Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury
Taneční partneři v tanečním kurzu Diplomová práce (bakalářská)
Autor: Dagmar Zoubalová Obor: Rekreologie – Management volného času Vedoucí práce: Mgr. Tereza Vrbová Olomouc 2013
Bibliografická identifikace Jméno a příjmení autora: Dagmar Zoubalová Název diplomové práce: Taneční partneři v tanečním kurzu Pracoviště: Katedra rekreologie Vedoucí diplomové práce: Mgr. Tereza Vrbová Rok obhajoby diplomové práce: 2013 Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá tancem, tanečními kurzy a názory účastníků tanečních kurzů na aspekty, které mohou výuku tance ovlivnit. Práce obsahuje vývoj tance v českých zemích v době od 14. století po současnost. Jsou zde obecně popsány některé nejznámější druhy tanců standardních, latinskoamerických a některé tance moderní. Dílčím cílem práce je zhodnotit důvody, vztah zúčastněných k tanci i sobě navzájem, vliv komunikace ve výuce tance, jak komunikace dle názorů účastníků ovlivňuje výuku tance a partnerský vztah. K práci na tomto průzkumu bylo použito dotazníku, na který odpovídali účastníci tanečních kurzů. Dalším nástrojem pro výzkum byl rozhovor s panem Šindlerem, který osobně vede svůj taneční klub v Prostějově. Dotazník vyplnilo a odevzdalo 45 tanečních párů. V práci jsou popsány důvody, proč se tanečníci do kurzu přihlásili, kolikrát již kurz navštívili a jak získali informace o kurzu. Informace mohou posloužit budoucím zájemcům o taneční kurzy společenského tance, kteří nemají představu, co mohou od kurzu očekávat. Zároveň přibližuje případným zájemcům věkové složení a tím dokazuje, že ani v pozdějším věku není ostudou či problémem, začít se věnovat společenskému tanci. Ke sběru informací jsem použila techniku kvantitativní, formou dotazníku. Dotazník je matematicko-statistická metoda výzkumu. V této práci dotazovaní odpovídali na 18 polootevřených otázek. Klíčová slova: komunikace, mezilidské vztahy, partnerské vztahy, tanec, volný čas Souhlasím s půjčováním diplomové práce v rámci knihovních služeb. 2
Bibliographical identification Author: Dagmar Zoubalová Title of Bachelor Thesis: Couples of Dancers at Dancing Lectures Department: Recreology Supervisor: Tereza Vrbová The Year of Presentation: 2013
Abstract: The bachelor thesis covered the ballroom dancing, dancing lectures and the questionnaire connecting dancers. Thesis describes history of the Czech dance from the fourteenth century till the present times. It also describes the typical standard´s dances, Latin American´s dances and also some modern dances. It focuses on interactions and relations between the dancers, also inside a couple. This study is based on the questionnaire among 45 couples. It is also based on the interview with Mr.Šindler, the master of a dancing club in Prostějov. The questionnaire mentioned above was used to collect information about the participants in dancing lectures, such as how old they are, the reasons for attending dancing lectures, etc. Altogether respondents answered 18 questions.
Keywords: interaction, human relations, partnerships, dance, leisure time I agree that the thesis to be lent within the library service.
3
Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou práci vypracovala samostatně s odbornou pomocí Mgr. Terezy Vrbové. V bakalářské práci jsem uvedla všechny zdroje informací a použité literární zdroje. Řídila jsem se zásadami vědecké etiky.
V Olomouci dne 28. června 2013
-----------------------------------Dagmar Zoubalová
4
Děkuji Mgr. Tereze Vrbové za pomoc a rady při psaní práce. Dále všem dotazovaným účastníkům výzkumu za jejich ochotu a přístup. 5
OBSAH 1 ÚVOD ........................................................................................................................................... 8 2 PŘEHLED POZNATKŮ ............................................................................................................. 9 2.1 Komunikace............................................................................................................................... 9 2.1.1 Verbální komunikace ............................................................................................................. 9 2.1.2 Neverbální komunikace ........................................................................................................ 10 2.1.3 Taneční pár a komunikace při tanci .................................................................................... 11 2.2 Vztah........................................................................................................................................ 11 2.2.1 Taneční pár a vztah .............................................................................................................. 12 2.3 Tanec ....................................................................................................................................... 13 2.3.1 Historie tance ........................................................................................................................ 14 2.3.2 Historie tance v českých zemích ........................................................................................... 14 2.3.3 Tanec v současnosti .............................................................................................................. 16 2.3.4 Tance v tanečním kurzu ....................................................................................................... 17 2.4 Druhy společenských tanců ..................................................................................................... 19 2.4.1 Standardní tance................................................................................................................... 19 2.4.2 Latinskoamerické tance........................................................................................................ 22 2.4.3 Skupinové tance .................................................................................................................... 25 2.4.4 Moderní tance ....................................................................................................................... 27 2.5 Volný čas.................................................................................................................................. 28 3 CÍLE A VÝZKUMNÉ OTÁZKY .............................................................................................. 30 3.1 Hlavní cíl práce........................................................................................................................ 30 3.2 Dílčí cíle ................................................................................................................................... 30 3.3 Výzkumné otázky .................................................................................................................... 30 4 METODA SBÉRU A VYHODNOCENÍ DAT........................................................................... 31 4.1 Použité techniky sběru dat ...................................................................................................... 31
6
4.2 Popis zkoumané populace ....................................................................................................... 33 5 VÝSLEDKY ............................................................................................................................... 34 5.1 Věk klientů tanečního kurzu ................................................................................................... 34 5.2 Vztahy mezi partnery .............................................................................................................. 35 5.3 Důvod přihlášení do kurzu ...................................................................................................... 36 5.4 Vliv kurzu na vztah k tanci nebo partnerovi .......................................................................... 37 5.5 Komunikace s partnerem při tanci ......................................................................................... 38 5.6 Typ postavy a tanec ................................................................................................................. 39 5.7 Sluch a jeho vliv na tanec ........................................................................................................ 40 5.8 Vztah mužů k tanci.................................................................................................................. 41 5.9 Tanec a jeho společenský význam ........................................................................................... 42 5.10 Počet absolvovaných kurzů ................................................................................................... 43 5.11 Vztah dotazovaných k tanci .................................................................................................. 44 5.12 Druhy tanců a jejich oblíbenost ............................................................................................ 45 5.13 Každý se může naučit tančit .................................................................................................. 46 5.14 Získávání informací o kurzu ................................................................................................. 47 6 ZÁVĚR ....................................................................................................................................... 48 7 DOPORUČENÍ .......................................................................................................................... 51 8 SOUHRN .................................................................................................................................... 52 9 SUMMARY ................................................................................................................................ 53 10 REFERENČNÍ SEZNAM ........................................................................................................ 54 11 PŘÍLOHA ................................................................................................................................ 56
7
1 ÚVOD Vzhledem k tomu, že mám sama k tanci velmi kladný vztah, chtěla jsem zjistit, co vede běžnou populaci v dospělém věku k výuce tance v kurzu a zjistit vztah účastníků k pohybovému projevu. Dále mne zajímalo, jaké důvody vedou lidi ke společenskému tanci. Touto prací jsem chtěla budoucím zájemcům o společenský tanec přiblížit, co mohou očekávat od tanečního kurzu, seznámit je s nejznámějšími a nejčastějšími druhy tanců, s historií a vývojem tance. Důležitým aspektem, který jsem sledovala je také komunikace tanečníků mezi sebou navzájem. Snažila jsem se zjistit, do jaké míry je komunikace mezi tanečními partnery důležitá pro perfektní taneční výkon a zda se v tanci promítá vztah tanečníků, případně komunikační nejistota a neschopnost či nikoliv. Vycházím z toho, že tanec je disciplína, kde se nepoužívají slova a komunikace je spíše nonverbální. K práci na tomto průzkumu bylo použito dotazníku, na který odpovídali účastníci dvou tanečních kurzů v Prostějově. Oba taneční kluby mají v Prostějově dlouholetou tradici a reprezentanti taneční školy mají skvělé výsledky i v různých tanečních soutěžích. Dalším nástrojem pro výzkum byl neřízený rozhovor s panem Šindlerem, který osobně vede svůj taneční klub již mnoho let a tanci se věnuje celý život. Velice mi pomohly také názory kurzistů, kteří mi poskytli cenné postřehy a poznatky z výuky, sdělili mi svoje pocity a svěřili se mi s těžkostmi a strastmi taneční výuky.
