Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury
STRUKTURA VÝCHOVY FOTBALOVÉ MLÁDEŽE VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EVROPY
Diplomová práce (bakalářská)
Autor: Jan Žebrok Tělesná výchova – Geografie Vedoucí práce: Mgr. Radim Weisser Olomouc 2014
Jméno a příjmení autora: Jan Žebrok Název bakalářské práce:
Struktura výchovy fotbalové mládeže ve vybraných zemích
Evropy Pracoviště: Katedra sportů Univerzity Palackého v Olomouci Vedoucí práce: Mgr. Radim Weisser Rok obhajoby: 2014 Abstrakt: Tato práce se zabývá problematikou systému výchovy fotbalové mládeže ve vybraných zemích Evropy, konkrétně v Belgii, Česku a Německu. Cílem bylo zjistit, jakým způsobem funguje výchova talentů jak na klubové, tak na reprezentační úrovni, a porovnat zjištěné informace. V praktické části jsou zpracovány výsledky zkoumání, kde jsou porovnávány jednotlivé aspekty formou grafů. Práce poukázala na markantní rozdíly ve strukturách výchovy mládeže v jednotlivých zemích, kdy Česká republika značně zaostává za Belgií a Německem.
Klíčová slova: fotbal, mládežnický fotbal, struktura výchovy mládeže, Belgie, Česká republika, Německo.
Souhlasím s vypůjčením závěrečné písemné práce v rámci knihovních služeb.
Author´s first name and Suriname: Jan Žebrok Title of the thesis: The Structure of Youth Development System in Selected European Countries Department: Department of Teaching Physical Education Supervisor: Mgr. Radim Weisser The years of presentation: 2014
Abstract: This thesis deals with an issue of system of football youth development in selected European countries, namely in Belgium, the Czech Republic and Germany. The purpose of this thesis was to find out how the training of football talents works, at the club level as well as at the national, and compare discovered information. In the practical part there are covered the results of the study where individual results are compared by means of graphs. The study points to a prominent differences in the structures of football youth education in individual countries, where the Czech Republic is significantly behind both Belgium and Germany.
Keywords: football, youth football, structure of youth development, Belgium, the Czech Republic, Germany
I agree the thesis paper to be lent within the library service.
Prohlašuji, že jsem písemnou práci zpracoval samostatně a uvedl v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použil. V Olomouci dne
……….…………………… vlastnoruční podpis
Děkuji Mgr. Radimu Weisserovi za odborné vedení práce, poskytování rad a připomínky ke zpracování tématu bakalářské práce.
1
ÚVOD ...................................................................................................................... 9
2
PŘEHLED POZNATKŮ ....................................................................................... 11 2.1
Dějiny fotbalu ................................................................................................. 11
2.1.1 Předchůdci dnešního fotbalu ..................................................................... 11 2.1.2 Pokus o první pravidla fotbalu .................................................................. 11 2.1.3 Rozšiřování fotbalu po světě ..................................................................... 12 2.1.4 První pohárová soutěž ve fotbalu .............................................................. 12 2.1.5 Nejdůležitější letopočty historie fotbalu.................................................... 12 2.2
Česká republika – Fotbalová Asociace České republiky................................ 13
2.2.1 Základní údaje ........................................................................................... 13 2.2.2 Největší úspěchy reprezentace .................................................................. 14 2.2.3 Úspěchy mládežnických reprezentací ....................................................... 15 2.2.4 Domácí nejvyšší soutěž – Gambrinus liga ................................................ 16 2.2.5 Nejúspěšnější klub - AC Sparta Praha ...................................................... 17 2.2.6 Počet mládežnických reprezentací ............................................................ 19 2.3
Německo – Deutscher Fussball-Bund ............................................................ 19
2.3.1 Historie ...................................................................................................... 19 2.3.2 Nejslavnější kluby ..................................................................................... 20 2.3.3 Největší úspěchy reprezentace .................................................................. 20 2.3.4 Úspěchy mládežnických reprezentací od roku 2004 ................................. 21 2.3.5 Domácí nejvyšší soutěž - Bundesliga ........................................................ 21 2.3.6 Nejúspěšnější domácí klub – FC Bayern München .................................. 23 2.3.7 Struktura výchovy mládeže ....................................................................... 24 2.3.8 Počet mládežnických reprezentací ............................................................ 24 2.4
Belgie – Koninklijke Belgische Voetbalbond ................................................ 24
2.4.1 Základní údaje ........................................................................................... 24
2.4.2 Největší úspěchy reprezentace .................................................................. 25 2.4.3 Úspěchy mládežnických reprezentací od roku 2004 ................................. 26 2.4.4 Nejvyšší domácí soutěž – Jupiler League ................................................. 26 2.4.5 Nejúspěšnější domácí klub – R.S.C. Anderlecht....................................... 27 2.4.6 Počet mládežnických reprezentací ............................................................ 28 3
CÍLE A ÚKOLY PRÁCE ...................................................................................... 29 3.1
Hlavní cíl ........................................................................................................ 29
3.2
Dílčí cíle ......................................................................................................... 29
3.3
Úkoly práce..................................................................................................... 29
4
METODIKA .......................................................................................................... 30
5
VÝSLEDKY A DISKUZE .................................................................................... 31 5.1
Struktura výchovy mládeže v České republice............................................... 31
5.1.1 Podmínky pro udělení SCM či SpSM licence ........................................... 31 5.1.2 Fotbalové Akademie v České republice .................................................... 33 5.1.3 Létající trenéři ........................................................................................... 33 5.1.4 Systém utkání mládeže .............................................................................. 34 5.2
Struktura výchovy talentované mládeže v Německu...................................... 35
5.2.1 Tři základní pilíře ...................................................................................... 37 5.3
Struktura výchovy talentované mládeže v Belgii ........................................... 40
5.3.1 Vzdělávací vize ......................................................................................... 40 5.3.2 Individuální rozvoj .................................................................................... 41 5.3.3 Filosofický aspekt...................................................................................... 42 5.3.4 Struktura mládežnických soutěží............................................................... 45 5.3.5 Rozdělení soutěží dle počtu hráčů ............................................................. 45 5.3.6 Topsport projekt ........................................................................................ 45 5.3.7 Pět základních klíčů k úspěchu ................................................................. 46 5.4
Komparace získaných dat ............................................................................... 47
5.4.1 Obecné informace...................................................................................... 47 5.4.2 Žebříček FIFA ........................................................................................... 47 5.4.3 Demografie ................................................................................................ 48 5.4.4 Výsledky mládežnických reprezentací ...................................................... 48 5.4.5 Průměrný věk seniorské reprezentace ....................................................... 49 5.4.6 Domácí soutěže ......................................................................................... 50 5.4.7 Žebříček klubů........................................................................................... 50 5.4.8 Rok zavedení změn ve struktuře výchovy mládeže .................................. 50 5.4.9 Podíl center mládeže ke členům svazu ...................................................... 51 5.4.10 Srovnání počtu hráčů při soutěžních utkáních mládeže ............................ 51 5.4.11 Srovnání počtu výchovných zařízení v Německu a Česku ....................... 51 6
ZÁVĚRY ............................................................................................................... 53
7
SOUHRN ............................................................................................................... 54
8
SUMMARY ........................................................................................................... 55
9
REFERENČNÍ SEZNAM ..................................................................................... 56
1
ÚVOD Přes všechny rovnoběžky a poledníky, od pólu k pólu se prostírá veliká říše. Má
slavné osobnosti i neznámé jedince, chudé i bohaté, silné i slabé. Má prezidenta, parlament a vládu, má zákony, ty se občas nedodržují, i soudy, ty nesoudí vždy spravedlivě. Jen jedno nemá, ničivé zbraně, třebaže disponuje mnohamilionovou armádou nadšených bojovníků, kteří se v různých koutech říše den co den utkávají v devadesátiminutovém boji, v němž jsou sice vítězové i poražení, nikoli však mrtví a zneuctění. Neboť všechny spojuje jedno – láska k fotbalu Lidská populace je po celou svou existenci ovlivňována různými faktory, trendy či proudy. Ať už hovoříme o módě, životním stylu, nebo kultuře. Tyto trendy jsou často krátkodobými záležitostmi. Některé trvají pár měsíců, ty úspěšnější pár let. Jsou tady však takové, které ovlivňují společnost celá desetiletí, ba dokonce i století. Jedním z nich je také fotbal. Pro každého znamená něco jiného. V Brazílii je na úrovni náboženství, pro někoho je to životní styl, způsob obživy, zábava nebo odpočinek od všedních starostí. Fotbal nejsou jen samotní aktéři, tedy hráči a trenéři, ale také fanoušci na stadionech, diváci u televizí, sponzoři atd. Krása fotbalu spočívá v jeho jednoduchosti a nenáročnosti na vybavení. Dá se hrát za každého počasí, na jakémkoliv povrchu. Stačí, když se na ulici za domem sejdou dva kluci, ale také třeba dvě party. Místo branek poslouží trička, lampa pouličního osvětlení nebo třeba strom. Láska k fotbalu lidi po celém světě spojuje, důkazem mohou být plné stadiony, restaurační zařízení či obývací pokoje. Fotbal je týmovým sportem. Jedinec nemůže vyhrát turnaj, stejně jako chyba jedince nemusí zhatit snažení celého týmu. Je velice důležitá soudržnost kolektivu. Ne vždy vyhraje zápas ten lepší, ale častokrát ten, který jednoduše víc chce. Proto se také z odborných zdrojů i od trenérů dozvídáme, že většinovou složku výkonu netvoří, jak by si mohl myslet laik, fyzická část, ale psychická složka – hlava. Fotbal na špičkové úrovni zdaleka překročil hranici sportu. Světové soutěže jsou ostře sledovány, na každý zápas nejprestižnějších lig chodí týden co týden desetitisíce fanoušků, kteří tam jdou s cílem odreagovat se od běžných starostí, za klubem svého srdce, za pocitem vítězství. Diváci na stadionu však zdaleka nejsou jedinými, kdo utkání sleduje. Televizní stanice z celého světa skupují vysílací práva za horentní sumy, čímž se dostáváme k ekonomické stránce klubu, potažmo celého fotbalu. Fotbal je byznysem, v posledních letech 9
byznysem nekontrolovatelným. Šejkové z arabských zemí vlastní evropské velkokluby, nakupují hráče za sumy daleko za hranicí lidského chápání Fotbalu se aktivně věnuji již od 5 let, proto jsem si toto téma zvolil do své bakalářské práce. V práci se zaměřuji podrobně na tři země. První je Německo, zastupující fotbalovou elitu. Další zemí je Belgie. Tato země v posledních letech vychovává nové fotbalové hvězdy, hrajících v nejlepších klubech po celé Evropě, přičemž počtem obyvatel je téměř totožná s Českou republikou. A právě Česko je poslední zkoumanou zemí. O těchto fotbalových svazech provedu selekci podstatných informací a ty následně porovnám.
