Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury STARTEGIE ROZVOJE LYŽAŘSKÉHO STŘEDISKA KAROLINKA. Bakalářská práce

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury

STARTEGIE ROZVOJE LYŽAŘSKÉHO STŘEDISKA KAROLINKA Bakalářská práce

Autor: Pavel Vyroubal, Rekreologie Vedoucí práce: Mgr. Jiří Skoumal Ph.D. Olomouc 2013

Jméno a příjmení autora: Pavel Vyroubal Název bakalářské práce: Strategie rozvoje lyžařského střediska Karolinka Pracoviště: Katedra rekreologie Vedoucí: Mgr. Jiří Skoumal Ph.D. Rok obhajoby diplomové práce: 2013

Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá analýzou lyžařského střediska Karolinka a snaží se na jejím základě o navrhnutí koncepce a strategie rozvoje. V první teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy, které uvádějí do dané problematiky a metodika, která byla při práci použita. Druhá část se zabývá tvorbou SWOT analýzy a zpracování ankety spokojenosti zákazníků. V závěru práce je na základě SWOT analýzy a spokojenosti zákazníků zpracovaná koncepce a strategie rozvoje lyžařského střediska Karolinka.

Klíčová slova: snowboarding, lyžování, skiareál Karolinka, management, marketing, strategie rozvoje

Souhlasím s půjčováním diplomové práce v rámci knihovních služeb.

Author's name and surname: Pavel Vyroubal Title of thesis: Development strategy ski Karolinka Site: Department of Outdoor and Leisure Studie Thesis tutor: Mgr. Jiří Skoumal Ph.D. Year of a defence of the thesis: 2013

Abstract: This thesis provides an analysis of Karolinka Ski Center regarding which it is trying to devise the ski center’s developmental concept and strategy. The theoretical part of the thesis provides an explanation of basic terms which introduces a reader to given topic, as well as, explains methods used for carrying out this project. The second part deals with a SWOT analysis and processing of customer satisfaction questionnaires. In the final part of the thesis, a developmental concept and strategy of the Karolinka Ski Center based on the results of the SWOT analysis and the satisfaction questionnaire is carried out. Key

words:

snowboarding,

skiing,

ski

Karolinka,

development strategy

I agree to the thesis paper to be lent within the library service.

management,

marketing,

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně s odbornou pomocí Mgr. Jiřího Skoumala, Ph.D., uvedl všechny použité literární a odborné zdroje a řídil se zásadami vědecké etiky.

Ve Vsetíně dne 25. 4. 2013

..............................

Děkuji vedoucímu práce Mgr. Jiřímu Skoumalovi, Ph.D za cenné rady a pomoc při zpracování bakalářské práce. Dále děkuji Bc. Janu Dudkovi za spolupráci při získávání důležitých informací o středisku.

OBSAH 1 Úvod ............................................................................................................................... 9 2 SYNTÉZA POZNATKŮ ............................................................................................. 10 2.1

2.1.1

Historie světového lyžování ............................................................... 10

2.1.2

Historie Českého lyžování ................................................................. 11

2.1.3

Organizace a svazy zastřešující lyžování v ČR a zahraničí ............... 12

2.2

Snowboarding .......................................................................................... 13

2.2.1

Historie světového snowboardingu .................................................... 15

2.2.2

Historie snowboardingu v ČR ............................................................ 16

2.2.3

Organizace a svazy zastřešující snowboarding v ČR a v zahraničí ... 17

2.6

3

Charakteristika lyžování ........................................................................ 10

Marketing a marketingové řízení .......................................................... 19

2.6.1

Podstata marketingu ........................................................................... 19

2.6.2

Definice marketingu ........................................................................... 19

2.6.3

Strategické řízení, strategický marketing ........................................... 20

2.6.3

Marketingový komunikační mix ........................................................ 23

2.7

Marketing ve sportu ................................................................................ 27

2.8

Management ............................................................................................ 29

2.9

Sportovní management ........................................................................... 30

Cíle a úkoly ............................................................................................................. 31 3.1

Cíle práce ................................................................................................. 31

3.2 Úkoly práce.................................................................................................... 31 4

Metodika.................................................................................................................. 32 4.1

Metoda dotazování .................................................................................. 33

4.2

Metoda rozhovoru ................................................................................... 34

4.3 SWOT analýza .............................................................................................. 34 5

PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................... 36 5.1

Situační analýza Ski Karolinka ............................................................. 36

5.2

Technické informace ............................................................................... 36

5.3

Vlastnická struktura ............................................................................... 37

5.4

Organizační struktura ............................................................................ 41

5.5

Partneři areálu......................................................................................... 42

5.6 Přehled služeb pro sezónu 2012/2013 .......................................................... 43

5.7 Kalendář akcí sezóny 2012/2013 ................................................................ 47 5.8 SWOT analýza .............................................................................................. 48 5.9 Anketa ............................................................................................................ 49 5.9.1 Grafy a tabulky ........................................................................................ 50 5.10

Rozhovor .................................................................................................. 70

6 Analýza konkurence ..................................................................................................... 71 7 Návrh strategie rozvoje Ski Karolinka ......................................................................... 74 7.1 Cíle ................................................................................................................. 74 7.2 Návrhy řešení hlavních programových oblastí rozvoje Ski Karolinka ... 77 8

Diskuze .................................................................................................................... 81

9

Závěr........................................................................................................................ 83

10

Souhrn ..................................................................................................................... 84

11

Summary ................................................................................................................. 85

12

Referenční seznam .................................................................................................. 86

13

Přílohy ..................................................................................................................... 89

1 Úvod Lyžování a snowboarding patří v České republice k oblíbeným sportům, které provozuje velké množství lidí. Velká oblíbenost těchto sportů panuje v ČR i navzdory tomu, že zde nejsou zdaleka tak kvalitní přírodní, sněhové a klimatické podmínky jako je tomu v zahraničí. I přesto lze u nás navštívit střediska, která poskytují kvalitně upravené sjezdové tratě, členité snowparky s mnoha překážkami a ostatní služby, které k zimním sportům patří. Jedním z takovýchto středisek je skiareál Karolinka. Středisko se nachází v Beskydech mezi Javorníky a Vsetínskými vrchy asi 20 kilometrů od slovenského hraničního přechodu Bumbálka. Téma bakalářské práce jsem si vybral proto, že jako snowboardista ve středisku trénuji a také se podílím na návrhu, výstavbě a údržbě snowparku. Jako „shaper“ i jako jezdec dostávám často podněty od zákazníků, co jim ve středisku nebo snowparku chybí. Vedení skiareálu mělo v plánu realizovat průzkum spokojenosti zákazníků a na jeho základě vytvořit strategický plán. Proto jsem se rozhodl ke zpracování této bakalářské práce, která může sloužit jako podklad pro další rozvoj střediska.

9

2 SYNTÉZA POZNATKŮ 2.1

Charakteristika lyžování

2.1.1 Historie světového lyžování

Gnad a kol. (2001) píší o historii lyžování následující. Malby nalezené v jeskynních svědčí o používání lyží již před 2500 lety př. n. l. Kolem roku 4500 př. n. l. se objevují nejstarší nálezy podobající se lyžím. Všechna tato naleziště byla ze Skandinávie a Ruska. Ve středověku se o použití lyží lze dozvědět v severských bájích. Saxo Gramaticus píše v předmluvě svého díla Historie Dánska o lyžování Finů a Laponců. Kniha je datována kolem roku 1200 n. l. Další záznam o lyžování je z roku 1199 při bitvě o Oslo. Skridfini vysílali na průzkum hlídky, které používaly tzv. skluzná prkna. Gnad a kol. (2001) zmiňují významnou roli lyží v historii severských národů. Jsou dva významné lyžařské příběhy z historie Norska a Švédska. Švédský příběh je o králi Wasovi, který prchal před Dány, když ho dohonili dva poslové na lyžích a předali mu zprávu o podpoře sedláků v boji proti Dánům. Po vítězství král založil dynastii Wasů a dodnes se ve Švédsku na jeho počest koná každoročně Wasův běh. Druhý příběh z Norska. Je o záchraně krále Haakona – Haakonsona (1217 – 1263). Jako malé dítě byl unesen rivaly jeho otce. Zachránili ho však lyžaři, kteří převezli dítě přes pohoří Dovre zpět do bezpečí. Do 17. století se lyžování omezovalo na severní Evropu. Výjimkou v té době bylo Slovinsko, dříve Kraňsko. Místní lidé zde využívali lyže k práci, sjíždění kopců nebo závodění mezi sebou. O praktikování lyžování v Německu, tedy ve střední Evropě, se na přelomu 18. a 19. století zasazují Gerhard A. Vieth a J. Ch. F. Guts-Muths. Ve svých dílech o lyžování zmiňují jako o výborném sportu a Guts-Muths sám lyžuje. Nenašli ale ve své době žádné následovníky, protože předstihli dobu asi o 100 let. Lyžování se postupem času měnilo stále více a více na sport. Norská Kristiania je kolébkou severského lyžování, tedy běhu na lyžích a skoku. Avšak po zrušení lyžařských jednotek Norské armády lyžování upadalo. Výjimkou byla provincie Telemarken. Pořádaly se zde závody ve slalomu, skoku a üverslom – předchůdce dnešního sjezdu. Roku 1860 telemarčané vylepšili techniku skákání i běhu a roku 1861 založili první lyžařský klub na

10

světě. V jeho rámci se odehrálo mnoho závodů. Nejznámější z nich je klasický závod u Holmenkolmenu. Další etapou bylo sjezdové lyžování, které bylo dříve výsadou hlavně Norů. Když začalo sjezdové lyžování pronikat do Evropy, zejména do Alp, kde byly naprosto jiné podmínky, než na kopcích okolo Osla, začaly se prosazovat i jiné lyžařské školy, než ta Norská. Průkopníkem ve střední Evropě byl Matthias Zdarsky, původem Čech. V jeho knize Lillifeldská lyžařská technika zvolil vědecký přístup k lyžařské technice a to bylo základem zrození novodobého sjezdového lyžování (Gnad a kol., 2001). Norskou školu pečlivě prostudoval a našel tím pádem i její slabiny. Vyráběl a zdokonaloval lyže i vázání. Vůbec jako první používá pluh nebo oblouky s přívratem. Také zkracuje lyže na 160 – 180 cm. Jeho spory s Norskou školou ukončil až přímý závod, který se odehrál v Dolním Rakousku, kde proti němu stál Hassu Horn, jeden z nejlepších Norů. Byl poražen. Velký boom lyžování proběhl mezi lety 1860 – 1914, který ukončila 1. světová válka. Po skončení války nastává druhá vlna, která je zase ukončena, tentokrát druhou světovou válkou. Po konci války jde lyžování stále dopředu. Vyvíjejí se stále nové materiály, lyže jsou propagovány osobnostmi světového lyžování. Od roku 1967 má alpské lyžování svůj vlastní světový pohár, jehož vítěz obdrží křišťálový globus (Gnad a kol., 2001).

2.1.2 Historie Českého lyžování

Lyžařský rozvoj kolem našeho hlavního města je spojen Českým ski klubem, který fungoval pod Bruslařským klubem. Propagátorem lyžování zde byl Josef RösslerOřechovský, který

s příznivci pořádal vyjížďky do okolí. Založení českého ski klubu

zajistilo pro lyžování vážnost i u veřejnosti. „V Krkonoších začali čeští obyvatelé s lyžováním v Jilemnici a ve Vysokém nad Jizerou v r. 1891“ (Gnad a kol., 2001, 14). Další rok zaujaly lyže při návštěvě Norska hraběte Harracha a nechal si objednat. První lyže vůbec byly vyrobeny v Horní Branné, výroba lyží se dále rozšiřovala do nových dílen. Místní lidé o lyže jevili velký zájem. Největší postavou historie lyžování byl učitel Jan Buchar (1859 – 1932). Je považován spolu s Josefem Alšem za zakladatele lyžařské turismu v našich zemích. Pořádali přednášky a psali články o krásách zimních turistiky a získávali si čím dál tím víc lidí. Roku 1895 byl založen lyžařský spolek v Jilemnici. Jan 11

Buchar byl prvním učitelem, který s dětmi v hodinách TV v zimním období chodil lyžovat. V roce 1896 povolila školská správa lyžařský výcvik místo tělocviku. Buchar se stal prvním předsedou Svazu lyžařů Království Českého (Gnad a kol. 2001).

2.1.3 Organizace a svazy zastřešující lyžování v ČR a zahraničí

Zahraniční asociace

Mezinárodní lyžařská federace (FIS)

Mezinárodní lyžařská federace (Fédération internationale de ski) vznikla v roce 1924 během prvních zimních olympijských her v Chamonix, i když v programu olympijských her se sjezdové lyžování poprvé objevilo až v roce 1936 v Garmisch–Partenkirchenu. Dnes má FIS 107 členů (národních lyžařských federací (Kosík, Pacut, 2009, 24).

Kosík a Pacut (2009) uvádějí disciplíny, které FIS organizuje: 1. Severské disciplíny


Běh na lyžích, kolečkové lyže, skoky, lety na lyžích, severská kombinace na kolečkových lyžích nebo na in-linech, skoky na umělé hmotě, dálkové běhy, soutěže družstev.

2. Alpské disciplíny


Sjezd, slalom, obří slalom, super-G, paralelní závody, alpská kombinace, KO závod, soutěže družstev.

3. Akrobatické lyžování


Jízda v boulích, paralelní jízda v boulích, skoky, skikros, halfpipe, acro.

4. Snowboard


Slalom, paralelní slalom, obří slalom, super-G, halfpipe, snowboardcross, big air, speciální soutěže, slopestyle.

5. Telemark 6. Závody na firnu 7. Rychlostní soutěže 8. Travní lyžování

12

České asociace

Svaz lyžařů České republiky (SLČR) Svaz lyžařů ČR je nejstarším národním svazem na světě. Je to sdružení občanů s právní subjektivitou. Byl založen v Jablonci nad Jizerou 21. 11. 1903. Stalo se tak na setkání delegátů prvních tří lyžařských klubů u nás. Původní jméno bylo Svaz lyžařů Království českého. (www.czech-ski.cz)

Svaz lyžařů ČR je rozdělen podobně jako Mezinárodní lyžařský svaz do 8 úskeků:

1. Akrobatické lyžování, 2. Alpské disciplíny, 3. Skok na lyžích, 4. Běh na lyžích, 5. Lyžování na trávě, 6. Severská kombinace, 7. Snowboarding, 8. Základní lyžování. (www.czech-ski.cz)

2.2

Snowboarding „Snowboarding je zimní sportovní aktivita. Jeho podstatou je klouzání na sněhu

pomocí jednoho speciálního prkna, na kterém stojí jezdec bokem ke směru jízdy a obě nohy má připevněné pomocí vázání“ (Louka, Večerka, 2007, 8). Louka a Večerka (2007) blíže popisují snowboard. Snowboard je ovládán přímo bez jakýchkoliv vnějších mechanických prostředků. Jezdec montuje vázání na prkno dle své potřeby, většinou však v kosém úhlu ke směru jízdy. Jízda na snowboardu připomíná jízdu na skateboardu nebo surfování ve vlnách oceánu. Snowboarding je sport s neomezenými možnostmi pro všechny věkové kategorie. Každý jezdec každé věkové kategorie si může sám vybrat z mnoha možností, které se mu při jízdě nabízejí.

