Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury

KONZUMACE ALKOHOLU U ŽÁKŮ 8. A 9. SPORTOVNÍCH TŘÍD NA ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH Diplomová práce (bakalářská)

Autor: Miroslav Kolátek Rekreologie - pedagogika volného času Vedoucí práce: Mgr. Michal Šafář, Ph. D. Olomouc 2014

Jméno a příjmení autora:

Miroslav Kolátek

Název diplomové práce:

Konzumace alkoholu u žáků 8. a 9. sportovních tříd na základních školách

Pracoviště:

Katedra kinantropologie a společenských věd

Vedoucí diplomové práce:

Mgr. Michal Šafář, Ph. D.

Rok obhajoby diplomové práce:

2014

Abstrakt: Cílem této diplomové práce je prozkoumat situaci v oblasti konzumace alkoholu u žáků osmých a devátých sportovních tříd vybraných karvinských základních škol se sportovním zaměřením a odhalit, jaké mají tito sportovci s alkoholem zkušenosti. Celkový počet dotazovaných sportovců je 95, z toho 59 chlapců a 36 dívek. Šetření bylo uskutečněno dotazníkovou metodou. Pro jednoduchost a přehlednost byl použit dotazník

konzumace

alkoholu

Losiaka.

Zjištěné

výsledky

ukazují,

jaké množství alkoholu konzumují žáci sportovních tříd, srovnávají rozdíly v konzumaci alkoholu mezi žáky osmých a devátých tříd na jednotlivých školách i rozdíly mezi vybranými školami. Také prozrazují, jak nezletilí a mladiství žáci alkohol vnímají a proč ho konzumují. Nabyté informace mohou být aplikovány k porovnání stavu na jiných školách. Klíčová slova: alkohol, droga, závislost, prevence, sportovní aktivita

Souhlasím s půjčováním diplomové práce v rámci knihovních služeb.

Author´s first name and surname:

Miroslav Kolátek

Title of the master thesis:

Alcohol consumption among pupils of 8th and 9th grade of sports classes at primary schools.

Department:

Department of Kinanthropology and Social Science

Supervisor:

Mgr. Michal Šafář, Ph. D.

The year of presentation:

2014

Abstract:

The aim of this thesis is to explore the situation concerning alcohol consumption among pupils in eighth and ninth grades of sports classes in selected primary schools with a focus on sports education in Karviná and to reveal what experience these athletes have with alcohol. The total number of respondents is 95 athletes, comprising 59 boys and 36 girls. The survey was carried out using questionnaires. For simplicity and clarity, Losiak´s questionnaire of alcohol was used. The results show how much alcohol students of sports classes consume, comparing differences in alcohol consumption among pupils of the eighth and ninth grades at individual schools and the differences between the selected schools. The data also reveal how the students and adolescents perceive alcohol and why they consume it. Acquired information can be applied to compare with the situation in other schools.

Keywords: alcohol, drug, addiction, prevention, sports activity

I agree the thesis paper to be lent within the library service.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně pod vedením Mgr. Michala Šafáře, Ph. D., uvedl všechny použité literární a odborné zdroje a dodržoval zásady vědecké etiky. V Olomouci dne 12. března 2014

Poděkování Děkuji vedoucímu práce Mgr. Michalu Šafářovi, Ph. D., za pomoc a cenné rady, které mi poskytl při zpracování bakalářské práce.

OBSAH 1

ÚVOD ....................................................................................................................... 8

2

SYNTÉZA POZNATKŮ......................................................................................... 9 2.1

Ontogenetický vývoj dítěte ................................................................................ 9

2.1.1

Vývojová psychologie .............................................................................. 10

2.1.2

Období dospívání - pubescence ................................................................ 10

2.2

Alkohol ............................................................................................................. 12

2.2.1

Historie alkoholu....................................................................................... 13

2.2.2

Účinky alkoholu ........................................................................................ 14

2.2.3

Rizika užívání ........................................................................................... 15

2.2.4

Závislost .................................................................................................... 16

2.2.5

Děti, mladiství a alkohol ........................................................................... 17

2.2.5.1 Důvody konzumace ............................................................................... 18 2.2.6 2.3

4

Prevence ........................................................................................................... 20

2.3.1

Primární prevence ..................................................................................... 20

2.3.2

Sekundární prevence ................................................................................. 21

2.3.3

Preventivní působení v oblasti návykových látek..................................... 21

2.4

3

Alkohol ve sportu...................................................................................... 19

Volný čas .......................................................................................................... 22

2.4.1

Volný čas dětí a mládeže .......................................................................... 23

2.4.2

Volný čas a životní styl ............................................................................. 23

2.5

Sport ................................................................................................................. 24

2.6

Tělesná výchova ............................................................................................... 24

CÍLE A ÚKOLY PRÁCE ..................................................................................... 25 3.1

Dílčí cíle ........................................................................................................... 25

3.2

Výzkumné otázky............................................................................................. 25

3.3

Organizace výzkumu ........................................................................................ 26

METODIKA .......................................................................................................... 27 4.1

Diagnostické metody konzumace alkoholu a množství prováděných

sportovních aktivit ....................................................................................................... 27 4.2

Charakteristika zkoumané skupiny .................................................................. 27

4.3

Metody vyhodnocení a interpretace dat ........................................................... 29

VÝSLEDKY A DISKUZE .................................................................................... 31

5

5.1

Množství konzumovaného alkoholu žáky vybraných sportovních tříd ........... 31

5.1.1 5.2

Diskuze k dílčímu cíli a výzkumné otázce č. 1 ......................................... 32

Rozdíly v množství konzumovaného alkoholu mezi žáky osmé a deváté

sportovní třídy Základní školy Dělnická ..................................................................... 33 5.2.1 5.3



sportovní třídy Základní školy Prameny ..................................................................... 35 5.3.1 5.4


Rozdíly v množství konzumovaného alkoholu mezi žáky Základní školy

Dělnická a Základní školy Prameny ........................................................................... 37 5.4.1 5.5


Rozdíly v množství průměrné sportovní aktivity mezi žáky Základní školy

Dělnická, žáky Základní školy Prameny a mezi jednotlivými školami ...................... 39 5.5.1 Diskuze k dílčímu cíli a výzkumné otázce č. 5 .............................................. 42 5.6

Odpovědi na položené otázky .......................................................................... 43

5.6.1

Uváděné asociace na otázku „Alkohol je…“ ............................................ 43

5.6.2

Důvody konzumace alkoholu ................................................................... 44

5.6.3

Nejčastěji provozované zimní a letní sportovní aktivity .......................... 45

6

ZÁVĚR ................................................................................................................... 46

7

SOUHRN ................................................................................................................ 48

8

SUMMARY ............................................................................................................ 49

9

REFERENČNÍ SEZNAM LITERATURY ......................................................... 50

10

PŘÍLOHY ........................................................................................................... 52

1

ÚVOD Když se řekne alkohol, jen stěží najdeme v dnešním, civilizovaném světě člověka,

který by nevěděl, o jakou látku se jedná. Alkohol je lidstvu známý po tisíce let a zvláště pak v tom současném, moderním světě má o něm dostatek dostupných informací každý dospělý člověk i dítě. Prakticky kdekoli se můžeme dočíst či doslechnout o jeho prospěšnosti v malém množství, či o jeho škodlivosti v případech, kdy je konzumován ve velké míře nebo konzumován dětmi. Ať už jsou názory na prospěšnost alkoholu jakékoliv, faktem je, že alkohol je silně návyková, tvrdá droga, která je společností tolerována a stala se tak součástí lidské kultury. Alkohol byl, je a bude. V České republice je tato návyková látka prodejná osobám ve věku od 18 let. I přesto si bez problémů alkohol dokážou zakoupit daleko mladší lidé, mladiství a děti, navštěvující základní školu. Své první zkušenosti získávají již na prvním stupni základních škol, ve věku okolo 10 let. A není se čemu divit, už od malička je ovlivňují tlaky televizních reklam, filmy, ale také dospělí, kteří alkohol před dětmi pravidelně konzumují při různých příležitostech i přesto, že poukazují na jeho nebezpečí. Alkohol se pak po vzoru dospělých stává pro dospívající mládež součástí osobního stylu. Ve svém věku si však tito mladí lidé neuvědomují, jak je alkohol nebezpečná a škodlivá látka zejména pro vývoj jejich dospívajícího organismu. Pro ně je důležité být součástí své komunity a nevybočovat z řady. Zájem celé společnosti, nejen rodičů, by měl právě z těchto důvodů směřovat k aktivnímu podnikání preventivních opatření v této oblasti. A jako jedním z vhodných opatření může být vyplnění volného času dítěte aktivní pohybovou aktivitou, sportem. Takto „zaměstnanému“ dítěti, jsou minimalizovány příležitosti k zahálení a nudě, které bývají jedním z důvodů experimentování s alkoholem, či jinými drogami. Ve své práci se zaměřím na žáky sportovních tříd tří základních karvinských škol. Mým cílem je zjistit, jaké mají tito mladí sportovci s alkoholem zkušenosti, jaký mají k alkoholu vztah a kolik času věnují sportovním aktivitám. Získané informace mohou být užitečné k nasměrování vhodných aktivit v oblasti prevence před požíváním alkoholu touto věkovou skupinou.

8

2

SYNTÉZA POZNATKŮ

2.1

Ontogenetický vývoj dítěte V tom nejširším slova smyslu můžeme ontogenetický vývoj jedince chápat jako

jeho komplexní vývoj od početí až po smrt. Každý člověk začíná svůj život početím, potažmo narozením se. Během jeho života pak dochází k řadě změn, které můžeme rozdělit na změny růstové a změny vývojové. Tělesný a psychický vývoj se vzájemně propojuje a dává tak vznik nové osobnosti jako celku. Rozvíjí se morální postoje, sociální vztahy, emocionální a kulturní hodnoty. Strukturu vývoje osobnosti dítěte člení Helus (2009) na sedm na sebe navazujících stadií: I. Prenatální stadium - období začínající početím a končící narozením. V tomto období dochází k interakci mezi matkou a plodem, na který působí smyslové podněty. Plod je schopen na ně reagovat a nejjednoduššími formami se učit. II. Kojenecké stadium - období zhruba prvního roku života. Rozvíjí se svalstvo, poznávací procesy, řeč a socializace. III. Batolecí stadium - přibližně od jednoho roku do tří let. Doba osamostatňování a prosazování své vůle. IV. Stadium předškolního věku - období mezi třetím a šestým rokem života. Roste obratnost, vytváří se mravní postoje, dochází k proměnám v sociálním životě, výtvarném projevu a novým možnostem myšlení. V. Stadium raného školního věku - věkové období od šesti do jedenácti let života. Velký mezník v životě dítěte. Rozvíjení sociálních vztahů, spolupráce, sebe prezentace. VI. Stadium pubescence - věkové období přibližně mezi dvanáctým a patnáctým rokem života. Dochází k pohlavnímu dospívání a biologické proměny jedince z dítěte na zralého dospělého. 9

VII. Stadium adolescence - období mezi patnáctým až dvacátým či dvaadvacátým rokem života. Zakončení tělesného růstu, dotváření osobnostní integrity a rozumových schopností.

