Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury
VZTAH SPORTOVNÍ ČINNOSTI A SUBJEKTIVNÍHO VNÍMÁNÍ KVALITY ŽIVOTA U OSOB SE ZÍSKANÝM TĚLĚSNÝM POSTIŽENÍM Diplomová práce (magisterská)
Autor: Bc. Tomáš Mlčák, Aplikovaná tělesná výchova Vedoucí práce: prof. PhDr. Hana Válková, CSc Olomouc 2014 1
Jméno a příjmení autora práce: Bc. Tomáš Mlčák Název diplomové práce: Vztah sportovní činnosti a subjektivního vnímání kvality života u osob se získaným tělesným postižením Pracoviště: Katedra aplikovaných pohybových aktivit Vedoucí magisterské práce: prof. PhDr. Hana Válková, CSc Rok obhajoby: 2014 Abstrakt: Východiska: na pozadí sportu a typů tělesného postižení se řeší subjektivní reflexe na vlastní kvalitu života u osob s tělesným postižením po traumatu. Cíl: zjistit význam a přínos sportu pro osoby se získaným zdravotním postižením na jeho začlenění do běžného života z psychosociálního hlediska. Metodika: výzkumná studie zahrnuje 15 mužů s tělesným postižením ve věku 29 – 50let, rozděluje je do tří skupin po 5 participantech dle individuální diagnózy a stupně postižení. Ke zjištění vnímání kvality života byla užita vlastní anketa a standardizovaný dotazník WHOQOL-BREF. Vzhledem k počtu participantů byla pro zpracování dat užita deskriptivní statistika a logická analýza. Výsledky: zpracováním a vyhodnocením všech nasbíraných poznatků se zjistilo, že u všech dotazovaných má sport pozitivní vliv na zdravotní stav, zlepšení fyzických funkcí, získání nových sociálních kontaktů a začlenění do intaktní společnosti a tím na subjektivní vnímání kvality života. Mimo to bylo zjištěno, že stupeň postižení je hlavní determinantou na pozitivní post-traumatickou akomodaci do intaktní společnosti.
Klíčová slova: stres (coping), frustrační tolerance, posttraumatická situace, kritické životní situace, sport, tělesné postižení, kvalita života
Souhlasím s půjčováním bakalářské práce v rámci knihovnických služeb. 2
Author’s first name and surname: Bc. Tomáš Mlčák Title of the bachelor thesis: Relationship sports activities and subjective perception of quality of life in persons with acquired disabilities Place of work: The department of adapted physical activities Supervisor: prof. PhDr. Hana Válková, CSc Thesis defense in: 2014 Thesis abstract: Background: background in sports and types of physical disability is dealt subjective reflection on their own quality of life for persons with disabilities from trauma. Objective: To assess the importance and benefits of sport for people with acquired disabilities in its integration into the daily life of a psycho-social perspective. Methods: The research study includes 15 men with disabilities aged 29 - 50 years, divided into three groups of five participants according to individual diagnosis and degree of disability. To determine the perceptions of quality of life was used in the inquiry and standardized questionnaire WHOQOL-BREF. Given the number of participants has been used for processing data descriptive statistics. Results: The processing and evaluation of all evidence collected, it was found that all respondents sport has a positive effect on health, improve physical function, obtaining new social contacts and integration into society intact and that the subjective perception of quality of life. Moreover, it was found that the degree of disability is the main determinant of quality of life and positive post - traumatic accommodation remains warranted in intact society.
Key words: Stress (coping), frustration tolerance, post-traumatic situations, critical life situations, sport, disability, quality of life
I agree to lend this Master thesis within the librarian services.
3
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně pod vedením prof. PhDr. Hany Válkové, CSc, uvedl všechny použité literární a odborné zdroje a dodržoval zásady vědecké etiky. ……………………………………..
V Olomouci dne
Podpis 4
Děkuji prof. PhDr. Haně Válkové, CSc za pomoc a cenné rady, které mi poskytla při zpracování diplomové práce. Děkuji také všem participantům, kteří byli ochotni upřímně vyplnit anketu a dotazník. 5
OBSAH 1.
ÚVOD………………………………………………………………….……………. 8
2.
PŘEHLED POZNATKŮ……………………………………………….…………. 10 2.1 Úraz – získané tělesné postižení…………………………………….……………. 10 2.1.1 Charakter a statistika úrazů…………………………………….…………….. 10 2.1.2 Důsledky úrazů……………………………………………………….……… 11 2.1.2.1 Psychologické důsledky – frustrace, stres, deprivace, frustrační tolerance……………………………………………….……. 11 2.1.2.2 Sociální důsledky – rodinná, pracovní, volnočasová, výchovně vzdělávací oblast………………………………….…………12 2.1.2.3 Koncept těch druhých……………………………………………...….. 14 2.2 Poúrazová a následná celková rehabilitace……………………………………..…14 2.2.1 Vybrané diagnózy pro výzkumnou část……………………………………... 16 2.2.1.1 Paraplegie……………………………………………………………… 16 2.2.1.2 Kvadruplegie………………………………………………………...… 16 2.2.1.3 Amputace……………………………………………………………… 17 2.3 Člověk a sport…………………………………………………………………….. 18 2.3.1 Sport a jeho úkoly……………………………………………………………. 19 2.3.2 Sport osob s tělesným postižením…………………………………………… 24 2.3.3 Podpora sportovců s tělesným postižením v ČR……………………………. 27 2.3.4 Letní sporty osob s tělesným postižením……………………………………. 28 2.3.5 Zimní sporty osob s tělesným postižením…………………………………… 29 2.3.6 Klasifikace…………………………………………………………………… 30 2.3.7 Sportovní organizace osob s tělesným postižením…………………………... 32 2.3.8 Mezinárodní a národní sportovní hry osob s tělesným postižením………….. 34 2.4 Kvalita života……………………………………………………………………... 35 2.4.1 Hodnocení kvality života……………………………………………………. 37
3.
VÝZKUMNÁ ČÁST………………………………………………………………. 39 3.1 Cíl práce, výzkumné otázky a úkoly……………………………………………... 39 3.1.1 Cíl práce……………………………………………………………………... 39 3.1.2 Výzkumné otázky……………………………………………………………. 39 3.1.3 Úkoly a postup řešení práce…………………………………………………. 39
6
3.2 Metodika…………………………………………………………………………. 40 3.2.1 Vzorek participantů………………………………………………………….. 40 3.2.2 Strategie práce……………………………………………………………….. 41 3.2.3 Sběr dat……………………………………………………………………… 42 3.2.4 Zpracování dat………………………………………………………………. 44 3.2.5 Organizace výzkumu………………………………………………………… 46 4.
VÝSLEDKY……………………………………………………………………… 48 4.1 Vyhodnocení ankety……………………………………………………………... 48 4.2 Vyhodnocení dotazníku WHOQOL-BREF……………………………………… 49
5.
DISKUZE…………………………………………………………………………. 57
6.
ZÁVĚR ……………………………………………………………………………. 61
7.
SOUHRN………………………………………………………………………….. 62
8.
SUMMARY………………………………………………………………………. 63 REFERENČNÍ SEZNAM……………………………………………………….. 64 PŘÍLOHY…………………………………………………………………………. 66
7
1.
ÚVOD Pohyb patří k základním projevům života jedince. Jeho jakákoliv změna ve formě
omezení nebo dokonce úplného znemožnění má zásadní vliv na každého člověka, který byl touto změnou postižen. Takové pohybové omezení a v krajním případě až úplná imobilita se zásadně projevuje v jeho individuálním fyzickém a psychickém vývoji. Problematický a velmi složitý je následný proces jeho opětovného návratu do plnohodnotného života. Také v dnešní moderní době se denně stávají úrazy a vyskytují nemoci, které naruší nebo zcela změní život a hodnotové priority člověka. Právě v těchto chvílích je velmi důležitá péče odborných pracovníků, včasný a plně profesionální přístup lékařů a odborníků z oboru medicíny a následná pomoc sociálních pracovníků a institucí. Nezanedbatelnou úlohu v této situaci hraje podpora rodiny. Vzdělávací proces je nedílnou součástí vývoje a resocializace člověka s hendikepem. Pro svou diplomovou práci jsem si zvolil téma, které je z mého úhlu pohledu velmi důležité. V naší společnosti žije velké množství tělesně postižených osob. Tito lidé chtějí žít stejně plnohodnotný život jako lidé bez postižení. Práce je rozdělena na dvě základní části a to část teoretickou a empirickou. Teoretická část popisuje historii a problematiku tělesně postižených osob z různých úhlů pohledu danou historickým vývojem. Snaží se vymezit, co to je zdravotní postižení, jak se postižení dělí, jaký má vliv na kvalitu života a psychosociální vývoj jedince. V této části je také popsáno tělesné postižení, jeho etiologie, klasifikace a také specifika života lidí s tělesným postižením. Dále se tato kapitola věnuje samotné problematice sportu zdravotně postižených, významu tělesné výchovy, sportu zdravotně postižených na všech úrovních a dále jsou popsány sporty a organizace handicapovaných sportovců. Náplní empirické části je výzkum s cílem přinést malou sondu do života osob s tělesným postižením. Nejdříve vymezuje cíle, charakteristiku zkoumaného vzorku a metodiku výzkumu. Nejdůležitější metodou při sběru dat byla metoda dotazování. Médiem pro kvantitativní výzkum byl použit plně standardizovaný dotazník tvořený uzavřenými otázkami. Dalším prostředkem pro výzkum jsem zvolil anketu. V anketě, kterou jsem sestavil, byly použity otázky všech tří typů – otevřené, polouzavřené i uzavřené. V závěru je celý výzkum analyzován a uzavřen shrnutím. Má diplomová práce a její zpracování, úzce souvisí jednak s mou osobní zkušeností s posttraumatickou amputací, tak i s mnohaletým vztahem a prací s tělesně postiženými
8
sportovci. Měl jsem tedy možnost se hlouběji a detailněji seznámit s problematikou osob se získaným tělesným postižením.
9
2.
Přehled poznatků
2.1 Úraz – získané tělesné postižení „Úraz je tělesné poškození, které vzniká nezávisle na vůli postiženého náhlým a násilným působením zevních sil.“ (Pokorný, 2002, 7). Úrazy nastávají nejčastěji při dopravních nehodách, při zasažení elektrickým proudem, při živelních katastrofách atd. Trvalé následky mohou výrazně omezit mobilitu člověka, ztěžovat nejen jeho výchovu a vzdělávání, ale i kvalitu celého jeho dalšího života. Nejzávažnější bývají např. úrazová onemocnění mozku a míchy (otřes mozku, zhmoždění mozku nebo jeho části), zlomeniny obratlů, úrazová poškození periferních nervů (neuropraxis, axonotmesis).
2.1.1 Charakter a statistika úrazů Tělesné postižení získané úrazem. Do této kategorie se řadí obrny (traumatické, míchy), deformace a amputace. Traumatické obrny vznikají v důsledku úrazu, při kterém dochází k otevřenému nebo uzavřenému poranění hlavy a mozku. Rozlišujeme tyto typy traumatických obrn: -
Otřes mozku (komoce), který dále dělíme na lehký, střední, těžký
-
Stlačení mozku (komprese)
-
Zhmoždění mozku (kontuse)
Následky poranění hlavy a mozku jsou závislé na: -
Umístění
-
Stupni a rozsahu poškození
-
Věku a uběhlé doby od vzniku poranění
Obrny míchy jsou důsledkem poraněním míchy, které podle rozsahu může být úplné a částečné, a také umístěním poranění. Tady obecně platí pravidlo, čím je poranění blíže ke krční páteři, tím závažnější postižení vzniká. Rozdělujeme tyto stupně poranění míchy: -
Hemiparéza - ochrnutí končetin na jedné straně těla
-
Paraparéza - ochrnutí obou končetin horních nebo dolních
-
Kvadruparéza - ochrnutí všech čtyř končetin
10
Příčiny získání tělesného poškození: -
Jsou poranění zaviněna automobilovými nehodami
-
Tzv. prázdninové úrazy kde typickým příkladem jsou skoky do vody
-
Působení přímého násilí na tělo, které neodolá tlaku
-
Sportovní aktivity
-
Pády z výšky
-
Prudký otřes, výbuch, postřelení
V roce 2012 bylo na silnicích v České republice způsobeno 81 404 nehod, kde došlo k 681 úmrtím, zraněno bylo 25 576 osob z toho2 986 těžce (http://www.czso.cz/).
2.1.2 Důsledky úrazů V důsledku vážných úrazů je velké riziko provedení amputace (Renotiérová, Ludíková, a kol. 2006, 117). U takového typu postižení hraje větší roli psychika jedince. V tomto okamžiku je pro něho důležitá rodina a nejbližší okolí, kteří jedinci pomáhají ses novými skutečnostmi vyrovnat (Buřvalová & Reimayerová, 2007, 93). Získané tělesné postižení představuje vyšší trauma pro osobnost jedince, protože jedinec ví, co ztratil a novou životní situaci vidí jednoznačně hůře. Důležitým faktorem, který hraje roli při kvalitě života, je rozsah a stupeň pohybového omezení, člověk tak zjistí úroveň své samostatnosti. Ta je dána schopností sebeobsluhy a samostatné lokomoce (Opatřilová, 2005, 62). 2.1.2.1 Psychologické důsledky – frustrace, stres, deprivace, frustrační tolerance Zdravý psychický vývoj je složitou soustavou vlivů a interakcí mezi jedincem a jeho okolím. Podněty a stimulace přicházející člověku ze známého a bezpečného prostředí rodiny a hrají velkou roli v utváření osobnosti, hodnot, charakteru, norem a postojů, ale také z okolního, neznámého prostředí. To vše utváří osobnost jedince a je tedy velmi důležité poskytnout potřebné stimuly a podmínky ke zdravému psychickému vývoji. Při nedostatečné stimulaci může dojít k zastavení psychického vývoje nebo dokonce k regresi již naučeného. U zdravého člověka je tento proces sám o sobě velmi komplikovaný a u člověka se získaným tělesným postižením se ještě více komplikuje. Jedním z důležitých faktorů, který má velký vliv na osobnost tělesně postiženého člověka, je rozlišení vrozeného a získaného poškození. U vrozeného poškození se jedinec postupem času a vývoje aklimatizuje, v podstatě je pro něj
11
normou, že má nějaký handicap. Samozřejmě si všímá, že se odlišuje, ale je na to „zvyklý“ (Vágnerová, 2008, 128). U získaného postižení je pro jedince velikost trauma závislé na věku. S vyšším věkem si člověk uvědomuje svou „ztrátu“. Ztrátou rozumíme veškeré činnosti, schopnosti a pohybové aktivity, které člověk v důsledku tělesného poškození už není schopen vůbec vykonávat nebo pouze v omezeném rozsahu. Je logické, že bude svou situaci porovnávat s dosavadními zkušenostmi a bude chápat jako změnu k horšímu. Bude-li se jednat o velmi nesoběstačného člověka, snižuje se jeho míra tolerance vůči stresu. Při nedostatečném uspokojení základních psychických potřeb může vznikat psychická deprivace. V této chvíli je velmi důležitá podpora rodiny, pozitivní citové vazby a vztahy s okolím a zamezení separace. V případě nezdravého zaměření se na handicap prohloubí se odlišnosti od „zdravých“, objevují se úzkost, strach a pocit bezmoci, který může dospět až k smutku a depresi a různě zaměřené agresi. 2.1.2.2 Sociální důsledky – rodinná, pracovní, volnočasová, výchovně vzdělávací oblast Jedinec žije v určitém prostředí, ať už je definováno jako makroprostředí (např. stát), mezoprostředí (např. bydliště, pracoviště) či mikroprostředí (rodina) (Mareš, 2012, 78). Přirozeným zdrojem sociální opory pro jedince v tísni bývají jeho nejbližší lidé, zpravidla rodina. Je vhodné rozlišit fungování rodiny a podobu vzájemných vztahů v rodině za dvou okolností: v období, kdy se nic zvláštního neděje, kdy život běží „normálně“, a pak v období, kdy někdo v rodině zažívá trauma a snaží se s ním vyrovnat. V prvním případě rodina funguje tak, jak je zvyklá. Každý ví, jak se asi zachová ten druhý, vztahy jsou ustálené, sociální role rozdělené. Ve druhém případě traumatická událost obvykle zasahuje celou rodinu, nikoli jen jednoho člena. Vzrůstá napětí, objevují se náznaky konfliktů. Začíná se hledat „viník“ události. Trvá-li zátěžová situace dlouho, pak se vyčerpávají psychické rezervy a ti, kdo mají být svému blízkému oporou, začnou sami potřebovat sociální oporu (Mareš, 2012, 36). Handicapovaný člověk se do lidské společnosti potřebuje integrovat v řadě oblastí, které odpovídají pestrosti života v naší populaci. Patří sem školská integrace (např. individuální zařazování dětí s handicapem do běžných tříd nebo zřizování speciálních tříd v běžných školách), pracovní integrace (zaměstnávání osob se změněnou pracovní schopností, projekty podporovaného zaměstnávání znevýhodněných osob apod.), společenská (komunitní) integrace (bezbariérové bydlení a společenské prostředí, sociální pomoc a podpora samostatného a nezávislého způsobu života osob s handicapem (Slowík, 2007, 26).
12
Stejně jako u zdravého psychického vývoje jedince s tělesným poškozením, je i u sociálního hlediska velmi důležité zamezit separaci takového člověka ze společnosti a kolektivu, na který byl jedinec zvyklý. Dále je potřeba zachovat aktivity, které mají pro něho hodnotu a poskytují mu uspokojení a seberealizaci. Tyto běžné denní aktivity a úkony jsou pro „zdravého“ jedince samozřejmostí, avšak pro handicapovaného jedince se stávají příležitostí zapomenout na svou nemoc, handicap, bolest a celkově starosti s tím spojené. (Kocurová, 2002, 59). Významnou roli hraje také setkávání lidí, kteří si mohou vyměňovat zkušenosti s péčí o handicapovaného člověka, svěřit se se svými problémy a ulevit si tak od denních starostí. V této chvíli hrají volnočasové aktivity velmi významnou roli. Poskytují prostor pro odpočinek, uspokojení potřeb (v oblasti kreativity, sportu, přírody atp.), vydání přebytečné energie nebo naopak načerpání nové pozitivní, vyjádření postojů a názorů a umožňují sdružování podobně handicapovaných jedinců. Mohou také sloužit jako prostředek rehabilitace a léčby. Zvláště u postiženého dítěte to má stejnou váhu a navíc je k tomu přidána důležitost zachování těchto příležitostí. Handicapované dítě je zvyklé na ústupky ze strany rodiny (v důsledku někdy až přehnané mateřské péče) a musí se učit přizpůsobování a schopnosti kompromisu. Podle Vágnerové (2008,171) „vývoj dítěte s vrozeným postižením prochází stejnými fázemi jako vývoj dítěte zdravého, ale v některých vývojových obdobích může smyslové či pohybové postižení limitovat rozvoj určitých kompetencí, popř. jej zcela znemožňovat.“ Socializace je proces probíhající celý život, člověk si osvojuje specifické formy lidského chování, jazyk, poznatky, hodnoty a kulturu a tím se začleňuje do společnosti. Jedinec se učí od svých rodičů a lidí v úzkém okolí, učí se sociální komunikací a vzájemnou interakcí. V jedné z etap socializace dítěte dochází k začlenění do širší sociální společnosti a vztahů, systému a sociálních rolí, které jsou již utvářeny vstupem dítěte do dalších sociálních skupin a ne jen rodinou a zájmy. Toto je období, kdy si handicapovaný jedinec opět začne všímat odlišností od ostatních vrstevníků. Je to také období fyzických změn a utváření vztahů a přátelství. U separovaného jedince nelze tyto potřeby naplnit a nastupuje psychická deprivace, stres a psychické poruchy. Zdravou inkluzí by se mělo těmto negativním vlivům zamezit, ale musí k tomu být vhodné podmínky. Zde opět nastupuje na řadu otázka společenské tolerance, přizpůsobivosti, ochoty a pravomoci úřadů. Mnohdy není možné zabezpečit všestranné podmínky a je zde na místě zvážit možnost vhodného pobytového zařízení – což opět není nejvhodnější řešení, kvůli odloučení od rodiny, ze kterého vyplývají další negativní prožitky. Je jasné, že se jedná o komplexní a složitou problematiku, která nemá snadné řešení. Mnohdy 13
jsou rodiny vydány na nevoli orgánů a úřadů a naší legislativy a společenské zvyklosti (Vágnerová, Mussová & Štech, 2004, 178). 2.1.2.3 Koncept těch druhých Tejkalová (2012, 37) uvádí, že určité aspekty – například poúrazová ztráta hybnosti části těla nebo vrozený syndrom způsobující mentální handicap – jsou však v naší kultuře považovány za odchylku od „normálu“ převážně v negativním slova smyslu času navzdory (jakkoliv se v průběhu historie měnil přístup společnosti k postiženým lidem) právě kvůli omezením pro běžný život, které z nich vyplývají. Většinová společnost tedy považuje za normální nehandicapované sportovce a jejich postižení kolegové jsou v rolích těch druhých. Je také třeba se zamyslet nad tím, zda určitý vliv na jejich reprezentaci nemůže mít i to, že téměř sto procent lidí ve sportovních redakcích českých tištěných médií je bez handicapu a v rovině vytváření kategorií má blíž k nepostiženým sportovcům. Jako ti druzí (v obou smyslech slova) se vnímají i sami handicapovaní sportovci. Často mají tendenci nějakým způsobem sebe a své výkony obhajovat srovnáním se sportem nepostižených. Deník Sport například cituje plavce Martina Kováře po příletu z Atén: “Není to tak, jak si myslí většina lidí, že někam přijedeme a nějaký doktor nám dá za nic medaili. Náš trénink je mnohdy náročnější a bolestivější než u zdravých sportovců.“
2.2 Poúrazová a následná celková rehabilitace Traumatické události mívají různou podobu. Mohou se týkat zdravotních problémů jedince (vážná nemoc, těžký úraz), rodinných problémů (konflikty v rodině, vážná nemoc někoho z rodiny, rozvod, úmrtí v rodině), pracovních problémů (ztráta zaměstnání), dopravních problémů (oběť dopravní nehody), přírodních (povodeň, požár, vichřice, zemětřesení), násilných činů v míru (týrání či zneužívání, přepadení, znásilnění, únos), násilných činů v době války (oběť teroristického útoku, nechtěný účastník bojů válčících stran, oběť vězení, apod.) (Mareš 2012, 31). Pojem rehabilitace se postupně rozšířil v půli 20. století a znamenal původně prostředky pro dosažení návratu k plnému zdraví, tedy odstranění následků úrazu či nemoci. Byl také používán ve smyslu „pracovní rehabilitace“, tedy návrat osoby se zdravotním postižením do pracovního procesu (Votava, 2009, 9). Mareš (2012, 31) také podotýká: „Záleží na jedinci a jeho specifických životních podmínkách, jak závažnou událost subjektivně vnímá a hodnotí. Proto není vhodné spoléhat
14
se na to, jak hodnotí traumatickou událost profesionálové (lékaři, zdravotní sestry, fyzioterapeuti, psychologové, sociální pracovníci), nýbrž je třeba zjišťovat, jak závažnost prožitého traumatu hodnotí jedinec sám. Léčebné metody jsou zaměřeny na kompenzaci tělesného handicapu, ale někdy i na změnu postojů k vlastním problémům. Proto je nutný individuální přístup. -
Medicínská léčba – cílem je zlepšení či udržení přijatelného stavu v závislosti na typu postižení, minimalizace bolesti, udržení samostatnosti a soběstačnosti, prevence komplikací
-
Léčba medikamentózní
-
Operační léčba
-
Rehabilitační péče – různé typy rehabilitace slouží k dosažení maximálně možného stupně hybnosti nebo k uchování stávajícího stavu v případě, že hrozí riziko jeho zhoršení
-
Kompenzační pomůcky umožňující dosažení alespoň určitého stupně pohybové samostatnosti
-
Psychoterapeutická péče individuální – psychoterapeutické vedení se často zaměřuje na změnu postojů k vlastním potížím. Jsou využívány behaviorální metody, nedirektivní nácvik sociálních dovedností, skupinová terapie, apod.
-
Terapeutická práce s rodinou – pomoc potřebují i ostatní rodinní příslušníci. Pomoc mohou nabídnout pod odborným vedením skupiny rodičů nebo partnerů tělesně postižených, které pomáhají sdílením obdobných problémů, mnohdy i v získávání užitečných informací a zkušeností
Podle Kábeleho (1992, 11) „sledování sportovní zátěže vozíčkářů přineslo řadu poznatků využitelných v rámci komplexní rehabilitace tělesně postižených“. Mareš (2012, 37) uvádí, že rozvoj zahrnuje pozitivní změny, které se u jedince objevily poté, co se s traumatickou událostí vyrovnal. Některé změny si uvědomuje hned, jiné až s odstupem času. O některých ví spíše on sám a nejsou navenek příliš patrné, jiných změn si nejprve všimne jeho okolí, neboť jedinec reaguje jinak než dříve, a teprve potom si je připustí sám.
