Univerzita Palackého v Olomouci. Fakulta tělesné kultury

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury

DIPLOMOVÁ PRÁCE (bakalářská)

2010

Lucie KUČEROVÁ

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury

HISTORIE ČESKÉHO VOLEJBALU OD ROKU 1919 SE ZAMĚŘENÍM NA OBLAST PROSTĚJOVSKA Diplomová práce (bakalářská)

Autor: Lucie Kučerová, rekreologie Vedoucí práce: Mgr. Jakub Válek Olomouc 2010

Bibliografická identifikace

Jméno a příjmení autora: Lucie Kučerová Název bakalářské práce: Historie českého volejbalu od roku 1919 se zaměřením na oblast Prostějovska Pracoviště: Katedra kinantropologie a společenských věd Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Jakub Válek Rok obhajoby: 2010 Abstrakt: Obsahem bakalářské práce je vznik a vývoj volejbalu. Podává informace o počátcích nové míčové hry, která se šířila v různých podobách po celém světě. V roce 1919 proniká volejbal do Československa. Jeho rozšíření si žádá založení volejbalových organizací, které dávají tomuto sportu pevnou základnu. Dále se práce zaměřuje na oblast Prostějova a jeho volejbalovou historii. Chronologicky zaznamenává etapy mužského a ženského volejbalu v TJ OP Prostějov. Klíčová slova: Volejbal, historie světového volejbalu, historie českého volejbalu, Prostějov, TJ OP Prostějov

Souhlasím s půjčováním bakalářské práce v rámci knihovních služeb.

Bibliographical identification

Author’s first name and surname: Lucie Kučerová Title of the master thesis: History of Czech volleyball from 1919, concerning Prostějov region Department: Departmen of Kinanthropology and Social Science Supervisor: Mgr. Jakub Válek The year of presentation: 2010 Abstract: The content of this bachelor’s thesis deals with the beginning and development of volleyball. It gives information about a new ball game that was spread in many different ways around the whole world. In 1919 volleyball begun in Czechoslovakia and therefore was necessary to establish volleyball organizations which would serve as a basement for this sport. The thesis also focuses on the area of Prostějov and its history. Chronologically I have monitored phases of men’s and women’s volleyball in TJ OP Prostějov. Keywords: Volleyball, history of World volleyball, history of Czech volleyball, Prostějov, TJ OP Prostějov

I agree the paper to be lent within the library service.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou zpracovala samostatně pod vedením Mgr. Jakuba Válka, uvedla jsem všechny použité literární a odborné zdroje a dodržovala zásady vědecké etiky.

V Olomouci dne ……… 2010

………………………

Děkuji za odborné vedení panu Mgr. Jakubovi Válkovi. Poděkování patří také Okresnímu volejbalovému svazu v Prostějově, který mi zpřístupnil své dokumenty.

OBSAH 1 ÚVOD ……………………………………………………………………… 8 2 PŘEHLED POZNATKŮ 2.1 Charakteristika volejbalu ……………...……………………………….. 9 2.2 Historie světového volejbalu ………………………………………….. 10 2.2.1 Založení mezinárodní volejbalové federace – FIVB ……………... 15 3 CÍLE A ÚKOLY …………………………………………………………. 17 4 METODIKA PRÁCE …………………………………………………….. 18 5 VÝSLEDKY 5.1 Historie českého volejbalu ……………………………………………. 19 5.1.1 Vývoj Českého volejbalového svazu ………………………………22 5.1.2 České úspěchy …………………………………………………….. 26 5.2 Olomoucký kraj ……………………………………………………….. 29 5.3 Počátky volejbalu v Prostějově ……………………………………….. 30 5.4 TJ OP Prostějov ………………………………………………………. 32 5.5 Jiné oddíly na Prostějovsku …………………………………………... 38 5.6 Významné osobnosti volejbalu v Prostějově ………………………….. 41 6 ZÁVĚR ...…………………………………………………………………. 43 7 SOUHRN …………………………………………………………………. 44 8 SUMMARY ………………………………………………………………. 46 9 REFERENČNÍ SEZNAM ……………………………………………....... 48 10 PŘÍLOHY ……………………………………………………………….. 50

1 ÚVOD Tématem této bakalářské práce je sport, který si získal oblibu po celém světě. Volejbal, dříve známý také pod názvem odbíjená, patří k míčovým hrám, kterou může hrát libovolný počet hráčů. V počátcích svého vzniku se hrála jen na rekreační úrovni a postupem doby dostávala pevná pravidla a organizační strukturu. Cílem této práce je přiblížit cestu volejbalu od svého vzniku až po moderní volejbal současnosti. Chtěla bych poukázat na důležité momenty, které byly zásadní, připomenout významné osobnosti, které daly volejbalu jméno, tvar, pravidla a podobu. Velký podíl na šíření volejbalu měli nejen studenti, trampská hnutí, ale také organizace, jejichž náplní se stala tato hra. Postupně se vybudoval systém soutěží na domácí a i celosvětové scéně. Dalším motivem byl volejbal v malých městech, konkrétně v Prostějově. Toto město se v posledních letech stává centrem sportu, nejen volejbalu. Práce se zaměřuje na historii a vývoj volejbalu v Prostějově, dokazuje, že sport zde měl své místo už dříve. Prostějov je mé rodné město, které mám možnost reprezentovat za klub TJ OP Prostějov, který se datuje svým vznikem rokem 1929. Chronologicky zaznamenává jednotlivé sezóny, období neúspěchu, ale i zlatá léta prostějovského volejbalu v mužské i ženské kategorii. Na vzniku hry se podílely také oddíly z okolních vesnic, které budováním členských základen dodávaly nové talenty, které reprezentovaly nejen Prostějov, ale i naši republiku na poli mezinárodních soutěží. Nakonec bych chtěla několik řádků věnovat významným osobnostem, které se zasloužily o rozkvět volejbalu v Prostějově. Celkově by měla práce poskytnout podrobnější informace o historii volejbalu. Svůj zájem upírá hlavně na teoretickou část, která uvádí do souvislosti data, místa, jména a události.

-8-

2 PŘEHLAD POZNATKŮ

2.1 Charakteristika volejbalu

Volejbal (odbíjená) je kolektivní síťová hra. Patří mezi nejrozšířenější míčové hry u nás i ve světě. Pro jednoduchost pravidel i pro malé požadavky na prostor a vybavení hřiště je ideální rekreační hrou, kterou je možno hrát ve velkém věkovém rozmezí i se zmenšeným počtem hráčů a také ve smíšených družstvech mužů i žen. Volejbal je dynamická hra, která působí na rozvoj obratnosti, nervosvalové koordinace, rychlé reakce, na výbušnou sílu dolních končetin a na švihovou sílu paže. Základní volejbalová pravidla jsou velmi jednouchá. Rozměry hřiště jsou 18 x 9m a prostor kolem něj venku 3 m v tělocvičně 2 m. Výška sítě pro muže a dorostence je 243 cm a pro ženy 224 cm. Váha míče je 270 gramů a obvod 66 + 1 cm. Družstvo tvoří 12 hráčů, z toho 6 náhradníků. Míč je možné odbíjet kteroukoli částí těla (Ondřej, 1987, 117-118).

-9-

2.2 Historie světového volejbalu Za dobu vzniku novodobých her je považováno období, kdy hry byly opatřeny pevnými pravidly. K tomu dochází na konci 19. století, kdy se šíří celosvětový zájem o sportovní hry. Toto období se také pojí s počátkem obnovení novodobých olympijských her a realizují se myšlenky olympijského hnutí P. Coubertina. Dostupné písemné prameny, které popisující vznik volejbalu, se shodují v určení autorského práva prof. tělesné výchovy W.G. Morganovi, který byl ředitelem holyokské koleje. Morgan vymyslel hru, která nekladla příliš velké požadavky na tělesnou zdatnost a kondici, nebyla náročná na plochu hřiště a jeho vybavení a pravidla byla velmi jednoduchá. Můžeme předpokládat možnost, že hra vznikla i v jiných státech, zvláště proto, že prostředky míč a síť byly známé mnohem dříve. Také v historických pramenech vzniku lawn tenisu je uvedeno, že ve hře ,,jeu de paume‘‘ z doby středověku, kde hráči nejprve odráželi kožený míč dlaní, což je podobné herní činnosti volejbalu. Volejbal vzniká v roce 1895 v gymnáziu křesťanské společnosti mladých ve Springfieldu v Massatchusetts v USA. Byl vymyšlen již uvedeným W. G. Morganem, který chtěl pro své bohaté žáky nahradit méně emocionální gymnastická cvičení a jiné hry. Použil k tomu síť pro lawn tenis a basketbalový míč. Sítí, jejíž výška byla asi 183 cm, rozdělil tělocvičnu na dvě poloviny. Vlastní hra spočívala v odrážení míče hráči ze své poloviny na druhou polovinu. Taktika hry byla vyjádřena základní myšlenkou, dostat plácáním míč přes síť do pole soupeře. Morgan tuto hru nazval ,,minomette‘‘. O zdůvodnění tohoto názvu nejsou žádné údaje. Určitou souvislost je možné najít s vojenskou zbraní minometem, jejíž charakteristickou činností je vrhání střel na krátkou vzdálenost. Minometu bylo použito již v 17. a 18. století. Obdobným způsobem byl odbíjen míč přes síť. Uvedený název snad pro své nevhodné přirovnání k vojenské zbrani měl krátké trvání pouze jeden rok. Profesor tělesné výchovy A. T. Halstet při předvedení nové hry na springfielské konferenci ředitelů YMCA tuto hru přejmenoval na ,,volejbal‘‘ na základě charakteru činnosti – odrážení míče – to volley the ball. Způsobu odbíjení nemohl vyhovovat těžký a tvrdý basketbalový míč. Především velký počet zranění odradil mnohé zájemce. Nejprve se zkoušelo použít gumové duše basketbalového míče, ale ani tato varianta nebyla přijata (Kobrle, 1975, 21). -10-

