Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury
DIPLOMOVÁ PRÁCE (bakalářská)
Sylva FIURÁŠKOVÁ
2011
0
Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury
ANALÝZA MARKETINGOVÉHO MIXU ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY OSTRAVA – PORUBA
Diplomová práce (bakalářská)
Autorka: Sylva Fiurášková Rekreologie – management volného času a rekreace Vedoucí práce: Ing. Halina Kotíková, Ph. D Olomouc 2011
1
Jméno a příjmení autorky:
Sylva Fiurášková
Název diplomové práce:
Analýza marketingového mixu ZUŠ Ostrava – Poruba
Pracoviště:
Katedra rekreologie
Vedoucí diplomové práce:
Ing. Halina Kotíková, Ph.D
Rok obhajoby diplomové práce:
2011
Abstrakt: V rámci diplomové práce, která bude rozdělena na dvě hlavní části, teoretickou a praktickou, bude představen produkt Základní umělecké školy Ostrava – Poruba a na základě zjištěných výsledkŧ bude zhodnocen současný marketingový mix a pomocí metody brainstormingu navrţeno doporučení na zlepšení.
Klíčová slova: základní umělecká škola marketingový mix analýza děti pedagogika
2
Author´s first name and surname:
Sylva Fiurášková
Title of the master thesis:
The analysis of the marketing mix of school of art in Ostrava – Poruba
Department:
Department of Rekreology
Supervisor:
Ing. Halina Kotíková, Ph.D
The year of presentation:
2011
Abstract: The Diploma work is devided into two main parts - theoretical and practical. There will be presented the product of School of Art Ostrava-Poruba and on the basis of method observation will be evaluate present marketing mix. Though the method brainstorming there will be proposed reccomendation for improvement.
Keywords: School of art Marketing mix Analysis Children Pedagogy
3
Souhlasím s pŧjčováním diplomové práce v rámci knihovních sluţeb. I agree the thesis paper to be lent within the library service.
4
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně s odbornou pomocí Ing. Haliny Kotíkové, Ph.D., uvedla všechny pouţité literární a odborné zdroje a řídila se zásadami vědecké etiky.
V Ostravě dne 25. 3. 2011
5
Děkuji Ing. Halině Kotíkové, Ph.D., za pomoc, trpělivost a cenné rady, které mi poskytla při zpracování této diplomové práce.
6
OBSAH
OBSAH ....................................................................................................................... 7 ÚVOD ......................................................................................................................... 9 1. Vymezení základních pojmŧ ........................................................................... 10 1. 1.
Marketing .............................................................................................. 10
1. 2.
Definice marketingu .............................................................................. 10
1. 3.
Základní pojmy v marketingu ................................................................ 11
1. 4.
Koncepce a přístup ............................................................................... 12
2. Marketingový mix ............................................................................................ 16 2.1
Produkt (Product) ..................................................................................... 17
2.2
Cena (Price) ............................................................................................. 18
2.3
Místo, distribuční cesty (Place) ................................................................ 18
2.4
Propagace, komunikace (Promotion) ....................................................... 19
3. Zvláštnosti marketingu sluţeb ......................................................................... 21 3.1
Marketingový mix sluţeb .......................................................................... 22
3.2
Neziskový marketingový mix .................................................................... 23
4. Cíle a metody práce ........................................................................................ 24 5. Marketing školy ............................................................................................... 25 6. Základní charakteristika školy ......................................................................... 26 6.1
Název a historie školy .............................................................................. 26
6.2
Celková kapacita školy ............................................................................. 28
6.3
Výsledky výchovy a vzdělávání ................................................................ 32
6.4
Pedagogický sbor ..................................................................................... 33
6.5
Nepedagogičtí pracovníci ......................................................................... 37 7
7. Analýza marketingového mixu ........................................................................ 38 7.1
Produkt školy ............................................................................................ 38
7.2
Cena......................................................................................................... 43
7.3
Distribuce ................................................................................................. 46
7.4
Marketingová komunikace........................................................................ 46
8. Návrh marketingového mixu ........................................................................... 50 ZÁVĚR...................................................................................................................... 55 Shrnutí ...................................................................................................................... 56 Summary .................................................................................................................. 57 Referenční seznam .................................................................................................. 58 Přílohy ...................................................................................................................... 60
8
ÚVOD Základní umělecké školy mají v České republice dlouholetou tradici. Poskytují základy vzdělání v uměleckých oborech, konkrétně hudebním, tanečním, výtvarném a literárně-dramatickém. Ve své práci bych chtěla představit Základní uměleckou školu Ostrava-Poruba, kde pedagogicky pŧsobím jiţ 30 let, a od roku 2008 pracuji ve funkci zástupkyně ředitele. Protoţe dnešní ekonomická situace zasahuje do všech odvětví, tedy i do školy, stále hledáme moţnosti, jak zlepšit marketingovou nabídku školy a zajistit tak škole pevnější místo na trhu.
9
1. VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŦ 1. 1.
MARKETING
Marketing jako manaţerská funkce je odpovědný za identifikaci, předvídání a uspokojování poţadavkŧ zákazníkŧ tak, aby společnost dosáhla zisku. Záměrem marketingu je rozpoznat rozdíly v potřebách zákazníkŧ a rozdělit trhy na jednotlivé, vnitřně homogenní části (segmenty), vytvořit pro kaţdý segment nabídku výrobkŧ (sluţeb) a zajistit, aby sestavená nabídka byla zákazníkovi dostupná jak fyzicky, tak cenově a aby byl o její existenci informován. (Bělohlávek, 2006, 233) Pro prosperitu firmy dnes nestačí pouze odvádět dobrou práci. Na vysoce konkurenčních trzích stále více stoupá význam marketingu. Marketing je funkce, která spočívá v definování cílŧ zákazníka a nejlepším zpŧsobu, jak jeho potřeby a poţadavky konkurenčně a výnosně uspokojovat. Marketing rozhodnou měrou ovlivňuje rozhodování, stanovení cílŧ, plánování a realizaci provozního managementu. Z praktického pohledu znamená marketing umění nabídnout poptávané sluţby v pravý čas a na pravém místě, za odpovídající cenu, s účinnou reklamou a podporou prodeje těm správným zákazníkŧm, a tak dosáhnout přiměřeného zisku.“ (Beránek, 2003, 93)
1. 2.
DEFINICE MARKETINGU
Definic marketingu existuje celá řada, nejčastěji pouţívány jsou následující čtyři:
Marketing představuje činnost všech jedincŧ a organizací zaměřených na zjišťování a uspokojování lidských potřeb, a to na základě směny (Schoel, Guiltinan, 1988).
Marketing je sociální a manaţerský proces, jehoţ pomocí získávají lidé to, co potřebují nebo po čem touţí, a to na základě produkce komodit a jejich směny za jiné komodity nebo za peníze (Kotler, 1989).
Marketing zahrnuje činnost všech výrobních a podnikatelských aktivit, které se spolupodílejí na toku zemědělských produktŧ a sluţeb z místa prvovýroby do místa spotřeby (Kohls, Uhl 1990). 10
Marketing je společenský a řídící proces, kterým jednotlivci a skupiny získávají to, co potřebují a poţadují prostřednictvím tvorby nabídky a směny hodnotných výrobkŧ s ostatními (Kotler, 1991).
1. 3.
ZÁKLADNÍ POJMY V MARKETINGU
Pro lepší pochopení pojmu marketing je třeba přiblíţit i pojmy jako jsou potřeby, přání, poptávka a trh. Potřeba =
vyţaduje
subjektivně
pociťovaný
nedostatek
jedince.
Potřeby
mŧţeme
dle Maslowa rozdělit do sedmi kategorií. Pokud nejsou potřeby člověka uspokojovány, nastávají tyto moţnosti: pokusit se najít zpŧsob, jak tuto potřebu uspokojit pokusit se tuto potřebu redukovat Přání Vyjadřuje konkrétní formu uspokojení potřeby. Na stejnou potřebu mohou reagovat lidé odlišnými přáními, které vedou k uspokojení potřeby. Dŧleţité je si uvědomit, ţe marketing podniku mŧţe dosáhnout toho, ţe si lidé budou jeho produkt přát víc neţ jiný, ale nemŧţe vytvořit novou potřebu. Trh Je místo, kde se setkávají kupující a prodávající za účelem směny určitého zboţí nebo sluţby za určitou cenu. Vzniká zde interakce nabídky a poptávky. Je to regulátor a stabilizátor ekonomického rozvoje, také souhrn rŧzných nástrojŧ, forem, mechanismŧ a sociálně ekonomických vztahŧ. Poptávka Tento pojem představuje realizaci uspokojení potřeb prostřednictvím směny na trhu, kde se realizují pouze ta přání, za které jsme ochotni zaplatit 11
poţadovanou cenu na trhu. Kotler nazývá tento fakt „schopností“ a „ochotou“ si dané přání koupit. (Kotíková, Zlámal, 2006, 8)
1. 4.
KONCEPCE A PŘÍSTUP
Kaţdý podnik musí komunikovat se svým okolím, musí vyhodnocovat momentální situaci na trhu a snaţit se zvolit ten nejvhodnější zpŧsob, jak své zákazníky a obchodní partnery oslovit. Soubor těchto opatření označujeme termínem podnikatelská koncepce. Jedná se celkem o pět koncepcí:
výrobní,
výrobková,
prodejní,
marketingová,
sociální.
Výrobní koncepce vychází z předpokladu, kdy spotřebitelé preferují především výrobky snadno dostupné a levné. Podniky pak koncentrují úsilí na dosaţení vysoké efektivnosti výroby a širokého pokrytí trhu. Snaţí se o vysoké objemy výroby, při kterých dosahují niţších nákladŧ na jednotku produkce a tím i vyšší zisk, ale často nepřihlíţejí ke skutečným potřebám spotřebitelŧ. Opakem výrobní koncepce je koncepce výrobková, která vychází z toho, ţe spotřebitelé favorizují ty výrobky, které jsou vysoce kvalitní, dokonale fungují a mají vynikající design, zákazníci tedy chtějí nakupovat pouze prestiţní zboţí, a jsou ochotni za tyto mimořádné produkty zaplatit i mimořádnou cenu. Podniky výrobkově orientované se zaměřují na produkci špičkových výrobkŧ a na jejich neustálé zdokonalování, mŧţe to však vést k tzv. marketingové krátkozrakosti (marketing myopia), při níţ dochází k tomu, ţe se podnik příliš soustřeďuje na vlastní výrobek a poţadavkŧm spotřebitelŧ se nevěnuje, takţe na trhu nabízí výrobky, které spotřebitele neuspokojují. Prodejní koncepce chce nabízené produkty dostat co nejblíţe ke spotřebiteli, který musí být o nich dostatečně informován. Podnik proto věnuje velkou pozornost informovanosti, distribuci a komunikaci nabízených produktŧ. 12
Marketingová koncepce staví na principu uspokojování potřeb zákazníkŧ, kdy podnik přizpŧsobuje zaměření procesŧ vývoje, výroby a prodeje zboţí. Marketingovou koncepcí podnik zdŧrazňuje snahu o řešení problémŧ zákazníkŧ, kdy se podřizuje diktátu trhu a zákazníkŧ. Současný vývoj
směřuje
k
sociální
koncepci.
