Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra psychologie. Bakalářská diplomová práce

Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra psychologie

Životní spokojenost nezaměstnaných matek (Life Satisfaction of Unemployed Mothers)

Bakalářská diplomová práce

Autor:

Mgr. Alena Garguláková

Vedoucí práce:

doc. PhDr. Zdeněk Vtípil, CSc.

Olomouc 2016

Prohlášení Místopřísežně prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci na téma: „Životní spokojenost nezaměstnaných matek“ vypracovala samostatně pod odborným dohledem vedoucího diplomové práce a uvedla jsem všechny použité podklady a literaturu.

V Křinicích dne 24.11.2016

Podpis………………………….

Poděkování Za vedení bakalářské diplomové práce a poskytnutí cenných rad a také za trpělivost děkuji panu doc. PhDr. Zdeňku Vtípilovi, CSc. Mé poděkování rovněž patří klientům a zaměstnancům Krajské pobočky Úřadu práce České republiky ve Zlíně a kontaktním pracovištím v Kroměříži a Uherském Hradišti. V neposlední řadě bych chtěla také poděkovat mé rodině a přátelům za podporu během tvorby bakalářské práce.

OBSAH ÚVOD .............................................................................................................................. 6 I

TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................... 7

1

SOUČASNÉ EKONOMICKÉ, SOCIÁLNÍ A PSYCHOLOGICKÉ PROBLÉMY NEZAMĚSTNANÝCH ŽEN .......................................................... 8 1.1

2

PROJEKTY A PROGRAMY ÚŘADU PRÁCE ČR ZAMĚŘENÉ NA RIZIKOVÉ SKUPINY........................................................................................................... 10

NEZAMĚSTNANOST ......................................................................................... 13 2.1

PRÁCE A TRH PRÁCE ......................................................................................... 13

2.2 NEZAMĚSTNANOST........................................................................................... 15 2.2.1 Nezaměstnanost a zdraví ........................................................................... 17 3 ŽIVOTNÍ SPOKOJENOST ................................................................................. 21 3.1

ŽIVOTNÍ SPOKOJENOST A PŘIDRUŽENÉ POJMY ................................................... 21

3.2

OSOBNÍ POHODA .............................................................................................. 22

3.3

NĚKTERÉ Z VÝZKUMŮ ZAMĚŘENÉ NA NEZAMĚSTNANOST A ŽIVOTNÍ SPOKOJENOST ................................................................................................... 24

II

PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................ 27

4

METODOLOGICKÝ RÁMEC VÝZKUMU...................................................... 28 4.1

FORMULACE VÝZKUMNÉHO PROBLÉMU ............................................................ 28

4.2

CÍLE VÝZKUMU A HYPOTÉZY ............................................................................ 29

4.3 APLIKOVANÁ METODIKA .................................................................................. 29 4.3.1 Použité dotazníky...................................................................................... 29 4.3.2 Statistické zpracování dat .......................................................................... 32 4.4 POPIS VÝZKUMNÉHO SOUBORU A ORGANIZACE SBĚRU DAT................................ 33

5

4.5

ETICKÉ ASPEKTY VÝZKUMU .............................................................................. 34

4.6

SYMBOLIKA VÝSLEDKOVÉ ČÁSTI ...................................................................... 34

VÝSLEDKY VÝZKUMU .................................................................................... 35 5.1

ZÁKLADNÍ VÝSTUPY DŽS ................................................................................. 35

5.2

KORELACE DŽS ............................................................................................... 40

5.3

ZÁKLADNÍ VÝSTUPY DOTAZNÍKU AUTORKY PRÁCE ............................................ 42

5.4

K PLATNOSTI HYPOTÉZ ..................................................................................... 45

6

DISKUZE ............................................................................................................. 47

7

ZÁVĚRY............................................................................................................... 50

8

SOUHRN .............................................................................................................. 52

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ A LITERATURY ................................................ 55

SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ ABSTRAKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE V ČESKÉM A ANGLICKÉM JAZYCE PŘÍLOHY BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PŘÍLOHA Č. 1: FORMULÁŘ ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PŘÍLOHA Č. 2: DOTAZNÍK AUTORKY PRÁCE

ÚVOD Téma mé bakalářské práce vznikalo v době, kdy jsem byla zaměstnána na Úřadu práce jako pracovník personální správy. Až teprve na tomto místě jsem si opravdu uvědomila, jak je práce v životě člověka důležitá a jak je obtížné, když o ni lidé přijdou a nedaří se jim nalézt jiné a vhodné zaměstnání. Někdy je však přerušení zaměstnání plánované – třeba v případě žen, které si odcházejí užívat radosti svého mateřství. Spisovatelka Mildred B. Vermont napsala: “Být matkou na plný úvazek je jednou z nejlépe placených prací… Protože odměnou je čistá láska.” Co se však stane, až nadejde okamžik, kdy tuto „nejlépe placenou práci“ musí nahradit zaměstnání? Ženy po mateřské/rodičovské dovolené tvoří skupinu, na kterou je na Úřadech práce zaměřena zvýšená pozornost ve formě poradenských programů „Job club“. Pověřené pracovnice zde maminkám pomáhají nejen s tím, jak se prezentovat při pohovorech, ale také je učí, jak opětovně nalézt ztracené „pracovní sebevědomí“, jelikož na ně často dopadají předsudky zaměstnavatelů. Tyto skutečnosti mě vedly k tomu, že jsem se začala o skupinu nezaměstnaných maminek více zajímat. Výsledkem je předložená práce s názvem Životní spokojenost nezaměstnaných matek, ve které zjišťujeme, jak jsou nezaměstnané matky spokojeny v různých oblastech svého života, jaký měly a mají přístup ke svému profesnímu seberozvoji a v čem vidí příčiny svého neúspěchu při hledání zaměstnání.

-6-

TEORETICKÁ ČÁST

-7-

1

SOUČASNÉ EKONOMICKÉ, SOCIÁLNÍ A PSYCHOLOGICKÉ PROBLÉMY NEZAMĚSTNANÝCH ŽEN Ženy, a hlavně samoživitelky s dítětem, se dle Mikšíka (2006) řadí mezi skupinu,

která bývá spolu s mladistvými, absolventy škol, zdravotně či mentálně handicapovanými, sociálně maladaptivními a osobami předdůchodového věku nezaměstnaností ohrožená více, než ostatní jedinci. Lukáčová & kol. (2007) dodává, že tito jedinci potřebují zvýšenou pomoc psychologického a pracovně profesního poradenství. Důsledky ztráty práce mohou být pro tyto osoby velmi bolestivé, a to hlavně proto, že nesouvisejí s jejich pracovním zařazením a vycházejí především z předsudků zaměstnavatelů. Ženy se také řadí do skupin, které spolu s mladistvými bývají propouštěny v první vlně a na trh práce se jen obtížně vracejí a to i v případě, pokud je jejich kariéra přerušena plánovaným mateřstvím (Mareš 2002). Ženská nezaměstnanost je často spojována s nutností péče o dítě a s posláním ženy jako matky a je daleko citlivěji prožívána se zvyšujícím se vzděláním. Ženy jsou v dnešní době spíše odkázány na péči o děti, jelikož předškolní péče není státem podporována v dostatečné míře a ne každá domácnost může vynaložit finanční prostředky na soukromé hlídání dětí. Tímto pak dochází u žen-matek k postupné ztrátě kvalifikace a obtížnému návratu zpět na trh práce. Plat ženy je však nezanedbatelnou součástí celkového příjmu rodiny a výkon práce byť na částečný úvazek značně omezí rozpočet rodiny (Hubinková a kol. 2008). Buchtová (2013, s. 88) říká, že „nepříznivé postavení žen na trhu práce je způsobeno tím, že zaměstnavatelé upřednostňují mužskou pracovní sílu pro její větší územní mobilitu a nezatíženost starostmi o domácnost.“ S nadměrnou celodenní zaměstnaností žen souvisí také to, že matky s malými dětmi mají časté absence, které narušují plynulost procesu práce. Toto pak způsobuje, že zaměstnavatelé nejsou ochotni je zaměstnávat a také nevytvářejí pracovní místa se zkrácenou dobou a zaměřují se spíše na vícesměnné provozy. Pro ženy je obtížné skloubit pracovní a mateřské povinnosti a zároveň dosáhnout přiměřené společenské angažovanosti. Zaměstnanost žen je závažným celosvětovým problémem a v řadě vyspělých zemí se hledá řešení ve formě zkráceného pracovního úvazku, zaváděním pružné pracovní doby a v dostupné péči o děti. V naší společnosti je však potřeba zavést určité právní úpravy a také podpořit tyto ženy na poli politickém i finančním.

-8-

Návrat do zaměstnání pro rodiče po rodičovské dovolené je spojen také s délkou pracovní činnosti před nástupem na MD/RD. Zde se vyčleňuje skupina matek-studentek, u kterých dochází ke kumulaci statusu rodiče malého dítěte a studenta, kdy se obě tyto skupiny řadí k rizikovým. Můžeme říci, že obecně platí, že je vyšší šance návratu na trh práce pro ty rodiče, kteří mají delší pracovní zkušenost před narozením dítěte. Je to díky tomu, že má již do určité míry vytvořen sociální kapitál, má menší možnost a sklon nechat svou kvalifikaci tzv. zastarat atp. (Zaměstnání a péče o malé děti z perspektivy rodičů a zaměstnavatelů 2006). V tab. 1 můžeme vidět počet nezaměstnaných ve Zlínském kraji v období lednu – listopadu 2015 za jednotlivé měsíce, kdy v tomto termínu probíhal sběr dat pro výzkumnou část této práce (pozn. statistiky pro návrat z MD/RD byly zahájeny teprve v lednu roku 2015, takže hodnoty z měsíce ledna a února musíme brát pouze jako orientační). První kategorie, která je v tabulce popsána, je celková nezaměstnanost. Ta v průměru za uvedené měsíce činila 25 170 osob, z toho žen bylo v průměru 12 726, což představuje 51%. Druhou kategorií jsou rodiče pečující o děti do 15 let, kterých bylo celkem 3 956, z toho žen 3 396, což tvoří 86%. Poslední kategorií jsou rodiče po návratu z mateřské a rodičovské dovolené, kterých bylo v průměru 836, z toho 808 žen (97%).

Zlínský kraj

Zlínský kraj

Tabulka 1 – Přehled nezaměstnaných ve Zlínském kraji (leden – listopad 2015)

celkem z toho ženy péče o děti do 15 let z toho ženy návrat z MD/RD z toho ženy

I 30 247 14 186 3 974 3 323 3 3

celkem z toho ženy péče o děti do 15 let z toho ženy návrat z MD/RD z toho ženy

VII 23 869 12 801 4 400 3 822 953 914

2015 - I. pololetí II III IV 29 835 28 336 26 187 13 906 13 429 12 911 3 921 3 867 3 627 3 266 3 256 3 130 778 887 919 758 863 892 2015 - II. pololetí VIII IX X 23 492 22 822 22 008 12 663 12 174 11 714 4 340 4 059 3 889 3 778 3 515 3 375 955 952 965 922 916 931

-9-

V 24 295 12 382 3 382 2 979 910 883 XI 22 366 11 612 3 901 3 332 947 914

VI 23 413 12 208 4 154 3 578 922 891 průměr 25 170 12 726 3 956 3 396 836 808

Většina zemí má pro rizikové skupiny vytvořeny speciální programy rekvalifikace, rehabilitace a přípravy na trh práce, dále reguluje jejich propouštění, tzn., že se snaží ochránit jejich pracovní poměry a pracovní místa, a také reguluje jejich přijímání (Mareš 2002). V České republice se nezaměstnaným jedincům v rizikových skupinách věnují svou činností úřady práce. Jejich činnost více přiblížím v následující podkapitole.

1.1 Projekty a programy Úřadu práce ČR zaměřené na rizikové skupiny Mimo zmíněné rekvalifikace, rehabilitace a poradenská střediska jsou na úřadech realizovány různé projekty. K regionálním projektům, realizovaným ve Zlínském kraji, ve kterém proběhl sběr dat pro empirickou část této práce, se řadí např. projekt „Odborné praxe pro mladé do 30 let ve Zlínském kraji“, který je určen pro uchazeče o zaměstnání do 30 let věku, kteří jsou v evidenci úřadu práce více než 4 měsíce, dále projekt „STARTUJEME“, který je zaměřen na uchazeče s minimálně ukončeným středoškolským vzděláním s maturitou, osobám se základním vzděláním je pak určen projekt „Klíč k zaměstnání“. Pro osoby se zdravotním postižením je určen projekt „Život bez bariér“, pro uchazeče o zaměstnání evidované na ÚP ve Zlínském kraji, kteří jsou starší 50 let, je připraven projekt „Příležitost pro zkušené“ a uchazečům o zaměstnání, kteří pečují o děti do 15 let a chystají se vrátit na trh práce, se věnuje projekt „Šance pro rodiče“ (Integrovaný portál MPSV, nedat.). Cílem projektu „Šance pro rodiče“ je poskytnout možnost obnovení, doplnění či získání nových znalostí, které účastníkům pomohou jednak najít trvalý pracovní poměr, jednak začít s vlastním podnikáním. Součástí tohoto projektu jsou motivační a vzdělávací aktivity, do kterých se řadí např. komunikační kurzy, vyhledávání práce na internetu, výuka na počítači atp. Pracovní a odborné zkušenosti, které účastníci získají v rámci praxe a školení, mají posílit jejich šance na umístění na vhodném pracovním místě. V tomto projektu dochází také k motivaci zaměstnavatelů k zaměstnání cílové skupiny. K aktivitám projektu se řadí a) motivační část, jejíž součástí je pracovní diagnostika, b) neprofesní školení, které je rozšířeno o Job cluby, školení o portálu MPSV a exkurze u zaměstnavatelů, c) modulová část, do které jsou zahrnuty bilanční diagnostika, odborná jazyková výuka, specifické rekvalifikace a praxe u zaměstnavatelů a d) zaměstnání, ve kterém lze využít příspěvek na částečnou úhradu mzdových nákladů (Integrovaný portál MPSV, nedat.).