15
2.2.1 Vybrané diagnózy pro výzkumnou část 2.2.1.1 Paraplegie Paraplegie je soubor symptomů, způsobených poškozením míchy. Patří mezi ně především ochrnutí dolních končetin, poruchy vegetativní činnosti, poruchy svalového tonusu a další. Nejčastější příčinou jsou úrazy, zejména autonehody. Pro ochrnutí všech končetin se užívá název kvadruplegie. Mezinárodní klasifikace ICD-10 je řadí do následujících skupin: S14 – poškození nervů a míchy v krční oblasti S24 – poškození nervů a míchy v hrudní oblasti S34 – poškození míchy a nervů v břišní a pánevní oblasti G82 – paraplegie a tetraplegie V moderních společnostech s množstvím autonehod přibývají ročně stovky paraplegiků, často mladých, energických a schopných lidí (převážně mužů), kteří jsou často upoutáni na vozík nebo na lůžko. Po náročném léčení a ústavní rehabilitaci je čeká nesmírně obtížné období aspoň částečného návratu do společnosti, kde potřebují nejen lékařskou a zdravotnickou pomoc (Faltýnková, 2001, 106). 2.2.1.2 Kvadruplegie Kvadruplegie je úplné nebo částečné ochrnutí všech čtyř končetin a trupu, způsobené poškozením míchy v dolní krční oblasti. Termín kvadruplegie vychází ze spojení dvou různých slov. Jedno pochází z latiny a druhé z řečtiny. Výraz „kvadru“ vznikl z latinského quattuor, což znamená „čtyři“, čímž odkazuje na počet postižených končetin. Slovo „plegie“ je původem z řeckého plegia a znamená „ochrnutí“. Někdy se používá původem pouze řecký termín tetraplegie. Častou příčinou takového vážného tělesného postižení většinou bohužel doživotního, je poranění míchy při úrazu, například autonehodě, pádu z výšky nebo skokem do mělké vody. Podle výšky poškození míchy v krční oblasti dělíme ochrnutí do několika úrovní: -
Nejnižší úrovní míšního poškození je člověk samostatný ve většině aktivit, i když bez základní asistence se také neobejdou
-
Střední úroveň míšního poškození má člověk, který je schopen si částečně sednout, zvládnout základní úchopy při hygieně a jídle, přesunout se na vozík, nebo obléknout si horní polovinu těla. Takový člověk je sice závislý na asistenci
16
dalšího člověka a často potřebují elektrický vozík pro svobodnější pohyb. Na vhodném povrchu však někdy dokážou ovládat i lehký mechanický vozík. Potřebují různé kompenzační pomůcky, hlavně pro ruce a také častější komplexní rehabilitaci, která je zde velmi důležitá. Někdy mohou zvládnout například i řízení upraveného automobilu, což vede k další soběstačnosti -
U nejvyššího postižení je člověk zcela odkázáni na své okolí, protože má ochrnuté celé tělo. Pro možný pohyb těchto osob je nutný elektrický vozík ovládaný bradou, pro komunikaci mohou používat ústní tyčku, ovládat počítač jazykem, případně očima
Přes veškerá omezení pohybového aparátu a další negativní zdravotní a sociální aspekty je však často reálné, aby kvadruplegici mohli pracovat a realizovat se jako zdraví lidé. 2.2.1.3 Amputace Amputací se rozumí umělé odnětí části nebo i celé končetiny od trupu. Příčinou je většinou úraz, kdy k amputaci může dojít buď v důsledku samotného úrazu, nebo chirurgickou cestou těsně po něm, kdy již není žádné jiné východisko. Velmi důležitá je spolupráce s protetickým oddělením a také s plastickou chirurgií, pro nalezení co nejoptimálnějšího řešení vzniklé situace (Jankovský, Pfeiffer & Švestková, 2005, 89). Úraz však nemusí být jedinou příčinou amputace. Existuje celá řada situací, které vedou k amputaci končetiny. Patří sem například cévní onemocnění, zhoubné nádory na končetinách či sepse, která nelze již zvládnout jinými prostředky. Omezení hybnosti je dle odborné literatury členěno na částečné nebo celkové, primární nebo sekundární. Při primárním omezení se jedná o přímé postižení vlastního hybného ústrojí nebo postižení centrální či periferní nervové soustavy, kdy v periferní části je postiženo vlastní hybné ústrojí, např. amputací, deformací, vývojovými vadami apod. Ve druhém případě zůstává centrální i periferní nervová soustava a vlastní pohybové ústrojí bez patologických změn, hybnost je však omezena z jiných příčin. Projevují se tu důsledky chorob srdečních, revmatických, kostních apod., které omezují pohyb nemocného. (Vítková, 2004, 9). Příčiny traumatických amputací: - dopravní nehoda - pracovní úraz - válečné poranění 17
Další příčinou amputace mohou být cévní onemocnění – choroba BürgerWiniwarterova.
Při této nemoci vzniká akutní zánět žil a tepen, při kterém dochází
k postupující trombóze. Vyznačuje se bolestmi při pohybu, nakonec bývají bolesti i v klidu a vedou až k amputaci končetiny (Pipeková, 2006, 19). „Dalším důvodem amputace jsou zhoubné nádory na končetinách. Amputace může být i infekčního původu se sepsí, kterou nelze zvládnout konzervativními prostředky (Chirurgická propedeutika, 1993, 28)“.
2.3
Člověk a sport „Sport představuje všechny formy tělesné činnosti, které prostřednictvím organizované i
neorganizované účasti si kladou za cíl harmonický rozvoj tělesné i psychické kondice, upevňování zdraví a dosahování výkonů v soutěžích všech úrovní“ (Zákon č. 115/2001 Sb., Evropská charta sportu 1992). Z dnešního hlediska můžeme jednoznačně říci, že sport patří k nejvýznamnějším fenoménům společnosti. Sport ovlivňuje lidstvo na všech kontinentech bez ohledu na barvu pleti, národnost, jazyk ideologii, filozofii či náboženské vyznání. Takovou roli získal historickým vývojem člověka a společnosti. Z dnešního hlediska je sport prakticky neoddělitelnou součástí běžného života člověka a společnosti. Vydobyl si takové postavení, že je podporován mezinárodními politickými organizacemi celosvětového významu a podporují ho vlády většiny států. Historickým vývojem se zásadně změnilo chápání sportu od zábavy a her, které sloužilo jako uvolnění a potěšení od práce a existenčních povinností člověka. V dnešní době se sport chápe jako složitý společenský jev, který má svou vnitřní strukturu ovlivňující cílevědomě kultivaci společnosti a zároveň člověka. Dochází přitom k uspokojování lidské potřeby rozvíjet tělesné, morální, duchovní a sociální aspekty osobnost člověka odpovídající jeho individuálním zájmům, ale také společenským. Dnešní proces globalizace se negativně projevuje narušováním přirozené rovnovážné harmonie člověka preferencí konzumního způsobu života a materiálních hodnot. Důsledkem tohoto procesu je potlačování duchovní ale hlavně citové dimenze člověka. Protože obecně platí, že každá akce vyvolává reakci, pak přirozenou reakcí člověka je hledání kompenzace, která by ztracenou rovnováhu obnovila. Velmi důležitou a nezastupitelnou roli v tomto procesu hledání kompenzace právě sehrává sport. Nejvýznamnějším a zároveň nejdůležitějším rysem sportu jako hry je svoboda, svoboda dobrovolné účasti, svoboda při rozhodování. Sport poskytuje
18
hluboký prožitek a zároveň také dramatické napětí přinášející jeho řešení a tím současně i uspokojení, zklidnění a vyrovnání. Při sportu každý, kdo se chce zúčastnit, musí také dobrovolně dodržovat oficiálně přijatá pravidla, která stanoví způsoby jejich jednání při soutěžích, ale také nepsaná pravidla sportovního chování mimo sportoviště. Sportovní výkony jednotlivců ale i týmů vyjadřují četné hodnoty, které jsou významné ve vztahu ke sportovcům, ale mají také zásadní vliv ke společnosti. Sportovní soutěže se konají po celém světě a výkony sportovců se prezentují před širokou veřejností a to jak pro přímé diváky, tak i pro diváky nepřímé prostřednictvím médií. Zvláště úspěšná reprezentace sportovců bývá zdrojem růstu národního sebevědomí a vlasteneckého cítění. Sportovní hry svými hodnotami přispívají k obohacení života a mají propagačně – výchovný význam zejména pro děti a mládež.
2.3.1 Sport a jeho úkoly Podle Hodaně (2000) stanovení cíle a formulované funkce sportu jsou podobně jako v ostatních druzích tělocvičné aktivity uskutečňovány postupným plněním: a) úkolu zdravotního b) úkolu vzdělávacího c) úkolu výchovného
Sportografie Různá tradiční dělení tělocvičných činností a sportů (dále jen sportů) vymezují dle sezóny (zimní – letní, což už v dnešních umělých podmínkách mnohdy neplatí), na individuální a kolektivní (týmové), dle užití náčiní (míčové, pálkové, raketové), atd., atd. ovšem nevystihují specifický vztah sportu mezi psychikou, specifickou regulací motoriky a typem psychické odolnosti. Vztah mezi psychikou, motorikou a výkonem v určité činnosti obsahuje některé komponenty společné, jakož i ostatní činnosti, prováděné na vrcholové úrovni: tj. fyzickou způsobilost, kapacitu dovedností či znalostí, kvalitu analyzátorů a schopnost percepce (nebo náhradních mechanismů percepce), volní úroveň (výkonovou motivaci, vytrvalost apod.). I vrcholový houslista musí být vytrvalý, koncentrovaný, stejně jako studující chce-li uspět ve studiu. Totéž platí i pro sportovce, chce-li uspět ve vrcholové soutěži (Válková in Hoffmannová, Šebek, 2013, 57-58).
19
Základními kritérii pro pochopení nároků daného sportu na psychiku jedince jsou: 1. Podmínky, v nichž se činnost odehrává, druh (typ) prostředí, pomůcek apod. Ty mohou být: a) Umělé, standardní nebo b) Přirozené, přírodní, s převahou činností v terénu, nebo c) Typicky sociální; 2. Nároky na somatickou kapacitu, na fyziologickou kapacitu (charakteristiky rychlostní, vytrvalostní, silové, případně kontraindikace); 3. Nároky na psychiku: tlak prostředí (umělého, přírodního, sociálního), přičemž hlavní princip spočívá ve třech dimenzích: a) Typ koncentrace a volního úsilí: Maximální, zaměřená na detail, na úzký objekt. Maximální koncentrace veškeré kapacity psychické i fyzické do krátkého časového úseku, s různým charakterem zátěže na cévní a dýchací aparát; Sub-maximální, udržovaná po dlouhou dobu, s odvoláváním monotónní zátěží, s vysokými nároky na cévní a dýchací aparát; Střídavá, rychle se střídající úseky s maximální koncentrací na detail a s rychlým přepojováním pozornosti na celek, na kontext probíhajícího pohybového procesu, s vysokými nároky na cévní a dýchací aparát; b) Rozhodovací procesy ve vztahu k vyhodnocení situace: Ve vztahu k sobě samému, Ve vztahu k soupeři či spoluhráčům, včetně výběru vhodné pohybové dovednosti, rychlé realizace ve správném čase do správného prostoru, a to v kooperaci či kompetici; c) Poslední fáze motorického učení: Je charakterizována proporcí automatizmu a plasticity, tudíž existují dvě krajní varianty řešení: Učení směrem do hloubky, precizní provedení dovednosti. Není-li dovednost přesně podle pravidel, dochází v soutěži ke stržení bodů či diskvalifikaci; Učení směrem k zafixování principu, algoritmu, které jsou využívány plasticky a flexibilně v nových variabilních plastických situacích;
20
4. Specifika sociální, spočívají v tom, zda se jedná o sport v sociálním prostředí (jednotlivci či týmy proti sobě) a sport divácky či mediálně atraktivní. V kombinaci základních čtyř oblastí kritérií pak lze formulovat typické nároky na psychiku jedince a dle těchto nároků rozdělit PAS do 5 základních kategorií: 1. Senzorické, 2. Esteticko-koordinační, 3. Funkčně-mobilizační, krátkodobé, dlouhodobé, 4. Rizikové, 5. Anticipační: individuální, týmové, s převahou mentální strategie. Tabulka č. 1. Charakteristika 5 kategorií sportovních činností dle kritéria nároků na psychiku jedince kategorie – typ činnosti
prostředí
hlavní princip
typ koncentrace
typ volního úsilí
(příklady)
typ 3. fáze motorického učení
SENZIRICKÉ
precizace
soustředění
střelecké sporty
umělé, stálé
dovednosti,
detail
na
maximální
do
kulečník
spojení
okamžiku, lokální
bowling
oko-ruka
únava
krátkého
automatizmus, preciznost dovednosti
curling FUNKČNĚ MOBILIZAČNÍ
umělé, stálé
precizace
soustředění
na
a) maximální, do
atletika
dovednosti,
stabilní pohybový
krátkého
běžecké lyžování
ustálený
vzorec
okamžiku,
cyklistika
pohybový vzorec
dovednosti
lokální únava
veslování
b) překonávání
kanoistika
zatížení
a) krátkodobé
cévního
sprinty,
automatizmus, preciznost
hody,
vrhy,
aparátu
skoky,
vzpírání b) dlouhodobé tratě nad 500 m dua - triatlon ESTETICKO-KOORDINAČNÍ
umělé,
precizace
soustředění
typy gymnastiky aerobic
proměnlivé
dovednosti,
stabilní
krasobruslení
bezoporová fáze,
pohybů
akrobatické lyžování
šoumenství
na
řetězec
maximální, krátkého
okamžiku, lokální únava
synchronní plavání skoky do vody
21
do
střídající se automatizmus plasticita
ANTICIPAČNÍ
umělé
rozhodování,
dlouhodobé,
a) individuální a dyadické
sociální
–
rozdělování
překonávání
tenis, stolní tenis, badminton,
proměnlivé
pozornosti,
zatížení cévního a
anticipace
úpolové sporty (šerm, box, zápas)
periferní
b) týmové
vyvážená
basketbal, fotbal, florbal, hokej,
excitace
volejbal…
a inhibice
vidění,
algoritmus, plasticita
dýchacího aparátu c) udržení emocí
c) mentální šachy, karetní sporty, deskové hry RIZIKOVÉ
proměnlivé,
anticipace,
rozhodování,
dlouhodobé,
„benzínové“ sporty
spojení
překonávání
rozdělování
faktor přežití
letecké sporty
s technikou
nezvyklých
pozornosti,
skoky na lyžích
pocitů:
periferní
sjezdové lyžování
hloubka,
potápění
bezoporové
excitace
postavení
a inhibice
rychlost, tlak,
algoritmus, plasticita
vidění,
vyvážená
Žádná kategorizace není stoprocentně „čistá“, dochází k míšení faktorů z jednotlivých skupin (biatlon, moderní pětiboj, orientační závody, cyklokross, skoky do vody, akrobatické lyžování atd.). Ukazuje se, že tento trend začíná i ve vrcholovém sportu, kdy do olympijského programu je v současné době zařazeno mnoho nových druhů sportů, tzv. „rizikových“ či „výzvových“ v kombinaci s esteticko – koordinačními. Jsou mediálně i divácky atraktivní. U mládeže (teenagerů) právě sporty, „směšující“ parametry jednotlivých skupin, které zajišťují dostatek dobrodružství, emotivity, bez přílišné cirkulo-respirační námahy nebo bez drilu monotónních dovedností, jsou u současné mládeže atraktivní (snowboarding vers. běžecké lyžování, ringo vers. volejbal, in-line bruslení vers. běhání, cykloturistika vers. pěší turistika, florbal vers. basketbal, atd.). Psychická kapacita osobnosti vzhledem k danému sportu se podílí na dlouhodobém mistrovství sportovce. Znalost sportografie může ovlivňovat volbu nadaných pro daný typ sportu a kultivaci talentů, specializaci, dlouhodobý sportovní trénink, jehož součástí je dlouhodobá psychická příprava. Výše zmíněné parametry se totiž musejí vychovávat od dětství, v generačním či komunitním přenosu, od přípravek ve sportu až po vrcholovou kariéru (Válková in Hoffmannová, Šebek, 2013, 62-66). Sport je zajímavý a zároveň přitažlivý především pro tu část veřejnosti, která preferuje aktivní způsob života a to sport pro svou šíři, mnohostrannost a přístupnost zcela splňuje. Poskytuje příležitost k uspokojování osobních ambicí a umožňuje uplatnění řady motivů. Patří sem sportovci všech věkových kategorií nejrůznější výkonnostní úrovně, kteří chtějí a hlavně se snaží dosáhnout svých individuálních výkonů ve vybraných sportovních činnostech. Jejich 22
svobodná volba odpovídá jejich individuálním zájmům a předpokladům. To se zvláště projevuje nejen ve výběru sportovního odvětví nebo disciplíny, ale hlavně také i v úrovni jejich provozování. Na základě toho je patrné, že každý sportovec má možnost zapojit se do takových sportovních aktivit, které nejlépe odpovídají jeho aktuálním potřebám a schopnostem. Změna druhu, formy a úrovně sportování je možná prakticky kdykoliv a tak se stává sport přitažlivým pro širokou veřejnost. Rekreační sport je nejpřístupnější a nejrozšířenější sport, který zahrnuje řadu nejrůznějších pohybových aktivit, přitom mnohé z nich ani nenaplňují kritéria sportovní činnosti. U rekreačního sportu se jedná o spontánní, často systematickou, činnost ve volném čase jednotlivce všech věkových kategorií. Mezi hlavní motivační faktory rekreačního sporu je pohybová zábava, udržení či zlepšení zdravotního stavu ale také psychického stavu a kondice ve vhodném sociálním prostředí. Tímto je rekreační sport velkým přínosem ke zdravému způsobu života. Vzhledem ke společenskému významu rekreačního sportu se na vytváření podmínek pro tento druh sportu zásadně podílí stát prostřednictvím orgánů samosprávy. Výkonnostní sport je prakticky zájmová činnost realizována ve sportovních klubech a je přístupná všem ve svém volném čase. Tento druh sportu charakterizují organizace a hlavně pravidelné soutěže řízené sportovními svazy. Aktivní sportovci si hodnoty jako např. seberealizace, sociální kontakt, prožitek vytvářejí a spotřebovávají sami. Výkonnostní sport svým obsahem a formou plně odpovídá kritériím definující sportovní činnost. Můžeme také říci, že svou funkcí nejúčinněji ovlivňuje snahu člověka o uvědomělé vlastní zdokonalování, zvyšování výkonnosti v konkrétním sportu, o rozvoj duševních i fyzických sil. Na rozdíl od rekreačního sportu se výkonnostní sport realizuje výhradně diferencovaně ve věkových a výkonnostních kategoriích. Sport zdravotně postižených je velmi specifický a společensky velmi významný z následujících dvou základních důvodů: -
Aktivní provozování kompenzuje sportovcům jejich zdravotní omezení a dodává jejich životu nový prostor
-
Trénink sportovců a jejich účast v soutěžích napomáhá integraci této skupiny do společnosti
Podrobný rozbor významu sportu zdravotně postižených je popsán v dalších kapitolách této práce.
23
Sport zdravotně postižených je organizován a realizován na všech úrovních, jak na rekreační a výkonnostní, tak i na vrcholové. Vrcholový sport je nejvyšší výkonnostní úroveň sportu. Provozování tohoto sportu jednoznačně přesahuje volný čas, proto jsou pro něj vybíráni jedinci s příslušnými vrozenými dispozicemi mající předpoklady pro daný sport. Jejich životní režim se přizpůsobuje požadavkům tréninku a sportu. Jsou pro ně vytvářeny speciální podmínky a mají zvláštní společenský statut. Z tohoto důvodu se jejich sportovní činnost stává určitým společenským závazkem, posláním a uplatněním. Z tohoto hlediska vrcholoví sportovci vytvářejí hodnoty a veřejnost je spotřebovává. Každý sport má v národním měřítku svou vrcholovou úroveň, ale jeho konkurenceschopnost vůči zahraničí je rozdílná. Některé dosahované sportovní výsledky snesou přísné mezinárodní měřítko, některé hrají podřadnou úlohu. Funkce vrcholového sportu spočívá především v propagačním a agitačním působení na veřejnost, a to jak z národního tak i mezinárodního hlediska. Profesionální sport je zcela specifický, i když je těsně spojen se sportem vrcholovým. Profesionální sport nabízí zábavu pro širokou veřejnost s využití médií. Technicky toto odvětví sportu zajišťují organizace zabývající se podnikáním zvláště v oboru reklamy za účelem zisku. Profesionální sport se proto především zajímá nejpopulárnějšími sporty nebo na sporty se silným ekonomickým potenciálem. Divácký sport je výrazem zájmu veřejnosti o sport, o sportovní výkony a hodnoty. Sport je zároveň nutno brát jako součást kultury a jeho závislost na společnosti. Kultura a sport obohacují člověka a napomáhají jeho rozvoji, ovlivňují kvalitu života a jeho smysluplnost. Sport působení na člověka ve všech etapách jeho ontogeneze. Na rozvoji sportu je podstatný podíl vědy a její vliv na sport neustále stoupá. Věda umožnila vytvořit teoretické základy vrcholového sportu a hlavně nové přístupy ve sportovním tréninku (Dovalil, 2008, 72-76).
2.3.2 Sport osob s tělesným postižením Po celou dobu vývoje lidské společnosti vždy existovali a budou existovat stále lidé, kteří se odlišují vzhledem, tělesnou nebo smyslovou vadou nebo nemocí od naprosté většiny lidské populace. Společnost na tuto skutečnost musela reagovat a s problematikou takových odlišností se vyrovnat. Z historického pohledu se společnost tuto skutečnost snažila řešit způsobem, který odpovídal vyspělosti té dané země, historií, kulturou, hodnotami, normami, postoji a také konkrétními podmínkami odlišující se skupiny. Z dnešního úhlu pohledu pokud
24
se podíváme na historii řešení této problematiky, můžeme říci, že teprve v posledních desítkách let se tato situace řeší tím způsobem, že společnost vytváří podmínky pro aktivní zapojení těchto lidí do plnohodnotného života. Světová zdravotnická organizace definuje zdraví jako nejen nepřítomnost nemoci, ale také nalezení a hlavně udržení bio-psycho-socio-spirituální pohody. Na základě to je zcela jasné, že i člověk s nějakým omezením se může subjektivně cítit zdráv, jestliže se s určitou negativní situací vnitřně vyrovnal (Pacholík, 2010, 17-20). A právě pohyb, je jeden z prvků, který může zásadně přispět k zachování a obnovení vnitřní pohody. Ale ne každý takový člověk se může věnovat pohybovým aktivitám. Tato skutečnost vedla k vytvoření různých modifikací a alternativ oblíbených sportů, které již můžou realizovat také osobami s postižením. Vhodné kompenzační pomůcky a odpovídající podpora umožní osobám s postižením věnovat se téměř všem sportům (Kudláček et al., 2007). Vyplnění volného času provozováním sportovních aktivit je proces zlepšování tělesné kondice, nácvik obratnosti a nových dovedností. Osoby se zdravotním postižením se tak dostávají do společnosti osob se stejnými problémy, ale s podobnými zájmy a podobného věku. Při provozování sportovních aktivit jsou dosahovány měřitelné výsledky umožňující srovnávání s ostatními podobně postiženými lidmi, ale hlavně sledovat vlastní výkon a výsledky v průběhu času. Sport osob se zdravotním postižením se provozuje na různých úrovních a rozlišují se tři oblasti sportovních aktivit (Dovadil, 2009, 125): -
Sport rekreační – u rekreačního sportu není rozhodující výkon nebo výsledek, ale pozitivní osobní zkušenost, smysluplné vyplnění volného času, udržení fyzické kondice. A nezanedbatelná také není možnosti dostat se do přírodního prostředí. U této oblasti sportu je malá pravděpodobnost rizika přetížení sil sportovce a tím i zhoršení zdravotního stavu
-
Sport výkonnostní – sport výkonnostní představuje zájmovou soutěžní činnost ve sportovních klubech, je organizovaný, má pravidelné soutěže různých věkových a výkonnostních kategoriích řízeny jednotlivými sportovními svazy. Cílem výkonnostního sportu je získání pozitivního prožitku, sociálního kontaktu, zlepšování fyzické kondice a seberealizace
-
Sport vrcholový – vrcholový sport je nejvyšší výkonnostní úroveň sportu. Projevuje se vyšší náročností na psychickou, fyzickou a technickou připravenost, 25
změnou životního stylu, vyššími požadavky na odborné trenérské vedení, vyšší náročností na organizaci i finance, potřebou asistentů a pomůcek. Sportovní vrcholové soutěže jsou nejvíce spojovány s paralympijským hnutím Obecným cílem sportovní aktivity je na rozvoj osobnosti a to především individuálních schopností, získávání samostatnosti a soběstačnosti, odstraňování psychických stresů. Po zdravotní stránce má sportovní aktivita smysl především terapeutický a rehabilitační a to z těchto důvodů: -
obnovuje, zlepšuje a udržuje dřívější funkce nebo pomáhá maximalizovat funkce zbývající,
-
zlepšuje úroveň motoriky, držení těla, prostorovou orientaci a celkovou koordinaci,
-
je také účinným prostředkem proti svalové atrofii a udržuje a rozvíjí fyzickou kondici postižených.
