UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD Ústav ošetřovatelství

DIPLOMOVÁ PRÁCE

2012

Bc. Tereza Krajcová

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD Ústav ošetřovatelství

Bc. Tereza Krajcová

Ošetřovatelská péče o klienta s ruskou národností (Vybrané informace o klientech ruské národnosti pro využití v ošetřovatelské péči)

Diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr., Bc. Pavla Kudlová, PhD

Olomouc 2012

ANOTACE Název práce: Ošetřovatelská péče o klienta s ruskou národností (Vybrané informace o klientech ruské národnosti pro využití v ošetřovatelské péči) Název práce v AJ: Nursing care of clients with Russian nationalities (Selected information about clients of Russian nationality for use in nursing care) Datum zadání: 26. 1. 2011 Datum odevzdání: 15. 5. 2012 Vysoká škola: Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta: Fakulta zdravotnických věd Ústav: Ústav ošetřovatelství Autor práce: Bc. Tereza Krajcová Vedoucí práce: Mgr., Bc. Pavla Kudlová, PhD Abstrakt v ČJ: Diplomová práce je zaměřena na problematiku ošetřovatelské péče u klienta s ruskou národností. Teoretická část podává ucelené informace týkající se problematiky Ruské národnostní menšiny v České republice, včetně informací týkajících se ošetřovatelské

péče

o

ruského

klienta.

V

praktické

části

jsou

pomocí

polostrukturovaného rozhovoru mapována specifika, bariéry, aktivity a očekávání 12 ruských imigrantů (potencionálních klientů zdravotní péče České republiky) za účelem zlepšení komunikace a poskytování kvalitnější a profesionálnější ošetřovatelské péče této minoritní skupině. Abstrakt v AJ: This thesis is focused on nursing care for clients with Russian nationalities. The theoretical section provides comprehensive information on the issue of Russian minorities in the Czech Republic, including information relating to nursing care of the Russian client. In the practical part are mapped using semistructured interview characteristics, barriers, activities and expectations - 12 Russian immigrants (potential clients healthcare Czech Republic) to improve communication and provide better and more professional nursing care to this minority group. 3

Klíčová slova v ČJ: ruská komunita, Česká republika, důvody migrace, socioekonomické podmínky, ošetřovatelská péče, specifika, začlenění, integrace, komunikace, aktivity, bariéry, kulturní šok, bioetika, majorita, minorita, rozhovor. Klíčová slova v AJ: Russian community, the Czech Republic, the reasons for migration, socioeconomic conditions, nursing care, specificity, integration, communication, activities, barriers, culture shock, bioethics, majority, minority, interview. Místo zpracování: Olomouc Rozsah: 97 stran (bez příloh) 183 stran příloh 278 stran celkem

4

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod odborným vedením Mgr., Bc. Pavle Kudlové, PhD a použila jsem pouze uvedené bibliografické a elektronické zdroje.

Olomouc 15. května 2012 ------------------------------podpis

5

PODĚKOVÁNÍ

Tímto bych chtěla poděkovat Mgr., Bc. Pavle Kudlové, PhD., za odborné vedení diplomové práce, předání cenných rad a věnovaný čas. Dále děkuji PhDr. Jaroslavě Králové za pomoc a cenné rady při zpracování výsledků této diplomové práce, respondentům, za jejich ochotu a vstřícnost. V neposlední řadě děkuji své rodině a příteli, za trpělivost a podporu při studiu.

6

Obsah Úvod............................................................................................................................................8 1

Základní pojmy ....................................................................................................................9

2

Integrace migrantů .............................................................................................................10

2.

Ruská národnostní menšina v ČR......................................................................................14

3.

2.1.

Socioekonomický status cizinců v ČR .................................................................. 16

2.2.

Pojištění cizinců ze států mimo EU ...................................................................... 16

2.3.

Aktivity ruské menšiny ......................................................................................... 17

Ošetřovatelská péče o ruského klienta ..............................................................................19 3.1.

Komunikace s ruskou menšinou v ošetřovatelské praxi ....................................... 19

3.2.

Specifika ošetřovatelské diagnostiky a ošetřovatelského procesu ........................ 20

3.3.

Edukace klienta ..................................................................................................... 24

3.4.

Velká teorie M. Leiningerové – Model „vycházejícího slunce“ ........................... 25

3.5.

Vztah ošetřovatelství a náboženství ...................................................................... 25

3.5.1.

Potraty v Rusku .............................................................................................. 26

3.5.2.

Pohled Pravoslavné církve na manželství, rozvod, porod, potrat, křtiny ...... 27

3.5.3.

Pohled Pravoslavné církve na zdraví, lékaře, nemoc, smrt, pohřeb .............. 28

3.5.4.

Pravoslaví a bioetika ...................................................................................... 30

3.5.5.

Stravování z pohledu Pravoslaví.................................................................... 32

3.5.5.1. Půsty a zmírnění půstů ................................................................................... 32 4.

Ruská federace – Rusko ....................................................................................................34 4.1.

5.

6.

Zdravotní péče v Rusku ........................................................................................ 35

Průzkumné šetření .............................................................................................................36 5.1.

Vymezení cíle a průzkumných otázek .................................................................. 36

5.2.

Metodika průzkumu .............................................................................................. 37

5.3.

Charakteristika průzkumného vzorku ................................................................... 37

Prezentace výsledků průzkumu .........................................................................................38

Diskuze .....................................................................................................................................74 Závěr .........................................................................................................................................81 Bibliografické zdroje: ...............................................................................................................85 Seznam zkratek .........................................................................................................................92 Seznam tabulek .........................................................................................................................94 Seznam grafů a alternativních grafů .........................................................................................95 Seznam příloh ...........................................................................................................................96

Úvod „What is the meaning of life? To be happy and useful.“ - Dalai Lama -

Každým rokem v České republice počet cizinců stoupá. Čtvrtou nejpočetnější skupinou migrantů na našem území je ruská komunita, která za posledních deset let zvýšila svůj přírůstek o více než tři sta procent. V Česku tvoří bezproblémovou, spokojenou a velmi uzavřenou komunitu. Začlenění ruských občanů mezi občany České republiky ovšem není tak snadné. Existuje hned několik hledisek, které Rusům znesnadňují jejich integraci a mezi ně patří především rozlišná kultura, náboženství nebo jazyková bariéra. Vzhledem k narůstající tendenci migrace ze severovýchodu můžeme předpokládat, že se budeme ve zdravotnických zařízeních stále častěji setkávat s klienty z této oblasti. Abychom byli schopni těmto klientům poskytovat kvalitní a profesionální péči, je nutné znát multikulturní problematiku a požadavky těchto klientů. Teoretická část poskytuje ucelený přehled dostupných informací o dané problematice, praktická část diplomové práce pak zpracovává kvalitativní metodou problematiku cizince ruské národnosti, se svými zvyky, názory, požadavky a může se ocitnout v českém zdravotnickém zařízení. S cizinci jsem se za dobu své praxe setkala hned několikrát. Co se týče ošetřovatelské péče o ruského jedince, byla tato zkušenost velmi náročná vzhledem k jazykové bariéře, požadavkům klienta a zařízení, které spolu nekorespondovali a vznikaly tak četné problémy. Dle mého názoru, při poskytování kvalitní ošetřovatelské péče hraje důležitou roli nejen kvalita sestry, ale také individualita jedince, který má právo na dostatek validních informací a péči, která je mu příjemná, ztotožňuje se s jeho kulturou a spiritualitou.

8

TEORETICKÁ ČÁST

1

Základní pojmy

Bioetika – „obor na pomezí mediciny a filozofie zabývající se mravními problémy života a zdraví člověka“ (ABZ.CZ, 2006, online) Etnikum – „skupina lidí, kterou spojuje společný původ, zvláštní kulturní znaky (především jazyk), tradice, mentalita“ (Kolektiv autorů, 1995, s. 65) Imigrace – „přistěhovalectví“ (Kolektiv autorů, 1995, s. 101) Imigrant – „přistěhovalec“ (Kolektiv autorů, 1995, s. 102) Integrace – „začlenění, zapojení se“ (Kolektiv autorů, 1995, s. 106) Komunikace – „přenos, sdělování, výměna informací“ (Kolektiv autorů, 1995, s. 124) Komunita – „společenství“ (Kolektiv autorů, 1995, s. 124) Majorita – „většina“ (Kolektiv autorů, 1995, s. 144) Migrace – „přemísťování, stěhování, přecházení, změna místa pobytu“ (Kolektiv autorů, 1995, s. 152) Minorita – „menšina“ (Kolektiv autorů, 1995, s. 153) Multikultura/transkultura – „kultura vzniklá propojením kultur různých etnik, společenství různých tradic a náboženského vyznání“ (ABZ.CZ, 2006, online)

9

2

Integrace migrantů

Na přelomu 20. a 21. století se stala Česká republika místem pro dlouhodobý či trvalý pobyt cizinců, migrujících za obchodem a prací. Zásadním dokumentem a východiskem se pro imigrační politiku stal koncepční materiál v šesti bodech. Usnesení vlády ČR č. 55/2003 k účinnosti Koncepce integrace cizinců na území České republiky a další rozvoj této koncepce po vstupu České republiky do Evropské unie. Legální migrace je podpořena také projektem Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků v roce 2003 nebo projekt Zelených karet z roku 2009 (MVCR, 2010, online; Stojarová, 2004, online). Koncepce občanství ČR je podobná, jako Asimilační (francouzský) model integrace – viz Modely integrace s. 13 (Stojarová, 2004, online). EU navrhla projekt Evropská migrační síť, který je zaměřen na shromažďování, výměnu, analýzu údajů a informací z migrace. Oficiálně byl vyhlášen v květnu roku 2008 a to Rozhodnutím Rady EU č. 2008/381/ES. Tento projekt tak přispívá k naplnění cílů Haagského programu. Výstupy jsou ve formě analytických zpráv. Kontaktním místem je v ČR odbor azylové a migrační politiky MV (MVCR, 2010, online). Pro rok 2011 je na stránkách Ministerstva vnitra a sociálních věcí Usnesení vlády ČR ze dne 9. února 2011 č. 99 k aktualizované koncepci integrace cizinců – Společné soužití. Jeden z důležitých bodů koncepce zní, aby jednotlivé rezorty ČR přistupovaly k integrační politice aktivně. V Usnesení vlády se hovoří i o několika dalších základních problémech a těmi jsou: Velmi nízká úroveň znalosti češtiny, výuka češtiny pro dospělé není vždy dostupná. Nedostatečná informovanost a znalost cizinců o podmínkách života v ČR – informace by se měli dozvědět již před příjezdem do země (kurzy socio-kulturní orientace a výuka českého jazyka). O nízké úrovni znalosti jazyka informuje také Drbohlav, Lupták, Janská a Bohuslavová (1999), kteří doplňují, že Rusové spíše spoléhají na znalost ruského jazyka u české společnosti. Omezené poskytování zdravotní péče u cizinců ze třetích zemí, obzvláště v souvislosti s pojištěním, dále nízká informovanost zdravotnických pracovníků o přístupu a nárocích cizince v oblasti péče. Na trhu práce jsou cizinci zdrojem levné pracovní síly, ale pro migranty představuje taková práce nestabilní zaměstnání s dalším znevýhodněním (např. zaměstnavatel neplatí zdravotní a sociální pojištění) a riziky (např. manipulace a zneužívání cizince) (MV ČR, 2011, online). Trestné činy s podtextem rasismu ve vzájemném soužití mezi domácím obyvatelstvem a imigrační komunitou jsou spíše ojedinělé a to v oblastech s vyšší 10

koncentrací cizinců. Pro úspěšnou integraci je pro cizince důležité začleňování do společnosti a vzájemné soužití. Každý kraj má svého koordinátora pro integraci cizinců, ten však nemá potřebné podmínky pro koordinaci v daném kraji (MVČR, 2011, online). Proto jsou zřizována regionální centra pro podporu integrace migrantů a to v deseti krajích ČR (cizinci.cz, 2010, online). V každém větším městě jsou dále neziskové organizace na podporu integrace cizinců, které ovšem nevykonávají dostatečnou aktivitu a v nízké míře cizince oslovují. Důležitým prvkem je financování cizinecké integrace, čerpá se obzvlášť z Evropských fondů (MVČR, 2011, online). Mezi integrační priority řadí Ministerstvo vnitra ze strany cizinců znalost českého jazyka, ekonomickou soběstačnost, orientaci ve společnosti a vzájemné vztahy s majoritní společností (MVČR, 2011, online). Integrační projekty podpořené v rámci EIF a EU fondů v roce 2011  Prevence sociálně patologických jevů u cizinců a pomoc při řešení problémových situací  Společné město – projekt vzdělávání cizinců v základních sociálních a pracovních znalostech a dovednostech  Čeština do práce: audiovizuální kurz češtiny pro cizince  Máte šanci zapojit se!  Zvýšení role neziskového sektoru v oblasti sociální integrace pracovních migrantů v ČR (cizinci.cz, 2011, online) Ve studii The Migrant Integration Policy Index (MIPEX, 2011, online), která byla vyhotovena ke květnu 2010 na základě dostupných dokumentů, byla srovnána integrační politika 31 států Evropy a Severní Ameriky. Posuzuje, zda vlády zemí EU zajišťují zodpovědnosti, rovná práva a příležitosti všem obyvatelům bez rozdílu. Česká republika skončila v této studii se spíše nepříznivým ohodnocením a to na 19. místě. Nejlepší hodnocení dostalo Švédsko, z východní a střední Evropy Slovinsko. Závěry studie (MIPEX, 2011, online) pro Českou republiku v bodech: 

Bylo zjištěno, že pracovní trh je otevřený, ovšem s nízkým rozsahem podpory ze strany státu a některých práv cizinců. Studie doporučuje cílená opatření pro zajištění pracovních práv a podporu v hlášení nerovného zacházení s migranty.



Přestože pro cizince s trvalým pobytem jsou práva srovnatelná s občany ČR, získat trvalý pobyt je složitější, než v jiných státech. 11



Migranti nemají volební právo (bez rozdílu druhu pobytu v ČR) a nemohou se stát členy politických stran. Na předposlední pozici skončilo hodnocení zapojení migrantů do poradních orgánů v oblasti integrace.



Počet získaných občanství se dlouhodobě snižuje vzhledem ke složitosti procesu udělování.



Kladně hodnotí studie právní nastavení vzdělání, ne však jeho plnění. Neexistuje zde podpora ve výuce českého jazyka pro azylanty a občany ze třetích zemí.



Zlepšení vidí studie od roku 2007 v oblasti ochrany před diskriminací a to z důvodu zavedení antidiskriminačního zákona. Jeho využívání v praxi je ovšem nedostatečné.

1.1.1.Modely integrace Popisují se tři základní modely. Pro každý model je typický příklad země, kde je pro integraci uplatňován. Diskriminační (německý) model integrace, Asimilační (francouzský) model integrace a Multikulturní (britský) model integrace (Krobotová, 2008, s. 17). Diskriminační model – předpokládá odstranění konfliktů minimalizací kontaktu mezi skupinami národů žijících v zemi. S trvalým pobytem cizinců se nepočítá. Je to tzv. přechodná integrace, při níž se migranti začlení většinou jen do pracovní sféry, ale jinak jim není umožněna integrace v jiných resortech. Asimilační model – předpokládá začlenění migrantů do majoritní společnosti, zbavení se svých odlišností (jazykové, kulturní, sociální) a přijetí vlastností většiny. Domnívá se, že tímto osvojením identity jednoho národa odstraní veškeré konflikty. Od státu se neočekává žádný zásah a vše je konáno na osobní zodpovědnost jednotlivce. Multikulturní model – nejmladší model, uznává etnické odlišnosti migrantů od majoritní společnosti. Stát se aktivně zapojuje do integračního procesu a zohledňuje národnostní rozdíly. I přesto, že se předpokládá přijetí většinové kultury za vlastní, je rovný všem kulturám bez rozdílu. (Stojarová, 2004, online; Krobotová, 2008, s. 17)

12

1.2. Kulturní šok Kulturní šok se dá popsat jako pocit dezorientace a stresu, který pociťují lidé vstupující do neznámého kulturního prostředí a je vyvolán především kontaktem s neznámou kulturou, nebo také překvapujícím zjištěním (Ivanová, 2005, s. 30). Ivanová a Břichňáčová (2010, s. 361) uvádí 5 fází kulturního šoku. Jde o fázi nadšení, kdy je pro cizince vše nové, poznává povrchní znaky kultury, je vnějším pozorovatelem. Druhou fází je frustrace, cizinec začíná více komunikovat s majoritní společností, nastupuje vystřízlivění, frustrace z neporozumění, kritika a odsouzení. Třetí fáze je fází obratu, z povrchu věci se migranti dostávají hlouběji a začínají chápat kulturu. Přizpůsobení je čtvrtou fází, prostředí již není pro cizince nepřátelské, jen je „jiné“. Zjišťují, že je více pohledů na věc a že se dají dělat stejné věci různými způsoby. Poslední fází je návrat, kdy se migranti vrací domů. Buď jsou schopni normálně fungovat, nebo se potýkají s problémem aklimatizace. Pokud byl prožitek k druhé kultuře silný, může to trvat celý život.

13

2. Ruská národnostní menšina v ČR Po roce 1990 se stává Československá republika (později Česká republika) cílem imigrantů. Ti k nám přicházejí v největším počtu ze sousedních zemí buďto ve skupinách nebo jako jednotlivci a stávají se součástí naší společnosti. Přítomnost imigrantů v naší zemi dala podnět pro vznik multikulturní a migrační politiky (Ivanová, 2005, s. 8). Rusové v České republice představují specifický, pro majoritní skupinu bezproblémový typ imigrační komunity (Kudlová, 2011; Vláda ČR, 2010, online). Mezi

nejčastější

důvody

migrace

Rusů

Kudlová

(2011)

řadí

zhoršující

se

socioekonomické podmínky v Rusku, zhoršující se dostupnost a kvalitu vzdělání, nedostupnost kvalitní lékařské péče pro většinu obyvatel. Do ČR imigrují Rusové především za studiem, či z důvodu investice již vydělaných peněz. Tedy ti, jenž jsou dostatečně materiálně zajištění. To potvrzuje i výzkum Pipkové, Salačové (2009), které navíc v závěru svého výzkumu uvádí, že Rusové jsou velmi uzavřenou komunitou a nemají potřebu se asimilovat, přesto jsou zde spokojeni. Vláda České republiky (2010, online) informuje o usídlení příslušníků ruské menšiny po České republice. Uvádí, že jsou zde usídleni celoplošně, s větší mírou koncentrace ve větších městech jako je Praha, Brno, Karlovy Vary a jiná větší města. Každým rokem počet cizinců stoupá, což znázorňuje tabulka 1. Podle prvních předběžných výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v ČR, zveřejněných dne 15. 12. 2011, žije v České republice 449 450 cizinců, což je nárůst o 260,5 % oproti roku 2001. Z celkového počtu cizinců žije v ČR 36 055 Rusů - o 368,5 %, než před deseti lety – viz tabulka 1, s. 10 (Sčítání, 2011, online).

14

Tabulka 1 Cizinci (Slováci, Němci, Poláci, Ukrajinci, Rusové, Vietnamci) podle státního občanství – k 26. 3. 2011 Státní občanství

Cizinci celkem

Cizinci celkem

Přírůstek cizinců

Přírůstek v

k 1. 3. 2001

k 26. 3. 2011

za deset let

%

Ukrajina

20 628

117 810

97 182

471 %

Slovensko

24 201

84 380

60 179

248,7 %

Vietnam

18 210

53 110

34 900

191,7 %

Rusko

7 696

36 055

28 359

368,5 %

Německo

3 438

20 780

17 342

504,4 %

Polsko

13 350

17 865

4 515

33,8 %

Zdroj: První předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Z tabulky 2 je zřejmé, že ruská menšina dává v České republice přednost spíše trvalému pobytu, nežli přechodnému. Na tuto skutečnost poukazuje také dotazníkové šetření Drbohlava, Luptáka, Janské a Bohuslavové (1999). Tabulka 2 Cizinci (Slováci, Němci, Poláci, Ukrajinci, Rusové, Vietnamci) s povoleným pobytem v ČR – k 30. 11. 2011 Státní

Přechodný pobyt

Trvalý pobyt

Cizinci

občanství

Muži

Ženy

Celkem

Muži

Ženy

Celkem

celkem

Ukrajina

34414

21574

55988

25068

24984

50052

106040

Slovensko

28676

19791

48467

14096

15098

29194

77661

Vietnam

10900

7188

18088

21022

16475

37497

55585

Rusko

5987

7108

13095

6426

7799

14225

27320

Německo

8687

1620

10307

2929

1511

4440

14747

Polsko

5773

2125

7898

3304

7660

10964

18862

Zdroj: Ministerstvo vnitra České republiky „V moderní společnosti je nezbytné přistupovat k migraci jako k jednomu z nástrojů ekonomického rozvoje země. V rámci Zásad politiky vlády oblasti migrace cizinců (usnesení vlády ČR č. 55 ze dne 13. ledna 2003) byla přijata teze, že migrační politika státu neklade překážky legální migraci, a podporuje imigraci, která je pro stát a společnost v dlouhodobé perspektivě přínosná (zásada č. 4).“ (MVČR, 2010, online).

15

2.1. Socioekonomický status cizinců v ČR Zpráva o stavu zdraví a zdravotní péči pro migranty v ČR z roku 2009 informuje o zvyšování počtu migrantů v České republice. Zvyšuje se také počet zaměstnaných cizinců. K říjnu 2011 bylo v naší zemi zaměstnaných celkem 219 733 cizinců (ČSÚ, 2011, online), 3 852 cizinců ruské národnosti, z toho 2 152 žen (MPSV, 2011, online). Na základních školách ČR ve školním roce 2009/2010 9 studovalo % Rusů z celkového počtu cizinců a na vysokých školách téhož školního roku studovalo 7 % Rusů z celkového počtu cizinců. Se zemí bývalého SSSR, kromě Ukrajiny, čerpalo v roce 2009 zdravotní péči v ČR v celkovém počtu 9 810 osob (CZSO, 2009). Výše nákladů na zdravotní péči pro občany těchto zemí byla v tomto roce vyčíslena na 40 156 000 Kč. Pipková, Salačová (2009) uvádí jako hlavní důvod migrace Rusů (a jiných národností) do České republiky především socioekonomickou situaci v Rusku, kde je velká nezaměstnanost a výrazný rozdíl finančních příjmů občanů země. Tyto rozdíly jsou zřejmé zejména mezi městem a periferií. Na periferii se zhoršuje kvalita života a dostupnost vzdělání. Rusové migrují převážně za obchodem a vzděláním. Většina Rusů v ČR je movitá, což je dáno především vlastnictvím nemovitostí. Nejvíce nemovitostí vlastní ruská komunita v Karlových Varech, což potvrzuje i Čepelák (2010), v současné době se zaměřují také na Prahu.

2.2. Pojištění cizinců ze států mimo EU Podle Zákona č. 48/1997 Sb., §2, odst. 1, písm. a) o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, jsou zdravotně pojištěny všechny osoby s trvalým pobytem na území České republiky a osoby, které trvalý pobyt nemají, ale jsou zaměstnáni zaměstnavatelem, který má sídlo, nebo trvalý pobyt v ČR. Pokud se cizinec po získání trvalého pobytu nezaregistruje sám u zdravotní pojišťovny, je automaticky registrován u VZP (Mighealthnet, 2011, online). Pokud cizinec s trvalým pobytem plánuje odjezd z ČR na delší časový úsek, musí se ze zdravotního pojištění předem odhlásit a to na dobu minimálně 6 měsíců a maximálně na dva roky. Jestliže se však u dané pojišťovny neodhlásí, vzniká dluh a následné penále za nezaplacení povinného zdravotního pojištění. Při návratu na území ČR musí cizinec předložit doklad o sjednaném zdravotním pojištění v zemi, kde pobýval (Mighealthnet, 2011, online). 16

Při nesjednaném trvalém pobytu má cizinec nárok na veřejné zdravotní pojištění, pokud pracuje na území ČR. Zaměstnavatel je povinen oznámit vznik a ukončení nemocenského pojištění zdravotní pojišťovně, která vystaví zelený průkaz pro pojištěnce s nejvyšší platností na rok. Také ukončení zaměstnání je důvodem pro zánik pojištění (Mighealthnet, 2011, online; cizinci.cz, 2011, online). U cizinců bez trvalého pobytu a zaměstnání na území České republiky, je požadováno zdravotní pojištění pro krytí léčebných výloh (cizinci.cz, 2011, online). Další možností je komerční, neboli smluvní zdravotní pojištění, které kryje zdravotní péči v užším rozsahu a týká se hlavně neodkladné péče, což je první typ, nebo si klient může zřídit druhý typ pro případ péče komplexní (Mighealthnet, 2011, online).

2.3. Aktivity ruské menšiny Setkání ruských příslušníků se děje nejčastěji u příležitosti významných svátků, kulturních programů (koncerty vážné hudby, autorské večery, večery poezie, výstavy výtvarného umění aj.) (Vláda ČR, 2010, online). Periodika  AFIŠA – vychází od roku 2007, od roku 2008 s podporou MK, která pokryje 60% nákladů na tisk, zbylé finance pokryje reklama. Vydavatelem je občanské sdružení Ruská tradice, jazykem je spisovná, literární ruština. Věnuje se kulturním událostem a výtisk stojí 40 Kč.  ARTEK – vychází od konce roku 2007, od roku 2008 s podporou MK, dále získává finance od dárců, inzerce, z předplatného a prodeje. Vydavatelem je Artek Společnost ruskojazyčných studentů v Praze. Zaměřuje se na mladou generaci, cena časopisu je 60 Kč.  RUSSKOJE SLOVO – vychází od roku 2003, financován ministerstvem pro národnostní menšiny ČR, dále získává prostředky z inzerce, předplatného. Vydavatelem je občanské sdružení Ruská tradice. Široké spektrum zaměření, cena 50 Kč. (Vláda ČR, 2009, online)

17

Tabulka 3 Dotace a vydávání periodik Národnostní menšiny bulharská menšina chorvatská menšina maďarská menšina německá menšina polská menšina romská menšina rusínská menšina ruská menšina řecká menšina slovenská menšina srbská menšina ukrajinská menšina židovská komunita multinárodnostní celkem

Dotace MK na periodika 1999-2008 4 284 500 Kč 0 Kč 10 777 000 Kč 29 873 500 Kč 72 572 250 Kč 57 547 250 Kč 418 500 Kč 8 115 000 Kč 2 103 000 Kč 79 871 250 Kč 2 600 000 Kč 11 207 347 Kč 3 196 000 Kč 1 893 500 Kč 284 459 097 Kč

Ostatní noviny celkem vydávané v ČR r. 2010 5 1 1 2 -

Časopisy celkem vydávané v ČR r. 2010 2 1 12 5 3 23 6 1 2 -

Zdroj: Vláda ČR, Národní informační a poradenské středisko pro kulturu Dále se vydávají noviny a periodika v jazyce anglickém, další cizojazyčná periodika v jazyce arabském, esperanto, francouzském, italském, romském, španělském (Nipos-mk, 2010, online). V České republice vznikla také občanská sdružení, mezi která patří Ruská tradice. Vydává knihy, časopis Ruské slovo, pořádá společné večery s koncertním vystoupením, prezentací ruskojazyčných knih, autorské večery. Ruský institut, který v roce 2002 vydával časopis Vesti (zastaveno v roce 2003), zřídilo česko-ruské gymnázium. Ruská občina a Očag. Jejich společným cílem je dosažení dobrých vztahů, docílení lepšího vzájemného poznání a dosažení dobrých vzájemných vztahů s majoritní společností. Dalším cílem je vzájemné poznání a budování důvěry mezi jednotlivým uskupením ruskojazyčných migrantů (Vláda ČR, 2010, online; Kudlová, 2011).

18

3. Ošetřovatelská péče o ruského klienta V komparativním oboru Multikulturní ošetřovatelství, se zaměřujeme na podobnosti a rozdíly v péči o ruskou kulturu s jejím souborem hodnot, životních zvyklostí, přesvědčení, a to s cílem poskytnou vhodnou, smysluplnou, účinnou a individualizovanou podporu ve zdraví, nemoci, těžkých podmínkách, smrti (Komunikace s cizinci při poskytování zdravotní péče, 2003, s. 6; Špirudová, 2006, s. 27).

3.1. Komunikace s ruskou menšinou v ošetřovatelské praxi Sestra – pacient V ošetřovatelském procesu je nezbytná kvalitní komunikace. Mnoho studií dokazuje, že nedostatečná nebo špatná komunikace je nejvýznamnějším činitelem nespokojenosti pacientů a naopak efektivní komunikace zvyšuje kvalitu poskytované péče (Špirudová, 2006, s. 68). Bylo prokázáno, že jazykové bariéry vedou k pozdnímu vyhledání lékaře. Velkým problémem se stává nedostatečné porozumění ze stran pacienta a s tím spojený špatný odběr anamnézy, chybná diagnostika, nebo komplikace v následné léčení (např. dávkování léků, péče o diabetickou nohu apod.). Podle údajů z výzkumu Elbertové (2010, online) bylo také dále zjištěno, že personál ve zdravotnickém zařízení mluví nejčastěji anglicky, německy, rusky a francouzsky. Pokud přijdeme v ošetřovatelství do styku s klientem ruské (či jiné) národnosti, musíme v první řadě vědět, jak navázat kontakt. Začínáme tak, aby nám klient rozuměl. V transkulturním ošetřovatelství se předpokládá, že zdravotnický pracovník zná alespoň základní fráze v jazyce, ve kterém klient hovoří. Pokud tomu tak není, zajistí tlumočnické služby. Zde si ovšem musíme uvědomit, že tlumočnické služby nehradí pojišťovna. Jestliže zdravotnický pracovník nehovoří cizím jazykem (v tomto případě rusky) a není schopen zajistit tlumočníka, má možnost využít jiné dostupné prostředky, jako je – mimika, piktogramy, demonstrace (Špirudová, 2006, s. 77—78). Zcela na místě je oslovování cizince příjmením. V Rusku je zvykem oslovovat nejprve křestním jménem a posléze jménem otce, je ovšem vhodné se klienta zeptat, jak chce být oslovován. V běžném kontaktu se nepoužívají akademické tituly, v komunikaci s Rusem je důležitý oční kontakt, který udržují po celou dobu rozhovoru. Při setkání a loučení si Rusové podávají ruce a starší muži ženám líbají ruku. Významnější osoby bez rozdílu pohlaví se líbají třikrát střídavě náznakem na tvář. Objetí obličeje dlaněmi je tradičním projevem přátelství, a pokud se vyhneme dotyku s Rusem, budou to brát dokonce jako projev 19

nepřátelství (Kudlová, 2011; Kutnohorská, 2006, online; Komunikace s cizinci při poskytování zdravotní péče, 2003, s. 81; Mastiliaková a kol., 2007, s. 152). Rusové nejsou ve společnosti zpravidla hluční, ale rádi navazují kontakty, takže se může stát, že při dlouhém čekání, např. v čekárně naváží rozhovor. Nemusejí se nutně usmívat na člověka, s kterým komunikují, hodně gestikulují, náklonost projeví dotekem ruky nebo ramene, nikdy však neukáží na věc nebo osobu prstem (Mastiliaková a kol., 2007, s. 152—153). Komunikační karty/Piktogramy - slouží jako náhradní či doplňkový způsob komunikace, která se tímto prodlužuje časově, ale zato přináší tížené výsledky. Každé pracoviště potřebuje specifické piktogramy pro své zaměření. Problémem komunikačních karet je zvolení vhodného piktogramu, který bude natolik srozumitelný a jednoznačný, aby jej pochopil každý pacient. Předpokladem pro použití karet je spolupracující pacient

(Špirudová, 2006, s. 78; Kudlová, 2007, s. 6—7). Dále je zde možnost informovat či edukovat pacienta pomocí videoprojekcí, fotoseriálů, audionahrávek atd. Tlumočení - jestliže nastane akutní situace, jako např. příjem nemocného, jedná se tlumočení akutní. Druhou formou je normální tlumočení, kdy se stanoví termín a tlumočení může trvat 30–60 minut, ne déle. Tlumočení je zahájeno představením tlumočníka pacientovi a vyžádáním souhlasu s realizací tlumočení. Při tlumočení stojí, nebo sedí naproti klientovi a podává přesné formulace hovoru (Špirudová, 2006, s. 79—80).

3.2. Specifika ošetřovatelské diagnostiky a ošetřovatelského procesu Ošetřovatelská diagnostika Při posuzování klienta Ruské národnosti můžeme získat dostatek cenných údajů k této kultuře. Musíme si uvědomit kulturní rozdíly a snažit se dosáhnout co nejvyššího stupně slučitelnosti. Získání informací pomůže v orientaci specifik národa, kvalitnějšímu ošetřovatelskému hodnocení potřeb klienta a plánování ošetřovatelské péče. Údaje, které zjišťujeme, jsou především poznatky o etnické příslušnosti klienta, jazyk, kterým se dorozumívá, náboženských požadavcích, struktuře rodiny, v níž klient žije, zázemí rodiny ať už materiální, sociální nebo ekonomické, způsobu stravování, názorech na udržení zdraví, zdravotních praktikách, pravidelných preventivních lékařských prohlídkách (Špirudová, 2006, 103—105). Špirudová (2006, s. 105—106) uvádí, že v oblasti NANDA ošetřovatelských diagnóz, nejsou prozatím dopracovány a zohledněny specifické potřeby 20

pro multikulturní ošetřovatelství. Elen Geissler (1992) navrhla revize tří ošetřovatelských diagnóz a kulturních etiologií, které zkoumala. Špirudová (2006, s. 106) je podrobněji rozepisuje v knize Multikulturní ošetřovatelství I. Jedná se o tyto diagnózy:  Narušení verbální komunikace ve vztahu ke kulturní odlišnosti  Narušená sociální interakce ve vztahu k sociokulturní odlišnosti  Noncompliance ve vztahu k pacientovu hodnotovému systému. Od té doby došlo k posunu v diagnostice NANDA-I. Naposledy vyšla v českém překladu publikace Ošetřovatelské diagnózy NANDA International: definice & klasifikace 2009—11 (Herdman et al., 2009), která obsahuje celkem 206 ošetřovatelských diagnóz schválených NANDA International v Taxonomii ošetřovatelské praxe NNN, z toho 21 nových a 9 revidovaných diagnóz. Diagnózy jsou zde uvedeny podle základních pojmů diagnóz nejprve v rámci domény, následně v rámci třídy. U jednotlivých ošetřovatelských diagnóz jsou za jejich názvy uvedeny kódy společně s doménou a třídou z taxonomie NANDA International pro příslušnou diagnózu. Dále je zde uvedena definice diagnózy, heslovitě a v abecedním pořadí určujících znaky, související faktory, popř. jen rizikové faktory. (Kudlová, 2011, s. 28—41). Diagnózy, které by se mohly vyskytovat v souvislosti s ošetřovatelskou péčí o klienta jiné kultury podle publikace NANDA–I. Ošetřovatelské diagnózy: Definice a klasifikace (2009–2011, přeložila Kudlová, 2010) jsou tyto: (poznámka: diagnózy jsou poskládané podle domén) Doména 1: Neefektivní udržování zdraví (00099), Neefektivní péče o vlastní zdraví (00078), Snaha zlepšit stav imunizace (00186), Neefektivní řízení léčebného režimu v rodině (00080), Snaha zlepšit péči o vlastní zdraví (00162), Doména 5: Zhoršená verbální komunikace (00051), Snaha zlepšit komunikaci (00157), Doména 6: Beznaděj (00124), Narušená osobní identita (00121), Riziko osamělosti (00054), Bezmocnost (00125), Doména 7: Zátěž v roli pečovatele (00061), Riziko zátěže v roli pečovatele (00062), Narušené rodičovství (00056), Riziko narušení rodičovství (00057), Riziko narušení vztahu (00058), Dysfunkční procesy v rodině (00063), Narušené procesy v rodině (00060), Snaha zlepšit procesy v rodině (00159), Konflikt rodičovských rolí (00064), Snaha zlepšit vztah (00207), Neefektivní plnění rolí (00055), Zhoršená sociální interakce (00052), Doména 8: Snaha o lepší průběh porodu (00208), Riziko narušení vztahu matky k plodu (00209), 21

Doména 9: Riziko posttraumatického syndromu (00145), Stresový syndrom z přemístění (00114), Riziko stresového syndromu z přemístění (00149), Úzkost (00146), Úzkost ze smrti (00147), Chování náchylné ke zdravotním rizikům (00188), Oslabené zvládání zátěže v rodině (00074), Obranné zvládání zátěže (00071), Neschopnost zvládat zátěž v rodině (00073), Neefektivní zvládání zátěže (00069), Neefektivní zvládání zátěže v komunitě (00077), Snaha zefektivnit zvládání zátěže (00158), Snaha zefektivnit zvládání zátěže v komunitě (00076), Snaha zefektivnit zvládání zátěže v rodině (00075), Strach (00148), Truchlení (00136), Chronický smutek (00137, Stresové přetížení (00177), Doména 10: Snaha zvýšit naději (00185), Snaha zlepšit duchovní well-being (00068), Konflikt při rozhodování (00083), Morální strádání (00175), Noncompliance (00079), Zhoršená religiozita (00169), Snaha zlepšit religiozitu (00171), Riziko zhoršené religiozity (00170), Duchovní strádání (00066), Riziko duchovního strádání (00067), Doména 12: Sociální izolace (00053) Tabulka 4 Příklady ošetřovatelských diagnóz Ošetřovatelská

Určující znaky

Související faktory

diagnóza Neschopnost mluvit jazykem



Kulturní rozdíly

pečovatele



Nedostatek informací

Potíže s dodržováním



onemocnění

religiozita

náboženských rituálů



duchovní krize

(00169)

(náboženské obřady, pravidla



neefektivní podpora

stravování, bohoslužby,



environmentální

Zhoršená



verbální komunikace



Obtížné vyjadřování

(00051)



Potíže porozumět obvyklému komunikačnímu vzorci

Zhoršená





dodržování svátků)

překážky

Potíže s dodržováním zásad

k praktikování

určitého náboženského

náboženství

přesvědčení 



vyjadřuje potřebu opětovného

nedostatek sociální integrace

spojení s předchozími vzorci víry Zdroj: NANDA – ošetřovatelské diagnózy, definice a klasifikace 2009 - 2011

22

Plánování U formulace ošetřovatelských cílů musíme respektovat kulturní faktory, které mohou ovlivnit ošetřovatelské intervence, kvalitu a kvantitu ošetřovatelské péče. Při stanovování cílů se musíme zaměřit na kognici, tj. co má klient znát a pochopit. Dále na afektivní složku osobnosti, tj. co by měl citově přijmout, jak a v čem by se měl angažovat a složku psychomotorickou, která se zaměřuje na to, co má správně vykonat a jak. Poté, co všeobecná sestra získá a uspořádá informace s údaji, se musí zajímat, do jaké míry je klientovo přesvědčení, hodnoty, zvyky slučitelné se standardem kulturní či etnické skupiny identifikovaný samotným klientem, standardem vlastní kultury sestry a standardem zdravotnického zařízení, který slouží jako základ pro interakci. Při zjištění nesouladu, musí se najít způsob, jak integrovat praktiky klienta do ošetřovatelského plánu (Špirudová, 2006, s. 112—113). Možný ošetřovatelský cíl a kritéria (Špirudová, 2006, s. 113): Cíl 1: dosáhnout efektivní verbální a neverbální komunikace tak, aby pacient uměl vyjádřit základní potřeby a mohl navázat kontakty se svým okolím 

pacient vyjadřuje pomocí tlumočníka či piktogramů své problémy, pocity, zájmy a požadavky od 2. dne hospitalizace



pacient používá efektivní metodu komunikace se zdravotním personálem a to verbálně i neverbálně od 3. dne hospitalizace

Realizace plánu Při realizaci plánu ošetřovatelské péče musíme především respektovat kulturně odlišné jedince a jejich názory, přesvědčení, postoje a praktiky. Ošetřovatelskou péči proto uzpůsobíme tak, aby byla bezpečná, kvalitní a uzpůsobená pacientovým názorům a praktikám, které nemohou ohrozit jeho zdraví a jsou kompatibilní s režimem léčby a péče (Špirudová, 2006, s. 114). Vyhodnocení Překladová či propouštěcí zpráva musí obsahovat mimo zvyklých informací také informace specifické pro klienta a jeho rodinu, aby ten, který převezme klienta do následné péče, mohl na péči navazovat podle jeho očekávání a tužeb (Špirudová, 2006, s. 115—116).

23

3.3. Edukace klienta 5 fází edukačního procesu (Kudlová, 2006, s. 120): 1. Posouzení – při posouzení před začátek edukace se zaměříme na dvě oblasti: zjištění důležitých údajů o pacientovi a určení edukačních témat, ve kterých potřebuje pacient získat, doplnit, aktualizovat nebo redukovat vědomosti (Kudlová, 2006, s. 121). 2. Stanovení edukační diagnózy – pro stanovení diagnózy používáme NANDA taxonomii II, kde je pod kódem uvedena daná diagnóza (Kudlová, 2006, s. 122). 3. Příprava plánu pro edukaci – vytvoření edukačního plánu se děje po etapách. Nejdříve stanovujeme priority, aby edukační potřeby byly řazeny dle důležitosti. Stanovíme učební cíle společně s pacientem tak, aby byly shodné na obou stranách. Při volení metod edukace se zaměřujeme na individualitu pacienta – zda edukovat ústně a písmem, nebo raději zvolíme demonstrační metodu formou ukázky, předvedení. Obsah učiva je složen ze složky formální, což jsou informace popsané, definované, vymezené, dále realizované učivo, což je to, co aktivně edukant zpracovává v učební lekci a osvojené učivo, což tvoří vědomosti, schopnosti, dovednosti či postoje. Naplánování učiva předem zajišťuje efektivní edukaci. Na úvod řadíme téma pro pacienta zajímavé a vždy musíme dodržet 8 didaktických zásad: „zásada komplexního rozvoje osobnosti, vědeckosti, zásada individuálního přístupu, zásada spojení teorie s praxí, zásada uvědomělosti a aktivity, zásada názornosti, zásada přiměřenosti, zásada soustavnosti“ (Kudlová, 2006, s. 125). Technické vybavení pro lekci, podmínky organizace – patří sem přístroje, pomůcky, demonstrační modely, učební úlohy pro zpětnou vazbu, záznamové archy, inventáře indikátorů, evaluačním klíč, studijní opory jako letáky brožury, knihy. Organizační stránka znamená potom prostorové zabezpečení, přítomnost vyučujícího. Edukační program musí být přizpůsoben edukační skupině, aby byla edukace efektivní (Kudlová, 2006, s. 125—126). 4. Realizace plánu edukace – při edukaci musíme počítat s určitými změnami, jako nedostatečné vědomosti apod. Proto je potřeba využívat předem připravené pomůcky. Na konci si musíme ověřit zpětnou vazbou, zda si pacient zapamatoval informace, které jsme mu předali a zda je dostatečně pochopil (Kudlová, 2006, s. 126). 5. Kontrola a hodnocení – je průběžný a také závěrečný proces pro zhodnocení dosažení a plnění cílů pacienta a edukátora. Při zjištění nedostatků a rezerv se 24

znovu zaměří na daný problém, se kterým má pacient potíže (Kudlová, 2006, s. 127). Celý edukační proces musíme zaznamenat do dokumentace. Především čeho pacient dosáhl a jeho reakce na edukaci. Tím informujeme ostatní členy zdravotnického týmu o procesu edukace, o reakci pacienta a o případných nedostatcích (Kudlová, 2006, s. 128).

3.4. Velká teorie M. Leiningerové – Model „vycházejícího slunce“ Obsah teorie Kulturní a sociální struktura teorie reprezentuje technologické, náboženské, filozofické, politické, vzdělávací a rodinné faktory, kulturní hodnoty, životní styl. Všechny faktory jsou propojené navzájem a jejich vliv na jedince nemůžeme chápat odděleně. Systémy péče jsou dva a to tradiční systém, který se vztahuje na způsoby péče, které jsou praktikovány příslušníky dané subkultury. Všechny faktory jsou vzájemně propojeny a tak ovlivňují vnímání zdraví a nemoci, stejně jako způsob péče, který jedinec užívá. Typy péče – péče se dá realizovat třemi způsoby. 1. Kulturní péče pomáhající uchovat nebo získat zdraví – péče je zaměřena jak na zdravé tak na nemocné pacienty, kterým sestra pomáhá buďto udržet pohodu a zdraví, nebo pomáhá nemocným se zotavit z nemoci a čelit postižení či smrti, 2. Kulturní péče umožňující adaptaci – zahrnují intervence pomáhající pacientovi adaptovat se na prostředí a nový způsob péče. Při hospitalizaci se mohou objevit problémy ve stravování, vykonávání náboženských rituálů, omezeném kontaktu s blízkými atd. Úlohou sestry je v tomto případě uzpůsobit péči tak, aby respektovala potřeby pacienta v souladu s možnostmi zdravotního zařízení, 3. Kulturní péče pomáhající uskutečnit změnu – do popředí se dostává tehdy, pokud je zapotřebí modifikovat nebo změnit způsob, jakým se pacient stará o svoje zdraví. Např. změna stravovacích návyků v závislosti na dietě, kulturních a náboženských normách, finančních možnostech (Špirudová, 2006, s. 38—39; Archalousová, 2003, s. 35—36).

3.5. Vztah ošetřovatelství a náboženství Víra nabývá velkého významu obzvláště v období nemoci, či umírání. Ovlivňuje jeho přístup, ale i přístup rodiny, diagnostiku, léčbu. Výzkum Zítkové (2009, s. 94) poukázal na skutečnost, že hospitalizace klienta zvyšuje jeho spirituální potřeby. Zdravotnický personál musí vycházet klientům vstříc v jejich individuálních duchovních potřebách, stejně jako duchovenstvo, které nám může, poskytnou informace, které povedou k důsledné ošetřovatelské péči. Je třeba se zde zaměřit na výživu, denní režim, chování 25

personálu, prostředí, ve kterém se klient nachází, kontakty s návštěvami apod. (Špirudová, 2006, s. 91—92). Epidemiologické studie zdravotního stavu obyvatelstva, prováděné v zemích EU, zjistily vyšší četnost duševních poruch, somatického onemocnění a to z důvodu stresu z přemístění, neznalosti jazyka, motivace odchodu z vlasti, apod. Nejvíce specifik vychází v ošetřovatelské péči z víry jedince (Kudlová, 2011). V největší míře zastoupenou a proto nejvýznamnější církví Ruska, je v počtu věřících Pravoslavná autokefální církev. K tomuto náboženství se hlásí více než polovina obyvatel Ruska (Pipková, Salačová, 2009). Dalšími věřícími jsou potom muslimové, katolíci, protestanti, buddhisté, judaisté a v neposlední řadě ateisté - agnostici, kteří tvoří 13 % obyvatelstva (MZV ČR, 2011). Pro lepší představu náboženského složení v Rusku poslouží následující graf 1. Dalším problémem je jazyková bariéra, což dokládá Kudlová (2011) a studie Drbohlava, Luptáka, Janské a Bohuslavové (1999) jak již bylo zmíněno výše. V současné době jsou nabízeny lékařské služby ruskými přistěhovalci, kteří se pohybují zejména v Praze (Kudlová, 2011). Graf 1 Náboženské složení v Rusku

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí ČR 3.5.1.Potraty v Rusku Podle Zdravotnických novin (2011) přijal Ruský parlament zákon omezující interrupci. Zprávy ministerstva zdravotnictví varují, že Rusko je jedna ze zemí světa s nejvyšším počtem potratů. Návrh na zpřísnění legislativy, které požadovala pravoslavná církev, však odmítl. Podle ní by žena měla mít souhlas s potratem od manžela a dospívající dívka od rodičů. Plodnost v Rusku dnes dosahuje 1,4 dítěte/ženu, což nedostačuje plodnosti 26

k zachování populace, která je 2,1 dítěte/ženu. CBSNEWS (2011) tuto skutečnost potvrzuje a dodává, že lhůta na provedení potratu je nyní 12. týdnů s výjimkou žen, které si dítě nemohou dovolit. V tomto případě může být těhotenství přerušeno do 22. týdne. Aby mohly ženy svá rozhodnutí zvážit, platí před samým umělým přerušením těhotenství interval sedmi dní. Z oficiálních údajů je jasné, že ročně končí potratem v Rusku více než jeden milion těhotenství. Odpůrci však tvrdí, že při zohlednění potratů na soukromých klinikách, dosahuje počet umělého přerušení těhotenství až šesti milionů ročně (ZDN, 2011). 3.5.2.Pohled Pravoslavné církve na manželství, rozvod, porod, potrat, křtiny Manželství, rozvod Manželství je spojení dvou milujících se osob, zakazuje ovšem pokrevní manželství a manželství s člověkem nevěřícím. Sňatek se neuzavírá podle tradic předešlého dne středy a pátku, v neděli, ve dnech církevních svátků a velkých svátků, ani během půstů. Církev trvá na nerozlučitelnosti manželství a doživotní věrnosti manželů. Rozvod církev odsuzuje jako hřích, který přináší těžké duševní utrpení manželům a obzvlášť dětem. Jediným oprávněným důvodem pro rozvod bere církev cizoložství, které poskvrňuje manželskou svátost a věrnost. Pokud dojde mezi manželi ke konfliktu, chrání církev plnost manželství a předchází ve své pastýřské činnosti k rozvodu. Druhé manželství je dovoleno pouze nevinnému manželovi. Manželovi, kvůli kterému rozvod nastal je dovolen další sňatek pouze pro pokání a vyplnění epitimie (úkol, který zpovědník uděluje po zpovědi kajícníkovi). U třetího manželství se délka epitimie zvětšuje. Ruská pravoslavná církev v roce 1918 naznala ještě další důvody pro rozluku manželství a to, odpad manžela či manželky od pravoslaví, nezpůsobilost k životu v manželství, nepřirozené vady, onemocnění leprou nebo syfilis, dlouhotrvající nezvěstnost, odsouzení k trestu ve spojení se zbavení nesvéprávnosti, ohrožování zdraví nebo života manželky či dětí, pohlavní styk s příbuzenstvem manžela, kuplířství, využití manželova zneuctění, nevyléčitelné duševní onemocnění, zlovolné opuštění manžela pro druhého. V dnešní době k tomu přibyly AIDS, lékařsky prokázaný alkoholismus, narkomanie, potrat a to bez souhlasu muže (azbyka.ru, 2011, online; Téra, 2009, s. 83—84; Mastiliaková a kol., 2007, s. 154; Křesťanská orthodoxie, 2010).

27

Porod, potrat Soulož před svatbou není v Pravoslavné církvi myslitelná. Po svatbě je sexualita dovolena, obzvláště pak pro plánované rodičovství. Příchod nového potomka je po slibu manželském požehnanou chvílí. Dítě je pro oba rodiče plodem jejich lásky, jehož narození a výchova je jedním z nejdůležitějších manželských cílů.

Jakákoli forma potratu, tj. úmyslná smrt

plodu, je označena jako zabití a odsouzena církví. Je ovšem zakázána také hormonální antikoncepce, která se bere jako umělá forma zabránění početí (azbyka.ru, 2011, online; Téra, 2009, s. 85). Dítě se křtí osmý den po narození a křtem dochází k zásadnímu zlomu v životě člověka, otevírá se mu cesta ke svatosti. Po křtu dítě dostává kromě jména světského, také jméno křesťanské. Od kmotra pak dítě dostane hodnotný dar, např. stříbrnou lžičku, zlatý křížek nebo náušnice apod. Ostatní dítěti darují hračky, knihy či oblečení (azbyka.ru, 2011, online; Mastiliaková a kol., 2007, s. 154; Sládek, 2010, s. 118). 3.5.3.Pohled Pravoslavné církve na zdraví, lékaře, nemoc, smrt, pohřeb Ruská pravoslavná církev konstatuje fakt, že národy nacházející se v její péči jsou nyní v těžké demografické krizi, což značí prudké snížení porodnosti, snížení průměrné délky života, snižující se počet obyvatelstva. Hrozbou pro lidstvo jsou epidemie, nárůst onemocnění srdečních, psychických, pohlavních atd. Dále je tu stále vzrůstající nebezpečí v podobě drogové závislosti, alkoholismu a vzrostl výskyt dětských nemocí (Téra, 2009, s. 94—95). Péče o duševní i tělesné zdraví patří k úkolům církve. Ovšem udržování zdraví fyzického odděleného od duchovního, není z pohledu pravoslaví celostní, protože jde o celkový zdravotní stav osobnosti a ne o její části. Pravoslavná církev má bere lékaře s úctou, protože jejich léčba znamená napravit, odvrátit, anebo ulehčit utrpení člověka. Pokud je se objeví nemoc nevyléčitelná a vedoucí k smrti, musí se pravoslavný křesťan spolehnout na milosrdnou vůli Boží a připravit se na věčnost. Církev předpokládá, že zdravotní péče bude maximálně efektivní a dostupná celé společnosti bez ohledu na materiální zázemí, sociální postavení, vítá celostní pojetí zdraví a nemoci. Pravoslaví je nakloněno pro preventivní opatření a výkonu tělesných aktivit a sportu, bez dopingové manipulace. Varuje však a neztotožňuje se s „alternativní medicínou“, protože podle církve podřizuje lidskou vůli a vědomí za pomoci démonických sil (Téra, 2009, s. 91—94).

28

Nemoc existuje na světě jen proto, že existuje hřích a lidé jsou v objetí ďábla. Pokud by člověk nehřešil, nebylo by nemoci. Jestliže člověk žije bez hříchu a zla, je také propuštěn z nemoci a smrti. Děti a mentálně postižení lidé jsou nevinnými obětmi hříchu a dojdou v Boží království (Orthodox church in America, 2011, online). Neexistuje žádná osoba, která jednou nezemře a příprava na smrt je duchovní záležitostí. Jde o konečné vítězství ďábla v důsledku jeho destruktivní činnosti. Pro křesťany je smrt jako pro každého člověka tragédií (Orthodox church in America, 2011, online). Po dobu smutku se v nejbližší rodině nepořádají svatby, rodinné oslavy, dokonce se nesluší ani navštěvovat večírky a užívat si světských radovánek. Rusové dodržují tradici po dobu tří dnů hlídání u rakve, protože věří, že duše se v tuto dobu nachází v blízkosti svého těla. U rakve se střídají blízcí příbuzní a duchovní. Pohřeb z tohoto důvodu probíhá třetí den od úmrtí. Pokud byl zemřelý věřící, poslední noc před pohřbem se nad rakví předčítají modlitby, žalmy. Pro zemřelého do rakve se většinou kupuje nové tmavé oblečení, neprovdané ženy a děti mají bílé oblečení. Šperky se neponechávají, podle zvyků se někdy ponechá snubní prsten. V den pohřbu se zahalí všechna zrcadla v domě, aby v nich nebyla zahlédnuta duše zemřelého. Během pohřbu a smutečních dnů se moc nehovoří, není vhodný pozdrav „dobrý den“, zdraví se vyslovením soustrasti, nebo pokynutím hlavy (Mastiliaková a kol., 2007, s. 155). Po pohřbu se smuteční hosté přesunují na pohřební hostinu, která je jen pro zvané a opakuje se devátý den ode dne úmrtí, protože duše zemřelého se v domě nachází devět dní a třicátý den ode dne úmrtí, jelikož od desátého do třicátého dne duše navštěvuje po zemi místa, kam zesnulý chodíval za svého života. Hovoří se na ní o zemřelém, ale pouze v dobrém. Vždy se u stolu nechává jedno místo volné i s prostřením. Podává se „kutia“, což je sladká rýže s rozinkami, „kisel“ – sladká ovocná šťáva zahuštěná škrobem a „bliny, neboli palačinky s medem. Rusové nosí smuteční oblečení, vdova se po celý rok obléká do černého, vdovec však jen půl roku a děti nosí po rodičích smutek devět měsíců (Mastiliaková a kol., 2007, s. 155). V žádném případě není přípustné zpopelnění, ale zemřelí se pohřbívají do hlíny (Kudlová, 2010). Po jiném příbuzném je dítě odíváno do černého půl roku (Mastiliaková a kol., 2007, s. 155).

29

3.5.4.Pravoslaví a bioetika Rozvoj technologií biomedicíny pravoslavnou církev velmi znepokojuje. Pokusy lidstva a vědy uměle „měnit a zlepšovat svět“ bere jako stavění se na místo Boha. Mezi nejvážnější problémy staví církev problematiku potratu, antikoncepce, biomedicínské problémy léčení neplodnosti, dědičná onemocnění, klonování, transplantace, eutanázie, homosexuální pohlavní styk. To vše vyvolává u církve hluboké pastýřské znepokojení (Téra, 2009, s. 97; Greek Orthodox archdiocese of America, 2011, online). Umělé přerušení těhotenství neboli potrat považuje církev za těžký hřích a přirovnávají jej k vraždě. Bere v současnosti rozmach a ospravedlňování potratů jako hrozbu společnosti a příznak morální degradace. Za provedený potrat zodpovídá matka a otec dítěte, pokud o přerušení těhotenství věděl, ale i lékař, který potrat provedl. Fyzické a duševní ohrožení představuje umělé přerušení těhotenství i pro zdraví matky. Církev považuje za povinnost vystupovat na obranu nenarozených dětí, které se nemohou bránit, a za žádných okolností nepožehná provedení potratu. Ženy, které podstoupily potrat, nezavrhuje, ale vyzývá k pokání, modlitbě a epitimiii s účastí na spásonosných svátostech. Pokud se objeví případ, kdy je matka v přímém ohrožení života během těhotenství, projeví církev shovívavost a žena není odloučena od církevního společenství, ale musí splnit osobní modlitební pravidlo stanovené knězem, u kterého se zpovídala (Téra, 2009, s. 97—99; azbyka.ru, 2011, online; Greek Orthodox archdiocese of America, 2011, online). Stejně jako potrat odsuzuje pravoslavná církev některé antikoncepční prostředky působící potratově, jelikož v nejranějších stádiích embrya uměle přerušují jeho život. Při použití nepotratové antikoncepce musí mít manželé na paměti, že jedním z cílů Boha je pokračování existence lidstva (Téra, 2009, s. 99—100; azbyka.ru, 2011, online; Greek Orthodox archdiocese of America, 2011, online). Ohrožení

duchovní

integrity

a

tělesného

zdraví

jedince

představuje

využití

biomedicínských metod v léčbě neplodnosti. Tyto metody nemůže církev považovat za mravně ospravedlnitelné. Pokud manželé nemohou mít děti a nepomáhají metody chirurgické, ani terapeutické k léčbě neplodnosti, musí se s tím muž i žena smířit a vzít oboustranně v úvahu osvojení dítěte. Jedinou přípustnou metodou pro pravoslavnou církev, je umělé oplodnění ženy a to spermiemi manžela. Dárcovství spermií není v souladu s církví, jelikož manželé tímto dovolují, aby do jejich vztahu vnikla třetí strana. Nepřípustné je také tzv. „zástupné manželství“, kdy žena donosí oplodněné vajíčko

30

a po porodu dítě navrací tzv. „zákazníkům“, nebo mimotělní oplodnění (Téra, 2009, s. 100—101). Podle církve pravoslavné jsou genetické nemoci dány hříchem v pokolení a vítá úsilí lékařů na jejich léčbě. Nesmí to být ovšem genetické „zdokonalování“ jedince. Jakýkoliv zásah do genetiky musí být proto odsouhlasen pacientem a zákonným zástupcem, výhradně dle lékařských údajů. Varující je změna genetická úprava spermií, vedoucí k novým mutacím v dalším pokolení. Také metody předporodní diagnostiky jsou podle církve jistou hrozbou pro plod. Jediné ospravedlnění přichází, pokud se prenatální diagnostika zaměřuje na léčbu onemocnění v raném stádiu a přípravu budoucích rodičů na péči o nemocné dítě (Téra, 2009, s. 101—102; Greek Orthodox archdiocese of America, 2011, online). Ani klonování není církví zastáváno. Je to zásah a manipulace do genetických informací člověka, které vede k narušením základů plození dětí, mateřství, otcovství a v neposlední řadě pokrevního příbuzenství (Téra, 2009, s. 103). Rozvoj lékařského odvětví transplantologie, znamená pro církev jisté nebezpečí pro společnost. Tím, že se zvyšuje potřeba lidských orgánů a stoupá obchod s lidskými orgány, což není přípustné. Sebeobětování jako dobrovolný čin pro záchranu druhého člověka, je v tomto případě ovšem přípustný. Dárce orgánu nesmí být vystaven ohrožení života a musí být plně informován o následcích spojených s vyjmutím orgánu (Téra, 2009, s. 103). Stejně tak může být darována krev, či kožní štěp (Greek Orthodox archdiocese of America, 2011, online). U transplantace orgánu od zemřelých osob musí být jasný způsob úmrtí a souhlas s darováním orgánů. Zde pravoslavní varují před úmyslným pokusem smrt urychlit. Mravně není obhajitelná transplantace pohlavních orgánů a za naprosto nepřípustnou bere pravoslavná církev metodu tzv. fetální terapie, což znamená vyjmutí a použití orgánů nebo tkání lidského zárodku, který byl potracený (Téra, 2009, s. 104). Často diskutované téma eutanázie bere církev ze svého pohledu jako úmyslné zabití člověka a proto bude stát vždy proti její legalizaci. Ať už vražda, nebo sebevražda je těžký hřích. Sebevrah proto nemá právo na křesťanský pohřeb a také připomenutí u liturgie (Téra, 2009, s. 105—106; Greek Orthodox archdiocese of America, 2011, online). Veškeré projevy homosexuality a homosexuální pohlavní styk je pro pravoslavné učení činem k odsouzení, protože takové jednání je zkažením lidské přirozenosti dané od Boha a poskvrňuje lidské tělo. Tuto člověka s touto sexuální orientací se snaží církev vést k uzdravení a osobnímu růstu. Dále transsexualita je brána jako chorobný pocit člověka 31

náležet k opačnému pohlaví, někdy s pokusy o změnu pohlaví. Vysvěcení takto dospělého člověka a uzavření manželství není možné (Téra, 2009, s. 106—108). 3.5.5.Stravování z pohledu Pravoslaví Podle pověry jsou u stolu přítomni dobří a zlí duchové a my jim nesmíme dát příležitost projevit se (jíst způsobně). Posvátné místo je stůl, na kterém musí vždy ležet chléb. Je to dar od Boha, nasytí a ochrání. Váženou návštěvu vítají Rusové chlebem (symbol bohatství, úspěchu a štěstí) a solí (symbol ochrany před smůlou a vším špatným). Host kousek chleba ulomí, osolí jej a sní. Při svatém přijímání se věřícím podává chléb a víno. Stolování probíhá stejně jako v jiných evropských zemích s tím rozdílem, že pokrmy se na stůl podávají v mísách a ne zvlášť na talířích (Mastiliaková, 2007, s. 156). 3.5.5.1.Půsty a zmírnění půstů Půst je podle akrivie (pravidla) přijímání tzv. suché stravy, což je nemastné jídlo – chléb, voda, sůl a vařená zelenina, bez oleje a vína, které se může pouze po třetí hodině odpolední jednou denně. Přijímání stravy více než jednou denně znamená rozvázání půstu. V současnosti je možno suchou stravu nahradit i postním jídlem (neobsahuje živočišnou bílkovinu a tuky). Běžná postní strava je tedy pokrm bez masa, mléka, sýrů, tvarohu, másla a vajec. Pokud není svátek nebo významný den, neměli by používat olivový olej, alkoholické nápoje a ryby. Povoleny jsou plody moře a med (Křesťanská orthodoxie, 2010, online). Pravoslavná církev rozlišuje čtyři druhy zmírnění půstu: 

půst, kdy jí vše



půst, kdy kromě postní stravy jí i vejce a mléčné výrobky, kromě masa



půst, kdy jí i ryby



půst, kdy jí olivový olej a pijí víno, bez ryb, vajec, mléka, masa – nejslabší stupeň zmírnění půstu (Křesťanská orthodoxie, 2010, online)

Stanovené posty dle Křesťanské orthodoxie (2011): Jednodenní posty – 5. /18. ledna což je den před svátkem Zjevení páně, 29. srpna / 11. září je den Stětí sv. Jana Křtitele a 14. / 27. září den Povýšení Svatého Kříže Páně. Středy a pátky není-li v tomto dni svátek nebo památka významného svatého, jí se suchá strava až po třetí hodině odpolední. Podle ikonomie – zmírnění přísnosti z akrivie se běžné postní jídlo jí v poledne a večer. To platí i pro další případy suché stravy. 32

Od čistého pondělí do Lazarovy soboty - na Velký půst se jí suchá strava s výjimkou soboty a neděle, kdy je povoleno víno, olej a jídlo vícekrát za den. Další výjimku tvoří svátek Zvěstování přesv. Bohorodice, kdy pokud není strastný týden, je dovolena ryba. Na Květnou neděli se ryba může jíst také, k tomu olivový olej a víno. Poslední týden před Paschou – je Strastný týden. Jí se suchá strava, opět po třetí hodině odpoledne a je to týden, kdy by se měl každý postit co nejpřísněji. Vůbec jíst by se nemělo na Velký pátek a na Velkou sobotu je také stanoven přísný půst, kdy se může jíst až večer a to chléb, sušené ovoce a víno. Od pondělka po neděli všech svatých do pátku sv. Apoštolů Petra a Pavla – do 28. 6. /11. Července – je Petropavlovský půst, což znamená zdrženlivost masa, vajec, mléčných výrobků, dle ikonomie se může jíst ryba v sobotu, neděli a na svátek, olivový olej a víno, kromě středy a pátku. 1. /14. – 14. /27. srpna – je Půst před Zesnutím přesv. Bohorodice, může se jíst opět suchá strava kromě soboty a neděle, kdy je povolen olivový olej a víno, na svátek Proměnění Páně se jí ryba. Od 15. /28. listopadu do svátku Narození Páně - Filipovský půst. Od 15. /28. Listopadu do 4. /17. prosince se věřící zdražují masa, vajec, mléčných výrobků, jí ryby v sobotu a v neděli podle akrivie, dále každý den kromě střed a pátků dle ikonomie. Od 5. /18. prosince už dále není povolena ryba, co se týká ikonomie, může se ryba jíst po soboty a neděle po celý půst. Může se ale jíst olivový olej, víno a to kromě středy a pátku.

33

4. Ruská federace – Rusko Stát se rozprostírá na území o rozloze 17.075.400 km2, oficiálním názvem je Ruská federace je největší a devátou nejlidnatější zemí světa. Hlavní město Moskva a úředním jazykem ruština, která se píše azbukou (Businessinfo, 2011, online). V Ruské federaci žijí z 80% Ruští občané, dále zde pobývají Tataři a to asi 3,83 %, Ukrajinci 2,03 %, Baškiové 1,15 %, Čuvaši 1,13 %, Čečenci 0,9 %, Arméni 0,9 % a zhruba 140 dalších malých národností (údaje z roku 2002, Businessinfo, 2011, online). Podle předběžných výsledků ze sčítání lidu v roce 2010 žije v Rusku zhruba 142.905.200 lidí, což je klesající tendence obyvatel oproti roku 1989 a 2002, viz tabulka 4. Podle Businessinfo (2011, online) za první pololetí roku 2011 se snížil počet obyvatel Ruska o 83.300 osob, což je o 0,06 %. Tabulka 5 Předběžné údaje ze sčítání lidu v Rusku 2010 Rok sčítání lidu v Rusku

Celkový stav populace

1959

117.239.600

1970

129.941.200

1979

137.409.900

1989

147.021.900

2002

145.166.700

2010

142.905.200

Zdroj: Россия федерации, Федеральная служба государственной статистики (Rusko, Federální státní statistická služba) Rusové jsou patrioti, velmi pohostinní, upřednostňují květnatý styl vyjadřování, rádi zveličují, skládají komplimenty a diskutují. Mají rádi humor, rádi vtipkují a jsou hrdí na svoji kulturu, hudbu, umění, divadlo, operu a balet, muzea, architekturu. Národním nápojem je v Rusku kvas, vodka a čaj (Businessinfo, 2011, online). Podle Drbohlava, Luptáka, Janské a Bohuslavové (1999) je socioekonomická situace Ruska jedním z nejdůležitějších determinant migrace. Je zde velká nezaměstnanost, nedostupnost kvalitního vzdělání, rostoucí chudoba, snižující se kvalita života, nedostupnost lékařské péče a z toho vyplývající nedostupnost lékařské péče.

34

4.1. Zdravotní péče v Rusku Občané Ruska mají právo na bezplatnou zdravotní péči (Allianz Worldwide Care, 2011, online). Ruský prezident Vladimír Putin ve svém projevu v září 2005 zdůraznil nutnost rozvoje sociální péče, veřejného zdraví, vzdělání a zemědělství. Na základě dekretu vydaného v říjnu 2005 byla stanovena Rada pro realizaci programu Národní prioritní projekty Ruské federace. Realizace projektu zahrnovala 3,2 miliard dolarů na výdaje spojené se zdravotnictvím, tj. zvýšení mezd zdravotnického personálu, nákup nového vybavení klinik a výstavbu osmi center v odlehlých oblastech Ruska (Allianz Worldwide Care, 2011, online; en.wikipedia.org, 2011, online). Během tiskové konference roku 2010 přislíbil Vladimír Putin z pozice ruského premiéra zahájení rozsáhlé reformy zdravotnictví v roce 2011 a vyčlenění více než 300 miliard rublů na vylepšení zdravotní péče v zemi (en.rian.ru, 2010, online). "Přes 30 % zdravotnických zařízení v zemi je nebezpečných nebo potřebují velké opravy, navzdory všem, které byly vykonány […] Mnoho nemocnic a poliklinik nemá potřebné vybavení, které je potřebné k poskytování lékařské pomoci, a nesplňuje moderní požadavky. " Vladimír Putin (en.rian.ru, 2010, online) Allianz Worldwide Care (2011, online) popisuje několik typů zdravotnických zařízení v Rusku. Jsou to: 

Zdravotní středisko pro venkov – nabízí zdravotní prohlídky, včetně běžných vyšetření, očkování a ošetření poranění menšího rozsahu. Zajišťuje péči pro cca 4.000 lidí.



Zdravotní středisko – nabízí primární péči, lékaři jsou schopni provést drobné operace ve spolupráci s týmem zdravotních sester, dětským lékařem, terapeutem, porodními asistentkami nebo gynekologem. Zajišťuje péči pro cca 7.000 lidí.



Městské polikliniky – provádí vyšetření, léčbu a ošetřovatelskou péči u klientů s chronickým onemocněním. S ohledem na velikost polikliniky zde mohou být cca 3–4 specialisté v oboru (např. kardiologie, onkologie, porodnictví).



Speciální kliniky se zaměřením – sídlo pediatrů a speciálních pediatrických ambulancí na péči o děti do 19 let

35

PRAKTICKÁ ČÁST 5. Průzkumné šetření Kvalitativní průzkum diplomové práce probíhal dle předem stanoveného plánu. Určily jsme celkový harmonogram průzkumu a to především z hlediska metodického i časového (Žiaková, 2009, s. 92). Na začátku byl vymezen průzkumný problém a na něj jsme reagovaly vytvořením průzkumných otázek. Tyto otázky, odborná literatura, internetové zdroje a nalezené výzkumy byly vodítkem pro zpracování otázek rozhovoru. Mapovaly jsme vybrané informace o klientech ruské národnosti z toho důvodu, že tato oblast není prozatím dostatečně prozkoumána.

5.1. Vymezení cíle a průzkumných otázek Cílem diplomové práce je shromáždit ucelené informace o klientech ruské národnosti pro využití v ošetřovatelské praxi. Za tímto účelem bylo stanoveno 7 průzkumných otázek. Průzkumná otázka č. 1: Jaké jsou subjektivní důvody migrace Rusů do ČR? Průzkumná otázka č. 2: Jaké jsou socioekonomické podmínky života v Česku, ale i v Rusku? Průzkumná otázka č. 3: Čím se odlišuje ruská komunita žijící v ČR od majoritní společnosti? Průzkumná otázka č. 4: Jak subjektivně vnímají ruští příslušníci vybrané komunikační bariéry? Průzkumná otázka č. 5: Jaké aktivity pro začlenění do majoritní společnosti podnikají Ruskové žijící na území ČR? Průzkumná otázka č. 6: Existují nějaká specifika při ošetřování ruské komunity? Průzkumná otázka č. 7: Jak budou respondenti reagovat v modelových situacích v souvislosti s poskytováním zdravotnické péče?

36

5.2. Metodika průzkumu Organizace, sběr a zpracování dat K získání dat byl použit polostrukturovaný rozhovor, který byl s respondenty zaznamenán na diktafon. Rozhovor probíhal v českém jazyce a před samotnými otázkami byl podepsán informovaný souhlas, jehož znění je přiloženo v příloze (příloha 2). Podepsané formuláře z důvodu zachování anonymity respondentů jsou uloženy u autorky. Některé získané informace byly „uvedeny mimo záznam“, tj. po tuto dobu byl vypnut diktafon a pouze byly zapsány důležité poznámky na arch papíru. Poznámky, které byly schváleny pro zpracování, jsou uvedeny v kazuistikách. Rozhovor byl velmi náročný – co se týče času, nesnadného vyhledávání vhodných respondentů a nutnosti dovysvětlit některé pojmy, kterým respondenti v rozhovoru nerozuměli, protože byl rozhovor s nimi veden v cizím (českém) jazyce. V sestavování rozhovoru jsme se inspirovaly výzkumy, které byly v této oblasti doposud provedeny a nastudovanou literaturou. Položky, které byly připraveny pro rozhovor, jsme tvořily ke stanoveným 7 průzkumným otázkám. U výběru respondentů byla použita metoda sněhové koule. Na začátku prosince 2011 byla realizována pilotní studie, které se zúčastnili tři respondenti. Samotný průzkum probíhal od prosince roku 2011 do konce března roku 2012 na území České republiky, ve městech Brno, Olomouc a Prostějov. Průměrná doba na jeden rozhovor činila 2,5 hodiny. Přepis jednoho rozhovoru trval 9-10 hodin. Na základě získaných dat a informací byly vytvořeny kazuistiky. Přepisy rozhovorů a kazuistiky jsou uvedeny v přílohách (příloha 4—27). Výsledky průzkumu byly zpracovány do tabulek a alternativních grafů pomocí programu Microsoft Word.

5.3. Charakteristika průzkumného vzorku Zkoumaný soubor je tvořen dvanácti respondenty ruské menšiny žijící na území České republiky po dobu nejméně tří let. Všichni respondenti jsou narozeni v Rusku, a v Rusku i žili do doby, než odcestovali do ČR. Jsou starší osmnácti let, jejich rodným jazykem je ruština. Všichni respondenti mluví také plynule českým jazykem, ale s některými pojmy z rozhovoru se dosud nesetkali. Hlavním kritériem výběru byla plnoletost respondenta, jejich ochota spolupracovat a zúčastnit se průzkumu. Po rozhovoru č. 9 se odpovědi respondentů ve většině otázek shodovali, proto byl průzkum na dvanácti rozhovorech ukončen. 37

6. Prezentace výsledků průzkumu Výsledky šetření jsou prezentovány pomocí tabulek a alternativních grafů do oblastí dle stanovených průzkumných otázek.

Tabulka 6 Průzkumná otázka č. 1: Jaké jsou subjektivní důvody migrace Rusů do ČR? Otázka z rozhovoru 1. Jaký byl důvod Vašeho odchodu z Ruska?

