Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury
EKONOMICKÁ ANALÝZA SPOLEČNOSTI SPORTEN A.S. Diplomová práce
Autor: Bc. Jakub Verner Vedoucí práce: Doc. Ing. Vladimír Hobza, Ph.D. Olomouc 2012 1
Jméno a příjmení autora: Bc. Jakub Verner Název diplomové práce: Ekonomická analýza společnosti Sporten a.s. Pracoviště: Katedra rekreologie Vedoucí diplomové práce: Doc. Ing. Vladimír Hobza, Ph.D. Rok obhajoby diplomové práce: 2012 Abstrakt: Práce je svým obsahem zaměřena na zhodnocení ekonomického zdraví společnosti Sporten a.s. V rámci teoreticko-praktického diskurzu podává základní vodítka k této problematice. Jedná se o kvantitativní výzkumnou práci opírající se o metody ekonomické a finanční analýzy. Cílem je z výše popsaného hlediska analyzovat společnost Sporten a.s. na základě údajů získaných z účetních výkazů, jež podléhají ze zákona zveřejnění, v časovém horizontu let 2006 – 2010. Výsledkem práce je rozpoznání slabých stránek společnosti, popis jejich příčin a projevů a v neposlední řadě návrh možných opatření směřujících k jejich odstranění.
Klíčová slova: ekonomická analýza, finanční analýza, poměrové ukazatele, absolutní ukazatele, soustavy ukazatelů, bonitní modely, bankrotní modely, lyžařský průmysl, Sporten a.s. Souhlasím s půjčováním diplomové práce v rámci knihovních služeb. 2
Author´s first name and Surname: Bc. Jakub Verner Title of the bachelor thesis: Economic analysis of Sporten a.s. company Department: Leisure time studies department Supervisor: Doc. Ing. Vladimír Hobza, Ph.D. The year of presentation: 2012 Abstract: This thesis concentrates on evaluation of the economic situation in the joint-stock company Sporten a.s. Basic facts to this issue are given within the theoretical-practical discourse. This thesis is a quantitative research which is based on methods of economic and financial analyses. The aim of this work is to analyze the joint-stock company Sporten a.s. from the point of view mentioned above. The analysis is based on accounting statement data from the period of 2006-2010, which are legally obliged to be published. This work results in the detection of company’s weak points, description of the causes and the manifestations, and last but not least, it suggests possible remedial measures leading to the elimination of these weak points.
Keywords: economic analysis, financial analysis, ratio indicators, absolute indicators, indicator system, site index models, bankruptcy models, ski industry, Sporten a.s. I agree with lending thesis in library services. 3
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně pod vedením Doc. Ing. Vladimíra Hobzy, Ph.D., uvedl všechny použité literární i odborné zdroje a dodržel všechny zásady vědecké etiky. ……………………
V Olomouci dne 25. dubna 2012 4
Chtěl bych poděkovat Doc. Ing. Vladimíru Hobzovi, Ph.D. za podnětné rady a odborné vedení při psaní diplomové práce, ovšem hlavně za cenné informace, jichž se mi od něj za celou dobu studia dostalo a bez kterých by tato práce nevznikla. Važím si toho! Na závěr bych chtěl poděkovat Jitce a Hynkovi za to, že mi svou podporou umožnili dojít až sem a Francesovi s Míšou za první kroky v kariéře. Děkuji!
5
Obsah 1 ÚVOD ..................................................................................................................................... 8 2 SYNTÉZA POZNATKŮ ........................................................................................................ 9 2.1 PODSTATA EKONOMICKÉ A FINANČNÍ ANALÝZY ............................................ 9 2.2 DRUHY FINANČNÍ ANALÝZY................................................................................. 11 2.3 UŽIVATELÉ FINANČNÍ ANALÝZY ........................................................................ 14 2.4 ZDROJE DAT ............................................................................................................... 17 2.4.1 Rozvaha .................................................................................................................. 17 2.4.2 Výkaz zisku a ztrát.................................................................................................. 23 2.4.3 Výkaz o peněžních tocích - Cash flow .................................................................... 26 2.4.4 Výroční zprávy ....................................................................................................... 28 2.4.5 Doplňkové informační zdroje................................................................................. 28 2.4.6 Provázání účetních výkazů..................................................................................... 28 3 CÍLE, ÚKOLY PRÁCE ........................................................................................................ 30 3.1 VÝZKUMNÉ CÍLE ...................................................................................................... 30 3.2 VÝZKUMNÉ OTÁZKY ............................................................................................... 30 3.3 VÝZKUMNÉ ÚKOLY ................................................................................................. 31 4 METODY A METODIKA PRÁCE ...................................................................................... 33 4.1 ANALÝZA ABSOLUTNÍCH UKAZATELŮ ............................................................. 36 4.2 ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ .............................................................. 38 4.2.1 Ukazatel likvidity ................................................................................................... 39 4.2.2 Ukazatel zadluženosti ............................................................................................ 40 4.2.3 Ukazatel rentability................................................................................................ 42 4.2.4 Ukazatel aktivity .................................................................................................... 45 4.3 SOUHRNNÉ INDEXY HODNOCENÍ ........................................................................ 47 4.3.1 Bilanční analýza Ludvíka Douchy I ....................................................................... 47 4.3.2 Bilanční analýza Ludvíka Douchy II ..................................................................... 48 6
4.3.3 Kralickův Quick test............................................................................................... 49 4.3.4 Tafflerův model ...................................................................................................... 50 5 EKONOMICKÁ ANALÝZA SPOLEČNOSTI SPORTEN A.S. ......................................... 52 5.1 PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI ................................................................................ 52 5.2 PORTERŮV MODEL KONKURENČNÍCH SIL ........................................................ 54 5.3 S L E P T E ANALÝZA MAKROPROSTŘEDÍ .......................................................... 57 5.4 FINANČNÍ ANALÝZA ................................................................................................ 70 5.4.1 Analýza absolutních ukazatelů............................................................................... 70 5.4.2 Analýza poměrových ukazatelů .............................................................................. 77 5.4.3 Analýza souhrnných indexů ................................................................................... 83 6 VÝSLEDKY A DOPORUČENÍ ........................................................................................... 88 7 ZÁVĚR.................................................................................................................................. 93 8 SOUHRN .............................................................................................................................. 96 9 SUMMARY .......................................................................................................................... 98 10 REFERENČNÍ SEZNAM ................................................................................................. 100 11 SEZNAM TABULEK ....................................................................................................... 104 12 SEZNAM OBRÁZKŮ ...................................................................................................... 105 13 SEZNAM PŘÍLOH ........................................................................................................... 107 14 PŘÍLOHY.......................................................................................................................... 108
7
1 ÚVOD Výsledky moderního průmyslu se stále menším zapojením lidských zdrojů s sebou přinášejí i fenomén růstu volného času. Lidé hledají možnosti, jak strávit svou dovolenou, jak využít svůj volný čas. Cestovní kanceláře se předhánějí v nabídkách aktivně prožitých zájezdů. Vlivem moderních médii se lidská populace začíná zajímat o zdravý životní styl a hledá adekvátní pohybové aktivity pro jeho naplnění. Stále se zdokonalující lyžařská střediska, nabízené služby, marketingové kampaně výrobců lyžařského vybavení, jenž každou sezónu podléhá módním trendům, láká statisíce turistů do zimních středisek po celém světě, aby zde strávili svůj volný čas. Dovolená na lyžích spojená s relaxačními procedurami horských komplexů. Blahodárný zdravotní dopad pobytu na čerstvém vzduchu, v příjemné uklidňující atmosféře horského prostředí, se stává stále aktuálnější volbou napříč generacemi. Dokonale upravené sjezdovky, moderní lanovky a stále dostupnější vybavení se každou sezónu podepisuje na neustálém rozvoji lyžařského průmyslu. Studiem na Univerzitě Palackého v Olomouci jsem si uvědomil, jak je velmi důležité, pokud se chce člověk prosadit nejen na zasněženém kopci, porozumět způsobům efektivního ekonomicko-finančního řízení společnosti, jež působí ve sportovním průmyslu. Protože se lyžování stalo mým celoživotním koníčkem, zvolil jsem si k provedení ekonomicko-finanční analýzy společnost Sporten a.s. jako ryze českého výrobce lyžařského vybavení. Domnívám se, že pouze efektivně řízená společnost, jež stojí na pevných, ekonomických základech, dokáže vyrábět kvalitní lyžařské vybavení, jenž svým majitelům umožní ten pravý požitek z jízdy a ve svém důsledku napomáhá výrazným způsobem vytvářet lásku k horám a aktivně strávenému volnému času. Cílem této práce není předložit dokonalou, teoreticky popsanou ekonomicko – finanční analýzu, jejímuž obsahu porozumí pouze finanční manager. Tím pravým, vnitřním cílem autora je převést teoretické znalosti nabité v průběhu pětiletého studia a provést prakticky využitelnou ekonomicko – finanční analýzu společnosti Sporten a.s., rozpoznat její slabé stránky a pokusit se navrhnout vhodná řešení. Pokud budu úspěšný, bylo i mé studium na druhé nejstarší univerzitě v České republice úspěšné a všem kantorům, kteří mi po celou dobu dělali průvodce, patří upřímné díky!
8
2 SYNTÉZA POZNATKŮ 2.1 PODSTATA EKONOMICKÉ A FINANČNÍ ANALÝZY „Základním předpokladem managerského řízení ekonomiky podniku je poznání a hluboké pochopení souvislostí všech činností, které podnik vykonává. V zásadě nejdůležitější složkou procesu rozhodování je schopnost ovlivnění, v případě managera, zodpovědného za ekonomiku, je to ovlivnění a ovlivňování všech procesů společnosti, jehož cílem je např. maximalizace zisku, minimalizace nákladů, zlepšení rentability a likvidity atd.“ (Hobza, 2004,42) Z důvodu efektivního dosažení podnikových cílů, je nutno provádět veškerá rozhodnutí na základě získaných a ověřených informací. Za tímto účelem jsou v podnicích prováděny rozbory a analýzy. Jejich zaměření je vždy určeno vedením podniku či orgánů kompetentních k využití získaných informací. Výsledek analýzy či syntézy poznatků je nutno vždy zaměřit na vlastní potřebu budoucího uživatele (vedení společnosti, akcionáři, banka aj.) (Hobza,2004) Pro provedení jakékoliv analýzy je vždy potřeba získat relevantní informace. Právě umění získat, zpracovat a využít informace ve svůj prospěch tvoří mělkou hranici mezi úspěšnými podnikateli a těmi, kteří takzvaně hrají druhé housle, ačkoliv kvalita jejich výrobků či poskytovaných služeb může mnohdy převyšovat konkurenci. Z mé osobní zkušenosti jsem nabyl dojmu, že mnoho managerů či podnikatelů, zejména v menších firmách, provádí v dnešní době operativní rozhodnutí spíše citem, bez využití dostupných prostředků a relevantních informací. Neznalost? Lenost? Rutina? Ovšem právě neuvážená a nepodložená rozhodnutí na operativní úrovni bývají začátkem jistého konce. Jak uvádí Švarcová (2011) úspěšnost začínající podnikatelů se pohybuje na hranici 30%, můžeme se pouze domnívat, za kolika případy neúspěchu stála neschopnost či neochota provádět analýzy a rozhodnutí na základě relevantních informací. Je potřeba si uvědomit, že podnik nežije svůj život v inertním prostředí, neustále je ovlivňován svým okolím a i on sám ovlivňuje průběh okolních dějů. Z čistě didaktického hlediska můžeme mluvit o tzv. makroprostředí, mezoprostředí a mikroprostředí. Někdy také na okolí přímém a nepříme, dle schopnosti podniku ovlivnit děje v něm probíhající. Mikroprostředí - činitelé mikroprostředí jsou hlavní činnosti podniku. Tj. vedení firmy a všechna oddělení (útvary), které podnik má (logistika, výroba, obchod, marketing, finance, účetnictví, personalistika, organizace a řízení aj). (Schwartzhoffová,2010). Je nutno si uvědomit, že tato část prostředí je přímo ovivňována každodenní činností managementu 9
podniku a cílem veškerých rohodnutí by mělo být zejména přizpůsobit mikroprostředí efektivnímu využití zdrojů a příležitostí v mezo,respektivě v makroprostředí. Mezoprostředí – zahrnuje především konkurenci ovlivňující výrazně všechny činnosti v podniku. Zákazníky, jež svým způsobem určují obrat podniku. Dodavatele jejichž správný výběr ovlivňuje nepřímo náklady podniku. Věřitele, kteří ovlivňují finanční situaci podniku s cílem odpovídajícího a bezpečného zhodnocení vložených peněžních i nepeněžních prostředů. Makroprostředí – tento typ prostředí není většinou podnik schopen přímo ovlivnit (když pomineme polostátní či nadnárodní podniky s přímým politickým vlivem, u kterých bychom mohli mluvit o jisté míře schopnosti ovlivnit specifické části makroprostředí). Snahou managementu každého podniku by mělo být pochopení probíhajících mechanismů v tomto prostředí a jejich přímých dopadů na běžnou činnost podniku. Pro analýzu makroprostředí se nejčastěji používá tzv. SLEPTE analýza. S – sociální segment (charakteristika sociálních problémů, zahrnujeme mimo jiné také otázku náboženství) L – legislativní segment (zákony a zákonná opatření). Je nutné si uvědomit, že mimo právní rámec České republiky má přímý dopad na platnou legislativu i judikatura EU. E – ekonomický segment (daňová zátěž, měnové kurzy, ceny vstupů, vývoj HDP aj.) P – politický segment (politické zřízení v dané zemi - demokracie, diktatura) T – technologický segment (úroveň vývoje a využití moderních technologií) E – ekologický segment (úroveň ochrany životního prostředí, priority v této oblasti) Provedením výše popsané analýzy makroprostředí získáme popis všech aspektů, jež ovlivňují každodenní činnost podniku v systému tržního hospodařsví. Pro jednoduchou orientaci ve výsledcích takto provedené ekonomické analýzy je vhodné využít k jejich souhrnu model S.W.O.T. Kde silné a slabé stránky budou reprezentovat výsledky z provedené analýzy mikroprostředí naprosti tomu příležitosti a hrozny budou odrazem makroprostředí. Z toho vyplývá, že S.W.O.T. analýza slouží zejména jako presentační nástroj informací opatřených primárním výzkumem, nikoliv jako samotatná výzkumná metoda, jak je někdy mylně laickou veřejností interpretována. 10
Finanční analýzu můžeme tedy chápat jako hlavní složku analýzy ekonomické, čili její přímé zaměření na finanční oblast, jež svým charakterem spadá do oblasti mikroprostředí. Mezoprostředí je zde ovšem zastoupeno odvětvovými indexy, jak bude popsáno dále. Dle Freibega (1994,9) „Finanční analýza představuje soubor aktivit, které jsou nepostradatelné při přípravě a kontrole finančního rozhodnutí.“ Při finanční analýze nejde pouze o momentální stav, ale o vývojové tendence v čase, porovnání své činnosti s konkurencí a poznání vlastní stability samotného podniku v současném nestabilním ekonomickém světe. (Scholleová,2008) Finanční analýza by se tedy neměla provádět jednou za čas, tak, jak je v mnohých podnicích zvykem. Její provádění by mělo být svým způsobem v podniku zautomatizované a výsledky takto získané by měly nálézt přímé uplatnění v operativním, strategickém, ale zejména v taktickém rozhodování. Protože hlavním smyslem finanční analýzy je připravit podklady pro kvalitní rozhodování. Čím odborněji bude samotná finanční analýza provedena, tím méně korekcí bude nutno provádět ve všech navazujících činnostech, zejména poté ve finančním plánování a rozpočtování. Za kolébku finanční analýzy můžeme považovat Spojené státy americké a její rozvoj výrazně ovlivnilo rozšíření výpočetní techniky, jež značně usnadnila a urychlila výpočet jednotlivých finančních ukazatelů. Z časového hlediska má vytvořená finanční analýza význam ve třech rovinách. Tou první je její schopnost retrospektivně hodnotit provedená rozhodnutí a analyzovat jejich dopady. Druhou rovinu můžeme spatřit v aktuálním hodnocení současného stavu podniku a poslední rovinu tvoří informace sloužící jako základna pro provedení efektivních rozhodnutí, jež se projeví v budoucnu. (Růčková, 2011) Mezi základní nástroje finanční analýzy slouží finanční ukazatele. Vybraná sada indexů (ukazatelů) musí být vždy v souladu s účelem právě prováděné analýzy, jinými slovy neexistuje univerzální model finanční analýzy, jež by byl přímo aplikovatelný na vybraný podnik. Právě pochopení provázanosti jednotlivých ukazatelů, jejich výběr a zejména poté jejich odborná interpretace výrazně mění charakter kvality informací, jež jsme schopni z provedené finanční analýzy získat. 2.2 DRUHY FINANČNÍ ANALÝZY Dle účelu a skupiny výsledných uživatelů a postavení analityka můžeme finanční analýzu rozdělit na analýzu interní a externí. Zatímco analýza externí je prováděna z vnějšku. Nejčastěji ji provádějí banky, investoři, obchodní partneři, ale také odbory společnosti či stát (finanční instituce ogánů stání správy aj.) a mezi informační zdroje pro vlastní provedení analýzy slouží zejména veřejně dostupné informace, jež podléhají ze zákona 11
povinnosti zveřejnění (viz. dále). Finanční analýza postavená na veřejně dostupných informací slouží zejména k hodnocení finančního zdraví daného podniku a výroky z ní budou mít za následek rozhodnutí externích subjektů o navázání či nenavázání spolupráce. Na druhou stranu interní analýza vychází ze stejné informační základny, jež je doplněna o zdroje, které nejsou veřejným subjektům dostupné, mezi takové informace řadíme data z vnitropodnikové evidence, vnitropodnikového účetnictví aj. Výroky z této analýzy obsahují cenné informace týkající se srovnání skutečnosti s plánem, skutečnosti a reálného stavu minulých období a v neposlední řadě přinášejí informace týkající se stanovení trendů a srovnání aktuáního stavu s podniky v témže odvětví. Interní analýza mnohdy bývá označována pojmem controlling. (Synek,2003) Druhé, velmi důležité dělení finanční analýzy spočívá v zaměření se na objekt zkoumání. 1. Mezinárodní finanční analýza 2. Finanční analýza národního hospodářství 3. Finanční analýza odvětví 4. Finanční analýza podniku Svým způsobem výše uvedené rozdělení kopíruje již dříve uvedené zaměření ekonomické analýzy, proto odborná literatura mnohdy oba pojmy používá synonymně. Ad 1. Mezinárodní finanční analýza Jak z vlastního názvu vyplývá, mezinárodní finanční analýza se zaměřuje zejména na aspekty nádnárodního, makroekonomického charakteru. V zorném poli je zejména hodnocení států a úrovně jejich tržních ekonomik. Finanční analýzy tohoto typu jsou velmi náročné na sběr relevantních informací a jejich sestavení je tudíž velmi nákladné jak z finančního, ale také časového hlediska, což sebou přináší mimo jiné největší slabinu těchto analýz – časové zpoždění. Mez nejvýznamnější světové agentury působící v tomto segmetu řadíme Standard & Poors či Moody´s. V poslední době je v mediích velmi často hovořeno o „řecké krizi“ a „krizi eurozóny“ (únor 2012) a právě ratingové hodnocení jednotlivých států je výstupem nadnárodních finančních analýz. Ačkoliv se na první pohled zdá, že ratingové hodnocení jednotlivých států je pro běžnou podnikatelskou činnost takřka nevyužitelné, opak je pravdou. Zejména pro společnosti působící na mezinárodním poli, může toto hodnocení sloužit jako vodítko při rozhodování, zda na trh dané země vstoupit či nikoliv. Aktuální ratingové 12
hodnocení České republiky lze nalézt na stránkých Ministervstva financí. Tabulka č.1 zobrazuje stav ratingového hodnocení České republiky k 26.8.2011. Tabulka 1Ratingové hodnocení ČR
Ratingové hodnocení pro dlouhodobé závazky v místní měně
Ratingová agentura Moody´s Standard & Poor´s Fitch Ratings
Ocenění (Rating) A1 AA A A-
Výhled Stabilní Pozitivní Pozitivní
Ratingové hodnocení pro dlouhodobé závazky v cizí meně
Ratingová agentura Moody´s Standard & Poor´s Fitch Ratings
Ocenění (Rating) A1 AAA+
Výhled Stabilní Pozitivní Pozitivní
Zdroj:Upraveno dle MFČR
Ad 2. Finanční analýza národního hospodářství Finanční analýzu národního hospodářství opět provádějí specializované instituce. Výstupy těchto analýz jsou přebírány do specializovaných finančních analýz, jež jsou již prováděny na úrovni celého odvětví či jednotlivých společností. Mezi nevýznamější výstupy řadíme celou řadu makroekonomických ukazatelů. Cenným výstupem je míra ekonomického růstu, koupěschopnost obyvatelstva daného státu, či míra nezaměstanosti. Všechny tyto údaje využijeme zejména při plánovaní tržeb a obratů či volbě způsobu profinancování firemních aktivit. V této souvislosti lze jako příklad uvést Repo sazbu ČNB, což „je základní úroková sazba centrální banky pro termínované operace s cennými papíry. Reposazba se také označuje jako refinanční sazba a dvoutýdenní reposazba je klíčovým nástrojem ve vztahu ČNB k obchodním bankáma, nepřímo tak ovlivňuje výši úroků pro podnikatelskou sféru.“ (Švarcová,2011) Zde platí jednoduchá úměra, pakliže je repo sazba nízká, ČNB se snaží podporovat podnikání a pro subjekty je výhodné čerpat finanční zdroje z bankovního sektoru. Vysoká úroveň repo sazby nám naopak signalizuje nežádoucí stav vysoké inflace. Mezi využitelné zdroje pro získání těchto dat mohou sloužit webové stránky Ministervstva financní či statistického úřadu. Ad 3. Finanční analýza odvětví Pro pochopení smylu finančních analýz na úrovni odvětví je nutné si uvědomit, že v tržním hospodářství rozlišujeme odvětví cyklická, neutrální a anticyklická. Mezi cyklická 13
odvětví řadíme ty, jež v době ekonomického růstu vykazují růst zisku, typickým příkladem pro Českou republiku je automobilový průmysl - automobil je pro nás luxusním statkem. Neutrální odvětví nevykazuje změny, čili je vzhledem k ekonomickému vývoji inertní. Na tomto efektu mimo jiné stojí relativně neklesající zisky farmaceutických společností (prášek proti bolesti si koupíme bez ohledu na světovou krizi). Jako zástupe anticyklického odvětví, čili odvětví, které vykazuje růst v době ekonomické krize můžeme uvést „segment“ zástaváren. Mezi negativní stránky těchto analýz, při přebírání jejich výstupů, je značná zpožděnost prezentovaných dat i přesto jsou ovšem tyto údaje nezastupitelné. Mezi základní parametry, jež jsou v rámci těchto analýz hodnoceny a sledovány, řadíme údaje týkající se investiční náročnosti vstupu na dané trhy či koncetrace kapitálu v daném odvětví. Z hlediska podnikatelské aktivity plní prezentované výstupy srovnávací škálu vůči konkurenci. Výše zmíněné údaje jsou volně dostupné zejména ze stránek Českého statistického úřadu. Ad 4. Finanční analýza podniku Účelem tohoto typu finanční analýzy je zejména zodpověď na otázky, jež byly před jejím zpracováním položeny. V reálné praxi se vždy vychází z analýzy kvantitativní (hodnotící základna je vytvořena na základě matematických a statistických modelů), výsledné ukazatele ovšem podléhají analýze kvalitativní a to zejména při samotném popisu vztahů. K tvorbě finanční analýzy na úrovni podniku je nutno přistupovat kontinuálně, jen dlouhodobý přístup nám umožní pochopit a analyzovat strukturální změny probíhající uvnitř společnosti a adekvátně tak reagovat na neustále měnící se vnější prostředí. (Růčková,2011) 2.3 UŽIVATELÉ FINANČNÍ ANALÝZY Jak již bylo řečeno v předchozím textu, finanční analýza se nevytváří pouze pro interní potřeby vedení společnosti. Škála jejího využití je mnohem širší. Uživatele bychom mohli didakticky rozdělit na skupinu interních a skupinu exeterních uživatelů. Mnohem důležitější je si ovšem uvědomit, že jednotlivé okruhy uživatelů se soustředí ve zpracované finanční analýze pouze na ty informace, které jsou pro ně relevantní. Toto specifikum – účel, za kerým je finanční analýza zpracovávána je potřeba míti vždy na paměti. Na základě stanoveného cíle se odvíjí zaměření finanční analýzy a samotná skladba potřebných ukazatelů. Vlastníci společnosti Pro vlastníky společnosti je primárně důležité sledování ziskovosti a návratnosti vynaložených investic. Pro tuto skupinu uživatelů finanční analýzy je dostačující roční 14
frekvence jejího zpracování. V kratším časovém horizontu by se dostatečně neprojevily veškeré klíčové události, jež měly na společnosti kladný, či negativní dopad. Nevyhovující dlouhodobá ziskovost či protahující se návratnost investic může vést k prodeji společnosti, tvorbě konglomerátů či jejímu zániku. Akcionáři Pro akcionáře je nejdůležitější návratnost vložených investic a vyplacená každoroční dividendy. Z hlediska dlouhodoného horiontu je důležité sledovat vývoj zisku na akcii, jež je přímo podmíněn ziskovostí společnosti. V případě, že se jedná o společnost, jejíž akcie jsou obchodovatelné na burze, je její pozice (obchodovatelná cena akcie) přímo ovlivněna její úspěšností v tržním prostředí. Roční frekvence zpracování finanční analýzy je plně dostačující. Pro správný výběr investičního portfolia lze využít jednoduché ekonomické modely, jež nám umožňují provést výběr konkrétních investičních možností za dodržení stanovené míry zhodnocení investic v kombinaci s dodržením míry případného rizika ztáty. Jedná se zejména o modely Sharp a Markowitsh. (Ramík,2008) Vedení společnosti (management) Asi nejvýznamnější skupina uživatelů zpracované finanční analýzy. Získané informace slouží k tvorbě operativních, stategických i taktických rozhodnutí. Frekvence zpracování finanční analýzy by měla být přizpůsobena chodu společnosti a potřebě informací. Není nutno vytvářet ucelené finanční analýzy s frekvencí jednou týdně, takováto činnost by byla do jisté míry kontraproduktivní, pro rozhodnutí na operativní úrovni stačí sledovat konkrétní ukazatele, jež vedení společnosti potřebuje na rozhodnutí typu: jakým způsobem alokovat finanční zdroje, stanovení potřeby množství cizího kapitálů, určení hodnoty cash flow, hlídání zadluženosti společnosti a v neposlední řadě je nutno se zaměřit na analýzu ziskovosti. „Management v krátkém časovém horizontu sleduje primárně platební schopnost podniku“, jak uvádí Růčková (2011,12) Na základě kvalitně zpracované finanční analýzy probíhá také tvorba finančního plánu a rozpočtu, čím kvalitněji je zpracována finanční analýza, tím méně korekcí a změn bude obsahovat případný investiční plán. Zaměstanci společnosti U zaměstanců opět platí, že informace z finanční analýzy využijí pouze v rámci své odbornosti a povolání. Je tudíž zcela zbytečné, aby měli přístup k celkovému hodnocení podniku, hodnocení návratnosti jednotlivých investičních projektů či aktuální hodnotě cash 15
flow. Přístup k takto citlivým údajům by měl být vždy podmíněn přímým využitím získaných dat. Opět je nutno se zaměřit na sledování konkrétních finančních indexů, jež jsou pro výkon jejich činnosti v podniku nezbytné a relevantní. Banka Většina společností se v průběhu svého života nevyhne spolupráce s bankovním sektorem. Ať už je důvod potřeby cizích finančních zdrojů neschopnost profinancovat investiční projekt ze zdrojů vlastních či se strategie finanční politiky společnosti opírá o finanční páku (za určitých okolností jsou pro společnost cizí finanční zdroje levnější než zdroje vlastní), banka bude vždy velmi pečlivě sledovat a hodnotit bonitu svého potencionílního klienta. Hodnocení finančního zdraví společnosti spadá z hlediska banky mezi tvz. hard facts, kterým je v rámci celkového hodnocení přisuzována poměrová část 40%. Banka se zaměřuje zejména na hodnocení následujících kritérií: - krátkodobá střednědobá a dlouhodobá likvidita - efektivnost vztažená ke kapitálu, základním prostředkům atd., - obrátka zásob (odbytových, výrobních, polotovarů atd.) - podíl, vývoj, struktura pohledávek, závazků a jejich obrátka atd. Tyto ukazatele jsou seřazeny obvykle do skupin hodnocení: majetkové struktury, kapitálové struktury, finanční struktury, likvidity, kapitálové rentability, nákladové struktury, produktivity, efektivnosti. (Hobza,2001,44) Věřitelé - investoři Za věřitelé považujeme skupinu subjektů, jejichž kapitálem daná společnost disponuje. Věřitelé očekávají splacení svých investic ve stanoveném termínu s dodržením míry zhodnocení investovaného kapitálu. Z tohoto důvodu můžeme na věřitele nahlížet jako na bankovní subjekt. Není v moci drobných investorů, aby prováděli na své náklady komplexní zhodnocení investiční pobídky tak, jako mají tuto možnost banky. Proto je pro tuto skupinu velmi důležité zaměřit se zejména na likviditu, ziskovost, dobu obratu pohledávek a dobu obratu závazků společnosti. Nelze opomíjet také hodnocení rizika.