Psychologický význam sportovní aktivity spočívá v oblasti: -
na zvyšování sebedůvěry a samostatnosti,
-
pocitu vlastní hodnoty,
-
na zlepšení subjektivního pocitu zdraví, síly a energie.
Sociální význam sportovní aktivity má především v oblasti: -
umožnění společné participaci osob s postižením i bez postižení,
-
zapojení do společenských aktivit,
-
předcházení sociální izolaci,
-
přijímání nové sociální role,
-
navazování nových přátelství,
-
výměně zkušeností a informací.
Ale bohužel také sport pro tělesně postižené má své negativa. V dnešní době se soutěže tělesně postižených stávají vrcholovou záležitostí a tím se stávají zajímavé pro reklamní a marketinkové společnosti. Tím jsou na jedné straně zajišťovány zdroje financování, ale na straně druhé sport již neslouží jako prostředek k realizaci, ale stávají se jeho cílem a vše je mu obětováno. Ve snaze podat maximální výkon na vrcholové úrovni může dojít při tréninku z důvodu provozování převážně jednostranné fyzické zátěže k těžkému a nenávratnému poškození. 26
2.3.3 Podpora sportovců s tělesným postižením v ČR Tělesně postižení sportovci naší, v té době socialistické, republiky se zúčastnily v 70. letech minulého století prvních oficiálních reprezentačních startů v zahraničí. Česká republika neměla do roku 1992 vytvořený systém pravidelné přípravy handicapovaných sportovců, jinými slovy řečeno, žádný nebyl. Vznikem mezinárodních závodů začali sportovci teprve s pravidelným tréninkem. Pravidelné sportovní aktivity sloužily původně jen jako doplňující prostředek rehabilitační péče a hlavním úkolem bylo zjistit, jakých dosažených schopností lze získat tělesným cvičením. Tento trénink, jako takový, nebyl ale prováděn k tomu určených zařízení, ale sportovci se připravovali doma za podpory přátel a rodiny prakticky bez specializované trenérské pomoci. V posledních letech se zásadně změnil přístup k trénování a vnímání sportu osob se zdravotním postižením a dnes již jsou sportovci plně pod vedením profesionálních trenérů a jejich skladba tréninku a tréninkové období svou podobou má strukturu jako u sportovců bez postižení. A to klade vysoké nároky na financování celého systému sportu tělesně postižených a navíc v České republice existují dvě zastřešující organizace pro jeden druh handicapu. Jeden druh handicapu zastupují v národním paralympijském výboru dva sportovní svazy – Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců (ČATHS) a Český svaz tělesně postižených sportovců (ČSTPS). Ale pro to, aby stát finančně podporoval sport tělesně postižených sportovců, musí nejpozději do konce roku skončit tato nežádoucí tuzemská anomálie, jež vznikla jako důsledek sporu funkcionářů. Takový požadavek již před rokem vyslovil také Mezinárodní paralympijský výbor. „Český paralympijský výbor (ČPV), pod jehož křídla patří Český svaz tělesné postižených sportovců (ČSTPS) i mladší Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců (ČATHS), kvůli udržení státních dotací schválil vytvoření třetí podobné organizace - Českého spolku pro sport tělesně postižených. Spolek by měl zastřešit sportovce obou mnoho let znesvářených stran a zástupci ČPV tvrdí, že je to jediná možnost, jak obdržet dotaci na činnost handicapovaného sportu i pro olympijský rok 2014. Vedení ČSTPS tento krok považuje pouze za vytvoření účelové organizace, aby ČPV odklonil další peníze.“ (http://sport.lidovky.cz/spory-v-ceskem-paralympijskem-hnuti-nekonci-vznikla-dalsiorganizace-1ee-/ostatni-sporty.aspx?c=A131221_131306_ln-sport-ostatni_mih).
27
2.3.4 Letní sporty osob s tělesným postižením Z hlediska možnosti výběru sportu tělesně postižených, jsou podstatně větší možnosti při výběru letních sportů. Příklady sportů provozovaných českými svazy pro sportovce s tělesným postižením jsou následující: • atletika • basketbal vozíčkářů • boccia • cyklistika, handcyklistika • florbal vozíčkářů• fotbal spastiků • jachting • jízda na koni • kuželky • lukostřelba • lyžování • orientační běh • plavání • rugby vozíčkářů • sledge hokej • stolní tenis • střelba • šachy • tenis • triatlon, duatlon • turistika • vodní turistika • volejbal • vzpírání • závěsný kuželník Přehled sportů, které v současnosti jsou na programu letních paralympijských her je uveden v následující tabulce: Tabulka č. 2. Přehled sportů letních paralympijských her lukostřelba
fotbal (5-a-side)
goalball
odbíjená
jachting
triatlon
tenis
tanec
atletika
fotbal (7-a-side)
judo
basketbal
boccia
vzpírání
střelba
šerm
cyklistika
veslování
plavání
ragby
jezdectví
kanoistika
stolní tenis
- Veslování je nejmladším paralympijským sportem. Mezi paralympijské sporty bylo zařazeno v roce 2005 a první soutěže proběhly v rámci LPH v Pekingu v roce 2008. Aplikované veslování je určeno sportovcům s tělesným postižením, kteří splňují podmínku minimálního postižení. Veslování je specifické díky využití sportovních kompenzačních pomůcek, které umožňují zapojení veslařů s různou mírou postižení. - Plavání patří mezi nejdůležitější paralympijské sporty, které bylo zařazeno do programu LPH od samého počátku konání her a to od Říma 1960. Obdobně jako při Olympijských hrách plavci soutěží ve volném stylu, prsou, motýlku, znaku a polohovém závodě. V roce 2006 bylo plavání zrakově a tělesně postižených sportovců provozováno v 80 zemích světa. Plavci jsou do soutěží rozděleni na základě funkční klasifikace. - Sportovní střelba je na programu paralympijských her od Toronta 1976. V roce 2006 byla sportovní střelba provozována v 51 zemích. Sportovní střelba je testem přesnosti a kontroly. Střílí se série ran na statické terče z pušek a pistolí. Soutěží se účastní 28
muži i ženy ve dvou kategoriích dle míry postižení. Střelba probíhá na vzdálenost 10, 25 a 50 metrů ze vzduchových a malorážkových zbraní, střílí se v rámci soutěží jednotlivců i týmů. - Tenis na vozíku vznikl v USA a v současnosti stále roste jeho obliba na celém světě a již v roce 2006 byl provozován v 70 zemích. Tenis se na program paralympijských her poprvé dostal v roce 1992 v Barceloně. Tenis na vozíku se hraje dle pravidel tradičního tenisu a úroveň dovedností, zdatnosti i strategie v tenisu na vozíku je srovnatelná s tenisem osob bez postižení. V tenise neexistuje klasifikační systém, ale existuje samostatná skupina pro hráče s kvadruplegií. - Jachting byl poprvé zařazen na program LPH jako ukázkový sport v roce 1996 v Atlantě, oficiální paralympijský sport byl jachting zařazen v Sydney 2000. Klasifikační systém v jachtingu je založen na čtyřech klíčových schopnostech: rovnováha, funkce ruky, mobilita a zraková kontrola. Soutěže probíhají ve třech lodních třídách: jednomístné a trojmístné plachetnice jsou otevřeny téměř všem skupinám postižení a dvojmístné plachetnice jsou určeny sportovcům se závažným postižením. Zdroj: (http://www.paralympic.org [online]).
2.3.5 Zimní sporty osob s tělesným postižením Tabulka č. 3. Přehled sportů zimních paralympijských her Alpské lyžování
Běh na lyžích
Sledge hokej
Biatlon
Curling
Alpské lyžování V posledních letech si zimních sportů užívá stále více lidí s omezenými pohybovými schopnostmi. V alpském lyžování se pořádají tři soutěže: -
sjezd
-
super obří slalom
-
obří slalom a slalom
Tento druh sportu je určen pro sportovce s tělesným postižením jako např. míšní léze, centrální poruchy hybnosti, amputace, atd. ale také zrakovým postižením. Tělesně postižení sportovci využívají modifikované pomůcky a závodí v kategoriích sedící a stojící, zrakově postižení sjezdaři sjíždějí trasu s trasérem za použití zvukových signálů. (Daďová, 2008, 21).
29
Běh na lyžích Běh na lyžích je přístupný sportovcům s tělesným postižením, kteří jsou rozděleni do skupin sedících a stojících a s postižením zrakovým. Na paralympijských hrách se soutěží ve dvou disciplínách: v běhu a biatlonu. Sportovci v běhu na lyžích využívají specializovaných pomůcek. Zrakově postižení jedinci soutěží s trasérem. Sledge hokej Sledge hokej je v podstatě forma ledního hokeje pro tělesně postižené sportovce a patří mezi nejatraktivnější, nejrychlejší a nejtvrdší sporty zdravotně postižených. Hráči bruslí na speciálních saních nazvaných ice-sledge, které jsou vyrobeny z kovové konstrukce, která má zespodu namontované speciální nože, podobné bruslím. Odrážejí se dvěma speciálně upravenými hokejkami, které jsou z jedné strany zakončeny ocelovými bodci a z druhé strany čepelí na hru. Pravidla jsou podobná klasickému lednímu hokeji a největší rozdíly spočívají v průhlednosti mantinelů a to z toho důvodu, aby hokejisté na střídačce viděli na ledovou plochu. Trojice rozhodčích při nástupu hráčů klečí na ledě, aby nad hokejisty nevyčnívali, přičemž každá třetina se hraje 15 minut oproti 20 minutám u běžného ledního hokeje. Lední hokej je tvrdá hra a stejně tak i sledge hokej. Všechny přestupky jsou také trestány. Největší popularitu má tento sport ve Spojených státech a Kanadě, ale i u nás se tento sport rychle rozšířil a i čeští sledge hokejisté slaví mezinárodní úspěchy. Od roku 1994, kdy byl sledge hokej poprvé uveden do programu paralympijských her. Zdroj: (http://www.paralympic.org [online]).
2.3.6 Klasifikace Klasifikace sportu pro zdravotně postižené je definována jako: „Hodnotící systém, který se používá k rozdělení sportovců do tříd při různých sportovních aktivitách tak, aby jim poskytl srovnatelný výchozí bod pro trénink a soutěže, a tím zajistil fair play“ (Daďová et al., 2008, 7). Protože postižení sportovci nemohou sportovat za rovnocenných podmínek z důvodu rozmanitého typu a stupně poškození jako klasičtí sportovci, byl vytvořen tzv. klasifikační systém. Cílem tohoto systému bylo vytvoření skupin sportovců se stejným pohybovým potenciálem a zajistit, ať je výkon závislý především na tréninku a úrovni sportovních schopností a ne na typu či stupni poškození. Vedle této klasifikace, je ještě klasifikace v paralympijských sportech, která stanovují pravidla, způsob hodnocení a klasifikační třídy.
30
Sportovec, který chce závodit na mezinárodních závodech pořádaných IPC, musí být oklasifikován podle funkčního klasifikačního systému FCS, který rozděluje sportovce do tříd dle postižení tak, aby měl každý optimální podmínky pro soutěžení v duchu fair play. Jinými slovy výsledek nesmí být v žádném případě ovlivněn postižením, ale tím, jak sportovec natrénoval či jak je talentovaný. Vstupním kritériem pro vstup do soutěží rozumíme tzv. minimální handicap, což znamená, že musí mít diagnostikovanou zdravotní poruchu, která má prokazatelný vliv na sportovní výkon a pro daného jedince znamená, že se nemůže účastnit sportu nepostižených. V případě, že byl jedinec označen jako osoba s minimálním handicapem, může být dále klasifikován. Součástí klasifikace je medicínský test (zaměřený nejčastěji na svalovou zkoušku) a funkčně technický test, orientovaný na analýzu schopností ve specifických sportovních dovednostech nebo hrách. Rozdělují sportovce do tříd, jež jsou standardizovány určitým předem definovaným profilem závodníka (např. třídy pro sportovce s amputací, plavecké třídy...). Klasifikační třídu označujeme u většiny sportů kombinací písmen a čísel (např. F36, S3 atd.), popřípadě bodovou hodnotou (1.0 bod, 2.0 body atd.). Kromě ní se však určuje statut závodníka (resp. jeho sportovní třídy), který vymezuje nutnost opakovaného testování apod., k jeho označení se využívají písmena N, R a C. N = new – sportovec dosud nebyl klasifikován mezinárodním týmem (pouze národním) před závody musí být otestován běžnými klasifikačními postupy, je sledován v průběhu soutěže jak klasifikátory, tak svými konkurenty. Jeho kategorie se může měnit. R = under review – sportovec s proměnlivou klasifikací, tj. ten, jehož postižení je progresivní (resp. zdravotní postižení není stabilizované) nebo existují pochybnosti o jeho správném zařazení. Jeho kategorie podléhá revizi - tzn. musí před závody projít klasifikační prohlídkou, jeho kategorie se může měnit. C (P) = confirmed (permanent) – sportovec s potvrzenou (dříve uváděna jako „permanentní“) klasifikací, který je oklasifikován a není pochyb o klasifikaci ani se nepředpokládá změna funkčního stavu. Nemusí být před soutěží znovu testován, jeho třída se nemění (Titl, 2010). Klasifikace je hodně diskutovaným tématem. Ta nemůže být nikdy dokonalá, protože žádní dva lidé nejsou stejní a proto není možné vytvořit identické podmínky každému sportovci. Proto bude neustále probíhat vývoj a změny v klasifikaci.
31
2.3.7 Sportovní organizace osob s tělesným postižením K mezinárodním sportovním organizacím, které se věnují a zastřešují jednotlivé národní organizace sportovců s tělesným postižením, patří: -
Mezinárodní paralympijský výbor (IPC),
-
Evropská organizace neslyšících sportovců (EDSO),
-
Evropský paralympijský výbor (EPC),
-
Mezinárodní federace nevidomých sportovců (IBSA),
-
Mezinárodní cyklistická unie (UCI),
-
Mezinárodní deaflympijský výbor (ICSD),
-
Mezinárodní rekreační a sportovní asociace pro spasticky postižené (CP-ISRA),
-
Mezinárodní sportovní federace pro osoby s postižením intelektu (INAS-FID),
-
Mezinárodní sportovní federací vozíčkářů a amputářů (IWAS).
Mezinárodní paralympijský výbor (IPC) je mezinárodní nezisková organizace a globální řídící orgán pro paralympijské hnutí. IPC organizuje paralympijské hry a také plní funkci jako mezinárodní federace pro devět sportů. Mezi nejvýznamnější patří: - IPC Alpské lyžování (IPC AS) Dohlíží a koordinuje IPC Alpské lyžování mistrovství světa a ostatní soutěže - IPC Athletics (IPC AT) Dohlíží a koordinuje IPC Mistrovství světa v atletice a další soutěže - IPC Ice Sledge hokej (IPC ISH) Dohlíží a koordinuje IPC Ice Sledge hokej mistrovství světa a ostatní soutěže - IPC Běh na lyžích (IPC NS) Dohlíží a koordinuje IPC biatlonu a cross-country lyžování mistrovství světa a ostatní soutěže - IPC Powerlifting (IPC PO) Dohlíží a koordinuje IPC silovém trojboji mistrovství světa a ostatní soutěže - IPC Shooting (IPC SH) Dohlíží a koordinuje IPC Shooting mistrovství světa a dalších soutěží IPC podporuje hodnoty paralympijských myšlenek a vytváření sportovní příležitosti pro všechny osoby se zdravotním postižením, a to jak od začátečníků tak až po vrcholovou úroveň. IPC má demokratickou ústavu a strukturu, je složen ze zástupců 174 národních paralympijských výborů (NPC), čtyř mezinárodních organizací sportu pro osoby se
32
zdravotním postižením (IOSD je) a pěti regionálních organizací. IPC funguje jako zastřešující organizace zastupující různé sporty a postižení. To se liší od jiných mezinárodních sportovních organizací pro postižené sportovce, protože ty zastupují převážně jediný sport nebo zdravotního postižení. České národní organizace sdružující sportovce s postižením jsou Český paralympijský výbor (ČPV) a Unie zdravotně postižených sportovců České republiky (UZPS ČR) spadající v dnešní době pod Český olympijský výbor (ČOV). Tato nejednotnost v uspořádání je ze světového hlediska zcela něco výjimečného, ale ne pozitivního. Unie zdravotně postižených sportovců České republiky je občanské sdružení, které vzniklo v roce 1993. Její snahou je podpora a rozvoj sportu zdravotně postižených, ale také podpora tělesné výchovy a turistiky zdravotně postižených. Oproti Českému paralympijskému výboru se tedy nezabývá pouze přípravou sportovců na mezinárodní sportovní akce, jako např. na hry paralympijské, ale má podstatně širší význam. Zaměřuje se celkově na podporu všech sportovních a tělesných aktivit zdravotně postižených sportovců, tedy i na sporty, které nejsou paralympijské. Český paralympijský výbor (ČPV) byl založen v roce 1994 jako paralelní organizace Českého olympijského výboru, a to z iniciativy Mezinárodního paralympijského výboru (IPC), Mezinárodního výboru sportů neslyšících (ICSD) a po dohodě národních svazů zdravotně postižených sportovců. Český paralympijský výbor navazuje na činnost Unie zdravotně postižených sportovců České republiky a zastřešuje okolo 18 000 sportovců organizovaných v šesti sportovních svazech, které jsou jejími členy. Jedná se o Českou asociaci tělesně handicapovaných sportovců (ČATHS), Českou federaci Spastic Handicap o. s. (ČFSH), Český svaz mentálně postižených sportovců o. s. (ČSMPS), Český svaz neslyšících sportovců (ČSNS), Český svaz zrakově postižených sportovců o. s. (ČSZPS) a Český svaz tělesně postižených sportovců (ČSTPS) (Český paralympijský výbor [online]). Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců (ČATHS). -
je dobrovolné občanské sdružení, jehož cílem je podpora tělesné výchovy a sportu tělesně handicapovaných občanů. Zabezpečuje rozvoj sportovních aktivit pro všechny věkové kategorie, různého stupně handicapu, a to od sportu rekreačního, přes výkonnostní, až po vrcholovou úroveň na mezinárodní úrovni. Asociace pořádá územní, celostátní a mezinárodní sportovní soutěže v České republice (Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců [online]).
33
Česká federace Spastic Handicap (ČFSH) -
vznikla v roce 1992, je členem mezinárodní organizace CP-ISRA (Mezinárodní asociace pro sport a rekreaci osob s dětskou mozkovou obrnou) a Českého paralympijského výboru. Provozuje sportovní aktivity zaměřené převážně na osoby s dětskou mozkovou obrnou zaměřenou převážně na mládež. Zaměřuje se nejenom na rekreační sport, ale také na sport výkonnostní. Snaží se zajišťovat vhodné podmínky pro trénink, materiální vybavení, odborné vedení a účast na vrcholných domácích i zahraničních soutěžích. V každém roce pořádá Spastic Handicap více než 25 domácích soutěží v různých druzích sportu některé také se zahraniční účastí. Ze sportovních aktivit provozuje atletiku, bocciu, curling, cyklistiku, lukostřelbu a závěsný kuželník (Česká federace Spastic Handicap [online]).
Český svaz tělesně postižených sportovců (ČSTPS) -
poskytuje širokou nabídku pohybových aktivit a zajišťuje podmínky pro vrcholový sport zdravotně postižených sportovců. Tato organizace byla založena v roce 1960 a provozuje činnost skoro 2000 sportovců v 70 klubech, provozující 15 sportů, z toho 7 paralympijských (Český svaz tělesně postižených sportovců [online]).
2.3.8 Mezinárodní a národní sportovní hry osob s tělesným postižením Nepsaným, ale uznávaným, vrcholem každého sportovce nebo sportovního týmu jsou olympijské hry. Tato skutečnost platí také pro sportovce tělesně postižené. Následný výčet mezinárodních her podle jejich společenského a sportovního významu je následující. Paralympijské hry Její charakteristika se dá stručně popsat jako: - Vrcholnou soutěž špičkových vrcholových sportovců s různým postižením. - Schopnosti, zkušenosti a potřeby paralympioniků jsou zcela rovnocenné s klasickými olympioniky. - Před vlastní účastí je nutno projít přísnými kvalifikačními limity a výběrem do národního týmu. - Konají se ve 4-leté periodě, na stejném místě a v krátkém časovém odstupu po konání Olympijských her.
34
- Od Olympijských her se liší zdravotní klasifikací, požadavky na časovou koordinaci her a vlastní financování. Vedle toho jsou pořádána Mistrovství světa a Evropy v jednotlivých druzích sportu, který zastřešuje daná mezinárodní organizace a uspořádáním pověřuje zvolený členský stát zastupovaný národní organizací. Na národní úrovni jsou organizovány jednotlivé mistroství republiky jednotlivých sportů, která jsou uzavřená nebo otevřená s mezinárodní účastí. Zároveň jsou také organizovány turnaje, ale jejich počet je limitován finančním rozpočtem jednotlivých organizací.
2.4 Kvalita života V poslední době se vzrůstající intenzitou se objevuje termín kvalita. Vyskytuje se nejen ve vědeckých studiích, ale i v obecných úvahách. Postupně se usadil do medicínské oblasti, do jazyku politiků a členů státní správy. Užívá se i v sociálních službách. Přesnou a výstižnou definici nelze jasně popsat. Kvalita života je velice široký, nejednoznačně definovaný termín. V dnešní době existuje řada definic kvality života, ale žádnou z nich nelze všeobecně akceptovat. Pokud hovoříme o kvalitě života, tak vlastně většinou sledujeme, jaký vliv má onemocnění handicapovaného na jeho celkový stav, na jeho způsob života a pocit životní spokojenosti. U vrozených hendikepů, přes všechny problémy s tím spojené, dochází vlivem vývojových a věkových zvláštností k určitému vyrovnávání se s důsledky postižení a začleněním do kolektivu. Míra závisí ovšem jednak (a především) na atmosféře v rodině, ve škole, v rehabilitačním ústavu a jednak v závažnosti hendikepu a zvláště pak v přístupu konkrétního jedince (Hošek, Tilinger, 2010, 89-90). Část fyzického prožívání bývá charakterizována hlavními ukazateli zdravotního stavu tj. a) Přítomností či nepřítomností zdravotních potíží b) Skutečností, jestli dané potíže vyžadují léčbu, a na kolik jsou pro člověka omezující c) Zda je přítomna bolest, další nepříjemné příznaky a skutečnosti Psychické prožívání bývá nejčastěji určováno přítomností pozitivních a absencí negativních emocí, dále pocitem vitality, síly.
35
V sociologii je termín kvalita života běžně používaný. Ze sociologického hlediska jsou nejčastěji ve výzkumech sledovány oblasti: a) Vzdělání b) Ekonomická situace c) Zaměstnání d) Partnerství e) Rodina f)
Etnická příslušnost
g) Úroveň sociálních služeb a sociální zabezpečení h) Politické zřízení i celkové společenské klima. I když chybí jasná shoda o obsahu kvality života, nabývá tento koncept stále více na významu a stává se klíčovým při hodnocení lidského života jednotlivce i kolektivu (Křivohlavý, 2001, 40). Kvalitou se tak rozumí „jakost, hodnota“, je to „charakteristický rys, jímž se daný jev odlišuje jako celek od jiného celku. Hovoříme-li o kvalitě života a máme-li na mysli jednotlivého člověka, vybíráme z celé problematiky kvality života její dílčí oblasti“. (Křivohlavý, 2001, 162-163). Na kvalitu života ale také můžeme pohlížet ze dvou stran a to objektivního nebo subjektivního hlediska. Objektivní kvalita života znamená: -
Splnění požadavků týkající se sociálních a materiálních podmínek života
-
Sociálního statusu
-
Fyzického zdraví
Subjektivní kvalita života se týká lidské emocionality a všeobecné spokojenosti se životem tak, jak je jedinec hodnotí sám ze svého pohledu. V subjektivním přístupu je pak kvalitou života míněno to, jak jedinec vnímá a hodnotí své postavení ve světě v kontextu kultury a hodnotových systémů, ve kterých žije, a to ve vztahu k osobním cílům, očekáváním, zájmům a životnímu stylu (Vymětal, 2003, 26). Všechny pohledy i definice mají jedno společné. Pojem kvalita života by měl obsahovat údaje o fyzickém, psychickém a psychosociálním stavu jedince. Na kvalitu života je pohlíženo jako na vícerozměrnou veličinu a obvykle je definována jako „subjektivní posouzení vlastní životní situace“.