2. Kdy jste sem přišel/la a za jakým účelem?

Odpovědi respondentů •

(7×) studium

•

(3×) zaměstnání

•

(1×) rozvod rodičů

•

(1×) neznámý důvod

•

(3×) 2009 ze studijních důvodů

•


•

(2×) 2007 z pracovních a studijních důvodů

•

(2×) 1998 z pracovních důvodů a z důvodu rozvodu rodičů

3. Jaký typ pobytu máte sjednaný, trvalý

•

(1×) 1991 z pracovních důvodů

•

(1×) 1999 z neznámého důvodu

•


•

(7×) trvalý

•

(5×) přechodný

•

(5×) chce zůstat v České republice

•

(5×) prozatím chce zůstat v České republice

•

(1×) se chce vrátit do Ruska

•

(1×) není rozhodnut

•

(6×) nabídka možnosti studia v ČR

•

(3×) možnost pracovního uplatnění v ČR

•

(3×) následování rodičů do ČR

nebo přechodný? 4. Chcete zůstat v naší zemi, nebo je pro Vás ČR je „přestupná stanice“ – a proč? 5. Proč jste si vybral/a pobyt zrovna v ČR a ne v jiném státě?

38

6. Jste v ČR sám/sama? Pokud ne, s kým zde pobýváte?

•

(3×) s manželem

•

(3×) s přáteli z Ruska

•

(2×) s přítelkyní

•

(1×) s manželem a dětmi

•

(1×) s rodiči a manželkou

•

(1×) s rodiči a sestrou

•

(1×) sám

3xStudium Zaměstnání Rozvod rodičů

Důvod neznámý

Zaměstnání 1991

Zaměstnání Studium

2xStudium

1998

1999

2006

Studium 2007

2008

2009

Alternativní graf. č. 1 Důvody respondentů pro odchod z Ruska do České republiky

42% přechodných pobytů

58% trvalých pobytů

Alternativní graf č. 2 Poměr trvalých a přechodných pobytů Rusů v České republice Výsledky průzkumného šetření mapující problematiku subjektivních důvodů migrace Rusů do ČR vyplývají z uvedené tabulky a grafů. Celkem 7 z 12 respondentů (58 %) uvedlo jako svůj důvod migrace do ČR studium a stejný počet dotazovaných má sjednaný trvalý pobyt 39

na území naší země. Pro trvalý pobyt v ČR se rozhodlo 10 respondentů (83 %). S příbuznými nebo přáteli z Ruska, žije v naší zemi 11 dotazovaných (92 %). Tabulka 7 Průzkumná otázka č. 2: Jaké jsou socioekonomické podmínky života v Česku, ale i v Rusku? Otázka z rozhovoru 7. Jak hodnotíte podmínky života v Rusku? (např. ekonomickou situaci, podmínky vzdělávání,

Odpovědi respondentů hodnocení ekonomické situace •

zdravotnických služeb)

městech,

špatné na vesnicích •

(1×) rok od roku stabilnější situace

•

(1×) normální ekonomická situace, každý naříká,

že

je

krize, ale přitom si mohou dovolit každý rok dovolenou v

možnosti zaměstnání, nabídku

(7×) velice dobré ekonomické podmínky ve

zahraničí •

(2×) nedovedu posoudit, žiji v ČR dlouho

•

(1×) podle mas–medií to není dobré, hodně lidí má finanční problémy a hodně lidí má vše

hodnocení podmínek vzdělávání •

(4×) velmi dobré podmínky pro vzdělání ve

městech,

špatné podmínky na vesnici •

(3×) velmi dobré podmínky pro vzdělání

•

(2×) tuto oblast nekomentovali

•

(1×) v Rusku se více vyučuje teorie, v České republice je kladen důraz i na praxi

•

(1×) drahé studium, je náročné dostat se na vysokou školu, těžká přijímací řízení, na některých oborech berou jednoho studenta

•

(1×) dobré podmínky pro vzdělání

hodnocení možností zaměstnání •

(5×)

možnosti

zaměstnání

jsou

ve

velkoměstech,

na vesnici ne •

(2×) Rusko je velký stát, kdo chce mít práci, ten si ji najde

•


•

(1×) najít práci v Rusku je jednodušší, než v ČR, ale také

40

jsou tam nižší platy •

(1×) špatně sehnatelná práce, finančně nedoceněná

•

(1×) nedovedu posoudit

hodnocení nabídky zdravotnických služeb •

(5×) výborné zdravotnické služby ve městech, špatné na vesnicích

•

(3×) zdravotnictví zdarma, bez poplatků a nutnosti dokládat zdravotní pojištění

•

(1×) rychlejší ošetření, ale za některé služby se platí poplatky

8. Jak hodnotíte podmínky života v České republice? (např. ekonomickou situaci, podmínky vzdělávání, možnosti zaměstnání, nabídku

•


•

(1×) nemůže posoudit, k lékaři chodí výjimečně

hodnocení ekonomické situace •

(3×) není zde tak velký rozdíl mezi bohatými a chudými

•

(1×) ČR je asi 13× více zadlužená, než Rusko

•

(1×) dobré sociální podmínky

•

(1×) ve srovnání s Ruskem se zde cítí bezpečněji a svobodněji

•

(1×) je globální krize, ekonomika a politika připomíná převrat v Rusku, je tu určitá stabilita a nespokojenost

zdravotnických

obyvatelstva s nízkými platy, bankovním systémem

služeb)

a navýšením poplatků •

(1×) lepší ekonomická situace, vyšší platy, ale zato vyšší ceny potravin a služeb

•

(1×) všichni říkají, že je krize, ale mohou si dovolit jezdit na hory, dovolené, atd.

•

(1×) v Rusku panují jiné poměry, v ČR si polepšila

•

(1×) nemůže si stěžovat

hodnocení podmínek vzdělávání •

(4×) vzdělání na dobré úrovni

•


•

(1×) více možností studia

•

(1×) potenciální nevýhoda zavádění školného

41

na státních školách, na druhou stranu je výhodu investice do výzkumu, vývoje a pomocným prostředků studentům při studiu (e-learning, skripta,…) •

(1×) více praktik, než teorie

•

(1×) nemůže posoudit

hodnocení možností zaměstnání •


•

(1×) horší možnosti zaměstnání

•

(1×) stejně jako v Rusku

•

(1×) kdo chce, tak si práci najde

•


•

(5×) dobré podmínky

hodnocení nabídky zdravotnických služeb •

(4×) zdravotnické služby na dobré úrovni

•

(2×) kompletní nabídka, ale dlouhá čekací doba na prohlídku u lékaře

•


•

(1×) špatné zdravotnické služby

•

(1×) nezažil nic negativního

•

(1×) velice široká nabídka, ale dostupná jen pro část obyvatelstva

•

(1×) dobrá úroveň služeb, prvotně se ale řeší pojištění a potom zdravotní stav

9. Jaké je Vaše dosažené vzdělání a kde jste vystudoval/a?

10. Jakou pozici nyní zastáváte ve Vašem zaměstnání?

•

(5×) magisterské v Rusku

•

(3×) bakalářské v ČR

•

(2×) bakalářské v Rusku

•

(1×) střední zdravotnická škola v Rusku

•

(1×) vyučena švadlenou

•

(5×) student bez vedlejších výdělků

•

(1×) pedagog odborných předmětů na vysoké škole

•

(1×) specialistka exekucí v bance

•

(1×) zabývá se posuzováním vlivů staveb na životní prostředí 42

11. Co víte o možnostech

•

(1×) podnikatelka

•

(1×) švadlena

•

(1×) student s brigádou ve skladě

•

(1×) technický pracovník

•

(2×) nestarám se o to, vím, že ho musím mít

•

(1×) cizinec s trvalým pobytem musí mít pojištění státní, tzn. Metal Aliance, VZP apod., pokud má přechodný

zdravotního pojištění

pobyt, může mít libovolné pojištění, které akceptuje

v ČR pro cizince

cizinecká policie •

(1×) vím toho málo, ale dozvěděl jsem se, že cizinci platí vyšší sazbu, než občané ČR

•

(1×) při dlouhodobém pobytu je to drahé

•

(1×) 3 roky jsem ho měla a podmínky se neustále měnily v souvislosti s požadavky cizinecké policie

•

(1×) před rokem jsem si zakoupil pojistku za 40.000 Kč a nyní si musím zakoupit pojistku za 15.000 Kč, což není dobře. Byl jsem v nemocnici, protože mě bolel zub a nevyměnili mi plombu. Nevím proč.

•

(1×) moc o tom nevím, vím jen, že ji potřebuji, jinak nedostanu vízum. Předtím jsem platil klasické pojištění a nyní platím víc a mám stejné pojištění, jako občané ČR

•

(1×) dřív jsem si na rok platila základní pojištění za 3,5–4 tisíce a nic jsem nemohla, proto jsem si vše zařizovala v Rusku. Teď musím mít komplexní pojištění za 18.000 ročně. Podmínky obou

pojištění

mi

však

přijdou naprosto stejné. Dřív jsem měla zelenou kartičku, všude platila a nic jsem nedoplácela. •

(1×) asi to nějak pomáhá

•

(1×) musím to mít, odkázali mě na tel. linku, kde mluví automat, a nic se nedozvím. Pojištění mám, ale nevím, co obsahuje.

•

(1×) mám pojištění u VZP a jsem spokojený, musím být pojištěný u státní pojišťovny

43

12. Máte sjednané

•

(12×) ano

•

(1×) od spolužáků

•

(1×) informace o pojištění u Metal Aliance jsem se

zdravotní pojištění? 13. Pokud ano, co o něm víte a kde jste se informace dozvěděl/a?

dozvěděl od manželky, u VZP nejsou tak dobré podmínky •

(1×) od cizinecké policie

•

(1×) pojišťovnu mi poradil manžel, podmínky pojišťoven jsou docela stejné. S předešlým pojištěním (r. 2008-2010) jsem u gynekoložky zaplatila za ošetření 600-700 Kč, s novým pojištěním jsem se zraněním kotníku dostala berle zdarma a za měsíční ošetření jsem zaplatila 30 Kč.

•

(1×) na internetu, mám pojištění u Uniqa pojišťovny, která má smlouvu s Fakultní nemocnicí

a

nemocnicí

Sv. Anny v Brně. Ale v nemocnici nic neví, akorát jsem zaplatil za registraci a objednali mě. •

(1×) moc o tom nevím, vím, že to potřebuji a můžu s ním jít do kterékoliv nemocnice. Chodím teď bez problémů na svoji ambulanci.

•

(1×) už si nepamatuji, kdo mi pojištění poradil, ale myslím, že to bylo VZP. Měli ho tu všichni studenti, říkali mi, že se zabývá cizinci. Když jsem si ho byla zařizovat, podala mi slečna nejdříve špatné informace, pak mě předala starší ženě, tak jsem zjistila, že je to jinak, v případě dotazů mám volat a hotovo.

•

(1×) přímo od pojišťovny, že mám komplexní zdravotní pojištění a pokud zaplatím 30 Kč, můžu jít k lékaři

•

(1×) od kamaráda z Ruska, který byl ČR výměnném pobytu

•

(1×) pojištění mi sjednala pracovní agentura a pak mi vše vyřizoval manžel

•

(1×) pojišťovna mi byla nabídnuta zaměstnavatelem a informace jsem si přečetl na internetu

•

(1×) kamarádka mi řekla, že to potřebuji 44

22. Jste finančně zajištěn/a?

•

(11x) ano (pracovní výdělky, příspěvky a stipendia,…)

•

(1x) teď ne, mám jen peníze, co jsem si vydělal v Rusku a nemám stipendium

23. Máte nějaké finanční problémy? 24. Pokud ano, jaké a proč?

•

(11x) ne

•

(1x) teď mám peníze pouze na živobytí

•

(11x) nemá finanční problémy

•

(1x) protože nemám práci, nemám zdroj peněz, musím šetřit a peníze rozpočítat na celý školní rok

Výsledky průzkumného šetření mapující problematiku socioekonomických podmínek života v Česku a v Rusku vyplývají z uvedené tabulky. Celkem 7 z 12 respondentů (58 %) uvádí velice dobré ekonomické podmínky v Rusku ve městech, špatné podmínky na vesnici. Stejně tak hodnotí podmínky vzdělávání a možnosti zaměstnání. Zdravotnické služby kladně vě městech a 3 respondenti (25 %) uvádí, že zdravotnictví je zdarma, bez poplatků a nutnosti doložení zdravotního pojištění. Co se týče hodnocení podmínek života v ČR nepociťují reapondenti tak velké rozdíly mezi bohatými a chudými, vzdělání hodnotí na dobré úrovni s poukázáním na více možností studia, investice do výzkumu a vývoje, použití více praktik v předmětech na vysokých školách. Podmínky zaměstnání a zdravotnické služby hodnotili kladně. Vysokoškolské vzdělání úspěšně dokončilo 10 dotazovaných (83 %), jeden respondent dokončil vzdělání středoškolské a jeden tázaný je vyučen. Zaměstnáno je 5 respondentů (42 %), stejný počet udává studentský statut bez vedlejšího výdělku, jeden tázaný je studentem, který si přivydělává brigádou a poslední respondent je zaměstnaný na univerzitě v rámci studia. Všichni dotazovaní jsou finančně zabezpečeni, bez finančních problémů a mají sjednané zdravotní pojištění, o kterém vědí pouze strohé informace. Tabulka 8 Průzkumná otázka č. 3: Čím se odlišuje ruská komunita žijící v ČR od majoritní společnosti? Otázka z rozhovoru 14. Co Vám na naší mentalitě nejvíce vadí a proč?


(3×) nic, Češi jsou podobní Rusům

•

(2×) nic

•

(1×) Češi nejsou týmoví hráči, za zády pomlouvají, kdykoliv přijde na věc, tak mlží, nikdo člověka nepodrží, 45

aby si o něm

druzí

nic

nemysleli

nebo

aby nepřišel o práci. Druhá věc, která mi vadí, je to, že mě všichni posílají všechno řešit a na vše se ptát, potom to odnáším já. •

(1×) chamtivost, neupřímnost a neschopnost se dobře oblékat

•

(1×) závist

•

(1×) závist a málo času věnovaného dětem

•

(1×) Češi nejsou zvyklí pracovat od rána do večera, po čtvrté hodině odpolední už nikdo nezůstává v práci, rozhodování jim trvá dlouho. Shrnutí: Češi nespěchají.

•

(1×) ženská nezávislost, musela jsem manžela učit podávat ruku při vystupování z MHD, podání kabátu, otevírání dveří apod. Jsem vychovaná jinak.

•

(1×) Češi jsou méně rozhodní, pohodlnost staví nad ambice, raději mluví, než aby jednali. Dále sňatky a zakládání rodiny v pozdějším věku, než v Rusku.

15. Co Vám na naší mentalitě nejvíce vyhovuje a proč?

•

(2×) mentalita je řekněme stejná

•

(1×) ochota, příjemní lidé

•

(1×) upovídanost, pozitivní vztah k alkoholu, pokud se vám chce, je na vás spolehnutí

•

(1×) nemusím pracovat tak tvrdě, jako v Rusku

•

(1×) kamarádi pomůžou a jsou spolehliví

•

(1×) zdvořilost

•

(1×) otevřenost lidí, snaha pomoci, úsměvy

•

(1×) sebeúcta, záměr chránit životní prostředí a preference rodiny

16. Jak reagujete na změnu prostředí –

•

(1×) pracovitost, pohodovost

•

(1×) slušnost, čistotnost, kuchařské umění

•

(1×) Češi jsou klidný národ, spolehlivý, pohodový

•

(7×) nijak, nevidím rozdíly

•

(1×) musel jsem si zvyknout na vaše jídlo, jinak vůbec

•

(1×) vadí mi jen časový posun a po příjezdu z Ruska si

psychicky i fyzicky? 46

připadám v ČR jako v kleci, stísněně, vše mi přijde malé •

(1×) více reaguji na cestování, než na změnu prostředí

•

(1×) teď už je to v pořádku, ale když jsem byla v ČR poprvé, měla jsem strach z jazykové bariéry

17. Jaké jste měl/a pocity po příchodu do České republiky?

•

(1×) byla jsem šťastná, že mám práci a můžu uživit rodinu. V Rusku to bylo špatné.

•

(1×) od začátku jsem naprosto spokojen, díky internetu jsem v kontaktu s přáteli, ale neplánuji se zde usadit

•

(1×) nejdřív se na mě dívali skrz prsty, ale potom

jsem

jim ukázala, že dokážu být kamarádská a pracovitá •

(1×) líbí se mi, že se tu stírají rozdíly mezi chudými a bohatými, je tu spoustu možností a fajn lidé

•

(1×) první pocit byl takový, že je tu čisto, klid a večer prázdné ulice

•

(1×) pocit volnosti a zodpovědnosti

•

(1×) líbilo se mi tu, líbili se mi lidé, jejich chování k cizincům, snaha pomoci, cítila jsem se líp, než doma

•

(1×) chtěl jsem jít domů, protože jsem tu byl sám a daleko od rodiny. Nyní zde žiji osm let a je to v pořádku.

•

(1×) nejistotu ze svého postavení, strach z komunikace a pocit velkých životních změn

•

(1×) nejdříve bylo těžké zapadnout mezi Čechy

•

(1×) ČR je velice krásná, má hodně historických památek, bylo to pro mě okouzlující

18. Jaké máte pocity nyní?

•

(2×) mám dobré pocity

•

(1×) nevnímá, že jsem v cizině, cítím se tu jako doma, velice dobře a přirozeně. Mám tu přátele

mezi

Čechy,

rodinu, zaměstnání. •

(1×) připadá mi to všechno moc všední, obyčejné, mám pocit nostalgie po rodné vlasti, na stáří bych se tam chtěl vrátit

•

(1×) spokojenost se svým postavením, očekávání dalších změn

47

•

(1×) pocity se změnily, víc poznávám lidi, rusofoby, ale snažím se si z toho nic nedělat

•

(1×) zodpovídám za sebe, za své chování, ale zvykla jsem si

•

(1×) pocit klidu, je zde velice dobré vybavení laboratoří, možnost práce ve výzkumu

•

(1×) líbí se mi, že se tu stírají rozdíly mezi chudými a bohatými, je tu spoustu možností a fajn lidé

•

(1×) jsem tu již dlouho a spokojená

•

(1×)

mám

se

dobře,

necítím

tlak

z

okolí,

ani znevýhodnění •

nevidím rozdíly mezi ve změně prostředí 58 %

(1×) jsem šťastná, že mohu uživit rodinu

musel jsem si zvyknout na vaše jídlo 8%

vadí mi časový posun

více reaguji na cestování

8%

8%

strach z jazykové bariéry 8%

Alternativní graf č. 3 Reakce na změnu prostředí u ruských jedinců Výsledky průzkumného šetření mapující odlišnosti ruské komunity žijící v ČR od majoritní společnosti a vyplývají z uvedené tabulky a grafu. Celkem 5 z 12 respondentů (42 %) uvedlo, že na naší mentalitě jim nic nevadí a že by ji připodobnili mentalitě Rusů. Zbylým 7 tázaným (58 %) se na Češích nelíbí, že nejsou týmoví hráči, dále jejich pomlouvačnost, chamtivost, neupřímnost, závist, málo času věnovanáhodětem, ženská nezávislost, pomalé jednání, menší rozhodnost atd. Naopak se Rusům líbí česká upovídanost, ochota, spolehlivost, zdvořilost, otevřenost, pracovitost, pohodovost, slušnost, čistotnost, kuchařské umění atd. Na změnu prostředí nepociťuje 11 respondentů (92 %) změny fyzické, ani psychické. Spíše jim vadí cestování, změna jídelníčku, časový 48

posun. Jedna respondentka uvádí strach z jazykové bariéry. Migraci do ČR brali respondenti pozitivně, naše země se jim líbila a většina z nich má tyto pocity i nyní. Tabulka 9 Průzkumná otázka č. 4: Jak subjektivně vnímají ruští příslušníci vybrané komunikační bariéry? Otázka z rozhovoru 25. Jakými jazyky mluvíte?

26. Jakým jazykům rozumíte?


(6×) česky, rusky, anglicky + (2x) něco z němčiny)

•

(2×) česky, rusky, anglicky, ukrajinsky

•

(1×) česky, rusky

•

(1×) česky, rusky, ukrajinsky

•

(1×) česky, rusky, anglicky, částečně francouzsky

•

(1×) česky, rusky, anglicky, částečně latinsky

•

(4×) češtině, ruštině, angličtině + (2x) něco z němčiny)

•

(1×) češtině, ruštině, ukrajinštině

•

(1×) češtině, ruštině, angličtině, polštině, slovenštině, ukrajinštině

•

(1×) češtině, ruštině, angličtině, částečně polštině

•

(1×) češtině, ruštině, slovenštině

•

(1×) češtině, ruštině, angličtině, slovenštině

•

(1×) češtině, ruštině, angličtině, slovinštině, polštině, ukrajinštině

•

(1×) češtině, ruštině, angličtině, španělštině, ukrajinštině, běloruštině, slovenštině

27. Máte problémy s komunikací v ČR? 28. Pokud ano, jaké?

•

(1×) češtině, ruštině, angličtině, ukrajinštině

•

(9×) nemám

•

(2×) občas

•

(1×) ano

•

(9×) nemám

•

(1×) někdy neporozumím, nebo sám dělám chyby

•

(1×) chápu, co mi kdo říká, ale nedokážu najít sloveso, jak bych to vysvětlil

•

(1×) s vyjádřením myšlenek

49

29. Co by Vám nejvíce pomohlo při komunikaci?

30. Jaký způsob komunikace byste preferoval/a v dorozumění se se zdravotnickým personálem? 31. Znáte komunikační karty?

•

(4×) pomalá řeč a vysvětlení slovíček, kterým nerozumím

•

(3×) nic, domluvím se

•

(2×) jazyk

•

(2×) tlumočník

•

(1×) dobrá artikulace od ostatních

•

(5×) osobní rozhovor

•

(3×) češtinu

•

(1×) čeština, angličtina, ruština

•

(1×) řeč

•

(1×) pomalou řeč

•

(1×) v případě nejasností angličtinu

•

(10×) neznám

•

(1×) ano

•

(1×) ano, slyšel jsem, že se jedná o karty, které ukazují

Pokud ano, volil/a

části těla, případně bolesti, obrázky

byste tento způsob komunikace? 32. Pokud ano, máte představu o tom, jak by se mohly vylepšit?

•

(9×) neznám karty

•

(1×) jednotný systém karet

•

(1×) nejlépe – v každé nemocnici alespoň jeden člověk, který rozumí rusky, ukrajinsky a tlumočí. Může to být

(popř. klient nakreslí)

např. zdravotní sestra, která ruštinu studovala, nebo má kurz. Takže volila bych nejdříve tlumočníka, potom karty.

33. Zmírnil by Vaše obavy ze zdravotnického prostředí tlumočník, nebo možnost

•

(1×) nemám představu, to vědí nejlépe lékaři

•

(6×) preferovala bych tlumočníka, v případě potíží karty

•

(3×) určitě ano

•

(2×) mluvím dobře česky

•

(1×) raději bych preferoval karty, protože tlumočník se ne vždy vyzná v komunikaci s klientem, ve zdravotnické terminologii a musí se platit

komunikace komunikačními kartami?

50

34. Co jste schopen/na udělat, nebo co děláte pro zlepšení komunikace?

•

(7×) naučila jsem se češtinu a neustále ji používám

•

(2×) naučila jsem se češtinu a dále ji studuji

•

(1×) měl jsem ve škole předmět, kde jsem se učil českou i ruskou zdravotnickou terminologii

•

(1×) přeložila jsem si lékařskou zprávu

•

(1×) snažím se v češtině číst knihy a časopisy

Respondenti hovoří nejčastěji:

Respondenti rozumí nejčastěji:

česky 100 % anglicky 83 %

rusky 100 %

rusky 100 % česky 100 % anglicky 83 %

ukrajinsky 17 %

ukrajinsky 42 %

německy 17 %

slovensky 33 %

Alternativní graf č. 4 Nejčastějších 5 jazyků, kterými respondenti mluví a kterým rozumí Výsledky průzkumného šetření mapující problematiku subjektivního vnímání ruských příslušníků vybrané komunikační bariéry a vyplývají z uvedené tabulky a grafu. Z grafu jsou zřejmé 3 jazyky, kterými se sotazovaní nejčastěji domluví a kterým rozumí. Rusky a česky mluví a zároveň rozumí 100 % respondentů, 10 tázaných (83 %) navíc rozumí a mluví anglicky.

Bezproblémovou komunikaci uvedlo 9 respondentů (75 %). Zbylí

3 respondenti (25 %) někdy neporozumí mluvené řeči, nebo chápou o čem dotyčný mluví, ale nedokážou najít vhodná slova k odpovědi. Nejvíce by respondentům při komunikaci pomohla pomalá řeč, vysvětlení pojmů, kterým neporozuměli, artikulace, cizí jazyk, popř. tlumočník. Jako způsob komunikace by potom preferovali osobní rozhovor v češtině. Komunikační karty nezná 10 dotazovaných (83 %). Celkem 6 tázaných (50 %) by preferovalo v případě komunikačních bariér v nemocničním prostředí tlumočníka. Dalším 3 respondentům (26 %) by vyhovovala komunikace kartami, ale i tlumočník. Jeden respondent dává přednost kartám a 2 uvádí, že se domluví dobře česky. Pro zlepšení komunikace se 9 respondentů (75 %) naučilo češtinu a neustále ji používají, nebo dokonce dále studují. 51

Tabulka 10 Průzkumná otázka č. 5: Jaké aktivity pro začlenění do majoritní společnosti podnikají Ruskové žijící na území ČR? Otázka z rozhovoru


19. Co jste schopen/schopna udělat nebo co děláte pro začlenění do majoritní společnosti?

(5×) naučil jsem se češtinu, kterou neustále používám a chodím ven se svými přáteli

•

(2×) nedělám nic, nemám zájem

•

(1×) naučila jsem se češtinu a pořád pracuji na rozšíření svých znalostí, vstupuji do komunikace na pracovišti

•

(1×) trávím čas v práci i mimo ni s českými kolegy z práce

•

(1×) s manželem máme spoustu českých přátel a hodně se navštěvujeme

•

(1×) umím česky, poslal jsem životopis

•

(1×) snažím se oblékat jako ostatní, zapojovat do akcí, reagovat přirozeně

20. Máte pocit dobrého začlenění mezi obyvatele ČR? 21. Pokud ne, proč? Pokud ano, proč?

•

(10×) ano

•

(1×) nemám, mám v ČR jen jednoho nebo dva kamarády

•

(1×) necítím, že bych se dobře začlenila

•

(1×) občas potkám člověka, který mi řekne, že jsem komunista a blbosti o Rusku

•

(1×) když někde ukážu pas, tak se všichni vyptávají, odkud jsem. Myslím si, že kdybych nebyla Ruska, každý by se ke mně choval úplně jinak

35. Jaké volnočasové

•

(1×) s manželem, s kolegy z práce a přáteli. Většinou sport - kuželky, jízda na motokárách, minigolf, volejbal. S

aktivity podnikáte

manželem tenis a chodíme na plesy, sama jezdím na kole,

v Česku a s kým?

chodím do tanečních, maluji, hraji na housle. •

(1×) s manželkou na motokáry, tancovat, jezdíme do přírody a po památkách, především do Karlových Varů. Sám preferuji fitness kluby.

•

(1×) trávím čas s kamarády, sportuji, hraji v kapele 52

•

(1×) s ruskými přáteli zajdu občas do hospody, o víkendu preferuji procházky s manželem

•

(1×) sportuji se svými přáteli, chodím do kina s přítelkyní, chodím fotit, jezdím za přáteli z Ruska do Prostějova

•

(1×) badminton, tenis, chodím do sportovního klubu Telč na akce s kamarády

•

(1×) sama chodím na břišní tanec, jazykové kurzy angličtiny,

pilates,

aerobik,

dělám

ruční

práce,

korálkování, háčkování •

(1×) fotbal, basketbal, volejbal s Čechy a Slováky

•

(1×) sport - fotbal, tenis, plavání

•

(1×) plavání, jóga

•

(1×) procházky, plavání

•

(1×) sport - běh, plavání, lezení na umělé stěně s kolegy z práce bowling, kulečník, čtu, fotím

36. V jaké jste pracovní pozici?

37. Jaké národnosti jsou Vaši spolupracovníci?

38. Jaké národnosti jsou lidé, se kterými se setkáváte a proč?

•

(5×) student

•

(1×) specialista exekucí v bance a zároveň studentka

•

(1×) vyučující na VŠ

•

(1×) technický pracovník

•

(1×) student s brigádou ve skladu

•

(1×) podnikatelka

•

(1×) švadlena

•

(1×) posuzuje vliv staveb na životní prostředí

•

(6×) Češi

•

(2×) většinou jsou to Češi

•

(1×) Češi, Rusové

•

(1×) Češi a Slováci

•

(1×) Češi, Slováci, Poláci

•

(1×) Ukrajinci, Poláci, Chorvati

•

(4×) Češi, jsou to přátelé

•

(2×) bydlím na koleji, takže jsou to Britové, Španělé, Portugalci, Němci, Rusové, Ukrajinci, Slováci, Češi, lidé z EU

53

•

(2×) Češi a Rusové

•

(1×) různých národností, mám ráda cizí kulturu, ráda poznávám nové lidi a nový pohled na svět

•

(1×) častěji s lidmi ruské a ukrajinské národnosti - rodiče, manželka, protože si s nimi nejvíce rozumím

39. Jaké národnosti jsou lidé, které vyhledáváte a proč?

•

(1×) většinou Češi a Slováci

•

(1×) jsou to studenti, Češi, Rusové, Slováci

•

(7×) lidi nevyhledávám

•

(2×) přátelé z ČR

•

(1×) lidi ruské národnosti, z Ukrajiny, Moldávie, Kazachstánu, Běloruska atd., nejvíce si s nimi rozumím

•

(1×) když jsem hledala práci, vyhledávala jsem kontaktní osoby, na národnosti nezáleželo. Oosoby nevyhledávám

40. Znáte a využíváte nějaké časopisy, které se vydávají na území ČR pro ruské občany?

•

(1×) přátele z Ruska

•

(8×) neznám

•

(2×) znám, ale nevyužívám

•

(1×) Argumenty facty, Čechyja

•

(1×) slyšel jsem, že existuje v Praze nějaký časopis

•

(5×) internet

•

(3×) ne

•

(2×) internet, televize

•

(1×) informace dostávám od rodiny prostřednictvím

Pokud ano, jaké? 41. Znáte a využíváte nějaké jiné zdroje v ruském jazyce, které Vás informují o dění v Rusku? Pokud ano, jaké? 42. Znáte a využíváte nějaké časopisy v českém jazyce, které informují o dění v ČR?

telefonních hovorů •

(1×) e-mail

•

(5×) ne

•

(2×) Mladá fronta Dnes

•

(1×) Metro, Mladá fronta Dnes

•

(1×) E15, Mladá fronta Dnes

•

(1×) Metro

•

(1×) Metro, Lidové noviny

•

(1×) Metro, Blesk 54

43. Znáte a využíváte nějaké jiné informační zdroje v českém jazyce? 44. Vyznáváte nějakou víru?

•

(5×) internet

•

(3×) Internet, rádio

•

(2×) internet, televize

•

(1×) rádio, televize

•

(1×) televize

•

(9×) ano, Pravoslaví

•

(2×) ne

•

(1×) nosím křížek, jsem Pravoslavný, ale pro mě je Bohem vesmír

45. Pokud ano, přistupujete k víře

•

(4×) chodím do kostela na svátky - Velikonoce, Vánoce

•

(1×) v Rusku se chodí hodně do kostela, tady nemám důvod

spíše aktivně (návštěva kostela apod.), či pasivně

•

(1×) jednou za půl roku zajdu do kostela

•

(1×) před smrtí matky přistupovala k víře aktivně, po smrti matky pasivně, nechodí už do kostela vůbec

(věřící bez

•

náboženských

(2×) pasivně

aktivit)?

1

1 přes e - mail

respondent o časopisech jen slyšel

1 se informuje u své

1 respondent využívá

rodiny přes telefon

Argumenty facty, Čechyja

2 užívají internet a televizi

2 respondenti tyto časopisy znají, ale nevyužívaji

3

respondentů nevyužívá žádné zdroje

8 respondentů nezná

5 respondentů užívá

Ruské časopisy vydávané na území ČR

internet

Ruské časopisy vydávané v ČR ↑

Ostatní Ruské zdroje

↑

Alternativní graf č. 5 Užití ruských informačních zdrojů ruskými příslušníky v ČR

55

Výsledky průzkumného šetření mapují aktivity Rusů v ČR pro začlenění do majoritní společnosti a vyplývají z uvedené tabulky a grafu. Pro začlenění do společnosti 10 respondentů (83 %) neustále používá český jazyk a chodí do společnosti. Další aktivity, které respondenti podnikají jsou vypsány podrobněji v tabulce. Tabulka 11 Průzkumná otázka č. 6: Existují nějaká specifika při ošetřování ruské komunity? Otázka z rozhovoru 46. Jste věřící?

47. Jakou upřednostňujete víru? 48. Jak byste mi přiblížil/a Vaše náboženství?


(10×) ano

•

(2×) ne

•

(9×) pravoslavnou

•

(1×) neupřednostňuji žádnou víru

•

(2×) je to víra v jednoho Boha

•

(3×) je to jako vaše náboženství, nevím, jak bych to přiblížila

•

(1×) východoslovanské náboženství, víra v jednoho Boha, vychází z křesťanství

•

(1×) věřím v Boha, v boží úmysl, věčný život, ráj a peklo

•

(1×) nejsem fanatik, ale věřím, že něco existuje

•

(1×) věřím v Boha, musíme dodržovat určitá pravidla, jako např. chození do kostela

49. Jaký máte postoj ke zdraví? Dodržujete nějaké aktivity k jeho udržení?

•

(1×) člověk musí žít podle určitých pravidel

•

(1×) ráda sportuji, chodím s kolegy ven, snažím se zdravě stravovat

•

(1×) navštěvuji fitness klub, běhám, snažím se zdravě jíst

•

(1×) snažím se nic nepřehánět a sportovat

•

(1×) poměrně pasivní postoj, ale v současné době se snažím jíst zdravou výživu a každý den jdu na procházku

•

(1×) sportuju - lezení, tenis, plavání

•

(1×) teď nemám moc času, ale hraji aktivní společenské hry

56

•

(1×) snažím se sportovat a nepřejídat se

•

(1×) snažím se pít nějaké vitamíny, sportovat a zdravě jíst

•

(1×) dávám na sebe pozor, zdraví je pro mne důležité, jím ovoce a zeleninu

•

(1×) snažím se cvičit, dodržovat životosprávu

•

(1×) snažím se jíst zdravě, kvalitní jídlo, chodím na procházky, plavat, kupuji ovoce a zeleninu

•

(1×) pozitivní, sportuji, preferuji ovoce a zeleninu,

piji

zelený čaj 50. Jak vnímáte

•

(1×) je to pozitivní věc, jsme vedeni od dětství, že čím více dětí, tím lépe, děti by potom měli o své rodiče

mateřství a porod?

pečovat a nedávat je do domovů. Porod je něco, co se musí přežít, aby vzniklo něco Božího. •

(1×) neodpověděl

•

(1×) neutrálně

•

(1×) je to z části smysl existence žen

•

(1×) věřím, že za několik letu budu dobrým otcem

•

(1×) každá žena chce mít dítě, zatím jsem nad tím ale nepřemýšlela

•

(1×) moc to neprožívám

•

(1×) chtěl bych manželku, kterou bych miloval, děti

•

(1×) s přítelkyní bychom chtěli dítě, ale zatím oba studujeme

•

(2×) je to nejhezčí období v životě ženy

•

(1×) jako biolog mám dva pohledy, lidský a biologický. Je to neuvěřitelný proces vzniku lidské bytosti a těším se, až toho budu někdy účastný.

51. Jak nahlížíte na problematiku potratů a proč?

•

(2×) jsem zásadně proti, nikdo nemá právo vzít někomu život

•

(1×) negativně, protože je to vražda, myslím si, že to neprospívá fyzickému, ani psychickému zdraví ženy

•

(1×)

nejsem

úplně

ze zdravotních důvodů

57

proti,

někdy

je

to

nutnost

•

(1×) jsem proti potratům kromě případů, kdy je ohrožen zdravotní stav ženy. Pokud jsou jiné důvody, měla by žena porodit a např. odložit dítě do dětského domova.

•

(1×) jsem proti potratům, žena by měla dítě odnosit a odložit, pokud jej nechce

•

(1×) záleží na situaci, je to volba rodičů

•

(1×) věřím, že z hlavně finančních důvodů se tomu nelze vyhnout

•

(1×) nechci, aby v mém životě nastala taková situace, pokud přítelkyně otěhotní, udělám vše pro to, abychom ho přivedli na svět, půjdu do práce a budu vydělávat

•

(1×) nepřemýšlela jsem o tom, každý k tomu má své důvody

•

(1×) nelíbí se mi to, ale jsou případy, kdy je to asi nejlepší řešení

52. Jaký máte názor na antikoncepci, která z metod antikoncepce je pro Vás přijatelná?

•

(1×) neumím odpovědět jednoznačně

•

(3×) jedině kondom

•

(3×) je to dobrá věc, upřednostňuji antikoncepční tablety

•

(2×) jsem proti, má to negativní následky na zdraví

•

(2×) hormony nemohou ve velkém množství tělu prospívat, ale vše je o plánování a tělo se umí vypořádat téměř se vším. Upřednostňuji kondomy.

•

(1×) mám spolehlivého manžela

•

(1×) mám kladný názor, přijatelné jsou všechny druhy antikoncepce

53. Jaký máte postoj k umělému oplodnění ženy, jako k léčbě

•

(5×) pozitivní, úroveň medicíny je vysoká

•

(3×) dobrý způsob pomoci neplodné ženě

•

(3×) nemám námitky

•

(1×) souhlasím jedině v tom případě, že bude oplodněna

neplodnosti? 54. Čím jsou podle Vás zapříčiněné genetické nemoci?

semenem manžela •

(2×) špatným životním stylem rodičů dítěte

•

(2×) špatnými geny

•

(1×) částečně životosprávou

58

•

(1×) špatným životním stylem rodičů dítěte, kouřením, alkoholem

•

(1×) špatná životospráva rodičů, ekologickým okolím

•

(1×) alkohol, cigarety

•

(1×) neumím říct proč

•

(1×) špatným prostředím

•

(1×) sňatky v blízkém prostředí (teritoriu)

•

(1×) zdraví a geny jednoho člověka, které nepasují k tomu druhému

55. Jaký je Váš názor

•

(11×) souhlasím, je to záchrana lidského života

•

(1×) negativně, je to drastické a má to spoustu

na transplantaci

komplikací, vím to ze zkušenosti známého

orgánů? 56. Jaký zaujímáte postoj k eutanázii?

57. Co si myslíte o homosexuálních vztazích?

•

(1×) po smrti své matky mám pozitivní přístup

•

(1×) po úvaze všech možností bych k ní mohl dát souhlas

•

(1×) nesouhlasím s žádnou úmyslnou smrtí

•

(1×) dá se to zneužít, nevím, jak bych se rozhodla

•

(1×) nevím

•

(1×) je to volba konkrétního člověka

•

(1×) to člověk musí podepsat, neřekla bych, že jsem pro

•

(1×) ještě jsem to nezažila, ale možná bych dala souhlas

•

(1×) záleží na situaci

•

(1×) pozitivní

•

(1×) měli by rozhodnout blízcí

•

(1×) jsem proti, člověk by měl bojovat za své zdraví

•

(3×) nechápu to, ale pokud to tak někdo cítí, je to jeho věc

•

(2×) nesouhlasím, je to proti přírodě

•

(2×) nevadí mi to, ať si každý dělá, co chce

•

(1×) je to o konkrétních lidech, mám kamaráda, o kterém jsem dlouho netušil, že je homosexuál, můj vztah se k němu nezměnil

•

(1×) hodně mi to vadí, vím, že za to nemůžou, ale nemůžu si pomoct

•

(1×) absolutně otřesné, hnusí se mi to 59

•

(1×) homosexuálové za to nemůžou, ale měli by se jít léčit stejně jako lidé s Downovým syndromem apod.

58. Jakým způsobem

•

(1×) nebudu se vyjadřovat, velice negativní

•

(1×) Snídaně - sklenice teplé vody a za půl hodiny pečivo, Oběd - meníčko - polévka a lehká jídla, Večeře - vždy

se stravujete? Můžete mi popsat Váš jídelníček během dne?

mám nějakou večeři, exotické ovoce •

(1×) Snídaně - dva Croissanty s kakaem, Oběd - rybí nebo slepičí polévky, Večeře - vejce s tvarohem, něco smaženého, brambory nebo špagety

•

(1×) Nic neobvyklého, snažím se jíst víceméně zdravě

•

(1×) Snídaně (5:50-6:00) - rohlík se salámem, nebo sladké pečivo, Oběd (12:00-12:30) - ovesná kaše, káva, Večeře (19:00-19:30) - maso s teplou přílohou, čaj

•

(1×) Snídaně doma - káva, vejce, pečivo, sýry, zelenina, ovoce, Oběd v menze, doma nebo v restauraci - maso, rýže, brambory, salát, kaše, čaj, na večeři to samé, jako na oběd

•

(1×) Snídaně - Croissant, káva, Oběd - maso, kuře s rýží nebo bramborem, za 2-3 hodiny po obědě mám svačinku - ovoce, Večeře - maso, brambory

•

(1×) Snídaně - jogurt s oříšky, vločky s medem, pečivo s čajem, Oběd - salát, Večeře - musí být teplá a nejpozději v osm večer

•

(1×) Snídaně - pohanková nebo mléčná kaše, Oběd - v menze, většinou kuře s rýží, Večeře - párky, špagety, něco s ruských jídel

•

(1×) Snídaně - čaj, rohlík, Oběd - v menze, Večeře - studená, rohlík, chleba, snaží se jíst

také

ovoce

a zeleninu •

(1×) snažím se dělat vydatnou a výživnou stravu - hodně jogurtů, cereálií, rybího masa, výjimečně hranolky

•

(1×) Snídaně - čaj, müsli s mlékem, Oběd - česká kuchyně, Večeře - chleba nebo rohlík, čaj, Svačina

60

- ovoce, zelenina •

(1×) Snídaně - sklenice vody hned ráno a snídám až v zaměstnání, Oběd - ve vegetariánské restauraci, Večeře - občas vynechám. Dále ovoce, zelenina, čokoláda s velkým obsahem kakaa, pitný režim minimálně 2 litry/den

59. Držíte půst?

•

(11×) ne

•

(1×) ano, jednodenní

•

(1×) jednodenní půst tak dvakrát do měsíce - lehká

60. Pokud ano, kdy a jak? 61. Co pro Vás znamená nemoc a jak k ní přistupujete?

večeře, druhý den bez jídla, jen čistá voda •

(1×) občas se snažím hubnout, ale půst to není

•

(2×) je to absence zdraví, řídím se radou lékaře

•

(2×) pokud je člověk nemocný, pomůže mu lékař

•

(2×) pokud nemůžu dělat věci, které bych chtěl a cítím se špatně

•

(1×) snažím se nemocem předcházet - půsty otužování, pohyb na čistém vzduchu, léky

neužívám,

preferuji

bylinkové čaje, např. ruský vrbkový čaj •

(1×) nemoc je, pokud chybí zdraví - na nachlazení a bolest hlavy si vezmu prášek, jinak jdu k lékaři

•

(1×) přistupuji zodpovědně, snažím se vše preventivně podchytit

•

(1×) porucha v těle, která se musí opravit

•

(1×) při nachlazení si vezmu prášek, jinak beru nemoc vážně, chodím pravidelně k lékaři, na vyšetření, odběry

•

(1×) je to očista těla, toxické látky a usazeniny odchází z těla ven, posiluje imunitu

62. Jaký máte názor na medicínu?

•

(2×) pozitivní, je vidět obrovský postup, měla by se věnovat větší pozornost alternativní medicíně

•

(2×) pozitivní, uzdravuje lidi, hlavně ty, kteří jsou hodně nemocní

•

(1×) je to dobrá věc, mělo by se víc využívat bylinek

•

(1×) instituce, která léči a pomáhá, u vás je na vysoké

61

úrovni •

(1×) má svůj rozvoj, dosáhla nějakých výsledků

•

(1×) dobrý, zvykla jsem si chodit na prohlídky

•

(1×) pomáhá nám ke zdraví, lékař mi pomůže

•

(1×) když se cítím špatně, čekám půl dne, nebo den a až potom si beru léky, nejsem zastánce léků

•

(1×) součást lidské společnosti

•

(1×) vážím si lidí, kteří pracují ve zdravotnictví, zachraňují životy, má to velký význam pro společnost

63. Jak vnímáte smrt?

•

(3×) konečná fáze, přechod z tohoto světa na "oný"

•

(2×) konečná fáze (důsledek) života

•

(2×) přechod energie, duše z jedné existence do druhé

•

(1×) věřím v reinkarnaci, není to běžné, ale pomáhá mi to odpovědět na různé otázky, zda to má smysl, lidský život beru jako energii, která může zaniknout

•

(1×) záleží jaká smrt, smrt mladého člověka je neštěstí, pro hodně nemocného osvobození

•

(1×) smutek, ukončení stávající existence

•

(1×) jako součást života

•

(1×) duše neumírá, přetváří se do jiných lidských těl, zůstává však genetická paměť přes karmu

64. Jak vnímáte období umírání?

•

(2×) je to velice těžká, ale nevyhnutelná etapa

•

(1×) velmi těžce, po smrti matky už mám ale zkušenost a jsem na tom psychicky lépe

•

(1×) lepší je zemřít hned bez bolesti, dlouhodobé a bolestivé umírání bych nikomu nepřál

•

(1×) na to neumím odpovědět

•

(1×) bolestivý proces pro umírajícího a rodinu

•

(1×) přechod do jiného světa

•

(1×) nemocný musí bojovat, nesmí to vzdát

•

(1×) je mi to líto

•

(1×) to je velice těžké popsat

•

(1×) nevím, nepřišla jsem s tím ještě do styku

62

•

(1×) možnost uvědomit si svůj život a jeho krátké trvání, reinkarnace mi dává možnost omezit smutek

65. Máte nějaké rituály v doprovázení nemocného, který umírá? Např. Váš blízký? 66. Co považujete za důležité v období umírání?

•

(4×) modlitby

•

(4×) nemám s tím zkušenosti

•

(2×) nemám

•

(1×) ano, modlení, pomazání nemocných

•

(1×) nevím

•

(3×) odpuštění, smíření

•

(3×) přítomnost blízkých

•

(2×) říct mu, že není zátěží, že pozůstalí budou v pořádku, že umírajícímu odpouštíme a o odpuštění prosíme

•

(1×) odpuštění a bezbolestné umírání

•

(1×) přítomnost blízkých a možnost pokání

•

(1×) přítomnost blízkých, sepsání poslední vůle, klid na ošetření

67. Jakým způsobem

•

(1×) smíření s blízkými a se smrtí samotnou

•

(5×) tělo se umyje, voda se vylije do kanálu, aby se nemohla znovu použít, potom se tělo obleče a uloží

probíhá posmrtná očista těla? Máte nějaké rituály?

do rakve, která se postaví na stůl •

(3×) ne

•

(1×) upřednostňuji kremaci, spálení na řece na lodi, kdy se ostatky potopí do řeky

68. Jaký máte postoj k pitvě?

69. Jakým způsobem probíhá pohřeb?

•

(1×) jen se umyje tělo

•

(1×) nevím, to teď dělají spíš v nemocnici, organizaci

•

(1×) farář má nějaké rituály

•

(9×) pokud je to nutné, tak souhlasím

•

(1×)

je

to

nutnost

v

případě

nejasnosti

smrti

a pro medicínské účely •

(1×) v rámci kriminality ano

•

(1×) je to běžné, ale nelíbí se mi to

•

(4×) pozůstalí sedí vedle rakve v jednom pokoji, truchlící se chodí k rakvi rozloučit se zemřelým. Dodávkou se tělo převeze na hřbitov, za doprovodu truchlících a muzikantů. 63

Nad hrobem se farář se všemi pomodlí, rakev se vloží do hrobu,

pozůstalí

hází

na rakev květiny, mince, hrob se zasype, nahoru se položí dřevěný kříž a věnce. Tzv. "čerstvý hrob" zůstává rok netknut. Za rok se hrob upraví květinami, náhrobkem atd. •

(3×) církevní pohřební obřad, potom obřad v přítomnosti kněze, rozloučení rodiny a mrtvým s polibkem na čelo mrtvého (potom buď kremace, nebo pohřbení do země)

•

(2×) tak, jako tady

•

(1×) chtěl bych kremaci ohněm na řece, na lodi

•

(1×) neumím odpovědět

•

(1×) 3 dny po smrti zůstává tělo doma, potom se odnáší nohama dopředu na hřbitov, kde se na rakev hází peníze

70. Máte nějaké

•

(3×) 9. den od pohřbu se vzpomíná na zemřelého, pokud se rodina bude devět dní modlit, duše odejde

tradice po uskutečnění

do „ráje“, světla, do té doby se duše nachází v očistci.

pohřbu?

Dále probíhají modlitby, po 40 dnech se znovu vzpomíná. •

(3×) oběd po pohřbu, kdy se povídá o zemřelém

•

(1×) zasedá se ke stolu a vzpomíná se na zemřelého v dobrém, já osobně bych ale chtěl zůstat ve svém smutku sám, abych mohl truchlit

•

(1×) většinou záleží na víře zesnulého

•

(1×) rodina při pohřbu nemluví, nevyjadřuje slovní soustrast nebo smutek

•

(1×) za 3, 9 a 40 dní se pozůstalí sejdou a vzpomínají na zemřelého. Potom se rozhodne, zda člověk zemřelý půjde do nebe nebo do pekla

71. Jakým způsobem vykonáváte hygienu během celého dne, máte nějaké rituály?

•

(1×) ne

•

(1×) smíření se smrtí

•

(3×) ráno zuby a obličej, večer zuby a sprcha

•

(2×)

umývám

si

celé

tělo,

pokud sportuji i několikrát denně •

(1×) rituály nemám

64

vlasy,

hlavu,

zuby,

•

(1×) klasicky si čistím zuby, umývám si celé tělo, obličej, zuby, hlavu atd., rád využívám saunu pro očistu těla

•

(1×) čištění zubů, sprcha

•

(1×) ráno a večer sprcha, o víkendu 1x/den

•

(1×) večer sprcha

•

(1×) ráno a večer si čistím zuby, sprchuju se

•

(1×) ráno studenou vodou hygiena do půl těla zuby, každý večer vlažná sprcha, dvakrát denně zuby, občas sauna

72. Co pro Vás znamená slovo

•

(4×) nepříjemný pocit

•

(2×) fyzická a psychická, morální

•

(1×) znamená utrpení, je to něco, co bych neměla a nechci

bolest?

snášet, pokud se objeví, snažím se ji odstranit •

(1×) odpor těla k netradičnímu fungování,pokud je člověk silný, vypořádá se s ní sám, pokud ne, užívá léky

•

(1×) opak slova blaho

•

(1×) fyzický pocit, kdy myslím jen na jeho eliminaci

•

(1×) utrpení

•

(1×) může to být nutnost, např. při aplikaci injekce apod., u jiného typu bolesti musíme do nemocnice

• 73. Jak postupujete,

nemoc, potom ji vyplivla stranou a já měla pocit, že se mi

pokud se u Vás bolest

ulevuje. Dnes jsem mistrem reiki a posílám energii

projeví, máte nějaké rituály?

(1×) jako dítě mi maminka líbala čelo a tím "nasávala"

do místa a příčiny bolesti, postupně bolest odezní •

(1×) častěji užívám léky, nebo si jdu lehnout, zkusím léčit příčinu

•

(1×) snažím se ji zahnat všemi možnými prostředky

•

(1×) při bolestech hlavy si vezmu Paralen a jdu spát

•

(1×) u fyzické bolesti čekám, až odezní, jinak nevím

•

(1×) jdu k lékaři, užívám léky

•

(1×) při bolesti hlavy si umyju obličej, napiju se vody. U jiné bolesti musím za doktorem.

•

(1×) je to jen bolest, člověk musí být klidný, spokojený

65

a udělat vše pro to, aby bolest vymizela •

(1×) vezmu si něco na bolest a odezní to

•

(1×) na bolest hlavy čaj nebo lék, na bolest srdce čas

•

(1×) udělám si čaj a snažím se to zaspat

•

(1×) ticho, klid, tekutiny při bolestech hlavy nebo si jdu zaběhat, používám kostival, bojím se bolesti zubů, z toho mám panickou hrůzu

74. Může o Vás ve zdravotnickém

•

(11×) ano

•

(1×) spíše žena

•

(11×) ano

•

(1×) ne

•

(6×) není problém

•

(3×) překonám se, pokud to bude nutné

•

(2×) velice těžce, musela bych být přikrytá a sama

prostředí pečovat muž i žena? 75. Je pro Vás důležitá intimita při vylučování? 76. Jak byste přistupoval/a k tomu, kdyby jste musel/a např. po operaci vykonávat potřebu vylučování na lůžku

v pokoji •

(1×) omluvila bych se a snažila se, aby se to už neopakovalo

do podložní mísy (močové lahve)? Výsledky průzkumného šetření mapují možná specifika přiošetřování ruské komunity a výsledky vyplývají z uvedené tabulky. Pro začlenění do společnosti 10 respondentů (83 %) je věřících, pravoslavných. Z této informace můžeme čerpat v dalších otázkách a názorech respondentů, uvedených v tabulce.

66

Tabulka 12 Průzkumná otázka č. 7: Jak budou respondenti reagovat v modelových situacích v souvislosti s poskytováním zdravotnické péče? Otázka z rozhovoru 77. Máte zdravotní


1. RESPONDENT - Sanitka by měla přijet a udělat, co je potřeba. V ČR funguje sanitka jako taxík, v Rusku jako

obtíže a přivolal/a jste

pomoc - zdravotníci podnikají vše, aby příčina odezněla.

sanitku, která Vás

V ČR přijede sanitka a neudělá vůbec nic. V nemocnici se

odváží do nemocnice.

s Vámi doktor ani nebaví, sedne k počítači, napíše co je

Jaké máte představy o

potřeba a až potom sepisuje anamnézu a začne vyšetřovat.

dalším způsobu péče?

Mezitím uběhnou 2 hodiny a vy už omdlíváte bolestí. To je moje zkušenost. Podle mého názoru by měla sanitka přijet a udělat vše, aby se vám ulevilo. •

2. RESPONDENT - Nebylo by hezké, kdyby zdravotníci nejprve zjišťovali údaje z OP nebo karty pojištěnce, ale měli by prvně poskytnout pomoc a to i v sanitce. Až poté by měli zjišťovat údaje o zdravotním pojištění atd.

•

3.

RESPONDENT

-

záleží

na

druhu

nemoci,

očekával bych profesionální diagnózu a následnou léčbu. •

4. RESPONDENT - Už jsem sanitku volala. Dali mi sádru, berle, předepsali léky a pustili mě domů. Vyhovuje mi tento způsob.

•

5. RESPONDENT - Chtěl bych, aby mě zbavili potíží, starali se o mě a abych se v nemocnici cítil dobře.

•

6. RESPONDENT - Přivezou mě do nemocnice, udělají vyšetření, řeknou diagnózu a udělají vše, co je potřeba.

•

7. RESPONDENT - Zavezou mě za specialistou, ten přijde, ošetří mě a udělá rychle všechny potřebné věci.

•

8. RESPONDENT - Nevím, jak to funguje v Čechách, ale měla by být nějaká nemocnice, která je otevřená i v noci, kde pracuje chirurg, který poradí a poskytne první pomoc.

•

9. RESPONDENT - Že mě odvezou do nemocnice, zbaví mě bolesti a trápení. Nevím jak, to musí vědět sami 67

•

10. RESPONDENT - Veškerá možná vyšetření, rozbor krve, stanovení diagnózy, určení léčby.

•

11. RESPONDENT - Že se o mě doktor postará a že tam bude sestra, která mi pomůže.

•

12. RESPONDENT - Slyšel jsem, že v ČR přijíždí sanitka

dost

pozdě.

Nemám

zkušenosti.

Doufám,

že sanitka bude rychlá, lékař okamžitě pomůže, budu rychle transportován do nemocnice. Tam očekávám profesionální péči. Jsem pojištěn na adrenalinové sporty, pobyty v horách apod., tam si představuji ošetření rychlé. • 78. Jste v nemocnici

stalo a jak rychle to napraví. Nečekám, že se mě bude ptát

na urgentním příjmu a přichází k vám zdravotní sestra. Co

1. RESPONDENT - Očekávám, že se mě zeptá, co se mi na pojišťovnu.

•

2. RESPONDENT - Očekávám, že mi může poskytnout pomoc, nebo zavolat lékaře. Zeptá se, jak se cítím, a udělá

do ní očekáváte?

vše, co je potřeba. •

3. RESPONDENT - Zdvořilé vystupování, okamžité přivolání lékaře.

•

4. RESPONDENT - Informace o tom, kdy se dostanu k lékaři a kontrolu základních životních funkcí.

•

5. RESPONDENT - Aby se zeptala, jak se cítím, co mě bolí, zapsala to a sdělila lékaři. Předpokládám pečlivost.

•

6. RESPONDENT - Předpokládám, že přijde, řekne co a jak, udělá vyšetření, bude příjemná a hodná. Kamarádi zažili, že sestra byla zlá a řvala po lidech.

•

7. RESPONDENT - Když je to urgentní, tak rychlost.

•

8. RESPONDENT - Dobrý vztah a pochopení pro to, že se necítím dobře.

•

9. RESPONDENT - Že se o mě postará, než přijde lékař.

•

10. RESPONDENT -Profesionální přístup a soucítění.

•

11. RESPONDENT -Ochotu a pomoc.

•

12. RESPONDENT -Rychlou, jasnou komunikaci. Co se stalo, zda všemu rozumím, rychlé ošetření.

68

• 79. Jak byste přistupoval/a

lepší. •

v nemocnici ke

(Připravím si příklad komunikační karty)

2. RESPONDENT - Tak pokud by to bylo potřeb, tak proč by ne. Pokud nebudu já nebo doktor něčemu

způsobu komunikace těmito kartami?

1. RESPONDENT - Je to dobrý nápad, ale tlumočník je

rozumět, můžeme si pomoci kartami. •

3. RESPONDENT - Myslím, že by mi to nevadilo a usnadnilo vysvětlení pojmů a obtíží.

•

4. RESPONDENT - Negativně, dělalo by to víc nejasností, než užitku.

•

5. RESPONDENT - Výborně, zajímavé.

•

6. RESPONDENT -Dobrý způsob, jak se domluvit s lékařem.

•

7. RESPONDENT - Je to dobrý doplněk řeči.

•

8. RESPONDENT - Pokud člověk není schopen mluvit, tak ano. Např. Vietnamec

•

9. RESPONDENT -Asi bych volil raději tlumočníka.

•

10. RESPONDENT - Mohlo by to být dobré.

•

11. RESPONDENT - Nelíbí se mi to, je to neosobní.

•

12. RESPONDENT - Češtině rozumím, až na výjimky. Ve složitější situaci je vhodnější rusky mluvící lékař, nebo sestra. U starších lidí a dětí si dokážu představit efektivní využití komunikačních karet.

80. V průběhu příjmového vyšetření Vás zdravotní sestra požádá o odběr krve, jaký k tomuto zaujímáte postoj?

•

1. RESPONDENT - Není problém.

•

2. RESPONDENT - Nemám z toho dobrý pocit, jednou jsem málem omdlel. Pokud je to potřeba, budu souhlasit.

•

3. RESPONDENT - Nevadí mi to

•

4. RESPONDENT - Bojím se toho, ale souhlasím.

•

5. RESPONDENT - Nemám problém.

•

6. RESPONDENT - Bojím se, ale dovolím to.

•

7. RESPONDENT - Klidně, všechno, co je potřeba pro urychlení uzdravení.

•

8. RESPONDENT - Klidný, nechám si odebrat krev.

•

9. RESPONDENT - Bez problémů.

69

81. Bude Vám

•

10. RESPONDENT - Patří to k medicíně a je to nutnost.

•

11. RESPONDENT - Není problém

•

12. RESPONDENT - Děs v očích, ale když to musí být..

•

1. RESPONDENT - Zeptám se, kolik musím zaplatit, aby operace proběhla v pořádku a abych neměla

sděleno, že budete

komplikace. Lékaři nebudou dělat nic zadarmo, to vím

hospitalizován a že je nutná operace, při které bude odstraněn žlučník z důvodu žlučníkových kamenů. Jak

z první ruky. •

2. RESPONDENT - Vyděsí mě to, ale pokud mi to zachrání život, tak budu souhlasit.

•

3. RESPONDENT - Zeptám se jak je to vážné, jaká je doba hospitalizace a zda existují nějaká rizika.

•

zareagujete?

4. RESPONDENT - Zkusím zajít za jiným lékařem a požádat o stejně vyšetření, podívám se na možnosti transplantace.

•

5. RESPONDENT - Nevím, jak zareaguji, zeptám se na jiný způsob odstranění kamenů.

•

6. RESPONDENT - Jestli je to nutné, tak ano. Zjistím, jestli není jiný způsob a pokud ne, tak budu souhlasit.

•

7. RESPONDENT -Pokud je to nutné, tak budu souhlasit, ale hned o tom musí vědět moji nejbližší. Volala bych manželovi, aby zařídil konzultaci s jiným lékařem z jiné nemocnice, s nějakým specialistou. Nebudu slepě věřit jednomu člověku.

•

8. RESPONDENT -Pokud to bude jediný způsob, tak budu souhlasit.

•

9. RESPONDENT - Pokud to bude nutné, nebudu mít námitky.

•

10. RESPONDENT - Budu věřit lékařům, že je to nutné.

•

11. RESPONDENT - Pokud to nepůjde léčit jinak, budu souhlasit.

•

12. RESPONDENT - Nejdřív se zděsím, zeptám se na komplikace, a jak je možné jim předejít. Věřím v dobrou práci lékařů.

70

• 82. Co budete

existují návštěvní hodiny, v Rusku můžou návštěvy přijít

v nemocničním

kdykoliv. Nejraději bych měla svůj nadstandardní pokoj

zařízení potřebovat, popř. bez čeho se

1. RESPONDENT - Bez psychické podpory. V Česku

s domácí atmosférou. •

neobejdete?

2. RESPONDENT - Potřeboval bych, aby vedle mě někdo byl, sám se v nemocnici necítím dobře. Upřednostňuji, aby se mnou byla manželka.

•

3. RESPONDENT - Hygienické potřeby a něco na zábavu.

•

4. RESPONDENT - Kafe a přivítala bych "hifi".

•

5. RESPONDENT - Návštěvy, knihu, ovoce a notebook.

•

6. RESPONDENT - Nějaké hygienické potřeby, knihy, notebook.

•

7. RESPONDENT - Zubní kartáček, brýle a oblečení.

•

8. RESPONDENT -Návštěvy, knihu, internet.

•

9. RESPONDENT - Počítač, telefon.

•

10. RESPONDENT - Věci osobní hygieny, telefon.

•

11. RESPONDENT - Návštěvy rodiny.

•

12. RESPONDENT - Psychická podpora blízkých, přátel a ošetřujícího personálu.

83. Po proběhlé operaci Vám lékař naordinuje přísnou dietu, která má svá

•

odborník a ví, jak se má co dělat. •

2. RESPONDENT - Pokud to bude potřeba, začnu ji dodržovat.

•

pravidla ve

3. RESPONDENT - Zeptám se na příčiny a zda to bude permanentní, popř. zda lze některé složky z potravy

stravování. Jak zareagujete?

1. RESPONDENT - Budu se podle toho řídit, doktor je

nahradit alternativou. •

4. RESPONDENT - Budu se snažit jí dodržovat.

•

5. RESPONDENT - V pohodě.

•

6. RESPONDENT - Budu ji dodržovat, důležité je, abych šla domů.

•

7. RESPONDENT - Nemám s tím problém.

•

8. RESPONDENT - Když to lékař řekne, tak ano.

71

•

9. RESPONDENT - Budu se řídit podle jeho rad.

•

10. RESPONDENT - Nemám s tím problém.

•

11. RESPONDENT - Budu se tím řídit.

•

12. RESPONDENT - Neměl bych problém.

•

1. RESPONDENT - Neočekávám nic, spíš si myslím, že

84. Budete

ode mě očekává personál, že jim poděkuju dárkem,

propuštěn/a z nemocničního prostředí, co očekáváte ze strany

nebo finančně za péči a ochotu. •

2. RESPONDENT -Neočekávám nic.

•

3. RESPONDENT - Profesionální přístup.

•

4. RESPONDENT - Stálou péči do okamžiku odchodu

zdravotnického personálu?

z nemocnice, vyjádření k dalšímu postupu léčení. •

5. RESPONDENT - Aby se rozloučili a popřáli mi zdraví.

•

6. RESPONDENT - že se rozloučí a budou příjemní.

•

7. RESPONDENT - Chci vědět, kdy mám přijít na další prohlídky.

•

8. RESPONDENT - Dobrý vztah.

•

9. RESPONDENT - Že mi řeknou, co mám dělat, jestli mám držet dietu a podobně.

•

10. RESPONDENT - Informace o zdravotním stavu, způsobu další léčby a užívání léků.

•

11. RESPONDENT -Že mi řeknou, co mám dělat, jestli můžu do práce a tak.

•

12. RESPONDENT -Podání přesných informací, přišel bych po propuštění poděkovat.

85. Jaké informace jsou pro Vás důležité při propouštění do domácího ošetření?

•

1. RESPONDENT - Od ošetřujícího lékaře chci slyšet, jak dlouho bude trvat rehabilitace, kdy mám přijít na další prohlídku, jak dlouho trvá dieta, jestli můžu něco zvedat a kolik kg, jestli se můžu ohýbat, koupat, jak je to s hygienou, transportem, jestli můžu chodit na procházky, jak dlouho bude situace trvat, jak je to ošetřeno v práci, doporučení ohledně stravování, přípravků, vitamínů a doplňků stravy nebo léku, doporučení lázní, apod.

72

•

2. RESPONDENT - Chtěl bych, aby mi doktor řekl podrobně, co mám dělat, co se týče jídla, co mám dělat, aby se moje nemoc odstranila, a očekávám zlepšení.

•

3. RESPONDENT - Zda můžou nastat komplikace a jak se doma léčit sám.

•

4. RESPONDENT - Předpis o dalším léčení.

•

5. RESPONDENT - Co musím jíst, zeptám se na telefonní číslo, kam můžu zavolat, když se něco stane, co můžu dělat během dne, jaké mám užívat léky, kdy musím přijít na kontrolu.

•

6. RESPONDENT - Co je potřeba udělat, co můžu dělat, co můžu jíst, co nesmím, co dělat, aby se to neopakovalo.

•

7. RESPONDENT - Co a jak mám dělat, jaká mám dodržovat pravidla, jak dlouho to bude trvat a kdy mám přijít na další prohlídku.

•

8. RESPONDENT - Co bych měl dělat, aby se to neopakovalo, nějaký seznam pravidel, jak žít dál.

•

9. RESPONDENT - Jestli dodržovat dietu, kdy mám přijít na kontrolu a jak dlouho budu doma.

•

10. RESPONDENT - Termín další kontroly, užívání léků, poučení o způsobu stravy.

•

11. RESPONDENT - Jestli můžu do práce, jestli mám držet dietu, co mám brát za léky, jestli mám přijít na kontrolu.

•

12. RESPONDENT - Od ošetřujícího lékaře nebo nadřízeného chci vědět, jak je to s pohybem, omezením jídel, další omezení. Uvítal bych rehabilitaci a zajímal se o bližší informace i po propuštění.

Výsledky průzkumného šetření mapují možné reakce respondentů v modelových situacích v souvislosti s poskytováním zdravotnické péče a vyplývají z uvedené tabulky. Pro začlenění do společnosti 10 respondentů (83 %) je věřících, pravoslavných. Z této informace můžeme čerpat v dalších otázkách a názorech respondentů, uvedených v tabulce. 73

Diskuze Počet ruských imigrantů v naší republice neustále stoupá. Za posledních deset let jejich nárůst činí 368,5 %. (Kudlová, 2011, Sčítání lidu, domů a bytů 2011) a potvrzují to i výsledky této práce. V rámci průzkumu pomocí polostrukturovaného rozhovoru jsme se zaměřily na vybrané informace o klientech ruské národnosti pro následné využití v ošetřovatelské praxi. Na začátku šetření bylo osloveno 36 občanů pocházejících z Ruska a žijících na území České republiky minimálně 3 roky. Věk respondentů byl stanoven nad osmnáct let. Z celkového počtu oslovených ruských občanů se rozhovoru zúčastnilo dvanáct respondentů. První výzkumnou otázkou jsme chtěly zjistit, jaké jsou subjektivní důvody migrace Rusů do ČR. Průzkumem bylo zjištěno, že z 12 respondentů (100 %) má u nás 7 dotazovaných (58 %) pobyt trvalý. Trend sjednání trvalého pobytu potvrzuje také tabulka č. 2 (MVČR) – 52 % ruských občanů žije v České republice se sjednaným trvalým pobytem. Podnětem pro odchod z Ruska byla uváděna zejména možnost další specializace v terciárním vzdělání. Celkem 9 respondentů (75 %) v současné době studuje na českých vysokých školách. Drbohlav, Lupták, Janská a Bohuslavová (1999) ve své práci dokládají relativně vysoký vzdělanostní statut imigrantů. S ohledem na množství respondentů nebyl v tomto průzkumu zcela potvrzen příspěvek Kudlové (2011). Uvádí, že Rusové přichází do ČR především kvůli studiu a investovat peníze vydělané v Rusku. Ze získaných poznatků můžeme zjistit, že migrace Rusů do ČR je motivována především zvýšením úrovně vzdělání. Druhou výzkumnou otázkou jsme chtěly zjistit, jaké jsou socioekonomické podmínky života v Česku, ale i v Rusku. Ekonomickou situaci hodnotí Drbohlav, Lupták, Janská a Bohuslavová (1999), jako jednu z předních determinant odchodu Rusů do ČR. Dotazovaní nejčastěji hodnotí ekonomickou situaci jako velmi dobrou a to pro obyvatele ruských měst. Naopak špatnou na vesnicích. K tomu se pak vztahují i další podotázky, které vycházejí obdobně. Rapidní rozdíly mezi „bohatými městy“ a „chudobnými vesnicemi“ se odráží na vzdělání, zaměstnání a poskytování zdravotnických služeb. Toto vše potvrzuje i srovnání s odpověďmi 8 respondentů (67 %) na socioekonomické podmínky v České republice. Většina nevidí v naší zemi tak velké rozdíly mezi bohatými a chudými, cítí se zde bezpečněji, svobodněji. Podmínky v oblasti vzdělávání a zaměstnání hodnotí na dobré úrovni. Hodnocení nabídky zdravotnických služeb vyšlo taktéž pozitivně. 74

U čtyř respondentů je nabídka na dobré úrovni, dva respondenti poukazují na komplexní služby, ale dlouhou čekací dobu u lékaře. Celkem 10 tázaných (83 %) chce v České republice zůstat, protože zde mají rodinu, přátele nebo zaměstnání a jsou finančně zajištěni. Ministerstvo vnitra a sociálních věcí (2011) spolu s Drbohlavem, Luptákem, Janskou a Bohuslavovou (1999) informuje o nízké úrovni znalosti češtiny u cizinců a k tomu se vztahující nedostatečná informovanost a znalost podmínek života v ČR. Nedostatečná informovanost respondentů o zdravotním pojištění, není způsobena jazykovou bariérou. Uváděným příkladem je neochota a neznalost dané problematiky ze strany některých zaměstnanců pojišťovny. Ze získaných poznatků můžeme zjistit, že ekonomickou situaci s podmínkami vzdělávání, zaměstnání či nabídku zdravotnických služeb hodnotí respondenti kladně. Informovanost o zdravotním pojištění cizinců je ovšem nedostatečná. Třetí výzkumnou otázkou jsme chtěly zjistit, čím se odlišuje ruská komunita žijící v ČR od majoritní společnosti. Jen 5 respondentů (42 %) uvedlo, že česká mentalita je podobná ruské a že jim na Češích nic nevadí. Větší část, 7 dotazovaných (58 %) pak popsalo, že jim na české majoritní skupině vadí vlastnosti jako závist, chamtivost, neupřímnost, neschopnost být týmovými hráči, ženská nezávislost, pohodlnost, pomalé rozhodování či neschopnost se dobře oblékat apod. Na druhé straně tázaným vyhovují vlastnosti jako ochota, upovídanost, zdvořilost, otevřenost, snaha pomoci, sebeúcta, pracovitost, pohodovost, slušnost nebo čistotnost atd. Při dotazu, zda reagují na změnu prostředí, uvedla více jak polovina tázaných, že nepozorovala žádné změny fyzické ani psychické a spíše popisují, že nejsou zvyklí cestovat. Po příchodu do České republiky se 8 dotazovaným (67 %) v naší zemi líbilo a byli spokojeni. Zbytek (33 %) uvedl, že po příchodu pociťoval strach z cizího prostředí, jazykové bariéry, samotu a těžké podmínky pro začlenění se mezi majoritní společnost. Nyní je 9 dotazovaných (75 %) již spokojeno, cítí se v České republice „jako doma“. Menšině (25 %) však nyní přijde v Česku vše všední, obyčejné, pociťují nostalgii po rodné zemi, popř. poukazují na „rusofoby“ v naší zemi, kteří jim znepříjemňují pobyt. Pocity, které sdělili, můžeme zařadit do pěti fází kulturního šoku, které popisuje Ivanová a Břichňáčová (2010). Ruská komunita se od majoritní společnosti nijak zvlášť neliší. Sami Rusové popsali, že naše mentalita je velmi podobná jejich a že jsou v naší zemi spokojeni. Čtvrtou výzkumnou otázkou jsme chtěly zjistit, jak subjektivně vnímají, ruští příslušníci vybrané komunikační bariéry. Všech 12 (100%) respondentů uvedlo, že hovoří a rozumí 75

rusky, česky a v 83 % anglicky. Mezi další jazyky, kterými hovoří, uvedli ve 42 % ukrajinštinu, slovenštinu, němčinu, francouzštinu, polštinu, španělštinu, slovinštinu a latinu (viz tabulka 9). Tento výsledek ovšem nekoresponduje s Usnesením vlády MV a MPSV (2011) ani s prací Drbohlava, Luptáka, Janské a Bohuslavové (1999), kde se uvádí, že cizinci mají velmi nízkou úroveň znalosti češtiny. Až 75 % dotázaných nemá žádný problém s komunikací v českém jazyce a zbylých 25 % uvádí drobné problémy s vyjádřením myšlenek, neporozuměním a neschopností najít správná slova. Nejvíce by jim v komunikaci pomohla pomalá řeč a vysvětlení pojmů, kterým nerozumí. V komunikaci se zdravotnickým personálem by pak preferovali osobní rozhovor, pomalou řeč popř. angličtinu. V krajních případech by volili tlumočníka a poslední možnost vidí v komunikačních kartách. Celkem 10 respondentů (83 %) nikdy o možnosti komunikace komunikačními kartami neslyšelo. Pro zlepšení komunikace uvádí, že se naučili češtinu, neustále ji používají, popř. dále jazyk studují. Ruští příslušníci se dorozumí velice dobře česky. Pokud by ovšem měli problémy s komunikací, preferují pomalou řeč, vysvětlení pojmů, kterým nerozumí a možnost použití tlumočníka, či komunikačních karet, je pro ně krajním řešením. Pátou výzkumnou otázkou jsme chtěly zjistit, jaké aktivity pro začlenění do majoritní společnosti podnikají Rusové žijící na území ČR. Respondenti se naučili český jazyk, který neustále používají, tráví čas se svými přáteli, kolegy z Česka a mají pocit dobrého začlenění mezi obyvatele České republiky. Celkem 2 respondenti (17 %) uvádí, že nedělá pro začlenění do majoritní společnosti nic, nemají zájem a necítí se být začleněni. Důvodem je oslovování českou společností typu „komunisto“, nebo údajné „špatné chování“ při prokazování se pasem apod. Volný čas tráví respondenti se svými přáteli, rodinou

nebo

kolegy

z práce.

