Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury. HRACÍ AUTOMATY A KRIMINALITA V OLOMOUCI Bakalářská práce

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury

HRACÍ AUTOMATY A KRIMINALITA V OLOMOUCI Bakalářská práce

Autor: Heckelmoser Michal, Rekreologie – Management volného času Vedoucí práce: Mgr. Zdeněk Hamřík Olomouc 2013

Jméno a příjmení autora: Michal Heckelmoser Název bakalářské práce: Hrací automaty a kriminalita v Olomouci Pracoviště: Katedra rekreologie Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Zdeněk Hamřík Rok obhajoby bakalářské práce: 2013 Abstrakt: Cílem této bakalářské práce je formulovat problematiku hracích automatů a patologického hráčství a jejich vlivu na kriminalitu v Olomouci.

Vycházím

z celosvětových poznatků osobností působících v různých odvětvích, ať už se jedná o lékaře z oblasti psychologie, právníků i politických osobností. Při provádění výzkumu bylo použito letitých zkušeností a případových studií získaných v rámci mého působení v řadách policie České republiky. Současně bylo využito rozhovoru s psycholožkou andiktologické ambulance, působící na území města Olomouce pod záštitou občanského sdružení Podané ruce. Práce byla doplněna o policejní statistiky z let 2010 až 2012 obsahující majetkovou kriminalitu, která je nejčastěji spojována s gamblingem. Výsledek práce poukazuje na problém, který se dotýká celé společnosti. Nejedná se pouze o problematiku Olomouce, České republiky, či Evropy, ale o celosvětový problém a záleží pouze na nás, jak se postavíme k jeho řešení. V práci

je

zachyceno

řešení

fenoménu

patologického

hráčství

z pohledů

odborníků různých částí světa a je v ní upozorněno na jeho následky, mezi které patří i kriminalita.

Klíčová slova: hrací automat, patologické hráčství, léčba patologického hráčství, prevence, trestný čin, podvod, zpronevěra Souhlasím s půjčováním bakalářské práce v rámci knihovních služeb.

Author´s first name and surname: Michal Heckelmoser Title of the bachelor thesis: Slot machines and crime in Olomouc city Department: Department of Recreology Supervisor: Mgr. Zdeněk Hamřík The year of presentation: 2013

Abstract: The main aim of this bachelor thesis is to present issues of slot (game) machines and pathological gambling with regard to their influence on crime rate in Olomouc. The thesis is based on global knowledge provided by experts working in a variety of professions, whether psychology physicians, lawyers or politics. When realizing the inquiry, I used my long-time experience and also case studies gained during my work as a member of Police of the Czech Republic. Moreover, an interview with the psychologist of addictological ambulance operating within the cadastre of the Olomouc city under the citizens’ association “Podané ruce” was led. The thesis was supplemented by police statistics from year 2010 to 2012 containing property crime which is most frequently associated with gambling. The result of this thesis highlights a problem which affects entire society. It is not only an issue for Olomouc, the Czech Republic or Europe but it is a global issue and it depends only on us how we will be able to solve it. This thesis deals with a phenomenon of pathological gambling from the aspects of experts from various parts of the world and points out consequences of this phenomenon, such as criminality.

Keywords: slot machines, pathological gambling, compulsive gambling treatment, prevention, crime, fraud, embezzlement

I agree the thesis paper to be lent within the library service.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně pod vedením Mgr. Zdeňka Hamříka, uvedl jsem všechny použité literární a odborné zdroje a dodržoval zásady vědecké etiky.

V Olomouci dne 26. dubna 2013

..........................................

Děkuji Mgr. Zdeňkovi Hamříkovi za pomoc, cenné rady, tolerantní a odborný přístup při vedení bakalářské práce, současně bych chtěl poděkovat PhDr. Kateřině Andrlové, za poskytnutí rozhovoru a vstřícný přístup a v neposlední řadě celé své rodině za podporu a trpělivost v mém studiu.

OBSAH 1 ÚVOD ............................................................................................................

8

2 PŘEHLED POZNATKŮ .................................................................................

9

2.1 Výherní hrací přístroj ............................................................................... .

9

2.1.1 Vznik prvního hracího automatu ........................................................

9

2.1.2 Dělení hracích automatů ...................................................................

10

2.2 Problematika hazardu z celosvětového pohledu ......................................

10

2.2.1 Pohled na gambling ze strany České republiky .................................

11

2.2.2 Porovnání České republiky s Evropskou unií ....................................

12

2.2.3 Řešení problematiky hazardu ve Slovinsku .......................................