8
2 PŘEHLED POZNATKŮ
2.1 Komunikace Komunikaci patří mezi nejdůležitější a nejužitečnější znalosti a dovednosti člověka. Dobrá schopnost komunikace je vždy nejdůležitějším aktivem, ať jde o osobní, společenský nebo pracovní život. S pomocí intrapersonální komunikace hovoří člověk sám se sebou, poznává nebo posuzuje sám sebe. S pomocí interpersonální komunikace na sebe působí lidé vzájemně, poznávají partnery a umožňují partnerům poznat sebe samých. Interpersonální komunikace vám také umožňuje založit, udržovat, ukončit, někdy pokazit a někdy napravit osobní vztahy. Hraje významnou roli například při pohovorech, když žádáte o zaměstnání, pomáhá vám shromažďovat informace, pomocí tohoto typu komunikace se radíte s partnery, případně s jedinci v malých skupinách. Díky komunikaci lidé řeší problémy, nachází nové nápady a dělí se o poznatky a zkušenosti. Pomocí veřejné komunikace vás jiní informují a přesvědčují. Nebo naopak vy informujete a přesvědčujete jiné – aby něco udělali, koupili, aby uvažovali určitým způsobem, aby změnili nějaký svůj postoj, názor nebo hodnotu ( DeVito, 2001). Komunikace představuje moc. Kdo se naučí ji efektivně využívat, může změnit svůj pohled na svět i pohled, kterým svět pohlíží na něj. Antony Robbins Rozdíly mezi efektivní a neefektivní komunikací můžeme vidět všude kolem sebe. 2.1.1 Verbální komunikace
Verbální komunikace je komunikace slovy. Jde o komunikaci jazyka a řeči. Člověk je pro verbální komunikaci vybaven fyziologicky, například utvářením a umístěním hlasivek a svalovou ovladatelností jazyka a rtů, jednak patrně vrozenou 9
schopností jazyk se naučit. Sám jazyk však patří do oblasti kultury a každý jedinec se jej musí naučit. Ve společnostech, které nemají písmo, se jazyk udržuje pouze předáváním z generace na generaci a pokud se tohle předávání přeruší, jazyk vymře. A. Mehrabian ve svém výzkumu zjistil, že si při verbální komunikaci předáme 45% všech informací. Z toho slovy řekneme pouze 7 % celého obsahu. Zbývající část vnímáme pomocí intonace a zabarvení hlasu, tónu řeči, síly hlasu, způsobu vyslovování, postoje mluvčího aj. (Sokol, 2002). 2.1.2 Neverbální komunikace
Neverbální komunikace je jakási sebeprezentace vyjadřující emoce a interpersonální postoj. Používáme ji k tomu, abychom nahradili nebo podpořili řeč. Slouží k výměně informací s okolím. Odhaluje naše emoce, pocity, nálady. Vybíral (2009) do neverbální komunikace řadí gesta, výrazy tváře, pohledy očí, tělesný kontakt, prostorovou vzdálenost, řeč těla, oblečení, zdobnost, fyzické a jiné aspekty vlastního zjevu. A. Mehrabian udává, že až 55% informací si předáváme právě formou neverbální komunikace. Do neverbální komunikace patří: oční kontakt- např.: pohledy, jakou jiskru v oku máme, mimické projevy- např.: výraz obličeje, očí, úst, tváře, kinetické projevy- např.: chůze, postoj, pohyby těla, gestikulace- např.: pokrčení ramenou, nakloněná hlava, haptické projevy- např.:dotyky, kontakt, podání ruky, odstrčení, pohlazení, polibek, facka, toxemické projevy- vzdálenost mezi lidmi (4 zóny: intimní, osobní, společenská, veřejná) posturologické- v sedě, vestoje, vleže, paralingvistické- hlasový výraz, zabarvení hlasu, hlasitost, vzhled- oděv, účes, líčení, módní doplňky.
10
2.1.3 Taneční pár a komunikace při tanci
Taneční pár je ve své podstatě jedinečný. Jde o párovou aktivitu, při které se partneři musí na sebe moci spolehnout, důvěřovat si, rozumět si, vzájemně se tolerovat, dotýkat se v taneční pozici a v neposlední řadě se musí umět domluvit. V opačném případě by výsledek jejich snažení nebyl uspokojivý ani pro jednoho z nich. Není důležité, zda jsou tanečníci zároveň i životními partnery. Pokud se opravdu chtějí naučit tancovat dobře, je dokonce lepší, pokud se v tanci účastníci v párech střídají. Komunikace mezi partnery je i v tanci naprosto bezpodmínečná. Dle Valenty je komunikace jedna ze základních a velevýznamných existenčních činností člověka. Nedá se od něj oddělit stejně, jako on se nedá oddělit od ní. Prostupuje prakticky všechny složky našeho života a ovlivňuje celou naši osobnost (Valenta, 2005, str. 13). Podle Valenty, může dobrá komunikace mít řadu různých vlastností, rysů, dimenzí či parametrů. Obecně lze říct, že dobrá komunikace je: - sdělná (říká, to co říkat má) - zajímavá (vychází vstříc pozornosti, emocím atd.) - vztahotvorná (vznik a udržování mezilidských vztahů) - etická (respektuje právo druhých komunikovat svobodně).
2.2 Vztah
Poznávání lidí. Toto téma by se mohlo svým způsobem „rozplynout“ i v některých tématech dalších - např. právě v tématu komunikace či tématu mezilidské vztahy (Valenta, 2005, 33). Téma mezilidské vztahy podobně jako téma předchozí
obsahuje
složku
vedoucí jednak obecně k poznávání mezilidských vztahů a také k postojům a dovednostem vhodným pro zakládání, rozvíjení, 11
zpevňování, regulaci atd.
skutečných konkrétních vzájemných vztahů mezi lidmi v rodině, ve třídě, na pracovišti, v obci, resp. v širší společnosti (Valenta, 2005, 35). 2.2.1 Taneční pár a vztah
Partnerské vztahy jak v soukromí, tak přímo při tanci hrají důležitou roli. Partneři musí mít jistotu, že se na sebe mohou spolehnout, musí být schopni dojít ke společným závěrům, někdy i na základě kompromisů. Samozřejmostí by mělo být přizpůsobení tanečních dovedností a možností jednoho partnera druhému. Komunikovat při tanci ať už verbálně či nonverbálně je nutnost. Důležitá je také konstruktivní kritika řečená diplomaticky a vlídným způsobem. Jejím cílem je upozornit na nedostatky, zároveň však neurazit a neznechutit další taneční snahy. Na této úrovni jsou však už nutné určité zkušenosti, schopnost empatie a taktu (Hartley, 2004). S tancem se setkají nejen manželské nebo dlouhodobé páry, ale také náhodně vybraní partneři. I zde je nutné najít společnou řeč a to tak, aby si oba jedinci tanec užili a aby snažení nepřipomínalo spíše souboj. Všechno by mělo být podřízeno společnému cíli, a to užít si tanec a být spolu s partnerem s lidmi, kteří mají stejný zájem a se kterými je společně strávený čas přínosem. Tanečníci v kurzu měli zastoupeny všechny skupiny, podle Haley. Ten rozdělil vztahy na symetrické, komplementární a metakomplementární. Byla zde skupina tanečníků - partnerů, kteří se k sobě navzájem chovali stejným způsobem. Vzájemně si při tanci radili, pomáhali, naslouchali i kritizovali. V rozhovorech s těmito páry byla cítit vzájemná pomoc, podpora, ale i vzájemná kritika a společné navrhování řešení nastalého problému. Další skupinou byla ta, kde právě převládaly komplementární vztahy. Zde bylo nádherně vidět, kdo z partnerů je učitel a učí a kdo je žák nechává se učit. Při rozhovorech s tímto typem páru jsem se dozvěděla, že partner, který suploval roli učitele, byl i iniciátorem k zapsání do kurzu. Druhý partner, který suploval roli žáka,
12
byl poslušný a nechal se ovládat a při tom byl velice spokojen, že může trávit čas s tímto člověkem, takovým způsobem, tedy učit se tancovat. Třetí skupinu z metakomplementárními vztahy jsem zaznamenala jen u malého množství párů. Byli ve vztahu kamarádském, nebo to byli tanečníci, které dal dohromady samotný kurz. Navzájem po sobě požadovali stejné postavení za účelem dosažení stejného cílu, naučit se tancovat a tanec si společně užít. Při rozhovorech s tanečníky jsme tyto čtyři body probírali, tak, jak je vnímají oni sami. Došli jsme vzájemně ke společnému úsudku, že při komunikaci je velmi důležitá otevřenost obou partnerů, jejich pozitivní myšlení a respektování se navzájem. Zde se nejvíc projevovaly samotné vztahy a postavení partnerů v něm (DeVito, 2001). 2.3 Tanec
Tanec je jeden z prostředků, kterým člověk může vyjadřovat svoje pocity a nálady. Je to jeden z projevů člověka. Při vyslovení slova tanec si každý může vybavit jinou představu. U někoho to může být balet, moderní tanec, lidový či společenský tanec, ale i skupinové vystoupení mladých lidí, kteří svým tancem jakoby překonávali gravitaci. Tanec může být párový, kdy jsou tanečníci v těsném kontaktu, ale také nepárový, kdy tanečník tančí sám, ale přitom je součástí nějakého celku nebo skupiny. Jak uvádí Balaš (2003), tanec během těchto tisíců let plnil funkce náboženské, politické, kulturní, společenské a zábavné. Dá se říct, že lidé přírodních národů ještě stále tančí tance, ze kterých se během tisíců let vyvinul tanec moderní, které v současnosti tančí většina světa. Podle některých autorů je tanec možným prostředkem, ke zvýšení pohybové aktivity lidí. Pozitivní vliv tance popisuje Rýgl: Jedná se o pohybovou činnost, která je charakteristická širokospektrálním působením na celého člověka. Pestrá náplň tréninku i samostatného soutěžení se podílí na emočním ovlivnění funkcí organismu a jeho adaptaci. Má značný a příznivý vliv na stavbu a ekonomizaci činnosti vnitřních orgánů s důrazem 13
na kardiorespirační funkce a jejich účelné a funkční zapojení do potřeb organizmu. Tanec učí jedince přesným a koordinovaným pohybům a pozitivně ovlivňuje celý hybný systém člověka (Rýgl, 2004b, 27).