2.1.1 Vývojová psychologie Jedna ze základních psychologických disciplín, zabývající se psychickým vývojem člověka, je označována jako vývojová psychologie. Studuje složitý proces četných změn, jež během jednotlivých etap života jedince nastávají, a zabývá se vnějšími vlivy, které působí na jeho vývoj. Každá fáze života je charakteristická jednotlivými prvky rozvoje, které na sebe navzájem navazují. Tento zákonitý sled člověku postupně umožňuje přechod od méně dokonalého k dokonalejšímu. Zásadním stadiem vývoje je dětství a období dospívání. V těchto etapách je důležité usilovat o vytváření optimálních podmínek pro život v rodinách i školách, aby nedocházelo k ohrožení psychického vývoje dítěte. V opačném případě může dojít k významnému nebo dokonce trvalému poškození psychického vývoje.

2.1.2 Období dospívání - pubescence V literaturách bývá toto zásadní a dramatické životní období označováno různě, například: puberta; období přeměny z dítěte na biologicky zralého dospělého, schopného sex. reprodukce; období pohlavního dospívání (první menses, první poluce, kritičnost, kolísání nálad, citů, pocity nejistoty, sebepodceňování aj.); začíná adolescentním růstovým skokem, s postupným vývojem sekundárních pohl. znaků; v našich zemích přibližně mezi 12. a 15. rokem (Hartl, Hartlová, 2009, 491).

10

Blíže, na dvě fáze, zhruba od 11 do 15 let, období pubescence specifikují Langmeier a Krejčířová (2006): a) Fáze prepuberty (první pubertální fáze): Začíná odhalením sekundárních pohlavních znaků - u dívek například růst ochlupení a prsů, u chlapců růst ochlupení, zvětšení penisu a změna hlasu. U dívek končí nástupem první menstruace, u chlapců prvním výronem semene (noční poluce). Dívkám toto stadium trvá zhruba od 11 do 13 let, chlapcům asi o 1-2 roky později. b) Fáze vlastní puberty (druhá pubertální fáze): Nastupuje po dokončení prepuberty a trvá do dosažení reprodukční schopnosti. První menstruační cykly bývají nepravidelné a většinou anovulační. Teprve po 1-2 letech se dostavuje ovulace a schopnost oplodnění. Také u chlapců je reprodukční schopnost dosahována až po dokončení vývoje hlavních sekundárních pohlavních znaků. Období vlastní puberty můžeme vymezit věkem 13-15 let. Z výše uvedeného je jasné, že tato fáze života je náročnou etapou, vnášející do existence dítěte mnoho změn. A na ty se dá jen stěží připravit. Člověku se mění jeho vlastní tělo, najednou má pocit, že mu nikdo z dospělých nerozumí, hledá svou vlastní identitu, musí obstát nejen před svým okolím, ale také před sebou samým. Důležitou roli zde hrají rodiče, jejich citlivý přístup, tolerance a především trpělivost. Ale záleží i na sourozencích, škole a kamarádech, kterými je jedinec obklopený. Výběr „špatného“ vzoru či vlivy nesprávné sociální skupiny můžou mít neblahý dopad na psychiku. Takový jedinec pak může sklouznout do nebezpečných oblastí bytí, jako je například experimentování s drogami. Helus (2009, 248-249) ve své knize shrnuje stadium pubescence výstižně: Mezi předchozí fází, raným školním věkem, a pubescencí je poměrně ostrý předěl; pravděpodobně jeden z nejostřejších ze všech, jimiž v životě procházíme. Rozumějme tomu tak, že raný školní věk je všeobecně považován za období spíše klidné, vyrovnané - a je to právě toto zklidnění, které umožňuje malému školákovi úspěšně se vyrovnávat s nároky školy; vejít v prvopočáteční základy vzdělávání a tím výrazně pokročit v rozvoji své osobnosti. Oproti tomu pubescence je věk plný neklidu, dramatické proměny těla i duše, kdy jedinec nejen ví a umí víc než dříve, ale také a především se přetváří do jiné podoby. A to nejen v tom smyslu, že chlapci rostou vousy, hrubne hlas, je schopen erekce 11

a že dívce roste poprsí, dostavuje se menstruace apod. Děje se tak i v tom smyslu, že

se

mladý člověk

začíná

vzpouzet

autoritám,

vstupuje

do

dosud

nepředstavitelných konfliktů s rodiči a učiteli, hledá svou podobu sociální ve vztazích s lidmi; a konečně také v tom smyslu, že začíná jinak prožívat sám sebe, nově se ptá, kým je a jakým směrem se v životě ubírat. Tuto proměnu provázejí hluboké krize, změny nálad, názorů, tužeb. Pubescent se často stává svému okolí i sobě samému obtížným. Tato obtížnost, dramatičnost a náročnost často pokračuje do adolescence, nejednou tam dokonce i kulminuje; zde má však svůj počátek a jako každý počátek dokáže nejvíce zaskočit nečekaností náhlého projevu.

2.2

Alkohol Pod pojmem alkohol si mnoho lidí vybaví láhev s konkrétním nápojem,

nejčastěji láhev piva, vína či tvrdších alkoholických nápojů, díky kterým se dostanou do euforických stavů. Tato látka je z chemického hlediska označována jako etanol (C2H5OH), též jako ethanol, etylalkohol či líh. Jedná se o jednoduchou chemickou substanci, bezbarvou kapalinu, vyznačující se vysokou hořlavostí. Vyrobit se dá přírodní (kvašením cukrů), či syntetickou cestou (katalytickou hydratací etylenu). Nejširším využitím etanolu je výroba alkoholických nápojů, určených k přímé spotřebě, avšak používá se i v lékařství k výrobě léků, dezinfekčních nebo masážních prostředků. Své uplatnění má i při výrobě kosmetických produktů, čisticích prostředků či například nemrznoucích kapalin do motorových vozidel. Pro lidské tělo je alkohol v podobě alkoholických nápojů škodlivou látkou drogou, ovlivňující tělesné i duševní zdraví člověka. Přesto je v mnoha zemích legální a dokonce jednou z nejvyhledávanějších, nejdostupnějších a nejoblíbenějších látek, navzdory tomu, že jsou její negativní účinky všeobecně známy. Je součástí společenského života a v malých dávkách dokonce doporučován některými lékaři. Alkohol je po vypití vstřebáván v celém gastrointestinálním traktu, zejména v tenkém střevě. Zde se dostává do krve, pomocí vena portae do jater, dále do srdce a z něj proudí do celého těla. Nejvyšší koncentrace alkoholu se soustřeďují v mozku, 12

játrech, ledvinách, méně např. v nepracujících kosterních svalech (Heller, Pecinovská a Zima, 2011).

2.2.1 Historie alkoholu Vzhledem k tomu, že v přírodě dochází k procesům kvašení spontánně, vznikal první alkohol nakvašením uzrálého, spadaného ovoce ještě v dobách před člověkem. Prvními konzumenty těchto přírodních produktů byla zvířata, která mimochodem nakvašené ovocné plody s oblibou konzumují dodnes. Ani pro člověka nejsou alkoholické nápoje novinkou. V podobě zkvašeného medu, ovoce či rýže jsou známy již tisíce let a tak jsou neodmyslitelně spjaty s lidskou historií. V prvopočátcích však alkohol sloužil převážně k ranhojičským účelům. Až s postupem času začal sloužit coby nápoj posilující sílu a mysl. Stával se součástí ceremonií, rituálů, vzpomínkových událostí, v medicíně pomáhal při tlumení bolestí, dezinfekci, také dodával kuráž bojovníkům, zápasníkům, ale sloužil rovněž jako platidlo. K prvním alkoholickým nápojům patřilo pivo, medovina a víno. Tyto nápoje plnily významnou roli v kulturách Egypťanů, Číňanů, Sumerů, Babyloňanů, Germánů či Slovanů a jiných národů. Staly se cennými artikly tehdejších hospodářství. Zmínky o vaření piva a vína se například datují okolo roku 7000 př. n. l. ve starém Egyptě a Číně. V období od 3000 do 2000 př. n. l. se v Indii objevuje rýžový destilát zvaný sura a v Řecku oblíbená medovina, vznikající fermentací medu a vody. V legislativě všech starých kultur bylo pamatováno na opilství a vesměs bylo trestáno. K těmto případům však v podstatě nedocházelo, neboť lidé žili s alkoholickými nápoji bez problémů či konfliktů. Lidé chovali k opojným mokům hlubokou úctu a využívali jejich blahodárnou moc jen při výjimečných příležitostech. Boj proti zneužívání alkoholu byl řídkým jevem, protože se téměř nevyskytoval v míře ohrožující společnost či jednotlivce. Občas byly s vědomím nebezpečí prováděny akce preventivně osvětové. Lykurgos ve Spartě kupříkladu

13

záměrně opíjel hélóty, aby na nich předvedl občanům, k jakým koncům může vést nadměrná konzumace alkoholu. Muhammad (570 - 632 n. l.), zakladatel islámu, prozřetelně zamezil předem všem problémům, které by mohly vzniknout. Tento nejúspěšnější propagátor abstinence v dějinách zřejmě vskutku vládl duchem prorockým, vždyť skutečný fenomén alkoholismu se rozmohl teprve v polovině 19. století. Mělo to několik příčin: - průmyslová revoluce dala vzniknout anonymním velkoměstům s dělnickými čtvrtěmi, kde zanikaly tradiční hodnoty i možnost dozoru, která byla uvnitř venkovské komunity, - zprůmyslnění výroby lihu z brambor a melasy a zaplavení trhu levnými, často podřadnými kořalkami, - téměř celoevropské zdecimování vinic chorobami a škůdci. A tak od druhé poloviny minulého století řádí metla alkoholismu a rozrůstají se protialkoholní hnutí, spolky apod. (Jenč, 1998, 8).