16
Obchodní partneři Kredibilitu společnosti zvyšuje, zveřejňuje-li svým potencionálním obchodním partnerům výsledky vlastního hospodaření. Dobré obchodní vztahy jsou základem dlouhodobé spolupráce. V dnešním obchodním světě se preferuje obecně uznávaný win-win systém, jehož základem je otevřená a seriózní komunikace založená na sdílení potřebných informací. To samozřejmě neznamená, že společnost poskytne své účetní údaje každému subjektu, se kterým naváže spolupráci. V tuto chvíli máme samozřejmě na mysli pouze klíčové obchodní partnery. Finanční úřad, statistický úřad, Policie ČR Subjekty, jež využívají informace z finanční analýzy pro kontrolu hospodaření podniku, tvorbu pravidelných statistických materiálů či v rámci dokazování hospodářské trestné činnosti. (Švarcová,2011) Jak vidíme na uvedém výčtu, data z kvalitně provedené finanční analýzy mohou sloužit jako relevantní a cenný zdroj informací pro široké spektrum uživatelů. 2.4 ZDROJE DAT „Výhodou pro ekonomického managera je ta skutečnost, že v každé organizaci jsou všechny činnosti zachycovány v peněžních jednotkách, přitom na vnitřním uspořádání závisí, jak sestematicky, věcně a časově jsou tyto hodnoty registrovány. Zákonný rámec zachycování všech operací určuje úroveň účetnictví, ale systematičnost pečlivého roztřídění a sledování výnosů a nákladů podle jednotlivých provozů, činností, či výrobků si povětšinou upravuje pro potřeby svého řízení manager.“ ( Hobza,2004,42) Protože praktická část této práce využívá pro vypracování finanční analýzy pouze veřejně dostupná data, bude následující přehled popisovat pouze ty informační zdroje, které podléhají ze zákona povinnosti zveřejnění. Struktura jednotlivých účetních údajů je regulována zákonem 563/1991 Sb. o účetnictví, vyhláškou 500/2002 Sb a příslušnými účetními standardy. 2.4.1 Rozvaha Rozvahu řadíme mezi základní účetní výkaz podniku, přináší nám matematicko statistický pohled na majetek a jeho finanční krytí (nabytí majetku), rozvaha je sestavována vždy k určitému datu a veličiny v ní uvedené nazýváme veličiny stavové. Jak uvádí Hobza (2004,27): „Je velkou chybou, že mnohými manažery je právě tato oblast podceňována, přitom mnohá strategická rozhodnutí plynou právě z majetkové a kapitálové podstaty 17
podniku, z jejího vývoje a významných souvislostí.“ Rozvaha se v podniku sestavuje vždy ke konkrétnímu datu (rozvahový den - den uzavření účetních knih), obvykle to bývá na začátku a konci účetního období (ať už hospodářského či kalendářního roku) – rozvaha počáteční a konečná. Při zahájení podnikatelské činnosti dochází k sestavení tzv. zahajovací rozvahy. Na základě potřeby je možno sestavit také rozvahu mimořádnou. (Švarcová,2011) V rámci účetních předpisů rozlišujeme v rozvaze stranu aktiv a pasiv, přičemž platí bilanční pravidlo o rovnosti stran. Aktiva – levá, majetková strana rozvahy „Aktiva jsou vložené prostředky, které jsou výsledkem minulých událostí a u nichž se očekává, že přinesou podniku budoucí ekonomický užitek.“ (Švarcová,2011,133) Aktiva jsou v rozvaze seřazena dle likvidnosti (schopnost aktiva přeměnit se co nejrychleji bez ztráty hodnoty na finanční prostředek – peníze). Daleko důležitější je ovšem pochopení, jaké druhy majetku v podniku rozlišujeme. MOVITÝ HMOTNÝ NEMOVITÝ INVESTIČNÍ
NEHMOTNÝ FINANČNÍ
AKTIVA
VĚCNÁ FORMA OBĚŽNÝ
PENĚŽNÍ FORMA
Obrázek 1 Majetková výstavba podniku Zdroj: Upraveno dle Hobza (2004)
Dlouhodobý (investiční) majetek – jedná se o majetek, jež se nachází v podniku delší dobu, než je 1 rok. Dle jeho formy ho můžeme dále dělit na majetek hmotný, někdy také hmotný investiční majetek (HIM). Jedná se například o pozemky, stavby, trvalé porosty (majetek movitý) či stroje, pracovní zařízení, vozový park (majetek nemovitý). Je nutno míti na paměti, že rozšíření investičního majetku v podniku s sebou vždy přináší dlouhodobé kapitálové výdaje, tyto operace je nutno krýt dlohodobými investičními zdroji (úvěr, leasing). Vždy se jedná o rozhodnutí, které se výrazně projeví v majetko - kapitálové struktuře podniku a jež by měly podléhat odborné diskusi na úrovni top managementu. 18
Do skupiny nehmotného investičního majetku (NIM) můžeme zařadit patenty či licence, jež podnik vlastní, platí pro ně také pravidlo jednoho roku. Za poslední skupinu investičního majetku můžeme označit majetek finanční, protože se ovšem nacházíme na majetkové, aktivní straně rozvahy, jedná se zejména o cenné papíry či dlouhodobé úložky v bankách, jejichž doba uložení přesahuje opět jeden rok. (Hobza,2004) Oběžný majetek, oběžná aktiva – jak ze samotného názvu vyplývá, tento typ majetku není v podniku vázán na jednu formu, jedná se například o zásoby materiálu, rozpracované výrobky, hotové výrobky, pohledávky aj. Čím rychlejší je oběh tohoto typu majetku, tím větší zisk podniku přináší. Z hlediska finanční analýzy je sledován zejména ukazatel rychlosti obratu. Zisk, který přináší oběžný majetek je používán ke krytí krátkodobých finančních závazků společnosti. (Synek,2003) Reinvestovat zisk produkovaný krátkodobým majetkem do dlouhodobých investičních pobídek by bylo značně neuvážené, na druhou stranu také platí, že v okamžiku kdy společnost začne profinancovávat krátkodobé či střednědobé závazky z majetku investičního, může se jednat o signál špatného alokace finančních prostředku či finanční tísně společnosti. Následující graf názorně zobrazuje pohyb oběžného majetku uvnitř společnosti.
Inkaso
Nákup
Peníze
Pohledávky
Materiál
Prodej
Výroba
na úvěr Hotové výrobky
Rozpracovaná výroba
Výroba Obrázek 2 Pohyb oběžného majetku Zdroj: Synek,2003,44
19
Tabulka 2 Struktura aktiv
Běžné účetní období Brutto Korekce Netto
Minulé účetní období Netto
Aktiva celkem A. Pohledávky za upsané vl. kapitál B. Stálá aktiva B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek B.II. Dlouhodobý hmotný majetek B.III. Finanční investice C. Oběžná aktiva C.I. Zásoby C.II. Dlouhodobé pohledávky C.III. Krátkodobé pohledávky C.IV. Finanční majetek D. Ostatní aktiva D.I. Časové rozlišení D.II. Dohadné účty aktivní Zdroj: vlastní
Tabulka výše zobrazuje náhled na strukturu pasiv, jež odpovídá praktickému použití. Pasiva – pravá, kapitálová strana rozvahy Pasivní – kapitálová strana rozvahy představuje kapitálovou strukturu, z níž byl majetek společnosti pořízen a zároveň kryt. Dle původu kapitálu mužeme hovořit o kapitálu vlastním a kapitálu cizím. Vlastní kapitál představuje finanční zdroje, jež byly do podniku vloženy svými majiteli, vytvořeny vlastní činností podniku (hospodářský výsledek současného i minulého období), do této skupiny můžeme ovšem zařadit také finanční majetek, jež je produkován kapitálovými fondy. Základní kapitál -
prostředky, jež byly vloženy svými majiteli při
zahájení podnikatelské činnosti, minimální výše základního kapitálu se odvíjí dle právní formy podniku a je stanovena příslušným zákonem. Fondy ze zisku – peníze alokovány v těchto fondech pocházejí ze zdaněného zisku (EAT – earning after tax) po rozdělení. Tvorba rezervního fondu může být u konkrétní právní formy stanovena zákonem či se společnost může dobrovolně rozhodnout pro jeho vytvoření. Typickým příkladem mohou být nejrůznější účelové fondy. Poslední skupinou alokace vlastního kapiálu jsou Kapitálové fondy – zde řadíme emisní ážio, rozdíl vkladů jednotlivých společníků či přijaté dary a dotace, jak uvádí Hobza (2004). 20
Cizí kapitál - „Dluhy neboli závazky společnosti jsou současně závazky podniku, které pocházejí z minulých událostí a u nichž se očekává, že jejich vyrovnání (zaplacení) bude mít za důsledek snížení finančních prostředků“ (Švarcová,2011,133) Cizí kapitál může pocházet z nejrůznějších zdrojů - pozdržené platby faktur, doplatky na dani splatné v krátkodobém horizontu, bezúplatné zálohy odběratů aj., tuto skupinu zdrojů bychom mohli označit jako krátkodobý cizí kapitál, dlouhodobým cizím kapitálem poté rozumíme zejména poskytnuté půjčky bank (závazky s minimálně roční dobou splatnosti). Synek (2003,49) uvádí, proč podniky využívají cizí zdroje financování: 1. podnikatel nedisponuje dostatečně velkým vlastním kapitálem nezbytným k založení podniku 2. podnikatel přechodně nedisponuje potřebným kapitálem v době, kdy jej potřebuje. Cizí kapitál také umožní akce, které jinak nelze uskutečnit. 3. použitím cizího kapitálu nevznikají jeho poskytovateli žádná práva v přímém řízení podniku, zatímco přibíráním nových společníků rozřeďuje vlastní kapitál a tím i řídící pravomoci. 4. cizí kapitál je levnější než kapitál vlastní a jeho použití tudíž zvyšuje rentabilitu podniku. Zejména poslední uvedený příklad by měl mít ekonomický manager vždy na paměti. Pro potřeby této práce se stačí zmínit, že popsaný bod č.4 je zapříčiněn působením daňového štítu (tax shield) a finanční páky (financial leverage), která nám říká, že „použitím cizího kapitálu v případě, že podnik vydělává více, než jej stojí úroky z vypůjčeného kapitálu, působí jako páka, kterou management podniku zvedá výnosnost vlastního kapitálu.“ (Synek,2003,52) Níže zobrazená tabulka prezentuje standardní strukturu pasiv tak, jak je součástí rozvahy.
21
Tabulka 3 Struktura pasiv Stav v běžném účetním období
Stav v minulém účetním období
Pasíva celkem A. Vlastní kapitál I. Základní kapitál II. Kapitálové fondy III. Fondy ze zisku IV. Hosp. výsledek minulých let V. Hosp. výsledek běžného období B. Cizí kapitál I. Rezervy II. Dlouhodobé závazky III. Krátkodobé závazky IV. Bankovní úvěry a výpomoci C. Ostatní pasíva I. Časové rozlišení II. Dohadné účty pasivní Zdroj: vlastní
Volba celkové výše potřebného kapitálu v daném období a způsob jeho skladny (kapitálová struktura) je jedno z nejsložitějších managerských rozhodnutí. Vlastní kapitálová struktura je vždy závislá na velikosti podniku, výrobním programu, odvětvím, ve kterém společnost
působí,
výrobní
strategii,
investičních
záměrech
společnosti,
toleranci
managementu k riziku a finanční flexibilitou. „Obecně se předpokládá, že vyrovnanější kapitálovou strukturu budou mít firmy průmyslové, zatímco obchodní firmy budou ve svých zdrojích financování preferovat cizí zdroje, které však budou vysoce obrátkové.“ (Růčková,2011,29) V rámci finanční analýzy podléhá rozvaha horizontální a vertikální analýze, jak bude ukázáno dále. Slabé stránky rozvahy dle Blahy (1994) - rozvaha nereflektuje přesně současnou hodnotu podniku a to z důvodu, že účetní standardy používají jako základ pro ohodnocení aktiv a pasiv jejich historickou hodnotu (pořizovací cena upravená odpisy). Tento nepříznivý stav by se dal odstranit využitím odborných odhadů očistěných z hlediska návratnosti, zásoby, jejichž hodnota by měla být založena na jejich prodejnosti a stálá aktiva, jejichž reálná hodnota by se měla zakládat na době životnosti. - všeobecně používanou praxí při ohodnocování dlouhodobých – stálých – aktiv je postupné snižování jejich hodnoty – jejich odepisování. Ovšem na druhou stranu také dochází ke zhodnocování aktiv (orná půda, lesy, doly), což ovšem není bráno v potaz.
22
- v účetních výkazech nejsou zahrnuty položky, které mají určitou vnitřní finanční hodnotu, důvodem jsou objektivní potíže s jejich ohodnocením (lidské zdroje, zkušenosti, kvalifikace) Tyto a jiné důvody mimo jiné vedly banky k zavedení tzv. soft facts, jež se vyhodnocují při žádostech společnosti o finanční zdroje, půjčky. Těmto měkkým kritériím je přisuzováno 60% z celkového hodnocení žadatele. Jakékoliv kvantitativní hodnocení společnosti je proto vždy nutno doplnit o kvalitativní analýzu (odborný komentář). 2.4.2 Výkaz zisku a ztrát Během činnosti podniku dochází ke spotřebování oběžného či opotřebování investičního majetku, dochází k nákupu dodávek a platbě faktur z toho vyplývajících, výdajům na straně splacení závazků vůči svým zaměstnancům apod. Souhrně bychom mohli tyto položky označit jako vstupy – náklady podniku do podnikání, na druhé straně řetězce podnik produkuje výrobky či služby, obecně výkony, čili výstupy – výnosy podniku. (Švarcová,2011) „Výnos je peněžní vyjádření výsledků hospodaření podniku – nezáleží na tom, zda byla provedena skutečná pěněžní transakce. Náklad je peněžní vyjádření spotřeby podniku – opět bez závislosti na tom, zda skutečně proběhla peněžní transakce.“ (Scholleová,2008,21) Zde vidíme, že na rozdíl od rozvahy, která zachycovala stavové veličiny (veličiny vztahující se k určitému okamžiku), výkaz zisku a ztrát zachycuje veličiny tokové (veličiny reflektující určité období). Čili hlavním zdrojem, který ekonomickému managerovi napoví, jakým způsobem dochází v podniku k pohybu výnosů a nákladů, je výkaz zisku a ztrát, jež bývá v praxi někdy označován zkráceně jako výsledovka. I tento souhrnný účetní výkaz se v podniku vytváří k předem stanovenému datu a podléhá povinnosti zveřejnění. Z hlediska finanční analýzy budeme sledovat dynamickou změnu jednotlivých i souhrnných položek v čase a analyzovat příčiny jejich změn. Dále obyvkle hledáme odpověď na otázku, „jak jednotlivé položky výkazu zisku a ztráty ovlivňují nebo spíše ovlivňovaly výsledek hospodaření.“ (Růčková,2011,32) Podstatou výkazu zisku a ztrát je dle Hobzy (2004,33) následující vztah: Výnosy – Náklady = Hospodářský výsledek (zisk, nebo ztráta před zdaněním) Výnosy i náklady můžeme rozdělit do tří základních podskupin 1. výnosy/náklady z provozní činnosti výsledek hospodaření z provozní činnosti - jedná se o postupné sečtení výnosů a odečtení nákladů, jež přímo souvisí s provozní činností podniku, výsledkem je poté VH z provozní činnosti. 23
2. výnosy/náklady z finanční činnosti výsledek hospodaření z finanční činnosti - zde dochází k porovnávání zejména vynaložených prostředků na cizí kapitál (nákladové úroky) a výnosů, jež jou tvořeny např. výnosy z cenných papírů či výnosovými úroky, odečtením získáme VH z finanční činnosti. 3. výnosy/náklady z mimořádné činnosti výsledek hospodaření z mimořádné činnosti - výnosy či náklady z mimořádné činnosti jsou tvořeny mimořádnými náklady, například na likvidaci škody vzniklé živelnou pohromou a mimořádnými výnosy (plnění pojistné události), výsledným souměření získáme VH z mimořádné činnosti, důležitým upozorněním je, že tento VH se daní zvlášť. (Scholleová,2008) Výslednou tvorbu výsledku hospodaření graficky znározňuje Hobza (2004): Tabulka 4 Grafické znázornění tvorby výsledku hospodaření Výnosy z prodeje vlasntích výrobků
Výnosy z finančních činností
Mimořádné výnosy
-
-
Provozní náklady
Náklady na finanční činnost
Mimořádné náklady
Provozní HV
HV z finančních operací
-
+ Obchodní marže
-
-
Daň z příjmů z mimořádné činnosti
Daň z příjmů
HV ZA ÚČETNÍ OBDOBÍ Zdroj: Hobza,2004,32
+
MIMOŘÁDNÝ VH
Vzhledem k neustálé globalizaci a stále se rozvíjející mezinárodní spolupráci bývají často používány v ekonomické praxi následující mezinárodní zkratky. Znalost těchto označení usnadní uživateli čtení účetních výkazů, jež jsou sestavovány dle standardů IFRS (International Financial Reporting Standards), jež slouží zejména pro harmonizaci účetních závěrek či dle standardů US GAAP (Generally Accepted Acounting Principles), jež se považují v současné době za všeobecně uznávané účetní zásady.
24
Tabulka 5 Přehled mezinárodních zkratek
zkratka plné znění EAT Earning after Tax EBT Earning before Tax EBIT Earning before Interest and Tax EBITDA Earning before Interest, Tax, Amortization and Depreciaton NOPAT Net Operation Profit after Tax
český překlad způsob zjištění zisk po zdanění (čistý zisk) výsledek hospodaření za účetní období zisk před zdaněním EAT+daň za běžnou činnost + daň za mimořádnou činnost zisk před úroky a zdaněním EBT + nákladové úroky zisk před úroky, zdaněním a odpisy EBIT + odpisy provozní zisk po zdanění EBIT x (1-daňová sazba)
Zdroj: Scholleová, 2008,25
Na závěr je nutno upozornit, že v ekonomické praxi mnohdy dochází k zaměňování pojmů výnos a příjem. Je potřeba si uvědomit, že příjmy vyjadřují skutečný příjem peněz, kdežto u výnosů, jež odrážejí věcnou a časovou účetní shodu, tomu tak není. Na tuto velmi frekventovanou chybu, která se často objevuje i v odborné literatuře mimo jiné upozorňuje Hobza (2004).
Obrázek 3 Náhled výkazu zisku a ztrát Zdroj: Vlastní
Obrázek č. 3 zobrazuje náhled na výkaz zisku a ztrát.
25
Slabé stránky výkazu zisku a ztrát dle Blahy (1994) - výkaz zisku a ztrát se zaměřuje na vyčíslení účetního zisku, ten se ovšem nikdy nerovná zisku reálnému, protože např. hodnota cenných papírů je založena na budoucích očekávaných hotovostních tocích, které plynou z jejich držení či prodeje. - výkaz zisku a ztrát je sestaven na akruální bázi (kumulativní bázi), nikoliv bázi hotovostní, čili nákladové a výnosové položky se neopírají o skutečné hotovostní toky. - některé náklady, jež jsou zobrazeny v daném období ve skutečnosti nepředstavují odliv hotovosti ze společnosti, ačkoliv se při výpočtu čistého zisku odečítají. Typickým příkladem jsou odpisy, jež se účetně chovají jako náklady. 2.4.3 Výkaz o peněžních tocích - Cash flow „Výkaz Cash flow (výkaz o peněžních tocích) sleduje vývoj pěněžní situace v podniku. Obsahuje tokové veličiny – příjmy (peníze, které do podniku skutečně přišly) a výdaje (peníze, které z podniku skutečně odešly). Důležitá je nejenom informace o celkové částce, ale i dílčí hodnoty, na kerých je možné vidět, kde podnik o peněžní prostředky přichází a kde je naopak získává.“ (Scholleová,2008,41) Cash flow jakožto finanční výkaz, jež se v České republice objevil poprvé v roce 1993, je složeno ze tří částí: provozní činnost, investiční činnost a finanční činnost. Cash flow provozní činnosti se zaměřuje na komparaci rozdílu výsledku hospodaření, jež je vykázán klasickým účetním výkazem a jeho reálnou hodnotou. Zaměřuje se zejména na fakt, jakým způsobem je produkce peněz ovlivěna změnami pracovního kapitálu. V rámci provozního cash flow tedy sledujeme změny pohledávek, závazků, změny zásob aj. Cash flow investiční činnosti se zaměřuje na finanční toky týkající se investovaného kapitálu na pořízení dlouhodobého majetku, ale bere v potaz také příjem z prodeje investičního majetku. Cash flow finanční činnosti se zaměřuje na peněžní toky související s pohybem vlastního jmění (výplata divident, zvyšování vlastního jmění aj.). Důraz je zde kladen na hodnocení vnějšího financování – plnění závazků, přijímání peněžních prostředků plynoucích ze získané půjčky či úvěru. (Růčková,2011) V ekonomické praxi se cash flow zjišťuje dvěma základními způsoby – metodou přímou a metodou nepřímou. „Přímá metoda stanovení cash flow spočívá v zachycení příjmů 26
a výdajů a jejich rozdílu. Nepřímá metoda cash flow je založena na korekci hospodářského výsledku (čistého zisku či ztráty) o nesoulad mezi příjmy a výnosy a výdaji a náklady.“ (Scholleová,2008,32) V tomto typu výkazu lze nalézt pro finanční analýzu mnoho velmi cenných informací a údajů týkajících se dle Růčkové (2011) zejména následujících otázek: - odkud plynuly zisky - proč nebyly vyšší dividendy - proč byly půjčeny peníze během určitého období - jaký byl přírustek nemovitostí a strojního zařízení - keré úvěry již byly splaceny - jaké byly výnosy z obligací Z hlediska finanční analýzy je velmi důležité sledovat hodnoty finanční toků, protože ty přímo ovlivňují vlastní likviditu podniku. Relativně běžným jevem je fakt, kdy v daném období společnost vykáže záporné cash flow, ačkoliv z dlouhodobého hlediska se jedná o společnost vysoce ziskovou. Taková situace může nastat v okamžiku velké investice například do zásob s cílem připravit se na očekávaný nárust prodeje, v případě, že bude zboží prodáno na fakturu, podnik se ještě stále nedostane z červených čísel, ačkoliv účetně již bude vykazovat výnos. A právě v časovém rozlišení výnosů a reálných příjmů spočívá umění ekonomického managera řídit finanční toky uvnitř společnosti. I společnost, která na konci roku vykáže kladný výsledek hospodaření může být z důvodu špatného řízení finančních toků dlouhodobě v druhotné platební neschopnosti. Osobně vnímám za pozitivní stránku cash flow jeho reálnost (mimo jiné dochází k pravdivému zobrazení aktuální finanční skutečnosti včetně řešení odpisů), tzn, že nám cash flow napomáhá k efektivnímu řízení likvidity, časování kapitálových vstupů a výstupů, řízení divident aj. (Blaha,1994) Při provádění finanční analýzy je nutné se ptát, čím je způsobená výsledná hodnota cash flow a to z důvodu její snadné a účelové ovlivnitelnosti (pozdržení splatnosti faktur – závazků, zkrácení splatnosti pohledávek, získaný úvěr od banky, pozdržení splatnosti závazků vůči zaměstancům, obdržená záloha od odběratele.
27
2.4.4 Výroční zprávy V neposlední řadě jsou velmi cenným zdrojem informací výroční zprávy, jež patří mezi neperiodicky vydávané dokumenty, které mají schopnost prezentovat danou organizaci z pohledu klíčových událostí v daném časovém horizontu. „Výroční zpráva je oficiální dokument, který v ČR podle § 39 obchodního zákoníku musí povinně vydávat akciové společnosti a obchodní společnosti, které vytvářejí základní jmění, dále komanditní společnosti a družstva. K uvedeným subjektům s povinností vydávat výroční zprávy patří také nadace a nadační společnosti.“ (Svoboda,2009,157) 2.4.5 Doplňkové informační zdroje Doplňkové informační zdroje bychom mohli rozdělit na zdroje, jež poskytují finanční informace a zdroje, které poskytují informace nefinančního charakteru. Na finanční analýzu je vždy potřeba nahlížet z perspektivy makroprostředí. Cenné informace nám mohou poskytnout mezinárodní agentury pro výzkum (mezinárodní analýzy), Český statistický úřad (analýzy národního hospodářství, analýzy odvětvové), poradenské firmy, burzovní souhrny či odborný tisk. 2.4.6 Provázání účetních výkazů Při provádění finanční analýzy podniku je nejprve nutno pochopit vzájemnou provázanost účetních výkazů. Bez této elementární znalosti nelze správně pochopit výsledky provedené finanční analýzy v souvislostech a nelze správně interpretovat klíčové historické události, jež determinovaly současnou pozici společnosti. Za ústřední účetní výkaz považujem rozvahu, ostatní bilance jsou již bilancemi odvozenými. Rozvaha nám zobrazuje stav majetku a jeho krytí, změny ve výkazu zisku a ztrát, jež vysvětlují přírůstky vlastního kapitálu se tudíž projevují přímo na straně pasiv. Na straně druhé dokážeme na základě výkazu cash flow vysvětlit změny probíhající na straně aktiv. Jak uvádí Růčková (2011), z analytického hlediska je velmi důležité zaměřit se na vztah výsledku hospodaření a cash flow, zde mohou nastat čtyři základní situace: 1. Výsledek hospodaření – zisk, cash flow – kladné: pro společnost se jedná o nejlpeší variantu, jež signalizuje vhodnou alokaci provozních finančních zdrojů. 2. Výsledek hospodaření – zisk, cash flow – záporné: tento stav signalizuje potenciální problémy s likviditou a aktivitou společnosti, nedochází k dostatečně pružnému inkasu peněžních prostředků. 28
3. Výsledek hospodaření – ztráta, cash flow – kladné: tento stav signalizuje potencionální problémy s rentabilitou společnosti, jež je zapříčiněna neschopností managementu podniku zhodnotit vložené zdroje. 4. Výsledek hospodaření – ztráta, cash flow – záporné: tato situace signalizuje z dlouhodobého hlediska neudržitelnost společnosti na trhu. Výše popsanou, zjednodušenou provázanost účetních výkazů zobrazuje následující schéma. Rozvaha Aktiva Pasiva Dlouhodobý majetek Vlastní kapitál hmotný základní kapitál nehmotný fondy finanční zisk, nebo ztráta výsledek minulých let Oběžný majetek Cizí kapitál zásoby dlouhodobý pohledávky krátkodobý peníze Výkaz cash flow Zisk, nebo ztráta odpisy příjmy (ne výnosy) výnosy (ne příjmy) náklady (ne výdaje) výdaje (ne náklady) Přírůstek nebo úbytek hotovosti
Obrázek 4 Provázání účetních výkazů Zdroj: Scholleová, 2008,42
29
Výkaz zisku a ztráty Provozní výnosy Provozní náklady Finanční výnosy Finanční náklady Zisk z běžné činnosti Mimořádné výnosy Mimořádní náklady Daň Zisk, nebo ztráta
3 CÍLE, ÚKOLY PRÁCE 3.1 VÝZKUMNÉ CÍLE V rámci teoreticko – praktického diskurzu práce byly stanoveny násleující výzkumné cíle:
Na základě studia literatury a vlastních zkušeností vytvořit ucelený, teoretickopraktický přehled problematiky vztahující se k aplikaci ekonomicko-finanční analýzy.
Usnadnit orientaci v možnostech provádění ekonomicko - finanční analýzy. Vytvořit praktické a funkční seznámení se základními metodami, zejména pro studenty specializace Management rekreace a sportu. Z tohoto důvodu byla vybrána společnost působící ve sportovní prostředí.
V rámci praktické části práce provést ekonomicko - finanční analýzu společnosti Sporten a.s., provést odborný komentář k jednotlivým výsledkům, specifikovat slabé stránky společnosti.
Pakliže budou objeveny slabé stránky společnosti, stručně navrhnout možnosti jejich řešení.
Vytvořit práci, jež bude inspirací pro současné či budoucí studenty specializace Management rekreace a sportu a usnadní jim orientaci v ekonomicko - finanční analýze.
3.2 VÝZKUMNÉ OTÁZKY Při stanovování výzkumných otázek jsem se nechal inspirovat názorem Hendla (1997), a Strausse a Corbinové (1999), kteří shodně tvrdí, že výzkumná otázka je jakýmsi souborem mnoha otázek, které reprezentují jev, na který se chce badatel ve svém výzkumu zaměřit. Hendl (1997) dodává, že stanovením výzkumných otázek zaměříme svou pozornost na zkoumaný jev a zároveň vyloučíme skupinu nezajímavých faktů. Inspirací byl také Miovský (2006), který před stanovením výzkumných otázek doporučuje provést tzv. teoreticko – kritickou analýzu stavu poznání. Jinými slovy řečeno, studiem literatury zjistit, co bylo již o daném tématu publikováno. (Verner,2010) Výzkumná otázka byla stanovena v následující podobě: Jaké je ekonomicko-finanční zdraví společnosti Sporten a.s.?