Vychází
z poţadavku,
aby činnost výrobcŧ a prodejcŧ vedla k dokonalému uspokojování potřeb zákazníkŧ, a také aby měla příznivý vliv na kvalitu ţivotního prostředí a fungování lidské společnosti. Snahy o udrţení ekologické rovnováhy, o zajištění tzv. trvale udrţitelného ţivota jsou v zájmu nás všech, a proto bychom měli usilovat o to, aby nedocházelo k vytváření zbytečných či umělých potřeb, aby nabízené výrobky byly bezpečné, aby nebyly zdraví škodlivé, aby jejich výroba neměla za následek devastaci ţivotního prostředí a aby jejich uţívání či spotřeba nevedly k zbytečnému plýtvání a nadměrnému vyčerpání deficitních a neobnovitelných přírodních zdrojŧ. Cílem společensky orientovaného marketingu je zlepšení kvality ţivota.
13
Přístup k trhu 1. Brokovnicový přístup -
jde o přístup, kdy firma nerozlišuje mezi zákazníky, ale chce jich získat co největší počet, nedělá mezi nimi ţádné rozdíly a nerozděluje výrobky a sluţby dle zákazníkŧ
-
vychází z prodejní koncepce podnikání, a jedná se většinou o její dovršení
-
dnes uţ tento přístup firmy nepraktikují
2. Kulovnicový přístup - jedná se o přístup, kdy firma musí přesně zaměřit cíl - firma provede segmentaci společnosti, nalezne specifické znaky zákazníkŧ a společné potřeby odlišující se od ostatních - oslovuje se tedy pouze svŧj „segment trhu“, nabízí jim své produkty a sluţby specifickými nástroji, distribučními cestami a všemi prostředky, které jsou určeny právě jim. - firma rozdělí zákazníky na homogenní části, které mají stejné nebo podobné potřeby, vyţadují určitý zpŧsob jednání, komunikace, zpŧsob prodeje, propagace, apod., tedy vše to, co označujeme jako marketingový mix - přizpŧsobení výrobku zákazníkovi. - získání konkurenční výhody (Kotíková, Zlámal, 2006, 11)
14
Kritéria segmentace -
existence rozdílŧ mezi potřebami a přáními zákazníkŧ
-
u určitých skupin zákazníkŧ se vyskytují společné potřeby
Hlediska segmentace: Geografická hlediska -
dochází k segmentaci trhu podle územního hlediska
Demografická hlediska -
zákazníci jsou rozděleni do skupin podle demografických hledisek (věk, pohlaví, velikost rodiny a její ţivotní cyklus, vzdělání, náboţenství, příjem, národnost, povolání,…)
Psychologická hlediska -
lidé jsou rozděleni do skupin podle osobnosti, příslušnosti k určité sociální třídě a ţivotního stylu
Chování -
jedná se o frekvenci pouţívání příslušného výrobku, věrnost značce, nákupní zvyky,…
Uţitečnost -
závislost mezi výrobkem a uspokojením některých potřeb zákazníka
15
2. MARKETINGOVÝ MIX Marketingový
mix
je
charakterizován
souborem
nástrojŧ,
jejichţ
prostřednictvím mŧţe marketing ovlivňovat trţby. Tradiční nástroje marketingového mixu se označují jako 4 P: výrobek (product), cena (price), místo (place), propagace (promotion). Člověk vybírá marketingové nástroje odpovídající příslušné fázi ţivotního cyklu výrobku. Např. reklama a publicita přinesou největší uţitek v zaváděcí fázi, jejich úkolem je vytvářet povědomí o výrobku a vzbuzovat zájem zákazníkŧ. (Kotler, 2003, 70). Osobní prodej mŧţe zákazníkŧm pomoci pochopit výhody vašeho výrobku a přesvědčit je, ţe jde o dobrou nabídku. Akce na podporu prodeje jsou nejúčinnější při přesvědčování k okamţitému nákupu. V období poklesu by podnik měl nadále zajišťovat podporu prodeje, ale omezit reklamu, publicitu a osobní prodej. Výběr nástrojŧ ovlivňuje velikost podniku. Podniky s vedoucím postavením na trhu si mohou dovolit více reklamy a střídmější vyuţití akcí na podporu prodeje. Naopak menší konkurenti mnohem více vyuţívají podporu prodeje. Marketingoví pracovníci zabývající se spotřebním zboţím mají tendenci dávat přednost reklamě před osobním prodejem, zatímco v oblasti prodeje zboţí pro podniky je tomu obráceně. Ale oba typy trhŧ vyţadují oba nástroje. Marketingoví pracovníci ve spotřebním zboţí, kteří preferují strategie tlaku, by rádi viděli, aby maloobchodníci, nebo dealeři nabízeli, doporučovali a prodávali výrobky konečným uţivatelŧm. Naopak ti, kteří dávají přednost strategiím tahu, silně spoléhají na reklamu a propagační akce, které mají zákazníky přitáhnout do obchodu. Aby
marketing
mohl
být
účinný,
musíte
marketingový
mix
řídit,
jako integrovaný celek. Přesto je v řadě podnikŧ odpovědnost za jednotlivé prvky marketingového mixu rozdělena do rukou mnoha jednotlivcŧ, nebo oddělení. (Kotler, 2003, 69 - 71) Cílem efektivní marketingové strategie je taková kombinace čtyř proměnných, která maximálně uspokojí zákazníky.
16
2.1
PRODUKT (PRODUCT)
Základním nástrojem marketingového mixu je produkt, u neziskových organizací je produktem především poskytovaná sluţba, který na trhu zastupuje nabídku organizace včetně svých vlastností a kvality. Produkt, tj. výrobek/sluţba, je jádrem obchodní činnosti organizace a ovlivňuje z velké části i ostatní sloţky marketingového mixu. Z hlediska marketingu se za produkt povaţuje vše, co mŧţe být na trhu nabízeno a směňováno, jako objekt zájmu uspokojení určité potřeby. Mŧţe jím být nejen hmotný statek – výrobek, ale i sluţba, nebo dokonce myšlenka. Pro volbu optimální výrobkové politiky je dŧleţité zabývat se ţivotním cyklem produktu. V běţném trţním prostředí prochází kaţdý produkt (výrobek i sluţba) určitými stádii ţivotnosti: od zavedení na trh, aţ po jeho staţení z trhu. Ţivotní cyklus produktu (The Product Life Cyle – PLC) je dŧleţitým marketingovým pojmem, který umoţňuje pochopit dynamiku konkurence schopnosti produktu. (Šimková, 2009, 101) Produkt prochází níţe uvedenými etapami: 1. etapa zavádění – začíná v okamţiku, kdy je nový produkt uveden na trh. Jde o období pomalého rŧstu prodejŧ. V této etapě organizace dosahuje velice nízký zisk (někdy jsou nezbytné i ztráty) především v dŧsledku vynaloţení vysokých částek na propagaci a zavádění produktŧ na trh. 2. etapa rŧstu – se vyznačuje prudkým rŧstem prodeje i zisku. V této etapě je moţné udrţovat cenu produktŧ aţ do doby, kdy se začne objevovat konkurence. Aby výrobce udrţel a podpořil rostoucí tendenci poptávky a zároveň byl schopen čelit konkurenci, musí zintenzivnit propagaci, zvyšovat úroveň produktu, rozšiřovat sortiment, nabízet doprovodné sluţby, případně vstoupit na nové trţní segmenty apod. 3. etapa zralosti – znamená zpomalení rŧstu prodejŧ, v této etapě však dosahují největšího rozsahu. Na trhu sílí konkurenční boj – konkurenti vedou zápas o malé trhy, často sniţují ceny produktŧ, zvyšují náklady na reklamu a obchodování. Snaţí se zdokonalit produkt a doplnit jeho příslušenství. V dŧsledku těchto opatření zisk začíná klesat. Tato etapa obvykle trvá déle neţ předchozí. 17
4. etapa poklesu – je charakterizována výrazným poklesem prodejŧ i zisku. Vedení organizace stojí před rozhodnutím, zda se vyplatí na trhu vyčkat, aţ jej vyklidí konkurenti, nebo produkt likvidovat, či stávající produkt „omladit“ a dosáhnout nového oţivení obratu tzv. recyklus. (Šimková, 2009, 103)
2.2
CENA (PRICE)
Cena je uváděna jako druhý prvek marketingového mixu. Dŧvodem je to, ţe cena do značné míry ovlivňuje prodejnost produktu. Její význam je dán tím, ţe jde o jediný prvek marketingového mixu, který vytváří příjmy pro organizaci. Zbývající nástroje marketingového mixu pouze prostředky čerpají. Cena vyjadřuje mnoţství peněz, které musí zákazník za produkt zaplatit. Proto by měla být cena přiměřená hodnotě vnímané zákazníkem. Cena je pro něho dŧleţitá, protoţe určuje mnoţství peněţních prostředkŧ, jichţ se musí zříci. Významné jsou rovněţ psychologické účinky ceny. Vlastnictví drahého produktu mŧţe posílit sebevědomí a je součástí určitého ţivotního stylu. Pro organizaci je cena dŧleţitým prvkem konkurenčního boje (např. záměrem organizace při sníţení ceny je odlákat zákazníka od konkurenční firmy). Všechny organizace, včetně neziskových, určují ceny svých produktŧ. Ceny mohou mít rŧzné názvy: nájem, poplatek, jízdné, úrok, pojistné, členský příspěvek, dávka (sociální), plat, záloha, provize, mzda, daň. Cena však musí být vţdy vyjádřena v penězích. (Šimková, 2009, 105)
2.3
MÍSTO, DISTRIBUČNÍ CESTY (PLACE)
Angl. place znamená místo prodeje a distribuční cesty. Jde o rŧzné aktivity, které organizace vyvíjí, aby učinila produkt snadno dostupným. Organizace se snaţí za pomoci rŧzných distribučních cest své výrobky sluţby rychle a efektivně dodávat na svŧj cílový trh (pro své cílové zákazníky). Není-li produkt podle přání zákazníka k dispozici v určitém čase a na určitém místě, pak je malá naděje, ţe se prodá. Distribuční strategie hledá spojení, mezi výrobcem a zákazníkem. Toto spojení by mělo efektivním zpŧsobem umoţnit dostupnost produktu včetně přidruţených sluţeb pro cílový segment. Řetěz, kterým putuje produkt od výrobce k zákazníkovi, 18
se nazývá distribuční kanál (odbytová cesta). Z hlediska efektivního řízení odbytových cest je třeba rozhodovat o jejich délce a šíři. (Šimková, 2009, 108) Rozlišujeme dva typy odbytových cest. Jedná se o přímé a nepřímé odbytové cesty. Přímé odbytové cesty pouţívá organizace obchodující přímo se zákazníkem. U nepřímých odbytových cest jedná se zákazníky jménem organizace zprostředkovatel. Většinou organizace dávají přednost přímému jednání se zákazníky, protoţe tak mají kontrolu nad fungováním odbytových cest. Mají přímý kontakt se zákazníky, coţ přispívá k lepšímu poznání jejich potřeb a k rychlému odhalení moţných problémŧ. Mohou pak rychle reagovat na změny na trhu a na zvláštní potřeby trţních segmentŧ. (Hannagan, 1996, s. 158)
2.4
PROPAGACE, KOMUNIKACE (PROMOTION)
Propagace představuje nejrŧznější činnosti, které organizace rozvíjí, aby se svým produktem seznámila cílové zákazníky a přesvědčila je o koupi. Marketingový komunikační program, nazývaný také komunikační mix, obsahuje pět základních nástrojŧ, kterými jsou: reklama, podpora prodeje, public relations, osobní prodej a přímý marketing. (Šimková, 2009, 109) Komunikační mix zahrnuje všechny komunikační prostředky, které slouţí k informování o firmě a její nabídce. Reklama Mŧţeme jí definovat jako formu placené neosobní prezentace a podpory produktu. Reklama je vţdy placená a vţdy se uskutečňuje prostřednictvím reklamních médií. Při tvorbě jakéhokoliv reklamního sdělení je nutné definovat cílový trh a motivy cílového trhu. Následná rozhodnutí jsou známá jako „pět M“: Mission (poslání), Money (peníze), Message (sdělení), Media (media), Measurement (hodnocení, měření). Mezi reklamní média patří televize, rozhlas, tisk, časopisy, kino, venkovní reklama a internet.