2.2.2 Účinky alkoholu I když alkohol patří mezi drogy s tlumivým účinkem, jeho vliv na organismus závisí na několika aspektech, jako například hmotnost konzumenta, jeho zdravotní stav, pohlaví, obsah žaludku, druh a množství požitého alkoholu, rychlost jeho požití, a také na tom, jak je zvyklý ho organismus přijímat. Tato návyková látka výrazně působí na centrální nervovou soustavu, což se projevuje změnami v chování i prožívání. V počátečních malých dávkách zlepšuje náladu, přináší euforické pocity lásky, snižuje napětí a poskytuje pocit uvolnění a sebedůvěry. Výsledkem takového způsobu konzumace může být navození dobré atmosféry ve společnosti. I malé dávky však mohou odstranit zábrany, díky kterým se pak člověk chová tak, jak by se ve střízlivém stavu nechoval. V této fázi pití nastupuje zpomalení reakcí na podněty, snižuje se schopnost zdravého úsudku a rozumného myšlení. Při požití vyšších dávek se euforie často mění v agresivní chování nebo smutek. Rovněž se snižuje schopnost koncentrace a dochází k utlumení motorických 14

i senzorických funkcí. K viditelné změně chování patří zhoršení koordinace pohybů, srozumitelnosti řeči a sebeovládání. Jedinec má sklony přeceňovat svoje síly a možnosti a vystavuje se mnohdy rizikovým situacím, které mohou končit tragicky. Vlivy alkoholu na organismus jsou dočasné, neboli krátkodobé a trvalé, čili dlouhodobé. Krátkodobými účinky se rozumí ty, které ovlivňují tělo i mysl bezprostředně po požití alkoholu do doby, než je alkohol z těla zcela vyloučen. Patří zde nevolnosti, žaludeční potíže spojené se zvracením či průjmy, bolesti hlavy, snížení prahu vnímání teplot a bolesti, útlum dýchacího centra a krevního oběhu a rovněž akutní otrava alkoholem. Dočasným vlivem jsou i hypno-sedativní účinky, to znamená, že alkohol krátkodobě snižuje vigilitu. Dlouhodobými účinky jsou naopak takové, které se projevují v souvislosti s permanentním požíváním alkoholu. Jsou tedy výsledkem neustálého působení této látky. Typickým příznakem je zvyšující se tolerance, díky které je jedinec schopen vypít stále větší množství. Takové jednání se přirozeně odrazí nejen v tělesném i duševním zdraví pijana, ale rovněž v jeho společenském životě. Dochází k rozvracení vztahů, ztrátě zaměstnání a mnohdy problémům se zákonem. O účinku alkoholu z farmakologického hlediska uvádí Vojtěchovský (1985), že při hladině okolo 0,5 promile je zřejmé zklidnění organismu, při hladině okolo 1,5 promile přichází narušení svalové souhry a vzrušeností, mezi 1,6-2 promile nastává klasická opilost, neboli ebrieta, což je směs účinků tlumivých, budivých a dezorganizujících obvyklý způsob chování. Kolem 3-4 promile přichází poruchy vědomí a nad 4 promile reálně hrozí úmrtí z důvodu selhání oběhového systému či utlumení významných center ve středním mozku.

2.2.3 Rizika užívání S užíváním alkoholu nejsou zdaleka spojeny pouze jeho účinky na náš organismus, neboli to, jaký má na naše tělo vliv, jak na nás působí. Pravidelná konzumace, nadužívání, sebou nese hlavně rizika, přesněji řečeno nebezpečí, které z toxicity

alkoholu

vyplývá.

Dlouhodobým

působením

dochází

v organismu

ke změnám, které bývají nezvratné, například vznik závažných onemocnění 15

nebo poškození orgánů. Nebezpečí pak spočívá nejen v samotném vzniku, ale také v trvalosti těchto následků, které mnohdy nevymizí ani poté, co pijan přestane pít. Samozřejmě i zde platí, že míra rizika závisí na několika faktorech, zejména na době trvání nadužívání, množství vypitého alkoholu, pohlaví, věku, případně genetických předpokladech. Čím delší dobu a v čím větším množství alkohol na tělo působí, tím větší jsou rizika. Nešpor (1999) rozděluje rizika užívání alkoholu na okamžitá a vzdálenější: a) rizika okamžitá: úrazy, dopravní nehody, rvačky a otravy b) rizika vzdálenější: nemoci žaludku a jater, epilepsie, zhoršení hypertenze a cukrovky, duševní onemocnění a povahové změny, zvýšená pravděpodobnost výskytu nádorů v oblasti hltanu, jícnu, jater a prsní žlázy u žen, oslabení imunitního systému a kožní nemoci. Podle Hellera, Pecinovské a Zimy (2011, 49-50) „Při dlouhodobém pití s následným poškozením jater může dojít k poruše odbourávání katecholaminů (adrenalin, noradrenalin), těžké hypoglykémii, nebo selhání srdce, zpravidla již poškozeného alkoholovou kardiomyopatií. Dalšími příčinami smrti bývá selhání těžce poškozených jater, a metabolický rozvrat s edémem mozku.“

2.2.4 Závislost Kromě výše zmiňovaných nebezpečí je jedním z hlavních rizik nadužívání alkoholu vznik závislosti. Obecně lze závislost charakterizovat jako stav, kdy si tělo natolik zvykne na drogu (alkohol), že bez ní není schopno normálně fungovat. Závislým na alkoholu se člověk může stát, pokud dlouhodobě a často pije velké množství alkoholu. K tomu snáze dochází v sociálním prostředí, které je k takovému konzumu tolerantní a kde je alkohol snadno dostupný (Skála, 1987). Přesněji řečeno, závislost definujeme jako stadium periodické či chronické otravy, vyvolané požíváním přirozené nebo syntetické látky, škodící jedinci i společnosti. Vyznačuje se nutkáním zneužívat působící prostředek, zvyšovat jeho dávku a opatřovat si jej všemi způsoby. Přerušením přísunu látky se objevují abstinenční příznaky, psychická i fyzická závislost. Dodáním zneužívané látky tyto příznaky vymizí (Mečíř, 1990). 16

Presl (1994) formuluje závislost jako onemocnění a shrnuje jeho definici do několika bodů: a) závislost je nezvladatelná, neodolatelná touha po opakovaném braní drogy, b) projevuje se tendencí ke zvyšování dávek, c) existence psychické či fyzické závislosti na určité droze je vyjádřená přítomností takzvaného abstinenčního syndromu psychického či fyzického typu d) má negativní důsledky pro jedince a společnost. Naproti tomu 6 znaků závislosti uvádí Nešpor (2006) a dodává, že k diagnóze závislosti stačí stanovit tři z těchto znaků během posledních 12 měsíců: a) zhoršené sebeovládání ve vztahu k alkoholu, b) bažení po alkoholu, c) pokračování v pití navzdory jeho nepříznivým následkům, d) zanedbávání jiných zájmů (např. zájmu o rodinu) a potěšení, e) odvykací stav se většinou při kvalitní lékařské péči stačí rychle zvládnout, někdy ovšem může přejít v delirium tremens, což je závažný, život ohrožující stav, f) růst odolnosti vůči alkoholu.

2.2.5 Děti, mladiství a alkohol Nejzranitelnější skupinou v této oblasti jsou děti a mladiství, potažmo těhotné ženy, v jejichž lůně se od základů vyvíjí lidský plod. Alkohol může ohrozit vývin plodu v podobě nezvratného poškození mozku, nevyvinutí obličeje, rozštěpu patra, nižšího IQ nebo mentálního postižení. Takto narozené dítě si následky ponese doživotně. U dětí a mladistvých dochází působením alkoholu k narušení zdravého vývoje orgánů, zejména mozku, jater, ledvin, srdce a žaludku. Tělo dítěte a dospívajícího je v procesu vývoje a růstu, nedokáže si s alkoholem poradit stejně, jako dospělý organismus a je tudíž zranitelnější než tělo dospělého. Z tohoto důvodu je v České republice legislativně vymezeno konzumování alkoholických nápojů od 18 let věku. Přesto mnoho dětí, mladistvých i dokonce samotných prodejců alkoholu tento zákon nedodržuje a tito mladí lidé pak s alkoholem často a rádi experimentují. Ve svém věku si neuvědomují rozdíly v působnosti alkoholu na dospívající a dospělý organismus.

17

Nešpor a Csémy (1997) zdůrazňují, že pro děti a mladistvé je alkohol o mnoho nebezpečnější, než pro dospělé, jelikož dětská játra nejsou schopna odbourávat alkohol stejnou měrou, jako u dospělého člověka. Dětem navíc hrozí nebezpečné otravy už při zkonzumování velmi malého množství alkoholu a stejně tak se velmi rychle vytváří návyk. V jiné knize autoři odpovídají na otázku proč dětem zakazovat alkohol, když jej dospělí pijí: Je také třeba brát v úvahu skutečnost, že zneužívání alkoholu v dospívání zvyšuje riziko přechodu k jiným návykovým látkám. Většina našich dospívajících se k nelegálním drogám dostává právě přes alkohol a tabák. A ještě jeden argument: K nejčastějším příčinám smrti u dětí a dospívajících patří úrazy, otravy, sebevraždy a dopravní nehody. A na všech uvedených příčinách smrti se výrazně podílí právě alkohol (Nešpor, Pernicová a Csémy, 1999, 15).

2.2.5.1 Důvody konzumace První kontakt s alkoholem zažije mnoho dětí ještě dříve, než by k tomu potřebovali nějaký důvod. Někteří rodiče dávají ochutnat alkohol svým malým potomkům v takovém věku, kdy z toho jejich děti ještě nemají rozum a baví se tím, jak se dítko šklebí, když ochutná například hořké pivo. Samozřejmě v tom pozdějším věku si dítě či mladistvý ke konzumaci důvod najde. A důvodů je k dispozici skutečně hodně, jelikož alkohol se ve společnosti konzumuje při mnoha příležitostech. Úplná abstinence je spíše ojedinělým jevem. K důvodům užívání návykových látek dospívajícími, Nešpor, Pernicová a Csémy (1999) uvádějí, že nejsou nijak složité. Kromě poměrně snadné dostupnosti a zvědavosti k nim patří snaha uniknout nepříjemným pocitům nebo nepříznivé životní situaci, imitace dospělých a zejména také tlak všudypřítomných reklam. Dle Mečíře (1990) se na zahájení a rozvoji požívání alkoholu mládeží již v raném věku podílí neodmítavý postoj veřejnosti a rodinných příslušníků. Dále Mečíř uvádí, že jedince ovlivňuje jeho okolí, pijácká parta, která vyzdvihuje alkohol, závodí například v množství vypitého alkoholu a operuje s tím, že „žádný nesmí trhat

18

partu“. Tlak na nepijícího je umocňován výsměchem a následným vyzýváním k přípitkům. Na otázku, proč děti začínají s drogami, uvádí Hajný (2001), že součástí dospívání je experimentování a riskování, ke kterým vede přirozená lidská zvědavost. Většina dospívajících zkouší nové věci i způsoby chování, aby před ostatními ukázali, kdo jsou, co nechtějí a chtějí a navíc je zde skupina vlastností drog, které k užívání svádí: a) užívání alkoholu je jen pro dospělé b) je to něco nového, nepoznaného, tajemného c) dítě je ve skupině k užívání tlačeno ostatními i vlastní snahou přizpůsobit se d) účinky pomohou uspokojit aktuální potřebu dítěte (zapomenout, uvolnit se, komunikovat, prosadit se a podobně).