13

Louka s Večerkou (2007) popisují větvení snowboardových disciplín takto:

1. Alpine snowboarding


Obří slalom (giant slalom / GS),




Super G (super giant slalom),




Paralelní slalom (paralel slalom / PS),




Paralelní obří slalom (paralel giant slalom / PGS).

2. Freeride (jízda ve volném terénu až extrémních podmínkách)


Soutěž na obtížnost sjezdu v extrémních podmínkách.

3. Freestyle (freestylové disciplíny)


U – rampa,




Slopestyle,




Big air,




Quater pipe,




Jibbing.

Další dělení podle Večerky a Louky (2007) rozděluje snowboarding na 2 výkonností skupiny:

1. Rekreační (základní snowboarding)


Můžeme charakterizovat jako etapu, jejímž obsahem je zvládnutí základní techniky jízdy, oblouků, skoků a triků, podložených odpovídajícími znalostmi o snowboardingu a prostředí, ve kterém je prováděn. Jedná se pojetí snowboardingu tak, jak se mu věnují tisíce nadšenců bez velkých ambicí na špičkové výkony, se silným zaujetím a orientací na bohaté zážitky.

2. Výkonnostní snowboarding (závodní, extrémní)


Je orientován především na sportovní výkon realizovaný ve formě soutěže, oficiální, či neoficiální, podložený náročným tréninkem. S tím je spojena celá řada dalších faktorů ovlivňujících systém, ve kterém se uplatňují jednotlivé složky sportovního tréninku. Vysoké nároky jsou kladeny na materiální, ekonomické a personální zajištění celého procesu. Závodní a extrémní snowboarding představuje ve všech směrech kvalitativně výrazně vyšší úroveň

14

výkonnosti a celkového zabezpečení. Mezi soutěžní disciplíny snowboardingu patří freestyle, snowboardcross, alpine a freeride.

2.2.1 Historie světového snowboardingu

Binter a kol. (2012) popisují začátky snowboardingu, které jsou datovány v 60. letech 20. století. V některých literárních pramenech se ale lze dočíst, že náznak čehosi podobného snowboardu se objevoval už před tisíci lety. Jako důkaz jsou uváděny kresby a texty, které byly nalezeny ve střední Asii, Skandinávii a na Sibiři. Ve Švédsku bylo dokonce nalezeno něco snowboard připomínající s odhadovaným stářím přibližně 500 let. Pravdivost tohoto tvrzení však není možné ani potvrdit či vyvrátit. Potřebu vytvořit něco podobného snowboardu měli zejména surfaři, kteří hledali zimní alternativu ke svému sportu. Vše začalo v roce 1963, když Tom Sims vyrobil sněžné prkno. V té době bylo prkno bráno za kuriozitu. O pár let později se objevil „snurfer“, který vznikl ze dvou lyží, které k sobě byly přišroubovány. Tvůrcem tohoto prkna byl Sharman Poppen, který jej vynalezl, aby měli jeho děti hračku na zimu. Když Sharman Poppen snurfer vyráběl, nesledoval podobnost se surfingem. Po konstrukčním vylepšení snurferu si ho Poppen nechal patentovat. Roku 1966 se začali prodávat první modely, které měly v USA úspěch. Nohy na prkně však stále spočívaly bez upevnění a vpředu bylo prkno vybaveno provázkem. Roku 1968 oslovilo prkno Jakea Burtona Carpentera. Jake byl aktivním surfařem. Začal přemýšlet nad technikou při jízdě z kopce a zkusil upevnit nohy ke snowboardu. Vytvořil tak první vázání, které zlepšovalo ovladatelnost snowboardu, daly se na něm dělat a lepší triky a i samotná jízda byla bezpečnější. Roku 1977 založil Jake ve Vermontu vlastní firmu, kde byly prvně na světě snowboardy vyráběny sériově (Binter a kol., 2012). Další z mnoha konstruktérů byl Dmitrij Milovich. Prkna na rozdíl od Burtona vyráběl z polyesteru a vycházel ze zkušenosti při výrobě surfů. Prkna měla tvar ryby doplněný o vlaštovčí ocas a byla určena pro jízdu v hlubokém sněhu. Prkna se jmenovala Winterstick a vyznačovala se krátkou životností. Roku 1972 si Milovich svůj vynález patentoval a o pár let později si založil svou firmu. Záměr se však nezdařil, protože výroba prken byla drahá a životnost krátká. Další důležitou osobností byl Tom Sims. Věnoval se surfování, skateboardingu a v 70. letech také začal vyvíjet sériově vyráběná prkna. Binter a kol. (2012) popisují odmítavý postoj lyžařských středisek v 80. letech. Střediska začala zakazovat snowboarding. Stalo se tak zejména kvůli přísným bezpečnostním 15

normám amerických úřadů a záporným stanoviskům pojišťoven.

Proto zájem o

snowboardový průmysl poklesl a firmy vyrábějící snowboardové vybavení se dostaly do problémů. Jezdci museli jezdit mimo lyžařská střediska, nejčastěji ve volném terénu. Obavy o bezpečnost poklesly vylepšením snowboardového vázání, kdy prkna přestala ujíždět jezdcům samovolně z kopce dolů. Snowboarding se v 80. letech šířil i po Evropě. Nejlepším Evropanem té doby byl José Fernandez, který byl na srovnatelné úrovni s americkými profesionály. Vyvinul tvrdé snowboardové vázání, kde bylo možno připevnit skeletové boty a zlepšil tak jízdní vlastnosti prkna při rychlé jízdě. Mezi první evropské mezinárodní závody řadíme mistrovství Švýcarska pořádané jedním z prvních snowboardových klubů, právě ze Švýcarska v roce 1986. Roku 1987 bylo uspořádáno první neoficiální mistrovství světa v italském Livignu a americkém Breckenridge. Světový pohár poté úspěšně pokračuje v dalších letech (Binter a kol., 2002).

2.2.2 Historie snowboardingu v ČR

Podle Bintera a kol. (2012, 14) nelze říci, že by historie českého snowboardingu byla ve srovnání s ostatními chudá a nezajímavá. I přes železnou oponu, zabraňující průniku snowboardingu do naší země, se u nás začaly objevovat první modely podobající se snowboardům už v osmdesátých letech minulého století. Jako předloha sloužily zahraniční časopisy. Vznikaly různé typy prken, kterým chyběly například hrany nebo byly vyrobeny z překližky a od dnešních prken se výrazně lišily. V začátcích českého snowboardingu se objevovala jména Luděk Váša, bratři Včelákové, Ivan Pelikán a další. Nejlepší podmínky byly v té době v Krušných horách ve středisku Pernik. Zde byl upořádán první snowboardový závod v historii českého snowboardingu. Za rok bylo upořádáno na tom samém místě první mistrovství Československa. Objevovaly se i české snowboardové firmy, jako např. VASA snowboard, jejímž majitelem byl Ludvík Váša či firma Rook, která byla založena roku 1985. Další rok byla založena firma LTB Tomášem Rosnovským a Lukášem Schröderem. Další firmou na trhu se stala firma Frople z Hradce Králové (Binter a kol., 2012)

16

2.2.3 Organizace a svazy zastřešující snowboarding v ČR a v zahraničí

Zahraniční asociace Snowboarding v dnešní době stále není organizačně jednotný, jako tomu je například u lyžování. Závody v alpských disciplínách společně s snowbardcrossem jsou již řadu let pořádány pod hlavičkou FIS. Alpský snowboarding je tak na rozdíl od toho freestylového jednotný.

1. Mezinárodní lyžařská federace (FIS)


federace vytvořila úsek snowboardingu, který má na starost pořádání snowboardového světového a evropského poháru,




v sezóně 1994/1995 je poprvé snowboarding zařazen do světového poháru,




v sezóně 1996/1997 je zařazen snowboardcross do světového poháru,




v sezóně 1997/1998 se objevuje snowboarding poprvé na olympiádě (U-rampa, obří slalom),




v sezóně 2001/2002 přidána disciplína big air do světového poháru,




v sezóně 2005/2006 se objevuje poprvé snowboardcross na olympiádě,




v sezóně 2009/2010 poprvé zařazen slopestyle ve světovém poháru,




v sezóně 2013/2014 se objeví slopestyle na olympiádě.

(www.fissnowboard.com)

2. World snowboard federation (WSF)


roku 1991 byla ustanovena mezinárodní snowboardová federace ISF, která zastřešovala snowboarding do sezóny 2001/2002. Poté zanikla. Vznikl její nový nástupce WSF, který již nemá takovou pozici, jako měla ISF (Binter a kol. 2012),




je to mezinárodní nezisková organizace, byla založena 10.8.2001 v Mnichově,




WSF představuje síť národních snowboardových asociací, spolupořádá s TTR 1,2,3* závody, Mezi projekty WSF patří World rookie tour (série závodů pro juniory), z níž vzešlo mnoho dnešních profesionálů, World snowboard day (mezinárodní den snowboardingu, který se koná na mnoho místech po celém světě, letos se bude konat 18.12.2013), vzdělávání instruktorů, stavitelů snowparků, rozhodčích a delegátů). (www.worldsnowboardingfederation.org) 17

3. TTR pro snowboarding (TTR)


založena roku 2002 ve Švýcarsku Terje Haakonsenem (pro snowboardistou) s cílem spojit nejprestižnější snowboardový seriál závodů s těmi největšími závody na světě mimo kompetence FIS,




pořádá sériál závodů TTR world snowboard tour,




závody mají podle prestiže přidělené hvězdy od 1* do 6*, sezónu 2011/2012 bylo uspořádáno k 10. Výročí založení Mistrovství světa ve snowboardingu v Norském Oslu za pomoci spolupořadatelů WSF a jiných organizací mimo FIS.

(www.worldsnowboardtour.com)

České asociace

1. Asociace českého snowboardingu (AČS)


založena v únoru r. 1990 jako Asociace Československého snowboardingu,




AČS organizovala závody Českého poháru, prováděla školení instruktorů a rozhodčích, spolupořádala akce světového poháru ve freestyle snowboardingu na našem území,




roku 1997 založil Svaz lyžařů ČR podle vzoru FISu založil úsek snowboardingu, v roce 2002 se tyto organizace smluvně zavázali k jisté formě spolupráce další olympijské období,




spolupráce při přípravě společné reprezentace a rozdělení závodů, kdy alpské disciplíny organizoval Svaz lyžařů ČR,




v roce 2002 byla díky organizačním neshodám činnost AČS pozastavena,




v roce 2012 byla její činnost ukončena.

(www.snowboarding.cz)

2. Svaz lyžařů české republiky (SLČR)


SLČR má 8 odborných úseků, jeden z nich je snowboarding,




tento úsek byl založen roku 1997,




stará se o reprezentaci v alpských disciplínách,




pořádá závody alpských disciplín.

18

3. Český snowboarding (Czech snowboarding)


sportovní klub zaměřený na freestyle snowboarding,




vzniká v roce v 2013,




na poli freestyle snowboardingu plně zastupuje AČS.

(www.czechsnowboarding.cz)

2.6

Marketing a marketingové řízení

2.6.1 Podstata marketingu

Pojem marketing patří neodmyslitelně k dnešnímu podnikání. V České Republice se slovo marketing začíná objevovat až v 90. letech. Ve světě se však pojem marketing objevuje od konce 2. světové války. Málo kdo si je však naprosto jistý, co že to marketing přesně je. Veřejnosti, potažmo laikům, slovo marketing splývá s pojmy: výzkum trhu, prodej a reklama. Odborná literatura nabízí mnoho různých definic marketingu, které se však mírně od sebe liší, tak jako se mírně liší pohled autorů na marketing samotný. Z definic především vyplývá, že marketing je forma řízení, která se snaží najít a uspokojit potřeby zákazníka, vytvořit produkt, který bude mít v očích zákazníka hodnotu a uspokojit cíle firmy nejvhodnějším způsobem.

2.6.2 Definice marketingu

Marketing je styl podnikového managementu charakterizovaného tím, že všechny události v podniku jsou zaměřeny na požadavky trhu (zákazníka). Jedná se o řízení na základě cílů, plánování, organizaci a kontrolu všech aktivit zaměřených na odbyt, nástroje odbytové politiky a infrastrukturu tak, aby byla upokojena poptávka na stávajících i potenciálních trzích při současném dosažení podnikových cílů (Fialová & Tomek, 1994, 62). Podle Kotíkové a Zlámala (2006, 10) „představuje marketing komplex činností, jejichž cílem je uspokojení, poznání, předvídání a stimulace potřeb zákazníků při současném docílení dalších

cílů

podniku.

Marketing

tak

umožňuje

dlouhodobou

v konkurenčním prostředí, která je založena na spokojenosti zákazníků“. 19

úspěšnost

podniku

Světlík (1994, 21) říká o marketingu, že je „proces řízení, jehož výsledkem je poznání, předvídání, ovlivňování a v konečné fázi uspokojení potřeb a přání zákazníka efektivním a vhodným způsobem zajišťující splnění cílů organizace“. Horáková (2001, 14) ve své knize uvádí definici marketingu takto: „Marketing je spojen s trhem a jeho rozvojem. Jako soubor metod, přístupů a činností umožňujících efektivně řešit problémy spojené s podnikatelskými aktivitami na trhu, je vystaven vlivu změn souvisejících s vývojem lidské společnosti a jejího myšlení“.

Kotler s Armstrongem (2004, 29) tvrdí o marketingu, že je to „uspokojení potřeb zákazníka na straně jedné a tvorba zisku na straně druhé. Cílem marketingu je vyhledávat nové zákazníky příslibem získání výjimečné hodnoty a udržet si stávající zákazníky uspokojením jejich potřeb, a současně vytvářet zisk“.

Marketingové řízení

„Řízení v podniku se v obecné rovině jeví jako uspořádaný soubor poznatků zpracovaný formou návodů pro jednání, vedoucí k dosažení podniku při efektivní použití všech zdrojů, které jsou dispozici“ (Horáková 2000, 12). Podle Kotlera (1995, 11) je „marketing (řízení) procesem plánování a provádění koncepce, tvorby cen, propagace a distribuce myšlenek, zboží a služeb s cílem vytvářet směny, které uspokojují cíle jednotlivci a organizaci“. „Marketing je proces řízení, který identifikuje, předjímá požadavky zákazníků a dodává efektivně a se ziskem“ (Canon, 1996, 3). „Marketingové řízení se uskutečňuje, když alespoň jedna strana potenciální směny promýšlí cíle a prostředky dosahování žádoucích reakcí ostatních stran“ Kotler (1995, 11).

2.6.3 Strategické řízení, strategický marketing

Horáková (2001) dovodila, že strategické řízení určité oblasti (v tomto momentě se jedná o marketing) probíhá jako kontinuální proces složený z řady činností (plánování, organizovaní, vlastní rozhodování, komunikování, motivování, kontrola) s cílem dosažení jistých výhod prostřednictvím:

20




stanovení nejefektivnějšího vztahu podniku ke specifickému trhu (nebo segmentu trhu), na kterém se realizují výrobky vyráběné podnikem, a snaha postupně dosáhnout optimalizace finančních ukazatelů,




formování příslušných strategií vedoucích k vytvoření a podpoře zdravého a životaschopného tržního prostoru pro výrobek ve shodě s marketingovými a podnikovými cíli.