Autor nové hry dal v domě sportovních potřeb- Spaldink vyrobit první volejbalový míč podle speciálních propočtů. Od roku 1896 dostává volejbal svoji organizační strukturu v podobě pravidel. První pravidla uveřejňuje ve svém článku v časopise Physical Education J.J.Cameron. 1. Hra sestává z desíti směn. 2. Směna. Jedno podání na každé straně, tj. když jeden hráč každé strany odehraje svá podání. Když tři nebo více hráčů odehrají na každé straně svá podání. Hráč podává tak dlouho, než je vyřazen ztrátou míče. Každý hráč podává po řadě. 3. Hřiště je 25 stop široké a 50 stop dlouhé (7,65 x 15,23 m). 4. Síť je 2 stopy široká a 24 stop dlouhá (0,61 x 8,22 m). Výška je 6 stop 6 palců od země (1,98 m). 5. Podání. Podávající hráč musí stát jednou nohou na zadní čáře. Míč musí být rukou udeřen. K provedení podání jsou dva pokusy. Při podání musí míč letět alespoň 10 stop, driblink není dovolený. V případě, že se míč při podání dotkne sítě a skončí v poli soupeře, je počítán jako dobrý pokus, když se jej jeden ze spoluhráčů dotknul. Letí-li takový míč mimo soupeřovo pole, nemá již podávající druhý pokus. 6. Míč je gumová duše krytá kůží nebo plátnem. Obvod nemá být menší než 25 palců a ne větší než 27 palců a váží ne méně než 9 a ne více než 12 unc (255,15 – 340,20 gr.). 7. Každé dobré podání, které není vráceno, nebo nevrácený míč ve hře druhou stranou se počítá jako bod pro stranu podávajícího. Družstvo dosahuje bodu, jen má-li podání, udělá-li chybu při vrácení míče, znamená to ztrátu podání. 8. Míč, který narazí na síť, s výjimkou při prvém podání, je počítán jako mrtvý míč. 9. Míč na čáře se počítá jako mimo hřiště. 10. Může hrát každý počet hráčů. Při dotyku sítě hráčem je míč mrtvý. Držení míče je zakázáno. Míč, který se odrazí od jakéhokoliv předmětu vně hřiště, je dobrý. Driblink je dovolen na 4 stopy (1, 20 m) od sítě (Kobrle, 1975, 22).

-11-

Původním úmyslem Morgana bylo najít hru pro tělocvičnu v zimním období, kdy zájem o tělovýchovu klesal. Rok poté se však volejbal přestěhoval i do přírody, kde se i dnes těší oblibě rekreantů. Podstatné změny nastaly v roce 1910, kdy byl zakázán driblink, v roce 1918, kdy byl stanoven počet hráčů družstva na 6 a konečně rok 1922, kdy byl omezen počet dotyků na tři. Ze Spojených států severoamerických se volejbal dostává do sousední Kanady v roce 1900. Překvapující je, že ve stejné době se tato hra hraje i v Indii. Další zprávy o šíření volejbalu jsou ze Střední (Kuba 1905, Peru 1910) a Jižní Ameriky. Do Uruguaye se dostává roku 1912 a přináší ho J. I. Hopkins, profesor křesťanské mládeže v Montevideu. Ještě téhož roku se hrají první utkání venku na náměstí, již v roce 1915 byl zde založen Svaz společnosti volejbalu při Federaci sportu, což je první národní federace volejbalu na světě. První národní mistrovství se hrálo roku 1916 a organizací byl pověřen ,, Club National de regatas‘‘ ( Národní veslařský klub). Japonci uvádějí zavedení volejbalu panem Ohmorim v Tokiu 1908. Roku 1910 přináší volejbal na asijský kontinent do Manily pan Braun. Kolem roku 1913 je volejbal znám i v Číně. V Asii dostává volejbal vlivem místních podmínek specifický charakter, podstatně jiný, než měl v Americe. Postupně mizí rekreační pojetí a přednostně jsou využívány hráčské individuality, objevují se prvky závodního pojetí hry (Kobrle,1975,23). Do balkánských lidově demokratických států přišla odbíjená přes ČSR a koncem čtyřicátých let byla silně ovlivněna sovětským pojetím, např. v roce 1954 zvítězili Bulhaři jako první nad družstvy SSSR. Své úspěchy pak korunovali titulem mistrů Evropy, který získali v roce 1963 na domácí půdě. V zemích Dálného východu byl volejbal velmi dlouhou dobu neznámou veličinou. První setkání a poznání dané úrovně nám poskytla hra družstev Koreje a Číny. Z jihoamerických volejbalistů si nejlépe vedla družstva Brazílie, která vítězila na jihoamerických mistrovstvích. V Africe měla odbíjená nejvyšší úroveň v Egyptě. Rozvoj zde nastal po roce 1958. K vyspělým družstvům musíme také počítat Maroko, Alžír a Tunis. Tyto severoafrické státy byly v kontaktu s Francií ( Stibitz,

1968, 21-24).

-12-

Obrázek č.1 (Stibitz, 1968, 22), Družstvo Číny na volejbalovém turnaji v Praze v roce 1950. Počátek mezinárodního soutěžení nalezneme v roce 1913. Téhož roku se v Manile konaly první Olympijské hry. V jejich programu byl i volejbal. Hrálo se utkání Filipíny – Čína, v počtu 16 hráčů. Do Evropy se volejbal dostává v roce 1917. Nositelkou byla americká armáda bojující na území Francie v 1. světové válce. Zároveň se šíří také do Litvy, Estonska a Lotyšska, kam jej přináší američtí vystěhovalci. Odtud dále pak do celé Evropy ( Kobrle, 1975, 24). Ve Francii, kde dlouho dobu působili českoslovenští trenéři, ovlivňovala hru okolních státu, zejména Švýcarsko, Portugalsko a Itálii. K nejlepším ze západní Evropy patřili Holanďané a Belgičané ( Stibitz, 1968, 24). V Polsku se uvádí seznámení se s volejbalem ve ,, Zwiazku Radzieckkiego‘‘ v roce 1919. První neoficiální mistrovství Varšavy v šestkách i deblech se hrálo v roce 1925. Polský sportovní den svaz Palanta přijímá roku 1926 novou disciplinu volejbal a zároveň uskutečňuje oficiální mistrovství Varšavy. V období po 1. světové válce se volejbal začíná šířit i ve státech jako Finsko a Skandinávie. Za volejbalovou velmoc byl považován SSSR. V Rusku se volejbal objevuje v letech 1915 -16. Hlavními propagátory byly studentské organizace ,,Vsevobuč‘‘( Kobrle, 1975, 24). -13-

První mezinárodní pravidla byla vydána až v roce 1980, a to ve třech jazycích (francouzštině, angličtině a španělštině),( Demetrovič, 1988, 302).

-14-

2.2.1 Založení mezinárodní volejbalové federace (FIVB) YMCA /anglicky – Young Mens Christian Association/, nebo-li Křesťanské sdružení mladých mužů, vznikla roku 1855 v USA jako mezinárodní kosmopolitická organizace. YMCA je propagátorkou tělovýchovy a sportu i v Československé republice. V roce 1921 vytváří YMCA první volejbalovou organizaci ,,Volejbalový svaz‘‘( Kobrle, 1975, 26). Při zakládání FIVB ( Federation international de Volley – Ball) hráli zástupci ČSR role vedoucích aktivistů. Hlavní osobou byl F. M. Marek, který již v roce 1928 realizoval první pokus, ale neúspěšně. O šest let později předložili návrh zástupci Polska a byla ustanovena komise volejbalu. Druhý pokus byl sice úspěšný, ale zasedání komise se konalo až v roce 1936 při OH v Berlíně. Členství v komisi mělo 12 evropských států, 5 států Severní a Jižní Ameriky a 4 státy z Asie. Složení komise bylo: p. Myslowski a p. Wirszyllo (Polsko), J. Brown (USA), Karel Hála (Československo), A. Klumberk (Estonsko) a O. Naimer (Německo). Příslušného jednání se již zúčastnili zástupci Evropy - Československo, Estonsko, Jugoslávie, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Španělsko, Turecko, Ameriky Argentina, Brazílie, Kanada, Uruquay, USA, Asie - Čína, Filipíny, Japonsko, Mandžusko. Komise jednala s přípravným výborem OH v Tokiu o zařazení volejbalu do programu a v roce 1937 uspořádala ve Varšavě turnaj baltských států. Avšak za druhé světové války komise zanikla. Roku 1946 přijel do Prahy pan Liboud společně s francouzskou výpravou u příležitosti zápasu ČSR – Francie. Zde se přítomní zástupci dohodli o přípravě ustavujícího kongresu FIVB - v roce 1947 v Paříži. Jednání se konalo v místnosti pivovaru, za českou stranu se zúčastnili Havel, Pulkrábek, Cabalka, Spirit a Štolc. Tímto byly vytvořeny podmínky pro všestranný rozvoj světového volejbalového hnutí. Hlavním úkolem bylo sjednocení pravidel. Současně byl přijat návrh na uspořádání prvního mistrovství Evropy 1948 v Itálii. Následně docházelo k pravidelnému pořádání jak evropských, tak i světových soutěží. Od roku 1946 je volejbal mužů i žen zařazen do programu OH. Na kongresu FIVB, který se konal při OH, bylo kromě jiných změn v pravidlech povoleno přesahování bloku přes síť, a to znemožnilo hráčům menšího vzrůstu zapojit se do vrcholového volejbalu. -15-

35 let po svém založení čítala federace více než 130 členů, tedy téměř tolik, jako Organizace spojených národů. O rozšíření svědčí i statistika podle UNESCO, která říká, že odbíjená spolu s košíkovou je pěstována nejvíce lidmi na zemi ( rok 1982), (Buchtel, 2005, 15-16).

Obrázek č.2 (Buchtel, 2005, 21), Organizační a výkonná struktura orgánů FIVB.

-16-

3 CÍLE A ÚKOLY

Cílem této práce je zisk všech dostupných informací o zvolené tématice a vytvořit z nich ucelený soubor. Nejprve vysvětlit vznik volejbalu jako sportovního odvětví, osvětlit jeho vývoj z pohledu světového a od roku 1919 poté i českého. Zároveň poskytnout náhled do období vzniku prvních volejbalových organizací, jejich hlavní cíle a strukturu. Dalším úkolem je zpracovat tuto tématiku v oblasti Prostějova, seznámit s úspěšnými obdobími od roku 1929, porovnat získané údaje s pamětníky a vyzdvihnout významné prostějovské osobnosti v oblasti volejbalu. Těmito vytyčenými úkoly bych chtěla vytvořit ucelenou cestu volejbalu a poskytnout tak jednotný přehled vývoje tohoto oblíbeného sportu.

Dílčí cíle: 1. Popis vzniku a vývoje volejbalu ve světě i v Československu. 2. Seznámit s mezinárodními, československými a českými volejbalovými organizacemi. 3. Popsat situaci volejbalu v Prostějově a chronologicky zaznamenat jednotlivá období. 4. Získat postřehy pamětníků a vyjádřit jejich názory. 5. Vytvořit statistiky a jmenovat nejvýznamnější jména ve světě volejbalu.