36
2.4.1 Hodnocení kvality života: Ve výzkumné a klinické praxi se používá pět různých metodik sledování kvality života: -
Spontánní oznamování (výpověď člověka)
-
Psychometrické testy (umožňují pozorovat i jemnější změny kvality života)
-
Aktivní dotazování (rozhovor, dotazníky)
-
Nepřímá měřítka (používají se u osob s omezenou schopností se vyjadřovat)
-
Pozorování
Byly vymezeny oblasti, ve kterých se kvalita života hodnotí. Švédský rehabilitační lékař prof. Fugl-Meyer navrhl, aby se kvalita života posuzovala ze čtyř hledisek: 1.
Kvalita života vnímaná jako celek
2.
Kvalita života vnímaná v základních šesti doménách
3.
Množství pozitivních zážitků, které kvalitu života zlepšují
4.
Množství negativních zážitků, které kvalitu života zhoršují
Další možností je francouzský dotazník SQUALA (Subjective Quality of Life Analysis), který posuzuje 17 oblastí dvojím způsobem a to: -
Podle důležitosti každé oblasti pro dotazovaného
-
Podle spokojenosti v té dané oblasti
Mareš (2012) uvádí čtyři nejčastěji používané kvantitativní nástroje, které zjišťují posttraumatický rozvoj a vnímaný přínos. Jsou to: PTGI – Posttraumatic Growth Inventory SRGS – Stress-Related Growth Scale BFS – Benefit Finding Scale CiOQ – Change in Outlook Questionnaire Tyto nástroje se vyznačují velmi dobrou vnitřní konzistencí. Výše jejich skóre obvykle predikuje (i když ne úplně pokaždé), zda se dostaví u jedinců pohoda (well-being), nebo nemoc, jak předpokládá teorie posttraumatického rozvoje. Naopak osobnostní charakteristiky, o nichž se předpokládá, že by měly predikovat rozvoj jedince (např. optimismus), skutečně predikují úroveň rozvoje.
37
Existuje řada dalších hodnotících dotazníků. Světová zdravotnická organizace například doporučuje WHOQOL (WHO Quality of Life) (Dragomirecká, 2006). Tento typ dotazníku jsem použil pro výzkum v této práci.
38
3.
VÝZKUMNÁ ČÁST
3.1 Cíl práce, výzkumné otázky a úkoly 3.1.1 Cíl práce Cílem předkládané práce je zjistit, zdali zapojení osob se získaným tělesným postižením do sportovní činnosti je ve vztahu s jejich subjektivně vnímané kvalitě života. Dílčím cílem je srovnat tyto ukazatele vzhledem k individuální diagnóze a stupni postižení a zjistit, zdali mají sportovní aktivity vliv na pozitivní post-traumatickou akomodaci osob se získaným tělesným postižením zpět do intaktní společnosti.
3.1.2 Výzkumné otázky - Jak dlouho trvala post-traumatická rekonvalescence do doby zapojení do sportu? - Existuje vztah mezi zapojením do sportu a do dalších oblastí života (vzdělání, práce, apod.)? - Které faktory považují respondenti za podstatné pro zvládnutí post-traumatické situace? - Jakou úlohu pro vnímání subjektivní kvality života hrají domény: a) Fyzické zdraví b) Prožívání c) Sociální vztahy d) Prostředí - Jsou rozdílně vnímané dle typu individuální diagnózy? a) paraplegie b) kvadruplegie c) amputace
3.1.3 Úkoly a postup řešení práce
Studium literatury/zdrojů dle klíčových slov.
Zpracovat koncept výzkumného šetření.
Zpracovat koncept semi-strukturovaného rozhovoru a evidence dat.
Zajistit vzorek participantů včetně informovaného souhlasu.
39
Realizovat šetření v terénu – zajistit semi-strukturované rozhovory s participanty za účelem získání potřebných dat a evidence.
Zajistit potřebná data využitím standardizovaného dotazníkového zkoumání.
Zajistit kompletní evidenci získaných dat a poznatků
Provést vyhodnocení, analýzu a zpracování takto získaných výsledků.
Interpretovat výsledky.
Zpracovat závěrečnou zprávu.
3.2 Metodika 3.2.1 Vzorek participantů
Výběr komparovaných participantů je intencionální.
Všichni participanti jsou v současné době aktivními sportovci.
Do tří skupin, které jsem zvolil, bylo vybráno 15 participantů se třemi různými typy diagnóz – paraplegie, kvadruplegie a amputace.
Pro přehlednost jsem pojmenoval skupiny následovně: -
Skupina č. 1 = PARAPLEGICI
-
Skupina č. 2 = KVADRUPLEGICI
-
Skupina č. 3 = AMPUTÁŘI
V každé skupině bylo 5 respondentů s danou diagnózou.
Skupinu tvořily osoby mužského pohlaví ve věku od 29 do 50 let.
Mezi participanty zkoumaného celku byli dva s vysokoškolským vzděláním, čtyři se středoškolským vzděláním a devět se středním odborným vzděláním.
Z uvedeného celku bylo pět osob s živností a zbytek, i.e. deset bylo řádně zaměstnáno na plný či částečný pracovní úvazek.
Všichni participanti byli před úrazem aktivními sportovci.
Pro ilustraci jsem zpracoval přehlednou tabulku s dílčími daty jednotlivých participantů. Jména byla záměrně s odkazem na etický kodex změněna.
40
Tabulka č. 4. Tabulkové znázornění charakteristiky jednotlivých participantů Jméno
Dg.
věk 1*
Dan Dominik Libor Radek Jan
paraplegie paraplegie paraplegie paraplegie paraplegie
38 31 43 42 48
David
kvadruplegie 30
věk 2* 33 27 29 24 20
vzdělání povolání
sporty 1 **
sporty 2 **
vyučen maturita vyučen vyučen maturita
podnikatel zaměstnán zaměstnán podnikatel zaměstnán
sledge hokej florbal, monoski sledge hokej basketbal basketbal
27
vyučen
zaměstnán
kvadruplegie 50 Josef kvadruplegie 29 Pavel Přemysl kvadruplegie 33
18 18 23
vyučen zaměstnán maturita podnikatel vyučen zaměstnán
Roman
kvadruplegie 36
20
vysoké
zaměstnán
Erik Jiří Michal Petr
amputace amputace amputace amputace
39 37 33 33
19 20 20 24
vyučen maturita vyučen vyučen
zaměstnán podnikatel zaměstnán podnikatel
fitnes, kolo fotbal kolo horolezectví různé kolektivní hry plavání fotbal, hokej fotbal, kolo lyže, kolo, raft kolo gymnastika hokej fotbal
Tomáš
amputace
35
20
vysoké
zaměstnán fotbal, hokej
plavání plavání, atletika kvadrugby, boccia kvadrugby kvadrugby, plavání sledge hokej sledge hokej sledge hokej sledge hokej basketbal, sledge aj.
* věk 1 - současný věk * věk 2 - věk v době traumatu ** sporty 1 - sportovní aktivity před traumatem ** sporty 2 - sportovní aktivity po traumatu
3.2.2 Strategie práce Heuristická – jedná se o hledání znaků, kdy prostřednictvím ankety a semistrukturovaných rozhovorů je snahou odhalit reálný vliv sportovních aktivit na subjektivní vnímání kvality života osob se získaným tělesným postižením. Komparativní – pomocí standardizovaného dotazníku WHOQOL-BREF zjistit a porovnat rozdíly v kvalitě života těchto osob dle individuální diagnózy a stupně tělesného postižení.
41
3.2.3 Sběr dat Nejdůležitější metodou při sběru dat byla metoda dotazování. Médiem pro kvantitativní výzkum byl použit plně standardizovaný dotazník tvořený uzavřenými otázkami. Dalším prostředkem pro výzkum jsem zvolil anketu. V anketě, kterou jsem sestavil, byly použity otázky všech tří typů – otevřené, polouzavřené i uzavřené. a) Anketu jsem zvolil zejména pro získání informací následujících oblastí: -
demografické údaje,
-
individuální sportovní historie,
- názory na kvalitu života. b) Standardizovaný dotazník WHOQOL-BREF jsem vybral pro sběr dat v oblast kvality života. Anketa: Anketu jsem sestavoval a otázky volil na základě vlastní zkušenosti s osobami se získaným tělesným postižením. Soustředil jsem se zejména na to, abych s jejich pomocí zmapoval dobu mezi traumatem a dobou zapojení do sportovních aktivit a na základě toho, mohl pojmenovat determinanty ovlivňující pozitivní post-traumatickou akomodaci osob se získaným tělesným postižením do intaktní společnosti. 1. Jméno (bez příjmení) 2. Jedná se o postižení vrozené nebo získané? 3. Jaký je Váš současný věk? 4. Jaký byl Váš věk v době úrazu? 5. Jak k traumatu došlo? 6. Jaká byla konečná diagnóza? 7. Jak dlouho trvala hospitalizace? 8. Používáte kompenzační pomůcky? Jaké? 9. Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence? 10. Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem? 11. Jaký byl Váš rodinný stav po úraze? 12. Máte rodinu? 13. Ovlivnili členové rodiny Vaše zapojení do sportovních aktivit? 14. Máte přátele?
42
15. Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit? 16. Pracoval/a jste před úrazem? 17. Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte? 18. Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat? 19. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? 20. Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc. 21. Kdo Ti řekl o sportu 22. Sportovní aktivity před úrazem 23. Sportovní aktivity po úraze 24. Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává? 25. Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života? Z výše uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď. -
Rehabilitace (rozuměj doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)
-
Rodina
-
Přátelé
-
Práce
-
Sport
-
Jiné
Dotazník WHOQOL-BREF: Kvalita života se v současné době používá pro hodnocení zdravotních a sociálních intervencí u širokého spektra onemocnění a nepříznivých životních okolností. Světová zdravotnická organizace vyvinula dotazník zaměřený právě na měření kvality života WHOQOL-100 (World Health Organization Quality of Life Assessment) a jeho zkrácenou verzi WHOQOL-BREF. Dotazník WHOQOL-BREF sestává z 24 položek sdružených do 4 domén a dvou samostatných položek hodnotících celkovou kvalitu života a zdravotní stav (celkem tedy 26 položek). Tato zkrácená forma dotazníku vychází z dotazníku WHOQOL100. Výběr položek byl proveden tak, aby dotazník pokrýval široké spektrum aspektů kvality života. Znění položek bylo beze změn převzato z plné verze dotazníku WHOQOL – 100. Kvalitu života autoři definují stejně jako Světová zdravotnická organizace (WHO), tedy že kvalita života je to, jak člověk vnímá své postavení v životě v kontextu kultury, ve které žije, a ve vztahu ke svým cílům, očekáváním, životnímu stylu a zájmům. Dotazníky slouží k sebeposouzení kvality života jedince. Respondent je vyplňuje sám, pouze v případě potřeby se předkládají formou standardizovaného rozhovoru. Oba dotazníky jsou určeny pro hodnocení
43
kvality života skupin nebo populací. Umožňují mezinárodní nebo regionální srovnání nebo srovnání skupin s různými sociodemografickými charakteristikami. Výsledky dotazníku WHOQOL-BREF jsou rozděleny do 4 domén (fyzické zdraví, prožívání, sociální vztahy, prostředí) a dvou samostatných položek hodnotících celkovou kvalitu života a spokojenost se zdravím (Dragomirecká, Bartoňová, 2006).
3.2.4
Zpracování dat
V předkládané diplomové práci se setkáme s typem šetření, které se nazývá kvantitativní výzkum. Kvantitativní výzkum je metoda standardizovaného vědeckého výzkumu, který popisuje jevy pomocí proměnných (znaků), které jsou sestrojeny tak, aby měřily určité vlastnosti. Výsledky takových měření jsou pak zpracovány a interpretovány, například s využitím statistiky (Jeřábek, 1992). Pro tento typ výzkumu byla zvolena metoda dotazování, kdy dvěma médii pro sběr potřebných dat byla zvolena anketa a standardizovaný dotazník WHOQOL-BREF. Anketa byla zčásti rozeslána e-mailem a zčásti probíhala formou semi-strukturovaného rozhovoru u patnácti participantů (viz, kapitola 4.2.1 Vzorek participantů). Otázky však byly identické a evidence a následná transkripce probíhala stejným způsobem. Samotné zpracování proběhlo formou sčítání identických položek u jednotlivých odpovědí a následnou komparací výsledků. Konečné výsledky jsou řádně uvedeny ve výsledkové části této práce. Nechybí rovněž jejich grafické znázornění. V předchozí kapitole byl jako jedna z forem sběru dat zmíněn plně standardizovaný dotazník WHOQOL-BREF. Pro výzkum bylo vybráno patnáct participantů se získaným tělesným postižením, přičemž záměrně byli rozděleni do třech skupin dle diagnózy a to proto, aby výsledná data byla exaktní v co největší možné míře. První skupinu tvořili respondenti s diagnózou paraplegie, druhou skupinou byli respondenti s diagnózou kvadruplegie a třetí skupinu tvořili osoby s amputací jedné či dvou dolních končetin. Všem participantům, kteří byli po předchozí domluvě seznámeni s typem a účelem výzkumu, byly e-mailem či osobně předloženy v časovém horizontu dvou měsíců výše uvedené dotazníky, do kterých zaznamenávali své odpovědi. Ty byly posléze zpracovány, vyhodnoceny a provedla se komparace daných objektů. I zde, jsou veškeré výsledky interpretovány ve výsledkové části práce, včetně grafického znázornění. Dotazníky WHOQOL-BREF byly zpracovány na základě českého manuálu WHOQOLBREF.
44
Vyhodnocení dotazníku WHOQOL-BREF Výsledky WHOQOL-BREF se vyjadřují v podobě čtyř doménových skórů a průměrných hrubých skórů dvou položek hodnotících celkovou kvalitu života (Q1) a zdravotní stav (Q2). Q1 odpovídá otázce: Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života? Q2 koresponduje s otázkou: Jak jste spokojen/a se svým zdravím? Průměrné hrubé skóry domén jsou standardizované průměrné hodnoty položek příslušných ke každé doméně. Doména 1 – Fyzické zdraví Průměrný hrubý skór se počítá ze sedmi položek (q3, q4, q10, q15, q16, q17 a q18), kdy: q3 je otázka: Do jaké míry máte pocit, že Vám fyzická bolest brání dělat to, co potřebujete? q4 odpovídá otázce: Jak moc potřebujete nějakou léčbu, abyste fungoval/a v běžném životě? q10 je otázka: Máte dost energie pro běžný život? q15 je otázka: Jak velké potíže Vám dělá pohybovat se mimo domov? q16 odpovídá otázce: Jak spokojený/á jste se svým spánkem? q17 je otázka: Jak spokojený/á jste s tím, jak jste schopen/a vykonávat každodenní aktivity? q18 je otázka: Jak spokojený/á jste se svou schopností pracovat? Vzorec pro výpočet: =PRŮMĚR((6-C2);(6-D2);J2;O2;P2;Q2;R2)*4 (Dvojice PÍSMENO ČÍSLO ve vzorci, např. C2, představuje adresu buňky v Excelu). Doména 2 – Prožívání Průměrný hrubý skór se počítá ze šesti položek (q5, q6, q7, q11, q19 a q26). q5 se shoduje s otázkou: Jak moc Vás baví život? q6 odpovídá otázce: Do jaké míry má Váš život podle Vás smysl? q7 je otázka: Jak dobře jste schopen/a se soustředit? q11 koresponduje s otázkou: Jste schopen/a přijmout svůj fyzický vzhled (to, jak vypadáte)? q19 je otázka: Jak spokojený/á jste sám/a se sebou? q26 odpovídá otázce: Jak často jste měl/a negativní pocity jako špatná nálada, zoufalství, úzkost, deprese? Vzorec pro výpočet: =PRŮMĚR(E2;F2;G2;K2;S2;(6-Z2))*4 Doména 3 – Sociální vztahy Průměrný hrubý skór se počítá ze tří položek (q20, q21 a q22). q20 je otázka: Jak spokojený/á jste se svými osobními vztahy? q21 odpovídá otázce: Jak spokojený/á jste se svým sexuálním životem? q22 odpovídá otázce: Jak spokojený/á jste s podporou, kterou Vám poskytují Vaši přátelé? 45
Vzorec pro výpočet: =PRŮMĚR(T2;U2;V2)*4 Doména 4 - Prostředí Průměrný hrubý skór se počítá z osmi položek (q8, q9, q12, q13, q14, q23, q24 a q25). q8 odpovídá otázce: Jak bezpečně se cítíte ve svém každodenním životě? q9 je otázka: Jak zdravé je Vaše fyzické prostředí, ve kterém žijete? q12 je otázka: Máte dost peněz na to, abyste uspokojil/a své potřeby? q13 koresponduje s otázkou: Jak dostupné jsou pro Vás informace, které potřebujete pro svůj každodenní život? q14 je otázka: Máte dostatek příležitostí pro rozvíjení svých zájmů? q23 se shoduje s otázkou: Jak spokojený/á jste se svým bydlením? q24 je otázka: Jak spokojený/á jste s dostupností Vaší zdravotní péče? q25 odpovídá otázce: Jak spokojený/á jste s tím, jak se Vám daří dostat se tam, kam potřebujete? Vzorec pro výpočet: =PRŮMĚR(H2;I2;L2;M2;N2;W2;X2;Y2)*4 U položek q3, q4 a q26, bylo nutné ve výpočtu otočit škály, proto jsou ve vzorci odečteny od čísla šest. Rozpětí hrubého skóru u domén se pohybuje od minima 4 do maxima 20, přičemž vyšší hodnota poukazuje na lepší kvalitu života (Dragomirecká, Bartoňová, 2006). Skóry byly tvořeny za pomocí počítačové aplikace Microsoft Office Excel 2010.
3.2.5 Organizace výzkumu Z počátku bylo nezbytně nutné shromáždění poznatků, na jejichž základě jsem vytvořil strategii výzkumu. Prostudoval jsem potřebnou literaturu, zejména jiné diplomové práce s obdobným tématem či zabývající se osobami s tělesným postižením. Do jisté míry mě inspirovala diplomová práce Zdeňka Titla: „Vliv sportovních aktivit u osob s poúrazovou amputací na kvalitu života v kontextu ucelené rehabilitace.“ Tam jsem se seznámil s dotazníkem na kvalitu životu WHOQOL-BREF, který jsem použil ve výzkumné části. Nejprve jsem se s ním potřeboval naučit pracovat, k čemuž jsem použil literaturu od Dragomirecké a Bartoňové 2006: „Příručka pro uživatele české verze dotazníků kvality života Světové zdravotnické organizace.“ Jako druhé médium pro kvantitativní výzkum mi posloužila anketa, kterou jsem sestavil na základě vlastní zkušenosti s osobami se získaným tělesným postižením. Vodítkem mi byl i můj hendikep, díky kterému jsem měl možnost nahlédnout do života osob s tělesným
46
postižením, co se týče nejen zdravotního stavu jako takového, ale i ve směru integrace do intaktní společnosti, sportovních aktivit i rodinného života. Participanti odpovídali formou otevřených, polouzavřených a uzavřených otázek. Otázky byly voleny tak, abychom mohli participanty identifikovat (jména byla záměrně změněna z důvodu zachování etického kodexu o anonymitě), verifikovat diagnózu pro selekci do skupin, dále etiologii traumatu pro zajištění vhodnosti daných vzorků a posléze otázky, které nám po vyhodnocení měly nalézt odpověď na první cíl, kterým je zjistit, zdali mají sportovní aktivity vliv na pozitivní post-traumatickou integraci/inkluzi osob se získaným tělesným postižením zpět do intaktní společnosti. Výzkum jsem provedl u celkem patnácti participantů. Při výběru respondentů na rozhovor jsem je osobně informoval o mém požadavku – rozhovoru či e-mailové korespondenci, který je určen jen na potřeby mé diplomové práce. Tímto krátkým pohovorem jsem měl možnost ověřit si komunikační schopnosti jednotlivých respondentů i jejich náklonnost k mému požadavku. Snažil jsem se na ně zapůsobit klidně a otevřeně jsem pohovořil i o mém studiu na Olomoucké univerzitě. Ankety a dotazníky jsem zčásti rozeslal e-mailovou poštou z důvodu destinace participantů a část jsem provedl osobně formou semi-strukturovaných rozhovorů. Znění otázek bylo identické a rozhovory jsem rozvrhl do více dnů a na každý se pečlivě připravil z důvodu zajištění kvality, zejména co se připravenosti týče. Setkání jsem plánoval vždy tak, aby se nekonaly dva ve stejný den. Měl jsem tak možnost i sám zjistit na co vše bylo dostatečně odpovězeno a podle toho se lépe připravil na následující rozhovor. Samozřejmě, každý s respondentů mi byl jinak nakloněn a na kladené otázky reagovali různě. V průměru trval, každý rozhovor dvě hodiny. V konečném hodnocení společných rozhovorů si myslím, že vše proběhlo v poklidné přátelské atmosféře. Celková doba výzkumu trvala zhruba dva měsíce a následné zpracování asi jeden měsíc. Všem participantům jsem nabídl rozeslání konečných výsledků. Většina mou nabídku přijala. Zpracované výsledky jim zašlu po obhajobě diplomové práce. Ta může sloužit do budoucna jako informační materiál pro osoby s různými typy tělesného postižení se zájmem o aplikované pohybové aktivity.
47
4. VÝSLEDKY V této kapitole Vám budu interpretovat výsledky explorace mezi ad 1/ jednotlivými participanty a ad 2/ mezi skupinami, které byly záměrně selektovány z patnácti participantů dle diagnózy a stupně postižení, viz. bod č. 1.4 – vzorek participantů, abychom dosáhli vytyčených cílů.
4.1 Vyhodnocení ankety Výsledky anketního šetření jsem zpracoval do přehledné tabulky, kdy jsem se zaměřil v dotazníku na otázku č. 25, která zní: „Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života? Z výše uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.“ -
Rehabilitace (rozuměj doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)
-
Rodina
-
Přátelé
-
Práce
-
Sport
-
Jiné
Devět respondentů odpovědělo sport, tři odpověděli práce, dva se shodli na odpovědi přátelé a u jednoho jsem zaznamenal odpověď, rodina. V tabulce č. 8 je grafické znázornění, které zřetelně interpretuje odpovědi participantů formou percentilu. Tabulka č. 5. Grafické znázornění s intepretací percentilu.
48
Pomineme-li fakt, že první kontakt mimo zdravotnického personálu a rodinných příslušníku po operačních zákrocích byla následná rehabilitace, z výše uvedeného jasně vyplývá, že prvním podnětem pro začlenění do intaktní společnosti byly na prvním místě s počtem devíti skórů sportovní aktivity. Na druhém místě se třemi skóry je práce, na třetí pozici se dvěma skóry se usadili přátelé a až na čtvrtém místě s jedním skórem byla rodina. Rehabilitace nebyla uvedena ani jedním z participantů.
4.2 Vyhodnocení dotazníku WHOQOL-BREF V této sekci výzkumu jsem měl k dispozici tři skupiny sestávající se z patnácti participantů. Při vyhledávání jednotlivých participantů a následnou selekcí do tří skupin jsem se snažil, aby každá skupina měla v zastoupení pět vzorků se stejným stupněm tělesného postižení, aby výsledky šetření byly exaktní v nejvyšší možné míře. Skupina paraplegiků měla ve svém středu dva podnikatele a tři osoby v běžném pracovním procesu. Věk v této skupině se pohyboval od 31 do 48 let, věkový aritmetický průměr tedy byl 40,4 roků. Ve skupině kvadruplegiků byl pouze jeden z participantů podnikatel a zbytek, tedy čtyři, byli zaměstnáni na pracovní poměr. Zde jsme měli věkový rozsah 29 – 50 let. Aritmetický věkový průměr této skupiny byl 35,6 roků. V poslední skupině amputářů, byli shodně s první skupinou dva podnikatelé a tři zaměstnanci na pracovní poměr všichni ve věku od 33 do 39 let. Věkový průměr této skupiny byl 35,4 roků. Výsledky dotazníků se vyjadřují v podobě čtyř doménových skórů měřených na číselné stupnici 4–20, kdy 4 je nejnižší a 20 nejvyšší hodnota (vyšší hodnota demonstruje vyšší kvalitu života v dané oblasti) a průměrných hrubých skórů dvou položek hodnotících celkovou kvalitu života (Q1) a zdravotní stav (Q2). U všech výsledků pro ilustraci uvádím tabulkové i grafické znázornění. Tabulka č. 9. zobrazuje průměrné hodnoty všech naměřených skórů u jednotlivých skupin ve všech čtyřech doménách. Tabulka č. 10. poté stejné výsledky demonstruje v grafu, kdy velice srozumitelně demonstruje, zdali jejich pomyslná křivka kvalita života stoupá či naopak klesá.