13

2.3 Hrozby internetového sázení ....................................................................

19

2.3.1 Internetové sázení v České republice ...............................................

20

2.4 Návykové a impulzivní poruchy ................................................................

21

2.4.1 Patologické hráčství ..........................................................................

21

2.4.1.1 Rizikové faktory patologického hráčství .....................................

22

2.4.1.2 Znaky patologického hráčství .....................................................

23

2.4.2 Finanční problémy patologických hráčů ............................................

24

2.4.3 Léčba patologického hráčství ............................................................

25

2.4.3.1 Možnosti léčby patologického hráčství .......................................

25

2.4.3.2 Kognitivní a behaviorální léčba (psychoterapie) .........................

26

2.5 Prevence ..................................................................................................

27

2.5.1 Možnosti prevence ............................................................................

28

2.5.1.1 Prevence pomocí vzdělávacích programů .................................

29

2.5.1.2 Prevence pomocí zážitkové pedagogiky ....................................

30

2.6 Trestné činy ..............................................................................................

32

2.6.1 Krádež ...............................................................................................

34

2.6.2 Loupež ..............................................................................................

35

2.6.3 Zpronevěra ........................................................................................

35

2.6.4 Podvod ..............................................................................................

37

2.7 Hazardní hraní dle platné legislativy v ČR ................................................

38

2.7.1 Zpoplatnění hazardu .........................................................................

38

2.7.2 Výňatky ze zákona o loteriích a jiných podobných hrách ..................

38

3 CÍL PRÁCE ..................................................................................................

40

4 METODIKA....................................................................................................

41

4.1 Výzkumné metody – sběr dat ...................................................................

41

4.1.1 Případová studie ...............................................................................

41

4.1.2 Strukturovaný polostandardizovaný rozhovor ....................................

42

4.1.3 Statistické výstupy .............................................................................

42

4.2 Analýza dat ...............................................................................................

43

4.3 Etické aspekty ...........................................................................................

44

5 VÝSLEDKY ...................................................................................................

45

5.1 Kasuistiky .................................................................................................

45

5.1.1 Výzkumný vzorek ..............................................................................

45

5.1.1.1 Kasuistika č. 1 ............................................................................

46

5.1.1.2 Kasuistika č. 2 ............................................................................

49

5.1.1.3 Kasuistika č. 3 ............................................................................

52

5.1.2 Výsledky Kasuistik.............................................................................

54

5.2 Rozhovor ..................................................................................................

55

5.2.1 Shrnutí rozhovoru ..............................................................................

58

5.3 Výsledky ze statistických výstupů .............................................................

59

5.3.1 Tabulky z policejních statistik ............................................................

60

6 ZÁVĚREČNÝ PŘEHLED ANALÝZ ................................................. .............

65

7 DISKUZE.......................................................................................................

66

8 ZÁVĚR ........................................................................................................

68

9 SOUHRN .......................................................................................................

70

10 SUMMARY ....................................................................................................

71

11 REFERENČNÍ SEZNAM ...............................................................................

72

12 PŘÍLOHY.......................................................................................................

76

1.

ÚVOD Gambling je problém, se kterým se potýká celý svět již po řadu let, přičemž

v České republice se na patologické hráčství doposud pohlíží jako na něco, co se nás příliš netýká. Je to obecně fenoménem Čechů, že se starají pouze sami o sebe a věci, které se jich samotných přímo nedotýkají, nechávají bez povšimnutí. V České republice se v posledních letech rozšiřuje provozování heren, kde se vyskytují převážně hrací automaty. Ač si to většina „obyčejných“ lidí neuvědomuje, tak se nás začíná tato problematika čím dál tím více dotýkat. Tím, že se hrací automaty staly v České republice přístupnější široké veřejnosti a rozšiřující se trend stavění heren neustále pokračuje, přibývá počet patologických hráčů. Patologické hráčství je psychickou nemocí a její léčba je velice obtížná a nákladná, o čemž nasvědčují i ve světě prováděné studie. Na tuto léčbu doplácí všichni daňoví poplatníci v České republice, kdy z výnosů z provozu hazardu na léčbu připadá pouze malá část. Na hazardu profituje pouze úzký okruh osob pohybující se v této oblasti a zbytek společnosti tuto oblast „kultury“ pouze podporuje z odvodů z daní. Současně je neopomenutelným faktem, že každý patologický hráč ovlivňuje život lidí žijících okolo sebe a v nezanedbatelných případech své problémy řeší i pácháním protiprávního jednání. Olomouc je město, kde se v posledních letech herny rovněž rozšířily, jako houby po dešti. V návaznosti na tento fenomén logicky přibývá i v této historií opředenou metropolí patologických hráčů. Práce je zaměřena na základní vytýčení pojmů týkající se hazardu a je podpořena četnými poznatky načerpanými ze zahraniční literatury. Jejím obsahem je poukázání na skutečnost, že ve světě se s daným problémem již společnost potýká, zatímco u nás je gambling doposud přehlížen a podceňován. V praktické části práce jsou uvedeny v případových studiích názorné příklady toho, jak se problémy spojené s hracími automaty mohou dotknout života obyčejných lidí. Dané téma jsem si zvolil, neboť již řadu let sloužím v řadách policie České republiky a v profesním životě se často setkávám s následky kriminálních činů. V rámci svého povolání mám možnost sledovat množství heren, které se na území města Olomouce v posledních letech rozšířily, a současně se stále častěji setkávám s lidmi postiženými kriminálními činy způsobenými hazardem.

8

2.

PŘEHLED POZNATKŮ

2.1

Výherní hrací přístroj Výherní hrací přístroje jsem se rozhodl ve své práci popsat zvlášť, neboť

oblast provozování výherních hracích přístrojů je u občanů ČR nejrozšířenější a nejpřístupnější formou hraní hazardu. Dle ust. § 17 zák. číslo 1990 č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění účinném od 1. 1. 2012 se výherním hracím přístrojem rozumí kompaktní, funkčně nedělitelné a programově řízené technické zařízení s ovládáním určeným pouze pro jednoho hráče. U výherního hracího přístroje s programovým vybavením umožňujícím současnou hru na více hracích místech více hráčům je každé takové hrací místo rovněž považováno za samostatný výherní hrací přístroj. Novější výherní hrací přístroje jsou mimo mincovníku vybaveny i akceptorem bankovek. Ze strany provozovatelů VHP (výherních hracích přístrojů) se jedná o vylepšení, protože hráč již nemusí chodit rozměňovat mince u měniček, popř. obsluhy, ale může rovnou vložit papírovou bankovku. 2.1.1 Vznik prvního hracího automatu Již odedávna se lidstvo jako takové zabývá hraním hazardních her, o čemž jsou i dochované písemné zmínky. Podle Prunnera (2008) se již ve starověkých kulturách japonských, čínských, perských nebo egyptských dají dohledat zmínky o existenci hazardních her. Postupem času, jak se lidská společnost vyvíjela, docházelo ke změnám a rozšiřování prostředků, forem, způsobů zábavy a hraní. Během trávení volného času lidé zprvu hráli jednoduché hry, které se postupně staly velmi složitými. V oblasti hráčských aktivit je představují specifický prostředek tzv. „zábavní stroje“, kdy jejich vznik spadá do dob již dávno minulých. V roce 1850 došlo ke zhotovení prvního automatu určeného na prodej pohlednic a necelých 50 let po té již firma Tivoli vyrobila první výherní automat, čímž byl položen základní kámen celého herního průmyslu. Odtud byl již pouze malý krůček k výrobě různých druhů mincových přístrojů. Později nastoupil prudký rozvoj výherních automatů, jež jsou v současné době již vybaveny počítačovými programy.