Nejčastěji

je

to

formou

sportovních

aktivit

nebo společenských akcí. Jejich spolupracovníci a spolužáci jsou ze 75 % národnosti české. Podobně to platí i u lidí, které tázaní vyhledávají. Zde jsou to z velké většiny Češi, dále Rusové a Slováci. 58 % tázaných společnost nevyhledává. Zbylých 5 respondentů (42 %) vyhledává Čechy, Rusy nebo Ukrajince. Osm respondentů z dvanácti nezná žádné časopisy, které se vydávají na území ČR pro ruské občany, další dva o těchto časopisech slyšeli, ale nevyužívají je a pouze jeden občan zná a využívá časopisy Argumenty facty a Čechyja. Dalšími zdroji, které Rusové využívají k informování se o dění v Rusku jsou internet, televize a rádio. O dění v ČR se zajímají především z internetu, televize a rádia. Časopisy psané v češtině potom využívá 58 % a to: Metro, Mladou frontu Dnes, Lidové 76

noviny, Blesk a E15. Celkem 75 % respondentů je věřících pravoslavných. K víře však přistupují spíše pasivně. Pouze čtyři tázaní ze sedmi chodí do kostela a to jen o svátcích Velikonoc a Vánoc. Důvodem je negativní pocit z kazatelů a svatostánků v ČR. Rusové jsou v rámci začlenění se do majoritní společnosti spíše pasivní. Setkávají se spíše s rodinou a přáteli, se kterými zároveň vykonávají volnočasové aktivity a o dění v Rusku a České republice nejeví mnoho zájmu. I přes velkou část věřících se neúčastní aktivit s vírou spojených. Šestou výzkumnou otázkou jsme chtěly zjistit, zda existují nějaká specifika při ošetřování ruské komunity. Věřících pravoslavných je 83 % respondentů. To dokládá i graf 1 (MZVCR), který poukazuje na to, že 71 % všech občanů v Rusku vyznává toto náboženství. Sami přibližují pravoslaví jako: víru v jednoho Boha, boží úmysl, věčná život, peklo a ráj, dále udávají, že je to východoslovanské náboženství, které vychází z křesťanství a má svá pravidla. Téra (2009, s. 91—94) uvádí, že z pohledu pravoslaví jde o udržování zdraví celostně, je nakloněno prevenci a tělesným aktivitám bez dopingu. Respondenti sportují, vyhledávají pohybové aktivity, snaží se dodržovat zdravou životosprávu. K mateřství a porodu přistupují pozitivně. Dvě respondentky, které děti mají, popisují toto období za nejkrásnější v životě ženy. Ostatní by se jednou chtěli oženit či vdát a děti mít a dvě respondentky uvedly, že tyto skutečnosti jsou z části smyslu existence žen. Děti by pak měli pečovat o své rodiče a nedávat je do domovů. Porod je cesta k tomu, aby vzniklo něco Božího. Podobně se vyjadřuje o mateřství a porodu Téra (2009, s. 83-84), Mastiliaková a kol. (2007, s. 154), Křesťanská orthodoxie (2010) a azbyka.ru (2011, online). Potrat je pro necelou polovinu (42 %) dotazovaných nepřípustný a považují to za vraždu. Někteří respondenti (25 %) souhlasí, pokud jsou důvody finanční nebo pokud je ohroženo zdraví ženy. Další (33 %) se nedokáží jednoznačně rozhodnout. Z pohledu pravoslavné církve je potrat úmyslnou smrtí plodu (azbyka.ru, 2011, online; Téra, 2009, s. 85). Dále jsme se dotazovaly na antikoncepci, a jaká z metod je pro dotazované přijatelná. Pro pět respondentů je přijatelná jedině metoda kondomu, čtyři upřednostňují hormonální antikoncepci a tři odpověděli, že žádnou antikoncepci neuznávají, stejně jako pravoslavná církev (Téra 2009, s. 99—100; Azbyka.ru, 2011, online; Greek Orthodox archdiocese of America, 2011, online). Pozitivní postoj k umělému oplodnění ženy má 91 % dotazovaných, jedna respondentka však uvádí, že se musí jednat o spermie manžela oplodněné ženy. Stejný názor zastává pravoslaví (Téra, 2009, s. 100—101). Genetické 77

nemoci dotazovaní přisuzují špatnému životnímu stylu rodičů dítěte, špatným genům, životosprávě, kouření, alkoholu, ekologickému prostředí, nesouhlasné geny rodičů, jedna respondentka uvádí jako důvod sňatek v blízkém teritoriu, což bychom mohli srovnat s Térou (2009) a Greek Orthodox archdiocese of America (2011, online), kteří uvádí, že dle pravoslavné církve jsou genetické nemoci dány hříchem v pokolení. S transplantací orgánů souhlasí 91 % dotazovaných, za podmínek, že budou souhlasit obě zainteresované strany a orgány nebudou získány kriminální cestou. S tím souhlasí i církev (Téra, 2009, s. 104). Respondentka, která má zkušenost s transplantací u svého známého ovšem nesouhlasí a to z toho důvodu, že klient má po této operaci mnoho komplikací. K problematice eutanázie se tři dotazovaní staví pozitivně a jeden z nich si tento postoj vybudoval až po smrti své matky, která pro něj byla velkou ránou. Čtyři respondenti jsou proti úmyslné smrti, stejně jako pravoslaví (Téra 2009, s. 105—106; Greek Orthodox archdiocese of America, 2011, online) a pět se nedokáže rozhodnout. Většina respondentů také nesouhlasí s homosexuálními vztahy. Půst nedrží 91 % respondentů, jeden tázaný drží půst jednodenní, bez vztahu k víře. Nemoc je pro tázané absencí zdraví, porucha těla nebo očista těla. Přistupují k ní většinou zodpovědně a to buď samoléčbou např. u bolestí hlavy, nachlazení, nebo vyhledávají lékaře. Pravoslavná církev bere lékaře s úctou, ale pokud se objeví nevyléčitelná nemoc, musí se křesťan spolehnout na vůli Boží a připravit se na věčnost. Neztotožňuje se s alternativní medicínou (Téra, 2009, s. 91—94). Medicína je tázanými velice kladně vnímána a dva respondenti by uvítali větší pozornost i medicíně alternativní. Smrt je dotazovanými vnímána jako přechod z tohoto světa na „oný“, smutek, přetváření duše či energie do jiné podoby apod. Období umírání pak vidí jako velice těžkou součást života a bolestivý proces, při kterém nemocného 42 % doprovází modlitbami a pomazáním. V tomto období považují respondenti za důležité odpuštění, smíření, přítomnost blízkých, možnost pokání, smíření se se smrtí samotnou atd. Posmrtnou očistu těla, pohřeb a tradice po uskutečnění pohřbu popisuje většina respondentů podobně, jako Mastiliaková a kol. (2007, s. 155). Někteří se však k této problematice nevyjádřili z toho důvodu, že se nikdy s touto situací nesetkali, nebo neví, jak tyto tradice probíhají. Celkem 5 dotazovaných (42 %) popisuje posmrtnou očistu jako umytí těla, obléknutí zemřelého a uložení do rakve. Jedna tázaná má však pocit, že dnes se už tyto postupy dělají v nemocnici nebo v nějaké organizaci. Pohřeb tradice po uskutečnění pohřbu popsali všichni respondenti podobně, viz praktická část. Velice se však popis blížil jejich víře. Hygienické návyky jsou u většiny respondentů podobné. Ráno opláchnutí obličeje, čištění zubů, večer pak sprcha a opět čištění zubů. Pokud však během dne aktivně 78

sportovali, sprchují se i několikrát denně. Bolest vnímají jako nepříjemný pocit a to buď fyzický nebo psychický či morální. Nejčastěji si při fyzické bolesti uvaří čaj a jdou si lehnout, popř. si berou lék, nebo zajdou k lékaři. U bolesti psychické jim pomáhá čas. Celkem 11 respondentům (91 %) by nevadilo, kdyby se o ně ve zdravotnickém prostředí staral muž či žena a je pro ně intimita důležitá. Pokud by museli vykonávat potřebu vylučování na lůžku, pro šest respondentů by to nebyl problém, tři by se překonali, dvě tázané by museli být v pokoji samy a přikryté, jedna žena by se omluvila a snažila by se, aby se to již neopakovalo. Specifika u ošetřování ruské komunity se nedají paušalizovat a jedná se o individuální rozhovory k pochopení přání klienta. Zjištěné výsledky ovšem alespoň nastiňují přístup respondentů k jednotlivým problematikám a můžeme tak předpokládat možné bariéry při hospitalizaci a ošetřovatelské péči. Sedmou výzkumnou otázkou jsme chtěly zjistit, jak budou respondenti reagovat v modelových situacích v souvislosti s poskytováním zdravotnické péče. Za situace přivolání sanitky, si respondenti představují další péči následovně: Po příjezdu sanitky co nejrychlejší poskytnutí první pomoci, transport do nemocnice, provedení nutných vyšetření, stanovení diagnózy a následná léčba s případnou konzultací specialistů v příslušném oboru. Pokud je sanitka přivolána v noci, představují si péči stejnou. Informacím o zdravotním pojištění nepřikládají velkou váhu, a proto by požadovali řešení této věci odložit minimálně do doby, dokud nebudou ošetřeni. V situaci, kdyby se respondenti ocitli na urgentním příjmu a přicházela by všeobecná sestra, budou od ní očekávat: dotaz, co a jak se stalo, zapsání do dokumentace, informování lékaře, kontrolu základních životních funkcí a rychlé jednání. Dále by měla být všeobecná sestra zdvořilá, pečlivá, hodná, ochotná pomoci, rychle jasně komunikující s profesionálním přístupem, soucítěním a dobrým vztahem. Pokud by byla respondentům nabídnuta komunikace prostřednictvím komunikačních karet, většina z nich by si vyžádala spíše tlumočníka, na druhém místě by volili tento způsob komunikace. Při požadavku na odběr krve by všichni respondenti souhlasili. V situaci, kdy by dotazovaným lékař oznámil, že je nutná operace, při které bude odstraněn žlučník z důvodu žlučových kamenů, nechá si většina z nich provést vyšetření ještě u jiného lékaře a až poté, v případě nutnosti bude souhlasit. Ve zdravotnickém zařízení se neobejdou především bez návštěv. Dále budou potřebovat hygienické potřeby, notebook, knihu, telefon, brýle apod. S přísnou dietou ve stravování po operaci neudává žádný z respondentů větší obtíže při jejího dodržování. Při propouštění 79

do domácího prostředí očekávají od zdravotnického personálu milé rozloučení, popřání všeho dobrého a poskytnutí potřebných informací. Důležité je pro ně vědět od ošetřujícího lékaře následující: délka rehabilitace, termín prohlídky, dietu, zda může něco zvedat a kolik kg, jestli se může ohýbat, koupat, jak je to s hygienou, transportem, jakým způsobem je jeho hospitalizace ošetřena v práci, jak postupovat v prevenci, co bude užívat za medikaci atd. Reakce respondentů na stanovené modelové situace nejsou v zásadě specifické. Všichni chtějí rychlou a profesionální péči, která jim pomůže ve zdravotních obtížích. Ke každému rozhovoru byl vytvořen opis – viz příloha 4—15, na jehož základě jsou zpracovány kasuistiky – viz příloha 16—27 a standard „ OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O PACIENTA/KLIENTA RUSKÉ NÁRODNOSTI“ – viz příloha 1.

80

Závěr Diplomová práce je zaměřena na problematiku klienta s ruskou národností a na vybrané informace, jenž lze využít při ošetřování těchto potenciálních klientů. Teoretická část poskytuje ucelený přehled nalezených informací ke zvolenému tématu a vytváří tak podklad k části praktické. Zaměřuje se tedy na ruskou národnostní menšinu v České republice, informace k ošetřovatelské péči o ruského klienta a zdravotní péči v Rusku. Praktická část prezentuje výsledky kvalitativního průzkumného šetření, kdy byla mapována specifika, bariéry a aktivity ruských migrantů (potencionálních klientů zdravotní péče České republiky) za účelem zlepšení komunikace a poskytnutí co nejkvalitnější a nejprofesionálnější ošetřovatelské péče této minoritní skupině. Sběr dat byl realizován prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru. Celkem se rozhovoru zúčastnilo dvanáct respondentů. Pro výběr dat byla použita metoda sněhové koule. Na začátku diplomové práce byly stanoveny průzkumné otázky. První otázka zněla: Jaké jsou subjektivní důvody migrace Rusů do ČR? K této otázce byly pro rozhovor vytvořeny otázky, které byly zaměřeny na tuto problémovou část. Respondenti se přistěhovali do ČR především kvůli studiu (75 %) a mají zde sjednaný převážně trvalý pobyt (58 %). Druhá průzkumná otázka zněla: Jaké jsou socioekonomické podmínky života v Česku, ale i v Rusku? Socioekonomické podmínky v Rusku hodnotí kladně ve městech, na vesnici je tato situace neuspokojivá. Situaci v ČR hodnotí respondenti kladněji, většina (67 %) je finančně zajištěna a chtěla by se v naší zemi usadit. Plný počet 12 dotazovaných; tj.—100 % má v ČR sjednané zdravotní pojištění, avšak jejich informovanost je v tomto ohledu neuspokojivá. Třetí průzkumná otázka zněla: Čím se odlišuje ruská komunita žijící v ČR od majoritní společnosti? Rusové jsou toho názoru, že jejich mentalita je podobná té naší. Na změnu prostředí nereagují. Po příchodu do České republiky se jim v naší zemi líbilo, zaznamenali jen malé potíže. Nyní by v České republice natrvalo chtělo zůstat více jak ¾ dotazovaných (83 %). Čtvrtá průzkumná otázka zněla: Jak subjektivně vnímají ruští příslušníci vybrané komunikační bariéry? Pro začlenění do majoritní společnosti se respondenti naučili český

81

jazyk a neustále ho používají (uvedlo75 %). Někteří se v češtině i nadále zdokonalují. Udávají pouze drobné potíže s komunikací. V rámci komunikace by jim nejvíce pomohla pomalá řeč a vysvětlení pojmů, kterým nerozumí. Velká část (83 %) nezná komunikační karty. Po vysvětlení a názorné ukázce, co tato komunikace obnáší, by v případě komunikačních problémů ve zdravotnickém prostředí raději preferovali tlumočníka a karty by volili až jako druhou možnost. Pátá průzkumná otázka zněla: Jaké aktivity pro začlenění do majoritní společnosti podnikají Ruskové žijící na území ČR? Ve volném čase chodí respondenti sportovat s rodinou, kolegy z práce, spolužáky a přáteli, popř. zajdou na nějakou akci. Většina respondentů má statut studenta (75 %), ostatní jsou zaměstnáni (25 %). Nejčastěji se setkávají s lidmi ruské, české a slovenské národnosti. O dění v Rusku se zajímají prostřednictvím internetu, televize nebo rádia. Časopisy, které se vydávají v ČR pro občany ruské národnosti, využívá jen jeden respondent. O dění v ČR se zajímají taktéž z internetu, televize, rádia a využívají ve velkém počtu noviny Metro a Mladou frontu Dnes. Deset z dvanácti dotazovaných vyznává pravoslavnou víru, ke které přistupují spíše pasivně. Šestá průzkumná otázka zněla: Existují nějaká specifika při ošetřování ruské komunity? Většina dotazovaných vyznává pravoslavnou víru a k tomu se vztahuje i několik odpovědí na zadané otázky. Pro udržení zdraví většinou sportují, část se snaží dodržovat zdravou životosprávu. Mateřství a porod vnímají velice kladně, proto se také většina staví proti potratům. Nejčastěji užívanou formou antikoncepce je kondom, na druhém místě volí dotazovaní hormonální antikoncepci a dva respondenti nesouhlasí s žádnou formou ochrany. Umělé oplodnění vítají jako pozitivní metodu, jedna dotazovaná souhlasí pouze s oplodněním ženy spermiemi od manžela. K transplantaci zaujímá přes devadesát procent dotazovaných pozitivní postoj. Jedna respondentka však nesouhlasí, protože jak sama udává, má známého, který tuto operaci podstoupil a má doživotní komplikace. Strava respondentů není ničím nezvyklá. Většinou je to na snídani Croissant, kaše nebo rohlík či chleba s čajem nebo kávou. Na oběd pak saláty, kuře s rýží nebo bramborem a na večeři rohlík, chleba nebo teplá strava. Půst nikdo z respondentů nedrží. K nemoci přistupují dotazovaní zodpovědně. Pokud se objeví nějaký problém, zajdou si k lékaři. Drobné bolení hlavy, nebo nachlazení léčí čajem a spánkem. Medicínu vnímají pozitivně. U příbuzného, který umírá, se chtějí modlit, přijmout a dát odpuštění. Po smrti probíhá mytí těla, oblékání a uložení do rakve. Zemřelý by měl být 3 dny doma. 82

Pitva je přípustná pouze z nevyhnutelných důvodů, jako zjištění příčiny smrti. Respondenti nemají žádné speciální hygienické návyky. Pokud pociťují bolest, snaží se ji nejdříve tlumit čajem a klidem. Pokud tato technika nepomáhá, vezmou si lék. Ve zdravotnickém prostředí by jim nevadilo, kdyby se o ně staral muž či žena a pokud by to bylo nutné, přistoupili by k vylučování na lůžku. Sedmá výzkumná otázka zněla: Jak by respondenti reagovali, dle svého názoru, u vybraných situací vztahujících se ke zdravotnické péči? Pokud by měli zdravotní potíže a přivolali by si sanitku, očekávali by: „že sanitka přijede a zdravotníci budou rychle postupovat tak, aby se jim co nejdříve udělalo lépe. Až posléze by měli začít zjišťovat, zda má cizinec sjednané zdravotní pojištění a zjišťovat o něm údaje“. Dále aby zajistili převoz do nemocnice, zajistili vyšetření, popř. specialistu, stanovili diagnózu a začali problém řešit. Takový postup očekávají i v nočních hodinách. V situaci kdy jsou respondenti na příjmu a přichází k nim zdravotní sestra, očekávají: „že se zeptá, co se stalo a začne postupovat tak, aby se problém vyřešil, poskytne pomoc, zavolá lékaře, postará se, než lékař dorazí a bude profesionální, příjemná, pečlivá, bude mít pochopení“. Ke komunikaci komunikačními kartami by respondenti přistupovali následovně: „Buď by požadovali nejprve tlumočníka, nebo by začali komunikovat prostřednictvím karet“. Při žádosti sestry o odběr krve by neměl nikdo z respondentů potíže, jen by někteří upozornili na to, že se jim dělá nevolno. Při sdělení, že budou hospitalizováni a půjdou na operaci, při níž se odstraní žlučník z důvodu žlučových kamenů, většina respondentů reagovala tak, že by si nechala poradit ještě od jiného lékaře a potom by souhlasili. V nemocničním prostředí budou potřebovat podporu svých blízkých a personálu, notebook, knihu, hygienické potřeby, telefon, brýle a oblečení. Pokud by měli po operaci držet přísnou dietu, nemají s tím potíže. Dodržovali by doporučení lékaře. Při propouštění ze zdravotnického prostředí by chtěli slyšet od ošetřujícího lékaře: jak dlouho bude trvat rehabilitace, kdy mají přijít na další prohlídku, jak dlouho trvá dieta, jestli můžou něco zvedat a kolik kg, jestli se můžou ohýbat, koupat, jak je to s hygienou, transportem, jestli můžou chodit na procházky, jak dlouho bude situace trvat, jak je to ošetřeno v práci, doporučení ohledně stravování, přípravků, vitamínů a doplňků stravy nebo léku, doporučení lázní, apod. Aby byla ošetřovatelská péče profesionální a kvalitní, musíme znát také požadavky našich klientů. Pro tyto účely byl vytvořen standard „ OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

83

O PACIENTA/KLIENTA RUSKÉ NÁRODNOSTI“ – viz příloha 1. V rámci předmětu Zdravotnická edukace byl vytvořen materiál pro klienty s ruskou, německou a anglickou národností. V rámci diplomové práce přikládám do přílohy materiál, týkající se ruských příslušníků. Jedná se o prezentaci v PowerPointu (příloha 3), dva postery a komunikační karty formou vhodných a nevhodných potravin při ledvinových kamenech. Doporučuji se také zaměřit na informovanost o zdravotním pojištění cizinců, kde jsou velké rezervy. Cizinců v České republice neustále přibývá a my bychom se měli snažit, aby se našim klientům dostávalo co nejprofesionálnější péče.

84

Bibliografické zdroje: ARCHALOUSOVÁ, A. 2003. Přehled vybraných ošetřovatelských modelů. 1. Vydání. Hradec Králové: Nucleus HK, 2003. 99 s. ISBN 80-86225-33-X DOLÁK, F. 2008. Vietnamský pacient v českém zdravotnictví, Diplomová práce, vedoucí práce prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D., R.N., Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, 2008 HERDMAN, T., H., a kol. 2009. NANDA – International – Ošetřovatelské diagnózy: Definice a klasifikace 2009—2011. Přel. Kudlová, P. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 480 s. ISBN 978-80-247-3423-1. Přel. z: NANDA – International Nursing Diagnoses: Definitions & Classification 2009—2011. Chichester: Wiley-Blackwell, 2009. 435 p. ISBN 978-1-4051-8718-3. HROMOVÁ, M. 2008. Specifika ošetřování ukrajinských a ruských klientů, Diplomová práce, vedoucí práce Doc. PhDr. Gabriela Sedláková, PhD., Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, 2008 IVANOVÁ, K. 2005. Kapitola 1–Základní pojmový aparát. In IVANOVÁ, K., ŠPIRUDOVÁ, L., KUTNOHORSKÁ, J. 2005. Multikulturní ošetřovatelství I. 1. Vydání. Praha: Grada Publishing. a.s., s. 19—42. ISBN 80-247-1212-1 IVANOVÁ,

K.,

ŠPIRUDOVÁ,

L.,

KUTNOHORSKÁ,

J.

2005.

Multikulturní

ošetřovatelství I. 1. Vydání. Praha: Grada Publishing. a.s., s. 8—11. ISBN 80-247-1212-1 KOLEKTIV. 2003. Komunikace při poskytování zdravotní péče: Respektování jejich transkulturní/multikulturní odlišnosti v rámci českého právního řádu. 1. Vydání. Ostrava: Repronis Ostrava, 2003. 12 s. ISBN 80-7042-344-7 KOLEKTIV. 1995. Slovník cizích slov. 2. Nezměněné vydání. Praha: Encyklopedický dům, spol. s.r.o., 1995. 251 s. ISBN 80-90-1647-0-6 KOLEKTIV. 2009. Pravidla českého pravopisu, 2. Vydání. Lingea, 2009. 895 s. ISBN 978-80-87062-88-3 KROBOTOVÁ, Š. 2008. Vybrané faktory ovlivňující integraci muslimů do české společnosti, Diplomová práce, vedoucí práce PhDr. Roman Vido, PhD., Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Katedra sociologie, 2008 85

KUDLOVÁ, P. 2006. Kapitola 8–Specifika edukační činnosti sestry u pacientů odlišné kultury či etnika. In ŠPIRUDOVÁ, L., TOMANOVÁ, D., KUDLOVÁ, P., HALMO, R. 2006. Multikulturní ošetřovatelství II. 1. Vydání. Praha: Grada Publishing. a.s., 2006. s. 117—132. ISBN 80-247-1213-X KUDLOVÁ, P. 2011. Historie ošetřovatelského procesu a ošetřovatelských diagnóz NANDA. In Ošetřovatelství – morální umění. Kapitoly z dějin ošetřovatelství ve vztahu k morálnímu profilu sestry. KRÁTKÁ A., KUTNOHORSKÁ J., CICHÁ M. a kol. Praha: Grada, 2011. S. 28—41. ISBN 978-80-247-4201-4 KUDLOVÁ, P. 2011. Ruská komunita. In Interkulturní dialog a Evropská unie na začátku 21. století. Kolín: VŠPSV, 2011. (kolektivní monografie v přípravě) KUDLOVÁ, P., DVOŘÁKOVÁ, G. 2007. Komunikační karty – alternativní způsob komunikace mezi zdravotníky a pacienty cizinci. Dimenze moderního zdravotnictví, 2007, r. 1, č. 1, s. 6—7. ISSN 1802-4084 KUDLOVÁ, P., TOMANOVÁ, D. 2008. Edukační role sestry v ošetřovatelské péči. In Kolektiv autorů. Sociokulturní – právní, ekonomické a politické determinanty v ošetřovatelství a porodní asistenci. Kudlová, P. (Ed.). 1. vyd. Olomouc: VUP, 2008. 410 s. ISBN 978-80-244-2105-6. S. 196—205 LÍŠKOVÁ, M., NÁDASKÁ, I., A KOL. 2006. Základy multikultúrneho ošetrovatelśtva. Osveta, 2006. 69 s. ISBN 8063-216-2 MASTILIAKOVÁ, D., A KOL. 2007. Implementace multikulturní variability do kulturní identity české společnosti a její odraz ve zdravotnické praxi: Podpora multikulturního ošetřovatelského přístupu v celoživotním zdravotnickém vzdělávání u nelékařských oborů. 1. Vydání. Opava: Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav ošetřovatelství, 2007. 163 s. ISBN 978-80-7248-406-5 MASTILIAKOVÁ,D., ARCHALOUSOVÁ, A. 2008. Multikulturní ošetřovatelství I. Opava: SLU, FPF, UO 2008 MEŠKO, D., KATUŠČÁK, D., A KOL. 2004. Akademická příručka. 1. slovenské vyd. Martin: Osveta, 2004. 316. S. ISBN 80-8063-150-6 MIOVSKÝ, M. 2006. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. 1.vyd. Praha: Grada, 2006. 332 s. ISBN: 80-247-1362-4 86

NOVÁKOVÁ, I. 2008. Kapitoly z multikulturního ošetřovatelství. Vyd.1. Liberec: Technická univerzita v Liberci 2008. 115 s. ISBN 978-80-7372-404-7 ŠPIRUDOVÁ,

L.

2006.

Kapitola

transkulturního

4–Teorie

ošetřovatelství.

In

ŠPIRUDOVÁ, L., TOMANOVÁ, D., KUDLOVÁ, P., HALMO, R. 2006. Multikulturní ošetřovatelství II. 1. Vydání. Praha: Grada Publishing. a.s., 2006. s. 23—65. ISBN 80-2471213-X ŠPIRUDOVÁ,

L.

2006.

Kapitola

5–Specifika

komunikace

v transkulturním

ošetřovatelství. In ŠPIRUDOVÁ, L., TOMANOVÁ, D., KUDLOVÁ, P., HALMO, R. 2006. Multikulturní ošetřovatelství II. 1. Vydání. Praha: Grada Publishing. a.s., 2006. s. 66—89. ISBN 80-247-1213-X ŠPIRUDOVÁ, L. 2006. Kapitola 6–Duchovní zdraví a ošetřovatelský proces. In ŠPIRUDOVÁ, L., TOMANOVÁ, D., KUDLOVÁ, P., HALMO, R. 2006. Multikulturní ošetřovatelství II. 1. Vydání. Praha: Grada Publishing. a.s., 2006. s. 90—99. ISBN 80-2471213-X ŠPIRUDOVÁ, L. 2006. Kapitola 7–Ošetřovatelský proces v kontextu transkulturního ošetřovatelství. In ŠPIRUDOVÁ, L., TOMANOVÁ, D., KUDLOVÁ, P., HALMO, R. 2006. Multikulturní ošetřovatelství II. 1. Vydání. Praha: Grada Publishing. a.s., 2006. s. 100—116. ISBN 80-247-1213-X TÉRA, M. 2009. Základy sociální koncepce Ruské pravoslavné církve. 1. Vydání. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2009. 267 s. ISBN 978-80-86818-91-7 ŽIAKOVÁ, K., A KOL. 2009. OŠETROVATELSTVO teória a vedecký výskum, Martin: Osveta, 2009, 323 s. ISBN 80-8063-304-2 Elektronické zdroje ČEPELÁK,

V.

2010.

Rusové

v Karlových

Varech

očima

místních

obyvatel.

Lidé/města/urban people 12, 2010 [online]. 3 s. 589— 608 [Cit. 2011-12-15]. Dostupné z www: Čerpání aktualizace

zdravotní 15.

9.

péče

cizinci.

2011

[online].

2009. [Cit.

CZSO.CZ 2011-12-03].

87

2009. Dostupné

Poslední z

www:

DRBOHLAV, D., LUPTÁK, M., JANSKÁ, E., BOHUSLAVOVÁ, J. 1999.

Ruská

komunita v České republice. (Výzkumná zpráva grantu MV č. j.: U-2115/99). Praha, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Praha [online]. poslední aktualizace 16. Června 2005. [Cit. 2011-11-15]. Dostupné z www: ELBERTOVÁ, Z. 2010. Jazykové bariéry v českém zdravotnictví, ZDRAVOTNICKÉ [online]. [Cit. 2011-11-12]. Dostupné z

NOVINY 18. 1. 2010 ISSN 1214-7664

www: HARAKAS, S., 2011. For the Health of Body and Soul: An Eastern Orthodox Introduction to Bioethics, Greek Orthodox Archdiocese of America 2011 [online]. [Cit. 2011-12-17]. Dostupné z www: Healthcare in Russia. 2011. ALLIANZ WORLDWIDE CARE.COM. 2011 [online]. [Cit. 2011-12-03]. Dostupné z www: HUDDLESTON, T., ET AL. 2011. Migrant Integration Policy Index III. MIPEX.CZ. 2011 [online]. [Cit. 2011-11-25]. Dostupné z www: Integrace cizinců na území ČR. 2011. MVČR Poslední aktualizace 1. 9. 2011 [online]. [Cit. 2011-11-15]. Dostupné z www: IVANOVÁ, J., BŘICHŇÁČOVÁ, J. 2010. Fenomén kulturního šoku, fáze adaptace na cizí kulturní prostředí. Inkluzivní škola 1. 7. 2010 [online]. [Cit. 2011-12-17]. Dostupné z www: KARÁSKOVÁ, L. 2010. Specifika ošetřovatelské péče u pacienta jiné kultury, etnika. Bakalářská 2010

práce,

Univerzita

[online].

[Cit.

Pardubice,

Fakulta

2011-12-17].

zdravotnických

Dostupné

z

studií, www:

Komerční zdravotní pojištění cizinců v ČR. 2011. MIGHEALTH.NET. Poslední aktualizace:

27.

4.

2011

[online].

[Cit.

2011-12-03].

Dostupné

www: 88

z

KRASNOUKHOV, S. 2010. Putin says Russia needs major health care reform, pledges initial investment of over $10 bln (UPDATE 1). Ria novosti 2010 [online]. [Cit. 2012-0503]. Dostupné z www: KUDLOVÁ, P. 2010. Ošetřování pacienta jiného etnika (romská, rumunská, ruská komunita).

2010

[online].

[Cit.

2011-11-15].

z www:

Dostupné

< http://szs.cheb.indos.cz/projekt/prez2.pdf> KUTNOHORSKÁ, J. 2006. Multikulturní/Transkulturní komunikace. Interní medicína pro [online]. [Cit. 2011-11-17]. Dostupné z www:

praxi 2, 2006, s. 96—97

< http://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2006 /02/ 15. pdf> Manželství 2011

v Pravoslaví. [online].

2011. [Cit.

БРАК

В

ПРАВОСЛАВИИ. Dostupné

2011-12-15].

AZBYKA.RU z

www:

Migrace, Migrační politika České republiky. 2010 MVČR [online]. [Cit. 2012-05-07]. Dostupné z www: < http://www.mvcr.cz/clanek/migrace-novy-clanek-890951.aspx > National Priority Projects. 2011. EN.WIKIPEDIA.ORG 2011. Poslední aktualizace 21. 7. 2011 [online]. [Cit. 2012-05-06]. Dostupné z www: Přístup

České

republiky

k legální

migraci.

2010.

MVČR

[online].

[Cit. 2011-11-15]. Dostupné z www: Spolupráce v rámci Evropské unie, Evropská migrační síť. 2010. MVČR [online]. [Cit. 2012-05-07]. Dostupné z www: Obyvatelstvo podle státního občanství podle krajů. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD ČR.

ke

dni

15.

12.

2011

[online].

[Cit.

2011-12-15].

Dostupné

z

www:

http://notes2.czso.cz/cz/sldb2011/cd_sldb2011_11_12/index_html_files/PVCR082.pdf

89

Obyvatelstvo podle státního občanství podle velikostních skupin. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ

ÚŘAD

2011

[online].

[Cit.

2011-12-16].

Dostupné

z

www:

PIPKOVÁ, SALAČOVÁ. 2009. Ruská národnostní menšina v Čechách. Krajané 2009 [online]. [Cit. 2011-11-15]. Dostupné z www: Předběžné 2011

výsledky [online].

Sčítání [Cit.

lidu,

domů

a

bytů

2011.

2011.

Dostupné

2011-12-15].

SČÍTÁNÍ.CZ z

www:

Přehled projektů na integraci cizinců podpořených v rámci EIF a dalších EU fondů. 2011. CIZINCI.CZ. Poslední aktualizace: 22. 4. 2011 [online]. [Cit. 2011-11-25]. Dostupné z www: Půsty a zmírnění půstů v pravoslavné Církvi. 2011. Křesťanská orthodoxie 2011 [online]. [Cit. 2011-12-15]. Dostupné z www: Rusko omezuje potraty. 2011. ZDRAVOTNICKÉ NOVINY 22, 7. 11. 2011 ISSN

1214-7664

[online].

[Cit.

2011-11-12].

Dostupné

z

www: Rusko: Základní informace o teritoriu.BUSINESSINFO.CZ 2011 (online). [Cit. 2011-1215]. Dostupné z www:

90

Russia parliament adopts law restricting abortions. CBSNEWS.COM, 21. 11. 2011 [online].

[Cit.

2011-11-12].

Dostupné

z

www:<

http://www.cbsnews.com/8301-

501714_162-20123745. html?tag= mncol;lst;1 > SERGEEV, O., PETROV, J. ET AL. 2010. Russian Healthcare System Overview. 2010. [online]. [Cit. 2012-05-06]. Dostupné z www: < http://www.swecare.se/virtupload/content/205/Rus_HC_System_Overview.pdf> VLÁDA ČR. 2010. Ruská národnostní menšina. 2010 [online]. [Cit. 2011-11-27]. Dostupné z www:< http://www.vlada.cz/scripts/detail.php?id=6645%3E> ABZ slovník cizích slov. 2006. SLOVNIK-CIZICH-SLOV.ABZ.CZ, 2006 [online]. [Cit. 2012-05-09]. Dostupné z www:< http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/> STOJNAROVÁ, V. 2004. Modely integrace imigrantů a jejich projevy v české politice. Středoevropské politické studie 2004 [online]. [Cit. 2012-05-07]. Dostupné z www: Zdravotní pojištění cizinců ze států mimo EU. 2011. CIZINCI.CZ. Poslední aktualizace:

8.

2.

2011

[online].

[Cit.

2011-12-03].

Dostupné

z

www:

< http://www.cizinci.cz/clanek.php?lg= 1&id=719> Zdravotní pojištění cizinců ze států mimo EU. 2011. MIGHEALTH.NET. Poslední aktualizace:

10.

3.

2011

[online].

[Cit.

2011-12-03].

Dostupné

z

www:

ZÍTKOVÁ, M. 2009. Spirituální potřeby jako součást holistického přístupu k nemocným. Diplomová práce, Masarykova Univerzita v Brně, 2009 [online]. [Cit. 2011-12-17]. Dostupné z www:

91

Seznam zkratek aj. - a jiné apod. - a podobně atd. - a tak dále Bc. - bakalář č. - číslo ČR - Česká republika ČSÚ - Český statistický úřad EIF - European Investment Fund EU - Evropská unie kol. - kolektiv Mgr. - magistr MK - Ministerstvo kultury MIPEX - The Migrant Integration Policy Index MPSV - Ministerstvo práce a sociálních věcí MVČR - Ministerstvo vnitra České republiky MZČR - Ministerstvo zdravotnictví České republiky MZV - Ministerstvo zahraničních věcí NANDA - North American Nursing Diagnosis Association např. - například obr. - obrázek odst. - odstavec ot. – otázka 92

P/K – pacient/klient písm. - písmeno r. - rok s. - strana Sb. - sbírky SSSR - Svaz sovětských socialistických republik sv. - svatý tabulka - tabulka tj. - to je tzn. - to znamená viz - vidět VŠ - vysoká škola VZP - Všeobecná zdravotní pojišťovna ZDN - Zdravotnické noviny

93

Seznam tabulek Tabulka 1 Cizinci (Slováci, Němci, Poláci, Ukrajinci, Rusové, Vietnamci) podle státního občanství – k 26. 3. 2011 Tabulka 2 Cizinci (Slováci, Němci, Poláci, Ukrajinci, Rusové, Vietnamci) s povoleným pobytem v ČR – k 30. 11. 2011 Tabulka 3 Dotace a vydávání periodik Tabulka 4 Příklady ošetřovatelských diagnóz Tabulka 5 Předběžné údaje ze sčítání lidu v Rusku 2010 Tabulka 6 Průzkumná otázka č. 1: Jaké jsou subjektivní důvody migrace Rusů do ČR? Tabulka 7 Průzkumná otázka č. 2: Jaké jsou socioekonomické podmínky života v Česku, ale i v Rusku? Tabulka 8 Průzkumná otázka č. 3: Čím se odlišuje ruská komunita žijící v ČR od majoritní společnosti? Tabulka 9 Průzkumná otázka č. 4: Jak subjektivně vnímají ruští příslušníci vybrané komunikační bariéry? Tabulka 10 Průzkumná otázka č. 5: Jaké aktivity pro začlenění do majoritní společnosti podnikají Ruskové žijící na území ČR? Tabulka 11 Průzkumná otázka č. 6: Existují nějaká specifika při ošetřování ruské komunity? Tabulka 12 Průzkumná otázka č. 7: Jak budou respondenti reagovat v modelových situacích v souvislosti s poskytováním zdravotnické péče?

94

Seznam grafů a alternativních grafů Graf 1 Náboženské složení v Rusku Alternativní graf 1 Důvody respondentů pro odchod z Ruska do České republiky Alternativní graf 2 Poměr trvalých a přechodných pobytů Rusů v České republice Alternativní graf 3 Reakce na změnu prostředí u ruských jedinců Alternativní graf 4 Nejčastějších 5 jazyků, kterými respondenti mluví a kterým rozumí Alternativní graf 5 Užití ruských informačních zdrojů ruskými příslušníky v ČR

95

Seznam příloh Příloha č. 1: Standard OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O PACIENTA/KLIENTA RUSKÉ NÁRODNOSTI Příloha č. 2: Informovaný souhlas Příloha č. 3: Edukační materiál Příloha č. 4: Opis rozhovoru 1 Příloha č. 5: Opis rozhovoru 2 Příloha č. 6: Opis rozhovoru 3 Příloha č. 7: Opis rozhovoru 4 Příloha č. 8: Opis rozhovoru 5 Příloha č. 9: Opis rozhovoru 6 Příloha č. 10: Opis rozhovoru 7 Příloha č. 11: Opis rozhovoru 8 Příloha č. 12: Opis rozhovoru 9 Příloha č. 13: Opis rozhovoru 10 Příloha č. 14: Opis rozhovoru 11 Příloha č. 15: Opis rozhovoru 12 Příloha č. 16: Kazuistika 1 Příloha č. 17: Kazuistika 2 Příloha č. 18: Kazuistika 3 Příloha č. 19: Kazuistika 4 Příloha č. 20: Kazuistika 5 Příloha č. 21: Kazuistika 6 96

Příloha č. 22: Kazuistika 7 Příloha č. 23: Kazuistika 8 Příloha č. 24: Kazuistika 9 Příloha č. 25: Kazuistika 10 Příloha č. 26: Kazuistika 11 Příloha č. 27: Kazuistika 12

97

Příloha 1 Standard ošetřovatelské péče Modifikovaná verze (Hromová, 2008, s. 92) OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O PACIENTA/KLIENTA RUSKÉ NÁRODNOSTI Charakteristika ošetřovatelského standardu Cíl standardu

Rámcový standard postupu ošetřovatelské péče

1. Determinace speciálních potřeb ošetřovatelské péče poskytované příslušníkům ruské komunity 2. Poskytnout rámcové informace pro komplexní zpracování standardu ošetřovatelská péče o klienta ruské národnosti s ohledem na jednotlivá oddělení Cílová skupina Pacienti/klienti Stanoveno pro všeobecné sestry (včetně specialistky) porodní asistentky zdravotnické asistenty Platnost 1 rok - poté aktualizovat Supervizor Manažer/ka kvality ošetřovatelské péče, hlavní sestra, vrchní sestra, staniční sestra, edukační sestra, pověřená všeobecná sestra daného oddělení Vypracovala Bc. Tereza Krajcová, Mgr., Bc. Pavla Kudlová, PhD Přílohy Druhy posouzení A, B Kritéria struktury S 1 Pracovníci: všeobecné sestry (včetně specialistky), porodní asistentky, zdravotničtí asistenti (dále jen „sestry“) podle zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních S 2 Prostředí: oddělení zdravotnických zařízení S 3 Nástroje: edukační materiál v ruském jazyce, komunikační karty – piktogramy, tlumočník, česko-ruský a rusko-český slovník, posouzení P/K dle Leiningerové S 4 Dokumentace: zdravotnická/ošetřovatelská dokumentace Kritéria procesu Sestra v oblasti ruské kultury P 1 sestra má dosáhnou základní přehled o ruské kultuře P 2 získá individuální informace o pacientovi/klientovi P 3 vyhodnotí rozsah jazykové bariéry P 3 A) individuálně s pacientem/klientem určí možnosti komunikace P 3 B) zajistí vhodné komunikační prostředky Sestra v komunikaci s pacientem/klientem P 4 Použije pro navázání kontaktu pozdrav v rodném jazyce P/K a představí se. P 5 Oslovování příjmením hlavně při jednání s cizincem je zcela na místě. Rusové jinak dávají přednost oslovování jménem a otčestvom (jméno po otci), které považují za méně oficiální, resp. Rezervované. P 6 Naváže rozhovor s P/K a zeptá se, jakým způsobem si přeje být oslovován. P 7 Zjistí jazykové možnosti P/K a pokud to jde, bude s ním komunikovat v jazyce, kterým se oba dorozumí (možnost využití českého jazyka, anglického jazyka, ruského jazyka). P 8 Hovoří pomalu a klidně, zřetelně artikuluje. Vyhýbá se dlouhým souvětím. Pokud je 98

tomu třeba, vysvětluje pojmy, kterým P/K nerozumí. P 9 Využívá zpětnou vazbu, ujistí se, že P/K porozuměl obsahu mluvené řeči. P 10 Zajistí tlumočníka, popř. používá komunikační karty či jiné komunikační možnosti v případě, kdy sama s P/K komunikovat v jiném jazyce nedokáže–s každým P/K je nutno se individuálně domluvit na tom, jakou komunikaci upřednostňuje. P 11 Naslouchá P/K a využívá zpětnou vazbu. Ujistí se, že P/K porozuměl obsahu mluvené řeči. P 12 Při komunikaci užívá neverbální komunikaci. Udržuje oční kontakt s P/K, dodržuje zásady komunikace v přítomnosti tlumočníka. Sestra v rámci sociálního prostředí poskytované péče P 13 Sestra si je vědoma toho, že příslušníci ruské komunity mají utvořeno silné rodinné pouto. To má vliv především na častou frekvenci návštěv ve zdravotnickém zařízení. Ruská komunita ctí své rodiče a poskytují jim zázemí i v období stáří. P 14 Ví o separaci komunity z majoritní skupiny, snaží se najít individuální cestu ke každému P/K. P 15 Má základní znalosti o nejfrekventovanější víře v Rusku – Pravoslaví. Sestra v oblasti pojetí času P 16 Zná posun času v Rusku, od +2 až +12 hodin vůči středoevropskému času. Změna prostředí a časový posun však příslušníkům ruské komunity nečiní obtíže. Sestra v rámci vlivu prostředí a výchovy P 17 Ví, že ruští P/K mají sjednané zdravotní pojištění. P 18 Je si vědoma pozitivního přístupu ruské komunity v ČR k udržování zdraví, jejich snaze sportovat a dodržovat zdravý životní styl. P 19 Ví o pozitivním postoji většiny příslušníků ruské komunity v ČR k mateřství a porodu, který je ovlivněn výchovou. P 20 Má informace o negativním postoji většiny příslušníků ruské komunity k potratu. P 21 Ví, že se většina příslušníků ruské komunity žijící v ČR se staví pozitivně k transplantacím orgánů a umělému oplodnění ženy. P 22 Je informována o individuálních potřebách příslušníků ruské komunity žijících v ČR, o jejich pasivním náboženském chování a praktikování víry „pouze o s vátcích“. P 23 Ví, že ruská komunita v ČR vesměs půst nedodržuje. P 24 Je obeznámena s většinou kladným postojem P/K v rámci doporučení lékaře (např. dodržení diety). P 25 Jsoucná stravovací návyky a zvyky ruského P/K. P 26 Zná přístup příslušníků ruské komunity v ČR k nemoci. Jejich snahu o prevenci a dodržování doporučení lékaře. P 27 Je informována o upřednostňování alternativní postupů, před léčbou medicínskou. P 28 Respektuje soukromí a zajišťuje intimitu P/K. P 29 Ví, že příslušníci ruské komunity v ČR mají své rituály – především modlitby při doprovázení nemocného, který umírá. P 30 Je si vědoma rituálů u posmrtné očisty těla zemřelého. P 31 Má informace o pozitivním přístupu příslušníků ruské komunity v ČR k pitvě, pokud je k ní důvod. P 32 Ví, že P/K očekává rychlou a kvalitní péči. Od personálu předpokládá profesionální přístup a příjemné vystupování. 99

P 33 Má informace o tom, co P/K potřebuje při hospitalizaci ve zdravotnickém zařízení (návštěvy rodinných příslušníků, psychickou podporu, hygienické potřeby, knihy, notebook, telefon, brýle atd.). P 34 Ví, že P/K při propouštění do domácího ošetření, očekává přesné a jasné informace od ošetřujícího lékaře, popř. dalších zdravotnických pracovníků, vztahující se další prohlídce, rehabilitačnímu opatření, prevenci, dietě, zvedání těžkých břemen apod. P 35 Ví, že většina příslušníků ruské komunity v ČR zaujímá negativní přístup k homosexualitě. P 36 Zajistí bezproblémovou hospitalizaci. Kritéria výsledku V 1 Sestra poskytuje příslušníkům ruské komunity individuální ošetřovatelskou péči s ohledem na jejich odlišnosti. V 2 Sestra využívá modifikace posouzení dle Leiningerové, pro zvýšení kvality ošetřovatelské péče. V 3 Sestra užívá způsob komunikace, ruskému příslušníkovi blízký (čeština, tlumočník, komunikační karty). V 4 Sestra pracuje metodou ošetřovatelského procesu a vede ošetřovatelskou dokumentaci. Ošetřovatelský audit: Vyhodnocení splnění standardu ošetřovatelské péče zaměřené na ošetřování P/K na oddělení zdravotnického zařízení. Oddělení: Supervizor:Datum auditu: Metody: Otázka pro sestru Otázka pro pacienta/klienta a jeho rodinu Řízený rozhovor se sestrou Řízený rozhovor s P/K Řízené pozorování P/K, sestry Přímé pozorování pracovního prostředí Kontrola pomůcek Kontrola prostředí Kontrola ošetřovatelské dokumentace Kód S1

Kontrolní kritéria Poskytovatelem ošetřovatelské péče je všeobecná sestra (specialistka), porodní asistentka, zdravotnický asistent s požadovaným vzděláním? 100

Metoda hodnocení Kontrola osobního spisu

Ano

Ne

S S2 T R U S3 K T U S4 R A Kód P1 P2

P3

P4 P P5 R O P6 C E S P7

P8

P9 P 10 P 11

P 12

P 13

Ošetřovatelská péče je poskytována na standardním oddělení zdravotnického zařízení? Sestra má připravené pomůcky (komunikační karty, slovník, druhy posouzení A, B dle Leiningerové)? Vede zdravotník ošetřovatelskou dokumentaci?

Kontrola pracovního prostředí Kontrola pomůcek

Kontrola ošetřovatelské dokumentace Kontrolní kritéria Metoda hodnocení Má sestra základní přehled o ruské Otázka pro sestru, kultuře? řízený rozhovor Získala sestra individuální informace o Řízený rozhovor, P/K? kontrola ošetřovatelské dokumentace Vyhodnotila sestra rozsah jazykové Pozorování sestry, bariéry u P/K, zajistila vhodné P/K komunikační prostředky? Kontrola ošetřovatelské dokumentace Použila sestra pro navázání Pozorování sestry, komunikace pozdrav v rodném jazyce, P/K představila se? Oslovuje P/K správným způsobem? Pozorování sestry, P/K Navázala sestra rozhovor s P/K, ví, Pozorování sestry, jakým způsobem si přeje být P/K oslovován? Zjistila sestra jazykové možnosti P/K a Pozorování sestry, pokud to jde, komunikuje v jazyce, P/K kterým oba rozumí? Hovoří pomalu a klidně, zřetelně Pozorování sestry, artikuluje, vyhýbá se dlouhým P/K souvětím, a pokud je tomu třeba, vysvětluje pojmy, kterým P/K nerozumí? Využívá zpětnou vazby, ujistí se, že Pozorování sestry, P/K porozuměl obsahu mluvené řeči? P/K Zajistila individuální způsob Pozorování sestry, komunikace dle požadavků P/K? P/K Naslouchá P/K a používá zpětnou Pozorování sestry, vazbu, ujistí se, že P/K porozuměl P/K mluvené řeči? Užívá neverbální komunikaci, udržuje Pozorování sestry, oční kontakt a dodržuje zásady řízený rozhovor komunikace v přítomnosti tlumočníka? Je si vědoma silného rodinného pouta Otázka pro sestru, v ruské komunitě? řízený rozhovor 101

Ano

Ne

P 14

P 15

P 16 P 17 P 18

P 19

P 20

P 21

P 22

P R P 23 O C P 24 E S P 25

Ví o separaci ruské komunity z majoritní skupiny, snaží se najít individuální cestu ke každému P/K? Má sestra základní znalosti o pravoslaví? Zná posun času a ví, že posun nečiní příslušníkům ruské komunity obtíže? Ví, že příslušníci ruské komunity mají sjednané zdravotní pojištění? Je si vědoma pozitivního přístupu ruské komunity v ČR k udržování zdraví, snaze sportovat a dodržovat zdravý životní styl? Ví o pozitivním postoji příslušníků ruské komunity v ČR k mateřství a porodu, ovlivněný výchovou? Má informace o negativní postoji většiny příslušníků ruské komunity v ČR k potratu? Ví, že se většina příslušníků ruské komunity se staví pozitivně k transplantaci orgánů a umělému oplodnění ženy? Je informována o individuálních potřebách příslušníků ruské komunity žijících v ČR, o jejich pasivním náboženském chování a praktikování víry „pouze o svátcích“? Ví, že ruská komunita v ČR vesměs půst nedodržuje? Je obeznámena s většinou kladným postojem P/K v rámci doporučení lékaře (např. dodržení diety)? Zná stravovací návyky P/K?

P 30

Zná přístup příslušníků ruské komunity v ČR k nemoci, jejich snahu o prevenci a dodržování doporučení lékaře? Je informován o upřednostňování alternativních postupů? Respektuje soukromí a zajišťuje intimitu P/K? Ví o rituálech v doprovázení nemocného, který umírá? Je si vědoma posmrtné očisty těla?

P 31

Má informace o přístupu k pitvě?

P 26

P 27 P 28 P 29

102

Otázka pro sestru, řízený rozhovor Otázka pro sestru, řízený rozhovor, Pozorování sestry, P/K Otázka pro sestru, řízený rozhovor Otázka pro sestru, řízený rozhovor Otázka pro sestru, řízený rozhovor Otázka pro sestru, řízený rozhovor Otázka pro sestru, řízený rozhovor Otázka pro sestru, řízený rozhovor Otázka pro sestru, řízený rozhovor

Otázka pro sestru, řízený rozhovor Otázka pro sestru, řízený rozhovor Otázka pro sestru, řízený rozhovor Otázka pro sestru, řízený rozhovor Otázka pro sestru, řízený rozhovor Otázka pro sestru, řízený rozhovor Otázka pro sestru, řízený rozhovor Otázka pro sestru, řízený rozhovor Otázka pro sestru,

P 32

P 33 P 34 P 35

P 36

Kód V1 V Ý S V2 L E D V3 E K V4

Ví, že příslušníci ruské komunity v ČR očekávají rychlou a kvalitní péči, profesionální přístup a příjemné vystupování? Je informována o tom, co P/K potřebuje při hospitalizaci? Ví, co P/K očekává za informace při propouštění do domácího ošetření? Zná negativní přístup příslušníků ruské komunity v ČR k homosexualitě? Zajistí bezproblémovou hospitalizaci?

Kontrolní kritéria Poskytuje sestra individuální ošetřovatelskou péči příslušníkům ruské komunity s ohledem na jejich odlišnosti? Využívá sestra posouzení P/K dle Leiningerové? Užívá sestra způsob komunikace blízký P/K? Pracuje sestra metodou ošetřovatelského procesu a vede ošetřovatelskou dokumentaci?

103

řízený rozhovor Otázka pro sestru, řízený rozhovor Otázka pro sestru, řízený rozhovor Otázka pro sestru, řízený rozhovor Otázka pro sestru, řízený rozhovor Otázka pro sestru, řízený rozhovor Metoda hodnocení Ano Otázka pro sestru, Pozorování P/K Kontrola dokumentace Pozorování sestry Otázka pro sestru, Kontrola dokumentace Pozorování sestry, P/K Pozorování sestry Kontrola dokumentace

Ne

Příloha standardu č. 1 Druhy posouzení A, B A Označovaný jako dlouhý dopad – sběr informací ze všech oblastí, nutností je uvědomit si, do jaké míry se projevy a způsoby chování klienta odlišují od projevů dominantní kultury a jak tyto faktory ovlivňují způsob péče o daného klienta. Zjišťujeme informace silných a slabých stránek péče tradiční, jež by mohly ovlivnit zdraví klienta a potřebu profesionální péče. 

Sběr informací – jazyk, komunikace, gesta, způsob odívání a tělesný vzhled, souvislost života s prostředím, způsob života a názor na techniku v souvislosti s diagnostikou a léčbou, rodinný způsob života, denní aktivity, stravovací zvyky a jejich tabu, světový názor, náboženská víra a její hodnoty, sociální vztahy k vlastní kultuře a majoritě, hodnota vzdělání, laická péče o zdraví, důležitost profesionální péče, znaky péče a způsob informovanosti o předcházení nemocím, udržení zdraví, získání zdraví a péči o sebe sama.

B Označovaný jako krátký odhad – sběr informací je rychlý a pouze orientační. Je taktéž méně holistický a odlišný od prvního typu. Je doporučován na pohotovosti, kde potřebujeme získat informace rychle. Realizace probíhá v pěti fázích. 

1. Záznam všeho, co by mohlo být důležité. 2. Získání informací od klienta o kultuře, víře hodnotách, aktivitách, systému péče. 3. Identifikace a dokumentace názorů klienta na zdravotnické zařízení. 4. Zhodnocení předcházejících kroků a hledání společných a odlišných prvků. 5. Sestavení plánu péče společně s klientem (Archalousová, 2003, s. 37—39).

104

Příloha 2 Vážená paní, Vážený pane, jsem studentkou Univerzity Palackého v Olomouci, fakulty Zdravotních věd a nyní zpracovávám diplomovou práci na téma: Ošetřovatelská péče o klienta s ruskou národností. Tato práce je zaměřena na ruskou kulturu, tradice, zvyky a názory, které pomohou ve zdravotnické praxi ke zkvalitnění ošetřovatelské péče o ruské klienty v nemocničních zařízeních. Výzkum bude probíhat formou rozhovorů, které jsou anonymní a od něhož můžete kdykoli odstoupit.

Souhlasím s tím, aby rozhovor pořízený Terezou Krajcovou dne byl zpracován v rámci výzkumu diplomové práce a byl po skončení výzkumu archivován v rámci možného dalšího výzkumu.

Dne

Podpis

105

Příloha 3

106

107

108

камни в почках, что теперь? ПРОФИЛАКТИКА:     



Соблюдайте питьевой режим – минимально 2 – 3 литра жидкости в день Следите за правильным питанием Ежедневно двигайтесь – прогулки, туристика, катание на велосипеде, плавание... Избегайте стресса Употребляйте препараты, выписанные врачом Избегайте повторной инфекции мочевый путей

Можно: ЖИДКОСТЬ:

вода, травяной чай, минеральная вода с низким содержанием натрия и калия →Добра вода, Корунни, Эксцелзиор, Былинская киселка.  Питьевой режим должен быть 2-3 литра в день и минимально половина должна состоять из чистой питьевой воды. Перед сном выпейте стакан воды и ночью после каждого писания выпейте еще стакан. ПРОДУКТЫ: разнообразное питание, повышенный прием волокнины, растительные жиры, Mg (магнезий) – листовые овощи, фасоль, банан, рыба, отруби, цельнозерновые злаки, засахаренные фрукты. ФРУКТЫ: яблоко, абрикосы, черешня, малина, арбуз, ананас, груши, бананы, сливы, лимоны. ОВОЩИ: перец, редис, порек, фасоль, баклажан, цукини, цветная капуста, чеснок, брокколи, морковь, кабак.

Нельзя: ЖИДКОСТЬ:

мочегонный эффект имеют → черный чай, зерновый кофе, пиво, Кока-кола, молоко с высоким уровнем кальция, горький шоколад. ПРОДУКТЫ: с высоким колличеством каллорий, продукты содержащие опасные компоненты → животные белки, сахар, жиры, прдукты с высоким уровнем кальция → молоко, молочные продукты (сыры, йогурты, ...), продукты с высоким уровнем щавелевой кислоты– смотр. фрукты, овощи, ограниченный прием какаа, шоколада. ФРУКТЫ: клубника, крыжовник, апельсин, грейпфрут, помело, черника, виноград. ОВОЩИ: шпинат, ревень, красная свекла, помидоры, спаржа.

Použitá       

literatura Использованная литература/ References TESAŘ, V., SCHUCK, O., Klinická nefrologie, 1.vyd. Praha: Grada, 2006. 652 s. ISBN 80-247-0503-6 Выработала: Bc. Теreza Krajcová TEPLAN, V., A KOL., Praktická nefrologie, 2., zcela přepracované a doplněné vydání, 1.vyd. Praha: Факультет медицинских наук, Университет имени Палацкого в Оломоуце Grada, 2006. 524 + 12 s. ISBN 80-247-1122-2 2 класс, Долгосрочный санитарный уход за взрослыми 2011/2012 TESAŘ, V., Nefrologie, 1.vyd. Praha Galén a Praha Karolinum, 2003. 131 s. ISBN 80-7262-209-9 Квалифицированный консультант: MUDr. Arzouni Rabah (Galén), ISBN 80-246-0671-2 (Karolinum) Поликлиника в городе Литовел, Урология JANOVSKÁ, E., Ledvinové kameny, ledvinová kolika dieta [online]. DIETOLOGIE, [2011], Перевод: Bc. Liliana Gorbunová [cit.2012-03-01]. Dostupný z WWW: http://www.dietologie.cz/poradna/dotazy.html Bc. Mikhail Gorbunov WASSERBAUER, Financování zdravotní péče [online]. Farmeko, [2011], [cit.2012-03-01]. Dostupný z WWW: http://www.dietologie.cz/poradna/dieta-pri-onemocneni-nemoci/ledvinove-kameny- ledvinova-kolika-dieta/ledvinove-kameny-dieta.html ŠÁCHA, P., Aby se netvořily ledvinové kameny [online]. CELOSTNÍ MEDICÍNA, [2010], [cit.2012-03-01]. Dostupný z WWW: http://www.celostnimedicina.cz/aby-se-netvorily-ledvinove-kameny.htm NATIONAL KIDNEY FOUNDATION, Diet and Kidney Stones [online]. Farmeko, [2011], [cit.2012-03-01]. Dostupný z WWW: http://www.kidney.org/atoz/content/diet.cfm

109

Когда дома появятся проблемы В будни: контактируйте своего уролога, или урологическую амбулаторию В выходные: Отделение номер 20, звоните по тел. 588 443 467

Если дома помочитесь и обнаружите камень, принесите его с с обой в урологическую амбулаторию!!!

110

NEVHODNÉ potraviny IMPROPER food UNGEEIGNETE Lebensmittel неуместно питание

111

VHODNÉ potraviny SUITABLE food GEEIGNETEM Futter подходящей пищи

112

113

Příloha 4 OPIS ROZHOVORU 1 1. Jaký byl důvod Vašeho odchodu z Ruska? „Takže důvod byl takový, že rodiče se rozvedli a maminka mě sem vzala s sebou.„ 2. Kdy jste sem přišel/la a za jakým účelem? „Přijela jsem v roce 1998, bylo mi osm let a za jakým účelem, nevěděla jsem, kam jedu, nevěděla jsem, kde se nacházím, že je nějaká Česká republika, myslela jsem si, že je to Československo, takže asi jsem nevěděla ten účel, proč jsem sem přijela.“ 3. Jaký typ pobytu máte sjednaný, trvalý nebo přechodný? „Mám trvalý pobyt.“ 4. Chcete zůstat v naší zemi, nebo je pro Vás ČR jen „přestupná stanice“ – a proč? „Ano, chtěla bych tady zůstat, Česká republika není pro mě přestupná stanice, studovala jsem tu, vyrůstala jsem tu a mám tu rodinu.“ 5. Proč jste si vybral/a pobyt zrovna v ČR a ne v jiném státě? „No takhle, nevybrala jsem si Českou republiku.“ 6. Jste v ČR sám/sama? Pokud ne, s kým zde pobýváte? „Ne, nejsem sama, jsem tu s manželem.“ 7. Jak hodnotíte podmínky života v Rusku? (např. ekonomickou situaci, podmínky vzdělávání, možnosti zaměstnání, nabídku zdravotnických služeb) 8. Jak hodnotíte podmínky života v České republice? (např. ekonomickou situaci, podmínky vzdělávání, možnosti zaměstnání, nabídku zdravotnických služeb) „Takže kdybych srovnala Rusko i Českou republiku, tak bych řekla, že ekonomicky je Rusko na velice vysoké úrovni. Hned řeknu proč. Protože není tak zadluženy, jako Česká republika. Rusko je obrovský stát a má asi třináctkrát menší dluh, než Česká republika, což je zarážející. Podmínky vzdělávání. Podmínky vzdělávání, je tam velká konkurence, takže ale samotné podmínky vzdělávání jsou velice dobré a samotné vzdělávání je na vysoké úrovni. Možnosti zaměstnání jsou většinou ve velkoměstech, takže většinou se lidé snaží stěhovat do velkých měst a nezůstávat na venkově, protože tam opravdu práce není a co se týče zdravotnických služeb, já bych řekla, že ty služby nejsou zase na tak dobré úrovni, záleží zase kde, že jo. Když budeme mluvit o venkově, tak samozřejmě tam

114

je to špatný, když budeme mluvit o velkoměstě, tak je to všechno, tak jak má být, jo, na špičkové úrovni.“ 9. Jaké je Vaše dosažené vzdělání a kde jste vystudoval/a? „Takže moje vzdělání je bakalářské a vystudovala jsem na Univerzitě Palackého v Olomouci.“ 10. Jakou pozici nyní zastáváte ve Vašem zaměstnání? „Moje pozice se nazývá Specialista exekucí, pracuji v bance.“ 11. Co víte o možnostech zdravotního pojištění v ČR pro cizince? „Pokud má cizinec trvalý pobyt, tak musí být pojištění státní, čili od zdravotní pojišťovny Metal Alliance, Vojenské, VZP apod., ale pokud má přechodné bydliště, přechodný pobyt, pardon, tak může mít jakékoli pojištění, které akceptuje cizinecká policie. To znamená, že existuje hodně podvodných firem, které toto pojištění prodávají a které de facto kromě papírku nic neznamenají. Takže což je zase pro občany, které, kteří mají přechodný pobyt velice výhodné, protože nemusí platit čtyřicet tisíc za rok, aby se mohli pojistit na VZP.“ 12. Máte sjednané zdravotní pojištění? „Ano.“ 13. Pokud ano, co o něm víte a kde jste se informace dozvěděl/a? „Dozvěděla jsem se informace ve škole z jejich spolužáky.“ 14. Co Vám na naší mentalitě nejvíce vadí a proč? „Tak na české mentalitě mi vadí, že Češi nejsou týmoví hráči. Pozoruji to v zaměstnání, pozorovala jsem to i ve škole, to znamená, za zády můžou pomlouvat kohokoliv, nadřízeného, učitele, ředitele, kohokoliv, kolegu, ale do očí nikdo nikomu nic neřekne. Kdykoli přijde na věc, tak všichni mlží, nikdo nic neřekne a co je nejhorší, nikdo toho člověka, který má svůj vlastní názor, který se odváží a vyjádří to, co cítí, nikdo ho nepodrží, aby náhodou si o něm něco nemysleli a aby náhodou třeba nepřišel o tu svoji pozici anebo nedostal poznámku ve škole a podobně. No a druhá věc, která mi vadí, samozřejmě ne u všech, ale zas jsem se setkala, ve škole například mě nutili, zeptej se, oni Tě mají rádi, tak Ti odpoví. Ředitele například. A v zaměstnání zase taky se zeptej, ty to víš nejlíp a tak dál a tak dál, keců kolem toho, ale vždycky se ptám já, vždycky jako nesu odpovědnost já anebo potřebuju něco vyřídit, potřebuju se domluvit, rozdělit úkoly a vždycky se někdo vymlouvá, že a já nemůžu a já nechci a já mám zase to a já mám zase něco jiného, takže zase když přijde na věc, tak nikdo se k ničemu nemá.“ 115

15. Co Vám na naší mentalitě nejvíce vyhovuje a proč? „Tak na české mentalitě mi především a nejvíc vyhovuje to, že Češi jsou klidný národ. 6e nejsou jak třeba Italové, nebo Řekové, nebo já nevím, Romové například, tak jsou velice klidní i povahově, i jsou spolehliví a pokud se jedná o kamarády třeba, které mám mezi Čechy, tak opravdu se na ně dá spolehnout a kdykoliv jim můžu zavolat, kdykoliv s nima můžu někam jít a jsou velice pohodoví a spolehliví.“ 16. Jak reagujete na změnu prostředí – psychicky i fyzicky? „Takže jsem vůbec nepoznal žádný rozdíl, ani psychicky, ani fyzicky. Ze začátku, protože dítě velice dobře snáší různé změny prostředí, ale postupem času se mi začalo stýskat, protože jsem odloučená de facto od svých příbuzných, musím jim volat a nemůžu za něma jet a dostal mi i otec, protože jak jsem v úvodu řekla, tak rodiče se rozvedli a maminka mi umřela a bratr mi umřel a teď v podstatě kdybych neměla manžela a jeho rodinu, tak jsem opravdu velmi osamělá a možná bych i uvažovala na vrácení zpět. „ 17. Jaké jste měl/a pocity po příchodu do České republiky? „Já jsem byla velmi šťastná, protože jsem se ocitla v České republice, protože jsem poznala úplně nový kraj, nové lidi, byla jsem, já si pamatuju, měla jsem velký pocit štěstí, i to, že se učím nový jazyk i to, že jsem konečně odcestovala někam jinam, protože když byl sovětský svaz, tak nikdo nikam nemohl a hranice byly uzavřeny. Takže když někdo jel třeba do Polska a pamatuju si ve školce, jedna holčina jela do Polska, přijela a všichni se vyptávali a co a jaký to bylo a všichni záviděli, že jela do Polska, takže jsem byla velmi šťastná.“ 18. Jaké máte pocity nyní? „Já vůbec nevnímám, že jsem někde v cizině, nevím, jestli mi rozumíte, ale já se cítím být doma, já se cítím, cítím se velice přirozeně a velice dobře, protože mám tady sice málo, ale mám tady přátele mezi Čechy, mám tady rodinu, mám tady zaměstnání, cítím se velice dobře.“ 19. Co jste schopen/schopna udělat nebo co děláte pro začlenění do majoritní společnosti? „Tak především se snažím oblékat tak, jak ostatní, protože například na základní škole jsem se oblékala trochu jinak, než ostatní děti a to mi bylo vyčítáno, že se oblékám tak a ne tak a že nevypadám jak Česka a podobně. Takže především se snažím oblékat. No a potom snažím se zapojovat do různých akcí, když třeba 116

někam jdeme v práci s holkama, nebo máme nějaké večírky, takže vždycky se tam snažím chodit a vždycky se snažím se všema bavit a snažím se reagovat přirozeně, aby nepociťovali faleš, protože každý člověk samozřejmě cítí, když je člověk upřímný a myslí to jako fakt od srdce, nebo je falešný a snaží se jenom udělat dojem.“ 20. Máte pocit dobrého začlenění mezi obyvatele ČR? „Tak nemám takový pocit, protože většinou starší ročníky, když uslyší třeba moje příjmení nebo uvidí pas, nebo na poště a podobně, tak reagují vždy velice jako nedobře, takže to mi nedělá dobře no, necítím, necítím se, že bych se dobře začlenila.“ 21. Pokud ne, proč? Pokud ano, proč? „No tak kvůli tomu, že mám pas a pokud ho někde ukážu, kamkoli přijdu do zaměstnání, nebo na poštu jak říkám, nebo kamkoliv, to je jedno, tak nebo někdo uvidí moje příjmení napsané v životopisu a podobně, tak vždycky se vyptává, jo a odkud jste? Aha z Ruska no, jasně no. Takže to znamená, že kdybych byla Američanka, nebo kdybych byla, nevím, z Indie, tak by se ke mně ten člověk, ten dotyčný choval úplně jinak, než když jsem z Ruska, že jo.“ 22. Jste finančně zajištěn/a? „Ano jsem. „ 23. Máte nějaké finanční problémy? „Nemám.“ 24. Pokud ano, jaké a proč? / 25. Jakými jazyky mluvíte? „Mluvím česky, anglicky, rusky a ukrajinsky.“ 26. Jakým jazykům rozumíte? „Takže těmto čtyřem jazykům rozumím.“ 27. Máte problémy s komunikací v ČR? „Nemám.“ 28. Pokud ano, jaké? / 29. Co by Vám nejvíce pomohlo při komunikaci? „Při komunikaci by nejvíce si myslím, nejenom mě, ale i všem klientům pomohlo, kdyby sestry mluvily pomalu. Protože totiž čeština je slovanský jazyk a pamatuji si, 117

že když jsme přijely s maminkou do České republiky, byl to první půl rok, vůbec jsme neuměly mluvit a já jsem absolutně nerozuměla česky, ale maminka už za první dva týdny pochopila, o čem se baví Češi mezi sebou, ale nemohla jim odpovědět. Ale věděla, o čem se baví, to znamená, že stačí mluvit pomalu.“ 30. Jaký způsob komunikace byste preferoval/a v dorozumění se se zdravotnickým personálem? „Čeština.“ 31. Znáte komunikační karty? Pokud ano, volila byste pro tento způsob komunikace? „Komunikační karty, tak já mám takový nápad, já si myslím, že by bylo lepší, kdyby v každé nemocnici, byl aspoň jeden člověk, který by rozuměl Rusky, nebo Ukrajinsky a mohl to nějakým způsobem přetlumočit. Nemusí to být přímo tlumočník, ale může to být například zdravotní sestra, která je z Ruska anebo třeba studovala ruštinu, nebo tak, ne, studovala, ale tak třeba má kurz nějaký. Takže to by velice pomohlo a komunikační karty samozřejmě ta sestra nemůže oběhnout celou nemocnici, nebo ten tlumočník, v případě potřeby, komunikační karty, to je dobrá věc, spíš bych třeba volila, nevím, nákres nějaký, nebo ukázku třeba tablety a ukázat název a říct ano nebo, takže komunikační karty asi ano, ale jenom v případě, že ten tlumočník nemůže z nějakého důvodu přijít, si myslím.“ 32. Pokud ano, máte představu o tom, jak by se mohly vylepšit? (Popř. klient nakreslí) „No to už jsem řekla, že bylo by lepší to kreslit, co vlastně ten klient chce, anebo spíš se snažit poslouchat, jako co on říká, protože kolikrát ta slova jsou tak podobná, že opravdu tomu porozumíte, co chce.“ 33. Zmírnil by Vaše obavy ze zdravotnického prostředí tlumočník, nebo možnost komunikace komunikačními kartami? „Já si myslím, že ten tlumočník, to by bylo úplně ideální, kdyby byl aspoň jeden, tak nemusí být tlumočník, stačí překladatel, vlastně ten kdo překládá tady tlumočinčinou. A nemusí to být v krajním případě ani ten tlumočník, stačí, když třeba je to člověk, který měl, nebo pracoval třeba dříve s ruštinou, nebo přicházel do kontaktu s rusky mluvícími lidmi a rozumí tomu jazyku. A ty komunikační karty jsou, bych řekla až na druhém místě, nebo až na třetím, protože spíš bych na prvním místě, bych brala toho tlumočníka, na druhém se snažit nějak rukama, nohama, případně mluvit pomalu a na třetím až ty komunikační karty no.“ 34. Co jste schopen/a udělat, nebo co děláte pro zlepšení komunikace?

