí); (MS). talguatudo, adj/subst., lid. (1) (Guat, Hond, jvMex), viz: talguatoso; (MS, DA). ● (2) (Guat): o měkké, ochablé svalovině; (AM). talgüén, m. (1) (Chil): keř s výrazně barevným dřevem Talguenea costata; (MM). talia, f. (1) (Salv): označení pro různé hvězdicovité rostliny; ► májí tmavě zelené květy, kterým se přisuzují léčivé vlastnosti; (MM). talicuna, f. (← asi keč.) (1) (Chil): korýš Inacus mitis; ► podobá se rakovi, proto je také nazýván jaiba talicuna; (MM). talilla, f. (1) (LaPla): keř Crinodendron tucumanum; ► stálezelený; vysoký 10-30 m; ohrožený druh; oválné listy s pilovitými okraji; bílé květy; plodem je tobolka; ■ Syn.: quebrachillo, granadillo; (MS, NET). talín, m. (1) (Hond): kožené pouzdro na střelné zbraně nebo mačety; (2) m., venk. (Hond): ženský opasek; (RAE). talinera, f. (1) (Hond): ženský opasek; (RAE). talingo, m. (1) (Pan): černoch, negr; ► podle černého ptáka Crotophaga; (AM). ● (2) (Pan), viz: pijuy; ■ Var.: tilingo; (DA). talisayo, adj/subst. (1) adj. (Kub, Ven): o kohoutovi, který má černé peří na prsou a žluté na křídlech a krku; (AM). ● (2) m. (Dom, Ven): kohout; ► je tmavý nebo černý a na křídlech a ocase má peří zbarveno do žluta nebo do bíla; (DA). talishte, adj/subst. (← nah. tla, „věc“+ ichtic, ixtle, „vláknitý, tvrdý“) (1) (Guat): tvrdohlavý, umíněný; př.: la talishte de Rafaela dice que se va a hacer un tatuaje en el brazo aunque su tata se lo haya prohibido; ► slang; (RF). ● (2) adj., lid. (Salv): vychytralý, mazaný; viz též: tacañún; 31

(DA). ● (3) (Guat, Salv), viz: taliste; (4) adj. (Guat, Salv): tuhý, tvrdý; ► především potrava; (5) (Guat): dlouho se vařící; ► o kukuřici a zrnu; (6) adj. (Guat): odolný, vytrvalý; (7) přenes. (Guat): silný, energický i přes svůj pokročilý věk; (8) m/f. (Salv): vyhublý, hubený; (9) adj., přenes. (Guat): pošetilý, hloupý, tvrdohlavý; (10) (Salv): lakomý, skoupý; (DA). taliste, adj/subst. (← nah.) (1) m. (Mex): tvrdé ovoce; (2) (Guat, Mex): obecně nějaká tvrdá a odolná věc; (MS). ● (3) (Guat, Mex): zmrzlé ovoce na stromě; (4) (svMex): planá bobovitá rostlina Willardia Mexicana; (MM). ● (5) (← nah. tla, „věc“+ ichtic, ixtle, „vláknitý, tvrdý“) adj. (Mex, Guat, Salv): vláknitý, tvrdý, odolný; ► o jídle jako je ovoce a zelenina; viz též: talishte; (DA). talistillo, m. (1) (Guat, Hond, Mex), viz: taliste; (MS). talistique, m. (1) (Guat, Hond, Mex), viz: taliste; (MS). talita, f. (1) (LaPla): plod stromu tala; ► málo dužinatá peckovice žluté barvy, která po dozrání zoranžoví; (MS, DA). ● (2) lid., vulg. (Portor): ženské přirození, vulva; viz též: palomita; (DA). talizardo, -da, adj. (1) (Dom): v odstínu zabarvení hrabavých ptáků; (AM). talla, f. (1) lid. (Arg, Chil, Par, Dom): povídání, klábosení, tlachání; kachna; (2) (StřAm): lež, klam, podvod; hovadina, pitomina; (3) (Dom): karetní hra monte; (4) (Kol): nářez, nakládačka, výprask; (5) echar ~ (Chil): naparovat se, vytahovat se; (6) echar ~s1 (Chil): vyprávět smyšlené věci; lhát; prášit; (AM, MM, JD, DA). ● (7) pl. (Kub): řemínky; př.: tallas para niños; (JD). ● (8) lid. (Chil, Par): vtipná hláška; př.: ese gallo sí que es bueno pa’ la talla; ► slang; (RF, DA). ● (9) velikost; viz též: talle; (EEA). ● (10) echar ~s2, lid. (Chil): říkat nadávky; (11) echar la ~, lid. (Chil): vesele a živě rozmlouvat ve skupině; (12) (Mex, szPan): pohádka, bajka, fantastický příběh; (13) lid. (Chil, Par): žert, posměch; (14) lid. (Chil): nepříjemná historka, příhoda; (15) (Kub): působivý komentář; (16) (Mex): železniční pražce; (17) venk. (jvMex): škrábání rostliny henequén k získání lýka; (18) (sevChil), viz: helado de palito; (19) lid. (Kub): obchodování, záležitost; (DA). tallada, f. (1) (Mex): opracování dřeva; (DA). tallado, -da, adj/subst. (1) f. (Mex): tření, mnutí; (2) (Mex): naštvání; (RAE). ● (3) [Š: discurso; conversación] (Ekv aj.): rozhovor; konverzace; př.: cuando creí que me iba a soltar un tiro me soltó esta copla: las mujeres y los gatos son de la misma opinión, que rompen todos los platos por cazar algún ratón;hubiera seguido adelante la tallada;pero el sol apretaba de firme y proseguí mi camino; (RR). ● (4) adj. (Kub): vyřešený, vyřízený; př.: un asunto tallado; (JD). ● (5) adj. (Hond, Salv): přiléhavý, přizpůsobený; (6) (Salv): hezký, příjemný, výborný, skvělý; (8) bien ~ (Salv): padne jako ulitý; (9) mal ~ (Dom): neatraktivní; viz též: mal tallao; (10) ¡qué ~!, citosl. (Salv): wow!; (11) ~ a la antigua, adj. (Hond): o člověku ze staré školy; (DA). tallador, -ra, m/f. (1) [Š: sostén; sujetador] m., lid. (Kost): podprsenka; př.: necesito arreglar ese condenado tallador, pues me queda muy apretado; viz též: brasier; (RAE, RR, DA). ● (2) ~ (tayador): dealer; krupiér; ► člověk, který rozdává karty, výhry atd.; př.: ¿qué quedó de aquel jailaife que en el juego del amor decía siempre: mucha efe, me tengo pa tayador; (RR). ● (3) (Arg, Guat, Mex, Per): o někom, kdo při karetních hrách snímá; (MM). ● (4) (Arg): hráč držící bank; (JD). ● (5) m/f., venk. (jvMex): člověk, jehož práce spočívá ve škrábání rostliny henequén; ► tímto způsobem se získává lýko; (6) m/f., lid. (Par): posměváček, vtipálek; (DA). talladura, f. (1) (Kol): odřenina na ruce; ► způsobená především prací s provazem; (DA). tallao, -llá, adj. (1) mal ~ (Dom), viz: mal tallado; (DA). tallar(se), tr/intr/zvrat. (1) tr. (Mex, Nik): třít, mnout; (2) (Mex): obtěžovat; (3) intr. (Kub, Chil): mluvit o láskách; (4) intr. (Kub): snažit se někoho přesvědčit, aby udělal určitou laskavost; (5) zvrat. (Mex): tvrdě pracovat; (RAE, AM, DA). ● (6) ~ (tayar) intr. [Š: charlar; conversar] (Par, Arg; Kub, Chil): povídat si; konverzovat; př.: bromeaban y tallaban, entre una copa y otra, hasta la medianoche; (7) intr. (Kost; Kol): tlačit; napnout, upnout; ► o oblečení, botách, obrazně i o čase; př.: volvía a sus lares la Teresilla Navas, con el pelo teñido y el vestido tallado; (8) ~ (la) tr/intr. [Š: predominar; imponerse] (Arg; Urug): převážit; prosadit se; převládat; př.: viejo smoking de los tiempos en que yo tan bien tallaba cuanta papusa garaba en tu solapa lloró; viz též: tallador; (9) intr. [Š: actuar; participar] (Arg): jednat; zasáhnout; účastnit se; př.: los otros vigilaban, listos para tallar si el juego no era limpio; (RR). ● (10) tr. (Kol): otravovat, vyrušovat; zbít koho, nařezat komu; (11) ~le a una mujer (Chil): dvořit se, nadbíhat, namlouvat si; milovat se; (AM, MM, JD). ● (12) tr. (Kub): prozkoumat; zjistit; vyřídit věc; špehovat; sehnat; př.: tallar 32

un asiento; zpracovat lidi; klofnout, sbalit děvče; (JD). ● (13) zvrat., hovor. (Mex): nepřetržitě obětavě a usilovně pracovat; př.: setallótoda la vida para sacar adelante a sus hijos; ► mex. argot caliche; (DEUM). ● (14) intr/zvrat., lid. (Mex): pracovat, makat, dřít (se); viz též: negrear(se); (15) (Mex): tlačit; (16) intr. (Mex, szPan): vyprávět pohádky nebo tallas; (17) tr., venk. (jvMex): škrábat rostlinu henequén; ► k získání lýka; (18) (Kost, Kol): stáhnout, zašňěrovat; (19) tr. (Kol): odřít se na ruce; (20) tr., lid. (Kub, Dom): povídat si, klábosit; (21) lid. (Kub): balit někoho; (22) intr., lid. (Par): posmívat se někomu; (23) ~se el lomo, lid. (Mex): tvrdě pracovat; (DA). tallarín, m., lid. (1) (Per): lemovka, paspulka uniformy; (DA). tallarinada, f. (1) (Per, Bol, Chil, Par, Arg, Urug): oběd, kde se jako hlavní chod podávají široké nudle; ■ Syn.: tallarinata; (DA). tallarinata, f. (1) (Chil), viz: tallarinada; (DA). tallazo, m. (1) (Dom): rána při pádu; (DA). talle, m. (1) (Chil, Guat): dámská spodní košilka; živůtek; (2) a medio ~ (Dom): nedodělaný; (3) tener uno ~ (Portor): mít hroší kůži; (AM). ● (4) lid. (Kub): rande; (5) me hizo un ~ (Kub): hučel do mě; četl mi levity; dělal do mne, namlouval si mě; (JD, DA). ● (5) [Š: talla] (Arg, Urug, Par): velikost; ■ Syn.: talla (Chil, Mex, Ven); (EEA, DA). ● (6) (Mex): korzet; (DA). taller, m. (1) ~ de costura (Kub): krejčovství; (JD). ● (2) dar ~ (Kub): dobře si něco rozmyslet; (DA). tallerista, m/f. (1) (Dom, Kol, Ekv, Chil, Urug): mentor praxe; (2) lid. (Urug, Par): člověk, který má na starosti dílny; (DA). tallero, -ra, adj/subst., hovor. (1) (Chil): mazaný, vyčůraný; (RAE). ● (2) (Chil): prolhaný; (AM). ● (3) lid. (Chil): vtipný; (4) adj., lid. (Chil): žertovné, výsměšné téma; (5) m/f. (Pan): nadšený vypravěč pohádek a příběhů (tallas); (DA). talleta, f. (1) (Arg, Bol): druh alfajoru; (AM). tallo, m. [Š: cardo santo] (1) (Chil): druh bodláku; ► chlupatá a košatá rostlina s čtvercovým stonkem, dorůstá do výšky 40 cm, kvete žlutě, má ostnité listy, šupinaté hlavičky; šťáva získaná z bodláku má narkotické a čistící účinky; konzumuje se jako zelenina; (2) (střKol): druh zelí, bruselská kapusta (Brassica olearacea); ► košťál může dorůst až jednoho metru, má více odnoží; (RAE, MM, DA). ● (3) [Š: pie de una copa] (Mex): stopka sklenice; ■ Syn.: pie (Arg, Chil, Urug, Ven), cuello (Mex); (EEA). ● (4) lid., vulg. (Kub, Dom): penis; viz též: pinga; (5) (Pan): banánovník; viz též: mata; (6) (Pan): bylina; viz též: mínimo; (7) (Hond): cigareta nebo doutník; (DA). tallón, m. (1) (Kol): modřina; (2) podlitina, škrábnutí; (AM). ● (3) dar un ~ circular auna cosa (Mex): otáčet čím; (JD). ● (4) (Mex, zápKol): přílišné tření; (DA). talludo, -da, adj. (1) (StřAm, Mex): kožnatý, kožovitý; odolný; (2) o starém, ale zachovalém a energickém člověku; o odolných, pevných předmětech; (3) o něcem, co se obtížně loupe; (MM). ● (4) lid. (Salv, Nik): starý; stařec, dědek, stará vojna; viz též: vejuco; (5) (jvMex): pružná, ohebná věc; (6) (Hond, Salv): vláknité, tvrdé jídlo; (7) (Salv, Nik): starý člověk nebo zvíře; (8) venk. (Hond): obtížný, náročný, tvrdý oříšek; (DA). tallullo, m. (1) (Kub): těsto z kukuřičné mouky obalené v listech kukuřičného klasu; (2) hovor., přenes. (Kub): zmatek, změť; viz též: chivo; (RAE, AM). ● (3) (← šp. hallullo) (Kub): těsto z kukuřičné mouky s vepřovým masem, tomate a ají zabalené a uvařené v platanových listech; ■ Syn.: tayuyo; (AM, MM). ● (4) tamal; (JD). ● (5) (Guat): tamal naplněný fazolemi; viz též: tayuyo; (6) (Guat): zmatek, pozdvižení; viz též: tayuyo; (DA). talmame, m. (1) (Mex), viz: taimame; (DA). talmate, m. (1) (Salv): medník; (DA). talmeca, f. (← nah. tlalli, „půda, země“+ mecatl, „provaz, lano“) (1) (szKost, Nik): speciální uzda pro těžko ovladatelná jízdní zvířata; (MS, DA). talmotocle, m. (1) (Mex): veverka; ► běžně se vyskytuje v oblasti Michoacánu; (MM). talnete, m. (← nah. tlalliconetl, tlalli, „země, půda“ + conetl, „potomek, dítě, mládě“) (1) (Salv, Hond, Nik): divoká včela Partamona bilineata, která buduje své hnízdo pod zemí; ■ Syn.: culo de señora; (RAE, DA). ● (2) (Hond, Salv, Nik): plástev medu divoké včely; viz též: talnique; (3) (Hond, Salv, Nik): med divoké včely; ► pro své léčivé účinky se využívá v tradiční medicíně; (4)

33

(Guat, Nik): včela Geotrigona acapulconis; ► staví si hnízdo pod zemí; vyrábí med s léčivými účinky; (5) (Hond): různé odrůdy malých fazolí; (DA). talnique, m. (1) (Salv, Nik): plástev medu; viz též: talnete; (DA). talniquera, f. (1) (Salv, Nik): oblast, kde se nachází hodně pláství medu (talnique); (DA). talo, m. (1) (Ekv): rákosová nádoba podobná sklenici; (DA). talolinga, f. (1) (Nik): bažina, močál; (DA). talompa, m. (1) kalhoty; viz též: leones; (XX). talón, m., hovor. (1) no llegarle a alguien a los ~s (Mex): nesahat někomu ani po kotníky; ► nevyrovnat se někomu v kvalitě, schopnostech, apod.; ► mex. argot caliche; (DEUM). ● (2) estar como ~ de lavandera, lid. (Ven): být plonk, čistej; (2) viz: limpio, -pia, estar más limpio que talón de angelito; (3) viz: limpio, -pia, estar más limpio que talón de lavadera; (4) (Guat): pokuta; (5) las del ~, subst. (Mex): prostitutky; (6) ~ de Judas1, lid. (jižBol): nezbedník; (7) ~ de Judas2, lid. (Bol): tuhé pečené maso; (DA). talonado, -da, adj/subst. (1) adj. (Am): útržkový; př.: libro talonado (útržkový blok); (2) f. pobodnutí koně patou; (JD). talonario, m. (1) ~ de cheques, šeková knížka; viz též: chequera; (EEA). taloneada, f. (1) lid., hovor. (Salv, Hond, Mex, Nik, Bol): dlouhá cesta; (RAE). ● (2) lid., vulg. (Mex): čekání prostitutky na klienta; (DA). talonear, tr/intr. (1) tr. (Arg, výchBol, Chil, Ekv, Mex, Urug, Pan, JižAm, Kost): pobízet koně ostruhami při zahájení jízdy; (2) (Salv): zblízka někoho sledovat; (3) intr. (Chil, Bol): zasalutovat sražením podpatků; (4) (Ekv, Mex): pracovat (na něčem); (5) intr., vulg., hovor. (Ekv, Mex): provozovat pouliční prostituci; (RAE, MV, DA). ● (6) (Arg, Chil, Ekv, Guat, Pan, Per, Urug, Ven): kopat patou; (AM). ● (7) ~ los ijares pobodnout koně do slabin; (JD). ● (8) intr., lid., vulg. (Bol): hledat klienty; (9) (Bol): prostituovat se; ► bol. argot coba; (HB). ● (10) (Mex): žebrat nebo krást peníze na ulici; ► mex. argot caliche; (MV). ● (11) intr., lid. (Mex): pracovat, makat, dřít (se); viz též: negrear(se); (12) tr., lid. (Guat): krást, okrást; viz též: ladronear; (13) intr., lid. (Mex, Guat, Hond, Salv, Nik): chodit dlouhé túry; (14) (Guat, Hond, Salv): přemlouvat (někoho); (DA). talonera, f. (1) (Chil, Guat, Per): kožený díl, který se dává na paty bot, slouží k zajištění ostruh; (2) (Chil, Guat, Hond, Mex, Nik, Kost, Ekv, Per, Bol): kožená část boty v oblasti paty, která zabraňuje vyklouznutí nohy při chůzi; (RAE, AM, DA). ● (3) (Arg): zadní část boty zpevňující nohu; ► z kůže; dává se zevnitř do paty obuvi; př.: calzó un par de alpargatas viejas sin talonera; (RR, MM). ● (4) (Kol): pata (boty); (AM). ● (5) (Am): kožený náševek na podpatku; (6) (Kol): podpatek; (JD). ● (7) lid., hovor. (Mex): prostitutka, děvka; viz též: callejera, callejeraaraña; (DA). talope(s), f., i v pl. (← pelota(s)) (1) vulg., pl. (Arg, Am): (varlata) koule; (2) en talope (← rioplatense: en pelotas) vulg. (LaPla): úplně nahý, nahatý, svlečený; ► přehození slabik, viz: vesre (← al revés); ■ Syn.: tarlipes, en tarlipes; (NET). t’alpa, f. (1) (Bol): litrová plechovka alkoholu; ► bol. argot coba; (HB). t’alperío, m. (1) (Bol): obchod s alkoholem; ► bol. argot coba; (HB). t’alpero, m. (1) (Bol): alkoholik; ► bol. argot coba; (HB). talpetatal, m. (1) (Hond, Salv, Nik): půda z talpetate; (DA). talpetate, m. (← nah. tlalli, „země, půda“ + petatl, „rohož, rohožka“) (1) (Salv, Hond): vápenatá a písčitá zemina využívaná k dláždění cest; (RAE). ● (2) (Guat, Hond): vrstva zeminy z podpovrchové půdy; ► tvořená žlutou hlínou a jemným pískem; využívá se k dláždění silnic; (MS, MM). ● (3) (Mex): ■ Var.: tepetate; (AM). talpetatoso, -sa, adj. (1) (Salv, Hond, Nik): vápenatá (o půdě); (RAE, DA). ● (2) (Guat): půda v níž převažuje talpetate; (MS). talpuja, f. (← nah. tlalli, „půda, zemina, hlína“ + puxani, „měkký, poddajný“) (1) (Salv, Hond): pórovitá půda špinavě bílé barvy; (RAE). ● (2) (Guat): hlína, která se používá ke zpevnění silnic; (AM). ● (3) (Hond, Salv, Nik): bělavá vápenitá půda; ► slouží k bílení, posypaní vápnem; (DA). talpujazo, m., lid. (1) (Salv): panák (kořalky); viz též: morterazo; (DA). talqueado, -da, adj. (1) (Salv): upravený člověk; (DA). talquear(se), tr/intr/zvrat. (1) tr. (Ekv, Per, Bol, Par): aplikace zásypu po těle nebo jeho částech; (2) intr/zvrat., vulg. (Salv): ejakulovat; (DA). 34

talqueza, f. (← nah.) (1) (Kost, Mex, StřAm): řebříček obecný (Achillea millefolium); ► tráva až 50 cm vysoká; maličké kvítky tvoří poupátka; v tradiční medicíně se odvar z této rostliny užívá proti kašli, zažívacím potížím a krvácení; také používán k zastřešení chýší; ■ Var: talquezal, tlalquequezal, tlalquequetzal, tlalqueza, tlalquezal; (MS). talquezal, m. (1) viz: talqueza; (MS). ● (2) (Kost, Hond, Mex, Salv): lipnicovitá rostlina Paspalum virgatus; používá se k zastřešování venkovkých obydlí; (MM). ● (3) (← nah. tlalli, „půda, země“+ quequetzalli, „peří, chochol“) (Hond): řebříček obecný10 (Ahillea millefolium); ► bylina z čeledi hvězdicovitých; je vysoká až 50 cm, má drobné květy složené do chocholíku s pěti úpony; má využití v tradiční medicíně, kde se používá jako čaj na kašel, zažívací potíže a krvácení; (DA). talquina, f. (1) (Chil): zrada, klam; (AM). ● (2) a la ~, adv., lid. (Chil): nalehko; (DA). taltacahuatal, m. (1) (Mex): místo, kde se pěstuje podzemnice olejná; (MS). taltacahuate, m. (← nah.) (1) (Mex): podzemnice olejná; ■ Var: talcacahuate, tlalcacahuate; (MS). taltusa, f. (1) viz: taltuza; (MS). taltusero, -ra, adj/subst. (1) adj. (Mex): týkající se hlodavce taltuza; (2) m. (Mex): nora hlodavce taltuza; (MS). taltuza, f. (← nah. tlalli, půda, zemina, hlína + tozan, „krtek“) (1) (Kost,Salv, Guat, Hond, Nik): druh hlodavce; ► o velikosti 16 až 18 cm; s tmavorezavou srstí; žije v podzemních tunelech, které si sám hloubí; v jeho ústní dutině se nacházejí dvě kapsy sloužící k přenosu potravy; (RAE). ● (2) (Kost, StřAm): hlodavec Macrogeomys heterodus; ■ Var: taltusa; (MS, DA). ● (3) (StřAm): obecné označení pro různé živočišné druhy hlodavců; (Geomys heterodus); ► žijí pod zemí; mají velikost myši; ■ Syn.: topo, tuza; (MM). taltuzal, m. (1) (Salv): místo, kde se vyskytují hlodavci taltuza; (DA). talu, adj/subst. (1) (← keč. thalu, „elastický a pevný předmět“) lid. (Bol: Cbb/Pt): zdatný, odolný člověk; (2) lid. (Bol: Cbb/Pt): těžce opitelný člověk; (LM). talud, m. (1) (Urug): nejlevnější místo na sportovním stadionu; ► sedadla se nacházejí za brankou a na úrovni hřiště; (RR). ● (2) lid. (Urug): místo mezi hřištěm a tribunou, odkud se sleduje fotbalový zápas ve stoje; (DA). taludín, m. (1) (Guat): druh kajmana; (RAE). talvez, adv. [Š: quizá] (1) (Am): snad, možná; (RAE). talvia, f. (1) (Dom): asfalt; (DA). talyote, viz: talayote; (MS). tamacia, f. (← antil.) (1) (Portor): šplhavý pták z čeledi lenivkovitých Bucco cayenensis; ► má tvrdý, zahnutý a zašpičatělý zobák zahnutý dolů, krátké nohy, silné drápy; (DA). tamafac, m. (1) (Mex), viz: tamafat; (DA). tamafat, m., lid. (1) (Mex): hysterický záchvat; viz též: tamafac, tramafac, trabafat, tramafat; (DA). tamagá(s), adj/subst. (1) m. (StřAm): velmi jedovatá středoamerická zmije; (RAE). ● (2) (Guat, Hond, Salv, Nik), viz: cabeza de candado; (3) adj/subst. (Guat, Hond), dlouhý nezáživný dokument nebo projev; (4) adj/subst. (Guat): velká věc; (5) m. (Salv): zloděj; (6) (Hond): vztekloun; (7) como ~ toriado, adj/adv. (Hond): rozčílený, cholerický člověk; rozčileně; (DA). tamagasero, -ra, adj/subst. (← nah. tamagaz), (Hond): obšírně, rozvláčně se vyjadřující; (RAE). tamagua, f. (1) venk. (střMex): půda obdělávaná motykou; (2) (Salv): zahrabávání, přihrnování hlíny; (DA). tamajagua, f. (1) (Ekv): strom; viz též: damajagua; (2) (Ekv): kůra, slupka; viz též: damajagua; (DA). tamal, adj/subst. (← nah. tamalli); (1) m. (StřAm, Mex, Per, Ven, svArg, stř, vých a jižBol, Kol, Kub, Chil, Ekv, US): pirožek z kukuřičné mouky; ► zabalený v banánovém nebo kukuřičném listu a vařený na páře nebo pečený v troubě; známý pokrm v celé Americe; způsob přípravy se může významně lišit, existuje několik druhů podle náplně a podle přísad; do náplně se přidává slepičí nebo vepřové maso, vařená vejce, mandle, olivy, rozinky, atd.; ■ Syn.: guardia, hallaca; (2) přenes. (StřAm, Kub, Mex, Per, jzKol): zmatek, intrika, machinace, pleticha, úskok; 10

řebříček obecný: Biological library. [en línea] .

35

podvodný obchod; melouch; (3) m/f. (Salv, Nik): zloděj, lupič; př.: anoche entró un tamal en casa de los Duarte; dicen que Rodrigo tiene muchos amigos tamales; ► slang; (RAE, AM, MM, DA, RF). ● (4) [Š: pie; zapato] lid. (Guat): noha; bota; př.: el agente Bá encontró un fajo de billetes dentro de una de las botas vanqueras de Roberto; –te rugen los tamales–le dijo, y le dio el dinero al Comisario, quien comenzó a contarlo; (5) como un ~ [Š: hinchado] (Kost): napuchlý; oteklý; př.: al despertarme tenía la pierna medio vuelta y como un tamal; (RR, AM, MM). ● (6) (Chil, Mex): ranec, balík, neforemné zavazadlo; (7) (Kub, Mex, Hond): vnější ženské pohlavní orgány; (8) (Per): vařené vepřové maso prodávané na ulici; (9) ~ asado (Kost): druh kukuřičného moučníku; (10) ~ de elote; ~ de cazuela; ~ pisque (Kub, Mex, StřAm): různé druhy tamal; (11) al que nace (nació) pa(ra) ~, del cielo le caen las hojas1 (Mex): být synem Štěstěny; (12) cuando al pobre le va mal, ni presa le halla al ~ (Mex): mít peníze neznamená štěstí, ovšem nemít je, je pro člověka dost velké neštěstí; (13) estar una cosa hecha un ~ (Mex): být tlustý a špatně vybírat oblečení (nesedí a nevynikne); být špatně zabalený, zavinutý; (14) estar uno hecho un ~ (Mex): chodit neupravený, zanedbaný (účes, oblečení); (15) hacer de chivo los ~es (Guat, Mex): podvádět, napálit, dělat podfuky; (16) hacer (armar) ~ (Chil): uspořádat balíček karet, aby mohly být rozdány; (17) hacer un ~ (Kub, Mex): připravit lest nebo trik; (18) más son las hojas que los ~es (Kub, Mex): mnoho povyku pro nic; (19) traza de ~ mal atado (Bol): baculatý člověk; (20) ya se acabaron los indios que tiraban con ~es (Mex): už dávno pečení holubi z nebe nepadají; ■ Var: tamalli, tamar, tamare, tlamalli; (MS, AM, MM). ● (21) amasar un ~ (Am): kout pikle; (22) está hecho un ~ (Mex): je to celé rozházené; (JD). ● (23) (Mex): velké zavazadlo; (24) al que nació para ~ del cielo le caen las hojas2 (Mex): osud každého člověka je nevyhnutelný a předem určený; (MM). ● (25) al que nace para ~ del cielo le caen las hojas3, m. (Kub): neštěstí nechodí po horách, ale po lidech; ► je nemožné vyhnout se neštěstí v životě; (26) echar el ~ (Hond): křivě obvinit; (27) meterse en un ~ (Hond, Kost): zaplést se; viz též: meterse en un cusuco; (28) lid. (Hond): ženské přirození; viz též: palomita; (29) adj., přenes. (Guat): o tlustém, velkém člověku; (30) ~ a la olla (Bol): pirožek tamal zabalený v chalas a připravený ve vodní lázni; (31) ~ costeño (Mex): pirožek tamal zabalený v banánovém listu; (32) ~ curtido (výchBol): pirožek tamal do jehož těsta se přidává urucú, koření, nakrájené vepřové maso; ► utvoří se kuličky, zabalí se do chalas a uvaří se; (33) ~ de cambray (Hond, Salv): pirožek tamal připravený z vařené kukuřice nixtamal; ► přidává se krájené vepřové maso, cizrna, papa, pataste, rozinky, skořice, cukr a sůl; ■ Syn.: tamal de picadillo; (34) ~ de cazuela (Mex, Nik): dušené jídlo připravené z masa, rajčatové omáčky a kukuřičného těsta; viz též: tamal en cazuela; (35) ~ de chipilín (Salv), viz: tamal pisque; (36) ~ de elote (Hond, Salv): pirožek tamal z jemné kukuřičné mouky, zabalený v banánových nebo kukuřičných listech; ► spíše sladký a bez masa; (37) ~ de frijoles (Hond): pirožek tamal z kukuřičné mouky, másla, soli, rozmačkaných fazolí (frijoles); ► vše se uvaří zabalené v banánovém listu; (38) ~ de loroco (Salv): pirožek tamal do nějž se přidává květina loroco; (39) ~ de olla (Pan): pirožek tamal uvařený v hrnci, aniž by byl zabalený v banánovém listu; (40) ~ de picadillo (Hond), viz: tamal de cambray; (41) ~ de viaje (Hond, Salv): pirožek tamal z kukuřičné mouky, másla, soli, a semínek chinapopo; ► vaří se zabalený v banánovém listu; (42) ~ en cazuela (Kub), viz: tamal de cazuela; (43) ~ mudo (Hond, Salv): pirožek tamal připravený pouze z kukuřičné mouky; (44) ~ pisque (Hond, Salv): pirožek tamal z kukuřičné mouky, másla, soli; ► naplněný fazolemi, vařen zabalený v banánovém listu nebo tusa; ■ Var.: tamal de chipilín, tamal pizque, tamalpisque; ■ Syn.: pishque, tulunco; (45) ~ pizque (Hond), viz: tamal pisque; (46) ~ sipe (Hond): pirožek tamal z kukuřičného těsta camagüe; ► vaří se zabalený v banánovém listu; (47) ~ de votos, lid. (Mex): nekalá praktika; ► vhození falešných hlasů ve prospěch daného kandidáta nebo politické strany; (48) ~ mal envuelto, subst. (Kub, Per): tlouštík, cvalík, oplácaný člověk; ► ten, komu oblečení nepadne; (49) ~ mal fajado, subst. (výchBol): neupravený, nedbalý člověk (DA). ● (50) (Mex): plněný kukuřičný nebo platanový list; (AHM) tamalada, f. (1) (Ekv, Salv, Mex): setkání osob za účelem pojídání speciality tamal; ► druh pirožku z kukuřičné mouky zabalený v banánovém nebo kukuřičném listu; (RAE). ● (2) (Mex): pojídání pirožků na svačinu (popř. v některých oblastech na oběd); (MS). ● (3) lid. (Mex, Salv, Kost, Pan, Ekv): schůze, schůzka, setkání; viz též: concejillo; (4) (Mex, Salv, Kost, Pan, Ekv): setkání, na kterém se podávájí jako hlavní chod pirožky tamales; ■ Var.: tamaleada; (5) (Kost, Pan, Kub): příprava velkého množství pirožků tamales; (DA). 36

tamalayota, f. (1) (Mex), viz: tamalayote; (DA). tamalayote, m. (1) (Mex, Nik): dýně; viz též: zapallo; ■ Var.: tamalayota; (JD). tamaleada, f. (1) (Salv, Hond): pokrm složený z více druhů tamales; viz též: tamalada; (2) (Hond, Mex, Salv, Nik, Kost, výchBol): setkání osob za účelem pojídání tamales; viz též: tamalada; (RAE). ● (3) (Arg, Mex, StřAm): menu (obědové) s různými tamales jako hlavním chodem; (4) (Mex): pojídání nebo připravování pirožků tamales; (5) (Mex, StřAm): pirožková párty; (MS, MM). ● (6) (Mex, Hond): příprava velkého množství pirožků tamales nebo nacatamales; (7) (Hond, Salv, Nik): bohatý pokrm skládající se z pirožků tamales nebo nacatamales; (DA). tamaleado, -da, adj/subst (1) f., lid. (Mex, Salv, Nik, Kost, Bol): schůze, schůzka, setkání; viz též: concejillo; (2) adj. (Nik): ukradená věc; (DA). tamalear(se), tr/intr/zvrat. (1) intr., i tr. (StřAm, Mex, Kol): jíst tamales nebo nacatamales; (2) intr., i tr. (Hond, Mex, Nik, Salv): připravovat pirožky tamales nebo nacatamales; viz též: tamalada; (3) intr. (Hond): tajně se shromáždit za účelem přípravy nějakého činu; (RAE, MS, MM, DA). ● (4) intr. (Mex, Nik): osáhavat (sexuálně obtěžovat) nějakou ženu; (5) lid. (Bol, Hond): potají plánovat něco, co poškodí někoho jiného; (MS, DA, MM). ● (6) (Mex): hladit, hýčkat; (7) ohmatávat, sahat na; př.: tamalear un niño; (8) zvrat. (Am): najíst se tamalů; (JD). ● (9) tr., i zvrat., lid. (Nik, Salv): krást, okrást, ukrást (si něco); př.: no dejen que les tamaleen la mercancía;nos tamaleamos este libro de la biblioteca; viz též: ladronear; ► slang; (RF, DA). ● (10) lid. (Mex, Hond, Salv, Nik, Kost, Kol): jíst, nacpat se; viz též: empacar(se); (DA). tamaleo, m. (1) (Mex): příprava pirožků tamales; (MS). tamalera, adj/subst. (1) f. (Bol): šátek nebo obinadlo; ► obvazuje se jí při nějaké bolesti obličej (př. bolest zubů); (2) f. (Mex): skupina pomlouvačných lidí; (3) andar de ~ (Bol): chodit s ovázaných obličejem; (MS, AM). ● (4) f. (Mex): parta lidí; (JD). ● (5) f. (Kol): balíček narkotik (dvanáct basuc(q)os nebo papeletas de marihuana); př.: una tamalera de basuco, que trae doce cigarillos, vale mil pesos, y si compra un solo cigarillo vale cien pesos; ► kol. argot parlache; (M01). ● (6) adj/subst. (Hond, Ekv): velký hrnec se čtyřmi uchy na přípravu pirožků tamales nebo nacatamales; (5) (Kost): výrobna pirožků tamales; (DA). tamalería, f. (1) (Mex): místo, kde se prodávají pirožky tamales; viz též: tamalada; (RAE). ● (2) (Mex): místo kde se vyrábějítamales; (MS). tamalero, -ra, adj/subst. (1) m/f. (szArg, StřAm, Mex, Kol, Ekv, Per, Bol): osoba, která vyrábí nebo prodává pirožky tamales; viz též: tamalada; (RAE, MM). ● (2) (Chil): vykuk; ► ten, kdo vymýšlí něco, aby mohl poškodit jiného (ve hře); (3) (Chil, Salv): milovník pirožků tamales; (4) (Chil, Mex): podvodník; (5) (Bol): neohrabaný a zanedbaný člověk; (6) salir (en una empresa) como ~ras de Oajaca (Mex): dopadnout špatně; neuspět při nějaké práci; (MS, DA). ● (4) m. (Hond): velké množství pirožků tamales; (5) adj. (Nik, Kost, Ekv): týkající se pirožku tamal; (DA). tamalito, m. (1) (Mex): moučník z kukuřice; (MS). ● (2) (Hond): malý pirožek tamal připravený z bílé kukuřičné mouky z elote; (3) ~ de cambray (Guat, Hond): malý sladký pirožek tamal; ► připraven z bílé kukuřice, anýzu a rozinek; ■ Syn.: cambray; (4) ~ de elote (Guat, Nik): těsto z kukuřičného klasu (elote) s cukrem, máslem, sýrem, zabalené v kukuřičném listu a uvařené; (5) ~ verde (Per): pirožek tamal k jehož přípravě se používá mletý nebo tekutý koriandr (culandro); (DA). tamalli, viz: tamal; (MS). támalo, m. (1) (Salv): měkká dýně (ayota); (DA). tamalote, m. (1) (Mex): druh rostliny; (MS). tamalpisque, m. (← nah. tamalli, „pirožek tamal“ + pizque, „uchovat“) (1) (Hond, Salv), viz: tamal pisque; (DA). tamaludo, -da, adj. (1) (Salv): napuchlá, zvětšená část těla; (2) (Nik): o člověku s velkou nohou; (DA). tamamosi, m. (1) (výchBol): strom z čeledi bobovitých Platymiscium fragans; ► vysoký až 12 m, má rozbrázděnou kůru, složené listy, žluté květy, plody obsahují pouze jedno semínko; (DA). taman, m. (1) (Mex): bavlník z čeledi slezovitých Gossypium; (DA). tamanco, m. (1) viz: tamango; (MS). ● (2) venk. (Per): venkovská obuv; ► podobná sandálům; (3) venk. (Per): sandále; (DA).

37

tamanduá, m. (← guar. tamandu´á) (1) (Par, Urug, Arg): mravenečník čtyřprstý (Tamandua tetradactyla); ► kromě vědecké literatury výraz používají pouze bilingvní obyvatelé, kteří hovoří jazykem guaraní; viz též: oso melero; (RAE, DA, MM). tamandúa, m. (← guar.) (výchBol, svArg): mravenečník velký (Tamandua tetradactyla); (DA). tamango, m. (1) lid. (Arg, Par, Urug): obuv, bota; př.: voy a lustrar los tamangos porque esta noche me voy a bailar; ► Arg. (málo použ.) slang; (2) hovor., lid. (Arg, Urug, Chil, Par): opotřebovaná, zkroucená obuv; (3) arch. (←afr.) (Arg, Par, Urug, Chil): venkovská obuv ze surové kůže obrácené naruby, z pláště pneumatiky nebo z místních látek; (RAE, MM). ● (4) (Arg): pevná obuv; (5) (Chil, Arg, Par, Urug): obuv nízké kvality; stará a zdeformovaná obuv; (6) (Bol): trepka, domácí obuv; (7) (Chil): batole; ■ Var.: tamanco, tamangudo, tamanguso; (MS, MM). ● (8) (← port. tamanco) (LaPla, Chil): látka, kterou si černoši bichocos omotávali chodidla k zmírnění bolesti při chůzi; ► vlivem brazilských černochů se význam rozšířil na všechnu obuv nízké kvality; (AM). ● (9) (Arg, Chil): sandál, kožená bota; onuce; (10) (Arg, Chil): kluk; (JD). tamangudo, -da, adj/subst. (1) m/f., despekt., arch. (Urug): člověk, který nosí příliš velké boty; (RAE). ● (2) m., viz: tamango; (MS). tamanguso, viz: tamango; (MS). tamaña, f. (1) ~ magaña (Hond): velká , dlouhá, vysoká věc nebo člověk; (DA). tamaño, m. (1) ~ baño, adj. (Bol, Arg, Urug): velký; ► bol. argot coba; (HB). ● (2) dejar de ese ~1 (Mex, Nik, Kost, Pan, Kol, Ven, Ekv): zanechat něco v nedodělaném stavu; přestat na něčem pracovat; ■ Syn.: dejar así; (3) dejar de ese ~2 (Dom, Ven): upustit od něčeho; (4) pl., eufem. (Mex): hodnota; (5) ya está de buen ~ (Bol): to už by stačilo; (6 ) ~ caguama, subst. (Mex): velká věc; (DA). tamaño, -ña, adj. (1) viz: verga, sertamañaverga; (2) viz: berraco, ser tamaño berraco; (3) (Hond, Salv): velký, vysoký; (DA). tamar, viz: tamal; (MS). tamare, viz: tamal; (MS). tamarillo, m. (1) (Ekv), viz: tomate de árbol; (DA). tamarindada, f., lid. (1) (Salv): krádež, loupež; viz též: robada; (2) (Mex, Nik): osvěžující nápoj z tamarindu; (DA). tamarindazo, m., lid. (1) (Nik): krádež, loupež; viz též: robada; (DA). tamarindear, tr., lid. (1) (Hond, Salv, Nik): krást, okrást; viz též: ladronear; (DA). tamarindillo, m. (1) (Portor): strom; viz též: cojoba; (DA). tamarindo, m. [Š: policía de tráfico] (1) hovor., lid. (Mex): dopravní policista, policajt, fízl; ► má uniformu skládající se ze světle hnědé košile, kalhot a čepice kávové barvy; ► mex. argot caliche; (2) hovor. (Salv, Hond, Nik): zloděj; př.: ese hombre es un tamarindo; fijate que me robó un anillo; ► slang; viz též: buitre; (RAE, JD, RF, DEUM, DA). ● (3) (Antil): tamarind; ► okrasný strom, který se podobá stejně nazývanému orientálnímu stromu Tamarindus occidentalis, (MM). ● (4) lid. (Guat): teplouš, buzík, homosexual, gay; př.: dicen que ese hombre es tamarindo pero no se le nota nada; ► slang; viz též: culero; (RF, DA). ● (5) lid. (Guat): zženštilec, změkčilý člověk; viz též: culero; (6) ~ de montaña nebo ~ prieto (Hond), viz: uapaké; (DA). tamarino, m. (1) (Per): tamarín černoruký11 (Saguinus niger); ► opice z čeledi malpovitých; dlouhá až 40 cm, černé barvy, v oblasti čelisti má bělavé chlupy; (2) ~ león dorado (Per): lvíček zlatý12 (Lontopithecus rosalia); ► opice z čeledi malpovitých; dlouhá až 40 cm, má bohatou hedvábnou srst zlatavé barvy; (DA). tamarugal, m. (1) (sevChil): místo, kde roste tamarugo; (RAE, DA). tamarugo, m. (1) (Chil): strom Prosopis juliflora; ► z čeledi motýlokřídlých (papilionaceae), druh rohovníku, který roste v pampě; viz též: Algarrobo; (RAE, MM). ● (2) (Chil): opadavý strom z čeledi bobovitých Prosopis tamarugo; ► vysoký až 12 m vysoký; má vysoký, zakřivený kmen; spadlé, zakřivené větve, trny až 3cm dlouhé, listy dvakrát zpeřené, klasovité květenství; používá se jako palivo; (DA). 11 12

tamarín černoruký: Biological library. [en línea] . lvíček zlatý: Biological library. [en línea] .

38

tamaulipa, f. (← huasteco) (1) (Mex), viz: ponopinito; (DA). tamaulipecas, m., pl. (1) (Mex): indiáni, kteří žili na území dnešního státu Tamaulipas; (MM). tamazuca, f., lid. (1) (Mex): místo, zaměstnání; viz též: colmena; (2) (Mex): stánek na trhu, kde se prodávají typické místní pokrmy; (DA). tamba, f. (← keč. Tampu) (1) (Ekv): pruh látky, o který se domorodý tkadlec při tkaní opírá pasem; (RAE). ● (2) (Ekv): sukně indiánů; viz též: anaco; (AM, MM). tambache (tambachi, tambacho), m. (← tarasco tambache, „košík ze silných stonků“) (1) (Salv, Mex): balík, žok; př.: iban de día al campo y llevaban un buen tambale de comida; (2) hovor. (Salv): zadek, zadnice, hýždě; viz též: fundamento; (3) (Mex): hromada, kupa; viz též: tambachi, tambacho; (RAE, BDE, DA). ● (← coca) (4) (Mex): zavazadlo; balík prádla, velký ranec oblečení; ■ Syn.: quimil; (5) (Mex): velmi tlustá žena; (6) (Mex): podvodný obchod, zrada; (7) hacer ~o (Mex): získat majetek, dosáhnout bohatství; (MS, AM). ● (8) (← tarasco tambachi „koš“) (Mex): velké zavazadlo; př.: iban de día de campo y llevaban un buen tambache de comida; (AHM). ● (9) (← tarasco) [Š: bulto, fardo] (Mex, Salv): balík, úzlík; zavazadlo; př.: el niño hizo un tambache de sus pertenencias y huyó de su casa; viz též: tambachi, tambacho; (RF, DA). ● (10) (Mex): bagáž; (11) (Mex): spousta věcí; ► mex. argot caliche; (DBM). tambachero, m. (1) (Salv): hromada balíků nebo tambaches; (DA). tambachi, m. (1) (Mex), viz: tambache; (MS, DA). tambacho, m. (1) (Mex): hromada věcí; viz též: tambache; (MS, DA). tambachudo, -da, adj. (1) (Salv): tlustý člověk; (DA). tambalisa, f. (1) (Kub): bobovitá rostlina Sophora tomentosa; ► má chlupaté listy a žluté květy; (RAE, DA). tambán, m. (1) (Ekv): palma; ► získává se z ní speciální vosk; (MM). tambaquí, m. (1) (výchPer): piraňa plodožravá13 (Colossoma brachypomum); ► sladkovodní ryba z čeledi piraňovitých; dlouhá asi 50 cm; podobá se plodožravé piraňi pacú, ale má světlejší, vyšší a placatější tělo, rozvětvená ocasní ploutev; její maso je ceněné a obchoduje se s ním; (DA). tambar, tr. (1) (Kol, Ekv): hltat, polykat; (AM). tambarria, f. [Š: jolgorio, parranda] (1) lid. (Kol, Ekv, StřAm, Per): mejdan, oslava; hýření, orgie; ► v Peru se vztahuje výhradně k černošským oslavám; (2) (Nik): špatná výchova dětí; (RAE, AM). ● (3) (Kol): soustavné trápení, šikanování někoho; (AM). ● (4) (Chil): špeluňka; (5) (Kol): sekýrování; (JD). ● (6) lid. (Pan): nevolnost, problémy s trávením; (DA). també, x. [Š: también] (1) (Bol: Yungas): také; ► stejný tvar v jaz. papiamento; možný i vliv port. também; dialekt afro-yungueño; (ABS). tambembe, m. (1) lid. (Chil): řiť, zadek, zadnice, zadeček; viz též: cagón, fundamento; (RAE, DA). ● (2) sacarle el ~ de la jeringa (Chil): obratně se vyhnout nějaké povinnosti, něčemu otravnému nebo nepříjemnému; ■ Syn.: sacarle el culo a la jeringa; (3) lid. (Chil): hýždě; (4) como ~ y calzón, adj., lid. (Chil): kamarádky na život a na smrt; (DA). tambera, f. (1) (Mex): mladá kráva, tele (označení užívané mezi rančery; (2) (Arg, Chil, Urug, jižBol): dojná kráva; (3) (LaPla): manželka nebo partnerka majitele zájezdního penzionu; (MS). tambería, f. (1) (Arg): archeologické trosky malých osídlení; (MS). tambero, -ra, adj/subst. (1) m., i f. (Arg, Urug): dojný dobytek; př.: ganado tambero; (2) adj., venk. (StřAm): patřící k dobytčí mléčné farmě; (3) m., venk. (StřAm): majitel zájezdního hostince, penzionu; (4) i adj., venk. (Arg, Chil, Par, Urug): majitel dojnic, který se věnuje prodeji mléka; mlékař; chovatel dojného dobytka; (5) (Arg, Chil, Par, Urug): člověk pracující v zájezdním hostinci nebo penzionu; (6) (Per): označení pro černocha který se rád účastní schůzí zvaných tambo; (7) (LaPla): zvíře z dojírny; (8) (LaPla): klidná, líná osoba; (9) m/f. (StřAm): osoba pověřená chodem dobytčí mléčné farmy; (RAE, MS, AM, JD, DA). ● (10) (Arg, Chil, Parag, Urug): osoba pracující v tambo; (MM). ● (11) (Am): hospodský, hostinský; př.: … 19 abogados, … 35 fotógrafos, 29 policías, 63 tamberos, 3 talabarteros …; ( JD, BDE). ● (12) adj., venk. (Kol, Ven, Ekv, Bol, Per): týkající se hostince, penzionu a tambo; (13) adj., venk. (Arg, Urug, Par): týkající se dobytčí farmy a tambo; (14) adj/subst., venk. (Arg, Urug): krotký dobytek; ► je zvyklý na člověka; především pak dojné krávy; (DA).

13

piraňa plodožravá: Biological library. [en línea] .

39

también, adv. (1) (Chil; Arg): vždyť, jo; však také (ne); ► vyj. výčitku či znechucenost; př.: todavía que uno hace el favor de contarles un cuento, se regodean; ¡no cuento nada, también!; (RR). ● (2) (Ekv): asi; (3) ~ no (Mex): taky ne; (JD). ● (4) [Š: precisamente] (Per): právě; (EA). también no, adv. (← guar. avei, i neg.) [Š: tampoco] (1) (Par, Andy): také ne; př.: también yo no me olvidaba que él era su novio;yo también no voy al mercado; ► vliv gramatiky jazyka kečua; (EA, JG). tambo, m. (← keč. tampu „zastavení na cestách, penzion, hostinec“) (1) (Arg, Urug, Par): dobytčí mléčná farma; př.: … leche en polvo, queso y manteca, productos que a los tambos les reporta menores precios que la leche fluida…; (2) (Arg): selský dvůr s různou zemědělskou činností (česání a zpracování oliv, kávy, mléčná farma, atd.); (3) (Salv, Mex): plechový sud, barel; př.: … por mal manejo de desechos peligrosos. La empresa dejó en el lugar miles de tambos sin cuidado alguno por el medio ambiente; (4) lid. (Mex,Guat, Hond, Nik): vězení, lapák, žalář; př.: … hasta que los consignó la autoridad y en el tambo …; viz též: canasta; (5) (Per): malý venkovský obchod; (RAE, BDE). ● (6) (Hond, Salv, Guat): cisterna; ► kovový barel na převoz tekutých látek, např. mléka; př.: cuando tío Margarito entraba cantando en la cocina a las seis de la mañana, después de haber terminado el ordeño y despachado los tambos de leche a Tegucigalpa, ...; (7) (Ekv: Esmeraldas): mačeta bez ostří; část mačety; př.: las mujeres peladoras que se dedicaban a la dura tarea de sacar la corteza de las pepas con machetes y tambos; (RR, AM). ● (8) (Arg, zápBol, Chil, Ekv, Kol, Per, Ven): penzion, hostinec, ubytovna; (9) (Arg, Par, Urug): kravín; (10) (Kol): osamělý statek sloužící jako penzion; (11) (Chil): penzion s nádvořím pro povozníky a jejich karavany; (12) lunf. (Arg, Chil, Per): nevěstinec, bordel; viz též: chingana; (13) (Par): kůl; ► silný hladký sloup k uvazování koní, dobytka; (14) (Ekv): čepel mačety; (15) (Per): shromáždění černochů v rámci nezřízené zábavy; (16) arch. (Am): hostinec; ► postavený u starých cest Inků; pro poskytnutí ubytování cestujícím a chasquis; (17) arch. (Bol, Kol, Ekv, Per, Ven: Trujillo): hostinec a penzion u cesty, zájezdní hostinec s ubytováním; (v koloniálním období); ► v Peru se jedná o ohradu, která je rozdělená na sekce, aby cestující mohli přenocovat s mulami; (18) (Chil): starý hřbitov indiánů; (19) (Per): chudý vesnický obchůdek; (20) (Ven): přístřešek, kde se zavěšují listy tabáku; (21) (Ven): improvizovaně postavený přístřešek nebo bouda; (22) (LaPla): městská mlékárna; (23) (LaPla): maloprodejna mléka; (24) ~ de tíos (Per): neuspořádaná a hlučná schůze; (25) del timbo al ~ (Kol, Kub, Ven): odněkud někam; sem a tam; od čerta k ďáblu; (MS, AM, MM). ● (26) arch. (Am): přístřešek pro zvířata povozníků a mezkařů, ktěří byli ubytováni v inckých tábořištích; (MS, AM, MM). ● (27) (Par), viz: palenque, bramadero; (AM). ● (28) (Bol): hostinec, penzion za doby Inků; (29) (Bol: alt): ubytování; ► pro cestující nesoucí ovoce z údolí nebo pro ty, co přenáší ovoce z teplých údolí do měst; (30) (Bol: alt): zelinářství prodávající zejména ovoce; (LM). ● (31) hovor., odpadkový koš; viz též: bote; (32) ~ de basura, odpadkový koš; viz též: bote; (EEA, DBM). ● (33) lid. (Ekv): nůž; viz též: naifa; (34) lid. (Guat, Hond, Salv): sklenice, pohár, nádoba; viz též: porongo; (35) (Par, Arg): ohrada, kde se dojí; (36) (záp a szKol): skromný penzion na předměstí pro cestovatele; (37) venk. (Pan): dům postavený na čtyřech pilířích; (38) (Pan): garáž v podzemí domu; (39) (Mex, Salv): bečka; (40) (Salv): plynová bomba; ► na vaření; (41) venk. (Salv): tupý a opotřebovaný nůž; ► používaný při zemědělských pracích; (42) (Hond): obézní člověk, tlusťoch; (43) (Nik): dřevěná podlaha, poschodí; (DA). tambocha, f. (1) (Kol): velmi jedovatý červenohlavý mravenec; ► seskupují se do kolonií; př.: ¡tambochas! … tratábase de la invasión de hormigas carnívoras, que nacen quién sabe dónde y al venir el invierno emigran para dormir, barriendo el monte en leguas y leguas …; (RAE, MM, BDE). ● (2) (Kol): kolonie mravenců tambocha; napadají vše živé; (MM). ● (3) (střKol): mravenec Ecition spp; ► má červenou hlavu a žlutozelené tělo; ■ Syn.: sitaracuy; (DA) tambocho, -cha, adj/subst., lid., despekt. (1) (Hond): obézní člověk, tlusťoch; (DA). tambolear, intr. (1) (Am): vrávorat, potácet se, kolísat; (JD). tambor, m. (1) (Arg, Urug): barel, válec, bomba (plynová); (2) (Kub): mořská ryba Sphoeroides spengleri; ► z řádu srostločelistných; z čeledi čtverzubcovitých, je až 18 cm dlouhá, má hnědý hřbet, bělavě zbarvené břicho s černými skvrnami; nafukuje se nabíráním vzduchu jícnem; je známo více druhů; (3) [Š: somier] (Mex): rošt postele, na který se dává matrace; drátěnka, drátěná matrace; ■ Syn.: somier (Arg, Chil, Urug), bastidor, jergón (Ven); (RAE, JD, EEA). ● (4) (Kub): kalhoty otroků; hrubé plátno; ► plátno, ze kterého se tyto kalhoty vyráběly; hrubé a silné; př.: 40

cuando pasaba algún tiempo y ... la ropa de los esclavos se gastaba, le daban a los hombres una ... tela gruesa y buena para el campo, tambor, que eran los pantalones con bolsillos grandes, lonilla y un gorro de lana para el frío; (5) (Ven): shromáždění; večírek; ► kde se tancuje do rytmu bubnů; př.: su pensamiento se complace en las malicias que ha compuesto para el tambor de San Juan; (6) (Chil, Par; Kub, Mex, Bol, Arg, Nik aj.): oválná nádoba používaná na převoz tekutin; př.: por esa razón, a todos los tambores que se iban enviando al frente de batalla se le agregaba una dosis de permanganato; en el vertedero de Renca ... permanecen transitoriamente 39 tambores de monomeroestireno (residuo de acetona) ...; (RR, BDE, DA). ● (7) (Kub, Mex, Arg, Urug): velký mosazný soudek, bečka; (8) (Kub, Mex): tkanina z juty, podobná pytlovině; (9) (Ekv): placka, koláč, sladký jukový tamal; (10) ~ de coca (Bol, Per): balík s listy koky o váze 50 liber; ► gramáž 50 liber slouží jako váhová míra při prodeji koky; ve vnitrozemí Peru je tato míra taktéž známa, ale s gramáží 25 liber; (AM, MM). ● (11) (Kub, Portor): železná deska, která pokrývá kužely lisu; (MM). ● (12) [Š: bidón] (Chil): kanystr; ■ Syn.: bidón (Arg, Chil, Urug), botella (Mex), envase, garrafón, pimpina, pipote (Ven); (EEA). ● (13) (Arg, Urug): nízká válcová kovová nádoba sloužící k úschově sterilizovaných obvazů a vaty; (14) lid., venk. (Bol, Per): balík z lístků koky; ► lístky jsou předem vylisované, zabalené v banánových listech a svázané přírodním lýkem; (15) (Hond, Salv): strom; viz též: gatillo; (16) (Salv, Nik): prsíčka krocana chompipe; (17) (Kub): hrubá látka; ► podobná tkanině juta; (18) (Pan): národní lidový tanec; ► páry tančí v kruhu kolem jednoho páru, který se pohybuje ve středu; (19) ~ de batá (Kub): buben; ► používá se při církevním obřadu yoruba nebo v hudebních skupinách jako je dechová kapela; (20) ~ de montaña (Hond, Salv): obrovský strom; viz též: jacaranda; (21) ~ de papas (Kub): zapečené brambory; ► jídlo připravené z papas nakrájených na plátky; dáme do formy a zapečeme s máslem a sýrem; (22) ~ batiente, adv. (Par, Urug): bezhlavě; (DA). tambora, f. [Š: tapacubos] (1) (Kub): kryt kola u auta, poklice, disk; (RAE). ● (2) lid. (Kub): podvod; lež, kec, kachna; klep, pomluva; viz též: mentolina; (3) hacer la ~ de lado (Mex): dělat podfuky; (AM, JD, DA). ● (4) (Mex): lidová kapela; ► typická pro stát Sinaloa; (5) (zápKol): dřevěný vyšívací rám; ►slouží k vypnutí látky; (6) (svArg): sušička na yerba mate; ► listy se dávají usušit do válce s drátěnou tkaninou; (7) (Ven): dřevěný buben; ► hudebník ho má opřený o své tělo a hraje na něj pomocí paliček nebo rukou; (8) (Par): sud; ► k uchování tekutin, především vody; někdy také zrní a jiných produktů; (9) a la ~, adv. (Hond): na kolenou; (10) hasta la ~1, adv. (sevHond, Dom): naprosto, zcela, úplně; (11) hasta la ~2, adj. (Dom): příslušící k dané třídě, skupině; (DA). tamborazo, m. (1) (Salv): rána; (DA). tamboreada, f., lid. (1) (Salv): výprask; viz též: apaleadura, -ada; (DA). tamborear, tr. (1) (Salv): mlátit někoho; (DA). tamboreo, m. (1) (Mex): klepání, poklepávání; (2) ~ y huifa, subst. (Chil): tleskání, podupávání a výkřiky doprovázející tanec cauca; ► tradiční tanec, který symbolizuje etapy milostného románku; (DA). tamborero, -ra, m/f. (1) (Hond): hráč na buben, i adj.; (RAE). ● (2) f. (Pan): panamský hudební styl; (3) (Pan): bubínková dutina; (DA). tamboril, m. (1) Kub, Portor): ryba Tetrodon levigatus; ► na suchu sebou hází; viz též: tamborín; (RR, MM). tamborín (tamboril), m. (1) lid. (Ekv): jistá ryba s objemným břichem; př.: ¿y por qué decías que te llamabas Tamborín?;porque así me dicen en el pueblo, por lo pipón que soy y lo que me parezco al pescao barrigudo que se llama tamborín; (RR). tamborista, m/f. (1) (Hond): hráč na buben; (RAE). tamborito, m. (1) (Pan): lidový tanec se sborovým ženským zpěvem, (RAE, AM). ● (2) (Pan): národní lidový tanec; ► páry tančí v kruhu kolem jednoho páru, který se pohybuje ve středu; (3) (Pan): hudba doprovázející tento tanec; (DA). tamborón, m. (1) (Guat): velký buben; ► hraje se na něj při slavnostních obřadech; (DA). tamborudo, -da, adj. (1) (Salv): tlustý člověk; (DA). tambos reales, m., pl. (1) (Per): zájezdní hostince pro cestující; (MM). tambre, m. (1) (Kol): přehrada, splav; hráz, jez; ► na řekách; využívá se k zavlažovaní, zalévání a jiným účelům; (RAE, MM).

41

tambú, m. (← guar.) (1) (Arg): larva v kokosových palmách a bambusech; ► vesničané je konzumují smažené; (AM, MM). tambuche, m. (1) (Kub), viz: tambucho; (DA). tambucho, m. (1) (Pan, Kub): univerzální nádoba; ► můžeme do ní uložit cokoliv; viz též: tambuche; (DA). tambura, m. (1) (Hond): dětská hra; ► dvě děti se k sobě postaví zády, tak aby se dotýkaly, chytnou se za paže a snaží se zvednout protivníka na záda; (DA). tamegua, f. (1) (Guat, Mex, Salv): první pletí kukuřičných polí milpias, polí a plantáží; (AM, MM). tameguar, tr. (1) (StřAm, Mex): vyplet milpas nebo jiné oseté pole v době, kdy rostliny začínají růst; (MM). tameme, m/f. (← nah. tlamama, „naložit, naplnit“) (1) (Hond, Mex): indiánský nosič doprovázející cestovatele; (RAE). ● (2) m/f., lid. (Salv, Mex): nosič zavazadel; ► výraz se používal mimo jiné v Chile a Perú k označení indiánů, kteří nosili břemena španělských cestovatelů a dobyvatelů; (MM, DA). tamilleo, m. (1) (Bol): proces odstranění cizopasného mechu z kmene koky; (AM, MM). tamiñico, m. (1) (Am): kolibříček; (JD). tamishi, m. (1) (výchPer): popínavá rostlina z čeledi áronovitých Heteropsis flexuosa; ► má hrubý dřevnatý stonek, prodloužené články, úžlabní pupeny ve tvaru trnu, kožovité podlouhlé listy; ■ Var.: tamshi; (2) (výchPer): lýko z rostliny tamishi; ► slouží k výrobě lana, které se používá ke zpevnění konstrukce u chýší; ■ Var.: tamshi; (DA). tamo, m. (1) (Ekv; Kol, Arg): strniště; zbytek stébel; ► část stébel, která zůstane na poli po sklizni kukuřice a jiných osiv; př.: vio a sus hijos ¡los cholos!, revolcaban en el tamo, con el perro negro; (RR, MM). ● (2) venk. (Ekv, Ven, Ekv): sláma; ► především z obilí; (JD, DA). ● (3) (Ven): suché listy cukrové třtiny; ► slouží ke stavbě střech u chýší; (DA). tampa, f. (← keč.) (1) (sevArg): zacuchané vlasy; př.: tener el cabello hecho tampa; (2) (Arg): něco zamotané, neuspořádané; (3) (Arg): chuchvalec nití (vláken); (MS, MM, JD). tampado, -da, adj. (1) (Arg): zapletené, zamotané (o vlasech); (MS). tampala, f. (1) (Arg): dívka s rozcuchanými vlasy; (MS). tampar, tr. (1) (sevArg): zaplést, rozcuchat; zamotat, zkomplikovat (situaci); (MS, MM). tampax, m. (1) (Bol): dámská vložka; ► bol. argot coba; (HB). tampicirán, m. (1) (Mex): strom z čeledi motýlkokvětých Brya ebenus; ► vysoký až 8 m, má hadovitý kmen, větve s trny, vejčité listy, žluté květy, plody ve tvaru lusku; jeho dřevo je využíváno v truhlářství; (DA). tampico, adv., lid. (1) (Salv): taky ne; (DA). tampida, f. (1) (Hond): podražení ve fotbale; (DA). tamplarse, zvrat., lid. (1) (xxx): zemřít, natáhnout bačkory; viz též: entregar el equipo; (DA). tamposo, -sa, adj. (1) (Arg): zmatený, zamotaný, zašmodrchaný, zkomplikovaný; (MS, MM, JD). tampudo, -da, adj. (1) (Arg): mající sklon zaplést se; (MS). tampulli, m. lid. (← aim. t‘ampulli, „vlasatý“) (1) (Bol): zvíře s dlouhou zacuchanou srstí; ► zejména pes; (DA). tamshi, m. (1) (výchPer), viz: tamishi; (DA). tamuga, m/f. (1) f. (Kost, Salv): zákusek ve tvaru dvou komolých kuželů z tmavého, nerafinovaného cukru; achiote, banánů, atd., zabalených v kukuřičném listu; (2) (Kost): tlusťoučká osoba; (3) (Ekv): balík s pašovanými drogami; (4) (Hond): zákusek ze čtyř vrstev tmavého cukru panela; (RAE, MM). ● (5) (StřAm, Pan): tlumok, vak, ranec, balík; síť; (MM). ● (4) f. (Ven): nápoj domorodců vyrobený z kukuřice; (5) venk. (Kost, Hond): dva páry sladkostí tapas de dulce; (6) (Nik): nacamatal připravený z rýžové mouky; (7) (Nik): svačinový obal; (8) venk. (Pan): ranec oblečení; (9) m/f. (Nik): tlusťoch, tlouštík; (DA). tamulador, m. (1) (Mex): palička hmoždíře; (MS). tamular, tr. (← nah.) (1) (Mex): roztlouct, rozdrtit chilli papričku a ostatní ingredience; (2) (Mex): mačkat, vymačkat; tlačit, tisknout; (MS, JD). ● (3) (Mex): rozmačkat, rozdrtit chilli papričku a další ingredience tloučkem (tamulador); (DA). tamulear, tr. (1) (Salv): rozžvýkat dásněmi; (DA). tamunango, m. (← afr.) (1) (Ven): černošský tanec typický pro slavnosti Sv. Antonína; (MS). 42

tamunangue, m. (1) (Ven): folklórní tanec afrického původu; ► koná se na počest svatého Antonína z Padovy; (DA). tan, adv/subst. (1) adv., lid. [Š: tanto] (Mex): tolik; ► pokud je následováno slovesem; př.: tan la quiso, que se pasó el resto de sus años aplastado en un equipal, mirando el camino por donde se la habían llevado al camposanto; (2) [Š: bien] (Ekv): dobře; př.: señorá deme una mucha / cuando al cholo tan le diste / cuanti más al general; (3) [Š: también] (Ekv): také; př.: de gana tan habrás encontrado ese libro para estar así loco; (4) hacer los primeros ~es (Guat): rozehrát se; dělat první krůčky; ► zejm. o dětech; př.: las bombas voladoras eran colocadas por muchachones que hacían sus primeros tanes en los morteros; (5) que ~ [Š: que estás, está tan, atd.] (Guat): že jsem, jsi, tak atd.; ► pojí se s adjektivem; př.: ¿qué hay de nuevo que tan contento?; (6) ~ luego [Š: justamente; precisamente] (Par; Urug): právě; zrovna; př.: ¡Gutiérrez se acababa de casar y tan luego a él le tocaba la suerte!; (7) sí que ~ (Guat): kolik!; jak moc!; viz též: sí; (8) viz: tano, -na; tan-tan, tantanes; (RR). ● (9) al ran con ~ (Portor): v hotovosti; viz též: rancontán; (10) ir uno ~ con ~ (Portor): dávat si dobrý pozor; (11) llevar un ~ con ~ (Portor): být taktní; (12) ~ con ~ (Portor): týž, tentýž; (13) (Kol: Riohacha): hotově; (14) ~ ~ como ~ ~1 (Portor): (stejně tak) důležitý; (AM). ● (15) de tan + adj + que/como + v. (Am): proč, protože ... tak ...; př.: se rió, más para enseñar sus grandes, redondos dientes blancos que parecían postizos encima de la encía rosada, de tan parejos que eran; parecía que había dormido, de tan arrugado como estaba su traje; viz též: qué tanto; (16) ¡Y ~ + adj./adv. que/como + verb.!, hov. (Š < Am) (Chil, Nik aj.): tak, tolik (při politování, výtce nebo pocitu zklamání); př.: ¡y tan relindos dientes que tenía yo de chiquilla!; (BDE). ● (17) llevar un ~ tan1, m. (Portor): mít puls; (18) llevar un ~ tan2 (Portor): jít opatrně; (19) m. (Salv): první krůčky dítěte; (20) ~ ~ como ~ ~2, adj., lid. (Portor): o dvou stejných, podobných lidech; (DA). tana, adj/subst. (1) f. (Mex): kabela z palmového listí; (AM). ● (2) estar~ catana (Nik): mít stejné možnosti, příležitosti; (3) ser~ (Kub): být drzoun, sprosťák, držkař; ■ Syn: no tener madre; (4) f., lid. (Kub): odporný člověk, zmetek; viz též: hijueputa; (5) venk. (Per): zacuchané a špinavé vlasy; (6) adj/subst. (Kub): opovrženíhodný člověk; (DA). tanaca, f. (1) (← keč. thanaku, „ušitý a látaný přehoz“) hanl. (Bol: LP): zanedbaná žena, socka; (LM). ● (2) (Bol): otrhaná špinavá žena; šmudla; (AM, JD). tanada, f. (1) (Arg, Urug): povaha nebo jednání charakteristické pro Italy a tanos; (2) (Arg, Urug): skupina lidí mající italský původ; (DA). tanagra, f. (1) (Mex): druh vrabcovitých ptáků; ► má pestré zbarvení; (MM). tanamé, m. (1) (Kol): druh ebenovitého stromu Diospiros inconstans; ► má velmi ceněné dřevo; (MM). tananini, x. (← otomí) (1) (Mex), viz: guayule; (DA). tánape, m. (← angl. turnip) (1) (US): řepa; (MS). tanatada, f. (1) (Mex, Nik, Hond, Salv): to, co se vejde do brašny tanate; ■ Var: tenatada; (MS, DA). ● (2) (Hond, Salv): velké množství něčeho; (DA). tanatal, m., lid., vulg. (1) (Guat, Salv): dav lidí, hromada věcí; (DA). tanate, m. (← nah. tanatli, „palmový košík“) (1) (Mex, StřAm): balík, ranec, žok; měch; (2) (Hond, Mex, StřAm): mošna, vak, brašna; ► vyrobená z kůže nebo palmového listí; (3) m., pl., vulg. (Mex): varlata; (4) alzar un ~ (Kost): vzniknout velký problém, obtíže, zmatek; (5) cargar alguien con los ~s, hovor. (Mex, StřAm): táhnout po svých, sbalit si svých pár švestek; (RAE, MS, MM, JD). ● (6) pl. (StřAm): harampádí; (7) (Mex): kožená brašna používaná při rýžování zlata; (8) (Mex, Guat, Nik): šourek; (9) a ~s los montones (Guat): hojnost, dostatek; hojně; ■ Var.: tenate; (MS). ● (10) (← nah. tanatl) (Mex): koš, měch; ■ Var.: tenate; (AHM, DA). ● (11) lid. (Mex, Guat, Hond, Salv, Nik): varle, koule; viz též: kiwi(s); (12) (Mex, Guat, Hond, Salv, Nik): mošna, torna; ► nosíme v ní osobní věci; (13) (Mex): palmový koš; viz též: tenate; (14) (Guat, Salv, Kost): velké množství; viz též:cachimbazo; (15) m., pl. (Guat, Salv): osobní věci; (16) lid. (Kost): svízelná situace, obtížně řešitelná situace; (17) lid. (Kost): střet, potyčka; (18) (Salv): zmrzlina; viz též: charamusca; (DA). tanateada, f. (← nah. tanatli) (1) (Salv): bubnování ; (2) hovor. (Hond): vítězství; (RAE). ● (3) lid. (Hond): výprask; viz též: apaleadura, -ada; (4) (Hond, Salv): osahávání, dráždění; (5) (Hond): nesporná prohra; (6) lid. (Salv): dav lidí, hromada věcí; (DA).

43

tanatear, tr. (1) (Salv, Hond): osahávat, ohmatávat; (RAE). ● (2) (Mex, StřAm): nést v brašnách; (3) (StřAm): balit; ■ Var.: tenatear; (MS). ● (4) (Hond, Salv): mlátit někoho; (5) (Hond): suverénně prohrát nebo zvítězit nad protivníkem; (6) (Salv): připravit si osobní věci; (7) (Nik): nést ranec, vak, brašnu; (DA). tanateo, m. (1) (Mex): nošení něčeho v brašně tanate; ■ Var.: tenateo; (MS). tanatero, m. (1) (Guat): hodně, hromada, kupa; př.: tienen un tanatero de hijos y él se quedó sin trabajo; ► slang; (RF). ● (2) lid. (Guat, Salv): dav lidí, hromada věcí; (DA). tanatero, -ra, adj/subst. (1) adj. (Mex, Nik): přídavné jméno k tanate; (2) m. (Mex): horník, který přenáší v kožených rancích (tanates) drobné kousky kovů; (3) m. (Mex): brašnář; ■ Var.: tenatero; (MS). tanatudo, adj/subst. (1) (Hond): odvážný muž; (2) (Hond): muž s velkými varlaty; (DA). tanatudo, -da, adj/subst. (1) (Salv): tlustý člověk; (2) (Salv): prdelatý člověk (nalgona); (DA). tánax, f. (1) echarse ~ (Chil): odejít, zmizet; (DA). tanay, m. (1) (Per): podupávání, tancování; ► jen v některých oblastech; (AM). tanca, adj/subst. (1) (← keč. tanqay, „tlačit“); (2) aca ~1 (← keč. aka, „trus“) (Bol: alt/Cbb/Chuq), viz: tanca-tanca; (3) aca ~2, vulg., hum. (Bol: Cbb): otravný, obtěžující člověk; ■ Syn.: aca siqui; (LM). tanca-tanca, m. (1) (← keč. tanqay, „tlačit“) lid. (Bol: alt/Cbb/Chuq): brouk výkalník; ► měří 2 cm; má zářivou černou barvu a do hnízda si nosí kuličky trusu; ■ Syn.: aca tanca; (LM). ● (2) (stř a jižBol), viz: pancataya; (DA). tancal, m. (1) (Kol): dvoupříďová malá loďka; ► zejména slouží pro ženy k přeplavení řek; (AM). tancar, m. (← keč.) (1) (Bol): duranta (Duranta armata); ► stále zelený strom nebo keř; někdy trnitý; listy vstřícné nebo v přeslenech jsou celokrajné nebo zubaté; květy modré, levandulové nebo bílé; plodem je peckovice; (MS, NET). tancar, tr. (1) (Hond, Salv, Nik): zastavit tekutinu; ► především zastavit krvácení; (2) venk. (Ekv): uzavřít odtok vody, aby tak bylo dosaženo vyrovnání hladiny; (3) (Hond): vzít někomu dech; (DA). tancar, tr., hovor., venk. (1) (Salv, Hond): zastavit krvácení; (RAE). tancarial, m. (1) (Bol): místo s hojným výskytem keře tancar; (MS). tancasangre, m., hovor., venk. (1) (Hond): dlouhý nůž se třemi zářezy na čepeli, které zabraňují unikání krve z rány; (RAE). tancazo, m. (1) (Chil): vojenské povstání tankových jednotek; př.: –¿qué hiciste el 29 de Junio? – no sé, señor. –pal tancazo, huevón; (RR). tanche, m. (1) (Salv): postel; (DA). tanchearse, intr/zvrat. (Salv): vyspat se s (někým); (DA). tanchiche, m. (1) (Mex): bylina z čeledi hvězdnicovitých Tithonia diversifolia; ► vysoká až 4 m, má vzpřímený kmen, střídavé řapíkaté listy, žluté květy, podlouhlé plody jsou pokryté chloupky; používá se k dekoraci; odvar z hořkých listů se používá v tradiční medicíně; ■ Syn.: chilicate; (DA). tanchukúa, m. (1) (Mex): hutný nápoj vyrobený z hořké čokolády, kukuřičného těsta, nového koření, anýzu; (DA). tancolote, m. (1) (Mex): košík k přepravě zboží; (AM). tanda, f. (← keč. tanta „schůzka; řada; stádo, houf“) (1) (Kub, Chil, Guat, Mex, Per, Portor, Ven): divadelní představení; (2) (Guat, Pan, Per, Portor): filmové (nebo divadelní představení); (3) ~ corrida (Portor): souvislé představení, bez přestávky; (RAE, AM). ● (4) lid. (Kost): pitka trvající několik dní; (RR, DA). ● (5) (Arg): zlozvyk; př.: has agarrado la tanda de dormir vestido; agarró la tanda de beber (naučil se pít); (AM, JD). ● (6) arch. (Am): skupiny indiánů, které se střídaly při vykonávání úkolů, které jim uložily držitelé encomiendy; (7) člověk nebo zvíře pracující ve skupině; (8) směna (pracovní); ► při kolektivní pracovní činnosti; (9) práce vykonávaná na směně; (10) (Kub, Chil, Mex, Per, Portor, Ven): jakékoli představení, program; (11) (Chil): divadelní představení lehčího žánru; př.: zarzuela, fraška; atd.; (MM). ● (12) (Chil): výprask, nářez; (JD). ● (13) (Kost): chlastačka; př.: Mauro no aguantó la tanda y se quedó dormido sobre la mesa; (14) (Kost): rozvrh, čas, termín; př.: esa película es muy buena, y como la pasan en tres tandas, tengo que encontrar boleto en alguna; ► slang; (RF). ● (15) lid. (Chil): žert, vtip, legrace; viz též: chistería; (16) (Kost): flám, opice; ► několik dní v kuse; viz též: 44

juerga; (17) (Mex): filmové promítání několika filmů; ► více filmů za cenu jednoho; (18) (Mex): parodie vyjadřující sociální a politickou kritiku; (19) (Guat, Hond, Nik, Kost, Pan, Kub, Dom, Portor, Bol): divadelní představení, filmové promítání; (20) (Ven, Bol): krátké divadelní scénky; ► následují po sobě a je možné koupit si lístek jen na jednu z nich; (21) (Mex): systém kolektivní spoření; ► spočívá v periodickém odvodu dané částky odpovědné osobě; jakmile je naspořena cílová částka, je odevzdána tomu členovi, na kterého zrovna padne štěstí; spoří se tak dlouho, dokud nepadne štěstí na všechny; (22) (Dom, Per, Chil): tělesný trest; (23) (Per, Chil): drtivá porážka, prohra v soutěži; (24) (Kol): pozvání na skleničku; ► na schůzce; (25) (Salv, Nik): porce jídla; (26) (Bol): generační skupina; (27) (Portor): hejno létavých nebo suchozemských ptáků; (28) (Urug): televizní nebo rádiové reklamy vysílané bez přestání; (29) ~ corrida (Dom, Portor): filmový maraton; (30) de ~, adv., lid. (Kost): na několikadenní chlastačce; (DA). tandariola, f. (1) (Mex): hluk, rámus, randál; (AM). tandeada, f., lid. (1) (Kost): prohrát na plné čáře; ► v soutěži; (DA). tandear, tr. (1) (Chil): dělat neustále vtipy, žerty; střílet si z někoho; (2) lid. (Kost): suverénně porazit soupeře; ► ve sportovní soutěži; (DA). tanden, m. (←ang. tandem) (1) (Am): kolo pro dvě osoby; ► ma dvě sedátka umístěná za sebou; dva páry pedálů; (2) (Arg., málo užív.): kočár tažený dvěma koňmi za sebou; (MM). tandeo, m. (1) (Chil): zábava; (JD). ● (2) lid. (Chil): neustálý a přehnaný výsměch; (3) lid. (Chil): šikana, ubližování; (DA). tandero, -ra, adj/subst. (1) m/f. (Mex): osoba, která má zálibu v divadelních představeních; (2) m. (Kost): člověk, který často pije; (RAE). ● (3) adj., lid. (Chil): člověk, který má zálibu ve vtipkování a žertování; (4) adj., lid. (Kost): člověk, který je často několik dní po sobě opilý; (DA). tandista, m/f. (1) (Mex): milovník divadelních představení; (RAE). tando, m. (1) (Salv): klobouk; (DA). tanela, f. (← nah.) (1) (Kost): těstoviny z listového těsta s medem; (MS). ● (2) (Salv): placka tortilla se sýrem; (3) (Salv): pirožek tamal s nastrouhaným sýrem a ochucený cukrovou masou (raspadura); (DA). tanes, m, pl. (1) hacer ~ (Guat): dělat první krůčky; (AM). ● (2) primeros ~1, subst. (Guat): první krůčky dítěte; (3) primeros ~2, přenes. (Guat): zahájení činnosti, působení a růst v počátcích; ► především v umění, řemesle, profesi; (DA). tanga, m/f. (1) m/f. (← tupí) (Ekv, Bol, Chil, Arg): plavky tanga; (RAE). ● (2) f. (Kol): druh vodního ptáka z čeledi ibisovitých (Eudocimus spp., Plegadis spp.); ► obývá bažiny, pláže a savany blízko řeky Magdalena; má šedou barvu, načervenalé oči, dlouhý tenký zobák různých barevných odstínů, které se liší podle druhu; př.: trataba de ensartar el caviar con tenedor y caminaba como una tanga con las zapatillasde charol; (RR, DA). ● (3) f. (Kol): výprask, nářez, nakládačka; (AM). ● (4) [Š: tanga, m.] (Ven: pánské, Arg, Chil, Mex, Urug): tanga; ■ Syn.: tanga, m. (Ven, dámské), zunga (Chil, pánské); (EEA). ● (5) f., lid. (Urug): podvod, lest; viz též: engañada; (6) (Urug): dámské bombachacha malých rozměrů; (7) f., lid. (Urug): lež, podvod, intrika; (DA). tangalear, tr. (← keč. tancallay „zamotat“) (1) (Hond, Kol): zpozdit, oddálit (časově); (2) (Hond, Kol): splést (př. záležitost); (MS, AM). tangán, m. (← kič) (1) (sevEkv): čtverhranná deska zavěšená na stropě; ► slouží k ukládání potravin, vytahuje se a stahuje se pomocí lana; (RAE, DA). tangana (tángana), f. (1) (Kub, Portor, Ven): prudká diskuse; (RAE). ● (2) (výchPer: Loreto, Huánuco, výchEkv): dlouhé veslo pro pohánění malých říčních plavidel; př.: de pie, el práctico Nieves ladea la tangana a derecha e izquierda; (MS, AM, BDE, DA). ● (3) (Kub): randál, kravál; př.: formar la tángana (dělat kravál); (JD). tángana, f. (1) dar ~ (Kub): energicky protestovat; (2) lid. (Portor): problém, potíž, zádrhel; viz též: trabada; (3) lid. (Kub, Dom, Portor, Ven): rozhořčená diskuse; (DA). tángana¡!, citosl., lid. (1) (Dom, Portor): bum, bác; viz též: ¡bum!; (DA). tanganada, f. (1) (Salv): hromada věcí; (DA). tanganazo, m. (1) [Š: puñetazo] (Kub; Kol, Ven): rána pěstí; př.: ¡cógela, cógela y dale un tanganazo que se va!; ... fiesta que acababa a tanganazo limpio ...; (RR, BDE). ● (2) (Per): rána 45

dlouhým veslem tangana; (MS). ● (3) (Kol, Ekv, Ven): rána klackem; (4) (Kol, Portor): pořádné napití, loknutí (alkoholu); (AM, MM). ● (5) echarse un ~ (Am): pořádně si loknout, přihnout si; (JD). ● (6) lid. (Kub): doušek, hlt, panák; viz též: copetín, fotutazo; (7) lid. (Salv, Pan, Kol, Ven, Mex, Kub): tvrdá rána; (8) (Portor): kouzlení, čáry; (DA). tanganear(se), intr/tr. (1) intr. (výchPer): veslovat; (MS, DA). ● (2) tr., i intr. (Ven): nařezat, natlouct komu; (3) intr. natřásat se, nakrucovat se; viz též: tongonearse; (AM, MM). ● (4) tr., i intr/zvrat., lid. (Ven): přesunout sebe nebo něco z místa na místo; (5) intr., lid. (svKol): působivě hýbat boky a rameny při chůzi; vlnit se (o ženě); (DA). tanganero, -ra, m/f. (1) m. (Per): veslař; ► ten kdo ovládá veslo tangana nebo ho má na starost; (MS, DA). ● (2) m. (Am): lenoch, pobuda; (JD). ● (3) m/f. (výchPer): převozník používající veslo tangana; ► pohání jím loď na řece; (DA). tángano, -na, adj/subst. (1) (Mex): nízký; statný, pevný; (2) m. (Mex): suchá větev; (JD). tangará, m. (← guar.) (1) (Arg, Par): pták Tanagra bonaeriensis; (MM). tangarana, f. (1) (výchPer): strom z čeledi rdesnosvitých Triplaris americana; ► vysoký až 20 m, má hladkou šedavou kůru; listy podlouhlé, vejčité, střídavě uspořádané, tmavě zelené barvy; květenství klasu, načervenalé květy, plodem je nažka hnědožluté barvy; (2) (výchPer): červený mravenec Myrmica triplaris; ► žije ve stromě tangarana; (3) (vých Per): folklorní tanec; ► prolínají se motivy tanců cumbia, samba a ekvádorského sanjuanito; (DA). tangaré, m. (1) (Pan): strom; viz též: bateo; (DA). tangencial, adv. (1) por la ~ (Chil): bez vyhýbání se, bez zapojování se; (DA). tangente, adj. (1) no te vayas por la ~ (Kub): drž se věci, tématu; (JD). tangerina, f. (1) [Š: mandarina] (Urug): mandarinka; ■ Syn.: mandarina (Arg, Chil, Mex, Urug, Ven), tanjarina (Urug); (EEA). tanglefoot, m. (← angl. tanglefoot) (1) (Chil): mucholapka; (MS). tango, m. (1) dar ~ a alguien (Salv): neupřímně někoho chválit, podněcovat; (RAE). ● (2) (Arg): standardní tanec tango; ► vznikl v Buenos Aires na začátku 20. století; tančí se na melodickou hudbu se synkopami; od r. 1915 je populární v různých amerických a evropských zemích; (3) (Kub, Chil): podřadný druh tance; (4) (Hond): domorodý hudební nástroj; podobný marimbě; ► buben z dutého kmene potažený kůží; (5) (Kol): rulička tabáku; viz též: andullo; ► krájí se na kousky a žvýká; (6) del tingo al ~ y del ~ al tingo (Kol, Portor): posílat, chodit od čerta k ďáblu, od Herodesa k Pilátovi; (AM, MM). ● (7) (Am): slova, text k tangu; (MM). ● (8) (Kol): žvanec tabáku; (JD). ● (9) (Bol): komplic; viz též: gatan; (HB). ● (← afr.) (Am → Š) (10) (Am): tango; ► tanec pocházející z Argentiny a Uruguaye; př.: El tango sigue privando aquí lo mismo que hace treinta añosy Carlos Gardel continúa siendo un símbolo popular; (BDE, NET). ● (11) hacer (un) ~ , hovor., viz: no medirse; př.: no quise acompañarla y mehizo un tangocon lágrimas, gritos y pataleos; ► mex. argot caliche; (DEUM). ● (12) ir del tingo al ~, lid. (Mex, Guat, Salv, Dom, Portor, Kol): bloumat sem a tam; ■ Syn.: tango, ir del tingo al ... y del ... al tingo; (13) lid. (Nik): lež, kecy; viz též: mentolina; (14) lid. (Mex, Nik, Dom): zloba, vztek; (15) (Kol): popínavá rostlina z čeledi trubačovitých Pyrostegia venusta; ► má zelené vstřícné listy s trojdílnou úponkou, povislé květy červenooranžové barvy; (16) lid. (Bol): návrh, který se nikdy nestane realitou; (17) (Salv): poručík v armádě; (DA). tango, -ga, adj. (1) (Mex: Zacatecas): oplácaný, buclatý; břichatý, tlusťoučký; (MM, JD). ● (2) (Arg): červený; (JD). tangón, m. (1) lid. (Chil): místo, zaměstnání; viz též: colmena; (2) (Chil): místo na přídi lodi, odkud se loví harpunou; (DA). tanguarnís, m. (Mex): alkoholický nápoj; (AHM). ● (2) lid. (Mex, Salv): doušek, hlt, panák; viz též: copetín, morterazo; (3) (Salv): panák kořalky; (DA). tanguarniz, m. (1) (Mex): sklenka alkoholu; napití se alkoholu; (AM). tanguear(se), tr/intr/zvrat. (1) zvrat., hovor. (Kub): předstírat nevědomost, úmyslně přehlédnout, dělat zmateného; (RAE). ● (2) intr. (Ekv): vrávorat; (3) intr., lid. (Kol, Antil, Arg, Par, Urug, Kub, Ekv, Per, Bol): tančit nebo zpívat tango; (4) tr. (Kol): smotávat tabák do ruliček tangos; (5) intr/zvrat., lid. (Par): předstírat neznalost; (AM, BDE, DA). tanguear, tr. (1) viz: gatanear; (HB). tanguería, f. (1) (LaPla, Arg, Urug): tančírna, noční podnik s představeními tanga; (BDE). ● (2) (Chil): sál, kde se tančí tango; (DA). 46

tanguero, m. (1) (Bol): komplic; viz též: gatan; (HB). tanguero, -ra, adj/subst. (1) adj. (Arg): tangový; př.: en el rubro tanguero (pokud jde o tango); (2) un rato ~ (Chil): chvíle melancholické nálady; (JD). ● (3) i subst. (LaPla): milovník tanga; př.: … la esquina de Balcarce e Independencia, presente en el corazón de todo tanguero; (BDE). ● (4) adj., i subst., lid (Par, Nik): prolhaný; lhář; viz též: hablador; (5) m/f. (Bol): komplic od paspaco; (6) a lo ~, adv. (zápBol): podle módy zpěváků tanga; (DA). tanguiño, m. (1) (szPer): folklórní tanec míšenců, který míchá styly cumbia a brazilských tanců; (DA). tanguista, f. (1) (Am): tanečník, -ice tanga; (JD). tangüis, m. (1) (Per, Ekv): dlouho vlákenná bavlna; (DA). tanibata, x. (1) (Mex), viz: espantalobos; (DA). tánica, f. (1) [Š: botella] (Guat): láhev; př.: entonces nos fuimos a la barra y pedimos una tánica de Bacardí; (RR). taniche, m. (1) (Mex: Zacatecas): nuzný, chudobný krámek; (AM). tanichi, m. (1) (Mex): tlumok, ve kterém domorodci nosívali zásoby na své dlouhé cesty; ■ Var.: taniche; (2) (Mex): stánek, krámek; (AHM). tanimbo, m., lid. (1) (Bol): popel přidávající se k acullico; (DA). tanimuca, adj/subst. (1) (Kol): příslušník ind. kmene Tanimuca; (2) příslušné adjektivum (tanimukský); (3) jazyk kmene Tanimuca; ► patří do jaz. rodiny východní Tucano, i když některé studie ho řadí do jaz. rodiny centrální Tucano; kmen žije na řekách Apaporis, Guayacá a Oiyaká-Mirití, v oblasti Yaigojé; ■ Var.: tanimuka; (S03). tanimuca, m. (1) (Kol aj.): ind. kmen ze sev. Amazonie; (2) (Kol aj.): ind. jazyk z rodiny vých. tucano; (EA). tanimuka, m. (1) ind. kmen; viz též: tanimuca; (XX). taninole, m. (1) (Mex): pokrm ze sladkých brambor (Batata edulis) nebo z dýní (s mlékem); ► vaří se nebo opéká; (AM). tanjarina, f. (1) (Urug, Arg): druh mandarinky; ► menší, plošší druh se snadno loupatelnou slupkou a velmi sladkou dužinou; (RAE, DA). tanjarina, f. (1) mandarinka; viz též: tangerina; (EEA). Tano, m., lid. (1) hovor. tvar jmen Cayetano (Hond), Estanislao (Hond, Salv, Nik, Kub, Portor), Sebastián (Salv, Bol); (DA). tano, -na, adj/subst. (← napolitano) (1) [Š: italiano, proveniente de Italia] lid. (Arg, Urug, LaPla, Bol, Chil): talijánský, italský; Ital, -ka, Taliján, -ka; př.: porque este país está fundamentalmente hecho de tanos y gallegos; por aquí cerca hay un restaurante tano; ¿vamos a cenar allí?; ► Arg. slang; viz též: bachicha, bachiche, cachupín, coño, gachupín, gallego, turco; (RAE, JD, BDE, RF, DA). ● (2) despekt. (Arg; Urug): neapolský; italský přistěhovalec; ► přistěhovalec pocházející z dolní části Itálie; Neapolec, v širším slova smyslu Ital; př.: primero el neorrealismo italiano, donde los tanos gritan como en la feria franca; (RR, AM). ● (3) despekt., vulg. (Arg, Urug): o chudém a nevzdělaném Italovi; (MM). tanoso, -sa, adj/subst., venk. (1) (Per): člověku se špinavými a rozcuchanými vlasy; (DA). tanque,1 m. (1) [Š: depósito de carburante de los autos] (Arg, Mex, Urug, Ven, Portor, Per, Kub, Salv, Hond, Nik, Kost, Pan, Kol, Ekv, Bol, Par): palivová nádrž u auta; př.: llene el tanque y revise el aceite, por favor; ■ Syn.: estanque (Chil), tanque de nafta; (2) lid. (Mex, Nik, Kub): vězení, žalář; viz též: canasta; (3) (Mex): plavecký bazén; (RAE, DA, EEA, BDE, RF). ● (4) (Portor): bahnitý povrch; vrstva bláta; př.: los caminos casi intransitables, siempre llenos de tanques; (RR). ● (5) (Am): nádrž, rybník; (MM). ● (6) ~ de gas, bomba na plyn; viz též: garrafa; (EEA). ● (7) (Mex): bazén; ► mex. argot caliche; (DBM). ● (7) (← angl. tank „tank“) (Am): tank; (8) buque-~ 1cisternová loď určená k převozu vody; (9) buque-~ 2cisternová loď určená k převozu ropy; (MM). ● (10) lid. (Kub, Nik, Dom, Bol, Arg, Urug, Ekv): tlusťoch, bečka, sud sádla; př.: parece un tanque; (JD). ● (11) ~ australiano (LaPla): nádrž na vodu na zalévání; (BDE). ● (12) (Š < Am) [Š: depósito (de agua)] (Arg, Chil, Mex, Ven, Kub, Guat, Salv, Nik, Kost, Pan, Dom, Portor, Ekv, Per, Bol, Par, Urug): nádrž, zásobník na vodu; př.: le llené el tanque en Matanzas; ■ Syn.: estanque (Chil), tinaco (Mex), ~ de agua (Urug); (EEA, BDE, RF). ● (13) venk. (Portor): sádka, školka; (14) (Kost): období setby cibule; viz též: gaveta; (15) medio ~ (Urug): gril ze sudu; ► vyroben z půlky sudu, na který se položí rošt; sud stojí na čtyřech 47

nohách; (16) ~ nafta (Par, Arg, Urug): palivová nádrž; viz též: tanque; (17) ~ australiano1, subst. (Arg, Urug): velká nádrž na vodu; ► postavena z cementu nebo z pozinkovaného plechu; (18) ~ australiano2, lid. (Arg, Urug): tlusťoch; (19) ~ ruso, subst., lid. (Nik, Kost, Par): tlusťoch; (DA). tanquear, tr/intr. (1) lid. (Kol): jíst, nacpat se; viz též: empacar(se); (2) intr. (Kol, Ekv): tankovat; (3) tr. (Per): natankovat benzín; (DA). tanquero, m. (1) (Hond, Dom, Portor, Ven, Ekv, Chil): tanker; (DA). tanquero, -ra, adj/subst. (1)m/f. (Hond, Ekv): řidič cisterny; ► dováží vodu pro domácí potřebu na předměstí; (2) adj. (Chil): týkající se transportu tankerem; (DA). tanquete, m. (1) (Kub): tloušťík; (JD). tanrilla, f. (1) (Per), viz: tigana; (DA). tanta1, f., adj. (1) f. (← keč. thanta, „starý, opotřebovaný“) lid. (Bol: alt/vall): obnošené, ošoupané oblečení; (2) adj., lid. (Bol: alt/vall): staré, opotřebované (předměty); (3) (Bol): přebírající špatné jednání; (4) ~ catero (← keč. qhatu, „prodej“) (Bol) viz:catero; (5) ~ catu (← keč. qhatu, „prodej“) (Bol), viz: catu2; (6) ~ periódico, lid., hanl. (Bol: alt/vall) viz: parla simi; (7) hacer ~, lid. (Bol: alt/vall), viz: pampear; (LM). ● (8) (Bol): oblečení na hadry (staré, zničené); (MS). ● (9) adj., lid. (stř, záp a již Bol): starý; stařec, dědek, stará vojna; viz též: vejuco; (10) ~ galán, subst. (stř, záp a jižBol): galán, kavalír; (DA). tanta2, m. (1) (← keč. t´anta, „chléb“) lid. (Bol: alt/vall): chléb; (2) sara ~ (← keč. sara, „kukuřice“) lid. (Bol: Cbb/Pt): kukuřičný chléb; (3) ~ wawa, f. (← keč. wawa, „mimino, syn“) (stř, záp a jižBol), viz: wawa, tantawawa; (LM, DA). ● (4) (← keč.; ← aim. tanta „kukuřičný chléb“) (Bol, Per): kukuřičný chléb; ► z quinua, z cañahua, atd.; (AM). tantacatero, -ra, adj/subst. (1) m/f. (← keč. thanta, „starý, opotřebovaný“) lid. (Bol: alt/vall): nákupčí; ► použitého či kradeného zboží z trhu tantacato; (2) adj/subst., lid., hum. (Bol: Cbb/Or/Pt): sběratel starožitností; (LM). ● (3) m/f., lid. (Bol): nákupčí a prodejce kradených či použitých věcí; ► prodávající na tantacato; (DA). tantacato, m. (1) (← keč. thanta, „starý, opotřebovaný“) lid. (Bol): oblíbený trh; blešák; ► nabízí použité či ukradené zboží; ■ Syn.: barrio chino; (2) lid. (Bol: alt/vall): použité či kradené zboží; ► prodává se na trhu tantacato; (LM, DA). ● (3) lid. (Bol): místo, zaměstnání; viz též: colmena; (4) lid. (již): pouliční stánek; (5) lid. (Bol): hromada nejrůznější věcí; (DA). tantachawi, m., lid. (1) (Bol): schůze, schůzka, setkání; viz též: concejillo; (2) venk. (zápBol): komunální schůze; (DA). tantaguagua, f. (1) (stř, záp a jižBol), viz: tantawawa; (DA). tantadora, f. (1) (Bol): obchodní zástupkyně; ► žena, která má na starosti získat klienty pro toho, kdo chce prodávat ve velkém; př.: recurría a unas especialistas llamadas tantadoras, quienes con inimitable habilidad atraían compradoras en una forma bastante parecida a la que usa la gallina para reunir a sus pollos; (RR). tan-tan(tantan, tantán), m., i adv. (1) m. (Ekv): pravidelný hluk; ► způsobený bicím nástrojem, nějakým strojem apod.; př.: es tu ritmo de tantanes tamboreros que golpean en tus lomas interiores; en cada casa sonaba el pulso del día con el tan-tan de los telares; (RR). ● (2) adv. (Kol): na zádech, naznak; (AM). tantán, m. (1) (Chil): naplácání na zadek; (2) (Portor): nářez, naplácání; ► zlobivému dítěti; (DA). tantan(es), m. (pl.) (1) viz: tan-tan; (RR). tantanacu, m. (1) (← keč. tantanaku, „shromáždění“) (Bol: alt/vall), viz: sirwiñacu; (LM). ● (2) lid. (stř, záp a jižBol): vztah (mezi osobami), poměr; viz též: entretención; (DA). tantar1, tr. (1) (← keč. thantay, „opotřebit, ošoupat“) lid. (Bol: alt/vall): opotřebit, ošoupat; (LM). tantar2, tr. (1) (← keč. tantay, „sesbírat, nashromáždit“) lid. (Bol: alt/vall): sesbírat, nashromáždit; (LM). tantas, adv. (1) (StřAm): stejně; (AM). tantasguascas, m. (1) (Kol): velmi šikovný obratný člověk; (AM). tantasmuelas, adj. (1) (Kol): obávaný, obtížný; (AM). tantawawa, f. (1) (stř, záp a jižBol): chléb připravovaný ke svátku Všech svatých; ► má různé tvary zvířat, věcí, postav; ■ Var.: tanta wawa, tantaguagua; (DA). tantazo, m. (1) (Bol): tolik (množství); (2) (Bol): jizva v obličeji; ► bol. argot coba; (HB).

