Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta. DIPLOMOVÁ PRÁCE (bakalářská) 2013 Silvie CAESAROVÁ

Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta

DIPLOMOVÁ PRÁCE (bakalářská)

2013

Silvie CAESAROVÁ

Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra slavistiky

OZVĚNY ISLANDSKÉ KRIZE V POLSKÉ A ČESKÉ PUBLICISTICE Bakalářská práce

Autor: Silvie Caesarová Polská filologie v kontextu evropské kultury a literatury Vedoucí práce: Mgr. Marcin Wągiel Olomouc 2013

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně pod vedením Mgr. Marcina Wągla, uvedla všechny použité literární a odborné zdroje a dodržovala zásady vědecké etiky.

V Olomouci dne 25. dubna 2013

.................................................

Mnohokrát děkuji Mgr. Marcinu Wąglowi za pomoc a cenné rady, které mi poskytl při zpracování bakalářské práce.

Obsah 1. Úvod ....................................................................................................................... 7 2. Islandská finanční krize .......................................................................................... 8 3. Masová komunikace ............................................................................................. 10 3.1. Definice masové komunikace ........................................................................ 10 3.2. Komunikační styly ......................................................................................... 10 3.3. Masová média (masmédia) ............................................................................ 11 3.4. Funkce médií .................................................................................................. 11 3.5. Význam médií ................................................................................................ 11 3.6. Druhy médií ................................................................................................... 12 3.7. Tištěná média – noviny .................................................................................. 12 3.8. Média a moc ................................................................................................... 13 4. Žurnalistika ........................................................................................................... 14 4.1. Zpravodajství ................................................................................................. 14 4.1.1. Žánry zpravodajství........................................................................ 15 4.2. Publicistika..................................................................................................... 15 4.2.1. Žánry publicistiky .......................................................................... 16 4.3. Elektronická média ........................................................................................ 17 4.4. Internetová žurnalistika .................................................................................. 18 4.5. Virtuální žánry ............................................................................................... 19 4.6. Konkrétní internetové deníky ........................................................................ 20 5. Jazyková analýza .................................................................................................. 21 5.1. Tematické okruhy .......................................................................................... 21 5.1.1. Finanční krize ................................................................................ 21 5.1.2. Finanční systém ............................................................................. 25 5.1.3. Ekonomika Islandu........................................................................ 26 5.1.4. Islandská měna .............................................................................. 27

5.1.5. Bankovní systém, islandské banky ............................................... 28 5.1.6. Island jako oběť finanční krize ..................................................... 31 5.1.7. Island jako země tvrdě postižená krizí .......................................... 32 5.1.8. Island jako země na hranici bankrotu ........................................... 32 5.1.9. Finanční pomoc ............................................................................. 34 5.1.10. Dluhy ............................................................................................. 35 5.1.11. Pozitivní dopad krize .................................................................... 36 5.2. Jazykové prostředky ...................................................................................... 37 5.2.1. Slovesa ............................................................................................ 37 5.2.2. Substantiva ...................................................................................... 40 5.2.3. Adjektiva ......................................................................................... 41 5.2.4. Synonyma........................................................................................ 43 5.2.5. Frazeologismy ................................................................................. 46 5.2.6. Antropomorfizace ........................................................................... 48 6. Závěr ..................................................................................................................... 50 7. Abstrakt................................................................................................................. 52 8. Bibliografie ........................................................................................................... 53 9. Anotace ................................................................................................................. 68

1.

Úvod

Světová hospodářská krize je mediálně vděčným tématem, a tak se v České i Polské republice objevilo nespočet článků na toto téma. Cílem této bakalářské práce bude vytvořit jazykovou analýzu z vybraných polských a českých článků o finanční krizi na Islandu a dozvědět se tak, jak je v dané zemi na krizi nazíráno, jakým způsobem a ve spojení s jakými jazykovými prostředky se o ní píše. První část bakalářské práce je věnována obecné charakteristice masové komunikace, médiím, tradičním tištěným novinám, žurnalistice, zpravodajství, publicistice a jejím základním druhům; a také žurnalistice na internetu a virtuálním žánrům. Druhá část, tedy samotná jazyková analýza je věnována jazykovým problémům a zajímavostem, které se vyskytly v článcích o islandské krizi ve formě sloves, podstatných i přídavných jmen, synonym a frazeologismů a různým jazykovým spojením se stěžejními lexémy jako je finanční krize, ekonomika, bankrot a podobně. Jazyková analýza je rozdělena do jazykových okruhů, o kterých se psalo nejčastěji, a na jazykové prostředky, kterých se nejčastěji užívalo. Jazykový materiál jsem shromáždila z článků, které byly vloženy na oficiální webové stránky deníků z toho důvodu, že jsou průběžně aktualizovány a snadno dostupné. Čerpala jsem z těchto novin: Hospodářské noviny, Mladá fronta DNES, Lidové noviny, Gazeta Wyborcza, Polityka a Wprost z let 2008 – 2012. Všechny zmíněné deníky mají ve své zemi dlouholetou tradici a jsou zaměřeny převážně na zahraniční politiku a ekonomiku.

7

2.

Islandská finanční krize

O Islandu, ostrově ležícím v severní části Atlantského oceánu s asi 318 000 obyvateli a hlavním městě Reykjavík, se v naší části Evropy nikdy moc nepsalo. A pokud se psalo, tak jako o místě, které určitě stojí za to navštívit nejen pro své gejzíry a termální prameny. Island měl pověst finančního ráje. Byl také jedním z nejbohatších států světa; opěvovaným hospodářským zázrakem a kouzelným a nevšedním ostrovem, kde stojí za to žít. V polském tisku byl Island například označován jako mały raj na ziemi, choć bez palm i gorących plaż; rajska wyspa; bogata wyspa; oaza dobrobytu; jeden z najbogatszych krajów na świecie; wzór a raj banków. V posledních letech se ale této ostrovní zemi věnuje hodně pozornosti. A to jak v polském, tak i českém tisku. A může za to finanční krize, která ostrov zasáhla na podzim roku 2008. Tu odstartoval bankrot velké americké investiční banky Lehman Brothers. Finanční krize se rozšířila do dalších zemí a neminula ani Island. Tam poté postupně upadly tři největší banky – Landsbanki, Glitnir a Kaupthing Bank, kdy tamní bankéři nezodpovědně prováděli velmi riskantní investice. Nikdo je nekontroloval a islandská vláda nad nimi držela ochrannou ruku. Své zahraniční klienty, nejvíce z Velké Británie a Nizozemí, přilákala internetová odnož Icesave islandské banky Landsbanki vysokými úrokovými sazbami z vkladů. Po úpadku islandských bank vrátila úspory v hodnotě okolo 3,9 mld. euro svým klientům samotná vláda v Londýně a Haagu, která požadovala splacení dluhu po samotných Islanďanech. Teoreticky tak na každého obyvatele ostrova připadal dluh 12 tis. euro. Islanďané začali před budovou islandského parlamentu v centru Reykjavíku týden co týden po dobu pěti měsíců hlasitě protestovat. Demonstranti tloukli do všeho, co dělalo velký hluk – do hrnců a pánví. Začala revoluce hrnců a pánví – garnkowa rewolucja. Islandská vláda doufá, že část úspor bude schopna vrátit z prodeje majetku zkrachovalé Landsbanki. Samotní bankéři pak byli vyšetřováni speciálním úřadem z podezření z korupce a manipulace trhů. Všichni ale odmítli jakoukoli vinu, a z politiků tak zatím v roce 2010 stanul před soudem jen někdejší ministr financí a bývalý premiér Geir Haarde (Polák 2011). Od úplného krachu pomohla Islandu finanční pomoc Mezinárodního měnového fondu (MMF), skandinávských zemí a zemí, kde působily dceřiné společnosti islandských bank (Německo, Velká Británie a Nizozemí). Otázkou teď zůstává, zda by ke krizi došlo i v případě, kdyby se Island stal členem eurozóny již dříve. Dnes by zavedení měny euro (Island také zvažuje variantu, že by islandskou korunu – ISK 8

nahradil kanadským dolarem – CAD) dopomohlo alespoň k stabilizaci islandské ekonomiky. V červenci roku 2009 tak islandská vláda předložila žádost o členství do Evropské unie. V únoru 2010 vydala kladné stanovisko Evropská komise; Evropská rada pak v červnu 2010. Přístupová jednání se otevřela v červenci 2010, nedořešenou však dodnes zůstává nejen otázka rybolovu, která vstup Islandu do Evropské unie poněkud prodlužuje – ryby a rybí produkty tvoří totiž 75 % celkového exportu, proto si Islanďané rybí bohatství chrání. Přestože Island patří k organizacím jako je NATO, EHP a další, které by mohly jeho vstup do Evropského bloku uspíšit na rok 2013, poslední slovo dostali sami obyvatelé Islandu. Po projednání všech podmínek o vstupu do EU vyhlásila totiž vláda referendum (Polák 2011). Čeští a polští novináři se těmto výše zmíněným tématům začali více věnovat právě v roce 2008, kdy finanční krize na Islandu vypukla, a věnují se jim až dodnes. O Islandu už ale hovoří pouze jako o dosud největší oběti hospodářské krize, nestabilním a problematickém ostrově, zkrachovalé či kdysi bohaté zemi. V polském tisku se tak například objevuje pogrążona w kryzysie Islandia, stojąca na krawędzi bankructwa Islandia, kredytowa Islandia a kryzysowa Islandia. Z obyvatel bohatého ostrova, potomků Vikingů a vždy optimistických Islanďanů se tak rázem stali Islanďané zkrachovalí a zoufalí. Boj Islandu s krizí může být pro ostatní vzorem. Přestože se severská země stala vůbec první obětí globální finanční krize, byla také první, která z ní vyvázla. A tak situace určitě nebyla taková, jak se o ní nejvíce v letech 2008-2011 v tisku psalo: „Českými médii prosakují zvěsti o potápějící se Atlantidě a o zoufalých Islanďanech snažících se prchnout ze své vlasti. Ostrovní realita má nicméně k bulvárním titulkům docela daleko – naštěstí. Dovolil bych si dokonce říci, že pokud by se zde žijící cizinec nezajímal o místní dění, asi by si ničeho nevšiml, na první pohled se totiž mnoho nezměnilo“ (Polák 2011).

9

3.

Masová komunikace

Masová

komunikace

představuje

charakteristickou

komunikaci

a

jeden

z typických znaků společnosti postmoderního věku. Její význam pro život člověka i společnost už déle jak jedno století narůstá, společně s množstvím informací komunikovaných v jejím rámci. Děje se tak na úkor těch „tradičnějších“ forem komunikace. Rozvoj masové komunikace souvisí s trendem šíření sdělení v prostoru nedosažitelném osobním stykem a postupného růstu intenzity komunikace v čase. Vznik masové komunikace bývá nejčastěji spojován se vznikem a rozvojem masových médií – hromadně sdělovacích prostředků. Za její rané akty lze v jistém slova smyslu považovat už veřejná vystoupení starořeckých řečníků a politiků nebo propagaci zboží vyvolávači na starověkých orientálních trzích. Vynález knihtisku z poloviny 15. století samozřejmě také mnohé v procesu sdělování a sdílení informací změnil (Urban 2011: 35-36). 3.1.

Definice masové komunikace

Masová komunikace představuje jednu z forem veřejného oznamování, která je prováděna specializovanými skupinami s využitím vyspělých technických prostředků a postupů a je realizována směrem k rozsáhlému, heterogennímu a široce rozptýlenému publiku a to při prostorové nebo časové (respektive obojí) distanci komunikujících subjektů, které se zpravidla osobně neznají (Urban 2011: 40). K definičním znakům masové komunikace se řadí masovost, kde původcem i příjemcem informací je množina lidí; zprostředkovanost, protože masové sdělení je přenášeno prostřednictvím vyspělých technologií a technickými prostředky, neboť mezi komunikátory a komunikanty existuje kromě sociální distance také časová a prostorová vzdálenost; rychlost, poněvadž tempo přenosu se neustále zvyšuje (Urban 2011: 42). 3.2.

Komunikační styly

S otázkou volby žánrů velmi úzce souvisí otázky stylů, tedy JAK budeme se čtenářem komunikovat. Při komunikaci se čtenářem volíme určitý slohový postup a jazyk. Slohových postupů existuje celá řada: informační (prostě sdělujeme informace), vyprávěcí (vyprávěním příběhu se snažíme zaujmout), popisný a charakterizační (nejdříve popisujeme vnější stav nějakého objektu, poté jeho stav vnitřní), výkladový (při popisu příčiny nebo podstaty jevu a jeho vložení do souvislostí) a úvahový (sdělujeme vlastní názor a představy). Jazyk může být formální/neformální, spisovný/nespisovný, 10

odborný a specifický. Použitý jazyk musí být vždy v souladu s médiem, pro které píšeme a v souladu s jeho publikem (Bednář 2011: 111-112). 3.3.

Masová média (masmédia)

Pochází z anglického slova mass media. Masovými médii se rozumí komunikační prostředky a instituce, které dokáží velkokapacitně vyrábět sdělení veřejného charakteru a distribuovat je směrem k rozptýlenému, rozmanitému a individuálně neurčenému publiku. Jedná se o noviny, časopisy, knihy, televizi, obrazové a zvukové záznamy. Českým ekvivalentem pojmu masmédia jsou hromadné sdělovací prostředky, prostředky masové komunikace nebo prostředky masové informace. Vzhledem k sociálním a kulturním proměnám moderní společnosti se masová média stala významnými aktéry veřejného i soukromého života. Podíl médií při vytváření si názorů na dění v našem blízkém i vzdáleném okolí narůstá, stejně jako jejich možnost pronikat lidem do soukromí a činit ho předmětem veřejného zájmu a diskuse (Urban 2011: 47-48). 3.4.

Funkce médií

Mediální systém plní pro jedince, skupiny i společnost řadu funkcí – funkci informační, kontrolní, sociální, vzdělávací a zábavní. Obecně média poskytují, ukládají a uchovávají informace, udržují kontinuitu, zprostředkovávají vzdělání a podílí se na výchově, socializují jedince i celé sociální skupiny (zprostředkovávají jim kontakt), integrují společnost, nabízí zábavu, únik z reality, vydělávají peníze a nabízí pracovní uplatnění (Urban 2011: 51). Média od nepaměti utvářejí názor na věc, rozšiřují náš pohled na svět a jsou určitým prodloužením (vylepšením) našich smyslů. Přirovnat bychom je mohli k otevřenému oknu do reality. Bez větší námahy a z bezpečí domova z něj můžeme vidět, co se děje i na velmi vzdálených místech, a to jak geograficky, tak civilizačně. Je však dobré si uvědomit, že ne vždy můžeme shlédnout veškerou skutečnost, a proto mohou média také dezinformovat, podávat falešná mínění a mohou zveličovat (Urban, 2011: 52). 3.5.

Význam médií

Masová média (zvláště noviny, televize a internet) mají v moderních společnostech zásadní a stále vzrůstající význam. Média jsou zdrojem moci – potencionálním prostředkem vlivu, ovládání a prosazování inovací ve společnosti. Média 11

jsou významným zdrojem výkladů sociální reality a primárním klíčem ke slávě. Média také vymezují, co je normální (McQuail 2007: 21). 3.6.

Druhy médií

Pojem média (z lat. medium, čes. „prostředek, prostředí; to, co zprostředkovává děj“) nemá přesně vymezené a obecně akceptované hranice. Používá se jak k označení přímých individuálních prostředků komunikace (řeč, mimika), tak k označení prostředků technických (např. počítačová síť, kabelová televize). Zároveň se ale vztahuje na jednotlivé organizace masové komunikace (např. redakce) i na sociální instituce (např. demokratický tisk). Chápání tohoto pojmu absorbuje jak média „tradiční“ (noviny, rozhlas, televize), tak média mezi lidmi méně uvažovaná (veletrhy, výstavy, přednášky, billboardy, výkladní skříně, obaly výrobků). Mediální teorie tímto pojmem označují „prostředek komunikace, tedy to, co spojuje komunikátora a komunikanta“ (Urban 2011: 48). 3.7.

Tištěná média – noviny

První periodické noviny (týdeník vydávaný od r. 1618 v Amsterodamu a 1621 v Londýně pod názvem Courante) se ukázaly zhruba 200 let po vynalezení knihtisku (1450). Objevil se fenomén, který můžeme označit za prototyp novin a odlišit jej od letáků, pamfletů a bulletinů. První noviny se vyznačovaly periodicitou, komerční podstatou (byly volně v prodeji), mnohostranným využitím a veřejným charakterem (McQuail 2007: 34). Noviny označují pravidelně, periodicky vycházející tiskoviny, přeneseně také novinku neboli zprávu. Jedná se o denní tisk v různých modifikacích a periodické publikace určené široké obci čtenářů, které vycházejí pravidelně denně nebo častěji než jednou týdně s cílem informovat veřejnost. Noviny shromažďují, třídí a redigují informace, které publikují ve formě zpravodajské nebo publicistické. V žurnalistickém smyslu jsou nejstarším médiem, mají obyčejně univerzální informační charakter na rozdíl od specializovanějších časopisů. Vznik novin souvisí s vývojem knihtisku, všeobecné gramotnosti a rozvojem měšťanstva, které potřebovalo informace (Osvaldová 1999: 115). Noviny jsou zřejmě archetypem i prototypem všech moderních masových médií a zpráva stejně jako reportáž, fejeton, recenze či sloupek je ústřední složkou novin. Zpravodajství je základní činností definující velkou část žurnalistické (a tedy mediální) práce (McQuail 2007: 299). 12

3.8.

Média a moc

Média nastavují zrcadlo společenskému dění. Prvoplánově by to znamenalo věrný odraz reality, tedy že se v něm zrcadlí všechny objekty stejným způsobem. Média však třídí vybrané informace dle údajné důležitosti a vlastní profesionální zkušenosti a některé informace tak zdůrazňují, jiné upozaďují. Média plní funkci informačních filtrů a mohou mást útržkovitým sdělením (Urban 2011: 54-55). Média dokáží přitáhnout pozornost veřejnosti k vybraným osobám, problémům, produktům a událostem. Přesvědčují veřejnost o (ne)pravdě, (ne)pravosti či (ne)důležitosti. Ovlivňují mínění, chování a názory společnosti (Urban 2011: 62). Nejčastěji

diskutovaným

žánrem

s vysokou

informační

hustotou

a předpokládaným vlivem na diváky je v oblasti žurnalistiky bezpochyby zpravodajství. Do popsaného procesu výroby vstupuje celá řada proměnných a zájmů, které způsobují, že spíše než odraz reality vzniká touto cestou realita nová. Zpravodajství tedy nelze vnímat pouze jako „okno do světa“, ale rovněž jako výběrovou a uměle konstruovanou výpověď o skutečnosti. Hovoříme o uměle vytvořené realitě, která je svými reprezentacemi a jejich účinky na publikum silnější než realita samotná, která je zkrátka „reálnější než reálné“ – tzv. hyperrealita (Urban 2011: 78).

13

4.

Žurnalistika

Z franc. journal = „deník“. Zahrnuje novinářské povolání i produkty této činnosti, které informují o aktuálním dění ve společnosti a názorech na toto dění. Žurnalistika vznikla na počátku novověku, zhruba na konci patnáctého století v době rozvoje měst, zámořských objevů, se vzrůstající vzdělaností a dělbou práce, kdy rostl zájem o denní informace a kdy se zpráva stala prodejným zbožím. Má dvě hlavní složky: zpravodajství a publicistiku. Rozvoj žurnalistiky souvisí i s dobovými myšlenkovými trendy (renesance, humanismus a reformace), s uvědoměním si lidské individuality a práva na informace jako součásti lidských práv obecně. Žurnalistika, jejíž „zlatý věk“ patří především do 19. a 20. století, se postupně diferencovala. A to jak obsahově (ekonomie, politika, kultura, sport), tak hierarchicky. Nejprve existovala pouze psaná (tištěná) žurnalistika, po polovině 19. století je obohacovaná o fotografii; s rozvojem techniky ve 20. století se postupně přidává i audiovizuální složka a nastává éra masových médií. Ale jak v novinách a časopisech, tak i na internetu zůstávají rovnocennou součástí žurnalistiky dva její stěžejní pilíře: zpravodajství a publicistika (Osvaldová 1999: 218219). 4.1.