2.3.1 Historie tance
Tanec je součástí civilizace již od samého začátku. Prvotní tance nebyli v takové podobě, kterou známe my ze současnosti. Většinou se jednalo o rituální tance jedinců ve společenské skupině, která oslavovala zásadní životní situace např. nový život, dobrý úlovek, velkou úrodu, vyhraný souboj, svatbu, úmrtí, oběti bohům a mnoho dalších společenských událostí. Postupem času se začal formovat do dnešní podoby. I samotný tanec se utvářel a prošel hodně změnami.
2.3.2 Historie tance v českých zemích
Od 13. století, kdy byl tanec nebo jakýkoliv tělesný pohyb doprovázen hudbou považován za něco velice hříšného a aktéři této činnosti byli vyhlášeni za kacíře. Nejednou byli vypuzováni z měst a kostelů. V této době se nejčastěji jako hudební doprovod používali bubínek a píšťalky. Ve 14. století jsou první zmínky o tzv. “Svatojánských tancích“, které se tancovali při oslavách svatého Jana. Při korunovaci Karla IV, která proběhla v roce 1348, byly tance a hudební doprovod již povoleny jako součást oslav. Zdaleka neměl tanec takovou podobu, jako dnes. Netancovalo se v páru. Tancovali pouze muži, kteří byli maskováni. V druhé polovině 14. století, jsou zaznamenány první zmínky o učitelích tance (Zíbrt 1896). Proti tanci ostře vystupoval Jan Hus ve svých kázáních. Církev celkově nebyla v té době tanci a hudbě nakloněna. Postupem času a díky přílivu módních vlivů z ciziny se i v naší zemi začal tanec prosazovat čím dál víc a upevňoval si své postavení ve společnosti. 15. století bylo pro tanec pozitivní. V této době se 14
společnost začala dělit na zábavu pro bohaté v podobě panských tanců a pro chudé v podobě selských tanců. Rozdíly byly velké, jak v pohybovém provedení, tak složení hudebních nástrojů v doprovodné kapele. Začal se utvářet párový tanec, do této doby se tancovalo samostatně. Chudí pořádali zábavné veselice a bohatí začali pořádat plesy, které měly svůj řád a pravidla. V době národního obrození dostaly plesy politický nádech. Scházeli se na nich politici, spisovatelé a další kulturní činitelé, kteří probírali politickou situaci a další rozvoj země. V této době bylo důležité se na takových akcí ukazovat a tím být součástí dění ve společnosti. Začaly vznikat orchestry. Nejznámějším tancem byla česká polka a valčík. Vznikaly také pozvánky na ples, (které měly funkci dnešních vizitek) a programy akce. Taneční školy byly již na vysoké úrovni a byly brány jako jakýsi stupeň společenského žebříčku (Degen, 2003). Doba kolem dvou světových válek byla doba, kdy k nám proudily tance z jiných evropských a exotických zemí. Také Amerika měla podíl na rozšiřování své kultury do naší země. Hlavně díky černošské hudbě, která byla pro naši společnost něčím naprosto novým. Pronikaly k nám nové tance jako tango, rumba, samba, waltz, swing, chacha. K exotickým tancům se přidalo i paso doble. V průběhu druhé světové války byl v Londýně představen další tanec, který byl uzpůsoben pro anglickou a evropskou společnost – jive. Do Evropy a celého světa se jive nazývaný někdy také americký rhythm nebo americký swing rozšířil po válce. Do dnešní doby prošel vývojem, který vytvořil minimálně deset variant provedení jeho základního kroku a také změnil jeho charakter. (Degen, 2003, 21). Novodobým tancem byl určitě považován rock´n´roll, který ovlivnil celou generaci tanečníků i posluchačů. Nejsilnější éra rokenrolu se datuje v letech 1953 – 1958. V těchto letech byl v Československu rock´n´roll považován za produkt USA a tím pádem byl produktem agresivního západního imperialismu často označován jako tanec chuligánů. Roky 1958 – 1964 byly érou twistu. Navzdory tzv. železné oponě mezi západem a východem dorazil twist i do Československa. 15
Málo známou skutečností je, že kolem roku 1965 začaly v Praze vznikat první diskotéky, které se rychle šířily po celé zemi. Ze začátku se těmto akcím říkalo odpolední čaje, konaly se v neděli odpoledne. Posledním velkým módním tanečním hitem před „Sametovou revolucí“ byl určitě „Break dance“. Kvalita tance byla hodně závislá na akrobatické zdatnosti tanečníka a okamžitě zaujal většinu tanečních kroužků v Československu. Taneční kroužky v devadesátých letech hrály velkou roli při vyplnění volného času mládeže. Společenský tanec ve své původní podobě ustupoval těmto moderním trendům. Do roku 1989 měl společenský tanec na žebříčku sociálních pohybových dovedností své význačné místo. Školy měly zájem o taneční výuku. Podnikové plesy a plesy škol byly pro pracující a rodiče pomalu povinné a kdo se neúčastnil, byl skoro ze společnosti vyloučen. Pořádaly se různé výroční schůze a stranické sjezdy, na kterých vystupovaly nejen taneční skupiny se svým vystoupením, ale na závěr programu byl většinou zařazen společenský večer s tancem (Degen, 2003). Další věc, kterou vnímám z dřívější doby, je místo, kde se plesy konaly. Byly to velké kulturní domy, společenská centra, sportovní haly, sály patřící státním podnikům a zemědělských družstvům. V dnešní době je v oblibě hlavně u mladých lidí takzvaný hip hop tanec. Tento taneční styl byl v době osmdesátých a devadesátých let brán i jako životní styl určité části mládeže. Ani v dnešní době neztrácí nic na své popularitě.
2.3.3 Tanec v současnosti
Když se dnes zeptám mladého člověka do třiceti let na společenský tanec, většinou si vybaví první taneční ze studentských let nebo maturitní ples a společenskou zábavu. Ti, kteří neprošli tanečním kurzem, měli první taneční zkušenost právě na vesnické tancovačce nebo na městském plese v kulturním domě.
16
Dle vyjádření pana Šindlera dnes školy nemají prioritní zájem, aby mládež povinně navštěvovala taneční kurz. Je to volba jednotlivce a i ta je ovlivněna dalšími faktory, jako například finance rodinného rozpočtu nebo ovlivnění vrstevníky, kteří tuto činnost zavrhují a raději volí hip hopové „poskakování“ na ulici, aby si zachovali svoji vydobytou pozici ve skupině. Rodiče jsou důležitým faktorem při rozhodování, jestli jedinec do tanečních nastoupí nebo z finančních či jiných důvodů se kurzu nezúčastní. Rodiče se mohou nechat ovlivnit i svými osobními zážitky ze svých tanečních. Jak se dále pan Šindler vyjádřil, dnes se více než tancem žije sportem. Tanec je podporován u malých dětí v podobě skupinových, hip hopových , streat-dancových aj. formací, nespočet tanečních klubů závodí na republikových a světových soutěžích, ale výuka klasického tance je zvlášť u dětí výjimkou a u vrstevníků budí posměch, není v kategorii „in“. Ti, kteří taneční kurz kdysi absolvovali a chtějí si dobře zatancovat, se těší na plesovou sezonu. Je to jedna z mála příležitostí, kdy si mohou taneční kroky tzv. oprášit. Bohužel ani v plesové sezoně si tanec moc, dle slov pana Šindlera, neužijete. Plesy mnohdy přehlídkou sponzorů a vážených občanů města, kteří mnohdy nechodili do tanečních a při tanci předvádějí „šlapání zelí“. Při maturitních plesech, které pan Šindler navštěvuje, protože dané maturanty učil ve svých kurzech, je někdy překvapen hudebním doprovodem a složením skladeb, které hudební těleso prezentuje. Neustále se opakující dva, maximálně tři druhy tanců, někdy v neodpovídajícím taktu. A navíc, na přeplněném tanečním parketu si nelze dobře zatancovat.