19
Podpora prodeje Mŧţeme jí charakterizovat jako soubor rŧzných motivačních nástrojŧ, převáţně
krátkodobého
charakteru,
které
stimulují k rychlejším
nebo větším
nákupŧm. Nástroje podpory prodeje dávají zákazníkovi dodatečný impuls, proč si určitý výrobek koupit. Mezi sluţby podpory prodeje řadíme: spotřebitelské soutěţe, loterie, ochutnávky, věrnostní programy a zábavné akce. Public relations (vztahy s veřejností) Představuje záměrné, plánované a dlouhodobé úsilí vytvářet a podporovat vzájemné pochopení a soulad mezi organizacemi a rŧznými skupinami veřejnosti. Mezi činnosti public relations řadíme: vztahy k tisku, vztahy k místním orgánŧm a komunitám, vnitřní komunikaci, tiskové konference, krizovou komunikaci, veletrhy a výstavy, organizování zvláštních akcí, sponzoring a lobbying. Přímý marketing Představuje interaktivní systém, který vyuţívá reklamní média pro vytváření měřitelné odezvy. V současnosti se objevuje v následujících formách: katalogový prodej, databázový přímý marketing, teleshopping, telemarketing, online marketing, SMS a MMS marketing, vkládaná inzerce a neadresná distribuce. Osobní prodej Je to nejstarší nástroj komunikace. Podstatou osobního prodeje je osobní kontakt mezi prodejcem a kupujícím, spočívá v prezentaci a přesvědčování ke koupi. Osobní prodej se mŧţe uskutečnit: v prodejních místech a u zákazníka. (Kotíková, Zlámal, 2006, 60 – 68)
20
3. ZVLÁŠTNOSTI MARKETINGU SLUŢEB Sluţba je činnost, kterou mŧţe jedna strana nabídnout druhé. Je naprosto nehmatatelná a nevytvoří ţádné nabyté vlastnictví. Její realizace mŧţe, ale nemusí být spojena s fyzickým produktem. Marketingové programy nejvíce ovlivňují čtyři základní vlastnosti sluţeb: 1. Nehmatatelnost – sluţby jsou nehmotné – nehmatatelné a na rozdíl od fyzických produktŧ si je nemŧţeme před nákupem prohlédnout, ochutnat, poslechnout, nebo očichat. Z toho dŧvodu se je zákazník snaţí zhmotnit – vyhledává svědectví o kvalitě
sluţeb
(např.
podle
místa
poskytování
sluţby,
vybavení,
podle
zaměstnancŧ, propagačních materiálŧ, symbolŧ, ceny, atd.) Hmatatelnost sluţby lze zvýšit rovněţ zdŧrazněním jejich přínosu, například zlepšení zdraví, vyšší kvalifikace, lepší uplatnění na trhu práce atd. 2. Nedělitelnost – fyzické produkty jsou nejdříve vyrobeny, poté skladovány, distribuovány
a
teprve
pak
spotřebovány,
zatímco
sluţby
jsou
vytvářeny
a spotřebovány současně na tomtéţ místě (sluţba nemŧţe existovat odděleně od svého dodavatele). Také nemívají sériový charakter a nelze provádět jejich kvantitativní kontrolu, jako u výrobku. 3. Nestálost (proměnlivost) – sluţby jsou vysoce proměnlivé, protoţe závisejí na tom, kdo je poskytuje, kdy je poskytuje a kde je poskytuje. Pro zvýšení kvality a prodejnosti sluţeb je proto dŧleţitý kvalitní personál včetně zabezpečení jeho dalšího odborného rŧstu a provádění kontroly spokojenosti zákazníka. Odhalí se tak nedostatky, které mohou sluţby zkvalitnit. 4. Neskladovatelnost (pomíjivost) – zhotovený výrobek lze skladovat a je moţné ho koupit v kteroukoliv dobu, kdy má obchod otevřeno. Sluţba je v tomto ohledu vysoce pomíjivá. Nelze ji skladovat, coţ má vliv na náklady, které jsou spojené s udrţováním disponibility sluţby. Osoby a kapacity musí být k dispozici i v případě, ţe sluţba není zrovna poskytována. Pomíjivost sluţby lze sníţit vyrovnáním nabídky a poptávky (např. zápisy pro studenty, objednací systémy u lékařŧ (Šimková, 2009, 110)
21
3.1
MARKETINGOVÝ MIX SLUŢEB
Vzhledem
k výše
uvedeným
skutečnostem
základní
čtyři
proměnné
marketingového mixu nejsou u¨sluţeb dostačující, a proto se rozšiřují o další 4P – celkem na „8 P“. Product Produkt - zejména sluţba. Mnoho neziskových organizací produkuje sluţbu, tedy méně hmotný výsledek, neţ je nabídka. Sluţba obsahuje silný lidský element, tedy páté „P“ – people (lidé), který nelze řídit tak snadno, jako výrobek. Lidé, kteří „poskytují“ sluţbu, jsou ve skutečnosti součástí produktu – resp. sluţby. Za těchto okolností je obtíţné zaručit kvalitu sluţeb. Lidský výkon kolísá, proto nelze předem a jednoznačně zaručit jejich konkrétní úroveň. Price Cena – za poskytnuté sluţby vzniká organizaci nárok na odměnu – na cenu. V neziskové organizaci není cena sluţeb tak dŧleţitá, protoţe ne vţdy se zde poţaduje přímý poplatek za sluţbu, případně je sluţba subvencována. Mnohem dŧleţitější je kvalita sluţby a dále i pověst organizace. Place Místo – distribuce. Volba distribuční cesty je zpŧsob, jakým bude prezentována nabídka neziskové organizace potencionálním zákazníkŧm. Distribuční cesty mohou být přímé, nebo nepřímé; buď organizace hledá zákazníky sama, nebo spolupracuje se zprostředkovateli. Promotion Propagace – je to komunikace se současnými i potenciálními zákazníky. Před neziskovými organizacemi stojí úkol sdělit veřejnosti alespoň to, ţe existují a poskytují konkrétní výrobky a sluţby. I nejpasivnější nezisková instituce musí komunikovat s lidmi, kteří pouţívají její sluţby.
22
People Lidé – tj. pracovníci, klienti. Velmi dŧleţitou roli u neziskových organizací hraje lidský faktor. Na jedné straně pŧsobí pracovníci, kteří poskytují sluţby, na straně druhé klienti, kteří tyto sluţby spotřebovávají. Při výběru pracovníkŧ je nutné zvaţovat nejenom jejich kvalifikaci, ale také komunikační schopnosti, schopnost řešit krizové situace, odolnost vŧči stresu atd. Packaging Sestavování balíkŧ sluţeb, tj. kombinování rŧzných výrobkŧ a sluţeb, za které zákazník zaplatí souhrnnou cenu tak, aby přesně odpovídaly zákazníkovým přáním a poţadavkŧm. Programming Programová specifikace, která úzce souvisí s předchozím bodem. Znamená vytváření zájmu o určitý balík sluţeb. Má zvýšit prodej určité sluţby. Partnership Kooperace, spolupráce. I v neziskovém sektoru má velký význam vzájemná spolupráce více společností v oboru, neboť se jednotlivým subjektŧm zde pŧsobícím mohou vlivem vzájemné spolupráce sníţit náklady, a mŧţe se tak urychlit finanční návratnost jejich investic. (Šimková, 2009, 111)
3.2
NEZISKOVÝ MARKETINGOVÝ MIX
Typický neziskový marketingový mix bude klást velký dŧraz na výrobek / sluţbu a dále na obsluhu (poskytovatele sluţby), menší dŧraz na cenu, reklamu a obal. Většina neziskových organizací spoléhá při vytváření své pověsti na názory přenášené ústním podáním, proto má kvalita sluţby vysokou prioritu. Nízká, nebo nulová přímá cena nemŧţe v konkurenci nahradit kvalitu. Sluţby musí dosáhnout určité úrovně, i kdyţ je levná, nebo „zdarma“. (Šimková, 2009, 111)
23
4. CÍLE A METODY PRÁCE Pro psaní bakalářské práce si stanovím následující cíle: Cíl 1. Vypracování analýzy marketingového mixu ZUŠ Ostrava – Poruba pŧsobící v oblasti volného času. Cíl 2. Návrh marketingových aktivit organizace.