- 10 -

Pro uchazeče o zaměstnání, kteří mají snahu uplatnit se na trhu práce, jsou také určeny tzv. job cluby. Job cluby jsou taktéž rozděleny na typy podle skupin, pro které jsou určeny. Pro naši cílovou skupinu, tedy osoby po mateřské nebo rodičovské dovolené a pečující o dítě do 15 let věku, je zaměřen Job club NÁVRAT. (Job club, nedat.). Poradenský program Job club probíhá ve skupině max. 12 osob, které se pravidelně setkávají 1-2 krát týdně. Celkem probíhá 5-6 setkání, která jsou vedena zpravidla dvěma lektory. Účastníci se zde dozvídají o problémech a postojích druhých, navzájem se podporují a předávají si rady a zkušenosti. Hlavním přínosem tohoto poradenského programu je např. získání orientace na trhu práce, nácvik dovedností a technik při hledání zaměstnání, dále odreagování od domova a neustále stejného prostředí. Přínos také spočívá v poznání nových lidí, kteří se nacházejí ve stejné situaci a mají obdobné problémy, mohou si zde vyměnit zkušenosti, řešit konkrétní situace nezaměstnaného, ujasnit si vlastní možnosti, schopnosti a kompetence, pracovní potenciál a odborné i osobnostní kvality. Účastníci zde také mají prostor pro ujasnění si toho, čeho chtějí v oblasti svých profesních a životních cílů dosáhnout a mohou si o své situaci promluvit s odbornými poradci (Job club, nedat.). Účastníci tohoto poradenského programu také získají informace o pracovních místech formou různých informačních zdrojů, mezi které se řadí např. adresáře firem včetně kontaktů, seznamy volných pracovních míst v evidenci ÚP ČR, inzertní nabídky zaměstnání v regionálním tisku, různé webové servery s nabídkou zaměstnání, popisy jednotlivých povolání, databáze rekvalifikačních kurzů a také přímé vazby na služby a nabídky personálních agentur a soukromých zprostředkovatelen práce. Práce v Job clubu probíhá formou nácviků a řešení zadaných úkolů, formou diskuzí a hraní rolí v různých modelových situacích. Účastníci se naučí psát žádost o zaměstnání, sestavit strukturovaný životopis, připravit si odpovědi na často kladené otázky ze strany zaměstnavatelů, jak se chovat při pohovoru a jak správně jednat s potenciálním zaměstnavatelem, také se naučí, jak prezentovat sebe sama, své profesní možnosti, znalosti, dovednosti a zkušenosti a svůj celkový přínos pro potenciálního zaměstnavatele (Job club, nedat.). V této souvislosti na Krajské pobočce ÚP ČR ve Zlíně při Job clubech určených pro ženy po mateřské a rodičovské dovolené a osoby pečující o děti do 15 let uvádějí fejeton s názvem „Supermanažerka“, kde autor Pavel Tomeš (2013) vyjadřuje svou úvahu právě nad ženami, které chtějí po rodičovské dovolené nastoupit do pracovního procesu. Uvádí, že by tyto ženy na otázku „Co jste dělala v posledních letech?“ či „Jaká je vaše praxe?“ měly - 11 -

odpovědět, že za sebou mají několik let tvrdé manažerské práce na plný úvazek, kde se zpočátku tým rozrostl o mladého kolegu na pozici junior manažera, takže byl jejich projekt doslova v plenkách a první výsledky své práce, které v nich nacházela, nebyly zrovna povzbudivé. V průběhu let musela řešit neustálé výzvy, finanční potíže a platební neschopnost, odvrátit, aby její starší kolega (manžel) jejich projekt neopustil kvůli jinému projektu a dostatečně ho motivovat. Když se mladý kolega postavil na vlastní nohy a nemusela jej již vodit za ručičku, tak do týmu přibyli další nováčci a práce mohla začít nanovo. Po několika letech se však jejich tým stabilizoval a chová se jako jedna rodina. I Popelová (2007) dodává, že ženy mohou využít ve své práci své manažerské schopnosti a dovednosti, které získaly během rodičovské dovolené. Patří k nim především řídit týmovou práci, poskytovat pomoc svým podřízeným, respektovat odlišnosti, rychleji a hlavně intuitivně odhadovat pracovní problémy, umožnit otevřenou komunikaci na pracovišti atp.

- 12 -

2

NEZAMĚSTNANOST Další kapitolou, kterou se v práci budu zabývat, je nezaměstnanost. Ta je spojována

s pojmy práce a trh práce, které postupně vymezím v první části. V té následující se pak zaměřím na to, jaké je to přijít o své zaměstnání a jaké důsledky může mít tento stav pro člověka po zdravotní stránce.

2.1 Práce a trh práce Práce jako taková je definována různými způsoby. Např. Hartl a Hartlová (2004) ve svém Psychologickém slovníku definují práci jako tělesnou nebo duševní činnost, která je zaměřená především na výdělek, výživu a uspokojení potřeb. Ottova všeobecná encyklopedie (2003) mluví o práci z ekonomického hlediska jako o cílevědomé lidské činnosti, která vytváří hodnoty, práce pak může být fyzická nebo duševní. Je to jeden z výrobních faktorů, který slouží k vytváření výrobků a poskytování služeb, a to především k uspokojování lidských potřeb. Nabídka práce se pak setkává s její poptávkou na trhu práce. Šmajs (2002) uvádí, že práce člověku zajišťuje osobnostní rozvoj, pocit uspokojení a životního smyslu. Je to kulturní a přírodní aktivita, jednota duchovní a fyzické námahy odpovídající biologické potřebě člověka, aby přiměřeně zatěžoval bytostné síly a konfrontoval je jednak s rodově příbuznými silami, jednak se strukturami přírody. Práce je ovšem také pro člověka namáhavá, vyčerpávající a časově náročná. Vysoké tempo sociokulturních proměn přetváří strukturu prostředí lidského života a klade na lidskou práci příliš vysoké flexibilní intelektuální nároky. Toto může být, obzvláště pro obtížně vzdělavatelnou populaci, nepřiměřené, sociálně diskriminující, stresující a také frustrující. Může na jedince také působit jako droga – může organismus člověka přetěžovat, zjednávat jeho dočasnou rovnováhu v celkově dynamické nerovnováze, probouzet provokativní nejistoty, zajímavé otázky či povznášející stavy lidské mysli, nebo také vyrovnávat některé vnitřní tenze a produkovat tenze nové. Práce je nutkavá účelová aktivita spojená s poznáváním, hrou a námahou. Tvoří pro člověka jakousi základní potřebu, která je součástí lidské přirozenosti a která musela být zakotvena v konzervativním genomu člověka. Práce tedy není jen výsledek výchovy a stimulujícího vlivu rodinného či sociokulturního prostředí (Šmajs 2002). Také Buchtová - 13 -

(2002) uvádí, že potřeba společensky náležitě oceňované tělesné a duševní aktivity dostatečně dlouhé, kterou je potřeba práce, je u člověka silná a obtížně odstranitelná a že patří do struktury lidské přirozenosti. Práce člověku přináší nejen materiální úspěch, ale také mu dává pocit seberealizace a společenské užitečnosti, uspokojuje jeho potřeby ctižádostivosti, sebeúcty a sebeuplatnění. Zaujímá tedy v životě člověka nezastupitelné postavení a je důležitou podmínkou důstojné lidské existence. Práce vytváří sociální pole strukturovaných kontaktů, které nám umožňuje potkávat jiné lidi, vést s nimi rozhovory a uzavírat přátelství. Při zvládání pracovních úkolů jsou nezbytné určité schopnosti, znalosti a dovednosti, jedinec zde může své schopnosti objektivizovat a získat pocit odborné kompetence a také zde dochází k rozvoji lidské osobní identity (Buchtová 2002). Mikšík (2006, s. 9) dodává, že „jde o celoživotní proces utváření a rozvoje předpokladů subjektu realizovat se jako tvořivá, zralá, sociálně zdatná a plnoprávná osobnost v těch sociálních kontextech, do kterých se narodil a ve kterých realizuje svou individuální životní dráhu.“ Práce, stejně jako výrobky a služby, je prodávána a kupována a je tedy spojena s tržní ekonomikou a konkrétněji pak s trhem práce. Na trhu práce lidé soupeří o zaměstnání v určitém procesu produkce. Je to však i místo, kde jednotlivá pracovní místa soupeří o pracovníky. Prodej a koupě pracovní síly jsou však na trhu práce komplikovány řadou kulturních, politických, sociálních i osobnostních faktorů. Konstituující vlastnosti pracovní síly, do kterých lze zařadit např. vzdělání, kvalifikaci, pracovní kapacitu, pracovní zkušenosti atp., jsou neoddělitelné od svých nositelů, ale také od celého komplexu sociálně a kulturně podmíněných potřeb, práv a očekávání (Mareš 2002). Trh páce je oproti ostatním trhům značně asymetrický. Je to z důvodu, že nabídka ze strany pracovní síly je strategicky omezenější, než poptávka po této pracovní síle. Z toho vyplývá, že pracovníci mají menší volnost, než zaměstnavatelé. Aby ti, kteří pracovní sílu nabízejí, zvýšili své vyhlídky uplatnění, je třeba, aby zlepšili buď svou prostorovou mobilitu (stěhování, dojíždění za prací), či mobilitu profesionální (rekvalifikace). Určité handicapy svými zásahy do prostředí pracovního trhu kompenzuje svou politikou stát. Stát vymezuje a legalizuje status aktérů a taktéž v mnoha případech legislativně určuje řadu jejich dílčích vztahů. Stát především uplatňuje politiku ochrany práce a sociálních podmínek, zadržuje - 14 -

vstup části práceschopné pracovní síly na trh práce, garantuje právo na formování koalic a poskytuje prostředky obživy nezávislé na účasti na trhu práce (Mareš 2002). Na trhu práce může také docházet k projevům poruchy, která bývá označována jako nezaměstnanost (Lukáčová & kol. 2007). Co to je nezaměstnanost a jaké může mít důsledky pro člověka (duševní i fyzické), blíže rozeberu v následující kapitole a souvisejících podkapitolách.

2.2 Nezaměstnanost Buchtová (2002) uvádí, že i přesto, že žijeme v demokratickém sociálním státě, který nám umožňuje relativně slušný život bez dočasné odměny (mzdy) za práci, je náhlá a neočekávaná ztráta práce velkým zásahem do života jedince a může být dokonce traumatizujícím a existenciálním zážitkem. Skutečnou hodnotu práce jsme schopni poznat, až o ni přijdeme. Ztráta práce je tíživým existenciálním zážitkem proto, že práce a zaměstnání tvoří centrální roli v naší kultuře. Zaměstnání nám pomáhá, jak již bylo řečeno výše, uspokojovat základní potřeby, takže vyloučením z pracovního procesu dochází k nemožnosti tyto potřeby uspokojovat. Se zaměstnáním je také spojena naše identita a výše našeho společenského statusu i společenského vzestupu. Nezaměstnanost tedy znamená ztrátu statusu dosavadního, ale též statusů budoucích. Od našeho zaměstnání jsou primárně odvozovány naše cíle, status, struktura našeho života i jednotlivých dnů, naše sociální kontakty. Zaměstnání tedy tvoří jakousi centrální instituci, skrze kterou se jako lidé definujeme (Mareš 2002). Ztráta sociálního statusu a sociální identity je však odlišná pro muže a pro ženy. Ženy, na rozdíl od mužů, mohou svou sociální identitu určovat rozličnými zdroji a rolemi, které se dostávají za pracovní sféru a mezi něž se řadí např. být matkou, manželkou či přítelkyní, kdežto sociální identita mužů pramení primárně z jejich práce. Ženy mají ještě jeden zdroj statusu – mohou profitovat ze statusu jejich manžela, jelikož k němu mají přístup. Také jedinci, jejichž pracovní status je vysoký, budou ztrátou práce trpět více, než jedinci s nižším pracovním statusem, jelikož tato ztráta bude mnohem větší (Meer 2014). Pracovní uplatnění a zařazení jedince do pracovního procesu je jednou z nejpodstatnějších podmínek a předpokladů produktivní seberealizace a tvoří základnu individuální i sociální určenosti člověka. Tím, že ztratí práci či nemůže nalézt odpovídající pracovní - 15 -

uplatnění, je vyřazen z možnosti realizovat se a prosadit při produkci užitných hodnot a uspokojovat své potřeby tím, že se účastní na společenské dělbě povinností a úkolů (Mikšík 2006). Podle definice ILO (International Labour Organization neboli Mezinárodní organizace práce) jsou za nezaměstnané považovány ty osoby, které ve sledovaném období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu, práci aktivně hledaly a do které by byly schopny nastoupit nejpozději do 2 týdnů. Uvedená metodika poskytuje mezinárodně srovnatelné údaje a je jednotná pro všechny členské země Evropské unie. Liší se však od definice, kterou užívá pro registrované uchazeče o zaměstnání MPSV (Český statistický úřad 2016). Podmínky, za kterých se jedinec může evidovat jako uchazeč o zaměstnání na úřadech práce v České republice, jsou vymezeny v dokumentu Základní poučení uchazeče o zaměstnání pod bodem 7 písm. a-j (Integrovaný portál MPSV, nedat.). Lukáčová & kol. (2007) uvádějí několik typů nezaměstnanosti: 1.

Frikční nezaměstnanost – vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi pracovními příležitostmi či místy (tedy v důsledku mobility pracovníků) a je považována za dočasnou záležitost. Na trhu práce je tento typ nezaměstnanosti normálním stavem.

2.

Strukturální nezaměstnanost – vzniká tehdy, když je na trhu práce nerovnováha mezi segmentací nabídky a strukturou poptávky po práci. Důsledkem pak je, že v jeden okamžik existuje velké množství pracovních míst i nezaměstnaných, které jsou vzájemně nekompatibilní.

3.

Cyklická nezaměstnanost – je spojená s cyklickým kolísáním výkonu ekonomiky, kdy s jejím růstem nezaměstnanost klesá a naopak.

4.

Skrytá nezaměstnanost – vztahuje se na jedince, kteří nemají zaměstnání a nejsou ani v evidenci úřadu práce. Tato skupina si práci nehledá, nebo práci vyhledává pomocí jiných institucí, než jsou pracovní úřady.

5.

Dobrovolná nezaměstnanost – znamená, že je upřednostněna jiná aktivita před konáním práce. Jedná se o stav, kdy počet nezaměstnaných je nižší nebo roven počtu volných pracovních míst (každý, kdo hledá práci, by se mohl zaměstnat).

6.

Masová nezaměstnanost – vzniká při výrazné nerovnováze mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, např. když se sníží poptávka po práci, zatímco nabídka roste nebo je - 16 -

nezměněna, nebo když poptávka po práci je stejná nebo pomaleji roste a nabídka práce se zvýší, nebo když se na trhu vytvoří strukturní propast mezi nabídkou a poptávkou. Podle Mareše (2002) představuje velký problém pro jednotlivce i celou společnost především dlouhodobá nezaměstnanost, protože uvádí postižené osoby do nepříznivých životních podmínek jako je chudoba či rodinná krize. Negativně ovlivňuje zdraví postižené populace, sociální instituce (např. rodinu), redukuje sociální sítě, ničí sociální status a s ním spojené sebevědomí. S délkou nezaměstnanosti také klesá pravděpodobnost návratu do placeného zaměstnání, jelikož dlouhodobá nezaměstnanost láme pracovní etiketu a demotivuje člověka hledat nové pracovní místo. Také devastuje lidský kapitál nezaměstnaného, jelikož jej nemůže udržovat, stigmatizuje nezaměstnané a budí vůči nim nedůvěru potenciálních zaměstnavatelů (ti považují nezaměstnanost u jedince za jeho osobní defekt) a taktéž představuje krizi identity člověka. Tøge & Blekesaune (2015) dodávají, že jedinci, kteří byli propuštěni, mohou tuto ztrátu zaměstnání připisovat k jejich nedostatečnému pracovnímu výkonu nebo k jejich nezajímavým osobním charakteristikám a taková interpretace pak může být mnohem více stresující, než když dojde ke kolektivnímu propouštění. Závažnost situace, která je způsobena ztrátou zaměstnání, se odráží také do zdravotního stavu jedinců. Jaké důsledky může mít nezaměstnanost na zdraví jedince, rozeberu v následující podkapitole. 2.2.1 Nezaměstnanost a zdraví Boleloucký (2002) uvádí, že většina lidí má jakýsi symbiotický vztah ke své práci a pracovišti. Pokud dojde k přerušení tohoto vztahu, ať již jde o přechodnou záležitost nebo je trvalejšího rázu, bývá tato situace prožívána jako skutečná separace a ztráta, která může vést nejen ke ztrátě příjmu, ale také k narušení emoční pohody, kvality života, rodinné rovnováhy, sociálních kontaktů a také k narušení zdraví. Ztráta zaměstnání a následná nezaměstnanost mají řadu důsledků a to jak psychických, tak somatických. Mezi duševní následky se řadí např. deprese, alkoholismus, poruchy chování, domácí násilí, sebevražedné pokusy a sebevraždy. Somatická onemocnění pak zahrnují kardiovaskulární onemocnění, gastrointestinální onemocnění, diabetes, astma a také se objevují zmínky z oblasti dermatologie. Trvalejší vzrůst nezaměstnanosti vede jak ke - 17 -