49
Tabulka č. 6. Průměrný percentil u jednotlivých domén u vybraných skupin Domény/Skupiny Fyzické zdraví Prožívání Sociální vztahy Prostředí
Paraplegici 13,60 13,07 13,87 12,80
Kvadruplegici 10,06 7,07 10,67 12,20
Amputáři 15,31 15,87 16,53 13,20
Tabulka č. 7. Vizualizace křivky kvality života u vybraných skupin
Výsledky jednotlivých doménových skórů: Doména 1 (Fyzické zdraví) – průměrná hodnota u paraplegiků je 13,60, u kvadruplegiků 10,06 a u amputářů 15,31. Rozdíly mezi jednotlivými skupinami je následující: Skupina 1 vs. Skupina 2 = 3,54 ve prospěch paraplegiků Skupina 2 vs. Skupina 3 = 5,25 ve prospěch amputářů Skupina 1 vs. Skupina 3 = 1,71 ve prospěch amputářů
50
Tabulka č. 8. Naměřené hodnoty u jednotlivých participantů u domény „fyzické zdraví“
Paraplegie
kód 1 kód 2 kód 3 kód 4 kód 5
q3 2 3 1 1 1
q4 1 3 1 1 1
q10 3 1 4 3 2
q15 2 3 3 2 3
q16 2 4 3 4 4
q17 2 3 4 3 3
q18 1 3 3 4 5
Ʃ průměr 10,86 11,43 15,43 14,86 15,43 68,00 13,60
Kvadruplegie
kód 6 kód 7 kód 8 kód 9 kód 10
1 2 1 1 1
3 4 3 1 1
1 2 1 2 2
1 1 2 1 1
2 3 3 2 2
1 2 2 2 2
1 2 3 2 3
8,00 9,14 10,86 10,86 11,43 50,29 10,06
Amputace
s rozdělením podle vybraných skupin
kód 11 kód 12 kód 13 kód 14 kód 15
4 2 3 4 2
1 2 1 2 1
4 4 4 5 1
3 4 5 5 3
4 2 4 4 2
4 4 5 5 3
3 4 5 4 5
14,29 14,86 17,71 16,57 13,14 76,57 15,31
V komparaci jednotlivých skupin dle naměřených hodnot u domény 1 (Fyzické zdraví), vychází lépe skupina amputářů před skupinou paraplegiků o 1,71 bodů a před skupinou kvadruplegiků dokonce o 5,25 bodů.
Skupina paraplegiků ve srovnání se skupinou
kvadruplegiků vyšla lépe o 3,54 bodů. Proč tomu tak je? Nabízí se explanace, že díky podstatně větší mobilitě osob s amputacemi dolních končetin a tím pádem využívání diametrálně odlišných kompenzačních pomůcek, zejména protéz, se cítí tito participanti fyzicky daleko lépe než respondenti z obou dalších skupin. V druhém případě, tedy komparace skupin č. 1 se skupinou č. 2, kde dominuje jasně skupina paraplegiků, spatřuji hlavní podíl v typologii postižení, kdy paraplegici byť používají k pohybu rovněž invalidní vozík, mají daleko větší možnosti při zvolené sportovní disciplíně a je patrné, že u těchto je kladen hlavní požadavek na výkon horních končetin.
51
Doména 2 (Prožívání) – průměrná hodnota u paraplegiků je 13,07, u kvadruplegiků 7,07 a u amputářů 15,87. Rozdíly mezi jednotlivými skupinami je následující: Skupina 1 vs. Skupina 2 = 6,00 ve prospěch paraplegiků Skupina 2 vs. Skupina 3 = 8,80 ve prospěch amputářů Skupina 1 vs. Skupina 3 = 2,80 ve prospěch amputářů Tabulka č. 9. Naměřené hodnoty u jednotlivých participantů u domény „prožívání“
Paraplegie
kód 1 kód 2 kód 3 kód 4 kód 5
q5 3 2 5 5 3
q6 4 3 4 5 4
q7 4 4 3 3 4
q11 2 3 3 3 2
q19 2 3 3 2 4
q26 3 4 3 3 2
Ʃ průměr 12,00 11,33 14,00 14,00 14,00 65,33 13,07
Kvadruplegie
kód 6 kód 7 kód 8 kód 9 kód 10
1 2 3 1 1
1 1 2 1 2
2 3 3 4 3
1 1 1 1 2
2 2 2 1 1
4 5 3 4 5
6,00 6,67 9,33 6,67 6,67 35,33 7,07
Amputace
s rozdělením podle vybraných skupin
kód 11 kód 12 kód 13 kód 14 kód 15
3 4 5 4 5
3 4 4 3 5
4 4 5 2 4
2 3 4 5 3
3 4 4 5 5
3 2 1 1 1
12,00 15,33 18,00 16,00 18,00 79,33 15,87
U druhé domény 2 (Prožívání), je tomu obdobně jako u první. Skupina amputářů v komparaci s oběma dalšími skupinami vyšla s hrubým skórem vyšším o 2,80 bodů vůči paraplegikům a dokonce o 8,80 bodů vůči skupině kvadruplegiků. V dalším hodnocení měli paraplegici vyšší skór než kvadruplegici o rovných 6,00 bodů. Zde bych označil za hlavní
52
determinantu podílející se na pozitivních výsledcích v obou případech podíl psychiky jedinců a míru frustrační tolerance. Doména 3 (Sociální vztahy) – průměrná hodnota u paraplegiků je 13,87, u kvadruplegiků 10,67 a u amputářů 16,53. Rozdíly mezi jednotlivými skupinami je následující: Skupina 1 vs. Skupina 2 = 3,20 ve prospěch paraplegiků Skupina 2 vs. Skupina 3 = 5,86 ve prospěch amputářů Skupina 1 vs. Skupina 3 = 2,66 ve prospěch amputářů Tabulka č. 10. Naměřené hodnoty u jednotlivých participantů u domény „sociální vztahy“
Paraplegie
kód 1 kód 2 kód 3 kód 4 kód 5
q20 3 4 4 4 4
q21 2 2 2 3 1
q22 4 5 4 5 5
Ʃ průměr 12,00 14,67 13,33 16,00 13,33 69,33 13,87
Kvadruplegie
kód 6 kód 7 kód 8 kód 9 kód 10
3 1 1 2 3
1 1 3 1 1
4 5 4 5 5
10,67 9,33 10,67 10,67 12,00 53,33 10,67
Amputace
s rozdělením podle vybraných skupin
kód 11 kód 12 kód 13 kód 14 kód 15
4 3 3 4 5
4 4 4 5 5
5 5 3 5 3
17,33 16,00 13,33 18,67 17,33 82,67 16,53
U domény 3 (Sociální vztahy), lze u všech tří skupin spatřit vzestupnou tendenci oproti předchozím doménám viz. tabulka č. 4 Graf souhrn. Rozdíly skórů jsou ve stejném znamení jako u předchozích. Amputáři v komparaci s paraplegiky mají vyšší hodnotu rozdílu o 2,66
53
bodů a s kvadruplegiky 5,86. Paraplegici jsou na tom lépe než kvadruplegici o 3,20 bodů. Zde je evidentní, že stupně postižení mají rovnoměrný podíl na sociálních vztazích, kdy u řádného používání kompenzačních pomůcek – protéz u amputářů je mnohdy hendikep viditelně neidentifikovatelný. A u kvadruplegiků, je stigma omezené možnosti plnohodnotného využívání horních končetin v komparaci s paraplegiky evidentní. Doména 4 (Prostředí) – průměrná hodnota u paraplegiků je 12,80 u kvadruplegiků 12,20 a u amputářů 13,20. Rozdíly mezi jednotlivými skupinami je následující: Skupina 1 vs. Skupina 2 = 0,60 ve prospěch paraplegiků Skupina 2 vs. Skupina 3 = 1,00 ve prospěch amputářů Skupina 1 vs. Skupina 3 = 0,40 ve prospěch amputářů Tabulka č. 11. Naměřené hodnoty u jednotlivých participantů u domény „prostředí“
Paraplegie
kód 1 kód 2 kód 3 kód 4 kód 5
q8 4 4 4 5 3
q9 1 2 3 4 3
q12 4 4 2 1 3
q13 4 5 4 4 5
q14 3 2 4 2 4
q23 3 3 4 1 4
q24 4 3 4 2 4
q25 2 3 3 1 3
Ʃ průměr 12,50 13,00 14,00 10,00 14,50 64,00 12,80
Kvadruplegie
kód 6 kód 7 kód 8 kód 9 kód 10
4 3 2 4 5
3 4 4 3 3
2 4 3 1 3
4 4 4 4 4
1 2 1 2 3
2 4 2 3 3
3 2 5 4 4
3 2 2 2 4
11,00 12,50 11,50 11,50 14,50 61,00 12,20
Amputace
s rozdělením podle vybraných skupin
kód 11 kód 12 kód 13 kód 14 kód 15
4 3 4 2 5
3 4 1 3 1
1 2 3 1 3
3 4 5 3 5
2 4 4 5 3
3 3 5 4 3
3 1 4 4 3
3 5 5 5 3
11,00 13,00 15,50 13,50 13,00 66,00 13,20
54
U poslední domény 4 (Prostředí), se vzácně shodli všichni participanti. Sešli se víceméně pouze s minimálními rozdíly shodně, což odpovídá tomu, že lidé s hendikepem mají jednotný názor na prostředí, ve kterém žijí. Rozdíly mezi jednotlivými skupinami jsou 0,40 bodů ve prospěch skupiny 3 vůči skupině 1, dále skupina 3 má vyšší skór než skupina 2 o 1 bod a konečně u skupiny 1 a skupiny 3 je rozdíl pouhých 0,60 bodů ve prospěch skupiny 1. Výsledky celkové kvality života (Q1) a zdravotního stavu (Q2) (měřené na škále 1–5): Q1: Jak byste hodnotil/a kvalitu svého života? Průměrný hrubý skór u paraplegiků: 3,20 Průměrný hrubý skór u kvadruplegiků: 2,20 Průměrný hrubý skór u amputářů: 4,20 Rozdíly mezi jednotlivými skupinami je následující: Skupina 1 vs. Skupina 2 = 1,00 ve prospěch paraplegiků Skupina 2 vs. Skupina 3 = 2,00 ve prospěch amputářů Skupina 1 vs. Skupina 3 = 1,00 ve prospěch amputářů Tabulka č. 12. Naměřené hodnoty u jednotlivých participantů u první samostatné oblasti
q1-Ʃ průměr kód 6 3 kód 7 2 kód 8 3 kód 9 1 kód 10 2 11 2,20
Amputace
kód 1 kód 2 kód 3 kód 4 kód 5
q1-Ʃ průměr 3 2 4 5 2 16 3,20
Kvadruplegie
Paraplegie
„kvalita života“ s rozdělením podle vybraných skupin
kód 11 kód 12 kód 13 kód 14 kód 15
q1-Ʃ průměr 3 5 4 4 5 21 4,20
V první samostatné oblasti (Kvalita života), jak je patrné z dosažených výsledků, vyšla nejlépe skupina amputářů o celý 1 bod před skupinou paraplegiků a o 2 celé body před skupinou kvadruplegiků. Skupina paraplegiků tedy měla o jeden celý bod více než skupina kvadruplegiků. Je tedy jasné, že i zde, mají „navrch“ amputáři. I zde je tedy zřejmé, že koreluje stupeň postižení s psychikou jedince a odráží se to na kvalitě života jednotlivých participantů.
55
Q2: Jak jste spokojen/a se svým zdravím? Průměrný hrubý skór u paraplegiků: 2,60 Průměrný hrubý skór u kvadruplegiků: 1,40 Průměrný hrubý skór u amputářů: 4,00 Rozdíly mezi jednotlivými skupinami je následující: Skupina 1 vs. Skupina 2 = 1,20 ve prospěch paraplegiků Skupina 2 vs. Skupina 3 = 2,60 ve prospěch amputářů Skupina 1 vs. Skupina 3 = 1,40 ve prospěch amputářů Tabulka č. 13. Naměřené hodnoty u jednotlivých participantů u první samostatné oblasti
kód 6 kód 7 kód 8 kód 9 kód 10
q2-Ʃ průměr 1 1 2 2 1 7 1,40
Amputace
kód 1 kód 2 kód 3 kód 4 kód 5
q2-Ʃ průměr 2 1 4 4 2 13 2,60
Kvadruplegie
Paraplegie
„zdravotní stav“ s rozdělením podle vybraných skupin
kód 11 kód 12 kód 13 kód 14 kód 15
q2-Ʃ 4 3 4 5 4 20
průměr
4,00
Ve druhé ze samostatných oblastí (Zdravotní stav), je pomyslné pořadí skupin neměnné, stejně jako tomu bylo v předchozí oblasti – kvalitě života. Zde se však nacházíme v oblasti, která přímo koresponduje s individuální diagnózou, je tedy nasnadě, že výsledky vyšly s nejvyšším dosaženým skórem pro skupinu amputářů.
56
5. DISKUZE Na počátek diskuze pokládám za nezbytné zmínit determinanty, které mohly vytvořit jisté hranice explorace. Jedná se zejména o nízký počet participantů jednotlivých skupin, který není schopen zajistit nevyvratitelnost dosažených výsledků. Taktéž tři zkoumané skupiny, které byly selektovány dle jednotlivých diagnóz, se mohou jevit jako příliš homogenní, což může v oblasti kritiky vyvolat oponenturu, že nebyl zvolen větší počet daných skupin s větším rozsahem typů tělesných postižení. Nelze rovněž zaručit pravdivost odpovědí v dotaznících či anketách. Dosažené výsledky tedy mají orientační vypovídající hodnotu, přičemž uvedené závěry nemusí odhalovat skutečnost jaká doopravdy je. Navzdory tomu, nad dosaženými výsledky je potřeba se minimálně zamyslet, neboť naměřené hodnoty a dosažené výsledky demonstrují jasné ukazatele. Jsem plně přesvědčen, že předkládaná práce má svou vědeckou hodnotu a věřím, že s odstupem času se projeví přínos mé práce v praxi. Anketní průzkum ukázal, že sportovní aktivity mají dominující vztah k pozitivní posttraumatické akomodaci u osob s tělesným postižením do intaktní společnosti. Z celkového počtu patnácti participantů, se pro tuto možnost vyslovilo devět z nich. Hrouda (2002) uvádí, že nemalou, ba dokonce rozhodující roli v resocializačním procesu sehrává pohybová aktivita ve formě sportovních soutěží a her. Dosažené výsledky tuto tezi podtrhují. V podobném duchu se vyjadřuje i Bartoňová (2004), která říká, že socializace je celoživotní proces. Po úraze se dosavadní začlenění do společnosti náhle změní. Musí nastat jakýsi návrat do života, který probíhá resocializací. Sport je pro člověka po úraze významný resocializační prvek v jeho životě. Pomůže mu poznat nové přátele, kteří mají podobný osud. Naskytnou se nové zážitky a rozvíjí se jeho společenský život. Jedinci pomáhá vědomí, že patří do určité společnosti lidí. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že tomu tak bylo i u mne, ačkoli jsem neměl sebemenší psychický blok, co se zapojení do běžného života a setkávání s intaktními osobami týče. Nicméně, s postupem času se u mne projevilo to, že jsem jako invalidní důchodce bez pracovního poměru, měl najednou více času než mí přátelé a stávalo se, že máme přirozeně odlišný životní styl. Tento jev, u mne vymizel právě s oním zapojením do sportovních aktivit, kdy jsem začal hrát sledge hokej. Najednou jsem byl tak řečeno „mezi svýma“. Měli jsme společná témata k diskuzi, stejný, či obdobný životní styl, který nám „zajistil“ hendikep a do jisté míry i stejné cíle. Alespoň co se sportovních cílů a zapojení do běžného života týče.
57
V dotazníkovém šetření jsem zjišťoval, vnímání kvality života u osob se získaným tělesným postižením dle individuální diagnózy. Vyhodnocení dotazníkového šetření spočívalo ve vyjádření dosažených skórů u čtyř domén (fyzické zdraví, prožívání, sociální vztahy a prostředí) a dvou samostatných oblastí (kvalita života a zdravotní stav). Je až s podivem, že u všech čtyř domén i obou samostatných oblastí, dosáhli nejvyšších skórů (slouží jako ukazatele, čím vyšší, tím lepší např. kvalita života), vždy participanti s amputací před respondenty s diagnózou paraplegie a kvadruplegie a poté paraplegici před osobami s kvadruplegií. Pojďme ale od začátku. Již ve výsledkové části jsem u domény fyzické zdraví uvedl domněnku, že by převaha amputářů před dalšími skupinami, mohla být odůvodněna typem a používáním kompenzačních pomůcek, v tomto případě, protéz. V současné době trh nabízí širokou škálu velice kvalitních protéz, které nabízejí kupříkladu protézu s inteligentním kolenním kloubem, který ovládá mikročip. Chůze s takovým typem protézy nabízí vysoký komfort, zejména co se mobility týče. Z tohoto důvodu nabízím tuto tezi. U domény prožívání byly dosažené hodnoty (viz. kapitola výsledky) a tím i rozdíly jiné než v prvním případě, nicméně konečný efekt byl stejný. Nejvyšších průměrných skórů opět dosáhli amputáři před první a druhou skupinou. U těchto výsledků jsem zmínil slova, jako jsou psychika člověka a frustrační tolerance. Obecná míra odolnosti k zátěžovým situacím se označuje jako frustrační tolerance. Je to
schopnost
vypořádat
se s náročnými
životními
situacemi
bez
nepřiměřených,
maladaptivních reakcí, schopnost vynakládat úsilí na překonávání potíží, ale zároveň i dostatečná sebedůvěra v tyto schopnosti, v možnosti najít přijatelné řešení. Označuje míru zátěže, s níž se člověk dovede bez větších problémů vyrovnat. Tato kompetence se nerozvíjí u každého člověka stejným způsobem. Závisí na vrozených dispozicích, na vývojové úrovni, individuálních zkušenostech i aktuálním stavu (Vágnerová, 2000, 31). Byť je každý člověk individuum, bylo by bláhové pomíjet názor, že stupeň postižení v tomto případě nemá na psychický stav dopad. Podíváme-li se na odpovědi u otázky č. 21, která zní: „Jak jste spokojen se svým sexuálním životem?“ Zjistíme, že opět jsou nejvíce spokojení amputáři, až po nich jsou paraplegici a nakonec kvadruplegici. Tuto otázku jsem rovněž konfrontoval s výsledkovým grafem v diplomové práci Zdeňka Titla (2010). Ten u této otázky dokonce naměřil u amputářů větší spokojenost se sexuálním životem než u zdravých jedinců.
58
V tomto případě spojuji sexuální spokojenost s prožíváním hlavně v duchovním směru, byť v dotazníku patří tato otázka do domény sociální vztahy. Samozřejmě důvody mohou a jistě i jsou různé. Ve třetí doméně, sociální vztahy, jsme se u výsledků setkali s vzestupnou tendencí u všech tří skupin. Je to rovněž doména, u které se naměřily nejvyšší hodnoty dosažených skórů. Nicméně, v komparaci jednotlivých skupin opět vyšli naprázdno participanti s diagnózou kvadruplegie a nejvyšší naměřené hodnoty měli osoby s amputací. Stupeň postižení zde evidentně hraje klíčovou roli. Opět bych zmínil kvalitu protéz v současné době. S kvalitní kompenzační pomůckou a řádnou a včasnou rehabilitační péčí, se jedinec s amputací dolní končetiny ať již nad kolenem či pod kolenem, je schopen naučit chůzi takové kvality, že laik jen stěží může rozpoznat tak velký hendikep jakým amputace je. Nabízejí se i jiný vysvětlení. Kupříkladu, u kvadruplegiků může a jistě i hraje roli schopnost postarat se o sebe sama. Určitě, je spousta takových, co jsou velice samostatní, ale absence stoprocentního využití horních končetin v komparaci s paraplegikama je rovněž markantní. Z vlastní zkušenosti vím, jaký rozdíl to je třeba ve zvládnutí osobní hygieny. Tuto každodenní rutinu zvládá jinak člověk s amputací dolní končetiny a jinak člověk, který se mimo to, že se pohybuje pouze s pomocí invalidního vozíku, má navíc výrazné omezení horních končetin. Z toho vyplývá, že jinak se navazuje kontakt člověku s protézou, kdy protistrana nemá o jeho hendikepu ani ponětí a jinak osobě, u které je postižení na první pohled patrné. Člověk je odmala vychováván k plné samostatnosti a nezávislosti na druhé osobě. Co ale potom, když nastane chvíle, kdy daný jedinec potřebuje pomoc druhé osoby. Pochopitelně nechce být nikomu na obtíž a často se stane, že se uzavře do sebe a stáhne do zákoutí domova. O to hůře se potom navazují nové vztahy a to zejména s osobami opačného pohlaví. Jak vyplynulo z anketního šetření, u osob s kvadruplegií byla zaznamenána nejdelší průměrná doba od traumatu do zapojení do sportovních aktivit i do pracovního poměru. Je tedy evidentní co bylo již zmíněno a to, že stupeň postižení v této doméně má klíčovou úlohu. V poslední doméně prostředí, se všichni respondenti vzácně shodli a byli naměřené pouze minimální rozdíly průměrných hodnot v konečném zpracování. Celkový aritmetický průměr odpovědí u této domény je 3,18, tzn. téměř čistý střed. Odpovědi ohodnocené známkou č. 3 na otázky u této domény byly: „středně“ a „ani spokojen ani nespokojen“. Jinými slovy, participanti ačkoli jsou z různých částí republiky, shodně nejsou spokojeni ve svém okolí, ať se jedná o životní prostředí, finanční stránku nebo služby ve zdravotnických zařízeních. Důvody mohou být rozličné. Klasik by řekl, že peníze nejsou potřeba, hlavně ať je jich dostatek. Z vlastní zkušenosti vím, jak složité je v dnešní době najít práci a u osob 59
s tělesným postižením to platí dvojnásob. A když už pracují, tak mnohdy za minimální mzdu. Otázka životního prostředí je velice diskutovaným tématem, na všech frontách. Jsou regiony, kde je to lepší, např. na jihu Moravy je nesrovnatelně lepší životní prostředí než v kraji Moravskoslezském. Sám pocházím z tohoto kraje a neznám člověka, který by zde byl s životním prostředím spokojený. V první samostatné oblasti s příznačným názvem kvalita života, vyšli opět lépe amputáři před participanty s paraplegií s průměrným skórem vyšším o 1 celý bod a o celé 2 body před participanty s diagnózou kvadruplegie. Skupina paraplegiků měla průměrný skór vyšší o 1 celý bod než skupina kvadruplegiků. I zde je tedy nepřehlédnutelný vliv stupně postižení u daných osob. Titl (2010), ve své diplomové práci naměřil ve stejné oblasti u osob s amputací dokonce shodný výsledek se zdravými jedinci. Je patrné, že takto postižení lidé vnímají život naprosto rozdílně než osoby s těžším stupněm postižení. Zrovna tak, se to dá chápat i u respondentů z první skupiny. Ti rovněž cítí kvalitu života na vyšší úrovni než osoby s těžším stupněm tělesného postižení. Nejinak tomu je u druhé samostatné oblasti zdravotní stav. I zde amputáři na pomyslném žebříčku vystoupali nejvýš. Na druhé příčce zakotvili paraplegici a kvadruplegikům zůstala třetí pozice. Jak tomu sám název napovídá, jinak tomu nejspíš být ani nemůže. Je nasnadě, že člověk, který k chůzi používá kvalitní protézu, se cítí po zdravotní stránce daleko lépe než člověk používající ke svému dennímu životu invalidní vozík a mnohdy je třeba i závislý na pomoci druhé osoby. Po vyhodnocení a zpracování všech nasbíraných poznatků se ukázalo, že sportovní aktivity mají nepřímo úměrný vztah ke kvalitě života osob s tělesným postižením. Je to způsobeno tím, že samotná sportovní aktivita jako taková nezmění kvalitu života daného jedince, ale má přímý pozitivní vliv na zdravotní stav, zlepšení fyzických funkcí, získání nových sociálních kontaktů a začlenění do intaktní společnosti a tím na subjektivní vnímání kvality života.
60
6.
