Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury. PROFIL LÁZEŇSKÉHO KLIENTA VE ZLÍNSKÉM KRAJI Diplomová práce

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury

PROFIL LÁZEŇSKÉHO KLIENTA VE ZLÍNSKÉM KRAJI Diplomová práce

Autor: Bc. Monika Ovčačíková, rekreologie Vedoucí práce: Ing. Eva Schwartzhoffová, Ph.D. Olomouc 2013

Bibliografická identifikace Jméno a příjmení autora: Bc. Monika Ovčačíková Název bakalářské práce: Profil lázeňského klienta ve Zlínském kraji Pracoviště: rekreologie Vedoucí bakalářské práce: Ing. Eva Schwartzhoffová, Ph.D. Rok obhajoby bakalářské práce: 2013 Abstrakt: Diplomová práce se zabývá profilem lázeňského klienta ve Zlínském kraji. Profil byl vytvořen na základě údajů z kvantitativního výzkumu realizovaného v lázních v Kostelci u Zlína, Luhačovicích a Ostroţské Nové Vsi.

Klíčová slova: cestovní ruch, klient, lázně, péče, Zlínský kraj

Bibliographical identification Author´s first name and surname: Bc. Monika Ovčačíková Title of the thesis: Profile of a Spa Client in the Zlín Region Department: recreology Supervisor: Ing. Eva Schwartzhoffová, Ph.D. The year of presentation: 2013 Abstract: The Diploma work deals with a profile of a spa client in the Zlín Region. The profile was created on the basis of the data from a quantnitative research carried out in spa centers in Kostelec u Zlína, Luhačovice and Ostroţská Nová Ves.

Keywords: tourism, client, spa, care, Zlín Region

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně pod vedením Ing. Evi Schwartzhoffové, Ph.D. a uvedla jsem všechny pouţité materiály a odborné zdroje. V Olomouci: červen 2013

…….………………………

Děkuji Ing. Evě Schwartzhoffové, Ph.D. za pomoc a cenné rady, které mi poskytla při zpracování diplomové práce. Také děkuji všem respondentům za ochotu při vyplňování mého dotazníku.

OBSAH

1

ÚVOD ........................................................................................................................ 9

2

SYNTÉZA POZNATKŮ......................................................................................... 11 2.1

Cestovní ruch ................................................................................................... 11

2.1.1

Definice cestovního ruchu ........................................................................ 12

2.1.2

Typologie cestovního ruchu...................................................................... 13

2.1.3

Zdravotní a lázeňský cestovní ruch .......................................................... 13

2.1.4

Rysy lázeňství a cestovního ruchu ............................................................ 14

2.1.5

Profil účastníka cestovního ruchu ............................................................. 15

2.2

Lázeňství .......................................................................................................... 15

2.2.1

Historie českého lázeňství ........................................................................ 16

2.2.2

Organizace v oblasti lázeňství .................................................................. 18

2.2.3

Přírodní léčivé zdroje ................................................................................ 19

2.2.4

Lázeňská péče ........................................................................................... 20

2.2.5

Lázeňské sluţby ........................................................................................ 24

3

CÍLE A ÚKOLY PRÁCE ........................................................................................ 27

4

METODIKA ............................................................................................................ 28

5

4.1

Metody ............................................................................................................. 28

4.2

Techniky........................................................................................................... 28

4.2.1

Popis dotazníku ......................................................................................... 28

4.2.2

Anamnéza respondentů ............................................................................. 29

4.2.3

Zpracování dat .......................................................................................... 30

SITUAČNÍ ANALÝZA .......................................................................................... 31 5.1

Zlínský kraj ...................................................................................................... 31

5.2

Lázeňství ve Zlínském kraji ............................................................................. 32

5.2.1

Návštěvnost lázní Zlínského kraje ............................................................ 32

5.2.2

Lázeňská péče ve Zlínském kraji v roce 2012 .......................................... 33

5.2.3

Léčebná specializace lázní Zlínského kraje .............................................. 35

5.3

LÁZNĚ KOSTELEC U ZLÍNA ...................................................................... 36

5.3.1

Historie...................................................................................................... 36

5.3.2

Léčba v lázních ......................................................................................... 37

5.3.3

Lázeňské pobyty ....................................................................................... 38

5.3.4

Ubytovací a stravovací sluţby .................................................................. 39

5.3.5

Volnočasové aktivity ................................................................................ 39

5.3.6

Změny v období 2012 – 2013 ................................................................... 40

5.4

5.4.1

Historie...................................................................................................... 41

5.4.2

Léčba v lázních ......................................................................................... 42

5.4.3

Lázeňské pobyty ....................................................................................... 44

5.4.4

Ubytovací a stravovací sluţby .................................................................. 46

5.4.5

Volnočasové aktivity ................................................................................ 46

5.4.6

Změny v období 2012 – 2013 ................................................................... 47

5.5

6

7

LÁZNĚ LUHAČOVICE .................................................................................. 41

SIRNATÉ LÁZNĚ OSTROŢSKÁ NOVÁ VES ............................................. 48

5.5.1

Historie...................................................................................................... 48

5.5.2

Léčba v lázních ......................................................................................... 49

5.5.3

Lázeňské pobyty ....................................................................................... 50

5.5.4

Ubytovací a stravovací sluţby .................................................................. 51

5.5.5

Volnočasové aktivity ................................................................................ 51

5.5.6

Změny v období 2012 – 2013 ................................................................... 51

VÝSLEDKY ............................................................................................................ 53 6.1

Socioekonomické charakteristiky .................................................................... 53

6.2

Způsob dopravy................................................................................................ 56

6.3

Spolucestující ................................................................................................... 56

6.4

Počet návštěv .................................................................................................... 57

6.5

Druh lázeňské péče z hlediska způsobu hrazení .............................................. 58

6.6

Druh lázeňské péče z hlediska pobytu ............................................................. 58

6.7

Délka pobytu .................................................................................................... 59

6.8

Důvod výběru lázní .......................................................................................... 59

6.9

Důvod pobytu ................................................................................................... 60

6.10

Spokojenost s poskytovanými sluţbami .......................................................... 61

6.11

Profil lázeňského klienta ve Zlínském kraji ..................................................... 62

6.11.1

Profil lázeňského klienta – samoplátce ..................................................... 62

6.11.2

Profil lázeňského klienta s pobytem hrazeným zdravotní pojišťovnou ... 62

DISKUSE ................................................................................................................ 63

8

ZÁVĚRY ................................................................................................................. 65

9

SOUHRN ................................................................................................................. 67

10 SUMMARY ............................................................................................................. 68 11 REFERENČNÍ SEZNAM ....................................................................................... 69 12 PŘÍLOHY ................................................................................................................ 73

1 ÚVOD

Zdraví patří v ţivotě kaţdého člověka k nejzákladnějším a zároveň nejdůleţitějším hodnotám, které značným způsobem ovlivňují kvalitu ţivota. Mnoho z nás si však často neuvědomuje, ţe i naše zdraví vyţaduje náleţitou péči. Dokud je jedinec v plné síle, bez potíţí či nemocí, nedokáţe tento „dar“ dostatečně ocenit. Prozření se velmi často dostaví aţ v situaci, kdy se naše zdraví začne zhoršovat. Důleţitou, v mnoha případech i zásadní roli v oblasti zdraví mohou sehrávat lázeňská zařízení. Ty svým klientům nabízejí programy zaměřené jak na léčbu akutních či chronických onemocnění, tak i pro prevenci, relaxaci a posílení celkové obranyschopnosti organismu. Díky těmto programům, jejich pozitivnímu účinku, ale i dalším činitelům se lázně staly vyhledávaným místem nejen v České republice. Jedním z mnoha faktorů stojících u zrodu myšlenky věnovat se v mé diplomové práci tématu lázeňství, bylo absolvování zajímavých studijních předmětů z oblasti cestovního ruchu. V rámci jejich výuky jsem se seznámila i s velice zajímavým oborem lázeňství. Dalším impulsem pro volbu byl také fakt, ţe se podobnou problematikou zabývali ve svých pracích na Fakultě tělesné kultury v Olomouci i jiní studenti. Má zjištění by tak mohla slouţit jako doplnění i rozšířením poznatků z této oblasti. Dominantním motivem pro výběr tématu mé práce však byla především má „touha“ v budoucnu pracovat právě ve sféře cestovního ruchu, přesněji přímo v lázeňství. Hlavním cílem diplomové práce je vytvořit na základě výsledků vzešlých z kvantitativního výzkumu profil lázeňského klienta ve Zlínském kraji. Přínos mé práce spatřuji jak v rovině teoretické – sepsání informací o lázeňské problematice a jednotlivých lázních, tak praktické – vytvoření profilu lázeňského klienta, se kterým budou moci jednotlivá lázeňská zařízení dále pracovat např. při zvyšování úrovně spokojenosti svých klientů. Informace mohou taktéţ vyuţít cestovní kanceláře např. při tvorbě zájezdů či nabídek „šitých přímo na tělo“ jednotlivým klientům. V první kapitole diplomové práce se zaměřuji na poznatky vztahující se k problematice cestovního ruchu a lázeňství. V další části stanovuji hlavní cíl spolu s dílčími cíli a pracovními úkoly. V metodické oblasti popisuji dotazník jako techniku pouţitou v rámci výzkumného šetření a také anamnézu respondentů, jeţ zahrnuje celkem 230 osob. 9

Praktická část obsahuje situační analýzu, ve které popisuji Zlínský kraj a tři lázeňská místa nacházející se v Kostelci u Zlína, Luhačovicích a Ostroţské Nové Vsi. V závěrečné části prezentuji výsledky z dotazníkového šetření spolu s profilem lázeňského klienta ve Zlínském kraji.

10

2

SYNTÉZA POZNATKŮ

2.1 Cestovní ruch Cestovní ruch (CR) patří mezi významný společensko-ekonomický fenomén, a to nejen z pohledu jednotlivce, ale i společnosti. Kaţdoročně se obrovské mnoţství lidí vydává za rekreací, poznáváním a naplněním vlastních snů z krásné dovolené. Obor cestovního ruchu je součástí spotřeby a způsobu ţivota obyvatel především ekonomicky vyspělých zemí (Hesková et al., 2011). Díky svému specifickému zaměření bývá povaţován za významného činitele v rozvoji osobnosti jedince. Směřuje ho nejen k účelnému vyuţívání volného času, ale přispívá i k utváření jeho ţivotního stylu. Neméně důleţitá je také role CR v oblasti vzdělávání a výchovy lidí, kde značně přispívá například k získávání a upevňování jazykových znalostí. Svou činností a zaměřením tak cestovní ruch plní značné mnoţství funkcí od rekreačně-zdravotní, kulturně-poznávací, informačně-výchovné aţ po funkci ekonomickou nebo kontaktní (Francová, 2003). Důleţitý je podle Coopera et al. (2008) především hospodářský význam CR a jeho vliv na ekonomické a společenské prostředí. Charakteristické rysy cestovního ruchu dle Attla & Nejdla (1994): 

změna místa pobytu – tzn. cestování, pohyb z místa běţného pobytu účastníka do jiných míst. Doprava, jako realizátor pohybu, se tím stává jednou z hlavních a nezastupitelných součástí cestovního ruchu,



dočasný (přechodný) pobyt v místě, které není součástí běţného pobytu účastníka CR, tím se poskytování ubytovacích sluţeb stává další výraznou součástí cestovního ruchu,



hlavní účel cesty není výdělečná činnost, jsou tedy odmítnuty cesty za prací v pracovním poměru, ale zahrnují se cesty sluţební včetně účasti na kongresových akcích,



realizace cestovního ruchu se uskutečňuje převáţně ve volném čase jeho účastníka,

11



vytváření vztahů mezi lidmi, tedy mezi účastníky CR a místními obyvateli navštíveného místa, mezi účastníky navzájem a mezi účastníky CR a jeho zprostředkovateli,



bezprostřední,

existenčně

nevyhnutelné

spojení

subjektu

(účastníka)

s objektem (s místem dočasného pobytu, kde dochází k uspokojování jeho potřeb a mnohdy náročných přání), ke kterému dochází v rámci vlastní realizace cestovního ruchu.

2.1.1

Definice cestovního ruchu

Literatura nabízí nespočet definic spjatých s pojmem cestovní ruch. Nejstarší z nich pochází z počátku 20. století. Autoři se v těchto vymezeních snaţili především o odlišení cestovního ruchu od širšího pojmu cestování. V pozdějších letech pak více zdůrazňovali ekonomické, geografické, dopravní a sociologické aspekty cestovního ruchu. Významným mezníkem byla definice autorů Hunzikera a Krapfa z roku 1942 popisující CR jako „soubor vztahů a jevů, které vyplývají z pobytu na cizím místě, pokud cílem pobytu není trvalý pobyt nebo výkon výdělečné činnosti“ (in Hesková et al., 2011, 8). V roce 1975 na tuto definici navázal autor Kaspar, který CR formuloval „jako souhrn jevů a vztahů, které vyplývají z cestování nebo pohybu osob, přičemţ místo pobytu není trvalým místem bydlení a zaměstnání“ (in Ryglová, 2009, 11). Kasparova definice se v 80. letech minulého století stala oficiální definicí Mezinárodního sdruţení expertů cestovního ruchu. Za poslední důleţitý mezník ve vymezování pojmu CR lze povaţovat mezinárodní konferenci uskutečněnou v Kanadě v roce 1991, na níţ přijala Světová organizace cestovního ruchu (WTO – World Tourism Organization) definici, kde se cestovním ruchem rozumí: „činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa leţícího mimo jiné běţné prostředí (místo bydliště), a to na dobu kratší neţ je stanovená, přičemţ hlavní účel cesty je jiný neţ výkon výdělečné činnosti v navštíveném místě“ (in Hesková et al., 2011, 9). Stanovenou dobou se v mezinárodním cestovním ruchu rozumí 1 rok, v domácím cestovním ruchu 6 měsíců.

12

2.1.2

Typologie cestovního ruchu

Při studiu odborné literatury se nejčastěji setkáváme s rozdělením cestovního ruchu na jeho jednotlivé formy. Zmíněné členění vychází z motivace účasti návštěvníků na cestovním ruchu. V této souvislosti rozlišují autoři Freyer (2007), Pásková & Zelenka (2012) či Ryglová (2009) dvě hlavní formy, základní a specifickou. V prvním případě se jedná o formu týkající se primárních potřeb, které jsou cílem účasti na cestovním ruchu. Dle Ryglové (2009) je za tuto formu pokládán CR: 

rekreační: přispívá k obnově a reprodukci fyzických a duševních sil,



kulturně-poznávací: směřuje k poznávání historie, kultury, tradic, zvyků apod.,



sportovně-turistický: vyuţívá zájmu lidí o aktivní odpočinek, aktivní účast na sportovních činnostech či pasivní účast na sportovních hrách,



léčebně-lázeňský: cílený na léčbu, prevenci, relaxaci a obnovu fyzických a duševních sil jedince.

Za specifickou formu je povaţovaný takový CR, který uspokojuje nejrůznější potřeby jednotlivých segmentů. Do této oblasti lze zařadit např. cestovní ruch: mládeţnický, seniorský, kongresový, svatební, dobrovolnický, gastronomický, městský a venkovský, náboţenský, nákupní, temný, gay and lesbian tourism aj.