10
2 2.1
PŘEHLED POZNATKŮ Dějiny fotbalu
2.1.1 Předchůdci dnešního fotbalu Fotbal, jak ho známe dnes, vznikl v Anglii. Nikdo však neví s jistotou, kdy byl kulatý předmět kopnut k jiné osobě, protože hry, k nimž byl zapotřebí míč, týmy a nějaký způsob skórování, existovaly již dlouhá léta (Procházka, 1987). Asi před 3000 lety hráli starověcí Číňané hru známou jako cu-ču („cu“ znamená kopání a „ču“ vycpanou kouli ze zvířecí kůže). Přibližně ve stejné době se v Japonsku hrálo kemari, při němž se hráči pokoušeli prokopnout míč mezi dvěma výhonky bambusu. Starověcí Řekové měli hru zvanou episkyros a Římané přinesli do Británie hru harpascum, z které se možná vyvinul fotbal (Procházka, 1987). Je jisté, že v roce 217 po Kristu existovaly v Británii hry, které hrály celé vesnice. Tyto hry neměly žádná pravidla a byly tak násilné, že se je několik králů pokusilo zakázat. Naštěstí pro budoucnost fotbalu však byly příliš oblíbené a lidé je hráli navzdory zákazům (Procházka, 1987). 2.1.2 Pokus o první pravidla fotbalu Na začátku 19. století se na soukromých školách v Británii hrál značný počet rozdílných verzí fotbalu. Bez dohody o počtu hráčů v týmu, rozměrech hřiště a branek nebylo možné, aby školy hrály mezi sebou nebo aby se fotbal hrál i po odchodu ze škol. Proto se v roce 1848 sešlo čtrnáct studentů z univerzity v Cambridgi, aby nalezli řešení a dohodli společná pravidla. I když výsledná pravidla nebyla všeobecně přijímána, jednalo se o první pokus dát této hře jednotný charakter (Dunmore, 2009). Následovaly další pokusy o vypracování závazných pravidel. Největším problémem při utváření jednotného souboru pravidel byla otázka, zda dovolit, či nedovolit hraní rukama. K rozhodnutí této otázky se 26. října 1863 sešlo v Londýně 11 zástupců klubů, kteří založili Anglickou fotbalovou asociaci (FA). Osmého prosince téhož roku pak došlo k dohodě o užívání jednotných pravidel (Dunmore, 2009).
11
2.1.3 Rozšiřování fotbalu po světě Anglie uvedla fotbal do mnoha částí světa. Prvním místem se stala Argentina, když v roce 1865 založili britští usedlíci v Buenos Aires fotbalový klub. V roce 1879 vznikl anglický fotbalový klub v Dánsku a ve Švýcarsku založili studenti, kteří se seznámili s touto hrou u britských protějšků, fotbalový klub Saint Gallen. V roce 1820 založili britští obchodníci klub v Německu (Dunmore, 2009). 2.1.4 První pohárová soutěž ve fotbalu Fotbal nabýval v Anglii stále více na oblibě a netrvalo dlouho a začalo se hovořit o vyřazovací pohárové soutěži. V roce 1871 navrhl tajemník Anglické fotbalové asociace Charles Alcock sehrát turnaj podle toho, jenž se hrál ve škole Harrow. Následujícího roku se zrodila nejstarší pohárová soutěž ve fotbalu na světě – Pohár Anglické fotbalové asociace (FA cup). V celé soutěži se odehrálo jen 13 zápasů. Wanderers překvapili sázkaře a porazili ve finálovém zápase, na který se přišlo podívat 2000 diváků, favorizovaný Royal Engineers 1:0 (Procházka, 1987) 2.1.5 Nejdůležitější letopočty historie fotbalu První ucelená sada pravidel z roku 1848 jednoznačně upřednostňovala kopání, bylo ale dovoleno míč čistě chytat a přenášet rukama. 28. října 1863 byl ve Freemason’s Tavern v Londýně založen první národní fotbalový svaz na světě – The Football Asociation. Pravidla obsahují předchůdce dnešního ofsajdu, byl z nich vypuštěn běh s míčem a podrážení protivníka. V roce 1855 byl vyroben první fotbalový míč z vulkanizovaného kaučuku, takzvaný gumák z dílny Charlese Goodyeara. Gumové díly jsou spojeny lepenými švy a mají tvar, který se používá na dnešních basketbalových míčích. V roce 1872 byl zaveden rohový kop a určen přesný tvar a velikost míče. V roce 1875 břevno nahradilo pásku k ohraničení brány. V roce 1878 se odehrál první zápas za elektrického osvětlení a rozhodčí začali používat píšťalku. Od roku 1883 se provádí vhazování oběma rukama nad hlavou. Roku 1888 je zahájena první pravidelná soutěž na světě – Anglická liga, v níž startuje 12 týmů. Od roku 1891 se používá branková síť, zahrává se pokutový kop a jsou zavedeni tři rozhodčí (jeden hlavní a dva pomezní). 21. května 1904 byla v Paříži zástupci sedmi evropských asociací založena Mezinárodní fotbalová federace – FIFA. V roce 1908 se fotbal poprvé objevuje na Olympijských hrách, vítězem se stala Anglie. Od té doby se fotbal na OH objevuje nepřetržitě kromě roku 1932. Čína a Indie v roce 1913 organizovaly první mezinárodní mistrovství Asie. 12
V roce 1916 byl založen Jihoamerický fotbalový svaz (CONMEBOL). Na fotbalové zápasy jde vsázet od roku 1921. První porážka Anglie v mezistátním utkání se udála v roce 1929 v zápase v Madridu proti Španělsku, kdy podlehla 3:4. O rok později, v roce 1930, se konalo první Mistrovství Světa v Montevideu. Vítězem se stala domácí Uruguay. Od roku 1932 je sídlo FIFA ve švýcarském Curychu. Pohár mistrů evropských zemí se hraje od roku 1955. První ročník vyhrál Real Madrid. V roce 1966 byla založena fotbalová federace Oceánie. První ročník Poháru mistrů asijských zemí, 1967, byl vítězem Hapoel Tel Aviv. Vznikla asijská Liga mistrů, která však za čtyři roky skončila. Znovu je obnovena až roku 1986. V roce 1968 se staly dvě důležité události, byla založena Severoamerická liga a začal se používat umělý trávník. V roce 1970 byl na MS v Mexiku představen revoluční míč Telstar, skládá se z 32 ručně sešívaných kožených dílů. 20 bílých a 12 černých tak, aby byl dobře viditelný na televizních obrazovkách. Z této skutečnost také pramení jeho název. Fotbal se z Mexika poprvé přenášel živě. Na MS se poprvé udělovaly žluté a červené karty. V roce 1982 na Mistrovství světa poprvé startuje 24 týmů. Roku 1992 se Pohár mistrů evropských zemí přejmenoval na Ligu mistrů. Skončila „malá domů“, brankář nesmí chytit míč rukama (Dunmore, 2009). 2.2
Česká republika – Fotbalová Asociace České republiky
2.2.1 Základní údaje Oficiální fotbalový svaz v naší zemi vznikl na počátku 20. století, v roce 1901. O šest let později, v roce 1907, jsme se stali členy mezinárodní fotbalové federace FIFA. Do UEFY jsme vstoupili v roce 1954. Nejstarší fotbalový klub v českých zemích není ani Sparta či Slavie, ale FK Loučeň. Tento klub vznikl již v roce 1893, tedy osm let před vznikem národního fotbalového svazu. Historie naší kopané je samozřejmě úzce spjata se Slovenskou, jelikož většinu existence fotbalového svazu jsme tvořili s našimi východními sousedy jeden stát – Československo (Horák, 1997) Národními barvami jsou červená, modrá a bílá, korespondují tedy s vlajkou. Název Fotbalová asociace České republiky používáme od června 2011, jako nástupce předešlého Českomoravského fotbalového svazu. S novým názvem přišel také nový znak. FAČR registruje 4148 fotbalových a 2426 futsalových klubů, což je dohromady 15 378 mužstev všech věkových kategorií. Celkový počet členů činí zhruba 280 000.
13
Největším stadionem je sparťanská Letná, kam se vejde 20 565 diváků, následuje stadion Slavie, ostravské Bazaly a teplická Stínadla (Anonymous, 2014). Mezi nejúspěšnější kluby České republiky řadíme obě pražská S – tedy Spartu a Slavii, Duklu Praha, Bohemians Praha (v současnosti Bohemians 1905), Baník Ostrava, Zbrojovku Brno, již zaniklé FC Vítkovice nebo v posledních letech velice úspěšnou Viktorii Plzeň (Anonymous, 2014). 2.2.2 Největší úspěchy reprezentace 2.2.2.1 Mistrovství Světa Celkem devětkrát startovaly naše výběry na závěrečném turnaji, z toho však pouze jednou jako samostatná Česká republika, a to v roce 2006 na MS v Německu, kde jsme vypadli v základní skupině na úkor silné Itálie a africké Ghany (Anonymous, 2014). K medailovým úspěchům musíme zabrousit mnohem hlouběji do historie. Dvakrát jsme získali stříbrné medaile, bylo to v roce 1934 na MS v Itálii, kde jsme podlehli domácím Italům 1:2 v prodloužení a v roce 1962 na MS v Chile, kde jsme ve finále nestačili na Brazílii a podlehli jí 1:3, když jediným střelcem našeho týmu byl Josef Masopust, později na dlouhou dobu jediný český držitel Zlatého míče. Za zmínku ještě stojí účast ve čtvrtfinále Světového šampionátu znovu v Itálii, který se konal v roce 1990. Tehdy ještě jako Československá federativní republika jsme nestačili na Němce (Anonymous, 2014). 2.2.2.2 Mistrovství Evropy Na domácím kontinentu se našim barvám daří mnohem lépe. Je to samozřejmě způsobeno tím, že na turnaji absentují tradičně velice silná jihoamerická družstva v čele s Brazílií a Argentinou (Anonymous, 2014). Celkem pět cenných kovů si naši hráči odnesli z Mistrovství Evropy. Zlato máme z ME 1976, které pořádala Jugoslávie. Ve finále jsme na penalty porazili Německou spolkovou republiku. Stříbro máme z památného ME 1996, kdy jsme ve Wembley podlehli po prodloužení Německu 1:2. Tento úspěch byl brán jako senzace, jelikož náš tým jel na turnaj značně podceňován. Správně zvolená taktika trenéra Dušana Uhrina však vedla k úspěchu. Bronzové medaile máme celkem tři. V letech 1960 (ME ve Francii) a 1980 (ME v Itálii) jsme shodně porazili pořádající země. Pro nás nejčerstvější je EURO 2004 v Portugalsku, kde Česká reprezentace získala bronzové medaile, když v semifinále nešťastně 14