Při realizaci práce bude pouţito více metod, aby bylo moţné co nejobšírněji zachytit danou problematiku. -
Metoda primární analýzy – spočívá v analýze primárních dat. Zjišťování těchto dat probíhá v rámci pracovního procesu na ZUŠ Ostrava – Poruba. V rámci této metody byla pouţita technika pozorování.
-
Metoda sekundární analýzy – spočívá v analýze sekundárních dat. Tato data představují informace, které byly sbírány pro potřebu jiných subjektŧ.
-
Metoda introspektivní – kdy bude vyuţita vlastní zkušenost
-
Technika brainstorming bude pouţitá při tvorbě návrhu a doporučení v oblasti marketingového mixu
24
5. MARKETING ŠKOLY V českém školství po desítkách let izolace z dominantní úlohy strany došlo k výrazným změnám v organizaci a obsahu studia. Školám byla přiznána právní subjektivita a řada rozhodovacích pravomocí byla přesunuta na ředitele škol, coţ vedlo k posílení řídící, finanční a kurikulární autonomie. (Světlík, 1996, 11) Ve financování škol byla zavedena tzv. normativní metoda, podle které jsou školám přidělovány prostředky dle jejich výkonŧ (počtu ţákŧ) a výše normativu školy (náklady
na
vzdělávání
ţáka
v příslušném
typu
školy
a
oboru
studia).
(Světlík, 1996, 12) Rozšíření vzdělávací nabídky a sniţování demografické křivky vede k rŧstu soutěţivosti
mezi
jednotlivými
školami.
I
do
škol
začíná
pronikat
trh.
(Světlík, 1996, 13) Škola orientovaná na své zákazníky (ţáci, studenti, rodiče) zvaţující, zda-li je její
vzdělávací
program
kvalitní,
vycházející
z potřeb
trhu, škola
úspěšně
komunikující se svými sociálními partnery a mající velmi dobrou image na veřejnosti většinou volí strategii, která je zaloţena na marketingovém přístupu.
Odlišnosti
v cílech školy a ziskových organizací vedou k tomu, ţe marketing školy vychází především z teorie i praxe marketingu neziskových organizací a marketingu sluţeb. (Světlík, 1996, 15) Definice marketingu školy Marketing školy je proces řízení, jehoţ výsledkem je poznání, ovlivňování a v konečné fázi uspokojení potřeb a přání zákazníkŧ školy efektivním zpŧsobem zajišťujícím zároveň splnění cílŧ školy. (Světlík, 1996, 16) Při marketingovém přístupu k rozhodování by měl management školy brát v úvahu krátkodobé a dlouhodobé potřeby a přání zákazníkŧ, ale i potřeby a zájmy společnosti. (Světlík, 1996, 24)
25
6. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ŠKOLY Základní umělecké školy poskytují základy vzdělání v uměleckých oborech, a to v hudebním, tanečním, výtvarném a literárně-dramatickém. Školy připravují talentované ţáky ke studiu učebních a studijních oborŧ, ke studiu na konzervatořích, nebo ke studiu vyšších odborných či vysokých škol s uměleckým zaměřením. Tento typ školy navštěvují ţáci, většinou ve věku 6-18 let, ale dle zájmu a potřeby mŧţe být otevřeno studium pro dospělé. V dnešní zrychlené době je potřebné, aby se děti věnovaly volnočasovým aktivitám a rozvíjely své schopnosti. Toto je úkol pedagogŧ, aby u dětí probudily zájem o hudbu a rozvíjely jejich dovednosti. Základní umělecká škola Ostrava – Poruba patří mezi největší základní umělecké školy v České republice. S kapacitou 1300 ţákŧ, které vede velký počet pedagogŧ, je velká nejen svou rozlohou, ale především výsledky. Vyrostlo zde mnoho umělcŧ, kteří se uměním zabývají profesionálně, ale také pedagogŧ, kteří své zkušenosti předávají dále.
6.1
NÁZEV A HISTORIE ŠKOLY
Název školy:
Základní umělecká škola, Ostrava - Poruba, J. Valčíka 4413, příspěvková organizace
Adresa:
J. Valčíka 4413, 708 00 Ostrava - Poruba
Právní forma:
příspěvková organizace
IČO:
64628221
IZO:
102 532 389
Zřizovatel školy:
Moravskoslezský kraj
Odloučená pracoviště školy (pobočné budovy): 1. 708 00 Ostrava - Poruba, Makovského 4429 2. 708 00 Ostrava - Poruba, Čkalovova 942 3. 723 00 Ostrava – Martinov, Martinovská 3262
26
Základní umělecká škola vstoupila do ţivota města Ostravy v roce 1956. Do této doby zde pŧsobila pobočka velké hudební školy v Mariánských Horách, která však nemohla pojmout všechny místní děti. Cílevědomou snahou rodičovského sdruţení byla v Ostravě Porubě zaloţena samostatná hudební škola. Učitelský sbor tehdy představovalo 7 učitelŧ. Výuka začala 3. září 1956, ve dvou budovách, škola měla houslové a klavírní oddělení, které navštěvovalo 180 dětí. V roce 1957 se změnil název školy na „Základní hudební škola“ a došlo k velkému rozrŧstání školy. Ve školním roce 1958/1959 zde vyučovalo 20 učitelŧ a jednotlivé třídy navštěvovalo 534 ţákŧ. K houslím a klavíru přibyly další nástroje: akordeon, dřevěné a ţesťové dechové nástroje. Výuka probíhala na pěti místech porubského obvodu. Škola se neustále rozšiřovala a v roce 1961 získala nový název „Lidová škola umění“. Přibyly dva nové obory: taneční a literárně-dramatický a škola se rozrostla z 20 na 47 učitelŧ, z 534 na 1211 ţákŧ. V období 70 let vzniklo několik souborŧ, nejpopulárnějším se stal porubský komorní orchestr, který sdruţoval kromě učitelŧ smyčcového oddělení také ostatní zájemce z řad studentŧ a učitelŧ jiných škol. Dne 1. 3. 1978 byl poloţen základní kámen nové budovy Lidové školy umění v Ostravě Porubě. Vyučovat se zde začalo v roce 1985, v dubnu 1990 došlo ke změně názvu školy na „Základní uměleckou školu Ostrava – Poruba“. V roce 1992 se nově začaly pořádat společné koncerty ţákŧ základní umělecké školy a studentŧ Janáčkovy konzervatoře v Ostravě. První vystoupení se konalo 9. 12. 1992 a bylo podepsána dohoda o provádění dalších obdobných koncertŧ. V současné
době
má
Základní
umělecká
škola
v
Ostravě
Porubě
63 zaměstnancŧ a kapacitu 1300 ţákŧ. Ve škole převaţuje obor hudební a výtvarný, počtem ţákŧ, ale ne významem jsou menší obory taneční a literárně-dramatický. Pro děti jsou připravené krásné a účelně vybavené učebny a kaţdý obor má k dispozici sály a ateliéry. To vše přispívá k tomu, ţe ţáci se jiţ během studia dostanou na koncertní pódium, na jeviště nebo mohou své výtvarné práce vystavovat ve školní galerii. (www.zus.poruba.cz)
27
6.2
CELKOVÁ KAPACITA ŠKOLY
Celková kapacita školy, která je dána zřizovatelem Krajským úřadem, je 1300 ţákŧ. Ve školním roce 2010/2011 se nám dokonce podařilo celkovou kapacitu úplně vyčerpat, a to tak, ţe se i na některé ţáky nedostalo a jsou zařazeni do pořadníku a po uvolnění místa rodiče kontaktujeme. Školní rok 2008/2009
Školní rok 2009/2010
Celková kapacita školy 1300
1300
Ţáci základního studia
1157
1219
17
24
23
29
1197
1272
Ţáci studia pro dospělé (žáci SŠ, konzervatoře, VOŠ v DFV) Ţáci studia pro dospělé (ostatní) CELKEM
Údaje o počtu ţákŧ a absolventŧ v základním, rozšířeném studiu a studiu pro dospělé dle oborŧ: a. počet ţákŧ, absolventŧ v základním studiu Školní rok 2008/2009
Školní rok 2009/2010 Počet
z toho absolventŧ
ţákŧ
Počet ţákŧ
I.
I.
II. přípravný hudební
z toho absolventŧ
II.
39
45
obor hudební obor
737 70
klavír
17
4
el. klávesy
11
2
28
786 82
klavír
11
4
el. klávesy
12
5
varhany
1
zobc.flétna
8
1
zobc.flétna
9 1
příč.flétna
3
1
příč.flétna
5
klarinet
4
1
klarinet
1
trubka
2
trombon
1
pozoun
1
saxofon
1
saxofon
2
bicí
1
1
bicí
3
3 1
housle
4
1
housle
6
kytara
2
2
kontrabas
1
cimbál
1
4
kytara
5
zpěv
1
akordeon
1
zpěv přípravný výtvarný
57
5
2
65
obor výtvarný obor přípravný taneční
198
14
13 1
32
187
14
11
3
96
67 29
39
obor taneční obor
60
literárně-dramat.