2.1.3

Zdravotní a lázeňský cestovní ruch

Cestovní ruch má mimořádně silný a významný vztah k péči o zdraví člověka. Potřeba obnovy vyčerpaných psychických a fyzických sil je pohnutkou pro stále větší mnoţství populace. K oblasti cestovního ruchu, která se specializuje na uspokojování této potřeby, patří zdravotní cestovní ruch – health tourism (Attl & Nejdl, 1994). Tato forma bývá realizována nejčastěji v lázních nebo jiných rekreačních centrech. Hlavní motivací návštěvníka je především zlepšení zdravotního stavu, nejčastěji pomocí kombinace zdravotní terapie a zdravotních sluţeb, pobytu v prostředí s léčebným účinkem, změny ţivotosprávy, tělesného cvičení, diety, relaxačních programů aj. Zdravotní CR zahrnuje taktéţ cesty za kvalitnější nebo levnější péčí např. operací (Pásková & Zelenka, 2012). Na rozdíl od lázeňského cestovního ruchu nemusí být tato

13

forma vţdy spojena s vyuţitím přírodních léčivých zdrojů a jejich dlouhodobou působností na lidský organismus (Ryglová, 2009). Lázeňský cestovní ruch – spa tourism, patří mezi nejstarší formu příjezdového CR pro Českou republiku a jednu z nejoblíbenějších forem vůbec (Pásková & Zelenka, 2012). Ke své existenci vyţaduje přítomnost zdravotnických zařízení vyuţívajících přírodních léčivých zdrojů, které příznivě působí na lidský organismus svojí teplotou, chemickým sloţením a mechanickým tlakem. Kromě zmiňovaných léčivých přírodních zdrojů je však nezbytná i existence vhodného estetického prostředí (např. parků) a společensko-kulturního ţivota lázeňského místa (Orieška, 1995). Zásluhou lázeňského cestovního ruchu tak dochází ke zvelebování místní architektury, jejich celkového vzhledu a upravenosti, k rozšíření zelených ploch a ke zlepšování ţivotního prostředí v místě lázní (Attl & Nejdl, 1994).

2.1.4

Rysy lázeňství a cestovního ruchu

Lázeňství a cestovní ruch si během svého vývoje vytvořily mezi sebou mnohé odlišnosti, zároveň si však zachovaly i některé shodné znaky. Společným pojítkem obou oborů je především jejich pospolitý historický vznik a vývoj. Taktéţ jsou oba cílově zaměřeny na člověka, slouţí k uspokojení jeho potřeb, k regeneraci fyzických i psychických sil a k rozvoji jeho schopností. Rovněţ jde o soubor sluţeb realizovaných mimo místo trvalého bydliště účastníka. Veškeré tyto sluţby jsou vyuţívané v komplexu, čímţ vyvolávají realizaci dalších doplňkových sluţeb. Posledním významným spojujícím znakem obou oborů je jejich značný ekonomický přínos jak pro region, tak i pro stát. Lázeňství, jak uţ bylo uvedeno, má oproti CR i jisté odlišnosti. Mezi ně je moţné zařadit například skutečnost, ţe lázeňství je moţné rozvíjet pouze v místech, kde se nalézá přírodní léčivý zdroj. Taktéţ struktura účastníků je v lázeňství částečně modifikována dle indikace lázeňského místa a zdravotního stavu. Vyuţívané lázeňské sluţby jsou také na rozdíl od samotného CR rozšířeny o sluţby léčebné, které má část účastníků plně či částečně hrazeny zdravotní pojišťovnou (Indrová et al., 2009).

14

2.1.5

Profil účastníka cestovního ruchu

Pro společnost pohybující se v oblasti cestovního ruchu, stejně jako pro jiné podnikatelské obory jsou informace o vnějším prostředí, klientech, postavení na trhu i vnitřních moţnostech organizace důleţitým aspektem pro další úspěšnou činnost (Pavlík, 2010). Informace se nejčastěji získávají prostřednictvím marketingového výzkumu, který se zaměřuje na shromaţďování, zpracování, analyzování a předávání informací. Veškerá zjištěná data slouţí k ulehčení marketingových rozhodnutí (Middleton et al., 2009). Úloha, jakou marketingový výzkum představuje, je v současném trţním prostředí nezastupitelná i pro samotný obor lázeňství (Pavlík, 2010). Analýzou účastníka cestovního ruchu získává společnost detailní a velmi cenné informace, a to například o úspěšnosti v uspokojování potřeb klientů, jejich počtu, ekonomickém postavení či motivaci k účasti na cestovním ruchu. Zároveň jsou jí poskytována i další důleţitá data v podobě postojů a budoucích očekáváních účastníka CR (Kotíková & Schwartzhoffová, 2008). Komplex získaných dat o klientovi je moţné zobecnit do určité charakteristiky – profilu. Profil klienta představuje soubor vlastností, které jsou jeho výstiţným rysem. Vypovídá

o

jeho

postojích

k

nabízeným

sluţbám,

spokojenosti,

ale

i

socioekonomických údajích apod. (Pavlík, 2010). 2.2 Lázeňství Lázeňství v České republice má nejen dlouholetou tradici, skvělé léčebné výsledky a kvalitní prostředí, ale také výborné podmínky a klima, díky kterým zaujímá velmi dobré postavení vůči mnohým lázním v Evropě. Přírodní léčivé zdroje nalézající se ve všech lázních představují jedinečný a nezastupitelný zdroj přírodního bohatství s nesmírně důleţitým léčebným faktorem. Smysl lázeňství ovšem nespočívá pouze ve zdravotně-léčebném účinku, ale i ve společenském a ekonomickém významu. Lázeňství se značnou měrou podílí například na tvorbě hrubého domácího produktu, příjmech státu i lázeňských měst a obcí nebo tvorbě devizových zdrojů státu. Výrazně téţ ovlivňuje investiční činnost, zaměstnanost a přispívá k rozvoji regionů. Působí na celou řadu různých odvětví (např. stavebnictví, textilní či nábytkářský průmysl), které svou

15

činností vytvářejí materiální podmínky pro lázeňskou péči a pro uspokojení potřeb lázeňských klientů (Dědina, 2005).

2.2.1

Historie českého lázeňství

Tradice českého lázeňství je neodmyslitelnou součástí evropského kulturního dědictví (Seifertová, 2003). Své kořeny má v pradávném zájmu lidí o přírodní minerální prameny, jeţ se odlišovaly od běţných pramenů především svým vzhledem, teplotou a chutí. Poznání situace, ţe na některých místech ze země vyvěrá voda horká či perlivá mající zvláštní chuť, bylo velmi často spojováno s přítomností nadpřirozených sil. Z toho důvodu se u těchto pramenů stavěly posvátné chrámy nebo oltáře slouţící k oslavě boţstva. Převáţná většina významných evropských míst spjatých s lázeňstvím má svou zajímavou historii a tradici opředenou celou řadou pověstí a legend. V České republice jsou známé legendy např. o vzniku Karlových Varů, kde místní horké prameny byly náhodně objeveny při honu v přítomnosti krále Karla IV. nebo o nalezení teplého pramene Teplic v Čechách, jenţ byl vyhrabán zaběhlými vepři (Knop et al., 1999). Nejstarší období Prvopočátky lázeňského ţivota se v některých našich městech (např. v Karlových Varech, Teplicích) objevovaly jiţ v období středověku. Nicméně období jak raného, tak pozdního středověku nebylo příznivou dobou pro vznik lázní, a to z důvodu malého zájmu lidí v péči o své tělo a zdraví všeobecně (Čertík et al., 2001). Přelom 18. a 19. století V tomto období došlo k reálnému zrodu a rozvoji lázeňství. Zásluhu na tom má především pokrok vědy, techniky a společenské komunikace, které spolu s novými dopravními moţnostmi zajistily nejen vznik nových lázeňských středisek, ale také mnohem lepší dopravní dostupnost většímu počtu návštěvníků. Začaly se stavět i první velké stavby (kolonády, lázeňské domy či divadla), čímţ se lázně staly léčebným a kulturním centrem, kde se setkávali průmyslníci, bankéři, tehdejší aristokracie a umělci (Seifertová, 2003).

16

Období od konce 19. století do 2. světové války Na našem území bývá toto období označováno za zlatý věk lázeňství, a to hlavně zásluhou mnoha významných změn v oblasti rozvoje. Realizovala se například dostavba lázeňských komplexů, modernizace léčebných procesů a jejich zařízení. Pokrokem vědy došlo taktéţ k inovaci lázeňských postupů, coţ spolu s dobrým účinkem léčby a vynikající kvalitou zdejších lékařů pomohlo k proslavení našeho lázeňství (Knop et al., 1999). Lázně se také staly cenově dostupnějšími a mohla si je dovolit nejen bohatá aristokracie, ale i střední vrstva obchodníků, úředníků a zaměstnanců. Tato skutečnost přispěla ke vzniku a rozvoji zdravotních pojišťoven, které se postupně začaly podílet na úhradě lázeňského pobytu klientů (Seifertová, 2003). Největší rozkvět lázní byl ukončen 2. světovou válkou, kdy převáţnou část lázeňských míst zabralo Německo. Zbylé části byly vyuţívaný armádou pro vojenské účely (Knop et al., 1999). Období po 2. světové válce Druhá světová válka přinesla velké mnoţství změn v mnoha různých oblastech společenského ţivota. I přes veškeré změny si však lázeňská péče zachovala na našem území svou vysokou úroveň. Poklesla pouze kvalita ubytovacích, stravovacích a doplňkových sluţeb (Seifertová, 2003). Po roce 1948 byla lázeňská zařízení zestátněna a proměněna ve zdravotnická zařízení, kde převaţovala klientela, jejíţ pobyt byl hrazen zdravotními pojišťovnami. (Seifertová, 2003). V tomto období došlo zároveň i ke změně zahraniční klientely. Začali převládat hosté ze zemí východního bloku a počet klientů ze západoevropských zemí poklesl. Jedinou cestovní kanceláří specializovanou na lázeňského klienty byla v naší zemi do roku 1989 Balnea (Čertík et al., 2001). Období po roce 1989 Změny, které u nás nastaly po roce 1989, se dotkly také oblasti lázeňství. Téměř všechny lázeňské léčebny byly v této době privatizovány a jejich další existence tak byla podmíněna ekonomickou soběstačností a tvorbou zisku. Na vzniklou situaci však lázně nebyly dostatečně připraveny, proto se pod ekonomickým tlakem soukromé lázeňské podniky zaměřily hlavně na komerční aktivity a na získávání co největšího počtu klientů především ze zahraničí. K tomu aby se lázně v naší zemi vyrovnaly obdobným místům ve vyspělých zemí, bylo ovšem zapotřebí zmodernizovat materiálně 17

technickou základnu, celý lázeňský provoz a také zvýšit úroveň ubytování, stravování i terapií. Nemalé finanční prostředky se tak začaly investovat do rekonstrukcí historických objektů a nových lázeňských ústavů. Současně docházelo k vylepšování celého prostředí a komunálních sluţeb v lázeňských místech. Obce si uvědomily moţnosti, které jim poskytuje existence lázní, proto začaly vyuţívat jejich dobrého zvuku i ve svůj prospěch. Zdůrazňovaly tradice, opravovaly historické budovy, snaţily se vytvářet příjemnou atmosféru místa a posilovat rozvoj. Veškerá tato snaha byla odměněna posunem lázeňské léčby v ČR na úroveň vyspělých států v Evropě, a to jak kvalitou vybavení, balneoterapií, tak i vstřícností personálu ke klientům (Budinská & Zerjatke, 2006). Současnost Česká republika je v dnešní době povaţována za jednu ze světových lázeňských velmocí, kde je prakticky kaţdý region ozdoben kvalitním lázeňským zařízením. Tato zařízení jsou vyhlášená jak svou lékařskou péčí, tak i progresivními léčebnými a rehabilitačními metodami, na kterých se podílí vysoce kvalifikovaný personál – lékařů, fyzioterapeutů a zdravotních sester. Jednotlivé lázeňské společnosti dnes nabízejí kromě tradičních léčebných pobytů i celou řadu preventivních, relaxačních a wellness pobytů, antistresových programů, beauty programů pro ţeny či pobytů zaměřených na redukci nadváhy. Od roku 2006 se naše země můţe pyšnit prestiţním oceněním kvality evropských lázní, certifikátem EUROPESPA med. Toto ocenění bylo o to významnější, ţe jej Česká republika získala jako první země v Evropě.1

2.2.2

Organizace v oblasti lázeňství

V rámci České republiky působí několik důleţitých organizací spolupodílejících se na existenci a rozvoji lázeňství. Svou významnou roli sehrávají především instituce jako např. Svaz léčebných lázní České republiky, Sdruţení lázeňských míst České republiky, Český inspektorát lázní a zřídel či cestovní kanceláře (Čertík et al., 2001).

1

http://www.lecebne-lazne.cz/cs/ceske-lazenstvi/proc-jet-do-ceskych-lazni

18



Svaz léčebných lázní České republiky byl zřízen jako zájmové profesní sdruţení léčebných lázní, jehoţ cílem je udrţet a garantovat léčebnou úroveň těchto lázeňských společností. V současné době sdruţuje celkem 44 členů.2



Sdruţení lázeňských míst České republiky je dobrovolnou zájmovou nestranickou nevládní organizací lázeňských měst a obcí ČR (tzv. lázeňských míst). Hlavním posláním tohoto sdruţení je aktivně přispívat k vytváření podmínek i nástrojů pro obnovu a rozvoj lázeňství a lázeňských míst. Zejména jde o zlepšování stavu a rozvoj lázeňské i městské infrastruktury, obnovu lázeňských památek, rozvoj českého lázeňství a lázeňských měst i obcí.3



Český inspektorát lázní a zřídel je řízen Ministerstvem zdravotnictví ČR a stanovuje podmínky pro vyhledávání, ochranu, vyuţívání i další rozvoj přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst.4



Cestovní kanceláře vystupují jako zprostředkovatelé lázeňské péče jak v domácím, tak v zahraničním cestovním ruchu. Jejich úlohou je propagace lázní na výstavách, veletrzích, poskytování potřebných informací a informačních materiálů případným zájemcům. Taktéţ jsou zprostředkovateli lázeňských pobytů, kde navíc zajišťují jednotlivé lázeňské sluţby včetně sluţeb směnárenských (Čertík et al., 2001).