118

„Tak já mluvím česky a česky rozumím, takže udělala jsem úplně všechno, naučila jsem se nový jazyk a neustále ho používám.“ 35. Jaké volnočasové aktivity podnikáte v česku a s kým? „Tak s manželem, s kolegama, s přáteli. Jaké? Většinou sportovní, pak hrajeme kuželky, jezdíme na motokárách, hrajeme minigolf, hrajeme volejbal a s manželem hrajeme tenis a také sama jezdím na kole a také ráda tančím a již několik let chodím do tanečních, s manželem chodíme na plesy a sama maluju a také hraju na housle dvakrát týdně.“ 36. V jaké jste pracovní pozici? „Tak já jsem specialista exekucí v bance.“ 37. Jaké národnosti jsou Vaši spolupracovníci? „České.“ 38. Jaké národnosti jsou lidé, se kterými se setkáváte a proč? „Jsou různé národnosti, jsou to opravdu, opravdu velice různé národnosti, a protože mám ráda cizí kulturu a ráda poznávám nové lidi, nový pohled na svět.“ 39. Jaké národnosti jsou lidé, které vyhledáváte a proč? „Tak já nevyhledávám, že bych vyhledávala nějaké národnosti anebo nějaké lidi na internetu anebo schválně že bych se s někým seznamovala, to ne, ale nebráním se tomu se seznamovat s lidmi jiných národností.“ 40. Znáte a využíváte nějaké časopisy, které se vydávají na území ČR pro ruské občany? Pokud ano, jaké? „Znám, nevyužívám. …A časopisy neznám, časopisů je spousta, obzvlášť v Karlových Varech, většinou jsou to nějaké křížovky anebo bulvár a nečtu, nebo křížovky neluštím, bulvár nečtu a vůbec jako tady toto noviny ani časopisy nečtu v ruštině.“ 41. Znáte a využíváte nějaké jiné zdroje v ruském jazyce, které Vás informují o dění v Rusku? Pokud ano, jaké? „Ano, internet, satelitní programy.“ 42. Znáte a využíváte nějaké časopisy v českém jazyce, které informují o dění v ČR? „Tak znám a čtu ráda E15, které máme v bance k dispozici zdarma a Mladou frontu Dnes.“ 43. Znáte a využíváte nějaké jiné informační zdroje v českém jazyce? „Internet a rádio tak spíš kvůli hudbě rádio.“ 44. Vyznáváte nějakou víru? 119

„Tak jsem katolička.“ 45. Pokud ano, přistupujete k víře spíše aktivně (návštěva kostela apod.), či pasivně (věřící bez náboženských aktivit)? „Tak před smrtí maminky, to mě bylo dvacet let, tak od dvanácti do dvaceti osm let jsem chodila dvakrát denně do kostela, zpívala jsem žalmy, které se zpívají v kostele na mši, a četla jsem čtení a také jsem chodila do Scholy, kde jsme zpívali ve sboru. Chodila jsem také do náboženství několik let a získala jsem tam mnoho přátel, bohužel jsme se z tama přestěhovaly, bydlela jsem ve Smržicích a opravdu tam bylo hodně nábožensky založených mládežníků, s kterýma jsme jezdívali různě třeba na koncerty, do divadla, do kina jsme chodili a bylo to super. V současné době k víře, spíš k tomu kostelu přistupuju pasivně, vůbec tam nechodím ani na Velikonoce, ani vůbec. Proč, asi kvůli tomu, že jsem ztratila víru v to, že chození do kostela, víru ne jako v Boha, ale víru protože chození do kostela něčím prospěje.“ 46. Jste věřící? „Ano.“ 47. Jakou upřednostňujete víru? „Tak jsem věřící, neupřednostňuju žádnou víru.“ 48. Jak byste mi přiblížil/a Vaše náboženství? „Tak moje náboženství je i vaše náboženství, takže já nevím, jak bych to přiblížila.“ 49. Jaký máte postoj ke zdraví? Dodržujete nějaké aktivity k jeho udržení? „Tak to už jsem říkala, že ráda tančím a ráda aktivně chodím s kolegama, s přátelama různě sportovat, aspoň jednou týdně, zapomněla jsem na plavání, jinak se snažím stravovat zdravě, tak v uvozovkách zdravě, nepiju kafe, černý čaj, zelený čaj, snažím se pít vodu pouze anebo třeba vymačkávat čerstvou šťávu z citronu, nebo vodu s citronem piju anebo bylinkové čaje. Například také se snažím jíst hodně ovoce, zeleninu tak také, ale myslím si, že ta zelenina, která se teď v obchodech prodává, tak má více škodlivin, než užitku.“ 50. Jak vnímáte mateřství a porod? „Mateřství vnímám jako velice pozitivní věc a takhle jsme i vedeni od dětství, že čím více dětí, tím lépe, ale já si myslím, že jak třeba v domovech ano, je to něco krásného, je to něco pozitivního, protože takový názor zastávám já i většina lidí, které znám, moje rodina, že děti by měli o své rodiče pečovat, měli by se o ně 120

starat, v žádným případě je nestrkat někam do nějakých ústavů pro důchodce a měli by rodiče dožívat stáří spolu s dětmi a nestarat se o vnuky a měla by to být jedna velká šťastná rodina. Což většinou takhle není, ale jsme k tomu vedeni. A porod, je to něco, co se musí přežít, aby vzniklo, narodilo se něco krásného a něco Božího. Tak je to bolest, nebojím se toho, opravdu.“ 51. Jak nahlížíte na problematiku potratů a proč? „Proč. Negativně, protože je to vražda a většinou to tak je. Většinou co znám, vidím a třeba v mojí rodině vím, že tetičky a dokonce moje maminka měla potraty, ale nemyslím si, že to prospívá jak fyzickém, tak psychickému zdraví ženy.“ 52. Jaký máte názor na antikoncepci, která z metod antikoncepce je pro Vás přijatelná? „Velice negativní názor a nejenom názor teoretický, ale i praktická zkušenost ze mě mluví, takže takové to vychvalování doktorů, že jak je to všechno super, tak menstruace pravidelná, zmizí akné a bolestivá menstruace, bolesti břicha, všechno dozní, tak vyrovnání hladiny hormonu a podobné kecy, takže vůbec to s tím nemá co dělat, s bolestma a s intenzivním třeba krvácením a podobně, má to mnohem více škody a škoda, která není ani pořádně vyzkoumaná a ani pořádně vytestovaná a spousta různých onemocnění může vzniknout a o kterých se ani nemluví, ani se neví, z jakého důvodu jsou a nám to strašně vnucuje žádoucích účinků a nikdo mi to nevymluví, že je to dobře. Není to dobře. Která metod antikoncepce je pro Vás přijatelná? Tak všechno, co se nemusí lepit, strkat, požívat, zavádět a podobně.“ 53. Jaký máte postoj k umělému oplodnění ženy, jako k léčbě neplodnosti? „K léčbě neplodnosti, léčbě, mám velice pozitivní přístup.“ 54. Čím jsou podle Vás zapříčiněné genetické nemoci? „No tak již z názvu genetické nemoci, tak asi z genů že.“ 55. Jaký je Váš názor na transplantaci orgánů? „Tak to záleží na tom, tak jsou to orgány, nejsou tady části těla, tak negativní, protože při transplantaci, nebo po transplantaci se musí požívat léky na proti bolesti, na snížení imunity a různé drastické, aby se ten orgán neodtrhl, aby…a podobně a znám člověka, který prodělal transplantaci ledvin a tam čekací doba byla nekonečná, musel chodit na dialýzu, bylo to velice bolestivé, velice náročné a toto období, mám velice špatné vzpomínky na toto období a teď má částečný invalidní důchod a to, co si vydělá, tak je to mizerný, protože spoustu věcí nemůže ani dělat a opravdu nevím, je to na každém, kdo toto riziko podstoupí a také na tom lékaři, na tom chirurgovi, jak to operuje a myslím si, že je to taky 121

na té korupci, jestli přijde člověk a dá třeba já nevím, dva tisíce Euro a řekne udělejte mi to kvalitně, tak, abych neměl důsledky, protože to je život, tak je ten přístup určitě jiný, než když někdo nedá nic že a nedělejme, že o tom nevíme, protože víme o tom a víme o tom komu a kolik máme dávat. Tak bychom se nad tím měli asi zamyslet.“ 56. Jaký zaujímáte postoj k eutanázii? „Tak kdybyste se mě zeptali před pěti rukama, tak bych Vám řekla, že paní ředitelka ze zdravotní školy, mi dala jedničku, za to, jaký jsem měla krásně podložený názor o negativních důsledcích a o všem možném, ale v současné době, po tom, co jsem prožila úmrtí své maminky, tak po tom mám velice pozitivní přístup. Samozřejmě se to musí ošetřit tak, aby to nebylo zneužitelné, ale dívat se na to, jak se Váš blízký člověk trápí a žádá o smrt, tak je to něco velice těžkého.“ 57. Co si myslíte o homosexuálních vztazích? „Tak nevím, jestli mám takový nárok se vyjadřovat k tomuto tématu, ale shrnula bych to asi jedním slovem, ne nebudu to říkat. Velice negativní prostě.“ 58. Jakým způsobem se stravujete? Můžete popsat váš jídelníček během dne? „Tak vstanu, vypiji sklenici vody, teplé, začnu si čistit zuby, pak že, až to všechno udělám, uběhne asi půl hodina a než se dám do kupy a potom začneme snídat. Protože sklenice teplé vody, to nemusím ani dlouho popisovat, nám nastartuje veškerý trávicí systém a má to spoustu výhod. To tady nebudu rozvádět. Dále si dám většinou pečivo, obědvám normálně meníčko, polívka, večeřím jenom zlehka, pokud mám hlad, mám náročný den, tak večeřím, vždycky mám večeři. Co konkrétně, snažím se jíst ovoce, vždycky máme na stole různé exotické ovoce, já nevím, pitahayu, liči, ananas, to já nevím, všechno možný, protože si myslím, že je potřeba vyzkoušet od každého něco anebo třeba kaki vu, protože je to na každém z nás, co komu vyhovuje. Lidský organismus ví sám, co nejvíc potřebuje, manžel třeba má víc rád citrusové plody, grepy a různý takový ty kysely věci, já zas mám radši něco měkčího, sladšího a tak asi jak každý organismus potřebuje.“ 59. Držíte půst? „Ne.“ 60. Pokud ano, kdy a jak? „Tak samotný půst ne, ale občas mám takové stavy, že bych chtěla hubnout, ale nevím, jestli se to dá nazvat půstem.“ 61. Co pro Vás znamená nemoc a jak k ní přistupujete? 122

„Nemoc je absence zdraví a přistupuju velice opatrně a hlavně operativně, aby nedošlo ke zhoršení stavu, ba naopak předcházím nemocem a teple se oblékám, vím, že pokud řádí chřipky, tak bych třeba měla více užívat vitamínu C a pít různé čajíky a nevystavovat se zbytečně někde, nechodit v podchodech, kde je větší koncentrace lidí, abych měla menší šanci se nakazit, a tím spíše chodím na procházky v zimě, protože proč lidi onemocní? Protože pořád se snaží být v teple a nevycházejí na vzduch, takže taky si myslím, že to má velice příznivé účinky, pokud se člověk i tímto otužuje.“ 62. Jaký máte názor na medicínu? „Na medicínu mám kladný názor, myslím si, že medicína se vyvíjí neustále kupředu, vznikají nové odvětví, ale na druhou stranu si myslím, že medicína by měla více tolerovat i alternativní postupy a například homeopatii.“ 63. Jak vnímáte smrt? „Smrt vnímám jako přechod z tohoto světa na „oný“, spíš bych položila otázku, jak vnímáte život, protože smrt vůbec, ta duše, kam ona míří, to je všechno, vlastně ta duše je tam pořád že, ale tady na zemi jsem jenom nějakých osmdesát let, někdo padesát let, někdo devadesát a tím bychom se měli zabývat a ne tím, kdy přijde smrt a co to vlastně pro nás znamená. Smrt je přechodné období, je to něco, co končí a začíná nová etapa. Je to nezbytnost.“ 64. Jak vnímáte období umírání? „Velice těžce a myslím si, že teď už jsem se trošku v tomto směru psychicky polepšila, protože když se s tím člověk setkává poprvé a navíc ne s příbuznýma, ale s takovým člověkem blízkým, jako maminka, tak je to velice těžký, ale pokud už tu zkušenost má a stane se to s někým jiným, tak už ví, jak má postupovat a ví, co má tomu nemocnému říkat a jak se má chovat především.“ 65. Máte nějaké rituály v doprovázení nemocného, který umírá? Např. Váš blízký? „Ano, modlení se, rituály, tak vyloženě rituály ne, spíš to modlení se no. A také pomazání nemocných, ale to je tady v České republice také.“ 66. Co považujete za důležité v období umírání? „Považuju za velice důležité nemocnému říct, že není zátěží pro ostatní okolí, myslím si, že je to snad ta nejdůležitější věc, kterou jsem si vyvodila ze své zkušenosti. Druhá věc je říct, že Ti pozůstalí, kteří budou, ať je to manžel nebo děti, že budou v pořádku a za třetí, že odpouštíte a prosíte o odpuštění toto člověka nemocného.“ 123

67. Jakým způsobem probíhá posmrtná očista těla? Máte nějaké rituály? „Tak tělo se umyje, voda se vylije někam do kanálu, někam kde už ji nikdy nikdo nepoužije, rozhodně ne, pod živý strom, protože tento strom uschne a to si můžete ověřit, pokud budete chtít. Dále se tělo obleče, dá se do truhly, která by měla vypadat nějak pěkně, dá se na stůl a většinou sedí vedle té rakve truchlící, na tom pokoji truchlící žena, manželka, dcera, maminka a sousedi a příbuzní chodí a loučí se s tímto člověkem, který umřel a potom je oběd, všichni samozřejmě chodí v černém a přijíždí dodávka, tam se naloží tělo s rakví a také muzikanti přijedou a celý průvod a pak to jde až na hřbitov a po cestě se přidávají další lidé, pokud chtějí, pokud ví o koho se jedná, potom nad hrobem se farář pomodlí a všichni se pomodlí, rakev se vkládá do hrobu, házejí se kytky, mince a hrob se zasypává hlínou, zasypávají všichni hrstku, asi všichni lidi hrst nebo dvě a zasypávají a potom nahoru se klade dřevěný kříž a také věnce a takto hrob zůstává po celý rok a nazývá se, je to tak zvaný čerstvý hrob s tím jakoby se nic nedělá, až po roce se objednává náhrobek a fotka a podobně. Sázejí se květiny a to je všechno.“ 68. Jaký máte postoj k pitvě? „Pitva je nutnost v případě nějaké třeba vraždy nebo v případě, že člověk umřel a je potřeba zjistit proč umřel, kvůli stanovení diagnózy a taky samozřejmě kvůli medicíně, jak jinak by se medicína dále vyvíjela, kdyby nevěděla příčinu a důsledky.“ 69. Jakým způsobem probíhá pohřeb? „Tak to už jsem popsala.“ 70. Máte nějaké tradice po uskutečnění pohřbu? „Po pohřbu se na devátý den vzpomíná na zemřelého, prohlíží se fotky, vzpomíná se v dobrém a také se věří, že když se ta rodina bude celých těch devět dní modlit, tak ta duše odejde tam, kam má. Čili jakoby do ráje pomyslného. Do světla, když to takhle řeknu. Protože během těchto devíti dní se duše nachází v uvozovkách jakoby v očistci a vlastně se rozhoduje o tom kam dál, kam pude dál, kam bude putovat. A další etapa je čtyřicet dní od smrti a to se taky vzpomíná na mrtvého, zase se večeří a samozřejmě po těch třicet dní by se mělo modlit. Dalším rituálem je, aby ta duše nezůstával u příbuzných, u těch truchlících, protože víme, že pokud člověk, nebo ta rodina truchlí dlouho, tak ta duše nemůže odejít, zůstává v našem světě, což ona nesmí, tak nebo se nám o tom příbuzném může zdát a ten příbuzný ji asi nemůže opustit, tak se mě to třeba stalo s maminkou, protože to byl velice blízký 124

člověk pro mě a docela se mi o ní zdálo a jak kdyby byla živá, stále se mnou mluvila a bylo potřeba jako psychicky to na mě působilo velmi špatně no a cítila jsem, že je pořád jakoby se mnou. Takže jsem provedla takový rituál, že se vezme fotka, svíčka a jakoby doprovázíte tu maminku, nebo tohoto člověka za dveře a potom dále co nejdál od domu, až třeba pokud máte nějaká vrata, tak až za ty vrata, nebo pokud je to nějaký dvorek, tak to by až vyjít z toho dvorku a jakoby ji říct, že je volná a že by mohla odejít. Takže takový rituál.“ 71. Jakým způsobem vykonáváte hygienu během celého dne, máte nějaké rituály? „Tak co se mě týče, tak žádné rituály nemám, i když se třeba koupu, tak ráda používám různé masky přírodní, nevím, na vlasy z olivového oleje a také jako do koupele přidám například sušenou syrovátku na pleť, nebo na kůži. Ale že bych měla nějaký rituál, tak nemám.“ 72. Co pro Vás znamená slovo bolest? „Tak bolest si myslím, že pro každého člověka znamená utrpení. Není to nic příjemného. Je to vlastně něco, co bych neměla snášet a nechci to snášet. Proto pokud mě něco bolí, tak se snažím tu bolest odstranit.“ 73. Jak postupujete, pokud se u Vás bolest projeví, máte nějaké rituály? „Tak pokud se u mě projeví, tak nejrychlejší je, vzít si prášek, ale co ta příčina bolesti? Takže mám takovou zkušenost, že když jsem byla malá, tak maminka dělávala takový nevím, jestli to je rituál, ale líbala mi čelo a jakoby na sebe nasávala tu nemoc a potom ji vyplivla vždycky takhle na stranu a já jsem měla pocit, že se mi ulevuje. No a co se mě osobně týče, tak pokud mě něco bolí, tak protože jsem mistr reiky, posílám energii do příčiny bolesti a také do místa bolesti. A neuleví se mi hned, ale vím, že postupem času ta příčina jakoby odezní.“ 74. Může o Vás ve zdravotnickém prostředí pečovat muž i žena? „Ano, není problém.“ 75. Je pro Vás důležitá intimita při vylučování? „Ano, velmi.“ 76. Jak byste přistupoval/a k tomu, kdyby jste musel/a např. po operaci vykonávat potřebu vylučování na lůžku do podložní mísy (močové lahve)? „Velice těžce bych k tomu přistupovala, pro mě by bylo ideální, kdybych si mohla odskočit na záchod, ale když to musí být, tak aspoň do té podložní mísy, ale to bych musela být přikrytá, nesměl by být nikdo v pokoji, musela bych být sama.“

125

77. Máte zdravotní obtíže a přivolal/a jste sanitku, která Vás odváží do nemocnice. Jaké máte představy o dalším způsobu péče? „Tak já bych Vám řekla, jaký mám představy, když sanitka přijede, spíš, než o postupu péče. Sanitka by měla přijet a udělat to, co je potřeba a když bych musela dojet do nemocnice. Zatímco v České republice sanitka funguje jako taxík, tak v Rusku sanitka funguje opravdu, jako pomoc. Takže když sanitka přijede k nemocnému v Rusku, tak mlže provést injekci, může dát tišící léky proti bolesti, může aplikovat morfin, udělat transfuzi, infuzi, cokoliv, aby mohla bezpečně přepravit toho nemocného do nemocnice a ten by zase pokračoval v léčbě v nemocnici. Ale rozhodně udělá všechno proto, aby ten člověk nebyl ve stresu, nebyl, no aby zkrátka ta příčina, kvůli které byla sanitka zavolána, aby odezněla, takže pokud je to něco akutního, rozhodně se dávají léky proti bolesti, dělá se všechno maximálně proto, aby tomu člověku bylo lépe. Zatímco tady, když přijede sanitka, tak nikdo neudělá vůbec nic, pokud přijede bez lékaře a funguje jako taxík. Takže naloží nemocného a odveze do nemocnice. V nemocnici, pokud neřeknete, jak se jmenujete a neřeknete, že máte pojišťovnu tu a tu, tak se s Vámi pan doktor ani nebaví. Takže nejprve si sedne k počítači, napíše, co je potřeba a až potom, až všechno o Vás ví a sepíše si anamnézu a já nevím, co všechno, až teprve potom Vám začne něco aplikovat. Mezitím uběhne dvě hodiny a vy už neřvete bolestí, vy už omdlíváte bolestí. Takže takovou já mám zkušenost. A představa moje je taková, že pokud sanitka přijede, tak by měl udělat co má, zajistit všechno co má, aby se člověk netrápil, aby, no zkrátka podle té příčiny, zajistit všechno, aby byl v pořádku, pokud je to možné samozřejmě v rámci možností, pokud to není akutní a převézt v pořádku do nemocnice a předat ve stabilizovaném stavu.“ 78. Jste v nemocnici na urgentním příjmu a přichází k Vám zdravotní sestra. Co do ní očekáváte? „Na urgentním příjmu, očekávám od ní, že se mě zeptá, co se mi stalo a jak rychle to napraví. A nečekám, že se mě bude ptát na to, jestli mám pojišťovnu, nebo ne.“ 79. Jak byste přistupoval/a v nemocnici ke způsobu komunikace těmito kartami? (Připravím si příklad komunikační karty) „Tak komunikace s kartami je dobrý nápad, ale tlumočník je lepší.“ 80. V průběhu příjmového vyšetření Vás zdravotní sestra požádá o odběr krve, jaký k tomuto zaujímáte postoj? „Není problém.“ 126

81. Bude Vám sděleno, že budete hospitalizován a že je nutná operace, při které bude odstraněn žlučník z důvodu žlučníkových kamenů. Jak zareagujete? „Tak zeptám se pana doktora, kolik musím dát peněz, aby operace proběhla v pořádku, abych neměla komplikace. Protože kromě pojišťovny fungují taky ještě nějaké mezilidské vztahy a ještě také lékaři nebudou nic dělat zadarmo, že jo. Tak to vím z první ruky.“ 82. Co budete v nemocničním zařízení potřebovat, popř. bez čeho se neobejdete? „Tak neobejdu se bez psychické podpory, zatímco v česku existují nějaké pravidla, nějaké návštěvní hodiny a já nevím co všechno, v Rusku je to mnohem jednodušší, můžete si přijít kdykoliv k nemocnému, samozřejmě nesmíte mít na sobě vlastní oblečení, musíte si vzít čepici lékařskou, kabát, bílý plášť a ne kabát, případně rukavice, pokud je to potřeba a musíte mít čisté ruce, vydezinfikované. Takže protože jdete k nemocnému, tak aby jste se jednak vy nenakazili a jednak aby on se nenakazil od vás, takže ještě roušku případně. Takže bez čeho se neobejdu, jak jsem řekla psychické podpory, čili bez manžela a chtěla bych co nejdřív domů. Byla bych nejradši, kdybych měla nějaký svůj pokoj, nějaký nadstandartní, kde by byl třeba gauč a ne televize, ale spíš aby ta atmosféra byla taková více domácí, než nemocniční, kde smrdí neustále dezinfekce a výkaly ostatních pacientů. „ 83. Po proběhlé operaci Vám lékař naordinuje přísnou dietu, která má svá pravidla ve stravování. Jak zareagujete? „Zareaguji zcela normálně, protože samozřejmě chápu, že po operaci člověk jednak nesmí nic jíst, ani pít, potom může jenom pít, aby se ten orgán, nebo ty švy, všechno, organismus se z toho dostal, zregeneroval, tak je potřeba dodržovat nějaká pravidla. Samozřejmě doktor je specialista, je to odborník, ví, jak a co se má dělat.“ 84. Budete

propuštěn/a

z nemocničního

prostředí,

co

očekáváte

ze

strany

zdravotnického personálu? „Ze strany zdravotnického personálu neočekávám nic, spíš si myslím, že ode mě očekává personál, že jim poděkuju, pokud ne finančně, tak aspoň nějakým dárkem malým, abych za péči, za ochotu.“ 85. Jaké informace jsou pro Vás důležité při propouštění do domácího ošetření? „Tak ne informace jaké, ale spíš od koho, takže očekávám od ošetřujícího lékaře, spíše než od zdravotní sestry, ráda bych věděla, jak dlouho bude trvat rehabilitace, nebo jak dlouho standardně trvá, kdy mám přijít na další prohlídku, jak dlouho trvá ta dieta, kterou musím dodržovat, kolik kilogramů, nebo můžu nést, nebo zda vůbec 127

můžu něco zvedat, jestli se můžu ohýbat, jestli se můžu koupat, jak je to s hygienou, jak je to například s transportováním, jestli můžu chodit na procházky, nebo můžu jenom v rámci pokoje chodit, kolik dní třeba tato situace bude trvat, kdy mám přijít na, nebo, zkrátka takové informace důležité, co se týče pohybu, co se týče rehabilitace a co se týče termínu, kdy a jak a samozřejmě jak je to ošetřeno například v práci, protože většinou každý člověk pracuje, tak do kdy bude neschopenka a jak dlouho standardně trvá rehabilitace po této operaci, takže tyto informace bych uvítala přímo od ošetřujícího lékaře a dále různá doporučení ohledně stravování, ale také například ohledně já nevím, různých přípravků, vitamínů, doplňků stravy a nebo konkrétně léku a podobně a nebo případně doporučení lázní, například nějakých, teď z hlavy si nevymyslím, například na plíce a pokud má někdo dýchací potíže, nebo na pohybový aparát v Karlových Varech a podobně.

128

Příloha 5 OPIS ROZHOVORU 2 1. Jaký byl důvod Vašeho odchodu z Ruska? „Hlavním důvodem, proč jsme se přestěhovali do České republiky z Ruska, bylo to, že můj otec dostal práci v Janáčkově divadle na pozici sólisty a právě proto jsme se sem já, můj otec a matka přestěhovali.“ 2. Kdy jste sem přišel/la a za jakým účelem? „Do České republiky jsme se přestěhovali v roce 1991 s tím účelem, že otec zde získal práci a právě proto jsme zde získali i zázemí.“ 3. Jaký typ pobytu máte sjednaný, trvalý nebo přechodný? „Trvalý.“ 4. Chcete zůstat v naší zemi, nebo je pro Vás ČR jen „přestupná stanice“ – a proč? „Momentálně nemám důvod nikam odjet, proto zůstávám v České republice.“ 5. Proč jste si vybral/a pobyt zrovna v ČR a ne v jiném státě? „Česká republika má velmi blízko k Rusku co se týče jazyka, mimo jiné můj otec nikde jinde práci nezískal.“ 6. Jste v ČR sám/sama? Pokud ne, s kým zde pobýváte? „Žiju spolu se svými rodiči a manželkou, Rodiče žijí v Brně, my s manželkou nedaleko Prostějova.“ 7. Jak hodnotíte podmínky života v Rusku? (např. ekonomickou situaci, podmínky vzdělávání, možnosti zaměstnání, nabídku zdravotnických služeb) „Města Ruské federace a obzvláště hlavní město Moskva jsou ve velice dobré ekonomické situaci, je tam dostatek práce, vzdělání a dobrá kvalita zdravotnických služeb. S regionálními městy pod sto tisíc obyvatel je to už horší, je tam méně práce a horší ekonomická situace.“ 8. Jak hodnotíte podmínky života v České republice? (např. ekonomickou situaci, podmínky vzdělávání, možnosti zaměstnání, nabídku zdravotnických služeb) „Podmínky života v České republice nejsou ani špatné, ani dobré, horší je na tom zdravotnictví a zaměstnanost, ale zas jsou zde dobré sociální podmínky a obzvláště také vzdělání je na dost dobré úrovni.“ 9. Jaké je Vaše dosažené vzdělání a kde jste vystudoval/a? „Momentálně studuji na UP

v Olomouci

na filozofické fakultě. Mám

už dostudované bakalářské studium a nyní studuji na magisterské.“ 129

10. Jakou pozici nyní zastáváte ve Vašem zaměstnání? „Momentálně jsem nezaměstnaný.“ 11. Co víte o možnostech zdravotního pojištění v ČR pro cizince? „Vím toho málo, ale dozvěděl jsem se, že cizinci platí mnohem větší sazbu, než občané České republiky.“ 12. Máte sjednané zdravotní pojištění? „Ano, mám sjednané zdravotní pojištění u Metal Aliance.“ 13. Pokud ano, co o něm víte a kde jste se informace dozvěděl/a? „O zdravotním pojištění u Metal Aliance jsem se dozvěděl od mé manželky, čímž jsem si i zřídil u Metal Aliance, poněvadž u Všeobecné zdravotní pojištění nejsou tak dobré podmínky.“ 14. Co Vám na naší mentalitě nejvíce vadí a proč? „ Na Češích mi nejvíc vadí chamtivost, neupřímnost a neschopnost se dobře oblíkat.“ 15. Co Vám na naší mentalitě nejvíce vyhovuje a proč? „Na Češích se mi nejvíc líbí slušnost, čistotnost a umění dělat velmi chutné stravy.“ 16. Jak reagujete na změnu prostředí – psychicky i fyzicky? „Moji rodiče mě vychovali tak, že jsem se dokázal přizpůsobit a adaptovat do společnosti České republiky, nicméně nacházím alternativní způsoby jak žít a je mi tak i dobře.“ 17. Jaké jste měl/a pocity po příchodu do České republiky? „Česká republika je velice krásná, má hodně historických památek a bylo to pro mě velice okouzlující, nyní mi to všechno připadá tak obyčejné.“ 18. Jaké máte pocity nyní? „Vše co mě doprovází nyní a i to prostředí co tady je, tak mi to připadá vše denní, obyčejné a mám dokonce i takový pocit nostalgie po rodné vlasti, čím bych se tam chtěl třeba i vrátit, možná ve stáří.“ 19. Co jste schopen/schopna udělat nebo co děláte pro začlenění do majoritní společnosti? „Nedělám nic a ani nemám zájem.“ 20. Máte pocit dobrého začlenění mezi obyvatele ČR? „Snažím se dobře vycházet se všemi, co mě obklopují a nedávat jim najevo svůj vlastní názor, svoji jinou mentalitu než mám a proto mám dobrý pocit začlenění.“ 21. Pokud ne, proč? Pokud ano, proč? 130

„Je to kvůli tomu, že se snažím vycházet vstříc se všemi, jelikož nemůžu hodnotit jiné lidi, jenom kvůli jiné mentalitě a kvůli jinému názoru, než mám já a tím spíš, že pro mě mnozí Češi v mém životě udělali hodně dobrých věcí.“ 22. Jste finančně zajištěn/a? „Ano, jsem.“ 23. Máte nějaké finanční problémy? „Ne, nemám.“ 24. Pokud ano, jaké a proč? „Jak už jsem řekl, finanční problémy nemám.“ 25. Jakými jazyky mluvíte? „ruština je můj mateřský jazyk, ještě mluvím česky, anglicky, španělsky a částečně i ukrajinsky.“ 26. Jakým jazykům rozumíte? „Všem, které jsem jmenoval a ještě rozumím běloruštině, slovenštině no takovým češtině a ruštině blízkým jazykům.“ 27. Máte problémy s komunikací v ČR? „Ne, nemám.“ 28. Pokud ano, jaké? „Jak už jsem řekl, nemám.“ 29. Co by Vám nejvíce pomohlo při komunikaci? „Nemám problémy s komunikací, ale pokud nebudu něco vědět, tak se případně zeptám své manželky, zavolám ji a ona bude vědět, jelikož je vzdělaná ve zdravotnictví.“ 30. Jaký způsob komunikace byste preferoval/a v dorozumění se se zdravotnickým personálem? „Tak dorozumíval bych se s nimi samozřejmě česky, a jelikož oni sami ví, na co se mají klienta ptát, když neumí odpovědět normální terminologií, tak si myslím, že není takový problém s komunikací.“ 31. Znáte komunikační karty? Pokud ano, volil byste pro tento způsob komunikace? „Slyšel jsem, že se jedná o karty, které ukazují určité části těla, případně bolesti, obrázky, myslím si, že by se to dalo užít a je to dobrá metoda jak zjistit u klienta, který neumí česky, co ho konkrétně bolí.“ 32. Pokud ano, máte představu o tom, jak by se mohly vylepšit? (popř. klient nakreslí)

131

„Nemám představu, jak by se mohli vylepšit, myslím si, že doktoři vědí, jak mají tyto zdravotní karty vylepšovat, protože vědí, jak komunikovat s klienty.“ 33. Zmírnil by Vaše obavy ze zdravotnického prostředí tlumočník, nebo možnost komunikace komunikačními kartami? „Raději bych preferoval komunikační karty, protože tlumočník ne vždy se vyzná v komunikaci s klientem a v nějakých radách v oblasti zdravotnických zařízeních, zná jenom zdravotnickou terminologii a navíc se musí platit ten tlumočník.“ 34. Co jste schopen/a udělat, nebo co děláte pro zlepšení komunikace? „Tak na Univerzitě jsem měl jeden semestr předmět Zdravotnictví a medicína v ruském jazyce s překladem do češtiny, čímž jsem se částečně naučil určitou ruskou i českou terminologii a dovedl bych je přeložit a samozřejmě bych si mohl vzít i obyčejný slovník a tam si prohlídnout určitou terminologii, kterou třeba znám v ruštině a kterou neznám v češtině jak se řekne, tak bych se to mohl naučit.“ 35. Jaké volnočasové aktivity podnikáte v česku a s kým? „Tak s manželkou rádi chodíme na motokáry a tancovat, sám preferuji fitness kluby no a rádi jezdíme na přírodu, po různým památkovým rezervacím v Česku a především do Karlových Varů.“ 36. V jaké jste pracovní pozici? „Jsem student.“ 37. Jaké národnosti jsou Vaši spolupracovníci? „Většina jsou Češi.“ 38. Jaké národnosti jsou lidé, se kterými se setkáváte a proč? „Častěji se setkávám s lidmi ruské a ukrajinské národnosti, jsou to moji rodiče a přátelé, moje manželka, jsou to lidé zkrátka, se kterými si hodně dobře rozumím a nejčastěji právě s nima vedu komunikaci.“ 39. Jaké národnosti jsou lidé, které vyhledáváte a proč? „Ano na internetu často vyhledávám lidi ruské národnosti, z Ukrajiny a Moldávie, Kazachstánu, Běloruska a tak dále, s těmito lidmi si nejvíce rozumím a proto je vyhledávám, jako přátele.“ 40. Znáte a využíváte nějaké časopisy, které se vydávají na území ČR pro ruské občany? Pokud ano, jaké? „Tak čtu argumenty facty, to se prodává v Olomouci na nádraží jako ruské noviny známé v Rusku i Evropě, mimo jiné znám i časopis, který se nazývá Čechyja, je to v ruštině a je to o Rusech v česku a je to napsáno rusky teda a ještě je hodně 132

časopisů, které se vydávají v české republice v Praze a je to určeno pro národnosti z Ukrajiny, Ruska atd.“ 41. Znáte a využíváte nějaké jiné zdroje v ruském jazyce, které Vás informují o dění v Rusku? Pokud ano, jaké? „Tak nejčastěji ze všeho využívám Rabler na Googlu zprávy v Ruštině, tam se to dozvídám.“ 42. Znáte a využíváte nějaké časopisy v českém jazyce, které informují o dění v ČR? „Tak nevyužívám bohužel žádné.“ 43. Znáte a využíváte nějaké jiné informační zdroje v českém jazyce? „Ano využívám internetový zdroj novinky.cz ze seznamu.cz a tam se dozvídám vše o konkrétních dění v České republice.“ 44. Vyznáváte nějakou víru? „Ano, vyznávám.“ 45. Pokud ano, přistupujete k víře spíše aktivně (návštěva kostela apod.), či pasivně (věřící bez náboženských aktivit)? „Takže spíše pasivně, věřím v Boha, ale v náboženství moc ne.“ 46. Jste věřící? „Ano, jsem věřící.“ 47. Jakou upřednostňujete víru? „ Tak mám blízko k pravoslaví, víru v jednoho boha.“ 48. Jak byste mi přiblížil/a Vaše náboženství? „Tak jedná se o Ruskou pravoslavnou církev, je to církev Ruska, Ukrajiny, Běloruska, teď myslím i Kazachstánu, je to východoslovanské náboženství, víra v jednoho boha, vychází to z křesťanství, ale má to určité jiné pravidla než katolické náboženství, nebo protestanti, nebo luteránství.“ 49. Jaký máte postoj ke zdraví? Dodržujete nějaké aktivity k jeho udržení? „Tak dvakrát nebo třikrát navštěvuji fitness klub, občas i běhám na ulici, jinak asi nic jiného a starám se zdravě jíst.“ 50. Jak vnímáte mateřství a porod? / - neodpověděl 51. Jak nahlížíte na problematiku potratů a proč? „ Upřímně jsem proti potratů no ovšem kromě potratů, které by mohli ohrozit život ženy, ale potrat kvůli tomu, že žena není schopná zabezpečit dítě, není dost dobrý, protože přece jen to je smrt dítěte a nemělo by se to dělat, protože je to taky život, 133

který vyrůstá, pokud nechce jej vychovávat, stačí odevzdat jej do dětského domova, ale NE zabíjet!“ 52. Jaký máte názor na antikoncepci, která z metod antikoncepce je pro Vás přijatelná? „Tak já antikoncepci nevyužívám, a ohledně manželky jsem proti, aby ji využívala, protože to má negativní následky na zdraví občas a já bych řekl i na porod dítěte potom a proto jsem proti antikoncepci.“ 53. Jaký máte postoj k umělému oplodnění ženy, jako k léčbě neplodnosti? „ No tak pokud žena má smůlu v mužích, nemůže si nikoho najít a chce dítě, tak proč by ne samozřejmě. Léčit neplodnost by se určitě mělo, protože lidé by se měli dále rozvíjet a plodit děti, samozřejmě.“ 54. Čím jsou podle Vás zapříčiněné genetické nemoci? „Tak samozřejmě špatným životním stylem rodičů, když někdo v nějaké generaci se špatně zachová ke svému zdraví, tak to má vliv na další generace. Proto vždycky bychom si měli dávat pozor, co se týče i kouření, i sexu s lidmi co jsou na tom špatně se zdravím no a tak dále.“ 55. Jaký je Váš názor na transplantaci orgánů? „Tak pokud to dovede zachránit život, tak jsem pro samozřejmě.“ 56. Jaký zaujímáte postoj k eutanázii? „No tak moc nevěřím, že člověk může být úplně v koncích tak, že ten život je pro něj tak děsný, že by přistoupil k eutanazii a vždycky by měl člověk bojovat za své zdraví a snažit se být zdravý a nějak se dostat z problémů, které má. Proto jsem proti eutanázii.“ 57. Co si myslíte o homosexuálních vztazích? „Tak mám trochu netradiční pohled na homosexuální vztahy, no netradiční spíš pro Česko, protože v Rusku většina lidí přemýšlí přesně tak jako já, samozřejmě homosexuálové nemůžou za to, že je přitahují lidé stejného pohlaví, ale nemělo by se to považovat za normu, jelikož vztah muže a muže a ženy a ženy nevede k žádným výsledkům a nedovedou porodit dítě samozřejmě, proto si myslím, že homosexuálové by se měli léčit stejně tak jako třeba lidé s Downovým syndromem vrozeným a homosexualita tedy není norma a měla by se léčit proto. Jinak naše společnost se nebude tak vyvíjet, pokud budeme mít homosexuály, ale samozřejmě neměli by se nějak trestně postihovat.“ 58. Jakým způsobem se stravujete? Můžete popsat Váš jídelníček během dne?

134

„Tak ráno to už snídám někde na Univerzitě akorát dva Croissanty s kakaem a na oběd si dám buďto polévku rybí nebo slepičí a na večeři to už si uvařím třeba vejce s tvarohem, nebo něco usmažím, brambory, nebo uvařím špagety a tak dále.“ 59. Držíte půst? „Ne nedržím.“ 60. Pokud ano, kdy a jak? „Jak už jsem řekl, nedržím.“ 61. Co pro Vás znamená nemoc a jak k ní přistupujete? „No tak pokud se nejedná o smrtící virus, který se někde napijeme, nebo sníme, tak si myslím, že nemoc je očistou těla, kterou by si člověk občas měl projít, jelikož všechny toxické látky, usazeniny, které se v něm drží, tak by spolu s nemocí měli vyjít ven. Proto samozřejmě jakoby člověk neměl imunitu, tak nemoc ho jaksi obnovuje a naopak mu tu imunitu ještě víc pak usiluje, protože když jednou člověku onemocní něčím, tak pak třeba nebude nemocný o stejnou nemoc na jiném místě.“ 62. Jaký máte názor na medicínu? „Tak mám dobrý vztah samozřejmě, sám bych nemohl dělat medicínu, jelikož na to musí mít člověk nervy, nesmí se bát krve a nesmí se bát nemocí, s čímž já má trochu strach, proto k tomu nemám blízko, ale samozřejmě si velice vážím lidí, kteří pracují v medicíně, jelikož umí zachraňovat životy, jsou velice vzdělaní a mají velký význam v naší společnosti.“ 63. Jak vnímáte smrt? „Tak myslím si, že lidská duše nikdy neumírá, akorát se přetváří do jiných těl pozemských, bohužel člověk by se měl se smrtí smířit, protože je mu dán určité krátké časové období, které by měl prožít v tomto životě a měl by si pro další život něco uvědomit, samozřejmě mu ta genetická paměť přes karmu zůstává, a proto do dalšího života by se měl jaksi přizpůsobit.“ 64. Jak vnímáte období umírání? „Samozřejmě je lepší pro člověka umřít hned a bez nějakých bolestí, pokud je člověk dlouhodobě nemocný a tíživě nějak se mučí od bolesti, tak to je pro něj hodně nepříjemné, to samozřejmě bych nepřál ani svému nejhoršímu nepříteli.“ 65. Máte nějaké rituály v doprovázení nemocného, který umírá? Např. Váš blízký? „No tak to už by bylo na mě asi trochu moc, protože já se těžko můžu smířit asi s tím, když někdo umírá u mě na očích, no jedině že bych se za něj pomodlil 135

v lepším slova smyslu, aby se přece jen vyléčil, ne aby ve výsledku umřel, protože naděje vždycky musí být.“ 66. Co považujete za důležité v období umírání? „Tak člověk, který ví už asi, že on nic lepšího nepotká a ve výsledku umře, tak akorát čeká, že mu všichni prominou a on hodlá všem odpustit, aby šel do ráje ve výsledku a, aby mu to nic špatného nezapříčilo, aby jeho duše nezůstala na zemi a šla dál prostě. Proto prominutí je zde asi na prvním místě.“ 67. Jakým způsobem probíhá posmrtná očista těla? Máte nějaké rituály? „No tak upřednostňuji kremaci, samozřejmě by tělo nemělo zůstávat v zemi, protože to nějaké nese negativní výsledky na vodu, která v té zemi je, proto na hřbitovech třeba, kde se neužívají hroby, tak tam ta půda je velmi znečištěná těmi těly, kde tam jsou, Proto upřednostňuji kremaci. Rituál, no dřív se používali rituály tím, že se člověk spálí v řece na lodi a tím pádem se jeho ostatky utopí v řece.“ 68. Jaký máte postoj k pitvě? „Pokud to má řešit nějaký problém ohledně kriminality, tak samozřejmě by se to mělo dělat a já upřímně bych na to neměl.“ 69. Jakým způsobem probíhá pohřeb? „Jak už jsem uvedl výše, tak upřednostňoval bych pohřeb kremací opravdovým ohněm na řece, na lodi, když se tělo položí obklopené nějakými větvičkami, které dovedou tělo zapálit a pak vlastně tělo i loď se potopí spolu s ostatky těla spáleného.“ 70. Máte nějaké tradice po uskutečnění pohřbu? „Tak v Ruských tradicích se po pohřbu zasedá u stolu a lidé vzpomínají to nejlepší, co bylo u toho člověka, který umřel. No já bych upřímně zůstal sám někde osamocen, abych s nikým nemohl mluvit a mohl se nějak smířit s člověkem, který umřel. Protože nemohl bych nějak slavnostně jíst nebo pít, protože to je pro člověka velké zranění, když ví, že umřel jeho blízký člověk.“ 71. Jakým způsobem vykonáváte hygienu během celého dne, máte nějaké rituály? „Tak klasická hygiena, čistím zuby, umývám se celý tělo a obličej a zuby, hlava atd., ohledně rituálů tak rád využívám saunu, čímž se vlastně tělo očišťuje od tuků a od zbytečných toxických látek, které se v kůži usazují a v Rusku je tradice používat břízový věnec, kterým se bije na kůži, čímž se vlastně ta kůže tou břízou vlastně jaksi nasakuje a tím se kůže léčí. A to všechno probíhá v sauně, v horké sauně o 75 až 90 stupních.“ 136

72. Co pro Vás znamená slovo bolest? „Tak bolest je řekl bych, že nějaký odpor těla k netradičnímu fungování a to v jakémkoliv místě těla, pokud je člověk jaksi silný, tak by se dovedl s bolestí jaksi vypořádat tím, že se nějak psychicky vypořádá. Pokud ne, tak by měl člověk užívat nějaké léky.“ 73. Jak postupujete, pokud se u Vás bolest projeví, máte nějaké rituály? „Tak častěji využívám léky samozřejmě, nebo si třeba půjdu lehnout, to občas pomáhá, nebo zkusím vyléčit příčinu bolesti. Třeba je to kvůli tomu, že vedu špatný životní styl a proto začnu třeba běhat. Je to možný i tak.“ 74. Může o Vás ve zdravotnickém prostředí pečovat muž i žena? „Samozřejmě můžou.“ 75. Je pro Vás důležitá intimita při vylučování? „Samozřejmě.“ 76. Jak byste přistupoval/a k tomu, kdyby jste musel/a např. po operaci vykonávat potřebu vylučování na lůžku do podložní mísy (močové lahve)? „Tak pokud by bylo potřeba na analýzu moči, tak samozřejmě bych dal se tak vymočit no.“ 77. Máte zdravotní obtíže a přivolal/a jste sanitku, která Vás odváží do nemocnice. Jaké máte představy o dalším způsobu péče? „Tak samozřejmě nebylo by hezké, aby pro mě ode mě brali veškeré údaje z Občanského průkazu, zdravotní pojištěnce na kartě atd., prvně by měli poskytnou pomoc lékaři a to třeba i v sanitce, aby už byli přítomni nejen sanitáři, ale i lékaři, kteří by mi ihned dali nějaký lék, případně injekci, pokud se jedná o velmi těžkou bolest, aby ihned byla poskytnuta první pomoc, aby nedošlo k žádným špatným výsledkům pak, kdyby se opozdilo a pak samozřejmě by se už pak přistupovalo k léčení a až po tom léčení by se přistoupilo na registraci určitého placení a údaje zdravotního pojištění a tak dále. Takže léčení v první řadě a až potom registraci.“ 78. Jste v nemocnici na urgentním příjmu a přichází k Vám zdravotní sestra. Co do ní očekáváte? „Tak očekávám, že i ona mi mlže poskytnout nějakou pomoc, případně zavolat lékaře, případně se zeptat jak se cítím, nějak mě uspokojit a tak dále, zkrátka co má zapotřebí udělat, tak ať udělá.“ 79. Jak byste přistupoval/a v nemocnici ke způsobu komunikace těmito kartami? (Připravím si příklad komunikační karty) 137

„Tak pokud by bylo potřeba, tak proč by ne? Pokud třeba já nebudu něčemu rozumět, nebo doktor, tak si můžeme pomáhat s pomocí komunikačních karet.“ 80. V průběhu příjmového vyšetření Vás zdravotní sestra požádá o odběr krve, jaký k tomuto zaujímáte postoj? „Tak nemám z toho dobrý pocit, protože když mi odebírali krev jednou a já jsem se na to díval, tak jsem málem neomdlel, jinak samozřejmě je to zapotřebí občas a nějaký špatný moc postoj k tomu nemám.“ 81. Bude Vám sděleno, že budete hospitalizován a že je nutná operace, při které bude odstraněn žlučník z důvodu žlučníkových kamenů. Jak zareagujete? „Tak samozřejmě mě to vyděsí, pokud mi to ovšem zachrání život, tak budu muset ihned souhlasit, protože jinak nemám žádnou šanci, protože doktoři ví líp, oč se jedná myslím si. 82. Co budete v nemocničním zařízení potřebovat, popř. bez čeho se neobejdete? „Tak snad jediný co bych potřeboval, aby vedle mě někdo byl, kdo mě uspokojí, protože v nemocnici se sám necítím dobře, proto upřednostňuji, aby při mně byla manželka, nebo tak.“ 83. Po proběhlé operaci Vám lékař naordinuje přísnou dietu, která má svá pravidla ve stravování. Jak zareagujete? „Tak dobře zareaguji, není problém, když bude potřeba, tak začnu dodržovat.“ 84. Budete

propuštěn/a

z nemocničního

prostředí,

co

očekáváte

ze

strany

zdravotnického personálu? „Tak nic neočekávám, oni mají důležité věci na práci, teď člověka vyléčili, tak ať si jde po svém a oni zase přistupují k dalším.“ 85. Jaké informace jsou pro Vás důležité při propouštění do domácího ošetření? „Tak chtěl bych, aby mě doktor podrobně řekl, co mám dělat třeba i sám pro sebe co se týče jídla a tak, chtěl bych dopodrobna vědět, co mám udělat k tomu, jak se moje nemoc odstranila, a já bych mohl, dál mohl pokračovat normálně žít no a očekával bych samozřejmě, aby se mi vše zlepšilo.“

138

Příloha 6 OPIS ROZHOVORU 3 1. Jaký byl důvod Vašeho odchodu z Ruska? „V době mého odchodu jsem byl ještě mlady a následoval jsem svoji rodinu.“ 2. Kdy jste sem přišel/la a za jakým účelem? „V roce 1999, hned po příjezdu jsem nastoupil do školy.“ 3. Jaký typ pobytu máte sjednaný, trvalý nebo přechodný? „Trvaly.“ 4. Chcete zůstat v naší zemi, nebo je pro Vás ČR jen „přestupná stanice“ – a proč? „Zatím mám v plánu zůstat. Už jsem si zvykl na život tady.“ 5. Proč jste si vybral/a pobyt zrovna v ČR a ne v jiném státě? „Česko je relativně blízko domovu, navíc je to slovanská země a bylo snadnější se naučit jazyk.“ 6. Jste v ČR sám/sama? Pokud ne, s kým zde pobýváte? „Jsem tady s rodiči a sestrou.“ 7. Jak hodnotíte podmínky života v Rusku? (např. ekonomickou situaci, podmínky vzdělávání, možnosti zaměstnání, nabídku zdravotnických služeb) „Největší problém v Rusku je kriminalita a korupce, která je na denním pořádku. Jinak když člověk bydli ve městě tak jsou podmínky docela dobré.“ 8. Jak hodnotíte podmínky života v České republice? (např. ekonomickou situaci, podmínky vzdělávání, možnosti zaměstnání, nabídku zdravotnických služeb) „Oproti Rusku se tady člověk cítí bezpečněji a svobodněji. Má vice moznosti jak studovat a například vycestovat do zahraničí.“ 9. Jaké je Vaše dosažené vzdělání a kde jste vystudoval/a? „Bakaláře na VUT v Brně.“ 10. Jakou pozici nyní zastáváte ve Vašem zaměstnání? „Stále ještě studuji.“ 11. Co víte o možnostech zdravotního pojištění v ČR pro cizince? „Vím, že při dlouhodobém pobytu je to drahé.“ 12. Máte sjednané zdravotní pojištění? „Ano, mám.“ 13. Pokud ano, co o něm víte a kde jste se informace dozvěděl/a? „Informace jsem obdržel od Cizinecké policie ČR.“ 139

14. Co Vám na naší mentalitě nejvíce vadí a proč? „Češi jsou docela závistiví.“ 15. Co Vám na naší mentalitě nejvíce vyhovuje a proč? „Pracovitost a pohodovost.“ 16. Jak reagujete na změnu prostředí – psychicky i fyzicky? „Změny mi už teď nevadí.“ 17. Jaké jste měl/a pocity po příchodu do České republiky? „Nejdříve bylo těžké zapadnout mezi cechy.“ 18. Jaké máte pocity nyní? „Ted už tyhle pocity nemam.“ 19. Co jste schopen/schopna udělat nebo co děláte pro začlenění do majoritní společnosti? „Jsem denně v kontaktu s Čechy a naučil jsem se dost dobře česky, takže se cítím začleněny.“ 20. Máte pocit dobrého začlenění mezi obyvatele ČR? „Ano.“ 21. Pokud ne, proč? Pokud ano, proč? „Mam spoustu kamarádů i známých Čechů a Slováků.“ 22. Jste finančně zajištěn/a? „Ano.“ 23. Máte nějaké finanční problémy? „Ne.“ 24. Pokud ano, jaké a proč? / 25. Jakými jazyky mluvíte? „Česky, rusky, anglicky.“ 26. Jakým jazykům rozumíte? „Navíc, polsky, slovensky.“ 27. Máte problémy s komunikací v ČR? „Ne.“ 28. Pokud ano, jaké? / 29. Co by Vám nejvíce pomohlo při komunikaci? „S komunikací jsem problém neměl.“ 140

30. Jaký způsob komunikace byste preferoval/a v dorozumění se se zdravotnickým personálem? „V případě nejasnosti aspoň angličtinu.“ 31. Znáte komunikační karty? Pokud ano, volil/a byste pro tento způsob komunikace? „Neznám.“ 32. Pokud ano, máte představu o tom, jak by se mohly vylepšit? (Popř. klient nakreslí) „Nemám.“ 33. Zmírnil by Vaše obavy ze zdravotnického prostředí tlumočník, nebo možnost komunikace komunikačními kartami? „Určitě ano.“ 34. Co jste schopen/a udělat, nebo co děláte pro zlepšení komunikace? „Učím se Česky.“ 35. Jaké volnočasové aktivity podnikáte v česku a s kým? „Trávím čas s kamarády, sport nebo hrajeme v kapele.“ 36. V jaké jste pracovní pozici? „Student.“ 37. Jaké národnosti jsou Vaši spolupracovníci? „Češi a Slováci.“ 38. Jaké národnosti jsou lidé, se kterými se setkáváte a proč? „Většinou to jsou cesi a Slováci.“ 39. Jaké národnosti jsou lidé, které vyhledáváte a proč? „Na národnosti mi nezaleží, bavím se s lidma, kteří jsou pro mě zajímavé.“ 40. Znáte a využíváte nějaké časopisy, které se vydávají na území ČR pro ruské občany? Pokud ano, jaké? „Ne.“ 41. Znáte a využíváte nějaké jiné zdroje v ruském jazyce, které Vás informují o dění v Rusku? Pokud ano, jaké? „Internet.“ 42. Znáte a využíváte nějaké časopisy v českém jazyce, které informují o dění v ČR? „Mladou frontu Dnes.“ 43. Znáte a využíváte nějaké jiné informační zdroje v českém jazyce? „Internet.“ 44. Vyznáváte nějakou víru? „Ne.“ 141

45. Pokud ano, přistupujete k víře spíše aktivně (návštěva kostela apod.), či pasivně (věřící bez náboženských aktivit)? / 46. Jste věřící? „Ne.“ 47. Jakou upřednostňujete víru? / 48. Jak byste mi přiblížil/a Vaše náboženství? / 49. Jaký máte postoj ke zdraví? Dodržujete nějaké aktivity k jeho udržení? „Snažím se nic nepřehánět a sportovat.“ 50. Jak vnímáte mateřství a porod? „Neutrálně.“ 51. Jak nahlížíte na problematiku potratů a proč? „Zaleží na situaci, je to volba rodičů.“ 52. Jaký máte názor na antikoncepci, která z metod antikoncepce je pro Vás přijatelná? „Názor mám kladný, a co se týče druhu tak přijatelné jsou všechny.“ 53. Jaký máte postoj k umělému oplodnění ženy, jako k léčbě neplodnosti? „Kladný.“ 54. Čím jsou podle Vás zapříčiněné genetické nemoci? „No nejspíš špatnými geny.“ 55. Jaký je Váš názor na transplantaci orgánů? „Myslím, že je to dobra činnost, která zachraňuje životy.“ 56. Jaký zaujímáte postoj k eutanázii? „Zde by to mělo byt velmi opatrně, ale pokud člověk trpí tak by měli rozhodnout jeho blízcí.“ 57. Co si myslíte o homosexuálních vztazích? „Nevadí mi.“ 58. Jakým způsobem se stravujete? Můžete popsat váš jídelníček během dne? „Nic neobvyklého, snažím se jist víceméně zdravě.“ 59. Držíte půst? „Ne.“ 60. Pokud ano, kdy a jak? / 142

61. Co pro Vás znamená nemoc a jak k ní přistupujete? „Nemoc se musí léčit a nemocným se musí pomáhat.“ 62. Jaký máte názor na medicínu? „Myslím, že je to nedílná součást lidské společnosti.“ 63. Jak vnímáte smrt? „Jako součást života.“ 64. Jak vnímáte období umírání? „Na to neumím odpovědět.“ 65. Máte nějaké rituály v doprovázení nemocného, který umírá? Např. Váš blízký? „Nemam s tím zkušenosti.“ 66. Co považujete za důležité v období umírání? „Být se svými blízkými.“ 67. Jakým způsobem probíhá posmrtná očista těla? Máte nějaké rituály? „Ne.“ 68. Jaký máte postoj k pitvě? „Pokud je k tomu důvod tak mi nevadí.“ 69. Jakým způsobem probíhá pohřeb? „Na tohle neumím odpovědět.“ 70. Máte nějaké tradice po uskutečnění pohřbu? „Většinou záleží na víře zesnulého.“ 71. Jakým způsobem vykonáváte hygienu během celého dne, máte nějaké rituály? „Nic neobvyklého, vyčistit zuby, sprcha atd.“ 72. Co pro Vás znamená slovo bolest? „Opak slova blaho.“ 73. Jak postupujete, pokud se u Vás bolest projeví, máte nějaké rituály? „Snažím se ji zahnat vsemi možnými prostředky.“ 74. Může o Vás ve zdravotnickém prostředí pečovat muž i žena? „Určitě.“ 75. Je pro Vás důležitá intimita při vylučování? „Samozřejmě asi jako pro každého.“ 76. Jak byste přistupoval/a k tomu, kdyby jste musel/a např. po operaci vykonávat potřebu vylučování na lůžku do podložní mísy (močové lahve)? „Radost bych z toho neměl, ale někdy se člověk musí překonat.“

143

77. Máte zdravotní obtíže a přivolal/a jste sanitku, která Vás odváží do nemocnice. Jaké máte představy o dalším způsobu péče? „Zaleží na druhu nemoci, ale očekával bych profesionální diagnózu a následnou léčbu v příslušném zařízení.“ 78. Jste v nemocnici na urgentním příjmu a přichází k Vám zdravotní sestra. Co do ní očekáváte? „Zdvořilé vystupovaní. Pokud je to opravdu urgentní tak okamžitě přivolání lékaře.“ 79. Jak byste přistupoval/a v nemocnici ke způsobu komunikace těmito kartami? (Připravím si příklad komunikační karty) „Myslím, že by mi to nevadilo a usnadnilo by to vysvětleny některých pojmu a obtíží.“ 80. V průběhu příjmového vyšetření Vás zdravotní sestra požádá o odběr krve, jaký k tomuto zaujímáte postoj? „Nevadí mi to.“ 81. Bude Vám sděleno, že budete hospitalizován a že je nutná operace, při které bude odstraněn žlučník z důvodu žlučníkových kamenů. Jak zareagujete? „Zeptám se jak je to vážné, jaká je doba hospitalizace a zda existuji nějaká rizika.“ 82. Co budete v nemocničním zařízení potřebovat, popř. bez čeho se neobejdete? „Pokud je řeč o věcech, které mam donést z domu tak hygienické potřeby a něco na zábavu.“ 83. Po proběhlé operaci Vám lékař naordinuje přísnou dietu, která má svá pravidla ve stravování. Jak zareagujete? „Zeptám se na příčiny, a zda to bude permanentní. Případně zda lze některé složky z diety nahrazovat alternativama.“ 84. Budete

propuštěn/a

z nemocničního

prostředí,

co

očekáváte

ze

zdravotnického personálu? „Očekávám profesionální přístup, nic víc.“ 85. Jaké informace jsou pro Vás důležité při propouštění do domácího ošetření? „Zda můžou nastat nějaké komplikace a jak se doma doléčit sám.“

144

strany

Příloha 7 OPIS ROZHOVORU 4 1. Jaký byl důvod Vašeho odchodu z Ruska? „Chtěla jsem se podívat do zahraničí, cestovat. K tomu na své univerzitě v Rusku jsem nestihla terminy přijímacích zkoušek do doktorandského studia, proto studium v ČR v té době byl jedinou možnosti jak se dostat na doktorské studium.“ 2. Kdy jste sem přišel/la a za jakým účelem? „Přijela jsem poprvé do ČR v roce 2007 na stáž do VUT v Brně. Na Fakultě podnikatelské jsem se seznámila se svoji školitelkou. Po dvou měsících stáže jsem se vrátila do Ruska. V roce 2008 po přijímacích zkouškách jsem už nastoupila jako doktorandka.“ 3. Jaký typ pobytu máte sjednaný, trvalý nebo přechodný? „Přechodný, můj manžel je Čech.“ 4. Chcete zůstat v naší zemi, nebo je pro Vás ČR jen „přestupná stanice“ – a proč? „Pro mě území není podstatné, ale v současné době bych řekla, že zůstanu v ČR. Manžel má tady dceru a jiné závazky, k tomu neumí ruštinu. Proto jako rodina budeme působit spíše v ČR. Navíc už bych chtěla zůstat na jednom místě. To bude mým věkem, nechce se mě budovat svůj domov znovu.“ 5. Proč jste si vybral/a pobyt zrovna v ČR a ne v jiném státě? „Moje univerzita v Rusku, kde jsem absolventkou MSP, úzce spolupracuje s VUT v Brně. V rámci programu výměny studentů jsem přijela do Brna. U mě nebyla otázka do které zemí, vyšlo to samo.“ 6. Jste v ČR sám/sama? Pokud ne, s kým zde pobýváte? „Druhý rok jsem šťastně vdána.“ 7. Jak hodnotíte podmínky života v Rusku? (např. ekonomickou situaci, podmínky vzdělávání, možnosti zaměstnání, nabídku zdravotnických služeb) „Ekonomická situace je stabilnější rok od roku a to je to podstatné. Velice oceňuji, a proto velice vděčím za možnost studia bez školného. Jinak bych možná vysokou školu neudělala. Vysokoškolské vzdělání v Rusku je slavné svoji kvalitou. Ted´ učím v ČR, a řekla bych, že já jsem na VŠ dostávala znalosti z více oborů, abych pak mohla byt konkurenceschopná na trhu práce. Toto považuji za hlavní výhodu současného vzdělání v Rusku. Pracovala jsem v Rusku jako účetní, byla jsem přitom studentkou. Proto možná tu práce při prezenčním studiu 145

bylo těžko sehnat. Ale Rusko je velký stát, s velkými možnostmi, kdo chce pracovat, ten práce najde. Zdravotnictví v Rusku je většinou bez poplatků. Takže jestli člověk v státní nemocnici, tak nemusí platit. Kdy jsme s manželem byli v Rusku, on si tam zlomil prst na ruce, tak na pohotovosti ho ošetřili a dali sádru bez poplatků, ani se ne podívali na cestovní pojištění.“ 8. Jak hodnotíte podmínky života v České republice? (např. ekonomickou situaci, podmínky vzdělávání, možnosti zaměstnání, nabídku zdravotnických služeb) „V ČR nejsem dlouho, většinu toho času je globální krize, takže asi nemohu být úplně objektivní. Celkově situace v české ekonomice a politice mě připomíná převrat v Rusku, je tady určitá stabilita, ale nespokojenost obyvatelstva s nízkými platy, bankovním systémem, navýšením všelijakých poplatků narůstá. Ale v ČR já jsem nastoupila do práce jenom po dvou měsících hledání. Takže celkově vyjde to asi nastejno v ČR a v Rusku. Co se tyká vzdělávání: považuji za nevýhodu potenciální zavadění školního na státních školách. Bude se snižovat celková úroveň vzdělanosti. Z pohledu vědeckého pracovníka a učitele mohu říci, že považují za neoptimální se orientovat jenom na západ (Německo, USA). Jako výhodu českého vzdělání bych označila velké investice do výzkumu a vývoje, širokou nabídku pomocných prostředků studentům při studiu (e-learning, veřejná skripta, zveřejnění podkladů k přednáškám). Kdy jsem studovala já, takové nástroje se nepoužívaly, nevím, jak to vypadá teď´. Nabídka zdravotnických služeb je velice široká, ale, bohužel, je dostupní jenom častí obyvatelstva.“ 9. Jaké je Vaše dosažené vzdělání a kde jste vystudoval/a? „Absolvované magisterské studium, Iževská státní technická univerzita, Rusko.“ 10. Jakou pozici nyní zastáváte ve Vašem zaměstnání? „Na VUT v Brně jsem cvičící odborných předmětů pro studenti MSP. Na MVŠO jsem přednášející a cvičící odborného předmětu Logistický management pro studenti BSP.“ 11. Co víte o možnostech zdravotního pojištění v ČR pro cizince? „3 roky jsem to měla, podmínky se pořad měnily (v souvislosti s požadavky cizinecké policii).“ 12. Máte sjednané zdravotní pojištění? „Ano, kvůli přechodnému pobytu a zaměstnání mám normální „české“ pojištění, s možnosti uznání v jakékoliv nemocnici.“ 13. Pokud ano, co o něm víte a kde jste se informace dozvěděl/a? 146

„Podmínky poštoven jsou docela stejné, konkrétní pojišťovnu mně poradil manžel. S novým pojištěním jsem už byla a i doktora (ortoped, měla jsem natažený kotník), vydali mě zdarma berle, sádru, ošetřovali během měsíce s poplatkem 30 Kč. Předtím (s pojištěním pro cizince, rok 2008-2010) jsem byla jenom u gynekoložky a stávalo to pokaždé (to ošetření) kolem 600-700 Kč. „ 14. Co Vám na naší mentalitě nejvíce vadí a proč? „Celkově Češi nejsou zvyklí pracovat od rána do večera. Jsou určitě výjimky, ale mně občas vadí, že po 16.00 už je většina spolupracovníků pryč. Já mám jinou výchovu. Ale poslední dobou začínám být také taková. Občas mě taky připadá, že jakékoliv rozhodnutí v českých hlavách trvá nepřiměřeně dlouho. Lze to celé shrnout do věty „Češi nespěchají“.“ 15. Co Vám na naší mentalitě nejvíce vyhovuje a proč? „Mě se líbí česká sebeúcta, záměr chránit životní prostředí. Hlavně ale preference rodiny. Za ta léta jsem neviděla ještě ani jednoho ženatého Čecha nebo vdanou Češku, které by radši šli do hospody sami, než zůstat doma nebo jít s manželem/manželkou. Z pohledu ženy bych řekla, že mně se líbí záměr na šetření. Na jedné straně, české chlapy nejsou zvyklí platit za přítelkyni, dělat jí drahé dárky (což považuji za nevýhodu na začátku vztahu), ale na opačné straně mám jistotu, že manžel neutratí společný rozpočet za hlouposti, jako zaplacení účtu v hospodě za kamaráda nebo jiné zbytečnosti.“ 16. Jak reagujete na změnu prostředí – psychicky i fyzicky? „Fyzicky změny moc necítím. Psychicky stejně se cítí asi každý člověk v cizině. Ted´ už jsem zvykla, ale na začátku byla dost velká jazyková bariéra, proto cítila jsem nějakou dobu strach z komunikace s místními obyvateli. Ale až jsem začala učit, strach se výrazně zmírnil.“ 17. Jaké jste měl/a pocity po příchodu do České republiky? „Nejistotu ze svého postavení, strach z komunikace, pocit velkých změn v životě.“ 18. Jaké máte pocity nyní? „Spokojenost se svým postavením, očekávání dalších změn.“ 19. Co jste schopen/schopna udělat nebo co děláte pro začlenění do majoritní společnosti? „Tvrdě jsem pracovala nad svoji češtinou, stalé tvrdě pracuji pro rozšíření svých znalostí. Snažím se vstoupit do neformální komunikace na pracovišti. Ve většině případů se to daří.“ 147

20. Máte pocit dobrého začlenění mezi obyvatele ČR? „Mám dost zajímavé povolání. Čím jsem chytřejší, tím lepší mám postavení. Profese vysokoškolského učitele asi v každé společnosti má dobré začlenění. Co se týká neprofesního života- mám štěstí na slušné a hodné lidí. Jsem spokojená.“ 21. Pokud ne, proč? Pokud ano, proč? „Už jsem to popsala v předchozí odpovědi.“ 22. Jste finančně zajištěn/a? „Ano, pracuji.“ 23. Máte nějaké finanční problémy? „Chtěla bych víc, ale to asi každý. Jsem docela spokojená.“ 24. Pokud ano, jaké a proč? / 25. Jakými jazyky mluvíte? „Rusky, česky, anglicky, většinou zapomenuté základy němčiny.“ 26. Jakým jazykům rozumíte? „Ruský, český, anglický, něco z němčiny.“ 27. Máte problémy s komunikací v ČR? „Občas drobné potíže s krátkým vyjádřením myšlenek, ale stejný problém mám a i v ruštině.“ 28. Pokud ano, jaké? Viz. Ot. č. 27 29. Co by Vám nejvíce pomohlo při komunikaci? „Na začátku český tlumočník, teď nemám problém s komunikace.“ 30. Jaký způsob komunikace byste preferoval/a v dorozumění se se zdravotnickým personálem? „Osobní (telefon ne).“ 31. Znáte komunikační karty? Pokud ano, volil/a byste pro tento způsob komunikace? „Neznám.“ 32. Pokud ano, máte představu o tom, jak by se mohly vylepšit? (Popř. klient nakreslí) „Pomohlo by, jestli by byl jediný systém označení na těch kartách, jinak hodně zaleží na schopnostech kreslení.“ 33. Zmírnil by vaše obavy ze zdravotnického prostředí tlumočník, nebo možnost komunikace komunikačními kartami? „Ano, preferovala bych tlumočníka.“ 148

34. Co jste schopen/a udělat, nebo co děláte pro zlepšení komunikace? „Naposled, kdy jsem měla problém s kotníkem, jsem přišla domu a přeložila celý závěr doktora z češtiny do ruštiny.“ 35. Jaké volnočasové aktivity podnikáte v Česku a s kým? „S ruskými přáteli občas si zajdu do hospody v Brně, kdy tam učím. O víkendu preferuji procházky s manželem.“ 36. V jaké jste pracovní pozici? „Vyučující na VŠ.“ 37. Jaké národnosti jsou Vaši spolupracovníci? „Většinou Češi.“ 38. Jaké národnosti jsou lidé, se kterými se setkáváte a proč? „Většina lidí jsou studenti, jsou Češi, Rusové (tak 3%), Slováci.“ 39. Jaké národnosti jsou lidé, které vyhledáváte a proč? „Naposled jsem vyhledávala práci v Olomouckém kraji, proto jsem vyhledávala kontaktní osoby na VŠ. Na národnostech nezaleželo.“ 40. Znáte a využíváte nějaké časopisy, které se vydávají na území ČR pro ruské občany? Pokud ano, jaké? „Ne.“ 41. Znáte a využíváte nějaké jiné zdroje v ruském jazyce, které Vás informují o dění v Rusku? Pokud ano, jaké? „Informační portál yandex.ru analog google.com.“ 42. Znáte a využíváte nějaké časopisy v českém jazyce, které informují o dění v ČR? „Ne.“ 43. Znáte a využíváte nějaké jiné informační zdroje v českém jazyce? „Zprávy v radiu a na seznam.cz.“ 44. Vyznáváte nějakou víru? „Jsem pravoslavná.“ 45. Pokud ano, přistupujete k víře spíše aktivně (návštěva kostela apod.), či pasivně (věřící bez náboženských aktivit)? „Spíše pasivně, stejně jak v Rusku.“ 46. Jste věřící? „Ano.“ 47. Jakou upřednostňujete víru? „Pravoslaví.“ 149

48. Jak byste mi přiblížil/a Vaše náboženství? „Věřím v Boha, v boží úmysl, ve věčný život, v ráj a peklo.“ 49. Jaký máte postoj ke zdraví? Dodržujete nějaké aktivity k jeho udržení? „Mám poměrně pasivní postoj k udržování zdraví. Ale v současné době snažím se o zdravou výživu a denní pěší procházky.“ 50. Jak vnímáte mateřství a porod? „Mateřství je z části smysl existence žen.“ 51. Jak nahlížíte na problematiku potratů a proč? „V současné době věřím, že mohou existovat případy, kdy potratu se nelze vyhnout. Hlavně z finančních důvodů.“ 52. Jaký máte názor na antikoncepci, která z metod antikoncepce je pro Vás přijatelná? „Preferují orální antikoncepce.“ 53. Jaký máte postoj k umělému oplodnění ženy, jako k léčbě neplodnosti? „Pozitivní.“ 54. Čím jsou podle Vás zapříčiněné genetické nemoci? „Stylem života rodičů, ekologickým okolím.“ 55. Jaký je váš názor na transplantaci orgánů? „Pozitivní.“ 56. Jaký zaujímáte postoj k eutanázii? „Pozitivní.“ 57. Co si myslíte o homosexuálních vztazích? „Jestli to vyhovuje konkrétním lidem, nemám nic proti. Není to nemoc, ale přirozené to také není.“ 58. Jakým způsobem se stravujete? Můžete popsat Váš jídelníček během dne? „Snídaně (5.50-6.00) rohlík se salámem nebo sladké pečivo, kafe, oběd (12.00-12.30) ovesní kaše, kafe, večeře (19-19.30) maso s teplou přílohou, čaj.“ 59. Držíte půst? „Ne.“ 60. Pokud ano, kdy a jak? / 61. Co pro Vás znamená nemoc a jak k ní přistupujete? „Kdy nejsem schopná chodit, hýbat se. Když se to stává (naštěstí často se to nestává) poctivě se lečím a držím se doporučení lékaře.“ 62. Jaký máte názor na medicínu? 150

„Pozitivní, pomáhá to lidem.“ 63. Jak vnímáte smrt? „Smrt je smutek, je to ukončení stávající existence.“ 64. Jak vnímáte období umírání? „Velice bolestivý proces jak pro umírajícího, tak i pro rodinu.“ 65. Máte nějaké rituály v doprovázení nemocného, který umírá? Např. Váš blízký? „Nemám.“ 66. Co považujete za důležité v období umírání? „Přítomnost blízkých a možnost pokání.“ 67. Jakým způsobem probíhá posmrtná očista těla? Máte nějaké rituály? „O žádných neznám.“ 68. Jaký máte postoj k pitvě? „Je to běžné, ale nelibí se mi to. Doufám, že Lenina konečně dají do země.“ 69. Jakým způsobem probíhá pohřeb? „Na začátku církevní pohřební obřad, pak v přítomnosti kněze pohřeb. V kostele probíhá a i rozloučení rodiny s mrtvým. Je zvykem přitom polibek na čelo mrtvého.“ 70. Máte nějaké tradice po uskutečnění pohřbu? „Rodina mrtvého nemluví při pohřbu, nevyjadřuje slovní soustrast nebo smutek.“ 71. Jakým způsobem vykonáváte hygienu během celého dne, máte nějaké rituály? „Během pracovního týdne vždycky se sprchuji ráno a večer. O víkendu jenom ráno nebo jenom večer.“ 72. Co pro Vás znamená slovo bolest? „Fyzický pocit, při kterém nelze myslet na nic jiného než na možnost jeho eliminace.“ 73. Jak postupujete, pokud se u Vás bolest projeví, máte nějaké rituály? „Jestli mě bolí hlava, vypiju paralen a jdu spát.“ 74. Může o Vás ve zdravotnickém prostředí pečovat muž i žena? „Ano.“ 75. Je pro Vás důležitá intimita při vylučování? „Ano.“ 76. Jak byste přistupoval/a k tomu, kdyby jste musel/a např. po operaci vykonávat potřebu vylučování na lůžku do podložní mísy (močové lahve)? „Omluvila bych se a snažila bych se, aby se to neopakovalo.“ 151

77. Máte zdravotní obtíže a přivolal/a jste sanitku, která Vás odváží do nemocnice. Jaké máte představy o dalším způsobu péče? „Už jsem sanitku volala, měla jsem problém s kotníkem, dál mne dali sádru a berle, předepsali léky a pustili dom. Vyhovuje mně ten postup.“ 78. Jste v nemocnici na urgentním příjmu a přichází k Vám zdravotní sestra. Co do ní očekáváte? „Informace o tom, kdy se dostanu k doktorovi, kontrolu základních životních funkcí.“ 79. Jak byste přistupoval/a v nemocnici ke způsobu komunikace těmito kartami? (Připravím si příklad komunikační karty) „Já osobně negativně, dělalo by to víc nejasnosti než užitku.“ 80. V průběhu příjmového vyšetření Vás zdravotní sestra požádá o odběr krve, jaký k tomuto zaujímáte postoj? „Bojím se toho, ale souhlasím.“ 81. Bude Vám sděleno, že budete hospitalizován a že je nutná operace, při které bude odstraněn žlučník z důvodu žlučníkových kamenů. Jak zareagujete? „Zkusím zajit za jiným lékařem a požádat ho o stejné vyšetření, podívám se na možnosti transplantace.“ 82. Co budete v nemocničním zařízení potřebovat, popř. bez čeho se neobejdete? „Neobejdu se bez kafe, přivítala bych automat na kafe. Přivítala bych taký hifi v nemocnici.“ 83. Po proběhlé operaci Vám lékař naordinuje přísnou dietu, která má svá pravidla ve stravování. Jak zareagujete? „Budu se snažit jí dodržovat.“ 84. Budete

propuštěn/a

z nemocničního

prostředí,

co

očekáváte

ze

strany

zdravotnického personálu? „Stálá péče do okamžiku odchodu z nemocnice, vyjádření k dalšímu postupu léčení.“ 85. Jaké informace jsou pro Vás důležité při propouštění do domácího ošetření? „Předpis o dalším léčení.“

152

Příloha 8 OPIS ROZHOVORU 5 1. Jaký byl důvod Vašeho odchodu z Ruska? „Mým důvodem odchodu z Ruska bylo to, že chtěl jsem studovat nějakou jinou zemi a zkusit nějakou jinou zkušenost. A hodně jsem, jako jsem studoval v Rusku pět let a pak přišla jedna kamarádka a řekla mi, že mám možnost do Brna, že je možnost studovat v Brně VUT a naše Univerzita v Rusku má velmi dobré vztahy, tak můžu dostat peníze, proč bych nejel. A čeština trochu podobná ruštině, takže nebyl jako to zvládnout.“ 2. Kdy jste sem přišel/la za jakým účelem? „Za studiem ano. A kdy? Před třema a půl roky.“ 3. Jaký typ pobytu máte sjednaný, trvalý nebo přechodný? „Mám dlouhodobý pobyt.“ 4. Chcete zůstat v naší zemi, nebo je pro Vás ČR jen „přestupná stanice“ – a proč? „Já na tu otázku nemůžu odpovědět, ani sobě. Já bych chtěl zůstat tady, kdybych našel dobrou práci. „ 5. Proč jste si vybral/a pobyt zrovna v ČR a ne v jiném státě? „Já už jsem tomu říkal, že naše Univerzita má dobrý vztahy s Brnem.“ 6. Jste v ČR sám/sama? Pokud ne, s kým zde pobýváte? „No teďka už ne, já bydlím se slečnou, přítelkyní a předtím přijel sám. „ 7. Jak hodnotíte podmínky života v Rusku? (např. ekonomickou situaci, podmínky vzdělávání, možnosti zaměstnání, nabídku zdravotnických služeb) „Ekonomická situace v Rusku je velký rozdíl mezi bohatými a chudými lidmi. Tady ten rozdíl menší a v Rusku teď situace velmi špatná kvůli těm volbám a kvůli té situaci. Určitě víte, o čem mluvím. 8. Jak hodnotíte podmínky života v České republice? (např. ekonomickou situaci, podmínky vzdělávání, možnosti zaměstnání, nabídku zdravotnických služeb) „No už jsem řekl, že není ten rozdíl, ale občas potkám, že k Rusám nebo Ukrajincám lidi nějaké špatné chování. Kvůli nevím čemu, asi tomu šedesátým osmým roku.“ 9. Jaké je Vaše dosažené vzdělání a kde jste vystudoval/a? „Končil jsem magisterské studium v Rusku, tady teď studuju Ph.D., takže inženýr.„ 10. Jakou pozici nyní zastáváte ve Vašem zaměstnání? 153

„Student.“ 11. Co víte o možnostech zdravotního pojištění v ČR pro cizince? „Zdravotní pojištění, to je velmi zajímavá otázka. Protože před rokem mě zakoupit tu pojistku kolem to stálo čtyřicet tisíc korun. A to šlo pro to město. Teď musíme zakoupit to za patnáct tisíc korun a to není dobré., protože dneska byl v nemocnice a nebolel mě zub, ale chtěl jsem jenom vyměnit tu plombu a neudělali jsme to. Já nevím proč, tak špatně, špatně.“ 12. Máte sjednané zdravotní pojištění? „Jo Uniqu mám. „ 13. Pokud ano, co o něm víte a kde jste se informace dozvěděl/a? „Dozvěděl na internetě, našel jsem nějakou stránku a že můžu zakoupit a s tím, že Uniqa má jenom jednu nemocnici tady v Brně a to je nemocnice Fakultní nemocnice a řekli mi, že mají taky smlouvu s nemocnicí Svaté Anny, ale dneska v nemocnici oni mi řekli, že nic nemají, tak podle mě zlý no. Já jsem přišel tam a v pojištění mě řekli, že zavolali, aby objednali. Dostal jsem na to registrace, nikdo o tom nic neví, nevěděl, že musím přijít, ale je zajímavé, že měl jsem zaplatit nějaké peníze. Ale když nakoupil tu pojištění za patnáct tisíc korun, tak mělo by to být dva roky, tak já řekl nic, na shledanou.“ 14. Co Vám na naší mentalitě nejvíce vadí a proč? „O já nevím. Tam mně nic nevadí. Jako Češi hodně podobni Rusáci, jako lidi.“ 15. Co Vám na naší mentalitě nejvíce vyhovuje a proč? „Tak jako stejná odpověď. „ 16. Jak reagujete na změnu prostředí – psychicky i fyzicky? „Žádný rozdíl. Pro mě žádný rozdíl.“ 17. Jaké jste měl/a pocity po příchodu do České republiky? „Tak to bylo, chtěl jsem jít domů, jeden měsíc, protože byl tady sám. Jenom tak. Daleko od rodiny, ale já už bydlím pět nebo ne, osm roku sám, ale teď taky sám. V Rusku měl možnost jít domů každý den. Skočil do auta a doma. Tady takovou možnost nemám, protože to je daleko, musím zakoupit, nevím hodně prachu za to, takže hodně mi stýskalo, ale teďka v pohodě.“ 18. Jaké máte pocity nyní? „Všechno v pohodě, jenom jedu na návštěvu domu, potkat maminku, tatinku a kamarády.“

154

19. Co jste schopen/schopna udělat nebo co děláte pro začlenění do majoritní společnosti? „Podle mě, když mluvíš v tom jazyce, kde bydlíš, tak je to dobrá věc. Ale ne každý člověk to chápe. Například potkal jsem takový případ, že jeden člověk z České republiky začal mluvit Rusky přes Google, ale on to překládá velmi špatně, takže jako napsal mail jednomu člověku z Ruska, který z toho maila nic nepochopil, ale rozuměl, jako že ty česky mluvíš špatně, tak to bylo lepší v češtině. „ 20. Máte pocit dobrého začlenění mezi obyvatele ČR? „Ne nemám. V České republiky mám jenom jedneho nebo dvou kamarádů.“ 21. Pokud ne, proč? Pokud ano, proč? „No, tak ten můj kamarád má rád Rusko a Rusky mluví velmi dobře. Možná proto, že někdo z české republiky, já to potkám, např., když člověku starší, tak on řekne jo komunista, komunista, já už o tom nechci mluvit. A taky je mladý lidi. Někde to můžeš potkat, že byl jsem s jedním kamarádem, se kterým studoval na Univerzitě na návštěvě, jezdil jsem k němu a potkal takového člověka, který začal říkat nějaký blbosti o Rusku, tak já jsem jenom řekl, nic nechápeš a odešel. Jsou, občas potkám.“ 22. Jste finančně zajištěn/a? „Jo, mám peníze od Univerzity a mám peníze od rektorátu, takže jsem v pohodě. „ 23. Máte nějaké finanční problémy? „Asi ne. „ 24. Pokud ano, jaké a proč? / 25. Jakými jazyky mluvíte? „Rusky určitě, česky, anglicky.“ 26. Jakým jazykům rozumíte? „čeština, slovenština rozumím, ukrajinština, polština, z těch slovanských, angličtina, slovinština, asi všechno.“ 27. Máte problémy s komunikací v ČR? „občas, chápu všechno, ale nemůžu nějaké sloveso v hlavě najít, takže nějakým jiným způsobem to vysvětlovat.“ 28. Pokud ano, jaké? „jenom jazyková bariéra.“ 29. Co by Vám nejvíce pomohlo při komunikaci? 155

„Čeština.“ 30. Jaký způsob komunikace byste preferoval/a v dorozumění se se zdravotnickým personálem? „Rozhovor.“ 31. Znáte komunikační karty? Pokud ano, volila byste pro tento způsob komunikace? „Ne, poprvé slyším.“ 32. Pokud ano, máte představu o tom, jak by se mohly vylepšit? (Popř. klient nakreslí) / 33. Zmírnil by Vaše obavy ze zdravotnického prostředí tlumočník, nebo možnost komunikace komunikačními kartami? „Jo, určitě. „ 34. Co jste schopen/a udělat, nebo co děláte pro zlepšení komunikace? „Možná když půjdu do práce a bude tam vhodný výběr, tak určitě budu mít nějaké kamarády, protože teďka jenom sám, se svou přítelkyní se svými kamarádami z Ruska, studuji na Univerzitě v kanceláři, jenom mluvím se svým vedoucím, žádná komunikace jako s lidmi a když studoval předtím na magisterský studium, tak chodili jsme různě do hospody, bolo to dobře. A když mluvíš česky každý den, tak zlepšuješ jenom.“ 35. Jaké volnočasové aktivity podnikáte v česku a s kým? „V mém volném času sportuju a chodím do kina, určitě do obchodu, jako když chci něco dělat, mám foťák a taky fotím něco. Se svými kamarádami a sportuji se svými kamarádami z Ruska a s přítelkyní do kina taky chodím a mám kamarády z Ruska, který teďka žijí v Prostějovu, tak jezdím teďka na víkend k nim na návštěvu, možná i každý víkend, takže jenom se svými kamarády.“ 36. V jaké jste pracovní pozici? „Já práci nemám, studuju, takže doktorand.“ 37. Jaké národnosti jsou Vaši spolupracovníci? „Češi.“ 38. Jaké národnosti jsou lidé, se kterými se setkáváte a proč? „Takže potkám kvůli bydlení hodně lidí z Británie, Španělsko, Německo, takže EU, protože bydlím na koleji, tam je jich hodně, takže i z Ruska, Český republiky určitě, mám kamarády ze Slovenska, z Ukrajiny jednoho.“ 39. Jaké národnosti jsou lidé, které vyhledáváte a proč?