ZÁVĚR Hlavním cílem této práce bylo zjistit, zdali zapojení osob se získaným tělesným
postižením do sportovní činnosti je ve vztahu s jejich subjektivně vnímanou kvalitou života. Dílčím cílem potom bylo srovnat tyto ukazatele vzhledem k individuální diagnóze a stupni postižení a zjistit, zdali mají sportovní aktivity vliv na pozitivní post-traumatickou akomodaci osob se získaným tělesným postižením zpět do intaktní společnosti. Z anketního šetření vyplynulo, že průměrná post-traumatická rekonvalescence všech participantů byla 3,15 roků. Pro exaktnost a možnou komparaci bylo však nezbytně nutné uvést průměrné hodnoty dle vybraných skupin, které byly selektovány dle individuální diagnózy daných participantů. U první skupiny s diagnózou paraplegie byla naměřena průměrná hodnota 3,6 roků, u druhé skupiny, ve které byli participanti s diagnózou kvadruplegie 4,4 roků a nakonec skupina amputářů měla průměrnou hodnotu 1,4 roků. Z těchto ukazatelů plyne, že stupeň postižení má přímý vliv na post-traumatickou rekonvalescenci. Z šetření naopak není zřejmé, zdali existuje přímá spojitost mezi integrací do sportu a zapojení do běžného života mysleme tím např. získání pracovního poměru či vize dalšího sebevzdělávání apod. Nicméně, výzkum jasně pojmenoval determinanty podstatné pro zvládnutí posttraumatické situace, kdy 9 respondentů odpovědělo, že impulzem pro integraci do života, rozumějme odstranění bariér v navozování sociálních kontaktů, pro ně byly sportovní aktivity. 3 participanti uvedli jako hlavní determinantu získání pracovního poměru, pro 2 byl rozhodující faktor přátelé a pouze pro jednoho hrála klíčovou roli rodina. V dotazníkovém šetření se zkoumalo, jakou úlohu hrají domény fyzické zdraví, prožívání, sociální vztahy a prostředí na subjektivní vnímaní kvality života roli. Průměrné naměřené skóry ukázaly, že v subjektivním vnímaní kvality života mají všechny čtyři domény dominantní postavení. Totéž potvrdily další dvě měřené samostatné oblasti kvalita života a zdravotní stav. Rovněž jasným ukazatelem jak jednotliví participanti vnímají dané domény dle typu individuální diagnózy, kdy nejvyšších průměrných hodnot dosáhli participanti s amputací, druhých nejvyšších průměrných hodnot dosáhli respondenti zařazeni do skupiny s diagnózou paraplegie a nejnižší průměrné hodnoty byly naměřeny u osob s kvadruplegií. Jako pozitiva práce vnímám, že se jedná o jednu z prvních studií daného typu a byť se může zdát, že 15 participantů je pro výzkum daného typu málo řekl bych, že na prostředí v České republice, je daný počet adekvátní.
61
7.
SOUHRN Cílem diplomové práce bylo zjistit, zdali zapojení osob se získaným tělesným
postižením do sportovní činnosti je ve vztahu s jejich subjektivně vnímanou kvalitou života a dále srovnat tyto ukazatele vzhledem k individuální diagnóze a stupni postižení a zjistit, zdali mají sportovní aktivity vliv na pozitivní post-traumatickou akomodaci osob se získaným tělesným postižením zpět do intaktní společnosti. Z důvodu velkého množství tělesných postižení, jsem se zaměřil pouze na sportovce se získaným tělesným handicapem, kteří provozují sport na všech úrovních. Práce má teoretickovýzkumný charakter. Pokud se budu zabývat propojením obou částí, pak chci zdůraznit, že mi teoretický výklad poskytl důležitý náhled do tématu, který jsem zužitkoval ve výzkumné části. Jednotlivé druhy postižení a pro ně vhodné sportovní aktivity byly popsány v teoretické části. Zaměřil jsem se pouze na základy dané problematiky, při detailním popisu by teoretická část byla neúměrně dlouhá. V praktické části byl vymezen cíl výzkumu a v jeho rámci dílčí cíle. Dále byl popsán metodický postup a byl charakterizován výzkumný vzorek. Pro kvantitativní výzkum jsem zvolil anketu a dotazníkové šetření. Z výzkumného šetření se zjistilo, že u všech dotazovaných má sport pozitivní vliv na zdravotní stav, zlepšení fyzických funkcí, získání nových sociálních kontaktů a začlenění do intaktní společnosti a tím na subjektivní vnímání kvality života. Mimo to bylo zjištěno, že stupeň postižení je hlavní determinantou na pozitivní post-traumatickou rekonvalescenci. Představuje i určitou formu seberealizace, kdy mají tito jedinci možnost zažívat úspěch, prožívat pozitivní pocity a v mnoha případech i najít nový smysl života. Lze tedy říci, že význam sportovní aktivity u osob s tělesným postižením je nesporný. Sportovní aktivita osob s tělesným postižením je důkazem jejich silné vůle a motivace.
62
8.
SUMMARY The aim of the thesis was to determine whether the integration of persons with acquired
disabilities in sports activities in relation to their subjective perception of quality of life and to compare these characteristics with respect to individual diagnosis and degree of disability and to determine whether a sports positive impact on positive post-traumatic accommodation remains warranted in intact society. Due to the large amount of disability, I focused only on athletes with acquired physical disabilities who run sport at all levels. The work is theoretical and research purposes only. If I consider the link between the two parts, then I want to emphasize that my theoretical explanation provided important insights into the topic, which I utilized in the research part. The various types of disabilities and suitable for them sports activities were described in the theoretical part. I focused only on the basis of the issue in the detailed description of the theoretical part was unreasonable. In the practical part was defined research objective and in the context of sub-goals. Furthermore, the described methodological procedure and was characterized by the research sample. For quantitative research I chose a survey questionnaire. From the survey it was found that all respondents sport has a positive effect on health, improve physical function, obtaining new social contacts and integration into society intact and that the subjective perception of quality of life. Moreover, it was found that the degree of disability is the main determinant of the positive post- traumatic recovery. Also represents a form of self-realization, when these individuals have the opportunity to experience success, experience positive emotions, and in many cases, find new meaning in life. We can say that the importance of sports for persons with disabilities is undeniable. Sports activity of people with disabilities is a testament to their strong will and motivation.
63
REFERENČNÍ SEZNAM Bartoňová, R. (2004) Sportovní socializace tenistů na vozíku. Postupová práce, Olomouc: Univerzita Palackého. Buřvaldová, D., & Reitmayerová, E. (2007) Tělesně postižený. Praha: Vzdělávací institut ochrany dětí. Daďová, K.et al. (2008) Klasifikace pro výkonnostní sport tělesně postižených. Praha: Karolinum. Dovalil, J. & kol. (2008) Lexikon sportovního tréninku. Praha: Karolinum. Dovadil, J. (1986) Pohybové schopnosti a jejich rozvoj ve sportovním tréninku. Praha: Olympia. Dragomirecká, E. & Bartoňová, J. (2006) WHOQOL-BREF, WHOQOL-100 Příručka pro uživatele české verze dotazníků kvality života Světové zdravotnické organizace. Praha: Psychiatrické centrum Praha. Faltýnková, Z. (2001). Paraplegie, tetraplegie, Praha: Svaz paraplegiků. Hodaň, B. (2000). Úvod do teorie tělesné kultury. Olomouc: Univerzita Palackého Hoffmannová, J. & Šebek, L. (2010) Fenomén X-sportů a aktivit. Olomouc: Univerzita Palackého. Hošek, V., & Tilinger, P. (2010) Wellness jako odbornost. Praha: Palestra. Hrouda, T. (2002). Význam sportu pro vysokoškolského studenta s tělesným postižením. Jankovský, J., Pfeiffer, J., & Švestková, O. (2005) Vybrané kapitoly z uceleného systému rehabilitace. České Budějovice: ZSF JU. Jeřábek, H. (1992). Úvod do sociologického výzkumu. Praha: Karolinum. Kábele, F. (1992) Somatopedie. Praha: Karolinum. Kocurová, M. a kol. (2002) Speciální pedagogika pro pomáhající profese. Plzeň: Západočeská univerzita. Křivohlavý, J. (2002) Psychologie nemoci. Praha: Grada. Kudláček, M., Ješina, O., Machová, I. & Válek, J. (2007). Aplikované pohybové aktivity pro osoby s tělesným postižením. Olomouc: Univerzita Palackého. Mareš, J. (2012). Posttraumatický rozvoj člověka. Praha: Grada Němcová -Tejkalová, A. (2012) Ti druzí sportovci. Mediální stereotypizace a rámcování handicapovaných v tisku. Praha: Karolinum.
64
Opatřilová, D. (2005). Metody práce u jedinců s těžkým postižením a více vadami. Brno: Masarykova univerzita. Pacholík, V. (2010). Psychologie aktivního způsobu života: Motivace lidí k pohybovým aktivitám – recenze knihy. Brno: Masarykova univerzita. Pipeková, J. (2006). Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido, Pokorný, V. (2002). Traumatologie. Praha: Triton. Renotiérová, M., Ludíková, L. & kol. (2006). Speciální pedagogika. Olomouc: Univerzita Palackého. Slowík, J. (2007). Speciální pedagogika, Praha: Grada. Titl, Z. (2010). Vliv sportovních aktivit u osob s poúrazovou amputací na kvalitu života v kontextu ucelené rehabilitace. Diplomová práce. Olomouc: Univerzita Palackého. Vágnerová, M. (2004). Psychopatologie pro pomáhající profese (rozšířené a přepracované vydání). Praha: Portál. Vágnerová, M., Mussová, Z., & Štech, S. (2001). Psychologie handicapu. Praha: Karolinum Vítková, M. (2004). Integrativní speciální pedagogika. Brno: Paido. Vítková, M. (2006). Somatopedie. Klasifikace pohybových vad. Brno: Paido. Votava, J. (2009). Ergoterapie a technické pomůcky v rehabilitaci. Liberec: Technická univerzita. Vymětal, J. (2003). Lékařská psychologie. Praha: Portál. INTERNETOVÉ ZDROJE: Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců [online]. Česká federace Spastic Handicap [online]. Český paralympijský výbor [online]. Český svaz tělesně postižených sportovců [online]. Český svaz zrakově postižených sportovců [online]. Pro plný život [online]. Unie zdravotně postižených sportovců [online]. http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/1403.pdf. [online]. http://www.mvcr.cz/clanek/sport-a-evropska-unie.aspx [online]. http://www.paralympic.org [online]. http://www.sport.lidovky.cz/spory-v-ceskem-paralympijskem-hnuti-nekonci-vznikla-dalsiorganizace-1ee-/ostatni-sporty.aspx?c=A131221_131306_ln-sport-ostatni_mih [online].
65
PŘÍLOHY Příloha č. 1. ANKETA 1.
Jméno (bez příjmení)
Daniel
2.
Jedná se o postižení vrozené nebo získané?
získané
3.
Jaký je Váš současný věk?
38
4.
Jaký byl Váš věk v době úrazu?
33
5.
Jak k traumatu došlo?
autonehoda
6.
Jaká byla konečná diagnóza?
paraplegik
7.
Jak dlouho trvala hospitalizace?
6 měsíců
8.
Používáte kompenzační pomůcky? Jaké?
Invalidní vozík
9.
Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence?
rehabilitace v RÚ Hrabyně
10.
Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem?
ženatý
11.
Jaký byl Váš rodinný stav po úraze?
nezměněn
12.
Máte rodinu?
ano
13.
Ovlivnili členové rodiny Vaše zapojení do sportovních aktivit? ne
14.
Máte přátele?
ano
15.
Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit?
ne
16.
Pracoval/a jste před úrazem?
ano
17.
Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte?
Ano, podnikám
18.
Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat?
4 roky
19.
Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
vyučen v oboru
20.
Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc.
3 roky
21.
Kdo Ti řekl o sportu
kamarádi
22.
Sportovní aktivity před úrazem
fitnes , kolo
23.
Sportovní aktivity po úraze
sledge hokej
24.
Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává?
sportovní vyžití – radost
s pohybu 25.
Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života? Z výše uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.
-
Rehabilitace (doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)
-
Rodina
-
Přátelé
-
Práce
-
Sport
-
Jiné
66
Příloha č. 2. ANKETA 1.
Jméno (pouze křesní)
Dominik
2.
Jedná se o postižení vrozené nebo získané?
Získané
3.
Jaký je Váš současný věk?
31
4.
Jaký byl Váš věk v době úrazu?
27
5.
Jak k traumatu došlo?
Skokem do vody
6.
Jaká byla konečná diagnóza?
Paraplegie
7.
Jak dlouho trvala hospitalizace?
6 měsíců
8.
Používáte kompenzační pomůcky? Jaké?
Vozík
9.
Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence?
Rehabilitace v ústavu
10.
Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem?
Svobodný
11.
Jaký byl Váš rodinný stav po úraze?
Svobodný
12.
Máte rodinu?
Ano
13.
Ovlivnili členové rodiny Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ano
14.
Máte přátele?
Ano
15.
Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit?
Ano
16.
Pracoval/a jste před úrazem?
Ano
17.
Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte?
Ano, plánovač
18.
Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat?
Asi 3 roky
19.
Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
SŠ Stavební
20.
Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc.
2 roky
21.
Kdo Ti řekl o sportu
Známí
22.
Sportovní aktivity před úrazem
Fotbal
23.
Sportovní aktivity po úraze
Florbal, monoski
24.
Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává?
Fyzičku, kamarády, dobrý pocit
25.
Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života? Z výše uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.
-
Rehabilitace (doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)
-
Rodina
-
Přátelé
-
Práce
-
Sport
-
Jiné
67
Příloha č. 3. ANKETA 1.
Jméno (pouze křesní)
Libor
2.
Jedná se o postižení vrozené nebo získané?
Získané
3.
Jaký je Váš současný věk?
43
4.
Jaký byl Váš věk v době úrazu?
29
5.
Jak k traumatu došlo?
Havárie na kole
6.
Jaká byla konečná diagnóza?
Paraplegie – trauma Th 11-12
7.
Jak dlouho trvala hospitalizace?
Půl roku
8.
Používáte kompenzační pomůcky? Jaké?
Vozík
9.
Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence?
Rehabilitace
10.
Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem?
Ženatý
11.
Jaký byl Váš rodinný stav po úraze?
Ženatý
12.
Máte rodinu?
Ano
13.
Ovlivnili členové rodiny Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ano
14.
Máte přátele?
Spoustu
15.
Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit?
Ano
16.
Pracoval/a jste před úrazem?
Ano
17.
Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte?
Ano, v truhlářské dílně
18.
Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat?
2 roky
19.
Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
vyučen
20.
Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc.
5 let
21.
Kdo Ti řekl o sportu
Kamarádi
22.
Sportovní aktivity před úrazem
kolo
23.
Sportovní aktivity po úraze
sledge hokej
24.
Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává?
Radost
25.
Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života? Z výše uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.
-
Rehabilitace (doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)
-
Rodina
-
Přátelé
-
Práce
-
Sport
-
Jiné
68
Příloha č. 4. ANKETA 1.
Jméno (pouze křesní)
Radek
2.
Jedná se o postižení vrozené nebo získané?
Získané
3.
Jaký je Váš současný věk?
42
4.
Jaký byl Váš věk v době úrazu?
24
5.
Jak k traumatu došlo?
Pád z výšky
6.
Jaká byla konečná diagnóza?
Paraparéza, zlomenina L1+L2
7.
Jak dlouho trvala hospitalizace?
10 měsíců
8.
Používáte kompenzační pomůcky? Jaké?
Invalidní vozík, francouzské
berle 9.
Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence?
-
Rehabilitace
Ano 4 měsíce, podepsání
Revers, a pak asi rok doma (v RÚ Hrabyně tehdy neuměli léčit dekubit) -
Psychologická poradna
celý život
-
Psychiatrická ambulance
velmi pomohlo, když si se
mnou nějaká psycholožka zahrála v nemocnici „Člověče nezlob se“, pár dnů poté, co jsem ochrnul při vědomí v nemocnici na JIP. Velmi na to vzpomínám s úsměvem a povděkem. 10.
Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem?
Ženatý
11.
Jaký byl Váš rodinný stav po úraze?
Ženatý
12.
Máte rodinu?
Ano, 2 děti
13.
Ovlivnili členové rodiny délku Vašeho zapojení do sportovních aktivit? Délku Ne
-
Rodiče
Ne
-
Sourozenci
Ne
-
Děti
Ano
14.
Máte přátele?
Doufám
15.
Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit? Určitě
16.
Pracoval/a jste před úrazem?
Byl jsem na volné noze.
Výškové práce a řidič. 17.
Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte?
Snažil jsem se. Od roku úrazu
1993 jsem vystřídal 3 zaměstnání. V současné době podnikám 18.
Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat?
1 rok
19.
Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
Střední vyučen
20.
Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc.
Bylo to okamžitě při pobytu
v RÚ Hrabyně, sportoval jsem i za zdrava, tak nebyl probém.
69
21.
Kdo Ti řekl o sportu
Jeden
skvělý
človíček
–
vozíčkář, obyvatel v Hrabyni – Jiří Vellé – jezdil po pokojích a přemlouval nové mrzáčky ke hře basketbal na vozíku 22.
Sportovní aktivity před úrazem
Horolezectví, a tehdy byl
horolezec všestranný sportovec (běžky, kolo, přespolní běh, vodní sporty, lyžování) 23.
Sportovní aktivity po úraze
Basketbal,
vodní
lyže,
tandemový skok z letadla a ze svahu, handbike, potápění, sjezdové lyžování. 24.
Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává?
Kamarády, uvolnění od stresu
a pocit, že ještě nemusím klepat na dveře Domova důchodců, překonávání hranic…. 25.
Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života? Z výše uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.
-
Rehabilitace (doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)
-
Rodina
-
Přátelé
-
Práce
-
Sport
-
Jiné
70
Příloha č. 5. ANKETA 1.
Jméno (pouze křesní)
Jan
2.
Jedná se o postižení vrozené nebo získané?
Získané
3.
Jaký je Váš současný věk?
48
4.
Jaký byl Váš věk v době úrazu?
20
5.
Jak k traumatu došlo?
Autonehoda
6.
Jaká byla konečná diagnóza?
Paraplegie
7.
Jak dlouho trvala hospitalizace?
4 měsíce
8.
Používáte kompenzační pomůcky? Jaké?
Vozík, francouzské hole
9.
Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence?
Rehabilitace
10.
Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem?
Svobodný
11.
Jaký byl Váš rodinný stav po úraze?
Svobodný
12.
Máte rodinu?
Ne
13.
Ovlivnili členové rodiny Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ne
14.
Máte přátele?
ano
15.
Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit?
ano
16.
Pracoval/a jste před úrazem?
ano
17.
Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte?
Ano, ve fabrice
18.
Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat?
4 roky
19.
Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
Maturita
20.
Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc.
8 let
21.
Kdo Ti řekl o sportu
Sám
22.
Sportovní aktivity před úrazem
různé
23.
Sportovní aktivity po úraze
basketbal na vozíku
24.
Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává?
Pomáhá udržovat kondici
25.
Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života? Z výše uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.
-
Rehabilitace (doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)
-
Rodina
-
Přátelé
-
Práce
-
Sport
-
Jiné
71
Příloha č. 6. ANKETA 1.
Jméno (pouze křesní)
David
2.
Jedná se o postižení vrozené nebo získané?
Získané
3.
Jaký je Váš současný věk?
30
4.
Jaký byl Váš věk v době úrazu?
27
5.
Jak k traumatu došlo?
Pád na kole
6.
Jaká byla konečná diagnóza?
Kvadruplegie
7.
Jak dlouho trvala hospitalizace?
4 měsíce
8.
Používáte kompenzační pomůcky? Jaké?
Ano, invalidní vozík
9.
Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence?
Rehabilitace a psychologická
poradna 10.
Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem?
Svobodný
11.
Jaký byl Váš rodinný stav po úraze?
Svobodný
12.
Máte rodinu?
Ano
13.
Ovlivnili členové rodiny Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ne
14.
Máte přátele?
Ano
15.
Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit?
Ne
16.
Pracoval/a jste před úrazem?
Ne
17.
Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte?
Ano, v chráněné dílně
18.
Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat?
2 roky
19.
Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
Vyučen
20.
Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc.
3 roky
21.
Kdo Ti řekl o sportu
Sportoval jsem již před
úrazem 22.
Sportovní aktivity před úrazem
kolektivní hry
23.
Sportovní aktivity po úraze
plavání
24.
Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává?
Hodně, dává mi ze sebe dobrý
pocit 25.
Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života? Z výše uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.
-
Rehabilitace (doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)
-
Rodina
-
Přátelé
-
Práce
-
Sport
-
Jiné
72
Příloha č. 7. ANKETA 1.
Jméno (pouze křesní)
Josef
2.
Jedná se o postižení vrozené nebo získané?
Získané
3.
Jaký je Váš současný věk?
50
4.
Jaký byl Váš věk v době úrazu?
18
5.
Jak k traumatu došlo?
Pád z lešení
6.
Jaká byla konečná diagnóza?
Kvadruplegie
7.
Jak dlouho trvala hospitalizace?
3 měsíce
8.
Používáte kompenzační pomůcky? Jaké?
Invalidní vozík
9.
Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence?
Rehabilitace
10.
Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem?
Svobodný
11.
Jaký byl Váš rodinný stav po úraze?
Svobodný
12.
Máte rodinu?
Ano
13.
Ovlivnili členové rodiny Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ano
14.
Máte přátele?
Ano
15.
Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit?
Ne
16.
Pracoval/a jste před úrazem?
Ne
17.
Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte?
Ano, práce z domu
18.
Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat?
5 let
19.
Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
Vyučen
20.
Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc.
11 roků
21.
Kdo Ti řekl o sportu
Kolegové vozmeni
22.
Sportovní aktivity před úrazem
Plaval jsem závodně
23.
Sportovní aktivity po úraze
Plavání, atletika
24.
Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává?
Aktivitu a možnost setkávání
25.
Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života? Z výše uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.
-
Rehabilitace (doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)
-
Rodina
-
Přátelé
-
Práce
-
Sport
-
Jiné
73
Příloha č. 8. ANKETA 1.
Jméno (pouze křesní)
Pavel
2.
Jedná se o postižení vrozené nebo získané?
Získané
3.
Jaký je Váš současný věk?
29
4.
Jaký byl Váš věk v době úrazu?
18
5.
Jak k traumatu došlo?
Bouračka na motorce
6.
Jaká byla konečná diagnóza?
Kvadruplegie
7.
Jak dlouho trvala hospitalizace?
7 měsíců
8.
Používáte kompenzační pomůcky? Jaké?
Vozík, ruční řízení, skútr
9.
Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence?
Rehabilitace
10.
Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem?
Svobodný
11.
Jaký byl Váš rodinný stav po úraze?
Pak ženatý, pak rozvedený a
teď ženatý 12.
Máte rodinu?
13.
Ovlivnili členové rodiny Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ano
14.
Máte přátele?
Ano
15.
Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit?
Ano
16.
Pracoval/a jste před úrazem?
Ne
17.
Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte?
Ano, na vlastní noze –
Ano
poradenství 18.
Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat?
4 roky
19.
Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
Střední škola
20.
Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc.
Rok
21.
Kdo Ti řekl o sportu
22.
Sportovní aktivity před úrazem
Fotbal, hokej, lyžování
23.
Sportovní aktivity po úraze
Ragby, boccia
24.
Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává?
Relax, zábava, setkávání
25.
Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života? Z výše uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.
-
Rehabilitace (doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)
-
Rodina
-
Přátelé
-
Práce
-
Sport
-
Jiné
74
Příloha č. 9. ANKETA 1.
Jméno (pouze křesní)
Přemysl
2.
Jedná se o postižení vrozené nebo získané?
Získané
3.
Jaký je Váš současný věk?
33
4.
Jaký byl Váš věk v době úrazu?
23
5.
Jak k traumatu došlo?
Pád do bazénu
6.
Jaká byla konečná diagnóza?
Kvadruparéza
7.
Jak dlouho trvala hospitalizace?
6 týdnů
8.
Používáte kompenzační pomůcky? Jaké?
Invalidní vozík
9.
Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence?
Ano – 6 měsíců
10.
Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem?
Svobodný
11.
Jaký byl Váš rodinný stav po úraze?
Ženatý
12.
Máte rodinu?
Ano
13.
Ovlivnili členové rodiny Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ne
14.
Máte přátele?
Ano
15.
Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit?
Ano
16.
Pracoval/a jste před úrazem?
Ano
17.
Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte?
Ano, v dílně
18.
Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat?
8 roků
19.
Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
Vyučen bez maturity
20.
Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc.
2 roky
21.
Kdo Ti řekl o sportu
Kamarád
22.
Sportovní aktivity před úrazem
Rekreačně fotbal a cyklistika
23.
Sportovní aktivity po úraze
Kvadrugby
24.
Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává?
Výzva k dosažení úspěchu,
pohyb 25.
Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života? Z výše uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.
-
Rehabilitace (doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)
-
Rodina
-
Přátelé
-
Práce
-
Sport
-
Jiné
75
Příloha č. 10. ANKETA 1.
Jméno (pouze křesní)
Roman
2.
Jedná se o postižení vrozené nebo získané?
Získané
3.
Jaký je Váš současný věk?
36
4.
Jaký byl Váš věk v době úrazu?
20
5.
Jak k traumatu došlo?
Skok do vody
6.
Jaká byla konečná diagnóza?
Kvadruplegie
7.
Jak dlouho trvala hospitalizace?
2 měsíce na spinální JIP
8.