2.2.3

Přírodní léčivé zdroje

Vznik lázeňských míst je spojen především s přítomností přírodních léčivých zdrojů, jejichţ výskyt nebývá běţnou záleţitostí. Tyto zdroje se nacházejí jen v několika oblastech na světě, mimo jiné ve střední Evropě a v hojné míře v České republice.5 V naší zemi jsou za přírodní léčivé zdroje, dle zákona č. 164/2001Sb., povaţovány minerální vody, jakoţto podzemní vody se zvýšeným obsahem solí, plynů, stopových prvků, radonu a podzemní vody termální, u kterých je teplota vyšší jak 21ºC. Dále se 2

http://www.lecebne-lazne.cz/cs/o-svazu-lazni/o-svazu-lecebnych-lazni-cr http://www.jedemedolazni.cz/cs/sdruzeni-lazenskych-mist/informace-o-sdruzeni.html 4 http://www.mzcr.cz/obsah/zakladniinformace_2043_3.html 5 http://www.lecebne-lazne.cz/cs/ceske-lazenstvi/prirodni-lecive-zdroje 3

19

jedná o peloidy, neboli bahna, rašeliny, slatiny a také o léčebné plyny, především přírodní oxid uhličitý (CO2). Kromě uvedených léčivých zdrojů je za ozdravné povaţováno i klima, a to převáţně v některých lázních umístěných na severní Moravě (Indrová et al., 2009). Lázeňská péče

2.2.4 Péče

poskytovaná

v lázeňských

zařízeních

je

chápána

jako:

„soubor

zdravotnických činností a postupů, včetně léčebné rehabilitace a výchovy ke zdravému způsobu ţivota, vedoucích k prevenci onemocnění, navrácení a upevnění zdraví nebo stabilizaci nemoci s cílem maximálního zmírnění jejich důsledků, prodlouţení a zlepšení kvality ţivota“ (Jandová, 2009, 8). Tato péče je charakteristická vyuţíváním přírodních léčivých zdrojů a příznivých klimatických podmínek vhodných pro léčbu (Jandová, 2009). V rámci lázeňské péče se rozlišují z hlediska pobytu v lázních dvě hlavní formy, péče ústavní a ambulantní (Knop et al., 1999). a) Ústavní péče – spojená s léčebným pobytem klienta v lázních, zahrnuje i sluţby ubytovací, stravovací a jiné pobytové. b) Ambulantní péče – charakterizovaná pouhým docházením na léčebnou péči (diagnostiku a léčbu) do lázeňských léčebných zařízení. Ubytování a stravování se uskutečňuje mimo lázeňská zařízení a podobně jako u výše zmiňované ústavní péče má stanovenou strukturu léčby. Z hlediska způsobu hrazení rozlišuje Dědina (2005) dále tři typy lázeňské péče. Péči komplexní a příspěvkovou, které jsou hrazené plně či částečně z prostředků veřejného zdravotního pojištění a lázeňskou péči pro samoplátce plně hrazenou lázeňským klientem. a) Komplexní lázeňská péče Tato kategorie je určena pro všechny občany České republiky, kteří jsou pojištěni u některé zdravotní pojišťovny v ČR (Seifertová, 2003). Navazuje na ústavní péči nebo péči v odborných ambulancích a je zaměřena na doléčení, zabránění vzniku invalidity a nesoběstačnosti nebo její minimalizaci. Doporučení na její realizace podávají především příslušní specialisté. Pokud tuto komplexní péči navrhuje praktický lékař, je zapotřebí, aby byl návrh podloţen příslušnými odbornými nálezy. U nemocí z povolání a dalších poškození zdraví z práce podává doporučení odborník zaměřený na choroby z povolání. 20

V případě přiznání komplexní péče hradí zdravotní pojišťovna lázeňskou léčbu, celodenní stravování, ubytování a je poskytována v době dočasné neschopnosti k práci (Dědina, 2005). b) Příspěvková lázeňská péče Tento druh lázeňské péče je určen pro všechny občany ČR pojištěných u některé z místních zdravotních pojišťoven (Seifertová, 2003). Péče je poskytována u nemocí, které jsou uvedeny v indikačním seznamu a tam kde nejsou splněny podmínky pro poskytnutí komplexní lázeňské péče. Zdravotní pojišťovna hradí pouze náklady na vyšetření a léčení jedince. Ostatní náklady si hradí pojištěnec sám, proto není povinen se ubytovat v místní lázeňské léčebně, ale můţe vyuţít např. ubytování v hotelu či v soukromí. Jedinec čerpá tuto péči v rámci své řádné nebo neplacené dovolené (Dědina, 2005). c) Lázeňská péče pro samoplátce Poslední typ lázeňské péče se týká jak jedinců z ČR, tak i lidí ze zahraničí (Seifertová, 2003). Klient si hradí veškeré náklady sám, tudíţ není zapotřebí jakéhokoliv doporučení. Léčebný pobyt si zajistí pouze písemnou objednávkou zaslanou obchodnímu oddělení (ubytovací kanceláři), v níţ uvede své poţadavky na termín, délku pobytu, standard ubytování a stravování (Dědina, 2005). Stanovování lázeňské péče Lázeňská péče bývá stanovována na základě tzv. indikačního seznamu, který je určen pro dospělé, děti i dorost (Čertík et al., 2001). Tento seznam obsahuje soupis onemocnění, u nichţ se poskytuje lázeňská péče, indikační předpoklady, délku léčebného pobytu, typ lázeňské péče. Dále zahrnuje výčet lázní, v nichţ se dané onemocnění léčí a stavy neumoţňující poskytnutí dané lázeňské péče (Dědina, 2005). Zájemci o hrazenou lázeňskou péči zdravotní pojišťovnou se musí v současnosti (do 30. září 2012 byla platná vyhláška č. 58/1997 Sb.) potýkat s novelizovaným indikačním seznamem vyhlášky č. 267/2012 Sb., jenţ stanovuje nové podmínky a moţnosti jejího získání. Tento upravený seznam zachovává komplexní i příspěvkovou lázeňskou péči, stejně jako moţnosti jejich opakování. Hlavní změna se dotkla především délky poskytované péče. Komplexní lázeňská péče u dospělé populace se zkrátila z 28 dnů na 21 dnů, u dětí a dorostu byla stanovena na 28 dnů. 21

Délka

příspěvkové péče byla zachována na 21 dnech s novou moţností jejího zkrácení na 14 dnů (např. z finančních důvodů). Dále došlo k přečíslování indikačních podskupin a u některých diagnóz ke zkrácení termínu nástupu do lázní, přičemţ většina diagnóz zůstala v novém indikačním seznamu zachována (Příloha 2). Další změnou, kterou přináší novelizovaný indikační seznam, je prodlouţení lázeňského pobytu na základě doporučení lázeňského lékaře.6 Lázeňská péče v roce 2012 Na území České republiky bylo v roce 2012 v provozu celkem 88 lázeňských zdravotnických zařízení, která disponovala 25 891 lůţky. Největší kapacitu lůţek měl s velkou převahou k dispozici Karlovarský kraj (12 456), dále následoval s 2 240 místy kraj Zlínský (Obrázek 1). V témţe roce navštívilo veškerá lázeňská zařízení v ČR celkem 360 537 klientů, kteří zde strávili necelých 5 milionů dnů. V porovnání s rokem 2011 zde došlo k mírnému zvýšení v počtu přijatých klientů (o 359), zároveň však i k výraznému sníţení v počtu strávených dní, téměř o 500 000 dní. Pobyty v lázních hrazené zdravotní pojišťovnou mělo v roce 2012 celkem 95 272 klientů, z toho 9 132 představovaly děti a dorost. Oproti roku 2011 došlo ke sníţení počtu klientů s pobytem hrazeným zdravotní pojišťovnou (o 20 137). Tuzemských klientů samoplátců bylo celkem 106 381, ze zahraničí 158 884. Vzhledem k roku 2011 se sníţil počet domácích klientů samoplátců (o 4 760), naopak se zvýšil počet jedinců ze zahraničí (o 25 254). Samotný vývoj počtu klientů podle způsobu úhrady lázeňské péče v letech 2005 – 2012 je zobrazen na obrázku 2. K nejčastějším indikacím lázeňské léčby u klientů dospělé populace patřily v tomto roce nemoci pohybového ústrojí – 53,9 %, nemoci nervové – 17,7 % a nemoci oběhového ústrojí – 10,1 %. U dětí a dorostu se nejčastěji jednalo o nemoci dýchacího ústrojí – 42,9%, nemoci nervové – 19,3 % a nemoci pohybového ústrojí – 8,6 %.7

6 7

http://www.lecebne-lazne.cz/cs/pro-lekare/predepisovani-lazenske-pece-od-1-rijna-2012 http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece

22

Počet lůţek 14000

12456

12000 10000 8000 6000 4000 1588 2000

1162

407

1093

2092

1488 618

572

2240

1863

312

0

Kraj

Obrázek 1. Lůţková kapacita v lázeňských zařízeních v ČR, (zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR – Lázeňská péče 2012, vlastní zpracování)

Počet klientů 400000 350000 300000

samoplátci - cizinci samoplátci - tuzemci

250000

příspěvková péče

200000

komplexní péče 150000 100000 50000 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Rok

Obrázek 2. Vývoj počtu klientů (dospělý, dorost, děti) dle způsobu úhrady lázeňské péče na území České republiky (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR – Lázeňská péče 2012, vlastní zpracování) 23

2.2.5

Lázeňské sluţby

Lázeňský systém je podle Knopa et al. (1999) sloţen z několika subsystémů zaloţených na příbuznosti prováděných činností. Zobrazený model (Obrázek 3) je typický pro lázeňství v České republice, nicméně vlastní organizační struktura se u jednotlivých lázní liší z důvodu jejích rozdílných tradic a zkušeností. LÁZEŇSTVÍ JAKO KOMPLEXNÍ SYSTÉM SLUŢEB

zdravotní funkce

ubytovací funkce

stravovací funkce

diagnostická funkce

lázeňské domy, léčebny

stravování pacientů

terapeutické funkce

vstupní výstupní vyšetření

hotely, penziony

restaurace kavárny, bary, cukrárny

laboratoř, RTG, ergometrie, ost. diagnostika

cestovní ruch

kulturní sály, galerie, kasina, sportoviště cestovní kancelář, směnárna

lázeňský dietní systém

recepce, ubytovací sluţby

balneoterapie, fyzioterapie, kinezioterapie, ost. terapie

kulturní a společenské funkce

ubytovací sluţby

ošetřovatelské sluţby

pasantské stravování

celodenní stravování

psychoterapie, relaxace, rekondice, ost. programy

hudba, tanec

Obrázek 3. Struktura systému lázeňství (Knop et al., 1999, 25) 24

kulturní akce, promenádní koncerty, společenské akce

incoming, informační, reservační sluţby

Lázeňská zařízení poskytují svým klientům řadu sluţeb. Jejich prostřednictvím chtějí zabezpečit příjemný, bezstarostný pobyt, jenţ přispěje k obnově psychických i fyzických sil jedince. Za základní sluţby u ústavní péče jsou povaţovány dle Čertíka (2001) sluţby: zdravotně-léčebné, ubytovací, stravovací, kulturně-společenské a sportovní, v neposlední řadě i sluţby doplňkové. a) Zdravotně - léčebné sluţby První v pořadí ze skupiny sluţeb tvořících hlavní náplň lázeňské péče je diagnostika a léčba (Černý, 1969). 

Diagnostika – termín lékařská diagnostika v sobě zahrnuje lékařské prohlídky a

další potřebná vyšetření (např. laboratorní či rentgenové). Tato vyšetření se uskutečňují při příchodu pacienta do lázní a po ukončení jeho lázeňského léčebného pobytu. V průběhu pobytu se klientovi provádějí tzv. kontrolní vyšetření a to v intenzitě, kterou vyţaduje jeho zdravotní stav a úspěšnost lázeňské léčby (Dědina, 2005). 

Léčba – je často nazývaná také jako lázeňský léčebný výkon nebo balneoterapie

a patří mezi zvláštní skupinu sluţeb v rámci této komponenty. Součástí léčebného programu jsou různé léčebné metody, jako jsou pitné kúry, léčebné inhalace, termoterapie, vodoléčby, uhličité terapie, peloidoterapie a parafínoterapie, rehabilitace, elektroterapie a magnetoterapie, fototerapie, dietoterapie či klimatoterapie (Dědina, 2005). b) Ubytovací sluţby Významné místo mezi sluţbami, jeţ vyuţívají lázeňští klienti s ústavní péčí, má bezesporu ubytování. Ubytovací sluţby poskytují nejen samotné lázeňsko-léčebné objekty (léčebny, sanatoria, lázeňské hotely, lázeňské domy), ale i komerční síť místních ubytovacích zařízení (Indrová et al., 2009). c) Stravovací sluţby Třetí důleţitou sloţkou, po léčení a ubytování, jsou stravovací sluţby. Ty mohou kladně nebo záporně ovlivnit celkový záţitek z lázeňského pobytu. Samotná stravovací zařízení se dělí na reţimové stravování v lázeňských domech či hotelích, nereţimové restaurační provozy a doplňkové stravovací zařízení (Francová, 2003).

25

d) Kulturně - společenské a sportovní sluţby Neodmyslitelnou součástí lázeňského léčebného pobytu jsou kulturně – společenské a sportovní sluţby (Seifertová, 2003). Pobyt v lázních je odedávna spojován s odpočinkem, pohodou, klidným prostředím a zároveň i s komunikací, kulturním, společenským a sportovním vyţitím (Knop et al., 1999). Zmíněné sluţby (kulturně-společenské a sportovní) klient přijímá buď pasivně, nebo se na nich podílí sám vlastní aktivitou. Mezi tradiční lázeňské aktivity z oblasti sportu patří např. golf, tenis, jízda na koni, turistika, koupání, bowling. Z oblasti kultury a společenského vyţití např. taneční večery, divadla, kina, promenádní koncerty, výstavy aj. (Knop et al., 1999). e) Doplňkové sluţby Lázeňská střediska nabízejí svým klientům i tzv. doplňkové sluţby. V mnohých lázních se můţeme setkat s prodejem upomínkových, dárkových a gastronomických předmětů vyuţívajících specifikum jednotlivých lázeňských míst a jejich přírodních zdrojů (lázeňské oplatky, přírodní kosmetika aj.). Další součástí této komponenty nabízené ze strany lázní je poskytování peněţních sluţeb (bankomat, směnárna, pronájem bezpečnostních schránek aj.). Často lázeňská střediska zprostředkovávají i zvláštní dopravní sluţby v podobě lanovek a jízd historickými prostředky. Pravděpodobně nejvyuţívanějšími lázeňskými doplňkovými sluţbami jsou kadeřnictví, kosmetika, manikúra, pedikúra a dále sluţby prádelny, čistírny či půjčovny sportovních potřeb (Seifertová, 2003).

26

3

CÍLE A ÚKOLY PRÁCE

Hlavním cílem diplomové práce bylo vytvořit na základě výsledků vzešlých z kvantitativního výzkumu profil lázeňského klienta ve Zlínském kraji.

Dílčími cíli práce bylo: 1) vytvořit profil lázeňského klienta – samoplátce ve Zlínském kraji, 2) vytvořit profil lázeňského klienta, jehoţ pobyt je hrazen plně či částečně zdravotní pojišťovnou.

Úkoly práce: 1) provést analýzu a syntézu sekundárních dat, 2) sestavit dotazník, 3) provést pilotní výzkum, 4) realizovat kvantitativní výzkum, 5) vytvořit profil lázeňského klienta.

27

4

METODIKA

Při zpracování mé diplomové práce jsem pouţila následující metody a techniky:

4.1 Metody 

analýza a syntéza sekundárních dat – byla pouţita ke zkoumání dříve sepsaných dat,



kvantitativní výzkum – realizace kvantitativního výzkumu proběhla technikou osobního dotazování,



situační analýza – byla vyuţita k popisu Zlínského kraje a zdejších lázeňských zařízení,



Likertova škála – zjišťovala míru spokojenosti klientů,



komparace – zjištěné výsledky byly porovnány s diplomovou prací Lenky Procházkové, která zpracovala Profil lázeňského klienta ve vybraných lázních Olomouckém kraji a s výzkumem monitorující cestovní ruch na Východní Moravě.

4.2 Techniky 

Dotazník – můţeme povaţovat za nejpouţívanější výzkumnou techniku. Nespornou výhodou při jeho pouţití je poměrně snadné, rychlé, ekonomické a nenáročné získávání informací od většího počtu respondentů (Čihovský, 2006).

4.2.1

Popis dotazníku

Výzkumné šetření mé diplomové práce bylo zaloţeno na vyuţití dotazníku, který byl pro potřeby výzkumu mnou osobně vytvořen. Jako inspirace mi slouţil dotazník pouţitý pro „Monitoring návštěvníků v turistických regionech v ČR“ realizovaný agenturou Czech Tourism v letech 2005 – 2006 a také obdobné dotazníky z minulých let.

28

Úvodní část obsahuje představení tazatele, účel dotazníku, způsob jeho vyplňování a zaznamenávání správných odpovědí. Dále následují samotné otázky očíslované a sestavené tak, aby byly co nejjednodušší a srozumitelné. V dotazníku se nachází celkem 13 otázek – 1 otevřená, 5 polootevřených, 6 uzavřených a 1 s Likertovou škálou. Samotné aplikaci dotazníku v terénu předcházel pilotní výzkum provedený na malém náhodném vzorku respondentů. Díky tomuto postupu byly odhaleny některé nedostatky, které se v dotazníku vyskytovaly. Seznam pouţitých otázek v rámci dotazníkového šetření: Otázka č. 1 – zjišťuje, z jakého kraje klient pochází. Otázka č. 2 – je zaměřená na způsob dopravy do lázní. Otázka č. 3 – zkoumá, s kým klient lázně navštívil. Otázka č. 4 – sleduje počet návštěv v lázních. Otázky č. 5 a č. 6 – jsou zaměřené na druh lázeňské péče. Otázka č. 7 – zjišťuje délku pobytu klienta v lázních. Otázky č.. 8 a č. 9 – sledují důvod výběru a pobytu v lázních. Otázka č. 10 – se snaţí zjistit míru spokojenosti klientů s ubytováním, stravováním, procedurami a s nabídkou volnočasových aktivit. Otázky č. 11, č. 12 a č. 13 – se týkají sociálního statusu, věkové kategorie a pohlaví.