ztrátě odborné kvalifikace, tak ke ztrátě kognitivních schopností a motivace. Taková situace se pak stává zdrojem stresu v důsledku ztráty sebeúcty, vzniku pocitu vlastní nepotřebnosti, postrádání své sociální role, strachu z budoucnosti a závislosti na druhých (Boleloucký 2002, Boleloucký 2002a). Emoční význam prožitých situací je ovlivňován procesy „shora dolů“. Tzn., že stejnou situaci prožíváme různě v závislosti na tom, jak se právě cítíme, na co myslíme a také oč usilujeme. Naše dosavadní zkušenosti a naše očekávání v nich hrají mimořádnou roli. Aktuální psychický stav odráží naši zkušenost v nejširším slova smyslu, tedy spolu se všemi vlivy, které dosud naše individuální emocionální procesy utvářely (Stuchlíková 2002). Kozoň (1999) dodává, že evidovaní nezaměstnaní a jedinci, kteří jsou ohroženi ztrátou zaměstnání ve větší míře, než ostatní, trpí neurotickými a psychosomatickými příznaky, kterými jsou např. úzkost, stísněná nálada, děsivé sny, vtíravé myšlenky, ztráta sebedůvěry, pocity viny, pocity křivdy, nechuť k činnosti, rychlá unavitelnost, poruchy v intimních vztazích, různé druhy strachu, bolesti hlavy, poruchy dýchání, zvýšené pocení, nechuť k jídlu či přejídání atp. Šolcová & Kebza (2001) zmiňují, že nezaměstnanost a její prožívání souvisí především s poklesem sebeúcty, pocitu sociálního přijetí a s nárůstem sociální nežádoucnosti. Čím delší je nezaměstnanost, tím větší obtíže se při hledání práce objevují. Důvodem může být ztráta dovedností a také morální a psychické důsledky. Výrazně vyšší rizikovost je tedy u dlouhodobě nezaměstnaných (nezaměstnanost je delší než 6 měsíců), která s větší pravděpodobností snižuje sebevědomí nezaměstnaných, oslabuje jejich schopnost a odhodlání nalézt další pracovní uplatnění a také blokuje udržení a rozvíjení profesionálních znalostí, dovedností a schopností. Velmi závažným psychologickým problémem dlouhodobé nezaměstnanosti je spojení sklíčenosti a apatie, která vzniká jako reakce na ztrátu zaměstnání jako takového. Dlouhodobé přetrvávání takové situace může vézt ke ztrátě naděje na změnu. Sklíčenost jako taková je spojována s pasivitou a rezignací, avšak v některých případech může vést k posílení našeho sebezkoumání. Bývá spojována s přesvědčením, že nastalá situace může být změněna a také zdůrazňuje hodnocení věcí, které jsou pro nás důležité. Můžeme si více uvědomit, co pro nás znamenají určité objekty, lidé, aktivity atp., a můžeme tak usilovat o zachování této hodnoty (Stuchlíková 2002). - 18 -

Také 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) hovoří o dopadu nezaměstnanosti na zdraví jedince. Řadí se mezi Faktory ovlivňující zdravotní stav a kontakt se zdravotnickými službami, tzv. Z faktory (položky Z00-Z99), které jsou určeny pro případy, kdy jsou jako potíže, problémy nebo diagnózy uvedeny okolnosti, které nesouvisejí s nemocí, poraněním nebo zevní příčinou zařaditelné pod ostatní položky (A00-Y89). To se může stát jednak tehdy, když osoba, která může, ale nemusí být nemocná, se setká se zdravotními službami za nějakým zvláštním účelem (obdržení omezené péče nebo služby pro stav, darování orgánu či tkáně, obdržení profylaktického očkování, porada ohledně problému, který sám o sobě není poraněním ani nemocí). Druhým způsobem pak je, když je přítomna nějaká potíž či okolnost, která ovlivňuje stav osoby, ale sama o sobě není poraněním nebo běžnou nemocí (zjišťuje se při prohlídkách obyvatelstva). Problémy spojené se zaměstnáním a nezaměstnaností jsou zařazeny pod kód Z56 skupiny s názvem Osoby s potenciálně ohroženým zdravím ve vztahu k socioekonomickým a psychosociálním okolnostem (Mezinárodní klasifikace nemocí 2014). Tøge & Blekesaune (2015) uvádí, že horší zdravotní stav nezaměstnaných je způsoben rozličnými procesy. Jedinci, kteří se stanou a zůstávají nezaměstnanými, mají horší zdravotní stav než stále pracující a ti, kteří mají špatný zdravotní stav, mají zvýšené riziko toho, že se stanou a také zůstanou nezaměstnanými. Lidé s horším zdravotním stavem tedy mají větší pravděpodobnost, že je postihne nezaměstnanost. Buchtová (2013) uvádí, že se obecně poukazuje na to, že je nezaměstnanost spojena s krátkodobým či dlouhodobým stresem. Ten, je-li nezvládnutý, významně poškozuje fyzické i duševní zdraví. Zmiňuje, že v rámci britského trhu práce byly realizovány výzkumy vlivu nezaměstnanosti na duševní zdraví, které odhalily významné zhoršení celkového zdravotního stavu u lidí všech věkových skupin. Z jejich výzkumného šetření vyplynulo, že nezaměstnaní pociťují vyšší hladinu obecné psychické nepohody, deprese a úzkosti společně s nižší sebeúctou a sebedůvěrou, dále, že nezaměstnanost je prožívána různými způsoby a je možné identifikovat několik zprostředkujících faktorů ve vlivu na člověka (např. lidé s větší oddaností svému zaměstnání vykazují horší duševní zdraví během ztráty práce) a nakonec že schopnost nezaměstnaného vyrovnat se se ztrátou práce je závislá na tom, jakou hodnotu mělo pro jedince ztracené zaměstnání a jak mu byl oddán. Thomas H. Holmes (dle Buchtová 2001) ve své studii z roku 1967 sestavil na základě dlouholetých průzkumů tabulku, ve které uvádí intenzitu vlivu různých stresujících udá- 19 -

lostí na člověka. Nejvíce stresující životní událostí je úmrtí manžela (získalo 100 bodů na bodové škále 0-100), další je rozvod (73 bodů), uvěznění (66 bodů) a jako čtvrtá je uvedena ztráta zaměstnání (49 bodů). Ztráta zaměstnání tedy zaujímá vysokou hodnotu závažnosti a toto také dokazuje, že ztráta práce je pro mnoho lidí traumatizující událostí. Boleloucký (2002) dodává, že nejen nezaměstnanost, ale také přesčasová práce je spojena se zvýšenými zdravotními riziky a přispívá zvýšením hladiny stresových hormonů k nárůstu mortality na kardiovaskulární onemocnění. Jak zmiňuje Šolcová & Kebza (2001), ztráta zaměstnání se také vztahuje ke změnám celkové pohody, která je známá pod anglickým pojmem well-being. Pojmem osobní pohoda a souvisejícím pojmem životní spokojenost se budu zabývat v následující kapitole.

- 20 -

3

ŽIVOTNÍ SPOKOJENOST V této teoretické části mé práce se zaměřím na to, co je to životní spokojenost. Vy-

mezím také pojem osobní pohoda, který je s termínem životní spokojenost silně spjat a také uvedu několik výzkumů, které se životní spokojeností, osobní pohodou a nezaměstnaností zabývají.

3.1 Životní spokojenost a přidružené pojmy Fahrenberg & kol. (2001) uvádějí, že koncept životní spokojenosti není dostatečně definován. Často dochází k záměně pojmů životní spokojenost, subjektivní dobré zdraví a kvalita života. Také zmiňují, že jsou zde určité oblasti, které mohou přispívat k životní spokojenosti a k nimž se řadí kognitivní, neboli bilanční, a afektivní komponenty všech oblastí života, např. zdraví, psychická stabilita, sociální vztahy atp. V anglosaské jazykové oblasti se pojem životní spokojenost klade na stejnou úroveň jako subjektivní zdravotní stav (subjective well-being), který zahrnuje celkem 4 dimenze. První dimenzí je životní spokojenost, která tvoří kognitivní komponentu subjektivního zdravotního stavu a která je daná plněním vytoužených životních cílů. Další dimenzí je štěstí (časově rozšířená afektivní komponenta subjektivního zdravotního stavu), které se vztahuje k dlouhodobému pozitivnímu afektivnímu stavu. Třetí dimenzí subjektivního zdravotního stavu je pak pozitivní afekt tvořící pozitivní afektivní komponentu a zahrnující přechodný pocit radosti a nakonec negativní afekt (negativní afektivní komponenta), pod který spadá přechodný pocit strachu, deprese, starostí atd. (Fahrenberg & kol. 2001). Dalším užívaným pojmem je kvalita života. Ta se vztahuje na tělesnou, psychickou, sociální, finanční, sexuální, funkcionální a spirituální oblast a bývá vnímána jako pozice jedince v životě, která má souvislost s hodnotovým systémem společnosti a kulturou a která má vztah k individuálním cílům, očekáváním, standardům a obavám (Fahrenberg & kol. 2001). Hamplová (2006) dále dodává, že termín životní spokojenost bývá také dáván (mimo pojem kvalita života) do souvislosti s pojmem štěstí. Štěstí je pak chápáno jako stav, ve kterém pozitivní emoce převažují nad negativními, životní spokojenost pak jako rozumové hodnocení vlastního života.

- 21 -

Stuchlíková (2002) uvádí, že pro pocit štěstí je důležitý pocit spravedlnosti. Lidé si přejí dostávat, kolik si podle jejich mínění skutečně zaslouží, ne více a už vůbec ne méně. Pocit štěstí ovlivňují jednak genetické vlivy, jednak také frekvence, s níž prožíváme epizody radosti či další pozitivní emoce. Štěstí je velmi dynamická emoce, je tedy spojena s aktivní činností. Autorka zmiňuje, že by lidé měli nacházet malé radosti v každodenním životě, což vede v dlouhodobém horizontu k vyšší úrovni subjektivní spokojenosti. Měli bychom mít také v souladu realitu a naše očekávání. Důležité je, abychom byli přesvědčeni, že realita může být změněna. Pokud je realita nepříznivá, vyrovnáme se s ní tak, že snížíme naše očekávání. Pokud tak učiníme, budeme více překvapeni pozitivními událostmi a méně frustrováni okolnostmi negativními. Také Kebza & Šolcová (2005) zmiňují, že dochází ke spojování pojmů jako spokojenost, životní spokojenost, pocit blaha, prožitek, subjektivní komfort, štěstí, radost a osobní pohoda (well-being). I přes to, že má většina definic životní spokojenosti, štěstí, subjektivního či psychologického blaha značné rozdíly, spojuje je to, že všechny zdůrazňují subjektivitu hodnocení. Tzn., že lidé jsou šťastní, pokud se tak cítí, nebo pokud o sobě říkají, že se tak cítí (Hamplová 2006). Na základě toho, že není pojem životní spokojenosti dostatečně definován, se v následujícím textu zaměřím na termín osobní pohoda, neboli well-being, jejíž jednu složku tvoří právě životní spokojenost.

3.2 Osobní pohoda Blatný (2010, s. 198) definuje osobní pohodu jako „dlouhodobý či přetrvávající emoční stav, ve kterém je reflektována celková spokojenost člověka s vlastním životem.“ Osobní pohoda je dle něj tvořena dvěma složkami. První je složka kognitivní, která představuje vědomé hodnocení vlastního života a která zahrnuje životní spokojenost, spokojenost ve významných oblastech života a sebehodnocení. Druhou složkou je složka emoční, která je souhrnem nálad, emocí a afektů a do níž patří dlouhodobé pozitivní a negativní emoční stavy a štěstí.

- 22 -

Nyní blíže rozeberu jednotlivé komponenty tak, jak je uvádí Blatný (2010): 

Dlouhodobé pozitivní a negativní emoční stavy – pozitivní emoční stav je souhrnem specifických pozitivních afektů, emocí a nálad, do negativního emočního stavu se řadí specifické negativní afekty, emoce a nálady.



Štěstí vyjadřuje hodnocení prožitkové stránky vlastního života.



Životní spokojenost zahrnuje vědomé a globální hodnocení vlastního života jako celku. Ze všech komponent má k pojmu osobní pohody nejblíže, jelikož je v různých výzkumech životní spokojenost užívána pro vyjádření osobní pohody.



Spokojenost ve významných oblastech života, tzv. doménách, do nichž se řadí rodina, přátelé, pracovní prostředí, sociální postavení a ekonomický status.



Sebehodnocení (příp. sebeúcta) vyjadřuje kvalitu vztahu k sobě. Kebza & Šolcová (2005) uvádí studii Ryffové a Keyesové z roku 1995, podle kte-

rých má struktura osobní pohody celkem 6 základních dimenzí: sebepřijetí (pozitivní postoj k sobě); pozitivní vztahy s druhými (vřelé a uspokojující vztahy s druhými, zájem o jejich blaho); autonomie (nezávislost a sebeurčení); zvládání životního prostředí; smysl života (směřování k dosažení cílů, pocit, že život má smysl); osobní rozvoj (pocit trvalého vývoje, otevřenost novému). Významnou komponentu osobní pohody tvoří též tělesná zdatnost. Pohybová aktivita příznivě ovlivňuje sebeúctu, úzkost, percepci stresu, depresi a tenzi, má tedy příznivý účinek na psychickou pohodu. Pro celkový pocit osobní pohody má zásadní význam také finanční hodnocení, ale pouze při dosažení určité minimální úrovně. Patrný je i vliv vzdělání, které ovšem působí zřejmě pouze zprostředkovaně, a to v koincidenci se zaměstnáním a platovým ohodnocením, které odpovídají výši dosaženého vzdělání. Výrazný negativní vliv na osobní pohodu a také zdravotní stav v této souvislosti má ztráta zaměstnání, která se řadí k nejtěžším stresorům. Pocit osobní pohody také ovlivňují sociální kontakty, a to jak z hlediska kvantity, tak i kvality. Prožitek osobní pohody ovlivňují i osobnostní charakteristiky a vlastnosti daného jedince, a to zejména sebehodnocení, kdy jeho vyšší a současně realisticky založené hodnoty téměř vždy souvisí s kvalitnějším prožitkem osobní pohody (Kebza & Šolcová 2005).

- 23 -

Blatný (2001) dodává, že sebehodnocení a spokojenost se životem jsou nejtěsněji spojeny s temperamentovými charakteristikami osobnosti, konkrétně s extraverzí a emoční stabilitou. Lidé s takovými charakteristikami jsou pak se svým životem spokojenější a mají i vyšší sebehodnocení, než introverti a labilní osoby. Celková úroveň osobní pohody se v průběhu života nijak výrazně nemění, je tedy na věku nezávislá. Lidé si udržují určitou, sobě vlastní úroveň. Bylo však zjištěno, že v mládí se osobní pohoda odvíjí od počtu a intenzity emocionálních zážitků a má především expresivní podobu, zatímco ve starším věku dominuje především rozumové, globální hodnocení života (Blatný 2010).

3.3 Některé z výzkumů zaměřené na nezaměstnanost a životní spokojenost Vztah nezaměstnanosti a životní spokojenosti zkoumali Výrost & Gillnerová (2015). Použili data Evropského výzkumu kvality života (ESLQ 2012), který obsahoval data z 34 evropských zemí. Komponenta globální životní spokojenosti (jako součást osobní pohody) zde byla zjišťována dvěma otázkami: Vezmete-li vše v úvahu, do jaké míry jste spokojený(á) se svým životem v dnešní době? (1 – velmi nespokojený, 10 – velmi spokojený) a Když se vezmou všechny okolnosti, můžete mi, prosím, říci pomocí stupnice od 1 do 10, jak jste šťastný(á)? (1 – zcela nešťastný, 10 – zcela šťastný). V analýze se potvrdilo, že změny v míře nezaměstnanosti mají inverzní vliv na životní spokojenost. Tzn., že pokud nezaměstnanost klesá, stoupá životní spokojenost a naopak. Zjistili, že na životní spokojenost má vliv fenomén nezaměstnanosti v zemi a že se odráží na občanech, i když se jich přímo netýká. Meer (2014) zkoumal vztah genderu, nezaměstnanosti a subjektivního zdravotního stavu či subjektivní osobní pohody (subjective well-being). Říká, že je obecně známo, že nezaměstnanost na všechny lidi působí poklesem jejich osobní pohody. Být nezaměstnaný je spojováno s nízkou úrovní subjektivní osobní pohody, vyšší úrovní strádání, nespokojeností a pochyb o sobě samém. Její efekt má vážné důsledky, protože působí jak na fyzickou osobní pohodu, tak na sociální oblast. Ve společnostech, kde není zaměstnání pouze centrálním prostředkem zajištění sebe a své rodiny, ale také zdrojem statusu a kontaktů s ostatními, přispívá zaměstnanost značně k osobní pohodě.