-17-

4 METODIKA PRÁCE

Informace, data, fakta a popisy událostí v této bakalářské práci jsem získala z literatury, která se zabývá problematikou volejbalu. Využívala jsem pramenů primárních i sekundárních. Čerpala jsem také z publikací vydaných v Prostějově, zejména almanachů, sborníků a ročenek. Hlavním zdrojem byly dokumenty Okresního volejbalového svazu v Prostějově. Etapy práce: 1. heuristika – shromažďování literatury a pramenů 2. analýza – rozložení daného souboru historických faktů 3. syntéza – opětovné spojení složek v jednotu umožňující poznání podstatného 4. interpretace – výklad Použité metody: -

přímá metoda – čerpání informací z určitého zdroje, které jsou v něm přímo obsaženy

-

chronologická metoda – srovnání a uspořádání podle časové osy

-

geografická metoda – přiblížení konkrétního územního celku

-

komparativní metoda – porovnávání informací z různých zdrojů

-

dotazování – zjišťování faktů na základě rozhovoru

-18-

5 VÝSLEDKY 5.1 Historie českého volejbalu Začátky volejbalu v Československé republice se datují rokem 1919. S touto hrou se seznámili naši vojáci již během 1. světové války a po jejím skončení plnili funkci propagátorů a organizátorů. Jedním z předních průkopníků volejbalu i jiných sportovních her byl J.A.Pipal, který se narodil v Pelhřimově. Byl to sportovní spisovatel a profesor na Occidental College v Los Angeles. Od roku 1919 byl zástupce YMCA v Praze.

Obrázek č.3 (Vít, 2006, 6). Na rozvoji volejbalu u nás se podílela také armáda ve formě výcvikových kurzů. První takový kurz organizovalo Ministerstvo národní obrany v Praze ve Strakově akademii. Z konce dubna 1919 jsou zprávy o vojácích v žilinských kasárnách, kteří poprvé hráli volejbalové utkání. Stranou nezůstali ani místní studenti a následně 9. října byla v Žilině založena volejbalová organizace, která čítala 8 družstev, předsedou byl zvolen Karol Kristen. Velký význam pro šíření a zvyšování kvality volejbalu měli vysokoškolští studenti, kde si tato hra rychle získala velkou oblibu. Do vysokých škol byl volejbal zaveden v roce 1919 a prvním oddílem se stala Strakova akademie, vznikla i další družstva VVK Vysokoškolský volejbalový klub, z mimopražských VS Brandýs, Jičín, J. Hradec, Klatovy, nejmenší popularitu měl volejbal na vysokých školách v Brně. Na univerzitě Komenského v Bratislavě se volejbal rozvíjel pomaleji. -19-

Rok 1921 byl významným mezníkem, protože byl ustanoven Československý volejbalový a basketbalový svaz ( ČVBS), který je nejstarším evropským a po Uruguay i druhým národním svazem na světě. V květnu 1923 vzniká všestudentský sportovní spolek (SSK univerzita), který sdružoval tři volejbalová družstva. První utkání se uskutečnilo 23. června 1924 v Bratislavě (Praha, Brno, Bratislava). O volejbal projevili zájem také středoškolští studenti a tato hra se dostává do programů pro střední školy. Organizátorem her byla sekce pro tělesnou výchovu při Ústředním spolku čs. profesorů. Celkem se uskutečnily čtyři středoškolské hry v Pardubicích roku 1921. Těchto her se zúčastnilo 54 škol z Čech a 1 ze Slovenska. Volejbal měl svoje místo na středních školách i v dalších letech. Po celé republice vznikaly další družstva, např. v Rakovníku, Příbrami, B. Bystrici, Plzni. Další družstva nesou označení sokolská - Kroměříž, Brno, sportovní – AC Marion, ze středisek YMCY – Praha, Liberec, Rakovník, B. Bystrica, Bratislava, Zvolen, z vysokoškolských – VVK Praha, Masarykova kolej Praha, Staroměstská reálka Praha. Většinu turnajů pořádala organizace YMCA, která současně vykonávala funkci svazu a jeho orgánů. Díky velkému zájmu a rostoucímu počtu družstev bylo nutné ustanovení Čs. volejbalového a basketbalového svazu, svoji činnost zahájil v roce 1924 a prvním předsedou byl V. Velkobrodský. Od tohoto roku se konají mistrovství republiky v mužském volejbale a od roku 1931 mistrovství ve volejbalu žen. Statistika hráčů z let 1923 – 24 udává 75 družstev z toho 1009 mužů a 114 žen. V roce 1924 bylo v Olomouci mistrovství ČSR. Další roky se pořádají mistrovství ČSR pravidelně. Jednalo se o jednorázovou akci přes kvalifikační turnaj zemských oblastí, tato forma přetrvala až do roku 1955. Od tohoto roku se hraje přebor republiky v jedné celostátní skupině, v níž se celkový počet ustálil na čísle 10. Funkce volejbalového svazu nemůžeme chápat jako volejbalové hnutí, protože v celkovém dění vládla nejednotnost. Velkým problémem byla družstva mimo svaz, která se chtěla zúčastnit mistrovství, ale členství nechtěla přijmout. Rozvoj volejbalu v kladném smyslu také ovlivňovalo trampské hnutí, a to především v letech 1930 – 36. Také byl vytvořen sportovní svaz Trampská volejbalová liga. -20-

Vedoucími osobnosti tohoto hnutí byli J. Havel a V. Jelínek. S vytvořením družstev je úzce spjata tzv. volejbalová burza, jejíž sídlem byla restaurace ,,U Havlíků‘‘ v Praze v Krakovské ulici. Existovala I. liga se 16 družstvy, dvě II. ligy, čtyři III. ligy a osm IV. lig. Trampská volejbalová liga sdružovala desetinásobný počet registrovaných hráčů než ČVBS. Následně roku 1936 na Karlově náměstí dochází ke sloučení Trampské volejbalové ligy s Českým volejbalovým a basketbalovým svazem. Trampský vol. svaz organizoval soutěže až do roku 1940, v další činnosti pokračovaly župy a během druhé světové války ustrnul (Kobrle, 1975, 25-32).

-21-

5.1.1 Český volejbalový svaz Český volejbalový svaz vznikl v roce 1946. Počáteční mezinárodní úspěchy klubových i reprezentačních mužstev přinesly českou školu odbíjené na vrchol. Čeští trenéři byli vyžadováni v řadě evropských států. Odbíjená v ČSSR byla organizována v Československém svazu tělesné výchovy ( ČSTV), která byla součástí Národní fronty. Nejvyšším článkem byl Československý volejbalový svaz ( ČSVS), který zajišťoval vrcholovou odbíjenou v rámci celého státu. Jednotlivé republikové svazy – Československý volejbalový svaz a Slovenský volejbalový svaz se staraly o masovou a výkonnostní odbíjenou. Měly své nižší organizační články v krajích, okresech a tělovýchovných jednotách. Celkovou strukturu můžeme vidět na obrázku č.4.

Obrázek č.4 (Kobrle, 1975, 10), Struktura Československého volejbalového svazu.

-22-

Československý volejbalový svaz měl svůj Ústřední výbor ČSVS a plénum příslušnými odbornými komisemi. Předsednictvo činilo 15 osob, které vedle předsedy a dvou místopředsedů, tvořili většinou předsedové jednotlivých komisí. V aparátu ještě pracují sekretář, ústřední trenér, případně trenéři reprezentačních družstev. ČSVS plnil především tyto funkce: zajišťování přípravy reprezentačních družstev dospělých na Mistrovství světa, Evropy a OH, podílí se na zabezpečování Středisek vrcholového sportu, zajišťuje systematický výběr a přípravu juniorských družstev na Mistrovství světa a Evropy, realizace mezinárodních styků s ohledem na dodržování dohod mezi zeměmi socialistického tábora, řízení soutěže dospělých, uspořádání dorosteneckého přeboru ČSSR, uspořádání Poháru ČSVS. Český volejbalový svaz měl svůj ústřední výbor ČVS, plénum z 33 osob, dále předsednictvo – 14 osob. Funkční období jednotlivých orgánů bylo dva roky. V tuto dobu byla také svolávána Konference ČVS jako nejvyšší orgán ČVS ( Kobrle,1975, 9). Získávali jsme četná ocenění a zrodila se také řada tradice turnajů na mezinárodní úrovni, např. turnaj o Pohár osvobození města Bratislavy nebo turnaj akademických družstev o Pohár 17. listopadu. Už v roce 1958 se v našich soutěžích odehrálo 1260 utkání, kterých se zúčastnilo 140 družstev. 70. léta jsou zajímavá tím, že poprvé se stal pro domácí soutěž míč domácí výroby Gala - Premier. 90. léta se nesou v duchu popularity a komercionalizace, což vedlo ke změně v počítání bodů bez ztrát a další novinkou bylo zavedení technických oddechových časů. V roce 1990 vznikl nový orgán, který řídil volejbal u nás pod názvem Česká a slovenská federace volejbalu ( ČSFV). Se vznikem samostatné České republiky v roce 1993 došlo po dohodě k zániku. 20. března 1993 se v Praze uskutečnila 1. Konference samostatného Českého volejbalového svazu. Jeho předsedou byl zvolen P. Kučera ( Buchtel, 2005, 15-17) .

-23-

Historické materiály neposkytují přesné informace a data. Níže jsou předsedové svazu. • 1946 Československý volejbalový svaz Tabulka 1 Předsedové volejbalového svazu Marek Smotlacha J. Jeřábek V. Plecitý A. Kozel Jaroslav

1949-1950

Procházka Skalník Havel Jiří

1946

Koutský Otakar

1951-58 1970-72

Vejdělek Z. Hejduk Jan

1958

Červinka Karel

1968

Vévoda jaroslav

1968-72

Báča Jan

1969

Beran Prieložný Dušan 1983

-24-

Pěnkava František

1989

LESZCZYNSKI R 1989-90 Hronek Jan

1990-1993

Sveda Anton

1988-1993

Kučera Pavel

1993-2005

Lébl Antonín

2005-2013

Vertelar (2010), Předsedové svazu – historie. Retrieved 16.5. 2010, http://www.cvf.cz/?clanek=4808 from the World Web.