9

2.1.2 Dělení hracích automatů Je několik možností jak se dají hrací automaty rozdělit, přičemž jako základní dělení jsem si vybral dělení dle Nešpora a Czémyho (1994), a to do dvou skupin: Výherní Zákazník si u tohoto druhu automatů kupuje možnost výhry. Jedná se tedy o hru hazardní, u které zákon zakazuje osobám mladším osmnácti let její provozování. Na hazardní hru si hráč může vytvořit závislost podobnou závislosti na kokainu, Jedná se o silnou touhu hrát, u které není vytvořena tělesná závislost, ale naopak silná psychická závislost. Zábavní Jedná se o videohry, nebo počítačové hry, které jsou nehazardní a nevztahují se na ně žádná omezení ze zákona. I tyto však nesou svá rizika, neboť děti, které tráví dlouhé hodiny hraním her, nebudou mít čas na učení a na získávání sociálních dovedností v mezilidských vztazích, čímž mohou snadno zaostat za svými vrstevníky. Podle Czémyho a Nešpora (1994) u citlivějších dětí zvyšuje blikavé světlo obrazovek riziko epilepsie.

2.2

Problematika hazardu z celosvětového pohledu Problémy s hazardem se potýká již řadu let spousta zemí světa, kdy některé

státy si problémy připouští více a jiné méně. Prunner upozornil v roce 2008 ve své knize, na rozšíření poznatků důležitých pro pochopení psychologických sociálních, ekonomických i neurobiologických aspektů, které mají vztah k léčení patologického hráčství. Neustále se však stává, že velká řada odborníků, která se dostává do kontaktu s touto poruchou, ignoruje vazby na tyto nové poznatky. Příčiny i důsledky poruchy patologického hráčství, nespojují s novými aspekty a nesprávně pak diagnostikují zjištěné stavy u pacientů. Největším nedostatkem je však skutečnost, že na celém světě není věnována dostatečná pozornost možnosti terapeutické léčby již v raných stádiích, při jejímž použití se značně zvyšuje pravděpodobnost úspešnosti léčby. 10

2.2.1 Pohled na gambling ze strany České republiky V České republice se problematika hazardu spíše podceňuje. K tomuto si lze položit jednoduchou otázku, proč? Holan (2012) z Občanského sdružení Brnění, upozorňuje na internetových stránkách mapy hazardu na problém s hracími přístroji. Jako nejjednodušší řešení uvedl vypnutí hazardních přístrojů ve všech hernách a hospodách. Tím by se vyřešil problém spojený s gamblerstvím a všemi nežádoucími účinky, které jsou v s tímto jevem spojené. Své tvrzení opírá o zkušenosti z Norska, kde se tomu tak již stalo. V článku uvedl rovněž fakt, že s Norskem se soudili provozovatelé hracích automatů u evropských soudů, kdy tito svůj spor prohráli. Holan předpokládá, že v případě brzkého rozhodnutí Ústavního soudu ČR o možnosti regulace hazardu ze strany obcí, budou hrací přístroje ve většině obcí obratem zakázány. Přílohou článku dal mimo jiné výtahy ze zahraničních publikovaných studií hazardu, o něž svá tvrzení opíral. Současně Holan uvádí, že ministerstvo financí České republiky, tvrdí, že na vypracování studií zabývající se problematikou patologického hráčství, nemá čas. O čemž se domnívá, že byla ze strany ministerstva taktika, aby bylo možné se tvářit, že v České republice neexistuje problém s hazardem. Z provedených zahraničních studií však bylo zjištěno, že hazard je společensky velice škodlivý a má obrovské dopady jak do oblasti ekonomiky, tak i do sociální a zdravotní sféry. Výsledkem zahraničních studií je, že by se měl hazard důkladně regulovat, avšak u nás je regulace ze strany ministerstva dlouhodobě blokována. Na stránkách osbrneni.cz lze naleznou Výtah z publikovaných zahraničních vědeckých prací o hazardu a jeho psychosociálních dopadech na jednotlivce a společnost. Jedná se o přehlednou tabulku obsahující 20 studií provedených v různých koncích světa od USA, Kanadu, Španělsko až po Norsko. Jako příklad škodlivosti hazardu jsem si vybral jen některé studie, abych poukázal na spojitost hracích automatů s kriminalitou. Studie č. 7 poukazuje na skutečnost, že dostupnost kasina do patnácti mil od komunity podstatně snižuje sociální kapitál.“ Mnohé studie prokázaly souvislost

sociálního kapitálu s kvalitou života (Requena, 2003),

hospodářským rozvojem a výší HDP (Knack a Keefer, 1997) a úbytkem trestné činnosti (Rosenfeld a kolektiv, 2001). Samotný sociální kapitál měří míru koheze komunity, společnosti, například v indikátorech skupinové participace, soudržnosti 11