30
Protože je tato otázka velmi široká a by bylo samo o sobě velmi těžké na ni odpovědět, byly stanoveny také dílčí otázky, jež prohlubují základní téma. 1 Které aspekty makroprostředí determinují chování společnosti v tržním prostředí České republiky? 2 Jaké jsou hlavní slabé stránky společnosti Sporten a.s. z ekonomicko – finančního hlediska? 3 Jakým způsobem se tyto slabé stránky projevují v její hospodářské činnosti? 4 Jaké jsou příčiny těchto slabých stránek? 5 Jaké jsou hlavní indikátory nastupujících slabých stránek? Tento komplex otázek byl ve svém výsledku doplněn o návrh možného řešení slabých stránek společnosti Sporten a.s. 3.3 VÝZKUMNÉ ÚKOLY Pro zodpovězení výzkumných otázek a tím naplnění výzkumných cílů bude nutno splnit následující výzkumné úkoly. Provést teoretickou analýzu odborné literatury - zaměření se na diference a rozpory v rámci analyzovaných monografií Provést
teoretickou
analýzu
podnikatelského
prostředí
v
České
republice
- využít zdrojů Českého statistického úřadu, odborných analýz Evropské Unie a odborných analýz zpracovaných příslušnými resorty Provést sběr dat sloužících k provedení finanční analýzy - využít soudních rejstříků, využít databáze ARES Provést přípravné práce se získanými daty - provést očištění dat, jejich transformaci a transkripci do tabulkového editoru MS Office Excel Provést kvantitativní analýzu dat - provést tvorbu časových řad a výpočet finančních indikátorů, v rámci výpočtů využít funkcí tabulkového editoru MS Office Excel
31
Provést kvalitativní analýzu dat - popsat příčiny a důsledky výsledných trendů časových řad - popsat příčiny a důsledky výsledků finančních indikátorů - popsat příčiny a důsledky výsledků souhrnných modelů Provést vyhodnocení výsledků a jejich prezentaci, navrhnout případná opatření
32
4 METODY A METODIKA PRÁCE Finanční analýzu řadíme mezi základní nástroje ekonomického řízení podniku, vždy ji sestavujeme za účelem zodpovězení předem definovaných otázek. Kvalitně zpracovaná finanční analýza je schopna hodnotit minulý, ale také současný vývoj hospodaření podniku a dává tak managementu podniku konkretizované soubory informací, na základě kterých je možno identifikovat klíčové faktory ovlivňující výkonnost podniku. (Pavelková & Knápková,2005) Volba metody pro zpracování finanční analýzy by měla vždy reflektova tři základní pravidla, jak je uvádí Růčková (2005): Účelnost – finanční analýza je vždy zpracovávána na základě předem stanoveného cíle. Pakliže je cílem jednoduchá otázka, volíme jednoduché metody práce. Výběr soustavy ukazatelů vždy přizpůsobujeme účelu zpracování. Nákladnost – zpracování kvalitní finanční analýzy není otázkou volného odpoledne. Jedná se o činnost nákladnou jak po stránce časové, tak po stránce personální. Investované zdroje by proto měly sledovat očekávanou návratnost v podobě použitelných a kvalitně zpracovaných informací. Spolehlivost – v době výpočetní techniky nelze předpokládat, že by vypočtené finanční ukazatele byly zatíženy matematickou chybou. V rámci spolehlivosti je proto nutné se zaměřit zejména na kvalitu vstupních informací a na jejich výslednou prezentaci. Finanční oblast ekonomie rozlišuje dvě základní skupiny proveditelných analýz – metody elementární analýzy a tzv. vyšší metody finanční analýzy, které jsou ovšem bez nákladného softwarového vybavení takřka nerealizovatelné. Mezi metody vyšší finanční analýzy řadíme matematicko - statistické metody (bodové a intervalové odhady ukazatelů, regresní a korelační analýzy, autoregresní modelování či analýzu rozptylu) a dále nestatistické metody (expertní odhady, neuronové sítě). Tato práce se bude dále zabývat a aplikovat metodu elementární analýzy. Za základní stavební kameny elementární analýzy považujem ukazatele (indexy). Z hlediska své podstaty je můžeme členit na ukazatele absolutní, které jsou využitelné přímo a obsahují pod sebou skupinu ukazatelů stavových a skupinu ukazatelů tokových. Za zástupce první jmenované podskupiny můžeme uvést položky v rozvaze, ta informuje o situaci k určitému okamžiku, stavu. Naopak výkaz zisku a ztráty prezentuje informace za určitý časový interval, proto jsou údaje v něm obsažené označovány za ukazatele tokové. Absolutní 33
ukazatele využíváme v rámci analýzy vývojových trendů a struktur složení jednotlivých učetních výkazů. Z této skupiny ukazatelů také přímo matematicky odvozujeme tzv. rozdílové ukazatele. Typickým příkladem této skupiny ukazatelů je čistý pracovní kapitál, jehož konstrukce je založena na rozlišení oběžného a dlouhodobého majetku a dále na rozlišení dlohodobě a krátkodobě vázaného kapitálu. (Pavelková & Knápková,2005,25) dále upozorňuje: “Má-li být podnik likvidní, musí mít potřebnou výši relativně volného kapitálu, tzv. přebytek krátkodobých likvidních aktiv nad krátkodobými zdroji.“ Nejdůležitější skupinou ukazatelů je ovšem skupina poměrových ukazatelů, jejich konstrukce je založena na poměrovém porovnání vzájemných položek účetních výkazů. Pro svou relativní jednoduchost jsou v praxi velmi oblíbené, protože dokáží rychle prezentovat základní finanční charakteristku společnosti. Jak bude ukázáno dále, poměrové ukazatele se dle významu sdružují do skupin. (Pavelková,Knápková,2005) Odlišné členění popisuje Růčková (2011), jak ukazuje následující schéma. Tabulka 6 Členění finančních ukazatelů
Finanční ukazatelé extenzivní ukazatele stavové
intenzivní ukazatele
rozdílové stejnorodé nestejnorodé
tokové
nefinanční
Zdroj: Růčková,2011,42
Z uvedeného schématu je vidět, že část ukazatelů již byla popsána v rámci členění, jež popisuje Pavelková s Knápkovou, proto se následující odstavec zaměří pouze na ty ukazatele, jejichž konstrukce nebyla doposud popsána. Extenzivní ukazatele informují o rozsahu, jsou uváděny v přirozených objemových jednotkách, čili v našem případě v korunách. Nefinanční ukazatele by měly být vždy nezbytnou součástí provedené analýzy, jejich zdrojem nejsou účetní výkazy, ale spíše vnitropodnikový informační systém, mezi tyto ukazatele řadíme počet zaměstanců, množství zásob aj. Intenzivní ukazatele zobrazují míru s jakou jsou extenzivní ukazatele podnikem využívány a jak rychle dochází k jejich změně. V rámci této skupiny rozlišujeme dále ukazatele stejnorodé, což jsou poměry extenzivních ukazatelů, jež jsou zobrazeny ve stejných jendotkách, zatímco nestejnorodé ukazatele jsou poměrem dvou
34
ukazatelů vyjádřených v různých jednotkách. Jako příklad uveďme obratové ukazatele (viz.dále) ve skupině ukazatelů aktivity. Doporučenou souslednost dějů, jež by měly v rámci prováděné finanční analýzy na sebe navazovat, uvádí Synek (2003) 1. agregace ukazatelů rozvahy, výsledovky a výkazu cash flow (např. v rozvaze na straně zdrojů vytvoříme tyto agregované položky: vlastní kapitál, dlouhodobé cizí zdroje, krátkodobé cizí zdroje – silně agregováno. 2. analýza absolutních ukazatelů (např. v rozvaze podle bilančních pravidel), a to v čase. 3. analýza výkazů sestavených v procentním vyjádření, a to v čase. 4. srovnání poměrových ukazatelů (ratios = koeficient) 5. srovnávní poměrových ukazatelů s odvětvovými průměry 6. hodnocení poměrových ukazatelů v čase (základ finančního hodnocení podniku) 7. hodnocení vzájemných vztahů mezi poměrovými ukazateli (systém Du Pont, pyramidová soustava ukazatelů) 8. výpočet a hodnocení dalších ukazatelů (většinou absolutních) 9. návrh na opatření V rámci praktické části této práce se bude prováděná analýza opírat o postupové kroky dle Synka, dílčí kroky budou ovšem přizpůsobeny potřebám této práce. Elementární metodu finanční analýzy lze také z obsahového hlediska charakterizovat následujícím postupovým diagramem. Tabulka 7 Obsahová stránka metody elementární finanční analýzy Analýza stavových ukazatelů Analýza rozdílových a tokových ukazatelů přímá analýza intenzivních ukazatelů
analýza soustavy ukazatelů
Zdroj: Vlastní tvorba
35
horizontální analýza verikální analýza analýza fondů analýza cash flow ukazatel rentability ukazatel aktivity ukazatel zadluženosti ukazatel likvidity ukazatel kapitálového trhu ukazatel cash flow bonitní modely bankrotní modely
V dalších podkapitolách budou konstrukčně rozebrány jednotlivé ukazatele, jež budou v rámci praktické části této práce přímo aplikovány na společnost Sporten a.s. Bude poukázáno na jejich provázanost a možné chyby, kterých se můžeme dopustit při jejich výpočtu či interpretaci. 4.1 ANALÝZA ABSOLUTNÍCH UKAZATELŮ Výchozím bodem komplexní finanční analýzy by vždy měla být tzv. vertikální a horizontální analýza rozboru finančních výkazů. Tento rozbor nám umožní vidět časové a strukturální změny, jež proběhly za sledované časové období. Časový horizont prováděné finanční analýzy by měl být vždy dostatečný tak, aby bylo možno odlišit cyklicky se opakující změny od necyklických výsledků jednotlivých rozhodnutí, minimální časový horizont je 3 po sobě jdoucí účetní období, ovšem většina autorů odborné literatury se shoduje na pětiletém časovém horizontu. Zatímco horizontální analýza sleduje vývoj zkoumané veličiny v čase, verikální analýza se zaměřuje na vnitřní strukturu účetního výkazu, jež je vztažena k nějaké smysluplné veličině (např. celková bilanční suma). (Kislingerová,2005) Horizontální analýza Jak již bylo řečeno, horizontální (vodorovná) analýza sleduje vývoj (změny) položek účetních výkazů v čase. Jejím účelem je zejména hodnocení stability a přiměřenosti ve všech položkách. K horizontální analýze lze přistupovat podílově nebo rozdílově. 1. Podílová horizontální analýza spočívá v poměřování relativní hodnoty položky, kdy hodnotu období n poměřujeme (dáváme do podílu) s hodnotou období (n-1). Tento způsob výpočtu se doporučuje pro velké podniky a to zejména z toho důvodu, že při velkých číslech ztrácí rozdílová analýza na své přehlednosti. 2. Rozdílová horizontální analýza sleduje absolutní růst hodnoty položky, tzn. že sledujeme rozdíl jednotlivých položek v období n a obdoní (n-1).Tento způsob výpočtu se doporučuje zejména pro menší podniky a to z důvodu, že tento typ výpočtu nám umožňuje sledovat a podrobněji interpretovat i menší diference. (Scholleová,2008) Matematický zápis pro výpočet podílové horizontální analýzy:
I t/ti -1
Bi (t ) Bi (t 1)
(1)
Pro označení hodnoty bilanční položky i v čase t je použit zápis Bi(t). 36
Matematický zápis pro výpočet rozdílové horizontální analýzy:
Dt/t -1 Bi (t ) Bi (t 1) (2) Kde Dt/t-1 je změna oproti minulému období, t je čas, Bi je hodnota bilanční položky i. V okamžiku, kdy výsledek vynásobíme hodnotou 100, získáme údaj v %. (Kislingerová & Hnilica,2005) Vertikální analýza Mnohdy označována jako analýza komponent, tzn, že se zaměřuje na vnitřní strukturu absolutních ukazatelů. Ve své podstatě se jedná o poměřování jednotlivých položek základních účetních výkazů k vybrané souhrnné položce. V našem případě se bude jednat prinárně vždy o celkovou sumu aktiv a pasiv. Zatímco analyzovaná struktura pasiv nám umožní zodpovědět otázku, do čeho společnost investovala s přihlédnutím k výnosnosti (dlouhodobější položky považujeme za výnosnější než položky krátkodobé). Struktura pasiv nám poukazuje na fakt, z jakých zdrojů byla konkrétní investice provedena. Je potřeba si uvědomit následující pravidla: poměr mezi oběžnými a stálými aktivi primárně určuje předmět podnikání, musí být vždy respektováno pravidlo zajištění likvidity. Druhá připomínka platí, že jen málokdy se podnik obejde bez cizích zdrojů. Cizí kapitál je levnější než kapitál vlastní, dlouhodobý dražší než krátkodobý. Vhodná diverzifikace finančních zdrojů omezuje riziko a ve svém důsledku je základní hybnout silou úspěchu. (Roubíčková & Růčková,2011)
Pi
Bi Bi
(3)
Hledaný vztah je označen Pi, Bi značí velikost položky bilance a ∑Bi značí sumu hodnot daného celku. (Kislingerová & Hnilica,2005) Jak uvádí Scholleová (2008), tento vstupní krok finanční analýzy je vhodné doplnit o analýzu základních bilančních pravidel. Zlaté bilanční pravidlo hovoří o porovnání dlouhodobého majetku a dlouhodobých zdrojů, kde za ideální považujeme vyrovnanost. Pravidlo vyrovnání rizika se zaměřuje na fakt, že vlastní zdroje vy měly vždy převyšovat zdroje cízí. Poslední pari pravidlo sleduje poměr vlastního kapitálu a dlouhodobého majetku, za krajní stav se považuje jejich vyrovnanost, v ideálním případě se poměr posouvá na stranu dlohodobého majetku, kterého by mělo být více než vlastního kapitálu. Tyto pravidla není 37
ovšem dobré chápat dogmaticky, vždy je potřeba obdržené výsledky interpretovat s přihlédnutím ke konkrétnímu podniku a tržnímu okolí, ve kterém se podnik nachází. Z logiky věci vyplývají i dva záklaní nedostatky vertikální analýzy. První je fakt, že z výsledných údajů nezjistíme příčinu pozitivní či negativní změny (tyto údaje lze někdy vyčíst z výročních zpráv), druhým nedostatkem je chyba v porovnatelnosti v rámci časové řady i v rámci mezifiremního prostředí, důvodem je vždy rozlišné složení celkové sumy, která je k výpočtu nutná. 4.2 ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ Poměrové ukazatele tvoří základní stavební kameny finanční analýzy. Poměrové ukazatele opět využívají zdrojovou základnu základních účetních výkazů. Hlavním konstrukčním principem vzorců je jednotlivé či kumulativní poměřování předem definovaných položek. Jak ovšem upozorňuje Růčková (2011,47) „V literatuře týkající se finanční analýzy se v některých případech konstrukce poměrových ukazatelů rozchází, což je však situace zcela přirozená, neboť změnou zaměření analýz se změní i požadavky na vstupní informace, tedy nastane změna z hlediska vstupního parametru.“ To je potřeba si zejména uvědomit při slepém mezifiremním srovnání, bez znalosti konstrukce výpočtu, k tomuto faktu je nutno také přihlížet při samotné interpretaci. V této části diplomové práce budou vzorce pro výpočet uváděny v obecných tvarech tak, jak je uvádí odborná literatura. Hobza (2004) uvádí základní členění poměrových ukazatelů. 1. ukazatele likvidity (likvidity ratios) – měří
schopnost podniku uspokojit své běžné
závazky, čili schopnost přeměnit aktiva na hotovost nebo její ekvivalent. 2. ukazatele aktivity (asset management ratio) – měří schopnost podniku využívat své aktiva, čili měří relativní vázanost kapitálu v jednotlivých formách aktiv. 3. ukazatele zadluženosti (financial leverage ratios) – měří rozsah, v jakém je podnik financován cizím kapitálem, zaměřuje se na dlouhodobé solventní schopnosti podniku. 4. ukazatelé výnosnosti (profitability ratios) – měří celkovou účinnost řízení, zejména poté celkovou výnosnost 5. ukazatel tržní hodnoty (market value ratios) – měří cenu akcií a majetek podniku.
38
V rámci provedené finanční analýzy společnosti Sporten a.s. bude ukazatel č.5 nahrazen ukazatelem cash flow, jež měří skutečný pohyb finančních prostředků a velmi často se využívají při hodnocení úvěrové způsobilosti. 4.2.1 Ukazatel likvidity Ukazatel likvidity vyjadřuje schopnosti podniku přeměnit svá aktiva na peněžní prostředky, jež slouží pro včasné krytí vlastních závazků. Likvidita je alfou a omegou dlouhodobé existence firmy, pakliže společnost není schopna dostát svých závazků, je dříve či později odsouzena k bankrotu, jak uvádí Scholleová (2008). Při výsledné interpretaci je potřeba si vždy uvědomit vztah mezi likviditou a rentabilitou společnosti. Alokace peněžních prostředků, jež jsou uloženy na bankovních účtech či v pokladně nám sice velmi pozitivně ovlivňuje likviditu společnosti, tento fakt patrně nejvíce ocení její věřitelé a dodavatelé. Za negativum ovšem považujeme, že takto alokované peněžní prostředky jsou mrtrvými zdroji, které mají minimální či vůbec žádnou výnosnost, čili negativní dopad na vlastní rentabilitu splečnosti. Rozhodnutí týkající se správné alokace zdrojů jsou jedny z nejtěžších rozhodnutí ekonomického managera v podniku. V praxi rozeznáváme tři ukazatele likvidity Běžná likvidita (Current Ratio, likvidita č. 3) Prezentuje, kolikrát jsou oběžná aktiva vyšší než krátkodobé závazky, jinými slovy nám tento ukazatel říká, kolikrát je schopen daný podnik uspokojit své věřitele, když by přeměnil, bez ztráty hodnot, všechny svá aktiva na peněžní prostředky. Běžná likvidita = oběžná aktiva / krátkodobé závazky
(4)
Doporučené hodnoty: USA – 2:1, Německo – 1,8 – 1,86, ČR – 2 – 1,5 Růčková (2011,50) uvádí nevýhody a omezení tohoto ukazatele, „ukazatel nepřihlíží ke struktuře oběžných aktiv z hlediska doby splatnosti. Dalším omezením je fakt, že jej lze ovlivnit k datu sestavení rozvahy odložením některých nákupů.“ Pohotová likvidita (Quick Asset Ratio, Acid test, likvidita č.2) Protože i oběžná aktiva bychom mohli seřadit dle likvidity, zpřesňuje pohotová likvidita likviditu č.3 tím, že od oběžných aktiv odečítá jejich nejméně likvidní část – zásoby. Pohotová likvidita = (oběžná aktiva – zásoby) / krátkodobé závazky 39
(5)
Doporučená hodnota: USA 2:1, Německo 0,82 – 0,89, ČR – 1 (kritická hodnota) (Scholleová,2008) Okamžitá likvidita (Cash Possition Ratio, likvidita č.1) Jedná se o absolutně nejužší vymezení likvidity, v konstrukci vzorce jsou obsaženy jen ty nejlikvidnější položky. Ve své podstatě tento ukazatel interpretuje stav finančního majetku (finanční prostředky a jeho ekvivalenty). Jinými slovy poukazuje na okamžitou platební schopnost podniku bez nutnosti transformace jakékoliv skupiny aktiv. Okamžitá likvidita = finanční majetek / krátkodobé závazky
(6)
Doporučené hodnoty: Německo 0,1, ČR dle metodiky MPO 0,2, ČR dle odborné literatury 0,6 Z popisu likvidity vyplývá, že je vždy velmi důležité správně interpretovat získané údaje s přihlédnutím k uživateli, pro kterého je finanční analýza sestavována. Zatímco věřitelé budou vždy preferovat vyšší výsledné hodnoty, pro majitele podniku bude takto nastavená realita méně přijatelná, protože bude značit nízkou rentabilitu a nevhodnout alokaci finančních prostředků. V případě okamžité likvidity nevyhovující výsledky ještě nemusí znamenat reálné ohrožení finanční stability a to z důvodu, že v běžné praxi se často využívají účetní přetažky či kontokorentní zdroje, což nemusí být z účetních výkazů příliš patrné. Obecně pro likviditu platí, že je potřeba sledovat vývoj její stability v dlouhodobém časovém horizontu a zaměřit se na příčiny případných výkyvů. (Růčková,2011) Osobně považuji za hlavní nevýhodu tohoto ukazatele jeho snadou a účelovou ovlivnitelnost. 4.2.2 Ukazatel zadluženosti Cílem každé společnosti je její rozvoj, k rozvoji podnikání jsou vždy zapotřebí kapitálové zdroje. Jen malokterá konkurenčně schopná společnost dokáže alokovat dostatečné možství kapitálu, jež by stačil na profinancování všech aktuálních či budoucích investic. Když k tomu vezmem v úvahu efekt finanční páky, jež byl v této práci již mnohokrát zmiňován, dospějeme k závěru, že řízené zadlužení společnosti není znakem špatného hospodaření s finančními prostředky. Vždy je ovšem nutno mít na paměti, že ochota vedení řízeně zadlužit společnost, musí být podložena její rentabilitou a schopností svoje závazky v budoucnosti splatit. Ukazatele zadluženosti hodnotí poměr mezi cizími a vlastními zdroji. Zde je nutné, aby osoba provádějící finanční analýzu měla dobré znalosti i z oblasti účetnictví. Jak upozorňuje Kislingerová & Hnilica (2005,34) „Při analýze zadluženosti je důležité zjistit ve výroční zprávě objem majetku, který má firma pořízen na leasing – aktiva získaná 40
prostřednictvím leasingu se totiž neobjevují v rozvaze, ale pouze jako náklady ve výkazu zisku a ztráty.“ Proto se výsledná interpretace musí vždy konfrontovat s údaji obsaženými ve výsledovce. Celková zadluženost (Total Debt to Total Assets) Jedná se o ukazatel, který je ovlivněn čtyřmi základními faktory: daňovým zatížením, rizikem z platební neschopnosti, typem aktiva a stupněm finanční volnosti v podniku. Celková zadluženost = celkové dluhy / celková aktiva
(7)
Jak pouzkazuje Synek & Kislingerová (2007), jedná se ukazatel, jež svou kontrukcí vychází z rozvahy. Obecně budou věřitelé preferovat nižší hodnotu tohoto ukazatele (signál minimalizace investičního rizika), majitelé podniku budou naopak preferovat vyšší hodnoty (v mezích možnosti podniku) a to zejména z důvodu využití finanční páky. (Moyer at. al.,1990) Za krizovou hodnotu můžeme považovat takovou, kterí převyšuje hodnotu vlastního majetku. Koeficient samofinancování (Equity ratio) Ve své podstatě se jedná o převrácenou hodnotu předchozího finančního ukazatele. „Equity ratio je doplňkový ukazatel k ukazateli veřitelského rizika a jejich součet by měl dát dohromady hodnotu 1.“ (Růčková,2011,59) Equity Ratio = vlastní kapitál / celková aktiva
(8)
Ukazatel úrokového krytí (Times Interest Earned Ratio) Kontrukce tohoto ukazatele vychází z výsledovky a prezentuje nám bezpečnostní mezeru mezi placenými úroky a ziskem před zdaněním. Pro stanovení doporučené hodnoty tohoto ukazatele nacházíme v odborné literatuře značné rozpory, zatímco Synek & Kislingerová (2007) uvádí, doporučenou hodnotu 6 (zisk by měl být 6x větší než placené úroky), za prahovou hodnotu poté považuje číslo 1. Růčková (2011) preferuje základní hodnotu 3 a více. Z logiky věci vyplývá, že spíše než slepě dodržovat doporučené hodnoty bychom měli tento ukazatel porovnávat se stanoveným finančním plánem v podniku a případné diference podrobit důkladné analýze. Úrokové krytí TIE = EBIT / placené úroky
41
(9)
Ukazatel podmínek pro zadlužení Růčková (2011) doporučuje v rámci prováděné finanční analýzy určit i možnost dalšího zadlužení podniku. Pro tyto účely porovnáváme dva dílčí finanční ukazatele – Maximální úrokovou míru a rentabilitu vypočtenou poměrem zisku před úroky a zdaněním (EBIT) ku celkovým aktivům. Výsledkem je ukazatel podmínek pro zadlužení. Pakliže je rovnováha nakloněna ve směru rentability, je možné uvažovat o dalším zadlužení, v opačném případě hrozí riziko platební neschopnosti. Maximální úroková míra = finanční náklady / (vlastní kapitál + ban.úvěry + obligace)
(10)
Finanční páka Vzhledem k velmi frekventovanému užití tohoto pojmu v rámci finanční analýzy je na místě bližší seznámení s konstrukcí i interpretací tohoto ekonomického jevu. Jak uvádí Synek (2007) „Použití cizího kapitálu zvyšuje výnosnost vlastního kapitálu. Zvýšení výnosnosti je způsobeno jak použitím levnějšího cizího kapitálu, tak tzv. daňovým efektem (daňovým štítem z angl. Tax shield). Cizí kapitál „zvedá rentabilitu vlastního kapitálu podobně, jako páka zvedá břemeno. Hovoříme o tzv. finanční páce (angl. Financial leverage). Kdyby naopak úroková míra byla vyšší než výnosnost aktiv, potom by vzniklý rozdíl šel na vrub akcionářů.“ Nelze opomenout ani daňový efekt cizího kapitálu. Z logiky účetnictví vyplývá, že úroky placené z pronájmu cizího kapitálu se přímo promítají do nákladů, které snižují zisk a tím pádem i daňové zatížení podniku. Finanční páka = 1 / equity ratio
(11)
4.2.3 Ukazatel rentability Někdy také výnosnosti či ziskovosti. Obecně můžeme říci, že z hlediska rentability podnikové činnosti lze hodnotit široké spektrum údajů. Na stejné struktuře vzorců pro výpočet jednotlivých rentabilit se odborná literatura neshoduje, datovou základnu vzorce musíme vždy přizpůsobit účelu, ke kterému má sloužit. Čitatel většinou obsahuje položku týkající se výsledku hospodaření a to ve všech jeho formách (jejich přehled je uveden na straně 23 této práce). Konkrétní volba musí odpovídat výsledné interpretaci. Jmenovatel je poté složen z vybraného druhu kapitálu, respektivě z tržeb. V následujícím textu budou popsány čtyři hlavní ukazatele rentability podniku, jež se nejčastěji používají v ekonomické praxi a jsou také aplikovány v praktické části této práce. Z hlediska dlouhodobého vývoje by
42
časová křivka měla vždy vykazovat růstovou tendenci, což pro vedení podniku značí pozitivní zpětnou vazbu. Rentabilita celkového vloženého kapitálu Mnohem častěji než český ekvivalent se používají zkratky ROA – return of assets či ROI – return of investmens. Ukazatel bychom mohli také charakterizovat jeho účelem hodnocení minulé výkonnosti řídících pracovníků. Ve své podstatě odráží celkovou výnosnost kapitálu. Ukazatel nebere v potaz, z jakých zdrojů byly činnosti financovány. Celkově vloženým kapitálem ve vzorci se většinou rozumí celková aktiva společnosti. Položku zisku již musíme přizpůsobit účelu, za kterým je výpočet prováděn, ale hlavně cílové skupině, pro kterou je interpretace výpočtu určena. Pakliže do vzorce jako vstupní hodnotu použijeme EBIT, interpretace se bude pravděpodobně týkat mezifiremního srovnání. Výhodou použití provozního výsledku hospodaření je zejména jeho daňová a úroková nezávislost, čili nám výsledný ukazatel umožní srovnat podniky nacházející se na rozdílných trzích s rozdílným daňovým zatížením. V okamžiku, kdy vzorec využije EAT, bude se jednat o klasickou interpretaci rentability. Od tohoto ukazatele budeme očekávat hodnocení nejen na úrovni efektu podnikatelské činnosti, ale také na úrovni hodnocení dopadu činnosti podniku na cizí kapitál. (Růčková,2011) ROA = zisk / celkový vložený kapitál
(12)
Rentabilita vlastního kapitálu Opět se velmi často setkáme s označením ROE – return on comon equity. Z pohledu rentability podniku, ale také jeho praktické využitelnosti se jedná o jeden z nejdůležitějších ukazatelů, který se zaměřuje na hodnocení efektivnosti, s níž podnik využívá vlastní kapitál. ROE udává, kolik finančních jednotek (korun, haléřů, %) čistého zisku připadá na 1 Kč investovanou do podniku jeho vlastníky. (Giroux,2003) Výslednou hodnotu nejvíce ovlivňují tři základní aspekty – rentabilita tržeb (provozní páka), obrat aktiv a finanční páka. Interpretace výsledků tohoto ukazatele, ačkoliv se jedná o jeden z nejvyužívanějších ukazatelů a to jak laickou tak i odbornou veřejností, musím podléhat objektivní kritice vztahující se k problému času (některé aktivity vyvolají růst nákladů, ovšem pozitivní efekt se projeví až v budoucnu), problému rizika (není bráno v úvahu, platí zde přímá úměra mezi velikostí rizika a výslednou hodnotou ROE) a problému ocenění (jedná se
43
o obecný problém, jež se vztahuje na všechny ukazatele finanční analýzy, jež spočívá ve využívání účetních, nikoliv tržních hodnot). (Synek,2007) Rentabilita vlastního kapitálu = čistý zisk pro společné akcionáře / vlastní kapitál
(13)
Jak uvádí Kislingerová & Hnilica (2005,32) „Nejčastějším rozkladem je dekompozice rentability vlastního kapitálu (ROE) na rentabilitu kapitálu celkového (ROA = čistý zisk / aktiva = EAT / A) a finanční páku (aktiva / vlastní kapitál = A / E). Jelikož ukazatel ROA se dá složit ze dvou dalších ukazatelů – rentability tržeb (čistý zisk / tržby = EAT/S) a obratu aktiv (tržby / aktiva = S / A)“, pak můžeme psát: ROE ROA x
E EAT A EAT E A x x x A E E S A E
(14)
Při bližším pohledu na prezentovaný rozklad zjistíme, že rentabilita vlastního kapitálu je ovlivněna zejména hodnotou marže (rentabilita tržeb) a pomalejšího obratu (obrat aktiv), případně naopak. Rentabilita tržeb Označení ukazatele vychází z anglického označení – profit margin on sales. Jedná se o doplňkový ukazatel, na základě kterého můžeme analyzovat, jakým poměrem se konkrétní podniková aktivita podepisu na celkovém poměrovém zisku společnosti. Ukazatel vyjadřuje podíl čisstého zisku, jež připadne na 1 Kč tržeb. Výsledek se často porovnává s odvětvovým průměrem, čímž zjistíme úroveň cen dosahovaných podnikem a hodnotu nákladů připadajících na výrobu. (Synek,2007) Rentabilita tržeb (obratu) = čistý zisk pro společné akcionáře / tržby
(15)
Rentabilita nákladů V ekonomické praxi se využívá označní ROS (Return on costs). Konstrukce vzorce je opět závislá na druhu prováděné analýzy (provozní analýza – provozní zisk). Jak uvádí Růčková (2011,57) „Obecně platí, že čím je nižší hodnota tohoto ukazatele, tím lepších výsledků hospodaření podnik dosahuje, neboť 1 Kč tržeb dokázal vytvořit s menšími náklady. Je však nutné si také uvědomit, že ke zvýšení absolutní částky zisku lze dojít nejen snižováním náklad, ale také zvyšováním odbytu.“ Ukazatel je možno také modifikovat tak,
44
aby zobrazoval objem nerealizovaných tržeb (pohledávky / tržby), zde považujeme 20% hranici za uspokojivou.
ROS
Čistý zisk Tržby
(16)
4.2.4 Ukazatel aktivity Ukazatel prezentuje shopnosti podniku, využívat svůj majetek tak, aby nevznikaly přebytečné aktivity či podnik z tohoto pohledu netpěl nedostatky. V případě nadbytku se podnik potýká s nadbytečnými náklady, v případě nedostatku produktivních aktiv mluvíme o nevyužití tržního potenciálu a ztrátě zisku z důvodu špatně stanovené horní hranice aktiv. Z hlediska konstrukční logiky vzorce a samoté interpretace rozlišujeme Počet obratů (obratovost) – tento typ ukazatele nás informuje o počtu obrátek za dané období. Z logiky věci vyplývá, že čím vyšší je tento index, tím kratší dobu je majetek vázán a dochází k nárustu zisku. Dobu obratu – tento typ ukazatele nás informuje o době trvání jedné obrátky, jež je vyjádřena v časových jednotkách, nejčastěji dnech. Pakliže obratovost dáme do poměru s časovou hodnotou zvoleného období, získáme dobu obratu. V rámci výpočtů se využívá tzv. ekonomický rok, jež má 360 dní. Obrat zásob (Inventory Turnover Ratio) Hodnota tohoto ukazatele informuje o počtu obrátek v rámci oběžného majetku, čili kolikrát se zásoby přemění v ostatní formy oběžného majetku. Celý koloběh končí inkasem prodejní ceny a opětovným nákupem zásob. Je nutno si také uvědomit, který ze způsobu zásobování společnost využívá, zda-li ke své činnosti potřebuje určité množství zásob či je pro ni vyhovující například zásobovací systém JIT. V takovémto případě výpočet tohoto ukazatele ztrácí větší smysl. Obrat zásob = tržby / zásoby
45
(17)
Doba obratu zásob (Inventory Turnover) Tento ukazatel má vypovídací hodnotu z hlediska časového uvědomění. Udává průměrný počet dnů, ve kterých jsou zásoby v podniku vázány do doby jejich spotřeby (suroviny, materiál) či do fáze konečného prodeje (vlastní výroba).