48

tanteada, f. (1) lid. (Mex, Hond, Salv, Nik, Bol): podvod, oklamání; ničemnost; (RAE). ● (2) ( Am): zkoumání, ohledávání, odhadování; hmatání, tápání; (3) (Mex): zkoumání lidského nitra; (MM, JD). ● (4) (Mex): výsměch; ► mex. argot caliche; (DBM). ● (5) (Nik, střBol, Arg, Per, Chil): tajné a uvážlivé zkoumání, zjišťování; (DA). tanteado, -da, adj. (1) (Mex): rozdávačný, nelakomý; štědrý; (AM). tantear(se), tr/intr/zvrat. (1) tr/zvrat., lid (Mex): podvést, obelhat, ošálit, oklamat, ošidit (se); viz též: empaquetar; (2) tr/zvrat., lid (Mex): vysmívat se někomu; napálit koho, mít za blázna; (RAE, AM, DA, AHM). ● (3) tr. (StřAm, Mex, JižAm): odhadovat, propočítat něco (cenu, kvalitu apod.); (4) někoho/něco prověřit, vyzkoušet; (5) tr. (Hon, Mex): číhat, špehovat; (MM, DA). ● (6) tr., viz: hacer de los tamales; (7) ~se a alguien (Mex): oklamat někoho; vysmívat se někomu; ► mex. argot caliche; (DBM). ● (8) tr/zvrat., lid. (Mex): vysmívat se někomu; (9) intr/zvrat. (Hond): cítit se na něco; (10) tr., venk. (Par): ochutnat, vyzkoušet; (DA). t’antear, tr. (1) (Bol): prodat; ► bol. argot coba; (HB). tanteás¡!, citosl., lid. (1) (Salv): co!, cože!; (DA). tanteo, m. (1) (Bol, Ekv): vzrušující pohlazení; (2) lid. (Par): degustace, ochutnávka; (DA). tanteríos, f., pl. (1) (← keč. thanta, „starý, použitý“) lid. (Bol: Cbb/Or/Pt): krámy, harampádí; (LM). tantito, adv., i adj.; (1) [Š: un poco] adv., lid. (Mex, Pan, Salv, Per, Bol): trochu; př.: estaban encantadas de salir a pasear, sin exigencias, para tostarse un poco, vacilar tantito, siestar, en un ambiente distinto; si al menos hubiéramos traído tantito pulque, no importaría…; espérate tantito; (2) ni ~ [Š: en absoluto] (Mex): naprosto; vůbec ne; př.: si Pedro le hubiera pedido a Tita huir con él, ella no lo hubiera pensado ni tantito, pero él no lo hizo, sino que montando rápidamente en la bicicleta se fue pedaleando de rabia; (3) ~, -ta, [Š: tanto] adj. (Chil): tolik; takový; př.: tantita alegría, que nunca habían tenido; (RR, BDE). ● (4) oiga aquí ~ (Mex: Guanajato): pojď sem na moment; (AM). ● (5) por ~ (Am): skoro; (JD). ● (6) peor ~ (Mex): ještě horší; př.: si se va, malo, pero si se queda, peor tantito; (BDE). ● (7) adv., lid. (Mex, Hond, Salv, Nik): za chvilku, za okamžik; (8) lid. (Hond, Salv, Nik): trochu; (DA). tanto, adv/subst. (1) ¿qué ~? [Š: ¿cuánto?] (Mex, Hond, Nik, Kost, Kol, Ekv, Per, Bol, Chil): kolik?; (RAE). ● (2) cada ~ [Š: a cada momento] (Kol, Par, Urug, Arg): každou chvíli; stále; co chvíli; př.: sin embargo una vez en cada tanto tu voluntad se mezcla con la mía; (3) de ~ en ~ [Š: de vez en cuando] (Par; Arg): občas; jednou za čas; př.: restos de vehículos y osamentas de animales aparecían de tanto en tanto; (4) en ~ que [Š: por lo contrario] (Arg): naopak; naproti tomu; př.: porque muchas veces había sentido esa sensación sobre la nuca, pero era simplemente molesta o desagradable;en tanto que en aquel momento sintió algo distinto; (5) qué ~ [Š: hasta qué punto] (Mex): jak dalece; př.: bueno, quién sabe qué tanto la afectó, pues la pobre, con los años, fue perdiendo la razón; (RR). ● (6) viz též: qué; (BDE). ● (7) y ~ [Š: … y pico] adv. (Chil): … a něco; něco přes; a trošku; ■ Syn.: … y pico (Arg, Mex, Urug, Ven); (EEA). ● (8) ~ pedo pa' cagar aguado, adv., hovor. (Mex): mnoho povyku pro nic; ► mex. argot caliche; (INFO). ● (9) por ~ (al ~), m., i adv. (Arg): za odvedenou práci; ► způsob odměňování; viz též: plata; (10) m., lid. (Portor): srdečné objetí; (11) no sé qué ~s (Bol): nezmámý, bezejmenný, anonymní; (12) ¿qué ~ es tantito?, lid. (Mex): nepatrné, neškodlivé množství; (13) ni ~, adv., lid. (Mex, Salv, Portor, Kol, Ekv, Bol, Chil, Urug): ne tolik, ne až tak; ■ Syn.: nunca tanto; (14) nunca ~, adv. (Chil), viz: ni tanto; (DA). tantoso, -sa, m/f. (1) (← keč. thanta, „starý, použitý“) lid. (Bol: Cbb/Or/Pt/Valleg): chudák, chuďas; ► většinou nosí staré hadry; (LM). tantoso, adj/subst. (1) adj. (Bol): roztrhaný, otrhaný; (2) m. (Bol): trhan, otrhanec; (MS). tanuna, f. (1) (Hond, Salv): kukačka; viz též: correcaminos; (DA). tanuta, m., lid. (1) (xxx): skrček, prcek; viz též: figurita; (DA). taona, f. (1) (výchEkv): dřevěné veslo; ► k pohánění lodi v dolních tocích řeky; (DA). tapa, adj/subst. (1) f. (Kost): to nejlepší, maximální; vrchol; př.: el equipo de Alajuela es la tapa; (2) (Kost): silná dřevěná polena, která se při výrobě dřevěného uhlí vkládají nadříví, aby se zabránilo mísení s hlínou; (3) [Š: palabrota] (Guat, Nik): vulgární, sprosté slovo; (4) ~s f., pl., lid., vulg. [Š: trasero] (Kost, Kub, zápEkv, Salv): hýždě; (5) (← nah.) (Salv, Hond): nerafinovaný cukr; (6) (Hond, Mex): durman obecný; viz též: floripondio; ► bylina čeledi lilkovité (Solanaceae); ► s rozvětvenými stonky o velikosti 40 až 60 cm, velkými širokými 49

zubatými listy, velkými bílými květy s jedním korunním plátkem ve tvaru trychtýře a trnitým plodem velikosti ořechu; semínka velikosti konopného semene; rostlina vydává silný pach; kouřením suchých listů s tabákem se léčí astma; listy a semínka se používají jako narkotika a antispazmatický lék; (RAE, MM, JD, DA). ● (7) [Š: moneda] (Kub): mince; drobné; př.: no te vayas sin tirarme un par de tapas que estoy en carne; (8) ~ (de dulce) (Kost): homole cukru; ► ve tvaru komolého kuželu; př.: hirvieron las pailas y, entre el vuelo de las abejas, los moldes vaciaron una pirámide de rubias tapas de dulce; (9) ~s [Š: boca; jeta] (Hond; Nik, Kost, Salv): ústa, pusa; tlama; př.: rebentále las tapas bos diun <de un> culatazo, pa quiable ; viz též: mascadero; (10) ni por las ~s, lid. [Š: ni por el forro; en absoluto] (Arg, Urug): ani náhodou; vůbec ne; (nemít) ani ponětí; ► hodně používané se slovesy no conocer a no haber visto; př.: la gente tiene que creer que estás loco, porque esas cosas no las conocés ni por las tapas; (11) ponerle la ~ a (Arg; Urug): zacpat pusu; umlčet; př.: y el Toto adiós River, buena tapa te puso tu papá; (RR, DA). ● (12) (← keč. thapa, „hnízdo“) lid. (Bol: alt/vall, jižPer): ptačí hnízdo; (13) (Bol): neuklizený pokoj; (MS, DA). ● (14) (Bol): vosí hnízdo; (15) la ~ del cóngolo (Kol): výkvět, smetánka; ► narážka na literární dílo vydané v Bogotě na začátku 19. století; (16) hablar por la ~ de la barriga (Ven): mluvit jen tak, neuspořádaně, bez ladu a skladu; (17) ser la ~1 (StřAm, Kol, Ekv, Ven): být přehnaný, hraničit; př.: ¡es la tapa! (to je vrchol!); (18) ser uno de ~ (StřAm): nebýt k ničemu, nestát za nic; (19) ser una cosa de ~ (StřAm): být nepoužitelný, nevhodný; (20) soltar ~s (Guat): říkat sprostá slova; (AM, JD). ● (21) [Š: chapa] (Arg, Chil, Par, Urug, Nik, Kost, Kol, Bol): zátka, uzávěr nádoby, víko; př.: tapa corona (korunkový uzávěr lahví); ■ Syn.: corcholata, ficha (Mex), chapa (Ven); (22) víko, poklop, poklice; (23) (Chil, Portor): náprsenka u košile; (24) (Mex): dohazovač, kuplíř, prostředník; (MM, JD, EEA). ● (25) (Am): pokrývka; (26) (Kol): stavidla, vrata v propusti; (27) f., lid. (Kub): dvacetník; 20 centavos (mince); viz též: pecuña; (JD, DA). ● (28) poklice kola; viz též: taza; (EEA). ● (29) lid. (stř, záp a jižBol): vosí úl; (30) lid. (Bol: Or/Pt): zamotané vlasy; (31) vulg. (Bol), viz: raca2; (5) (Bol: Cbb/Pt): nepořádek, chaos; ■ Syn.: chenco, pejtu, cachivacherío; (LM, DA). ● (32) (← keč. t´apa) adj/subst., lid., hanl., hum. (Bol), viz: tacalo; (LM). ● (33) adj/subst., lid., despekt. (Ekv): hloupý, hlupák; viz též: güevón; (34) poner la ~ al frasco (Kub): nasadit něčemu korunu; (35) romper las ~s (Hond, Salv, Nik): dát někomu přes pusu, po papuli, do držky; (36) ser la ~2 (Mex): být třída; ► vynikat v dobrém nebo špatném smyslu; (37) ser la ~ del frasco, lid. (Ven): být vrchol čeho; (38) ser pura ~, lid. (Kost): být mluvka, kecálek; ► mluvit naplano; (39) viz: zafado, -da, ser zafado de las tapas; (40) f., lid. (Salv, Kost, Kub, zápEkv): zadek, zadnice; viz též: fundamento; (41) estar en la ~ del libro, lid. (Dom, Urug): být jasný jako facka; být zřejmý; (42) pl. (Bol): dětská hra; ► hraje se zátkami od piva, ke kterým se připevní vystřižené fotografie fotbalistů zvoleného týmu; (43) (Guat, Hond, Salv, Nik): kus tmavého cukru, který má různé formy a je vyroben ze šťávy z cukrové třtiny; (44) (Per): porce chancaca; nerafinováný třtinový cukr; (45) (Hond, Nik): homole třtinového cukru; ► má formu čtverce nebo kruhu, váží přibližně 0,5 kg; dvě homole tvoří atado; (46) (Guat): jedna čtvrtina atado; měrná jednotka; (47) (Par, Arg, Urug): pláty, rozválené těsto; ► používané k přípravě dortů, pirožků a pascualinas; (48) (Chil): odmítavé gesto; ► dáváme najevo sražením dlaně jedné ruky s pěstí druhé ruky; (49) (Chil): odmítnutí, zamítnutí; (50) (Salv): spodní čelist člověka; (51) (Nik): čumák, tlama, chobot, sosák; (52) (Bol, Chil): přehoz přes postel; ► vlněný nebo bavlněný; (53) (← nah. tlapatl) (Hond, Salv): keř; viz též: chamico; (54) adj. (Guat): drzý, opovážlivý, bez ohledů; (55) ~ cuadril, f. (Par): vykostěná kýta; (56) ~ de cuadril, f. (Urug): květová špička hovězí kýty; ► na pečení; (57) ~ de nalga, f. (Arg): vykostěná kýta; (58) ~ de paleta, f. (Arg): plec; ► k pečení v troubě, na roštu; (59) a puras ~s, adv. (Hond): domluveno; (60) con las ~s abiertas (Hond): pomlouvat, drbat, prozradit tajemství; (62) la ~1, subst., lid. (Kol, Ekv): vrchol, maximální, nejhorší; ► především v negativním smyslu; (63) la ~2, (Kost), viz: la tapa del perol; (64) la ~ del coco, subst., lid. (Pan): dosažený stupeň, úroveň, vrchol; (65) la ~ del perol, subst., lid. (Kost): vynikající, výborný, znamenitý; ■ Syn.: la tapa; (66) ~ de submarino, adj/subst., lid. (Chil): lakomý, lakomec, skrblík; (DA). tapabalazo, m. (1) (Kol, StřAm, Kub, Mex): poklopec; (RAE, MM). ● (2) (Pan): široká šňůrka, mašle v halence nebo zástěře; (AM). ● (3) pantalón de ~ (Mex): kalhoty se zapínáním na boku, nemají poklopec; (MM). ● (4) (Pan): součást halenky typického kroje pollera, ke kterému se připevňují zdobené lemy arandelas; (DA). 50

tapabarriga, m. (1) (Chil): podlouhlý řez hovězího masa střední tloušťky, který se získává ze zadní části zvířete (nízký bok); (DUB, RAE). tapabarro, m. (1) (Chil, Per): zástěrka; ► za kolem auta; chrání ho před postříkáním; (2) i pl. (Chil, Per): blatník; př.: en el tapabarrode un colectivo abandonado dejaron sus sacos; (RAE, AM, JD, BDE, DA). tapabarros, m., pl. (1) blatníky; viz též: guardafangos; (EEA). tapaboca(s), m. (1) (Kub, Mex, Kost, Dom, Par, Urug): maska, rouška; ► chrání před jedovatými a choroboplodnými látkami; na Kubě pl.; (2) (Kub, Mex, Urug): lékařská rouška; (RAE, DA). ● (3) pl. (Kub): pár přes pusu, rána; př.: dar un tapaboca (dát komu přes pusu); (JD). tapabocas, m. (1) [Š: mascarilla] (Mex, Urug, Ven): lékařská rouška; ■ Syn.: barbijo (Arg), mascarilla (Chil), cubrebocas (Mex); (EEA). ● (2) lid. (Bol, Chil): omračující odpověď, po které se druhý nezmůže ani na slovo; (DA). tapabocina, m. (1) (Portor): kryt kola u auta, poklice, disk; ► zakrývá piňa; (DA). tapacamino(s), m., i pl. (1) (Hond): pták z řádu kukačkovitých; ► má peří barvy našedlé kávy, křídla a ocas jsou bronzově zelené, temeno žlutavé; žije v oblastech do 2000 m nadmořské výšky; (RAE). ● (2) (Arg, Bol): pták Hydropalis segmentata; ► vylétává za soumraku; (MM). ● (3) (Arg): lelek kozodoj; (JD). ● (4) (Mex): lelek šedočelý14 (Nyctidromus albicollis); ► pták z čeledi lelkovitých; je dlouhý až 28 cm, peří plavé a šedavé barvy, nohy a zobák zbarvené do černa, dlouhá zaoblená křídla a ocas, v noci při odrazu světla se mu oči zbarvují do červena; ■ Syn.: cucuyo, cucyoe; (DA). tapacaminos, m. (1) (Mex, Salv, výchBol): lelek karolinský15 (Cuprimulgus carolinensis), lelek křiklavý16 (Cuprimulugus vociferus); ► pták z čeledi lelkovitých; je dlouhý až 31 cm, peří kávové barvy, černý proužek na chocholce, zátylku a zádech, okrový obličej s černými skvrnami, bělavý pás v dolní oblasti krku, zobák a nohy načernalé; ■ Syn.: curcuris, chotacabras; (2) (Hond), viz: tapacaminos; (DA). tapacán, m. (1) (Chil): podbití střechy; (DA). tapacaño, m. (1) (Ekv): víko kanálu; (DA). tapacara, m. (1) (Pan): savec; viz též: dormilón; (DA). tapacaré, m. (1) (výchBol), viz: chajá; ■ Var.: tapacarí; (2) ~ cornudo (výchBol), viz: camungo; (DA). tapacargas, m. (1) (výchBol): speciální plachta k zakrytí přepravovaného nákladu; (DA). tapacarí, m. (1) (výchBol), viz: tapacaré; (DA). tapacete, m. (1) (Kub, Mex, Portor): záclonka, clona v přední části auta; (MM). ● (2) (Dom): kapota auta; (DA). tapachiche, m. (1) (← nah.) (Kost, Mex, Nik): rovnokřídlý hmyz, druh kobylky; ► šedožlutá, s červenými křídly a velikou hlavou, velká asi 4-6 cm; hnízdí v houští; ■ Var.: tapachichi; (RAE, MS, MM). ● (2) (Nik): podprsenka; (DA). tapachichi, m. (1) kobylka; viz též: tapachiche; (MS). tapachol, m. (← nah.) (1) (Mex): kukuřice pěstovaná v zimním cyklu; ► v Mexiku se kukuřice sklízí ve dvou cyklech (v létě a v zimě); ■ Var.: tapachole; (DA). tapachole, m. (← nah.) (1) (Mex), viz: tapachol; (DA). tapacle, x. (1) durman, viz: tapate; (MS). tapacorona, f. (1) (Ekv, Bol, Chil): korunkový uzávěr lahví; (JD, DA). tapacostura, f. (1) (Chil, Mex): ozdobná stuha k zakrytí švů, stehů; (MM). tapacú, x. (1) (Kol): strom a plod; viz též: chilhuacán; (DA). tapacucas, f., lid. (1) (Hond): kalhotky; (DA). tapaculo, m. (1) (Kub): ryba s téměř plochým tělem, podobná mořskému jazyku; Monachir lineatus; (2) (Chil): málý pták zemitě šedé barvy s velkou bílou náprsenkou, který hnízdí v opuštěných norách po hlodavcích; Pteroptochus albilollis; (3) (Salv): strom z čeledi lejnicovitých (sterculiaceae); ► vysoký až 20 m, se široce rozloženými větvemi, střídavými zubatými ochlupenými listy s ostrou špičkou, malými bílými nebo nažloutlými květy a černými 14

lelek šedočelý: Biological library. [en línea] . lelek karolinský: Biological library. [en línea] . 16 lelek křiklavý: Biological library. [en línea] . 15

51

plody v tobolce; v tradiční medicíně se používá proti úplavici; (RAE, MM). ● (4) (Kol, Kost, Ven): ovoce papayuelo (Vasconcellia) a další druhy ovoce, jejichž konzumace způsobuje střevní zácpu; (AM, MM). ● (5) (Kol): strom; viz též: chilhuacán; (6) (Kol): plod; viz též: chilhuacán; (7) (Guat, Hond, Salv, Nik): strom a plod; viz též: guásimo; (8) (Chil): štidlák bělohrdlý17 (Scelorchilus albicollis); ► pták z čeledi štidlákovitých; je dlouhý až 19 cm, kávové barvy s červenými skvrnami, krémová náprsenka od krku až po břicho s černými příčnými pruhy; (9) (Kub), viz: acedía reticulada; (10) (Urug): ryba; viz též: lengüita; (11) venk. (Guat): žížala; ► podle lidových pověr se může dostat do těla řitním otvorem při vyměšování; ■ Syn.: tapalcúa; (12) (Portor): dužina plodu guayaba, ve které se nacházejí semínka; ► používá se k zastavení průjmu; (DA). tapaculos, m. (1) (Hond): strom; viz též: tapaculo; (RAE). tapacuru, x. (1) (jižBol), viz: tutachi; (DA). tapada (topada), f. (1) (Mex; Portor, Kub, Per): kohoutí zápas; ► kohouti jsou během sázení zakrytí, takže nikdo neví kolik váží, jak jsou velcí, jaké mají ostruhy atd.; př.: a decir verdad, desde hacía más de un año, cuando perdió su fortuna en las tapadas, no había logrado enderezar cabeza; (RR). ● (2) (Mex): odvolání, dementi; př.: dar una tapada (odvolat, dementovat); (3) hospoda, krčma; (JD). ● (4) (Kost, Ekv, Bol, Par, Urug): vychytání míče brankářem; (5) (Guat): sprosťárna, nestydatost; (6) (Bol): zubní plomba; (7) (Hond): léčka, past; ► při lovu zvěře; (8) a la ~, adv. (stř a jzKol): tajně, potají, nenápadně; (8) de ~, adv. (Ekv): tajně, potají, nenápadně; (DA). tapadera, f. (1) (Am): kuplířka; (JD). ● (2) pl., lid. (Hon, Nik): ústa, pusa; viz též: mascadero; (3) lid. (Hond): spodní čelist; (4) (Kub): způsob oblékaní, který příliš zahaluje; (DA). tapadita, f. (1) (Arg, Urug): dětská hra; ► necháme spadnout figurita z určité výšky a snažíme se překrýt tu, která už na zemi leží; (2) (Urug): dětská hra; ► spočívá v plácání figurita, která leží na zemi hlavou dolů tak dlouho, dokud se figurka neotočí; (DA). tapado, -da, adj/subst. (1) adj. (Arg): o zvířeti nebo člověku, jehož hodnota se udržuje v tajnosti; (2) adj/subst., venk. (Arg, Urug, Chil): jednobarevný (kůň nebo klisna bez jediné skvrny); (3) adj. (Kol, Urug): záhadný (o osobě, která skrývá své záměry); (4) m. (Mex aj.) kandidát politické strany na funkci prezidenta; ► jeho jméno se tají až do určité chvíle; de tapado a Presidente – previo el breve trámite de una campaña y unas elecciones – sin que nadie pueda impedirlo; (5) (sevArg, Bol, Per): ukrytý, zakopaný poklad; (6) lid. (Arg, Chil, Par, Salv, Urug, Bol, Per): dámský nebo dětský dlouhý uzavřený svrchník s rukávy; mañana entregará a su hijo sus tapados y pieles; hay gente que los necesita; (7) (jzKol, Hond, Guat): jídlo připravené z kokosového mléka, banánů, juky, sladkého bramboru a sušeného soleného masa; (8) f. (Kol): zakrytí, pokrytí; (9) a la ~ (a las ~s) (Kol): inkognito, nazapřenou; (10) de ~a1 [Š:a hurtadillas] (Ekv): potají, nepozorovaně; (11) de ~a2 (Ekv): ten, který překvapí, př. mi gallo es de tapada; (RAE, AM, BDE, DA). ● (12) ~ (tapao) (Arg): tajemný člověk; ► schopný přispět k úspěchu nějakého podniku; př.: de golpe, el forastero volvió a crecer en mi imaginación; era el tapao, el misterio, el hombre de pocas palabras que inspira en la pampa una admiración interrogante; (RR). ● (13) adj. (Arg, Bol, Chil, Urug): o zvířeti bez skvrn a jiných zvláštních znamení na srsti; (14) (Per): o někom, kdo není v obraze, nemá zjištěné informace o něčem; viz též: estar a poncho; (15) estar ~ (Kol, Per): být dutý, nemít ani páru; ► zvláště o studentech; (16) m. (Guat): plášť, přehoz; (17) (Hond): poslední tanec na zábavách; ► ženy při něm již mají oblečené kabáty a jsou téměř na odchodu; (18) (Mex, Per, Portor): kohoutí zápas; ► kohouti jsou do arény doneseni zakrytí; (AM, MM). ● (19) pl. (Mex, Per, Portor): při kohoutích zápasech: zakrytí kohouti; ► jsou odkryti až po uzavření sázek; (20) adj. (Kol, Per): ignorantský; nevzdělaný; (MM). ● (21) (Am): tlumený; tajný; (22) (Kol): prachatý; lakomý; (23) m. (Kol): pečeně na roštu; (24) (Kub): přehoz, šátek; (25) (Mex): dementi, odvolání; (JD). ● (26) m. (Mex): prezidentský kandidát, který je již dopředu jistým vítězem, ale jeho identita zůstává utajena; (AHM). ● (27) adj., lid. (Kol, Ven, Ekv, Bol): nešikovný, těžkopádný, nemotorný, tupý; viz též: ignoratón; (28) m., lid. (Kol): lež, kecy; viz též: mentolina; (29) (Kol): podvod, lest; viz též: engañada; (30) (Guat, Nik): deka, pokrývka; ►slouží k přikrytí hlavy a těla; (31) (Ekv): jídlo připravené z banánu, masa nebo ryby; (32) lid. (zápBol): láhev kořalky, pálenky; ► především singani; (33) (zápBol): šachta v dolech; 17

štidlák bělohrdlý: Biological library. [en línea] < http://www.biolib.cz/cz/taxon/id30973/>.

52

(34) ~ en plata, adj., lid. (Kol, Urug): bohatý, zámožný; (35) adj., lid. (Mex, Pan, Dom, Portor, Bol, Arg, Urug): člověk mající zácpu; (36) adj/subst. (Bol, Arg, Urug): člověk tající svůj talent; (37) (Portor): tajný policista; (38) (Portor): informátor policie; (39) lid., despekt. (Kol, Ekv): člověk skrývající zlé úmysly a názory; (40) (Bol, Par Arg, Urug): černý kůň dostihu; ► kůň, který zvítěžil, i když na to nevypadal; (41) adj., lid. (Kol): bohatý, majetný; (42) (Portor): člověk mající ucpaný nos; (43) (Portor): kohout zápasící v kohoutích zápasech bez posta; (DA). tapador, m. (1) (Chil): přehoz na hlavu, soumara; (JD). ● (2) lid. (Bol): kobereček, ubrus; dečka; (DA). tapador, -ra, m/f., lid. (1) (Bol): pěstitel cukrové třtiny, který zahrabává setbu; (DA). tapadura, f. (1) [Š: empaste] (Chil): zubní plomba; př.: tus dientes blancos, tus escasas tapaduras; ■ Syn.: empaste (Arg, Mex, Ven), obturación (Chil), pasta (Urug); (EEA, BDE). tapafunda, f. (1) (Arg, Kol): pokrývka jezdeckého sedla; (AM). tapagallo, m., vulg. (1) (Hond): kalhotky; (DA). tapagoteras, m. (1) (Guat, Salv, Nik, Kost): krycí nátěr, izolační náťer na skvrny po zatečení; (DA). tapahuecos, m. (1) (Kol): záskok, náhradník; (DA). tapahueso, m. (1) (Pan): křížek, medailonek zavěšený na černé šňůrce; ► nosí jej ženy, které na sobě mají tradiční kroj pollera; (DA). tapaje, m. (1) (výchPer): vodní plot z úzkých stébel, používaný rybáři k chytání ryb; ► druh rybolovu; (DA). tapal, m. (1) (Am): blatník; (JD). tapalayote, m. (← nah. tlapalli, „barva“+ ayotli, „dýně“) (1) (Hond, Salv), viz: cabrayuyo; (DA). tapalcate, m. (← nah. tapalcatl, „harampádí z hlíny“) (1) (Guat, Salv): nábytek; viz též: tepalcate; (MS, AM, DA). ● (2) (Guat, Mex, Sal): harampádí, krámy, zbytečnosti; (3) nepoužitelný, nepotřebný člověk; (MM). tapalcuite, m. (1) (Guat): korpulentní guatemalský strom; (MM). tapalcúa, f. (1) (Guat): žížala; viz též: tapaculo; (DA). tapaleche, m., vulg. (1) (Salv): kalhotky; (DA). tapalo, -la, adj/subst. (1) (← keč. t´apa) lid., hanl., hum. (Bol: alt/vall), viz: tacalo; (LM). tápalo, m. (Mex): dámský šál, přehoz; (RAE, AM). tapalodo, m. (1) (Per, Portor): blatník; (AM). tapamarco, m. (1) (Ekv): dveřní rám, zárubně; (DA). tapamugre, m. (1) svrchník; viz též: invernizzio. tapanca, f. (1) (Kol, Ekv, Chil, Per): houně, čabraka, ozdobná pokrývka na koně; (2) (Chil): zadek, zadnice; (AM, MM). tapanco, m. (1) [Š: desván] (Guat, Mex): půda (pod střechou); ► na venkově může sloužit jako sýpka; př.: más corriendo que andando, Tono se trepó por una escalera al universo de polvo y oscuridad del tapanco; (RR). ● (2) (← nah. tlapanko, tlapanco, tlapantli, „střecha“+ co, „v“)) (Mex, Guat): půda užívaná na uskladnění harampádí a osiva; ■ Var.: tabanco; (3) (Guat, Mex): (o domech) půda, která se používá pro uschování věcí; (4) (Mex): manželské lože; (5) el enano del ~ (Mex): fiktivní osoba, která vzbuzuje strach; (6) (Mex): neodůvodněný strach nebo obava obecně; (MS, AM, MM). ● (7) (Mex): komora; viz též: baulera; (EEA). tapandepe, adj/subst., lid. (1) (výchBol): ochránce; člověk, který někoho kryje, omlouvá jeho chování, brání ho; (DA). tapao, m. (1) viz: tapado; (RR). ● (2) (szEkv): typické jídlo ekvádorského pobřeží; ► připravuje se z rajčat, cibule, zeleného banánu, většinou z hovězího nebo vepřového masa naloženého v česneku, soli, pepři, kmínu a poté usušeného na slunci; v oblasti Costa Esmeralda; (DA). tapaojo, m, venk. (1) (Per): ozdobná čelenka na uzdě; ► většinou z barevné vlny a s ozdobnými střapci; dává se mulám a dalším soumarským zvířatům; (DA). tapaojo(s), m. (1) (Kol, Hond, Ven, Mex, Per, Nik): postranní klapky na oči (pro muly, koně, dobytek); ► přidělávají se koženým řemenem na uzdu nebo postroj; př.: el tapaojos es otro de los aperos de suma utilidad para el llanero; (RAE, MM, BDE). tapaondas, m. (1) (Salv): dalekohled, teleskop; kukátko; zvětšovací sklo; (DA). tapaoreja, m. (1) (Pan): korálková ozdoba (tembleque) překrývající ucho; ► zdobí se ním ženy, které na sobě mají tradiční panamský kroj (empollerada); (DA). 53

tapapatio, m. (1) (Chil): ozdobná předokenní zástěna; (MM). tapapecho, m. (1) (Chil): dlouhý řez tmavočerveného hovězího masa různé tloušťky získávaný z hrudi zvířete; (RAE). tapapié, m. (1) (Mex): způsob výsevu kukuřice; ► semeno se vloží do jamky, zasype se hlínou a následně udusá nohou; (2) udupání, udusání; (MM). tapaportillos, m. (1) (Chil): dráteník; (JD). tapaquiahue, m. (← nah. tlapaquiahui, „nepřetržitý déšť“) (1) (Mex): období vytrvalých dešťů; (DA). tapar(se), tr/intr/zvrat. (1) tr. (Per): zastavit míč a zabránit tím gólu; př.: el rubio hacía de arquero en un garaje, el moreno le disparaba con una pelota de fútbol flamante; ‛tapa ésta, Pluto’; (2) zvrat. (Ven): zastavit, či vyhnout se jakékoli ráně; př.: yo no vengo a faltarle al respeto, don;pero quiero aprender a taparme una punta de las de su abuelo de usted; (RR). ● (3) ~ los hoyos, tr. (Mex): přijít s křížkem po funuse; (AM). ● (4) tr. (Am): přikrýt se, zachumlat se do deky; (5) tr. (Chil, Per, Bol, Par, zápArg): zaplombovat zuby; (6) (Kol): rozmačkat, rozdrtit, zničit; (7) tr. (Chil): urazit někoho, nadávat někomu, zahrnout někoho urážkami, nadávkami; (MM, JD, DA). ● (8) (Am): vyspat se se ženou, souložit; př.: tapar a una mujer; (9) ~ el ojo a una persona (Am): vrazit komu ránu do oka; (10) zvrat. (Kol): nadělat si prachy; (JD). ● (11) intr/zvrat., lid. (zápKol): obohatit se, zbohatnout; (12) intr/zvrat., lid. (Kub): nenechat si líbit narážky; (13) tr., lid. (Bol): sklidit stánek; (14) tr., lid. (Bol): zajistit si výhru sázky; ► v kohoutích zápasech; (15) tr. (Portor): vsadit proti někomu; ► v kohoutích zápasech; (16) intr/zvrat., lid., vulg. (Portor, Urug): mít zácpu; (17) ~ el pico (Hond, Bol, Par): zavřít zobák, zmlknout; (18) ~ el sol con un dedo1 (Mex, Nik, Kost, Dom, Kol, Per, Bol, Chil, Par): popírat nepochybně spáchaný čin; (19) ~ el sol con un dedo2 (Mex, Nik, Kub, Kol, Ekv, Chil, Urug): nemít k dispozici dostatek prostředků k dosažení cíle; (20) ~ el sol con un dedo3 (Par): snažit se skrývat, zatajit; (21) ~ hoyos, lid. (Nik, Chil): opravit, napravit chyby a omyly; (21) ~ la letra (Kub): zbavit se zbytečných řečí o své sexuální orientaci; ► tak, že má člověk heterosexuální vztah; (22) ~ le el ojo al macho1, lid. (Mex, Hond): popřít svou vinu; (23) ~le el ojo al macho2 (Mex, Hond): skrývat něco, co se nedá; (24) ~se con a misma chamarra (Guat), viz: protegerse con la misma cobija; (25) ~se con la misma cobija, lid. (Hond, Salv, Nik, Kost, Kol): krýt si záda; (26) ~se de plata, lid. (zápKol): zbohatnout; (DA). tapar, tr., hovor. (1) ~ el Sol con un dedo (Mex): snažit se zbytečně skrýt něco notoricky známého; ► mex. argot caliche; (DEUM). tapara, adj/subst. (1) f. (Ven, Arg): nádoba z plodu tykve; jícaro nebo taparo (Crescentia cujete); ► slouží k uchovávání tekutin; viz též: totuma; (2) vaciarse alguien como una ~, hovor. (Ven): vyklopit všechno; př.: se vacía como una tapara (vyklopí všechno, co ví); (RAE, AM, BDE, DA). ● (3) (Ven): kalebasová tykev; (JD). ● (4) lid. (zápVen): nešikovný, těžkopádný, nemotorný, tupý; viz též: ignoratón; (5) (Ven): plod stromu taparo; (6) lid. (zápVen): chytrý, inteligentní; (DA). tápara, f. (1) (výchKol): rybářské zařízení; ► k rybaření ve sladkých vodách; (DA). taparaco (taparacu), m. (1) (Bol): motýl; viz též: fraile; (DA). taparacu, m. (1) (← keč. thaparaku, „druh motýlů“) (Bol: alt/vall ), viz: taparancu, taparaco; (LM, DA). taparancu, m. (1) (← keč. thaparanku, „druh motýlů“) (Bol: alt/vall): druh nočních motýlů; ► měří až 15 cm; mají barvu tmavé kávy s tóny šedé nebo krémové, tělo je chlupaté a oči jsou velké; larvy jsou nebezpečné z důvodu zamoření plodin, v domácnostech symbolizují smrt; ■ Syn.: alma quepi, fraile; (2) lid. (Bol: Or): žebrák; ■ Var.: taparacu; (LM). taparazo, m., lid. (1) (Ven): rána, bouchnutí; (JD, DA). taparear, tr., hovor. (← tapara „nádoba“) (1) (Ven): něco tajit, skrývat; (RAE). ● (2) zbavit někoho nutkání k opíjení se; (AM). tapareo, m., lid. (1) (Ven): utajování, skrývání; (DA). taparero, m. (1) (Ven): pomluva, klep, drb; (AM). ● (2) (Ven): motanice; (JD). taparo, -ra, adj/subst. [Š: güira] (1) (Ven): lagenárie, divenice; ► tropický strom z čeledi trubačovité (bignoniaceae) dorůstající 4-5 m, s křivým kmenem a řídkou korunou; listy jsou velké, srdcovité posazené naproti sobě; květy jsou bělavé, vyrůstají z úžlabí a zapáchají; plod je protáhle kulovitý, různé velikosti, s tvrdou slupkou a bílou dužinou; uvnitř jsou černá semena; 54

rozpůlené plody se používají jako hrnky, talíře, umyvadla apod.; (RAE). ● (2) lid. (Ven): velmi inteligentní člověk; (AM). ● (3) (Ven): kujeta hruboplodá (Crescentia cujete); ► strom s plody kulovitého tvaru; viz též: jícaro; ■ Syn.: güiro, hibuera, higüero, totumo; př.: debajo de una mata de taparo; (MM). ● (4) (Ven): chytrák, otevřená hlava; (5) kalebasa; (JD). ● (6) ~ (táparo) adj., lid. (Kol): nešikovný, těžkopádný, nemotorný, tupý; viz též: ignoratón; (7) (Kol), viz: migucho; (DA). táparo, adj/subst. (1) m. (Kol): jednooký člověk; (2) paličák, umíněnec; (AM). ● (3) (stř a zápKol): hubený a nevzhledný kůň; (4) adj/subst., lid. (Kol): paličatý, nemotorný člověk, nešika; (5) (stř a výchKol): kujeta hruboplodá18 (Crescentia cujete); ► rostlina z čeledi trubačovitých; strom vysoký až 8 m, má obkopinaté listy, zelenavé květy vyrůstají z kmene nebo na větvích; kulovité plody zelené barvy se využívají jako nádoby; (DA). taparroca, f. (1) (Bol): střešní plachta kamiónu nebo dodávky; ► bol. argot coba; (HB). taparrosca, f. (1) (Mex, Nik, Kol, Ekv): plastové víčko, uzávěr; (DA). taparrotos, m. (1) (Portor): nekvalifikovaný pracovník, podřízený; (DA). tapasilla, f. (1) (Pan): nepromokavá plachta; ► chrání sedlo a osobní věci při cestování; (DA). tapasol, m. (1) (Hond): slunečník; (DA). tapate, m. [Š: estramonio] (1) (← nah. tlapatl, „léčivá rostlina“) (Hond, Kost, Mex, StřAm): durman obecný Datura stramonium; ► keř až 90 cm vysoký; má velké tmavé listy a bílé trychtýřovité květy; plod má velikost vejce, je nazelenalý a pokrytý ostny, zapáchá a má hořkou chuť; je toxický a využívá se v tradiční medicíně; ■ Var: tapacle, tápate, tempacle, tempate, tepate, tlapacle, tlapate, tlápate; ■ Syn.: chamico; (RAE, MS, DA, SOP, MM). tápate, viz: tapate; (MS). tapatío, -tía, adj/subst. (1) adj. (Mex): guadalajarský, pocházející z Guadalajary; ► Guadalajara je hlavní město státu Jalisco; (2) m. (Mex: Guadalajara): termo nádoba na placky; (3) hacer ~ (Mex): zranit někoho v obličeji; (AM). ● (4) adj. pocházející z Jalisca; (5) jarabe ~ lidový tanec typický v oblasti Jalisca; (MM). ● (6) m/f., hanl. (Mex): rodák z Guadalajary; (JD, AHM). ● (7) adj/subst., lid. (Mex): obyvatel města Guadalajara; ■ Syn.: guadalajarense, guadalajareño; (DA). tapavergüenza, f. (1) (Mex): různé druhy akácií; (MM). tapayagua, f. (← nah tlapaquiahui, „častý nepřetržitý déšť“) (1) venk. (Hond, StřAm, Mex, Salv): mrholení, mžení; (RAE, AM, MM). ● (2) mrak, ze kterého silně prší; (AM). tapayagüe, m. (1) (StřAm), viz: tapayagua; (AM). tapazancudo, m. (1) (Portor): moskytiéra; (DA). tapazo, m., hovor. (1) (Hond): překvapivá zpráva; (2) lid. (Hond): panák, hlt, doušek, lok alkoholického; viz též: copetín; (RAE). ● (3) (Hond, Nik): pomlouvání, klepy, drby; (4) (Hond): urážka, potupa; (5) (Hond): velké sousto, kousnutí; (6) (Salv): rána přes pusu; (DA). tapazón, f. (1) (Salv): zacpání, ucpání cesty; ► zejm. ucpání nosu; (DA). tape recorder, m. (← angl. tape-recorder) (1) (Arg): magnetofon; (MS). tape1, adj/subst. (← guar. tapé, „cesta; místo; rodina; souhrn domorodé mluvy“) (1) m., venk (Arg, Urug): člověk s indiánskými rysy a tmavou pletí, robustní malé postavy; (RAE, AM, MM, DA). ● (2) adj/subst., hovor., lid. (výchBol): muž, kterému nerostou vousy; (DA). ● (3) el jornal del ~ (Arg): mizerná mzda; (AM). ● (4) (Arg, Urug): indián Guaraní, který v 16. stol. obýval území ostrova Santa Catalina v Brazílii; ► provincie indiánů tapes se v 16. a 17. století rozkládala na současném území států Santa Catarina a Rio Grande do Sul v Brazílii; tam začínala cesta, která spojovala guaraníes z atlantického pobřeží s jejich bratry z Guairá a z Paraguaye; (MM). ● (5) adj. (Arg): guaraniský; (6) m. (Kub): záminka; (JD). tape2, m. (← angl. tape) (1) (US, Hond, Nik, Kub, Pan, Portor): přilnavá izolační páska; (MS, DA). ● (2) (LaPla), viz: video-tape; (3) (US, Portor): magnetofonová páska; (MS, MM). tapeada, f., hovor. (1) (Hond): urážka; (RAE). ● (2) (Hond): napomenutí, vynadání; viz též: aguaje; (3) (Hond): tvrdé potlačení, útlak; (DA). tapeado, -da, adj. (1) (Hond, Salv): ucpaná cesta, kanál; (2) (Salv): člověk s ucpaným nosem; (DA).

18

kujeta hruboplodá: Botany. [en línea] .

55

tapear(se), tr/intr/zvrat. (1) tr. (Hond): urazit někoho; i zvrat.; (RAE). ● (2) intr/zvrat. (Salv): nachladit (se), nastydnout; (3) tr. (Hond): přemlouvat někoho; (DA). tapear, tr/intr., lid. (1) (Hond): kecat, tlachat; viz též: lengüetear; (2) tr., lid. (Hond): urazit (se), rozzlobit (se); viz též: negrear(se); (DA). tapegua, f. (← nah. tlapeualli) (1) (Hond): obdélníková nebo čtvercová past vytvořená z prutů sloužící k lovení zvířat; (RAE). ● (2) (Hond): oka, past, tenata; (JD). tapeite, m. (1) (Mex): vinné loubí, treláž; (DA). tapeque (tapequi), m., lid. (1) (Bol): potřeby, náčiní, vybavení na cestu; (AM, JD). tapequi, m. (1) (výchBol), viz: tapeque; (DA). tapequearse, zvrat. (1) vybavit se na cestu; (AM). tapera, f. (← guar. tapera: tapé, „místo“ + re, „minulá záležitost“) (1) (StřAm, JižAm kromě Per, Chil): zříceniny vesnice; (2) (JižAm kromě Perú, Stř Am): ruina; ► zřícené, opuštěné, zchátralé obydlí; (RAE, MS, AM). ● (3) (LaPla): osoba, která rychle zestárne; (4) (andar) de ~en galpón (Arg, Urug): chodit sem a tam; chodit, posílat od čerta k ďáblu (MS, JD). ● (5) (Arg, Urug): opuštěný zchátralý statek; (MM). ● (6) lid., despekt. (Arg, Bol, Urug): chatrč, chajda; př.: los gauchos, que hasta entonces habían vivido en libertad, … debieron abandonar tapera y familia, para ir a defender la frontera; (7) (Am): opuštěná místnost; (8) zbořeniště; (JD, BDE, DA). tapero, m., lid. (← keč. thapa, „hnízdo“) (1) (Bol: Pn): místo ke snášení vajíček; (LM). taperón, m. (1) (Bol): trosky zchátralého velkého domu; (MS). tápers, x. (1) plastová krabice na jídlo; viz též: tupper; (EEA). tapescle, viz: tapesco; (MS). tapesco (tapeshco, tapexco), m. (← nah. tlapechtli, tapextli „postel“) (1) (StřAm, Mex): druh rohože sloužící jako postel nebo umístěná ve výšce jako odkládací plocha (např. v kuchyni) nebo jako vestavěná police na nádobí; (RAE, MS, AM). ● (2) (Mex): podnos, tác používaný pro hnětení těsta apod.; ■ Var.: tapescle, tapeste, tapestle, tapezcle, tapezco, tapezte, tapeztle; (MS). ● (3) (Am): kavalec; pryčna; rohož; (JD). ● (4) (Hond, Salv): stůl z dřevěných tyčí svázaných liánou bejucos; (5) (Salv): otec; (DA). tapeshco, m. (1) (Guat): rohož; viz též: tapesco; (DA). tapesqueada, f., lid. (1) (Salv): výprask; viz též: apaleadura, -ada, golpiza; (DA). tapesquear(se), tr/intr/zvrat. (1) tr. (Salv): mlátit, bít, udeřit někoho; (2) intr/zvrat. (Nik): lehnout si na rohož (tapesco); (DA). tapesquillo, m., hovor. (1) (Hond): hovězí hřbet; (RAE). ● (2) (Mex): malá police sloužící jako věšák na kuchyňské náčiní; (3) (Mex): deska sloužící jako stůl; (MS). tapeste (tapestle) (1) (Salv, Mex), viz: tapesco; (MS, AM). ● (2) (Mex): dřevený tác k mísení, hnětení těsta; (AM). tapestry, m. (← angl.) (1) (Arg): silná látka vzhledu pytloviny používaná k pokrytí nábytku, čalounění; (MS). tapetao, m. (1) (Kol: Riohacha): vydělaná kůže; ► odlišná od soche; (AM). tapete, m. (1) (Kol, Mex): koberec, kobereček; (2) ~ (de entrada) (Mex, Kol, Chil, Par): rohožka; (BDE). ● (3) kobereček do auta; viz též: alfombra; (EEA). ● (4) ponerse de ~ (Mex): chovat se úslužně, podlézat někomu; (5) viz: ponerse el tapete; (6) (Mex, Nik, Kol, Bol): pevná vlněná látka; viz též: alfombra; (7) (Salv): deska postele sloužící jako matrace; ► většinou z bambusových proužků; (8) (Portor): skrývání někoho nebo něčeho; (9) bajo el ~, adj/adv., lid. (Nik, Per, Bol, Chil, Urug): utajený, skrytý, za zády, bez povšimnutí; (10) por debajo del ~, adv., lid. (Kub): utajeně, skrytě, za zády, bez povšimnutí; (DA). tapeteado, -da, adj. (1) (Ekv): rozmarný, náladový; umíněný, paličatý; (AM). tapetí (tapití), m. (1) (Bol, sevArg): králík lesní19 (Sylvilagus brasiliensis); ► hlodavec z čeledi zajícovitých, dlouhý až 30 cm, má šedivý hřbet, břicho bílé, zátylek a tlapky hnědé s červeným nádechem, dlouhé zaoblené uši, malý ocas; ■ Syn.: conejo muleto; (DA). tapetusa, m/f. (1) m. (Kol): pašovaná kořalka; ► láhve, do kterých se kořalka stáčí, mají uzávěr z vřeten kukuřičných klasů; (AM, MM). ● (2) f., lid. (Kol): kořalka; viz též: mataburro; (3) (Kol): pašovaná kořalka, domácí pálenka; ► špatné kvality; (DA). tapexco, m. (1) (Guat, Hond, Salv, Nik), viz: tapesco; (DA). 19

králík lesní: Biological library. [en línea] .

56

tapezcle (tapezco, tapezte, tapeztle), viz: tapesco; (MS). tapi, m/f., lid. (1) (Nik, Salv): opilý, namazaný; viz též: enchichado; (DA). tapia, f. (← keč.) (1) (Arg: Catamarca, Santiago, Tucumán): špatná předzvěst, znamení; smůla, neštěstí; (AM). ● (2) (Arg): ovocný strom Crataeva tapia; (MM). tapiado, -da, adj/subst. (1) (Ven): o člověku: pohřbený hluboko pod zemí, stavbou nebo její částí; (RAE). ● (2) lid. (szPer): pomatený, poblouzněný, očarovaný člověk; (DA). tapialar, tapiar, tr. (1) (Ekv): obezdít, obehnat zdí; viz též: atapialar; (AM, JD). tapialera, f. (1) (Ekv): zeď; ohrada; stěna; (AM). ● (2) venk. (Bol, střEkv): šalunk; ► tesařské bednění ke stavbě zdi; (DA). tapialero, m. (1) (Kol, Arg, Ekv): stavitel zdí, stěn; viz též: tapialar, tapialera, tapiero; (AM, MM). tapiero, m. (1) (Kol): stavitel zdí; (MM). tapieté, m. (1) (Arg): ind. kmen (los tapietés); jeho příslušník; ► mluví jazykem chiriguano; (2) příslušné adjektivum; (EA). tapiete, m. (1) (Bol): ind. jazyk ze skupiny tupíguaraní; ► 29 mluvčích (2001); hrozí mu zánik; (2) stejnojmenný kmen; (3) příslušné adjektivum; (EA). tapichí, m. (1) (Arg: vnitrozemí, Bol): nenarozené tele; (AM). ● (2) (Urug, svArg): mrtvě narozené zvíře; (3) (svArg): kožená brašna; ► používá se k uskladnění a přepravě maté (yerba mate); (DA). tapilla, f. (1) (Chil, Bol): část podpatku, která ho chrání před opotřebováním; (RAE). tapín, f. (← lunfardo/vesre: pinta) (1) (LaPla): pěkný nebo hezký vzhled, vzezření; ► přehození slabik, viz: vesre (← al revés); (NET). tapiña, f. (1) (Salv): skrýš; ► předmět zakrývající ukradenou věc; (DA). tapiñar, tr. (1) (Kub): skrývat, zatajit něco; (2) (Salv): schovat něco ukradeného; (DA). tapiñarse, zvrat. (1) (Kub): zalézt, schovat se; (JD). tapinear, intr. (1) (Nik): nasávat; ► požívat alkoholické nápoje (v řeči mladých); (RAE). tapinga, f. (1) (Chil): popruh, lano spojující tažné zvíře s ojnicí; ► zabraňuje tomu, aby se povoz převážil a spadl dozadu; (2) houně, která se použije místo sedla; (MM). tapioca, f. (← guar. tipiog, típí´ág, „sýřenina smícháná s maniokem“) (1) (Am): bílý škrob a granuláda získávaná z kořene manioku nebo juky; ► používá se k přípravě polévky; v americké i evropské kuchyni; (2) výše zmíněná tapioková polévka; (RAE, AM, MM). ● (3) (Mex): hořká juka; ► výraz se objevuje v brazilské portugalštine od roku 1587, později přešel a rozšířil se do americkě španělštiny; (MM). ● (4) (← tup.) (Am → Š) (Am): ságo; ► škrobovitý prášek získaný z kmenů ságovitých palem; (BDE, NET). tapiosí, m. (1) (výchBol): hmyz z čeledi světluškovitých Pyrophorus phosphorescens; ► hmyz dlouhý až 2 cm, černé až červenohnědavé barvy, v oblasti zadečku světélkují; neztratí se tak svému partnerovi při nočním letu; (DA). tapir, m. (← tupí tapira) (1) [Š: Tapirus terrestris] (Am → Š) tapír; ► savec střední velikosti z Asie a Jižní Ameriky řádu lichokopytníci Perissodactyla; ► velikosti divočáka; tvarem těla připomíná prase; má čtyři prsty na předních a tři prsty na zadních končetinách a protáhlý trubkovitý čenich; jeho maso je jedlé; (RAE, BDE, NET). ● (2) (← guar. tapir „montesino“) Tapirus americanus; ► má mohutné tělo jako divoké prase, ale kratší nohy; Španělé nejdříve používali názvy anta a gran bestia, nakonec ale převládlo domorodé označení; (MM). ● (3) (Nik): zvláštní policejní jednotka; (DA). tapiramo, m. (1) lid. (Ven): druh hrášku hojně využívaný ve venkovské kuchyni; (2) hrách Lablat vulgaris; (MM). tapirulazo, m., lid. (1) (Hond, Salv): panák (kořalky); viz též: morterazo; ■ Syn.: tapirulo; (DA). tapirulero, -ra, adj/subst. (1) (Salv): zloděj okrádající opilce; (DA). tapirulo, m., lid. (1) (Hond): panák (kořalky); viz též: morterazo, tapirulazo; (DA). tapirulo, -la, adj/subst., lid. (1) (Nik): opilý, namazaný; viz též: enchichado; (DA). tapis, m., lid. (1) (Salv, Hond): nápoj; hlt, panák; př.: para celebrar tengo ganas de echarme un tapis de whiskey; ► slang; viz též: copetín; (RF, DA). ● (2) (Hond, Salv): alkoholický nápoj, kořalka; (DA).

57

tapisca, f. (← nah. tla, „věc“ + pixca, „sklízet kukuřici“) (1) venk. (Mex: Tabasco, StřAm): sklizeň kukuřice; (RAE, MS, MM, DA). ● (2) (Mex: Chiapas): ruční sklizeň kávy; ■ Var.: chapisca, tapisque, tapixca, tapizca, pisca; (MS, AM). tapiscador, m. (1) (Mex, Nik): člověk, který na poli sklízí úrodu kukuřice; (MS). tapiscar, tr/intr. (← nah. pixca, „sklízet kukuřici“; tlapixcan „sýpka“) (1) tr. (Salv, Guat, Hond, Nik; Kost, Mex, StřAm): sklízet kukuřici; ► odřezávat klasy; (2) (Mex, StřAm): sklízet úrodu; viz též: piscar; ■ Var.: tapixcar; tapizcar; (RAE, MS, AM, MM). ● (3) (Am): odzrnit palice kukuřice; (JD). ● (4) tr., lid (Hond): krást, okrást; viz též: ladronear; (5) intr., lid. (Salv): souložit; viz též: jinetear; (DA). tapisque, m. (1) sklizeň; viz též: tapisca; (MS). tapisqueado, -da, adj. (1) (Salv): osahaná, ohmataná věc; (DA). tapisquear, tr. (1) (Salv): sahat na něco, ohmatat něco; (DA). tapita, f., lid. (1) (Nik): zadek, zadnice; viz též: fundamento; (2) (Kub, Per): patník; ► součást podpatku; (3) (Salv): podpatek; podrážka; (4) (Hond), viz: anchor; (5) (Guat, Nik, Bol, Par, Urug): korunkový uzávěr lahví, pivní zátka; (6) (Guat): panenská blána, hymen; (7) (Portor): zátka, plíšek, na kterém si závislý člověk připravuje drogy; (DA). tapití, m. (← guar.) (1) (Arg, Par): zajíc Lepus brasiliensis; ► žije v oblasti Brazílie a v povodí Río de la Plata; výraz používán především bilingvními obyvateli, kteří mluví jazykem guaraní; viz též: tapetí (Bol, Par); (MM, DA). tapixca, f. (1) sklizeň; viz též: tapisca; (MS). tapixcar, viz: tapiscar; (MS). tapiz, m. (tapiza, f.) (1) spíš pl. (Ven): druh hráze; ► vyrobená z kůlů, slámy a bahna; slouží k uchování vody v napajedlech na vodních tocích; př.: yo creo que lo primero que hay que hacer es volver a poner los tapices en los bebederos de antes y acostumbrar el ganado a que no busque los del vecino; (RR). ● (2) m. (Guat): chlast, alkohol; př.: se terminó el guateque en cuanto empezó a escasear el tapiz; ► slang; (RF). ● (3) m. (Portor): potah sedadla, opěradla; (DA). tapiza, f. (1) viz: tapiz; (RR). tapizador, -ra, m/f. (1) (Mex, Ekv, Bol): čalouník; (DA). tapizca, f. (1) sklizeň, viz: tapisca; (MS). tapizcar, tr. (Hond, Salv, Nik): sklízet; viz též: tapiscar; (MS). tapizón, m. (1) (Per, Bol, Ekv): koberec; (DA). tapo, m. (1) (Salv): obal na marihuanu z toaletního papíru; (DA). tapojazo, m., lid. (1) (Guat): panák (kořalky); viz též: morterazo; (2) (Guat): rána uzdou s klapkami (tapojo); (3) (Salv): průtrž mračen, bouřka; (DA). tapojiada, f., lid. (1) (Salv): výprask; viz též: apaleadura, -ada; (DA). tapojiado, m. (1) (Salv): muž s maskou, který se účastní typického tance Cacaopera; (DA). tapojiar, tr. (1) (Salv): zmlátit někoho; (DA). tapojo, m., venk. (1) (Guat, Salv, Nik): klapky na oči pro koně; ► přidělávají se koženým řemenem na uzdu; slouží k tomu, aby se kůň nevylekal; (DA). tapolcate, m. (1) (Guat, Salv), viz: tepalcate; (AM). ● (2) kus jakékoli hliněné nádoby; (3) krámy, harampádí; (MM). tapón, -na, adj/subst. (← fr.) (1) m. (Arg, Urug, Bol): špunty na kopačkách, sportovní obuvi; (2) botar alguien el ~ (Kost): být naštvaný, rozzuřený; (RAE). (3) adj. (Pan, Par, Urug): bezocasý; (4) m. (Pan): mřížkovaná past k lovení ptáků; (AM, MM). ● (5) hovor. (Kub, Chil, Mex): elektrická pojistka; př.: hubo un corto y se fundieron los tapones; (6) (Chil): špunt (o malé osobě); (7) ~ de bañadera (Kub): mrňous, špunt; (JD, BDE). ● (7) m. (Portor/US): dopravní zácpa; (SUS). ● (8) poklice kola; viz též: taza; (EEA). ● (9) m., lid., despekt. (jižHond, Salv, Nik): homosexuál, gay, teplouš; viz též: culero; (10) (jižHond, Salv, Nik): zženštilec, změkčilý člověk; viz též: culero; (11) írsele los ~s, m., lid. (Ven): ztratit o něčem ponětí; (12) sacar el ~, m. (Mex): být poslední kapkou v poháru trpělivosti; (13) (Salv): přítel, snoubenec; (14) vulg. (Hond): panenská blána, hymen; (15) (Pan): past, lapák na holuby v podobě klece; (16) con los ~es de punta, adj/adv., lid. (Arg, Urug): agresivně, energicky; (17) ~ de chilero, subst., despekt. (Kost), viz: chapaneco; (DA). taponamiento, m. (1) (Bol): dopravní zácpa; (DA). taponaso, m. (1) dopravní zácpa; viz též: taponazo; (RR). 58

taponazo, m., hovor. (1) (Arg, Urug): naprostý úspěch; (2) lid. (Urug, Par, Bol, chil, Arg): ve fotbale: silná rána, kop; (RAE). ● ~ (taponaso) (3) [Š: embotellamiento] (Portor): dopravní zácpa; př.: Dalia tardaba en llegar, seguramente estaría metida en el taponazo de la Muñoz Rivera; (RR). ● (4) (Am): gól, branka; bomba, prudká rána; (JD). ● (5) (Urug): rána pěstí; (6) como ~, adv., lid. (Arg, Urug): velmi rychle; (DA). taponeado, -da, adj. (1) (Nik, Kost, Bol, Urug): uzavřený, zašpuntovaný otvor; (2) (Hond): ucpaná věc; (DA). taponear(se), tr/intr/zvrat. (1) tr. (Chil, Kub, Urug, Mex, Hond, Nik, Kost, Per, Bol): ucpat, zazátkovat; (RAE, DA). ● (2) (Am): šoustat, souložit; (JD). ● (3) intr., i zvrat., lid. (Salv): souložit; viz též: jinetear; (4) intr., i zvrat. (Mex, Kost, Bol, Chil, Arg, Urug): ucpat se, zatarasit se; (5) tr. (Bol): bránit ve fotbale; (6) lid., vulg. (Nik): mít zácpu; (7) intr. (Salv): soulož mezi homosexuály; (DA). taponeo, m. (1) (Bol, Urug): překážka, ucpání; (DA). taponudo, -da, adj. (1) (Guat): o člověku s ucpaným nosem; (DA). tapora, f. (1) (Bol): slepice s chocholkou; (AM). taposo, -sa, adj/subst. (1) (← keč. thapa, „hnízdo“) lid. (Bol: Valleg): nepořádný člověk, bordelář; (LM). taposo, m. (1) (Bol): neupravený člověk; (MS). tapota, f. (1) (Guat): sprosté slovo; (DA). tap-room, m. (← angl.) (1) (Chil): část hostince kde se skladují láhve s likérem; (MS). tapu, m. (1) ~ con gaver (Bol): homosexuál; ► přesmyk slabik: vesre; bol. argot coba; (HB). tapucho, -cha, adj. (1) (Chil): bezocasý; s useknutým ocasem; ► zvláště o drůbeži; (AM, MM, JD). tapudo, -da, adj/subst. (1) hovor. (Salv, Hond, Nik): netaktní, indiskrétní; (2) (Salv): člověk s velkými ústy; (3) [Š: petulante] (Salv): domýšlivý, nafoukaný; (RAE, DA). ● (4) m/f. (Nik): prolhaný člověk; př.: ese maje es un tapudo, dice que viaja todos los años fuera del país; la tapuda de Teresa anda con el cuecho que su jefa es lesbiana; ► slang; (RF). ● (5) m., adj. (← keč. thapa, „hnízdo“) lid. (Bol), viz: suncas; (LM). ● (6) ser ~1, adj. (Hond): být sprosťák, hulvát, neomalenec; (7) ser ~2 (Nik): obvinit koho; (8) (Hond, Salv): sprostý, neomalený; (DA). tapujar, tr., lid. (1) (Par): podvést, okrást někoho; (DA). tapujero, -ra, adj/subst. (1) (Salv): pašerák, pašerácký; (DA). tapuer, f. (← puerta) (1) (Arg): dveře; (2) (Arg): vchod; ► přehození slabik, viz: vesre (← al revés); (NET). tapuer, m. (1) (Bol): dveře; ► přesmyk slabik: vesre; bol. argot coba; (HB). tapujar, tr. (1) (Arg, Par), viz: capujar; (MM). tapujera, f. (1) (Guat): pašeračka; (JD). tapujero, m. (1) (Guat): pašerák; (AM). tapujo, m. (1) (Par): pokrytectví; (JD). tapuru, m. (1) (výchBol): strom z čeledi pryšcovitých Sebastiania brasiliensis; viz též: lecherón; (DA). tapus, f., pl., vulg. (← putas) (1) (Per): děvky, kurvy; ► přehození slabik, viz: vesre (← al revés); (NET). tapuso, -sa, adj., lid. (1) (Portor): bezocasý; ► o ptácích; (AM, DA). tapuya, m. (←guar.) (1) (Arg): indián nepatřící ke kmeni guaraní (na severozápadě Argentiny); ► indiáni Guaraní nazývali tapï i „otrok“ válečné zajatce a ostatní kmeny, které byli podmaněny; (MM). tapweyokwaka, f. (1) ind. kmen; viz též: arabela; (XX) taque¡!, citosl., lid. (1) (Kol): bum, bác; viz též: ¡bum!; (DA). taqueada, f. (1) lid. (Kol): přísně pokárat; (2) (Hond): jídlo jehož základem je kukuřičná placka (taco, tortilla); (DA). taqueado, m. (1) (Per): drcení, tření semínek ve hmoždíři; (DA). taqueado, -da, adj. (1) lid. (Salv, Hond, Kost, Pan, Kol, Per, Bol, jzArg): nacpaný jídlem, nasycený; (RAE, DA). ● (2) lid. (Kol): plný, zaplněný; př.: … nos consiguieron una mesa así, chiquitica debajo de la escalera, porque todo estaba taqueado; (BDE). ● (3) (Hond, Salv): ucpaný, zatarasený; (4) (Hond): potetovaný; ► člen gangu; (DA). 59

taqueador, m. (1) (jzBol): dřevěný nabiják; ► tyčka k upěchování dynamitu a úcpávky nálože ve vývrtu (taco de barro); (DA). taquear(se), tr/intr/zvrat. (1) intr. (Arg, Hond, Salv, Nik, Portor, Ekv, Per, Bol): dát úder (v biliáru nebo pólu); (2) (Arg): použít pálky na pólo; (3) (Mex): jíst kukuřičné placky; viz též: taco; (4) tr., lid. (StřAm, Bol, stř a sevKol, Chil, Ven, Per, Mex, szArg): nacpat, naplnit; ucpat; (5) intr., i zvrat., lid. (Hond, Salv, Nik, Kol, Kost, Bol): ucpat se (potrubí); ► především zbytky; (RAE, AM, MM, JD, DA). ● (6) intr. (Par; Arg, Chil): chodit a klapat podpatky; př.: de pronto entra Muleque taqueando muy excitado; (7) tr. [Š: obstruir; llenar] (Kost, Kol): zacpat; ucpat; utěsnit; př.: una chichera espantosa llena de borrachos decrépitos y vomitadas y escupitajos y un orinal taqueado desde tiempos inmemoriales; (RR). ● (8) tr. (StřAm, Kol, Chil, Per, Ven, Mex): zaútočit na někoho střelnou zbraní; (9) zvrat. (Kol): obohatit se, zbohatnout, nadělat si prachy; (10) intr., lid. (Arg, Mex, Per Ekv, Bol): hrát kulečník; (11) (Kub): oblékat se s přepjatou elegancí, jako švihák nebo taco; (AM, MM, JD). ● (12) tr/zvrat., lid. (Mex, Hond, Salv): jíst, nacpat se; viz též: empacar(se); (13) (Per, Arg): trénovat si údery pálkami na pólo; (14) intr., i zvrat., lid. (Nik, stř a sevKol, Bol): naplnit se, nacpat nádobu nebo prostor; (15) tr., lid. (Bol, Chil): stlačit, upěchovat dynamit do navrtané díry pomocí nabijáku (taqueador); ► používá se v dolech; (16) lid. (Ekv, Bol): nabít brokovnici, pušku; (17) (Ekv): zatloukat tyčí; (18) intr., i zvrat., lid. (Hond): nasytit se; (19) tr., lid. (Kol, Kost, Bol): být něčím ucpaný; ► především zbytky; (20) intr. (Mex, Hond, Salv): jíst kukuřičné placky (tacos, tortillas); (21) tr. (Per): drtit lusky a semínka; ► především rostliny taya; (22) tr. (Salv): ubalit joint; (23) intr., i zvrat. (Hond): potetovat se; (24) tr., lid. (Portor): podpořit, bránit, chránit; (26) tr. (Portor): změnit směr plavby; (DA). taqueo, m. (1) (Arg): práce s pálkou na pólo; (RAE). ► (2) (Am): podupávání; sražení podpatků; (JD). ● (3) (Arg): zručné ovládání pálky na pólo; (4) lid. (Bol): stlačení dynamitu nabijákem (taqueador); (5) (Hond): ucpání kanálu, potrubí; (DA). taquera, f. (1) (Chil): hrábě používané na polní práce; (MM). taquería, f. (1) (Kost, Mex): stánek s tortilami; stánek s jídlem; př.: es la taquería cercana que a esta hora empieza a recibir los aluviones de clientes; viz též: taquero;… a medida que avanza el día en los comales de las taquerías cercanas a la catedral; (RR, BDE). ● (2) (Kub): neformálnost, troufalost; (3) podraz, podfuk; (AM). ● (4) (Arg): komisařství; př.: se llevaron a Douglas y Román a la taquería para interrogarlos; ► slang; (RF). taquero, -ra, m/f. (1) (Mex, Guat, US): výrobce, prodavač kukuřičných placek; př.: es el taquero; viste un delantal blanco que le cubre el pecho, el estómago; viz též: taquería, taco; (RAE, RR). ● (2) (Chil): čistič potrubí a kanálů; (AM). ● (3) (Mex): stánkař; (JD). ● (4) m. (Bol): pravák; ► bol. argot coba; (HB). ● (5) m. (Arg): policejní komisař; př.: dicen que el taquero de este poblado es muy autoritario; ► slang; (RF). taquetazo, m., lid. (1) (Portor): tvrdá rána; (DA). taquete, m. (1) kolík, zátka; viz též: tarugo; (EEA). ● (2) (Mex): hmoždinka; (DA). táquete, adv. (← it. tácchete, táccete) (1) (Arg, Per, Urug): najednou; ■ Var.: tácete; (MS). taquezal, m. (1) (Nik): systém stavby zdí; ► jsou postaveny z latěk, které jsou doplňovány kameny, blátem a pící (zacate); (DA). taqui1, m. (← keč. taki, „píseň“) (1) (Bol: alt/vall): oslavná píseň; (LM). taqui2, m/f. (1) coca ~ (← keč. kuka, „koka“) lid. (Bol: alt): obchodník s kokou; ► většinou venkovan z oblasti Yungas v 19. století; (LM). taquia, m/f. (1) (← aim. taja „trus“) f. (Bol, Per): trus lamy (Camelus) užívaný jako palivo (v pustinách); (AM, MM). ● (2) f. (Per, Bol): trus některých zvířat užívaný jako palivo; (DA). ● (3) (← keč. thaqya) m., lid. (Bol): sušený zvířecí výkal; ► užívaný jako hořlavina; (4) ~ pucu (← keč. phukuy, „vanout“) (Bol), viz: pucu1; (LM). taquiado, -da, adj. (1) (Kol): zazobaný, prachatý; (JD). taquiara, f. (1) (sevKol): ozdobný šátek, který používá guajiro; (AM, DA). taquicardio, -dia, adj. (1) (Kol): zdrogovaný, omámený drogou basuco; př.: yo venía todo periquiado y trabado, y mi hermanito venía taquicardio, con toda esa cabeza llena de puro humo; ► kol. argot parlache; viz též: arañado; (M01). taquicari, m., venk. (1) (jižChil): tradiční tanec u příležitosti náboženských oslav a karnevalu; (DA). 60

taquichuela, f. [Š: juego de los cantillos] (1) (Par): hra s kamínky; ► kombinuje se pět kamínků, vyhazují se do vzduchu a chytají se; viz též: pasote; (RAE, AM). taquígrafa, f., lid. (1) (Portor): prostopášnice, prostoduchá dívka; (DA). taquilla, adj/subst. (1)f. (Portor, Bol): vstupenka, lístek; (RAE). ● (2) (Kost, StřAm): hospoda, hostinec, taverna; prodej kořalky; (3) (Kost, Chil, Ekv, Per): cvoček; (AM, MM). ● (4) lid. (Chil): o úspěšném, oblíbeném člověku nebo věci ; (5) m. (Chil): měkkýš z čeledi dížovkovitých Mulinia spp; ► chlopeň lastury má tvar zaobleného trojúhelníku, je nevýrazně bílá a má naoranžovělé okraje; (6) f., lid. (Par): kopačky; (7) f. (Portor): porcelánový izolátor; (DA). taquillar, intr. (1) (Chil): hledat oblibu a uznání; (RAE). taquillazo, m., lid. (1) (Dom): doušek, hlt, panák; viz též: copetín; (2) lid. (Par): nakopnout protihráče ve fotbale; (DA). taquilleo, f. (1) (Chil): představení za účelem získání obdivu a uznání; (DA). taquillero, adj/subst. (1) m. (Kub): skříň; ► uzamykatelná, na přechovávání oblečení, cenností; př.: guardamos la ropa en el taquillero y la llave en el bolsillo de mi short; (RR). ● (2) (Kost): hospodský, hostinský; (MM). ● (3) adj/subst. (Chil): mladistvý člověk stávající se snadno oblíbený; (DA). taquillo, m. (1) (Mex): oplatková trubička; (JD). ● (2) (jižBol): trnitý keř z čeledi bobovitých Prosopis alpataco; ► je vysoký až 4 m, hroznovité květenství, plody ve formě dužnatého lusku; (DA). taquipayada, f. (1) (Bol): skupina vesničanů pocházejících ze severu; ► bol. argot coba; ■ Syn.: taquipayas; (HB). taquipayanacu, m., lid. (← keč. takipayanaku) (1) (stř, záp a jižBol): tradiční hudební zvyk; ► pochází z předkolumbovské doby; muži i ženy zesměšňují jednotlivě či ve skupinách protivníka zpěvem lidových písní; (LM, DA). taquipayas, f., pl. (1) (Bol): skupina vesničanů pocházejících ze severu; ► bol. argot coba; ■ Syn.: taquipayada; (HB). taquirari, m. (←keč. taqui „zpívat“) (1) (Bol): veselý lidový tanec a hudba původem z bol. města Santa Cruz de la Sierra; ► hraje se na buben a píšťalu; (RAE, AM). ● (2) (Per, Bol): veselý rytmický tanec; (3) (Per, Bol): hudba doprovázející tanec taquirari; (DA). taquis, m. (← taquicardio) 1) (Kol): basuco; př.: y Faber con nosotros en forma, metiendo mariguana, tirando taquis, en la casa del Jefry …; ► kol. argot parlache; (M01). taquitaqui, m., lid. (1) (Portor): tikání hodinek; tlukot srdce; (2) (Portor): zaklepání na dveře; ► kloubky prstů; (3) (Portor): jakýkoliv monotónní tón; (4) (Portor): otřepaná historka, pořád ta samá písnička; (5) (Portor): hloupost, pitomost; (DA). taquito, m. (1) (Mex): raneček; (JD). ● (2) (Kost, Kol, Ekv, Bol, Chil, Par, Arg, Urug): patička ve fotbale; (3)de ~1, adv. (Bol, Par, Arg, Urug): snadno, bez námahy; (4) de ~2 (Per): náznakem, nepřímo; (DA). taquiza, f. (1) (Am): tyčinka, tyč; (JD). ● (2) f., lid. (Mex): schůze, schůzka, setkání; viz též: concejillo; (3) (Mex): setkání, na kterém se pojídají kukuřičné placky (tacos, tortillas); (4) (Mex): přejedení se kukuřičnými plackami (tacos, tortillas); (4) lid. (zápBol): plecí motyčka; (DA). tara1, f. (← keč. tara) (1) (Kol): druh jedovatého hada či zmije; (2) (Ven): druh velké kobylky; (RAE). ● (3) (Ven): smrtihlav; ► či jiný druh motýla; černý, noční; podle lid. tradice nosí smůlu; (RR). ● (4) (Bol, Chil, Per): strom Caesalpinia spinosa; ► vysoký až 5 m; má složené listy, žluté květy s červenými skrvnami; plodem je luštěnina užívaná jako barvivo; využití v tradiční medicíně ke zmírnění různých nemocí; ■ Syn.: guatapanare, taya; (5) ~ azul, ~ blanca (Ven): druhy motýla; (6) (Bol, Ven): druh rostliny; (7) ser uno ~ negra (Ven): být zlověstný (o člověku); (MS, DA). ● (8) (Per): domorodá rostlina, Caesalpinia tintoria; ► má žluté květy, plodem je podlouhlá houbovitá luštěnina; (9) (Ven): strom s dutým a tvrdým dřevem; (MM). ● (10) kudlanka nábožná; viz též: matacaballos; (11) (Ven): hmyz; viz též: matacaballos; (DA). tara2, f. (← fr. tare „tělesný nebo duševní nedostatek“) (1) (Arg): obecné jméno pro nevyléčitelné choroby, které se projevují od dětství jako tělesné či duševní anomálie; ► př.: Downův syndrom, mentální retardace, epilepsie, atd.; (2) spíše pl. nenapravitelný morální nedostatek; (MM).