-25-

5.1.2 České úspěchy Olympijské hry Na OH jsme byli úspěšní v kategorii mužů jen dvakrát, a to v roce 1964 v Tokiu, kde jsme získali druhé místo, a v roce 1968, kde jsme skončili třetí. Za úspěch můžeme považovat také 8. místo v Moskvě v roce 1980. V ženské kategorii jsme se kvalifikovali pouze jednou, a to v roce 1968, kdy jsme obsadili 6. místo. Další naše účast na OH přišla až v roce 2000 v Sydney, konkrétně dvojice hráček beach volejbalu CelbováDosoudilová, obsadily zde 9. - 16. místo. Mistrovství světa V roce 1945 se v Praze uskutečnilo první mistrovství světa mužů. Prvenství získalo družstvo SSSR, které nás jediné dokázalo porazit. Až do roku 1966 naše mužské družstvo neskončilo hůře než druhé. Titul mistrů světa jsme získaly v roce 1956 v Paříži a v roce 1966 v Praze. Na dalších MS až do dnes /2005/ jsme nezískali žádné medailové umístění. Na prvním MS žen v roce 1952 obsadilo naše družstvo 3. místo a stejného úspěchu dosáhli i v roce 1960. Od tohoto roku se na MS ani nekvalifikovali.

Obrázek č. 5 ( Stibitz, 1968, 45).

-26-

Mistrovství Evropy Výborné úspěchy našeho mužského volejbalu potvrzují získané pozice na ME, kde naše družstvo od roku 1948 až 1971, neskončilo opět hůře než na druhém místě. Toto období se označuje jako ,,zlatá éra našeho volejbalu‘‘. Výjimkou je pouze rok 1963, kde jsme v Bukurešti obsadili 5. místo. Uvedla bych několik jmen, která se zasloužila o tyto úspěchy, hlavně tedy trenéři Josef Kozák a Václav Matiášek a legendy našeho volejbalu jako byli: Josef Musil (vyhlášen naším nejlepším volejbalistou 20. století a zařazen mezi 8 hráčů 20. století na světě), dále Malý, Purnoch, Tesař, Paulus, K. Brož, J. Brož, Synovec, Golián, Paldus, Láznička, Schwarzkopf. Dalšího medailového umístění jsme dosáhli roku 1985 a po dlouhé přestávce až 2001. Ženy získaly na prvním ME 1950 v Praze druhé místo, v roce 1955 zvítězily. Medaili se podařilo získat dále už jen třikrát ( 1983- 3. místo, 1993-2. místo, 1997- 3. místo).

Obrázek č. 6 ( Vít, 2006, 69), České volejbalistky na ME v Brně v roce 1993.

-27-

Domácí soutěže Tyto soutěže se v průběhu let měnily. Mezi nejlepší týmy u nás patřila Dukla Kolín, Rudá Hvězda Praha, Zbrojovka Brno, Slávia Praha, Spartak Potrubí Praha, VŽKG Ostrava a slovenská družstva Univerzita Komenského Bratislava. V ženské kategorii to byly Rudá Hvězda Praha, Slavoj Praha, Slávia Praha, Tatran Střešovice Praha, Spartak Brno, Slávia UK Bratislava ( Buchtel, 2005, 17-19).

-28-

5.2 Olomoucký kraj V roce 1946 je doložena existence Středomoravské župy, kterou tvořilo 6 okrsků: prostějovský, olomoucký, přerovský, zlínský, kyjovský a zábřežský. Předsedou župy byl dr. V. Garlík ze Zlína, kde bylo také její sídlo. Jasné zprávy z tohoto období nemáme, víme jen, že kolen 1980 už neexistovala a na Moravě fungovaly jen dva krajské svazy. Teprve v roce 1992 vznikla Středomoravská oblast se střediskem v Olomouci, která zahrnovala sedm okresů: Kroměříž, Olomouc, Prostějov, Přerov, Šumperk, Uherské Hradiště a Zlín. K dašlí změně došlo v roce 2001, a to přejmenováním na Olomoucký kraj, ale už jen s pěti okresy – Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk ( Vít, 2006, 22-23).

-29-

5.3 Počátky volejbalu v Prostějově Na Moravě je jen málo takových měst jako Hanácký Jerusalem – Prostějov, kde bylo tolik péče věnováno propagaci sportu a tělovýchovy jako právě zde. Prostějov dovedl soustředit ve svém středu vynikající a nadšené pracovníky, kteří takřka všechny druhy sportu pozvedli na mimořádnou úroveň. Ať už to byla kopaná, lehká atletika, těžká atletika, házená, hockey, cyklistika, tennis, tabletennis a wolleyball (20 let Hanáckého sportu, 1941, 187). Do Prostějova volejbal proniká na přelomu 20. a 30. let z Kroměříže. Setkáváme se s datem 1929. První zprávy o této hře se objevují v Kostelci na Hané. Počátky volejbalu můžeme spojovat s klubem SK Haná Prostějov, který svoji volejbalovou činnost zahájil v roce 1939. Rozšířil se o nový obor, tzv.,,wolleyballový‘‘. Také v Určicích bylo v květnu 1939 rozhodnuto založit volejbalový odbor. První záznam o volejbalovém turnaji je z Plumlova, kde jej uspořádal SK Plumlov. Volejbalisté Haná Prostějov získali dobré jméno v době německé okupace, když ze Sokola Držovice, po zákazu činnosti sokolských a orelských organizací, přešli do Hané vybraní hráči. Volejbalisté i basketbalisté měli úspěchy v moravsko – slezské lize, a po roce 1945 oba oddíly zanikly. Prostějovské ženy byly v roce 1943 organizovány v SK a po roce 1945 v Sokole. Rozmach volejbalu nastává v roce 1946, kdy se vytvořil samostatný Český volejbalový svaz. V roce 1948 se ženy probojovaly do finále sletových her v Praze a umístily se na 5. místě. Rok 1950 přinesl nejvyšší mistrovskou oblastní soutěž moravskou pro ženy a skončily na 3. místě. První reprezentantkou ČSR v našem okresu byla Božena Donthová, rozená Cígrová. Z pozdějších hráček můžeme jmenovat Annu Stužkovou,

rozenou

Polákovou,

Evu

Krupovou,

roz.

Součkovou

a

Leonu

Goldemundovou. V SK Haná se prosazovali nejdříve muži, zatímco ženy byly organizovány od roku 1943 v SK Prostějov a po 2. světové válce v TJ OP Prostějov. V 60. letech byla na vysoké úrovni mužská odbíjená TJ OP Prostějov. Tento kolektiv vedl dlouholetý ligový ostravský a reprezentační trenér Jaroslav Koutný. Jejich cílem byla prvoligová příslušnost, o kterou bojoval s Olomoucí a tehdejším Gottwaldovem. Cesta začala v roce 1956, kdy vyhráli okresní přebor pod názvem Baník Prostějov, v roce 1957 se stali přeborníky kraje. -30-

Rok 1958 znamenal velký úspěch v mužském volejbalu, kdy vybojovali vítězství v krajském přeboru tehdejšího Olomouckého kraje. Utkání se hrála na ploše velodromu za Kosteleckou ulicí. Toto družstvo se už jmenovalo Jiskra OP Prostějov. Sestava mužstva - J. Koutný, B. Hatle, F. Svoboda, Z. Kunc, J. Václavík, S. Goldemund, V. Piňos, Dokoupil, Krupička, Mrázek. V kvalifikaci o postup do oblastního přeboru, která se hrála v Opavě, zvítězili. Dalším velkým úspěchem bylo vítězství na Slovensku, kde se stali vítězem skupiny neligových družstev. Soutěže se zúčastnilo více než 40 družstev z Československa i zahraničí. Na oblastní soutěž se družstvo připravovalo také vybudováním nových antukových kurtů na dvoře prostějovské sokolovny. Trenérem mužstva byl Josef Korhoň. Po náročné zimní přípravě, kdy se trénovalo třikrát týdně, což bylo v této době výjimečné, přišel rok 1959. Tento rok přinesl neúspěch, kdy postup do II. ligy se nezdařil. Velkým úspěchem bylo obsazení druhého místa na Calábkově memoriálu v Přerově. Trvalá píle ovšem přinesla úspěch v dalším roce, kdy družstvo, nyní již pod názvem TJ OP Prostějov, postoupilo do II. ligy společně s Novým Jičínem. Tato soutěž byla druhá největší v Československu. Stále ještě pod vedením trenéra Korhoně se o postup zasloužili - A. Černý, O. Hradečný, M. Kolařík, Z. Kunc, J. Koutný, L. Kukla, Z. Orálek, B. Hatle, F. Svoboda.

-31-

5.4 TJ OP Prostějov Mužstvo TJ OP Prostějov působilo v II. lize od roku 1960 do roku 1967 a celou dobu reprezentovalo firmu OP Prostějov i město Prostějov. • Rok 1961 muži zahájili zimní přípravu v tělocvičně za Kosteleckou ulicí. V II. lize, skupině C se umístili na 8. místě. K zajímavostem patří průměrný věk hráčů – 24 let a průměrná výška 182,8 cm. • Rok 1962 je poznamenán odchody hráčů – L. Kukla, J. Koutného, i přesto se družstvo umístilo na 3. místě II. ligy. • Sezóna roku 1963 začala turnaji druholigových družstev se střídavými úspěchy. TJ OP skončila na 7. místě. V tomto roce se konaly i Československé sportovní hry, kde se TJ OP Prostějov umístil na 4. místě. V této době posílil družstvo Jaroslav Řepa a Jiří Frgal. Průměrný věk hráčů byl nyní 26,2 let. • V následujícím roce ve II. lize skončilo družstvo opět na 7. místě. Rok 1964 byl úspěšný v přípravných utkáních. Do družstva přišli mladí hráči – Josef Král a Čeněk Svoboda. Významné bylo sehrání přátelského utkání se Slavii Praha VŠ, která byla přeborníkem republiky. Slavie zvítězila nad domácími 3:1 a zároveň zaznamenal stadionek u Sokolovny největší počet diváků (800).