Doba obratu zásob
zásoby (tržby/360)
(18)
Doba splatnosti pohledávek (Average Collection Period) Prezentuje dobu, po níž společnost poskytuje svým obchodním partnerům bezplatný úvěr. Jinými slovy ukazatel zobrazuje počet dnů, za kterou společnost obdrží platbu za prodej zboží. (Giroux,2003)
Doba splatnostipohledávek
pohledávky (tržby/360)
(19)
Doba splatnosti krátkodobých závazků (Creditors Payment Period) Ve své podstatě se jedná o protipól předchozího ukazatele. Dobra splatnosti závazků nás informuje, za jak dlouho průměrně splácíme své závazky, jinými slovy, po jakou dobu jsme schopni efektivně využívat bezplatnou formu úvěru. (Scholleová,2008)
Doba splatnostikrátk. závazků
krátk. závazky (tržby/360)
(20)
Je na místě připomenout, že v rámci provedené analýzy je zapořebí srovnat dobu splatnosti pohledávek a závazků. V okažiku, kdy společnost vykazuje kratší dobu splatnosti svých závazků, než jsou jí placeny pohledávky, může takto nastavená nerovnováha vyústit až v druhotnou platební neschopnost, kdy i vysoce zisková společnost nemá dostatek volné likvidity k umoření svých dluhů. V současné době se jedná o velmi problematickou oblast. Průměrná doba splácení závazků se v ČR pohybuje na hranici 93 dnů. Mnoho společností se snaží zkrátit dobu splatnosti vydávaných fakur zejména využitím finančních penalizací druhé strany. V moderním obchodním světě je tento krok ovšem značně krátkozraký. Společnost, která nemá na zaplacení faktury v krátkodobém časovém horziontu bude mít asi jen stěží na zaplacení vzniklého penále. Doba splatnosti faktur by měla být předmětem zejména dohody za uplatnění win – win systému s cílem realizace dlouhodobých obchodních vztahů.
46
4.3 SOUHRNNÉ INDEXY HODNOCENÍ Problém poměrových ukazatelů finanční analýzy spočívájí v protiřečení své interpretace. Ačkoliv jeden ukazatel prezentuje analyzovanou společnost pozitivně, jiné dva negativně. Požadavky ekonomické praxe po jednoduché interpretaci, přehlednosti, možnosti snadného grafického znázornění a srovnatelnosti v rámci odvětví, položily základy vzniku souhrnných indexů hodnocení. Potřeba ratingové hodnocení společností z hlediska možnosti bankrotu se projevilo ve vzniku bankrotních modelů, jejichž příkladem může být Douchova analýza I,II či Kralickův quicktest. Hodnocení z hlediska rizika bankrotu dalo za vznik bankrotním modelům, jejichž příkladem může být Tafflerův model. (Scholleová,2008) Všechny níže popsané modely budou aplikovány v rámci praktické části této práce. Bonitní modely Tento typ indexového hodnocení podniku se používá k posouzení bonity analyzované společnosti, čili k ohodnocení jejího finančního zdraví. 4.3.1 Bilanční analýza Ludvíka Douchy I Je nutno podotknout, že oproti ostatním bonitním a bankrotním modelům, byla Analýza Ludvíka Douchy vytvořena v tržních podmínkách České Republiky. Její výsledky tudíž můžeme považovat za relativně nezkreslené odlišným tržním prostředím. Tato analýza je rozpracována ve třech variantách (pro potřeby této práce budou popsány pouze varianty I a II), jež se liší odlišnou náročností na datovou základnu. Bilanční analýzu Ludvíka Douchy I doporučuji využít v okamžiku, kdy požadujeme rychlé, základní a relativně přesné ohodnocení stavu analyzované společnosti. Nedoporučuji ji ovšem využívat při složitějších rozhodnutích. Její výpočetní základna vychází ze čtyř základních ukazatelů a jednoho ukazatele celkového. (Doucha,1995) Tabulka 8 Analýza Ludvíka Douchy I
Název ukazatele Ukazatel stability Ukazatel likvidity Ukazatel aktivity Ukazatel rentability Celkový ukazatel
Konstrukce výpočtu S = vlastní jmění / stálá aktiva L = (fin. majetek + pohl.) / (2,17 . krátkodobé cizí zdroje) A = celkové výkony / (2 . celková pasiva) R = (8 . HV) / vlastní jmění C = (S . 2 + L . 4 + A . 1 + R . 5) / 12
Zdroj: Doucha,1996
Tabulka znázorňuje konstrukci výpočtu čtyř základních a jednoho celkového indexu hodnocení analyzovaného podniku. Zajímavý postřeh uvádí Růčková (2011,78) „Za 47
povšimnutí stojí fakt, že největší váha je přirozeně přiřazena ukazatelům rentability a likvidity, nejmenší váha je přiřazena ukazateli aktivity.“ Tabulka 9 Hodnotící škála - analýza Ludvíka Douchy I
Výrok Hodnocení podniku dobré. Hodnocení podniku únosné. Hodnocení podniku špatné.
Hodnota C>1 C є <0,5;1> C < 0,5 Zdroj: Vlastní
Tabulka zobrazuje hodnotící škálu analýzy Ludvíka Douchy I, z důvodu prezentační přehlednosti platí doporučení zobrazení časové řady sloupcovým grafem s vyznačenými hranicemi jednotlivých pásem. V rámci časové analýzy je nutno zaměřit se na analýzu příčin případných výkyvů a jejich důsledků. 4.3.2 Bilanční analýza Ludvíka Douchy II Jedná se o rozšířenou variantu předchozí bilanční analýzy, jež vychází ze sedmnácti ukazatelů, jež jsou sdruženy do čtyř dílčích skupin, ze kterých vychází celkový ukazatel bilanční analýzy. Celkový ukazatel je ve své konstrukci naprosto shodný s celkovým ukazatelem předchozího modelu, liší se tudíž pouze šířka a hloubka vstupních dat. Oproti předchozí bilanční analýze lze tento model s úspěchem využít i za podmínek složitého rozhodování. Následující tabulka prezentuje dílčí i souhnný vzorce pro výpočet bilanční analýzy Ludvíka Douchy II. (Doucha,1995) Tabulka 10 Hodnotící škála - analýza Ludvíka Douchy I
Ukazatele stability Ukazatele rentability S1 = vlastní jmění / stálá aktiva R1 = ( 10 . EAT) / přidaná hodnota S2 = (vlastní jmění / stálá aktiva) . 2 R2 = (8 . EAT) / vlastní jmění S3 = vlastní jmění / cizí zdroje R3 = (20 . EAT) / pasiva celkem S4 = CA / ((běžné BÚ + krátkodobé fin.výpomoci + KZ) . 5) R4 = (40 . EAT) / (tržby + výroba) S5 = celková aktiva / (zásoby . 15) R5 = (EBIT . 1,33)/(provozní zisk + fin. zisk + mim. zisk) S = (2 . S1 + S2 + S3 + S4 + 2 . S5) / 7 R =(3 . R1 + 7 . R2 + 4 . R3 + 2 . R4 + R5)/17 Ukazatele likvidity Ukazatel aktivity L1 = (2 . fin. majetek) / krátkodobé dluhy A1 = ((tržby + výroba)/ 2) /celková pasiva L2 = (fin. majetek + pohledávky/krat. Cizí zdroje)/ 2,17 A2 =((tržby + výroba)/ 4) /vlastní jmění L3 = (oběžné prostředky/krat. cizí zdroje)/ 2,5 A3 = (4 . přidaná hodnota) / (tržby + výroba) L4 = (provozní kapitál / celková pasiva) . 3,33 L = (5 . L1 + 8 . L2 + 2 . L3 + L4) /16 A = (A1 + A2 + A3) / 3 Celkový ukazatel
C = (S . 2 + L . 4 + A . 1 + R . 5) / 12
Zdroj: Doucha,1996
48
Níže prezentovaná tabulka zobrazuje hodnocení výsledku bilanční analýzy Ludvíka Douchy II. Jednotlivé ukazatele jsou opatřeny přepočtovým koeficientem, tudíž za výchozí hodnotu považují vždy č.1. Tabulka 11 Hodnotící škála - bilanční analýza Ludvíka Douchy II
Výrok Hodnocení podniku dobré. Hodnocení podniku únosné. Hodnocení podniku špatné.
Hodnota C>1 C є <0,5;1> C < 0,5 Zdroj: Vlastní
4.3.3 Kralickův Quick test Jedná se o bonitní model, jež je konstruován na základě výpočtu čtyř rovnic (R1 – R4), kde první dvě se týkají finanční stability a zbylé dvě hodnotí výnosnost poměrových ukazatelů. První ukazatel reprezentuje tzv. kvótu vlastního kapitálu (R1), ukazatel vypovídá o finanční síle podniku. Ukazatel R2 představuje dobu splácení dluhu z cash flow, což v praxi znamená dobu, za jakou by byl podnik schopen splatit všechny své dluhy. Ukazatelé rentability tržeb (R3) a rentability aktiv (R4), prezentují výdělečnou shopnost podniku. (Kislingerová & Hnilica,2005). Oproti výše popsané Douchově analýze, tento model nebyl opět konstruován pro naše ekonomické podmínky, na což je nutno brát v rámci jeho interpretace ohled. (Růčková,2011) R1 = vlastní kapitál / aktiva celkem
(21)
R2 = (cizí zdroje – peníze – účty u bank) / provozní cash flow R3 = EBIT / aktiva celkem R4 = provozní cash flow / výkony
(22)
(23) (24)
Tabulka 12 Bodové hodnocení výsledků Kralickova Quicktestu
0 bodů
1 bod
2 body
3 body
4 body
R1
<0
0 - 0,1
0,1 - 0,2
0,2 - 0,3
> 0,3
R2
<3
3–5
5 – 12
12 – 30
> 30
R3
<0
0 - 0,08
0,08 - 0,12
0,12 - 0,15
> 0, 15
R3
<0
0 - 0,05
0,05 - 0,08
0,08 - 0,1
> 0,1
Zdroj: Růčková,2011,81
49
Dle výsledků dosažených výpočtem indexů R1 - R4 přiřadíme analyzované společnosti souhrnné hodnoty, dle výše uvedené tabulky. Výsledné součet všeh hodnot prezentuje postavení společnosti v jedné ze tří zón. Souhrnné hodnoty 3 a výše prezentují firmu bonitní (zóna prosperity), souhrnné hodnoty v rozmezí 1 - 3 prezentují firmu nacházející se v šedé zóně a je nutná podrobná analýza jednotlivých složek souhrnného indexu. Hodnoty nižší než 1 interpretují společnost s velmi nízkou bonitou a výraznými chybani v ekonomickém hospodaření. Bankrotní modely Bankrotní modely nás na základě zvoleného modelu informují o rizikovosti analyzovaného subjektu vzhledem k možnosti bankrotu. Z obecného hlediska se má za to, že od určité, teoreticky stanovené hranice, není analyzovaná společnost schopná dlouhodobé, budoucí existence. Mezi hlavní symptomy blížícího se bankrotu chápeme problémy v oblasti likvidity a rentability. Praktická část této práce využije Tafflerův modifikovaný model. 4.3.4 Tafflerův model Jedná se o model, jež byl poprvé publikován před více než 40-ti lety (1972). V rámci finanční analýzy lze využí buď jeho základní či modifikovanou variantu. Příslušný model volíme na základně množství dostupných informací. Tafflerův model vychází ze čtyř základních ukazatelů. Při interpretaci výsledku si je nutno uvědomit, že tento model nebyl primárně konstruován pro prostředí našeho trhu. (Růčková,2011) Konstrukce výpočtu Tafflerova modelu – základní varianta ZT(z) = 0,53 x EBT / KD + 0,13 x OA / CZ + 0,18 x KD / CA + 0,16 x (FM-KD) / PN
(24)
EBT - zisk před zdaněním, KD – krátkodobé dluhy, OA – oběžná aktiva, CZ – cizí zdroje, CA – celková aktiva, FM – finanční majetek, PN – provozní náklady. Hodnotící tabulka Tafflerova modelu Tabulka 13 Hodnotící škála Tafflerova modelu
Hodnota
Predikce
ZT < 0
veliké riziko bankrotu
ZT > 0
nízké riziko bankrotu
Zdroj: vlastní
50
Konstrukce výpočtu Tafflerova modelu – modifikovaná varianta ZT(z) = 0,53 x EBT / KD + 0,13 x OA / CZ + 0,18 x KD / CA + 0,16 x T / CA
(25)
EBT - zisk před zdaněním, KD – krátkodobé dluhy, OA – oběžná aktiva, CZ – cizí zdroje, CA – celková aktiva, T – tržby. (Růčková,2011) Hodnotící tabulka Tafflerova modelu – modifikovaná varianta Tabulka 14 Hodnotící škála Tafflerova modelu - modifikovaná varianta
Hodnota
Predikce
ZT < 0,2
veliké riziko bankrotu
ZT > 0,3
nízké riziko bankrotu
Zdroj: vlastní
51
5 EKONOMICKÁ ANALÝZA SPOLEČNOSTI SPORTEN A.S. 5.1 PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI Identifikace společnosti Název subjektu:
SPORTEN, a.s.
Spisová značka:
oddíl B, vložka 380, vedená Okresním soudem Brno-venkov
Identifikační číslo:
155 31 457
Sídlo:
Nové Město na Moravě, U pohledce 1347, PSČ 592 31
Vznik společnosti:
1. března 1991
Právní forma:
Akciová společnost
Akcie:
Kmenové i prioritní akcie znějící na jméno
Hlavní akcionář:
Majoritním vlastníkem je B.G.M. holding a.s., Ternovská 6, Praha 10, s podílem 75% na základním kapitálu
Základní kapitál:
89 538 900 CZK
Splaceno:
100 %
Předmět podnikání -
podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady
-
hostinská činnost
-
truhlářství, podlahářství
-
slévárenství, modelářství
-
výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona
(Výpis dat Obchodního rejstříku ARES. (n.d.). Retrieved 6.3.2012 from the Word Wide Web: http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/ares/darv_or.cgi?ico=15531457&jazyk=cz&xml=1)
52
Organizační struktura Následující tabulka prezentuje organizační zajištění společnosti tak, jak je uvedeno ve výročních zprávách. Tabulka 15 Organizační obsazení společnosti
Statutární orgán - představenstvo společnosti Jméno Jan Hudák Jan Halouska Ladislav Adamec Martina Rusňáková Ivan Hudlák
Funkce Předseda představenstva Místopředseda představenstva Člen představenstva Člen představenstva Člen představenstva Dozorčí rada
Dana Lorencová Marcela Pouchová Peter Petrilák Zdroj: Výpis dat Obchodního rejstříku ARES.
Předseda dozorčí rady Místopředseda dozorčí rady Člen dozorčí rady (n.d.). Retrieved 6.3.2012 from the Word Wide
Web: http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/ares/darv_or.cgi?ico=15531457&jazyk=cz&xml=1 Z historie společnosti Kořeny společnosti Sporten a.s., sahají více než 110 let zpět. Když v roce 1896 vyrobila firma první pár lyží, jen asi málokdo si dovedl představit, že bude v roce 2011, i přes veškerou světovou konkurenci, stálicí na trhu. Sporten a.s. se řadí mezi úspěšnou, ryze českou firmu s neobyčejně širokým sortimentem běžeckých, sjezdových, speciálních free ski lyží a snowboardů určených nejen pro tuzemský trh. Svou nabídkou zaujala zákazníky ve Skandinávii, USA či v Japonsku. Do těchto zemí je vyváženo skoro 90% celkové produkce. Filozofií firmy je vyrábět kvalitní a zároveň cenově přijatelné lyže, které učiní lyžování zábavnější a dostupnější. (O nás. (n.d.). Retrieved 1.2.2012 from the Word Wide Web: http://www.sporten.cz/cze/o-nas/kratce-o-nas/)
53
5.2 PORTERŮV MODEL KONKURENČNÍCH SIL Z pohledu porterova pětifaktorového modelu konkurenčních sil je pozice společnosti utvářena průnikem pěti základních sil. Pohled Michael Porter z Harvardské Business School prezentuje diagram uvedený níže. Porterův model nemá za cíl konkurovat podrobné S.W.O.T. analýze, umožnuje ovšem uvědomit si pozici společnosti na základě pěti relevantních znaků.
Potencionální konkurenti
Dodavatelé
Konkurenti v odvětví
Kupující
Substituční výrobky
Obrázek 5 Porterův pětikonkurenční model
Zdroj: vlastní Ad 1) Konkurence v odvětví Vzhledem k faktu, že firma Sporten a.s. má jen velmi malou domácí konkurenci (Lusti), je potřeba se na problematiku tohoto průmyslu dívat z mezinárodního hlediska. Na tomto poli je konkurence velmi široká (HEAD, Fisher, Salamon, Atomic aj.), v důsledku boje o zákazníky jsou firmy nuceny snižovat náklady na výrobu, při zachování kvality a udržení technického vývoje. Markatním problémem poslední doby jsou levné lyže a snb, jež jsou vyráběny v Číně s polepem uznávaných značek. “Jedním z cílů firmy je více se prosadit na tuzemském trhu, přestože lidé touží po známých značkách.” (Výroční zpráva 2010, březen 2011,
Retrieved
20.4.2011
from
the
Word
Wide
Web:
http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf.@typ=sbirka&sysinf.@strana=document Detail&vypisListiny.@slCis=700582780&vypisListin.@cEkSub=176994)
54
Ad 2) Potenciální konkurence Potenciální vstup nových výrobců s kompletním portfoliem vybavení pro zimní sjezdové či běžecké sporty, se nedá v prostředí České republiky očekávat. Příčinu hledejme v bariérách vstupu na trh, jimiž jsou zejména celosvětová přesycenost trhu (převis nabídky nad poptávkou), silná pozice kvalitních, světových značek a kurzovní výkyvy ve vztahu koruna – euro, koruna – dolar. V současné době se na českých i světových trzích prodává zhruba dvacítka zaběhlých značek, které více či méně nabízejí kompletní portfolio výrobků. Případný vstup nové značky na domácí či světový trh (rozšíření vývozních trhů), by s největší pravděpodobností proběhl na úrovní specializovaného zboží (výklenková strategie). Ad 4) Dodavatelé V minulých letech se společnost Sporten a.s. potýkala s nekvalitní dodávkou kompozitních materiálů do výroby. Z tohoto důvodu musela být výroba mnohokrát omezována a v roce 2010 také na kratší období úplně zastavena. Tato situace se neblaze podepsala na bezproblémovém chodu společnosti a je nyní v řešení. (Výroční zpráva,2010) Vzhledem k faktu, že největšími odběrateli jsou světové značky K2, Rossignol, Alpina, pro něž Sporten a.s. zajišťuje sériovou výrobu lyží, mohly by se v budoucnu problémy s kvalitnou vstupního materiálu či nutnostní odstavit výrobu, negativně podepsat na obchodněodběratelských vztazích se všemi následnými důsledky a konsekvencemi. Ad 3) Substituční výrobky Fenomén nárustu volného času s sebou přináší stále nové možnosti jeho trávení, zimní období toho není vyjímkou. Tendence návratu k přírodě s sebou přináší stále se zvětšující poptávku po sportovním vybavení, jež by svým uživatelům umožnilo plnohodnotně trávit svůj volný čas. Za příklad substitučních výrobků můžeme označit kluzky, sněžnice, vybavení pro sjezd – boby, řiditelné skůtry aj. V budoucnosti ovšem nelze očekávat výraznější odklon od potřeby klasického zimního zboží (sjezdové lyže, snb, bežecké lyže). Za výhodu společnosti Sporten a.s. lze považovat, že v současné době její výrobné portfolio obsahuje všechny typy sjezdových lyží, včetně skialpových, snb i lyží určených pro běh. Ad 4) Kupující Více než 70% celkové roční produkce společnosti Sporten a.s. je určeno pro export. Zboží je exportováno buď pod vlastní značkou a nebo (častější varianta), pod značkou 55
světových výrobců (K2, Rossingnol aj.) Z tohoto pohledu společnost Sporten působí jak na trhu B2B, ale také na trhu B2C. V současné době společnost exportuje do více než 12 destinací, nejčastěji se jedná právě o obchod typu B2C. Následující tabulka prezentuje kumulativní vývoj vyrobených a prodaných lyží a snb v letech 2008 – 2010. Údaje za rok 2011 nebyly v době psaní diplomové práce k dispozici. I přes problémy zmiňované v jednotivých výročních zprávách (přesycenost trhu, nestabilní cenové hladiny, úroveň vysokých zásob aj), můžeme sledovat pozvolný nárust prodejnosti výrobků, což značí silnou konkurenční pozici a stabilní odběratelskou základnu. Tabulka 16 Vývoj výroby a prodeje v ks za roky 08-10
Výroba a prodej (páry a kusy v tis.)
2010
2009
2008
vyrobené množství lyží a snowboardů
171
133
119
prodané množství lyží a snowboardů 177 136 129 Zdroj: Výroční zpráva 2010, březen 2011, Retrieved 20.4.2011 from the Word Wide Web: http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf.@typ=sbirka&sysinf.@strana=document Detail&vypisListiny.@slCis=700582780&vypisListin.@cEkSub=176994) Následující tabulka deklaruje silnou exportní pozici společnosti Sporten. Jedná se o souhrnný pohled na podíly na celových tržbách v letech 2008 – 2010, jež vykazovaly nejdůležitější exportní destinace, pro srovnání je uveden i podíl českého trhu. Z uvedených dat je patrné, že největší podíl na tržbách tvoří trh Itálie, ten ovšem vykazuje snižující se tendenci (ze 42,45 % v roce 2008 na 33,76% v roce 2010). Naopak 6% růst ve sledovaném období vykázal trh USA. Česká republika si dlouhodobě drží svůj čtvrtinový podíl, což je důkazem stabilní pozice na domácím trhu. Tabulka 17 Procentuální podíl na tržbách, dle exportních zemí
Itálie ČR Norsko USA Rakousko Něměcko
% 2009 35,02 24,81 15,34 5,61 5,33 3,59
2010 33,76 24,39 14,45 11,12 3,14 2,18
56
2008 42,45 24,55 16,32 5,87 2,73 2,14
Zdroj: Výroční zpráva 2010, březen 2011, Retrieved 20.4.2011 from the Word Wide Web: http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf.@typ=sbirka&sysinf.@strana=document Detail&vypisListiny.@slCis=700582780&vypisListin.@cEkSub=176994) 5.3 S L E P T E ANALÝZA MAKROPROSTŘEDÍ Ačkoliv společnost Sporten a.s. působí v rámci své činnosti ve více státech a proto se jí bezprostředně dotýkají i aspekty vztahující se k mezinárodnímu prustředí, bude se tato SLEPTE analýza zaměřovat na makroprostředí, jež je prezentováno Českou republikou s přihlédnutím k přímým faktům, jež ovlivňují činnost analyzované společnosti. Sociální prostředí Hodnocení sociálního prostředí České republiky vzhledem k přímým dopadům na analyzovanou společnost je do jisté velmi složité a do jisté míry ovlivněno i subjektivním názorem. Vzhledem k tomu, že portfolio společnosti Sporten a.s. využívá relativně specifická skupina zákazníků, můžeme sociální prostředí analyzovat ve vztahu k cílové skupině: muži, ženy, ve věku 20 – 45 let, dosažené středoškolské vzdělání a vyšší, dostatek volného času a finančních prostředků umožňujících realizaci relativně nákladného koníčku. Primárně budou poptávku po produktech společnosti Sporten a.s. ovlivňovat následující faktory: věková struktura (ve vztahu ke zdraví a životnímu stylu), dostatek volného času a v neposlední řadě koupěschopnost obyvatelstva. Za negativní jev můžeme pro společnost Sporten a.s. považovat dlouhodobou tendenci stárnutí obyvatel ČR. V roce 1989 tvořilo segment obyvatel ve věku 65 let a více necelých 13% z absolutního počtu obyvatel, v roce 2010 se toto číslo již blížilo k hranici 16%, ačkoliv tento segment není z hlediska analyzované společnosti klíčový, lze na něm dokumentovat demografické tendence obyvatel ČR. (Český statistický úřad. (2010). Vybrané demografické údaje
v
České
republice.
Retrieved
23.01.2011
from
the
World
Wide
Web:
http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0101.pdf). Z hlediska analýzy budoucí klientely není opět důvod k radosti. Demografické projekce do roku 2050 pouze potvrzuje fakt stárnutí obyvatel České republiky. Tabulka níže dokumentuje demografickou projekci potenciální cílové skupiny. Hodnoty v horní části tabulky prezentují absolutní čísla, hodnoty ve spodní části tabulky prezentují relativní četnost, jedná se o střední odhad. Jak lze vypozorovat, všechny věkové skupiny vykazují sestupnou tendenci řádově 3 procentní body v horizontu 40 let, což v absolutních číslech znamená snížení potenciálně kupního segmentu cca o 300 000 obyvatel. (Český statistický úřad. 57
(2010). Vybrané demografické údaje v České republice. Retrieved 23.01.2011 from the World Wide Web: http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/p/4025-04) Tabulka 18 Demografická projekce cílové skupiny zákazníků Věk 2002 2005 2010 2015 2020 2025 2030 3035 2040 Celkem 10 203 269 10 235 973 10 283 042 10 301 994 10 283 929 10 217 200 10 102 433 9 957 079 9 795 118 20-24 773 754 694 560 663 985 586 755 461 999 485 100 500 190 488 401 467 657 25-29 906 497 861 345 711 070 680 613 603 653 479 314 502 354 517 415 505 675 30-34 723 525 864 764 874 864 725 205 694 917 618 257 494 388 517 387 532 425 35-39 699 943 692 275 876 748 886 880 738 045 707 986 631 729 508 475 531 436 40-44 634 824 692 441 703 070 886 525 896 767 749 259 719 627 643 989 521 670 Věk 2002 2005 2010 2015 2020 2025 2030 3035 2040 20-24 7,58% 6,79% 6,46% 5,70% 4,49% 4,75% 4,95% 4,91% 4,77% 25-29 8,88% 8,41% 6,91% 6,61% 5,87% 4,69% 4,97% 5,20% 5,16% 30-34 7,09% 8,45% 8,51% 7,04% 6,76% 6,05% 4,89% 5,20% 5,44% 35-39 6,86% 6,76% 8,53% 8,61% 7,18% 6,93% 6,25% 5,11% 5,43% 40-44 6,22% 6,76% 6,84% 8,61% 8,72% 7,33% 7,12% 6,47% 5,33%
2045 9 622 248 438 389 485 009 520 753 546 464 544 632 2045 4,56% 5,04% 5,41% 5,68% 5,66%
2050 9 438 334 416 635 455 847 500 176 534 889 559 687 2050 4,41% 4,83% 5,30% 5,67% 5,93%
Zdroj: vlastní výpočty Stále se zvyšující náklady na životní standardy, jež nejsou bohužel podloženy dostatečným růstem mezd nejsou pro podniky pohybující se oblasti výroby a prodeje zboží pro sport a volný čas dostatečně příznivé, ačkoliv je pravda, že z dlouhodobých údajů vyplývá, že nedostatečné finanční zdroje nejsou důvodem pohybové inaktivity obyvatelstva. Právě zmiňovaná, stále se zvyšující pohybová inaktivita, kterou potvrzuje u dospívající generace (budoucí cílové skupiny) Kalman & Hamřík & Pavelka (2009), může být částečným důvodem odlivu potenciální klientely. Na druhou stranu zimní sjezdové sporty se napříč generacemi řadí mezi atraktivní zájmy pro volný čas. Za pozitivní jev můžeme ozačit mírný nárůst peněžních vydání na zařízení pro sport, kempink a rekreaci ve volné přírodě. V roce 2008 se průměrná částka přepočtená na osobu a rok pohybovala na úrovni 448 Kč, v roce 2010 se již tato částka pohybovala na úrovni 481 Kč. (Český statistický úřad. (2010). Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů za rok 2008,2009,2010. Retrieved 23.01.2011 from the World Wide Web: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/300111) Bylo by zajímavé analyzovat příčinu tohoto nárustu (zda-li je zapříčiněn růstem cen požadovaného zboží či skutečně zvýšeným zájmem o tento segmetn). Výše uvedené hodnocení sociálního prostředí s dopadem na společnost Sporten a.s. dáva tušit rozporuplnou budoucnost, která na jedné straně přinese v dlouhodobém horizontu teoretické snížení zákaznického segmentu vlivem stárnutí obyvatelstva a na straně druhé se dá očekávat, že bude tento negativní dopad kompenzován nárustem volného času, vývojovými tendencemi a meziročně se zvyšujícími výdaji na sportovní zboží. 58
Legislativní prostředí Právní normy velmi výrazně ovlivňují chování tržních subjektů a tvoří mantinely každého podnikání. V praxi se jedná zákony, vyhlášky, nařízení a jiné akty, jež upravují podnikání a důsledky hospodářské činnosti. „Současné legislativní prostředí v ČR vidí jako nepřehledné 95 procent podnikatelů. Respondenti se shodli také v tom, že je přijímáno nadbytečné množství zákonů (92 procent). Pouze pět procent odpovědí ohodnotilo počet přijímaných norem jako adekvátní.“ (Managerweb,cz. (2006). Legislativní prostředí je v ČR nepřehledné.
Retrieved
25.01.2011
from
the
World
Wide
Web:
http://financnimanagement.ihned.cz/index.php?p=T0W000_d&&article[id]=19534250) Ačkoliv tato citace reflektuje rok 2006, osobně si nemyslím, že by se situace výrazně zpřehlednila a zjednodušila. V mém osobním názoru mne utvrzuje článek z konce minulého roku, ve kterém se píše: „České legislativní prostředí se vyznačuje poměrně nízkou efektivností vymáhání práva a vysokou byrokracií, a to přestože byly národní předpisy harmonizovány s legislativou EU. Výskyt korupčního chování posiluje nedůvěru široké veřejnosti
(včetně
podnikatelského
sektoru)
k politikům.“
(Ipodnikatel.cz.