34
2
2
53 44
Obor CELKEM
1157
86
69 17
29
1219
b. počet ţákŧ, absolventŧ ve studiu pro dospělé Školní rok 2008/2009
Školní rok 2009/2010 toho Počet
z absolventŧ
Počet
ţákŧ
z toho absolventŧ
ţákŧ SPD hudební
klavír
25
SPD 1
46
obor
1 violoncello
výtvarný
14
6
1
1
obor taneční obor liter. - dram. Obor
0
CELKEM
0 40
1
53
c. počet ţákŧ rozšířeného studia z celkového počtu ţákŧ Školní
rok
2008/2009 hudební
obor
–
I.
obor
–
II.
stupeň hudební stupeň
Školní rok 2009/2010
5
7
2
4
30
1
TO oborech ve školním roce 2009/2010 Počet žáků v jednotlivých SPD 1
TO 92
LDO 44
… VO 252
VO SPD 6
HO 831 HO SPD 46
31
HO HO SPD VO VO SPD TO TO SPD
6.3
VÝSLEDKY VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ
Výsledky vzdělávání žáků základního studia i SPD v oborech:
Školní rok 2009/2010
Počet ţákŧ
prospělo s vyznamen
prospělo
neprospělo
áním
neklasifikován o
přípravný hudební obor
41
x
x
x
x
hudební obor
801
756
40
0
5
22
22
0
0
0
hudební obor - SPD
29
29
0
0
0
přípravný výtvarný obor
70
x
x
x
x
výtvarný obor
184
184
0
0
0
1
1
0
0
0
výtvarný obor - SPD
3
3
0
0
0
přípravný taneční obor
36
x
x
x
x
taneční obor
55
55
0
0
0
1
0
0
0
40
0
0
0
hudební obor – SPD (žáci SŠ, konzervatoře, VOŠ v DFV)
výtvarný obor – SPD (žáci SŠ, konzervatoře, VOŠ v DFV)
taneční obor – SPD (žáci SŠ, konzervatoře, 1 VOŠ v DFV) literárně - dramat. obor
40
32
CELKEM
1283*
1091
40
0
5
(www.zus.poruba.cz)
6.4
PEDAGOGICKÝ SBOR
V současné době pŧsobí na škole 63 pedagogŧ. Pedagogický sbor tvoří pedagogové zkušení, kteří zde pŧsobí jiţ radu let, ale i mladí, nastupující, nebo také studující pedagogové. V následující tabulce je přehled kvalifikací a praxe pedagogických zaměstnancŧ. Kvalifikací rozumíme splnění odborné přípravy pro výkon povolání. Na naší škole je specifikována absolvováním konzervatoře nebo vysoké školy příslušného oboru.
Kód Pou č.
Kvalifika Zaměstna ce nce
*/Délka
Vyučuje Studující
Aprobace
praxeobor-nástroj
počet let
01.
160
ano
el. kytara
el. kytara
2,5
02.
103
ano
klavír
klavír
8
03.
017
ano
trubka
trubka, zobc.flétna
22,5
04.
118
ano
klarinet
klarinet
7
05.
014
ano
klarinet, dirigování
saxofon, dirigování
29,5
06.
006
ano
klavír, varhany
07.
011
ano
housle
08.
060
ano
housle
09.
007
ano
violoncello 33
klavír,
el. kláv.,
varhany housle housle, soub. violoncello
nad 32
17,5 smyčc.
nad 32
nad 32
10.
087
ano
zpěv
HN, zpěv
15
11.
010
ano
LDO
LDO
20,5
12.
159
ano
sól. zpěv
sól. zpěv
4
13.
013
ano
klavír
klavír, enkláv.
nad 32
14.
059
ano
klavír
klavír
28
15.
020
ano
klavír
klavír
nad 32
16.
088
ano
pozoun
17.
015
ano
klavír, hudební teorie klavír
23
18.
016
ano
kytara
nad 32
19.
018
ano
akordeon, cimbál
20.
021
ano
housle, sól.zpěv
housle, zpěv
nad 32
21.
022
ano
výtvarný obor
výtvarný obor
nad 32
22.
027
ano
kytara
kytara
29,5
Vyučuje
*/Délka
Kód Pou č.
Kvalifika Zaměstna ce nce
Studující
zobc.fl.,
enkláv.,
pozoun
kytara akord., enkláv.
Aprobace
cimb.,
21
nad 32
praxeobor-nástroj
počet let
23.
041
ano
housle
housle
16
24.
053 *
ano
housle
housle
10 - RP
25.
031
ano
výtvarný obor
výtvarný obor
25,5
34
26.
032
ano
klavír
klavír
nad 32
27.
069
ano
kytara
kytara
8
28.
110
ano
klavír
klavír
7
29.
034
ano
klarinet
klarinet, zobc.fl.
18
30.
091
ano
klarinet
zobc. flétna, VO
5
31.
035*
ano
klavír
klavír
nad 32
32.
037*
ano
klavír
klavír
nad 32
33.
038
ano
kytara
kytara
31
34.
054
ano
sól. zpěv
sól. zpěv
27
35.
047
ano
taneční obor
taneční obor
nad 32
36.
089
ano
flétna
zobc.fl., příč.flétna
6
37.
170
ne
el. klávesy
0
38.
066
ano
klavír
17
39
045
ne
TO - korepetice
11
40.
044
ano
taneční obor
taneční obor
nad 32
41.
111
ne
kytara
kytara
7
42.
102
ano
bicí nástroje
bicí nástroje
23,5
43.
028
ano
lesní roh
44.
162
ano
VŠ klavír
VŠ Polsko
VŠ - OU
housle
35
lesní
roh.,
zobc.flétna housle, nástr.
el.
kláv.
21, 5
0
45.
078
ano
klavír
46.
050
ano
akordeon
47.
051
ano
akordeon, kontrabas
48.
040
ano
housle
housle
24
49.
163
ano
kláv. nástroje
el. kláv. nástr.
1
50.
052
ano
výtvarný obor
výtvarný obor
nad 32
51.
147
ano
kytara
kytara, el. kytara
5
52.
166
ano
kytara
kytara
1
53.
143
ano
výtvarný obor
výtvarný obor
2
54.
157
ne
bicí nástroje
bicí nástroje
18
55.
090
ne
kytara
kytara
13
56.
164
ano
klavír
0,5
57.
033
ano
klavír
klavír
58.
056
ano
klarinet
klarinet, zobc.flétna
nad 32
59.
093
ano
trubka
trubka, zobc.flétna
12
Vyučuje
*/Délka
VŠ - OU
soukr.kon z.
korepetice
VŠ - OU
Kód Pou č.
Kvalifika Zaměstna ce nce
Studující
akordeon,
el.
klávesy kontrabas,
el.
klávesy
Aprobace
20,5
nad 32
14,5
-
RP
praxeobor-nástroj
36
10
počet let
VŠ - OU
sól. zpěv
60.
165
ne
61.
105
ano
tuba
62.
058
ano
příčná flétna
HN,
0,5
PHV,
z.fl.,
enkláv.
3,5
př. flétna, zobc.flétna 29
externisté 63.
161
taneční obor
ne
x
*/ délka praxe je uvedena bez odpočtu let za nesplněné vzdělání
6.5
NEPEDAGOGIČTÍ PRACOVNÍCI
Na škole také pŧsobí nepedagogičtí pracovníci, bez kterých by se chod školy neobešel. Do této skupiny patří zaměstnanci uvedení v následující tabulce.
kvalifikace
pracovní zařazení:
01. 019
ano
ekonom-účetní
02. 036
ano
03. 118
ano
P.
Kód zaměstnance
04. 096
05. 079
06. 140
07. 081
08. 086
09. 080
sekretářkahospodářka školník-údrţbář
nepoţadujem e nepoţadujem e nepoţadujem e nepoţadujem e nepoţadujem e nepoţadujem e 37
šatnářka uklízečka uklízečka uklízečka uklízečka uklízečka
délka praxepočet let: 33 26 13 nepoţaduje me nepoţaduje me nepoţaduje me nepoţaduje me nepoţaduje me nepoţaduje me
7. ANALÝZA MARKETINGOVÉHO MIXU 7.1
PRODUKT ŠKOLY
Základní umělecká škola Ostrava-Poruba poskytuje základy uměleckého vzdělání ve čtyřech oborech: hudebním, tanečním, výtvarném a literárnědramatickém. Jejím hlavním posláním je uskutečňování výchovně-vzdělávacího cíle u dětí a také dospělých prostřednictvím uměleckých aktivit. Škola je příspěvkovou organizací a patří do sítě školských zařízení. Z hlediska legislativního spadá pod Ministerstvo
školství,
mládeţe
a
tělovýchovy,
jejím
zřizovatelem
je
Moravskoslezský kraj. Ţáci mohou navštěvovat čtyři obory: hudební, výtvarný, taneční a literárnědramatický. Podmínkou tohoto studia je vykonání talentové zkoušky.
Hudební obor Hudební obor – ţáci navštěvují 1x týdně 45 minut individuální výuky, která je vedena pedagogickým pracovníkem s příslušným vzděláním. V rámci hudebního oboru děti navštěvují také kolektivní výuku hudební nauky, kde jsou seznámeni s teorií hudby. V prŧběhu školního roku ţáci vystupují na ţákovských předehrávkách a koncertech. Ţáci se účastní také nejrŧznějších soutěţí v rámci České republiky i zahraničí. Na Základní umělecké škole Ostrava-Poruba se platí tzv. školné, odborně nazýváno
úplata
za
vzdělání.
Vypočítává
se
ze
skutečných
prŧměrných
neinvestičních výdajŧ na ţáka a toto školné se stanovuje ve výši 20 – 50% těchto výdajŧ. Hudební obor je dále členěn na jednotlivá oddělení podle druhu vyučovaného nástroje na: -
klavírní oddělení
-
kytarové oddělení
-
pěvecké oddělení
-
oddělení dechových a bicích nástrojŧ 38
-
oddělení smyčcových nástrojŧ
-
oddělení lidových a klávesových nástrojŧ
-
oddělení PHV a HN Ţáci hudebního oboru mohou výsledky výchovné práce prezentovat na těchto
veřejných vystoupeních: -
třídní besídky
-
hudební podvečery
-
ţákovské koncerty Komorní hra se u dětí těší velké oblibě. Na škole pŧsobí tyto soubory:
-
smyčcový soubor starších ţákŧ
-
smyčcový soubor mladších ţákŧ
-
kytarový soubor mladších ţákŧ
-
kytarový soubor starších ţákŧ
-
rockové soubory a skupiny
-
jazzový soubor
-
soubor zobcových fléten
-
cimbálová muzika „LUČINKA“
-
ţákovský orchestr „ARCHI IUVENTI“
-
ţákovský orchestr „BLACK BAND“
Aktivity hudebního oboru ve školním roce 2009/2010 -
43 třídních besídek
-
7 hudebních podvečerŧ
-
18 ţákovských koncertŧ
-
3 společné koncerty s Janáčkovou konzervatoří Hudební obor měl na konci školního roku 2009/2010 842 ţákŧ ve studiu
základním a 51 ţákŧ ve studiu pro dospělé, z toho 83 absolventŧ. K dalšímu studiu na středních a vysokých školách uměleckého směru byly přijaty 2 ţákyně.