Podle Horákové (2001, 14) o strategickém marketingu hovoříme zejména v souvislosti s rozhodovacími procesy na úrovni vrcholového managementu podniku. Je to marketing, který pronikl „do řídících a rozhodovacích podnikových procesů“. Strategický charakter nabývá v momentě, kdy se už dnes při plánování budoucích činností soustředí na vymezení okruhu potenciálních zákazníků a specifikaci jejich potřeb a tak má vlastně už v současnosti připraveny výrobky a služby pro uspokojení budoucích zákaznických potřeb. Bere v úvahu a šetří něco více, než současné okolnosti. Vaštíková (2008, 39) uvádí, že v procesu strategického plánování má marketing osobité postavení. Toto postavení vyplývá z podstaty marketingu jako filozofie podniku orientovaného na zákazníka. Marketing poskytuje pro strategické plánování organizace podstatné tržní informace, pomáhá stanovit podnikatelské cíle, stejně jako návrhy možných rozvojových strategií. To je příčinou, že se strategický plán rozvoje organizace často označuje jako strategický marketingový plán rozvoje organizace.

Vaštíková (2008) rozeznává pět etap strategického marketingového plánování:

1. Analýza stávající tržní pozice organizace (má odpovědět na otázku „kde jsme nyní“).


Zjišťuje současný tržní podíl organizace, vlastnosti trhu, velikost trhu a to jak se na produkty organizace dívají zákazníci.




Provádí tržní segmentaci, určuje, pro které tržní segmenty organizace slouží nebo sloužit v budoucnu bude.




Zájem o silné a slabé stránky organizace, hledá, kde jsou skryté problémy, které se dají odstranit, možné provedení marketingového auditu.

21




Analýza vnějších faktorů prostředí – ekonomické, demografické, sociální, kulturní, technické, technologické, legislativní. Na souhrnné analyzování uvedených faktorů slouží SWOT analýza.

2. Stanovení cílů organizace a cílů marketingu (odpovídá na otázku související se směřováním k tomu, čeho chce organizace dosáhnout).


Nástroj sloužící organizaci k nasměrování její činnosti správným směrem, vymezení poslání organizace – tzn. vysvětlení jejího poslání, existence a významu.




Strom cílů – cíle, které mají různé priority a zaměření.

3. Identifikace a hodnocení strategických alternativ (odpovídá na otázku „jakým způsobem se organizace dostane k cíli“).


Tvorba akčních plánů – k různým cílům firmy, vedou různé způsoby pro jejich dosažení.




Organizace si vytváří různé scénáře vývoje.

4. Zavádění zvolené strategie (odpovídá na otázku „jak se má organizace chovat při realizaci své strategie“).


Operační (taktický) plán – plán, který se podrobně zabývá využitím marketingového mixu. Stanovení ceny, vyvíjení produktu, komunikace se zákazníky, distribuce.

5. Sledování a kontrola (odpovídá na otázku, zda organizace dosáhla plánovaných cílů).


Sledování a realizace plánu. Řeší, jestli proběhly odchylky plánu, proč proběhly a snaží se o jejich interpretaci.




Sledování a kontrola probíhající na výborné úrovni zajišťuje dosažení plánovaných cílů.

Marketingová situační analýza

Řízení marketingových aktivit začíná celkovou analýzou situace, v níž se firma právě nalézá. Firma musí analyzovat své trhy a prostředí, které ji obklopuje, tj. marketingové 22

prostředí, aby mohla objevit atraktivní obchodní příležitosti a aby se vyhnula možnému ohrožení. Musí určit své silné a slabé stránky, existující či perspektivní marketingové aktivity a obchodní příležitosti, kterých by mohla nejlépe využít (Kotler, Armstrong, 2004, 108). Horáková (2000, 35) mluví o situační analýze jako o prostředku, který na základě analytického zhodnocení minulého vývoje a současného stavu a na základě kvalifikovaného odhadu pravděpodobného budoucího vývoje ve strategické období může pomoci při formování budoucí tržní pozice podniku. Šetří vnitřní situaci organizace (schopnosti, dovednosti, jedinečnosti, zdroje) především vzhledem k trhům a konkurenci a zkoumá komplexně vliv faktorů vnějšího prostředí na organizaci. Představuje dva typy analýzy – interní a externí.

Horáková (2000) tvrdí, že proces plánování začíná provedením marketingové situační analýzy. Mluví o situační analýze jako o auditu, který je kritický, systematický, nestranný a důkladný.


Zkoumá situace uvnitř podniku (s důrazem na marketingové činnosti).




Zkoumá postavení podniku v prostředí (s důrazem na analyzování trhu).

Horáková (2000) uskutečňuje analýzu ve třech časových horizontech:


dosavadní vývoj (kde se podnik v minulosti nacházel),




současný stav (současné postavení podniku) – nutnými kroky pro zjištění postavení podniku na trhu musí být analýza prodejů, analýza nákladů, analýza trhu, analýza konkurence,




odhad možného budoucího vývoje (kam chce podnik směřovat v budoucnu) – tržní prognózy by měly obsahovat zisk a prodej, tržní podíl a tržní potenciál.

2.6.3 Marketingový komunikační mix

Kotler a kol. (2007, 70) definují marketingový mix jako soubor taktických nástrojů, které firma používá k úpravě nabídky podle cílových trhů. Marketingový mix zahrnuje vše, co firma může udělat, aby ovlivnila poptávku po svém produktu. Možné způsoby se dělí do čtyř

23

skupin proměnných, známých jako 4P: produktová politika (product), cenová politika (price), komunikační politika (promotion) a distribuční politika (place). Kotíková a Zlámal (2006, 37) uvádějí, že marketingový mix představuje souhrn nástrojů, jejichž prostřednictvím se snaží firma dosáhnout vytyčených cílů na trhu. Pro tyto nástroje se nejen v praxi, ale i v teorii zavedl pojem „marketingový mix“. Tento název vychází ze skutečnosti, že jeho jednotlivé prvky mají u různých produktů i v různých situacích jiný význam a jinou důležitost – můžeme jej nejrůznějšími způsoby kombinovat – „mixovat“. Použití marketingových nástrojů závisí od povahy produktu, od stádia životního cyklu, ve kterém se produkt nachází, v neposlední řadě i od výše marketingového rozpočtu atd.

Tabulka 1. Čtyři složky marketingového mixu podle (Kotlera a kol., 2007, 70) Marketingový mix Produktová politika

Komunikační

Cenová politika

Distribuční politika

politika sortiment,

reklama,

ceníky,

distribuční kanály,

kvalita,

podpora prodeje,

slevy,

dostupnost,

design,

osobní prodej,

náhrady,

sortiment,

vlastnosti,

publicita,

platební lhůty,

umístění,

úvěrové podmínky,

zásoby,

značka, obal,

doprava

služby, záruka

Cílový trh

24

Produkt (Product)

Produkt je podle Kotíkové (2006) jedním z nejdůležitějších prvků marketingového mixu. Můžeme o něm co nejjednodušeji říci, že se jedná o nabídku firmy. Produkt může být buďto ve formě materiální – statek, tak ve formě nemateriální - služba. Kotler (2004) vidí produkt společně s nabídkou jako základy podnikání, kdy se snaží firma nebo podnik dosáhnout toho, aby své produkty odlišil od nabídky. Rozdílné produkty můžeme diferenciovat rozdílnou měrou. Na jedné straně existuje hromadný tzv. komoditní produkt, který je velmi těžko odlišitelný od ostatních. Jako příklad můžeme uvést sůl, zelenina, kov. Na straně druhé jsou snadno diferenciovatelné produkty. Ty se od sebe navzájem fyzicky odlišují. Příkladem mohou být auta, budovy, jízdní kola.

Cena (Price)

Podle Kotlera a Armstronga (2004, 483) „je cena částka, za kterou jsou výrobek nebo služba nabízeny na trhu; je vyjádřením hodnoty pro spotřebitele, tj. sumy, kterou spotřebitel vynakládá, výměnou za užitek, který získá díky zakoupenému výrobku či službě“. Kotler (2004) dále říká, že pouze cena ze všech součástí marketingového mixu přináší hmatatelné příjmy. Ostatní části marketingového mixu jsou náklady. Tvrdí, že cena je nejvíce dynamickým prvkem, který můžeme rychle měnit. Rychlá změna není možná u prvků, jako jsou distribuční cesty, vlastnosti výrobku a jiné. Cenová politika, tvorba cen, cenová strategie, jsou jedním z hlavních problémů mnoha řídících pracovníků.

Podle Jakubíkové (2012) plní cena několik funkcí:


alokační – napomáhá kupujícím při rozhodování o tom, jak mají vynaložit své peníze a jakým způsobem je rozdělit, alokovat svou kupní sílu, aby koupí bylo dosaženo maximálního možného užitku,




informační – informuje zákazníky o pozici produktu na trhu, o jeho vztahu k produktům srovnatelným, konkurenčním a substitučním.

Jakubíková (2012, 230) tvrdí, že cena by měla splňovat strategická kritéria firmy a současně i očekávání trhu. Navzdory tomu, co je zde o ceně uvedeno, cena, respektive cenová strategie, patří k jedněm z nejvíce podceňovaných prvků marketingového mixu. Většina firem 25

tvoří cenu na základě vzniklých nákladů, případně ještě s přihlédnutím k cenám konkurence. Oba tyto způsoby tvorby cen jsou nedostatečné a ceny takto stanovené nemusí zákazník přijmout. Ceny by měly být výsledkem plánovacího procesu.

Distribuce (Placement)

„Úkolem distribuce je co nejvíce přiblížit vyrobené produkty zákazníkovi“. (Jakubíková, 2012, 218). Kotler (2004) tvrdí, že všichni, kdo prodávající své výrobky musí zvolit cestu, jakou budou dodávat vyrobené zboží na trh. Prodejci si mohou volit mezi dvěmi možnostmi. První možnost je, že budou prodávat zboží přímo zákazníkům nebo druhá možnost je, že budou prodávat vyrobené zboží přes prostředníky, dealery.

Podle Jakubíkové (2012) jsou základními marketingovými funkcemi distribuce:

1. Transakční:


prodej,




nákup,




skladování neprodaného zboží.

2. Logistické (fyzický pohyb zboží):


vytváření potřebného sortimentu pro maloobchod,




ochrana před ztrátami, skladování za speciálních podmínek (např. chlazení, oteplování, vlhčení prostředí ad.),




oprava,




změny dělením do obalových jednotek.

3. Servisní


financování (úvěrování),




kvalitativní určení a označení,




informace o trhu.

26

Marketingová komunikace, Marketingový komunikační mix, Propagace (Promotion)

Kotler s Armstrongem (2004, 630) uvádějí, že marketingový mix je „soubor nástrojů, složený z reklamy, osobního prodeje, podpory prodeje a public relations, který firma využívá pro přesvědčivou komunikaci se zákazníky a splnění marketingových cílů“.

Reklama


„Reklama je jakákoliv forma neosobní placené prezentace a podpory prodeje výrobků, služeb či myšlenek určitého subjektu“ (Kotler & Armstrong, 2004,630).

Podpora prodeje


„Podporou prodeje rozumíme krátkodobé pobídky sloužící k podpoře nákupu nebo prodeje výrobku či služby“ (Kotler & Armstrong, 2004,630).

Public Relations


„Public relations je řízená obousměrná komunikace určitého subjektu s vazbou na různé druhy veřejnosti s cílem poznat a ovlivnit její postoje (veřejné mínění), získat její porozumění a vybudovat dobré jméno a pozitivní obraz subjektu v očích veřejnosti“ (Jakubíková, 2012, 258).

Osobní prodej


„Osobní prodej je osobní prezentace nabídky, jejímž cílem je prodej výrobku nebo služby a vytvoření dobrého vztahu se zákazníkem“ (Kotler, Armstrong, 2004,630).

2.7

Marketing ve sportu

Čáslavová (2009, 99) uvádí, jak se v posledních letech se v České Republice velmi zdůrazňuje pojem marketing sportu. Sportovní organizace se velmi výrazně zabývají obchodem ve sportu. Je to z toho důvodu, že tento obchod jim přináší finanční zdroje pro provozování sportovních aktivit. Obchodní společnosti v oblasti sportu provozují komerční činnost se sportovními produkty jako svoji základní aktivitu, občanská sdružení v oblasti sportu mají obchodní činnost jako doplňkovou v mezích, jak to povolují především daňové

27

zákony v České republice. Do oblasti sportu se tak dostává obchodní soutěžení o získání zákazníka či s jinou obchodní společností. Čáslavová (2009, 99) definuje sportovní marketing „jako řídící koncepci, která u sportovních organizací vychází z trhu nebo se chce řídit trhem. Tato koncepce požaduje dlouhodobé a koncepční jednání. Úspěch sportovního marketingu závisí na schopnosti obsáhnout adekvátně dané skutečnosti ze sportu a zpracovat problémově specifické otázky“. Podle Čáslavové (2009, 99) sportovní marketing vyznačuje všechny aktivity beroucí v úvahu podněty a přání sportovních zákazníků a jejich naplnění prostřednictvím směny. Sportovní marketing vyvinul 2 hlavní linie: marketing sportovních výrobků a služeb vztažených přímo k zákazníkům sportu a marketing ostatních zákazníků a průmyslových produktů a služeb s využitím propagace ve sportu.

Čáslavová (2006, 68) uvádí pozitiva a negativa, které přináší marketing do tělesné výchovy a sportu (Tabulka 2.)

Tabulka 2. Co přináší marketing tělesné výchově a sportu (Čáslavová, 2009, 68) Pozitiva

Negativa







Ujasňuje komu je určena nabídka TV a

sportovních

produktů:

členům,

dělat


divákům, sponzorům, státu


Diferencuje

nabídku

TV

a


Marketing

vede

ke

gigantománii

které mohou přinést finanční efekt a

sport, smluvní vázanost na sponzory

které nikoliv

omezuje svobodnou volbu (např. ve

Určuje proporcionalitu a prioritu

výběru

dosažených

v osobnostních právech sportovce)

ekonomických


Pozice financí nerespektuje TV a sportovní odbornost

sportovních produktů na činnosti,




Finance diktují, co má TV a sport

cílů

rovině

cílů

v sportovních




a

nářadí

a

náčiní,

Dosažení určité úrovně sportovního

sociálních

výkonu

Získává doplňkové fin, zdroje, které

zakázaných podpůrných prostředků


umožňují rozvoj neziskových aktivit

28

může

vést

k používání

Show (zaměřená např. na reklamu)

Model řízeného marketingu ve sportu

Model ilustruje prvky marketingu, posloupnost prvků a funkcí, proces řízení a vzájemnou nezávislost prvků (Čáslavová 2000, 69).

