Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury
ANALÝZA NABÍDKY ZÁJEZDŮ CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ PRO SENIORY STARŠÍ 60 LET V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI Diplomová práce (bakalářská)
Autor: Lenka Vičíková, management volného času a rekreace Vedoucí práce: doc. PaedDr. Tomáš Dohnal, CSc. Olomouc 2012
1
Jméno a příjmení autora: Lenka Vičíková Název bakalářské práce: Analýza nabídky zájezdů cestovních kanceláří pro seniory starší 60 let v Moravskoslezském kraji Pracoviště: Katedra rekreologie Vedoucí bakalářské práce: doc. PaedDr. Tomáš Dohnal, CSc. Rok obhajoby bakalářské práce: 2012 Abstrakt: Hlavním cílem mé práce bylo shromáždit informace o cestovním ruchu a jeho doprovodných službách pro cílovou skupinu seniorů, zjistit rozsah nabídky cestovních kanceláří v Moravskoslezském kraji pro věkovou skupinu nad 60 let a porovnat nabídky cestovních kanceláří preferovaných seniory z výsledků empirického šetření. Zajímal mě také rozsah sportovně zaměřených zájezdů pro tuto cílovou skupinu.
Klíčová slova: senior, problematika stárnutí populace, volný čas seniorů, cestovní ruch, cestovní kancelář, Moravskoslezský kraj.
Souhlasím s půjčováním diplomové práce v rámci knihovních služeb. 2
Author´s first name and surname: Lenka Vičíková Title of the thesis: Analysis of travel agencies offer tours for seniors over 60 years in the Region Moravian and Silesian Department: Department of Rekreology Supervisor: doc. PaedDr. Tomáš Dohnal, CSc. The year of presentation: 2012 Abstract: The main objective of my work was to collect information on tourism and its accompanying services for the target group of seniors, determine the extent of travel agencies in the Region of the age group above 60 years and compare the offers Seniors preferred travel agencies from the results of empirical investigation. I am also interested in sports – oriented range of tours for this target group.
Keywords: senior, problem of aging population, leisure seniors, tourism, travel agency, Region Moravian and Silesian.
I agree the thesis paper to be lent within the library service.
3
Prohlašuji, že jsem závěrečnou písemnou práci zpracovala samostatně s odbornou pomocí doc. PaedDr. Tomáše Dohnala, CSc., uvedla všechny použité literární a odborné zdroje a dodržovala zásady vědecké etiky. V Karviné dne 25. 4. 2012
…........................................... 4
Děkuji doc. PaedDr. Tomáši Dohnalovi, CSc. za pomoc a cenné rady, které mi poskytl při zpracování diplomové práce. 5
OBSAH Obsah..........................................................................................................................................6 1 Úvod.........................................................................................................................................8 2 Přehled poznatků....................................................................................................................10 2.1 Věková skupina nad 60 let...............................................................................................10 2.1.1 Biologické změny ve stáří..........................................................................................10 2.1.2 Psychologické a sociální změny ve stáří ...................................................................11 2.1.3 Změny chápání vlastní role stáří ...............................................................................12 2.1.4 Stáří v dnešní době ....................................................................................................12 2.1.5 Problematika stárnutí populace .................................................................................13 2.2 Volný čas .........................................................................................................................15 2.2.1 Volnočasové aktivity seniorů ....................................................................................15 2.2.2 Rozčlenění činností volného času .............................................................................16 2.3 Seniorský marketing .......................................................................................................17 2.4 Speciální tržní segmenty - „zajímaví padesátníci“ nebo „senioři – šetrní patrioti“? ......17 2.5 Charakteristika Moravskoslezského kraje v cestovním ruchu ........................................17 2.6 Cestovní ruch ..................................................................................................................18 2.6.1 Klasifikace a charakteristika služeb cestovního ruchu ..............................................20 2.6.2 Zájezdová činnost cestovních kanceláří ....................................................................22 2.6.2.1 Rozdělení zájezdů ..................................................................................................23 2.6.3 Ubytování ..................................................................................................................26 2.6.4 Stravování .................................................................................................................27 2.6.5 Průvodcovské služby .................................................................................................27 2.6.6 Přidružené služby cestovního ruchu ..........................................................................29 2.6.7 Pojištění v cestovním ruchu ......................................................................................29 2.6.8 Směnárenská činnost .................................................................................................30 2.6.9 Uplatnění informatiky při poskytování služeb v cestovním ruchu ...........................31 2.7 Charakteristika cestovních kanceláří ..............................................................................32 2.7.1 Historie jejich vzniku ...............................................................................................32 2.7.2 Provozování cestovní kanceláře ...............................................................................32 2.8 Cestovní kanceláře a cestovní agentury .........................................................................33 2.8.1 Cestovní kancelář ......................................................................................................33
6
2.8.2 Cestovní agentura ......................................................................................................34 2.9 Obchodní taktiky prodeje zájezdů ..................................................................................35 3 Cíle ........................................................................................................................................36 4 Metodika ...............................................................................................................................37 4.1 Metody a techniky ..........................................................................................................37 4.2 Terénní šetření .................................................................................................................38 4.3 Charakteristika zkoumaného souboru .............................................................................38 4.4 Předpoklady výsledků šetření .........................................................................................38 5 Výsledky ..............................................................................................................................39 5.1 Preferované cestovní kanceláře........................................................................................46 6 Závěr a doporučení ................................................................................................................48 6.1 Závěr. …...........................................................................................................................48 6.2 Doporučení …..................................................................................................................48 7 Souhrn ...................................................................................................................................49 8 Summary ...............................................................................................................................50 9 Referenční seznam ................................................................................................................51 10 Přílohy .................................................................................................................................53 10.1 Použitý rozhovor …......................................................................................................54 10.2 Prezentace preferovaných cestovních kanceláří ….......................................................57 10.3 Vzor koncesní listiny k provozování cestovní kanceláře..............................................62 10.4 Vzor cestovní smlouvy .................................................................................................63 10.5 Vzor ubytovacího poukazu ..........................................................................................65
7
1 ÚVOD Hlavní náplní mé bakalářské práce na výše uvedené téma bylo zjistit rozsah nabídky zájezdů cestovních kanceláří pro lidi starší 60 let. Dané téma jsem zvolila z toho důvodu, že cestování patří k mým oblíbeným činnostem. Na uvedenou věkovou skupinu jsem se zaměřila v důsledku toho, že senioři rok od roku rozšiřují skladbu obyvatelstva České republiky, a myslím si, že mohou být zajímavou cílovou skupinou pro cestovní kanceláře. Aby byla firma, a to už z jakéhokoliv oblasti zaměření úspěšná, musí správně zvolit cílovou skupinu. Samozřejmě každá firma, která chce prosperovat, se snaží orientovat na ty části trhu, které jsou co nejméně rizikové. Konkrétně pro tuto cílovou skupinu vznikl tzv. Seniorský marketing. Seniorský marketing jako segment trhu má velký potenciál nejen v současné době, ale v budoucnosti se ještě rozšíří. Cestovní kanceláře, které už pochopily, že právě tato cílová skupina skýtá mnohé možnosti, budou v budoucnu ještě úspěšnější, a pokud budou tímto směrem svou nabídku rozšiřovat, tak budou s velkou pravděpodobností jedny z nejprosperujících. Plynutím doby se rovněž mění idea, že senioři jsou ekonomicky neefektivní skupina, která pouze na spotřebitelském trhu nakupuje ten nejužší sortiment nutný k přežití. I oni si chtějí čím dál více užívat života, zúčastňovat se kulturních a společenských akcí, cestovat, poznávat nejrůznější kouty naší planety a zažívat doposud nepoznané. Racionální jsou úvahy, že každá, tedy i tato věková skupina má své zvyklosti, které nemění, ať už je doma či někde na zasloužené dovolené. Děti rády soutěží, sportují, v létě si užívají pobytu u vody, v zimě je jim vzácný sníh. Střední věk, mezi který se řadí zaměstnaní, jezdí na dovolenou z velké části kvůli odpočinutí, ať už jsou to pobyty u moře či pobyty v horách. Každému jedinci vyhovuje něco jiného, lidé, kteří mají fyzicky náročnou práci, nejspíš uvítají pobyt ať už někde v tuzemsku či zahraničí s relaxačním a odpočinkovým programem, naopak lidé pracující duševně
upřednostní dovolenou např. ve
stylu
poznávacího zájezdu či jakkoliv sportovně nebo adrenalinově motivované dovolené. Mnou zmiňovaná skupina seniorů má taktéž požadavky různorodé. Nelze pro ně nabízet fyzicky namáhavé projekty, vysokohorské túry, potápění, ani různé druhy adrenalinových činností. Je zde třeba brát v úvahu časově vhodné intervaly odpočinku. Samozřejmě se i v této seniorské skupině najdou jedinci, kteří hravě strčí do kapsy i mladší ročníky, ale na to nelze spoléhat, to je pouze individuální. Z těchto důvodů jsem si předsevzala, že prozkoumám nabídku vybraných tuzemských 8
cestovních kanceláří ve spojitosti s potřebami zmíněné cílové skupiny. Zda-li mají v nabídce zájezdy směrované přímo seniorům a pokud ano, zda je rozsah nabídky dostatečně pestrý a také cenově dostupný. V zájmu mé pozornosti byly i tzv. Nabídky „First minute“ a „Last minute“, které se těší čím dál větší oblibě. Za pozornost stojí také průzkum, zda senioři jezdí tzv. na vlastní pěst, či využívají nabídek cestovních kanceláří. To je samozřejmě individuální a na každém z nich, jak se na to cítí. Zajímalo mě, zda cestovní kanceláře nabízí seniorům sportovně zaměřené pobyty. V tomto věku je vhodnou sportovní aktivitou golf či pohodová turistika. Také nordic walking je stále oblíbenější činností.
9
2 PŘEHLED POZNATKŮ 2.1 Věková skupina nad 60 let Etapa stáří je stejně důležitá jako každá jiná a zaslouží si stejný důraz na rozvoj jako mládí a dospělost. Připomeňme si, že období stáří trvá 30-40 let a bude stejně dlouhé jako mládí a dospělost. Zaslouží si proto pozornost a zájem nejen ze strany samotného seniora, ale i ze strany pomáhajících profesí a v neposlední řadě i zájem státní sociální a zdravotní politiky (Klevetová, Dlabalová,2008, 11). Stáří je další vývojová etapa lidského života, ve které je hlavní důraz kladen na uchování pohybových dovedností a psychosociální rozvoj osobnosti. Stáří není konec života, teprve smrt přináší konec života. Prodloužení lidského života a vzájemné soužití všech věkových skupin ve společnosti dává prostor k vytvoření nového modelu osobního růstu, kde nebudou vytvářeny hranice mezi mládím, dospělostí a stářím, kde bude lidský život chápán jako jeden nepřetržitý celek od narození až do smrti (Klevetová, Dlabalová, 2008, 11). Aspekty, které ovlivňují stárnutí, což je individuální a specifický proces, jsou genetické, biologické, sebevýchovné i výchovné, a v neposlední řadě také vztahy v určitém sociálním prostředí (Klevetová, Dlabalová, 2008). 2.1.1 Biologické změny stáří Jsou to veškeré změny organizmu z fyziologického hlediska, postihují tělesnou schránku co se týče orgánů a tkání, ale neprobíhají u každého jedince stejně, každý člověk je individuální. Vše se odvíjí od genetických dispozic a životního stylu člověka. Jednotlivé tělesné funkce zpomalují a oslabují (Klevetová, Dlabalová, 2008). Ukázkovým příkladem stárnutí je atrofie, která zasahuje veškeré orgány a tkáně. Nejvíce bývá postižen mozek. Jednotlivé výzkumy prokázaly, že člověk používá pouze 5% mozkové kapacity. Procvičováním různých vzorců a funkcí můžeme docílit toho, že již nefunkční neuronová spojení převezmou jiné části mozku, což se hojně využívá při postižením cévní mozkovou příhodou či demencí. Taková to speciální cvičení se člověk může naučit a využívat je pro svůj prospěch. Začít s takovýmito cvičeními je však potřeba co nejdříve po začátku nemoci a je třeba vytvořit harmonogram, jen tak se může dostavit úspěch (Klevetová, Dlabalová, 2008).