(2006).
Podnikatelské prostředí aneb klima pro podnikání v ČR. Retrieved 25.01.2011 from the World Wide Web: http://www.ipodnikatel.cz/O-podnikani-obecne/je-ceska-republika-rajempro-podnikani-nebo-podnikatelum-nepreje.html) Začátek roku 2012 byl ve znamení mnoha změn, jež se výrazně dotýkají podnikatelského prostředí. Níže jsou vyjmenovány pouze příklady změn, které se úzce dotýkají analyzované společnosti. První změnou platnou od 1.1.2012 je přechod České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) na nový transkakční systém e-podání (VREP). Bývalé Transakční části Portálu veřejné správy bude k začátku roku ukončena činnost. Této změně při komunikaci s ČSSZ se bude muset společnost Sporten a.s. přizpůsobit. Od roku 2012 také došlo ke změně daňové sazby DPH a to zvýšením spodní sazby z 10% na 14 %. Dolní i horní daňová sazba bude k příštímu roku sjednocena na úroveň 17,5%. Výrazná změna byla provedena také u dani z nemovitosti, kde je nově definován pojem „zpevněná plocha pozemku“, jež od roku 2012 podléhá speciální sazbě daní z příjmu. Plošnou stavbou bez nosné kontrukce se například nově rozumí: parkoviště, manipulační plochy mezi budovami, vybetonované pozemky atd. Společnost Sporten a.s. bude muset zanalyzovat nemovitý majetek a přijmout taková opatření, jež budou v souladu s novou daňovou úpravou. Alfou a omegou letošních změn jsou dozajisté legislativní změny, jež proběhly v rámci zákoníku práce. Nově se mění podmínky týkající se zkušební doby zaměstance, výpovědní doby, 59
institutu dočasného přidělení, dohody o provedení práce, řetězení pracovního vztahu či je nově upravena problematika čerpání dovolené. Veškeré vyjmenované změny se bezprostředně dotýkají analyzované společnosti a bude nutno je brát v potaz. Vzhledem k faktu, že 75% veškeré produkce je určeno pro export, je nutno se zaměřit také na změny týkající se cestovních náhrad poskytovaných zaměstancům či změny sazeb zahraničního stravného. (BusinessInfo.cz. (2012). Změny pro podnikatele od roku 2012. Retrieved 25.01.2012 from the
World
Wide
Web:
http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/zmeny-od-roku-
2012/1001697/). Legislativní oblast v budoucnu čekájí veliké změny ve smyslu rekodifikace občanského zákoníku, jež reaguje na nutnost změny více než 50 let staré a mnohokrát novelizované verze. Komplexní rekodifikace se mimo jiné úzce dotkne zákonu o obchodních společnostech a družstvech a zákonu o mezinárodním právu soukromém. Ekonomické prostředí Vzhedem ke geografické poloze České republiky a jejímu členstvím v EU a jiných uskupeních, ovlivňuje ekonomický vývoj našeho státu celosvětové hospodářské dění. Na počátku minulého roku dokázala česká ekonomika překonat období celosvětové hospodářské krize a hlavní sledované indexy se začlay navracet na předkrizové hodnoty. Hrubý domáci produkt, jež patří mezi základní makroekonomické ukazatele, který odráží hospodářký růst země, vzrostl v prvním čtvrtletí o 2,8%, tento stav byl zapříčiněn pozitivně nastartovanou exportní politikou českých firem, což potvrzují také data ze společnosti Sporten a.s. První kvartál minulého roku byl také ve znamení mírného růstu inflace a nárustu spotřebitelských cen o 1,7%. Za velmi pozitivní jev můžeme považovat meziroční nárust zaměstanosti o 0,7 procentních bodů. Pro společnost, jejíž hlavní zdroj přímů spočívá v exportu, je povzbudivá zpráva, že přebytek meziroční obchodní bilance činil cca 53 mld. Kč.
V prvním
kvartále
minulého roku vzrostl vývoz v běžných cenách o téměř 22%. (Ministervstvo průmyslu a obchodu. (2011). Čtvrtletní analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za 1. čtvrtletí
2011.
Retrieved
25.01.2012
from
the
World
Wide
Web:
http://www.mpo.cz/dokument89045.html). Ekonomická aktivita poloviny roku 2011 již navykazovala nastavené tempo růstu začátu roku. Ačkoliv HDP vykazovalo stále pozitivní růst, byla přerušena tendence postupného zrychlování, jež bylo započato na začátku roku 2010. Klíčovým bodem byl opět zahraniční obchod, jež pokryl meziroční přírůstek HDP téměř ze 75%. Tento přetrvávající trend, jež je podložen slabší poptávkou na domácím trhu potvrzuje vhodně nastavenou 60
strategii managementu společnosti. Přelom poloviny minulého roku ovšem vlivem nižšího růstu eurozóny byl ve znamení zhoršení dynamiky odbytových možností. (Ministervstvo průmyslu a obchodu. (2011). Čtvrtletní analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za 2. čtvrtletí 2011. Retrieved 25.01.2012 from the World Wide Web: http://www.mpo.cz/dokument91246.html). Snižující se výkonnost evropské 27 měla za následek pozastavení procesu dlouhodobé konvergence ČR k EU. V rámci parity kupního standardu se nyní pohybujeme zhruba na 80% průměru Unie. Negativním jevem v druhé polovině minulého roku byl fakt oslabení domácí ekonomiky o 0,1%. V závěru minulého roku byla již česká ekonomika výrazně tažena zahraničním obchodem, i přestože se projevil pokles dynamiky růstu obratu. Mezi hlavní negativa současné doby patří restriktivní fiskální opatření a nejistota spojená s dalším vývojem. Složitá příjmová situace českých domácností stojí za útlumem hodnoty konečné spotřeby (meziroční pokles o 1,1%). Z hlediska mzdové situace dochází k pokračování umírněného vývoje, jež je tažen zejména podnikatelským sektorem. Průměrná hodnota inflace se v druhé polovině minulého roku pohybovala okolo hranice 1,9%. . (Ministervstvo průmyslu a obchodu. (2012). Čtvrtletní analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za 3. čtvrtletí 2011. Retrieved 25.01.2012 from the World Wide Web: http://www.mpo.cz/dokument100014.html). Alfou a omegou vývoje ekonomického prostředí nejen v rámci České republiky je zvládnutí dluhové krize. Neshoda na mezinárondím poli dává tušit problematickou budoucost a spíše negativní výhledy v rámci globální ekonomiky s přihlédnutím ke značným rizikům plynoucí z nejistotu. Trend umírněného či lehce negativního vývoje můžeme pravděpodobně očekávat i v roce 2012. Z pohled společnosti Sporten a.s. není tento stav důvodem k radosti, stále kolísající ceny světových komodit, nestabilní kurz koruna – euro a nestabilita samotné eurozóny s sebou přináší nutnost podrobit jednotlivá budoucí rozhodnutí managementu důkladné analýze. Neopomenutelný vliv budou mít tyto vývojové trendy i na trh práce, kde se dá očekávat zvyšující se nezaměstanost, jež bude částečně kompenzována sezónními prácemi. Následující graf prezentuje poukazovanou nestabilitu kurzu eura ku české koruně. Můžeme pozorovat diferenci v rozmezí dvou korun. Leden roku 2011 (24,01) versus proinec roku 2011 (26,025).
61
Obrázek 6 Vývoj kurzu EUR vůči CZK
Zdroj: Vlastní dle ČNB Politické prostředí Česká republika se řadí mezi demokratické státy, jež jsou postaveny na systému pluralitní demokracie. Parlament České republiky, jež je složen ze dvou komor (Poslaneckou sněmovnou a Senátem ČR), má ústřední zákonodárné postavení. Prezident České republiky (V.Klaus v.r.) a vláda ČR představují výkonnou moc státu. Základní zákonnou úpravou je Ústava České republiky a Listina základních práv a svobod, jež stojí za základy demokratického zřízení. Moc zákonodárnou a výkonodárnou doplňuje moc soudní, jež je reprezentována soustavou obecných, vícestupňových soudů, Ústavním soudem a Nejvyšším soudem České republiky se sídlem v Brně. Prezidentský úřad zastává Václav Klaus poté, co byl 15.2.2008 zvolen do svého druhého volebního období, jež vyprší v roce 2013. Předmětem současné odborné diskuze je přímá volba prezidenta, kterou pro zatím český právní řád neumožňuje. Premiérem České republiky je Petr Nečas, jež byl do svého úřadu jmenován prezidentem republiky dne 13.7.2010 poté, co jeho strana vyhrála volby do Poslanecké sněmovny Parlametnu České republiky (10.7.2010). Česká republika se dlouhodobě řadí mezi politicky stabilní země a nic nenasvědčuje tomu, že by bylo možno v následujícím dlouhodobém časovém horizontu očekávat násilné převzetí
moci či výraznější destabilizaci České politické scény. Problémem českého
politického prostředí ovšem je jeho netransparentnost a stále se vyskytující korupce. „Jen malá část občanů (15 %) si myslí, že politické strany u nás fungují dobře, sotva třetina (31 %) se domnívá, že strany u nás zaručují demokratickou politiku.“ (STEM. (2011). Česká veřejnost je převážně nespokojena s fungováním politických stran. Retrieved 25.01.2012 from the World Wide Web: http://www.stem.cz/clanek/2324) Současná společnost není přiliš spokojena se stavem demokracie v České republice. Se způsobem praktického uplatňování demokratických hodnot je u nás spokojena zhruba čtvrtina lidí, což je z dlouhodobého hlediska historické minimum, druhá čtvrtina považuje fungování demokracie na našem území 62
za srovnatelné se západní Evropou. Pouhých 30% obyvatel České republiky si potom myslí, že vrcholní představitelé naší vlády respektují při svém rozhodování demokratické postupy. (STEM. (2012). Veřejnost je se stavem demokracie u nás nespokojena, nekritizuje však jen politiky, ale i vlastní schopnost uplatňovat v běžném životě demokratické principy. Retrieved 25.01.2012 from the World Wide Web: http://www.stem.cz/clanek/2322) Ačkoliv lze výsledky těchto výzkumů považovat za zdánlivě banalitní, opak je pravdou. Je potřeba si uvědomit znechucení občanů České republiky aktuálním politickým stavem. V tomto aspektu lze hledat příčiny né přiliš silných volebních účastní, jež se významně podepisují na volebních výsledcích – silné pravicově orientované politické strany ztrácejí svou pozici, zatímco strany krajní levice začínají vykazovat první úspěchy. Je nutno si uvědomit, že právě politické složení zákonodárných orgánů přímo ovlivňuje stav legislativního prostředí, jež se přímo dotýká prostředí hospodářského. Mírné výkyvy v politickém prostředí (větší posun na pravou či levou stranu politického spektra, úspěch nově vzniklých stran, úspěch menších stran), lze očekávat i z faktu, že více než polovina lidí v naší zemi se domnívá, že Česká republika se vyvíjí nesprávným směrem. Opačný názor zastává 13% obyvatel, zhruba jedna třetina rezprezentuje názor, že vývoj „nesměřuje nikam“. Příštích dvanáct měsíců vyhlíží s obavami celých 47% obyvatel, 37% očekává nejistotu a pouhých 16% pohlíží do budoucnosti s naději. (STEM. (2012). Kam směřuje situace v České republice. Retrieved 25.01.2012 from the World Wide Web: http://www.stem.cz/clanek/2169) Výše popsané výsledky výzkumů týkající se české politické scény pouze podtrhuje následující prostorový diagram, jež znázorňuje spokojenost se současnou politickou situací. Více než polovina respondentů je určitě nespokojena, což značí možná blížící se změnu politického uskupení v zákonodárných orgánech.
Obrázek 7 Spokojenost obyvatel České republiky se současným politickým stavem
Zdroj:STEM, Trendy 05/2011
63
Technologické prostředí Česká republika se může v rámci historie pyšnit mnoha technologickými vynázely, jež obogatily světové technologické prostředí. Za všechny příklady jmenujme bleskosvod Prokopa Diviše, Kaplanovu turbínu, lodní šroub, obloukovou lampu či metodu spřádání nanovláken. Členství České republiky v Evropské unii se dotýká i jejího technoligického rozvoje. V rámci zachování trvale udržitelného růstu zemí EU byly stanoveny prioritní osy na podporu výzkumu a technologického vývoje. Zejména je podporována kooperace výzkumných pracovišť (což s sebou přináší pozitiva sdílení informací a efektivní využizí finančních prostředků – zamezení paralelnímu výzkumu). Neopomenutelným aspektem je také finanční podpora výzkumných projektů. Dle nařízení EU musí členské státy plnit tzv. Cíl 3% (jedná se o procentuální vyjádření podílu HDP, jež by měly členské státy investovat do podpory výzkumu a vývoje). Evropská unie každoročně provádí mezinárodní srovnávání členských států s vyspělými světovými mocnostmi (USA, Japonsko), tzv. European Innovation Scoreboard. Graf níže zobrazuje hodnocení ČR v roce 2010. Na základě 24 indikátorů byl monitorován stav technologické úrovně země v mezi období 2008/2009.
Obrázek 8 EU Member States´ Innovation performance Zdroj: Pro Inno Europe. (n.d.). Executive Summary. Retrieved 20.4.2012 from the Word Wide Web: http://www.proinno-europe.eu/inno-metrics/page/1-executive-summary)
64
Česká republika spadá v rámci hodnocení do skupiny zemí označovaných jako „Moderate innovators“. Do této skupiny se dále řadí státy jako Itálie, Polsko či Maďarsko. Absolutní špičkou hodnotícího ledovce je Švédsko. Jak lze dále z grafu vyčíst, Česká republika se v tomto hodnocení nachází pod průměrem EU. Za velmi pozitivní jev lze považovat, že oproti roku 2008, kdy se ČR nacházela na 21 příčce došlo v aktuálním hodnocneí o posuz vzhůru na 17 místo. V rámci společenství působí celá řada uskupení, jichž je ČR členem. Jako příklad lze uvést Evropskou technologickou platformu (ETP) či Společnou technologicou iniciativu (JIT). „Napomáhat úspěšnému zapojení českého výzkumu do evropské výzkumné spolupráce je hlavním úkolem České styčné kanceláře pro výzkum a vývoj CZELO se sídlem v Bruselu, která je projektem Technologického centra AVČ a je podporována grantem Národního programu výzkumu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.„ (BusinessInfo.cz. (2012). Politika na podporu výzkumu a technologického vývoje. Retrieved 25.01.2012 from the World Wide Web: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/politiky-eu/politika-na-podporu-vyzkumutechnologii/1000521/10932/#TOP). Společnost Sporten a.s. se snaží každoročně zavádět nová technologická opatření s cílem poskytovat výrobky prvotřídní kvality s přihlédnutím k minimalizaci výrobních nákladů a efektivnějšímu využití investic. V roce 2009 byl zaveden inovační systém využití odpadního tepla ze spalovny. Do tohoto projektu byla investována částka 9 mil. Kč. V témže roce byla také podaná dotační žádost na částku 6 mil. Kč, v rámci projektu „Filtrace plynů ze spalovny“. (Výroční zpráva 2009, březen 2010, Retrieved 20.4.2011 from the Word Wide Web:http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf.@typ=sbirka&sysinf.@strana=docu mentDetail&vypisListiny.@slCis=700470435&vypisListin.@cEkSub=176994) Z výroční zprávy z roku 2010 vyplývá, že z důvodu překročení rozpočtu oproti studii bylo spuštění výše uvedeného programu odloženo na rok 2012 (zavisí na navýšení požadovaného rozpočtu), z tohoto důvodu nebyla 6mil. dotace čerpána. Dotace v rámci operačního programu Podnikání a inovace (OPPI) – „Realizace energetických úspor ve firmě Sporten a.s. Nové Město na Moravě“ nebyla také čerpána. Jednalo se o částku zhruba 3,5 mil. Kč. Z výročních zpráv lze vyčíst snahu společnosti zavádět inovační technologie a efektivně řídit výrobu. V lyžařském průmyslu se snaží společnosti přicházet neustále s novou technologií výroby, kvalitnějšími materiály a precizním zpracováním, lze pouze odhadovat, na kolik se vždy jedná o skutečnou inovaci a na kolik pouze o marketingový tah. Kroky směřující k zavádění skutečných inovací jsou ovšem nezbytné, chce-li si společnost Sporten a.s. udržet své postavení na trhu a klíčové obchodní partnery – odběratele. Technologické 65
klima v České republice můžeme označit za příznivé s potenciálem růstu, je proto naškodu, že většina inovačních plánů zůstává pro zatím společností nerealizována. Ekologické prostředí Ochrana přírody a ekologie se zejména po roce 1989 stala v České republice velmi sledovanou oblastí. V pravém slova smyslu je stav ekologického prostředí souhrnem stavu jeho jednotlivých složek jimiž jsou ovzduší, voda, půda a horninné prostředí, lesy, příroda a krajina. Tyto základní složky lze doplni o mezikrajové či mezinárodní srovnání a úroveň legislativních opatření vztahujících se k dané oblasti. Neméně důležitou součástí jsou také státní výdaje do této oblasti. Graf níže zobrazuje výrazný posun v ochraně ovzduší, jehož Česká republika dosáhla od roku 1989. Důvody můžeme spatřovat v oezení výroby u velkých znečištovatelů, nové technologie a metody výroby a provozu a neposlední řadě tomuto stavu napomohly legislativní změny, akční plány a standardy EU. Česká republika se řadí v kvalitě ovzduší ke státům jako je Estonsko či Nizozemí. Ačkoliv vykazované hodnoty jsou nad průměrem EU, splnila ČR závazek stanovený Kjótským protokolem v roce 1990 a v roce 2005 také došlo ke splnění Klimaticko - energetického balíčku EU.
Obrázek 9 Mezinárodní srovnání měrných emisí Zdroj: Zpráva o životním prostředí České republiky. (11.1.2011).14. Retrieved 29.3.2012 from the Word Wide http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/CENMSFVH9QDN/$FILE/Zpr%C3%A1va_o_%C5%BDP_%C4%8CR_2010_120111.pdf
66
Ve srovnání roku 2010 s rokem 2009 došlo k meziročnímu nárustu emisí prašných částic a oxidu uhelnatého, negativním rekordmanem je v této oblasti Moravskoslezský kraj, do kterého je soustředěno velké procento těžkého průmyslu. Nezanedbatelné nejsou ani vlivy sousedního Polska. Pozitivní je plošný pokles okyselujících látek. Rok 2010 byl ovšem ve znamení zhoršené kvality ovzduší a to nejen v klasických průmyslových oblastech. Je nutno podotknout, že oproti roku 2009, kdy se procento obyvatel žijících na území se zhoršenou kvalitou ovzduší pohybovalo na úrovni 18%, došlo k nárustu o celých 27% v roce 2010. Meziročně také došlo k většímu znečistění stojatých vod (vysoká míra eutrofizace), kvalita vod tekoucích se trvale zlepšuje. Vlivem struktury průmyslu České republiky dosahujeme v rámci hodnocení EU27 nadprůměrných hodnot měrné zátěže životního prostředí (spotřeba energie, materiálů a produkce znečistění na obyvatele a jednotku HDP. Negativní dopad má nárůst městských aglomerací, jež intenzivněji zasahují do okolní krajiny čímž dochází k narušení jejího rázu a vyváženého fungování lokálních ekosystémů. Vlivem dynamických výkyvů v oblasti kvality životního prostředí jsme svědky častějšího výskytu nebezpečných hydrometerologických jevů (přívalové deště, povodně, silný vítr aj.) (Zpráva o životním prostředí České republiky. (11.1.2012). Retrieved 29.3.2012 from the Word Wide Web: http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/CENMSFVH9QDN/$FILE/Zpr%C3%A1va_o_%C5%BDP_%C4%8CR_2010 _120111.pdf Následující tabulka zobrazuje přehled oblastí s klíčovým vlivem na ekologické prostředí, u nichž došlo k meziročnímu zlepšení, ale také oblastí u nichž došlo k meziročnímu zhoršení. Tabulka 19 Pozitivní a negativní meziroční změny v ekologickém prostředí
Pozitivní změny pokles energetické náročnosti průmyslu nárust využití obnovitelných zdrojů pokles emise skleníkových plynů splnění klimato-energetického balíčku EU snížení spotřeby vody v domácnostech zvyšující se podíl lesních porostů snížení produkce nebezpečných odpadů Zdroj: Vlastní dle, Zpráva o životním prostředí
Negativní změny nárůst znečištění ovzduší zvýšení spotřeby energie nárůst registrovaných vozidel nárust zastavěných ploch vzestup produkce skladovatelného odpadu nedostatečná ochrana biodiverzity intenzifikace zemědělství České republiky. (11.1.2012). 5-6. Retrieved
29.3.2012
Web:
from
the
Word
Wide
67
http://www.cenia.cz/web/www/web-
pub2.nsf/$pid/CENMSFVH9QDN/$FILE/Zpr%C3%A1va_o_%C5%BDP_%C4%8CR_2010_ 120111.pdf Meziroční nárust vydaných prostředků na ochranu životního prostředí ve výši 3,8 mld. Kč (celkem 72,3 mld. Kč) signalizuje stále se zvyšující zájem o tuto oblast, která i z dlouhodobé hlediska bude prioritou České republiky, jak potvrzuje společnost Cenia: „Podíl na HDP v běžných cenách se v roce 2010 přiblížil 2,1 %, nicméně s ohledem na poslední meziroční srovnání se tento ukazatel výrazně nezměnil, vzhledem k rozdílu ve výši HDP v letech 2009 a 2010. Z tohoto lze vyvodit, že z pohledu financování si ochrana životního prostředí stabilně udržuje svoji důležitost. K největšímu nárůstu došlo u neinvestičních nákladů v oblasti nakládání s odpady, a to o 2,7 mld. Kč. Naopak u investičních výdajů byl zaznamenán nejvýraznější pokles v oblasti ochrany a sanace půdy, podzemních a povrchových vod a to o 1,1 mld. Kč.“ (Zpráva o životním prostředí České republiky. (11.1.2012). 160. Retrieved 29.3.2012 from the http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/CENMSFVH9QDN/$FILE/Zpr%C3%A1va_o_%C5%BDP_%C4%8C R_2010_120111.pdf Klíčovým dokumentem stanovující prioritní osy, cíle a opatření v oblasti životního prostředí pro období 2012-2020 je Státní politika životního prostředí. Implementací Národního programu reforem České republiky a priorit strategie Evropa 2020 se podařilo vytvořit ucelený a závazný dokument, který stanovuje následující prioritní osy. -
ochranu a udržitelné využívání zdrojů
-
ochranu klimatu a zlepšení kvality ovzduší
-
ochranu přírody a krajiny
-
bezpečné prostředí „Hlavním cílem je zajistit zdravé a kvalitní životní prostředí pro občany žijící v České
republice, výrazně přispět k efektivnímu využívání veškerých zdrojů a minimalizovat negativní dopady lidské činnosti na životní prostředí, včetně dopadů přesahujících hranice státu a přispět tak k zlepšování kvality života v Evropě i celosvětově.“ (Hospodářská komora České republiky. (2012). 323/11 Státní politika životního prostředí 2012 – 2020, T: 5.1.2012. Retrieved 25.02.2012 from the World Wide Web: http://www.komora.cz/pomahame-vasemu68
podnikani/pripominkovani-legislativy-2/nove-materialy-k-pripominkam-1/nove-materialy-kpripominkam/323-11-statni-politika-zivotniho-prostredi-2012-2020-t-5-1-2012.aspx.) Je potřeba, aby si vedení společnosti uvědomilo, že tuto oblast nelze z dlouhodobého hlediska podceňovat, lze očekávat sílící legislativní opatření vztahující se k ochraně životního prostředí přinášející s sebou emisní a energetické limity. Investice do opatření snižujících ekologickou zátež výroby můžeme chápat jako investice do zvýšení konkurenceschopnosti podniku nejen na území ČR. Vedení společnosti Sporten a.s. si uvědomuje nutnost investic do ochrany životního prostředí, již od roku 2008 jsou monitorovány spaliny vypouštněné do ovzduší spalovnou odpadů. Jsou kladeny vysoké nároky na využití barev sloužících ke zdobení lyží, pro něž byly stanoveny interní kvóty vztahující se k obsahu nebezpečných látek. (Výroční zpráva 2008, březen 2009, Retrieved 20.4.2011 from the Word Wide Web: https://or.justice.cz/ias/ui/vypissl.pdf?subjektId=isor%3a176994&slCis=700379005&klic=m0RS%2bXFF8A2TN7e7jIX4ag %3d%3d) V roce 2009 byla zavedena změna vytápění lisů, kde se začalo využívat odpadního tepla právě z výše zmíněné spalovny. Byly podány žádosti o dotace za účelem zdokonalení filtrace plynů vznikajících při spalování vzniklého odpadu a iniciována snaha o zavádění nejlepších dostupných technologií. (Výroční zpráva 2009, březen 2010, Retrieved 20.4.2011 from
the
Word
Wide
Web:http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf.@typ=sbirka&sysinf.@strana=docu mentDetail&vypisListiny.@slCis=700470435&vypisListin.@cEkSub=176994) Je nezbytné, aby management společnosti i nadále udržel nastolený trend ve vztahu k ochraně životního prostředí a zavádění inovačních technologií. V roce 2012 by bylo záhodno realizovat alespoň část z nachystaných projektů, na něž byly získány finanční prostředky z podaných grantů a využít tak investičních příležitostí.
69
5.4 FINANČNÍ ANALÝZA 5.4.1 Analýza absolutních ukazatelů Horizontální struktura aktiv 410 000 340 000 270 000 200 000 130 000 60 000 -10 000
Dlouhodobý majetek resp.stálá aktiva
Oběžná aktiva
Ostatní aktiva
Aktiva celkem
2010
52704
268484
696
321884
2009
57595
223879
902
282376
2008
70405
190908
611
261924
2007
86243
261932
883
349058
2006
97976
307896
1032
406904
Obrázek 10 Rozbor horizontální struktury aktiv společnosti SPORTEN, a.s. Zdroj: Vlastní výpočet
Z rozboru horizontální struktury aktiv, jejichž graf je zobrazen výše vyplývá, snižující se trend celkové bilanční sumy společnosti a to mezi roky 2006 – 2008. Příčinu můžeme přisuzovat postupnému snižování oběžných i stálých aktiv. Pokles dlouhodobého majetku byl způsoben poklesem dlouhodobého hmotného majetku, zejména pak samostatných movitých věcí (meziročně o 20,1 % a 30,01 procentních bodů) a staveb (meziročně o 5,2 % a 5,83 procentních bodů). Pokles oběžných aktiv byl způsoben výrazným poklesem pohledávek z obchodních vztahů (meziroční pokles o 58,23 % a 7,81 %) a nedokončené výroby (meziroční pokles o 37,97 % a 3,32 %). Rok 2009 byl ve znamení nastartování opačného trendu. Tento žádoucí růst bilanční sumy je však způsoben pouze růstem oběžných aktiv, která rostla zejména v důsledku zvyšování krátkodobých pohledávek, což bylo způsobeno hospodářskou krizí a špatnou platební morálkou odběratelů, a růstem peněžních prostředků na bankovních účtech, jejichž zvýšení mezi rokem 2008 a 2009 byl až 442 %. Tento krok sice pozitivně zvyšuje likviditu společnosti, což zejména ocení její obchodní partneři, ovšem velmi silný negativní dopad na ukazatel rentability zřejmě nepotěší její majitele. Problematický je zejména růst pohledávek a další neopodstatněný růst finančního majetku. Velmi neuvážený postoj managementu společnosti spočívá v averzi vůči 70
rizikům vyplývajících z investic. Stálá aktiva vykazují i nadále klesající tendeci, což můžeme považovat za signál nežádoucího stavu. Společnost Sporten a.s tlumí veškeré investice a to i ve výši obnovovatelných investic, což se může velmi negativně projevit v budoucnosti. Růst bilanční sumy nevhodným směrem můžeme označit za výraznou slabou stránku společnosti. Z hlediska dlouhodobého rentabilního růstu je více než žádoucí, aby se management společnosti na tyto problémy zaměřil. Vertikální struktura aktiv 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
2010
2009
2008
2007
2006
Ostatní aktiva
0,22%
0,32%
0,23%
0,25%
0,25%
Oběžná aktiva
83,41%
79,28%
72,89%
75,04%
75,67%
Dlouhodobý majetek resp. stálá aktiva
16,37%
20,40%
26,88%
24,71%
24,08%
Obrázek 11 Rozbor vertikální struktury aktiv společnosti SPORTEN, a.s. Zdroj: Vlastní výpočet
Graf č. 11 zobrazuje vývoj analýzy verikální struktury aktiv společnosti Sportem a.s. Z výsledků je patrné, že rozbor vertikální struktury ve sledovaném období pouze dokresluje výsledky komentované v rámci předchozí analýzy. Meziročně 2006 - 2008 dochází k mírnému nárustu investičních aktiv. Jejich hodnota se pohybovala na hranici 24, respektivě 26 procentních bodů. Ačkoliv tempo růstu dlouhodobého majetku v tomto období nemůžeme považovat za dostatečné, jednalo se o příznivější trend než ten, který je ve společnosti Sporten a.s. nastaven od roku 2009. Od roku 2009 jsme svědky negativního vývoje poměru oběžných a stálých aktiv, procentuální zastoupení oběživa v celkových aktivech neustále roste a opačně procentuální zastoupení dlouhodobého majetku klesá. Od roku 2008, kdy byla zaznamenána historicky největší poměrová hodnota investičního majetku společnosti (26,88 procentních bodů) došlo během
71
následujících dvou let ke snížení této hodnoty o řádově 10%. Tuto politiku nemůžeme považovat za šťastnou zvolenou. Jenvětší úskalí lze spatřovat ve faktu, že společnost dlouhodobě tlumí své investice a nesprávně pracuje s poměrovým procentem oběžných a fixních aktiv. Je více než čitelné, že management společnosti touto politikou zbytečně zvyšuje likviditu a ztrácí rentabilitu. Horizontální struktura pasiv 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0
Vlastní kapitál
Cizí zdroje
Ostatní pasiva
Pasiva celkem
2010
296301
24626
957
321884
2009
264718
17524
134
282376
2008
247104
14696
124
261924
2007
335720
13336
2
349058
2006
385720
20314
870
406904
Obrázek 12 Rozbor horizontální struktury pasiv společnosti SPORTEN, a.s. Zdroj: Vlastní výpočet
Rozbor horizontální struktury pasiv, čili vývoje krytí majetku v čase, zobrauje graf č.12. V námi analyzovaném období docházelo ke snižování hodnoty celkových pasiv společnosti a to zejména v období mezi roky 2006 – 2008. Tento vývoj byl způsoben postupným snižováním vlastního kapitálu z důvodu záporných výsledků hospodaření za běžné účetní období (meziroční pokles 2006 a 2007 činil téměř 138 procentních bodů), způsobený posilující korunou, cenovou konkurencí lyží a špatnými sněhovými podmínkami, čili slabými investicemi rodin do oblasti sportovního vybavení. Rok 2009 je charakteristický nastolením opačného trendu, čili růstem celkových pasiv, respektivě růstu celkové bilanční sumy. Tento žádoucí trend bilanční sumy je však způsoben zejména růstem vlastního kapitálu, zapříčiněném růstem výsledku hospodaření za běžné účetní období o skoro 96 procentních bodů oproti roku předcházejícímu. Tento trend se zdá být na první pohled velmi pozitivní, je ovše nutné si uvědomit, že takto nastavená nerovnováha sice dále snižuje zadluženost a zvyšuje stabilitu, ale je nežádoucí pro rentabilitu společnosti.