2.2.6 Alkohol ve sportu Alkoholické nápoje se staly běžnou součástí života, což se přirozeně projevilo i ve sportu. Není výjimkou, že sportovci po tréninku navštíví restauraci nebo pivnici, kde si dopřejí „zasloužené“ pivo po výkonu. Zvláště u kolektivních sportů se tento zvyk po tréninku těší velké přízni. Opravdoví profesionálové ve vrcholovém sportu však alkohol ve svém jídelníčku nemají (Nekola, 2000). Vezmeme-li v úvahu účinky alkoholu, je jasné, že jeho požitím bude ovlivněna nejen sportovcova fyzická výkonnost, ale rovněž i psychická. Alkohol tudíž není vhodným doplňkem výživy sportovce. Zvláště nebezpečné jsou i jeho kombinace s jinými tlumivými látkami, případně „moderní“ kombinace s energetickými nápoji. Tyto kombinace mohou vyvolávat poruchy srdečního rytmu, mdloby, případně ztrátu vědomí. V neposlední řadě se alkohol neslučuje se sportem právě proto, že sportovní aktivity jsou mimo jiné brány jako prostředek k vyplnění volného času dítěte, za účelem prevence proti alkoholu. Podrobněji se účinkům alkoholu v oblasti sportu věnují Nešpor, Pernicová a Csémy (1999), kteří zmiňují, že alkohol prodlužuje reakční dobu, vede k přeceňování vlastních sil, špatnému odhadu situace a poruchám vnímání, kdy například cyklista v důsledku „tunelového vidění“ může přehlédnout z boku přijíždějící vozidlo. 19

Závěrem této kapitoly je vhodné zmínit i pozitivní účinek alkoholu ve sportu v podobě přípravy a použití masážních prostředků. Alkohol pro své odpařovací schopnosti přináší osvěžující účinek rychlým ochlazením povrchu těla. Masáže těmito přípravky nejen odstraňují únavu, ale rovněž uvolňují svalové napětí před výkonem (Kvapilík a Svobodová, 1985).

2.3

Prevence Jedním z pilířů řešení drogové problematiky je prevence. Všeobecně lze

prevenci definovat jako jednání, jehož cílem je zamezit zrodu nechtěných jevů, například nemoc, úraz, nehoda nebo požívání alkoholu dětmi a mladistvými. Účinek prevence se zvyšuje soustavným a systematickým vlivem. Rozlišujeme prevenci primární, sekundární a terciární.

2.3.1 Primární prevence Zjednodušeně řečeno primární prevencí jsou aktivity vedoucí k předcházení nežádoucí situace, která ještě nenastala, ale nastat by mohla. Snahou těchto činností je pozitivně ovlivnit hodnotová měřítka zejména dětí a mládeže. Klíčovou roli zde hraje dlouhodobé působení rodiny a školy. U této věkové skupiny je nežádoucí situací užívání návykových látek, experimentování a vznik závislosti na těchto látkách. Cílem je rovněž předcházení páchání trestné činnosti dětí a mládeže a motivace k plnohodnotnému životu. Primární prevenci lze rozčlenit na prevenci nespecifickou a specifickou. Nespecifická prevence je zaměřena na vývoj osobnosti a podporu zdravého životního stylu. Formou zájmových kroužků a sportovních aktivit se snaží o správné využití volného času jedince a minimalizovat tak vznik nežádoucího chování. Nevztahuje se tedy k určitému jevu, působí obecně. Naproti tomu specifická prevence se snaží zacílit na problematiku určitého fenoménu, například předcházení užívání alkoholu dospívajícími dětmi. Působí tedy vymezeně na konkrétní formu rizikového chování.

20

Pokud jsou aktivity primární prevence prováděny odborně, citlivě a s osobním nasazením, jsou účinnější a dosahují lepších výsledků. K tomu přispívá i jejich zaměření podle věku a prostředí, v němž se utvářejí hodnoty a návyky pro celý život. Důležitou součástí vzdělávání a výchovy na školách by tak měla být prevence v oblasti návykových látek (Heller, 2011). Zásady efektivní primární prevence uvádí Nešpor (2011): - preventivní program začíná brzy a je přizpůsobený věku, - je malý, interaktivní a zahrnuje legální i nelegální návykové látky, - učí dovednosti nutné pro život, jako odmítání a zvládání stresu, - je soustavný, dlouhodobý a bere v úvahu místní specifika, - zahrnuje i snižování dostupnosti návykových rizik a poptávky po nich, - využívá více strategií (například prevenci ve školním prostředí i práci s rodiči), - počítá s obtížemi a učí, jak je zvládat

2.3.2 Sekundární prevence Záměrem sekundární prevence je zabránit tomu, aby se opakoval negativní jev, který již nastal, případně zmírnit jeho následky. V případě užívání návykových látek se jedná o aktivity směřující k minimalizaci zdravotních, sociálních a ekonomických škod jedince. Je tedy zaměřena na konkrétního člověka či skupinu lidí, jež jsou oběťmi nežádoucího jevu.

2.3.3 Preventivní působení v oblasti návykových látek Základním motorem prevence je vždy rodina. V rodině se dítě učí umět se prosadit a zodpovídat za své chování. Vhodnou výchovou se u něj vypěstuje zdravé sebevědomí a návyky ke zdravému životnímu stylu. Právě od rodičů by měly přicházet první informace o drogách a to co nejdříve, způsobem přiměřeným věku dítěte. Je důležité o drogách hovořit a vysvětlit dítěti, proč se alkoholu, potažmo drogám vyhnout a proč se jim mnozí nevyhýbají, namísto mlčení, které z drogy udělá cosi tajemného, zapovězeného a tudíž lákavého (Presl, 1994). 21

Několik základních bodů preventivního působení, jak pomoci svému dítěti odmítat alkohol a drogy uvádí Nešpor (1996): - získat důvěru dítěte, - umět s dítětem mluvit o alkoholu a drogách, - předcházet nudě, - stanovit zdravá pravidla v rodině, - jako rodič být nositelem hodnot a inspirativním vzorem, - pomáhat dítěti bránit se nevhodné společnosti, - posilovat zdravé sebevědomí dítěte, - vytvářet užitečná spojenectví v rodině. Neméně významnou součástí preventivního působení na děti a mládež jsou volnočasové aktivity. Zejména sport a pohybové aktivity hrají jejich ústřední roli, jelikož kromě efektivního vyplnění volného času, příznivě působí na rozvoj fyzické kondice a zdraví.

2.4

Volný čas V životě každého člověka, potažmo dítěte či dospívajícího plní volný čas

významnou úlohu. Od rámce povinností, které chtě nechtě musí každý vykonávat, přináší volný čas naopak prostor pro vlastní seberealizaci. Poskytuje člověku svobodnou volbu pro aktivity, které chce vykonávat ze své vůle, pro svou potěchu a v čase, ve kterém sám zvolí jejich začátek i konec. Vyznačuje se tedy relativní svobodou, jež odpovídá rozhodnutí, požadavkům a ideálům každého jedince. Díky tomu se příznivě promítá do všestranného osobnostního a společenského rozvoje. Pávková a kol. (1999) charakterizuje pojem volný čas opakem nutné práce a povinností, dobou, kdy si svobodně vybíráme své činnosti, které děláme nepovinně a rádi, přinášejí nám pocit uspokojení a uvolnění. Zahrnují odpočinek, rekreaci, zábavu, dobrovolné vzdělávání či společensky prospěšné činnosti. Naopak jeho součástí nejsou činnosti zabezpečující biologické potřeby, jako jídlo, spánek, hygiena a zdravotní péče.

22

2.4.1 Volný čas dětí a mládeže Děti mají většinou více volného času než dospělí, avšak díky nedostatku zkušeností jej neumí vhodně vyplnit. Svůj volný čas tráví doma, ve školách, zařízeních pro výchovu mimo vyučování nebo veřejných prostranstvích. Každé takové prostředí může mít svoje výhody i nevýhody, například míra organizovanosti, možnosti spontaneity, bezpečnost, odborné vedení, kontakt s vrstevníky, volba aktivit, dozor nebo pozitivní i negativní vzory (Hájek, Hofbauer, Pávková, 2011). Z uvedeného lze usoudit, že volný čas může být šancí ke kladnému ovlivňování dítěte, ale zároveň i rizikem ke vzniku nežádoucích jevů. Efektivní vyplnění volného času tedy nezaručí vždy absolutní jistotu, že dítě nebude experimentovat s alkoholem či jinými drogami. Nepochybně však omezí příležitosti k výskytu těchto jevů a současně poskytne dítěti možnost v něčem se ztotožnit, být v něčem úspěšný.

2.4.2 Volný čas a životní styl Životním stylem rozumíme vlastní souhrn postojů, hodnot a dovedností v životě člověka. Jeho součástí je síť mezilidských vztahů, stravovací návyky, tělesný pohyb, zájmy, koníčky a organizace času (Hartl, Hartlová, 2009). Primární zkušenosti s využitím volného času přichází od rodičů, kteří jsou pro děti prvními vzory. Děti dle rodičů žijí určitým způsobem, osvojují a napodobují jejich životní styl (Pávková, 1999). Vhodným působením na životní styl jedince tak dochází k ustálení životních zvyklostí, hodnotové orientace a ovlivnění chování i mimo volný čas. Součástí symetrického životního stylu jsou však nejen zájmy, ale i dostatek spánku umožňující obnovit síly. Dlouhodobá přetíženost a vyčerpání můžou mít na dítě stejný efekt, jako nuda a nedostatek správných podnětů (Nešpor et al., 1999).

23

2.5

Sport Rozumíme jím individuální nebo skupinové aktivity vykonávané pro zábavu

či formou cvičení, mnohdy s prvky testování fyzických schopností a v podobě soutěže. Díky nárůstu volného času a masovým médiím se sport stal globálním jevem sociálním, psychologickým i pedagogickým (Hartl, Hartlová, 2009). Sport však nelze ze společenského hlediska pokládat pouze za pohybovou aktivitu založenou na snaze po nejvyšším výkonu. Představuje i určitou životní orientaci, je spojován s odlišným způsobem života vyznačujícím se prosazováním nových životních hodnot. Mnoho sportovních odvětví záměrně vytváří své společenské image, kterým se snaží motivovat mládež k volbě sportovního oboru, případně ovlivnit jeho rozhodnutí o profesionální kariéře v něm (Nekola, 2000).

2.6

Tělesná výchova Pojmem tělesná výchova označujeme cílevědomou výchovnou a vzdělávací

činnost, jež působí na tělesný a pohybový vývoj člověka, upevňuje jeho zdraví, zvyšuje tělesnou zdatnost a pohybovou výkonnost. Vede k získání základního teoretického a praktického tělovýchovného vzdělání a pomáhá utvářet trvalý vztah jedince k pohybové aktivitě. Je jednou ze základních složek tělesné kultury (Vilímová, 2002). Tělovýchova a sport nevedou jen k rozvoji fyzické zdatnosti, ale rovněž hrají významnou roli při sebepoznávání, výchově k toleranci a smyslu pro fair play a současně napomáhají budování psychické odolnosti vůči stresu (Hájek et al., 2011).

