Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury
Strečinková a protahovací cvičení jako prevence zranění pro členy pořádkové jednotky firmy Excubitor Bakalářská práce
Autor: Michaela Poláková, Tělesná výchova – přírodopis se zaměřením na vzdělávání Vedoucí práce: PaedDr. Soňa Formánková, Ph.D. Olomouc 2014
0
Bibliografická identifikace Jméno a příjmení autora:
Michaela Poláková
Název diplomové práce:
Strečinková a protahovací cvičení jako prevence zranění pro členy pořádkové jednotky firmy Excubitor
Pracoviště:
Katedra sportu
Vedoucí diplomové práce:
PaedDr. Soňa Formánková, Ph.D.
Rok obhajoby :
2014
Abstrakt: Tato bakalářská práce, která se zabývá vhodnými strečinkovými a protahovacími cvičeními jako prevencí zranění pro členy pořádkové jednotky firmy Excubitor, si klade několik cílů. Hlavním cílem práce bylo vytvořit soubor cviků pro závěrečnou část tréninkové jednotky v rámci fyzické přípravy pořádkové jednotky firmy Excubitor. Na základě ankety a za pomoci osobních zkušeností autorky s členstvím v pořádkové jednotce firmy Excubitor byla navržena strečinková a protahovací cvičení, vhodná pro zařazení do závěrečné části tréninkové jednotky v rámci fyzické přípravy, jako prevence zranění členů pořádkové jednotky firmy Excubitor. Cvičení jsou zároveň navržena tak, aby byla jednoduše zapamatovatelná, proveditelná a nebylo při jejich cvičení potřeba využívat pomůcky, takže nekladou velké nároky na prostředí a jsou využitelná i pro začátečníky.
Klíčová slova: strečink, pořádková jednotka, soukromá bezpečnostní služba, fyzická příprava, protahovací cvičení, Excubitor
Souhlasím s půjčováním bakalářské práce v rámci knihovních služeb.
1
Bibliographical identification Author’s first name and surname:
Michaela Poláková
Title of the thesis:
Stretching techniques as a prevention of injuries for the members of riot unit of the Excubitor company.
Department:
Department of Sport
Supervisit:
PaedDr. Soňa Formánková, Ph.D.
The year of presentation:
2014
Abstrakt This bachelor thesis, which is focused on the suitable stretching techniques as a prevention of injuries for the members of the riot unit of the Excubitor company, has several goals. The main goal of this thesis was to create suitable stretching techniques and procedures that can be use dat the end of the training unit in the physical part of trainig of the riot unit of the Excubitor company. Based on the questionnaire and wit the help of author´s personal experiences with the membership in riot unit of the Excubitor company were created suitable stretching techniques and procedures that can be use dat the end of the training unit in the physical part of trainig of the riot unit of the Excubitor company. Stretching techniques are designed for being easy to remember and easy to do and at the same time there is no need to use any aids, so they do not have any claims to the enviroment.
Keywords: stretching, riot unit, private security service, physical preparation, stretching excercises, Excubitor
I agree the thesis paper to be lent within the library service.
2
3
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně pod vedením PaedDr. Soni Formánkové, Ph.D., uvedla všechny použité literární i odborné zdroje a dodržovala zásady vědecké etiky.
V Olomouci dne 25.4.2014 …………………………………………..
4
Děkuji PaedDr. Soně Formánkové Ph.D. za hodnotné rady, odborné vedení a všechen čas, který mi věnovala při vypracování mé bakalářské práce. Dále děkuji vedení firmy Excubitor a jejím členům za poskytnuté informace a čas. V neposlední řadě mým přátelům a blízkým za jejich podporu při psaní této práce.
5
OBSAH 1
Úvod .......................................................................................................................... 8
2
Přehled poznatků..................................................................................................... 9 2.1
Bezpečnostní služby .......................................................................................... 9
2.2
Pořádková jednotka Excubitor ........................................................................ 10
2.3
Výtržnictví na akcích sportovního charakteru ................................................ 10
2.4
Právní zabezpečení .......................................................................................... 11
2.4.1 2.4.2 2.5 2.6 2.6.1 2.6.2 2.6.2.1 2.6.2.2 2.6.3 2.7
Nutná obrana ........................................................................................... 11 Krajní nouze ............................................................................................ 12 Složky tréninku obecně ........................................................................... 13 Složky tréninku pořádkové jednotky Excubitor ..................................... 14 Taktická část ........................................................................................... 15 Technická část ......................................................................................... 17 Obranné prostředky ................................................................................. 18 Nácvik boje z blízka................................................................................ 21 Fyzická příprava...................................................................................... 23 Strečink ................................................................................................... 24
3
Cíle a úkoly práce .................................................................................................. 28
4
Metodika ................................................................................................................ 29
5
Výsledky ................................................................................................................. 30 5.1
Vyhodnocení ankety ........................................................................................ 30
5.2
Navržené cviky ................................................................................................ 38
5.2.1 5.2.2 5.2.3 5.2.4 5.2.5 5.3
Lýtkový sval............................................................................................ 38 Zadní strana stehen ................................................................................. 40 Zádové svalstvo ...................................................................................... 42 Ramena ................................................................................................... 44 Krk a šíje ................................................................................................. 46
Zařazení cviků do tréninků PJ Excubitor ........................................................ 49
6
Závěr ....................................................................................................................... 50
7
Souhrn .................................................................................................................... 51
8
Summary ................................................................................................................ 52
9
Referenční seznam................................................................................................. 46
10
Přílohy .................................................................................................................... 55
6
1
ÚVOD
Problematika soukromých bezpečnostních služeb má v naší republice poměrně krátkou historii, proto je tato bakalářská práce věnována problematice metodiky výcviku a prevence zranění volbou správných protahovacích cviků při výcviku soukromé pořádkové jednotky firmy Excubitor. Teoretická část práce je věnována historii soukromé pořádkové jednotky této firmy, metodice výcviku a používaným cvikům. Praktická část je pak věnována praktickému využití cviků. Na členy pořádkové jednotky jsou vyvíjeny poměrně velké fyzické nároky, které v celkové kombinaci s pohybem v ochranném krunýři a pohybem venku (jak při trénincích, tak při výkonu povolání) mohou mít pozdější dopad na jejich zdraví. Je proto potřeba dodržovat zásady péče o tělo, protože jsou v podstatě každý týden vystavováni fyzické zátěži. V praxi se však na tyto zásady často zapomíná, což může mít negativní dopad na pohybový aparát členů PJ Excubitor. Tato bakalářská práce využívá osobních zkušeností autorky s prací člena PJ Excubitor. Jedním z výsledků práce by mělo být sestavení baterie jednoduše zapamatovatelných strečinkových cviků pro členy PJ Excubitor pro využití na každém tréninku.
8
2
PŘEHLED POZNATKŮ
2.1
Bezpečnostní služby
Současný stav bezpečnostních služeb Soukromé bezpečnostní služby jsou v naší republice záležitostí posledních dvaceti let. První z nich začaly vznikat v roce 1989. Ani přesto, bohužel, stále není jejich činnost regulována zákonem vytvořeným přímo pro tuto oblast, jak je tomu ve většině států. A proto se ve většině agentur v tomto odvětví jedná majitelům spíše o zisk, než o kvalitně provedenou ostrahu. Není výjimkou, že na místech, kde je potřeba fyzická zdatnost, vídáme tzv. „ČIDy“ – tzn. částečně invalidní důchodce, kteří, díky státním dotacím pro agenturu, zajistí majiteli větší zisk než zdravý zaměstnanec. Soukromé bezpečnostní služby Soukromé bezpečnostní služby poskytují většinou ve své nabídce fyzickou ostrahu osob a majetku, ochranu informací a dat, přepravu cenností a peněz, detektivní a technické bezpečnostní služby. Bezpečnostní agentura Excubitor, na kterou se ve své práci zaměřuji, nabízí kromě detektivních služeb a fyzické ostrahy osob a majetku i soukromou pořádkovou jednotku, jejíž funkcí je především zabezpečení společenských akcí sportovního charakteru (fotbalová či hokejová utkání apod.). Pořádková jednotka obecně Činnost pořádkové jednotky Policie ČR je dána zákonem o Policii České republiky. Oproti tomu činnost soukromé pořádkové jednotky/dále jen“PJ“/, není přímo dána žádným zákonem, spíše je regulována přáním zákazníka – pořadatele – organizátora. Sportovní utkání se odehrává na soukromém pozemku, případy „nutné obrany a krajní nouze či občanského zadržení“, ve své podstatě však nemá pořádková jednotka o nic větší pravomoc, než skupina fanoušků.