Obrázek č.7 ( 80 let prostějovského volejbalu, 2002, 32). Družstvo mužů TJ OP Prostějov v roce 1964. Zleva nahoře: Černý, Piňos, trenér Ing. Řepa, Orálek, Hatle, dole: Hradečný, Kunc, Svoboda, Frgál -32-

• V roce 1965 se družstvo umístilo na 8. místě v II. lize. Hrajícím trenérem se stal Bohumil Hatle, vedoucím družstva byl Zdeněk Dokoupil. Sestava: M. Hatle, A. Černý, Z. Orálek, Z. Kunc, V. Piňos, O. Hradecký, J. Frgal, L. Kukla, odešel F. Svoboda. • Rok 1966 začal doplněním družstva. Přišli J. Servus, J. Kříž, l. Zelinka, J. Štěp, odešel J. Frgal. Přátelských i turnajových utkání bylo sehráno celkem 70, z toho 40 vítězných. V umístění v II. lize skončil Prostějov až na 9. místě. Dne 1. a 2. 10. se konal na stadiónku TJ OP Prostějov 1. ročník memoriálu Slávka Klimeše za účasti 5 družstev: 1. ZJŠ Brno, 2. RH Brno, 3. OP Prostějov, 4. Tesla Brno, 4. Spartak Žižkov. • Rok 1967 znamenal konec působení mužského družstva v II. lize. Mužstvo nebylo na ligovou soutěž dobře připraveno, navíc bylo doplněno mladými hráči, kteří ještě neměli dostatek zkušeností. Mužský volejbal se hrál v Prostějově dál, bývalí ligoví hráči docílili mnoha úspěchů v odborářských soutěžích. Na začátku 70. let hrálo v nejvyšší dorostenecké soutěži družstvo TJ Agrostroje Prostějov pod vedením trenéra Vladimíra Ječmínka. Někteří z těchto hráčů se později uplatnili v ligových mužstvech. Vysokou úroveň měl v Prostějově ženský volejbal v oddíle TJ OP Prostějov. Stejně jako muži i ženy začaly v roce 1960 hrát II. ligu. Tento postup vybojovaly hráčky ve složení – Vystavělová, Zmeškalová, Vránová, Lisická, Hubalovská, Donthová, Derflová, Reimerová, Bábková a Černá. V roce 1966 se uskutečnil první zahraniční zájezd do zahraničí – Deventr Eurovoley v Holandsku. V 70. letech, po přechodu žen a ligových dorostenek do TJ OP, vytvořilo se družstvo velkých kvalit. V roce 1973 byla ženská odbíjená na svém vrcholu. Ženy vyhrály II. ligu a postoupily do I. ligy. Zároveň se přestala tato soutěž hrát na antukovém povrchu. Následující sezóna začala již v tělocvičně na Skálově náměstí.

-33-

Obrázek č. 8 (80 let prostějovského volejbalu, 2002, 60), TJ OP Prostějov v roce 1973. V roce 1974/75 se ženský volejbal dostal na vysokou úroveň s možností postoupit do extraligy, ale družstvo ji nedokázalo využít. Pod vedením trenérů Doseděla, Nového, Vychodila a Goldemunda se vychovaly i reprezentační hráčky, např. PolákováStužková, Součková – Krupová. Dalšími významnými hráčkami byly sestry Goldemundovy, Procházková - Meindlová, Valentová, Zmeškalová – Koblerová, Halamásková – Láznová. V roce 1977 se staly přebornicemi kraje. K dlouholetým trenérům v Prostějově patří Alois Doseděl, Václav Vychodil, Vladimír Ječmínek, Stanislav Goldemund, Bob Nový, Vladimír Bureš a Pavel Navrátil, předseda Okresního volejbalového svazu v Prostějově. K úspěchům také jistě patří navázání kontaktů s rakouským družstvem USV Jennersdorf, kde družstvo TJ Agrostroje Prostějov konkurovalo ligovým a juniorským družstvům Rakouska. Na tomto turnaji v roce 1990 obsadilo 4. místo a o dva roky později 3. místo. Velmi oblíbené jsou také turnaje, např. setkání v Dřevěnicích, Lulči a v Přerově. Družstvo Plumlova obsadilo v Dřevěnicích v roce 1981 6. místo mezi 56 družstvy. V Prostějově se podařilo vytvořit tradici deseti ročníků turnaje mixů mužů, tzv. Kuncova memoriálu v pokračování Hanáckého turnaje. Posledním výraznou osobností ve světě volejbalu je úspěšná Petra Chalcarzová, nyní hráčka SK UP Olomouc. (Navrátil, Nový, Svoboda, 2002, 4-10,22, 29-34, 54-62) -34-

Záznamy Okresního volejbalového svazu v Prostějově začínají rokem 1980. • 1980/81 soutěž- II. Národní liga – 1. místo, kvalifikace do I. ligy, trenéry družstva - S. Goldemund, F. Havel. V roce 1981 došlo k úbytku družstev ve vyšších soutěžích. Družstva II.NL – 1. TJ OP Prostějov, 2. Spoj Brno, 3. Dynamo Komín, 4. Lokomotiva Brno, 5. Hodslavice, 6. Frenštát, 7. Ostrava Zábřeh, 8. KPS Brno B. Soupiska hráček, které vybojovaly postup: Stužková, Goldemundová, Poláková, Dudová, Vorálková, Krátká, Němcová, Valentová, Fuchsová, Halamásková, Dostálová a Zbořilová. • 1981/82 soutěž – I. Národní liga – 5. místo, trenéry družstva – S. Goldemund, F. Havel. Družstvo v této sezóně podává dobré výsledky a jako jediné dokázalo porazit extraligovou Olomouc, která I. NL vyhrála s náskokem tří bodů. Na organizování závodní odbíjené se v roce 1981 podílelo 12 oddílů. Soutěží se zúčastnilo 38 družstev. Na konci roku byla mezi nejlepšími na okrese hodnocena hráčka Stužková. Tabulka 2 Rozvoj odbíjené v letech 1980-82 1980

1981

1982

Počet oddílů

13

12

14

Členství

460

393

440

trenéři

75

72

80

• 1982/83 soutěž – I. NL- 6. místo, trenér – F. Havel. Přes značné potíže s hráčským kádrem, dokázali dosáhnout pěkného výsledku. Oceněním bylo vyhlášení kolektivu mezi třemi nejlepšími týmy na okrese. Hráčka Kateřina Goldemundová byla vyhlášena mezi deseti nejlepšími sportovci okresu. • 1983/84 soutěž – I. NL – 4. místo, trenér - F. Havel

-35-

• 1984/85 soutěž – I. NL – 6. místo, trenér – P. Navrátil. I přes úzký hráčský kádr dosáhlo družstvo dobrého výsledku pod vedením nového trenéra. Sestava: Krupová, Červinková, Poláková, Chalcarzová, Gottwaldová, Kouřilková, Hájková, Goldemundová. • 1985/86 soutěž – I. NL – 8. místo, sestup do II. ligy, trenér – V. Bureš. Velké změny v kolektivu vedly k horšímu umístění, které mohlo být způsobeno nepříznivým rozlosováním, kdy z 8 zápasů se 6 hrálo venku. • 1986/87 soutěž – II. NL, sestup do kraje, trenér - S. Goldemund • 1987/88 soutěž – Krajský přebor I. tř.- 2. místo, trenér – V. Vychodil • 1988/89 soutěž – KP I. tř., postup do II. NL, trenéři – L. Kukla, V. Vychodil • 1989/90 soutěž – II. NL, postup do I. NL, trenér – V. Vychodil • 1990/91 soutěž – I. NL – 8. místo, trenér - V. Vychodil • 1991/92 soutěž – I. NL, trenér – V. Vychodil • 1992/93 soutěž – II. NL – 4. místo, trenér – P. Navrátil • 1993/94 soutěž – III. NL, trenér – P. Navrátil. Po reorganizaci soutěží a po rozdělení federace byly ženy TJ OP PV zařazeny do III. ligy • 1994/95 soutěž- II. liga – 7. místo, trenér – Galíček Pavel • 1995/96 soutěž – II. NL - 4. místo, trenér – Galíček Předsedou volejbalového oddílu TJ OP Prostějov se stal Břetislav Zbořil, který vidí následující roky takto: • 1996/97 soutěž – Národní liga, skupina C- 6. místo, trenér – M. Ščuka, bývalý trenér I. tř. z Litovle • 1997/98 soutěž – Národní liga – 3. místo, trenér - P. Galíček, kdy M. Ščuka odešel do Olomouce -36-

• 1998/99 soutěž – Národní liga – 5. místo, trenér – L. Sypko, trenér z Dobromilic • 1999/2000 soutěž – Národní liga – 7. místo, trenér- L. Sypko. Tato sezóna měla vynikající úvod, ale brzy se objevily problémy se zraněním hráček, dokonce hrozilo sestoupení do Oblastního přeboru, nakonec byla třetí nejvyšší soutěž v ČR zachráněna • 2000/2001 soutěž - Národní liga – 8. místo, trenér L. Sypko. Sestava: Balunová L., Jakubská T., Jurková K., Kovářová E., Kumstátová J., Meidlová P., Mrnková P., Pugnerová I., Syptáková D., Trochtová K., Vandová D., Zapletalová M. • 2001/2002 soutěž – 2. liga, 5. místo, trenér – Ladislav Sypko • 2002/2003 soutěž – 2. liga, 2. místo • 2003/2004 soutěž – II. liga – 1. místo, pokus o postup do 1. ligy byl neúspěšný • 2004/2005 soutěž – 2. liga – 1. místo, postup do 1. ligy • 2005/2006 soutěž – 1. liga – 10. místo • 2006/2007 soutěž – 1. liga – 7. místo, trenéři – L Sypko, Petr Goga • 2007/2008 soutěž – 2. ligu, založení nového klubu VK Prostějov, který nastoupil do extraligy • 2008/2009 soutěž – 2. liga – 9. Místo, trenér – L. Sypko • 2009/2010 soutěž – 2. liga – 9. Místo, trenér – L. Sypko

-37-

5.5 Jiné oddíly na Prostějovsku TJ Gala Krasice Založení volejbalového klubu pod patronací TJ Gala Prostějov bylo v roce 1961. V počátcích hrálo družstvo mužů i žen. Pod vedením trenérů Valacha a Šustra dokázala družstva postupovat z okresních soutěží do krajských přeborů. Sestava mužů byla velmi často doplňována hráči z TJ Agrostroj. Další významnou osobností byl trenér Ječmínek, který vedl a doplňoval sestavu mužů. V sedmdesátých letech, kdy došlo k rozpuštění mužů TJ OP Prostějov, vznikla dohoda mezi TJ OP a TJ Gala a k přestupu hráčů do Galy. Z důvodu velkého počtu hráčů bylo založeno družstvo B, které hrálo okresní přebor. Postupem doby došlo k úpadku oddílu a v devadesátých letech se také změnil název na TJ Pozemstav Prostějov. Nyní hraje TJ Pozemstav smíšené turnaje a soustředí se na účast v lize smíšených družstev okresu Prostějov, z nichž některé i organizuje (Fridrichová, 2002,11-12). Sokol II Prostějov Začátky volejbalu v tomto oddíle se datují rokem 1935. Za protektorátu byl Sokol zrušen. Stadion Sokola byl koncem války změněn na lazaret. První poválečný turnaj se uskutečnil v roce 1946. Jednalo se o mužstvo mužů, které hrálo volejbal jen rekreačně. Teprve až v následujícím roce začalo hrát soutěže. Již v roce 1948 se přihlásili do okresní soutěže pod názvem TJ Sokol Agrostroj Prostějov. O dva roky později postoupili do krajského přeboru. V roce 1952 bylo také ustanoveno družstvo žen, které hrálo oblastní moravskou ligu. Krize přichází o tři roky později, kdy družstvo zaniklo. Teprve až v roce 1968 po příchodu trenéra V. Vychodila byla obnovena činnost ženského týmu. Jednalo se o družstvo dorostenek, které vítězstvím v I. dorostenecké lize postoupilo do Přeboru ČSSR v Praze. Rok 1973 znamenal dohodu mezi TJ Agrostroj a TJ OP Prostějov a následné soustředění ženských složek do TJ OP PV a mužských složek do TJ Agrostroj. O úspěších můžeme hovořit jen u mužského dorostu, zejména pod vedením trenéra Opletala. Muži následujících pět let hráli II. KP tř., a poté oddíl zanikl. V současnosti hraje oddíl soutěže smíšených družstev (Ječmínek, 2002, 14-16).