10
2.1.2 Psychologické a sociální změny ve stáří Změny psychiky se mohou projevit zejména v poznávacích schopnostech (vnímání, pozornost, paměť, představy, myšlení). Často dochází ke snížené schopnosti adaptace na nové životní situace a podmínky. Snížené vnímání oslabenými smysly způsobuje i strach a úzkost, přináší nejistotu. Ta mnohdy vede k tomu, že se senior nechce vydat ven, setkávat se s druhými lidmi, je ostražitý a nedůvěřivý. V pozdějším věku, zvláště po 80. roce se u některých seniorů objevují poruchy paměti, rozhodovacích schopností a poruchy osobnosti. Přibývá duševních onemocnění a také je zaznamenán nárůst demencí, zvláště Alzheimerovy choroby (Klevetová, Dlabalová, 2008, 23). Ve struktuře osobnosti seniora se může přesouvat pořadí hodnot, potřeb a životních cílů v kontextu s přicházejícími situacemi a změnami sociálního prostředí. Nastávají změny v oblasti citového života, které jsou velmi individuální. Starý člověk je citlivější, více emotivně prožívá situace, snadno podlehne dojetí. Některé vlastnosti se mohou měnit a ve stáří jsou viditelnější, například hašteřivý člověk ještě více vyhledává šarvátky, šetrný se stává lakomým. Není to však norma. Velká část seniorů je snadno zranitelná, má větší potřebu náklonnosti a očekává ohledy a porozumění. Každý člověk očekává od druhých projevy úcty a pochopení a ve stáří tento požadavek ještě prohlubuje. Psychosociální změny vycházejí z celistvosti osobnosti člověka, z jeho životní dráhy, z jeho vztahu k hodnotám, lidem a k sobě samému. Jakým životem žil, kdo nasměroval jeho první kroky, kdo při něm stál v radosti i nepohodě. Jakou měl a má motivaci, schopnost vůle, a mnoho dalších psychických funkcí, které mají vliv na psychické a sociální proměny ve stáří (Klevetová, Dlabalová, 2008, 23 – 24). Změny psychických funkcí hodnotíme podle toho, na jaké úrovni probíhají a jak senior tyto změny vnímá, pokud se vyskytují. Se stoupajícím věkem mohou přibývat chronická onemocnění, která vedou ke zhoršení soběstačnosti. Snížená soběstačnost a změna sociální role ovlivňují účast na společenském životě. Senior se ocitá v sociální izolaci, je pro něj obtížné přijmout fakt závislosti, ztrácí svou identitu, mnozí si nedovolí říci o pomoc. Starý člověk obtížně snáší drobné zátěže, nerad mění svůj zaběhnutý styl života. Situace je tížívá, když odejde jeden z partnerů a pozůstalý partner ztratí chuť dál žít sám. Přichází samota a osamělost, je obtížné najednou přijmout novou roli vdovy – vdovce. To vše ovlivňuje psychické prožívání a působí na kvalitu života seniora (Klevetová, Dlabalová, 2008, 23).
11
2.1.3 Změny chápání vlastní role ve stáří Starý člověk dokáže život hodnotit s nadhledem a rozvahou, jelikož může přispět svými zkušenostmi, svým postojem a může přijmout jiné společenské či pracovní role. Prioritou lidského bytí je být užitečný. Celý život se člověk snaží čerpat vnitřní energii, kterou čerpá ze vztahů k druhým, k prostředí i sobě samému. V každém časovém období našeho života je třeba mít k němu kladný vztah, radovat se i z maličkostí, a v seniorském věku to platí dvojnásob. Člověk nesmí trvat na něčem, na co fyzicky ani psychicky nemá, ale věnovat se tomu, co mu přináší radost, úspěch a potěšení. V každém věku je důležité udržovat sociální vazby a získávat si nová přátelství. To především umožní láska k sobě samému – přijímat se takový, jaký jsem, sám sebe obdarovávat pocity radosti a naučit se pokud možno vyhýbat emočně vypjatým situacím. Plánovat příjemné i prospěšné činnosti a učit se přijmout prožitek daného okamžiku. Potřebujeme si dopřát čas na potěšení všedního dne. Naučit se, že změny jsou součástí života. Neztrácet humor a dostávat symbolická pohlazení ve formě úsměvu, obdivu, pochopení, vyslechnutí. Znamená to udržovat přátelské vztahy. Vědět, kdo nám pomůže v případě nemoci či dočasné neschopnosti. Mít někoho, kdo nám projevuje lásku a dává plně najevo, jak mu na vás záleží. Mít někoho, s kým rádi trávíme volný čas. Vědět o někom, kdo nás vždycky vyslechne, kdo poradí (Klevetová, Dlabalová, 2008, 28). 2.1.4 Stáří v dnešní době Dnešní doba zahlcená informacemi a moderními technologiemi má vliv na vzájemné lidské soužití. Člověk bere vše z hlediska materiálního, a tím vytlačuje ze svého života veškeré duchovní hodnoty. Komunikační prostředky moderní doby připravují lidi o vzájemné setkávání, o zážitky a prožívání z lidského společenství a o smysl poznání lidského bytí. Senioři přicházejí o požitek předávat zkušenosti mladším generacím, jelikož ty o to neprojevují zájem. Málokdo chce ze seniorských zkušeností čerpat nové poznatky (Klevetová, Dlabalová, 2008). Lidská touha po úspěchu a moci jednotlivců přehlíží veškeré lidské hodnoty a bez nároku na odměnu jen tak se pozastavit a vyslechnout či pomoci, je čím dál tím více vzácnost. Některá médie dokonce zesměšňují seniorskou populaci. Průzkumy prokázaly, že senioři se cítí být odstrčeni od společnosti a ztrácí veškerou důvěru ve vlastní žití.
12
V naší společnosti stále přetrvává model šedesátých let, který úspěšné stárnutí spatřoval v trávení volného času v klidu domova. A dále v ochotě přijmout změny sociálních rolí, dobrovolně nést sociální osamělost ve stáří a postupně se také vzdát společenských a životních rolí a odpočívat doma s myšlenkou „vždyť si to zasloužím, napracoval jsem se dost a dost (Klevetová, Dlabalová, 2008, 14). Současní senioři jsou skupinou velice vnitřně heterogenní, stáří jednotlivce je velmi individuální, hluboce ovlivněné minulostí a současností. Většina současných seniorů prožila jednu nebo dvě světové války, padesátá léta, tři měnové reformy, normalizaci i politické změny po roce 1989. Jejich život přinesl mnoho ztrát, úzkostí, na vlastní kůži zažili nedostatek. Proměny doby poznamenaly hluboce jejich lidské osudy, náhled na současnost i vizi jejich budoucnosti. Museli si hodně odříkat, naučili se žít skromně a jsou stále připraveni myslet na horší časy a šetřit. Jsou zvyklí očekávat pomoc od druhých, a té se nějak nedostává (Klevetová, Dlabalová, 2008, 14). 2.1.5 Problematika stárnutí populace Co je to demografické stárnutí obyvatelstva? Můžeme ho charakterizovat jako nárůst podílu starých osob v populaci. Hlavním důvodem tohoto stavu je snížení porodnosti a zlepšování kvality života obyvatel, čímž se prodlužuje naděje na dožití vysokého věku. Nezanedbatelnou úlohu rovněž má migrace obyvatelstva. Demografické stárnutí má však za následek vážné negativní důsledky v sociální i ekonomické sféře, jelikož senioři již nejsou ekonomicky aktivní skupinou. Vzrůstají tak nároky na zdravotní péči i důchodové zabezpečení. Proces demografického stárnutí v mnoha evropských zemích začal zhruba v polovině 20. století a neustále se zintenzivňuje. Je nutné dodat, že v kapitalistických a socialistických zemích probíhal proces stárnutí populace odlišně. Opakem demografického stárnutí je demografické mládnutí, kdy vzrůstá počet porodů a díky tomu se zvyšují nároky na péči o matku a dítě, nároky na výchovné a vzdělávací instituce, později pak začleňování mladých lidí do pracovního procesu aj. Demografické mládnutí je však v dnešní době problémem pouze některých lokalit, byť je to mnohdy značné důležitosti, kdežto demografické stárnutí je ve vyspělých zemích všeobecným problémem (Kalibová, Pavlík, Vodáková, 1998). V důsledku některých změn v charakteru demografické reprodukce dochází k demografickému stárnutí. Důsledkem toho se mění rozložení dětské a seniorské populace.
13
Rozlišujeme dva typy demografického stárnutí. Jedním typem je stárnutí ze spodu pyramidy, k němuž dochází v důsledku snižování úrovně plodnosti, tedy zpomalením počtu dětí v populaci. Stárnutí naopak na vrcholu věkové pyramidy, které je důsledkem zlepšování poměrů úmrtnosti, je druhým typem demografického stárnutí obyvatelstva. Oba zmíněné typy probíhají vesměs současně nebo s nepatrným časovým odstupem (Kalibová, 2002). Očekávaný vývoj počtu a podílu populace nad 65 let v České republice je uveden v tabulce 1. Mezi nejzávažnější problémy evropské populace patří nízká plodnost a následně tak porodnost. S tím proto souvisí i proces stárnutí populace. Lze dnes říci, že obyvatelstvo České republiky se snaží adaptovat na trendy specifické pro evropské země, kde v minulosti nevládl komunismus. Úsilí rozvíjet vlastní osobnost je důsledkem snížení sňatků i porodnosti. Pokles porodů a naděje v delší život jsou důsledkem postupného stárnutí populace. Počet předproduktivních klesá a naopak stoupá počet poproduktivních (Dufek, Minařík, 2008). Dalším demografickým přechodem je proces, který proběhl v zemích severní a západní Evropy cca v letech 1965 – 1985. Ve zbytku Evropy nastal později, a to až počátkem 90. let. Typickým znakem druhého demografického přechodu je pokles plodnosti pod hranici čistě reprodukční, která nezaručuje nárůst populace. Reprodukční demografické změny se spojují v největší míře s narůstáním individualizmu a se změnami v hierarchii hodnot jednotlivců. Manželství a rodina kdysi mívaly nezastupitelnou roli, dnes se tento statut vytrácí, narůstá počet nesezdaných partnerů, roste počet dětí narozených mimo manželský svazek a také se zvyšuje věk prvorodiček. Na snížení porodnosti má nezanedbatelný podíl osvěta antikoncepce (Kalibová, 2002). I když ke snižování úmrtnosti v Evropě došlo již v 19. století, tak ještě i počátkem 20.století byla evropská úmrtnost v nemilosrdných číslech. Mezi hlavní důvody patřily velmi špatné hygienické podmínky, špatné sociální podmínky většiny obyvatelstva, nerozvinutá lékařská péče, choroby se přenášely velmi rychle a intenzivně, zejména tuberkulóza či spála. Epidemie postihovaly nejvíce děti, což mělo za následek velkou kojeneckou i dětskou úmrtnost. Průměrná délka života v našich zemích byla 40 let. V některých severoevropských a západoevropských zemích byla kvalita života podstatně lepší a lidé se dožívali i padesáti let. V průběhu 20.století se průměrný věk prodloužil až k sedmdesáti letům u obou pohlaví. Úmrtnost na infekce se snížila na minimum a s vynálezem antibiotik došlo k dalšímu snížení úmrtnosti. I v dnešní době se věk lidí prodlužuje, ale už ne tak znatelně jako v tehdejších dobách (Horská a kol., 1990).
14
Tabulka 1. Očekávaný vývoj počtu a podílu osob ve věku 65 a více let, všechny varianty porodnosti, 2002 – 2050
Rok
Absolutní počet (v tis.)