9
2.2
Pořádková jednotka Excubitor
Firma Excubitor byla založena před dvěma roky (v roce 2012). Pořádková jednotka firmy Excubitor má 32 členů. Jejím úkolem je především zabezpečení veřejného pořádku na kulturních a sportovních společenských akcích, na kterých je jejím úkolem zabránit diváckému násilí a výtržnostem fanoušků tak, aby nedošlo k poškození majetku zákazníka, či újmě na zdraví platících diváků - návštěvníků. Jednotka na akcích sportovního charakteru (výše zmiňovaná sportovní utkání) působí s taktickou/ochrannou/ výstrojí (krunýř). Podobnou výstroj má i pořádková jednotka Policie ČR. Tato výstroj má za úkol jednak psychologický efekt na případné narušitele pořádku, ale má i chránit členy této PJ při případných taktických zákrocích v rámci svých povinností. 2.3
Výtržnictví na akcích sportovního charakteru
Jednou z hlavních činností pořádkové jednotky firmy Excubitor je hlídání fotbalových utkání. Fotbalové výtržnictví, jak ho známe dnes vzniklo v 60. letech 19. století ve Velké Británii a během 70. let se rozšířilo i do ostatních zemí Evropy, kde se projevuje mnohdy i dnes: -
1968 v Argentině, Buenos Aires -150 lidí zraněno a 71 ušlapáno
-
1977 v Holandsku, Amsterdam – ubodán šéf gangu domácích hooligans
-
1985 Belgie, Brusel – 39 mrtvých a 600 zraněných, zřítila se tribuna následkem bitky
-
1990 Zagreb, bývalá Jugoslávie – více než 100 lidí pobodáno a otráveno slzným plynem
-
2010 Chartúm, Súdán – zápas mezi Alžírskem a Egyptem (1:0) vyústil v několikahodinové obléhání alžírské ambasády v Káhiře, které vedlo k uzavření celé čtvrti (Mičko, 2011) V dnešní době dochází ke zlepšení zabezpečení na stadionech, ať už větším počtem bezpečnostních kamer, bezpečnostními zábranami oddělujícími fanoušky obou hrajících klubů, přítomností policejních jednotek v okolí stadionu, nebo zvýšením počtu členů pořadatelských a soukromých bezpečnostních služeb a jejich profesionalizací. Pořadatelské služby mají právo kontrolovat osoby při vstupu na stadion, aby bylo zamezeno jednak vnášení pyrotechniky a ostatních nebezpečných předmětů na stadion (předměty, které je vnášet zakázáno určuje návštěvní řád každého stadionu), tak vnášení alkoholu (na stadionech se prodává jen pivo s nízkým obsahem alkoholu, nebo pivo nealkoholické). Fotbaloví výtržníci se na stadionech sdružují do skupin. Jedním z důvodů je anonymita, druhým pocit bezpečí v davu. Projevy agresivity na stadionech, které můžeme vidět nejčastěji, jsou vulgarismy (například skandování, urážky hráčů druhého klubu, pokřikování urážek na bezpečnostní službu nebo policii). Dalšími projevy výtržnictví jsou pálení symbolů 10
a vlajek družstva protihráčů, házení kelímků s pivem, popř. v zimě sněhových koulí po příslušnících bezpečnostních agentur a po policii. Dalšími projevy agresivity je ničení vybavení fotbalových stadionů (vytrhávání a pálení sedaček, rozbíjení sociálních zařízení, vytrhávání plotů) a následné házení vybavení stadionu po členech bezpečnostní agentury. Na nich je pak zvládnutí situace. Pokud se jim nepovede dostat situaci pod svou kontrolu, nastupuje policie. Pod svou kontrolu se bezpečnostní agentura snaží situaci získat pomocí zákroku pod jednotným velením. Zásahu vždy předchází upozornění a apel fanouškům. Pokud nejsou výzvy uposlechnuty, o provedení zákroku rozhoduje velitel opatření. Zákrok řídí od začátku až do skončení velitel pořádkové jednotky. Přímo před samotným zákrokem je nutné vyzvat všechny přihlížející osoby (jedinci, kteří se nechovají protiprávně), aby ustoupili do bezpečné vzdálenosti. 2.4
Právní zabezpečení
Pracovníci soukromých bezpečnostních služeb se při své práci řídí zákonem § 29 trestního zákoníku - Nutná obrana a dále § 28 trestního zákoníku – Krajní nouze. 2.4.1 Nutná obrana Nutná obrana dle § 29 trestního zákoníku: „ (1) Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem, není trestným činem. (2) Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.“ ( business.center, 2013) Podle definice Nutné obrany podle trestního zákoníku se tedy dá říct, že jestliže byl skutek spáchán za určitých okolností, nemůže být považován za trestný čin. Aby byly splněny podmínky pro nutnou obranu podle § 29 trestního zákoníku, musí čin splňovat následující: -
Útok musí ohrožovat zájmy, které trestní zákoník chrání – majetek, zdraví, život, čest a svobodu, a zároveň jsou útokem ohroženy společenské vztahy.
-
Obránce může stejně tak chránit své zájmy, jako i zájmy někoho jiného
-
Útočníkem je člověk
-
Obrana je směřována proti útočníkovi, v případě, že je útočníků víc, může být vedena proti kterémukoliv z nich
-
Obrana není směřována proti záměrně vyprovokovanému útoku
-
Útok musí být skutečný, nesmí se jednat o žert či hru (domnělý útok)
11
-
Obrana je přípustná pouze proti útoku, který přímo hrozí nebo trvá, nesmí se jednat o obranu proti útoku, který je teprve připravován
-
„přímo hrozící útok“ – je útok, který má bezprostředně nastat, není třeba čekat, až začne
-
„trvající útok“ - útok, který již probíhá, ale ještě neskončil (proti ukončenému útoku je nutná obrana nepřípustná), ale když například útočník odnáší kořist, které se během útoku zmocnil, je útok považován za neukončený – tzn. trvající.
-
Přiměřenost obrany – mezi použitou obranou a odvraceným útokem nesmí být nepoměr. Obrana může být silnější než útok, obranou je možné útočníkovi způsobit větší škodu, než původně hrozila z jeho útoku (lze se bránit i aktivně a nestává se tak z obránce útočník), hrubý nepoměr však znamená, že obrana očividně nemusela být vedena v takové intenzitě.
Příklad: Mezi případy nutné obrany se počítá i odvracení přímo hrozícího útoku. Například – žena jde po ulici a cestu jí se slovy „dej sem kabelku“ zastoupí muž. Žena nemusí čekat, až muž zaútočí, nebo se jí pokusí kabelku vytrhnout, ale může v rámci odvrácení útoku na něj přiměřeně zaútočit jako první (facka, kopanec, zásah pepřovým či slzným sprejem…) a utéct. 2.4.2 Krajní nouze „(1) Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem, není trestným činem. (2) Nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil, anebo byl ten, komu nebezpečí hrozilo, povinen je snášet.“ (business.center, 2013 ) Podmínky krajní nouze dle §28 trestního zákoníku: -
Je odvraceno přímo (bezprostředně hrozící) nebezpečí
-
Nebezpečí za daných okolností nelze odvrátit jinak
-
Následek, způsobený odvracením nebezpečí nesmí být závažnější, nebo stejně závažný jako ten, který hrozil
-
Ten, komu hrozí nebezpečí nemá povinnost ho snášet Příklad: Za stavu krajní nouze jsou i přípustné zásahy do práv třetích, nezúčastněných osob. Například na osobu A při procházce po parku nečekaně zaútočí zdivočelý pes. Tato osoba ve snaze bránit se použije k obraně jízdní kolo osoby B. Psa se podaří odehnat, ale kolo je úplně zničeno. Úmyslné zmocnění se cizího jízdního kola a jeho zničení by v jiném případě bylo trestným činem poškozování cizí věci, v daném případě, kdy osoba A byla ohrožena na
12
zdraví a možná i na životě, šlo však o čin oprávněný, který není trestným činem, protože A jednal ve stavu krajní nouze. Porovnání nutné obrany a krajní nouze Největší rozdíl mezi případem nutné obrany a případem krajní nouze spočívá ve způsobu, jakým odvrátíme útok. V případě nutné obrany čelíme hrozícímu nebezpečí ze strany jiného člověka či skupiny osob, v případě krajní nouze se jedná o nebezpečí způsobené jinak, než člověkem (například zvíře, přírodní vlivy, energie a podobně). Dalším z rozdílů je následek a způsobená škoda. U nutné obrany se rozsah způsobené škody týká pouze útočníka, u krajní nouze může být škoda způsobena komukoliv (i člověku, který je v dané situaci bez viny). V případě krajní nouze se snažíme následek či následky omezit (proto nesmí jednáním vzniknout škoda stejná nebo větší, než hrozila), v případě nutné obrany se připouští následek v podstatě jakýkoliv.
2.5
Složky tréninku obecně
Sportovní výkon je obvykle determinován větším množstvím faktorů. Tato skutečnost se odráží v potřebě rozvíjet a zdokonalovat různé stránky osobnosti sportovce. V tréninkovém procesu se uvedený požadavek řeší v rámci jednotlivých složek sportovního tréninku – kondiční, technické, taktické, psychologické a teoretické přípravy. (Lehnert, Novosad, Neuls 2001) Kondiční přípravu charakterizují Lehnert, Novosad a Neuls (2001) jako složku sportovního tréninku zaměřenou na vyvolání adaptačních změn vedoucích k zvyšování kondice (u mládeže tělesné zdatnosti) sportovce a současně na zdokonalování a stabilizaci sportovních dovedností rozhodujících pro podání sportovního výkonu. Jako základní úkoly kondiční přípravy uvádí zajištění všestranného a speciálního tělesného rozvoje, zvýšení zatížitelnosti sportovců, prevenci zranění a zdokonalování a stabilizaci sportovní techniky a taktiky. Technickou přípravu definují Lehnert, Novosad a Neuls jako složku sportovního tréninku, která je zaměřena na osvojování pohybových a sportovních dovedností, jejich zdokonalování, stabilizaci, event. rozvoj jejich variability. Jako hlavní úkoly technické přípravy uvádí osvojení a zdokonalení širokého spektra pohybových dovedností v souvislosti s rozvojem koordinačních schopností, osvojení sportovní techniky, vytvoření optimálního stylu sportovce a vytvoření předpokladů pro optimální realizaci sportovních dovedností v podmínkách soutěží.
13
Taktickou přípravu charakterizují Lehnert, Novosad a Neuls (2001) jako složku sportovního tréninku zaměřenou na zvládnutí možných způsobů řešení pohybových úkolů a zdokonalování schopnosti jejich optimálního výběru v soutěžních situacích. Jako základní úkoly taktické přípravy tito autoři uvádějí osvojování taktických vědomostí, nácvik a zdokonalování taktických dovedností a rozvoj taktických schopností. Lehnert, Novosad a Neuls (2001) uvádí jako další základní složku tréninkové přípravy také psychologickou přípravu, kterou charakterizují jako proces zaměřený na rozvoj psychiky sportovce vzhledem k požadavkům sportovního výkonu, resp. soutěžení ve sportu. Jako její hlavní úkoly uvádí rozvoj osobnosti sportovce vzhledem ke sportovnímu výkonu a regulaci aktuálních psychických stavů. Další složkou, kterou tito autoři uvádí je teoretická příprava, která podle nich prolíná všemi zmíněnými složkami sportovního tréninku. Tato práce bude zaměřena pouze na technickou, taktickou a kondiční přípravu, protože psychologickou složkou jako takovou se není nutné v rámci hledání protahovacích a strečinkových cviků zabývat samostatně. 2.6
Složky tréninku pořádkové jednotky Excubitor
Fyzická příprava pořádkové jednotky firmy Excubitor se snaží (podle možností) co nejvíce přiblížit ve své podstatě přípravě Pořádkové jednotky Policie ČR (pořadová cvičení, taktické přesuny družstev atd.), aby bylo dosaženo co největší výkonnosti a připravenosti členů PJ Excubitor. Mezi metody přípravy patří samozřejmě také znalost trestního a občanského zákoníku, souvisejících právních předpisů a zákonných nařízení. Zanedbatelná rozhodně také není ani psychologická příprava, vzhledem k charakteru činnosti PJ je však zaměřena především na asertivitu členů PJ Excubitor při výkonu své činnosti – a tedy potažmo na vysokou profesionalitu.
14
2.6.1 Taktická část Taktická část sestává z nácviku pohybu, technik sebeobrany a dalších potřebných dovedností v ochranném krunýři, dále pak řazení, pochodování apod.
Patří sem i nácvik zadržení
pachatele v určitých specifických situacích (v tzv.“kotli“ fotbalových fanoušků atd.). V této části tréninku je zařazen i nácvik „bezpečnostních prohlídek“, které jsou nedílnou součástí činnosti PJ Excubitor na fotbalových utkáních a veškerých akcích, kde je tato PJ nasazena k ochraně majetku a osob.