156

„S Rusama a nic takového nedělám, jenom když potkám člověka, tak mě nezajímá jakou národnost je. Když chci jít s přítelkyní, jdu s přítelkyní, když ona například nemůže, jdu se svými kamarády z Ruska. Když jako nikoho nemám, tak ta národnost mě nezajímá.“ 40. Znáte a využíváte nějaké časopisy, které se vydávají na území ČR pro ruské občany? Pokud ano, jaké? „Neznám, nevím. Vůbec netuším.“ 41. Znáte a využíváte nějaké jiné zdroje v ruském jazyce, které Vás informují o dění v Rusku? Pokud ano, jaké? „ Ne.“ 42. Znáte a využíváte nějaké časopisy v českém jazyce, které informují o dění v ČR? „Blesk, Metro, když jdu ráno na zastávku.“ 43. Znáte a využíváte nějaké jiné informační zdroje v českém jazyce? „Televize.“ 44. Vyznáváte nějakou víru? „Nevím, nejsem ateista, ale nemůžu říct, že, pro mě ten bůh je ten svět, ten kosmos že? Vesmír, to je pro mě ten Bůh. Já jsem, když jsem se narodil, tak pravoslavný, jo chápete? Mám ten kříž tady, ale řeším ten vesmír. Ale to je velmi taková otázka, no…“ 45. Pokud ano, přistupujete k víře spíše aktivně (návštěva kostela apod.), či pasivně (věřící bez náboženských aktivit)? / 46. Jste věřící? / 47. Jakou upřednostňujete víru? „Nejsem ateista, ale jako pravoslavný jo.“ 48. Jak byste mi přiblížil/a Vaše náboženství? „Pravoslavný křesťan. No já věřím, v co věřím a nic jako přiblížit k sobě. No já to nechtěl dělat, jenom já nečtu žádnou literaturu o tom, já jenom vím, že existuje Bible, nikdy jsem ji nečetl a nejsem takový jakoby bláznivý fanatik jo. A taky nechodím do církve, ale věřím, že něco existuje. A pro mě je to hlavní.“ 49. Jaký máte postoj ke zdraví? Dodržujete nějaké aktivity k jeho udržení? „Jo sportuju, například lezení, tenis, chodím do bazénu, mám rád sportovat.“ 50. Jak vnímáte mateřství a porod? 157

„Věřím, že za několik let budu velmi dobrým otcem a chci děti tři nebo čtyři.“ 51. Jak nahlížíte na problematiku potratů a proč? „To je taky velmi složitá otázka. A co o tom můžu říct. Já nechci, aby v mém životě byla taková situace, kdybych měl, jsem rozhodovat o tom. Ale když to stane a moje přítelkyně bude těhotná, tak asi to nebude ten potrat. To nebude. Já všechno udělám tak, aby se narodilo to dítě, a ukončím studium, půjdu do práce a udělám všechno tak, aby měli, jsme peníze a tak.“ 52. Jaký máte názor na antikoncepci, která z metod antikoncepce je pro Vás přijatelná? „Prášky a nějaký věci, který například ženská musí dovnitř, tak já ne, jenom kondom.“ 53. Jaký máte postoj k umělému oplodnění ženy, jako k léčbě neplodnosti? „Já si myslím, je to dobrá věc, pokud ženská nemůže mít normálně dítě, nějakým umělým způsobem OK.“ 54. Čím jsou podle Vás zapříčiněné genetické nemoci? „Tak to je alkohol, nějaké věci, které…když člověk by narodit dítě, tak on nemůže pit žádnej alkohol, kouřit nějaké cigarety a tak. „ 55. Jaký je Váš názor na transplantaci orgánů? „Když bude souhlasit ten člověk, kterému to vezmou a kterému to, tak v pohodě.“ 56. Jaký zaujímáte postoj k eutanázii? „tak já jsem viděl loni jeden film, to záleží od té situace. Když já třeba nemůžu např. pohybovat rukama, nohama a můžu jenom očima, tak to záleží od situace.“ 57. Co si myslíte o homosexuálních vztazích? „To jde proti přírodě. Můj názor, mám kamarádku, která bydlí v Moskvě a ona žije taky se slečnou a oni mají jako kamaráda „geja“ a teďka čekají na dítě. Podle mě je to velmi zajímavé Já ji hodně ptal, jak budete žít a jak do toho došli. Jako pro mě když muže existovat rodina jo, to je matka dítě, když otec, otec dítě nebo matka, matka, to už je něco jiného. Takže podle mě, když chceš žít jako muž a muž můžeš žít, ale nezačínej s dílem páně, bez ničeho.“ 58. Jakým způsobem se stravujete? Můžete popsat váš jídelníček během dne? „Mám snídaně například doma, pak jdu do Univerzity, tam mám něco na oběd na menze nebo hodně já mám rád kuchařství i moje přítelkyně, hodně něco vymyslíme, vaříme doma. Takže nebo chodím do restaurací. Složení potravy: maso, nějaká zelenina. Od rána káva, možná vejce, pečivo, určitě sýry nějaké,

158

zelenina, ovoce, to je např. snídaně. Na oběd nějaké maso rýže, brambory a večeře taky. Salát nebo kaši, čaj.“ 59. Držíte půst? „Ne.“ 60. Pokud ano, kdy a jak? / 61. Co pro Vás znamená nemoc a jak k ní přistupujete? „Nemoc, když nemoc pro mě, když nemůžu dělat věci, které chtěl bych a špatně cítím, například bolest hlavy, nebo bolí mě tělo, to je bolest.“ 62. Jaký máte názor na medicínu? „Nemám rád ty prášky a léky, ale když velmi špatně, začínám to pít. A já, když začíná například bolet hlava, tak já čekám, nevím kolik, možná půl dni nebo den, když to nekončí, tak začínám brát léky a hodně jich nepiju.“ 63. Jak vnímáte smrt? „Smrt, myslím, že existuje duša a každý člověk v tom světu, aby něco udělal. Když něco udělá, tak může jít dál. Zemřel, pak podle mě smrt není konec, že něco existuje, nějaký jiný svět.“ 64. Jak vnímáte období umírání? „To podle mě přechod do jiného světa jo?“ 65. Máte nějaké rituály v doprovázení nemocného, který umírá? Např. Váš blízký? „A jo, určitě. Díky bohu, já jsem se s tím nepotkal, ale když zemřela například babička v Rusku, já zažil pohřeb jen jednou a po druhé babičky, babičky zemřeli předtím, takže např. člověk musí být doma 3 dny, ať člověka na hřbitov, místo, kde je člověka do zemi, hřbitov neseme na rukách, takže z domov…takže 3 dny on leží v rakvi, člověka musíme jako z domu napřed nohami ze dveří vynést a pak neseme na rukách do hřbitova, když ta rakev už v zemi, tak tam dáme nějaké peníze, pak jdeme se najíst a za 3 dny taky musíme nějak sejít a vzpomenout na toho člověka, pak za 9 dní a pak za 40 dní, za 40 dní je už člověk na nebi, nebo v pekle. Když on žil v hříchu, tak v pekle, když ne, tak v nebi. To se rozhoduje těch 40 dní. Možná ještě něco máme, ale nepamatuju, nebo nevím. „ 66. Co považujete za důležité v období umírání? „Aby on odešel v ten jiný svět a neměl žádné například bolest ne fyzickou, nějaké např. špatné pocit k tomu člověku, aby někdo přišel a prominul za něco, aby odešel

159

v ten svět a neměl za duše nějaký špatný pocit o tom, že nechal nějaký věci, které chtěl dodělat, ale nedodělal. Aby někdo prominul.“ 67. Jakým způsobem probíhá posmrtná očista těla? Máte nějaké rituály? „Jenom tělo nějak umýváme.“ 68. Jaký máte postoj k pitvě? „V pohodě, nevadí, nevadí.“ 69. Jakým způsobem probíhá pohřeb? / 70. Máte nějaké tradice po uskutečnění pohřbu? / 71. Jakým způsobem vykonáváte hygienu během celého dne, máte nějaké rituály? „no tak jenom se umyju, vyčistím zuby a tak nějaký vlasy a hlavu, jak normální člověk. Když sportuju tak vícekrát, jinak ráno, večer.“ 72. Co pro Vás znamená slovo bolest? „Bolest může být fyzicky, ale může být i morální. Když bolest, když špatně se cítím, bolí mě prst a já cítím, že mě bolí, mám nějaký výron nebo co, bolí mě něco na duše, tak taky, nějaké věci, které mi nemůžou normálně být, že.“ 73. Jak postupujete, pokud se u Vás bolest projeví, máte nějaké rituály? „Když fyzická bolest, tak jak už jsem řekl, čekám, když to se skončí a když ne, tak nějaké věci, když je to jiná bolest, tak no nevím, si myslím např. od té situace co dobrého a co špatného a pak myslím, že všechno v pohodě, život je dlouhý, tak to projde něco.“ 74. Může o Vás ve zdravotnickém prostředí pečovat muž i žena? „Mě to jedno.“ 75. Je pro Vás důležitá intimita při vylučování? „Ne, žádný problém.“ 76. Jak byste přistupoval/a k tomu, kdyby jste musel/a např. po operaci vykonávat potřebu vylučování na lůžku do podložní mísy (močové lahve)? „Žádný problém.“ 77. Máte zdravotní obtíže a přivolal/a jste sanitku, která Vás odváží do nemocnice. Jaké máte představy o dalším způsobu péče? „Mně je to jenom zajímalo, že neměl to potíže potom, a co budou dělat nevím, jenom aby se starali o mě a konec, já nechci ležet tady vítr nebo co, jenom chci, abych se cítil dobře v té nemocnice a aby se starali.“ 160

78. Jste v nemocnici na urgentním příjmu a přichází k Vám zdravotní sestra. Co do ní očekáváte? „Mně je to jenom zajímalo, že neměl to potíže potom, a co budou dělat nevím, jenom aby se starali o mě a konec, já nechci ležet tady vítr nebo co, jenom chci, abych se cítil dobře v té nemocnice a aby se starali.“ 79. Jak byste přistupoval/a v nemocnici ke způsobu komunikace těmito kartami? (Připravím si příklad komunikační karty) „Výborně, zajímavé.“ 80. V průběhu příjmového vyšetření Vás zdravotní sestra požádá o odběr krve, jaký k tomuto zaujímáte postoj? „Nemám problém.“ 81. Bude Vám sděleno, že budete hospitalizován a že je nutná operace, při které bude odstraněn žlučník z důvodu žlučníkových kamenů. Jak zareagujete? „Nevím, jak zareaguju, možná se zeptám, jaký jiný způsob, jestli operace, jiný odstranění kamenů.“ 82. Co budete v nemocničním zařízení potřebovat, popř. bez čeho se neobejdete? „Bez návštěvy kamarádů a knížku potřebuju určitě, potřebuju nějaké ovoce, takový věci, který bych potřeboval každý den pro svůj normální život a možná potřebuju notebook, když můžu tam ho používat.“ 83. Po proběhlé operaci Vám lékař naordinuje přísnou dietu, která má svá pravidla ve stravování. Jak zareagujete? „Normálně, já jsem měl, kde byl takový kluk, měl jsem velký problém a neměl jsem jíst nějaký věci, tak to v pohodě.“ 84. Budete

propuštěn/a

z nemocničního

prostředí,

co

očekáváte

ze

strany

zdravotnického personálu? „Aby řekli mě na shledanou a hodně zdraví, to je konec.“ 85. Jaké informace jsou pro Vás důležité při propouštění do domácího ošetření? „Co musím, co nemusím jíst, pak zeptám asi na telefonní čísla toho člověka, kam můžu volat, když se něco stane, já se zeptám, co můžu dělat během dne, musím ležet, spát, chodit a jaký musím používat léky určitě a tak se zeptám, kdy se musím stavit zase, kdy kontrolovali teď, tak asi konec no.“

161

Příloha 9 OPIS ROZHOVORU 6 1. Jaký byl důvod Vašeho odchodu z Ruska? „Měla jsem studovat na Ph.D., já jsem přijela do Česka na VUT. Takže jsem měla konkrétní cíl, studovat na VUT fakultě.“ 2. Kdy jste sem přišel/la a za jakým účelem? „Byla jsem na stáži v roce 2002, pak jsem byla na stáži v roce 2007 a potom jsem přijela roku 2008.“ 3. Jaký typ pobytu máte sjednaný, trvalý nebo přechodný? „Já mám dlouhodobé vízum.“ 4. Chcete zůstat v naší zemi, nebo je pro Vás ČR jen „přestupná stanice“ – a proč? „Chci zůstat v České republice, chci zůstat v Brně. Protože se mi líbí Brno, mám tady kamarády, mám učitelku jako babičku.“ 5. Proč jste si vybral/a pobyt zrovna v ČR a ne v jiném státě? „Mi se líbí Brno, ale já jsem chtěla jít do jedné fakulty, nebo jedné Univerzity v Česku a ze začátku to bylo tak, že kamarádila s jednou paní učitelkou, kterou byla u nás v Rusku a ona mi řekla, že by byla možnost, jsem přijela, se podívala a rozhodla jsem se zůstat.“ 6. Jste v ČR sám/sama? Pokud ne, s kým zde pobýváte? „Rodinu tady nemám, mám tady spoustu kamarádu aji z Ruska, aji z jiných zemí.“ 7. Jak hodnotíte podmínky života v Rusku? (např. ekonomickou situaci, podmínky vzdělávání, možnosti zaměstnání, nabídku zdravotnických služeb) „Podle mě no jsou tam nějaké podmínky, jsou horší, nějaké jsou lepší. Podmínky studia, tak tam je víc základek, které nám dávají, tak jsou tam dobře, nebo tam trochu horší s tou, s tím co se týká přímo práce, nebo práce taky no některý lidi chcou spolupracovat, některý chcou víc peněz za nic jo. Takže jsou tam podmínky např., kdybych jste chtěla cestovat. No podle mě normální ekonomická situace, prostě že všichni říkaj, že krize, krize, ale na druhou stranu spoustu mojich známých říká, že nemají peníze, mají dluhů a tak dál, ale pokaždé. Každý rok, můžou si dovolit jet někam na dovolenou a tak, takže nejenom zůstávají v tom městě a můžou odjet do Thajska, Turecka. Takže normální ekonomická situace. Nabídka zdravotnických služeb? No tam se mi líbí víc, než v Česku, protože tam za prvé máme jakoby všechno to zdarma a máme pojištění jakoby své, neplatíme 162

tolik, kolik v Česku. A jestli něco mi stane, tak určitě můžu zavolat sanitku a ona mě odveze, něco se mnou udělaj a nebudou se ptát na to pojištění a potom například jdu o na tu sanitku, ale tak oni na začátku přijedou, udělají všechno vyšetření, pomůžou a až potom budou se ptát na pas, na pojištění a na všechno. Například byla paní učitelka v Česku a měla vysoký tlak, tak jsme zavolali sanitku asi čtyřikrát, nebo pětkrát, oni na začátku přijeli, udělali všechno vyšetření a pak už se ptali na ten pas a všechno, nepotřebovali žádný peníze, nic. Žádné pojištění ideální a tak dál. Všechno udělali, normálně ji odvezli do nemocnice a normálně ji tam dali léky, vyšetření a vzali ji nějaký prášky a tak dál. A teď, jak jsem zjistila, mi vadí, v Česku když zavolám sanitku, tak oni na začátku přijedou a potřebují nějaké pojištění, pas a tak dál, ale až potom budou se ptát, co se stalo a jak můžou pomoct.“ 8. Jak hodnotíte podmínky života v České republice? (např. ekonomickou situaci, podmínky vzdělávání, možnosti zaměstnání, nabídku zdravotnických služeb) „No taky lidi zase říkaj, že teď je krize, že mají nízký plat, nemají práci a tak dál. Ale to záleží na lidech prostě. Kdo chce, tak to si bude vydělávat a tak dál. Taky vidím a taky vidím, co můžou si dovolit, někam na dovolenou, na hory a tak dál a můžou dovolit studium pro děcka, jestli přijedou daleko do města, můžou platit ubytko, ubytování a všechno. Nabídku zdravotnických služeb, tak pokud jsem viděla, tak jo, je to dobrý, mě to vyhovovalo, jenom říkám, že jsem se divila, že přijedou záchrankou a na začátku potřebujou pas a pojištění a už se potom budou ptát, co se stalo, jestli mi něco je a podobně. Dobrý, že ještě nic takového nezažila a že bylo by to špatné, že to by počítali jenom vteřinky o záchranu života, ale taky pro mě bylo divný.“ 9. Jaké je Vaše dosažené vzdělání a kde jste vystudoval/a? „Vysokou školu VUT magistra a…“ 10. Jakou pozici nyní zastáváte ve Vašem zaměstnání? „No teďka jsem technický pracovník.“ 11. Co víte o možnostech zdravotního pojištění v ČR pro cizince? „No moc to nevím, vím, že to potřebuju, že je to nutné, že jinak tady nedostaneme vízum a teďka pojištění mám od, na začátku jsem měli normální klasické pojištění, které brali v republice, které potřebovali a teďkom mě to vyhovuje, platím tam dvakrát víc, než předtím a teďka mám normální pojištění, jak lidi v České republice.“ 163

12. Máte sjednané zdravotní pojištění? „Ano, ano mám.“ 13. Pokud ano, co o něm víte a kde jste se informace dozvěděl/a? „No moc o tom nevím, říkám, vím, že to potřebuju a že s tím pojištěním můžu jít do jakékoliv nemocnice. Mám teďka normálně, chodím na moju ambulancu a tak to bez problému.“ 14. Co Vám na naší mentalitě nejvíce vadí a proč? „No nic takového mě nevadí, tady dobrá mentalita, podobná jak Ruská. Kdyby mi něco vadilo, tak já bych nepřijela.“ 15. Co Vám na naší mentalitě nejvíce vyhovuje a proč? „Že jsou takoví otevření lidi, že vždycky pomůžou, vždycky s úsměvem, vždycky když se někoho ptám na ulici, tak vždycky mi odpoví, aji v obchodě, aji kdekoliv prostě, vždycky pozdravují, vždycky normálně povídají.“ 16. Jak reagujete na změnu prostředí – psychicky i fyzicky? „No tak žádné reakce není, jenom reaguju víc na cestování, než změnu prostředí, nejsem na to zvyklá.“ 17. Jaké jste měl/a pocity po příchodu do České republiky? „To bylo hrozně dávno, ale mně se tady líbilo, líbili se mi lidi, který tady byli, to jejich chování k cizincům, ke mně, že vždycky pomůžou, vždycky udělají, o cokoli je poprosím a tak dále. Cítila jsem se jako doma, ještě aji líp. “ 18. Jaké máte pocity nyní? „No teďka ty pocity trochu se změnily, protože víc poznávám některé lidi, některé rusofoby a tak dál, snažím se si z toho nic nedělat, každý člověk je jiný a jestli se někomu něco nelíbí, tak jo, je to jeho názor. 19. Co jste schopen/schopna udělat nebo co děláte pro začlenění do majoritní společnosti? „No tak já nic takového nedělám, ani nebudu nic dělat, některý lidi mě tak berou, tak berou. Mám kamarády tady a oni berou mě jako Rusku, nic neříkají a berou mě jako normální, nikdy neříkají takové věci, jako že kvůli tomu, že jsi z Ruska neuděláme to a to a to a no já jsem zvyklá, že s takovýma lidma, který nemají mě rádi, tak já radši dám hlavu bokem, řeknu, že nic dělat nebudu, abych zapadla do nějaké společnosti.“ 20. Máte pocit dobrého začlenění mezi obyvatele ČR?

164

„No některý jo, teďka jsem v Česko – ruském klubu Telč a tam jsou takový lidi, že oni mě přijali a jsem první lize teďka mezi nima, prostě kamarádí se mnou a věděli některé věci víc, než lidi, které znám, třeba 4 roky a vidím ty lidi…“ 21. Pokud ne, proč? Pokud ano, proč? „Protože říkám, mám kamarády a oni dělají všechno, oč je poprosím, pomáhají, oni už…na začátku to bylo tak, že Ruska a tak dál, že nikdo nechápal a takové věci, ale teďka už ne, teďka berou mě jako kamarádku a už neříkají nic takového, že jim vadím, nebo…“ 22. Jste finančně zajištěn/a? „No jako ano, mám tedy stipendium a teďka mám ještě plat, jak pracuju. Mám malý úvazek, ale to jenom protože moje garantka a jestli mám nějaký granty a tak dál, tak asi deset procentu toho mám a z toho zaplatí mi cestování na konference a tak dál. No ale tam jsou taky peníze, takže jsem spokojena s tím, co mám. 23. Máte nějaké finanční problémy? „ No zatím ne, ale předtím jsem měla.“ 24. Pokud ano, jaké a proč? / 25. Jakými jazyky mluvíte? „No tak ruština, čeština tak nějak a angličtina.“ 26. Jakým jazykům rozumíte? „No taky ty tři. No někdy jako jo, někdy můžu rozumět i němčina a to záleží, o čem budou mluvit.“ 27. Máte problémy s komunikací v ČR? „No někdy jo, někdy to bývá, že ten pozná správně to říct, že to nepochopí a vím, že mám spoustu chyb v tom, takže to bývá no.“ 28. Pokud ano, jaké? / 29. Co by Vám nejvíce pomohlo při komunikaci? „Tlumočník.“ 30. Jaký způsob komunikace byste preferoval/a v dorozumění se se zdravotnickým personálem? „Tak teďka chodím sama a normálně s nimi komunikuji.“ 31. Znáte komunikační karty? Pokud ano, volila byste pro tento způsob komunikace? „Neznám.“ 165

32. Pokud ano, máte představu o tom, jak by se mohly vylepšit? (Popř. klient nakreslí) / 33. Zmírnil by Vaše obavy ze zdravotnického prostředí tlumočník, nebo možnost komunikace komunikačními kartami? „No tlumočník možná jenom, ale to jsem nikdy nepoužívala, takže spíš tlumočníka.“ 34. Co jste schopen/a udělat, nebo co děláte pro zlepšení komunikace? „Snažím se dál studovat češtinu.“ 35. Jaké volnočasové aktivity podnikáte v česku a s kým? „No chodím na badmintonu, na tenis, takový sportovní chodím do školského klubu TELČ na nějaké akce a mám kamarády.“ 36. V jaké jste pracovní pozici? „jsem technický pracovník.“ 37. Jaké národnosti jsou Vaši spolupracovníci? „Češi.“ 38. Jaké národnosti jsou lidé, se kterými se setkáváte a proč? „Taky Češi, protože to jsou kamarádi.“ 39. Jaké národnosti jsou lidé, které vyhledáváte a proč? „Nevyhledávám lidi.“ 40. Znáte a využíváte nějaké časopisy, které se vydávají na území ČR pro ruské občany? Pokud ano, jaké? „Ne.“ 41. Znáte a využíváte nějaké jiné zdroje v ruském jazyce, které Vás informují o dění v Rusku? Pokud ano, jaké? „Jo jenom tu poštu, kterou jsem měla předtím, tam podívám se někdy, tam nějaký dopis někdy někomu pošle kamarádovi, rodiny, tam pošle něco na tu stránku a na té stránce aji nějaký zprávy, tak tam.“ 42. Znáte a využíváte nějaké časopisy v českém jazyce, které informují o dění v ČR? „Ne, to nevyužívám a akorát a možná že se někdy podívám na seznam např.“ 43. Znáte a využíváte nějaké jiné informační zdroje v českém jazyce? „jo, tak ten seznam.“ 44. Vyznáváte nějakou víru? „Jo jsem pravoslavný.“

166

45. Pokud ano, přistupujete k víře spíše aktivně (návštěva kostela apod.), či pasivně (věřící bez náboženských aktivit)? „No řekla bych, že na půl a když jsem v Rusku, tak aktivně chodím do kostela, tady ten kostel, tam jsem byla několikrát, ale moc se mi tam nelíbilo, mě se nelíbilo, právě ten přístup jak tam berou lidi, jak to funguje. Takže jsem víc aktivní u nás, jinak při slavení nějaké Velikonoce a tak dál. Děláme všechny ty tradiční jídlo, příprava, takže na půl.“ 46. Jste věřící? „Ano.“ 47. Jakou upřednostňujete víru? „No pravoslavnou.“ 48. Jak byste mi přiblížil/a Vaše náboženství? „Tak věřím v Boha a věřím v nějaký věci, že se musíme tady zdržovat, pravidlo, že chodíme do kostela.“ 49. Jaký máte postoj ke zdraví? Dodržujete nějaké aktivity k jeho udržení? „Teďka moc času na to nemám, jestli mám čas, tak jo, nějaký takový aktivní společenský hry.“ 50. Jak vnímáte mateřství a porod? „Normálně, jo prostě každá ženská chce dítě že, zatím jsem nad tím moc nepřemýšlela, mám jiný cíle, takže je to normální.“ 51. Jak nahlížíte na problematiku potratů a proč? „No taky jsem o tom nezamýšlela, takže vím, že to prostě bývá, každý má k tomu své povinnosti.“ 52. Jaký máte názor na antikoncepci, která z metod antikoncepce je pro Vás přijatelná? „Tak nevím, tak možná nějaký prášky.“ 53. Jaký máte postoj k umělému oplodnění ženy, jako k léčbě neplodnosti? „ No tak jo, jestli to žena potřebuje, tak proč by ne. Souhlasím.“ 54. Čím jsou podle Vás zapříčiněné genetické nemoci? „No tak za prvé prostě zdraví, za druhé jestli geny jednoho člověka nepatří ke genům druhého člověka a pak dítě je nemocný. 55. Jaký je Váš názor na transplantaci orgánů? „Tak hlavně jestli je to potřeba, tak proč ne, jestli člověk to potřebuje a to zachrání mu život, tak jo.“ 56. Jaký zaujímáte postoj k eutanázii? 167

„No takže bych řekla, že jsem to v životě nezažila, ale no kožná, možná ano. Jestli člověk už leží, jestli je špatně, tak proč ho dál mučit? Já vím, že pro příbuzné to bude těžké, že ho ztratí, ale prostě ušetří ho.“ 57. Co si myslíte o homosexuálních vztazích? „No tak je jich spousta a to mě moc nevadí, ať si každý člověk žije tak, jak chce.“ 58. Jakým způsobem se stravujete? Můžete popsat Váš jídelníček během dne? „Ráno si dám nějaký croissant a kávu, pak oběd nějaká mas, nebo kuře s rýží nebo bramborem, pak ve tři nebo čtyři hodinky mám svačinku, nějaké ovoce a potom večer večeře, taky možno maso a brambor.“ 59. Držíte půst? „Ne“ 60. Pokud ano, kdy a jak? / 61. Co pro Vás znamená nemoc a jak k ní přistupujete? „No tak nevím, nemoc no jestli je člověk nemocné, je mu špatně, nemůže chodit, leží v postele nebo v nemocnice a mě pomůže doktor s tím.“ 62. Jaký máte názor na medicínu? „No medicína nám pomáhá do zdraví, jestli nám to bolí, tak nám paní doktoři pomůžou. Doufám v to.“ 63. Jak vnímáte smrt? „ No je to konečný bod pro každého člověka, jak říká jeden můj kamarád „všichni zemřeme“, někdo dřív, někdo později.“ 64. Jak vnímáte období umírání? „Tak nevím, o tom jsem nepřemýšlela, no musí s tím nějak bojovat, jestli je tam nějaká šance, že to vyléčí no. Nemůže to vzdát.“ 65. Máte nějaké rituály v doprovázení nemocného, který umírá? Např. Váš blízký? „To nevím, to jsem nikdy nezažila.“ 66. Co považujete za důležité v období umírání? „Nevím, aby člověk nebyl sám, aby byli příbuzný, aby měl prostě s ním, aby v tom pokoji měl kámoše, aby on byl spokojeny.“ 67. Jakým způsobem probíhá posmrtná očista těla? Máte nějaké rituály? „To já nevím, to spíš teďka dělají v nemocnici, nebo mají speciální nějaký organizaci, která to udělá.“ 68. Jaký máte postoj k pitvě? 168

„No tak jo, někdy to bývá potřeba, zjistit z čeho ten člověk zemřel, jestli je to nějaká nemoc, aby věděli jeho příbuzný, taky aby věděli, jestli je to nějaký vir, nebo jestli to bude nějaký nevím babička, dědeček, jestli budou to děti.“ 69. Jakým způsobem probíhá pohřeb? „Normálně dajou ho do rakvi, pak jestli někdo je věřící, tak do kostelu, tam prostě udělají nějakou jak to říct, služba. Jak říkám prostě nějaký ten rituál udělají v tom kostelu a pak normálně do hřbitova, tak prostě do zemi.“ 70. Máte nějaké tradice po uskutečnění pohřbu? „No potom bývá vždycky nějaký ten oběd na který pozvou příbuzný, nejbližší kamaráda a tak dál a tak si prostě povidaje, jestli ten člověk byl dobrý a tak dál.“ 71. Jakým způsobem vykonáváte hygienu během celého dne, máte nějaké rituály? „Klasický způsobem sprcha večer.“ 72. Co pro Vás znamená slovo bolest? „Utrpení.“ 73. Jak postupujete, pokud se u Vás bolest projeví, máte nějaké rituály? „Jdu k lékaři, beru si léky.“ 74. Může o Vás ve zdravotnickém prostředí pečovat muž i žena? „No nevím, spíš žena.“ 75. Je pro Vás důležitá intimita při vylučování? „Tak jo, je.“ 76. Jak byste přistupoval/a k tomu, kdyby jste musel/a např. po operaci vykonávat potřebu vylučování na lůžku do podložní mísy (močové lahve)? „No samozřejmě, že mně by to vadilo, protože už jsem zvyklá starat se o sebe sama, ale jestli tohle nastane a nebudu schopná, tak jo, to je důležité.“ 77. Máte zdravotní obtíže a přivolal/a jste sanitku, která Vás odváží do nemocnice. Jaké máte představy o dalším způsobu péče? „No tak nevím, mě přivezou do nemocnice, tam udělají nějaký vyšetřeni, co mi pomůžou, udělají co je potřeba, přijdu do nemocnice, řeknou mi diagnózu, nebo jak to mám říct, udělají všechno co je potřeba.“ 78. Jste v nemocnici na urgentním příjmu a přichází k Vám zdravotní sestra. Co do ní očekáváte? „Nic od ní neočekávám, že prostě bude dělat, že přijde, řekne co, jak jo a udělá nějaký vyšetřeni a že bude příjemná, hodná, že nebude to dělat tak, že to no nebude

169

řekněme zlá. Zažila jsem, že nějaký kamarády, že byla sestra zlá, začala řvát na ty lidi, bylo to nepříjemný.“ 79. Jak byste přistupoval/a v nemocnici ke způsobu komunikace těmito kartami? (Připravím si příklad komunikační karty) „No to dobrý způsob, podle mě že to důležité jako nezná, tak to musí se domluvit s doktorem, tak bylo by důležité, aby to dověděl.“ 80. V průběhu příjmového vyšetření Vás zdravotní sestra požádá o odběr krve, jaký k tomuto zaujímáte postoj? „No, jestli to bude z žily, tak já se toho bojím. Ale jestli je to potřeba, tak samozřejmě, že dovolím.“ 81. Bude Vám sděleno, že budete hospitalizován a že je nutná operace, při které bude odstraněn žlučník z důvodu žlučníkových kamenů. Jak zareagujete? „No jestli je to nutné, tak jo. To musím udělat. Na začátku budu říkat, že ne, ne, ne, zjistím, jestli není nějaký jiny způsob, jestli je to opravdu potřeba a jestli je to potřeba, tak jo.“ 82. Co budete v nemocničním zařízení potřebovat, popř. bez čeho se neobejdete? „Nějaký věci pro hygienu samozřejmě a ještě něco, abych strávila volný čas, knihy nebo noťas, nebo dívat na nějaký filmy, nebo poslouchat nějakou hudbu.“ 83. Po proběhlé operaci Vám lékař naordinuje přísnou dietu, která má svá pravidla ve stravování. Jak zareagujete? „Jo budu to dodržovat, důležité je, aby už jsem šla domu.“ 84. Budete

propuštěn/a

z nemocničního

prostředí,

co

očekáváte

ze

strany

zdravotnického personálu? „No akorát že prostě řeknou na shledanou, budou příjemný.“ 85. Jaké informace jsou pro Vás důležité při propouštění do domácího ošetření? „ No co je potřeba udělat, co můžu dělat, co můžu jist, co nesmím, jak udržovat zdraví aby se to neopakovalo.“

170

Příloha 10 OPIS ROZHOVORU 7 1. Jaký byl důvod Vašeho odchodu z Ruska? „No to je trošku nesprávné slovo, na začátku studovala jsem Univerzitu, která spolupracuje tady s VUT, s technickou Univerzitou tady v Brně a prostě mi nabídli takový program výměny studentů. Tak jsem jela, zkusila, tady jsem byla tři měsíce poprvé, jako jeden semestr, pak jsem se vrátila, udělala bakalářský diplom a pak jsem se vrátila sem a nastoupila na magisterské studium, protože tady se mi to líbilo a chtěla jsem to zkusit. No a během toho studia jsem se seznámila, jako vždycky to bývá, zamilovala, teď jsem se vdala a teď už jo odchod, možná kdyby byly lepší podmínky, nebo kdyby manžel by dostal práci někde v Moskvě, jako v té pobočce, kde pracuje teď, tak my bychom normálně odjeli. Takže není to fixované, že chceme být jenom tady v České republice, ne.“ 2. Kdy jste sem přišel/la a za jakým účelem? „Studium a bylo to v roce 2006.“ 3. Jaký typ pobytu máte sjednaný, trvalý nebo přechodný? „Teď mám přechodný a budu teď na jaře podávat asi na trvalý.“ 4. Chcete zůstat v naší zemi, nebo je pro Vás ČR jen „přestupná stanice“ – a proč? „Fakt jako zatím jsme tady, protože manžel má práci a já studuju a pak říkám, že uvažuju, že když by něco se podařilo, prostě najít nějakou práci někde nebo tak, tak bychom klidně odjeli, ale taky neuvažuju o tom, že navždy.“ 5. Proč jste si vybral/a pobyt zrovna v ČR a ne v jiném státě? „Protože byl zrovna takový program, fakt jsem neplánovala někam odjíždět, prostě mi to navrhli, že jo, že PhD. Nějaká učitelka z České republiky nás bude učit češtinu, dobrý, ať přijede, pomalu to šlo a jsem tady.“ 6. Jste v ČR sám/sama? Pokud ne, s kým zde pobýváte? „Jako s rodiny jsem tu sama, ale hodně nás přijelo jako studentů ze stejného města, takže nebyla jsem tu nikdy jako sama úplně, bylo tu hodně známých, ne rodina, ale známých.“ 7. Jak hodnotíte podmínky života v Rusku? (např. ekonomickou situaci, podmínky vzdělávání, možnosti zaměstnání, nabídku zdravotnických služeb) „Ekonomická situace, fakt to nedovedu asi říct, prostě, protože už jsem tady šestým rokem v podstatě a odjela jsem, když jsem studovala, moc jsem se o to nezajímala, 171

no jako neříkám, že to moc moc špatný, ale není to zrovna nejlepší, bych řekla. Prozatím matka pracuje jo, ale jako asi tak perspektivní to není. Vzdělávání no, já mám takové zkušenosti, že jsem z technické strany, takže ale my jsme měli více teoretických znalostí, než praktiky. To mě tady překvapilo, prostě když jsme přijeli sem, jako na tu stáž, takže všechno tady můžeme vyzkoušet, laboratoře, to vybavení, to absolutně skvělý. My jsme např. v Rusku během semestru mohli napsat dva sešity osmdesáti stránkový a museli jsme se to naučit zpaměti. Tady ne, tady jsem nic nepsala, jenom projektor, nějaké přednášky, prezentace, všechno hotovo, ale více laboratoří, více těch laboratorních úloh, takže z této strany se mi to zdá lepší. Tady více ukázkových hodin, jak to funguje v praxi a loni jsme navštěvovali různé fabriky, nebo firmy prostě, podle toho, ale to se týká technického vzdělávání, nevím, jak jinde. Taky bohužel nedokážu odpovědět asi vůbec na zaměstnání. Protože nikdy jsem nehledala zaměstnání, konkrétně jsem nevypisovala žádný inzerát, že hledám, nebo nehledám. Ne, tak bohužel. Nabídka zdravotnických služeb, to se mi líbí, abych řekla pravdu více, než tady. O hodně více, protože já to beru jako lepší. Když přijedu k nám, mám už seznam nějakých doktorů, který bych měla navštívit, už svoje doktory co znám a hned hotové výsledky vyšetření, prostě nečekám nějaké dva týdny, neobjednávám se přes…prostě já nevím, je to rychleji a efektivněji, i když za část platím. Ale vzhledem k tomu co já vidím, co se tam děje, tak jako, kolik je tam lidí, tak si myslím, že to je dobré. Mně se to líbí víc, než tady no.“ 8. Jak hodnotíte podmínky života v České republice? (např. ekonomickou situaci, podmínky vzdělávání, možnosti zaměstnání, nabídku zdravotnických služeb) „No ohledně zaměstnání už jsem říkala takový versus s Ruskem, ale co se týká ekonomická situace, je asi lepší než u nás, ale taky takové porovnání, tady dostávají platy vyšší v přepočtu s Ruskem, ale taky se platí více za potraviny, zas služby, za hodně, moc, moc drahé služby. Absolutně to na takové úrovni, abych řekla pravdu, že prostě se za to nestydím, jak občas vozím i boty k nám spravovat. Protože tady za prvé to tak nespraví, vždycky se na mě dívají, když něco donesu jak…max. podpatek spravit a za druhé to u nás nebude stát tolik, kolik by vyžadovali tady. A to čekání, to je neskutečný. Takže služby tady jsou o hodně dražší a nevím, jestli jako kvalitnější, to jako nevím. Nabídka zdravotnických služeb, no si myslím, že všechno tady je z nabídky komplet a jediný, co mě tady vadí, že fakt jako objednání musím vždycky čekat týden asi minimálně a ať dělám, 172

co dělám, můžu třeba umřít a stejně nic. Jako měla jsem jednu, kterou jsem navštěvovala doktorku gynekoložku a pak jako po každé, když jsem k ní zavolala, já nevím, dva týdny, tři týdny, jako ona to měla. Kdybych třeba řekla, ne fakt to je akutní případ, buď teď, nebo já zemřu, tak jako fakt nevím, ale vždycky mi říkala ne, ne úplně obsazeno, cokoliv se děje prostě. Takže ohledně toho, ale jinak jako všechno tady je, nenavštěvovala jsem tady jedině zubaře.

To ne, to vždycky

nechávám na Rusko, tak mám známého. “ 9. Jaké je Vaše dosažené vzdělání a kde jste vystudoval/a? „Takže bakaláře mám od nás, magistr, respektive Inženýr tady a to je nejvyšší.“ 10. Jakou pozici nyní zastáváte ve Vašem zaměstnání? „Teď nejsem zaměstnaná, teď pokračuju na VUT, byla jsem zaměstnaná dva roky jako technický pracovník tak nějak, ale to je jedno, pracovala jsem zkrátka v laboratoři na té katedře, co jsem vystudovala a pokračovala jsem tam, co jsem dělala za diplomku, tak v této oblasti jsem pokračovala dál, pak jsem odešla, teď jsem přešla na jinou Univerzitu, tak uvidím, jak to půjde, nejsem zaměstnaná.“ 11. Co víte o možnostech zdravotního pojištění v ČR pro cizince? „Jo, to je velmi zajímavá otázka, protože dřív, když jsem chtěla dostat nové vízum, nebo jsem chtěla zažádat o nové vízum, chtěla jsem samozřejmě nějaké pojištění a to bylo minimálně základní pojištění. Protože jsem byla studentka, dala jsem za těch tří a půl tisíce, nebo čtyři a měla jsem na rok základní pojištění. Což znamenalo, že nic nemůžu, i když jako v tom jazyce prostě jsou na půl právní, i když se v tom moc nevyznám, tak jsem to četla pečlivě, jenom těžký případy. Dobře, neřešila jsem to, protože jsem to potřebovala jenom pro to vízum a kupovala jsem to, všechno, co jsem potřebovala zařídit, tak jsem zařizovala u nás, už jsem prostě nějak vydržela, nebo párkrát, jak už jsem říkala, jsem byla za gynekoložkou, zrovna se mi až tak moc nelíbilo a ona jasně, že byla jsem jako samoplátce. Protože nebyl to žádný akutní případ a jako přišla jsem a nic nezůstávalo. Takže platila jsem. Teď to zvedli na komplexní pojištění, teď už nemůžeme mít základní. Komplexní abych řekla pravdu, já jsem si myslela, že je to aspoň na úrovni pracujícího jedince tady, protože totiž tak osmnáct tisíc za rok, ale není to o moc, zaplatila jsem tentokrát, protože mám poprvé to zdravotní pojištění, přečetla jsem podmínky a jsou podle mě úplně to samé co základní, fakt já jsem ze svého laického hlediska neviděla žádný rozdíl. Tam jenom bylo zahrnuto něco o porodnictví, něco prostě o něčem takovém, ale i za to bys musela připlatit, 173

kdybys chtěla, bylo tam něco, že jako takový zvláštní bod, že bych náhodou prostě měla dítě, nemusela bych platit za ten porod, jinak říkali, že to bude stát kolem osmdesáti tisíc jo, když už to bude mimo tu dobu toho pojištění, prostě já to mám na rok, kdybych rodila řekněme poslední tři měsíce toho pojištění, tak to by bylo ještě v pořádku, ale já jsem to neřešila, protože nejsem v tom no, ale trošku jsem to tak zjišťovala jako když jsem to četla, no a jinak jako, kdybych to přetáhla, musela bych platit další pojištění, tam už by mi započítali i nějaké novorozenecké připojištění a tak dál. Takže ještě k tomu, jak jsem pracovala dva roky, měla jsem to pracovní kartičku a to bylo, co nejlepší. Byla taková zelená, já vím, že Češi mají takovou modrou, no hodně lidí, třeba v nemocnici se na to tak divně dívalo jako co to je, taková zelená kartička, tak se mě ptali, jestli to platí, protože nevěděli o tom vůbec nic, ale jo, vždycky to fungovalo, nikdo pak po mě nechtěl žádné peníze vrátit, nebo zaplatit za to ošetření, tak předpokládám, že dopadlo všechno dobře. A mohla jsem kamkoliv, s čímkoliv prostě. Žádné akutní případy, prostě tam chodila normálně, jako využívala jsem to, ale zase jsem odváděla část svého platu a za tohle to pojištění mám. To bylo to nejlepší, ale teď, jak jsem platila to komplexní, tak jsem si myslela, že to bude stejný, ale nebylo, bohužel nebylo, dostala jsem seznam lékařů, ke kterým můžu a jenom v případě nějakého úrazu nebo něčeho. Nepochopila jsem to trošku, čekám, fakt čekám na ten trvalý pobyt, protože říkali mi, že to už budou jiné podmínky, už to teď neřeším, všechno co bylo potřeba, vyřešila jsem teď, protože jsem byla doma a zatím čekám, tak.“ 12. Máte sjednané zdravotní pojištění? „Ano.“ 13. Pokud ano, co o něm víte a kde jste se informace dozvěděl/a? „Jo to je taky taková pěkná otázka, protože co o něm vím. Ty žensky, co to tam prodávají, neví o tom vůbec nic. Oni se normálně, když jsem se začala na to vyptávat, protože mě to fakt zajímalo, co můžu. Ony mě prostě odkázaly na telefonní číslo na té kartičce, co jsem dostala, a řekly, že v případě nějakých dotazů mám volat tam. Hotovo, jako nic jiného, Jedna slečna, která tam asi byla nová, která mi poprvé jako zajišťovala to, tak ona mi akorát předala ke starší paní, protože ona tam nedokázala mi na nic odpovědět, ona za prvé odpovídala na otázky kladně, že ano, že jo, že bude to mít, když se pak zjistilo, že to vůbec mít nebudu jako nějakou péči navíc, nebo to. Takže nic nikdo neví, v případě dotazů volat, hotovo. To je všechno. Objednávala jsem to, protože potřebovala jsem to. Prvotně 174

někdo mi to poradil, kdo už byl tady, myslím to VZP, co má snad většina studentů tady, protože to tady jiné není, nebyla jsem zkušená v tom roce 2006 a poradili mi to, protože prostě řekli, jo tam je ta pojišťovna a ta se zabývá cizinci. Hotovo. Šla jsem tam, zařídila jsem to. Teď už jsem tam prostě zůstala, protože prostě to pokračuje a já chodím tam.“ 14. Co Vám na naší mentalitě nejvíce vadí a proč? „Zajímavá otázka, ale to by se netýkalo vůbec zdravotnictví. Obecně mě vadí, asi čím dál pokračujeme na západ, tím více ty ženské nezávislosti a takové věci a to mě strašně vadí, protože mého manžela jsem musela učit takové elementární věci, jako podávání ruky při transportu z MHD při vystupování, podávání kabátu, nebo otevírání dveří, protože tady holky to všechno dělají a mně to trošku nevyhovuje, jsem vychovaná trošku jinak. Ale to je jenom taková poznámka.“ 15. Co Vám na naší mentalitě nejvíce vyhovuje a proč? „Vyhovuje? Takže co se mi líbí jo? Hned jak jsem přijela sem do České republiky, hned jsem si všimla toho, že všichni jsou moc zdvořilí. Tohle to mně fakt se moc líbilo, jako samozřejmě že na Univerzitě vykání a tohle to, ale fakt, že tak to je taková sranda, ale v šalině někomu stoupneš na nohu a on se ještě omluví, že stál blbě. To se mi fakt líbilo, ale zas teď, to trvalo tak první dva, tři roky, pak jsem poznala i tu horší stranu, samozřejmě, že nejsou všichni takoví, ale většina jo a nejsem zvyklá na takové, vždycky když přijedu k nám, tak to jiný trošku. Ale co mi ještě vadí, že tady je status studenta do 26 let a pak nikdo, nikdo se ani nezamyslí prostě nad nějakým vážnějším problémem, všichni si chtějí užívat, U nás třeba ve 22, 23, když jsme končili naše studium na Univerzitě, tak půlka známých už se oženili, holky měly děcka svoje, prostě měli tak nějak. Do 26 seš student nejpozději tak, pak možno o tom začínáš přemýšlet, a když slyšíš, že ve čtyřiceti chlap s ženskou jsou tak kolem osmi let možná přemýšlí o tom, že se vezmou a budou mít děti, to mně vadí hrozně. Na mého manžela se dívají asi jako na blázna a on si mě vzal ve dvaceti šesti.“ 16. Jak reagujete na změnu prostředí – psychicky i fyzicky? „Vadí mi jenom časový posun, i když psychicky je to hodně, poslední dobou jsem zaznamenala, že když jsem u nás, fakt je to možná jenom taková blbost, ale asi je to tím, že Rusko - velké prostory nebo co, ale přijedu sem do České republiky po té dovolené u nás, zdá se mi všechno tak malý. Fakt jako já přijedu a abych řekla, pravdu cítím se někdy jako v kleci. To možno bude znít trošku ošklivě jo, tady 175

v České republice, ale první pár dnů když přijedu, tak se cítím tak nějak moc stísněně.“ 17. Jaké jste měl/a pocity po příchodu do České republiky? „Tak na to se ptáte toho pravého, protože přijela jsem tak nějak ve dvaceti, v devatenácti, takže chtěla jsem užívat studenstva, takže jaké jsem měla pocity. Volna, protože nic jiného, najednou jsem tady bydlela sama na kolejích, nikdy předtím jsem tak nebydlela, jenom doma s mamkou, takže volnost no a zodpovědnost asi, to všechno v tom.“ 18. Jaké máte pocity nyní? „Nyní už jsem říkala, že jsem většinou, jako neřeknu zdeptaná, ale zodpovídám za sebe, za svoje chování, za svoje všechno, Za co se rozhodnu, ale zvykla jsem si už.“ 19. Co jste schopen/schopna udělat nebo co děláte pro začlenění do majoritní společnosti? „Pro začlenění, abych řekla pravdu, nesnáším cizince, kteří se tady vystavují, jako že jsou cizinci. Mají řeči Ukrajinci, to mi strašně vadí. Abych pravdu řekla, nemluvím ani v šalině s někým rusky. Já nenávidím, když se na mě dívají prostě, co to je a odkud je prostě a tak. A proto, abych řekla pravdu, tak se snažím no, někdo říká, že jsem trošku chytla ten akcent s českým přízvukem, snažím se s tou češtinou hodně pracovat a hodně na tom dělám. Aby to fakt jako nebylo až tak poznat. „ 20. Máte pocit dobrého začlenění mezi obyvatele ČR? „Já si myslím, že jo.“ 21. Pokud ne, proč? Pokud ano, proč? „Nikdy jsem neměla žádný problém, i když jsem něco slyšela o tom, že prostě proces jasně, 1968, někdo je proti, někdo pro, nevím, ale nikdy jsem se nesetkala s nějakým velkým negativem konkrétně k Rusům, nebo, všichni byli vstřícní, všechno vždycky bylo v pořádku, takže neměla jsem nikdy žádný problém.“ 22. Jste finančně zajištěn/a? „Řekněme, že jo.“ 23. Máte nějaké finanční problémy? „Problémy nemám, ale jasně že každý musí naházet peníze někdy.“ 24. Pokud ano, jaké a proč? / 25. Jakými jazyky mluvíte? 176

„Rusky, česky, trochu anglicky, ale řekněme tak, že 10 let jsem studovala Francouzštinu, ale nic z toho není, protože nevyužívám to.“ 26. Jakým jazykům rozumíte? „angličtině, ruštině, češtině, co slovenštinu trochu, protože jsem měla přítele Slováka, tak četla jsem, mám pár knih ve slověnštině, v angličtině, když to není moc rychlý a technický, tak rozumím tomu.“ 27. Máte problémy s komunikací v ČR? „Vůbec, vůbec žádné.“ 28. Pokud ano, jaké? / 29. Co by Vám nejvíce pomohlo při komunikaci? „Tak fakt asi toho žádného tlumočníka nepotřebovala bych, trošku toho laického vysvětlení, strpení, ukázky na obrázku a to by stačilo.“ 30. Jaký způsob komunikace byste preferoval/a v dorozumění se se zdravotnickým personálem? „Řeč.“ 31. Znáte komunikační karty? Pokud ano, volila byste pro tento způsob komunikace? „Ne, to vůbec neznám.“ 32. Pokud ano, máte představu o tom, jak by se mohly vylepšit? (Popř. klient nakreslí) / 33. Zmírnil by vaše obavy ze zdravotnického prostředí tlumočník, nebo možnost komunikace komunikačními kartami? „Určitě, to určitě, jako kdyby šlo do tuhého, tak jo.“ 34. Co jste schopen/a udělat, nebo co děláte pro zlepšení komunikace? „Pro zlepšení komunikace, to je zlepšovat řeč, jazykové dovednosti, to dělám.“ 35. Jaké volnočasové aktivity podnikáte v Česku a s kým? „Jo tohle to se mi nejvíce líbí. Možná, že jsem to nepoznala u nás v Rusku, že možnosti takové jsou a tady mi to všechno připadá jednodušší prostě a toho je hodně. Tady těch aktivit, prostě fakt možná jsem si toho u nás nevšimla, než jsem odjížděla sem, ale dobrý. Co dělám? Dělám například břišní tance jo už druhým rokem a myslím si, že jsem v tom dobrá. Chodím na jazykové kurzy – angličtina, to je jasný a co ještě dělám, občas nějaký sport jako pilates a nebo aerobik, potom taky jsem otevřela pro sebe svět ručních prací, takže korálkování, háčkování,

177

všechno možný, takže toho nemám málo. No většinou sama, protože koho na to potřebuju? Nikoho.“ 36. V jaké jste pracovní pozici? „No teď jsem student.“ 37. Jaké národnosti jsou Vaši spolupracovníci? „No dokud jsem studovala technickou Univerzitu, tak tady jsou většinou Češi nebo Slováci. Teď vzhledem k tomu, že jsem posledního půl roku studovala na Masarykově Univerzitě češtinu pro cizince, tak to byli samí cizinci. Ve skupině byli dvě Ukrajinky, Poláci, Chorvati, takže tak.“ 38. Jaké národnosti jsou lidé, se kterými se setkáváte a proč? „Většinou to jsou Češi, protože teď mám rodinu českou a pak moji kamarádi z Ruska.“ 39. Jaké národnosti jsou lidé, které vyhledáváte a proč? „Abych řekla pravdu, nikoho nevyhledávám, ale k tomu musím dodat, že ze začátku jsem se snažila na začátku studia tady v Čechách komunikovat víc česky. S lidmi ze skupiny jsem chodila někam posedět klidně, účastnila jsem se nějakých akcí co nejvíce. Nezůstávala jsem jen s námi, přitom nás bylo fakt tady hodně, ale kvůli té komunikaci a zajímalo mě to prostě.“ 40. Znáte a využíváte nějaké časopisy, které se vydávají na území ČR pro ruské občany? Pokud ano, jaké? „Konkrétně pro Ruské občany to neznám, ne.“ 41. Znáte a využíváte nějaké jiné zdroje v ruském jazyce, které Vás informují o dění v Rusku? Pokud ano, jaké? „Ne, internet řeknou příbuzní během našich rozhovorů.“ 42. Znáte a využíváte nějaké časopisy v českém jazyce, které informují o dění v ČR? „časopisy fakt ne.“ 43. Znáte a využíváte nějaké jiné informační zdroje v českém jazyce? „Internet, televize.“ 44. Vyznáváte nějakou víru? „Ano.“ 45. Pokud ano, přistupujete k víře spíše aktivně (návštěva kostela apod.), či pasivně (věřící bez náboženských aktivit)? „Řekněme tak na půl, protože jo, chodím do kostela, ale není to každý měsíc, spíš jednou za půl roku jo, možná trošku častěji, takže na půl.“ 178

46. Jste věřící? „Ano.“ 47. Jakou upřednostňujete víru? „No jsem pravoslavný.“ 48. Jak byste mi přiblížil/a Vaše náboženství? „Já si myslím, že to je stejný jako tady. To je jenom malé rozdíly, malé odvětví, takže to je stejný.“ 49. Jaký máte postoj ke zdraví? Dodržujete nějaké aktivity k jeho udržení? „No ano, snažím se dělat nějaké ty sporty, protože to je pak strašně náročný sedět u počítače, protože pak ztuhneš a nepřejídám se.“ 50. Jak vnímáte mateřství a porod? „No vzhledem k tomu, že tolik informací teď od těch kamarádek a komentářů, tak to vnímám… to mateřství dobře a trošku víc když jsem byla dítěte, nebo když jsem ještě nepředstavovala mít dítě, teď mi to trošku dochází, ale neprožívám to úplně.“ 51. Jak nahlížíte na problematiku potratů a proč? „No nejsem proti tak řeknu, nejsem prostě zásadně proti, jo občas je to i nutný, to vím ze zdravotních důvodů, mám několik případů známých, že museli to udělat ze zdravotních důvodů.“ 52. Jaký máte názor na antikoncepci, která z metod antikoncepce je pro Vás přijatelná? „No aby se nestal bod předchozí. Na antikoncepci mám dobrý názor a nejlepší je pro ženu asi antikoncepční tablety, co užíváte každý den. Pro mě ano.“ 53. Jaký máte postoj k umělému oplodnění ženy, jako k léčbě neplodnosti? „No ano, proč ne. To je dobrý.“ 54. Čím jsou podle Vás zapříčiněné genetické nemoci? „No myslím si, že většinou je to hodně sňatků hodně jako v blízkém prostředí, teritoriu, proto přitahujou lidi prostě Italky, protože je to čerstvá krev, nejsou namíchaný tady, je to lepší.“ 55. Jaký je Váš názor na transplantaci orgánů? „No když to zachraňuje život a je to medicínské etiky, co já vím, že to se využívá nejvíce od lidí, kteří, já nevím, teď zemřeli, autonehodou. Teď já jsem ano, ale teď hodně seriálů a filmů krimi, jak se s tím obchoduje a to nedělá dobře.“ 56. Jaký zaujímáte postoj k eutanázii? „To člověk přeci musí nějak podepsat ne, nebo to může podepsat i blízký… ale neřekla bych, že jsem pro.“ 179

57. Co si myslíte o homosexuálních vztazích? „absolutně otřesný, fakt jako mě hnusí a nevím, co bych dělala, když bych zjistila, že je to moje děcko. I když jsme mluvili, že je to genetická porucha, že za to můžou rodiče, že jako oni předali ty geny dítěti, ale fakt nevím, nedokážu to popsat, ale nemám to absolutně…“ 58. Jakým způsobem se stravujete? Můžete popsat váš jídelníček během dne? „Nejpřesněji to můžu popsat snídani, protože tam se opakuje pořád to samý: Jogurt s oříšky, vločky s medem a nějaké pečivo s čajem, to se opakuje prostě každý den. Potom, protože teď jsem většinou doma, jak kdy, mám něco připravené, nebo dělám si jenom salát na oběd a večer vždycky něco je. Musí být teplá večeře, protože si něco připravuji a nejpozději v osm musí být večeře.“ 59. Držíte půst? „Ne.“ 60. Pokud ano, kdy a jak? / 61. Co pro Vás znamená nemoc a jak k ní přistupujete? „Nemoc jako obyčejně nachlazení? Všeobecně, no protože to je trošku rozdíl, nachlazení si nemůžu ne nevšimnout, ale můžu na to trošku vykašlat, dát si nějaký prášek, už nevěřím, nepamatuju, kdy naposledy jsem ležela. Ale ostatní, co beru trošku vážně, chodím za doktorem pravidelně, chodím na odběry, vyšetření, všechno dělám.“ 62. Jaký máte názor na medicínu? „No dobrý, jestli to je trošku narážka na národní medicínu, ale trošku tradičním způsobem, už jsem si zvykla, jestli půjdeme na prohlídku.“ 63. Jak vnímáte smrt? „až tak jsem o tom jo, neřeknu, nepřemýšlela, každý o tom přemýšlí, ale vnímám to asi prostě, no jo, to musí, jinak prostě to nekončí a prostě jo přechod energie od toho existujícího k nějaké existence dušou, nevím jak to je.“ 64. Jak vnímáte období umírání? „To špatně asi, vždycky vzpomínám smrt nemocných, nebo co jsem od příbuzných slyšela, když je to způsobeno nějakou nemocí, rakovina, nebo velmi bolestivé umírání, tak jako fakt, nevím co na to říct, líto, škoda, když je to způsobeno stáří, tak asi jen lehl, usnul a už neprobudil.“ 65. Máte nějaké rituály v doprovázení nemocného, který umírá? Např. Váš blízký? 180

„Tak to asi neřeknu, protože ještě fakt jsem se s nikým nestýkala, no to je asi na příbuzných, na nejbližších lidech, jak oni ulehčí ty poslední dny, fakt jako nevím.“ 66. Co považujete za důležité v období umírání? „Jestli to člověk už ví stoprocentně, tak asi návštěvu blízkých, nevím poslední vůle, klid na ošetření.“ 67. Jakým způsobem probíhá posmrtná očista těla? Máte nějaké rituály? „Jo to určitě jo, co se týká pravoslavný víra, taky jsem nikdy přitom nebyla naštěstí, ale vím, že to tělo se umyje, oblékne se do čistého a pak samotné rituály, pohřeb a tak! 68. Jaký máte postoj k pitvě? „Jo, to je občas nutností, no jo jako, když už bez toho to nejde jako, asi ano.“ 69. Jakým způsobem probíhá pohřeb? „Dlouho jsem nebyla nikde, ale to je asi několik věcí už v současné době, několik způsobů, někdo zůstává věřící pravoslavný a z pravoslavného hlediska zůstává rakev doma, nebo kde ta rakev přijde kněz a udělá tam nějaké svoje rituály, ale to je s příbuznými a potom to asi veze na hřbitov. Jenomže teď už v poslední době už se to nedělá v přítomnosti kněze, ale jenom prostě na hřbitově prostě nějaký rituál samotný a kremace potom.“ 70. Máte nějaké tradice po uskutečnění pohřbu? „Jo, to určitě, pak taková pohřební hostina a potom protože to souvisí úzce s tou vírou po 9 dnech taková hostina a po 40 dnech. To teď neřeknu přesně jak, ale to souvisí s putováním té duše, jestli je ještě tady na zemi a potom příbuzní setkávají každý rok v ten den té, smrti.“ 71. Jakým způsobem vykonáváte hygienu během celého dne, máte nějaké rituály? „Jo, sprchuju se řekněme tak jak je léto zima, ale většinou jednou, denně večer, ráno si jenom umyju obličej tím gelem čistícím nebo co a to jsem většinou nikde neviděla, protože jsem tak naučená umýt ruce hned, jak přijdeme z venku, prostě hned, takže na tom trvám i u manžela. Všechno asi.“ 72. Co pro Vás znamená slovo bolest? „Muže to byt jako malá nutnost spíš, když třeba doktor píchá injekci, tak to musíme vytrpět, nebo to nemusí být nutnost při zlomení, pak to musí bolet, většinou je to i když se něco stane a pak musíme do nemocnice.“ 73. Jak postupujete, pokud se u Vás bolest projeví, máte nějaké rituály? 181

„To zas záleží, co to je za druh bolesti, prostě zubní jo, něco není v pořádku, musím někam za doktorem. Hlava to může být jenom tak, dlouho jsem seděla za počítačem, musím se umýt obličej, napít vodu, ale když je to něco jiného, tak většinou za doktorem, ne hned, ale jo.“ 74. Může o Vás ve zdravotnickém prostředí pečovat muž i žena? „Jo, mě to nevadí.“ 75. Je pro Vás důležitá intimita při vylučování? „Já to řeknu tak, když je to nutností, tak nic neudělám, ale jinak jo, intimita je v tomhle velice citlivá.“ 76. Jak byste přistupoval/a k tomu, kdyby jste musel/a např. po operaci vykonávat potřebu vylučování na lůžku do podložní mísy (močové lahve)? „No tak tam jsou určitě nějaké sestřičky, tak jo, ať dělají svou práci.“ 77. Máte zdravotní obtíže a přivolal/a jste sanitku, která Vás odváží do nemocnice. Jaké máte představy o dalším způsobu péče? „Tak další způsob péče, určitě mě zavezou tam, kde jsou nějací specialisti na to, jaký druh bolesti mám, pak tam přijde a ošetří, udělá potřebné věci, jako rentgen atak, hlavně rychle.“ 78. Jste v nemocnici na urgentním příjmu a přichází k Vám zdravotní sestra. Co do ní očekáváte? „Když je to urgentní, tak fakt tu rychlost.“ 79. Jak byste přistupoval/a v nemocnici ke způsobu komunikace těmito kartami? (Připravím si příklad komunikační karty) „Tak, řekněme tak, že je to dobrý doplněk řeči, klidně ať to přinese.“ 80. V průběhu příjmového vyšetření Vás zdravotní sestra požádá o odběr krve, jaký k tomuto zaujímáte postoj? „Klidně, všechno potřebný pro zjištění, urychlení mého uzdravení.“ 81. Bude Vám sděleno, že budete hospitalizován a že je nutná operace, při které bude odstraněn žlučník z důvodu žlučníkových kamenů. Jak zareagujete? „Když je to nutnost, no tak co udělám, ale hned o tom musí vědět moji nejbližší příbuzní, ale hned bych volala manželovi nějakou konzultaci s někým jiným z jiné nemocnice, s nějakým jiným specialistou, prostě slepě uvěřit jednomu člověku a hned říct o ten nůž, to ne.“ 82. Co budete v nemocničním zařízení potřebovat, popř. bez čeho se neobejdete?

182

„No tak určitě zubní kartáček, no neobejdu se bez brýlí, protože mám špatná zrak, bez něčeho na hygienu a bez oblečení.“ 83. Po proběhlé operaci Vám lékař naordinuje přísnou dietu, která má svá pravidla ve stravování. Jak zareagujete? „No klidně, já s tím nemám vůbec žádný problém.“ 84. Budete

propuštěn/a

z nemocničního

prostředí,

co

očekáváte

ze

strany

zdravotnického personálu? „Když budu propuštěná, tak asi kdy mám přijít na další prohlídky a já tam přijdu.“ 85. Jaké informace jsou pro Vás důležité při propouštění do domácího ošetření? „No co mám dělat, jak mám dělat, přísná prostě pravidla a jak to bude dlouho a kdy bude příští prohlídka prostě.“

183

Příloha 11 OPIS ROZHOVORU 8 1. Jaký byl důvod Vašeho odchodu z Ruska? „Prostě studijní pobyt. Že chtěl bych studovat v Brně, že to spolupráce mezi našou univerzitou a univerzitou v Brně a to bylo důvodem.“ 2. Kdy jste sem přišel/la za jakým účelem? „Účel je studium a bylo to v roce 2009.“ 3. Jaký typ pobytu máte sjednaný, trvalý nebo přechodný? „Trvalý pobyt.“ 4. Chcete zůstat v naší zemi, nebo je pro Vás ČR jen „přestupná stanice“ – a proč? „Ještě nemám tu úplně rozhodlé a já bych chtěl dělat tak, že když najdu práce tady, tak budu, začnu pracovat, ale určitě po některé době vrátím se zpátky do Ruska.“ 5. Proč jste si vybral/a pobyt zrovna v ČR a ne v jiném státě? „Jenom kvůli tomu, že máme spolupráci mezi Univerzitou. Že to bylo možné jít na Český studijní stáž a pak na magisterský studium.“ 6. Jste v ČR sám/sama? Pokud ne, s kým zde pobýváte? „Já jsem sám.“ 7. Jak hodnotíte podmínky života v Rusku? (např. ekonomickou situaci, podmínky vzdělávání, možnosti zaměstnání, nabídku zdravotnických služeb) „No máme zdravotnictví zdarma, takže to mi vyhovuje, prostě jedeš do nemocnice a jako a můžeš, co chceš, jako určitě jdeš, budeš potřebovat nějaké léky a to nebude zdarma, to potřebujete koupit a no ještě neměl s tím jako problém s tím zdravím, jako že všecko je v pohodě. No společné univerzity, já myslím, že v Rusku najít práci jako jednodušší, než tady, ale ten plat bude asi míň. Že dostanete na začátku tak v českých korunách to bude devět tisíc korun toho. Pak když budete nějakým chytrým člověkem, že budete dál vzdělávat a můžete zvýšit kvalifikace a prostě bude to nějaký růst, karierní růst. A možnosti vzdělávání, no to bude těžší než tady, protože máme těžký přijímací řízení a ne každý člověk muže jít do univerzity, že po skončení střední školy on muže vybrat co chce anebo to bude vojna pro muže, nebo vzdělávání dál, tak když jsem šel na Bc. Studium v Rusku, tak my měli člověk na místo, že jeden chce jít na tu specializaci a prostě kdo měl lepši výsledek ze střední školy z přijímacích zkoušek, tak postoupil dál. Kdo ne, nebo prostě pryč nebo za peníze, prostě podle za peníze, tak to je docela náročné, 184

protože to je docela drahé. Ekonomická situace v Rusku, no řekl bych že je no já nejsem potomek ekonomického lidstva, takže je to těžké říct, ale podle mas media to není jako úplně v pohodě, že hodně lidi žije špatně a mají s tím problém s penězama, že celkem hodně lidi mají všecko, hodně, hodně peněz, jako manažer v nějaké velké firmě, nemáme na plyn, nafta a to je všecko velmi drahé. Ale takový obyčejný člověk, který pracuje nevím nějak inženýrem, tak určitě má malý plat a že ty giganty se rozprostřou mezi těma lidma, dnes je to špatný moment, některý bydlí špatně prostě a některý jsou, možná nemají vzdělání, nemají nějakou kulturu a peníze mají jen kvůli tomu, že mají známy, tatínka, maminku, který nějaký big boss, no já doufám, že chápete co tím myslím.“ 8. Jak hodnotíte podmínky života v České republice? (např. ekonomickou situaci, podmínky vzdělávání, možnosti zaměstnání, nabídku zdravotnických služeb) „No já už jsem říkal, že to asi trošku těžké najít práce zejména pro cizince a já jsem slyšel, že to je taková politika státu, že měli by přijít čeští potomci, no uvidíme, budu se snažit využít všechny znalosti fyziky, jazyku, že mám nějaké vzdělání a možno to půjde. Ale celkem máte v České republice dobrý jako střední chod, že lidi, který pracují inženýrem, profesoři, lékaři no podle mého názoru je to v pohodě, že člověk má kvalitní život. No zdrav. Služby za ty 3 roky neměl ještě nějaké zdrav. potíže a doufám, že nebudu mít a máme tady celkem drahé zdrav. Pojištěnie za 12.000 a ročně je to celkem hodně myslím, no ono že je to komplexně zdravotní pojištěnia, že můžeš jít kamkoliv do nemocnice a že dostaneš jako pomoc, no nevím, některý lidi prostě, některý známý chodili do nemocnice a byl problém, že musí někam poprvé zavolat, pak přijde odpověď, že můžete jiť na návštěvu za doktorem a no a tak je to celkem v pohodě, nevím jak to přesně je.“ 9. Jaké je Vaše dosažené vzdělání a kde jste vystudoval/a? „No já jsem studoval v Rusku v městě Ižev a mám teďkom titul bakalář.“ 10. Jakou pozici nyní zastáváte ve Vašem zaměstnání? „Student.“ 11. Co víte o možnostech zdravotního pojištění v ČR pro cizince? „No vím, že asi to dává pomoc nějakou.“ 12. Máte sjednané zdravotní pojištění? „Ano, mám.“ 13. Pokud ano, co o něm víte a kde jste se informace dozvěděl/a?