Zpravodajství

Označuje jednu ze základních novinářských činností a zároveň i produkt této činnosti. Zpravodajství stojí na informacích a faktech, které vyhledává, shromažďuje, třídí, vybírá, interpretuje a předává prostřednictvím médií recipientům. Zprostředkovává rozmanité a společensky podstatné informace odrážející myšlenkovou pluralitu společnosti sloužící veřejnosti k utváření vlastních názorů. Proto má být zpravodajství pokud možno přesné, vyvážené, nepředpojaté a poctivé při výběru, zpracování a prezentaci, nestranné a aktuální, včasné, jasné a srozumitelné. Na rozdíl od publicistiky nemá obsahovat novinářův názor, pouze tlumočit fakta. Zpravodajství je historicky nejstarší součást žurnalistiky, vzniklo z potřeby informovat o ekonomických a také politických změnách, které mohly ovlivnit život lidí, a také z touhy být informován o zajímavých a nečekaných událostech jak z nejbližšího, tak ze vzdáleného okolí. Zpravodajské stránky v tisku mají být od publicistických jasně odděleny. Mezi nejstarší žurnalistický útvar patří bezpochyby zpráva. Ta tvoří základní složku novin a je také základním stavebním kamenem každého zpravodajství v jakémkoli médiu. Mezi

14

jednotlivé druhy zprávy patří denní zpráva, rozšířená zpráva, skládaná zpráva, dialogizovaná zpráva a fleš (Osvaldová 1999: 213-215). 4.1.1. Žánry zpravodajství Agenturní zpravodajství – základní produkt tiskové agentury, která ho poskytuje svým odběratelům, a to zpravidla nepřetržitě. Agenturní zpravodajství obsahuje dílčí, průběžné i souhrnné informace (slovní i obrazové) o aktuálním, významovém či zajímavém dění doma i v zahraničí ve všech oblastech života společnosti (politika, ekonomika, kultura, sport). Základním prvkem je zpráva, resp. fotografie (Osvaldová 1999: 215). Rozhlasové zpravodajství – základní druh rozhlasové programové tvorby, reflektující na aktuální dění ve všech oblastech společenského života, souhrn specifických rozhlasových projevů s dominující informační funkcí. Rozhlasové zpravodajství tkví na vyhledávání a výběru informací, jejich zpracovávání do podoby žurnalistických informací, tzn. tvorba klasických rozhlasových zpráv a jejich žánrových forem, skladba zpráv do podoby zpravodajských relací a interpretace zpravodajských pořadů. K základním žánrům rozhlasového zpravodajství patří rozhlasová zpráva a její různé žánrové formy: zvuková zpráva, reportážní zpráva, zpravodajský rozhovor, referát, zpravodajské vystoupení, zpravodajský přenos a tečka za zprávami (Osvaldová 1999: 215). Televizní zpravodajství – druh audiovizuální žurnalistické tvorby, jejímiž určujícími znaky jsou kontinuální periodicita a vysoká operativnost při šíření informací v kombinaci pohyblivého obrazu a mluvené řeči. S postupným zaváděním nových elektronických technologií si vytvořilo vlastní audiovizuální vyjadřovací jazyk: využívání nových obrazových prvků (digitální triky, počítačová grafika a animace), zvukových reálií (důraz na reálné zvuky a ruchy prostředí). Základní žánrovou jednotkou televizního zpravodajství je obrazová zpráva, tzv. šot (Osvaldová 1999: 215). 4.2.

Publicistika

Z lat. publicus = „obecní, státní, veřejný, úřední“. Žurnalistické tvorba i část žurnalistické produkce, činnost zaměřená k veřejnosti, určená ke zveřejnění. V užším smyslu pojmu činnost spojená se stanoviskem, objasňující události, situaci nebo myšlenky slovem, zvukem nebo obrazem v tisku, rozhlase, televizi i v médiích (na internetu). Na rozdíl od zpravodajství, kde se uplatňují především fakta, publicistika 15

kromě informací obsahuje názor, hodnocení a subjektivní přístup, zahrnuje pojmy, soudy, postoje, kombinuje analytický a syntetický přístup, jejím výsledkem je poznání a eventuálně přesvědčení a získání recipienta. Publicistika užívá forem analýz (klasifikační, kauzální, komparativní), směřuje k zobecnění a popisuje i cesty, jimiž k němu dospěla. Zároveň obsahuje kromě racionálních prvků i prvky emotivní, využívá jazykové i kompoziční postupy literární (např. metafory), různé jazykové vrstvy včetně nespisovných. Mezi žánry publicistiky patří novinový článek, sloupek, fejeton a také v elektronických médiích používaná reportáž a interview (Osvaldová 1999: 146). 4.2.1. Žánry publicistiky Novinový článek – z lat. articulus = „článek, odstavec“ je v širším laickém pojetí jakýkoli materiál v novinách kromě zprávy. V odborném pojetí se jedná o samostatný žánr, obsahující jasné, věcné srozumitelné a logické vysvětlení události nebo myšlenky, faktů i jevů. Článek hledá souvislosti, příčiny, následky, analyzuje a třídí fakta, doplňuje je o argumenty a přináší zobecnění. Článek přináší subjektivní přístup autora v oblasti kompozice, jazyka, stylu, a proto je řazen k materiálům publicistickým nebo analytickým. Kromě zprávy je historicky nejstarší a má různé podoby: komentář, úvodník a analýza (Osvaldová 1999: 41). Sloupek je jediný ze škály publicistických žánrů, jenž vznikl vlastně na objednávku, když chtěl šéfredaktor Lidových novin Arnošt Heinrich na počátku 20. let 20. století obohatit výrazové pojetí uznávaného deníku. Sloupek stojí na vtipném anekdotickém nápadu, podnětem je zážitek či pozorování, jež se snaží s vtipem a někdy ironií dovést k zevšeobecnění. Sloupek na rozdíl od fejetonu se uzavírá s tématem do skutečné „klece“ jednoho sloupce, tj. rozsahem nemůže překročit více než stranu a půl textu, je aktuálnější, stručnější a konkrétnější (Osvaldová 1999: 174). Fejeton – z franc. feuilleton = „lístek“ je v tisku chápán jednak jako specifický publicistický žánr, v zahraničním tisku také jako celá literárně publicistická příloha deníku. Jako druh novinového textu byl nazýván rovněž podčárník, podval apod., což vycházelo z uveřejňování fejetonu, tedy v inzertní necenzurované části a oddělen tlustou čarou. Fejeton byl klasickým představitelem subjektivní publicistiky s dominantním názorem tvůrce na jeden fakt, umocněný lehkou stylistickou formou. Správný fejeton graduje do pointy, využívá ironie i sarkasmu; problém se snaží vidět nově, z nečekaného úhlu pohledu. Současná dynamická žurnalistická praxe s důrazem na fotografičnost

16

odsunula fejeton na okraj zájmu autorů i čtenářů a vytlačila ho z denního tisku do týdenních příloh a časopisů s delší periodicitou (Osvaldová 1999: 61). Esej – z řeč. do latiny exagium = „vážení, uvažování“ a franc. essai = „pokus, zkouška“. V novinářském prostředí jako pojednání či stať. V užším smyslu žánr na rozhraní publicistiky a literatury využívající celou škálu uměleckých výrazových prostředků, uveřejňovaný v časopisech, kulturních přílohách novin nebo knižních souborech. Autor eseje přistupuje k dané problematice z různých úhlů pohledu a hledá nejoptimálnější řešení. Esej má blízko k úvaze, ale na rozdíl od ní zobecňuje a syntetizuje poznatky a zachovává osobitost projevu. Širší pojetí, prosazující se pod vlivem angloamerické praxe, ztotožňuje esej s jakoukoli písemnou prací nebo kompozicí na zadané téma (Osvaldová 1999: 55). Reportáž – z lat. reporto = „přinést zprávu, hlásit“; angl. report = „zpráva“; franc. reportage = „rozvinutí zprávy“. Publicistický žánr, svědecká výpověď konkrétního zážitku v písemné, slyšené či vizuální podobě. Spojuje v sobě aktuální informační a názorovou složku, vychází z bezprostředně nezvyklé situace, jíž byl autor většinou osobně přítomen. Reportér pozoruje a popisuje, hledá souvislosti příběhu, děj ztvárňuje prostřednictvím

jednajících osob.

V reportáži

jde o nejsubjektivnější

podobu

publicistického vyjádření, v níž existují různé kompoziční postupy. I proto je reportáž využívána zejména při konfliktních výpovědích o skutečných událostech, kdy autor musí základní faktografii získat dotazováním, hledáním či rešeršní činností. Dnes psaná reportáž prožívá krizi, z deníků se přesunula do časopisů, a zejména do televize (Osvaldová 1999: 154-155). Interview – angl. = „schůzka, rozhovor“, původně z franc. entrevoir. V žurnalistice obecně rozhovor, ve kterém získáme informace; dialog otázek a odpovědí, v němž partneři na rozdíl od diskuse mají jasně stanovené role tazatele a odpovídajícího. Rozhovor iniciuje novinář, který klade otázky veřejně známé či vynikající v nějakém oboru osobnosti, jejíž názory zaujmou recipienty. Reportér zaznamenává a zpracovává odpovědi, může tedy ovlivnit řazení i konečnou formu odpovědí, vtiskuje záznamu svou představu, nesmí ale měnit smysl sděleného (Osvaldová 1999: 82). 4.3.

Elektronická média

Počátky internetu spadají do konce 60. let 20. století a o světové síti v tom smyslu, jak ji známe dnes, se dá hovořit od počátků 80. let, zrod seriózní webové publicistiky se datuje do poloviny minulé dekády (Bednář 2011: 13). 17

Web je médiem, které do sebe konverguje znaky všech předchozích tradičních i elektronických médií. Z toho vyplývá, že publicistika na něm sebou nese nejenom principy práce ze starších médií, ale zároveň přináší novou kvalitu. Práce publicisty na webu je o proti ostatním médiím jiná, technologicky, organizačně, časově, prostorově – ve všech ohledech, které nás mohou napadat. Elektronická média vůbec nabízí oproti tisku vyšší míru flexibility, na druhou stranu nutí novináře, editory, redaktory a další pracovníky podílející se na obsahu pracovat soustavněji. U tištěných médií jsou časové úseky definovány a velmi přesně ohraničeny technologií jejich výroby. Tiskárna potřebuje podklady pro vytištění novin dříve, než tyto noviny fyzicky vycházejí. Internetová média v tomto ohledu pojetí času zcela rozostřila (Bednář 2011: 14-16). Za moderní internetová, respektive webová publicistická média považujeme servery, které jsou profesionální, mají nějakou redakční strukturu a jejich provozování je alespoň zčásti vedeno snahou o dosažení zisku. Za moderní publicistická média nepovažujeme sociální sítě (Bednář 2011: 55-56). Webová publicistika je nesmírně významnou složkou současného mediálního světa, je však pouze jeho součástí. Webová média ta klasická doposud nenahradila a v nejbližší době nenahradí. Jsou přirozeným doplňkem tradičních tištěných médií (novin a časopisů), jejich elektronických souputníků (rozhlasu, televize), ale mohou být i plnohodnotnými členy mediálního světa. Webová média existují přibližně 15 let – stále vyzrávají a nepřetržitě se mění. Webová média mohou oproti těm klasickým nabídnout značnou míru interaktivity, aktuálnost i relativní nezávislost na prostoru a čase (Bednář 2011: 77-78). 4.4.

Internetová žurnalistika

Internetová žurnalistika publikuje informace v reálném čase (tzn. s minimální technologickou prodlevou). Je interaktivní – čtenář je přirozenou součástí procesu, s jeho interakcí se počítá. Čtenáři přispívají svou zpětnou vazbou ke kvalitě obsahu a mohou ho také sami dotvářet. Současně však vyžadují dohled a moderování. Srovnání s konkurencí je bezprostřední – uživatel internetu může sledovat více médií současně. Tak vzniká neustálé srovnávání webových médií mezi sebou. Předností hypertextu je schopnost provazovat informace. Čtenáře je možné odkazovat na další a další související informace. Text je kombinován se zvukem, videem, interaktivní infografikou a s celou řadou dalších formátů (Bednář 2011: 29-30).

18

Žurnalistika na internetu se dělí zhruba do dvou skupin. Do té první patří „internetové varianty“ již existujících agentur, novin, časopisů, případně poskytované zpravodajství již existujících rozhlasových a televizních stanic, např. BBC, CNN. Druhou skupinu tvoří periodicky obnovované webové stránky, zveřejňující žurnalistické materiály všech žánrů pouze pro uživatele internetu. Tato internetová periodika, nazývaná někdy také e-zines (z agl. electronic magazines = „elektronické časopisy“), mají nejrůznější periodicitu, tematické i žánrové vyhranění. Řada z nich se pohybuje na hranici amatérské a profesionální tvorby, některé z nich si již získaly prestiž v žurnalistických kruzích a bývají citovány i jako zdroj (Osvaldová 1997: 220). 4.5.

Virtuální žánry

Tradiční tištěná média rozlišují poměrně rigidně dané typy žánrů komunikátů a jim odpovídajících stylů jejich psaní. U webových médií se velmi často můžeme setkat se značnými posuny oproti klasicky chápaným žánrům. Většina komunikátů u profesionálních médií se nesnaží dodržovat žádný v klasické publicistice jasně definovaný žánr. Naopak díky specifikům webového publikování, díky interaktivitě a kontinuální možnosti zde vznikají některé zcela nové žánry. Některými z nich jsou: on-line reportáž, interaktivní rozhovor a průběžně aktualizovaná zpráva (Bednář 2011: 24-26). On-line reportáž má typickou podobu stránky, do níž jsou doplňovány chronologicky seřazené textové informace k rychle se vyvíjející události. Tímto způsobem je možné referovat např. o sportovních utkáních, probíhajících událostech z politického života nebo o živelných pohromách. Starší informace zůstávají na stránce a jsou doplněny o nové s tím, že vzniká dějová linie. On-line reportáž je užitečná pro uživatele, kteří ji sledují po celou dobu vývoje události, tak i pro ty, kteří ji navštíví jen krátce v průběhu události nebo po jejím skončení (Bednář 2011: 24-26). Interaktivní rozhovor je ve webovém prostředí žánrem na hranici mezi klasickým publicistickým komunikátem a extrémní formou zapojení zpětné vazby uživatelů. Jeho princip spočívá v tom, že otázky osobnosti, s níž je rozhovor veden, mohou pokládat či spíše spolupořádat samotní uživatelé. Od webového chatu se tento rozhovor liší například v tom, že jeho záznam zůstává uložen na stránkách média a je časově asynchronní, tzn., že otázky je možné pokládat dříve, než je osobnost připravena na ně začít odpovídat (Bednář 2011: 24-26).

19

Průběžně aktualizovaná zpráva je asi nejblíže tradičním žánrům mediální komunikace. Základem je komunikát v klasické textové podobě. Jestliže však pojednává o události, která se vyvíjí nebo která podléhá změnám, může být tato zpráva přímo na webové stránce, na níž je publikována, aktualizovaná – ke zprávě jsou přidávány další informace formou rozšiřování, respektive úprav textu (Bednář 2011: 24-26). Existuje celá řada dalších pro webová média typických žánrů. Některé z nich jsou technicky zdokonalenou a oprášenou verzí jiných, dávno existujících. V praxi ovšem platí, že konkrétní komunikát málokdy, respektive prakticky nikdy neodpovídá jednomu žánru. Proto si můžeme o komunikátech pro web dovolit hovořit jako o článcích (Bednář 2011: 26, 106-107). 4.6.

Konkrétní internetové deníky

České deníky (Hospodářské noviny, Lidové noviny a Mladá fronta DNES) a polské deníky (Gazeta Wyborcza, Polityka a Wprost) jsou v kvantitě článků o krizi srovnatelné. O krizi se z počátku psalo velmi obsáhle a články se opakovaly, byť měly jiný titulek. Ani jeden z deníků nenadužíval hovorových a knižních výrazů, stejně tak se neobjevovalo velké množství archaismů či neologismů. Český tisk však oproti polskému tisku na islandskou krizi nahlížel trochu pozitivněji a o záchraně a stabilizaci islandského finančního systému začal psát poněkud dříve. Nejvíce článků o islandské krizi vyšlo v letech 2008 – 2009 a to u všech zmiňovaných deníků. U všech článků je uveden autor či jen jeho novinářská zkratka; pokud autor uveden není, jen v závorce poznačena pouze část titulku článku.

20

5.

Jazyková analýza

Kapitola „jazyková analýza“ je rozdělena do dvou podkapitol: „tematické okruhy“, ve které nalézáme nejrůznější jazyková spojení, ve většině případů ve spojení s lexémy vyjadřujícími katastrofu, drama, bolest, krach a pád; ale také ve spojení například s počasím, válkou, nemocemi, zdravím či uměleckým průmyslem. V druhé podkapitole nalezneme obecně „jazykové prostředky“, tedy synonyma, frazeologismy či kategorii antropomorfizace a shrneme již užitá, či nově použitá slovesa, podstatná jména a přídavná jména ve spojení obecně s finanční krizí a jejími důsledky.

5.1.