Bezpečnostní prohlídky Jako bezpečnostní prohlídku chápeme osobní prohlídku i s bezpečnostní prohlídkou zavazadel, jedná se tedy o celkovou prohlídku pokrývky hlavy, obuvi, svrchního ošacení včetně kapes i kapuce a zároveň i zavazadel. Oprávnění k provedení prohlídky zavazadla členem soukromé bezpečnostní agentury může být vynuceno na základě práva majitele na ochranu jeho majetku, mezi který se počítá i zisk, který by majiteli mohl vzniknout. Protože soukromé bezpečnostní služby mají v Čr pouze omezené pravomoce, uvádí odůvodnění prohlídek „ z bezpečnostních důvodů“, protože tím pádem jsou prohlídky prováděny jako prevence a především z důvodu ochrany majetku objednatele soukromé bezpečnostní služby. (Šebesta P., 2013) Pořadová cvičení Vzhledem k tomu, že většina členů PJ neabsolvovala základní vojenskou službu, jedná se o velmi důležitou část tréninku. Cílem je naučit se pohybovat tak, aby jednotka fungovala a přesunovala se jako jeden celek, protože jen tak budou zákroky efektivní. Komunikace mezi družstvem a jeho velitelem může probíhat buďto verbálně, nebo neverbálně. Verbální komunikace probíhá buďto pomocí radiostanic, nebo v prostředí, kde je klid, protože radiostanicemi nejsou vybaveni všichni členové družstva, tím pádem musí docházet k verbálnímu předání povelu mezi jednotlivými členy družstva, takže dochází k časové prodlevě. Verbální povel sestává z návěstí a výkonného povelu. Návěstí potřeba pronášet jasně a zřetelně, výkonný povel provádět jasně a viditelně.
15
Pořádková příprava Pořádkovou přípravu je možné rozdělit na dvě části – pořádková příprava jednotlivce a pořádková příprava družstva. Pořádková příprava jednotlivce je podrobněji rozebrána v technické části tréninku, jedná se totiž z větší části o nácvik používání obranných prostředků. Pořádková příprava družstva sestává z nácviku pohybů družstva v ochranných krunýřích, někteří členové, tzv. štítaři, používají i ochranný štít. Významnou částí jsou taktické postupy družstev. Taktické postupy družstev Taktické postupy družstev navazují na pořadová cvičení a nácvik základních povelů. Mezi tyto postupy patří: -
Uzavření prostoru vpravo (vlevo) – velitel družstva provede neverbální pokyn doprovázený verbálním („Vpravo uzavřít“ a upažení pravé paže), první člen družstva nastupuje na kraj uzavíraného prostoru, ostatní na dotek ramen vedle něj. Velitel družstva ustoupí za družstvo a upravuje rozestupy mezi jeho členy. Ti stojí v bojovém postoji „tonfu připravit“.
-
Uzavření prostoru rozvinutím družstva – velitel družstva zároveň s verbálním pokynem „rozvinoutuzavřít“ i rozpažení obou paží (neverbální povel). Ostatní členové družstva povel zopakují. Velitel poté ustoupí a členové družstva se řadí tak, že první dvojice (štítaři) zaujmou místo uprostřed přehrazovaného prostoru, ostatní se střídavě z levé a pravé strany řadí vedle nich do pozice „tonfu připravit“. Velitel družstva ustupuje za družstvo a upravuje rozestupy.
-
Zaujetí kruhové obrany družstvem – používá se, pokud hrozí obklíčení družstva. Velitel současně s verbálním povelem „kruhová obrana“ nebo „ježek“ provede i neverbální povel (kroužení paží), ostatní členové družstva po něm povel zopakují. Poté se začnou směrem vzad pohybovat oba konce družstva (za velitelem a za posledním v družstvu), až vytvoří kruh v pozici „tonfy připravit“. Velitel zaujme místo v jeho středu a odtud upraví rozestupy a reguluje pohyby družstva.
-
Zadržení osoby z řadové formace na krátkou vzdálenost – zákrok se používá, jestliže je potřeba zasáhnout v bezprostřední blízkosti (kolem dvou metrů) družstva stojícího v řadové formaci. Velitel se nachází za zády stojícího družstva, odkud vydá neverbální pokyn (dotek na ramena) členům, které tím určí k zadržení zájmové osoby. Předtím lze provést identifikaci osoby pro vybranou dvojici. Členové družstva stojící v řadové formaci z levé a pravé strany dvojice, která byla určena k zadržení osoby, vyráží před pozici určené dvojice k jejímu zajištění. Ostatní v řadové formaci sousedící se zajišťujícími členy provedou dle potřeby 16
krátký výpad vpřed. Dvojice, která provedla zadržení osoby, vydává povel „zpátky“ (ostatní po nic zopakují) a vrací se se zadrženou osobou zpět. Zajišťující kolegové se čelem k davu stahují zpět do řadové formace. Po návratu do zajištěné pozice předávají zadrženou osobu Policii ČR. 2.6.2 Technická část Technická část se zaměřuje především na nácvik boje zblízka . Jde tedy techniky sebeobrany, předváděcí chvaty a všeobecně – hmaty a chvaty sebeobrany, nevyjímaje nácvik zadržení pachatele a jiné. Doplněna je i nácvikem pádových technik, technik tzv.“ukemiwaza“(vpřed, vzad, stranou). Další částí je i nácvik základních jednoduchých, ale i nejvíce účinných úderů a kopů. Není proto vůbec nutné, aby člen PJ zvládal údery a kopy ve stejném rozsahu jako specializovaný sportovec, ale je třeba, aby se naučil a znal několik základních účinných technik, které dovede s jistotou uplatnit. Další částí technické části tréninku je nácvik boje s obrannými prostředky. Mezi ně patří teleskopický obušek, obušek s příčnou rukojetí a gumový a klasický přímý obušek. Ty také využívá PJ Excubitor. Je však potřeba se seznámit se s jejich správným a zákonným používáním .Výcvik probíhá v převážné většině v taktické výstroji a ochranných pomůckách, aby se všichni členové naučili používat techniky, které pak budou dostatečně využitelné v praxi. Vybavení členů PJ Mezi prostředky ochrany pro členy PJ Excubitor patří protiúderový komplet včetně protiúderových rukavic a velmi důležitou součástí kompletu je i protiúderová přilba. Většina členů PJ používá i kuklu a suspenzory. Každý člen PJ je vybaven i obuškem s příčnou rukojetí (ženy teleskopickými obušky). Velitelé družstev nosí přes protiúderový komplet i taktickou vestu, jelikož na kompletu ani pod ním není prostor pro vysílačku. U žen vzhledem k jejich funkci v PJ je protiúderový komplet nahrazen pouze taktickou vestou (kapsy na lékárničku, klíče o dělících mříží a případně vysílačku či kameru).
17
2.6.2.1 Obranné prostředky Teleskopický obušek
(Zdroj: http://www.s474n.com/vybaveni-pro-geocaching/ ) Teleskopické obušky se vyrábějí v několika variantách. Základním kritériem jejich dělení je, zda je obušek vyroben z kalené, či nekalené oceli. Obušky z nekalené oceli jsou doporučovány pro osobní obranu, protože se při silnější ráně či nárazu mohou ohnout. Oproti tomu obušky z kalené oceli se vyznačují velkou tvrdostí, jsou tedy vhodné k profesionálnímu využití, neboť ohyb v podstatě nehrozí. Obušky jsou vyráběny ve dvou barevných variantách, lesklé kovové, nebo černé. Dalším z kritérií dělení je délka obušku. Vyrábí se několik variant, od nejkratších 40ti centimetrových až po nejdelší, které mají 60 centimetrů. Každý obušek je opatřen gumovou rukojetí, která brání vytržení útočníkem z ruky. Teleskopický obušek má například oproti tonfě menší využití k pákám a blokovacím technikám, oproti tomu úderové techniky jsou s ním nejúčinnější.
18
Obušek s kolmou (příčnou) rukojetí
(Zdroj: http://www.tonfa.org/tonfa-baton ) Obušek s příčnou rukojetí je v podstatě synonymum pro tonfu. Obušky s příčnou rukojetí jsou vyráběny z polykarbonátu a polypropylenu, díky čemuž jsou odolné proti nárazu. Jako obrana proti vytažení z ruky je rukojeť vybavena hlavicí. Ta část obušku s příčnou rukojetí, která se dotýká předloktí při držení za příčnou rukojeť je zploštělá, což slouží k lepšímu rozložení nárazu na celé předloktí. Co se týče způsobu práce s obuškem s příčnou rukojetí, jedná se o nejsložitější z uvedených obranných prostředků, avšak oproti ostatním skýtá mnohem větší škálu technik. PJ Excubitor využívá obušek s příčnou rukojetí jako hlavní obranný prostředek, proto je nejčastěji využíván při trénincích. Ve škále základních povelů je však místo „obušek s příčnou rukojetí“ používáno „tonfa“ pro zkrácení a lepší srozumitelnost povelů. Základní povel je „tonfu připravit“ – na tento povel se člen PJ postaví do bojového postoje (jedna noha mírně vpředu, špička přední nohy směřuje vpřed, trup je přímo vpřed), ve své silné ruce drží obušek s příčnou rukojetí, paže je podél těla a pokrčena. Obušek s příčnou rukojetí drží za rukojeť tak, že jeho tělo se po celé délce dotýká předloktí, čímž ho kryje. Druhým povelem je „tonfu připravit“, při kterém je postoj člena PJ stále nezměněn, obušek s příčnou rukojetí stále drží silnou rukou za rukojeť, ale otočí ji tak, že slabou rukou drží obušek s příčnou rukojetí za konec ramene.
19
Gumový a klasický přímý obušek
(Zdroj: http://www.policista.cz/clanky/reportaz/teleskopicky-obusek-aneb-co-je-maleje-mile-dil-1-679/ ) Tyto obušky jsou vyrobeny z gumy nebo polypropylenu, a proto jsou velmi odolné vůči nárazu. Jejich výhodou je velmi lehký výcvik a to, že způsobují jiný druh bolesti, než například tonfy a také na rozdíl od nich nezpůsobují drtivá zranění. Jejich velkou nevýhodou je, že jsou málo tvrdé na to, se s nimi daly blokovat rány.