Podíl v obyvatelstvu (v%)
nízká
střední
vysoká
nízká
střední
vysoká
2002
x
1418
x
x
13,9
x
2005
1446,0
1447,0
1448,0
14,2
14,1
14,1
2010
1591,0
1597,0
1604,0
15,7
15,5
15,4
2015
1849,0
1864,0
1884,0
18,4
18,1
17,8
2020
2055,0
2088,0
2129,0
20,8
20,3
19,9
2025
2141,0
2201,0
2274,0
22,2
21,5
21,1
2030
2211,0
2308,0
2424,0
23,6
22,9
22,4
2035
2259,0
2400,0
2657,0
24,9
24,1
23,7
2040
2443,0
2634,0
2857,0
27,9
26,9
26,4
2045
2620,0
2862,0
3147,0
31,1
29,7
29,0
2050
2661,0
2956,0
3304,0
33,0
31,3
30,5
Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/B0001D6145/$File/4025rra.pdf 2.2 Volný čas Volný čas můžeme charakterizovat jako souhrn činností, jež může člověk provozovat s plnou libovůlí – buď aby si odpočinul, nebo aby se pobavil či rozvinul své znalosti, svou dobrovolnou společenskou účast nebo svou svobodnou tvůrčí schopnost poté, když se uvolnil od svých závazků pracovních, rodinných a společenských (Dohnal, Hanuš, Kratochvíl & Ryšková, 1997, 29). Slepičková (2000) považuje za volný čas dobu či časový úsek, v rámci něho člověk nemá žádné povinnosti a věnuje se jen vybraným činnostem, které ho baví na základě svého vlastního rozhodnutí, přináší mu radost a uspokojení. Dle Hodaně (1997) volný čas poskytuje dostatek prostoru pro nejrůznější činnosti, jejichž výběr je podmíněn společenskými podmínkami a individuální úrovní, vlivem prostředí, apod. 2.2.1 Volnočasové aktivity seniorů „V období stáří se zvětšuje prostor pro volný čas. Senioři se vstupem do důchodu dostávají 15
do nové životní situace, potřebují novou orientaci. Řešení úkolu, jak aktivně utvářet tuto životní fázi, pro ně může (ale nemusí) představovat výzvu, příležitost k dalšímu vývoji“ (Čornaničová, Petřková, 2004, 63). Velmi vhodné je se na stárnutí a stáří připravit jak po psychické, tak i fyzické stránce. V průběhu života je třeba se věnovat nejen pracovním aktivitám, ale také těm volnočasovým, které pak mohou hrát významnou roli při aktivním a plnohodnotném programu v období stárnutí a následně i stáří. V tomto ohledu hraje významnou roli skutečnost, aby měl senior z vykonávaných činností radost a pocit prospěchu nejen pro sebe, ale i své okolí, aby se cítil být užitečným a potřebným. (Zavázalová,2001,41-45). Fyzická aktivita musí být spojena s aktivitou intelektuální, s účastí na setkáních v klubech seniorů, s udržováním společenských kontaktů, či na jiných kulturních akcích. Pouze všestranná aktivita chrání seniory před nemohoucností a zároveň před mnohými nemocemi pokročilého věku (Roslawski, 2008). „Mezi významné faktory, které mají vliv na zdraví člověka, patří kvalita a úroveň poskytování sociální a zdravotní péče, ale také vzdělání, kultura dané společnosti, sociální postavení i dřívější zaměstnání jednotlivce“ (Jarošová, 2006, 34). Volný čas je fenomén kulturní, společenský, sociologický, pedagogický, spojený s životem člověka v celém jeho vývoji a stále více se uplatňující s technologickým rozvojem společnosti. Podílí se výrazně na struktuře a kvalitě životního stylu, je jednou z podmínek realizace rekreačního procesu. Nejde ovšem jen o vnímání významu volného času, ale především o schopnost jeho účelného naplňování, která je podmíněna mnoha činiteli (Hodaň, Dohnal, 2008, 11). „Volný čas je časový prostor, který člověku umožňuje svobodnou volbu činností, kdy člověk vybírá činnosti nezávisle na společenských povinnostech, vykonává ji tedy dobrovolně a tato činnost mu poskytuje uspokojení a přímé zážitky“ (Vážanský, Smékal, 1995, 17). 2.2.2 Rozčlenění činností volného času Činnosti trávení volného času seniorů lze rozdělit do několika skupin −sociální aktivity – obohacují život seniora v rámci sociálních kontaktů , jedná se o společenské hry −kulturní aktivity – jsou to návštěvy galerií, muzeí, divadel, kin. −sportovní aktivity – v případě seniorů lze zde hovořit o turistice ať už v horách 16
či nížinách −cestovatelské a rekreační aktivity – zde můžeme zařadit dovolenou, chataření, chalupaření −hobby a manuální aktivity – zde lze uvést kutilství či ruční práce −veřejné aktivity – jsou to různé kulturní akce a společenská vystoupení −vzdělávací aktivity – jedná se o celoživotní vzdělávání seniorů, např. dnešní Univerzity třetího věku, či různé vzdělávací kursy. Poslech rádia či sledování televize patří mezi aktivity oddychové, relaxační či odpočinkové. Práci na počítači je možné zařadit do několika aktivit, ať už hobby, vzdělávací či sociální aktivity (Dufková, Urban, Dubský, 2008, 156-162). 2.3 Seniorský marketing Ve vztahu k seniorům je mnoho předsudků, přestože roste význam této cílové skupiny pro marketingové pracovníky. Ti je však mnohdy berou jen jako velkou skupinu neaktivních lidí. Rozhodně není pravda, že by senioři přestali být spotřebiteli. Existuje mnoho výrobků a služeb, které jsou právě zaměřeny pro tuto demografickou skupinu. Můžeme uvést např. pojišťovací či jiné finanční produkty, kosmetiku cílenou přímo od určitého věku. Senioři mohou dostatek volného času mohou věnovat koníčkům, ale také dovoleným, a to i těm luxusnějším (Geuens, Pelsmacker, Van den Bergh, 2003). 2.4 Speciální tržní segmenty - „zajímaví padesátníci“ nebo „senioři – šetrní patrioti“? Věkové složení obyvatelstva v naší zemi i ostatních vyspělých zemích se mění. Populace stárne, roste počet obyvatel dosahujících vyššího věku. V roce 1900 se ani polovina populace nedožila šedesátých narozenin, nýbrž v roce 1980 bylo dožití 60 let věku v rozmezí 90 a 95%. V dnešní době je u nás věkový průměr žen 78,4 let a mužů 71,7 roku (Vysekalová, 2004). Takový směr přináší humanitní i socioekonomické důsledky , kdy dochází k vyšším požadavkům na vyplácení penzí, na lékařskou péči a také na sociální služby. To vše je označováno jako „časovaná bomba“ (Vysekalová, 2004). 2.5.Charakteristika Moravskoslezského kraje v cestovním ruchu Moravskoslezský kraj je nejvýchodnějším krajem české republiky. Jeho rozloha je 5427 km2 , na jeho území se nachází 6 bývalých okresů. Počet obyvatel k 31.3.2010 byl 1 247 373 17
obyvatel, což je nejvíce ze všech krajů České republiky. Ze západu, východu a z části i jihu kraje jsou pohoří. Na západní hranici kraje leží pohoří Hrubý Jeseník, s nejvyšší horou kraje Pradědem, v Moravskoslezských Beskydech je nejvyšší horou Lysá hora. Na jihozápadě kraje se nachází Nízký Jeseník a Oderské vrchy. K významným řekám, které tudy protékají, patří Opava, Ostravice, Odra a Olše. Co se týče podnikání a průmyslu, nachází se zde dvacet průmyslových zón a podniká zde 5531 zahraničních podnikatelů. Pro cestovní ruch je zde k dispozici 405 ubytovacích zařízení, rozčleněných do patřičných kategorií, Moravskoslezský kraj v roce 2009 navštívilo 585 694 hostů. Můžeme zde najít i tři chráněné krajinné oblasti, a to Beskydy, Jeseníky a Poodří. Nachází se zde i další přírodní památky, např. jeskyně Šipka ve Štramberku, hrad Hukvaldy aj. http://o-kraji.kr-moravskoslezsky.cz/zakladni_informace.html 2.6 Cestovní ruch UNWTO (Světová organizace cestovního ruchu) vznikla přeměnou organizace nevládního charakteru IUOTO (International Union of Official Travel Organizations, zřízené v roce 1947) na vládní organizaci, jejíž stanovy nabyly platnost v roce 1974. V témže roce k těmto stanovám přistoupila i tehdejší ČSSR. Od roku 2003 je UNWTO specializovanou agenturou OSN pro oblast cestovního ruchu. Roční členské příspěvky do rozpočtu UNWTO hradí Ministerstvo zahraničních věcí ČR ze státního rozpočtu a je zastoupeno v UNWTO velvyslancem Ing. Karlem Beranem, stálým reprezentantem ČR při UNWTO v Madridu. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR zajišťuje věcný výkon členství. UNWTO se řadí mezi nejvýznamnější vládní organizace cestovního ruchu se 161 členskými zeměmi (zastoupenými ministerstvy zodpovědnými za cestovní ruch) a 390 přidruženými členy s pozorovatelským statusem a členství v této organizaci nabývá celosvětově stále většího významu. Sídlem UNWTO
je
Madrid
(http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Mezinarodni-spoluprace-
%281%29/Ucast-v-mezinarodnich-organizacich-/Svetova-organizace-cestovniho-ruchu%28UNWTO%29 ). „Za cestovní ruch je považován pohyb lidí mimo jejich vlastní prostředí do míst, která jsou vzdálena od místa jejich bydliště, za různými účely, vyjma migrace a výkonu normální denní práce“ (Jakubíková, 2009, 18). Mezinárodní organizace cestovního ruchu UNWTO definuje cestovní ruch jako souhrn
18
zahraničního příjezdového a výjezdového cestovního ruchu (Indrová, 2007). Cestovní ruch je mnohostranný sociálně – ekonomický jev. Není jednoduché ho definovat a klasifikovat. Jde o specifickou formu migrace obyvatelstva, která má své kladné i záporné stránky. Je to aktivita lidí, která spočívá v cestování do míst mimo jejich obvyklé prostředí. Je to zároveň i jejich pobyt v těchto místech kratší než jeden rok za účelem trávení volného času (Pásková, Zelenka, 2002). Cestovní ruch mívá i jiné definice, např. zotavení, turistika, rekreace, popřípadě i jiné, které však nemají stejný význam jako cestovní ruch, a to ani pokud jsou vykonávány ve volném čase a mimo trvalé bydliště. Zotavení, to je souhrn všeho, co se podílí na odstranění únavy člověka, patří zde např. zdravá výživa, zdravý spánek, a rovněž veškeré aktivity vykonávané ve volném čase, kdy dochází ke změnám každodenního stereotypu (např. práce na zahrádce). Jedním ze základních druhů cestovního ruchu je rekreace. Mohli bychom zde zařadit individuální sporty, vodní sporty, rybolov, tanec, golf apod. Další součástí, ovšem sportovního cestovního ruchu je turistika, kde můžeme zařadit cykloturistiku, pěší turistiku, vodní turistiku apod. (Morrison, 1995). Cestovní ruch je spojením mezi pobytem osob na určitou dobu mimo jejich trvalé bydliště a službami, které tyto pobyty podporují. Je významnou součástí hospodářství v některých zemích (Schwartzhoffová, 2010). „Cestovní ruch představuje rozsáhlý trh, který vyžaduje uspokojení různorodých potřeb, a tím vzbuzuje pozornost podnikatelů, veřejné i státní správy, i velmi dynamicky se rozvíjející se segment ekonomiky“ (Jakubíková, 2009, 19). Cestovní ruch (angl. Tourism) je činnost osoby, cestující ve volném čase na přechodnou dobu do místa mimo její trvalé bydliště, a to za jiným účelem, než je vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. Při zkoumání cestovního ruchu můžeme uplatnit různá hlediska, což dokazuje, že jde o složitý a mnohostranný jev. Cestovní ruch se pokusíme charakterizovat jako: a) oblast spotřeby, při které jsou uspokojovány lidské potřeby, jako je např. potřeba odpočinku, poznávání, potřeba kulturního a sportovního vyžití, lázeňské péče, neobvyklých zážitků, kontaktu s lidmi; b) významnou součást národní ekonomiky, kterou tvoří řada podnikatelských aktivit, v rámci zajištění účasti lidí na cestovním ruchu (doprava, ubytovací služby, stravovací služby, služby cestovních kanceláří, průvodcovské služby apod.).
19
Cestovní ruch svými účinky proniká do mnoha stránek života společnosti (Drobná, Morávková, 2004, 12). 2.6.1 Klasifikace a charakteristika služeb cestovního ruchu Služby poskytované v oblasti cestovního ruchu nejsou sourodé, a to umožňuje jejich klasifikaci z několika hledisek: a) dle významu ve spotřebě účastníků se služby dělí na: - základní – doprava, ubytování a stravování, jsou to služby spojené s přepravou účastníků do ubytovacího zařízení a zpátky a související s pobytem v místě rekreace - doplňkové – služby spojené s atraktivností místa určeného pro rekreaci b) dle spotřebního charakteru - osobní služby – zde se užitek dostaví okamžitě, např. odnesení zavazadel v hotelu - věcné služby – zde se užitek dostaví hmotným statkem, např. seřízení lyžařského vybavení c) dle způsobu úhrady - placené služby - neplacené služby d) dle místa - služby poskytované v místě pobytu - služby poskytované během přepravy - služby v místě rekreačního prostoru e) dle způsobu zabezpečení - vlastní služby - dodavatelské služby (ubytování, strava) - obstarávané služby (využití cestovní agentury či cestovní kanceláře) f) dle funkcí souvisejících s uspokojováním jednotlivých potřeb - doprava - ubytování - stravování - zprostředkovatelství - společensko – kulturní funkce - sportovně – rekreační - lázeňsko – léčebné
20
- směnárenské - průvodcovské - informační - obchodní - komunální - horská služba - zdravotní - pasové - celní aj. (Jakubíková, 2009)
Služby cestovního ruchu jsou službami komplexními. Je potřebné si uvědomit, že jsou poskytovány mnoha podnikatelskými i nepodnikatelskými subjekty nejen v samotném rekreačním prostoru, ale i v místě poptávky. K tomu, aby byli návštěvníci spokojeni, je nezbytná spolupráce mezi jednotlivými subjekty a také koordinace činností v daném rekreačním prostoru, v daném čase a koordinace z hlediska funkcí služeb cestovního ruchu. Cestovní ruch se vždy váže k určitému místu, obci, městu, regionu či státu, jehož nabídka do značné míry souvisí s kvalitou a schopnostmi veřejné správy (Jakubíková, 2009, 23).