podlehla v prodloužení úporně bránícímu Řecku, pozdějšímu evropskému šampionu (Anonymous, 2014). 2.2.3 Úspěchy mládežnických reprezentací Oproti seniorské reprezentaci, kde jsou výkony rozděleny podle turnajů, jsou u mládeže uváděny podle jednotlivých věkových kategorií. Rovněž zde nenalezneme všechny úspěchy, ale pouze od roku 2004. Je to z důvodu větší transparentnosti kvality práce s mládeží v jednotlivých sledovaných zemích (Anonymous, 2014). 2.2.3.1 EURO U21 2011, Dánsko Z Dánska odjížděla naše reprezentace s bronzovými medailemi. Našimi přemožiteli byli v semifinále Švýcaři, kteří ve finále nestačili na suverénní Španělsko. Trenérem našeho výběru byl Jakub Dovalil. Z tohoto výběru se do seniorské reprezentace podařilo prosadit Tomáši Vaclíkovi, Ondřeji Čelůstkovi, Markovi Suchému, Lukáši Váchovi, Bořkovi Dočkalovi, Liboru Kozákovi či Václavu Kadlecovi (Anonymous, 2014). 2.2.3.2 Mistrovství Světa U20 2007, Kanada Svěřenci Jakuba Dovalila získali na tomto šampionátu stříbrné medaile, hovořilo se o nových budoucích hvězdách naší seniorské reprezentace, budoucnosti fotbalu. Opak byl však pravdou. Hráči jako Fenin, Šimůnek, Kalouda, Střeštík či gólman Radek Petr se postupně vytratili ze světa velkého fotbalu a ani zdaleka neuplatnili svůj potenciál. Turnaj vyhrála Argentina, v jejímž výběru jsou současné fotbalové hvězdy. Řeč je namátkou o záložníkovi Realu Madrid Ángelu Di Maríovi či útočníkovi Sergiu Agüerovi. Otázkou zůstává, proč se našim hráčům nepodařilo rozvinout svůj talent tak, jako výše zmíněným. (Anonymous, 2014) 2.2.3.3 EURO U19 2006, Polsko Bronzové medaile získali Češi pod vedením Miroslava Soukupa na EURU v Polsku. Téměř totožná sestava o rok později brala stříbro na již zmiňovaném Mistrovství Světa U20 v Kanadě (Anonymous, 2014). 2.2.3.4 EURO U19 2008, Česká republika Na domácím ME jsme získali bronzové medaile, když nás v semifinále vyřadili pozdější vítězové, reprezentanti Německa. Největšími hvězdami Dovalilova výběru byl Tomáš Necid, Tomáš Vaclík, Ondřej Mazuch a Libor Kozák (Anonymous, 2014). 15
2.2.3.5 EURO U19 2011, Rumunsko Cestu za turnajovým triumfem vystavilo naší družině Španělsko. Tým vedený Jaroslavem Hřebíkem byl tvořen především hráči pražské Sparty. Ač je v současné době těmto hráčům 22 let, někteří si už připsali první starty za reprezentační výběr. Řeč je třeba o sparťanském křídelním záložníkovi Ladislavovi Krejčím či stoperu londýnské Chelsea, Tomáši Kalasovi (Anonymous, 2014). 2.2.3.6 EURO U17 2006, Lucembursko Stříbrnou medaili brali svěřenci Jakuba Dovalila po prohře v penaltovém rozstřelu od Ruska. Do seniorské reprezentace se z úspěšného mužstva prosadil pouze Ondřej Mazuch a Tomášové Pekhart a Necid. Ani jeden z nich však nefiguruje v základní sestavě. Radim Řezník se zatím do reprezentace neprosadil, je však základním kamenem úspěšné plzeňské Viktorie a Lukáš Vácha hraje za pražskou Spartu (Anonymous, 2014). 2.2.4 Domácí nejvyšší soutěž – Gambrinus liga 2.2.4.1 Historie Gambrinus liga se hraje od rozpadu Československa, tedy od roku 1993. Nejúspěšnějším klubem je AC Sparta Praha. Letenští mají na svém kontě celkem 35 mistrovských titulů. Dvanáct v období po rozdělení se Slovenskem. V samostatné lize se z titulu radovala 3x Slavia, která dokázala jako jediný tým po Spartě obhájit titul v následující sezoně, Slovan Liberec 3x, Viktoria Plzeň 2x a jednou Baník Ostrava. Největší návštěva se sešla na brněnském stadionu Za Lužánkami. Vše se událo v sezoně 1996/1997, kdy do Brna k osmému ligovému kolu dorazila Slavia Praha. Na stadionu se sešla návštěva na české poměry těžko uvěřitelná, dorazilo 44 120 diváků (Anonymous, 2014). Nejvyšší fotbalová soutěž u nás má šestnáct účastníků. Hraje se klasickým dvoukolovým systémem, tedy doma-venku. Soutěž se dělí na podzimní a jarní část, v každé části je odehráno po patnácti kolech. Po odehrání všech kol je znám mistr České republiky pro daný soutěžní ročník, stejně tak dva sestupující do Fotbalové národní ligy, které v příštím ročníku nahradí dva nejlepší celky z druhé nejvyšší soutěže (Anonymous, 2014). Vítěz Gambrinus ligy postupuje do 3. předkola Ligy mistrů, druhý a třetí tým tabulky se kvalifikuje do předkol Evropské ligy spolu s vítězem Ondrášovka cupu, což je oficiální název českého poháru. Počet účastníků a systém nasazování do předkol či přímo hlavní 16
soutěže evropských pohárů záleží na hodnotě koeficientu dané země a s tím související pořadí v žebříčku. V současné době hodnota našeho koeficientu zejména díky úspěšnému počínání plzeňské Viktorie rapidně roste, letos se k Západočechům přidal liberecký Slovan. Bude záležet na tom, jak si tyto kluby povedou v jarní vyřazovací části Evropské ligy. Česká republika je však na velmi dobré cestě aby po mnoha letech měla znovu dva celky v kvalifikaci do Ligy mistrů, což kromě prestiže a zájmu diváků je důležité také z ekonomických důvodů. Za start v této soutěži kluby inkasují od UEFA na naše poměry velice zajímavé finanční prémie v řádech desítek milionů. Ty zajistí klubům pokrytí rozpočtů, možnost udržení klíčových hráčů i posílení kádru (Anonymous, 2014). 2.2.5 Nejúspěšnější klub - AC Sparta Praha 2.2.5.1 Základní informace Kompletní název klubu zní AC Sparta Praha fotbal a.s. a je v platnosti od 27. prosince 1993. Tento klub z hlavního města je jasně nejúspěšnějším tuzemským klubem. Až v posledních letech má vážného konkurenta v západočeské Viktorii Plzeň, která se za poslední tři roky dokázala dvakrát dostat do nejprestižnější klubové soutěže – Ligy mistrů. Domácí stadion Sparty je největším v republice, má kapacitu 20 565 míst. Klubová trikolora je složena z červené, žluté a modré barvy (Houška, 2011). 2.2.5.2 Největší úspěchy na domácí scéně Sparta Praha dokázala 35x vyhrát titul mistra ligy, poslední v roce 2010. Český pohár a pohár ČMFS zvedali sparťané nad hlavu celkem 19x a dnes již neexistující Československý pohár vyhráli „rudí“ 8x (Anonymous, 2014). 2.2.5.3 Účast a úspěchy v Pohárové Evropě 2.2.5.3.1 Pohár mistrů evropských zemí Tato soutěž je přímým předchůdcem Ligy mistrů. Sparťané se na něm představili celkem osmkrát, z toho za zmínku stojí trojnásobná účast ve čtvrtfinále soutěže. Bylo to v sezonách 1965-1966, 1967-1968 a 1984-1985 (Houška, 2011).
17
2.2.5.3.2 Pohár UEFA a Pohár vítězů Pohárů Celkem devětkrát se konal tento pohár za účasti pražského celku. Tato soutěž se již nehraje, došlo ke změně pravidel i úpravě názvu. Soutěž se nyní jmenuje Evropská liga. V 1968-1969 dokázali PVP vyhrát fotbalisté Slovanu Bratislava (Houška, 2011). 2.2.5.3.3 Evropská Liga V nejmladší evropské klubové soutěži startovali hráči Sparty celkem pětkrát. Největších úspěchů dosáhli v sezonách 2010-2011 a 2012-2013, kdy dokázali postoupit ze základní skupiny do vyřazovací fáze, kde vypadli v 1. vyřazovacím kole (Houška, 2011). 2.2.5.3.4 Liga Mistrů Celkem patnáctkrát hráli pražané nejprestižnější klubovou soutěž. Bezpochyby nejlepšího výsledku dosáhli hned v premiérovém ročníku této soutěže, kdy obsadili druhé místo ve čtvrtfinálové skupině. Celkově se tedy umístili na děleném 3.-4. místě. Bylo to v sezoně 1992-1993 (Houška, 2011). 2.2.5.4 Nejlepší hráči klubu Vybrat v týmovém sportu nejlepšího jedince, je obecně velmi obtížná záležitost. V dalekosáhlé historii Sparty se v jejím dresu prohánělo mnoho výborných fotbalistů. Sparta jako špičkový český klub tvořila základ reprezentace. Z tohoto důvodu jsem výčet největší hráčských osobností Sparty spojil právě s národním výběrem. Přesněji řečeno účastí reprezentace na Mistrovstvích světa či Evropy (Houška, 2011). V roce 1934 se stal králem střelců světového šampionátu, konaném v Římě Oldřich Nejedlý. Na MS v Chile, v roce 1962, startovala za český výběr trojice sparťanů – Kvašňák, Mašek a Tichý. Kvarteto Chovanec, Bílek, Hašek a Skuhravý se představilo v roce 1990 na MS v Itálii, kde jsme se dostali až do čtvrtfinále turnaje. Památné „stříbrné“ EURO 96 v Anglii zažili na vlastní kůži Kouba, Frýdek a Horňák. Trenérem byl Dušan Uhrin, který své největší klubové úspěchy slavil právě na Letné. Rok 2000 a nepříliš vydařené EURO v Belgii a Nizozemí odehráli sparťané Baranek, Votava, Lokvenc, Fukal, Hašek, Sionko, Novotný, Gabriel, Blažek a tehdy ještě mladičký velký talent Tomáš Rosický. Následovalo EURO 2004 v Portugalsku, kde náš výběr vyhrál „skupinu smrti“ s Německem, Nizozemím a Lotyšskem, následně přešel hladce čtvrtfinále přes výběr Dánska. Cesta se však zastavila v semifinále,
18
proti urputně bránícímu Řecku – pozdějším mistrům Evropy. Ze Sparty se zúčastnili tito hráči: Čech, Grygera, Hübschman, Blažek, Poborský, Rosický (Houška, 2011). V současné době jsou Sparta spolu s Plzní hlavními tuzemskými kluby, ze kterých čerpá národní výběr. Ze Sparty jmenujme například Hušbauera, Krejčího, Dočkala, Lafatu nebo gólmana Vaclíka. Je samozřejmé, ze Sparta je také důležitým základem pro skladbu mládežnických reprezentací (Houška, 2011). 2.2.6 Počet mládežnických reprezentací V Česku funguje kromě „áčkového“ seniorského reprezentačního výběru také šest mládežnických reprezentací. Nejmladší z nich je výběr do šestnácti let, což odpovídá období mladšího dorosteneckého věku. Následující výběry pokračují každým rokem vzestupně až po výběr do jednadvaceti let, který je ze všech mládežnických reprezentací tím nejsledovanějším (Anonymous, 2014). 2.3
Německo – Deutscher Fussball-Bund