20
2.6.2.2 Nácvik boje z blízka Údery Cílem této bakalářské práce není zabývat se co největší škálou úderů a jejich správným provedením, proto jen pro ukázku. Existuje několik druhů úderů, u úderu rukou je nejčastější úder sevřenou pěstí. Údery pěstí se dělí na několik skupin podle způsobu provedení: -
přímý úder – je považován za jeden z nejrychlejších, nevýhodou však je krátký dosah,
-
hák – boční úder, nejčastěji bývá veden na odkrytá žebra či bradu,
-
zvedák – stejně jako hák bývá veden na bradu, oproti háku je však veden zespoda,
-
úder loktem – výhodou úderu loktem je velká razance, nevýhodou je jeho krátká vzdálenost a z toho plynoucí nutnost kontaktu „tělo na tělo“. Kopy
Kopy jsou oproti úderům použitelné na větší vzdálenost a to až s třikrát větší silou. Oproti tomu je pro správné zvládnutí jejich techniky potřeba více času. Mezi nejpoužívanější patří: -
přímý kop – nevýhodou je dobrá čitelnost a vykrytí, výhodou jednoduchost, vede se nejčastěji do oblasti břicha (úderová plocha chodidlo), nebo genitálií (úderová plocha nárt),
-
obloukový kop – výhodou je špatná čitelnost výšky kopu, nejčastěji veden na lýtkový nebo stehenní sval,
-
boční kop – jedná se o kop, kdy nohu vytočíme tak, aby s trupem svírala úhel 90°, úderovou plochou je chodidlo. Bloky
Cílem bloků je vychýlit protivníkovy údery či kopy. K nácviku bloků je potřeba mít zvládnuty techniky kopů i úderů. Jedná se o obrannou techniku. Je proto potřeba její využití spojit právě s údery či kopy. Podmety a sražení Cílem této obranné techniky je sražení protivníka na zem. Před použitím podmetení je vhodné protivníka „navolnit“. Samotný podmet provedeme tak, že se snažíme svou nohou podmést protivníkovu a zároveň vyvíjíme tlak pažemi na opačnou stranu. Ke sražení je potřeba soupeře překvapit, být rychlý a razantní. Tato technika je však obtížnější proti silnějším a větším jedincům.
21
Páky Páky můžeme nasazovat kvůli dvěma účelům – hlavní, který má za cíl zneškodnit protivníka, nebo podpůrný, kdy máme v úmyslu použít na protivníka další údery či kopy. Páky jsou nejčastěji nasazovány na prsty, zápěstí, loket, rameno, nebo na kombinaci těchto kloubů. Pády Nácvik pádů slouží jako prevence zranění. Rozlišujeme pády stranou, pády do kotoulu vzad a pády vpřed. Pády se nacvičují nejdříve v tělocvičně na žíněnkách. V létě členové PJ Excubitor využívají chodbu s kobercem v prostorách kanceláří, kde firma Excubitor sídlí. Poté, co jsou zvládnuty základy pádů, přesouvá se jejich výcvik ven, na betonovou nebo štěrkovou plochu, protože je potřeba pády umět použít v jakékoliv situaci a v jakémkoliv prostředí. Navolnění Cílem této techniky není protivníka zranit, účelem je pouze způsobit protivníkovi krátkou intenzivní bolest, která mu znemožní pokračovat dále v útoku. Sama technika navolnění neslouží k zneškodnění soupeře, používáme ji pouze jako prostředek k vytvoření lepší situace pro naši akci. Je prováděna většinou pomocí úderů do citlivých míst protivníka. Jimi jsou například třísla a rozkrok, rty, nos a uši, tlak na klíční kosti nebo oči. Sebeobranné techniky Jedná se o formu úpolů, které mají svůj původ v boji a při aplikaci těchto technik může v krajním případě dojít k usmrcení účastníků (Fojtík, 1996). Nácvik sebeobranných technik je v podstatě spojení několika technik pro boj zblízka – pro každou techniku je vlastní jiná kombinace. V rámci výcviku členů PJ Excubitor se však většinou jedná o kombinaci navolnění a páky. Sebeobranné techniky můžeme rozdělit na sebeobranu proti škrcení, sebeobranu proti obejmutí, sebeobranu proti kopům, sebeobranu proti úchopu. Sebeobranu proti úchopu je možné ještě rozdělit podle místa úchopu – za ruce (souhlasnou, nesouhlasnou, za obě), za oděv (límec, rukáv), za rameno atd. Téměř vynechána je sebeobrana proti útoku s nožem, popř. střelné zbrani, protože na rozdíl od pořádkové jednotky Policie ČR je činnost PJ Excubitor zaměřena na zabezpečení veřejného pořádku na sportovních společenských akcích.
22
2.6.3 Fyzická příprava Fyzická část tréninku pořádkové jednotky by měla být především vytrvalostně – silového charakteru, doplněná tréninkem obratnosti. Současná praxe v PJ Excubitor je na začátku každého tréninku rozcvičení, které trvá cca 5-10 minut a při kterém dochází ke zvýšení tepové frekvence a zahřátí těla. Poté následuje protažení (jako prevence zranění – je potřeba procvičit ty svalové skupiny, kterým se budeme během tréninku věnovat). Fyzická část jako taková sestává většinou z posilování formou kruhového tréninku. Ten má dvě podoby – první z nich se cvičí v ochranných krunýřích. (Mimo posilování se tak členové PJ učí i pohybovat v krunýři bez větších obtíží.) Druhá varianta kruhového tréninku se cvičí „v civilu“ – bez ochranných krunýřů. Mohou do ní tedy být zařazeny cviky, které jsou v krunýři těžko proveditelné, jako například leh-sedy. První varianta kruhového tréninku se skládá především z běhu (200 metrů), kliků (několik variant – na celých dlaních, na prstech, na pěstech, ruce na šířku ramen, užší či širší varianty, možno střídat výšku nohou nad podložkou – opření o obrubník, lavičku, kliky s různou délkou výdrže…), dřepů a celomotorického testu (ze stoje přes dřep do lehu na břiše, odtud přes dřep zpět do stoje, poté opět přes dřep leh na zádech a přes dřep znova zpět do stoje). Kruhový trénink v ochranných krunýřích je tedy zaměřen jak na posilování, tak na nácvik pohybu a obratnosti v krunýři. Druhá varianta tzv. „v civilu“ bez krunýřů je obohacena o leh-sedy, shyby, sklapovačky a všeobecně o posilovací cviky na břišní svalstvo (cviky se v krunýři provádět nedají, má pevnou jednolitou část přes celý trup). Obě varianty kruhového tréninku je nutné střídat, aby posilování bylo rovnoměrně zaměřeno na celý pohybový aparát a aby tento zároveň nebyl přetěžován (ochranný krunýř i s přilbou váží dohromady cca 20kg). Součástí fyzické části tréninku jsou také různé pohybové hry, prováděné taktéž v obou variantách – v krunýřích či bez nich. Cílem je zlepšit obratnost v krunýři, utužení spolupráce mezi členy PJ a svým způsobem i relaxace. (Velmi oblíbené jsou například „trakaře“ nebo nošení se navzájem na zádech.) Do fyzické části tréninku jsou často zařazovány i sportovní hry, zejména v zimních měsících, kdy tréninky probíhají v tělocvičně. Mezi ně patří zejména fotbal (hraný jak v létě, tak v zimě s mnoha častými obměnami), vybíjená, „raci“ (vybíjená všichni proti všem, kdo je vybitý, dělá chůzí pozpátku po čtyřech raka a chytá ostatní. Kdo je chycen, dělá jako by byl vybit a přidá se k rakům).
23
2.7
Strečink Úkolem strečinku je optimálně protáhnout svaly a rozvíjet kloubní pohyblivost bez
vedlejších nepříznivých účinků, snížit svalové napětí po pohybové činnosti a udržet svaly v pružnosti. (Buzková, 2006). Strečink je vhodnou prevencí svalových dysbalancí, které téměř vždy vedou ke zdravotním problémům (postihují páteř a klouby), kompenzuje jednostranné přetížení hybného systému a také optimalizuje stav nervosvalového aparátu před náročnými výkony. (Knížetová & Kos, 1989) Strečink využíváme jako cvičení, které slouží jako prevence zranění či onemocnění svalů a šlach, jako například natažení, natržení, či zánět. Také díky němu můžeme pozitivně ovlivnit držení těla. Slovo „stretching“ pochází z anglického slova „stretch“, což znamená v doslovném překladu prodlužovat se, natahovat se či protahovat. Jsou různé druhy protahovacích technik. Původně byla jako strečink označována jen jedna speciální metoda protahování. V dnešní době je pojem strečink chápán, jako souhrnný pojem pro všechny techniky protahování. Slova protahování a strečink jsou používána jako synonyma, vyjadřují tedy to samé (Slomka & Regelin, 2008). Dříve se považovalo za samozřejmé používat k protahování švihových pohybů a hmitání, na konci 90. let se všeobecně soudilo, že účinnější je protahování plynulé a pomalé (Knížetová & Kos, 1989).