185

„No jsem dostal informace přímo z pojištění, že mám komplexní zdravotní pojištění, že můžu jít za doktorem, zaplatím 30 Kč a muž ujit za doktorem.“ 14. Co Vám na naší mentalitě nejvíce vadí a proč? „No já bych řekl, že mezi náma není velký rozdíl a možná jenom Češi mají pravidla kterým vždycky sleduji, Ruskové nesledují. Možno je to velký plus a možno to je velký minus, některé ano, některé ne.“ 15. Co Vám na naší mentalitě nejvíce vyhovuje a proč? „No nevím, já vždycky mluvím no, mám, jako spolužáka s kým bavím prostě a všichni jsou chytří lidi a hodně ví o svém studiu, že nejsou hlupci, myslím, že tu jsou dobry lidi, že tu jsou špatný lidi a ta mentalita je řekněme stejná.“ 16. Jak reagujete na změnu prostředí – psychicky i fyzicky? „Klidně, jako není problém, já jsem bydlel sám čtyři roky, když jsem studoval bakalářské, prostě trochu jiné prostředí a jsem v pohodě.“ 17. Jaké jste měl/a pocity po příchodu do České republiky? „No musím si vzpomenout, no první pocit je, že je to tu čisté, že klid, že už večer ulice jsou prázdné a možno toto je pocit první.“ 18. Jaké máte pocity nyní? „No asi stejný, že tady je klid prostě, to je hlavní pocit ve srovnání s Ruskem a určitě co se týká našej fakulty, tak velice dobré vybavenie, dobré laboratoři, prostě lid mají s čím pracovat, zaměstnanci fakulty, pro nějaký výzkum, rozvoj a že lidi mají možnost pracovat v tom výzkumu.“ 19. Co jste schopen/schopna udělat nebo co děláte pro začlenění do majoritní společnosti? „Takže no asi poslat životopis a už jsem měl pár pohovorů v Praze, tak určitě výhodou je znalost Ruštiny, protože teď hodně pracuje se se Sovětským svazem a tam můžeš využít znalost Ruštiny, no kvalitná znalost češtiny doufám, že něco mám z toho a angličtiny určitě. A anglicky mluvím taky, takže znalost cizích jazyků, vysokoškolské vzdělávání tady no a doufám, že tady budu zaměstnaný, uvidíme.“ 20. Máte pocit dobrého začlenění mezi obyvatele ČR? „No celkem ano, že žádný problém s tím, ale byl pár situací, že takových nepříjemných, nepříjemný rozhovor byl a to se týkalo politiky a tak dál, takže.“ 21. Pokud ne, proč? Pokud ano, proč?

186

„No já bych řekl ano, protože Češi jsou jako civilizovaní lidi a normálně všetko chápají, že proč člověk tady muže studovat a prostě se nacházet no. Kdyby bylo ne, tak odjel bych zpátky, asi tak.“ 22. Jste finančně zajištěn/a? „Teď ne, mám jenom peníze, co jsem odpracoval v Rusku v létě a žiju s tím prostě, no nemám žádné stipendium a tak dál.“ 23. Máte nějaké finanční problémy? „No kdybych měl hodně peněz, cestoval kamkoli, každý den, teď mám prostě penězu na život, řekněme kam.“ 24. Pokud ano, jaké a proč? „No nemám práce, nemám nějaký zdroj peněz, a proto musím ušetřit, nějak to spočítat na celý rok, že skončím v červnu, že nebudu mít peníze do června, tak teďka to dělám.“ 25. Jakými jazyky mluvíte? „Česky, rusky, anglicky.“ 26. Jakým jazykům rozumíte? „no když máte nějaký nastudovaný slovanský jazyk, tak můžete asi rozumět všem těm ostatním. Rozumím polštině, slovenštině, ukrajinštině a to je asi všecko.“ 27. Máte problémy s komunikací v ČR? „Ze začátku měl jsem problémy s tím, za pár měsíců naučil a teď už ne.“ 28. Pokud ano, jaké? / 29. Co by Vám nejvíce pomohlo při komunikaci? „Jazyk, pomocí rozhovoru.“ 30. Jaký způsob komunikace byste preferoval/a v dorozumění se se zdravotnickým personálem? „No asi taky pohovor, nebo prostě mluvit cokoliv s čím problém s rukou, s žaludkem s hlavou a tak dál.“ 31. Znáte komunikační karty? Pokud ano, volila byste pro tento způsob komunikace? „Neznám.“ 32. Pokud ano, máte představu o tom, jak by se mohly vylepšit? (Popř. klient nakreslí) / 33. Zmírnil by Vaše obavy ze zdravotnického prostředí tlumočník, nebo možnost komunikace komunikačními kartami? 187

„No tlumočník možná ano, ale on asi bude chtít nějaké peníze za to, nevím. No říkám, že nepotřebuju zatím, říkám, že každý ruský člověk se domluví s českým, prostě to je jako ty základní spojení máme stejný, takže.“ 34. Co jste schopen/a udělat, nebo co děláte pro zlepšení komunikace? „No opravdu říct já nestuduji češtinu prostě, no teď už není čas to, ale dřív jsem byl hodně v hospodách, pil jsem pivo se spolužákama, když mně to chybělo, tak oni opravovali, to bylo způsobem studování češtiny.“ 35. Jaké volnočasové aktivity podnikáte v česku a s kým? „No chodím na sport, mám rád fotbal, basketbal, volejbal, cokoliv, to prostě máme na Univerzitě, že máte čas na sportovní aktivity a máte elektronický zápis a máte, prostě jdeš na sport, hraješ no, tak tam jsou Češi, Slováci.“ 36. V jaké jste pracovní pozici? „Já jsem student.“ 37. Jaké národnosti jsou Vaši spolupracovníci? „Všichni jsou Češi.“ 38. Jaké národnosti jsou lidé, se kterými se setkáváte a proč? „No bydlím na koleji a to je kolej pro cizince takto udělané, že cizinec nemůže bydlet s českým studentem a nevím proč, ale takhle je to uděláno, bydlím s Arabem, tak už půl druhý rok, tak v pohodě, určitě tam nějaký problémy s tím, ale já jsem zvyklý bydlet v čistém pokoji, on ne, tak s tím mám problém trochu. Ale tak šikovní chlapci, tak celkem dobré. Tam jsou hodně Španěli, Portugalové, Rusové a tak dál.“ 39. Jaké národnosti jsou lidé, které vyhledáváte a proč? „No nemám asi s Ruskými lidma na ten kino, na sport, prostě nevím proč, našel jsem tady kamarády, takže.“ 40. Znáte a využíváte nějaké časopisy, které se vydávají na území ČR pro ruské občany? Pokud ano, jaké? „Jsem slyšel, že v Praze existuje nějaký, ale neviděl jsem to.“ 41. Znáte a využíváte nějaké jiné zdroje v ruském jazyce, které Vás informují o dění v Rusku? Pokud ano, jaké? „No já čtu internet prostě, možná to bude i český, nebo ruský, protože internet je volné prostředí prostě, tam napsáno hodně všeho, tak používám televize.“ 42. Znáte a využíváte nějaké časopisy v českém jazyce, které informují o dění v ČR? „Určitě znám, nevím, Metro, Lidové noviny a nevím co ještě. Novinky.cz.“ 188

43. Znáte a využíváte nějaké jiné informační zdroje v českém jazyce? „Internet, tak možná televize taky máme na kolejích.“ 44. Vyznáváte nějakou víru? „No já jsem pravoslavný.“ 45. Pokud ano, přistupujete k víře spíše aktivně (návštěva kostela apod.), či pasivně (věřící bez náboženských aktivit)? „Navštěvuju kostel, jenom když máme svátky, Vánoce nebo, jinak já pravoslavný vánoce nebo pravoslavný velikonoce, tak chodím.“ 46. Jste věřící? „No to je těžká otázka, ale ano, věřím.“ 47. Jakou upřednostňujete víru? „Pravoslaví.“ 48. Jak byste mi přiblížil/a Vaše náboženství? „No že prostě člověk musí žít podle pravidel, existují pravidla, jak existovat, jak prostě mluvit s lidmi, no jak bydlet, že asi toto.“ 49. Jaký máte postoj ke zdraví? Dodržujete nějaké aktivity k jeho udržení? „No já nevím, teďka celkem v pohodě to zdraví, snažím se pít nějaké vitamíny a zdraví život, sport a takové věci.“ 50. Jak vnímáte mateřství a porod? „Tak já jsem normální člověk, chtěl bych mít manželku, kterou bych miloval a bylo to i opačně a takto, chci mít určitě dítě aspoň jedno a nejvíc tři.“ 51. Jak nahlížíte na problematiku potratů a proč? „Já myslím, že to je špatné, že ta maminka prostě má zodpovědnost za to dítě a nemá prostě někoho zabít. Já myslím, že člověk, který žije, v to těle žije, on taky člověk a má právo na život. Jestli ona to nechce, tak musí aspoň to dítě během těch devíti měsíců vychovat a pak nevím, možná do nějakého dům pro dítě.“ 52. Jaký máte názor na antikoncepci, která z metod antikoncepce je pro Vás přijatelná? „antikoncepce tak já myslím, že když lidi nechtějí to dítě, tak můžou tak žit, že to není problém nějaký velký, tak klidně. Jaký je nejlepší způsob? Tak asi máme ty kondomy a co ještě dál.“ 53. Jaký máte postoj k umělému oplodnění ženy, jako k léčbě neplodnosti? „Proč ne, myslím, že ta žena ví sama, co chce a jestli to bude jediným způsobem, tak proč ne, já budu rád, když něco ji podaří.“ 54. Čím jsou podle Vás zapříčiněné genetické nemoci? 189

„No asi špatným prostředí, že ekologické situace.“ 55. Jaký je Váš názor na transplantaci orgánů? „Spokojený, že to je věc velká operace a myslím, že když to bude pomoci těm nemocným lidem, tak v pohodě.“ 56. Jaký zaujímáte postoj k eutanázii? „doufám, že nikdy nesetkám s tím v situaci, to je výběr toho člověka.“ 57. Co si myslíte o homosexuálních vztazích? „To je taky věc toho člověka a jenom chtěl bych říct, že to nemusí být napsáno v zákoně o manželství a tak dál, to je, jestli jsi homosexualist, tak ty máš svůj život, děláš, co chceš, to je tvůj výběr, ale to nemusí být příkladem pro ostatní. Že ty musíš žít venku a já jsem takový chlap, nebo dívka, že no to je můj názor, že to nic neznamená.“ 58. Jakým způsobem se stravujete? Můžete popsat Váš jídelníček během dne? „Tak od rána vařím nějakou kašu nebo pohanka nebo mléčná nějaká kaša, pak mám oběd v menze, jídelně studentské, co tam nějaké kuře, rýže, není to moc chutné, ale nechci vařit, jinak to bude tak, že od rána do večera vaříš, večer no, něco vařím, když nemám čas, tak nějaký to bude, když nemám čas, tak nějaký párky, asi špagety, když něco, když mám hodinu, dvě hodiny, něco vařím, něco z ruských jídel, klidně.“ 59. Držíte půst? „Ne.“ 60. Pokud ano, kdy a jak? / 61. Co pro Vás znamená nemoc a jak k ní přistupujete? „Nemoc, prostě že máš nějakou poruchu v těle a musíš to opravit.“ 62. Jaký máte názor na medicínu? „No medicína je jako, má svůj rozvoj a že to teď velice no, že medicína dosáhla nějakých výsledků a to je dobré.“ 63. Jak vnímáte smrt? „Tak to asi prostě konečný důsledek života, a že každý k tomu dojde, nic s tím neuděláš.“ 64. Jak vnímáte období umírání? „No to je strašné, já měl tu zkušenost, to je velice strašné prostě, to velice těžko popsat.“ 190

65. Máte nějaké rituály v doprovázení nemocného, který umírá? Např. Váš blízký? „Já nevím jaký přesný rituály, ale prostě udělat všecko, aby ten člověk byl spokojený, že on není sám.“ 66. Co považujete za důležité v období umírání? „No chování a prostě že blízký lidi, určitě aby se nacházeli vedle toho člověka.“ 67. Jakým způsobem probíhá posmrtná očista těla? Máte nějaké rituály? „No určitě v tom máme papírky, pak máme já nevím, jak to bude česky, tak ten otec prostě má rituál pro to tělo a pak už na hřbitov jedou všichni.“ 68. Jaký máte postoj k pitvě? „Tak když to bude jako nutné, tak proč ne.“ 69. Jakým způsobem probíhá pohřeb? „Já myslím, že stejně jak tady, prostě objednáš to místo, pak objednáš ten památník, pak už je ten proces. Pohřeb má všechny typické rysy, kdo chce, prostě přijdou a řeknou mu ty slovíčka, co chtějí na konci a prostě konec.“ 70. Máte nějaké tradice po uskutečnění pohřbu? „Tak jde schůzka, všichni sednou někam za velký stůl a pak něco vypije, něco na jídlo a prostě promluví o tom člověku, aby tam byl, prostě v klidě, spokojeny.“ 71. Jakým způsobem vykonáváte hygienu během celého dne, máte nějaké rituály? „Každý má svůj, já mám taky takový, ráno a večer zuby a sprchuju se.“ 72. Co pro Vás znamená slovo bolest? „No bolest prostě nějaký nepříjemný moment.“ 73. Jak postupujete, pokud se u Vás bolest projeví, máte nějaké rituály? „No tak ne, ale prostě musíš vnímat, že to jenom bolest, že to pak skončí a musíš být klidný a spokojený a udělat pro to všecko, aby to opravit.“ 74. Může o Vás ve zdravotnickém prostředí pečovat muž i žena? „Ano, proč ne.“ 75. Je pro Vás důležitá intimita při vylučování? „No tak ano, asi chtěl byt sám.“ 76. Jak byste přistupoval/a k tomu, kdyby jste musel/a např. po operaci vykonávat potřebu vylučování na lůžku do podložní mísy (močové lahve)? „tak když nebudu schopný dělat to sám, potřebuju pomoct, kdo to bude, nevadí vůbec.“ 77. Máte zdravotní obtíže a přivolal/a jste sanitku, která Vás odváží do nemocnice. Jaké máte představy o dalším způsobu péče? 191

„No já nevím, jak to funguje v Čechách, ale ta třeba to bude v noci a měl by být nějaká nemocnice, ve které aji v noci pracuje chirurg, který by pomohl a udělal tu první pomoc a poradil, prostě tak.“ 78. Jste v nemocnici na urgentním příjmu a přichází k Vám zdravotní sestra. Co do ní očekáváte? „No dobrý den, co ještě očekávám, jak se máte…očekávám prostě dobrý vztah, že Ti lidi, který pracují v nemocnici, chápou, že Ti lidi nemocní se necítí dobře.“ 79. Jak byste přistupoval/a v nemocnici ke způsobu komunikace těmito kartami? (Připravím si příklad komunikační karty) „Pokud ten člověk neschopen vůbec mluvit, tak ano, zejména když přijde nějaký Vietnam, který nerozumí vůbec česky, tak asi to bude dobré.“ 80. V průběhu příjmového vyšetření Vás zdravotní sestra požádá o odběr krve, jaký k tomuto zaujímáte postoj? „No klidný prostě, tak vemte si.“ 81. Bude Vám sděleno, že budete hospitalizován a že je nutná operace, při které bude odstraněn žlučník z důvodu žlučníkových kamenů. Jak zareagujete? „Když to bude nutné, tak já jsem hotový, když lékař řekne, že ano, to je jediný způsob, tak ano.“ 82. Co budete v nemocničním zařízení potřebovat, popř. bez čeho se neobejdete? „No tak doufám, že bude hlavně, aby navštěvovali lidi, nějakou knížku, internet, jestli je to možné vůbec a tak asi všecko.“ 83. Po proběhlé operaci Vám lékař naordinuje přísnou dietu, která má svá pravidla ve stravování. Jak zareagujete? „No když lékař to řekne, budu to sledovat, už jsem to sledoval jednou.“ 84. Budete

propuštěn/a

z nemocničního

prostředí,

co

očekáváte

ze

strany

zdravotnického personálu? „Na shledanou, mějte se hezky a doufám, že neuvidíme se pak…no prostě dobrý vztah.“ 85. Jaké informace jsou pro Vás důležité při propouštění do domácího ošetření? „No co bych měl dělat pak, aby k tomu nedošlo zase a prostě nějaký seznam pravidel, jak žít dál.“

192

Příloha 12 OPIS ROZHOVORU 9 1. Jaký byl důvod Vašeho odchodu z Ruska? „Důvodem odchodu z Ruska bylo studium v ČR. „ 2. Kdy jste sem přišel/la a za jakým účelem? „Přijel jsem před šesti lety, kvůli studiu.“ 3. Jaký typ pobytu máte sjednaný, trvalý nebo přechodný? „Mám trvalý pobyt.“ 4. Chcete zůstat v naší zemi, nebo je pro Vás ČR jen „přestupná stanice“ – a proč? „Ano, chtěl bych tady zůstat, mám zde přátele a snad najdu v ČR i uplatnění.“ 5. Proč jste si vybral/a pobyt zrovna v ČR a ne v jiném státě? „Protože jsem chtěl jít studovat sem, kamarádi říkali o České republice samou chválu.“ 6. Jste v ČR sám/sama? Pokud ne, s kým zde pobýváte? „Jsem tu se svou přítelkyní, která zde také studuje, a bydlíme tady v pronájmu.“ 7. Jak hodnotíte podmínky života v Rusku? (např. ekonomickou situaci, podmínky vzdělávání, možnosti zaměstnání, nabídku zdravotnických služeb) „V Rusku jsou dvě kategorie lidí. Chudí, kteří žijí na vesnici a bohatí, kteří jsou z města. Takže ekonomická situace lze zhodnotit dvěma způsoby a to, na vesnici a ve městě. Tak je to i s nabídkou zdravotnických služeb, zaměstnáním a studiem. Ve městě se dá mluvit o velmi dobrých podmínkách, na rozdíl od vesnice, kde jsou na to lidé hůře.“ 8. Jak hodnotíte podmínky života v České republice? (např. ekonomickou situaci, podmínky vzdělávání, možnosti zaměstnání, nabídku zdravotnických služeb) „V České republice je to vyvážené. Nejsou tu takové rozdíly mezi lidmi, co se týče financí. Vzdělávání je tu moc dobré, jsem spokojený. Zaměstnání si myslím, že taky, neznám nikoho, kdo by si hned po škole nenašel práci. A zdravotnické služby jsou dobré, ale na všechno se dlouho čeká.“ 9. Jaké je vaše dosažené vzdělání a kde jste vystudoval/a? „Mám bakaláře a magisterské v Rusku, tady dodělávám doktorát v Olomouci.“ 10. Jakou pozici nyní zastáváte ve Vašem zaměstnání? „Dělám brigádně ve skladu jednoho marketu. Jinak nepracuju, jsem student.“ 11. Co víte o možnostech zdravotního pojištění v ČR pro cizince? 193

„Jenom vím, že to musím mít, ale pokud jsem chtěl něco podrobnějšího, tak mě odkázali na telefonní linku, kde je automat a nic se nedozvím. Takže pojištění mám, ale nevím, co obsahuje.“ 12. Máte sjednané zdravotní pojištění? „Ano.“ 13. Pokud ano, co o něm víte a kde jste se informace dozvěděl/a? „Od kamaráda z Ruska, který tady byl na výměnném pobytu.“ 14. Co Vám na naší mentalitě nejvíce vadí a proč? „Asi nic. “ 15. Co Vám na naší mentalitě nejvíce vyhovuje a proč? „Mám tu spoustu kamarádů, pomůžou, jsou spolehlivý.“ 16. Jak reagujete na změnu prostředí – psychicky i fyzicky? „Nijak. Nevadí mi cestování, ani změna prostředí. Češtinu jsem se naučil poměrně rychle a nedělá mi to problémy. „ 17. Jaké jste měl/a pocity po příchodu do České republiky? „Líbí se mi v České republice, protože se tu stírají rozdíly mezi chudými a bohatými. Je tu spoustu možností a fajn lidí.“ 18. Jaké máte pocity nyní? „Pořád stejné, nezměnil jsem názor.“ 19. Co jste schopen/schopna udělat nebo co děláte pro začlenění do majoritní společnosti? „Naučil jsem se češtinu, kterou neustále používám a chodím ven se svými přáteli, čímž také podporuji začlenění.“ 20. Máte pocit dobrého začlenění mezi obyvatele ČR? „Ano.“ 21. Pokud ne, proč? Pokud ano, proč? „Mám pocit, jako bych byl Čech. Všichni mě přijali a se všemi vycházím.“ 22. Jste finančně zajištěn/a? „Ano jsem. „ 23. Máte nějaké finanční problémy? „Nemám.“ 24. Pokud ano, jaké a proč? / 25. Jakými jazyky mluvíte? 194

„Mluvím česky, anglicky, rusky.“ 26. Jakým jazykům rozumíte? „Těm stejným.“ 27. Máte problémy s komunikací v ČR? „Nemám.“ 28. Pokud ano, jaké? / 29. Co by Vám nejvíce pomohlo při komunikaci? „Asi pomalá mluva, jinak češtinu docela ovládám.“ Jaký způsob komunikace byste preferoval/a v dorozumění se se zdravotnickým personálem? „Pomalou řeč.“ 30. Znáte komunikační karty? Pokud ano, volila byste pro tento způsob komunikace? „Neznám.“ 31. Pokud ano, máte představu o tom, jak by se mohly vylepšit? (Popř. klient nakreslí) / 32. Zmírnil by Vaše obavy ze zdravotnického prostředí tlumočník, nebo možnost komunikace komunikačními kartami? „Mluvím česky, takže nepotřebuji žádnou z možností, ale myslím si, že pokud bych nerozuměl, chtěl bych tlumočníka.“ 33. Co jste schopen/a udělat, nebo co děláte pro zlepšení komunikace? „Mluvím neustále česky.“ 34. Jaké volnočasové aktivity podnikáte v česku a s kým? „Sportuju. Chodím si s kamarády zahrát fotbal, tenis, občas si zaplavu.“ 35. V jaké jste pracovní pozici? „Student a brigádník ve skladu.“ 36. Jaké národnosti jsou Vaši spolupracovníci? „České.“ 37. Jaké národnosti jsou lidé, se kterými se setkáváte a proč? „Jsou to Češi, protože jsem se s nimi spřátelil a máme k sobě blízko.“ 38. Jaké národnosti jsou lidé, které vyhledáváte a proč? „Vyhledávám známé, takže zase kamarády Čechy.“ 39. Znáte a využíváte nějaké časopisy, které se vydávají na území ČR pro ruské občany? Pokud ano, jaké? 195

„Neznám, nikdy jsem o nich neslyšel.“ 40. Znáte a využíváte nějaké jiné zdroje v ruském jazyce, které Vás informují o dění v Rusku? Pokud ano, jaké? „Většinou internet.“ 41. Znáte a využíváte nějaké časopisy v českém jazyce, které informují o dění v ČR? „Mladou frontu Dnes.“ 42. Znáte a využíváte nějaké jiné informační zdroje v českém jazyce? „Internet a rádio.“ 43. Vyznáváte nějakou víru? „Ano.“ 44. Pokud ano, přistupujete k víře spíše aktivně (návštěva kostela apod.), či pasivně (věřící bez náboženských aktivit)? „Chodím do kostela, ale jen na nějaké svátky, jako jsou Vánoce, Velikonoce a pod.“ 45. Jste věřící? „Ano.“ 46. Jakou upřednostňujete víru? „Pravoslavnou.“ 47. Jak byste mi přiblížil/a Vaše náboženství? „Je to víra v jednoho Boha.“ 48. Jaký máte postoj ke zdraví? Dodržujete nějaké aktivity k jeho udržení? „Dávám na sebe pozor, zdraví je pro mne důležité. Pro udržení zdraví sportuju, snažím se jíst ovoce a zeleninu.“ 49. Jak vnímáte mateřství a porod? „S přítelkyní bychom chtěli dítě, ale zatím je to daleko. Oba studujeme.“ 50. Jak nahlížíte na problematiku potratů a proč? „Jsem zásadně proti, nikdo nemá právo vzít někomu život.“ 51. Jaký máte názor na antikoncepci, která z metod antikoncepce je pro Vás přijatelná? „Pro mě je přijatelná jedině metoda - kondom.“ 52. Jaký máte postoj k umělému oplodnění ženy, jako k léčbě neplodnosti? „Nemám námitky.“ 53. Čím jsou podle Vás zapříčiněné genetické nemoci? „Špatným životním stylem rodičů dítěte. Kouření, Alkohol.“ 54. Jaký je Váš názor na transplantaci orgánů? 196

„Pokud by to mělo zachránit život, tak ano.“ 55. Jaký zaujímáte postoj k eutanázii? „To je těžké, nedokážu se přiklonit ani k ano, ani k ne.“ 56. Co si myslíte o homosexuálních vztazích? „Nechápu to, nejsem gay, ale pokud to tak někdo cítí, je to jeho věc.“ 57. Jakým způsobem se stravujete? Můžete popsat Váš jídelníček během dne? „ráno čaj a rohlík, na oběd obědvám v menze a večeře většinou studená, zase nějaký rohlík nebo chleba. Snažím se jíst taky zeleninu a ovoce.“ 58. Držíte půst? „Ne.“ 59. Pokud ano, kdy a jak? / 60. CO pro vás znamená nemoc a jak k ní přistupujete? „Nemoc je podle mě absence zdraví. Pokud jsem nemocný, jdu k lékaři a řídím se podle toho, co mi řekne.“ 61. Jaký máte názor na medicínu? „Medicína je dobrá věc, uzdravuje lidi. Obzvlášť pro ty, co jsou hodně nemocní.“ 62. Jak vnímáte smrt? „Smrt je přechod z tohoto světa na „oný.“ Každý z nás jednou zemře.“ 63. Jak vnímáte období umírání? „Je to velice těžká etapa, obzvlášť, pokud je to Váš blízký, ale musíme to brát tak, že je to nevyhnutelné.“ 64. Máte nějaké rituály v doprovázení nemocného, který umírá? Např. Váš blízký? „Nikdy jsem to nezažil, ale vím, že se pronáší nějaké modlitby.“ 65. Co považujete za důležité v období umírání? „Určitě smíření se lidmi, se kterými je umírající dohádaný a odpuštění.“ 66. Jakým způsobem probíhá posmrtná očista těla? Máte nějaké rituály? „Tělo se umyje, dá do truhly a pěkně obleče.“ 67. Jaký máte postoj k pitvě? „Pokud je to nutné, tak nejsem proti.“ 68. Jakým způsobem probíhá pohřeb? „Mše za zemřelého v kostele, potom se jde na hřbitov, kde se rakev uloží do hrobu, pozůstalí hážou na rakev květiny a mince, pak se hrob zasype.“ 69. Máte nějaké tradice po uskutečnění pohřbu? 197

„Devátý den se vzpomíná na zemřelého, věříme, že když se rodina bude celých devět dní modlit, tak duše odejde do nebe. Potom čtyřicet dní po smrti se vzpomíná na mrtvého taky a celou dobu se modlí za zemřelého.“ 70. Jakým způsobem vykonáváte hygienu během celého dne, máte nějaké rituály? „Ráno si opláchnu obličej, umyju zuby, večer se sprchuju a zase zuby.“ 71. Co pro Vás znamená slovo bolest? „Nepříjemný pocit.“ 72. Jak postupujete, pokud se u Vás bolest projeví, máte nějaké rituály? „Většinou si vezmu něco na bolest a odezní to.“ 73. Může o Vás ve zdravotnickém prostředí pečovat muž i žena? „Není problém.“ 74. Je pro Vás důležitá intimita při vylučování? „Ano.“ 75. Jak byste přistupoval/a k tomu, kdyby jste musel/a např. po operaci vykonávat potřebu vylučování na lůžku do podložní mísy (močové lahve)? „Když by to jinak nešlo, tak bych určitě nenamítal.“ 76. Máte zdravotní obtíže a přivolal/a jste sanitku, která Vás odváží do nemocnice. Jaké máte představy o dalším způsobu péče? „Že mě odvezou do nemocnice, zbaví mě bolesti a trápení. Nevím jak, to musí vědět sami“ 77. Jste v nemocnici na urgentním příjmu a přichází k Vám zdravotní sestra. Co do ní očekáváte? „Že se o mě postará, než přijde lékař.“ 78. Jak byste přistupoval/a v nemocnici ke způsobu komunikace těmito kartami? (Připravím si příklad komunikační karty) „Asi bych volil raději tlumočníka.“ 79. V průběhu příjmového vyšetření Vás zdravotní sestra požádá o odběr krve, jaký k tomuto zaujímáte postoj? „Bez problému.“ 80. Bude Vám sděleno, že budete hospitalizován a že je nutná operace, při které bude odstraněn žlučník z důvodu žlučníkových kamenů. Jak zareagujete? „Pokud to bude nutné, nebudu mít námitky.“ 81. Co budete v nemocničním zařízení potřebovat, popř. bez čeho se neobejdete? „Nějaký počítač, abych byl v kontaktu se světem a telefon. „ 198

82. Po proběhlé operaci Vám lékař naordinuje přísnou dietu, která má svá pravidla ve stravování. Jak zareagujete? „Budu se řídit podle jeho rad.“ 83. Budete

propuštěn/a

z nemocničního

prostředí,

co

očekáváte

ze

strany

zdravotnického personálu? „Že mi řeknou, co mám dělat. Jestli mám držet dietu a podobně.“ 84. Jaké informace jsou pro Vás důležité při propouštění do domácího ošetření? „Jestli dodržovat dietu, kdy mám přijít na kontrolu, jak dlouho ještě budu doma.“

199

Příloha 13 OPIS ROZHOVORU 10 1. Jaký byl důvod Vašeho odchodu z Ruska? „Potřebovala jsem pomoci finančně rodině. U nás práce nebyla nebo hodně špatně placená“ 2. Kdy jste sem přišel/la a za jakým účelem? „V roce 1998 za prací.“ 3. Jaký typ pobytu máte sjednaný, trvalý nebo přechodný? „Našla jsem si tu manžela, tak už mám trvalý.“ 4. Chcete zůstat v naší zemi, nebo je pro Vás ČR jen „přestupná stanice“ – a proč? „V Česku už určitě chci zůstat. Mám tu rodinu.“ 5. Proč jste si vybral/a pobyt zrovna v ČR a ne v jiném státě? „Tenkrát byly takové nabídky práce a kamarádka už v Česku pracovala. Tak mi doporučila agenturu, která mi práci zprostředkuje.“ 6. Jste v ČR sám/sama? Pokud ne, s kým zde pobýváte? „Vdala jsem se tady a žiju s manželem a dětmi.“ 7. Jak hodnotíte podmínky života v Rusku? (např. ekonomickou situaci, podmínky vzdělávání, možnosti zaměstnání, nabídku zdravotnických služeb) „Jsem tady už dlouho a odešla jsem hlavně kvůli možnosti zaměstnání. Tehdy to bylo nesrovnatelné. Hlavně zdravotnictví. Jsem z vesnice a za doktorem jsme museli jezdit hodně daleko. Máte tu i větší možnosti ve vzdělání“ 8. Jak hodnotíte podmínky života v České republice? (např. ekonomickou situaci, podmínky vzdělávání, možnosti zaměstnání, nabídku zdravotnických služeb) „Já jsem byla zvyklá v Rusku na jiné poměry. A když teď porovnávám tak jsem si hodně polepšila. S manželem oba pracujeme, starší syn studuje vysokou školu. Ve zdravotnictví jsem zatím nezažila nic negativního.“ 9. Jaké je Vaše dosažené vzdělání a kde jste vystudoval/a? „V Rusku zdravotní školu.“ 10. Jakou pozici nyní zastáváte ve Vašem zaměstnání? „Nyní jsem se osamostatnila a vlastním malý obchůdek s dětským prádlem.“ 11. Co víte o možnostech zdravotního pojištění v ČR pro cizince? „Teď už se o to nemusím starat. Vůbec nevím“ 12. Máte sjednané zdravotní pojištění? 200

„Ano.“ 13. Pokud ano, co o něm víte a kde jste se informace dozvěděl/a? „Když jsem přišla do Česka tak jsem mi pojištění sjednala agentura. A pak mi vše vyřizoval manžel“ 14. Co Vám na naší mentalitě nejvíce vadí a proč? „Lidi v Česku jsou hodně závistiví. A taky se mi zdá, že věnují strašně málo času svým dětem. Každý se honí, aby měl co nejvíc peněz, a zapomíná se na to důležité.“ 15. Co Vám na naší mentalitě nejvíce vyhovuje a proč? „U nás v Rusku musí ženy hodně tvrdě pracovat. A neberou se žádné ohledy. Tady se to hodně řeší. Můj muž je také hodně ohleduplný a nenechá mě dělat těžkou práci. Taky se tady dokážou lidi víc bavit. U nás to takové není. Víc se pije alkohol.“ 16. Jak reagujete na změnu prostředí – psychicky i fyzicky? „Změna prostředí mi nevadí.“ 17. Jaké jste měl/a pocity po příchodu do České republiky? „Byla jsem mladá a chtěla jsem vydělat hodně peněz. Je fakt, že se na mě napřed dívaly přes prsty, že jsem jiná. Ale pak jsem ukázala, že umím pracovat a být kamarádská.“ 18. Jaké máte pocity nyní? „Jsem tu už dlouho a jsem spokojená.“ 19. Co jste schopen/schopna udělat nebo co děláte pro začlenění do majoritní společnosti? „S manželem máme hodně přátel a hodně se navštěvujeme „ 20. Máte pocit dobrého začlenění mezi obyvatele ČR? „Určitě.“ 21. Pokud ne, proč? Pokud ano, proč? „Jak už jsem řekla, umím pracovat a být kamarádská“ 22. Jste finančně zajištěn/a? „Zatím ano. S manželem máme svoji práci.“ 23. Máte nějaké finanční problémy? „Snažím se hodně šetřit, protože vím, že může být i hůř. Ale velké finanční problémy nemám.“ 24. Pokud ano, jaké a proč? 201

/ 25. Jakými jazyky mluvíte? „Rusky, česky.“ 26. Jakým jazykům rozumíte? „Možná slovenštině.“ 27. Máte problémy s komunikací v ČR? „Ne nemám.“ 28. Pokud ano, jaké? / 29. Co by Vám nejvíce pomohlo při komunikaci? „Za ty roky jsem se naučila dobře česky. Všude se domluvím“ 30. Jaký způsob komunikace byste preferoval/a v dorozumění se se zdravotnickým personálem? „Osobní domluva.“ 31. Znáte komunikační karty? Pokud ano, volila byste pro tento způsob komunikace? „Neslyšela jsem o tom.“ 32. Pokud ano, máte představu o tom, jak by se mohly vylepšit? (Popř. klient nakreslí) / 33. Zmírnil by vaše obavy ze zdravotnického prostředí tlumočník, nebo možnost komunikace komunikačními kartami? „Myslím, že rozumím česky dobře.“ 34. Co jste schopen/a udělat, nebo co děláte pro zlepšení komunikace? „Jsem v práci pořád mezi lidmi. Takže komunikuji pořád.“ 35. Jaké volnočasové aktivity podnikáte v Česku a s kým? „Hodně chodíme s dětmi plavat, chodím cvičit jógu. Hodně se stýkáme s přáteli.“ 36. V jaké jste pracovní pozici? „Podnikám.“ 37. Jaké národnosti jsou Vaši spolupracovníci? „Všechno jsou Češi“ 38. Jaké národnosti jsou lidé, se kterými se setkáváte a proč? „Češi. Protože jsem v Česku dlouho a nic jiného nevyhledávám“ 39. Jaké národnosti jsou lidé, které vyhledáváte a proč? „Opět Češi“

202

40. Znáte a využíváte nějaké časopisy, které se vydávají na území ČR pro ruské občany? Pokud ano, jaké? „Neznám a nevyužívám.“ 41. Znáte a využíváte nějaké jiné zdroje v ruském jazyce, které Vás informují o dění v Rusku? Pokud ano, jaké? „Hodně si píši s rodinou. Takže dopisy nebo někdy telefon.“ 42. Znáte a využíváte nějaké časopisy v českém jazyce, které informují o dění v ČR? „Ne.“ 43. Znáte a využíváte nějaké jiné informační zdroje v českém jazyce? „Hlavně internet.“ 44. Vyznáváte nějakou víru? „Ano.“ 45. Pokud ano, přistupujete k víře spíše aktivně (návštěva kostela apod.), či pasivně (věřící bez náboženských aktivit)? „Spíše pasivně. V Rusku je to normální, že se chodí hodně do kostela. Tady nemám důvod.“ 46. Jste věřící? „Ano.“ 47. Jakou upřednostňujete víru? „Pravoslavnou.“ 48. Jak byste mi přiblížil/a Vaše náboženství? „Pravoslaví máte i tady, takže stejně jak u vás.“ 49. Jaký máte postoj ke zdraví? Dodržujete nějaké aktivity k jeho udržení? „Snažím se cvičit a trochu dodržovat životosprávu.“ 50. Jak vnímáte mateřství a porod? „Jako matka dvou dětí je pro mě mateřství to nejhezčí. Nedokážu si život bez dětí představit.“ 51. Jak nahlížíte na problematiku potratů a proč? „Nelíbí se mi to, ale jsou případy, kdy je to asi nejlepší řešení. Každý člověk je osobnost. Takže potratem tu osobnost nenecháte se rozvíjet.“ 52. Jaký máte názor na antikoncepci, která z metod antikoncepce je pro Vás přijatelná? „Antikoncepce je zásah do organismu. Mám spolehlivého manžela.“ 53. Jaký máte postoj k umělému oplodnění ženy, jako k léčbě neplodnosti? „Je to dobrý způsob, jak neplodné ženě pomoci.“ 203

54. Čím jsou podle Vás zapříčiněné genetické nemoci? „Je to všechno dnešní dobou. Přesně neumím říct proč.“ 55. Jaký je Váš názor na transplantaci orgánů? „Dobrá pomoc pro někoho, komu tím zachráníme život.“ 56. Jaký zaujímáte postoj k eutanázii? „To je těžké. Dá se toho hodně zneužívat. Nevím, jak by se rozhodla.“ 57. Co si myslíte o homosexuálních vztazích? „Hodně mi to vadí. Vím, že za to ty lidi nemůžou, ale nemůžu si pomoct.“ 58. Jakým způsobem se stravujete? Můžete popsat váš jídelníček během dne? „Jelikož mám děti, snažím se dávat vydatnou a výživnou stravu. Hodně jogurtů, cereálií, rybího masa. Sem tam i nějaké ty hranolky, ale to výjimečně.“ 59. Držíte půst? „Ne.“ 60. Pokud ano, kdy a jak? / 61. Co pro Vás znamená nemoc a jak k ní přistupujete? „K nemoci jako takové přistupuji zodpovědně. Ale zatím jsem nezažila nic vážného. Snažím se preventivně vše podchytit.“ 62. Jaký máte názor na medicínu? „Je to instituce, která má léčit a pomáhat. U vás je na vysoké úrovni.“ 63. Jak vnímáte smrt? „Záleží jakou smrt. Smrt někoho mladého je neštěstí. Smrt hodně nemocného vysvobození. Já sama se ještě nad smrtí moc nezamýšlím.“ 64. Jak vnímáte období umírání? „Nevím ještě jsem s tím nepřišla do styku“ 65. Máte nějaké rituály v doprovázení nemocného, který umírá? Např. Váš blízký? „Nemám zkušenost.“ 66. Co považujete za důležité v období umírání? „Asi smíření se s blízkými a se smrtí samotnou.“ 67. Jakým způsobem probíhá posmrtná očista těla? Máte nějaké rituály? „Ne zatím jsem neřešila.“ 68. Jaký máte postoj k pitvě? „Pitva patří k medicíně. Je to nutnost.“ 69. Jakým způsobem probíhá pohřeb? 204

„Je to stejné jako u vás. Mrtvý se vykoupe, čistě obleče, většinou se pohřbívá v rakvi do hrobu. Pak nějaká hostina na oslavu zemřelého.“ 70. Máte nějaké tradice po uskutečnění pohřbu? „Ne“ 71. Jakým způsobem vykonáváte hygienu během celého dne, máte nějaké rituály? „Hygiena probíhá klasicky. Čištění zubů, denní sprchování. Hodně nutím děti umývat si ruce.“ 72. Co pro Vás znamená slovo bolest? „Bolí mě hlava, noha…Bolest když vás někdo zradí. Je hodně druhů bolesti“ 73. Jak postupujete, pokud se u Vás bolest projeví, máte nějaké rituály? „Na bolest hlavy čaj, nebo lék. Na bolest srdce čas.“ 74. Může o Vás ve zdravotnickém prostředí pečovat muž i žena? „Určitě.“ 75. Je pro Vás důležitá intimita při vylučování? „Určitě tomu dávám velkou důležitost.“ 76. Jak byste přistupoval/a k tomu, kdyby jste musel/a např. po operaci vykonávat potřebu vylučování na lůžku do podložní mísy (močové lahve)? „Nevidím v tom problém.“ 77. Máte zdravotní obtíže a přivolal/a jste sanitku, která Vás odváží do nemocnice. Jaké máte představy o dalším způsobu péče? „Veškerá možná vyšetření, rozbor krve, stanovení diagnózy určení léčby.“ 78. Jste v nemocnici na urgentním příjmu a přichází k Vám zdravotní sestra. Co do ní očekáváte? „Profesionální přístup a soucítění s pacientem.“ 79. Jak byste přistupoval/a v nemocnici ke způsobu komunikace těmito kartami? (Připravím si příklad komunikační karty) „Mohlo by to být dobré.“ 80. V průběhu příjmového vyšetření Vás zdravotní sestra požádá o odběr krve, jaký k tomuto zaujímáte postoj? „Opět to patří k medicíně. Je to v určitých případech nutnost.“ 81. Bude Vám sděleno, že budete hospitalizován a že je nutná operace, při které bude odstraněn žlučník z důvodu žlučníkových kamenů. Jak zareagujete? „Budu věřit lékařům, že je to nutné“ 82. Co budete v nemocničním zařízení potřebovat, popř. bez čeho se neobejdete? 205

„Věci osobní hygieny, telefon.“ 83. Po proběhlé operaci Vám lékař naordinuje přísnou dietu, která má svá pravidla ve stravování. Jak zareagujete? „Nemám s tím problém.“ 84. Budete

propuštěn/a

z nemocničního

prostředí,

co

očekáváte

ze

zdravotnického personálu? „Informace o zdravotním stavu a způsobu další léčby, nebo podávání léků.“ 85. Jaké informace jsou pro Vás důležité při propouštění do domácího ošetření? „Termín další kontroly, užívání léků, poučení o způsobu stravy.“

206

strany

Příloha 14 OPIS ROZHOVORU 11 1. Jaký byl důvod Vašeho odchodu z Ruska? „Vyloženě pracovní důvody.“ 2. Kdy jste sem přišel/la a za jakým účelem? „ V Rusku jsem nenašel adekvátní uplatnění ve svém oboru, proto jsem se zde přestěhoval v roce 2006.“ 3. Jaký typ pobytu máte sjednaný, trvalý nebo přechodný? „Mám trvalý pobyt.“ 4. Chcete zůstat v naší zemi, nebo je pro Vás ČR jen „přestupná stanice“ – a proč? „Ne, Česká republika je pro mě velkou zkušeností, ovšem v plánu mám návrat do své vlasti.“ 5. Proč jste si vybral/a pobyt zrovna v ČR a ne v jiném státě? „Byla to nejbližší destinace pro mou práci, navíc mám rád historická města, a proto jsem si vybral Olomouc.“ 6. Jste v ČR sám/sama? Pokud ne, s kým zde pobýváte? „Jsem zde sám, ovšem stýkám se s novými přáteli, české i ruské národnosti.“ 7. Jak hodnotíte podmínky života v Rusku? (např. ekonomickou situaci, podmínky vzdělávání, možnosti zaměstnání, nabídku zdravotnických služeb) „ Studium VŠ pro mě bylo přínosné a velice kvalitní. Zaměstnání není lehké získat, a není příliš finančně ceněno. Zdravotnické služby nemohu zcela ocenit, snažím se lékaře nenavštěvovat. Ekonomika Ruska je složitější, pocházím z venkova, zde je situace příznivá.“ 8. Jak hodnotíte podmínky života v České republice? (např. ekonomickou situaci, podmínky vzdělávání, možnosti zaměstnání, nabídku zdravotnických služeb) „Žiji v současné době v Olomouci, a sám mohu potvrdit fakt, který tvrdí asi většina Čechů – jsou zde zcela jiné poměry. Snažím se sledovat zpravodajství a dění v České republice, a vidím silnou negativní zaujatost Čechů vůči politikům – ovšem vzhledem k různým aférám, je to i pro mě pochopitelné. Ekonomická situace – nemohu si stěžovat, ovšem chápu, že menší města, příp. venkov je zcela jiný. Zdravotnictví – opět nemohu soudit, mám svého českého lékaře (myslím, že se u vás říká závodní lékař), nenavštěvuji jej – není důvod. Obecně podmínky k žití – silná byrokracie, k Čechům je těžké najít cestu, ale pak jsou velmi přátelští.“ 207

9. Jaké je vaše dosažené vzdělání a kde jste vystudoval/a? „Absolvoval

jsem

magisterské

studium

na Moskevské státní

univerzitě

M.V.Lomonosova, obor biologie/antropologie.“ 10. Jakou pozici nyní zastáváte ve vašem zaměstnání? „Pracuji v soukromé firmě, kde se zabývám posuzováním vlivů staveb na životní prostředí.“ 11. Co víte o možnostech zdravotního pojištění v ČR pro cizince? „Pojišťovnu mám VZP, řekněme, že jsem s ní spokojen. V době, kdy jsem řešil pojištění, mi bylo sděleno, že cizinec musí být pojištěný u státní pojišťovny. Přiznám se, že více jsem po tom nepátral, jaká je současné podmínky netuším. “ 12. Máte sjednané zdravotní pojištění? „Ano.“ 13. Pokud ano, co o něm víte a kde jste se informace dozvěděl/a? „Tato pojišťovna mně byla „nabídnuta“ zaměstnavatelem. Informace z internetu.“ 14. Co Vám na naší mentalitě nejvíce vadí a proč? „Nemyslím si, že máte vlastnosti, které by mi vyloženě vadili. Jste méně rozhodní, často pohodlnost stavíte nad ambice. Rádi o všem mluvíte, než abyste jednali. Ale obecně jsem neměl nikdy větší konflikt s Čechy.“ 15. Co Vám na naší mentalitě nejvíce vyhovuje a proč? „V podstatě vaše upovídanost je i předností. S přáteli se vždy pobavíme, a upřímně – máte i pozitivní vztah k alkoholu. Je na vás spolehnutí ovšem musí se vám chtít.“ 16. Jak reagujete na změnu prostředí – psychicky i fyzicky? „Vůbec. Jsem člověk přátelský, kontakt navážu rychle, se svou národností jsem neměl problém. Fyzicky – musel jsem si zvyknout na zdejší jídlo.“ 17. Jaké jste měl/a pocity po příchodu do České republiky? „Jsem naprosto spokojen v současné době, a myslím, že tento pocit je od začátku. Díky internetu jsem stále v kontaktu se svými přáteli z univerzity, a vybral jsem si dobře. Ale jak říkám, neplánuji se zde usadit. “ 18. Jaké máte pocity nyní? „Odpověděl jsem v předchozí otázce, mám se dobře, necítím tlak z okolí, že jsem Rus, a byl bych nějak znevýhodněn.“ 19. Co jste schopen/schopna udělat nebo co děláte pro začlenění do majoritní společnosti?

208

„Velkou část času trávím prací, mám samozřejmě české kolegy. S těmi se setkávám i mimo práci.“ 20. Máte pocit dobrého začlenění mezi obyvatele ČR? „Již jsem to řekl dříve, ale osobně si myslím, že začlenění je bez problému.“ 21. Pokud ne, proč? Pokud ano, proč? „Praha je plná cizinců. Zpočátku jsem si jako cizinec připadal i já, ale nyní se cítím jako součást České republiky. Občas lidé, když zjistí můj původ, mají odstup. Ale i to se mi daří potlačit. Nemusím mít přátele ze všech lidi, které potkám.“ 22. Jste finančně zajištěn/a? „Ano jsem. „ 23. Máte nějaké finanční problémy? „Nemám.“ 24. Pokud ano, jaké a proč? / 25. Jakými jazyky mluvíte? „Mluvím česky, anglicky, rusky. Díky univerzitě i částečně latinsky.“ 26. Jakým jazykům rozumíte? „Česky, anglicky, rusky samozřejmě. Snažím se rozumět navíc i polštině, ale to je problém.“ 27. Máte problémy s komunikací v ČR? „Nemám.“ 28. Pokud ano, jaké? / 29. Co by Vám nejvíce pomohlo při komunikaci? „Ze začátku svého pobytu jsem měl problémy, pomohli mi opět kolegové z práce. Tak, kde jsme si nerozuměli rusko-česky, přišla angličtina. Obecně, slovanské jazyky jsou srozumitelné, při dobré artikulaci. “ 30. Jaký způsob komunikace byste preferoval/a v dorozumění se se zdravotnickým personálem? „Co se týká lékaře, angličtina je základ, ale vzhledem k běžnému věku lékařů, nemusí být ruština pro ně problém. Domluvím se ale i česky.“ 31. Znáte komunikační karty? Pokud ano, volila byste pro tento způsob komunikace? „Ne, neznám.“ 32. Pokud ano, máte představu o tom, jak by se mohly vylepšit? (Popř. klient nakreslí) 209

/ 33. Zmírnil by vaše obavy ze zdravotnického prostředí tlumočník, nebo možnost komunikace komunikačními kartami? „Jak jsem řekl, komunikační karty neznám, ale pokud bych měl zdravotní problém, tlumočníka, resp. Rusky plynule mluvícího lékaře bych požadoval. To, že mluvím česky nemusí znamenat, že vše pochopím. Prostředky jistě jsou, v této situaci je nutná profesionální přístup.“ 34. Co jste schopen/a udělat, nebo co děláte pro zlepšení komunikace? „Těžko už dělat více, než nyní. Snažím se v češtině i číst knihy a časopisy“ 35. Jaké volnočasové aktivity podnikáte v česku a s kým? „Sportuju – běhám, plavu, občasně lezení na umělé stěně, s kolegy z práce bowling, kulečník. Láká mě golf. Rád také čtu, fotím “ 36. V jaké jste pracovní pozici? „Odpovídal jsem již dříve, posuzuji vliv staveb na životní prostředí.“ 37. Jaké národnosti jsou Vaši spolupracovníci? „České, ale máme pobočky také v cizině, s kolegy se občas vídáme na školení, a zde je část Slováků a Poláků.“ 38. Jaké národnosti jsou lidé, se kterými se setkáváte a proč? „Češi – samozřejmě. Pak mí krajané Rusové, ale je mi jedno s kým komunikuji, dokážu se přizpůsobit, a zajímaví lidé se vždy někde objeví. Proč? Protože jsem ukecaný.“ 39. Jaké národnosti jsou lidé, které vyhledáváte a proč? „Pokud mně někdo zajímá, je mi jedno, odkud je.“ 40. Znáte a využíváte nějaké časopisy, které se vydávají na území ČR pro ruské občany? Pokud ano, jaké? „Znám, ale nečtu. Mám rád knihy. Informace o dění v Rusku nebo tady, v České republice, čtu na internetu.“ 41. Znáte a využíváte nějaké jiné zdroje v ruském jazyce, které Vás informují o dění v Rusku? Pokud ano, jaké? „Internet.“ 42. Znáte a využíváte nějaké časopisy v českém jazyce, které informují o dění v ČR? „Znám. Zdarma si občas do práce vezmu Metro.“ 43. Znáte a využíváte nějaké jiné informační zdroje v českém jazyce? „Internet a rádio tak spíš kvůli hudbě rádio.“ 210

44. Vyznáváte nějakou víru? „Rodiče se mně snažili udržovat v pravoslavné víře, ovšem naprosto neortodoxní.“ 45. Pokud ano, přistupujete k víře spíše aktivně (návštěva kostela apod.), či pasivně (věřící bez náboženských aktivit)? „Nejsem příznivcem pravoslavné víry, spíše vůbec oficiální víra mně nezajímá. Věří v člověka, a jeho svobodnou vůli.“ 46. Jste věřící? „Řekl bych, že ne.“ 47. Jakou upřednostňujete víru? „Svobodnou, neomezující. Nejsem zastáncem žádné klasické víry.“ 48. Jak byste mi přiblížil/a Vaše náboženství? „Termín náboženství nemám rád, viděl jsem několik filmů a četl knihy s tématikou víry, a proto jsem se rozhodl nebýt příznivcem žádné oficiální víry.“ 49. Jaký máte postoj ke zdraví? Dodržujete nějaké aktivity k jeho udržení? „Pozitivní. Sportuji, a strava se sice není zrovna vegetariánská, ale ovoce a zeleninu preferuji. Klasicky ruský čaj už moc nepiju, zelený čaj je pro mě chutnější. Pivo s přáteli, ale občasně.“ 50. Jak vnímáte mateřství a porod? „Jako biolog mám dva pohledy – lidský i biologický. Je to neuvěřitelný proces vzniku lidské bytosti, a těším se, až toho budu někdy účastný. Nemůžu se k tomu více vyjádřit, možná časem.“ 51. Jak nahlížíte na problematiku potratů a proč? „Neumím odpovědět jednoznačně, soudy typu, že je to vražda pro mě nejsou opodstatněné. Ovšem, uznávám, že lidský život ztrácí svou jedinečnost a důležitost, a nahlíží se na něj malicherně.“ 52. Jaký máte názor na antikoncepci, která z metod antikoncepce je pro Vás přijatelná? „Osobně samozřejmě nemůžu soudit, je to složité. Jsou to hormony, ve velkém množství, a tělu rozhodně nemůžou prospívat. Ale vše je o plánování, lidské tělo se umí vypořádat téměř se vším. Přijatelná? Kondomy samozřejmě, hormonální antikoncepce je volba hlavně ženy, a dovedu si představit i trvalou antikoncepci mužů, v pozdějším věku.“ 53. Jaký máte postoj k umělému oplodnění ženy, jako k léčbě neplodnosti? „Pozitivní. Úroveň medicíny je vysoká, ovšem lidská psychika je složitá, a naděje je vždy.“ 211

54. Čím jsou podle Vás zapříčiněné genetické nemoci? „Životosprávou částečně. Ovšem invaze chemie do potravin může mít různé následky, i třeba poškození genů. Tato otázka je pro mě důležitá, byla by na dlouhé povídání.“ 55. Jaký je Váš názor na transplantaci orgánů? „Nemám ve svém okolí nikoho, kdo by transplantaci měl. Ale přemýšlel jsem nad tím se zapsat jako dárce orgánu. Takže názor je takový, že ano – každý zachráněný lidský život je důležitý.“ 56. Jaký zaujímáte postoj k eutanázii? „Ani s tímto jsem se nesetkal osobně, ale po úvaze všech možností – ano, mohl bych k ní dát souhlas.“ 57. Co si myslíte o homosexuálních vztazích? „Je to vždy o konkrétních lidech. Jsem rád, že zde v České republice to není tabu, ale zase není mi příjemná ta mohutná propagace. Mám kamaráda homosexuála, dlouho jsem to o něm ani netušil, a můj vztah k němu se vůbec nezměnil. Obraz násilnického homosexuála je dobý do filmů, ale v reálu je to směšné.“ 58. Jakým způsobem se stravujete? Můžete popsat váš jídelníček během dne? „ Snídám až v zaměstnání, po probuzení piju sklenici čisté vody, aby se žaludek připravil. Oběd nejčastěji teplý, občas ve vegetariánské restauraci – nejde tak o jídlo, ale o ten klid, který tam panuje. Večeře občas vynechám, pocit prázdného žaludku je příjemný. Četl jsem dost o půstu, nemyslím si, že mám závislost na jídle, takže jednou za čas na den jídlo vynechám úplně. Mám rád ovoce, hlavně to jednoduše a rychle konzumovatelné – jablka, banány. A samozřejmě slabost pro sladké, nyní čokoláda s velkým obsahem kakaa – není tak sladká. Pitný režim dodržuji poctivě, minimálně dva litry denně, spíše více.“ 59. Držíte půst? „Ano, jednodenní.“ 60. Pokud ano, kdy a jak? „Nemám to pravidelně, tak dvakrát do měsíce. Večeře jen lehká, a druhý den bez jídla, jen čistá voda.“ 61. Co pro Vás znamená nemoc a jak k ní přistupujete? „Snažím se nemocem předcházet. Půsty, otužování, pohyb na čistém vzduchu. Léky jsou velkým zdrojem peněz, ovšem ne vždy s kladným účinkem. Proto je nepoužívám. Preferuji bylinkové čaje, třeba ruský vrbkový čaj.“ 212

62. Jaký máte názor na medicínu? „Pozitivní, je zde vidět obrovský postup v poznávání těla. Mám kamaráda lékaře, občas se ale v názorech rozcházíme. Měla by se věnovat větší pozornost tzv. alternativní medicíně.“ 63. Jak vnímáte smrt? „Věřím v reinkarnaci. Pro Rusa to asi není běžné, ale pomáhá mi to odpovědět si na různé otázky, zda to má smysl. Lidský život beru jako energii, a ta nemůže zaniknout.“ 64. Jak vnímáte období umírání? „Jako možnost uvědomit si i svůj život, a jeho krátké trvání. Právě možnost reinkarnace mně dává ten nadhled, a trochu omezí můj smutek.“ 65. Máte nějaké rituály v doprovázení nemocného, který umírá? Např. Váš blízký? „Uznávám, když zemřela má babička, modlil jsem se za její duši. “ 66. Co považujete za důležité v období umírání? „Pro koho – pro mě jako pozůstalého? Smíření, pokud zůstává mezi námi nějaký problém.“ 67. Jakým způsobem probíhá posmrtná očista těla? Máte nějaké rituály? „Samozřejmě tělo se umyje, obličej, a uloží do otevřené rakve. Nebyl jsem tomu nikdo účastný, takže informace mám jen předány. Nemyslím si, že naše rodina má jiné zvyklosti při obřadu, než třeba u Čechů. Máme smutek, někdy po smutečním obřadu máme hostinu, kde se vzpomíná na zesnulého.“ 68. Jaký máte postoj k pitvě? „Pokud není jasné úmrtí a je možné cizí zavinění, je pitva potřebná. I vzhledem k mému vztahu k transplantaci orgánu, beru tělo mrtvého jen jako fyzické tělo. Pro účely medicíny je pitva také důležitá.“ 69. Jakým způsobem probíhá pohřeb? „Popsal jsem to v předchozí otázce.“ 70. Máte nějaké tradice po uskutečnění pohřbu? „ U každého pozůstalého probíhá smíření se smrtí svého bližního jinak. Vzpomínky jsou živé, není potřeba mít zvláštní příležitost, aby si člověk uvědomil, že někdo již není mezi námi.“ 71. Jakým způsobem vykonáváte hygienu během celého dne, máte nějaké rituály? „Klasika – jsem muž, takže čištění zubů, holení žiletkou, po ránu umytí do půlky těla studenou vodu, jednou za čas očista ve studené sprše. Každý večer vlažná 213

sprcha. Je-li potřeba, používám olej na pokožku, krémy mně nejsou příjemné. Občasně navštívím saunu.“ 72. Co pro Vás znamená slovo bolest? „Psychickou i fyzickou. Té psychické se dá zbavit často hůře, než fyzické. Mám strach ze stáří, protože bolet pro mě znamená omezení.“ 73. Jak postupujete, pokud se u Vás bolest projeví, máte nějaké rituály? „Ticho, klid, a tekutiny – pokud je to na příklad bolest hlavy. Někdy si jdu raději zaběhat, tím se mi vyčistí hlava, a přestane mě ledasco trápit. Pokud mě bolí klouby, mám z Ruska mast s kostivalem a hadím jedem, ta mi velice pomáhá. Vyhnout se lékům. Když se objeví bolest zubů, mám panický strach z návštěvy zubaře.“ 74. Může o Vás ve zdravotnickém prostředí pečovat muž i žena? „Ano, samozřejmě.“ 75. Je pro Vás důležitá intimita při vylučování? „Ne, bydlel jsem několik let na kolejích, kde intimita není moc možná.“ 76. Jak byste přistupoval/a k tomu, kdyby jste musel/a např. po operaci vykonávat potřebu vylučování na lůžku do podložní mísy (močové lahve)? „Nemůžu soudit, ale asi bych s tím neměl problém.“ 77. Máte zdravotní obtíže a přivolal/a jste sanitku, která Vás odváží do nemocnice. Jaké máte představy o dalším způsobu péče? „Slyšel jsem, že v České republice přijíždí sanitka dost pozdě. Nemám zase zkušenost, mé představy jsou možná zkresleny i filmy a seriály. Doufám, že budu-li mít problém, sanitka bude rychlá, lékař bude schopen okamžitě pomoci, alespoň provizorně. A pak rychlý transport do nemocnice. Tam očekávám profesionální péči, s ohledem na důstojnost člověka jako pacienta. Jsem pojištěn pro tzv. adrenalinový sport, pobyt v horách a podobně. Tam si představuji ošetření také rychlé, omezené samozřejmě terénem. 78. Jste v nemocnici na urgentním příjmu a přichází k Vám zdravotní sestra. Co do ní očekáváte? „Rychlou, jasnou komunikaci. Co se stal za problém, zda všemu rozumím, a rychlé ošetření bez prodlužování doby ošetření v čekárně.“ 79. Jak byste přistupoval/a v nemocnici ke způsobu komunikace těmito kartami? (Připravím si příklad komunikační karty)

214

„Za sebe – češtině rozumím, až na drobné výjimky. Ale pokud by se jednalo o složitější situaci, je vhodnější rusky mluvící lékař/sestra. U starších lidí a dětí si umím představit efektivní využití komunikačních karet.“ 80. V průběhu příjmového vyšetření Vás zdravotní sestra požádá o odběr krve, jaký k tomuto zaujímáte postoj? „Děs v očích, ale když už to musí být.“ 81. Bude Vám sděleno, že budete hospitalizován a že je nutná operace, při které bude odstraněn žlučník z důvodu žlučníkových kamenů. Jak zareagujete? „V prvé chvíli jisté zděšení, ale pak dotazy na lékaře, jaké jsou komplikace a jak je možné jim předejít. V dobrou péči lékařů věřím.“ 82. Co budete v nemocničním zařízení potřebovat, popř. bez čeho se neobejdete? „Asi bych nepožadoval samostatný pokoj, ale v případě komplikované hospitalizace bych ho uvítal. Psychická podpora ze strany blízkých, přátel a hlavně ošetřujícího personálu. Slyšel jsem, že v nemocnicích jsou sestry, které se vyloženě věnují vysvětlováním nemocí a zákroků, které pacient prodělává.“ 83. Po proběhlé operaci Vám lékař naordinuje přísnou dietu, která má svá pravidla ve stravování. Jak zareagujete? „Neměl bych problém, vím, že zdraví úzce souvisí se stravou. O nemocniční stravě panují různé názory, nevím, jak by dieta vypadala v reálu.“ 84. Budete

propuštěn/a

z nemocničního

prostředí,

co

očekáváte

ze

strany

zdravotnického personálu? „Očekávám podání přesných informací, a po propuštění bych určitě přišel poděkovat da dobře a zodpovědně odvedenou práci.“ 85. Jaké informace jsou pro Vás důležité při propouštění do domácího ošetření? „Informace mi musí podat ošetřující lékař, příp. jeho přímý nadřízený, pokud bych si nebyl jistý reálnou situací. Očekávám rady ze strany pohybu – další sportování, omezení jistých druhů jídel, případná další omezení. Určitě bych se sám aktivně zajímal o bližší informace i po propuštění. Uvítal bych rehabilitaci.