Obrázek 1. Model řízené marketingu ve sportu podle Čáslavové (2009, 69)

2.8

Management

O managementu jako praxi podnikového řízení hovoříme až v 19. a 20. století. Rozvoj průmyslové výroby v této době způsobil i nutnost hledání nových, adekvátních řídících struktur, řešení nových složitých vzájemných vztahů koordinace mezi výrobními prostředky, lidmi navzájem, mezi firmami i ekonomickými institucemi atd., tato řešení mnohdy vyžadovala i matematické postupy při hledání návaznosti rytmu a taktu výroby, časovém sledu jednotlivých operací apod. (Zlámal, 1993, 4). Stearn (1987, 11) definuje management jako „členy organizace, kteří dělají klíčová rozhodnutí o tom, jak a jakým způsobem jsou zboží nebo služby produkovány“. Podle Robinse a Coulterové (2004, 23) je „ management jako proces koordinace pracovních aktivit lidí tak, aby byly provedeny účinně a efektivně“. 29

Cimbálníková (2004, 9) uvádí, že „anglickému pojmu „management“ terminologicky nejlépe odpovídá české slovo „řízení“. Obvykle to znamená řízení podnikové, a to ve smyslu cílově orientovaného zvládnutí celku i jednotlivých činností organizace“. Podle Cimbálníkové (2004, 9) můžeme definovat management jako „soubor názorů, zkušeností, doporučení, přístupů a metod, které vedoucí pracovníci (manažeři) užívají ke zvládnutí specifických činností (manažerských funkcí), jež jsou nezbytné k dosažení podnikových záměrů“. Koons a Weihrich (1993, 16) uvádějí, že „management je proces tvorby a udržování prostředí, ve kterém jednotlivci pracují společně ve skupinách a účinně dosahují vybraných cílů“.

2.9

Sportovní management

Čáslavová (2000, 11) chápe sportovní management jako způsob uceleného řízení tělovýchovných a sportovních svazů, spolků, klubů, tělovýchovných jednot, družstev, které alespoň z části akcentují podnikatelsky orientované chování. Dále jde zcela bezvýhradně přímo o způsob řízení v podnikatelském sektoru výroby sportovního zboží či provozování placených tělovýchovných a sportovních služeb.

Čáslavová (2009) uvádí, kdo je sportovní manažer:


Manažer na úrovni vedení sportovní činnosti (vedoucí sportovních družstev i jednotlivců ve vyšších soutěžích, specialisté, vyškolení pro sportovní akce ad hoc – příprava mistrovství světa, Evropy, příprava OH, příprava Gymnaestrády apod., specialisté pro uplatnění sportu ve volném času lidí, v pracovním procesu, mezi zdravotně handicapovanými lidmi atd.,




Manažer na úrovni řízení určitého sportovního spolku, resp. organizace, členové výkonných výborů sportovních a tělovýchovných svazů, sekretáři svazů, vedoucí sportovních středisek řízených armádou a policií apod.,




Manažeři v podnikatelském sektoru, výroby sportovního zboží či provozování placených tělovýchovných služeb, vedoucí fitness, vedoucí výroby sportovního nářadí a náčiní, pracovníci reklamních a marketingových agentur pro TVS apod.

30

3

Cíle a úkoly

3.1

Cíle práce

Hlavním cílem práce je analýza současného stavu skiareálu Karolinka. Skiareál byl proto analyzován po stránce marketingové, ekonomické a řízení lidských zdrojů. Podle výsledků analýzy bude vytvořen strategický plán rozvoje.

3.2 Úkoly práce


Udělat syntézu poznatků z literárních a internetových zdrojů.




Analyzovat spokojenost zákazníků pomocí ankety.




Uskutečnit rozhovor s ředitelem ski areálu.




Analyzovat současný stav ski Karolinka.




Provedení SWOT analýzy.




Vymezit strategické oblasti a cíle rozvoje.




Vytvořit plán strategického rozvoje.

31

4

Metodika Sociální výzkumy se zabývají prvky, jevy a procesy a jejich vzájemnými vztahy, což

vše jsou součásti sociální skutečnosti a spoluvytvářejí její reálnou podobu (Reichl, 2009, 21). Reichl (2009, 21) dovozuje, že předmětem sociálních výzkumů bývají interakce jedinců a rozličných sociálních přeskupení, relace jak uvnitř nich, tak navenek, jejich postoje, představy a chování, jejich činnosti a jejich vztahy k materiálním a nemateriálním produktům těchto činností, principy a projevy existence různých typů kolektivit od komunit a sociálních agregátů po neformální integrace, působení masmédií, moci, umění a mnohé další fenomény sociálního světa. „Při výzkumu a řešení výzkumných otázek používáme dvě hlavní obecné metody dané dvojicemi analýza–syntéza, induktivní postup-deduktivní postup“ (Hendl, 2005, 35).

Rozdělení podle Hendla (2005):


Analýza – rozdělení celku na jeho komponenty, zkoumání jak tyto komponenty fungují jako samostatné prvky, jaké jsou mezi těmito prvky vztahy. Každá analýza se vyznačuje určitým stupně explorace – tzn., že provádíme průzkumové a objevové aktivity.




Syntéza – Složení částí do celku, popis organizačních principů, kterými se celek řídí v závislosti na jeho částech.




Dedukce – Logické odvození závěru z množiny jiných tvrzení. Množiny tvrzení se nazývají premisy. Během empirického výzkumu používáme dedukci, když chceme podřídit nějaký příklad pravidlu, tzv. aplikace teorie.




Indukce – Z pravidelnosti zkoumaných událostí odvozujeme obecné pravidlo o určité pravidelnosti platné pro další události na jiném místě nebo v jiném čase. Využívána k převedení pravidelností v datovém materiálu do obecného pravidla.

32

Janoušek (1988) popisuje metodu obecných sběru dat v diplomových pracích:


Historická metoda -




Metoda sekundární analýzy -




Metoda sběru dat a třídění informací literárních a jiných zdrojů.

Získávání údajů z již hotových prací.

Analytická metoda -

Analýza písemných dokumentů (knihy, časopisy apod.).

-

Analýza dokumentů číselných (tabulky), obrazových (fotografie, videozáznam),

-

Analýza dokumentů fonetických (nahrávka).

-

Při této práci byla dále použita metoda analýzy internetových zdrojů.

Metody použité v bakalářské práci:

1. Historická metoda 2. Metoda sekundární analýzy 3. Analytická metoda 4. Analýza internetových zdrojů 5. SWOT analýza 6. Rozhovor 7. Anketa

4.1

Metoda dotazování

Anketa – Jednoduchá a poměrně rozšířená metoda určena ke sběru primárních informací. Anketa, na rozdíl od dotazníku, nemusí mít přesnou formu a nemusí mít předem stanovený určitý vzorek populace. Jedná se o nástroj, kdy probíhá kontakt mezi provádějící osobou a osobou dotazovaného respondenta. Výhodou ankety je možnost rychlého a přehledného zpracování dat.

33

4.2

Metoda rozhovoru

Hendl (2005, 164) „hlavní skupinu metod sběru dat v empirickém výzkumu tvoří naslouchání, vyprávění, kladení otázek lidem a získávání jejich odpovědí“. „Silně strukturované dotazování se v kvalitativním výzkumu nepovažuje za vhodné“ Hendl (2005, 164).

Rozdělení druhů rozhovorů podle Hedla (2005):


Strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami




Rozhovor pomocí návodu




Neformální rozhovor




Narativní rozhovor




Fenomenologický rozhovor




Skupinová diskuse, skupinové interview, vyprávění

Strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami

Hendl (2008, 173) popisuje takový strukturovaný rozhovor jako „rozhovor s otevřenými otázkami sestávají z řady pečlivě formulovaných otázek, na něž mají jednotlivý respondenti odpovědět“. „Základním účelem tohoto typu interview je co nejvíce minimalizovat efekt tazatele na kvalitu rozhovoru“ (Hendl, 2008, 173).

4.3 SWOT analýza

Analýza SWOT zajišťuje na základě strategického auditu klíčové silné (Strenghts) a slabé stránky (Weaknesses), příležitosti (Opportunities) a hrozby (Threats). Audit nabízí nepřeberné množství dat různého významu a spolehlivosti. Analýza SWOT tato data zpracovává a zdůrazňuje klíčové položky vyplývající z interního a externího auditu. V zájmu větší působivosti se jedná o malý počet položek, které ukazují, kam by měl podnik upřít svou pozornost (Kotler & Wong & Saunders & Armstrong, 2007, 97).

34

Ještě jednou tedy uvedeme významy písmen SWOT přehledně podle Horákové (2000). STRENGHTS WEAKNESSES OPPORTUNITIES THREATS

Horáková (2000, 41) uvádí, že „SWOT analýza je užitečnou součástí situační analýzy Podmínky ji většinou umísťují na její závěr, jelikož sumarizuje klíčové silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení. Může být samozřejmě prováděna i jako samostatný krok v rámci marketingového procesu“.

35

5

PRAKTICKÁ ČÁST

5.1

Situační analýza Ski Karolinka

Skiareál Karolinka leží na okraji města Karolinka. Karolinka se nachází ve Zlínském kraji, asi 20 kilometrů od města Vsetína směrem ke slovenskému hraničnímu přechodu Bumbálka. Je zasazena mezi hřebeny Vsetínských vrchů a Javorníků. Mapu střediska vidíme na obrázku. (Obrázek č. 2).

Obrázek č. 2 Mapa skiareálu Karolinka

(www.skikarolinka.cz)

5.2

Technické informace

Technické informace jsou důležité poznatky o technických aspektech provozu ski areálu. Ten disponuje jednou lanovkou – kotvou, jejíž technické specifikace jsou popsány v tabulce 3. Tabulka 4 uvádí přesné informace o parametrech svahu. Tyto informace jsou důležitými faktory pro pořádání lyžařských a snowboardových závodů dle norem FIS. Karolinka splňuje normy pro pořádání českého poháru v alpském lyžování a skicrossu, který se zde každoročně koná.

36

Tabulka 3. Technické specifikace lanovky Název

Délka (m)

Převýšení

Kapacita (os./hod.)

BLV - 2

850

214

1200

(www.skikarolinka.cz)

Tabulka 4. Sjezdové tratě Délka

Převýšení

Sklon

Zasněžování

Osvětlení

(m)

(m)

(%)

(m)

(m)

Červená

1000

214

25

1000

1000

RUKÁV

Červená

500

70

12

500

500

FREERIDE

Černá

600

80

32

0

0

SNOWPARK

Modrá

700

80

13

700

700

Modrá

100

4

5

100

100

Název

Obtížnost

HLAVNÍ

LANOVÝ VLEK

(www.skikarolinka.cz)

5.3

Vlastnická struktura Skiareál má složitou vlastnickou strukturu, která brání větší investici, která by

umožnila letní provoz nebo postavení nové sedačkové lanovky.


Majitelem většiny movitých věcí ve ski areálu je Skiareál Karolinka s.r.o. Tato společnost vlastní rolby, zasněžovací systém, část provozní budovy a část vleku.


Většina provozní budovy, část vleku a část pozemků, na kterých leží skiareál, patří městu Karolinka.


Dále jsou zde soukromí vlastnící, kteří vlastní pozemky pod samotnou sjezdovkou.

Skiareál Karolinka s.r.o. je nájemcem pozemků, které jsou ve vlastnictví města Karolinka a třetích osob. Provozovatelem a ředitelem areálu je Bc. Jan Dudek, který areál provozuje jako fyzická osoba pod svým identifikačním číslem (IČO). Jako provozovatel má se společností Skiareál 37

Karolinka s.r.o. jednak vztah nájemní ( týkající se movitých a nemovitých věcí ve vlastnictví společnosti) a dále vztah podnájemní (týkající se nemovitostí, kterých je společnost nájemcem).

Vlastnická struktura společnosti Skiareál Karolinka s.r.o. vyplývá z výpisu z obchodního rejstříku. Níže uveden výpis 1. Obchodní rejstřík obsahuje všechny informace týkající se firmy Skiareál Karolinka s.r.o. a jejich vlastníků - společníků, statutárních orgánů jednatelů.

Výpis 1. Výpis z obchodního rejstříku Skiareál Karolinka s.r.o. Skiareál Karolinka s.r.o. Datum zápisu do Obchodního rejstříku: 30. Září 2008 Obchodní firma: Skiareál Karolinka s.r.o. Sídlo: Hutisko-Solanec - Solanec pod Soláněm 186, PSČ 756 62 Identifikační číslo: 278 60 205 Právní forma: Společnost s ručením omezeným Předmět podnikání: Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona Statutární orgán:


Jednatel – Ing. Dušan Cimala, dat. nar. 1. června 1978 Valašské Meziříčí, Máchova 616/27, PSČ 757 01, den vzniku funkce: 8. listopadu 2010




Jednatel – Vlastimil Frydrych, dat. nar. 24. srpna 1959 Rožnov pod Radhoštěm, Sladské 1094, PSČ 756 61, den vzniku funkce: 8. listopadu 2010




Jednatel – Roman Křenek , dat. nar. 11. května 1976 Rožnov pod Radhoštěm, Vítězná 1747, PSČ 756 61, den vzniku funkce: 14. listopadu 2011

Způsob jednání: Každý z jednatelů jedná jménem společnosti samostatně. Společníci:


Vladimír Švihel, dat. nar. 10. května 1958, Brno – Brno střed, Husova 165/5, PSČ 602 00, vklad – 2 660 000,- Kč, splaceno – 100%, obchodní podíl 13%




PROSKI s.r.o., Hutisko – Solanec, Solanec pod Soláněm 186, PSČ 756 62, Identifikační číslo: 268 57 260, vklad – 17 795 000,- Kč, splaceno – 100%, obchodní podíl 87%

Základní kapitál: 20 455 000,- Kč (www.or.justice.cz) 38

Protože je firma PROSKI s.r.o. 87% společníkem Skiareálu Karolinka s.r.o. uvádím i její výpis z obchodního rejstříku, viz. výpis 2. Z výpisů vyplývá, že obě firmy jsou vzájemně personálně a majetkově spjaty a mají téměř totožné orgány a společníky. Tzn. firma PROSKI s.r.o. je mateřskou společností a firma Ski Karolinka s.r.o. je dceřinou společností.

Výpis 2. Výpis z obchodního rejstříku PROSKI s.r.o. PROSKI s.r.o. Datum zápisu do Obchodního rejstříku: 7. dubna 2005 Obchodní firma: PROSKI s.r.o. Sídlo: Hutisko-Solanec - Solanec pod Soláněm 186, PSČ 756 62 Identifikační číslo: 268 57 260 Právní forma: Společnost s ručením omezeným. Předmět podnikání: Poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti zimních sportů, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 a 3 živnostenského zákona Statutární orgán:


Jednatel - Ing. Dušan Cimala, dat. nar. 1. června 1978 Valašské Meziříčí, Máchova 616/27, PSČ 757 01, den vzniku funkce: 9. listopadu 2007




Jednatel - Vlastimil Frydrych, dat. nar. 24. srpna 1959 Rožnov pod Radhoštěm, Sladské 1094, PSČ 756 61, den vzniku funkce: 8. listopadu 2010




Jednatel – Roman Křenek , dat. nar. 11. května 1976 Rožnov pod Radhoštěm, Vítězná 1747, PSČ 756 61, den vzniku funkce: 14. listopadu 2011

Způsob jednání: Každý z jednatelů jedná jménem společnosti samostatně. Společníci:


Ing. Dušan Cimala, dat. nar. 1. června 1978 Valašské Meziříčí, Máchova 616/27, PSČ 757 01, vklad – 5 546 000,- Kč, splaceno – 100%, obchodní podíl 47%.




Roman Křenek , dat. nar. 11. května 1976 Rožnov pod Radhoštěm, Vítězná 1747, PSČ 756 61, vklad – 708 000,- Kč, splaceno – 100%, obchodní podíl 6%




Vlastimil Frydrych, dat. nar. 24. srpna 1959 Rožnov pod Radhoštěm, Sladské 1094, PSČ 756 61, vklad – 5 546 000,- Kč, splaceno – 100%, obchodní podíl 47%

(www.or.justice.cz)

39

Výpis 3. obsahuje informace z rejstříku živnostenského podnikání o provozovateli a řediteli v jedné osobě Bc. Janu Dudkovi. Ve výpisu 3 je specifikován předmět podnikání, obory činnosti a druh živnosti.