61

tara3, adj/subst., lid., vulg., despekt. (← keč. t´ara, „hloupý“) (1) (Bol: alt/vall): sprosťák, hrubián, parchant; ■ Syn.: callahuaya, inca, lari, ojotudo,-a, runa, tata, abarcas, campestre, indiaco,-a, indio,-a, janiwa; (LM, DA). taraba, f. (1) (Kol): stupátko, opěrka pro nohy; (AM, MM). ● (2) (Kol): třmen; (JD). ● (3) venk. (stř, záp a jzKol, Ven): vřeten, přeslice, kolovrat; (4) (Ven): vrtule nebo lopatky větrného mlýnu, ventilátoru nebo motoru; (DA). tarabilla, f. (1) (Arg): hračka; (2) (Arg, Par): poblázněný, ztřeštěný člověk; (3) (Mex): dutá káča; (MM). ● (4) (Am): provázek; (JD). ● (5) (Portor, Arg): hračka; ► destička přivázaná na provázku, s kterou se rychle točí ve vzduchu, vzniká tak zvuk podobný větru; (6) (Portor): turniket; (DA). tarabiscoteado, -da, adj. (1) (sevHond): nazdobené, ozdobené auto; (DA). tarabita, f. (1) (JižAm kromě Chil): provaz, po němž se posílá koš nebo vak přes řeku; přepravní lano, provazový most; ► na každém břehu řeky je lano uvázáno ke stromům; po laně se posílá oroya, ve které se přepravují osoby nebo náklad; (2) (Bol, Ekv, Per, Kol, Ven): koš na přepravu přes řeky nebo kotliny, které nemají most; (RAE, AM, DA). ● (3) (zápKol, Ven), viz: taraba; (4) (Ven): značkování dobytka ušními známkami; (DA). tarabundí, m. (1) (Mex): dekorativní rostlina; viz též: mafafa; (DA). taraceado, -da, adj. (1) (Ven): flekatý; poďobaný, rýhovaný; ► či jinak nepravidelně označený; př.: tipos híbridos taraceados de paludismo y de sífilis; (RR). tarachi, m. (1) (Ekv): tradiční oděv shuarských žen; ► skládá se z tuniky přes jedno rameno, která je v pase převázaná šňůrkou; (DA). taraco, m. (← keč.) (1) (Bol): vlněná maska na obličej proti mrazu; ► používá se ve velmi studených oblastech; (AM). taracoé, x. (1) (výchBol), viz: popoxcal; (DA). taracol, m. (1) (Portor, Dom): korýš podobný rakovi; (RAE). taracú, m. (1) (Bol): látková čelenka do vlasů; (AM). taradelli, adj/subst., lid. (1) (Arg, Urug): hloupý, hlupák; viz též: güevón; (DA). taradez, f., hovor., lid. (1) (Arg, Urug, Chil): hloupost, blbost, pitomost; viz též: pendejada; (RAE, DA). ● (2) nešikovnost; viz též: chapetonada; (XX) ● (3) lid. (Arg, Urug): maličkost, malichernost, nepodstatná věc; (4) lid. (Arg, Urug): snadno řešitelný problém; (DA). tarado, -da, adj/subst/citosl. (1) adj. (Arg, Urug): tělesně a duševně postižený; viz též: tara; (2) vulg. osoba s nevhodným chováním; (3) citosl., vulg. ty pitomče!, ty hlupáku!; (MM). ● (4) hanl., viz: babotas; př.: hayunos cuantostaradosque se creen dueños de los bancos; ► mex. argot caliche; (DEUM). ● (5) m/f., i adj. [Š: tonto] (Š < Am) (Arg, Par, Urug): hloupý, hlupák; př.: ¿es así de tarado como sale en el cine?; (BDE). ● (6) adj/subst., lid. (Mex, Salv, Nik, Dom, Ekv, Per, Bol, Chil, Urug): nešikovný, těžkopádný, nemotorný, tupý; viz též: ignoratón; (DA). taragallo, -lla, adj. (1) (Kub, Ven): vytáhlý, vyrostlý; (AM, MM). ● (2) (Kub): velikánský, jako stodola; ■ Var.: tarajallo, -lla, tarajalludo, -da; (JD). taragón, m. (1) (Hond): malý středoam. pták Eumomota superciliosa; ► z čeledi krkavcovitých (corvidae); hnízdí v norách, má opeření na křídlech, ocas ukončený velkými pery ve tvaru raket, páteř je neopeřená; na hlavě má černou širokou masku, která se vede až k uším, má dlouhé obočí světle tyrkysové barvy, krk je černý s tyrkysovým lemováním po stranách, hřbet a zadní část očí jsou načervenalé; břicho je zbarvené do světlé skořicově rezavé barvy, krk a tělo jsou olivově zelené, zobák a nohy jsou černé; ■ Syn.: ataragón, guarda barranco; (RAE, DA). tarahumara, adj/subst., i pl. (← rarámuri ralámari, „ti co běží“); (1) adj., m/f. příslušník indiánského kmene patřícího do rodiny Aztéků sídlícího na území mexického státu Chihuahua; (2) adj. patřící, vztahující se k tomuto kmeni (tarahumaras); (3) m. (Mex): jazyk těchto indiánů; (RAE). ● (4) m., pl. (Mex): seskupení mírumilovných kočovných indiánských kmenů; ► do 17. století obývaly téměř celé území státu Chihuahua, později se uchýlily do méně přístupných oblastí na západě Sierra Madre, kde žili jejich potomci rozptýleni do malých skupin; jejich jazyk je rozdělen na několik dialektů a patří do yuto-aztécké rodiny; (MM). tarahumara, viz: rarámuri; (XX) tarailo, -la, adj/subst., lid. (1) (Hond, Salv): hloupý, hlupák; viz též: güevón; (2) (Nik): bláznivý, pomatený, ztřeštěný; viz též: rechiflado; (DA).

62

tarajallo, -lla, m/f., hovor., lid. (1) (Ven): na svůj věk příliš velký a mohutný adolescent; (RAE, DA). tarajalludo, -da, adj/subst. (1) (Kub): na svůj věk příliš velký a mohutný chlapec; (RAE). ● (2) (Kub): mladý člověk chovající se dětinsky; (DA). tarajchi, m. (1) (←aim., keč. taraqchi) lid. (Bol: alt/vall): pták z čeledi vlhovcovitých Molothrus badius; ► je dlouhý až 18 cm, na hřbetu a hlavě má šedavě hnědé peří, na křídlech ryšavé, mezi zobákem a očima je černě zbarvený, černý ocas; vyznačuje se melodickým zpěvem; vyskytuje se v hnízdě blízko pekaře; (2) lid. (Bol: Tj): příživník; ► zneužívá nemocnice a všech dobrodinců kolem; (LM, DA). taraje, m. (1) (Portor): váha nákladního vozidla bez nákladu; (DA). taraleco, -ca, adj/subst., lid. (1) (Nik): hloupý, hlupák; viz též: güevón; (DA). taraletes, m., pl. (Salv): krámy, harampádí; (RAE). taraletero, m., lid. (1) (Salv): hromada harampádí, krámů; (DA). taralla, f., venk. (← keč. taralla) (1) (Ekv): strniště, které zůstává po sklizni kukuřice; (DA). tarama, m/f. (1) f. (Ven): jílec; ► rukojeť meče, šavle, mačety s chráničem na ruku; př.: un sable pendiente de la pared, envainado, pero con muestras de un uso frecuente en el desniquelado de la tarama; (RR). ● (2) (Hond): velikán; ►o postavě; (3) (stř a sevHond): velikán, významný a mocný člověk; (4) (zápHond): velká mačeta; ► rovná a až 80 cm dlouhá; (DA). taramba, f. (1) (Hond): primitivní hudební nástroj; ► dřevěný oblouk se strunou, na kterou se drnká paličkou; (MM). tarambanería, f., lid. (1) (Bol): bláznivé, ztřeštěné, pomatené chování; (DA). taran, m. (1) (výchBol): hudební nástroj z kokosového ořechu; ► kokosovým ořechem prochází prut z palmy chonta, který je zakončen pírkem z paraba, začátek prutu je vybaven trojúhelníkovým podstavcem; (DA). tarán¡!, citosl., lid. (1) (Salv): ty bláho!; to je co říct!; viz též: ¡miércole(s)!; (DA). taranta, f. (← it.) (1) spíše pl., lid. (Kost, Kub, Ekv, Salv, Ekv, Par, Arg): záchvat šílenosti, prudká změna nálady, rapl, raplování; ■ Syn.: tarántula; (2) f. (Kub, Hond): popletenost, mdloba, motolice; omráčení, ohromení; (3) (Kanár): nevázaná a lehkomyslný osoba; i adj.; (RAE, AM, JD, DA). ● (4) (Mex): opilost, opojení, opice; (5) darle a uno la ~ (Arg): začít raplovat, dělat výstřednosti, výstřelky; (AM, JD). ● (6) (Arg, Ekv): tarantule; (MM). tarantán, m. (1) (Ven): bobovitá rostlina Cassia tarantan; (MM). tarantear, intr. (1) (Arg): chovat se nečekaným způsobem; (2) být nestálý v zaměstnání, ve vztazích, atd.; (3) být ohromený, zaražený; (MM). ● (4) (Am): točit se jako korouhvička (v názorech); (JD). tarantera, f. (1) (Mex): mámení smyslů; (RAE). ● (2) [Š: vértigo; chifladura] (Ven; Mex): závrať; potrhlost; bláznovství; př.: ya se ve que viene usted con la tarantera del sol en la cabeza; (RR, AM, MM, JD). ● (3) (Ven): zmatenost, zaskočenost; ► v důsledku rány, neobyčejného hluku nebo neštěstí; (DA). tarantín, m. (1) lid., despekt. (StřAm, Kub, Dom): krám, harampádí; (2) (Ven): chudý krámek; (3) ~s, pl. (Salv): kuchyňské náčiní; (RAE, DA). ● (4) (Kub): lešení; podium; (AM). ● (5) (Ven): krámek; krčma, hospoda; (JD). ● (6) lid. (Portor, Ven): stánek; (7) lid. (Kost): nářadí, náčiní, nástroje; (DA). tarantinear, tr/intr. (1) (Guat): kramařit, krámovat, přehrabovat věci; (AM). ● (2) intr. (Hond, Salv): přehrabávat kuchyňské náčiní (DA). tarantinero, m. (1) (Salv): kuchyňské náčiní; (DA). taranto, -ta, adj. (1) (Ven: Trujillo): zpitý, opilý; (2) (Kol): zmatený, ohromený, zaražený; viz: atarantado; (AM, MM). tarántula, f. (1) (Bol): ženská; ► bol. argot coba; (HB). ● (2) (Kub), viz: taranta; (3) (Dom): mdloba; hluboké dojetí; (DA). tarañu, m/f., lid. (← keč. tarañu) (1) (Bol): šestiprstá osoba; ■ Syn.: sojtalo,-a; (LM). taraquear, tr. (1) (Dom): zatřást, zacloumat s někým; (DA). tarara, f. (1) ~ (amarilla) (výchBol): strom z čeledi bobovitých Centrolobium microchaete; ► vysoký až 30 m, borka je světle šedá a brázditá, má složené listy, svrchní strany listů jsou tmavě zelené, spodní strany listů světle zelené, plody jsou křídlaté nažky s málo semínky; (2) ~ negra

63

(výchBol): strom z čeledi muškátovníkovitých Virola peruviana; ► vysoký až 30 m; dřevo je využíváno ve stavebnictví a při výrobě nábytku; (DA). tararaco, m. (1) (Portor, Dom): hlíznatá jedovatá rostlina; ► čeleď amarylkovité (amaryllidaceae); má leskle červené květy, uspávající účinky; pěstuje se v zahradách; (RAE). ● (2) (Kub): přízemní lilie; (MM). tararán, citosl., lid. (1) ¡~ tararín! (Portor): to je blbost! to je jedno!; (DA). tararaqui, m. (1) (výchBol), viz: cazahuate; (DA). tararaquizal, m. (1) (výchBol): místo osázené stromy tararaquis; (DA). tararases, m., pl. (1) (Urug): lidé žijící na okraji zákona; (AM). tararira, f. (← tupí nebo guar. tararí, „vrtět se“) (1) (Arg, Urug): druh jedlé, dravé, běžně se vyskytující říční ryby Macrodon tararira; ► dlouhá až 60 cm; má protáhlé tělo břidlicovitošedé barvy; je rychlá, agresivní; na suchu sebou vytrvale hází; ■ Syn.: moncholo; (RAE, MM). ● (2) (Arg): kudla; (JD). tararse, intr/zvrat. (1) zvrat. [Š: azorarse; cohibirse] (Arg; Urug): poplašit se; držet se zpátky; př.: cualquier cosa y ya se tara; (RR). ● (2) lid. (Arg, Urug): přestat fungovat, mít poruchu, vysadit (o stroji apod.); (3) intr., i zvrat. (Chil, Kost): přestat věcně vysvětlovat, začít říkat hlouposti; (DA). tarasa, f. (← keč.) (Andy aj.): druh amer. rostliny čeledi slézovité Malvaceae; (RAE). tarasca, f. (1) (Chil, Kost): velká ústa, pusa; viz též: mascadero; (RAE, DA). ● (2) (Am): huba, držka; (JD). tarascar, intr. (1) (Arg): vjet si do pačesů; (JD). tarascazo, m. (1) (Ven, Kol, Urug): kousnutí; hryznutí; ► silné; hluboké; př.: quizá era pa <para> usté <usted> ese tarascazo e <de> la Pelona; (RR, DA). tarasco, -ca, m/f. (1) (Mex): pre-aztécký indián; ► obývali území státu Michoacán a pronikali až na území Guerrera a Guanajuata; jeden z původních mexických obyvatel; Aztékům se nikdy nepodařilo ovládnout jejich území; (2) jazyk zmíněných indiánů; viz: michoacano; ► není příbuzný s ostatními mexickými jazyky; (MM). ● (3) m. (Ekv): hryznutí, kousnutí, pokousání; (AM). tarascón, m. [Š:mordedura] (1) (Arg, Bol, Chil, Per, Urug, Ekv, Pan): hryznutí, kousnutí; škrábńutí, rána; (RAE, AM, DA). ● (2) echar ~cones (Am): hryzat; (JD). tarasquear, tr/intr. (1) tr. (Arg, Mex, Nik, Kost): hryzat, hryznout, uhryznout něco; (MM, DA). ● (2) intr., lid. (výchBol, Urug): kousat, hryzat (jídlo); (DA). tarasquiento, -ta, adj. (1) (Chil): o někom, kdo přiliš otvírá ústa, když mluví nebo se směje; (MM). tarasquismo, m. (1) (Mex): výraz kultury tarasca ve španělštině; (DA). taratana, f. (1) (Mex): dlouhonohý pták z čeledi bukačů, Himantopus nigricollis; ► asi 50 cm vysoký, má štíhlé tělo jako volavka, živí se drobným hmyzem, různými druhy žab, např. ropuchami; snadno ochočitelný; (2) bobovitá rostlina běžná v celé tropické Americe; Cassia alata; známá též pod řadou jiných názvů; (MM). taray, m. (1) (Kol, Guat, Mex): název pro různé druhy stromů; ► v Mexiku zejména pro Tamarix gallica, Salix taxifolia, Eysendhartia polystachia; (MM). tarazón, m. (1) (Kol): sraženina; (MM). tarca, f. (← aim. nebo keč. tarqa, tarka, „dechový hudební nástroj“) (1) (Bol): čtyřhranná indiánská píšťala vyluzující nízký a silný tón; (RAE, AM). ● (2) (Bol, Per, Chil, szArg): andský dechový nástroj; ► dřevěný; měří zhruba 30 až 50 cm a je doprovázen velkými i malými bubny; ■ Var.: tarka; (3) desenterrar la ~, (Bol: alt): vzdávat hold zesnulým či předkům; (LM). tarco, m. (1) (szArg): velký ozdobný strom z čeledi trubačovitých (lat. bignoniaceae); ► s trubkovitými modrými až nafialovělými květy; viz též: jacarandá; (RAE, DUB, DA). ● (2) (stř a jižBol): strom Podocarpus ingensis; ► vysoký až 20 m; má složené listy, modré až nafialovělé květy; dřevnatý plod obsahuje množství růžových semínek; (DA). tardado, -da, adj. (1) žádající si čas; časově náročný; př.: es algo muy tardado de platicar por teléfono; (RR). tardanza, f., lid. (1) en la ~ está el peligro (Bol): co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítra; (DA). tardarse, zvrat. (1) (Mex): trvat, opozdit se; př.: me tardé mucho en vestirme; … me tardo de todos modos 3 horas en regresar a México; (BDE).

64

tarde, f/adj/adv. (1) adj. [Š: viejo] (Guat): starý; př.: casi todas tenían apodo; Mojarra llamaban a la de ojos grandes, si era de poca estatura, Mojarrita, si era tarde y jamona, Mojarrona; (2) hacer (tomar) la ~ (Am, Portor, Arg): být namazaný; trávit čas opíjením se v baru; př.: otra vez que en un boliche estaba haciendo la tarde, cayó un gaucho que hacía alarde de guapo y de peliador; (3) paluego (para luego) es ~ [Š: cuanto antes, mejor] (Guat): čím dřív, tím líp; př.: si puede mandárselo a decir, paluego es tarde; (RR, JD). ● (4) ~ cae el sereno (Portor): vše má svůj čas; (AM). ● (5) a lo ~ o a lo cerca (Kub): dříve nebo později; (6) está ~ (Kub): myslí mu to pomalu; (7) ¡qué ~ se te ha hecho! (Kub): to ti to trvalo!; (8) a la ~ (Am): odpoledne; př.: hoy tengo clases a la tarde; (9) a la noche ~ (Am): o půlnoci; (JD). ● (10) en la ~ (a la ~, de ~) odpoledne, viz: mañana, en la mañana; (11) llegar ~, mít zpoždění, viz: demorado, estar demorado; (EEA). ● (12) ¡dale que es ~!,citosl., lid (Portor): vyjádření neklidu a netrpělivosti v kontrastu s něčí neúnavností; (13) ser~ para ablandar las habichuelas, lid. (Mex): být na co pozdě; ► neuskutečnit co v patřičné době, za odpovídající čas; (14) más ~ que temprano, adv., lid. (Bol): nezbytně, nutně; (15) media ~s, subst. (sev, sv a jzKol): odpolední svačina; (16) ~ que temprano, adv. (Kol): nezbytně, nutně; (DA). tarde, f. (1) buenas ~s de Dios, viz: Dios; (XX). tardeada, f. (1) (Mex): odpolední zábava, oslava; př.: … hasta íbamos juntos a las tardeadas; (RAE, BDE). ● (2) lid. (Hond): celé odpoledne; (DA). tardear, intr. (1) (zápKol): vyrazit si, užívat si odpoledne s kamarády a rodinou; (DA). tardecita, f., lid. (1) (Salv, Nik, Dom, Portor, Per, Bol Par, Arg, Urug): soumrak; (DA). tardecito, adv. (1) (Arg, Guat, Portor): trochu pozdě; (AM). ● (2) (Am): dost pozdě; (JD). ● (3) lid. (Salv, Portor): při setmění, dost pozdě; (DA). tardión, adv. (1) (jižBol): pozdě odpoledne, v noci; (DA). tardista, adj/subst., lid. (1) (Salv): opozdilec, louda; (DA). tardo, adj. (1) ni ~ ni perezoso, lid. (Mex): o někom, kdo si nebere servítky; př.: … y ésta ni tarda ni perezosa le dice… ; (BDE). tardón, -na, adj/subst. (1) ~ pero buena paga(Mex): pozdě, ale přece; (AM). ● (2) (Par): pozdní; (JD). ● (2) m. (sevEkv): nápoj připravený z kořalky a pomerančového džusu; (DA). tarea, f. (1) (Kub, Ven): úkol do školy; (RAE). ● (2) (Dom): plošná míra odpovídající 628 nebo 629 metrům čtverečním; (3) (Guat): 576 nebo 900 loktů čtverečních; ► loket se rovná 0, 835 m; (4) ~ de leña (Kub): hromada dříví určitých rozměrů; (5) jugar a la ~ (Dom): skákat přes švihadlo; (AM, MM). ● (6) (Par): sklizeň cukrové třtiny a její zpracování na venkově; (7) skupinová sklizeň; (MM). ● (8) (Dom): úkol; (JD). ● (9) [Š: deberes escolares, tareas] (Arg, Guat, Kub, Per, US, Kol): domácí úkol; př.: mis profesores nunca me piden tarea; ■ Syn.: tareas (Chil, Mex, Ven), tarea domiciliaria, deberes (Urug); (RF, EEA, DA). ● (10) venk. (Ekv): úkolová práce; (11) (výchBol): pole připravené k setí; (12) (Nik): asi 30 kusů prádla; ► k žehlení nebo praní; (13) de ~, adj. (Mex): o plochých hýždích; (DA). tarecayá (← guar.) (1) (Par): různé druhy želvy; viz též: tracayá; ► výraz používá pouze bilingvní obyvatelstvo mluvící jazykem guaraní; (MM). tareche, m. (← keč.) (1) (Bol): amazónek šupinkový Pionus maximiliani; viz též: carancho; (2) (Bol): aratinga dlouhoocasý Aratinga acuticaudata; ► papoušek měří až 35 cm; tělo intenzivně zelené barvy, hlava modrá; dokáže napodobovat lidský hlas nebo různé zvuky; ■ Var.: tarechi; (MS, DA, MM). ● (3) (Bol): sup antilský; (JD). tarechi, m. (1) (Bol): obecný název pro papouškovité ( psittacidae) ptáky; ► velké mezi 20 a 30 cm, zelené s červenými, modrými nebo žlutými skvrnami; mají dlouhý ocas, žijí ve společenstvech a mohou napodobovat lidský hlas; viz též: tareche; (RAE). ● (2) (výchBol): papoušek; viz též: cala; (DA). tareco, m., hovor. (1) (Kan, Kub, Urug): náčiní; (RAE). ● (2) i pl., lid. (Kub, Ekv, Ven): krám, harampádí; nábytek; př.: no quiero tus tarecos regados por toda la sala; viz též: tereque; ► slang (Kub); (AM, MM, JD, RF, DA). ● (3) (Am): věc, tohle, tentononc; (JD). tareco, -ca, adj/subst., lid. (1) (Nik): hloupý, hlupák; viz též: güevón; (DA). tarecua, f. (← tarasco tarehcua) (1) (Mex): nástroj na obdělávání půdy; ► dřevěná rukojeť, lopatka ze železa; používá se na dělání důlků, jamek; (2) (Mex): stará, zkroucená bota; (3) (Mex): velké chodidlo; (4) (Mex): muchomůrka červená (Amanita muscaria); (MS, DA, NET, DA). 65

tarefa, f. (1) (svArg): sklizeň, sběr listů maté (yerba mate); (DA). tarefear, tr/intr. (1)intr., lid. (svArg): pracovat, makat, dřít (se); viz též: negrear(se); (2) tr. (svArg): sklízet, sbírat listy maté (yerba mate); (3) (svArg): pracovat na sklizni listů (yerba mate); (DA). tarefero, -ra, m/f. (← port. tarefa) (1) (Par): sběrač rostliny maté; (MS). ● (2) (Par): člověk pracující v úkole; (AM). ● (3) (svArg): sběrač listů maté (yerba mate); (DA). tarequera, f. (1) (Kub): hromada starých kramů, harampádí; (JD). targuá, m. (← huetar) (1) (Kost): jméno společné více druhům stromů; ► čeledi pryšcovité (euphorbiaceae), s bujnými velkými kulatými listy, které se barví do oranžova; jejich kůra se používá jako zubní pasta; (RAE). ● (2) (Kost): strom Croton gassypiifolium; (MM). ● (3) (Kost): strom z čeledi pryšcovitých Croton argenteus; ► má velké zakulacené listy naoranžovělé barvy; míza se používá k léčbě úst a zubů; (DA). tarhui, m. (← keč. tarwi) (1) (Per): lupina proměnlivá (Lupinus mutabilis); ► luskovitá rostlina vysoká až 1m, pocházející z Peru; produkuje jedlá zrna v obalu, zvaná chochos; (RAE). ● (2) (Per, Bol): rostlina; viz též: chocho; (3) (Per, Bol): semínka; viz též: chocho; (DA). tari, m. (1) (Bol): druh dýně; (MM). ● (2) (stř, záp a již Bol): malý čtvercový kus vlněné látky (aguayo); ► měří 50 cm, ženy ho používají k nošení věcí; (3) lid. (výchBol): dutá dýně; ► používá se ke skladování vody a některého druhu potravy; (DA). tariano, adj/subst. (1) (Kol): příslušník ind. kmene Tariano; (2) příslušné adjektivum (tarianský); (3) jazyk kmene Tariano; patří do arawacké jaz. rodiny; ► kmen žije v kol. departamentu Vaupés; počet příslušníků etnika se odhaduje na 332 osob; (S03). tariano, m. (1) (Kol aj.): ind. kmen ze sev. Amazonie; (2) (Kol aj.): ind. jazyk z rodiny arawak; (EA). taricaya, f. (1) (Kol, Ekv, Per): tereka jednovousá20 Podocnemis unifilis; ► želva z čeledi terekovitých, je dlouhá až 45 cm, má hnědý nebo načernalý oválný krunýř, žluté skvrny vedle hlavy; vajíčka jsou velkou pochoutkou; ■ Syn.: capitari, terecay; (DA). taricolchón, m. (1) (Salv): pták; viz též: curruchiche; (DA). tarifado (tarifario), m. (1) (Chil): tarif, ceník, sazba, poplatek; (DA). tarifario, m. (1) (Chil), viz: tarifado; (DA). tarifar(se), intr., hovor., i zvrat. (1) (Hond): vyběhnout, utéct; (RAE). tarijenismo, m. (1) (Bol): vlastenec bolivijského departamentu Tarija; (2) (Bol): postoj institucí a některých obyvatel bolivijského departamentu Tarija, kteří se staví k regionální jednotnosti oproti obyvatelům collas a cambas, kteří jsou zastánci rozdělení na různé provincie; (3) (Bol): výrok, názor obyvatel bolivijského departamentu Tarija; (DA). tarilla, f. (1) (Ven): druh rostliny; (MS). ● (2) lid. (zápBol): malý ubrousek sloužící k přenášení koky; (DA). tarima, f. (1) (StřAm; Mex): jednoduchá postel; ► z prutů a pruhů kůže; př.: Martín Samayoa y el viejo se tiran en las tarimas de varas acolchonadas con hojas de banano; (RR). ● (2) venk. (Per): venkovská postel z prken a tyčí; (3) (Salv, výchBol, Par): divadelní jeviště; (4) (Kub, zápBol): pouliční prodejní stánek; ► dlouhý, úzký a nízký stůl, na kterém prodejci vystavují své produkty; (5) (Portor): pódium; (6) (Portor): stupínek, tribuna bez zábradlí; (DA). tarimaco, m. (1) (Kub): krámy, harampádí; viz též: tereque; (AM). tarimera, f. (1) arch. (Kub): kuplířka; (AM). taripache, m. (1) (Per: Puno), viz: señalaco; (AM). tariri, m. (1) (Per): rostlina; (MM). tarita, f., i pl. (1) (Ven): druh motýla; (2) (Ven): světluška; (3) ver ~s1 (Ven): vidět hvězdičky (v důsledku mdlob nebo rány); (4) ver ~s2 (Ven): mít vidiny; (MS). tarja, f. (← fr.) (1) (Am): návštěvní karta obsahující informace jako jméno, titul, funkci jedné či více osob; (2) (Kub): zeměměřičská míra obsahující deset jednotek; (3) (Am): navštívenka; (RAE). ● (4) (Kub, Portor): pamětní deska; tabulka, většinou bronzová; př.: develar tarja al poeta (odhalit pamětní desku básníkovi); (DA, JD). ● (5) (Arg): kus dřeva používaný venkovskými obchodníky k počítání; ► do hrany dřeva udělají zářez, který odpovídá určitému číslu; (MM). ● (6) (Am): vizitka; (JD). ● (7) dřez; viz též: pileta; (EEA). 20

tereka jednovousá: Biological library. [en línea] .

66

tarjada, f. (1) lid. (Bol): škrtnutí; (DA). tarjador, m. (1) (Nik): ořezávátko; (DA). tarjadura, f. (1) (Per, Bol, Chil): škrtnutí; (DA). tarjar, tr. (1) (Bol): zaškrtat, přeškrtat; (2) (Bol): ověřit, porovnat; (RAE). ● (3) [Š: tachar] (Chil; Per): škrtnout (text); př.: en ningún caso sería noble proponerle a Neruda que tarjara sus palabras; (RR). ● (4) (Arg): dělat zářezy do dřeva; viz: tarja; (MM). ● (5) (Bol): odškrtávat položky ze seznamu; (DA). tarjear, tr. (1) (Portor): rozdělit palmové listy na vlákna k pletení klobouků; (AM). ● (2) (Arg), viz: tarjar; (MM). tarjeta, f. [Š: tarjeta de embarque] (1) (Arg, Urug): palubní lístek; (RAE). ● (2) estar por la ~1 (Kub): být na lístky (o potravinách); (3) estar por la ~2 (Kub): být moc vzácný, být jako šafrán; (JD). ● (4) ~ verde (Mex): Zelená karta; ► pro mexické přistěhovalce v USA; (BDE). ● (5) ~ de circulación, potvrzení o registraci vozidla; viz též: certificado de circulación; (6) ~ de presentación1 [Š: tarjeta de visita] (Arg, Mex, Ven): navštívenka; ■ Syn.: ~ de visita (Arg, Chil), ~ personal (Urug); (EEA). ● (7) marcar ~, lid. (Nik, Kub, Kol, Per, Bol, Chil, Par, Arg, Urug): navštívit přítelkyni; (8) (Nik, Pan, Kub, Kol, Ekv, Bol, Chil, Par, Arg, Urug): cvaknout lístek; ► zaznamenat svůj čas příjezdu a odjezdu každým zaměstnancem na pracovišti, obecně na přístroji, který počítá pracovní čas zaměstnance; (9) lid. (Hond, Bol, Chil, Urug): pravidelně navštěvovat svého partnera; (10) (Mex, Salv): docházkový list; (11) ~ de identidad1 (Kol): občanský průkaz pro nezletilé; (12) ~ de identidad2 (Ekv), viz: cédula de identidad; (13) ~ de presentación2 (Mex, Nik, Kost, Portor, Kol, Ekv, Bol, Urug): kartička se jménem a dalšími osobními daty dané osoby nebo společnosti; (14) ~ de recomendación (Portor, Bol): doporučení; (15) por ~, adv. (Bol): na něčí doporučení; (DA). tarjetahabiente, m/f. (1) [Š: titular de una tarjeta de crédito] (Mex, Ven, Guat, Nik, Kol, Ekv, Per, Salv, Kost, Pan): držitel kreditní karty; ► pouze m. v Salv, Kost, Pan; ■ Syn.: titular (Arg, Chil, Mex, Urug, Ven); (EEA, DA). tarjetazo, m., lid. (1) (Per): využití svého vlivu, známosti (k dosažení něčeho); př.: … ningún miembro del gobierno… debe utilizar sus cargos para conseguir recomendaciones, dar tarjetazos para lograr puestos o …; (BDE). ● (2) dar un ~ (Portor): platit kreditní kartou; (3) lid. (US, Mex, Guat, Kost, Dom, Ekv, Urug): platba kreditní kartou; (4) lid. (Per): doporučující dopis; (DA). tarjetera, f. (1) (Am): vizitkář, pouzdro na vizitky; (AM). ● (2) (Am): kabela na dopisy; (JD). ● (3) (Kol, Bol, Chil): desky, album; místo, kde se uchovávají fotografie, vizitky a korespondence; (DA). tarjetería, f. (1) (Bol, Urug): tiskárna a prodejna vizitek a karet; (DA). tarjetero, m. (1) (Ekv): schránka na dopisy; (JD). ● (2) (Dom, Portor): kartotéka; (DA). tarjetero, -ra, m/f. (1) (Arg): pouliční naháněči; ► rozdávají slevové kupónky na vstup do daného baru; (2) (Chil): tvůrce vizitek; (DA). tarjetón, m. (1) (Kol): volební lístek; ► se jmény a fotkami všech kandidátů; (2) (Kub): skládací kartička, kterou u sebe nosí pacienti chronických chorob; ► umožňuje jim zakoupit potřebné léky se slevou; (DA). tarjo, m. (1) (szPer): zpěv, kterým šaman přivolává svaté a duchy hor a jezer; ► ti mu napomáhají v kouzlech a čárách; (DA). tarka, f. (1) (← aim. nebo keč. tarka, tarqa, „dechový hudební nástroj“) (Bol): indiánská píšťala ze dřeva nebo stébla s náustkem; ► vydává pronikavější zvuk než indiánská flétna (quena); viz též: tarca; (LM). tarlatán, m. (1) viz: tarlatana; (MS). ● (2) (Ven): bavlněný gáz, tarlatán; (JD). tarlatana, f. (← fr. tarlatane) (1) (Am, Kost, Kub, Hond): bavlněný mušelín; ■ Var.: tarlatán; (MS). tarlipes, f., pl., neprav. (1) viz: talope(s); (2)en ~, vulg., viz: en talope(s); (XX). taro, m. (1) viz: traro; (MS). ● (2) (Arg), viz: carancho; (3) (Kol, Ven; Per): kolokázie jedlá21 (Colocasia esculenta); ► árónovitá rostlina až 4 m vysoká; má slabé popínavé stonky, velké

21

kolokázie jedlá: Biological library. [en línea] .

67

srdcovité listy, malé nazelenalé květy a velký hlíznatý kořen, který se konzumuje vařený nebo pečený; ■ Syn.: malanga, bore, chonque, mairina, michucsi, pituca; (MM). tarodo, -da, adj/subst., lid. (1) (Nik): hloupý, hlupák; viz též: güevón; (DA). tarolas, adj/subst., lid. (1) (Mex): hloupý, hlupák; viz též: güevón; (DA). taropal, m. (1) (výchBol): místo poseté vodními rostlinami (taropes); (DA). tarope, m. (1) (výchBol): vodní rostlina; viz též: violeta acuática; (DA). taropé, m. (← guar.) (1) (Am): leknín s velkými listy čeledi leknínovité Nympheaceae (I). ● (2) (Arg, Par): leknín Victoria regia; (3) léčivá rostlina působící jako protijed Dorstenia brasiliensis; (MM). tarova, x. (← guar.) (1) (Par): alocado, imprudente; (EA). tarpala, f., lid. (1) (Mex): lopata, rýč; viz též: paleta; (DA). tarpu, m. (1) (jižPer): folklórní tanec k poctě plodnosti matky přírody; (DA). tarq’a, f. (1) (Bol): penis; ► bol. argot coba; (HB). t’arq’azo, m. (1) (Bol): cigareta; ► bol. argot coba; (HB). tarqueada, f. (1) (← keč. tarka, tarqa, „dechový hudební nástroj“) (Bol: alt): typ hudby; ► hrává se pomocí nástrojů tarca; (LM). ● (2) (Per, Bol): tanec typický pro andskou oblast; ► páry držící se za ruce tančí kolem skupiny hudebníků, kteří hrají na píštaly (tarcas), velký buben a činely; (3) (Per, Bol): hudební skladba v jejímž rytmu se tančí tarqueada; (DA). tarquiano, -na, adj. (1) (Arg): o hovězím dobytku ušlechtilého plemene; (MM). tarquino, -na, adj. (1) viz: tarquiano; (AM). tarra, f. (1) (Chil: Chiloé): sklenice; plechová nádoba; (AM). tarrabasquiña, f. (1) (Ven): amok, záchvat zuřivosti, vzteklost; (MM, JD). tarrada, f. (1) (Salv), viz: tarrado; (DA). tarrado, m. (1) (Kol): množství, které se vejde do sklenice; (DA). tarrado, -da, adj/subst. (1) (Kol): fyzicky velmi atraktivní; (DA). tarrafa, f., venk. (1) (sv a výchPer, Par): rybářská síť; (DA). tarraja, f. (←tarja) (1) (Ven): proužek kůže; ► používají ho venkované a chovatelé dobytka k vedení účtů; připomíná dvojitou pilu; (AM, MM). ● (2) (Kub, Bol, Par): závitnice na trubky; (DA). tarrajar, tr. (1) (Bol, Par): vyřezávat závity pomocí závitnice (tarraja); (DA). tarrajazo, m. (1) (Ekv, Portor): strašná rána, náhlé neštěstí; (2) (Dom): velké poranění, seknutí, říznutí; (3) lid. (Guat, Hond, Salv, Dom, Portor): rána, zranění; (4) de un ~ (Kol, Portor): naráz, jednou ranou; (AM, JD, Da). ● (5) lid. (Portor): krádež, loupež, podvod; viz též: robada; (6) (Hond, Salv): jizva, šrám; (DA). tarrajear(se), tr/zvrat. (1) tr. (Per): nabílit; (RAE). ● (2) tr. (Per): našpricovat; ► omítnout zeď cementem; (3) tr/zvrat., lid., přenes. (Per): zmalovat se; nevkusně se nalíčit; (4) tr. (Bol, Par): vyřezávat závity pomocí závitnice (tarraja); (DA). tarrajeo, m. (1) (Per): našpricovat; ►nahození zdi cementem; (2) lid., přenes. (Per): zmalování, přílišné líčení; (DA). tarralé, f. (1) (Kol): kalebasa; (JD). tarralí, f. (1) (Kol): plazivá divoce rostoucí rostlina z čeledi tykvovitých Posadea sphaerocarpa; ► má malé květy, podlouhlý plod kávové barvy; její plod se využívá jako nádoba; (RAE). ● (2) (Kol): druh jedlé kalabasy Posadea sphaerocarpa; (MM, DA). tarramenta, f. (1) (Kub, Mex): rohy, parohy; (AM, MM). tarrantán (tarrantantán), m. (1) (Pan): hromada, velké množství; (DA). tarrantantán, m. (1) (Pan): hromada, spousta, velké množství; př.: mi hermana me dio un tarantantán de consejos la primera vez que un buay me invitó a salir; ► slang; (RF). tarrasbaquiña, f. (1) (Ven): vzteklost; ■ Var.: tarrabasquiña; (AM). tarraya, (atarraya) f. (1) (Kub, Nik, Portor, Ven, Arg, Kol, Mex, Ven): čeřen; ► síť určená k rybolovu; viz též: atarraya; (RAE, DUB, MM). tarrayada, f. (1) (Mex): nahození čeřene, rybářské síťě (atarraya); (DA). tarrayazo, m. (1) (Ven): panák; sklenice pití; lok, hlt, napití; př.: no me queda más recurso sino echarme otro tarrayazo de agua; (2) [Š: golpe sorpresivo] (Ven): nenadálá rána; př.: allí mismo amarra su magaya rumbo para allá, a soltar entre el roznido de los machetes y los tarrayazos de los tiros su grito jacarandoso; (RR, JD). ● (3) (Kol, Kub, Portor, Ven, Antil, Mex): razie, 68

policejní zátah; (4) (Portor, Ven): modřina; rána, která způsobí pohmožděninu; (AM, MM). ● (5) lid. (Portor): krádež, loupež; viz též: robada; (6) lid. (Kub, Portor): tvrdá rána; (7) lid. (Portor): velká krádež, velký podfuk; (DA). tarrayeo, m. (1) (Mex): rybaření pomocí čeřene, rybářské sítě (atarraya); (DA). tarrayero, -ra, m/f. (1) (Mex): člověk chytající ryby do čeřenu, rybářské sítě (atarraya); (2) (Mex): člověk zabývající se prodejem a výrobou čeřenů (atarraya); (DA). tarraza, f. (1) (Ven): hřbet, zadek koně; (AM). tarrazo, m., lid. (1) (Chil): tvdá rána; ► především udeření nádobou nebo jakýmkoliv jiným předmětem; (DA). tarrear(se), tr/intr/zvrat. (1) tr. (Bol): nepodařit se, zhatit se; (2) hovor., lid. (Kub): podvést někoho, zneužít partnerovy důvěry; (RAE). ● (3) [Š: poner los cuernos] (Kub): nasadit parohy komu, podvést koho; př.: Pablo afirmaba que cualquier mujer tenía derecho a tarrear a un tipo que cantaba tan mal; (RR). ● (4) zvrat. (Kost): namazat se, opít se; (5) intr/zvrat., lid. (Chil): naparovat se, nafukovat se; (JD, DA). ● (6) tr. (Bol): pokazit, zničit; př.: Macario tarreó el partido fallando el penal en sobretiempo; ► slang; (RF). ● (7) tr., lid. (Kub): ošidit, oklamat, podvést; viz též: empaquetar; (8) intr., lid. (Chil): vydávat divné zvuky, chrčet; ► u spotřebičů; (9) intr., lid. (Chil): účastnit se internetové diskuze, chatovat; (DA). tarreo, m., lid. (1) (Chil): schůze, schůzka, setkání; viz též: concejillo; (2) lid. (Chil): divný zvuk přístroje naznačující, že je něco v nepořádku; (3) lid. (Chil): chvástavost, vychloubání; (4) lid. (Chil): internetová diskuze, chat; (DA). tarrero, -ra, adj. (1) (Chil): nafoukaný; (2) komediantský; (JD). ● (3) lid. (Chil): účastník chatu (tarreo); (DA). tarribroco, -ca, adj. (1) (Kub): o zvířeti, které má špičky rohů velmi blízko; (AM). tarro, m., hovor. (1) [Š: buena suerte] lunf., lid. (Arg, Urug): příznivý osud, štěstěna, štěstí; př.: sin tarro de tocarme el Charrúa de celador me jodí todo el año; viz též: tarrudo; Roberto tiene mucho tarro; siempre encuentra dinero tirado en la calle; (2) (Kub, Portor, Urug, Mex): roh zvířete; ► zvláště beraní, telecí, kozí; (3) (Salv): nádoba vyrobená z větší vydlabané tykve; (4) pl., hovor. [Š: zapatos] (Arg, Urug): boty; př.: ¿quiere que me saque los tarros?; tengo que lustrarme los tarros porque voy al Club; ► slang; (RAE, RR, AM, MM, RF). ● (5) pl. [Š: cuernos] (Kub; Antil, Mex): parohy; ► zvířete, či podvedeného muže; př.: entonces, Celorio le daba latas, hierro, picos, rejas y tarros de buey; (6) [Š: sombrero de copa; chistera] lid. (Ekv; Kol, Per, vých, záp a jižBol): cylindr; př.: levas, sombreros de copa o tarros de unto, pavitas, mocoras, jipijapas; (7) (Hond; Mex): druh bambusu; ► dutý; široký; velkých rozměrů; může se používat jako konstrukční materiál či jako nádoba na vodu; př.: y los hombres fueron partiendo con el recipiente de tarro al hombro y sus respectivos aperos de labor; (8) [Š: lata] (Chil; Kol, Arg, Par, Per, Urug): plechovka, plechová nádoba; ► jakéhokoli rozměru; především na uchovávání oleje, potravin, oleje, atd.; př.: hurgué en los tarros de basura buscando un poco de comida; la cocina se llenó de taras vacíos; ■ Syn.: lata de conservas (Arg, Chil, Mex, Urug, Ven); (9) pegar los ~s [Š: poner los cuernos] (Kub): nasadit parohy; př.: Mireya te pegó los tarros porque te perdió el respeto; viz též: tarrear, tarrudo; (RR, AM, MM, JD, DA). ● (10) (Kub): motanice, zamotaná, spletitá záležitost; (11) ~ de unto (Arg, Chil, Per): cylindr; (12) medio ~ (Per): tvrďák, plochá buřinka; (13) al que ha de cargar ~s, al nacer le apuntan (Kub): osud každého je nevyhnutelný, neodvratný; (14) el mundo es un ~ (Kub): ten svět se blbě točí; (AM, JD). ● (15) (Kub): manželská nevěra; (MM). ● (16) (Am): konvice; (25) pl. (Kol): pracky, hnáty; (JD). ● (17) ~ de (la) basura1 , lid. (LaPla): popelnice; (18) mear fuera del ~ , vulg. udělat botu, zpackat to; (19) arrancarse con los ~ , lid. (Chil): ujmout se iniciativy, jednat bez předchozí konzultace; (BDE). ● (20) (Bol): hýždě ženy; (21) (Bol): automobil; (22) (Bol): malá plechovka, kterou používají alkoholici k žebrání jídla; ► bol. argot coba; (HB). ● (23) ~ de (la) basura2 , (Kost, Dom, Kol, Chil, Arg, Urug, Bol, Ekv): odpadkový koš; viz též: bote; (24) [Š: frasco, tarro, bote] (Urug): dóza, kelímek; ■ Syn.: pote (Arg, Chil, Urug, Ven), frasco (Arg, Chil, Urug), bote (Mex); (EEA). ● (25) lid. (Salv, Per, Bol, Chil, Urug): zadek, zadnice, hýždě; viz též: fundamento; (26) lid. (Salv, Per, Bol, Chil, Urug): řiť, zadek; viz též: cagón; (27) lid. (Chil): ústa (lidská), pusa; viz též: mascadero; (28) lid. (Chil, Kost): tvář, obličej, ksicht;př.: ¡traés un tarro! ¿que no dormiste anoche?; ► slang; viz též: pensadera; (29) lid. (Chil): starý rozvrzaný auťák, plechárna, rachotina; (30) (Chil): osobní počítač (řeč mladých); (31) (Chil): 69

buben (bicí); (32) lid. (Ekv): vězení, basa, lapák, žalář; viz též: canasta; (33) (Nik): opilec; (34) dar como ~ (Chil): bombo, dar como...; (DA, RF). ● (35) ~ alto, m. (Bol): cylindr; (36) como ~, adv., lid. (Chil): intenzivně; (DA). tarro, -rra, adj/subst., lid. (1) (Nik): opilý, namazaný; viz též: enchichado; (DA). tarrú, adj. (1) paroháč; viz též: tarrudo; (RR). tarruda, f. (1) (Kub): děvka, běhna; (JD). tarrudo, -da, adj/subst. (1) [Š: cornudo] m., despekt., hovor. (Kub): paroháč; i o manželovi; (2) adj/subst., hovor. (Urug, Arg): šťastný, mající kliku.; viz též: lechero; (RAE, DA, XX). ● (3) ~ (tarrú) [Š: cornudo] m. (Kub): paroháč; př.: esta tipa es una furrumalla y tú eres tarrudo dos veces; viz též: tarrear; (4) [Š: suertudo] (Arg; Urug): klikař; šťastlivec; př.: Casalsno se perdió los ravioles del tío, tarrudo de mierda; (RR). tarsana, f. (← keč. taqsana, „na umývání“) (1) venk. (Kost, Per, Ekv): kůra stromu quillay; ► čeledi mýdelníkovité Sapindaceae; ► užívaná na mytí, praní; viz též: jabón de palo; (RAE, MM, DA). ● (2) (Ekv, Kost, Per): mydlokor tupolistý (Quillaja saponaria); ► strom velkého vzrůstu; kmen pokrytý silnou kůrou popelavě šedé barvy; listy jsou drobné, kožnaté, oválného tvaru se zoubky; květy jsou zvenku chlupaté kalichy lemované bílými okvětními lístky; plod je chlupatý měchýřek; (MS, DA, NET). tarta, f. (1) [Š: pastel de frutas] (Arg, Mex, Urug): ovocný koláč; ■ Syn.: kuchen (Chil), pay (Mex), pie (Ven); (EEA). tartacho, -cha, adj/subst., lid. (1) (Per): koktavý člověk, kokta; (DA). tartagazo, m., vulg. (1) (Portor): velký lok alkoholu; (AM). tártago, m. (1) (Arg, Par, Ven): skočec obecný (Ricinus communis); (MM). ● (2) (Kol): rostlina z čeledi áronovitých Xanthosoma mafaffa; viz též: ocumo; (3) (Portor, Ven, Par): keř; viz též: higuerilla; (DA). tartaja, f. (1) (Mex, Guat, Salv): samopal, kulomet; (DA). tartajo, -ja, adj., lid. (1) (Mex, Hond, Salv, svKol): koktavý člověk; (DA). tartaleta, f. (1) (Kub): dortíček; (JD). tartamuda, f. (1) despekt. (Bol, Hond, Ven): kulomet; ► bol. argot coba; (HB, DA). ● (2) (Bol, Mex, Nik, Kost, Urug, Arg): samopal; (DA). tartanchar, intr., lid. (1) (sevArg): koktat; (DA). tartancho, -cha, adj/subst., lid. (1) adj. (Arg, Bol): koktavý, koktající; zajíkavý; (MM). ● (2) m/f. (Bol): kokta; (JD). tártara, f. (1) (Kub): pečící plech; (DA). tartarita, f. (1) (Guat): sladkost vyrobená z povařeného slazeného mléka ochuceného vanilkou; ► často ve formě kuliček; (RAE). ● (2) (Guat, Salv): sladký pšeničný chléb naplněný kondenzovaným mlékem (dulce de leche); (DA). tártaro, -ra, adj/subst. (1) m. [Š: ricino] (Kol, Guat, Ven): skočec obecný (ricinus); (ve Ven. je nejrozšířenější druh Jatropha multifida); ► rostlina původem z Afriky, čeleď pryšcovité (euphorbiaceae); roste v teplém podnebí (v mírném jako jednoletá rostlina); má košatý kmen zelenočervené barvy; velké řapíkaté listy; plody jsou trnité tobolky, ze semínek se získává pročišťující olej; (RAE, MM). ● (2) m., i adj.[Š: atrevido] (Portor): troufalec; odvážlivec; př.: la estatua se veía bien blanca en la penumbra; ¿ésta es?, dijo Vitín, acariciándole una teta; ni a las estatuas perdonaba ese tártaro; (3) adj., viz: cuento tártaro; (RR). ● (4) adj., lid. (Portor): mazaný, protřelý, schopný všeho; viz též: espiritado; (5) adj. (Portor): velkolepý, impozantní, znamenitý, vynikající; (6) adj. (Portor): inteligentní, chytrý, znalý; (DA). tartaruga, f. (← it. tartaruga) (1) (Bol): říční želva; (MS, JD, DA). ● (2) (Ekv, výchBoo): tereka velká22 (Podocnemis expansa); ► říční želva dlouhá až 40 cm, zbarvená do šedivozelené, kůže šedivožlutá; její maso se jí a z tuku jsou vyráběny kosmetické výrobky; ■ Syn.: tortuga de agua; (DA). tarto, -ta, adj. (1) (Ekv): koktavý; (AM). tartoso, -sa, adj., lid. (1) (Ekv): špatně artikulující, vyslovující; (DA). taruca (taruga, taruja), f. (1) (Ekv, Per, Arg, stř, záp a jižBol): jelen Hippocamelus antisiensis; ► je vysoký až 1 m, má šedavou srst, samec má parohy dvakrát někdy i čtyřikrát rozvětvené; (DA). 22

tereka velká: Biological library. [en línea] .

70

tarucha, f. (1) (Arg), viz: moncholo; (DA). tarudo, -da, adj/subst., lid. (1) (Salv): hloupý, hlupák; viz též: güevón; (DA). taruga, f. (← keč. tarruca) (1) (Arg, Bol, Ekv, Per): andský jelen Cervus antisiensis; viz též: taruca; (MM). tarugada, f. (1) lid. (Mex, Salv, Nik, Ekv): hloupost, pitomost, blbost; viz též: pendejada;; (2) a la ~ (Mex): bezstarostně, bezhlavě; (3) de ~ (Mex): náhodou; (AM, DA). ● (4) (Mex): smůla, neštěstí; (JD). tarugar, tr. (1) (Mex, Par): zavřít, ucpat, zacpat; (DA). tarugo, adj/subst. (1) m. (Salv, Nik, Ekv, Bol, Chil, Par, Urug): kus dřeva, látky nebo jiného materiálu k ucpání díry; (RAE). ● (2) (Kub): vylekání, leknutí; (3) i adj. (Guat, Mex, Arg, Par, Urug): hlupák, tupec, trdlo; (4) adj/subst. (Dom): lichotník, pochlebník, lichotný člověk; (5) (Kub, Dom): posluhovač, zřízenec (v cirkuse, v zákulisí, na jevišti); poslíček; (AM, MM, JD, DA). ● (6) (Kub): učedník; (7) (Mex): potvora; (JD). ● (8) [Š: taco] (Arg, Chil): kolík, zátka; ■ Syn.: taquete (Mex), taco (Urug), ramplú (Ven); (EEA). ● (9) adj/subst. (Bol): hloupý, pošetilý; ► bol. argot coba; (HB). tarugo, -ga, adj/subst., hovor. (1) (Mex): hloupý; hlupák; hloupost; př.: le voy a dar sus trancazos pa que se le quite lo tarugo; ¿y usted qué se trae, viejo tarugo?; ► mex. argot caliche; (DEUM). ● (2) adj., malého vzrůstu; viz též: cortina; (XX) tarugones, m., pl. (← aim.) (1) viz: taruga; (MM). taruja, f. (1) (stř, záp a jižBol), viz: taruca; (DA). taruleque, m. (1) (Chil): trouba, pitoma; (JD). tarumá, m. (← guar.) (1) (Par aj.): název dvou stromů čeledi sporýšovité (verbenaceae); ► první z nich dorůstá výšky 6 m a má šedou kůru a světlefialové květy; druhý je vysoký až 12 m; jeho dřevo je vhodné jako stavební materiál; (RAE). ● (2) (Arg, Par): listnatý strom; ► má kvalitní dřevo; jedlé plody se podobají černým olivám; (MM). ● (3) (výchBol, Par, sevArg, Urug): strom z čeledi sporýšovitých Vitex megapotamica; ► je vysoký až 6 metrů, má opadavé listy, světle hnědé květy, plod je kulovitý a načernalý; ■ Syn.: tarumán sin espinas; (3) (výchBol, Par, sevArg, Urug): strom z čeledi sporýšovitých Citharexylum montevidense; ► je vysoký až 8 m, má kulovitou korunu, neopadavé vstřícné listy, žlutavé květy a červené plody kulovitého tvaru; ■ Syn.: tarumán; (4) (výchBol, sevArg): strom z čeledi sporýšovitých Vitex cymosa; ► je vysoký až 20 m, má opadavé složené listy; hnědé květy, plodem je hnědá kulovitá peckovice; (DA). tarumán, m. (← guar. tarumá, „ovocný strom“) (1) (Arg, Urug): strom z čeledi sporýšovitých Citharexylum montevidense; viz též: tarumá; (2) ~ sin espinas, m. (Arg, Urug): strom z čeledi sporýšovitých Vitex megapotamica; viz též: tarumá; (DA). tarumacos, m., pl. (1) (Kub): krámy, harampádí; (JD). tarumba, adj. (1) poblázněný, zmatený; ■ Syn.: turumba; (MM). tarúpido, -da, adj/subst. (← tarado + estúpido) (1)m/f., hovor. (Urug, Ekv, Chil, Arg): pošetilá osoba s absurdními nápady; (RAE). ● (2) adj/subst., lid. (Hond, Guat, Nik, Salv): hloupý, hrubý hlupák; viz též: güevón; (DA). taruquilla, f. (1) (← keč. taruka, „bláznivý“) (Bol: alt): laskavá, něžná osoba; (LM). taruya, f. (1) (Kol): bahenní říční rostlina Pontederia azurea; (MM). ● (2) (Kol): tokozelka23 (Eichhornia spp); ► vodní rostlina s volně plynoucími výhonky uspořádané do listové růžice, květy v barvě lila nebo fialové, květenství klasu; (DA). tarwi, m. (1) (← keč. tarwi, „rostlina“) (Ekv, stř, záp a jižBol): vlčí bob; ► bobovitá rostlina s jedlými semínky; viz též: chocho; (2) (stř, záp a jižBol): plod vlčího bobu; ► pojídá se vařený; viz též: chocho; ■ Syn.: tawri; (LM). tarzán, m. (1) (Mex): frája, frajer; (JD). Tarzán, m. (1) viz: mamá, ser la mamá de Tarzán; (DA). tas, m. (1) ~ con ~1 (Chil, Per, Portor): být stejně velký (o věcech); (2) ~ con ~2 (Per, Portor): v klidu; bez dluhů; (AM, JD). ● (3) ~ con ~3 (Am): a basta, a dost; (4) hacer ~ses (Am): batolit se, dělat první krůčky; (JD). ● (4) ~ con ~4, adv., lid. (Portor, Per, Ekv, Bol): stejně hodnotný (při výměně majetku); ■ Var.: taz con taz; ■ Syn.: tis con tas; (5) ~ con ~5, adj., lid. (Portor): o věcech

23

tokozelka: Biological library. [en línea] < http://www.biolib.cz/cz/taxon/id62437/>.

71

téměř stejné hodnoty; (6) ~ con ~6, subst., lid. (Portor): daň z příjmu; (7) ~ ~, adv., lid. (Portor): v hotovosti; (DA). tasa(s), f., i pl. [Š: impuesto(s)] (1) (Š < Am) (Arg): daň, poplatek státu; př.: yo no creo que esta suba de tasas sea tan drástica; (BDE). ● (2) viz: taza; (RR). tasaá, f. (1) (výchBol): strom; viz též: tengue; (DA). tasajear(se), tr/intr/zvrat. (1) tr/zvrat., lid., přenes. (Guat, Salv, Nik, Pan): kritizovat, kárat někoho; viz též: viborear; (2) tr., lid. (Mex, StřAm, Dom, Kol, Ven, výchBol, Portor, Per, Urug): nakrájet maso na kousky a usušit ho; (3) (Mex, Guat, Hond, Salv, Nik, Dom, Portor, Ven, Per): poranit, pořezat někoho ostrým předmětem; (4) intr/zvrat. (Kub): náhodně se pořezat ostrým předmětem; (DA). tasajear, tr/intr., hovor. (1) tr. (Kub, Guat): pobodat, ubodat nožem; posekat koho; (2) tr. [Š: atasajar] (Salv, Hond, Mex, Ven): nakrájet maso na kusy; (3) (Salv): ostře někoho kritizovat ; (RAE, MM, JD). ● (4) tr/intr. (Guat; Kost, Kol): krájet (na kousky); ► obzvláště maso; př.: se le tasajeaban las palpitaciones; apretó la mano para destriparlo, duro, hasta enterrarse las uñas de carne; (RR). ● (5) (Am): sušit maso; (JD). ● (6) (Am): (roz)říznout, proříznout; př.: ... las gentes tasajean los asientos de los ómnibus; (BDE). tasajeo, m. (1) (Kub, Mex): rozřezání, nařezání na kousky; (RAE). tasajera, f. (1) (Mex): tyč k sušení masa na slunci; (RAE). ● (2) (Ven): solírna; spíž na maso; ► místo, kde se připravuje, či skladuje solené maso; př.: la tasajera, donde se secaba al aire y al sol, pasto de las moscas, la carne salada; (RR, JD). ● (3) venk. (Mex, Pan): tyč, provaz k sušení plátků masa na slunci; (DA). tasajería, f. (1) (Am): výroba soleného masa; prodejna soleného masa; (JD). tasajero, -ra, adj/subst. (1) adj. (Kub): vztahující se k nasolenému uzenému masu; (2) m/f. (Mex): výrobce soleného masa; prodavač soleného masa; viz též: tasajera; (RAE). tasajito, m. (1) (Kub): vyuzené a na kousky nakrájené nasolené vepřové maso; (AM). tasajo, m. (1) (Kost): kus; ► čehokoli, např. látky atd.; př.: esta vez era un chiquito, con la cara chorreada, sucio y con el vestido hecho tasajos y flaco como una lombriz; (RR). ● (2) přenes. (Kol): vysoký a hubený muž, čahoun, dlouhán, bidlo; (AM, JD). ● (3) (← port.) [Š: carne salada] (Š < Am) (Nik aj.): sušené slané maso; př.: cuando salimos apresuradamente del campamento habíamos metido en la mochila un tasajo de carne cada uno y llevábamos leche en polvo; (BDE). ● (4) lid. (Hond, Salv): penis; viz též: pinga; (5) (Mex): rostlina z čeledi kaktusovitých Opuntia imbricata; ► je vysoká až 2 m, vzestupný kmen, větve válcovitého tvaru rostou do stran, pokrývají je tři dlouhé ostny, květy purpurově červené, žlutavé plody mají ovalný tvar; ■ Syn.: vela de coyote; (6) (Salv): nevzhledný dlouhán; (3) ~ negro (Salv): jídlo připravené se sušeným slaným masem; ► jí se s chilmol a kořením; (DA). tasajón, -na, adj/subst. (1) adj. (StřAm): vytáhlý, dlouhatánský; (AM). ● (2) m/f. (Kost): hubený (člověk); (MM). tasajudo, -da, adj. (1) (StřAm, Kol, Kub, Bol, Kost): vytáhlý a hubený, vyčouhlý; (AM, MM, JD). tasar, tr., vulg., lid. (1) (Portor): sjíždět ženu pohledem; (DA). tasata, f. (1) (Per): strom Escallonia myrtilloides; ► má žluté a tvrdé dřevo; (MM). tasca, f. (1) (Per): silné vlnobití (na břehu moře) znesnadňující vylodění; (AM, MM). ● (2) (Kol): pitka; (JD). tascal, viz: tlascal; (MS). tascalate, m. (1) (← nah. taxcalatl: taxcal „tortilla“ + atl „voda“) (Guat): nápoj připravený z opečené tortilly; (AM). ● (2) (← nah. tlaxcalli, „kukuřičná placka“+ atolli, „nápoje atole“) (Mex): nápoj připravený z opečené kukuřičné mouky, kakaa, achiote, piniových oříšků a skořice; (DA). tascar, tr. (← kič. tascana) (1) (Ekv): chroupat, kousat, rozkousat nějakou tvrdou potravu ( např. sušenku); (RAE, MM). ● (2) (Hond): žertovat, vtipkovat, dělat si legraci; (DA). tascate, m. (1) (Mex): borovice Cupressus benthanii; ► roste v oblastech s aridním podnebím, dřevo se využívá ve stavebnictví a při konstrukcích telegrafických sloupů; (MM). tascul, m. (← nah. tlazacutli, „uzavřená věc“) (1) (Mex): čeřen, rybářská síť; (DA). tasele, adj. [Š: abusón] (1) (Salv): drzý, nafoukaný, zneužívající; (RAE). ● (2) lid. (Salv): mazaný, protřelý, schopný všeho; viz též: espiritado; (DA). tases, m., pl. (1) hacer ~ (StřAm, Kost): batolit se, dělat první krůčky; (AM, MM). 72

tashtulear, tr. (1) (Guat): osahávat někoho; (DA). tasi, m. (1) (Arg, Bol): popínavá rostlina Morrenia odorata; ► až 3 m vysoká; má bělavé květy se žlutým středem nebo bílé se středem v barvě růžového vína; její plody jsou velké, oválné, obsahují mléčnou šťávu; ■ Syn.: doca; (RAE, DA, MM). ● (2) plod zmíněné rostliny; (MM). ● (3) (Arg): kolečko na nošení nákladu na hlavě; (JD). tasín, m. (← keč.) (1) (Ekv): hnízdo; (2) (Ekv): plotna na vaření; (3) (Ekv): drdol uzpůsobený pro nošení věcí na hlavě; (MS). ● (4) (Ekv): kolečko na nošení hliněných hrnců na hlavě; (AM). taso, m. (1) (Ekv): rostlina z čeledi nocenkovitých Mirabilis expansa; viz též: moradilla; (DA). taspo, m. (1) (Nik): hloubka místa, předmětu; (DA). taspito, -ta, adj. (1) (Nik): velmi mělký; př.: laguna taspita; (AM). tasquero, m. (1) (Per): dělník určený pro vyložení nákladu z lodi; i adj.; (AM). tasta, f. (1) (stř a jižPer), viz: tasata, chachacomo; (MM). tastabillar, intr. (1) (Arg, Chil, Urug): zakopnout, škobrtnout; (AM, MM). tastaceada, f., lid. (1) (Salv): pokárání, důtka; viz též: limpiada; (2) (Salv): nakládačka, výprask; viz též: golpiza; (DA). tastaceado, -da, adj. (1) (Salv): poraněné zvíře, člověk; (DA). tastacear, tr/intr. (1)intr., lid. (Salv): nadávat, vyčítat, brblat; viz též: putear; (2) intr. (Guat, Salv): drkotat zuby; (3) tr. (Salv): vynadat někomu, hubovat někoho; (4) tr. (Salv): bít, poranit někoho; (DA). tastarazo, m. (1) (Portor): hlavička, bouchnutí hlavou; (AM). tastás, m. (1) en un ~, adv., lid. (jižEkv, Bol): velmi rychle; (DA). tastaseo, m. (1) (Kol): zvuk střelby, výstřelů; (DA). tastazo, m. (1) (Guat, Salv): cvrnknutí; (AM). ● (2) (Salv): plácnutí přes zadek; (DA). taste, m. (1) (Mex): hřiště na pelotu; (2) dostihová dráha; (JD). tasteco, m. (1) (Salv): ustavičné bouchání; (2) (Salv): drkotání zubů zimou nebo ze strachu; (DA). tata (tatita, tatito), m. (← nah. tatli, keč. tata, „otec“) afekt. (1) lid. (Arg, StřAm, Mex, Par, Ven, Kub, Per, Arg, Urug, Ekv, stř, již a zápBol): táta, otec (rodiny); uctivé oslovení starších a respektovaných osob; př.: mi tata le hablaba al oído; una nueva era que tendrá en el Tata Inti (Sol Padre) la armonía cósmica que dará savia fermental para las antiguas civilizaciones andinas; no quiero que me regañe tu tata, te llevo a tu casa; ¿Cuántos años tiene tu tata?; ► slang; ■ Syn.: yaya; ■ Var.: taita; (2) ~ dios1 (Arg, Urug): kudlanka nábožná; ► hmyz s dlouhým hrudníkem a tykadly; přední nohy vybavené silnými drápky udržuje v poloze jako by se modlil; vyskytuje se i ve Španělsku; viz též: mamboretá; ■ Var.: tatadiós; (RAE, DA, MM, JD, BDE, RF, LM). ● (3) (Am): děda; (4) pán; (JD). ● (5) ~ Dios2, venk. (Mex, Guat, Salv, Nik, bol, Chil, Urug, sev a zápArg): Bůh, vyšší moc; (BDE). ● (6) (Mex): oslovení otce, dědy; ► indiány bylo používáno jako oslovení váženého předka, který byl považován za ochránce společenství; (AHM). ● (7) lid. (Bol: alt/vall): uctivé oslovení venkovských mužů; ■ Syn.: tatito; ■ Var.: taita; (8) lid. (Bol: alt/vall): uctivé oslovení Boha; ■ Syn.: tatito, tata Dios; ■ Var.: taita; (9) lid. (Bol: alt/vall): uctivé oslovení Svatých; ■ Var.: taita; (10) lid. (Bol: alt/vall): vedoucí, vládce; ► většinou starší muž, autorita domorodé skupiny; ■ Syn.: mallku; (11) lid. (Bol: alt/vall): starší muž, muž v letech; (12) (Bol: alt), viz: taitito; (13) lid. (Bol: alt/Bn/vall), viz: tatala; (14) (Bol: alt/vall), viz: tara; (15) lid., hanl. (Bol: alt/vall): hlupák, blbec, pitomec; (16) ~ cura, lid., venk. (Guat, Per, Bol: alt/vall): kněz, farář; ■ Syn.: tata, tatito; (17) ~ Dios3, lid. (Bol: alt/vall): uctivé jednání k Bohu; ■ Syn.: tata, tatito; (18) ~ espíritu, lid., venk. (Bol: alt/vall): duch volající léčitelem, mastičkářem; ► při příležitosti yatiri nebo jiných léčitelských akcí; (19) ¡wisca ~y! (← keč. -y, „moje“, aim. wiskha, „provaz“) lid. (Bol: alt/vall): varuju tě!; ■ Syn.: wasca tatay; (LM). ● (20) ~s, pl. (Kost, Salv): rodiče, naši; př.: mis tatas viven en Puntarenas; (21) (Kost): táta; př.: ¿Cuántos años tiene tu tata?; ► slang; (RF, DA). ● (22) [Š: padre, papá] (Bol: Yungas): otec; dědeček (ve spojení s křestním jménem); ► dialekt afro-yungueño; (ABS). ● (23) lid. (Bol): venkovský; venkovan; viz též: guajiro, -ra; (24) (Hond, stř, záp a jižBol): Bůh; (25) (Hond, Nik): stařec, který zná tradice komunity; (26) venk. (stř, záp a již Bol): kněz; (27) lid. (Bol): domorodý venkovan, který přesídlí do města; (27) (Mex, Guat): oslovení osoby vzbuzující respekt; (28) venk. (Hond, Nik, Per, Bol): oslovení mužů; (29) (Salv): oslovení dětí; (30) ~ Inti, m. (zápBol, Ekv): Otec Slunce; (31) ~ mayor (stř, záp a již Bol): náčelník, hlava komunity; (32) ~ viejo, venk., lid. (Arg, Urug): děda; (DA). 73

tatabro, -bra (tátabro, -bra), m/f. [Š: saíno] (1) (záp a jzKol, Ekv): divočák, divoké prasete (Dycotiles labiatus, Dycotiles torquatus); př.: con ellos habían cazado las primeras tatabras y los primeros venados; ► savec, tlustokožec, vypadá jako šestiměsíční mládě kance, bez ocasu, s dlouhými silnými štětinami, malými kly; na nejvyšším bodu hřbetu se nachází žláza vylučující smrdutou látku, žije v lesích Střední Ameriky a je ceněno pro své maso; viz též: pecarí; (RAE, RR, MM, DA). tatachín, f. (← onomat.) (1) (Salv): hudební skupina s bubny a činely; (DA). tatacho, -cha, m/f., lid. (1) (Par): opilý, namazaný; viz též: enchichado; (DA). tatacho, -cha, m/f., lid. (1) (Par): opilý, namazaný; viz též: enchichado; (DA). tataco, -ca, adj/subst. (1) (výchPer): malý, drobný, mrňous; (DA). tatacoa, f. (1) como una ~ (Kol): vzteklý, rozzuřený; ► použ. se slovesy „estar“ a „ponerse“; ► slang; (RF). ● (2) (Kol), viz: culebra de dos cabezas; (3) lid. (Kol): cholerik, rozzuřený, dopálený, znechucený člověk; (DA). tatacuá, m., venk. (1) (Par, svArg): venkovská pec z hlíny a cihel; (DA). tatacura, m., venk. (1) (Per, Bol): kněz, farář; (DA). tatadios, m. (1) kudlanka nábožná; viz též: mamboretá; (EEA). tatadiós, m. (1) (Arg; Urug): kudlanka nábožná; př.: la lamparita del patio era pequeña y debido al calor volaban en torno más bichos que de costumbre, tábanos, tatadioses y cascarudos; (RR). ● (2) (Am): pánbůh; (3) mastičkář; (JD). ● (4) (Arg, Urug): kudlanka (Coptopteryx spp, Stagmatoptera spp); ► škodlivý hmyz zelené nebo nahnědlé barvy, podlouhlé tělo, silné přední končetiny; (DA). tatagua, f. (1) (Kub): velký noční motýl tmavé barvy Erebus odorata; (RAE, MM). ● (2) aeroplán, érák, letadlo; (3) hučka, kokrhel, klobouk; (JD). tatahuila, f. (1) (szMex): vánek; ► ve státech Sonora a Sinaloa; (DA). tatai, x. (1) (Pan): pozdrav na rozloučenou; (DA). tataiba, m. (← guar. tataibá „plod ohně“) (1) (Arg, Par): morušovník, divoká moruše; Morus tataiba; ► má žlutočervené plody; (MM). tataibá, m. (1) (sevArg): rostlina z čeledi morušovníkovitých Chlorophora tinctoria; viz též: palo amarillo; (DA). tataku, m. (1) (zápBol): stařec domorodé andské komunity; (2) venk. (zápBol): oslovení rodiče s láskou a respektem; (DA). tatala, adj/subst., lid. (← aim., keč. tata) (1) m/f., lid., hanl. (Bol: alt/vall): emigrant z venkova; ► ve městě zastává fyzicky náročné práce; ■ Syn.: lari, ojotudo, runa, tata, abarcas, indio,-a, indiaco,-a, janiwa, jaque; (LM). ● (2) (Bol): venkovský; venkovan; viz též: guajiro, -ra; (3) (zápBol): hloupý, hlupák; viz též: güevón; (DA). tatalpepec, m. (1) ind. jazyk; viz též: chatino; (S01). tatamiguel, m. (1) (Arg: Salta): hra; viz též: ronga-catonga; (AM). tatané, m. (← guar.) (1) (sevArg), strom z čeledi bobovitých Pithecellobium scalare; ► je vysoký až 15 m, má šedavou kůru, složené listy, květenství úboru, bíložluté květy, plodem je spirálovitý lusk; viz též: tataré; (DA). tatanini, x. (1) (Mex), viz: guayule; (DA). tatao¡!, interj., lid., venk. (1) (Per): ble! fuj!; (DA). tatar, intr. (1) (← keč. thatay) lid., hanl. (Bol: alt/vall): neurvale se cpát a pít; (LM). tatara, m. (1) (Ven): druh jedovaté ryby; (MM). tatarata, adj. (1) (Salv), viz: tatarate; (RAE). ● (2) (Guat): káča, vlk (hračka); (AM, JD). ● (3) (Mex, Nik): nevyvážený, vrávoravý člověk; (4) lid. (Mex): koktavý; (DA). tatarate, adj/subst. (1) adj. (Hond): hloupý, poblázněný, potřeštěný; (2) adj,. i m. (Hond, StřAm, Mex): o káče s křivou nebo zúženou špičkou: poskakující, špatně se točící; viz též: tatarata; (RAE, MM). tataratear, tr/intr., hovor. (1) intr., lid. (Salv, Hond, Ven, Nik, Guat): poskakovat, točit se (o káče); (2) hacer ~ a alguien (Salv): přimět někoho, aby zrychlil určitou činnost, aby sebou mrskal; (RAE, DA). ● (3) (Mex: Tabasco): zakopnout, klopýtnout; (4) koktat, zajíkat se; (MM). ● (5) lid. (Guat, Nik): vrávorat se, potácet se, motat se; (6) tr. (Salv): nutit, pobízet někoho k rychlé práci; (DA). tataratero, -ra, adj., lid. (1) (Guat): skákavý (o káče); viz též: tatarate; (AM, DA). 74

tataratiar, intr. (1) (StřAm, Mex: Zacatecas, Ven): chybovat v něčem, dělat něco s obtížemi; vrávorat, motat se; ■ Var.: tataratear; (AM). tataratoso, -sa, adj. (1) (Mex: Tabasco): koktavý, koktající; (2) viz: tataratero; (AM). tatare, adj., lid. (1) (Par): opilý, namazaný; viz též: enchichado; (DA). tataré, m. (← guar. „smrdutý oheň“) (1) (svArg, Par): strom Pithecellobium scalare; ► čeledi bobovité Leguminosae; vysoký až 15 m; má spirálovité plody; jeho žluté dřevo se používá v uměleckém truhlářství a na stavbu lodí; z jeho kůry se získává barvířská látka; ■ Syn.: tatané; (RAE, DA, MM). ● (2) (Am): strom Pithecolobium tortum; ► má ceněné dřevo žluté barvy; (MM). tatarear, intr. (1) (Am): potácet se, motat se; koktat, zakoktat se; (JD). tataretas, adj/subst., pl. (1) lid., despekt. (Kost): koktavý; (RAE, AM, DA). ● (2) (Kost): skákavý, poskakující, točivý (o káče); viz též: zambiloco; (AM, DA). tataretear, intr. (1) (StřAm, Ven), viz: tataratiar; (AM). tatareto, -ta, adj. hovor. (1) lid. (Ven, StřAm): poskakující, nepravidelně se točící (o káče); (RAE, DA). ● (2) (Ven): chybující; zakopávající; (AM). ● (3) lid., despekt. (střKol): koktavý; (4) lid. (Ven): vrávoravý, potácivý; (DA). tatarita, adj/subst., lid. (1) (Chil): kokta, koktavý; (DA). tatascame, m. (← nah. tlatlacámatl: tlatlauqui + camatl „barevná pusa“) (1) (StřAm): strom Lippia myriocephala; ► vysoký až 12 m, má chlupaté větve, pilovité listy jsou ze spodní strany chlupaté, početné květy na stoncích tvoří hlavičky, velmi malý plod s neopadavým kalichem žlutorůžové nebo fialové barvy; (MS, DA). tatascamillo, m. (1) (Salv): strom Ransonia salvadorica; (MS, NET). tatascamite, m. (1) (StřAm), viz: tatascame; ■ Var: tatascamito; (MS). tatascamito, viz: tatascamite; (MS). tatascán, m. (1) (Hond), viz: chilchaca; (2) (Hond): významný a mocný; (DA). tatatián, viz: tetlatia; (MS). tatatil, viz: tetlatia; (MS). tataupá, m. (1) (výchBol, sevArg): pták z čeledi tinamovitých Crypturellus tataupa; ► je olověné barvy s hnědým hřbetem a červenými nohami; (DA). tatay, m. (← keč. tatay, „můj otec“) (1) venk. (stř, již a zápBol): oslovení otce, rodiče; (2) venk. (stř, již a zápBol): oslovení kněze; (3) venk. (stř, již a zápBol): oslovení Boha; (4) venk. (stř, již a zápBol): uctivé oslovení muže z vyšší společensko-ekonomické třídy; (5) venk., despekt. (stř, již a zápBol): oslovení venkovského muže; (DA). tatay¡!, citosl. (← keč. atatay, „fuj!, to je hnus!“) (1) (Ekv, jzKol): vyj. hnus, odpor, nechuť; viz též: ¡atatay! (RAE). tatema, f. (1) (Mex): smažení, opékání;; (RAE). ● (2) lid. (Mex): hlava, palice, kebule; viz též: pensadera; (DA). ● (3) (Mex): pálení, spalování; viz též: tatemada; (DA). tatemada, f. (1) (Mex): smažení, opékání; (RAE). ● (2) (Mex): pálení, spalování; viz též: tatema; (DA). tatemar(se), tr/intr/zvrat. (← nah. tlatlemati, „pálit, spálit, dát do ohně“; tla „něco“ + tetl „oheň“ + mati „položit“) (1) tr. (Mex): smažit, opékat, pražit; péct, osmahnout; (RAE, JD, AHM). ● (2) tr. (Mex): spálit něco nechtěně; (3) intr/zvrat., lid. (Mex): pálit se (něco, někdo); (4) intr/zvrat., lid. (Mex): zesměšnit se, předvádět se; (DA). tatequieto, m. (1) (Kub): kliďas; třasořitka; (2) (Chil): majznutí; (JD). ● (3) lid. (Kost, Pan, Kub, Kol, Ekv, Urug, Arg): uklidnění situace, člověka; (4) (Nik, Kost, Pan, Ven, Chil, Urug): praštění, plácnutí dítěte; (DA). tatetí, m. (1) [Š: tres en línea] (Arg, Urug): hra „tři v řadě“; ► hraje se s malými kaménky; (RAE). tatín, m. (1) (zápBol): kufřík typu James Bond; ► bol. argot coba; (HB, DA). tatinja, f. (1) echarle a uno la ~ (Kol: Riohacha): vytáhnout z někoho peníze; (AM). tatita, tatito, m. (1) venk. (Guat, Arg, Bol, Per, Nik, Chil): tatínku; ► oslovení otce, hlavy rodiny; (2) venk. (Guat, Bol): otče; ► oslovení osob, k nimž se chová úcta; viz: tata; (RAE, MM, DA). ● (3) (Am): tatíček; (JD). tatito, m. (1) (← keč. tata, „otec“) lid. (Bol: alt/vall): uctivé oslovení venkovských mužů; ■ Syn.: tata; (2) lid. (stř, již a zápBol): uctivé oslovení Boha; ■ Syn.: tata, tata Dios; (3) lid. (Bol: alt/vall), viz: taitito; (LM). ● (4) venk., lid. (Per): Pánbůh; (5) venk. (stř, již a zápBol): uctivé 75

oslovení muže z vyšší společensko-ekonomické třídy; (6) venk. (stř, již a zápBol): oslovení otce, rodiče; (3) ~ lindo, m., venk., lid. (Per, Bol): Ježíš Kristus; (DA). tatito, m. (dimin. od tata) (1) (Bol: Yungas): oslovení indiánských osob bolivijskými černochy; ► dialekt z oblasti tropických údolí yungas (viz); (ABS). tatitoy, m. (1) venk. (Per): Pánbůh; (2) venk. (Per): oslovení starého člověka s respektem; (DA). tatitu, m. (1) (← keč. tata, „otec“) lid. (Bol: alt/vall ), viz: tatito; (LM). tato, m. (1) (← tatú) (Arg, Par, Urug): pásovec; viz též: tatú; ► tatú je pošpanělštěná forna; (MS, MM). ● (2) (Chil): bota; (DA). Tato, m/f., lid. (1) f., hovor. tvar jména Tatiana (Chil); (2) m., hovor. tvar jmen Bernardo (Bol), Eduardo (Bol), Estuardo (Guat), Gustavo (Bol), Humberto (Portor), Ricardo (Chil); (DA). tatole, m. (← nah.) (1) (Mex): úmluva, dohoda, ujednání; (2) (Mex): šuškání, šeptání; (3) (Mex): konspirace, spiknutí; (MS). tatolear, tr. (1) (Mex): sjednat základy nějaké dohody; (2) (Mex): šuškat, šeptat; (3) (Mex): spřádat, znosnovovat (př. spiknutí); (MS). tatón, -a, adj/subst., lid. (← keč. thatay, „rychle do sebe házet jídlo či pití“) (1) (Bol), viz: ocolón,a; (LM). tatón, m., augment. (1) (Mex): autoritativní otec; př.: yo traje a Ernesto y yo lo sostengo, poque es mi gusto; para algo soy el mero tatón; (RR). tatú, m. (← guar.) (1) (Arg, Bol, Par, Urug): výraz označující různé druhy pásovců; př.: tatú guasú (pásovec štětinatý); (RAE, JD). ● (2) (Salv): podzemní protiletecký kryt; podzemní skladiště; př.: Reinita era la única sobreviviente de un tatú en el cual había muerto su madre, tres de sus hermanitos ...; (3) ~ naranja (Par): druh pásovce; ► chuťově dobrý; př.: comenzaron a alimentarse con lo que iban consiguiendo los indígenas: miel, cogollo de palmas, tatú naranja y otros alimentos propios de selva; (RR). ● (4) (Arg, Bol, Par, Urug): pásovec devítipásý Dasypus novemcinctus; (5) ~ a par (apara), ~ bolita, ~ canasta, ~ peba (Arg): další druhy pásovce; viz též: armadillo, mulita, cusuco; ■ Var: tato, tatuejo; (MS, DA, EEA). ● (6) lid., vulg. (Par, svArg): ženské přirození; viz též: palomita; (7) (Salv): partyzánská jeskyně; (8) ~ bola (výchBol, Par, svArg): pásovec kulovitý24 (Tolypeutes matacus); ► je dlouhý až 30 cm, krunýř má tři pohyblivé pásy, které mu dovolují schoulit se do klubíčka, úzký a podlouhlý čumák, malý ocas, prsty jsou zakončeny mocnými drápy, které slouží k rozhrabávání země; ■ Syn.: mulita; (9) ~ carreta (výchBol, Par, svArg): pásovec velký25 (Priodontes maximus); ► je dlouhý až 1 m, slámově hnědý, ocas dlouhý asi 50 cm; ■ Syn.: cachicamo gigante, cuspón; (10) ~ gigante (Bol, Par), viz: tatú guazú; (11) ~ guazú (Bol, Par, Arg): pásovec Priodontes maximus giganteus; ► je dlouhý až 1 m, slámově hnědý, ocas dlouhý asi 50 cm; ■ Syn.: pejiche, tatú gigante; (12) ~ mulita (Bol, Par, Arg, Urug): pásovec; viz též: cusuco; (13) ~ peludo (Par, Arg, Urug): pásovec šestipásý (Euphractus sexcinctus); ► chráněný krunýřem s šesti pohyblivými pásy; ■ Syn.: gualacate; (14) ~ capataz, subst. (Par): hlídač; ochránce; ► neustále ženu doprovází, aby tak předešel milostným a sexuálním vztahům; (15) (← angl. tattoo) (Pan): nalepovací tetování, tetovačky; (DA). tatúa, f. (1) (Dom, Portor), viz: tuatúa; (DA). tatuca, f. (1) (Ven: Mérida): velká nádoba; viz též: jícara; (2) přenes. (Ven: Trujillo): hlava, palice, kokos; (AM). tatuco, m. (1) (Ven): velká nádoba, velký šálek; viz též: jícara, tatuca; (AM, MM). tatuaje, m. (1) (Portor): označkování závodních kohoutů; ► z kohoutích zápasů; (DA). tatuco, m., lid. (1) (Ven): jakákoliv nádoba; (DA). tatuejo, m. [Š: armadillo] (1) (Hond): pásovec; ► savec z řádu chudozubých, dlouhý 30 až 50 cm, tělo je chráněno vrstvou kostěných destiček pokrytých zrohovatělými pohyblivými šupinami; zvíře se může smotat; všechny druhy se běžně vyskytují ve Střední Americe; viz též: tatú; (RAE, DA). ● (2) (StřAm): pásovec devítipásý (Dasypus novemcinctus); (MS, DA). tatula, f., vulg. (1) (Par): žena s velkou vulvou; (DA). tutulo, m., vulg., despekt. (1) (Per): zženštilý muž; (DA). tatuque, m. (1) (Ven: Trujillo): nádoba; viz též: tatuca; (AM). tature, m. (1) (Ven): široký kulatý košík z lián; viz též: manare; (AM, MM). 24 25

pásovec kulovitý: Biological library. [en línea] . pásovec velký: Biological library. [en línea] .