-38-

Obrázek č. 9, (80 let prostějovského volejbalu, 2002, 14), TJ Agrostroj v roce 1970 – dorostenci. TJ Sokol Plumlov Počátky se datují rokem 1973, kdy se začala pravidelně scházet skupinka volejbalistů na hřišti u kina v Plumlově. Převážně se jednalo o rekreační hru. 15. března 1976 byl založen volejbalový oddíl při TJ Sokol Plumlov. Zakládajícími členy byli J. Horna, B. Motal, M. Podolský, M. Vaculka, M. Volčko, Z. Volčko, M. Antorinová a M. Jahodová. Od roku 1975 -80 hrálo družstvo mužů střídavě okresní soutěž I. třídy a krajskou soutěž II. tř. Volejbalový oddíl nakonec ukončil aktivní činnost, ale i nadále se zde hraje volejbal na základní škole, kde se účastní školské ligy ZŠ (Navrátil, 2002, 18-20). TJ Sokol Brodek u Prostějova Prvotním impulzem byla skupina mladých lidí, která chtěla aktivně provozovat nějaký sport a založit nový oddíl. Protože se jednalo převážně o dívky, vybraly si odbíjenou a dva roky se 9 hráček pravidelně připravovalo na zapojení do soutěží. Oddíl byl ustanoven 5. května 1976 za účasti Leo Dontha, tehdejšího předsedy Okresního volejbalového svazu v Prostějově. V roce 1977 se stali pořadateli okresního kola vesnických družstev ,,O pohár osvobození‘‘, kde se ženy umístily na 2. místě. Členská základna tohoto oddílu se postupně rozrůstala a začala pořádat akce pro mládež. V letech 1984-85 došlo k přestavbě areálu. -39-

Za nejúspěšnější sezónu můžeme považovat 1988/89, kdy družstva žen, dorostenek i žaček se staly přeborníky okresu Prostějov. V posledních letech se oddíl zaměřuje na smíšená družstva, která se zúčastňují II. amatérské ligy smíšených družstev okresu Prostějov (Pospíšil, 2002, 23-26). TJ Sokol Vrahovice Oddíl byl založen v roce 1956. Vedoucími oddílu byli F. Začal, M. Zavadil, K. Dvořák. Svou činnost zahájil v okresním přeboru. V roce 1959 družstvo hrálo krajský přebor. Družstvo žen bylo založeno v roce 1957 a umisťovalo se na předních místech v okresním přeboru. Rok 1961 přinesl vítězství v okresním přeboru mužů a postup do přeboru Jihomoravského kraje. Sokol Vrahovice v letech 1962-63 organizoval 10 ročníků turnaje odbíjené mužů pod názvem ,,Memoriál Františka Svozila‘‘, např. TJ OP Prostějov vyhrál turnaj 5x. Od roku 1997 hraje oddíl amatérskou volejbalovou ligu smíšených družstev (Halcman, Léhar, Nový, 2002, 39-41). TJ Sokol Dobromilice Historie tohoto oddílu sáhá do roku 1988, zejména se rozvíjel ženský volejbal. Trenérem se stal Ladislav Sypko z Doloplaz. Aktivní činnost zahájili až v roce 1991 a to okresní soutěž. V následujícím roce se přihlásili do oblastní soutěže pod Středomoravským oblastním výborem, kde obsadili poslední místo. Rok 1994 znamenal velkou změnu v členské základně, velký příliv dívek. V tomto roce také začíná spolupráce

s prostějovským

oddílem

TJ

OP

Prostějov.

Titul

Přeborník

Středomoravského kraje vybojovaly ženy v sezóně 1998/99. Oddíl byl v neustálém kontaktu s TJ OP Prostějov, běžné bylo hostování v Prostějově, který hrál II. NL. Nakonec došlo k sloučení obou oddílů pod názvem TJ OP Prostějov. V roce 2000 se Sokol Dobromilice rozhodl opět vrátit do oblastního přeboru (Mrnková, 2002, 35-36).

-40-

5.6 Významné osobnosti volejbalu v Prostějově Božena Donthová (1923-2001) Prostějovská volejbalistka, později trenérka. Úspěchy: 1. MS – bronz, 1. ME – stříbro, 2. ME – bronz, členka Síně slávy ČVS. Obrázek č. 10

Alois Doseděl (1923-1998) Za okupace organizoval schůzky Sokola. Od roku 1960 až do smrti byl předsedou TJ Sokol Smržice. Působil také jako předseda Okresního volejbalového svazu v Prostějově v letech 1968-71. Stal se také trenérem dorostenek TJ OP Prostějov. Obrázek č. 11 Ludmila Feščuková (1942)

Obrázek č. 12 Jedna z nejvýznamnějších funkcionářek prostějovské odbíjené. Také členka Komise společenského významu volejbalu OL KVS. Působila i jako hráčka a rozhodčí I. třídy ČVS.

-41-

Ing. Stanislav Goldemund (1935)

Obrázek č. 13 Jedna z nejvýznamnějších trenérských osobností prostějovské odbíjené. Také hráč I. NL mužů.

Zdeněk Kunc (1936-1977) Od roku 1958 trénoval pod oddílem Jiskra OP Prostějov. O dva roku později již jako hráč TJ OP Prostějov se podílel na postupu do II. ligy. Na jeho památku byly v Prostějově organizovány turnaje mužů. MUDr. Pavel Navrátil, CSc (1952) Působil jako funkcionář, bývalý trenér, bývalý ligový rozhodčí, bývalý hráč a zdravotník. V letech 1973/74 působil jako hráč extraligového týmu Slavia VŠ Olomouc. Vykonával funkci zdravotníka juniorské reprezentace dívek. Nyní pracuje v klubu VK Prostějov. Obrázek č. 14

Zdroj obrázků: Anonymous (2008), Ročenky Okresního volejbalového svazu v Prostějově. Retrieved 26. 6. 2010, http://www.skk2.com/archiv/ from the World Wide Web.

-42-

6 ZÁVĚR Hlavním úkolem této práce bylo poskytnout ucelený souhrn informací, týkajících se volejbalové historie. Volejbal jako nejoblíbenější míčová hra patří k preferovaným sportům na celém světě. Má miliony příznivců, nejen v aktivní formě, ale také u diváků. Volejbal byl natolik oblíbený, že vznikla jeho varianta pro letní sluneční měsíce jako beach volejbal. S pomocí knih, brožur, almanachů a dokumentů Okresního volejbalového svazu v Prostějově se mi podařilo vytvořit cestu této hry od jejího počátku na konci 19. století až po současnost. Vývoj nebyl jednoduchý, rozvoj sportu narušovala složitá politická situace, která vyústila v ozbrojený konflikt – 1. světovou válku. Na druhou stranu znamenala rozvoj a šíření odbíjené prostřednictvím vojáků. Vývoj této hry, probíhal různými stadii, které vylepšovaly odbíjenou. Postupně jak se volejbal šířil do celého světa, vyvinuly se různé formy, které se lišily v technice a pravidlech.

Založení

celosvětové

organizace

bylo

nevyhnuté.

K založeným

organizacím, které pečovaly o sport, patří YMCA, FIVB a v českém prostoru Československý volejbalový svaz – od roku 1993 Český volejbalový svaz. Již podle názvu práce se dá předpokládat, že hlavní náplní je volejbal u nás, více se zaměřuje na období Československa, kam můžeme zařadit počátky. Zajímavé jsou aktivity vysokoškolských, středoškolských studentů a trampů, kteří si tento sport oblíbili. Český volejbal byl na vysoké úrovni. Prvním místem rozvoje byla Strakova akademie v Praze. Naše úspěchy byly nejen na domácí půdě, ale i v rámci světových soutěží. Poslední část je věnována oblasti Prostějova. Chtěla jsem poukázat na bohatou volejbalovou historii tohoto malého města nedaleko Olomouce. Prostějovská odbíjená začíná ve 20. letech 20. století. Od začátku docházelo k prolínání jednotlivých oddílů. Pozitivním přínosem byly rozvíjející se družstva v okolí Prostějova, př. TJ Gala Krasice, Sokol Dobromilice, Brodek u Prostějova. Volejbalová úroveň začínala od okresních soutěží a turnajů až k I. lize jako druhé nejvyšší soutěži. Mužský volejbal byl na vrcholu v letech 1960-67. Nejznámějším oddílem, který působí dodnes je TJ OP Prostějov. Chronologicky jsem sestavila jednotlivé sezóny tohoto oddílu. Cenné postřehy a vzpomínky pamětníků jsem čerpala hlavně ze sborníku 80 let prostějovského volejbalu. Práce splňuje vytyčené cíle. Navíc jsem text doplnila o fotografie, tabulky a statistiky. Myslím si, že práce může být podkladem pro další studie v tomto tématu. -43-