4.2.2

Anamnéza respondentů

Dotazníkové šetření probíhalo od srpna do října 2012 v areálu tří lázeňských míst – Kostelec u Zlína, Luhačovice, Ostroţská Nová Ves. Celkem jsem zde oslovila 300 respondentů (tj. 100 v kaţdých lázních), z toho 42 se odmítlo výzkumného šetření zúčastnit a u 28 osob se jednalo o nevhodné respondenty. Celkově se mi tak podařilo získat vyplněný dotazník od 230 respondentů. Pro zajištění reprezentativnosti výzkumného souboru jsem stanovila hlavní selektivní kritérium v podobě získávání údajů pouze od lázeňských klientů, nikoliv od návštěvníků lázní. V lázních Luhačovice bylo vyplněno pouze 67 dotazníků. Tato situace byla zapříčiněna tím, ţe 8 respondentů mi odmítlo odpovědět a u dalších 25 respondentů se jednalo pouze o návštěvníky. V lázních Ostroţská Nová Ves bylo vyplněno 84 dotazníků, 16 respondentů mi odmítlo odpovědět. 29

V lázních Kostelec u Zlína se mi podařilo získat celkem 79 vyplněných dotazníků, 18 respondentů odmítlo odpovědět a ve zbylých případech se jednalo pouze o lázeňské návštěvníky (Tabulka 1). Tabulka 1. Sběr dat v jednotlivých lázních. Kostelec u Zlína

Luhačovice

Ostrožská Nová Ves

Celkem

Počet oslovených respondentů

100

100

100

300

Odmítlo odpovědět

18

8

16

42

3

25

0

28

79

67

84

230

79,0 %

67,0 %

84, 0%

76,7 %

Nevhodní respondenti (návštěvníci) Celkový počet vyplněných dotazníků Úspěšnost

4.2.3

Zpracování dat

Získaná data z dotazníkového šetření jsem zpracovala pomocí počítačového programu Microsoft Excel 2010 do tabulek a grafů. Následně jsem pro snadnější pochopení a celistvý přehled provedla jejich popis a doplnila komentářem.

30

5

SITUAČNÍ ANALÝZA

V této kapitole mé diplomové práce analyzuji Zlínský kraj spolu se třemi lázněmi, které se zde nachází. Jedná se o lázně v Kostelci u Zlína, Luhačovicích a Ostroţské Nové Vsi. 5.1 Zlínský kraj Zlínský kraj je jedním ze 14 vyšších územních samosprávných celků České republiky ustavených správní reformou dne 1. ledna 2000 (David & Soukup, 2008). Vznikl sloučením okresů Zlín, Kroměříţ a Uherské Hradiště, které spadaly do Jihomoravského kraje a okresu Vsetín, jenţ patřil do kraje Severomoravského.8 Celý kraj se nachází ve východní části Moravy a sousedí s krajem Jihomoravským, Olomouckým a Moravskoslezským, na východě se Slovenskem. Se svojí rozlohou (3964km²) je čtvrtým nejmenším krajem republiky. V kraji ţije 588 343 obyvatel (k 31. 6. 2012), coţ ho řadí na celkové osmé místo mezi kraji v ČR. Zároveň, však počet obyvatel na 1 km² (148) vysoce převyšuje republikový průměr (David & Soukup, 2008). Největším a zároveň krajským městem je Zlín, který se rozprostírá uprostřed malebné přírody mezi Hostýnskými a Vizovickými vrchy na řece Dřevnici. Zásluhou nejvýznamnější osobnosti tohoto města Tomáše Bati, vyrostlo ze Zlína

jedno

z největších obuvnických center na světě (Ševeček, 1995). Zlínský kraj je místem zrodu či domovem řady úspěšných průmyslových oborů, k nimţ bez pochyby patří zmiňované obuvnictví, zpracování plastů a pryţe, letecký průmysl, výroba potravin, sklářství a stavebnictví. Zároveň je i místem působení celé řady význačných osobností, znamenitých umělců, lékařů a dalších kreativních lidí. K těmto osobnostem patřili např. výše uvedený zakladatel obuvnické firmy Tomáš Baťa nebo uznávaný průkopník filmové tvorby Karel Zeman či světově proslulý český vědec a vynálezce Otto Wichterle (CzechTourism, 2012). Za významné bohatství zdejšího kraje lze s jistotou označit i místní lázně nacházející se v Kostelci u Zlína, Ostroţské Nové Vsi a v Luhačovicích.

8

http://www.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/charakteristika_kraje

31

5.2 Lázeňství ve Zlínském kraji Zlínský kraj je poměrně bohatou oblastí na přírodní minerální prameny. Díky jejich výskytu zde vzniklo několik lázeňských zařízení (Obrázek 4). Nejznámější místní lázně Luhačovice jsou povaţovány za jedny z nejkrásnějších v České republice. Další lázně v Kostelci u Zlína jsou obklopené jediným golfovým hřištěm na území krajského města Zlín. Poslední lázně umístěné v srdci regionu Slovácka, Ostroţské Nové Vsi, jsou známé výrobou vlastních přírodních kosmetických výrobků značky SINOVA.

Obrázek 4. Lázně v České republice (www.czech.republic.cz) 5.2.1

Návštěvnost lázní Zlínského kraje Agentura Czech Tourism zveřejňuje pravidelně kaţdý rok na svých webových

stránkách statistiku návštěvnosti lázeňských ubytovacích zařízení v jednotlivých krajích. Z uvedených údajů (Tabulka 2) vyplývá, ţe největší počet hostů v lázních Zlínského kraje mezi lety 2000 - 2012 byl v roce 2007, kdy tento počet dosáhl 72 501 návštěvníků, z toho 65 478 tvořilo českých klientů. Ve stejném roce bylo zároveň zaznamenáno i největší mnoţství přenocování (598 391). Naopak nejmenší počet hostů (43 758) a přenocování (429 633) přinesl rok 2000. Za dobu od roku 2000 do roku 2012 navštívilo lázeňská ubytovací zařízení umístěná po celé ČR celkem 7 393 633 tuzemských i zahraničních hostů, z toho 782 32

780 (10,6%) tvořili návštěvníci lázní Zlínského kraje. Počet přenocování v rámci ČR činil za toto období 85 713 085, ve Zlínském kraji se jednalo o 7 221 950 (8,4%). Tabulka 2. Návštěvnost lázeňských ubytovacích zařízení ve Zlínském kraji v letech 2000-2012 (zdroj: CzechTourism – lázeňská statistika, vlastní zpracování). NÁVŠTĚVNOST LÁZNÍ VE ZLÍNSKÉM KRAJI Tuzemci

Cizinci

2000

Počet hostů celkem 43 758

Tuzemci

Cizinci

6 142

Počet přenocování 429 633

37 616

381 311

48 322

2001

49 271

42 554

6 717

556 800

495 888

60 912

2002

56 389

48 604

7 785

593 945

525 174

68 771

2003

53 272

46 616

6 656

560 611

496 606

64 005

2004

59 509

52 723

6 786

594 857

533 045

61 812

2005

58 739

52 649

6 090

586 203

528 774

57 459

2006

60 888

54 178

6 710

570 211

510 043

60 168

2007

72 501

65 478

7 023

598 391

547 527

50 864

2008

67 943

62 220

5 723

585 382

536 340

49 042

2009

65 656

60 031

5 625

571 004

524 701

46 303

2010

65 649

60 591

5 058

565 645

525 018

40 627

2011

64 945

59 737

5 208

528 177

488 626

39 551

2012

64 260

58 452

5 808

481 091

439 196

41 895

Celkem

782 780

701 449

81 331

7 221 950

6 532 249

689 731

Průměr

60 214

53 958

6 256

555 535

502 481

53 056

Rok

Vysvětlivky: x – nejmenší počet, x – největší počet.

5.2.2

Lázeňská péče ve Zlínském kraji v roce 2012 Lázeňská péče, jak bylo uvedeno v kapitole 2.2.4, se dělí na komplexní

lázeňskou péči (plně hrazenou zdravotní pojišťovnou), příspěvkovou (částečně hrazenou zdravotní pojišťovnou) a péči pro samoplátce. Komplexní lázeňská péče byla v roce 2012 poskytnuta na území ČR celkem 80 424 klientům (o 17 899 osob méně neţ v roce 2011). Ve Zlínském kraji se jednalo celkem o 6 664 klientů, coţ představuje 8,3 % z celkového počtu.

33

Příspěvkovou lázeňskou péči vyuţilo ve stejném roce 14 848 lidí (o 2 236 osob méně neţ v roce 2011). Ve Zlínském kraji byl tento druh lázeňské péče poskytnut 2 022 klientům (13,6 %). Lázeňskou péči pro samoplátce absolvovalo v roce 2012 celkem 106 381 tuzemských, především dospělých klientů (o 4 760 osob méně neţ v roce 2011). Ve Zlínském kraji šlo o 21 138 hostů (19,9 %). Tentýţ rok podstoupilo lázeňskou léčbu v českých lázních také celkem 158 884 cizinců, 3 499 (2,2 %) v lázních Zlínského kraje (Tabulka 3).9 Tabulka 3. Počet klientů ve Zlínských lázeňských zařízeních v roce 2012 (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR – lázeňská péče 2012, vlastní zpracování). Poskytnutá lázeňská péče Na náklad zdravotního pojištění KLP

PLP

Plně na vlastní náklady Tuzemci

Celkem

Cizinci

Doprovod hrazený zdravotní pojišťovnou

Celkem pacienti + doprovod

Dospělí Zlínský kraj

5 464

2 014

20 982

3 494

31 954

10

31 964

ČR

71 406

14 734

106 075

157 493

349 708

199

349 907

Dorost Zlínský kraj

52

-

-

-

52

-

52

ČR

1 444

2

2

177

1 625

114

1 739

Děti Zlínský kraj

1 148

8

156

5

1 317

610

1 927

ČR

7 574

112

304

1 214

9 204

3 556

12 760

6 664

2022

21 138

3 499

33 323

620

33 943

80 424

14 848

106 381

158 884

360 537

3 869

364 406

Celkem Zlínský kraj Celkem ČR

Vysvětlivky: KLP – komplexní lázeňská péče, PLP – příspěvková lázeňská péče.

9

http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece

34

5.2.3

Léčebná specializace lázní Zlínského kraje

Lázeňská zařízení ve Zlínském kraji se zaměřují na léčbu různých druhů onemocnění. V Kostelci u Zlína se specializují na léčbu pohybového ústrojí a koţních onemocnění. V Ostroţské Nové Vsi se kromě zmíněného orientují i na léčení oběhového ústrojí a nervových nemocí. Nejširší léčebnou specializaci nabízejí lázně Luhačovice. Zdejší přírodní léčivé zdroje mají pozitivní vliv jak na léčbu všech uvedených nemocí (tzn. pohybového a oběhového ústrojí, koţních, nervových nemocí), tak na onemocnění onkologická, trávícího a dýchacího ústrojí i poruch metabolismu (Tabulka 4). Tabulka 4. Léčebná specializace lázní ve Zlínském kraji (zdroj: lázeňský katalog

Luhačovice

x, o

x, o

x, o

x, o

Ostrožská Nová Ves

Vysvětlivky: x – dospělí, o – děti a dorost.

35

Nemoci nervové

Nemoci oběhového ústrojí

Kožní nemoci

Kostelec u Zlína

Nemoci pohybového ústrojí

Nemoci dýchacího ústrojí

Poruchy metabolismu

LÁZEŇSKÉ MÍSTO

Nemoci trávicího ústrojí

LÉČEBNÁ SPECIALIZACE

Onkologická onemocnění

CzechTourism, vlastní zpracování).

x

x

x

o

x

x

x

x

x

x

5.3 LÁZNĚ KOSTELEC U ZLÍNA

Obec Kostelec u Zlína se nachází uprostřed Vizovických a Hostýnských vrchů 3km severně od města Zlín (Burachovič & Wieser, 2001). Samotné lázně jsou umístěny v parčíku na začátku obce Kostelec přímo u cyklistické stezky vedoucí k zoologické zahradě Lešná. Dobrou dopravní dostupnost zajišťuje návštěvníkům zastávka městské hromadné dopravy (MHD) nacházející se 200 m od lázeňské budovy.

5.3.1

Historie

Počátky lázní sahají do roku 1742, kdy rakouský hrabě Kristian Seilern Aspang zakoupil panství Lukov, aniţ by v té době tušil, ţe se zde nacházejí i léčivé prameny. Jejich blahodárný účinek byl následně potvrzen za hraběte Jana Bedřicha Seilerna, který po stvrzení léčebného účinku zdejších pramenů nechal vybudovat lázeňskou budovu s barokní podobou. Zpočátku slouţily lázně pouze pro vrchnost. Největší obliby dosáhly lázně v letech 1899-1909 zásluhou tehdejších majitelů, lékaře Kováře a manţelů Mašláňových, kteří je přebudovali na moderní léčebné středisko, jeţ se stalo společenským sídlem kraje. Vlivem 2. světové války byly lázně silně poničeny, v dalších letech pak zestátněny a v roce 1964 prodány Vítkovickým ţelezárnám. Vítkovický podnik se jako nový majitel zaslouţil o výstavbu místního hotelu, díky kterému se v Kostelci vytvořilo rekreační středisko. Tento krok však vedl k utlumení místní lázeňské léčby a to natolik, ţe došlo k vyřazení lázní ze seznamu lázeňských míst. V únoru 1994 se novým majitelem lázní i hotelu stala společnost ZLÍNSAT s.r.o. Ta svou činností navázala na dlouholetou tradici lázeňství v Kostelci a obnovila lázeňskou péči zaloţenou na vyuţívání zdejších léčivých sirných pramenů.10

10

http://www.hotel-kostelec.cz/hotelweb/laz_hist.php

36

5.3.2

Léčba v lázních

Kostelecké lázně vyuţívají k léčbě klientů minerální prameny, které jsou významné především díky nezvykle vysokému obsahu sirovodíku, nejvyššímu v zemi. Ten blahodárně působí jak na pohybové ústrojí (např. osteoporózu, mimokloubní revmantismus), tak i na koţní onemocnění (např. lupénku, akné či atopický ekzém). Lázně poskytují svým klientům poměrně velké mnoţství léčebných procedur. 

Koupele – uhličitá, perličková, mátová, ovesná, sirná, skořicová minerální, konopná, přísadová (rašelinový extract, levandule, eucalyptus, rozmarýn, sůl Mrtvého moře, kosodřevina), vířivá končetinová, Kneippova jalovcová, Kneippova meduňková.



Masáţe – ruční, podvodní, reflexní, relaxační, lymfatická ruční (obličejová, částečná, celková), aromatická ruční (částečná, celková), konopná ruční, medová, skořicová ruční, indická masáţ hlavy.



Zábaly – rašelinový tepelný, parafínový, čokoládový, konopný, skořicový detoxikační, se včelím voskem, s mořskou řasou, s panenským kokosovým olejem, s bahnem z Mrtvého moře.



Inhalace – inhalační aerosolová léčba.



Fyzikální terapie – diadynamic, Träbertovy proudy, ultrazvuk, magnetoterapie, dvou a čtyřkomorová galvanizace, fototerapeutická kabina (aplikace lokální a celková), laser (lokální).



Speciální terapie – finská sauna, uhličitá suchá koupel, fyzioterapie a elektro (individuální), mobilizace periferních kloubů, techniky měkkých tkání nebo páteře.



Léčebná tělesná výchova – tělocvik léčebný (individuální, skupinový), léčebná tělesná výchova v bazénu, plavání, Nordic walking.