Tematické okruhy

V článcích se nejčastěji psalo o těchto tematických okruzích: finanční krize, finanční systém, ekonomika Islandu, islandská měna, bankovní systém, Island jako oběť finanční krize, Island jako země tvrdě postižená krizí, Island jako země na hranici bankrotu, finanční pomoc, dluhy a pozitivní dopad krize. Všechna tato témata mají specifický výběr jazykových prostředků a lexémů; nejčastěji jsou viděna spíše v negativním slova smyslu, což články o krizi na Islandu poněkud zveličovalo. 5.1.1. Finanční krize (kryzys finansowy) Krize jako rozhodná chvíle, nebezpečný stav vývoje; porucha ekonomie. Z lat. crisis, z řec. krisis od krinein „rozhodnout“ (Holub, Lyer 1978) či polsky kryzys – moment rozstrzygający, punkt zwrotny, okres przełomu, w znaczeniu politycznym, ekonomicznym czy medycznym. Z łac. crisis, z gr. krísis, od krínō „rozróżniam, rozstzygam“ (kol. aut. 1999). Konkrétně v článcích je světová či samotná islandská krize spojována například s 3. stupněm přídavných jmen (nej-, polsky naj-), který označuje největší míru, mnohdy až zveličení (hyperbola). Vzniká tedy vůbec nejhorší finanční krize v dějinách země; nejsledovanější proces v historii ostrovního státu; největší finanční krize, která kdy v lidských dějinách zasáhla jeden stát; nejhlubší a nejrychlejší finanční krize; największa zapaść w historii państwa; największy kryzys od lat. V označení pro krizi se také projevuje hloubka, z níž pravděpodobně nebude lehkého vyjití: hluboká krize; hluboká krize tamní ekonomiky; głęboki kryzys. Najdeme také antonyma s českým prefixem ne-, polským nie, který upozorňuje na nezvyklou situaci, čili krize jako nezáviděníhodná situace; neobvyklé podmínky na trhu; niezwykła sytuacja rynkowa. Ve spojení nejdříve s úvěry a poté s dluhy vzniká globalny kryzys kredytowy; sytuacja 21

kredytowa; szaleństwo kredytowe; bezrefleksyjne pożyczanie pieniędzy; dluhová krize; ve spojení dokonce s něčím nemorálním: orgia kredytowa. Do názvů zasahuje také počasí, ale takové, které je doprovázeno hromobitím, tmou a silným větrem a vyjadřuje tak chaotickou situaci: globální bouře, globální finanční hromobití, bouřlivá doba, velkým chladem: mrazivý závan z Islandu, a které je životu nebezpečné: kryzys finansowy, który uderzył z siłą tsunami; zawierucha finansowa. Lexémy ve spojení s počasím a klimatickými změnami, projevujícími se velmi silným větrem, blýskáním a hřměním, tedy kdy počasí není vůbec slunečné a tím pádem pozitivní (bouře) a také s počasím ničivým a pro život nebezpečným (tsunami, vichřice): Islanďané, kteří se náhle ocitli uprostřed bouře finanční krize, našli způsob, jak se vyhnout dopadům oslabující islandské koruně (Cvrček 2008). Ostrov s pouhými 220 000 obyvateli neustál bouři globální bankovní krize (Rybář 2009). Wszystko zaczęło się rok temu, gdy światowy kryzys finansowy z siłą tsunami uderzył w wyspę (Pszczółkowska 2009). Islandia, mały wyspiarski kraj na Atlantyku, trafiła w sam środek międzynarodowej zawieruchy finansowej (Baj, Olszewska 2008). V označení krize je používán také filmový průmysl a divadlo: islandský katastrofický scénář; islandský horor; dramatyczny kryzys. Krize na Islandu byla podle novinářů nebývale tvrdá a ničivá: tvrdá finanční krize; ničivá finanční krize a jako taková Island tížila: tíživá situace; wyjątkowo ciężki i gwałtowny kryzys. V označeních pro krizi se projevuje i „rychlost“, která lexém krize ještě více dynamizuje: globální turbulence na vyspělých finančních trzích; prudký globální růst úvěrové aktivity; wyjątkowo ciężki i gwałtowny kryzys. Označení krize bývá spojováno také s válečným stavem: koniec spokoju a explozí (bombou): finanční výbuch; wybuch światowego kryzysu. Celkově se jedná o kolaps, konkrétně hospodářský kolaps; kolaps ekonomiky, dokonce také ve spojení s morálkou: ekonomický a morální kolaps; potężny kryzys psychologiczny i moralny. Finanční krize na Islandu byla doslova šílená: szalejący kryzys finansowy; szaleństwo kredytowe. Projevila se nečekaná velikost krize, která malou zemi zastihla jako první: krize nebývalého rozsahu; gigantyczny kryzys; narastający kryzys. Jednalo se o katastrofu: finanční katastrofa; katastrofalny kryzys bankowy; zbliżająca się katastrofa; katastrofa gospodarcza. Krize by možná pro ostatní země měla zůstat připomínkou, aby se tyto situace případně již neopakovaly: memento pro budoucnost. Mimo jiné byla krize označována také jako oná doba; międzynarodowa polityczna afera a fatalna sytuacja Islandii. Krize 22

se běžně pojí s negativními jevy, proto se i v článcích lexém krize vyskytoval pouze ve spojení s negativními lexémy. Sloveso postihnout, totéž, co zachvátit či zasáhnout (zpravidla nepříjemně, nemile), se v nejčastějších případech spojuje s osobou, řidčeji pak s předmětem. V tomto případě se setkáváme s méně častým užitím slovesa, tedy kdy krize postihla (zachvátila, zasáhla) Island: Vláda v čele se sociálními demokraty považuje členství své země v evropském bloku za jedinou možnost, jak dlouhodobě stabilizovat islandské hospodářství, které tvrdě postihla světová finanční krize (ČTK 2009). Finanční krize předloni tvrdě zasáhla islandský bankovní systém a následně celé hospodářství. Krize tak pohltila přes pět miliard dolarů na vkladech britských a nizozemských občanů u islandské internetové banky Icesave (vnj, ČTK 2010). Mezinárodní měnový fond schválil úvěr 2,1 miliardy dolarů pro Island. MMF se tak pokouší stabilizovat islandskou ekonomiku, kterou podle vedení fondu zachvátila bankovní krize nebývalého rozsahu (mil, 2008). Lexém krize se v článcích vyskytoval také ve spojení se slovesy vyjadřující ulehnutí veškerou svou silou na daný objekt (v tomto případě Island) a ve spojení s prefixy do- (dolehnout, dopadnout) jako koncový stav: Islanďané od podzimu, kdy na ostrov tvrdě dolehla ekonomická krize, požadovali odstoupení kabinetu (ČTK 2009). Mnozí z islandských finančních expertů mají za to, že krize by na Island nedopadla tak těžce, kdyby země byla součástí eurozóny. Islanďané ale podali přihlášku do unie teprve před dvěma lety (afa 2011). Lexémy pohltit neboli rychle, dychtivě a hltavě spolknout, pozřít, bez možnosti se z tohoto stavu dostat ven vyjadřuje, jak rychle finanční krize Island zasáhla: Komplikací by mohl být i spor Islandu s Británií a Nizozemskem. Problém představuje více než pět miliard dolarů na vkladech, které těmto zemím pohltila finanční krize v islandských bankách (ČTK 2010). Ve spojení s dynamickými slovesy jako puknout vyjadřující náhlé prasknutí a rozprostření po celém ostrově, a ve spojení s prefixy pro-, vy-: Islandská finanční krize propukla na podzim 2008, kdy v zemi zkrachovaly všechny přední banky, a zhroutila se islandská koruna (ČTK 2010). Ta [banka] mohutně operovala v zahraničí a nakonec ji musela při vypuknutí finanční krize islandská vláda znárodnit stejně jako další dvě největší banky na ostrově (Páral 2010). Naopak dle tribunálu nemohl zabránit přívalu zahraničního kapitálu (zejména z Británie a Nizozemska) do islandských bank a jeho následnému odlivu, když vypukla finanční krize na přelomu let 2007 a 2008 (Mikulka 2012). V propojení se slovesem sužovat (trápit, trýznit): Od členství v EU si [islandský parlament] slibuje stabilizaci islandského hospodářství, které sužuje už 23

několik měsíců finanční krize (lu, red 2009). Slovesa vyjadřující ohromnou sílu či tlak, se kterým krize na Island udeřila: Po kryzysie finansowym i gospodarczym, który z dużą siłą uderzył w 2008 roku w wyspę i spowodował gwałtowne protesty przeciw władzom, doszło do wymiany przywódców, w większości na kobiety (Pszczółkowska 2012). Islandský premiér Geir Haarde oznámil, že se jeho vládní koalice pod tlakem ekonomické krize rozpadla (lu 2009). Bylo zřejmé, že krize jeho obyvatele skutečně tíží (Kryzánek 2009). Islanďané dřív s přistoupením váhali. Názor změnili až pod tíhou dopadů finanční krize, která tvrdě zasáhla jejich bankovní systém a následně celé hospodářství (ČTK 2010). Ve spojení s vodou jako například utápět se či ponořit se, tedy že se Island začal pod tíhou krize ztrácet či mizet nebo že se velmi hluboko potopil: Ještě než se Island začal utápět ve finanční krizi, měly německé banky v této ostrovní zemi rozpůjčováno přibližně 21 miliard dolarů – zhruba 417 miliard korun (Králíček 2008). Analytici agentury už v únoru označili ekonomický výhled země za stabilní - věc nevídaná. Došlo tu k něčemu, co by se ještě před třemi lety zdálo absolutně nereálné: země, která se jako první ponořila do krize, se z ní i jako první vymanila. Definitivně? (Tinl 2012). Wikingowie finansjery sprawili, że ich kraj stal się modny i bogaty, do czasu aż kryzys sektora bankowego nie pogrążył Islandii w długach – pisze brytyjski dziennik „The Times” (The Times 2008). Ve spojení s nemocemi, kdy se Island nakazil virem zvaným islandská krize od jiných států, jako byly hlavně Spojené Státy Americké: Geir Haarde został oskarżony o zaniedbania, przez które Islandia „zaraziła się“ europejskim kryzysem finansowym. (kataza, Reuters, PAP 2012). Později ve spojení se smrtí, neboť si Island přál stát se „novým srdcem“ evropského finančního světa, ale krize mu to nedovolila. A tak toto „srdce“ dotepalo: Island, ledový ostrov s 318 tisíci obyvateli živících se především lovem ryb a chovem ovcí, se před několika lety rozhodl, že by mohl být novým srdcem evropského finančního světa. A to se i částečně podařilo, srdce ale dotepalo už na podzim roku 2008 (Tinl 2012). Následně ve spojení s uzdravováním a povznesením, protože od roku 2012 jsme mohli zaznamenat, že se Island z finanční krize pomalu „uzdravoval“. Objevují se tak kontrastní články k „nemocem“ a „chorobám“: Pouhé čtyři roky po ekonomickém kolapsu se Island nebývale zotavuje (Janicki 2012). Likwidacja feralnych banków i oparcie się na bardziej tradycyjnych sektorach, jak rybołówstwo, sprawiły, że Islandia podniosła się z kryzysu szybciej niż inne kraje (Pszczółkowska 2012).

24

Krize byla tak ničivá, že se mnozí obávali, že nastane konec světa: Když vloni na podzim zasáhla Island bankovní krize, mnozí předpovídali konec světa (Rybář 2009). Ve spojení s rychlostí – krize zastihla zemi Island zcela nepřipravenou: Jednak nadmierny rozrost trzech największych islandzkich banków: Islandsbanki (wcześniej znany jako Glitnir), Kaupthing oraz Landsbanki, spowodował, że stały się one wyjątkowo podatne na kryzysowe zagrożenia. Islandia weszła w kryzys niemalże z dnia na dzień (anpop 2010). 5.1.2. Finanční systém (system finansowy) Finanční systém, též finanční sektor, polsky sektor finansowy byl před krizí považován za prosperující finanční sektor, během krize se ale například v polském tisku objevoval už jen jako sektor finansowy leżący w gruzach. Samotná krize byla označována jako válka a finanční systém tak po této „válce“ zůstal v troskách: Jeho komentář přišel poté, co vyšly najevo informace o podezřelých půjčkách v Kaupthing Bank, největší ze tří islandských bank, jejichž kolaps zanechal islandský finanční systém v troskách (Ward 2009). Lexém kolaps se vyskytuje spíše v prostředí zdravotnickém jako selhání činnosti nějakého orgánu; v tomto případě se jedná o kolaps finančního systému: Po zhruba deseti měsících od faktického kolapsu islandského finančního systému by se tak ekonomika tohoto ostrovního státu měla začít vracet k normálnímu fungování (ČTK 2009). Haarde jest pierwszą głową państwa, który odpowiada w sadzie za kryzys 2008 roku. Oskarżony jest o zaniedbania, które doprowadziły do posypania się systemu finansowego (Pawlicki 2012). Ve spojení s lexémy vyjadřujícími pád (tedy pohyb shora dolů způsobený vlastní vahou) či zhroucení: Islandský expremiér Geir Haarde nemůže za pád finančního systému na Islandu (Mikulka 2012). Zvláštní islandský soudní tribunál rozhodne, zda bývalý premiér Geir Haarde nese podíl na zhroucení finančního systému v zemi v roce 2008 (lidovky.cz, ČTK 2012). Někdejší lídr konzervativní Strany nezávislosti je obžalován z toho, že zanedbáním povinností dopustil zhroucení finančního systému, hospodářskou krizi a de facto bankrot země v roce 2008 (Mikulka, 2011). Przed specjalnym sądem w Reykjaviku rozpoczął się w poniedziałek proces byłego premiera Islandii Geira Haardego, któremu zarzuca się odpowiedzialność za załamanie się systemu finansowego kraju w 2008 r. (PAP 2011). Finanční systém, který se pod tíhou krize boří a hroutí: Vedle bortícího se finančního systému na Islandu nepanoval klid ani na světových burzách (Francová, Šalanda 2008). Całkowity upadek systemu finansowego Islandii odbije się szerokim 25

echem w Europie, biorąc pod uwagę intensywne inwestycje banków i firm islandzkich na całym kontynencie (Islandia...2008). 5.1.3. Ekonomika Islandu (gospodarka Islandii) Obecně byla ekonomika Islandu před krizí nazývaná podle „malé země Island“, tedy malá ekonomika; poměrně malá státní ekonomika, ve spojení s „ostrovem Island“ jako ostrovní ekonomika; ekonomika ostrova; wyspiarska gospodarka. Je známo, že ekonomika Islandu byla výkonná a prosperující, mnohdy se hovořilo o „zázraku“: ekonomický výkon země; drahá a prosperující severská ekonomika; wzór; cud gospodarczy. Během krize se z vyspělé ekonomiky Islandu stalo slabé a malé národní hospodářství: slabá ekonomika; mała, słabnąca ekonomika a to z toho důvodu, že i na toto odvětví dolehla finanční krize: dotknięta przez kryzys finansowy islandzka gospodarka; pogrążona w kryzysie gospodarka. Během krize se v označeních projevuje i „zdravotní stav” islandské ekonomiky: zhuntované hospodářství; postižená ekonomika a v přeneseném významu jako potápějící se loď. A protože finanční krize ekonomiku na Islandu narušila, byla označována také jako rozhoupaná ekonomika země. Nejčastěji je ekonomika Islandu finanční krizí otřesená a je tedy ve spojení s prudkými a silnými nárazy: Převládá strach, že ekonomika stále otřesená těžkou finanční krizí nyní kvůli nutnosti vyplácet velké sumy peněz do zahraničí zcela zbankrotuje (ČTK 2009). Je možné, že se ekonomika státu vrátila v rozvoji zpět o několik let: Premier szacuje, że z powodu kryzysu finansowego gospodarka Islandii cofnęła się w rozwoju o cztery-pięć lat (d, Reuters, PAP 2008). Ekonomika ve spojení s vodou, konkrétně potápějící se lodí, kterou asi jen tak někdo (něco) nezachrání: Islandská ekonomika připomíná potápějící se loď. Vláda ji chce vyřešit vstupem do Evropské unie. (lu, red 2009). Od dolehnutí finanční krize na Island byla ekonomika v útlumu, tedy oslabená: Přijetí kanadského dolaru by mělo podle obou ekonomů pomoci islandské ekonomice, která je od října 2008, kdy zkolaboval tamní finanční systém, v útlumu. (Kain 2012). Ve spojení s tíhou či těžkou vahou (nejčastěji dluhů): Ekonomiku Islandu zatížily dluhy v desítkách miliard dolarů v bankovním sektoru (ČTK 2008). Možnost uzdravení (zotavení) tak bylo nejspíš v nedohlednu: Zřejmě se zpomalí i celkové zotavení islandské ekonomiky. […] Lze čekat, že se zpomalí i celkové zotavení islandské ekonomiky (ČTK 2010). Ve spojení se zdravotnictvím a záchranou: Už koncem října islandský premiér Geir Haarde potvrdil, že země potřebuje na stabilizaci své ekonomiky další finanční injekci ve výšce čtyř miliard dolarů (Máčalová 2008). A rządowa 26

delegacja pojechała do Moskwy negocjować 4 mld euro pożyczki na ratowanie gospodarki (Pszczółkowska 2008). 5.1.4. Islandská měna (islandzka waluta) Islandská koruna, islandzka korona, islandské platidlo, islandzki pieniądz, proděravělá koruna s rybou ve znaku či wyspiarska waluta byla během krize spojována pouze s přídavnými jmény vyjadřující obecně změnu k horšímu – kolaps (zhroucení), pád (propad) či oslabení, mnohdy ještě spojováno s dramatickým či ohromným oslabením: Islandská finanční krize propukla na podzim 2008, kdy v zemi zkrachovaly všechny přední banky, a zhroutila se islandská koruna (ČTK 2010). Na někdejším bohatém Islandu, kde se podle žebříčku OSN žilo nejlépe na světě, na podzim padly kvůli neschopnosti splácet mamutí dluhy jeho dravé banky a zhroutila se měna (Kryzánek 2009). Island zvýšil úroky razantně proto, aby navábil investory na zhroucenou měnu, s níž se kvůli hlubokým propadům přestalo na týden obchodovat, a přiměl je nalít nové peníze do islandských bank. (Špačková 2008). Ani nejvyšší úrokové sazby v Evropě však nezastavily pád islandské koruny (Vosmanský 2008). Hypotéky či půjčky na auta si totiž mnozí z nich brali v eurech, japonských jenech či kombinaci těchto měn - bylo to prostě výrazně levnější. Jenže když se místní měna propadla, ke své hrůze během několika dní zjistili, že jejich dluhy dramaticky narostly (Rybář, 2009). Po tym, gdy w następstwie upadku sektora bankowego kurs korony poszybował w dół, ludzie odczuli to na własnej kieszeni (Piotrowski 2010). Země se po převzetí tří největších finančních ústavů státem potácela na pokraji bankrotu, prudce oslabovala islandská koruna a zrychlovala inflace (Smetana 2009). Potomci Vikingů přestali věřit, že by je členství v EU mohlo spasit. Doufají, že slabá měna jim pomůže lépe vyvážet (Šimáček 2008). W ciągu ostatniego roku wyspiarska waluta drastycznie osłabiła się w stosunku do euro - rok temu za euro płacono około 85 koron, na początku tego tygodnia już prawie 200 (Baj, Olszewska 2008). Kryzys finansowy, który zmusił rząd do przejęcia największych banków w kraju, sprawił, że przestały one wymieniać potwornie osłabioną islandzką koronę na euro czy dolary (Pszczółkowska 2008). Sytuację ratował eksport, który w ostatnim roku wzrósł o ponad 8 proc., głównie dzięki mocnemu osłabieniu się islandzkiej korony (lez, AFP 2009). W 2008 r. dotknięta przez światowy kryzys finansowy islandzka gospodarka posypała się jak domek z kart, zbankrutowały największe banki, a islandzka korona straciła na wartości kilkadziesiąt procent (Pawlicki 2010). Během krize byla islandská měna spojována s lexémy vyjadřující špatný zdravotní stav, tedy 27

ztrácet se či hynout: A protože Island výrazně závisí na dovozu, chřadnoucí měna povzbudila inflaci. Její průměrná míra zrychlila z květnových 11,6 procenta na 12,2 procenta minulý měsíc. (Lavička 2009). Elisabeth Gruie z BNP Paribas Emerging Markets wtóruje: „Biorąc pod uwagę wcześniejsze obniżki, podwyżka przyszła trochę ni z gruszki, ni z pietruszki. To desperacka próba odbudowy zaufania wobec rynku wewnętrznego i islandzkiej korony, które zostało całkowicie sparaliżowane” (d, Reuters, PAP 2008). A naopak po krizi vyjadřující zlepšení „zdravotního stavu“: Dnes se domácí měna sice trochu zmátořila z finanční krize, která ostrovem před dvěma lety otřásla, i tak je ale dolar za 118 korun (Hruška 2010). I samotná měna byla během „šílené krize“ šílená: Kryzys na Islandii trwa. Islandzka korona w ostatnich dniach traciła na wartości jak szalona (Pszczółkowska 2008). Islanďané byli připraveni se se svou dosavadní měnou rozloučit: Island, který má přibližně 320 tisíc obyvatel, se patrně brzy rozloučí se svou měnou – islandskou korunou. Podle islandské premiérky Jóhanny Sigurdardóttir nemá země jinou možnost než přijmout jinou měnu. Mohlo by jí být euro, americký či kanadský dolar (Wolf 2012). 5.1.5. Bankovní systém (system bankowy) Též bankovní sektor, islandzki sektor bankowy, islandské bankovnictví, bankovní sektor severské země; rozvětvený bankovní sektor či gigantycznie rozbudowany system bankowy. Během krize se ve vyjádření bankovního systému projevil kolaps (zkolabovaný bankovní sektor, kolaps bankovního sektoru), zadlužení země (zadlužený bankovní sektor), velikost bankovního sektoru (bankovní sektor, který přerostl přes hlavu), nemoci (nemocný bankovní sektor) i ohrožení (zagrożony sektor bankowy). Nejčastějším spojením s lexémy bankovní sektor byl pád. Také jako totální čili naprostý a absolutní pád, konečný krach bank: V průběhu následujícího dne islandská vláda převzala státní kontrolu nad další velkou bankou -Landsbanki. Do problému se dostala i další ze tří největších komerčních bank na Islandu - Kaupthing. Ta si od centrální banky musela půjčit zhruba 100 miliard ISK, aby byla posléze rovněž převzata státem, což mělo zabránit totálnímu pádu celého bankovního systému na Islandu (Vosmanský 2008). Od upadku sektora bankowego rybołówstwo jest znów najważniejszą gałęzią islandzkiej gospodarki, a wstępując do UE Islandczycy musieliby otworzyć swoje wody dla rybaków z całej wspólnoty (Smoczyński 2010). Po tym, gdy w następstwie upadku sektora bankowego kurs korony poszybował w dół, ludzie odczuli to na własnej kieszeni (Piotrowski 2010). Bankovní sektor zažil také jako jiná odvětví kolaps: Až do 28

