UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Olomouc 2010
Zuzana Brabcová
Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Katedra sociologie a andragogiky
Zuzana Brabcová
Spolupráce rodiny a mateřské školy (Cooperation of family and nursery school)
Bakalářská práce
Vedoucí práce: Mgr. Jaroslava Stolařová Olomouc 2010
Poděkování Za odbornou pomoc při zpracování předkládané bakalářské práce a poskytnutí konzultací bych chtěla na tomto místě poděkovat vedoucí práce paní Mgr. Jaroslavě Stolářové.
ANOTACE Bakalářská práce je zaměřena na možnosti spolupráce mateřské školy a rodičŧ dítěte předškolního věku. Kromě rodičŧ se na výchově a rozvoji osobnosti dítěte podílí i paní učitelky z mateřské školy. Teoretická část vychází z práce s odbornou literaturou, pozornost směřuje k socializaci dítěte v rodině i v mateřské škole. Popisuji specifika dítěte předškolního věku, funkci školy, funkci rodiny, specifika spolupráce. Učitelka a rodič musí vystupovat jako partneři, aby výsledkem společného úsilí bylo spokojené dítě, spokojený rodič i spokojený učitel. V praktické části se zaměřuji na výzkum, jehož cílem je zjistit funkčnost a úroveň spolupráce mezi mateřskou školou a rodinou. Cílem bakalářské práce je na základě výzkumného šetření shromáždit a analyzovat získané údaje o spolupráci mezi rodinou a školou. Na základě výsledkŧ získáme zpětnou vazbu, od které se mŧže odvinout zkvalitnění spolupráce mezi školou a rodinou. Šetření ukáže, zda spolupráce mezi rodiči a mateřskou školou funguje, jaké formy spolupráce nejlépe vyhovují.
ANNOTATION The bachelor thesis is focused on possible cooperation between nursery and children´s parents in preschool age. Apart from parents, nursery teachers contribute to upbringing and personality development of children. Theoretical part of the theses is based on specialized publications, aiming to socializing a child in both family and nursery. It describes specifik aspects of a preschool child, function of a school, function of a family and specific aspects of mutual cooperation. A teacher and a parent must act as partners in order to satisfy everyone involvet that means a satisfied child, a satisfied parent and a satisfied child. Practical part is focused on the research, which aim is to identify functionality and level of cooperation between a nursery and a family. The objektive of the bachelor thesis is, based on research survey, collecting and analyzing of the acquired information about cooperation between a family and a nursery. Based on the results, we can acquire the feedback which can be used to improve the cooperation nurseries and families. The survey presents a current status of the cooperation, whether it functions and shows the best wals of the cooperation.
OBSAH Úvod …………………………………………………………………………………. 8 1 Osobnost dítěte …………………………………………………………………….. 11 1.1.Předškolní věk ……………………………………………….…………… 12 1.2.Stadium dítěte předškolního věku ………………………………………... 13 2 Mateřská škola …………………………………………………………………….. 16 2.1.Socializace v mateřské škole …………………………………………....... 16 2.2.Funkce školy ……………………………………………………………… 17 3 Rodina ……………………………………………………………………………… 19 3.1 Socializace v rodině ……………………………………………………..... 19 3.2 Funkce rodiny …………………………………………………………….. 20 4 Spolupráce rodiny a mateřské školy …………………………………………...… 22 4.1 Pojetí spolupráce v současnosti ……………………………………...…… 22 4.2 Spolupráce jako partnerství ………………………………………………. 23 4.3 Zásady spolupráce ……………………………………...………………… 24 4.4 Formy spolupráce ………………………………………………..……….. 25 4.5 Komunikace mateřské školy s rodiči ………………………….………….. 27 4.6 Dílčí závěr ……………………………………………………………..….. 29 5 Výzkumné šetření …………………………………………………………...…….. 30 5.1 Charakteristika výzkumu …………………………………………………. 30 5.2 Cíl výzkumu ……………………………………………………………… 30 5.3 Charakteristika vzorku respondentŧ …………………………..………….. 30 5.4 Výzkumné otázky ………………………………………………..……….. 31 5.5 Metodologie, metoda ………………………………………...…………… 31 6 Šetření v mateřské škole …………………………………………………….…….. 32 6.1 Charakteristika školy ………………………………………...…………… 32 6.2 Analýza dotazníkŧ …………………………………….………………….. 33 6.2.1 Charakteristika respondentŧ ………………………………….…….. 33 6.2.2 Spolupráce školy a rodiny ………………………………………….. 34 6.2.3 Názory k tématu spolupráce …………………………….………….. 44 6.3 Vyhodnocení ……………………………………………………………… 45
Závěr ………………………………………………………………………..……… 47 Seznam odborné literatury, zdroje ……………………………………. 49 Seznam tabulek ………………………………………………...……………… 50 Seznam příloh ………………………………………………………………….. 51 Přílohy
Úvod Děti jsou dar, přicházejí na svět nazí. Jsou odkázáni na péči okolního světa, světa lidí. Rodina a škola jsou dvě instituce, které se podílejí na výchově dítěte a každá z nich plní svoji funkci. Vzájemná spolupráce mateřské školy a rodiny je v současnosti považována za jednu z nejdŧležitějších oblastí, které se každá škola musí věnovat. Pokud spolupráce funguje, je na dobré úrovni, přináší klady oběma stranám, kladně ovlivní i samotné dítě. Mateřská škola měla v otázkách výchovy i vzdělání v minulých letech vedoucí postavení. Rodiče hráli roli pasivních spolupracovníkŧ učitelek mateřské školy, kteří měli za úkol plnit požadavky a přání školy. V žádném případě nevystupovala škola jako partner rodičŧ, se kterým mohla diskutovat, besedovat, společně řešit problémy. Tento stav nevytvářel podmínky pro vzájemnou spolupráci mezi rodinou a mateřskou školou. V dnešní době má hlavní slovo ve výchově i vzdělávání rodina. Rodiče jsou prvními nejdŧležitějšími vychovateli a vzdělavateli svých dětí v každé situaci. Mateřská škola představuje jednu z možností, jak doplnit rodinnou výchovu. Podporuje rodinnou výchovu a pomáhá zajistit dětem prostředí s dostatkem rŧznorodých podnětŧ k jeho aktivnímu rozvoji a vzdělávání, zejména v případech, kdy rodina není sama schopna v přiměřené míře toto prostředí zajistit. České školství prochází změnou, přizpŧsobuje se novým poznatkŧm. Dnešní mateřské školy nevystupují v roli diktátora, který diktuje, nařizuje, jakým zpŧsobem má být dítě vychováváno a vzděláváno. Současná mateřská škola je službou, rodiče mají právo výběru. Pokud rodiče svého práva využívají, snaží se získat co nejvíce informací – prohlídka školy, dění na škole, zaměstnanci školy, vztahy ,… Každá mateřská škola by měla informace poskytnout. Mateřská škola současnosti by měla být školou otevřenou, která navazuje kontakty, rozvíjí vztahy a spolupráci se širokou veřejností, zejména s rodinami dětí. Budete určitě souhlasit s názorem, že spolupráce má své místo v životě každého jedince. V mateřské škole zaujímá dŧležité místo. Vždyť obě strany, rodiče i mateřská škola, mají společný cíl – kvalitní vzdělávání, kvalitní výchova i rozvoj dítěte. Děti, navštěvující mateřskou školu, poznávají okolní svět, svět lidí. Vytváří si poznatky, postoje a návyky za spoluúčasti svých vrstevníkŧ a dospělých. Práce s malými dětmi je krásná, ale náročná a zodpovědná. Každá učitelka mateřské školy by měla vítat zájem, snahu, účast, připomínky rodičŧ, neboť škola je tu především pro jejich děti. Pokud děti získají správné postoje, návyky, dovednosti, vědomosti, tím
více jsou chráněni před případnými problémy v budoucím životě. Soulad, jednota, dŧvěra, vstřícnost, vzájemná informovanost rodiny a mateřské školy vytváří optimální podmínky pro spolupráci, pro navození otevřeného partnerského vztahu mateřské školy a rodiny. V popředí zájmu rodičŧ i mateřské školy se nachází dítě, které je prostředníkem vzájemných vztahŧ, mělo by jít v prvé řadě o spolupráci ve prospěch dítěte. Mateřská škola je počátkem systematického a celoživotního vzdělávání, vstupuje do kruhu rodinné výchovy. Vzniká místo pro aktivní účast rodičŧ na výchovněvzdělávacím procesu a spolupráci rodičŧ se školou. Mateřská škola má, dle mého názoru, velkou výhodu před jinými typy škol v každodenním styku učitelek i celého personálu školy s rodiči. Právě proto je v předškolním období nejvhodnější čas pro začátek rozvoje přirozených a pozitivních vztahŧ ke škole ze strany rodičŧ. Rodiče a škola mají stát při sobě, spolupracovat tak, aby se rodiče cítili partnery školy ve společném zájmu o dítě. Výsledkem společného úsilí by mělo být spokojené dítě, spokojený rodič i spokojený učitel. Ve své práci se věnuji tématu spolupráce rodiny a mateřské školy. V teoretické části práce, na základě prostudování odborné literatury a vlastních zkušeností, představím obě instituce, rodinu i mateřskou školu, možnosti, formy, zpŧsoby spolupráce a komunikace. Pozornost věnuji socializaci v rodině, tak i socializaci, která probíhá v mateřské škole. Rodina i mateřská škola představují jedny z prvních prostředí, kde k socializaci dochází. Podstatnou část tvoří spolupráce rodiny a mateřské školy. Cílem mé práce je zhodnotit stávající funkčnost a úroveň spolupráce rodiny a mateřské školy. Spolupráce mezi školou a rodinou není zdaleka na všech školách na uspokojivé úrovni. Vždy bude záležet na osobním přístupu učitelky i celé mateřské školy, jak se ke spolupráci postaví. Cesta ke spolupráci kde panuje oboustranná dŧvěra, otevřenost, porozumění, vstřícnost, informovanost, snaha o diskuzi, řešení problémŧ je dlouhá a obtížná, neboť pozice typu ,,My“ a ,,Oni“ jsou dosud velmi zažité. Mateřská škola i rodiče často cítí, že je potřeba ve vzájemném vztahu něco změnit. Pro dítě je přínosem společné ,,My“. Praktická část se zaměřuje na výzkum, jehož cílem je shromáždit a analyzovat získané údaje. Zaměřuji se na oblast forem spolupráce, komunikace a aktivit školy. Zabývám se konkrétní mateřskou školou, která má zájem zjistit funkčnost a úroveň spolupráce . Výsledky výzkumu mi pomohly nalézt odpovědi na otázky:
Jaké formy spolupráce a komunikace jsou nejčastěji využívány?
Jak je hodnocena vzájemná spolupráce?
Má mateřská škola i rodiče zájem o další rozvíjení spolupráce a komunikace?
Výzkum poukazuje v jakých oblastech spolupráce funguje a jak je hodnocena z pohledu rodičŧ i učitelek mateřské školy, popřípadě nefunguje a je třeba hledat možnosti zlepšení. Výsledky výzkumu mohou posloužit jako inspirace pro všechny, kteří hledají cesty pro navození partnerského vztahu.