215

Příloha 15 OPIS ROZHOVORU 12 1. Jaký byl důvod Vašeho odchodu z Ruska? „Do České republiky jsem přijela za prací. „ 2. Kdy jste sem přišel/la a za jakým účelem? „Přijela jsem s manželem v roce 2009, měla jsem tu sjednanou práci u jedné firmy.“ 3. Jaký typ pobytu máte sjednaný, trvalý nebo přechodný? „Mám přechodný pobyt.“ 4. Chcete zůstat v naší zemi, nebo je pro Vás ČR jen „přestupná stanice“ – a proč? „Chtěla bych tu zůstat, protože mám zde dobrou práci.“ 5. Proč jste si vybral/a pobyt zrovna v ČR a ne v jiném státě? „Protože jsem tu dostala práci.“ 6. Jste v ČR sám/sama? Pokud ne, s kým zde pobýváte? „Ne, nejsem sama, jsem tu s manželem.“ 7. Jak hodnotíte podmínky života v Rusku? (např. ekonomickou situaci, podmínky vzdělávání, možnosti zaměstnání, nabídku zdravotnických služeb) V Rusku je to všechno špatné. Tam jsou buď bohatí lidé z měst, nebo chudí na vesnici. Proto když bydlí lidé na vesnici, nemají skoro žádnou možnost na vzdělání, zaměstnání a zdravotní služby. Ve městech si žijí naopak. Tam je všeho dostatek a mají se tam dobře.“ 8. Jak hodnotíte podmínky života v České republice? (např. ekonomickou situaci, podmínky vzdělávání, možnosti zaměstnání, nabídku zdravotnických služeb) „Tady je to lepší. Práce tu je. Nejsou tady takové rozdíly. Všude je dostupná zdravotní péče, ve vzdělávání nevím. Syn tady je teď na základní škole a to dobré, ale dál nevím.“ 9. Jaké je vaše dosažené vzdělání a kde jste vystudoval/a? „Jsem švadlena. To byla taková škola v Rusku.“ 10. Jakou pozici nyní zastáváte ve vašem zaměstnání? „Teď pracuju jako švadlena zase.“ 11. Co víte o možnostech zdravotního pojištění v ČR pro cizince? „Jen, že ho musím mít. Zatím jsem víc nepotřebovala vědět. „ 12. Máte sjednané zdravotní pojištění? 216

„Ano.“ 13. Pokud ano, co o něm víte a kde jste se informace dozvěděl/a? „Kamarádka mi řekla, že to potřebuju.“ 14. Co Vám na naší mentalitě nejvíce vadí a proč? „Asi nic, jsem tu teď spokojená. Češi jsou kamarádští a ochotní.“ 15. Co Vám na naší mentalitě nejvíce vyhovuje a proč? „Jo, tak asi ta ochota, příjemní lidé tady žijí.“ 16. Jak reagujete na změnu prostředí – psychicky i fyzicky? „Asi nijak, nevidím rozdíly. „ 17. Jaké jste měl/a pocity po příchodu do České republiky? „Byla jsem šťastná, že mám práci a můžu uživit rodinu. Tam v Rusku to bylo špatné.“ 18. Jaké máte pocity nyní? „Asi stejné. Posílám jednou měsíčně nějaké peníze rodičům a jsem spokojená.“ 19. Co jste schopen/schopna udělat nebo co děláte pro začlenění do majoritní společnosti? „Naučila jsem se mluvit česky. Myslím si, že celkem dobře. Domluvím se bez problémů.“ 20. Máte pocit dobrého začlenění mezi obyvatele ČR? „Určitě, Češi jsou zlatí lidé.“ 21. Pokud ne, proč? Pokud ano, proč? „Mám dobrý pocit, všichni se ke mně chovají hezky a slušně.“ 22. Jste finančně zajištěn/a? „Ano, teď už jsem. „ 23. Máte nějaké finanční problémy? „Nemám.“ 24. Pokud ano, jaké a proč? / 25. Jakými jazyky mluvíte? „Mluvím česky, rusky a ukrajinsky.“ 26. Jakým jazykům rozumíte? „Takže to samé.“ 27. Máte problémy s komunikací v ČR? „Nemám.“ 217

28. Pokud ano, jaké? / 29. Co by Vám nejvíce pomohlo při komunikaci? „Asi pomalá řeč, jinak se domluvím. Ale pokud je nějaké těžké slovíčko, potřebuji to vysvětlit.“ Jaký způsob komunikace byste preferoval/a v dorozumění se se zdravotnickým personálem? „Češtinu.“ 30. Znáte komunikační karty? Pokud ano, volila byste pro tento způsob komunikace? „Vůbec, to neznám.“ 31. Pokud ano, máte představu o tom, jak by se mohly vylepšit? (Popř. klient nakreslí) / 32. Zmírnil by vaše obavy ze zdravotnického prostředí tlumočník, nebo možnost komunikace komunikačními kartami? „Kdysi ano, teď už nic nepotřebuju a domluvím se.“ 33. Co jste schopen/a udělat, nebo co děláte pro zlepšení komunikace? „Pořád mluvím česky a chodím s kamarádkama ven. Jsou to Češky.“ 34. Jaké volnočasové aktivity podnikáte v česku a s kým? „S manželem a synem chodíme na procházky a taky občas na bazén.“ 35. V jaké jste pracovní pozici? „Jsem dělník. Švadlena.“ 36. Jaké národnosti jsou Vaši spolupracovníci? „České a ruské.“ 37. Jaké národnosti jsou lidé, se kterými se setkáváte a proč? „Rodina a kamarádky z Česka a Ruska, protože jsou to moji nejbližší.“ 38. Jaké národnosti jsou lidé, které vyhledáváte a proč? „Nikoho nevyhledávám.“ 39. Znáte a využíváte nějaké časopisy, které se vydávají na území ČR pro ruské občany? Pokud ano, jaké? „Vůbec o tom nevím.“ 40. Znáte a využíváte nějaké jiné zdroje v ruském jazyce, které vás informují o dění v Rusku? Pokud ano, jaké? „Ne.“ 41. Znáte a využíváte nějaké časopisy v českém jazyce, které informují o dění v ČR? 218

„Mladá fronta Dnes a Metro.“ 42. Znáte a využíváte nějaké jiné informační zdroje v českém jazyce? „Rádio, televize.“ 43. Vyznáváte nějakou víru? „Ano.“ 44. Pokud ano, přistupujete k víře spíše aktivně (návštěva kostela apod.), či pasivně (věřící bez náboženských aktivit)? „Chodím do kostela na svátky. Hlavně Velikonoce a Vánoce. Není to tu jako v Rusku, nelíbí se mi kostel.“ 45. Jste věřící? „Ano.“ 46. Jakou upřednostňujete víru? „Pravoslaví.“ 47. Jak byste mi přiblížil/a Vaše náboženství? „Tak věříme v jednoho Boha, nevím, jak jinak.“ 48. Jaký máte postoj ke zdraví? Dodržujete nějaké aktivity k jeho udržení? „Snažím se, aby jídlo bylo kvalitní, zdravé, chodíme na procházky, bazén. Hodně kupuju ovoce a zeleninu.“ 49. Jak vnímáte mateřství a porod? „Je to nejhezčí období v životě ženy. Tak si to aspoň myslím já.“ 50. Jak nahlížíte na problematiku potratů a proč? „V žádném případě nesouhlasím, je to vražda dítěte.“ 51. Jaký máte názor na antikoncepci, která z metod antikoncepce je pro Vás přijatelná? „Tak my s manželem používáme kondom, jinou možnost neberu.“ 52. Jaký máte postoj k umělému oplodnění ženy, jako k léčbě neplodnosti? „Souhlasím jen v případě, že bude žena oplodněna semenem od manžela.“ 53. Čím jsou podle Vás zapříčiněné genetické nemoci? „Špatným životním stylem rodičů dítěte.“ 54. Jaký je Váš názor na transplantaci orgánů? „No vím, že to může zachránit život, tak asi ano.“ 55. Jaký zaujímáte postoj k eutanázii? „V žádném případě. Nesouhlasím s žádnou úmyslnou smrtí.“ 56. Co si myslíte o homosexuálních vztazích? „Je to proti přírodě, taky nesouhlasím, ale nic s tím nenadělám.“ 219

57. Jakým způsobem se stravujete? Můžete popsat váš jídelníček během dne? „Tak ráno piju čaj a dělám si müsli s mlékem. Na oběd vždycky vařím něco den předem, nějakou českou kuchyni jsem se naučila no a večer chleba, nebo rohlík a čaj. Na svačinku si dám ovoce a zeleninu.“ 58. Držíte půst? „Ne.“ 59. Pokud ano, kdy a jak? / 60. Co pro Vás znamená nemoc a jak k ní přistupujete? „Když chybí zdraví, tak to je nemoc. Pokud jenom nějaká obyčejná, třeba nachlazení, bolení hlavy, vezmu si prášek, jinak bych šla k doktorovi.“ 61. Jaký máte názor na medicínu? „Je to dobrá věc, ale mělo by se víc využívat bylinek.“ 62. Jak vnímáte smrt? „Je to konečná fáze života, přechod z tohoto světa do jiného. Je to těžké, ale musí to přijít a každého z nás to potká.“ 63. Jak vnímáte období umírání? „Tak těžce to nesu. Není to nic příjemného.“ 64. Máte nějaké rituály v doprovázení nemocného, který umírá? Např. Váš blízký? „Modlím se.“ 65. Co považujete za důležité v období umírání? „Modlení a smíření se s bližními.“ 66. Jakým způsobem probíhá posmrtná očista těla? Máte nějaké rituály? „Tělo umyjeme, voda se leje do kanálu a pak pěkně oblečeme a dáme do rakve. Nejbližší se pak chodí k zemřelému modlit, aby duše odešla tam, kam má.“ 67. Jaký máte postoj k pitvě? „Pokud není jasné, jak umřel, tak asi ano.“ 68. Jakým způsobem probíhá pohřeb? „tak na hřbitově je obřad, farář odříkává kázání, potom hážeme na rakev mince a kytky, hrob se zasype a nechává se tak rok, potom se až objednává náhrobek a další věci.“ 69. Máte nějaké tradice po uskutečnění pohřbu? „Tak za devět a čtyřicet dní se na toho zemřelého vzpomíná, prohlíží se fotky a tak. Je to proto, aby duše odešla do nebe.“ 220

70. Jakým způsobem vykonáváte hygienu během celého dne, máte nějaké rituály? „Ráno zuby, večer sprcha a zuby.“ 71. Co pro Vás znamená slovo bolest? „Nepříjemný pocit, kdy se něco děje v těle.“ 72. Jak postupujete, pokud se u Vás bolest projeví, máte nějaké rituály? „Dělám si čaje a snažím se to zaspat.“ 73. Může o Vás ve zdravotnickém prostředí pečovat muž i žena? „Ano.“ 74. Je pro Vás důležitá intimita při vylučování? „Ano.“ 75. Jak byste přistupoval/a k tomu, kdyby jste musel/a např. po operaci vykonávat potřebu vylučování na lůžku do podložní mísy (močové lahve)? „Musela bych být v pokoji sama, pak by mi to nevadilo.“ 76. Máte zdravotní obtíže a přivolal/a jste sanitku, která Vás odváží do nemocnice. Jaké máte představy o dalším způsobu péče? „Že se o mě doktor postará a že tam bude sestra, která mi pomůže.“ 77. Jste v nemocnici na urgentním příjmu a přichází k Vám zdravotní sestra. Co do ní očekáváte? „Ochotu a pomoc.“ 78. Jak byste přistupoval/a v nemocnici ke způsobu komunikace těmito kartami? (Připravím si příklad komunikační karty) „Nelíbí se mi to. Je to takové neosobní.“ 79. V průběhu příjmového vyšetření Vás zdravotní sestra požádá o odběr krve, jaký k tomuto zaujímáte postoj? „Není problém.“ 80. Bude Vám sděleno, že budete hospitalizován a že je nutná operace, při které bude odstraněn žlučník z důvodu žlučníkových kamenů. Jak zareagujete? „Zeptám se, jestli to jde léčit i jinak, pokud ne, bude to muset být.“ 81. Co budete v nemocničním zařízení potřebovat, popř. bez čeho se neobejdete? „Já nic nepotřebuju, jenom návštěvy rodiny. „ 82. Po proběhlé operaci Vám lékař naordinuje přísnou dietu, která má svá pravidla ve stravování. Jak zareagujete? „Budu se tím řídit.“ 221

83. Budete

propuštěn/a

z nemocničního

prostředí,

co

očekáváte

ze

strany

zdravotnického personálu? „Že mi řeknou, co mám dál dělat, jestli už můžu do práce a tak.“ 84. Jaké informace jsou pro Vás důležité při propouštění do domácího ošetření? „Tak jestli můžu do práce, jestli mám držet dietu, co za léky mám brát, jestli se mám ještě ukázat na kontrolu. Asi tak.“

222

Příloha 16 KAZUISTIKA 1 Anamnéza Žena A, narozena v roce 1985 v Rusku, nyní se sjednaným trvalým pobytem v České republice. V osmi letech se s matkou a bratrem odstěhovali z rodné země do České republiky, důvodem byl rozvod rodičů. Otec zůstal v Rusku. Studovala zdravotní školu v Prostějově, dále bakalářský studijní program na Univerzitě Palackého. Matka roku 2008 zemřela na nádorové onemocnění, bratr zemřel asi před dvěma roky, dotazovaná nechce o této skutečnosti hovořit, je ji to nepříjemné. Momentálně pracuje jako specialistka exekucí v bance v Olomouci, při zaměstnání studuje magisterský studijní program a žije s manželem nedaleko Prostějova. V ČR by chtěla zůstat, protože tu vyrůstala, studovala a má zde rodinu (ze strany manžela). Katamnéza Srovnání Ruska s Českou republikou: Respondentka uvádí, že Rusko je na velice vysoké úrovni, protože není tolik zadlužené, jako Česká republika. Ve srovnání je podle jejích informací Rusko asi třináctkrát méně v dluzích, než ČR, což je podle ní zarážející. Dále hodnotila spíše Rusko. Mimo záznam uvedla: „ Česká republika je na tom podle mého dobře, spíše Vám popíšu Rusko.“ Co se týče vzdělávání v Rusku, má pocit velké konkurence mezi nabídkami a velice dobré podmínky ve vzdělání. Studium a pracovní možnosti jsou ale většinou ve velkoměstech, což způsobuje stěhování občanů z vesnic do měst. Zdravotnictví v Rusku hodnotí stejným způsobem, tzn. vzhledem k místu bydliště. „…a co se týče zdravotnických služeb, já bych řekla, že ty služby nejsou zase na tak dobré úrovni, záleží zase kde, že jo. Když budeme mluvit o venkově, tak samozřejmě tam je to špatný, když budeme mluvit o velkoměstě, tak je to všechno, tak jak má být, jo, na špičkové úrovni.“ Za dobu, co zde respondentka žije, ji nejvíce na mentalitě českých občanů vadí to, že nejsou „týmoví hráči“. Vypozorovala to ve škole, v zaměstnání, kdy kolegové pomlouvali druhé za zády - kolegy, nadřízené a do očí nikomu nic neřekli. Sděluje že: „Kdykoli přijde na věc, tak všichni mlží, nikdo nic neřekne a co je nejhorší, nikdo toho člověka, který má svůj vlastní názor, který se odváží a vyjádří to, co cítí, nikdo ho nepodrží, aby náhodou si o něm něco nemysleli a aby náhodou třeba nepřišel o tu svoji pozici anebo nedostal poznámku ve škole a podobně…“. Jako další věc, která respondentce vadí, je to, že ji okolí nutilo a nutí řešit cokoli za ostatní z toho důvodu, že ji podle nich má

223

ředitel či nadřízený raději. Na druhou stranu žije v ČR ráda, protože Češi jsou podle ní klidný národ a našla si zde spolehlivé kamarády. Změna prostředí a pocity: Když se do České republiky stěhovala jako dítě, změna prostředí na ni nezapůsobila. S postupem času se ji ale začalo stýskat, protože je odloučená od svých příbuzných. Je s nimi pouze v telefonickém kontaktu, a kdyby neměla manžela, uvažovala by o návratu do Ruska a to hlavně z toho důvodu, že ji zemřela matka a bratr a poslední nejbližší příbuzný je otec, který v Rusku žije. Své pocity po příjezdu do ČR popisuje velmi kladně. Byla šťastná, že může poznat nový kraj a lidi, že se naučí nový jazyk a může cestovat, protože za existence Sovětského svazu tuto možnost neměla a záviděla kamarádům, že oni v zahraničí byli. Nyní nepociťuje, že by byla v cizině. Cítí se zde jako doma, je to pro ni přirozené, našla si přátele mezi Čechy, má zaměstnání, rodinu. Začlenění do majoritní společnosti: Udává, že nemá dobrý pocit ze začlenění mezi obyvatele ČR. „…většinou starší ročníky, když uslyší třeba moje příjmení nebo uvidí pas, nebo na poště a podobně, tak reagují vždy velice jako nedobře, takže to mi nedělá dobře no, necítím, necítím se, že bych se dobře začlenila.“ Myslí si, že pokud by měla jinou národnost, tak se k ní lidé chovají úplně jinak. Pro začlenění se snaží oblékat jako ostatní, protože na základní škole se jí děti posmívali za její oděv, dále se zapojuje do akcí, co se konají v rámci pracovního kolektivu a snaží se chovat, reagovat přirozeně. Respondentka je finančně zajištěna, finanční problémy nemá. Je zaměstnána v bance, bydlí nedaleko Prostějova s manželem v rodinném domě. Tázaná rozumí a mluví čtyřmi jazyky a to: rusky, česky, anglicky a ukrajinsky. Problémy s komunikací v České republice nemá. Myslí si, že v komunikaci by všem klientům ve zdravotnickém zařízení pomohlo, kdyby zdravotní sestry mluvily pomalu. Vzpomíná si, že když s matkou a bratrem přijeli do ČR, tak v prvním půl roce neuměli mluvit česky a češtině nerozuměli, dodává: „…maminka už za první dva týdny pochopila, o čem se baví Češi mezi sebou, ale nemohla jim odpovědět. Ale věděla, o čem se baví, to znamená, že stačí mluvit pomalu.“ Respondentka zná komunikační karty, ale místo nich by navrhovala: „…já si myslím, že by bylo lepší, kdyby v každé nemocnici, byl aspoň jeden člověk, který by rozuměl Rusky, nebo Ukrajinsky a mohl to nějakým způsobem přetlumočit. Nemusí to být přímo tlumočník, ale může to být například zdravotní sestra, která je z Ruska anebo třeba studovala ruštinu, nebo tak, ne, studovala, ale tak třeba má kurz nějaký…“ Chápe, že jedna sestra nemůže tlumočit v celé nemocnici a proto jako druhou možnost by volila tlumočníka a až na třetím místě komunikační karty, pouze když tlumočník není k dispozici. Karty by vylepšila kresbou, kdy si sám klient může nakreslit, co vyžaduje a sestra naslouchá jeho řeči. Myslí si, 224

že ruština a čeština jsou podobné jazyky. Pro zlepšení komunikace se naučila český jazyk a neustále ho používá. V zaměstnání jsou její spolupracovníci národnosti české. V soukromém životě nevyhledává národnosti nebo lidi, schválně se neseznamuje, ale seznámení se nebrání. Setkává se s lidmi různých národností. „…mám ráda cizí kulturu a ráda poznávám nové lidi, nový pohled na svět.“ Volnočasové aktivity podniká s manželem a kolegy z práce, Většinou jsou to sportovní aktivity, kuželky, jízda na motorce, minigolf, volejbal, tenis, jízda na kole, tanec. „… již několik let chodím do tanečních, s manželem chodíme na plesy a sama maluju a také hraju na housle dvakrát týdně.“ O dění v Rusku se respondentka zajímá prostřednictvím Internetu a satelitních programů. Ruské časopisy, které se vydávají v ČR zná, ale nevyužívá. Podle ní jsou to spíše křížovky nebo bulvár, který nečte. Z českých informačních zdrojů využívá Internet, rádio, ale to spíše kvůli hudbě. Ráda čte české časopisy jako E15, které vydává zaměstnavatel nebo Mladou frontu Dnes. Pojištění: Respondentka má sjednané zdravotní pojištění, informace se dozvěděla ve škole, od svých spolužáků. K tomu co ví o možnostech zdravotního pojištění pro cizince v ČR, udává: „Pokud má cizinec trvalý pobyt, tak musí být pojištění státní, čili od zdravotní pojišťovny Metal Alliance, Vojenské, VZP apod., ale pokud má přechodné bydliště, přechodný pobyt, pardon, tak může mít jakékoli pojištění, které akceptuje cizinecká policie…“ Dále poukazuje na podvodné firmy, které nabízí cizincům levné pojištění a Ti se nechají snadno přemluvit, protože se jim nabídka zdá výhodná. Víra: Tázaná se v oblasti víry rozchází ve svých názorech. Na otázky zda je věřící a vyznává nějakou víru, uvádí, že je věřící katolička. Vzápětí ovšem udává: „Tak jsem věřící, neupřednostňuju žádnou víru.“ Své náboženství přibližuje následovně: „Tak moje náboženství je i vaše náboženství, takže já nevím, jak bych to přiblížila.“ Před smrtí matky chodila do kostela dvakrát denně, zpívala žalmy, četla čtení, chodila do sboru – Scholy. Několik let chodila do náboženství, v té době ale bydleli s matkou na vesnici, kde měla spoustu přátel. V současné době hodnotí svůj přístup k náboženství takto: “… V současné době k víře, spíš k tomu kostelu, přistupuju pasivně, vůbec tam nechodím, ani na Velikonoce, ani vůbec. Proč, asi kvůli tomu, že jsem ztratila víru v to, že chození do kostela, víru ne jako v Boha, ale víru protože chození do kostela něčím prospěje.“ Bioetika a postoje: Pro udržení zdraví respondentka především tančí, chodí sportovat minimálně jednou týdně, mimo jiné dochází na plavání. Snaží se dále zdravě stravovat, tzn.: „…nepiju kafe, černý čaj, zelený čaj, snažím se pít vodu pouze anebo třeba vymačkávat čerstvou šťávu z citronu, nebo vodu s citronem piju anebo bylinkové čaje…“. 225

Jí hodně ovoce a zeleniny. Svůj denní jídelníček by popsala následovně: Ráno sklenice teplé vody a asi po půl hodině snídaně, většinou pečivo. Na oběd menu, polévka a na večeři něco lehkého. Snaží se jíst ovoce, hlavně exotické – pithahaya, liči, ananas atd. Půst nedrží, ale občas drží diety na hubnutí. Žádné rituály v oblasti hygieny nemá, ráda používá přírodní kosmetiku. Ve zdravotnickém prostředí by ji nedělalo problémy, kdy se o ni staral muž, či žena. Intimita je pro tázanou důležitá, pokud by ovšem musela, např. po operaci močit do podložní mísy, tak by jí to nevadilo, pokud by byla v pokoji sama a přikrytá. Negativní postoj zaujímá k homosexualitě. Mateřství vnímá jako pozitivní věc, popisuje, že je vedena od dětství k co největšímu počtu dětí a k péči o své rodiče. Odsuzuje domovy důchodců, jelikož v Rusku rodiče dožívají spolu s dětmi a vnoučaty jako „…jedna velká šťastná rodina…“. Porod pak je pro ni situace, kterou musí přežít, aby se narodilo něco krásného a Božího. Bolesti se nebojí. K problematice potratů se staví negativně, bere to jako vraždu a myslí si, že na ženu potrat působí negativně fyzicky i psychicky. Z vlastní zkušenosti je proti hormonální antikoncepci. Udává, že způsobuje více škody, než užitku, že není tato problematika pořádně vyzkoumaná a může se objevit spousta nemocí v souvislosti s užíváním. Přijatelná je pro jakákoli metoda antikoncepce, která jak uvádí, se nemusí „…lepit, strkat, požívat, zavádět a podobně.“ K umělému oplodnění ženy má pozitivní přístup, genetické nemoci jsou podle ní způsobeny geny. Bolest znamená pro respondentku utrpení a nechce ji snášet. Proto se ji snaží vždy odstranit. „…Takže mám takovou zkušenost, že když jsem byla malá, tak maminka dělávala takový nevím, jestli to je rituál, ale líbala mi čelo a jakoby na sebe nasávala tu nemoc a potom ji vyplivla vždycky takhle na stranu a já jsem měla pocit, že se mi ulevuje. No a co se mě osobně týče, tak pokud mě něco bolí, tak protože jsem mistr reiky, posílám energii do příčiny bolesti a také do místa bolesti. A neuleví se mi hned, ale vím, že postupem času ta příčina jakoby odezní.“ Nemoc popisuje jako absenci zdraví a pokud je ona sama nemocná, k nemoci přistupuje opatrně a operativně, aby se její stav nezhoršil. Snaží se předcházet nemocem, hlavně v chřipkovém období užívá vitamín C, pije čaje, nechodí v podchodech, kde je vyšší koncentrace lidí a v zimě chodí na procházky. Na medicínu má kladný názor, ale myslí si, že medicína by měla více tolerovat alternativní postupy, např. homeopatii. Na transplantaci zaujímá negativní postoj, který je opět odvozen ze zkušenosti. „…znám člověka, který prodělal transplantaci ledvin, a tam čekací doba byla nekonečná, musel chodit na dialýzu, bylo to velice bolestivé, velice náročné a toto období, mám velice špatné vzpomínky na toto období a teď má částečný invalidní důchod…“ Na druhé straně si myslí, že je na každém člověku, zda toto riziko podstoupí a na lékaři a chirurgovi. Podle 226

respondentky je zde velká korupce a za kvalitní operaci si každý musí zaplatit úplatek. Období umírání vnímá u druhých velice těžce. Smrt matky pro ni byla první zkušeností a od té doby má pocit, že se psychicky „polepšila“, už ví, jak se má chovat, co má říkat apod. Smrt vnímá jako: „…přechod z tohoto světa na oný…“, spíše by se zaměřila na vnímání života, protože duše je po smrti pořád přítomná, ale život je jenom osmdesát nebo devadesát let a kvůli tomu bychom se jím měli zabývat. Smrt je podle tázané přechodné období, něco končí a začíná nová etapa, smrt je nezbytnost. U doprovázení nemocného, který umírá, se rodina modlí a umírající dostává poslední pomazání. „Považuju za velice důležité nemocnému říct, že není zátěží pro ostatní okolí, myslím si, že je to snad ta nejdůležitější věc, kterou jsem si vyvodila ze své zkušenosti. Druhá věc je říct, že Ti pozůstalí, kteří budou, ať je to manžel nebo děti, že budou v pořádku a za třetí, že odpouštíte a prosíte o odpuštění toto člověka nemocného.“ Posmrtnou očistu těla respondentka popisuje následovně: tělo se umyje a voda se vylije do kanálu, aby ji už nikdo nemohl použít. Nesmí se vylít pod živý strom, protože uschne. Potom se tělo obleče, uloží se do rakve a uloží se na stůl. Pozůstalí jsou oděni v černém, vedle rakve sedí pozůstalí a truchlící. Nejčastěji manžel/ka, dcera, maminka a sousedi a příbuzní se chodí s mrtvým loučit. Následuje oběd. Potom přijede dodávka, naloží rakev a s muzikanty jdou všichni na hřbitov. Nad hrobem se s farářem všichni pomodlí, rakev se vloží do hrobu, pozůstalí hází na rakev květiny, mince a hrob se zasype hlínou. Na zasypaný hrob je položen dřevěný kříž a věnce. Celý další rok se hrob nazývá „čerstvým“ a až po roce se objednává náhrobek, fotka apod. „Po pohřbu se na devátý den vzpomíná na zemřelého, prohlíží se fotky, vzpomíná se v dobrém a také se věří, že když se ta rodina bude celých těch devět dní modlit, tak ta duše odejde tam, kam má. Čili jakoby do ráje pomyslného. Do světla, když to takhle řeknu. Protože během těchto devíti dní se duše nachází v uvozovkách jakoby v očistci a vlastně se rozhoduje o tom kam dál, kam pude dál, kam bude putovat. A další etapa je čtyřicet dní od smrti a to se taky vzpomíná na mrtvého, zase se večeří a samozřejmě po těch třicet dní by se mělo modlit. Dalším rituálem je, aby ta duše nezůstával u příbuzných, u těch truchlících, protože víme, že pokud člověk, nebo ta rodina truchlí dlouho, tak ta duše nemůže odejít, zůstává v našem světě, což ona nesmí, tak nebo se nám o tom příbuzném může zdát a ten příbuzný ji asi nemůže opustit, tak se mě to třeba stalo s maminkou, protože to byl velice blízký člověk pro mě a docela se mi o ní zdálo a jak kdyby byla živá, stále se mnou mluvila a bylo potřeba jako psychicky to na mě působilo velmi špatně no a cítila jsem, že je pořád jakoby se mnou. Takže jsem provedla takový rituál, že se vezme fotka, svíčka a jakoby doprovázíte tu maminku, nebo tohoto 227

člověka za dveře a potom dále co nejdál od domu, až třeba pokud máte nějaká vrata, tak až za ty vrata, nebo pokud je to nějaký dvorek, tak to by až vyjít z toho dvorku a jakoby ji říct, že je volná a že by mohla odejít. Takže takový rituál.“ Pitva je dle respondentky nutností v případě, že člověk zemřel a je potřeba zjistit příčinu, kvůli stanovení diagnózy a kvůli vývoji medicíny. Před pěti lety měla negativní názor na eutanázii a byla zásadně proti. Po smrti matky již pohlíží na tuto problematiku jinak. Má k eutanazii pozitivní přístup. „…Samozřejmě se to musí ošetřit tak, aby to nebylo zneužitelné, ale dívat se na to, jak se Váš blízký člověk trápí a žádá o smrt, tak je to něco velice těžkého.“ Modelové situace: 1. Máte zdravotní obtíže a přivolal/a jste sanitku, která Vás odváží do nemocnice. Jaké máte představy o dalším způsobu péče? „Tak já bych Vám řekla, jaký mám představy, když sanitka přijede, spíš, než o postupu péče. Sanitka by měla přijet a udělat to, co je potřeba a když bych musela dojet do nemocnice. Zatímco v České republice sanitka funguje jako taxík, tak v Rusku sanitka funguje opravdu, jako pomoc. Takže když sanitka přijede k nemocnému v Rusku, tak mlže provést injekci, může dát tišící léky proti bolesti, může aplikovat morfin, udělat transfuzi, infuzi, cokoliv, aby mohla bezpečně přepravit toho nemocného do nemocnice a ten by zase pokračoval v léčbě v nemocnici. Ale rozhodně udělá všechno proto, aby ten člověk nebyl ve stresu, nebyl, no aby zkrátka ta příčina, kvůli které byla sanitka zavolána, aby odezněla, takže pokud je to něco akutního, rozhodně se dávají léky proti bolesti, dělá se všechno maximálně proto, aby tomu člověku bylo lépe. Zatímco tady, když přijede sanitka, tak nikdo neudělá vůbec nic, pokud přijede bez lékaře a funguje jako taxík. Takže naloží nemocného a odveze do nemocnice. V nemocnici, pokud neřeknete, jak se jmenujete a neřeknete, že máte pojišťovnu tu a tu, tak se s Vámi pan doktor ani nebaví. Takže nejprve si sedne k počítači, napíše, co je potřeba a až potom, až všechno o Vás ví a sepíše si anamnézu a já nevím, co všechno, až teprve potom Vám začne něco aplikovat. Mezitím uběhne dvě hodiny a vy už neřvete bolestí, vy už omdlíváte bolestí. Takže takovou já mám zkušenost. A představa moje je taková, že pokud sanitka přijede, tak by měl udělat co má, zajistit všechno co má, aby se člověk netrápil, aby, no zkrátka podle té příčiny, zajistit všechno, aby byl v pořádku, pokud je to možné samozřejmě v rámci možností, pokud to není akutní a převézt v pořádku do nemocnice a předat ve stabilizovaném stavu.“ 2. Jste v nemocnici na urgentním příjmu a přichází k Vám zdravotní sestra. Co do ní očekáváte?

228

„Na urgentním příjmu, očekávám od ní, že se mě zeptá co se mi stalo a jak rychle to napraví. A nečekám, že se mě bude ptát na to, jestli mám pojišťovnu, nebo ne.“ 3. Jak byste přistupoval/a v nemocnici ke způsobu komunikace těmito kartami? (Připravím si příklad komunikační karty) „Tak komunikace s kartami je dobrý nápad, ale tlumočník je lepší.“ 4. V průběhu příjmového vyšetření Vás zdravotní sestra požádá o odběr krve, jaký k tomuto zaujímáte postoj? „Není problém.“ 5. Bude Vám sděleno, že budete hospitalizován a že je nutná operace, při které bude odstraněn žlučník z důvodu žlučníkových kamenů. Jak zareagujete? „Tak zeptám se pana doktora, kolik musím dát peněz, aby operace proběhla v pořádku, abych neměla komplikace. Protože kromě pojišťovny fungují taky ještě nějaké mezilidské vztahy a ještě také lékaři nebudou nic dělat zadarmo, že jo. Tak to vím z první ruky.“ 6. Co budete v nemocničním zařízení potřebovat, popř. bez čeho se neobejdete? „Tak neobejdu se bez psychické podpory, zatímco v česku existují nějaké pravidla, nějaké návštěvní hodiny a já nevím co všechno, v Rusku je to mnohem jednodušší, můžete si přijít kdykoliv k nemocnému, samozřejmě nesmíte mít na sobě vlastní oblečení, musíte si vzít čepici lékařskou, kabát, bílý plášť a ne kabát, případně rukavice, pokud je to potřeba a musíte mít čisté ruce, vydezinfikované. Takže protože jdete k nemocnému, tak abyste se jednak vy nenakazili a jednak aby on se nenakazil od vás, takže ještě roušku případně. Takže bez čeho se neobejdu, jak jsem řekla psychické podpory, čili bez manžela a chtěla bych co nejdřív domů. Byla bych nejradši, kdybych měla nějaký svůj pokoj, nějaký nadstandartní, kde by byl třeba gauč a ne televize, ale spíš aby ta atmosféra byla taková více domácí, než nemocniční, kde smrdí neustále dezinfekce a výkaly ostatních pacientů. „ 7. Po proběhlé operaci Vám lékař naordinuje přísnou dietu, která má svá pravidla ve stravování. Jak zareagujete? „Zareaguji zcela normálně, protože samozřejmě chápu, že po operaci člověk jednak nesmí nic jíst, ani pít, potom může jenom pít, aby se ten orgán, nebo ty švy, všechno, organismus se z toho dostal, zregeneroval, tak je potřeba dodržovat nějaká pravidla. Samozřejmě doktor je specialista, je to odborník, ví, jak a co se má dělat.“ 8. Budete

propuštěn/a

z nemocničního

zdravotnického personálu?

229

prostředí,

co

očekáváte

ze

strany

„Ze strany zdravotnického personálu neočekávám nic, spíš si myslím, že ode mě očekává personál, že jim poděkuju, pokud ne finančně, tak aspoň nějakým dárkem malým, abych za péči, za ochotu.“ 9. Jaké informace jsou pro Vás důležité při propouštění do domácího ošetření? „Tak ne informace jaké, ale spíš od koho, takže očekávám od ošetřujícího lékaře, spíše než od zdravotní sestry, ráda bych věděla, jak dlouho bude trvat rehabilitace, nebo jak dlouho standardně trvá, kdy mám přijít na další prohlídku, jak dlouho trvá ta dieta, kterou musím dodržovat, kolik kilogramů, nebo můžu nést, nebo zda vůbec můžu něco zvedat, jestli se můžu ohýbat, jestli se můžu koupat, jak je to s hygienou, jak je to například s transportováním, jestli můžu chodit na procházky, nebo můžu jenom v rámci pokoje chodit, kolik dní třeba tato situace bude trvat, kdy mám přijít na, nebo, zkrátka takové informace důležité, co se týče pohybu, co se týče rehabilitace a co se týče termínu, kdy a jak a samozřejmě jak je to ošetřeno například v práci, protože většinou každý člověk pracuje, tak do kdy bude neschopenka a jak dlouho standardně trvá rehabilitace po této operaci, takže tyto informace bych uvítala přímo od ošetřujícího lékaře a dále různá doporučení ohledně stravování, ale také například ohledně já nevim, různých přípravků, vitamínů, doplňků stravy a nebo konkrétně léku a podobně a nebo případně doporučení lázní, například nějakých, teď z hlavy si nevymyslím, například na plíce a pokud má někdo dýchací potíže, nebo na pohybový aparát v Karlových Varech a podobně.“

230

Příloha 17 KAZUISTIKA 2 Anamnéza Muž A, narozen v roce 1985 v Rusku, nyní se sjednaným trvalým pobytem v České republice. Před jedenácti lety se přestěhoval s rodiči do ČR z Ruska, jelikož jeho otec dostal práci jako sólista v divadle. Studoval bakalářský studijní program na Univerzitě Palackého a momentálně studuje magisterský obor na filozofické fakultě. Žije s manželkou v obci nedaleko Prostějova. V ČR by chtěl prozatím zůstat, nemá důvod odjíždět. Katamnéza Srovnání Ruska s Českou republikou: Respondent uvádí, že „Města Ruské federace a obzvláště hlavní město Moskva jsou ve velice dobré ekonomické situaci, je tam dostatek práce, vzdělání a dobrá kvalita zdravotnických služeb. S regionálními městy pod sto tisíc obyvatel je to už horší, je tam méně práce a horší ekonomická situace.“ Co se týče České republiky, hodnotí situaci následovně: „Podmínky života v České republice nejsou ani špatné, ani dobré, horší je na tom zdravotnictví a zaměstnanost, ale zas jsou zde dobré sociální podmínky a obzvláště také vzdělání je na dost dobré úrovni.“ Neupřednostňuje žádnou politickou stranu, je levicově zaměřený. Nejvíce mu na české mentalitě vadí chamtivost, neupřímnost a neschopnost se dobře oblékat. Na druhou stranu mu vyhovuje slušnost, čistotnost a oceňuje kuchařské umění. Změna prostředí a pocity: Tázaný udává, že při změně prostředí nachází alternativní způsoby, jak se přizpůsobit, adaptovat a žít. K tomu jej vychovali rodiče. Po příchodu do ČR se mu zde velmi líbilo, bylo to pro něj okouzlující, ale nyní mu vše přijde všední a obyčejné. Popisuje pocit nostalgie po rodné vlasti a jeho myšlenky na návrat do Ruska, „…čím bych se tam chtěl třeba i vrátit, možná ve stáří.“ Začlenění do majoritní společnosti: Respondent se snaží s každým dobře vycházet a nedávat najevo svůj názor, svoji mentalitu. Protože se chová tímto způsobem, má dobrý pocit ze začlenění se mezi obyvatele ČR. Pro začlenění ovšem nic nedělá a ani nemá zájem. Nyní je finančně zajištěn, problémy v oblasti financí neudává. Žije s manželkou nedaleko Prostějova, a pokud tomu čas dovolí, dojíždí za rodiči. Tázaný mluví pěti jazyky a to: rusky, česky, anglicky španělsky a částečně ukrajinsky. Mezi jazyky, kterým rozumí, kromě těchto pěti ještě dodává běloruštinu, slovenštinu a další jazyky blízké ruštině a češtině. Problémy s komunikací v České republice nemá a k dorozumění se preferuje český jazyk. Pokud něčemu nerozumí v rámci zdravotnictví, zeptá se své manželky, která 231

studovala zdravotnickou školu. O komunikačních kartách slyšel, sám říká, že: „Slyšel jsem, že se jedná o karty, které ukazují určité části těla, případně bolesti, obrázky, myslím si, že by se to dalo užít a je to dobrá metoda jak zjistit u klienta, který neumí česky, co ho konkrétně bolí.“ Co se týče zlepšení komunikace s kartami, nemá představu, jak by si karty představoval. Podle něj ví lékaři nejlépe, jak s klienty komunikovat. „Raději bych preferoval komunikační karty, protože tlumočník ne vždy se vyzná v komunikaci s klientem a v nějakých radách v oblasti zdravotnických zařízeních, zná jenom zdravotnickou terminologii a navíc se musí platit ten tlumočník.“ Pro zlepšení komunikace se naučil český jazyk a neustále ho používá. Z oblasti zdravotnictví studoval na Univerzitě předmět Zdravotnictví a medicína v ruském jazyce a částečně zná ruskou i českou terminologii. Ve škole se setkává se spolužáky národnosti české. V soukromém životě se častěji vídá s lidmi národnosti ruské a ukrajinské. „…jsou to moji rodiče a přátelé, moje manželka, jsou to lidé zkrátka, se kterými si hodně dobře rozumím a nejčastěji právě s nima vedu komunikaci.“ Na internetu pak často vyhledává občany, se kterými si nejvíce rozumí. Jsou to lidé ruské národnosti, ukrajinské, moldavské, běloruské, lidé z Kazachstánu atd., se kterými si nejvíce rozumí. Mezi volnočasové aktivity, které podniká s manželkou, patří: motokáry, tanec, fitness, návštěva památkových rezervací a především výlety do Karlových Varů. O dění v Rusku se respondent zajímá prostřednictvím ruských novin Argumenty facty, časopisu Čechija nebo z internetových vyhledávačů Google a Rable. Pro zprávy o dění v ČR využívá pouze internet – novinky CZ a seznam CZ. Pojištění: Respondent má sjednané zdravotní pojištění u Metal-Aliance, informace se dozvěděl od své manželky a přestoupil k této pojišťovně. K tomu co ví, o možnostech zdravotního pojištění pro cizince v ČR udává: „Vím toho málo, ale dozvěděl jsem se, že cizinci platí mnohem větší sazbu, než občané České republiky.“ Víra: Tázaný uvádí: „Tak mám blízko k pravoslaví, víru v jednoho boha.“ Své náboženství popisuje jako východoslovanské, tato víra podle něj vychází z křesťanství, ale pravidla jsou jiná. Na otázku jakým způsobem přistupuje ke své víře, odpověděl: „Takže spíše pasivně, věřím v Boha, ale v náboženství moc ne.“ Bioetika a postoje: Pro udržení zdraví navštěvuje fitness, běhá, snaží se zdravě jíst, půst nedrží. Ráno posnídá na Univerzitě většinou Croissanty s kakaem, na oběd má buďto rybí nebo slepičí polévku a na večeři vejce s tvarohem nebo něco smaženého, brambory, špagety atd. Respondent během dne provádí očistu celého těla, sprchuje se jednou denně, a pokud sportuje, tak více krát. Dvakrát denně si čistí zuby. Za rituály v oblasti hygieny považuje návštěvu sauny, „…čímž se vlastně tělo očišťuje od tuků a od zbytečných 232

toxických látek, které se v kůži usazují a v Rusku je tradice používat břízový věnec, kterým se bije na kůži, čímž se vlastně ta kůže tou břízou vlastně jaksi nasakuje a tím se kůže léčí. A to všechno probíhá v sauně, v horké sauně o 75 až 90 stupních.“ Intimita je pro tázaného důležitá, pokud by se ovšem musel, např. po operaci vymočit do podložní mísy, tak by mu to nevadilo. K homosexualitě zaujímá podle jeho názoru netradiční pohled. K tomuto tématu dále uvádí: „…v Rusku většina lidí přemýšlí přesně tak jako já, samozřejmě homosexuálové nemůžou za to, že je přitahují lidé stejného pohlaví, ale nemělo by se to považovat za normu, jelikož vztah muže a muže a ženy a ženy nevede k žádným výsledkům a nedovedou porodit dítě samozřejmě, proto si myslím, že homosexuálové by se měli léčit stejně tak jako třeba lidé s Downovým syndromem vrozeným a homosexualita tedy není norma a měla by se léčit proto. Jinak naše společnost se nebude tak vyvíjet, pokud budeme mít homosexuály, ale samozřejmě neměli by se nějak trestně postihovat.“ K mateřství a porodu se tázaný nevyjádřil. Mimo záznam uvedl, že toto téma je spíše oblastí, na kterou by měli odpovídat ženy. K problematice potratů se staví negativně, kromě případů, kdy je ohrožen zdravotní stav matky. Nepřípustný je podle něj důvod potratu - neschopnost zabezpečit dítě - v tomto případě by jej žena měla odložit do dětského domova, ne však potratit. Antikoncepci vnímá taktéž negativně, je proti tomu, aby jeho manželka užívala jakoukoli formu antikoncepce. Umělé oplodnění ženy vítá jako možnost dalšího rozvoje populace a genetické nemoci jsou podle něj zapříčiněné špatným životním stylem rodičů, kouřením a sexem s nemocnými lidmi. Ve zdravotnickém prostředí se o něj mohou starat zaměstnanci obou pohlaví. Bolest je popisuje jako: „…nějaký odpor těla k netradičnímu fungování a to v jakémkoliv místě těla, pokud je člověk jaksi silný, tak by se dovedl s bolestí jaksi vypořádat tím, že se nějak psychicky vypořádá. Pokud ne, tak by měl člověk užívat nějaké léky.“ Pokud se u něj bolest objeví, nejčastěji užívá léky, jde si lehnout nebo zaběhat. Přístup k nemoci pak líčí následovně: „No tak pokud se nejedná o smrtící virus, který se někde napijeme, nebo sníme, tak si myslím, že nemoc je očistou těla, kterou by si člověk občas měl projít, jelikož všechny toxické látky, usazeniny, které se v něm drží, tak by spolu s nemocí měli vyjít ven. Proto samozřejmě jakoby člověk neměl imunitu, tak nemoc ho jaksi obnovuje a naopak mu tu imunitu ještě víc pak usiluje, protože když jednou člověku onemocní něčím, tak pak třeba nebude nemocný o stejnou nemoc na jiném místě.“ Na medicínu má názor kladný, váží si lidí, kteří v tomto oboru pracují, ale sám by v oblasti zdravotnictví pracovat nemohl. Jak sám udává, má strach z nemocí.

K transplantaci

orgánů nemá námitek, pokud by zachránila lidský život. Ke smrti se staví jako k přetváření duše do jiných pozemských těl a člověk se s ní musí smířit. „…je mu dán určité krátké 233

časové období, které by měl prožít v tomto životě a měl by si pro další život něco uvědomit, samozřejmě mu ta genetická paměť přes karmu zůstává, a proto do dalšího života by se měl jaksi přizpůsobit.“ Názor k období umírání má následující: „Samozřejmě je lepší pro člověka umřít hned a bez nějakých bolestí, pokud je člověk dlouhodobě nemocný a tíživě nějak se mučí od bolesti, tak to je pro něj hodně nepříjemné, to samozřejmě bych nepřál ani svému nejhoršímu nepříteli.“ Těžce se smiřuje se smrtí a proto jediné, co by pro umírajícího dokázal udělat, je pomodlit se za něj, aby se vyléčil. V tomto období považuje za nejdůležitější odpuštění. Po smrti nemocného nezná žádné rituály k očistě těla. Upřednostňuje kremaci, protože tělo pohřbené do země má podle něj negativní dopad na vodu, která v zemi je. „...Rituál, no dřív se používali rituály tím, že se člověk spálí v řece na lodi a tím pádem se jeho ostatky utopí v řece.“ Tímto rituálem by chtěl být zpopelněn i respondent. Po uskutečnění pohřbu popisuje tázaný následující tradici a vlastní postoj: „Tak v Ruských tradicích se po pohřbu zasedá u stolu a lidé vzpomínají to nejlepší, co bylo u toho člověka, který umřel. No já bych upřímně zůstal sám někde osamocen, abych s nikým nemohl mluvit a mohl se nějak smířit s člověkem, který umřel. Protože nemohl bych nějak slavnostně jíst nebo pít, protože to je pro člověka velké zranění, když ví, že umřel jeho blízký člověk.“ K pitvě zaujímá kladný postoj, pokud by se tím měl např. objasnit kriminální případ apod. K dotazu na eutanázii se vyjadřuje následovně: „No tak moc nevěřím, že člověk může být úplně v koncích tak, že ten život je pro něj tak děsný, že by přistoupil k eutanazii a vždycky by měl člověk bojovat za své zdraví a snažit se být zdravý a nějak se dostat z problémů, které má. Proto jsem proti eutanázii.“ Modelové situace: 1. Máte zdravotní obtíže a přivolal/a jste sanitku, která Vás odváží do nemocnice. Jaké máte představy o dalším způsobu péče? „Tak samozřejmě nebylo by hezké, aby pro mě ode mě brali veškeré údaje z Občanského průkazu, zdravotní pojištěnce na kartě atd., prvně by měli poskytnou pomoc lékaři a to třeba i v sanitce, aby už byli přítomni nejen sanitáři, ale i lékaři, kteří by mi ihned dali nějaký lék, případně injekci, pokud se jedná o velmi těžkou bolest, aby ihned byla poskytnuta první pomoc, aby nedošlo k žádným špatným výsledkům pak, kdyby se opozdilo a pak samozřejmě by se už pak přistupovalo k léčení a až po tom léčení by se přistoupilo na registraci určitého placení a údaje zdravotního pojištění a tak dále. Takže léčení v první řadě a až potom registraci.“ 2. Jste v nemocnici na urgentním příjmu a přichází k Vám zdravotní sestra. Co do ní očekáváte? 234

„Tak očekávám, že i ona mi mlže poskytnout nějakou pomoc, případně zavolat lékaře, případně se zeptat jak se cítím, nějak mě uspokojit a tak dále, zkrátka co má zapotřebí udělat, tak ať udělá.“ 3. Jak byste přistupoval/a v nemocnici ke způsobu komunikace těmito kartami? (Připravím si příklad komunikační karty) „Tak pokud by bylo potřeba, tak proč by ne? Pokud třeba já nebudu něčemu rozumět, nebo doktor, tak si můžeme pomáhat s pomocí komunikačních karet.“ 4. V průběhu příjmového vyšetření Vás zdravotní sestra požádá o odběr krve, jaký k tomuto zaujímáte postoj? „Tak nemám z toho dobrý pocit, protože když mi odebírali krev jednou a já jsem se na to díval, tak jsem málem neomdlel, jinak samozřejmě je to zapotřebí občas a nějaký špatný moc postoj k tomu nemám.“ 5. Bude Vám sděleno, že budete hospitalizován a že je nutná operace, při které bude odstraněn žlučník z důvodu žlučníkových kamenů. Jak zareagujete? „Tak samozřejmě mě to vyděsí, pokud mi to ovšem zachrání život, tak budu muset ihned souhlasit, protože jinak nemám žádnou šanci, protože doktoři ví líp, oč se jedná myslím si.“ 6. Co budete v nemocničním zařízení potřebovat, popř. bez čeho se neobejdete? „Tak snad jediný co bych potřeboval, aby vedle mě někdo byl, kdo mě uspokojí, protože v nemocnici se sám necítím dobře, proto upřednostňuji, aby při mně byla manželka, nebo tak.“ 7. Po proběhlé operaci Vám lékař naordinuje přísnou dietu, která má svá pravidla ve stravování. Jak zareagujete? „Tak dobře zareaguji, není problém, když bude potřeba, tak začnu dodržovat.“ 8. Budete

propuštěn/a

z nemocničního

prostředí,

co

očekáváte

ze

strany

zdravotnického personálu? „Tak nic neočekávám, oni mají důležité věci na práci, teď člověka vyléčili, tak ať si jde po svém a oni zase přistupují k dalším.“ 9. Jaké informace jsou pro Vás důležité při propouštění do domácího ošetření? „Tak chtěl bych, aby mě doktor podrobně řekl, co mám dělat třeba i sám pro sebe co se týče jídla a tak, chtěl bych dopodrobna vědět, co mám udělat k tomu, jak se moje nemoc odstranila, a já bych mohl, dál mohl pokračovat normálně žít no a očekával bych samozřejmě, aby se mi vše zlepšilo.“

235

Příloha 18 KAZUISTIKA 3 Anamnéza Muž B, narozen v roce 1983 v Rusku, nyní se sjednaným trvalým pobytem v České republice. Před třinácti lety se přistěhoval do naší země s rodiči a sestrou, přesný důvod odchodu z Ruska nezná. Studoval VUT v Brně, kde získal titul Bc. Nyní studuje magisterský studijní program a žije i nadále s rodiči a sestrou v Brně. V ČR by chtěl zůstat, protože už si zvykl na zajetý způsob života, snadněji se mu učí český jazyk a má to blízko k domovu. Katamnéza Srovnání Ruska s Českou republikou: Respondent udává, že v Rusku je největším problémem kriminalita a korupce, která je na denním pořádku. „…Jinak když člověk bydli ve městě, tak jsou podmínky docela dobře.“ V ČR se tázaný cítí bezpečněji a svobodněji, má více možností studia a cestování do zahraničí. V politické sféře upřednostňuje pravicové strany. Na české mentalitě mu nejvíce vadí závistivost českého národa, na druhou stranu mu ale vyhovuje jeho pracovitost a „pohodovost“. Změna prostředí a pocity: Respondent uvádí: „Změny mi už teď nevadí.“ Po příchodu do naší země bylo pro něj zprvu těžké zapadnout mezi Čechy. Nyní se cítí dobře a má pocit dobrého začlenění. Začlenění do majoritní společnosti: Udává dobrý pocit ze začlenění mezi obyvatele ČR, protože zde má spoustu kamarádů a známých z řad Čechů i Slováků.

„Jsem denně

v kontaktu s Čechy a naučil jsem se dost dobře česky, takže se cítím začleněný.“ Respondent je finančně zajištěn, finanční problémy nemá. Studuje VUT a žije v Brně s rodiči a sestrou. Mluví třemi jazyky: česky, rusky, anglicky. Těmto jazykům i rozumí a navíc také mluvenému slovu v polštině a slovenštině. Problémy s komunikací v České republice nemá. Pokud by ovšem nastala situace, kdy by byl v komunikaci problém, preferoval by jako náhradní způsob komunikace angličtinu. Komunikační karty nezná, ale pokud by přišel do zdravotnického zařízení, nebránil by se jakémukoli způsobu dorozumění se. Pro zlepšení komunikace se naučil český jazyk, neustále ho používá a stýká se s Čechy i Slováky. Ve škole má opět spolužáky národnosti České a Slovenské. V soukromém životě nevyhledává národnosti nebo lidi. „Na národnosti mi nezáleží, bavím se s lidma, kteří jsou pro mě zajímavé.“ Volnočasové aktivity podniká s kamarády. Buďto sportují nebo se sejdou s celou kapelou, ve které hraje. O dění v Rusku se respondent 236

zajímá prostřednictvím Internetu. Ruské časopisy, které se vydávají v ČR nezná. Z českých informačních zdrojů využívá Internet a čte Mladou frontu Dnes. Pojištění: Respondent má sjednané zdravotní pojištění, informace obdržel od cizinecké policie ČR. Jediné co o pojištění ví je: „Vím, že při dlouhodobém pobytu je to drahé.“ Víra: Tázaný není věřící. Bioetika a postoje: Pro udržení zdraví se respondent snaží nic nepřehánět a sportovat. Při otázce jak by popsal svůj jídelníček během dne, říká: „Nic neobvyklého, snažím se jíst víceméně zdravě.“ Půst nedrží. Žádné rituály v oblasti hygieny nemá, sprchuje se, čistí si zuby apod. Jeho názor na medicínu je následovný: „Myslím, že je to nedílná součást lidské společnosti.“ Ve zdravotnickém prostředí by mu nedělalo problémy, kdy se o něj staral muž, či žena. Intimita je pro tázaného důležitá. Pokud by ovšem musel např. po operaci močit do močové lahve, udává: „Radost bych z toho neměl, ale někdy se člověk musí překonat.“ Homosexuální vztahy tázanému nevadí. Mateřství i porod vnímá neutrálně. Problematika potratů je podle něj volbou rodičů. Názor na antikoncepci má kladný, „…co se týče druhu tak přijatelné jsou všechny.“ K umělému oplodnění ženy má pozitivní přístup, genetické nemoci jsou podle něj způsobeny špatnými geny. Bolest znamená pro respondenta opak blaha, pokud se objeví, snaží se ji zahnat všemi možnými prostředky. Nemoc se musí léčit a nemocným se musí pomáhat. K transplantaci zaujímá postoj pozitivní: „Myslím, že je to dobrá činnost, která zachraňuje životy.“ Na otázku - Jak vnímáte období umírání? – odpověděl: „Na to neumím odpovědět.“ Smrt vnímá jako součást života. S doprovázením nemocného, který umírá, nemá respondent žádné zkušenosti. V období umírání považuje za důležité: „Být se svými blízkými.“ Posmrtnou očistu těla respondent nikdy neviděl, nezná žádné postupy, ani rituály. Jakým způsobem probíhá pohřeb, taktéž neví, nikdy se žádného neúčastnil a tradice vztahující se k období po uskutečnění pohřbu nezná. Dodává: „Většinou záleží na víře zesnulého.“ K pitvě se staví pozitivně, k eutanázii říká: „Zde by to mělo byt velmi opatrné, ale pokud člověk trpí, tak by měli rozhodnout jeho blízcí.“ Modelové situace: 1. Máte zdravotní obtíže a přivolal/a jste sanitku, která Vás odváží do nemocnice. Jaké máte představy o dalším způsobu péče? „Zaleží na druhu nemoci, ale očekával bych profesionální diagnózu a následnou léčbu v příslušném zařízení.“ 2. Jste v nemocnici na urgentním příjmu a přichází k Vám zdravotní sestra. Co do ní očekáváte? 237

„Zdvořilé vystupovaní. Pokud je to opravdu urgentní tak okamžitě přivolání lékaře.“ 3. Jak byste přistupoval/a v nemocnici ke způsobu komunikace těmito kartami? (Připravím si příklad komunikační karty) „Myslím, že by mi to nevadilo a usnadnilo by to vysvětleny některých pojmu a obtíží.“ 4. V průběhu příjmového vyšetření Vás zdravotní sestra požádá o odběr krve, jaký k tomuto zaujímáte postoj? „Nevadí mi to.“ 5. Bude Vám sděleno, že budete hospitalizován a že je nutná operace, při které bude odstraněn žlučník z důvodu žlučníkových kamenů. Jak zareagujete? „Zeptám se jak je to vážné, jaká je doba hospitalizace a zda existuji nějaká rizika.“ 6. Co budete v nemocničním zařízení potřebovat, popř. bez čeho se neobejdete? „Pokud je řeč o věcech, které mam donést z domu tak hygienické potřeby a něco na zábavu.“ 7. Po proběhlé operaci Vám lékař naordinuje přísnou dietu, která má svá pravidla ve stravování. Jak zareagujete? „Zeptám se na příčiny, a zda to bude permanentní. Případně zda lze některé složky z diety nahrazovat alternativama.“ 8. Budete

propuštěn/a

z nemocničního

prostředí,

co

očekáváte

ze

zdravotnického personálu? „Očekávám profesionální přístup, nic víc.“ 9. Jaké informace jsou pro Vás důležité při propouštění do domácího ošetření? „Zda můžou nastat nějaké komplikace a jak se doma doléčit sám.“

238

strany

Příloha 19 KAZUISTIKA 4 Anamnéza Žena B, narozena v roce 1984 v Rusku, nyní se sjednaným přechodným pobytem v České republice. Do ČR přijela poprvé před pěti lety, kvůli stáži na univerzitě v Brně. „…Na Fakultě podnikatelské jsem se seznámila se svoji školitelkou. Po dvou měsících stáže jsem se vrátila do Ruska. V roce 2008 po přijímacích zkouškách jsem už nastoupila jako doktorandka.“ K této možnosti vycestovat dodává: „Chtěla jsem se podívat do zahraničí, cestovat. K tomu na své Univerzitě v Rusku jsem nestihla terminy přijímacích zkoušek do doktorandského studia, proto studium v ČR v té době byl jedinou možnosti jak se dostat na doktorské studium.“ Dříve studovala v Rusku, má: „Absolvované magisterské studium, Iževská státní technická univerzita, Rusko.“ Nyní studuje doktorandské studium na univerzitě v Brně. Při studiu učí odborné předměty pro studenty MSP a na MVŠO přednáší a učí odborný předmět Logistický management pro studenty BSP. S manželem žijí v Brně. Území kde žije, pro tázanou není podstatné, ale v současné době by chtěla zůstat v ČR. „…Manžel má tady dceru a jiné závazky, k tomu neumí ruštinu. Proto jako rodina budeme působit spíše v ČR. Navíc už bych chtěla zůstat na jednom místě. To bude mým věkem, nechce se mě budovat svůj domov znovu.“ Katamnéza Srovnání Ruska s Českou republikou: Respondentka hodnotí podmínky života v Rusku následovně: „Ekonomická situace je stabilnější rok od roku a to je to podstatné. Velice oceňuji, a proto velice vděčím za možnost studia bez školného. Jinak bych možná vysokou školu neudělala. Vysokoškolské vzdělání v Rusku je slavné svoji kvalitou. Ted´ učím v ČR, a řekla bych, že já jsem na VŠ dostávala znalosti z více oborů, abych pak mohla byt konkurenceschopná na trhu práce. Toto považuji za hlavní výhodu současného vzdělání v Rusku. Pracovala jsem v Rusku jako účetní, byla jsem přitom studentkou. Proto možná tu práce při prezenčním studiu bylo těžko sehnat. Ale Rusko je velký stát, s velkými možnostmi, kdo chce pracovat, ten práce najde. Zdravotnictví v Rusku je většinou bez poplatků. Takže jestli člověk v státní nemocnici, tak nemusí platit. Kdy jsme s manželem byli v Rusku, on si tam zlomil prst na ruce, tak na pohotovosti ho ošetřili a dali sádru bez poplatků, ani se ne podívali na cestovní pojištění.“

Po pěti letech života v České

republice, pak hodnotí i podmínky života na našem území: „V ČR nejsem dlouho, většinu toho času je globální krize, takže asi nemohu být úplně objektivní. Celkově situace v české 239

ekonomice a politice mě připomíná převrat v Rusku, je tady určitá stabilita, ale nespokojenost obyvatelstva s nízkými platy, bankovním systémem, navýšením všelijakých poplatků narůstá. Ale v ČR já jsem nastoupila do práce jenom po dvou měsících hledání. Takže celkově vyjde to asi na stejno v ČR a v Rusku. Co se tyká vzdělávání: považuji za nevýhodu potenciální zavadění školního na státních školách. Bude se snižovat celková úroveň vzdělanosti. Z pohledu vědeckého pracovníka a učitele mohu říci, že považují za neoptimální se orientovat jenom na západ (Německo, USA). Jako výhodu českého vzdělání bych označila velké investice do výzkumu a vývoje, širokou nabídku pomocných prostředků studentům při studiu (e-learning, veřejná skripta, zveřejnění podkladů k přednáškám). Kdy jsem studovala já, takové nástroje se nepoužívaly, nevím, jak to vypadá teď´. Nabídka zdravotnických služeb je velice široká, ale, bohužel, je dostupní jenom častí obyvatelstva.“ Respondentce na české mentalitě nejvíce vadí, že Češi nejsou zvyklí pracovat od rána do večera a po čtvrté hodině odpolední už většina spolupracovníků není na pracovišti. „…Já mám jinou výchovu. Ale poslední dobou začínám být také taková. Občas mě taky připadá, že jakékoliv rozhodnutí v českých hlavách trvá nepřiměřeně dlouho. Lze to celé shrnout do věty „Češi nespěchají“. Naopak se jí líbí česká sebeúcta a záměr chránit životní prostředí. „…Hlavně ale preference rodiny. Za ta léta jsem neviděla ještě ani jednoho ženatého Čecha nebo vdanou Češku, které by radši šli do hospody sami, než zůstat doma nebo jít s manželem/manželkou…“ Na ženách obdivuje šetřivost a na mužích jejich starost o ženu a placení výdajů s ní spojených. Změna prostředí a pocity: Když do ČR přicestovala, pociťovala velkou jazykovou bariéru a s tím spojený strach z komunikace. Následně se začala učit češtinu a strach se výrazně zmírnil. Dále pociťovala: „Nejistotu ze svého postavení, strach z komunikace, pocit velkých změn v životě.“ Nyní je se svým postavením spokojená a očekává další změny. Začlenění do majoritní společnosti: Dotazovaná žena udává, že má dobrý pocit ze začlenění mezi obyvatele ČR. „Mám dost zajímavé povolání. Čím jsem chytřejší, tím lepší mám postavení. Profese vysokoškolského učitele asi v každé společnosti má dobré začlenění. Co se tyká neprofesního života- mám štěstí na slušné a hodné lidí. Jsem spokojená.“ Pro začlenění do majoritní společnosti se neustále zdokonaluje v češtině a snaží se vstoupit do neformální komunikace na svém pracovišti. Respondentka je finančně zajištěna, finanční problémy nemá. Je zaměstnána na univerzitě, bydlí s manželem v Brně. Rozumí a mluví čtyřmi jazyky a to: rusky, česky, anglicky a částečně německy. Problémy s komunikací v České republice nepociťuje, občas jí dělá problém vyjádření myšlenek, ale stejný problém udává i v ruštině. V komunikaci by ji na začátku 240

pomohl nejvíce český tlumočník, ale nyní žádný komunikační problém nemá a dorozumívá se česky. Pokud by byla klientkou zdravotnického zařízení, preferuje osobní rozhovor. Komunikační karty nezná, po ukázce jedné z nich si myslí, že by pomohl jednotný systém karet pro všechna zařízení. Kdyby si ovšem mohla vybrat, raději volí tlumočníka. Pro zlepšení komunikace se naučila český jazyk a neustále ho používá. Když měla asi před dvěma měsíci zdravotní problémy s kotníkem, přeložila si doma „…celý závěr doktora z češtiny do ruštiny.“ V zaměstnání jsou její spolupracovníci národnosti české. Tázaná se setkává především se studenty, kteří jsou různých národností – Češi, Slováci, Rusové (ti podle ní tvoří asi 3 %). „Naposled jsem vyhledávala práci v Olomouckém kraji, proto jsem vyhledávala kontaktní osoby na VŠ. Na národnostech nezaleželo. „ Volnočasové aktivity podniká s manželem a přáteli. „S ruskými přáteli občas si zajdu do hospody v Brně, kdy tam učím. O víkendu preferuji procházky s manželem.“ O dění v Rusku se respondentka zajímá prostřednictvím informačního portálu yandex.ru. Ruské časopisy vydávající se v ČR nezná. Z českých informačních zdrojů využívá rádio a seznam.cz. České časopisy nevyužívá. Pojištění: Respondentka má sjednané zdravotní pojištění, informace se dozvěděla od manžela. K tomu co ví, o možnostech zdravotního pojištění pro cizince v ČR udává: „3 roky jsem to měla, podmínky se pořad měnily (v souvislosti s požadavky cizinecké policii).“ K tomuto tématu ještě dodává: „Podmínky pojišťoven jsou docela stejné, konkrétní pojišťovnu mně poradil manžel. S novým pojištěním jsem už byla i u doktora (ortoped, měla jsem natažený kotník), vydaly mě zdarma berle, sádru, ošetřovali během měsíce s poplatkem 30 Kč. Předtím (s pojištěním pro cizince, rok 2008-2010) jsem byla jenom u gynekoložky a stávalo to pokaždé (to ošetření) kolem 600-700 Kč.“ Víra: Tázaná je věřící, vyznává pravoslavnou víru. Své náboženství přibližuje následovně: „Věřím v Boha, v boží úmysl a věčný život, v ráj a peklo.“ K víře přistupuje spíše pasivně, stejně jako v Rusku. Bioetika a postoje: K otázce zdraví respondentka uvádí: „Mám poměrně pasivní postoj k udržování zdraví. Ale v současné době snažím se o zdravou výživu a denní pěší procházky.“ Svůj denní jídelníček by popsala následovně: „Snídaně (5.50-6.00) rohlík se salámem nebo sladké pečivo, kafe, Oběd (12.00-12.30) ovesní kaše, kafe, Večeře (19-19.30) maso s teplou přílohou, čaj.“

Půst nedrží. Hygienu provádí každý den

následujícím způsobem: „Během pracovního týdne vždycky se sprchuji ráno a večer. O víkendu jenom ráno nebo jenom večer.“ Ve zdravotnickém prostředí by ji nedělalo problémy, kdy se o ni staral muž, či žena. Intimita je pro tázanou důležitá, pokud by ovšem 241

musela, např. po operaci močit do podložní mísy, tak by se za to personálu omluvila a snažila by se, aby se to neopakovalo. Homosexualita není pro tázanou přirozená věc, ale je pokud to vyhovuje konkrétním lidem, nic proti ní nemá. Mateřství a porod vnímá jako část smyslu existence žen. K problematice potratů říká: „V současné době věřím, že mohou existovat případy, kdy potratu se nelze vyhnout. Hlavně z finančních důvodů.“ V oblasti antikoncepce preferuje metodu orální. K umělému oplodnění ženy má pozitivní přístup,

genetické

nemoci

jsou

podle

ní

způsobeny životním

stylem

rodičů

a „ekologickým“ okolím. Bolest pro respondentku znamená: „Fyzický pocit, při kterém nelze myslet na nic jiného než na možnost jeho eliminace.“ Pokud se u ní objeví např. bolest hlavy, zapije Paralen a jde spát. Nemoc popisuje jako stav, kdy není schopná chodit a pohybovat se. Pokud se nemoc objeví, poctivě se léčí a drží se doporučení lékaře. Na medicínu má kladný názor, protože pomáhá lidem. K transplantaci zaujímá pozitivní postoj. Období umírání vnímá jako: „Velice bolestivý proces jak pro umírajícího, tak i pro rodinu.“

Smrt je pro tázanou smutkem a ukončením stávající existence.

U doprovázení nemocného, který umírá, považuje za důležité: „Přítomnost blízkých a možnost pokání.“ Pohřeb potom popisuje následovně: „Na začátku církevní pohřební obřad, pak v přítomnosti kněze pohřeb. V kostele probíhá a i rozloučení rodiny s mrtvým. Je zvykem přitom polibek na čelo mrtvého.“ Po uskutečnění pohřbu rodina mrtvého nemluví, ani nevyjadřuje slovní soustrast, či smutek. Podle tázané je pitva běžná věc, ale nelíbí se jí to. Na eutanázii má respondentka pozitivní názor. Modelové situace: 1. Máte zdravotní obtíže a přivolal/a jste sanitku, která Vás odváží do nemocnice. Jaké máte představy o dalším způsobu péče? „Už jsem sanitku volala, měla jsem problém s kotníkem, dál mne dali sádru a berle, předepsali léky a pustili dom. Vyhovuje mně ten postup.“ 2. Jste v nemocnici na urgentním příjmu a přichází k Vám zdravotní sestra. Co do ní očekáváte? „Informace o tom, kdy se dostanu k doktorovi, kontrolu základních životních funkcí.“ 3. Jak byste přistupoval/a v nemocnici ke způsobu komunikace těmito kartami? (Připravím si příklad komunikační karty) „Já osobně negativně, dělalo by to víc nejasnosti než užitku.“ 4. V průběhu příjmového vyšetření Vás zdravotní sestra požádá o odběr krve, jaký k tomuto zaujímáte postoj? „Bojím se toho, ale souhlasím.“ 242

5. Bude Vám sděleno, že budete hospitalizován a že je nutná operace, při které bude odstraněn žlučník z důvodu žlučníkových kamenů. Jak zareagujete? „Zkusím zajit za jiným lékařem a požádat ho o stejné vyšetření, podívám se na možnosti transplantace.“ 6. Co budete v nemocničním zařízení potřebovat, popř. bez čeho se neobejdete? „Neobejdu se bez kafe, přivítala bych automat na kafe. Přivítala bych taký hifi v nemocnici.“ 7. Po proběhlé operaci Vám lékař naordinuje přísnou dietu, která má svá pravidla ve stravování. Jak zareagujete? „Budu se snažit jí dodržovat.“ 8. Budete

propuštěn/a

z nemocničního

prostředí,

co

očekáváte

ze

zdravotnického personálu? „Stálá péče do okamžiku odchodu z nemocnice, vyjádření k dalšímu postupu léčení.“ 9. Jaké informace jsou pro Vás důležité při propouštění do domácího ošetření? „Předpis o dalším léčení.“

243

strany

Příloha 20 KAZUISTIKA 5 Anamnéza Muž C., narozen v roce 1985 v Rusku, nyní se sjednaným dlouhodobým pobytem v České republice. Před třemi a půl lety se odstěhoval z rodné země do České republiky, důvodem bylo studium. Studoval magisterský studijní program v Rusku a nyní studuje na VUT v Brně doktorát. Zde také bydlí na Univerzitní koleji se svojí přítelkyní. Pokud si v ČR najde dobrou práci, chtěl by v naší zemi zůstat. Katamnéza Srovnání Ruska s Českou republikou: Respondent uvádí: „Ekonomická situace v Rusku je velký rozdíl mezi bohatými a chudými lidmi. Tady ten rozdíl menší a v Rusku teď situace velmi špatná kvůli těm volbám a kvůli té situaci. Určitě víte, o čem mluvim.“ K tomuto tématu dále dodává: „…občas potkám, že k Rusám nebo Ukrajincám lidi nějaké špatné chování. Kvůli nevím čemu, asi tomu šedesátým osmým roku.“ Na České mentalitě tázanému nic nevadí, ani nevyhovuje. Má pocit, že Češi jsou velmi podobní Rusům. Změna prostředí a pocity: Když se do České republiky přestěhoval, žádný rozdíl se změnou prostředí nepocítil. Své pocity po příjezdu do ČR popisuje následovně: „Tak to bylo, chtěl jsem jít domů, jeden měsíc, protože byl tady sám. Jenom tak. Daleko od rodiny, ale já už bydlím pět nebo ne, osm roku sám, ale teď taky sám. V Rusku měl možnost jít domů každý den. Skočil do auta a doma. Tady takovou možnost nemám, protože to je daleko, musím zakoupit, nevím hodně prachu za to, takže hodně mi stýskalo, ale teďka v pohodě.“ Nyní se zde cítí dobře, jednou za čas jezdí navštívit rodiče a kamarády do Ruska. Začlenění do majoritní společnosti: Udává, že nemá dobrý pocit ze začlenění mezi obyvatele ČR. „…např., když člověku starší, tak on řekne jo komunista, komunista, já už o tom nechci mluvit. A taky je mladý lidi. Někde to můžeš potkat, že byl jsem s jedním kamarádem, se kterým studoval na Univerzitě na návštěvě, jezdil jsem k němu a potkal takového člověka, který začal říkat nějaký blbosti o Rusku, tak já jsem jenom řekl „nic nechápeš“ a odešel…“ Respondent je finančně zajištěn, finanční problémy neudává. Tázaný mluví třemi jazyky a to: rusky, česky, anglicky a rozumí navíc slovenštině, ukrajinštině, polštině, slovinštině. Popisuje menší komunikační problémy způsobené jazykovou bariérou. „…občas, chápu všechno, ale nemůžu nějaké sloveso v hlavě najít, takže nějakým jiným způsobem to vysvětlovat.“ Nejvíce by mu v komunikaci pomohlo 244

mluvit česky a ve zdravotnictví by taktéž preferoval jako formu dorozumění se rozhovor. Pojem komunikační karty nezná, nikdy o něm neslyšel. Po vysvětlení pojmu udává, že by mu tento způsob komunikace velmi pomohl, ale taktéž by uvítal možnost tlumočníka. Pro zlepšení komunikace se naučila český jazyk a neustále ho používá. „Možná když půjdu do práce a bude tam vhodný výběr, tak určitě budu mít nějaké kamarády, protože teďka jenom sám, se svou přítelkyní se svými kamarádami z Ruska, studuji na Univerzitě v kanceláři, jenom mluvim se svým vedoucím, žádná komunikace jako s lidmi a když studoval předtím na magisterský studium, tak chodili jsme různě do hospody, bolo to dobře. A když mluvíš česky každý den, tak zlepšuješ jenom.“ Na Univerzitě jsou jeho spolupracovníky Češi. V soukromém životě nevyhledává národnosti nebo lidi, schválně se neseznamuje, ale seznámení se nebrání. Setkává se s lidmi různých národností. „Takže potkám kvůli bydlení hodně lidí z Británie, Španělsko, Německo, takže EU, protože bydlím na koleji, tam je jich hodně, takže i z Ruska, Český republiky určitě, mám kamarády ze Slovenska, z Ukrajiny jednoho.“ Volnočasové aktivity podniká s kamarády, „…sportuju a chodím do kina, určitě do obchodu, jako když chci něco dělat mám foťák a taky fotím něco,… mám kamarády z Ruska, který teďka žijí v Prostějovu, tak jezdím teďka na víkend k nim na návštěvu, možná i každý víkend…“

K získání informací o dění v Rusku

respondent nevyužívá žádné zdroje. Z českých informačních zdrojů využívá televizi, čte Blesk a Metro. Pojištění: Respondent má sjednané zdravotní pojištění, informace se dozvěděl na internetu. K tomu co ví o možnostech zdravotního pojištění pro cizince v ČR, udává: „…a řekli mi, že mají taky smlouvu s nemocnicí Svaté Anny, ale dneska v nemocnici oni mi řekli, že nic nemají, tak podle mě zlý no. Já jsem přišel tam a v pojištění mě řekli, že zavolali, aby objednali. Dostal jsem na to registrace, nikdo o tom nic neví, nevěděl, že musím přijít, ale je zajímavé, že měl jsem zaplatit nějaké peníze.