loňska byla podpora vstupu do EU na Islandu nízká. Nicméně kolaps tamního bankovního sektoru podkopal důvěru lidí v islandský bankovní systém. Islandská koruna se propadla, nezaměstnanost a inflace prudce vzrostly. (ČTK 2009). Na záchranu byla použita „injekce“: Rozhodnutí o vydatné kapitálové injekci bankovnímu sektoru přichází jenom několik dnů poté, co islandský parlament odhlasoval, že nejmenší severská země požádá o členství v Evropské unii (Lavička 2009). Banka, banky (bank, banki) Neutrálně synonymicky nazývány jako finanční domy; bankovní domy; finanční ústavy; firmy; soukromé firmy; slaboučké, byť gigantické ostrovní peněžní ústavy; instytucje finansowe. Podle velikosti pak jako: największe instytucje finansowe; przerośnięte instytucje finansowe. Přeneseně jako „bankovní dvojka” (internetová banka Icesave, která spadá pod banku Landsbanki) a „bankovní trojka” (Kaupthing bank – největší na Islandu, Landsbanki –islandská dvojka a Glitnir – dosud třetí největší podle hodnoty aktiv). Obecně se jednalo o najbardziej ekspansywny sektor gospodarki. Během krize se na největších finančních ústavech projevila tragédie finanční krize (tragické islandské banky), divokost a agresivita, s jakou islandské banky investovaly (divoké islandské banky, agresivní banky), kolaps (zhroucené banky, padlé banky; upadłe banki) a dravost po zahraničních investicích (dravé banky). Na povrch vyplynuly bankovní problémy (problémové islandské banky). Přestože se často ve spojení s islandskými bankami hovoří o krachu (zkrachovalý bankovní ústav; zkrachovalé ústavy; zkrachovalé finanční ústavy; zkrachovalé banky; zbankrotované banky; zbankrutowane banki) a pádu (padlé banky, zhroucené banky), nebyla to tak úplně pravda: „Příběh islandských bank je především příběhem selhání hospodářské politiky a regulačních mechanismů jak na Islandu, tak v evropských zemích, v nichž tyto banky operovaly. Na druhou stranu islandské banky nezkrachovaly v klasickém slova smyslu, protože je převzala islandská vláda a s nimi převzala i jejich závazky, které vůči zahraničním věřitelům představují 85 procent islandského HDP“ (Páral 2010). O zkrachovalých a padlých bankách se můžeme dočíst v následujících článcích: Icesave patřila společnosti Landsbanki, tedy jedné ze tří velkých islandských bank, které v roce 2008 zkrachovaly (Volf 2011). Obvinění jsou směšná, říká bývalý islandský premiér. Za krach bank mu hrozí vězení (eko 2012). Zbankrutowały trzy największe

islandzkie

banki

–

najbardziej

ekspansywny

sektor

gospodarki

(Pszczółkowska 2009). Podle ministra financí Steingrímura Sigfússona zanechal loňský 29

pád čtyř hlavních islandských bank 320.000 obyvatelům ostrova dluhy ve výši tří až čtyř bilionů islandských korun – 436 miliard až 582 miliard korun (lu, red 2009). Co prawda największe instytucje finansowe padają jak muchy i jedynym dla nich ratunkiem jest pomoc państwa, ale władze już wcześniej zagwarantowały swoim obywatelom 100 proc. depozytów (Baj, Świąder 2008). Od zapaści trzech wielkich banków minęły już dobre trzy miesiące, a dotychczasowy rząd nie dał jeszcze odpowiedzi na to pytanie, prawdopodobnie nie wszczął nawet śledztwa (Hoppe, Spiegel 2009). Trzy najważniejsze islandzkie banki doznały pod koniec 2008 roku załamania finansowego w następstwie napędzanej własnymi długami ekspansji rynkowej (eb, pap 2012). „Ocaliliśmy kraj przed bankructwem,” tłumaczył wówczas premier, podkreślając że jeśli jego rząd inaczej by zareagował, kiedy banki znalazły się w stanie upadku w 2008 r., gospodarka straciłaby jeszcze więcej (PAP 2011). Island netrpělivě vyčkával na záchranné prostředky poté, co finanční krize položila tři z jeho největších bank a kurz jeho měny výrazně klesl (mil 2008). Po krizi v roce 2008 se zhroutily hlavní banky, řada Islanďanů přišla o práci, o úspory i o bydlení a hodnota islandské koruny se hluboce propadla (Mikulka 2012). Je tedy pravda, že banky nezbankrotovaly, byly však bankrotu velmi blízko: Trzy ogromne banki - Glitnir, Kaupthing i Landsbanki - stanęły na skraju bankructwa i państwo musiało je znacjonalizować, a następnie de facto zlikwidować, by na ich gruzach zbudować całkiem nowe instytucje (Pszczółkowska 2012). Gdy na światowych rynkach finansowych wyschły pieniądze, trzy największe islandzkie banki jeden po drugim stanęły na skraju bankructwa i trzeba je było znacjonalizować (Pszczółkowska 2010). Gdy w USA rozpoczął się kryzys finansowy i banki przestały pożyczać sobie nawzajem, okazało się, że islandzkie banki nie mają z czego spłacić wierzycieli. Wszystkie stanęły na skraju bankructwa (Pszczółkowska 2012). Nelze ale islandským bankám odepřít, že byly zadlužené: Když v roce 2007 přišla finanční a následně i hospodářská krize, zadlužené islandské banky situaci neustály. Jejich pád destabilizoval celý finanční systém Islandu (ČTK 2009). Banky se v tomto období extrémně zadlužily a za současných globálních turbulencí na vyspělých finančních trzích měly problémy sehnat další úvěry (Vosmanský 2008). Vyskytuje se také lexém troska jako pozůstatek nějakého zničeného celku: Bankovní systém Islandu je v troskách, obrana měny selhala (ČTK 2008). Ve spojení s kolapsem, tedy zdravotnicky náhlým selháním: Britové přijeli do ostrovní metropole hledat záruky, že jejich střadatelé, kteří vložili prostředky do kolabujících bank na Islandu, nepřijdou o své vklady (Akrman 2008). V případě masových bankrotů podnikatelských subjektů nebudou 30

firmy schopny splácet své půjčky již zkolabovaným bankám (Vosmanský, 2008). Kolaps bank Kaupthing, Landsbanki a Glitnir srazil na kolena islandskou korunu a donutil vládu, aby se o pomoc obrátila na MMF a některé evropské země (Radiová 2011). Banky se během krize dostaly určitě „do úzkých“ (wpadły w tarapaty): Kłopoty pojawiły się, gdy największe islandzkie banki wpadły w tarapaty, w rezultacie rząd musiał je znacjonalizować (Baj, Reuters, AP 2010). Ve snaze zachránit kolabující bankovní sektor, banky převzal stát a „rozprostřel tak hojivé sítě“: Státy rozprostřely hojivé sítě nad bankami zasaženými finanční krizí a po krátkých vzestupech a opětovných pádech akciových trhů a národních měn zjistily, že jim další prostředky k účinné léčbě došly (Špačková 2008). 5.1.6. Island jako oběť finanční krize Oběť jako objekt, který podléhá něčemu, co způsobuje jeho zhoubu (Holub, Lyer 1978); polsky objekt, który doznał szkody, odczuł złe skutki czegoś, bezradny wobec czyjejś przemocy (Dubisz 2006). Island je během finanční krize považován za dosud největší oběť finanční krize, první velkou oběť hospodářské krize, oběť finanční krize, oběť finanční hospodářské krize, zřejmě největší oběť krize; v polském tisku se dočteme, že Island je ofiarą kryzysu gospodarczego; jedną z pierwszych ofiar kryzysu finansowego na świecie, a to nejspíš proto, že krize zastihla zemi jako vůbec první. A na tak malé zemi (licząca 103 tys. km kw. wyspa) bylo působení krize okamžitě znát: Island je dosud největší obětí finanční krize. Ke kolapsu přivedly zemi tamní banky svou agresivní zahraniční expanzí (lu, red 2009). Island je jednou z největších obětí současné finanční a hospodářské krize (ČTK 2009). Island se stal jednou z největších obětí globální finanční krize. Jeho finanční sektor zažíval od poloviny 90. let minulého století značný rozmach, ekonomika však expandovala příliš rychle a země doplatila na vysokou zadluženost (pam, ČTK 2009). Island, donedávna opěvovaný hospodářský zázrak, se stal loni na podzim první obětí světové finanční krize (Ivaniškinová, Wehle 2009). Island je jednou z největších obětí současné finanční a hospodářské krize. Země, kde žije pouhých 320 tisíc lidí, v posledních měsících ostře bojovala s Británií a Nizozemím o to, kdo uhradí dluhy padlých ostrovních bank (nev 2010). Polský tisk o tomto tvrzení pochybuje: Czy Islandia zostanie pierwszą ofiarą światowego kryzysu finansowego? (PAP, dp, d 2008). Islandia trochę bez racjonalnego powodu stała się ofiarą perturbacji na światowych rynkach finansowych (Baj 2008). 31

5.1.7. Island jako země tvrdě postižená krizí Také země tvrdě či těžce postižená (zasažená) hospodářskou krizí či finanční krizí těžce zasažený Island. Z článků obecně vyplývá, že krize na Island dolehla opravdu těžce a tvrdě a toto označení se opakuje poměrně často: Členství v EU je podle islandské vlády jedinou možností, jak nyní stabilizovat ekonomiku země tvrdě postižené hospodářskou krizí (gek, ČTK 2009). Lidová tvořivost šíří internetem také bezpočet vtipů dobírajících si islandský vulkán. Země, kterou těžce zasáhla finanční a hospodářská krize prý měla poslední přání - nechť je její popel rozptýlen po Evropě (Rozmajzl 2010). Kryzys finansowy dotarł jednak także tam i dotknął wyspę wyjątkowo boleśnie, bo sektor finansowy, który inwestował za granicą, to zasadnicza część wyspiarskiej gospodarki (Pszczółkowska 2008). Zamieszkaną przez 320 tys. obywateli wyspę, która do niedawna była jednym z najbogatszych krajów świata, wyjątkowo mocno dotknął kryzys finansowy (Pszczółkowska 2008). Kwestia, czy wchodzić do UE i do strefy euro, była głównym tematem kampanii. Pytanie stało się aktualne, gdy Islandię jako jedną z pierwszych boleśnie dotknął jesienią ub.r. kryzys finansowy i gospodarczy (Pszczółkowska, 2009). 5.1.8. Island jako země na hranici bankrotu (krachu) Přestože Island v pravém slova smyslu nezbankrotoval (stál na hranici bankrotu, omal nie zbankrutował, został doprowadzony na skraj bankructwa), objevují se články s lexémem bankrot (krach): Ostrovní republika stála na pokraji finančního bankrotu, který se podařilo odvrátit výraznými škrty ve státním rozpočtu a půjčkou od MMF (pam, ČTK 2009). Politici, kteří přivedli Island v roce 2008 na pokraj bankrotu, by se měli zpovídat před zvláštním tribunálem (ČTK 2010). Island, který v posledních týdnech potácí na hranici státního bankrotu, doplatil na příliš velkou expanzi tamních bank postavenou na dluzích (Cvrček 2008). Islandská ekonomika v minulých letech překotně rostla, což však vyvolalo silné napětí a v nynější globální finanční krizi přivedlo zemi na pokraj bankrotu (ČTK 2008). Island, který se již několik týdnů pohybuje na hranici státního krachu, začal ve čtvrtek jednat s Norskem (joh 2008). Země se po převzetí tří největších finančních ústavů státem potácela na pokraji bankrotu, prudce oslabovala islandská koruna a zrychlovala inflace (Smetana 2009). Ekonomika Islandu je podle premiéra Giera Haardeho krok před státním bankrotem (Králíček 2008). Dwa lata więzienia grożą Geirze Haardemu za „ekonomiczne zaniedbania”, które doprowadziły Islandię na skraj bankructwa w 2008 r. To pierwszy taki proces na świecie 32

(Pszczółkowska 2012). Bez wcielenia w życie porozumienia kredyty obiecane Islandii przez Międzynarodowy Fundusz Walutowy i kraje północnej Europy pozostaną zablokowane. Islandia znalazłaby się wówczas w trudnej sytuacji budżetowej, być może nawet na skraju bankructwa (PAP, mm 2010). Bankrot, krach Bankrot = úpadek, z něm. Bakrott, a to z it. banca rotta vlastně zlomená lavice (na znamení, že penězozměnec nemůže platit), slož. z banca (banka) a rotta, z lat. rupta (ruptura – roztržení). Krach - úpadek, z něm. Krach od onomatopoického krachen (praskat). Polský krach = nagłe załamanie ekonomiczne, katastrofa gospodarcza, bankructwo, upadłość. Z niem. Krach. Polský lexém bankructwo = sądownie ogłoszona upadłość, niewypłacalność lub zawieszenie wypłat na rzecz wierzycieli, utrata znaczenia i wpływów – od bankrut – kdysi také bankret - z ang. bankrupt jako „niewypłacalny bankier”. Vyšetřování příčin krachu islandského bankovního systému, který téměř přivedl ekonomiku k bankrotu, vrcholí (Ward 2009). Nejčastějšími slovy, která lze nyní na Islandu zaslechnout, jsou krize a krach (Černý 2010). Obyvatelé Islandu dnes v referendu rozhodují, zda má jejich země vyplatit vládám Nizozemska a Velké Británie náhradu za znehodnocené vklady. Jde o peníze, které si Britové a Nizozemci uložili v islandské bance Icesave, ale kvůli krachu banky o ně přišli (ČTK 2010). Były premier Islandii Geir Haarde stanął przed sądem jako oskarżony o zaniechanie działań, które mogłyby zapobiec krachowi islandzkiego systemu bankowego w 2008 roku (eb, pap 2010). Od całkowitego krachu Islandię uratowała natychmiastowa pomoc finansowa Unii Europejskiej i Międzynarodowego Funduszu Walutowego (PAP, arb 2011). Island, kde žije pouhých 320 000 obyvatel, zachránila loni před bankrotem půjčka Mezinárodního měnového fondu ve výši 210 miliard dolarů i drastické škrty ve státních výdajích (afa 2011). O vstupu Islandu do EU se začalo vážně hovořit teprve kvůli světové finanční krizi, která málem přivodila státní bankrot této severské země (Hořejší 2010). Chodzi o krach finansowy, który Islandia przeżyła wyjątkowo boleśnie (dp, AP 2011). Od całkowitego krachu uratowała ją natychmiastowa pomoc finansowa Unii Europejskiej i Międzynarodowego Funduszu Walutowego (PAP 2011). Były szef rządu Geir Haarde stanął dziś przed specjalnym sądem w Reykjaviku, by odpowiedzieć za krach finansów państwa w 2008 r. (dp, AP 2011). Lékem na krach může být instituce jako je Evropská unie: Severní ostrov se chce léčit z bankrotu v léčebně zvané EU (Koubová, ČTK 2010). 33

A někteří novináři tvrdí, že krizi na Islandu pouhým okem nezaznamenali: Na oko Islandia nie wygląda na bankruta (Walat 2010). Oficjalnie celem pozostaje nadal wejście Islandii do UE w 2012 roku, chyba że na przeszkodzie stanie rosnący opór Islandczyków. Sondaże wskazują, że przeciwnych jest ponad połowa. Odsetek ten wzrasta od złożenia wniosku aplikacyjnego rok w lipcu 2009 roku, po wybuchu kryzysu finansowego, który niemal doprowadził kraj do bankructwa (zew, PAP 2011). 5.1.9. Finanční pomoc (pomoc finansowa) Islandu poskytlo finanční pomoc ve formě půjček několik států. Jednalo se tak o masivní půjčky ze zahraničí či záchranné prostředky. Island (pacient) se tak díky této podpoře podařilo „osvobodit“ („osvobození“) a oživit (ekonomické oživení Islandu). Finanční pomoc představovala pro Island pakiet pomocowy a záchrannou injekci, která byla vpumpována na Island. Finanční pomoc se objevuje v „objemech“ a o Islanďanech se hovořilo, že na tuto pomoc netrpělivě čekají. Samotná vláda pak k této pomoci vztahovala k ruce. Po celou dobu finanční krize, kdy byl Island v tíživé situaci krizi ponořen a potopen, se od roku 2012 začínají objevovat články pozitivnějšího charakteru (Island však o finanční pomoc žádal již od kritického roku 2008) a Island by snad mohl být zachráněn; je nad vodou: V červenci se nová islandská vláda dohodla, že na jejich obnovu

[bank]

vydá

270

miliard

islandských

korun,

asi

čtyřicet

miliard

v české měně. Tolik peněz země nemá a nad vodou ji drží půjčky od dalších severských států a Japonska (Smetana 2009). Aby utrzymać się na powierzchni, Islandia wynegocjowała w ubiegłym roku z Międzynarodowym Funduszem Walutowym pakiet pomocowy w wysokości 10 mld dolarów i praktycznie zamroziła handel we własnej walucie, która błyskawicznie traciła wartość (ND, PAP 2009). Finanční pomoc jako „injekce“: Jednání o možné finanční injekci potrvají dva dny (joh 2008). Moskva žádost o finanční injekci nezamítla. Naopak, postavila se k ní vstřícně. […] Pokud Rusko Islandu půjčku nakonec poskytne, bude finance na tuto injekci čerpat z fondu, kam ukládá devizové příjmy z prodeje ropy a zemního plynu (Francová, Šalanda 2008). Do nejpostiženějších zemí začnou pumpovat další finanční injekce, zároveň však od svých pacientů vyžadují razantní změnu životního stylu (Špačková 2008). Mezinárodní měnový fond a skandinávské země Islandu už dříve slíbily finanční pomoc v objemu 4,5 miliardy dolarů (zhruba 85,4 miliardy Kč). […] Finsko je jednou ze zmíněných skandinávských zemí, které chtějí Islandu poskytnout finanční pomoc v objemu 1,8 miliardy eur – zhruba 34