Historie strečinku Kořeny strečinku můžeme najít již v dávné historii, především tedy v Japonsku a Číně v gymnastickém cvičení Taichi. U dalších starověkých národů (Řeků, Egypťanů, Hebrejců) nalézáme podobné pomalé pohyby spolu s vysvětlením jejich smyslu pro tělesnou a duševní rovnováhu. Některé prvky strečinku najdeme v józe, jejíž systém vznikl před několika tisíci lety a má svůj původ v Indii (Buzková 2006; Dostálová & Miklánková 2005). V 70. Letech minulého století se toto cvičení poprvé objevuje pod názvem strečink. Anderson jej ve své publikaci popisuje jako účinnou preventivní ochranu před poraněním pohybového systému. Na základě vlastních výzkumů doplnil o moderní poznatky tradiční cvičení jógy. Toto cvičení bylo především zacíleno na mládež s vadným držením těla, vadnou páteří, dysfunkcemi kloubů a svalů. V současnosti se podobné cvičení objevuje ve Švédsku, kde je jeho propagátorem rehabilitační pracovník Sólverbern. 24
Dělení strečinku Buzková (2006) ve své publikaci Strečink dělí strečink na aktivní, pasivní, statický, dynamický, metodu PIR, rytmický, balistický, repetitivně, PowerStretch, PNF a balance. - Aktivní – strečink, při kterém člověk vědomě vyvíjí úsilí k tomu, aby cvičil, nepůsobí na něj žádné vnější síly. V krajní poloze cviku pak cvičenec půl minuty až minutu setrvá. - Pasivní –strečink, při kterém na cvičícího působí vnější síly, jako je například pomoc druhého člověka (proto je nutná kooperace cvičenců), nebo cvičí za pomoci váhy svého vlastního těla. - Statický – tato metoda patří mezi nejčastěji využívané, skládá se ze dvou částí a je používána ve výdrži. První ze dvou částí je odstranění napětí ze svalu protažením, druhou částí je zvětšování pružnosti svalu. V tomto typu strečinku je sval natahován až do krajní polohy, v njíž je doporučováno setrvat půl minuty až minutu. - Dynamický – využívá větší počet opakování, jedná se o volné přechody z jedné polohy do druhé s využitím energie těla. Bývá využíván pro svaly, které jsou již zahřáté, hlavně pro udržení zvýšené tepové frekvence. - Metoda PIR – postizometrická relaxace. První částí je izometrická kontrakce, při které nedochází ke změně délky svalu – jedná se o fázi, která trvá cca osm vteřin. Druhou částí je relaxace svalu trvající asi tři vteřiny, po které je sval protažen a tato část by měla trvat cca dvacet vteřin až půl minuty. - Rytmický – jedná se o kombinaci statického a dynamického strečinku. Variantou, jak tento strečink provozovat je dynamický strečink jako první fáze, druhá fáze je pak strečink statický (pohyb a po několika opakováních výdrž). Obě metody mohou být i zkombinovány. - Balistický – tento typ strečinku je švihový, popud k pohybu dáme tělu jen na začátku pohybu. Díky setrvačnosti je však v krajní poloze jen krátká výdrž, což je jednouo z nevýhod. - Repetitivní – jemně kmitáme v krajní poloze svalu. - PowerStretch – jedná se o kombinaci pasivního a dynamického strečinku, celkový systém cvičení pro rozvoj síly, rovnováhy, flexibility a vyrovnání svalových dysbalancí. Při tomto typu strečinku je využívána silová práce antagonistů a variace uzavřené a otevřené pánve. - PNF – tzv. proprioreceptivní neuromuskulární facilitace. Tento způsob strečinku patří mezi aktivní, je často využíván ve sportovním lékařství a při rehabilitacích. Pracuje se střídavými kontrakcemi svalu a jeho antagonisty. Při udržení pozice se nadechujeme, při změně pozice vydecujeme. 25
- Balance – dochází ke zvětšení dráhy, po které se pohybuje těžiště a díky tomu dochází k rychlým kontrakcím a uvolnění svalu, jedná se zejména o svaly kolem páteře. Buzková také ve své publikaci uvádí, že při nadměrném protahování může dojít k takzvanému „ Over strečinku“, většinou pokud se protahujeme přes nepříjemné pocity, nebo bolest a pocit napětí. Při tomto stavu může dojít k natažení, nebo natržení svalu. Oproti tomu v publikaci Strečink (Michael J. Alter) je strečink rozdělen jen na statický, dynamický, pasivní, aktivní a proprioreceptivní. Definicemi uvedených typů strečinku se víceméně shoduje s Buzkovou. Zásady správného provedení strečinku Dostálová a Miklánková (2005) uvádějí několik zásad pro správné provedení strečinku. a) Ke cvičení si vybereme měkkou, teplou podložku a oblečení, ve kterém nám neprochladnou svaly. b) Svaly protahujeme mírně zrelaxované, cvičení provádíme přesně na danou oblast. c) Polohu pro protahování zaujímáme pomalu, stejně tak se do ní i vracíme, nebo z í přecházíme do jiné. d) Cvičíme pomalu, s výdrží v krajní poloze 10-30 sekund, bez hmitání, neprotahujeme do pocitu bolest. e) Nezadržujeme dech, dýcháme volně, přirozeně, fáze protažení je spojena s výdechem (snižuje se při něm svalové napětí), stejně jako pohled očí dolů (pohled očí nahoru stejně jako nádech svalové napětí zvyšuje) f) Cvičíme pravidelně, nejlépe denně a cviky nejméně dvakrát opakujeme. g) Cvičení, která nerovnoměrně protahují tělo cvičíme na obě strany.
26
Strečink před výkonem a po výkonu Skupina cvičení, prováděná před nějakou činností je nazývána warm-up. Tuto činnost provádíme, abychom se zahřáli a tím snížili i možnost poranění. Podobným pojmem je cool – down, což je skupina cvičení, která provádíme ihned po ukončení činnosti a tím si vytváříme čas pro přechod z výkonu do odpočinku. K oběma činnostem bývá využíván strečink jako doplněk. Protože však strečink není zahřívací činnost, měl by být zařazen až po warm-up/u. Jestliže je zařazen před warm-up/em, zvyšujeme tím riziko poranění. ( Alter, 2004). Podle Slomkové, Regelinové (2008) není možné nehradit celou úvodní fázi warm-up/u statickým strečinkem. Zahřátí organismu pomocí jízdy na kole nebo pomocí rozběhání je daleko účinnější, než použití statického strečinku. Tato práce se bude zabývat strečinkem doplňkem k cool – down/u, v podstatě jako přechod z aktivity do zklidnění. Při protahování je potřeba dodržet pravidla uvedené v kap. 4.3.1 Správné provedení strečinku.
27
3
CÍLE A ÚKOLY PRÁCE
Hlavním cílem práce je vytvořit soubor cviků pro závěrečnou část tréninkové jednotky v rámci fyzické přípravy pořádkové jednotky firmy Excubitor. Dílčí cíle: 1. Vytvořit a vyhodnotit anketu, zjišťující subjektivní vnímání zdravotního stavu členů PJ Excubitor. 2. Navrhnout soubor cviků strečinkového charakteru jako prevenci zranění členů PJ Excubitor. 3. Začlenit strečinková cvičení do závěrečné části tréninkové jednotky v rámci fyzické přípravy.
28
4
METODIKA
Zásobník cviků pro zařazení do závěrečné části tréninkové jednotky PJ Excubitor byl vytvořen fotodokumentací s pomocí fotoaparátu Nikon D3600. Získaný materiál byl pak do závěrečné podoby upraven v programu Photo Scape . Po účely zjišťování podkladů pro praktické využití zásobníku cviků byla vytvořena anketa, které se zúčastnili členové PJ Excubitor. Účastníci odpovídali elektronickou formou, anketa se skládala z osmi otázek, otevřených, polozavřených i uzavřených. Na tomto šetření se podílely dvě ženy a třicet mužů.
29
5 5.1
VÝSLEDKY Vyhodnocení ankety
Graf k otázce č. 1 – Jak dlouho jste řádným aktivním členem PJ Excubitor?
První otázka byla povinná, otevřená a odpovědí bylo kladné číslo. 28,13% dotazovaných uvedlo, že je členem dva roky, stejné procento (28,13%) uvedlo, že je členem rok. 21,88 % uvedlo, že je členem rok a půl, 9,38% je členem půl roku. Stejné procento respondentů (9,38%) uvedlo, že jsou členy tři roky a 3,13% je členem čtyři roky. Protože PJ Excubitor byla založena v roce 2012, nejdéle zde působící členové jsou její součástí dva roky. Protože někteří členové PJ Excubitor již za sebou mají působení v různých jiných pořádkových jednotách (PČR, SBS…), dotazovaný, který uvedl členství v PJ Excubitor čtyři roky zcela zjevně otázce neporozuměl, nebo si ji řádně nepřečetl a členství čtyři roky pojal jako celkové působení u pořádkové jednotky jako takové.
30
Graf k otázce č. 2 – Jak často se účastníte tréninků PJ Excubitor?
Druhá otázka byla povinná, uzavřená, na výběr bylo ze tří možností. Nejvíce respondentů (59,38%) uvedlo, že se tréninků účastní 1x – 2x měsíčně. 37,5% uvedlo, že se tréninků účastní 1x – 2x týdně. Jeden dotazovaný (3,13%) uvedl, že se tréninků účastní méně, než 1x – 2x měsíčně. Vzhledem ke specifickým požadavkům kladeným na PJ Excubitor v rámci zakázek (počet fotbalových utkání v roce, četnost koncertů..) jsou stálí členové PJ Excubitor v převážné většině tzv. stálí externisté, tedy mimo svoje členství v PJ Excubitor mají i jiné pravidelné zaměstnání.Mnoho z nich (cca 50%) do Brna, kde tréninky PJ Excubitor fyzicky probíhají, dojíždí z blízkého i vzdálenějšího okolí města a proto se tréninků nemohou reálně účastnit více, než 1x -2x měsíčně.
31
Graf k otázce č. 3 – Váš věk?
Otázka č. 3 byla povinná a otevřená, odpovědí muselo být kladné číslo. 25% respondentů uvedlo, že je jim 20 let, 15,63% dotazovaných je 19 let. 12,5% dotazovaných uvedlo, že je jim 23 let, stejné procento respondentů uvedlo věk 21 let. Tři dotazovaní (9,38%) uvedli, že je jim 22 let, stejné procento dotazovaných (6,25%) uvedlo odpověď 26 a 24 let. 3,13% dotazovaných uvedlo věk 36 let, stejné procento uvedlo 43 let, 30 let a 33 let. Řádným členem PJ Excubitor se může stát pouze osoba, které již bylo 18 let a zároveň nejkratší členství v PJ Excubitor uvedli dotazovaní půl roku, je nejmladším členům PJ Excubitor 19 let. Nejstarším členům je 30 – 43 let. Nejpočetnější věkovou kategorii členů PJ Excubitor zastupuje věková skupina 20 – 23 let.
32
Grafy k otázce č. 4 – Provozujete sporty mimo tréninky PJ Excubitor? Pokud ano, jaké a jak často?
První graf k otázce č. 4 ukazuje, jak často členové PJ Excubitor provozují sporty mimo tréninky PJ Excubitor. Otázka byla povinná, uzavřená. Na výběr měli respondenti ze čtyř možností. Nejvíce dotazovaných (62,5%) uvedlo, že jiné sporty provozuje 1x – 2x týdně, 21,88% uvedlo, že sporty mimo tréninky PJ Excubitor neprovozuje vůbec. 9,38% dotazovaných odpovědělo, že mimo tréninky PJ Excubitor sportuje 1x – 2x měsíčně a 6,25% respondentů sportuje méně než 1x – 2x měsíčně. Z grafu k otázce č.4 vyplývá, že více než polovina členů PJ Excubitor jsou aktivní sportovci, méně než čtvrtina členů PJ Excubitor neprovozuje žádné sporty. To je způsobeno stejnými důvody jako neúčast na trénincích PJ Excubitor ( časové důvody a možnosti, doprava z místa bydliště).
33
Druhý graf k otázce č. 4 znázorňuje, jaké sporty členové PJ Excubitor provozují. Otázka byla nepovinná, na otázku odpovídali pouze respondenti, kteří v první části otázky uvedli, že sportují. Otázka byla otevřená,dotazovný musel vypsat odpověď vlastními slovy. 36% dotázaných uvedlo, že cvičí sami doma, 16% jich uvedlo, že chodí do posilovny. 12% respondentů uvedlo, že dělá box, 8% z celkového počtu chodí na sebeobranu. 4% dotázaných dělá kick box, judo a plavání, stejný počet respondentů hraje basketbal. 4% respondentů dělá kondiční sportovní činnosti, shodně procent dělá karate. Stejně tak po jednom respondentovi (4%) uvedli kickbox, plavání a box, judo a mma. Nejvíce dotazovaných (36%) uvedlo, že cvičí sami doma. Opět je to způsobeno stejnými důvody, jako nízká účast na trénincích PJ Excubitor (časové důvody a možnosti, doprava z místa bydliště). Mezi členy, kteří provozují různé druhy sportů převažují sporty úpolové, mezi kterými je zastoupen například box, kickbox, karate, judo…, což je vzhledem k povaze a zaměření tréninků nebo i samotné práce v PJ Excubitor velmi vhodné a potřebné.