1 Osobnost dítěte ,,Dětství není čekání a příprava na dospělejší život, ale život sám. Dítě je schopné se tvárně přizpŧsobovat, začleňovat do lidské skupiny. Potřebuje dostatek lásky, jistoty, podnětŧ, svobody a volnosti, které umožňují uplatnění vnitřních zdrojŧ. Radostné, neúzkostné dětství je základem harmonické, stabilní a dobře fungující osobnosti člověka.“ (Koťátková, 2008, s. 188) Osobností je každý člověk. Mŧžeme se setkat s rŧznými výklady pojmu osobnost, nejčastěji se setkáváme s výkladem, že:
,,Osobnost je jedinec jako psychologický celek.“ Mŧžeme říci, že osobnost se skládá z navzájem propojených částí, které spolu dohromady tvoří každého jedince. Každý člověk je svým zpŧsobem jedinečným.
,,Osobnost je člověk jako subjekt.“ Tím myslíme člověka, který jedná, rozhoduje se, vytváří, vymýšlí.
,,Osobnost je to, čím se člověk liší od druhých lidí.“ Mŧžeme říci, že každý člověk je svým zpŧsobem chování, jednání, svými postoji charakteristický, neopakovatelný.
,,Pohled na dítě jako osobnost musí být pohledem vývojovým. Dítě je osobností v dynamice jejího konstituování, vznikání. Mŧžeme říci, že je ještě neaktualizovanou a dosud neaktualizovatelnou, nicméně k aktualizaci směřující osobností. Vedle dŧrazu na nerozvinutost dítěte a nezbytnost vést ho k rozvinutí jeho osobnostních kvalit, musíme klást dŧraz také na specifické kvality osobnosti dítěte: -
Otevřené prožívání (dítě posiluje svou touhu objevovat okolní svět. Jde o prožívání spojené s touhou mít s lidmi kolem sebe něco společného, zajímat se, prozkoumávat, ptát se a odpovídat, těšit se, učit se novému. Dispozice dítěte k otevřenému prožívání má zásadní význam a prioritním úkolem je toto otevřené prožívání navozovat, posilovat, využívat).
-
Odkázanost (založena ve zpŧsobilosti dítěte oddat se druhému člověku, spolehnout se na něj, dŧvěřovat mu. Dítě z osobnosti, která láskyplným, vcítivým zpŧsobem vychází vstříc čerpá podněty i sílu osobnostně se vyvíjet).
-
Vývojové směřování (směřování k dospívání a dospělosti – dítě napodobuje starší a dospělé, hraje si na ně, směrování k sebepojetí a autentickému sebevyjádření –
dítě se postupně orientuje v tom, kým je, jaké je, co si myslí druzí, co si má o sobě myslet. Jde o sebehledání, sebezkoušení, sebeuplatňování, sebeprosazování). -
Bohatství rozvojových možností (dětství je bohatstvím možností rŧstu a rozvoje. Máme na mysli i to jako je: být šťasten, vnímat sympatie a lásku, vyvinout úsilí ke kultivaci vlastního svérázu, přijmout výzvy otevřené budoucnosti, brát na sebe odpovědnost,…).“ (Helus, 2009, s. 103-114) Proces formování osobnosti je procesem celoživotním. Je podmíněn faktory
biologickými, sociálními, vlastní činností jedince. Každé dítě se vyvíjí zvláštním, jedinečným zpŧsobem. Individualita každého dítěte se projevuje již od narození v charakteristických vlastnostech osobnosti. Vývoj osobnosti má svoji strukturu – člení se na stadia (fáze, období), která se jedno od druhého liší zřetelnými znaky, představují změny typické pro dané období. Mŧžeme říci, že vyšší stadium rozvíjí, přetváří formy, které se vyvinuly dříve. Dětský věk a dospívání zahrnují následná stadia: -
Prenatální vývojové stadium (od početí do porodu)
-
Kojenecké stadium (první rok života dítěte)
-
Batolecí stadium (od jednoho do tří let)
-
Stadium předškolního věku (od tří do šesti let)
-
Stadium mladšího školního věku (od šesti do jedenácti let)
-
Stadium pubescence (jedenáct až patnáct let)
-
Stadium adolescence (poslední věkové období předcházející dospělosti) Věkové hranice představují pouze přibližné vymezení, které se odvíjí od
prŧměrných hodnot a norem. Jsou ovlivněny chováním dítěte, jeho temperamentem, charakterem, individualitou. Také schopnosti dovednosti, které jsou v určitém věku očekávány se mohou u konkrétních dětí lišit. (Helus, 2009, s. 235-257) Ve své práci se budu věnovat podrobněji popisu stadia předškolního věku dítěte, neboť souvisí s příchodem dítěte do mateřské školy. V tomto období je pro rozvoj osobnosti dítěte dŧležitá spolupráce rodiny a mateřské školy.
1.1 Předškolní věk Dítě se rodí jako vnímavé a rychle učící bytostí, záleží ale na tom, jestli jejich okolí dokáže jejich schopností plně rozvinout. Je třeba dát možnost dítěti rozvinout plně celý jejich potenciál – celou osobnost. Každé období dítěte se vyznačuje charakteristickými
znaky, které jsou dŧležité pro správný vývoj osobnosti dítěte. A proto je velmi dŧležité dobře pochopit, co a v jakém čase musíme rozvíjet a podporovat. Obecně mŧžeme říci, že předškolní věk je obdobím vývoje dítěte od tří do šesti let. Jinak jako období mezi batolecím a mladším školním věkem. Podle Matějčka předškolní věk zajišťuje dítě pro vstup do věku školního. Dítě v tomto věku získává vlastnosti, které z něho činí partnera pro druhé děti. ,,Předškolní věk není jen přípravou na školu, je také přípravou na život daleko dopředu. Má svŧj specifický význam pro mimořádně dŧležité funkce dospělého věku, vytvářejí se mnohé vlastnosti, které jednou budou rozhodovat o tom, bude-li mít tento člověk pěkný život – sobě k uspokojení a druhým k užitku.“ (Matějček, 2005, s. 138-179) ,,Předškolní věk – vývojové období dítěte od dovršení třetího roku věku po vstup do školy. Hlavní činností předškolního dítěte je hra. V tomto věkovém období dítě zpravidla navštěvuje mateřskou školu. která jej postupně připravuje na vstup do školy. Základem stále zŧstává rodinná výchova, na které mateřská škola staví a která napomáhá dalšímu rozvoji dítěte.“ (Prŧcha, Walterová, Mareš, 2008, s. 186) Všeobecně je toto období chápáno jako období, kdy dítě navštěvuje mateřskou školu. Soudím, že tento pohled není zcela správný, neboť docházka do mateřské školy není povinná, v současné době plno dětí mateřskou školu nenavštěvuje, zŧstává v rodinném prostředí.
1.2 Stadium dítěte předškolního věku „V období mezi třetím šestým rokem dochází k významným vývojovým proměnám dítěte, které charakterizují nově se otevírající možnosti a meze, které je třeba využít a respektovat. Toto období má několik významných proměn:
Rŧst obratnosti – umožňuje obsloužit se či pomáhat při jednoduchých pracích. Tato angažovanost je potřeba zejména z dŧvodu vypěstování smyslu pro povinnost a také proto, abychom podporovali sebevědomí.
Nové možnosti myšlení včetně jeho omezení – dochází k výrazným pokrokŧm, ale dítě neumí nahlížet na určitou věc z rŧzných pohledŧ či posuzovat rŧzná stanoviska. Nemá ještě jasně vymezené hranice možného a nemožného.
Výrazný pokrok ve výtvarném projevu – kresba je hrou a zároveň tím nejpřirozenějším vyjadřovacím prostředkem.
Proměny v sociálním životě – nabývá na významu kamarádství s vrstevníky.
Hry na sociální role – vznik možnosti být někým či něčím. Dítě se učí vyhraňovat některé vlastnosti, připodobňovat se svým vzorŧm. Velký význam zejména pro vyhraňování individuality dítěte, napomáhají tvŧrčí fantazii, což je předpokladem kreativity.
Expanzivní iniciativnost – nadšení z vlastní pohyblivosti, obratnosti a šikovnosti. Dítě senzomotoricky rozvinuté, dostává nové příležitosti prostřednictvím her, zábavy, sportu. Projevem iniciativy je mentální-duševní expanze, dítě si dokáže vykládat svět kolem sebe. Dále expanduje v sociální části prostřednictvím rozhovorŧ, diskuzí. Vznikají projevy kamarádství, snahy navazovat kontakty, včlenit se do skupiny.
Základy mravních postojŧ – dítě začíná zaujímat mravní pozice, vyjadřuje pocity a názory. Uvědomuje si pravidla hry, smysl určitého řádu, hodnoty. Dŧležitá je převaha pozitivních zážitkŧ a zkušeností.“ (Helus, 2009, s. 240-244) ,,Dítě předškolního věku v tomto období vyspívá po všech stránkách – tělesně, intelektově, citově i společensky. Je velice aktivní, většinu podnětŧ si opatří vlastním úsilím podle svého zájmu. Dítě přijímá kulturní nároky své společnosti, postoupil i vývoj sluchového a zrakového vnímání. Dítě je velice sugestivní, zvládá hygienické, pracovní
a společenské návyky. Dítě předškolního věku má rádo
pohádky, příběhy, písničky. Velmi rádo si hraje, hry jsou plné dětské fantazie. Vytvářejí se vlastnosti, jako je souhra
a spolupráce, společná zábava, první
přátelství, soucit a soustrast,... V tomto věku také děti nejlépe přijímají všechny zvláštnosti a nápadnosti druhých dětí. Děti jsou plné energie, zvědavosti a nadšení.“ (Matějček, 2005, s. 139-140) Pro mnohé rodiče je dovršení třetího roku jejich dítěte významným obdobím. Oba jsou postaveni před novou skutečnost – nástup do mateřské školy. Do života dítěte vstupují další nové tváře dospělých. Právě proto je dŧležité, aby všichni věděli, jak děti rostou, jak se vyvíjejí a učí. Součástí identity dítěte předškolního věku je rodina, která má na výchovu dítěte největší vliv, její role je nezastupitelná. Rodiče je třeba podporovat, aby se o svém dítěti nebáli mluvit, aby se mohli svěřit se svými poznatky, problémy.
Měli bychom mít na zřeteli, že každé dítě je individualita, ale všechny děti neustále něco chtějí, zkoumají, poznávají, objevují, zkouší, potřebují, neustále se vyptávají. Měli bychom se tedy stát jejich prŧvodci na cestě k dospělosti. Učitelka mateřské školy má být prŧvodcem na cestě dítěte za poznáním, má probouzet v dítěti aktivní zájem o vše nové, neznámé, neobvyklé, má probouzet v dítěti chuť spolupracovat, komunikovat, naslouchat, pozorovat, objevovat, účastnit se.