rodiny a podobně.“ Americká studie z Delaware zařazená v tabulce pod č. 9 naznačuje, že mladí lidé hrající hazardní hry, mají až třikrát větší sklony k užívání nelegálních drog, než je běžné. Téměř třikrát častěji jsou v konfliktu s policií a jsou častěji zainteresováni ve válkách gangů, nebo drobných krádežích. V Kanadské studii, která je řazena, jako jedenáctá v pořadí je hned prvním bodem poukázáno na skutečnost, že legalizace hazardu zvyšuje kriminalitu a současně zvyšuje i riziko korupce v politice. Dále upozorňuje na skutečnost, že zlegalizováním hazardu dochází k nárůstu patologického hráčství, kdy u patolologikých hráčů se zvyšuje riziko sebevražd, popřípadě jejich pokusů. 2.2.2 Porovnání České republiky s Evropskou unií Jako velice alarmující jsou fakta uvedená na internetových stránkách občané proti hazardu, kde došlo k porovnání České republiky s celou Evropskou unií. Níže uvedu v číslech uveřejněná fakta na těchto internetových stránkách. Počet obyvatel v České republice:

více než 10.500.000 obyvatel

Počet obyvatel v Evropské unii:

více než 500.000.000 obyvatel

(V České republice žije čtyřicet osm krát méně obyvatel než v Evropské unii) (občané proti hazardu) Rozloha České republiky:

79.000 km2

Rozloha Evropské unie:

4.422.773 km2

(Rozloha České republiky je téměř padesát šest krát méně než rozloha Evropské unie) Poměr v počtu heren a kasin Česká republika x Evropská unie:

6,5 : 1

(občané proti hazardu) Na internetových stránkách občané proti hazardu je dále uvedeno, že i přes skutečnost, že je Česká republika svým počtem obyvatel čtyřicet osm krát menší než celá Evropská unie a svou rozlohou zaujímá pouze jednu padesát šestinu její celkové rozlohy, má šest a půl krát více heren než celý zbytek Evropské unie. V přepočtu na počet obyvatel je počet výskytu hazardních provozoven v České republice tři sta dvanáct krát vyšší než v celé Evropské unii. Jak je dále na stránkách občané proti 12

hazardu uvedeno, tak v letech 2007 až 2008 připadalo v České republice na jeden hrací automat sto sedmdesát lidí, kdy v Brně toto číslo činilo devadesát osm lidí na jeden automat, přičemž ve Francii toto číslo činilo osmnáct tisíc lidí na jeden hrací automat. Jak je současně uvedeno na těchto internetových stránkách, tak v roce 2009 se v České republice prosázelo 128 miliard korun Českých, což je o 13,9 % více než za předcházející rok 2008, přičemž s ohledem na současný legislativní vývoj v České republice lze do budoucna předpokládat spíše nárůst těchto čísel. 2.2.3 Řešení problematiky hazardu ve Slovinsku Jako vhodný příklad, jak lze rovněž postupovat v boji proti hazardu bych uvedl, model jak se s touto problematikou vypořádali ve Slovinsku. Makarovič, Macur a Rončević (2011), kteří se zabývají problematikou patologického hráčství ve Slovinsku, uvádí, že je zapotřebí se zaměřit na doposud nedostatečnou prevenci u mladých lidí, kteří patří do nejvíce rizikových skupin. V dalším textu jsem pro pochopení celé problematiky použil částečný překlad uveřejněného slovinského článku. Pro přiblížení problému jako celku je důležité si upřesnit historický vývoj v této zemi a další souvislosti týkající se legislativy a příjmů z provozování hazardu ve Slovinsku. Založení prvního kasina na území Slovinska na pobřeží jihozápadní oblasti Portorož je datováno na rok 1913, kdy však se začátkem první světové války bylo uzavřeno ze strany Jugoslávské monarchie. Byly povoleny pouze loterijní hry, avšak za výslovného povolení úřadů. Od roku 1946 platila v komunistické Jugoslávii přísná omezující pravidla na provozování hazardu, přičemž první základní právní předpisy o hazardních hrách v komunistické Jugoslávii byly přijaty až v roce 1962. Od roku 1965 bylo povoleno hazardní hraní pouze pro zahraniční turisty a hry byly hrány výhradně v cizí měně. Pro Jugoslávské občany bylo hraní hazardu definováno jako trestný čin, pod hrozbou trestu odnětí svobody až na 30 dnů a zabavení majetkových zisků. Po zavedení této legislativy, byla v socialistickém Slovinsku otevřena první dvě kasina, a to v turistických oblastech Portorož a Bled. Důvodem vydání povolení byly čistě pragmatické důvody, neboť z hazardu plynuly do státního rozpočtu vysoké zisky. I přes skutečnost, že zpočátku byl záměr organizovat hraní hazardních her pro západní turisty, měl tento krok poměrně významný pro budoucí hospodářský rozvoj 13