34
Graf k otázce č. 5 – Problémy s pohybovým aparátem v minulosti, současnosti?
Graf k otázce č. 5 znázorňuje, jestli a jaké problémy měli členové PJ Excubitor s pohybovým aparátem. Otázka byla povinná, respondent si musel zvolit jednu z nabízených variant ano nebo ne, pokud odpověděl ano, musel dopsat vlastní odpověď. 78,13% dotázaných uvedlo, že žádné problémy s pohybovým aparátem neměli ani nemají, 21,88% uvedlo, že problémy s pohybovým aparátem měli. Z celkového počtu tedy 12,5% respondentů uvedlo, že trpěli bolestmi zad, 3,13% uvedlo, že měli problémy s páteří, stejné procento dotazovaných uvedlo, že měli růstové záněty – paty a 3,13% uvedlo, že měli problémy s nohama. Z průzkumu vyplývá, že většina dotazovaných nikdy neměla a ani v současnosti nemá problémy s pohybovým aparátem. Z těch, co problémy s pohybovým aparátem měli nebo mají, se tyto problémy nejčastěji týkaly bolesti zad. Tyto problémy mohou být částečně způsobeny charakterem tréninků u PJ Excubitor, nebo výkonem jejich povolání.
35
Otázka č. 6 – Prodělané úrazy a operace? - byla nepovinná, respondent mohl popsat odpověď vlastními slovy. Jeden respondent uvedl, že měl frakturu pravé ruky a klíční kosti a jedna odpověď byla fraktury předloktí, prsty – noha.
Graf k otázce č. 7 – Současné problémy omezující zdravotní a sportovní výkonnost?
V otázce č. 7, která byla povinná musel respondent zvolit jednu z možností ano x ne. 96,88% dotazovaných uvedlo, že žádné zdravotní problémy v současnosti nemají, 3,13% uvedlo, že v současnosti zdravotní problémy mají.
Otázka č. 8 – Pokud jste v otázce č. 7 odpověděli ano, o jaké zdravotní problémy se jedná a jak dlouho je pozorujete? Otázka č. 8 byla doplňující k sedmé, kde jeden respondent odpověděl, že jeho současné zdravotní problémy jsou bolesti zad, které trvají půl roku. Tyto problémy mohou být částečně způsobeny charakterem tréninků u PJ Excubitor, nebo výkonem povolání.
36
Otázka č. 9 – Pokud jste v otázce č. 7 odpověděli ano, děláte něco pro zlepšení těchto problémů? Otázka č. 9 byla opět doplňující k otázce č. 7, dotazovaný uvedl, že cvičí doma.
Graf k otázce č. 10 – Jak hodnotíte trénink PJ Excubitor po zdravotní stránce? (protahování, strečink, rovnoměrná námaha atd…)
Otázka č. 10 byla povinná, respondent musel zvolit jednu z nabízených možností, úkolem bylo zhodnotit tréninky PJ Excubitor. 53,13% dotazovaných uvedlo, že je po zdravotní stránce shledává nevyhovující, 46,88% uvedlo, že je shledává vyhovující.
37
5.2
Navržené cviky
V této části práce jsou cviky navržené na základě ankety pro PJ Excubitor. Vzhledem k tréninkovému prostředí (v zimě tělocvična a po zbytek roku venku), byly vybrány cviky, které jsou vhodné jak do tělocvičny, tak i ven 5.2.1 Lýtkový sval Cvik č. 1 Stoj zánožný pravou, levá noha asi půl metru od zdi, předpažíme a dlaněmi se opřeme o zeď. Pokrčíme levé koleno, s výdechem tlačíme patu pravé nohy k zemi, pravá noha v koleni propnutá. Opakujeme i na druhou stranu (Obrázek 1).
Obrázek 1
38
Cvik č. 2 Ze vzporu klečmo zvedneme vzhůru pánev, obě kolena napneme do vzporu schylmo (Obrázek 2). Obě paty tlačíme do země, chodidla u sebe a odtlačíme se od dlaní. Nohy v kolenou napnuté.
Obrázek 2 Cvik č. 3 Ze sedu skrčmo, pažemi se opíráme za tělem. Vzepřeme se na pažích, zvedneme hýždě a přecházíme do vzporu dřepmo na celých chodidlech. Paty necháváme na zemi, váhu těla přeneseme nad špičky (Obrázek 3).
Obrázek 3
39
Cvik č. 4 Úzký stoj rozkročný půl metru od zdi, předpažíme a opřeme se o zeď dlaněmi. Váhu těla přeneseme nad špičky, tělo nakloníme vpřed, pokrčíme paže a opřeme se předloktím o zeď – pánev, nohy a hlavu držíme v jedné linii, kolena máme napnutá. S výdechem tlačíme paty do země (Obrázek 4).
Obrázek 4 5.2.2 Zadní strana stehen Cvik č. 5 Leh na zádech, přednožit. Vztyčíme chodidla a přitáhneme špičky, volně dýcháme a chvíli vydržíme. Obě nohy je třeba mít napnuté (Obrázek 5).
Obrázek 5 40
Cvik č. 6 Sed na zemi, pravou nohu skrčíme, její chodidlo se dotýká vnitřní strany stehna druhé nohy, vnější stranou stehna a lýtka se dotýkáme podložky. S výdechem se předkloníme, dolní končetina zůstává v koleni napnutá, hrudník se snažíme dostat na stehno a hlavu ke koleni. Cvičení opakujeme i na druhou stranu (Obrázek 6).
Obrázek 6 Cvik č. 7 V lehu na zádech pokrčit pravou. Přednožit levou. Rukama uchopíme levý kotník a s výdechem přitáhneme hrudník ke stehnu a hlavu ke koleni. Cvičení opakujeme i na druhou stranu (Obrázek 7).
Obrázek 7
41
Cvik. č. 8 Stoj rozkročný, trup otočíme vpravo. S výdechcem se pomalu kulatě předkloníme k pravé noze, rukama uchopíme kotník, hrudník tlačíme ke stehnu, hlavu ke koleni, obě máme v kolenou napnuté. Totéž cvičení opakujeme i na druhou stranu (Obrázek 8).
Obrázek 8 5.2.3 Zádové svalstvo Cvik č. 9 Vzpor klečmo. Pomalu suňte dlaně po zemi vpřed. Zastavte v poloze, kdy cítíte napětí. Volně dýchejte a chvíli vydržte (Obrázek 9).
Obrázek 9
42
Cvik č. 10 Sed pokrčmo. Obejměte pažemi stehna, rukama se chyťe pod koleny. S nádechcem vytáhnout z pánve a vyrovnat páteř. S výdechcem ohnout záda (Obrázek 10) – vyhrbení.
Obrázek 10
Cvik č. 11 Úzký podřep rozkročný, ruce položíme na kolena, mírný předklon. S nádechem se lehce prohneme v zádech, s výdechem vyhrbíme záda a mírně předkloníme hlavu (Obrázek 11 a 12).
Obrázky 11 a 12
43
Cvik č. 12 Klek sedmo, s nádechem se vytáhneme z pánve a vyrovnáme páteř. S výdechem se pomalu kulatě předkloníme, páteř rolujeme obratel po obratli až položíme hlavu čelem na zem. Ruce máme volně podél těla, prodýchat (Obrázek 13 a 14).
Obrázky 13 a 14 5.2.4 Ramena Cvik č. 13 Mírný stoj rozkročný, ruce zapažíme dovnitř a spojíme je za zády dlaněmi vzhůru, v loktech mírné pokrčení. S výdechem tlačíme paže vzad a vzhůru (Obrázek 15).
Obrázek 15
44
Cvik č. 14 Mírný stoj rozkročný. Pokrčit předpažmo dovnitř levou. Dáme předloktí před hrudník, ruku v pravém rameni. Druhou rukou uchopíme loket pokrčené paže a s výdechem přitahujeme levý loket k pravému rameni. Cvičení opakujeme i na druhou stranu (Obrázek 16).
Obrázek 16 Cvik č. 15 Mírný stoj rozkročný, jednu paži pokrčíme za zády. Druhou rukou uchopíme pokrčený loket, s výdechem přitahujeme loket do středu zad. Jestliže nedosáhneme na loket, uchopíme jen zápěstí (Obrázek 17).
Obrázek 17
45
Cvik č. 16 Mírný stoj rozkročný, vzpažíme dovnitř, obě zápěstí zkřížit a spojit dlaně. S nádechem táhneme paže vzhůru a tlačíme vzad (Obrázek18).
Obrázek 18 5.2.5 Krk a šíje Cvik č. 17 Leh na zádech, obě kolena máme pokrčená, skrčíme předpažmo a dáme ruce v týl. S výdechem bradu přitahujeme k hrudníku, lopatky jsou celou plochou na podložce (Obrázek 19).
Obrázek 19
46
Cvik č. 18 Mírný stoj rozkročný, levou paži pokrčíme v lokti a uchopíme ji za zády. Pravou rukou uchopíme pokrčený loket a mírně ho přitahujeme do středu zad tak, aby se levé rameno nepohnulo. S výdechem ukláníme hlavu k pravému rameni (Obrázek 20).
Obrázek 20 Cvik č. 19 Mírný stoj rozkročný, s nádechem vytáhneme hlavu vzhůru a ramena zatlačíme vzad a dolů. Ruce skrčíme předpažmo a dáme je v týl, s výdechcem předkloníme hlavu a rukama ji tlačíme dolů, bradou na hrudník (Obrázek 21 a 22).
Obrázek 21 a 22
47
Cvik č. 20 Mírný stoj rozkročný, s nádechem vytáhneme hlavu vzhůru a ramena zatlačíme vzad dolů. S výdechem otočíme hlavu vpravo, očima se díváme dozadu. Cvičení opakujeme i na druhou stranu (Obrázek 23 a 24).
Obrázek 23 a 24 Cvik č. 21 Mírný stoj rozkročný, s nádechem zakloníme hlavu, s výdechcem se uvolníme. Ramena tlačíme vzad a dolů (Obrázek 25).