24

3

CÍLE A ÚKOLY PRÁCE Klíčovým cílem této bakalářské práce je zmapovat situaci v oblasti konzumace

alkoholu u žáků osmých a devátých sportovních tříd karvinských základních škol Dělnická, Slovenská a Prameny a odhalit jaké mají s alkoholem zkušenosti.

3.1

Dílčí cíle V návaznosti na hlavní cíl si práce klade následující dílčí cíle: 1. Zjistit, jaké množství alkoholu konzumují žáci 8. a 9. sportovních tříd. 2. Porovnat množství konzumovaného alkoholu mezi žáky Základní školy Dělnická (osmá sportovní třída x devátá sportovní třída). 3. Porovnat množství konzumovaného alkoholu mezi žáky Základní školy Prameny (osmá sportovní třída x devátá sportovní třída). 4. Porovnat množství konzumovaného alkoholu mezi žáky vybraných škol (ZŠ Dělnická x ZŠ Prameny). 5. Porovnat množství prováděné sportovní aktivity mezi žáky na jednotlivých školách i mezi školami.

3.2

Výzkumné otázky 1. Jaké množství alkoholu konzumují žáci 8. a 9. sportovních tříd vybraných základních škol? 2. Existuje rozdíl v množství konzumovaného alkoholu mezi žáky osmé a deváté sportovní třídy Základní školy Dělnická? 3. Existuje rozdíl v množství konzumovaného alkoholu mezi žáky osmé a deváté sportovní třídy Základní školy Prameny? 4. Existuje rozdíl v konzumaci alkoholu mezi žáky vybraných sportovních škol? 5. Existuje rozdíl v množství prováděné sportovní aktivity mezi žáky osmých a devátých sportovních tříd jednotlivých škol a mezi vybranými školami? 25

3.3

Organizace výzkumu Během měsíce dubna roku 2013 proběhla diagnostika žáků vybraných škol.

Šetření probíhalo ve třídách probandů, během předem stanovených vyučovacích hodin a za přítomnosti vyučujícího. Po seznámení žáků s výzkumem jim byly rozdány dotazníky k vyplnění, poté byli poučeni o způsobu vyplnění a anonymitě testování. K vyplnění dotazníků byl stanoven libovolný čas.

26

4

METODIKA

4.1

Diagnostické metody konzumace alkoholu a množství prováděných sportovních aktivit Konzumace alkoholu byla diagnostikována za pomoci dotazníku Losiaka (Čech,

2001), jež monitoruje množství spotřebovaného alkoholu. Dotazník

množství

zkonzumovaného

alkoholu

byl

vybrán

pro

svou

jednoduchost a názornost. Je vytvořen na principu zpětného zaznamenávání množství zkonzumovaného alkoholu přepočteného na tzv. sklenice v průběhu předcházejícího týdne. Jedné sklenici odpovídá: standardní sklenice piva (0,5 l) = standardní sklenice vína (2 dcl) = standardní sklenice tvrdého alkoholu (0,5 dcl). Proband vyplnil informace o počtu vypitých standardních sklenic během jednotlivých dnů uplynulého týdne. Následně zaznamenal počet vypitých standardních sklenic alkoholu v průměrném týdnu. Závěrem dotazníku respondent zapsal asociaci při přečtení otázek: Alkohol je…? Alkohol piju, protože…? (Příloha č. 1). Prováděné sportovní aktivity byly diagnostikovány pomoci modifikovaného dotazníku Losiaka, uvedeného výše. Standardní sklenice alkoholu v něm byly nahrazeny počtem hodin sportovních aktivit. Dotazovaný zaznamenal údaj o počtu hodin sportovních aktivit během jednotlivých dní v uplynulém týdnu a následně v týdnu průměrném. Na závěr dotazníku proband odpověděl na otázku, jakou sportovní aktivitu nejčastěji provádí v zimním a letním období pro získání informace, které druhy sportovních aktivit jsou nejvíc preferovány. (Příloha č. 2).

4.2

Charakteristika zkoumané skupiny K provedení výzkumného šetření jsem si záměrně vybral základní školy

Dělnická, Prameny a Slovenská, které se nachází na území města Karviné. Tyto školy jsem zvolil, jelikož se jedná o jediné školy ve městě Karviná, které mají sportovní třídy. Základní škola Dělnická se zaměřuje na fotbal, Základní škola Prameny je hokejová a Základní škola Slovenská je orientovaná na házenou. 27

S těmito školami již několik let spolupracuji v oblasti prevence užívání návykových látek. Na základě této spolupráce mi ředitelé škol Dělnická a Prameny povolili provést výzkum ve vybraných třídách. V Základní škole Slovenská v Karviné Hranicích mi však výzkum ředitelem školy nebyl umožněn. Jeho zdůvodnění odmítnutí výzkumu je součástí příloh této práce. (Příloha č. 3). Zkoumanou skupinou tedy byli žáci 8. a 9. sportovních tříd základních škol Dělnická a Prameny, tedy fotbalisté a hokejisté. Celkem bylo osloveno 95 respondentů, přičemž 59 dotazníků vyplnili chlapci a 36 dotazníků vyplnily dívky. V ZŠ Dělnická se výzkumného šetření účastnilo celkem 47 žáků, z toho 32 chlapců a 15 dívek ve věku od 13-16 let. V ZŠ Prameny šetření proběhlo u celkového počtu 48 žáků, z toho bylo 27 chlapců a 21 dívek ve věku od 13-15 let. Pro orientaci uvádím přehled zkoumané skupiny v následující tabulce č. 1. Tabulka 1. Počty žáků vybraných škol ve zkoumané skupině Základní škola

8. třídy Chlapci Dívky

Žáci 9. třídy Celkem Chlapci Dívky

Typ výběru

ZŠ Dělnická, Karviná 6

16

10

16

5

47

záměrný

ZŠ Prameny, Karviná 4

16

13

11

8

48

záměrný

Vysvětlivky: Žáci jsou chlapci a dívky navštěvující 8. a 9. sportovní třídu příslušné základní školy ve školním roce 2012/2013.

28

4.3

Metody vyhodnocení a interpretace dat

1.

Pro získání odpovědi na výzkumnou otázku č. 1 jsou uvedeny základní popisné

charakteristiky

souboru

(aritmetický

průměr,

rozptyl)

týkající

se

množství

zkonzumovaného alkoholu. Tyto popisné charakteristiky budou uvedeny také zvlášť pro osmé a deváté třídy.

2.

Pro získání odpovědi na výzkumnou otázku č. 2 bude ověřena statistická

hypotéza o existenci rozdílů mezi skupinami žáků osmé a deváté třídy sportovní třídy Základní školy Dělnická. Vzhledem k charakteristice souboru bude užit neparametrický Mann-Whitney test. Formulace statistické hypotézy: H0: neexistuje statisticky významný rozdíl mezi žáky osmých a devátých tříd na hladině významnosti α = 0,05 H1: existuje statisticky významný rozdíl mezi žáky osmých a devátých tříd na hladině významnosti α = 0,05

3.


hypotéza o existenci rozdílů mezi skupinami žáků osmé a deváté sportovní třídy Základní školy Prameny. Vzhledem k charakteristice souboru bude užit neparametrický Mann-Whitney test. Formulace statistické hypotézy: H0: neexistuje statisticky významný rozdíl mezi žáky osmých a devátých tříd na hladině významnosti α = 0,05 H1: existuje statisticky významný rozdíl mezi žáky osmých a devátých tříd na hladině významnosti α = 0,05

29

4.


hypotéza o existenci rozdílů mezi sportovními třídami Základní školy Dělnická a Základní školy Prameny v Karviné. Vzhledem k charakteristice souboru bude užit neparametrický Mann-Whitney test. Formulace statistické hypotézy: H0: neexistuje statisticky významný rozdíl mezi skupinami sportovců jednotlivých škol na hladině významnosti α = 0,05 H1: existuje statisticky významný rozdíl mezi skupinami sportovců jednotlivých škol na hladině významnosti α = 0,05

5.


hypotéza o existenci rozdílů mezi skupinami žáků osmé a deváté sportovní třídy Základní školy Dělnická, skupinami žáků osmé a deváté sportovní třídy Základní školy Prameny a dále mezi jednotlivými školami. Vzhledem k charakteristice souboru bude užit neparametrický Mann-Whitney test. Formulace statistické hypotézy: H0: neexistuje statisticky významný rozdíl mezi vybranými skupinami na hladině významnosti α = 0,05 H1: existuje statisticky významný rozdíl mezi vybranými skupinami na hladině významnosti α = 0,05

Veškeré výpočty a zpracování dat bylo provedeno v programech MS Excel a Statistica 6.0.

30

5

VÝSLEDKY A DISKUZE

5.1

Množství konzumovaného alkoholu žáky vybraných sportovních tříd Pro získání odpovědi na výzkumnou otázku č. 1 jsou uvedeny základní popisné

charakteristiky souboru (aritmetický průměr, medián, modus) týkající se množství zkonzumovaného alkoholu. Tyto popisné charakteristiky budou uvedeny také zvlášť pro žáky osmých a devátých tříd. Obrázek 1 ukazuje, že u devátých tříd je téměř o polovinu větší konzumace alkoholu, než u osmých tříd. Obrázek 1. Počet konzumovaných sklenic alkoholu v průměrném týdnu

Počet sklenic v průměrném týdnu 3,5

3 3 2,5

2,21

2

1,63

1,5 1 0,5 0

8. a 9. třídy

8. třídy

9. třídy

Tabulka 2. Základní popisné charakteristiky sledovaného souboru Počet probandů

Průměr

Medián

Modus

2,21

1,00

0,00

Četnost modu

Minimum

Maximum

0,00

29,00

Směrodatná odchylka

Sklenice 8. + 9.