76

taturo, m. (1) (Ven): nádoba z dýně s úzkým otvorem; ► používá se na pití; (2) jakýkoli předmět zvláštního nebo neurčitého tvaru; (AM, MM). tatusa, f. (← guar. Tatú, „pásovec“) (1) (Bol): děvka, kurva, šlapka; (AM, MM). ● (2) (Am): ženuška; (3) ženština; (JD). tatusia, f. (1) (Par): pásovec; (JD). tatuyo, adj/subst. (1) (Kol): příslušník ind. kmene Tatuyo; (2) příslušné adjektivum (tatuyský); (3) jazyk kmene Tatuyo; patří do jaz. rodiny východní Tucano; ► kmen žije na řekách Piraparaná a Papurí; počet příslušníků etnika se na kol. území odhaduje na 294 osob; (S03). tatuyo, m. (1) (Kol aj.): ind. kmen ze sev. Amazonie; (2) (Kol aj.): ind. jazyk z rodiny vých. tucano; (EA). tauca, f. (← keč. tauqa, „hromada, kopa“) (1) lid. (Bol, Ekv, szArg): fůra, hromada, kopa (množství na sobě naházených věcí bez jakéhokoliv řádu); viz též: taúca; (RAE, MS, DA). ● (2) (Chil): měšec, pytlík, velký váček na peníze; (AM, JD). ● (3) Chil): svačina do školy, přesnídávka; (JD). ● (4) lid. (Bol): dav lidí; (DA). taúca, f. (← keč.) (1) (Bol): hromada nějakých věcí; (2) (Bol): fald, záhyb (pomačkání) na šatech; (3) (Chil): větší váček na peníze; (4) (Chil): pytel, ranec nebo balík peněz; (5) (Chil): jídlo, které si dítě nese na celý den do školy; (6) (Chil): omeleta, placka; (7) (Chil): placatý nekvašený chléb (bez droždí); (8) (Per): velké množství něčeho; ■ Var.: tauca; (MS). taucal, m. (1) (Arg): nahromadění; množství; hromada; (MS). taucar, tr.[Š: apilar] (1) (SevArg, Bol, Ekv): navrstvit, nakupit, (na)hromadit; viz též: ataucar; (RAE, MS, DA). taulete, m. (1) (Kol): stolička, sedátko; (JD). taunachi, m. (1) (Bol): rolničky; ► obepnou se na nohu a při chůzi zvoní; (AM). tauquear, tr. (1) (Bol): nahromadit; (AM). taura (Taura), m., i adj. (1) m. (Ekv): černoch nebo mulat z farnosti Taura (Guayaquil); ► název se používal v 19. sto. pro následovníky generála a později prezidenta Urbina; byli známí pro násilnosti spáchané v souvislosti se zrušením otroctví; př.: un taura enfurecido estaba allí tronando y relampagueando contra mi hermano Francisco; (2) m., i adj. (Arg; Urug): odvážný; smělý; nebezpečná osoba; př.: otro amor por aquella mujer nació en el corazón del taura más mentao; viz též: entrador; (RR, NET). Taura, m. (1) viz: taura; (RR). taure, m/f. (1) (Nik): hráč, sázející; (DA). taurete, m. (1) (Nik): taburet, sedadlo bez opěradel; (RAE). taurí, f. (1) (Per): luskovitá rostlina Lupinus argenteus; (MM). taurino, -na, adj. (1) (Arg, Salv, Urug): osoba narozená ve znamení Býka, i subst.; (RAE). taushiro, adj/subst. (1) (Per): příslušník ind. kmene Tauširo; (2) příslušné adjektivum (tauširský); (3) jazyk kmene Tauširo; ► kmen žije v per. deštném pralese v departamentu Loreto (na řece Tigre a jejích přítocích Aucayacu a Ahuaruna); jeho členové sami sebe nazývají Ite'chi; jazyk se dále může nazývat pinche, pinchi, je izolovaný a je na pokraji vymření; (S01). tausilla, f. (1) (Kol): obecné jméno pro různé druhy mučenek; ■ Syn.: tauso; (MM). tauso, m. (1) (Kol), viz: tausilla; (MM). tavo, m., lid. (1) (Salv): vězení, žalář; viz též: canasta; (DA). Tavo, m., lid. (1) hovor. tvar jmen Gustavo (Mex, Guat, Salv, Nik, Pan, Kub, Portor, Kol, Dom, Ekv, Bol, Chil, Urug), Octavio (Mex, Guat, Salv, Nik, Pan, Kub, Portor, Ekv, Bol, Chil, Arg); (DA). tavy, x. (← guar.) (1) (Par): hloupý, prostomyslný, naivní; (EA). tawa, m/f. (1) (← keč. tawa, „čtyři“); (2) ~ ñawi (← keč. ñawi, „oko“) (Bol), viz: ñawi; (LM). tawaco, f., venk. (1) (Bol): dospívající dívka, adolescentka; (DA). tawahka, m. (1) viz: sumu; (EA). tawancho, m. (1) (← keč. tawanchu, „se čtyřmi“) lid. (Bol: alt/vall): čtyřrohý beran; (LM). Tawantinsuyo (Inkaiku), m. (← keč.), arch. (1) (Am): Čtyři sjednocené provincie; př.: ¿por qué recibió la denominación de Tawantinsuyo Inkaiku? Porque estaba dividido en Cuatro Confederaciones Agrícolas; (BDE). tawa-tawa, f. (1) (← keč. tawa, „čtyři“) lid. (Bol: alt/vall): smažený pokrm; ► obyčejně se podává spolu s medem a prodává se na ulici; (LM). 77

tawca, f. (1) (← keč. tawqa, „stoh, hromada“) lid. (Bol): stoh, hromada; (2) sara ~ (← keč. sara, „kukuřice“) (Bol: alt/Cbb): chlapecká hra; ► chlapci si lehají na sebe a utvářejí tak komín, až dojde ke zřícení celého komínu; ■ Syn.: wawacha; (LM). tawcar, tr. (1) (← keč. tawqay, „hromadit“) lid. (Bol: alt/vall): skládat na sebe, nakupit; ■ Var.: atawcar, tawquear; (LM). tawquear, tr. (1) (← keč. tawqay, „hromadit“) lid. (Bol: alt/vall ), viz: tawcar; (LM). tawri, m. (← keč. tarwi, „druh rostliny“) (1) (Bol): rostlina; viz též: tarwi, chocho; (2) (Bol): plod; viz též: tarwi, chocho; (LM). tawta, f. (1) (← keč. tawta) lid. (Bol: Valleg): špatná kukuřice; ► popraskaná nebo shnilá; (LM). tax, m. (← angl.) (1) (US): daň, poplatek; (2) (Pan): vstupní nálepka na triko; ► dostává se při zaplacení vstupného; (DA). taxada, f. (1) (Ekv): osvěžující nápoj připravený ze šťávy z taxo; (DA). taxamanil, m. (1) viz: tejamanil; (MS). taxcal, m. (← nah. tlaxcalchiquihuitl) (1) (Mex): košík k uchovávání kukuřičných placek; (RAE). ● (2) viz: tlascal; (MS). taxear, intr. (1) (US, Hond, Salv, Nik, Kost, Ekv, Chil): pracovat jako taxikář; viz též: taxiar; (DA). taxero, -ra, m/f. (1) (Nik, Pan): taxikář; (2) (Pan): najmutý člověk k lepení vstupních nálepek (tax) na trička; (DA). taxi, m. (1) (zápBol): vězeň, který ohlašuje návštěvy za úplatu; ► bol. argot coba; (HB, DA). (2) ~ básico (Chil): taxík; (3) ~ boy (Par, Arg, Urug): prostitut, gigolo; (4) ~ brujo (Hond): taxík bez licence; (5) ~ carga, lid. (Par): nákladní auto, stěhovací vůz, dodávka ; (6) ~ colectivo (Hond, Chil): taxi fungující na stejném principu jako hromadný prostředek; ■ Syn.: taxi de punto; (7) ~ de punto (Hond), viz: taxi colectivo; (8) ~ de sitio (Mex): taxi, které má stálé stanoviště; (9) ~ partido, lid. (Bol): malá politická strana; (DA) taxiar, intr. (1) (Salv), viz: taxear; (DA). taxibús, m. (1) (Chil): mikrobus; (DA). taxibusero, -ra, adj/subst. (1) m/f. (Chil): vlastník, řidič taxibús; (2) adj. (Chil): týkající se taxibús; (DA). taxiflet, m. (taxi + flete) (1) (Urug, Arg): nákladní auto nebo dodávka; ► k rozvozu či přepravě balíků a nábytku; najímají se i s řidičem na hodiny; (RAE, DA). taxilazo, m. (1) (Bol): dopravce; ► bol. argot coba; (HB). taximetrero, -a, adj/subst. (1) m/f. (Arg, Urug): taxikář, -řka; (BDE, DA). ● (2) adj., lid. (Arg, Urug): týkající se taxikářů nebo jejich práce; (DA). taximetrista, adj/subst. (1) m/f. (LaPla, Arg, Urug): taxikář, -řka; př.: el sindicato de taximetristas; (BDE). ● (2) adj., lid. (Arg, Urug): týkající se taxikářů nebo jejich práce; (DA). taxímetro, m. (1) (LaPla): taxi, taxík; př.: … no son taxímetrosni vehículos de punto o plaza ...; (BDE). taxo, m. (1) (stř a jižEkv): rostlina; viz též: tumbo; (2) (stř a jižEkv): plod; viz též: tumbo; (DA). taya, adj/subst. (← keč.) (1) f. (výchPer): talisman lovců a rybářů (kamínek, zub, dráp apod.); (2) (Kol): křovinář sametový (Bothrops atrox); ► jedovatý had dlouhý až 150 cm; je světle hnědý až šedý s tmavě hnědými až černými skvrnami, pruhy nebo mřížkovitou kresbou; kresba slouží jako ochranné zbarvení; na zploštělé hlavě má 2 černé pruhy, které vedou od každého oka ke koutku tlamy; (3) (Kol): keř Caesalpinia spinosa; ► vysoký až 5 m; má složené listy, květy žluté barvy s červenými skrvnami; plodem je luštěnina užívaná jako barvivo; využití v tradiční medicíně; (MS, DA, NET). ● (4) f., lid. (zápBol): pivo; viz též: pilsen; (5) adj. (zápBol): zmrazený (o zemědělských produktech, bramborách apod.); (6) ~ (equis) (Kol), viz: nauyaca; (DA). ● (7) (← angl. tie) (Chil): železniční trať; (MS). ● (8) (Kol): jedovatý had Bothropslanceolatus; ■ Syn.: manapare; (9) (Per): rostlina, keř; viz též: tara; (MM, DA). ● (10) estar hecho una ~ (Kol): strašně zuřit; (JD). t’aya, f. (1) (Bol): ledové pivo; ► bol. argot coba; (HB). tayá, f. (1) (Bol): sladký brambor; (JD). tayacán, -na, m/f. (← nah. teyacanqui, „ředitel, vedoucí, průvodce“ ; ← nah. tayacana „vedoucí“ + yacana „vést“) (1) m/f. (Hond, Nik): člověk provázející spřežení volů; (2) přenes. (Hond, Nik): průvodce nebo ochránce druhé osoby; (RAE, AM). ● (3) (StřAm, Guat, Hond, Nik): mladík, 78

který ovládá pluh; (4) (StřAm): důvěryhodná osoba, která někomu slouží; (5) (Mex: Tabasco): mladík, který doprovází svého pána na koni; (6) (Nik): odvážný člověk, vůdce; (7) (Mex): průvodce na venkovských cestách; ■ Var.: clayacanque; tlayacanque; (MS, AM, MM). ● (8) m./f. (Nik): šéf, vůdce; př.: Joaquín es el tayacán del barrio; ► slang; (RF). ● (9) přenes. (Nik): lídr skupiny; (10) (Nik): politický kandidát; (DA). tayacanear, tr. (1) (Hond): řídit volské spřežení; (2) tr. (Hond): řídit, provázet, dávat instrukce nějaké skupině lidí; (RAE). tayacha, f. (← aim. thayachaña) (1) (jižPer): dušený pokrm připravený z hlízy isaño sancochado a dalších ingrediencí, které se nakládají do mléka den předem; (2) (zápBol): hlíza isaño, která se jí s melasou; (DA). tayacharse, intr/zvrat., lid. (1) (záp Bol): zchladit se; zamrazit nebo zchladit něco; (DA). tayador, m. (1) viz: tallador; (RR). tayar, intr. (1) viz: tallar; (RR). tayara, f. (1) (Mex): rostlina; viz též: manto; (DA). tayasú, m. (← guar. tay „zub“ + asú „velký“) (1) (Arg, Bol, Par): americký divočák Dicotyles torquatus, Dicotyles labiatus; (MM). tayca, f. (← aim. tayka, „matka“) (1) (zápBol): velký dechový nástroj; (DA). taycahuarmi, x. (1) (← keč.) legitimní manželka; (MM). tayo, m. (1) (Ekv, Per): noční pták žijící v Amazonském pralese, pozoruhodný svou tukovou zásobou v hrudní oblasti, jehož maso je vhodné k jídlu; (RAE). ● (2) (Ekv, Per): pták; viz též: guácharo; (DA). tayón, m. (← antil.) (1) (Kub): rostlina; viz též: güisquil; (2) (Kub): plod; viz též: güisquil; (DA). tayota, adj/subst. (1) f. (Dom): rostlina; viz též: güisquil, tayote; (2) (Dom): plod; viz též: güisquil; (3) m/f. (Dom): uplakánek, ufňukánek; (4) adj. (Dom): neatraktivní, nehezká; (DA). tayote, m. (← nah. chaiotl) (1) tener sangre de ~ [Š:tener sangre de horchata] (Portor): být neslaný nemastný; neumět do pěti počítat, být budižkničemu; (AM, MM). ● (2) (Portor, Dom), viz:chayote; (MM). ● (3) (Portor): rostlina; viz též: tayota; (DA). tayotera, f. (1) (Dom, Portor), viz: chayotera; (MM). taypá (taipá), adj., lid. (1) (Per): vynikající, bohatý, velká (porce jídla); př.: mami, estoy con hambre, así que sírveme mi plato bien taypá; ► slang; (RF, DA). taypi, m., lid. (← aim. taypi, „střed, centrum“) (1) (zápBol): střed, centrum, centrální místo; (DA). tayta, m., venk. (← keč. tatay, „můj otec“) (1) (Bol): oslovení venkovského muže; (DA). tayú, m. (1) (Chil): strom Flotowia diaconthoides; ► stále zelený; jeho kůra působí proti horečce; (MM). tayul, m. (1) (Hond): bankovka 1 lempira; viz též: lempira; (DA). tayul, m., hovor. (1) (Hond): bankovka v hodnotě jedné lempíry; ► Lempira byl národní indiánský hrdina; (RAE). tayuya, f. (1) (Nik): placka (tortilla) připravená ze speciálně upravené kukuřičné mouky (sin nixtamalizar); (DA). tayuyá, m. (← guar.) (1) (Arg, Par, Urug): druh popínavé rostliny Trionasperma tayuya; ► čeledi tykvovité; s malými květy a žlutými nebo načervenalými plody; kořen a plod se využívají v lidové medicíně; (RAE, MM). ● (2) (Arg, LaPla): druh vinné révy Cayaponia tayuya; ► vysoká až 12 m; má malé žlutobílé květy; hojně užívaná v medicíně k léčbě artritidy; (3) (Arg): druh okrasné rostliny; vysoká až 5 m; (MS, NET). tayuyo, adj/subst. (1) m. (Kub, Guat, Kol: Riohacha): tamal; viz též: tallullo; (AM, MM). ● (2) adj. (Guat, Dom): odolná, tvrdá (věc); (3) m. (Guat): masivní, robustní cihla; (4) (Guat): pirožek tamal naplněný fazolemi (frijoles); viz též: tallullo; (5) (Guat): kukuřičné těsto; viz též: tallullo; (DA). taz, m. (1) ~ con ~, adv. (Ekv, Per, Bol), viz: tas con tas; (AM, DA). taza (tasa), f. (1) [Š: canasta; cesto] (Ekv): koš; košík; př.: el intento de mi madre / que casarme no procura, / es tenerme siempre al lado, / como taza de costura; (RR). ● (2) (Chil): umývadlo, lavor; (3) (Kol): proutěná komoda nebo koš; ► chudí lidé v nich skladují oblečení a jiné věci; (4) ~ de lavatorio (Per): umývadlo, lavor (na mytí); (AM). ● (5) ~ de noche (Arg, Kub): noční váza, nočník; (MM, JD). ● (6) (Kub): latrína; př.: taza seca; (JD). ● (6) [Š: tapacubo] (Arg, Urug, Ven, Par): víko hlavy kola, poklice kola; ■ Syn.: tapa (Chil), tapón (Mex); (EEA). ● (7) hasta la ~ 79

(Dom): unavený, otrávený, přesycený; př.: ese ruido me tiene hasta la taza; (8) (Dom): úplně, zcela, kompletně; př.: dicen que Joel está involucrado hasta la taza en ese asunto; ► slang; (RF). ● (9) (Nik, Kol): miska; (10) (Chil): kořenový bal stromu; (11) (jižBol): vyhloubení důlku vespod stromu; ► k zachycení vody; (12) (Salv): moc dobrá věc; (13) blanca, migada y en ~ (Per): jasné jako facka; (14) hast la ~1, adv. (Dom): naprosto, úplně, zcela; (15) hasta la ~2, adj. (Dom): patřící, zapadající do své třídy; (16) de leche ~, subst. (Bol, Chil): klid, mír; (DA). tazacual, m. (← nah. tlazacualli, „blízko kůlu) (1) (Hond): technika stavby zdí za pomoci větví a listí; (DA). tazada, f. (1) (Kol): množství, které se vejde do taza; (DA). tazcal, m. (← nah. tlaxcalli „tortilla“) (1) viz: tlascal; (MS). ● (2) (Mex): kukuřičná placka; košík z rákosu, do kterého se dávají hotové placky; ■ Var.: tascal, taxcal, tlascal; (3) no me jalen del ~ porque riegan las tortillas (Mex): raději ne; to by mohlo špatně dopadnout; (AM, MM). tazol(e), m. (← nah. tlazolli) (1) (StřAm): listy kukuřice nebo cukrové třtiny; ► slouží jako píce; viz též: tlazol; (MS, AM, MM). ● (2) (Am): klas kukuřice; (JD). tazolera, viz: tlazolera; (MS). tazudo, -da, adj., lid. (1) (Salv): skvělý, výborný; viz též: barbarazo; (DA). tazul, viz: tlazol; (MS). te¡!, citosl., venk. (1) (zápKol): hybaj domů!; (DA). te la voglio dire, (← it.) (1) (Arg): výraz, kterým někomu chceme naznačit, že dopadne špatně; př.: si no conseguís vender algo, te la voglio dire con el patrón; ► slang; (RF). té, m. (← čín.) (1) (Kub, Arg, Urug aj): čaj, bylinný odvar; př.: té de manzanilla, té de tila; le puso una mano sobre la frente y ordenó a empleada que preparase un té de naranja; (RAE, RR, JD). ● (2) ~ social (Chil): čajový sedánek; ► společenské setkání, kde se pije čaj; př.: los tés sociales de los turistas frente al televisor; (RR). ● (3) ~ dansant(e) (← fr. thé dansant) (Chil): čaj po tanci; (MS). ● (4) (Am): název pro různé rostliny a listy, které nahrazují pravý čaj; (5) jako součást názvu různých rostlin; př.: té de burro, té de perla; té del pan, atd.; (6) ~ del Paraguay, viz: yerba mate; (MM). ● (7) ~ amargo (Per), viz: hercampuri; (8) ~ criollo nebo ~ de Santa María nebo ~ del país, m. (Dom): rostlina z čeledi krtičníkovitých Capraria biflora; viz též: balsamina; (9) ~ de Chavín (Per), viz: hercmpuri; (10) ~ de monte (Mex), viz: nurite; (11) ~ del inca (szArg), viz: incayuyo; (12) ~ pampa, m. (Arg): rozvětvený a plazivý keř z čeledi hluchavkovitých Satureja darwinii; ► je vysoký až 15cm, má malé listy, květy fialovo růžové; (13) ~ bingo, subst. (Chil): schůzka, na které se podává svačina a hraje bingo; (14) ~ con~, subst. (stř, již a zápBol): nápoj připravený z čaje a alkoholu; (15) ~ lluvia, subst. (Urug): večírek; ► pořádaný doma u jednoho z přátel, většinou se nosí něco k jídlu; (DA). tea, f. (1) (Kub): druh palmy; (2) (Portor): pryskyřičný strom Amyris sylvatica; ► až 10 metrů vysoký; má bílé aromatické dřevo; používá se pri výrobě pochodní; (3) estar en la ~, lid. (Kub): být v nouzi, být na mizině, být švorc, nemít ani groš; (MM). ● (4) (Portor), keř: cuabilla; (5)en la ~, adj. (Cub): pohublý a fyzicky zesláblý; (DA) teacher, x. (← angl.) (1) (US, Guat, Hond, Salv): oslovení učitele na základní a střední škole; (DA). teal, m. (1) (svArg): čajové pole; (DA). tealero, -ra, adj. (1) (Arg): týkající se čaje a čajového průmyslu; (DA). team, m. (← angl.) (1) (Am, US): družstvo, tým (sportovní terminologie); (MS, DA). teamwork, m. (← angl. team-work) (1) (Chil): kombinovaná akce družstva hráčů; (MS). teanguis, viz: tianguis; (MS). teasing, m. (← angl.) (1) (Portor): vyfoukání, tupírování vlasů; ► k dosažení objemu; (DA). teatín, m. (1) (sevArg): akácie (Acacia spp); viz též: uña de gato; (DA). teatina, f. (1) (Chil, Per): trávovitá rostlina (Avena barbata, Scoparia dulcis); ► druh ovsa; jeho stébla se využívají k pletení klobouků, košíků atd.; (RAE, DA, MM). ● (2) (Per): střešní okénko; (DA). teatino, m. (1) (Kol): pícninová rostlina Hybanthus anomalus; (2) (Par): kněz; ► patřící k náboženskému řádu, který vyžaduje nošení černé sutany; (MM). teatrero, -ra, adj/subst., lid. (1) (Par): herec, divadelník; (DA). teatrista, adj/subst. (1) m/f. (Dom, Portor, Ekv, Chil): divadelník, herec, ochotník; (2) adj. (Ekv): falešný, pokrytecký, neupřímný; (DA). 80

teatro, m. (1) (Pan, Chil, Kost, Dom, Kol): kinosál; (DA). tebenque, m. (1) (Kub): jednoletá rostlina Pectis ciliaris; ► čeledi složnokvětých, se žlutými vonnými květy; roste na plážích; (RAE, MM). ● (2) (střKub), viz: romero cimarrón; (DA). teboté, m. (1) dar el ~ (Kub): ukončit s někým milostný vztah; (DA). tebo, m. (1) (Chil), viz: gusano de tebo; (DA). tebujo, m. (1) (Pan): vosí plástev; (DA). teca, m/f. (1) f. [Š: droga] (Portor): droga; ► obzvláště heroin; př.: si nos salimos de los cursos de Literatura Puertorriqueña y del manual de Manrique Cabrera, Lloréns Torres significa teca, y las terribles marcas de los alacranes; viz též: tecata,tecato, teco; (RR). ● (2) m/f. (Portor): narkoman, feťák; (DA). tecales, m., pl. (1) držitelé nebo dědicové majorátu; (MM). tecali, m. (← Tecali mex. město státu Puebla; ← nah. tecalli: tetl „kámen“ + calli „dům“) (1) (Mex): velmi barevný mramor; ► nachází se v oblasti Tecali ve státě Puebla; (RAE, AM). tecata, f. (1) (Portor): heroin; injekční stříkačka; př.: posiblemente apunte hacia el vicio mayor de la tecata; (RR). ● (2) (Mex: Guerrero): strup; (DA). tecato, subst/adj. (1) (Portor): feťák; př.: Pedro se ha vuelto un tecato - ya no vive sin la coca; (2) (Portor): zdrogovaný; př.: las dos mujeres estaban tiradas en la calle, completamente tecatas; (RF). tecato, -ta, m/f. (1) [Š: drogadicto] (Mex, Portor, US): feťák, narkoman, užívající drogy, drogově závislý; př.: por aquí, frente a mí, pasa ese tecato de ojos a punto de estallar; viz též: teca, tecata,teco; (RF, RR). ● (2) [Š: drogadicto de heroína] (US, Portor): člověk závislý na heroinu; př.: ¿cómo se llama esa asociación donde pueden ir los tecatos que quieren dejar el vicio? – Narcotics Anonymous; ► slang; (RF). Tecciztecatl, (1) azt. Bohyně; viz též: Metztli; (S04). tecesito, m. (1) (Dom, Portor): čaj, odvar; viz též: guarapillo; (DA). techalote, m. (1) (Mex), viz: tachalote; (DA). techear, intr. (1) (Kub): kázat, řečnit; (JD). techero, -ra, adj/subst., lid. (1) adj. (Per): toulavá kočka; (2) m/f. (Bol): pokrývač, opravář střech; ► především při problémech s prosakováním; (DA). techichi, m. (← nah. tetl-chichi, „kamenný pes“) (1) (Mex): pes Canis caribaeus; ► dobyvatelé ho nazývali perro mudo; jeho maso bylo lákavým pokrmem pro indiány i Španěly; nyní je tento druh na pokraji vyhynutí; (MM). technicolor, m. (← angl.) (1) (Am): obchodní značka; ► obzvláště v kinematografickém průmyslu, pro systémy vyvolávání barevných fotografií; ■ Syn.: tecnicolor; (MM). techo, m. (1) hasta el ~, adj/adv. [Š: hasta la bandera] (Arg, Chil): přeplněno, narváno; (RAE). ● (2) salir por el ~ (Ven): zkrachovat, nezdařit se (o podnikání); (AM, JD). ● (3) (Kub): trávník (vlasy); (JD). ● (4) ~ corredizo, střešní okno v autě; viz též: quemacocos; (EEA). ● (5) salir por el ~1 (Kub): spadnout až na dno, naprosto vybouchnout; (6) salir por el ~2 (Kub): být přistižen při chybě nebo při činu; (7) lid. (Kub): vlasy, hříva; viz též: teja, tejado; (8) ~ de vidrio, subst. (Kub, Chil): černá minulost; ► v důsledku toho nemáme nárok nikoho kritizovat; (9) ~ tocado del, adj., lid. (Mex, Kost): pomatený, bláznivý; (DA). techomite, m. (1) (Mex): silná látka k výrobě oblečení a tašek; (MM). tecina, f. (← nah. tecini, „ten co mele“) (1) (Hond): služebná vykonávající domácí práce; (RAE). ● (2) (Hond): služebná připravující kukuřičné placky; (MM). tecito, m., hovor. [Š: una tacita de té] (1) (Š < Am) (Am): šálek čaje; (BDE). ● (2) lid. (Bol, Chil): schůze, schůzka, setkání; viz též: concejillo; (3) (Bol, Chil, Par): čaj, odvar; (4) (Bol, Chil): čajový sedánek; (DA). tecla, f. (1) pl. (Mex): zuby, tesáky; (JD). ● (2) lid. (zápEkv): tchýně; (3) pl. (Portor): dívčí sny; (4) (Pan): strom; viz též: mayo; (DA). tecladista, m/f. (1) (Mex, Salv, Kost, Kol, Ekv, Chil, Par, Arg, Urug): klávesista; (DA). tecle, adj/subst. (1) adj. (Chil): neduživý, slabý, hubený; (AM). ● (2) m/f. otec; matka; ► ve zločineckém slangu; (MM). ● (3) (Chil): třaslavý; chvějící se; (JD). tecles, m. (← angl. tackle, „kladka, kladkostroj“ (1) (Nik): kladka; ► slouží ke zvedání těžkého nákladu; (DA).

81

teclear, intr/tr. (1) intr. (Arg, Kol, Chil, Urug): vypršet, vytratit se, zmizet; (2) otravovat se, nudit se; zničit se; (3) dejar a uno tecleando (Chil, LaPla): zruinovat někoho; ► finančně nebo společensky; (AM). ● (4) tr. neobratně psát na stroji nebo hrát na piano; (5) (Arg, Chil): být slabý, vyčerpaný nemocí; (6) (Arg, Kol, Chil, Par, Urug): nedařit se obchodu; (7) (Chil): být velmi chudý; (MM). ● (8) (Am): být v posledním tažení; (JD). teclilla, adj. (1) (Dom): hubený, štíhlý; (DA). teclo, -cla, m/f. (1) lid. (Per, Chil): stařec; stařena; dědek; př.: el parque estaba lleno de teclos a esa hora de la maňana; viz též: veterano; (RAE, DA). ● (2) (Per): otec (tecla: matka); př.: mi tecla siempre me da consejos antiguados; ► slang; (RF). técnica(s), f., pl. (1) (Bol): hra s míčem; ► snahou je udržet míč ve vzduchu tak, že si ho přehazujeme z nohy na ramena a na stehna aniž by nám spadl; (DA). tecnicatura, f. (1) (Arg): stupeň univerzitního vzdělání výlučně zaměřeného na technickou oblast; ► získává se po kratším studiu; (2) (Arg): studium potřebné k získání tohoto titulu; (RAE). ● (3) (Arg, Urug): bakalářský stupeň vzdělávání; (4) (Arg, Urug): studium potřebné k získání bakalářského titulu; (DA). técnico, -ca, adj/subst. (1) m. (Mex): strážník, člen policejního sboru; ► s vyšší hodností než řádový policista; (RAE, MM, JD). tecnicolor, (1) ■ Var.: technicolor; (MM). tecnopor, m. (← tecnopor©) (1) (Per, zápBol): polystyrén; ► využívá se jako obal, izolace ve stavebnictví a při manuálních pracích; (DA). teco, -ca, adj/subst. (1) adj. [Š: drogadicto] (Portor): drogově závislý; př.: traspasar este corredor mítico de violencia es casi asegurarse una cañona a manos de algún teco de bejuco desesperado; viz též: teca, tecata, tecato; (RR). ● (2) lid. (← zdrob. tecolote) (Guat): opilý, sťatý, namazaný; viz též: tecolote, enchichado; (AM, DA). ● (3) m. (Mex): policajt, fízl; (JD). ● (4) adj., lid. (Chil): týkající se Mexika; (DA). teco, m., hovor. (1) viz: cuico; (INFO). tecoate, m. (← nah. tetl „oheň“ + coatl „had“) (1) (Mex): jedovatý had; ► jeho kousnutí působí pálení; (MM). tecol, m. (1) (Mex): červ Bombix agavis; ► žíjící v agáve; (RAE, MM). tecolero, m. (← nah. tecolli „uhlí“) (1) (Mex): uhlíř; (2) (Mex): nádeník ve stáji nebo v chlévě; (3) (US): ceremoniář plesu; (MS, AM). ● (4) (Mex): nádeník, který se stará o ovce zraněné při stříhání; (MM). tecolía, f. (1) (Hond): dřevěnění, ztuhlost nohou (způsobená únavou); (2) f. (Hond): faul ve fotbale způsobený silnou ranou do soupeřovy nohy; (RAE). tecolilla, f. (1) (Hond), viz: tecolía; (RAE). ● (2) (Hond, Nik): ztuhnutí nohou; ► v důsledku únavy; (DA). tecolines, m. pl., (1) nebo tejolines, hovor. (← nah. tecolli) (Mex): mex. pesa, mince, jmění; ► mex. argot caliche; (DBM). ● (2) (← cahita tecolai „kulatá věc“) (Mex): kovové mince; (AHM). ● (3) (← nah. tecolli „uhlí“) (Mex): peníze, prachy; (AM). tecolio, m. (1) (Mex): alkoholický nápoj s červy; ► vyrábí se z agáve; (AM). tecolota, f. (1) (Mex): samice výra tecolote; (2) vulg. (Mex): špaček, nedopalek cigarety; (MS, AM). tecolote, adj/subst. (← nah. tecolotl „výr“) (1) m. [Š: búho] (Mex, StřAm): sova (pálená), výr; ► noční dravec s opeřenýma nohama, křivým zobákem, velkýma očima na přední části hlavy; zvednuté peří na hlavě představuje uši; je původem ze Španělska; př.: ¿será un tecolote?¡qué ocurrencia la suya! ¿cómo le voy a regalar ese pájaro que anuncia a la pelona?(=la muerte); el logo de mi escuela lleva un tecolote; ■ Syn.: búho (Arg, Chil, Mex, Urug, Ven), chuncho (Chil), caburé (Urug); (2) přenes., despekt. (Mex): polda, fízl; člen dopravní policie; viz též: cuico; př.: … barrenderos, tecolotes, chamacos…; (3) cantarle a alguien el ~ (Mex): být blízko smrti; (RAE, AM, BDE, RF, EEA). ● (4) (Hond, Kub, Mex, StřAm, US): výr; (5) adj. (Kost): hnědý s nádechem do tmavě červena; šedohnědý; (6) m. (Mex): tah ve hře s dvojsmyslnými slovy (zejména týkající se sexu); (7) (Guat, Mex, Salv): opilec; (8) (Guat, Mex): opilost; (9) (Mex): kukuřičný klas napadený houbou; (10) cantarle a uno el ~ (Mex): oznámit někomu blížící se smrt; umírat; (11) creer en el ~ (Mex): věřit báchorkám, povídačkám; (12) estar ~ (Salv): být opilý; (13) poner a uno el ~ (Mex): dát umírajícímu krucifix a svíčku; (14) si (cuando) el ~ 82

canta, el indio muere; ello no es cierto, pero sucede (Guat, Mex): jestliže se něco proslýchá, může se to stát; není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu; ■ Var.: tocolote; (MS, JD). ● (15) m. (Mex): sova, výr (Lophostrix cristata); (AHM). ● (16) m., lid. (Mex): dopravní policie; viz též: buitre; (DA). tecolote, -ta, adj/subst., lid. (←nah. tecolotl) (1) (Guat, Salv): opilý, namazaný; viz též: enchichado; (DA). tecoloteado, -da, adj. (1) (Salv): probuzený; (DA). tecolotearse, intr/zvrat. (1) (Salv): hlídat, střežit, dávat pozor na; ► v armádě; viz též: tocolotear; (MS, DA). tecolotillo, m. (1) (Mex): strom Schoepfia schreberi; ► vysoký 9-25 m; má hranaté bělavé větve, střídavé listy oválného tvaru, červené květy a červený vejčitý plod; (MS, NET). tecolotito, m. (1) (Mex): sýc plavočelý Aegolius harrisii; ► druh sovy; (MS, DA, NET). tecolotudo, -da, adj. (1) (Salv): podnapilý; (DA). tecomajuche, m. (← nah. tecomatl, „tykvová nádoba“ + xochitl, „květ, květina“) (1) (Hond, Mex, Nik): druh středoamerického stromu Cochlospermum vitifolium; ► vysoký až 12 m (podle RAE až 25 m); má světlezelené listy na horní straně bledší a více ochmýřené, žluté květy s pěti korunními plátky; využívá se v tradiční medicíně; ■ Syn: tecomasuche, tecomasúchil, berbería, bombón, botija, bototo, carnestolendo, emperatriz de la selva, filinsuche, flechero, palo bobo, poroporo, rosa china, rosa de Maximiliano, rosa imperial; (RAE, DA). ● (2) (Mex, Hond, Nik): žluté barvivo z této rostliny; (DA). tecomal, m. (1) (Kost): (hliněná) nádoba; viz též: tecomate; (AM, JD). tecomasuche, m. (1) (Salv): strom; viz též: tecomajuche; (RAE, MS, DA). tecomasúchil, m. (← nah.) (1) (Hond, Mex): kochlospermum révolisté (Cochlospermum vitifolium); ► strom vysoký až 20 m; palmovité listy, květy žluté barvy, plody jsou zeleně zbarvené ve tvaru lusku s velkým počtem semen; využití v tradiční medicíně; ■ Var.: tecomajuche, tecomasuche; (MS, DA). tecomatada, f. (1) (Salv): množství, které se vejde do nádoby tecomate; (DA). tecomate, m. (← nah. tecomatl „nádoba“+ atl, „voda“) (1) (StřAm, Mex): druh tykve s úzkým hrdlem a tvrdou kůrou, ze které se vyrábí nádoby; ► tzv. indická okurka (Lagenaria siceraria, Lagenaria leucantha); velké listy jsou chlupaté ze spodní strany; kvete bíle; (2) (StřAm, Mex): nádoba; ► z tykve, z různých plodů (kokos, guaje, jícho, güiro, atd.) nebo hliněná; pro nádobu z oplodí guaje nebo tykve se používá název jícara; hliněnou nádobu označuje tecomate; tvarem se téměř neliší; př.: yo vendía agua en el mercado en mi tecomate y ganaba quince o veinte centavos; (3) (Mex): muchomůrka císařka (Amanita caesarea); (RAE, DA, AM, BDE). ● (4) (Mex): slovo, kterým Španělé označovali indiány; (5) přenes. (Mex, Salv): hlava, palice, kebule; viz též: pensadera; (6) no necesitar ~s para nada (Guat): stát na vlastních nohách; nepotřebovat ničí pomoc; ■ Var.: tocomate; (MS, DA, JD). ● (7) (Mex): strom Crescentia cujete; viz též: jícaro; (8) strom Crescentia alata; viz též: güiro; ► plodem jsou podlouhlé tykve; ze kterých se vyrábí nádoby; (MM). ● (9) (Mex): nádoba, ze které se pije; (AHM). ● (10) m., lid (Mex, Guat, Hond, Salv, Nik): sklenice, pohár, nádoba; viz též: porongo; (DA). ● (11) (Mex, Guat, Hond, Salv, Nik): rostlina; viz též: güiro; (12) (Mex, Guat, Hond, Salv, Nik): plod; viz též: güiro; (13) (Guat, Salv): prsa, ňadra; (DA). tecopalcalhuite, m. (← nah. te, „divoký“+ copalli, „pryskyřice“ + cuahuitl, „strom“) (1) (Mex): kopaiva lékařská26 (Copaifera officinalis); ► strom z čeledi bobovitých, je vysoký až 20 m, kmen je málo rozvětvený, vstřícné listy, bílé květy, květenství hroznu, plodem je lusk s jedním semínkem; z kmene se získává olej, který má léčivé účinky; ■ Syn.: árbol de aceite, cabimbo, masa, palo de aceite; (DA). tecorral, m. (← nah. tetl „kámen“ + šp. corral „ohrada“) (1) (Mex): kamenná zeď; ► volně nahromaděné kameny; obzvláště na venkově; př.: … la gente … arrimó piedras y palos … y levantó su tecorral, delimitó su propiedad; (AM, BDE). tecte, m. (1) (Per): dušený pokrm připravený z lusků, yuyos nebo vodních řas, hrachu (arvejas), sýru, mléka, vajíček, česneku a papriky (ají); (DA).

26

kopaiva lékařská: Biological library. [en línea] .

83

tecuán, adj/subst. (← nah. tecuani, ← te, „někdo“ + cua-ni, „kdo jí/žere“) (1) m. (StřAm): jaguár americký Panthera onca; ► kočkovitá šelma dlouhá 2 m a vysoká 80 cm; má zlatavožlutou srst s černými skvrnami ve tvaru prstýnků, bílý krk a břicho; žije v bažinatých oblastech, od Kalifornie po Patagonii; (2) (StřAm, Mex): šelma, divoké zvíře; (RAE, MS, DA, MM). ● (3) (Mex, StřAm): lidožravé zvíře z aztécké mytologie; ► jaguár; (4) adj. (Mex, StřAm): stále hladový, nenasytný; (5) m. (Mex): četník; ► slang; ■ Var.: teguan; (MS, DA). ● (6) (Nik): jaguár; viz též: tigre; (DA). tecuche, adj. (1) (Salv): tuberkulózní pacient; (DA). Tecuciztecatl, (1) azt. Bohyně; viz též: Metztli; (S04). tecuco, adj. (1) (Mex): lakomý, lakotný, skoupý; (JD). ● (2) (Hond, Salv): pirožek tamal; viz též: ticuco; (DA). tecue, m. (1) (Salv): pistole, revolver; (DA). tecuil, m. (← nah. tetl, „oheň“) (1) (Mex): ohniště se třemi kameny; (AM). tecuín (tecuino, tejuino), m. (← nah. tecuini, „hafat, štěkat, bušit“) (1) (Mex): zkvašený nápoj z kukuřice, vody a nerafinovaného cukru; ■ Syn.: tesgüino; (RAE, DA). tecuino, m. (1) (Mex), viz: tejuino, tecuín; (AM, DA). Teczatzontecatl, azt. bůh, viz: Tepoztecatl; (S04). teddy boy, m. (← angl.) (1) (Am): chlapec rebelující proti společnosti; ► přijímá extravagantní postoje; ■ Var.: teddy boy; (MS). tee, m. (← angl.) (1) (Am): podstavek, výchozí místo v golfu; (MS, MM). tefe, m. (1) (Kol, Ekv): pruh, cár kůže nebo látky; (RAE, AM). ● (2) (Ekv): jizva v obličeji; (3) krevní podlitina, hematom; (AM). Tefi, m., lid. (1) (Bol): hovor. tvar jména Esteban; (DA). Tefita, m/f., lid. (1) f., hovor. tvar jména Estefanía (Guat); (2) m.,hovor. tvar jména Esteban (Bol); (DA). tefren, adv. (1) (Bol): zpředu; ► přesmyk slabik: vesre; bol. argot coba; (HB). tegén, f. (← gente) (1) (Arg, Per): lidé; ► přehození slabik, viz: vesre (← al revés); (NET). tegua, adj/subst. (1) adj., lid. (Kol): neschopný, nešikovný (řemeslník, odborník), i subst; (2) m., pl., i adj., lid. [Š: curandero] (Kol): léčitel, mastičkář; viz též: ambicano; (RAE, AM, DA). ● (3) (Mex): boty indiánů Teguas; ► ze žluté jelenice; (4) pl. sandále chudých venkovanů; viz též: guarache; (MM). teguan, m. (← nah. tecuan, „šelma“) (1) (Nik): tygr, jaguár; viz též: tecuán; (MS, MM). tegüe, m. (1) (Ven): hlíznatá rostlina Caladium arboreum; ► s mléčnou šťávou a jedlými hlízami ; (RAE, DA). tegüisote, m. (← nah. teotl, „posvátný, svatý“ + eczotl, „palma“) (1) (Mex): palma Euphorbia caliculata; ► používá se k výzdobě při náboženských svátcích; (MM). Tegus (Tepas), f. (1) (Hond): Tegucigalpa (hlavní město Hondurasu); př.: yo nací en Tegus, ¿y vos?; ► slang; (RF). tehuacán, m. (1) (Mex): lahev minerální vody; př.: … en México no se pide una botella de agua mineral, se pide un tehuacán; ►oblast Tehuacánu ve státě Puebla je známá pro své minerální prameny; (BDE). tehuacanazo, m. (1) (Mex): trýznící, mučící praktika; ► spočívá v zatřepání s láhví perlivé vody, která se pak dá oběti do nosu; (DA). tehuano, -na, adj. (1) (Mex): pocházející z Tehuantepecu a okolí; (MM). tehuelche, adj/subst. (1) viz: guénaken; (MM). ● (2) arch. (Arg, Chil): indián; ► jihoamerického etnika tehuelche; v oblasti Patagonie; (3) indiánský jazyk etnika tehuelche; ► zbytky mluvčích v Patagonii; gramatika popsána v r. 2002; rodina chon; (BDE, EA). ● (4) příslušné adjektivum; (5) m., pl. (los ~s): ind. kmen; jeho příslušníci mluvili jazykem aonikaish; ► dochovalo se pouze několik slov, jedna píseň a toponyma; ■ Syn.: (los)aonikenk; (EA). tehuiscle, m. (1) (Mex): rostlina Sapindus saponaria; (2) plod této rostliny; ■ Syn.: tehuistle; (MM). tehuistle, viz: tehuiscle; (MM). tehúl, m. (← nah. teotl „bůh“) (1) (Am): španělský dobyvatel; ► mezi indiány mluvícími řečí nahuatl v 16. století; (RAE).

84

teip, m. (← angl. tape) [Š: cinta adhesiva] (1) (US): lepicí páska; př.: ¿tienes teip? se le despegó la cubierta a este libro; ► slang; (RF). ● (2) (Guat, Hond, Nik), viz: teipe; (DA). teipe, m. (← angl. tape) (1) viz: tape; (MS). ● (2) lid. (Kub): izolační páska; viz též: teipe eléctrico, teip; (3) izolepa; (JD, DA). ● (4) ~ eléctrico (Ven): izolační páska; ■ Syn.: teipe; (DA). teipe, m. (1) lepicí páska; viz též: cinta scotch; (EEA). teipear, tr. (1) (← angl. to tape) [Š: pegar, sujetar con cinta adhesiva](US): zalepit, připevnit, přilepit páskou; ► slang; (RF). ● (2) (← angl. to type) (Nik), viz: tipear; (DA). teja, f. (1) darse ~ , fr. (Ekv): dělat se důležitým, nadřazovat se; (RAE). ● (2) (Kost): bankovka v hodnotě sto colónů; př.: le quedó debiendo cuatro tejas y nunca se las pagó; (3) con las ~s corridas [Š: idiota; aturdido] (Kost): pitomý; ztřeštěný; př.: sólo que quedé con las tejas corridas y ya nunca más volví a volar; (4) ~s de palmas (Par): spojené palmy sloužící jako zdi chýše; př.: un rancho de palmas, con paredes de lo que se llama tejas de palmas; (RR). ● (5) (Per): hra; (6) fig. (Guat): přepracování, dřina; (7) (sevArg): dlouhodobé zažívací potíže; ► lěčitelský výraz; (AM, JD). ● (8) (Mex): zadní část sedla; (MM). ● (9) (Kub): trávník, pačesy, vlasy; buřina, sombrero; (10) tener una ~ corrida (Am): mít o kolečko víc; (JD). ● (11) (Kost): bankovka v hodnotě 100 colónů; př.: decile a Olga que me faltó una teja para comprarle sus zapatos, no me alcanzó lo que me dio; ► slang; (RF). ● (12) (Hond): hlava, palice, kebule; viz též: pensadera; (13) darse su ~ (Ekv), viz: prosa, echar prosa; (14) lid. (Kost): bankovka 100 kolonů; viz též: colón; (15) caérsele las ~s (Mex): plešaťet; (16) (jvMex): dřík sloupu; viz též: abanico; (17) (Salv, Nik): klobouk, sombrero; (18) lid. (Kub): vlasy, hříva; viz též: techo; (19) (Per): sladkost připravená ze sušeného ovocem pokrytého manjar blanco a vše pak ještě čokoládou nebo karamelem; (20) media ~, lid. (Kost): padesát let; (DA). tejabán, m. (1) (Mex): stříška, přístřešek; (MM). tejabana, f. (1) (Mex): stříška, přístřešek; (MM). tejado, m., lid. (1) (Kub): vlasy, hříva; viz též: techo; (2) ~ de vidrio (Kub, Chil): černá minulost; ► v důsledku toho nemáme nárok nikoho kritizovat; (DA). tejamaní, m. (1) (Antil, Kol, Kub, Guat, Mex, Portor, Ven): tašky na střechy domů; ► o rozměrech asi 30 cm na délku a 10 cm na šířku; viz též: tejamanil; (RAE, MS, AM). ● (2) (Am): šindel; (JD). tejamanil, m. (← nah. tlaxamanilli, „křehký, lámavý“; texamanilli, tetl „kámen“ + xamania „rozbít“; tla „věc“ + xamanilli „zlomený“) (1) (Dom, Kub, Mex, Portor; StřAm, Kol): tašky na střechy domů; ■ Var.: tajamaní; tajamanil; taxamanil; tejamaní; ► v Mexiku jsou asi 1 m dlouhé a 15 cm široké; (RAE, MS, AM). ● (2) (Am): šindel; (JD). tejano, m. (1) (Kub, Guat, Mex): širák, sombrero; klobouk kovbojů a venkovanů; ► původem z Texasu a USA, hodně nošený v Mexiku; vyrobený z plsti; (MM, JD). tejas, f. (1) (Per): dezert se zavařeným grapefruitem; ► v Ica se připravuje z grapefruitu, plodu cidry a šodó; (AM). ● (2) correrse las ~ (Kost): zbláznit se, splést se; př.: a Mauro se le corrieron las tejas, se empezó a desvestir durante la clase de francés; Luisa estudió física, se le corrieron las tejas¡el examen era de fíisica!; ► slang; (RF). tejaván, m., tejavana, f. (1) (Mex): přístřešek, kůlna, hangár, skladiště; (AM, JD). ● (2) (Am): chodba; (3) okap venkovského obydlí; (4) venkovský dům s taškovou krytinou; (MM). teje, m. (1) (Dom): tajnost, tajemství; (DA). tejeadura, f. (1) (Arg, Chil, Par, Urug): dlouhá jizva po řezné ráně; ► na obličeji nebo jiné části těla; (MM). tejedor, m. (1) (Chil, Per): intrikán; pomlouvačný člověk; (MM). tejeimaneje, m. (1) (Arg) , viz: tejemaneje; (MM). tejemaneje, m. (1) (Dom, Portor): intrika, podvod, lež; (MM). tejemeneje, m. (1) (Dom, Portor, Pan, Bol), viz: tejemaneje; (AM, MM, DA). tejer(se), tr/zvrat. (1) tr. (Chil, Per): dělat intriky, kout pikle; (2) tejérselas, zvrat (Kub): upalovat, uhánět; (MM, JD). ● (3) tr. (Am): plést; př.: tejer un suéter (plést svetr); tejer de derecho (plést hladce); (JD). tejer, intr. [Š: hacer punto] (1) (Š < Am) (Ven aj.): plést; př.: sí, mi abuela teje prácticamente todo el día; (BDE). ● (2) viz: bordar, saber bordar y…; (3) téjersela (Pan): onanovat, masturbovat; (DA).

85

tejeta, adj/subst., lid. (1) f. (Bol): dětský fotbalový míč vyrobený z hadrů nacpaných v punčoše; ► většinou malý; (2) adj/subst. (Bol): břicháč, břichatý člověk; (DA). tejido, m. [Š: tela mecánica] (1) (Arg, Urug): drátěná síť; (DUB). ● (2) (Chil): pletení; (JD). ● (3) (Urug, Par): pletivo, drátěná síť proti hmyzu; (DA). tejo, m. (1) a lo que da el ~1, hovor. (Kol): na maximum, na plný pecky; (RAE). ● (2) (Arg, Chil, Mex): dětská hra; viz též: rayuela; (MM). ● (3) a lo que da el ~2 (střKol), viz: da,a lo que da; (4) (Kol): národní sport indiánského původu; ► spočívá v házení kovových kotoučů a účelem je trefit se do prstence na zemi nebo trefit petardy a sáčky naplněné střelným prachem, které jsou v prstenci umístěny; ■ Syn.: turmequé; (5) (Kol): kovové kotouče různé váhy a rozměrů používané při zmiňovaném sportu; (6) (Salv): klobouk, sombrero; (7) a lo que dé el ~, adv., lid. (střKol): na maximum, spěšně, rychle; (8) como ~, adv. (sz a zápArg, Urug): velmi rychle, v plné rychlosti; (9) ~ pasado, subst., lid. (Chil): přemíra, nadbytek, překročení; (10) ~ quedado, subst., lid. (Chil): nedostatek, chybění; (DA). tejocotal, m. (1) (Mex): oblast, záhon rostlin tejocote; (RAE). tejocote, m. (← nah. tetl, „kámen“ + xolotl, „kyselé ovoce“ ) (1) (Mex, Nik): hloh Crataegus mexicana; ► růžovitá rostlina; vysoká až 5 m; má trnité větve, malé pilovité listy; ■ Syn.: manzanilla; (2) (Mex): plod této rostliny; (3) ~ ameco (Mex): druh této rostliny; (4) no valer un ~ (Mex): nestát za nic; (RAE, MS, DA). tejocotera, f. (1) (Mex): místo s okrasnými dřevinami tejocote; (2) (Mex): prodavačka dřevin tejocote; (MS). tejocotero, -ra, adj. (1) (Mex): přídavné jméno k tejocote; (MS). tejoletas, adj. (1) (Per): hloupý, pitomý, jednoduchý; (AM). tejolote, m. (1) (← nah. tetl, „kámen“ + xocotl, „kyselé ovoce“) (Mex): bot. růžovitý strom, Crataegus mexicana; (AHM). ● (2) (← nah. texolotl, „kamenný válec“; nah. tetl, „kámen“+ xolotl, „jakýkoliv kulatý předmět“) (1) (Mex): kamenná palička hmoždíře; viz též: molcajete; (RAE, MS, AM, DA). tejolotear, tr. (1) (Mex): drtit, (roze)mlít ve velkém hmoždíři paličkou tejolote; (RAE, MS). tejón, m. (1) (Ekv, Bol): druh mývala; ► na venkově se mu přisuzuje špatný vliv; př.: estamos de malas; nos ha de haber meado algún tejón; ■ Syn.: coatí; (RR, DA). ● (2) (Mex): jezevec Taxidea taxus, Taxidea americana; ► šelma z čeledi lasicovitých; (3) název pro různé druhy medvídkovitých savců (Procyon lotor, Nausa nasica atd.); (4) vychytralec, lstivý, mazaný člověk; (MM). tejona, f. (1) (Mex): samice od jezevce; viz též: tejón; (2) mazaná, vychytralá žena; (MM). tejonear, intr. (1) (Mex): být mazaný, vychytralý; (2) být šikovný; (JD). tejoneo, m. (1) (Mex): mazanost, vychytralost; (2) šikovnost; (JD). tejtería, f. (1) (← keč. tijti, „kukuřičný kvašený nápoj“) lid. (Bol: alt/vall): prodejna nápoje tejti; (LM). tejtero, -ra, m/f. (1) (← keč. tijti, „kukuřičný kvašený nápoj“) lid. (Bol: alt/vall): prodavač nápoje tejti; (LM). tejti, m. (1) (← keč. tijti, „kukuřičný kvašený nápoj“) lid. (stř, záp a jižBol): nealkoholický nápoj osvěžující nápoj; ► připravuje se z podzemnice olejné (maní) a cukru; má hnědou barvu a povrch je mastný; ■ Syn.: chicha de maní; (LM, DA). tejuelero, m. (1) (Chil): pokrývač střech; (DA). tejuelo, m. (1) (Hond, Nik): sedlová hruška; (DA). tejuino, m. (1) (Mex: Zacatecas): kvašený alkoholický nápoj z kukuřice, vody a nerafinovaného cukru; ► nechává se kvasit několik dní; oblíbený mezi indiány; vyrábí se také z ječmenu; viz též: tecuín; (RAE, AM, DA). tejwa, adj/subst. (1) (← keč. t´iqway, „zbavit lusků“); (2) ~ chacallo (← keč. chhaqallu, „lusk“) lid. (Bol: Pt): krajan; ► z kantonu Puna, provincie Linares a okresu Potosí; ■ Syn.: tejwa papa; (3) ~ papa (← keč. papa, „brambor“) (Bol), viz: papa; (LM). tektiteko, m., i adj. (1) (Guat, Mex): příslušník minoritního mayského kmene Tektiteko; (2) příslušné adjektivum (tektitekský); (3): jazyk mayského kmene Tektiteko (tektitekština); ► podle sčítání z r. 2001 patřil v Guatemale k jazykům s méně než 15.000 mluvčími; (EA). tela, subst/adj. (1) ~ adhesiva, f. [Š: esparadrapo] (Arg, Chil, Mex, Ven, Nik, Bol, Urug): náplast, leukoplast; ■ Syn.: tela quirúrgica (Chil), leuco, leucoplast, esparadrapo (Urug), tela 86

emplástica; (RAE, EEA, DA). ● (2) ~ de batea (Per): omyvatelná tkanina; (3) hacer la ~ (Guat): simulovat (v práci); (AM, JD). ● (4) ~ emplástica (Arg, Mex, Urug, Chil): náplast, leukoplast; viz též: tela adhesiva; (5) (Mex): vnitřní membrána; (MM). ● (6) (Kol): kukuřičná placička; (7) (Kub): hadry, šaty; př.: trae buena tela (má prima hadry); (JD). ● (8) adj. (Per): slabý, křehký; ► také odvozeno od „tela de cebolla“, jak se nazývá v Peru slupka od cibule; př.: el cólera ha dejado bien tela a Miguel; ► slang; (RF). ● (9) adj., lid. (Per): člověk nebo zvíře ve špatném fyzickém stavu; viz též: neneque; (10) ponerse en ~ de medir (zápBol): dostat se do řečí, vystavit se pomluvám; (11) adj. (Per): nudná, otravná práce nebo téma; (12) (Per): nesplňující očekávání; nedostačující; (13) f. (zápKol): placička arepa (někdy solená) podávaná k nápojům jako je mléko, káva, čokoláda; (14) adj. (Per): obnošené, zničené oblečení; (15) ~ corrugada, f. (Kub): bavlněná látka vytvářející plastický vzor; (16) a la ~, adv., lid. (Per): elegantně; (17) buena ~, adj/subst., lid. (Chil): solidární, člověk mající dobré úmysly; (18) mala ~, adj/subst., lid. (Chil): apatický, netečný, lhostejný člověk; (19) ~ de cebolla, subst., lid. (Mex, Nik, Ekv, Chil, Urug): jemná látka, slabá vrstva něčeho; (20) de dónde ~, si no hay araña (Guat, Pan): bez práce nejsou koláče; (DA). telabrejo, m. (1) (JižAm, Kol): krámy, harampádí; nepotřebná věc; (AM, MM). telado, m. (1) (zápBol): osnova, rozprostření nití na tkalcovském stavu; ► aby bylo možné tkát; (DA). telaraña, f. (1) no tener ~s en las narices (zápBol): jasně vnímat situaci; (DA). telarista, m. (1) (Per): kameník dělající mramorové desky; (DA). tele, f. (1) (Arg, Mex): televize, televizor; (MM). teleaudiencia, f. (1) (Mex, Salv, Nik, Kost, Kub, Dom, Portor, Kub, Bol, Chil, Par, Urug): televizní diváci, posluchači; (DA). telebrejo, m. (1) (Mex): harampádí; viz též: telabrejo; (2) šašek, komediant; (AM, MM). telecebolla, f. (1) (Chil): telenovela; (DA). teledifusión, f. (1) (Mex): televizní vysílání; (JD). telediscado, m. (1) (Chil, Urug): telefonní systém k volání na velké vzdálenosti; (DA). telefón but, m. (← angl. telefone booth) (1) (US): veřejná telefonní budka; (MS). telefonar, intr. (1) (Am): telefonovat; (JD). telefonazo, m. (1) (Kol, Chil, Mex): zatelefonování; př.: cuando llegue, deme usted un telefonazo; (MM). telefonema, m. (1) (Mex): telefonní hovor, telefonát; př.: en el telefonema de su domicilio, luego de hablar con su esposa, … habló también con sus dos hijos…; (BDE). teléfono, m. (1) ~ celular [Š: teléfono móvil] (Arg, Kol, Kub, Salv, Urug, Ven): mobilní telefon; (2) ~ de alcancía (Kub): veřejný telefon na mince; (3) ~ monedero (Urug): veřejný telefon na mince nebo na žetony; (RAE). ● (4) golpe de ~ (← fr. coup de téléphone) (Arg, Par, Urug): telefonní hovor, zatelefonování; př.: deme usted un golpe de teléfono; (MM). ● (5) guía de ~, telefonní seznam; viz též: directorio; (EEA). ● (6) (Chil): trýznící, mučící praktika; ► spočívá ve fackování člověka přes ucho, cílem je způsobit bolest a ztrátu rovnováhy; (7) ~ de pulso (Kol): vytáčecí telefon; (8) ~ de tonos (Kol): tlačítkový telefon; (9) ~ con patas (Chil): informátor; ► má na starost předávání informací, většinou zločinec; (10) ~ cortado, lid. (Par), viz: juego descompuesto; (11) ~ descompuesto, subst. (Mex, Arg, Urug): hra na tichou poštu; ■ Syn.: juego cortado, juego roto; (12) ~ roto (Kol), viz: juego descompuesto; (DA). telefunken, m. (1) (Bol): telefon; ► bol. argot coba; viz též: hilo; (HB). telegrafista, m/f., lid. (1) (Portor): vypravěč, klepna; (DA). telegrama, m. (1) le llegó el ~ (Kub): už je v pánu, zemřel; (2) pasar, poner un ~ (Am): jít na záchod; (JD). ● (3) poner un ~ (Guat, Nik, Pan): vyprázdnit se, položit kabel; (4) ~ colacionado (Par, Arg, Urug): telegram s doručenkou; (DA). telele, m. [Š: majadería] (1) (Kost): hloupost, blbost; (RAE). ● (2) (Kost): hloupost; posedlost; ► předmět hovoru, který je zjevně důležitý jen pro jednu stranu; neustálé opakované přesvědčování o něčem, co není pro adresáta důležité; př.: para Maritza lo importante es convencerme de que ella es la víctima; ...; todo el tiempo me sale con ese telele; (RR). ● (3) (StřAm, Hon, Mex, Dom: Cibao): mdloby, mrákoty; (4) quedarse al ~ (Dom): zkrachovat, neuspět, nepovést se; (AM, MM). ● (5) (Am): třesení, chvění, polekání; př.: me da el telele (celý se třesu); (6) dejar al ~ (Dom): úplně zničit koho; (AM, JD). ● (7) al ~, adv. (Dom): marně, bezvýsledně, nadarmo; (DA). 87

telemarketista, adj/subst. (1) m/f. (Chil): telefonní prodejce, propagátor; (2) adj. (Chil): vztahující se k propagaci, prodeji a reklamě poskytované po telefonu; (DA). telenguazudo, -da, adj. (1) (Salv): vysoký a hrbatý člověk; (DA). telengue, adj/subst. (1) m., pl. (Salv): harampádí, krámy; (RAE). ● (2) m., pl. (StřAm): náčiní, nářadí; (AM). ● (3) adj. (Salv): rozechvělý, polekaný, vyklepaný člověk; (4) adj. (Salv): zkřivená, zkroucená, pokřivená věc; (DA). telenque, adj/subst. (1) adj. (Guat): hubený, vychrtlý (o člověku); př.: a este niño no le dan de comer, de plano. ¡mirá qué telenquito se está poniendo!; (2) m., despekt. (Guat): věc, krám, harampádí; př.: ¡ya no se puede ni caminar por esta casa con todos los telenques que tenés regados!; ► slang; (RF, DA). ● (3) adj. (Salv): křivý, zkřivený; (4) (Chil): třesoucí se; neduživý, churavý, slabý; hubený; (AM, JD). ● (5) adj/subst., lid. (Guat, Chil): člověk náchylný k nemocem; viz též: neneque; (DA). telepate, m. (← nah. tletl, „oheň“ nebo tlalli, „země“+ platli, „medicína“) (1) (Salv, Hond): druh bezkřídlého hmyzu; štěnice; viz též: talaje; ■ Var.: talepate, jelepate; (RAE, MM, DA). teleplatea, f. (1) (Chil, Par): televizní diváci, publikum; (DA). telepostal, adj. (1) (Arg): týkající se pošty nebo jejího doručování; (DA). telepregón, m. (1) (Chil): burzovní reklama k prodeji akcií; (DA). teleque, m., lid. (1) (Salv): člověk náchylný k nemocem; viz též: neneque; (DA). telera, f. (1) (Kol): handlíř; vetešník; (2) (Kub): tenký obdélníkový suchar; (3) (Mex, Chil): bochník obilného chleba; (4) estar hasta las ~s (StřAm): vězet v čem až po uši; (MM, JD). ● (5) lid. (Mex): zadek, zadnice, hýždě; viz též: fundamento; (6) (Mex): bochník chleba podélně naporcovaný na dva až tři kusy; (7) (Kub): šiška bílého chleba; (8) (Dom): velký bochník chleba; ► jí se především na Vánoce; (9) lid. (Mex): televize; (10) (Hond, Salv, Nik): voj povozu; viz též: matabuey; (11) i m. (Salv): velikán; člověk urostlé, vzrostlé postavy; (12) venk. (Urug): krabička na vajíčka; (DA). telero, m. (1) estar (una cosa) ~ (Kub): být hojný; (MM). telero, -ra, adj., lid. (1) (Kub): hojný, velký, vydatný (o věci); (DA). telescopio, m. (1) (Bol): vrták; ► vrtací přístroj, který se v dolech používá k hloubení; př.: tenía que sostener el telescopio en el abdomen, en los músculos del tórax, mientras el endemoniado aparato se sacudía y traqueteaba al funcionar, magullando los músculos, nervios, huesos y hasta las mismas vísceras del obrero; (RR). tele-timer, m. (← angl.) (1) (Kol): stopky; ► zaznamenávají čas trvání každého úseku závodu; (MS). teletimer, m. (← angl.) (1) (Portor): stopky; ► využívají se při měření běžeckých závodů; (DA). teletón, m. (televisión+maratón) (1) (Hond, Mex, US, Salv, Kost, Pan, Kol, Ekv, Per, Bol, Chil, Par, Urug): dobročinná kampaň; ► výběr peněz od obyvatel prostřednictvím televizního, hudebního nebo jiného představení; (RAE). teletrabajar, intr. (1) (Arg): pracovat v televizi; (JD). teletrack, m. (← angl.) (1) (Chil): kabelová televize; (DA). televidencia, f. (1) (Kol): sledování televize; (2) (Kol, Salv, Nik, Ekv): spolek diváků; (RAE, DA). televisación, f., lid. (1) (Bol, Chil, Arg, Urug, Par): televizní přenos, vysílání; (2) (Chil): zhlédnutí televizního programu nebo události; (DA). televisión, f. (1) televize (instituce); viz též: tevé; (EEA). ● (3) ~ abierta (Mex, Salv, Kol, Ekv, Per, Chil, Urug): pozemní vysílání; ► volně přístupné; (DA). televisora, f. (1) (Mex, Hond, Salv, Nik, Kost, Pan, Kub, Dom, Ekv, Per, Bol, Chil, Arg, Urug): program televizního vysílání; televizní stanice; př.: la guerra de las pantallas que por varias semanas mantuvieron las dos televisoras más importantes de México …; (BDE). telita, f., lid. (1) (Per, Bol): panenská blána, hymen; (DA). tella, f., lid. (1) (Bol, Ekv, Per): láhev; ► bol. argot coba; (HB, DA). tellebi, m., lid. (1) (Chil): peníze, prachy; viz též: plata; (DA). teller, m/f. (← angl.) (1) (US, Portor): bankovní poradce, pokladní; (DA). telleta, f. (1) (Arg, Per): druh piškotového řezu; viz též: alfajor; (2) (Chil): živůtek bez rukávů; (3) (Per): kabela, brašna; cestovní vak, batoh; zásoba na cestu, proviant; (MM, JD). telmo, m. (1) (Bol): motel, hotel, ubytovna; ► bol. argot coba; ■ Syn.: telón; (HB).

88

telo, m. (← hotel), přehození slabik, viz: vesre (← al revés) [Š: hotel transitorio] (1) lid. (Arg, Per,Urug, Bol): hodinový hotel; viz též: bolonqui; ► úplné oficiální označení těchto podniků bylo hoteles alojamiento a později také albergues transitorios; na počátku 20. století byly obvykle formálně pojmenovávány casas de citas a toto označení se mohlo lehce zaměnit s casa de tolerancia (hodinový hotel); přibližně do 60. let 20. století se předpokládalo, že počestná žena takové podniky nenavštěvovala; někdy se příležitostně zaměňuje s bulín nebo bulo (garsoniéra, svobodárna; v Argentině se užívá pro označení bytu určeného k milostným schůzkám nebo také skromného bytu mladíků, kteří začínají žít nezávislý život); v 1. pol. 20. stol. se obvykle tyto telos nazývaly amueblados nebo muebles; př.: como no vivo solo, prefiero ir a un telo con mis amigas; ► slang; ■ Syn.: hotel alojamiento,albergue transitorio, bolonqui, casa de citas, casa de tolerancia, bulín, bulo, amueblado, mueble, cogedero, garchadero, firulo, sauna, gatera, putero, atorranterio, whiskería, queco; (NET, RF). ► slang; (RF). ● (2) lid. (Per): hotel; (3) (Chil): návštěva manžela ve vězení za účelem pohlavního styku; (4) (Hond): brouk; viz též: ronrón; (DA). telón, m. (1) viz: telmo; (HB). tema, m. (1) no hay, no tiene ~ (Kub): to není žádný problém; (2) él no tiene ~ nedělá si žádné starosti; (JD). ● (3) ponerle ~ (Nik): neskrývat antipatie k někomu, provokovat ho; (4) tener ~ (Nik): nesnášet někoho, cíti k někomu zášť; (DA). temacuil, m. (1) (Mex): jedovatý ještěr se zářivě barevnými šupinami, které pokrývají trup; (DA). temar, tr/intr. (1) intr. (Bol): být něčím posedlý; př.: temar con algo; (RAE). ● (2) tr/intr. ~ (con) (Arg): říkat pořád to samé dokola; ► mít jistou ideu, která se neustále vrací na mysl; př.: entraría a indagar, naturalmente, a informarse, a temar, cavilar el viejo; (RR). ● (3) intr. (Arg, Par): hloubat, přemítat, uvažovat; (4) cítit ke komu averzi, mít koho plné zuby; př.: fulano tema conmigo; (MM). ● (5) (Arg): hádat se; (JD). ● (6) intr., lid. (Bol, Arg): nálehat, trvat na něčem; (DA). temascal (temazcal, temaxcal), m. (← nah. temazcalli, „lázeňský dům“, ← tema, „koupat se“ + calli, „dům“) (1) (Salv, Guat, Mex): indiánské parní lázně; př.: el repudio de la mujer trique por el agua – sólo usa el temascal para bañarse los domingos; (RAE, DA, BDE). ● (2) (Guat, Mex, Nik): lázeň, koupelna; (3) (Guat, Mex, Nik): velmi teplé místo, pokoj; ■ Var.: temascali, temaxcali; (MS). ● (4) (Mex): kupulovitý kámen sloužící k rituální aztécké koupeli v páře; (AHM). ● (5) venk. (Ekv): parní lázeň spojená s rituálem; (DA). temascalear, intr. (1) (Mex): rád se koupat v lázních; (MS). temascalero, m. (1) (Mex): mladík z lázní, který slouží koupajícím se; ■ Var.: temaxcalero; (MS). temascali, viz: temascal; (MS). temático, -ca, adj. (1) (Kol): osoba vydávající neopodstatněné rozsudky; (MM). temaxcal, m. (1) (Guat): lázně; viz též: temascal; (DA). temaxcalero, m. (1) viz: temascalero; (MS). temaxcali, m. (1) pokoj; viz též: temascal; (MS). temazate, m. (1) (Mex): jelen Cervus sartori; ► má načervenalou barvu; žije na jihu Mexika; (MM). temazca, m. (1) (Mex): nízký cihlový domek, v němž se provozují parní lázně; (RAE). temazcal, m. (1) (Mex), viz: paguay; (2) (Mex), viz: temascal; (DA). Temazcalteci (Temaxcaltechi, Tozi), f., myt. (1) (Mex): azt. bohyně koupele; matka bohů, srdce země; spojuje se s válkou a porodem; (S04). temba, m/f., lid. (1) (Kub): člověk středního věku; viz též: veterano; (DA). tembe, m. (1) (stř a zápBol): moukeň ztepilá (Bactris gasipaes); viz též: chonta; (2) (stř a zápBol): plod této rostliny; ► má červenou, naoranžovělou nebo žlutou barvu při dozrání, elipsoidický lehce špičatý tvar; (DA). tembeleque, adj/subst. (1) adj. (Salv, Mex, Nik): třesoucí, chvějící se (osoba); i subst.; (RAE). ● (2) adj/subst., lid. (Salv, Mex, Guat, Nik, Kost, Dom): člověk náchylný k nemocem; viz též: neneque; (DA). tembelecoso, -sa, adj. (1) (Salv): třesoucí se, chvějící se člověk; (DA). tembeleque, adj/subst. (1) adj. (Mex, Guat, Salv, Nik, Kost, Dom): slabý, churavý nebo člověk trpící neustálým třesem; (2) m. (Salv): třes, neduživý člověk; (DA). tembelequear, intr. (1) (Guat, Salv, Nik, Dom): trpět neustálým třesem; (DA). 89

tembeta, f. (← guar. tembé, „ret“ + itá, „kámen“) (1) viz: tembetá; (MS). ● (2) (Bol): ozdoba, kterou nosí ve spodním rtu indiáni chiriguanos; ► ozdoba se mění podle kmene; (DA). tembetá, m/f. (← guar. tembé, „ret“ + itá, „kámen“; itambe‘ta) (1) m. (Arg, Bol, Par, Per, Urug): dřevěná ozdoba indiánů; ► malý kotouč, který někteří indiáni nosí jako ozdobu ve spodním rtu; (2) (Arg, Bol, Par, Per): označení pro indiána chiriguano (guaraní) pro jejich zvyk používat ozdobu ve spodním rtu; ■ Var.: tembeta; (MS, DA). tembetarí, m. (← guar. tembetá + ib „strom“) (1) (Arg, Par): trnitý strom Xanthoxylum spinosum; ► dřevo se používá na výrobu indiánských ozdob tembetá; (MM). tembla, f. (1) (Bol): v La Paz, čtvrť Tembladerani; ► bol. argot coba; (HB). tembladera, f. [Š: tremedal] (1) (Arg, Urug, Kub, Portor, Ekv): bažina, rašeliniště; pohyblivý písek; (RAE, JD, DA). ● (2) (Am): chvění se, třesení se; (3) (Arg, Bol): mor napadající koně v určitých oblastech v Andách; (4) (Kub): malý rejnok Urolophus torpedinus; (5) (Mex), viz: tembladeral; (MM, DA). ● (6) (Chil): rostlina z rodu třeslice (Briza spp); ► vysoká až 50 cm, klasy srdcovitého tvaru; je dobrou pastvou; (7) (Bol): rostlina z čeledi přesličkovitých Equisetum bogotense; viz též: hierba del platero; (DA). tembladeral (tembladero), m. (1) (Arg, Urug, Chil, Arg): třasovisko, rašeliniště; bažina; viz též: tembladera; (AM, JD, DA). ● (2) (Chil, Arg, Urug): nejasná, zmatená, komplikovaná situace nebo otázka; (DA). tembladerani, m. (1) (zápBol): třesení se zimou nebo strachem; (DA). tembladerilla, f. (1) (Chil): kozinec poniklý; ► rostlina čeledi motýlokvětých, její požití vyvolává u zvířat třes; (2) (Chil): bylina z čeledi miříkovité s plazivou lodyhou, laločnatými jednoduchými listy a jednoduchým okolíkem v obalu; (DUB, RAE). ● (3) (Chil): keř z rodu kozinec (Astragalus spp); ► z čeledi motýlokvětých; má vzpřímený drážkovitý nebo zvlněný stonek, květy načervenalé, nebesky modré nebo žlutavé barvy; (4) (Chil): plovoucí kapradina z čeledi azolovitých Azolla japonica; ► dlouhá až 10 cm, ve formě mnohoúhelníku nebo trojúhelníku, vnitřní lalok listů je tmavě zelený až načervenalý, plují zvlášť nebo v keříku, je schopna rozprostřít se až do 20 cm; (5) (Chil): trvalka Hydrocotile bonahensis; ► okraj listů zvlněný, dlouhé stopky, malé zelenkavé květy uspořádané do zdvojeného okolíku; (DA). tembladero, m., venk. (1) (Arg): křeče objevující se u koní (yeguarizo) v důsledku nachlazení, velké únavy nebo požití jedovaté byliny; (DA). tembladero, -ra, f., venk. (1) (Arg): křeče, které se náhle dostavují u koní jako následek nachlazení, nadměrné únavy či požití nějaké nevhodné byliny; (RAE). temblador, -ra, m. [Š: torpedo] (1) (Kol, Ven): parejnok elektrický (Gymnotus electricus); ► příčnoústá ryba s dorzoventrálně zploštělým diskovitým tělem, měří kolem 40 cm; břicho je bělavé barvy, hřbet tmavší, na něm je umístěn pár svalových orgánů, které vytváří silný elektrický proud; naopak ocas je masitý a kratší než u rejnoka, na bocích má dva páry ploutví; je živorodý; nejznámější je druh s kulatými černými skvrnami; (RAE, MM). ● (2) (Kub): bažina; (JD). ● (3) (jižKol, Ven), viz: temblón; (DA). temblar, intr., neosob. (1) (Guat, Salv): otřásat se, třást se (země); (DA). tembleco, -ca, adj. (1) (Mex): rozechvělý; (DA). temblecón, -na, adj. (1) (Per): chvějící se, třesoucí se; (DA). temblecoso, -sa, adj. (1) (Hond, Nik): rozechvělý člověk; (DA). tembleque, adj/subst. (1) m. (Portor; Kol): zákusek; ► z kokosu, mléka, cukru, vanilky a rýže, či kukuřičné mouky nebo kukuřičného škrobu (v Portoriku), posypané skořicí; př.: la canela me agrava; no puedo comer tembleque, arroz con leche, majarete, ninguna golosina polvoreada con canela; (2) ~s (Pan): umělé květiny na tradiční ženské pokrývce hlavy; ► vyrobené z perel a flitrů; př.: el folklore logra su expresión en Panamá, en sus bailes típicos; en su vestido nacional La Pollera, llena de brillantes colores, y sus tembleques usados para las mujeres; (RR). ● (3) (Am): třesoucí se; neduživý, churavý; (MM). ● (4) adj/subst., lid. (Ven, Per, Ekv, Bol, Chil, Par, Arg, Urug): člověk náchylný k nemocem; viz též: neneque; (5) adj/subst., lid. (Bol): slaboch, zbabělec, zbabělý; (6) (Per): trvalka Briza monandra; ► z čeledi lipnicovitých; vysoká až 60 cm; využívá se jako píce pro dobytek; (DA). temblequeo, m., hovor. (1) (Kub, Urug, Ven, Pan, Portor, Chil, Arg): třesavka, chvění; (RAE, DA). ● (2) lid. (Portor): neustálé chvění; (DA). temblequera, f. (1) (Per, Portor): chvění, třesavka, třesení; (2) zbabělost; (AM). 90

temblón, m. (1) (Kol, sv a výchPer): paúhoř elektrický27 (Electrophorus electricus); ► ryba dlouhá až 2 m, má bělavé břicho a tmavší hřbet, na hřbetu se nacházejí svalové orgány, které vytvářejí intenzivní elektrický proud, ocas je masitý a kratší než má rejnok, na obou stranách dva páry ploutví; ■ Syn.: temblador; (DA). temblor, m. [Š: terremoto] (1) (Am): zemětřesení (malé intenzity) (Am > Š); př.: fue entonces cuando ocurrió el temblor y se cayeron muchos edificios; (RAE, JD, BDE). temblorera, f. (1) (Guat; Kost): obydlí z lehkého materiálu; ► ten má zajistit stabilitu během zemětřesení; př.: encontré la ciudad más en ruinas la casa de mi niñez desvencijada, y al fondo del último paito, deshecha, la temblorera, casita hecha de tablas para las crisis sísmicas; (RR). ● (2) (Guat): malý, většinou dřevěný, úkryt při zemětřesení; ► nachází se mimo obydlí; (DA). temblorero, - ra, adj. (1) (Guat): týkající se zemětřesení; (DA). temblorina, f. (1) (Mex): třesavka, chvění; viz též: tembladera; (RAE, DA). tembloteo, m. (1) (Mex): třesavka, chvění; (RAE). tembó¡!, citosl., vulg. (← guar. tembó) (1) (Par): ty vole! do háje!; (DA). tembo, adj/subst., lid. (1) (jzKol): hloupý, hlupák; viz též: güevón; (DA). tembo, -ba, adj., despekt (1) (jzKol): zmatený, zbrklý, ztřeštěný; přihlouplý, hloupý; (AM, JD, DA). témbol, m. (1) (Pan): krátký oddech, přestávka při dětských hrách; (DA). temboruco, m. (1) (Mex: Querétaro): čaroděj, kouzelník; viz též: nagual; (AM). temeridad, f. (1) [Š: gran cantidad] vulg. (Arg): hojnost, spousta, velké množství; př.: luego comenzó el alcalde a registrar cuanto había, sacando mil chucherías y guascas y trapos viejos, temeridá de trevejos que para nada servían; (RR, MM). temetate, m. (1) (Mex): ruční mlýnek na kukuřici; (JD). temiche, m. (1) (Ven): palma Mannicaria saccifera; ► roste při dolním toku Orinoca; listy se používají k zastřešení venkovských domů; (MM). temole, viz: tlemole; (MS). temolillo, viz: timolillo; (MS). temolín, m. (1) (Mex): brouk (obecně); (MS). temolote, m. (1) (Mex: Oaxaca): kámen sloužící k přípravě chimole; (AM). tempacle, viz: tapate; (MS). tempano, adv., lid. (← temprano) (1) (Per): brzy, časně; ► vliv jaz. kečua; (EA). témpano, m. (1) [Š: iceberg] (Chil): plovoucí ledovec; př.: el témpano es una masa de hielo que tiene sumergido siete veces el volumen que muestra sobre el superficie; (RR). ● (2) (Chil): sedlina, sraženina; (MM). tempate, m. (← nah. tentli, „ret“+ patli, „medicína, lék“) (1) (Kost, Salv, Hond, Nik): keř Jathropa curcas; čeledi pryšcovité; ► dorůstá výšky mezi 2 až 5 m; má srdčité listy, květenství je okolík, plod je masitý a jeho semena tučná; využívají se v medicíně jako projímadlo, v průmyslu k lisování oleje; z kořenů se získává fialové barvivo; roste v teplých oblastech Latinské Ameriky; ■ Syn.: árbol santo; (RAE, MM, DA). ● (2) viz: tapate; (MS). ● (3) (Hond, Salv, Nik, Kost): semínka tohoto keře; ► po požití těchto semínek se zrychlí dýchání a krevní oběh a může dojít až ke smrti; (DA). temperado, -da, adj. (1) (Am): silné povahy (člověk); (RAE). ● (2) (Kol): vlažný, mírný; (MM). temperadero, m. (1) (Kol): místo pro odpočinek, dovolenou (vhodné k temperar); (DA). temperamental, adj. (1) (Am): povahový; (2) (Arg): popudlivý, mrzutý; př.: fulano es muy temperamental; (3) (← angl. temperamental) (Am): násilnický, mající sklon ke vznětlivosti; ► vlivem angličtiny došlo k rozšíření významu; (MM). temperamento, m. (1) (Kol, Mex, Ekv, Per): klima, podnebí; (AM, DA). ● (2) lid. (Ven): prázdniny, dovolená; ► především u moře nebo tam, kde je dobré podnebí; př.: irse, salir de temperamento (jet na prázdniny); (JD, DA). ● (3) přenes. (Per): všeobecně známý názor o daném místě; ► obyčejně na schůzi; (DA). temperante, adj/subst. [Š: abstemio] (1) (StřAm, Mex, Chil, Nik, Per): abstinentský, abstinující; abstinent; (RAE). ● (2) (Am): střídmý; (JD). temperanza, f. (1) (Bol): zmírnění, umírněnost; (DA). 27

paúhoř elektrický: Biological library. [en línea] .

91

temperar, intr. (1) (Kol, Nik, Portor, Ven, Kost, Pan): přechodně se přestěhovat; ► buď ze zdravotních či jiných důvodů; př.: Caracas era más bien un sitio para temperar y ocuparse de negocios oficiales; (RAE, AM, BDE). ● (2) (Kol, Nik, Portor, Ven, Kost, Pan): jet na prázdniny; jet na letní byt; (JD). tempestad, f. (1) (Mex), viz: olototol; (DA). tempezquite (tempiscle), viz: tempisque; (MS). tempisque, m. (← nah.) (1) (Kost, Salv, Guat, Hond, Nik): strom čeledi sapodilovité (Sapotaceae); ► vysoký 15 m; s tmavošedou kůrou, krémově bílými květy a bobulovitým kulatým vejčitým zašpičatělým žlutým plodem sladké chuti, který se konzumuje syrový nebo vařený; (RAE). ● (2) (Mex, StřAm): strom z čeledi sapodilovité Mastichodendron capiri; ► roste v teplých oblastech; vysoký až 30 m; kůra je tmavošedá, květy krémově bílé, plodem jsou žlutavé bobule, oválný zašpičatělý tvar; jsou jedlé; ■ Syn.: ocotillo, pacencén, parecén; (3) (Mex, StřAm): plod tohoto stromu; ► je žlutý, jedlý, má tvar zašpičatělé oválné bobule; ■ Var.: tempezquite, tempiscle, tempistle, tempixque, tempixquiztli, tempixte, tempixtle, tempizquiztle, tempizquiztli; (MS, DA). ● (4) (StřAm, Mex): strom Bumelia laetevirens; čeledi sapodilovité; ► plod je sladký, černé barvy, o velikosti olivy; konzumuje se syrový i vařený; (5) různé rostliny čeledi sapodilovitých (Sideroxylon Capiri, Lacuma sphaerocarpa, Sideroxylon tempisque); (MM). tempistle (tempixque, tempixquiztli,tempixte, tempixtle,tempizquiztle,tempizquiztli), viz: tempisque; (MS). templa, f. (1) (Kan, Kub, Hond, Portor): množství melasy guarapo v kotli při výrobě třtinového cukru; viz též: tacho; (2) (Kub): množství betonu, které se připravuje v míchačce; (3) (Kub): množství najednou připraveného těsta k pečení; (RAE, MM). ● (2) (výchBol): množství melasy v kotli (paila), které se dostalo do bodu, kdy může být zahájena fáze krystalizace; (DA). templadera, f., lid. (1) (Kub): soulož; viz též: chingadera; (2) (Per): zamilování, zamilovanost; (DA). templado, -da, adj. (1) hovor. (Kub, Salv, Ven, Pan, Kol): silné povahy (člověk); (RAE). ● (2) [Š: valiente; fuerte] (Kub): smělý; odvážný; př.: tan templada era que mató a su hijo; sí, poque estos africanos son muy leales en sus cosas; (3) [Š: enamorado] lid. (Per; Bol, Chil, Kol): zabouchnutý, zamilovaný; ► i subst. (Per); př.: está loco por esta chica –dijo–, templado hasta el cien; (4) [Š: riguroso; severo; duro] (Kol; Portor, Ven): přísný; nekompromisní; tvrdý; př.: pensé en irme con Ricardo, dejar el estudio, aventurarme y lanzarme de frente a la vida, pero estar solo es muy barro, es algo templado estar tirado al abandono, y en cambio en casita uno tiene todo y no se preocupa por nada; (RR, MM, JD, DA). ● (5) lid. (Arg, vých a zápBol, Kol, Mex, Per, Portor, Ven): připitý; opilý; (6) (StřAm, Mex): schopný, dovedný, šikovný; (MM, DA). ● (7) (Kol): těhotná; př.: está templada (je v jiném stavu); (8) ¡eres ~ ¡ (Kub): ty ale más odvahu!; (JD). ● (9) ser un ~ (Kol): být na co machr, odborník; (10) lid., vulg. (Nik, Kost, Chil): vzrušený, nadržený člověk; (11) (Hond, Salv): energický, rázný, rozhodný; (12) (zápEkv): optimální, nejlepší věc; (13) (Salv): chudý, potřebný člověk; (DA). templador, m. (1) (Kol, Ven): pracovník, který ovládá kotle cukrovaru (jde o cukrovou třtinu) a vyrábí pláty nerafinovaného cukru; (RAE, DA). ● (2) venk. (szArg): tyčka udržující napnutou osnovu při tkaní; (DA). templar(se), tr/intr/zvrat. (1) intr.,hovor., lid. [Š: hacer el amor, fornicar] (Kub): vyspat se s někým, souložit; i tr. a zvrat.; př.: encabezó una borrascosa reunión que terminó proclamando ante el Comandante que dirigía el campamento el derecho de los cubanos a templar libremente;Camelia se salía de su casa con cualquier excusa para ir a templar con su amante; ► slang; viz též: jinetear; (2) intr. (Ven): zpracovávat sirup z cukrové třtiny na homole nerafinovaného cukru (papelón, panela); (3) ~se, zvrat. [Š: enamorarse] (StřAm, Per, Chil): zamilovat se; př.: a ratos me das envidia –suspiró Lituma –, debe ser cojonudo templarse así; (4) (Kost): sexuálně se vzrušit; (RAE, RR, DA, RF). ● (5) tr., lid. [Š: matar] (Ekv; Per): zabít (někoho); př.: aunque me templen mil veces a la guerra he de marchar; viz též: ultimar; (RR, DA). ● (6) (Kost): natlouct, namlátit, nařezat komu; (7) (Kol, Ekv): srazit, povalit; oddělat, odrovnat; (8) intr. (Kub): upláchnout, vzít roha, utéci; prásknout do bot; (9) zvrat. (Ekv, Hond): riskovat, čelit nebezpečí; (10) intr/zvrat. (Ekv, Guat, Hond, Salv): zemřít; (11) (Ekv): lehnout si na podlahu, na zem; (12) (Kol, Per, Portor): namazat se; opít se; (13) (Chil): zapomenout se, příliš si dovolovat na koho; (14) ~árselas1 (Kol): pevně se držet; nepolevit, neustoupit; (15) ir a 92

~1 (Kol): velmi rychle odejít; vyletět jak blesk, vyběhnout; (AM, MM, JD). ● (16) (Kub): doběhnout, napálit; př.: ¡nos templó! (ten nás doběhl!); (17) zvrat. (Am): nacpat se (jídlem); (18) (Am): natáhnout se; natáhnout bačkory; (19) ~árselas2 (Am): prásknout do bot; př.: se las templó (vypařil se, vypadl); (JD). ● (20) ir a ~2, tr. (střKol): skončit, vyústit; (21) intr/zvrat., lid. (Bol, Per): intenzivně se zamilovat; (22) (Chil): sexuálně se přitahovat; (23) zvrat., lid., vulg. (Nik, Kost): sexuálně se vzrušit (především muži); (24) tr. (Ekv): srazit někoho prudce na zem; (25) lid. (Bol): zabít někoho střelnou zbraní; (DA). templazón, f., vulg. (1) (Kost): sexuální vzrušení; (RAE, RAE). temple, m. (1) (Chil), viz: tiemple; camote; (AM). ● (2) (Arg, Hodn, Mex, Par): energie, síla; hodnota, cena; (3) (Chil): zamilovanost; miláček; (MM, JD). ● (4) ~ diablo, subst. (Per, Bol): naladění kytary ve stupnici re, fa, si, do, mi, sol; (5) ~ natural (Bol), viz: temple diablo; (DA). templero, adj. (1) (Portor): zbabělý kohout, který se při kohoutích zápasech nepostaví soupeři a utíká; ■ Syn.: juyía; (DA). templete, m., hovor. (1) [Š: coito] (Kub): pohlavní styk; (2) (Ven): provizorní taneční parket v ulicích v době veřejných oslav; (RAE). templo, m. (1) como un ~ , přenes. (Arg, Mex, Per, Urug): obrovský, jako hrom; ► používá se i ve Španělsku a pravděpodobně v celé Latinské Americe; (MM). ● (2) slang. (Kub): bouda (škola); (JD). templón, adj/subst. (1) m. (Ekv): stažení, smrštění svalu, svalová kontrakce; (2) adj/subst. (Kub): muž chlubící se svým sexuálním výkonem; (3) (Pan): trhnutí, škubnutí něčím nebo někým; (DA). templón, -na, adj/subst. (1) (Kub): sexuálně náruživý; (2) adj., vulg. (Kost): vysoká sexuální vzrušivost; (DA). tempora, f. (1) sezónní práce, brigáda; viz též: changa; (EEA). temporadista, m/f. (1) [Š: veraneante] (Guat, Ven; Mex): letní host; rekreant; př.: sus tíos, cargados con valijas de ropas ligeras, propias para la costa, esos trajes ... que visten los temporadistas; (RR). temporal, adj. (1) trabajo ~, sezónní práce, brigáda; viz též: changa; (EEA). temporal, m. (1) (Kub): podvodník, švindlíř; (AM). ● (2) (tierras) de ~ (Mex): s dostatkem vĺáhy (dešťové); př.: ... y las tierras que durante décadas fueron de riego se convirtieron en predios de temporal; (BDE). temporalear, intr. (1) (Guat): být špatné počasí, být ošklivo; př.: temporalea (je ošklivo); (AM, JD). temporar, intr. (1) (Guat): být na prázdninách; (2) rekreovat se, strávit určité období mimo místo bydliště; (MM). temporario, -ria, adj. (1) (Am): dočasný, prozatímní; př.: ...había afirmado que el gobierno de Levingston era temporario; (BDE). temporero, m. (1) (Portor): částečný pracovní úvazek; (RAE). tempozonte, adj. (1) (Mex): hrbatý; (AM). tempranear, intr. (1) (Am): časně vstávat; přivstat si; (2) (Nik): dělat něco s velkým předstihem; (RAE, MM). ● (3) (Arg): zasít s předstihem; (MM). tempranear, intr/tr. (1) tr., lid. (Nik): zabít (někoho); viz též: ultimar; (2) intr. (Nik): udělat něco s předstihem, připravit; (DA). tempranero, -ra, adj. (1) (Kol): o někom, kdo chodí brzy spát; (MM). tempranillo, subst/adj., lid. (1) (Bol): rozumbrada; ► dítě s návyky dospělých; viz též: nené; (2) adj/subst. (Bol): vyspělé, vyzrálé dítě; (DA). tempranito, adv. (1) (Am): velmi brzy; (MM). tempranito, adv. (Mex): dim. časně, velmi brzy; (AHM). temu (temú), m. (← map.) (1) (Chil): dva druhy stromu čeledi myrtovité (Blepharocalyx cruckshanksii, Luma apiculata); ► s velmi tvrdým dřevem a hořkými semínky podobnými kávovým; ■ Syn: palo colorado; (RAE, DA). ● (2) strom Eugenia temu; (MM). temú, m. (1) (Chil): strom čeledi myrtovité Blepharocalyx cruckshanksii; viz též: temu; (DA). ten, m. (1) ~ con ~ [Š: muy allegado; íntimo] (Guat): blízký přítel; spřízněná osoba; intimní známý; př.: era un ten con ten con su hija, la que después fue su mujer; (RR). ● (2) (Ven): krůček dítěte; (3) ir dando ~ con ~ (Mex): šněrovat ulici, jít cikcak; ► v opilosti; (MM, JD).