7 SOUHRN Konec 19. století je ve znamení rozšíření zájmu o sport, nejvíce míčové hry. Kořeny volejbalu je možné hledat již ve středověku. Vznik volejbalu přichází o staletí později, v roce 1895 v USA. Objev je připisován W. G. Morganovi, který zavedl jednoduchá pravidla. Původní název byl jiný, nový termín volejbal přichází až s profesorem tělesné výchovy A. T. Halsteten. Hra v průběhu rozvoje zaznamenala změny, např. zrušení driblinku, uveřejnění a zavedení prvních pravidel, stanovení počtu hráčů a dotyků míče. Z USA se volejbal šířil po celém světě, přes Kanadu, Indii, Jižní Ameriku až do Japonska, Číny a Afriky. 1. světová válka znamenala poznání volejbalu v Evropě prostřednictvím armády. Hra se rozšířila po celém světě a vyžadovala nutnost ustanovení mezinárodních pravidel, které byly vydány až v roce 1980. O založení FIVB se velkou měrou podíleli také zástupci Československa v roce 1946. Tento rok znamenal zařazení mužského i ženského volejbalu do programu OH. Počátek volejbalu u nás datujeme rokem 1919. Hlavním průkopníkem této hry byl rodák z Pelhřimova J. Á. Pípal. Na rozvoji se podílela v počátcích hlavně armáda, poté vysokoškolští studenti, středoškolští studenti a trampové. Československý volejbalový svaz byl založen v roce 1946. Československý volejbal byl na vysoké úrovni, často naši trenéři odcházeli do zahraničních klubů. Vznikem České republiky v roce 1993 byla ustanovena nová organizace Český volejbalový svaz. Mezi naše největší úspěchy v mužské kategorii patří druhé a třetí místo na OH v roce 1964 a 1968. Dále pak titul mistrů světa z let 1956, 1966. Období 1948 až 1971 označujeme za zlatou éru, kdy na ME jsme vždy neskončili hůře než druzí. Ženská kategorie nenabízí škálu úspěchů jako u mužů, na OH jsme se kvalifikovali pouze jednou, na MS jsme obsadili 3. místo dvakrát, vítězství přišlo na ME v roce 1955. Do Prostějova proniká volejbal ve 20. letech z Kroměříže. Počátky jsou spojovány s klubem SK Haná Prostějov. Prostějovské ženy začínají svoji aktivitu rokem 1943, nejprve v SK Prostějov, poté v Sokole. V 60. letech byl na vysoké úrovni mužský volejbal, kdy družstvo již pod názvem TJ OP Prostějov postoupilo do II. ligy. Název byl odvozen od prostějovského podniku OP Prostějov, který byl centrem oděvního průmyslu. Rok 1967 ukončil účast v ligové soutěži a mužský volejbal už nikdy nedosáhl takové úrovně. -44-

Ženy byly po II. světové válce sloučeny do TJ OP Prostějov, kde vrcholu dosáhly v roce 1973 postupem do I. ligy. V současnosti je preferován ženský volejbal. TJ OP Prostějov pokračuje ve své aktivitě a je účastníkem II. ligy. V roce 2007 byl založen nový klub VK Prostějov, který dokazuje své kvality úspěchy nejen na domácí půdě, ale i v mezinárodních soutěžích.

-45-

8 SUMMARY The end of the 19th century meant spreading in the interest of sport, ball games particularly. The roots of volleyball might be found in the Middle Age. The beginning of volleyball started in 1985 in USA, W.G. Morgan is said to be the founder of the game and its simple rules. The former name was different the new term volleyball was firstly used by a professor of PE, A. T. Halsteten. During the development the game has been many time changed, cancellation of dribbling, establishment of first rules, number of players on the court and touches. From USA volleyball has spread around the whole world, across Canada, India, and South America to Japan, China and Africa. The WW I meant the introduction of volleyball in Europe. To establish the international rules, was then necessary, firstly published in 1980. The founders of FIVB were also the members of Czechoslovakia in 1946. This year was very important for the game in the means of being established on the Olympic Games. The beginning of volleyball goes back to 1919. The major pioneer of the game was J. Á. Pípal. The development was by the help of army, university students, high school students and tramps. The Czechoslovakian volleyball federation was founded in 1946. The game was performed on a very high level; the coaches went very often to foreign sport clubs. By the establishment of the Czech Republic in 1993 the new Czech volleyball federation was founded. Men’s team second and third place on the OG in 1964 and 1968 are amongst our best successes as well as the title of world championship of 1956, 1966. The period between 1948 and 1971 is called the gold period; on each European Championship we won at least the second place. The women’s team does not provide so glamorous successes, OG qualification only once, twice 3rd place on the World Championship; in 1955 we finally won the European Championship. Volleyball started to penetrate in the area of Prostějov in 1920’s from Kroměříž. The beginning is connected with SK Haná Prostějov. The women’s team started its activity in 1943, firstly in SK Prostějov, then in Sokol. In 1960’s the men’s volleyball was on a high level, when the team TJ OP Prostějov won the qualification to 2nd league. The team got its name after the company OP Prostějov, which used to be a big fashion center. Since 1967 the men’s volleyball started to vanish and has never gained the same level. -46-

The women’s team merged after WW II into TJ OP Prostějov and in 1973 touched the peak by winning the qualification to 1st league. Presently the women’s volleyball is preferred. TJ OP Prostějov continues in its activity and plays 2nd league. In 2007 a new club VK Prostějov that show its quality not only on its home ground, but also the international one.

-47-

9 REFERENČNÍ SEZNAM Bartoš, J. (1982). Metodika a technika historické práce. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. Buchtel, J. (2005). Teorie a didaktika volejbalu. Praha: Karolinum. Buchtel, J., Ejem, M. (1981). Odbíjená (2nd ed). Praha: Olympie. Buchtel, J., Kaplan, O. (1987). Odbíjená. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. Demetrovič, E. (1988). Encyklopedie tělesné kultury p-ž. Praha: Olympie. Frőmel, K. (2002). Kompendium psaní a publikování v kinantropologii. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Kobrle, J., Buchtel, J., Kaplan, O. (1975). Odbíjená III. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. Ondřej, O. (1987). Rekreační sport. Praha: Olympia. Stibitz, F. (1968). Odbíjená ( 2nd ed). Praha: Olympie. Tobolka, A. a kol. (1964). Odbíjená. Praha: ÚV ČSTV. 20 let Hanáckého sportu.(1941). Olomouc: J. Vyjídák. Sborníky Navrátil, P., Pospíšil, L., Mucha, E. (2002). 80 let prostějovského volejbalu. Prostějov: OVS. Vít, J. (2006). Český volejbalový svaz od roku 1921. Praha: ČVS. Dokumentace Okresního volejbalového svazu v Prostějově.

-48-

Internet Anonymous (2008), Ročenky Okresního volejbalového svazu v Prostějově. Retrieved 26. 6. 2010, http://www.skk2.com/archiv/ from the World Wide Web. Ejem, M. (2005), Český volejbalový svaz. Retrieved 28. 6. 2010, http:/www.cvf.cz/ from the World Wide Web. IDnes (2010), Volejbal. Retrived 16. 5. 2010, http:/volejbal.idnes.cz/ from the World Wide Web. Kalimero (2008), Volejbal. Retrieved 28. 6. 2010, http:/www.volejbal.cz/ from the World Wide Web. Vertelar (2010), Historie volejbalu u nás. Retrieved 16. 5. 2010, http://www.cvf.cz/?clanek=245/ from the World Wide Web. Vertelar (2010), Předsedové svazu – historie. Retrieved 16. 5. 2010, http://www.cvf.cz/?clanek=4808/ from the World Wide Web.

-49-

10 PŘÍLOHY

Obrázek č. 15 Záběr z trampské ligy (Vít, 2006, 12).

Obrázek č. 16 ČS. reprezentanti na prvním MS. Zleva: Stibitzová, vedoucí přípravy družstev, Bouchal, Rybáček, Soukup, Votava, Paldus, Nogol, Matiášek, Schwarzkopf, Szabó, Brož J., Růžička, Brož K., Mikota, Reicho, Krob, Tesař, trenér Fiedler. ( Stibitz, 1958, 43) -50-