72
Rovnováha kapitálové struktury společnosti Sporten a.s. je výrazně nakloněna na stranu vlastníh zdrojů. Společnost nevlastní téměř žádný cizí kapitál, a proto je zde zcela zbytečné hovořit o trendu cizích zdrojů, přestože lze od roku 2007 zaznamenat mírný růst. Tento jev však vzhledem ke svému objemu není ale v žádném případě podstatný a už vůbec nemůžeme hovořit o jeho dostatečnosti! Důsledky plynoucí z takto nastavené politiky se dozajisté projeví v rámci následujících analýz. Vertikální struktura pasiv
100% 98% 96% 94% 92% 90% 88%
2010
2009
2008
2007
2006
Ostatní pasiva
0,30%
0,05%
0,05%
0,00%
0,21%
Cizí zdroje
7,65%
6,21%
5,61%
3,82%
4,99%
Vlastní kapitál
92,05%
93,75%
94,34%
96,18%
94,79%
Obrázek 13 Rozbor vertikální struktury pasiv společnosti SPORTEN, a.s. Zdroj: Vlastní výpočet
Analýza vertikální struktury pasiv společnosti Sporten a.s. ve sledovaném období je zobraznena na grafu č. 13. Z provedené analýzy je na první pohled partné, že pouze dokresluje situaci, jež byla popsána v rámci horizontální analýzy pasiv. Ačkoliv od roku 2007 sledujeme správný správný trend ve vývoji vlastního kapitálu a cizích zdrojů, procentuální zastoupení vlastního kapitálu v celkových pasivech mírně klesá a opačně procentuální zastoupení cizích zdrojů mírně roste, nemůžeme ani v nejměnším považovat toto tempo vývoje za dostatečné. Je nutno upozornit na počáteční hodnotu, jež je zobrazena na vertikální ose grafu. Průměrnou meziroční hodnotu 93 % vlastního kapitálu, jímž je kryt majetek společnosti nemůžeme vzhledem k rentabilitě společnosti považovat za vhodnou. Společnost Sporten a.s. kryje stále téměř všechen svůj majetek výhradně vlastním kapitálem je silně překapitalizovaná. Tuto situaci opět můžeme komentovat za velmi prospěšnou z hlediska likvidity
73
společnosti, ovšem výsledná rentabilita touto politikou velmi trpí. Averze managamentu k riziku z řízeného zadlužení je více než patrná, vedení společnosti by si ovšem mělo uvědomit, že právě vhodně nastavená politika ve struktuře pasiv umožní společnosti efektivněji zhodnotit své investice, což dozajisté ocení její akcionáři. Horizontální struktura výkazu zisku a ztrát 350000 300000 250000 200000 150000 100000 50000 0
2010
2009
2008
2007
2006
Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb
219503
158770
144380
153713
316507
Výkonová spotřeba
108189
84811
88616
82165
146220
Obrázek 14 Rozbor horizontální struktury výkazu zisků a ztrát společnosti SPORTEN, a.s. Zdroj: Vlastní výpočet
Na výše zobrazeném grafu č. 14 je prezentovaná první část z výsledků analýy horizontální struktury výkazu zisku a ztrát, je zaměřen na vývoj hlavních tržeb ve společnosti. Tzn. tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb a příslušné výkonové spotřeby a dále na vývoj výsledku hospodaření, který znázorňuje graf níže. Z prezentovaných výsledků je jednoznačné, že nepříznivé období, jež odstartovalo rokem 2006 (posilující koruna, cenová konkurence, finanční krize) se naplno projevilo v roce 2007, kdy došlo k více než 50% poklesu tržeb společnosti Sporten a.s. Klesající tendenci se podařilo zastavit až rokem 2009. Druhým negativním aspektem ve sledovaném období byl fakt, že společnost nedokázala udržet poměr výkonové spotřeby k výkonům, jež se v roce 2008 dostal až na hodnotu 61,4% z hodnoty 46,2 procentních bodů. Obě tyto analyzované skutečnosti se negativně projevily na výsledcích hodpodaření společnosti.Nárůst tržeb od roku 2009 můžeme spojovat se zavedení nové lyžařské kolekce ve zmiňovaných letech a stále se zvyšující oblibě této značky. Společnost Sporten a.s. zaznamenala meziročně (2009-2010) poměrového nárustu tržeb zejména na norském trhu (z 5,61% na 14,45% v roce 2010). (Výroční zpráva 2010, březen 2011, Retrieved 20.4.2011 from the Word Wide Web: 74
http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf.@typ=sbirka&sysinf.@strana=document Detail&vypisListiny.@slCis=700582780&vypisListin.@cEkSub=176994) 80000 60000 40000 20000 0 -20000
Provozní výsledek hospodaření
Finanční výsledek hospodaření
Výsledek hospodaření za účetní období
2010
44044
-796
35598
2009
18762
582
18164
2008
-16118
3546
-12287
2007
-16146
1096
-14061
2006
56627
-4885
37609
Obrázek 15 Rozbor horizontální struktury výkazu zisků a ztrát společnosti SPORTEN, a.s. Zdroj: Vlastní výpočet
Mezidobí let 2007 a 2008 nebylo pro společnost Sporten a.s. příliš dobré, jak lze vypozorovat z výše uvedeného grafu, hospodaření společnosti se v těchto letech dostalo do červených čísel. Příčiny tohoto hospodářského neúspěchu můžeme spatřovat ve stále posilující koruně, cenové konkurenci a nastupující finanční krizi. Největšího propadu společnost dosáhla v roce 2007, tedy -14 061 tis. Kč. V porovnání s rokem 2006 se jednalo až 128,51% propad. Při analýze provozního výsledku hospodaření můžeme příčiny výsledných záporných hodnot přisuzovat cca 345% navýšení stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období, 50,31% snížení přidané hodnoty. Na výsledku se také dozajisté podepsalo cca 34% snížení tržeb z prodeje dlouhodobého majetku a materiálů. Od roku 2009 rostou hlavní tržby společnosti a dochází k postupnému snižování poměru výkonové spotřeby k výkonům z 61,4 % na 49,3 %, což vyvolalo růst hospodaření a společnost se v roce 2009 a 2010 přehoupla opět do kladných čísel. Ačkoliv rozdíl tržeb, jichž bylo dosaženo v roce 2006 a tržeb z roku 2010 činil stále rozdíl téměř 100 mil. Kč, společnosti se podařilo dosáhnout tímto rokem téměř srovnatelné úrovně výsledného zisku. Tento fakt svědčí o správně nastaveném trendu, jímž se společnost ubírá, efektivní řízení nákladů společnosti, zvyšující se rentabilita tržeb pouze reflektuje výsledky kvalitních rozhodnutí. Je ovšem nutné si uvědomit, že tyto čísla zdaleka nejsou konečná. Společnosti lze 75
pouze doporučit hlubší analýzu nákladových položek a jejich efektivní řízení, což se ve svém výsledku pozitivně projeví nejen v rámci ukazatele rentability, ale zejména poté na konečném výsledku hospodaření. Horizontální struktura cash flow 60000 30000 0 -30000 -60000 -90000 Čistý peněžní tok z provozní činnosti
Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti
Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti
2010
37551
-22752
-3508
2009
27520
-3854
-795
2008
22507
-5948
-73955
2007
52035
-8686
-33644
2006
53113
-16655
-48537
Obrázek 16 Rozbor horizontální struktury cash flow společnosti SPORTEN, a.s. Zdroj: Vlastní výpočet
Graf č. 16 zobrazuje výsledky analýzy horizontální struktury cash flow. Z prezentovaných výsledků vyplývá, že ve sledovaném období dosahoval kladných čísel pouze čistý peněžní tok z provozní činnosti. Vzhledem k faktu, že se hospodaření společnosti pohybovalo v roce 2007 a 2008 ve ztrátě, managementu společnosti se podařilo zajistit, aby byl čistý peněžní tok z provozní činnosti neustále kladný. Důvod můžeme hledat zejména ve snížení stavu zásob. Od roku 2009 má navíc tento ukazatel výrazně rostoucí tendenci. Při analýze peněžního toku vztahujícího se k investiční činnosti vykazují výsledky záporných hodnot ve všech sledovaných obdobích. Klesající tendence, jež se zastavila na počátku roku 2010 byla zapříčiněna pořízením stálých aktiv (pracovní stroje a zařízení). Investiční činnost ve společnosti je dlohodobě nedostatečná, ačkoliv by právě tento krok pomohl výrazně vylepšit celou řadu sledovaných ukazatelů v čele s likviditou a rentabilitou. Velmi zajímavý je sledovaný vývoj v případě čistého peněžního toku vztahujícího se k finanční činnosti. Obavy akcionářů v období, kdy se společnosti příliš nedařilo vedly k vyplácení vysokých částek na dividendách. Nejvyšší částka byla vyplacena v roce 2008 73 375 Kč, nejméně pak v roce 2009 - 67 000 Kč. Tento na první pohled né přiliš pozitivní okamžik paradoxně společnosti Sporten a.s. velmi pomohl. Vlivem nevhodné finannční 76
struktury je společnost dlouhodobě překapitalizována, výplata divident ve větším množství tudíž vedla k odčerpání přebytečných finančních prostředků z účtu společnosti. 5.4.2 Analýza poměrových ukazatelů Ukazatel likvidity 25
index
20 15 10 5 0
Okamžitá likvidita
Pohotová likvidita
Běžná likvidita
2010
5,11540
8,33404
10,99488
2009
6,51428
9,08904
12,83563
2008
6,83057
9,72844
14,36911
2007
12,78342
16,45759
22,60178
2006
7,96468
13,51473
17,71350
Obrázek 17 Poměrové ukazatele likvidity společnosti SPORTEN, a.s. Zdroj: Vlastní výpočet
Okamžitá likvidita Ukazatel, vyjadřující okamžitou schopnost společnosti uhradit své krátkodobé závazky z finančního majetku (hotovost v pokladnách, peníze na běžném účtu). Doporučená hodnota tohoto ukazatele se pohybuje v rozmezí 0,2 – 0,5. V rámci analýzy sledovaných hodnot společnost Sporten a.s. výrazně převyšuje doporučené hranice a to ve všech sledovaných obdobích. Z hlediska alokace finančních zdrojů můžeme říci, že vzhledem k velikosti krátkodobých závazkům drží firma příliš velké množství finančních prostředků a to zejména na účtech v bankách, z tohoto hlediska byl rok 2007 extrémní (velké množství finančních prostředků vázaných na účtech v bankách a krátkodobých cenných papírech). Výše popsaná situace dává sice záruku novým věřitelům, že jejich obchodní pohledávky jsou kryty dostatečným množstvím volných finančních prostředků, ovšem z pohledu rentabilně fungující společnosti jsou takto vysoké hodnoty okamžité likvidity značně nerentabilní. Důsledky této neefektivní alokace finančních prostředků se výrazně projeví i v rámci dále sledovaných ukazatelů. Zejména ukazatel rentability bude touto slabou stránkou splečnosti výrazně ovlivněn. Doporučení tedy zní: snížit velikost pohotovostních prostředků na takovou úroveň, 77
aby se hodnota okamžité likvidity přiblížila alespoň doporučené horní hranici či aktuálním potřebám. Tento krok umožní investici volných likvidních prostředků do výnosnějších forem jejich uložení. Vedení společnosti by si mělo také uvědomit, že na udržení rozumné úrovně volných likvidních prostředků, jež jsou okamžitě k dispozici je velmi výhodné využít zejména bezplatných krátkodobých úvěrů jako je například odložená daňová povinnost či pozdržení platby závazků vůči svým dodavatelům Pohotová likvidita Hodnota tohoto ukazatele by se měla pohybovat v intervalu 1,0 – 1,5. Opět můžeme konstatovat, že společnost vykazuje velmi vysoké hodnoty těchto ukazatelů a to ve všech sledovaných letech, tento fakt opět signalizuje nevhodné nakládání s pohotovými prostředky, které společnost drží v příliš vysoké výši a neinvestuje je. I zde platí naprosto stejná doporučení, jež byla zmiňována již v předchozím komentáři. Běžná likvidita Hodnota tohoto ukazatele se dle autorů liší. Jako určité optimum bychom mohli použít hodnoty v rozptylu 1,5 – 2,5. Z výše uvedeného grafu vyplývá, že společnost nemá problém uhradit své závazky čistě z oběžných aktiv. Druhou stránkou mince je však již zmiňovaná alokace finančních prostředků, jež se zejména projevuje ve snížené hodnotě rentability. Celkové hodnocení Z hodnot jednotlivých ukazatelů likvidity vyplývá, že společnost v nevhodné míře alokuje své finanční prostředky. Vysoká likvidita sice může být cílem společnosti (z hlediska dobrého kreditu) vůči investorům, ovšem je zapotřebí si uvědomit, že to má i svou druhou stranu a tou je snížení rentability. Z výše popsaného hlediska byl rok 2007 extrémní, kdy byly krátkodobé závazky kryty oběžným majetkem téměř dvacet tři krát. Jako pozitivum lze poté hodnotit každoroční snížení všech hodnot, i když zejména cca 125 mil. Kč na běžném účtu ve finančním majetku v posledním sledovaném období je opravdu velmi neefektivní alokace. Tento stav nakládání s finančním majetkem je pro společnost velmi pohodlný a nese s sebou minimální riziko, na druhé straně se ovšem vedení společnosti brání efektivnímu zhodnocení finančních prostředků, možnosti využít finanční páku či daňový štít.
78
Ukazatel rentability 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0% -20% ROA
ROA
ROE
Rentabilita tržeb
Rentabilita nákladů
Obrat celkových aktiv
2010
0,11059
0,13683
0,12014
0,14500
0,85500
0,76270
2009
0,06433
0,06644
0,06862
0,10169
0,89831
0,63256
2008
-0,04691
-0,06154
-0,04972
-0,07343
1,07343
0,63884
2007
-0,04028
-0,04626
-0,04188
-0,07526
1,07526
0,53525
2006
0,09243
0,13917
0,09750
0,10971
0,89029
0,84244
Obrázek 18 Poměrové ukazatele rentability a obrat aktiv společnosti SPORTEN, a.s. Zdroj: Vlastní výpočet
Jak lze vidět v grafu výše (9), ukazatelé vykazují z hlediska svého časového vývoje značnou nestabilitu a kolísavý průběh. Kolísavost těchto ukazatelů je potřeba chápat s odrazem na výše uvedenou likviditu podniku a to z důvodu jejich značné provázanosti. Což se projevilo zejména v letech 2007 a 2008. Z hlediska ROA vykázala firma v roce 2006 kladnou hodnotu (0,09 respektive 0,13) ovšem v následujících dvou letech se již dostala do červených čísel. Tuto skutečnost způsobil záporný EBIT a velmi vysoká úroveň indexu likvidity. Z hlediska oborového srovnání není v tomto období také důvod k radosti ROA (s EBIT) v roce 2007 (11,58) a 2008 (5,77) vykázal rozdíl 15% respektive 9 procentních bodů.V roce 2010 ovšem již firma vykázala vzhledem k oborovému srovnání nadprůměrné hodnoty (13 % ku 7,23 procentních bodů). V rámci analýzy poměrového ukazatele rentability se velmi markantně projevuje slabá stránka společnosti a tou je její silné překapitalizování. Téměř všechen majetek společnosti je kryt vlastním kapitálem a proto rentabilita vlastního kapitálu, což je nejdůležitější ukazatel hospodaření společnosti, dosahuje v roce 2010 hodnoty pouhých 12 %. Je více než žádoucí alespoň částečně odčerpat vlatstní kapitál a nahradit ho částečně cizím. Tato řízená zadluženost společnosti povede zejména ke snížení hodnoty indexu likvidity a růstu ROE. Minimálně je nutné, aby vedení společnosti proměnilo volnou, umrtvenou likviditu na běžném účtu na investice, což ve svém důsledku podpoří růst tržeb. Za pozitivní stránku analýzy tohoto ukazatele můžeme označit vývoj hodnoty ukazatele rentability tržeb a nákladů. Sledovaný propad hospodaření v letech 2007 a 2009 s řízením 79
těchto ukazatelů společnosti výrazně pomohl. Tento jev je možno z hlediska budoucnosti hodnotit velmi pozitivně. Z celkového hlediska je vývoj ukazatelů rentability ve společnosti Sporten a.s. nastaven správně. Je ovšem nutno upozornit na stále se projevující nedostatky. Vedení společnosti lze z hlediska její rentability doporučit zaměření se na strategická rozhodnutí, jež povedou ke snížení likvidity, zvýšení zadluženosti a aktivity. Tyto kroky povednou k pozitivnímu vylepšeni ukazatelů rentability. Ukazatel aktivity 150
dny
100 50 0
Obratovost zásob
Obrátka zásob
Obratovost pohledávek
Obrátka pohledávek
Obratovost závazků
Obrátka závazků
2010
3,77838
96,60234
3,90701
93,42173
9,97966
36,57441
2009
2,73335
133,53574
3,97738
91,76903
10,19288
35,80932
2008
2,71388
134,49378
4,34851
83,93679
11,39235
32,03904
2007
2,62390
139,10576
4,39455
83,05740
14,03119
26,01347
2006
4,69689
77,71102
3,55653
102,62813
16,88993
21,61051
Obrázek 19 Poměrové ukazatele aktivity společnosti SPORTEN, a.s. Zdroj: Vlastní výpočet
Ukazatele aktivity měří schopnost společnosti vhodně a efektivně využívat vložených prostředků a jejich vázanost na jednotlivé druhy vložených prostředků. Obrátka zásob Z výše uvedeného grafu vyplývá, že obrátka zásob vykazuje v rámci pětileté analýzy kolísavou tendenci. V roce 2006 byla hodnota na svém historickém minimu (77,7 dní) v roce 2007 došlo ke skokovému nárůstu (téměř o 100 %) a obrátka zásob se značně prodloužila. Vzhledem k povaze společnosti Sporten a.s. lze důvod skokového nárůstu hledat ve špatné a krátké zimní sezóně a neochotě zákazníků investovat do nového vybavení stejně tak, jako silná konkurence v oboru a příliv levných lyží z Číny, jež jsou opatřeny polepem známých značek. Následující roky můžeme sledovat klesající tendenci doby, po kterou jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob. Vzhledem k portfoliu společnosti lze považovat výše zmíněné 80
hodnoty za uspokojivé. Podaří-li se ovšem vedení společnosti provést kroky (zejména marketingového charakteru), které povedou ke snížení těchto hodnot, je to určitě krok správným směrem a to z důvodu, že bude docházet ke kvalitnějšímu (efektivnějšímu) využití finančních prostředků. Z dlouhodobého vývoje analyzovaných skutečností lze konstatovat fakt, že sledované ukazatele vykazují od roku 2008 žádoucí vývoj. Obecně platí, že čím je firma aktivnější, tím je také rentabilnější.
Obrátka pohledávek Údaj, na který je nutno nahlížet s určitou mírou odstupu a to z důvodu velikosti a finanční stabilitě konkrétního podniku. Vázanost majetku podniku ve formě pohledávek vykazovala v letech 2007 a 2008 stabilitu, ovšem v následujících letech můžeme sledovat mírný nárůst, jenž je nejspíše způsoben meziročním nárůstem tržeb, čili potenciálním vzestupem pohledávek. I přesto, že vzhledem k charakteristice zboží se dají očekávat větší hodnoty jednotlivých odběrů a obchodně odběratelský vztah bude nejspíše vázán na skladové listy (proformy faktur), lze vedení společnosti doporučit snahu o zkrácení lhůty splatnosti. Stále rostoucí tendence tohoto ukazatele (rok 2008 – 84 dní, rok 2010 93 dní) je důvodem k zamyšlení. Důvod, stále se prodlužující doby splatnosti pohledávek lze částečně hledat v hospodářské krizi a sílící konkurenci (odložení splatnosti je chápáno jako vstřícný krok směrem k odběratelům, vše má ovšem své meze). Vedení společnosti si musí být vědomo, že tolerování zhoršené platební morálky obchodním partnerům může ve svém důsledku vést k druhotné platební neschopnosti, která se stává stále častěji příčinou krachu mnoha společností. Obrátka závazků Z grafu je patrné, že doba, jak rychle jsou splaceny závazky firmy, vykazuje mírně stoupající tendenci. Z hodnoty 22 dní v roce 2006 na hodnotu 36 dní v roce 2010. Vzhledem k výše popsaným ukazatelům je možné dovodit, že je tento nárůst zapříčiněn stále se zvyšující produkcí výroby, čili nákupu většího množství materiálu. Jak již bylo zmíněno, tento ukazatel je nutno chápat ve vztahu s obrátkou pohledávek. Vzhledem k faktu, že v roce 2010 vykazovala doba obrátky pohledávek 93 dní a doba obrátky závazků 36 dní, ačkoliv to vzhledem k velikosti společnosti nepředpokládáme, může se společnost v krajním případě dostat do druhotné platební neschopnosti a to z důvodů, že své závazky platí v kratší době, než jsou splaceny její pohledávky, čili poskytuje svým 81
odběratelům určitý druh bezplatného úvěru. Tento stav nelze z dlouhodobého hlediska považovat za uspokující a lze managementu společnosti doporučit přijmout taková opatření, jež budou tento nepoměr efektivně řešit a to zejména na straně obratu pohledávek. Je nutno, aby si finanční management uvědomil, že z hlediska zachování přiměřené likvidity je velmi důležité, aby společnost více využívala levné dodavatelské úvěry na financování svého oběživa či provozních výdajů. V této oblasti vykazuje společnost velké nedostatky a tento stav lze považovat za její slabou stránku.
Ukazatel zadluženosti 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0% -20% Debt ratio
Equity ratio
Finanční páka
Debt/equity ratio
Maximální úroková míra
2010
0,07651
0,92052
1,08634
0,08311
0,14865
2009
0,06206
0,93747
1,06670
0,06620
0,07088
2008
0,05611
0,94342
1,05997
0,05947
-0,06523
2007
0,03821
0,96179
1,03973
0,03972
-0,04809
2006
0,04992
0,94794
1,05492
0,05267
0,14681
Obrázek 20 Poměrové ukazatele zadluženosti společnosti SPORTEN, a.s. Zdroj: Vlastní výpočet
Z analýzy zadluženosti, kterou prezentuje výše uvedený graf č.20 vyplývá, že společnost Sporten a.s. ve všech sledovaných rocích více využívá možností vlastních zdrojů financování a to o v průměrné hodnotě cca 94 %. Z dlouhodobého vývoje vyplývá, že průměrná oborová hodnota se v posledních dvou letech pohybuje na hranici 52 %. Využití cizích zdrojů se pohybuje okolo 6 % což je ve srovnání s oborovou hodnotou cca 48 % velmi výrazný rozdíl. Všechny vztažné ukazatele zadluženosti mají od roku 2008 žádoucí vývoj. Ovšem jak již bylo konstatováno v rámci rozboru vertikální analýzy pasiv, nemůžeme progresi tohoto trendu považovat za dostačující. Je nutno si uvědomit, že řízená zadluženost velmi prospívá rentabilitě vložených finančních prostředků – efekt finanční páky, jež byla popsána v teoretické části této práce. Míru zadluženosti je samozřejmě nutno pečlivě sledovat a analyzovat příčiny případných výkyvů. Prezentované výsledky pouze potvrzují averzi 82
managementu společnosti k rizikům, jež jsou s dluhovým financováním samozřejmě spojena. Nastavenou finanční politikou ovšem výrazně trpí rentabilita investovaného kapitálu a společnost se svým vlastním rozhodováním připravuje o vyšší zhodnocení investic. Sporten a.s. využívá ke krytí majetku výhradně vlastní kapitál, což má za důsledek výrazné překapitalizování společnosti, nevyužití finančních příležitostí a efektu finanční páky, což se výrazně projevuje na již zmiňované rentabilitě. Výše popsaný jev s sebou nese samozřejmě vysoké hodnoty likvidity, jež byly popsány výše, což do zajisté zvedá kredibilitu společnosti u externích partnerů, ovšem za jakou cenu. Fakt špatné alokace finančních prostředků a vysokého překapitalizování spojeného s nízkým zadlužením lze označit za slabou stránkou společnosti!!! 5.4.3 Analýza souhrnných indexů Souhrnné indexy hodnocení mají za cíl vyjádřit souhrnnou charakteristiku celkové finančně ekonomické situace a výkonnosti podniku pomocí jednoho čísla. Slouží pro rychlou orientaci ve finančně ekonomické situaci podniku a využívají se zejména pro svou názornost. Bonitní modely se snaží bodovým hodnocením stanovit bonitu podniku a bankrotní modely odpovídají na otázku, zda podnik do určité doby zbankrotuje. (Růčková,2010) Douchova analýza 3,5 3,0
index
2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 C=(S*2+L*4+A*1+R*5)/12
B 2010
2009
2008
2007
2006
2,65095
2,41820
1,94039
3,06031
3,09307
Obrázek 21 Celkový ukazatel Douchovy analýzy I. společnosti SPORTEN, a.s. Zdroj: Vlastní výpočet
Analýza Ludvíka Douchyho přináší rychlý a přehledný orientační pohled na celkové finanční zdraví společnosti. Na základě čtyř ukazatelů, jež byly popsány výše (stabilita, likvidita, aktivita, rentabilita) byl vytvořen ukazatel celkový, jehož vývoj v čase představuje
83
výše zobrazený graf. Zobrazené hranice P (prosperita), B (bankrot) na úrovni 1, respektive 0,5 charakterizuje tři základní oblasti. Pod hranicí B (hodnota 0,5) se nachází oblast bankrotu, nad hranicí P (hodnota 1) se nachází zóna prosperity, zóna mezi hranicemi je zónou problémů a příležitostí (výše popsaný vizuální způsob určení hranic je totožný i pro následující grafy, liší se pouze použité hodnoty). Společnost Sporten a.s. se ve všech analyzovaných letech nachází v zóně prosperity a to dosti výrazně. Z maximálních hodnot 3,09 v roce 2006 resp. 3,06 v roce 2007 následoval „pád“ na úroveň hodnoty 1,94, což bylo zapříčiněno zápornými hodnotami v oblasti ukazatele rentability s jeho následnými vazbami. Jednotlivé důvody tohoto faktu byly samostatně popsány v předchozích kapitolách. Tomuto ukazateli je v rámci výpočtu celkového souhrnného indexu přisuzována největší váha. Vzhledem k vykázaným výsledkům
index
můžeme firmu považovat za zdravou lze ji doporučit potenciálním investorům. 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 -5,0 ukazatel stability S
ukazatel likvidity L
ukazatel aktivity A
ukazatel rentability R
2010
13,09801
5,82685
0,82688
2,18378
2009
15,38523
6,98734
0,75757
1,43042
2008
17,83694
7,42307
0,65610
-0,94260
2007
26,59078
13,05732
0,76628
-0,85441
2006
20,93549
9,10243
0,93951
1,70314
Obrázek 22 Vývoj jednotlivých ukazatelů Douchovy analýzy II. společnosti SPORTEN, a.s. Zdroj: Vlastní výpočet
Douchova analýza II se jeví jako velmi dobrý způsob, na základě kterého lze obdžet velmi rychle informace o aktuálním stavu firmy, jež vykazují i značnou míru spolehlivosti. Výše uvedený sloupcový graf č. 22, zobrazuje jednotlivé indexy hodnocení (stabilita, likvidita, aktivita, rentabilita), v tomto případě jsou ovšem počítány na základě 17 dílčích ukazatelů. Za velmi pozitivní jev lze považovat rostoucí ukazatel rentability, který se z hodnoty 0,9 (zóna bankrotu) dokázal během jednoho roku dostat do hodnot označujících zónu prosperity a i nadále roste. Záporné hodnoty v letech 2007 a 2008 byl způsoben záporným EBITem. Ukazatel aktivity na základě pětileté časové řady vykazuje setrvalý stav mírně pod 84
hranicí prosperity. Jako jedna z možností, jež se jeví jako efektivní způsob, kterým lze tento ukazatel posunout do zóny prosperity, spočívá ve zkrácení splatnosti pohledávek, jež vykazují vysoké hodnoty. Pro větší validitu těchto informací by bylo nutno s vedením firmy prodiskutovat obchodně odběratelskou politiku. Hodnoty ukazatelů likvidity a stability vykazují velmi vysoké hodnoty a setrvávají v zóně prosperity. Ačkoliv jsou hodnoty velmi vysoké, je na zváženou jejich klesající tendence. V předchozím popisu těchto ukazatelů bylo poukazováno na neefektivní alokaci finančních prostředků (včetně možných příčin), finanční prostředky nebyly vhodně převedeny do dlouhodobých forem. Tento jev můžeme sledovat i na extrémních hodnotách v roce 2007, kdy firma vykazovala veliké množství volných finančních prostředků vázaných na účtech v bankách či krátkodobých cenných papírech. Snaha vázat finanční prostředky na jejich dlouhodobé formy může být příčinou klesající tendence těchto ukazatelů. Je ovšem potřebné sledovat tento stav průběžně, aby nedošlo k poklesu hodnot pod hranici prosperity. 9,00 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 C = (S*2 + L*4 + A*1 + R*5) / 12
B 2010 5,10410
2009
2008
2007
2006
5,55246
5,10911
8,49209
7,31133
Obrázek 23 Celkový ukazatel Douchovy analýzy II. společnosti SPORTEN, a.s. Zdroj: Vlastní výpočet
Výše uvedený graf představuje souhrnné výsledky, jež byly popsány v předchozím grafu. V komplexním srovnání je opět kladena největší váha na ukazatel rentability a stability. Hranice prosperity a bankrotu leží opět na bodové hranici 1, resp. 0,5. I v rámci podrobnější Douchovy analýzy firma vykazuje velmi vysoké hodnoty a veškeré ukazatele se nacházejí vysoko nad hranicí prosperity. Maximálních hodnot bylo dosahováno v roce 2007. Ačkoliv bylo meziletí 2007-2008 ve znamení pádu o 3,5 bodového hodnocení k čemuž mimo jiné přispěla posilující koruna, špatná zimní sezóna, rostoucí konkurence a provedené zásahy managementu podniku, jež byly popsány v předchozích analýzách. V posledních třech letech 85
můžeme společnost Sporten a.s. považovat za velmi stabilní subjekt vhodný pro investování a tento fakt brát se sportovní nadsázkou, která říká, že udržet se na vrcholu je mnohdy těžší, než se na něj dostat. I nadále ovšem platí výše uvedená doporučení týkající se alokace finančních zdrojů a zejména poté dlouhé doby splatnosti pohledávek.