Lékařská vyšetření – vyšetření (vstupní, kontrolní, výstupní), lékařská konzultace.

37

5.3.3

Lázeňské pobyty

Lázně v Kostelci u Zlína nabízejí svým klientům lázeňské pobyty v délce od tří do čtrnácti dnů. 







Třídenní a víkendové pobyty -

Harmonie pro dva

-

Mořský vánek

-

Parafínové pohlazení

-

Rekondiční třídenní pobyt

-

Zadáno pro ţeny

Čtyřdenní pobyty -

Babiččino tajemství

-

Čtyři pohodové dny

-

Detoxikační pobyt

-

Kostelecký wellnýssek

-

Minirelax

Pětidenní pobyty -

Kneippova bylinková harmonie

-

Konopné mámení

-

Koupelová variace

-

Odpočinek u moře

-

Originál na míru

-

Pohodová relaxace

-

Rekondiční pětidenní pobyt

-

Seniorská relaxace

Šestidenní pobyty -

Aby klouby nebolely

-

Hřejivé objetí

-

Speciál pro seniory

38





Sedmidenní pobyty -

Kostelecká rekreace

-

Pevné zdraví

-

Rehabilitační pobyt

-

Rekondiční sedmidenní pobyt

-

Seniorský týden

-

Zdraví z přírody

Čtrnáctidenní pobyty -

5.3.4

Rehabilitační pobyt

Ubytovací a stravovací sluţby

Lázeňský hotelový komplex v Kostelci u Zlína se nachází na kopci, který poskytuje ubytovaným klientům přenádherný výhled do okolí. Samotný hotel disponuje celkem 92 pokoji. Převáţně se jedná o dvoulůţkové pokoje s přistýlkou vybavené samostatným sociálním zařízením a televizí. Restaurace umístěná ve spodní části hotelu zajišťuje ubytovaným klientům stravování v podobě plné penze, polopenze nebo snídaně podávané formou švédského stolování. Pro občerstvení jsou v hotelu dále k dispozici bar, kavárna (denní, taneční) a pizzerie.

5.3.5

Volnočasové aktivity

Lázeňské zařízení nabízí všem svým klientům různé moţnosti trávení volného času. Pro relaxaci je k dispozici venkovní bazén s vyhřívanou vodou a sauna. Ve volnočasové nabídce mají lázně dále minigolf, kuţelky, tenis, stolní tenis, půjčovnu kol, hřiště na volejbal či nohejbal nebo i kvalitní devítijamkové golfové hřiště. Ve volných chvílích je moţné si udělat také výlet např. do zoologické zahrady Lešná, na hrad do Malenovic, na zámek do Zlína, nebo navštívit Kostelec – Štípa, kde se nachází barokní chrám Panny Marie a větrný mlýn Větřák.

39

5.3.6

Změny v období 2012 – 2013

Lázeňský komplex, který ročně navštíví kolem 10 000 lidí, se neustále snaţí zvyšovat spokojenost svých klientů. V minulém roce (2012) zde proběhla modernizace lázeňské budovy, díky níţ získala budova nový exteriér i interiér. Zároveň doznala určitých změn i nabídka lázní, kde se objevily zcela nové procedury. Nově tak lázně nabízejí například konopné procedury působící pozitivně na lidský organismus, skořicový program (skořicová masáţ, skořicová minerální koupel a skořicový detoxikační zábal) účinkující na paměť a hojení ran nebo indickou masáţ hlavy, která působí proti stresu, bolestem hlavy, depresím a také zpomaluje proces stárnutí.11

11

http://www.hotel-kostelec.cz/hotelweb/MK/kostelecky_lazenak_2013_01.pdf

40

5.4 LÁZNĚ LUHAČOVICE

Luhačovice, největší lázeňské místo Moravy a zároveň čtvrté největší a jedny z nekrásnějších lázní České republiky, se nachází v podhůří Vizovických vrchů 20 km jihovýchodně od města Zlín (Burachovič & Wieser, 2001). Luhačovické lázně jsou charakteristické svou neopakovatelnou atmosférou vytvořenou architektonicky zdařilými a zároveň vesele zbarvenými lázeňskými domy, které jsou umístěny do parků s fontánami a léčivými prameny. Zásluhou léčivých pramenů s vysokým obsahem minerálních látek se tyto lázně řadí na přední místa ţebříčku léčebných lázní v Evropě. O jedinečnosti lázní svědčí i skutečnost, ţe ČR podala návrh na zařazení Luhačovic na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO.12

5.4.1

Historie

Luhačovické minerální prameny začaly vyuţívat jiţ v 17. století potomci uherského šlechtice Ference Serényiho, kteří si uvědomili význam léčivých vod a jejich vyuţitelnost pro podnikání.13 Za hraběte Vincence Serényiho v roce 1789 došlo ke zvelebení pramenů a k postavení prvního hostince s pokoji a dřevěnými koupelnami pro hosty. Tento rok (1789) se v literatuře povaţuje za rok zaloţení lázní Luhačovic (Čurda et al., 2007). Konec 19. století znamenal pro Luhačovice stagnaci a úpadek, jelikoţ lázně nebylo moţné modernizovat z důvodu nedostatku zájmu a financí Otty Serénye. Znovu oţivení lázeňského provozu nastalo aţ po roce 1900, kdy luhačovické lázně zakoupil brněnský lékař František Veselý a proměnil je v akciovou společnost (Burachovič & Wieser, 2001). Od této doby se začala významným způsobem rozvíjet zdejší architektura zásluhou Dušana Jurkoviče, který přijal zakázku od Františka Veselého a vytvořil v místě lázní lidovou architekturu v duchu secese (Čurda et al., 2007). Jurkovič zde postavil celou řadu lázeňských objektů, např. Jurkovičův dům (jedna z nejkrásnějších staveb v Luhačovicích), Vodoléčebný ústav, lázeňskou plovárnu se slunečními lázněmi nebo Slováckou búdu (Burachovič & Wieser, 2001). Tato nebývalá unikátní

12 13

http://www.lecebne-lazne.cz/cs/prehled-lazni/luhacovice http://www.luhacovice.cz/1614-historie-mesta-a-lazni

41

architektura, překrásné parky s velkým mnoţstvím pramenů a fontán vytváří z Luhačovic skutečnou perlu moravských lázní (Čurda et al., 2007). Nejstarším poskytovatelem lázeňské léčby v Luhačovicích je akciová společnost Lázně Luhačovice, k níţ se později přidala společnost Sanatorium Miramare s.r.o. a nestátní zdravotnické a lázeňské zařízení Lázeňský léčebný dům Praha.14

5.4.2

Léčba v lázních

Luhačovická oblast se můţe pyšnit mnoha přírodními léčivými zdroji. Vyvěrá zde 16 hydrogen-uhličitano-chlorido-sodných kyselek spolu s jedním sirným pramenem. Minerální vody, které jsou pokládány za jedny z nejúčinnějších v Evropě, v sobě obsahují velké mnoţství rozpuštěných minerálních látek, především sodík, hořčík, vápník, chlór, jód, bróm, kyselinu uhličitou a oxid uhličitý. Teplota této vyvěrající vody se pohybuje v rozmezí 10 - 12°C. Mezi nejznámější veřejné léčivé prameny patří Vincentka, Aloiska, Ottovka a prameny Dr. Šťastného a sv. Josefa, tabulka 5. (Čurda et al., 2007). Tabulka 5. „Nej“ pramen Luhačovic (www.treking.cz, vlastní zpracování). „Nej“ pramen Luhačovic

Název pramene

Nejznámější

Vincentka

Nejstarší

Amandka

Nejmladší

Jaroslava

objeven v roce 1998.

Nejvíce mineralizovaný

Elektra 1, Vladimír, Jaroslava

pramen obsahující 13 až 15 g/l rozpuštěných minerálních látek.

Nejméně mineralizovaný

Nová Čítárna, Svatý Josef

pramen obsahující 4 g/l rozpuštěných minerálních látek.

Nejvýše položený

Aloiska

289 m.n.m.

Nejníže položený

Elektra 1, Svatý Josef, Jaroslava

252 m.n.m.

14

Komentář považován také za pomyslný symbol Luhačovic. podle písemných zpráv je nejstarším luhačovickým pramenem (1669).

http://www.luhacovice.cz/24834-lazenstvi

42

Zdejší lázně jsou vyhledávány dospělými klienty s onemocněním: 

onkologického charakteru (zhoubné nádory),



oběhového ústrojí (symptomatická ischemická choroba srdeční, hypertenze, onemocnění tepen končetin, funkční poruchy periferních cév),



trávicího ústrojí (stavy po operacích ţaludku, dvanáctníku, jícnu a střev, Crohnova nemoc, aj.),



metabolismu (diabetes mellitus),



dýchacího ústrojí (stavy po transplantaci plic, poškození hrtanu a hlasivek v důsledku hlasového přetíţení, stavy po komplikovaném zánětu plic, bronchiektázie, astma, aj.),



nervového charakteru (polyneuropatie, roztroušená skleróza, dětská mozková obrna, Parkinsonova nemoc aj.),



pohybového aparátu (artritida, Bechtěrevova nemoc, mimokloubní revmatismus, osteoporóza, bolestivá onemocnění šlach, svalů, kloubů aj.).

Kromě dospělé populace je léčba v Luhačovicích zaměřena i na děti (od 1,5 roku) a dorost (do 19 let) s onemocněním: 

onkologického charakteru (zhoubné nádory),



trávicího ústrojí (chronické onemocnění ţaludku, chronické onemocnění střev, nemoci jater, chronické onemocnění ţlučníku a ţlučových cest, chronické nemoci pankreatu),



metabolismu (diabetes mellitus, obezita),



dýchacího ústrojí (chronická bronchitida, astma, cystická fibróza aj.),



kůţe (ekzémy, akné aj.).

Fyzioterapeuté ve zdejších lázních poskytují svým klientům více neţ 60 léčebných procedur. 

Koupele – uhličitá (přírodní, plynná), perličková a s přísadami (rozmarýn, citrusy, levandule, jehličnany, solfatan), rašelinová, humátová, jodo-bromová, vířivá a střídavá končetinová, syrovátková.



Masáţe – klasická (částečná), podvodní ruční, reflexní, hydromasáţ, masáţ éterickým olejem (částečná), lymfatická drenáţ manuální a přístrojová.

43



Zábaly – rašelinový, parafínový, skořicový, čokoládový, slatinný (jednoduchý, sloţitý), z mořských řas.



Inhalace – inhalace (individuální, skupinová), léková.



Fyzikální terapie – distanční terapie VAS – 07, diatermie, dvou a čtyřkomorová galvanizace,

diadynamické

proudy,

interferenční

proudy,

iontoforéza,

Träbertovy proudy, Transkutánní elektrická nervová stimulace, magnetoterapie, solux, ultrazvuk. 

Speciální terapie – akupunktura, aromaterapie, laser, oxygenoterapie, plynová injekce, sauna, skotské střiky, vakuově kompresivní terapie.



Léčebná tělesná výchova – tělocvik léčebný (individuální), cvičení (skupinové), cvičení v bazénu (skupinové), plavání, kalanetika a jóga.



Lékařská vyšetření – cílené vyšetření, konzultace s lékařem, kineziologické vyšetření.



Laboratorní vyšetření – CRP, krevní cukr.



Diagnostická vyšetření – EKG, spirometrie.



Wellness procedury – koupele, anticelulitidní masáţ, antistresová masáţ hlavy, masáţ (horkou čokoládou, medem, vonným krémem), masáţ lávovými kameny, obklad z přírodního včelího vosku, SPA zkrášlující rituál (obličeje, těla).

5.4.3

Lázeňské pobyty

Největší lázeňskou společností působící v Luhačovicích je akciová společnost lázně Luhačovice, která zde nabízí tyto lázeňské pobyty: 



Léčebné pobyty -

Léčebný pobyt (7 dní)

-

Edukační pobyt pro diabetiky (8 dní)

-

Léčebný pobyt Intensiv (10 dní)

-

Léčebný pobyt (14 dní)

-

Léčebný pobyt (21 dní)

Regenerační a relaxační pobyty – sedmidenní pobyty -

Báječný týden

-

Celková regenerace 44







-

Lázeňská dovolená

-

Malá lázeňská kúra

-

Pobyt pro seniory

-

Počítačová kineziologie

-

Regenerace zad a kloubů

-

Relaxační pobyt

-

Týden bez stresu

-

Týden pro zdraví

Wellness pobyty -

Wellness na zkoušku (2 dny)

-

VIP wellness víkend (3 dny)

-

Víkend v Alexandrii (3 dny)

-

Ochutnávka wellness (4 dny)

-

Wellness dovolená (6 dní)

-

Medical wellness (7 dní)

-

VIP wellness týden (7 dní)

Víkendové a krátkodobé pobyty -

Lázně na zkoušku (2 dny)

-

Lázeňské minimum (3 dny)

-

Prodlouţený víkend (4 dny)

-

Krátká relaxace (5 dní)

Rekondiční pobyty – pobyty pro různé profese slouţící k obnovení vyčerpaných sil a prevenci.



Pobyty pro děti -

Jarní pobyt pro zdraví (7 dní)

-

Léčebný pobyt pro děti (7 dní)

-

Program zdravé dítě (7 dní)

-

Léčebný pobyt pro děti (14 dní)

-

Léčebný pobyt pro děti (21 dní)

45

5.4.4

Ubytovací a stravovací sluţby

Lázeňské společnosti spolu se soukromými subjekty nabízejí v Luhačovicích ubytování a stravování v desítkách hotelů či penzionů. Největší lázeňská společnost Luhačovice a.s. poskytuje hostům ubytování a stravování např. v hotelu Alexandria, hotelu Palace, Jurkovičově domě, v Domě Bedřicha Smetany nebo v lázeňském hotelu Morava. Kromě zmíněných hotelů nabízí tato společnost i ubytování v lázeňských penzionech Riviera, Forst, Myslivna, Rodina, Póla či Taťána. Hosté ubytovaní v těchto penzionech se nejčastěji stravují ve Společenském domě. Druhá největší lázeňská společnost v Luhačovicích sanatorium Miramare s.r.o. nabízí svým klientům ubytování a stravování v hotelích Miramere, Vila Antoaneta a Vila Valaška, které patří do soukromého řetězce Royal Spa. Návštěvníci Luhačovic mohou ke stravování vyuţít kromě hotelových restaurací také místní soukromé restaurace, bary, pizzerie, cukrárny či kavárny.

5.4.5

Volnočasové aktivity

Lázně svým klientům nabízejí velké mnoţství nejrůznějších aktivit. K dispozici jsou například sportovní areál, tenisové kurty, kryté bazény, solárium, sauna, sportovní hřiště, hřiště na minigolf, bowling či půjčovna sportovních potřeb. Milovníci rybaření mají moţnost vyuţít místní přehrady k rybolovu. Na své si přijdou také nadšenci cyklistiky a pěší turistiky, protoţe okolí Luhačovic je k těmto aktivitám přímo ideální. Cestu na kole či projíţďku autem je moţné spojit např. s návštěvou jedné z nejstarších českých pevností v Buchlově, barokního zámku ve Vizovicích nebo města Kroměříţe, jehoţ historické centrum je pod ochranou UNESCA. Lázně jsou také vyhlášeny svými hudebními a filmovými festivaly pořádanými od června do září. Festivaly si za dobu svého pořádání získaly mnoho příznivců, kteří si jimi nejen zpestřují svůj pobyt, ale pro mnoho z nich se staly hlavním lákadlem k návštěvě lázní.