46,4 miliardy Kč (sko, Černý 2010). Island netrpělivě vyčkával na záchranné prostředky poté, co finanční krize položila tři z jeho největších bank a kurz jeho měny výrazně klesl (mil 2008). Polska już w listopadzie 2008 r. zadeklarowała pomoc finansową dla pogrążonej w kryzysie Islandii (lez 2010). Od całkowitego krachu Islandię uratowała natychmiastowa pomoc finansowa Unii Europejskiej i Międzynarodowego Funduszu Walutowego (PAP, arb 2011). Ale Brytyjczycy czy Holendrzy nie zamierzali islandzkim władzom odpuszczać, zwłaszcza, że te wyciągnęły ręce po międzynarodową pomoc finansową (Baj 2008). 5.1.10. Dluhy (długi) Lexém dluh souvisí s adjektivem dlouhý (dluh = dlouhá platební lhůta) a s lat. indulgere, tedy „shovívat“. Polsky dług = pożyczka, obowiązek dłużnika do spełnienia określonego świadczenia, zobowiązanie do świadczeń pieniężnych. Peněžní závazek Islandu proti jednotlivým zemím byl spojován s adjektivy vyjadřujícími velikost: obří dluh; obří státní dluh; ohromný dluh; mamutí dluh; astronomický dluh a neustále se zvětšující dluh: bobtnající dluh. Dluhy vytvářely potworny deficyt budżetowy. O dluzích se také psalo v přeneseném významu, opět ve spojení s počasím, tedy že se zatáhne nad „pozitivně modrým nebem“: pomyslná mračna či mračna dluhů: Na vlastní oči ta pomyslná mračna nezahlédnete, přesto jsou všude kolem. [...] Ta ničivá mračna mají své jméno: dluhy (Rybář 2009). Pro svou jedovatost, tedy že dluhy mohou způsobit otravu, byly označovány jako toksyczne długi: Jego aktywa są dziewięć razy większe od islandzkiego PKB, wynoszącego (w przeliczeniu) 14 miliardów euro. W wielkim stopniu naraża to Islandię na skutki globalnego kryzysu kredytowego, ponieważ wiele długów okazało się „toksycznych” (PAP, dp, d 2008). Novináři nebyli k Islanďanům a jejich problémům s dluhy příliš přívětiví: A protože loupeživé výpravy už nějaký čas nejsou v módě, budou si Vikingové muset na zaplacení starých i nových dluhů vydělat na tom svém neúrodném a tvrdém kousku skály v severním Atlantiku, což bude bolet (Páral 2013). Dluhy byly překážkou pro vstup do Evropské unie, o kterém Island uvažoval: Island ale zatím nemá vyhráno, překážkou jeho členství v unii může být obří státní dluh (lu, red 2009). V označeních se vyskytuje, jak moc tíživé a obrovské dluhy to byly: Islandský finanční systém zkolaboval v říjnu pod tíhou dluhů, které se navršily během několika let rychlého ekonomického růstu (lu 2009). Dluhy domácností rostly dvouciferným tempem. V mizerné situaci se octli především ti Islanďané, kteří se zadlužili v eurech. Po pádu islandské koruny nejsou 35

schopni tyto půjčky ze svých platů splácet (Ivaniškinová, Wehle 2009). Jádro dnešních islandských potíží leží ve vysokém zahraničním dluhu. Ten nenasekal, jak jsme zvyklí z našich zeměpisných šířek, stát, ale především bankovní sektor (Bureš 2008). Premiér na tiskové konferenci prohlásil, že fond podle něj úvěr nepodmínil žádnými nepřijatelnými podmínkami. Za důležité označil, aby islandská veřejnost nebyla nucena splácet ohromné dluhy islandských bank (ČTK 2008). Rychlý růst zadlužení islandských bank vedl k tomu, že se malému Islandu (obyvatel má asi tolik jako Brno) za posledních pět let celkový zahraniční dluh vyšponoval až na 700 procent HDP (Bureš 2008). 5.1.11. Pozitivní dopad krize Přestože je krize obecně tíživá situace a zpravidla se pojí jen s lexémy v negativním znění a novináři o krizi na Islandu také tímto způsobem píší, najdou se i takoví, kteří krizi nepovažují za až tak dramatickou situaci. A sami Islanďané pokládají krizi za dokonce pozitivní. Propad měny a směnný kurz turistům nahrál. A těm nemálo Islanďanům žijícím z turistického ruchu tedy krize vůbec nevadí (Rybář 2009). Turisté milují krizi, ostrov zlevnil. Tedy, již není tak absurdně drahý (Rybář 2009). „Bude to skvělá sezona, lepší než loni,“ libuje si Gudmundur Tyrgfinsson, majitel autobusové firmy ve městě Selfoss. Nadává sice, že kvůli krizi není snadné sehnat bankovní půjčky, nijak zvlášť mu to však nevadí - autobusy si z dovezených dílů staví už celé roky sám. A v minulých letech zápasil s tím, že nemohl sehnat řidiče, místním se moc pracovat nechtělo. „Dnes pro mě chce jezdit každý. Ta krize, to je skvělá věc!“ (Rybář 2009). Prof. Mattiasson był jednym z tych, którzy wcześniej ostrzegali przed kryzysem finansowym. Dziś próbuje znaleźć pozytywne wartości i twierdzi, że przyszedł on w porę jako sygnał ostrzegawczy przed prawdziwą katastrofą, która mogłaby się zdarzyć za lat kilkanaście. (Walat 2010). Grecja zbankrutowała, Portugalia stoi na krawędzi, Irlandia wychodzi na prostą. Co słychać u europejskich bankrutów i dlaczego najciężej dotknięta przez kryzys Islandia już kwitnie? (Hoppe, Spiegel 2009). Někteří novináři přesto tak pozitivní nejsou: Kryzys wyszedł na dobre tylko islandzkiej branży turystycznej (Smoczyński 2010). Nie można oprzeć się wrażeniu, że nigdzie na świecie kryzys nie jest tak widoczny jak w Islandii (Hoppe, Spiegel 2009). Islandczycy potrafią się śmiać – kilka lat temu zaśmiewali się na przykład z brytyjskiego sondażu, który pokazał, że są najszczęśliwszym krajem świata. […] Potem przyszedł kryzys ekonomiczny i nie było się z czego śmiać, nawet ironicznie (Chaciński 2010). Na 36

mocy międzynarodowego porozumienia Islandia będzie musiała do 2024 r. spłacić długi swoich banków wobec obywateli Wielkiej Brytanii, Holandii i innych krajów. To kolejne 6 mld dol. Wszystko wskazuje więc na to, że z kryzysowych długów islandzkie społeczeństwo będzie wygrzebywać się co najmniej przez pokolenie (Pszczółkowska 2009). 5.2.

Jazykové prostředky

V podkapitole „jazykové prostředky“ se pokusíme shrnout veškerá slovesa, podstatná i přídavná jména, která se jak v polských, tak českých článcích vyskytovala. Obecně se jednalo především o negativní lexémy související s rychlostí, pádem, silou či tlakem, nebezpečím a působící bolest. Nalezneme zde také synonymické řady, které jsou specifické v tom, že jsou velmi kontrastní, pokud pojmenovávají objekt před krizí, během krize a po krizi; frazeologismy a kategorii antropomorfizace, tedy polidšťování, v našem případě Islandu či ekonomické krize a zacházení s těmito lexémy jako osobami. 5.2.1. Slovesa Sloveso (lat. verbum) vyjadřuje děj, tj. činnost předmětu nebo stav podmětu a změnu jeho stavu. Mezi mluvnické kategorie řadíme první, druhou a třetí osobu; jednotné a množné číslo; přítomný, minulý a budoucí čas; oznamovací, rozkazovací a podmiňovací způsob; činný a trpný rod; dokonavý a nedokonavý vid (Havránek, Jedlička 1998: 100-102). Obecně krize a vše, co s ní souvisí, byla v článcích spojována se slovesy působící nepohodlí až bolest (svírat, sužovat): Zemi svírá vysoká inflace (Lavička 2009). Od členství v EU si [islandský parlament] slibuje stabilizaci islandského hospodářství, které sužuje už několik měsíců finanční krize (lu, red 2009). Často se objevovalo verbum kolabovat, bankrotovat, krachovat ještě navíc s předponou z-, která se přidává k slovesům nedokonavým a tvoří prostě dokonavá slovesa, která v tomto případě vyjadřují slovesa s významem „učinit nebo stát se tím, co znamená slovo základové“. Jsou to slovesa například: kolabovat – zkolabovat; bankrotovat – zbankrotovat; krachovat – zkrachovat (Martincová 1993: 22): Ostrovní země se nyní potýká s recesí a její bankovní sektor koncem loňského roku pod váhou vysokého zadlužení zkolaboval (pam, ČTK 2009). Pomoc zemi slíbily koncem roku 2008, kdy zkolaboval bankovní systém i měna Islandu a ekonomika se začala rychle propadat (ČTK, sko, Černý 2010). Islandský finanční systém zkolaboval v říjnu pod tíhou dluhů, 37

které se navršily během několika let rychlého ekonomického růstu (lu 2009). Icesave byla internetovou bankou, která patřila přední islandské bance Landsbanki. Ta se spolu s dalšími bankami na Islandu stala obětí finanční krize a koncem roku 2008 zbankrotovala (ČTK, sko, Černý 2010). Właśnie dlatego, gdy banki się zachwiały, premier ostrzegł współobywateli, że zbankrutować może całe państwo (Pszczółkowska 2008). Haarde argumentuje, że jego rząd uniknął błędów popełnionych przez Grecję i Irlandię, pozwalając na upadek banków: „Pozwoliliśmy na upadek banków. One zbankrutowały. Teraz okazuje się, że to była dobra decyzja” (PAP 2011). Island, čarokrásný ostrov na půli cesty mezi Evropou a Amerikou, vloni na podzim zasáhla bankovní krize takovou silou, že v podstatě zkrachoval (Rybář 2009). Vždyť Island pod jejich správou loni málem zkrachoval! (Kryzánek 2009). Když v roce 2008 během několika dnů zbankrotovaly všechny tři islandské největší bankovní domy - Landsbanki, Kaupthing a Glitnir - výše jejich závazků byla asi devítinásobně větší než roční výkon islandské ekonomiky. Ostrov tak v podstatě ze dne na den zbankrotoval a byl nucen přijmout záchrannou půjčku od Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve výši šesti miliard dolarů (Janicki 2012). Země podala dlouho odmítanou přihlášku vloni v červenci poté, co zbankrotovala, když stát musel převzít takřka všechny banky a byl závislý na pomoci ostatních (Koubová 2010). Ve spojení s prudkým nárazem či ještě navíc dosáhnutím cíle: Finanční krize předloni tvrdě zasáhla islandský bankovní systém a následně celé hospodářství (jm, ČTK 2010). Další dopad globální finanční krize, která tvrdě zasáhla Island, se projevil u tamní banky Glitnir (ČTK 2008). Światowy kryzys finansowy gwałtownie i mocno dotknął liczącą 300 tysięcy obywateli Islandię (ND, PAP, CSU 2009). Ve spojení s prudkým pohybem (zmítat, otřást): „Jsme sice daleko od globální finanční bouře, která zmítá Rejkjavíkem, ale brzy by ji mohli pocítit i tady,“ informuje komentátor BBC, který navštívil odlehlou islandskou vesnici Flateyri odkázanou na rybolov (lu 2008). Dnes se domácí měna sice trochu zmátořila z finanční krize, která ostrovem před dvěma lety otřásla, i tak je ale dolar za 118 korun (Hruška 2010). Lata szaleństw finansowych i życia na kredyt zamieniły Islandię w wielki fundusz spekulacyjny, który zimą 2008 r. roztrzaskał się na skałach kryzysu finansowego (Smoczyński 2010). Prywatne islandzkie banki, dziś ponownie upaństwowione, miały aktywa dziewięciokrotnie przewyższające wartość produktu krajowego brutto i runęły, kiedy zabrakło środków na wspieranie kolejnymi pożyczkami wypłat (Walat 2010). Finanční krize islandské obyvatele připravila o majetek a málem je přivedla na mizinu, doslova je ožebračila: Islanďané nemohou 38

věřit, že musí platit za chyby soukromých bank na zahraničních trzích, kde je měly kontrolovat tamní vlády, zejména když mnoho z nich krize ožebračila (ČTK 2009). Banky byly přirovnávány k sopkám, když v roce 2008 „bouchly“ namísto těchto přírodních úkazů: Island už nemusí nikomu vysvětlovat, kde leží. Když zde vloni na podzim místo sopek bouchly banky, vzal tento ostrov na vědomí téměř celý svět (Ivaniškinová 2009). I ve spojení se slovesy se projevuje pád, tedy položit se, zhroutit se či propadnout se: Finanční systém Islandu se téměř položil, protože byl stát nucen během měsíce převzít tři ze svých největších bank (Králíček 2008). Island se nachází v nejhlubší finanční krizi ve svých novodobých dějinách a jeho finanční systém se téměř zhroutil (ČTK 2008). Po krizi v roce 2008 se zhroutily hlavní banky, řada Islanďanů přišla o práci, o úspory i o bydlení a hodnota islandské koruny se hluboce propadla (Mikulka 2012). Island se po desetiletí prudkého rozvoje v roce 2009 kvůli pádu bank propadl do hluboké finanční a ekonomické krize (ČTK, red, eko 2011). Ve spojení s tíhou: Ekonomiku Islandu zatížily dluhy v desítkách miliard dolarů v bankovním sektoru (ČTK 2008). Nejlepším možným východiskem z krize je s ní začít bojovat, poté ji přežít, vypořádat se s ní, stabilizovat finanční systém a ekonomiku, celkově se uzdravit a nejlépe se z ní poučit: Ekonomiści borykają się z gospodarczymi kłopotami Islandii a coraz bardziej podoba im się kanadyjski dolar (PAP, is 2011). Ve čtvrtek začali zástupci krachujícího Islandu jednat s Norskem. Skandinávská země přislíbila, že ostrovnímu státu pomůže dosud nezveřejněnou částkou „přežít“ finanční krizi (joh 2008). Tato malá země se 320 tisíci obyvateli je nyní chválena za to, jak se s krizí vypořádala. 2 mld dol. to za mało, żeby zażegnać kryzys na Islandii. Jej władze rozglądają się za kolejnymi 4 mld dol. kredytu. I gwałtownie podnoszą stopy procentowe (d, Reuters, PAP 2008). Naopak zbytek Evropy balancuje na pokraji krachu (Janicki 2012). Podpora přišla i ze zahraničí. Rusko podle sdělení islandské centrální banky poskytlo Islandu úvěr přes 4 miliardy eur (zhruba 99 miliard korun) s více než 4letou splatností. To by mělo stabilizovat islandský finanční systém (Králíček 2008). Mezinárodní měnový fond schválil úvěr 2,1 miliardy dolarů pro Island. MMF se tak pokouší stabilizovat islandskou ekonomiku, kterou podle vedení fondu zachvátila bankovní krize nebývalého rozsahu (mil 2008). Když vloni na podzim zasáhla Island bankovní krize, mnozí předpovídali konec světa. Nestalo se - ostrov se již otřepal z prvního úderu po krachu bank (Rybář 2009). Pouhé čtyři roky po ekonomickém kolapsu se Island nebývale zotavuje (Janicki 2012). By ratować sytuację, licząca 320 tys. mieszkańców Islandia musiała pożyczyć około 10 mld dolarów od Międzynarodowego Funduszu Walutowego i innych kredytodawców (sjk, PAP 2012). Jak podkreślają 39

komentatorzy, choć gospodarka Islandii wychodzi z kryzysu i kraj pomyślnie zrealizował kierowany przez MFW program naprawczy, to w społeczeństwie utrzymuje się głęboka nieufność do instytucji państwa (sjk, PAP 2012). Likwidacja feralnych banków i oparcie się na bardziej tradycyjnych sektorach, jak rybołówstwo, sprawiły, że Islandia podniosła się z kryzysu szybciej niż inne kraje (Pszczółkowska 2012). Jestli se Island nějak z krize poučil, pak v tom, že krmit nenažraného dinosaura je někdy lepší než nabízet klidný přístav přelétavému kapitálu (Hruška 2010). 5.2.2. Substantiva Podstatná jména označují osoby, zvířata a věci (nástroje, prostředky), vlastnosti, děje a vztahy. Dělí se na obecná a vlastní podstatná jména. Jednoduchými tvary vyjadřují mluvnické významy: pád (sedm pádů) a jednotné a množné číslo. Podstatná jména se skloňují podle rodu mužského – životné, neživotné; ženského a středního (Havránek, Jedlička 1998: 50-55). Nejčastějšími substantivy vyskytujícími se v článcích jsou kolaps (náhlé ochabnutí a selhání činnosti) a otřes (prudké zachvění): Světová hospodářská krize změnila život obyvatel ostrova po bankovním kolapsu v říjnu 2008, kdy nezodpovědná politika hlavních islandských bank zavedla Island až na pokraj státního bankrotu (ČTK 2010). Island se na počátku tohoto měsíce dohodl s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) na podmínkách pomoci, kterou bude od něj čerpat. Dohody dosáhl po zhruba deseti měsících po kolapsu islandského finančního systému ČTK 2008). Nejčastějšími slovy, které lze nyní na Islandu zaslechnout, jsou krize a krach. To první se týká evropských potíží s eurem a to druhé kolapsu bank v zemi, kde ještě před dvěma lety leckdo snil o tom, že by se mohla stát „finančním impériem severu“ (Černý 2010). Przed specjalnym sądem w Reykjaviku staje dziś były premier Islandii Geir Haarde. Jest oskarżony o doprowadzenie do zapaści finansowej kraju w 2008 roku, ale nie przyznaje się do winy (Pawlicki 2012). Od zapaści trzech wielkich banków minęły już dobre trzy miesiące, a dotychczasowy rząd nie dał jeszcze odpowiedzi na to pytanie, prawdopodobnie nie wszczął nawet śledztwa (Hoppe, Spiegel 2009). „Po kolapsu našich bank a následujícím ekonomickém otřesu jsme nyní v mnohem slabší vyjednávací pozici. Měli jsme se do toho dát o pár let dříve,“ říká Gudmunson (Černý 2010). Island byl označován jako země hudebních géniů (wyspa muzycznych geniuszy) a tak bankrot mohl být něčí „předehrou“: Katastrofa ta była uwerturą do zapaści ekonomicznych bloku PIGS (Portugalia-Islandia-Irlandia-Grecja-Hiszpania). Blok ten nazwano niewytwornie 40

parafrazując potęgi BRIC: Brazylia Rosja, Indie Chiny (Mroziewicz 2012). Během krize hrozilo Islandu nebezpečí: Začátkem týdne islandský premiér varoval před nebezpečím státního bankrotu (hal, ČTK 2008). Těžký propad kurzu islandské koruny nyní banky ohrožuje krachem, bankovní transakce mezi ostrovem a zbytkem světa se prakticky zastavily a zemi hrozí nebezpečí vyhlášení platební neschopnosti (ČTK 2008). S krizí bylo potřeba zahájit boj a Evropská unie se zdála být jako dobré východisko: Nejdůležitějším krokem v boji s krizí je podle ní rychlý vstup do EU a přijetí eura (Kryzánek 2009). 5.2.3. Adjektiva Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů, označených podstatným jménem, anebo jejich význam jinak vymezují, např. pracovitý člověk, divoký kůň, kovový nábytek, vzorná píle. Jednoduchými tvary vyjadřují pád, číslo a rod. Přídavná jména se stupňují – mají tři stupně (např. smělý, smělejší, nejsmělejší) a skloňují – u základních tvarů podle vzoru mladý a jarní a u přivlastňovacích přídavných jmen podle vzoru otcův a matčin (Havránek, Jedlička 1998: 78-86). Adjektiva byla často odvozena od již výše uvedených podstatných jmen a sloves. Přesto výpovědi o krizi na Islandu ještě více dynamizovaly. Situace na Islandu během krize bývala označována jako mizerná: Dluhy domácností rostly dvouciferným tempem. V mizerné situaci se octli především ti Islanďané, kteří se zadlužili v eurech. Po pádu islandské koruny nejsou schopni tyto půjčky ze svých platů splácet (Ivaniškinová 2009). Ekonomika byla otřesená: Převládá strach, že ekonomika stále otřesená těžkou finanční krizí nyní kvůli nutnosti vyplácet velké sumy peněz do zahraničí zcela zbankrotuje (ČTK 2009). Banky byly během krize považovány za agresivní: Za rozhodující příčinu současné krize země analytici považují agresivní zahraniční expanze tří největších islandských bank (Králíček 2008). Otázka rybolovu, která odložila vstup Islandu do Evropské unie v nedohledno, nebyla jen ožehavým tématem, byla dokonce tím nejožehavějším (choulostivým, nepříjemným): Hned na začátku jednání se zástupci obou stran zakousnou do kyselého jablka: na programu budou tolik ožehavá témata, jako jsou finance a pilíř islandské ekonomiky – rybolov. […] Island zahájil jednání o podmínkách vstupu do Evropské unie. Po uzavření předběžných rozhovorů mají nyní obě strany k projednání 35 kapitol, z nichž nejožehavější budou islandské finance a rybolov (afa 2011). Najgorętszą kwestią będzie z pewnością rybołówstwo (Pszczółkowska 2008). Otázka rybolovu měla v polském tisku označení „makrelová válka“ mezi Islandem 41