- 24 -

Eichhorn (2014) dodává, že efekt nezaměstnanosti na osobní pohodu je nižší ve společenstvích, které vykazují vyšší míru nezaměstnanosti. Zde je tato zkušenost společná a jedinci sdílená. Být nezaměstnaný zde znamená menší odchýlení od normy. I Meer (2014) zmiňuje, že pro ty, kteří jsou nezaměstnaní, je mnohem snazší tuto skutečnost přijmout, pokud jsou i ostatní kolem nich v obdobné pozici. Meer (2014) také uvádí, že se do osobní pohody odráží zaměstnání třemi různými cestami. Ta první se uskutečňuje skrze úroveň stimulace a komfortu, který přichází s prací a s tím spojeným příjmem, druhá skrze status, který je s prací spojen. Status je jakési poziční zboží, které je obtížné získat a které závisí na relativní pozici jedince v rámci společnosti. Třetí cesta je pak skrze přizpůsobené chování společenským pravidlům. Tzn., že jedinec, který má práci nebo je zaměstnaný, se přizpůsobuje sociálním normám a hodnotám. Dana Hamplová (2006) srovnávala životní spokojenost, štěstí a rodinný stav v 21 evropských zemích. Použila zde data Evropského sociálního výzkumu (ESS) z roku 2002, ve kterém respondenti odpovídali na otázku, zda když zváží všechny okolnosti, jak by řekli, že jsou šťastní. Bodování proběhlo na škále od 0 (zcela nešťastný) po 10 (zcela šťastný). Vycházela zde z tvrzení, že ženatí muži a vdané ženy jsou šťastnější, než svobodní jedinci, dožívají se vyššího věku, jsou zdravější a trpí méně často depresemi, úzkostmi a jinými psychickými problémy. Z výsledků pak vyplývá, že ženatí a vdané se označují ve všech studovaných evropských zemích za šťastnější. Pozitivní vliv manželství lze vysvětlit lepším zdravotním stavem, lepší finanční situací ženatých a vdaných, vzájemnou podporou, společností, pomocí a povzbuzením. Sobotková, Reiterová & Hurníková (2011) ve svém výzkumu studovaly rozdíly mezi otci a matkami v pohledu na fungování rodiny, v životní spokojenosti, a rovnováze mezi prací a rodinou. Vycházely přitom z dat výzkumného projektu „Práce a rodina“ z roku 2010. Jednou ze zkoumaných oblastí byly rozdíly zvlášť u otců a matek vzhledem k počtu dětí v rodině. Matky s více dětmi jsou z hlediska životní spokojenosti statisticky významně méně spokojené se svým vztahem k dětem, s vynaloženým časem a společnými aktivitami, než matky jednoho dítěte. Jsou také významně statisticky méně spokojené se svými sociálními vztahy, četností kontaktů s přáteli, známými a příbuznými. Autorky zde také zmiňují, že je potřeba brát tyto výsledky jako předběžné, jelikož se výzkumu zúčastnilo více početných rodin a méně rodin s jedním dítětem. - 25 -

Božena Buchtová (2004) uskutečnila výzkum, který zkoumal kvalitu života dlouhodobě nezaměstnaných. Zaměřila se zde na dvě oblasti, a to kvalitu života a životní spokojenost. Tyto pak zkoumala u skupiny zaměstnaných, nezaměstnaných, ze kterých se jako důležité vyčlenila skupina bezdomovců a nezaměstnaných matek po mateřské dovolené. Vyhodnocení výsledků pak proběhlo v několika dílčích oblastech (rodina, zdraví, práce, duševní pohoda, vztahy mezi lidmi, koníčky, práce na sobě, peníze a bydlení), které pak zkoumala v závislosti na věku, pohlaví a vzdělání. Když se zaměřím na výsledky v oblasti nezaměstnaných matek po mateřské dovolené, v kvalitě jejich života dosahuje hodnota rodiny a spokojenosti s ní nejvyšších průměrných hodnot. Za důležitou považují práci na sobě, do které patří získávání nových znalostí a dovedností (všechny ženy absolvovaly rekvalifikační kurz), změna názoru na životní styl, organizaci a náplň dne. Oblast práce pak v této skupině měla nízké průměrné hodnocení.

- 26 -

PRAKTICKÁ ČÁST

- 27 -

4

METODOLOGICKÝ RÁMEC VÝZKUMU V našem výzkumu jsme se zaměřili na zkoumání životní spokojenosti nezaměstna-

ných matek. Výzkum jsme pojali jako kvantitativní, kterému odpovídá jako typ výzkumu korelační studie, kdy se data získávají pomocí dotazníkového šetření (Kolařík a kol. 2015). Pro zkoumání jsme použili dva dotazníky. První byl Dotazník životní spokojenosti (DŽS) od Fahrenberga (2001), druhý dotazník vznikl na základě vlastního podnětu a měl za cíl zjistit přístup k profesnímu seberozvoji nezaměstnaných matek po MD/RD. Také jsme chtěli prozkoumat, kde maminky vidí příčiny neúspěchu v hledání nového zaměstnání. Vlastní šetření proběhlo od ledna do listopadu 2015 a výzkumný soubor tvořily ženy po mateřské/rodičovské dovolené, které byly v evidenci Krajské pobočky Úřadu práce ve Zlíně a které navštěvovaly poradenský program „Job club“ na kontaktních pracovištích ve Zlíně, Uherském Hradišti a Kroměříži. Job club probíhal vždy celkem v 5 sezeních, na 3. setkání byly respondentkám rozdány oba dotazníky, které si následně vzaly domů na vyplnění a na zbývajících setkáních je přinesly vyplněné zpět. Za cílový jsme si stanovili počet cca 60 dotazníků.

4.1 Formulace výzkumného problému Jak můžeme vyčíst z teoretické části této bakalářské práce, nezaměstnanost má na člověka zásadní vliv. Z výzkumu Boženy Buchtové (2004) také vyplynulo, že se skupina nezaměstnaných matek po mateřské dovolené ukazuje jako významná. Ženy mají na trhu práce obtížnější postavení, než muži, a to z důvodu péče o domácnost a o děti a s tím souvisejícími předsudky ze strany zaměstnavatelů, kteří matky vidí jako nemobilní, zatížené prací o domácnost a péčí o děti (Buchtová 2013). Byl také prokázán negativní vliv nezaměstnanosti na životní spokojenost (např. Meer 2014). Tato zjištění nás vedla k záměru spojit skupinu nezaměstnaných žen a zjistit, jak jejich právě prožívaná situace nezaměstnanosti působí na životní spokojenost a jaký je jejich přístup k profesnímu seberozvoji během MD/RD.

- 28 -

4.2 Cíle výzkumu a hypotézy Pro tento výzkum byly stanoveny následující cíle: 1) Zobrazit dimenze životní spokojenosti u souboru nezaměstnaných matek ve srovnání s normou. 2) Zjistit, zda se úroveň životní spokojenosti nezaměstnaných matek liší v závislosti na vybraných sociodemografických údajích. 3) Zjistit, zda existuje vztah mezi dimenzemi životní spokojenosti a vybranými sociodemografickými proměnnými. 4) Popsat přístup k profesnímu seberozvoji nezaměstnaných matek během mateřské/rodičovské dovolené. 5) Prozkoumat, v čem nezaměstnané matky vidí příčiny neúspěchu při hledání nového zaměstnání.

Hypotézy jsme pak stanovili následující: H1: Existuje statisticky významný rozdíl v průměrném skóre celkové životní spokojenosti mezi souborem nezaměstnaných matek a normativním souborem. H2: Průměrné skóre celkové životní spokojenosti je v negativním vztahu k průměrné délce evidence na úřadu práce. H3: Průměrné skóre celkové životní spokojenosti je v inverzním vztahu k průměrnému počtu let strávených na mateřské/rodičovské dovolené.

4.3 Aplikovaná metodika 4.3.1 Použité dotazníky a) Dotazník životní spokojenosti Pro účely naše výzkumu jsme použili Dotazník životní spokojenosti. Tento dotazník vznikl v roce 1986 v Německu, jeho autory jsou Farhrenberg, Myrtek, Schumacher a Brähler a byl standardizován na vzorku 2870 respondentů, z čehož bylo 1292 mužů - 29 -

a 1578 žen. Českou verzi dotazníku vydalo v roce 2001 Testcentrum Praha a českými autory jsou Kateřina Rodná a Tomáš Rodný (Fahrenberg & kol. 2001). Dotazník se skládá z celkem 10 škál, z nichž každá obsahuje 7 položek a respondent vybírá na stupnici od 1 do 7, kde 1 = „Velmi nespokojen(a)“ a 7 = „Velmi spokojen(a)“. Při vyhodnocení se pak sečtou individuální odpovědi v každé škále, kdy vyšší hodnoty znamenají vyšší spokojenost. Celková životní spokojenost se vypočítá sečtením sedmi škálových hodnot, mezi které se řadí zdraví, finanční situace, volný čas, vlastní osoba, sexualita, přátelé, známí a příbuzní a škála bydlení. Do výpočtu nezahrnujeme škály práce a zaměstnání, manželství a partnerství a vztah k vlastním dětem, jelikož zde data velmi často chybí. Na konci dotazníku jsou uvedeny také otázky týkající se sociodemografických údajů respondenta. Škálu „Práce a zaměstnání“ jsme se rozhodli v dotazníku upravit z času přítomného do času minulého, jelikož byly respondentky nezaměstnané a poslední zaměstnání měly před mateřskou a rodičovskou dovolenou. Usoudili jsme, že při zvoleném počtu zadávaných dotazníků je tato cesta pro zadání instrukce nejvhodnější. Popis jednotlivých škál (Fahrenberg & kol. 2001): 1)

DŽS – ZDR (Zdraví) – při vysoké hodnotě v této škále jsou dané osoby pokojeny se svým celkovým zdravotním stavem, duševní i fyzickou kondicí, fyzickou výkonností a také odolností proti nemocem. Nižší spokojenost v této oblasti je spojena se stářím, je také prokázána u žen a u osob s nižším vzděláním a nižším příjmem.

2)

DŽS – PAZ (Práce a zaměstnání) – vysoká hodnota v této škále ukazuje na spokojenost se svou pozicí v zaměstnání, se svými úspěchy a možností vzestupu, je zde pozitivně hodnocena také jistota profesní budoucnosti a podnikové klima. Spokojenost je i s mírou požadavků, zátěže i pestrostí v zaměstnání.

3)

DŽS – FIN (Finanční situace) – osoby s vysokou hodnotou v této škále za uspokojující považují svůj příjem, majetek i životní standard, dále zajištění existence, možnost výdělku v budoucnu a taktéž zajištění ve stáří. Zahrnujeme zde i spokojenost s finančními možnostmi rodiny.

4)

DŽS – VLC (Volný čas) – vysoká škálová hodnota ukazuje na spokojenost s délkou i kvalitou svého volného času i dovolené. Pozitivně je zde hodnocena do- 30 -

ba, která je k dispozici pro koníčky, blízké osoby i celková pestrost ve volném čase. 5)

DŽS – MAN (Manželství a partnerství) – při vysoké hodnotě v této škále jsou osoby v podstatných aspektech svého manželství či partnerského života spokojeny s požadavky, společnými aktivitami, partnerskou otevřeností, pochopením, něžností a bezpečím a ochotou pomáhat. Spokojenost s manželstvím se ukazuje výraznější u mužů, osob vdaných/ženatých, žijícím v partnerském svazku, s vyššími příjmy a osob, které nežijí ve velkoměstě.

6)

DŽS – DET (Vztah k vlastním dětem) – vysoká škálová hodnota zde vyjadřuje to, jak dané osoby s dětmi vycházejí, o prožívané radosti s nimi, pokrocích dětí ve škole a následně v zaměstnání, ale i o námaze a nákladech. Spokojenost je s vlastním vlivem na děti, společnými aktivitami a s tím, jak si jich děti cení.

7)

DŽS – VLO (Vlastní osoba) – osoby s vysokou hodnotou jsou spokojeny se svým vzhledem, schopnostmi, charakterem, také se svou vitalitou a sebevědomím. Odráží se zde také způsob života, který doposud vedly a vztahy s ostatními lidmi.

8)

DŽS – SEX (Sexualita) – při vysoké hodnotě v této škále je pozitivně hodnocena vlastní fyzická atraktivita, sexuální výkonnost, četnost sexuálních kontaktů a sexuálních reakcí. Zahrnuta je zde i možnost otevřeně hovořit o oblasti sexuality a o sexuální harmonii s partnerem. Spokojenost s touto škálou se ukazuje vyšší u mužů (zvláště u mladších), u osob žijících v manželství či partnerství a také u osob s vyššími příjmy.

9)

DŽS – PZP (Přátelé, známí a příbuzní) – vysoká hodnota v této škálu poukazuje na spokojenost s kruhem svých přátel a známých, se svými příbuznými a kontakty se sousedy. Pozitivně je hodnocena sociální podpora, sociální aktivity, společenská angažovanost a celkově četnost styků s ostatními.

10) DŽS – BYD (Bydlení) – osoby s vysokou hodnotou jsou spokojeny se standardem svého bydlení, s velikostí, stavem a polohou bytu, dostupností dopravních prostředků, hlukovou zátěží a náklady na bydlení. 11) DŽS – SUM (Celková životní spokojenost) – zde se ukazuje nadprůměrná spokojenost v mnoha oblastech života u osob s vysokou škálovou hodnotou. Do život- 31 -

ních oblastí se zahrnuje jejich zdraví, finanční situace, volný čas, vlastní osoba, sexualita, kruh vlastních přátel, známých a příbuzných a standard bydlení. Vyšší celková životní spokojenost je u osob mladších, ženatých/vdaných či žijících v partnerství, u skupin s vyššími příjmy a těch osob, které nežijí ve velkoměstě.

b) Dotazník autorky práce Respondentkám byl dále předložen dotazník autorky práce (viz přílohy), který byl zaměřen na přístup k profesnímu seberozvoji během mateřské/rodičovské dovolené. Dotazník byl rozdělen celkem na 3 oblasti. V první oblasti jsme zjišťovali sociodemografické údaje včetně počtu dětí, délky MD/RD a délku evidence na ÚP. Druhá část byla zaměřena na období mateřské a rodičovské dovolené, kde jsme se ptali na zvyšování kvalifikace v tomto období, nutnost přivýdělku a důvody, které k tomu vedly. Poslední část pak byla zaměřena na hledání zaměstnání, kdy jsme se respondentek dotazovali na aktivitu při hledání zaměstnání, dále na překážky, které jim v tomto brání a kde vidí hlavní příčiny neúspěchu při hledání zaměstnání. 4.3.2 Statistické zpracování dat Získaná data z obou dotazníků jsme zpracovávali v programu Excel a také ve statistickém programu STATISTICA CZ. Pro výpočet jsme použili metody jako Pearsonův korelační koeficient, Fisherův f-test pro rozptyl a Studentovy t-testy a také jsme použili popisnou statistiku, a to převážně pro dotazník autorky práce. Pearsonovým korelačním koeficientem jsme v našem výzkumu měřili všechny korelace. Používá se pro popsání stupně závislosti u proměnných, u kterých máme k dispozici metrické údaje. Označuje se písmenem r a je vyjadřován hodnotou mezi 0 a 1 (-1). Pokud r roste od 0 k 1 (-1), míra vztahu se zvětšuje. Mezi proměnnými existuje pozitivní lineární souvislost, když r = +1. Je-li r = -1, mezi proměnnými je výrazně protikladný vztah, tedy negativní korelace. Pokud jsou proměnné rozptýlené nezávisle na sobě, tzn., že proměnné nejsou v žádné souvislosti, pak korelační koeficient r = 0 (Reiterová 2011). Dále jsme použili Studentovy t-testy, abychom zjistili významnost rozdílu dvou průměrů. Než jsme k nim ovšem přistoupili, použili jsme Fisherův (dvouvýběrový) f-test, abychom mohli následně stanovit, který z t-testů použijeme. Fisherův f-test nám pomáhá - 32 -

určit, jak signifikantní rozptyl je mezi dvěma rozptyly (Reiterová 2011). V rámci statistického zpracování našich dat jsme pomocí Fisherova f-testu zjistili u několika proměnných signifikantní rozdíly mezi rozptyly, tedy F > F krit (1), takže jsme v těchto případech následně použili t-test pro nerovnost rozptylů. Pokud bylo F < F krit (1), použili jsme t-test pro rovnost rozptylů.