2 Mateřská škola Mateřská škola je první výchovně-vzdělávací institucí, s níž se dítě setkává mimo rodinu (Havlínová a kol., 1995, s. 16). Legislativně je zakotvena v rámci vzdělávací soustavy jako druh školy. Jde o zařízení, které navazuje na výchovu v rodině, doplňuje ji a rozšiřuje. Rozvíjí hlavně psychický, tělesný a sociální vývoj dítěte. Zaměřuje se na rozvoj základních pravidel chování, mezilidské vztahy, základní životní hodnoty sociální dovednosti. Dŧraz při vzdělávání je kladen na věkové zvláštnosti dítěte předškolního věku. Odtud by se měla odvíjet veškerá interakce mezi dítětem a učitelkou. Docházka do mateřské školy není povinná. Mateřská škola představuje jednu z možností, jak doplnit rodinnou výchovu, a pomoci tak zajistit dětem od jejich útlého věku prostředí s dostatkem mnohostranných a přiměřených podnětŧ k jeho aktivnímu rozvoji a učení. (Koťátková, 2008; Prŧcha, Walterová, Mareš 2008; Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, 2004 , dále jen RVP PV)
2.1 Socializace v mateřské škole Socializace označuje proces začleňování jedince do společnosti lidí, kde si jedinec osvojuje základní normy chování, hodnoty, kulturu, jazyk, vystupování. Primární socializace probíhá v rodině. Normy, které si dítě během této socializace osvojí, bývají stabilní, ale mohou se ještě během života měnit. Sekundární socializace probíhá zhruba od tří let života dítěte. Připravuje člověka na jeho roli ve společnosti a probíhá nejen v rodině, ale především v kontaktu s vrstevníky, nejčastěji ve škole. (Prŧcha, Walterová, Mareš, 2008, s. 216) Mateřská škola jako doplněk rodinné výchovy v rámci socializace mŧže pomoci vyrovnávat rozdíly, zpŧsobené rŧzným kulturním a sociálním zázemím v rodinách. Dítě se stává samostatným jedincem, který vstupuje do společnosti, přizpŧsobuje se požadavkŧm, osvojuje si nové sociální dovednosti, setkává se s novými sociálními skupinami. Mateřská škola se stává místem společného pobytu, her, získávání kamarádŧ, vzájemného poznávání. Postupně si děti zvykají na cizí autoritu, řád, rytmus, prostředí, postupné odpoutávání se od fixace na rodinu. Mateřská škola mŧže mít na dítě i negativní vliv. Některé děti nejsou ještě osobnostně zralé pro delší odloučení se od rodiče, pro dlouhodobější pobyt v kolektivu, pro přijetí cizí autority.
Větší spolupráce mateřské školy a rodičŧ by měla přispět k lepší informovanosti obou stran o potřebách dětí v oblasti jejich výchovy. Pro rozvoj vztahŧ mateřská škola – rodiče je dŧležité, že ,,významní lidé ze života dítěte by se měli chovat k němu konzistentně a měly by existovat pozitivní vztahy mezi základními prostředími, v nichž se dítě pohybuje, tedy domácím a školním“. (Rabušicová, 2004, s. 15) Rozdíl by se měl zmenšovat, tím se posílí pozitivní rozvoj dítěte i sebevědomí rodičŧ. Během docházky do mateřské školy je nutné zapojovat rodiče do výchovně-vzdělávacího procesu. Výsledkem úspěšného společného vedení dětí již od nejútlejšího dětství by mělo být snižování problémového chování, zejména v době základní školní docházky a později. (Rabušicová, 2004)
2.2 Funkce školy Škola je jednou ze sociálních institucí, které si společnost vytváří. Jako každá sociální instituce má své poslání, škola plní vzdělávací poslání, které je jejím smyslem. Specifické funkce školy: -
Škola přispívá k všestrannému rozvoji jednotlivce.
-
Škola vytváří podmínky pro bezpečí dětí, vede děti k hodnotám.
-
Škola vytváří podmínky pro osobnostní a sociální rozvoj podle určitých norem.
-
Škola připravuje děti pro život.
-
Škola je místem, kde děti tráví značnou část svého času. Mŧžeme říci, že je místem kde děti vyrŧstají, vyvíjí se. (Prŧcha, 2002)
Mateřská škola by měla: -
Vytvářet prostředí, které vychází z individuálních potřeb dítěte a jeho rozvojových předpokladŧ.
-
Podporovat zdravý fyzický a psychický vývoj dítěte v celé jeho šíři.
-
Doplňovat
rodinnou
výchovu
v oblastech,
které
a profesionalitu. -
Učit děti přijímat a tolerovat jiné děti.
-
Nabízet základní pravidla chování a jednání ve skupině.
-
Umožnit dětem zařadit se do sociální skupiny dalších dětí.
-
Respektovat rodinu jako výchovného partnera.
vyžadují
odbornost
-
Nabízet všestrannou odbornou poradenskou pomoc při výchově předškolního dítěte (RVP PV).
V poslední době mŧžeme stále častěji slyšet názory, že škola je služba. ,,V první řadě služba dítěti – cílem je nalézt a rozvinout jeho dispozice ve všech oblastech jeho osobnosti. V druhé řadě služba rodině – cílem je pomoc se vzděláním a s rozvojem dovedností, které povedou k začlenění dítěte do společnosti vrstevníkŧ i do společnosti jako takové. Ve třetí řadě jde o službu společnosti – cílem je vybavit každého jedince užitečným vzděláním, zpŧsobilostí k životu a soužití tak, aby byl společnosti ku prospěchu.“ (Koťátková, 2008, s. 89) Rodiče mají právo výběru, mohu si pro své dítě zvolit školu dle svého uvážení. Vzniká konkurenční prostředí, je vyvíjen tlak na neustálé zlepšování celkové činnosti škol. Pokud budou rodiče se školou spokojeni, dítě bude spokojené, bude do školy chodit rádo, nebudou mít rodiče potřebu školu měnit. Škola bude mít jistotu ve své existenci. V případě nespokojenosti budou rodiče hledat pro své dítě jinou školu, která jim poskytne kvalitní služby.
3 Rodina Rodina je základní a nejvýznamnější skupinou v naší společnosti. Je pokládána za nejstarší společenskou instituci. Rodina je obyčejně prvním sociálním prostředím, se kterým se dítě setkává. Jde o skupinu jednotlivcŧ, spojenou příbuzenským vztahem, jejíž dospělí členové jsou zodpovědní za výchovu dětí. Kvalita rodiny do značné míry ovlivňuje vstup dítěte do života. Rodina předává sociální normy a hodnoty, v rodinném prostředí dochází k primární socializaci, k formování osobnosti člověka. Vliv rodiny mŧže být pozitivní, ale i negativní. Mŧže pomáhat rozvíjet schopnosti, dovednosti dítěte nebo naopak nevhodně brzdit jeho přirozený vývoj. Pedagogický slovník upozorňuje na významné proměny modelu rodiny v posledních desetiletích. Mění se podoba rodiny tradiční – rodina s dohledem a pomocí prarodičŧ i příbuzných, na rodinu moderní, nukleární – rodina žijící ve vlastním prostoru. Kromě rodiny vlastní a úplné existuje také rodina neúplná, nevlastní a náhradní. (Prŧcha, Walterová, Mareš 2008) V rodině se odrážejí všechny aktuální situace a změny ve společnosti. ,,Mezi charakteristikami rodin se hovoří o socioekonomickém statusu rodinného zázemí, rodičovských hodnotách, domácí kultuře, o vztazích rodiny se školou nebo komunitou a o sociálních sítích, které rodina vytváří, o pronikání rodiny do školy v pozitivním i negativním smyslu.“ (Rabušicová, 2004, s. 15) Rodina do značné míry ovlivňuje školní úspěšnost dětí, protože vytváří ve svých dětech základní postoje, motivaci a sebepojetí. ,,Rodina spolu se školou plní významné výchovné funkce, které lze chápat jako komplementární.“ (Prŧcha, Walterová, Mareš, 2008, s. 202) Z toho vyplývá, že rodina s mateřskou školou jsou ve vzájemné interakci, navzájem se doplňují a spolupracují spolu.
3.1 Socializace v rodině Rodina má pro dítě předškolního věku zejména význam jistoty a bezpečí. Rodiče jsou pro dítě emočně významnou autoritou. Děti předškolního věku věří, že by si rodiče poradili s každou situací. Rodiče představují vzor, jemuž se chtějí děti podobat a s nímž se identifikují. Předškolní děti svou potřebu být jako rodiče uspokojují především ve hře, kde mohou získat roli dospělého a procvičit si ji. Mŧžeme říci, že jde o přípravu na
budoucí život. Jde o jednu z variant typickou pro předškolní věk, variantu sociálního učení. Rodina má na výchovu dítěte největší vliv, její výchovná role je nezastupitelná. Stává se nejdŧležitějším prostředím v procesu socializace dítěte. Osvojuje si především základní zpŧsoby sociálního chování, přejímá co mu bylo připraveno rodiči. V rodinném prostředí prožívají pocity lásky, bezpečí, přátelství, učí se spoustu nového – komunikovat, projevovat se, respektovat ostatní, ovládat se. Tyto dovednosti pak používat ve společnosti vrstevníkŧ i dospělých. K socializaci dítěte dochází především v plně funkčních rodinách, jejichž funkci nemŧže žádné jiné zařízení plně nahradit. Téměř všichni rodiče své děti milují, je ale nutné svou lásku projevit a předat, aby se děti cítili šťastně, bezpečně a vyrovnaně. (Vágnerová, 2005) Zdárně probíhající socializaci v rodině vidím v tom, když je rodina schopna zajistit podnětné prostředí plné lásky, náklonnosti. Rodiče jsou pro dítě vhodným vzorem, dítě vyrŧstá v nekonfliktním prostředí, v rodině se vzájemně komunikuje. Dítě je respektováno jako samostatně myslící jedinec, je přihlíženo k jeho individuálním schopnostem i potřebám.
3.2 Funkce rodiny Za základní funkce rodiny jsou považovány:
Funkce biologická a reprodukční
Funkce ekonomická
Funkce emocionální
Funkce výchovná a socializační
Funkce biologicko-reprodukční zajišťuje reprodukci populace a zabezpečování podmínek a potřeb pro život a další vývoj, především dětí. Funkce ekonomická se vztahuje na všechny členy rodiny. Jde o zabezpečování hmotných podmínek a potřeb členŧ rodiny. Členové jsou zapojeni ve společenském výrobním procesu a současně se stávají spotřebiteli. Cílem je zabezpečení jak po finanční, tak i materiální stránce. Emocionální funkce rodiny spočívá v poskytování pocitu bezpečí, jistoty, pochopení, lásky, zázemí a to nejen dětí ale i rodičŧ a dalších členŧ domácnosti. Rodiče by měli
vytvářet takové zázemí, aby nedocházelo k dlouhodobému neuspokojování psychických a sociálních potřeb dětí. Výchovná a socializační funkce spočívá v opravdovém zájmu o dítě, náhledu na výchovu a hodnoty rodičŧ. Model výchovy se nejčastěji přenáší z generace na generaci. Dítě se učí přizpŧsobovat životu, osvojovat si základní návyky a zpŧsoby chování ve společnosti, schopnost komunikace. (Velký slovník naučný, 1999) Ve škole se setkáváme s rodinou, která plní svou výchovnou funkci stoprocentně, ale také s rodinou, která nezajišťuje bezpečí a rozvoj svých dětí. Stává se, že rodina přesouvá svou odpovědnost za výchovu na školu. Rodiny mŧžeme rozdělit podle plnění své výchovné funkce na funkční – plní všechny funkce bez obtíží, problémové – v jedné své funkci má problém, který ale neohrožuje zdravý vývoj dítěte, problém se řeší. O rodině dysfunkční hovoříme, když vážně neplní některou z funkcí – mŧže být ohrožen vývoj dítěte, rodina situaci sama nezvládá. Je nucena vyhledat odbornou pomoc. Dítě mŧže být z rodiny odebráno v případě, že rodina neplní více svých funkcí, dochází k ohrožení dítěte ve všech formách. Pro učitelky mateřské školy nestačí znát pouze dítě, ale je třeba poznat i rodinu a rodinné prostředí, ve kterém dítě vyrŧstá. V případě potřeby pak mŧže nabídnout pomoc, mŧže rodiče informovat, motivovat.