2.3.1 Historie Německý fotbalový svaz (dále jen DFB) byl založen 20. ledna 1900 v Lipsku. Původně v restauraci Mariengarten, kde svaz vznikl, sdružoval 86 klubů. Po DOSB, což je Německý olympijský svaz, je, co se týče členů, druhým největším spolkem v zemi. V roce 1904 vstoupil DFB do celosvětové fotbalové organizace FIFA a o půl století později, tedy v roce 1954, do evropské UEFA. Určit nejstarší fotbalový klub v Německu je obtížné, jelikož ne všechny vznikly jako fotbalové. Řeč je například o SSV Ulm 1846, VfL Bochum nebo TSV 1860 München. A tak se jako nejstarší čistě fotbalový německý klub uvádí BFC Germania 1888 (Seifert, 2014). Německá reprezentace nejčastěji nastupuje v bílých dresech s černými trenýrkami. Od zelené, která byla dlouhá léta základem druhé sady dresů, se v posledních letech začalo ustupovat a její místo zastoupila černá a červená barva. Nejnovější kolekce dresů se však znovu vrací k zelené barvě (Seifert, 2014). Podle oficiálních statistik DFB z roku 2012, je v Německu 25 641 fotbalových klubů. Rozděleny jsou podle spolkových republik. Nejvíce klubů sdružuje Bavorsko. Přesné číslo je
19
4 694 klubů, ve kterých je 29 342 družstev všech věkových kategorií, mužů i žen (Seifert, 2014). Celkový počet členů DFB je 6 800 128, z toho se jedná o 3 815 389 seniorů mužů, 526 019 dorostenců ve věku 15-18 let, 1 381 505 žáků do 14 let, 734 903 seniorek žen a 342 312 dívek. V meziročním srovnání celkově v Německu ubylo fotbalových oddílů z celkového počtu 25 727 z roku 2011 o 86 na 25 641 v roce 2012. Fotbalových družstev je méně o 2399. Naopak DFB hlásí nárůst členů a to z 6 749 788 na současných 6 800 128 členů (Seifert, 2014). 2.3.2 Nejslavnější kluby Historicky nejúspěšnějším německým klubem je FC Bayern München, který dokázal čtyřiadvacetkrát vyhrát Bundesligu. Dalšími úspěšnými kluby let minulých i současných jsou Borussia Dortmund, Hertha Berlin, Hamburg SV nebo dnes již druholigová Hansa Rostock (Seifert, 2014). 2.3.3 Největší úspěchy reprezentace 2.3.3.1 Mistrovství Světa Pouze dvakrát za celou historii se Němci neúčastnili Mistrovství Světa ve fotbale. Bylo to v roce 1930, při vůbec prvním MS v Uruguayi a v roce 1950 v Brazílii. Od té doby Německo nechybělo na žádném turnaji. Celkem třikrát získali Němci zlaté medaile. Bylo to na MS 1954 ve Švýcarsku, kdy ve finále porazili 3-2 Maďarsko. O dvacet let později jako hostitelská země ve finále porazili Nizozemsko 2-1 a v roce 1990 na MS v Itálii si ve finále poradili nejtěsnějším rozdílem s Argentinou 1-0 (Seifert, 2014). Zatím dvakrát hostilo Německo nejsledovanější fotbalovou událost. Bylo to v již zmiňovaném roce 1974, kdy domácí výběr získal zlaté medaile a v roce 2006, kdy turnaj opanovali Italové, kteří ve finále porazili Francii v penaltovém rozstřelu (Anonymous, 2008). 2.3.3.2 Mistrovství Evropy Historie Mistrovství Evropy je mnohem kratší než Světového šampionátu. První ME pořádala v roce 1960 Francie, účastnily se pouhé čtyři týmy a turnaj proběhl bez německé účasti. Až v roce 1972 v Belgii poprvé na ME startují Němci a hned vítězně, když ve finále porazili 3-0 Sovětský svaz. V roce 1976 v Jugoslávii Německo nestačilo ve finále na 20
Československo a bralo stříbrné medaile. Za další čtyři roky v Itálii se však Němci vrátili na evropský trůn, když ve finále porazili 2-1 Belgii, na tomto ME se poprvé představilo osm reprezentačních týmů. Poprvé se šestnácti celky na turnaji se hrálo v roce 1996 v Anglii. Obrovské překvapení turnaje, tým Československa, dokázali ve finále zastavit právě Němeci. Následující dva turnaje zasáhly Němce v období výsledkového útlumu, a tak další medaile, tentokrát stříbrné, se Němci dočkali až na Mistrovství Evropy v roce 2008, které spolupořádalo Rakousko se Švýcarskem (Anonymous, 2008). 2.3.4 Úspěchy mládežnických reprezentací od roku 2004 2.3.4.1 Reprezentace U21 Za posledních deset let jediného úspěchu dosáhla německá jednadvacítka v roce 2009 na ME ve Švédsku. Němci ve finále porazili reprezentaci Anglie přesvědčivě 4-0. Suverénním králem střelců se stal Švéd Marcus Berg, který dal sedm branek. Tým vedl trenér Horst Hrubesch. V tehdejším výběru byl Manuel Neuer, Jerome Boateng, Mats Hummels, Marcel Schmelzer, Sami Khedira či Mesut Özil (Seifert, 2014). 2.3.4.2 Reprezentace U19 Výběr do devatenácti let za posledních deset let získal dva cenné kovy. V letech 2005 a 2007 to byly dva bronzy z ME v Severním Irsku, potažmo Rakousku a v roce 2008 v České republice Němečtí mladíci turnaj opanovali (Seifert, 2014). 2.3.4.3 Reprezentace U17 Až ve druhé polovině poslední desetiletky začala sbírat německá „sedmnáctka“ úspěchy na evropských šampionátech. V roce 2009 Německo vyhrálo na domácí půdě. V letech 2011 a 2012 brali Němci dvě stříbrné medaile, když v obou případech podlehli výběru Nizozemska (Seifert, 2014). 2.3.5 Domácí nejvyšší soutěž - Bundesliga 2.3.5.1 Historie Nejvyšší německá fotbalová soutěž má velkou historii. První ročník se hrál již v sezoně 1963/1964. Premiérový ročník ovládli fotbalisté 1.FC Kölnu. První dva ročníky hrálo Bundesligu pouze čtrnáct týmů. Od sezony 1965/1966 se hraje Bundesliga v počtu
21
účastníků, jak ji známe dnes. Suverénně nejúspěšnějším klubem Bundesligy je FC Bayern Mnichov, který má na svém kontě i s letošní sezonou již třiadvacet titulů. Pěti tituly se chlubí Borussia Moenchengladbach a Borussia Dortmund. Jediným klubem, který startoval ve všech skončených sezonách, je s padesáti starty Hamburg SV. O jeden méně má Werder Brémy. Bayern Mnichov chyběl mezi elitou dvakrát (Seifert, 2014). Německá soutěž má 18 mužstev. Hraje se na 34 kol, rozdělených do sedmnácti podzimních a sedmnácti jarních kol. První tři týmy se kvalifikují přímo do základních skupin Ligy mistrů, čtvrtý celek hraje předkolo. Pátý až sedmý celek bude nadcházející ročník startovat v Evropské lize, přičemž pátý se kvalifikuje přímo do skupiny, zbylé dva týmy hrají předkolo. Na opačném pólu tabulky je situace následující. Poslední dva celky sestupují přímo do druhé Bundesligy a šestnáctý tým čeká baráž proti třetímu celku druhé Bundesligy (Seifert, 2014). Nejvíce branek v jedné sezoně dokázal nastřílet v sezoně 1971/1972 legendární útočník Bayernu Mnichov, Gerd Müller. Králem střelců se stal se čtyřiceti vstřelenými brankami. Nejbohatší na góly byla sezona 1983/1983, kdy padalo průměrně 3,58 branek na zápas. Titul tehdy vyhrál VfB Stuttgart a nejlepším střelcem se stal se šestadvaceti nastřílenými góly hráč Bayernu Mnichov, Karl-Heinz Rummenigge (Seifert, 2014). 2.3.5.2 Návštěvnost a stadiony Bundesligy Anglie je považována za kolébku fotbalu, její nejvyšší soutěž za nejkvalitnější ligu světa. Nejnavštěvovanější soutěží je však Bundesliga. Největším stadionem v Německu je Signal Iduna Park, kde své domácí zápasy hraje Borussia Dortmund s kapacitou 80 720 míst, následuje Olympijský stadion v Berlíně (74 064 míst) a stadion Bayernu Mnichov, Allianz Arena (69 901 míst) (Terpstra, 2012). Nejstarší stadion Weserstadion, kde svá domácí utkání hraje Werder Brémy, byl postaven ještě před rokem 1910. Naopak hned 9 stadionů bylo postaveno po roce 2000. Nejnovější je Coface Arena v Mohuči s kapacitou přes 30 000 míst. Jediným bundesligovým stadionem, který je celý pokryt sedačkami, je Olympijský stadion v Berlíně (Terpstra, 2012). Průměrná návštěvnost na domácích utkáních hned 14 celků přesahuje 90% kapacity stadionu. Jedná se o Wolfsburg, Hoffenheim, Hamburk, Freiburg, Kolín nad Rýnem, Leverkusen, M‘gladbach, Brémy, Mohuč, Augsburg, Schalke 04, Dortmund a Bayern. Posledních osm jmenovaných má návštěvnost nad 95% a Dortmund s Bayernem dokonce 22
100%. Na opačném pólu návštěvnosti nalezneme Herthu Berlin, kde se návštěvnost pohybuje okolo 75% (Terpstra, 2012). 2.3.6 Nejúspěšnější domácí klub – FC Bayern München 2.3.6.1 Základní informace Tento bavorský klub byl založen 27. února 1900 členy Mnichovského gymnastického klubu. Sdružuje kromě fotbalu také gymnastiku, basketbal, házenou, stolní tenis, kuželky a šachy. Fotbalový oddíl začínal v oblastních bavorských soutěžích a poprvé se do podvědomí dostal až roku 1926, kdy Bayern vyhrál mistrovství jižního Německa (Bausenwein, 2013). Rozvoj Bayernu výrazně poznamenal nástup Adolfa Hitlera. Prezident a trenér tehdejšího klubu totiž byli židovského původu, a tak se oba rozhodli pro opuštění Německé říše. Odtud pramení jedna z přezdívek Bayernu – Klub Žida (Bausenwein, 2013). Po válce začal Bayern nastupovat v jižní konferenci první německé divize – Oberliga Süd. Rostoucí finanční problémy ukončil až příchod movitého továrníka Rolanda Endlera. Počátkem sedmdesátých let, v roce 1963, se všechny Oberligy spojily do jedné soutěže – Bundesligy (Bausenwein, 2013). Bayern hraje své domácí zápasy v Allianz Areně, kde sídlí spolu s Mnichovem 1860. Vyznávají červenou a bílou barvu a ve středu znaku se nacházejí barvy Bavorska (Bausenwein, 2013). 2.3.6.2 Největší úspěchy na domácí scéně Hned první ročník spojené Bundesligy opanovali hráči Bayernu. Celkem se z mistrovského titulu radovali již třiadvacetkrát, čímž jsou v Německu suverénně nejúspěšnějším klubem. DFB-pokal, což je domácí národní pohár, vyhrál Bayern celkem sedmnáctkrát a domácí Superpohár čtyřikrát (Seifert, 2014). 2.3.6.3 Účast a úspěchy v pohárové Evropě 2.3.6.3.1 Pohár mistrů evropských zemí Celkem třikrát zvítězil FC Bayern v PMEZ. Bylo to ve třech sezonách po sobě v letech 1974,1975 a 1976 (Bausenwein, 2013).