Obrázek 25
48
5.3
Zařazení cviků do tréninků PJ Excubitor
Námi vybrané cviky pro zařazení do závěrečné části fyzické přípravy tréninkové jednotky PJ Excubitor se začaly využívat od února roku 2014. Protože tréninky PJ Excubitor jsou závislé na počasí, konaly se letos téměř celou zimu venku. Ze zdravotních důvodů tak nebylo možné cvičit soubor strečinkových cvičení v plné rozsahu, protože některé cviky je nutné cvičit vleže na zemi. Od konce března však začalo být počasí příznivější a bylo tak možné zařadit soubor cvičení do závěrečné části tréninku v plném rozsahu. Pro snazší orientaci ve cvičeních byly cviky vytištěny ve formátu A6, zalaminovány a ten člen PJ, který má na starosti protahovací cvičení je tak může po celou dobu tréninku mít při sobě v kapse. Strečink probíhá až v závěrečné části celé tréninkové jednotky, popřípadě po skončení pracovního výkonu, nebylo proto nutné se zabývat tím, zda jsou cviky proveditelné v ochranných krunýřích.
49
6
ZÁVĚR
Impulsem k napsání této práce byla autorčina osobní zkušenost s členstvím v pořádkové jednotce firmy Excubitor a tím i s účastí na trénincích, které strečinkovou část jako součást fyzické části přípravy obsahovaly jen minimálně. Dalším z problémů bylo špatné provedení cviků a celkově výběr cviků nevhodných pro specifickou zátěž členů PJ Excubitor. Absence a špatné provedení či použití nevyhovujících strečinkových cviků může mít neblahé účinky na zdravotní stav členů PJ Excubitor, popřípadě může zhoršit jejich stávající zdravotní problémy. Proto jsme se rozhodli na základě autorčiných zkušeností vypracovat soubor strečinkových cviků, které jsou vhodné pro zařazení do závěrečné části fyzické přípravy a odpovídají specifickým potřebám členů PJ Excubitor. Anketu, pomocí které jsme mimo jiné zjišťovali zdravotní stav členů PJ Excubitor, zodpovědělo všech 32 členů PJ Excubitor a z jejich odpovědí jsme zjistlili, že více než polovina z nich shledává tréninky po zdravotní stránce (protahování atd.) nevyhovující. Z tohoto důvodů jsme vybrali 5 oblastí těla, které jsou z autorčiných zkušeností při tréninku či výkonu povolání v rámci PJ Excubitor nejvíce namáhány a zaměřili soubor cviků na tyto oblasti. Jsou jimi lýtkové svaly, zadní strana stehen, ramena, krk a šíje a zádové svalstvo. Cviky jsou voleny tak, aby nekladly velké nároky na prostředí a byly proveditelné v jakémkoliv prostředí, zároveň jsou jednoduché a lehce zapamatovatelné. Soubor cviků byl vytištěn na kartičky velikosti A6 a je tak využitelný při každé tréninkové jednotce nebo po výkonu práce v rámci PJ Excubitor.
50
7
SOUHRN
Hlavním cílem této práce bylo vytvořit soubor strečinkových cviků využitelný v závěrečné části fyzické přípravy tréninků pořádkové jednotky firmy Excubitor. Základem pro vytvoření tohoto souboru byla anketa, ve které jsme zjišťovali, kolik členů PJ je aktivními sportovci, zda a jaké mají zdravotní problémy v současnosti, popřípadě jakými zdravotními problémy trpěli v minulosti. Výsledky ankety ukázaly, že i přes to, že více než polovina členů jsou aktivními sportovci i mimo tréninky PJ Excubitor, vzhledem k různorodosti jejich sportovního vyžití je třeba využít především strečinková cvičení pro začátečníky bojových sportů. Výsledný soubor cviků byl vybrán především z publikací M. Altera (1999) a K. Buzkové (2006). Soubor cviků byl vytištěn na kartičky, které je možné nosit po celou dobu tréninku u sebe a je proto plně využitelný v rámci tréninků PJ Excubitor.
51
8
SUMMARY
The main goal of this bachelor thesis was to create the set of stretching excercises, whis can be fully used in final part of the physical preparation of every training of the Excubitor company´s riot unit. The basis for the creation of this set was questionnaire, in which we were determining how many members of the riot unit are active athletes, if and what kind of health problems they have now or in past. According to results we can say, that even though more than half of the members are doing extra sports, they are doing different sports, so the set of stretching excercises is need to be done for beginners in martial arts. The final set of excercises was picked up mainly from the publications from M. Alter (1999) a K. Buzková (2006). The final set of excercises was printed on cards, so it can be carried in pocket for the whole training and because of that can be fully utilized.
52
9
REFERENČNÍ SEZNAM
Alter, M.-J. (1999) Strečink: 311 protahovacích cviků pro 41 sportů, Praha: Grada publishing. ISBN 978-80-7169-763-3. Appelt, K., & Libra, M. (1985). Gymnastické názvosloví I. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. Businesscenter.cz. (2013). Trestní zákon - Část I. - Hlava II - Základy trestní zodpovědnosti [online]. Retrieved 25.11.2013 from the World Wide Web: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/trestni_zakon/cast1h2.aspx Buzková, K. (2006). Strečink: 240 cvičení pro dokonalé protažení celého těla, Praha: Grada publishing. Cacek, J., Hlavoňová, Z., & Michálek, J. (2009). Warm up – „Quo vadis“. Praha, In: Atletika. Česká atletika s.r.o. ISSN 0323-1364 Dostálová, I. & Miklánková, L. (2005). Protahování a posilování pro zdraví. Olomouc : HANEX. ISBN 80-85783-47-9. Dygrýn, O. (2008) Možnosti soukromé bezpečnostní služby v ochraně veřejného pořádku při sportovních, kulturních a jinýh společenských akcích. Bakalářská práce, Univerzita Tomáše bati ve Zlíně. Fojtík, I., & Michalov, L. (1996). Základní úpoly, úpolové sporty a umění I. Vyd. 1. České Budějovice: Jihočeská univerzita České Budějovice. 131 s. ISBN 80-7040-204-0. Lehnert, M.,Novosad J., & Neuls F.(2001) Základy sportovního tréninku. Olomouc: Hanex, ISBN 80-85783-33-9. Knížetová, V., & Kos B. (1989) Strečink, relaxace, dýchání. Praha: Olympia.
53
Mičko, J. (20011) Násilí na fotbalových stadionech. Bakalářská práce, Masarykova univerzita, Brno. MůjGLOCK (2013), Nutná obrana . Retrieved 26.11.2013 from the World Wide Web: http://www.mujglock.com/nutna-obrana.html MůjGLOCK (2013), Krajní nouze 2013 . Retrieved 26.11.2013 from World Wide Web: http://www.mujglock.com/krajni-nouze.html Policista.cz (2008), Teleskopický obušek, aneb co je malé, je milé díl 1. Retrieved 7.1.2014 World Wide Web: http://www.policista.cz/clanky/reportaz/teleskopicky-obusek-aneb-co-jemale-je-mile-dil-1-679/ S474N (2004) Moje vybavení pro GeoCaching retriever 7.1.2014 from the World Wide Web: http://www.s474n.com/vybaveni-pro-geocaching/ Slomka, G., & Regelin P. (2008) Jak se dokonale protáhnout - 64 strečinkových cvičení při sportu, v kanceláři, v autě, na zahradě, Praha: Grada Šebesta, P. (2013) Vynucení prohlídky zavazadel je dáno právem na ochranu majetku provozovatele - tedy i zisku Retrieved 25.11.2013 from the World Wide Web: http://blisty.cz/art/18571.html Šedivý, P. (2012). Zákrok proti fanouškům byl nepřiměřený, zlobí se Sparta na Jihlavu Retrieved 7.1.2014 from the World Wide Web: http://fotbal.idnes.cz/fotbalova-sparta-sistezuje-na-zasah-jihlavskych-poradatelu-prb-/fotbal.aspx?c=A121022_194200_fotbal_pes Večeřa P., Šnajdr J., & Paclík, J., (2013) iDnes.cz: Fanoušci v Jihlavě se prali s ochrankou, dva skončili a záchytce. Retrieved 7.1.2014 from the World Wide Web: http://zpravy.idnes.cz/jihlava-porazila-slavii-a-fanousci-hosti-se-prali-s-ochrankou-ptv/krimi.aspx?c=A130901_221803_jihlava-sport_zt Tonfa, martial arts fighting and combat weapon (2011) Retrieved 7.1.2014 from the World Wide Web: http://www.tonfa.org/tonfa-baton 54
10 PŘÍLOHY Příloha 1. Novinový článek Příloha 2. Rozhovor se zástupci firmy Excubitor a spolupracující agentury z Třebíče Příloha 3. Zásah PJ Excubitor Příloha 4. Příklady strečinkových cvičení venku
55
Příloha 1. Novinový článek
Zákrok proti fanouškům byl nepřiměřený, zlobí se Sparta na Jihlavu 22. října 2012 Nepřiměřený a neprofesionální. Tak hodnotní fotbalová Sparta zákrok jihlavské pořadatelské služby během nedělního ligového utkání (1:1). Klubu z Vysočiny zaslala dopis, ve kterém požaduje prošetření. Případem už se zabývá také fotbalová asociace.