.
4 Spolupráce rodiny a mateřské školy Nástup dítěte do mateřské školy znamená vždy velkou změnu v jeho životě. Opouští známé prostředí, na které bylo zvyklé, které dŧvěrně znalo. Ocitá se v novém prostředí, setkává se s jinými pravidly, normami, zŧstává samo bez rodičŧ. Mnohdy zde tráví více času než s vlastními rodiči. To vede k zamyšlení nad vzájemnou spoluprací rodiny a mateřské školy.
4.1 Pojetí spolupráce v současnosti V minulosti byla škola oproti rodině preferována, byla chápána jako autorita v otázkách výchovy a vzdělání, rodiče byli vnímáni jako cizorodý prvek. Současné předškolní vzdělávání vytváří mnoho podmínek pro kvalitní spolupráci s rodiči. Školy jsou vstřícné k potřebám rodin a dětí. ,,O rodičích se ve vztahu ke škole mluví jako o partnerech, spolupracovnících, klientech, kteří mohou být aktivními účastníky života školy.“ (Rabušicová, 2004, s. 5) Škola rodiče potřebuje jako partnery, kteří spolu se školou tvoří tým, který vede děti na cestě k dospělosti. Mateřská škola uznává dominantní roli rodiny, a proto se spolupráci otvírá, usiluje o skutečné partnerství. (Kolláriková, Pupala, 2001) Jednou z podmínek plně vyhovujícího předškolního vzdělávání je spoluúčast rodičŧ, o které se hovoří v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání:
Ve vzájemných vztazích se jedná o dŧvěru, otevřenost, porozumění, ochotu spolupracovat.
Pedagogové se snaží vyhovět rodině v jejích potřebách, sledují je.
Rodiče mají možnost podílet se, účastnit se, vstupovat do dění ve škole. Mají právo na informace, mohou spolurozhodovat.
Pedagogové informují rodiče, společný postup při výchově i vzdělávání.
Pedagogové chrání soukromí rodiny. Jednají ohleduplně, taktně.
Mateřská
škola
podporuje
rodinnou
výchovu,
poskytuje
rodičŧm
poradenský servis. (RVP PV, 2004) Jak jsem se již zmínila v předchozích kapitolách, nezastupitelné místo pro utváření osobnosti dítěte je rodina. V dnešní době se stává, že rodiny nejsou schopny zajistit všechny podněty, které dítě předškolního věku potřebuje. Mateřská škola představuje
jednu možnost jak rodinnou výchovu doplnit, zejména pak v oblasti sociální integrace. Není výjimkou, že rodiče mohou přijít do školy, pobýt tu, pomáhat dítěti seznámit se s novým prostředím, pohrát si, zapojit se do činností, poznat vrstevníky.
4.2 Spolupráce jako partnerství Dŧležitá je rovina vztahŧ mezi učiteli a rodiči. Partnerský vztah nastává mezi lidmi a institucemi v okamžiku, kdy se obě strany respektují, jsou ochotny diskutovat, hledají nové možnosti zlepšení. ,,Partnerství očekává rovnocenný vztah, který je nutný budovat za přispění následujících krokŧ : informování (rodiče mají informace o pokrocích dítěte, o vzdělávacích prostředcích školy), vysvětlování (rodiče vědí, co se ve škole děje, rozumí používaným metodám), pozorování (rodiče mohou nahlédnout do života školy), participování (rodiče dostanou příležitost skutečně pomoci), rozhodování (dostat příležitost zapojit se do procesu rozhodování o škole).“ (Rabušicová, Šeďová, Trnková, Čiháček, 2004) Rodina i škola by se měly podílet společně na řešení vzniklých situací, na řešení případných problémŧ, měly by společně plánovat výchovnou práci školy. Dobré vztahy mezi rodinou a mateřskou školou mohou dítěti výrazně pomoci především při vstupu do školy a adaptaci na nové prostředí. ,,Učitelka usiluje o rozvoj dítěte z pozice společenské instituce, rodiče očekávají profesionalitu a zájem o rozvoj jejich dítěte. Jejich úloha je nezaměnitelná, vzájemně nenahraditelná, ale společně se mohou významně doplňovat ve prospěch rozvoje dítěte. Rodiče jsou významnými sociálními partnery učitelky mateřské školy, spolupodílejí se na efektivitě práce učitelky, spoluvytvářejí klima v mateřské škole. O vztahu učitelky a rodičŧ rozhoduje i to, jak dítě prožívá a reflektuje to, co se v mateřské škole děje.“ (Mertin, Gillnerová 2003, s. 24) Podle Havlínové (1995) je pro zdravý vývoj dítěte žádoucí, aby rodina i mateřská škola měly představu, co jedna od druhé požaduje, nabízí, a jednaly tak, aby se dalo hovořit o partnerské spolupráci. O prvních krocích vzájemné spolupráce mŧžeme hovořit již při nástupu dítěte do mateřské školy. Vstup dítěte do mateřské školy je velkým mezníkem v životě dítěte i celé rodiny. Dítě vstupuje do prostředí, které se významně liší od rodinného prostředí. Jak jsem se zmínila již v předchozích kapitolách, každé dítě je individualitou ve svých
projevech, postojích i chování. Každé dítě potřebuje na adaptaci určitý čas. Některé děti odmítají opustit rodiče i na krátký čas, pláčí, jiné se vztekají. Další pouze vyčkávají, pozorují. Jsou i děti, které si hrají, zapojují se, vyhledávají a komunikují s ostatními. Je tedy nutné dítě na vstup dítěte do mateřské školy připravovat? Mŧže mateřská škola pomoci rodičŧm připravit dítě na vstup do školy? Soudím, že ano. Názory v uvedených publikacích se poměrně shodují, rodina i mateřská škola jsou velmi dŧležité pro rozvoj dítěte, dŧležitá je i vzájemná spolupráce. Škola nabízí aktivity a rodiče jsou ti, kteří by je měli využít pro úspěšnou adaptaci svého dítěte. Pokud rodiče možností využijí, mŧžeme již hovořit o vzájemné partnerské spolupráci. Mezi nabízené formy patří dny otevřených dveří, informační schŧzky, možnost pobytu dítěte v mateřské škole, účast na společných akcích školy – karneval, táborák, rozloučení s předškoláky, informační tabule, letáčky, webové stránky,… Přínosnost vidím zejména ve výměně zkušeností mezi rodiči, navození prvních kontaktŧ.
4.3 Zásady spolupráce Dobré vztahy mezi školou a rodinou přináší mnohé klady: obohacují vzájemné vztahy, ovlivňují výchovné pŧsobení na dítě, vytváří prostředí dŧvěry. Rodičŧm, kteří aktivně spolupracují s mateřskou školou není osud školy lhostejný, sami přicházejí s nabídkou aktivní pomoci. Dítě, které vidí, že mají rodiče s učitelkou dobré vztahy, snadno přijímá kladný postoj k životu v mateřské škole. Proto je dŧležitá harmonie ve vztahu rodina – škola. Fungující spolupráce učitelky a rodiče je základní podmínkou úspěšného výchovného pŧsobení na dítě. Pro dobrou spolupráci mezi rodinou a mateřskou školou je třeba dodržovat zásady, které si stanovuje každá mateřská škola sama. Jako příklad uvádím:
Otevřená škola. Rodiče by měli mít možnost přicházet denně do mateřské školy, měli by být vítáni.
Ochota vyslechnout druhé. Rodiče by měli mít možnost přednést své názory, připomínky. Měli by být vyslechnuti, akceptováni.
Informovanost. O životě ve škole, o dění, o aktuálních zprávách by měli být rodiče včas informováni.
Nabídka odborné pomoci. Zaměstnanci školy by měli umět rodičŧm poradit, popřípadě nabídnout literaturu, kontakt kam se obrátit.
Využití iniciativy. Rodiče mohou přijít s vlastní nabídkou možností pomoci škole. Přijetí nabídky motivuje k další spolupráci.
Empatie. Jedná se o vzájemné porozumění, vnímání jeho stavu a rozpoložení.
Posilování kladných vztahů. Denní kontakt je základem, efektivní komunikace přínosem.
Pravdivost. Jde o přirozenost, nikdo se nesnaží dělat ze sebe někoho jiného, nic nepředstíráme.
Učitelka mateřské školy se má chovat lidsky, přirozeně podle situace, v rovnováze. Neměla by ze sebe dělat odborníka na výchovu. (Havlínová, 1995; Koťátková, 2008)
4.4 Formy spolupráce Základem je včasná, dostatečná informovanost rodičŧ o pořádaných akcích a možnostech spolupráce. ,,Škola by se měla snažit vytvářet širokou škálu příležitostí pro realizaci kontaktŧ mezi ní a rodinami žákŧ a rodiče by pak měli tyto příležitosti využívat.“ (Kuchařová, 2007-08, č. 4, s. 12) V mateřských školách se konkrétně mŧžeme setkat s těmito formami spolupráce: 1. Osobní kontakt školy s rodinou – umožnit rodičŧm, aby se seznámili s prostředím třídy, školy, vzdělávacím programem školy (setkání před nástupem dítěte do školy, přítomnost rodičŧ ve třídě, konzultace, třídní schŧzky, denní rozhovory při předávání dítěte). 2. Přítomnost rodičŧ ve třídě – účast rodičŧ při činnostech v mateřské škole, účast na slavnostech, besídkách, společných dílnách (dŧležité při nástupu dítěte do mateřské školy v adaptačním období). 3. Účast rodičŧ na akcích školy – účast na přednáškách, besedách, společných dílnách, účast a pomoc při slavnostech, výletech. 4. Pomoc a podpora škole – rŧzné formy sponzorství, drobné opravy. 5. Písemné formy spolupráce školy a rodiny – informační tabule, nástěnky, webové stránky, elektronická pošta, poradenství, pŧjčování odborné literatury, kontakt na odborníky. Každá škola by měla mít na paměti, že informovanost rodičŧ, jejich ovlivňování i vzájemné poznávání jsou předpokladem vzájemné spolupráce. Podmínkou dobré
spolupráce
je oboustranná vstřícnost, otevřenost, založená na vzájemné dŧvěře
a podpoře. (Bečvářová, 2003) Podle Havlínové (1995) mŧžeme říci, že vzájemná spolupráce mateřské školy a rodiny ovlivňuje vztah v těchto rovinách:
Vstup dítěte do mateřské školy a jeho adaptaci na nové prostředí.
Zájem rodičŧ o činnost školy, snaha školu podporovat.
Jednotnost výchovného pŧsobení, jednotnost při řešení problémových situací.