2.3.4 Tance v tanečním kurzu
První možnost kontaktu dnešního člověka se společenským tancem je až v základním tanečním kurzu. Na jedinci je volba, jestli chce nebo nechce taneční kurz absolvovat. Důležitým faktorem zda se účastnit kurzu tance, jsou finance a to, jak za kurzovné, tak hlavně za věci s tím spojené. Zejména škola dnes taneční kurzy nedotuje a mnohé domácnosti na takovou finanční investici nemají prostředky. 17
Pokud člověk taneční kurz absolvuje, jaké je jeho další využití? Dnešní svět je zaměřen na reklamu, která vám poradí jaký oblek, jaké šaty, jaké nehty, jaké boty do tanečních jsou v současnosti tzv.“in“, ale kde si dobře a kvalitně zatancovat po absolvování tanečního kurzu se už nedozvíme. Jedinou možností nám jsou pak plesy, které jsou spíše přehlídkou sponzorů, vlivných občanů a politiků města, což obyčejné lidi od účasti na takové události odradí. Doprovodná hudební tělesa navíc buď ve svém repertoáru klasické tance vůbec nemají, nebo jen v omezené míře. Díky všem výše zmíněným aspektům se společenský tanec dostává na pozadí všech zájmů. Lidé si společenský tanec nemají kde připomenout, zopakovat, vzrůstá nedůvěra v sebe sama. Člověk se ze strachu před vlastním znemožněním ve společnosti od tance pomalu vzdaluje. Svoji roli sehrává určitě i nutnost ovládat a přijmout za svá pravidla etikety. Dnešní doba nabízí možnost tance nejen pro dospívající mládež, ale také pro dospělé a to formou opakovacích kurzů či kurzů pro pokročilé. Kurzy, které organizuje pan Šindler, jsou velmi populární již mnoho let. Lidé zde dostanou možnost se tanec naučit, zopakovat si taneční kroky či své taneční vzdělání posunout o stupeň výš. Je to možnost, jak se dostat ze starostí všedních dnů. Taneční kurz je možno opakovat každoročně. Účastníci kurzu se v rozhovorech často shodli, že tento kurz je místo, kde si mohou v klidu zatancovat, zopakovat si případně zapomenuté taneční kroky a naučit něco nového pod odborným dozorem lektora, který má dlouholetou praxi v oboru. Ti, kteří tento kurz navštívili poprvé, jsou spokojení s atmosférou a přístupem vyučujícího. V kurzu se setkávají s lidmi, kteří mají stejný zájem, užít si tanec. V současné době jsou nejznámější tance rozděleny do několika hlavních skupin a to: -
standardní tance (valčík, tango, waltz, quickstep, slowfoxtrot)
-
latinskoamerické tance (samba, rumba, chacha, paso doble, jive)
-
skupinové tance (country tance, irský tanec, břišní tance a diskotance) (Baláš, 2003)
18
Standardní tance jsou pro laiky symbolem 30. let a meziválečné doby, kdy se jejich vývoj ustálil. V této době vznikly první popisy tanečních figur a tanečních technik, které jsou platné i v současnosti. V našich představách se jedná o taneční páry, kdy partner má na sobě černý frak a partnerka dlouhou toaletu.
2.4 Druhy společenských tanců Tanec může mít mnoho podob. Pokud se mám zmínit o společenských tancích, zmíním jen ty nejznámější či nejfrekventovanější u široké veřejnosti. Společenské tance se dělí na tance standardní, latinskoamerické, skupinové a moderní.
2.4.1 Standardní tance Standardní tance jsou tance, které se tančí v těsném držení a je pro ně charakteristický švihový i ladný pohyb po parketu ve směru hodinových ručiček. Do této skupiny tanců patří tango, valčík, waltz, quickstep, slowfox.
Tango
Tango je vnímáno jako tanec spojený s erotikou, energií, vystihuje vztah mezi ženou a mužem ve společnosti té doby. Muž je vnímán jako vůdčí osobnost páru, který je ženě společensky nadřazen. V současné době do tohoto kultu vstoupila emancipace žen. Tango má silné kořeny v Argentině a původní česká literatura o tangu neexistuje. Tanec je velice náročný na rytmus a klade důraz na velice přesné až precizní provedení, základem jsou smyslné pohyby těl. Estetický dojem z tance, procítění a výraz tanečníků je zde důležitější než u jiných tanců.(Laird, 1995).
19
Obrázek 1. Tango (www.google.cz.tanecwaltz)
Waltz Vznikl jako lidový tanec v Rakousku a jižním Německu. Vzhledem k tomu, že se jedná o pomalý tanec, který se tančí v tempu 30 taktů za minutu a neustále se opakuje jednoduchá figura po parketu, začíná jím výuka v tanečních kurzech. V tomto pomalém rytmu se většinou tanečník uvolní a získá sebedůvěru pro další tance. Sebedůvěra je tajemstvím úspěchu nejen u tance. Umět tento tanec je velkým společenským plusem (Laird, 1995).
Quickstep Tanec vznikal na sklonku devatenáctého století. Z hlediska historie vznikl ze dvou tanců jménem Boston a One-step, které se oba objevily v amerických tanečních sálech s příchodem ragtimové a jazzové hudby na sklonku devatenáctého století. Quickstep je tanec plný optimizmu. Je to dynamický tanec založený na chůzi a 20
proměnách, které zapadají do čtyřdobé hudby. Je nazývaný také „rychlý foxtrot“. Standardní tempo je 50-52 taktů za minutu, což je relativně rychlé (Laird, 1995).
Obrázek 2. Waltz (www.google.cz.tanecwaltz)
Slowfox Slowfox je výtvorem anglických tanečních mistrů. Tanec do jisté míry odráží charakterové vlastnosti Angličanů – lehkost s flegmatičností, přesnost, avšak nevýbušnost, rytmičnost a samoúčelnost, honosnost i lhostejnost. Patří mezi nejtěžší tance, i když při tanci tanečníci vypadají, jako by pluli po parketu. Přezdívá se mu tancem pravdy, protože ho dokonale zvládne jen opravdový mistr tance. Základem je
21
kombinace pérového kroku a trojkroku. Pomalé tempo vyžaduje dokonalou kontrolu těla (Laird, 1995).
Obrázek 4. Slowfox (www.google.cz.tanecslowfox)
2.4.2 Latinskoamerické tance Někdy také nazývané zkráceně latinské tance, které charakterizuje rytmická přesnost, temperament, smyslnost a velký citový náboj. Využívá se volného držení, které je buď uzavřené, nebo otevřené. Můžou se tančit jak na místě, tak i v pohybu po celém tanečním parketě. Při tanci latinskoamerických tanců je důležité udržet oční kontakt mezi partnery, který dokresluje vášnivost a smyslnost, což je opak oproti standartním tancům, kde se oči partnerů téměř nepotkají. Do této skupiny tanců patří samba, čača (neboli Ča-ča-ča), rumba, paso doble.
22
Čača (neboli ČA- ČA- ČA) Drzý, veselý a bezstarostný tanec, to vše je Čača. Pro učení je jedním z nejsnadnějších tanců. Tanec je založen na přeměnném pohybu tří spojených kroků, které se tančí na přízvučné doby v každém taktu hudby. Čača se skládá z asi dvaceti základních figur a má nespočet variací rozvinutých z těch základních. Říká se, že své jméno tanec dostal podle zvuků, které působí nohy tanečníků na parketu při taneční přeměně. Hudba k tanci vznikla na Kubě. Má silný, podmanivý a snadno rozpoznatelný rytmus (Baláš, 2003)
Obrázek 5. Samba
(www.google.cz.tanecsamba)
Samba Samba je tanec z Brazílie. Samba je součástí brazilské kultury, je to hudba a tanec lidí pro lidi. Tanec má dvě doby v každém taktu a důraz je kladen na druhou dobu. Standartní tempo je 50 taktů za minutu. Mnoho figur v tanci vyžaduje speciální klopný pánevní pohyb (Laird, 1995). 23
Paso doble Paso doble je tanec španělského původu, který znázorňuje boj zápasníka s býkem. Ve svých začátcích se jednalo o tanec sólový, kdy tanečník byl pouze muž a v krčmě napodoboval charakteristické a zdařilé pohyby slavných toreadorů. Ve španělštině znamená paso=krok, doblo=dvojitý, dvojnásobný (Baláš, 2003). Po 1. světové válce byl tento sólový tanec upraven na párový společenský tanec ve Francii. V Praze se tanec objevil kolem roku 1923. V 50. letech byla role ženy interpretovaná jako pozice býka, takže žena při tanci svými prsty naznačovala, že má na hlavě rohy a dráždí partnera. Tempo tance by mělo být nejvíce 60 taktů za minutu. V párovém tanci muž představuje toreadora, dáma pláštěnku či přehoz. Výjimečně je tato podívaná k vidění ve Španělsku nebo Portugalsku i dnes.
Obrázek 6. Paso doble (www.google.cz.tanecpasodoble)
24
Rumba Rumba je kubánský tanec. Pro začátečníky je to relativně snadný tanec, ale pro špičkové soutěžní tanečníky to znamená spoustu času pro vypilování rumby na vrcholovou
úroveň.
Zatančit
dobrou
rumbu
je
cíl
všech
milovníků
latinskoamerických tanců. Standardní tempo je 27 taktů za minutu. Choreografie je postavená na příběhu ženy, která se pokouší přilákat a ovládat muže svými ženskými půvaby (Laird, 1995).
2.4.3 Skupinové tance
Skupina lidí tvořící jeden ucelený taneční celek. Do skupinových tanců můžeme zařadit především country tance, břišní nebo irské tance. Country tanec Country tanec je brán jako zábavný skupinový tanec. Typické oblečení je kostkovaná košile, rifle, šátek kolem krku, vysoké kovbojské boty a doplňky inspirované divokým západem (Dallal, 2006).
Obrázek 7. Countr (www.google.countrytanec) 25
Břišní tanec Břišní tanec má počátky ve středověku, kdy fungoval jako tanec pro uvolnění porodních bolestí. Je to bezkontaktní tanec, kdy tanečníci tančí samostatně. Při tanci tanečnice pohybuje pánví a hrudí, přičemž páteř je v rovině. Při tanci je tanečnice oděná do pestrobarevného kostýmu s plíšky, které při pohybu v rytmu hudby vydávají cinkavý zvuk (Dallal, 2006).
Obrázek 8. Břišní tance (www.google.cz.brisnitanec)
Irské tance Irský tanec je zcela unikátní a technicky nejnáročnější. Můžeme se s ním setkat v sólových nebo skupinových podobách. Vyznačuje se rychlými a precizními pohyby nohou a téměř nehybným držením těla s rukama podél těla. V tanci existují různé regionální varianty. Původní styl z oblasti Connemara zvaný sean-nós dovoluje tanečníkům volné pohyby rukou podle cítění v hudbě, někdy až na úroveň ramen.