Výpis 3. Výpis z rejstříku živnostenského podnikání Provozovatel Bc. Jan Dudek Jméno: Jan Dudek Datum narození: 18. 9. 1985 Občanství: Česká Republika Bydliště: Mlýnská 1213, 74258, Příbor Místo podnikání: Mlýnská 1213, 742 58, Příbor Identifikační číslo: 87466279 Živnostenské oprávnění č.1 Předmět podnikání: Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona Obory

činnosti:

Zprostředkování

obchodu

a služeb,

Velkoobchod

a maloobchod,

Poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály, Realitní činnost, správa a údržba nemovitostí, Pronájem a půjčování věcí movitých, Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků, Reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení, Fotografické služby, Provozování cestovní agentury a průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu, Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti, Provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních produkcí, zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí, Provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti, Poskytování služeb pro rodinu a domácnost Druh živnosti: Ohlašovací, volná Vznik oprávnění: 6. prosince 2010 Doba platnosti oprávnění: Na dobu neurčitou Živnostenské oprávnění č.2 Předmět podnikání: Hostinská činnost Druh živnosti: Ohlašovací, řemeslná Vznik oprávnění: 10. listopadu 2011 Doba platnosti oprávnění: Na dobu neurčitou 40

Odpovědný zástupce:


Roman Pavlica, dat. nar. 15. 4. 1979, Česká Republika, Růžový pahorek 553, 738 01, Frýdek – Místek - Frýdek

(www.rzp.cz)

5.4

Organizační struktura

Graf 1 představuje organizační strukturu ski areálu Karolinka. Z grafu je patrné, že vedení areálu spolupracuje při provozu s městem Karolinka a soukromými vlastníky pozemků, na kterých leží ski areál. S těmito subjekty je provozovatel v podnájemním vztahu. Ski areál je řízen ředitelem a technickým ředitelem. Svou práci v různých aspektech provozu konzultují, tak, aby byl zachován plynulý chod areálu ze strany technické i ekonomické. Plynulost provozu pomáhají vedení zachovat dílčích sekcí.

Graf 1. Organizační struktura ski areálu

41

5.5

Partneři areálu

Provozování ski areálu je běžné podnikání. Podnikatelské aktivity skiareálu jsou soběstačné a partneři tvoří pomocnou funkci. Partnerství pomáhají ski areálu při reklamní kampani a zviditelnění se na veřejnosti. Partneři se také starají o materiální zabezpečení zaměstnanců (firemní oblečení Husky). Spolupráce s partnery probíhá dvojím způsobem. První, oficiální způsob, znamená, že je s partnerem uzavřena smlouva - dohoda o spolupráci, která přesně definuje práva a povinnosti obou smluvních stran. Výčet smluvních partnerů, viz. tabulka 5. Druhý způsob spolupráce již není oficiální. Ski areál s partnerem uzavřel ústní dohodu, na jejímž základě jsou určeny podmínky plnění. Výčet nesmluvních partnerů je uveden v tabulce 6.

Tabulka 5. Smluvní partneři ski areálu SMLUVNÍ PARTNEŘI SKI AREÁLU Partneři

Typ partnerství

Forma spolupráce

Rádio Valašsko

Mediální

Smlouva o spolupráci - barter

Husky

Materiální

Smlouva o spolupráci - barter

České dráhy

Dopravní

Smlouva o spolupráci - barter

www.beskydy.cz

Informační

Smlouva o spolupráci - barter

www.holidayinfo.cz

Informační

Smlouva o spolupráci - barter

Tabulka 6. Nesmluvní partneři ski areálu NESMLUVNÍ PARTNEŘI SKI AREÁLU Partneři

Typ partnerství

Forma spolupráce

www.freeride.cz

Informační

Ústní dohoda

s.e.s. v.o.s.

Materiální

Ústní dohoda

42

5.6 Přehled služeb pro sezónu 2012/2013

Kapitola rozebírá služby, které skiareál zákazníkům nabízí.

Lyžařská škola

Lyžařská škola je ve ski areálu prvním rokem, dříve její služby suplovali externí instruktoři. Ti však nebyli k dispozici stále, ale pouze po předchozí dohodě. Současným provozovatelem lyžařské školy je Valašská rekreologická společnost o.s. Výuka ve škole probíhá pod vedením odborně vyškolených instruktorů. Pro úplné začátečníky je ve spodní části připraven malý svah s lanovým vlekem. Ceníky služeb jsou uvedeny v tabulce 7 – ceník privátní výuky, tabulce 8 – ceník skupinové výuky, tabulce 9 – ceník večerní výuky.

Tabulka 7. Ceník lyžařské školy – privátní výuka PRIVÁTNÍ VÝUKA Privátní výuka

1 osoba

2 osoby

3 osoby

1 hodina

350 Kč

600 Kč

950 Kč

2 hodiny

600 Kč

990 Kč

1590 Kč

1 den (4 hodiny)

990 Kč

1590 Kč

2390 Kč

(skikarolinka.cz)

Tabulka 8. Ceníky lyžařské školy – skupinová výuka SKUPINOVÁ VÝUKA Skupinová výuka (4 – 8 osob)

4 – 8 osob

1/2 (2hodiny)

450 Kč/osoba

1 den (4hodiny)

810 Kč/ osoba

(skikarolinka.cz)

43

Tabulka 9. Ceníky lyžařské školy – večerní výuka VEČERNÍ VÝUKA Večerní výuka (1 – 5 osob)

1 osoba

+ každá další osoba

1 hodina

450 Kč

+ 150 Kč

(skikarolinka.cz)

Snowpark

Skiareál nabízí nejdelší snowpark v Beskydech a celkově jeden z nejdelších snowparků v ČR. Jako jeden z mála je snowpark v Karolince každodenně upravován, pokud to aktuální sněhové podmínky umožňují. Snowpark měří 700 metrů. K dispozici je 15 překážek a dle sněhových podmínek 2 – 4 skoky. Snowpark disponuje umělým osvětlením, takže je v provozu i během večerního lyžování. Skiareál si zakládá na kvalitě snowparku a neustále se snaží o jeho údržbu a trvalý rozvoj rekonstrukcí stávajících nebo pořízením nových překážek. Ve snowparku se každý rok odehrává několik akcí pořádaných střediskem. Ihned po vytvoření parku se uskuteční akce s názvem Park opening. Další akce viz. kapitola 5.7. Uplynulou sezónu se v Karolince uskutečnilo natáčení několika filmů o snowboardingu, freeskingu a extrémních sportech. Největší z těchto projektů měl premiéru 27. 3. 2013 ve Velkém kině ve Zlíně. Pro informování zákazníků o aktuálním stavu snowparku, o událostech, které se v něm odehrávají a novinkách ze světa snowboardingu a freeskingu, byla vytvořena facebooková skupina Snowpark Karolinka. Pro zvýšení atraktivity vytvořil ski areál pro stálé zákazníky speciální nabídku viz. tabulka 10. Fotky snowparku viz příloha 3.

44

Tabulka 10. Zvýhodněná nabídka jízdného pro snowpark SNOWPARK KLUB 250 Kč

Poplatek za členství Výhody členství

Skipasy

tričko SPK, reklamní materiály, zvýhodněné skipasy se slevou 50 %, slevy na startovném při akcích pořádané SPK 5 dnů ze sezóny

1400 Kč

10 dnů ze sezóny

2800 Kč

(www.skikarolinka.cz)

Restaurace u vleku

Restaurace se nachází přímo pod svahem. V provozu je celoročně. Restaurace je nekuřácká. Nabízí pizzu, místní speciality, českou kuchyni, víno z vinařství Osička. Před restaurací je terasa. V letním období je terasa obsluhovaná a je zde i pískoviště a trampolína pro děti. V zimním období je terasa zastřešena pomocí stanu. Stan lze zcela uzavřít a propojit vchodem s restaurací. Toto řešení je využíváno při konání doprovodných akcí ve skiareálu. Kapacitu lze takto navýšit cca o 100 lidí. Restaurace má společně s celým areálem vlastní velké parkoviště, wi-fi připojení zdarma, každodenní výběr ze 3 menu, možnost pořádání firemních a rodinných akcí, dárkové poukazy.

Skiservis a půjčovna

Pro sezónu 2012/2013

byly pro zákazníky nově připraveny služby půjčovny a

skiservisu. Tyto služby se nacházejí „pod jednou střechou“, v dolní části sjezdovky při dojezdu. Půjčovna má k dispozici široký sortiment materiálu a nabízí

jej zákazníkům

v různých setech, viz. tabulka 11. Tabulka 12. ukazuje, jaké druhy oprav skiservis provádí a jejich ceník.

45

Tabulka 11. Ceník půjčovny, přehled služeb CENÍK PŮJČOVNY 3 dny

4 dny

5 dnů

6 dnů

7 dnů

1/2 dne

350 Kč 630 Kč 790 Kč

1 030 Kč

1 240 Kč

1 430 Kč

1 500 Kč

250 Kč

250 Kč 450 Kč 630 Kč 790 Kč

1 100 Kč

1 210 Kč

1 300 Kč

180 Kč

370 Kč 580 Kč 690 Kč 900 Kč

1 100 Kč

1 300 Kč

1 400 Kč

270 Kč

1 240 Kč

1 430 Kč

1 500 Kč

250 Kč

1 100 Kč

1 210 Kč

1 300 Kč

180 Kč

1 den Carving

lyže

KOMPLET Carving

2 dny

pouze

lyže Carving

TOP

pouze lyže Snowboard

1 030 Kč

350 Kč 630 Kč 790 Kč

KOMPLET Snowboard

250 Kč 450 Kč 630 Kč 790 Kč Dětské

lyže 230 Kč 390 Kč 520 Kč 630 Kč 730 Kč 810 Kč 880 Kč 590 Kč

KOMPLET Do

130

cm 200 Kč 340 Kč 460 Kč 560 Kč 650 Kč 720 Kč 780 Kč 150 Kč

pouze lyže Lyž. / Snb. Boty

140 Kč 250 Kč 350 Kč 440 Kč 520 Kč 590 Kč 660 Kč 100 Kč Sjezd.

Hole/

přilba/ brýle/ruk.

50 Kč

90 Kč

130 Kč 160 Kč 190 Kč 220 Kč 240 Kč

40 Kč

100 Kč 180 Kč 250 Kč 320 Kč 380 Kč 430 Kč 480 Kč

80 Kč

NORDIC WALKING hole

Snowblade

250 Kč 450 Kč 630 Kč 790 Kč

Běžecký komplet

250 Kč 450 Kč 630 Kč 790 Kč

(www.slikarolinka.cz)

46

1 100 Kč 1 100 Kč

1 210 Kč 1 210 Kč

1 300 Kč 1 300 Kč

180 Kč 180 Kč

Tabulka 12. Ceník skiservisu, přehled služeb CENÍK SKISERVISU LYŽE

SNOWBOARD

Malý servis (broušení hran,

250 Kč

voskování) Velký servis (malý servis + oprava

350 Kč

skluznice)

Malý

servis

(broušení

hran,

voskování) Velký servis (malý servis + oprava skluznice)

300 Kč

400 Kč

Preparace voskem za horka

100 Kč

Preparace voskem za horka

130 Kč

Montáž carvingové podložky

100 Kč

Instalace a seřízení vázání

100 Kč

Montáž a seřízení vázání

200 Kč

Instalace a seřízení vázání

100 Kč

Seřízení vázání

50 Kč

Demontáž sjezdového vázání

50 Kč

(www.skikarolinka.cz)

5.7 Kalendář akcí sezóny 2012/2013

Skiareál připravuje pro zákazníky programy a akce od ledna do března. V tuto dobu areál navštěvuje nejvíce lidí a akce mají odpovídající návštěvnost. Přehled pořádaných akcí je uveden v tabulce 12. Mimo hlavní sezónu, tedy před vánoci, se připravuje zázemí pro pořádání akcí a od závěru března se toto zázemí sklízí.

Tabulka 13. Akce v sezóně 2013/2103 Sezóna 2012 / 2013 26.1. – 27.1. 2013

S ČT 4 sport na vrchol, Český pohár ve skicrossu

2.2. – 3.2. 2013

Testování lyží LUSTI

9.2. 2013

Freeride JUST RIDE (snowpark)

15.2. 2013

Testování lyží LUSTI

16.2. – 17.2. 2013

Testování lyží ELAN

22.2. 2013

Testování lyží LUSTI

23.2 – 24.2. 2013

Český pohár žactva ve sjezdovém lyžování

26. – 27.2. 2013

Testování lyží LUSTI

47

1.3. – 3.3. 2013

B local by Board magazín (boardmag.cz) (snowpark)

2.3. - 3.3. 2013

Testování lyží SPORTEN

2.3 – 3.3. 2013

Testování lyží OXskis (snowpark)

4.3. – 8.3. 2013

Zabil.cz snowboard / freeski camp (snowpark)

9.3. 2013

Snowboard / freeski contest Karolinka by SPK (snowpark)

16.3. 2013

Zabíjení sezóny, závod v paralelním slalomu

23.3. 2013

BOBCROSS – extrémní závod v jízdě na bobech

5.8 SWOT analýza Tabulka 14. SWOT analýza SWOT analýza skiareálu Karolinka Silné Stránky

Slabé Stránky




Kvalita úpravy sjezdových tratí,







Kvalita úpravy snowparku,

dění ve středisku všem skupinám




Dopravní dostupnost,

zákazníků,




Odborníci z řad zaměstnanců,




Rodinný přístup ke stálým




Neschopnost dopravit informace o

Neschopnost využití všech dostupných sdělovacích kanálů,

zákazníkům,




Havarijní stav objektu pokladny,




Povedené akce,




Malý prostor pro lyžařskou školu a




Zákazníci se skrz akce vracejí,




Vlastní velké parkoviště,




Úroveň služeb,




Mnoho způsobů trávení volného

začátečníky,


Absence beginners zone ve snowparku.

času mimo lyžování v blízkém okolí. Příležitosti


Hrozby


Poloha v příhraniční oblasti / možnost oslovit slovenskou

Díky složité vlastnické struktuře nelze:

klientelu,




Zahájit letní provoz,




Možnost zahájení letního provozu,




Investovat do renovace lanovky,




Celoroční provoz restaurace pod




Vytvořit hliněné základy pro

svahem,

snowpark, 48








Stále se zvyšující popularita

Při špatných klimatických

střediska,

podmínkách – nedostatek financí

Nárůst návštěvnosti snowparku o

z provozu,


100% tuto sezónu,


Rozšíření nabídky služeb,




Každoroční český pohár ve

vzdáleném okolí,


skicrossu (ČT 4 Na Vrchol),


Možnost rozvoje dalších akcí,




Nasměrovat služby tak, aby se

Mnoho konkurentů v blízkém či

Stále se zvyšující finanční požadavky na provoz (elektřina apod.).

zvýšil počet návštěvníků z řad žen a lyžařů,


Vytvořit výhodnou nabídku pro návštěvníky, kteří přijedou pouze několikrát do měsíce.