93

tenacear, tr. (1)chytit; viz též: guadañar; (XX) ● (2) tr. (Dom): silně někoho chytit, popadnout, stisknout; (DA). tenamascle, viz: tenamaste; (MS). tenamastal, m. (1) (Mex): nerovnoměrný terén, plný hlubokých prasklin; (MS). tenamastazo, m. (1) (Hond, Mex): rána kamenem (tenamaste); (MS, DA). ● (2) přenes. (Guat): náhlá obava, starost, neštěstí; (DA). tenamaste, adj/subst. (← nah. tenamaxtli; tenamaztli; tenamactin, „kameny ohniště, na které se pokládá hrnec“) (1) m. (StřAm, Mex): každý ze tří kamenů tvořících ohniště, na které se pokládají hrnce na vaření; viz též: tinamaste; (RAE, AM). ● (2) m., i adj. (Mex, StřAm): umíněný, paličatý; tvrdohlavý (člověk); (3) m. (Guat): harampádí; (4) (Mex): blátivý terén, který po vysušení zůstane plný hlubokých výmolů; (5) (Hond, Guat, Salv): velký kámen; (6) (Mex, StřAm): neotesaný, nudný člověk; nudná, obyčejná věc; (7) (US): plochá kovová deska používá na vaření; (8) cabeza de ~ (Mex, StřAm): hloupý, umíněný člověk; ■ Var: tenamascle; tenamaxtle; tinamastle; (MS, DA, AM, JD). ● (9) přenes. (Hond, Salv, Nik):hlava, palice, kebule; viz též: pensadera, guacal; (10) lid. vulg. (Nik): ženské přirození, vulva, lůno; viz též: palomita; (11) adj/subst., přenes. (Guat): člověk korpulentní postavy a nedbalého vzhledu; (DA) tenamastero, m. (1) (Mex): prodavač nebo výrobce tenamastes; (MS). tenamaxtle, viz: tenamaste; (MS). tenampa, f. (1) (Nik): hospoda, bar; ► podává se zde v především alkohol, ale někdy také jídlo; (DA). tenanche, f. (← nah. tenatzin „matka“) (1) (Mex): žena starající se o údržbu chrámů a svatých obrazů; (MM). tenatada, f. (1) viz: tanatada; (MS). tenate (tanate), m. (← nah.) (1) (Mex): koš z palmových listů; ► zejména na potraviny; (RAE, MS, BDE). ● (2) (Mex): vak, brašna, torba; (AM). ● (3) (Mex): výprask; (JD). tenatear, viz: tanatear; (MS). tenateo, viz: tanateo; (MS). tenatero, viz: tanatero; (MS). tenaz, adj. (1) (Kol): hrozný; nesnesitelný; (RR). ● (2) lid. (Kol, Ekv): těžký, obtížný; př.: el examen de esta mañana estuvo tenaz; ► slang; (RF, DA). ● (3) lid. (Kol): neuvěřitlná věc, neskutečná situace; (DA). tenca, f. (← map. thenca) (1) (Arg, Chil): drozdec Minus thenca; ► podobný drozdu; přibližně stejné velikosti; šedavé, hnědé nebo černé barvy; má krátký, široký zobák; ■ Syn.: paraulata; tojo; (2) (Chil): lež; podfuk; ■ Var.: trenca; (MS, DA, MM). ● (3) (andar) como ~, adj/adv. lid. (Chil): (být) opilý, namazaný, sťatý; viz též: enchichado; (4) ~s muertas (~s ~s) (Chil): vytáčky, výmluvy; (DA, JD). ● (5) (Am): skřivan americký; (JD). tencal, m. (1) (Mex): klec z rákosu ve tvaru kužele; ► slouží k přepravě drůbeže, zejména kohoutů určených k zápasení; (2) skladiště kukuřice; (AM). tencén, m. (← angl. ten cents) (1) (Kub): obchod s levnými předměty všeho druhu; krám; jednotkový obchod; (MS, JD). tencha, f., lid. (1) (Guat): vězení, žalář, basa, kriminál; př.: el lunes vamos a visitar a Alberto a la tencha; ► slang; viz též: canasta; (AM, RF, DA). Tencha, f., lid. (1) hovor. tvar jmen Florencia (Salv, Nik), Hortensia (Mex, Guat. Salv, Hond, Nik, Pan, Bol, Chil), Teresa (Chil); (DA). tencho, m. (1) (Hond): prase, vepř, čuně; (MM). tencholote, m. (← nah. tentxolotli) (1) (Mex): sukulent Opuntia tunicana; ► běžně roste ve střední mesetě Mexika; dosahuje výšky 50 cm; má silné trny; (MM). tencolote, m. (1) (Mex): klec nebo koš na drůbež; ► případně i na zboží nebo děti; používá se zejména ve státě Hidalgo; (MM). tencua, adj. (← nah. tentli, „ret“ + cualo, „snědený) (1) (Mex): se zaječím pyskem; (AM, JD). tendada, f. (1) (Am): hromada, fůra, spousta; (JD). tendajón, m. (1) [Š: tendejón] (Mex): obchůdek, krámek; stánek; př.: la plaza estaba muy animada ya, con sus toldos y tendajones varios; ■ Syn.: changarro; (RR, BDE). tendal, m. (1) (Ast, Kant, Salv): sušák na prádlo, věšák; (2) (Arg, Bol, Chil, Par, Urug, Mex, Per, Urug, Guat, Kol): velké množství pověšených těl nebo věcí; (3) (zápEkv): místo na pobřežních 94

farmách určené k sušení kakaových zrn na slunci; (RAE, DA). ● (4) venk. (Ekv): plošina z rákosí a dřeva; ► připevněná ke zdem chýše; slouží jako sklad kukuřice; př.: todos los días la esposa sube al tendal y desciende con una canasta llena de mazorcas de maíz; (RR). ● (5) (Kol, Portor, Nik): cihelna; (6) (Arg, Urug): kryté místo ke stříhání dobytka; (7) arch. (Chil): malý krám, krámek; ► obvykle mobilní; (8) (Arg, Chil, Par, Urug): hojnost, velké množství; př.: dejó un tendal de deudas; (9) (Bol): planina; př.: tendal de gramilla; (AM, DA). ● (10) (Kub, Nik, Ekv): sušárna kávy; (11) (Kost): potah na žehlící prkno, stůl; (MM, JD). ● (12) (Am): tlupa lidí; hromada, fůra věcí; (13) vale un ~ de plata1 stojí fůru peněz; (14) vale un ~ de plata2 stojí za všechny prachy; (JD). ● (15) (Hond, Salv): svazečky zelených listů tabáku, které se umístí na 3 m dlouhou tyč do pece; ► proces sušení tabáku; (16) (stř a zápBol): oplocené místo pod širým nebem s břidlicovou podlahou, kam se pokládájí listy koky k sušení; (17) (Guat): vodorovný trám stěny; (18) (Bol): druh sýpky; ► neopracovaná podlaha v horních částech domů, kde se skladuje zrní a plodiny; (19) (Kub): dav lidí, houf zvířat, hromada věcí; (20) lid. (Urug): hromada prádla na žehlení; (DA). tendalada, f. (1) (Arg, Chil, Ekv, Guat, Nik, Hond, Mex): sušák; viz též: tendal; (RAE, MM). ● (2) (Arg, Chil, Ekv, Guat, Nik): hromada věcí rozházených na zemi; (AM). ● (3) (Am): hromada, spousta; ■ Var.: tendalera; (4) dejar la ~ (Chil): udělat paseku z čeho; (JD). ● (4) la ~, lid. (Chil): nepořádek, binec; viz též: quilombo; (5) (Guat, Hond, Salv, Nik, výchBol, Chil, Arg): velké množství pověšených těl a věcí; ► především násilným způsobem; (6) (záp Ekv): hromada kakaových zrn, které se dávají usušit na slunce na místo zvané tendal; (DA). tendalero, m. (1) (zápEkv): muž, který má na starosti místa určená k sušení (tendal); (DA). tendear, intr. (1) (Mex): chodit po krámech; procházet obchody bez nakupování; ► mex. argot caliche; (RAE, DBM). tendedera, f. (1) (Kub): sušák na prádlo; (2) lid. (Kub): množství oblečení, které se věší na sušák na prádlo; (RAE, DA). ● (3) (Kub, Guat, Mex, Salv, Dom, Bol): šňůra na prádlo; (4) (Kol), viz: tendalada, tendalera; (AM, MM, DA). ● (5) (Kol): sušárna; (JD). ● (6) (Nik, Per): věšení velkého množství prádla na sušák nebo šňůru; (2) lid. (Kub): nelegální elektrická instalace; (DA). tendedero, m. (1) (Mex, Kub): šňůra na prádlo; (MM, JD). tendedor, m. (1) (Am): sušárna; (JD). tender, tr. (1) ~ la mesa (Am): prostřít; viz též: mesa; (RR, MM). ● (2) ~ la cama (Am): ustlat postel; př.: … limpiar el cuarto, tender la cama y recoger la ropa del suelo; (MM, BDE). ● (3) ~ un cabo a (Kub): podat komu pomocnou ruku; (4) tiendo a pensar que... (Kub): začínám si myslet, že ...; (JD). ● (5) lid. (Bol): zabít (někoho); viz též: ultimar; (6) (Mex, Salv, Nik, Dom, Portor, Kol, Ven, Ekv, Per, Bol, Par, Arg, Urug): uspořádat, ustlat postel; (7) (Kub): připravit tělo zesnulého k vystavení; (8) ~ una mesa (Guat, Kost, Urug): zosnovat léčku, spiknutí; (DA). tendereta, f. (1) (Pan): skupina zvířat, věcí; (2) (Ven: Trujillo): skupina nemocných lidí nebo zvířat; (AM). ● (3) quedar en la ~ (Am): být roztažený na zemi; zůstat ležet; (JD). ● (4) lid. (Pan): množství pověšeného prádla; (DA). tendero, m. (1) prodavač; viz též: cadete; (EEA). tendero, -ra, adj/subst. (1) m/f. (Per, Chil): zloděj okrádající zákazníky v obchodě s látkami; (2) adj/subst. (Chil, Urug, Ekv): vlastník, pracovník, prodavač obchodu s látkami; (3) adj. (Chil, Urug): týkající se obchodu s látkami; (DA). tendida, f. (1) (Arg): vzepjetí; ► prudký pohyb koně při leknutí; př.: nunca marcaste buen tiempo, es muy pobre tu corrida, si no te abrís en el codo te mancaste en la tendida; (RR). tendido, m. (1) (Kol, Ekv, Mex): ložní prádlo, povlečení; (2) (Kub, Pan): kroucené lano; ► vyrobené z majagua (Hibiscus); dlouhé 10-25 loktů (brazos); (AM, MM). ● (3) (Mex): provizorní stánek na ulici; ► s prodejem oblečení a jiných věcí; (MM). ● (4) (Mex): mělký talíř; (5) (Kub): nebožtík; (6) (Ekv): natažení; (JD). ● (7) (vých a jzBol): podsedák na židli; ► většinou tlustší a vlněný; (8) (zápBol): látkový kobereček; (9) (Kub): příprava zesnulého na pohřeb; (10) ~ de dama, m. (Kol): ložní prádlo, povlečení; (DA). tendido, adj. (1) salir ~ (Dom): odejít odněkud ve spěchu; (2) (Salv): ležící, natažený; (o mrtvém člověku); (DA). tendón, m. (1) ~ de tierra (Kol): pruh půdy; ► s určitým sklonem vlastním pro pěstování; (AM). tenedor, m. (1) ~ libre (Arg, Urug, Chil, Arg): nárok na neomezenou konzumaci jídel v restauraci z nabídky menu za jediný poplatek; (RAE, DA). ● (2) (Ven): třínožka; ► při dojení krav se na ni 95

umísťuje nádoba na mléko; (3) (vypálená) značka dobytčete; ► na uchu; (AM, MM). ● (4) (Kub): vidlice u kola; (JD). ● (5) (US): rozcestí, rozdvojení cesty; (DA). tenedora, f., venk. (1) [Š: grupera; baticola] (Hond; Mex, Guat, Nik, Salv): podocasník; ► část postroje; př.: el mentado animal tiene más fuerza que trece mulas en barajustada; imagínense que me reventó la tenedora; (RR, JD, DA). tenejal, m. (← nah. tenexalli: tenextle „vápno“ + xalli „písek“) (1) (Mex): nehašené vápno v prášku; ► připravuje se z něj nixtamal; (2) (Mex): kousky vápna, které zůstanou ve vařené kukuřici; (3) ser más fuertes (bravos) los ~s que la cal (Mex): rozumět něčemu lépe než nadřízený; (MS, AM). tenelín, -na, adj. (1) (Mex: Zacatecas): lakomý, skoupý; (AM). tenencia (Tenencia Política), f. (1) (Ekv): lokální politická správa; ► vede radnici a policii; př.: te corresponderá a vos, Gonzalo, la mejor Tenencia Política de la región; (RR). ● (2) (Mex): silniční daň; př.: … con el pretexto de revisar la autenticidad del engomado del pago de tenencia vigente; (BDE). ● (3) poplatek za vlastnictví a užívání motorového vozidla; viz též: patente; (EEA). ● (4) (Chil): policejní pohraniční střáž; ► podřízena poručíkovi; (5) ~ política (Ekv): kancelář vedoucího místní politické správy (teniente político); (DA). Tenencia Política, viz: tenencia; (RR). tener, tr. (1) ~ calzones, viz: calzón; (2) ~ en la nuca, viz: nuca; (RR). ● (3) (Kub): trápit; př.: ¡esa muchacha me tiene! (to děvče mě trápí); (4) pues ahí tienen que (Mex): no a tak se to stalo, že; (5) tengo dos años aguí (Am): už jsem tu dva roky; (6) no tiene ni un año de secretario (Am): je tajemstvím sotva rok; (7) ya tiene un año (Am): už je to rok; (JD). ● (8) ~ huevo (~ huevo de avión, ~ mucho huevo) (Kol): snažit se udělat něco nemožného nebo velmi složiého; př.: el jefe quiere que le entreguemos el trabajo mañana – ¡tiene huevo de avión!; ► slang; (9) ~ muela (Kub): být výřečný, mít prořízlou pusu; př.: Gerardo es simpático y tiene muela; ► slang; (RF). ● (10) (Portor): mít hodně peněz; (11) ¡ahí tienes! (Ven): to máš pravdu!; (12) ¡qué tiene! (Mex, Chil): na tom nic není!, a co má být! co na tom!; (13) tiene timba (Kub): no páni; ► pro vyjádření překvapení nebo něčeho nepředvídaného; (14) tenerlas todas (Chil): být za vodou; ► mít prostředky na cokoliv, moci si dovolit cokoliv; (15) tenerlos más grandes (que el caballo de) Maceo (Kub): být velmi statečný, mít pro strach uděláno; (16) tenerlos rayados (Hond, Nik): být statečný a odvážný; (17) tenérsela cantada (Mex, Guat, Hond, Salv, Nik): mít to spočítané; ► ujistit někoho, že se něco stane, většinou se jedná o pomstu; (18) tenérsela dedicada (Dom, Ven, Ekv): neustále někoho otravovat; (19) tenérsela pelada (Kub): neustále někoho otravovat; (20) tenérsela velada (Pan, Kol): neustále někoho otravovat; (21) de tener (zápBol): být někdo při penězích; (22) quien tiene más galillo, traga más pinol (Nik): kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp; ■ Syn.: quien tiene más saliva, traga más pinol; (23) quien tiene más saliva, traga más pinol (Mex, Guat, Hond, Salv): kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp; ■ Syn.: quien tiene más galillo, traga más pinol; (24) ten fe y come berro (Portor): bez práce nejsou koláče; ► je třeba vynaložit určité úsilí, abychom něčeho dosáhli, nejen věřit; (25) ir a ~,lid. (Dom): nakonec se stát; (26) ser de ~ (zápBol): být při penězích; (27) ~ el ojete roto, lid. (Per): být homosexuál; viz též: culero; (28) ~ malo el escape, lid. (Hond): být homosexuál; viz též: culero; (DA). teneres, m., pl. (1) lid. (Hond, Dom, Salv, Pan, Ekv): jmění, majetek; statky; (RAE, AM, DA). ● (2) tener grandes ~ (Hond): chovat se indiskrétně; (DA). tengue, m. (1) (Kub): strom Acacia arborea; ► divoce rostoucí; má tenké listy a žluté květy; jeho tvrdé načervenalé dřevo se využívá v tesařství, kůra má léčebné účinky; ■ Syn.: guaje, tasáa; (2) (Kub): dřevo tohoto stromu; (RAE, DA, MM). ● (3) (Kub): strom z čeledi bobovitých Poeppigia procera; ► divoce rostoucí, drobné listy, žluté květy; má tvrdé dřevo, které se využívá v truhlářství; kůra má léčivé účinky; ■ Syn.: guaje, tasaá; (4) (Kub): dřevo tohoto stromu; (5) venk. (Portor): opečovávání, hýčkání, rozmazlování; (6) venk. (Portor): vzlykot, urážlivost, rozmazlenost dítěte; (DA). tenguereche, m. (1) (Salv): ještěrka; viz též: pichete; (DA). tenguerechón, m. (1) (Salv): druh ještěrky; (MM). tenguerengue, m. (1) (Kub): chatrč, chajda; (AM). tenida, f. (← fr.) (1) (Bol, Chil, Per): oblečení; šaty, oblek, uniforma; př.: tenida de bodas (svatební oblek); en tenida de campaña (v polní uniformě); tenida cazadora (lovecké šaty); en 96

tenida de frac (ve fraku); en gran tenida (ve velké toaletě); en tenida de luto (ve smutku); př.: es Bobby, el hijo, trae valija y raqueta de tenis, tenida de sport; (2) (Nik): recepce, banket na počest nějaké osoby; (RAE, JD, BDE). ● (3) (Nik): oslava s přáteli; večírek s přáteli; př.: decidió tu abuelo Teófilo que la mejor manera de mostrar su agradecimiento al agrónomo era ofreciéndole una tenida en su casa; (4) [Š: debate, sesión, reunión] (Bol; Mex, Ven, Par, Chil, Arg): diskuze; schůze; zasedání; př.: contó una, diez, cien veces a cuantos se pusieron a su alcance los pormenores de una tenida con el diputado de la provincia; (RR, MM). ● (5) (Am): schůze zednářské lóže; (6) (Arg, Chil): způsob oblékání v souladu s etiketou; př.: tenida de gala, tenida de luto; esa es tenida de noche, no de tarde; (MM, BDE). ● (7) (Salv, Ekv, zápBol, Urug): dlouhé setkání, posezení s přáteli, dýchánek; (8) lid. (Ekv, zápBol): bouřlivá, hlučná zábava; (9) ~ casual (Chil): neformální oblečení; ► nosí se běžně; (10) ~ formal (Chil): formální oblečení; ► nosí se při zvláštních příležitostech a řídí se protokolem; (DA). tenido, -da, adj., lid., despekt. (1) (stř a svKol): vychytralý, mazaný, lakomý; viz též: tacañún; (DA). teniente, m. (1) ~ gobernador, m/f. (Per): starosta, správce obvodu; (2) ~ político (Ekv): vedoucí okrsku; (3) más perdido que el ~ Bello, lid. (Chil): být jako v Jiříkově vidění; být zmatený; (DA). Teniente (~ Político), m. (1) (Ekv): vedoucí místní politické správy; ► vede radnici a policii; př.: el mismo presidente ... nombró como su primer teniente político a otro de mis tíos; viz též: jefe político,tenencia; (RR). tenimesista, m/f. (1) (Kol, Bol, Chil): hráč stolního tenisu; (DA). tenimesístico, -ca, adj. (1) (Chil): týkající se stolního tenisu; (DA). tenío, m. (1) (Chil): strom čeledi lomikamenovité Weinmannia trichosperma; ► až 30 m vysoký, s bílými květy a červenými plody; jeho kůru využívá medicína; ■ Syn.: palo santo; (2) (Chil): kůra tohoto stromu; (RAE). ● (3) (Chil): dřevo tohoto stromu; (DA). tenis, m/f. (← angl.) (1) colgar los ~1, m., i pl. [Š: morir] (Salv, Guat, Kost, Mex, Nik, Hond, Dom, Kol): natáhnout bačkory, zemřít; př.: me contaron que doña Matilde está por colgar los tenis; viz též: colgar,entregar el equipo; (2) quemar alguien el ~ (Kub): rychle odejít; (3) tener alguien un ~ en la cabeza (Kub): mít v hlavě zmatek, piliny; (RAE, RF, DA). ● (4) ■ Var.: tennis; (MM). ● (5) pl. (Kub): tenisky; př.: se pusó los tenis (natáhl bačkory, zemřel); ● (6) m.,pl. (← angl. tennis shoes) [Š: zapatillas deportivas](US, Mex, Ven, Hond, Kol, Guat, Nik, Kost): tenisky, sportovní obuv; př.: dejé los tenis aquí al lado del sofá y ahora falta uno; ¿se lo llevaría el perro?;¿ya viste tenis nuevos que trae Miguel? Están bien nais; ► slang; ■ Syn.: zapatillas (Arg, Chil), championes (Urug), zapatos de goma (Ven); (RF, JD, EEA). ● (7) f. [Š: zapatillas deportivas] (Portor): sportovní obuv, tenisky; (RF). ● (8) colgar los ~2, lid., viz: agachar la cabecita; (DEUM). ● (9) ponerse los ~ (Guat): rychle utéct; (10) entregar los ~ (Dom, Hond): zemřít, natáhnout bačkory; viz též: entregar el equipo; (11) parar(se) los ~ (Guat): zemřít, natáhnout bačkory; viz též: entregar el equipo; (DA). tenismesista, m/f. (1) (Kol): hráč stolního tenisu; (DA). tenista, m/f. (1) (Am): tenista; tenisový odborník; (MM). teniú, m. (1) (Chil): strom Weinmannia trichosperma; ► má kvalitní dřevo a kůru s léčivými účinky; (MM). tenkiu, m. (← angl. thank you) [Š: gracias] (1) (US): díky, děkuji; př.: ¡muchos tenkius por el regalo mamá!; ► slang; (RF). tenmeacá, x. (1) (Mex): nepleť se do toho, do čeho ti nic není; ► ve smylu nabádání; (DA). tennis, m. (← angl.) (1) (Am): tenis; (2) ~ de mesa stolní tenis, ping-pong; (MM). teño, -ña, adj. (1) (Am): světle kávový; (JD). tenoriar, tr., lid. (1) (Guat): zamilovat (si, se); viz též: enganchar(se); (2) (Guat): snažit se někoho přesvědčit; (DA). tenqueño, -ña, adj. (1) (Arg): pocházející z měta Tenca v provincii San Luis; (2) vztahující se k městu Tenca v provincii San Luis; (MM). tensional, adj. (1) (Salv, Ekv, Per, Chil, Par, Urug): týkající se nervozity nebo emočního vypětí; (DA). tensionar(se), tr/intr/zvrat. (1) tr. (Nik, Kol, Per, Bol, Par, Arg, Urug): znervóznět, vystresovat někoho; (2) intr/zvrat. (Bol, Par, Arg, Urug): vystresovat se; (DA). 97

tenso, adj. (1) llevar ~ (Kub): jednat s někým velmi přísně; (DA). tenta, f. (← angl. tent) (1) (US): vojenský stan; (MS). ● (2) (Guat): hra na honěnou; (3) lid. (Bol): skupina rodin tvořících společenství; (DA). tentación, f. (1) plátanos en ~, viz: plátano, plato; (RR, DA). tentaciones, f., pl. (1) (Kub): banánový dezert; ► s červeným vínem a zavařeninou; (AM). tentado, -da, adj/subst. (1) adj. (Kol): skotačivý; (JD). ● (2) (Nik): člověk mající permanentně špatnou náladu; (DA). tentalear, tr., arch. (1) (Mex): osahat něco, poznat po hmatu v temnotě; (RAE). ● (2) intr. (Mex: Zacatecas), viz: tataratiar; (AM). tentar, tr., i zvrat. (1) ~se de [Š: sentir la tentación de] (Arg): být v pokušení (něco udělat); př.: y cuando llegan a su mansión, el muchacho se da una ducha, y mientras tanto ella se tienta de buscarle en la ropa las llaves y revisar la gaveta esa de la noche anterior; (2) ~selas de [Š: echárselas, dárselas](Guat): dělat ze sebe; chvástat se; př.: concedida –dice el Auditor y, tentándoselas de vivo, hace venir una mujer pública; (3) ~se (de la risa), viz: risa; (RR). tentar(se), intr/zvrat. (1) lid. (Salv, Chil, Par, Urug): pokoušet štěstí, snažit se docílit svých přání; (2) no ~se el corazón (Mex, Salv, Nik): jednat rozhodně, bez váhání; (3) ~ a Dios con las manos sucias1(Guat): rouhat se; (4) ~ a Dios con las manos sucias2 (Guat): riskovat, dát v sázku, odvážit se; (5) ~ aguado (Salv): nebýt si jist; selhat v hledání; (6) sin ~ tablita, adv. (Salv): rychle, spěšně; (DA). tente, m. (1) (Kol): divoký pták z čeledi kamišovitých Chauna chavarria; ► dlouhý až 80 cm; má velké silné nohy, krátký silný zobák černé barvy, ostruhy v ohbí křídel; (DA). Tente, m., lid. (1) (Bol): hovor. tvar jména Vicente; (DA). tenteallá, f. (1) dar ~ (Pan): svěřit nezbedné děti někomu, kdo se jim věnuje; (DA). tente-en-el-aire, m. (1) (Arg, Kol, Per): kolibřík; viz též: colibrí; (2) (Mex): míšenec s výraznými bělošskými nebo mulatskými rysy; (MM). tentempié; (1) malé občerstvení; viz též: ambigú; (EEA). tentenelaire, m. [Š: colibrí] (1) (Arg): kolibřík; (RAE). tenti, x. (1) ind. jazyk; viz též: sensi; (XX). tentón, m. (1) (Mex; Guat): muž, který osahává ženy; př.: yo me sé defender de todos los tentones de la fábrica; y si me exigen un acostón para ascender, mejor me cambio la fábrica; (RR). ● (2) (Guat): těžké zranění; (AM, JD). tentón, -na, adj/subst. (1) zloděj, zlodějský; (DA). tenvergüenza, m. (1) (Mex): bobovitá rostlina Mimosa pudica; ► má ostré trny; v Americe známá pod názvy dormilona, vergonzosa; (MM). teñido, -da, adj., venk., eufem. (1) (Portor): černošský, černoch; (DA). teocali, teocalli, m. (← nah. teocalli „dům boha“: teotl, „božský“ + calli, „dům“) (1) arch. (Mex): svatyně/chrám starých Aztéků; př.: las crónicas del siglo XVI dicen que era pueblo de importancia con veinte mil personas y muchos teocallis, y que su gente era altiva pues no se rindió antes de 1551; (RAE, MM, BDE). teocincle, m. (1) viz: teocinte; (MM). ● (2) (Kost, Guat, Mex, Nik), viz: teosinte; (MM). teocinte, m. (← nah. teocentli, teoxintli, „kukuřice od boha“: téotl, „bůh“ + cintli, „kukuřičný klas“) (1) (Ekv, Hond, Kol, Kost, Mex, StřAm): druh kukuřice Zamia loddigesii; Euchlaena mexicana; ► plodem jsou malá zrnka; složené listy jsou zakončené trny; kořen je velmi jedovatý, po uvaření poživatelný; (2) (Hond, Salv, Nik): zrno této rostliny; ► tmavé, špičaté, podobné kukuřičnému, ale mnohem menší; jedlé v podobě mouky; (3) (Salv): rostlina Echinochloa crus-galli; Echinochloa calona; ► 60 cm vysoká; má uzlovité větvičky otočené k zemi, střídavé listy, malé zelené květy; slouží jako krmivo pro dobytek; ■ Var.: teocincle; teocintle, teosinte, teoxintle, teoxintli, tucinte; (MS, DA). teocintle, viz: teocinte; (MS). teocote, m. (← nah. teotl „božský“ + ocotl „borovice“) (1) (Mex): borovice Pinus teocote; ► má vonný kořen, Aztéky používán jako kadidlo; (2) (StřAm): jiný pryskyřičný strom; (MS, NET, MM). teocuitlapa, m. (1) ind. jazyk; viz též: tlapaneco; (S01). teochol, m. (1) (Mex): kamenná zídka; ► u kmene stromu, slouží k jeho ochraně; (MM).

98

teología, f. (1) (Kol): plazivá rostlina z čeledi pryšcovitých Euphorbia orbiculata; ► je velmi rozvětvená, drobné bílé květy; používá se v lidové medicíně k léčbě různých nemocí; (DA). teomel, m. (← nah. teotl-metl, „božská agáve“) (1) (Mex): druh agáve, ze které se vyrábí tradiční mexický alkoholický nápoj vysoké kvality; (MM). teorético, adj. (← angl. theoretical) [Š: teórico] (1) (StřAm): naučný, teoretický; (MS). teórica (tiórica), f. (1) [Š: conversación; charla] (US): rozhovor; povídání; př.: si le hacemos buti (mucho) a la teórica; (RR). teoricar (teoriquear), intr. (1) [Š: hablar, charlar] (US): mluvit; povídat si; př.: es gabo pero dice que teoriquea en chicano; (RR). teoriquear, intr. (1) viz: teoricar; (RR). teosinte (teoxintle, teoxintli), m. (← nah. teoxintli) (1) viz: teocinte; (MS). ● (2) (StřAm, Mex): kukuřice Euchlanea mexicana; (3) (Salv): rostlina Tripsacum laxum; ■ Syn.: arrocillo; (MM). Teoyaomqui (Teoyaomiqui), m., myt. (1) (Mex): azt. bůh mrtvých bojovníků; (S04). tepa, f. (1) (Chil): strom Laureliopsis philipiana; ► vysoký až 30 m; má světle šedivou kůru, jednoduché listy, vstřícné křižmostojné, květenství hroznu, květy zelené, vejcovitý plod; (DA). tepache, m. (← nah. tepiatl, „nápoj ze syrové kukuřice“) (1) (Mex): kvašený osvěžující nápoj vyrobený z ananasu a třtinového cukru; ► původně se vyráběl z kukuřice; různé procesy fermentace; neobsahuje pulque; v některých státech (Zacatecas) se jedná o vodu s namletým heřmánkem, třtinovým cukrem a hřebíčkem; také se připravuje z namleté a přecezené kůry nebo dužniny ananasu Bromelia ananas se třtinovým cukrem; připravuje se i z plodů vřesovcovité rostliny pingüica (Ehretia timfolia); (RAE, DA, AM, MM, AHM). ● (2) (Hond): ilegální výroba a prodej pálenky; (MS). ● (3) regar el ~, hovor. (Mex): udělat botu; ► udělat něco nevhodného, indiskrétního; ► mex. argot caliche; (DEUM). tepachera, f. (1) (Mex): nádoba, ve které se připravuje pálenka; (2) (Mex): keřovitá rostlina Calliandra anomala; ► vysoká 1-2 m; má úzké podlouhlé listy, květenství lata, karmínové květy; (MS, NET). ● (3) lid. (Mex): sklenice, pohár, nádoba; viz též: porongo; (4) (Mex): nádoba, ve které se připravuje kvašený nápoj tepache; (DA). tepachería, f. (1) (Mex): místo, kde se prodává nápoj tepache; (RAE, DA). tepachero, -ra, adj/subst. (1) adj. (Mex): vztahující se k nápoji tepache; (2) m/f. (Mex): osoba, která připravuje nebo (ilegálně) prodává nápoj tepache; (3) f. (Mex): nádoba; viz též: tepachera; (4) m. (Hond): pašerák pálenky; (RAE, MS). tepalcate, m. (← nah. tlapalcatl, „střep hliněné nádoby“; tepalcatl, „krám, harampádí“) (1) (Guat, Mex, Salv): střep, úlomek hliněné nádoby; (2) (Mex, Guat): květináč; (3) (Bol, Chil, Hond): nádoba jakéhokoliv druhu; (4) lebka; (RAE, MS, AM, MM). ● (5) (Guat, Mex, Salv): neužitečný krám, harampádí; (6) (Guat, Mex, Salv): nepoužitelná osoba; (7) arch. (Guat, Mex, Salv): indiánské označení pro housku; (8) de tal jarro, tal ~ (Mex): jablko nepadne daleko od stromu; jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá; jaký pán, takový krám; (9) el que nace ~, ni a comal tiznado llega (Mex): chudák zůstane chudákem; ■ Var.: tapalcate, tepolcate; (MS, JD). ● (10) (Mex): neupotřebitelný hrnec; (AHM). ● (11) despekt. (Guat): nábytek, náčiní; majetek; ► především neuspořádaný; viz též: tapalcate; (DA). tepalcatero, m. (1) (Mex): hrnčíř; (2) (Mex): místo, kde je hodně harampádí, neužitečných věcí; (MS). tepalcatillo, m. (1) (Mex): sůl z jezera, která se sbírá, když padnou první deště; (2) (Mex): místo, kde je hodně harampádí; (MS). tepalcatudo, -da, adj. (1) (Mex): plný harampádí, neužitečných krámů; (MS). tepalón, m. (1) (Kost): lipnicovitá rostlina Panicum laxum; (MM). tepanecas, m., pl. (1) (Mex): indiáni; ► patřící k jednomu ze sedmi starodávných aztéckých kmenů; usadili se ve středu Mexika; v 9. století založili stejnojmennou říši v Anáhuacu s hlavním městem Atzcapotzalco; viz též: Mexicas; (MM). tepate, m. (1) (StřAm, Mex): durman; viz též: tapate; (MS, MM). tepatero, m. (← nah. patli „druh léčivé rostliny“) (1) (Mex): bylinkář; (MS, AM). tepatiano, m. (1) (Mex): léčitel, mastičkář, vesnický lékař; (MS). tepe, m. (1) estar ~ a ~ de (nebo: tepeatepe; nebo: tepetepe) [Š: estar a tope] (Portor): být narvaný k prasknutí; být úplně plný; př.: así fue como la Dalia me capturó; y tremenda captura, porque cuidao que aquello allí está siempre tepe a tepe de niñas chulas; (RR). 99

tepeaguacate, m. (1) (StřAm Mex): strom Persea liebmani; ► má malé plody o velikosti olivy; (MM). tepeamate, m. (1) (Mex), viz: tescalamate; (MM). tepeatepe, m. (1) viz: tepe; (RR). tepegua, f. (1) (Mex): druh mravence; ► napadá včelí úly; (MM). tepeguajal, m. (1) (Mex): místo osazené stromy tepeguaje; (MS). tepeguaje, m. (← nah. tepetl, „kopec“ + huaxin, „chlapec“) (1) (Mex): luskový strom (Acacia acapulcensis a jiné druhy); ► až 20 m vysoký; má kulatou korunu, silné větvě, kůru kávové barvy, listy dvojitě složené, krémově zelené květy ve tvaru hvězd; plodem je lusk s tmavě hnědými semeny; dřevo je tvrdé a odolné, často využívané ve stavebnictví; (2) ~ meco (negro, rayado) (Mex): druh tohoto stromu; (3) tener uno cabeza de ~ (Mex): být velmi tvrdohlavý; ■ Var.: tepehuaje; (MS, DA, MM). ● (4) (Mex), viz: machao; (DA). tepehuaje, viz: tepeguaje; (MS). tepechichi, m. (← nah.) (1) (Mex): masožravec malého vzrůstu Bassaris sumichrasti; ► má dlouhý ocas s černobílými kroužky; žije na stromech podobně jako veverka; v noci napadá drůbez; ■ Syn.: tulomuco; (MM). tepeiscuincle, tepeiscuintle (tepeixcuint(l)e, tepeizcuint(l)e), viz: tepeizcuinte; (MS, MM). tepeizcuinte, m. (← nah. tépetl, „hora“ + itzcuintli, „pes“) (1) (Kost, Mex, Guat, Hond, Salv, Nik): hlodavec (Agouti paca, Coelogenys paca); ► býložravec; měří až 50 cm; má hustou tmavohnědou srst s bílými skvrnami na hřbětu a načervenalými na krku, břiše a bocích těla; velmi krátký ocas i nohy; špičatý čumák; uši malé, zaoblené; maso tohoto hlodavce je jedlé; vyskytuje se od jihu Mexika po Panamu; ■ Var.: tepeiscuintle, tepeixcuint(l)e, tepeizcuint(l)e, tepescuincle, tepescuin(t)le, tepezcuint(l)e, tepeiscluintle, tepeiscuintli, tepescuihtli, tepezcuntli; (MS, DA, MM). ● (2) (Kost, Guat, Hond, Mex): masožravec malého vzrůstu; ► má lesklou černou srst, na krku a hrudi zbarvený do bíla; má dlouhý ocas; velice mrštný; napadá drůbež; vyskytuje se od středu Meika po Kostariku; ■ Syn.: tepezcuintle, tepescuincle; (MM). tepejilote, m. (← nah.) (1) (Guat, Mex): palma Chamaedorea tepejilote; (MM). tepelcúa, f. (← nah.) (1) (Salv): had s hlavou na obou koncích, který se podle lidových pověr může dostat do těla při vylučování v přírodě; (DA). tepemechín, m. (1) (← nah. tépetl, „hora“ + michín, „ryba“) (Kost,Salv, Hond): druh jedlé sladkovodní ryby z tropické Ameriky; ► je protáhlá, válcovitá; s velkými ústy; protáhlou hlavou, predorsálním vypouklým profilem a silnějším zátylkem; hřbet je olivově šedý s jednou černou mřížkou; stříbrné boky s tmavou mřížkou a břicho perleťově bílé; žije v rozbouřených tekoucích vodách; (RAE). ● (2) (← nah. tepetl, „kopec, výšina“ + mechín, „ryba“) (StřAm): říční ryba Agonostomus monticola; ► délka až 36 cm; silné tělo a zuby; barva olivová s tmavými liniemi; břicho bílé a šupiny žlué, velmi hrubé na omak; vhodná ke konzumaci; viz též: besote; (MS, DA). teperete, adj/subst. (1) m/f. (Guat): o někom, kdo má zmrzačené nohy nebo ruce; (2) adj. (Mex: Tabasco): bláznivý, zmatený, potřeštěný; (AM, MM). tepesa, f. (1) (Pan): bájná postava; (DA). tepescohuite, m. (← nah. tepetl, „hora“ + cuahuitl, „strom“) (1) (Mex), viz: tepezcohuite; (DA). tepescuincle, m. (1) viz: tepeizcuinte; (MS). ● (2) (← nah. tepetl, „hora“+ itzcuintli, „pes“) (Mex, Guat, Hond, Salv, Nik), viz: tepezcuintle; (DA). tepescuinte, m. (1) (Guat, Hond, Salv, Nik), viz: tepezcuintle; (DA). tepescuintle, viz: tepeizcuinte; (MS). tepestate, m. (1) (Mex: Hidalgo): dřevěná pramice na namletou kukuřici; ■ Var.: tepextate; (AM). tepetal, m. (1) (Mex): místo, kde se nachází vrstva vápenaté tvrdé půdy, která se užívá k dláždění cest nebo výrobě tvárnic; (RAE). tepetatal, m. (1) (Mex): místo nebo terén bohaté na tepetate; (MS). tepetate, m. (← nah. tepetlatl, „kamenná rohož“: tetl, „kámen“ + petlatl (petatl), „rohož“) (1) (Hond): velmi odolný písčitý blok, který se využívá při stavbě zdí; (2) (Mex): vrstva tvrdé vápenité půdy užívaná k dláždění cest nebo výrobě tvárnic; (RAE, AM). ● (3) (Hond, Mex): důlní hornina bez obsahu kovů; (4) (Mex, Nik): vápenec; ► pórovitý nažloutlý kámen používaný ve stavebnictví; (5) (Mex, Nik): panel, tvárnice z tohoto materiálu; (6) (Mex): bílá jílovitá hmota, ze které se skládá kámen tepetate; (7) (Mex): zeď postavená z tvárnic tepetate; (8) (Mex: 100

Jalisco): kamenitý terén; (9) (US): líheň perlorodek (místo, kde se pěstují); (10) sembrar en ~ (Mex): pokoušet se o nemožné; mluvit do větru, kázat do prázdna; (11) ser una cosa de muy tres piedras y un ~ (Mex): vyj. stupeň výjmečnosti; (MS, AM, MM, JD, BDE). ● (12) (Am): jalová půda; (13) hlína; (JD). tepetate, m. (← nah. tetl, „kámen“ + petatl, „rohož“) (Mex): vápenec; (AHM). tepetatero, -ra, adj/subst. (1) adj. (Mex): přídavné jméno k tepetate; (2) m. (Mex), viz. tepetatal; (MS). tepetatoso, -sa, adj. (1) (Mex): o místě, kde se nachází vrstva vápenaté tvrdé půdy, která se užívá k dláždění cest nebo výrobě tvárnic; (RAE). tepetepe, adv/subst. (1) estar ~ (Portor): být přecpaný; viz též: tepe; (RR, AM). ● (2) lid. (Portor): úplně plný, přecpaně; (DA). tepeterepe, m. (1) (Kub): mdloby, mrákoty, leknutí; (AM). tepetoso, -sa, adj. (1) (Hond, Nik): jílovitá půda; (DA). Tepeyollotl, m., myt. (← nah. “Srdce hory”) (1) (Mex) azt. bůh jaguár; ► sdružený s ozvěnou a zemětřesením; (S04). tepezcohuite, m. (← nah. tepetl, „hora“+ cuahitl, „strom“) (1) (Mex): léčivá rostlina z čeledi bobovitých Mimosa tenuiflora; ► její kůra se používá jako utišující, posilňující a povzbuzující lék na onemocnění kůže; viz též: tepescohuite; (DA). tepezcuinte (tepezcuintle), viz: tepeizcuinte; (MS). tepezcuintle (tepescuinte, tepescuintle, tepezcuinte), m. (← nah. tepetl, „hora“+ itzcuintli, „pes“) (1) (Mex, Guat, Hond, Salv, Nik, Kost): hlodavec z čeledi agutiovitých Aguati paca; ► býložravec dlouhý až 50 cm; má hustou rovnou srst hnědé barvy s bílými skvrnami na hřbetu, načervenalý v oblasti krku, břicha a na bocích, velmi krátký ocas a nohy, špičatý čumák, malé zaoblené uši; jeho maso je jedlé; ■ Syn.: borugo, conejo pintado, guartinaja, jaleb, lapa, majás, paca, paca común, tinajo; (DA). tepezcuintear, tr. (1) (Guat, Mex): lovit hlodavce agutí (tepezcuinte); (MS). tepezcuintero, -ra, adj/subst. (1) adj. (Mex): přídavné jméno k tepezcuinte; (2) m. (Mex): pes vycvičený pro lov hlodavců tepezcuinte; (MS). tepinte, m. (1) (Salv): kalný potok; (DA). teplar(se), tr/zvrat., lid. (1) (Per, Bol): zamilovat (si, se); viz též: enganchar(se); (DA). tepocate, adj/subst. (1) adj. (Mex): baculatý, tlustý; (AM). ● (2) m. (Guat, Mex): oblázek, kamínek; (3) klučík, hošík, chlapeček; (MM). ● (4) (Am): pulec; (5) (Mex): tlusťoch; (JD). ● (6) (Guat, Salv), viz: atepocate; (DA). tepoja, viz: tepozán; (MS). tepolcate, viz: tepalcate; (MS). teponascle, m. (1) viz: teponaztle; (MM). teponaste (teponastle, teponaxtli, teponazte), viz: teponaztle; (MS). teponastle, m. (← nah. teponaztli, „dutá tyč, na kterou indiáni hrají“) (1) (Mex, Guat): indiánský hudební nástroj podobný malému bubnu; (DA). teponaztle, m. (← nah. teponaztli) (1) (Mex): aztécký bubínek, dodnes používaný; ► menší než panhuehuetl; ■ Var.: teponaxtli; teponaztli; (2) (Mex): druh stromu; ► březulovitý strom; dřevo se používá ve stavebnictví; ■ Var: teponaste; teponastle; teponazte; teponaztle; teponaxtli; (MS, AM, MM). ● (3) jehličnatý strom Taxodium mucronatum; ■ Syn.: ahuehué; (MM). teponaztli , m. (← nah.) (Mex): perkuse; ► aztécký hudební nástroj vyrobený z dutého kmene; (AHM). tepopote, m. (← nah. te, „divoký“+ popotl, „stéblo, slámka“) (1) lid. (Mex): druh rostliny (Baccharis multiflora, Baccharis ramulosa, Baccharis conferta); ► rostou na severu Mexika v suchých oblastech náhorní plošiny; viz též: escoba de monte; (MM, DA). toporingo, m. (1) (Mex), viz: sacatuche; (DA). teporocho, m. (1) (Mex): trhan z nižších vrstev hlavního města Mexika a obvykle i alkoholik; ► mex. argot caliche; (DBM). teposán (tepoza, tepozana), viz: tepozán; (MS). tepotzo, m. (1) (Mex): jedovatá zmije Bothrops atrox; ► tmavé barvy; má zploštělou hlavu; (MM).

101

tepozán, m. (← nah. tepozan) (1) (Mex, Nik): různé druhy krtičníkovitých keřů; př.: Buddleia americana; Komule Davidova, tzv. motýlí keř (Buddleia davidii); ► keř vysoký až 6 m; čtyřúhelníkové větvičky; listy bělavé barvy jsou ze spodní části chlupaté; tvar oválný nebo podlouhlý; květenství lata; drobné květy; nasekané listy slouží k omámení ryb; časté je i využití v tradiční medicíně; (2) ~ blanco, ~ del cerro, ~ extranjero, ~ verde (Mex): další druhy této rostliny; ■ Var.: tepoja, teposán, tepoza, tepozana, tepuza, toposa, topoza, topozán; (MS, DA, NET, MM). ● (3) (Mex, Nik): označení pro různé rostliny; (MM). ● (4) (Mex), viz: mispacle; (DA). tepozancillo, m. (1) (Mex): rostlina (Buddleia parviflora); (MS). Tepoztecatl (Teczatzontecatl), m., myt. (1) (Mex): azt. bůh pulque a králíků; (S04). tepú, m. (1) (Chil): malý strom z čeledi myrtovitých (lat. myrtaceae); ► roste na vlhkých místech, někdy tvoří neprostupný spletitý prales; jeho dřevo se využívá jako palivo; (RAE). ● (2) (← map.) (Chil): strom Tepualia stipularis; ► roste na jihu Chile; až 7 m vysoký; má zkroucený kmen, načervenalou kůru, husté listí, hermafroditní květy bílé barvy, dřevité plody; (MS, DA, MM). tepual, m. (1) (Chil): les tvořený stromy tepú; (MS). tepuste, m., lid. (1) (Hond): chlapec, mladík; (MM). tepuy, m. (1) (Ven): velmi vysoký, samostatný, kolmý skalnatý útvar s plochým vrcholkem; ► typický pro Guayanskou vrchovinu; (RAE). tepuza, viz: tepozán; (MS). teque, adj/subst. (1) m., hovor. (Kub): kecání, žvanění; (2) (Kub): dlouhý nudný rozhovor, kterým se má někdo přesvědčit, aby vykonal určitý skutek; (RAE). ● (3) viz: tique; (MS). ● (4) ~ -que- ~ (Kub, Portor): jen do toho; (5) hasta los ~s (Kol): až do žaludku (vidět komu); (AM, JD). ● (6) m. (← map.) (Chil): strom Aetoxicum punctatum; ■ Syn.: trique; ► má plody podobné olivám; běžně roste ve střední oblasti Chile; (MM). ● (7) dar un ~ (Kub): řečnit; (8) dar un ~ a alguién para que (Kub): hučet do koho, aby …; (JD). ● (9) m. (← keč. t´iqi, „naplněný“) (Bol: Pt): pytlík; ► z volí kůže; slouží k ukládání materiálu sloužícímu k promazávání strojů; (10) adj/subst., lid., hum., viz: teque panza; (11) ~ panza, lid., hum. (Bol: alt/Cbb): pupkáč; ■ Syn.: teque, teque wisa; (12) ~ wisa (← keč. wisa, „pupek“) (Bol), viz: wisa; (13) mama ~ (← keč. mama, „matka“) lid. (Bol: LP) (Bol), viz: mama maca; (LM). ● (14) m/f., venk., lid. (szArg, jižBol): dítě, děcko; viz též: nené; (15) dar ~, f. (Kub): mluvit přespříliš; (16) ~ que ~, m. (Portor): žvanění, kecání; (DA). tequeño, m. (1) (Ven): smažený závitek plněný sýrem; (DA). tequesquital, m. (1) (Mex): místo bohaté na ledek z jezerní oblasti (uhličitan sodný); (RAE, MS). tequesquite, m. (← nah. tequizquitl, „rozpadající se kámen“) (1) (Mex): ledek z jezerní oblasti; ► používá se na vaření; ■ Var.: tequezquite; tequexquite; (RAE, DA). ● (2) (Mex): dusičnan sodný; ► vyskytuje se v přírodě v podobě nerostu nitronatritu; př.: la calabaza se cuece con tres o cuatro pezados de tequiesquite; (BDE). tequetear, intr. (1) (Kub): řečnit; (JD). tequeteque, m. [Š: mocorroyo] (1) (Ven): suchozemská želva morrocoyo; ► běžná na Kubě, její krunýř je vypouklý, zvrásněný, tmavý se žlutými čtverci; (2) hasta los ~ s1, adv., hovor. (Ven): naplno, kompletně, na maximum; (3) hasta los ~ s2, adv., hovor. (Ven): po krk, plný zuby; (RAE, DA). ● (4) (Am): řečnění; (5) le dieron un ~ (de alma) (Kub): promluvili mu do duše, udělali mu kázání; (JD). ● (6) hasta los ~ s3, adj. (Ven): unavený a otrávený člověk; (7) hasta los ~ s4 (Ven): naplněná kapacita daného místa; (DA). tequetequetes, m., pl. (1) estar hasta los ~, mít něčeho až po krk; viz též: copete (estar hasta el copete); (EEA). tequexquite, viz: tequesquite; (MS). tequezquite, m. (← nah. tetl-quitz-quitl; tequixquitl) (1) (Mex): přírodní uhličitan sodný; ledek; ► hojně se vyskytuje na dně vyschlých jezer; viz též: tequesquite; (AM, MM, DA). tequi, m/f. (1) (Portor): feťák; př.: unos tequis estaban esperando su turno para recibir una dosis de Metadona; (2) (Portor): flákač; př.: el tequi de la esquina fue arrestado cuando trató de cambiar un billete falso de $100; (3) (Portor): nešika; př.: ¡eres un tequi! ese dibujo que hiciste de tu novia te quedó bien porquería; ► slang; (RF). ● (4) m/f., lid., venk. (szArg): dítě, děcko; viz též: nené; (DA). 102

tequiar, tr. (← nah. tequitl; tequilotl „práce uložená indiánům“) (1) (Mex, StřAm): obtěžovat; ► (Hond.): o úřadech: vyžadovat služby od obyvatel; (2) (Mex): nutit do práce (tequio); (MS, AM). ● (3) (Am): poškodit koho, uškodit komu; (JD). tequichazo, m. (1) hovor., lid. (Ven): třísknutí, pořádná rána; př.: al primero que me toque le zampo un tequichazo; (2) (Ven): lok alkoholického nápoje; (RAE, RR, JD, DA). tequiche, m. (1) (Ven, Mex): smažený pokrm kukuřičné mouky, kokosového mléka, hnědého cukru (papelón), másla a skořice; (RAE, AM, MM, DA). ● (2) (Mex), viz: mazamorra; (MM). ● (3) (Ven): koláč z kukuřičné mouky; (JD). tequila, m/f. (← podle názvu vesnice ve státě Jalisco) (Am → Š) (1) (Mex): tequila; ► typická mexická pálenka z agáve (Ágave tequilana, pulque); chutí připomíná gin; př.: un tequila doble (dvojitá tequila);aquardiente típicamente mexicana que se obtiene de la planta xerófita „Agava tequilana“; (AM, MM, JD, BDE,AHM). tequilazo, m., lid. (1) (Mex, Hond, Salv, Nik, Bol): pořádný lok, doušek, hlt, panák tequily; ► mex. nápoj podobný ginu, který se pálí z agáve; ► mex. argot caliche; viz též: copetín; (RAE, DBM, DA). tequilear, tr. (1) (Mex): pít tequilu; viz též: tequilazo; (RAE). ● (2) (Mex): popíjet tequilu; ► mex. argot caliche; (DBM). tequilería, f. (1) (Mex): palírna tequily; (2) (Mex): zařízení, kde se prodává tequila; (RAE). tequilero, -ra, adj. (1) (Mex, Bol): týkající se nápoje tequila; (RAE, DA). tequillaman, m. (1) (Bol): máslo; ► přesmyk slabik: vesre; bol. argot coba; (HB). tequio, m. (← nah. tequitl, tequiotl, „poplatek, daň, povinnost; práce, činnost“); (1) (Am): množství minerálů, které musí nakopat dělník pracující v úkolové mzdě; (2) (StřAm): otrava, obtíž, obtěžování, nepříjemnost; předpojatost, zaujatost; (3) (Mex): robota; úkol nebo práce, která je splátkou daně; (4) (Nik): nevděčná, tvrdá práce, která se má plnit svědomitě; (RAE, MM). ● (5) málo užív., arch. (Mex): práce uložená indiánům jako forma daně držitelům encomiendy; viz též: encomienda, mita; (6) (Mex, StřAm): obtíž, újma; (7) (Am): množství horniny, které má horník vytěžit; (8) (Mex): povinná služba, kterou dělala žena nádeníka na statcích; (9) arch. (Mex): úkol, který se zadával nováčkům na misích; (MS, DA, MM, JD, BDE). ● (10) lid. (Nik): obtěžování, otrava; viz též: molesta; (DA). tequioso, -sa, adj/subst. (1) adj/subst. (Kost): (o dítěti): neposedný, divoký; (RAE, DA). ● (2) (Mex, StřAm): protivný, otravný, nepříjemný; (3) m. (StřAm): nezbeda; zlobivý chlapec; (MS). ● (4) adj., lid. (Nik): obtížný, protivný (převážně o dítěti); viz též: molestoso; (DA). tera, f. (1) (szArg): největší kulička; ► při cvrnkání kuliček; (DA). terapeada, f., hovor. (1) (Hond): přesvědčování někoho k tomu, aby udělal něco, co nechce; (RAE). terapear, tr. hovor. (1) (Hond): přesvědčovat někoho, aby udělal něco, co nechce; viz též: terapiar; (RAE, DA). terapeuta, m/f. (1) (Mex, Nik, Bol, Chil, Par, Arg, Urug): psychiatr, psycholog; (DA). terapia, f. (1) ~ intensiva, f. [Š: unidad de cuidados intensivos] (Arg, Kub, Urug, Mex, Salv, Nik, Kost, Portor, Ekv, Bol, Par): jednotka intenzívní péče; viz též: terapia intermedia; (RAE, DA). ● (2) unidad (centro) de ~ intensiva [Š: unidad de cuidados intensivos (UCI), unidad de vigilancia intensiva (UVI)] (Arg, Chil, Mex, Ven): jednotka intenzivní péče (JIP); ■ Syn.: centro de terapia intensiva (Urug); (EEA). ● (3) dar ~1 (Kub, Portor): radit někomu; (4) dar ~2 (Kub, Portor): přemluvit někoho ke konzumaci drogy; (5) estar para ~ (Kub): být ošklivý; nebýt pohledný; (6) estar ~, lid. (Kub): být na tom bledě; být špatnej; mít podlomené zdraví; (7) (Salv, Nik): přesvědčování, domlouvání; viz též: terapiada; (8) ~ intermedia (Kub), viz: terapia intensiva; (DA). terapiada, f., lid. (1) (Hond), viz: terapia; (DA). terapiado, -da, adj., lid. (1) (Hond): člověk přesvědčený někým jiným, zmanipulovaný; (DA). terapiar, tr. (1) (Salv): nařídit léčení, zvláště psychologické povahy; (RAE). ● (2) tr. (Hond): přesvědčovat někoho, domlouvat někomu; ■ Var.: terapear; (DA). terapista, m/f. (← angl.) (1) (Am): terapeut, psycholog, psychiatr; př.: … estudios universitarios de enfermeras, de terapistas en sus diferentes aspectos, y de postgrado para médicos…; (BDE).

103

tercena, f. (1) [Š: carnicería] (Ekv; stř a zápKol): řeznictví; př.: y los carniceros norteños pudieron tener sus inmundas tercenas llenas de zonzos; (RR, DA). ● (2) (Mex: Tabasco): státní distribuční úřad; (MM). tercenista, m/f. (1) (Ekv): řezník; (JD, DA). tercera, f. (1) (Dom; Kub, Ven a další): jistá pozice na baseballovém hřišti; př.: vamos a sorprenderlos, Ton; toca por tercera y corre mucho; (RR). tercerilla, f. (1) (Kost): káva nejhorší kvality; přeneseně bankovka vydaná na začátku dvacátého století; př.: abundaban los billetitos de veinticinco y cincuentas centavos, que el pueblo llama despreciativamente tercerillas; (RR). tercerista, m/f., lid. (1) (Chil): člověk třetího věku; (DA). tercerización, f. (1) (Ekv): uzavření subdodavatelské smlouvy; (DA). tercerizar, tr. (1) (Par, Arg, Urug): uzavřít subdodavatelskou smlouvu; (DA). tercero, m. (1) (Arg): stružka; koryto; potok; ► tvořený deštěm v chudých čtvrtích; př.: una vertiginosa alma en pena enhorquetada en zancos, vadeando los torrenciales terceros; (RR). tercerola, f. (1) (Ven): brokovnice, puška; (MM). terciado, m. (1) (Ekv): třívrstvá překližka; (DA). terciado, -da, adj. (1) (Ekv): nemající rodokmen, nebýt čistokrevný (o zvířeti); př.: una vaca terciada; (RAE). ● (2) (Hond): přehozený přes rameno (puška, mošna); (DA). terciador, m. (1) (Kol): nosič; ► člověk nosící těžké předměty; (2) venk. (Portor): kohout procházející před soupeřem, který se stává snadným cílem soupeřiných ran (v kohoutích zápasech); (DA). terciamiento, -ta, adj/subst. (1) (Bol): člověk trpící malárií, nebo dalšími horečkami; (DA). terciana, f. (1) ~ muda (Per): horečka; ► způsobuje vyčerpání; pověrčiví lidé to přisuzují prokletí; př.: ¿sabes curar el tabardillo, el costado blanco, la angina y la terciana muda?; (RR). terciar, tr. (1) (Guat): držet zbraň za nejužší část pažby, opřenou o nataženou paži podél těla; ► ve Šp. archaismus; (2) (Kol, Kub, Salv, Hond, Mex, Arg, Kost): naložit si něco na záda, hodit si něco na záda; (3) (Kol, Guat, Mex, Per): míchat nebo ředit tekutiny, zejména vínem a mlékem; (RAE, MM, DA). ● (4) (Kol, Kub, Chil, Ekv, Mex): mísit, zředit s vodou; ► tvrdý alkohol a víno; (5) (Mex): zředit co v jakémkoli poměru; (AM, MM). terciario, -ria, adj. (1) (Chil, Par, Arg, Urug): vysokoškolské vzdělání ve specializovaných oborech; (DA). terciarse, tr/zvrat. (1) (Kol): hodit, naložit si něco na záda; (DA). terciazo, m. (1) (Hond, Salv): rána puškou nebo pistolí; (DA). terciazo, -za, m/f., hovor. (1) (Ven): mimořádná osoba; (2) m. (Hond): úder do těla tyčí, holí; (RAE). ● (3) (Ven): chlap, skvělý chlapík; (JD). tercio, -cia, m/f. (1) m. (Kanár): soudek na víno; (2) m/f. (Kol, Ven): nejmenovaná osoba; jedinec; chlápek, ženská; př.: este tercio me está observando; no, Nestor ya no es tercio para esos lances; (3) m. (Dom): volské spřežení; (4) m/f. (Dom, Guat): spolucestující nebo osoba, která sdílí jinou společnou aktivitu; (5) (Dom): modlitba růžence v rodinném kruhu; (6) echar ~a [Š: pulsear] (Nik): hrát páku, přetlačovat se; (RAE, MM, BDE, DA). ● (7) m. (Arg, Kost, Kub, Guat, Mex, Par): taška, ranec, balík zboží; ► zpravidla o určité hmotnosti; (8) ~ de yerba mate (LaPla): balík maté o hmotnosti 70 kilo; (MM). ● (9) (Am): grázlík, grázl; (10) (Ven): třetí do mariáše; (11) hacer mal ~ a (Mex): překážet; (12) ser un buen ~ para (Ven): být šikovný, hodit se k čemu; (JD). ● (13) hacer el ~ (Bol): sdílet stůl v kantýně; ► bol. argot coba; (HB). ● (14) m., venk. (Hond, Salv): hrst, svazek něčeho; (15) venk. (Hond, Salv): proměnná jednotka dřeva, pohybuje se mezi 40 až 50 polínky; ► odpovídá polovině nákladu carga; (16) (Kub): zapletený balíček svazků tabákových listů; (17) venk. (Hond): náklad kukuřice odpovídající 200 kukuřičným klasům; (18) (Guat): laskavost, pomoc; (19) (Portor): protěžovaný kohout při kohoutích zápasech; (20) (Pan): přítokový kanál do umělých nádrží k získávání soli; (21) buen ~1 (Dom, Portor): dobrý hráč, na kterého se hodně vsází; (22) buen ~2 (Portor): výborný a podporovaný kohout při kohoutích zápasech; (23) viejos ~s, m., pl. (Chil): stará garda; (DA). terciopelo, m/f. (1) m. (Chil): trvalka z čeledi trubačovité (bignaceas), se zubatými lístky, plodem je protáhlá tobolka; pěstuje se v zahradách; (2) (managua) ~, f. (Kost, Ven): zmije sametová; ► velmi obávaný jedovatý had vyskytující se v teplých oblastech Kostariky; (RAE, MM). ● (3) f. (Kost): agresivní žena; ► pojmenování vychází ze jména nejjedovatějšího hada v Kostarice; 104

používá se pro označení manželky, či tchyně; př.: voy a llamar a mi casa a ver cómo está la terciopelo y los chiquillos; cuando me tardo se pone loca; (RR). ● (4) (Am): označuje různé plané nebo pěstované rostliny se sametovými listy; (MM). ● (5) (Kol): rostlina; viz též: mano de león; (6) (Per): křovinář aksamitový28 (Bothrops asper); ► had dlouhý až 2,5 m; má na sobě diagonální pruhy ve formě diamantu v odstínech hnědé, spodní část hlavy žlutá; ■ Syn.: devanadora; (7) (Kost, Ven): křovinář sametový29 (Bothrops colombiensis); ► had dlouhý až 2 m, je hnědočerný, světle šedý nebo žlutý s tmavými skrvrnami ve tvaru trojúhelníku, hlava pokryta šupinkami; ■ Syn.: guayacán, macagua; (8) (Chil): trvalka z čeledi trubačovitých Agylia adscendens; ► plazivý stonek, dlouhý až 1 m, listy dlanitě složené, květy dosahující rozměrů 4 až 5 cm, plodem je podlouhlá tobolka; využívá se v lékařství; (9) (Salv, Nik): had; viz též: timbo; (10) (Nik, Pan), viz: nauyaca; (11) (Pan): keř Mayna odorata; ► je vysoký až 7 m, jednoduché střídavé listy, bílé květy, kulatý plod pokrytý chloupky; (12) lid. (Kost): manželka; (DA). terco, -ca, adj. (1) (Ekv): lhostejný, netečný, bez zájmu; (AM). ● (2) (Ekv): vážný; nevrlý; (JD). tere, adj/subst. (1) adj. (Kol): ufňukaný, ubrečený; mrzutý; nevhodný; (AM). ● (2) (Kol): neduživý, churavý; (MM). ● (3) m. (Am): smuteční vrba; (JD). terear, intr. (1) (Arg): cvrlikat, zpívat; ► o dlouhokřídlích ptácích teros; (AM). terebeco, -ca, adj. (1) (Hond): roztřesený (strachy nebo zimou); (RAE). ● (2) (Hond): rozechvělý, nervózní; (3) (Hond): belhavý; ► člověk, který špatně chodí v důsledku věku, nemoci nebo tělesné vady; (DA). terebeje, m. (1) (Salv): krám, harampádí; (DA). tereca, f. (1) [Š: silla de montar] (Ven): jezdecké sedlo; ► zvláště pokud je opotřebované; př.: está como el mostrenco, sacudiéndose la tereca que le quieren poner; (RR). terecay, m., terecaya, f. (1) (Kol, Ven): říční želva Emys tracaxa; ► jejich vejce jsou žádaným pokrmem; získává se z nich také olej; (MM). ● (2) (Ven): sladkovodní želva Podocnemis unifilis; př.: ... en conchas de tortuga y de terecay; (BDE). ● (3) (Kol, Ven), viz: taricaya; (DA). terecina, f. (1) (Portor): ruční vozík; ► sloužící k přepravě dvou až tří osob po železniční trati; (AM). tereco, m. (1) (Ekv): krámy, harampádí; viz též: tareco, tereque; (AM). terencio, adj/subst., lid. (1) (Salv): hloupý, hlupák; viz též: güevón; (DA). terenco, -ca, adj. (1) (Hond): hloupý; (RAE). terengada, f., lid. (1) (Salv): hloupost, pitomost, blbost; viz též: pendejada; (DA). terengo, adj/subst., lid. (1) (Hond, Salv): hloupý, hlupák; viz též: güevón; (DA). terengo, -ga, adj. (1) (Salv): hloupý; (RAE). terepe, m. (1) (Kub): omdlení, mdloba; ► z důvodu emočního šoku; (DA). tereque, m. (1) lid. (Ekv, Nik, Portor, Ven, Kol, Dom): nářadí, náčiní; krámy, harampádí; v Ekv spíše pl.; (RAE, AM, JD, DA). ● (2) (Portor): pomůcka, nástroj; př.: ya tenemos casi todo para la clase nueva, faltan sólo los tereques de la cocina; ► slang; (RF). ● (3) (Portor): školní aktovka; viz též: bulto; (4) m., pl. (Portor): jakýkoliv předmět, věc; (DA). tereré, m. (← guar. zvukomalebný výraz napodobující zvuk při popíjení maté; odvar) (1) lid. (Par, Arg, Urug, vých a sevBol): studené maté; ► odvar z maté, louhuje se ve studené vodě; na některých místech se míchá s léčivými bylinami; př.: la secretaria nos ofereció agua, tereré, limonada…; (RAE, AM, MM, BDE). ● (2) (← guar.) (Par): osvěžující nápoj na bázi maté a dalších rostlin; (EA). teresina, f. (1) (Portor): koloběžka; viz též: patineta; (DA). teresiano, -na, adj. (1) (Bol, Chil): o sestře řádu karmelitánů, jehož patronkou je Svatá Tereza; (2) adj. (Bol, Chil): příslušející k tomuto řádu; (RAE). teresita, f. (1) (Kol): rostlina z čeledi lilkovitých Browallia americana; ► vysoká až 50 cm; je pokryta drobnými chloupky, jednoduché střídavé a oválné listy, trubkovité květy fialové barvy s bílou skvrnou, plodem je drobná tobolka kávové barvy s několika černými semínky; ■ Syn.: pensamiento de pobre, zulia; (DA).

28 29

křovinář aksamitový: Biological library. [en línea] . křovinář sametový: Biological library. [en línea] .

105

tereso, adj/subst. (1) m. (← sorete) (Arg): výkal, trus; (2) (Arg): špatný, zlý člověk; ► přehození slabik, viz: vesre (← al revés); (NET). ● (3) adj/subst., lid (Chil, Urug): zženštilec, změkčilý člověk; viz též: culero; (DA). teribe, m. (1) (StřAm): ind. jazyk ze skupiny čibča; ► mluví jím asi 1500 mluvčích v Kostarice (provincie Changuinola); (EA). terina, f. (1) (← fr.: hait.) slang(Dom): lavor, umývadlo; (AM). ● (2) lid. (Dom): sklenice, pohár, nádoba; viz též: porongo; (DA). term, m. (← angl.) (1) (US): nákup s určitou dobou splatnosti; (DA). terma, m. (1) (Per): ohřívač vody; (JD). ● (2) (← Therma®) (Per): elektrický ohřívač vody; (DA). terminación, f., pl. (1) (Chil, Par, Urug): dodělávky a konečné úpravy při stavbě domu; (DA). terminado, -da, adj. (1) (Kost, Bol, Ekv): fyzicky zničený; viz též: acabado; (DA). terminal, m. (1) (Dom): poslední čísla loterijního tiketu; př.: el billetero Custodio, que pregonaba sus terminales; (2) (Kol, Kub): konečná stanice, poslední zastávka na lince hromadné dopravy; př.: denuncie ante la Empresa el exceso de velocidad, la conducción peligrosa y toda irregularidad que observe durante el viaje a las oficinas del Terminal de Transportes de Santafé de Bogotá, en cada agencia seccional o en nuestra línea amable; (RR, JD). ● (3) pl. (Chil): výprodej; (MM, JD). ● (4) ~ de buses, f., autobusové nádraží; viz též: ómnibus, terminal de ómnibus; (EEA). ● (5) (Per): uhádnutí posledního čísla loterie, čímž je navrácena počáteční vložená částka; (DA). terminar, intr. (1) cuando termine de, jakmile; poté, co; viz též: luego de; (EEA). ● (2) vulg. (Hond, Salv, Nik): ejakulovat; (3) terminala, lid. (Chil, Arg, Urug): to už stačí, už dost; (DA). terminista, m/f. (1) arch. (Chil): osoba, která používá nepřirozené, neobvyklé výrazy; ► staví tak na obdiv svoji vzdělanost, vyznívá směšně; (RAE, MM). término, m. (1) ~ de permanencia (Kub): délka pobytu; (JD). ● (2) (Per): způsob ježdění na koni, při kterém kůň našlapuje rovně nebo do stran; (4) a ~1, adj. (Mex, Per, Urug): těhotná žena těsně před porodem; (5) a~2, adv. (Urug): včasně něco zaplatit, odevzdat; ► jak bylo domluveno, podle plánu; (DA). termo, adj/subst. (1) bojler, ohřívač vody; viz též: boiler; (EEA). ● (2) (Per): sexy; ► člověk sexuálně vzrušující ostatní; (3) ~ tanque, m. (Arg, Urug): ohřívač vody, bojler; (DA). termocalefón, m. (1) (Par): průtokový ohřívač vody; viz též: termofón; (DA). termocéfalo, -la, adj/subst. (1) adj., despekt. (Hond): osoba s postoji velmi konzervativními nebo dávno vyšlými z módy; (RAE). ● (2) m/f., despekt. (Chil, Per): extrémista; ► člověk obhajující násilí, jako jedinou metodu politického boje; (DA). termofón, m. (← Termofón®) [Š: calefón] (1) (Urug): průtokový ohřívač vody; viz též: termocalefón; (RAE). ● (2) bojler; ohřívač vody; viz též: boiler; (EEA, DA). termósfera, f.[Š: termosfera] (1) (Am): termosféra; (RAE). termotanque, m. (1) bojler, ohřívač vody; viz též: boiler, termo tanque; (EEA, Da). termpike, m. (← angl.) (1) (Portor): dálnice s poplatkem (mýto); (MS). terna, f. (1) (Bol, Chil): výhra v loterii; ► za uhádnutí třech posledních cifer čísla nebo třech čísel; (DA). ternada, f., lid. (1) (Chil, Per, Bol): oblek (sako, vesta a kalhoty), kostým; (RAE, DA). terne, m. (1) venk. (Arg, Bol): troufalec, provokatér; výtržník; (MM). ● (2) (Arg): břitva; dlouhý špičatý nůž; (JD). ternearse, tr/zvrat. (1) (Chil): obléct se elegantně; (DA). ternejal, m. (1) venk., arch. (Arg): chvastoun, machr, frajer; (MM). ternejo, -ja, adj/subst. (1) adj. (Ekv, Per): energický, rázný, silný; (AM). ● (2) adj/subst., lid. (Ekv): odvážný, statečný; odvážlivec; viz též: guapetón; (3) adj., lid. (Ekv): hrubý, neurvalý; (DA). ternera, f. (1) (Ven): oslava, kde se jí telecí maso; př.: había organizado en su obsequio una ternera –criollo festín campestre, de carne asada con guasacaca, copiosamente regada con bebidas; (RR). ● (2) ~ a la llanera, subst. (Kol): špíz z telecího masa; (DA). ternerada, f. (1) (Kost, Ekv, Arg, Urug), viz: terneraje; (JD, DA). terneraje, m. (1) (Arg, výchBol, Urug): stádo telat; (MM, DA). ternero, m. (1) defender el ~ [Š: defender lo suyo](Chil): obhajovat se; obhajovat své názory; (RR). 106

ternerón, -na, adj. (1) (Chil, Mex): o mladém urostlém chlapci; (MM). ternilla, f. (1) (Chil): náhubek, ohlávka pro telata; ► zabraňuje jim v sání; (AM). ● (2) (Kub, Mex, Nik): nosní přepážka; (3) (Kub): nepravé žebro u hovězího dobytka; (MM). ● (4) (Par): čumák; (JD). ● (5) (Per): čumák, nozdry u dobytka nebo koně; (DA). terno, m. (1) (Kub, Portor): souprava šperků; ► složená z náušnic, náhrdelníku, brože či ozdobného špendlíku; (2) ~ sastre (Ekv, Per): dámský kostým (sukně a kabátek); (RAE). ● (3) venk. (Chil): jezdecká souprava (opratě, uzdy); (MM). ● (4) (Kol): šálek s talířkem; (JD). ● (5) (Am): oblek; př.: abundaban por ahí unos hombres pálidos, muy sucios, de terno, corbata y sombreros negros; … me fui derecho al lugar de la catástrofe, vestido con un flamante terno azul; (BDE). ● (6) pánský oblek (trojdílný, s vestou); viz též: flux; (EEA). ● (7) lid. (Per): třídílný koňský postroj hlavy; (DA). tero, m. (1) ~ (real) (Arg, Par, Urug): brodivý pták(Himantopus mexicanus); ► s černobílým peřím, dlouhýma červenýma nohama a dlouhým tenkým zobákem; pohybuje se v hejnech a obtěžuje nepříjemným křikem při vzlétnutí; ■ Syn.: gallito de agua, gallito de costa, gallito de mar, loquilla, soldadito, teruteru, viuda; (RAE, NET, DA). ● (2) m., přenes. (Urug): divoký gaučo; ■ Syn.: terotero, teruteru (Bol, Urug); (AM). ● (3) (← guar. teru-teru napodobení zpěvu ptáka tero) (Arg, Urug): čejka teruteru; kulíkovitý pták Vanellus cayenensis (a jiné druhy); ► šedý dlouhokřídlý pták z podřádu bahňáci; velmi ostražitý, při zaznamenání jakékoli změny ve svém okolí začne vydávat charakteristický zvuk, ale vždy v bezpečné vzdálenosti od svého hnízda; (MM, JD). ● (4) (Bol): nevěstinec; ► bol. argot coba; (HB). ● (5) (~-~) (Per, výchBol, Chil, Par, Arg), viz: teruteru; (6) ni el ~, lid. (Arg): nikdo; (DA). terocal, m. (1) (Per), viz: terokal; (DA). terocalero, -ra, m/f. (1) (Per): člověk čichající druh lepidla (terokal); (DA). terokal (terocal), m. (← Terokal®) (1) (Per): toxické lepidlo, které se rychle vypařuje při kontaktu se vzduchem; (DA). terquedad, f. (1) (Ekv): nezájem, lhostejnost; mrzutost, nevrlost; (AM, JD). terquera, f., lid. (1) (Bol): tvrdohlavost, paličatost; (DA). terquería, terqueza, f. (1) (Am): chlad, lhostejnost; (JD). térraba, m. (1) (StřAm): ind. jazyk ze skupiny čibča; ► mluví se jím v Kostarice (provincie Puntarenas), ale hrozí mu úplný zánik; jazyk i společenství térraba se vyvinulo z jazyka a kmene teribe (viz), když na konci 17. stol. přemístili františkánští misionáři část tohoto společenství z dnešního území Panamy do Kostariky (EA). terracear, tr. (1) (Kub, Salv, Hond): vytvářet terasovitá pole ve strmém svahu; (RAE). terracería, f. (1) (Mex): nevydlážděná cesta; (2) de ~, (Mex): nevydlážděný; (RAE). terrafear, tr. (← angl. to tear off) [Š: quitar, arrancar] (1) (US): odstranit, dát pryč, vytrhnout; př.: vamos a tener que terrafear este linóleo para poder poner el nuevo; ► slang; (RF). terraja, adj/subst. (1) adj/subst., despekt. (Urug): věc špatné kvality; (2) adj/subst., despekt. (Urug): (v řeči mladých) osoba ze špatných sociálních podmínek; (3) m/f. despekt. (Urug): (v řeči mladých) špatně oblečený člověk; (RAE, DA). ● (4) f., hloupost; viz též: gansada; (5) adj., líný; viz též: fiacún, garabito; (XX). terraje, m. (1) (Hond): pohřeb; (2) (Pan): nájem za užívání půdy; (DA). terral, m. (1) (Per, Portor, Mex): mrak prachu, prach zvednutý ze země; př.: … la pista pierde el asfalto y se llena de agujeros, pero el auto puede avanzar todavía unos metros, zangoloteando en medio de corralones y terrales …; (AM, MM, BDE). terramoza, f. (1) (Hond): stevardka v luxusním autobuse; (DA). terraplén, m. (1) (Kub): prašná cesta; (JD). terraza, f. (1) hlava; viz též: cráneo. terrear, intr. (1) (Ekv): vláčet nohy za sebou; (2) (Guat): lízat ledkovou zem (o dobytku); (AM, JD). terregal, m. (1) (Mex): mračno prachu, rozvířený prach; viz též: tierral; (RAE, AM, DA). terremoteado, -da, adj/subst., lid. (1) (Chil, Nik, Hond): zničený, zasažený zemětřesením (člověk, věc); př.: repararán los departamentos terremoteados; (BDE, DA). terremotear(se), intr/zvrat. (1) intr. (Chil): (o zemi) silně se otřásat; (2) intr/zvrat. (Chil): prožívat těžké životní chvíle a změny; (RAE, DA).

107

terremoto, adj/subst. (1) adj., lid. (Kol): naivní, bláhové dítě; (2) adj/subst., lid. (Chil): výrazná šedohnědá barva; (3) adj., lid. (Chil): výrazná šedohnědá věc; (4) ~ blanco, subst. (Chil): intenzivní sněžení, které má za následek velké ztráty u zemědělců a chovatelů dobytka; (5) ~ seco, subst. (Chil): ničivé sucho; (DA). terrenal, m. (1) [Š: páramo] (Mex): pustina; př.: como quien dice, toda la tierra que se puede abarcar con la mirada; y es de él todo ese terrenal; (RR). terreno, m. (1) comprar alguien ~ (Urug): prudce se uhodit nebo spadnout bez vážných následků; (RAE). ● (2) ~ de reserva (Am): rezervace indiánů; (JD). ● (3) (Kub): obeznámení rodiny o stavu pacienta; (4) todo ~1, lid. (Kost, Kol, Ekv): smělý a přirozený člověk; ■ Var.: todoterreno; (5) todo ~2 (Ekv): neotesaný člověk, venkovan; ■ Var.: todoterreno; (DA). terrera, adj/subst. (1) (Portor): jednopatrový dům; (MM, DA). terrero, -ra, adj/subst. (1) adj. (Kanár, Portor): (o domu) jednoposchoďový; (2) m. (Hond, Nik): půda obsahující ledek; ► dobytek ji olizuje kvůli soli; (3) venk. (Hond): svislý řez zemí obvykle bez vegetace, ze které se těží kaolín pro hrnčířství; (4) (Mex): rozvířený prach; viz též: tierral; (RAE, MM). ● (5) (Mex): halda; ► místo, kam se vyhazují odpady po těžebních pracech; (MM). ● (6) (zápHond): oblast, kde se těží jíl; viz též: barrial; (DA). terrible, adj., lid. (1) (Chil, Urug): skvělý, výborný; viz též: barbarazo; (2) lid. (Bol): atraktivní žena; (3) ~ de, adv. (Chil): velmi, hodně; (DA). terrícola, m/f., eufem. (1) (Salv): terorista; (DA). terrífico, -ca, adj. (← angl. terrific) (1) (Portor): úžasný, velkolepý; (DA). territorio, m. (1) (Arg, Mex): neautonomní území; ► v důsledku slabého osídlení a nízké ekonomiky je právně a administrativně přímo závislé na centrální vládě; (RAE, MM). ● (2) ser ~ apache, lid. (Portor): být horká půda; nebezpečné místo; (DA). terrón, m. (1) meter los ~rrones (Kol): nahnat strachu; (JD). ● (2) kostka cukru; viz též: pancito; (EEA). terronera, f. (1) [Š: miedo; terror] lid. (Kol): hrůza, zděšení; strach; př.: vi que se acercaba el guardia que me iba a acompañar y sentí terronera; (2) (Ven): místo s nerovným terénem; ► nerovnost je způsobená nahromaděním půdy přinesené dešťovou vodou; př.: bajo las costras blanquecinas de las terroneras, las pútridas ciénagas eran como úlceras pestilentes que se cicatrizan sin curarse; (3) ~s, f., spíš pl. (Urug): bahnitý terén; bahnitá cesta; př.: a las dos de la tarde y a la primera cinchada de los yegüeros fue arrastrado de la culata el Ford y puesto lejos de las terroneras; (RR, AM, DA). terronero, m. (1) viz: terronera; (RR). ● (2) (Am): hroudovitá půda; (JD). terrones, m., pl. (1) meter los ~ (Kol): zastrašit, poděsit, dostat strach z čeho; viz též: terrón; (AM). terror, m. (1) de~, adj., lid. (Ven, Bol, Par, Arg, Urug, Ekv): špatný, těžký nebo nízké kvality; (DA). terrucho, m. (1) (Mex): chýše, chatrč; skromné obydlí postavené z věpřovic nebo rákosu; (DA). terruco, -ca, adj/subst. (1) adj/subst., lid. [Š: terrorista] (Per, Bol): terorista; př.: por supuesto, ella nunca oyó hablar de los terrucos ni de la milicia de Sendero; ... el rencor ... hace que muchos ayuden ... a los terrucos; ► slang; (RR, BDE,RF, DA). ● (2) adj., lid. (Per, Bol): týkající se terorismu; (DA). terruna, m., posvátný jazyk s.150 dole terteca, f. (1) (Hond): karančo Poliborus plancus; ► dravý pták z čeledi sokolovitých (falconidae); měří asi půl metru, je nahnědlý s tmavší kapucí; živí se mršinami, hmyzem, plazy, atd.; žije na jih od USA až po Ohňovou Zemi; (DEA, DUB, RAE). tertel, m. (1) málo užív. (Chil): tvrdá vrstva půdy; ► nachází se pod povrchovou půdní vrstvou; (AM, MM). tertilla, f. (1) (Pan), viz: bemba de chucha; (DA). tertulear, intr. (1) (Nik, Ekv, Bol): hovořit, klábosit, povídat si; (DA). tertulia, f. (1) (Arg, Urug, Kub): proscéniové sedadlo v divadle; bidýlko (v divadle) nad vyvýšeným hledištěm; (2) (Kub): lóže nebo balkón v divadle či kině; (RAE, MM, JD). tertuliar, intr. (1) (Am): povídat si, besedovat; (RAE). terutero, -ra, adj. (1) (Am): vychytralý; (JD).