39
Taneční obor Taneční obor – ţáci navštěvují 1x týdně 90 minut kolektivní výuky, která je vedena pedagogickým pracovníkem s tanečním vzděláním. V rámci tanečního oboru děti navštěvují taneční prŧpravu, lidový tanec a klasický tanec. V těchto předmětech se učí správnému drţení těla, rytmických krokŧ, lidových tancŧ, základŧm klasického tance. V přípravné taneční výchově se děti naučí za pomoci moderních metod novým pohybovým dovednostem. Výuka probíhá formou hry. Děti se učí ovládat správné drţení těla, koordinaci, prostorové a hudební cítění. Poznávají a ovládají jednotlivé části těla, učí se pracovat s dechem. Taneční výchova je základ pro všechny pohybové aktivity. Klasická taneční technika rozvíjí taneční techniku ţákŧ, upevňuje správné drţení těla, zdokonaluje pohyby dolních a horních končetin, prohlubuje pohybovou koordinaci, rovnováhu, smysl pro přesnou formu a čistotu vedení pohybu. Učí pohybové kázni vytrvalosti a vŧli. Lidový tanec učí zvládnout základní kroky a charakteristické české a moravské lidové tance. V listopadu 2009 ţákyně tanečního oboru vystoupily se svým programem v komponovaném pořadu pod názvem „Večer tance a pohybu“ na VIII. ročníku Festivalu ostravských ZUŠ na Janáčkově konzervatoři v Ostravě. V prosinci byl taneční obor zastoupen také na přehlídkovém koncertě pro ţákŧ PHV a jejich rodiče. Posluchačky II. stupně opětovně spolupracovaly s baletním souborem Národního divadla Moravskoslezského v baletních představeních „Sněhurka a sedm trpaslíkŧ“, „Romeo a Julie“, „Spící krasavice“ a „Labutí jezero“. V rámci akcí, pořádaných školou, byl taneční obor zastoupen na výchovných koncertech pro porubské mateřské školy a v červnu 2010 uspořádal veřejné vystoupení pro rodiče. Taneční obor měl k 30. červnu 2009 celkem 91 ţákŧ ve studiu základním a 1 ţákyni ve studiu pro dospělé, neabsolvoval ţádný ţák.
40
Výtvarný obor Výtvarný obor – ţáci navštěvují 1x týdně 135 minut kolektivní výtvarné výuky. V rámci výtvarného oboru se ţáci seznamují se základy kresby, malby, grafiky a modelování. Výtvarný obor navštěvuje velký počet ţákŧ, kteří mají k dispozici i kvalitní učební pomŧcky, stojany, modelovnu, vypalovací pec pro práci s keramikou a také nový hrnčířský kruh. Výtvarný obor vystavuje také práce svých ţákŧ na chodbách školy a tím také přispívá k estetickému ovzduší školy. Výtvarný obor naší školy je určen pro všechny děti, které projevují zájem o výtvarné vzdělávání. V základním studiu usiluje o to, aby ţák podle svých schopností získával hlubší náhled na okolní svět a na sebe sama a dokázal ho výtvarně
vyjádřit.
Nadaným
ţákŧm
poskytuje
další
znalosti
a
dovednosti
v rozšířeném studiu, kde je připravuje k talentovým zkouškám na střední a vysoké školy s výtvarným zaměřením. Výtvarný obor rozvíjí výtvarné cítění a myšlení ţákŧ, které je základem výtvarné komunikace. Dítě vnímá podněty, přemýšlí o nich, dává jim tvar a do svého projevu vkládá niternou výpověď. Výtvarnému cítění a myšlení napomáhá poznávání výtvarného jazyka - výtvarných a výrazových vlastností obrazotvorných prvkŧ a jejich vztahŧ. V prŧběhu školního roku zajišťoval výtvarný obor výzdobu školy, zejména koncertního sálu, hudebního studia a vestibulu hlavní budovy. Ţáci výtvarného oboru se zúčastnili výstavy ostravských ZUŠ, která se konala v září 2009 v klimkovických lázních. V březnu 2010 proběhla samostatná výstava prací ţákŧ ZUŠ Ostrava – Poruba opět v Lázních Klimkovice. VO byl také zastoupen svými pracemi na přehlídce výtvarných oborŧ základních uměleckých škol z Ostravy pod názvem „Jarní salón“ a také na přehlídce „Zrzavý salón 2010“ v Karviné. Ţáci zhotovili vánoční dárky pro bývalé zaměstnance školy a pro potřeby ZUŠ novoročenky. VO měl v závěru tohoto školního roku celkem 254 ţákŧ v základním studiu a 4 ţáky ve studiu pro dospělé, z toho celkem 14 absolventŧ. K dalšímu studiu na středních uměleckých školách bylo přijato 9 ţákŧ.
41
Literárně-dramatický obor Literárně-dramatický obor – ţáci navštěvují 1x týdně 120 minut kolektivní výuky. Základem výuky jsou tvořivé činnosti dramatické, přednesové, slovesné a loutkové.
Součástí
výuky
je
pravidelná
účast
v
recitačních
soutěţích
a na přehlídkách rŧzných divadelních forem. Hlavním posláním literárně-dramatického oboru je objevovat a upevňovat v dětech estetické cítění, lásku, porozumění a pochopení literatury, poezie a všech kulturních hodnot. Práce v tomto oddělení je pro děti radostí, ale také uvědoměním si, ţe pokus o pravdivý, přirozený projev je výsledkem usilovné a soustředěné práce. Kdykoliv se ţáci literárně-dramatického oddělení zúčastní soutěţí, vţdy se umístí na předních místech. Mnoho absolventŧ pokračuje ve studiu herectví na vysoké škole, nebo konzervatoři. Ţáci literárně – dramatického oboru vystoupili v prosinci 2009 se svým programem na kulturní akci pro porubské seniory, pořádané Úřadem městského obvodu Poruba. Rovněţ účinkovali v Domově seniorŧ v Ostravě – Porubě. Ţákyně Linda Oweissová se zúčastnila okresního kola „Soutěţe dětských recitátorŧ“ v Domě dětí a mládeţe v Ostravě – Porubě. Ţáci vystupovali na řadě akcí, konaných ve škole, např. na výchovných koncertech pro mateřské školy nebo také jako moderátoři školních besídek a ţákovských koncertŧ ţákŧ hudebního oboru a mimo školu např. při „Vítání občánkŧ“ na Úřadě městského obvodu Pustkovec. Veřejné vystoupení literárně – dramatického oboru školy se konalo v květnu 2010. LDO měl na konci školního roku 2009/2010 celkem 40 ţákŧ v základním studiu. K dalšímu studiu na středních a vysokých školách uměleckého směru byla přijata 1 ţákyně. Přehled učebních plánŧ v oborech Na základních uměleckých školách se ještě většinou učí podle platných osnov. V současné době však vznikají tzv. rámcově-vzdělávací programy, které si však kaţdá škola bude vytvářet sama, podle její charakteristiky, podle toho, kam chce směřovat a čeho dosáhnout. Rámcově vzdělávací programy mají však i svou 42
stinnou stránku, a sice ţe musí být tzv. „šité na míru“ pro určitou školu, ale také pro všechny ţáky i ty prŧměrné i ty, kteří se chtějí do budoucna umění věnovat. Na naší škole rámcově vzdělávací programy vytváříme, neustále konzultujeme tak, abychom na podzim roku 2011 konečnou podobu tohoto programu mohli odeslat ke schválení na Ministerstvo školství a od září 2012 podle těchto nových programŧ jiţ učit. Přehled učebních plánŧ v oborech: Výuka se provádí podle učebních plánŧ, vydaných a schválených MŠMT ČR Hudební obor č. j. 18 418/95-25 ze dne 26. 6. 1995, s účinností od 1. září 1995 Výtvarný obor č. j. 18 455/2002-22 ze dne 3. 5. 2002 s platností od 1. září 2002 Taneční obor č. j. 17 620/2003-22 a 17621/2003-22 ze dne 7. 5. 2003 s platností od 1. září 2003 Literárně – dramatický obor č. j. 22 225/2004-22 s platností od 1. září 2004 č. j. 22 035/2005-22 s platností od 1. září 2005
7.2
CENA
Činnost Základní umělecké školy Ostrava-Poruba je financována ze státního rozpočtu a školného. Školné se platí vţdy na jednotlivá pololetí ve školním roce. Školné se stanovuje ve výši 20 – 50% ze skutečných prŧměrných neinvestičních výdajŧ na ţáka. Níţe uvádím aktuální přehled školného pro rok 2010/2011. VÝŠE ŠKOLNÉHO PRO ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 NA JEDNO POLOLETÍ: hudební obor
- 1 600,- Kč
výtvarný obor
- 1 200,- Kč
taneční obor
- 1 050,- Kč
43
literárně - dramatický obor - 950,- Kč přípr. hudební výchova
- 1 100,- Kč
přípr. výtvarná výchova
- 1 100,- Kč
přípr. taneční výchova
- 1 000,- Kč
pěvecký sbor
- 1 000,- Kč
Studium pro studenty VŠ a dospělé hudební obor
- 2 300,- Kč
výtvarný obor
- 1 800,- Kč
taneční obor
- 1 700,- Kč
literárně - dramatický obor -
1 700,- Kč
V rámci zpřístupnění uměleckého vzdělání také dětem ze znevýhodněných sociálních skupin poskytujeme na ţádost slevy v rámci plateb školného.
44
Úplata za vzdělání Na základních uměleckých školách se platí tzv. školné, které je odborně nazýváno úplata za vzdělání. Školné je placeno ve výši 20 – 50% ze skutečných prŧměrných, neinvestičních výdajŧ na ţáka. Vypočítává se tedy vţdy na nový školní rok, podle těchto podkladŧ. Výdělečně činní ţáci by měli hradit školné v plné výši, na naší škole se však chceme této variantě vyhnout, abychom nabídli umělecké vzdělání i dospělým lidem, např. z řad rodičŧ.