46

5.4.6

Změny v období 2012 – 2013

Luhačovické lázně prošly v tomto období řadou změn. Vlivem nového indikačního seznamu zde došlo k rozšíření léčených indikací. Nově se tak mohou v lázních léčit děti jiţ od 1,5 roku s doprovodem nebo pacienti s onemocněním pohybového aparátu a nervového systému s komplexně hrazenou péčí od zdravotních pojišťoven. Dále byla realizována modernizace zařízení, respektive jejich kapacit. Velké rekonstrukce se dočkala dětská léčebna Miramonti spolu s penzionem Rodina. Lázně navštívilo v roce 2012 celkem 28 532 klientů, coţ znamená pokles oproti předchozímu roku o 1 171 hostů. Léčbu zde také podstoupilo 1200 dětí a dorostu, které doprovázelo 618 osob.15

15

http://www.tribune.cz/clanek/29768-lazne-celi-ubytku-klientu-zmenami-se-snazi-ziskat-nove

47

5.5 SIRNATÉ LÁZNĚ OSTROŢSKÁ NOVÁ VES

Obec Ostroţská Nová Ves je obklopena krásnými parky a nevelkými jezery leţícími v srdci regionu Slovácka, pouhých 8 km od města Uherského Hradiště. Samotný areál sanatoria se nachází v parku o rozloze více neţ 10 hektarů. Zásluhou horských hřebenů Bílých Karpat a Chřibů jsou zdejší přilehlé roviny chráněny před nárazy větru.16 Bezproblémové cestování do lázní zajišťuje lidem vlaková a autobusová zastávka umístěná hned před vstupem do lázeňského komplexu. Sirnaté lázně jsou součástí soukromého řetězce Royal Spa tvořeného vybranými českými lázeňskými hotely a jedním wellness hotelem. Všechny hotely poskytují klientům jak pobyty hrazené zdravotní pojišťovnou, tak i celou řadu relaxačních a wellness pobytů určených pro samoplátce.

5.5.1

Historie

Vznik zdejších malebných lázní se datuje k roku 1903, kdy místní rodák doktor Botek prokázal léčivý účinek zdejšího pramene sirné vody pomáhajícího při léčbě koţních a pohybových onemocnění. Tento čin vedl ve stejném roce k vybudování první, skromné lázeňské budovy disponující šesti kabinami pro koupele a čekárnou pro klienty.17 V roce 1923 byla k této budově přistavěna další část lázeňské budovy, která měla jiţ o šest let později k dispozici celkem 22 kabin. Následná modernizace lázní proběhla v letech 1936, 1949 a 1964. V letech 1964-1991 byly lázně zařazeny do organizace zvané Československé státní lázně Luhačovice. Od roku 1992 jsou lázně soukromým majetkem, který v současnosti vlastní společnost s ručením omezeným ve spolupráci s obcí (Burachovič & Wieser, 2001). V roce 1995 proběhla v lázních kompletní rekonstrukce. Došlo k přestavbě a k modernizaci balneoprovozu, přístavbě nových pokojů pro lázeňské klienty. Na počátku tisíciletí byly opraveny také dvě lázeňské vily sousedící s hlavní budovou lázní. 16 17

http://www.czechtourism.cz/files/lazenstvi/katalog/cz/index.html http://www.jedemedolazni.cz/cs/lazenska-mista/ostrozska-nova-ves-26.html

48

O rok později se dostavělo nové křídlo hlavní budovy, kde vznikl např. rehabilitační bazén, sauna nebo nová kuchyně s jídelnou. Celá tato rekonstrukce přispěla k rozšíření kapacity lázní o 70 lůţek. I přes poměrně nedávnou rekonstrukci se lázně snaţí nadále rozvíjet. V jarních měsících roku 2011 byla otevřena např. nová lázeňská kolonáda s kavárnou, tanečním parketem a venkovním prostorem pro koncerty. Prozatím poslední úpravy (renovace balneoprovozu) proběhly během ledna 2013.18

5.5.2

Léčba v lázních

Ostroţské lázně vyuţívají k léčebným procedurám sirnatou vodu, která vyvěrá jako chladný pramen s rozpuštěným sirovodíkem. Tato mineralizovaná voda ohřátá na teplotu lidského těla se pouţívá především na koupele, jeţ se aplikují 4-5 x týdně. Výsledný efekt dostavující se přibliţně po deseti koupelích je nejen léčebný, ale i protizánětlivý a protibolestivý.19 Díky těmto léčebným účinkům se zdejší lázně zaměřují na léčbu jedinců s onemocněním kůţe (např. s lupénkou, akné či atopickým ekzémem), pohybového aparátu (především artritidy a artrózy), nervového systému (např. obrna lícního nervu) a oběhového ústrojí (např. s onemocněním tepen končetin). V nabídce sirnatých lázní v Ostroţské Nové Vsi se objevuje celá řada léčebných procedur. 

Koupele – aromatická klidová (jasmín, med, růţe, vanilka aj.), aromatická vířivá (jasmín, pomeranč, vanilka aj.), léčebná přísadová klidová (mátová, olejová, ovesná aj.), léčebná přísadová vířivá (mátová, olejová aj.), minerální sirná koupel, relaxační klidová (borovicová, levandulová, mátová aj.), relaxační vířivá (borovicová, jalovcová, mátová, řebříčková aj.), vířivá koupel dolních končetin, vířivá koupel v sirné vodě.



Masáţe – klasická (částečná, celková), lávovými kameny (částečná).



Zábaly – přírodní rašelinový (částečný), parafínový, kryoterapie.



Fyzikální terapie – distanční terapie VAS – 07, krátkovlnná diatermie, diadynamické proudy, interferenční proudy, Träbertovy proudy, Transkutánní elektrická nervová stimulace, magnetoterapie, ultrazvuk.

18 19

http://www.jedemedolazni.cz/cs/lazenska-mista/ostrozska-nova-ves-26.html http://www.e-lazne.eu/lazne-ostrozska-nova-ves/

49



Speciální terapie – akupunktura, extremiter (vakuoterapie), fototerapie (celková, lokální), hřebenový zářič, laser, lymfatická přístrojová drenáţ, masťová terapie, plynová injekce, sauna.



Léčebná tělesná výchova – tělocvik léčebný (individuální), cvičení v bazénu (individuální, skupinové), cvičení s fyzioterapeutem (skupinové), cvičení na přístrojích (rotoped, Therapy Master), severská chůze (Nordic walking), terénní léčba s fyzioterapeutem.



Lékařská vyšetření – základní vyšetření (malé, velké, konziliární), kontrolní vyšetření, kineziologické vyšetření.



Laboratorní vyšetření – CRP, krevní cukr, biochemický rozbor moči.



Diagnostická vyšetření – EKG.

5.5.3

Lázeňské pobyty

Sirnaté lázně v Ostroţské Nové Vsi nabízejí svým klientům lázeňské pobyty v délce od tří do sedmi dnů. 

Třídenní pobyty -



Čtyřdenní pobyty -



Víkendový pobyt

Prodlouţený víkend

Sedmidenní pobyty -

Komplexní kúra

-

Lázně na zkoušku

-

Léčba lupénky

-

Regenerace zad a kloubů s akupunkturou

-

Revmatologický pobytový balíček

-

Týden pro seniory

-

Wellness pobyt

50

5.5.4

Ubytovací a stravovací sluţby

Ostroţské lázně poskytují svým klientům ubytování v hlavní lázeňské budově, kde se nacházejí jednolůţkové i dvoulůţkové pokoje nebo v nedalekých vilách Šárka a Vlasta. Výhodou ubytování v hlavní budově je větší komfort hostů, protoţe se zde realizují zároveň i ostatní sluţby (stravování, procedury). Stravování lázeňských hostů se uskutečňuje v restauraci, která je propojena s letní terasou a barem. Restaurace nabízí kromě typicky české kuchyně i mezinárodní speciality. Hosté mohou k občerstvení vyuţít také místní kavárnu nacházející se na lázeňské kolonádě.

5.5.5

Volnočasové aktivity

Lázně v Ostroţské Nové Vsi poskytují svým klientům pestrou nabídku volnočasových aktivit. K relaxaci nabízejí bazén, saunu či whirlpool se sirnatou vodou. Pro zpestření pobytu mají klienti moţnost zahrát si golf, minigolf, kuţelky, tenis nebo si mohou zaplavat v nedalekém jezeře. Velmi oblíbené je i zapůjčování kol a vyuţívání blízké cyklostezky vedené podél celého lázeňského parku. Milovníci výletů jistě ocení moţnost zajet se podívat např. do skanzenu Modrá, do muzea ve Stráţnici, na barokní zámek v Buchlovicích nebo na jedno z nejvýznamnějších poutních míst na Moravě – Velehrad. Lázně nabízejí také kaţdodenní programy. V úterý a pátek zajišťují pro zájemce návštěvu Uherského Hradiště, ve středu pořádají půldenní výlety do okolí a čtvrtek je věnován tanci v místní kavárně. V neděli mají klienti moţnost navštívit místní kostel nebo si poslechnout dechovou hudbu, kterou je ozvučen celý lázeňský park. Pro veřejnost nabízejí lázně v tento den procedury, jeţ je moţné absolvovat bez povinné vstupní prohlídky.

5.5.6

Změny v období 2012 – 2013

V sirnatých lázních došlo v poslední době k rozšíření léčených indikací. Nově se zde lečí pacienti s onemocněním tepen, roztroušenou sklerózou či osteoporózou s komplikacemi. Kromě těchto změn byla v lázních v roce 2013 vybudována také sirná

51

sprcha vhodná pro klienty, kteří nejsou z různých důvodů schopni absolvovat koupel ve vaně. Lázně navštívilo v roce 2012 celkem 3 638 hostů, z toho asi 500 klientů s lupénkou.20

20

http://www.tribune.cz/clanek/29768-lazne-celi-ubytku-klientu-zmenami-se-snazi-ziskat-nove

52

VÝSLEDKY

6

V této kapitole prezentuji výsledky z dotazníkového šetření, které bylo uskutečněno v lázních Zlínského kraje. Veškerá dosaţená zjištění jsem zpracovala do přehledných tabulek a grafů. V úvodu výsledkové části nejprve uvádím celkový profil lázeňského klienta vytvořený z údajů ze všech tří lázní (Kostelec u Zlína, Luhačovice, Ostroţská Nová Ves). Dále pro lepší praktické vyuţití prezentuji jeho rozdělení na profil klienta – samoplátce a klienta, jehoţ pobyt je plně či částečně hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění.

6.1 Socioekonomické charakteristiky a) Pohlaví Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 230 respondentů. Vice jak polovinu z tohoto počtu 66,1 % tvořily ţeny. Zbylou část souboru v podobě 33,9 % klientů představovali muţi. Nejvyrovnanější zastoupení obou pohlaví bylo zaznamenáno v lázních Luhačovice. Naopak největší převahu v rámci dotazování měly ţeny v lázních v Ostroţské Nové Vsi. Tabulka 6. Pohlaví respondentů. Odpověď

Počet respondentů

V procentech

Muž

78

33,9 %

Žena

152

66,1 %

Celkem

230

100,0 %

53

b) Věková struktura Při pohledu na zjištěné výsledky (Tabulka 7) je patrné, ţe nejpočetnější skupina respondentů 47,4 % se nacházela ve věkovém rozmezí 60 – 74 let. Naopak velmi nízký počet zastoupení měli v dotazovaném souboru mladí lidé do 34 let, celkem 2,6% respondentů. Nejmladším respondentem byla slečna ve věku 18 let v lázních Kostelec u Zlína, nejstarší osobou pak paní ve věku 87 let v lázních Luhačovice. Tabulka 7. Věková struktura respondentů. Odpověď

Počet respondentů

V procentech

Méně jak 19 let

1

0,4 %

20 - 34 let

5

2,2 %

35 - 44 let

10

4,4 %

45 - 59 let

70

30,4 %

60 – 74 let

109

47,4 %

75 – 89 let

35

15,2 %

90 a více let

0

0,0 %

Celkem

230

100,0 %

c) Sociální status V další otázce jsem se zaměřila na sociální status respondentů. Zjistila jsem, ţe dominantní zastoupení měli mezi dotázanými s 59,1 % důchodci. Za nimi se umístili s 31,3% zaměstnanci a se 4,8 % podnikatelé s ţivnostníky. Kategorii „jiný“ sociální status si ve všech případech zvolili invalidní důchodci. Tabulka 8. Sociální status respondentů. Odpověď

Počet respondentů

V procentech

Zaměstnanec

72

31,3 %

Podnikatel, živnostník

11

4,8 %

Student

1

0,4 %

Důchodce

136

59,1 %

Nezaměstnaný

3

1,3 %

Jiný

7

3,1 %

Celkem

230

100,0 %

54

d) Bydliště Z dosaţených výsledků vyplývá, ţe mezi dotázanými se nacházeli obyvatelé téměř ze všech krajů České republiky. Nejvíce respondentů 33,9 % přijíţdělo do lázní ze Zlínského kraje a dále z kraje Jihomoravského (28,3 %) a Moravskoslezského (13,9%). Kraje s velmi malým počtem zastoupení (3, 2 nebo 1 respondent) byly zařazeny v rámci tabulky do kategorie „ostatní kraje“. Tabulka 9. Bydliště respondentů. Odpověď

Počet respondentů

V procentech

Zlínský kraj

78

33,9 %

Jihomoravský kraj

65

28,3 %

Moravskoslezský kraj

32

13,9 %

Olomoucký kraj

13

5,7 %

Pardubický kraj

12

5,3 %

Praha

10

4,3 %

Vysočina

10

4,3 %

10

4,3 %

230

100,0 %

Ostatní kraje (Karlovarský, Královehradecký, Plzeňský, Středočeský, Ústecký) Celkem

55

6.2 Způsob dopravy V otázce týkající se způsobu dopravy do lázní vyšlo najevo, ţe nejpouţívanějším dopravním prostředkem byl v 64,8 % osobní automobil / motocykl. Veřejnou dopravu jako druhý nejčastější dopravní prostředek (linkový autobus a vlak) zvolilo 25,6 % jedinců. 9,6%

25,6% automobil / motocykl veřejná doprava jiný způsob dopravy 64,8%

Obrázek 5. Způsob dopravy

6.3 Spolucestující Z výzkumných údajů vyplývá, ţe 56,5 % respondentů přijíţdělo do lázní především se svými partnery a přáteli. Poměrně vysoký počet klientů 42,2 % přicestoval také sám, bez doprovodu. Naopak velmi malé zastoupení měla odpověď s rodičem / rodiči a s dítětem / dětmi. 0,4%

0,9% 42,2% sám / sama s partnerem / partnerkou, přáteli s dítětem / dětmi s rodičem / rodiči

56,5%

Obrázek 6. Spolucestující 56

6.4 Počet návštěv Cílem této otázky bylo zjistit, zda klienti navštěvují lázně opakovaně nebo jestli do lázní přijeli poprvé. Výsledky ukazují, ţe 58,2 % respondentů navštívilo dané lázeňské místo jiţ poněkolikáté. Nejčastěji zde byly podruhé, potřetí a počtvrté. Zbylá část respondentů 41,8 % byla v místních lázních poprvé. Největší počet návštěv byl zaznamenán v lázních Luhačovice, kde klient, který měl 78 let a vyuţíval komplexní lázeňskou péči, zde pobýval jiţ po dvaadvacáté. Tabulka 10. Počet návštěv lázní. Odpověď

Počet respondentů

V procentech

Poprvé

96

41,8 %

Poněkolikáté

134

58,2 %

Celkem

230

100,0 %

Počet osob 40

37

35 30 30 25 25 20 15 10

6

4

3

6

6

5

5

5

3 1

1

1

1

0 Počet návštěv

Obrázek 7. Opakovaný počet návštěv

57

6.5 Druh lázeňské péče z hlediska způsobu hrazení Zkoumaný soubor obsahoval jak klienty s hrazenou lázeňskou péči, tak i samoplátce. V největší míře byli ve vzorku zastoupeni klienti, kteří si svůj pobyt hradili sami (57,4 % respondentů). Komplexní lázeňskou péči vyuţilo 21,7 % dotázaných, příspěvkovou lázeňskou péči pak 20,9 % respondentů. Oba druhy lázeňské péče hrazené zdravotní pojišťovnou byly nejvíce zastoupeny v lázních v Ostroţské Nové Vsi. 21,7%

komplexní lázeňská péče příspěvková lázeňská péče lázeňský pobyt pro samoplátce 57,4%

20,9%

Obrázek 8. Druh lázeňské péče

6.6 Druh lázeňské péče z hlediska pobytu Převáţná většina oslovených klientů 77,8 % v této otázce uvedla, ţe v lázních vyuţívala ústavní péči spojenou s léčebným pobytem. Zbylá část respondentů 22,2 % absolvovala léčbu ambulantní, nejčastěji v podobě příspěvkové péče.