26
Obrázek 9. Irské tance (www.google.cz.irské tance)
2.4.4 Moderní tance
Disco Byl to většinou první kontakt s tancem. Buď se ho zúčastnili v podobě nějaké aktivity už na základní škole, nebo v době dospívání na tanečních zábavách a diskotékách.
Hip Hop Tento tanec měl v osmdesátých a devadesátých letech velmi silný vliv na mládež v Americe, která utvořila celou hip hopovou kulturu. Baláš (2003,51) hip hop definuje takto: „Všechno hudební a taneční dění osmdesátých a devadesátých let je nazýváno hip hopovou kulturou s životním stylem určité části mládeže“. Nebyl to jen tanec, byl to životní styl určité části mládeže. Taneční kreace, které byly při tanci vytvářeny, přímo ovlivnily počátky dalšího moderního tance tzv. „Break dance“. Hip hop v Česku vynikl také po stránce výtvarné, kdy mladí lidé poznali fenomén grafity. V devadesátých letech jezdila česká mládež do Berlína, který byl v té době 27
považován za nejvíc pomalované město na světě. První české hip hopové skupiny začaly v devadesátých letech vydávat svá první díla. S ohledem na popularitu, které se hip hop těší i dnes, je zřejmé, že se nejednalo pouze o osmdesátá a devadesátá léta.
Obrázek 10. Hip - hop(www.google.cz.hip-hop)
Polka Polka je považovaná za náš národní tanec, který vznikl kolem roku 1840 (Zíbrt, 1896). Na rozšíření české polky se podíleli takoví velikáni, jako byl Neruda, Hilman, Smetana a jiní. Kolem roku 1840 se tanec dostal i do Paříže, kde se stal celoevropskou módní záležitostí. V této době se začaly nosit například účesy a klobouky “á la polka“. Polka patří mezi nejoblíbenější a zároveň nejpoužívanější tanec u nás. Tančí se ve 2/4 rytmu v páru a řadí se mezi tzv. „kolové tance“ (tančí se dokola kolem sálu). Výhodou polky je možnost kombinace kroků s tanci stejného typu a tím vzniklé množství figur.
2.5 Volný čas
Volný čas je ten, který má člověk k dispozici sám pro sebe. Je to souhrn aktivit osvobozených od rodinných a společenských závazků, který člověk provádí
28
ze svobodného rozhodnutí za účelem odpočinku, zábavy nebo sebezdokonalení (Hodaň & Dohnal, 2008). Náplň volného času je ovlivněna nejen podmínkami, ale také zájmy jedince. Ze sociologického hlediska se volný čas dělí na čas pracovní, čas vázaný a čas volný. Čas pracovní je ten, který trávíme v práci a v zaměstnání, kde si zajišťujeme prostředky pro živobytí. Čas vázaný je takový, který se váže k nějaké činnosti např. dojíždění do práce, ze školy. Volný čas je to, co nám zbývá ze dne. Ideální den člověka by měl být rozdělený na třetiny - třetina je určená na práci, třetina na spaní a třetina pro sebe jako volný čas. Volný čas by měl zajišťovat tři funkce: - odpočinek, zotavení, reprodukce síly - rozptýlení, zábava, únik z monotónní práce - rozvoj osobnosti, který umožňuje širší účast na společenském dění
29
3 CÍLE A VÝZKUMNÉ OTÁZKY
3.1 Hlavní cíl práce
Hlavním cílem práce je zjistit názory zkoumané populace na tanec v tanečním kurzu na rekreační úrovni. 3.2 Dílčí cíle
co případní zájemci mohou od tanečního kurzu očekávat, zjistit, jaké
faktory ovlivňují kvalitu taneční výuky
popsat věkovou strukturu účastníků tanečního kurzu
celkově zhodnotit taneční kurz a zjistit
jak komunikace dle názorů účastníků ovlivňuje výuku tance a partnerský vztah.
3.3 Výzkumné otázky
Kdo jsou klienti tanečního kurzu
Důvody přihlášení klientů do kurzu
Počet absolvovaných kurzů a jejich hodnocení
Oblíbenost jednotlivých tanců
Důležitost komunikace při tanci
Vztah mužů k tanci
30
4 METODA SBÉRU A VYHODNOCENÍ DAT
Metodou rozumíme určitý postup pracovní postup, který směřuje k dosažení určeného cíle. Je velké množství nejrůznějších technik, jako je anketa, dotazník, rozhovor, pozorování (Čihovský, 2006, 11) Ke sběru informací jsem použila techniku kvantitativní v podobě dotazníku. Matematicko-statistická metoda výzkumu kde dotazovaní odpovídali na osmnáct otázek. Takto získané informace a data jsem zpracovala v tabulce v programu MS Excel a znázornila pomocí grafů a tabulek. Při průzkumu, který jsem dělala pro svoji bakalářskou práci, jsem se setkala s učitelem tance panem Jiřím Šindlerem. Je to velice zajímavý člověk a hlavně učitel tance s padesátiletou zkušeností. V rozhovoru s ním jsem získala cenné informace, které vystihly, jak je v dnešní době ve společnosti vnímán tanec a jaké aspekty výuku tance v dnešní době ovlivňují z pohledu tanečního mistra.
4.1 Použité techniky sběru dat
Dotazník je jedním z nejběžnějších nástrojů pro sběr dat pro různé typy průzkumů. Skládá se ze série otázek, jejichž cílem je získat názory a fakta od respondentů. Oproti jiným typům průzkumů (jako například osobní nebo telefonický rozhovor, pozorování, skupinový rozhovor, atd.) je možné prostřednictvím dotazníku získat informace s mnohem menší námahou a levněji. Dále se výsledná data dají mnohem jednodušeji zpracovávat. Dotazník obsahoval 18 položek. Část otázek měla zjistit obecný názor tanečníka na tanec v kurzu, některé otázky odhalily faktory, které mohou ovlivnit tanec, část otázek popisovala vztah tanečníka k tanci, odhalovala věkovou skupinu a některé otázky nás seznámily se zdroji, ze kterých respondenti získali potřebné 31
informace o konání kurzu, případně proč a kolikrát se tanečníci do kurzu přihlásili. Dotazníky respondenti obdrželi přímo v tanečním kurzu, kde během taneční přestávky na otázky odpověděli. Vyplněný dotazník odevzdalo přímo v dané hodině taneční výuky 45 párů z 52 oslovených.
Rozhovor je základní formou verbální komunikace (nejběžnější druh interpersonální komunikace), kdy spolu komunikují dva nebo více lidí a prostřednictvím otázek a odpovědí dosahují svých cílů. Rozhovor je také jedna z metod dotazování při výzkumu. Předpokladem pro vedení rozhovoru je znalost systému jazykových prostředků, tzn. stejný jazyk a podobná slovní zásoba jejich účastníků. Rozhovor může mít jako formální tak i neformální charakter. Formální komunikace je plánovaná a může se jednat o přijímací, pracovní nebo hodnotící pohovor, který má stanovené cíle, na rozdíl od neformálního rozhovoru, který se ve společnosti vyskytuje mnohem častěji. Neformální rozhovor není náročný na přípravu a častěji zahrnuje emocionální komunikaci. Takovým typem hovoru může být např. nezávazné povídání. Cílem rozhovoru může být získání, předání nebo objasnění informací, vyřešení problémů nebo získání důvěry u ostatních účastníků. Technika rozhovoru se využívá při kvalitativních i kvantitativních přístupech. Rozhovory v kvalitativním zkoumání většinou provádí jediná osoba, na rozdíl od kvantitativního zkoumání, kdy se pro sběr dat od respondentů zapojuje více tazatelů (DeVito, 2001). Rozhovor, který jsem si pro výzkum vybrala, byl neformální. Tuto formu jsme zvolila nejen s ohledem na věk pana Šindlera, ale také pro autentičnost daného okamžiku, možnost vkládání a rozvíjení myšlenek dotazovaného, což anketa, dotazník či podobné techniky neumožňují. Emocionální komunikace byla pro mne a moji práci obrovským přínosem. Jiří Šindler je taneční mistr a lektor tance s padesátiletou praxí. Předem domluvená schůzka trvala hodinu. Při rozhovoru, který se uskutečnil přímo v tanečním sále v březnu tohoto roku, jsem si zapisovala poznámky a postřehy, které lektor za dobu své kariéry nasbíral. Pan Šindler byl obeznámen o tom, jak bude s 32
informacemi nakládáno. Souhlasil, že informace budou použity pro bakalářskou práci. 4.2 Popis zkoumané populace
Celkem bylo osloveno 52 tanečních párů ze dvou tanečních skupin, které měly výuku současně ve stejném období, ve stejném městě. Vyplněné dotazníky odevzdalo 90 účastníků tanečních kurzů, což odpovídá 45 tanečním párům.