23
2.3.6.3.2 Pohár UEFA a Pohár vítězů Pohárů V těchto soutěžích zvítězil Bayern dvakrát. PvP vyhráli v roce 1967 a Pohár UEFA v roce 1996 (Bausenwein, 2013). 2.3.6.3.3 Liga mistrů Nejprestižnější klubovou fotbalovou trofej vyhrál Bayern dvakrát. Poprvé to bylo v roce 2001 a následoval triumf v loňské sezoně, tedy v roce 2013. Ve stejném ročníku opanovali mnichovští také Superpohár a Klubové mistrovství Světa (Bausenwein, 2013). 2.3.6.4 Nejlepší hráči klubu Vybrat pár jmen z tak rozsáhlé a úspěšné historie jednoho z nejslavnější fotbalových klubů vůbec, je velice obtížné. Hráči jako Franz Beckenbauer, Gerd Müller či Sepp Maier jsou zvučná nejen v Německu, ale jsou uznávanými po celém světě. K usnadnění výběru jsem použil samotnou síň slávy mnichovského klubu, kde kromě výše jmenované trojice nalezneme také Klause Augenthalera dále je zde Paul Breitner, Stefan Effenberg, Giovane Elber, Konny Heidkamp, Uli Hoeness, Oliver Kahn, Bixente Lizarazu, Lothar Matthäus, Franz Roth, Hans-Georg Schwarzenbeck, Mehmet Scholl a v neposlední řadě současný prezident Bayernu, pan Karl-Heinz Rummenigge. (Bausenwein, 2013). 2.3.7 Struktura výchovy mládeže 2.3.8 Počet mládežnických reprezentací Nejmladším reprezentačním výběrem Německa je tým výběr U15. Následují po roce starší výběry až po muže U21. Po tomto výběru už následuje seniorský výběr. Celkový počet mládežnických reprezentací je tedy sedm plus seniorská reprezentace (Seifert, 2014) 2.4
Belgie – Koninklijke Belgische Voetbalbond
2.4.1 Základní údaje Royal Belgian Football Association, jak zní anglický název pro Belgický fotbalový svaz, byl založen 1. září 1895, tedy třicet let poté, co se fotbal začal hrát v Belgii, přesněji v anglické škole v Bruselu. Dalšími místy, kde se fotbal v tu samou dobu hrával byly například britské přístavy v Lutychu a Antverpách. První mezistátní zápas sehrála Belgie roku 1904 proti Francii, zápas tehdy skončil 3:3. Toho samého roku Belgie vstoupila do FIFA. 25. 24
září 1911 princ Albert založil první belgickou klubovou soutěž, Belgický pohár (Baddiel, 2003). Nejstarší belgickým fotbalovým klubem je Royal Antwerp Football Club, který byl založen roku 1980 a který rovněž jako první klub vstoupil do nově vzniklé fotbalové asociace (Baddiel, 2003). V současné době má RBFA asi 400 000 členů. Celkový počet klubů se pohybuje kolem dvou tisíc a sdružuje celkem 17 902 týmů (Baddiel, 2003). Belgickému národnímu týmu se přezdívá „red devils,“ je to z důvodu barvy dresů, které jsou tmavě červené až rudé. Barvy dresů korespondují s vlajkou státu, ve které je černá, žlutá a červená (Baddiel, 2003). Nejslavnějšími kluby jsou Anderlecht Brusel, Standart Lutych, Club Brugge, K.A.A. Gent a již zmíněné Antverpy (Baddiel, 2003). 2.4.2 Největší úspěchy reprezentace 2.4.2.1 Mistrovství Světa Letošní účast „rudých ďáblů“ na MS v Brazílii je dvanáctou v historii této země. Již premiérové MS v Uruguayi v roce 1930. Belgičané po dvou prohrách a skóre 0-4 skončili na 11. místě. Do elitní desítky se podařilo Belgii dostat pouze jedinkrát. Bylo to v roce 1986 na MS v Mexiku, kde se umístili na 4. pozici. Zajímavý turnaj odehráli v roce 1998 na MS ve Francii. Belgie zde skončila na 19. místě, pozoruhodné je však to, že za celý turnaj, který pro ně trval tři utkání, nezažili hořkost porážky, tři remízy jim nicméně na postup ze skupiny nestačily. Příští MS v roce 2002, které pořádala Jižní Korea s Japonskem skončilo pro Belgii vyřazením v osmifinále turnaje. Byla to na delší dobu poslední účast na vrcholné reprezentační akci. Předzvěstí úpadku byla blamáž na domácím ME v roce 2000. (McGowan, 2013). 2.4.2.2 Mistrovství Evropy Od roku 1960, kdy se pravidelně k oná ME ve fotbale, což činí 14 turnajů, hráli Belgičané závěrečný turnaj pouze čtyřikrát, z toho dvakrát startovali automaticky, jelikož byli pořadatelskou zemí. První start byl v roce 1972, kdy jako domácí tým získali bronzové medaile. Turnaje se účastnily čtyři reprezentační výběry. Za osm let na ME v Itálii získala 25
Belgie stříbrné medaile, čímž takové prozatímní výčet medailí Belgie z ME končí. V roce 1984 ve Francii Belgie vypadla již ve skupině, stejně tak jako na již zmiňovaném ME v roce 2000, které spolupořádala s Nizozemskem (McGowan, 2013). 2.4.3 Úspěchy mládežnických reprezentací od roku 2004 2.4.3.1 Reprezentace U21 Za posledních deset let, kdy se konalo celkem šest Mistrovství Evropy hráčů do jednadvaceti let, se do hlavního turnaje mladí Belgičané kvalifikovali pouze jednou. Bylo to v roce 2007. Na tomto turnaji získali bronzové medaile (McGowan, 2013). 2.4.3.2 Reprezentace U19 Ani na ME této věkové kategorie se od roku 2004 nedaří Belgičanům výrazněji prorazit. Z celkem deseti turnajů se kvalifikovala Belgie pouze třikrát, z toho ani jednou nepostoupila ze skupiny (McGowan, 2013). 2.4.3.3 Reprezentace U17 Největšího úspěchu dosáhla belgická sedmnáctka v roce 2007, kdy získala bronz. Rok předtím se sice kvalifikovala na závěrečný turnaj, nicméně skončila poslední v základní skupině. Poslední účastí ve sledovaném období byl rok 2012, kdy skončili na páté pozici. (McGowan, 2013). 2.4.4 Nejvyšší domácí soutěž – Jupiler League 2.4.4.1 Historie Belgická nejvyšší soutěž byla založena roku 1895 pod hlavičkou Royal Belgian Football Association. Historicky první vítězem se stalo FC Lutych. Od založení soutěže hrálo Jupiler League celkem 74 týmů, z nichž patnáct se radovalo z mistrovského titulu. Nejúspěšnějším klubem je RSC Anderlecht Brusel, který získal jich 33 titulů, dalšími v pořadí jsou Club Brugge (13), Union Saint-Gilloise (11) a Standard Lutych (10). V pravidelném žebříčku nejkvalitnějších evropských lig, které vydává UEFA podle výsledků jednotlivých klubů za posledních 5 let, skončila Jupiler League na velmi slušné desáté pozici (McGowan, 2013).
26
Jupiler League hraje stejně jako naši nejvyšší soutěž 16 týmů, velký rozdíl je však v play off, které v naší soutěži nemáme. Týmy jsou na základě umístění po třiceti kolech rozděleni do skupiny o titul, kde startuje první až šestý celek základní části. O umístění hrají celky na sedmém až čtrnáctém místě tabulky. Jsou rozděleny do dvou skupin (7.-10. a 11.14.). Všechny tři vzniklé skupiny hrají stejným systémem, a to každý s každým dvakrát, tedy doma-venku. Poslední hraje s předposledním týmem základní části pět zápasů mezi sebou, přičemž patnáctý celek základní části má na začátku této fáze tři body, načež šestnáctý, tedy poslední tým, má bodů nula. Poražený z této dvojice automaticky sestupuje do nižší soutěže a vítěz míří do barážové skupiny, kde se střetává s dalšími třemi týmy z druhé nejvyšší soutěže. Tato fáze má šest kol, každý s každým hraje tedy znovu dvakrát. Vítěz této skupiny se v příštím ročníku představí v nejvyšší soutěži (McGowan, 2013). 2.4.5 Nejúspěšnější domácí klub – R.S.C. Anderlecht 2.4.5.1 Historie Anderlecht Brusel byl založen 27. května 1908. Hned následující ročník začal hrát soutěžní zápasy, v tehdy nejnižší, třetí provinční divizi. Nejvyšší belgickou ligu hráli poprvé v roce 1921. Od roku 1935 Anderlecht nesestoupil z nejvyšší soutěže. První titul získali v roce 1947 (Anonymous, 2014). 2.4.5.2 Největší úspěchy na domácí scéně Domácí nejvyšší soutěž opanovaly „fialky,“ jak se hráčům Anderlechtu přezdívá celkem třiatřicetkrát, což je suverénně nejvíce ze všech belgických týmů. Poslední titul slavili v letošním ročníku a byl již třetím v pořadí. Domácí Pohár získali celkem devětkrát a Superpohár, ve kterém se střetává vítěz domácí ligy s vítězem národního poháru, třináctkrát (Anonymous, 2014). 2.4.5.3 Účast a úspěchy v pohárové Evropě Dnes již neexistující Pohár vítězů Pohárů získal Anderlecht dvakrát, bylo to v roce 1976 a 1978, ve stejných letech opanoval také evropský Superpohár. V roce 1983 vyhráli hráči Bruselu Pohár UEFA. V Lize mistrů jsou největším úspěchem dvě semifinálové účasti z let 1982 a 1986 a pět postupů do čtvrtfinále ze let 1963, 1966, 1975, 1987 a 1988 (Anonymous, 2014).
27
2.4.5.4 Nejlepší hráči klubu V tomto belgickém klubu zanechali velmi výraznou českou stopu zejména dva hráči. Gólman Daniel Zítka, který v roce 2007 dokonce získal ocenění pro nejlepšího gólmana Jupiler League a hlavně Jan Koller, který je zde dodnes velice uznávaným hráčem. V roce 2000 vyhrál korunku krále střelců, což se povedlo hráčům Anderlechtu celkem devatenáctkrát v historii Jupiler League (Anonymous, 2014). Dalšími hráči, kteří se nesmazatelně zapsali do historie tohoto klubu, jsou například dlouholetý kapitán Pär Zetterberg, který vyhrál dvakrát krále střelců, dvakrát cenu pro nejlepší hráče roku a pětkrát cenu fair-play. Dalším hráčem je například bývalý kapitán kanadské reprezentace Tomasz Radzinski. Ze současných reprezentantů je to například útočník Romelu Lukaku nebo kapitán Belgie Vincent Kompany (Anonymous, 2014). 2.4.6 Počet mládežnických reprezentací V Belgii je celkem osm národních výběrů. Nejmladším je tým U15, až po U21. Na pomyslném vrcholku samozřejmě stojí mužská reprezentace Belgie (Anonymous, 2014).