Vnik pocitu dŧvěry a porozumění, zdravé mezilidské vztahy, řešení výchovných či zdravotních potíží s rodiči i odborníky.
Celkový pohled na práci pedagogŧ.
Mateřská škola nesmí zastiňovat prvořadý význam rodiny. Respektuje názory rodičŧ, staví na nich svoji nabídku. Škola by měla nabízet, aktivovat, učitelky by měly být profesionálky v zájmu o rozvoj dítěte. Obě strany by se měly snažit, aby existovalo společné ,,My“, a nikoli ,,Já“ a ,,Oni“. (Koťátková, 2008) Sblížení rodiny a školy je vždy vítaným krokem. Jak jsem již uvedla, učitel by měl být profesionál, který by měl umět vytvořit podmínky pro spolupráci s rodiči. Měl by umět:
Zorganizovat příležitosti pro setkávání s rodiči, měl by iniciovat tato setkání.
Vymezit pravidla a povinnosti.
Seznámit rodiče se vším, co potřebují znát.
Zorganizovat aktivity, které mohou dělat rodiče spolu s dětmi, učitel vystupuje v roli prostředníka.
Pravidelně informovat rodiče o výsledcích spolupráce. (Kuchařová, in Coleman, 2007-08, č. 7, s. 16)
,,Na dítě má negativní vliv situace, kdy si učitel s rodiči nerozumí, obě strany zastávají jiný názor. Proto je porozumění a spolupráce mezi rodiči a mateřskou školou dŧležitá. Záleží vždy na rodičích a učitelích jak jsou ochotni spolupracovat.“ (Kuchařová, 2007-08, č. 7, s. 16) V mateřských školách, které se brání vstupu rodičŧ – panuje zde obava z kritiky a srovnávání rodiči, kteří jsou zváni do mateřské školy
jako hosté, plní pouze
požadavky mateřské školy, cítí se pod tlakem, nelze spolupráci rozvíjet.
Odpovědi na otázku, které formy spolupráce nejvíce vyhovují rodičŧm i učitelkám mateřské školy se pokusím nalézt v praktické části mé práce.
4.5 Komunikace mateřské školy s rodiči Jedním z cílŧ spolupráce mezi mateřskou školou a rodinou je vzájemná komunikace, jejímž smyslem je co nejlepší prospívání svěřených dětí. Vzájemná komunikace se v současné době stává základem partnerství, kterého se školy snaží docílit, nebo se mu alespoň přiblížit. Komunikaci považujeme za proces předávání informací mezi dvěma či více subjekty. Jde o situaci, v níž je přítomen více než jeden aktér. Komunikace v mateřské škole má zpravidla tři účastníky – dítě, rodiče dítěte a zaměstnance mateřské školy. Pohled rodičŧ na prŧběh komunikace se velmi často liší. Každý člověk vnímá jinak, pohledy rodičŧ i mateřské školy na to, jak by měla komunikace probíhat a jakou by měla mít podobu se mohou lišit. Efektivní komunikace je taková, kterou používáme tak, aby byla přijatelná pro obě strany. Učitelka při jednání s rodiči: -
Má být otevřená, upřímná.
-
Má umět naslouchat.
-
Umět říci ,,já nevím“.
-
Umět povzbudit. (Kuchařová, 2007-08, č. 1, s. 11) K vzájemné komunikaci mezi rodinou a mateřskou školou dochází rŧznými formami
kontaktŧ. Kontakty mŧžeme rozdělit podle zprostředkovanosti na bezprostřední (setkávání rodičŧ a učitelŧ tváří v tvář při třídních schŧzkách, konzultacích, besídkách, návštěvách rodičŧ,…) a zprostředkované (telefonický styk, písemná komunikace prostřednictvím dopisŧ, informačních brožur, časopisŧ,…). Dále podle obsahu se jedná o individuální (konzultace) nebo kolektivní (besídky, třídní schŧzky) styk. Větší část komunikace se odehrává také přes dítě, nejen formou vzkazŧ, ale také tím jak vypráví o škole nebo jaké u něho pozorujeme dovednosti, znalosti. (Kolláriková, Pupala, 2001) Rŧzné formy aktivit umožňují a rozvíjejí komunikaci rodičŧ s učitelkami. Tyto aktivity mŧžeme rozdělit podle Šeďové a Čiháčka (Rabušicová, 2004, s. 74) na ,, stoprocentně pravidelné, spíše pravidelné, občasné a spíše nerealizované“.
K stoprocentně pravidelným aktivitám v mateřské škole patří nástěnky, informační tabule, rozhovory při předávání dětí. Jsou založeny na každodenním příchodu rodičŧ do mateřské školy. K spíše pravidelným aktivitám mŧžeme zařadit třídní schŧzky, ukázky prací dětí, podávání informací rodičŧm, jarmarky, společné dílny, besídky, výlety, webové stránky, možnost pobýt s dítětem v mateřské škole, účast v programu dětí. K občasným aktivitám se řadí dny otevřených dveří, konzultační hodiny, časopisy, brožury, ankety, sponzorství, rŧzné druhy pomoci, písemné zprávy o dítěti. K spíše nerealizovatelným aktivitám řadíme rŧzné typy videonahrávek. Základem pro vzájemnou komunikaci i spolupráci je informovanost rodičŧ. Pro mateřskou školu to znamená především informovat rodiče jakým zpŧsobem bude jejich dítě vzděláváno, co se bude vyžadovat. Informace musí být srozumitelné, pochopitelné, jasné a vysvětlující vše, co se ve škole děje. Každá mateřská škola by měla na veřejně přístupném místě umístit jeden z nejdŧležitějších písemných dokumentŧ školy, školní řád, který by měl upravovat činnost a pravidla chodu školy i směrem k rodičovské veřejnosti. Měl by obsahovat (uvádím vybrané body, týkající se daného tématu) :
Možnosti adaptační doby.
Možnosti úpravy programu dle individuálních možností dětí.
Dohoda s rodiči o předávání dítěte.
Stanovení konzultačních hodin, termínŧ schŧzek, poradenské služby.
Možnosti vstupu a pobytu rodičŧ v prostorách školy.
Stanovení práv a povinností rodičŧ.
Formy a zpŧsob spolupráce a komunikace.
Možnosti účasti na tvorbě vzdělávacích programŧ školy.
Svobodný přístup k informacím(informace o dětech, o vzdělávacím programu).
Možnosti pomoci rodičŧ. ( Bečvářová, 2003)
Komunikace mezi školou a rodinou se formuje pozvolna od nástupu dítěte do mateřské školy . Na mateřské škole je, aby vytvořila hned v počátcích takové prostředí, kde mohou rodiče s mateřskou školou otevřeně diskutovat, sdělovat si své obavy či námitky. Pokud mateřská škola komunikuje, je ochotná komunikovat, pak mají rodiče o škole lepší mínění, dŧvěřují jí. Pokud komunikace funguje, škola rodiče informuje, vysvětluje, pak rodiče nemají problém potvrdit autoritu školy. (Kuchařová, 2007-08, č. 1, s. 11)
4.6 Dílčí závěr Mateřská škola zasahuje do výchovy dětí významným zpŧsobem. Kladem je vedení dětí po odborné stránce a cílevědomá snaha o vytvoření co nejlepších podmínek pro jejich celkový rozvoj a vzdělávání. Snahou je také vtáhnout rodiče co nejvíce do dění školy. Rodiče by se měli stát partnery školy. Mateřské škole i rodičŧm by mělo jít především o vytvoření partnerského vztahu , který je založen na vzájemném respektu, otevřenosti a dŧvěře. Na spolupráci, otevřenou komunikaci, na osobnostní a sociální rozvoj dětí klade dŧraz i základní pedagogický dokument pro předškolní výchovu a vzdělávání, kterým je Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. ,,Pro úspěšnou spolupráci rodiny a školy, jejímž cílem je vzdělávání dítěte a rozvoj jeho schopností a dovedností, je nezbytné, aby se obě strany dobře znaly, dŧvěřovaly si a navzájem se podporovaly.“ ( Kuchařová 2007-08, č. 1, s. 11)
5 Výzkumné šetření Rodina a škola jsou dvě instituce, které se podílejí na výchově dítěte a každá z nich plní svoji funkci. Pokud spolupráce funguje, je na dobré úrovni, přináší klady oběma stranám, kladně ovlivní i samotné dítě. Zajímalo mě, jak probíhá spolupráce v konkrétní mateřské škole, neboť pro rodiče i celý kolektiv mateřské školy by mělo jít především o spolupráci ve prospěch dítěte.
5.1 Charakteristika výzkumu Praktická část mé práce je zaměřena na výzkum, pomocí kterého zjišťuji funkčnost a úroveň spolupráce mateřské školy s rodinou. Zaměřuji se na spolupráci v oblasti komunikace, aktivit školy, forem spolupráce. Výzkum poukazuje, jak je hodnocena spolupráce z pohledu rodičŧ i učitelek mateřské školy, v jakých oblastech spolupráce funguje, popřípadě nefunguje a je třeba hledat možnosti zlepšení. Dále poukazuje na nejčastěji využívané formy spolupráce. Dŧležitost významu fungující spolupráce mateřské školy s rodiči vidím i v tom, že děti předškolního věku tráví mnohdy více času s učitelkou mateřské školy než s vlastními rodiči.
5.2 Cíl výzkumu Cílem bakalářské práce je na základě výzkumného šetření shromáždit a analyzovat získané údaje o spolupráci mezi rodinou a mateřskou školou. Cílem je zjistit funkčnost a úroveň spolupráce mezi mateřskou školou a rodinou.
5.3 Charakteristika vzorku respondentů Výzkum se dotýká dvou skupin respondentŧ. První tvoří rodiče, jejichž děti navštěvují mateřskou školu. Druhou skupinu tvoří učitelky mateřské školy.
5.4 Výzkumné otázky Na základě stanoveného cíle jsem si formulovala výzkumné otázky, které se týkají zvoleného tématu mé práce: 1. Jaké formy spolupráce a komunikace jsou nejčastěji využívány? 2. Jak je hodnocena vzájemná spolupráce? 3. Má mateřská škola i rodiče zájem o další rozvíjení spolupráce a komunikace? Zaměřila jsem se na oblast forem spolupráce, komunikace a aktivit školy. Otázky jsem volila podobné pro obě skupiny respondentŧ – rodiče, učitelky mateřské školy, abych mohla odpovědi porovnat a získat tak přehled jak obě strany vzájemnou spolupráci hodnotí.
5.5 Metodologie, metoda Jako metoda výzkumného šetření je použit dotazník. Umožňuje získání údajŧ od velkého množství respondentŧ v poměrně krátké době, respondenti jsou anonymní. Vypracovala jsem nestandardizovaný dotazník pro učitelky mateřské školy a pro rodiče. V dotazníku je sedmnáct otázek uzavřených, kdy si respondent vybere odpověď a dvě otázky otevřené, které umožňují sdělit vlastní názor. Jednotlivé položky dotazníku jsou formulovány tak, aby měly návaznost na téma mé bakalářské práce. Vlastní obsah dotazníku se skládá ze tří částí. První část je informativní, sloužící pro identifikaci respondentŧ. Druhá část se týká spolupráce rodiny a mateřské školy. Třetí část dotazníku je pro respondenty dobrovolná a týká se vlastních připomínek a názorŧ. Zadání dotazníkŧ je možné nalézt v přílohách.