33
5 VÝSLEDKY
V kapitole výsledky jsou získané informace zpracované do tabulek a grafů. Je zde také uvedeno procentuální zastoupení sledovaných jevů. 5.1 Věk klientů tanečního kurzu
Na zjištění informací o tanečnících sloužili otázky, ve kterých měli respondenti označit příslušnou věkovou kategorii. Na výběr měli pět možností. Tabulka 1. Věk dotazovaných Počet dotazovaných
Dotazy 15 - 20 let 21 - 30 let 31 - 40 let 41 - 50 let 51 a více let Celkem
4 12 28 32 14 90
% 4,5 13,2 31,1 35,6 15,5 100
Obrázek 11. Věk účastníků Nejvíce byla zastoupena věková skupina 41-50 let v počtu 35,5% (32), nejméně zastoupená skupina byla ve věku 15-20 let v počtu 4,5% (4). 34
5.2 Vztahy mezi partnery
Otázka byla zaměřena na to, v jakém vztahu jsou tanečníci. Možnosti jsou čtyři: manželský, partnerský, kamarádský nebo žádný, kdy dal pár dohromady samotný kurz. Tabulka 2. Vztah mezi partnery Počet dotazovaných
Dotazy Manželský Partnerský Kamarádský Žádný, jen taneční - určil vedoucí kurzu Celkem
44 20 10 16 90
% 48,9 22,2 11,1 17,8 100
Obrázek 12. Vztahy mezi partnery
Většina tanečních párů byly manželské páry a to v počtu 48,9% (44) z dotazovaných. Nejméně zastoupenou skupinou byl kamarádský vztah, celkem 11.1% (10) dotazovaných.
35
5.3 Důvod přihlášení do kurzu
Dotazovaní odpovídali na důvod, proč se do kurzu přihlásili. Respondenti si mohli vybrat celkem z pěti možností. Tabulka 3. Důvod přihlášení do kurzu a jeho vliv Počet dotazovaných
Dotazy Nemám tanečního partnera Tanec potřebuji jako dovednost Tanec je mým koníčkem Tanec je forma sportu Doprovázím partnera Celkem
% 6 6 44 10 24 90
10,7 10,7 48,8 11,1 26,6 100
Obrázek 13. Důvod přihlášení Z grafu je patrné, že taneční kurz navštívilo nejvíce respondentů 48,8% (44), z důvodu kladného vztahu k tanci, tanec je jejich koníčkem. Nejméně osob pak odpovědělo, že se touto formou zkouší seznámit s vhodným tanečním protějškem, případně potřebují tanec ke své profesi apod., 10,7% (6) dotazovaných. 36
5.4 Vliv kurzu na vztah k tanci nebo partnerovi Další otázka byla, zda taneční kurz může ovlivnit vztah k partnerovi nebo k tanci. Dotazovaní mohli označit více možností. Tabulka 4. Vliv kurzu na vztah k tanci nebo partnerovi
Počet dotazovaných
Dotazy Vztah k partnerovi - pozitivní Vztah k tanci - pozitivní Vztah k partnerovi - negativní Vztah k tanci - negativní
% 64 62 22 16 16 4
Celkem
39 37,8 13,4 9,8 100
Obrázek 14. Co ovlivní tanec Na otázku, zda taneční kurz pozitivně ovlivní vztah k partnerovi, odpovědělo 39% (64) dotazovaných. Pozitivní vztah k tanci mělo 37,9%, což je (62) dotazovaných respondentů. Negativní vztah k partnerovi kurzu mělo 13,4% (22) dotazovaných, negativní vztah k tanci mělo 9,8% 16 dotazovaných. Z výsledků vyplývá, že kurz měl pozitivní vliv, jak na vztah k partnerovi, tak vztah k tanci.
37
5.5 Komunikace s partnerem při tanci V této otázce jsem se chtěla dozvědět, jak je pro partnery důležitá komunikace mezi sebou při tanci. Možností bylo pět. Tabulka 5. Komunikace s partnerem
Dotazy
Počet dotazovaných
%
63
70
17 2 7 1 90
18,9 2,2 7,8 1,1 100
ano, jakákoli komunikace je pro mne při tanci důležitá ano, pouze někdy ne, obtěžuje mě ne, potřebuji se soustředit na rytmus a taneční kroky ne, ostýchám se Celkem
Obrázek 15. Komunikace s partnerem
Pro 60% dotazovaných je důležitá jakákoliv komunikace s partnerem při tanci. Komunikuje pouze někdy 18,9% (17) dotazovaných. Pouze 2,2% (2) dotazovaných komunikace při tanci obtěžuje a 7,8% (7) dotazovaných nekomunikuje, protože se chtějí soustředit na tanec a rytmus.
38
5.6 Typ postavy a tanec K zjištění informací byla určena otázka, týkající se tělesných proporcí. Dotazovaní odpovídali na otázku, jestli si myslí, že tělesné proporce mohou ovlivnit schopnost naučit se tancovat. Na výběr bylo pět možností.
Tabulka 6. Faktory ovlivňující tanec Počet dotazovaných
Dotazy Hubená postava lépe tancuje - ANO Tělnatá postava lépe tancuje - ANO Nevím Hubená postava nemá pohybové nadání Tělnatá postava nemá pohybové nadání Celkem
% 25 14 21 16 14 90
27,8 15,6 23,3 17,8 15,5 100
Obrázek 16. Postava Z tabulky vyplývá, že si většina účastníků kurzu si myslí, že štíhlý člověk lépe tančí a obézní má s pohybem potíže. Celkem 21 dotazovaných nemá na tuto problematiku svůj názor. 39
5.7 Sluch a jeho vliv na tanec
Otázka byla zaměřená na sluch a jeho souvislost s tancem. Dotazovaní odpovídali na možnosti, že vztah k tanci souvisí s hudebním sluchem. Další možnost byla, že nesouvisí vztah tance s hudebním sluchem a třetí možnost byla, že dotazovaný neměl názor. Tabulka 7. Hudební sluch Počet dotazovaných
Dotazy Vztah k tanci souvisí s hudebním sluchem - ANO Vztah k tanci souvisí s hudebním sluchem - NE Vztah k tanci souvisí s hudebním sluchem - NEMÁM NÁZOR Celkem
% 54 25
60 27,8
11 90
12,2 100
Obrázek 17. Hudební sluch Schopnost vnímat hudbu, rytmus, má vliv na výuku tance, toto si myslí 60% (54) dotazovaných, 27,8% (25) dotazovaných si myslí, že tato schopnost hudebního cítění nemá vliv na taneční výuku. Názor na tuto otázku nemělo 12,2% což je (11) dotazovaných. 40
5.8 Vztah mužů k tanci
Otázka měla zjistit, jaký názor mají respondenti kurzů na vztah mužů k tanci obecně. Odpovídaly všichni dotazovaní. Tabulka 8. Vztah mužů k tanci Počet dotazovaných
Dotazy Muži mají k tanci kladný vztah Muži mají k tanci záporný vztah Tanec na ně působí zženštěle Muži nemají taneční vlohy Celkem
% 42 46,7 24 26,7 8 8,9 16 17,7 90 100
Obrázek 18. Vztah mužů k tanci a jeho společenský význam
Z výsledků vyplývá, že 46,7% (42) dotazovaných je přesvědčeno o kladném vztahu mužské populace k tanci. Názor, že muži mají k tanci spíše záporný vztah, má 26,7% (24) respondentů a že muži nemají taneční vlohy si myslí 17,7% což odpovídá 16 dotazovaným. Pouze 8,9% (8) dotazovaných si myslí, že tanec působí na muže zženštěle.
41
5.9 Tanec a jeho společenský význam
Otázka měla zjistit, zda je v dnešní době společensky významné a důležité, umět tančit společenské tance. Tabulka 9. Společenský význam tance Počet dotazovaných
Dotazy Společenský význam tance - ANO Společenský význam tance - NE Společenský význam tance - NEVÍM Celkem
% 35 26 29 90
38,9 28,9 32,2 100
Obrázek 19. Tanec a jeho společenský význam
Společenskou významnost tanci dává 38,9% (35) dotazovaných, o tom, že tanec
není
společensky
důležitou
dovedností
je
přesvědčeno
dotazovaných a na tuto otázku nemělo názor 32,2% (29) dotazovaných.
42
28,9%(26)
5.10 Počet absolvovaných kurzů
Otázka měla zjistit, kolikrát již taneční kurz tanečníci absolvovali včetně zkoumaného. Tabulka 10. Počet absolvovaných kurzů Počet dotazovaných
Dotazy Počet kurzů - jeden Počet kurzů - dva Počet kurzů - tři Počet kurzů - čtyři a více Celkem
% 18 20 24 26,6 28 31,2 20 22,2 90 100
Obrázek 20. Počet absolvovaných kurzů
Z výsledků je patrné, že na prvním místě je 31,2% (28) dotazovaných, kteří kurz absolvovali již potřetí. Pro 26,6% (24) dotazovaných to byl již čtvrtý kurz, pro 20% (18) dotazovaných to byl první taneční kurz. Tady se potvrzují slova lektora kurzu, že taneční kurzy rostou ve své oblíbenosti.
43
5.11 Vztah dotazovaných k tanci
Otázka byla zaměřena na vztah dotazovaných k tanci. Možnosti jsou tři: kladný vztah, záporný vztah a třetí možnost je, že dotazovaný tanec respektuje, ale nevyhledává ho. Tabulka 11. Vztah dotazovaných k tanci Počet dotazovaných
Dotazy
% 6 2 8 2 0 9 0
Vztah k tanci - kladný Vztah k tanci - záporný Tanec respektuji, ale nevyhledávám ho Celkem
68, 9 9,9 22, 2 100
Obrázek 21. Vztah dotazovaných k tanci
Kladný vztah k tanci má 68,9% (62) dotazovaných, 22,2% (20) dotazovaných tanec respektuje, ale nevyhledává ho. Záporný vztah k tanci má 9,9% (8) dotazovaných, kteří jsou v kurzu v roli doprovodu svého partnera.