této činnosti. Hraní hazardu bylo až do roku 1980, chápáno jako doplněk turistických kapacit. Od roku 1980 přestávala být kasina a hazardní herny do určité míry jen doplňkem pro elitní turisty, ale přibližovala se k Americkému konceptu hraní hazardních her, začaly se tedy tvořit v některých místech centrální turistické atrakce, například Nova Gorica, nejzápadnější slovinské městečko na hranicích s Itálií. Po roce 1990 byl celkově zrušen zákaz hraní hazardních her všem Slovinským občanům. Začala vznikat menší kasina vybavená pouze hracími automaty (tzv. "hazardní haly" a tak se hazard přibližoval více a více místní slovinské populaci. V roce 1995 byly přijaty systémová předpisy, které s úpravami v letech 2001, 2003 a 2007 platí dodnes. Nové legislativní návrhy měly liberalističtější přístup při zachování tzv. "účinné kontroly". Současná Slovinská legislativa rozlišuje mezi "klasikou" hazardu a hraní hazardních her. Klasická hazardní hra obsahuje: loterie, loterie s konstantní cenou, kvíz loterií, bingo, lotto, sportovní sázky, sportovní bazény a jiné podobné hry. Provozování klasických her mají povoleno pouze dva operátoři. Jedná se o LoterijaSlovenija (Loterie Slovinska), která má osm různých her a Športnaloterija (Sportovní loterie), která vede šest her. Rovněž mohou být provozovány ze strany neziskových organizací maximálně jedenkrát do roka loterijní hry s výtěžkem na dobročinné účely. Licence pro tyto činnosti jsou vydané ministrem financí. Slovinské právní předpisy rozlišují mezi dvěma typy míst, kde může být hazard provozován, jedná se o kasina a hazardní haly. Tamní právní předpisy umožňují, aby vláda udělila koncesi až 15 kasinům a až 45 hazardním halám. Slovinská legislativa také ukládá určitá věková omezení ve vztahu k hazardu. Jedná se konkrétně o článek 83 zákona o hazardu, který výslovně uvádí, že osobám mladším 18 let není dovoleno, aby se zapojovaly do hraní her v provozovaných kasinech. Ve skutečnosti jim však není zakázán vstupu do kasina. V uvedeném zákoně však není žádné věkové omezení pro ostatní druhy hazardních her. Od roku 1985 až do roku 2005 se počet návštěvníků kasin a hazardních hal dvanáctkrát zvýšil. V roce 2006 navštívilo slovinská kasina a hazardní haly 4.200.000 návštěvníků. Typickými hosty jsou zahraniční turisté, kteří tvoří až 86% návštěvníků kasin a 54% návštěvníků hazardních hal. Vzhledem k tomu jsou příjmy z provozování hazardních her v poměru k celkovým příjmům z cestovního ruchu velmi vysoké, tak se Slovinsko v tomto ohledu podobá zemím jako Monako v Evropě, nebo Nevada v USA. Příjmy z hazardních her před zdaněním činily 489 milionů EUR, což je 14

výrazný nárůst ve srovnání s rokem 2001 ", kdy činily 264 milionů EUR. Významná část těchto příjmů je převedena do společnosti prostřednictvím daní a koncesních příspěvků. Koncesní příspěvek z hazardních her činí 20% a sazba daně je 18%. V roce 2006 tvořily vybrané daňové a koncesní příspěvky z provozování všech hazardních her 142 milionů EUR, což představovalo 1,22% z příjmů do rozpočtu Slovinské republiky. Výpočet výnosů nezahrnuje internetové hraní, neboť ve Slovinsku o tomto jevu neexistují téměř žádné relevantní údaje. Zatímco typickým návštěvníkem kasina je cizinec, typickým loterijním hráčem ve Slovinsku je Slovinec. Výzkum hraní hazardních her ve Slovinsku je relativně novým jevem a zaměřuje se zejména na oblast Goriska, protože koncentrace a příjmy z tohoto druhu podnikání jsou nejvyšší v této části země. Z průzkumu vyšlo najevo, že 3% z místních obyvatel prohlašovalo, že navštěvují kasino alespoň jednou týdně a další 1% uvedlo, že navštěvovalo hazardní haly. Kasina navštěvují lidé převážně vyššího věkového průměru, zatímco typickým hráčem v hazardních halách byli mladí muži. Mezi těmito 4% místních obyvatel, kteří by mohli být považováni za patologické hráče, byla provedena analýza motivů, proč hrají hazardní hry. Z této vyplynulo, že 40% dotazovaných uvedlo jako hlavní motiv jejich hraní další druh zábavy, jako např. koncerty, tančení, umělecké programy apod. Výsledkem bylo, že v oblasti Goryšska mají problémy s patologickým hráčstvím až 3% obyvatel. V přepočtu na ekvivalent celého Slovinska by se tak jednalo o 2,5% obyvatelstva. Rovněž byl

vypočten

finanční

odhad

sociálních

nákladů

s problémy

s hazardním hraním. Pro výpočet byla použita Americká metodika použitá Národní komisí pro studii dopadů gamblingu z roku 1999. Výsledkem bylo 633 EUR vynaložených společností na každého problémového hráče a 1.185 EUR za každého patologického

hráče.

S předpokládanými 2,5%

patologických

hráčů

v celém

Slovinsku by celkově vynaložená částka podle metodiky NORC (Naval Ordonance Research Calculator) činila 33,3 milionu EUR a podle metodiky APC (Association for progressive communication), by tato částka činila 29,4 milionu EUR. Konečné výsledky výpočtů se však pro Slovinsko přikláněly spíše k metodice NORC, kdy se však jednalo pouze o hrubé odhady a tyto poukázaly na potřebnost provedení řádného výzkumu za použití spolehlivých údajů. Během provádění výzkumu byly zkoumány, jaké jsou ve Slovinsku použité strategie pro pomoc a péči o patologické hráče a dále zda je tato pomoc účinná. Bylo vzato v úvahu, že je velmi obtížné nalézt osobu, která je schopna a ochotna hovořit o 15