a Evropskou unií: Okrzyknięty przez media makrelową wojną spór UE z Islandią o wielkość połowów nasilił się, gdy islandzcy rybacy zaczęli łowić znacznie więcej makreli w latach 2008-09 (PAP 2011). Za krizi na Islandu nese zodpovědnost americká banka Lehman Brothers, ve které měl Island nemalé úspory, a tak když zkrachovala ona, ty islandské byly v dominové reakci: Nicméně když ve Spojených státech zbankrotovala banka Lehman Brothers, byly islandské ústavy v dominové reakci jedny z prvních poražených (Janicki 2012). Krize by se ve spojitosti s tíhou dala označit jako těžké časy: Přes 32 procent oslovených Islanďanů ve věku mezi 18 a 75 lety uvedlo, že v souvislosti s nastávajícími těžkými časy zvažují odchod do jiné země (ČTK 2008). Islandská parlamentní komise loni v září rozhodla, že Haarde a další tři vládní činitelé z oné doby „postrádali jak sílu, tak kuráž nařídit ty správné limity ve finančním systému“, a mohou tak za tíživou situaci v zemi, při níž mnoho z 330 tisíc obyvatel ostrova ztratilo práci i celoživotní úspory (Mladá Fronta DNES 2012). Bez wcielenia w życie porozumienia kredyty obiecane Islandii przez Międzynarodowy Fundusz Walutowy i kraje północnej Europy pozostaną zablokowane. Islandia znalazłaby się wówczas w trudnej sytuacji budżetowej, być może nawet na skraju bankructwa (PAP, mm 2010). Mezi adjektiva, která s krizí „nežertují“ můžeme zařadit taková přídavná jména jako drastický, vážný a hiobowy (tragiczny, smutny): A je nutno dodat, že jejich názor je celkem pochopitelný. Chtít po ostrovním státě celý objem zahraničních vkladů včetně drastického úroku pět a půl procenta do doby splacení je, mírně řečeno s Jaroslavem Foglarem, nečestné a nesportovní (Páral 2010). To desperacka próba odbudowy zaufania wobec rynku wewnętrznego i islandzkiej korony, które zostało całkowicie sparaliżowane (d, Reuters, PAP 2008). Tato aukce by se dala považovat za dobrý vtip, kdyby islandský stát nebyl ve vážných problémech kvůli světové finanční krizi (Akrman 2008). Jedyną odmianą od tych hiobowych wieści było ubiegłoroczne zwycięstwo Jóhanny Sigurđardóttir – ale nie ze względu na otwarty homoseksualizm nowej islandzkiej premier, tylko na jej polityczne pochodzenie (Smoczyński 2010). Věrohodnost Islandu během krize klesla až na úroveň „odpadků, či smetí”, čili na podřadnou, nicotnou a bezvýznamnou míru: W lutym br. agencja ratingowa Fitch ogłosiła, że podnosi o jeden stopień ocenę wiarygodności kredytowej islandzkich obligacji, z poziomu „śmieciowego” (Pawlicki 2012). We wtorek po południu agencja Fitch obniżyła ocenę wiarygodności kredytowej Islandii do „śmieciowej” (lez, AFP 2009). 5.2.4. Synonyma 42

Slovník českých synonym a antonym (2007: 4) definuje synonyma jako lexikální jednotky se stejným nebo podobným významem, kontextovým užitím a stylistickým zabarvením. Tradičně se rozlišují na úplná (také čistá) synonyma, která mají stejný význam i stejnou oblast kontextového užití, ale mohou se lišit stylovou platností (táta – tatínek) a neúplná synonyma, která mají (zčásti nebo značně) odlišné oblasti kontextového užití nebo se u nich liší složka významová (hlava – šiška). Synonymy mohou být i slovotvorné varianty nebo slova odvozená (dítě – děcko). Má-li slovo (lexém) více synonym, tvoří s nimi tzv. synonymickou řadu (hloupý – nechápavý, tupý, zaostalý, zabedněný, natvrdlý). Jádrem synonymické řady je stylisticky i emocionálně neutrální, nejméně kontextově omezený lexém. V článcích se objevuje několik synonymických řad, jejichž jádry jsou stylisticky neutrální lexémy jako Island, Islanďané, Evropská unie, euro, bankrot Islandu, protesty. Užité řady jsou ve vzájemném kontrastu, který je způsoben jejich uvedením v čase před krizí, během krize a po krizi. Island (Islandia) Neutrálně, tedy před krizí je lexém Island nahrazen synonymickým lexémem země, ostrov, stát atd., (polsky kraj, państwo, wyspa atd.) a s bližším geografickým určením (západ, sever, Atlantský oceán) jako západní země; západní (ač severní) kolega; severská země; ostrov v severní části Atlantiku; „ledová země“ v severním Atlantiku; severní ostrov; severský ostrov; severoatlantický ostrov; poklidná severská země; severský stát; ostrovní stát ze severu Evropy a spolu s velikostí jako nejmenší severská země, obecně pak jako malá ostrovní země; malá země; poměrně malá, ekonomicky vyspělá země; malý ostrov; malý ostrovní stát; drobný Island; mały kraj na Atlantyku; niewielki kraj; niewielki leżący na Atlantyku kraj; maleńkie państewko; mała wyspa; mała i bogata wyspa; mały wyspiarski kraj na Atlantyku. Ve spojení s přírodním bohatstvím jako země gejzírů; malá ostrovní země gejzírů; zelený ostrov; ostrov lávových proudů; ostrov sopek; sopečný ostrov; kraj gejzerów. V názvech je zohledněna také historie Islandu, praobyvatelé Vikingové: země Vikingů a ptáků papuchalků; země proslulá hrdinskými vikingskými ságami. Kouzelnost ostrova a magické síly elfů: čarokrásný ostrov na půli cesty mezi Evropou a Amerikou; svérázná země, kde osm z deseti lidí věří v elfy; magická země na půl cesty mezi Evropou a Amerikou; kouzelný ostrov. Ve spojení s ledem či chladem: ledový ostrov; země ledu a ohně; zmrzlý ostrov; ostrov pokrytý kamením, ledem nebo pastvinami; ostrov ležící v chladných vodách 43

Atlantiku; ostrov ledu. Ve spojení s vyspělostí a bohatstvím: vyspělá země; jeden z nejbohatších národů světa; „bohatá“ země; bohatý ostrov; jeden z najbogatszych krajów na świecie; bogata wyspa. S velmi pozitivními znaky: moderní a dynamická země; prosperující země; nejlepší země pro život; výjimečná země; ostrov stability a klidu; opěvovaný hospodářský zázrak; srdce evropského finančního světa; Island, kde se lidé zkrátka mají dobře; mlekiem i miodem płynący kraj; rybacka potka; oaza dobrobytu; oaza spokoju; raj na ziemi; rajska wyspa; raj banków; wyspa ludzi szczęśliwych na Morzu Północnym a modelowy miniświat. Lexém Island se často pojil s údajem o počtu obyvatel, jako by novináři chtěli dát najevo, že i tak malá země, „kde se obvykle nic neděje“, s tak malým počtem obyvatel, může mít problémy „gigantických“ rozměrů: země s 320 000 obyvateli; země, kde žije pouhých 320 tisíc lidí; země zpěvačky Björk a dalších 317 600 lidí; třísettisícový Island; ostrov v severní části Atlantiku, na kterém žije sotva 300 tisíc lidí; ledový ostrov s 318 tisíci obyvateli živících se především lovem ryb a chovem ovcí; 330-tysięczna Islandia; licząca zaledwie 320 tys. mieszkańców Islandia; Islandia, 306-tysięczne państwo; liczący nieco ponad 300 tys. mieszkańców kraj. Novináři se také odkazovali na Českou či Polskou republiku: malý Island (obyvatel má asi tolik jako Brno); ostrov, na kterém žije tolik lidí co v Ostravě; wyspa wielkości jednej trzeciej Polski; wyspa, na której mieszka więcej ludzi niż w Białymstoku, ale mniej niż w Lublinie. Během krize se z Islandu obecně stala „oběť”: první velká oběť hospodářské krize; dosud největší oběť finanční krize; ofiara kryzysu gospodarczego; jedna z pierwszych ofiar kryzysu finansowego na świecie a důvodem byla krize: ekonomickou krizí zmítaný ostrov Island; země ohrožená krizí; ostrov zdecimovaný krizí; země tvrdě postižená hospodářskou krizí. V označeních Islandu se projevily dluhy: někdejší bohatý Island; předlužený Island; finančně narušený Island; kredytowa Islandia; Islandia zadłużona po uszy. Častým lexémem ve spojení s Islandem byl krach (čili bankrot): krachující Island; zkrachovalý Island; stojąca na krawędzi bankructwa Islandia; ogarnięta kryzysem wyspa; kryzysowa Islandia. Celkově už Island nebyl tím rájem, dokonalým a bohatým ostrovem: Islandia – z raju zamieniła się w piekło; Islandystan (viz česky absurdistán – slangové a hanlivé označení pro špatně fungující stát, ve kterém vládne byrokracie, korupce a preferuje se jedna vlivná skupina); biedny kuzyn Europy. Dnes už je ale Island, který se z finanční krize „dostal“ poměrně rychle, označován jako „nový Island“ a nie ta sama Islandia.

44

Islanďané (Islandczycy) Obecně jsou Islanďané obyvateli již zmíněných lexémů – země, ostrov a stát: obyvatelé ostrova; obyvatelé ostrova kousek pod polárním kruhem; obyvatelé ostrovního státu; obyvatelé Islandu; obyvatelé země. Lexémy vyjadřující vlastnost: prostě jiní; klidní Islanďané; racionální Seveřané; słynący z optymizmu Islandczycy; w większości jasnowłosi, bardzo mili, wykształceni i przyjaźni ludzie; niezmienna od czasów wikingów mentalność Islandczyków; najbardziej zadowolonymi mieszkańcy globu. Islanďanům nemůžeme odepřít fakt, že žijí na ostrově uprostřed Atlantského oceánu: Islanďané odkázáni na život uprostřed oceánu; ostrované; mieszkańcy wyspy, wyspiarzy. Ve spojení s jejich praobyvateli: potomci Vikingů; Vikingové; potomkowie wikingów. A i zde se zohledňuje hledisko počtu obyvatel: třistatisícový národ; 320.000 obyvatel ostrova; tři sta dvacet tisíc obyvatel severského ostrovního státu Island; 320 tys. mieszańców wyspy; zaledwie 315 tys. obywateli mieszkających blisko siebie. Během krize se pozitivní vlastnosti Islanďanů změnili, nejčastěji se vyskytují s prefixem roz-: rozhněvaní Islanďané; veřejnost rozhořčená finanční krizí. Ve spojitosti s krachem a následky krize: zkrachovalí a zoufalí Islanďané; téměř žebráci; zdesperowani Islandczycy. Evropská unie a euro (Unia Europejska i euro) Evropská unie byla v pozitivním slova smyslu chápána jako nová budoucnost; léčebna; bezpečný přístav tedy jako něco, co Island uzdraví či přivede do bezpečí: Severní ostrov se chce léčit z bankrotu v léčebně zvané EU (Koubová 2010). Evropskou unii můžeme vidět i v negativním slova smyslu jako objekt, který chce Islandu, pokud by vstoupil do EU, omezit rybolov a vpustit do islandských vod i jiné rybáře – drapieżna flota rybacka. Měna euro byla pak považována za magický lék a lekarstwo na bankructwo: Przystąpienie do UE i strefy euro lekarstwem na bankructwo? (PAP, dp, d 2008). Bankrot Islandu (bankructwo Islandii) Mimo obecné pojmenování, že se jedná o krach; ekonomický krach; státní krach; krach finansów państwa; krach finansowy; krach finansowy Islandii; finanční bankrot; národní bankrot;; bankructwo; bank-bankrut, se k lexémům dodává i velikost bankrotu: masový bankrot. Ve spojitosti s prudkou explozí pak o finanční výbuch. Objevuje se také přirovnání: bankrot á la Island. V polském tisku najdeme pro toto označení hovorový výraz plajta označující bankrot. 45

Protesty (demonstracje) Označení podle stylu, jakým byla demonstrace prováděna: kastrolová revoluce; garnkowa rewolucja a odkaz na velikost: silné pouliční protesty; masové pouliční protesty; olbrzymie demonstracje. 5.2.5. Frazeologismy V článcích se jak v polském, tak českém tisku setkáváme s frazeologismy tedy s ustálenými pojmenováními, která jsou složená ze dvou i více slov, jež bereme jako pojmenovávací jednotky. Ve frazeologismech jsou slova na sebe významově vázána, a to již předem, nikoli až v aktuálním užití (Bečka 1977: 321). Frazém a idiom jsou ustálené a anomální kombinace alespoň dvou slovních tvarů, pro kterou je příznačné to, že alespoň jeden z nich je v daném významu a funkci nekombinuje s dalším (jiným) tvarem, popř. se tímto způsobem kombinuje jen zřetelně s několika málo jinými (Čermák 2009: 9). V negativním smyslu, tedy působit tlakem či silou bolest nebo jiné trápení: Dać się we znaki = mocno dokuczyć: Ale kryzys finansowy i gospodarczy tak dał się we znaki Islandczykom,

że

zrozumieli,

iż

niezależność

nie

zawsze

przynosi

korzyści.

(Pszczółkowska 2010) a obecně působit Islandu problémy: Rzucać kłody pod nogi = przeszkadzać komuś w czymś, utrudniać coś komuś: Teraz okazało się jednak, że niektóre kraje UE będą rzucać wyspiarzom kłody pod nogi (bart 2009). Frazeologismy vyjadřující totální pád či změnu: Przewrócić się do góry nogami = zmienić coś gwałtownie i nie do poznania: W październiku 2008 r. Islandia przeżyła prawdziwe załamanie gospodarcze. Tamtejszy system finansowy przewrócił się do góry nogami, korona mocno straciła na wartości (Baj 2010). Srazit na kolena = porazit, pokořit: Kolaps bank Kaupthing, Landsbanki a Glitnir srazil na kolena islandskou korunu a donutil vládu, aby se o pomoc obrátila na MMF a některé evropské země (Radiová, 2011). Často ve spojení „zbořit jako domeček z karet“, tedy velmi snadno, neboť daná instituce nebyla silná: Posypać się jak domek z kart = domek z kart to rzecz bardzo nietrwała: Gdy na początku października islandzka gospodarka posypała się jak domek z kart, a tamtejszy rząd musiał znacjonalizować największe islandzkie instytucje finansowe, setki tysięcy Europejczyków zostało na lodzie, nie mogąc wyciągnąć gotówki ze swoich kont (Baj 2008). System bankowy złożył się jak domek z kart, islandzka korona straciła dwie trzecie wartości, a kapitał zagraniczny rzucił się do ucieczki (Smoczyński 2010). Frazeologismy související s obrovskou rychlostí a dynamizující situaci na Islandu: 46

Na łeb na szyję = bardzo szybko, w wielkim pośpiechu, bezładnie, narażając się, ryzykując: Tamtejszy system finansowy przewrócił się do góry nogami, korona poleciała na łeb na szyję (Baj 2008). Související s hloubkou, tedy že Island byl v něčem hluboko pohroužen: Tkwić po pachy w czymś = nie móc się spod czegoś wyzwolić, uwolnić się od czegoś, zerwać z czym: Mały kraj na Atlantyku był jednak zbyt otwarty na świat i stał się jedną z pierwszych ofiar kryzysu finansowego na świecie. Do tej pory tkwi po pachy w kłopotach (Baj 2010). Klienti zkrachovalých bank se ocitli bez svých úspor: Zostać na lodzie = zostać pominiętym, pozbawionym czegoś, zostać z niczym: Islandzki kryzys zatacza coraz szersze kręgi za granicą. Tamtejsze banki zakładały oddziały w wielu europejskich krajach. W ostatnich dniach tysiące ich klientów w Wielkiej Brytanii czy Holandii zostały na lodzie, bo banki zawiesiły wypłaty – a Brytyjczycy mają na Islandii ponad 5 mld euro (Baj 2008). Upadek największych instytucji finansowych w Islandii spowodował, że tysiące ich klientów za granicą zostało na lodzie, nierzadko tracąc oszczędności swojego życia (Baj 2010). Otázka rybolovu se pro vstup Islandu do EU ukázala jako velký problém, přeneseně „kyselé jablko”, do kterého bylo potřeba se „zakousnout” a tuto otázku vyřešit: Zakousnout se do kyselého jablka = otevřít citlivé téma: Islanďané v pondělí zahájili rozhovory o podmínkách, za jakých by jejich ostrovní země měla vstoupit do Evropské unie. Hned na začátku jednání se zástupci obou stran zakousnou do kyselého jablka: na programu budou tolik ožehavá témata, jako jsou finance a pilíř islandské ekonomiky – rybolov (afa, 2011). V pozitivním smyslu, kdy se psalo o vyjití Islandu z krize, a ekonomika Islandu by se mohla „uzdravit“: Postavit na nohy = uzdravit někoho, vzpružit a dodat mu dostatečnou energii: Úvěr má pomoci postavit na nohy ekonomiku Islandu, kterou postihla krize (ČTK 2008). Finsko, Švédsko, Norsko a Dánsko půjčí Islandu celkem 2,5 miliardy dolarů – přes 50 miliard korun. Úvěr má pomoci postavit na nohy ekonomiku Islandu,

kterou

postihla

krize

(ČTK

2008).