44
5.12 Druhy tanců a jejich oblíbenost Dotazovaní měli označit preferované tance. Vybrat si respondenti mohli ze čtyř možností: moderní tance, standartní, latinskoamerické a skupinové. Všechny jmenované druhy tanců si v tanečním kurzu osobně vyzkoušeli a měli možnost naučit. Tabulka 12. Oblíbenost tanečních typů, schopnost naučit se tancovat Počet dotazovaných
Dotazy Moderní tance Standardní tance Latinskoamerické tance Skupinové tance Celkem
% 18 65 41 13 90
13,1 47,5 29,9 9,5 100
Obrázek 22. Oblíbenost tanečních typů Nejoblíbenější tance u respondentů jsou standardní tance 47,5% (65) dotazovaných. Na druhém místě v oblíbenosti jsou latinskoamerické tance s 29,9%(41) dotazovaných, třetí místo obsadily moderní tance 13,1% (18) dotazovaných. Nejméně oblíbené jsou skupinové tance 9,5%(13) dotazovaných.
45
5.13 Každý se může naučit tančit
Dotazovaní odpovídali, dle své zkušenosti, jestli se každý může naučit tancovat společenské tance na rekreační úrovni. Vycházeli ze svých osobních zkušeností tanečního kurzu, kdy za pomoci profesionální pomoci sami učili tanci. Tabulka 13. Naučit se tančit Počet dotazovaných
Dotazy Naučení se amatérskému tanci - ANO Naučení se amatérskému tanci - NE Celkem
59 31 90
% 65,5 35,5 100,0
Obrázek 23. Naučit se tančit
Na otázku, zda se může každý naučit tancovat na amatérské úrovni, odpovědělo 65,5% (59) dotazovaných ano, 35,5%(31) dotazovaných ne. Dodazovaní odpovídali na základě svých vlastních zkušeností z tanečního kurzu.
46
5.14 Získávání informací o kurzu
V této části dotazníku jsem zjišťovala, jakým způsobem si zájemci o kurz opatřovali informace. Možnosti, jak získat informace o konání kurzu byly čtyři: internet, tisk, doporučení kamaráda a jiný způsob. Dotazovaný si mohl vybrat jen jednu z možností. Tabulka 8. Zdroj informací Počet dotazovaných
Dotazy Internet Tisk (noviny, inzerát) Doporučení kamaráda Jiný způsob Celkem
% 40 14 18 18 90
44 16 20 20 100
informace o kurzu 1. internet
2. tisk
3. doporučení
4. jiný způsob
20% 44%
20%
16%
Obrázek 18. Zdroj informací Nejvíce respondentů v počtu 44% (40) použilo jako zdroj informací internet, 20% (18) dotazovaných odpovědělo, že se účastnilo tanečního kurzu na doporučení známých, stejné procento dotázaných uvedlo jiné informační zdroje, 15,5% (14) kurzistů získalo informace z tisku a inzerce. 47
6 ZÁVĚR
Hlavním cílem práce bylo zjistit názory větší části populace na tanec v tanečním kurzu a tím přiblížit případným zájemcům, co mohou od tanečního kurzu očekávat. Chtěla jsem získat stručný přehled o tom, co ovlivňuje kvalitu výuky tance. Celkem bylo osloveno 52 tanečních párů, dotazník odevzdalo 45 párů, z toho bylo 22 manželských, 10 partnerských dvojic, 5 kamarádských párů a 8 párů, které dal dohromady náhodný výběr samotný tanečního mistra. Polovinu dotazovaných tvořili muži. Největší podíl účastníků kurzu tvořili tanečníci ve věku 41-50 let. Nejméně zastoupeni byli tanečníci ve věku 15-20 let. Nejvíce kurzistů se přihlásilo do kurzu, protože je pro ně tanec koníčkem, další nejčastější důvod byl doprovod partnera. Faktory ovlivňující tanec jsou dle názorů respondentů sluch a postava tanečníka. Nejvíce byl zastoupen názor, že s hubenější postavou se lépe tancuje, stejné procento lidí však odpovědělo, že na tuto problematiku nemá názor. Zajímavým názorem zúčastněných byl fakt, že většina mužů má k tanci kladný vztah a tanec je baví. Více než třetina dotazovaných se shodla, že umět tančit společenské tance je v dnešní době společensky významné. Největší část tanečníků během svého života absolvovala tři taneční kurzy, včetně dotazovaného kurzu. Pro tanečníky byl kurz nejčastěji hodnocen jako zábava, na druhém místě bylo důvodem trávení společného času partnerů, třetí pozici zaujal důvod užít si tanec. Nejvíce jsou v oblibě standardní tance před latinskoamerickými a moderními. Dvě třetiny dotazovaných si myslí, že naučit se tancovat na amatérské úrovni může každý. Nejčastější forma získávání informací o tanečním kurzu byl internet před doporučením kamaráda.
48
Shrnutí názorů tanečního mistra pana Jiřího Šindlera získané v rozhovoru Historie Do roku 1989 se neustále konaly v každém městě nějaké společenské akce, kde hrála živá hudba, a tančilo se. Jak říká pan Šindler: „Pořád se něco slavilo a tančilo se“. Oslava MDŽ, SSM, sjezdy KSČ, Milice, výroční schůze, oslavy 1. máje, samozřejmě plesy, taneční zábavy, svatby. apod. Taneční kurz v minulosti Mládež z devadesáti devíti procent prošla v prvním ročníku na střední škole tanečním kurzem, což se v budoucnu více či méně promítlo na všech společenských akcích. Školy na kurzovné přispívaly. Pro některé mladistvé byly chvíle v tanečních utrpením, pro jiné zábavou. V každém případě se tam naučili mnozí společenskému chování, společenské konverzaci. I ti, kteří se moc nepohybovali a byli obézní, měli šanci se naučit tancovat a u vrstevníků vyniknout.
Kdo se tanečního kurzu
neúčastnil, tak byl pomalu vytlačen na okraj společnosti spolužáků. Současnost Školy nemají prioritní zájem, aby mládež povinně navštěvovala taneční kurz. Je to volba jednotlivce a i ta je ovlivněna dalšími faktory, jako například finance rodinného rozpočtu nebo ovlivnění vrstevníky, kteří tuto činnost zavrhují a raději volí hip hopové „poskakování“ na ulici, aby si zachovali svoji vydobytou pozici ve skupině. Rodiče jsou důležitým faktorem při rozhodování, jestli jedinec do tanečních nastoupí nebo z finančních důvodů nenastoupí. Rodiče se mohou nechat ovlivnit i svými osobními zážitky ze svých tanečních. Na závěrečných tanečních večerech je potom hezké, když pan Šindler vidí dvě generace svých žáků. Město Nemá potřebu udržovat velké sály na kulturní akce. V dnešní době se investuje do multifunkčních moderních hal, kde kouzlo plesu nemá takovou noblesu, jako bývaly národní domy a divadla. Dnes se žije více sportem, než kulturou. Tanec v dnešní době má podporu u malých dětí v podobě skupinových a hip hopových 49
formací. Je nespočet klubů a skupin, které závodí na republikových a světových soutěžích. Ale viděli jste tak tancovat padesátníka? S artrózou kolena a umělým kloubem? Tanec a jeho provedení je zaměřen na mladé. Plesy Přehlídka sponzorů a vážených občanů města, kteří mnohdy nechodili do tanečních a při tanci předvádějí „šlapání zelí“. Při maturitních plesech, které pan Šindler navštěvuje, protože dané maturanty učil ve svých kurzech, je někdy překvapen hudebním doprovodem a složením skladeb, které hudební těleso prezentuje. Neustále se opakující dva, maximálně tři druhy tanců, někdy v neodpovídajícím taktu. A pod vlivem alkoholu či na přeplněném parketu je občas obtížné zatancovat taneční styl navíc ještě na špatně zahranou melodii. Důležitost se dnes klade na to, jak na plese vypadáte. Není už bohužel tak důležité, jestli si dobře zatančíte. Taneční kurz Správná hudba, dostatečný prostor, profesionální učitel. Taneční kurz dá účastníkům nejen taneční základy, ale také naučí mnohé ze společenské etikety, navážou se tam přátelství, lidé získají důležité kontakty. Někteří se vracejí podruhé se slovy: „Tady u vás si můžeme klidně zatančit“. Jak řekl pan Šindler: „To vše mě udržuje v taneční kondici i v mém věku 75 let. Mám dojem, že mám lidem stále co předat.“
50
7 DOPORUČENÍ
Tuto práci bych doporučila jako zdroj informací čtenáři, který chce zjistit, jaký názor má běžná populace tanečníků, kteří se věnují tanci na amatérské úrovni. Případnému zájemci o taneční kurz objasní, že není ostudou přihlásit se do tanečního kurzu v jakémkoliv věku, případně i opakovaně a už vůbec není problémem přijít do tanečního kurzu bez partnera. Z práce vyplývá, že tanec je vhodná volnočasová aktivita nejen pro sportovce a štíhlé, vzhledově skoro dokonalé bytosti, ale úplně stejně dává šanci k pohybu lidem obézním, kteří se žádnému sportu nevěnují nebo věnovat nemohou. Tanec, dle provedeného šetření, spojuje jinak rozdílné zájmy partnerů. Čtenář se v práci dočte o základním rozdělení společenských tanců a pro základní orientaci v tanečních stylech dostane jednoduchou charakteristiku běžně použitelných tanců.