108

teruteru, adj/subst. (← guar., onomat.) (1) m. (Kol, Ven, Ekv, Per, Bol, Chil, Par, Arg, Urug): pták Vanellus chilensis; ► až 33 cm dlouhý, se zelenohnědým hřbetem, černou hrudí a bílým břichem; má červený zobák a nohy, dlouhý černý hřebínek; ■ Syn.: alcaraván, pellar, tero, tetéu; (DA, MM). ● (2) adj. (Arg, Bol, Urug): živý, bystrý; obratný, dovedný; (AM). ● (3) m. (Bol, Par), viz: tero; (4) gaucho ~ (Bol): bystrý a odvážný člověk; (MM). ● (5) (Am): čejka teruteru; (JD). tesa, f. (1) (Mex): napnutí (lana, provazu atd.); (MM, JD). ● (2) (Am): couvnutí; (JD). tesal, m. (1) (svArg): čajová plantáž; (DA). tesar, tr., lid. (1) (zápBol): zabít (někoho); viz též: ultimar; ■ Var.: atesar; (DA). tescal, m. (← nah. texcalli: tetl, „kámen“ + xcalli, „vypálený“) (1) (Mex): čedičová půda, terén s čedičovým povrchem; (AM). ● (2) (Mex): kameniště, kamenité místo; ■ Var.: texcal; (MS, MM). tescalama, m. (1) (Mex): obchodní název léčivé pryskyřice; ► získává se z tescalamate; (MM). tescalamate, f. (← nah. tescal + amate) (1) (Mex): fíkovník Ficus petiolaris; ■ Syn.: higuerote; (MM). tescalera, f. (1) (Mex): kameniště, kamenité místo; ■ Var.: texcalera; (MS, JD). ● (2) (Mex): kamenitá půda; (JD). tesguate, m. (← nah.) (1) (Mex): rostlina Conostegia xalapensis; ■ Var.: teshuate, tezguate, tezhuate; (MS, NET). tesguatillo, m. (1) (Mex): druh rostliny; (MS). tesgüino, m. (1) (← nah. tecuini) (Mex): alkoholický nápoj; viz též: tecuín; (RAE). ● (2) (← tarahumaro) (Mex): alkoholický nápoj z kukuřice; ■ Var.: tesgüin, texgüin, tecuín; (AHM). teshcal, m. (1) (Salv): kámen; (DA). teshuate, viz: tesguate; (MS). tésia¡!, citosl., venk. (1) (Kub): uhni! jdi pryč!; ► příkaz dobytku; (DA). tesico, -ca, adj., lid. (1) (Dom): nemocný tuberkulózou; (DA). tesista, m/f., lid. (1) (Bol, Chil, Per, Ekv): student, študák; ► univerzitní student, který píše závěrečnou práci; viz též: comelibros; (DA). teso, -sa, adj/subst. (1) adj. (Mex): napjatý, napnutý; (MM). ● (2) m., i adj. (Kol): silný, mocný; odvážný člověk, který se před ničím nezastaví; ► kol. argot parlache; (M01). ● (3) adj/subst., lid. (Kub): schopný člověk; (4) adj., lid. (Kol): náročný, těžký úkol; (5) adj. (Dom): intenzivní, usilovná činnost; (6) (Pan): tvrdohlavý, paličatý; (DA). tesobono, m. (1) (Mex): speciální dluhopis; ► vydaný mexickou vládou; př.: … después de cada crisis política, el gobierno … había emitido grandes cantidades de bonos a corto plazo y alto interés indexados en dólares – conocidos como Tesobonos …; (BDE). tesón, m. (1) de ~ [Š: de golpe] (Guat): najednou; zčistajasna, na ex; př.: mister Gengis se pasó el whisky sin parpadear, de tesón, como el que apura un purgante; (RR). tesonero, -ra, adj. (1) (Am): vytrvalý, zatvrzelý; (MM). tesonsapote, viz: tezonzapote; (MS). tesoquite, m. (← nah. tetl, „kámen“ + zoquitl, „hlína, bahno“) (1) (Mex): hrnčířská hlína; ► k výrobě nejvybranějších hrnčířských výrobků; (MM). tesoro, m. (1) viz: nalgas de tesoro (zadek, zadnice); (2) ~ escondido, subst. (Kub): hra pořádaná během dětských slavností; ► spočívá v hledání ukrytého papírku, kdo ho nalezne, dostane odměnu; (DA). tesota, f. (1) (Mex), viz: desota; (DA). test, m. (← angl.) (1) (Am): test, zkouška; (MS). ● (2) ~ de blancura, m. (Chil): zkouška prokazující účinnost; (DA). testa in casheta, f. (← it: janov. testa in casceta) (1) (LaPla): huspenina z prasete; (MS). testaferro, m/f., lid. (1) (Portor): lichotník, pochlebník; věrný stoupenec; viz též: chupahuevos; (DA). testal, m. (1) (Mex): těsto na tortilly; (MM). ● (2) (Mex): těstíčko z kukuřičné mouky; (JD). testamentar, intr. (1) (Am): nadiktovat, sestavit závěť; (JD). testamentaría, testamentaria, f. (1) (Am): dědické, pozůstalostní řízení; (JD). testamento, m. (1) hlava; viz též: cráneo. testar, tr. (1) (Am): zkoušet, testovat; viz též: testear; (MS, MM). ● (2) (Ekv): podtrhnout; (MM). 109

testardo,-da, adj/subst. (← it. testardo) (1) (LaPla): umíněný, paličák; (MS). testarela, adj. (← it. testarella) (1) (LaPla): roztržitý; (MS). testarruco, m. [Š: cagarruta] (1) (Hond): zvířecí exkrement; viz též: carajón; (RAE, DA). teste, m. (1) (szArg): bradavice (mezi prsty) na rukách; (RAE, DA). ● (2) (Arg): vřídek, vřed; (JD). testear, tr/intr. (← angl. test) (1) tr. (Chil, LaPla, US, Par, Arg, Urug, Ekv, stř, záp a jižBol): otestovat, vyzkoušet něco, někoho, podrobit něco zkoušce; př.: para testear el pulso de la nación; (DA, BDE). ● (2) intr. (Am): dělat testy, zkoušky; (MM). testeo, m. (1) (Arg, Chil, Bol, Par, Urug): kontrola, zkouška; (RAE, DA). testera, f. (1) (Chil): úřad, předsednictví, ředitelství; př.: … para acompañarlo a la testera, donde el presidente del Senado le tomará el juramento; (BDE). ● (2) (Bol, Chil): stupínek, nebo jiné vyvýšené místo, odkud se řídí schůze nebo se mluví s veřejností; (DA). testerear, intr. (1) (Mex): vrazit do sebe, drcnout do sebe; (AM, JD). testerillo, -lla, adj/subst. (1) adj/subst. (Arg, Urug.): kůň s bílou nebo světlou lysinou na hlavě; (2) f. (Arg, Urug): zmíněná lysina; (RAE). testiga, f. (1) (Kol): svědkyně; (JD). testigo, m. (1) (Bol), viz: cristofué; (DA). testigos, m., pl., lid. (1) (Hond, Salv): varlata, koule; viz též: kiwi(s), aguacates; (DA). testo, -ta, adj. (1) (Mex): plný, nacpaný, natřískaný; př.: la canasta está testa de tortillas; i přenes. př.: me tiene testo con sus necedades (mám jeho hloupostí až po krk); (AM, JD). testudo, -da, adj., lid. (1) (výchBol): tvrdohlavý, paličatý; (DA). testún, -na, subst. (← it: janov. teston) (1) (LaPla): paličák; (MS). tesuto, m. (← it. tessuto) (1) (LaPla): látka; (MS). teta, adj/subst. (1) quitar la ~, hovor. (Ekv): sebrat úředníkovi jeho privilegia nebo zisk; (RAE, DA). ● (2) (como la) ~ del sapo (Chil): pitomost, nesmysl; (AM, JD). ● (3) f. (Chil): hučka, klobouk; (4) eres una ~ ordeñada por el destino (Kub): ty jsi kus onuce; (JD). ● (5) [Š: Usted está] (Bol: Yungas): Vy jste, ty jsi; často ve vazbě estar + gerundium; př.: andi po teta ondo („takže kam jdeš?; kam máš vlastně namířeno?“); ► dialekt afro-yungueño; (ABS). ● (6) hasta las ~s de Ofelia, adj/adv., lid., vulg. (Kost): opilý, namazaný, v opilém stavu; viz též: enchichado; (7) (Kost, Ekv): privilegovaná situace; (8) (Hond, Salv): dobře odměněná státní funkce; (9) despekt. (Kost, Bol): výnosné zaměstnání, činnost, využitelný člověk; (10) lid., vulg. (Kost, Dom): dobře placené a nenáročné zaměstnání; ► převážně politické funkce; (11) adj. (Hond, Nik): snadný; (12) (Hond): obrovský, hojný; (13) f., lid. (Ekv): kojenecká láhev; (14) adj/subst., vulg. (Kost): neschopný, nešikovný čověk; ► převážně ve sportu; (15) ~ de burra, f. (Portor), viz: caimito morado; (16) ~ de monja (zápBol): gumový bonbón, sladkost; (17) ~ de vaca (Pan): keř vysoký 1,5 m; viz též: chichigua; (18) como ~ de monja, adj/adv., lid. (Chil): s naprostou čistotou; (19) hasta las ~s1, adj., lid. (Kol): přeplněný, přecpaný; (20) hasta las ~s2 (Salv, Kost, Portor), viz: hasta el culo; (21) ¡por una ~ no fue vaca!, adv., lid. (Arg, Urug): téměř, o kousek; (DA). tetaje, m. (1) (Portor): poprsí, ňadra; (DA). tetatil, viz: tetlatia; (MS). tete, m., hovor. [Š: engorro] (1) lid. (Chil): trable, problém, potíž, zádrhel; viz též: trabada; (RAE, DA). ● (2) (Kub): cucání; cucáček, dudlíček; (JD). teté, m., lid. (1) (Par): snídaně, svačina; (DA). tetear, intr., lid. (1) (zápEkv): být hojný, hodně se vyskytovat; (DA). tetecho, m. (1) (Mex: meseta central): obří kaktus Cereus tetazo; ► jeho kmeny rostou jako paralelní sloupy; (MM). tetelememe, adj/subst. (1) adj/subst., lid. (Chil, Per): hlupák, blbeček, pitomec; ■ Var.: tetelemeque (Per); (AM, DA). ● (2) m. (Am): žvatla, blemblem; (JD). tetelemeque, adj/subst., lid., venk. (1) (Per), viz: tetelememe; (DA). tetelque, adj/subst. (← nah. tetelquic, „nerovný, drsný, krutý “) (1) adj. (Salv, Guat, Hond, Nik): trpký, kyselý (o nezralém ovoci); ■ Var.: tetolquez; (2) (Hond): měkký (o ovoci s nadbytkem nebo nedostatkem vody); (3) (Mex, StřAm): neduživý, churavý, chorobný; chudokrevný; ■ Var.: tetelqui; (4) (Hond): velmi obtížný, nesnadný (o věci); (RAE, MS). ● (5) (Mex, StřAm): hořký; bez chuti (o ovoci); (MS). ● (6) (StřAm): svírající, stahující; (AM, JD). ● (7) [Š: desabrido] (Guat, Salv): bez chuti, mdlý, nechutný; ► většinou se vztahuje k nezralému ovoci; př.: esta 110

mañana compré estas peras que se ven maduras pero que resultaron bien tetelques; (RF). ● (8) adj., lid. (Hond, Salv): náchylný k nemocem; viz též: neneque; (9) m., lid. (Salv): soulož; viz též: chingadera; (DA). tetelqui, viz: tetelque; (MS). Teteoinnan, f., myt. (1) (Mex): matka všech azt. bohů, ochránkyně doktorů; (S04). tetepón, -na, adj. (1) (Mex): oplácaný, baculatý; podsaditý; (AM, JD). tetera, f. (1) (Am): dudlík kojenecké láhve; viz též: teto; (RAE). ● (2) (Kol): láhev ke krmení nemocných; (3) lid. (Kub, Mex, Portor, Bol): kojenecká láhev; viz též: mamadera; (4) (Mex): nádoba na ohřev vody a tekutin; ► s otvorem, kterým tekutina může odtékat; (MM, DA). ● (5) (Am): dudlík; (6) pl. (Am): cecky; (7) (Chil): stará rachotina, kára (o autu); (8) andar como ~ (Chil): být sťatý, opilý; (JD). ● (9) [Š: hervidor] (Arg, Chil, Mex, Ven): ohřívač vody; ■ Syn.: pava (Arg), caldera (Urug); (EEA). ● (10) podprsenka; viz též: corpíño; (XX). ● (11) lid. (Hond): sklenice, pohár, nádoba; viz též: porongo; (12) pl., lid. (Per, Bol): ňadra, prsa; (13) (Hond): nádoba (k ohřívání); viz též: agüero; (DA). teterete, adj/subst. (1) (Mex: Tabasco): koktavý; (2) m. (Mex: Veracruz, pobřeží Atlantiku): velká ještěrka; ► zelené barvy; rychle se pohybuje; (MM). tetero, m. [Š: biberón] (1) (Kol, Ven, Portor, Ekv): kojenecká láhev; př.: … los recién nacidos tuvieron su tetero ayer; viz též: mamadera; (RAE, MM, BDE, EEA). ● (2) (Kol): teplá cukrová voda (agua de panela) s mlékem; (DA). tetéu, m. (1) (Par): pták; viz též: teruteru; tero; (DA, MM). tetí, m. (1) (Kub): čerstvě narozená, vylíhnutá rybička; (MM). tetiado, -da, adj. (1) (jižKol): přeplněný, plný (prostor); (2) lid. (jižKol): rychlá (jízda autem); (DA). tetilla, f. (1) (Chil): jednoletá bylina Tetilla hydrocotilaefolia; ► čeledi lomikamenovité; je vysoká až 35 cm, válcový stonek načervenalé barvy, zubaté listy, hroznovité květenství, květy žluté, růžové nebo purpurové; má mohutné stopky listů, které obsahují hodně vody; (RAE, DA). ● (2) (Kol): druh lilkovité rostliny; (MM). ● (3) (Kol): grapefruit; (JD). ● (4) (Per), viz: huitatobe; (5) (Pan), viz: bemba de chucha; (DA). tetillera, f., lid. (1) (zápEkv): dýka; (DA). tetlate, viz: tetlatia; (MS). tetlatia, f. (← nah.) (1) (Mex): škumpa zákeřná nebo jedovatá (Rhus toxicodendron); ► keř s plazivými větvemi; pilovité listy, drobné květy; při kontaktu s kůží způsobuje dermatitidu; ■ Var: tatatián, tatatil, tetatil, tetlate, tetlatián, tetlatín; (MS, NET). tetlatián, viz: tetlatia; (MS). tetlatilla, f. (1) (Mex): keř Pseudosmodingium perniciosum; ► páchnoucí, jedovatý; vylučuje páchnoucí pryž, která se používá jako protijed na štíří bodnutí; (MS, NET). tetlatín, viz: tetlatia; (MS). teto, m. (1) (Arg: Tucumán): hlupák; i adj. (MM). ● (2) (Kub): dudlík kojenecké láhve; viz též: tetera; (DA). tetolquez, adj. (1) (Hond): kyselý; viz též: tetelque; (DA). tetón, adj/subst. (1) (Chil): hlupák, pošetilec, trouba; hloupý, přitroublý; (MM, JD). ● (2) (Nik): chňapka na žehličku; (3) (Nik): látkový nebo lýkový věnec na hlavu; ► využívá se při nošení nádob nebo jiných předmětů na hlavě; (DA). tetona, f. (1) (Bol): žena s velkým poprsím; ► bol. argot coba; (HB). ● (2) la ~ (Hond): středoamerická bájná postava krásné ženy, která v noci vábí muže, aby je později vyděsila svou změněnou tváří v podobě lebky; (DA). tetónica, adj., lid., vulg. (1) (Portor): prsatá, vyvinutá žena; (DA). tetudo, -da, adj/subst., lid., despekt. (1) (Per): hloupý, hlupák; viz též: güevón; (DA). tetunta, f. (← nah. tetl, „kámen“+ tzontli, „vlasy, hříva“) (1) despekt., hovor. (Salv, Hond: vnitrozemí): hlava, palice, kebule, kokos; př.: en el cumpleaños de Sarita golpearon a Tito con el palo de la piñata y le rompieron la tetunta; ► slang; viz též: pensadera tetunte; (RF, RAE, DA). tetuntazo, m. (1) (Salv, Guat): úder kamenem, cihlou (tetunte); (RAE, DA). ● (2) přenes. (Guat): náhlé neštěstí, nepříjemnost; (DA). tetunte, adj/subst. (← nah. tetzontli: tetl, „kámen“ + tzontli, „paruka, hříva“) (1) m. (Salv, Guat, Hond): kámen, cihla, kus vepřovice; (2) m/f., vulg., despekt. (Hond, Salv): lidská hlava, palice, 111

kebule; viz též: pensadera; ■ Var.: tetunta; (3) (Salv) hlupák, blbec, tupec; (RAE, DA). ● (4) (StřAm), viz: tulpa; (5) (Hond, Guat): velká neforemná věc; něco velikánského; (AM, MM, JD). ● (6) (Guat, Hon): balík, ranec, uzel; ► špatně uvázaný, špatně zadělaný; (MM). ● (7) subst/adj., přenes. (Guat, Salv): nepříjemný, neodbytný člověk; (DA). tetuntear, tr. (1) (Salv): ukamenovat něco, někoho; (DA). tetuntoso, -sa, adj. (1) (Salv): kamenitý terén; (DA). teul, m. (← nah. teotl nebo teutl, „bůh“; „nadpřirozený“) (1) arch. (Hond, Guat, Mex): Španěl dobývající Ameriku v počátcích kolonizace; ► indiáni věřili, že Španělé mají nadpřirozené schopnosti; (2) cizí vykořisťovatel; (RAE, MM). teve, f. (1) (Per, Bol), viz: tevé; (DA). tevé, f. (← T.V.) (1) [Š: televisión] lid. (US, Nik, Kost, Kub, Dom, Portor, Bol, Chil, Arg, Urug): televize (instituce); ■ Var.: teve; ■ Syn.: televisión (Arg, Chil, Mex, Urug, Ven); (EEA). tevecable, f. (1) (Ekv, Bol, Chil, Urug): kabelová televize; (DA). teveco, m. (1) (Bol): televize; (2) ~ a lorco (Bol): barevná televize; ► bol. argot coba; (HB). tevena, f., lid. (1) (zápBol): peníze, prachy, bankovky; viz též: plata; (DA). tevito, -ta, m/f., lid. (1) (Chil): televizní maniak; (DA). texano, -na, adj. (1) (Am): texaský; (JD). texao, x. (1) (jižPer), viz: pelonchile; (DA). Texas, m. (1) (Am): Texas; (JD). texcal, m. (1) viz: tescal; (MS). texcalera, f. (1) viz: tescalera; (MS). texmole, m. (← nah.) (1) (Mex): dub cesmínovitý nebo jiný strom s rodovým názvem Quercus; (2) horský dub (Quercus fusiformis a jiné druhy horských dubů); (MM). textal, f. (← nah. textil, „těsto z mouky“) (1) (Mex): těsto, ze kterého se vyrábí tortilla (placka); (RAE). ● (2) (Mex), viz: testal; (AM). textil, m/f. (1) (Per, Bol, Chil): člověk pracující v textilním průmyslu; (DA). textilera, f. (1) (Kost, Ekv, Bol): textilka; (DA). textilería, f. (1) (Kost, Ekv, Per, Bol, Par): textilní průmysl; (DA). textilero, -ra, adj/subst. (1) (Kost, Kol, Ekv, Bol): týkající se textilu; (2) m/f. (Ekv, Bol): člověk pracující v textilce; (DA). teyo, m. (1) (Ekv): balíček soli; ► obvykle v obalu z listů; př.: si tú no queriendo collar ni tela bonita, yo dando bastante teyo –y mostraba los paquetes de sal sucia recubierta de hojas, el teyo de los (indios) cayapas; (RR). teyolote, m. (1) (Mex): rozdrcený kámen; ► používá se ve stavebnictví k vyplnění skulin; (AM). ● (2) (Mex): stavební rum, drť, suť (odpad ze stavby); (MM, JD). teyopa, m. (1) (Nik): pohanský chrám indiánů; (MM). teyú, m. (← guar.) (1) (Arg, Par): leguán zelený Iguana iguana; ► ještěr dlouhý až 45 cm; se zeleným hřbetem, dvěma žlutými pruhy na každém boku a černými skvrnami; (RAE, DA, MM). ● (2) (Arg, Par, Urug): ještěr; ► jakékoli velikosti a druhu, od leguána po malou ještěrku; (MM). Tezcatlipoca (Omacatl, Titlacauan), m., myt. (← nah. “Kouřící zrcadlo”) (1) (Mex): všemohoucí bůh bojovníků (on sám severní bojovník), čarodějů a vládců; bůh noci, hvězd, smrti, neshod, konfliktů, změny a pokušení; ochránce otroků; tvůrce hudby a vzduchu, jeden ze čtyř synů primárního páru, měl moc brát a taky dávat bohatství, i odpouštět hříchy; v mnohých mýtech byl rival Quetzalcoatla; jeho jméno v nahuatl znamenalo, že on sám byl neviditelný, ale mohl vidět všechno, co se dělo, děje a bude dít; také ho označovali za boha věčně mladého; (XX). tezhuan, m., posvátný jazyk s.150 dole tezhuate, viz: tesguate; (MS). tezontle, m. (← nah. tetzontli: tetl, „kámen“ + tzontli, „paruka, hříva“) (1) (Mex, Ekv): velmi lehký vulkanický pórovitý kámen; ► tmavočervené barvy, používaný ve stavebnictví; (RAE). ● (2) (Mex): pemza; (JD). ● (3) (← nah. tetl „kámen“ + zonnectic „měkká věc“) (Mex): sopečný kámen; (AHM). tezonzapote, m. (← nah.) (1) (Mex): ovocný strom Pouteria sapota; ► vysoký 15-45 m; (2) (Mex): plod této rostliny; ► má vejčitý nebo kulatý tvar, oranžovou dužinu; zralý narůžovělý plod se konzumuje čerstvý nebo v koktejlech, zmrzlinách; ■ Var: tesonsapote; (MS, NET). ● (3) (Mex), viz: zapote; (MM). 112

th’impu, m. (1) (Bol): čas; ► bol. argot coba; (HB). thakilla, f. (← aim.) (1) (Bol): cestička; ► cesta + aim. diminut. přípona -lla; (EA). thimpu, m. (1) no tengo ~ (Bol): Nemám čas!; ► bol. argot coba; (HB). thiner, (thinner, tíner, tinner), m. (← angl. thinner, „rozpouštědlo“) (1) (Am; Hond, Kol, Ekv, Bol, Par, Urug): ředidlo; viz též: thinner; (BDE; DA). thinner, (thiner, tíner, tíñer), m. (← angl.) (1) (US, Mex, Hond, Salv, Portor, Kol, Ekv, Per, Bol, Urug): ředidlo; ► v nižších sociálních vrstvách se používá jako omamná látka; ■ Syn.: zéner; (DA). thriller, m. (← angl.) (1) de ~, adj/adv., lid. (Chil): napínavý, vzrušující (film, novela, událost); ■ Var.: de tríler; (DA). thoroughbred, m. (← angl. thorough-bred) (1) (Chil): čistokrevný kůň; (MS). threesome, m. (← angl.) (1) (Chil): druh partie v golfu; ► utkání, při kterém hraje jeden hráč proti dvěma, kteří střídavě pálí do stejného míčku; (MS). throw-in, m. (← angl.) (1) (Chil): ve fotbale, vhození míče rukama ze strany hřiště; (MS). throwing, m. (← angl.) (1) (Chil, Portor), viz: throw-in; (MS). tch¡!, citosl. (1) (Mex): pst!; (JD). ti, zájmeno/citosl. (1) zájm. (Kol): hanlivé, urážlivé zájmeno; př.: más serás ti; (2) citosl. (Dom): při volání, pobízení drůbeže; (AM). ● (3) no estoy para ~ (Kub): dej mi pokoj, nech mě na pokoji; (JD). ● (4) zájm. os.[← Š: te] (Bol: Yungas): ti, tě; 3. a 4. pád pl. osob. zájm. ty; př.: yo taba ti disindo („říkal jsem ti“); nojotro va ti visitá („navštívíme tě“); ► dialekt afro-yungueño; (ABS). tía, f. (1) no hay tu ~1 (Mex, Per, Portor): nemoci se vyrovnat komu; př.: con Pedro no hay tu tía (s Petrem se nemůže ani zdaleka srovnávat, na Petra je každý krátký); (AM, JD). ● (2) no hay tu ~2 (Arg, Chil, Mex, Par, Urug): není žádná výmluva, klička; (MM). ● (3) ~ rica (Am): zastavárna; (JD). ● (4) viz: chancha, estar como la chancha de tía Lacha; (5) (Chil): učitelka ve školce a první třídě; (6) (Portor): bordelmamá; (7) ~ Betty, subst., lid. (Chil): cukrovka, diabetes; (8) ~ rica, subst., lid., eufem. (Chil): zastavárna; (DA). tiaca, f. (1) (Chil): strom; viz též: quiaca; (MM). tiamaro, m. (1) (Ven): planě rostoucí strom; ► má kvalitní dřevo; (MM). tiamo, m. (1) (Ven): bobovitá rostlina Acacia paniculata; ► má žilkované kompaktní dřevo; (MM). ● (2) (Ven): strom z čeledi bobovitých Acacia glomerosa; ► vysoký až 35 m, je rozvětvený, trnitý, bílé voňavé květy; jeho dřevo se používá na zátop; ■ Syn.: cagalero, llorasangre, palgüishte; (DA). tiangue, m. (1) (Salv, Ekv): dobytčí trh; ► do 19. století byl výraz používán i v Chile a Perú; (RAE, MM). ● (2) viz: tianguis; tiánguez; (MS, JD). ● (3) (← nah. tianquiztli, „náměstí; trh“) (StřAm, Mex): plácek, tržiště, jarmark; (AM, JD, DA). ● (4) (Mex): krámek, bouda; (JD). tianguero, -ra, adj/subst. (1) m/f. (Mex): trhovec; (2) (Mex): člověk, který běžně nakupuje na trhu; (3) adj. (Mex): trhový; týkající se trhu; (RAE, MS). tianguez, m. (1) (Ekv): tržiště domorodých obyvatel; (DA). tiánguez, viz: tianguis; (MS). tianguillo, m. (1) (Mex): malý trh; (MS). tianguis, m. (← nah. tianquiztli; tinquiztli, „náměstí; trh“) (1) (Mex): trh, tržiště; den konání trhu; (RAE, AM, MM). ● (2) (Mex, StřAm): obchodování se zbožím; (3) (Mex, StřAm): místo, kde se obchoduje; (4) (Ekv): trh s dobytkem; (5) (Kost): stánek se sladkostmi a s nápoji; ■ Var.: teanguis, tiangue, tiánguez, tianguiz; (MS). ● (6 ) (Mex): trh, který se každý týden koná ve stejný den; (AHM). ● (7) trh; viz též: feria; (EEA). ● (8) (Mex), viz: patrietaria; (9) (Mex), viz: dominguilla; (10) (Mex): trh, kde se prodává a směňuje různé zboží; ► převážně v určitý den, na určitém místě; (DA). tianguispepetla, m. (← nah. tianquiztli, „trh“+ pepetla, „palmové rohože“) (1) (Mex), viz: parietaria; (DA). tiara, f. (1) čelenka; viz též: vincha; (EEA). tiatina, f. (1) (Chil): ovsaha; ► travina z čeledi lipnicovitých; (JD). tiatinagua, f. (1) ind. jazyk; viz též: ese'eja; (XX). tibante, adj. (1) (Kol): nafoukaný, povýšenecký, povýšený; (AM).

113

tibar, m. (1) (Kol): strom Escallonia tubar; ► má velmi ceněné dřevo; (MM). ● (2) (Kol): keř s robustním kmenem; viz též: chilco; (DA). tibay, f. (1) (Nik): láhev likéru; (DA). tibe, m. (← arw/karib.) [Š: corindón] (1) (Kol): korund; ► druhý nejtvrdší drahý kámen po diamantu; indiány a venkovany používán k broušení nástrojů; (2) (Kol, Kub): břidlicovitý brusný kámen; brousek; (RAE, MS, NET, JD). tiberio, -ria, adj/subst. (1) (Guat, Mex): podnapilý, připitý; (2) m., i f. (Guat): tah, flám, flámování; (MM). tibey, m. (1) (Kub, Portor): různé druhy travin (Isotoma longuiflora, Lobelia longuiflora, Columnea hispida, Alloplectus cristatus); ► mají špičaté trnité listy s leptavou mléčnou šťávou; (MM). ● (2) (Dom, Portor): trvalka; viz též: revientacaballo; (DA). tibi, m. (1) (Per): mořská vlaštovka; (JD). ● (2) lid. (výchBol), viz: tibí; (DA). tibí (tibi), m. (1) (Bol): odepínací knoflík; (2) (Bol): manžetový knoflíček; (MM). tibiarse, zvrat. (1) (StřAm, Ven): rozhněvat se, rozzlobit se, naštvat se; (AM, MM). tibibi, m. (1) (Bol): pták s dlouhýma nohama z čeledi kulíkovitých Charadius collaris; (DA). tibiera, f., lid. (1) (Ven): obtíž, obtěžování, otravování; starost; viz též: molesta; (AM, DA). tibieza, f. (1) (Kub): otrávenost; zbabělost; (JD). tibijaro, m. (1) (Kol, Ven): rostlina; ■ Syn.: taray; (MM). tibio, -bia, adj/subst. (1) (Kol, Per, Ven, Nik, Par): cholerický, zuřivý; naštvaný; (2) (StřAm): nechutný nápoj z kukuřičné mouky, cukru a teplé vody; (3) si él está ~ , yo estoy bravo (Ven): být si rovni, být na tom stejně; (4) el que se tibie, se moja (Ven): kdo seje vítr, sklízí bouři; (AM, MM). ● (5) viz: huevo; (BDE). ● (6) estar ~1, lid. (Kol): utřít nos, ostrouhat mrkvičku; ► nedosáhnout svého záměru; (7) estar ~2, lid. (Kol): být na omylu; ► mylně očekávat ochotu druhých; (8) viz: agua, ser agua tibia; (9) adj/subst., lid. (Per): vážně zraněný, raněný; (10) adj. (Salv): trochu rozzlobený, naštvaný; (DA). tibión, -na, adj., lid. (1) (Per, Chil): (vážně) zraněný, (hodně) rozzlobený; (DA). tibiris, m., lid. (1) (Salv): marihuana; viz též: juana; (DA). tibisé, m/f. (1) viz: tibisí; (MS). ● (2) f. (Kub): rákos Bambutia minor; (MM). tibisí, m. (← arw/karib.) (1) (Dom, Kub, Ven): rákos Arthrostylidium capillifolium; ► planě rostoucí; stonek je až 3 m vysoký, květenství lata; listy slouží jako krmivo pro hovězí dobytek a ze stonků se vyrábí klece, sítě, koše, atd.; ■ Var.: tibisé; (RAE, MS, DA). tibisial, m. (1) (Kub): místo, kde roste hodně rákosu tibisí; (MS). tibombo, -ba, adj. (1) (Hond): břichatý; (RAE). tibón, m. (← angl.) (1) (Hond): kotleta s kostí ve tvaru T; (DA). tibor, m. (1) lid. (Kub): nočník; (2) (Mex: Yucatán): šálek na čokoládu; viz též: jícara; (AM, DA). ● (3) (Mex): hrnek; (4) cagarse fuera del ~ (Kub): udělat pěkný sek, pěknou botu, šlápnout vedle; (JD). tíbora, adj. (1) (Dom): lakomý, skoupý; (DA). tiburcio, -cia, adj., eufem. (1) (Salv): nemocný tuberkulózou; (DA). tiburón, m. (← arw.) (Am → Š) (1) ~ galano (Kub): žralok dlouhoploutvý30 (Carcharhinus longimanus); ► s robustním světlešedým tělem a špinavě bílým břichem, měří až dva metry, má krátkou zaoblenou hlavu a velmi dlouhé prsní ploutve; (2) ~ gata1 (Kub): máčka skvrnitá; ► příčnoústá mořská ryba žlutohnědé barvy s vousy na vnější straně nosních otvorů, dorůstá délky až čtyř metrů, žije v tropickém Atlantiku; loví se pro maso; (DUB, RAE). ● (3) (Urug; Arg): dobyvatel (žen); donchuan; př.: miraba con paciencia, se entreveraba hasta descubrir a alguno de los que hacían la changa (se burlaban de) a los tiburones; (RR). ● (4) přenes. (Kub, Mex): sobec, chamtivec, hltavec; (AM, MM, JD). ● (5) (Am): žralok Cacharias lamia a jiné druhy; ► velmi rychle se pohybuje; (6) (Am): označuje různé druhy žraloků z řádu ostrouni; (MM, BDE). ● (7) (Hond, Salv, Chil): fyzické cvičení; ► kliky s tlesknutím; (8) m. (Nik): svůdník, proutník, sukničkář; (9) lid. (Portor): muž, který se snadno zamiluje; (10) lid. (Portor): náročný a lakomý pán; (11) ~ gata2 (Kub): žralok vouskatý31 (Ginglymostoma cirratum); ► je dlouhý až 3 m, kaštanové barvy, v blízkosti nosních otvorů mu vyrůstají dva vousky; (12) ~ gato (Ekv, Per): 30 31

žralok dlouhoploutvý: Biological library. [en línea] . žralok vouskatý: Biological library. [en línea] .

114

různozubec galapážský32 (Heterdontus quoyi); ► žralok s protáhlýma očima, je dlouhý až 60 cm, šedé barvy s tmavými skvrnami na hřbetu a světlými na břichu; ■ Syn.: suño; (13) como el ~1, adj., lid. (Portor): nevrlý, mající špatnou náladu; (14) como el ~2, lid. (Portor): hádavý; (DA). tic, m. (1) (Chil), viz: ticket; (DA). tic tac, x. (1) al ~1, viz: al bombo; (HB). ● (2) al ~2,adv. (Bol): hotově; (DA). tica, adj/subst. (1) (1) f. (Hond): dětská hra; ► prostředníčkem se cvrnká co nejdále do malých předmetů (semínka, jádra, kuličky); (AM, MM). ● (2) (Hond): cvrnkání; (JD). ● (3) (← keč. t´ika) lid. (Bol: alt/vall): květina; (4) chuchawi ~ (← keč. chuchawi) (Bol: Cbb): agáve obecná; ► stvol měří až 10 m; agáve kvete jen jednou; její lístky mají žluté pruhy a na okraji ostny, má kaplovité plody se semínky; využívá se v lékařství; ■ Syn.: magüey, sabila; (LM). ● (5) adj., venk. (jižPer): ztuhlý škraloup na polévce; (DA). ticanchada, f. (1) (← keč. t´ikanchay, „zdobit“) (Bol: alt/vall): věšení ozdob; ► ozdoby jsou určené na uši telátkům a býčkům pro lepší rozlišení; (LM). ticanchar, tr. (1) (← keč. t´ikanchay, „zdobit“) lid. (Bol: alt/vall), viz: ticar; (2) lid. (Bol: Tj): věšet ozdoby; viz též: ticanchada; (LM). ticar, tr. (1) (← keč. t´ikanchay, „zdobit“) lid. (Bol: alt/vall): zdobit, ozdobit, vyzdobit; ■ Syn.: ticanchar; (LM). ticera, f. (1) (Kol): miska na křídu ve třídě; (RAE). ticero, m. (1) (Kol), viz: ticera; (RAE). ticchar, intr. (← keč. t´ijchay, „cvrnknout“) (1) (Bol: alt/vall), viz: tijchar; (LM). Ticha, f., lid. (1) hovor. tvar jmen Beatriz (Hond), Leticia (Salv, Hond, Nik, Pan), Patricia (Nik); (DA). tichar, tr/intr. (← angl. to teach) (1) (US): učit, vyučovat; (MS). tichela, f. (← braz. port.) (1) (Bol, Per): miska na kaučukovou šťávu; ► je připevněná na kaučukovníku a syrový kaučuk do ní odkapává; ■ Var.: tichelina, tishelina; (AM, MM, MS). tichelina, f. (1) (Per), viz: tichela; (AM). tícher, m/f. (← angl. teacher) (1) (Hond, Salv, Kost, Kol): učitel, profesor; (DA). tichibó, m., lid. (1) (zápBol): sklenice, pohár, nádoba; viz též: porongo; (2) (výchBol): hliněná nádoba; ► používaná na venkově k uchovávání osvěžujících nápojů; (DA). ticho, viz: tijcho; (MS). ticholo, m. (← port. tijolo „cihla“) (1) (svArg, Urug): malá cihla; (2) arch. (Arg): koláč, dezert ve tvaru cihličky; ► se zavařeninou z guave (plod tropického stromu Psidium pomiferum), z banánů nebo cukrové třtiny; ■ Syn.: chicholo; (AM, MM, DA). ● (2) (Urug): dutá cihla, příčkovka; (DA). ticinco, adj. (1) (Hond): dospělý člověk; ► mnohem starší než 25 let; (DA). ticket, m. (← angl.) (1) (Am, US) (1) stvrzenka, poukázka; (2) vstupenka na představení; (3) jízdenka; (4) konzumační lístek; ► v restauracích; ■ Var.: tíquet; (MS, MM). ● (5) [Š: tique, comprobante] (Arg, Chil, Mex, Urug): lístek, vstupenka; ■ Syn.: boleta (Chil, Urug), comprobante (Mex), tiquet (Ven); (6) lístek do metra; viz též: boleto; (7) ~ de ida y vuelta, zpáteční lístek; viz též: boleto redondo; (EEA). ● (8) (Chil): fajfka nebo jiné označení seznamu a dokumentu udávající, že je vše v pořádku; viz též: tic; (DA). tico, -ca, adj/subst. (1) adj. (StřAm): kostarický; ► pojmenování na základě velmi často používaných diminutivních přípon ico a tico; př.: ¿te gusta la música tica?; ► slang; (RF, AM, MM). ● (2) adj/subst.,hanl. (Am): kostarický, Kostaričan; př.: de ahí que el Departamento de Estado haya decidido catequizar a los ticos, intentando convencerlos en primer término, de que Nicaragua está todos los días a punto de invadirlos; … las autoridades ticas le cerraron un casino …; ■ Syn.: costarricense; (JD, BDE, DA). ● (3) ser más~ que el agua dulce, lid. (Kost): být Kostaričan jak vyšitý; ► mít chování a zvyky vlastní Kostaričanovi; Tico, m., lid. (1) hovor. tvar jmen Alberto, Roberto, Víctor (Bol); (DA). ticoco, m. (1) (Am): červotoč; (JD). tictacazo, m., lid. (1) (Salv): doušek, hlt, panák; viz též: copetín; (DA).

32

žralok galapážský: Žraloci. [en línea] .

115

ticte, m. (← aim. tijti; keč. ticti) (1) (Ekv), viz: tiste; pinol; (2) (Ekv, Per): mleté kukuřičné otruby k přípravě alkoholického nápoje chicha; (3) lid., venk. (Ekv, Per, zápBol): bradavice; viz též: ticti; (AM, MM, EA ,DA). ticti (ticte), m. (← keč.) (1) (Per): bradavice; (EA). tictiento, -ta, adj/subst., lid., venk. (1) (Per): člověk mající hodně bradavic; (DA). ticuara, f. (1) (zápBol): střízlík33 Troglodytes spp; ► pták dlouhý až 10 cm, tělo kávové barvy, břicho bývá obecně světlejší, na křídlech a ocasu má příčné tmavé pruhy, nohy a zobák slonovinové barvy; (DA). ticuca, f.,lid. (1) (Salv): ženské přirození; viz též: palomita; (2) (Salv): uvařená nebo smažená kukuřičná nebo rýžová tortila plněná namletými škvarky (chicharrón), sýrem a kvítky z loroco; (DA). ticuco, m. (← nah. tecuia, „balit, zabalit, zavinout“) (1) (Hond): druh plněného kukuřičného listu nejméně s týdenní trvanlivostí; (2) přenes. (Hond): břichatá osoba, pupkáč; (RAE, DA). ● (3) (Hond, Salv): pirožek tamal připravený z kukuřičné mouky, soli a másla, naplněný uvařenými fazolemi (frijoles) v celku nebo rozmačkanými; vaří se zabalený v banánových listech; ■ Var.: tecuco, ticucu; (DA). ticucu, m. (1) (Hond, Salv): pirožek tamal; viz též: ticuco; (DA). ticuicear, tr. (1) (Hond): přijmout nebo požadovat úplatek; (DA). ticuicero, -ra, adj. (1) (Hond): úplácející, úplatkářský; (DA). ticuiche, adj., lid. (1) (Salv): vychytralý, mazaný; viz též: tacañún; (2) (Salv): lakomý; (DA). ticuiriche, adj/subst. (1) (Salv), viz: ticuriche; (DA). ticuiza, adj/subst. (1) f., lid. (Hond): peníze, prachy; viz též: plata; (2) (Hond): čerstvě narozené domácí zvíře; (3) f. (Hond): úplatek, špinavé peníze, nelegální prebendy; (DA). ticuna, adj/subst. (1) (Kol): příslušník ind. kmene Ticuna; (2) příslušné adjektivum (tikunský); (3) jazyk kmene Ticuna; je považován za samostatnou jaz. rodinu; ► kmen žije v oblasti Amazonie; počet příslušníků etnika se odhaduje na 27.000 osob, což ho činí jedním z nejpočetnějších etnik Amazonie; ■ Syn.: tikuna; (S03). ticuna, adj/subst. (1) (Kol, Per): příslušník ind. kmene Ticuna; (2) příslušné adjektivum (tikunský); (3) jazyk kmene Ticuna; ► kmen žije v deštném pralese v Brazílii (stát Amazonas), v Kolumbii (departament Amazonas) a v Peru (departament Loreto, na řekách Callarú a Bufeococha); jeho členové sami sebe nazývají Duüxügu; jazyk je izolovaný a také se může nazývat tukuna; (S01). ticuna, m. (1) (Kol aj.): ind. kmen a jazyk z již. Amazonie; ► dnes asi 30.000 mluvčích; (EA). ticuriche (ticuiriche, ticurriche), adj/subst. [Š: tuberculoso] (1) (Salv): tuberkulózní; (RAE, DA). ticurriche, adj/subst. (1) (Salv), viz: ticuriche; (DA). ticuso, -sa, adj., lid. (1) (Salv): vychytralý, mazaný; viz též: tacañún; (2) (Salv): lakomý; (DA). tie, m. (← angl.) (1) (Kol, Mex): remíza; (MS). tiẽ’ĩ, adj. (← guar.) (1) (Par): hruvý, sprostý; (EA). tiempal, m., lid. (1) častěji pl. (Kost, Salv, Hond, Nik, Pan): dlouhé časové období; (RAE, DA). tiempísimo, adv. (1) (Ekv): už moc dávno; (JD). tiempito, m., lid. (1) chvilka, chvilička; př.: te ruego que me escribas cuanto antes …; ojalá tuvieras un tiempito para contarme cuáles son las últimas reacciones de Mario; (BDE). tiempla, f. (1) (Kol): opice, opilství; (AM, MM). ● (2) ¡le voy a dar una ~ ! (Kub): já mu dám!; (JD). tiemple, m. (1) (Chil): zamilování, zamilovanost; láska jak trám; (2) milý, miláček; milenec; viz též: camote; (AM, JD). tiempo, m. (1) ~ compartido1, m. [Š: multipropiedad] (Arg, Urug, Mex, Chil, Kost): spoluvlastnictví nemovitosti, jejichž užívání je podmíněno časovými úseky; (2) ~ muerto, m. (Kub, Dom, Portor): mrtvé období; okurková sezóna; ► období nečinnosti v cukrovarnickém průmyslu; viz též: período; (3) del ~ de España1, hovor. [Š: del tiempo de Maricastaña] (Kub): za dávných časů; (4) del ~ de ñangué, hovor. [Š: del tiempo de Maricastaña] (Per): za onoho času; (5) de ~s del andavete, adj. [Š: anticuado] (Ekv): zastaralý, velmi starý; (RAE, DA). ● (6) [Š: billete de lotería] (Kost): loterijní tiket; př.: apueste a los caballos y compre tiempos; (7) arreglar (dar, firmar) el ~ (Kost, Hond): propustit zaměstnance; ► výpověď, při které dostane 33

střízlík: Biological library. [en línea] .

116

propuštěný peníze, které vydělal do data výpovědi; př.: con las manos desolladas arrojaban la pala al suelo dispuestos a que les dieran el tiempo de aquel trabajo maldito; (8) del ~ del ruido, adj. (Kol): velmi starý, ze vzdálené doby; ► tato fráze se vztahuje k části 18. stol., kdy bylo mnoho zemětřesení; př.: y vimos entre las camelias y las mariposas la berlina de los tiempos del ruido, el furgón de la peste; (9) sacar de ~ [Š: exasperar; sacar de quicio] (Portor): vyvést z míry; vyvést z rovnováhy; pobouřit; rozjitřit; př.: me saca de tiempo tener que bajar con las baboserías; (10) sobre el ~ [Š: con mucha prisa] (Ekv): rychle; ve spěchu; př.: carros que van y vienen, todos sobre el tiempo; (11) vivirse el ~ [Š: pasarse el tiempo] (Mex): trávit čas (něčím); ► pojí se s gerundiem; př.: mientras él se vive todo el tiempo tomando cervezas en el billar; (RR). ● (12) (comprar) al ~ (Mex: Zac): zaplatit za úrodu dříve, než je skklizena; (13) con el ~ y un ganchito, hasta las verdes se alcanzan, adv. (Kol, Mex, Portor): dočkej času jako husa klasu; všeho do času, na všechno dojde; ■ Syn.: con el ~ y las aguas (Per); con el ~ y un ganchito (Guat, Nik, Kub, Dom); (14) con el ~ y la garuga, todo se arruga (Chil): čas vše zmůže; (AM). ● (15) (Kub): přestávka ve hře; set v tenisu aj; (16) a los ~os, adv. (Am): po dlouhé době, za dlouho; (17) ~ de agua (Kub): doba, období dešťů; (18) coger fuera de ~ (Kub): překvapit (při činu); (19) hasta, para el ~ de choclos (Chil): navždycky; (20) ya de ~os (Ekv): už dávno; (21) desde ~s (Am): už moc dávno; (22) hace ~os (Am): už moc dávno; (23) hacer un ~ (Kub): popovídat si; (24) hacer un ~ a un pollito (Kub): namluvit si žábu; př.: le voy a hacer un tiempo a esa jeva (pobavím se s tou holkou; namluvím si tu holku); (25) hace ~os de tiempos (Kost): už moc a moc dávno; ■ Syn.: hace ~písimos (Ekv); (26) hace un ~pito1 (Arg): před chviličkou; (27) hacer un ~pito2 (Kub): trošku si popovídat; (28) meter el ~ en agua a (Ven): nahnat strachu komu; (29) de mucho ~ (Am): už dávno, to je už dávno co ...; (30) del ~ de Ñañasero (Kub): z doby našich pradědečků; (31) en sus ñaupas ~os (Ekv): za onoho času; (32) de ~os de don Porfirio (Mex): moc a moc starý, starý jak Metuzalém; (33) ¡qué ~! (Am): už dávno; (34) en ~os del rey Perico (Am): za onoho času, za starých časů; (35) en ~ de tinaco (Am): za onoho času; (JD). ● (36) ~ del ñaupa1, málo použ. (Arg): starý, zastaralý, nemoderní; př.: esa ropa deberías regalarla o tirarla, es del tiempo del ñaupa; ► slang; (RF). ● (37) ~ fuera (← angl. time out) (Hond): přerušení hry; ► organizační přestávka během sportovního utkání; viz též: período; (38) caer en ~ (Portor, Par): vrátit se do normálu, do rutiny; (39) matar el chucho a ~ (Guat, Ekv): předvídat, varovat, být opatrný, dávat si pozor; (40) ponerse el ~ (Pan): zatáhnout se; (41) (Hond): snídaně, oběd, večeře; (42) a los ~s que te veo, lid. (Ekv): pozdravit někoho, koho máme moc rádi; (43) ~ de adición, m. (Kol, Ekv, Bol): prodloužení ve fotbale; (44) con el ~ y un palito, adv. (Ekv): trpělivě a vytrvale; (45) de los ~s de España (Portor), viz: del tiempo de España; (46) del ~ de España2, adj., lid. (Kub): zastaralý, velmi starý; ■ Syn.: de los tiempos de España; (47) del ~ de upa (Kost), viz: del tiempo del fusil de chispa; (48) del ~ del fusil de chispa, adj., lid. (Nik, Kost): zastaralý, velmi starý; ■ Syn.: del tiempo de upa; (49) en los ~s de la perica nebo en los ~s del curuncuncún nebo en los ~s del polvo, adv. (Hond): za dávných časů; (50) por ~ y materia, adv. (Bol): až do konce; (51) ~ compartido2 (Mex, Arg): nemovitost, jejíž užívaní je rozděleno do časových úseků; (52) ~ de aguas, subst., lid. (Bol): období dešťů; (53) ~ de la(s) carreta(s) (Arg, Urug), viz: tiempo de ñaupa2; (54) ~ de ñaupa2, subst., lid. (Bol, Arg, Urug): vzdálené časy; ■ Syn.: tiempo de la(s) carreta(s); tiempo del jopo; tiempo del tufo, tiempos de la chispa ; (55) ~ del jopo (Arg, Urug), viz: tiempo de ñaupa2; (56) ~ del tufo (Hond), viz: tiempo de ñaupa2; (57) ~s de la chispa (Ekv), viz: tiempo de ñaupa2; (58) ~s de mamá Camota, subst. (Guat): vzdálené, pradávné časy; ■ Syn.: tiempos de ña Coneja, tiempos de ña Upa; (59) ~s de ña Coneja (Guat), viz: tiempos de mamá Camota; (60) ~s de ña Upa (Pan), viz: tiempos de mamá Camota; (DA). tiempos verbales (Am): ► užívání slovesných časů se někdy v LA liší od užití běžného v evrop. španělštině, nejčastěji ve dvou případech; (1) místo složeného préterita se běžně používá jednoduché; př.: ¿tú oiste algún disparo?; a mí nadie nunca me revisó nada; hasta el momento, la policía detuvo a 105 sospechosos; viz též: estar (¡ya estuvo!), haber (¡qué hubo!), irse (¡nos fuimos!), (2) (Am → Š) tvary kondicionálu nahrazují často vazbu „zdá se, že (říká se + že, pravděpodobně) + budoucí čas (u minulého kondicionálu + minulý čas)“; př.: el armisticio regiría a partir del 12 de este mes; al precipitarse un camión a un río habrían resultado muertas 40 personas; (BDE).

117

tienda, f. (1) (Chil, Kost, Kub, Urug, Ven, Arg, Par, Urug, Per, Bol, Dom, Nik): obchod s různým zbožím (kromě potravin); ► obzvláště s textilem; (2) ~ de raya (Mex): konzum, obchod pro zaměstnance na farmě ► cena zboží je zaměstnancům odečtena ze mzdy; zavedeno před rokem 1910; (3) ~ por departamentos, f. [Š: grandes almacenes] (Kub, Ven, Portor): nákupní centrum, velkoobchod; (RAE, AM, MM, JD). ● (4) ~ redonda (Bol): stan; chudý příbytek k pronájmu; př.: la chola vivía en una tienda de las llamadas redondas; viz též: cuarto redondo; (RR). ● (5) ~ de ropas (Hond): obchod s textilem a látkami; (6) ~ de abbaroteros (Hond): železářství; (MM). ● (7) ~ departamental, ~ de departamentos, (← angl.) [Š: grandes almacenes] (Mex, Dom, Ven): jednotkový obchod; obchodní dům; ■ Syn.: tienda(s) por departamentos (Arg, Ven), multitiendas (Chil), grandes tiendas, grandes almacenes (Urug); (8) ~ del pueblo (Kub): konzum; (JD, BDE, EEA). ● (9) ~ de venta de repuestos, prodejna náhradních dílů; viz též: refaccionaria; (10) ~ de discos, obchod s hudbou; viz též: disquería; (11) grandes ~s, obchodní dům; viz též: tienda departamental; (EEA). ● (12) viz: chorizo, estar como chorizo en tienda; (13) lid., despekt. (Bol, Chil, Urug): politická strana nebo frakce; (14) ~ de abarrotes (Mex, Per, Bol): prodejna potravin; (15) ~ de agachón (Hond): sekáč, second hand; (16) ~ de conveniencia (Hond): nonstop samoobsluha u benzínové pumpy; (17) ~ política, subst. (Ekv, Per, Bol, Chil): politická strana; (DA). tiendero, -ra, m/f., lid. (1) (Mex): vlastník nebo zaměstnanec obchodu; (RAE, DA). tiendita, f. (1) (Am): obchůdek, krámek; př.: … llevando muestrarios … a las pulperías … y a las tienditas de los pueblos …; (BDE). tiene, pouze 3. os. sg. [Š: hay] (1) (Bol: Yungas): je (nachází se, existuje); př.: tiene un señor aquí, acorda pueh de luh baile de lu negritu („je tady jeden pán, který si pamatuje černošské tance“); en eje cuarto tiene jay anchanco („v té místnosti přebývá duch ozvěny“); tiene un negrita qui taba aqui („byla tady jedna černoška“); ► dialekt afro-yungueño; (ABS). tiento, m. (1) venk. (Arg, Chil, Par, Urug, Bol, Mex, Ven, Pan): úzký řemínek; ► ze surové kůže; různé využití; ze spletených tientos se vyrábí lasa, provazy, lana, poutka, atd.; viz též: guasca; (RAE, AM, MM, DA). ● (2) llevar a los ~s (Arg, Bol, Chil, Mex, Pan, Par, Urug): nosit něco přivázené k sedlu; nosit s sebou; př.: yo soy forastero y he caído al Rosario llevando a los tientos un güen entripao; (RR). ● (3) tener la vida en un ~ (Arg, Bol, Chil. Mex, Pan, Par, Urug): mít život na vlásku; (MM). ● (4)a los ~s, adv., lid., venk. (jižBol, Urug): na koňském hřbetu (v zadní části); (DA). tierno, -na, adj/subst. (1) adj. (Bol, Chil, Kub, Ekv, Dom, Kol, Per, StřAm): nezralý (zelený plod); (2) m/f. [Š: bebé] (StřAm, Dom, Par): kojenec; (3) (Salv, Hond, Nik): benjamínek; př.: fulanito es el tierno de la casa; (RAE). ● (4) está muy ~nito en eso (Am): nevyzná se v tom; (JD). ● (5) m/f. (Nik): miminko; př.: ¿cómo se llama tu tierno?; ► slang; (RF). ● (6) m/f., lid. (Guat, Hond, Salv, Nik, szKost, Pan, Dom, Par): dítě, děcko; viz též: nené; (7) adj., viz: pipián, estar como pipián tierno; (8) adj. (Hond, Salv, Nik): dorůstající měsíc, první čtvrť; (DA). tierra, f. (1) ~ caliente1 (Kol, Ven): klimatická oblast nacházející se do 1000 m nadmořské výšky; (2) ~ caliente2 (Mex): oblast s tropickým podnebím; (RAE). ● (3) (Kub): tajné shromáždění bratrstva Abakua; ► jedná se o vojenské sdružení mladých mužů; člen se nazývá ñáñigo; př.: nos comenta un matancero ochentón, nunca se eclipsó el ñáñigo; en la misma cárcel nacían tierras; (4) T~ Firme (Ekv: pobřeží): tanec; př.: después de tocar una Caramba cruzada y una Tierra Firme con cambio de pareja, resolvieron echarles un Salango; (RR). ● (5) ~ mulata (Kub): úrodná tmavá půda; ► pro pěstování nejvhodnější; (6) echar ~1 (Arg, Mex, Par): pomlouvat někoho; (7) echar ~2 (Arg, Mex, Par) přetrumfnout koho, být v něčem lepší než někdo jiný; př.: fulana echó tierra a Mengana; (8) echar ~3 (Mex: Michoacán): dozvědět se něco o někom; (AM, MM). ● (8) ~ adentro1 (Am): vnitrozemské oblasti; ► těžko přístupné kvůli nedostatku cest; (MM). ● (9) (Am): prach; př.: me ha caído tierra en los ojos; (10) échale ~ (y dale pisón)1(Kub): to pusť z hlavy; (11) estar hecho ~ (Kub): být na mizině, mít bídu; (12) ponerse hecho ~ (Kub): nemít ani floka, ani vindru; (JD). ● (13) echar(le) ~ a algo, hovor. (Mex): zatajit, skrýt něco; snažit se na něo zapomenout; př.: echarle tierra a un asunto;echarle tierra a un fraude; (14) echarle ~ a alguien (Mex): házet na někoho špínu; ► mluvit o někom špatně; př.: aprovechó la situación paraecharlemástierraal procurador; (15) tragarse a alguien la ~ (Mex): zmizet; př.: después de ser presidentese lo tragó la tierra; ► mex. argot caliche; (DEUM). ● (16) (Kol): droga; zbytky kokainu smíchané s jinými látkami; ► kol. argot parlache; 118

(M01). ● (17) caer ~1 (Mex): odhalit něčí přestupek; usvědčit někoho; (18) caer ~2 (Guat): napomenout nebo potrestat někoho; (19) echar ~4 (Salv): zapomenout na někoho nebo považovat věc za ztracenou; (20) echar ~5 (Hond): mluvit o někom ošklivě, pošpinit jeho reputaci; (21) echarle ~ y darle pisón2 (Kub): vyřešit rychle nějaký problém; (22) no dejar tentar ~ (Guat): nedovolit někomu ani chvíli odpočinku; (23) (zápBol): podle lidových pověr se jedná o fyzickou a duševní únavu v důsledku nehody nebo pádu do míst obývaných duchy přírody; ► ti zadržují lidské duše; (24) (Portor): droga špatné kvality; (25) despekt. (Portor): otrhanec, špindíra, zevlák; (26) ~ espina (Mex), viz: guamúchil; (27) ~ firme (Per): terén andské oblasti; ► obecně suchý kvůli vysokému obsahu železa a jílu; (28) ~ flaca (Per): vyžilá půda; (29) de la ~, adj. (Ekv, Per): produkt pocházející z Ameriky a ne ze Španělska; (30) de ~ adentro1, adj. (Nik, Kub, Dom, Portor, Bol, Urug): charakteristické pro oblasti vzdálené od obydlených míst; (31) de ~ adentro2 (Hond): z venkovské oblasti; (32) de ~ afuera, adj. (Bol): charakteristické pro cizince; (33) ~ adentro2, adv. (Nik, Per, Bol, Urug): na venkově, daleko od obydlených míst; (34) ~ caliente3, subst. (Kol, Ven): klimatická oblast nacházející se do 1300 m nadmořské výšky a s teplotou vyšší než 24°C; (35) ~ derecha1, subst. (Chil): cílová rovinka; (36) ~ derecha2 (Chil): konečná fáze; (37) ~ fría, subst. (Kol, Ven): klimatická oblast nacházející se do 1800 m nadmořské výšky a s teplotou mezi 10 a 17°C; (38) ~ templada, subst. (Kol, Ven): klimatická oblast nacházející se mezi 1300 a 1700 m nadmořské výšky a s teplotou mezi 17 a 23°C; (DA). tierradentreño, -ña, adj/subst. (1) adj. (Am): vnitrozemský; (2) m/f. (Am): vnitrozemec; (JD). tierrafría, m/f. (1) (Kol): obyvatel náhorní plošiny, horák, -račka; (AM, JD). tierral, m. (1) (Mex, Chil, Guat, Hond, Per, Arg, Salv, Nik, výchBol): mračno prachu, rozvířený prach; př.: … se ve una geografía de cerros calvos … y bastan los grises del grabado en acero para sugerir el rigor de los tierrales bajo el solazo bravo y el cielo azul; ■ Syn.: terregal, terrero; (RAE, AM, MM, BDE, DA). ● (2) (Chil): místo, kde se často a snadno zvedají mračna prachu; (3) (Guat): hromada půdy; (DA). tierrazo, m. (1) (Dom): prach, mračno prachu; (AM, JD). tierrerío, m. (1) (Salv), viz: tierral; (DA). tierrerita, f. (1) (Pan): čipera; ► malý a mrštný člověk; (DA). tierrero, m. (1) (Ekv, Ven, Kost): suchá oblast, ze které se snadno práší nebo uvolňuje hlína; (2) hovor. (Mex, Ven, StřAm, Kol, Kub, Portor, Ekv): rozvířený prach; viz též: tierral; (RAE, AM, JD). ● (3) (Guat, Hond, Salv, Kub, Ven, Ekv): velké množství prachu; (4) (Portor): špína; (5) lid. (svKol): spor; viz též: bonche; (DA). tierrita, f. (1) lid. (Kub): pakatel, malé množství peněz; (2) (Dom): vyzáblina (o ženě); (DA). tierroso, -sa, adj. (1) (Mex): zemitý; (RAE). ● (2) (Mex, Salv, Chil): rozvířený prach; (DA). tierruca, f. (1) (Guat): porodnice; (DA). tierrudo, -da, adj. (1) (Mex): zemitý; (RAE). tieso, -sa, adj/subst., lid. (1) (Mex, Kub): mrtvý, zesnulý; nebožtík; př.: lo dejarontiesode un balazo; ► mex. argot caliche; (DEUM, JD). ● (2) ~ que ~, viz: tieso-tieso; (RR). ● (3) lid. (Per): opilý, namazaný; viz též: enchichado; (4) adj/subst. (Hond): odvážný, statečný; odvážlivec; viz též: guapetón; (5) adj., lid. (Nik): vychytralý, mazaný; viz též: tacañún; (6) adj. (Ekv): vychloubačný, chvástavý, pyšný na svou odvahu; (7) adj. (Chil): dovedný, šikovný; (8) (Nik): lakomý; (9) ~ de mechas, adj/subst. (Chil): umíněnec, paličák, který prosazuje své názory; (10) ~ y parejo (Kost), viz: duro y parejo; (DA). tieso-tieso (tieso que tieso), m. (1) dětská hra; ► dvě děti se chytnou za ruce, zapřou navzájem o nohy a krouží; prohrává ten, kdo první spadne, když se sevření povolí; př.: tirando de mi mano como si quisiera jugar al tieso-tieso; (RR). tiestazo, m., lid. (1) (Kol): rána způsobená pádem, náraz; (DA). tiesto, m. (1) (Bol, Chil, Hond, Urug): jakákoli nádoba; (RAE). ● (2) (Ven), viz: budare; (AM). ● (3) (Chil): nočníček; (4) (Chil): nástroj, nářadí; (5) (Hond): namodralá skvrna; ► některé děti ji mají nad hýžděmi, během růstu obvykle zmizí; (6) mear fuera del ~1 (Arg, Chil): udělat hloupost, šlápnout vedle; (7) mear fuera del ~2 (Arg, Chil): odchýlit se, odbíhat od tématu; (MM). ● (8) (Chil): hrnec; (9) está salido del ~ (Kub): cvokuje, blázní; (10) ella es un ~ (Kub): je šeredná jak noc; (JD). ● (11) lid. (Kol, Per, zápBol, Chil, Hond, Salv): sklenice, pohár, nádoba; viz též: porongo; (12) (Kol, Per, výchBol): vypálená hliněná nádoba; ► její využití je různé, používá se napřiklad k pečení kukuřičných placek (arepas) a k pražení kávy nebo obilí; 119

(13) (Chil): nádoba různých velikostí a odolného materiálu; (14) (Hond, Salv): hliněná nádoba s širokým hrdlem; ► převážně se třema nohama; (15) lid. (stř a jzKol): stará rachotina, kára; (16) přenes. (Dom): troska, fyzicky zničený člověk; (17) (Hond): modravá nebo kávová skvrna, která se objevuje po narození na zadečku, v pase nebo na spodní části zad u většiny míšených dětí; (DA). tiestu, m. (patrně ← Š: tuesto, „pražím“) (1) (Bol: Yungas): hliněná nádoba k pražení kávy; ► dialekt afro-yungueño; (ABS). tifa, f. (← zkratka Tarjeta de Identificación de las Fuerzas Armadas) (1) (Chil): průkaz totožnosti ozbrojených sil; (DA). tifiador, m. (1) (Kub): zloděj; chmaták, dlouhoprsťák; (JD). tifiar, tr/intr. (1) (Kub): loupit, krást; lohnout, šlohnout; (MS, MM, JD). tifingo, -ga, adj. (1) (Kol): sytě černý; (AM). tifitear, tr. lid. (1) (Pan, Kub): šlohnout, loupit, krást; viz též: ladronear; (DA, JD). tifitifi, m. (← angl. to thieve „krást“) (1) (Kub, Portor): loupež, krádež, chmatáctví; (2) (Kub): chmaták, zloděj; (3) quedarse uno ~ (Per): zůstat bez ničeho; zklamaný; (MS, AM, JD). ● (4) se quedó ~1 (Per): obrali ho do košile; (5) se quedó ~2 (Per): sklaplo mu; (JD). tifón, m. (1) (Mex): nerostná žíla; ► prochází různými vrstvami půdy; (MM). tifoso, -sa, m/f. (1) (Par): nemocný s tyfovou horečkou; př.: en el caso de un tifoso, como era su caso,por la lesión hepática que produce la enfermedad, un arsenical fuerte era totalmente contraindicado; (RR). tigana, f. (1) (Ven, výchBol): slunatec nádherný34 (Eurypyga helias); ► pták podobný slepici s asi 25 centimetrovým hnědým tělem s černými proužky, se žlutýma nohama a dlouhým krkem; lehce se ochočuje a udržuje dům bez hmyzu a havěti; ■ Syn.: tanrilla, pavita, papamoscas; (RAE, DA, MM). tigelina, f. (1) (Kol), viz: tichela, tichelina; (AM, MM). ● (2) (Kol): šálek; (JD). tigiciar, tr. (1) (Kub): odcizit, ukrást; (2) (Kub): ušetřit, uspořit; (AM). tigra, f. (1) (Am): tygřice, samice jaguára; (2) ~ mariposa (Ven): velmi jedovatý, útočný had; má tmavou hlavu s několika tmavými pruhy; hnědé až načernalé skvrny na zádech připomínající motýlí křídla; (RAE). ● (3) (ponerse uno como) ~ parida (Arg, Kol): rozzuřit se jak tygr; (AM). ● (4) (Par): samice ocelota; (JD). tigra, f., lid. (1) venk., vulg. (Hond, Salv, Nik, Kost, Dom, Ven, Ekv, Bol; Pan, stř a zápKol; Arg): tygřice (samice tygra); (2) (Salv): tygřice (obávaná žena); (3) (Salv): pořádková policie; viz též: buitre; (4) [Š: pereza] (Kost): lenost, těžkopádnost; (5) ~ mariposa (Ven): křovinář venezuelský35 (Bothrops venezuelensis); ► agresivní had, má tmavou hlavu s černými pruhy, tmavé a černé skvrny na hřbetu; (DA). tigre, adj/subst. (1) m. (Kol, Kub, Mex, Ven): jaguár Felis onca; viz též: yuguareté; (2) estar algo o alguien para el ~, hovor. (Salv): být na tom špatně; ► celkově nebo zdravotně; (RAE). ● (3) (Ekv): jistý jedovatý had; př.: macho, audaz, valiente, hábil tumbador del cacao y astuto matador de la tigre, la equis y la matapalo; (4) [Š: valiente] (Urug; Arg): odvážný; př.: mi nombre es ganapán y soy muy tigre; (RR, DA). ● (5) m/f. (Dom): uličník, darebák; viz též: tíguere; (6) (Kol): káva s mlékem, se šlehačkou; rum s pálenkou; (7) (Kol, Ekv): míchaný nápoj; (8) hijo de ~ , overito ha de ser (Arg, Kol, Chil, Par, Urug): jablko nepadne daleko od stromu; (9) hijo de ~ sale pintado (Kol): jablko nepadne daleko od stromu; (10) pelea de ~ y burro amarrado (Kol), viz: pelea de tíguere y burro; (AM, MM, JD, DA). ● (11) ser un ~1 (Arg, Kol, Chil, Par, Urug): být mimořádně schopný a odhodlaný; (MM). ● (12) (Ven): mazaný člověk, lišák; (13) es un ~ para eso (Kub): na to on je kos; (14) me volví un ~ (Kub): natrh jsem je (při zkoušce aj.); (15) ¡ ~ ! (Kub): lidové oslovéní vole!, koni!; (JD). ● (16) m. (Am): jaguár (Panthera onca); ■ Syn.: jaguar, jaguarete, jaguareté, tigre real, yaguar, capiango, chacbolay, chacmool, champoltrín, otorongo, poncho overo, tecuán, tigre americano, tigre overo, uturunco; (EA, DA). ● (17) sezónní práce, brigáda; viz též: changa; (EEA). ● (18) adj/subst. (Bol): přikrývka, deka; (19) (Bol): člověk vhodný na každou práci; ► bol. argot coba; (HB). ● (20) m. (Hond, Nik): kámoš; viz též: achichincle, mano, m.; (21) estar ~, lid. (Bol): zuřit jako tur; být vzteky bez sebe; (21) 34 35

slunatec nádherný: Biological library. [en línea] . křovinář venezuelský: Biological library. [en línea] .

120

estar con el ~ adentro (Nik): mít hlad jak vlk; (22) estar matando ~s a sombrerazos (Dom): být nepozorný, roztržitý; (23) estar para el ~1, lid. (Guat): být ošklivý, nepřitažlivý; (24) estar para el ~2, lid. (Guat): být fyzicky sešlý; ► především kvůli věku; (25) viz: tronco, estar aquí el tronco donde se mea el tigre; (26) viz: tronco, estar aquí el tronco donde se rasca el tigre; (27) viz: peña, estar aquí la peña donde se desnudó el tigre; (28) matar un ~ a sombrerazos, lid. (Ven): být odvážný; (29) ser un ~2 (Hond): být mazaný, vychytralý jako liška; (30) viz: tocar, ser como tocarle los güevos al tigre; (31) m., lid. (Portor): nevychované děcko; viz též: nené; (32) m/f. (Kub, Dom, Kol, Ven, Ekv, Bol, Par, Arg, Urug): šikula, člověk nadaný pro určitý druh aktivity; (33) (Dom): cizinec, neznámý člověk; viz též: tíguere; (34) (Salv): druh pirožku tamal z kukuřičného klasu (elote) s fazolemi v celku (fríjoles); (35) (Hond): člen armády; (36) m/f., lid. (Portor): člověk s obchodním duchem; (37) m., lid. (Portor): sukničkář, proutník, svůdník; (38) (Pan), viz: bemba de chucha; (39) lid. (Kub): oslovení kamaráda; (40) ~ americano (Bol, Urug): jaguár; viz též: tigre; (41) ~ labengala, m., despekt. (Portor): vrah; (42) ~ overo (Arg): jaguár; viz též: tigre; (43) ~ zúngaro (Per): anténovec maraňonský36 (Zungaro zungaro); viz též: manguruyú; (44) de ~ suelto con burro amarrado (Kost), viz: de tigre suelto contra burro amarrado; (45) de ~ suelto contra burro amarrado, adj., lid. (Kost, sevKol): nevyvážená rozepře, hádka, při které má jeden z aktérů hodně navrh; ■ Syn.: de tigre suelto con burro amarrado; (46) el ~, subst. (Bol): fotbalový tým nazývaný The Strongest; (DA). tigrecillo, m. (1) (Bol), viz: oscollo; (DA). tigrero, -ra, adj/subst. (1) adj. (Arg): odvážný, statečný; viz též: entrador; (AM, NET). ● (2) m. (Arg, StřAm, Chil, Mex): lovec tygrů, jaguárů; (MM). ● (3) adj/subst. (Bol): velký lovecký pes; ► vycvičený k lovu tigrů (tigre) a dalších divokých zvířat; (DA). tigrillo, m. [Š: ocelote] (1) (StřAm, Kol, Ekv, Per, Mex, Ven, výchBol): ocelot, Felis pardalis; Felis tigrina a další druhy; ► kočkovitá šelma asi metr a půl dlouhá, se žlutavou srstí a černými pruhy nebo skvrnami po celém těle; ocas je prsténkovitý a uši černé s bílými tečkami; vyskytuje se od Arizony po sever Argentiny; viz též: ocelote; margay; př.: vendo saco de dama, de piel de tigrillo …; (RAE, DA, MM, BDE). ● (2) (Salv), viz: santaneco; (3) (Hond, Salv, Nik, Kost, Ekv, Per): margay37 (Leopardus wiedi); ► kočkovitá šelma střední velikosti, štíhlá, má krátký čumák, velké oči, dlouhé a široké nohy, masivní ocas, hřbet světle hnědý s růžicovitými skvrnami, které mají široké černé okraje; ■ Syn.: caucel, tigrito; (4) (Kol), viz: jaguarondo; (5) (Pan), viz: cucaracho; (6) ~ congo (Pan), viz: jaguarondo; (DA). tigrito, m. [Š: caucel] (1) (Ven): pardál; ► americká kočkovitá šelma (felidae) o velikosti 1 m; má hnědou srst s tmavými skvrnami a černými pruhy; obývá tropické pralesy od severu Mexika až po sever Argentiny; (RAE). ● (2) (Kol, Ven): kobka, cela (vězeňská), žalář; (AM, MM). tigrón, m. (1) (Ven): chvastoun, machýrek; (AM, MM). ● (3) (Ven): kočkovitá šelma; viz též: tigrillo; (DA). tigua, f. (← arw/karib.) (1) (Dom, Kol, Portor): vodní pták (Tachybaptus dominicus, Colymbus dominicus); ► o velikosti koroptve, barva černá nebo šedohnědá; krátký ocas; nohy rovněž černé; malý, krátký zobák tmavé barvy s bílou špičkou; hrudník je celý bílý; (2) (Ven): strom Amyris silvatica; (MS, NET, MM). tiguacal (tihuacal), m. (← nah. tlitic, „černý“+ huacalli, „tykev“) (1) viz: tisguacal; (MS). ● (2) (jižHond, Salv): korýš z řádu desetinožců Gecarcinus guadratus; ► má černomodrou nebo černozelenou vrchní část a bílou spodní část; (DA). tigüe, -gua, adj/subst. (← nah. tlilli, „saze“ + hua přivlastňovací částice ) (1) adj/subst. (Hond): černý, negroidní (o mladé osobě); mladý černoch; černoška; (RAE, MM). ● (2) m/f. (Hond): snědý mladík; dívka; (MM). tigüeleado, -da, adj. (1) (Salv): vytuněné auto; (DA). tigüelear, tr. (1) (Salv): vytunit auto; (DA). tigüera, f. (1) vulg. (Portor): nádoba; viz též: higüera; (AM). tíguere, m. (1) (pelea de) ~ y burro (Kub, Portor): nerovnocenná diskuze, hádka; ► jeden z účastněných má evidentně navrch; (AM, MM). ● (2) (Kub, Portor): tygr; (MM).

36 37

anténovec maroňský: Biological library. [en línea] . margay: Biological library. [en línea] .

121

tíguere, m., tíguerona, f. (1) (Dom): šibal; ►člověk vychytralý, odvážný, občas agresivní, většinou z nižší sociální vrstvy; př.: se me acercaron dos tígueres y me pidieron dinero ; slang; (RF). (2) (Dom): člověk šikovný, zručný, obratný; př.: Arturo es un tiguerazo pa´los motores: pídele un consejo y verás que vas a poder arreglar tu carro; ► slang; (RF). (3) (Dom): jakýkoliv člověk, jedinec; př.: el bañodel estadio estaba lleno de tígueres esperando, así que mejor me salí; ► slang; (RF). tíguere, adj/subst. (1) viz: pelea de tíguere y burro (rvačka); (2) adj/subst. (Dom): uličník, darebák, drzoun, drzý; viz též: tigre; (3) m/f. (Dom): cizinec, neznámý člověk; viz též: tigre; (DA). tiguerito, m. (1) (Dom/US): malé dítě; (SUS). tigüero, m. (← arw/karib.) (1) (Portor): slupka, která chrání květy palmy; (2) (Portor): nádoba vyrobená z této slupky; (MS, NET). tigüila, f. (1) vulg. (Mex): finta, trik, klička; (MM). tigüilote, tiguilote, m. (← nah. tlitic, „černý“ + huilotl, „holub“) (1) (StřAm): strom, jehož dřevo se využívá v barvířství; viz též: uvito; (RAE, DA, MM). ● (2) (StřAm): strom (Cordia dentata); ► vysoký až 10 m; má rozsáhlé větve, oválné listy, vonné bílé nebo krémové květy a bílý kulatý plod; dřevo se využívá v truhlářství, listy v medicíně; ■ Var.: tihuilote; (MS, DA). ● (3) (Hond, Salv, Nik, Kost), viz: babosa; (DA). tigüis, m. (1) (Kost): brodivý pták Tringa minutilla; (MM). tigüisa, f. (1) (Mex): černý hmyzožravý drozd; ► malého vzrůstu, létá v hejnech; (MM). tigüiste, m. (← nah. tehuictli, „tvrdý bodec“: tetic, „tvrdý předmět“ + huictli, „ostrý předmět“) (1) (Mex: Jalisco): úlomek z ostří nože, kopí, šípu, atd.; (AM). tihuacal, m. (1) (jižHond, Salv), viz: tiguacal; (DA). tihuapal, m. (1) (Mex: Veracruz): tác, podnos; ► vyrobený z epikarpu některých plodů; (MM). tihuilote, m. (1) viz: tigüilote; (MS). ● (2) (Hond, Salv), viz: baboso; (DA). tihula, f. (1) (zápBol), viz: tiula; (DA). tijcha, f. (1) (Bol): kuličky (hra); (2) (Bol): kulička; (DA). tijcha, m/f. (1) (← keč. t´ijchay, „cvrnknout“) lid. (Bol: alt): hra „kuličky“; ► úkolem je svojí kuličkou trefit soupeřovu; vítěz si pak soupeřovu kuličku ponechá jako výhru; (LM). ● (2) f. (Bol): kulička; (DA). tijchada, f. (1) (← keč. t´ijchay, „cvrnknout“) lid. (Bol: alt): cvrnknutí; viz též: tijcha; (LM). tijchar, intr/tr. (1) (← aim., keč. t´ijchay, „cvrnknout“) intr., lid. (Bol: alt/vall): cvrnknout; (2) intr/tr., lid. (stř, záp a jižBol): cvrnknout do kuličky; viz též: tijcha; (3) intr., lid. (Bol: alt/vall): propustit z práce; ■ Syn.: ticanchar; (4) lid. (Bol: alt/vall): právem vyhodit z práce; ■ Syn.: ticanchar; (5) lid. (Bol: Valleg): rozejít se (ve vztahu); ■ Syn.: ticanchar; (6) lid. (stř, záp a jižBol): hrát karty; ■ Var.: ticchar, tischar; (LM). tijchazo, m. (1) (← keč. t´ijchay, „cvrnknout“) lid. (Bol: alt/vall): náraz kuličky; viz též: tijcha; ■ Syn.: tijcho; (LM, DA). tijche, m., lid. (← aim.) (1) (stř, záp a jižBol): kuličky (hra); viz též: tijcha; (DA). tijcho, m/f. (1) m. (← keč. t´ijchay, „cvrnknout“) lid. (Bol: alt/vall): větší kulička; viz též: tijcha; (2) lid. (stř, záp a jižBol): náraz při cvrnknutí; viz též: tijcha, tijchazo; (3) m/f., lid. (Bol: Valleg): vytrvalý hráč karet, karbaník; (LM, DA). ● (4) m. (Bol): cvrnknutí (při hře kuličky); (5) (Bol): označení pro vášnivého hráče; (6) (Bol): hazardní hra; (7) (Bol): cvrnknutí do hlavy apod.; ■ Var.: ticho; (MS). ● (8) lid. (stř, záp a jižBol): rána, cvrnknutí do něčeho nebo někoho; (DA). tijera, adj/subst. (1) echar ~1, f. (Mex): pomlouvat; (RAE). ● (2) m. [Š: trasquilador] (Kost): stříhač; ► např. ovcí; př.: los tijeras afanosos, van despojando a las ovejas de su preciosa capa de lana; (RR). ● (3) m. (Am): u sedlové střechy: úhel, který zaujímají oba štíty; (4) (Hond, Mex): klepeto; ► raka, kraba nebo garnáta; (MM). ● (5) i pl. (Nik): skládací postel; (JD). ● (6) (Bol): kapsářka; ► bol. argot coba; ■ Syn.: tijeretero; (HB). ● (7) cortado(s) conopor la misma ~ (Mex): dvě osoby, které mají podobný charakter nebo si jsou podobné; př.: Luis y Pedro estáncortados por la misma tijera; ► mex. argot caliche; (DEUM). ● (8) echar ~2 (Mex): mumlat, (z)kritizovat někoho nepřítomného; ► mex. argot caliche; (DBM). ● (9) echar ~3 (Mex, Ven): kritizovat ostatní; (10) dar ~ (Pan): tvrdě někoho zkritizovat; (11) dar ~s1 (Dom): kritizovat někoho nebo něco; (12) dar ~s2 (Dom): ukončit, utnout diskusi; (13) f., pl. (Nik, výchBol, Arg, Urug): vzpěra; ► část nosné střešní konstrukce u sedlové střechy; (14) (Hond, Salv, Nik): skládací dřevěná postel s prekříženýma nohama; (15) f. (Ekv): škvor; ■ Syn.: sacha 122

tijera; (16) subst/adj., lid. (záp a jižBol): člověk, který rychle obnosí nebo zničí své oblečení; ► především pak boty; (17) m/f. (Salv): klepna, drbna, slepičí prdelka; (18) ~ reina, f. (Ekv): vazný trám; ► hlavní nosník střešní konstrukce; (DA). tijerachupa, f. (1) (Per), viz: halcón tijereta; (DA). tijerada, f. (1) (Bol): ustříhnutí, stříhnutí (naráz nůžkami); (DA). tijeral, m. (1) (Bol, Chil, Per): trámy, které nesou střechu budovy; (2) ~es, pl. (Chil): oslava, kterou pořádají stavitelé pro dělníky, když se položí střešní krokve; (RAE). ● (3) (Chil): trám, břevno, kláda; (4) (Chil): hnáta, pracka; (JD). ● (5) (Chil), viz: siete colas; (DA). tijeras, f/pl. (1) meter ~, lid. (Guat): drbat, šířit klepy; ► pomlouvat, kritizovat jiné; (DA). tijerazo, m., lid. [Š: tijeretazo] (1) (Hond, Kol, Portor, Kost, jižBol, Chil, Par, Ekv): stříhnutí; ► nůžkami; především rychlé a enrgické; (RAE, AM, DA). tijereada, f. (1) (Hond): střihnutí nůžkami; (2) (Hond): zkrácení textu, snížení rozpočtu; (DA). tijerear, tr. (1) (Salv, Hond, Mex): pomlouvat, šuškat, klepat o kom; (RAE, JD). ● (2) lid. (Mex, Guat, Hond, Salv, Bol): brblat, kritizovat, kárat; viz též: viborear; ► mex. argot caliche; (DBM, DA). ● (3) (Bol): krást peněženky; ► bol. argot coba; ■ Syn.: tijeretear; (HB). tijereta, f. (1) [Š: catre de tijera; catre plegable] (Kost, Pan): rozkládácí pohovka; sklápěcí kavalec; skládací postel; př.: un palúdico tiritaba con tanta fuerza que hacía rechizar la tijereta; (RR, AM, JD). ● (2) (Am): černý pták (různé druhy); ► má plochý zobák, dlouhý krk, ocas je vidlicovitý; prsty opatřeny plovací blánou; viz též: rabihorcado; (3) (Arg, StřAm, Kol, Mex, Par, Per): hmyzožravý pták; ► rychle létá; tmavé barvy, ocas vidlicovitý; při letu připomíná nůžky; (MM). ● (4) (Am): klepař; (JD). ● (5) ~ (de mar)1 (Ven): pták Fregata magnificens; př.: … hay muchas tijeretas … son de plumaje negro, de pecho blanco y de cola bifurcada; (BDE). ● (6) (Hond, Salv, Nik, Ekv, Arg, Urug, stř, vých a jižBol): tyran savanový38 (Tyrannus savana); ► pták s prsty opatřenými plovací blánou, dlouhý až 40 cm, má černý dlouhý vidlicovitý ocas, černá hlava, šedá hruď, hnědá křídla a bílé břicho; (7) (Kol): pták Muscivora tyrannus; ► dlouhý až 17 cm, má dlouhý vidlicovitý ocas, na horní straně těla a na hlavě je černé, na dolní a na hrudi je bílošedý, ocas, zobák a nohy černé; (8) (Chil), viz: siete colas; (9) (Portor): mořský pták; viz též: fragata; ■ Var.: tijerilla; (10) (Nik): jezdit s trakařem; ► dětská hra, která spočívá v tom, že jeden kráčí po rukou zatímco druhý mu drží nohy; (11) ~ de mar2 (Pan, Ekv): mořský pták; viz též: fragata; (DA). tijeretear, tr./intr. (1) (Am, Arg, Mex, Nik): pomlouvat, kritizovat; klepat, šuškat o tom; (RAE, MM, JD). ● (2) viz: tijerear; (HB). ● (3)tr., lid. (Mex, Hond, Salv, Nik, Pan, Bol, szArg, Portor, Per): kritizovat, kárat; viz též: viborear; (DA). tijereteo, m., lid. (1) (Arg, Mex, Nik, Per, Urug): pomlouvání, drbání; (MM, DA). tijeretero, m. (1) (Bol): kapsář; ► bol. argot coba; ■ Syn.: tijera; (HB). ● (2) (Per), viz: halcón tijereta; (DA). tijerilla, f. (1) (Kost): pták s ocasem se dvěma velmi dlouhými pery; (2) [Š: tijereta] (Kost): vodní pták; ► vyskytující se ve Střední Americe, jeho zobák je zploštělý, ostrý a asymetrický; (3) (Kost): hmyz z řádu rovnokřídlí (orthoptera), který žije ve dřevu a starých zdech; (RAE). ● (4) (Hond, Salv, výchBol): druh hmyzu (Forficula auriculata); ► až 5 cm dlouhý, černý s načervenalou hlavou; dva pohyblivé výrustky na těle připomínají kleště; (DA). ● (5) (Hond, Mex, Portor): mořský pták; viz též: tijereta, rabihorcado; (MM). ● (6) (Salv): fregatka; ■ Var.: tijeruela; (JD). tijó, m. (1) (Kost): kukačka ani39 (Crotophaga ani); ■ Syn.: garrapatero; (MM). tijo, m. [Š: garrapatero] (1) (Kost, Hond): pták s krátkým zobákem, bílou náprsenkou a černými křídly, živí se klíšťaty, které odstraňuje z dobytka; viz též: zopilotillo; (RAE, MM). ● (2) (Kost): kukačka rýhozobá (Crotophaga sulcirostris); ► běžně se vyskytující pták s pronikavým křikem; ■ Syn.: garrapatero; př.: además, cuando se presenta la oportunidad, se alimenta de las garrapatas, razón por la cual recibe el nombre de Garrapatero; además, debido a su canto característico, también se le llama Tijo; (RR). ● (3) (Hond, Kost), viz: pijuy; (DA). tijti, m. (1) (← keč. tijti) lid. (Bol: alt/vall): bradavice; (LM).

38 39

tyran savanový: Biological library. [en línea] . kukačka ani: Biological library. [en línea] .