Školní 2008/2009
rok Školní 2009/2010
Studium základní a rozšířené přípravný hudební obor
2100,-
2160,-
hudební obor
3100,-
3160,-
přípravný výtvarný obor
2100,-
2160,-
výtvarný obor
2300,-
2360,-
přípravný taneční obor
1850,-
1910,-
taneční obor
2000,-
2060,-
literárně-dramatický obor
1800,-
1860,-
hudební obor
4500,-
4560,-
výtvarný obor
3500,-
3560,-
taneční obor
3300,-
3360,-
dramatický 3300,-
3360,-
Studium pro dospělé
literárně
–
45
rok
obor
7.3
DISTRIBUCE
Distribucí rozumíme místo vzdělání, které poskytujeme v kamenné škole, kde mají ţáci zázemí v prostorných třídách. K dispozici jsou také koncertní sály, výtvarné ateliéry, sál pro taneční obor a také divadelní sál.
7.4
MARKETINGOVÁ KOMUNIKACE
V rámci marketingové komunikace se snaţíme o co největší propagaci školy. Distribuujeme letáčky s veselým vyobrazením dětí a s nabídkou poskytovaného vzdělání ve všech oborech. Letáček je součástí přílohy této práce. Tyto letáčky máme vyvěšeny v dopravních prostředcích městské hromadné dopravy, také pořádáme nábor děti z mateřských škol. Zájemci mohou navštívit „Den otevřených dveří“, kde si prohlédnou nejen budovu školy, ale mohou nahlédnout také přímo do výuky jednotlivých oborŧ. Pořádáme koncerty pro Krajský úřad, Úřad obvodu Ostrava – Poruba, koncerty v jazzových klubech, koncerty pro seniory v domovech dŧchodcŧ a hospicích, workshopy a veletrhy hudebních nástrojŧ. Dále se prezentujeme pomocí webových stránek www.zus.poruba.cz. Na těchto webových stránkách se mŧţou zákazníci orientovat pomocí jednotlivých sekcí: úvod, historie, obory, správa školy, vyučující, kontakt, školné, přihláška, sdruţení rodičŧ, fotogalerie, akce, přehled bicích a výroční zprávy. Hlavními sponzory Základní umělecké školy Ostrava-Poruba jsou: EBM systém s. r. o. CarTec Group s. r. o. Lamer koupelny, spol. s. r. o. Sdruţení rodičŧ při ZUŠ Ostrava – Poruba Ing. Arch. Dušan Richtár Ing. Luděk Marek Ing. Josef Hein 46
Některé vybrané akce z tohoto přehledu, pořádané na ZUŠ: ROK 2009 14.10.
Hudební podvečer organizován klavírním oddělením
12.11.
Koncert ţákŧ ZUŠ a studentŧ JKGO
25.11.
Hudební podvečer organizován dechovým oddělením
02.12.
Večer hry na smyčcové nástroje
07.12.
Vystoupení ţákŧ PHV a přehlídkový koncert nástrojŧ pro ţáky PHV
08.12.
Adventní koncert ţákŧ školy v Kostele sv. Cyrila a Metoděje, Pustkovec
09.12.
Hudební podvečer
16.12.
Vánoční koncert
ROK 2010 13.01.
Hudební podvečer organizován kytarovým oddělením
03.02.
Koncert komorní hry ţákŧ ZUŠ a studentŧ JKGO
10.02.
Valentýnský ţákovský koncert
17.02.
Hudební podvečer organizován pěveckým oddělením
10.03.
Hudební podvečer organizován oddělením lidových a kláves. nástrojů
17.03.
Absolventský koncert lidových a el. kláves. nástrojŧ
31.03.
1. absolventský koncert
14.04.
Smyčcový podvečer
15.04.
Koncert elektronické hudby
21.04.
Hudební podvečer organizován klavírním oddělením
22.04.
Klavírní koncertní přehlídka 47
26.04.
Koncert smyčcového oddělení ZUŠ a JKGO
28.04.
2. Absolventský koncert
05.05.
Koncert ke Dni matek
10.,
Výchovné koncerty pro mateřské školy
11.05. 19.05.
Absolventský koncert dechového oddělení
25.05.
Nocturno u varhan, Kostel sv. Cyrila a Metoděje, Pustkovec
26.05.
Ţákovský koncert souborŧ
02.06.
Koncert rockové a populární hudby
Některé vybrané akce, kterých se ţáci školy zúčastnili: ROK 2009 04.11.
Festival ostravských ZUŠ, VIII. ročník – Koncert sólistŧ a varhany Slezskoostravská radnice
09.11.
Koncertní přehlídka bicích nástrojŧ ZUŠ Ostrava - Poruba
10.11.
Festival ostravských ZUŠ, VIII. ročník – Taneční a populární hudba Klub Garage, Ostrava - Martinov
18.11.
Festival ostravských ZUŠ, VIII. ročník – Koncert sólistŧ a KH Altán, Ostrava - Třebovice
24.11.
Festival ostravských ZUŠ, VIII. ročník – Večer tance a pohybu JKGO
08.12.
Setkání porubských seniorŧ SIŠ prof. Z. Matějčka, Ostrava - Pustkovec
11.12.
Vystoupení ţákŧ hudebního oboru Dům s pečovatelskou službou, Ostrava – Poruba
11.12.
Vystoupení ţákŧ hudebního oboru Hospic sv. Lukáše,Ostrava - Výškovice
48
ROK 2010 19.03.
Koncert ţákŧ hudebního a tanečního oboru Hudební škola, Katowice
24.03.
Schŧze ředitelŧ ZŠ a MŠ Ostrava – Poruba SIŠ prof. Z. Matějčka, Ostrava - Poruba
14.04.
Vystoupení ţákŧ hudebního oboru Hospic sv. Lukáše, Ostrava - Výškovice
04.05.
Krajská přehlídka ZUŠ ţákŧ s rozšířeným vyučováním, klavír ZUŠ Karviná
06.05.
Natáčení pro TV NOE Hudebniny Bajgar, Ostrava
26.05.
Vítání občánku ÚMOb Pustkovec
04.06.
Krajská přehlídka talentovaných ţákŧ ZUŠ, housle, viola JKGO
49
8. NÁVRH MARKETINGOVÉHO MIXU Jak jsem jiţ uvedla v teoretické části, v českém školství došlo k velkým změnám, centralistické řízení přešlo na management školy a jen na něm záleţí, jak dalece je škola úspěšná, jak dalece umí tzv. namixovat marketingový mix a nabídnout tak všem zájemcŧm to, co očekávají. Škola patří mezi největší základní umělecké školy v Moravskoslezském kraji a je jednou z největších v České republice. V Základní umělecké škole Ostrava – Poruba pedagogicky pŧsobím jiţ 30 let. Proţila jsem tak v českém školství jak direktivní zpŧsob řízení, tak přechod školy na právní subjektivitu. Do naší školy přicházejí děti v odpoledních hodinách, aţ po výuce v základní nebo střední škole. Vzdělávají se v uměleckých oborech a to v hudebním, tanečním, výtvarném a literárně-dramatickém. V rámci návrhu na zlepšení marketingového mixu jsem pouţila metodu brainstormingu. Setkání dne: 22. 3. 2011 v 10:00 hod.
Místo konání: Základní umělecká škola Ostrava-Poruba J. Valčíka 4413 Ostrava-Poruba
Téma: Nové marketingové návrhy ZUŠ Ostrava – Poruba
50
Členové: ředitel školy statutární zástupce školy zástupce ředitele školy vedoucí umělecké rady zástupce učitelŧ zástupce sdruţení rodičŧ zapisovatel
Ze všech navrţených nápadŧ jsme se rozhodli pro realizaci níţe uvedených bodŧ jako návrh pro zlepšení marketingového mixu školy: 1. Koncerty v blízkých lázních Klimkovice pro lázeňské hosty 2. Koncerty na objednávku – dle přání + dramaturgie 3. Koncerty v přilehlých obcích 4. Pořádat pravidelné „Dny kultury“ pro občany obvodu 5. Zlepšit reklamu v regionálních periodikách 6. Distribuce letáčkŧ - Přehled kulturních akcí 7. Úprava tzv. malého sálu pro profesionální nahrávání 8. Rozšířit nabídku v tanečním oboru o moderní tanec 9. Zavést cenové balíčky 10. Zlepšit grafiku webových stránek 11. Zajistit prioritu zobrazení webu školy na vyhledávačích
51
Produkt – je v Základní umělecké škole Ostrava – Poruba představován sluţbou, nabízeným vzděláním. Tak jak to doba vyţaduje, nabízíme nové produkty, po kterých je dnes poptávka a to: hru na basovou kytaru hru na bicí nástroje hru na varhany Snaţíme se tak přizpŧsobit poptávce, ale pŧsobí zde také vnější faktory, které jsou většinou těţko ovlivnitelné. Odráţejí se zde makroekonomické trendy, které ovlivňují vývoj celé společnosti. Proto se škola snaţí těmto tlakŧm odolávat a přizpŧsobovat se poţadavkŧm zákazníka – rodičŧ. Škola je mezi veřejností oblíbená, je zárukou kvality vzdělání. Zpětná reakce od rodičŧ je pozitivní, zaznamenáváme ji na pravidelných schŧzkách s rodiči. Také v odborných kruzích budí naše škola respekt, ţáci se umisťují na předních místech, jak v celostátních soutěţích, tak na soutěţích mezinárodních. V této oblasti vidím moţnost zlepšení právě v otevření nových oborŧ, hlavně v současné době rozšířit nabídku v tanečním oddělení o moderní tanec. Cena – neboli školné (úplata za vzdělání) se vypočítává z přímých neinvestičních výdajŧ na ţáka. Ţáci, kteří jsou jiţ výdělečně činní, hradí školné na jiných školách v plné výši, v dnešní době částka dosahuje aţ 20 000,-Kč za školní rok. V Základní umělecké škole Ostrava – Poruba je tato cena (školné) sníţena tak, abychom získali zájemce i z řad dospělých a byl tak tento produkt pro ně dostupný. Jsme tak o krok vpřed před konkurencí a studenti z řad dospělých k nám dojíţdějí i ze vzdálenějšího okolí. I kdyţ se snaţíme cenu školného zvyšovat minimálně, musíme reagovat na ekonomické faktory. Stále se však rodiče dotazují, zda je poskytnuta sleva ze školného v případě návštěvy dvou a více oborŧ. Proto bych v rámci zlepšení navrhla tzv. cenové balíčky, které by byly finančně zajímavé, a tím bychom byli opět o krok vpřed před konkurencí. Alespoň malý náznak slevy v celkové částce školného by byl motivací pro rodiče, aby děti zapsali do více oborŧ, a děti tak měly moţnost se všeobecně vzdělávat. 52
Distribuce - v tomto směru nabízíme místo vzdělání v kamenné škole, která je i v interiérech vyzdobená výtvarnými prácemi tak, aby prostředí na ţáky pŧsobilo esteticky. Ve škole jsou velké odhlučněné třídy s nástroji, které neustále obměňujeme a doplňujeme tak, aby se ţáci učili hrát na kvalitní nástroje. Ţáci zde mají zázemí také ve výtvarných ateliérech a koncertních sálech. Stále se snaţíme o to, aby prostory školy pŧsobily na děti esteticky. V minulém školním roce jsme vybavili třídy novým nábytkem a v letošním školním roce je nově vyzdobena čelní stěny malého koncertního sálu hudebním motivem (viz. příloha č. 1, foto č. 2). V této oblasti máme problém s konkurencí, která nám odlákává děti – zákazníky – tím, ţe vyučuje na okolních základních školách a nabízí tak rodičŧm moţnost výuky přímo na základní škole. Děti se tak ale učí ve třídách, které nejsou uzpŧsobeny pro výuku hudebních nástrojŧ, nejsou odhlučněny a také výuka začíná, aţ v základní škole skončí dopolední vyučování. Rozvrh hodin hudební školy se tak musí
přizpŧsobovat.