5.9 Anketa

Anketa se v bakalářské práci zabývá analýzou spokojenosti zákazníků skiareálu Karolinka. Před začátkem byla provedena pilotáž, kdy byly otázky a forma ankety konzultovány s vedením skiareálu. Samotná anketa byla realizována v březnu a dubnu 2013 Pro sběr informací bylo využito softwarové podpory stránek www.survio.com, kde je možné anketu vypracovat, kontrolovat a analyzovat. Tabulky a grafy byly zpracovány podle požadavků

vedení

střediska.

Zvolená

forma

zpracování

je

pro

vedení

areálu

nejtransparentnější.

Anketa byla zobrazena 270x. Umístěna byla na internetové stránky a facebookové profily Karolinky. Z celkového počtu 272 zobrazení nedokončilo vyplňování 69 respondentů, což tvoří 25%. Zbylých 75% tedy 202 respondentů vyplnilo anketu do konce. Anketa se skládá z několika části a probíhala anonymně. V první části otázky zjišťují základní informace. Pohlaví, věk, lyže nebo snowboard. Druhá část se zabývá cenovou a dopravní dostupností. Třetí část je zaměřena na hodnocení úrovně služeb, kdy respondenti

49

bodovali tuto úroveň u jednotlivých částí od jednoho do pěti bodů. Čtvrtá část se táže na kvalitu a úroveň pořádaných akcí. Procentuální údaje v popisech pod grafy jsou zaokrouhleny na celá čísla. Podoba ankety je vyobrazena v příloze 1.

5.9.1 Grafy a tabulky

Základní informace o zákaznících

Otázka číslo 1 zjišťuje poměr mužů a žen mezi návštěvníky skiareálu. Přesnější údaje a procentuální přepočet je uveden v tabulce 15.

Tabulka 15. Pohlaví Počet osob

Počet %

Muži

131

64,85%

Ženy

71

35,15 %

Celkem

202

100 %

Graf 1. Pohlaví 50

Graf ukazuje, že ze vzorku 202 respondentů, kteří vyplnili anketu, je 131 mužů a 71 žen. Převaha mužů v návštěvnosti znamená v procentech poměr 65% muži ku 35% ženy.

Otázka číslo 2 zjišťuje, respondentovo zaměření - lyže nebo na snowboard. Podle tabulky 16. je to o 40 respondentů více jezdících na snowboardu než na lyžích.

Tabulka 16. Lyže, snowboard. Počet osob

Počet %

Lyže

81

40,10%

Snowboard

121

59,90 %

Celkem

202

100 %

Graf 2. Lyže, snowboard.

Z grafického znázornění vyplývá, že z respondentů areál navštěvuje asi o 10% více snowboardistů. Rozložení je 60% snowboardisté a 40% lyžaři.

51

Otázka číslo 3 se zbývá věkovým rozvrstvením návštěvníků skiareálu. V otázce bylo věkové rozvrstvení rozděleno do 6-ti skupin viz. tabulka 17.

Tabulka 17. Věkové rozvrstvení zákazníků Věk

Počet

Počet %

0 – 15

10

4,95 %

15 – 21

57

28,22 %

21 – 30

890

44,55 %

31 – 40

25

12,38 %

41 – 50

13

6,44 %

50 +

7

3,47 %

Celkem

202

100 %

Graf 3. Věk zákazníků

Z grafu je patrné, že největší návštěvnost je u zákazníků mezi 21 – 30 lety asi 45%. Další významnou skupinou jsou zákazníci ve věku 15 – 21, kterých je asi 28%. Mezi početnou skupinu počítáme také zákazníky ve věku mezi 31 – 40 lety. Tato skupina má zastoupení návštěvnosti asi 12%. Skupina 41 – 50 let tvoří asi 6%, skupina 0 – 15 asi 5% a skupina 50+ 3% 52

Otázka číslo 4 (v anketě řazena jako 5) zjišťuje, kolikrát měsíčně zákazníci skiareál navštěvují. Rozdělení četnosti návštěv je popsáno přesněji v tabulce 18.

Tabulka 18. Návštěvnost ski areálu Odpověď

Počet osob

Počet %

1 – 3x / měsíčně

118

58,42 %

3 – 6x / měsíčně

56

27,72 %

10x / měsíčně

12

5,94 %

vícekrát

16

7,92 %

Graf 4. Četnost návštěvnosti ski areálu

Z výsledků grafu je patrné, že nejčastěji ski areál navštěvují zákazníci 1 – 3x měsíčně, asi 58% zákazníků. Asi 30 % zákazníků chodí lyžovat 3 – 6x měsíčně a stálých zákazníků s deseti a více návštěvami za měsíc je asi 14%. 8% respondentů uvedlo, že navštěvují skiareál více než 10x měsíčně. Otázka číslo 5 (v anketě řazená jako číslo 6) zjišťuje, jaký způsob dopravy při návštěvě skiareálu zákazníci volí. Druhy dopravních prostředků, které lze pro návštěvu skiareálu použít, jsou uvedeny v tabulce 19.

53

Tabulka 19. Způsob dopravy do ski areálu Odpověď

Počet

Počet %

Auto

166

82,18 %

Vlak

20

9,90 %

Bus

5

2,48 %

Jiné

11

5,45 %

Celkem

201

100 %

Graf 5. Způsob dopravy do ski areálu

Graf ukazuje, že drtivá většina respondentů (82%) volí jako způsob dopravy do skiareálu auto. 10% respondentů dojíždí do skiareálu vlakem, 3% respondentů k dopravě využívají autobus. 5% respondentů využívá jiný způsob dopravy, než jaký je uveden anketě.

Otázka číslo 6 (v anketě uvedená jako 7) zjišťuje spokojenost zákazníků s kapacitou parkoviště ve skiareálu. Jejich spokojenost je vyčíslena v tabulce 20.

54

Tabulka 20. Spokojenost zákazníků s kapacitou parkoviště Odpověď

Počet osob

Počet %

ANO

173

97,19 %

NE

5

2,81 %

Celkem

178

100 %

Graf 6. Spokojenost zákazníků s kapacitou parkoviště

Graf zobrazuje, že drtivá respondentů je s kapacitou parkoviště spokojena. Otázku zodpovědělo celkově 178 respondentů. 173 respondentů (97%) je s kapacitou parkoviště spokojena. Pouhých 5 respondentů (3%) nebyla s kapacitou spokojena.

Dopravní a cenová dostupnost

Otázka číslo 7 (v anketě řazena jako číslo 9) má za úkol zjistit, zda je skipas pro zákazníky cenově dostupný. Cenová dostupnost je uvedena v tabulce 21.

55

Tabulka 21. Cenová dostupnost skipasu Odpověď

Počet

Počet %

ANO

178

88,12 %

NE

24

11,88 %

Celkem

201

100 %

Graf 7. Cenová dostupnost skipasu

Při stanovení cenové hladiny skipasů pro letošní sezónu v grafu vidíme, že cenově dostupný je skipas pro 88% respondentů, 12% respondentů skipas označilo za cenově nedostupný.

Otázka číslo 8 (v anketě řazená jako 11) se táže zákazníků na jejich informovanost ohledně cenově zvýhodněných skipasů. Výsledky otázky jsou uvedeny v tabulce 22.

56

Tabulka 22. Informovanost zákazníků o výhodných skipasech Odpověď

Počet

Počet %

ANO

125

61,88 %

NE

77

38,12 %

Celkem

202

100 %

Graf 8. Informovanost zákazníků o výhodných skipasech

Podle grafu můžeme sledovat, že 62% procent respondentů je informováno o výhodných akcích na ceny skipasů. 38% respondentů informováno není.

Otázka číslo 9 (v anketě řazená jako 12) se zákazníků dotazuje, kde informace o výhodných cenách skipasů získali. Možnosti, kde všude bylo možné informace získat, uvádí tabulka 23.

57

Tabulka 23. Zdroje informovanosti o slevách skipasů Odpověď

Počet

Počet %

Facebook

50

31,65 %

www stránky

63

39,87 %

Rádio

1

0,63 %

Bilboardy

0

0,00 %

Jiné

44

27,85 %

Celkem

158

100%

Graf 9. Zdroje informovanosti o slevách skipasů

Jako největší zdroje informovanosti o výhodných skipasech jsou internetové stránky střediska, které informovaly 40% respondentů. Informace pomocí facebooku získalo 32% respondentů. Jiným způsobem se o těchto výhodách dozvědělo 28% respondentů. Necelé 1% respondentů dostalo tuto informaci z rádií.

58

Hodnocení úrovně služeb ve skiareálu

V této části dotazníku respondenti hodnotí úroveň a kvalitu jednotlivých služeb ve středisku. Otázky jsou koncipovány tak, že respondent boduje kvalitu služeb, kdy 5 bodů je hodnocení nejlepší a 1 bod hodnocení nejnižší.

V otázce číslo 9 (v anketě řazená jako 13) byli zákazníci požádáni o bodování různých aspektů úrovně sjezdových tratí. Výsledek uvádí tabulka 24.

Tabulka 24. Úroveň sjezdovky

Graf 10. Úroveň sjezdových tratí 59

1 – Kvalita úpravy sjezdových tratí, 2 – délka sjezdovky, 3 – Profil a obtížnost sjezdovky, 4 – Zajištění bezpečnosti na svahu. Z grafu můžeme vyčíst, že kvalitu úpravy sjezdovky obodovalo čtyřmi a pěti body 88% respondentů, 10% hodnotí úpravu jako průměr a záporně, jedním a dvěma, body se vyjádřilo 2% respondentů. Délka sjezdovky byla ohodnocena pěti body od 31% respondentů, rovněž 31% respondentů udělilo čtyři body. 29% respondentů hodnotí délku jako průměr třemi body. Jedním a dvěma body se vyjádřilo k délce 9% respondentů. Profil a obtížnost je hodnocen pěti body od 28% respondentů. Čtyři body zde udělilo 36% respondentů, tři body 27% respondentů. 9% respondentů udělilo jeden nebo 2 body.

Otázka 11 (v anketě řazená jako 14) žádá zákazníky, aby obodovali technické zázemí skiareálu. Podrobnější informace jsou v tabulce 25.

Tabulka 25. Technické zázemí skiareálu

60

Graf 11. Technické zázemí ski areálu

1 – úroveň technického vybavení, 2 – technická úroveň vleku, 3 – úroveň zázemí vleku. Úroveň technického vybavení skiareálu hodnotí pěti body 48% respondentů, 33% respondentů udělilo čtyři body. 15% respondentů dává technickému zázemí tři body a záporně jedním a dvěma body hodnotí 4% respondentů. Technická úroveň vleku dostala pět bodů od 32% respondentů, čtyři body obdržela od 38% respondentů. Třemi body ohodnotilo technickou úroveň vleku 18% respondentů. Jeden a dva body udělilo dohromady 12% respondentů. Úroveň zázemí vleku je hodnocena 33% respondentů pěti body, čtyři body udělilo 31% respondentů, tři body dalo 26%. 10% respondentů hodnotí úroveň zázemí vleku jedním a dvěma body.

Otázka 12 (v anketě řazená jako 15) zjišťuje, zda současný typ lanovky (kotva) zákazníkům vyhovuje. Zjištění uvádí tabulka 26.

Tabulka 26. Hodnocení lanovky - kotvy Odpověď

Počet

Počet %

ANO

160

79,21 %

NE

42

20,79 %

Celkem

202

100 %

61

Graf 12. Hodnocení lanovky - kotvy Graf ukazuje, že typ lanovky – kotva vyhovuje více než ¾ zákazníkům. Jako vyhovující ji označilo 79% respondentů, proti 21%, kterým kotva nevyhovuje.

Otázka číslo 12 (v anketě řazená jako 16) žádá zákazníky, aby obodovali kvalitu práce personálu. Hodnocení je uvedeno v tabulce 27.

62

Tabulka 27. Hodnocení personálu

Graf 12. Hodnocení personálu

1 – Pokladní, 2 – obsluha vleku, 3 – obsluha restaurace, 4 – instruktoři lyžařské školy, 5 – údržba snowparku. Pokladní hodnotí kladně, tedy pěti body, 66% respondentů, čtyři body udělilo 23% respondentů, třemi body ohodnotilo pokladní 7% respondentů a jeden, dva body jim udělilo 4% respondentů. Obsluhu vleku hodnotí pěti body 48% respondentů. 31% jí dává čtyři body. Tři body pro obsluhu vleku uděluje 17% respondentů. 4% hodnotí vlekaře jedním 63

a dvěma body. Obsluha restaurace obdržela kladné hodnocení v podobě pěti bodů od 46% respondentů. Čtyři body od 30% respondentů, tři body dostala od 19%. Jedním a dvěma body ji hodnotí 5% respondentů. Instruktoři lyžařské školy dostali od 50% respondentů 5 bodů, čtyřmi body je ohodnotilo 26%, tři body mají od 22% a jedním či dvěma body je hodnotí 4% respondentů. S údržbou je maximálně spokojeno 81% respondentů, čtyři body dostává od 14% respondentů. Tři, dva a jeden bod dostává dohromady 5%.

Otázka 13 (v anketě řazena jako 17) žádá zákazníky, aby obodovali úroveň poskytovaných služeb v restauraci. Bodování je zaznamenáno v tabulce 28.

Tabulka 28. Hodnocení restaurace

64

Graf 13. Hodnocení restaurace

1 – Jídelní lístek, 2 – Jídlo, 3 – Pivo, 4 – Toalety. Jídelní lístek hodnotilo pěti a čtyřmi body 75% respondentů. 22% procent bodovalo jídelní lístek třemi body a zbylé bodování jsou celkově tři procenta. Jídlo hodnotí kladně opět 75% respondentů, kteří dávají pět a čtyři body. Třemi body jídlo ohodnotilo 22% respondentů, zbylé bodování jednoho a dvou bodů jsou opět 3%. Kvalita piva dostala pět bodů od 40% respondentů, čtyři body od 29%, tři body od 20%, dva body od 6% a jeden bod od 5%. S čistotou toaletami je spokojeno 74% respondentů, kteří dali pět a čtyři body. 18% respondentů dává toaletám tři body. 7 % respondentů hodnotí čistotu toalet záporně jedním a dvěma body.

Otázka číslo 14 (v anketě řazená jako 18) zjišťuje, kolik procent zákazníků využívá služeb lyžařské školy. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 29.

Tabulka 29. Využití lyžařské služeb lyžařské školy Odpověď

Počet

Počet %

ANO

21

10,40 %

NE

181

89,60 %

Celkem

202

100%

65

Graf 14. Využitý služeb lyžařské školy zákazníky

Z grafu je patrné, že většina respondentů (181) 90% služeb lyžařské školy nevyužívá. Zbylých 10% (21) respondentů služeb lyžařské školy již využilo. Převaha je dána tím, že Karolinka je zaměřena na kvalitní lyžaře a profil svahu tomu odpovídá.

Otázka číslo 15 (v anketě řazená jako 20) se táže zákazníků, jestli využívají služby snowparku. Výsledky šetření jsou patrné v tabulce 30.

Tabulka 30. Využívání snowparku zákazníky Odpověď

Počet

Počet %

ANO

155

76,73 %

NE

47

23,27 %

Celkem

202

100 %

66

Graf 15. Využívání snowparku zákazníky

Z grafu vyplývá, že snowpark je poměrně oblíben a jeho služeb využívá 77% respondentů, což je 155 osob z celkového počtu 202 odpovídajících respondentů. Naopak 23% (47) respondentů služeb snowparku nevyužívá.

V otázce číslo 16 (v anketě řazená jako 21), zákazníci bodují úroveň služeb snowparku. Hodnocení je uvedeno v tabulce 31.