4.4 Popis výzkumného souboru a organizace sběru dat Jak již bylo zmíněno výše, výzkumný soubor tvořily ženy po mateřské/rodičovské dovolené, které byly v evidenci Krajské pobočky Úřadu práce ve Zlíně a které navštěvovaly poradenský program „Job club“ na kontaktních pracovištích ve Zlíně, Uherském Hradišti a Kroměříži. Job club probíhal vždy celkem v 5 sezeních. Na začátku 3. setkání jsme se účastnicím představili, vysvětlili důvod sběru dat, ujistili jsme je o zachování anonymity a poprosili o spolupráci při vyplňování dotazníků. Tyto si následně odnesly domů a přinesly je vyplněné nazpět na dalších setkáních. 3. setkání bylo vybráno záměrně, a to z důvodu, abychom zajistili vyšší návratnost v případě, že by je některá zapomněla doma. Ve většině případů nebylo vůči účasti na výzkumu žádných připomínek. Bylo to především tehdy, když byla ve skupině určitá „silná“, vůdčí a spolupracující osoba, která měla pozitivní ohlas na námi prezentovaný požadavek. Při předávání vyplněných dotazníků nazpět nebyl ze strany respondentek sdělen žádný problém při jejich administraci. V jednom případě se však stalo, že při předávání vyplněného dotazníku nazpět popisovala respondentka, že pro ni bylo vyplňování vysoce nepříjemné a že doufá, že nás již nikdy neuvidí. Dotazníky byly rozdány celkem 73 ženám (36 ve Zlíně, 25 v Kroměříži a 12 v Uherském Hradišti), z toho se vrátilo vyplněných 65 dotazníků (31 ze Zlína, 22 z Kroměříže a 12 z Uherského Hradiště). Celkem 5 dotazníků muselo být vyřazeno, neboť byly nesprávně vyplněny, takže celkový počet dotazníků, které prošly zpracováním, bylo 60, což odpovídá stanovenému počtu na počátku výzkumu. Nejmladší účastnici bylo 25 let, nejstarší pak 45 let, průměrný věk pak činil 34,7 let. Co se týká nejvyššího dosaženého vzdělání, nejvyšší zastoupení měly ženy s úplným středním odborným vzděláním, které tvořily 35%. Druhé nejvyšší zastoupení měly vyučené ženy, které představovaly 27% souboru. Následovaly ženy se základní školou (13%), dále matky

- 33 -

s úplným středním všeobecným vzděláním (12%). Stejný poměr pak mělo zastoupení absolventek vyšších odborných škol a vysokých škol, kde každá skupina tvořila 7%. Nejvíce zde bylo vdaných, kterých bylo celkem 39 a představovaly tak 65% zkoumaného souboru. Dále se výzkumu účastnilo 11 svobodných matek (18%), 9 rozvedených (15%) a byla zde také 1 vdova. Nejčastěji měly respondentky 2 děti, a to v 37 případech (62%). Následuje 1 dítě celkem u 14 účastnic (23%), 6 matek mělo celkem 4 děti (10%), 2 matky pak měly 3 děti (3%) a jedna maminka měla celkem 5 dětí.

4.5 Etické aspekty výzkumu V průběhu našeho výzkumného šetření jsme se řídili etickými zásadami a principy. Jelikož byly všechny respondentky starší osmnácti let, nepotřebovali jsme souhlas zákonného zástupce. Od všech respondentek jsme dostali ústní souhlas se zpracováním dat. Jak již bylo uvedeno na začátku předchozí kapitoly, před samotným rozdáním dotazníků jsme se představili a krátce respondentky seznámili s účelem výzkumu. Všechny byly také ujištěny o zachování anonymity, zdůraznili jsme hledisko dobrovolnosti účasti na výzkumu s možností od výzkumu kdykoliv odstoupit, pokud tak uznají za vhodné a nechali jsme prostor pro případné dotazy. Vzhledem k povaze výzkumu jsme neočekávali žádné riziko či nebezpečí psychické újmy respondentek.

4.6 Symbolika výsledkové části V rámci Dotazníku životní spokojenosti budou používány následující symboly: 

DŽS – Dotazník životní spokojenosti



VLO – Vlastní osoba



ZDR – Zdraví



SEX – Sexualita



PAZ – Práce a zaměstnání



PZP – Přátelé, známí, příbuzní



FIN – Finanční situace



BYD – Bydlení



VLC – Volný čas



SUM – Suma celkové životní spoko-



MAN – Manželství a partnerství



DET – Děti

jenosti

- 34 -

5

VÝSLEDKY VÝZKUMU

5.1 Základní výstupy DŽS Profil dimenzí životní spokojenosti nezaměstnaných matek ve srovnání s normou DŽS u žen První cíl, který jsme si v našem výzkumu stanovili, bylo zobrazit dimenze životní spokojenosti u souboru nezaměstnaných matek ve srovnání s normou. V tabulce 2 jsou uvedeny průměrné hodnoty jednotlivých dimenzí našeho zkoumaného souboru, dále hodnoty normovacího výběru žen ve věkovém rozpětí 26-35 let, jelikož průměrný věk našeho souboru byl 34,72 let. Také uvádíme bodové rozdíly v jednotlivých dimenzích. Tabulka 2 – Souhrnné výsledky DŽS ZDR PAZ FIN VLC MAN DET VLO SEX PZP BYD SUM

Průměr 34,40 34,77 27,37 34,40 31,87 40,28 33,85 33,77 35,65 37,25 236,68

Norma 39,84 34,56 33,37 34,95 39,84 40,86 38,85 37,18 37,12 36,83 258,15

Rozdíl 5,44 -0,21 6,00 0,55 7,97 0,58 5,00 3,41 1,47 -0,42 21,47

Graf 1 – Srovnání průměrných hodnot jednotlivých dimenzí výzkumného souboru s normou

- 35 -

V dimenzi ZDR (Zdraví) dosáhl náš výzkumný soubor průměrné hodnoty 34,40 bodů, norma má pak hodnotu 39,84. Při porovnání můžeme říci, že jsou respondentky méně spokojeny se svým celkovým zdravotním stavem, fyzickou výkonností, odolností proti nemocem a duševní a tělesnou kondicí, než ženy v normovacím souboru. Další dimenzí je PAZ (Práce a zaměstnání). Naše respondentky dosáhly v průměru 34,77 bodů, norma dosahuje hodnoty 34,56 bodů. Ve všech oblastech této dimenze je tedy náš soubor nepatrně více spokojený, než soubor normovací. Nejmenší spokojenost vykázal náš výzkumný soubor s dimenzí FIN (Finanční situace). Průměrná hodnota zde činí 27,37 bodů, hodnota normy dosahuje 33,37 bodů. Naše respondentky jsou tedy méně spokojeny se svým příjmem, svým majetkem a životním standardem a tím také i s finančními možnostmi rodiny. Dimenze VLC (Volný čas) dosahuje průměrné hodnoty 34,40 bodů, normovací soubor žen v této dimenzi má hodnotu 34,95. Při porovnání můžeme říci, že jsou naše respondentky nepatrně méně spokojeny s kvalitou i délkou svého volného času či dovolené a dobou, kterou mají určenou pro své koníčky a blízké osoby. Dimenzí, ve které naše respondentky dosahovaly druhých nejnižších průměrných hodnot je MAN (Manželství). Dosáhly zde 31,87 bodů, normovací soubor žen vykázal 39,84 bodů. Naše respondentky jsou tedy méně spokojeny ve všech oblastech této dimenze, tzn. s požadavky, společnými aktivitami, otevřeností partnera, jeho něžnostmi a bezpečím. Náš výzkumný soubor vykázal nejvyšší míru spokojenosti s dimenzí DET (Vztah k vlastním dětem), jehož průměrná hodnota dosáhla 40,28 bodů. Normovací soubor žen v této dimenzi má hodnotu 40,86 bodů a při porovnání můžeme říci, že nezaměstnané ženy po MD/RD jsou s nepatrným rozdílem méně spokojeny ve vztahu k vlastním dětem. Další je dimenze VLO (Vlastní osoba), ve které naše respondentky dosáhly v průměru 33,85 bodů, normovací soubor má hodnotu 38,85 bodů. Vyplývá zde tedy menší spokojenost se svými schopnostmi a dovednostmi, vnějším vzhledem, charakterem, vitalitou a sebevědomím. V dimenzi SEX (Sexualita) vykázaly naše respondentky v průměru 33,77 bodů, hodnota normy je 37,18 bodů. Při srovnání pak můžeme říci, že jsou naše respondentky

- 36 -

méně spokojené se svou fyzickou atraktivitou, sexuální výkonností, sexuálními kontakty a sexuálními reakcemi. Další je dimenze PZP (Přátelé, známí a příbuzní). Hodnota našeho souboru dosáhla v průměru 35,65 bodů, norma je 37,12 bodů. Při porovnání můžeme říci, že jsou naše respondentky méně spokojeny s okruhem svých známých, přátel, příbuzných a se svými kontakty se sousedy. Dimenze BYD (Bydlení) je druhou dimenzí s nejvyšším počtem bodů. Náš soubor má průměrnou hodnotu 37,25 bodů a normovací soubor hodnotu 36,83 bodů. Naše respondentky jsou tedy mírně spokojenější ve všech oblastech dimenze bydlení, tzn. s velikostí a polohou bytu, náklady a standardem bydlení, s dostupností dopravních prostředků apod. Jak již bylo řečeno výše, nejvyšší míru spokojenosti vykázaly naše respondentky v dimenzi Vztah k vlastním dětem a Bydlení. Nejméně spokojené jsou pak v dimenzi Finanční situace a Manželství a partnerství. V této dimenzi je také největší rozdíl mezi uvedenými soubory, který činí 7,97 bodů. Druhý nejvyšší rozdíl je 6 bodů, a to v dimenzi Finanční situace, o 5,44 body se liší oba soubory v dimenzi zdraví. Pouze ve dvou z 10 uvedených dimenzí dosahoval náš výzkumný soubor vyšší spokojenosti, než je uvedeno u normy. Tato spokojenost však nebyla nijak výrazně vyšší, u dimenze Práce a zaměstnání rozdíl činí 0,21 bod a u dimenze Bydlení 0,42 body. Celková životní spokojenost (SUM) pak u našich respondentek dosáhla průměrné hodnoty 236,68 bodů, hodnota normovací souboru je pak 258,15 bodů, rozdíl tedy činí 21,47 bodů. Z uvedeného tudíž můžeme konstatovat, že jsou naše respondentky oproti normě méně spokojeny ve výše uvedených oblastech mimo dimenze PAZ, MAN a DET, které se do hodnoty celkové životní spokojenosti nezapočítávají. Abychom zjistili statistickou významnost uvedeného rozdílu, použili jsme pro výpočet t-test pro jeden výběr, kdy jsme nejprve ověřovali podmínku normálního rozdělení pomocí Shapiro-Wilkova W-testu. Ten neprokázal statistickou významnost rozdělení (W = 0,98, p = 0,60). Výsledky t-testu pro jeden výběr uvádíme v tabulce 3, ze které lze vyčíst, že rozdíl v celkové životní spokojenosti nezaměstnaných matek a normy je statisticky významný (t = -4,77, p = 0,00).

- 37 -

Tabulka 3 – Celková životní spokojenost u souboru nezaměstnaných matek a normy

Proměnná SUM

Test průměrů vůči referenční konstantě (hodnotě) Sm. Referenční Průměr Sm.odch. N chyba (konstanta) 236,68 34,84 60,00 4,50 258,15

t

SV

p

-4,77

59,00

0,00

Životní spokojenost v závislosti na vybraných sociodemografických ukazatelích Naším dalším cílem bylo zjistit, zda se úroveň životní spokojenosti nezaměstnaných matek liší v závislosti na vybraných sociodemografických údajích. Z těch jsme se zaměřili na rodinný stav a vzdělání.

a) Životní spokojenost a rodinný stav Předtím, než jsme přistoupili k samotnému testování, jsme proměnnou „rodinný stav“ sloučili ze 4 škál do dvou, a to kvůli rovnoměrnějšímu rozložení počtu respondentek. Do první skupiny jsme zařadily vdané respondentky, kterých bylo celkem 39, druhou skupinu pak tvořily ženy rozvedené, svobodné a vdovy, kterých bylo v součtu 21. Pomocí F-testu pro rozptyl jsme u každé dimenze určili, zda existuje signifikantní rozdíl mezi rozptyly obou skupin (p (F-test)<0,05). Dle výsledků uvedených v tabulce 4 byl signifikantní rozdíl mezi rozptyly u dimenzí PAZ (Práce a zaměstnání), MAN (Manželství a partnerství) a DET (Vztah k vlastním dětem). U těchto jsme pak k testování použili Studentův t-test s nerovností rozptylů, u ostatních dimenzí, u kterých se signifikantní rozdíl v rozptylech obou skupin neprokázal, jsme použili Studentův t-test s rovností rozptylů. Zde jsme pak u jednotlivých dimenzí testovali, zda existuje signifikantní rozdíl (p (t-test)<0,05) v průměrech skupin rozdělených dle rodinného stavu.

- 38 -

Tabulka 4 – Výsledky F-testu a t-testů dle rodinného stavu ZDR PAZ FIN VOC MAP DET VLO SEX PZP BYD SUM

p (F-test) 0,30 0,00 0,39 0,18 0,00 0,00 0,08 0,19 0,21 0,07 0,15

Studentovo t 0,83 1,67 2,62 1,04 1,43 1,38 0,29 -1,08 0,98 2,68 1,39

p (t-test) 0,41 0,11 0,01 0,30 0,17 0,18 0,77 0,29 0,33 0,01 0,17

Jak můžeme z výsledků vyčíst, jako významné se nám vyjevily 2 dimenze. Signifikantní rozdíl v průměrech obou testovaných skupin je v dimenzi FIN (Finanční situace), kdy Studentovo t=2,62 a p=0,01 a v dimenzi BYD (Bydlení), kdy Studentovo t=2,68 a p=0,01. Použitý t-test tak prokázal, že v uvedených dimenzích je životní spokojenost nezaměstnaných matek žijících v manželství statisticky významně vyšší než u nezaměstnaných matek žijících bez partnera.

b) Životní spokojenost a vzdělání Tentýž postup, jako jsme použili u proměnné „rodinný stav“ jsme aplikovali na proměnnou vzdělání. Z celkem 6 kategorií jsme udělali dvě. Do první jsme zařadili respondentky se základním vzděláním a vyučené, kterých bylo dohromady 24. Druhou kategorii pak tvořily respondentky se vzděláním úplným středním odborným s maturitou, úplným středním všeobecným, vyšším odborným a vysokoškolským, kterých bylo celkem 36. Pomocí F-testu pro rozptyl jsme určili, která dimenze vykazuje signifikantní rozdíl (p (F-test)<0,05). Na základě výsledků, které jsme shrnuli v tabulce 5, byl signifikantní rozdíl mezi rozptyly v dimenzích ZDR (Zdraví), PAZ (Práce a zaměstnání) a SEX (Sexualita). U těchto jsme pak k testování použili Studentův t-test s nerovností rozptylů, u zbylých dimenzí Studentův t-test s rovností rozptylů. U vzniklých výsledků jsme poté sledovali, která dimenze vykázala signifikantní rozdíl (p (t-test)<0,05) mezi průměry ve skupinách rozdělených dle proměnné vzdělání. - 39 -

Tabulka 5 – Výsledky F-testu a t-testů dle vzdělání ZDR PAZ FIN VOC MAP DET VLO SEX PZP BYD SUM

p (F-test) 0,04 0,00 0,40 0,06 0,12 0,51 0,21 0,04 0,30 0,08 0,16

Studentovo t -0,55 -1,76 -0,66 0,12 -0,24 0,54 -0,18 -1,25 0,89 -1,13 -0,68

p (t-test) 0,59 0,09 0,51 0,90 0,81 0,59 0,86 0,22 0,38 0,26 0,50

Z uvedených výsledků můžeme vyčíst, že se v žádné dimenzi neprokázal signifikantní rozdíl v průměrech obou skupin. Můžeme tedy říci, že není signifikantní rozdíl v životní spokojenosti nezaměstnaných matek rozdělených na základě vzdělání.