Statistická část Tabulka 3 Mistři republiky ROK Muži

Ženy

1924

Strakova akademie Praha

1925

Vysokoškolský VK Praha

1926

Vysokoškolský VK Praha

1927


1928


1929

Sokol Kroměříž

1930


1931


VVS Praha

1932

Sokol Kroměříž

VVS Praha

1933

VS Marathon Praha

VVS Praha

1934

VO Sumter

Sokol Plzeň I

1935

Sokol Plzeň V

Sokol Plzeň I

1936

Sokol Kroměříž

Sokol Plzeň I

1937

Sokol Vysočany

Sokol Plzeň I

1938

Sokol Vysočany

nekonalo se

1939

Sokol Pardubice I

Sokol Plzeň I

1940

SK Philips Praha

Sokol Plzeň I

1941

SK Philips Praha

SK Viktorie Plzeň

-51-

1941 SK Philips Praha

SK Viktorie Plzeň

1942 SK Viktorie Plzeň SK Viktorie Plzeň 1943 SK Philips Praha

SK Viktorie Plzeň

1944 SK Pardubice

nekonalo se

1945 SK Philips Praha

SK Zaměstnanci Prahy

1946 SK Brno Židenice


1947 SK Život Praha


1948 Sokol Kolín

Sokol Jáma Trojice S. Ostrava

1949 Sokol Kolín

Sokol Pražský

1950 ATK Praha

Sokol Pražský

1951 ATK Praha

Sokol OKD Ostrava

1952 ATK Praha

Sokol Baník Ostrava

1953 ÚDA Praha

Sokol Baník Ostrava

1954 ÚDA Praha

Tatran Valašské Meziříčí

1955 ÚDA Praha

ÚDA Praha

1956 Slávia Praha VŠ

ÚDA Praha


Slavoj Praha


Tatran Valašské Meziříčí


Dynamo Praha

1960 Dukla Kolín

Slavoj Plzeň MP

1961 Dukla Kolín

Tatran Střešovice

1962 Lokomotiva Praha Dynamo Praha 1963 Dukla Kolín

Dynamo Praha

-52-


ČKD Praha

1965 Spartak Brno ZJŠ

SK Slávia Praha

1966 RH Praha

Slávia Bratislava UK

1967 Spartak Brno ZJŠ


1968 VŽKG Ostrava


1969 Zbrojovka Zetor Brno Tatran Střešovice 1970 Zbrojovka Zetor Brno Tatran Střešovice 1971 Zbrojovka zetor Brno

Tatran Střešovice

1972 RH Praha

Tatran Střešovice

1973 Dukla Liberec

Tatran Střešovice

1974 Zbrojovka Brno

RH Praha

1975 Dukla Liberec

RH Praha

1976 Dukla Liberec


1977 Aero Odolena Voda

RH Praha

1978 ČH Bratislava


1979 ČH Bratislava

RH Praha

1980 Dukla Liberec

RH Praha

1981 ČH Bratislava

RH Praha

1982 RH Praha


1983 Dukla Liberec


1984 RH Praha

RH Praha

1985 RH Praha

RH Praha

1986 RH Praha

RH Praha

-53-


RH Praha


RH Praha

1989 RH Praha


1990 Zbrojovka Brno

KPS Brno

1991 Olymp Praha


1992 Olymp Praha

Olymp Praha


SK UP Olomouc


SK UP Olomouc

1995 Setuza Ústí nad Labem

SK UP Mora Olomouc


SK UP Mora Olomouc


Olymp Praha


Lapos Frenštát p. Radhoštěm

1999 Fatra Zlín

Olymp Praha

2000 Jihostroj Č. Budějovice Lapos Frenštát p. Radhoštěm 2001 Dukla Liberec

Radegast Frenštát p. Radhoštěm

2002 Jihostroj Č. Budějovice KP Brno 2003 Dukla Liberec

KP Brno

2004 Odolena Voda

KP Brno

2005 Kladno

Olymp Praha

2006 DHL Ostrava

KP Brno

2007 VK České Budějovice

Olymp Praha

2008 VK České Budějovice

VK Prostějov

2009 Volleyball,cz. s.r.o.

VK Prostějov

-54-

Tabulka 4 Mistrovství světa – muži Rok

Místo konání Pořadí

1949 ČSR

1. SSSR, 2. ČSR, 3. Bulharsko

1952 SSSR

1. SSSR, 2. ČSR, 3. Bulharsko

1956 Francie

1. ČSR, 2. Rumunsko, 3. SSSR

1960 Brazílie

1. SSSR, 2. ČSSR, 3. Rumunsko

1962 SSSR

1. SSSR, 2. ČSSR, 3. Rumunsko

1966 ČSSR

1. ČSSR, 2. Rumunsko, 3. SSSR

1970 Bulharsko

1. NDR, 2. Bulharsko, 3. Japonsko

1974 Mexiko

1. Polsko, 2. SSSR, 3. Japonsko

1978 Itálie

1. SSSR, 2. Itálie, 3. Kuba

1982 Argentina

1. SSSR, 2. Brazílie, 3. Argentina

1986 Francie

1. USA, 2. SSSR, 3. Bulharsko

1990 Brazílie

1. Itálie, 2. Kuba, 3. SSSR

1994 Řecko

1. Itálie, 2. Nizozemsko, 3. USA

1998 Japonsko

1. Itálie, 2. Jugoslávie, 3. Kuba

2002 Argentina

1. Brazílie, 2. Rusko, 3. Francie

2006 Japonsko

1. Brazílie, 2. Polsko, 3. Bulharsko

-55-

Tabulka 5 Mistrovství světa – ženy

Rok


1952 SSSR

1. SSSR, 2. Polsko, 3. ČSR

1956 Francie

1. SSSR, 2. Rumunsko, 3. Polsko

1960 Brazílie

1. SSSR, 2. Japonsko, 3. ČSSR

1962 SSSR

1. Japonsko, 2. SSSR, 3. Polsko

1967 Japonsko

1. Japonsko, 2. USA, 3. Jižní Korea

1970 Bulharsko

1. SSSR, 2. Japonsko, 3. KLDR

1974 Mexiko

1. Japonsko, 2. SSSR, 3. Jižní Korea

1978 SSSR

1. Kuba, 2. Japonsko, 3. SSSR

1982 Peru

1. ČLR, 2. Peru, 3. USA

1986 ČSSR

1. ČLR, 2. Kuba, 3. Peru

1990 ČLR

1. SSSR, 2. ČLR, 3. USA

1994 Brazílie

1. Kuba, 2. Brazílie, 3. Rusko

1998 Japonsko

1. Itálie, 2. USA, 3. Rusko

2002 Německo

1. Itálie, 2. USA, 3. Rusko

2006 Japonsko

1. Rusko, 2. Brazílie, 3. Srbsko a Černá Hora

-56-

Tabulka 6 Mistrovství Evropy – muži Rok 1948 1950 1951 1955 1958 1963 1967 1971 1975 1977 1979 1981 1983 1985 1987 1989 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011

Místo konání Itálie Bulharsko Francie Rumunsko ČSR Rumunsko Turecko Itálie Jugoslávie Finsko Francie Bulharsko NDR Nizozemsko Belgie Švédsko SRN Finsko Řecko Nizozemsko Rakousko Ostrava Německo Srbsko+ČH, Itálie Itálie Turecko ČR a Rakousko

Pořadí 1. ČSR, 2. Francie, 3. Itálie 1. SSSR, 2. ČSR, 3. Maďarsko 1. SSSR, 2. Bulharsko, 3. Francie 1. ČSR, 2. Rumunsko, 3. Bulharsko 1. ČSR, 2. Rumunsko, 3. SSSR 1. Rumunsko, 2. Maďarsko, 3. SSSR 1. SSSR, 2. ČSSR, 3. Polsko 1. SSSR, 2. ČSSR, 3. Rumunsko 1. SSSR, 2. Polsko, 3. Jugoslávie 1. SSSR, 2. Polsko, 3. Rumunsko 1. SSSR, 2. Polsko, 3. Jugoslávie 1. SSSR, 2. Polsko, 3. Bulharsko 1. SSSR, 2. Polsko, 3. Bulharsko 1. SSSR, 2. ČSSR, 3. Francie 1. SSSR, 2. Francie, 3. Řecko 1. Itálie, 2. Švédsko, 3. Nizozemsko 1. SSSR, 2. Itálie, 3. Nizozemsko 1. Itálie, 2. Nizozemsko, 3. Rusko 1. Itálie, 2. Nizozemsko, 3. Jugoslávie 1. Nizozemsko, 2. Jugoslávie, 3. Itálie 1. Itálie, 2. Rusko, 3. Jugoslávie 1. Jugoslávie, 2. Itálie, 3. Rusko 1. Itálie, 2. Francie, 3. Rusko 1. Itálie, 2. Rusko, 3. Srbsko a Černá Hora 1. Španělsko, 2. Rusko, 3. Srbsko a ČH 1. Polsko, 2. Francie, 3. Bulharsko

-57-

Tabulka 7 Mistrovství Evropy – ženy

Rok 1949 1950 1951 1955 1958 1963 1967 1971 1975 1977 1979 1981 1983 1985 1987 1989 1991 1993 1995 1997 2001 2003 2005 2007 2009 2011

Místo konání ČSR Bulharsko Francie Rumunsko ČSR Rumunsko Turecko Itálie Jugoslávie Finsko Francie Bulharsko NDR Nizozemsko Belgie NSR Itálie ČR Nizozemsko ČR Bulharsko Turecko Chorvatsko Belgie, Lucembursko Polsko Itálie, Srbsko

Pořadí 1. SSSR, 2. ČSR, 3. Polsko 1. SSSR, 2. Polsko, 3. ČSR 1. SSSR, 2. Polsko, 3. Jugoslávie 1. ČSR, 2. SSSR, 3. Polsko 1. SSSR, 2. ČSR, 3. Polsko 1. SSSR, 2. Polsko, 3. Rumunsko 1. SSSR, 2. Polsko, 3. ČSSR 1. SSSR, 2. ČSSR, 3. Polsko1975 1. SSSR, 2. Maďarsko, 3. NDR 1. SSSR, 2. NDR, 3. Maďarsko 1. SSSR, 2. NDR, 3. Bulharsko 1. Bulharsko, 2. SSSR, 3. Maďarsko 1. NDR, 2. SSSR, 3. Maďarsko 1. SSSR, 2. NDR, 3. Nizozemsko 1. NDR, 2. SSSR, 3. ČSSR 1. SSSR, 2. NDR, 3. Itálie 1. SSSR, 2. Nizozemsko, 3. Maďarsko 1. Rusko, 2. ČR + SR, 3. Ukrajina 1. Nizozemsko, 2. Chorvatsko, 3. Rusko 1. Rusko, 2. Chorvatsko, 3. ČR 1. Rusko, 2. Itálie, 2. Bulharsko 1. Polsko, 2. Turecko, 3. Německo 1. Polsko, 2. Itálie, 3. Rusko 1. Itálie, 2. Srbsko, 3. Rusko 1. Itálie, 2. Nizozemsko, 3. Polsko

-58-

Tabulka 8 Olympijské hry – muži

Rok


1964 Tokio

1. SSSR, 2. ČSSR, 3. Japonsko

1968 Mexiko

1. SSSR, 2. Japonsko, 3. ČSSR

1971 Mnichov

1. Japonsko, 2. NDR, 3. SSSR

1976 Montreal

1. Polsko, 2. SSSR, 3. Kuba

1980 Moskva

1. SSSR, 2. Bulharsko, 3. Rumunsko

1984 Los Angeles

1. USA, 2. Brazílie, 3. Itálie

1988 Soul

1. USA, 2. SSSR, 3. Argentina

1992 Barcelona

1. Brazílie, 2. Nizozemsko, 3. USA

1996 Atlanta

1. Nizozemsko, 2. Itálie, 3. Jugoslávie

2000 Sydney

1. Jugoslávie, 2. Rusko, 3. Itálie

2004 Atény

1. Brazílie, 2. Itálie, 3. Rusko

2008 Peking

1. USA, 2. Brazílie, 3. Rusko

2012 Londýn

-59-

Tabulka 9 Olympijské hry – ženy

Rok


1968 Mexiko

1. SSSR, 2. Japonsko, 3. Polsko

1972 Mnichov

1. SSSR, 2. Japonsko, 3. KLDR

1976 Montreal

1. Japonsko, 2. SSSR, 3. Jižní Korea

1980 Moskva

1. SSSR, 2. NDR, 3. Bulharsko

1984 Los Angeles

1. ČLR, 2. USA, 3. Japonsko

1988 Soul

1. SSSR, 2. Peru, 3. ČLR

1992 Barcelona

1. Kuba, 2. Rusko, 3. USA

1996 Atlanta

1. Kuba, 2. Čína, 3. Brazílie

2000 Sydney

1. Kuba, 2. Rusko, 3. Brazílie

2004 Atény

1. Čína, 2. Rusko,3. Kuba

2008 Peking

1. Brazílie, 2. USA, 3. Čína

2012 Londýn

-60-

Univerzita Palackého v Olomouci. Fakulta tělesné kultury

Recommend Documents