21
Tabulka 2. Přímý a nepřímý vliv cestovního ruchu (Drobná, Morávková, 2004, 13) Cestovní ruch přímý vliv
nepřímý vliv
ubytovací zařízení
stavební průmysl
stravovací zařízení
výroba potravin
cestovní kanceláře
výroba nápojů
cestovní agentury
výroba dopravních prostředků
turistická informační centra
výroba pohonných hmot
letecká doprava
oděvní průmysl
železniční doprava
výroba sportovních potřeb
silniční doprava
komunikační síť
bankovní instituce
placené služby obyvatelstvu
pojišťovny
prodejní síť
muzea
poradenství
divadla
vzdělávání
kulturní památky
kultura
přírodní zajímavosti
krajinotvorba
stavební zajímavosti
zemědělství
lázeňství upomínkové předměty propagační materiály mapy,katalogy,knihy sportovní zařízení zábavní parky 2.6.2 Zájezdová činnost cestovních kanceláří Zájezdem se rozumí organizovaná účast skupiny osob na cestovním ruchu po určité trase, podle předem vypracovaného programu s určitým rekreačním,poznávacím, sportovně-turistickým nebo jiným cílem. Pobytový zájezd je organizovaná účast skupiny osob na cestovním ruchu, při níž jsou účastníci ubytováni na jednom místě, do kterého se dopravili buď hromadně, nebo individuálně (Drobná, Morávková, 2004, 180). Cestovní kanceláře zajišťují účastníkům zájezdu kombinaci minimálně dvou služeb, a to ubytování, dopravu či stravování, pojištění, průvodce nebo jiné služby podle toho o jaký typ 22
zájezdu se jedná. Některé z těchto dvou služeb, které si klient vybere, jsou poskytovány za sjednocenou cenu a tato služba cestovní kanceláře musí trvat nejméně 24 hodin. Je to jakýsi balík služeb cestovního ruchu, kde jsou dvě složky služeb ať už koupených či rezervovaných dle přání klienta. Mezi nejvíce prodávané patří poznávací zájezdy a také pobytové zájezdy na horách a u moře (Drobná, Morávková, 2004). Kunešová, Morávková (1992) uvádí, že zajišťování služeb a organizace zájezdů je jednou z nejdůležitějších činností cestovních kanceláří. Význam tkví v tom, že zájemcům o cestovní ruch pořádání zájezdů umožňuje smysluplně využívat volný čas a rovněž jim pomáhá rozvíjet jejich duševní a fyzické schopnosti. Zájezdová činnost je tvořena na různá místa cestovního ruchu a je využíváno nejrůznějších možností dopravy. „Vznik a vývoj cestovního ruchu je spojen s existencí dodavatelských a obstaravatelských (zprostředkovatelských) subjektů – cestovních kanceláří. Cestovní kanceláře se považují za vlastní podniky cestovního ruchu. Jejich činnost výrazně podmiňuje a ovlivňuje realizaci jednotlivých funkcí cestovního ruchu“ (Hladká, 1997, 151). Pojmem zájezd se rozumí organizovaná účast určité skupiny lidí na cestovním ruchu určitou trasou dle předem vyhotoveného programu s rekreačním, poznávacím, vzdělávacím či jiným cílem. Pobytovým zájezdem je myšleno organizovaná účast určité skupiny lidí na cestovním ruchu, kdy jsou účastníci ubytování z velké části na jednom místě, kam se dopravili individuálně nebo hromadně. Význam zájezdů spočívá v naplněném využití volného času zákazníků cestovních kanceláří za účelem poznávání, rozptýlení, rekreaci a odpočinek, v rozvoji duševních a fyzických sil, ale také v dosahování podnikatelských cílů. Souhrn služeb pro klienty nemusí mít však jen ráz pobytu či zájezdu, ale neustále přibývá tzv. balíčků, ve kterých jsou hlavním smyslem tzv. specifické služby. Specifickými službami je mířeno na určitý segment trhu, čili užší okruh klientů cestovních kanceláří. Náleží zde kongresový cestovní ruch, lázeňský cestovní ruch, lovecký cestovní ruch, a to vše zprostředkováno komplexně (Orieška, 1999). 2.6.2.1 Rozdělení zájezdů Zájezdová činnost cestovních kanceláří je nejčastěji rozdělena podle těchto kritérií: − podle zaměření zájezdu − podle sezónního období − podle druhu přepravy (Kunešová, Nedvědová, 1992). 23
Drobná, Morávková (2007) dělí zájezdy dle několika hledisek. a) geografické hledisko − domácí ( po území Česka) − zahraniční −
výjezdový
− příjezdový b) časové hledisko − krátkodobé zájezdy (do 3 dnů pobytu) − dlouhodobé zájezdy (pobyt delší než 3 dny) c) hledisko tématického zaměření -
rekreační zájezdy – smyslem je odpočinek aktivní formou v hezké oblasti cestovního
ruchu kde účastníci dočerpají fyzických i psychických sil,a to v zimě na horách či v létě u vody. Lidé při takovéto dovolené požadují rovněž pestrou nabídku vedlejších služeb. K tomu patří i animační programy. Pokud je vše požadované k dispozici, pak je předpoklad plného a spokojeného využití dovolené. −
kulturně – poznávací zájezdy – cílem takovýchto zájezdů jsou atraktivní místa,
popřípadě kulturní akce. Do této kategorie bychom mohli zařadit i okružní či vícedenní putovní zájezdy. Jsou to zájezdy plánované dle přesného itineráře časového i prostorového a návštěvníky doprovází průvodce. −
sportovní a turistické zájezdy – záměrem této kategorie je dovolenou spojit s
provozováním určitého rekreačního sportu či turistiky. Můžeme zde zařadit cykloturistiku, horolezecké akce, akce vodáků, turistiku pro pěší. Náročnost daného zájezdu a trasa musí být rozlišena dle obtížnosti. K těmto druhům zájezdů patří i skupiny diváků na sportovní utkání. −
zájezdy na veletrhy a výstavy – uspořádávají se pro vážné zájemce o předváděné zboží
a také pro odborníky v daných prezentovaných oblastech. −
zájezdy se zvláštní tématikou – při nich může být program dosti náročný, avšak musí
být vyvážena aktivita s odpočinkem. Do této kategorie bychom mohli zařadit např. zájezdy zaměřené na jízdu na koni, na výuku cizích jazyků, zájezdy s náboženskou tématikou apod. − incentivní a kongresová turistika – incentivní akce, které pořádají nejrůznější firmy pro své zaměstnance. Pod pojmem kongresová turistika se rozumí organizování odborných akcí spojené s doprovodnými programy pro vyplnění volného času zúčastněných. − lázeňské pobyty – mají za cíl zlepšit a upevnit zdravotní stav zúčastněných, ať už 24
relaxačními pobyty či delšími, léčebnými pobyty. − lovecké akce – zájezdy spojené s rybolovem či lovem zvěře v revírech d) hledisko dle užitého dopravního prostředku − autokarové zájezdy – nejvíce jsou využívány při kulturně – poznávacích akcích − vlakové zájezdy – jsou využívány lehátkové a lůžkové vozy, jelikož se jedná o tratě delších vzdáleností − letecké zájezdy – nejrychlejší druh dopravy, díky němuž díky níž je možné překonávat velké vzdálenosti do atraktivních i exotických míst cestovního ruchu − zájezdy vlastní dopravou – jsou uskutečňovány nejčastěji autem (karavanem), které si dotyčný sám řídí. Výhodou je svoboda volby trasy a s cestou i spojených přestávek. − lodní zájezdy − ostatní druhy dopravy – zde řadíme zájezdy sportovní, ať už na kolech, či lodích, někdy s využitím kombinované přepravy. − kombinovaná přeprava – jedná se o využití dvou či více dopravních prostředků v rámci jednoho zájezdu. e) hledisko ročního období − letní zájezdy − zimní zájezdy − mimosezónní zájezdy f) hledisko způsobu přípravy zájezdu − standardní zájezd – jedná se o zájezd vypsaný cestovní kanceláří v katalogu, které cestovní kancelář nabízí za určitých stanovených podmínek, které vytvořila. Zájemcům stanoví datum pobytu, cenu, způsob dopravy, druh ubytování aj. Součástí ceny zájezdu je i riziko neobsazení či v případě zahraničních zájezdů kursové riziko. -
forfaitový zájezd – je to zájezd připravený přímo na míru požadavků zákazníka.
Většinou se jedná o zájezd pro předem daný kolektiv. Cena je předem naplánována dle předpokládaných nákladů a fakturována až následně dle skutečných nákladů. To jsou výdaje spojené s ubytováním, stravováním, ujetými kilometry, apod. Takovýto druh zájezdu není nabízen v katalozích cestovních kanceláří. − zájezd na míru – je to zájezd sestavený přesně dle požadavků zákazníka, ať už se jedná o jednotlivce či celou skupinu lidí. Zákazník si sám určuje způsob dopravy, termín zájezdu, druh a místo ubytování i další jím požadované služby. 25
2.6.3 Ubytování Úkolem služby spojené s ubytováním je dát možnost ubytovat účastníka cestovního ruchu a k tomu náležící jeho další potřeby, které s přenocováním souvisí. Znakem ubytování je dočasný a přechodný charakter. Rozsah této služby se odvíjí od kapacity ubytování. V dřívějších dobách sloužilo ubytování pouze k přespání, ovšem se zvyšujícími se požadavky hostů a také v rámci rostoucí konkurence, se hledá možnost rozšíření služeb spojených s ubytováním. Jednou z možností jsou nejrůznější wellness programy.(Jakubíková, 2009). „Ubytovací zařízení se člení podle několika hledisek, například: Podle způsobu výstavby na: •
pevná (hotely, motely aj.);
•
částečně pevná (montované chaty);
•
přenosná (stany);
•
pohyblivá (lůžkové a lehátkové vozy, karavany, přívěsy, rotely aj.);
Podle časového využití na: •
celoroční;
•
sezónní;
Podle kategorií na: •
tradiční – hotely, penziony, motely a aparotely, byrotely (apartmány s kancelářemi),
horstely (hotely s prostorami pro ustájení koní) •
doplňková – chaty, bungalovy, botely, rotely, kempy a další sezónní zařízení
•
ostatní – ubytování ve školách, na vysokoškolských kolejích atd.
Ubytovací zařízení je možné členit na hotely a parahotelová zařízení, přičemž do parahotelových zařízení se řadí: •
turistické ubytovny;
•
chatové osady;
•
kempy;
•
rekreační objekty v soukromém vlastnictví (chaty, sruby, chalupy), tedy druhé byty;
•
obytné místnosti pro ubytování v soukromí (Jakubíková , 2009, 28).
Veškeré ubytovací zařízení rozdělujeme dle druhu do různých kategorií a podle kvality, rozsahu služeb a vybavenosti do tříd, které se označují jednou až pěti hvězdičkami, kdy 26
kategorie určuje druh ubytovacího zařízení a třída, což jsou ony zmiňované hvězdičky, nám určuje minimální požadavky vybavenosti , úrovně a rozsahu služeb spojených s ubytováním. 2.6.4 Stravování Stravování je nedílnou částí cestovního ruchu, uspokojuje potřeby výživy člověka. V posledních letech došlo k významným změnám v této oblasti, a to nejen na straně poptávky, ale i nabídky. Trh se stravovacími službami je velmi pestrý a liší se v závislosti na typu stravovacího zařízení. Soubor služeb spojených se stravováním má jisté výhody, které určitý typ zákazníka vyhledává, kdy někteří oceňují atmosféru restaurace, jiní rozmanitost nabídky, někteří rychlost obsluhy, možnost ochutnat neznámé apod. Při otevření restaurace je pro majitele důležitý výběr cílové skupiny spojen s analýzou prostředí. Majitelé by měli mít jasnou představu, jelikož konkrétní restaurace může na hosty z jednotlivých zemí působit rozdílným dojmem. Z důvodu rovnoměrného zatížení restaurace a regulování poptávky dnes většina restaurací nabízí např. polední menu, což zahrnuje polévku, hlavní jídlo a nápoj, to vše za mnohem nižší cenu, než kdybychom si jednotlivé části daného menu kupovali samostatně. Některé restaurace mají např.v nabídce v určitém časovém rozmezí dne některé druhy jídel za nižší ceny než v ostatním čase provozu restaurace (Jakubíková, 2009).
2.6.5 Průvodcovské služby Průvodcovství je v rámci organizovaného cestovního ruchu činnost nenahraditelná žádnými technickými ani jinými pomůckami. Průvodce zaujímá v rámci své činnosti řadu rolí: •
je prostředníkem mezi cestovní kanceláří a účastníky zájezdu
•
reprezentuje cestovní kancelář
•
poskytuje informace o průběhu celého zájezdu (průběh trasy, četnost přestávek),
o důležitých předpisech v rámci cesty (pasových, zdravotních) •
podává výklad o navštívené památce, oblasti, zemi
•
řeší nečekané situace (např. ztrátu dokladů, nedochvilnost turistů, úrazy, onemocnění)
•
je v nepřetržitém kontaktu s lidmi, usměrňuje kolektiv, je dobrým společníkem,
snaží se předcházet konfliktům a pozitivně působit na všechny zúčastněné 27
•
kontroluje počet účastníků, plnění závazného programu, ceny a kvalitu poskytovaných
služeb a řeší případné nedostatky •
snaží se odvádět kvalitní práci a minimalizovat rizika (Drobná, Morávková, 2007). Průvodci poskytují své služby převážně jako externí pracovníci cestovních kanceláří.
Jejich činnost má vliv na spokojenost klientů cestovek s dosaženými cíly, které jsou sledovány. Proto je důležitým předpokladem průvodce jeho kvalitní výkon a důsledná odborná příprava před každou připravovanou akcí (Orieška, 1999). Služby průvodců jsou využívány v největší míře u organizovaného cestovního ruchu, ale samozřejmostí je také to, že i jednotlivec si může najmout průvodce, aby mu poskytl své služby (Jakubíková, 2009). Psychologické aspekty průvodcovské činnosti : •
dobrá paměť
•
pohotovost
•
jazykové znalosti
•
odborné znalosti
•
morální vlastnosti
•
smysl pro orientaci v terénu
•
zájem o práci s mapou
•
záliba v cestování
•
chuť pracovat s lidmi
Při výběru zájemců o průvodcovství se přihlíží k níže uvedeným kritériím: •
bezúhonnost
•
všeobecná vzdělanost
•
dobrý zdravotní stav
•
spolehlivost
•
svědomitost
•
poctivost při manipulaci se svěřenými hodnotami
•
schopnost pracovat s lidmi a působit na ně
Chování průvodce by mělo být: •
zdvořilé 28
•
přátelské
•
přirozené
•
sebeovladatelné
•
soustředěné (Hladká, 1997).