svých problémech souvisejících s hazardem. Dále zjištěné skutečnosti napovídali tomu, že odbornou pomoc vyhledávají pouze 3% patologických hráčů a zbytek zůstává latentní. Vzhledem k tomu bylo k provedení výzkumu použito kvalitativní metody. Celkově byly hodnoceny dvě odlišné oblasti: Organizace a osoby, které provádí léčbu patologických hráčů a dále mechanismy prevence pro pacienty trpícími různými oblastmi závislosti. Cílem bylo nalézt správné mechanismy prevence. Po zhodnocení všech zjištěných skutečností bylo uznáno, že v globální společnosti nelze odstranit problémy s hazardním hraním. I kdyby byly zavřeny všechny kasina v celém Slovinsku, tak by gambleři dojížděli hrát do pohraničí sousedních států. Současně bylo vzato do úvahy, že závislost není vytvořena pouze existencí kasin, ale i jinými hazardními hrami, jako je třeba lotto, nebo také sázení přes internet, přičemž tento druh sázení je nebezpečný zejména pro mládež. Z výše uvedené fungující legislativy ve Slovinsku je patrno, že mají osoby mladší 18 let zakázáno hraní her v kasinech, ale není zde zakořeněno, že by se tento zákaz stahoval na jiná místa, kde se hrací automaty rovněž nachází. Podle článku 84 zákona o hazardu může být, jednotlivcům případně skupinám osob, bez udání důvodu zakázán vstup do kasin nebo hazardních hal. Prováděným průzkumem však bylo zjištěno, že v praxi některá kasina tento článek nikdy nevyužila. V dotčeném článku nejsou přesně vytyčena omezující kritéria a rozhodnutí tak spočívá na jednotlivých kasinech. Dalším zjištěným závažným problémem je, že v celém Slovinsku neexistuje žádný centrální registr, kde by se dalo dohledat, že mají určité osoby vysloven zákaz vstupu. V praxi to tedy vypadá tak, že pokud dostane osoba vysloven zákaz v jednom kasinu, tak jede do jiného a hraje bez postihu dál. Slovinsko je pokryto kasiny ve vzdálenostech do 40 km od sebe a z tohoto důvodu není zákaz v jednom kasinu příliš omezující. Na druhou stranu však probíhá ve Slovinsku program „ODPOVĚDNÉ HRANÍ“, za pomoci kterého bylo vydáno pro místní obyvatelstvo pro kasina HIT omezení v podobě maximálního počtu 4 návštěv měsíčně. Na pátou návštěvu je zapotřebí žádat o zvláštní povolení. Prostřednictvím probíhajícího programu se dostává do povědomí místního obyvatelstva nebezpečnost patologického hráčství. Ze zahraničních studií porovnaných s provedenou studií byly analyzovány nejméně dvě rizikové skupiny:

16

Osoby mladšího věku, neboť jejich osobnost a hodnotový systém je ve srovnání s dospělými nestabilní. Tato skupina je obzvlášť zranitelná a zároveň je více vystavena internetu. Zaměstnanci kasin a heren, neboť jsou vystaveni hazardnímu prostředí několik hodin denně, a to zejména v nočních hodinách. Ze statistik patologických hráčů léčených v Nova Gorica je patrno, že vysoký počet pacientů tvoří právě zaměstnanci kasin. V návaznosti na toto zjištění vyšlo nařízení, že uchazeči o zaměstnání v kasinu skládají složité zkoušky, kterými obvykle projde pouze třetina zájemců. Teprve po složení zkoušek vydá kasino svému novému zaměstnanci potřebnou licenci. I přes toto omezení však navštěvuje kasina jako hráči velké množství zaměstnanců jiných kasin a propadají tak hráčské závislosti. O tomto jevu však neexistují žádné empirické údaje. Z prováděných rozhovorů se zaměstnanci kasin však vyplynula skutečnost, že tito lidé si jsou vědomi svých problémů s patologickým hráčstvím, ale nenašli pro tento problém žádné řešení a neměli s řešením žádné zkušenosti. S problematikou zvýšené hrozby pro mladé lidi byli dotazováni členové některých středisek mládeže, které jsou součástí center pro sociální pomoc. Překvapivě nebyly zaznamenány žádné těžké případy problémů s patologickým hráčstvím. Mezi hlavní problémy mladých lidí zaznamenané těmito středisky patřily konflikty s okolím, problémy s vlastní identitou, alkoholismus v rodinách, rodinné fyzické a emocionální násilí a v neposlední řadě zneužívání drog. Díky prováděným dotazům bylo zjištěno, že v databázích organizací neexistuje dostatek důkazů o patologickém hráčství mezi mladými lidmi. V roce 2004 provedl Státní úřad pro dohled nad hazardem ve Slovinsku analýzu péče sociálních center s dotazem na negativní důsledky hazardních her. Z 62 dotazovaných center odpovědělo 53. Výsledkem byl alarmující, neboť za období uplynulých 4 let bylo zaznamenáno pouze 45 případů spojených s vytyčeným problémem.

Výsledek byl tak nízký, neboť problémy spojené s hazardem byly

obvykle detekovány společně s dalšími problémy, jako jsou finanční deprese, alkoholismus apod. Dále byly analyzovány instituce zdravotnické péče, ve snaze zjistit jak probíhala péče s jednotlivci trpícími problémy spojenými s hazardním hraním. Gambleři mohou navštěvovat ve zdravotních střediscích lékaře z odvětví psychiatrie, kteří následně dle diagnózy směřují pacienty do psychiatrických léčeben, 17