95

42

4,61

třídy

Vysvětlivky: Sklenice 8. + 9. třídy = počet sklenic u osmých a devátých tříd v průměrném týdnu dohromady. 31

5.1.1 Diskuze k dílčímu cíli a výzkumné otázce č. 1 Provedeným šetřením vyplynulo, že průměrné množství spotřebovaného alkoholu na osobu je 2,21 sklenic. V dalších kapitolách budou odděleně posuzováni i žáci osmých a devátých tříd. Výzkum vycházel z rovnice uvedené výše, ve které jedné sklenici odpovídá standardní sklenice piva (0,5 l) = standardní sklenice vína (2 dcl) = standardní sklenice tvrdého alkoholu (0,5 dcl). Pro zjištění, kolik gramů alkoholu je obsaženo ve standardní sklenici jsme použili následující rovnice:

0,8 (hustota etanolu) x obsah sklenice/láhve (ml) x koncentrace alkoholu (% obj.) 100 Tabulka 3. Koncentrace alkoholu ve standardizovaných sklenicích Standardní sklenice piva

0,5 l

koncentrace alkoholu 5% = 20 g

Standardní sklenice vína

2 dcl

koncentrace alkoholu 12% = 19,2 g

Standardní sklenice destilátu

0,5 dcl

koncentrace alkoholu 40% = 16 g

Průměrná sklenice alkoholu

18,4 g = 0,023 l čistého alkoholu

Standardní sklenice alkoholu tedy po převodu na gramy obsahuje 23 gramů alkoholu. Naši respondenti vypijí 2,21 sklenic za týden, to znamená 7,26 gramů alkoholu za den. Dle Světové zdravotnické organizace (World Health Organization, 2004) je jako nebezpečná dávka alkoholu definována 40 gramů a více čistého alkoholu denně pro muže a 20 gramů a více čistého alkoholu denně pro ženy. Žáci vybraných sportovních tříd Základní školy Dělnická a Základní školy Prameny mají spotřebu alkoholu podstatně nižší. Je ovšem třeba zdůraznit, že uvedená nebezpečná dávka alkoholu se týká dospělých jedinců, avšak dotazovaná skupina jsou nezletilí a mladiství. Oproti plně vyvinutým dospělým, není u nezletilých a mladistvých dokončen vývoj organismu, tudíž pro ně může být dopad alkoholu daleko důraznější.

32


5.2

sportovní třídy Základní školy Dělnická V této části práce porovnám rozdíly v konzumaci alkoholu žáků osmé sportovní třídy a žáků deváté sportovní třídy. Šetření není primárně zaměřeno zvlášť na chlapce a děvčata, ale na třídy, jako celky. Obrázek 2. Porovnání průměrného počtu vypitých sklenic za týden mezi skupinou osmé a deváté sportovní třídy Základní školy Dělnická

Průměrný počet sklenic žáků Základní školy Dělnická 5

4,38

4,5 4 3,5 3 2,5 2

1,65

1,5 1 0,5 0

8. třídy

9. třídy

Pro získání odpovědi na výzkumnou otázku č. 2 budeme ověřovat statistickou hypotézu o existenci rozdílů mezi skupinou osmé a deváté třídy vybrané základní školy. Vzhledem k charakteristice souboru bude užit neparametrický Whitney-Mann test.

33

Tabulka 4. Výsledné charakteristiky Whitney-Mannova testu (porovnání množství konzumovaného alkoholu osmé a deváté třídy)

Sklenice - počet v průměrném týdnu

Sčt poř.

Sčt poř.

8 tř

9 tř

U

Z

Úroveň p

Z

Úroveň p

upravené

501,5000 626,5000 150,5000 -2,61056 0,009040

-2,74266 0,006095

Na podkladě výsledků Whitney-Mannova testu (Tabulka 4) lze říct, že existuje statisticky významný rozdíl v konzumaci alkoholu mezi skupinou osmé sportovní třídy a deváté sportovní třídy Základní školy Dělnická na hladině významnosti 0,05. 5.2.1 Diskuze k dílčímu cíli a výzkumné otázce č. 2 Z výzkumného šetření vyplývá, že průměrná spotřeba alkoholu za týden činí u osmé sportovní třídy 1,65 sklenic a u deváté sportovní třídy 4,38 sklenic. Rozdíl je tedy znatelný. Žáci deváté sportovní třídy vypijí o 2,73 sklenic alkoholu týdně více, než žáci osmé sportovní třídy. Převaha konzumace alkoholu deváté třídy nad osmou je mimo jiné ovlivněna věkem respondentů v jednotlivých skupinách. Starší žáci mající 14-16 let sice ještě nemají zákonnou možnost si alkohol koupit, nicméně oproti osmým třídám jsou o krok blíže dospělému věku. V domněnce, že mají dospělost na dosah, se tímto způsobem snaží dospělému člověku přiblížit. Pro doplnění je vhodné zmínit, že výsledek mohl být ovlivněn tendencí respondentů nadhodnotit své odpovědi ohledně množství zkonzumovaného alkoholu. Mladí lidé často žijí v mylné představě, že jejich sociální status bude tím významnější, čím více alkoholu vypijí. Překvapující je zjištění, že děvčata uváděla mnohem vyšší spotřebu alkoholu, než chlapci, jak je vidět v následující tabulce. Tabulka 5. Celková týdenní spotřeba sklenic alkoholu žáků ZŠ Dělnická ZŠ Dělnická Celkový počet sklenic v průměrném týdnu

8. třída Chlapci Dívky 8

35 34


52

5.3

Rozdíly v množství konzumovaného alkoholu mezi žáky osmé a deváté sportovní třídy Základní školy Prameny Opět porovnám rozdíly v konzumaci alkoholu žáků osmé sportovní třídy a žáků

deváté sportovní třídy. Šetření není primárně zaměřeno zvlášť na chlapce a děvčata, ale na třídy, jako celky. Obrázek 3. Porovnání průměrného počtu vypitých sklenic za týden mezi skupinou osmé a deváté sportovní třídy Základní školy Prameny

Průměrný počet sklenic žáků Základní školy Prameny 1,65

1,62

1,6 1,55 1,5

1,47

1,45 1,4 1,35

8. třídy

9. třídy


35

Tabulka 6. Výsledné charakteristiky Whitney-Mannova testu (porovnání množství konzumovaného alkoholu osmé a deváté třídy)

Sklenice - počet v průměrném týdnu

Sčt poř.

Sčt poř.

8 tř

9 tř

U

Z

Úroveň p

Z

Úroveň p

upravené

724,0000 452,0000 262,0000 0,274069 0,784032 0,290286 0,771598

Na podkladě výsledků Whitney-Mannova testu (Tabulka 6) lze říct, že neexistuje statisticky významný rozdíl v konzumaci alkoholu mezi skupinou osmé sportovní třídy a deváté sportovní třídy Základní školy Prameny na hladině významnosti 0,05.

5.3.1 Diskuze k dílčímu cíli a výzkumné otázce č. 3 Z výzkumného šetření vyplývá, že průměrná spotřeba alkoholu za týden je u osmé sportovní třídy 1,62 sklenic a u deváté sportovní třídy 1,47 sklenic. Mezi těmito skupinami tedy neexistuje statisticky významný rozdíl v konzumaci alkoholu. I přesto, že se obě výzkumné skupiny mezi sebou v konzumaci alkoholu podstatně neliší, zůstává zajímavým faktem, že děvčata opět uvádějí vyšší spotřebu alkoholu než chlapci. Tabulka 7. Celková týdenní spotřeba sklenic alkoholu žáků ZŠ Prameny ZŠ Prameny Celkový počet sklenic v průměrném týdnu


25


16

Vysvětlení může být, dle mého názoru, spatřováno v historickém pohledu společnosti na alkohol versus muži a ženy. U žen bylo pití alkoholu spíše nemorální, zatímco u mužů bylo chápáno, jako přirozené. V dnešní době, kdy jsou mnohá tabu odbourána, se tyto pohledy stírají. Zejména mladé dívky se chtějí mužům vyrovnat a v mnohém je i předčít a tím zaujmout okolí, upoutat pozornost a dodat si pocit výjimečnosti. Také působit dospělejším a vyzrálejším dojmem. 36

Rozdíly v množství konzumovaného alkoholu mezi žáky Základní školy

5.4

Dělnická a Základní školy Prameny Nyní porovnám rozdíly mezi vybranými základními školami. Výzkumnou skupinu na straně jedné tvoří osmá a devátá sportovní třída Základní školy Dělnická a na straně druhé osmá a devátá sportovní třída Základní školy Prameny. Obrázek 4. Porovnání průměrného počtu vypitých sklenic za týden mezi skupinou žáků Základní školy Dělnická a skupinou žáků Základní školy Prameny

Průměrný počet sklenic 3,5 3

2,87

2,5 2

1,56 1,5 1 0,5 0

ZŠ Dělnická

ZŠ Prameny

Pro získání odpovědi na výzkumnou otázku č. 4 budeme ověřovat statistickou hypotézu o existenci rozdílů mezi skupinou žáků Základní školy Dělnická a skupinou žáků Základní školy Prameny. Vzhledem k charakteristice souboru bude užit neparametrický Whitney-Mann test.

37

Tabulka 8. Výsledné charakteristiky Whitney-Mannova testu (porovnání množství konzumovaného alkoholu mezi ZŠ Dělnická a ZŠ Prameny) Sčt poř.

Sčt poř.

U

Z

Úroveň p

ZŠ ZŠ Dělnická Prameny Sklenice - počet v průměrném týdnu

Z

Úroveň p

upravené

2248,000 2312,000 1072,000 0,413122 0,679517 0,435516 0,663188

Na podkladě výsledků Whitney-Mannova testu (Tabulka 8) lze říct, že neexistuje statisticky významný rozdíl v konzumaci alkoholu mezi skupinou žáků osmé a deváté sportovní třídy Základní školy Dělnická a skupinou žáků osmé a deváté sportovní třídy Základní školy Prameny na hladině významnosti 0,05.

5.4.1 Diskuze k dílčímu cíli a výzkumné otázce č. 4 Provedeným výzkumem vyplynulo najevo, že průměrná spotřeba alkoholu za týden je u žáků sportovců Základní školy Dělnická 2,87 sklenic a u žáků sportovců Základní školy Prameny 1,56 sklenic. Zkoumané skupiny mezi sebou nevykazují statisticky významné rozdíly v konzumaci alkoholu. Uvedené množství spotřebovaného alkoholu v průměrném týdnu neuvádí alarmující hodnoty, ovšem je třeba brát v úvahu, že konzumenti jsou mladí lidé, navštěvující stále základní školu. V České republice jsou alkoholické nápoje prodejné od 18 let věku, přesto si takto mladí lidé dokážou alkohol obstarat. Mnohdy první zkušenosti s alkoholem přichází od samotných rodičů v domácím prostředí, kteří svým dětem dávají „ochutnat“ při různých příležitostech, zejména oslavách. Pro mladé sportovce je pak sklenka alkoholu po vyhraném sportovním zápase vhodnou příležitostí k oslavě, stejně, jako možnost po prohraném zápase zapít neúspěch. Vzhledem k tomu, že mezi zkoumanými skupinami nebyly v konzumaci alkoholu zjištěny významné rozdíly, lze konstatovat, že druh provozovaného sportu v tomto ohledu nehraje roli.