5.2 Korelace DŽS Třetím cílem, který jsme si v této práci stanovili, bylo zjistit, zda existuje vztah mezi dimenzemi životní spokojenosti a vybranými sociodemografickými proměnnými. Zajímaly nás následující proměnné: věk našich respondentek, průměrný věk jejich dětí, délka evidence na Úřadu práce a počet let na MD/RD. Pro zjištění významnosti vztahu jsme použili Pearsonův korelační koeficient a výsledek porovnali s tabulkovými kritickými hodnotami korelačního koeficientu (Reiterová, 2011). Kritická hodnota korelačního koeficientu na hladině α = 0,05 pro 60 respondentů odpovídá hodnotě 0,25. Je-li zjištěná korelace vyšší, než uvedená hodnota, korelace je signifikantní. V našich tabulkách je pak zaznačena červenou barvou.

a) Životní spokojenost a věk Výsledky Pearsonova korelačního koeficientu věku a jednotlivých dimenzí DŽS jsou uvedeny v tabulce 6. Jako statisticky významná se zde ukázala pouze jediná dimenze, a to - 40 -

PAZ (Práce a zaměstnání), která dosáhla hodnoty 0,25. Korelace je kladná, tudíž můžeme říci, že se stoupajícím věkem stoupá životní spokojenost s uvedenou dimenzí. Korelace věku a celkové životní spokojenosti (SUM) vykazuje hodnotu -0,03. Při porovnání s kritickou hodnotou na hladině významnosti 0,05 zjistíme, že uvedený vztah není signifikantní. Tabulka 6 – Korelace dimenzí DŽS a proměnné „Věk“ Věk

ZDR

PAZ

FIN

VOC

MAP

DET

VLO

SEX

PZP

BYD

SUM

-0,14

0,25

-0,07

0,03

0,04

-0,05

-0,07

0,03

0,08

-0,03

-0,03

Hladina významnosti p < 0,05, N=60

b) Životní spokojenost a průměrný věk dětí V tabulce 7 jsou uvedeny výsledky korelace proměnné „Průměrný věk dětí“ a všech dimenzí DŽS. Nejvyšší kladný vztah (0,16) vykázala dimenze SEX (Sexualita), nejvyšší záporný vztah (-0,09) pak můžeme nalézt u dimenze VLO (Vlastní osoba). Žádná z výsledných korelací se však neukázala jako statisticky významná. Korelace celkové životní spokojenosti (SUM) s uvedenou proměnnou dosáhla hodnoty -0,01. Jelikož je tato hodnota nižší, než hodnota kritická, vztah mezi uvedenými proměnnými není signifikantní. Tabulka 7 – Korelace dimenzí DŽS a proměnné „Průměrný věk dětí“ Průměrný věk dětí

ZDR

PAZ

FIN

VOC

MAP

DET

VLO

SEX

PZP

BYD

SUM

-0,04

-0,06

-0,01

-0,08

0,01

-0,04 -0,09

0,16

-0,08

0,01

-0,01

Hladina významnosti p < 0,05, N=60

c) Životní spokojenost a délka evidence na ÚP Další vybranou sociodemografickou proměnnou je „Délka evidence“, kterou respondentky uváděly v řádu měsíců. Výsledky testování jsme zaznamenali do tabulky 8. Nejvyšší kladný vztah (0,14) vykázala opět dimenze SEX (Sexualita), nejvyšší záporný vztah (0,17) pak dimenze VOC (Volný čas). V absolutní hodnotě je tedy síla vtahu této dimenze vyšší. Opět nebyl žádný vztah mezi délkou evidence na ÚP a dimenzemi životní spokojenosti signifikantní. - 41 -

Celková životní spokojenosti (SUM) a délka evidence na Úřadu práce dosáhla hodnoty korelace -0,09 a vykazuje tak vztah v záporném směru. Při porovnání s kritickou hodnotou musíme opět konstatovat, že uvedený vztah není signifikantní. Tabulka 8 – korelace dimenzí DŽS a proměnné „Délka evidence“ Délka evidence

ZDR

PAZ

FIN

VOC

MAP

DET

VLO

SEX

PZP

BYD

SUM

-0,03

-0,09

-0,12

-0,17

0,09

-0,15

-0,06

0,14

-0,14

-0,12

-0,09

Hladina významnosti p < 0,05, N=60

d) Životní spokojenost a počet let MD/RD Poslední proměnou, u které jsme měřili sílu vztahu se všemi dimenzemi DŽS je proměnná „Počet let na MD/RD“. Nejvyšší vztah v kladném směru (0,18) byl u dimenze BYD (Bydlení), která je v absolutní hodnotě vyšší než nejvyšší negativní vztah (-0,14) u dimenze DET (Vztah k vlastním dětem). Při porovnání všech naměřených korelací s kritickou hodnotou nebyl opět vztah s touto proměnnou signifikantní. Korelace celkové životní spokojenosti (SUM) s naší vybranou proměnnou dosahuje hodnoty 0,02. Při porovnání s tabulkovou kritickou hodnotu musíme znovu konstatovat, že vztah mezi uvedenými proměnnými nevykazuje statistickou významnost. Tabulka 9 – Korelace dimenzí DŽS a proměnné „Počet let na MD/RD“ Počet let MD/RD

ZDR

PAZ

FIN

-0,02

-0,08 -0,04

VOC

MAP

DET

VLO

SEX

PZP

BYD

SUM

-0,10

0,12

-0,14 -0,07

0,13

0,00

0,18

0,02

Hladina významnosti p < 0,05, N=60

5.3 Základní výstupy dotazníku autorky práce Předposledním cílem, který jsme si pro tuto práci zvolili, bylo popsat přístup k profesnímu seberozvoji nezaměstnaných matek během mateřské/rodičovské dovolené. Tomuto cíli odpovídá část „B. Rodičovská dovolená“ našeho dotazníku. První oblast, která nás zajímala, bylo přivydělávání a zvyšování kvalifikace během MD/RD a po ní. Celkem 12 z 60 respondentek (20%) si nějakým způsobem (DPP, DPČ, - 42 -

živnost) během MD/RD přivydělávalo. Z nabízených možností měly dotazované zaškrtnout všechny odpovídající tvrzení. Nejčastějším důvodem bylo finanční přilepšení (83%), kontakt s lidmi (50%), dále udržení svých pracovních návyků (33%), kontakt se svou profesí (25%) a posledním uvedeným důvodem pod položkou „Jiné“ byla ztráta práce manžela. Některé z respondentek si také snažily během MD/RD rozšířit své vzdělání, dovednosti a schopnosti, konkrétně pak 16 z 60, což tvoří celkem 27%. V 52% případů byly uvedeny vzdělávací kurzy, mezi které naše respondentky uvedly např. počítačové kurzy, kurzy účetnictví, řidičského oprávnění, kurz asistenta pedagoga, administrativního pracovníka, jazykové kurzy a kurz osobního rozvoje. Další formou pak byly zájmové kurzy (19%), jako např. kosmetická poradkyně, masérka či hra na flétnu, a poslední uvedenou položkou bylo studium jazyků na jazykové škole (10%). Položka „Jinou formou“ byla zaškrtnuta v 19% případů, mezi nimiž se objevily již zmíněný kurz řidičského oprávnění, pracovnice v sociálních službách a kurz angličtiny. V průběhu našeho výzkumného šetření také některé respondentky uvažovaly o dodatečném zvýšení své kvalifikace, uvedlo to celkem 42 dotazovaných z 60, což představuje rovných 70%. Nejčastěji uvedeným způsobem bylo rozšíření formou rekvalifikace (63%), dále pomocí vzdělávacích kurzů (15%), ze kterých uvedly dotazované tvorbu WWW stránek a počítačové kurzy, dále studiem jazyků na jazykové škole (13%), e-learningem (4%), jinou formou (4%), kde byl uveden kurz kosmetičky, zaučení, zaškolení, nebo forma zvýšení kvalifikace na základě potřeb zaměstnavatele, poslední možností pak bylo studium na škole, které uvedly 2% respondentek. Tabulka 10 – Dodatečné zvýšení kvalifikace Uvažujete o dodatečném zvýšení své kvalifikace? Ano Ne Jakou formou? Rekvalifikační kurzy Vzdělávací kurzy Studium jazyků na jazykové škole E-learning Jiná forma Studium na škole (SŠ, VOŠ,VŠ)

- 43 -

Počet odpovědí 42 18

Poměr 70% 30%

30 7 6 2 2 1

63% 15% 13% 4% 4% 2%

Nyní se dostáváme k našemu poslednímu stanovenému cíli, což je prozkoumat, v čem nezaměstnané matky vidí příčiny neúspěchu při hledání nového zaměstnání. Tomuto cíli odpovídá část „C. Hledání zaměstnání“ našeho dotazníku. Nejprve nás zde zajímala aktivita při hledání zaměstnání. Respondentky měly vybrat všechna odpovídající tvrzení. V 77% případů naše respondentky vyhledávají nabídky práce zveřejněné na webových portálech a odpovídají na ně. 72% dotazovaných se na práci ptá také svých příbuzných, známých či sousedů. Třetím způsobem je oslovování firem, i když nemají zveřejněnou nabídku práce (33%), respondentky se také v 23% případů spoléhají na zasílání volných pracovních míst z ÚP. 7% je registrovaných v personální agentuře, dalších 7% práci aktivně nehledá. Zbylá 3% zapsala pod položku „Jiné“, že si nechávají zasílat aktuální nabídky práce přes internet a osobně obchází firmy, kde by chtěly pracovat. Respondentky, které jako svou odpověď uvedly, že se spoléhají na zasílání pracovních nabídek z ÚP a práci aktivně nehledají, uvádí, že jim v této aktivitě brání především nedostatečná kvalifikace pro uplatnění na trhu práce (56%), nízké sebevědomí a obavy z neúspěchu (33%), dále strach z nástupu do nového zaměstnání kvůli možnému selhání (17%) a nezájem o nové zaměstnání (6%). Zbylých 17% zaškrtlo možnost „Jiné“, avšak neuvedlo žádné bližší důvody. I zde měly respondentky označit všechna odpovídající tvrzení. Další oblastí našeho zájmu bylo vlastní zhodnocení toho, jaké schopnosti a dovednosti dotazovaným chybí při uplatnění na trhu práce. Na tuto otázku odpovědělo celkem 52 z 60 dotazovaných, což činí 87%. Nejvíce byla uváděna flexibilita, a to v 63% případů, kde několik respondentek (celkem 4) doplnilo, že je to z důvodu pečování o dítě s poruchou autistického spektra, žádosti o práci v místě bydliště a zkrácenou pracovní dobu, nezajištěné hlídání o dítě a nutnost vyzvedávání dětí ze školky a ze školy. Druhou nejčastěji uváděnou odpovědí byly chybějící počítačové dovednosti (31%), dále nedostatečná znalost cizího jazyka (25%), nedostatečná praxe (13%), nedostatečné vzdělání (10%) a chybějící řidičský průkaz (8%). V menší míře se objevily odpovědi jako kreativita, komunikace, spolehlivá docházka bez absencí, schopnost organizovat, užívání různých typů strojů a nové zkušenosti.

- 44 -

Tabulka 11 – Chybějící schopnosti a dovednosti Chybějící schopnosti a dovednosti: Flexibilita Počítačové dovednosti Nedostatečná znalost cizího jazyka Nedostatečná praxe Nedostatečné vzdělání Řidičský průkaz Kreativita Komunikace Spolehlivá docházka bez absencí Schopnost organizovat Užívání různých typů strojů Nové zkušenosti

Počet odpovědí 33 16 13 7 5 4 2 2 1 1 1 1

Poměr 63% 31% 25% 13% 10% 8% 4% 4% 2% 2% 2% 2%

Příčiny neúspěchu při hledání zaměstnání pak respondentky viděly nejčastěji v nevyhovující pracovní době, kterou zaškrtly v 90% procentech případů, dále v péči o dítě (77%), dojíždění (38%), nízkém sebevědomí (38%), dále také ve slabých komunikačních dovednostech (25%) a nízké kvalifikaci (20%). Tabulka 12 – Příčiny neúspěchu při hledání zaměstnání Příčiny neúspěchu při hledání zaměstnání: Nevyhovující pracovní doba Péče o dítě Dojíždění Nízké sebevědomí Slabé komunikační dovednosti Nízká kvalifikace Jiné

Počet odpovědí 54 46 23 23 15 12 6

Poměr 90% 77% 38% 38% 25% 20% 10%

5.4 K platnosti hypotéz V kapitole 4.2 jsme si stanovili 3 hypotézy, u kterých se nyní vyjádříme k jejich platnosti. H1: Existuje statisticky významný rozdíl v průměrném skóre celkové životní spokojenosti mezi souborem nezaměstnaných matek a normativním souborem. - 45 -

Hypotézu H1 přijímáme: Podle výsledků t-testu pro jeden výběr byl nalezen mezi souborem nezaměstnaných matek a normativním souborem statisticky významný rozdíl (t = -4,77, p = 0,00) v průměrném skóre celkové životní spokojenosti. Nezaměstnané matky jsou tedy významně méně spokojeny, než běžná populace (norma).

H2: Průměrné skóre celkové životní spokojenosti je v negativním vztahu k průměrné délce evidence na úřadu práce. Hypotézu H2 zamítáme: Korelační koeficient průměrného skóre celkové životní spokojenosti (SUM) a proměnné „Délka evidence“ dosahuje hodnoty r = -0,09, což ukazuje velmi slabý negativní vztah.

H3: Průměrné skóre celkové životní spokojenosti je v inverzním vztahu k průměrnému počtu let strávených na mateřské (rodičovské) dovolené. Hypotézu H3 zamítáme: Korelační koeficient průměrného skóre celkové životní spokojenosti a proměnné „Počet let na MD/RD“ dosahuje hodnoty r = 0,02, což ukazuje velmi slabý kladný vztah.