nebo do léčebných center pro závislost na alkoholu nebo drogách. Ve Slovinsku neexistují žádná specializovaná centra určená pro gamblery. K dispozici je pouze zdravotní středisko v Nova Gorica, které se zabývá léčbou pro jednotlivce s různými závislostmi, včetně patologického hráčství. Tato léčba patologického hráčství však není nijak financována z prostředků základního zdravotního pojištění. Ve Slovinsku probíhá péče o patologické hráče převážně v pomocných centrech psychiatrie. Analýzou se však nepodařilo získat žádný přesný počet těchto pacientů, přičemž bylo přihlédnuto k okolnosti, že nebylo zjištěno mnoho patologických hráčů, kteří by sami vyhledali odbornou pomoc. V roce 2006 vydalo ministerstvo zdravotnictví ve Slovinsku koncesi, díky které přišlo centrum pro léčbu alkoholiků o několik psychiatrů. Vzhledem ke snížené kapacitě lékařů nedochází ze strany centra k aktivnímu vyhledávání patologických hráčů. Nicméně i přes to, se několik psychiatrů ve Slovinsku zabývá léčbou jedinců s problémy patologického hráčství. Největší odborník s odvětví psychiatrie na danou problematiku však v roce 2011 zemřel. Provedená analýza mezi padesáti dvěma Slovinskými psychiatry ukázala na současný stav čtyřicet jedna léčených patologických hráčů a dalších čtyřicet pět pacientů léčených s jinými diagnózami, kteří současně trpí i patologickým hráčstvím. Z rozhovorů s odborníky vyplynulo, že někteří jedinci, kteří přišli do veřejných zdravotních zařízení, byli přijati pod jinou diagnózou návykového chování, tedy takovou kterou zdravotní pojišťovny hradí ze zákonného pojištění. Nelze jednoznačně říci, který druh léčby, tedy zda individuální či skupinový je pro léčbu patologického hráčství nejvhodnější, neboť se musí ke každému případu přistupovat individuálně. Z nastudované literatury a provedených rozhovorů bylo zjištěno, že typ léčby může záviset na definici problému. Medicína definuje patologické hraní hazardních her jako poruchy chování, tedy kompulzivní chování. Jiné zdroje definují patologické hráčství jako závislostní problém. Medicína nedefinuje patologické hráčství jako závislost, protože závislost spojuje pouze v souvislosti s psychoaktivními látkami, jako je alkohol a nelegální drogy. Na druhé straně někteří terapeuti mají tendenci definovat závislost jako model chování poškozující osobnost, který není schopen člověk sám ovládat. Podle této poslední definice by se závislost, včetně patologického hráčství dala považovat za nemoc. V důsledku toho jsou odborníci přesvědčeni o potřebě diskuze na toto téma s ostatními odborníky u kulatého stolu. Ve Slovinsku je velká řada psychiatrů s velkými zkušenostmi s léčbou alkoholismu a toxikomanie, ale málo odborníků na 18

patologické hráčství. Odborníci věří, že je nutná výměna léčebných zkušeností stejně jako posilování lékařských kapacit v oblasti patologického hráčství. S ohledem na výše uvedené lze konstatovat, že prevence proti hráčské závislosti je obtížný úkol.

I v případě, že by byla zavřena všechna kasina ve

Slovinsku, tak by patologičtí hráči měli možnost využívat loterie, internetového hraní nebo by se uchýlili k nezákonným formám hazardního hraní. Ze zjištěných poznatků lze konstatovat, že nebezpečí různých problémů se závislostmi číhá zejména na mladé lidi. Proto je zapotřebí vytvářet další programy odpovědného hraní a zvyšovat povědomí o dané problematice prostřednictvím vzdělávacích programů již na základních a středních školách a dále šířit osvětu prostřednictvím brožur ve zdravotnických zařízeních, sociálních centrech a různých mládežnických centrech. I přes určité provedené výzkumy je jasné, že Slovinsko je stále v rané fázi výzkumu problematiky hazardního hraní a do budoucna se bude touto problematikou i nadále zabývat.

2.3

Hrozby internetového sázení V současnosti se velice rozmáhá jako jednou z nejmodernějších forem

hazardu internetové sázení, které je nebezpečné zejména pro mladší generaci obyvatel. Tím, že je latentní a snadno dostupné široké veřejnosti, se na jeho nebezpečí příliš neupozorňuje. Larimer, Neighbors, Lostutter, Whiteside,

Cronce,

Kaysen, a Walker (2011)., upozorňují na studii identifikace znaků chování hráčů při sázení přes internet. V průběhu února 2005 proběhla studie vzorku hazardních hráčů přes internet na internetovém portálu sázkové společnosti BWIN. Během prvního měsíce byl vybrán, za pomoci využití vhodných otázek, vzorek 530 účastníků z celkového počtu 48 114 zaregistrovaných osob. Vybraný vzorek účastníků byl sledován po dobu dvou let. V průběhu této doby 176 účastníků, tedy 33 %, ukončilo svůj zřízený účet u sázkové společnosti s odůvodněním, že mají problémy související s hraním hazardních her. Dalších 98 účastníků, tedy 19 %, ukončilo sázení přes internet vzhledem k nespokojenosti s poskytnutými službami a posledních 256 účastníků, tedy 48%, uvedlo, že má zájem i nadále o hraní hazardních her přes internet. Z demografického hlediska tvořilo skupinu 44 žen, tedy 8% z celkového množství účastníků a 486 mužů, tedy 92% účastníků. Průměrný věk skupiny byl 28,4 roku v rozmezí od 17 do 62 let, kdy v průměru byli mladší muži než ženy. Ve 19

vybraném vzorku byli zástupci 21 států, přičemž celých 53% tvořili obyvatelé Německa, 21% Turecka, 6% Polska, 5% Španělska a o zbylá procenta se podělilo ostatních 17 států. V uvedenou dobu se jednalo o první provedenou shlukovou analýzu zaměřenou na identifikaci skupiny hráčů s vyšším rizikem souvisejícím s hraním hazardních her. Pomocí analýzy byly identifikovány základní čtyři faktory mající vliv na základě, kterých lze určit osoby se zvýšeným rizikem k hraní hazardních her. Dle studie se jednalo o osoby, které sázely často, intenzivně v kombinaci s vysokou variabilitou v rámci sázky a se zvyšováním výše částky, během prvního měsíce pozorování. Riziko sázení přes internet lze spatřovat především v dostupnosti, možnosti vsadit velké částky a sázet variabilně, což nese možnost ztráty větší částky finančních prostředků. Pomocí provedené analýzy byly získány důležité informace, které mohou pomoci k identifikaci potenciálně problematických hráčů již v raných fázích hraní hazardních her. Výsledky provedené studie na internetovém portálu sázkové společnosti BWIN mohou využít především pracovníci ve zdravotnictví ke včasné intervenci se zaměřením na vysoce rizikovou skupinu hráčů přes internet. Nedostatkem studie však je, že byla provedena na malém vzorku hráčů. Jednalo se však o první studii s použitím skutečného hráčského chování, vedoucí k identifikaci zafixovaného chování, za jejíž pomoci je možno předpovědět problémy související s hazardním hraním. 2.3.1 Internetové sázení v České republice