Tabulka 31. Hodnocení snowparku

67

Graf 16. Hodnocení snowparku

1 – Setup parku, 2 – úprava parku, 3 – obtížnost parku. 94% respondentů hodnotí pěti a čtyřmi body setup parku, 6% je nižší bodování – tři, dva a jeden bod. 96% respondentů hodnotí kladně, tedy pěti a čtyřmi body, úpravu parku, zbylé hodnocení tří, dvou a jednoho bodu jsou 4%. 47% respondentů hodnotí obtížnost parku jako velmi vysokou, tedy pěti body. 26% respondentů hodnotí úroveň jako vysokou, tedy čtyřmi body, a 21% hodnotí park jako středně těžký. Jako lehký park, tedy jeden a dva body, hodnotí 6% respondentů.

Otázka číslo 17 (v anketě řazená jako 24) zjišťuje, jestli mají zákazníci informace o akcích konaných ve středisku. Informovanost zákazníků je popsána v tabulce 32.

Tabulka 32. Informovanost o akcích pořádaných střediskem Odpověď

Počet

Počet %

ANO

153

75,74 %

NE

49

24,26 %

Celkem

202

100 %

68

Graf 17. Informovanost o akcích pořádaných střediskem

Podle grafu vidíme, že 76% (153) respondentů je informováno o akcích a eventech ve skiareálu. 24% (49) respondentům informace stále chybí.

Otázka číslo 18 (v anketě řazená jako 27), žádá zákazníky o hodnocení akcí pořádaných ve skiareálu. Jejich spokojenost je uvedena v tabulce 33.

Tabulka 33. Hodnocení akcí

69

Graf 18. Hodnocení akcí

Respondenti hodnotí pořádané akce kladně. 42% ohodnotilo akce pěti body a 44% hodnotilo čtyřmi body. Záporně a neutrálně, tedy jeden až tři body, udělilo 14% respondentů.

5.10

Rozhovor

Dne 14. 4. 2013 byl uskutečněn řízený rozhovor s ředitelem skiareálu Bc. Janem Dudkem. Nahrávka rozhovoru je k práci přiložena na CD viz. příloha 2.

70

6 Analýza konkurence

Součástí situační analýzy skiareálu Karolinka je analýza konkurence. V okolí Karolinky se nachází mnoho lyžařských středisek. Ne každé je přímou konkurencí Karolinky. V tomto ohledu musíme rozlišovat konkurenci přímou a nepřímou. Po rozhovoru s ředitelem skiareálu byly určeny skiareály Kohůtka, Bílá, Razula a Kyčerka jako přímá konkurence Karolinky.

Ski centrum Kohůtka leží na hranicích České Republiky a Slovenska, na hřebenech Javorníků, velmi blízko Karolince. Areál se v poslední době zaměřuje na slovenskou klientelu, která již tvoří 1/2 návštěvníků. Velkým nedostatkem areálu je špatná dopravní dostupnost z české strany. Příjezdová cesta je kyvadlově řízena a při velkém množství sněhu je obtížně sjízdná. Do střediska je možno dojet skibusem a následně rolbou. Skibus funguje pouze o víkendech a svátcích. Dostupnost ze slovenské strany je lepší. Dvou a vícedenní skipasy platí i na Ski Bílá. Ski Bílá se rozprostírá v údolí řeky Bílá Ostravice v bezprostřední blízkosti silnice číslo 56 vedoucí z Frýdku – Místku směrem k hraničnímu přechodu Bumbálka. Za Bílou stojí silný majitel – Vítkovice holding group. Ekonomická situace je v areálu stabilnější než v Karolince, kde složitá vlastnická struktura brání ekonomickému rozvoji střediska. Slabým místem Ski Bílá je špatná úroveň služeb. Zastaralé ubytovací kapacity, slabá úroveň hotelu, jediný obchod s velmi malým sortimentem zboží a nejasnou otevírací dobou. Kladem může být velká lyžařská škola, kterou provozuje společnost Sun ski & snowboard school. Areál má značnou konkurenční výhodu spočívající v jeho lokaci jako prvního lyžařského areálu na cestě z Ostravy do Beskyd. Skiareál Razula je svým profilem nejvíce podobný Karolince. Má zhruba stejně dlouhý vlek, profil svahu a délku sjezdových tratí. Skiareál Razula má špatné technické zázemí. Největším problémem je rolba. Na Razule nejsou schopni účinně pracovat se sněhem na sjezdovce, a proto musí na rozdíl od ostatních středisek dosněžovat ještě v průběhu sezóny. Vlastníkem je firma vlastnící tři hotely v blízkém okolí. Firma ale zatím nedokázala naplnit potenciál střediska. Skiareál Synot Kyčerka se stal přímou konkurencí Karolinky až v letošní sezóně, kdy se na Karolince objevila lyžařská škola a dětský vlek. Kyčerka se specializuje na rodiny 71

s dětmi a zájezdy všeho druhu. To dokazují tři dětské vleky a jeden pohyblivý koberec. Kyčerku vlastní firma Synot, proto má zaručené silné ekonomické zázemí. Tabulka 35 porovnává obecné informace o skiareálech, tabulka 36 služby skiareálů.

Tabulka 35. Analýza konkurence – obecné informace Karolinka

Kohůtka

Bílá

Razula

Kyčerka



Přímá

Přímá

Přímá

Nepřímá



11 km

28 km

12 km

5 km

Nadmořská

520 – 734

715 – 913

518 – 774

650 – 750

570 – 710

výška

m.n.m.

m.n.m.

m.n.m.

m.n.m

m.n.m.

Kategorie

Příměstská

Horská

Horská

Příměstská

Příměstská

-

Srovnatelná

Srovnatelná

Srovnatelná

Srovnatelná

Výborná

Špatná

Výborná

Výborná

Výborná

Dostatečná

Malá

Dostatečná

Dostatečná

Malá

1

7

6

1

9

1x kotva, 1x

1x sed. lan., 1x

1 sed. lan.,

lanový vlek,

kotva, 4x

1x kotva, 4x

1x dětský vl.

poma

poma

2,8 km

6,6 km

5,6 km

1,2 km

2,5 km

Zasněžování











Osvětlení











Typ konkurence Vzdálenost od Karolinky

Cena skipasu Dopravní dostupnost Kapacita parkoviště Počet lanovek Typ lanovek

Km sjezdovek

1x kotva, 3x 1x kotva

poma, 2x koberec, 3x dět.vl.

Obtížnost sjezdovek

72

Technické zázemí











Tabulka 36. Analýza konkurence - služby Karolinka

Kohůtka

Bílá

Razula

Kyčerka

Ubytování











Lyžařská





















Snowpark











Letní provoz











Restaurace











škola Běžecké tratě

Porovnání nabízených skipasů a jejich cen je uvedeno v příloze 4.

73

7 Návrh strategie rozvoje Ski Karolinka V této kapitole práce jsou definovány marketingové, ekonomické, sociální a sportovní cíle skiareálu. Při tvorbě této stěžejní kapitoly byly podkladem poznatky získané pomocí ankety a rozhovoru, které jsou zpracovány do tabulek dle uvedených odvětví viz tabulka 37 – 40. Cíle jsou podrobně rozpracovány podle délky trvání na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé.

7.1 Cíle

Tabulka 37. Marketingové cíle ski Karolinka MARKETINGOVÉ CÍLE Krátkodobé do 1 roku




Tvorba propagačních

Střednědobé do 3 let


Karolinka jako

Tvorba kvalitního

mediálních a

pojmu, či fenoménu

mediaplannigu

reklamních

v co největším okolí

Dopravit více

partnerství

kraje





partnerství

postavením v regionu

Oslovení partnerů

intenzivnější

Lightner, skidoo

komunikace se

apod. Tvorba dlouhodobého

sociální sítě

a uceleného

Oslovení Slovenské

reklamního sdělení

klientely

napříč širokým

Větší a specifičtější

spektrem médií

propagace služeb,




Stát se střediskem s dominantním

jako jsou Pistenbully,







Stabilizace těchto

Kvalitnější a

zákazníkem mimo




Zavedení Ski

strategických

za hranice Zlínského







materiálů

informací o Karolince




Navázat více

Dlouhodobé do 5 let

Kvalitou pořádaných

které si zakládají na

eventů se naprosto

kvalitě (úprava

odlišit od ostatních ve

sjezdovek a

Zlínském kraji 74

snowparku)


Propagace služeb pro začátečníky a děti

Tabulka 38. Ekonomické cíle ski Karolinka EKONOMICKÉ CÍLE Krátkodobé do 1 roku





Rozvoj spolupráce




Dlouhodobá finanční

partnery

(výstavba nové




Prosperita střediska

Vyřešení složité

lanovky, nová rolba




Stát se pro strategické

vlastnické struktury

atd.)

partnery

Získání dotací od

plnohodnotným a

Zajištění

kraje a města na

spolehlivým

bezproblémového

renovace spodní

partnerem

finančního provozu

stanice lanovky







Optimalizace

Rozšíření snowparku

finančního provozu

tvorbou beginners

střediska

zone pro začátečníky


Získání dotací EU pro další rozvoj areálu

pro další sezónu





Dlouhodobé do 5 let

s dosavadními

areálu


Střednědobé do 3 let




Pořízení nové rolby

Větší spolupráce

speciálně pro tvorbu

s městem Karolinka

snowparku


Tvorba hliněných platforem ve snowparku

75

jistota

Tabulka 39. Sociální cíle ski Karolinka ŘÍZENÍ LIDKSÝCH ZDROJŮ – SOCIÁLNÍ CÍLE Krátkodobé do 1 roku





Střednědobé do 3 let


Upevnění stávající




Ustálení

Udržování

pozitivní atmosféry

zaměstnaneckého

pozitivního

mezi zaměstnanci a

kolektivu a jeho

pracovního prostředí

vedením

motivace pro další

Úměrné odměnění

práci

základny věrných

Dostat úroveň akcí

návštěvníků pomocí

věrnost a kvalitní

tak vysoko, aby se

různých výhod

práci pro středisko

akce staly u

Dosáhnout u stálých

zákazníků

zákazníků pocitu

jedinečnými

zaměstnanců za jejich




Dlouhodobé do 5 let










Vybudování velké

Stálé navyšování této základny

jedinečnosti při návštěvě střediska


Vytvořit u nových zákazníků co nejlepší první dojem z jejich návštěvy

Tabulka 40. Sportovní cíle Ski Karolinka ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ – SPORTOVNÍ CÍLE Krátkodobé do 1 roku


Podpora

rozvoje

snowboardingu freeski




Střednědobé do 3 let

a

(pořádáním




Dlouhodobé do 5 let

Pokusit se na poli snowboardingu

a




Dlouhodobá podpora rozvoje

lyžování,

freeski o uspořádání

snowboardingu

snb a freeski eventů

velkého

freeski

ve snowparku)

s mezinárodním

Podpora rozvoje

přesahem

sjezdového lyžování a skicrossu (pořádání ČP v alpských

76

eventu

a

disciplínách a SX

7.2 Návrhy řešení hlavních programových oblastí rozvoje Ski Karolinka

Následující tabulky jsou stěžejním materiálem pro návrh rozvojových oblastí ve skiareálu Karolinka. Výsledky jsou přehledně shrnuty do tabulek 41- 44. dle různých strategických oblastí rozvoje.

Tabulka 41. Možné návrhy řešení v oblasti marketingu Souhrný popis návrhu strategie a rozvoje skiareálu Karolinka v oblasti MARKETINGU Specifikace




Propagace Karolinky vně i mimo Zlínský kraj a mimo sociální sítě,




Propagace nadstandartní kvality úpravy sjezdových tratí, snowparku.

Cíl




Propagace skiareálu Karolinka zaměřená na: -

oslovení

široké

veřejnosti

všech

skupin

věkových kategorií

Způsob řešení

-

oslovení klientely z blízkého Slovenska

-

oslovení začátečníků, částečně rodin s dětmi




Získání strategický partnerů pro středisko




Regionální televize




Regionální rozhlas




Regionální tisk




Oblastní televize (pokrytí celé Moravy)




Oblastní rozhlas (pokrytí celé Moravy)




Oblastní i celonárodní tisk (pokrytí celé ČR)




Slovenská regionální televize




Slovenský regionální rozhlas




Slovenský regionální a oblastní tisk




Tvorba a distribuce propagačních materiálů 77

a




Bilboardy po Zlínském, Ostravském a Jihočeském kraji




Bilboardy ve slovenském pohraničí (Žilina, Čadca a okolí)




Spolupráce se známými lidmi ve svém sportovním odvětví (Vráblík atd.)

Rozpočet a finanční zdroje




Poskytování služeb reklamním partnerům




Příprava balíčků pro firmy zřizující propagaci




Pomoc s komunikací s našimi stávajícími partnery




Financování reklamy z rozpočtu

Tabulka 42. Možné návrhy řešení v oblasti EKONOMIKY Souhrný popis návrhu strategie a rozvoje skiareálu Karolinka v oblasti EKONOMIKY Specifikace

Cíl




Rozvoj spolupráce s partnery




Vlastnická struktura




Schopnost dosáhnout na další dotace z EU




Navázání nových strategických partnerství




Zjednodušení, optimalizacevlastnické struktury kvůli dalším investicím




Možnost čerpání dotací z EU pro stavbu nové lanovky a rekonstrukce spodní stanice

Způsob




Tvorba kvalitního mediaplannigu




Vtvoření image silného na trhu




Naznačení

konkurenční

výhody/proč

do

nás

investovat


Intenzivní jednání s vlastníky pozemků




Intenzivní jednání s městem




Různé možnosti protislužeb a ústupků za prodej podílů




Pověření osoby nebo stanovení týmu pro zpracování projektů na dotace




Vypracování projektů rekonstrukce

78




Má smysl pouze s optimalizovanou

vlastnickou

strukturou Příprava a realizace




Jednání s vlastníky duben 2013 až do vyjasnění situace




Rozvoj spolupráce s partnery – duben 2103 – listopad 2013




Dotace duben 2014 – 2018 – smysl pouze s optimalizovanou vlastnickou strukturou

Rozpočet a finanční zdroje




Protislužby partnerům




Dotace




Příprava balíčků pro partnery




Financování z rozpočtu

Tabulka 43. Možné návrhy řešení v oblasti SOCIÁLNÍ Souhrný popis návrhu strategie a rozvoje skiareálu Karolinka v oblasti SOCIÁLNÍ Specifikace




Upevnění současného sociálního klima




Vzbudit u návštěvníků příjemný pocit a pocit jedinečnosti při návštěvě areálu

Cíl




Zkvalitnění a odlišení akcí konaných v Karolince




Vytvoření motivační a příjemné pracovní atmosféry pro zaměstnance




Získání si zákazníků tak, aby už neměli potřebu lyžovat na jiném místě




Zvýšení úrovně pořádaných akcí a tím jejich odlišení od ostatních v okolí

Způsob řešení




Naslouchání a komunikace se zaměstnanci




Uspořádání událostí pro zaměstnance




Snaha o individuální přístup k velkým a stálým zákazníkům




Vzbuzení výborného prvního dojmu u nových zákazníků




Speciální zvýhodněné nabídky pro stálé zákazníky




Jednoduchá cesta k tomu stát se stálým zákazníkem

79




Pořádání kvalitních akcí/než průměrná, tak žádná




Hledání sponzorů a partnerů přímo pro jednotlivé akce

Délka

Stav připravenosti

Rozpočet a finanční zdroje




Nutnost výborné organizace




Odlišit akce kvalitou a přístupem




Operativně, dle času, který si žádá kvalitní příprava




Dle aktuálních podmínek




Akce pro zaměstnance již probíhají




akce již dlouhodobě probíhají




Využití zkušeností pro rozvoj pří další realizaci




Financování z rozpočtu




Financování s pomocí sponzorů a partnerů

Tabulka 44. Možné návrhy řešení v oblasti SPORTOVNÍ Souhrný popis návrhu strategie a rozvoje skiareálu Karolinka v oblasti SPORTOVNÍ Specifikace