Kabinet

premiérky

Jóhanny

Sigurdardóttirové vyčlení 270 miliard islandských korun, v přepočtu 2,1 miliardy dolarů, aby postavil na nohy tři klíčové banky, které zkolabovaly loni na podzim (Lavička 2009). Postavit na nohy: Šest miliard dolarů zahraniční pomoci se pokusí oběť finanční krize opět postavit na nohy (joh 2008). Island zvažoval možnost vstoupit do Evropské unie a zachránit tak oslabenou ekonomiku. Evropská rada i Evropská komise vstup Islandu do EU povolila: Dostać zielone światło = otwarcie przed czymś możliwości rozwoju, udogodnienia dla realizacji czegoś, przyznanie specjalnych przywilejów: Islandzki rząd zgodził się oddać część zamrożonych depozytów, które Europejczyków stracili 47

w islandzkich bankach. W ten sposób Islandia dostaje zielone światło dla pożyczki z MFW (Baj 2008). Ještě před otevřením otázky islandského rybolovu byla Evropská unie připravena vítat Island, dokonce velmi srdečně: Witać z otwartymi ramionami = z radością, chętnie, serdecznie: Jeszcze rok temu wszyscy w Unii witaliby małą i bogatą wyspę z otwartymi ramionami (Pszczółkowska 2009) a Eurokomisaři v Evropské unii byli připraveni, že vstup Islandu do EU proběhne bez větších problémů: Jít jako po másle = velmi hladce, bez jakýchkoli problémů: Je to jediná západní země, která se hodlá přidat k Unii. Vše dosud vypadalo, že půjde jako po másle – země má jen 300 tisíc obyvatel, západní demokracii a dokonce je v Schengenu, jenže najednou tamní prezident zatrhl vyplácení peněz investorům z Británie a Nizozemska a vstup se komplikuje (Koubová 2010). Island by se k EU mohl připojit bez delšího prodlužování: Vstoupit z fleku = rovnou, hned: Island. Jediná „západní“ země na cestě do EU. Vstoupit by mohla z fleku, ale nechuť vrátit britským a nizozemským investorům 3,8 miliardy eur vstup ohrožuje (Koubová 2010), neboť byl součástí několika evropských organizací: Być gdzieś jedną nogą = być blisko celu, myśleć o tym, gdzie się będzie w niedalekiej przyszłości: Reykjavik jest jedną nogą w Unii Europejskiej. Problem w tym, że drugiej być może nigdy tam nie postawi (Pawlicki 2010). Islandia należy do strefy Schengen, a jako członek Europejskiego Obszaru Gospodarczego jest już od 15 lat jedną nogą w UE (Pawlicki 2009). Islandia nigdy nie występowała o członkostwo w UE. Od 1993 r. jest jednak jedną nogą w Unii, bo należy do Europejskiej Przestrzeni Gospodarczej i dlatego wdrożyła ponad dwie trzecie unijnego prawa (Pawlicki 2008). 5.2.6. Antropomorfizace Slovník cizích slov tento pojem charakterizuje jako polidšťování, zlidšťování, neadekvátní přenášení lidských vlastností, lidského chování a prožívání do mimolidské společnosti, např. do společnosti zvířat, přírodních sil i neživých věcí. Často se o Islandu hovořilo jako o osobě, která rozhoduje sama o sobě: Kryzys sprawił, że wyspa musi sobie odpowiedzieć także na inne strategiczne pytanie - czy przystąpić do Unii Europejskiej i do strefy euro (Pszczółkowska 2008). Islandu je hůř. Ale pořád dobře (Smetana 2013). W ramach ratowania wizerunku Islandia postanowiła bowiem zostać ojczyzną wolności słowa i zafundowała sobie najbardziej liberalne prawo prasowe na świecie (Smoczyński 2010). Z samej turystyki Islandia jednak się nie utrzyma, potrzebuje kapitału zagranicznego, który uciekł z wyspy (Smoczyński 2010). Islandia grała rosyjską kartą zarówo podczas wojen dorszowych, jak i obecnie (Walat 48

2010). Islandia jest może zmęczona kryzysem, ale muzycznie to wciąż potęga i narastający fenomen (Chaciński 2010). W marcu Islandia poszła na wojnę z Wielką Brytanią i Holandią, odmawiając zwrotu oszczędności utraconych przez obywateli tych państw w islandzkich bankach (Smoczyński 2010). Najpierw krach finansowy, potem społeczna rebelia. Islandia pierwsza pogrążyła się w kryzysie. Przestroga dla reszty świata? (Hoppe, Spiegel 2009). Premier Haarde jest przekonany, że kroki podjęte przez bank centralny podbudują wiarę w system finansowy kraju i wyraził się krytycznie na temat braku reakcji Europy na kryzys, twierdząc, że Islandia została pozostawiona sobie samej (Islandia... 2008). Island-osoba byla také vítána v Evropské unii a této zemi mělo být uděleno požehnání: Islande, vítej, řekne dnes Füle (Koubová, ČTK 2010). Island dnes k tomuto kroku dostane požehnání Evropské komise (Koubová, ČTK 2010). I samotná krize jako objekt může za vše, co se na Islandu odehrálo (nikoliv bankéři-osoby, kteří spravovali soukromé banky): Ekonomická krize rozhodla. Na Islandu se v květnu uskuteční předčasné volby. Poté, co o víkendu složil svou funkci tamní ministr obchodu, v pondělí oznámila islandská vládní koalice, že se kvůli finanční krizi rozpadla (lu 2009). Kryzys przed sądem (Mroziewicz 2012).

49

6.

Závěr

Zadáním této bakalářské práce bylo analyzovat jazykové prostředky a jiné lexémy, které ve svých článcích užívají novináři píšící v polském a českém tisku o islandské krizi, která vypukla v roce 2008. Z jazykové analýzy můžeme vyvodit, že v největší možné míře se objevovaly lexémy negativní, které se pojí spíše s neléčitelnou chorobou, utopením či smrtí. V nejvíce negativním smyslu se o krizi psalo v roce 2008 až do poloviny roku 2009, od této chvíle a dále se najednou objevují články o vyjití Islandu z krize a stabilizaci finančního systému. Můžeme tedy usoudit, že na téma islandské krize bylo v naší části Evropy nazíráno poněkud zveličeně. Články o krizi jsou důkazem obrovského kontrastu, ať už píší o jakémkoli tématu (např. Island byl před krizí označován jako opěvovaný hospodářský zázrak, modelowy miniświat a po krizi jako finančně narušený Island, Islandia zadłużona po uszy. Islanďané před krizí byli klidní Islanďané, słynący z optymizmu Islandczycy a po krizi rozhněvaní Islanďané, zdesperowani Islandczycy). Tematický okruh „finanční krize“ byl v článcích nejčastěji spojován s lexémy vyjadřujícími hloubku krize, ničivost, tíhu, sílu, rychlost, šílenost, velikost, často ve spojení s vodou, počasím, válečným stavem, uměleckým průmyslem, zdravím i nemocemi a s využitím nejrůznějších prefixů pro zdůraznění dynamiky a využitím 3. stupně přídavných jmen. Objevovala se slovesa jako zastihnout, pohltit, trápit, doléhat; naopak po krizi uzdravit se, povznést se, stabilizovat. Finanční systém ve spojení s kolapsem a pádem; ekonomika Islandu se objevovala nejčastěji ve spojení s prudkou sílou, otřesy, vahou; po krizi ve spojení se zdravotnictvím a záchranou. Islandská měna vyjadřovala pád, kolaps, zhroucení, oslabení, obecně špatný zdravotní stav a dokonce šílenství. Bankovní systém a banky byly v článcích během islandské finanční krize popisovány jako zhroucené, oslabené, celkově špatné, dravé, agresivní, tragické a zadlužené. O Islandu se také psalo jako o oběti finanční krize; o zemi tvrdě postižené krizí; o zemi na hranici bankrotu. Dluhy v článcích označovaly především velikost: obří, mamutí, astronomické; v některých článcích dokonce jako otrávené. Slovesa objevující se v textech během krize vyjadřovaly obecně negativní stav (zhroutit se, propadnout, bankrotovat, zasáhnout, otřást, svírat, kolabovat, bouchnout), po krizi zachránit, stabilizovat, přežít, vypořádat se. U podstatných jmen se často objevovala spojení s lexémy kolaps, otřes, nebezpečí; přídavná jména vyjadřující špatný

50

stav (mizerný, těžký, drastický, tragický), ale objevovala se také nová spojení, jako např. „makrelová válka“; „śmieciowy poziom“. Objevuje se také kapitola synonym, která opět poukazuje na kontrast článků; frazeologismů ve spojení s různými tématy a kapitola antropomorfizace (Islande, vítej; Islandia została pozostawiona sobie samej). Můžeme tedy shrnout, že články o islandské krizi byly především hodně kontrastní, poněkud zveličené a pouze ve spojení s velmi negativními a dramatickými lexémy a slovními spojeními.

51

7.

Abstrakt

Abstract The aim of this thesis is to analyze newspaper articles in the Polish and Czech press published between 2008 and 2012, concerned with the financial crisis in Iceland. Based on the conclusions, the thesis provides information about the way both countries, the Czech Republic and Poland, are looking at the crisis and what language is used in the articles. Key words: Icelandic financial crisis – Polish press – Czech press – phrasal idioms – synonyms – verbs – nouns – adjectives – analysis

Streszczenie Niniejsza praca licencjacka miała na celu zanalizowanie zebranych artykułów prasowych z lat 2008 – 2012

zajmujących się kryzysem finansowym w Islandii.

Na podstawie materiału językowego można wywnioskować, jak o kryzysie pisze się w poszczególnych państwach (w Rzeczypospolitej Polskiej oraz w Republice Czeskiej) oraz jakich środków językowych się używa. Słowa kluczowe: kryzys finansowy w Islandii – polska prasa – czeska prasa – frazeologizmy – synonimy – czasowniki – rzeczowniki – przymiotniki – analiza językowa

52

8.

Bibliografie

Monografie Bednář, V. 2011. Internetová publicistika. Praha: Grada. Čermák, F. 2009. Slovník české frazeologie a idiomatiky. Praha: Leda. Havránek, B., A. Jedlička. 1998. Stručná mluvnice česká. Praha: Nakladatelství Fortuna. Martincová, O. et al. 1993. Pravidla českého pravopisu. Školní vydání. Praha: Pansofia. McQuail, D. 2007. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál. Osvaldová, B., J. Halada a kol. 1999. Encyklopedie praktické žurnalistiky. Praha: Libri. Urban, L., J. Dubský, K. Murdza. 2011. Masová komunikace a veřejné mínění. Praha: Grada.

Slovníky Bąba, S., G. Dziamska, J. Liberek. 2000. Podręczny słownik frazeologiczny języka polskiego. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN. Bečka, J. V. 1977. Slovník synonym a frazeologismů. Praha: Vydavatelství Novinář. Dubisz, S. 2006.

Uniwersalny słownik języka polskiego. Warszawa: Wydawnictwo

Naukowe PWN. Holub, J., S. Lyer. 1978. Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. Kol. aut. 1999. Słownik wyrazów obcych. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN. Kolektiv autorů. 2007. Slovník českých synonym a antonym. V Brně: Lingea Skorupka, S. 1974. Słownik frazeologiczny języka polskiego. Warszawa: Wiedza Powszechna.

53

Internetové zdroje POLÁK, Pavel. Islanďané chtějí po krizi opravdovou změnu. Český rozhlas. [online]. 2011. [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/ islandane-chteji-po-krizi-opravdovou-zmenu-meni-ustavu--972682 POLÁK, Pavel. Islanďané stále bojují s dluhy. Český rozhlas. [online]. 2011. [cit. 201303-13]. Dostupné z: http://zpravy.rozhlas.cz/radiozurnal/reportaze/_zprava/islandanestale-bojuji-s-dluhy--996033 www.sjp.pl www.sjp.pwn.pl http://slovniky.lingea.cz http://ssjc.ujc.cas.cz www.synonimy.ux.pl

Zdroje dat Hospodářské noviny www.hn.ihned.cz (proc-ne.ihned.cz, zpravy.ihned.cz, byznys.ihned.cz, ekonom.ihned.cz, tech.ihned.cz, bankovnictví.ihned.cz) 2008 AKRMAN, Libor. Island je na prodej. Na internetu za 10 milionů liber. Hospodářské noviny. [online]. 2008. [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://tech.ihned.cz/c1-28982150island-je-na-prodej-na-internetu-za-10-milionu-liber AKRMAN, Libor. Británie se dohodla s Islandem ohledně vkladů britských klientů. Hospodářské noviny. [online]. 2008. [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://byznys.ihned. cz/zpravodajstvi/c1-28985950-britanie-se-dohodla-s-islandem-ohledne-vkladu-britskychklientu CVRČEK, Miroslav. Islanďané se brání krizi a slábnoucí měně nákupem luxusních hodinek. Hospodářské noviny. [online]. 2008. [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-29085190-islandane-se-brani-krizi-a-slabnouci-menenakupem-luxusnich-hodinek 54

ČTK. Bankovní systém Islandu je v troskách, obrana měny selhala. Hospodářské noviny. [online]. 2008. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-28897110bankovni-system-islandu-je-v-troskach-obrana-meny-selhala ČTK. Islandská Glitnir nesplatila dluhopis za téměř 14 miliard. Hospodářské noviny. [online]. 2008. [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-29073020islandska-glitnir-nesplatila-dluhopis-za-temer-14-miliard ČTK. Island požádá MMF o dvě miliardy dolarů. Hospodářské noviny. [online]. 2008. [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-29417640-island-pozada-mmfo-dve-miliardy-dolaru ČTK. mic. Následky krize na Islandu: Třetina obyvatel uvažuje o vystěhování. Hospodářské noviny. [online]. 2008. [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://byznys.ihned. cz/c1-29751220-nasledky-krize-na-islandu-tretina-obyvatel-uvazuje-o-vystehovani ČTK. Severské země půjčí Islandu 2,5 miliardy dolarů. Hospodářské noviny. [online]. 2008. [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-30515850-severske-zemepujci-islandu-2-5-miliardy-dolaru hal. ČTK. Hradec Králové investoval na Islandu. Asi přijde o 74 milionů. Hospodářské noviny. [online]. 2008. [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c128981180-hradec-kralove-investoval-na-islandu-asi-prijde-o-74-milionu joh. Island má přislíbeno 6 miliard dolarů, od Ruska ale ne. Hospodářské noviny. [online]. 2008. [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-29245020island-ma-prislibeno-6-miliard-dolaru-od-ruska-ale-ne joh. Norsko slíbilo Islandu peníze, začalo se jednat. Hospodářské noviny. [online]. 2008. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-evropa/c1-29362820norsko-slibilo-islandu-penize-zacalo-se-jednat KRÁLÍČEK, Tomáš. První velká oběť krize: Island je před bankrotem. Hospodářské noviny. [online]. 2008. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c128861920-prvni-velka-obet-krize-island-je-pred-bankrotem

55

KRÁLÍČEK, Tomáš. Účet za krizi na Islandu: Bude stát 85 procent tamního HDP. Hospodářské noviny. [online]. 2008. [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://byznys.ihned. cz/c1-29698240-ucet-za-krizi-na-islandu-bude-stat-85-procent-tamniho-hdp KRÁLÍČEK, Tomáš. Na Islandu půjčovaly nejvíc banky z Německa. Teď mají problémy. Hospodářské noviny. [online]. 2008. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://byznys.ihned. cz/c1-29354230-na-islandu-pujcovaly-nejvic-banky-z-nemecka-tedmaji-problemy lu. Island se bojí „druhé“ krize. Přistěhovalci si balí kufry. Hospodářské noviny. [online]. 2008. [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/svet/c1-29266270-island-seboji-druhe-krize-pristehovalci-si-bali-kufry MÁČALOVÁ, Pavlína. MMF a evropské země pošlou Islandu šest miliard dolarů. Hospodářské noviny. [online]. 2008. [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://byznys.ihned. cz/c1-30022460-mmf-a-evropske-zeme-poslou-islandu-sest-miliard-dolaru mil. Měnový fond schválil úvěr 2,1 miliardy dolarů pro Island. Hospodářské noviny. [online]. 2008. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-30544040menovy-fond-schvalil-uver-2-1-miliardy-dolaru-pro-island 2009 ČTK. Krize hamburgerům nepřeje, McDonald’s opouští Island. Hospodářské noviny. [online]. 2009. [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://proc-ne.ihned.cz/zpravodajstvi/c138816620-krize-hamburgerum-nepreje-mcdonald-s-opousti-island ČTK. Island schválil zákon o splacení zahraničních dluhů bank. Hospodářské noviny. [online]. 2009. [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvievropa/c1-38175010-island-schvalil-zakon-o-splaceni-zahranicnich-dluhu-bank ČTK. Island se s MMF dohodl na finanční pomoci. Hospodářské noviny. [online]. 2009. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-37956120-island-se-s-mmfdohodl-na-financni-pomoci gek/ČTK. Potvrzeno: Island podal oficiální přihlášku do EU. Hospodářské noviny. [online]. 2009. [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/c1-37876030potvrzeno-island-podal-oficialni-prihlasku-do-eu 56

IVANIŠKINOVÁ, Michaela a Tomáš WEHLE. Island: na kolenou, a s hlavou vzhůru. Hospodářské noviny. [online]. 2009. [cit. 2013-03-05]. Dostupné z : http://in.ihned.cz /?article%5Bcomment%5D%5Bukaz_vsechny%5D=1&article%5Bcomment%5D%5Bart _id%5D=36901480&p=50n000_d&article%5Bid%5D=36901480 LAVIČKA, Václav. Island nalije do bank 2 miliardy dolarů. Hospodářské noviny. [online]. 2009. [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/c1-37844760-island-lijedo-bank-2-miliardy-dolaru lu. red. Island podá přihlášku do EU, překážkou by mohl být rybolov a státní dluh. Hospodářské noviny. [online]. 2009. [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://zpravy.ihned. cz/c1-37807710-island-poda-prihlasku-do-eu-prekazkou-by-mohl-byt-rybolov-a-statnidluh lu. Kvůli krizi padla první vláda. Islandská koalice končí. Hospodářské noviny. [online]. 2009. [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://zpravy.ihned. cz/svet/c1-33416580-kvulikrizi-padla-prvni-vlada-islandska-koalice-konci lu. Islanďané volí vládu, která se pokusí zalepit rány po krizi. Hospodářské noviny. [online]. 2009. [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/svet/c1-36852680islandane-voli-vladu-ktera-se-pokusi-zalepit-rany-po-krizi pam, ČTK. Island snížil úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 17 procent. Hospodářské noviny. [online]. 2009. [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://byznys.ihned. cz/zpravodajstvi/c1-35894390-island-snizil-urokovou-sazbu-o-jeden-procentni-bod-na17-procent vnj, ČTK. Vláda v úzkých. Islandský parlament odkládá rozhodnutí o přihlášce do EU. Hospodářské noviny. [online]. 2009. [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: http://zpravy.ihned. cz/svet-evropa/c1-37785010-vlada-v-uzkych-islandsky-parlament-odklada-rozhodnuti-oprihlasce-do-eu Ward, Andrew. Island hledá viníka finanční krize. Hospodářské noviny. [online]. 2009. [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/c1-38025350-island-hleda-vinikafinancni-krize

57

2010 ČERNÝ, Adam. Islanďanům se už do Evropské unie nechce. Hospodářské noviny. [online]. 2010. [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/c1-44517570islandanum-se-uz-do-evropske-unie-nechce ČERNÝ, Adam a sko. Islanďané v referendu odmítli náhrady Nizozemsku a Británii. Chtějí novou dohodu na jaře. Hospodářské noviny. [online]. 2010. [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-evropa/c1-40952150-islandane-vreferendu-odmitli-nahrady-nizozemsku-a-britanii-chteji-novou-dohodu-na-jare ČTK. Kvůli krizi se z Islandu vystěhoval rekordní počet lidí. Hospodářské noviny. 2010. [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/c1-40701160-kvuli-krizi-se-zislandu-odstehoval-rekordni-pocet-lidi ČTK. Přivedli Island na pokraj bankrotu. Nyní je prověří zvláštní tribunál. Hospodářské noviny. [online]. 2010. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/c146386230-privedli-island-na-pokraj-bankrotu-nyni-je-proveri-zvlastni-tribunal ČTK. Islanďané v referendu nejspíš odmítnou uhradit znehodnocené vklady padlých bank. Hospodářské noviny. [online]. 2010. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-evropa/c1-40935950-islandane-v-referendu-nejspisodmitnou-uhradit-znehodnocene-vklady-padlych-bank HRUŠKA, Blahoslav. Mýtus zeleného ostrova. Islandskou „zelenou“ energii polykají špinavé hliníkárny. Hospodářské noviny. [online]. 2010. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://ekonom.ihned.cz/c1-47169920-mytus-zeleneho-ostrova-islandskou-zelenouenergii-polykaji-spinave-hlinikarny HOŘEJŠÍ, Tomáš. Füle: Island by mohl rozšířit řady unie do dvou let. Hospodářské noviny. [online]. 2010. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/svet/c140729610-fule-island-by-mohl-rozsirit-rady-unie-do-dvou-let jm. ČTK. Island obnovil jednání s Británií o náhradě vkladů. Jde o 95 miliard. Hospodářské noviny. [online]. 2010. [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-evropa/c1-40795000-island-obnovil-jednani-sbritanii-o-nahrade-vkladu-jde-o-95-miliard