2.6.6 Přidružené služby cestovního ruchu K cestovnímu ruchu patří i služby, které s ním úzce souvisí. Je to pojištění v cestovním ruchu, směnárenská činnost, informatika. 2.6.7 Pojištění v cestovním ruchu Pojištění v cestovním ruchu je službou, která má zajistit účastníkovi cestovního ruchu pomoc při řešení pojistných událostí a jejich následků, které se mu mohou přihodit. Sjednané pojištění mu pak zajistí nárok na výplatu pojistného plnění za následky vyplývající z pojistné události, což je náhodná okolnost, která může nastat. Účast na cestovním ruchu, a to ať domácím, či zahraničním, s sebou nese vyšší riziko související se zdravím i majetkem občana. Pojištění občanů je dobrovolné, vyjma odpovědnosti za škody způsobené provozem motorových vozidel (což je tzv. „zelená karta“). Určitý tlak však cestovní kanceláře vyvíjí při cestách do zahraničí.Cestovní kancelář požaduje, aby si turisté sjednali alespoň základní pojištění. Rizika, se kterými se lze v cestovním ruchu setkat, všeobecně upravuje občanský zákoník. Konkrétní smluvní podmínky si už pak na základě toho stanoví jednotlivé pojišťovny, a to jak okruh pojistných událostí, tak i výši pojistného plnění poskytovaného v případě pojistného plnění. Jelikož na trhu působí několik subjektů zabývajících se těmito službami, je nutné se při uzavírání takové smlouvy podrobně informovat o jejím obsahu v souvislosti s charakterem programu, směrováním a trváním účasti na cestovním ruchu s ohledem na možná s tímto spojená rizika. A v případě škodní události postupovat dle požadavků a pokynů pojišťovny, se kterou byla pojistná smlouva uzavřena (Orieška, 1999). Pojištění je rozděleno podle toho, která rizika kryje, na: •
úrazové – kryje škody v důsledku trvalých následků po úrazu a úmrtí následkem úrazu
•
pojištění léčebných výloh – hradí nezbytné náklady spojené s ošetřením a lékařskou péčí související s nemocí či úrazem, pobytem v nemocnici, předepsanými léky, přepravou do nejbližšího zdravotnického zařízení, nutnými operacemi, či přepravou nemocného do vlasti, v případě úmrtí i přepravou ostatků do vlasti 29
•
pojištění zavazadel – využívá se při poškození či zničení zavazadel živelnou pohromou, dopravní nehodou, v případě krádeže či prokázaným vloupáním.
•
pojištění odpovědnosti občanů - souvisí s náhradou škody způsobenou jiné osobě na životě, zdraví i majetku.
•
pojištění neúčasti na zájezdu - jedná se o stornování zájezdu, kdy klientovi vzniká
nárok na náhradu nevratných nákladů, které byly vynaloženy se stornováním cesty organizované cestovní kanceláří. Je však omezeno pouze na zrušení z důvodu úmrtí, úrazu, vážného onemocnění, hospitalizace klienta včetně jeho rodinných příslušníků, živelnou pohromu v místě bydliště klienta a vážné živelné pohromy či nepokoje v cílové oblasti (Drobná, Morávková, 2004). 2.6.8 Směnárenská činnost S rozvojem cestovního ruchu mimo území republiky došlo k existenci směnárenských služeb. Jejich poskytování upravuje devizový zákon a na něj navazující vyhlášky vydávané Ministerstvem financí České republiky a Českou národní bankou. V souladu s těmito předpisy jsou směnárenské služby součástí devizového obchodu, čímž se rozumí prodej či koupě deviz na vlastní či cizí účet a jejich směna. Mezi hodnoty devizových obchodů patří peněžní prostředky v cizí měně, označované valutami a devizami. Devizy jsou peněžní prostředky v cizí měně na účtech tuzemských a zahraničních peněžních ústavů, valuty jsou tytéž prostředky, ovšem ve formě bankovek, státovek a mincí. Zahraniční platební dokumenty jsou doklady spojené s právem na plnění v cizí měně, náleží zde např. šeky či platební karty. Takto obchodovat mohou pouze oprávněné subjekty, označené jako směnárenská místa na základě devizového povolení. Těmito místy jsou bankovní i mimobankovní směnárny, jejich zaměstnanci jsou povinni splňovat odbornou způsobilost k poskytování těchto služeb a vybavení musí odpovídat pracovištím v bankách. Směnárny mohou využívat vlastní kursy ke směňování, za tyto služby účtovat poplatek v tuzemské měně, jehož výši si samy určí. Informace o kursech a poplatcích musí být na viditelném místě pro zákazníka. Samozřejmostí je vystavení dokladu o provedené transakci a zodpovědnost za platnost a pravost nakoupených a prodaných peněžních prostředků (Orieška, 1999). Devizové místo, které není bankou, může provádět obchody s devizovými hodnotami (včetně nákupu i prodeje cizí měny) na základě devizové licence. Směnárenská činnost (nákup cizí měny) je koncesovanou živností, žadatel k žádosti o koncesní listinu 30
předkládá vyjádření ČNB, které nahrazuje devizovou licenci (Farková, Kunešová, 2004, 96). Ceník, tzv. kursovní lístek, který obsahuje jednotlivé kursy jednotlivých měn, což znamená v jakém poměru se mění zahraniční měna za české koruny, jsou v České republice vydávány Českou národní bankou. Ta vydává oficiální kursovní lístek, od něhož pak odvozují ostatní subjekty měnové kursy. Kursovní lístek je denně zveřejňován v denním tisku, na teletextu i internetu. Kursovní lístky jednotlivých směnáren a obchodních bank jsou používány při jednotlivých operacích (Drobná, Morávková, 2004). 2.6.9 Uplatnění informatiky při poskytování služeb v cestovním ruchu Dostupnost, aktuálnost a komplexnost informací je jedním z významných faktorů rozvoje cestovního ruchu, úspěchu podnikatelských subjektů a spokojenosti účastníků cestovního ruchu. Sběr, přenos a zpracování množství informací umožňuje využití moderních prostředků výpočetní techniky. V oblasti služeb cestovního ruchu jde hlavně o využívání počítačových informačních rezervačních a prodejních systémů, které je v zemích s vysokým stupněm rozvoje cestovního ruchu již téměř samozřejmostí. Stále významnější úlohu v cestovním ruchu má síť internetu (Orieška, 1999, 225). Informační systémy jsou vzájemně spolupracující a propojené součásti, které mají za úkol sbírat, zpracovávat a ukládat data a poskytovat takto shromážděné informace. Součástí těchto systému v cestovním ruchu jsou sítě turistických informačních center, značení turistických stezek a cyklotras, mapy, plány měst apod. (Drobná, Morávková,2007). Rezervační systémy jsou počítačové programy, které provádí rezervace služeb lokálně v rámci jednoho subjektu cestovního ruchu nebo pomocí počítačové sítě, přičemž nejrozšířenější je internet.Vysoká frekvence využívání těchto služeb náleží odvětví dopravy, ubytování, zájezdů, kulturních a sportovních akcí (Drobná, Morávková,2004). Informačně – rezervační systémy umožňují využití různorodých služeb cestovního ruchu. Ty souvisí s otevíracími dobami různých atraktivit spojených s cestováním, informace o vstupních formalitách při přechodu hranic mimo Evropskou unii, informace o spojení dopravními prostředky či informace o určitém regionu (Drobná, Morávková, 2004).
31
2.7 Charakteristika cestovních kanceláří 2.7. 1 Historie jejich vzniku Dne 5. července 1841 uskutečnil první hromadnou organizovanou přepravu 570 lidí angličan Thomas Cook. Cesta proběhla vlakem z Leicesteru do Loughborough u příležitosti otevření železnice na trase měst Rugby a Derby, jejíž součástí byla kampaň zaměřená proti konzumaci alkoholu. Díky tomu je Thomas Cook považován za zakladatele cestovní kanceláře a průkopníka v oblasti cestovního ruchu. Cestovní kancelář T. Cook pak následně založil roku 1845 a její pobočka v Londýně zahájila provoz roku 1865. Počínaje rokem 1877 vlastnil Cook cestovní kancelář v Evropě, Austrálii, Americe, Indii i na Středním východě (Sysel, Zurynek, 2009). Cook při své činnosti uplatnil řadu prvků, které se v upravené podobě používají v cestovních kancelářích dodnes: • voucher (úvěrový list), což je mezinárodně vžitý výraz pro poukázku na čerpání služby cestovního ruchu (ubytování, stravování atd.), • rooming listy určené k rezervování předem zaplaceného ubytování, • popisy tras, harmonogramy a programy včetně všech zabezpečených služeb, • zavedení a využívání dopravních cenin po dohodě se železničními společnostmi (Drobná, Morávková, 2004, 174).
2.7.2 Provozování cestovní kanceláře Provozování cestovní kanceláře je živností koncesovanou, kdy vydání koncesní listiny je spojeno se souhlasem Ministerstva pro místní rozvoj České republiky. K žádosti o takový druh koncesní listiny je nutné doložit podnikatelský záměr své činnosti, ve kterých oblastech cestovního ruchu má zájem provozovat činnost, smlouvu s pojišťovnou o povinném smluvním pojištění, zda součástí zájezdů bude rovněž přeprava, předpokládaný počet účastníků a prohlášení o předpokládaném datu zahájení provozu. Zároveň musí žadatel také doložit prohlášení, že za uplynulých pět let mu nebyla zrušena živnost opravňující ho k provozování cestovní kanceláře či cestovní agentury kvůli porušení povinností souvisejících s podnikáním v tomto oboru či z důvodu jejího úpadku. Cestovní kancelář má zákonnou povinnost být pojištěná z důvodu svého úpadku, kdy v takovém 32
případě vzniká zákazníkovi právo na pojistné plnění. Dochází k tomu v níže uvedených případech: •
zákazníkovi není poskytnuta doprava z místa pobytu v zahraničí zpět do ČR,
pokud je součástí zájezdu •
v případě neuskutečnění zájezdu není klientovi vrácena záloha či cena zájezdu
•
pokud je zájezd uskutečněn pouze z části a klientovi není vyplacen rozdíl mezi
skutečně zaplacenou cenou a cenou částečně poskytnutého zájezdu Cestovní kancelář obdrží od pojišťovny nejen smlouvu o pojištění, ale také doklady pro zákazníky, kde jsou obsaženy informace o uzavřeném pojištění, název pojišťovny, podmínky pojištění a způsob oznámení pojistné události. Tento doklad je pak povinna cestovní kancelář předat klientovi zároveň s cestovní smlouvou. V případě pojistné události pak pojišťovna po ověření pravdivosti okamžitě poskytuje pojistné plnění. Každá cestovní kancelář musí mít sjednáno pojištění ve výši minimálně 30% plánovaných ročních tržeb z prodeje. Všeobecné podmínky pak stanoví, v jaké výši se cestovní kancelář podílí na pojistné události, způsob úhrady pojišťovně a zúčtování vůči cestovní kanceláři. Podíl cestovní kanceláře na plnění pojistné události nemůže být nižší než 2% ročních plánovaných tržeb prodeje a tato částka musí být předem složena na účet příslušné pojišťovny (Farková, Kunešová, 2004). 2.8 Cestovní kanceláře a cestovní agentury 2.8.1 Cestovní kancelář „Cestovní kancelář je základní provozní jednotka cestovního ruchu, jejímž předmětem činnosti je zprostředkování, organizování a zabezpečování služeb souvisejících s cestovním ruchem“(Jakubíková,2009,25). Každá cestovní kancelář je velkoobchodem, mezičlánkem, který od primárního produktu, což je ubytovací zařízení, stravovací zařízení, dopravce, kulturní, zábavní, sportovní zařízení a dalších poskytovatelů nakupuje daný produkt a následně ho prodává různou formou, ať už přímo konečnému zákazníkovi, či cestovní agentuře. Veškerá rizika související s prodejem nese cestovní kancelář. Cestovní kancelář plní řadu funkcí, a to informační, kontaktní, realizační, zkoumání spotřebitelské poptávky aj. a uplatňují různou strategii cen, jenž některé se specializují pouze 33
na levné zájezdy, jiné, zejména specializované, udávají ceny, jež jim přináší vyšší marže, což je jejich nutností při malém prodeji (Jakubíková, 2009). „Cestovní kanceláře se zabývají zejména : •
nákupem dopravních služeb
•
nákupem ubytovacích služeb
•
nákupem dalších služeb cestovního ruchu
•
vytvářením kombinací služeb a jejich balíčků
•
nabídkou a prodejem služeb, jejich kombinací a balíčků
•
monitorováním realizace těchto služeb
•
informační a propagační činností“ (Sysel, Zurynek, 2009,14).
2.8.2 Cestovní agentura Provozovatel cestovní agentury je podnikatel, který je oprávněn na základě ohlášení své volné živnosti provozovat činnost. Nesmí zprostředkovávat prodej zájezdu pro subjekt, který není cestovní kanceláří. Může prodávat věci související s cestovním ruchem, zejména vstupenky, mapy, plány jízdní řády, tištěné průvodce a upomínkové předměty. Je také povinna: •
v propagačních, nabídkových a jiných materiálech, včetně jejich elektronických
forem, vždy informovat, pro kterou cestovní kancelář je prodej zájezdu zprostředkován •
před uzavřením cestovní smlouvy předložit zájemci k nahlédnutí doklad o pojištění
záruky proti úpadku cestovní kanceláře, pro kterou zájezd prodává • před zahájením prodeje zájezdů pro cestovní kancelář usazenou mimo území našeho státu informovat o této skutečnosti Ministerstvo pro místní rozvoj, a to včetně údajů o pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře nebo jiné formy zajištění těchto zájezdů
http://www.pravnipredpisy.cz/predpisy/ZAKONY/1999/159999/Sb_159999_------
_.php „ Povinnosti cestovní agentury týkající se zprostředkování zájezdu cestovní kanceláře platí v plné míře i pro cestovní kancelář, pokud zprostředkovává prodej zájezdu jiné cestovní kanceláře“ http://www.czechtourism.cz/files/kolegium/mat_ke_stazeni/ack_brozura_neopravnene_podni kani.pdf
34
2.9 Obchodní taktiky prodeje zájezdů Dle Indrové (2007) jsou při prodejích zájezdů praktikovány dvě systémové metody prodeje. Jde o tzv. metody „First minute“ a „Last minute“. •
First minute – tato metoda přichází několik měsíců před realizací zájezdu, a nabídka je platná několik týdnů. Cena bývá snížena o 10 %. Jde o marketingový tah, kdy se snahou udržet si stávajícíc zákazníky, získat nové na úkor konkurence a písílit image cestovní kanceláře v povědomí lidí.