body
Kralickův Quick test 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0
P
B
Hodnocení finanční stability
Hodnocení výnosové situace
Hodnocení celkové situace
2010
2
3,5
2,75
2009
2
2,5
2,25
2008
2
2
2
2007
2
2
2
2006
2
3,5
2,75
Obrázek 24 Kralickův Quick test společnosti SPORTEN, a.s. Zdroj: Vlastní výpočet
Kralickův Quick test, jehož vývoj ve sledovaném období zobrazuje graf č.24 uvedený výše, vychází ze čtyř základních rovnic, které ve svém souhrnném výsledku hodnotí situaci společnosti ze tří základních pohledů. Je velmi zajímavé, že ačkoliv ve všech ostatních modelech dosahovala firma nadprůměrných hodnot, ve výše uvedeném modelu tomu tak není. Kralickův Quick test je příkladem bonitního modelu, čili prezentované výsledky se vztahují k hodnocení finančního zdraví společnosti. Pozitivně lze hodnotit, že se firma ani v jednom z ukazatelů napříč časovou řadou nedostává do blízkosti bankrotní linie (hranice s ozančením B o bodové hodnotě 1). Skutečnosti popsané v předchozích grafech jsou důvodem, proč se společnost v oblasti finanční stability nachází dlouhodobě v šedé zóně neurčitosti. Jak lze vyčíst z grafu, hodnoty vykazují setrvalý stav na hranici 2 bodů. Tento dlouhodobě setrvalý stav můžeme ovšem vzhledem k velmi nestabilní ekonomické situaci a výkyvům, jichž jsme svědky každý den, označit za relativně uspokojivý. Přehnaný optimismus ovšem není na místě a i nadále platí uvedená doporučení. Rok 2007 a 2008 se opět projevil i v rámci tohoto hodnocení poklesem 86
v oblasti hodnocení výnosové situace, jež se poté projevil i v hodnocení celkové situace. Za velmi pozitivní jev můžeme označit následný růst v obou výše zmíněných indexech. V roce 2010 se firma v oblasti hodnocení výnosové situace dostala nad bonitní hranici (hranice s označením P o bodové hodnotě 3) a zároveň na úroveň, které dosahovala před pěti lety. Pakliže bychom počítali s pokračováním nastoleného trendu, měla by se společnost i ve svém celkovém indexu hodnocení dostat v roce 2011 nad bonitní hranici. Vzhledem k dlouhodobé stabilitě indexu a tendenci mírného růstu lze společnost označit za bonitní. Taflerův modifikovaný model 4,0 3,5 3,0
index
2,5 2,0 1,5 1,0
B
0,5 0,0 Tafflerův modifikovaný model
2010
2009
2008
2007
2006
2,49181
2,71627
2,74649
3,59036
3,05478
Obrázek 25 Tafflerův modifikovaný model společnosti SPORTEN, a.s. Zdroj: Vlastní výpočet
Tafflerův model, jež vychází ze čtyř poměrových ukazatelů je využit pro svou jednoduchost a grafickou názornost. Jedná se o model bankrotní, čili prezentované výsledky se vztahují k možnosti finančního krachu společnosti. Graf nad textem zobrazuje vývoj Tafflerova indexu ve sledovaném období. V rámci analýzy byla využita modifikovaná verze Tafflerova modelu. Černě vyznačená hranice je hranicí o hodnotě 0,3, jež symbolizuje hranici bankrotu. Uvedený sloupcový graf pouze kopíruje a dokazuje výše zmíněné skutečnosti včetně již analyzovaného a dle úvah, řízeného a záměrného poklesu výsledných hodnot. Sporten a.s. se jeví jako velmi stabilní a finančně zdravá společnost, dosahuje hodnot, jež vysoce převyšují bankrotní hranici. Vypočtené hodnoty se sice od roku 2008 snižují, nicméně i přes tento fakt je společnost stále vysoce stabilní. Modifikovaný Tafflerův model slouží v této analýze pro dokreslení komplexního pohledu na analyzovanou firmu, vzhledem k faktu, že vychází ze zahraničních hodnot vah, nemůžeme jeho vypovídací hodnotu brát za 100% relevantní. 87
6 VÝSLEDKY A DOPORUČENÍ Z hlediska Porterova modelu pěti konkurenčních sil můžeme postavení společnosti Sporten a.s. hodnotit jako velice stabilní. Mezi nejvýznamější konkurenty řadíme světové výrobce lyžařského vybavení (HEAD, FISHER atd.), paradoxem ovšem je, že právě těmto konkurentům společnost Sporten a.s. dodává lyžařské polotovary. V blízké době nelze očekávat vstup nové konkurenční značky, důvodem je přesycenost trhu a vysoké vstupní investice do výrobních technologií (vstupní bariéry). Problémem může být v budoucnu dodávaný materiál pochybné kvality. V důsledku nekvalitních vstupů do výroby bylo vedení společnosti nuceno uzavřít v tomto roce krátkodobě výrobu. Tento fakt by se mohl negativně projevit na obchodně – odběratelských vztazích. Ačkoliv moderní trendy s sebou přinášejí veliké množství substitučních výrobků, lze vzhledem k širokému portfoliu výrobků konstatovat, že se nepředpokládá v tomto směru výraznější ovlivnění chodu společnosti. Kunkurenční výhodou společnosti je také její exportně orientovaná politika a působnost jak na trhu B2C, ale také na trhu B2B. Bylo by velmi zajímavé poměrově analyzovat množství finančních prostředků produkovaných na těchto trzích. Z obecného pohledu můžeme prostředí České republiky označit z hlediska možnosti podnikání jako stabilní a pro – exportně orientované. Vedení společnosti by si mělo uvědomit dlouhodobé tendence probíhající v sociálním prostředí - teoretické snížení zákaznického segmentu vlivem stárnutí obyvatelstva a na straně druhé kompenzace tohoto negativní dopadu nárustem volného času, vývojovými tendencemi a meziročně se zvyšujícími výdaji na sportovní zboží. V rámci stále se měnící legislativy bude nutno sledovat rekodifikaci občanského zákoníku a vývoj daňových sazeb. Aktuálně se musí společnost vyrovnat zejména se změnami, jež přinesla novelizace zákoníku práce. Ekonomické prostředí s sebou v současné době přináší krizi eurozóny a z ní vyplývající kolísavý kurz světové měny vůči české koruně. Politickou situaci můžeme označit za stabilní a pro podnikatelskou sféru přijatelou, lze očekávat mírné výkyvy v rámci pravo – levého politického spektra. Jednou z velmi významných složek makroprostředí je složka ekologická – zde je nutno se připravit na stále přísnější normy týkající se dopadu průmyslové výroby na okolní prostředí. Vedení společnosti Sporten a.s. si uvědomuje nutnost investic do ochrany životního prostředí, již od roku 2008 jsou monitorovány spaliny vypouštněné do ovzduší spalovnou odpadů. Jsou kladeny vysoké nároky na využití barev sloužících ke zdobení lyží, pro něž byly stanoveny interní kvóty vztahující se k obsahu nebezpečných látek. Finanční analýza společnosti Sporten a.s. byla provedena na základě veřejně 88
dostupných účetních výkazů v časové, horziontu pěti let. Údaje byly podrobeny kvantitativní analýze (analýza absolutních ukazatelů, analýza poměrových ukazatelů, analýza souhrných ukazatelů) i kvalitativnímu zhodnocení v rámci komentářů, při kterých byl kladen důraz na provázanost získaných informací a vytyčení slabých stránek společnosti. Veškeré výpočty byly realizovány v tabulkovém editoru Microsoft Office Excel verze 2007. Z provedené finanční analýzy vyplývá, že společnost Sporten a.s. je vysoce stabilní a bonitní podnikatelský subjekt. Finančně-ekonomická situace a analyzovaná výkonnost společnosti je tedy více než uspokojivá a to i v přes doznívající celosvětovou finanční krizi. I v rámci takto stabilní společnosti byla nalezena celá řada slabých stránek. Tyto slabé stránky ovšem můžeme chápat jako řešitelné příležitosti, umožňující společnosti dosáhnout větší prosperity. V rámci tohoto shrnutí bude poukázáno pouze na důležité výsledky vyplývající z provedené finanční analýzy. Jejich podrobnější rozbor lze nalézt v příslušných kapitolách. Z rozboru horizontální analýzy struktury aktiv vyplynul negativní trend vývoje celkové bilanční sumy společnosti a to zejména mezi lety 2006 – 2008, což bylo způsobeno snižováním oběžných i stálých aktiv. Rok 2009 můžeme považovat za rok trendové změny a bilanční suma začala vykazovat svůj nárust. Společnost se potýká s nárůstem pohledávek a neefektivním růstem zbylého finančního majetku. Pokles stálých aktiv signalizuje nedostatečné investice, jež nejsou realizovány ani ve výši obnovovatelných investic. Zvyšování bilanční sumy nesprávným směrem považujeme za slabou stránku společnosti. Tendenci společnosti vedoucí k politice navyšování likvidity, jež se projevuje negativně na rentabilitě, potvrdila i provedená verikální analýza. Horizontální analýza struktury pasiv poukázala na negativní trend vývoje celkových pasiv společnosti a to mezi roky 2006 – 2008. Tato tendence byla vyvolána snížením vlastního kapitálu z důvodu negativních výsledků hospodaření (rok 2007 a 2008). Rok 2009 je opět rokem zlomovým a celková bilanční suma začíná růst. Tento vývojový trend je podložen kladnými výsledky hospodaření za rok 2009 a 2010. Dopad tohoto vývoje se projevuje na snížení zadluženosti, zvýšení likvidity a s tím souvisejícího negativního vývoje rentability. Ačkoliv od roku 2007 nastává ve vývoji poměru vlastního a cizího kapitálu pozitivní změna (procentuální vzestup zastoupení cizích zdrojů), je téměř všechen majetek společnosti kryt výhradně vlastním kapitálem. Silná překapitalizovanost společnosti s dopadem na její rentabilitu je další slabá stránka společnosti. Z analýzy struktury výkazu zisku a ztrát jednoznačně vyplývá, že rok 2007 byl pro společnost krizový, důsledkem byl 50% pokles hlavních tržeb společnosti Sporten a.s. Negativní trend vývoje tržeb pokračoval i v roce 2008. Managementu společnosti se v tomto 89
období nepodařilo udržet poměr výkonové spotřeby k výkonům, jež vzrostl až na hodnotu 61,4%. Důsledkem bylo hospodaření se ztrátou a to v letech 2007 a 2008. Období let 2009 a 2010 je ve znamení ziskového výsledku hospodaření. Velmi pozitivním faktem tohoto období je, že i když se splečnost v roce 2010 vůbec nevrátila na tržby z roku 2006 (propad o více než 100 mil. Kč), podařilo se jí dosáhnout srovnatelného zisku. Tento stav byl způsoben správným řízením nákladů a zvyšující se rentabilitě tržeb. Analýza cash flow poukázala na zajímavý jev v období mezi roky 2007 a 2008, ačkoliv v tomto meziletí společnost Sporten a.s. hospodaříla ve ztrátě, byl vykázán kladný čistý peněžní tok a to v důsledku vhodných rozhodnutí, směřujících ke snížení stavu zásob. Jako negativum se projevila klesající tendence cash flow v oblasti investiční činnosti. Pradoxem je, že výplata dividend v období krize společnosti byla ve výsledku ku prospěchu věci. V silně překapitalizované společnosti došlo k odčerpání části volné likvidity, jež byla umrtvena na běžném účtu společnosti. Provedená analýza poměrových ukazatelů pouze potvrdila domněnky, vyplývající z horizontálních a vertikálních analýz. Napříč dlouhodobým horizontem se veškeré ukazatele likvidity pohybují vysoce nad doporučenými hodnotami. Je třeba poukázat na částku 125 mil Kč, kterou vykazoval běžný účet společnosti Sporten a.s. v roce 2010. Takto zvolená alokace finančního majetku je velmi neefektivní s přímým negativním dopadem na ukazatel rentability. Jediné pozitivum lze spatřit v klesající tendenci ukazatelů všech druhů likvidity a to od roku 2008. Likvidita je velmi provázaná s rentabilitou společnosti. Všechny druhy rentabilit vykazovaly v analyzovaném období podobné vývojové tendence. Rok 2007 a 2008 byl ve znamení negativního hodnot, jež byly způsobeny záporným EATem a EBItem. Největším problémem společnosti je z tohoto hlediska její silné překapitalizování, společnost téměř nevyužívá cizí zdroje, a proto ukazatel rentability vlastního kapitálu byl v roce 2010 pouhých 12%. Společnosti lze doporučit odčerpání vlastního kapitálu a snahu využívat cizí zdroje, což by pozvedlo ukazatel ROE. Jako velmi důležité se také jeví zvážení možných investic, jež by ve svém výsledku podpořily růst tržeb. Pozitivní trend můžeme neopak sledovat v rámci řízení tržeb a nákladů.
U
poměrových ukazatelů, jež nám charakterizují aktivitu společnosti, můžeme od roku 2008 sledovat pozitivní trendový vývoj. Hodnoty obratovosti zásob a jejich obrátky se v posledním sledovaném roce přiblížily pozitivní výhledové hranici, které dosahovala společnost v roce 2006. Management společnosti by se měl zejména zaměřit na ryze praktickou stránku 90
splatnosti závazků a pohledávek, tyto ukazatele pro společnost nejsou dlouhodobě příliš příznivé. Špatná platební morálka obchodních partnerů (průměrná doba splatnosti pohledávek se pohybovala na hranici 93 dní) v kombinaci s třetinovou dobou splatnosti vlastních závazků může ve svém důsledku vést až k druhotné platební neschopnosti. Je důležité, aby společnost více využívala levné dodavatelské úvěry zejména k profinancování provozních výdajů. Analýza zadluženosti pouze potvrdila nedostatečný vývoj, jež byl komentován v rámci vertikální analýzy pasiv. Nevyužití efektu finanční páky v důsledku malého zadlužení společnosti, silné překapitalizování v jehož důsledku silně trpí rentabilita společnosti, můžeme považovat za slabou stránku společnosti. Souhrnné indexy hodnocení pouze potvrzují výše komentované výsledky provedené finanční analýzy. Z bonitního modelu Ludvíka Douchy I i II vyplývá, že finančně ekonomická situace společnosti Sporten a.s. je více než uspokojivá. Dosažené hodnoty, jež přesahují doporučené hodnoty v řádech stovek procentních bodů a nastavený vývojový trend tohoto ukazatele řadí společnost mezi vysoce stabilní subjekty. Ačkoliv vývoj indexu Kralickova Quick testu řadí společnost do zóny neurčitosti, vývojový trend dává tušit, že chybějících 0,25 procentních bodů do hranice bonity bude získáno v blízké budoucnosti. Tafflerův modifikovaný model poté pouze potvrzuje vysokou stabilitu společnosti Sporten a.s., jež se ve sledovaném období nechází vysoce nad hranicí bankrotu. Z provedené finanční analýzy společnosti Sporten a.s. vyšly následující slabé stránky: Společnost je silně překapitalizovaná – averze managementu společnosti k využívání cizích zdrojů a pozitiv z toho vyplývajících je patrná. Společnost nevyužívá k financování svých aktiv cizí kapitál. Tento fakt sice vede k vysoké likviditě a stabilitě společnosti, silně ovšem trpí její rentabilita. Vysoké hodnoty likvidit - alkokace 125 mil. Kč na běžném účtu v roce 2010 je velmi neefektivní. S tímto problémem také souvisí nedostatečná, téměř nulová snaha investovat. Tento fakt lze považovat za nejsilnější slabou stránku společnosti Sporten a.s. Ačkoliv by společnost neměla s profinancováním i větších investičních projektů žádný problém a vzhledem k dosaženým výsledků by případná potřeba cizích zdrojů nepředstavovalal překážku, management společnosti tak nečiní, čímž trpí především rentabilita společnosti. Velmi zajímavá příležitost z hlediska využití volné likvidity spočívá ve zpětné či dopředné integraci. V ekonomicky nestabilních dobách může společnost Sporten a.s. nabídnout svým partnerům (dodavatelů či odběratelům) finanční pomoc – z té může vyplývat rozhodovací a 91
řídící spoluúčast či pouze majetkový podíl ve společnosti. Starost o své nejbližší podnikatelské prostředí s sebou přináší stabilizaci dodavatelsko - odběratelských vztahů, eliminuje rizika (krach obchodních partnerů, nedodání vstupních materiálů či kolaps odběratelského řetězce) a v neposlední řadě umožňuje navazovat dlouhodobé podnikatelské vztahy. Tento model chování společnosti, jež je založen na win-win systému, lze managementu společnosti doporučit ke zvážení. Z komplexně provedené finanční analýzy společnosti Sporten a.s. a identifikovaných slabých stránek vyplývájí doporučení, jež by ve svém důsledku měly vyřešit problematické stránky společnosti. 1. Management společnosti by se měl snažit hledat investiční příležitosti, jež by ve svém důsledku vedly k vyšším tržbám. (Nákup efektivnější výrobní linky aj.) 2. Snížit zbytečně vysoké hodnoty likvidit společnosti, zde se jako ideální způsobm jeví opět financování vybrané investiční příležitosti. V úvahu také připadá odčerpání části volné likvidity majiteli podniku a její následné využití v rámci jiného podnikání. 3. Pokusit se provést dopřednou či zpětnou integraci, jež by ve svém důsledku odčerpala část volné likvidity společnosti. 4. Zavést podnikové standardy pro řízení zásob, pohledávek a závazků. Zavést win-win systém do realizace obchodně podnikatelských vztahů. 5. Zvýšit zadluženost společnosti, např. financováním vybrané investiční příležitosti bankovním úvěrem. 6. Zvýšit rentabilitu tržeb správným řízením nákladů. Splněním výše uvedených 5-ti bodů se zvýší, vzhledem k provázanosti, samozřejmě automaticky i ostatní ukazatele rentability.
92
7 ZÁVĚR Tato diplomová práce je svým obsahem zaměřena na ekonomicko-finanční zhodnocení společnosti Sporten a.s., jež je příkladem ryze české společnosti působící v oblasti lyžařského průmyslu. Ačkoliv je 75% její celkové produkce určeno k vývozu, jsou její výrobky neodmyslitelným konkurentem světových značek i na českém trhu.
V rámci
zpracování diplomové práce byla stanovena priorita praktické využitelnost, jež vzhledem k teoreticko-praktickému diskurzu podává ucelený přehled na tuto problematiku. V rámci teoretických východisek jsou popsány výzkumné otázky,
jež by měly
dopomoci k naplnění výzkumných cílů. Práce zde má charakteristiku kompilátu, důraz je kladen na komplexní pojetí a odbornou kritiku využitých zdrojů, jež čtenáři umožňuje udělat si vlastní názor na předkládanou problematiku. První kapitoly představují samotnou podstatu ekonomické a finanční analýzy, v její návaznosti jsou popsány jednotlivé druhy s důrazem na jejich praktickou využitelnost. Následující kapitola boří laické povědomí o přínosech prováděných analýz pouze pro manažery podniku. V textu je zdůrazněna kreativita interpretace výsledků prováděné analýzy dle cílové skupiny uživatelů. Dále se teoretická část práce zaměruje na charakteristiku informačních zdrojů se zdůrazněním jejich provázanosti a slabých stránek. Praktická stať výzkumné části je zahájena objasněním konstrukce výpočtů jednotlivých ukazatelů (absolutních, poměrových, bonitních a bankrotních modelů) s návodem na jejich výslednou interpretaci. Důraz je kladen na vytyčení podmínek použitelnosti daných ukazatelů a rizik z toho vyplývajících. Kapitolou „Ekonomická analýza společnosti Sporten a.s“ se práce překlápí do své ryze výzkumné - analytické části. Úvod je zaměřen na identifikaci společnosti včetně krátké exkurze do její historie. Porterův model pěti konkurenčních sil lokalizuje společnost Sporten a.s. z hlediska konkurence v odvětví, potenciální konkurence, dodavatelů, možných substitučních výrobků a kupujících. Na základě SLEPTE analýzy České republiky si může čtenář utvořit obrázek o trendových faktorech, jež ovlivňují podnikatelské prostředí specializující se na výrobu lyžařského vybavení v naší zemi. V rámci hodnocení České republiky z hlediska sociálního, legislativního, ekonomického, politického, technologického a ekologického jsou předloženy zejména aktuální informace, mající přímý dopad na činnost společnosti Sporten a.s. Tato část práce je okrajově doplněna o fakta, jež vyplývají z členství České republiky v Evropské unii. Je nastíněn předpokládaný vývoj v dané oblasti, jež bude muset management společnosti ve svých rozhodnutích brát v potaz. Stežejní částí analytického bloku práce je provedená finanční analýza. Využití 93
počítačové techniky a programu Microsoft Office Excel 2007 výrazně ulehčilo výpočtové zatížení, i přesto se jedná, společně s výslednou interpretací získaných údajů o nejvíce časově a odborně náročnou část. Jako informační základ posloužily údaje obsažené v Rozvahách, Výkazech zisku a ztrát, Výkazech o peněžních tocích a Výročních zprávách společnosti a to v časovém horizontu let 2006 – 2010. Ve výsledné baterii hodnotících indexů byly vybrány pouze ty, jež byly popsány v teoretické části. Analytická baterie se skládala z horizontální a verikální struktury aktiv a pasiv, horizontální struktury výkazu zisku a ztrát a horizontální struktury cash flow. Dále byly využity poměrové ukazatele likvidity, rentability, aktivity a zadluženosti. V rámci komplexní analýzy byly na závěr aplikovány bonitní a bankrotní modely. Výsledné hodnoty byly podrobeny kritické analýze příčin a byly pojmenovány dlouhodobé vývojové trendy. Interpretace takto analyzovaných údajů byla zaměřena na vzájemnou provázanost a specifikaci slabých stránek společnosti Sporten a.s. Pro názornou a rychlou orientaci byl vždy text doplněn o příslušný graf. Závěrečné shrnutí výsledků práce přináší stručný, ale komplexní pohled na analyzovanou společnost, čtenář si v této části práce udělá obrázek o nejvýznamějších slabých stránkách společnosti Sporten a.s., jejich příčinách a jejich předpokládaném vývoji. Diplomová práce je uzavřena návrhem kroků, jež by umožnily odstranit nejpalčivější problémy společnosti. Dle názoru autora je největším přínosem práce provázanost teoretického diskurzu s jeho praktickou aplikací, diplomová práce může na základě své komplexnosti sloužit jako seznámení či návod na provedení ekonomicko – finanční analýzy vybrané společnosti pro studenty prezenční či kombinované formy studia, specializace Management a marketing rekreace a sportu. Práce plnila tyto výzkumné cíle:
Na základě studia literatury a vlastních zkušeností vytvořit ucelený, teoretickopraktický přehled problematiky vztahující se k aplikaci ekonomicko-finanční analýzy.
Práce prináší ucelený, teoreticko-praktický přehled problematiky vztahující se k aplikaci ekonomicko-finanční analýzy s přihlédnutím k jejím největším slabinám. Praktická část práce je doplněna o názorové postoje autora.
Usnadnit orientaci v možnostech provádění ekonomicko-finanční analýzy. Vytvořit praktické a funkční seznámení se základními metodami ekonomicko finanční analýzy, zejména pro studenty specializace Management rekreace a sportu. Z tohoto důvodu byla vybrána společnost působící ve sportovní prostředí. 94
V teoretické části práce se podařilo předložit dostatečný vědomostní základ, jež je potřebný k provedení ekonomicko-finanční analýzy vybraného podniku. Praktická část práce slouží jako ukázka aplikace teoretických postupů.
V rámci praktické části práce provést ekonomicko-finanční analýzu společnosti Sporten a.s., provést odborný komentář k jednotlivým výsledkům, specifikovat slabé stránky společnosti.
V rámci diplomové práce byla provedena ekonomicko-finanční analýza společnosti Sporten a.s. V rámci analýzy ekonomické analýzy makroprostředí byla aplikována metoda SLEPTE, v rámci finanční analýzy byla aplikována analytická baterie skládající se analýzy absolutních ukazatelů, analýzy poměrových ukazatelů a analýzy souhrnných indexů. Na závěr provedené finanční analýzy byly specifikovány slabé stránky společnosti Sporten a.s.
Pakliže budou objeveny slabé stránky společnosti, stručně navrhnout možnosti jejich řešení.
V rámci závěru práce byly navrženy možnosti, které by, dle názorů autora, pomohly vyřešit slabé stránky společnosti.
Vytvořit práci, jež bude inspirací pro současné či budoucí studenty specializace Management a marketing rekreace a sportu a usnadní jim orientaci v ekonomickofinanční analýze.
Práce podává inspirativní pohled na problematiku ekonomicko-finanční analýzy. Svým obsahem pomáhá čtenáři zodpovědět řadu důležitých otázek týkající se výše zmíněné problematiky. Pevně věřím že si práce najde své čtenáře, jimž se pomůže zorientovat v dané problematice.
95
8 SOUHRN Téma práce je zaměřeno na oblast ekonomicko – finanční analýzy společnosti Sporten a.s. Komparativně výzkumná práce vychází z teoreticko-praktického diskurzu a stojí na základech kvantitativního výzkumu, jež je doplněn o kvalitativní interpretaci výsledků práce. Klade si základní otázku, jaké je ekonomicko-finanční zdraví společnosti Sporten a.s.? Tato otázka je rozšířena o dílčí otázky vedoucí k zodpovězení výzkumných cílů. Které aspekty makroprostředí determinují chování společnosti v tržním prostředí České republiky? Jaké jsou hlavní slabé stránky společnosti Sporten a.s. z ekonomicko – finančního hlediska? Jakým způsobem se tyto slabé stránky projevují v její hospodářské činnosti? Jaké jsou příčiny těchto slabých stránek? Jaké jsou hlavní indikátory nastupujících slabých stránek? Tento komplex otázek byl ve svém výsledku doplněn o návrh možného řešení slabých stránek společnosti Sporten a.s. Metoda SLEPTE – analýza makroprostředí České republiky poukazuje na nejpalčivější stránky, kterým se bude muset společnost Sporten a.s. přizpůsobit, těmi jsou: negativní věkový demografický vývoj populace a trend nárustu volného času, dále připravovaná rekodifikace Občanského zákoníku, která s sebou přinese nutnost operativních změn. Management bude muset také analyzovat stále se přiostřující ekologická opatření. Pozitivem je, že trend pro-ekologicky orientované politiky je ve společnosti již dlouhodobě aplikován. Hlavní výzkumnou část ovšem tvoří provedení finační analýzy údajů získaných z hlavních účetních výkazů, jež podléhají ze zákona povinnosti zveřejnění, v časovém horizontu let 2006 – 2010. Hlavní výzkumnou metodou byla aplikace analytické baterie skládající se z horizontální a vertikální struktury aktiv a pasiv, horizontální struktury výkazu zisku a ztrát a horizontální struktury cash flow. Dále byly využity poměrové ukazatele likvidity, rentability, aktivity a zadluženosti. V rámci komplexní analýzy byly na závěr aplikovány bonitní a bankrotní modely. Výpočtová část práce byla provedena v programu Microsoft Office Excel 2007. Získané údaje byly z důvodu lepší interpretace graficky zpracovány, takto upravené výsledky výzkumu byly kvalitativně komentovány. Na
základě
provedeného
výzkumu
můžeme
charekterizovat
nejvýznamější,
ekonomicko – finanční, slabé stránky společnosti Sporten a.s., jimiž jsou: Společnost je silně překapitalizovaná – averze managementu společnosti k využívání cizích zdrojů a pozitiv z toho vyplývajících je patrná. Společnost nevyužívá k financování svých aktiv cizí kapitál. Tento fakt sice vede k vysoké likviditě a stabilitě společnosti, silně ovšem trpí její rentabilita. Vysoké hodnoty likvidit - alokace 125 mil. Kč na běžném účtu v roce 2010 je 96
velmi neefektivní. S tímto problémem také souvisí nedostatečná, téměř nulová, snaha investovat. Tento fakt lze považovat za nejsilnější slabou stránku společnosti Sporten a.s. Věrohodnost dat stojí na přesném popisu a zdůvodnění zvolené metody výzkumu. Důraz byl kladen na vytvoření teoreticko-praktické práce, jež pomůže svému čtenáři zorientovat se v dané problematice.