Jihlavští pořadatelé zasáhli proti fanouškům Sparty. | foto: Jaroslav Šnajdr, MF DNES "Žádáme Vás o prošetření zásahu Vaší pořadatelské služby proti fanouškům našeho klubu v čase od 38. minuty utkání Gambrinus ligy, odehraného dne 21. 10. 2012 na Vašem stadionu. Z našeho pohledu šlo o zákrok absolutně nepřiměřený a neprofesionální," napsali sparťanští zástupci v otevřeném dopise. Pořadatelská služba se rozhodla použít vodní dělo v momentě, kdy domácí tým FC Vysočina z ofsajdu vyrovnal na 1:1. Někteří rozzuření hostující fanoušci začali házet plastové sedačky či záchodová prkénka a demolovat ochranné oplocení svého sektoru. Na stadionu se objevily také dýmovnice. Šest nejagresivnějších jedinců policie zadržela. Letenským se nelíbí zejména použití vodního děla proti sparťanským fanouškům, v jejichž sektoru se přitom do té doby ani jednou neobjevila zakázaná pyrotechnika. Vodní dělo navíc obsluhovala pořadatelská služba, nikoliv hasiči. Vodou zmáčení tak opouštěli stadion i fanoušci, kteří žádné problémy nedělali... Večerní teploty přitom nyní padají až k pěti stupňům Celsia. Podle informací iDNES.cz navíc byli někteří členové pořadatelské služby maskovaní, aby nebyli poznat na kamerovém záznamu. "Ano, tuhle informaci máme od našich fanoušků také," uvedl sparťanský tiskový mluvčí Ondřej Kasík. Zásahem už se zabývá i fotbalová asociace. "O vyjádření jsem požádal jak Jihlavu, tak Spartu. Dokud nebudu mít dostatek podkladů, tak se k tomu nebudu vyjadřovat. Ale můžu slíbit, že tenhle případ rozhodně nevyšumí," prohlásil bezpečnostní manažer asociace Martin Synecký. Sparta zároveň v otevřeném dopise argumentuje, že zákrok fanoušky jen zbytečně vyprovokoval: "Máme od osob přítomných přímo v sektoru hostujících fanoušků informace, že ze strany členů pořadatelské služby docházelo již od úvodních minut k provokacím diváků, neporušujících žádným způsobem pravidla návštěvního řádu. Velmi znepokojující a 56
nepřiměřený zákrok Vaší pořadatelské služby měl bohužel za následek eskalaci celé situace, při níž došlo i ke škodám na majetku, což nás velmi mrzí." Jihlava vyčíslila škodu na 132 tisíc korun. Tu bude vymáhat přímo po Spartě. "Stadion patří městu. Klub proto teď zpracuje pojišťovně a Spartě položkový rozpočet s vyčíslením škod, který zároveň předá zástupci pronajímatele," uvedl mluvčí jihlavského magistrátu Radek Tulis. Zdroj: http://fotbal.idnes.cz/fotbalova-sparta-si-stezuje-na-zasah-jihlavskych-poradatelu-prb/fotbal.aspx?c=A121022_194200_fotbal_pes
57
Příloha 2. – Rozhovor se zástupci firmy Excubitor a spolupracující agentury z Třebíče I hlídání fanoušků je především o komunikaci Třebíč – Jihlavské utkání Gambrinus ligy proběhlo klidně, bez komplikací a málokdo ví, že svoji zásluhu na tom měli i lidé z Třebíče. Hlídání jihlavských fotbalových utkání zajišťuje brněnská agentura, která při své práci využívá mimo jiné i jednu třebíčskou agenturu. My jsme si proto k mikrofonu pozvali zástupce brněnské agentury pána Slavomíra Kovalčíka a zástupce té třebíčské pána Tomáše Míšenského.
Vy jste dvě agentury, spolupracujete spolu, toto bylo vaše první utkání? T. M.: Spolupracovali jsme spolu už loňskou sezonu. S. K.: Spolupráce s jinými agenturami je pro nás velice důležitá. S tou třebíčskou jsme začali spolupracovat zhruba v půlce minulé sezony. Hlavním důvodem spolupráce je zajistit potřebnou kapacitu osob a vzájemné si vypomoct. Takže například, když potřebujete nasadit do nějaké akce sto osob a dvacet Vám jich chybí, tak potřebujete mít v záloze nějakou spřátelenou agenturu, která je schopná Vám zbývající počet dodat. Musíte být schopen poskytnout službu v tom rozsahu, ke kterému jste zavázán!
Jaký je optimální profil člověka, který chodí hlídat fanoušky na stadion? S. K.: Ideální člověk není, protože všichni chtějí peníze (smích). Když to však budu parafrázovat na sport, tak jsme kolektivní sport. Nejsme individualisti. Objeví se třeba i člověk, který je fyzicky zdatný, je mentálně na úrovni, takticky velice slušně vybaven, ale zkrátka si nesedí s kolektivem a takový člověk je vám na nic. Skutečně potřebujete, aby byl kolektiv pevný, sehraný a držel při sobě, protože se skutečně musí spoléhat jeden na druhého. T. M.: Já to klukům říkám jednoduše. „Když stojíte v řadě, tak se o sebe vůbec nezajímejte, Vaším zájmem je chránit kamarády vedle sebe napravo a nalevo a o Tebe se postarají ti dva, co máš vedle sebe“. Člověk musí zapomenout na slovo já a v první řadě je kolektiv, protože ten je silný tak, jak je silný jeho nejslabší článek a pokud poleví jeden, tak se celá řada zbourá a neplní to svůj účel.
Sebevědomí jednotkám musí dodávat i vybavení, ze kterého jde vyloženě respekt. Na tom si zřejmě také hodně zakládáte a při zápasech má veliký vliv? S. K.: Vybavení máme určitě jedno z nejlepších a byla to poměrně veliká investice. Výstroj na jednoho chlapa vyjde zhruba na 22000,- Kč i s uniformou jako takovou. Samozřejmě důvod je jednoznačný – ochrana našich kluků. Členové pořádkové jednotky jsou chráněni z 80 – 90 %, takže to riziko zranění našeho člověka je v tu chvíli minimální.
58
V Jihlavě mě velice příjemně překvapila profesionalita a zázemí klubu. Bylo zřejmé, že v Jihlavě neberou fotbal na lehkou váhu a nejsou to žádní šumaři, můžete to potvrdit? S. K.: Spolupráci s klubem můžeme jedině pochválit. Klub jako takový, i když je stále nováčkem v lize, je vstřícný vůči našim požadavkům. Skutečně jim záleží na tom, aby byl průběh utkání bezproblémový z jakéhokoliv pohledu. Ať už je to naše práce, nebo věci, jako je obsluha návštěvníků, jejich informovanost, občerstvení, atd. To, že ten stadion nevyhovuje kapacitně, ani dobově všichni vědí a všichni to vnímají, ale i klub vyvíjí patřičné kroky, aby se to napravilo v co nejkratší době. Nicméně když se vrátím k tomu našemu gró, tak jenom chválu. T. M.: Hlavně s námi představitelé komunikují a jsou schopni naše připomínky vždy uvést v praxi a v činnost. Nemusíme s nimi bojovat o každý požadavek. Takže všechno je to víceméně o komunikaci, ať už mezi těmi, kdo na zápas dohlíží i mezi vámi a klubem i mezi vámi samotnými? S. K.: Přesně tak. Co bych však ještě velice rád zdůraznil je velice dobrá spolupráce i s policií ČR. Ta je na těchto utkáních velice důležitá, hlavně na těch rizikových, tudíž ta komunikace s nimi musí být rovněž na úrovni a je tomu tak.
Když se vrátíme k utkání mezi Jihlavou a Spartou Praha, bylo označováno za rizikové, jako všechna utkání Sparty, avšak zde někteří upozorňovali i na možnost pomsty ze strany fanoušků za kauzu nepřiměřeného zásahu a použití vodního děla, kterou se minulý rok zabývala snad všechna média. T. M.: Hlavní je ujasnit si, co vlastně bylo použito. Vodní dělo nikdy použito nebylo. Bylo použito proudnice ještě se sníženým tlakem, takže tam byl menší tlak, než je v normálním vodovodním rozvodu a bylo nasazeno hlavně vůči tomu, když si fanouškové přímo pod sebou v sektoru zapálili pyrotechniku, aby nedošlo k požáru a ke zraněním.
Na druhou stranu to u tohoto utkání možná pomohlo, ne? Přišlo mi, že mělo utkání velice klidný průběh. Utkání nebylo ničím narušené a jediné, co se objevilo, byla jedna římská svíce a zapálená šála. Hodnotili byste průběh utkání jako hladký? S. K.: Ono je to trošku rozsáhlejší, nedá se to shrnout do jedné věty, co všechno provádíme. Nicméně se samozřejmě rovněž vyvíjíme, rozdíl mezi prvními zápasy prvního roku a tím prvním z letošní sezony je diametrálně obrovský i z našeho pohledu a věřím, že za ten rok, co jsme tam dělali ostrahu na stadionu v Jihlavě, jsme nasbírali zkušenosti a vytvořili si patřičné jméno. I u fanoušků. To, že se na nás fanoušci různě „chystají“, o tom víme. Tyto informace se dají získat z několika zdrojů, nebudeme o nich ale raději mluvit, protože bychom ztratili možnost jejich využití v budoucnu. Máme dokonce docela přesné informace, takže jsme schopni na to včas reagovat. Co se týče toho posledního zápasu, skutečně byl i z našeho pohledu bezproblémový, ale obnášelo to důkladnou přípravu. Tím, že je kapacita sektoru pro fanoušky hostujícího celku na 250 osob, tak vzniká ta situace, že se chtějí dostat do domácích sektorů a tomu musíme zamezit rovněž. 59
Asi je důležité upozornit i místní fanoušky Sparty, protože Sparta má v České republice nejširší fanouškovskou základnu, na to, že pokud pojedou do Jihlavy na zápas Sparty ve sparťanském tričku, budou vykázáni do hostujícího sektoru. S. K.: Všechno to je ale v návštěvním řádu a to konkrétně v § 3, odst. 3 a 4. Fanoušci by to v podstatě měli vědět. Víte jak to je, neznalost zákona neomlouvá. I když návštěvní řád není zákon, nicméně je to závazný předpis a ve chvíli, kdy si koupíte vstupenku, s ním souhlasíte. A tato okolnost, že nesmíte používat barvy hostujícího klubu na tribuně pro fanoušky domácího klubu tam jednoznačně napsaná je.
Zaměříme-li se na samotnou přípravu, vím, že jste před utkáním měli dokonce i tréninky, což je velice zajímavé. Co ten trénink obnáší, jak probíhá a kolik jste jich před samotným zápasem měli? T. M.: Před tímto zápasem se cvičilo takřka každý den, jinak se cvičí pravidelně. Když se budeme bavit o pořádkové jednotce, tak ta cvičí minimálně dvakrát týdně. První věcí je pečlivý výběr osob. V žádném případě si nevybíráme stylem „největší bouchač z diskotéky“. S každým je proveden osobní pohovor, s většinou kluků se ale známe dlouhodobě a již dopředu víme, co od nich můžeme čekat. Většina konfliktů se dá řešit hlavně domluvou a tím vlastně žádný konflikt ani nevznikne. Trénink jako takový obnáší fyzickou přípravu, pak se skládá z pořadových cvičení, aby jednotky dokázaly fungovat jako celek, pak z taktiky plus samozřejmě sebeobrany. Jednou za 2 měsíce probíhá sladění a secvičení jednotek.
Kde vás naši čtenáři ještě mohou potkat? S. K.: Vysloveně v pořádkovém oblečení asi nikde. To, že děláme nějaké koncerty, různé společenské akce, plesy, to je pravda, nicméně nikdo si vás na tuto akci nenajme jako pořádkovou jednotku. Takže mluvíme o stejných lidech, jenom s trošku jiným vybavením. T. M.: Zde v regionu takřka na každém větším koncertu nebo festivalu. Děláme všechny akce pro třebíčskou společnost TTS, takže všechny akce odehrávající se v areálu borovinské továrny – ať už to letos byla bitva, majáles, hudební festival, nyní tam budeme dělat Flaming nights, dlouhá léta děláme MotoWims atp. Autor rozhovoru : Petr Račák
60
Příloha 3 – zásah PJ Excubitor
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/jihlava-porazila-slavii-a-fanousci-hosti-se-prali-s-ochrankou-ptv/krimi.aspx?c=A130901_221803_jihlava-sport_zt
61
Příloha 4 – Příklady strečinkových cvičení venku
62