•
Last minute – tato metoda přichází v krátkém časovém horizontu před uskutečněním samotného zájezdu, většinou několik dnů, maximálně týdnů. Sleva bývá ve výši 10 – 30 %, občas i vyšší, záleží, kolik dní zbývá k realizaci zájezdu. Důvody bývají většinou ekonomické.
35
3 CÍLE V práci byly vytyčeny hlavní a dílčí cíle: 1. Shromáždit informace o cestovním ruchu a jeho doprovodných službách pro cílovou skupinu seniorů 2. Zjistit rozsah nabídky zájezdů cestovních kanceláří pro věkovou skupinu seniorů nad 60 let 3. Porovnat nabídky cestovních kanceláří preferovaných seniory 4. Zjistit, zda cestovní kanceláře pro tuto cílovou skupinu nabízí i sportovně zaměřené pobyty.
36
4 METODIKA 4.1 Metody a techniky Empirické šetření probíhalo s předem danými kritérii volby. Skupina respondentů byla zvolena seniorská od 60 let. Ve výzkumné části jsem použila následující metody a techniky: A.Metody •
primární analýza literatuy
•
statistická – shromažďování dat a manipulace s nimi
•
introspektivní – zde se využívá vlastní účast i vlastní poznatky
•
monografická – využití odpovědí z pohledu věkového a pohlaví
•
terénního výzkumu – sběr dat přímo v terénu
Podle Jandourka (2007) je metoda systematický postup směřující k dosažení určitého cíle, a to ať vědomý, či nevědomý. B.Techniky •
pozorování – jedná se o plánovitou techniku, která je specifická vlastní zúčastněností ve vybrané pozorované skupině
•
rozhovor – jedná se o techniku ústního dotazování a následného zaznamenávání odpovědí
•
validizovaná technika – jedná se o techniku , která je charakteristická stejným počtem otázek v písemné formě, a tyto otázky jsou shodné pro všechny respondenty Pro své empirické šetření jsem z důvodu
časové i finanční nenáročnosti a také
stoprocentní návratnosti využila standardizovaný (řízený) rozhovor. Jako výhodu této techniky bych uvedla anonymitu respondentů, možnost odpověď si promyslet, a pokud respondent neví odpověď ihned, otázku přeskočí, aby se k ní mohl posléze opět vrátit. Nevýhodou je ověření správnosti odpovědí. Výsledky šetření jsem poté zpracovala graficky. Jandourek (2007) uvádí, že rozhovor se rozvíjí na základě pevně stanovených otázek. Jsou zde uvedeny varianty odpovědí, je dobře statisticky zpracovatelný.
37
4.2 Terénní šetření V praktické části mé bakalářské práce jsem použila formu řízeného rozhovoru. Je to jednoduchá, ale přitom nejpřímější forma získání informací o dané problematice na trhu. Ty jsou získávány záměrně cílenými otázkami kladenými respondentovi. Rozhovor je veden formou verbálního kontaktu mezi tazatelem a dotazovaným (Jandourek, 2007). Pro terénní šetření jsem stanovila stručné a jasně srozumitelné otázky vztahující se k mým stanoveným předpokladům pro jejich potvrzení či vyvrácení. Pro přehledné vyhodnocení jsem rozdělila respondenty do dvou skupin: •
dle pohlaví – muži, ženy
•
dle věku – věkové skupiny 60 – 64 let, 65 – 69 let, 70 – 74 let
4.3 Charakteristika zkoumaného souboru Výzkum proběhl formou řízeného rozhovoru na místech četného výskytu zkoumané skupiny seniorů, a to ve městech Karviná, Ostrava a Český Těšín. Empirického šetření se zúčastnilo celkem 70 respondentů, z toho 43 žen a 27 mužů. zodpovězené otázky byly zapsány a
Návratnost byla 100 %,
založeny ke statistickému zpracování.
Výhodou
řízeného rozhovoru je získání velkého množství informací. Rovněž ochota a vstřícnost seniorů se zastavit a otázky zodpovědět byla dostatečná. Nevýhodou byla časová náročnost. Za účelem statistického zpracování výsledků byly v závěru dotazníku položeny i sociodemografické otázky. 4.4 Předpoklady výsledků šetření Před samotným získáváním dat , jsem si vytvořila vlastní představu o výsledcích výzkumu. Čím mladší senioři byli, tím měli chuť pro cestování vyšší. To souvisí i s jejich zdravotním stavem a fyzickou kondicí. Výraznou roli hraje i finanční stránka klienta-seniora. Získaná data jsem zpracovala do jednotlivých sloupcových grafů.
38
5. VÝSLEDKY Sociodemografické otázky jsem měla uvedeny až na konci rozhovoru, ovšem pro větší názornost, je vyhodnocuji jako první. 100% 80%
27
60%
12
4
40% 20%
Ženy Muži
18
7
2
60 - 64 let
65 - 69 let
70 - 74 let
0%
Obrázek 3. Rozdělení respondentů dle pohlaví a věkového rozpětí Obrázek 3 znázorňuje rozdělení respondentů dle pohlaví, a věkového rozpětí dotazovaných. V nejmladší věkové kategorii dotazník zodpovědělo 27 žen a 18 mužů, z prostřední věkové kategorie to bylo 12 žen a 7 mužů a z nejstarší kategorie odpovídajících respondentů to byly 4 ženy a 2 muži. Z věkové kategorie uvedené v dotazníku rozmezí 75 -79 let a 80 a více let nebyl ani jeden respondent. 100% 80% 60%
22
14
3
2
2 Muži Ženy
40% 20%
11
9
Karviná
Ostrava
4
2
1
0% Český Těšín
Orlová
Havířov
Obrázek 4. Rozdělení respondentů dle pohlaví a místa bydliště Obrázek 4 zobrazuje opět jednu ze sociodemografických otázek, a to bydliště respondenta. Šetření proběhlo ve třech městech, ale celkově byli respondenti z pěti měst Moravskoslezského kraje, a to z Karviné, Ostravy, Českého Těšína, Orlové a Havířova. Nejvíce respondentů, kteří odpovídali, bylo z Karviné, o jednoho méně pak z Ostravy.
39
100% 7
80%
28
60% 40%
Ženy Muži
20
20%
15
0% Na vlastní pěst
S cestovní kanceláří
Obrázek 5. Rozdělení respondentů dle upřednostňovaného způsobu cestování Obrázek 5 znázorňuje poměr mužů a žen, kteří jezdí tzv. „Na vlastní pěst“ a těch, kteří využívají služeb cestovních kanceláří či agentur. Můj předpoklad se potvrdil, větší procentní podíl jezdících „Na vlastní pěst“ je u mužů, naopak ženy z velké části využívají služeb cestovních kanceláří a agentur, a to jak v dotazníku uváděly, z důvodu většího pohodlí a bezstarostnosti se zařizováním potřebných věcí spojených s cestou. Co se týče nákladů, tak ve většině případů se respondenti shodovali, že bez pomoci cestovní kanceláře je pobyt vyjde levněji. 100%
0
80% 60%
20
13
10 1
40% 20%
10
7
9
Ženy Muži
0% lázeňský pobyt sportovně-turistický pobyt rekreační pobyt poznávací zájezd
Obrázek 6. Preferovaný druh pobytu Obrázek 6 znázorňuje druhy pobytů, které respondenti uvedli, že preferují před ostatními druhy. U každého druhu byla minimálně jedna odpověď, avšak u sportovně-turistického pobytu nebyla zaznamenána ani jedna kladná odpověď žen. Domnívám se, že to není neobvyklé, jelikož se jedná o věkovou skupinu 60 a více letých. Ženy nejčastěji jako nejoblíbenější uváděly rekreační a lázeňské pobyty. 40
100% 90% 80%
2
70%
17
12
8
60%
2
50%
1
1
Ženy Muži
40% 30%
3
20%
10
8
4
10% 0%
Alexandria Atis
Fischer Čedok
2
0 0 Kontakt Moravia Firo Tour BOŠ
Obrázek 7. Preferovaná cestovní kancelář u dotazovaných Obrázek 7 ukazuje,jak jsou jednotlivé ck preferovány u respondentů. Nejvíce preferencí si získala CK Atis. Druhou nejvíce vyhledávanou , se stala CK Čedok, která má mezi CK v ČR nejdelší tradici. Třetí se zařadila skončila cestovní kancelář Alexandria - úspěšně podnikající touroperátor v ČR. 100% 80%
8
60%
25
10 Ženy Muži
40% 20%
8
14
5
Cena
Reference známých
0% Délka existence
Obrázek 8. Hlavní důvody výběru upřednostněné cestovní kanceláře Obrázek 8 vysvětluje důvody, proč si lidé tu kterou cestovní kancelář vybírají. Z větší nabídky možností byly dotazovanými vybírány pouze tři, které jsem vyhodnotila jako nejdůležitější a graficky znázornila.
41
100% 80%
32
60%
9 2
40% 20%
Ženy Muži
25 2
0% 1x ročně
2x ročně
0 3x ročně
Obrázek 9. Roční četnost dovolených Obrázek 9 znázorňuje, jak často dotazovaní vyráží mimo svůj domov za jakýmkoliv druhem pobytu. Předpoklad, že se věková skupina 60ti a více letých rekreuje mimo své bydliště jednou ročně, se mi potvrdil.
100% 80%
23
20
60%
Ženy Muži
40% 20%
19
8
0% Tuzemsko
Zahraničí
Obrázek 10. Poměr mezi tuzemským a zahraničním pobytem Obrázek 10 je poměrem tuzemska se zahraničím. Ženy i muži upřednostnili tuzemsko. Tato volba je pochopitelná vzhledem k věku dotazovaných, jejich zdravotnímu stavu a neznalostí jazyků. Podstatnou veličinou volby tuzemska je uváděna i cena.
42
100%
0
80% 60%
45
8 3
40% 20% 10
Ženy Muži
4
0% Ano
Ne
Nevím
Obrázek 11. Pestrost nabídek cestovních kanceláří seniorům Obrázek 11 je k otázce, která zněla, zda je nabídka cestovních kanceláří pro tuto zacílenou skupinu respondentů dostatečná. U žen v naprosté většině převládala spokojenost, ani jedna žena neuvedla, že by nevěděla, zda je nabídka dostačující, muži se však ve třech případech vyjádřili, že neví.
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
18
5
20
Ženy Muži 16
3
8 Katalog
Návštěva CK a CA
Internet
Obrázek 12. Místo vyhledávání nabídek cestovních kanceláří Obrázek 12 patří k otázce, která zněla, kde respondenti vyhledávají informace o nabídkách cestovních kanceláří. Nejvíce odpovědí bylo zaznamenáno v kolonce „katalog“, poté následovala návštěva cestovní kanceláře či agentury.
43
100% 80% 60%
32
7
4 Ženy Muži
40% 20%
20
5
2
Ano
Ne
Neví, oč se jedná
0%
Obrázek 13. Využitelnost nabídek „Last“ a „First“ minute Obrázek 13 se týká otázky, zda je u této zkoumané skupiny využívána nabídka zájezdů tzv.“Last minute“ a „First minute“. Z výsledků je zřejmé, že uvedené pro seniory není neznámý pojem, že se s ním nejen setkali, ale že ho také využívají.
100% 80% 60%
7
3
33
Ženy Muži
40% 20%
8
2
17
0% Hotel
Chata
Chata v kempu
Obrázek 14. Preferovaný typ ubytování Obrázek 14 je odpovědí na otázku, jaký typ ubytování respondenti preferují. Jednoznačně u obou pohlaví je to hotel, následován pobytem v chatách a chatách v kempu. Některé z uvedených možností v dotazníku nebyly zodpovězeny vůbec, i když u některých respondenti váhali, přesto pak zvolili pouze z uvedených tří kategorií.
44
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
0 3 8 32 13 9
Ženy Muži
8 10 Polopenze Plná penze All inclusive Bez stravy
Obrázek 15 . Preferovaný druh stravy Obrázek 15 je odpovědí na otázku, jaký typ stravy respondenti volí. U žen jednoznačně na prvním místě je polopenze.Muži se vyjádřili velmi vyrovnaně ke všem čtyřem druhům preferované stravy. Předpokládala jsem, že si ženy chtějí na dovolené odpočinout i od povinností v domácnosti. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
17
13
3 10 Ženy Muži
12
10
2 3
Letecky
Autobusem Automobilem
Vlakem
Obrázek 16. Preferovaný druh dopravy na dovolenou Obrázek 16 je odpovědí na otázku, jaký druh dopravy respondenti preferují. Nejméně preferencí je při cestování vlakem, které uváděly obě dotazované skupiny. V tomto případě došlo ke shodě v nejmenší oblíbenosti. Jako důvod bylo uváděna vzdálenost vlakových nádraží od ubytovacích zařízení.