28
3 3.1
CÍLE A ÚKOLY PRÁCE Hlavní cíl Hlavním cílem bakalářské práce byla analýza struktury výchovy talentovaných hráčů
fotbalu v České republice, Německu a Belgii. 3.2
Dílčí cíle 1. Analýza struktury práce s mládeží v jednotlivých zemích. 2. Komparace dat podle zvolených faktorů.
3.3
Úkoly práce -
Vyhledat a prostudovat odbornou literaturu a internetové zdroje k danému tématu
-
Zpracovat a analyzovat získaná data
-
Vytvořit grafy pro srovnání jednotlivých sledovaných jevů
29
4
METODIKA Bakalářská práce je založena na analyticko-syntetických metodologických přístupech.
Ke splnění cílů jsme dále použili historickou metodu a následně komparaci. Zdrojem informací se staly odborné domácí a především zahraniční literární zdroje, následně také prezentace z mezinárodních školení trenérů, která probíhají pod hlavičkou UEFA. Získaná data byla sumarizována a následné výstupy jednotlivých zemí byly analyzovány a porovnávány dle vybraných faktorů, které jsou následující: -
Výsledky seniorských reprezentací od roku 2004
-
Výsledky mládežnických reprezentací od roku 2004
-
Průměrný věk seniorské reprezentace
-
Srovnání postavení reprezentací od roku 2004 v žebříčku FIFA
-
Srovnání nejlepších tuzemských klubů v žebříčku UEFA
-
Srovnání domácích soutěží v žebříčku UEFA
-
Srovnání demografických hodnot jednotlivých zemí
-
Srovnání systémů výchovy mládeže ve vybraných zemích
-
Srovnání počtu reprezentačních výběrů jednotlivých zemí
Hlavním důvodem výběru těchto zemí je v případě Belgie a Německa obrovský progres jak v rámci výsledků reprezentace, kdy Německo se dokonce dostalo po dvaceti letech na první příčku v žebříčku FIFA, Belgie je jedenáctá, tak zejména nové modely výchovy mládeže v jednotlivých zemích, které mají hlavní podíl na současných úspěších reprezentace. Dalším faktorem je demografická srovnatelnost České republiky s Belgií a tudíž velká míra srovnatelnosti výsledků a systémů v jednotlivých zemích, oproti tomu srovnání s Německem, jakožto zemích, která je v úzké světové špičce.
30
5 5.1
VÝSLEDKY A DISKUZE Struktura výchovy mládeže v České republice Fotbalové kluby v České republice mohou dosáhnout dvou typů mládežnických
statutů. Jedná se o Sportovní centrum mládeže (SCM) a Sportovní středisko mládeže MŠMT (SpSM). Tyto statuty jsou doplněny Komisemi mládeže, které plní roli jakéhosi mezistupně (Anonymous, 2014), V České republice je celkem 42 splňujících a tedy uznaných sportovních center mládeže plus další čtyři komise mládeže. Sportovních středisek mládeže, které se nevylučují se SCM je v ČR 50 plus deset komisí mládeže (Anonymous, 2014).
Obrázek 1. SCM s SpSM v České republice – 2013/2014 (Mestek, 2013) 5.1.1 Podmínky pro udělení SCM či SpSM licence Plán rozvoje všech věkových kategorií musí obsahovat minimálně: -
Metodický rozvoj
-
Spolupráci
-
Skauting
-
Vlastní iniciativu 31
Tento plán musí být stanoven na období čtyř let. Kluby dále musí vykázat počety hráčů, kteří přešli z přípravek do vlastního SpSM či jiného SpSM, počty hráčů, kteří přešli z vlastního SpSM do vlastního SCM či jiného SCM. Evidují se taktéž tréninkové jednotky všech věkových kategorií, počty zápasů všech věkových kategorií (soutěžní, přátelské, turnajové). Evidence hráčů, kteří přešli do profesionálního fotbalu v členění: -
Synot liga
-
Fotbalová národní liga
-
Mládežnické reprezentace od U16 až po U21
FAČR ošetřuje rovněž zdravotnickou funkci klubu. Ty musí zabezpečit zdravotní prohlídku všech hráčů, a to do začátku příslušných soutěží. Týmy U14, U15, U16, U17 a U19 musí mít na soupisce minimálně 16 hráčů, z toho 11 kmenových (Mestek, 2013). Kluby i její členové musí být řádnými členy FAČR, musí mít dohodu či ujednání minimálně s jedním školským zařízením s rozšířenou sportovní výukou. Nemá-li SpSM návaznost na vlastní SCM, musí mít uzavřenou smlouvu, dohodu nebo ujednání s jiným SCM. SCM musí mít zajištěnou návaznost na klub, jehož A-tým je účastníkem první nebo druhé ligy (Mestek, 2013). Personální zabezpečení musí být následující: -
Vedoucí trenér sportovního střediska – osoba zodpovědná za každodenní chod
-
Sekretariát – kontaktní místo pro administrativní záležitosti
-
Ekonom – osoba zodpovědná za finanční záležitosti
-
Hlavní trenér mládeže – držitel musí mít hlavní trenéry zodpovědné za jednotlivé týmy
-
Asistent hlavního trenéra – držitel musí mít asistenty hlavních trenérů u jednotlivých týmů
-
Doktor – osoba zodpovědná za lékařskou péči
-
Fyzioterapeut – osoba zodpovědná za regenerační péči
-
Zdravotník – osoba přítomná na mistrovských zápasech
-
Trenéři – brankářů, technických dovedností, kondiční trenér (Mestek, 2013).
32
5.1.2 Fotbalové Akademie v České republice Teprve v roce 2013 vyšel návrh Fotbalové Asociace České republiky na zavedení Akademií. V letošním roce se stal FK Příbram prvním klubem, který tento statut získal. V následujících odstavcích jsou nastíněny podmínky pro získání Akademie, které nastavil FAČR (Mestek, 2013). Akademie musí mít smluvní spolupráci minimálně se dvěma středními školami, z toho jedna musí být maturitní. O hráče musí být pečováno ve smyslu ubytování, musí být zajištěn odborný dohled a stravování. Kluby se musí na provozu akademie účastnit 30% z celkového objemu dotací. Akademie jsou určeny pro kluby s profesionálním statutem, juniorskou ligou, první ligou U19, SCM a SpSM (Mestek, 2013). 5.1.2.1 Střední školy Na středních školách musí probíhat dopolední tréninkové jednotky. Trenér vede na školách hodiny tělesné výchovy (2 trenéři=učitelé). Hodiny TV metodicky řídí šéftrenér mládeže. Na dopoledním tréninku musí být účast minimálně 60% hráčů akademie (U16, U17, U19). Hodnocení žáků obstarává školní výchovný poradce (Mestek, 2013). 5.1.2.2 Péče o hráče -
Ubytovací prostory ve vlastnictví klubu / nájemní smlouva
-
Ubytování hráčů v internátu akademie (kapacita 40 osob, kvalita **)
-
Klubem je zajištěn vychovatel, společné stravování
-
Minimálně sedm profesionálních trenérů akademie + fyzioterapeut (Mestek, 2013).
5.1.3 Létající trenéři Projekt létajících trenérů, který je přebrán z Nizozemska je v Česku od poloviny roku 2012. Je jakýmsi navazujícím faktorem na změny, které se udály v posledních třech letech. Tedy přechod na malé formy fotbalu se vším, co k tomu patří, oslovování rodičů ke spolupráci, změna zaměření v jednotlivých trenérských licencích a další detaily (Blažej, 2013). Tato akce se týká zejména malých klubů a jejich trenérů, kteří v nich působí a mají buď základní trenérskou licenci C, nebo dokonce nemají žádnou. Přesto se starají o jednu z nejsvízelnějších a nejdůležitějších částí fotbalu. Starají se totiž o naše děti, talenty, které nás 33
za 12-15 let mohou reprezentovat na vrcholné úrovni jako současní reprezentanti (Blažej, 2013). Trenéři Létajících týmů s dětmi a jejich trenéry na hřištích malých klubů ukazují zásadní směry, kterým by se měli trenéři a děti ve fotbalu ubírat. Diskutují s trenéry a přinášejí jim informace, které získali na seminářích, vyšších trenérských licencích, ale i zahraničních stážích. Tyto ukázkové tréninky jsou otevřené i pro trenéry ostatních klubů a vlastně i ostatních věkových kategorií, protože většinou to, co je náplní tréninku v přípravkách, má své podstatné uplatnění i ve starších kategoriích, i když s určitými úpravami. Nejde však jen o to, co děti učit a co s nimi trénovat, ale výrazně záleží i na způsobu, jak to děláme. Pouhý drilový způsob, kdy děti plní přání a příkazy trenéra, by se měl stát minulostí (Blažej, 2013). Cílem vzdělávání trenérů, a tedy i Létajících týmů, je učení pro porozumění hře. Nejde o běhání od mety k metě, ale o řešení herních situací či trénink stavěný a vedený tak, aby děti bavil a rozvíjel jejich potenciál jako budoucích hráčů i jako lidí. Pokud trénink děti baví, déle se vydrží soustředit, více přemýšlí, co a proč dělají, a rozvíjí současně herní dovednosti a herní myšlení. Je to cesta, jak vychovat více tvořivých hráčů, na což jsme v minulosti byli hrdí. To však ještě bývalí reprezentanti trénovali nejen při organizovaném tréninku, ale stejně vydatně, ne-li vydatněji i na hřišti v místě svého bydliště kamarády. Tomu se má přiblížit organizace fotbalu dětí i způsob vedení trenérem. Metod, které k tomu pomáhají, je více a během vystoupení Létajících týmů trenérů je nelze všechny dobře ukázat (Blažej, 2013).
5.1.4 Systém utkání mládeže V České republice se utkání mladší přípravky hraje se čtyřmi hráči v poli a brankářem a starší přípravka s 5+1 hráčem. Předpřípravka U6 hraje 4:4 bez brankářů. Skutečnost ale je taková, že klub, který si zorganizuje neoficiální turnaj, kterých je dostatek, si určí i pravidla, se kterými se bude hrát. Proto na většině turnajů je organizace 4+1 hráč a pravidla o autech, rozehráváních, délce utkání a podobně jsou různorodá. V mladších žácích se hraje se sedmi hráči v poli a brankářem. Tato reorganizace soutěže přišla v roce 2011, kdy ještě před několika lety hráli benjamínci utkání v jedenácti hráčích. Nynější formou utkání se podporují předpoklady pro výskyt všech takticko – technických základů velkého fotbalu, jen podmínky 34
jsou zmenšené. Při hře 4:4 s brankáři se s velkou frekvencí vyskytují herní situace, které se opakují. Tím se hráči učí číst herní situace, jsou velmi často v kontaktu s míčem. To se v dřívějším modelu nestávalo a hráč v osmi letech, který potřebuje častý dotyk s míčem, se s ním ojediněle potkal za utkání. Malý herní prostor nutí hráče více spolupracovat a podněcuje je v soubojích jeden na jednoho (Plachý, 2011). 5.2
Struktura výchovy talentované mládeže v Německu Rok 2002 je považován za zlomový pro uvedení do praxe inovativního způsobu
a struktury výchovy mladých talentů v Německu. Přikládám statistické údaje vývoje jednotlivých jevů vzniklých na základě provedených změn. První je radikální snížení průměrného věku hráčů Bundesligy (Schweizer, 2011).