123

tijtincha, f., venk. (1) (szArg): tradiční pokrm připravený z hovězího masa, mladých kukuřičných klasů (choclo), bobů a brambor; ► připravuje se noc před oslavami sv. Jakuba dne 25. července; nebo k oslavě bohyně Pačamama (Pachamama) dne 1. srpna; ■ Var.: tistincha; (DA). tijtinchada, f. (1) (← keč. tijtinchu, „kukuřičný kvašený nápoj“) (Bol: Tj): nedělní sešlost; ► pojídá se pokrm tijtincho; (LM). tijtincho, f. (1) (← keč. tijtinchu, „kukuřičný kvašený nápoj“) (Bol: Tj): sváteční pokrm; ► podává se spolu s nápojem chicha na sv. Jakuba (Santiago); (LM). tijuil, m. (1) (Hond, StřAm, Mex): kukačka ani (Crotophaga ani); ► z řádu kukačkovitých menšího vzrůstu, s černým peřím, modrými odlesky na křídlech; zobák, nohy i ocas jsou černé, je považován za špatné znamení; ■ Syn.: pijuy; aní; (RAE, DA, MM). tijul, m. (← onomat.) (1) (Salv), viz: tijuil; (RAE). ● (2) (Hond, Nik): drozd honduraský Molothrus pecoris; (3) (Hond): milenec, miláček, drahoušek; (MM). ● (4) (Hond, Salv), viz: pijuy; (DA). tijuy, m. (1) (Ven): ďábel; (AM). ● (2) (StřAm): pták; ■ Syn.: tijuil; (MM). tikuna, m. (1) ind. kmen; viz též: ticuna; (XX). tila, f., lid. (1) (Nik): cigareta z marihuany, joint; viz též: join(t); (DA). tilapia, f. (← swahili) (1) (StřAm, Mex, Guat, Dom, Kol, Ekv, Par): tlamoun nilský40 (Oreochromis niloticus), tlamoun zlatý41 (Oreochromis aureus); ► chovná sladkovodní ryba, dlouhá až 40 cm, má malou hlavu, odolné tělo stříbrné barvy a zašpičatělé ploutve; její maso je jedlé; (DA). tilbe, m. (1) (Arg): vrš; ► nástroj na chytání ryb; košík z proutí, který se klade na dno řeky; funguje jako past; (AM, JD). tilchada, f. (1) (Salv): harampádí, krámy; (DA). tilcoate, viz: tilcuate; (MS). tilcoatera, viz: tilcuatera; (MS). tilcuas, f., pl. (1) (Mex): hadry; (AM). tilcuate, m. (← nah. tliltic „černý“ + coatl „užovka“) (1) (Mex): užovka indigová (Drymarchon corais); ► dlouhá přes 3 m; není jedovatá; má hladké modročerné šupiny; žije ve vodě nebo v bahně; ■ Var.: tilcoate; (MS, NET, MM). tilcuatera, f. (1) (Mex): hnízdo vodních hadů, užovek; ■ Var.: tilcoatera; (MS). tildarse, zvrat. (1) ~ de sabio (Arg): dělat ze sebe moudrého, učeného; (JD). tilde, f. (1) sin perder una ~, adv., lid. (Bol): s velkou pozorností; (DA). tildeado, -da, adj., lid. (1) (Pan): bláznivý, pomatený, ztřeštěný; viz též: rechiflado; (DA). tildearse, intr/zvrat. (← angl. to tilt, „nahnout se“) (1) lid. (Pan): poškodit se, rozbít se; př.: ¡allá la peste!, ¡se volvió a tildear la televisión!; (2) lid. (Pan) zbláznit se; ► o lidech; př.: Rosa y Mario están tildia´os, quieren irse a vivir a Australia; ► slang; (RF). tildío, m. (1) (Mex): pták Agiatitis wilsona; ► často přebývá v bažinách; hnízda si staví v písku; (MM). tile, adj/subst. (← nah. tlilli, „saze“) (1) m. (Salv, Hond, Nik): saze; (2) (Hond): tma, temnota (poeticky); (3) adj. (Hond): velmi nesnadný, obtížný, těžký; (4) vérselas ~, hovor. (Hond): nacházet se v obtížné situaci; viz též: palito, vérselas a palitos; (RAE, DA). tili, m/f., lid. (← aim. tʼili, „malý“) (1) (zápBol): dítě, děcko; viz též: nené; (2) (zápBol): skrček, prcek; viz též: figurita; (DA). tilia, f. (1) (Mex): lípa; (MM). tilica, f., lid. (1) (Mex): smrtka; (DA). tilichal, m. (1) (Salv): hromada harampádí, krámů; (DA). tiliche, adj/subst. (1) m., i pl., lid. (StřAm, Mex, výchBol): tretka, harampádí, krámy; hadry; př.: se habían traído lo más indispensable, sus cazuelas, tiliches, una que otra macetita, sus perros y sus gatos; ■ Var.: tilinche; (RAE, JD, BDE, DA). ● (2) m. (StřAm, Mex): podomní obchod; (AM). ● (3) adj. (Mex): nesmělý, tupý, neohrabaný; (MM). ● (4) [Š: objeto inútil, de poco valor] (Guat, Mex, Salv): krám, kýč, zbytečnost; neužitečná, bezcenná věc; př.: ¿por qué no tirás esos 40

tlamoun nilský: Biological library. [en línea] . tlamoun zlatý: Velká encyklopedie akvarijních rybiček. [en línea] . 41

124

tiliches que tenés allí estorbando?; ► slang; (RF). ● (5) m., pl. (Salv): majetek; saky a paky; (sbalit si) švestky; př.: agarrás todos tus tiliches y te me largás de esta casa ahora mismo; ► slang; (RF). ● (6) m., hovor., viz: baba; př.: busca entre tus tiliches para ver si tienes esa pieza; ► mex. argot caliche; (DEUM). tilichento, -ta, adj. (1) (Mex): otrhaný, orvaný; (RAE). tilichera, f. (1) (Guat, StřAm, Mex): malá předváděcí deska; ► užívají ji podomní obchodníci; má skleněné víko; př.: hablaba por los caminos, cargando todas aquellas porquerías en una gran tilichera que de viaje se acomodaba a la espalda; (RR). ● (2) (StřAm, Mex): pytel, bedna na harampádí; (MM). ● (3) (Guat): skladiště, sklad krámů (tiliches); (DA). tilichería, f. (1) (StřAm): podomní obchod; (AM). tilichero, m. (1) (Guat): sklad krámů, skladiště, harampádí, haraburdí; př.: tenía un tilichero en su cuarto y se ofendió cuando le dije que era desordenada; ► slang; (RF). ● (2) lid. (Mex, Guat, Hond, Salv, Nik, Kost): haraburdí, krámy, zbytečnosti; (3) (Mex): nepořádek; (4) m., pl. (Guat, Hond, Salv, Nik): osobní věci; viz též: maritates; (DA). tilichero, -ra, adj/subst. (1) adj. (Mex, Nik): mající zálibu ve shromažďování tretek, harampádí; (2) m. (StřAm, Mex): podomní prodavač tretek; kramář; podomní obchodník; (3) (Kost): harampádí, krámy; (4) (Mex, Kost): taška (pytel) na harampádí, krámy; viz též: tilichera; (5) f. (Salv, Guat, Mex): místo, kde se nechávají zbytečnosti, harampádí; (RAE, AM, MM). ● (6) m. (Salv): nepořádek; spousta neužitečných laciných věcí, tretek; př.: tenía un tilichero en su cuarto y se ofendió cuando le dije que era desordenada; ► slang; (RF). ● (7) m., lid. (Mex): nepořádek, binec; viz též: quilombo; (DA). tiliches, m., pl. (← cahito ilichi, „malý“) (1) (Mex): krámy, haraburdí, harampádí; ■ Var.: tilichis; (AHM). ● (2) cuarto de ~ (Mex): komora; viz též: baulera; (EEA). tilico, -ca, adj/subst. (1) adj., lid. (Mex, Bol): vyhublý, neduživý; churavý, slabý; ► mex. argot caliche; ■ Syn.: tilique; (RAE, AM, DA). ● (2) (Mex): bázlivý, nesmělý, zbabělý; (MM). ● (3) f. (Mex): zubatá (smrt); (JD). tilicuy, m., venk. (← aim) (1) (Bol): slavnostní námluvy; ► rodiče ženicha jdou požádat nevěstiny rodiče o souhlas, aby spolu jejich děti mohly žít nebo se vzít; viz též: tilucuy; (DA). tilila, f. hovor. (1) (Hond): břicho; (RAE). ● (2) (Hond, Nik): velké břicho; ► především u těhotných žen; (DA). tilín, m. (1) en un ~1 , hovor. [Š: en un tris] (Chil, Kol, Kub, Ven): v tu ránu; v mžiku, v letu; (DUB, RAE, JD). ● (2) en un ~2 (Am): jednou nohou nad propastí, bezprostředně v nebezpečí; (3) estuvo a un ~ de ganar (Kub): skoro vyhrál, bylo to o chloupek a vyhrál; (JD). ● (4) (Bol): epileptický záchvat; ► bol. argot coba; (HB). ● (5) (Bol): herna; (6) por un ~, adv. (Kub): v okamžiku, kdy; právě když; (7) puro ~ y nada de paleta(s), lid. (Pan, Kol): dělat z komára velblouda; (DA). tilinche, m. (1) (Pan): osobní věci; viz též: tiliche; (DA). tilinches, m., pl. (1) (Mex): hadry; (AM). tilindajos, m., pl. (1) (Kol): hadry; (AM). tilingada, f. (1) (Portor, Arg, Urug): pitomost, hloupost, bloblost, plácnutí; př.: … que sirva para enseñar a las nuevas generaciones que otros valores existen en el mundo y que se debe bregar por su vigencia, aunque sea notablemente más difícil que practicar la tilingada de moda; viz též: pendejada; (JD, BDE,DA). ● (2) lid. (Arg): banda pitomců, blbců (tilingos); (DA). tilingo, m. (1) (Pan), viz: talingo; (DA). tilingo, -ga, adj/subst., hovor. (1) adj, i subst., despekt. (Arg, Par, Urug, Mex, Per): hloupý, pitomý, omezený; poblázněný; hlupák, pitoma; př.: me dice …, tilingo, vos está cada día más loco; (2) cazar ~s, hovor [Š: pensar en las musarañas] (Ekv): nedávat pozor, chytat lelky; (RAE, AM, BDE, DA). ● (3) m. (Ekv): černý pták; př.: ¿vos ves ese tilingo que anda por ahí al lado del algarrobo grande que tumbó don Pío?; (RR). ● (4) adj. (Arg): směšný, nesmyslný; nepodstatný; (5) m. (Ven): dětská hra; ► hráčům se za trestné body zadávají úkoly; (AM). ● (6) adj, i subst., despekt. (LaPla, Par, Urug): nevkusný, nevkus; viz též: caché; (XX). ● (7) lid. (Par, Urug): blázen, poblázněný; (DA). tilingueada, f., lid. (1) (Par): blbost, hloupost, pitomost; (DA). tilinguear, intr. (1) lid. (Arg, Urug, Par): chovat se hloupě, plácat hlouposti; (AM, MM, DA). ● (2) (salv): používat nářadí, náčiní; (DA). 125

tilinguería, f. (1) lid. (Arg, Mex, Par, Per, Urug): pitomost, plácání; (2) (Arg, Mex, Par, Per, Urug): hloupost, pitomost (vlastnost); (MM, DA). tilinguería, f., lid. (1) (Arg, Par, Urg): hloupost, pitomost, blbost; viz též: pendejada; (DA). tilinguerío, m. (1) nevkus (v oblékání); viz též:cachería; (XX). ● (2) lid. (Arg): pitomost, hloupost; př.: ese tilinguerío ha sido crudamente expuesto y descripto con magistral acierto; (BDE). tilinguines, m., pl. (1) (Salv): harampádí, náčiní, nářadí; (DA). tilinguismo, m. (1) (Arg): pitomost, plácání; (JD). tilinque (tilinqui), adj. (← nah. tilinqui, „napnutý, nepoddajný“) (1) (Guat, Mex: Guerrero): napnutý, natažený (o věci); viz též: tilinte; (MS, AM). ● (2) (Guat): napjatý, napnutý (o člověku); viz též: tilinte; (DA). tilintar, tr. (1) (StřAm): natáhnout, napnout něco (většinou provaz nebo kabel); viz též: atilintar; (MS, AM). tilinte, adj/subst. (← nah. tilinquí, „vytáhlý“; tilinia, „natáhnout“; tilinque) (1) adj. (Kost, Salv, Hond, Nik): napnutý na maximum k prasknutí; (2) (Salv, Nik, Hond): mrtvý (o osobě nebo zvířeti); (RAE, AM, DA). ● (3) (Mex, StřAm): napnutý, napjatý, natažený; viz též: tilinque; (4) (Guat): nastrojený, elegantní; (5) (Hond): plný, přesycený; ■ Var.: tilinque; tilinqui; (MS, AM). ● (6) (StřAm): napjatý, napnutý (o člověku); viz též: tilinque; (7) (Hond, Salv): vážný, namyšlený; (8) m. (Salv): dětská hra; ► dva se chytnou za ruce a točí se tak dlouho, dokud se jeden z nich nepustí a tím prohraje; (DA). tilintear(se), tr/intr/zvrat. (1) tr. (Hond): někoho naštvat, i zvrat.; (2) tr/zvrat. (Hond): znervóznět, ztratit klid; (RAE). ● (3) intr/zvrat., lid. (Hond, Nik, Salv): zemřít, natáhnout bačkory; viz též: entregar el equipo; (4) tr. (Hond, Salv, Nik): napnout něco; ► především provaz nebo kabel; (DA). tilio, m. (1) (Mex), viz: tilia; (MM). tilique, adj. (1) slang. (Mex): prťavý; (JD). ● (2) lid. (Mex), viz: tilico; (DA). tilisito, m. (1) (stř, jzBol): strunný hudební nástroj patřící do stejné skupiny, jako malá kytara charango; (DA). tillo, m., lid. (← platillo) (1) (Ekv): kovový uzávěr láhve; (RAE, DA). tillos, adj., lid. (1) (Ekv): jednoduchý, snadný; (DA). tilma, f. (← nah. tilmatli, „rukáv; plášť“) (1) (Mex): plášť, bavlněný přehoz užívaný jako pláštěnka (s uzlem na rameni); viz: poncho; sarape; (RAE, AM, MM). ● (2) (Mex): tlustá přikrývka, deka; př.: María los arropa con una tilma que ya es casi pura trama; (MM, BDE). ● (3) přikrývka; viz též: frazada; (EEA). tilo, m. (← fr.) (1) (Kol): květenství kukuřice, pupen květu kukuřice; (RAE, AM). ● (2) (Arg, Chil, Par, Urug): lípa; (3) té de ~ (Arg, Chil, Par,Urug): lipový čaj; (MM). ● (4) (Kost, Kub, Bol, Chil, Par, Arg, Urug): čaj, odvar připravovaný z lípy; ► má uklidňující účinky a působí na křeče; (5) (Salv): rozmazlené, zhýčkané dítě; (DA). tiloso, -sa, adj. (1) (Salv, Hond): obsahující saze; (2) (Hond, Salv): ušpiněný od sazí; (3) hovor. (Hond): černý, tmavý (o pleti); (RAE, DA). ● (4) (StřAm): špinavý, ušpiněný; umaštěný; (AM). tilsa, f. (1) (Nik): kapsa s penězi; (DA). tiltiar, (← angl. to tilt) (1) (US): mít sklon, točit se; (MS). tiltil, m. (1) (Chil): stoh slámy, kupka sena; viz též: parva; (AM, MM). tiluche, m. (1) přenes. (Bol): neklidný člověk; (2) (Bol): pták Furnarius rufus; ■ Syn.: hornero; (AM, MM). tiluchí, m. (1) (Arg): mravenčík42 (Drymophila spp); ► malý pták, který je na prsou a hrudi kaštanově červený nebo zlatý, šedavé peří, černé a bílé proužky na hlavě, černé oči a silný zobák; (DA). tilucuy, m. (1) (Bol), viz: tilicuy; (DA). tim, m. (← angl. team) [Š: equipo] (1) (US, Kub): tým, kolektiv, družstvo; př.: soy parte de un tim que está trabajando en un proyecto importante; viz též: team; ► slang; (RF, MS). timacle, m/f., lid. (1) m. (sevDom): doušek, hlt, panák; viz též: copetín; (2) (Dom): nadřazený člověk; ► má ty nejlepší vlastnosti; (DA). 42

mravenčík: Biological library. [en línea] .

126

timba, f. (1) lid. (StřAm, Mex, Dom: Cibao, Ven, Kub): břicho, pupek, panděro; př.: mi hermana tiene una timba tan grande que la gente cree que está embarazada; ► slang (Guat); (2) lid. (Kub): sladkost, sladká tyčinka z guajavy (Psidium guajava); ► plod je oválného tvaru, velikostí střední hrušky; různobarevný, víceméně sladký s dužinou plnou malých semínek; (RAE, AM, DA, RF). ● (3) (Kol): velký kovový pohár; korbel; př.: la muchacha, casi niña, tocaba la timba, golpeaba el cuero con su mano desnuda, mientras el cantante negro metía su voz por el micrófono; (4) tener ~ [Š: tener bemoles; presentar dificultades] (Portor; Kub, Mex: Yucatán): mít háček; skýtat problémy; př.: recípalo que tenga timba; (RR, AM). ● (← angl. timber „dřevo, trám“) (5) (Kub): osekaný kmen stromu; trám; (AM). ● (6) (Arg): budka; (7) (Kub): guajavová marmeláda; př.: pan con timba; (8) (Kub): mejdan; (JD). ● (9) (Kub): tempo, rytmus; př.: bailamos toda la noche con la timba de esa orquesta; ► slang; (10) (Arg): podnik, zaměstnání, firma atd., kde záleží na výdělku více než na slušnosti a čestnosti; př.: ese mercado es una timba: compran fruta podrida y la venden cara; ► slang; (RF). ● (11) (Bol): hazardní hra; (12) (Bol): hráčské doupě; ► bol. argot coba; (HB). ● (13) (sevKol): velký tympán; (14) (Kub): hudební styl a tanec podobný salse; (15) (Portor): buben; viz též: tumba; (16)la ~ está tremenda (Kub): komplikovaná, špatná situace; (DA). timbal, m., i pl. (1) (Chil): kus látky; ► při pouštění draka; (2) i pl., vulg. (Antil, Kub, Dom): odvaha, statečnost; koule; př.: le sobran timbales para eso y mucho, tiene los timbales más grandes que Maceo (nebojí se ani čerta); (3) (Antil): bezohlednost, nepozornost; (AM, JD). ● (4) pl., lid. (Kub, Dom, Portor): varlata; viz též: kiwi(s); (5) (Kub): hromada, velké množství; (DA). timbaludo, -da, adj/subst., lid. (1) (Kub): nebojsa, odvážlivec, odvážný; (DA). timbalúo, -lúa, adj. (1) vulg. (Kub): chlapácký; př.: es un timbalúo (není to žádnej posera); (JD). timbar. intr. (1) (Am), viz: timbear; (JD). timbe, m. (1) (Mex), viz: timbre; (MM). ● (2) (Mex): strom; viz též: piche; (DA). timbear, intr., hovor. (1) (Arg, Urug): vsadit si v hazardních hrách, zejména v kartách a kostkách; i přenes.: zariskovat; (RAE). ● (2) lunf., lid. (Per, Arg, Urug, Bol, Per, Par): hrát hazardní hry; př.: se sentaron a timbear; ese vicio de timbear se lo está llevando al diablo a Antonio; ► slang (Arg); (RR, AM, RF). ● (3) (Am): karbanit, mazat deku; (JD). ● (4) (Kub): pobrnkávat, improvizovaně hrát na hudební nástroj; př.: cuando llegó mi compay empezamos a timbear; ► slang; (RF). timbembe, adj. (1) (Chil): roztřesený, slabý; (MM). timbeque, m. (1) (Kub): černošský tanec, tancovačka; (2) podřadný tanec; viz též: guateque; (3) randál, rámus, skandál; (4) tener ~ (Kub): tener bemoles být v něčem háček; př.: eso tiene timbeque (má to háček); (AM, JD). ● (5) (Kub): hráčské doupě; (JD). timberiche, m. (1) (Kub, Dom, Portor): malý obchod; viz též: cuchitril; (2) (Portor): štěstí; viz též: cuchitril; (DA). timbero, m. (1) (Bol): notorický hráč; ► bol. argot coba; (HB). ● (2) (LaPla, Am): hazardní hráč; viz též: escolaseador; (XX). ● (3) (Bol): švindlíř (v hazardních hrách); (DA). timbero, -ra, adj/subst. (1) lunf. (Per; Arg, Urug, Bol, Par): švindlíř; hráč hazardních her; př.: quiere decir que la sección entera debe ser expulsada; unos por ladrones, otros por borrachos, otros por timberos; se decía que era timbero y mujeriego …; ► slang (Arg); (RR, AM, BDE, RF). ● (2) (Am): karbaník; (JD). ● (3) m/f. (Kub): milovník hudebního stylu připomínající salsu (timba); (DA). timbí, adj. (1) (Dom): najedený, přejedený; viz též: timbo; (2) (Dom): plné, přeplněné místo; viz též: timbo; (DA). timbiriche, timbirichi, m. (← tarasco tumbiriche, ← tumbire, „hrozen“) (1) lid. (Kub, Ven, Mex, Portor): malý obchod, obchůdek; stánek, krámek; (2) (Mex, Hond, Nik): druhy bromeliovitých rostlin (Bromelia caratas, Bromelia pinguin); ► je vysoká až 2 m, s dužinou, trnitými listy v růžici a velkými lusky pokrytými šupinami kávové barvy; má růžové květy a jedlé plody; pěstuje se jako živý plot; ■ Syn.: chilmotate, jocuiste, mexocote, motete, xococuiste; (RAE, AM, MM, DA). ● (3) (Hond, Nik): plod této rostliny, který má oválný tvar a sladkokyselou chuť; ■ Syn.: chilmotate; (4) (Hond): opar; (DA). ● (5) (Nik; Mex, Kub): stánek s pitím; ► na trhu, či na slavnosti; př.: las vendedoras de fritangas y bebidas, instaladas desde el amanecer en el frontispicio, otra vez con sus carretones, toldos y timbiriches; (RR). ● (6) (Mex): osvěžující

127

nápoj; ► vyrobený z plodů rostlin Bromelia pinguin, Bromelia caratas; (AM, MM). (7) (Kub): špelunka, pajzlík; hokynářství; (JD). timbirimba, f. (1) (Kol): primitivní jednostrunný hudební nástroj; ► sestává z dřevěné tyče do oblouku; konce spojeny strunou; viz též: barimba; bimba, caramba; carángano; cujumbo; gayumba; quijongo; quinquecáhue; taramba; zambumbia; (AM). ● (2) (Mex, Per): hráčské doupě, pajzl; (3) věc bez konkrétního pojmenování; př.: ¿qué timbirimba es ésta?; (MM). timbito, adv. (1) (Dom): brzy, rychle; (DA). timbo, m., i pl. (1) (Hond): pásovec; viz též: cusuco; (2) (Hond): velmi jedovatý had; viz též: tamagás; (RAE, DA). ● (3) (Kol): černoch; (4) (Hond): zjevení, přízrak, strašidlo; (AM). ● (5) (estar) del ~ al tambo1 (Am): lítat od čerta k ďáblu, sem a tam; ■ Syn.: del tingo al tango; (6) estar del ~ al tambo2 (Am): mít běhavku; (JD). ● (7) (← botín) (Arg): kopačka; ► přehození slabik, viz: vesre (← al revés); (NET). ● (8) pl., lid. (Arg): boty; (9) (Hond, Salv, Nik): had z čeledi zmijovitých Bothrops ummifera; ► je dlouhý až 85 cm, má silné a tlusté tělo, pokryté hrubými šupinami, zbarvení se mění od popelavé k okrové, na hřbetě má kosodélníkové skvrny; ■ Syn.: mano de piedra, terciopelo; (DA). timbo, -ba, subst/adj. (1) (Dom), viz: timbí; (2) (Pan): černoch; (DA). timbó, m. (← guar.) (1) (Arg, Urug, Par, jižBol): velmi mohutný motýlokvětý strom (Enterolobium contortisiliquum); ► až 30 m vysoký; má rozlehlou korunu, hladkou šedou kůru, složené listy a zelenobílé květy; plodem je černé dřevitá luštěnina; velmi tvrdé dřevo kmene se používá k výrobě kanoí; ■ Var.: timboy; ■ Syn.: pacará, cambá nambí, oreja de mono, oreja de negro, pacará, toco; (2) (LaPlat): keř (Mascagnia rigida); ► má opadavé palisty; kožovité listy vejčitého tvaru, žluté nebo oranžové květy; (3) (Ven): melok hlíznatý (Ullucus tuberosus); ► jednoletá bylina dosahující výšky až 50 cm; hlízy se konzumují pečené nebo vařené; nať se používá jako zelenina; využití v andské medicíně; ■ Var.: timboy; (RAE, MS, DA, NET, MM). ● (4) (Hond): bájné zvíře; ► v legendách; (MM). ● (5) (Bol, Par, Arg, Urug): měkké dřevo motýlokvětého stromu; využití v truhlářství; ■ Syn.: pacará; (DA). timbocito, -ta, adj. (1) viz: timbón, -bona; (RR). timbola, f. (1) (Dom): cvrnknutí; (DA). timbón, m. (1) (Guat): panděro, velké břicho, pancek, báchor; břicháč, tlusťoch, tlouštík, člověk s velkým břichem; př.: ese viejo timbón me venía siguiendo desde que salí de la escuela; ► slang; (RF). timbón, -na (timbocito, -ta), adj/subst. (1) [Š: gordo; barrigón] lid. (Salv, Hond, Mex, Nik, Guat): břichatý, pupkatý, obtloustlý; břicháč, pupkáč; ■ Var.: timbuco, timbudo (Guat); (2) (Hond): těhotná; př.: otro niño llora y su nana tal vez se despierta, le cambia el pañal orinado, saca de su cotón de manta la chiche (pecho) timboncita de leche, se le acerca ... y él empieza a chuparla vorazmente entre el sueño y el hambre; (RAE, RR, AM, JD, DA). timbona, f. (1) (Hond, Salv, Nik): těhotná žena; (DA). timboy, m. (1) (Bol): strom; viz též: timbó; (RAE, MS, DA). timbrada, f. (1) (Per): zazvonění; (DA). timbrado, -da, adj. (1) (Chil): značený (o kartách); (JD). timbradora, f. (1) (Kub): razítkovací stroj; (JD). timbrar(se), tr/intr. (1) [Š: sonar]intr. (Kol): zaznít, zvonit; ► o telefonu a jiných elektrických zařízeních; př.: iba a marcar el número de Rafael Pardo, cuando el teléfono volvió a timbrar; (2) [Š: tocar el timbre] tr/intr. (Kol, Mex, Hond, Nik, Kol, Ekv, Per, Bol, Chil, Arg, Urug): zazvonit (na zvonek); př.: también estaba cerrada, así que timbré al lado, en la casa cural; nada; timbré de nuevo, más largo, golpeé con el puño; (RR, BDE). ● (3) intr/zvrat., lid. (Kol): znervóznit, stydět se za někoho, něco; (4) intr. (Dom, Ekv): telefonovat; (DA). timbrazo, m., lid. (1) (Nik, Kub, Dom, Portor, Ekv): telefonát; (DA). timbre, m. (← fr.) [Š: sello postal] (1) (StřAm, Mex, Chil, Kub, Ekv, Bol): poštovní známka; kolková známka; př.: harán una emisión de timbres alusiva a los juegos olímpicos; voy al correo a comprar timbres; viz též: estampilla; (RAE, MM, BDE, DA, RF, EEA). ● (2) (Am): osobní nebo firemní údaje otisknuté na dokumentech určených ke korespondenci; (3) (Mex): vydělaná hladká silná kůže; ► k výrobě sedel atd.; (4) (Mex): různé druhy bobovitých stromů; (Acacia angustissima, Acacia malacophylla, Bauhinia coulteri, atd.); ► jejich kůra bohatá na tříslovinu se používá k vydělávání kůže a k urychlení procesu fermentace některých nápojů; (MM). ● (5) 128

(Chil): pupík; (JD). ● (6) (Bol): plechové dveře; ► bol. argot coba; (HB). ● (7) más jalao que un ~ de guagua, lid. (Arg, Urug): ožralý jak Dán; viz též: juerga; (8) ~ de transacción (Bol): razítko, kolek potvrzující platnost dokumentu; (DA). timbrear, tr. (1) (Bol): potají ohmatávat tašku kvůli zjištění, zda jsou tam peníze; (2) (Bol): zabít člověka; (3) (Bol): hladit ženská prsa; ► bol. argot coba; (HB). timbrero, m. (1) (Bol): obsluha výtahu v dolech; (DA). timbú, m. (← guar. „propíchnutý nos“) (1) (Arg), viz: chaná; (MM). timbuche, m. (← keč.) (1) (Per): rybí polévka se zeleným banánem; ► připravuje se z ryby, našlehaných vajíček, koriandru, uvařeného banánu (plátano) a mírně povařené juky (yuca sancochada); ■ Var.: timbuchi; (EA, DA). ● (2) (Mex): cvrček Oecanthus varicornis; (MM). ● (3) (Salv), viz: timbuco; (DA). timbuchi, m. (1) (výchPer): polévka; viz též: timbuche; (DA). timbuco, -ca, adj. (1) (Hond, Salv, Nik; Am): břichatý, pupkatý; ■ Syn.: timbuche, timbudo, timburriaco; (JD, DA). timbudo, -da, adj. (1) (Salv; Am), viz: timbuco; (JD, DA). timburriaco, -ca, adj., despekt. (1) (Hond), viz: timbuco; (DA). timbusca, f. (← timpusca) (1) (Ekv, Kol: Antioquia, Caldas, Valle): silná polévka, vývar; (2) jakékoli venkovské jídlo; (3) (← keč. timpuy „vařit se“) (Per): druh kreolského jídla; viz též: chupe; ► rozvařená masovozeleninová směs s luštěninami; (4) (Per: Arequipa): hustý vývar z hovězí oháňky; viz též: timpo; (AM, MM). ● (5) (Ekv): hustý vývar připravený z masa (res) nebo drůbeže, brambor (papas), barevné cibule, mrkve, rajčat, zelných listů, celeru, petržele, zelené papriky a pepře; (DA). timekeeper, m. (← angl.) (1) (Am): osoba pověřená zaznamenávat pracovní dobu dělníků nebo zaměstnanců; (2) zapisovač času, v některých sportech; ■ Var.: taimquíper; (MS, MM). timelo, m. (1) (výchPer): malý brodivý pták z čeledi kulíkovitých Hoploxipterus cayanus; (DA). timolillo, m. (1) (Kost, Mex): kajan (Cajanus); ► keř nebo polokeř; má prutovité větve, dlouze řapíkaté listy, květenství hrozen; květy jsou žluté; plodem jsou lusky obsahující 3-4 jedlá semena; ■ Var.: temolillo; (MS, NET). timón, m. (1) (Kol, Kub, Hond, Salv, Pan, Dom, Kol, Per, Bol): řídítko; volant; př.: … está totalmente prohibida la circulación de vehículos sin placa y con timón a la derecha …; ■ Syn.: cabrilla; (RAE, JD, BDE, DA). ● (2) (Hond): tyč provazochodců; (JD). ● (3) lid. (Hond): hůl, tyč, kůl; viz též: poste; (DA). timonear, tr/intr. (1) intr. (Guat; Hond, Nik): točit volantem či řídítky; př.: se dio cuenta de que iba hacia el abismo con un bus cargado de turistas con anteojos negros masticando chicles; timoneó a tiempo; (2) [Š: conducir un coche] tr/intr. (Hond; Guat, Nik, Kol): řídit auto; př.: Dantón volvió a dirigir la palabra a su mujer, mientras timoneaba el automóvil de último modelo; (RR). ● (3) tr. (Kol, Dom, Guat, Mex): provozovat živnost; (4) vést někoho; (MM). ● (5) tr. (Kub): vyhnout se těžké situaci; (6) tr. (Dom): naředit, smíchat; (DA). timonero, m. (1) (Portor): oráč, vodič pluhu; ► člověk, který vede voly táhnoucí pluh; (RR). timpano, m. (1) (Portor), viz: maslote; (DA). timpi, m. (← aim. t'imphiña, „přenášet předměty v cípu oděvu nebo zástěry“) (1) (Bol: Yungas): látka, tkanina plná sklizených listů koky; ► dialekt afro-yungueño; (ABS). timpiriche, m. (1) (Salv): nemoc způsobující ranky na rukách a koutcích úst; viz též: perleche; (RAE, DA). timpo (timpu), m. (1) (jižPer): pokrm připravený z masa (res), jehněčí hlavy, špeku, cizrny, zelí, rýže a brambor (papas); (DA). timpu, m. (1) (← keč. t´impuy, „vřít“) lid. (zápBol): pokrm; ► z jehněčího masa, bílé rýže a brambor (chuño, papa imilla); okořeněný žlutou paprikou (ahogado de ají amarillo); (2) lid. (Bol: Pt): alkoholický nápoj; ► z teplého nápoje chicha a alkoholu; pije se během sklizně; (LM). ● (3) (jižPer), viz: timpo; (DA). timpusca, f. (1) (jižPer): hustý vývar připravený z masa (res), uzeného masa, zeleniny, brambor (papas, chuño), mořských řas (cochayuyo), uvařené rýže a malých hrušek; (DA). tin, m. (← angl. tiny, „malý, nepatrný“) (1) lid. (Kub): troška, malinko, ždibec, špetka; př.: ¿me esperas un tin? enseguida regreso; ► slang; viz též: ñinga; (RF, DA). ● (2) (Mex): kotníčková ponožka; (3) lid. (Mex): ponožka; (DA). 129

Tin, m., lid. (1) hovor. tvar jmen Agustín (Guat, Salv, Nik, Pan, Kub, Bol), Constantino (Pan, Kub, Portor); (DA). tina, f. (1) (Nik): korba vozu; (RAE). ● (2) (sevPer): mýdlovar; ► továrna na výrobu mýdla; př.: las tinas venían a ser entonces para la industria jabonera lo que los lazaretos para ciertas epidemias: lugares de reclusión y aislamiento; (RR, AM). ● (3) (Š < Am) [Š: bañera] (Chil, Mex): vana; př.: una araña de patas largas que caminaba por el medio de la tina no logró inquietarlo; ■ Syn.: bañadera (Arg), bañera (Urug, Ven); (EEA, BDE). ● (4) (zápKol): ohřívač vody, bojler; (5) (Hond): plastový nebo plechový škopek na praní prádla; (DA). tina, f. [Š: palangana] (1) (Per): xxx; (EA). Tina, f., lid. (1) hovor. tvar jmen Albertina (Mex, Guat, Nik, Portor, Chil), Argentina (Guat, Nik, Pan, Portor, Ekv, Bol), Clementina (US, Nik, Pan, Kub, Dom, Ekv, Chil), Cristina (Nik, Bol, Chil), Ernestina (Mex, Guat, Hond, Salv, Nik, Pan, Kub, Portor, Bol, Chil), Georgina (Bol), Trinidad (Kub, Bol); (DA). tiña, f. (1) (Chil: Carahue): hra na schovávanou; ■ Syn.: pillarse, pilladita; (2) (Kol): dětská hra; (AM, MM). ● (3) (Mex): viz též: carate; (MM). ● (4) (Kub): svrab; (5) ~ de (Ekv): trošku čeho; (JD). tiñabó, m. (1) slang. (Kub): negr; (JD). tinacal, m. (← šp. tina, „džbán“ + nah. calli, „dům“; tinaco) (1) (Mex): sklep; ► určený ke skladování velkých džbánů s alkoholickým nápojem pulque; (AM). ● (2) (Mex): výrobna zpracovávající šťávu z agáve (tlachique); (DA). tinacalero, -ra, m/f. (1) (Mex): výrobce šťávy z agáve (tlachique); (DA). tinacio, m. (1) (Portor), viz: napahuite; (DA). tinaco, m. (← Tin and Co®) (1) (Nik, Portor; Mex, Hond, Dom, Ekv): velký zásobník vody; ► umístěný v domech, většinou pod střechou; (2) (Pan, sevKol): velký odpadový kontejner; př.: cuando no tenía para la droga se angustiaba al extremo de meterse en un tinaco tapándose para que se lo llevaran con la basura; (RAE, DA). ● (3) (Ekv, Mex, Nik): velký hliněný džbán; (AM, DA). ● (4) (Mex): vodní nádrž, cisterna; př.: ...las cisternas y tinacos pueden convertirse en focos de contaminación del agua ...; (5) ~ para agua (Am): vodojem, vodárenská věž; (JD, BDE). ● (5) nádrž, zásobník na vodu; viz též: tanque; (EEA). ● (6) (Pan, sevKol): odpadkový koš, popelnice; (7) (jižEkv): pronikavý zápach moči; ► především dlouhodobě absorbovaná v oděvu; (8) (Hond): červená hlína; viz též: achiotillo; (DA). tinaja, f., lid. (1) (jižPer): sklenice, pohár, nádoba; viz též: porongo; (2) (jižPer): nádoba, sklenice; ► ve které se filtruje a ochlazuje alkoholický nápoj čiča (chicha); (3) (Nik): hlodavec; ■ Syn.: guardiola; (DA). tinajera, f. (1) (StřAm, Ekv, Per, Mex): misník, skříň; ► zejména ke skladování džbánů na vodu; (MM). ● (2) (Per): káď; džbán; (JD). tinajero, m. (1) (Mex, Nik), viz: tinajera; (MM). ● (2) (Ven): misník; (JD). ● (3) (Nik, Kub, Dom, Ven): dřevěná skříň se systémem na filtrování vody; ► v horní části je pórovitý kámen, přes který se voda filtruje a stéká po kapkách dolů do džbánu; (4) (Ven): pórovitý kámen sloužící k filtrování vody; (5) (zápBol): strom z čeledi toješťovitých Rauvolfia sellowii; ► vysoký až 10 m, zvrásněná kůra, mléčná šťáva kyselé chuti, jednoduché listy, bílé zvonkovité květy, plody ve formě peckovice s málo semínky; (DA). tinajo, m. (1) (stř a szKol), viz: tepescuintle; (DA). tinajón, m., tinajona, f. (1) (Kol): káď; hliněný džbán; (AM, JD). tinaljuco, m. (1) (Hond): strom; viz též: jocote; (2) plod; viz též: jocote; (DA). tinamaste, m. (← tenamaste) (1) (StřAm): kámen z ohniště; viz též: tenamaste; tulpa; (AM, MM). ● (2) venk. (Kost): kámen venkovského ohniště; ► to se skládá ze tří kamenů, pokládá se na ně nádoba na vaření; (DA). tinamo, m. (1) (Mex): koroptev Tinamus robustus; (MM). tinamú, m. (1) (jižBol, Arg): tinama43 (Nothoprocta spp, Nothura spp, Tinamus spp); ► pták ze skupiny běžců, je dlouhý až 40 cm, hnědookrový s bílými a černými fleky; (2) ~ grande (Kost): pták; viz též: gallina de monte; (DA).

43

tinama: Biological library. [en línea] .

130

tinaquero, -ra, adj/subst. (← tinaco, „nádoba na odpadky“) (1) (Pan): potulný pes, který si svou potravu hledá v odpadkových koších nebo popelnicích (tinacos); (DA). tinca (tinka), f. (← keč.; ← aim. ttinca „skok“) (1) (Arg, Bol, Chil, Per): předtucha, tušení; ■ Var.: tincada, tincazo, tinka, tinkazo, corazonada; (RAE, MS, LM, DA). ● (2) (← keč. t´inka, „dárek“) (Bol): dárky pro havíře; ► v podobě likérů a sladkostí; dostávali je před znárodněním od majitelů dolů při příležitosti slavnosti nebo při objevení nové žíly; př.: naturalmente, la negativa no era un impedimento para que cada prestamista quedase ganancioso de la tinka; (RR, LM). ● (3) (Per): hra „kuličky“; (4) (Arg, Per): kulička; ► používaná pro cvrnkání kuliček do důlku; (5) venk. (Per): obřad; ► k posvěcení sklizně, zvířete nebo stavby; (6) poner(le) ~ a algo (Chil): udělat něco s velkou chutí; hnát se za čím; dřít se s čím; (MS, AM, JD). ● (7) (Bol): neohlášený mejdan; (8) (Per): kuželky (hra); (AM, MM). ● (9) poner ~ a alguien (Chil): sáhnout na koho; (JD). ● (10) (Chil): přání, touha, oddanost; (11) (← aim. tʼinkha, „spropitné“) lid. (stř a jižBol): dárek, revanš; ■ Var.: tinka; (DA). tincada, f., hovor. (1) (Chil): dobrá předtucha, pozitivní tušení; (RAE). ● (2) (Arg): cvrknutí do kuličky (při hře); (MS). ● (3) (Per, Bol, Chil): předtucha, tušení; viz též: tinka; (DA). tincado, -da, adj. (1) (Chil): intuitivní, spoléhající na svou intuici; (DA). tincachi, m. (1) (Per: Ayacucho): pohoštění (s alkoholem); ► podává se jako projev přátelství; (AM). tincanazo, m. (1) (Per): cvrnknutí; (MS). ● (2) lid. (jižPer, stř, záp a jižBol): rána; viz též: tincazo; (DA). tincanque, m. (1) (Chil): cvrnknutí (do hlavy apod.); (MS). tincar(se), tinkar, tr/intr/zvrat. (← keč. t'inkay, tincay) (1) tr. (szArg, Bol): násilně ťukat nehtem prostředníku do bříška palce; (2) (szArg, Bol): cvrnkat kameny (nehtem palce; u nás hra v kuličky); (3) (szBol): ťukat kuličkami proti sobě; (4) tr., i intr., i zvrat., lid. (Bol, Chil, Per, Ekv): tušit, mít tušení, vycítit, vytušit,mít předtuchu; př.: me tinca (tuším); ■ Var.: tinkar; (RAE, MS, AM, JD, LM). ● (5) tr. (szArg, Chil, Ekv, Per, Bol): cvrnknout do kuličky; ■ Var.: tingar; (6) (Bol): skákat, poskakovat; (7) (Arg): chůzí si odřít nohy nebo chodidla (zvíře nebo člověk); (8) ~se el coto (Arg): být spokojený, mít radost; ■ Var.: tingar; (MS). ● (9) me tinca a mí (que) (Arg, Chil): mám pocit, že; př.: „sé lo que estás pensando“, se aventuró Malú, „me tinca a mí que vas a ir y ojalá no me equivoque …“; (BDE). ● (10) tr. (← keč. t´inka, „dárek“) lid. (Bol, Ekv, Per, Bol, szArg): cvrnknout; ■ Var.: tingar; ● (11) intr. (Chil): udělat dobrý dojem; (12) intr. (Chil): mít chuť, mít náladu (na něco); (13) tr., lid. (zápBol): obdarovat, odměnit, revanšovat se za spolupráci nebo pomoc; (14) ~se el coto, lid. (szArg): být líný, nečinný, nedělat nic užitečného; (DA). t’inkar, tr. (1) (Bol): tušit, předvídat; ► bol. argot coba; (HB). tincazo, m. [Š: capirotazo] (1) (← keč. t´inka, „dárek“) lid. (szArg, Bol, Ekv, Per): cvrnknutí, odcvrnknutí, cvrnkání, př.: se espantó la mosca del flequillo con un capirotazo; ■ Syn.: tincanazo, tingada, tinguetazo, tinguete; (NET, RAE, AM, DA). ● (2) (sevArg, Ekv, Per): úder, praštění někoho do hlavy; (3) (Ekv): malé úsilí, trochu námahy; (4) (Per): telefonát; ■ Var.: tingazo; (MS, MM). ● (5) lid. (Bol): předtucha, tušení; ■ Syn.: tinca, corazonada; (LM). tincazoo, m. (1) (Chil): soutěž; ► k výhře hlavní ceny je třeba uhádnout deset čísel z patnácti; (DA). t’inkazo, m. (1) (Bol): předtucha, intuice; ► bol. argot coba; (HB). tinco, m. (1) (Arg): šmajdavý; ■ Var: tincudo (Catamarca, Tucumán); (JD,AM). tincola, f. (1) (Chil): červené víno s kolou; (DA). tincómetro, m., lid. (1) (Chil): předvídání, tušení, očekávání; (DA). tincu, m. (1) (← keč. tinku, „schůze“) (Bol): pradávný zvyk; ► pochází z míst severní oblasti okresu Potosí a jihu okresu Oruro; účastnící zastupují nějakou domorodou rodinu a mají na sobě nejlepší oblečení; skupiny se navzájem napadají pěstmi a celé akci přihlížejí starosta a autorita domorodé skupiny; (2) (Bol): folklórní tanec; ► pochází z míst severní oblasti okresu Potosí a jihu okresu Oruro; tanečníci mají typický úbor a napodobují souboj zvaný tincu; ■ Var.: tinku; (3) (Bol): hudební skladba; ► je rychlá a tančí se na ni tanec tincu; (LM). tincucho, -cha, m. (1) (szArg): s nohama do X; viz též: tincudo; (MS, DA). ● (2) (Arg): šmajdavý; (JD).

131

tincudo, -da, adj/subst. (← keč. tinku, „setkání; úprava, upravení“) (1) adj, i subst., hovor. (Chil) dobře vypadající, sexuálně atraktivní, přitažlivý, sexy; (RAE). ● (2) adj. (Arg): o zvířeti: šmajdavý; (MS). ● (3) (Mex), viz: tinco; (MM). ● (4) adj/subst. (szArg): s nohama do X; ■ Syn.: tincucho; (DA). tincunaco (tincunacu), m. (← keč. tinkunákuy, „setkat se“) (1) (szArg): obřad, který se slaví několik dnů před karnevalem; ► několik mužů a žen předstírá setkání a dohadování, poté následuje usmíření; ■ Syn.: topamiento; (2) (zápArg): náboženská slavnost, při které se setkávají dva průvody nesoucí vyobrazení Jezulátka a Svatého Mikuláše; ■ Syn.: topamiento; (DA). tincunacu, m. (← keč. tinkunákuy, „setkat se“) (1) (szArg): obřad; viz též: tincunaco; (2) (zápArg): slavnost; viz též: tincunaco; (DA). tincunacuspa, f., lid. (1) (stř, záap a jižBol): soužití na zkoušku před samotným sňatkem; ► mezi domorodým obyvatelstvem; (DA). tindío, m. (1) (Per): rybák obecný; ► vodní pták podobný rackovi; (RAE, DA, JD). ● (2) (Per): racek (Larus spp); (DA). tinecú, m. (1) (Pan), viz: pachaco; (DA). tinelo, m. (1) (Am): jídelna pro služebnictvo; (JD). tinenti, f. (1) (Arg): dětská hra podobná hře drápky; ► jeden kamínek se vyhodí do vzduchu a mezitím je třeba sesbírat zbylé čtyři kamínky ležící na zemi a chytit vyhozený kamínek; (DA). tineo, m. (1) (Chil): strom (Weinmannia trichosperma); kůra má léčivé účinky; ■ Syn.: tenío, palo santo; (2) (Chil): dřevo tohoto stromu; (RAE, DA). tíner, m. (← angl. thinner, „rozpouštědlo“) (1) (Mex, Hond, Kol, Per, Bol, Par, Arg, Urug), viz: thinner; (DA). tinga, f. (1) (Mex): povyk, křik, randál; nepořádek; (MM). ● (2) i pl. (Guat): otrava, obtíž; (JD, AM). ● (3) (Mex): masový (res) nebo drůbeží vývar s rajčetem, cibulí, uzenou chilli papričkou (chipotle) a kořením; (4) (Guat): hádka, diskuze; (DA). tingada, f. (1) (Ekv): rána, úder; viz též: tincazo; (DA). tinganés, x. (1) ind. jazyk; viz též: cholón; (XX) tingar, tr. (← keč. tincana, „cvrnknout“) (1) (Ekv), viz: tincar; (MS, AM). ● (2) (Am): cvrnknout koho; (3) (Am): cvrnkat kuličky; (JD, DA). tingas, viz: tinga; (AM). tingazo, (1) (Ekv): cvrnknutí; viz též: tincazo; (MS, AM). ● (2) (Ekv): malé úsilí, trochu námahy; (AM, JD). tingazú, m. (1) (jižBol, Arg): kukačka veverčí44 Picaya cayana; ► divoký pták dlouhý až 40 cm, peří skořicově zbarvené, v oblasti břicha šedý, ocas hnědý a černý; ■ Syn.: arditero, piscua, pixcoy; (DA). tinglado, (← fr.) m. (1) (Kub): mírně nakloněná plocha, kam odkapává sirup z cukrových plátů při výrobě cukru; (RAE). ● (2) (Arg): sklad zboží na železničních stanicích; (3) (Kub, Portor): šupinatý plaz Sphargis coriacea; (4) estar en el ~ (Mex): znát okolnosti, intriky nějaké záležitosti; (5) caerse el ~ (Mex): objevit lest, přijít na podvod, intriky; (MM). ● (6) (Dom, Chil): lešení, konstrukce pro stavební práce; (7) (Kub), viz: laúd; (8) (Dom): souhrn dat potřebných k sestavení právního případu; (9) (Pan): boxerský ring; (DA). tinglar, tr. (1) (Chil): pokládat prkna přes sebe (z části); ► jako střešní tašky; (AM). ● (2) (Chil): zakrýt; (JD). tinglera, f. (1) (Dom): konstrukce, kostra, rám střechy; ► zejména u továrny; (AM, MM). tingo, m. (← keč.) (1) (Ekv, szArg), viz: tingue, tincazo, tincar; (MS, AM, MM). ● (2) del ~ al tango (Hond, Portor), viz: del timbo al tambo; (DA). tingo-tingo, m. (1) (Pan), viz: pijuy; (DA). tingotazo, m. (1) (Per): cvrnknutí; (MS). tingote, m. (1) (Per): cvrnknutí; (MS). tingua, f. (1) ~ azul (střKol): slípka žlutonohá45 (Porphyrula martinica); ► pták dlouhý až 35 cm, hlavu, krk a břicho namodralé nebo fialové barvy, zelená křídla, červený zobák na špičce

44 45

kukačka veverčí: Biological library. [en línea] . slípka žlutonohá: Biological library. [en línea] .

132

zbarvený do žluta, žluté hubené nohy s velmi dlouhými prsty; ■ Syn.: gallareta azul, gallareta inglesa, gallina de agua, gallineta, gallipato; (DA). tingue, m. (1) (Arg, Chil, Ekv, Per), viz: tincazo, tingazo; (2) (Arg, Chil, Ekv, Per): kukla (čepice) ve tvaru kornoutu; ■ Var.: tingo; tinque; (MS, AM). tinguear, tr. (1) (Arg, Bol), viz: tincar; ■ Var: tinquear; (MS). tinguetazo, m. (1) (Ekv): rána, úder; viz též: tincazo; (DA). tinguete, x. (1) (Ekv): rána, úder; viz též: tincazo; (DA). tingüiliche, m. (1) (Mex): černý pták; ► škodí v rýžových polích; (MM). tinguiñazo, m. (1) (LaPla): kukla (čepice) ve tvaru kornoutu; ■ Var.: tinquinazo, tinquiñazo; (MS). ● (2) (LaPla): cvrnknutí; (JD). tinguís, m. (1) (Mex): pták Tringa minutilla; (2) (Mex): hubený člověk, hubeňour; ■ Var.: tingüis; (MM, JD). tinguro, m. (1) [Š: renacuajo] (Hond): pulec; (RAE). tiñí, m. (1) slang. (Kub): negr; (JD). tinieblo, m., lid. (1) (Kol): milenec; př.: como mi marido ya no me hacía caso, me conseguí un tinieblo; ► slang; (RF, DA). tinita; (1) zmrzlina v kelímku, viz: vasito; (EEA). tinka, f. (1) (← keč. tʼinka, „předtucha, tušení“) (Bol): předtucha, tušení; viz též: tinca; (2) (← aim. tʼinkha, „dárek, spropitné“) (Bol): dar, pozornost; viz též: tinca; (RR, DA). tinkar, intr. (← keč. tʼinka, „předtucha, tušení“) (1) (Bol): vycítit, tušit, mít dojem; viz též: tincar; (DA). tinkazo, m. (1) (Bol): předtucha, tušení; viz též: tinca; (DA). tinku, m. (1) (Bol): tanec; viz též: tincu; (DA). tinmarín, m. (1) al ~, adv. (Salv): namátkou, náhodně; (DA). tinner, viz: thiner; (BDE). Tino, m., lid. (1) hovor. tvar jmen Agustín (Kub, Bol), Constantino (Nik, Pan, Kub, Portor, Bol); (DA). tinoco, m. (1) (Pan): popelnice (na odpadky aj.); (AM, JD). tinoso, -sa, adj. (1) (Kol, Ven): šikovný, zručný; obratný; (AM). ● (2) (Am): trefný; (JD). ● (3) lid. (Dom): vychytralý, mazaný; viz též: tacañún; (DA). ● (4) (Ven, Ekv): člověk s dobrou muškou; (5) (Ekv): správný, přesný; (DA). tiñosa, f. (1) [Š: aura tiñosa] (Kub): kondor krocanovitý; Cathartes aura; ► denní dravec; př.: había que estar preparado al momento en que la tiñosa fuera a poner los huevos; (2) piedra (piedrecita) de la ~, viz: piedra; (RR). ● (3) (Kub): ryba Caranx lugubris; (4) viz: aura; zopilote; (MM). ● (5) (Kub): sup antilský, sup karibský; (6) problém, malér; fuška (těžká práce); (JD). tinque, m. (1) (Chil): cvrnknutí, ťuknutí; viz též: tingue; (MS, AM). ● (2) (Am): šibal, taškář, darebák, pěkný ptáček; (3) (Chil): pták karančo; (JD). tinquear, tr. (1) (Am): cvrnkat, ťukat; viz též: tinguear; tinca (Arg); (MS, AM, JD). tinquera, f. (1) (szArg): nejlepší kulička (při hře kuličky); (DA). tinquinazo, viz: tinguiñazo; (MS). tinquiñazo, viz: tinguiñazo; (MS). tinquirre, m. (1) (Kost): stará kudla, žabikuch; (JD). tinta, adj/subst. (1) ojo en ~, viz: ojo; (RR). ● (2) f. (Kol, Per): strom Anacardium officinalis; (3) (Salv): rostlina Jacobinia spicigera; ► používá se k barvení prádla; (MM). ● (4) (Kub): krém (na boty); (JD). ● (5) [Š: tienda] (Andy): bouda, krámek, obchod; ► vliv fonetiky jazyka kečua; (JG). ● (6) adj/subst. (Portor): černá silná káva; (DA). tintaya, f., venk. (1) (zápBol): malý buben vyrobený ze dřeva a kozí kůže; ► nosí se zavěšený na krku a hraje se na něj dvěmi paličkami; (DA). tinte, m. (1) darse ~ (Salv, Nik): přijít o dobrou pověst; (DA). tinteadero, m. (1) (Kol): kavárna, bar, kde se podává káva tinto; (DA). tintear, tr. (1) (Chil): nabarvit, natírat něco barvou; (DA). tinterillada, f. (1) (StřAm, Kol, Chil): žvást, pleticha, pletichaření, intrika; (RAE, DUB, AM, JD). ● (2) (Mex, Pan, Kol, Ekv, Per, Bol, Chil): nezákonnost, nelegálnost; ► především postup advokáta; ■ Syn.: tinterillaje; (DA). 133

tinterillar, intr. (1) (StřAm, Kol): pletichařit; (AM, JD). tinterillaje, Per, Bol. (1) (Per, Bol), viz: tinterillada; (DA). tinterillesco, -ca, (tinterillezco, -ca), adj. (1) (Per): týkající se postupu pokoutního advokáta (tinterillo); (DA). tinterillezco, -ca, adj. (1) (Per), viz: tinterirllesco; (DA). tinterillo, m/f. (1) lid., despekt. (StřAm, Arg, Kol, Chil, Ekv, Mex, Per, Urug, Ven): podvodný, pokoutní advokát, šejdíř; (RAE, AM, DA). ● (2) advokátek; (AM). ● (3) despekt. (Mex, Hond, Salv, Nik, Kost, Pan, Ekv, Kol), viz: abogacho; (DA). tintibajo, m. (1) (Pan, Kol), viz: machín machón; (DA). tintilla, f. (1) (Hond): keř; viz též: achiotillo; (DA). tintillo, m. (1) (Arg): červené víno; (MM). ● (2) (Portor), viz: maíz tostado; (DA). tintín (Tin-Tin), m. (1) (Ekv): duch; ► tvrdí se, že oplodňuje ženy, obzvláště pokud jsou vlasaté či s hustým ochlupením; př.: El Tin-Tin es un chiquito que tiene los pies pá'atrás, digamos algo así como un enano peludo y colorado con un sombrero así de grandote. Y aseguran que se mete en la cama de las muchachas y de las hembras que tienen su marido de viaje. Él, entonces, las preña sin que se den cuenta, y ese hijo cuando crece es un cuchucho <muy aficionado a> pa´las hembras como es el mismo padre. Y a veces también dizque que abusa de las mujeres cuando andan solas en el monte, especialmente de las cejonas y velludas, que son las que más le privan; (RR). ● (2) lid. (Per, Pan): mučenka Passiflora pinatistipula; (MM). Tin-Tin, m. (1) viz: tintín; (RR). tintinaco, m. (← tinaco) (1) (Pan): odpadkový koš; (DA). tintingó, m. (1) (Portor): povyk, skandál, pohoršení; (DA). tintirellada, f. (1) (Per), viz: leguleyada; (DA). tintitaco, m. (1) (Arg): stromovitý keř Prosopis adesmioides; (MM). tinto, m. (1) viz: apetecer un tinto; (HB). ● (2) (Kol) kaparovník (Capparis odoratissima); viz též: naranjillo; (3) (Kol): keř; viz též: hediondilla; (4) (Kol, Ven, Ekv): čistá černá káva, káva bez mléka; (5) (Hond): červená hlína; viz též: achiotillo; (DA). tinto, -ta, adj/subst. (1) m. (Ven): velmi silná (káva); (RAE). ● (2) m. [Š: café sin leche; café solo] (Ekv; Kol, Ven): černá káva; káva bez mléka; ► nemusí se jednat o překapávanou kávu; př.: no fumaba nunca y rara vez se sentaba en el bar a beber cerveza; le gustaba el pocillo de tinto y se deleitaba en él, lo tomaba con lentitud, saboreándolo con placer; ... si pide un tinto le darán un café negro: “¿le provoca un tinto?”; viz též: café tinto; (RR, BDE). ● (3) m. (Kol): druh rostlin; ► z jejich listů se získává neodstranitelná barva na papír a tkaniny; (4) lid. (Mex): strom Haematoxylum campechianum, Haematoxylum campechianum; viz též: Palo Brasil, Palo Campeche; ► jejich dřevo mělo významné průmyslové využití před objevením anilinu; (MM). ● (5) ~ en sangre y envuelto en esparadrapo (Kub): úplně nabeton (jistý); (6) café ~1 (Kub): silná káva; (JD). ● (7) adj. (Hond, Salv, Nik) černý; (8) café ~o2 (Pan, Dom, Ven, Ekv, Bol): černá káva; viz též: bellota; (DA). tintoco, m. [Š: vino tinto] (1) hovor. (Chil): červené víno; viz též: tintolio; (RAE). tintolio, m. [Š: vino tinto] (1) hovor., lid. (Chil): červené víno; ■ Syn.: tintoco; (RAE, DA). tintorear, tr. (1) hovor., venk. (Hond): obarvit látku; (RAE). tintorera, f. (1) (Portor): starý vyšisovaný kabát; (AM). ● (2) (Guat, Mex, Per): žraločí samice; (MM, JD). tintorero, m. (1) (Arg): zloděj; (JD). tinturar, tr. (1) (Kol, Ekv, Bol): obarvit něco; (DA). tinya, f. (← keč.) (1) (Per): hudební nástroj (druh bubínku); ► mezi indiány; vyrobený z kůže; (AM). tíñer, m. (← angl. thinner, „rozpouštědlo“) (1) (Ekv), viz: thinner; (DA). tiñosa, f., lid. (1) (Kub): nepříjemnost, otrava; problematická záležitost; (DA). tiñoso, -sa, adj/subst., despekt. (1) (Dom): lakomec, skrblík, skoupý; (DA). tio, m. (← keč. „písčina“) (1) (szArg, Bol): písečná plocha, písčitý terén; př.: tiopujio…fuente en el arenal; ■ Syn.: puquío (Per, Chil); (MM). tío, m. (1) ~ alejo (Bol): ubytovna, penzión; ► bol. argot coba; (HB). ● (2) venk., lid. (szArg, Bol): ďábel obývající doly podle lidových pověr; ■ Syn.: el tío de la mina, tío demonio; (3) lid. (Bol): božstvo chránící bohatství dolů; (4) (mi) ~ (Kub): důvěrné oslovení staršího člověka; (5) 134

(Nik, Chil): oslovení poručníka nebo vychovatele dítětem; (6) el ~ de la mina (Bol): ďábel; viz též: tío; (7) ~ demonio (Bol): ďábel; viz též: tío; (8) ~ conejo1, subst. (Guat, Nik, Kost, Pan): hrdina z tradičních pohádek; ► symbolizuje rozum a prozíravost; je schopen uniknout silnějším a větším postavám; (9) ~ conejo2 (Pan): šikovný, obratný a vynalézavý člověk; (DA). tío, tía, m/f. (1) (Arg): starý negr; ► oslovení určené starým černochům; (RAE, AM, JD). ● (2) m. (Bol): démon dolů; ► může se přestrojit za některá zvířata; velmi obávaný horníky; př.: acullicaban hasta la medianoche, de acuerdo con una antigua superstición de los mineros que en esa forma halagan al tío, el demonio familiar de las minas; (3) T~ Taitaco (Ekv): druh dětské hry; př.: habían jugado en las pampas, por las noches, la panda, el cuche, el Tío Taitaco; (RR). ● (4) el cuento del ~ (Arg, Chil, Par, Urug): podvod, podfuk; ► když se za určitý předmět zaplatí mnohonásobně více, než je jeho skutečná hodnota; (MM). ● (5) [Š: „strýc/teta“] (Bol: Yungas): zdvořilé oslovení dospělých dětmi nebo jinými dospělými; často se používá i jako zdvořilé osobní zájmeno místo oté (← usted), které nahrazuje tykání i vykání; př.: ¿tía ta bien nomah? („máte se dobře?; jste v pořádku, paní?“); ¿andi pue tía tá í? („kam jdete, paní?); ► dialekt afro-yungueño; (ABS). tiórica, f. (1) viz: teórica; (RR). tiosimi, m. (← keč.) (1) (Arg): úl lesních včel; (2) (Arg): lesní včela (Plabeia); (MS). tío-tío, m. (1) (Ekv): jistý pobřežní pták; př.: los mangles se inclinaron; un tío-tío pareció reír; (RR). tip, m., i pl. (← angl.) (1) dar un ~ (Kub): donášet; poskytnout důvěrnou informaci; ■ Syn.: dar el pitazo; (2) (US, Mex, sevHond, Salv, Nik, Kost, Pan, Kub, Ekv, Per, Chil, Arg): rada, doporučení, nápad, tip; (3) pl. (Portor, Ekv): melíry, barevné pramínky; (4) ~ top (Chil): řezačka na papír; (DA). tipa, f. (← keč.) (1) (již a výchBol, Par, Arg, Urug): jihoamerický strom (Tipuana tipu); ► vysoký až 40 m; se silným kmenem, širokou korunou, listy složenými z oválných hladkých listů, žlutými květy a černými semínky; vylučuje „dračí krev“ (přírodní pryskyřice); jeho nažloutlé polotvrdé dřevo se používá v truhlářství a nábytkářství; (2) (již a výchBol, Arg, Urug): dřevo tohoto stromu; (3) (szArg): koš bez víka vyrobený z tyček nebo proutí; (RAE, DA). ● (4) (Arg, Urug): taška, brašna, kabela; košík; viz též: chipa; (5) proutěný koš; ► používán domorodými prodavačkami k nošení zboží na hlavě; (6) cargar la ~ (Arg): ujmout se cizí záležitosti, aby se ten, kdo je za ni zodpovědný, mohl věnovat milostnému dobrodružství; (7) meter en ~ (Arg, Bol): strčit do basy, do kriminálu; (8) (Kol, Portor, Dom, Arg, Par, Urug): prohnaná, opovrženíhodná žena; ■ Var.: tipeja; (AM, MM). ● (9) (Arg, Bol, Per): strom Machaerium fertile (a jiné druhy); ► velmi vysoký; plody černé; (MM). ● (10) (Arg): basa, vězení; viz též: cana, jaula; (JD). ● (11) lid. (LaPla, Dom/US): holka, děvče, baba; př.: ¿qué tiene que ver esta tipa con la otra que se desnudó en tiempo record?; (12) (Chil): namyšlená, afektovaná žena; př.: es bonita, pero no cae bien, porque es una tipa: se cree la muerte; (BDE, SUS). tipacha, f. (1) (Guat): prcek, prďola, trpaslík, nízký člověk; př.: mi prima Rita es una tipacha; ► slang; (RF). ● (2) (Guat): dětská zábavná hra; ► cílem hry je voskovým vypouklým diskem trefit a otočit soupeřův disk; pokud hráč disk otočí, tak se stává vítězem a odnáší si otočený disk jako výhru; (DA). tipal, m. (1) (szArg): oblast posetá stromy tipas; (DA). tipache, adj/subst. (1) adj. (Guat): malý, nízké postavy; (RAE). ● (2) (Guat, Salv): hra; viz též: chapas; ► spočívá v házení voskovým kotoučem; ■ Syn.: cuepa (Kost); (AM, MM). tipacho, -cha, adj/subst., lid., přenes. (1) (Guat): skrček, prcek; viz též: figurita; (DA). tipacu, m. (1) (← keč. t´ipaku) lid. (Bol: alt/vall ), viz: tipanacu; (LM). tipanacu, m. (1) (← keč. t´ipanaku) (Bol: alt/vall): připnutí bankovky; ► tento zvyk se praktikuje při vstupu na oslavy, kdy lístky připevňují hosté pořadateli; (LM). tipar, tr. (1) (← keč. t´ipay) (Bol: alt/vall): připevnit bankovku; ► na klopu pořadateli oslavy; (2) lid. (Bol: Tj): uvázat, svázat; (LM). tipayá, m. (← guar.) (1) (Am): obydlí, ranč, statek; ► ve vyhlášce z roku 1547 se nařizuje Španělům v Paraguayi vyhnout se tipayaes, které patřily indiánům; pravděpodobne došlo chybě či záměně výrazů za tepuyá, teiyupá, tiyupá; (MM). tipazo, -za, adj/subst. (1) (Guat, Salv, Kol, Ekv, stř, již a zápBol, Par, Urug): dobrotivec, dobrosrdečný, laskavý; (2) (Guat, Ekv, Par): šikula, zručný, schopný; (DA). 135

tipeador, -ra, m/f. (1) (Hond, Nik, Ekv, Bol, Chil, Par, Urug): písař, písařka na stroji; (DA). tipear, tr/intr/zvrat. (1) tr/intr. (← angl. to type up) [Š: mecanografiar] (Am, US): psát na psacím stroji; ► zejména mezi zaměstnanci v kancelářích; př.: todavía no se han tipeado los exámenes finales; ■ Syn.: mecanografiar (Arg, Chil, Mex, Urug), digitar (Chil), capturar (Mex), dactilografiar (Urug); (MS, MM, BDE, EEA, DA). ● (2) tr. (← angl. tipo, „dobře oblečený“) (Salv): dobře obléct někoho; (3) tr/zvrat. (Salv): oblékat se dobře, mít vkus; (DA). tipeo, m., lid. (← angl.) (1) (Am): psaní na stroji, počítači; př.: el Magistrado Ponente la tiene lista, para el tipeo; (BDE, DA). tipería, f., (1) hovor., arch. (Salv, Hond): elegance v oblékání (v řeči mladých); (RAE). ● (2) (Chil): výstřednost, přemrštěnost; (JD). ● (3) (Hond): vysoký hezoun, fešák; (DA). tiperrita, f. (← angl. typewriter) (1) (Kub, Antil, Kol): zaměstnankyně v kanceláři; písařka na stroji; pracovnice u počítače, operátorka; (MS, MM). tipiaje, m. (1) (Hond): určení krevní skupiny; (DA). tipiar, tr. (← angl. to type) (1) (Hond): určit krevní skupinu; (DA). típica, f. (1) [Š: orquesta de tango] (Arg; Urug): orchestr; ► který hraje pouze tango; př.: no se hablaba mucho, oímos muy bien la típica, rebasada de fuelles y tocando con ganas; (RR). ● (2) (Ekv, Arg, Urug), viz: orquesta típica; (DA). típico, m. (1) (zápKol): typický pokrm v departamentu Antioquia; ► připravuje se z rýže, fazolí (fríjoles), smažených plátků banánu (tajadas de plátano), mletého masa, salámu, kukuřičné placky (arepa), smaženého vajíčka a avokáda (aguacate); (DA). típico, -ca, m. (1) (Pan): lidový a taneční hudební styl; ► hra na akordeón je doprovázena sólistou a salomadora; (DA). tipidor, m. (← keč. tipina, „otrhat listy kukuřičného klasu“) (1) (Ekv): nůž na kukuřičné klasy; (AM). ● (2) (Ekv), viz: tipina; (DA). tipidor, -ra, m/f. (1) (stř a jižBol): zloděj náušnic (aretes); (DA). t’ipidor, m. (1) (Bol): zloděj náušnic; ► bol. argot coba; (HB). tipificar, tr. (← angl. tipify) (1) (Am): být typickým příkladem, modelem čeho; (2) symbolizovat; (3) zosobnit, ztělesnit; (MM). tipil, m. (1) (Arg): koš, košík; ► upletený z rostliny Jarilla officinalis; (AM). tipilla, f. (1) (jižBol): dřevo; strom z čeledi bobovitých Pterogyne nitens; viz též: viraró; (DA). tipina, f. (1) (← keč. t´ipana, „spona, podprsenka“; tipina) lid. (Bol: Tj): pletací nástroj; ► slouží k pletení ponč; (2) lid. (Bol: alt/vall): odstraňovač kukuřičných zrn; ► stroj, je utvořen ze dřevěného kmene; (LM). ● (3) venk., lid. (Ekv, Per, Bol): zašpičatělé a ploché náčiní (většinou dřevěné); ► využívá se k odstranění listů kukuřičného klasu; viz též; tipidor; (DA). tipiquero, -ra, m/f., lid. (1) (Pan): zpěvák hudby típica; (2) despekt. (Pan): milovník, který rád tančí nebo poslouchá hudbu típica; (DA). tipiquil, m. (1) (Hond): velké množství; (RAE). tipir, tr., lid. (← keč. tʼipiy, „vytrhnout“) (1) (Bol): krást, okrást; viz též: ladronear; (2) (Bol): krást naušnice, servat oběti naušnice; (DA). t’ipir, tr. (1) (Bol): ukrást náušnice; ► bol. argot coba; (HB). tipiri, m/f., lid. (1) (← keč. t´ipiy, „vytrhnout“, aim. -iri, „věnující se“) (stř, záp a jižBol): žena odstraňující kukuřičná zrna; (LM, DA). tipishca, f. (1) (Per): říční laguna; ► vzniká při soutoku; jev, při kterém hlavní tok řeky blokuje naplaveninami tok vedlejší; (DA). tipiti, m. (1) (výchPer): nádoba, ve které se uchovává juka (yuca); ► k přípravě fermentovaného nápoje (masato); (DA). tipití, m. (1) (jižKol): druh cedníku z propletených palmových listů; ► slouží k cezení nastrouhané juky (yuca) a odstranění kyselé šťávy dužiny (yare); (DA). tiple, m. (1) (Portor): pětistrunná malá kytara; ► první a pátá struna jsou stejné; (AM). tiplear, intr. (1) (Kol): zahynout, zemřít, natáhnout bačkory; viz též: teclear; (AM). tiplido, m. (1) (Pan): ostrý pronikavý zvuk; (AM). tiplito, m. (1) (Portor): třístrunný hudební nástroj; (DA). tipo, -pa, m/f. (1) rico ~ (rica ~) (Arg): veselá a zábavná osoba; ► líbí se mu/jí vtipkovat, bezstarostně žít; př.: –Váyase, porque voy a tocar la campana. –No sea rico tipo. ¿Por qué va a tocar la campana?; (RR). ● (2) m. (Ekv): máta polej (Mentha pulegium); (RAE). ● (3) echar ~ 136

(Mex): naparovat se; (4) ~ fulastre, ~ de la calle (Kub): vandrák; (5) es un ~ fácil (Kub): ženské se na něj jen lepí; (JD). ● (6) lid. (Salv, Kost, Kol, Ekv, Bol, Chil, Par, Arg, Urug): víceméně, přibližně v danou hodinu; ► používá se po časovém údaji; (7) (Salv): slušně oblečený člověk; viz též: achivado; (8) el ~ de la película, subst. (zápBol): vedoucí, lídr, vůdce; ► na základě svých dovedností v různých funkcích a aktivitách; (DA). tipoi, m. (← guar.) (1) (výchBol): tunika; viz též: tipói; (DA). tipoí (tipoi, tipoy), m. (← guar.) (1) (Arg, Bol, LaPlat, Par, Per): dlouhá tunika indiánských žen; ► obyčejně lněná nebo bavlněná; má hranatý výstřih, velmi krátké rukávy; (RAE, MS, DA). tipói, m. (← guar.) (1) (Par, svArg): dlouhá tunika s hranatým výstřihem a s krátkými rukávy; ► převážně z lněná nebo bavlněná; ■ Var.: tipoi, tipoy; (2) (Par): halenka s kulatým výstřihem; ► má krajku na rukávech a výstřihu; je lněná nebo bavlněná; (DA). tiposo, -sa, adj/subst., lid. (1) (Kub): fešáčký; fešák, -šanda; (JD, Da). tipoy, m. (← guar.) (2) (výchBol, svArg): tunika; viz též: tipoí, tipói; (MM, DA). tiptiri, m. (1) (Bol), viz: lechucita de las vizcacheras; (DA). tipuco, -ca, adj. (1) (Salv): plné, přeplněné, narvané (místo, věc); (DA). tipujarse, zvrat. (1) (Hond, Salv), viz: atipujarse; (DA). tipujo, -ja, adj. (1) (Salv): plný, nasycený, najedený; (DA). tipunco, -ca, adj. (1) (Guat): zavalitý, tlustý; (DA). tipunte, adj. (1) (Salv): plný, nasycený; viz též: tibujo; (RAE, DA). tique, m. (← map. tuque) (1) (Chil): strom Aextoxicon punctatum; ► vysoký až 20 m; má tmavé listy, hladkou šedou kůru, oblé listy, bílé květy ve tvaru hvězdy a peckovitý plod podobný malé olivě; (2) (Arg): druh lamy; ■ Var: teque; trique; (RAE, MS). ● (3) (← angl. tick) (Chil): odškrtnutí; ► znak ve tvaru háčku, který se umísťuje vedle částky jako důkaz, že byla zkontrolována; (MS). ● (4) lid. (stř, záp a jižBol): vosí hnízdo; (5) (Portor): nervové tiky, které se projevují nadměrnou gestikulací a mimikou; (DA). tiquear, tr. (1) (← angl. tick) (StřAm, Portor, Chil): odškrtnout, zkontrolovat, označit háčkem; srovnat, porovnat; viz též: chequear; (2) (← angl. ticket) (Chil, Bol): označit jízdenku na tramvaj, vlak apod.; (RAE, MS, MM, DA). ● (3) (Kol): propíchnout; (JD). tiquet, m. (1) lístek, vstupenka; viz též: ticket; (EEA). tiquet, tíquet(e), m. (← angl. ticket) (1) (StřAm, Kol, Per, Portor): doklad, lístek; vstupenka; jízdenka; poukázka; (2) picar el ~ (Kost): zemřít; viz též: ticket; (RAE, MS, AM, MM). tiquete, m. (1) (← fr. étiquette) (StřAm, Kol, Kub, Mex, Pan): štítek, etiketa; viz též: ticket, tiquet(e); (MS, AM, MM). ● (2) (← angl. ticket) (StřAm, Kol, Ekv, výchBol): lístek, vstupenka, jízdenka; (DA). tíquete, m. (← angl. ticket) [Š: multa] (1) (US): pokuta, penále; př.: me pusieron un tíquete por haber dejado el carro mal parqueado; ► slang; (RF). ● (2) (Kub), viz: tíquet; (AM). tiquetera, f. (1) (Ekv): útržkový bloček, štos lístků nebo vstupenek (tiquetes); (DA). tiquetería, f. (1) (Kol): veškeré prodané nebo dostupné lístky, vstupenky; ► na akci, událost nebo službu; (DA). tiquetero, m. (1) (US): pokladna; (MS). tiquetero, -ra, m/f. (1) (Pan): prodejce lístků (tiquetes); (DA). tiquetista, m/f. (1) (Am): zaměstnanec, -nkyně u přepážky; (JD). tiqui, citosl. (1) (Chil): používá se k přivolání; (AM). tiqui, m. (1) (← keč. t´iki) lid. (Bol: alt/vall): granulovaná kukuřice; (LM). ● (2) ~-~1 (zápBol), viz: minero; (3) ~-taca, adv., lid. (Arg), tiqui taca; (4) ~ taca, adv., lid. (Par, Arg, Urug): hotově a okamžitě (platba); ■ Var.: tiqui-taca, tiquitaca; (5) ~-~2, subst. (Kub): naléhání, dotírání; (6) ~~3, subst. (Nik): pomlouvání, klep, drb; (DA). tiquí, m. (1) (Kost): nádoba z tykve na přenos vody; (RAE). tiquiar, tr. (1) (Arg: Santiago): vysmívat se komu, zesměšňovat někoho; (AM). tiquichuelas, (1) (Par): dětská hra; ► hraje se s pěti hliněnými nebo skleněnými kuličkami; popřípadě můžou být i z jiných tvrdých materiálů; viz též: payana, pasote; (MM). Tiquicia, f. (1) (StřAm): úsměvné pojmenování pro Kostariku; ► odvozeno od ticos; (AM). tiquil-tiquil, x. (1) (Per), viz: cidrón; (DA). tiquili, m. (← aim. tikilja, „podpěra, dřevěný klacek“) (1) (Bol: Yungas): hůl nebo klacek používaný na podpírání; ► dialekt afro-yungueño; (ABS). 137

tiquiminiqui¡!, citosl., lid. (1) (Bol): no nazdar!; ale kdepak!; to zrovna!; viz též: ¡miércole(s)!; (DA). tiquiminiqui, m., lid. (1) (Bol): posměch, podvod; (2) (Bol): blbost, pitomost, hloupost; (DA). tiquirines, m., pl. (1) (Salv): hlt, doušek, panák; (DA). tiquismo, m., hanl. (1) (StřAm, Mex): kostarický výraz; (AM, MM). tiquisque, m. (1) (Kost), viz: malanga; (MM). ● (2) (Kost): rostlina; viz též: mafafa; (DA). tiquitaca, adj/adv. (1) adv., lid. (Par, Arg): hotově; viz též: tiqui taca; (2) adj/adv. (Chil): ve výborném stavu; (3) al ~, adv., lid. (výchBol): přímo, rovnou (něco udělat); (DA). tiquitiqui, m. (1) (Am): ťukání na stroji; (2) šuškání, povídání; (3) cvrlikání; (4) se metió el ~ (Kub): strhl se kravál; (5) no quiero ~ ni mortificación (Kub): nechci slyšet žádné řeči; mít žádné problémy; (JD). ● (6) (Kub): polemika, výměna názorů, spor; (DA). tiquizque, m. (1) (Kost): rostlina z čeledi aronovité (lat. araceae); ► má velké srdčité listy; její oddenky jsou jedlé, jí se dušené; (RAE). tira, m/f. (1) ~ emplástica, f. [Š: esparadrapo] (Urug, zápBol, Arg): náplast; (RAE). ● (2) f. (Mex): jednotka civilní policie; př.: pude ordenar modificaciones: muros dobles, un pequeño sótano, lugares ocultos que resisten cateos de la tira y visitas de los ratones; ¿Y que Facundo es agente de policía? - ¿... si sabes que es de tira?; (3) [Š: policía de civil; detective] m/f., slang., argot (Kol, Urug, Arg; Chil, LaPla, Per, Bol,Mex, Guat): civilní policista, policajt; detektiv; fízl; viz též: buitre; př.: tuve la impresión de que se trataba de un tira, pero muy pronto me di cuenta que <de que> ya era conocido por los demás; ¿Y el placer de salir a la calle con ella prendida del brazo mientras los tiras lo relojean?; no le digas nada a ése; es un tira; los dos tiras estaban tomando algo en un bar mientras a veinte metros asaltaban a una señora; el tira estaba investigando sobre un homicidio; (4) asado de ~, viz: asado; (5) viz: tirar; (RR, AM, BDE, RF, HB). ● (6) f. (Per): skupina lidí, kteří pro zábavu škodí druhým ; (7) f., pl., despekt. (Chil): hadry; (8) ¡ ~ ! , citosl. (Arg, Portor): jako povel pro dobytek (k zahnání, k zastavení dobytka); (9) (Kol): pokřik k odehnání psů; (AM). ● (10) ~ cómica, i pl. (Am): kreslený příběh v novinách nebo časopisech; (MM). ● (11) estar a ~ y (más) jala (Ven): nemít co do huby, nemít co jíst; (12) a ~ y más ~ (Ekv): stěží, sotva; (JD). ● (13) f., argot [Š: policía] (Arg, Mex, Guat, Salv, Nik): policie; ► jedná se o policie obecně, policista je el tira; (RF). ● (14) ~ casco (Bol): falešný policista; (15) ~ de peso (Bol): policista vyšší hodnosti; (16) ~ firme (Bol): policista-expert; (17) ~ fulero (Bol): nezkušený policista; ► bol. argot coba; (HB). ● (18) slang caló, viz: cuico; př.: ¡aguas, ahí vienen los tiras!; ► mex. argot caliche; (DEUM). ● (19) ~-pari, adj. (Mex): milující oslavy; ► mex. argot caliche; (INFO). ● (20) m/f. (střKol, Bol, Ekv, Urug): fízl, příslušník tajné policie; (21) f. (Arg, Urug): televizní seriál; (5) (Chil): balení léků; ► pilulky jsou v něm jednotlivě hermeticky uzavřené; (22) ~ de asado (Par, Arg, Urug): porce masa určeného k opékání; viz tež: asado; (23) irse en la ~1, lid. (Kost): zemřít, natáhnout bačkory; viz též: entregar el equipo; (24) irse en la ~2 (Kost): zničit se, rozložit se (o něčem); (25) f., venk. (Ekv): opracovaný trám; (26) f., despekt. (Ekv): hromada lidí, houf; (27) ~ y afloje, subst. (Kol): snaha, námaha; ► k dosažení něčeho; (DA). tirabuzón, m. (1) (Bol): civilní policista; ► bol. argot coba; (HB). ● (2) vývrtka; viz též: descorchador; (EEA). tiracha, m/f. (1) (Salv): protiva, nesympatický člověk; (DA). tiracho, m. (1) (Per): šíp; ► v některých regionech; (AM). ● (2) lid. (jižBol): narážka; (DA). tiracocachos, m., lid. (1) (zápBol): prostředníček; (DA). tirada, f. (1) [Š: problema grande] (Kost): velký problém; př.: ve qué tirada –repitió– de esta no salgo caminando, yo lo sé; (RR). ● (2) (Portor, Pan): žert, šprým, napálení; (3) dar una ~1(Portor): doběhnout, napálit koho; (4) (Chil): v dostihovém závodě: rychlé, prudké zabrždění hned po startu; (AM). ● (5) (Am): dlouhý únavný hovor; (6) (Arg): narážka, náznak; (MM, DA). ● (7) de (o en) una ~, hovor. (Mex): najednou, bez přerušení; př.: hizo el recorrido de una tirada; (8) (Mex): cíl, předsevzetí, záměr; př.: latiradaes terminar el trabajo el año próximo; no sé cuál es su tirada pero ya me fastidió verlo todos los días aquí; (9) slang caló, (Mex): podvod; ► na základě fiktivního balíčku bankovek; ► mex. argot caliche; (DEUM). ● (10) dar una ~2 (Portor): provést něco nepříjemného, uličnického; (11) mal ~, adj/subst. (Chil): podrážděná, rozladěná žena; ► z důvodu sexuálního neuspokojení; (12) ~ de cuartos, subst., venk. (jižBol): soutěž při lidových slavnostech; ► spočívá v tom, že každý ze čtyř lidí uchopí jednu nohu ovce 138

nebo kozy a tahají tak dlouho, dokud zvíře nerozčtvrtí; (13) ~ de manga, lid. (Arg): prošení, žadonění; ► především o peníze; (14) ¡qué ~!, citosl., lid. (Kost, Pan): ach jo! uj! to snad ne!; (DA). tiradera, f. (1) (Kub): řemen (u vozu), (koňský) popruh; (2) (StřAm, Kub, Chil): pásek k uvázání kombiné a spodků; řemen; kšandy; šle; (3) lid. (Kol, Pan, Portor): žert, dělání legrace, legrace; (4) (Pan): zášť, nevraživost vůči někomu; př.: me tiene tiradera (má na mě svrchu); (AM, MM, JD, DA). ● (5) (Am): střílení; (JD). ● (6) (Kub): prak; (7) (Pan): hod, výstřel; opakovaný výstřel, odpálení; (8) (Ekv): úchytka, klika; (9) (Kub): opíjení (se); (DA). tiradero, m. (1) (Mex, Bol, Ekv): popelnice; (RAE). ● (2) pl. (Mex): skládka, smetiště; př.: en los cinco tiraderos … se descargan todos los días 500 toneladas de basura y desperdicios; (BDE, DA). ● (3) [Š: desorden] (Guat, Hond, Kol, Kub, Mex, Nik, Ven): nepořádek, zmatek; př.: no quiero que me vengas a hacer el tiradero de siempre en la cocina con tus experimentos culinarios; (RF). ● (4) lid. (Mex, Guat): neuspořádané, nedbalé místo; (DA). tiradito, m. (1) (Per): cebiche připravené s rybou nakrájenou na jemné plátky; (DA). tirado, -da, adj/subst. (1) adj., hovor. (Arg, Urug, Par): cítící se špatně duševně nebo fyzicky; (RAE, DA). ● (2) estoy ~ (Kub): jsem dutý (u zkoušky); (JD). ● (3) no estar o no andar tan ~ (a la calle), hovor. (Mex): nebýt v tak špatném stavu; nechodit špatně oblečený, nechodit jako trhan; př.: ese coche todavíano está tan tirado; gana poco, perono anda tan tirado a la calle; ► mex. argot caliche; (DEUM). ● (4) viz: mona, estar como una mona mal tirada; (5) adj/subst. (zápHond), viz: alindongado; (6) adj., lid. (Portor): špatně oblečený; (7) (Hond): zadržený, vězněný; (8) bien ~, lid. (Bol): to se dalo čekat; (9) ~ a la milonga, adj. (Salv): chudý; (10) ~ como el (un) perejil, adj/adv. (Arg): extrémně chudý; (11) ~ de las mechas, adj/adv., lid. (Chil, Urug): neúmyslně míněná poznámka; nevhodná, nemístná poznámka; (12) ~ de panza, adj. (Bol): zahálčivý, marný, nepotřebný (člověk); (DA). tirador,-ra, subst/adj. (1) m., venk. (Arg, Urug, Bol, Par): pásek typický pro gauče; ► z opracované kůže; je opatřený kapsami a zdobený sponou (rastra); upevňuje se jím chiripá; (2) m., pl. (Arg, Par, Urug, Bol): kšandy, šle; př.: el dueño del establecimiento lleva los dedos pulgares enganchados a los tiradores del pantalón …; (RAE, AM, MM, BDE). ● (3) m/f. (Mex, Nik): lovec, lovkyně; (MM). ● (4) m. (Am): pás s pistolemi; (5) (Am): šermíř; (6) adj/subst. (Chil, Bol): sukničkář, záletník; (JD). ● (7) m., lid. (Kub): muž, který často masturbuje; (8) (Hond): kohout útočící ostřím na protivníka (při kohoutích zápasech); (9) (Kub): člověk s tuhým kořínkem; ► pije alkohol, ale není to na něm znát; (10) adj. (Salv): podvodný, nepoctivý; (11) m/f. (Portor): malý prodejce drog; (12) ~ para abajo, adj/subst., lid. (Chil): nemající zájem o aktivitu; pasivní, otrávený člověk; (13) ~ para arriba, adj/subst., lid. (Chil): nadšenec; člověk, probouzející zájem o aktivitu; (DA). tiradores, m., pl. (1) [Š: tirantes (para sujetar los pantalones)] (Arg, Urug): šle; ■ Syn.: suspensores (Chil), tirantes (Mex, Ven); (EEA). tiraflechas, m. [Š: tirachinas] (1) (Kub): prak; ■ Syn.: tirapiedras (Kub, Dom); (RAE). tiraje, m. (1) (Arg, Chil, Mex, Nik, Kol, Bol, Urug): tah komína; (RAE, MM, DA). ● (2) (← fr. tirage) [Š: tirada] (Arg, Kol, Mex): náklad (u knihy), tiráž; př.: con un tiraje inicial de 2.000 ejemplares …; (MS, BDE). ● (3) přenes. (Chil): snaha; (4) ~ a (de) la chimenea (Chil): možnost povýšení; ► v důsledku toho, že jeden ze spolupracovníků odešel do důchodu; (DA). tiraleche, m. (← fr. tire-lait) [Š: sacaleches] (1) (Kol, Mex, Nik): odsávačka mateřského mléka; (RAE, MS). ● (2) (AM): gumový dudlík; (JD). ● (3) (Kol): zrádce, udavač, práskač; př.: primero éramos como cincuenta, pero han matado o han encarcelado a una cantidad y otros se han vuelto tiraleches; ► kol. argot parlache; viz též: fariseo; (M01). tiramentazón, f. (1) (Ven): střílení; (JD). tiranta, f. (1) (Kol): trám, lať střechy; (RAE). ● (2) i pl. (Kol, Mex): šle, kšandy; (AM. JD). tirante, m. (1) poner ~ [Š: guarecerse; poner tierra de por medio] (Kub): ukrýt se; schovat se před nebezpečím apod., zmizet; př.: partimos en dirección a un punto llamado Tranca, a poner tirante; (RR). ● (2) spíše pl. (Chil, Mex, Pan, Per): každá ze tří šňůrek, provázků u papírového draka; ► vytvářejí rovnováhu a určují náklon; viz též: gaceta del volantín; tiro; (3) rompérsele a uno el ~ (Kub): neuspět; nepovést se, nevyjít; (AM, MM). ● (4) (Bol): detektiv nebo policista; ► bol. argot coba; ■ Syn.: tira; (HB). ● (5) (Kub): podložka chránící prostěradlo před ušpiněním;