45
5.1 Preferované cestovní kanceláře Z dokladovaných výsledků empirického šetření vyplynulo, že dotazovaná cílová skupina preferuje určité cestovní kanceláře pro výběr své dovolené. Jednalo se tři cestovní kanceláře: Cestovní kancelář Atis
Název: Atis, a.s. Adresa: Fügnerova 7, 792 11 Bruntál Telefon: 554 787 111, fax: 554 787 110 Webové stránky: www.atis.cz Atis je členem Asociace cestovních kanceláří České republiky.
Cestovní kancelář Čedok
Název: Čedok, a. s. Adresa: Na Příkopě 18, 111 35 Praha 1 Telefon: 800 112 112 Webové stránky: www.cedok.cz Čedok je členem Asociace cestovních kanceláří České republiky.
46
Cestovní kancelář Alexandria
Název: Alexandria, spol. s r. o. Adresa: Dělnická 71, 170 00 Praha 7 Telefon: 270 007 007 Webové stránky: www.alexandria.cz Alexandria je členem Asociace českých cestovních kanceláří.
47
6 ZÁVĚR A DOPORUČENÍ 6.1 Závěr Závěrem diplomové práce lze konstatovat, že tuzemské cestovní kanceláře zájezdy pro seniory nabízí. Populace seniorů se rozšiřuje, délka života se prodlužuje. Senioři vytváří velký potenciál mezi klienty. Zaměření nabídek cestovních kanceláří pro seniory se sportovním programem ovšem vyšlo negativně. Důvodem je fakt, že senioři vyhledávají spíše odpočinkové rekreační pobyty. Mohou být tuzemské i zahraniční. Hitem jsou lázeňské pobyty. Z těchto důvodů přímo sportovně zaměřené pobyty na seniorskou skupinu v nabídkách nejsou. V nabídce rovněž postrádám zájezdy spojené s návštěvou hřišť pro seniory. Nachází se na nich stroje pro cvičení i rehabilitaci. Jsou navrženy cíleně pro seniorskou skupinu. Posilují všechny důležité svalové skupiny, čímž udržují motorické schopnosti, které s věkem ubývají. 6.2 Doporučení Na základě odborné literatury a výsledků empirického šetření doporučuji cestovním kancelářím: •
informovat klienty o možnostech využívání tzv. „hřišť pro seniory“ - nabízet jejich návštěvu jako jednodenní zájezdy v případě malé dojezdové vzdálenosti, nebo jako organizovaný výlet v rámci vícedenních pobytů
•
nabídnout pobyty spojené s výukou hraní golfu
•
cíleně oslovit seniory na reklamních plochách v hromadných dopravních prostředcích
•
umístit reklamu opět se zacílením na seniory na mantinelech sportovních zařízení
U všech výše zmíněných doporučení prezentovat současně výhodnost nabídky v podobě nabízených slev.
48
7 SOUHRN Bakalářská práce byla spojením teoretické i praktické části, zabývající se analýzou nabídky cestovních kanceláří cílenou pro lidi starší 60 let. V teoretické části jsem po prostudování odborné literatury zpracovala několik pojmů týkajících se seniorů samotných, jejich využívání volného času, problematiku stárnutí populace nejen v České republice, která je čím dál více aktuální. Soustředila jsem se také na pojmy související s cestovním ruchem a nabídkou cestovních kanceláří pro mnou šetřenou cílovou skupinu. V praktické části jsem vytvořila dotazník, který jsem osobně vypracovávala s každým z oslovených respondentů, poté dotazníky vyhodnotila dle sociodemografického hlediska rozděleného na muže a ženy do grafické podoby. Hlavním cílem šetření bylo zjistit, zda respondenti jsou s nabídkou cestovních kanceláří pro své aktivity v oblasti cestovního ruchu spokojeni, zda vůbec využívají služeb nebo dávají přednost cestování „na vlastní pěst“, jak často na dovolenou jezdí, zda alespoň jednou ročně, nebo častěji. Také mě zajímalo, jestli už ve svém věku dávají přednost tuzemsku, či zahraničním destinacím, jaký typ dopravy, ubytování a stravy upřednostňují. Co se týče nabídek cestovních kanceláří, je vesměs podobná, každá cestovní kancelář se snaží pro seniory mít něco konkrétního v nabídce, čímž by je zaujala, poskytuje jim určité výhody, jelikož si uvědomuje, že tito zákazníci tvoří nemalou část její klientely. Vytyčené cíle, což bylo shromáždění informací o cestovním ruchu a jeho doprovodných službách pro cílovou skupinu seniorů, zjištění rozsahu nabídky zájezdů pro seniory i porovnání nabídek cestovních kanceláří, které z empirického šetření vyšly jako vítězné, jsem zpracovala. Myslím si, že pokud cestovní kanceláře chtějí zvýšit počty zákazníků z řad seniorů, měly by se prezentovat i v místech, kde se tito lidé scházejí, což jsou např. kluby důchodců, domy kultury v jednotlivých městech, kde se senioři scházejí k návštěvám různých divadelních představení, koncertů, výstav, přednášek. Existují také webové stránky určené přímo seniorům, kde by určitě splnilo účel umístění reklamy, a samozřejmě i slev a výhod vyplývajících z koupě zájezdu. Účinným by mohly být i drobné upomínkové předměty, na kterých si cestovní kancelář udělá reklamu, ale zároveň svou funkčností splní i svůj účel, např. plážové tašky či nafukovací lehátka. Nejsou to nákladné investice a svůj účel by zajisté splnily. Vždyť kdo z nás nerad dostane něco tzv. „zadarmo“.
49
8 SUMMARY Bachelor thesis was combining theoretical and practical parts, analyzing travel agencies targeted for people older than 60 years. In the teoretical part I having studied literature prepared several concepts relating to the elderly themselves, their leisure, Ageing population in the Czech Republic which is becoming increasingly topical. I concentrated on the concepts associated with tourism and travel aggencies to offer me the investigated target group. In the practical part , I developed a questionnaire assessed sociodemographic point of view according to dividen into men and women in graphical form. The main objective of the study was to determine whether respondents are offering travel agents for its activites in the field of tourism satisfaction, whether we use the services or give prefer traveling „on your own“ how often goes on vacation, whether at least annually or more frequently. Also, I wonder if she at her age prefer domestic or foreign destinations, what type of transport, accommodation and food preference. As to the offers of travel agencies, is largely similar, each travel agent tries for the elderly have something specific in the offer, which would be interested in giving them a advantages in being aware that these customers make up a considerable portion of its clientele. Goals, which was gatchering information on tourism and its accompanying services for the target of seniors, offers a range finding trips for seniors, compare offers and travel agencies, which came from the empirical investigation as winning, I worked. I think that if you want to travel agencies to increase the number of customers among the elderly, should would be present in places where these people come together, which are clubs such as pensioners, houses of culture in each city where seniors gather to visit various theater perfomances, concerts, exhibitions, lectures. There are also Web sites designed specifically for seniors, which would certainly fulfill the purpose of placing, an ad of course discounts and benefits arising from the purchase of trip. Could be effective and small souvenirs, the travel agency where you do advertising, but is functionality and fulfills its purpose, such as beach bags and inflatable chairs. They are not expensive investment and its purpose would certainly true. After all, who among us does not like to get something called „free“.
50
9 REFERENČNÍ SEZNAM Bergh Van den, J.,Geuens,M., & Pelsmacker, P. (2003). Marketingová komunikace.Praha: Grada Publishing. Čornaničová, R. & Petřková, A. (2004). Gerantogogika: úvod do teorie a praxe edukace seniorů. Olomouc: Univerzita Palackého. Disman, M. (2011), Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. Dohnal, T.&, Hodaň,B. (2008), Rekreologie. Olomouc: Univerzita Palackého. Dohnal, T., Hanuš, R., Kratochvíl, J. & Ryšková, H. (1997). Rekreace a současný člověk (několik poznámek k organizaci a řízení rekreace v současné společnosti). Olomouc: Univerzita Palackého. Dlabalová, I. & Klevetová, D. (2008). Motivační prvky při práci se seniory. Praha: Grada Publishing. Drobná, D. & Morávková, E. (2004). Cestovní ruch pro střední školy a pro veřejnost. Praha: Fortuna. Dufek, J. & Minařík, B. (2008). Stárnutí obyvatel České republiky a vývoj zatížení produktivní populace.Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita. Dubský, J., Dufková,J. & Urban, L. (2008). Sociologie životního stylu. Plzeň: vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk. Farková, B. & Kunešová, E. (2004). Technika zahraničních zájezdů. Praha: Idea servis. Hladká, J. (1997). Technika cestovního ruchu. Praha: Grada Publishing. Hodaň, B. (1997). Tělesná kultura – sociokulturní fenomén. Olomouc: Univerzita Palackého. Horská, P. a kol., (1990). Dětství, rodina a stáří v dějinách Evropy. Praha: Panorama. Indrová, J. (2007). Mezinárodní cestovní ruch: vybrané kapitoly. Praha: Vyoká škola ekonomická. Jandourek, J. (2007). Sociologický slovník. Praha: Portál. Jakubíková, D. (2009). Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing. Jarošová, D. (2006). Péče o seniory. Ostrava: Ostravská univerzita. Kalibová, K. (2002). Úvod do demografie. Praha: Karolinum. Kalibová, K., Pavlík, Z. & Vodáková, A. (1998). Demografie (nejen) pro demografy. Praha: Sociologické nakladatelství. Orieška, J. (1999). Technika služeb cestovního ruchu. Praha: Idea servis. Pásková, M. & Zelenka, J. (2002). Cestovní ruch – výkladový slovník. Praha: Ministerstvo
51
pro místní rozvoj. Roslawski, A. (2008). Jak zůstat fit ve stáří. Brno: Computer Press. Slepičková, J. (2000). Sport a volný čas. Praha: Karolinum. Sysel, J. & Zurynek, J. (2009). Management cestovní kanceláře a cestovní agentury. Praha: Univerzita Jana Ámose Komenského. Schwartzhoffová, E. (2010). Podnikání v rekreologii. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Vážanský, M. & Smékal, V. (1995). Základy pedagogiky volného času. Brno: Paido Vysekalová, J. (2004). Psychologie spotřebitele: jak zákazníci nakupují. Praha: Grada Publishing. Zavázalová, H. a kol., (2001). Vybrané kapitoly ze sociální gerontologie. Praha: Karolinum.
Retrieved 22.4.2012 from the World Wide Web: http://www.alexandria.cz/o-nas Retrieved 22.4.2012 from the World Wide Web: http://www.alexandria.cz/akce-a-slevy Retrieved 22.4.2012 from the World Wide Web: http://www.atis.cz/ckatis/ Retrieved 22.4.2012 from the World Wide Web: http://www.atis.cz/vypis-produktutema/dovolena-pro-zraly-od-50/?CatalogueID=11&Katalog=Ano Retrieved 22.4.2012 from the World Wide Web: http://www.cedok.cz/cedok/ Retrieved 22.4.2011 from the World Wide Web: http://www.cedok.cz/sluzby/slevy.aspx Retrieved 5.4.2012 from the World Wide Web: http://www.czechtourism.cz/files/kolegium/mat_ke_stazeni/ack_brozura_neopravnene_podni kani.pdf Retrieved 10.4.2012 from the World Wide Web: http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/B0001D6145/$File/4025rra.pdf Retrieved 5.4.2012 from the World Wide Web: http://www.mmr.cz/Cestovniruch/Mezinarodni-spoluprace-%281%29/Ucast-v-mezinarodnich-organizacich-/Svetovaorganizace-cestovniho-ruchu-%28UNWTO%29 Retrieved 5.4.2012 from the World Wide Web: http://www.pravnipredpisy.cz/predpisy/ZAKONY/1999/159999/Sb_159999_------_.php
52
10 PŘÍLOHY 10.1 Použitý rozhovor 10.2 Prezentace preferovaných cestovních kanceláří 10.3 Vzor koncesní listiny k provozování cestovní kanceláře 10.4 Vzor cestovní smlouvy 10.5 Vzor ubytovacího poukazu
53
Příloha 10.1 Použitý rozhovor 1.Dáváte přednost zorganizování vlastního zájezdu, nebo raději využíváte služeb cestovní kanceláře? •
jezdím „na vlastní pěst“ ( v tom případě nevyplňujte otázky č. 3, 8, 9)
•
využívám služeb cestovní kanceláře (v tom případě prosím vyplnit všechny otázky)
V případě, že dáváte přednost zájezdu bez pomoci cestovní kanceláře, uveďte prosím, z jakého důvodu tak činíte? 2.Jakému typu zájezdu dáváte přednost? •
rekreační zájezd
•
lázeňský pobyty
•
sportovně – turistický zájezd
•
zájezd na veletrhy a výstavy
•
jiné (uveďte prosím jaké)
3.Kterou cestovní kancelář si pro zprostředkování zájezdu nejčastěji vybíráte? •
Čedok
•
Firo Tour
•
Exim Tours
•
Fischer
•
Atis
•
Kontakt Moravia
•
Kovotour plus
•
jiné ( uveďte prosím název)
4.Z jakého důvodu dáváte přednost Vámi uvedené cestovní kanceláři? •
reference známých
•
délka existence cestovní kanceláře
•
rozmanitost nabídky
•
ceny nabízených zájezdů
•
rozsah služeb
•
ochota personálu CK
5.Kolikrát ročně jezdíte na zájezdy? •
1x 54
•
2x
•
3x a více
6.Preferujete tuzemské zájezdy nebo dáváte přednost zahraničním? •
tuzemsko
•
zahraničí
•
snažím se to střídat
7.Sdílíte názor, že nabídka zájezdů cestovních kanceláří pro věkovou skupinu nad 60 let je pestrá? •
ano
•
ne (pokud ne, co byste uvítali v nabídce)
8.Kde vyhledáváte informace o nabídkách zájezdů? •
přímo v cestovní kanceláři
•
v katalogu
•
na internetu
•
od známých
9.Využíváte nabídek „First minute“ a „Last minute“? •
ano
•
ne
•
nevím, oč jde
10.Jaký typ ubytování preferujete? •
hotel
•
apartmán
•
studio
•
chata
•
stan
•
karavan
•
chatka v kempu
11.Jaký typ stravy volíte? •
bez stravy
•
snídaně
55
•
polopenze
•
plná penze
•
all inclusive
12.Jaký druh dopravy upřednostňujete? •
vlastním autem
•
autobusem
•
vlakem
•
letecky
13.Pohlaví •
muž
•
žena
14.Věk •
60 – 64 let
•
65 – 69 let
•
70 – 74 let
•
75 – 79 let
•
80 a více let
15. Město, ve kterém bydlíte •
Ostrava
•
Karviná
•
Havířov
•
Orlová
•
Bohumín
•
Český Těšín
•
jiné
56
Příloha 10.2 Prezentace preferovaných cestovních kanceláří
Původně to byla agentura turistických a informačních služeb. Roku 1990 založena jako cestovní agentura, dva roky poté transformována na společnost s ručením omezeným, a roku 1996 na akciovou společnost. Myšlenkou podnikání zakladatele p.Kovaříka bylo realizovat se po pádu komunismu a jeho volba padla na cestovní ruch, i když o něm neměl téměř žádné ponětí. Svou pílí a s minimálními počátečními zdroji však dokázal vytvořit specializovanou cestovní kancelář, která existuje dodnes, a patří u veřejnosti k těm známým. Tržní orientace a produkty CK Atis: • pobyty s vlastní dopravou po České republice, Slovensku a Maďarsku tvoří hlavní produkt této cestovní kanceláře. Katalog i internetová nabídka jsou vytvářeny cíleně v sezónních verzích, a to na: •
zimu
•
léto
•
wellness pobyty
a pro každou z těchto tří uvedených zemí zvlášť. V nabídce je více než 500 pobytových míst, což by mělo uspokojit každého zákazníka. Pro cílové skupiny má Atis vypracovány různé projekty, např. „Dovolená s dětmi“, „Dovolená pro zralý věk“, „Dovolená s vozíkem – bezbariérové pobyty pro každého“ a od roku 2007 také retro pobyt „Rekreace ROH – dovolená v Tatrách“, kterého se každoročně účastní pár stovek rekreantů. •
skupinový příjezdový produkt pro klienty z Německa, Rakouska, Polska a Maďarska. Jedná se o pobyty specializované do oblasti gastronomie, pivovarnictví, vinařství, dovolené pro seniory, městskou turistiku apod. Každým rokem CK Atis uspořádá zájezdy pro cca 400 autobusových skupin jen s německými turisty, převážně do Tater, Krkonoš, na Šumavu či do Prahy.