Používáte kompenzační pomůcky? Jaké?
Invalidní vozík
9.
Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence?
Rehabilitace
10.
Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem?
Svobodný
11.
Jaký byl Váš rodinný stav po úraze?
Už ženatý, bohužel…
12.
Máte rodinu?
Ano
13.
Ovlivnili členové rodiny délku Vašeho zapojení do sportovních aktivit? Ne
14.
Máte přátele?
Ano, naštěstí…
15.
Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit?
Ne
16.
Pracoval/a jste před úrazem?
Ano
17.
Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte?
Ano, skladník
18.
Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat?
3 roky
19.
Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
Vysoké
20.
Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc.
5 let
21.
Kdo Ti řekl o sportu
Nikdo
22.
Sportovní aktivity před úrazem
Lyžování-sjezd, cyklistika,
rafting 23.
Sportovní aktivity po úraze
Kvadrugby, plavání
24.
Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává?
Vyplnění volného času
25.
Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života? Z výše uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.
-
Rehabilitace (doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)
-
Rodina
-
Přátelé
-
Práce
-
Sport
-
Jiné
76
Příloha č. 11. ANKETA 1.
Jméno (pouze křesní)
Erik
2.
Jedná se o postižení vrozené nebo získané?
Získané
3.
Jaký je Váš současný věk?
39
4.
Jaký byl Váš věk v době úrazu?
19
5.
Jak k traumatu došlo?
Pád pod vlak
6.
Jaká byla konečná diagnóza?
Amputace dolních končetin
7.
Jak dlouho trvala hospitalizace?
2 měsíce
8.
Používáte kompenzační pomůcky? Jaké?
Invalidní vozík
9.
Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence?
Rehabilitace
10.
Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem?
Svobodný
11.
Jaký byl Váš rodinný stav po úraze?
Oženil jsem se po 10 letech
12.
Máte rodinu?
Ano 2 děti
13.
Ovlivnili členové rodiny Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ne
14.
Máte přátele?
15.
Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit? ne
16.
Pracoval/a jste před úrazem?
ano
17.
Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte?
Ano, přednášky pro nadace,
ano
sdružení, školy etc. 18.
Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat?
7 roků
19.
Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
vyučen
20.
Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc.
Dlouho, cca 4 roky
21.
Kdo Ti řekl o sportu
kamarád z občanského
sdružení 22.
Sportovní aktivity před úrazem
kolo
23.
Sportovní aktivity po úraze
sledge hokej
24.
Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává?
Peníze, slávu, sebevědomí
25.
Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života? Z výše uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.
-
Rehabilitace (doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)
-
Rodina
-
Přátelé
-
Práce
-
Sport
-
Jiné
77
Příloha č. 12. ANKETA 1.
Jméno (pouze křesní)
Jiří
2.
Jedná se o postižení vrozené nebo získané?
Získané
3.
Jaký je Váš současný věk?
37
4.
Jaký byl Váš věk v době úrazu?
20
5.
Jak k traumatu došlo?
Autonehoda
6.
Jaká byla konečná diagnóza?
Ztráta PDK ve stehně
7.
Jak dlouho trvala hospitalizace?
50 dní
8.
Používáte kompenzační pomůcky? Jaké?
Ano, protéza, berle
9.
Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence?
Rehabilitace
10.
Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem?
Svobodný
11.
Jaký byl Váš rodinný stav po úraze?
Ženatý
12.
Máte rodinu?
Ano
13.
Ovlivnili členové rodiny Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ano
14.
Máte přátele?
Ano
15.
Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit?
Podpořili mě
16.
Pracoval/a jste před úrazem?
Ano
17.
Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte?
Ano, na živnost
18.
Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat?
1 rok
19.
Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
ÚSO
20.
Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc.
2 roky
21.
Kdo Ti řekl o sportu
Ve sdružení ve Zlíně
22.
Sportovní aktivity před úrazem
Gymnastika, motokros
23.
Sportovní aktivity po úraze
Žádné, až po těch letech
Sledge hokej 24.
Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává?
Adrenalin, zábava, lepší fyz.
kondice 25.
Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života? Z výše uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.
-
Rehabilitace (doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)
-
Rodina
-
Přátelé
-
Práce
-
Sport
-
Jiné
78
Příloha č. 13. ANKETA 1.
Jméno (pouze křesní)
Michal
2.
Jedná se o postižení vrozené nebo získané?
Získané
3.
Jaký je Váš současný věk?
33
4.
Jaký byl Váš věk v době úrazu?
20
5.
Jak k traumatu došlo?
Poranění o sklo, poté sepse
6.
Jaká byla konečná diagnóza?
Amputace LDK nad kolenem
7.
Jak dlouho trvala hospitalizace?
1 měsíc + 1 měsíc rehabilitace
8.
Používáte kompenzační pomůcky? Jaké?
Protéza, berle
9.
Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence?
Rehabilitace
10.
Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem?
Svobodný
11.
Jaký byl Váš rodinný stav po úraze?
Svobodný
12.
Máte rodinu?
Ano
13.
Ovlivnili členové rodiny Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ne
14.
Máte přátele?
Ano
15.
Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit?
Ne
16.
Pracoval/a jste před úrazem?
Ano
17.
Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte?
Ano, administrativní
pracovník 18.
Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat?
6 roků
19.
Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
SOU
20.
Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc.
Ihned
21.
Kdo Ti řekl o sportu
Na protetice
22.
Sportovní aktivity před úrazem
Ano, hokej
23.
Sportovní aktivity po úraze
Ano, sledge hokej
24.
Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává?
Sebeuspokojení, skvělá parta
25.
Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života? Z výše uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.
-
Rehabilitace (doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)
-
Rodina
-
Přátelé
-
Práce
-
Sport
-
Jiné
79
Příloha č. 14. ANKETA 1.
Jméno (pouze křesní)
Petr
2.
Jedná se o postižení vrozené nebo získané?
Získané
3.
Jaký je Váš současný věk?
33
4.
Jaký byl Váš věk v době úrazu?
24
5.
Jak k traumatu došlo?
Autonehoda
6.
Jaká byla konečná diagnóza?
Amputace
7.
Jak dlouho trvala hospitalizace?
1 rok
8.
Používáte kompenzační pomůcky? Jaké?
Protéza dolní končetiny
9.
Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence?
Rehabilitace v Chuchelné
10.
Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem?
Svobodný
11.
Jaký byl Váš rodinný stav po úraze?
Ženatý
12.
Máte rodinu?
Ano
13.
Ovlivnili členové rodiny Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ne
14.
Máte přátele?
Ano
15.
Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit?
Ne
16.
Pracoval/a jste před úrazem?
Ano
17.
Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte?
Ano, podnikám
18.
Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat?
2 roky
19.
Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
Vyučen
20.
Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc.
½ roku
21.
Kdo Ti řekl o sportu
Televize
22.
Sportovní aktivity před úrazem
Rekreačně fotbal
23.
Sportovní aktivity po úraze
Sledge hokej
24.
Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává?
Dobrý pocit
25.
Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života? Z výše uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.
-
Rehabilitace (doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)
-
Rodina
-
Přátelé
-
Práce
-
Sport
-
Jiné
80
Příloha č. 15. ANKETA 1.
Jméno (pouze křesní)
Tomáš
2.
Jedná se o postižení vrozené nebo získané?
Získané
3.
Jaký je Váš současný věk?
35
4.
Jaký byl Váš věk v době úrazu?
20
5.
Jak k traumatu došlo?
Pád pod vlak
6.
Jaká byla konečná diagnóza?
Transfemorální amputace
LDK 7.
Jak dlouho trvala hospitalizace?
1 měsíc
8.
Používáte kompenzační pomůcky? Jaké?
Protéza, francouzské hole
9.
Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence?
Rehabilitace – 2 měsíce v
Chuchelné 10.
Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem?
Svobodný
11.
Jaký byl Váš rodinný stav po úraze?
Svobodný
12.
Máte rodinu?
Ano – 2 krásné děti
13.
Ovlivnili členové rodiny Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ne
14.
Máte přátele?
Ano
15.
Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit?
Ne
16.
Pracoval/a jste před úrazem?
Ne
17.
Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte?
Ano, zásobovač
18.
Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat?
4 roky
19.
Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
VŠ
20.
Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc.
Ihned
21.
Kdo Ti řekl o sportu
V Chuchelné
22.
Sportovní aktivity před úrazem
Fotbal, hokej závodně
23.
Sportovní aktivity po úraze
Plavání, atletika, sledge hokej
24.
Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává?
Radost z pohybu, přátelé
25.
Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života? Z výše uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.
-
Rehabilitace (doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)
-
Rodina
-
Přátelé
-
Práce
-
Sport
-
Jiné
81
Příloha č. 16. DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA (WHOQOL) Kód:
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
Participant: DAN Datum: 7.6.2013 Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Přečtu Vám jednotlivé otázky spolu s možnostmi odpovědí. Pokud si nejste jist/á, jak na otázku odpovědět, vyberte, prosím, odpověď, která se Vám zdá nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první. Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za posledních 30 dnů.
1.
2.
Velmi špatná
Špatná
Ani špatná ani dobrá
Dobrá
Velmi dobrá
1
2
3
4
5
Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života
Jak jste spokojen/á se svým zdravím?
Velmi nespokojen/a
Nespokojen/a
Ani spokojen/a ani nespokojen/a
Spo-kojen/a
Velmi spo-kojen/a
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních 30 dnů prožíval/a určité věci.
5. 6.
Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete dělat? Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a fungovat v každodenním životě? Jak moc Vás těší život? Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?
7.
Jak se dokážete soustředit?
3. 4.
8. 9.
Jak bezpečně se cítíte ve svém každodenním životě? Jak zdravé je prostředí, ve kterém žijete?
Vůbec ne
Trochu
Středně
Hodně
Maximálně
1
2
3
4
5
1 1
2 2
3 3
4 4
5 5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Vůbec ne
Trochu
Středně
Hodně
Maximálně
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních 30 dnech.
10.
Máte dost energie pro každodenní život?
11.
Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?
12.
Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb?
13. 14.
Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj každodenní život? Máte možnost věnovat se svým zálibám?
82
Vůbec ne
Spíše ne
Středně
Většinou ano
Zcela
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
15.
Velmi špatně
Špatně
Ani špatně ani dobře
Dobře
Velmi dobře
1
2
3
4
5
Jak se dokážete pohybovat?
Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/a nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních 30 dnech.
16.
Jak jste spokojen/a se svým spánkem?
17.
Jak jste spokojen/a každodenní činnosti?
se
svou
schopností
Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?
19.
Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?
20.
Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?
21.
Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?
22.
Jak jste spokojen/a s podporou, kterou Vám poskytují přátelé? Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?
24. 25.
Nespokojen/a
Ani spokojen/a ani nespokojen/a
Spokojen/a
Velmi spokojen/a
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
provádět
18.
23.
Velmi nespokojen/a
Jak jste spokojen/a s dostupností zdravotní péče? Jak jste spokojen/a s dopravou?
Velmi nespokojen/a
Nespokojen/a
Ani spokojen/a ani nespokojen/a
Spokojen/a
Velmi spokojen/a
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních 30 dnů.
26.
Jak často prožíváte negativní pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj, úzkost, nebo deprese?
Nikdy
Někdy
Středně
Cel-kem často
Neustále
1
2
3
4
5
Máte nějaké připomínky/chcete ještě k dotazníku něco říci? NE
Konec!
83
Příloha č. 17. DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA (WHOQOL) Kód:
0
0
0
0
0
0
0
0
0
2
Participant: DOMINIK Datum: 15.5.2013 Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Přečtu Vám jednotlivé otázky spolu s možnostmi odpovědí. Pokud si nejste jist/á, jak na otázku odpovědět, vyberte, prosím, odpověď, která se Vám zdá nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první. Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za posledních 30 dnů.
1.
2.
Velmi špatná
Špatná
Ani špatná ani dobrá
Dobrá
Velmi dobrá
1
2
3
4
5
Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života
Jak jste spokojen/á se svým zdravím?
Velmi nespokojen/a
Nespokojen/a
Ani spokojen/a ani nespokojen/a
Spo-kojen/a
Velmi spo-kojen/a
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních 30 dnů prožíval/a určité věci.
5. 6.
Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete dělat? Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a fungovat v každodenním životě? Jak moc Vás těší život? Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?
7.
Jak se dokážete soustředit?
3. 4.
8. 9.
Jak bezpečně se cítíte ve svém každodenním životě? Jak zdravé je prostředí, ve kterém žijete?
Vůbec ne
Trochu
Středně
Hodně
Maximálně
1
2
3
4
5
1 1
2 2
3 3
4 4
5 5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Vůbec ne
Trochu
Středně
Hodně
Maximálně
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních 30 dnech.
10.
Máte dost energie pro každodenní život?
11.
Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?
12.
Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb?
13. 14.
Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj každodenní život? Máte možnost věnovat se svým zálibám?
84
Vůbec ne
Spíše ne
Středně
Většinou ano
Zcela
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
15.
Velmi špatně
Špatně
Ani špatně ani dobře
Dobře
Velmi dobře
1
2
3
4
5
Jak se dokážete pohybovat?
Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/a nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních 30 dnech.
16.
Jak jste spokojen/a se svým spánkem?
17.
Jak jste spokojen/a každodenní činnosti?
se
svou
schopností
Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?
19.
Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?
20.
Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?
21.
Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?
22.
Jak jste spokojen/a s podporou, kterou Vám poskytují přátelé? Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?
24. 25.
Nespokojen/a
Ani spokojen/a ani nespokojen/a
Spokojen/a
Velmi spokojen/a
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
provádět
18.
23.
Velmi nespokojen/a
Jak jste spokojen/a s dostupností zdravotní péče? Jak jste spokojen/a s dopravou?
Velmi nespokojen/a
Nespokojen/a
Ani spokojen/a ani nespokojen/a
Spokojen/a
Velmi spokojen/a
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních 30 dnů.
26.
Jak často prožíváte negativní pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj, úzkost, nebo deprese?
Nikdy
Někdy
Středně
Cel-kem často
Neustále
1
2
3
4
5
Máte nějaké připomínky/chcete ještě k dotazníku něco říci? NE
Konec!
85
Příloha č. 18. DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA (WHOQOL) Kód:
0
0
0
0
0
0
0
0
0
3
Participant: LIBOR Datum: 25.5.2013 Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Přečtu Vám jednotlivé otázky spolu s možnostmi odpovědí. Pokud si nejste jist/á, jak na otázku odpovědět, vyberte, prosím, odpověď, která se Vám zdá nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první. Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za posledních 30 dnů.
1.
2.
Velmi špatná
Špatná
Ani špatná ani dobrá
Dobrá
Velmi dobrá
1
2
3
4
5
Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života
Jak jste spokojen/á se svým zdravím?
Velmi nespokojen/a
Nespokojen/a
Ani spokojen/a ani nespokojen/a
Spo-kojen/a
Velmi spo-kojen/a
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních 30 dnů prožíval/a určité věci.
5. 6.
Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete dělat? Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a fungovat v každodenním životě? Jak moc Vás těší život? Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?
7.
Jak se dokážete soustředit?
3. 4.
8. 9.
Jak bezpečně se cítíte ve svém každodenním životě? Jak zdravé je prostředí, ve kterém žijete?
Vůbec ne
Trochu
Středně
Hodně
Maximálně
1
2
3
4
5
1 1
2 2
3 3
4 4
5 5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Vůbec ne
Trochu
Středně
Hodně
Maximálně
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních 30 dnech.
10.
Máte dost energie pro každodenní život?
11.
Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?
12.
Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb?
13. 14.
Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj každodenní život? Máte možnost věnovat se svým zálibám?
86
Vůbec ne
Spíše ne
Středně
Většinou ano
Zcela
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
15.
Velmi špatně
Špatně
Ani špatně ani dobře
Dobře
Velmi dobře
1
2
3
4
5
Jak se dokážete pohybovat?
Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/a nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních 30 dnech.
16.
Jak jste spokojen/a se svým spánkem?
17.
Jak jste spokojen/a každodenní činnosti?
se
svou
schopností
Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?
19.
Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?
20.
Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?
21.
Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?
22.
Jak jste spokojen/a s podporou, kterou Vám poskytují přátelé? Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?
24. 25.
Nespokojen/a
Ani spokojen/a ani nespokojen/a
Spokojen/a
Velmi spokojen/a
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
provádět
18.
23.
Velmi nespokojen/a
Jak jste spokojen/a s dostupností zdravotní péče? Jak jste spokojen/a s dopravou?
Velmi nespokojen/a
Nespokojen/a
Ani spokojen/a ani nespokojen/a
Spokojen/a
Velmi spokojen/a
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních 30 dnů.
26.
Jak často prožíváte negativní pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj, úzkost, nebo deprese?
Nikdy
Někdy
Středně
Cel-kem často
Neustále
1
2
3
4
5
Máte nějaké připomínky/chcete ještě k dotazníku něco říci? NE
Konec!
87
Příloha č. 19. DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA (WHOQOL) Kód:
0
0
0
0
0
0
0
0
0
4
Participant: RADEK Datum: 2.6.2013 Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Přečtu Vám jednotlivé otázky spolu s možnostmi odpovědí. Pokud si nejste jist/á, jak na otázku odpovědět, vyberte, prosím, odpověď, která se Vám zdá nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první. Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za posledních 30 dnů.
1.
2.
Velmi špatná
Špatná
Ani špatná ani dobrá
Dobrá
Velmi dobrá
1
2
3
4
5
Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života
Jak jste spokojen/á se svým zdravím?
Velmi nespokojen/a
Nespokojen/a
Ani spokojen/a ani nespokojen/a
Spo-kojen/a
Velmi spo-kojen/a
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních 30 dnů prožíval/a určité věci.
5. 6.
Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete dělat? Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a fungovat v každodenním životě? Jak moc Vás těší život? Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?
7.
Jak se dokážete soustředit?
3. 4.
8. 9.
Jak bezpečně se cítíte ve svém každodenním životě? Jak zdravé je prostředí, ve kterém žijete?
Vůbec ne
Trochu
Středně
Hodně
Maximálně
1
2
3
4
5
1 1
2 2
3 3
4 4
5 5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Vůbec ne
Trochu
Středně
Hodně
Maximálně
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních 30 dnech.
10.
Máte dost energie pro každodenní život?
11.
Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?
12.
Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb?
13. 14.
Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj každodenní život? Máte možnost věnovat se svým zálibám?
88
Vůbec ne
Spíše ne
Středně
Většinou ano
Zcela
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
15.
Velmi špatně
Špatně
Ani špatně ani dobře
Dobře
Velmi dobře
1
2
3
4
5
Jak se dokážete pohybovat?
Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/a nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních 30 dnech.
16.
Jak jste spokojen/a se svým spánkem?
17.
Jak jste spokojen/a každodenní činnosti?
se
svou
schopností
Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?
19.
Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?
20.
Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?
21.
Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?
22.
Jak jste spokojen/a s podporou, kterou Vám poskytují přátelé? Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?
24. 25.
Nespokojen/a
Ani spokojen/a ani nespokojen/a
Spokojen/a
Velmi spokojen/a
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
provádět
18.
23.
Velmi nespokojen/a
Jak jste spokojen/a s dostupností zdravotní péče? Jak jste spokojen/a s dopravou?
Velmi nespokojen/a
Nespokojen/a
Ani spokojen/a ani nespokojen/a
Spokojen/a
Velmi spokojen/a
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních 30 dnů.
26.
Jak často prožíváte negativní pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj, úzkost, nebo deprese?
Nikdy
Někdy
Středně
Cel-kem často
Neustále
1
2
3
4
5
Máte nějaké připomínky/chcete ještě k dotazníku něco říci? NE
Konec!
89
Příloha č. 20. DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA (WHOQOL) Kód:
0
0
0
0
0
0
0
0
0
5
Participant: JAN Datum: 11.6.2013 Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Přečtu Vám jednotlivé otázky spolu s možnostmi odpovědí. Pokud si nejste jist/á, jak na otázku odpovědět, vyberte, prosím, odpověď, která se Vám zdá nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první. Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za posledních 30 dnů.
1.
2.
Velmi špatná
Špatná
Ani špatná ani dobrá
Dobrá
Velmi dobrá
1
2
3
4
5
Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života
Jak jste spokojen/á se svým zdravím?
Velmi nespokojen/a
Nespokojen/a
Ani spokojen/a ani nespokojen/a
Spo-kojen/a
Velmi spo-kojen/a
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních 30 dnů prožíval/a určité věci.
5. 6.
Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete dělat? Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a fungovat v každodenním životě? Jak moc Vás těší život? Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?
7.
Jak se dokážete soustředit?
3. 4.
8. 9.
Jak bezpečně se cítíte ve svém každodenním životě? Jak zdravé je prostředí, ve kterém žijete?
Vůbec ne
Trochu
Středně
Hodně
Maximálně
1
2
3
4
5
1 1
2 2
3 3
4 4
5 5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Vůbec ne
Trochu
Středně
Hodně
Maximálně
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních 30 dnech.
10.
Máte dost energie pro každodenní život?
11.
Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?
12.
Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb?
13. 14.
Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj každodenní život? Máte možnost věnovat se svým zálibám?
90
Vůbec ne
Spíše ne
Středně
Většinou ano
Zcela
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
15.
Velmi špatně
Špatně
Ani špatně ani dobře
Dobře
Velmi dobře
1
2
3
4
5
Jak se dokážete pohybovat?
Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/a nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních 30 dnech.
16.
Jak jste spokojen/a se svým spánkem?
17.
Jak jste spokojen/a každodenní činnosti?
se
svou
schopností
Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?
19.
Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?
20.
Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?
21.
Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?
22.
Jak jste spokojen/a s podporou, kterou Vám poskytují přátelé? Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?
24. 25.
Nespokojen/a
Ani spokojen/a ani nespokojen/a
Spokojen/a
Velmi spokojen/a
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
provádět
18.
23.
Velmi nespokojen/a
Jak jste spokojen/a s dostupností zdravotní péče? Jak jste spokojen/a s dopravou?
Velmi nespokojen/a
Nespokojen/a
Ani spokojen/a ani nespokojen/a
Spokojen/a
Velmi spokojen/a
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních 30 dnů.
26.
Jak často prožíváte negativní pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj, úzkost, nebo deprese?
Nikdy
Někdy
Středně
Cel-kem často
Neustále
1
2
3
4
5
Máte nějaké připomínky/chcete ještě k dotazníku něco říci? NE
Konec!
91
Příloha č. 21. DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA (WHOQOL) Kód:
0
0
0
0
0
0
0
0
0
6
Participant: DAVID Datum: 3.6.2013 Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Přečtu Vám jednotlivé otázky spolu s možnostmi odpovědí. Pokud si nejste jist/á, jak na otázku odpovědět, vyberte, prosím, odpověď, která se Vám zdá nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první. Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za posledních 30 dnů.
1.
2.
Velmi špatná
Špatná
Ani špatná ani dobrá
Dobrá
Velmi dobrá
1
2
3
4
5
Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života
Jak jste spokojen/á se svým zdravím?
Velmi nespokojen/a
Nespokojen/a
Ani spokojen/a ani nespokojen/a
Spo-kojen/a
Velmi spo-kojen/a
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních 30 dnů prožíval/a určité věci.
5. 6.
Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete dělat? Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a fungovat v každodenním životě? Jak moc Vás těší život? Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?
7.
Jak se dokážete soustředit?
3. 4.
8. 9.
Jak bezpečně se cítíte ve svém každodenním životě? Jak zdravé je prostředí, ve kterém žijete?
Vůbec ne
Trochu
Středně
Hodně
Maximálně
1
2
3
4
5
1 1
2 2
3 3
4 4
5 5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Vůbec ne
Trochu
Středně
Hodně
Maximálně
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních 30 dnech.
10.
Máte dost energie pro každodenní život?
11.
Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?
12.
Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb?
13. 14.
Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj každodenní život? Máte možnost věnovat se svým zálibám?
92
Vůbec ne
Spíše ne
Středně
Většinou ano
Zcela
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
15.
Velmi špatně
Špatně
Ani špatně ani dobře
Dobře
Velmi dobře
1
2
3
4
5
Jak se dokážete pohybovat?
Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/a nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních 30 dnech.
16.
Jak jste spokojen/a se svým spánkem?
17.
Jak jste spokojen/a každodenní činnosti?
se
svou
schopností
Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?
19.
Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?
20.
Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?
21.
Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?
22.
Jak jste spokojen/a s podporou, kterou Vám poskytují přátelé? Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?
24. 25.
Nespokojen/a
Ani spokojen/a ani nespokojen/a
Spokojen/a
Velmi spokojen/a
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
provádět
18.
23.
Velmi nespokojen/a
Jak jste spokojen/a s dostupností zdravotní péče? Jak jste spokojen/a s dopravou?
Velmi nespokojen/a
Nespokojen/a
Ani spokojen/a ani nespokojen/a
Spokojen/a
Velmi spokojen/a
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních 30 dnů.
26.
Jak často prožíváte negativní pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj, úzkost, nebo deprese?
Nikdy
Někdy
Středně
Cel-kem často
Neustále
1
2
3
4
5
Máte nějaké připomínky/chcete ještě k dotazníku něco říci? NE
Konec!