22,2%

ústavní péče ambulantní péče

77,8%

Obrázek 9. Druh lázeňské péče z hlediska pobytu 58

6.7 Délka pobytu Z výsledků zjištěných v této otázce je zřejmé, ţe 39,1% respondentů přijelo do lázní na 4 – 7 dní. Tato odpověď byla nejvíce zastoupena v lázních Kostelec u Zlína a v Luhačovicích. Druhá nejčastější délka lázeňského pobytu 15 – 21 dnů se ve velké míře objevovala v lázních v Ostroţské Nové Vsi. Nejdelší absolvovaný pobyt trval 28 dní a vyskytoval se ve všech třech lázních. Celkový počet strávených dní v lázních Zlínského kraje u těchto respondentů činil maximálně 3 292 dnů.

18,7%

10,5%

2 - 3 dny 4 - 7 dní 8 - 14 dní 15 - 21 dní 22 a více dní 39,1% 22,6% 9,1%

Obrázek 10. Délka pobytu

6.8 Důvod výběru lázní Smyslem této otázky bylo zjistit důvody, na základě kterých si klienti vybrali místní lázně. Nejčastější pohnutkou k návštěvě vybraných lázní se ukázala být u 35,7 % respondentů vlastní zkušenost. Poměrně vysoký počet respondentů (29,1 %) přijel do lázní na doporučení lékaře. Tato odpověď byla zastoupena u klientů s pobytem hrazeným zdravotní pojišťovnou. Mezi jiné důvody, kvůli nimţ klienti navštívili lázně, patřila vzdálenost od místa bydliště (20 respondentů), dobrá pověst lázní (5 respondentů), inzerce v tisku a na internetu (9 respondentů) či jejich příznivý účinek (2 respondenti). Část respondentů (15) navštívila lázně v Kostelci u Zlína v rámci zájezdu, který organizoval Český červený kříţ Vyškov. Devět respondentů získalo pobyt v lázních jako dárek. Poslední 59

respondent, z kategorie jiných důvodů, si zvolil lázně v Kostelci u Zlína kvůli přítomnosti bazénu, jelikoţ navštěvuje pouze lázně, v jejichţ komplexu se nachází plavecký bazén.

26,5%

35,7%

na základě vlastní zkušenosti na základě doporučení lékaře na základě doporučení přátel a blízkých

2,2%

náhodně

6,5%

jiný důvod

29,1%

Obrázek 11. Důvod výběru lázní

6.9 Důvod pobytu Hlavním důvodem příjezdu klientů do lázní byla v 52,2 % relaxace, regenerace, prevence. Tato odpověď byla nejčetněji zastoupena u klientů, kteří si pobyt v lázních hradili sami. Za účelem doléčení a rehabilitace přijelo do lázní 47,8 % oslovených klientů. Jednalo se v převáţné většině o klienty, jejichţ pobyt byl hrazen zdravotní pojišťovnou.

47,8% doléčení a rehabilitace relaxace, regenerace a prevence 52,2%

Obrázek 12. Důvod pobytu 60

6.10

Spokojenost s poskytovanými sluţbami

V rámci této otázky se klienti prostřednictvím Likertovy škály vyjadřovali k poskytovaným sluţbám – ubytování, stravování, procedury, volný čas. Při hodnocení měli na výběr z pětistupňové škály – velmi spokojen, spíše spokojen, spíše nespokojen, velmi nespokojen, neumím posoudit. Ubytování – U této poloţky se klienti vyjadřovali poměrně pozitivně – 67 % respondentů bylo velmi spokojeno, 9,5 % spíše spokojeno. Nespokojenost u 1,3 % respondentů souvisela například s absencí chladničky, klimatizace či toalety na pokoji nebo s nevhodným dispozičním řešením koupelny. Stravování – S úrovní této poskytované sluţby bylo velmi spokojeno 69,1 % respondentů a 7,8 % spíše spokojeno. Menší nespokojenost u 0,9 % respondentů souvisela například s neobdrţením zeleninového salátu během oběda. Procedury – Největší spokojenost klienti vyjadřovali s úrovní poskytovaných procedur, 90,9 % respondentů bylo velmi spokojeno a 9,1 % spíše spokojeno. Volný čas – S nabídkou volnočasových aktivit bylo velmi spokojeno 58,3 % respondentů, spíše spokojeno 16,9 % a spíše nespokojeno 2,6 %. % 100

90,9

90 80 70

69,1 67 58,3

60

Ubytování

50

Stravování

40

Procedury Volný čas

30

22,2 22,2 22,2

20 9,5

10

16,9 9,1 7,8

1,3 0,9 0 2,6

0 0 0 0

0

0 velmi spokojen

spíše spokojen

spíše nespokojen

velmi nespokojen

Obrázek 13. Hodnocení spokojenosti s poskytovanými sluţbami 61

neumím posoudit

Škála

6.11

Profil lázeňského klienta ve Zlínském kraji

Typickým lázeňským klientem ve Zlínském kraji je ţena v důchodu, jejíţ věk se pohybuje v rozmezí 60 – 74 let. Lázně si vybírá na základě vlastní zkušenosti, coţ úzce souvisí s tím, ţe je navštívila jiţ poněkolikáté. Do lázní přijíţdí ze Zlínského kraje automobilem společně s partnerem/ přáteli za relaxací, regenerací a prevencí. V lázních pobývá v průměru 4 – 7 dní a svůj pobyt, který má formu ústavní péče, si hradí sama. Nejvíce je spokojena s poskytovanými léčebnými procedurami.

6.11.1

Profil lázeňského klienta – samoplátce

Typickým lázeňským klientem samoplátcem ve Zlínském kraji je ţena v důchodu, jejíţ věk se pohybuje v rozmezí 60 – 74 let. Lázně si vybírá na základě vlastní zkušenosti, coţ úzce souvisí s tím, ţe je navštívila jiţ poněkolikáté. Do lázní přijíţdí z Jihomoravského kraje automobilem společně s partnerem/ přáteli za relaxací, regenerací a prevencí. V lázních pobývá v průměru 4 – 7 dní a svůj pobyt, který má formu ústavní péče, si hradí sama. Nejvíce je spokojena s poskytovanými léčebnými procedurami.

6.11.2

Profil lázeňského klienta s pobytem hrazeným zdravotní pojišťovnou

Typickým lázeňským klientem s pobytem hrazeným zdravotní pojišťovnou je ţena v důchodu, jejíţ věk se pohybuje v rozmezí 60 – 74 let. Do lázní přijíţdí sama ze Zlínského kraje automobilem na 15 – 21 dní. Její ústavní pobyt je hrazen zdravotní pojišťovnou a hlavním důvodem jejího pobytu je doléčení a rehabilitace. Lázně navštěvuje opakovaně na základě doporučení lékaře. Nejvíce je spokojena s léčebnými procedurami.

62

7

DISKUSE

Téma lázeňství se v poslední době stává čím dál více aktuální. A to nejen v médiích, ale i mezi lidmi. V červnu 2013 se touto tématikou zabývali rovněţ poslanci v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Hlavním důvodem zvýšeného zájmu o tuto oblast je především značný úbytek lázeňských klientů, jejichţ pobyt je hrazen zdravotními pojišťovnami. Nově vzniklý indikační seznam (platný od 1. 10. 2012) a snaha šetřit peníze zdravotních pojišťoven se negativně projevuje u většiny lázeňských zařízení v zemi. Ty jsou nuceny na slabou návštěvnost zařízení reagovat sniţováním platů zaměstnanců nebo dokonce jejich propouštěním. Pokud se tento stav nepodaří stabilizovat nebo, ještě lépe, otočit, hrozí mnohým lázeňským zařízením v ČR velké finanční problémy, v horším případě zánik. Úbytek klientů v českých lázních potvrzují také lázeňské statistiky zveřejňované kaţdoročně Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR. Při porovnání roku 2011 a 2012 je vidět pokles nejen v počtu klientů s pobytem hrazeným zdravotní pojišťovnou, ale i tuzemských samoplátců. Mírnou kompenzaci tohoto stavu můţe představovat menší nárůst počtu zahraničních klientů. Současný trend byl potvrzen i v mém výzkumu realizovaném od srpna do října 2012 v lázních Zlínského kraje. Ve zdejších lázních Luhačovice a Kostelec u Zlína byla zaznamenána převaha samoplátců nad klienty s pobytem hrazeným zdravotní pojišťovnou. Domnívám se, ţe tato skutečnost mohla být způsobena mimo jiné například větší nabídkou lázeňských pobytů pro samoplátce nebo také realizací výzkumného šetření především o víkendech. Pro lázeňské klienty samoplátce i klienty s pobytem hrazeným zdravotní pojišťovnou je příznačné opakování pobytu v konkrétních lázních. Lidé, jak jsem zjistila, jezdí do stejných lázní mnohdy proto, ţe se jim tam líbí a jsou v nich spokojeni. Zajímavým se jeví také důvod návštěvy lázní – relaxace, regenerace a prevence. U klientů s věkem v rozmezí 60 - 74 let je tak pozorovatelný zvyšující se zájem o péči o své tělo a zdraví všeobecně. Prostřednictvím přímého kontaktu s respondenty se mi podařilo získat i některá zajímavá zjištění. V Kostelci u Zlína si klienti například pochvalovali 25 % slevu pro stálé zákazníky na stravu a ubytování nebo také vyhřívaný bazén. V Luhačovicích lidé vyzdvihovali hlavně vystoupení hudebního orchestru před Společenským domem a 63

divadelní týden. Příjemný personál spolu s precizně zpracovaným rozpisem léčebných procedur byl velmi pozitivně hodnocen klienty v Ostroţské Nové Vsi. Profil lázeňského klienta samoplátce a klienta s pobytem hrazeným zdravotní pojišťovnou ve Zlínském kraji je v mnoha ohledech rozdílný. Oba profily se od sebe odlišují místem bydliště klienta, v délce a důvodu pobytu v lázních, výběrem lázní a typem spolucestujícího. Profil samoplátce byl ovlivněn především výsledky z lázní Kostelec u Zlína. Zde se totiţ vyskytovala největší část těchto klientů. Naproti tomu profil klienta s pobytem hrazeným zdravotní pojišťovnou byl získán hlavně v lázních Ostroţská Nová Ves. Procházková (2011) sestavila ve své výzkumné práci profil lázeňského klienta ve vybraných lázních Olomouckého kraje – Priessnitzových léčebných lázních, Lázních Dolní Lipové a Termálních lázních Velké Losiny. Při komparaci stanoveného profilu s profilem lázeňského klienta ve Zlínském kraji lze pozorovat určité společné rysy. Klasickým lázeňským klientem je v obou případech ţena v důchodu s věkem přesahujícím 60 let. Lázeňské zařízení navštěvuje opakovaně a nejvíce je zde spokojena s léčebnými procedurami. Při srovnání výsledků mé práce a výzkumu monitorujícího cestovní ruch na Východní Moravě (Monitoring domácího cestovního ruchu Východní Moravy – léto 2012), který zpracovala pro CzechTourism agentura Ipsos Tambor, se ukázala být některá zjištění totoţná. Shodnost se týká především způsobu dopravy, spolucestujících, opakovanosti návštěv nebo celkové spokojenosti s místem pobytu. Určitým limitem mého výzkumu můţe být skutečnost, ţe výzkumný soubor obsahoval respondenty s ambulantní péčí, kteří do lázní docházeli pouze na léčebné procedury. Při hodnocení úrovně spokojenosti s ubytováním, stravováním a volnočasovou nabídkou tak tito jedinci nemohli dané otázky posoudit. Dále není moţné u klientů, kteří u otázky č. 4 (Tyto lázně jste navštívila?) odpověděli „poněkolikáté“, zjistit počet pobytů hrazených zdravotní pojišťovnou a pobytů samopláteckých. Výzkum by podle mého názoru mohl být obohacen také o některé otázky související například s konkretizací prováděných volnočasových aktivit nebo denními výdaji klientů apod.

64

8

ZÁVĚRY

Lázeňský cestovní ruch patří mezi jednu z nejvýznamnějších forem cestovního ruchu. Jeho význam si uvědomují také lázeňská zařízení, která se snaţí neustále zvyšovat úroveň poskytovaných sluţeb a vytvářet nové atraktivnější nabídky a procedury. Současně s tím investují nemalé finanční prostředky do vylepšování svých zařízení a do svých týmů zaměstnávají vysoce kvalifikovaný personál. Díky tomu mohou lázeňská zařízení v České republice poskytovat sluţby odpovídající evropskému, mnohdy i světovému standardu. Zlínský kraj je v současné době oblastí s druhou největší kapacitou lůţek v lázeňských zařízeních na území ČR (2 240 míst). Velkou zásluhu na tom mají především lázně Luhačovice, které patří mezi největší lázeňská místa Moravy a zároveň jsou čtvrté největší lázně v ČR. Hlavním cílem diplomové práce bylo vytvořit na základě údajů vzešlých z kvantitativního výzkumu profil lázeňského klienta ve Zlínském kraji. Po zpracování všech výsledků jsem došla k následujícímu zjištění: Typickým lázeňským klientem ve Zlínském kraji je ţena v důchodu, jejíţ věk se pohybuje v rozmezí 60 – 74 let. Lázně si vybírá na základě vlastní zkušenosti, coţ úzce souvisí s tím, ţe je navštívila jiţ poněkolikáté. Do lázní přijíţdí ze Zlínského kraje automobilem společně s partnerem/ přáteli za relaxací, regenerací a prevencí. V lázních pobývá v průměru 4 – 7 dní a svůj pobyt, který má formu ústavní péče, si hradí sama. Z hodnocených sluţeb je nejvíce spokojena s léčebnými procedurami. Na základě zjištěných výsledků bych lázním navrhla jistá doporučení. V první řadě doporučuji se zaměřit na stálé klienty, kteří do lázní přijíţdí opakovaně a nabízet jim zajímavá cenová zvýhodnění, případně jiné bonusy, pro zachování jejich přízně. Také navrhuji ještě více zatraktivnit pobyty trvající 4 – 7 dní. Z důvodu úbytku klientů s hrazeným lázeňským pobytem bych dále navrhla co nejvíce se orientovat na samoplátce a to nejen z řad občanů naší republiky, ale především ze zahraničí. V této souvislosti je dle mého názoru důleţité mít zřízené oficiální lázeňské webové stránky ve vícejazyčné podobě, případně vytvořený profil na sociálních sítích patřících v současnosti mezi jeden z nejrozšířenějších a nejoblíbenějších komunikačních prostředků. Vhodné je také propagovat lázeňské zařízení na veletrzích jako je např. ITB Berlín, MITT Moskva nebo praţský veletrh Holiday World. 65

Pro spokojenost klientů je podle mě také důleţité pečlivě vybírat zaměstnance, aby byli nejen odborníky v oboru, ale měli i příjemné vystupování. Klienti si totiţ, jak jsem zjistila během výzkumu, této věci velmi všímají a nesmírně si ji cení. Stanovením profilu lázeňského klienta ve Zlínském kraji jsem splnila hlavní cíl mé diplomové práce. Veškeré zjištěné výsledky budou předány manaţerům jednotlivých lázní spolu s návrhem na pokračování výzkumného šetření.