Obrázek 2. Průměrný věk Bundesligových hráčů od roku 2001 (Schweizer et al., 2011, 28). Dalším faktorem je počet reprezentantů jednotlivých věkových kategorií vzešlých z akademií.
35
Obrázek 3. Počet reprezentantů jednotlivých věkových kategorií, pocházejících z Akademií (Schweizer et al., 2011, 36). Důležitým faktorem je také dostatečné vzdělání a počet trenérů, jejichž stavy zachycují následující grafy.
Obrázek 4. Stavy trenérů před změnou a v současné době (Schweizer et al.,2011, 42).
36
5.2.1 Tři základní pilíře Systém výchovy mládeže stojí na třech základních pilířích. Prvním jsou specializovaná fotbalová centra. V Německu jsou tři typy těchto center. Fotbalové základny, obvykle pro týmy U11 až U14, v některých regionech pro mladší. Elitní školy, které kombinují vzdělání a fotbal, a v neposlední řadě akademie profesionálních klubů (Schweizer, 2011). Druhým pilířem jsou soutěžní ligy, které mají své mistry, postupující i sestupující, a to jíž od kategorie U12. Hráči se zde učí vítězné mentalitě a smyslu pro soutěživost. Pilíř není založen na výsledcích, ale i ty nicméně jsou důležité (Schweizer, 2011). Třetí pilíř zabezpečuje hráči hrát na nejvyšší úrovni ve kterémkoliv věku, prakticky od U17. Se skutečným formátem Bundesligy se tak setkáváme již v kategoriích U17 a U19, následuje vyšší amatérská liga (4.liga) a nižší profesionální liga (3.liga) (Schweizer, 2011). Nicméně i ta nejlepší infrastruktura je bezcenná bez kvalitních, perfektně vyškolených trenérů. Právě proto v Německu může trénovat kterýkoliv mládežnický tým pouze trenér, který vlastní minimálně UEFA „B“ licenci. Nezáleží na tom, jestli se jedná o tým U19 či U11. Aby byl vývoj účinný, musí trenér znát všechny stupně vývoje hráče ve všech věkových fázích (Schweizer, 2011). Od roku 2002 zakládá DFB fotbalové základny. Jejich hlavním cílem je umožnit talentovaným mladým hráčům, kteří dosud neměli to štěstí a nebyli vybráni do fotbalové akademie, kvalitní profesionálně vedený trénink a to alespoň jednou týdně. Ve zbytku týdne mladíci trénují se svým kmenovým týmem. Úspěch v těchto základnách a následné zlepšení obvykle vede k tomu, že hráči je poskytnuta možnost být v elitních školách či akademiích. V současné době je v zemi rozmístěno na 366 fotbalových základen. (Schweizer, 2011)
37
Obrázek 5. Akademie (Weiss, 2013).
38
Obrázek 6. Elitní školy (Weiss, 2013).
Obrázek 7. Fotbalové základny (Weiss, 2013).
39
5.3
Struktura výchovy talentované mládeže v Belgii Zejména krach na domácím EURO 2000, který díky stavu reprezentace, úrovni Jupiler
League a zejména mládeže, byly hlavní hnací silou pro rázné změny, které začaly vstupovat v platnost od roku 2002. Jedním z hlavní organizátorů této revoluce v belgickém fotbalu je Michel Sablon (Browaeys, 2012). K základním bodům změn řadíme přechod z dřívějšího počtu hráčů mládeže, tedy z 55, 7-7, 9-9 a 11-11 na současných 5-5, 8-8, 11-11. Velmi důležitým aspektem jsou zpětné vazby a komunikace mezi kluby, trenéry, učiteli, rodiči a v neposlední řadě svazem. Důležité je rovněž monitorování a následná adaptace na nové trendy ve fotbalu (Browaeys, 2012). 5.3.1 Vzdělávací vize 5.3.1.1 Zábava Základní myšlenkou tohoto bodu je původní myšlenka nejen fotbalu, ale sportu celkově. Zábavu ve fotbalu vyhledávají a měli by jí také dostát jak mladí, tak starší, jak hráči talentovaní, tak méně talentovaní. Každý hráč musí mít hodně dotyků s míčem, nespočet gólových příležitostí a to vše v uvolněnosti, sebevědomím a podporou jak trenérů, tak rodičů (Browaeys, 2012). Hovoří se zde o důležitosti adaptace na nové trendy ve fotbalu, jako je 100% držení míče, zakládání útoků od obrany (krátké, středné dlouhé a dlouhé přihrávky), agresivní vysoký presink, represink, protiútoky a efektivita v „zóně pravdy,“ což je název pro prostory velkého čtverce a jeho okolí, tedy předbrankové prostory (Browaeys, 2012). 5.3.1.2 Vzdělání Tento bod je rozdělen na tři podskupiny, hlavním klíčem dělení je věk hráčů. U Každé skupiny je jasně popsán hlavní bod, ke kterému by měl hráč na konci období dospět. 5.3.1.3 Exploration Objevení, poznání fotbalu. Důležitým faktorem tohoto období je přivyknutí si na míč a na jednoduchou manipulaci s ním. Toto období je na úplném začátku s fotbalem, tedy ve věku pěti až sedmi let (Browaeys, 2012).
40
5.3.2 Individuální rozvoj Od sedmi do sedmnácti let. Zde se jedná o rozvoj základních dovedností a taktik jedince. Rovněž je důležité pochopit svou funkci a úkoly v týmu. Na konci tohoto období by měl být hráč schopen integrace do dospělého fotbalu (Browaeys, 2012).
Obrázek 8. Rozvoj technických a taktických schopností v závislosti na věku (Browaeys,
2012). Obrázek 9. Rozvoj psychických schopností v závislosti na věku (Browaeys, 2012).
41
Obrázek 10. Rozvoj fyzických schopností v závislosti na věku (Browaeys, 2012). 5.3.3 Filosofický aspekt Základní myšlenka filosofického aspektu hovoří o „dávání mozku do svalů“ mladých fotbalistů. Existuje úzké propojení v systému hry jednotlivých věkových kategorií, hra 11-11 vychází z principů her 8-8, 5-5 a 2-2. Klade se velký důraz na rozvoj psychických dovedností jako čtení hry, poziční hry, kuráž provést vlastní iniciativu, smysl pro kolektivní hru, přepínání mezi ofenzivou a defenzivou, komunikace na hřišti a koncentrace na výkon i danou situaci (Browaeys, 2012). Belgičané rovněž rozdělili modely fotbalového vývoje do tří hlavních aspektů. Je to technicko-taktický aspekt, psychologický aspekt a aspekt fyzický. Celý tento vývoj se uskutečňuje ve čtyřech fázích. První je fáze „já a míč,“ kdy se hraje systémem 2-2, takzvaný duel. Následuje fáze kolektivní hry „blízké,“ kdy se hraje 5-5, používá se odborný termín „single diamond.“ Třetí fází je druhý stupeň kolektivní hry, kterému se říká „double diamond,“ jedná se o hru 8-8. Poslední a nejvyšší fází je kolektivní hra „vzdálená,“ což je fotbal jak ho známe v základní podobě, tedy 11-11. Kdy je upřednostňováno rozestavení 4-33 s jedním štítovým záložníkem (Browaeys, 2012).
42
Obrázek 11. Duel (Browaeys, 2012).
Obrázek 12. Single diamond (Browaeys, 2012).
43
Obrázek 13. Double diamond (Browaeys, 2012).
Obrázek 14. rozestavení se dvěma štítovými záložníky, užíváno do roku 2003 (Browaeys, 2012).
44
Obrázek 15. rozestavení preferované od roku 2003 (Browaeys, 2012). 5.3.4 Struktura mládežnických soutěží Je rozdělena na čtyři základní vrstvy. První je vrstva „Elite,“ která funguje pod záštitou profesionálních týmů. Funguje zde soutěž „Elite youth,“ kterou hraje šestnáct celků. Následuje národní vrstva, kde se hraje Serie A (32 týmů, ve dvou skupinách) a Serie B (48 týmů, ve třech skupinách). Provinční vrstva se skládá z devíti soutěží. Nejnižší vrstvou je regionální (Browaeys, 2012). 5.3.5 Rozdělení soutěží dle počtu hráčů Týmy U6, U7 U8 a U9 hrají systémem 5-5, systém 8-8 hrají ročníky U10 a U11. Od ročníku U12 se hraje klasickým způsobem, tedy 11-11. Drobné změny jsou ve vrstvě „Elite,“ kde až po U7 se hrají pouze přátelské zápasy. U8-U10 hrají dvě série po osmi klubech, „A“ a „B“ týmy. U11 až U19 mají jednu soutěž po šestnácti účastnících, stejně tak U21 (Browaeys, 2012). 5.3.6
Topsport projekt Tento projekt zabezpečuje kvalitní tréninkové jednotky, které plní funkci pomocnou.
Jedná se o čtyři tréninkové jednotky týdně, v ranních časech. Hráči jsou zde vybírání na
45
základě účasti v mládežnických reprezentacích, popřípadě výběrovými testy v elitních, národních a provinčních vrstvách (Browaeys, 2012).
Obrázek 16. Mapa Belgie s počty účastníků Topsport projektu (Browaeys, 2012). 5.3.7 Pět základních klíčů k úspěchu -
Všichni mají příležitost
-
Účinné vzdělávací prostředí (trénink s nejtalentovanějšími hráči, 250 hodin ročně)
-
Topsport projekt
-
Garance návaznosti (kontinuita, stejný výukový plán, know-how)
-
100% orientace na individuální rozvoj před týmovým, zpětné vazby (Browaeys, 2012).
46
5.4
Komparace získaných dat
5.4.1 Obecné informace V následují tabulce je srovnání obecných údajů o jednotlivých zkoumaných zemích. Tabulka 1. obecné informace.
5.4.2 Žebříček FIFA Následující graf monitoruje vývoj umístění zkoumaných zemí v žebříčku Mezinárodní fotbalové federace FIFA v období od roku 2004 do roku 2014, údaje jsou vždy k 1. lednu daného roku.
Obrázek 17. žebříček FIFA 2004-2014.
47
5.4.3
Demografie Následující tabulka reflektuje vztah celkového počtu obyvatel ku počtu členů daného
fotbalového svazu. Tabulka 2. demografie
5.4.4 Výsledky mládežnických reprezentací Následující grafy jsou věnovány výsledkům mládežnických výběrů na vrcholných akcích své věkové kategorie ve sledovaném období, tedy od roku 2004.
Obrázek 18. Výsledky U17 na Mistrovstvích Evropy.
Obrázek 19. Výsledky U19 na Mistrovstvích Evropy.
48
Obrázek 20. Výsledky U20 na Mistrovstvích Světa.
Obrázek 21. výsledky U21 na Mistrovstvích Evropy. 5.4.5 Průměrný věk seniorské reprezentace Následný graf vyjadřuje průměrný věk seniorského reprezentačního výběru. V případě Belgie a Německa jsou data z nominace na letošní Mistrovství Světa, u České republiky jsou data z posledního utkání reprezentace, která se střetla s Rakouskem.