93
Příloha č. 22. DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA (WHOQOL) Kód:
0
0
0
0
0
0
0
0
0
7
Participant: JOSEF Datum: 16.5.2013 Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Přečtu Vám jednotlivé otázky spolu s možnostmi odpovědí. Pokud si nejste jist/á, jak na otázku odpovědět, vyberte, prosím, odpověď, která se Vám zdá nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první. Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za posledních 30 dnů.
1.
2.
Velmi špatná
Špatná
Ani špatná ani dobrá
Dobrá
Velmi dobrá
1
2
3
4
5
Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života
Jak jste spokojen/á se svým zdravím?
Velmi nespokojen/a
Nespokojen/a
Ani spokojen/a ani nespokojen/a
Spo-kojen/a
Velmi spo-kojen/a
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních 30 dnů prožíval/a určité věci.
5. 6.
Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete dělat? Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a fungovat v každodenním životě? Jak moc Vás těší život? Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?
7.
Jak se dokážete soustředit?
3. 4.
8. 9.
Jak bezpečně se cítíte ve svém každodenním životě? Jak zdravé je prostředí, ve kterém žijete?
Vůbec ne
Trochu
Středně
Hodně
Maximálně
1
2
3
4
5
1 1
2 2
3 3
4 4
5 5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Vůbec ne
Trochu
Středně
Hodně
Maximálně
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních 30 dnech.
10.
Máte dost energie pro každodenní život?
11.
Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?
12.
Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb?
13. 14.
Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj každodenní život? Máte možnost věnovat se svým zálibám?
94
Vůbec ne
Spíše ne
Středně
Většinou ano
Zcela
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
15.
Velmi špatně
Špatně
Ani špatně ani dobře
Dobře
Velmi dobře
1
2
3
4
5
Jak se dokážete pohybovat?
Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/a nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních 30 dnech.
16.
Jak jste spokojen/a se svým spánkem?
17.
Jak jste spokojen/a každodenní činnosti?
se
svou
schopností
Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?
19.
Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?
20.
Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?
21.
Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?
22.
Jak jste spokojen/a s podporou, kterou Vám poskytují přátelé? Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?
24. 25.
Nespokojen/a
Ani spokojen/a ani nespokojen/a
Spokojen/a
Velmi spokojen/a
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
provádět
18.
23.
Velmi nespokojen/a
Jak jste spokojen/a s dostupností zdravotní péče? Jak jste spokojen/a s dopravou?
Velmi nespokojen/a
Nespokojen/a
Ani spokojen/a ani nespokojen/a
Spokojen/a
Velmi spokojen/a
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních 30 dnů.
26.
Jak často prožíváte negativní pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj, úzkost, nebo deprese?
Nikdy
Někdy
Středně
Cel-kem často
Neustále
1
2
3
4
5
Máte nějaké připomínky/chcete ještě k dotazníku něco říci? NE
Konec!
95
Příloha č. 23. DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA (WHOQOL) Kód:
0
0
0
0
0
0
0
0
0
8
Participant: PAVEL Datum: 21.6.2013 Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Přečtu Vám jednotlivé otázky spolu s možnostmi odpovědí. Pokud si nejste jist/á, jak na otázku odpovědět, vyberte, prosím, odpověď, která se Vám zdá nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první. Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za posledních 30 dnů.
1.
2.
Velmi špatná
Špatná
Ani špatná ani dobrá
Dobrá
Velmi dobrá
1
2
3
4
5
Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života
Jak jste spokojen/á se svým zdravím?
Velmi nespokojen/a
Nespokojen/a
Ani spokojen/a ani nespokojen/a
Spo-kojen/a
Velmi spo-kojen/a
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních 30 dnů prožíval/a určité věci.
5. 6.
Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete dělat? Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a fungovat v každodenním životě? Jak moc Vás těší život? Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?
7.
Jak se dokážete soustředit?
3. 4.
8. 9.
Jak bezpečně se cítíte ve svém každodenním životě? Jak zdravé je prostředí, ve kterém žijete?
Vůbec ne
Trochu
Středně
Hodně
Maximálně
1
2
3
4
5
1 1
2 2
3 3
4 4
5 5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Vůbec ne
Trochu
Středně
Hodně
Maximálně
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních 30 dnech.
10.
Máte dost energie pro každodenní život?
11.
Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?
12.
Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb?
13. 14.
Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj každodenní život? Máte možnost věnovat se svým zálibám?
96
Vůbec ne
Spíše ne
Středně
Většinou ano
Zcela
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
15.
Velmi špatně
Špatně
Ani špatně ani dobře
Dobře
Velmi dobře
1
2
3
4
5
Jak se dokážete pohybovat?
Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/a nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních 30 dnech.
16.
Jak jste spokojen/a se svým spánkem?
17.
Jak jste spokojen/a každodenní činnosti?
se
svou
schopností
Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?
19.
Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?
20.
Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?
21.
Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?
22.
Jak jste spokojen/a s podporou, kterou Vám poskytují přátelé? Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?
24. 25.
Nespokojen/a
Ani spokojen/a ani nespokojen/a
Spokojen/a
Velmi spokojen/a
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
provádět
18.
23.
Velmi nespokojen/a
Jak jste spokojen/a s dostupností zdravotní péče? Jak jste spokojen/a s dopravou?
Velmi nespokojen/a
Nespokojen/a
Ani spokojen/a ani nespokojen/a
Spokojen/a
Velmi spokojen/a
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních 30 dnů.
26.
Jak často prožíváte negativní pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj, úzkost, nebo deprese?
Nikdy
Někdy
Středně
Cel-kem často
Neustále
1
2
3
4
5
Máte nějaké připomínky/chcete ještě k dotazníku něco říci? NE
Konec!
97
Příloha č. 24. DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA (WHOQOL) Kód:
0
0
0
0
0
0
0
0
0
9
Participant: PŘEMYSL Datum: 1.5.2013 Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Přečtu Vám jednotlivé otázky spolu s možnostmi odpovědí. Pokud si nejste jist/á, jak na otázku odpovědět, vyberte, prosím, odpověď, která se Vám zdá nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první. Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za posledních 30 dnů.
1.
2.
Velmi špatná
Špatná
Ani špatná ani dobrá
Dobrá
Velmi dobrá
1
2
3
4
5
Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života
Jak jste spokojen/á se svým zdravím?
Velmi nespokojen/a
Nespokojen/a
Ani spokojen/a ani nespokojen/a
Spo-kojen/a
Velmi spo-kojen/a
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních 30 dnů prožíval/a určité věci.
5. 6.
Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete dělat? Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a fungovat v každodenním životě? Jak moc Vás těší život? Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?
7.
Jak se dokážete soustředit?
3. 4.
8. 9.
Jak bezpečně se cítíte ve svém každodenním životě? Jak zdravé je prostředí, ve kterém žijete?
Vůbec ne
Trochu
Středně
Hodně
Maximálně
1
2
3
4
5
1 1
2 2
3 3
4 4
5 5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Vůbec ne
Trochu
Středně
Hodně
Maximálně
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních 30 dnech.
10.
Máte dost energie pro každodenní život?
11.
Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?
12.
Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb?
13. 14.
Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj každodenní život? Máte možnost věnovat se svým zálibám?
98
Vůbec ne
Spíše ne
Středně
Většinou ano
Zcela
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
15.
Velmi špatně
Špatně
Ani špatně ani dobře
Dobře
Velmi dobře
1
2
3
4
5
Jak se dokážete pohybovat?
Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/a nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních 30 dnech.
16.
Jak jste spokojen/a se svým spánkem?
17.
Jak jste spokojen/a každodenní činnosti?
se
svou
schopností
Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?
19.
Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?
20.
Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?
21.
Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?
22.
Jak jste spokojen/a s podporou, kterou Vám poskytují přátelé? Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?
24. 25.
Nespokojen/a
Ani spokojen/a ani nespokojen/a
Spokojen/a
Velmi spokojen/a
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
provádět
18.
23.
Velmi nespokojen/a
Jak jste spokojen/a s dostupností zdravotní péče? Jak jste spokojen/a s dopravou?
Velmi nespokojen/a
Nespokojen/a
Ani spokojen/a ani nespokojen/a
Spokojen/a
Velmi spokojen/a
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních 30 dnů.
26.
Jak často prožíváte negativní pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj, úzkost, nebo deprese?
Nikdy
Někdy
Středně
Cel-kem často
Neustále
1
2
3
4
5
Máte nějaké připomínky/chcete ještě k dotazníku něco říci? NE
Konec!
99
Příloha č. 25. DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA (WHOQOL) Kód:
0
0
0
0
0
0
0
0
1
0
Participant: ROMAN Datum: 27.6.2013 Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Přečtu Vám jednotlivé otázky spolu s možnostmi odpovědí. Pokud si nejste jist/á, jak na otázku odpovědět, vyberte, prosím, odpověď, která se Vám zdá nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první. Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za posledních 30 dnů.
1.
2.
Velmi špatná
Špatná
Ani špatná ani dobrá
Dobrá
Velmi dobrá
1
2
3
4
5
Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života
Jak jste spokojen/á se svým zdravím?
Velmi nespokojen/a
Nespokojen/a
Ani spokojen/a ani nespokojen/a
Spo-kojen/a
Velmi spo-kojen/a
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních 30 dnů prožíval/a určité věci.
5. 6.
Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete dělat? Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a fungovat v každodenním životě? Jak moc Vás těší život? Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?
7.
Jak se dokážete soustředit?
3. 4.
8. 9.
Jak bezpečně se cítíte ve svém každodenním životě? Jak zdravé je prostředí, ve kterém žijete?
Vůbec ne
Trochu
Středně
Hodně
Maximálně
1
2
3
4
5
1 1
2 2
3 3
4 4
5 5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Vůbec ne
Trochu
Středně
Hodně
Maximálně
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních 30 dnech.
10.
Máte dost energie pro každodenní život?
11.
Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?
12.
Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb?
13. 14.
Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj každodenní život? Máte možnost věnovat se svým zálibám?
100
Vůbec ne
Spíše ne
Středně
Většinou ano
Zcela
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
15.
Velmi špatně
Špatně
Ani špatně ani dobře
Dobře
Velmi dobře
1
2
3
4
5
Jak se dokážete pohybovat?
Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/a nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních 30 dnech.
16.
Jak jste spokojen/a se svým spánkem?
17.
Jak jste spokojen/a každodenní činnosti?
se
svou
schopností
Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?
19.
Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?
20.
Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?
21.
Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?
22.
Jak jste spokojen/a s podporou, kterou Vám poskytují přátelé? Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?
24. 25.
Nespokojen/a
Ani spokojen/a ani nespokojen/a
Spokojen/a
Velmi spokojen/a
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
provádět
18.
23.
Velmi nespokojen/a
Jak jste spokojen/a s dostupností zdravotní péče? Jak jste spokojen/a s dopravou?
Velmi nespokojen/a
Nespokojen/a
Ani spokojen/a ani nespokojen/a
Spokojen/a
Velmi spokojen/a
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních 30 dnů.
26.
Jak často prožíváte negativní pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj, úzkost, nebo deprese?
Nikdy
Někdy
Středně
Cel-kem často
Neustále
1
2
3
4
5
Máte nějaké připomínky/chcete ještě k dotazníku něco říci? NE
Konec!
101
Příloha č. 26. DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA (WHOQOL) Kód:
0
0
0
0
0
0
0
0
1
1
Tazatel: ERIK Datum: 13.6.2013 Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Přečtu Vám jednotlivé otázky spolu s možnostmi odpovědí. Pokud si nejste jist/á, jak na otázku odpovědět, vyberte, prosím, odpověď, která se Vám zdá nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první. Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za posledních 30 dnů.
1.
2.
Velmi špatná
Špatná
Ani špatná ani dobrá
Dobrá
Velmi dobrá
1
2
3
4
5
Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života
Jak jste spokojen/á se svým zdravím?
Velmi nespokojen/a
Nespokojen/a
Ani spokojen/a ani nespokojen/a
Spo-kojen/a
Velmi spo-kojen/a
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních 30 dnů prožíval/a určité věci.
5. 6.
Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete dělat? Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a fungovat v každodenním životě? Jak moc Vás těší život? Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?
7.
Jak se dokážete soustředit?
3. 4.
8. 9.
Jak bezpečně se cítíte ve svém každodenním životě? Jak zdravé je prostředí, ve kterém žijete?
Vůbec ne
Trochu
Středně
Hodně
Maximálně
1
2
3
4
5
1 1
2 2
3 3
4 4
5 5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Vůbec ne
Trochu
Středně
Hodně
Maximálně
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních 30 dnech.
10.
Máte dost energie pro každodenní život?
11.
Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?
12.
Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb?
13. 14.
Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj každodenní život? Máte možnost věnovat se svým zálibám?
102
Vůbec ne
Spíše ne
Středně
Většinou ano
Zcela
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
15.
Velmi špatně
Špatně
Ani špatně ani dobře
Dobře
Velmi dobře
1
2
3
4
5
Jak se dokážete pohybovat?
Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/a nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních 30 dnech.
16.
Jak jste spokojen/a se svým spánkem?
17.
Jak jste spokojen/a každodenní činnosti?
se
svou
schopností
Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?
19.
Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?
20.
Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?
21.
Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?
22.
Jak jste spokojen/a s podporou, kterou Vám poskytují přátelé? Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?
24. 25.
Nespokojen/a
Ani spokojen/a ani nespokojen/a
Spokojen/a
Velmi spokojen/a
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
provádět
18.
23.
Velmi nespokojen/a
Jak jste spokojen/a s dostupností zdravotní péče? Jak jste spokojen/a s dopravou?
Velmi nespokojen/a
Nespokojen/a
Ani spokojen/a ani nespokojen/a
Spokojen/a
Velmi spokojen/a
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních 30 dnů.
26.
Jak často prožíváte negativní pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj, úzkost, nebo deprese?
Nikdy
Někdy
Středně
Cel-kem často
Neustále
1
2
3
4
5
Máte nějaké připomínky/chcete ještě k dotazníku něco říci? NE
Konec!
103
Příloha č. 27. DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA (WHOQOL) Kód:
0
0
0
0
0
0
0
0
1
2
Participant: JIŘÍ Datum: 19.5.2013 Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Přečtu Vám jednotlivé otázky spolu s možnostmi odpovědí. Pokud si nejste jist/á, jak na otázku odpovědět, vyberte, prosím, odpověď, která se Vám zdá nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první. Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za posledních 30 dnů.
1.
2.
Velmi špatná
Špatná
Ani špatná ani dobrá
Dobrá
Velmi dobrá
1
2
3
4
5
Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života
Jak jste spokojen/á se svým zdravím?
Velmi nespokojen/a
Nespokojen/a
Ani spokojen/a ani nespokojen/a
Spo-kojen/a
Velmi spo-kojen/a
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních 30 dnů prožíval/a určité věci.
5. 6.
Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete dělat? Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a fungovat v každodenním životě? Jak moc Vás těší život? Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?
7.
Jak se dokážete soustředit?
3. 4.
8. 9.
Jak bezpečně se cítíte ve svém každodenním životě? Jak zdravé je prostředí, ve kterém žijete?
Vůbec ne
Trochu
Středně
Hodně
Maximálně
1
2
3
4
5
1 1
2 2
3 3
4 4
5 5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Vůbec ne
Trochu
Středně
Hodně
Maximálně
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních 30 dnech.
10.
Máte dost energie pro každodenní život?
11.
Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?
12.
Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb?
13. 14.
Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj každodenní život? Máte možnost věnovat se svým zálibám?
104
Vůbec ne
Spíše ne
Středně
Většinou ano
Zcela
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
15.
Velmi špatně
Špatně
Ani špatně ani dobře
Dobře
Velmi dobře
1
2
3
4
5
Jak se dokážete pohybovat?
Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/a nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních 30 dnech.
16.
Jak jste spokojen/a se svým spánkem?
17.
Jak jste spokojen/a každodenní činnosti?
se
svou
schopností
Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?
19.
Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?
20.
Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?
21.
Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?
22.
Jak jste spokojen/a s podporou, kterou Vám poskytují přátelé? Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?
24. 25.
Nespokojen/a
Ani spokojen/a ani nespokojen/a
Spokojen/a
Velmi spokojen/a
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
provádět
18.
23.
Velmi nespokojen/a
Jak jste spokojen/a s dostupností zdravotní péče? Jak jste spokojen/a s dopravou?
Velmi nespokojen/a
Nespokojen/a
Ani spokojen/a ani nespokojen/a
Spokojen/a
Velmi spokojen/a
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních 30 dnů.
26.
Jak často prožíváte negativní pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj, úzkost, nebo deprese?
Nikdy
Někdy
Středně
Cel-kem často
Neustále
1
2
3
4
5
Máte nějaké připomínky/chcete ještě k dotazníku něco říci? NE
Konec!
105
Příloha č. 28. DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA (WHOQOL) Kód:
0
0
0
0
0
0
0
0
1
3
Tazatel: MICHAL Datum: 19.5.2013 Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Přečtu Vám jednotlivé otázky spolu s možnostmi odpovědí. Pokud si nejste jist/á, jak na otázku odpovědět, vyberte, prosím, odpověď, která se Vám zdá nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první. Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za posledních 30 dnů.
1.
2.
Velmi špatná
Špatná
Ani špatná ani dobrá
Dobrá
Velmi dobrá
1
2
3
4
5
Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života
Jak jste spokojen/á se svým zdravím?
Velmi nespokojen/a
Nespokojen/a
Ani spokojen/a ani nespokojen/a
Spo-kojen/a
Velmi spo-kojen/a
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních 30 dnů prožíval/a určité věci.
5. 6.
Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete dělat? Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a fungovat v každodenním životě? Jak moc Vás těší život? Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?
7.
Jak se dokážete soustředit?
3. 4.
8. 9.
Jak bezpečně se cítíte ve svém každodenním životě? Jak zdravé je prostředí, ve kterém žijete?
Vůbec ne
Trochu
Středně
Hodně
Maximálně
1
2
3
4
5
1 1
2 2
3 3
4 4
5 5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Vůbec ne
Trochu
Středně
Hodně
Maximálně
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních 30 dnech.
10.
Máte dost energie pro každodenní život?
11.
Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?
12.
Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb?
13. 14.
Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj každodenní život? Máte možnost věnovat se svým zálibám?
106
Vůbec ne
Spíše ne
Středně
Většinou ano
Zcela
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
15.
Velmi špatně
Špatně
Ani špatně ani dobře
Dobře
Velmi dobře
1
2
3
4
5
Jak se dokážete pohybovat?
Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/a nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních 30 dnech.
16.
Jak jste spokojen/a se svým spánkem?
17.
Jak jste spokojen/a každodenní činnosti?
se
svou
schopností
Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?
19.
Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?
20.
Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?
21.
Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?
22.
Jak jste spokojen/a s podporou, kterou Vám poskytují přátelé? Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?
24. 25.
Nespokojen/a
Ani spokojen/a ani nespokojen/a
Spokojen/a
Velmi spokojen/a
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
provádět
18.
23.
Velmi nespokojen/a
Jak jste spokojen/a s dostupností zdravotní péče? Jak jste spokojen/a s dopravou?
Velmi nespokojen/a
Nespokojen/a
Ani spokojen/a ani nespokojen/a
Spokojen/a
Velmi spokojen/a
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních 30 dnů.
26.
Jak často prožíváte negativní pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj, úzkost, nebo deprese?
Nikdy
Někdy
Středně
Cel-kem často
Neustále
1
2
3
4
5
Máte nějaké připomínky/chcete ještě k dotazníku něco říci? NE
Konec!
107
Příloha č. 29. DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA (WHOQOL) Kód:
0
0
0
0
0
0
0
0
1
4
Participant: PETR Datum: 21.5.2013 Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Přečtu Vám jednotlivé otázky spolu s možnostmi odpovědí. Pokud si nejste jist/á, jak na otázku odpovědět, vyberte, prosím, odpověď, která se Vám zdá nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první. Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za posledních 30 dnů.
1.
2.
Velmi špatná
Špatná
Ani špatná ani dobrá
Dobrá
Velmi dobrá
1
2
3
4
5
Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života
Jak jste spokojen/á se svým zdravím?
Velmi nespokojen/a
Nespokojen/a
Ani spokojen/a ani nespokojen/a
Spo-kojen/a
Velmi spo-kojen/a
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních 30 dnů prožíval/a určité věci.
5. 6.
Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete dělat? Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a fungovat v každodenním životě? Jak moc Vás těší život? Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?
7.
Jak se dokážete soustředit?
3. 4.
8. 9.
Jak bezpečně se cítíte ve svém každodenním životě? Jak zdravé je prostředí, ve kterém žijete?
Vůbec ne
Trochu
Středně
Hodně
Maximálně
1
2
3
4
5
1 1
2 2
3 3
4 4
5 5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Vůbec ne
Trochu
Středně
Hodně
Maximálně
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních 30 dnech.
10.
Máte dost energie pro každodenní život?
11.
Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?
12.
Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb?
13. 14.
Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj každodenní život? Máte možnost věnovat se svým zálibám?
108
Vůbec ne
Spíše ne
Středně
Většinou ano
Zcela
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
15.
Velmi špatně
Špatně
Ani špatně ani dobře
Dobře
Velmi dobře
1
2
3
4
5
Jak se dokážete pohybovat?
Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/a nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních 30 dnech.
16.
Jak jste spokojen/a se svým spánkem?
17.
Jak jste spokojen/a každodenní činnosti?
se
svou
schopností
Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?
19.
Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?
20.
Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?
21.
Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?
22.
Jak jste spokojen/a s podporou, kterou Vám poskytují přátelé? Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?
24. 25.
Nespokojen/a
Ani spokojen/a ani nespokojen/a
Spokojen/a
Velmi spokojen/a
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
provádět
18.
23.
Velmi nespokojen/a
Jak jste spokojen/a s dostupností zdravotní péče? Jak jste spokojen/a s dopravou?
Velmi nespokojen/a
Nespokojen/a
Ani spokojen/a ani nespokojen/a
Spokojen/a
Velmi spokojen/a
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních 30 dnů.
26.
Jak často prožíváte negativní pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj, úzkost, nebo deprese?
Nikdy
Někdy
Středně
Cel-kem často
Neustále
1
2
3
4
5
Máte nějaké připomínky/chcete ještě k dotazníku něco říci? NE
Konec!
109
Příloha č. 30. DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA (WHOQOL) Kód:
0
0
0
0
0
0
0
0
1
5
Participant: TOMÁŠ Datum: 13.5.2013 Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Přečtu Vám jednotlivé otázky spolu s možnostmi odpovědí. Pokud si nejste jist/á, jak na otázku odpovědět, vyberte, prosím, odpověď, která se Vám zdá nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první. Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za posledních 30 dnů.
1.
2.
Velmi špatná
Špatná
Ani špatná ani dobrá
Dobrá
Velmi dobrá
1
2
3
4
5
Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života
Jak jste spokojen/á se svým zdravím?
Velmi nespokojen/a
Nespokojen/a
Ani spokojen/a ani nespokojen/a
Spo-kojen/a
Velmi spo-kojen/a
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních 30 dnů prožíval/a určité věci.
5. 6.
Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete dělat? Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a fungovat v každodenním životě? Jak moc Vás těší život? Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?
7.
Jak se dokážete soustředit?
3. 4.
8. 9.
Jak bezpečně se cítíte ve svém každodenním životě? Jak zdravé je prostředí, ve kterém žijete?
Vůbec ne
Trochu
Středně
Hodně
Maximálně
1
2
3
4
5
1 1
2 2
3 3
4 4
5 5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Vůbec ne
Trochu
Středně
Hodně
Maximálně
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních 30 dnech.
10.
Máte dost energie pro každodenní život?
11.
Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?
12.
Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb?
13. 14.
Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj každodenní život? Máte možnost věnovat se svým zálibám?
110
Vůbec ne
Spíše ne
Středně
Většinou ano
Zcela
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
15.
Velmi špatně
Špatně
Ani špatně ani dobře
Dobře
Velmi dobře
1
2
3
4
5
Jak se dokážete pohybovat?
Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/a nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních 30 dnech.
16.
Jak jste spokojen/a se svým spánkem?
17.
Jak jste spokojen/a každodenní činnosti?
se
svou
schopností
Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?
19.
Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?
20.
Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?
21.
Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?
22.
Jak jste spokojen/a s podporou, kterou Vám poskytují přátelé? Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?
24. 25.
Nespokojen/a
Ani spokojen/a ani nespokojen/a
Spokojen/a
Velmi spokojen/a
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
provádět
18.
23.
Velmi nespokojen/a
Jak jste spokojen/a s dostupností zdravotní péče? Jak jste spokojen/a s dopravou?
Velmi nespokojen/a
Nespokojen/a
Ani spokojen/a ani nespokojen/a
Spokojen/a
Velmi spokojen/a
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních 30 dnů.
26.
Jak často prožíváte negativní pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj, úzkost, nebo deprese?
Nikdy
Někdy
Středně
Cel-kem často
Neustále
1
2
3
4
5
Máte nějaké připomínky/chcete ještě k dotazníku něco říci? NE
Konec!
111