66

9

SOUHRN

Diplomová práce se zabývá profilem lázeňského klienta ve Zlínském kraji. Profil poskytuje informace o socioekonomické charakteristice klienta, vyuţívané lázeňské péči, délce pobytu, důvodu návštěvy lázní nebo spokojenosti s poskytovanými sluţbami. Teoretická část diplomové práce se zaměřuje na poznatky vztahující se k problematice cestovního ruchu a lázeňství. Popisuje definici, typologii a rysy cestovního ruchu, dále historii a organizaci lázeňství spolu s lázeňskou péčí i sluţbami, aj. V další části je stanoven hlavní cíl, kterým bylo vytvořit na základě výsledků vzešlých z kvantitativního výzkumu profil lázeňského klienta ve Zlínském kraji. V metodické oblasti je popsán dotazník jako technika pouţitá v rámci výzkumného šetření a také anamnéza respondentů, jeţ zahrnuje celkem 230 osob. Praktická část obsahuje situační analýzu popisující Zlínský kraj a tři lázeňská místa nacházející se v Kostelci u Zlína, Luhačovicích a Ostroţské Nové Vsi (historii lázní, léčbu, stravovací a ubytovací sluţby, volnočasové aktivity aj.). V závěrečné části jsou prezentovány výsledky z dotazníkového šetření spolu s profilem lázeňského klienta ve Zlínském kraji.

67

10 SUMMARY

The Diploma Work deals with a profile of a spa client in the Zlín Region. The profile provides information on socio-economic characteristics of a client, used spa care, length of stay, reason of the visit or satisfaction with services provided. The theoretical part of the work is aimed at the knowledge related with the issue of tourism and spa resorts. It describes definition, typology and features of tourism, as well as history and organization of spa resorts together with the spa care, services etc. In the next part the main aim is described, which was to create a profile of a spa client in the Zlín Region on the basis of a quantitative research. The methodic part describes the questionaire as a method used as a part of the enquiry and medical histories of the respondents, which include 230 people. The practical part contains situation analysis depicting the Zlín Region and three spa resorts located in Kolstelec u Zlína, Luhačovice and Ostrţská Nová Ves (history of the spa, treatment, catering and accommodation services, free time activities, etc.). In the final part the results of the questionaire enquiry together with a spa client profile in the Zlín Region are presented.

68

11 REFERENČNÍ SEZNAM

Publikace: Attl, P & Nejdl, K. (2004). Turismus I. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8. Budinská, J. & Zerjatke, P. (2006). Kapitel aus der Geschichte des Bäderwesens. Teplice: Regionalmuseum. Burachovič, S. & Wieser, S. (2001). Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. Cooper, Ch., Fletcher, J., Fyall, A., Gilbert, D. & Wanhill, S. (2008). Tourism: Principles and Practice (4th ed.). Milan: Rotolito Lombarda. CzechTourism (2012). Zlínský kraj Východní Morava. COT business, listopad 2012, 25. Černý, B. V. (1969). Základy ekonomiky lázeňství. Praha: Balnea. Čertík, M., Attl, P., Sysel, J. & Vitáková, M. (2001). Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení. Praha: OFF. Čihovský, J. (2006). Sociologický výzkum. Olomouc: Univerzita Palackého. Čurda, J., Kozlovská, M., Kříţek, V., Švestková, O., Trnka M. & Zima, T. (2007). České lázně a lázeňství. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. David, P. & Soukup, V. (2008). Velká turistická encyklopedie. Zlínský kraj. Praha: Kniţní klub. Dědina, J. (2005). Management, organizování a ekonomika lázeňství – vybrané kapitoly. Praha: Vysoká škola cestovního ruchu a lázeňství. Francová, E. (2003). Cestovní ruch [Učební texty]. Olomouc: Univerzita Palackého, Filosofická fakulta a fakulta tělesné kultury. Freyer, W. (2007). Tourismus – marketing. München: Oldenbourg Wissenchaftsverlag GmbH.

69

Indrová, J., Malá, V., Mlejnková, L., Netková, J. & Petrů, Z. (2009). Cestovní ruch: základy [Vysokoškolské skripta], (2nd ed.). Praha: Oeconomica. Institut turismu ČR. (2013). Profil domácího návštěvníka Východní Moravy. COT business, duben 2013, 70. Jandová, D. (2009). Balneologie. Praha: Grada. Kotíková, H. & Schwartzhoffová, E. (2008). Nové trendy v pořádání akcí a událostí (events) v cestovním ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Knop, K., Goulli, R. & Mikeš, F. (1999). Lázeňství – ekonomika a management. Praha: Grada Publishing. Middleton, V., Fyall, A., Morgan, M. & Ranchhod, A. (2009). Marketing in travel and tourism (4th ed.). Oxford: Elsevier Butterworth Heinemann. Orieška, J. (1995). Technika služeb cestovního ruchu (3rd ed.). Praha: Idea servis. Pavlík, J. (2010). Profil lázeňského turisty v Moravskoslezském kraji. Diplomová práce, Univerzita Palackého, Fakulta tělesné kultury, Olomouc. Pásková, M. & Zelenka, J. (2012). Výkladový slovník cestovního ruchu (2nd ed.). Praha: Linde Praha. Procházková, L. (2011). Profil lázeňského klienta ve vybraných lázních Olomouckého kraje. Diplomová práce, Univerzita Palackého, Fakulta tělesné kultury, Olomouc. Ryglová, K. (2009). Cestovní ruch – soubor studijních materiálů (3rd ed.). Ostrava: Key Publishing. Seifertová, V. (2003). Marketing v lázeňském cestovním ruchu. Praha: Vysoká škola cestovního ruchu a lázeňství: Pragoline. Ševeček, L. (1995). Zlín: the People, the Town, the Time: Prague: Orbis.

Internetové zdroje: CzechTourism. (n.d.). Katalog lázní & wellness. Retrieved 12. 2. 2013 from the World Wide Web: http://www.czechtourism.cz/files/lazenstvi/katalog/cz/index.html

70

CzechTourism. (2013). Lázeňské statistiky. Retrieved 2. 3. 2013 from the World Wide Web: http://www.czechtourism.cz/lazenstvi/lazenske-statistiky/ Český statistický úřad. (2012). Charakteristika kraje. Retrieved 23. 3. 2013. from the World Wide Web: http://www.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/charakteristika_kraje Česká tisková kancelář. (22. 4. 2013). Lázně čelí úbytku klientů, změnami se snaţí získat nové. Medical Tribune. Retrieved 13. 6. 2013 from the World Wide Web: http://www.tribune.cz/clanek/29768-lazne-celi-ubytku-klientu-zmenami-se-snaziziskat-nove E-lázně. (n.d.). Ostrožská Nová Ves – Sirnaté lázně v srdci regionu Slovácka. Retrieved 7. 3. 2013. from the World Wide Web: http://www.e-lazne.eu/lazne-ostrozska-nova-ves/ Hotel Lázně Zlín – Kostelec. (2012). Historie lázeňské léčby v Kostelci u Zlína. Retrieved

5. 3. 2013 from the World Wide Web: http://www.hotel-kostelec.cz/

hotelweb/laz_hist.php Hotel Lázně Zlín – Kostelec. (2013). Přinášíme novinky s vůní léčivé skořice a konopí. Kostelecký lázeňák, 5, 1, Online PowerPoint. Retrieved 24. 6. 2013 from the World Wide Web: http://www.hotel-kostelec.cz/hotelweb/MK/ _lazenak_2013_01.pdf Jedeme do lázní. (2013). Informace o sdružení. Retrieved 8. 3. 2013 from the World Wide

Web:

http://www.jedemedolazni.cz/cs/sdruzeni-lazenskych-mist/informace-o-

sdruzeni.html Jedeme do lázní. (2013). Ostrožská Nová Ves. Retrieved 6. 3. 2013 from the World Wide Web: http://www.jedemedolazni.cz/cs/lazenska-mista/ostrozska-nova-ves-26.html Luhacovice.cz – oficiální průvodce lázeňským městem. (n.d.). Historie města. Retrieved 30. 3. 2013 from the World Wide Web: http://www.luhacovice.cz/1614-historie-mestaa-lazni Luhačovice.cz – oficiální průvodce lázeňským městem. (n.d.). Lázeňské společnosti. Retrieved 20. 6. 2013 from the World Wide Web: http://www.luhacovice.cz/24834lazenstvi Ministerstvo zdravotnictví České republiky. (2010). Základní informace. Retrieved 8. 3. 2013 from the World Wide Web: http://www.mzcr.cz/obsah/zakladniinformace_ 2043_3.html 71

Svaz léčebných lázní České republiky. (2012). Indikační seznam a kódy MKN, Online PowerPoint. Retrieved 1. 3. 2013 from the World Wide Web: http://www.lecebnelazne.cz/storage/get/1218-is-final.pdf Svaz léčebných lázní České republiky. (2009). Luhačovice. Retrieved 30. 3. 2013 from the World Wide Web: http://www.lecebne-lazne.cz/cs/prehled-lazni/luhacovice Svaz léčebných lázní České republiky. (2009). O svazu léčebných lázní ČR. Retrieved 8. 3. 2013 from the World Wide Web: http://www.lecebne-lazne.cz/cs/o-svazu-lazni/osvazu-lecebnych-lazni-cr Svaz léčebných lázní České republiky. (2009). Proč jet do českých lázní. Retrieved 1. 3. 2013 from the World Wide Web: http://www.lecebne-lazne.cz/cs/ceske-lazenstvi/procjet-do-ceskych-lazni Svaz léčebných lázní České republiky. (2012). Předepisování lázeňské péče od 1. října 2012. Retrieved 1. 3. 2013 from the World Wide Web: http://www.lecebnelazne.cz/cs/pro-lekare/predepisovani-lazenske-pece-od-1-rijna-2012 Svaz léčebných lázní České republiky. (2009). Přírodní léčivé zdroje. Retrieved 22. 3.2013

from

the

World

Wide

Web:

http://www.lecebne-lazne.cz/cs/ceske-

lazenstvi/prirodni-lecive-zdroje Teshim, T. (10. 6. 2008). Luhačovice – lázeňský unikát v lůně Vizovických vrchů. Treking.cz.

Retrieved

14.

6.

2013

from

the

World

Wide

Web:

http://www.treking.cz/regiony/ luhacovice.htm Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. (2013). Lázeňská péče. Retrieved 1. 6. 2013 from the World Wide Web: http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/ lazenska-pece

72

12 PŘÍLOHY

Seznam příloh:

Příloha 1. Dotazník pro lázeňského klienta Zlínského kraje ................................ 74 Příloha 2. Indikační seznam .................................................................................. 76 Příloha 3. Fotografie – lázně Kostelec u Zlína ..................................................... 77 Příloha 4. Fotografie – lázně Luhačovice ............................................................. 78 Příloha 5. Fotografie – lázně Ostroţská Nová Ves ............................................... 79

73

Příloha 1. Dotazník pro lázeňské klienta Zlínského kraje Dobrý den, jsem studentkou Univerzity Palackého, Fakulty tělesné kultury. Chtěla bych Vás poţádat o vyplnění tohoto dotazníku, který je součástí mé diplomové práce zjišťující profil lázeňského klienta ve Zlínském kraji. Otázky se týkají Vás a Vašeho pobytu. Vyhovující odpověď buď zakrouţkujte či doplňte. Děkuji, Monika Ovčačíková.

1. Kraj, ve kterém bydlíte? …………………………. 2. Jakou dopravu jste vyuţil(a) pro cestu do lázní? (vyberte pouze jeden převaţující způsob dopravy)

a) automobil/motocykl b) veřejnou dopravu c) jiný způsob dopravy ……………. 3. S kým jste do lázní přijel(a)? (moţnost více odpovědí)

a) b) c) d)

sám / sama s partnerem / partnerkou, přáteli s dítětem / dětmi s rodičem / rodiči

4. Tyto lázně jste navštívil(a)? a) poprvé b) poněkolikáté (kolikrát: ……………) 5. a) b) c)

Jakou lázeňskou péči z hlediska způsobu hrazení vyuţíváte? komplexní lázeňské péče příspěvková lázeňská péče lázeňský pobyt pro samoplátce

6. Jakou lázeňskou péči z hlediska pobytu vyuţíváte? a) ústavní péče b) ambulantní péče 7. a) b) c) d) e) f)

Jaká je délka Vašeho pobytu v lázních? 1 den 2 - 3 dny 4 - 7 dní 8 - 14 dní 15 - 21 dní 22 a více dní

74

8. Proč jste si vybral(a) tyto lázně? (vyberte pouze jeden převaţující důvod)

a) b) c) d) e)

na základě vlastní zkušenosti na základě doporučení lékaře na základě doporučení přátel a blízkých náhodně jiný důvod ……………………

9. Jaký je důvod Vašeho pobytu v lázních? (vyberte pouze jeden převaţující důvod)

a) doléčení a rehabilitace b) relaxace, regenerace, prevence c) jiný důvod …………………… 10. Jak jste spokojen(a) s těmito poskytovanými sluţbami? a) Ubytování velmi spokojen spíše spokojen spíše nespokojen velmi nespokojen b) Stravování velmi spokojen spíše spokojen spíše nespokojen velmi nespokojen c) Procedury velmi spokojen spíše spokojen spíše nespokojen velmi nespokojen d) Volný čas velmi spokojen spíše spokojen spíše nespokojen velmi nespokojen 11. Sociální status: a) zaměstnanec b) podnikatel, ţivnostník c) student d) důchodce e) nezaměstnaný f) jiný ………….. 12. Věková kategorie: a) méně jak 19 let b) 20 - 34 let c) 35 - 44 let d) 45 - 59 let e) 60 - 74 let f) 75 - 89 let g) 90 a více let 13. Pohlaví: a) ţena b) muţ

75

neumím posoudit neumím posoudit neumím posoudit neumím posoudit

Příloha 2. Indikační seznam Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči pro dospělé dle vyhlášky č. 267/2012 Sb. 

Nemoci onkologické (číslo indikace I),



nemoci oběhového ústrojí (číslo indikace II),



nemoci trávicího ústrojí (číslo indikace III),



nemoci z poruch výměny látkové a ţláz s vnitřní sekrecí (číslo indikace IV),



nemoci dýchacího ústrojí (číslo indikace V),



nemoci nervové (číslo indikace VI),



nemoci pohybového ústrojí (číslo indikace VII),



nemoci močového ústrojí (číslo indikace VIII),



duševní poruchy (číslo indikace IX),



nemoci koţní (číslo indikace X),



nemoci gynekologické (číslo indikace XI).

Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči pro děti a dorost dle vyhlášky č. 267/2012 Sb. 

Nemoci onkologické (číslo indikace XXI),



nemoci oběhového ústrojí (číslo indikace XXII),



nemoci trávicího ústrojí (číslo indikace XXIII),



nemoci z poruch výměny látkové a ţláz s vnitřní sekrecí a obezita (číslo indikace XXIV),



nemoci dýchacího ústrojí (číslo indikace XXV),



nemoci nervové (číslo indikace XXVI),



nemoci pohybového ústrojí (číslo indikace XXVII),



nemoci močového ústrojí (číslo indikace XXVIII),



duševní poruchy (číslo indikace XXIX),



nemoci koţní (číslo indikace XXX),



nemoci gynekologické (číslo indikace XXXI).

76

Příloha 3. Fotografie – lázně Kostelec u Zlína

Obrázek 14. Lázeňská budova – Kostelec u Zlína (www.hotel-kostelec.cz)

Obrázek 15. Masáţ v Kostelci u Zlína (www.gclk.cz)

77

Příloha 4. Fotografie – lázně Luhačovice

Obrázek 16. Luhačovice – Jurkovičův dům (www.lazneluhacovice.cz)

Obrázek 17. Inhalace Vincentkou v Luhačovicích (www.miramare-luhacovice.cz) 78

Příloha 5. Fotografie – lázně Ostroţská Nová Ves

Obrázek 18. Sirnaté lázně Ostroţská Nová Ves (www.laznenovaves.cz)

Obrázek 19. Rehabilitace v Ostroţské Nové Vsi (www.laznenovaves.cz) 79