Obrázek 22. Průměrný věk reprezentací.
49
5.4.6 Domácí soutěže Následující tabulka obsahuje žebříček evropských soutěží, jeho vývoj za poslední tři roky a počet mužstev, které budou startovat v evropských pohárech od roku 2015 podle UEFA. Tabulka 3. hodnocení domácích soutěží.
5.4.7 Žebříček klubů V tabulce je zachycen vývoj umístění nejlepších klubů jednotlivých zemí za poslední 4 roky, podle žebříčků UEFA. Tabulka 4. žebříček klubů.
5.4.8 Rok zavedení změn ve struktuře výchovy mládeže Následující tabulka demonstruje roky, ve kterých v jednotlivých zemích začali praktikovat novou strukturu výchovy mládeže. Z tabulky je jasné patrné, že doba, než se začne změna výchovy mládeže projevovat v seniorském reprezentačním výběru je kolem deseti let.
Tabulka 5. Rok začátku plnění nových výchovných metod.
50
5.4.9 Podíl center mládeže ke členům svazu Následující tabulka porovnává co se týče výkonnosti nejslabší vrstvu mládežnických talentů v jednotlivých zemích. V Belgii se jedná o Topsport projekt, v České republice o Létající trenéry. Tabulka 6. Srovnání výchovných zařízení.
5.4.10 Srovnání počtu hráčů při soutěžních utkáních mládeže Následující tabulka reflektuje změnu, ke které se FAČR uchýlil v roce 2011, která se velmi přiblížila způsobu praktikovanému od roku 2002 v Belgii. Tabulka 7. Počet hráčů v jednotlivých věkových kategoriích v Belgii.
Tabulka 8. Počet hráčů v jednotlivých věkových kategoriích v Česku.
5.4.11 Srovnání počtu výchovných zařízení v Německu a Česku V této tabulce je vidět znatelný rozdíl v počtu výchovných zařízení pro práci s talentovanou mládeží v Německu a České republice, kdy Česko má daleko více takovýchto zařízení, nicméně ne vždy kvantita předčí kvalitu. Data jsou přepočítávána vzhledem k celkovému počtu členů jednotlivých federací. V Německu se jedná o Fotbalové základny (366), Akademie (49) a Elitní školy (54). V Česku hovoříme o Sportovních centrech mládeže (42+4) a Sportovních střediscích mládeže (50+10).
51
Tabulka 9. Počet výchovných zařízení k počtu členů
52
6
ZÁVĚRY V Bakalářské práci jsme se zaměřili na strukturu výchovy fotbalové mládeže ve
vybraných zemích, její závislost na seniorské reprezentaci, domácí soutěži a výsledky mládežnických reprezentací, získaná data byla následně porovnávána. -
Struktura výchovy mládeže v České republice je oproti Německu a Belgii značně pozadu, ať už hovoříme o infrastruktuře, tak zejména o množství kvalifikovaných trenérů a o spolupráci mezi kluby a školami. Hlavním problémem v Česku je nedostatečná zpětná vazba a kontrola předem stanovených cílů.
-
Největší posun ve sledovaném období v rámci výchovy mládeže a zejména kvality reprezentačního výběru zaznamenala Belgie.
-
Nejúspěšnější zemí podle výsledků mládežnických reprezentací ve sledovaném období je Německo, druhá je Česká republika. Tyto údaje však ne zcela podmiňují kvalitu seniorského výběru, zejména v České republice, kde se nedaří prosazování mladých talentů do seniorského fotbalu.
-
Hlavním důsledkem změn ve výchově talentované mládeže v Belgii bylo nepovedené domácí Mistrovství Evropy v roce 2000, po které se zde radikálně změnil systém.
-
Hlavním důsledkem změn ve výchově talentované mládeže v Německu bylo nepovedené Mistrovství Evropy v roce 2004, kdy vypadli v základní skupině. Radikální změny vedly až k titulu Mistrů Světa v letošním roce.
-
V České republice došlo ke znatelnějším změnám ve výchově mládeže až v roce 2011.
-
Ze zkušeností z Belgie a Německa je potřeba na viditelné výsledky v seniorském fotbale doba řádově deseti let po aplikování nového, správného systému výchovy mládeže.
-
Nejúspěšnějším domácím klubem ze sledovaných zemí je německý Bayern Mnichov. Česká Viktoria Plzeň a belgický Anderlecht Brusel dělí v žebříčku FIFA jediná příčka. Oba týmy jsou na počátku páté desítky.
53
7
SOUHRN Předchůdci současného fotbalu pocházejí z nejrůznějších koutů Země. Jako kolébka
fotbalu se však uvádí Anglie, kde vznikla také první pravidelná fotbalová soutěž, Anglický pohár. Z Anglie se fotbal rozšířil do celého Světa. První zemí byla Argentina, kde byl založen klub v Buenos Aires. Následovalo Dánsko a Švýcarsko. V Anglii se hrálo několik verzí fotbalu, k prvnímu pokusu o sjednocení a stanovení pravidel došlo v roce 1863 v Londýně. Hlavní tématem diskuze byla otázka, zda povolit hraní rukama či nikoliv. V přehledu poznatků jsme nastínili historii jednotlivých Fotbalových asociací, úspěchy reprezentačních výběrů, struktury fungování výchovy talentované mládeže, nastínili jsme historii domácích soutěží, nejúspěšnější kluby, jejich úspěchy v Evropě a počet mládežnických reprezentací. Hlavním cílem bakalářské práce byla analýza struktury výchovy talentovaných hráčů fotbalu v České republice, Německu a Belgii. Z výsledků vyplývá, že zásadní podíl na výsledcích seniorské reprezentace má kvalitní systém výchovy talentované mládeže, který je propojen nejen na sportovní úrovni, ale také mezi rodiči, učiteli a trenéry. Úspěchy mládežnických výběrů ne vždy zaručují úspěchy seniorské reprezentace a naopak. Mládežnické reprezentace České republika mají srovnatelné úspěchy s Německem, nedaří se však zapracovat tyto mladé talenty do seniorského fotbalu na špičkové úrovni. Ve sledovaném období dosáhla největšího progresu Belgie, jejichž mladý reprezentační výběr atakuje první desítku hodnocení zemí dle FIFA. Základem kvalitní výchovy mládeže není pouze kvalitní struktura výchovy mládeže, ale rovněž kvalifikovaní trenéři, návaznost se vzděláním a zejména zpětná vazba a kontrola stanovených cílů, které jsou určeny centrálně, jednotlivými národními fotbalovými federacemi.
54
8
SUMMARY Predecessors of the current football comes from all corners of the world. The caddle of
the football, however, is considered to be England, where also the first regular football competition, English Cup, originated. From England, the football spreaded all over the world. The first country out of British Isles, where the football was played, is Argentina where the football club Buenos Aires was founded. This South American country was followes by Denmark and Switzerland. In England they played several versions of football. The first attempt to establish and unify rules occured in 1863 in London. The main topic of discussion was the question of whether to allow playing with hands or not. In the survey we have outlined the history of individual football associations, successes of national teams, structures of the system of youth talents education, we outlined the history of the domestic competitions, the most successful clubs and their achievements in Europe, and the number of youth national teams. The main aim of the thesis was to analyze the structure of football youth development in the Czech Republic, Germany and Belgium. The results show that the biggest impact to the performance of the senior national team has the the structure of youth development which is not linked only on the proffesional level but also between parents, teachers and coaches. The achievements of youth teams do not always guarantee successes of senior national teams and vice versa. The youth national teams of the Czech Republic have comparable successes with Germany but fail to incorporate these young talents into senior football. In the reported period, the greatest progress was reached by Belgium whose young national team is attacking the top ten countries according to FIFA rating. The basis of the quality youth devellopment is not only the quality structure of youth development, but also qualified coaches, link with education and in particular feedbacking and controlling of goal setting that are determined centrally by individual football federations
55
9
REFERENČNÍ SEZNAM
Anonymous
(2008).
History
Retrieved
16.5.2014
from
World
Wide
Web:
http://www.dfb.de/index.php?id=311002 Anonymous (2012). National youth teams Retrieved 28.5.2014 from Wolrd Wide Web: http://www.belgianfootball.be/en/national-youth-teams Anonymous (2014). 36 titulů Sparty Retrieved 15.5.2014 from Worl Wide Web: http://www.sparta.cz/cs/klub/historie/tituly-sparty/index.shtml Anonymous
(2014).
FIFA
Word
ranking
26.5.2014
from
Wolrd
Wide
Web:
http://www.fifa.com/worldranking/rankingtable/index.html Terpstra, E. (2012). The Bundesliga stadiums in numbers 26.5.2014 from Wolrd Wide Web:
http://www.stadiumguide.com/the-bundesliga-stadiums-in-numbers/ Anonymous (2014). Footballzz all about football Retrievede 24.5.2014 from World Wide Web: http://www.footballzz.co.uk/edicao.php?op=&id_edicao=1462 Anonymous (2014). The individual distinctions Retrieved 29.5.2014 from World Wide Web: http://www.rsca.be/go/en/records/individual Anonymous (2014). The Laws from 1863 to Present days 28.5.2014 World Wide Web: http://www.fifa.com/classicfootball/history/the-laws/from-1863-to-present.html Baddiel, I. (2003). Fotbal, Praha: Fragment Bausenwein, Ch. (2013). The complet book of Bayern München Londýn: Amazon Blažej, M. (2013). Trénink mládeže. Fotbal a trénink, 2013(1), 7-8. Browaeys, B. (2012). The Belgium vision on youth development Retrieved 28.5.2014 from Wolrd
Wide
Web: http://www.slideshare.net/MaxRogers2/the-belgium-vision-on-youth-
development Dunmore, T. (2009). Laws of the game: Before there were rules 24.5.2014 from World Wide Web: http://pitchinvasion.net/blog/2009/07/28/laws-of-the-game-before-there-were-rules/ Horák, J. (1997). Encyklopedie našeho fotbalu Praha: Libri Houška, V. (2011). Železná Sparta, Praha: Olympia 56
Jenšík, M. a Macků, J. (1997). Kronika českého fotbalu do roku 1945 Praha: Olympia Jenšík, M. a Macků, J. (1997). Kronika českého fotbalu od roku 1945 Praha: Olympia McGowan, S. (2013). The story of how one man, armed with a brochure and tactical nous, changed a nation from championship no-hopers to global superstar Retrieved 25.5.2014 from World wide web: http://www.dailymail.co.uk/sport/football/article-2411916/A-BELGIANBLUEPRINT-Story-Michel-Sablon-changed-Belgium-team-today.html Pejchar, J. (1980). Z dějin Československé kopané, Praha: Olympia Plachý, A. (2011). Pravidla fotbalu malých forem. Praha: Olympia. Procházka, K. (1987). Fotbal to je hra, Praha: Olympia Praha Seifert
(2014).
History
stats
Retrieved
19.5.2014
from
World
Wide
Web:
http://www.bundesliga.com/en/stats/history/ Schweizer (2011). 10 years of academies Retrieved 20.5.2014 from World Wide Web: http://static.bundesliga.de/media/native/autosync/dfl_leistungszentren2011_gb.pdf Veber, V. (1984). Malá škola kopané, Praha: Olympia
57