V ţádném
případě
nechceme
přesunout
naší
výuku
do základních škol, nadále je potřeba stavět na kvalitě výuky. Uměleckým oborŧm by se měly děti učit v estetickém prostředí. Komunikace – do této oblasti věnujeme nejvíce energie. Na pravidelné bázi pořádáme koncerty, den otevřených dveří, výchovné koncerty pro mateřské školy, základní školy, kulturní programy pro Úřad městského obvodu Ostrava – Poruba, koncerty pro Krajský úřad, hospice, kulturní programy na schŧze ředitelŧ základních škol, koncerty s Janáčkovou konzervatoří Ostrava, adventní koncerty, koncerty v jazzových klubech např. v klubu Parník, či v klubu Rock and Roll Garage, pořádáme
veletrhy
hudebních
nástrojŧ
a
workshopy
hudebních
nástrojŧ.
Distribuujeme také letáčky s přehledem nabízených studijních oborŧ. Letáčky jsou umístěny také v dopravních prostředcích městské hromadné dopravy. Na základě zjištěných výsledkŧ pomocí metody brainstormingu byly navrţeny návrhy, které by měly zlepšit marketingovou nabídku školy. V blízkých lázních Klimkovice budeme pořádat pravidelné měsíční koncerty pro lázeňské hosty. Nabídneme také koncerty na objednávku dle přání nejen pro přilehlé obce. Pro lepší 53
zviditelnění školy v obvodu Poruba, je potřeba pořádat pravidelné „Dny kultury“ pro občany obvodu. Je dŧleţité zlepšit reklamu v regionálních periodikách a přehled všech kulturních akcí školy oznámit pomocí letáčkŧ. V rámci zlepšení je dŧleţité zapracovat na grafice webových stránek a také zajistit prioritu zobrazení webu na vyhledávačích. V neposlední řadě je potřebné technicky upravit malý sál tak, aby byl k dispozici pro profesionální nahrávání a tím rozšířit doplňkovou činnost školy, moţnost pronájmu k profesionálním účelŧm.
54
ZÁVĚR Základní umělecká škola Ostrava Poruba pŧsobí v oblasti volnočasových aktivit. Nabízí celkem 4 umělecké obory – hudební, taneční, výtvarný a literárnědramatický. Vybraný obor mohou navštěvovat jak děti, tak dospělí. Umělecké aktivity jsou
dobrou prevencí sociálně patologických
jevŧ
a významně přispívají v rámci procesu socializace jedince. Děti poznají nové umělecké prostředí, naučí se mnoho nových věcí a poznají spoustu nových kamarádŧ. V rámci mé diplomové práce jsem zhodnotila marketingový mix Základní umělecké školy Ostrava – Poruba a na základě zjištěných výsledkŧ jsem navrhla doporučení na zlepšení. V rámci metody brainstormingu bylo zjištěno, ţe by se marketingové aktivity školy měly ubírat směrem celkové větší propagace školy, jejich aktivit, stejně tak jako rozšíření nabídky v oblasti koncertní činnosti. V neposlední řadě se snaţíme cenu (školné) přizpŧsobovat tak, aby i v dnešní nelehké ekonomické situaci byla dostupná pro širokou veřejnost. Investice do dětí je přece tou nejlepší, kterou společnost mŧţe udělat. Děti tvoří naší budoucnost.
55
SHRNUTÍ Diplomová práce bakalářská je členěna do dvou hlavních částí – teoretickou a praktickou. V teoretické části je vymezeno několik základních pojmŧ marketingu, jako je: potřeba, přání, trh, poptávka, podnikatelské koncepce, přístupy k trhu a v teoretické rovině je představen marketingový mix, zvláštnosti marketingu sluţeb a marketing školy. Klíčová praktická část se zabývá komplexní prezentací produktu Základní umělecké školy Ostrava – Poruba, analýzou marketingového mixu školy a pomocí metody brainstormingu navrţeno doporučení na zlepšení marketingového mixu Základní umělecké školy Ostrava – Poruba. Práce je doplněna fotografiemi a letáčky.
56
SUMMARY The Diploma work is divided into two main chapters - theoretical and practical. In the first chapter there are delimitations of fundamental marketing terms as follow - necessity, wish, market, demand, business conception, access to the market. In theoretical way there is also presented - marketing mix, specialities of marketing services and school marketing. The key chapter completely presents the product of School of Art in Ostrava Poruba, analyses marketing mix and through the method of brainstorming there is proposal regarding improvement of marketing mix. The diploma work is replenished with photos and leaflets.
57
REFERENČNÍ SEZNAM BARTÁK, J. (2006). Skryté bohatství firmy. Praha: Alfa Publishing. BĚLOHLÁVEK, F., KOŠŤAN, P., ŠULEŘ, O. (2006). Management. Brno: Computer Press, a. s. BERÁNEK, J., Kotek P. (2003). Řízení hotelového provozu. 3. vyd. Praha: Grada. DUBEN, R. (1996). Neziskový sektor v ekonomice a společnosti. Praha: Codex Bohemia. FRÖMEL, K. (2002). Kompendium psaní a publikování v kinantropologii. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. HANNAGAN,
T.
J.
(1996).
Marketing
pro neziskový
sektor.
Praha:
Management Press. HAYES, N. (2005). Psychologie týmové práce. Praha: Portál. JIRÁSEK, J. A. (2003). Strategie (Umění podnikatelských vítězství). Praha: Professional Publishing. KOLAJOVÁ, L. (2006). Týmová spolupráce. Praha: Grada. KOTÍKOVÁ, H., ZLÁMAL, J. (2006). Základy marketingu. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. KOTLER, P. (2005). 10 smrtelných marketingových hříchů. Praha: Grada. KOTLER, P. (2001). Marketing management. Praha: Grada Publishing. KOTLER, P. (2003). Marketing od A do Z. Praha: Management Press. KOUBEK, J. (2005). Řízení lidských zdrojů. 3. vydání. Praha: Management Press. NAKONEČNÝ, M. (2005). Sociální psychologie organizace. Praha: Grada. PAUKNEROVÁ,
D.
(2006).
Psychologie
pro
ekonomy
a manažery.
2. přepracované a aktualizované vydání. Praha: Grada. PLAMÍNEK, J. (2003). Vedení lidí, týmů a firem. Praha: Grada. PRÁŠILOVÁ, M. (2003). Vybrané kapitoly ze školského managementu pro učitele. Olomouc: PdF UP. 58
SVĚTLÍK, J. (1996). Marketing školy. Zlín: Ekka. ŠÍMKOVÁ,
E.
(2009).
Management
a marketing
v praxi
neziskových
organizací. Hradec Králové: Gaudeamus. ŠTIKAR, J., RYMEŠ, M., RIEGEL, K., HOSKOVEC, J. (2003). Psychologie ve světě práce. Praha: Karolinum. VYSEKALOVÁ, J., STRNAD, P., VYDROVÁ, J. (1999). Základy marketingu pro střední školy. Praha: Fortuna. Základní umělecká škola Ostrava-Poruba [online]. 2006 [cit. 2011-04-03]. Výroční zprávy. Dostupné z WWW:
59
PŘÍLOHY Příloha 1 - Fotogalerie
Foto č. 1: ZUŠ Ostrava - Poruba
Foto č. 2: Hudební studio
60
Foto č. 3: Koncertní vystoupení žáků
Foto č. 4: Koncertní vystoupení žáků
61
Příloha 2. Letáček pro nábor žáků.
62
Příloha 3. Letáček pro přijem žáků.
63
PŘIHLÁŠKA do Základní umělecké školy Ostrava – Poruba
Obor.........................................Hlavní
předmět........................................................Školní
rok.............................
Jméno a příjmení žáka/žákyně:
datum narození:
místo narození:
rodné číslo:
státní občanství:
adresa trvalého pobytu:
PSČ: telefon:
je žákem/žákyní školy (adresa):
třídy:
jméno otce:
telefon:
64
pracoviště:
jméno matky:
telefon:
pracoviště:
e-mail: (souhlasíte-li se zasíláním informací o akcích školy apod.)
Vzdělávání v základní umělecké škole upravuje zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), vyhláška č.71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání a školní řád.
Beru na vědomí, ţe školné uhradím ve stanoveném termínu: do 30. září v 1. pololetí školního roku a do 28. února ve II. pololetí školního roku.
Souhlasím s uveřejněním pozitivních informací o svém dítěti (např. uvedení jména v programu koncertu, na diplomu ze soutěţe, v tisku, ve výročních zprávách školy; zveřejnění fotografií z akcí školy na webových stránkách ZUŠ, na školních nástěnkách nebo ve školní kronice) v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů ve znění pozdějších předpisů.
V..................................................dne............................................
............................................................................. Podpis zákonného zástupce nezletilého žáka nebo zletilého žáka
Ţák zařazen..........................................................................................................................................................
....................
65