6 Šetření v mateřské škole Ke zjištění požadovaných informací jsem využila měsíce červen a září. Šetření bylo zaměřeno na spolupráci mateřské školy s rodinou. Chtěla jsem zjistit na jaké úrovni je spolupráce mateřské školy a rodiny, zda se názory mateřské školy a rodiny shodují, popřípadě ve kterých oblastech spolupráce nefunguje a je třeba ji zlepšit.
6.1 Charakteristika školy Mateřská škola, kterou jsem si vybrala pro své šetření je trojtřídní mateřská škola ve větším městě Středočeského kraje. Zřizovatelem školy je město, škola je příspěvkovou organizací,
právním
subjektem.
Součástí
mateřské školy je školní
jídelna.
Statutárním zástupcem školy je ředitelka, která byla na místo jmenována na základě konkurzního řízení. Všechny třídy mateřské školy jsou věkově smíšené s celodenním provozem. Do mateřské školy dochází 77 dětí. Mateřská škola je umístěna v klidné části města, jde o patrovou budovu s velkou zahradou. Prostorové i materiální podmínky školy jsou velmi dobré - škola plně, vhodně a účelně vybavena nábytkem, pomŧckami, přístroji, hračkami, materiálem, splňuje bezpečnostní i hygienické požadavky. Programové zaměření školy vychází z vlastního školního vzdělávacího programu, jehož účinnost je plánována na období čtyř let(dále ŠVP). Škola se snaží o osobnostní rozvoj každého dítěte v úzké spolupráci s rodinou. ŠVP je k dispozici na informační tabuli pro rodiče v hale školy, na webových stránkách, k dispozici je i informační brožura o škole. Ve škole pracuje deset zaměstnancŧ, šest pedagogŧ, dvě uklizečky a dvě kuchařky, jedna paní učitelka má souběžný pracovní poměr na zkrácený pracovní úvazek jako vedoucí školní jídelny. Škola má zájem na zlepšování vztahŧ mezi školou a rodinou, věnuje spolupráci pozornost, proto jsem oslovila zaměstnance školy, kteří šetření uvítali.. Se zaměstnanci jsem se domluvila na vlastním prŧběhu šetření, i seznámení se s výsledky. Rodiče budou s výsledky seznámeni prostřednictvím informační tabule v hale školy a prostřednictvím webových stránek školy. Zaměstnanci školy si nepřáli zveřejnit název mateřské školy. V rámci spolupráce mateřská škola například nabízí tyto formy: -
Informace na informačních tabulích, nástěnkách.
-
Informační brožuru o činnosti mateřské školy.
-
Možnost rodičŧ vstupu do školy, účast ve třídě, možnost konzultací.
-
Poradenské služby, nabídka literatury.
-
Třídní schŧzky.
-
Kroužky, předplaveckou výchovu, výlety, kulturní akce, společné dílny.
-
Rŧzné druhy pomoci rodičŧ.
-
Webové stránky, telefonický kontakt. Každý, kdo vstoupí do mateřské školy, se mŧže s výše uvedenými aktivitami školy
seznámit. Jsou volně přístupné na informačních tabulích v hale školy.
6.2 Analýza dotazníků Celkem jsem rozdala 87 dotazníkŧ, 77 kusŧ rodičŧm a šest kusŧ pedagogickým pracovnicím školy. Dotazníky jsem rozdělila na tři části. První část je informativní, zaměřuje se na věk a vzdělání respondentŧ. Druhá část je zaměřena na spolupráci mateřské školy a rodiny. Třetí část je pro obě strany dobrovolná, rodiče i učitelky zde mohou vyjádřit vlastní připomínky, názory.
6.2.1 Charakteristika respondentů Pro rodiče mateřské školy bylo rozdáno 77 dotazníkŧ, vráceno bylo 64 vzorkŧ což představuje 83 % z celkového počtu. Na základě dvou položených otázek v první části dotazníku jsem získala informace o věku a nejvyšším dosaženém vzdělání. Rodiče mají převážně maturitní vzdělání (70 %). Nejčastější věk se objevuje v rozmezí 26-35 let (90 %). Druhou skupinou respondentŧ byly učitelky mateřské školy (dále MŠ), kterým bylo rozdáno šest kusŧ dotazníkŧ, vráceno šest, návratnost stoprocentní. Všechny učitelky mateřské školy mají středoškolské vzdělání, jedna začala studovat vysokou školu, obor. Všechny učitelky MŠ jsou ve věku 36-50 let.
6.2.2 Spolupráce školy a rodiny V druhé části dotazníku bylo oběma stranám položeno 17 otázek s možností výběru odpovědi, které by mi měly pomoci nalézt odpověď na výzkumné otázky. Otázky se týkají tématu spolupráce mateřské školy a rodiny. Položené otázky jsou pro obě skupiny respondentŧ stejné, zadání dotazníku je možné si prohlédnout v přílohách. Výsledky jsem zpracovala většinou do tabulek, čísla znamenají počet odpovědí. Šestnáctá otázka pro větší přehlednost zpracována graficky. Otázka č. 1 První otázkou jsem chtěla zjistit, zda jsou rodiče pravidelně informováni a zda učitelky pravidelně informují o vzdělávacím programu školy. Odpovědi vykazuje tabulka č. 1 Odpověď
Rodiče
Ano
60
Spíše ano
3
Spíše ne
1
Učitelky školy 6
Ne
Z tabulky lze vyčíst, že se názory rodičŧ a učitelek MŠ k vzdělávacímu programu školy poměrně shodují. Rodiče volili odpovědi ano a spíše ano, pouze jeden rodič volil odpověď spíše ne. Učitelky školy jsou přesvědčeny, že rodiče informují pravidelně. Otázka č. 2 Druhou otázkou zjišťuji, zda mají rodiče představu o zpŧsobu činností a zda si učitelky myslí,že rodiče znají zpŧsob, jakým činnosti ve škole probíhají.
Odpovědi vykazuje tabulka č. 2 Odpověď
Rodiče
Ano
60
Spíše ano
3
Spíše ne
1
Učitelky školy 6
Ne
Odpovědi rodičŧ i učitelek se shodují. Mŧžeme konstatovat, že rodiče vědí, co se ve škole děje, jak činnosti probíhají. Učitelky poskytují dostatek informací o zpŧsobu činností. Otázka č. 3 Otázkou třetí se snažím zjistit zda rodiče mají možnost a učitelky umožňují získat informace o dítěti. Odpovědi vykazuje tabulka č. 3 Odpověď
Rodiče
Ano
55
Spíše ano
8
Učitelky školy 6
Spíše ne Ne
1
Učitelky poskytují možnost rodičŧm se informovat o svém dítěti. Rodiče uvádějí, že mají možnost se o svém dítěti informovat, pouze jeden rodič uvádí, že tuto možnost nemá. Odpovědi rodičŧ i učitelek se poměrně shodují.
Otázka č. 4 Čtvrtou otázkou zjišťuji zda jsou rodiče spokojeni se zpŧsobem přenosu informací, zda učitelky poskytují dostatek možností informovat se. Odpovědi vykazuje tabulka č. 4 Odpověď
Rodiče
Ano
61
Spíše ano
2
Spíše ne
1
Učitelky školy 6
Ne
Většina rodičŧ je spokojena se zpŧsobem, jakým je škola informuje. Volili odpověď ano a spíše ano, pouze jeden rodič volil odpověď spíše ne. Učitelky si myslí, že rodiče mají dostatek možností, jak se informovat. Otázka č. 5 Zda jsou rodiče školou včas a dobře informováni se ptá pátá otázka. Odpovědi vykazuje tabulka č. 5 Odpověď
Rodiče
Ano
59
Spíše ano
5
Učitelky školy 6
Spíše ne Ne
Všichni rodiče volili odpověď ano nebo spíše ano. Došlo ke shodě s odpovědí učitelek, které si myslí, že informace jsou předávány včas a kvalitně.
Otázka č. 6 Šestá otázka ukáže, jaký zpŧsob předávání informací nejvíce vyhovuje rodičŧm a učitelkám MŠ. Odpovědi vykazuje tabulka č. 6 Rodiče Třídní schŧzky
Nástěnky, informační tabule Osobní kontakt
Elektronická pošta
Jiné
odpověď Ano Spíš ano Spíše ne Ne Ano Spíš ano Spíše ne Ne Ano Spíš ano Spíše ne Ne Ano Spíš ano Spíše ne Ne Ano Spíš ano Spíše ne Ne
10 10 30 14 60 4
Učitelky
1 5 6
48 16
5 1
2 42 20
3 3
8 56
6
Získala jsem informaci jaký zpŧsob předávání informací nejvíce vyhovuje rodičŧm a učitelkám MŠ. Rodiče dávali přednost informování na prvním místě na nástěnkách, informačních tabulích a na druhém místě osobním kontaktem. Sporadicky se objevily odpovědi na třídních schŧzkách a elektronickou poštou. Učitelky upřednostňují předávání informací v první řadě na nástěnkách, informačních tabulích, v druhé řadě osobním kontaktem. Ke shodě došlo v přenosu pomocí třídních schŧzek a elektronickou poštou. Učitelky MŠ jsou denně v přímém kontaktu s rodiči dětí, mohou získané informace na přání rodičŧ zpřesnit, doplnit.
Otázka č. 7 Sedmá otázka poukazuje na účast rodičŧ v mimoškolních aktivitách školy. Odpovědi vykazuje tabulka č. 7 Odpověď
Rodiče
Ano
60
Spíše ano
4
Učitelky školy 6
Spíše ne Ne
Účast uváděná rodiči se téměř shoduje s účastí uváděnou učitelkami MŠ. Rodiče se zapojují do aktivit školy, mají zájem o činnosti školy. Otázka č. 8 Otázkou číslo osm jsem chtěla zjistit, jaké formy spolupráce jsou nejčastěji používané. Číslo vyjadřuje počet kladných odpovědí, procenta využívání jednotlivých forem spolupráce. Mezi nejčastěji používané formy spolupráce rodiny se školou patří: z pohledu rodičŧ
z pohledu učitelek
- rozhovor při předávání dítěte
64
100 %
6
100 %
- nástěnky, informační tabule
64
100 %
6
100 %
- účast na akcích školy
52
81 %
6
100 %
- konzultace o dítěti
26
41 %
4
67 %
- sponzorství
23
36 %
3
50 %
- pomoc při akcích školy
16
25 %
3
50 %
- webové stránky
8
12 %
1
16 %
- pŧjčování odborné literatury
4
6%
2
33 %
Z odpovědí vyplývá, že rodiče i mateřská škola nejčastěji využívají rozhovor, nástěnky, konzultace a účast na akcích školy. Otázka č. 9 Devátá otázka se ptá, zda škola poskytuje záznamy o chodu školy. Odpovědi rodičŧ i učitelek MŠ se plně shodují. Ve všech případech jsem nalezla odpověď ano. Škola poskytuje záznamy činnosti školy. Otázka č. 10 Odpovědi na desátou otázku nám poskytnou informaci zda je čas pro vzájemnou komunikaci mezi rodiči a učitelkou. Odpovědi vykazuje tabulka č. 8 Odpověď
Rodiče
Učitelky školy
Ano
54
4
Spíše ano
8
2
Spíše ne
2
Ne
0
Většina rodičŧ si myslí, že si učitelka vždy najde čas pro rozhovor, předání informací. Nejvíce uvádělo možnost ano a spíše ano, pouze dva rodiče uvedli možnost spíše ne. Učitelky odpovědí ano a spíše ano potvrzují, že jejich snahou je vždy včas poskytnout prostor pro vzájemná sdělení. Otázka č. 11 Z odpovědí na jedenáctou otázku zjistím, které formy komunikace jsou mezi rodiči a mateřskou školou upřednostňovány.