38

Rozdíly v množství průměrné sportovní aktivity mezi žáky Základní školy

5.5

Dělnická, žáky Základní školy Prameny a mezi jednotlivými školami V této části práce porovnám rozdíly v množství provedené sportovní aktivity mezi skupinami žáků osmé a deváté sportovní třídy Základní školy Dělnická, dále mezi skupinami žáků osmé a deváté třídy Základní školy Prameny i mezi jednotlivými školami. Obrázek 5. Porovnání množství průměrné sportovní aktivity za týden mezi skupinou osmé a deváté sportovní třídy Základní školy Dělnická

Počet hodin sportovní aktivity v průměrném týdnu 25

22,11

20

16,8

15 10 5 0

8. třídy

9. třídy


39

Tabulka 9. Výsledné charakteristiky Whitney-Mannova testu (porovnání množství sportovní aktivity osmé a deváté třídy Základní školy Dělnická)

Sportovní aktivita - počet hodin v průměrném týdnu

Sčt poř.

Sčt poř.

8 tř

9 tř

U

Z

Úroveň p

Z

Úroveň p

upravené

689,0000 439,0000 208,0000 1,380173 0,167534 1,381811 0,167031

Na podkladě výsledků Whitney-Mannova testu (Tabulka 9) lze říct, že neexistuje statisticky významný rozdíl v množství sportovní aktivity mezi skupinou osmé sportovní třídy a deváté sportovní třídy Základní školy Dělnická na hladině významnosti 0,05. Obrázek 6. Porovnání množství průměrné sportovní aktivity za týden mezi skupinou osmé a deváté sportovní třídy Základní školy Prameny

Počet hodin sportovní aktivity v průměrném týdnu 18 16

15,41

14 12

9,78

10 8 6 4 2 0

8. třídy

9. třídy


40

Tabulka 10. Výsledné charakteristiky Whitney-Mannova testu (porovnání množství sportovní aktivity osmé a deváté třídy Základní školy Prameny)

Sportovní aktivita - počet hodin v průměrném týdnu

Sčt poř.

Sčt poř.

8 tř

9 tř

U

Z

Úroveň p

Z

Úroveň p

upravené

774,5000 401,5000 211,5000 1,338722 0,180662 1,341054 0,179904

Na podkladě výsledků Whitney-Mannova testu (Tabulka 10) lze říct, že neexistuje statisticky významný rozdíl v množství sportovní aktivity mezi skupinou osmé sportovní třídy a deváté sportovní třídy Základní školy Prameny na hladině významnosti 0,05. Obrázek 7. Porovnání množství průměrné sportovní aktivity za týden mezi jednotlivými školami

Průměrný počet hodin sportovní aktivity 25

19,74

20

13,18

15 10 5 0

ZŠ Dělnická

ZŠ Prameny

Pro získání odpovědi na výzkumnou otázku č. 5 budeme ověřovat statistickou hypotézu o existenci rozdílů mezi skupinou žáků Základní školy Dělnická a Základní školy Prameny. Vzhledem k charakteristice souboru bude užit neparametrický WhitneyMann test.

41

Tabulka 11. Výsledné charakteristiky Whitney-Mannova testu (porovnání množství sportovní aktivity mezi ZŠ Dělnická a ZŠ Prameny) Sčt poř.

Sčt poř.

U

Z

ZŠ ZŠ Dělnická Prameny Sportovní aktivita - počet hodin v průměrném týdnu

Úroveň p

Z

Úroveň p

upravené

1799,500 2760,500 623,5000 3,751595 0,000176 3,754921 0,000173

Na podkladě výsledků Whitney-Mannova testu (Tabulka 11) lze říct, že existuje statisticky významný rozdíl v množství sportovní aktivity mezi skupinou žáků Základní školy Dělnická a skupinou žáků Základní školy Prameny na hladině významnosti 0,05.

5.5.1 Diskuze k dílčímu cíli a výzkumné otázce č. 5 Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že množství průměrné sportovní aktivity za týden u žáků Základní školy Dělnická je v osmé sportovní třídě celkem 22,11 hodin a v deváté sportovní třídě celkem 16,8 hodin. Zkoumané skupiny mezi sebou nevykazují statisticky významné rozdíly v množství prováděné sportovní aktivity. Z výzkumu dále vyplývá, že množství průměrné sportovní aktivity za týden u žáků Základní školy Prameny je v osmé sportovní třídě 15,41 hodin a v deváté sportovní třídě 9,78 hodin. I tyto zkoumané skupiny mezi sebou nevykazují statisticky významné rozdíly v množství prováděné sportovní aktivity. Přestože na uvedených školách nebyly mezi osmými a devátými sportovními třídami zjištěny statisticky významné rozdíly, v obou případech uváděli sportovci v osmých třídách vyšší objem sportovní aktivity než sportovci tříd devátých. Šetření bylo dále zaměřeno na porovnání rozdílů mezi jednotlivými školami. Bylo zjištěno, že množství průměrné sportovní aktivity za týden je u žáků sportovců Základní školy Dělnická 19,74 hodin a u žáků sportovců Základní školy Prameny 13,18 hodin. Z výsledků je patrné, že mezi zkoumanými skupinami je viditelný rozdíl. Žáci Základní školy Dělnická vykázali o 6,56 hodin týdně více sportovních aktivit než žáci Základní školy Prameny.

42

Rozdíl mezi oběma školami může být, dle mého názoru, mimo jiné ovlivněn sportovním zaměřením. Výzkumné šetření bylo provedeno v měsíci dubnu, ve kterém hokejistům končí hlavní sezóna, tudíž mají i nižší objem tréninkových jednotek a naopak fotbalistům sezóna začíná. Fotbalisté tak mohou být zatíženi větším objemem fyzické přípravy. Zjištěné hodnoty jsou také poměrně vysoké, což mohlo být ovlivněno několika faktory. Na straně jedné jsou probandi žáci sportovních tříd, které mají zvýšenou dotaci hodin sportu v rámci vyučování. Na straně druhé mohly být výsledky ovlivněny, podobně jako u alkoholu, tendencí respondentů nadhodnotit své odpovědi ohledně množství prováděné sportovní aktivity.

5.6

Odpovědi na položené otázky Dotazník, který byl k výzkumu použit, byl v závěru první strany doplněn o dvě

otázky. Probandi měli zapsat první asociaci, která je napadne při přečtení: Alkohol je… Alkohol piju, protože (důvody konzumace)…

5.6.1 Uváděné asociace na otázku „Alkohol je…“ Probandi doplňovali první myšlenku, která je po přečtení uvedeného slovního spojení napadla: „Návyková látka“. „Škodlivý“. „Droga“. „Hnus, svinstvo, špatný“. „Zábava, na odreagování“. „Někdy dobrá věc, někdy svinstvo“. „Návyková látka, trocha ale neuškodí“. „Návyková látka, která uvolňuje nervozitu“. „V malé míře neškodný, jinak je to svinstvo“. 43

„Dobrý, pokud pijeme do nálady“. „Dobrý na řešení potíží a na zábavu“. „Sice chutný, ale špatný“. „Nebezpečný za volantem“. „Jako normální pití, jen se to nemusí přehánět“. „No, myslím, že by se neměl pít. Ale když jste venku s partou, tak se určitě každý napije“.

5.6.2 Důvody konzumace alkoholu Zajímavé byly odpovědi na druhou otázku „Alkohol piju, protože (důvody konzumace)…“, které nám prozrazují, proč tito mladí lidé s alkoholem experimentují: „Chutná mi to“. „Pijí i kamarádi“. „Mám po něm dobrou náladu“. „Chci se dostat do nálady“. „Pro větší zábavu“. „Se tím něco oslavuje“. „Díky němu na všechno zapomenu“. „I když mi moc nechutná, osvěží mě to v létě“. „Protože se nudím nebo se chci odreagovat“. „Nepiju hodně, jen při zvláštních příležitostech“. „Na oslavách a podobných akcích ze slušnosti“. „Na hokeji, na fotbale, na diskotéce – protože mi chutná v tu danou situaci“. „Oslavujeme např. mistry, play off“. „Chutná mi, ale taky parta pije a vlastně občas, když si člověk dá, to neublíží“. „Alkohol je metla lidstva, ale zametat se musí“.

44

5.6.3 Nejčastěji provozované zimní a letní sportovní aktivity Druhá strana dotazníku, který byl použit k výzkumu, byla v závěru taktéž doplněna o dvě otázky. Respondenti zaznamenávali odpovědi, jaké sportovní aktivity nejčastěji provozují v zimě a jaké v létě. K nejčastěji

provozovaným

zimním

aktivitám

patří

hokej,

lyžování,

snowboarding, bruslení, halová kopaná, plavání a běh. V letních měsících jsou nejoblíbenějšími sporty fotbal, jízda na kolečkových bruslích, jízda na kole, plavání, badminton a florbal.

45

6

ZÁVĚR I když je alkohol už po mnoho let společensky akceptovanou, legální drogou,

chování dnešní společnosti je přinejmenším zarážející. Jedinci, kteří nepijí alkohol, jsou označováni jako nespolečenští či nudní a naopak ti, kteří alkoholickým nápojům holdují, bývají za ty správné. To platí zejména u dospívajících dětí a mládeže. Již na základních školách jsou první zkušenosti a experimenty s alkoholickými nápoji přirozenou záležitostí. Ani všeobecně známé negativní vlivy neodrazují nejen samotné mladé konzumenty, ale rovněž rodiče žáků, kteří mnohdy bývají jejich vyzyvateli k prvním degustacím. Provedeným výzkumem se podařilo zmapovat situaci v oblasti konzumace alkoholu u žáků osmých a devátých sportovních tříd karvinských základních škol Dělnická a Prameny, a odhalit jejich zkušenosti s alkoholem. Zaznamenané informace v dotaznících nám odpověděly na výzkumné otázky takto:

1.

Průměrné množství zkonzumovaného alkoholu žáků 8. a 9. sportovních tříd

vybraných základních škol je 2,21 sklenic na osobu za týden. Po převodu na gramy to znamená 7,26 gramů alkoholu za den. Dle Světové zdravotnické organizace je jako nebezpečná dávka alkoholu definována 40 gramů a více čistého alkoholu denně pro muže a 20 gramů a více čistého alkoholu denně pro ženy. Naši respondenti mají spotřebu alkoholu podstatně nižší, nicméně je nutné zdůraznit, že se jedná o nezletilé a mladistvé osoby.

2.

Mezi žáky osmé a deváté sportovní třídy Základní školy Dělnická existuje

statisticky významný rozdíl v konzumaci alkoholu na hladině významnosti 0,05. Spotřeba alkoholu v průměrném týdnu u žáků osmé sportovní třídy činí 1,65 sklenic a u žáků deváté sportovní třídy 4,38 sklenic.

3.

Mezi žáky osmé a deváté sportovní třídy Základní školy Prameny neexistuje

statisticky významný rozdíl v konzumaci alkoholu na hladině významnosti 0,05. Spotřeba alkoholu v průměrném týdnu u žáků osmé sportovní třídy činí 1,62 sklenic a u žáků deváté sportovní třídy 1,47 sklenic. 46

4.