- 46 -

6

DISKUZE Tuto bakalářskou práci jsme se rozhodli zaměřit na životní spokojenost nezaměstna-

ných matek a jejich přístup k profesnímu seberozvoji během mateřské/rodičovské dovolené. Nechali jsme se inspirovat výzkumem Boženy Buchtové (2004), který se zabýval kvalitou života dlouhodobě nezaměstnaných, ve kterém se právě skupina nezaměstnaných matek po mateřské dovolené vyčlenila jako významná. Inspirovala nás také skutečnost, že postavení žen-matek na trhu práce je ovlivněno předsudky zaměstnavatelů, kteří vidí ženy jako nemobilní, zatížené prací o domácnost a péčí o děti. Toto jim pak znemožňuje návrat na trh práce a dochází u nich k postupné ztrátě kvalifikace (Hubinková & kol. 2008). V teoretické části jsme uvedli poznatky, které jsou spojeny s nezaměstnaností obecně i konkrétně s nezaměstnaností žen a dále poznatky týkající se oblasti životní spokojenosti. V praktické části jsme se následně pomocí zvolených dotazníků mapovali uvedené oblasti na základě námi stanovených cílů. Při srovnání s normou náš výzkumný soubor vykázal nižší životní spokojenost v 8 z 10 dimenzí Dotazníku životní spokojenosti (ZDR, FIN, VLC, MAN, DET, VLO, SEX, PZP) a Celková životní spokojenost našeho výzkumného souboru byla výrazně nižší, než u normativního souboru žen, kdy použitý t-test prokázal statistickou významnost. Naše výsledky tak odpovídají tvrzení, že být nezaměstnaný je spojeno s nízkou úrovní subjektivní osobní pohody a promítá se jak do fyzické, tak sociální oblasti jedince (Meer 2014). Můžeme také říci, že zde tedy dochází ke ztrátě příjmu, k narušení emoční pohody, kvality života, rodinné rovnováhy, sociálních kontaktů a v neposlední řadě také narušení zdraví (Boleloucký 2002). Nepatrně vyšší životní spokojenost vykázal náš výzkumný soubor u dimenzí Bydlení, a Práce a zaměstnání. Když se zaměříme na druhou uvedenou dimenzi, můžeme tuto skutečnost interpretovat tak, že jako nezaměstnané a evidované na Úřadu práce si respondentky více uvědomují důležitost zaměstnání. V současné době také pociťují jakýsi tlak, který je na ně vyvíjen jimi samotnými a společností na znovuzískání určité pracovní pozice. Vzpomínky na jejich poslední zaměstnání tedy mohou zastávat vyšší důležitost a vyvolávat zpětně pocit určité jistoty a libých pocitů. Použitý t-test také ukázal, že jsou vdané nezaměstnané matky významně spokojenější v dimenzích Finanční situace a Bydlení než ty matky, které žijí bez partnera, což odpovídá - 47 -

tvrzení Fahrenberga & kol. (2001). Vdané ženy a ženy žijící v partnerství mají do domácnosti zajištěn vyšší finanční příjem a jejich materiální a v podstatě i existenciální potřeby tak mohou být mnohem lépe uspokojovány. Naopak se nám zde nepotvrdilo zjištění Dany Hamplové (2006), která ve svém výzkumu zjistila, že se ženatí a vdané označují za šťastnější a zdravější, než svobodní jedinci. Proměnná vzdělání neprokázala významný rozdíl v žádné z dimenzí DŽS mezi nezaměstnanými matkami se základním vzděláním a vyučením oproti těm, které mají úplné střední odborné vzdělání s maturitou, úplné střední všeobecné vzdělání, vyšší odborné a vysokoškolské vzdělání. Při zaměření se na vztah mezi dimenzemi životní spokojenosti a věkem našich respondentek, průměrným věkem jejich dětí, délkou evidence na ÚP a počtem let na MD/RD se nám jako statisticky významné ukázalo pouze spojení věku našich respondentek s dimenzí Práce a zaměstnání a to v kladném směru. Čím je tedy vyšší věk našich respondentek, tím jsou více spokojené s oblastí práce, kterou zastávaly před nástupem na MD/RD. Tato skutečnost může být dána tím, že při vyšším věku měly ženy v bývalém zaměstnání více času se zapracovat a zvládnout svou práci, dosáhnout různých pracovních úspěchů či si vytvořit pevnější vztahy se svými kolegy. Průměrný věk dětí, délka evidence na ÚP ani počet let na MD/RD nevykázaly žádný statisticky významný vztah s žádnou z dimenzí Dotazníku životní spokojenosti. Jak již bylo zmíněno v teoretické části této práce, postavení žen-matek na trhu práce je ovlivněno předsudky zaměstnavatelů, kteří vidí ženy jako nemobilní, zatížené prací o domácnost a péčí o děti. Toto jim znemožňuje vrátit se na trh práce a dochází u nich k postupné ztrátě kvalifikace (Buchtová 2013, Hubinková a kol. 2008). Toto nás vedlo k našim posledním stanoveným cílům: popsat přístup k profesnímu seberozvoji nezaměstnaných matek během mateřské/rodičovské dovolené a prozkoumat, v čem nezaměstnané matky vidí příčiny neúspěchu při hledání nového zaměstnání. Celkem 12 z 60 dotazovaných si během MD/RD přivydělávalo a 16 z 60 respondentek si během MD/RD rozhodlo rozšířit své znalosti, dovednosti a schopnosti, a to především různými vzdělávacími kurzy, zájmovými kurzy či studiem jazyků na jazykové škole. V současné době však o zvýšení své kvalifikace uvažuje již 42 z 60 dotazovaných respondentek, kdy nejčastěji zvolenými formami jsou rekvalifikace, různé vzdělávací kurzy, studi- 48 -

um jazyků na jazykové škole a např. e-learning. Nedostatečná kvalifikace spolu s nízkým sebevědomím, obavami z neúspěchu či strachem z nástupu do nového zaměstnání také brání ve třetině případů v aktivním hledání zaměstnání (jako např. oslovování zaměstnavatelů a rozesílání životopisů, vyhledávání nabídek práce s následnou odpovědí atp.). Nejvíce dotazovaným chybí dle nich samotných pro uplatnění na trhu práce flexibilita, počítačové dovednosti, nedostatečná znalost cizího jazyka, nedostatečná praxe a kvalifikace. Příčiny svého neúspěchu při hledání zaměstnání pak naše respondentky vidí v nevyhovující pracovní době, v nutnosti péče o děti, v dojíždění, nízkém sebevědomí, slabých komunikačních dovednostech a v nízké kvalifikaci. Tato zjištění také korespondují s tvrzením, které jsme uvedli výše – zaměstnavatelé z péče o děti a starosti o domácnost vytvářejí nezaměstnaným matkám jakési bariéry, které jim znesnadňují návrat na trh práce, a tyto je pak skutečně vnímají jako svou nevýhodu a handicap. Velkým překvapením našeho výzkumu pro nás byla „čistota“ našich výsledků z hlediska statistické významnosti. Vyplnil se předpoklad, který byl zmiňován průběžně v teoretické části práce, že nezaměstnaní jedinci obecně vykazují nižší životní spokojenost. Avšak při porovnání životní spokojenosti z hlediska různých sociodemografických údajů jsme neobjevili žádné významné rozdíly ani vztahy s dimenzemi DŽS. Jako určitý nedostatek v této práci vidíme nemožnost srovnání s jiným souborem, než normativním. Zajímavé by bylo srovnání např. se souborem nezaměstnaných žen bez vazby na MD/RD a nezaměstnaných mužů, kdy by výsledky mohly poskytnout větší prostor pro diskuzi.

- 49 -

7

ZÁVĚRY

Výsledky našeho výzkumu lze shrnout do následujících bodů:  Náš výzkumný soubor vykazuje nižší životní spokojenost v 8 z 10 dimenzí Dotazníku životní spokojenosti oproti normativnímu souboru. Největší rozdíly byly v dimenzích MAN (7,97 bodů), FIN (6 bodů) a ZDR (5,44 body).  Rozdíl v průměrném skóre celkové životní spokojenosti nezaměstnaných matek a normativního souboru se ukázal na základě použitého t-testu jako statisticky významný (t = -4,77, p = 0,00). Nezaměstnané matky jsou tedy významně méně spokojeny, než běžná populace (norma).  Rozdíl v životní spokojenosti vdaných matek a matek žijících bez partnera byl statisticky významný v dimenzi FIN (t = 2,62, p = 0,01) a v dimenzi BYD (t = 2,68, p = 0,01).  Rozdíl v životní spokojenosti nezaměstnaných matek se základním vzděláním a vyučením a těch, které mají úplné střední odborné vzdělání s maturitou, úplné střední všeobecné vzdělání, vyšší odborné a vysokoškolské vzdělání nebyl statisticky významný v žádné z dimenzí Dotazníku životní spokojenosti.  Ve vztahu životní spokojenosti a věku se jako významná vyjevila pouze dimenze PAZ, která dosáhla hodnoty r = 0,25 (kritická hodnota 0,25) na hladině významnosti α = 0,05.  Z hlediska vztahu průměrného věku dětí našich respondentek, délky evidence na ÚP a počtu let strávených na MD/RD k dimenzím DŽS se žádná dimenze Dotazníku životní spokojenosti neukázala jako statisticky významná.  V průběhu MD/RD si své vzdělání, schopnosti a dovednosti rozšířilo 16 z 60 respondentek (27%), v současné době o zvýšení své kvalifikace však uvažuje již 42 z 60 respondentek (70%). Nejčastějšími uvedenými formami byli rekvalifikace, vzdělávací kurzy a studium jazyků na jazykové škole.  Ve 30% případů dotazované uvedly, že jim v aktivním hledání zaměstnání brání především nedostatečná kvalifikace, nízké sebevědomí a obavy z neúspěchu a také strach z nástupu do nového zaměstnání. - 50 -

 Nejčastěji byly jako chybějící schopnosti a dovednosti našich respondentek pro uplatnění na trhu práce uvedeny flexibilita, počítačové dovednosti, nedostatečná znalost cizího jazyka, dále nedostatečná praxe a také nedostatečné vzdělání.  Příčiny svého neúspěchu při hledání zaměstnání vidí nezaměstnané matky nejvíce v nevyhovující pracovní době, péči o dítě, v dojíždění, nízkém sebevědomí, slabých komunikačních dovednostech a v nízké kvalifikaci.

- 51 -

8

SOUHRN V předložené bakalářské práci se zabýváme životní spokojeností nezaměstnaných

matek a jejich přístupem k profesnímu seberozvoji během mateřské/rodičovské dovolené. Jako cíle jsme si stanovili zobrazit dimenze životní spokojenosti nezaměstnaných matek ve srovnání s normou, dále zjistit, zda se úroveň životní spokojenosti nezaměstnaných matek liší v závislosti na vybraných sociodemografických údajích a jestli existuje vztah mezi dimenzemi životní spokojenosti a vybranými sociodemografickými proměnnými. Dále nás zajímal přístup nezaměstnaných matek k profesnímu seberozvoji během MD/RD a také to, v čem vidí nezaměstnané matky příčiny neúspěchu při hledání nového zaměstnání. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V první kapitole teoretické části se zabýváme současnými problémy nezaměstnaných žen, a to jak ekonomickými, sociálními, tak i psychologickými. Zmiňujeme také některé projekty Úřadu práce, které se svým programem zaměřují nejen na skupinu žen po MD/RD, ale i na další rizikové skupiny. Ve druhé kapitole nejdříve vymezujeme obecnější pojmy, které se vztahují k nezaměstnanosti – a to pojmy práce a trh práce. Poté navazujeme problematikou nezaměstnanosti a jejími důsledky včetně jejího odrazu do zdraví jedince. Ve třetí kapitole se zaměřujeme na přiblížení pojmů životní spokojenost a osobní pohoda, která je s termínem životní spokojenosti silně spjata. Teoretickou část pak uzavíráme přehledem vybraných výzkumů, které se zabývají nezaměstnaností, životní spokojeností a osobní pohodou. V praktické části jsme pro zkoumání životní spokojenosti zvolili Dotazník životní spokojenosti autorů Fahrenberga, Myrteka, Schumachera a Brählera. Přístup k profesnímu seberozvoji nezaměstnaných matek během mateřské/rodičovské dovolené jsme zjišťovali dotazníkem autorky práce (viz příloha). Vzorek tvořilo celkem 60 žen po MD/RD evidovaných na Úřadu práce ve Zlíně, Kroměříži a v Uherském Hradišti, které navštěvovaly poradenský program „Job club“. Po zpracování dat získaných pomocí výše uvedených metod jsme došli k následujícím závěrům: Náš výzkumný soubor vykazuje nižší životní spokojenost v 8 z 10 dimenzí Dotazníku životní spokojenosti, než soubor normovací. Celková životní spokojenost našeho výzkumného souboru byla statisticky významně nižší, než u normativního souboru žen. - 52 -

Při zjišťování rozdílů v úrovni životní spokojenosti v závislosti na sociodemografických údajích se nám jako statisticky významné ukázaly dimenze Finance a Bydlení a to v závislosti na rodinném stavu. Testování životní spokojenosti a vzdělání žádné statisticky významné výsledky nepřineslo. Jako statisticky významný korelát se nám ukázala dimenze Práce a zaměstnání s proměnnou věk. Žádné jiné vybrané sociodemografické proměnné (tzn. průměrný věk dětí respondentek, délka evidence na Úřadu práce a počet let na MD/RD) nevykázaly statistickou významnost s žádnou s dimenzí DŽS. Výsledky dotazníku autorky práce ukázaly, že přístup k profesnímu seberozvoji je vyšší po mateřské/rodičovské dovolené, než během ní. V současné době uvažuje o dodatečném zvýšení své kvalifikace většina dotazovaných nezaměstnaných matek a nejčastější uváděnými způsoby jsou rekvalifikace, vzdělávací kurzy a studium jazyků na jazykové škole. V aktivním hledání zaměstnání nezaměstnaným matkám brání především nedostatečná kvalifikace, nízké sebevědomí, obavy z neúspěchu a také strach z nástupu do nového zaměstnání. Pro uplatnění na trhu práce jsou pak za nejčastěji chybějící schopnosti a dovednosti uváděny flexibilita, počítačové dovednosti, nedostatečná znalost cizího jazyka, dále nedostatečná praxe a také nedostatečné vzdělání. Příčiny svého neúspěchu při hledání zaměstnání vidí nezaměstnané matky nejvíce v nevyhovující pracovní době, péči o dítě, v dojíždění, nízkém sebevědomí, slabých komunikačních dovednostech a nakonec v nízké kvalifikaci. V naší práci jsme si stanovili celkem tři hypotézy, kdy jsme jednu přijali a dvě zamítli. Podařilo se nám prokázat, že existuje statisticky významný rozdíl v průměrném skóre celkové životní spokojenosti mezi souborem nezaměstnaných matek a normativním souborem. Naopak jsme zamítli, že je průměrné skóre celkové životní spokojenosti v negativním vztahu k průměrné déle evidence na úřadu práce a také se nám nepodařilo prokázat, že je průměrné skóre celkové životní spokojenosti v inverzním vztahu k průměrnému počtu let strávených na mateřské/rodičovské dovolené. Za důležité v naší práci považujeme především zjištění, že na životní spokojenost nezaměstnaných matek nemají významný vliv téměř žádné sociodemografické proměnné a to ani ty, které se vážou k určitým aspektům jejich mateřství či evidenci na úřadu práce. V naší práci jsme se zaměřili na skupinu, která se v literatuře vyjevila jako významná, avšak - 53 -

podařilo se nám pouze potvrdit fakt, že je životní spokojenost nezaměstnaných matek významně nižší, než životní spokojenost běžné populace.

- 54 -

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ A LITERATURY 1) Blatný, M. (2001). Osobnostní determinanty sebehodnocení a životní spokojenosti: Mezipohlavní rozdíly. Československá psychologie, 45(5), 385-392. 2) Blatný, M. (2010). Osobní pohoda. In Blatný, M. a kol. Psychologie osobnosti. Praha: Grada Publishing. 3) Boleloucký, Z. (2002). Nezaměstnanost a zdraví. In Buchtová, B. a kol. Nezaměstnanost: Psychologický, ekonomický a sociální problém (129-159). Praha: Grada Publishing. 4) Boleloucký, Z. (2002a). Somatická onemocnění a nezaměstnanost. Interní medicína pro praxi, 9, 434-440. 5) Buchtová, B. (2001). Sociální Psychologie nezaměstnanosti. In. Výrost, J., & Slaměník, I. (Eds.). Aplikovaná sociální psychologie II. Praha: Grada Publishing. 6) Buchtová, B. (2002). Psychologie nezaměstnanosti. In Buchtová, B. a kol. Nezaměstnanost: Psychologický, ekonomický a sociální problém (75-127). Praha: Grada Publishing. 7) Buchtová, B. (2013). Psychologie nezaměstnanosti. In Buchotvá, B., Šmajs, J., & Boleloucký, J. Nezaměstnanost (49-97). Praha: Grada Publishing. 8) Český statistický úřad. [online] [cit. 2016-02-25]. Dostupné z http://www.czso.cz. 9) Eichhorn, J. (2014). The (Non-) Effect of Unemployment Benefits: Variations in the Effect of Unemployment on Life-Satisfaction Between EU Countries. Soc Indic Res, 119, 389-404. 10) Fahrenberg, J. a kol. (2001). Dotazník životní spokojenosti. Praha: Testcentrum. 11) Hamplová, D. (2006). Životní spokojenost, štěstí a rodinný stav v 21 evropských zemích. Sociologický časopis, 42(1), 35-55. 12) Hartl, P., Hartlová, H. (2004) Psychologický slovník. Praha: Portál. 13) Hubinková, Z. a kol. (2008). Psychologie a sociologie ekonomického chování. Praha: Grada Publishing.