Odpovědi vykazuje tabulka č. 9
Osobní kontakt
Telefon
Dopis
Mail
odpověď Ano Spíš ano Spíše ne Ne Ano Spíš ano Spíše ne Ne Ano Spíš ano Spíše ne Ne Ano Spíš ano Spíše ne Ne
Rodiče
Učitelky
62 2
6
51 8 4 1
6
64
1 5
2 62
6
Z uvedených údajŧ v tabulce vyplývá, že rodiče i škola nejvíce při komunikaci využívají osobní kontakt. Z mého pohledu jde o samozřejmost, neboť rodiče i učitelky MŠ jsou v přímém kontaktu každodenně. Telefonický styk je rodiči nejvíce využíván při omlouvání dětí, ze strany školy při nutnosti vyzvednutí dítěte z mateřské školy z dŧvodu zhoršení zdravotního stavu. Písemný kontakt a mail se nevyužívá. Otázka č. 12 Otázka dvanáctá se týká rozvoje dítěte. Ptám se, zda má spolupráce školy a rodiny na rozvoj dítěte kladný vliv. Bylo zjištěno, že všechny učitelky MŠ i rodiče zastávají stejné stanovisko – na rozvoj dítěte předškolního věku má kladný vliv vzájemná spolupráce školy a rodiny. Obě skupiny respondentŧ volili možnost ano, pouze tři rodiče možnost spíše ano. Otázka č. 13 Položením třinácté otázky se mi podařilo získat odpověď na otázku, zda je spolupráce mezi školou a rodiči běžnou praxí.
Odpovědi vykazuje tabulka č. 10 Odpověď
Rodiče
Učitelky školy
Ano
37
4
Spíše ano
21
2
Spíše ne
2
Ne
4
Z celkového počtu 70 respondentŧ jich 62 uvádí, že v mateřské škole je spolupráce běžnou praxí. Pouze šest respondentŧ si myslí, že v mateřské škole spolupráce běžnou praxí není. Otázka č. 14 Čtrnáctá otázka se ptá, zda mají obě strany zájem o další rozvíjení komunikace a spolupráce. Odpovědi vykazuje tabulka č. 11 Odpověď
Rodiče
Učitelky školy
Ano
41
4
Spíše ano
18
1
Spíše ne
2
1
Ne
3
Podle odpovědí mohu říci, že většina učitelek má zájem o další spolupráci a komunikaci s rodiči. Zájem o další vzájemnou spolupráci a komunikaci projevili i rodiče. 59 z celkového počtu 64 volilo odpověď ano, nebo spíše ano. Pouze pět rodičŧ volilo možnost spíše ne a ne. Mohu konstatovat, že většina z celkového počtu respondentŧ projevila zájem nadále rozvíjet oblast komunikace i spolupráce.
Otázka č. 15 Vyhodnocením otázky patnácté získám představu, zda spolupráce mezi mateřskou školou a rodiči funguje. Odpovědi vykazuje tabulka č. 12 Odpověď
Rodiče
Učitelky školy
Ano
47
4
Spíše ano
14
2
Spíše ne
2
Ne
1
Odpovědi rodičŧ i učitelek se ve většině shodují. Většina rodičŧ i učitelek MŠ si myslí, že spolupráce mezi mateřskou školou a rodiči funguje. Z celkového počtu 70 odpovědí bylo 67 pro ano a spíše ano. Pouze tři rodiče volili odpověď spíše ne a ne. Otázka č. 16 Otázka šestnáctá vypovídá, jak hodnotí dosavadní spolupráci rodiče a učitelky MŠ. Odpovědi vykazuje graf č. 1 – hodnocení spolupráce rodiči a graf č. 2 – hodnocení spolupráce učitelkami MŠ
Hodnocení spolupráce rodiči velmi dobře dobře s nedostatky špatně
Graf č. 1
Většina rodičŧ hodnotí spolupráci s mateřskou školou velmi dobře (32 respondentŧ) a dobře (25 respondentŧ). Šest respondentŧ zvolilo variantu, že spolupráce mateřské školy a rodiny má nedostatky. Jeden hodnotí spolupráci jako špatnou.
Hodnocení spolupráce učitelkami velmi dobře dobře s nedostatky špatně
Graf č. 2 Učitelky hodnotí spolupráci s rodiči jako dobrou. S touto variantou souhlasí pět učitelek MŠ. Pouze jedna učitelka si myslí, že spolupráce mateřské školy a rodiny je velmi dobrá. Mohu konstatovat, že většina z celkového počtu 70 respondentŧ je spokojeno s dosavadní spoluprací mezi mateřskou školou a rodinou. Otázka č. 17 Otázkou poslední, sedmnáctou v této části dotazníku jsem chtěla poznat dŧvody bránící rozvoji spolupráce z pohledu rodičŧ i učitelek MŠ. Číslo vyjadřuje počet kladných odpovědí, procenta počet odpovědí k celkovému počtu respondentŧ. Dŧvod: z pohledu rodičŧ
z pohledu učitelek MŠ
-
Nezájem rodičŧ
24
38 %
6
100 %
-
Nezájem školy
2
3%
0
0%
-
Málo příležitostí
4
6%
0
0%
-
Nedostatek času
56
88 %
6
100 %
-
Organizační chyby
10
16 %
4
67 %
-
Jiné
0
0%
0
0%
Z pohledu rodičŧ je největším dŧvodem bránícím spolupráci nedostatek času, následuje nezájem ze strany rodičŧ a organizační chyby. Pouze dva respondenti ze strany rodičŧ z celkového počtu 64 uvedli, že spolupráci brání nezájem školy. Z pohledu učitelek MŠ jsou hlavní dŧvody bránící spolupráci totožné s názory rodičŧ.
6.2.3 Názory k tématu spolupráce Třetí část dotazníku byla dobrovolná, respondenti mohli vyjádřit své připomínky, názory. Odpovídali na otázky: S čím jste mimořádně spokojeni? (v dotazníku otázka č. 18) Rodiče uváděli:
pestrá nabídka mimoškolních aktivit, nabídka kroužkŧ (22x)
motivace dětí i nás rodičŧ (2x)
hezký vztah a péče o mé dítě (4x)
ukázky činností, mŧžeme porovnávat (5x)
informovanost (10x)
s vstřícností učitelek při řešení problémŧ (4x)
s prostředím, vedením školy, organizací (2x)
přístup učitelek (6x)
trpělivost pracovníkŧ MŠ (2x)
naprostá spokojenost rodičŧ i dětí (2x)
informační schŧzky před nástupem (1x)
Dovolím si citovat dva názory: ,, Se vším. Je to přece naše společná školka, vždycky jme se o všem domluvili. Děkujeme.“ ,,Vše funguje podle našich představ. Dítě má učitelky i spolužáky rádo, do školky se vždy těší.“ Učitelky uvedli:
stále se zvyšující účast rodičŧ při společných akcích
s realizací nástěnek u každé třídy
Co se Vám naopak nelíbí? (v dotazníku otázka č. 19) Rodiče uváděli:
složení jídelníčku (2x)
počet herních prvkŧ na zahradě (3x)
otevírací doba mateřské školy (6x)
webové stránky
při pozdním vyzvedávání dítěte není přítomna třídní učitelka, se kterou by bylo možné hovořit
Učitelky uvedli:
nezájem některých rodičŧ o dění ve škole, o prospívání vlastních dětí
nepřiměřené požadavky ze strany rodičŧ
Dovolím si citovat jednu učitelku: ,,Vychovávat nepotřebují děti, ale někteří rodiče. Dítě z mateřské školy umí pozdravit, rozloučit se, poděkovat. Někteří rodiče ne!“
6.3 Vyhodnocení Výzkumné šetření jsem zaměřila na zjištění funkčnosti, úrovně spolupráce mezi mateřskou školou a rodinou. Dále jsem zjišťovala, které formy spolupráce a komunikace jsou nejčastěji používané. Naplnit tento cíl mi pomohli rodiče dětí a učitelky z mateřské školy, kteří vyplnili dotazníky. Výsledky, které z vyhodnocených dotazníkŧ vyplynuly, mi pomohly nalézt odpovědi na otázky:
Jaké formy spolupráce a komunikace jsou nejčastěji využívány?
Jak je hodnocena vzájemná spolupráce?
Má mateřská škola i rodiče zájem o další rozvíjení spolupráce a komunikace?
Na základě výsledkŧ z dotazníkŧ vyplynulo, že rodiče i učitelky školy považují vzájemnou spolupráci za funkční, velmi dobrou. Obě skupiny respondentŧ jsou se stávajícím stavem spokojeni, uvedli, že na škole je spolupráce běžnou praxí. Dle zjištění se rodiče podílí na dění ve škole, aktivně se zapojují. Panuje spokojenost s nabídkou aktivit, obě skupiny spolupracují. Rodiče mají o školu i dění ve škole zájem. Výzkum prokázal, že informační systém na škole funguje ku prospěchu obou skupin respondentŧ. Mohu vyvodit, že komunikace na této mateřské škole je na velmi dobré úrovni. Rodiče jsou včas a dobře informováni, mají možnost v dostatečné míře se
informovat o vzdělávacím programu školy, aktivitách, pokrocích i potřebách dítěte. Zjistila jsem, že oběma skupinám nejvíce vyhovuje přenos informací pomocí nástěnek, informačních tabulí, následuje osobní kontakt. Většina respondentŧ projevila zájem o další spolupráci i rozvoj vzájemné komunikace. Největší překážkou v rozvoji vzájemné spolupráce obou skupin respondentŧ je čas. Nejčastěji využívanými formami spolupráce je rozhovor při předávání dítěte, nástěnky a informační tabule, konzultace, účast na akcích školy. Poměrně často je využívána forma sponzorství a pomoci. Velkým přínosem pro vzájemnou spolupráci na této škole je pořizování rŧzných typŧ záznamŧ – rodiče mají možnost srovnání, porovnání dětí v kolektivu. Myslím si, že tato forma spolupráce je velkým kladem této mateřské školy. Shoda panovala i v oblasti komunikace, rodina i mateřská škola upřednostňují osobní kontakt. V malé míře telefon, dopis či mail sporadicky. Mateřská škola má před jinými stupni škol výhodu v každodenním kontaktu s rodiči, proto preferovaly obě skupiny osobní kontakt. Prostor byl dán i pro vlastní vyjádření respondentŧ. Na základě vyhodnocení výsledkŧ jsem vedení školy navrhla:
upravit pracovní dobu učitelek tak, aby byla dána možnost rodičŧm k rozhovoru s třídní učitelkou
postupně se snažit odstranit připomínky k jídelníčku, vybavení zahrady
hledat možnost změny otevírací doby mateřské školy
vlastním příkladem pŧsobit na rodiče, snažit se je získat pro spolupráci
současnou, fungující, dobrou spolupráci i komunikaci udržet, hledat další formy spolupráce a komunikace, které by byly přínosem pro obě strany.