Mezi vybranými žáky Základní školy Dělnická a Základní školy Prameny

v Karviné neexistuje statisticky významný rozdíl v konzumaci alkoholu na hladině významnosti 0,05. Spotřeba alkoholu v průměrném týdnu u skupiny žáků Základní škola Dělnická činí 2,87 sklenic a u skupiny žáků Základní škola Prameny 1,56 sklenic.

5.

Mezi žáky osmé a deváté sportovní třídy Základní školy Dělnická neexistuje

statisticky významný rozdíl v množství průměrné sportovní aktivity na hladině významnosti 0,05. Počet hodin sportovní aktivity v průměrném týdnu u žáků osmé sportovní třídy činí 22,11 hodin a u žáků deváté sportovní třídy 16,8 hodin. Mezi žáky osmé a deváté sportovní třídy Základní školy Prameny neexistuje statisticky významný rozdíl v množství průměrné sportovní aktivity na hladině významnosti 0,05. Počet hodin sportovní aktivity v průměrném týdnu u žáků osmé sportovní třídy činí 15,41 hodin a u žáků deváté sportovní třídy 9,78 hodin. Mezi vybranými žáky Základní školy Dělnická a Základní školy Prameny v Karviné existuje statisticky významný rozdíl v množství průměrné sportovní aktivity na hladině významnosti 0,05. Počet hodin sportovní aktivity v průměrném týdnu u skupiny žáků Základní škola Dělnická činí 19,74 hodin a u skupiny žáků Základní škola Prameny 13,18 hodin.

47

7

SOUHRN K výzkumnému šetření byly úmyslně vybrány tři sportovní karvinské základní

školy. Tento původní záměr, se však nepodařil splnit, jelikož ředitelem Základní školy Slovenská nebyl výzkum v této škole umožněn. I přesto byly cíle diplomové práce splněny ve zbývajících dvou školách. Výsledky bádání odhalily zkušenosti mladých sportovců s alkoholem. Ať už je konzumace alkoholických nápojů těmito dospívajícími lidmi pravidelná nebo se jedná o občasné experimenty, vzhledem k vývojovému stádiu organismu je mnohem rizikovější, než u dospělých jedinců. Může vést k narušení zdravého růstu organismu a snadnějšímu pěstování závislosti. Žáci sportovních tříd jsou ke sportu vedeni ve větší míře. Kromě tréninků ve volném čase mají i větší dotaci sportovních hodin ve vyučovacím týdnu. Navzdory tomu alkoholické nápoje požívají. Z toho lze vyvodit, že alkohol nemá ve společnosti postavení pouze tolerované drogy, ale je spíše záležitostí společenského stylu. Aby dospívající jedinci snáze zapadli do kolektivu a udrželi si určitý statut, pijí alkohol. Na základních školách je realizováno mnoho preventivních programů, upozorňujících na rizika užívání alkoholu. Přes dostatek těchto informací o škodlivosti, je to však vždy lidské rozhodnutí daného jedince, zda tuto drogu požije, či vyzkouší.

48

8

SUMMARY Three elementary schools in Karviná with a sports focus were intentionally

selected for the present research. The original intention was not fully met in that consent for research was not obtained from the head of one of the latter schools, yet the objective was achieved with the remaining two schools. The results of the present research revealed experience of young sportsmen with alcohol. Whether the consumption of alcoholic beverages by adolescents is regular or occasional and experimental, due to the developmental stage of the organism, it is much more risky than in adults. It can result in disruption of healthy growth of the organism and in facilitation of alcohol dependence. Pupils in sports classes are taught to engage in sports to a greater extent. In addition to training in their leisure time, they have an increased number of physical training lessons per week. In spite of this fact, they tend to use alcoholic beverages. This suggests that alcohol is not only a tolerated drug in the society, but also a matter of social prestige in peer groups. To better integrate in peer groups and keep their social status, teenagers and adolescents resort to alcohol. Many prevention programs emphasizing the risks of alcohol use are realized at elementary schools. Despite sufficient information on the harmful effects of alcohol, it is always an individual choice whether to take up alcohol.

49

9

REFERENČNÍ SEZNAM LITERATURY

ČECH, S. (2001). Zjišťování konzumace alkoholu u sportující adolescentní mládeže v různých

sportovních

odvětvích.

Bakalářská

práce,

Univerzita

Jihočeská,

Pedagogická fakulta, České Budějovice. FRÖMEL, K. (2002). Kompendium psaní a publikování v kinantropologii. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 126 s. ISBN 80-244-0514-8. HÁJEK, B., HOFBAUER, B. a PÁVKOVÁ, J. (2011). Pedagogické ovlivňování volného času: trendy pedagogiky volného času. 2. vyd. Praha: Portál, 240 s. ISBN 978-80-262-0030-7. HAJNÝ, M. (2001). O rodičích, dětech a drogách. 1. vyd. Praha: Grada, 133 s. ISBN 80-247-0135-9. HARTL, P., HARTLOVÁ, H. (2009). Psychologický slovník. 2. vyd. Praha: Portál, 774 s. ISBN 978-80-7367-569-1. HELLER, J., PECINOVSKÁ, O. (2011). Pavučina závislosti: alkoholismus jako nemoc a možnosti efektivní léčby. 1. vyd. Praha: Togga, 215 s. ISBN 978-80-87258-62-0. HELUS, Z. (2009). Dítě v osobnostním pojetí: obrat k dítěti jako výzva a úkol pro učitele i rodiče. 2., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Portál, 286 s. Pedagogická praxe. ISBN 978-807-3676-285. JENČ, F. a kol. (1998). Alkohol jako lék. 1. vyd. Praha: Herbainfo, 253 s. ISBN 80-720-7151-3. KVAPILÍK, J., SVOBODOVÁ, A. a kol. (1985). Člověk a alkohol. 1. vyd. Praha: Avicenum, 237 s. ISBN 08-091-85. LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. (2006). Vývojová psychologie. 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 368 s. ISBN 80-247-1284-9. MEČÍŘ, J. (1990). Zneužívání alkoholu a nealkoholových drog u mládeže. 1. vyd. Praha: Avicenum, 160 s. ISBN 08-005-90. NEKOLA, J. (2000). Doping a sport. 1. vyd. Praha: Olympia, 132 s. ISBN 27-087-2000.

50

NEŠPOR, K. (1996). Jak překonat problémy s alkoholem vlastními silami: určeno lidem,

kteří

mají

problémy

s

alkoholem,

i

těm,

kdo

chtějí

pomáhat.

Praha: Sportpropag, 123 s. NEŠPOR, K. (2006). Zůstat střízlivý: praktické návody pro ty, kteří mají problém s alkoholem, a jejich blízké. 1. vyd. Brno: Host, 236 s. ISBN 80-7294-206-9. NEŠPOR, K. (2011). Návykové chování a závislost: současné poznatky a perspektivy léčby. 4. aktualiz. vyd. Praha: Portál, 173 s. ISBN 978-80-7367-908-8. NEŠPOR, K., CSÉMY, L. (1997). Alkohol, drogy a vaše děti: Jak problémům předcházet, jak je včas rozpoznat a jak je zvládat. Praha: BESIP, 128 s. NEŠPOR, K., PERNICOVÁ, H. a CSÉMY, L. (1999). Jak zůstat fit a předejít závislostem. 1. vyd. Praha: Portál, 112 s. ISBN 80-7178-299-8. PÁVKOVÁ, J. a kol. (1999). Pedagogika volného času: teorie, praxe a perspektivy mimoškolní výchovy a zařízení volného času. 1. vyd. Praha: Portál, 229 s. ISBN 80-717-8295-5. PRESL, J. (1994). Drogová závislost: může být ohroženo i Vaše dítě? 9. sv. Medica. Praha: Maxdorf, 87 s. ISBN 80-85800-18-7. SKÁLA, J. a kol. (1987). Závislost na alkoholu a jiných drogách. 1. vyd. Praha: Avicenum, 208 s. ISBN 08-077-87. VILÍMOVÁ,

V.

(2002).

Didaktika

tělesné

výchovy.

Brno:

Paido,

103

s.

ISBN 80-7315-033-6. World Health Organization (2004). Global Status Report on Alcohol 2004, Country Profiles. Retrieved 2. 2. 2008 from the World Wide Web: http://www.who.int/substance_abuse/publications/en/czech_republic.pdf

51

10

PŘÍLOHY

Seznam příloh: 1. Odpověď na žádost o provedení dotazníkového šetření – ZŠ Slovenská 2. Dotazník, zjišťující počet sklenic alkoholu v průměrném týdnu 3. Dotazník, zjišťující počet hodin sportovní aktivity v průměrném týdnu

52

Příloha 1. Odpověď na žádost o provedení dotazníkového šetření – ZŠ Slovenská

53

Příloha 2. Dotazník, zjišťující počet sklenic alkoholu v průměrném týdnu 1) Jsem MUŽ / ŽENA

Věk:………………

2) Jsem žákem……....................................................................................... 3) Kolik sklenic alkoholu jste vypili v průběhu minulého týdne? Standardní sklenice piva (0,5 l) = standardní sklenice vína (2 dcl) = standardní sklenice tvrdého alkoholu (0,5 dcl) Doporučujeme začít s počítáním sklenic zpětně od včerejšího dne, tedy např. pokud je dnes čtvrtek, začněte při vyplňování středou, pak úterý, pondělí…. neděle 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 více, tak…..sklenic

sobota 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9


pátek

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9


čtvrtek

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9


středa

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9


úterý

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9


pondělí 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9


Kolik sklenic alkoholu vypijete obvykle v „průměrném týdnu“? neděle 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9


sobota 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9


pátek

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9


čtvrtek

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9


středa

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9


úterý

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9


pondělí 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9


Doplňte, prosím, první asociaci (myšlenku), která vás napadne: Alkohol je……………………………………………………………………………………… Alkohol piju, protože (důvody konzumace) …………….…………………………………………………………………………………… 54

Příloha 3. Dotazník, zjišťující počet hodin sportovní aktivity v průměrném týdnu Kolik hodin jste „sportovali“ v průběhu minulého týdne? Doporučujeme začít s počítáním hodin sportovní aktivity zpětně od včerejšího dne, tedy např. pokud je dnes čtvrtek, začněte při vyplňování středou, pak úterý, pondělí…. neděle 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 více, tak…..hodin

sobota 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9


pátek

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9


čtvrtek

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9


středa

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9


úterý

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9


pondělí 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9


Kolik hodin „sportujete“ obvykle v „průměrném týdnu“? neděle 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9


sobota 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9


pátek

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9


čtvrtek

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9


středa

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9


úterý

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9


pondělí 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9


Jakou sportovní aktivitu nejčastěji provádíte v zimě………………………………… ….…………………………………………………………………………………………. Jakou sportovní aktivitu nejčastěji provádíte v létě…………………………………. …………………………………………………………………………………………….

55

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury

Recommend Documents