51
8 SOUHRN
Bakalářskou prací jsem chtěla budoucím zájemcům o společenský tanec přiblížit, co mohou očekávat od tanečního kurzu na rekreační úrovni. V práci je popsána verbální i neverbální komunikace, vztah mezi tanečními partnery a volný čas a jeho funkce. Dále je zde stručně popsán historický vývoj a význam tance v českých zemích od 14. století po současnost. Jsou zde popsány druhy tanců a jednotlivé tance v dané skupině. Hlavním cílem práce bylo zjistit názory větší části populace na tanec v tanečním kurzu a tím přiblížit případným zájemcům, co mohou od tanečního kurzu očekávat. Mezi dílčí cíle patřila snaha zjistit, jaké faktory ovlivnily kvalitu taneční výuky, popsat věkovou strukturu účastníků tanečního kurzu, celkově zhodnotit taneční kurz a zjistit, jak komunikace dle názorů účastníků ovlivňuje výuku tance a partnerský vztah. K práci na tomto průzkumu bylo použito dotazníku, na který odpovídali účastníci tanečních kurzů. Dalším nástrojem pro výzkum byl rozhovor s panem Šindlerem, který osobně vede svůj taneční klub již mnoho let a tanci se věnuje celý život. Dotazník vyplnilo a odevzdalo 45 tanečních párů. Z výsledků je patrné, že klienti vnímají tanec jako zábavu, a i muži si mohou k tanci najít cestu. Nejčastěji jsou zde zastoupeny manželské páry, ve věkové kategorii 41-50 let. Účastníci se takovýchto kurzů účastní opakovaně, což vypovídá jak o oblíbenosti kurzu, tak o kladném vztahu k tanci, ev. o společenské důležitosti ovládat klasický tanec. Mezi nejoblíbenější tance patří tance standardní. Většina účastníků považuje komunikaci při tanci jako přínosnou, konverzaci očekává a komunikace pomáhá dle většiny názorů při úspěšném zvládnutí tanečních kroků. Informace o kurzu si klienti opatřují nejčastěji z internetových zdrojů.
52
9 SUMMARY
My bachelor thesis points out reasons why to start with ballroom dance as a leisure time activity. My research describes verbal and also nonverbal interactions and relations between dancers. It also describes history and importance of the Czech dance from the fourteenth century till the present times. Various dances are divided into typical groups. My research is based on the questionnaire among 45 couples. I tried to collect information about the participants in dancing lectures, such as how old they are, the reasons for attending dancing lectures, etc. I interviewed Mr.Šindler, the master of a dancing club in Prostějov, because of his wide range of experience as a dancer and also as a master of dancing lectures. I found out that the most popular are standard´s dances between asked participants in dancing lectures. They were almost 41-50 years old. Most of asked couples were married. They usually attended dancing lectures recurrently. They prioritized an internet as a source of information about dancing lectures.
53
10 REFERENČNÍ SEZNAM
Baláš, R. (2003). Tanec 20. Století. Olomouc: Hanex Carnegie, D. (2002). Jak získávat přátele a působit na lidi. Praha: Beta-Dobrovský. Čihovský, J. (2006). Sociologický výzkum. (Studijní text). Olomouc Dallal. T., & Harris, R. (2006). Břišním tancem ke kráse: moderní taneční program, při kterém využijete svou fantazii. Praha: Pavel Dobrovský – BETA. DeVito. J.A. (2001). Základy mezilidské komunikace. Praha: Grada Publishing. Degen, M. (2003). Společenský tanec ve dvacátém století: zejména v Čechách a částečně i na Moravě a Slovensku. Praha: Svaz učitelů tance České republiky. Frömel, K. (2002). Kompendium psaní a publikování v kinantropologii. Olomouc: Univerzita Palackého, Fakulta tělesné kultůry. Gadamer, H.-G.(1999). Člověk a řeč. Praha: Oikúmene. Hartley, M. (2004). Řeč těla v praxi: teorie, cvičení a modelové situace. Praha: Portál. Kuel, Č. (1997). Tajemství lidské tváře. knižní klub Pragma. Laird, W. (1995). Vyzvání do tance. Bratislava: Perfekt. Millerová, S. (2000). Komunikační dovednosti. Technická univerzita v Liberci. Morris, D. (1999). Bodytalk Řeč těla. Praha: Grada. Nakonečný, M. (2000). idské emoce. Praha: Academia. Nelešovská, A. (2003). Komunikativní dovednosti a objektivizace jejich pozorování a hodnocení. Olomouc: Nakladatelství Olomouc.
54
Nováková, T. (2010). ARGENTINSKÉ TANGO: Genderový obraz společnosti. Národopisná revue, 4, 35-37 Odstrčil, P. (2004). Sportovní tanec. Praha: Grada. Pease, A., & Pease,B. (2011). Řeč těla. Praha: Portál. Rýgl, P. (2004). Tanec ve škole. Tělesná výchova a sport mládeže. 70 (6), 25-30 Slaměník, I. (2011). Emoce a interpersonální vztahy. Praha: Grada. Sokol, J. (2002). Filosofická antropologie: Člověk jako osobnost. Praha: Portál. Švaříček, R., & Šeďová, K. (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál. Tegze, O. (2003). Neverbální komunikace: [co vám prozradí lidské chování a jednání, a jak toho využít]. Praha: Computer Press. Valenta, J. (2005). Učíme (se) komunikovat: metodika komunikace v rámci osobnostní a sociální výchovy. Kladno: AISIS. Von Thun, F. (2005). Jak spolu komunikujeme? Praha: Grada Zíbrt, Č. (1896). Jak se kdy v Čechách tancovalo, Praha: Nakladatel.
55
11 PŘÍLOHA
Dotazník: Tanečníci a taneční kurz 1. Jakým způsobem jste se o tomto kurzu dozvěděl/la? a. internet b. tisk (leták, inzerát v novinách,…) c. doporučení kamaráda, známých d. jiný:……………………………… 2. Do tanečního kurzu jsem se přihlásil/la z důvodu: a. neměl/la jsem tanečního partnera b. tanec potřebuji jako společenskou – pracovní dovednost c. tanec je mým koníčkem d. tanec je pro mě forma sportu,(postava, kondice) e. doprovázím partnera 3. V průběhu tohoto kurzu jste se svým tanečníkem/tanečnicí ve vztahu: a. manželský b. partnerský c. kamarádský d. žádný, jen taneční (určil vedoucí kurzu) 4. Jak byste hodnotil/la taneční kurz: a. zábava, chci se pobavit b. nutnost, potřebuji to pro svou práci c. kurz je pro mě nepříjemný d. hlavní je být s partnerem e. hlavní je užít si tanec 5. K tanci mám převážně: a. kladný vztah b. záporný vztah c. tanec respektuji, ale nevyhledávám ho. 6. Vyžadujete při tanci jakoukoli komunikaci s partnerem? a. ano, jakákoli komunikace je pro mne při tanci důležitá b. ano, pouze někdy c. ne, obtěžuje mě d. ne, potřebuji se soustředit na rytmus a taneční kroky e. ne, ostýchám se 7. Máte potřebu komunikovat s partnerem při tanci? a. ano, potřebu mám b. ano, pouze někdy c. ne, vadí mi to d. ne, poslouchám výhradně lektora a soustředím se na rytmus
56
8. Ovlivňuje vhodná komunikace správné naučení se tance? a. ano, je nezbytná b. ne, nemá vliv c. považuji to za samozřejmost 9. Myslíte si, že nějak souvisí tělesné proporce se schopností naučit se tancovat? a. ano, hubenější postava, tím se lépe tancuje b. ano, tělnatější postava, tím se lépe tancuje c. nevím, jestli proporce mají vliv na schopnost naučit se tancovat d. ne, hubená postava nemusí být pohybově nadaná e. ne, tělnatá postava nemusí být pohybově nadaná 10. Myslíte si, že tancovat na amatérské úrovni se může naučit úplně každý? a. ano b. ne 11. V tanci mám rád (možnost zakroužkovat více možností) a. moderní tanec, (disko, hip hop…) b. standardní tance, (tango, valčík, waltz, slowfoxtrot…) c. latinskoamerické tance, (samba, chacha, rumba, paso doble, jive) d. skupinové ( country, břišní tance, irské tance...) 12. Souhlasíte s tvrzením, že po dobu tanečního kurzu se ovlivní (možno označit více možností) a. pozitivně vztah k partnerovi b. pozitivně vztah k tanci c. negativně vztah k partnerovi d. negativně vztah k tanci 13. Se kterým tvrzením nejvíce souhlasíte: a. většina mužů má k tanci kladný vztah, tanec je baví b. většina mužů má k tanci záporný vztah, tanec je nebaví c. tanec na ně působí zženštěle d. většina mužů nemají taneční vlohy 14. Myslíte si, že umět tančit společenské tance je v dnešní době společensky významné? a. ano b. ne c. nevím 15. Počet tanečních kurzů, které jsem doposud v životě absolvoval/la (včetně tohoto kurzu)? a. jeden b. dva c. tři d. čtyři a více 16. Myslíte si, že vztah k tanci souvisí s hudebním sluchem? a. ano, souvisí 57
b. ne, nesouvisí c. nemám názor 17. Jsem: a. muž b. žena 18. Moje věková kategorie: a. 15 - 20 b. 21 – 30 c. 31 – 40 d. 41 – 50 e. 51 a více
58