57
Pod označením „Dovolená pro zralý věk“ jsou pro seniory již od 50 let vytvořeny výhodnější podmínky včetně doprovodu dětí do 15 let mimo hlavní školní prázdniny a silvestrovské pobyty. Také jsou seniorům nabízeny pobyty s plnou penzí za cenu polopenze, pobyty na 14 nocí za cenu 11 nocí, dítě do 5 let má pobyt i stravu zdarma a dítě do 15 let za cenu 50%, což senioři využívají při rekreacích s vnoučaty. Při pobytu dvou seniorů je třetí dítě do 15 let zdarma, a to jak v rámci pobytu, tak i stravy. Každý den pobytu je mezi 15. a 16. hodinou podáván čaj či káva zdarma, což klienti vždy ocení. Pro seniory jsou rovněž vyčleňovány pokoje v klidnější části ubytovacího zařízení, a pokud se zde nenachází výtah, jsou ubytováváni do přízemí. Seniorům cestovní kancelář Atis neúčtuje ani poplatek za neobsazené lůžko, rekreační poplatek, ani pobyt za psa, pokud je pobyt s ním v daném ubytovacím zařízení povolen. http://www.atis.cz/ckatis/ http://www.atis.cz/vypis-produktu-tema/dovolena-pro-zraly-od-50/? CatalogueID=11&Katalog=Ano
Cestovní kancelář je nejstarší mezi českými cestovními kancelářemi. Byla založena již roku 1920, jako Československá cestovní a dopravní kancelář, roku 1926 byla poprvé použita
58
zkratka Čedok. Již ve dvacátých letech minulého století se zaměřovala na pobyty československých turistů na pobřeží Dalmácie, v polovině 30. let si vydobyla na domácím trhu cestovních služeb velmi silnou pozici jako spolehlivý partner pro zahraniční turisty, kteří směřovali do Československa, a poskytovala také prodej všech typů jízdenek a služby ve směnárenské oblasti. V roce 1948 byla znárodněna a až do roku 1989 byla státním monopolem v oblasti cestovního ruchu. Roku 1995 se většinovým vlastníkem stala společnost Unimex Group, a roku 2007 získala americká společnost ODIEN Group 98% podíl od Unimexu. Tržní orientace a produkty CK Čedok: •
příjezdová turistika (ubytování, stravování, pronájem vozidel, okružní jízdy a výlety,
vstupenky na kulturní, společenské a sportovní akce) •
kongresy (sympozia, konference, výjezdní zasedání, školení, pracovní pobyty)
•
agenda služebních cest (letenky, železniční a autobusové jízdenky, lodní lístky,
ubytování, pojištění, pronájem automobilů) •
zahraniční zájezdy (pobytové, poznávací, individuální dle přání zákazníka)
•
univerzální zaměření zájezdů pod jednou střechou (zájezdové cíle v 50. zemích na pěti
kontinentech; vlastní dopravou, autokarem, letadlem; rekreační pobyty u moře a na horách; lázeňské léčebné a relaxační pobyty; víkendy ve světových metropolích; poznávací okruhy v Evropě i zámoří; plavby po světových mořích; cesty na kulturní a sportovní události; jazykové kursy; lov; rybolov;golfové programy a potápění; pronájem luxusních vil a jachet) •
produktové výhody a benefity (přímé lety k moři vlastními letadly; odlety z Prahy,
Brna a Ostravy; autobusové expresy na letiště; odjezdy autokarových zájezdů ze 60 měst; dovolená na splátky; výhodná pojistná smlouva;kvalitní delegáti a průvodci) • Exclusive Travel Čedok cestování ve stylu třetího tisíciletí ( dovolená i pracovní cesty šité na míru; letenky, ubytování, pronájem aut ; výběr exklusivních zájezdů z vlastních katalogů; realizace nadstandardních požadavků) • tuzemské zájezdy ( rehabilitační a léčebné pobyty; rekreační pobyty; pobyty sportovního zaměření ; pobyty pro seniory) Pod označením „Sleva pro seniory 25% je ve vybraných termínech a kapacitách poskytována sleva v takové výši, a je uplatňována seniorům od 55 let. Je vypočítávána ze 59
základní ceny pobytového zájezdu, a je platná pro jednoho seniora ubytovaného ve dvou a více lůžkovém pokoji spolu s dalšími osobami. Další osoby ze stejného pokoje, ať už jsou seniory či mladšími, platí cenu ceníkovou, avšak mohou čerpat slevu za včasný nákup. http://www.cedok.cz/cedok/ http://www.cedok.cz/sluzby/slevy.aspx
Cestovní kancelář Alexandria byla založena roku 1993, kdy nabízela pouze autobusové zájezdy, ale již o rok později se v nabídce objevily letecké zájezdy, na které se zaměřuje prioritně. Odlety jsou zajišťovány formou charterových letů z Prahy, Brna, Ostravy, Karlových Varů i Pardubic. V současné době se řadí k největším cestovním kancelářím České republiky, a je největším touroperátorem na Bulharsko a Maltu. Rovněž nabídka řeckých ostrovů patří k nejrozšířenějším, jaké můžeme na našem trhu cestovního ruchu nalézt. K dalším destinacím patří Turecko, Itálie, Egypt, Tunisko,Španělsko, Sicílie, Sardinie, Chorvatsko, ale nechybí samozřejmě ani Česko, Slovensko, Rakousko a Maďarsko. Již několik let má v nabídce taktéž exotické země či plavby luxusními zaoceánskými loděmi. Alexandria je dynamickou společností. Jako první cestovní kancelář nabídla v roce 2008 zákazníkům „garanci nejnižší ceny“, otevřela klubové hotely s českými animačními programy pro děti i dospělé, „program Senior“, program „1+1“ pro děti s jedním dospělým, a od roku 2007 dostávají klienti také kapesné ve výši 66 eur. V současné době má Alexandria více než tři desítky poboček. Hlavním cílem této cestovní kanceláře, ostatně stejně i jako dvou předchozích, je maximální spokojenost klientů a jejich návrat i v následujících sezónách. Senior program“ umožňuje speciální slevu ve výši 40% u klientů starších 60 let i pokud s ním cestuje osoba,
60
která ještě tento požadovaný věk nedovršila. Tuto slevu nelze kombinovat už s žádnými dalšími slevami. Program „S vnoučaty k moři“ umožňuje vzít seniorům jedno vnouče ve věku 2 – 18 let ve vybraných termínech a destinacích zcela zdarma, pouze s úhradou pojištění. http://www.alexandria.cz/o-nas http://www.alexandria.cz/akce-a-slevy
61
Příloha 10.3 Vzor koncesní listiny k provozování cestovní kanceláře
.
62
Příloha 10.4 Vzor cestovní smlouvy Cestovní smlouva uzavřená podle ustanovení 852a a následující zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník v platném znění Tel.: 221 592 592, 542 424 000, 221 466 466, fax: 221 592 593, 542 424 004, 222 251 602. Centrála Španělská 2/770, Praha 2, PSČ 120 00. * nehodící se škrtněte
Smluvní strany: Rezervační číslo: ALEXANDRIA, spol. s. r.o. - centrála Španělská 2, 12000 Praha 2, sídlo Dělnická 71, Praha 7 (není koresp. adresou)., IČ: 25661507, DIČ: CZ25661507; zaps. v OR u MS v Praze v odd. C, vložka 59046, č.ú.: 4364362/0800, Česká spořitelna, e-mail:
[email protected] (dále také „CK")* Objednatel zájezdu (je účastníkem zájezdu ano/ne): jméno a příjmení: ulice, město, PSČ: Zákazníci / účastníci zájezdu (včetně objednatele, zúčastní-li se č. jméno a příjmení: dat. narození: e-mail: 1. @ @ 2. 3. @ @ 4. 5. @ @ 6.
datum narození: e-mail: @ mobil: zájezdu): adresa, telefon:
telefon:
Komplexní odbavení včetně pokynů na cestu poslat: e-mailem klientovi | e-mailem prodejci | doporučenou poštou klientovi za poplatek 100 Kč | osobně v CK | na www.alexandria.cz (pouze u zájezdů let. dopravou) u odbavovací přepážky na letišti za poplatek 100 Kč Specifikace zájezdu – ostatních služeb: Země pobytu:
místo pobytu:
termín zájezdu:
Ubytování (hotel, penzion), název a kategorie (počet * u hotelu) ubytování: Svoz – nástupní místo:
Odlet/odjezd z:
Druh dopravního prostředku: busem Stravování:
bez stravy
letadlem snídaně
večeře
typ pokoje:
vlastní dopravou polopenze
do:
plná penze
lodí all inclusive
Akce CK (např. Bohatý červen, Bohaté září apod.): Členem Alexandria Bonus Klubu je účastník číslo:
Zvláštní požadavek/přání klienta (není součástí smlouvy):
Poznámka CK:
Rozpis ceny zájezdu (rozepíše CK/CA):
Počet
Základní cena:
Sleva pro účastníky číslo:
Cestovní pojištění pro účastníky č.:
Stravování (není-li součástí základní ceny):
Další příplatky (např. svoz, výlety atd.):
63
Cena Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč
Celkem Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč
Poplatky za komplexní odbavení vč. pokynů na cestu:
Kč
Celkem
0 Kč
Platba: složenkou Záloha: Kč Doplatek: 0 Kč
0 Kč
fakturou
bankovním převodem
splatná dne:
splatný dne:
hotově
kartou
poukazy v hodnotě
šeky ABK: Kč
: Kč
Konečná cena zájezdu Kč 0 Kč
Komplexní odbavení vč. pokynů na cestu bude předáno/zasláno dle požadavku klienta viz výše. Zákazník svým podpisem potvrzuje, že převzal doklad o uzavřeném pojištění CK proti úpadku a byl podrobně seznámen s nabídkou CK. Poloha, stupeň vybavenosti a charakteristické znaky ubytování, jakož i způsob stravování a kategorie, charakteristika a trasa dopravy jsou podrobně popsány v katalogu CK. Dále pak svým podpisem potvrzuje, že se seznámil a bere na vědomí Důležité informace o organizaci dopravy, ubytování, rozsahu a kvality služeb obsažené v aktuálním katalogu CK, a že se seznámil a bere na vědomí Všeobecné smluvní podmínky CK. Všechny tyto dokumenty tvoří část obsahu této cestovní smlouvy a strany této smlouvy jsou povinny se jimi řídit.
29/4/2012 Datum
Podpis zákazníka/objednatele
Podpis a razítko prodejce
64
Razítko a podpis ALEXANDRIA, spol. s r. o.
Příloha 10.5 Vzor ubytovacího poukazu
65