139

(6) (Hond): dětská hra; ► děti k sobě stojí zády, chytí se za paže a snaží se zvednout soupeře a položit ho na záda; (7) al ~, adv., lid. (Chil): teď hned, okamžitě; (DA). tirantear(se), tr/intr/zvrat. (1) tr. (Hond): vyztužit, podepřít; (DUB, RAE). ● (2) intr. (Chil, Guat): natáhnout, napnout; viz též: tilintar; (3) (Chil, Guat): přetahovat se s lanem (hra); (AM). ● (4) tr. (Hond, Nik): natáhnout, napnout provaz; (5) intr/zvrat., přenes. (Hond): udělat dusno, vyhrotit situaci; (DA). tirantes, m., pl. (1) šle; viz též: tiradores; (2) ramínka (dámského spodního prádla); viz též: breteles; (EEA). tirapalos, subst/adj., lid., málo užív. (1) (Per): policista, policajt; viz též: buitre; (DA). tirapiedras, adj/subst., lid. (1) (Dom): obyvatel provincie Azua; ■ Syn.: padrecasende; viz též: azuano; (DA). tirapiedras, subst/adj. (1)m. (Kub, Dom): prak; viz též: tiraflechas; (RAE). ● (2) m/f., lid. (Portor): student, študák; ► student přírodovědecké fakulty (Univerzity v Puerto Rico); viz též: comelibros; (3) subst/adj., přenes. (Ekv): politický kandidát urážející a napadající své rivaly; (DA). tirapo, m. (1) (Dom): pistolka (kračka); (AM). tirar(se), tr/intr/zvrat. (1) tr. (Chil, Kol, Kub, Dom): přepravovat, dopravovat, vézt, vozit, řídit; (2) (Kub, Ven, Hond, Nik, Pan, Portor, Bol): zavřít silou, prásknout něčím (zejména dveřmi); (3) (Kub, Ven): udělat na někoho narážku; (4) zvrat., hovor. (Kub): něco pít nebo jíst; (5) tirársele (alguien a otra persona), hovor. (Arg): vyslovit se, vyznat lásku, vyznat se (ze svých citů); př.: Benjamín se me tiró, pero a mí no me interesa; ► slang; (6) tira y encoge [Š: tira y afloja] (Kub): tahanice; (RAE). ● (7) [Š: hacer el amor; follar; tener relaciones sexuales] tr/intr/zvrat., vulg., lid. (Ekv, Guat, Hond, Chil, Kol, Kost, Par, Per, Portor, Salv, Š, Ven, Dom, Urug, Nik; Kub, Bol): vyspat se se ženou, milovat se, mít pohlavní styk, pletky, sex, souložit, šukat, píchat; př.: ¡antes que vire l’agua vos tiras conmigo so perra!;Antonio no es nada romántico; él lo único que quiere es tirar; ► slang (Guat, Hond, Par, Per) (8) tr. (Ekv; Per, Bol): vládnout (nožem apod.); př.: aquí toititos –esde <desde> que nacen– son mangleros; aprenden a tirar er <el> hacha dentro e <de> la barriga e <de> la mama <mamá>; viz též: tirar lampa, tirar pala; (9) tr. (Portor): říct, namítnout; př.: si molesto, me avisan, dice; el que molesta soy yo, le tira este servidor; (10) [Š: engañar; perjudicar] (Kost; Guat): uškodit; ošidit; oklamat; napálit; př.: un momento, doñita, no me esté tirando con sus mentiras; (11) ~ cierta cantidada [Š: apostarla por] (Chil): vsadit (jistou částku) na; uzavřít sázku; př.: tírale cinco lucas al ruano; (12) ~ el agua (~ chancla, ~se contra, ~ ojo, ~ la lente, ~se a un lance, viz: agua, chancla, contra, ojo, lente, lance); (13) ~ largo [Š: irse; huir lejos] (Per): odejít; utéct daleko; př.: –creo que el cholo ha tirado largo, o estará metido en alguna cueva, de donde sólo saldrá de noche; (14) a ~ de años [Š: con el paso de tiempo] (Guat): postupem času; př.: en las cárceles empezaba la agonía de los prisioneros, a quienes se mataba a tirar de años; (15) ~se1 [Š: robar] tr., zvrat., lid. (Per, Chil, Bol, Kost, Pan): mít dlouhé prsty, krást, okrást; ► především při obchodování nebo provádění transakcí; viz též: ladronear; př.: lo chapan al serrano Cava tirándose el examen de Química; (16) ~se2 [Š: matar] tr., zvrat., lid. (Guat; Mex, Salv, Nik, Dom): odrovnat,zabít (někoho); viz též: ultimar; př.: lo que yo digo es que si ya saben quiénes se tiraron al coronel, no vale la pena que estén esperando ...; (17) ~se3, lid.[Š: despachar; tragarse] (Kost, Ekv, Nik, Dom, zápBol): obsloužit se; dát si; spolknout; vypít; př.: vení y te tirás un trago y llorás, y gritás un poco; (18) ~selas de [Š: presumir de] (Kol; Kost, Urug, Arg): domýšlet se; mít (někoho) za; př.: no debimos hacer eso nos pueden coger por tirárnoslas de berracos y mañana con examen de química no he estudiado nada; (19) ~selo [Š: pasarlo] (Kost): prožít; projít (něčím); př.: se lo tira tuanis <estupendo> porque nunca tiene nada que hacer; (RR, JD, RF, DA). ● (20) zvrat. (Kub): věnovat nejvyšší úsilí, přehánět; (AM). ● (21) (Kub): dávat, prodávat; čepovat; vést; př.: la ventanas tiran al poniente; (22) (Mex): odstavit kojence; (23) (Mex, Per): vyhodit u zkoušky; (24) al ~ (Am): nazdařbůh, bez vybírání; (25) ~ la alpargata (Kub): zatřepat bačkorama, zemřít; (26) ~ una ayudita (Kub): píchnout, pomoct; (27) ~ azada (Kol): kopat; (28) lo ~an a la basura (Am): kašlou na něj; (29) ~ bola (Kub): dělat šuškandu; (30) ~ brazo (Kol): plavat; (31) ~ la cadena (Chil): skočit do hovoru; (32) ~ canoa (Kol): jet na kánoi; (33) ~ un carro (Ven): pumpnout o peníze; (34) ~ un corte a la derecha (Kub): otočit doprava; (35) ~ los dedos (Chil): mít nenechavé prsty, krást; (36) ~ (el) dinero al agua (Chil): vyhazovat peníze 140

oknem; (37) ~ un fajón (Kub): namlouvat si; (38) no le ha ~ado nunca un gollejo a un chino (Kub): je nevinný jak andílek; (39) ~ lente, slang. (Per): brejlit, vejrat; (40) ~ a lucas1(Mex): dělat si kašpara z koho; (41) ~ a macho (Kub): pokládat koho za pořádného chlapa; (42) ~ (a) majá (Kub): ulejvat, flákat se; (43) lo ~ró a mierda (Kub): posral to, zkazil to; (44) le ~raron a mierda (Kub): vysrali se na něj; (45) ~ a mondongo (Kub): nadělat z koho nudle, rozsekat koho do buřtů; (46) ~ra palante! (Kub): táhni!, jdi furt!; (47) ~ la parada (Ven): rozhodnout se; (48) ~ pata (Ekv): šlapat pěšky; (49) ~ la pestaña (Kub): zavřít oči, spát; (50) me ~ró una picada de mil pesos (Kub): vymáčkl ze mne 1000 pesos; (51) ~ a porquería (Kub): kopnout do zadnice; (52) ~ la pupila (Chil): valit oči; (53) ~ rayo (Kol): natrhnout koho; (54) ~ por tabla (Chil): pletichařit; (55) se quedó ~ando tablas (Am): sklaplo mu; (56) ~ la, una toalla (Kub): držet nad kým ruku; (57) ~ la toalla al escenario (Kub): dát ruce vzhůru; (58) a todo ~1 (Kol): nejvíce; (59) a todo ~2 (Kub): nanejvýše; (60) ~ para la tonga (Kub): dorazit, dodělat co; (61) me ~ró por la ventana (Kub): vynesl mě v zubech, nechal mě prasknout při zkoušce; (62) ~ más pinta que la viruela (Chil): naparovat se, nosit nos do výšky, foukat si; (63) zvrat. (Am): vysmát se; (64) zvrat. (Kub): vymáčknout, vyžvejknout se; (65) zvrat. (Kub): dát si pozor; př.: ¡ni te tires! (jen si dej pozor!); (66) me le ~ré arriba (Kub): skočil jsem po něm; (67) ~ un carril (Chil): vsadit všechno na jednu kartu; (68) ~ a falluto (Kub): tvářit se zkroušeně; (69) ~ del palo (Kub): vyskočit z postele; (70) ~ un pedo (Kub): uprdnout se; (71) ~ al plato (Am): vyřídit, odpravit koho; (72) ~ a podrir (Kub): jít chrnět, spát; (73) se ~ró para el solar (Kub): spustit bandurskou; (JD, DA). ● (74) (Chil): líbat se; ► slang; (75) tr. (Portor): prodávat drogy; př.: Violeta está tirando perico en la universidad; ► slang; (76) tirarse con / a alguien, tr/zvrat. (Kost, Arg, Kol): mít sexuální vztahy, spát s někým, souložit; př.: Antonio no es nada romántico; él lo único que quiere es tirar;hoy la veo a Elisa; te juro que esta tarde me la tiro; ► slang; (77) tirárselas, despekt. (Kost, Pan, Kol, Urug): chlubit se něčím, co nejsem, dělat se něčím; př.: Pepe se las tira de ser un buen amante; ► slang; (78) ~ la manga (Arg): žebrat; př.: che, a Pedro le ha ido muy mal; lo vi otro día tirando la manga delante de una iglesia; (79) ~ los perros / los galgos (a alguien) (Arg): dvořit se (někomu); př.: Pablo le anda tirando los perros a Lucía; ► slang; (RF). ● (80) ~ solitário, tr/zvrat. (Bol): samostatně a bez pomoci krást; (81) ~ un lance, tr/zvrat. (Bol): zažít sexuální dobrodružství; ► bol. argot coba; (82) ~ bola (Bol): vyhovět milostným požadavkům; (83) ~ pelota (Bol): vyhovět milostným požadavkům; (84) ~ cana (Bol): být zatčený; (85) ~ pele (Bol): nezdařit se; (86) ~ quina sena (Bol): mít štěstí; (87) ~ sospe (Bol): vzbudit podezření v domnělé oběti; ► bol. argot coba; (HB). ● (88) táhnout (nápis na dveřích); viz též: empujar, jalar; (EEA). ● (89) ~ a1, tr., hovor. (Mex): mít k něčemu sklony; př.: tira a músico; su hija va tirando cada vez más a soltera; (90) ~ a2, tr., hovor. (Mex): připomínat něco; být něčemu podobný; př.: los rasgos de su cara tiran a los de su padre; (91) ~le a (Mex): aspirovat na něco, usilovat o něco; př.: tirarle a jefe; ► mex. argot caliche; (DEUM). ● (92) ~ de Lucas2 (Mex): nevšímat si, nevěnovat pozornost; ► mex. argot caliche; (INFO). ● (93) tr/intr., i zvrat., lid. (Hond, Salv, Kub, Ekv, Bol): propadnout (u zkoušky); viz též: desaprobar; (94) tr/zvrat., lid. (Nik, Kost, Dom, Ekv, Bol): zhltnout; nacpat se; viz též: chupar(se); (95) tr/intr/zvrat., lid. (Bol): kritizovat, kárat; viz též: viborear; (96) tr/zvrat., lid. (Kol): zničit, pokazit něco; (97) (Kol): rozmazlit, špatně někoho vychovat; (98) tr., lid. (Bol): dát si drink, pít alkohol; (99) tr., lid. (sevKol): darovat něco; (100) (Chil): udělat něco na půl, snažit se něco udělat; (101) tr. (Chil): uskutečnit, provést; ► především loterii nebo jiné hazardní hry; (102) intr/zvrat., lid. (Chil): být fyzicky nebo duševně slabý; (103) intr., lid. (Chil): odsoudit, vynést rozsudek; (104) tr. (Hond): libit se něco, mít pro něco slabost; (105) intr/zvrat. (Hond): troufnout si stát se kandidátem; (106) tr., lid. (Portor): nechat někoho na určitém místě; (107) intr/zvrat., lid. (Portor): rozhodnout se jednat odhodlaně; (108) intr/zvrat. (Portor): pohupovat se (loď); (109) tira y jala1, subst. (Pan): nekonečná diskuse; (110) tira y jala2 (Pan): dohadování se, hádání se; ► k dosažení něčeho; (111) ¡tira y tápate!1, subst. (Portor), viz: tiritápate; (112) ¡tira y tápate!2, citosl., lid. (Portor): pozor! pozor!; ►upozornění, že se budou o někom říkat drby; (DA). abajo, adv. (1) tirar para ~1 (Chil): nechtít se podílet na určité aktivitě, dělat něco s nechutí; (2) tira para ~2, adj/subst., lid. (Chil): znechucený, otrávený; člověk projevující nezájem o aktivitu; (DA). 141

abandono, m. (1) tirar al ~1 (Kub): přestat docházet, přerušit nějakou aktivitu; (2) tirar al ~2 (Kub): přestat někomu pomáhat; (3) tirarse al~ (Kub): zanedbávat své povinnosti, práci nebo péči o sebe; ■ Syn.: tirarse a morir; (DA). agua, m., lid. (1) tirarse al ~ (Nik, Ven): uzavřít manželství; (DA). año, m., lid. (1) tirarse el ~ (Ekv, Kol, Bol, Urug): propadnout o rok (ve škole); (DA). arpa, m., lid. (1) tirar el ~ (Mex): vzdát něco; (DA). arriba, adv., lid. (1) hasta para tirar para ~1 (Guat, Hond, Salv, Nik, Kost, Urug): dostatečně, hojně; (2) para tirar para ~2 (Chil, Arg, Urug): dostatečně, hojně; (3) tira para~3 (Chil): nadšený, nadšenec; člověk probouzející zájem o aktivitu; (DA). arroz, m., lid. (1) tirar ~ (Per): ignorovat, nevšímat si někoho; (DA). bagazo, m. (1) tirar a ~ (Kub): nedávat pozor; (DA). baldeo, m., lid. (1) tirarse un ~ (Kub): koupat se, vykoupat se; (DA). barajas, f., pl. (1) tirar las ~s (Pan): věštit z karet; (DA). bomba, f. (1) tirar ~1 (Portor): dát, podávat míchanou drogu; (2) tirar ~2, lid. (Portor): nechat někoho na holičkách, nechat někoho zbytečně čekat; (3) tirar ~3, lid. (Portor): slíbit něco a nesplnit to; (4) tirar ~ de humo (Portor), viz: volverse humo; (DA). bombo, m., lid. (1) tirar al ~1 (Arg, Urug): selhat, neuspět; (2) tirar al ~2 (Arg, Urug): odradit, zbavit nadějí, sebrat někomu odvahu; ► především tím, že ho nepodporujeme; (DA). bronca, f., lid. (1) tirar la ~ (Arg, Urug): vynadat, nadávat; (DA). buena, adj., lid. (1) tirársela ~ (Kub): nosit kvalitní oblečení; (DA). caballería, f., lid. (1) tirar con toda la ~ (Pan): dvořit se někomu; (DA). cabeza, f. (1) tirar ~ (Per): nevrátit vypůjčenou věc; (DA). cable, m. (1) tirar un ~ (US, Kub): pomoct někomu; ■ Syn.: tirar un cabo; (DA). cabo, m. (1) tirar el cabo ~ (Kub, Dom): posyktnout pomoc; (2) tirar un ~, lid. (Kub), viz: tirar un cable; (DA). café, m., despekt. (1) tirárselas de ~ con leche (Pan, Kol, zápEkv): moc si o sobě myslet; (DA). calle, f., lid. (1) tirarse (por) la ~ de en medio (Hond, Nik, Kub): přestat se stydět, jednat bez ostychu; (DA). calzones, m., pl., lid. (1) tirar los ~s (Mex, Guat, Chil): naznačit, dát někomu najevo svůj zájem (žena); (DA). caña, f. (1) tirar ~ (Per): řídit vozidlo; ► většinou zdatně; (DA). cana, f. (1) tirar ~ (zápBol): zavřít do vězení, uvěznit; (DA). candela, f., venk. (1) tirar ~ (Hond): chodit rovně; (DA). candelada, f. (1) tirarse a la ~ (Pan): vydávat se v nebezpečí, riskovat; (DA). cañona, f., lid. (1) tirar ~1 (Portor): přepadnout, okrást za účelem získání drogy; (2) tirar ~2 (Portor): nedodržet, nedostát svým závazkům; (DA). cantada, f. (1) tirar la ~ (Hond, Salv): předem oznámit, předeslat; (DA). canto, m. (1) tirarle el ~ (Nik): získat si něčí lásku; (DA). caracoles, m., pl. (1) tirarlos ~s (Guat, Portor): věštit budoucnost na základě pozice dopadu šnečích ulit; (DA). carilla, f., lid. (1) tirar ~ (Mex): posmívat se někomu; (DA). carro, m. (1) tirar un ~ (Ven): žádat o půjčku; (DA). cartas, f., pl., lid. (1) tirar ~s (Mex, Kub, Ekv, Per, Bol, Chil, Urug): věštit budoucnost z karet; (DA). cinquito, m. (1) tirar un ~ (Pan): prát se, bít se; (DA). cintura, f., lid. (1) tirar ~1 (Per): tancovat; (2) tirar ~2, přenes. (Per): vyhýbat se problémům nebo odpovědnosti; (DA). coba, f., lid. (1) tirarse una ~ (Kub): obléknout se; (DA). cobija, f., lid. (1) tirar de la ~ (Hond, Nik): vystrašit, vyděsit někoho; (DA). cocacho, m., lid. (1) tira ~, subst. (zápBol): prostředníček; (DA). cola, f., lid. (1) tirar para la ~1 (Chil): zaleknout se, odmítnout něco udělat; (2) tirar para la ~2 (Chil): zamítnout a odložit něco, odmítnout někoho; (DA). contra, subst., předl. (1) tirar ~ (Per): chodit za školu; (DA). corriente, adj/subst. (1) tirar ~ (Hond, Salv): flirtovat s někým, nadbíhat někomu; (DA). costal, m. (1) tirar como ~ de guano, venk. (Hond): týrat někoho, špatně se o něco starat; (DA). 142

cuadras, f., pl. (1) tirar ~s (Per): vzdát se; (DA). cuento, m., lid. (1) tirar el ~ (Hond, Salv, Nik): dvořit se, získat si něčí lásku; (DA). cuerpo, m., lid. (1) tirarse al ~ (Portor): udělat si něčím radost; (DA). dedo, m., lid. (1) tirar ~1 (Per): udat, obvinit někoho; (2) tirar~2 (Per): stopovat; (DA). desgüello, m., lid. (1) tirarse al ~ (Portor): pustit se do předem prohraného boje; (DA). desperdicio, m., lid. (1) tirarse al ~ (Portor): prostituovat se, vykonávat prostituci; (DA). desvío, m. (1) tirar al ~ (Pan): opustit něco nebo někoho; (DA). directo, m. (1) tirarse un ~ al hígado (Dom): dát si panáka; (DA). dulce, m., lid. (1) tirarse al ~ (Chil): začít podnikat, dát se do něčeho riskantního; (DA). esponja, f., lid. (1) tirar la ~1 (Per, Chil, Arg, Urug): upustit, ustoupit od něčeho, vzdát se; (2) tirar la ~2 (Chil, Arg, Urug): odstoupit, vzdát se při sportovním turnaji; (DA). estricote, m. (1) tirarse al ~ (Ven): přestat o sebe pečovat, dát se na špatný životní styl; (DA). fajón, m. (1) tirar un ~ (Kub): svést, svádět; (DA). fiesta, f. (1) tirarse la ~ (Kol): pokazit v důsledku svého chování; (DA). fuerte, adj., lid. (1) tirar ~ (Portor): dát nečekané a překvapivé odpovědi; (DA). gancho, m. (1) tirar ~ (Pan): snažit se někoho přesvědčit; (DA). gatazo, m., lid. (1) tirar su ~ (Per): zapůsobit, působit rádoby přepychově; (DA). guagua, f., lid. (1) tirarse con el ~ andando (Kub): říct něco nevhodného; (DA). guantes, m., pl., lid. (1) tirar los ~s (Portor): vzdát se; (DA). chancleta, f., lid. (1) tirar la ~1 (Arg, Urug): upustit od tradičního chování (žena); (2) tirar la ~2 (Arg, Urug): stát se najednou liberálnějším; (DA). chanta, f., lid. (1) tirarse a ~ (Arg): nesplnit, zanedbat své povinnosti; (DA). chaqueta, f., lid. (1) tirar de la ~ (Portor): vynadat, pokárat, zbavit podřízeného jeho oprávnění; (DA). charco, m. (1) tirarse al ~ (Pan): vydávat se v nebezpečí, riskovat; (DA). charral, m., lid. (1) tirarse al ~ (Hond): stát se prostitutkou; (DA). chícharo, m. (1) no tirar un ~ (Kub): moc nepracovat, být líný na práci, zahálet; (DA). chinitas, f., pl. (1) tirar ~s (Guat, Hond, Nik, Kost): pomlouvat někoho; (DA). chirola, f., lid. (1) tirar la ~ (Chil): žádat o peníze; (DA). chirolazo, m., lid. (1) tirar el ~ (Chil): naznačit, napovědět; (DA). choque, m., lid. (1) tirar al ~ (Chil): vyvolat hádku nebo rvačku; (DA). chuña, f. (1) tirar a la ~ (Chil): vyhodit a urychleně chytit; (2) para tirar a la ~, adv., lid. (Chil): hodně, nadměrně; (DA). jato, m., lid. (1) tirar ~ (Per): spát; (DA). lampa, f., venk. (1) tirar ~ (Per): obdělávat půdu pomocí lampa; (DA). lámpara, f., lid. (1) tirar ~ (zápEkv): být domýšlivý, chlubit se; (DA). lance, m. (1) tirarse un ~1, lid. (Bol, Chil, Arg, Urug): pokusit se o něco, i když vidiny úspěchu jsou nejisté; (2) tirarse un ~2 (Hond, Bol, Chil, Urug): snažit se získat něčí lásku; (DA). lata, f., lid. (1) tirar ~ (Per): chodit, ujít určitou vzdálenost; (DA). lenteja, f., lid. (1) tirar ~ (Per): pozorovat, sledovat; (DA). lentes, m., pl. (1) tirarle los ~s (Salv): zamilovat se do někoho; (DA). león, m. (1) tirar de a ~ (Mex): ignorovat, nevšímat si někoho; (DA). línea, f. (1) tirar ~1, lid. (Mex, Hond, Salv, Urug): přesvědčit, přemlouvat někoho; ► aby se zachoval tak, jak mu druhý říká; (2) tirar ~2 (Pan, Chil): myslet, přemýšlet, analyzovat; (DA). lírica, f. (1) tirar ~ (Pan): přesvědčovat, přemlouvat někoho; (DA). loco, -ca, adj/subst., lid. (1) tirar de a ~ (Mex): nevšímat si někoho; ■ Syn.: tirar de a lurias; (DA). lucas, f. (1) tirar de a ~ (Mex): ignorovat, nevšímat si někoho; (DA). luqueada, f., lid. (1) tirar una ~ (Per): zběžně se podívat, přelétnout něco; (DA). lurias, f. (1) tirar de a ~ (Mex), viz: tirar de a loca; (DA). maceta, f. (1) tirar ~1 (Hond): prát se, bojovat s někým; (2) tirar ~2 (Hond): kritizovat někoho; (DA). maicillo, m., lid. (1) tirar ~ (Hond): podplatit, uplatit někoho, rozdělit prebendy; ► aby člověk docílil toho, co chce; (DA). maicitos, m., pl., lid. (1) tirar ~s (szArg): získat si někoho nebo něčí lásku pomocí lichotek; (DA). 143

mampuesta, m/f. (1) tirar noc ~ (Guat): naznačit; (DA). manga, f., lid. (1) tirar la ~ (Chil, Par, Arg, Urug): půjčit si něco; ► především peníze; (DA). manchancha, f. (1) tirar a la ~ (Arg): mrhat, plýtvat (především penězi); (DA). mano, f. (1) tirar la ~ (Pan): boxovat; (DA). manteca, f., lid. (1) tirar ~ al techo1 (Arg, Urug): rozhazovat, mrhat; ► převážně ve smyslu chlubit se něčím; (2) tirar ~ al techo2 (Urug): příliš oslavovat; ► převážně to, co zatím není jisté; (DA). mantel, m., lid. (1) tirar el ~ (Chil): utnout schůzi nebo záležitost; (DA). marchanta, f., lid. (1) tirarse a la ~ (Arg, Urug): přestat o sebe pečovat, zahálet; (DA). mechas, f., pl., lid. (1) tirarse de las ~s (Nik, Pan, Ekv, Bol, Chil, Urug): hádat se, prát se; (DA). mondongo, m., lid. (1) tirar a ~ (Kub): pohrdat, opovrhovat, nevážit si někoho; (DA). montonera, f., lid. (1) tirar a la ~ (Kol): rozdat, rozdělit něco; ► především pak podobné věci, jako například bonbóny; vyhazují se do vzduchu tak, aby je ostatní mohli chytit; (DA). moras, f., pl., lid. (1) tirar para las ~s (Chil): upustit od něčeho, vzdát se; ► z důvodu strachu, únavy nebo nudy; ■ Syn.: tirar el poto para las moras; (DA). morir, intr. (1) tirarse a ~ (Kub), viz: tirarse al abandono; (DA). muerto, adj/subst. (1) tirarse a ~1, lid. (Arg, Urug): přestat o sebe pečovat, zahálet; (2) tirarse a ~2 (Dom): simulovat, předstírat fyzickou indispozici; ► vyhnout se tak práci; (DA). números, m., pl. (1) tirar ~s (Pan, Ekv, Urug): kalkulovat, vypočítat; ► týká se především peněz; (DA). ojo, m. (1) tirarle el ~ (Salv, Kub): přát si, snažit se o něco; (2) tirarle ~, lid. (Kost): pozorovat, špehovat; (DA). once, m. (1) tirarse el ~ (Salv): prohrát, selhat v něčem; (DA). onda(s), f., i pl. (1) tirar mala(s) ~(s) (Urug, Par, Arg): působit negativně, zkazit někomu náladu; (2) tirar buena(s) ~(s) (Par, Urug, Arg): zlepšit někomu náladu; (3) tirar la ~, lid. (Mex): naznačit, dát někomu najevo svůj zájem; viz též: tirar onda; (4) tirar ~, lid. (Par, Arg, Urug), viz: tirar la onda; (DA). paja, f. (1) tirar ~1, lid. (Hond): získat si něčí lásku; (2) tirar ~2 (Hond): lhát někomu; (DA). pala, f. (1) tirar ~ (Per): pracovat s lopatou; (DA). pálidas, adj/subst. (1) tirar ~ (Urg, Arg): podat špatnou zprávu; (DA). palos, m., pl., lid. (1) tirar ~s (Chil): naznačit; (DA). pana, f. (1) tirar ~ (Per): být domýšlivý, vychloubat se; (DA). panza, f., lid. (1) tirarse de ~ (Hond, Nik): udělat něco bez velkého rozmýšlení; (DA). parada, f. (1) tirar la ~ (Ven): riskantně se rozhodnout; (2) tirarse una ~, lid. (Kol): prokázat laskavost; (DA). paso, m., lid. (1) tirar ~ (Pan, Kol): svižně tančit; (DA). pata, f., lid. (1) tirar ~ (Per): chodit, kráčet; (DA). patas, f., pl., lid. (1) ¡que lo tiró de las ~!, citosl. (Arg, Urug): to snad ne!; ► vyjadřuje hněv, zklamání, rozladění; (DA). pedo, m., lid., vulg. (1) tirarse un ~ más alto que el culo (Kub, Par): tvářit se, předstírat; (DA). pele, x., lid. (1) tirar ~ (Bol): neuspět, selhat, obdržet neuspokojivý výsledek; (DA). pelo, m., lid., vulg. (1) tirar más de un ~ de crica (Portor): mít něco velkou moc nebo vliv; (DA). pelota, f., lid. (1) tirar ~1 (Kost, Bol): koketovat, flirtovat; (2) tirar ~2 (stř, záp a jižBol): vážit si někoho nebo něčeho; (3) tirar la ~ (Ekv, Per, Chil, Par, Urug): vyhnout se odpovědnosti tím, že ji hodíme na někoho jiného; (DA). pera, f., lid. (1) tirarse la ~ (sevChil): být zahálčivý, líný; (DA). perdidas, f., pl. (1) tirar ~s (Pan): prozvonit; (DA). percha, f. (1) tirarse la ~ (Portor): strojit se, okázale se oblékat; (2) tirar ~, lid. (Kol): slušet, být hezky oblečený a upravený; (DA). perro(s), m., i pl. (1) tirar los ~s, lid. (Mex, Guat, Pan, Ekv): dvořit se někomu; (1) tirar ~ muerto (Per): zpronevěřit, okrást; (DA). pestaña, f., lid. (1) tirar ~ (Per): spát; (DA). pestañazo, m. (1) tirar un ~ (Pan, Kub): krátce snít; (DA). petate, m. (1) tirar al ~ (Hond, Nik): propásnout příležitost; (DA). piedras, f., pl. (1) tirar ~s (Kub): hádat, předvídat; (DA). 144

pichana, f., lid. (1) tirar ~ (Per): zamést; (DA). pileta, f., lid. (1) tirarse a la ~ (Arg, Urug): riskovat, dát v sázku; (DA). pinta, f. (1) tirar ~1, lid. (Kol, Per, Chil): slušet, být hezky oblečený a upravený; (2) tirar ~2 (Hond): chlubit se, vychloubat se před někým; (DA). piquete, m. (1) tirar ~ (Hond): chlubit se, vychloubat se; ► především oblečením; (DA). plancha, f. (1) tirarse en ~1 (Kub): podřídit se, podrobit se někomu; (2) tirarse en ~2 (Kub): kategoricky odmítnout; (3) tirar (una) ~ (Mex): nechat někoho zbytečně čekat; (DA). plato, m. (1) tirarse al ~ (Guat): zvítězit, porazit; (DA). pluma, f. (1) tirar ~ (Per): kalkulovat, vypočítat; ► týká se především peněz; (DA). poto, m., lid. (1) tirar el ~ para las moras (Chil), viz: tirar para las moras; (DA). prosa, f. (1) tirar ~ (Ekv, Chil): být nadřazený, povýšený; (DA). puerta, f., lid. (1) tirar la ~ por la ventana (Dom, Portor, Kol, Urug): vyhazovat peníze oknem; (DA). punta, f., lid. (1) tirar una ~ (Arg): poskytnout pomoc; ► především poskytnutí informací; (DA). pupila, f. (1) tirar ~ (Hond): dívat se na někoho nebo na něco, dohlédnout, střežit; (DA). rayo, m. (1) tirar con el ~ (Kub), viz: echar con el rayo; (2) tirarle ~, lid. (Kol): jednat s někým neuctivě, bez respektu; (DA). risa, f., lid. (1) tirarse de ~ (Mex): potrhat se smíchy; (DA). ritmo, m. (1) tirar ~ (Per): tancovat; (DA). roche, m. (1) tirar ~ (Per): pohrdat, nevážit si; viz též: arrochar; (DA). rol, m., lid. (1) tirar el ~ (Mex): procházet se, projít se; (DA). salve, m. (1) tirar un ~ (Kub): někomu finančně pomoct; (DA). samuel, m. (1) tirarse un ~ (Kost), viz: samuelear; (DA). suelo, m., lid. (1) tirarse al ~ (Chil): podceňovat se; (2) tirarse en el ~ (Kub): nespolupracovat; (DA). taba, f., lid. (1) tirar ~ (Per): chodit, kráčet; (2) tirar la ~ (szArg): lhát; (DA). tela, f., lid. (1) tirarse la ~ (Dom, Portor): obléct se elegantně; (DA). tenis, m. (1) tirarse con todo y ~ (Nik, Portor): nedomýšlet následky; (DA). toalla, f. (1) tirar la ~1, lid. (Kub, Portor): přimluvit se za někoho, krýt ho; (2) tirar la ~2 (Pan): pomoct někomu; (DA). tusa, f. (1) tirarse la propia ~ (Ven): vášnivě se líbat; (DA). tute, m., lid. (1) tirarse el ~ (Arg, Urug): pokusit se o něco, i když vidiny úspěchu jsou nejisté; (DA). vaca, f. (1) tirarse la ~ (Dom): přestat chodit do školy; (DA). vaina, f. (1) tirársela de gran ~ (Pan): považovat se za nejdůležitějšího, jedinečného; (DA). venado, m. (1) tirar un ~ (Kub): vyměšovat se; viz též: cantar; (DA). verbo, m. (1) tirar el ~ (Hond): lichotit někomu a získat si tím lásku; (DA). vicio, m. (1) tirar ~ (Kol): užívat drogy; (DA). tirársele (a alguien), zvrat. (1) (Arg): vyznat se (ze svých citů); př.: Benjamín se me tiró, pero a mí no me interesa; ► slang; (RF). tirasaco, adj/subst., lid. (1) (Bol): lichotící, lichotivý; (DA). tirata, f. (1) (Kol): napálení, podvod, klam; viz též: tirada; (AM). tiratira, f. (1) (Kol): karamelový bonbón, karamela; (2) (Kol): krční šlacha u hovězího dobytka; (3) něco těžce rozkousatelného; (AM). tirazón, m/f. (1) viz: borlote; (2) (Mex): únik vody; ► mex. argot caliche; (DBM). ● (3) (Hond): intenzivní střelba; (DA). tire, m., lid. (1) vulg. (Per): soulož; viz též: chingadera; (2) (Dom): elegance, vkus; (DA). tiribitín, m. (1) con tin de ~ (Portor): výborně, skvěle; (AM). tiricia, f. (1) (Salv): lenost; (2) [Š: mal humor] (Salv, Hond, Nik): rozmrzelost; (RAE, DA). ● (3) (Mex): smutek, zármutek způsobený nemocí; (AHM). ● (4) lid. (Guat, jižBol): stesk; ► převážně po domově, po milovaném člověku; (5) (Hond, Salv): fyzická slabost, lenost; (6) (Pan): sen, který se opakuje; (DA). tiriciado, -da, adj., lid., venk. (1) (Ekv): mající žloutenku; (2) (Ekv): vyhublý, vychrtlý; (DA). 145

tiriciento, -ta, adj. (1) (Salv, Nik, výchHond): nevrlý, rozmrzelý; (2) (Salv): líný; (RAE). ● (3) venk., despekt. (Ekv): mající žloutenku; (DA). tiricioso, -sa, adj. (1) (Salv): rozmrzelý, nevrlý, nevlídný; (DA). tirifilo, -la, subst., i adj. (1) švihák; viz též: cajetiya; (XX). ● (2) (Per): velmi štíhlý, hubený; (DA). tirigüibe, m. (← antil.) (1) (Portor): palmové květy; (DA). tirigüillo, m. (1) (Dom): koště; ► z palmy; (AM). ● (2) (Dom): větev palmy po opadání plodů; (DA). tirigüillo, -lla, adj/subst. (1) (Dum): velmi štíhlý, hubený člověk; (DA). tirijala, m. (← tira + jala) (1) (Portor): karamelový bonbón, karamela; (AM, MM). ● (2) (Dom): vyjednávání; (3) lid. (Portor): zmatek, nejistota, pochyby; (DA). tirilla, f. (1) (Chil): otrhané oblečení, hadry; (RAE). tirillento, -ta, adj/subst., lid., despekt. (1) (Chil): otrhaný, odrbaný, rozedraný, v hadrech, otrhanec; (AM, DA). tirillero, -ra, adj/subst., lid. (1) m/f. (záp): člověk popíjející nekvalitní alkohol; (2) (zápBol): příznačné pro člověka popíjejícího nekvalitní alkohol; (DA). tirillo, m. (1) (← keč. t´iri, „jizva“) lid. (stř, záp a jižBol): nekvalitní alkohol; ► běžně je z cukrové třtiny; ■ Syn.: wislulu; (LM, DA). tirillo, -lla, m. (1) (← keč. t´iri, „jizva“) lid. (Bol: alt/vall): opilec, ochlasta; ■ Syn.: artillero,-a; (LM). t’irillo, m. (1) (Bol): panák ředěného alkoholu; ► bol. argot coba; (HB). tirimacos, m., pl. (1) (Kub): krámy, harampádí; (JD). tiriquito, m. (1) (Dom): mrazení, zimnice, chvění; (DA). tirironte, m. (1) (Portor): výraz používaný v ukolébavkách; (AM). tirirú, m., lid. (← guar. „nádoba na moč“) (1) (výchBol): hrnec, nočník; ► z dýně nebo mate; (AM, DA). tirisuya, f. (1) (Per), viz: chirisuya; (AM). ● (2) (Per): píšťala, šalmaj; (JD). tiritadera, f., lid. (1) (Kol): zimnice; (DA). tiritápate, m. (1) (Portor): dětská hra; ■ Var.: ¡tira y tápate!; (DA). tiritar, intr. (1) ~ la barbilla nebo ~ la pera (Chil): dostat strach; (2) ~ la mano (Chil): být nerozhodný; nevědět, co dělat v trapné situaci; (DA). tiritirí, m. (1) (Bol): lidový tanec; ► má pomalý rytmus; kývá se při něm hlavnou; (AM). tirititito, m. (1) (Mex): šance dát gól při fotbale; (DA). tirito, m. (1) echar su ~ (echar ~s) (Ven): dělat občasnou nebo náhodnou práci; př.: usted es un sacerdote arrancado que viene a echar su tirito a la aventura del oro; (RR). ● (2) (Kub): fešanda, štramanda; (JD). tiritón, m., lid. (1) siete ~nes nebo tres ~nes, subst. (Chil): nekvalitní víno; (DA). tirlanga, f. (1) (Mex: Zacatecas): cár, cancour; viz též: carlanga; (AM). tiro, m. (1) venk. (Hond): skluz, rovná cesta vytvořená na svahu; ► tahají se po ní kmeny, aby mohly být následně převezeny nákladními auty; (2) al ~1, adv., lid. [Š: ahora mismo] (Mex, Guat, Hond, Salv, Nik, Pan, Kub, Ekv, Bol, Chil, Arg, Urug, Kol, Per): okamžitě, hned, v tu ránu; př.: … después se les olvida, - se les olvida al tiro; quiero terminar esta carta al tiro porque es urgente; ► slang; viz též: ahoritita; (RAE, DA, AM, BDE, RF). ● (3) barajar el ~, hovor. (Salv, Ven): odmítnout zasáhnout do situace nebo vyjádřit názor; (4) al ~2 (Salv, Guat, Mex): najednou, naráz; (5) del ~1, hovor. [Š: en consequencia] (Kub, Ven, Pan): v souladu s čím, podle čeho, tím pádem; (6) del ~2 [Š: casi] (Ven): téměř, skoro; (7) embarajar el ~, hovor. (Kub): tajit skutečné úmysly; (8) ser de todo ~1 (Salv): přizpůsobit se jakékoliv situaci; (9) ser un ~1 (Kub): (být) srdečná, milá osoba, dobrák,sympaťák; (10) (Kub): (být) věc výborné kvality; (RAE). ● (11) [Š: lo esencial; lo importante; lo bueno; lo acertado] (Bol; Ven): to podstatné; to důležité; to dobré; to náležité; př.: el tiro está en que nosotros dirijamos esto; lo demás es lo de menos; (12) [Š: momento] (Kost): chvíle; moment,vteřinka; př.: no hubo más que esconderse un tiro detrás del poyo de cemento medio quebrado;no te preocupes, en un tiro terminamos este trabajo; ► slang; (13) ~s [Š: argucias], m., pl. (Ven): výmluvy; falešné argumenty, lživé důvody; př.: el míster Danger de quien le hablé esta mañana; ése le ha cogido todos los tiros al llanero bellaco; (14) ~ de cachito (Ven): výstřel zrádce; v širším slova smyslu zrada; př.: el asunto es que el enemigo del tirano desaparezca: en la emboscada del tiro de cachito, a la vuelta de cualquier sendero, o 146

pagando a un asesino urbano, o dejándole perecer en un calabozo; (15) a ~1 [Š: de acuerdo] (Kost): dobrá; budiž; platí; př.: que entablaron la conversación con Emeterio primero y después con Tencho y que eran así como muy de a tiro y con las faldas afuera; (16) caballo de ~, viz: caballo; (17) cocer a ~s [Š: coser a tiros; acribillar a balazos] (Guat): prostřílet; rozstřílet; př.: en vez de decidirse a cocerlos a tiros –como fue su primer impulso– y dejar a sus hijos huérfanos de madre, se decidió por hacer silenciosamente las valijas y dejarlos huérfanos de padre; (18) de a ~1 (de al tiro, dealtiro, dialtiro) (Mex, Guat, Salv; Nik, Kost): úplně; zcela; takto; př.: siento que me quedé dormido de a tiro y que cuando desperté estaba en mi catre; př.: ... para ayudarle en el quehacer, porque ella ya no puede con nada, está de a tiro vieja, la pobre ...; ... pero esa mujer que vino ayer a llorar aquí ... estaba de a tiro desconsolada; (19) dealtiro, [Š: descuidado; haragán] uráž. (Guat): povalečský; lehkomyslný; zahálčivý; př.: –¿la sentaste? – pues naturalmente, ya ni que fuera dealtiro; (20) del ~3 [Š: por consecuencia; por tanto] (Ven; Portor, Kub): proto; následkem čehož; př.: con decirle que del tiro se me quitó la sed y me sentí emparamado; (RR, AM, BDE, RF). ● (21) (Chil, Mex, Per): kulička (na hraní); (22) (Arg, Chil): vzdálenost v dostihovém závodě; (23) (Chil): narážka, náznak; (24) pl. (Arg): šle, kšandy; (25) a ~2 (Kol, Portor): v okamžiku kdy; připravený k; (26) a todo ~ (Ven): každou chvíli, velice často; (27) del ~4 (Ven): úplně, zcela; (28) del ~5 (Guat): v tu ránu, najednou; (29) ser de todo ~2 (Guat): být vstřícný, shovívavý; (30) ~ de cuerda1 (Portor): zásah do krční šlachy; ► při kohoutích zápasech; (31) ~ de cuerda2 , přenes. (Portor): rána z milosti; smrtelný úder; dosažení protivníka; (32) ~ volado1 (Portor): úder při poletování; ► při kohoutích zápasech; (33) ~ volado2 (portor): nečekaný úder při poskočení; ► při kohoutích zápasech; (AM, MM, JD). ● (34) spíše pl. (Arg): každá ze tří šňůrek, provázků u papírového draka; ► vytvářejí rovnováhu a určují náklon; ■ Syn.: tirante; (MM). ● (35) (Am): doprava, přeprava, odvoz; př.: tiro de la caña (odvoz třtiny); (36) (Kub): náboj; bomba, skvělý úspěch; př.: ¡qué tiro!, ¡es un tiro! (to je bomba!); la película es un tiro (je to báječný film); es un tiro ese tipo (to je číslo ten chlapík); (37) (Kub): prodej, prodejní stánek, výčep piva aj.; př.: tiro de café, de cerveza; fešanda, šťabajzna; (38) (Mex): komín; (39) (Ven): sofistika; (40) ¡al ~ !3 (Kub): prima!; fajn!; (41) le dio un ~ al trabajo (Kub): sekl s prací; (42) de a ~, de al ~2(Am): načisto; (43) echar ~os (Ven): střílet; (44) estar al ~1 (Kub): být ve skvělé formě; (45) estar al ~2 (Kub): být dobrý revolucionář; (46) está a un ~ de + inf. (Kol): nechybí mnoho, aby …; (47) estar a un ~ de robar gallinas (Kol): nemít co do huby, být na suchu; (48) está hecho un ~ (Kub): to se (mu) povedlo!; (49) me voy hecho un ~ (Kub): už letím; (50) ~ de revesa (Mex): náhradní přípřež; (51) ser de a ~ (Mex): být hotový nekňuba; (52) ~ a sedal (Kub): lehké škrábnutí; (JD). ● (53) de a ~2 nebo de al ~3(de al tiro, dealtiro, deatiro, dialtiro, diatiro), adv., lid., hovor. (Mex): opravdu, skutečně, naprosto; př.: de a tirohiciste mal;nos tratande a tiromal; ► mex. argot caliche; (DEUM). ● (54) al ~4 (Mex): ihned, okamžitě; výborný; ► mex. argot caliche; (INFO). ● (55) lid. (Bol, Par): soulož; viz též: chingadera; (56) dar ~ (Kol): poskytnout příležitost; (57) estar a ~ de, lid. (Kol): být blízko naplnění významu slovesa, které po frázi následuje; (58) ponerse a ~ (Portor): domluvit se na něčem; (59) ser un ~2 (Kub): být špička, být prvotřídní kvality; (60) (Bol, Chil): nálož výbušniny (v dolech); ► umístěná ve vyvrtané díře; po výbuchu je usnadněna těžba minerálu; (61) (Hond): studna v dolech; viz též: pique; (62) lid. (Bol): téma, záležitost, věc, otázka; (63) lid. (Bol): záměr, úmysl, plán; (64) (Dom): výkonný, efektivně pracující člověk, účinná věc; ► naplňuje očekávání; (65) (Salv): přepadení; (66) (Hond): pět přívěsů, vleků tažených traktorem (při pěstování ananasu); (67) (Nik): hlavní voj spřežení; (68) (Portor): injekční užívání drogy; (69) ese es el ~ (Guat, Nik): zdůraznění záměru nebo podstaty věci; (70) ~ de hoya (Portor): úder ostruhou (espolazo), který perforuje hlavní žílu soupeře (při kohoutích zápasech); ■ Syn.: venazo; (71) a ~ de as, adv., lid. (Kol): velmi blízko, na dosah ruky (při šampionátu nebo vyjednávání); (72) a ~ de calcetín, adv., lid. (Mex): blízko; (73) a ~ de cañón, adv., lid. (Chil): velmi blízko; (74) a ~ de leño, adv., venk. (Hond): velmi blízko; (75) a todo ~, adv., lid. (Kol): přese všechno; především, nadevše; (76) de a ~3 nebo de al ~4 (dealtiro, deatiro, dialtiro, diatiro ), adj/adv., lid. (Mex): beznadějný, beznadějně; (77) de a ~4, adj., lid. (Mex): zanedbalý, sešlý, nedbalý; (78) de a ~ por viaje, adv., lid. (Mex): často, každou chvíli; (79) de ~, adj., venk. (Kost): vnímavý, tolerantní, ochotný poskytnout pomoc; (80) dev ~ corto, adv. (Chil, Urug): na dosah, bezvýznamně; (81) de ~ largo1, adj., lid. (Kol): protáhlý do pozdních hodin (oslava, schůze); (82) de ~ largo2, lid. (Kol): hýřící člověk; ► vydrží dlouho 147

flámovat; (83) de un ~1, adv., lid. (Salv, Nik, Pan, Kub, Portor, Chil, Par): najednou, naráz; (84) de un ~2, lid (Pan, Kub, Ekv): ihned, okamžitě; (85) en un ~, adv., lid. (Kol): rychle; (86) ~ al aire1, subst., lid. (Kost, Ekv, Chil): improvizované, zbytečné řešení; (87) ~ al aire2, lid. (Chil, Par, Urug): budižkničemu, darmošlap; (88) ~ al aire3 (Hond): nemanželské dítě; (89) ~ de munición, subst., lid. (Chil), viz: corineo; (90) ~ loco1, adj/subst., lid. (Chil): nevyzpytatelný člověk, který má u sebe zbraň a může vystřelit bez jakéhokoliv motivu; (91) ~ loco2, lid. (Chil): nevyzpytatelný člověk; (92) ~ seguro, subst. (Salv): plodný muž; (93) ~ y ~, adv. (Pan): bez přestávky, nepřetržitě; (94) un ~, un volteo, subst., lid. (Bol): způsob hraní kostek; ► před vhozením kostek hráč uvádí, jestli se jedna z kostek obrátí; (DA). tirolé(s), m. (1) [Š: sombrero hongo; bombín] (Kost, Ven): buřinka; tvrďák; př.: parecía un figurín, porque andaba de leva, tirolé y bastón; (RR). tirón, m. (1) ganar(le) un, el ~ (Par, Arg, Urug): porazit někoho; předběhnout někoho; zaútočit na první pozici; dostat se do čela, mít náskok; př.: les conocí la intención y solamente por eso es que les gané el tirón, sin aguardar ...; (RR, MM, JD). ● (2) en ganándole el ~, no hay animal pescuecero (Arg, Urug): svým vítězstvím úplně ochromit protivníka; (AM). ● (3) a los ~nes, adv., lid. (Arg, Urug): ustavičně se hádající, mající spor; (4) ~ de bolas nebo ~ de huevos, subst., lid., vulg. (Arg, Urug): napomenutí, výtka; (DA) tirona, f. (1) echar por la ~ (Ven): vyhazovat peníze oknem; (AM). tironcijo, m. (1) (výchBol): vzdálenost; (DA). tironeado, -da, adj. (1) (Chil, Urug): nucený; (DA). tironear(se), tr/intr/zvrat. (1) tr. (Arg, Chil, Guat, Mex, Urug): tahat, táhnout, přitáhnout; (AM). ● (2) tr/zvrat., lid. (Dom): zhltnout; nacpat se; viz též: chupar(se); (3) tr. (Chil, Urug): naléhat, tlačit na někoho (4) intr/zvrat., lid. (zápBol, Urug): natáhnout se, lehnout si; DA). tironeo, m. (1) (Per, zápBol, Chil): trhnutí; (2) (Bol, Chil): zatažení, zatahání; (3) (Chil): tahání, natahování; (4) (Chil): naléhání, psychický nátlak; (DA). tirotear(se), tr/intr/zvrat. (1) lid.,vulg. (zápBol): souložit; viz též: jinetear; (2) (Dom): požít, pozřít, sníst, vypít; (DA). tiroteo, m. (1) (Kub): výčep, prodej piva na ulici; (JD). ● (2) (Kub): opíjení, pití; viz též: bebedera; (DA). tirria, f., hovor. (1) (Mex): odpor, averze k něčemu nebo někomu; př.: tenerle tirria a una persona, darle tirria alguna cosa; ► mex. argot caliche; (DEUM). tirrillento, -ta, adj. (1) (Chil): ušmudlaný; (JD). tirrioso, -sa, adj. (1) lid. (Kost): mající averzi; (2) (Kost): sexuálně vzrušený; (RAE, DA). tirro, m. (1) (Salv, Ven): druh lepicí pásky; (RAE). t’irtar, intr. (1) (Bol): souložit; (2) (Bol): prdnout si; ► bol. argot coba; (HB). tirte¡!, v. (1) (Am): vypadni!, zmiz!; (JD). t’irulín, m. (1) (Bol): panák levného alkoholu; ► bol. argot coba; (HB). tirulo, m. (1) (Hond, Kub, Dom): slisované listy tvořící vnitřek (tripa) doutníku; (DA). tiruru, m., lid. (1) (zápBol): nočník; (2) ~ con tas (Ekv), viz: tas con tas; (DA). tisar, tr. (1) (← keč. t´isay, „mykat“) lid. (Bol: Pt/Tj): mykat vlnu; ► ta pak slouží jako výplň do polštářů a matrací nebo ke spřádání; (LM). tisar, tr/zvrat. (← keč.) (1) tr. (sevArg): mykat, česat vlnu; ► aby mohla být spřadena; (2) zvrat. (Arg): být chatrný, opotřebovat se, obnosit se (o látce); (MS, MM). tischar, tr/intr. (← keč. t´ijchay, „cvrnknout“) (1) (Bol), viz: tincar; (2) (Bol): věnovat se nějaké hazardní hře; ■ Var.: tijchar; (MS, LM). tisera(s), f., častěji pl., málo použ. [Š: tijeras] (1) (Am, Andal, Ast, Kant): nůžky; (RAE). tisguacal, m. (← nah.) (1) (Kost): druh velkého kraba tmavě modré barvy; ■ Var.: tiguacal; (MS). tisha, f. (1) (Guat): noha, chodidlo; (DA). tishela, f. (1) (jižPer): nádoba, do které stéká kaučukové mléko; (DA). tishelina, f. (1) viz: tichela; (MS). ● (2) (Per), viz: tichelina; (AM). tishpir, viz: tispir; (MS). tishpón, m. (1) (Arg): štípanec; (MS). tishte, m. (1) (Salv): nápoj; viz též: tiste; (DA). tishudo, -da, adj. (1) (Guat): oškubaný, jako vrabčí hnízdo, špatně ostříhaný nebo učesaný (o vlasech); př.: me dejaron tishuda la última vez que fui al salón de belleza; ► slang; (RF). 148

tisi, m. (1) (← keč. t´isi) lid. (Bol: alt/Cbb): suché z nosu, holub; (2) romper el ~, lid. (Bol: LP): zlomit někomu nos; (LM). ● (3) ~-~, adj/subst., lid. (výchBol): dotěrný, otravný; (DA). tisiquearse, intr/zvrat. (1) (Hond, Salv, Nik): dostat, nakazit se tuberkulózou; (DA). tisnu, m., lid. (← aim. tʼsu, „provaz, šňůra k polleras“) (1) (Bol): tkaný pruh látky; ► používaný muži k přidržení kabely; (2) (stř, záp a jižBol): široký pásek; ► slouží k přichycení pollera k pasu; (DA). tispir, tr. (← keč.) (1) (Arg): štípnout (prsty); ■ Var.: tishpir; (MS). tispo, m., lid. (1) (jižEkv): zanedbaný, neupravený, rozcuchaný člověk; (DA). t’istapi, m. (← aim. thisthapi) (1) (Bol): otřes, kterým trpí alkoholik, když vypije vodu po tom, co předchozí noc pil; ► bol. argot coba; (HB). ● (2) (Bol): stav po alkoholickém opojení; ► vyznačuje se třesy, zhoršením motoriky, křečemi, depresemi; (DA). tiste, m. (← nah. textli, tiztli, „pomletá, rozemletá věc“) (1) (Mex, StřAm): osvěžující nápoj; ► podobný čokoládě; připravený z pražené kukuřičné mouky, kakaa, achiote a cukru; ■ Var.: tishte; (RAE, DA). ● (← keč. ticti, tijti „bradavice“) (2) (Bol, Arg: Tucumán): bolák, bradavice; ► způsobená trnem; v oblasti Tucumánu se jakákoli bradavice označuje výrazem teste; (AM). ● (3) (Am): čokoláda; (JD). ● (4) (Salv/US): míchaný nápoj z kakaa, skořice a cukru; (SUS). ● (5) (Salv, Nik): mrtvý, zesnulý; (DA). tistear(se), tr/intr/zvrat. (1) tr., i zvrat, lid., hovor. (Nik, Hond): zabít (někoho); viz též: ultimar; př.: dijeron en las noticias que habían tisteado a unos turistas en Egipto; ► slang; (RF, RAE, DA). ● (2) zvrat., lid. (Nik, Hond): zemřít, natáhnout bačkory; viz též: entregar el equipo; (3) intr/zvrat. (Nik): pít osvěžující nápoj tiste; (DA). tistincha, f. (1) (jzBol, szArg), viz: tijtincha; (DA). tisuqui, adj., lid. (← aim. tisu, „tuhý, nepoddajný“) (1) (zápBol): ochromený, ztuhlý; ► v důsledku zimy nebo nemoci; (DA). t’isuqui, adj/subst. (1) (Bol): mrtvý; (2) (Bol): ztuhlý zimou; (3) (Bol): člověk na smrtelném loži; ► bol. argot coba; (HB). Tita, f., lid. (1) hovor. tvar jmen Altagracia (Portor), Ana María (Bol), Juana (Pan), Margarita (Bol), Marta (Guat, Salv), Rosa (Kub, Bol, Chil); (DA). titanca, f. (1) (Chil), viz: puya raimondi; (DA). titear, tr/intr. (1) tr/intr., lid. (Arg, výchBol, Urug): vysmívat se, dělat si šašky z koho; (AM). ● (2) intr. (Am): volat pětpeněz; (JD, DA). ● (3) intr., lid. (LaPla, Am): dělat si šašky; viz též: joder; (XX, DA) titeo, m., arch. [Š: befa, mofa] (1) (Arg, výchBol, Urug, LaPla; Am): legrace, výsměch, opovržení; viz též: joda, titear; (2) tomar para el ~ (Arg): nebrat vážně; dělat si legraci z koho; (RAE, MM; JD). títere, m/f., lid. [Š: vagabundo, pilluelo] (1) (Portor): povaleč, lotr, uličník, darebák; (RAE, DA). ● (2) (Portor): dítě ulice; (DA). titerear, tr., lid. (1) (Portor): potulovat se, toulat se; (2) (Portor): provést lumpárnu, čertovinu; (DA). titi, m/f. (1) m. (Bol): zloděj autopříslušenství; (2) (Bol), viz: autero; ► bol. argot coba; (HB). ● (3) m/f., lid. (Kub): chlapeček, holčička; viz též: chiquito; (4) lid. (Kub): milé děvče, milý chlapec; (5) (zápBol): kočka horská46 (Felis jacobita); (6) (Portor): mládě od cetí; (DA). tití, m. (← aim.) (1) (Am): různé druhy malých opic (saimirí, Nyctipithecus, Hapale, Calitrix atd.); ■ Syn.: ustití; (MM). ● (2) como un ~ (Kol): vzteklý, rozzuřený; ► použ. se slovesy „estar“ a „ponerse“; př.: Manolo se pusó como un tití cuando supo que Elisa había salido con su mejor amigo; ► slang; (RF). ● (3) estar como un~, lid. (Kol): zuřit jako tur; být v amoku; (4) lid. (Par): ženský prs; (5) lid. (Par): cecík; (6) (Portor): teta; (7) ~ prin, m/f. (← principal) (Portor): ředitel školy; (DA). titiaro, m. (1) (Ven): malý babán; (JD). titibúa, f. (1) (Pan), viz: yerutí; (DA). titil, m. (← nah.) (1) (Nik): ptačí žaludek; (RAE, DA). titilgüite, m. (← nah.) (1) (Salv): slepičí trus; ■ Var.: titilhuite; (DA). titilhuite, m. (1) (Salv), viz: titilgüite; (DA). 46

kočka horská: Biological library. [en línea] .

149

titilo, m., lid. (1) (stř, záp a jižBol): mrchožravý pták, čimango; viz též: maría; (DA). titimanía, f., lid. (1) (Kub): člověk, který je na zajíčky (přitahován mladšími); (DA). titimico, -ca, adj. (1) (Guat): namazaný, opilý; (JD). Titina, f., lid. (1) hovor. tvar jmen Argentina (Dom), Clementina (Bol), Cristina (Nik, Bol), Ernestina (Kub, Ekv, Chil); (DA). titingó, m. (← afr.) (1) (Kub, Portor): kravál, randál, lomoz, tahanice; (RAE, MS). ● (2) (Kub, Portor): zmatek, chaos; (3) (Kub), viz: zarceo; (DA). titino, m. (1) (Kol): frajer; (JD). titino, -na, adj. (1) (zápKol): elegantní, vkusný; viz též: pintoso; (DA). titipa, f. (1) (Mex): ryba z jezera Chapala; ► má velmi ceněné maso; (MM). titipuchal, adv. (1) viz: bola; (DBM). titipuchal, m. (← nah. tliltic, „černá věc“ + potzalli, „hromada půdy“) (1) lid. (Salv, Mex, Guat): značné množství; (2) [Š: multitud, gran cantidad] (Guat, Mex, Salv): hromada, množství, dav, houf; př.: tenderos y titipuchal de niños; había un titipuchal de gente en el mercado; (RAE, AM, BDE, DA, RF). ● (3) (Mex): nepořádek, rozházené věci; (AHM). ● (4) un ~ de, spousta, mnoho, viz: lote, un lote de; (EEA). titira, f. (1) (Per): hmyz z čeledi koutulovitých Lutzomya verrucarum; ► je dlouhý až 3 mm, tělo a křídla má pokryty chloupky; přenašeč verruga peruana; (DA). titiribí, m. (1) (Kol): kardinál červený (pták); (MM). títirimundi, m. (1) (Kub): všichni; (JD). titiritaña, f. (1) (Am): prkotina, maličkost; (JD). titiritaúa, f. (1) (Mex): nepodstatná věc; (2) loutka, marioneta; (3) de ~ (Mex): o křehké, vratké věci; (MM). titiritear, tr/intr., hovor. (1) tr. (Hond): ovládat někoho, manipulovat s někým; (2) intr. (Salv, Hond, Nik): klepat se zimou; (RAE). titís, m. (1) (Hond): pižmový váček, který mají někteří ptáci u kostrče; (RAE). Titlacauan, azt. bůh, viz: Tezcatlipoca; (S04). tito, m. (1) (Kost): rostlina Cleyera theoides; (MM). tito, -ta, m/f. (1) (Hond): důvěrné oslovení; (2) (Hond): láskyplné oslovení dítěte; (DA). Tito, m., lid. (1) hovor. tvar jmen Alberto (Guat, Nik, Kub, Ekv, Bol, Chil, Arg), Andrés (Hond), Arturo (Bol), Augusto (Nik, Pan, Kub, Chil), Ernesto (Kub, Portor, Chil), Héctor (Guat, Salv, Kub, Portor, Chil, Arg), Humberto (Chil), Roberto (Mex, Nik, Pan, Ekv, Chil, Arg), Víctor (Bol); (DA). titonia, f. (1) (Kub): rostlina Tithonia; ► má velké hrubé listy; (MM). titulado, -da, adj/subst. (1) (Per): majitel pozemku; (DA). titulando, m. (1) (Chil): student končící svá studia; (DA). titular, tr. (1) (Chil): strávit něco těžkého; (DA). título, m. (1) a ~ de escopeta, adv., lid. (Chil): vhod, mimochodem,samozřejmě, určitě; (DA).

150

4. COMENTARIO DE LA TRADUCCIÓN A continuación se describe de forma más detallada todo el proceso de traducción y creación del diccionario. Se mencionan también las fuentes que han servido de ayuda y de apoyo durante este proceso y al final se enmarcan las entradas más problemáticas y como se han conseguido solucionar. Principalmente se ha trabajado con el Diccionario de americanismos47 ya que la parte práctica del diccionario está dedicada a la traducción de ciertas entradas de este diccionario. Aunque el diccionario es explicativo a veces dichas explicaciones no quedan claras y hace falta utilizar también otros diccionarios. Para aclarar ciertas dudas con el significado de algunas palabras españolas he utilizado el diccionario en línea Diccionario de la lengua española48 de la Real Academia Española. Como puente entre la lengua española y checa han sido de gran utilidad los diccionarios de Josef Dubský Velký španělsko-český slovník I/A-H49 a Velký španělsko-český slovník II/J-Z50. Estos han servido de una gran ayuda especialmente en las descripciones de la fauna y flora. Para poder formular bien las explicaciones, para encontrar la palabra conveniente y en general para asegurar que cierta palabra tiene el significado apropiado en checo se ha consultado Internetová jazyková příručka51 realizada por Ústav pro jazyk český, Akademie věd České Republiky. Como se ha mencionado, para la traducción correcta de fauna y flora se han utilizado los diccionarios de Josef Dubský, sin embargo no siempre resultó suficiente, siendo necesario buscar a través de otras fuentes. Respecto a la descripción de plantas y sus inflorescencias, tipos de hojas, frutos, etc. se ha buscado ayuda en el libro Základy rostlinné morfologie52. A través de los dibujos y las descripciones se pudo concretar y encontrar la palabra equivalente en checo. Por lo que se refiere a la traducción de los nombres de animales y

47

Asociación de Academias de la Lengua Española: Diccionario de americanismos. Lima, 2010. Diccionario de la lengua española. [en línea], Madrid: Real Academia Española, 22a ed., 2001, . 49 Josef DUBSKÝ: Velký španělsko-český slovník, I/A-H, Praha: Academia, 1993. 50 Josef DUBSKÝ: Velký španělsko-český slovník, II/I-Z, Praha: Academia, 1993. 51 Internetová jazyková příručka. [en línea], Jazyková poradna ÚJČ AV ČR, v.v.i. 2008-2014, . 52 Zdeněk ČERNOHORSKÝ: Základy rostlinné morfologie. Vyd. 3. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1964. 48

151

plantas en latín, se han buscado en la página web biolib.cz53, donde no solo se muestran los nombres en checo, sino que también se hace referencia al libro checo donde aparece el nombre. Por esta razón ha sido considerada como una fuente fiable. Además se ha comprobado si el nombre existe en otras fuentes y siempre que se han encontrado por lo menos dos fuentes en las que figura el mismo nombre, éste ha sido introducido con referencia a una de ellas. Por otra parte, las familias de plantas encontradas en dicha web han sido comprobadas haciendo uso del libro Botanický slovník54. Juntando todas esas fuentes esperamos haber conseguido una traducción bastante precisa. Antes de describir las dificultades que han aparecido a lo largo del proyecto, se procede a explicar el proceso del trabajo con la intención de facilitar el entendimiento. Como se ha mencionado en la introducción, la tesis consiste en añadir entradas no presentes y completar los significados que aparecen en el conjunto traducido de diccionarios a partir de las nuevas entradas existentes en el diccionario de americanismos. Dicho conjunto de diccionarios que conforma la base sobre la que se añaden las entradas parte de una extensión aproximada de cien páginas. Sin embargo, el conjunto no venía preparado para ir agregando los nuevos significados, en otras palabras, antes de poder empezar se tuvieron que juntar todas las entradas de diferentes diccionarios y realizar así una única entrada de cada palabra. Eso, en ocasiones, resultó más complicado que la misma traducción. Los significados eran muchas veces parecidos pero no idénticos y se tenía que considerar si el significado de la palabra es realmente igual o si debería figurar como un significado diferente. Después de esta modificación ya se podían agregar los significados nuevos, comparando todas las entradas del diccionario con las entradas que ya aparecen en el conjunto. Las que faltaban, da igual si en su conjunto o solamente algún detalle, como por ejemplo, el país, variante etc., se agregaron. Todas las entradas nuevas y modificaciones aparecen en azul, como se puede observar en el siguiente ejemplo. Aparece la palabra tabloncillo con dos significados, sin embargo, uno de los significados no era completo. Por eso se agregaron los países (Dom, Portor), además una descripción más detallada del árbol y también el sinónimo.

53

Biological library. [en línea], 1999-2014, . Rudolf RADA. Botanický slovník: slovník rostlinných jmen : česko-latinsko-německý, německo-latinskočeský, latinsko-český rejstřík. Praha: EKOservice, 1998. 54

152

tabloncillo, m. (1) (Kub, Portor): řezané dřevo; ► výhradně se zpracovává na výrobu podlah; (AM). ● (2) (Mex, Dom, Portor): strom z čeledi zápotovitých Sideroxylon portoricensis; ► velmi vysoký; má kvalitní dřevo, střídavé uspořádání listů elipsovitého tvaru, hroznovitého květenství, bílé nebo narůžovělé květy, bobulovité plody naoranžovělé barvy; ■ Syn.: varital; (MM, DA).

En el caso de tener que crear una nueva entrada se siguieron las siguientes normas. La entrada nueva aparece en negrita. Después sigue la clase de palabra, de entre las más frecuentes aparecen, por ejemplo, el sustantivo (masculino, femenino), adjetivo, adverbio, etc. Posteriormente puede aparecer una flecha (←) que señala de qué lengua procede o de qué palabra está derivada. A continuación tenemos un número, en negrita y entre paréntesis (1), el cual marca cada uno de los diferentes significados que tiene una palabra. Entre paréntesis nombramos los países en los que aparece o en los que se suele utilizar la dicha palabra, por ejemplo (Arg, Urug). Eso no quiere decir que la palabra no se pueda utilizar en otro país, pero que tenemos alguna prueba documentada de que en estos países se usa. Seguidamente, en la mayoría de los casos, aparece el equivalente checo. A veces se puede concretar gracias a una explicación más detallada que aparece a continuación del signo ►. En el caso de que no apareciera la traducción, se muestra una palabra a la que dirigirse para encontrar el significado. En otras ocasiones pueden aparecer ambos elementos. De igual forma se pueden mencionar sinónimos y variantes, los cuales estan precedidos por el signo ■. Un punto ● indica una nueva fuente. En algunos casos la palabra viene acompañada de ejemplos para ayudar a comprender el significado. Sin embargo, no en todos los diccionarios aparecen los ejemplos, de igual forma sucede en el Diccionario de americanismos, en el que normalmente encontramos toda la información necesitada, excepto los ejemplos. Entre la información que no siempre está presente cabe señalar la clase de palabra, o incluso el género de la misma. En estos casos, se intentó encontrar en internet, pero se trataba de palabras muy poco comunes con lo cual muchas veces no se obtuvo el resultado deseado. En estos casos, se trató de valorar, según mi conocimiento, a que clase de palabra o genero podría pertenecer (en este caso aparecería la clase o el género en color rojo) y por otra parte, consultándolo con el profesor Jiří Černý. Si tras todos estos intentos de averiguación se sigue desconociendo estas características se indicará con una equis en rojo.

153

Ejemplos: tah, m. (←may.) (1) (Mex), viz: chimalacate; (DA). tenmeacá, x. (1) (Mex): nepleť se do toho, do čeho ti nic není; ► ve smylu nabádání; (DA).

A lo largo del trabajo, se mencionan diferentes campos de palabras de toda América Latina. Entre los más frecuentes pertenecen diferentes tipos de recipientes, juegos, instrumentos musicales, partes de la casa, palabras conectadas con las peleas de gallos y las tradiciones. La tarea, por esta razón, no consiste solamente en la traducción y en el enriquecimiento del vocabulario, sino también en la posibilidad de aprender sobre las tradiciones, costumbres y descripción de las cosas que forman parte de la vida cotidiana en América Latina. En cuanto a las palabras conectadas con la tradición y las costumbres, en el momento de elaborar una buena traducción, a uno no le parece suficiente con la descripción del diccionario y trata, por su cuenta, de buscar más información para así entenderlo mejor, dentro de un contexto específico. Esto se puede observar en los siguientes ejemplos: En el caso de la palabra tanda (21) que según el Diccionario de americanismos es: “sistema colectivo de ahorro que consiste en la entrega periódica de una determinada cantidad de dinero a un encargado; una vez que se ha recaudado la cantidad total correspondiente al periodo, se entrega el monto, al azar, a uno de los participantes.” Esta explicación puede dejar lugar a ciertas dudas, puesto que más bien parece el sorteo de una cierta cantidad de dinero en lugar de un sistema de ahorro. Por eso se ha tenido que investigar más profundamente en qué consiste dicho sistema. Encontrándo la explicación de que al final se benefician del sistema todos los participantes, según está explicado en la página web tutanda.com55. Con la palabra tepelcúa sucede algo semejante. Según el Diccionario de americanismos es: “Serpiente fantástica que tiene dos cabezas, una en cada extremo, y que, según la creencia popular, se introduce en el ano mientras se defeca en el campo.” Cuestionándose el lector la credulidad de un mito basado en la existencia de serpientes de dos cabezas, se investigó

55

Tutanda. [en línea], 2013, .

154

el contenido de esta historia, encontrándose mas detalles en una revista56 sobre la naturaleza que describe la tepelcúa como una especie parecida a una lombriz y que existe en El Salvador. No siendo cierto el segmento de la definición que hace referencia a una serpiente de dos cabezas como parte de dicho mito. A continuación se muestran ciertos temas donde se pueden agrupar varias palabras y que han presentado cierta dificultad a la hora de traducirlas de una forma precisa y adecuada, bien debido al desconocimiento de dicho tema, o al tecnicismo que estas palabras muestran. Entre estos temas, aparecen varias palabras que pertenecen a la temática de las peleas de gallos. Estas palabras han presentado muchas dificultades debido a la inexistencia de estas competiciones en la República Checa e incluso en Europa. Al no conocer la reglamentación, los tipos de gallos, los elementos que forman parte del lugar donde acontece, etc., la dificultad es aún mayor. Algunas palabras son: taco(69) (70), talanqueta, terciador (2), tercio, -cia (19) (22), tirador, -ra (8). El mayor problema fue causado por la palabra tabla (34) ~ de gallos que se describe como “tabla con dos agujeros por donde los dos animales que han empatado una pelea realizan la prueba de pico a pico para declarar al vencedor“, no se ofrece otra solución que describir la tabla detalladamente ya que en la República Checa no existe nada similar, con el resultado final: “prkno využívané při rozhodování kohoutích zápasů; ► pokud dojde k remíze, kohouti se vloží do dvou děr v prkně a přejde se k souboji zobáků, aby tak byl vyhlášen vítěz.“ Otro grupo de palabras que suelen aparecer con frecuencia son los diferentes tipos de instrumentos musicales. Las palabras pertenecientes a este tema causaron los siguientes problemas. Muchas veces el instrumento musical no viene descrito por completo, más bien aparece de una forma generalizada, como ocurre en el caso de tiplito que se describe como “instrumento musical compuesto de tres cuerdas” pero ya no aparece si es un instrumento grande o de que otros elementos está formado exactamente. En algunos de los casos se muestra una descripción detallada, la cual hace falta mantener porque en nuestra cultura es un instrumento bastante curioso, como por ejemplo taran57. A pesar de la descripción muy

56

Bioma. Mitos y Leyendas sobre los Antibios y Reptiles de El Salvador. [en línea], diciembre 2012, p. 25, . 57 viz: taran

155

detallada se ha intentado buscar más información58 para poder realizar una explicación precisa en checo. Se puede ver que cuando se elaboran los instrumentos musicales se saca provecho a las materias primas locales, como es el jícaro, por ejemplo, en el caso del instrumento tahuitol. El árbol del mismo nombre es muy común en muchas regiones de Latinoamérica. Lo mismo sucede con el instrumento hecho de un coco de palma, llamado taran. En otros casos la descripción es más genérica, como en tarka o teponastle, donde se menciona la madera como material de construcción. Respecto a las palabras conectadas con juegos y juguetes, muchos de ellos, son parecidos a los checos, aunque bajo un nombre español para nosotros desconocido. Se hace referencia, por ejemplo, a tactracho, -cha, el cual significa “káča” o tijereta (10) que es el juego infantil “jezdit s trakařem”. Entre otros, la palabra taima (3), que describe el lugar donde nos escondimos durante los juegos infantiles que se puede traducir como “schovka” o taima (4) una señal que indica una pausa momentánea durante el juego. En el caso de que el juego no tuviera la traducción directa al checo, se menciona, en primer lugar, que se trata de un juego infantil y a continuación se explican básicamente las reglas y como es el juego, por ejemplo, tapa (42)59, tapadita (1) (2)60, tesoro escondido (2)61, y tipacha (2)62. De la misma forma se encuentran juegos infantiles que se reconocen en la República Checa, sin embargo no tienen un nombre preciso, como es el caso de tacita que se tradujo como “dětská hra; ► děti při ní napodobují dospělé během schůzek nebo obědů”, o tambura, tirante (6) “dvě děti se k sobě postaví zády, tak aby se dotýkaly, chytnou se za paže a snaží se zvednout protivníka na záda”. Otro grupo de palabras frecuentes son las que están conectadas con el ámbito del fútbol. Desde el golpeo de balón taquito (2), a oportunidades de gol tirititito, formas de defender tampida, taquillazo (2) o paradas por parte del portero tapada (4). La única palabra que resultó un poco difícil en cuanto a su traducción fue talud (2) ya que describe “un sitio para el público situado entre el campo de juego y la tribuna en el que se puede observar el partido de pie”. En la República Checa, en los partidos no existe este tipo de sitio para poder ver el fútbol. Es por ello que se mantuvo la descripción, traduciéndola a la lengua checa: “místo mezi hřištěm a tribunou, odkud se sleduje fotbalový zápas ve stoje”. 58

MUSEF. Arte plumario. [en línea] . 59 viz: tapa (42). 60 viz: tapadita (1) (2). 61 viz: tesoro (2) ~ escondido. 62 viz: tipacha.

156

Mayor dificultad presentaron las palabras relacionadas con el mundo de la construcción, ya que eran tecnicismos que a su vez venían definidos por otras palabras que también eran muy técnicas. La palabra tijera es un ejemplo de ello. Tijera (13) se define como “palos o maderos que sostienen el armazón de la cubierta de un techo de dos aguas”. Para poder hacerse una idea del significado, el lector ha de tener claro que es y de que se compone el armazón de una cubierta y que es un techo de dos aguas. La explicación mediante una definición resulta en estos casos muy complicada, ya que en numerosas ocasiones un dibujo es mucho más explicativo. El otro significado de la palabra tijera (18) ~ reina “viga principal de una cubierta” hace necesario el conocimiento de palabras propias del vocabulario de la construcción como son viga y cubierta, creando una definición final totalmente diferente a la de tijera (13). Aún así se requiere el conocimiento de todos esos tecnicismos en checo para elaborar la traducción. Lo mismo ocurre con la palabra tapialera (2) que se describe como “molde de madera compuesto por dos tableros sujetos a cierta distancia por dos barras de madera o de hierro que se utiliza para hacer tapias”. Por esta razón se han consultado dichos significados con expertos en la materia. Entre las palabras problemáticas y que no pertenecen a los temas citados anteriormente se pueden encontrar los siguientes: Taca (8), tacazo (6) esta palabra resultó complicada en cuanto a la traducción. La explicación es la siguiente: “bebida alcohólica elaborada con un poco de alcohol en agua de sultana caliente”. Además, detrás de la explicación, aparece que es una palabra usada en el ámbito de la delincuencia. Aunando ambos conceptos se puede inferir que se trata de una especie de brebaje de mala calidad. Al final se ha descrito de la forma que se puede leer a continuación: “břečka; ► nápoj obsahující trochu alkoholu a odvar z kávových slupek (sultana)”. Las palabras tartaja y tartamuda (1) (2) son dos palabras conectadas con el tema de las armas. Ya que este campo es muy específico, era preferible consultar la explicación en español con una persona especializada en armas. Se ha consultado con un militar y al final la descripción de tartaja “arma de fuego automática y de gran velocidad de disparo” se tradujo como “samopal, kulomet” puesto que ambas armas quedan descritas en base a esta definición. La palabra tartamuda (2) explicada como “metralleta” se refiere a “samopal” mientras que tartamuda (1) con el significado de “fusil ametrallador” se tradujo al checo como “kulomet” ya que fusil se refiere a un arma de mayor tamaño y peso. 157

Terciado es una palabra cuya descripción en el diccionario no aclara su significado. En el momento de poner dicha palabra en un motor de búsqueda en internet, solo viendo las imágenes advertimos con claridad su significado. Es un ejemplo en el cual se puede decir que una imagen vale más que mil palabras. Para demostrarlo a continuación viene la descripción “tablero compuesto por tres planchas de madera, superpuestas y unidas con pegamento” y su traducción “třívrstvá překližka”. Tapado, -da (40) en el caso de esta palabra, se agregó la descripción más detallada para que así quede claro que „černý kůň“ no se refiere a un caballo negro, sino que es una expresión que define a un caballo que aunque no lo parece, tiene muy buenas condiciones. El resultado final es el siguiente: “černý kůň dostihu; ► kůň, který zvítěžil, i když na to nevypadal”. Taco (79), el significado de la palabra hace referencia a una parte muy específica del coche, concretamente “pieza del engranaje de las ruedas de un automóvil” que según el especialista en la materia de los servicios postventa de ŠKODA, S. A. en Mladá Boleslav significa: “záběr ozubeného soukolí; ► je součástí hnací nápravy automobilů”. Aunque se consiguió definir la palabra en sus términos propios en checo, podría ser que esta explicación resultase demasiado técnica para el usuario del diccionario. Por eso se le agregó una explicación que detalla donde se encuentra, como se puede ver en la traducción. Cómo ya ha sido mencionado, aparecieron diversos errores en cuanto al documento de partida. En rojo aparecen las correcciones o faltas de elaboraciones anteriores, simplemente erratas. A continuación se muestra un ejemplo con un error de forma: tarimaco, m. (1) (Kub): krámy, harampádí; viz: tereque; (AM).

Y posteriormente su correspondiente versión corregida: tarimaco, m. (1) (Kub): krámy, harampádí; viz též: tereque; (AM).

También aparecieron diversos errores en cuanto a puntuación y espaciamiento entre caracteres. Esto se muestra marcando en rojo el símbolo anterior y posterior al mismo. Esta es la entrada corregida al faltarle un carácter de espaciado: titipuchal, adv. (1) viz: bola; (DBM).

En algunos casos se señala que no se comprobó el nombre en latín y se escribió simplemente una descripción, como en el siguiente ejemplo. En este caso existía una 158

traducción directa en checo que ha sido introducida. A parte de eso, se ha mantenido la descripción original en la parte de la explicación. tigana, f. (1) (Ven, výchBol): pták podobný slepici slunatec nádherný Eurypyga helias; ► pták podobný slepici je asi 25 centimetrovým hnědým tělem s černými proužky, se žlutýma nohama a dlouhým krkem; lehce se ochočuje a udržuje dům bez hmyzu a havěti; ■ Syn: tanrilla; pavita, papamoscas; (RAE, DA, MM).

En cuanto a la traducción, autores anteriores han realizado una descripción extensa de una palabra sin indicar su traducción literal mediante la palabra correspondiente. Se puede ver en el siguiente ejemplo: tele-timer, m. (← angl.) (1) (Kol): přístroj, který zaznamená čas trvání každého úseku závodu; (MS).

La traducción correcta es: tele-timer, m. (← angl.) (1) (Kol): stopky; ► zaznamenávají čas trvání každého úseku závodu; (MS).

En otras ocasiones los errores producidos radican en el estilo de fuente, como puede ser la cursiva, señalando con ello que se trata de una palabra española, no siendo así en algunos casos, debido a la internacionalización de muchas palabras. Esto ocurre, por ejemplo, con la palabra tequila, no debiendo aparecer en cursiva, puesto que, debido a su uso común en la República Checa, se considera como una palabra propia del checo, tal como indica Internetová jazyková příručka.

159

5. CONCLUSIÓN Es de suponer que, la parte principal de la tesis, compuesta por la inserción, modificación y actualización de las entradas del diccionario, es la que ha consumido más tiempo. En cambio, frente a lo que inicialmente podría pensarse, este trabajo es menos mecánico de lo que pudiera parecer. No ha sido nada fácil realizar ciertas traducciones. La mayor dificultad ha venido dada por el desconocimiento del mundo latinoamericano y su vocabulario. En numerosas ocasiones, como dificultad añadida, un americanismo era utilizado para definir una palabra, lo que producía una reacción en cadena, teniendo que buscar ambas palabras. No obstante, la superación de estas dificultades, han contribuido al aprendizaje, no solo a la hora de formular y encontrar una traducción precisa en checo, sino también al enriquecimiento del vocabulario español así como al desarrollo de una metodología de trabajo para la búsqueda de información. Por todas estas razones, quedo satisfecha, no solo por la posibilidad de haber contribuido al desarrollo de un proyecto de mayor importancia, sino por el enriquecimiento del vocabulario y el enriquecimiento personal obtenido al investigar numerosos aspectos propios de la cultura de América Latina. Entre estos temas aparecen tradiciones, deportes, juegos, tecnicismos, descripciones de personas y de sus sentimientos y comportamientos, así como palabras de uso diario. Gracias a este trabajo, ha aumentado mi interés por América Latina, esperando que, algún día, pueda sacar provecho de todo lo aprendido.

160

BIBLIOGRAFÍA

Asociación de Academias de la Lengua Española: Diccionario de americanismos. Lima, 2010. Biological library. [en línea], 1999-2014, . [Consulta: 2004-2014] Bioma. Mitos y Leyendas sobre los Antibios y Reptiles de El Salvador. [en línea], diciembre 2012, p. 25 . [Consulta: 25-03-2014] Botany. [en línea], 2007-2014, . [Consulta: 15-042014] ČERNOHORSKÝ, Zdeněk: Základy rostlinné morfologie. Vyd. 3. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1964. Diccionario de la lengua española. [en línea], Madrid: Real Academia Española, 22a ed., 2001, . [Consulta: 20-04-2014] DUBSKÝ, Josef: Velký španělsko-český slovník, I/A-H, Praha: Academia, 1993. DUBSKÝ, Josef: Velký španělsko-český slovník, II/I-Z, Praha: Academia, 1993. Internetová jazyková příručka. [en línea], Jazyková poradna ÚJČ AV ČR, v.v.i. 20082014, . [Consulta: 20-04-2014] RADA, Rudolf: Botanický slovník: slovník rostlinných jmen : česko-latinsko-německý, německo-latinsko-český, latinsko-český rejstřík. Praha: EKOservice, 1998. Tutanda. [en línea], 2013 . [Consulta: 10-04-2014] Velká encyklopedie akvarijních rybiček. [en línea] . [Consulta: 12-04-2014] Žraloci. [en línea] . [Consulta: 03-042014]

161

ANOTACE Jméno a příjmení autora:

Anna Mozíková

Název fakulty a katedry:

Filozofická fakulta, Katedra romanistiky

Název diplomové práce:

Španělsko-český slovník amerikanismů: DA Písmeno T-titt

Vedoucí diplomové práce:

Prof. PhDr. Jiří Černý, CSc.

Počet stran:

163

Počet příloh:

0

Počet citovaných pramenů:

13

Klíčová slova:

Španělsko-český slovník, Latinská Amerika, americká španělština, amerikanismy.

Předkládaná diplomová práce se věnuje především překladu hesel od písmena “T” do “titt”ze slovníku Diccionario de americanismos (DA). Aby mohla být tato hesla zakomponována do souboru již zpracovaných hesel, musel být nejprve zmiňovaný soubor upraven a opraven. Postup překladu a vypořádání se s problémy při zpracování jsou popsány v komentáři.

162

ANNOTATION Author´s name and surname:

Anna Mozíková

Faculty and Department:

Faculty of Philosophy, Department of Romance Studies

Name of Diploma Thesis:

Spanish-czech dictionary of americanisms: DA – letter T - titt

Supervisor:

Prof. PhDr. Jiří Černý, CSc.

Number of Pages:

163

Number of Enclosures:

0

Number of Reference:

13

Key Words:

Spanish-Czech

dictionnary,

Latin

America,

Americanisms, American Spanish. The presented thesis is primarily focused on the translation of selected entries from “T” to “titt” from Diccionario de americanismos (DA) into czech language. Secondly, the part, which has been already translated from various dictionaries, is corrected, modified and finally united. The last part is dedicated to the commentary which describes the problems with translation and how were these problems solved.

163