58

vnj, ČTK. Island jednal o splacení dluhu s Británií a Nizozemskem. Nedohodli se. Hospodářské noviny. [online]. 2010. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://byznys.ihned. cz/c1-40753950-island-jednal-o-splaceni-dluhu-s-britanii-a-nizozemskem-nedohodli-se 2011 afa. Island začal vyjednávat o vstupu do EU. Konečné slovo ale budou mít občané. Hospodářské noviny. [online]. 2011. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://zpravy.ihned. cz/c1-52183580-island-zacal-vyjednavat-o-vstupu-do-eu-konecne-slovo-ale-budou-mitobcane ČTK a red a eko. Islandský prezident podruhé smetl dohodu o odškodnění Británie a Nizozemska. Hospodářské noviny. [online]. 2011. [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/trhy-a-investice/c1-50489070-islandsky-prezident-podruhe-smetldohodu-o-odskodneni-britanie-a-nizozemska MIKULKA, Milan. Island zřídil speciální soud, aby mohl odsoudit premiéra. Za to, že způsobil krizi. Hospodářské noviny. [online]. 2011. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-52768220-island-zridil-specialni-soud-aby-mohl-odsouditpremiera-za-to-ze-zpusobil-krizi RADIOVÁ, Iveta a ČTK. Island si udobřuje Británii. Vyplatí jí odškodné za vklady v padlé bance Hospodářské noviny. [online]. 2011. [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/trhy-a-investice/c1-50313060-island-si-udobruje-britanii-vyplatiji-odskodne-za-vklady-v-padle-bance VOLF, Tomáš a ČTK. Islanďané v referendu odmítli odškodnění Británie a Nizozemska za Icesave. Hospodářské noviny. [online]. 2011. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-51518140-islandane-v-referendu-odmitli-odskodneni-britaniea-nizozemska-za-icesave 2012 eko. Obvinění jsou směšná, říká bývalý islandský premiér. Hospodářské noviny. [online]. 2012. [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-54927090-obvineni-jsousmesna-rika-byvaly-islandsky-premier-za-krach-bank-mu-hrozi-vezeni

59

JANICKI, Klára. Islandu se riskantní krok vyplatil. Hospodářské noviny. [online]. 2012. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://ekonom.ihned.cz/c1-55953150-islandu-se-riskantnikrok-vyplatil KAIN, Petr. Jak zachránit islandskou ekonomiku? Vyměnit korunu za kanadský dolar, radí experti. Hospodářské noviny. [online]. 2012. [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-55864760-jak-zachranit-islandskou-ekonomiku-vymenitkorunu-za-kanadsky-dolar-radi-experti MIKULKA, Milan. Islandský expremiér za krach země nepůjde do vězení, rozhodl soud. Hospodářské noviny. [online]. 2012. [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://byznys.ihned. cz/c1-55565790-islandsky-expremier-za-krach-zeme-nepujde-do-vezeni-rozhodl-soud TINL, Karel. Země, která porazila krizi a soudila premiéra. Island by mohl být vzorem. Hospodářské noviny. [online]. 2012. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://byznys.ihned. cz/c1-54775700-zeme-ktera-porazila-krizi-a-soudila-premiera-island-by-mohl-bytvzorem Lidové noviny www.lidovky.cz 2008 FRANCOVÁ, Pavla. Lidové noviny. Šalanda, Radek. Island prosí svět o pomoc. Lidové noviny. [online]. 2008. [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://byznys.lidovky.cz/islandprosi-svet-o-pomoc-0yc-/moje-penize.aspx?c=A081008_081946_ln_ekonomika_mtr 2009 ČTK. Vládní koalice na Islandu se rozpadla. Lidové noviny. [online]. 2009. [cit. 2013-0302]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/vladni-koalice-na-islandu-se-rozpadla-dwc/zpravy-svet.aspx?c=A090126_152753_ln_zahranici_hel ČTK. Island podal přihlášku k členství v EU. Lidové noviny. [online]. 2009. [cit. 201303-02]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/island-podal-prihlasku-k-clenstvi-v-eu-dxv /zpravysvet.aspx?c=A090717_212433_ln_zahranici_mev

60

2010 ČTK. Brusel doporučil zahájení přístupových rozhovorů s Islandem. Lidové noviny. [online]. 2010. [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/brusel-doporucilzahajeni-pristupovych-rozhovoru-s-islandem-p6s-/zpravysvet.aspx?c=A100224_135008_ln_zahranici_jv 2012 lidovky.cz, ČTK, Bude odsouzen za krach Islandu? Bývalý premiér čeká na verdikt. Lidové noviny. [online]. 2012. [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://byznys.lidovky.cz /bude-odsouzen-za-krach-islandu-byvaly-premier-ceka-na-verdikt-ptu-/firmytrhy.aspx?c=A120423_162600_firmy-trhy_rka WOLF, Vojtěch. Island se chce vzdát měny. Přijme kanadský dolar? Lidové noviny. [online]. 2012. [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://byznys.lidovky.cz/island-se-chcevzdat-meny-prijme-kanadsky-dolar-fl8-/firmy-trhy.aspx?c=A120312_162825_firmytrhy_nev Mladá fronta DNES epaper. mfdnes.cz (www.idnes.cz) 2008 BUREŠ, Jan. Česko je od Islandu dost daleko, bohudík. Mladá Fronta DNES. [online]. 2008. [cit. 2013-03-13 ]. Dostupné z: epaper.mfdnes.cz ŠIMÁČEK, Milan. Krize: Bůh žehnej Evropě. Mladá Fronta DNES. [online]. 2008. [cit. 2013-03-13 ]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/krize-buh-zehnej-evrope-0s2/domaci.aspx?c=A081007_211825_nazory_abr ŠPAČKOVÁ, Iva. První státy dostaly pomoc. Mladá Fronta DNES. [online]. 2008. [cit. 2013-03-13 ]. Dostupné z: epaper.mfdnes.cz VOSMANSKÝ, Jan. Islandská cesta k bankrotu. Mladá Fronta DNES. [online]. 2008. [cit. 2013-03-12 ]. Dostupné z: epaper.mfdnes.cz

61

2009 KRYZÁNEK, Ladislav. Žena povede Island doleva. Mladá Fronta DNES. [online]. 2009. [cit. 2013-03-13 ]. Dostupné z: epaper.mfdnes.cz RYBÁŘ, Jan. První stát, který zkrachoval. Mladá fronta DNES. [online]. 2009. [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: epaper.mfdnes.cz RYBÁŘ, Jan. Turisté milují krizi, ostrov zlevnil. Tedy, již není tak absurdně drahý. Mladá Fronta DNES. [online]. 2009. [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: epaper.mfdnes.cz SMETANA, Jiří. Islandu je hůř. Ale pořád dobře. Mladá Fronta DNES. [online]. 2009. [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: epaper.mfdnes.cz 2010 KOUBOVÁ, Kateřina. ČTK. Islande, vítej, řekne dnes Füle. Mladá Fronta DNES. [online]. 2010. [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: epaper.mfdnes.cz PÁRAL, Pavel. Vikinský námět k přemýšlení. Mladá fronta DNES. [online]. 2010. [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: epaper.mfdnes.cz 2012 Mladá Fronta DNES. Island soudí expremiéra. Viní ho, že to on zavinil krach státu. Mladá Fronta DNES. [online]. 2012. [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: epaper.mfdnes.cz Gazeta Wyborcza www.wyborcza.pl (gospodarka.gazeta.pl, wyborcza.biz, wiadomoci.gazeta.pl) 2008 BAJ, Leszek. Islandia oddaje i pożycza. Gazeta Wyborcza. [online]. 2008. [cit. 2013-0129]. Dostupné z: http://wyborcza.biz/biznes/1,101562,5958803,Islandia_oddaje_i_ pozycza.html BAJ, Leszek. Islandia w tarapatach. Gazeta Wyborcza. [online]. 2008. [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://wyborcza.pl/1,75477,5093981.html

62

BAJ, Leszek a Ewa OLSZEWSKA. Islandia - gospodarczy raj zmienia się w piekło. Gazeta Wyborcza. [online]. 2008. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://wyborcza.biz/ biznes/1,101562,5781861,Islandia___gospodarczy_raj_zmienia_sie_w_pieklo.html BAJ, Leszek a Paweł ŚWIĄDER. Islandzki zawał – kryzys pogłębia się. Gazeta Wyborcza. [online]. 2008. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://wyborcza.pl/1,76842, 5792830,Islandzki_zawal_kryzys_poglebia_sie.html PAP a dp a d. Islandia zbankrutuje? Gazeta Wyborcza. [online]. 2008. [cit. 2013-01-29]. Dostupné z: http://wyborcza.pl/1,76842,5779524,Islandia_zbankrutuje_.html d a Reuters a PAP. Islandia wciąż cierpi. Gazeta Wyborcza. [online]. 2008. [cit. 2013-0203]. Dostupné z: http://wyborcza.biz/biznes/1,101562,5859647,Islandia_wciaz_cierpi.html PSZCZÓŁKOWSKA, Dominika. Islandia sięgnie po miliardy z Zachodu. Gazeta Wyborcza. [online]. 2008. [cit. 2013-01-30]. Dostupné z: http://wyborcza.biz/vznes /1,101562,5836242,Islandia_siegnie_po_miliardy_z_Zachodu.html PSZCZÓŁKOWSKA, Dominika a Leszek BAJ a Andrzej KUBLIK a poz. Giełda w Reykjaviku spadła o 76 proc.? „Islandczycy czekają na najgorsze“. Gazeta Wyborcza. [online]. 2008. [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://wyborcza.biz/biznes/ 1,101562,5811705,Gielda_w_Reykjaviku_spadla_o_76_proc____Islandczycy.html PSZCZÓŁKOWSKA, Dominika. Jak trwoga, to do Unii. Gazeta Wyborcza. [online]. 2008. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://wyborcza.biz/biznes/1,101562,5776809, Jak_trwoga__to_do_Unii.html PSZCZÓŁKOWSKA, Dominika. Islandia coraz bliżej UE. Gazeta Wyborcza. [online]. 2008. [cit. 2013-01-29]. Dostupné z: http://wiadomosci.gazeta.pl/wiadomosci/1,114881, 5958176,Islandia_coraz_blizej_UE.html PSZCZÓŁKOWSKA, Dominika. Game over czyli witamy w Islandystanie. Gazeta Wyborcza. [online]. 2008. [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://wyborcza.biz/biznes/1, 101562,5816145,Game_over__czyli_witamy_w_Islandystanie.html

63

2009 bart. Islandia za 3 lata w Unii Europejskiej? Gazeta Wyborcza. [online]. 2009 [cit. 201302-01]. Dostupné z: http://wiadomosci.gazeta.pl/wiadomosci/1,114881,6851948, Islandia_za_3_lata_w_Unii_Europejskiej_.html lez a AFP. Islandzka recesja trzyma mocno. Gazeta Wyborcza. [online]. 2009 [cit. 201301-30]. Dostupné z: http://wyborcza.biz/biznes/1,100896,7339837, Islandzka_recesja_trzyma_mocno.html PAWLICKI, Jacek a AFP. Islandia rozbije lody Unii? Gazeta Wyborcza. [online]. 2009 [cit. 2013-01-29]. Dostupné z: http://wiadomosci.gazeta.pl/wiadomosci/1,114881, 6864717,Islandia_rozbije_lody_Unii_.html PSZCZÓŁKOWSKA, Dominika. Ci biedni Islandczycy. Gazeta Wyborcza [online]. 2009 [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://wiadomosci.gazeta.pl/ wiadomosci/ 1,114881,7197491,Ci_biedni_Islandczycy.html PSZCZÓŁKOWSKA, Dominika. Islandia wystąpiła o przyjęcie do UE. Gazeta Wyborcza [online]. 2009 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://wiadomosci.gazeta.pl/ wiadomosci/1,114881,6853039,Islandia_wystapila_o_przyjecie_do_UE.html 2010 anpop. Premierowi Islandii grożą nawet dwa lata więzienia. Za kryzys. Gazeta Wyborcza. [online]. 2010. [cit. 2013-02-02]. Dostupné z: http://wyborcza.biz/ biznes/1,101562,8441429,Premierowi_Islandii_groza_nawet_dwa_lata_wiezienia_.html BAJ, Leszek a Reuters a AP. Islandia nie spłaci długów swych upadłych banków? Gazeta Wyborcza. [online]. 2010. [cit. 2013-01-29]. Dostupné z: http://wyborcza.pl/ 1,103578,7421833,Islandia_nie_splaci_dlugow_swych_upadlych_bankow_.html BAJ, Leszek. Islandia: od raju dla migrantów do bankruta. Gazeta Wyborcza. [online]. 2010. [cit. 2013-01-29]. Dostupné z: http://gospodarka.gazeta.pl/Gielda/ 1,85951,7427486,Islandia__od_raju_dla_migrantow_do_bankruta.html lez. Islandia pożyczy pieniądze od Polski na zwiększenie rezerw walutowych. Gazeta Wyborcza. [online]. 2010. [cit. 2013-01-29]. Dostupné z: http://wyborcza.biz/Waluty/1, 111130,8053701,Islandia_pozyczy_pieniadze_od_Polski_na_zwiekszenie.html 64

PAWLICKI, Jacek. Islandia bliżej UE. Gazeta Wyborcza. [online]. 2010. [cit. 2013-0203]. Dostupné z: http://wyborcza.pl/1,76842,8180363,Islandia_blizej_UE.html PSZCZÓŁKOWSKA, Dominika. Islandia przymierza się do Unii Europejskiej. Gazeta Wyborcza. [online]. 2010. [cit. 2013-02-02]. Dostupné z: http://wyborcza.pl/ dziennikarze/1,112359,6444235,Islandia_przymierza_sie_do_Unii_Europejskiej.html PSZCZÓŁKOWSKA, Dominika. Islandczycy zdecydują, czy spłacać długi. Gazeta Wyborcza. [online]. 2010. [cit. 2013-01-06]. Dostupné z: http://wyborcza.pl/dziennikarze /1,112359,7422052,Islandczycy_zdecyduja__czy_splacac_dlugi.html 2011 dp a AP. Islandia: były premier odpowie za kryzys? Gazeta Wyborcza. [online]. 2011. [cit. 2013-02-03]. Dostupné z: http://wyborcza.pl/1,76842,10235523,Islandia__byly_ premier_odpowie_za_kryzys_.html PAP. Islandia. Ruszył proces b. premiera Geira Haardego obwinianego o kryzys. Gazeta Wyborcza. [online]. 2011. [cit. 2013-01-29]. Dostupné z: http://wiadomosci.gazeta.pl/ wiadomosci/1,114873,10233163,Islandia_Ruszyl_proces_b__premiera_Geira_Haardego. html 2012 kataza a Reuters a PAP. Były premier winny bankructwa Islandii, ale uniknie kary. Gazeta Wyborcza. [online]. 2012. [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://wyborcza.biz/ biznes/1,100896,11598459,Byly_premier_winny_bankructwa_Islandii__ale_uniknie.htm l PAWLICKI. Były premier Islandii odpowiada w sądzie za kryzys finansowy. Gazeta Wyborcza. [online]. 2012. [cit. 2013-02-03]. Dostupné z: http://wyborcza.pl/1,76842, 11283855,Byly_premier_Islandii_odpowiada_w_sadzie_za_kryzys.html PSZCZÓŁKOWSKA, Dominika. Stary wyga pokonał świeżo upieczoną matkę w Reykjaviku. Gazeta Wyborcza. [online]. 2012. [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://wyborcza.pl/1,76842,12050119,Stary_wyga_pokonal_swiezo_ upieczona_matke_w_Reykjaviku.html

65

PSZCZÓŁKOWSKA, Dominika. Sąd nad premierem za kryzys. Gazeta Wyborcza. [online]. 2012. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://wyborcza.pl/1,76842, 11289525,Sad_nad_premierem_za_kryzys.html Polityka www.polityka.pl 2009 HOPPE, Ralf a Der SPIEGEL. Islandia pogrążona w kryzysie. Polityka. [online]. 2009. [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.polityka.pl/swiat/tygodnikforum/282134,1, islandia-pograzona-w-kryzysie.read 2010 CHACIŃSKI, Bartek. Islandia – wyspa muzycznych geniuszy. Polityka. [online]. 2010. [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.polityka.pl/kultura/aktualnoscikulturalne/ 1508352,1,islandia---wyspa-muzycznych-geniuszy.read SMOCZYŃSKI, Wawrzyniec a WINIECKI Jędrzej. Islandczycy nie chcą do Unii. Polityka. [online]. 2010. [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.polityka.pl/swiat/ analizy/1507894,1,islandczycy-nie-chca-do-unii.read WALAT, Tomasz. Długi Islandii – referendum i co dalej? Polityka. [online]. 2010. [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.polityka.pl/swiat/analizy/1503794,1,dlugi-islandii--referendum-i-co-dalej.read 2012 MROZIEWICZ, Krzysztof. Islandia: proces byłego premiera polityka. Polityka. [online]. 2012. [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.polityka.pl/swiat/komentarze /1524973,1,islandia-proces-bylego-premiera.read Wprost www.wprost.pl 2008 [?]. Islandia stoi na skraju bankructwa. Wprost. [online]. 2008. [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.wprost.pl/ar/140858/Islandia-stoi-na-skraju-bankructwa/

66

[The Times]. Islandia: gorzka pigułka. Wprost. [online]. 2008. [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://www.wprost.pl/ar/140954/Islandia-gorzka-pigulka/ 2009 ND a PAP. Islandia: premier ogłasza dymisję rządu. Wprost. [online]. 2009. [cit. 201303-12]. Dostupné z: http://www.wprost.pl/ar/151629/Islandia-premier-oglasza-dymisjerzadu/ ND a PAP. CSU zablokuje szybkie przyjęcie Islandii do UE? Wprost. [online]. 2009. [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://www.wprost.pl/ar/166922/CSU-zablokuje-szybkieprzyjecie-Islandii-do-UE/ 2010 PAP a mm. Islandia nie spłaci długów banku. Będą kłopoty? Wprost. [online]. 2010. [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://www.wprost.pl/ar/188809/Islandia-nie-splaci-dlugowbanku-Beda-klopoty/ 2011 PAP a arb. Islandia: premier stanął przed sądem za kryzys gospodarczy. Wprost. [online]. 2012. [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.wprost.pl/ar/260422/Islandia-premierstanal-przed-sadem-za-kryzys-gospodarczy/ zew a PAP. Wojna makrelowa Brukseli z Islandią. UE zamyka porty. Wprost. [online]. 2012. [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://www.wprost.pl/ar/227147/Wojna-makrelowaBrukseli-z-Islandia-UE-zamyka-porty/ 2012 eb a pap. Islandia: były premier zlekceważył kryzys. Stanął przed sądem. Wprost. [online]. 2012. [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.wprost.pl/ar/309313/Islandiabyly-premier-zlekcewazyl-kryzys-Stanal-przed-sadem/ sjk a PAP. Islandia: były premier nie odpowie za krach systemu bankowego. Wprost. [online]. 2012. [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://www.wprost.pl/ar/318358/Islandiabyly-premier-nie-odpowie-za-krach-systemu-bankowego/

67

9.

Anotace

Jméno a příjmení autora: Silvie Caesarová Pracoviště: Katedra slavistiky - sekce polonistiky Název diplomové práce: Ozvěny islandské krize v polské a české publicistice Vedoucí diplomové práce: Mgr. Marcin Wągiel Počet znaků: 108 028 Počet příloh: 0 Počet titulů použité literatury: 14 Abstrakt: Úkolem práce je analýza novinových článků z roku 2008 – 2012 pojednávajících o finanční krizi na Islandu v polském a českém tisku a vyvození závěrů, tedy jak je na krizi nazíráno ve zmíněných zemích a jakých jazykových prostředků se v článcích užívá. Klíčová slova: islandská finanční krize – polský tisk – český tisk – frazeologismy – synonyma – slovesa – podstatná jména – přídavná jména – jazyková analýza

68