Závěr Ve své bakalářské práci jsem se věnovala tématu spolupráce mateřské školy a rodiny. V teoretické části, na základě prostudování odborné literatury a vlastních zkušeností jsem se snažila představit obě instituce, mateřskou školu i rodinu, zpŧsoby spolupráce a komunikace. Vzájemná spolupráce školy a rodiny je v současnosti považována za jednu z nejdŧležitějších oblastí, které se každá škola musí věnovat. Snažila jsem se poukázat, že rodiče a škola mají stát při sobě, spolupracovat. Cílem mé práce bylo zhodnotit stávající funkčnost a úroveň spolupráce rodiny a mateřské školy. K dosažení cíle jsem shromáždila a analyzovala údaje, které jsem získala dotazníkovou metodou, kdy byly vypracovány dotazníky pro 77 rodičŧ a šest učitelek konkrétní mateřské školy. Výsledky výzkumu mi pomohly najít odpověď na otázky. Výzkum ukázal, že rodiče a učitelky mají o společnou spolupráci a komunikaci zájem, diskutují, řeší problémy, vzájemně se informují, účastní se akcí, využívají vzájemné pomoci. V oblastech spolupráce všichni upřednostňují osobní kontakt. Mají zájem nadále spolupracovat. Na základě zjištěných výsledkŧ mohu konstatovat, že spolupráce mezi rodinou a mateřskou školou funguje velmi dobře, úroveň stávající spolupráce mŧžeme hodnotit jako velmi dobrou. Vedení mateřské školy jsem poskytla několik návrhŧ, které by mohly vést ke zlepšení stávajícího stavu. Cestou ke spolupráci kde panuje oboustranná dŧvěra, otevřenost, porozumění, vstřícnost, informovanost, snaha o diskuzi, řešení problémŧ se vydala i tato mateřská škola. Podle výsledkŧ šetření se spolupráci daří, bude dŧležité tuto cestu nadále udržovat, dle možností vylepšovat. Mateřská škola vstupuje do kruhu rodinné výchovy, v předškolním období je nejvhodnější čas pro začátek rozvoje pozitivních vztahŧ ke škole ze strany rodičŧ. Rodiče i škola mají spolupracovat tak, aby se rodiče cítili partnery školy ve společném zájmu o dítě. Výsledkem společného úsilí by mělo být spokojené dítě, spokojený rodič i spokojený učitel. Přínos práce na téma spolupráce rodiny a mateřské školy vidím především v tom, že:
Škola získá zpětnou vazbu, od které se mŧže odvinout případné zlepšení spolupráce.
Výsledky šetření mohou posloužit jako informační materiál pro rodiče (především pro nově nastupující) jak funguje spolupráce, jaké formy jsou nabízeny a upřednostňovány.
Výsledky mohou posloužit jako informační materiál pro nově nastupující učitelky s minimální zkušeností v této oblasti.
Mŧže posloužit jako inspirace pro všechny, kteří hledají cesty pro navození partnerského vztahu.
Mŧže vést k doporučení provést šetření na každé mateřské škole, aby zjistila, zda spolupráce na škole funguje, nebo nefunguje a je třeba hledat možnosti zlepšení.
Seznam odborné literatury, zdroje 1. BEČVÁŘOVÁ, Z. Současná mateřská škola a její řízení. Praha: Portál, s.r.o., 2003. ISBN 80-7178-537-7. 2. HAVLÍNOVÁ, M. A KOL. Zdravá mateřská škola. Praha: Portál, 1995. ISBN 80-7178-048-0. 3. HELUS, Z. Dítě v osobnostním pojetí. Praha: Portál, s.r.o., 2009. ISBN 978-80-7367-628-5. 4. KOLLÁRIKOVÁ, Z., PUPALA, B. Předškolní a primární pedagogika. Praha: Portál, s.r.o., 2001. ISBN 80-7178-585-7. 5. KOŤÁTKOVÁ, S. Dítě a mateřská škola. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-247-1568-1. 6. KUCHAŘOVÁ, P. Komunikace a spolupráce s rodiči. Učitelské listy, 2007/2008, roč. 15, č. 1, s. 11; č. 4, s. 12; č. 7, s. 16. ISSN 1210-6313. 7. MATĚJČEK, Z. Prvních 6 let ve vývoji a výchově dítěte. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005. ISBN 80-247-0870-1. 8.
MERTIN, V., GILLERNOVÁ, I. Psychologie pro učitelky mateřské školy. Praha: Portál, s.r.o., 2003. ISBN 80-7178-799-X.
9. PRŦCHA,
J.
Moderní
pedagogika.
Praha:
Portál,
s.r.o.,
2002.
ISBN 80-7367-047-X. 10. PRŦCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, s.r.o., 2008. ISBN 978-80-7367-416-8. 11. RABUŠICOVÁ, M., ŠEĎOVÁ, K., TRNKOVÁ, K., ČIHÁČEK, V. Škola a /versus/ rodina. Brno: Masarykova univerzita, 2004. ISBN 80-210-3598-6. 12. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Výzkumný ústav pedagogický, 2004. ISBN 80-87000-00-5. 13. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie I. Dětství a dospívání. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-0956-8. 14. Velký slovník naučný. Praha: Diderot, 1999. ISBN 80-902723-1-2.
Seznam tabulek Tabulka č. 1 – vykazuje odpovědi k otázce č. 1 Tabulka č. 2 – vykazuje odpovědi k otázce č. 2 Tabulka č. 3 – vykazuje odpovědi k otázce č. 3 Tabulka č. 4 – vykazuje odpovědi k otázce č. 4 Tabulka č. 5 – vykazuje odpovědi k otázce č. 5 Tabulka č. 6 – vykazuje odpovědi k otázce č. 6 Tabulka č. 7 – vykazuje odpovědi k otázce č. 7 Tabulka č. 8 – vykazuje odpovědi k otázce č. 10 Tabulka č. 9 – vykazuje odpovědi k otázce č. 11 Tabulka č. 10 – vykazuje odpovědi k otázce č. 13 Tabulka č. 11 – vykazuje odpovědi k otázce č. 14 Tabulka č. 12 – vykazuje odpovědi k otázce č. 15 Graf č. 1 – Hodnocení spolupráce rodiči Graf č. 2 – Hodnocení spolupráce učitelkami MŠ
Seznam příloh Příloha č. 1 – Dotazník pro rodiče Příloha č. 2 – Dotazník pro učitelky mateřské školy
Příloha č. 1 Dotazník pro rodiče Vážení rodiče, prosíme o vyplnění dotazníku. Chtěli bychom zjistit, jak vidíte spolupráci mezi školou a rodinou . Vyplněním dotazníku mŧžete přispět ke zlepšení vzájemných vztahŧ. Děkujeme. 1.část (prosím zakroužkujte) Věk Vzdělání
18-25 základní
26-35 vyučen
36-50 maturita
více VŠ
2.část Hodnotící škála Ano Spíše Spíše Ne ano ne 1.Jste informováni pravidelně o vzdělávacím programu školy, kterou navštěvuje vaše dítě? 2.Máte představu,jakým zpŧsobem probíhají činnosti v MŠ? 3.Máme možnost se dostatečně informovat o dítěti. 4.Jsme spokojeni se zpŧsobem přenosu informací. 5.Jsme dobře a včas informováni o novinkách, akcích. 6.Nejvíce by nám vyhovovalo předávání informací na: Třídních schŧzkách Nástěnkách,informačních tabulích Osobním kontaktem Elektronickou poštou Jinak 7.Účastníte se mimoškolních aktivit školy (besídky,...)? 8.Nejčastěji používáme tyto formy spolupráce: Rozhovor při předávání dítěte Konzultace o dítěti Nástěnky,informační tabule Účast na akcích školy Pomoc při akcích školy Pŧjčování odborné literatury Sponzorství Webové stránky 9.Škola poskytuje záznamy (CD, DVD, foto) o chodu školy. 10.Učitelky si vždy najdou čas s námi hovořit. 11.Při komunikaci se školou využíváme nejvíce: Osobní kontakt Telefon Dopis Mail
Ano Spíše Spíše Ne ano ne 12.Domníváte se, že na rozvoj dítěte má spolupráce kladný vliv? 13.Je ve Vaší škole spolupráce běžnou praxí? 14.Máme zájem o další rozvíjení komunikace a spolupráce. 15.Mysllíte si, že spolupráce na Vaší škole funguje? 16.Spolupráci hodnotím jako: velmi dobrou dobrou s nedostatky špatnou 17.Překážkou v rozvoji spolupráce je: Nezájem rodičŧ Nezájem školy Málo příležitostí Nedostatek času Chyba v organizaci Jiné 3.část 18. S čím jste mimořádně spokojeni?
19.Co se Vám naopak nelíbí?
Příloha č. 2 Dotazník pro učitelky mateřské školy 1.část (prosím zakroužkujte) Věk Vzdělání
18-25 základní
26-35 vyučen
36-50 maturita
více VŠ
2.část Hodnotící škála Ano Spíše Spíše Ne ano ne 1.Informujete rodiče pravidelně o vzdělávacím programu Vaší školy? 2.Mají rodiče představu,jakým zpŧsobem probíhají činnosti v MŠ? 3.Dáváte rodičŧm možnost se dostatečně informovat o dítěti? 4.Myslím, že rodiče mají dostatek možností informovat se. 5.Myslím, že jsou rodiče dobře a včas informováni o novinkách, akcích. 6.Nejvíce by nám vyhovovalo předávání informací na: Třídních schŧzkách Nástěnkách, informačních tabulích Osobním kontaktem Elektronickou poštou Jinak: 7.Účastní se rodiče mimoškolních aktivit školy (besídky,..)? 8.Nejčastěji používáme tyto formy spolupráce: Rozhovor při předávání dítěte Konzultace o dítěti Nástěnky,informační tabule Účast na akcích školy Pomoc při akcích školy Pŧjčování odborné literatury Sponzorství Webové stránky 9.Škola poskytuje záznamy (CD, DVD, foto) seznamující s chodem školy. 10.Myslím si, že si vždy najdu čas s rodiči hovořit. 11.Při komunikaci s rodiči využívám nejvíce: Osobní kontakt Telefon Dopis Mail
Hodnotící škála Ano Spíše Spíše Ne ano ne 12.Domníváte se, že na rozvoj dítěte má spolupráce kladný vliv? 13.Je ve Vaší škole spolupráce běžnou praxí? 14.Máme zájem o další rozvíjení komunikace a spolupráce. 15.Myslíte si,že spolupráce na Vaší škole funguje? 16.Spolupráci hodnotím jako: velmi dobrou dobrou s nedostatky špatnou 17.Překážkou v rozvoji spolupráce je: Nezájem rodičŧ Nezájem školy Málo příležitostí Nedostatek času Chyba v organizaci Jiné 3.část 18. S čím jste mimořádně spokojeni?
19.Co se Vám naopak nelíbí?