Podpora a rozvoj lyžování, freeski, snowboardingu

Cíl




Zajištění podmínek pro rozvoj




Kvalitní a stálá úprava svahu




Kvalitní a stálá úprava snowparku




Zkušení zaměstnanci pro údržbu svahu i snowparku




Perfektní znalost údržby v nestálých klimatických

Způsob řešení

podmínkách


Každodenní příprava výborných podmínek na svahu i ve snowparku

Délka




Celou sezónu

Rozpočet a finanční zdroje




Financování z rozpočtu

80

8

Diskuze Teoretická část práce je rozdělena na dvě části. První část seznamuje s

historií lyžovaní a snowboardingu. Popisuje a charakterizuje svazy a organizace zastřešující tyto sporty jak v České Republice, tak na mezinárodní scéně. Druhá část seznamuje s problematikou a teoretickými znalostmi z oborů marketingu, marketingového řízení, managementu, sportovního marketingu a managementu. O teoretické znalosti z těchto oborů se opírá praktická část této bakalářské práce. V praktické části je na skiareál Karolinka, na sezónu 2012 / 2013, vypracována situační analýza. Začátek situační analýzy uvádí technické informace a přesné specifikace lanovky. Tyto poznatky jsou důležitými aspekty pro splnění předepsaných norem při pořádání závodů ve středisku. Protože lanovka splňuje normy Svazu lyžařů České Republiky, je zde možno pořádat žákovské soutěže v alpských disciplínách nebo Český pohár ve skicrossu. V další části situační analýza popisuje vlastnickou a organizační strukturu. Zde je nutno opětovně akcentovat, že pokud se nepodaří vyřešit složitá vlastnická struktura týkající se zejména pozemků, které jsou skiareálem dotčeny, mohla by tato situace zapříčinit značné problémy, popřípadě zánik areálu. Stávající situace se může stát neúnosnou a bude stále více omezovat možnosti finančních investic a následného rozvoje střediska. Vlastnická a organizační struktura je v práci objasňována na základě rozhovoru s ředitelem skiareálu a prostřednictvím přesných informací o společnících a provozovateli v obchodním rejstříku a v rejstříku živnostenského podnikání Dále je v situační analýze popsán výčet partnerů střediska a forma spolupráce s nimi, která je založena buďto na smluvních podmínkách nebo na ústní dohodě. Strategickými partnery pro středisko jsou zejména mediální partneři, kteří jsou schopni nejvíce a na co největší ploše zviditelnit skiareál mezi potenciálními zákazníky. Analýza se zaobírá také přehledem služeb, které skiareál poskytuje. Jako novinku zavedl lyžařskou školu. Problémem však zůstává, že profil svahu neodpovídá požadavkům začátečníků. Uměle vytvořený svah na dojezdu sjezdové trati může být příjemným zpestřením pro rodiče, kteří zde nechají své ratolesti a mohou jít sami lyžovat. Dospělý zákazník střediska ale může umělý svah pro začátečníky označit za pokus přiblížení se konkurenci specializující se na začínající lyžaře. Mezi další služby, které areál poskytuje, patří skiservis s půjčovnou, snowpark a restaurace.

81

Skiareál pořádá od ledna do dubna pro zákazníky každý víkend akce, závody, testování lyží apod. Akce se podle anketního šetření dají označit za povedené a lidé se na ně rádi vracejí. Pokud by skiareál pojal záměr se do budoucna naprosto odlišit od ostatních formátem a kvalitou pořádaných akcí, bude nutné vytvoření nové pracovní pozice event manažera, který se bude celoročně starat o vše ohledně akcí a programů ve skiareálu. Další částí situační analýzy je uskutečnění empirického šetření v podobě ankety. Anketa byla šířena elektronickou podobou mezi zákazníky skiareálu. Byla umístěna na facebookové profily střediska a na jeho internetové stránky. Cílem ankety byla analýza spokojenosti zákazníků skiareálu. V první části ankety zákazníci vyplňují základní informace o pohlaví, věku a o tom jestli jezdí na lyžích nebo na snowboardu. Tyto informace budou vedením střediska použity pro tvorbu a zacílení nových služeb a výhod pro zákazníky. V druhé části ankety je zákazníky hodnocena úroveň jednotlivých služeb. Nezbytnou

částí

situační analýzy bylo uskutečnění rozhovoru s ředitelem a provozovatelem střediska v jedné osobě Bc. Janem Dudkem. Z rozhovoru byly získány klíčové informace o fungování střediska a jeho organizaci. Pomocí informací z rozhovoru byla určena přímá konkurence, která byla poté podrobena analýze. Na závěr analýzy byla vyhotovena SWOT analýza skiareálu, která shrnuje všechny předchozí důležité poznatky a informace. SWOT analýza slouží v práci dál jako podklad pro tvorbu strategického plánu rozvoje.

V další kapitole práce je vytvořena analýza přímé konkurence skiareálu. Pomocí stanovených kritérií jako: typ lanovky, dopravní dostupnost, délka sjezdových tratí, služby ve střediscích je vytvořena tabulka, kde jsou tyto informace přehledně uspořádány a vzájemně porovnávány. V závěru práce jsou stanoveny oblasti rozvoje. V oblastech rozvoje jsou definovány cíle. Na základě těchto informací je vytvořen strategický plán rozvoje.

82

9

Závěr Cílem práce byla analýza současného stavu skiareálu Karolinka a na jejím základě

vytvoření strategického plánu rozvoje. Cíle i dílčí úkoly práce byly splněny. Situační analýze byla podrobena uplynulá zimní sezóna 2012 / 2013. Některé poznatky, které práce uvádí a se kterými pracuje, jsou dlouhodobějšího charakteru. Proti přímé konkurenci je Karolinka „nejmladším“ střediskem. To však nebrání každoročnímu rozvoji, zlepšování služeb a přinášení novinek na trh. Je ovšem nutné získat zpětnou vazbu od zákazníků areálu tak, aby vedení střediska získalo informace, jestli směřování jejich práce a práce samotná byla úspěšná a vedla správným směrem.

Cílem ankety bylo zjištění základních informací o zákaznících a jejich názor na úroveň služeb ve skiareálu. Znalost zákazníků je důležitá při tvorbě nových akcí, nasazení nových služeb, či při tvorbě cenově výhodných skipasů. Tyto informace nám pomáhají přesně zacílit na přání zákazníka. Názor zákazníka a hodnocení služeb je důležité pro sebereflexi střediska a poukazuje na slabá místa v chodu areálu nebo poukazuje na možnosti potenciálního rozvoje.

V práci jsou určeny hlavní oblasti rozvoje a cíle těchto oblastí. Tyto cíle vyplývají z rozhovoru uskutečněného s ředitelem skiareálu, ankety uskutečněné mezi zákazníky skiareálu a situační analýzy střediska. Na základě těchto podkladů je navržen plán strategického rozvoje.

Tuto práci jsem zpracoval díky zkušenostem z mého aktivního působení ve snowboardingu, též díky působení ve skiareálu Karolinka na pozici shapera snowparku. Dalším podkladem pro mou práci byly znalosti načerpané na katedře Rekreologie Univerzity Palackého v Olomouci.

Tvorbou této práce jsem pro skiareál Karolinka analyzoval spokojenost zákazníků se službami střediska. Provedl jsem situační analýzu a analýzu konkurence, která bude použita při strategickém plánování na další sezóny. Zároveň může být tato práce podkladem pro tvorbu strategického plánu rozvoje v jiných sportovních areálech.

83

10

Souhrn Bakalářská práce se zabývá analýzou skiareálu Karolinka a následnou tvorbou plánu

strategického rozvoje.

V úvodní části jsou popsány základní poznatky o lyžování a snowboardingu. Jejich historie u nás i v zahraničí. Dále také organizace a svazy, které tyto sporty zastřešují v ČR a zahraničí. Následuje charakteristika managementu, marketingu a jejich působení ve sportovním odvětví. V hlavní části provádím situační analýzu střediska, která vychází z uplynulé sezóny 2012 / 2013. SWOT analýzu, rozhovor s ředitelem skiareálu a anketu mezi zákazníky. Všechny informace jsou zpracovány a pomocí těchto dat jsou vytvořeny tabulky a grafy znázorňující aktuální situaci podle hodnocení zákazníků. Tyto informace slouží jako podklad pro tvorbu strategického plánu. V závěrečné části hodnotím přínos této práce pro středisko a přínos pro tvorbu jakéhokoliv strategického plánu ve sportovních odvětví.

84

11

Summary

The bachleor´s thesis deal with an analysis of the Karolinka ski resort and provides a further plan of its strategic development. In the intruductory part basic facts about skiing an snowboarding are provided. Furthermore, history of both of these sports in our country and abroad, and also information about organizations and unions which associate with these sports are provided. This is followed by characteristic of mamagement, marketing and their influence in this branch of sport. In the main body of the thesis, a situational analysis of the resort is provided. It is based on the data of the season of 2012 / 2013. Furthermore, a SWOT analysis an interview with the director of the resort, and a survey among the resort visitors are given. The information from the collected data has been processed and based on that, tables and graphs showing the actual situation according to the visitors opinion were created. This information serves as materiál for creation of the strategic plan. In the coclusion of the thesis, an evaluation of contribution of the thesis for the resort and for creation of any strategic plan is developer.

85

12

Referenční seznam

Binter, L., a kol. (2002). Snowboarding druhé, přepracované vydání. Praha: Grada publishing. Binter, L. a kol. (2012). Snowboarding, čtvrté rozšířené vydání. Praha: Grada publishing. Canon, T. (1996). Basic marketing. New York, NY: Cassel Publishers. Čáslavová, E. (2000). Management sportu. Praha: East West Publishing Company a East publishing Praha. Čáslavová, E. (2009). Management a marketing sportu. Praha: Olympia. Fialová, H. & Tomek, G. (1994). Malý slovník marketingu. Karviná: Ecomix-ok. Gnad, T. a kol (2001). Kapitoly z lyžování. Praha: Karolinum. Hendl, J. (2005). Kvalitativní výzkum (základní metody a aplikace). Praha: Portál. Horáková, H. (2001). Strategický marketing. Praha: Grada publishing. Jakubíková, D. (2012). Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing. Janoušek, J. (1988). Sociální psychologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. Koontz, H. & Weihrich, H. (1993). Management. Praha: Victoria publishing. Kosík, M. (2009). Organizace sportu. Ostava: Všb – Technická univerzita. Kotíková, H. & Zlámal, J. (2006). Základy marketingu. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Kotler, P. (1995). Marketing a managament. Praha: Victoria publishing. Kotler, P. (2004). Marketing podle Kotlera. Praha: Managament press. Kotler, P., Armstrong, G. (2004). Marketing. Praha: Grada publishing. Kotler, P., Wong, V., Saunders, J., & Armstrong, G. (2007). Moderní marketing. Praha: Grada publishing. Louka, O. & Večerka, M. (2007). Snowboarding. Praha: Grada Publishing. Reichert, J. & Musil, D. (2007). Lyžování od začátků k dokonalosti. Praha: Grada publishing. Reichl, J. (2009). Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha: Grada publishing. Robins, S. P. & Coulter, M. (2004). Management. Praha: Grada publishing. Stearns, A. (1987). Management. Ohio, OH: South - western publishing company. Světlík, J. (1994). Základy tržní ekonomiky. Zlín: Ekka. Vaštíková, M. (2008). Marketing služeb efektivně a moderně. Praha: Grada publishing. 86

Večerka, M. (2003). Freestyle snowboarding. Praha: Computer Press. Zlámal, J. (1993). Ekonomie – management. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.

Internetové zdroje:

Anonymous.

History.

Retrieved

10.4.2013

from

World

Wide

Web:

Wide

Web:

http://www.worldsnowboardtour.com/history/

Anonymous. Lyžařská škola. Retrieved 13.4.2013 from World Wide Web: http://www.skikarolinka.cz/lyzovani-karolinka-beskydy/lyzarska-skola/

Anonymous.

O

nás.

Retrieved

10.4.2013

from

World

http://www.czechsnowboarding.cz/o-nas/

Anonymous. O svazu. Retrieved 10.4.2013 from World Wide Web: http://www.czechski.com/o-nas/o-svazu.php

Anonymous.

Půjčovna,

servis.

Retrieved

13.4.2013

from

World

Wide

Web:

http://www.skikarolinka.cz/lyzovani-karolinka-beskydy/pujcovna-skiservis/

Anonymous. Sjezdovky a vleky. Retrieved

13.4.2013 from World Wide Web:

http://www.skikarolinka.cz/lyzovani-karolinka-beskydy/sjezdovky-a-vleky/

Anonymous. Snowklub Karolinka. Retrieved 13.4.2013 from World Wide Web: http://www.skikarolinka.cz/snowpark-karolinka/snowklub-karolinka/

Anonymous. The history of the snowboard fis world cup. Retrieved 10.4.2013 from the World Wide Web: http://www.fissnowboard.com/uk/fis/history.html

Anonymous. Výpis z obchodního rejstříku. Retrieved 14.4.2013 from World Wide Web: https://or.justice.cz/ias/ui/vypisvypis?subjektId=isor%3a800022315&typ=actual&klic=1u8yql 87

Anonymous. Výpis z obchodního rejstříku. Retrieved 14.4.2013 from World Wide Web: https://or.justice.cz/ias/ui/vypisvypis?subjektId=isor%3a800004285&typ=actual&klic=9e6gd a

Anonymous. Výpis z rejstříku živnostenského podnikání. Retrieved 14.4.2013 from World Wide

Web:

http://www.rzp.cz/cgi-

bin/aps_cacheWEB.sh?VSS_SERV=ZVWSBJVYP&OKRES=&CASTOBCE=&OBEC=&U LICE=&CDOM=&COR=&COZ=&ICO=87466279&OBCHJM=&OBCHJMATD=0&JMEN O=&PRIJMENI=&NAROZENI=&ROLE=&VYPIS=1&PODLE=subjekt&IDICO=10c4b725 1824c2a8e986&HISTORIE=0

Anonymous. World snowboarding federation. Retrieved 10.4.2013 from World Wide Web: http://www.worldsnowboardfederation.org/modules.php?name=wsf_presentation

Libor Votruba. Zápis valné hromady 2012. Retrieved 10.4.2013 from World Wide Web: http://www.snowboarding.cz/index.php?clanek=283

88

13

Přílohy

Příloha 1. Anketa

89

90

91

92

Příloha 2. Rozhovor

Nahrávka rozhovoru ve formátu mp3 je přiložena k bakalářské práci na CD. 93

Příloha 3. Fotky ze skiareálu (Foto: Martin Žarsky) S ČT4 na vrchol

Horní část snowparku a sjezdovka

94

Dolní část snowparku

Sjezdovka

95

Příloha 4. Porovnání cen

96