- 55 -

14) Integrovaný portál MPSV. (nedat.). [online] [cit. 2016-03-01]. Dostupné z http://portal.mpsv.cz/upcr/. 15) Job club. (nedat.). [online] [cit. 2016-03-01]. Dostupné z http://portal.mpsv.cz/upcr/letaky/mpsv_mikop_zap_letak_job_club.pdf 16) Kebza, V., Šolcová, I. (2005). Koncept osobní pohody (well-being) a jeho psychologické a interdisciplinární souvislosti. In Blatný, M., Dosedlová, J., Kebza, V., & Šolcová, I. (eds.). Psychosociální souvislosti osobní pohody. Brno: Masarykova univerzita. 17) Kolařík, M. a kol. (2015). Manuál pro psaní diplomových prací na Katedře psychologie FF UP Olomouc. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. 18) Kozoň, A. (1999). Príbehy ľudí s neurózou: Kazuistiky z hlbinnej psychoterapie nezamestnaných. Trnava: Personal Consultant. 19) Lukáčová, A. a kol. (2007). Program Nová Šance – Jak pracovat s nezaměstnanými, zkušenosti, metodika. Brno: Motiv P. 20) Mareš, P. (2002). Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství. 21) Meer, P. H. (2014). Gender, Unemployment and Subjective Well-Being: Why Being Unemployed Is Worse for Men than for Women. Soc Indic Res, 115, 23-44. 22) Mikšík, O. (2006). Psychologické souvislosti, zdroje a důsledky nezaměstnanosti. Praha: Fakulta sociálních věd UK. 23) MKN - 10: Mezinárodní klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů: desátá revize. (2014). Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Dostupný též z WWW: http://www.uzis.cz/cz/mkn/index.html. 24) Ottova všeobecná encyklopedie: ve dvou svazcích M-Ž. (2003). Praha: Ottovo nakladatelství. 25) Popelová, H. (2007). Zaměstnanost mužů a žen v ČR. (Nepublikovaná diplomová práce). Vysoká škola ekonomická v Praze.

26) Reiterová, E. (2011). Základy statistiky pro studenty psychologie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.

- 56 -

27) Sobotková, I., Reiterová, E., & Hurníková, K. Rozdíly mezi otci a matkami v pohledu na fungování rodiny, v životní spokojenosti a v rovnováze mezi prací a rodinou. Československá psychologie, 55(2), 139-151. 28) Stuchlíková, I. (2002). Základy psychologie emocí. Praha: Portál. 29) Šmajs, J. (2002). Práce – téma k zamyšlení. In Buchtová, B. a kol. Nezaměstnanost: Psychologický, ekonomický a sociální problém (9-33). Praha: Grada Publishing. 30) Šolcová, I., & Kebza, V. (2001). Nezaměstnanost a zdraví. Československá psychologie, 45(2), 127-134. 31) Tomeš, P. (2013). Supermanažerka. [online] [cit. 2016-03-01]. Dostupné z http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/extra/218978-supermanazerka/. 32) Výrost, J, & Gillnerová, I. (2015). Sociální a osobní činitelé celkové životní spokojenosti respondentů v datech European Quality of Life Survey (EQLS 2012). Československá psychologie, 59(5), 393-405. 33) Tøge, A. G., Blekesaune, M. (2015). Unemployment transitions and self-rated health in Europe: A longitudinal analysis od EU-SILC from 2008 to 2011. Social Science & Medicine, 143, 171-178. 34) Zaměstnání a péče o malé děti z perspektivy rodičů a zaměstnavatelů. (2006). [online] [cit. 2016-03-21] Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. Dostupné z http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_195.pdf

- 57 -

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 – Přehled nezaměstnaných ve Zlínském kraji (leden – listopad 2015)…………... 9 Tabulka 2 – Souhrnné výsledky DŽS………………………………………………………35 Tabulka 3 – Celková životní spokojenost u souboru nezaměstnaných matek a normy…….38 Tabulka 4 – Výsledky F-testu a t-testů dle rodinného stavu………………………………. 39 Tabulka 5 – Výsledky F-testu a t-testů dle vzdělání………………………………………. 40 Tabulka 6 – Korelace dimenzí DŽS a proměnné „Věk“…………………………………... 41 Tabulka 7 – Korelace dimenzí DŽS a proměnné „Průměrný věk dětí“……………………. 41 Tabulka 8 – Korelace dimenzí DŽS a proměnné „Délka evidence“………………………..42 Tabulka 9 – Korelace dimenzí DŽS a proměnné „Počet let na MD/RD“…………………. 42 Tabulka 10 – Dodatečné zvýšení kvalifikace……………………………………………… 43 Tabulka 11 – Chybějící schopnosti a dovednosti………………………………………….. 45 Tabulka 12 – Příčiny neúspěchu při hledání zaměstnání…………………………………... 45

SEZNAM GRAFŮ Graf 1 - Srovnání průměrných hodnot jednotlivých dimenzí výzkumného souboru s normou…………………………………………………………………………... 35

ABSTRAKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE V ČESKÉM A ANGLICKÉM JAZYCE ABSTRAKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Název práce: Životní spokojenost nezaměstnaných matek Autor práce: Mgr. Alena Garguláková Vedoucí práce: doc. PhDr. Zdeněk Vtípil, CSc. Počet stran a znaků: 57 / 97 038 Počet příloh: 2 Počet titulů použité literatury: 34 Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá životní spokojeností nezaměstnaných matek a jejich přístupem k profesnímu seberozvoji během mateřské/rodičovské dovolené. V první části práce se zabýváme teoretickým ukotvením pojmů nezaměstnanost, životní spokojenost a zmiňujeme také současné problémy nezaměstnaných žen. V praktické části jsme si jako cíle stanovili

zobrazit dimenze životní spokojenosti nezaměstnaných matek ve srovnání s normou, zjistit, zda se úroveň životní spokojenosti nezaměstnaných matek liší v závislosti na vybraných sociodemografických údajích, dále zjistit, zda existuje vztah mezi dimenzemi životní spokojenosti a vybranými sociodemografickými proměnnými. Zajímal nás také přístup nezaměstnaných matek k profesnímu seberozvoji během MD/RD a také to, v čem vidí příčiny neúspěchu při hledání nového zaměstnání. Výzkumu se zúčastnilo celkem 60 žen po MD/RD evidovaných na Úřadu práce, kterým byl předložen Dotazník životní spokojenosti a dotazník autorky práce. Pro zpracování dat jsme použili Pearsonův korelační koeficient, Fisherův F-test, Shapiro-Wilkův W-test, Studentovy t-testy a popisnou statistiku. Výsledky vykázaly statistickou významnost v celkové životní spokojenosti mezi výzkumným souborem a normou a dále mezi vybranými dimenzemi a proměnnými rodinný stav a věk.

Klíčová slova: nezaměstnanost, životní spokojenost, mateřská dovolená, nezaměstnané matky, nezaměstnanost žen, Dotazník životní spokojenosti

ABSTRACT OF THESIS Title: Life Satisfaction of Unemployed Mothers Author: Mgr. Alena Garguláková Supervisor: doc. PhDr. Zdeněk Vtípil, CSc. Number of pages and characters: 57 / 97 038 Number of appendices: 2 Number of references: 34

Abstract: The bachelor thesis deals with life-satisfaction of unemployed mothers and their access to professional self-development during maternity/parental leave. In the first part we deal with theoretic concepts of unemployment, life satisfaction and current problems of unemployed women. In the second part we explore differences in the life satisfaction between unemployed mothers and norms, differences in the level of life satisfaction depending on the selected sociodemographic variables, comparison of dimensions of life satisfaction and sociodemographic variables. We were also interested in the access of unemployed mothers to professional self-development during maternity/parental leave and the reasons of failure in finding a new job. The research includes 60 participants who answered the Life satisfaction questionnaire and our own questionnaire. Data were analyzed using Pearson’s correlation coefficient, Fisher’s F-test, Shapiro-Wilk’s W-test, Student’s t-test and descriptive statistics. The results showed the statistical significance in total life satisfaction between research group and norm and between selected dimensions and variables of family status and age.

Key words: unemployment, life satisfaction, maternity leave, unemployed mothers, female unemployment, Life satisfaction questionnaire

PŘÍLOHY BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Seznam příloh: Příloha č. 1: Formulář zadání bakalářské práce Příloha č. 2: Dotazník autorky práce

Příloha č. 1: Formulář zadání bakalářské práce

Příloha č. 2: Dotazník autorky práce

Dobrý den, obracím se na Vás s žádostí o vyplnění dvou dotazníků, které jsou součástí výzkumu "Životní spokojenost nezaměstnaných matek". Tento výzkum realizuji jako svou bakalářskou práci na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde studuji obor Psychologie. Vyplnění obou dotazníků Vám zabere cca 40 minut. Ujišťuji Vás, že dotazník je zcela anonymní a slouží pouze pro účely tohoto výzkumu. Získané informace budou hromadně zpracovány spolu s údaji od dalších respondentek.

Děkuji Vám za Vaši ochotu dotazník vyplnit a také za Váš čas.

Se srdečným pozdravem

Mgr. Alena Garguláková E-mail: Tel:

Pokyny k vyplnění: pokud není u otázky uvedeno jinak, zakroužkujte vždy prosím nejvhodnější možnost. U ostatních otázek vepište odpověď na vyznačené místo.

A. OSOBNÍ ÚDAJE 1. Uveďte, prosím, Váš věk: ......................................... 2. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) základní b) vyučena c) úplné střední odborné s maturitou d) úplné střední všeobecné e) vyšší odborné f) vysokoškolské 3. Jaký je Váš rodinný stav? a) svobodná b) vdaná c) rozvedená d) vdova 4. Uveďte, prosím, počet Vašich dětí a jejich věk: a) 1 dítě věk:................................................ b) 2 děti věk:................................................ c) 3 děti věk:................................................ d) 4 a více dětí věk:................................................ 5. Jak dlouho jste byla na mateřské/rodičovské dovolené? Uveďte prosím počet let: ................................................................................................................................. 6. Jak dlouho jste v evidenci na Úřadu práce ČR? Uveďte prosím v měsících: .................................................................................................................................

B. RODIČOVSKÁ DOVOLENÁ 7. Přivydělávala jste si na mateřské/rodičovské dovolené? a) ano b) ne Pokud je Vaše odpověď ne, pokračujte prosím otázkou č. 10.

8. Jakou formu tento přivýdělek měl? a) dohoda o provedení práce b) dohoda o pracovní činnosti c) pracovní poměr 9. Jaký byl důvod k tomu, abyste si při rodičovské dovolené našla brigádu/zaměstnání? Uveďte prosím všechna odpovídající tvrzení: a) Chtěla jsem si finančně přilepšit. b) Chtěla jsem být mezi lidmi. c) Chtěla jsem udržet své pracovní návyky. d) Chtěla jsem zůstat v kontaktu s mou profesí. e) Jiné - prosím uveďte:.................................................................................... ...................................................................................................................... 10. Snažila jste se během mateřské/rodičovské dovolené rozšířit své vzdělání, dovednosti a schopnosti? a) ano b) ne Pokud je Vaše odpověď ne, pokračujte prosím otázkou č. 12. 11. O jaký způsob rozšiřování dovedností, schopností se jednalo? a) studium na škole (SŠ, VOŠ, VŠ) b) studium jazyků na jazykové škole c) e-learning d) vzdělávací kurzy (např. počítačové, manažerské, účetnictví, osobní rozvoj) prosím uveďte jaké:....................................................................................... ..................................................................................................................... e) zájmové kurzy (masérka, kosmetička, keramika, malba atp.) prosím uveďte jaké:....................................................................................... ...................................................................................................................... f) jinou formou - prosím uveďte:.......................................................................

12. Uvažujete v současné době o zvýšení své kvalifikace? a) ano b) ne Pokud je Vaše odpověď ne, pokračujte prosím otázkou č. 14. 13. Jakou formou chcete svou kvalifikaci zvýšit? a) studiem na škole (SŠ, VOŠ, VŠ) b) studiem jazyků na jazykové škole c) e-learningem d) rekvalifikačními kurzy e) vzdělávacími kurzy (např. počítačové, manažerské, účetnictví, osobní rozvoj) prosím uveďte jakými:.................................................................................. ..................................................................................................................... f) jinou formou - prosím uveďte:....................................................................... ..................................................................................................................... C. HLEDÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ 14. Máte zpracovaný motivační dopis? a) Mám a užívám ho běžně. b) Mám, ale běžně jej neužívám. c) Motivační dopis nemám zpracovaný. 15. Máte zpracovaný životopis? a) Mám a užívám ho běžně. b) Mám, ale běžně jej neužívám. c) Životopis nemám zpracovaný. 16. Jak byste zhodnotila svou aktivitu při hledání zaměstnání? Označte všechna odpovídající tvrzení: a) Vyhledávám nabídky práce zveřejněné na webových portálech a odpovídám na ně. b) Ptám se svých příbuzných/známých/sousedů.

c) Jsem registrovaná v personální agentuře. d) Oslovuji firmy, i když nemají zveřejněnou nabídku práce a zasílám jim svůj motivační dopis/životopis. e) Spoléhám se na zasílání nabídek volných pracovních míst z Úřadu práce. f) Zaměstnání aktivně nehledám. g) Jinou formou - uveďte jakou:......................................................................... ...................................................................................................................... Pokud je Vaše odpověď jiná než e) nebo f), pokračujte prosím otázkou č. 18. 17. Co Vám v této aktivitě brání? Označte všechna odpovídající tvrzení: a) Nevěřím si, mám obavy z neúspěchu. b) Nemám dostatečnou kvalifikaci pro uplatnění na trhu práce. c) Mám strach z nástupu do nového zaměstnání kvůli možnému selhání. d) Nemám zájem hledat zaměstnání. e) Jiné - prosím uveďte:………………………………………………………… ...................................................................................................................... 18. Na kolik pracovních nabídek jste již po dobu evidence na ÚP reagovala? a) 0 b) 1 - 10 c) 11 - 20 d) 21 - 30 e) 31 a více 19. Kolik jste na tyto nabídky dostala kladných odpovědí (= pozvali Vás na pohovor)? a) 0 b) 1 - 10 c) 11 - 20 d) 21 - 30 e) 31 a více

20. Uveďte prosím, které schopnosti a dovednosti Vám chybí při uplatnění na trhu práce (např. flexibilita, kreativita, počítačové dovednosti atp.): ................................................................................................................................. ................................................................................................................................. .................................................................................................................................

21. V čem si myslíte, že je hlavní příčina neúspěchu matek po rodičovské dovolené při hledání zaměstnání? Označte i více možností: a) péče o dítě b) nevyhovující pracovní doba c) dojíždění d) nízká kvalifikace e) nízké sebevědomí f) slabé komunikační dovednosti g) jiné - prosím uveďte:................................................................................... .. .....................................................................................................................

Ještě jednou děkuji za Vaši ochotu a přeji Vám krásný zbytek dne.