Ale když nakoupil tu pojištění

za patnáct tisíc korun, tak mělo by to být dva roky, tak já řekl nic, na shledanou.“ Dále ještě dodává: „Zdravotní pojištění, to je velmi zajímavá otázka. Protože před rokem mě zakoupit tu pojistku, to stálo čtyřicet tisíc korun. A to šlo pro to město. Teď musíme zakoupit to za patnáct tisíc korun a to není dobré., protože dneska byl v nemocnice a nebolel mě zub, ale chtěl jsem jenom vyměnit tu plombu a neudělali jsme to. Já nevím proč, tak špatně, špatně.“ Víra: Tázaný svoji víru popisuje následovně: „Nevím, nejsem ateista, ale nemůžu říct, že, pro mě ten bůh je ten svět, ten kosmos že? Vesmír, to je pro mě ten Bůh. Já jsem, když jsem se narodil, tak pravoslavný, jo chápete? Mám ten kříž tady, ale řeším ten vesmír. Ale to je 245

velmi taková otázka, no…“ Svoje náboženství objasňuje: „Pravoslavný křesťan. No já věřím, v co věřím a nic jako přiblížit k sobě. No já to nechtěl dělat, jenom já nečtu žádnou literaturu o tom, já jenom vím, že existuje Bible, nikdy jsem ji nečetl a nejsem takový jakoby bláznivý fanatik jo. A taky nechodím do církve, ale věřím, že něco existuje. A pro mě je to hlavní.“ Bioetika a postoje: Pro udržení zdraví respondent především sportuje, např. leze po skalách, hraje tenis, chodí plavat. Svůj denní jídelníček by popsala následovně: Snídá doma nebo na Univerzitě, na oběd chodí do menzy nebo mu vaří přítelkyně, popř. chodí do restaurace. „…Složení potravy: maso, nějaká zelenina. Od rána káva, možná vejce, pečivo, určitě sýry nějaké, zelenina, ovoce, to je např. snídaně. Na oběd nějaké maso rýže, brambory a večeře taky. Salát nebo kaši, čaj.“ Půst nedrží. Žádné rituály v oblasti hygieny nemá, každý den se sprchuje, čistí si zuby, když sportuje, tak vícekrát denně. Ve zdravotnickém prostředí by mu nedělalo problémy, kdy se o něj staral muž, či žena. Intimita není pro dotazovaného úplně důležitá, pokud by musel, např. po operaci močit do močové lahve, tak by mu to nevadilo. Svůj postoj k homosexualitě popisuje takto: „To jde proti přírodě. Můj názor, mám kamarádku, která bydlí v Moskvě a ona žije taky se slečnou a oni mají jako kamaráda „geja“ a teďka čekají na dítě. Podle mě je to velmi zajímavé Já ji hodně ptal, jak budete žít a jak do toho došli. Jako pro mě když muže existovat rodina jo, to je matka dítě, když otec, otec dítě nebo matka, matka, to už je něco jiného. Takže podle mě, když chceš žít jako muž a muž můžeš žít, ale nezačínej s dílem páně, bez ničeho.“ Mateřství vnímá jako pozitivní věc, věří v to, že jednou bude dobrým otcem tří nebo čtyř dětí. K problematice potratů se staví následovně: „To je taky velmi složitá otázka. A co o tom můžu říct. Já nechci, aby v mém životě byla taková situace, kdybych měl, jsem rozhodovat o tom. Ale když to stane a moje přítelkyně bude těhotná, tak asi to nebude ten potrat. To nebude. Já všechno udělám tak, aby se narodilo to dítě, a ukončím studium, půjdu do práce a udělám všechno tak, aby měli, jsme peníze a tak.“ Respondent není zastáncem žádné z metod antikoncepce. Jediná přijatelná ochrana při pohlavní styku je pro něj kondom. K umělému oplodnění ženy má pozitivní přístup, genetické nemoci jsou podle něj způsobeny alkoholem, cigaretami apod. Bolest znamená pro tázaného problém fyzický a morální. „…Když bolest, když špatně se cítím, bolí mě prst a já cítím, že mě bolí, mám nějaký výron nebo co, bolí mě něco na duše, tak taky, nějaké věci, které mi nemůžou normálně být, že.“ Pokud se jedná o bolest fyzickou, tak čeká, jestli ustane nebo si vezme si prášek. „…když je to jiná bolest, tak no nevím, si myslím např. od té situace co dobrého a co špatného a pak myslím, že všechno v pohodě, život je dlouhý, tak to projde něco.“ 246

Nemoc popisuje jako stav, kdy nemůže dělat věci, které by chtěl a cítí se špatně. Na medicínu má kladný názor, ale pokud má zdravotní problémy, nejprve čeká, zda odezní a až v situaci, kdy se cítí nejhůř, přistoupí k léčbě medikamenty. Na transplantaci zaujímá pozitivní postoj v tom případě, pokud člověk, kterému orgány odebírají, předem souhlasil. Období umírání vnímá jako přechod do jiného světa. „Smrt, myslím, že existuje duša a každý člověk v tom světu, aby něco udělal. Když něco udělá, tak může jít dál. Zemřel, pak podle mě smrt není konec, že něco existuje, nějaký jiný svět.“ V období umírání považuje za důležité, aby umírající netrpěl bolestí fyzickou ani psychickou. Dále by měl mít umírající vyřešené veškeré svoje problémy, měl by odpustit a mělo by mu být odpuštěno. Posmrtnou očistu těla respondent nedokáže blíže popsat, nikdy se jí neúčastnil. „…Díky bohu, já jsem se s tím nepotkal, ale když zemřela například babička v Rusku, já zažil pohřeb jen jednou a po druhé babičky, babičky zemřeli předtím, takže např. člověk musí být doma 3 dny, ať člověka na hřbitov, místo, kde je člověka do zemi, hřbitov neseme na rukách, takže z domova…takže 3 dny on leží v rakvi, člověka musíme jako z domu napřed nohami ze dveří vynést a pak neseme na rukách do hřbitova, když ta rakev už v zemi, tak tam dáme nějaké peníze, pak jdeme se najíst a za 3 dny taky musíme nějak sejít a vzpomenout na toho člověka, pak za 9 dní a pak za 40 dní, za 40 dní je už člověk na nebi, nebo v pekle. Když on žil v hříchu, tak v pekle, když ne, tak v nebi. To se rozhoduje těch 40 dní. Možná ještě něco máme, ale nepamatuju, nebo nevím.„ Pitva není pro respondenta v rozporu s jeho postoji, má na ni kladný názor. U eutanázie by postupoval dle situace. Např. pokud člověk nemůže hýbat končetinami, je vhodné ji použít. Modelové situace: 1. Máte zdravotní obtíže a přivolal/a jste sanitku, která Vás odváží do nemocnice. Jaké máte představy o dalším způsobu péče? „Mně je to jenom zajímalo, že neměl to potíže potom, a co budou dělat nevím, jenom aby se starali o mě a konec, já nechci ležet tady vítr nebo co, jenom chci, abych se cítil dobře v té nemocnice a aby se starali.“ 2. Jste v nemocnici na urgentním příjmu a přichází k Vám zdravotní sestra. Co do ní očekáváte? „Mně je to jenom zajímalo, že neměl to potíže potom, a co budou dělat nevím, jenom aby se starali o mě a konec, já nechci ležet tady vítr nebo co, jenom chci, abych se cítil dobře v té nemocnice a aby se starali.“ 3. Jak byste přistupoval/a v nemocnici ke způsobu komunikace těmito kartami? (Připravím si příklad komunikační karty) 247

„Výborně, zajímavé.“ 4. V průběhu příjmového vyšetření Vás zdravotní sestra požádá o odběr krve, jaký k tomuto zaujímáte postoj? „Nemám problém.“ 5. Bude Vám sděleno, že budete hospitalizován a že je nutná operace, při které bude odstraněn žlučník z důvodu žlučníkových kamenů. Jak zareagujete? „Nevím, jak zareaguju, možná se zeptám, jaký jiný způsob, jestli operace, jiný odstranění kamenů.“ 6. Co budete v nemocničním zařízení potřebovat, popř. bez čeho se neobejdete? „Bez návštěvy kamarádů a knížku potřebuju určitě, potřebuju nějaké ovoce, takový věci, který bych potřeboval každý den pro svůj normální život a možná potřebuju notebook, když můžu tam ho používat.“ 7. Po proběhlé operaci Vám lékař naordinuje přísnou dietu, která má svá pravidla ve stravování. Jak zareagujete? „Normálně, já jsem měl, kde byl takový kluk, měl jsem velký problém a neměl jsem jíst nějaký věci, tak to v pohodě.“ 8. Budete

propuštěn/a

z nemocničního

prostředí,

co

očekáváte

ze

strany

zdravotnického personálu? „Aby řekli mě na shledanou a hodně zdraví, to je konec.“ 9. Jaké informace jsou pro Vás důležité při propouštění do domácího ošetření? „Co musím, co nemusím jíst, pak zeptám asi na telefonní čísla toho člověka, kam můžu volat, když se něco stane, já se zeptám, co můžu dělat během dne, musím ležet, spát, chodit a jaký musím používat léky určitě a tak se zeptám, kdy se musím stavit zase, kdy kontrolovali teď, tak asi konec no.“

248

Příloha 21 KAZUISTIKA 6 Anamnéza Žena C., narozena v roce 1985 v Rusku, nyní se sjednaným dlouhodobým pobytem v České republice. V roce 2002 a 2007 byla v naší zemi na stáži a roku 2008 přijela do ČR studovat. Studovala magisterský studijní program v Rusku a nyní studuje doktorát na VUT v Brně. Při studiu vykonává práci technického pracovníka a v Brně taktéž žije. V ČR by chtěla zůstat, protože tu má přátele. Katamnéza Srovnání Ruska s Českou republikou: Respondentka uvádí, že Rusko je v „normální ekonomické situaci“. „…prostě že všichni říkaj, že krize, krize, ale na druhou stranu spoustu mojich známých říká, že nemají peníze, mají dluhů a tak dál, ale každý rok, můžou si dovolit jet někam na dovolenou a tak, takže nejenom zůstávají v tom městě a můžou odjet do Thajska, Turecka…“ Nabídka zdravotnických služeb přijde tázané na lepší úrovni, než v Česku. „…protože tam za prvé máme jakoby všechno to zdarma a máme pojištění jakoby své, neplatíme tolik, kolik v Česku. A jestli něco mi stane, tak určitě můžu zavolat sanitku a ona mě odveze, něco se mnou udělaj a nebudou se ptát na to pojištění… Například byla paní učitelka v Česku a měla vysoký tlak, tak jsme zavolali sanitku asi čtyřikrát, nebo pětkrát, oni na začátku přijeli, udělali všechno vyšetření a pak už se ptali na ten pas a všechno, nepotřebovali žádný peníze, nic. Žádné pojištění ideální a tak dál. Všechno udělali, normálně ji odvezli do nemocnice a normálně ji tam dali léky, vyšetření a vzali ji nějaký prášky a tak dál. A teď, jak jsem zjistila, mi vadí, v Česku když zavolám sanitku, tak oni na začátku přijedou a potřebují nějaké pojištění, pas a tak dál, ale až potom budou se ptát, co se stalo a jak můžou pomoct.“ Co se týká názoru na podmínky života v ČR, hodnotí žena situaci stejným způsobem jako v Rusku. Všichni si dle ní stěžují na krizi a nedostatek financí, ale potom jezdí po dovolených v cizině, platí dětem drahé školy apod. „…Nabídku zdravotnických služeb, tak pokud jsem viděla, tak jo, je to dobrý, mě to vyhovovalo, jenom říkám, že jsem se divila, že přijedou záchrankou a na začátku potřebujou pas a pojištění a už se potom budou ptát co se stalo, jestli mi něco je a podobně. Dobrý, že ještě nic akového nezažila a že bylo by to špatné, že to by počítali jenom vteřinky o záchranu života, ale taky pro mě bylo divný.“

Politická sféra

respondentku nezajímá, neupřednostňuje žádnou z politických stran. Na České mentalitě ji

249

nic nevadí, je toho názoru, že jsme národ podobný ruskému. Naopak se jí na nás líbí, že jsme lidé otevření a s úsměvem pomůžeme. Změna prostředí a pocity: Změna prostředí tázané nevadí, spíše nesnese cestování. Své pocity po příjezdu do ČR popisuje velmi kladně. Po příjezdu se jí zde líbilo prostředí, lidé a jejich přístup k cizincům. „…Cítila jsem se jako doma, ještě aji líp.“ Nyní se její pocity změnily, protože více poznává lidi a rusofoby. Snaží se si z toho nic nedělat a respektovat jejich názory. Začlenění do majoritní společnosti: Udává, že má dobrý pocit ze začlenění mezi obyvatele ČR. Má zde přátele, kteří ji pomáhají a berou ji za sobě rovnou. Pro začlenění se nesnaží dělat nic, buď ji lidé berou, nebo ne. „…Mám kamarády tady a oni berou mě jako Rusku, nic neříkají a berou mě jako normální, nikdy neříkají takové věci, jako že kvůli tomu, že jsi z Ruska, neuděláme to a to a to a no já jsem zvyklá, že s takovýma lidma, který nemají mě rádi, tak já radši dám hlavu bokem, řeknu, že nic dělat nebudu, abych zapadla do nějaké společnosti.“ Respondentka je finančně zajištěna, dostává stipendium a plat. Finanční problémy neudává. Je zaměstnána jako technický pracovník, bydlí v Brně. Tázaná rozumí a mluví třemi jazyky a to: rusky, česky a anglicky. Pokud by bylo potřeba, domluvila se i německy. V některých situacích má problémy s češtinou. „No někdy jo, někdy to bývá … správně to říct, že to nepochopí a vím, že mám spoustu chyb v tom, takže to bývá no.“ Ve zdravotnickém prostředí by jí nejvíce pomohl tlumočník. Sama se ale snaží, a pokud to jde, vše si vyřizuje sama v českém jazyce. Komunikační karty nezná. Pro zlepšení komunikace se naučila český jazyk, neustále ho používá a snaží se v jazyce zdokonalovat. V zaměstnání

jsou

její

spolupracovníci národnosti

české. V soukromém

životě

nevyhledává národnosti nebo lidi, schválně se neseznamuje. V soukromém životě se stýká s kamarády Čechy, se kterými také podniká volnočasové aktivity. Chodí na badminton, tenis, na akce do sportovního klubu Telč se svými přáteli. O dění v Rusku se respondentka zajímá prostřednictvím e-mailové pošty a internetového portálu seznam.cz. Ruské časopisy, které se vydávají v ČR nezná a nevyužívá. Z českých informačních zdrojů využívá Internet. Pojištění: Respondentka má sjednané zdravotní pojištění, informace se dozvěděla od přátel. K tomu co ví, o možnostech zdravotního pojištění pro cizince v ČR udává: „No moc to nevím, vím, že to potřebuju, že je to nutné, že jinak tady nedostaneme vízum a teďka pojištění mám. Na začátku jsme měli normální klasické pojištění, které brali v republice, které potřebovali a teďkom mě to vyhovuje, platím tam dvakrát víc, než předtím a teďka mám normální pojištění, jak lidi v České republice.“ Dále dodává: „… říkám, vím, že to 250

potřebuju a že s tím pojištěním můžu jít do jakékoliv nemocnice…teďka normálně chodím na moju ambulancu a tak to bez problému.“ Víra: Tázaná se hlásí k pravoslavné víře. Své náboženství přibližuje následovně: „Tak věřím v Boha a věřím v nějaký věci, že se musíme tady zdržovat, pravidlo, že chodíme do kostela.“ Svůj přístup k víře respondentka popsala takto: „No řekla bych, že na půl a když jsem v Rusku, tak aktivně chodím do kostela, tady ten kostel, tam jsem byla několikrát, ale moc se mi tam nelíbilo. Mě se nelíbilo právě ten přístup jak tam berou lidi, jak to funguje. Takže jsem víc aktivní u nás, jinak při slavení nějaké Velikonoce a tak dál. Děláme všechny ty tradiční jídlo, příprava, takže na půl.“ Bioetika a postoje: Pro aktivity k udržení zdraví nemá momentálně respondentka dostatek času. Pokud si ale chvíli našetří, chodí s přáteli hrát společenské hry (badminton, tenis,…). Svůj denní jídelníček by popsala následovně: Ráno croissant s kávou, na oběd jí maso, kuře s rýží nebo bramborem. Na odpolední svačinu si dá ovoce a večer opět maso s bramborem. Půst nedrží. Hygienu provádí každý den, večer se jde osprchovat a vyčistit zuby. Ve zdravotnickém prostředí by spíše uvítala, kdyby se o ni starala žena. Intimita je pro tázanou důležitá, pokud by ovšem musela, např. po operaci močit do podložní mísy, tak by jí to nevadilo. Homosexuální vztahy respondentce nevadí. Nad mateřstvím zatím nepřemýšlela „…prostě každá ženská chce dítě.“ K problematice potratů zaujímá neutrální postoj, je toho názoru, že záleží na důvodech. Z antikoncepčních metod je pro ni přijatelná varianta hormonální antikoncepce. K umělému oplodnění ženy má pozitivní přístup, genetické nemoci jsou podle ní způsobeny špatným životním stylem a nesouhlasnými geny rodičů dítěte. Bolest znamená pro respondentku nepříjemný pocit, který řeší medikamenty. Nemoc pak popisuje jako stav, kdy je člověku špatně, nemůže chodit, leží v posteli nebo v nemocnici a potřebuje pomoc lékaře. Medicínu hodnotí kladně. „…nám pomáhá do zdraví, jestli nám to bolí, tak nám páni doktoři pomůžou.“

K problematice

transplantace orgánů uvádí, že pokud je tato operace zapotřebí a měla by zachránit život, není proti. Období umírání vnímá u druhých jako stav, kdy člověk nesmí ztrácet naději a musí neustále bojovat. „Smrt no je to konečný bod pro každého člověka, jak říká jeden můj

kamarád

„všichni

zemřeme“,

někdo

dřív,

někdo

pozděj.“

V souvislosti

s doprovázením nemocného neví o žádných rituálech, ale považuje za důležité, aby umírající nezůstal sám, aby měl kolem sebe blízké osoby a byl „spokojený“. Posmrtnou očistu těla podle respondentky zařizuje speciální organizace nebo nemocnice, ve které se umírající nachází. Pohřeb a tradice po uskutečnění pohřbu popisuje následovně: „Normálně dají ho do rakvi, pak jestli někdo je věřící, tak do kostelu, tam prostě udělají 251

nějakou jak to říct, služba. Jak říkám prostě nějaký ten rituál udělají v tom kostelu a pak normálně do hřbitova, tak prostě do zemi.“ „No potom bývá vždycky nějaký ten oběd na který pozvou příbuzný, nejbližší kamaráda a tak dál a tak si prostě povídají, jestli ten člověk byl dobrý a tak dál.“ Eutanázii vnímá respondentka pozitivně, „…jestli člověk už leží, jestli je špatně, tak proč ho dál mučit? Já vím, že pro příbuzné to bude těžké, že ho ztratí, ale prostě ušetří ho.“ Pokud je to zapotřebí, tázaná souhlasí s pitvou. Modelové situace: 1. Máte zdravotní obtíže a přivolal/a jste sanitku, která Vás odváží do nemocnice. Jaké máte představy o dalším způsobu péče? „No tak nevím, mě přivezou do nemocnice, tam udělají nějaký vyšetřeni co mi pomůžou, udělají co je potřeba, přijdu do nemocnice, řeknou mi diagnózu nebo jak to mám říct, udělají všechno co je potřeba.“ 2. Jste v nemocnici na urgentním příjmu a přichází k Vám zdravotní sestra. Co do ní očekáváte? „Nic od ní neočekávám, že prostě bude dělat, že přijde, řekne co, jak jo a udělá nějaký vyšetřeni a že bude příjemná, hodná, že nebude to dělat tak, že to no nebude řekněme zlá. Zažila jsem, že nějaký kamarády, že byla sestra zlá, začala řvát na ty lidi, bylo to nepříjemný.“ 3. Jak byste přistupoval/a v nemocnici ke způsobu komunikace těmito kartami? (Připravím si příklad komunikační karty) „No to dobrý způsob, podle mě že to důležité jako nezná, tak to musí se domluvit s doktorem, tak bylo by důležité, aby to dověděl.“ 4. V průběhu příjmového vyšetření Vás zdravotní sestra požádá o odběr krve, jaký k tomuto zaujímáte postoj? „No, jestli to bude z žily, tak já se toho bojím. Ale jestli je to potřeba, tak samozřejmě, že dovolím.“ 5. Bude Vám sděleno, že budete hospitalizován a že je nutná operace, při které bude odstraněn žlučník z důvodu žlučníkových kamenů. Jak zareagujete? „No jestli je to nutné, tak jo. To musím udělat. Na začátku budu říkat, že ne, ne, ne, zjistím, jestli není nějaký jiny způsob, jestli je to opravdu potřeba a jestli je to potřeba, tak jo.“ 6. Co budete v nemocničním zařízení potřebovat, popř. bez čeho se neobejdete? „Nějaký věci pro hygienu samozřejmě a ještě něco, abych strávila volný čas, knihy nebo noťas, nebo dívat na nějaký filmy, nebo poslouchat nějakou hudbu.“

252

7. Po proběhlé operaci Vám lékař naordinuje přísnou dietu, která má svá pravidla ve stravování. Jak zareagujete? „Jo budu to dodržovat, důležité je, aby už jsem šla domu.“ 8. Budete

propuštěn/a

z nemocničního

prostředí,

co

očekáváte

ze

strany

zdravotnického personálu? „No akorát že prostě řeknou na shledanou, budou příjemný.“ 9. Jaké informace jsou pro Vás důležité při propouštění do domácího ošetření? „No co je potřeba udělat, co můžu dělat, co můžu jist, co nesmím, jak udržovat zdraví aby se to neopakovalo.“

253

Příloha 22 KAZUISTIKA 7 Anamnéza Žena D, narozena v roce 1985 v Rusku, nyní se sjednaným přechodným pobytem v České republice. Poprvé přijela do naší země na výměnný pobyt a v roce 2006 se do ČR vrátila, aby zde vystudovala magisterský studijní program. Studovala bakalářský studijní program na Univerzitě v Rusku a nyní studuje v Brně na titul Inženýra. Dva roky byla zaměstnaná jako technický pracovník, nyní studuje a bydlí s manželem v Brně. V ČR by chtěla zůstat, protože manžel má v Brně práci, ale pokud by oba dva našli práci v Rusku, uvažovala by o návratu do Ruska. Katamnéza Srovnání Ruska s Českou republikou: Respondentka uvádí, že v době, kdy žila a studovala v Rusku, tak se nezajímala o ekonomickou situaci země. „…no jako neříkám, že to moc moc špatný, ale není to zrovna nejlepší, bych řekla. Prozatím matka pracuje jo, ale jako asi tak perspektivní to není…“ K problematice vzdělávání v Rusku, popisuje svoji vlastní zkušenost: „…jsem z technické strany, takže ale my jsme měli více teoretických znalostí, než praktiky. To mě tady překvapilo, prostě když jsme přijeli sem, jako na tu stáž, takže všechno tady můžeme vyzkoušet, laboratoře, to vybavení, to absolutně skvělý. My jsme např. v Rusku během semestru mohli napsat dva sešity osmdesáti stránkový a museli jsme se to naučit zpaměti. Tady ne, tady jsem nic nepsala, jenom projektor, nějaké přednášky, prezentace, všechno hotovo, ale více laboratoří, více těch laboratorních úloh, takže z této strany se mi to zdá lepší. Tady více ukázkových hodin, jak to funguje v praxi a loni jsme navštěvovali různé fabriky, nebo firmy prostě, podle toho, ale to se týká technického vzdělávání, nevím, jak jinde…“ Ve své zemi si nikdy zaměstnání nehledala, a proto tuto oblast nemůže posoudit. Nabídku zdravotnických služeb v Rusku hodnotí lépe, než v ČR. „…Když přijedu k nám, mám už seznam nějakých doktorů, který bych měla navštívit, už svoje doktory co znám a hned hotové výsledky vyšetření, prostě nečekám nějaké dva týdny, neobjednávám se, prostě já nevím, je to rychleji a efektivněji, i když za část platím. Ale vzhledem k tomu co já vidím, co se tam děje, tak jako, kolik je tam lidí, tak si myslím, že to je dobré. Mně se to líbí víc, než tady no.“ Ekonomická situace je v ČR podle tázané lepší, než v Rusku. Popisuje, že v naší zemi dostávají lidé vyšší plat, ale zároveň víc platíme za potraviny a služby. Z toho důvodu si respondentka jezdí opravit např. boty do Ruska. Zdravotnické služby v naší zemi hodnotí jako komplexní, ale vadí ji, že zde se 254

u lékaře musí objednat dopředu a dlouho čeká na termín návštěvy. „…Jako měla jsem jednu, kterou jsem navštěvovala doktorku gynekoložku a pak jako po každé, když jsem k ní zavolala, já nevím, dva týdny, tři týdny, jako ona to měla. Kdybych třeba řekla, ne fakt to je akutní případ, buď teď, nebo já zemřu, tak jako fakt nevím, ale vždycky mi říkala ne, ne úplně obsazeno, cokoliv se děje prostě. Takže ohledně toho, ale jinak jako všechno tady je, nenavštěvovala jsem tady jedině zubaře. To ne, to vždycky nechávám na Rusko, tak mám známého. “ Na české mentalitě tázané nejvíce vadí ženská nezávislost. Z Ruska je zvyklá, že muž ženě pomáhá při vystupování z MHD, podává ji kabát apod., ale to podle ní v ČR neplatí a svého manžela těmto zvykům musela naučit. Na druhé straně se dotazované líbí zdvořilost Čechů. Změna prostředí a pocity: Respondentka vnímá při změně prostředí časový posun a po příjezdu z Ruska do ČR, se v naší zemi cítí stísněně, jako „v kleci.“ Poprvé po příchodu do naší země měla pocit volnosti a zodpovědnosti, protože nikdy předtím nebyla sama v cizí zemi bez rodiny. Nyní uvádí: „…jsem většinou, jako neřeknu zdeptaná, ale zodpovídám za sebe, za svoje chování, za svoje všechno, Za co se rozhodnu, ale zvykla jsem si už.“ Začlenění do majoritní společnosti: Udává dobrý pocit ze začlenění mezi obyvatele ČR. „Nikdy jsem neměla žádný problém, i když jsem něco slyšela o tom, že prostě proces jasně, 1968, někdo je proti, někdo pro, nevím, ale nikdy jsem se nesetkala s nějakým velkým negativem konkrétně k Rusům, nebo, všichni byli vstřícní, všechno vždycky bylo v pořádku, takže neměla jsem nikdy žádný problém.“ Pro začlenění do majoritní společnost se respondentka snaží pracovat s češtinou, aby nebylo poznat, že je národnosti ruské. Nemá ráda cizince, kteří dávají najevo svoji národnost a sama rusky v ČR nemluví. Respondentka je finančně zajištěna, finanční problémy nemá. Je studentkou a bydlí s manželem v Brně. Tázaná mluví rusky, česky, anglicky a 10 let studovala francouzštinu, kterou ale nepoužívala, není si v tomto jazyce jistá. Rozumí opět ruštině, češtině a angličtině, trochu slovenštině. Problémy s komunikací v České republice nemá. „Tak fakt asi toho žádného tlumočníka nepotřebovala bych, trošku toho laického vysvětlení, strpení, ukázky na obrázku a to by stačilo.“ Pro zlepšení komunikace se naučila český jazyk a neustále ho používá. Komunikační karty nezná. Ve škole studuje s lidmi národnosti Slovenské, Polské, Ukrajinské a Chorvatské. V soukromém životě se setkává většinou Čechy, tj. rodina ze strany manžela a potom s Ruskými přáteli. „Abych řekla pravdu, nikoho nevyhledávám, ale k tomu musím dodat, že ze začátku jsem se snažila na začátku studia tady v Čechách komunikovat víc česky. S lidmi ze skupiny jsem chodila někam 255

posedět klidně, účastnila jsem se nějakých akcí co nejvíce. Nezůstávala jsem jen s námi, přitom nás bylo fakt tady hodně, ale kvůli té komunikaci a zajímalo mě to prostě.“ Volnočasové aktivity podniká sama. Jsou to především břišní tance, jazykové kurzy angličtiny, pilates, aerobik a ruční práce, např. korálkování, háčkování. O dění v Rusku se respondentka zajímá prostřednictvím Internetu a rozhovorů s rodinou. Ruské časopisy, které se vydávají v ČR nezná. Z českých informačních zdrojů využívá Internet a televizi, české časopisy nezná. Pojištění: Respondentka má sjednané zdravotní pojištění, ale už si nepamatuje, kdo ji pojištění poradil. Když si ho zřizovala, věděla, že je to zapotřebí, ale nebyla v tomto směru zkušená. Na začátku pobytu v ČR si zřídila základní pojištění, vůbec se v něm nevyznala a platila za zdravotnické služby. Nyní musí mít komplexní pojištění, ale nevidí v něm rozdíl se základním. „…Takže ještě k tomu, jak jsem pracovala dva roky, měla jsem to pracovní kartičku a to bylo, co nejlepší. Byla taková zelená, já vím, že Češi mají takovou modrou, no hodně lidí, třeba v nemocnici se na to tak divně dívalo jako co to je, taková zelená kartička, tak se mě ptali, jestli to platí, protože nevěděli o tom vůbec nic, ale jo, vždycky to fungovalo, nikdo pak po mě nechtěl žádné peníze vrátit, nebo zaplatit za to ošetření, tak předpokládám, že dopadlo všechno dobře. A mohla jsem kamkoliv, s čímkoliv prostě. Žádné akutní případy, prostě tam chodila normálně, jako využívala jsem to, ale zase jsem odváděla část svého platu a za tohle to pojištění mám. To bylo to nejlepší, ale teď, jak jsem platila to komplexní, tak jsem si myslela, že to bude stejný, ale nebylo, bohužel nebylo, dostala jsem seznam lékařů, ke kterým můžu a jenom v případě nějakého úrazu nebo něčeho. Nepochopila jsem to trošku, čekám, fakt čekám na ten trvalý pobyt, protože říkali mi, že to už budou jiné podmínky, už to teď neřeším, všechno co bylo potřeba, vyřešila jsem teď, protože jsem byla doma a zatím čekám, tak.“ Na otázku, co ví o svém nynějším sjednaném zdravotním pojištění, odpověděla následovně: „… Ty žensky, co to tam prodávají, neví o tom vůbec nic. Oni se normálně, když jsem se začala na to vyptávat, protože mě to fakt zajímalo, co můžu. Ony mě prostě odkázaly na telefonní číslo na té kartičce, co jsem dostala, a řekly, že v případě nějakých dotazů mám volat tam. Hotovo, jako nic jiného, Jedna slečna, která tam asi byla nová, která mi poprvé jako zajišťovala to, tak ona mi akorát předala ke starší paní, protože ona tam nedokázala mi na nic odpovědět, ona za prvé odpovídala na otázky kladně, že ano, že jo, že bude to mít, když se pak zjistilo, že to vůbec mít nebudu jako nějakou péči navíc, nebo to. Takže nic nikdo neví, v případě dotazů volat, hotovo. To je všechno…“

256

Víra: Tázaná upřednostňuje pravoslavnou víru a přistupuje k ní spíše pasivně. „…chodím do kostela, ale není to každý měsíc, spíš jednou za půl roku jo, možná trošku častěji, takže na půl.“ Bioetika a postoje: Pro udržení zdraví respondentka především sportuje a nepřejídá se. Svůj denní jídelníček by popsala následovně: Na snídani střídá jogurt s oříšky, vločky s medem a nějaké pečivo s čajem. Na oběd si většinou připravuje salát a na večeři chystá teplé jídlo, nejpozději však večeří v osm hodin. Půst nedrží. Hygiena je pro dotazovanou velmi důležitá. Ráno si čistí obličej čistícím gelem, večer se sprchuje. Ihned po příchodu zvenčí si myje ruce. Ve zdravotnickém prostředí by ji nedělalo problémy, kdy se o ni staral muž, či žena. Intimita je pro tázanou důležitá, pokud by ovšem musela, např. po operaci močit do podložní mísy, tak by jí to nevadilo. K homosexualitě zaujímá negativní postoj: „Absolutně otřesný, fakt jako mě hnusí a nevím, co bych dělala, když bych zjistila, že je to moje děcko. I když jsme mluvili, že je to genetická porucha, že za to můžou rodiče, že jako oni předali ty geny dítěti, ale fakt nevím, nedokážu to popsat, ale nemám to absolutně…“ Mateřství vnímá jako pozitivní věc. Má několik známých, kteří se museli uchýlit k potratu ze zdravotních důvodů, a pro tento případ potrat schvaluje. Při sexu je pro tázanou přijatelná varianta hormonální antikoncepce. K umělému oplodnění ženy má pozitivní přístup, příčinu genetických nemocí komentuje takto: „No myslím si, že většinou je to hodně sňatků hodně jako v blízkém prostředí, teritoriu, proto přitahujou lidi prostě Italky, protože je to čerstvá krev, nejsou namíchaný tady, je to lepší.“ Bolest znamená pro respondentku nutnost, např. při aplikaci injekcí, při zlomenině apod. Při bolestech hlavy si jde umýt obličej a napít se vody. U bolestí jiného typu vyhledá lékaře. Nemoc má pro respondentu dvě podoby. „… nachlazení si nemůžu ne nevšimnout, ale můžu na to trošku vykašlat, dát si nějaký prášek, už nevěřím, nepamatuju, kdy naposledy jsem ležela. Ale ostatní, co beru trošku vážně, chodím za doktorem pravidelně, chodím na odběry, vyšetření, všechno dělám.“ Na medicínu má názor kladný a k transplantaci zaujímá postoj pozitivní, pokud se ovšem nejedná o obchodování s orgány. Období umírání u blízkých nezažila: „…vždycky vzpomínám smrt nemocných, nebo co jsem od příbuzných slyšela, když je to způsobeno nějakou nemocí, rakovina, nebo velmi bolestivé umírání, tak jako fakt, nevím co na to říct, líto, škoda, když je to způsobeno stáří, tak asi jen lehl, usnul a už neprobudil.“ Žádné rituály v doprovázení nemocného však nezná. Zatím se s mrtí nikoho blízkého nesetkala. Kdyby ale měla říct, co považuje za důležité v období umírání, tak by to byla přítomnost blízkých, sepsání poslední vůle a klid. Smrt vnímá jako přechod energie z jednoho těla na druhé. U posmrtné očisty těla nikdy nebyla, ale ví, že se tělo musí 257

umýt, obléct do čistého, provádí se rituály a nakonec se uspořádá pohřeb. „Dlouho jsem nebyla nikde, ale to je asi několik věcí už v současné době, několik způsobů, někdo zůstává věřící pravoslavný a z pravoslavného hlediska zůstává rakev doma, nebo kde ta rakev přijde kněz a udělá tam nějaké svoje rituály, ale to je s příbuznými a potom to asi veze na hřbitov. Jenomže teď už v poslední době už se to nedělá v přítomnosti kněze, ale jenom prostě na hřbitově prostě nějaký rituál samotný a kremace potom.“ Po pohřbu se uskuteční pohřební hostina. Po devíti a po čtyřiceti dnech se hostina opakuje. „…To teď neřeknu přesně jak, ale to souvisí s putováním té duše, jestli je ještě tady na zemi a potom příbuzní setkávají každý rok v ten den té, smrti.“ K eutanázii zaujímá postoj negativní. V případě nutnosti souhlasí s pitvou člověka. Modelové situace: 1. Máte zdravotní obtíže a přivolal/a jste sanitku, která Vás odváží do nemocnice. Jaké máte představy o dalším způsobu péče? „Tak další způsob péče, určitě mě zavezou tam, kde jsou nějací specialisti na to, jaký druh bolesti mám, pak tam přijde a ošetří, udělá potřebné věci, jako rentgen atak, hlavně rychle.“ 2. Jste v nemocnici na urgentním příjmu a přichází k Vám zdravotní sestra. Co do ní očekáváte? „Když je to urgentní, tak fakt tu rychlost.“ 3. Jak byste přistupoval/a v nemocnici ke způsobu komunikace těmito kartami? (Připravím si příklad komunikační karty) „Tak, řekněme tak, že je to dobrý doplněk řeči, klidně ať to přinese.“ 4. V průběhu příjmového vyšetření Vás zdravotní sestra požádá o odběr krve, jaký k tomuto zaujímáte postoj? „Klidně, všechno potřebný pro zjištění, urychlení mého uzdravení.“ 5. Bude Vám sděleno, že budete hospitalizován a že je nutná operace, při které bude odstraněn žlučník z důvodu žlučníkových kamenů. Jak zareagujete? „Když je to nutnost, no tak co udělám, ale hned o tom musí vědět moji nejbližší příbuzní, ale hned bych volala manželovi nějakou konzultaci s někým jiným z jiné nemocnice, s nějakým jiným specialistou, prostě slepě uvěřit jednomu člověku a hned říct o ten nůž, to ne.“ 6. Co budete v nemocničním zařízení potřebovat, popř. bez čeho se neobejdete? „No tak určitě zubní kartáček, no neobejdu se bez brýlí, protože mám špatná zrak, bez něčeho na hygienu a bez oblečení.“ 258

7. Po proběhlé operaci Vám lékař naordinuje přísnou dietu, která má svá pravidla ve stravování. Jak zareagujete? „No klidně, já s tím nemám vůbec žádný problém.“ 8. Budete

propuštěn/a

z nemocničního

prostředí,

co

očekáváte

ze

strany

zdravotnického personálu? „Když budu propuštěná, tak asi kdy mám přijít na další prohlídky a já tam přijdu.“ 9. Jaké informace jsou pro Vás důležité při propouštění do domácího ošetření? „No co mám dělat, jak mám dělat, přísná prostě pravidla a jak to bude dlouho a kdy bude příští prohlídka prostě.“

259

Příloha 23 KAZUISTIKA 8 Anamnéza Muž D, narozen v roce 1985 v Rusku, nyní se sjednaným trvalým pobytem v České republice. V roce 2009 přišel do České republiky z důvodu studia. Studoval bakalářský studijní program v Rusku. Nyní studuje magisterský obor a bydlí na koleji v Brně. Pokud by v ČR našel po ukončení studia práci, chtěl by zde zůstat. Za nějakou dobu se ovšem plánuje vrátit zpět, do rodného Ruska. Katamnéza Srovnání

Ruska

s Českou

republikou:

Respondent

k ekonomice

Ruska

uvádí:

„…Ekonomická situace v Rusku, no řekl bych že je no já nejsem potomek ekonomického lidstva, takže je to těžké říct, ale podle mas media to není jako úplně v pohodě, že hodně lidi žije špatně a mají s tím problém s penězama, že celkem hodně lidi mají všecko, hodně, hodně peněz, jako manažer v nějaké velké firmě, nemáme na plyn, nafta a to je všecko velmi drahé. Ale takový obyčejný člověk, který pracuje nevím nějak inženýrem, tak určitě má malý plat a že ty giganty se rozprostřou mezi těma lidma, dnes je to špatný moment, některý bydlí špatně prostě a některý jsou, možná nemají vzdělání, nemají nějakou kulturu a peníze mají jen kvůli tomu, že mají známy, tatínka, maminku, který nějaký big boss, no já doufám, že chápete co tím myslím.“ Tázaný si myslí, že v porovnání s Českou republikou se v Rusku hledá práce snadněji. Ze začátku dostane zaměstnanec v přepočtu na české koruny asi devět tisíc a potom se plat může navýšit, podle vzdělání. Co se týká vzdělání, popisuje respondent přesný opak. V této oblasti je podle něj jednodušší dostat se na školu v ČR a to i po stránce finanční, ne každý na studium v Rusku má. Nabídku zdravotnických služeb hodnotí: „No máme zdravotnictví zdarma, takže to mi vyhovuje, prostě jedeš do nemocnice a jako a můžeš, co chceš, jako určitě jdeš, budeš potřebovat nějaké léky a to nebude zdarma, to potřebujete koupit a no ještě neměl s tím jako problém s tím zdravím, jako že všecko je v pohodě.“ Na mentalitě Českých občanů tázanému nic nevadí, ani nevyhovuje, udává, že jsme podobní Rusům. Změna prostředí a pocity: Na změnu prostředí nijak nereaguje. Po příchodu do České republiky se mu líbil klid, čistota a prázdné ulice. Nyní cítí to samé. Je spokojený s vybavením fakulty, s laboratoří, se zaměstnanci fakulty a možností podílet se na výzkumu.

260

Začlenění do majoritní společnosti: Udává, že má dobrý pocit ze začlenění mezi obyvatele ČR. „…protože Češi jsou jako civilizovaní lidi a normálně všetko chápají, že proč člověk tady muže studovat a prostě se nacházet no. Kdyby bylo ne, tak odjel bych zpátky, asi tak.“ Pro začlenění se do majoritní společnosti podnikl kroky k dosažení práce v ČR. „Takže no asi poslat životopis a už jsem měl pár pohovorů v Praze, tak určitě výhodou je znalost Ruštiny, protože teď hodně pracuje se se Sovětským svazem a tam můžeš využít znalost Ruštiny, no kvalitná znalost češtiny doufám, že něco mám z toho a angličtiny určitě. A anglicky mluvím taky, takže znalost cizích jazyků, vysokoškolské vzdělávání tady no a doufám, že tady budu zaměstnaný, uvidíme.“ Respondent má finance na studium, které si vydělal o prázdninách na brigádě. Proto musí šetřit, aby s nimi po celý akademický rok vydržel. Je studentem vysoké školy a bydlí na koleji v Brně. Tázaný mluví rusky, česky a anglicky. Rozumí polštině, slovenštině a ukrajinštině. Problémy s komunikací v České republice nemá. Nejvíce by mu v komunikaci pomohl jazyk, ve kterém by se domluvil. Ve zdravotnickém zařízení by nejprve preferoval češtinu. Komunikační karty nezná. Pro zlepšení komunikace se naučil český jazyk, a neustále ho používá. Stýká se s lidmi České národnosti, aby si zdokonalil češtinu. Ve škole má spolužáky taktéž národnosti České. Protože bydlí na koleji ubytovaný pouze s cizinci, je ubytovaný s mužem arabské národnosti a setkává se také mimo jiné se Španěly, Portugalci, Rusi atd. Volnočasové aktivity podniká s kamarády, většinou s Čechy a Slováky. Chodí na fotbal, basketbal, volejbal a další aktivity, které univerzita nabízí. O dění v Rusku se respondent zajímá prostřednictvím Internetu a televize. Ruské časopisy nezná, ale slyšel o nich. Z českých informačních zdrojů využívá taktéž Internet a televizi, z českých časopisů čte Metro, Lidové noviny a na internetu novinky.cz. Pojištění: Respondent má sjednané zdravotní pojištění, informace se dozvěděl přímo u pojišťovny. Ví o něm následující: „…že mám komplexní zdravotní pojištění, že můžu jít za doktorem, zaplatím 30 Kč a můžu jít za doktorem.“ O dalších možnostech zdravotního pojištění neví. Víra: Tázaný je věřící, pravoslavný. K víře však přistupuje spíše pasivně. Aktivně navštěvuje kostel pouze ve svátcích Vánoc a Velikonoc. Své náboženství přibližuje: „No že prostě člověk musí žít podle pravidel, existují pravidla, jak existovat, jak prostě mluvit s lidmi, no jak bydlet, že asi toto.“ Bioetika a postoje: Pro udržení zdraví respondent především sportuje, snaží se dodržovat zdravý životní styl, doplňovat vitamíny. Svůj denní jídelníček by popsala následovně: Ráno mléčná kaše, nebo z pohanky, na oběd chodí do menzy, kde jí většinou kuře s rýží, 261

na večeři špagety, párky nebo nějaká ruská jídla. Půst nedrží. Hygienu provádí ráno a večer, sprchuje se a čistí si zuby. Ve zdravotnickém prostředí by mu nedělalo problémy, kdy se o něj staral muž, či žena. Intimita je pro tázaného důležitá, pokud by ovšem musel, např. po operaci močit do močové lahve, tak by mu to nevadilo. K homosexualitě zaujímá neutrální postoj, je toho názoru, že je to věc každého jedince. Jednoho dne by chtěl mít manželku a tři děti. K problematice potratů se staví negativně, „…maminka prostě má zodpovědnost za to dítě a nemá prostě někoho zabít. Já myslím, že člověk, který žije, v to těle žije, on taky člověk a má právo na život. Jestli ona to nechce, tak musí aspoň to dítě během těch devíti měsíců vychovat a pak nevím, možná do nějakého dům pro dítě.“ Z metod antikoncepce je pro respondenta přijatelný kondom. K umělému oplodnění ženy má pozitivní přístup, genetické nemoci jsou podle něj způsobeny špatným prostředím a ekologickou situací. Bolest znamená pro respondenta nepříjemný moment. „No tak ne, ale prostě musíš vnímat, že to jenom bolest, že to pak skončí a musíš být klidný a spokojený a udělat pro to všecko, aby to opravit.“ Nemoc popisuje jako poruchu v těle, která se musí opravit. Na medicínu má kladný názor. K transplantaci zaujímá pozitivní postoj. Respondent má zkušenost s umírajícím a k období umírání řekl: „No to je strašné, já měl tu zkušenost, to je velice strašné prostě, to velice těžko popsat.“ Smrt vnímá jako konečný důsledek života, se kterým nic neuděláme. U doprovázení nemocného, který umírá, považuje za důležité, aby umírající nebyl sám a byl spokojený. Při posmrtné očistě těla provádí otec rituál a pak jdou všichni na hřbitov. Pohřeb popisuje následovně: „Já myslím, že stejně jak tady, prostě objednáš to místo, pak objednáš ten památník, pak už je ten proces. Pohřeb má všechny typické rysy, kdo chce, prostě přijdou a řeknou mu ty slovíčka, co chtějí na konci a prostě konec.“ Doufá, že se problematikou eutanázie nikdy nesetká a je to podle jeho názoru věc každého člověka. Pitvu vnímá tázaný pozitivně, pokud je to nutností. Modelové situace: 1. Máte zdravotní obtíže a přivolal/a jste sanitku, která Vás odváží do nemocnice. Jaké máte představy o dalším způsobu péče? „No já nevím, jak to funguje v Čechách, ale ta třeba to bude v noci a měl by být nějaká nemocnice, ve které aji v noci pracuje chirurg, který by pomohl a udělal tu první pomoc a poradil, prostě tak.“ 2. Jste v nemocnici na urgentním příjmu a přichází k Vám zdravotní sestra. Co do ní očekáváte?

262

„No dobrý den, co ještě očekávám, jak se máte…očekávám prostě dobrý vztah, že Ti lidi, který pracují v nemocnici, chápou, že Ti lidi nemocní se necítí dobře.“ 3. Jak byste přistupoval/a v nemocnici ke způsobu komunikace těmito kartami? (Připravím si příklad komunikační karty) „Pokud ten člověk neschopen vůbec mluvit, tak ano, zejména když přijde nějaký Vietnam, který nerozumí vůbec česky, tak asi to bude dobré.“ 4. V průběhu příjmového vyšetření Vás zdravotní sestra požádá o odběr krve, jaký k tomuto zaujímáte postoj? „No klidný prostě, tak vemte si.“ 5. Bude Vám sděleno, že budete hospitalizován a že je nutná operace, při které bude odstraněn žlučník z důvodu žlučníkových kamenů. Jak zareagujete? „Když to bude nutné, tak já jsem hotový, když lékař řekne, že ano, to je jediný způsob, tak ano.“ 6. Co budete v nemocničním zařízení potřebovat, popř. bez čeho se neobejdete? „No tak doufám, že bude hlavně, aby navštěvovali lidi, nějakou knížku, internet, jestli je to možné vůbec a tak asi všecko.“ 7. Po proběhlé operaci Vám lékař naordinuje přísnou dietu, která má svá pravidla 8. ve stravování. Jak zareagujete? „No když lékař to řekne, budu to sledovat, už jsem to sledoval jednou.“ 9. Budete

propuštěn/a

z nemocničního

prostředí,

co

očekáváte

ze

strany

zdravotnického personálu? „Na shledanou, mějte se hezky a doufám, že neuvidíme se pak…no prostě dobrý vztah.“ 10. Jaké informace jsou pro Vás důležité při propouštění do domácího ošetření? „No co bych měl dělat pak, aby k tomu nedošlo zase a prostě nějaký seznam pravidel, jak žít dál.“

263

Příloha 24 KAZUISTIKA 9 Anamnéza Muž E, narozen v roce 1986 v Rusku, nyní se sjednaným trvalým pobytem v České republice. Před šesti lety se do ČR odstěhoval kvůli studiu vysoké školy. Studoval bakalářský a magisterský studijní program v Rusku a nyní studuje v Olomouci doktorát. S přítelkyní žijí v Olomouci v podnájmu a brigádně si přivydělává ve skladu marketu. V ČR by chtěl zůstat, protože tu má přátele a doufám, že najde uplatněná ve svém oboru. Katamnéza Srovnání Ruska s Českou republikou: Respondent uvádí, že v Rusku jsou dvě kategorie lidí. „…Chudí, kteří žijí na vesnici a bohatí, kteří jsou z města. Takže ekonomická situace lze zhodnotit dvěma způsoby a to, na vesnici a ve městě. Tak je to i s nabídkou zdravotnických služeb, zaměstnáním a studiem. Ve městě se dá mluvit o velmi dobrých podmínkách, na rozdíl od vesnice, kde jsou na to lidé hůře.“ Opakem je podle něj Česká republika. „V České republice je to vyvážené. Nejsou tu takové rozdíly mezi lidmi, co se týče financí. Vzdělávání je tu moc dobré, jsem spokojený. Zaměstnání si myslím, že taky, neznám nikoho, kdo by si hned po škole nenašel práci. A zdravotnické služby jsou dobré, ale na všechno se dlouho čeká.“ Na české mentalitě tázanému nic nevadí, naopak mu vyhovuje, že zde našel spoustu přátel, na které se může spolehnout. Změna prostředí a pocity: Na změnu prostředí respondent nijak nereaguje. Cestování, ani změna prostředí mu nevadí. Česky se naučil poměrně rychle a nedělá mu potíže. Po příchodu do České republiky se mu naše země líbila, protože má pocit, že: „…se tu stírají rozdíly mezi chudými a bohatými. Je tu spoustu možností a fajn lidí.“ Nyní jsou jeho pocity stejné, názor na zemi nezměnil. Začlenění do majoritní společnosti: Udává, že má dobrý pocit ze začlenění mezi obyvatele ČR. „Mám pocit, jako bych byl Čech. Všichni mě přijali a se všemi vycházím.“ Pro začlenění se naučil češtinu, kterou neustále používá a chodí ven s přáteli. Respondent je finančně zajištěn, finanční problémy nemá. Je studentem a zároveň pracuje brigádně ve skladu jednoho supermarketu, bydlí s přítelkyní v Olomouci v podnájmu. Tázaný rozumí a mluví třemi jazyky a to: rusky, česky a anglicky. Problémy s komunikací v České republice nemá. Myslí si, že v komunikaci by všem klientům ve zdravotnickém zařízení pomohlo, kdyby zdravotníci mluvili pomalu. Komunikační karty nezná, udává, že se česky domluví bez problémů a nepotřebuje žádnou pomoc v oblasti komunikace. Pokud by 264

ovšem nerozuměl, volil by možnost tlumočníka. Ve škole i v zaměstnání jsou jeho spolupracovníci národnosti české. V soukromém životě se stýká se svými přáteli, kteří jsou národnosti české. „Jsou to Češi, protože jsem se s nimi spřátelil a máme k sobě blízko.“ Volnočasové aktivity podniká s kamarády. Většinou jsou to sportovní aktivity, jako např. fotbal, tenis, plavání. O dění v Rusku se respondent zajímá prostřednictvím Internetu. Ruské časopisy, které se vydávají v ČR nezná a nikdy o nich neslyšel. Z českých informačních zdrojů využívá Internet a rádio. Čte české noviny Mladou frontu Dnes. Pojištění: Respondent má sjednané zdravotní pojištění, informace se dozvěděl od kamaráda z Ruska, který byl v České republice na výměnném pobytu. K tomu co ví o možnostech zdravotního pojištění pro cizince v ČR, udává: „Jenom vím, že to musím mít, ale pokud jsem chtěl něco podrobnějšího, tak mě odkázali na telefonní linku, kde je automat a nic se nedozvím. Takže pojištění mám, ale nevím, co obsahuje.“ Víra: Tázaný je věřící, upřednostňuje pravoslavnou víru. Přiblížil by ji jako víru v jednoho Boha. „Chodím do kostela, ale jen na nějaké svátky, jako jsou Vánoce, Velikonoce a pod.“ Bioetika a postoje: Zdraví je pro respondenta důležité. „Dávám na sebe pozor, Pro udržení zdraví sportuju, snažím se jíst ovoce a zeleninu.“ Svůj denní jídelníček by popsal následovně: Ráno čaj s rohlíkem, na oběd chodí do menzy, večer rohlík nebo chleba. Během dne doplní stravu ovocem a zeleninou. Půst nedrží. Během dne dodržuje hygienické návyky a to: ráno oplach obličeje, dvakrát denně čištění zubů a večer sprcha. Ve zdravotnickém prostředí by mu nedělalo problémy, kdy se o něj staral muž, či žena. Intimita je pro tázaného důležitá, pokud by ovšem musel, např. po operaci močit do podložní mísy, tak by mu to nevadilo, pokud by to byla nutnost. K homosexualitě se vyjadřuje následovně: „Nechápu to, nejsem gay, ale pokud to tak někdo cítí, je to jeho věc.“ Mateřství vnímá jako pozitivní věc: „S přítelkyní bychom chtěli dítě, ale zatím je to daleko. Oba studujeme.“ K problematice potratů se staví negativně, nikdo podle něj nemá právo vzít někomu život. Z metod antikoncepce je pro respondenta přijatelná pouze možnost užití kondomu. K umělému oplodnění ženy má pozitivní přístup, genetické nemoci jsou podle něj způsobeny špatným životním stylem rodičů, kouřením a alkoholem. Bolest znamená pro respondenta nepříjemný pocit a snaží se ji odstranit léky na bolest. Nemoc pak popisuje jako absenci zdraví a pokud se u něj příznaky nemoci projeví, jde k lékaři a řídí se jeho doporučením. „Medicína je dobrá věc, uzdravuje lidi. Obzvlášť pro ty, co jsou hodně nemocní.“. Na transplantaci zaujímá pozitivní postoj. „Pokud by to mělo zachránit život, tak ano.“ Období umírání vnímá u druhých velice těžce, ale uvádí, že: „…musíme to brát tak, že je to nevyhnutelné.“ Smrt je podle dotazovaného přechod 265

z tohoto světa na „oný“ a každý z nás jednou zemře. Doprovázení nemocného, který umírá, nikdy nezažil, ale ví, že se pronáší modlitby. Za důležité v tomto období považuje: „Určitě smíření se lidmi, se kterými je umírající dohádaný a odpuštění.“ Posmrtnou očistu těla respondent popisuje tak, že se tělo umyje, dá do truhly a pěkně oblékne. Pohřeb a tradice po uskutečnění pohřbu nastínil tázaný takto: „Mše za zemřelého v kostele, potom se jde na hřbitov, kde se rakev uloží do hrobu, pozůstalí hážou na rakev květiny a mince, pak se hrob zasype.“ „Devátý den se vzpomíná na zemřelého, věříme, že když se rodina bude celých devět dní modlit, tak duše odejde do nebe. Potom čtyřicet dní po smrti se vzpomíná na mrtvého taky a celou dobu se modlí za zemřelého.“ K eutanázii zaujímá neutrální přístup, nedokáže se přiklonit ani k „ano“, ani k „ne.“ Na pitvu člověka má postoj pozitivní, pokud je tato metoda nutná. Modelové situace: 1. Máte zdravotní obtíže a přivolal/a jste sanitku, která Vás odváží do nemocnice. Jaké máte představy o dalším způsobu péče? „Že mě odvezou do nemocnice, zbaví mě bolesti a trápení. Nevím jak, to musí vědět sami.“ 2. Jste v nemocnici na urgentním příjmu a přichází k Vám zdravotní sestra. Co do ní očekáváte? „Že se o mě postará, než přijde lékař.“ 3. Jak byste přistupoval/a v nemocnici ke způsobu komunikace těmito kartami? (Připravím si příklad komunikační karty) „Asi bych volil raději tlumočníka.“ 4. V průběhu příjmového vyšetření Vás zdravotní sestra požádá o odběr krve, jaký k tomuto zaujímáte postoj? „Bez problému.“ 5. Bude Vám sděleno, že budete hospitalizován a že je nutná operace, při které bude odstraněn žlučník z důvodu žlučníkových kamenů. Jak zareagujete? „Pokud to bude nutné, nebudu mít námitky“ 6. Co budete v nemocničním zařízení potřebovat, popř. bez čeho se neobejdete? „Nějaký počítač, abych byl v kontaktu se světem a telefon.“ 7. Po proběhlé operaci Vám lékař naordinuje přísnou dietu, která má svá pravidla ve stravování. Jak zareagujete? „Budu se řídit podle jeho rad.“ 8. Budete

propuštěn/a

z nemocničního

zdravotnického personálu? 266

prostředí,

co

očekáváte

ze

strany

„Že mi řeknou, co mám dělat. Jestli mám držet dietu a podobně.“ 9. Jaké informace jsou pro Vás důležité při propouštění do domácího ošetření? „Jestli dodržovat dietu, kdy mám přijít na kontrolu, jak dlouho ještě budu doma.“

267

Příloha 25 KAZUISTIKA 11 Anamnéza Muž F, narozena v roce 1977 v Rusku, nyní se sjednaným trvalým pobytem v České republice. V roce 1998 se přistěhovala do České republiky z důvodu hledání zaměstnání. Potřebovala pomoci rodině a v Rusku pro ni práce nebyla, nebo byla špatně placená. Studovala zdravotní školu v Rusku. Momentálně se osamostatnila, vlastní malý obchod s dětským oblečením a žije s manželem nedaleko Prostějova. V ČR by chtěla zůstat, protože zde má manžela, který je Čech a děti. Naši zemi si vybrala proto, že dostala nabídku práce právě v Česku. Její kamarádka zde již pracovala a doporučila jí agenturu, která zaměstnání zprostředkovala. Katamnéza Srovnání Ruska s Českou republikou: Respondentka srovnává podmínky života v Rusku a České republice následovně: „Jsem tady už dlouho a odešla jsem hlavně kvůli možnosti zaměstnání. Tehdy to bylo nesrovnatelné. Hlavně zdravotnictví. Jsem z vesnice a za doktorem jsme museli jezdit hodně daleko. Máte tu i větší možnosti ve vzdělání“ „Já jsem byla zvyklá v Rusku na jiné poměry. A když teď porovnávám tak jsem si hodně polepšila. S manželem oba pracujeme, starší syn studuje vysokou školu. Ve zdravotnictví jsem zatím nezažila nic negativního.“ Na Češích tázané vadí jejich závistivost a to, že se málo věnují svým dětem. „…Každý se honí, aby měl co nejvíc peněz, a zapomíná se na to důležité.“ Naopak se jí líbí, že v naší zemi žena nemusí tak tvrdě pracovat, jako v Rusku, kde neberou ohledy. „…Taky se tady dokážou lidi víc bavit. U nás to takové není. Víc se pije alkohol.“ Změna prostředí a pocity: Změna prostředí na respondentku nepůsobí. Po příchodu do České republiky byla dotazovaná žena mladá, chtěla si vydělat peníze. Udává, že ze začátku se na ni lidé dívali „…přes prsty…“, ale potom poznali, že je pracovitá a kamarádská. Nyní zde žije už dlouhou dobu a je spokojená. Začlenění do majoritní společnosti: Udává, že má dobrý pocit ze začlenění mezi obyvatele ČR. „S manželem máme hodně přátel a hodně se navštěvujeme.“ Respondentka je finančně zajištěna, finanční problémy nemá. Má svůj obchod a bydlí nedaleko Prostějova s manželem v rodinném domě. Tázaná rozumí a mluví rusky, česky a navíc rozumí slovenštině. Problémy s komunikací v České republice nemá. V rámci komunikace upřednostňuje osobní rozhovor. Komunikační karty nezná. Pro zlepšení komunikace se 268

naučila český jazyk a neustále ho používá. V zaměstnání spolupracuje s Čechy. V soukromém životě se setkává s Českými přáteli a jiné osoby nevyhledává. Z volnočasových aktivit upřednostňuje plavání s dětmi a sama navštěvuje cvičení jógy. Dále se schází s přáteli. O dění v Rusku se respondentka zajímá prostřednictvím přátel a rodiny, z rodné země. Ruské časopisy, které se vydávají v ČR nezná a nevyužívá. Z českých informačních zdrojů využívá především Internet. Pojištění: Respondentka má sjednané zdravotní pojištění, které ji nejdříve obstarala agentura a posléze manžel. O zdravotním pojištění neví nic, protože vše nechává na manželovi. Víra: Tázaná je věřící, upřednostňuje pravoslavnou církev. K víře přistupuje spíše pasivně. „…V Rusku je to normální, že se chodí hodně do kostela. Tady nemám důvod.“ Bioetika a postoje: Pro udržení zdraví respondentka především cvičí a dodržuje životosprávu. Svůj denní jídelníček by popsala následovně: „Jelikož mám děti, snažím se dávat vydatnou a výživnou stravu. Hodně jogurtů, cereálií, rybího masa. Sem tam i nějaké ty hranolky, ale to výjimečně.“ Půst nedrží. Žádné rituály v oblasti hygieny nemá, denně se sprchuje a čistí zuby. Dbá na hygienu rukou, obzvláště u svých dětí. Ve zdravotnickém prostředí by ji nedělalo problémy, kdy se o ni staral muž, či žena. Intimita je pro tázanou důležitá, pokud by ovšem musela, např. po operaci močit do podložní mísy, tak by v tom neviděla problém. Negativní postoj zaujímá k homosexualitě. Mateřství je pro ni nejkrásnější období a nedokázala by si už život bez dětí představit. K problematice potratů se staví negativně. „Nelíbí se mi to, ale jsou případy, kdy je to asi nejlepší řešení. Každý člověk je osobnost. Takže potratem tu osobnost nenecháte se rozvíjet.“ Antikoncepci neužívá, protože je to podle ní zásah do organismu a udává, že má spolehlivého manžela. K umělému oplodnění ženy má pozitivní přístup, co způsobuje genetické nemoci, nedokáže odhadnout. Bolest popisuje respondentka následovně: „Bolí mě hlava, noha…Bolest když vás někdo zradí. Je hodně druhů bolesti“ Na bolest hlavy užívá léky a čaj, Bolest srdce podle ní utiší čas. K nemoci přistupuje zodpovědně a snaží se vše preventivně podchytit. Na medicínu má kladný názor, myslí si, že medicína v ČR je na vysoké úrovni. Transplantaci bere jako jednu z možností záchrany života. S obdobím umírání zatím nepřišla do styku, nemá zkušenosti s doprovázením nemocného. Považuje ale za důležité, aby se umírající smířil se svými blízkými a smrtí samotnou. Smrt vnímá z několika pohledů: „Záleží jakou smrt. Smrt někoho mladého je neštěstí. Smrt hodně nemocného vysvobození. Já sama se ještě nad smrtí moc nezamýšlím.“ Posmrtnou očistu těla nemůže respondentka popsat. Nikdy tuto situaci nezažila. Pohřeb probíhá následovně: 269

„Je to stejné jako u vás. Mrtvý se vykoupe, čistě obleče většinou se pohřbívá v rakvi do hrobu. Pak nějaká hostina na oslavu zemřelého.“ Tradice po uskutečnění pohřbu nezná. K problematice eutanázie uvádí: „To je těžké. Dá se toho hodně zneužívat. Nevím, jak by se rozhodla.“ Pitvu bere jako nutnost a součást medicíny. Modelové situace: 1. Máte zdravotní obtíže a přivolal/a jste sanitku, která Vás odváží do nemocnice. Jaké máte představy o dalším způsobu péče? „Veškerá možná vyšetření, rozbor krve, stanovení diagnózy určení léčby.“ 2. Jste v nemocnici na urgentním příjmu a přichází k Vám zdravotní sestra. Co do ní očekáváte? „Profesionální přístup a soucítění s pacientem.“ 3. Jak byste přistupoval/a v nemocnici ke způsobu komunikace těmito kartami? (Připravím si příklad komunikační karty) „Mohlo by to být dobré.“ 4. V průběhu příjmového vyšetření Vás zdravotní sestra požádá o odběr krve, jaký k tomuto zaujímáte postoj? „Opět to patří k medicíně. Je to v určitých případech nutnost.“ 5. Bude Vám sděleno, že budete hospitalizován a že je nutná operace, při které bude odstraněn žlučník z důvodu žlučníkových kamenů. Jak zareagujete? „Budu věřit lékařům, že je to nutné.“ 6. Co budete v nemocničním zařízení potřebovat, popř. bez čeho se neobejdete? „Věci osobní hygieny, telefon.“ 7. Po proběhlé operaci Vám lékař naordinuje přísnou dietu, která má svá pravidla ve stravování. Jak zareagujete? „Nemám s tím problém.“ 8. Budete

propuštěn/a

z nemocničního

prostředí,

co

očekáváte

ze

zdravotnického personálu? „Informace o zdravotním stavu a způsobu další léčby, nebo podávání léků.“ 9. Jaké informace jsou pro Vás důležité při propouštění do domácího ošetření? „Termín další kontroly, užívání léků, poučení o způsobu stravy.“

270

strany

Příloha 26 KAZUISTIKA 11 Anamnéza Muž E., narozen v roce 1981 v Rusku, nyní se sjednaným trvalým pobytem v České republice. V roce 2006 se přestěhoval do České republiky z pracovních důvodů. Studoval magisterský studijní program na Moskevské státní univerzitě M.V.Lomonosova, obor biologie/antropologie. Momentálně pracuje v soukromé firmě a zabývá se posuzováním vlivů staveb na životní prostředí. Žije sám v Olomouci. V ČR zůstat nechce, je to pro něj velká zkušenost, ale má v plánu návrat do vlasti. ČR si vybral, protože to je nebližší destinace pro jeho práci a má rád historická města. Katamnéza Srovnání Ruska s Českou republikou: Respondentka uvádí, že: „ Studium VŠ pro mě bylo přínosné a velice kvalitní. Zaměstnání není lehké získat, a není příliš finančně ceněno. Zdravotnické služby nemohu zcela ocenit, snažím se lékaře nenavštěvovat. Ekonomika Ruska je složitější, pocházím z venkova, zde je situace příznivá.“ Podmínky v České republice hodnotí následovně: „Žiji v současné době v Olomouci, a sám mohu potvrdit fakt, který tvrdí asi většina Čechů – jsou zde zcela jiné poměry. Snažím se sledovat zpravodajství a dění v České republice, a vidím silnou negativní zaujatost Čechů vůči politikům – ovšem vzhledem k různým aférám, je to i pro mě pochopitelné. Ekonomická situace – nemohu si stěžovat, ovšem chápu, že menší města, příp. venkov je zcela jiný. Zdravotnictví – opět nemohu soudit, mám svého českého lékaře (myslím, že se u vás říká závodní lékař), nenavštěvuji jej – není důvod. Obecně podmínky k žití – silná byrokracie, k Čechům je těžké najít cestu, ale pak jsou velmi přátelští.“ Na české mentalitě mu nejvíce, že jsme méně rozhodní, pohodlnost stavíme nad ambice, rádi mluvíme, než abychom jednali. Naopak se mu na české mentalitě líbí naše upovídanost, pozitivní vztah k alkoholu a je na nás spolehnutí, pokud se nám chce. Změna prostředí a pocity: Na změnu prostředí nepostřehl žádné reakce, udává, že je přátelský a kontakt s lidmi navazuje rychle. Jediným jeho problémem bylo zvyknout si na naše jídlo. Od začátku vstupu do ČR je spokojen, díky internetu je neustále v kontaktu se svými přáteli z univerzity. Neplánuje se zde však usadit. Začlenění do majoritní společnosti: Má dobrý pocit ze začlenění mezi obyvatele ČR. Pro lepší začlenění se mimo práci schází se svými kolegy. Jinak tráví většinu času v zaměstnání. Respondent je finančně zajištěna, finanční problémy nemá. Je zaměstnána 271

u soukromé firmy, bydlí sám v Olomouci. Tázaný rozumí a mluví čtyřmi jazyky a to: rusky, česky, anglicky a snaží se porozumět polsky. Pokud měl ze začátku problémy s komunikací, pomohli mu přátelé z práce a domlouvali se anglicky. Teď už problém s češtinou nemá. V dorozumění se se zdravotnickým personálem by volil angličtinu, popřípadě ruštinu, ale domluví se nyní i česky. Komunikační karty nezná, ve zdravotnickém prostředí by požadoval tlumočníka, aby všemu co nejlépe porozuměl. Pro zlepšení komunikace se naučila český jazyk a neustále ho používá, čte knihy a časopisy v češtině. V zaměstnání jsou jeho spolupracovníci národnosti české, ale vzhledem k tomu, že pobočky firmy jsou i v jiných zemích, má také kolegy z řad Slováků a Poláků. V soukromém životě se setkává s Čechy a s Rusi. Další lidi nevyhledává, pokud se s někým seznámí, je mu jedno, jaké je národnosti. Setkává se s lidmi různých národností. Volnočasové aktivity: „Sportuju – běhám, plavu, občasně lezení na umělé stěně, s kolegy z práce bowling, kulečník. Láká mě golf. Rád také čtu, fotím “ O dění v Rusku se respondent zajímá prostřednictvím Internetu. Ruské časopisy, které se vydávají v ČR zná, ale nevyužívá. Z českých informačních zdrojů využívá Internet, rádio, ale to spíše kvůli hudbě. Z českých časopisů čte Metro. Pojištění:

Respondent

má

sjednané

zdravotní

pojištění,

bylo

mu

nabídnuto

od zaměstnavatele. K tomu co ví o možnostech zdravotního pojištění pro cizince v ČR udává: „Pojišťovnu mám VZP, řekněme, že jsem s ní spokojen. V době, kdy jsem řešil pojištění, mi bylo sděleno, že cizinec musí být pojištěný u státní pojišťovny. Přiznám se, že více jsem po tom nepátral, jaká je současné podmínky netuším. “ Víra: Tázaný uvádí, že se ho rodiče snažili udržovat ve víře pravoslavné, ale on sám je naprosto neortodoxní. Oficiální víra ho nezajímá, věří v člověka a jeho vůli. „Termín náboženství nemám rád, viděl jsem několik filmů a četl knihy s tématikou víry, a proto jsem se rozhodl nebýt příznivcem žádné oficiální víry.“ Bioetika a postoje: Pro udržení zdraví sportuje, snaží se jíst vegetariánskou stravu, ovoce, zeleninu. Pije zelený čaj a občas pivo s přáteli. Svůj denní jídelníček by popsala následovně: „ Snídám až v zaměstnání, po probuzení piju sklenici čisté vody, aby se žaludek připravil. Oběd nejčastěji teplý, občas ve vegetariánské restauraci – nejde tak o jídlo, ale o ten klid, který tam panuje. Večeře občas vynechám, pocit prázdného žaludku je příjemný. Četl jsem dost o půstu, nemyslím si, že mám závislost na jídle, takže jednou za čas na den jídlo vynechám úplně. Mám rád ovoce, hlavně to jednoduše a rychle konzumovatelné – jablka, banány. A samozřejmě slabost pro sladké, nyní čokoláda s velkým obsahem kakaa – není tak sladká. Pitný režim dodržuji poctivě, minimálně dva 272

litry denně, spíše více.“ Půst drží jednodenní, ne pravidelně, ale dvakrát do měsíce. Večer si dá lehkou večeři a druhý den pije jen čistou vodu. V oblasti hygieny má několik postupů. Ráno si čistí zuby, holí se, myje se do půlky těla studenou vodou a jednou za čas provádí očistu celého těla studenou sprchou. Každý den se sprchuje vlažnou vodou, pokud je potřeba, používá olej na pokožku. Občas navštíví saunu. Ve zdravotnickém prostředí by mu nedělalo problémy, kdy se o něj staral muž, či žena. Intimita pro tázaného není úplně důležitá, a pokud by musel, např. po operaci močit do močové lahve, tak by mu to nevadilo. Na homosexualitu se dívá s nadhledem, po čase zjistil, že jeho kamarád je homosexuál a jeho vztah k němu se nezměnil. O mateřství a porodu říká: „Jako biolog mám dva pohledy – lidský i biologický. Je to neuvěřitelný proces vzniku lidské bytosti, a těším se, až toho budu někdy účastný. Nemůžu se k tomu více vyjádřit, možná časem.“ K problematice potratů se neumí vyjádřit jednoznačně. Uznává ale, že na lidský život se nahlíží jako na malichernost. Přijatelné jsou pro něj kondomy, jako způsob antikoncepce. Hormonální antikoncepci bere jako volbu ženy. A dokázal by si představit trvalou antikoncepci i u mužů v pozdějším věku. K umělému oplodnění ženy má pozitivní přístup, genetické nemoci jsou podle ní způsobeny částečně životosprávou. Bolest znamená pro respondenta dvě možnosti, psychickou a fyzickou a má strach ze stáří, protože bolest pro něj znamená omezení. Pokud se bolest objeví, léčí se tichem, klidem a tekutinami pro případ bolesti hlavy, někdy si zajde zaběhat, popř. na klouby užívá kostival. Lékům se snaží vyhýbat. Nemocem se snaží předcházet a to půsty, otužováním, pohybem na čerstvém vzduchu. Léky neužívá a preferuje bylinkové čaje, např., ruský vrbkový čaj. Na medicínu má kladný názor, ale myslí si, že medicína by se měla více zaměřit na alternativní postupy. K transplantaci udává: „Nemám ve svém okolí nikoho, kdo by transplantaci měl. Ale přemýšlel jsem nad tím se zapsat jako dárce orgánu. Takže názor je takový, že ano – každý zachráněný lidský život je důležitý.“ Období umírání vnímá jako možnost uvědomit se svůj život a jeho krátké trvání. Možnost reinkarnace mu dává nadhled a omezí jeho smutek. Věří v reinkarnaci a lidský život bere jako energii, která může zaniknout. U doprovázení nemocného, který umírá, se rodina modlí. Posmrtnou očistu těla respondent popisuje následovně: tělo se umyje a uloží do otevřené rakve. Nikdy tomu nebyl účastný, jen to slyšel z rodinného kruhu. Po smutečním obřadu se jde na hostinu, kde se vzpomíná na zesnulého. Nad eutanázií přemýšlel a je možnost, že by k ní dal někdy v budoucnu souhlas. Pokud není jasné úmrtí, je pitva potřebná. Modelové situace:

273

1. Máte zdravotní obtíže a přivolal/a jste sanitku, která Vás odváží do nemocnice. Jaké máte představy o dalším způsobu péče? „Slyšel jsem, že v České republice přijíždí sanitka dost pozdě. Nemám zase zkušenost, mé představy jsou možná zkresleny i filmy a seriály. Doufám, že budu-li mít problém, sanitka bude rychlá, lékař bude schopen okamžitě pomoci, alespoň provizorně. A pak rychlý transport do nemocnice. Tam očekávám profesionální péči, s ohledem na důstojnost člověka jako pacienta. Jsem pojištěn pro tzv. adrenalinový sport, pobyt v horách a podobně. Tam si představuji ošetření také rychlé, omezené samozřejmě terénem.“ 2. Jste v nemocnici na urgentním příjmu a přichází k Vám zdravotní sestra. Co do ní očekáváte? „Rychlou, jasnou komunikaci. Co se stal za problém, zda všemu rozumím, a rychlé ošetření bez prodlužování doby ošetření v čekárně.“ 3. Jak byste přistupoval/a v nemocnici ke způsobu komunikace těmito kartami? (Připravím si příklad komunikační karty) „Za sebe – češtině rozumím, až na drobné výjimky. Ale pokud by se jednalo o složitější situaci, je vhodnější rusky mluvící lékař/sestra. U starších lidí a dětí si umím představit efektivní využití komunikačních karet.“ 4. V průběhu příjmového vyšetření Vás zdravotní sestra požádá o odběr krve, jaký k tomuto zaujímáte postoj? „Děs v očích, ale když už to musí být.“ 5. Bude Vám sděleno, že budete hospitalizován a že je nutná operace, při které bude odstraněn žlučník z důvodu žlučníkových kamenů. Jak zareagujete? „V prvé chvíli jisté zděšení, ale pak dotazy na lékaře, jaké jsou komplikace a jak je možné jim předejít. V dobrou péči lékařů věřím.“ 6. Co budete v nemocničním zařízení potřebovat, popř. bez čeho se neobejdete? „Asi bych nepožadoval samostatný pokoj, ale v případě komplikované hospitalizace bych ho uvítal. Psychická podpora ze strany blízkých, přátel a hlavně ošetřujícího personálu. Slyšel jsem, že v nemocnicích jsou sestry, které se vyloženě věnují vysvětlováním nemocí a zákroků, které pacient prodělává.“ 7. Po proběhlé operaci Vám lékař naordinuje přísnou dietu, která má svá pravidla ve stravování. Jak zareagujete? „Neměl bych problém, vím, že zdraví úzce souvisí se stravou. O nemocniční stravě panují různé názory, nevím, jak by dieta vypadala v reálu.“ 274

8. Budete

propuštěn/a

z nemocničního

prostředí,

co

očekáváte

ze

strany

zdravotnického personálu? „Očekávám podání přesných informací, a po propuštění bych určitě přišel poděkovat za dobře a zodpovědně odvedenou práci.“ 9. Jaké informace jsou pro Vás důležité při propouštění do domácího ošetření? „Informace mi musí podat ošetřující lékař, příp. jeho přímý nadřízený, pokud bych si nebyl jistý reálnou situací. Očekávám rady ze strany pohybu – další sportování, omezení jistých druhů jídel, případná další omezení. Určitě bych se sám aktivně zajímal o bližší informace i po propuštění. Uvítal bych rehabilitaci.

275

Příloha 27 KAZUISTIKA 12 Anamnéza Žena E., narozena v roce 1975 v Rusku, nyní se sjednaným přechodným pobytem v České republice. Přijela do České republiky v roce 2009, protože zde měla sjednanou práci. Je vyučená švadlena a momentálně touto prací vydělává v naší zemi. Žije s manželem nedaleko Olomouce. V ČR by chtěla zůstat, protože zde má dobrou práci. Katamnéza Srovnání Ruska s Českou republikou: „V Rusku je to všechno špatné. Tam jsou buď bohatí lidé z měst, nebo chudí na vesnici. Proto když bydlí lidé na vesnici, nemají skoro žádnou možnost na vzdělání, zaměstnání a zdravotní služby. Ve městech si žijí naopak. Tam je všeho dostatek a mají se tam dobře.“ Podmínky v České republice, hodnotí následovně: „Tady je to lepší. Práce tu je. Nejsou tady takové rozdíly. Všude je dostupná zdravotní péče, ve zdělávání nevím. Syn tady je teď na základní škole a to dobré, ale dál nevím.“ Na České mentalitě ji nic nevadí, je spokojená. Naopak se jí líbí ochota a příjemné vystupování. Změna prostředí a pocity: Po příchodu do ČR nepocítila žádnou změnu. Byla šťastná, že má práci a může uživit rodinu. Teď jsou její pocity stejné, navíc si může dovolit posílat peníze rodičům do Ruska. Začlenění do majoritní společnosti: Má dobrý pocit ze začlenění mezi majoritní společnost, všichni se k ní chovají slušně. Pro začlenění se naučila češtinu a neustále ji používá. Respondentka je finančně zajištěna, finanční problémy nemá. Je zaměstnána jako švadlena, bydlí s manželem v Olomouci. Tázaná rozumí a mluví třemi jazyky a to: rusky, česky, ukrajinsky. Problémy s komunikací v České republice nemá. Nejvíce by ji v komunikaci pomohla pomalá řeč a potřebuje vysvětlit těžší slovíčka.

Respondentka nezná

komunikační karty, a upřednostňovala by v komunikaci češtinu. Pro zlepšení komunikace se naučila český jazyk a neustále ho používá. V zaměstnání jsou její spolupracovníci národnosti české a ruské. V soukromém životě nevyhledává národnosti nebo lidi, schválně se neseznamuje, ale seznámení se nebrání. Volnočasové aktivity podniká s manželem a synem. Chodí na procházky a na bazén. O dění v Rusku se respondentka nezajímá, časopisy pro ruské občany nevyužívá. Z českých informačních zdrojů využívá rádio a televizi. Čte české časopisy jako Mladou frontu Dnes a Metro.

276

Pojištění: Respondentka má sjednané zdravotní pojištění, informace se dozvěděla od své kamarádky. Nic o něm neví, protože zatím žádné informace nepotřebovala. Víra: Tázaná je věřící, vyznává pravoslavnou církev. Do kostela chodí hlavně na Velikonoce a Vánoce. Udává, že to tu není jako v Rusku a nelíbí se jí kostel. Věří v jednoho Boha. Bioetika a postoje: Pro udržení zdraví respondentka především se snaží kupovat kvalitní jídlo, chodí na procházky a na bazén. Hodně kupuje ovoce a zeleninu. Svůj denní jídelníček by popsala následovně: „Tak ráno piju čaj a dělám si müsli s mlékem. Na oběd vždycky vařím něco den předem, nějakou českou kuchyni jsem se naučila no a večer chleba, nebo rohlík a čaj. Na svačinku si dám ovoce a zeleninu.“ Půst nedrží. Hygiena celého dne probíhá následovně, ráno si čistí zuby, večer se sprchuje a myje zuby. Ve zdravotnickém prostředí by ji nedělalo problémy, kdy se o ni staral muž, či žena. Intimita je pro tázanou důležitá, pokud by ovšem musela, např. po operaci močit do podložní mísy, tak by jí to nevadilo, pokud by byla v pokoji sama a přikrytá. Negativní postoj zaujímá k homosexualitě. Mateřství a porod vnímá jako nejkrásnější období v životě ženy. K problematice potratů se staví negativně, bere to jako vraždu. Jako metodu antikoncepce uznává kondom. K umělému oplodnění ženy má pozitivní přístup, pokud je to semenem manžela, genetické nemoci jsou podle ní způsobeny špatným životním stylem rodičů. Bolest znamená pro respondentku nepříjemný pocit a při objevení bolesti si vaří čaje a snaží se to zaspat. „Když chybí zdraví, tak to je nemoc. Pokud jenom nějaká obyčejná, třeba nachlazení, bolení hlavy, vezmu si prášek, jinak bych šla k doktorovi.“ Na medicínu má kladný názor. Na transplantaci zaujímá pozitivní postoj, protože může zachránit život. Období umírání vnímá u druhých velice těžce. Smrt je podle ní konečná fáze a přechod z tohoto světa na „oný“. U doprovázení nemocného, který umírá, se rodina modlí a by měl dojít k smíření s okolím. Posmrtnou očistu těla respondentka popisuje následovně: tělo se umyje a voda se vylije do kanálu, pak se tělo obleče, dá do rakve. Nejbližší se chodí k zemřelému modlit, aby duše odešla tam, kam má. „Tak na hřbitově je obřad, farář odříkává kázání, potom hážeme na rakev mince a kytky, hrob se zasype a nechává se tak rok, potom se až objednává náhrobek a další věci.“ Za devět a čtyřicet dní od pohřbu se prohlíží fotky, aby duše odešla do nebe. Modelové situace: 1. Máte zdravotní obtíže a přivolal/a jste sanitku, která Vás odváží do nemocnice. Jaké máte představy o dalším způsobu péče? „Že se o mě doktor postará a že tam bude sestra, která mi pomůže.“ 277

2. Jste v nemocnici na urgentním příjmu a přichází k Vám zdravotní sestra. Co do ní očekáváte? „Ochotu a pomoc.“ 3. Jak byste přistupoval/a v nemocnici ke způsobu komunikace těmito kartami? (Připravím si příklad komunikační karty) „Nelíbí se mi to. Je to takové neosobní.“ 4. V průběhu příjmového vyšetření Vás zdravotní sestra požádá o odběr krve, jaký k tomuto zaujímáte postoj? „Není problém.“ 5. Bude Vám sděleno, že budete hospitalizován a že je nutná operace, při které bude odstraněn žlučník z důvodu žlučníkových kamenů. Jak zareagujete? „Zeptám se, jestli to jde léčit i jinak, pokud ne, bude to muset být.“ 6. Co budete v nemocničním zařízení potřebovat, popř. bez čeho se neobejdete? „Já nic nepotřebuju, jenom návštěvy rodiny. „ 7. Po proběhlé operaci Vám lékař naordinuje přísnou dietu, která má svá pravidla ve stravování. Jak zareagujete? „Budu se tím řídit.“ 8. Budete

propuštěn/a

z nemocničního

prostředí,

co

očekáváte

ze

strany

zdravotnického personálu? „Že mi řeknou, co mám dál dělat, jestli už můžu do práce a tak.“ 9. Jaké informace jsou pro Vás důležité při propouštění do domácího ošetření? „Tak jestli můžu do práce, jestli mám držet dietu, co za léky mám brát, jestli se mám ještě ukázat na kontrolu. Asi tak.“

278

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD

Recommend Documents