97
9 SUMMARY This thesis is concerned with an economic-financial analysis of the joint-stock company Sporten a.s. The comparative research grounded in the theoretical-practical discourse is based on the quantitative research to which the qualitative interpretation of its results is added. The main question is: what is the economic situation in the joint-stock company Sporten a.s. like? This question is broadened by other additional questions in order to reach the aim of the research. Which macro-environmental aspects determine behaviour of the company in the market environment in the Czech Republic? What are the main weak points of the joint-stock company Sporten a.s. with respect to economic-financial aspects? How are these weak points being manifested in its economic activities? What are the causes of them? What are the main indicators of incoming weak points? To this set of questions, the suggestion of possible solution to the weak points of the joint-stock company Sporten a.s. was added. The SLEPTE method – the analysis of the macro-environment in the Czech Republic points out burning aspects, to which the joint-stock company Sporten a.s. should adjust; those are: a negative age demographic development and the tendency of rising amount of free time, but also the forthcoming recodification of the Code of Civil Procedure, which will necessarily bring the expeditious changes. Management will have to analyze permanently intensifying ecological measures. Very positive is the fact, that the pro-ecology oriented politics has already been applied in society for a long time. The main part of this research is the financial analysis of the main accounting statement data from the period of 2006-2010, which are legally obliged to be published. The main research method was the application of analytic battery composed of the horizontal and the vertical structure of assets and liabilities, the horizontal structure of profit and loss account and the horizontal structure of cash flow. The liquidity ratio, profit-ratio, activity ratio and indebtedness ratio were also employed. And finally, the site index models and bankruptcy models were applied to complete the analysis. The computational part of the research was done in Microsoft Office Excel 2007. The obtained data were graphically processed for better interpretation, and results processed in this way were qualitatively commented. On the ground of this research, the main weak points of the joint-stock company Sporten a.s. with respect to economic-financial aspects can be characterized, those are: the company is strongly overcapitalized – the aversion of company management to the usage of extraneous sources and positives following from this usage is apparent. The company does 98
not use an extraneous capital to finance its own activity. Even though this fact leads to the high liquidity and stability of the company, its profitability suffers heavily. The high liquidity – 125 mil. CZK allocation on the common account in 2010 is very inefficient. To this problem is also related insufficient, nearly zero, effort to make an investment. This fact can be considered as the most striking weak point of the joint-stock company Sporten a.s. Data credibility is founded on an exact description and the justification of the chosen method of research. The emphasis was put on the production of the theoretical-practical work, which should help the reader familiarize with this issue.
99
10 REFERENČNÍ SEZNAM Tištěné zdroje Bláha, S. (2009). Public relations – moderně a účinně. Praha: Grada Publishing a.s. Blaha, Z.S. (1994). Jak posoudit finanční zdraví firmy : finanční analýza pro investory : bankéře, brokery, manažery, podnikatele i drobné akcionáře. Praha: Management Press. Doucha, R. (1995). Bilanční analýza. Praha: Grada Publishing a.s. Freibergh, F. (1994). Cash flow: řízení likvidity podniku. Praha: Management Press. Giroux, G.A. (2003). Financial analysis: a user approach. Wiley Hendl, J. (1997). Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha: Karolinum. Hobza, V. (2001). Bankovní abeceda pro sportovní managing a marketing. Olomouc: Univerzita Palackého. Hobza, V. (2004). Základy manažerské ekonomiky. Olomouc: Univerzita Palackého. Kislingerová, E. & Hnilica, J. (2005). Finanční analýza. Praha: C.H. Beck. Miovský, M. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada Moyer, R., Mc Fuigan J., & Kretlow, W. (1990). Contemporary financial management. New York: West Publishing Company. Pavelková, D. & Knápková, A. (2005). Výkonnost podniku z pohledu finančního manažera. Praha: Nakladatelství Linde. Ramík, J. (2008). Ekonomicko-matematické metody. Karviná: Slezská Univerzita v Opavě. Roubíčková, M. & Růčková,P. (2004). The Impact of Equity Qwnership on Capital Structure if Czech Firms. International Conference on Corporate Governance “Corporate Governance: Effective Boards and Responsible Investors”, The Birgmingham Business School. Růčková, P. (2005). Finanční analýza. Karviná: Slezská Univerzita v Opavě. Růčková, P. (2011). Fiananční analýza. Praha: Grada Publishing a.s. Scholleová, H. (2008). Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada Publishing. Schwartzhoffová, E. (2010). Podnikání v rekreologii. Olomouc: Univerzita Palackého. Strauss, A., & Corbinová, J. (1999). Základy kvalitativního výzkumu. Postupy a techniky metody zakotvené teorie. Nakladatelství Albert Boskovice. Švarcová, J. et al. (2011). Ekonomie - stručný přehled. Zlín: CEED. Synek, M. & Kislingerová, E. (2003). Podniková ekonomika. Praha: C.H. Beck. Synek, M. (2003). Manažerská ekonomika. Praha: Grada Publishing a.s. 100
Synek, M. (2007). Manažerská ekonomika. Praha: Grada Publishing a.s. Verner, J. (2010). Významné markery v kariérní dráze lyžařských instruktorů v České republice. Diplomová práce, Univerzita Palackého, Fakulta tělesné kultury, Olomouc. Výroční zprávy společnosti Sporten a.s. (2006) Výroční zprávy společnosti Sporten a.s. (2007) Výroční zprávy společnosti Sporten a.s. (2008) Výroční zprávy společnosti Sporten a.s. (2009) Výroční zprávy společnosti Sporten a.s. (2010) Elektronické zdroje BusinessInfo.cz. (2012). Politika na podporu výzkumu a technologického vývoje. Retrieved 25.01.2012 from the World Wide Web: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/politikyeu/politika-na-podporu-vyzkumu-technologii/1000521/10932/#TOP BusinessInfo.cz. (2012). Změny pro podnikatele od roku 2012. Retrieved 25.01.2012 from the World Wide Web: http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/zmeny-od-roku-2012/1001697/ Český statistický úřad. (2010). Vybrané demografické údaje v České republice. Retrieved 23.01.2011 from the World Wide Web: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0101.pdf). Český statistický úřad. (2010). Vybrané demografické údaje v České republice. Retrieved 23.01.2011 from the World Wide Web: http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/p/4025-04 Český statistický úřad. (2010). Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů za rok 2008,2009,2010.
Retrieved
23.01.2011
from
the
World
Wide
Web:
http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/3001-11 Hospodářská komora České republiky. (2012). 323/11 Státní politika životního prostředí 2012 –
2020,
T:
5.1.2012.
Retrieved
25.02.2012
from
the
World
Wide
Web:
http://www.komora.cz/pomahame-vasemu-podnikani/pripominkovani-legislativy-2/novematerialy-k-pripominkam-1/nove-materialy-k-pripominkam/323-11-statni-politika-zivotnihoprostredi-2012-2020-t-5-1-2012.aspx Ipodnikatel.cz. (2006). Podnikatelské prostředí aneb klima pro podnikání v ČR. Retrieved 25.01.2011 from the World Wide Web: http://www.ipodnikatel.cz/O-podnikani-obecne/jeceska-republika-rajem-pro-podnikani-nebo-podnikatelum-nepreje.html
101
Managerweb,cz. (2006). Legislativní prostředí je v ČR nepřehledné. Retrieved 25.01.2011 from
the
World
Wide
Web:
http://financnimanagement.ihned.cz/index.php?p=T0W000_d&&article[id]=19534250 Ministervstvo průmyslu a obchodu. (2011). Čtvrtletní analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za 1. čtvrtletí 2011. Retrieved 25.01.2012 from the World Wide Web: http://www.mpo.cz/dokument89045.html Ministervstvo průmyslu a obchodu. (2011). Čtvrtletní analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za 2. čtvrtletí 2011. Retrieved 25.01.2012 from the World Wide Web: http://www.mpo.cz/dokument91246.html Ministervstvo průmyslu a obchodu. (2012). Čtvrtletní analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za 3. čtvrtletí 2011. Retrieved 25.01.2012 from the World Wide Web: http://www.mpo.cz/dokument100014.html Pro Inno Europe. (n.d.). Executive Summary. Retrieved 20.4.2012 from the Word Wide Web: http://www.proinno-europe.eu/inno-metrics/page/1-executive-summary Sporten a.s. (březen 2011). Výroční zpráva 2010, Retrieved 20.4.2011 from the Word Wide Web: http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf.@typ=sbirka&sysinf.@strana=document Detail&vypisListiny.@slCis=700582780&vypisListin.@cEkSub=176994 Sporten
a.s.
(n.d.).
O
nás.
Retrieved
1.2.2012
from
the
Word
Wide
Web:
http://www.sporten.cz/cze/o-nas/kratce-o-nas/ STEM. (2011). Česká veřejnost je převážně nespokojena s fungováním politických stran. Retrieved 25.01.2012 from the World Wide Web: http://www.stem.cz/clanek/2324 STEM. (2012). Kam směřuje situace v České republice. Retrieved 25.01.2012 from the World Wide Web: http://www.stem.cz/clanek/2169 STEM. (2012). Veřejnost je se stavem demokracie u nás nespokojena, nekritizuje však jen politiky, ale i vlastní schopnost uplatňovat v běžném životě demokratické principy. Retrieved 25.01.2012 from the World Wide Web: http://www.stem.cz/clanek/2322 Výpis dat Obchodního rejstříku ARES. (n.d.). Retrieved 6.3.2012 from the Word Wide Web: http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/ares/darv_or.cgi?ico=15531457&jazyk=cz&xml=1) 102
Výroční zpráva 2008, březen 2009, Retrieved 20.4.2011 from the Word Wide Web: https://or.justice.cz/ias/ui/vypissl.pdf?subjektId=isor%3a176994&slCis=700379005&klic=m0RS%2bXFF8A2TN7e7jIX4ag %3d%3d Výroční zpráva 2009, březen 2010, Retrieved 20.4.2011 from the Word Wide Web:http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf.@typ=sbirka&sysinf.@strana=docu mentDetail&vypisListiny.@slCis=700470435&vypisListin.@cEkSub=176994 Zdroj: Zpráva o životním prostředí České republiky. (11.1.2011).14. Retrieved 29.3.2012 from
the
Word
Wide
http://www.cenia.cz/web/www/web-
pub2.nsf/$pid/CENMSFVH9QDN/$FILE/Zpr%C3%A1va_o_%C5%BDP_%C4%8CR_2010_ 120111.pdf Zpráva o životním prostředí České republiky. (11.1.2012). Retrieved 29.3.2012 from the Word
Wide
Web:
http://www.cenia.cz/web/www/web-
pub2.nsf/$pid/CENMSFVH9QDN/$FILE/Zpr%C3%A1va_o_%C5%BDP_%C4%8CR_2010 _120111.pdf
103
11 SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Ratingové hodnocení ČR
Tabulka 2 Struktura aktiv Tabulka 3 Struktura pasiv Tabulka 4 Grafické znázornění tvorby výsledku hospodaření Tabulka 5 Přehled mezinárodních zkratek Tabulka 6 Členění finančních ukazatelů Tabulka 7 Obsahová stránka metody elementární finanční analýzy Tabulka 8 Analýza Ludvíka Douchy I Tabulka 9 Hodnotící škála - analýza Ludvíka Douchy I Tabulka 10 Hodnotící škála - analýza Ludvíka Douchy I Tabulka 11 Hodnotící škála - bilanční analýza Ludvíka Douchy II Tabulka 12 Bodové hodnocení výsledků Kralickova Quicktestu Tabulka 13 Hodnotící škála Tafflerova modelu Tabulka 14 Hodnotící škála Tafflerova modelu - modifikovaná varianta Tabulka 15 Organizační obsazení společnosti Tabulka 16 Vývoj výroby a prodeje v ks za roky 08-10 Tabulka 17 Procentuální podíl na tržbách, dle exportních zemí Tabulka 18 Demografická projekce cílové skupiny zákazníků Tabulka 19 Pozitivní a negativní meziroční změny v ekologickém prostředí
104
12 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Majetková výstavba podniku Obrázek 2 Pohyb oběřného majetku Obrázek 3 Náhled výkazu zisku a ztrát Obrázek 4 Provázání účetních výkazů Obrázek 5 Porterův pětikonkurenční model Obrázek 6 Vývoj kurzu EUR vůči CZK Obrázek 7 Spokojenost obyvatel České republiky se současným politickým stavem Obrázek 8 EU Member States´ Innovation performance Obrázek 9 Mezinárodní srovnání měrných emisí Obrázek 10 Rozbor horizontální struktury aktiv společnosti SPORTEN, a.s. Obrázek 11 Rozbor vertikální struktury aktiv společnosti SPORTEN, a.s. Obrázek 12 Rozbor horizontální struktury pasiv společnosti SPORTEN, a.s. Obrázek 13 Rozbor vertikální struktury pasiv společnosti SPORTEN, a.s. Obrázek 14 Rozbor horizontální struktury výkazu zisků a ztrát společnosti SPORTEN, a.s. Obrázek 15 Rozbor horizontální struktury výkazu zisků a ztrát společnosti SPORTEN, a.s. Obrázek 16 Rozbor horizontální struktury cash flow společnosti SPORTEN, a.s. Obrázek 17 Poměrové ukazatele likvidity společnosti SPORTEN, a.s. Obrázek 18 Poměrové ukazatele rentability a obrat aktiv společnosti SPORTEN, a.s. Obrázek 19 Poměrové ukazatele aktivity společnosti SPORTEN, a.s. Obrázek 20 Poměrové ukazatele zadluženosti společnosti SPORTEN, a.s. Obrázek 21 Celkový ukazatel Douchovy analýzy I. společnosti SPORTEN, a.s.
105
Obrázek 22 Vývoj jednotlivých ukazatelů Douchovy analýzy II. společnosti SPORTEN, a.s. Obrázek 23 Celkový ukazatel Douchovy analýzy II. společnosti SPORTEN, a.s. Obrázek 24 Kralickův Quick test společnosti SPORTEN, a.s. Obrázek 25 Tafflerův modifikovaný model společnosti SPORTEN, a.s.
106
13 SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Přehled aktiv v letech 2006 - 2010 Příloha 2 Přehled pasiv v letech 2006 - 2010 Příloha 3 Přehled výkazu zisku a ztrát v letech 2006 - 2010 Příloha 4 Přehled Cash Flow v letech 2006 – 2010
107
14 PŘÍLOHY Příloha 1 Přehled aktiv v letech 2006 - 2010 AKTIVA - ROZVAHA označ. A. B. B.I.
B.II.
B.III.
C. C.I.
C.II.
C.III.
C.IV.
D.
č.ř. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66
Aktiva Aktiva celkem Pohledávky za upsaný vlastní kapitál Dlouhodobý majetek (B.I. +B.II.+B.III) (stálá aktiva) Dlouhodobý nehmotný majetek (součet B.I. až B.I.8.) Zřizovací výdaje Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Software Ocenitelná práva Goodwill Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek (součet B.II. Az B.II.9) Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Pěstitelské celky trvalých porostů Základní stádo a tažná zvířata Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Dlouhodobý finanční majetek (součet B.III. Až B.IIII.7.) Podíly v ovládaných a řízených ososbách Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly Půjčky a úvěry-ovládající a řídící osoba, podstatný vliv Jiný dlouhodobý finanční majetek Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva (C.I +C.II+C.III+C.IV) Zásoby (součet C.I.1. až C.I. 6) Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zvířata Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky (součet C.II. Až C.II.8.) Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládající a řídící osoba Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva a účastníky sdr. Dlouhodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Odložená daňová pohledávka Krátkodobé pohledávky (součet C.III.1. až C.III.9.) Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládající a řídící osoba Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva a účastníky sdr. Sociální a zdravotní pojištění Stát - daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek (součet C.IV.1. až C.IV.4) Peníze Účty v bankách Krátkodobé cenné papíry a podíly Pořizovaný krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení (D.I.1.+D.I.3) Náklady příštích období Komplexní náklady příštích období Příjmy příštích období
108
2010 2009 2008 2007 2006 (v tis. Kč.) (v tis. Kč.) (v tis. Kč.) (v tis. Kč.) (v tis. Kč.) 321884 282376 261924 349058 406904 0 0 0 0 0 52704 57595 70405 86243 97976 1246 528 37 88 112 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 328 528 37 88 112 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 918 0 0 0 0 0 0 0 0 0 51459 57067 70368 86155 97864 2143 2143 2143 2143 2143 34876 36910 39376 41812 44137 13810 17919 28849 41218 51584 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 629 65 0 0 0 0 0 0 982 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 268484 223879 190908 261932 307896 64975 65348 61656 71205 72983 35883 32115 28715 32837 36985 8706 10037 8118 8397 13537 12084 13918 8440 10498 11722 0 0 0 0 0 8302 9278 14789 14674 9462 0 0 1594 4799 1277 15894 0 0 0 0 0 0 0 0 0 15694 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 62902 44909 38501 42580 96471 60226 42972 35091 38065 91136 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3328 4257 5036 966 858 0 0 0 1636 1003 0 175 251 74 76 82 83 48 124913 113622 90751 148147 138442 371 352 315 295 361 124542 113270 20886 18266 7996 0 0 69550 129586 130085 0 0 0 0 0 696 902 611 883 1032 696 895 513 542 912 0 0 0 0 0 0 7 98 341 120
Příloha 2 Přehled pasiv v letech 2006 - 2010 PASIVA - ROZVAHA 2010 2009 2008 2007 2006 označ. Pasiva číslo (v tis. Kč.) (v tis. Kč.) (v tis. Kč.) (v tis. Kč.) (v tis. Kč.) Pasiva celkem (A + B +C.I) 67 321884 282376 261924 349058 406904 A. Vlastní kapitál (A.I. +A.II. +A.III.+A.IV. +A.V) 68 296301 264718 247104 335720 385720 A.I Základní kapitál (A.I.1. +A.I.2 +A.I.3.) 69 89539 89539 89539 89539 89539 Základní kapitál 70 89539 89539 89539 89539 89539 Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly 71 0 0 0 0 0 Změny základního kapitálu 72 0 0 0 0 0 A.II. Kapitálové fondy (součet A.II.1. až A.II.4) 73 0 0 0 0 0 Emisní ažio 74 0 0 0 0 0 Ostatní kapitálové fondy 75 0 0 0 0 0 Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků 76 0 0 0 0 0 Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách 77 0 0 0 0 0 A.III. Rezervní fond, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku 78 18078 18074 18167 18215 18092 Zákonný rezervní fond 79 17904 17904 17904 17904 17904 Staturární a ostatní fondy 80 174 170 263 311 188 A.IV. Výsledek hospodaření minulých let(A.IV.1.+A.IV.2) 81 153086 138941 151685 242027 240480 Nerozdělený zisk minulých let 82 153086 138941 151685 242027 240480 Neuhrazená ztráta minulých let 83 0 0 0 0 0 A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období(+-) 84 35598 18164 -12287 -14061 37609 B Cizí zdroje (B.I.+ B.II.+B.III.+ B.IV.) 85 24626 17524 14696 13336 20314 B.I. Rezervy (součet B.I.1. až B.I.4) 86 0 0 0 0 0 Rezervy podle zvláštních právních předpisů 87 0 0 0 0 0 Rezerva na důchody a podobné závazky 88 0 0 0 0 0 Rezerva na daň z příjmů 89 0 0 0 0 0 Ostatní rezervy 90 0 0 0 0 0 B.II. Dlouhodobé závazky (B.II.1. až B.II.10) 91 207 82 1410 1747 2932 Závazky z obchodních vztahů 92 0 0 0 0 0 Závazky - ovládající a řídící osoba 93 0 0 0 0 0 Závazky - podstatný vliv 94 0 0 0 0 0 Závazky ke společníkům, členům družstva a účast.sdr. 95 0 0 0 0 0 Dlouhodobé přijaté zálohy 96 0 0 0 0 0 Vydané dluhopisy 97 0 0 0 0 0 Dlouhodobé směnky k úhradě 98 0 0 0 0 0 Dohodné účty pasivní 99 0 0 0 0 0 Jiné závazky 100 0 0 0 0 0 Odložený daňový závazek 101 207 82 1410 1747 2932 B.III. Krátkodobé závazky (součet B.III.1 až B.III.11) 102 24419 17442 13286 11589 17382 Závazky z obchodních vztahů 103 9013 7910 5791 5499 11325 Závazky - ovládající a řídící osoba 104 0 0 0 0 0 Závazky - podstatný vliv 105 0 0 0 0 0 Závazky ke společníkům, členům družstva a účast.sdr. 106 1308 1309 1376 793 450 Závazky k zaměstnancům 107 10 8 8 11 9 Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravot. Pojištění 108 1806 2056 1260 1205 1621 Stát-daňové závazky a dotace 109 10278 3561 2644 957 1116 Krátkodobé přijaté zálohy 110 84 455 112 159 72 Vydané dluhopisy 111 0 0 0 0 0 Dohadné účty pasivní 112 1599 1853 1749 1849 2179 Jiné závazky 113 321 290 346 1116 610 B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci (součet B.IV.1. až B.IV.3.) 114 0 0 0 0 0 Bankovní úvěry dlouhodobé 115 0 0 0 0 0 Krátkodobé bankovní úvěry 116 0 0 0 0 0 Krátkodobé finanční výpomoci 117 0 0 0 0 0 C. Časové rozlišení (C.I.1.+C.I.2) 118 957 134 124 2 870 C.I. Výdaje příštích období 119 957 11 0 0 531 Výnosy příštích období 120 0 123 124 2 339
109
Příloha 3 Přehled výkazu zisku a ztrát v letech 2006 - 2010
označ. I. A. + II. II.1. 2. 3. B. B.1. B.2. + C. C.1. C.2. C.3. C.4. D. E. III. III.1 III.2 F F.1 F.2 G. IV. H. V. I. VI. J. VII. VII.1. VII.2. VII.3. VIII. K. IX. L. M. X. N. XI. O. XII. P. Q. Q.1. Q.2. XIII. R. S. S.1. S.2. T.
VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁT 2010 2009 2008 2007 2006 č.ř. (v tis. Kč.) (v tis. Kč.) (v tis. Kč.) (v tis. Kč.) (v tis. Kč.) Tržby za prodej zboží 1 25997 19849 22947 33122 26286 Náklady vynaložené na prodané zboží 2 15878 11920 10901 18356 17908 Obchodní marže 3 10119 7929 12046 14766 8378 Výkony 4 221195 165058 145421 159954 324116 Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb 5 219503 158770 144380 153713 316507 Změna stavu vnitropodnikových zásob vlastní výroby 6 -2433 2081 -3827 -6069 693 Aktivace 7 4125 4207 4868 12310 6916 Výkonová spotřeba 8 108189 84811 88616 82165 146220 Spotřeba materiálu a energie 9 98414 77381 79300 71306 133065 Služeb 10 9775 7430 9316 10859 13155 Přidaná hodnota 11 123125 88176 68851 92555 186274 Osobní náklady 12 66212 52879 55701 69627 101429 Mzdové náklady 13 48926 37365 38606 49485 71322 Odměny členům orgánů společnosti 14 2880 2880 2880 2880 2880 Náklady na sociální zabezpečení 15 15181 11655 13179 16014 25306 Sociální náklady 16 1225 999 1036 1248 1921 Daně a poplatky 17 693 362 263 285 463 Odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku 18 12087 16666 20804 21773 20698 tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu 19 693 208 367 744 1120 tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu 20 259 1 95 285 309 Tržby z prodeje materiálu 21 424 207 272 459 811 Zůstatková cenaprodaného dlouhodobého majetku a materiálu 22 353 103 253 219 295 Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku 23 120 0 95 0 37 Prodaný materiál 24 233 103 158 219 258 Změna stavu rezerv a opr. položek v prov. oblasti a kom. nakl. 25 81 234 7204 16742 3760 Ostatní provozní výnosy 26 2793 2387 2179 2114 1510 Ostatní provozní náklady 27 3131 1801 3290 2913 5632 Převod provozních výnosů 28 0 0 0 0 0 Převod provozních nákladů 29 0 0 0 0 0 Provozní výsledek hospodaření 30 44044 18762 -16118 -16146 56627 Tržby z prodeje cenných papírů a vkladů 31 0 0 0 0 0 Prodané cenné papíry a podíly 32 0 0 0 0 0 Výnosy z dlouhodobého finančního majetku 33 0 0 0 0 0 Výnosy z podílů v ovládaných a řízených osobách a v úč. jed. 34 0 0 0 0 0 Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů 35 0 0 0 0 0 Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku 36 0 0 0 0 0 Výnosy z krátkodobého finančního majetku 37 55 321 3590 4009 2389 Náklady z finančního majetku 38 0 0 0 0 0 Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů 39 0 0 0 0 0 Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů 40 0 0 0 0 0 Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti 41 0 0 0 0 0 Výnosové úroky 42 137 69 1 3338 2089 Nákladové úroky 43 0 0 0 37 0 Ostatní finanční výnosy 44 5099 6632 17519 5764 2303 Ostatní finanční náklady 45 6067 6440 17564 11978 11666 Převod finančních výnosů 46 0 0 0 0 0 Převod finančních nákladů 47 0 0 0 0 0 Finanční výsledek hospodaření 48 -796 582 3546 1096 -4885 Daň z příjmu za běžnou činnost 49 7650 1144 -285 -989 14133 - splatná 50 7525 2472 52 196 13086 - odložená 51 125 -1328 -337 -1185 1047 Výsledek hospodaření za běžnou činnost 52 35598 18164 -12287 -14061 37609 Mimořádné výnosy 53 0 0 0 0 0 Mimořádné náklady 54 0 0 0 0 0 Daň z příjmů z mimořádné činnosti 55 0 0 0 0 0 - splatná 56 0 0 0 0 0 - odložená 57 0 0 0 0 0 Mimořádný výsledek hospodaření 58 0 0 0 0 0 Převod podilu na výsledku hospodaření společníkům 59 0 0 0 0 0 Výsledek hospodaření za účetní období 60 35598 18164 -12287 -14061 37609 Výsledek hospodaření před zdaněním 61 43248 19308 -12572 -15050 51742 Kontrolní číslo 99 ------
110
Příloha 4 Přehled Cash Flow v letech 2006 – 2010 CASH - FLOW Ozn. pol Text č.ř. a b c P. Stav peněžních prostředků na počátku účet. období 1 PENĚŽNÍ TOKY Z HLAVNÍ VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI Z. Účetní zisk nebo ztráta z běžné činnosti před zdaněním 2 A.1. Úprava o nepeněžní operace (A.1.1. až A.1.5.) 3 A.1.1. Odpisy 4 + stálých aktiv + pohledávek + umořování oprav. pol. k uplat. nabyt. majetku A.1.2. Změna stavu 5 + opr. položek k majetku + rezerv - zůstat. přechod. účtů aktiv + zůstat. přechod. účtů pasiv A.1.3. -+ zisk, ztráta z prodeje stálých aktiv vč. oceň.rozd.z kap.úč. 6 A.1.4. - výnos z divid. a podílu na zisku s vyj. pod. s před. inv.čin. 7 A.1.5. Vyúčtované 8 - výnosové úroky + nákladové úroky s vyjímkou kapital. úroků A.1.6. Případné úpray o ostatní nepeněžní operace 9 A. * Čiský peněžní tok z provozní činnnosti (Z+A.1.) A.2. Změna potřeby pracovního kapitálu (A.2.1. až A.2.3.) 11 A.2.1. -+ změna stavu pohledávek z provozní činnosti 12 A.2.2. -+ změna stavu krátkodobých závazků z provoz. činnosti 12 A.2.3. -+ změna stavu zásob 14 A.2.4. Změna stavu ostatních nepeněžních oběžných aktiv 15 A. ** Čistý peněžní tok z provoz. činnosti před zdaněním 16 A.3. Výdaje z plateb úroků s vyjímkou kapitaliz. úroků (-) 17 A.4. Přijaté úroky s vyj. podniků jejichž předm.činn. je inv.činn. (+) 18 A.5. Zaplacená daň z příjmu za běž.činn. a doměr.za min. obd. (-) 19 A.6. Příjmy a výdaje z mimořádné činnosti 20 A.7. Přijaté dividendy a přijaté podíly na zisku (+) 21 A.*** Čistý peněžní tok z provozní činnosti 22 PENĚŽNÍ TOKY Z INVESTIČNÍ ČINNOSTI B.1. Výdaje spojené s pořízením stálých aktiv 20 - nabytí hmot. invest. majetku - navytí nehmot. invest. majetku - nabytí finančních investic + změna stavu závazků souvis. s pořízením inv. majetku B.2. Příjmy z prodeje stálých aktiv 21 + výnosy z prodeje hmot. a nehmot. invest. majetku + výnosy s prod. finanč. inv. sníž. o investiční pohledávky B.3. Půjčky a úvěry zpřízněným osobám (+-) 22 B. *** Čistý peněžní tok vztahující se k investič. činnosti 23 PENĚŽNÍ TOKY Z FINANČNÍCH ČINNOSTÍ C.1. Změna stavu dlouhodob. popř. krátkodob. závazků (+-) 24 C.2. Dopady změn vlastního jmění na peněžní prostředky 25 C.2.1. + Zvýšení peněž. prostř. z titulu zvýš. zákl.kapitálu 26 C.2.2. - Vyplacení podílů na vlastní jmění společníkům 27 C.2.3. + Peněž. dary a dotace do vlast. Kapitálu 28 C.2.4. + Úhrada ztráty společníků 29 C.2.5. - Přímé platby na vrub fondů 30 C.2.6. - Vyplac.dividendy nebo podíly v.o.s. a k.s. 31 C.2.7 Jiné použití HV minulého období 32 C.3. + Přijaté dividendy a podíly na zisku 33 C.*** Čistý peněžní tok vztahující se k finanč. činnosti 34 F. Čisté zvýšení respekt. snížení peněžních prostředků 35 Rozdíl = R - P - F R. Stav peněžních prostředků na konci období (P+-F) 36
111
2010 2009 2008 2007 2006 (v tis. Kč.) (v tis. Kč.) (v tis. Kč.) (v tis. Kč.) (v tis. Kč.) 113622 90751 148147 138442 150521 43248 13857 12923
19308 16832 16666
-12572 28106 20804
-15050 33056 21773
51742 20317 23129
1210
235
7303
15540
1975
-139 0 -137
0 0 -69
0 0 -1
-285 0 -3972
-309 0 -4478
57105 -15855 -17776 1094 827 0 41250 0 55 -3754 0
36140 -6469 -6975 4156 -3650 0 29671 0 321 -2472 0
15534 6912 -2335 292 8955 0 22446 0 3851 -3790 0
18006 34314 38807 -5826 1333 0 52320 -37 4009 -4257 0
72059 3653 2032 4742 -3121 0 75712 0 -4478 -18121 0
37551
27520
22507
52035
53113
-7317
-3855
-6043
-8971
-16964
259
1
95
285
309
-15694 -22752
0 -3854
0 -5948
0 -8686
0 -16655
0 -3508 0 0 0 0 -613 -2895 0 0 -3508 11291 0 124913
0 -795 0 0 0 0 -728 -67 0 0 -795 22871 0 113622
0 -73955 0 0 0 0 -580 -73375 0 0 -73955 -57396 0 90751
0 -33644 0 0 0 0 -736 -32908 0 0 -33644 9705 0 148147
0 -48537 0 0 0 0 -744 -47793 0 0 -48537 -12079 0 138442