V České republice se v současnosti internetové sázení šíří neméně pomalu, jako v ostatních státech Evropy. Peterka (2008) poukázal na problematiku internetového sázení v České republice, kde do té doby nebyla tato možnost provozování hazardu povolena. Peterka uveřejnil informaci, že dne 17.12.2008, tedy v době, kdy platná legislativa (loterijní zákon, č. 202/1999 Sb), ještě neznala pojem internetové sázení, povolilo Ministerstvo financí v České republice v čele s Miloslavem Kalouskem sázení přes internet. Řešení, které Ministerstvo financí ČR zvolilo, nebylo řešením ve smyslu „povoluje se využití Internetu pro sázení v rámci stávajících her“, neboť to mohl v uvedené době, udělat teprve až nový zákon, což by ještě trvalo. Místo toho MF ČR využilo zmocňovacího ustanovení v § 50 stávajícího 20

herního zákona, kdy v tomto se řeší zcela nové hry a uvádí, že v případě, že na ně zákon jako takový nepamatuje, má právo je povolit resort financí vlastním rozhodnutím. Rovněž má právo specifikovat všechny podrobnosti fungování takovýchto zcela nových her.

2.4

Návykové a impulzivní poruchy O tom, že patologické hráčství není pouze rozmarem lidí, kteří nevědí co

s časem a penězi, ale nemocí pojednává řada světových i Českých psychologů. Vykopalová (2002) uvádí, že sociálně patologické jevy v současné společnosti patří mezi impulzivní poruchy dle MKN-10 patologické hráčství, vedle pyromanie, patologické kradení (kleptomanie), trichotilomanie a další a impulzivní poruchy (např. intermitentní explozivní porucha, ale i kompulzivní nakupování, kompulzivní tuláctví aj.) Tyto poruchy označované jako návykové, neodolatelné nebo kompulzivní mají tři společné znaky:

1) Neschopnost jedince odolat impulzu nebo pokušení zabývat se určitou aktivitou, jež je považována za nebezpečnou pro něj i okolí. A to i přes to, že si jedinec uvědomuje špatnost, nepřístojnost a nevhodnost svého puzení. 2) Před provedením činu má zcela vědomě pocit napětí, které je vnímáno jako tlak, neklid, nebo výbušnost, přičemž tohoto pocitu se může zbavit pouze provedením činu. 3) Při provádění impulzivní činnosti cítí jedinec uspokojení, nebo vzrušení a po ukončení této činnosti vnímá uvolnění a uspokojení, ale mohou nastat také pocity lítosti a výčitky svědomí.

2.4.1

Patologické hráčství Patologické hráčství je psychickou nemocí a je řazeno mezi kompulzivní

poruchy. Mezi kompulzivní poruchy se vedle patologického hráčství například řadí kleptomanie, nadměrný strach ze špíny, atd., přičemž čím více se pokouší pacient přestat na danou věc myslet, tím se mu myšlenka na problém více vtírá do mysli. 21

Podle Nešpora (2007) „Porucha spočívá v častých opakovaných epizodách hráčství, které převládá na úkor sociálních, materiálních rodinných a pracovních hodnot a závazků. Lidé trpící touto poruchou mohou riskovat ztrátu svého zaměstnání, to, že se velmi zadluží, budou lhát nebo porušovat zákon, aby získali peníze nebo unikli placení dluhů. Postižení popisují intenzivní puzení ke hře, které lze těžko ovládnout, spolu se zaujetím myšlenkami a představami hraní a okolností, které tuto činnost doprovázejí. Toto zaujetí a puzení se často zvyšuje v období, kdy je život stresující.“

2.4.1.1

Rizikové faktory patologického hráčství

Patologické hráčství s sebou nese řadu rizikových faktorů, které se dotýkají nejen hráčů samotných, ale i jejich nejbližšího okolí a následně i celé společnosti Bouju, Grall-Bronnec, Landreat-Guillou a Venisse (2011), poukazují na problematiku patologického hráčství ve Francii, kde se touto problematikou společnost zabývá, a to i přes skutečnost, že nemá zdaleka takové problémy související s hazardem jako jiné evropské státy. Od roku 1960 do roku 2005 se zvýšilo provozování hazardních her ve Francii o 148%. V roce 2004 připravil průměrný hazardní hráč o 0,9% příjmu domácnosti oproti roku 1960, kdy tomu bylo 0,4%. To představuje přibližně 134 EUR na osobu za rok. I přes toto významné navýšení hazardu, je hladina výdajů za hazard ve Francii stále nižší než je evropský průměr, který představuje 1% příjmu domácnosti. Nicméně lze předpokládat, že v následujících několika letech může docházet k nárůstu hazardních hráčů, neboť nedávno došlo ve Francii k legalizaci online sázení na sport a jiné hazardní hry. S šířením legalizace hazardu a lepší dostupnosti spojené se zvýšením atraktivity nových hazardních her, může docházet k navýšení patologického hráčství. Bouju, Grall-Bronnec, Landreat-Guillou a Venisse

(2011)

dále uvádějí, že v souvislosti s touto problematikou vyšlo ve Francii 72 článků zabývající rizikovými faktory spojenými s hazardem, kdy 47 z nich bylo analyzováno pro další využití. Bylo použito analýzy stanovené francouzskou Národní agenturou pro akreditaci a posuzování ve zdravotnictví (ANAES, 2000). Výsledkem bylo vytýčení třech typů hlavních rizikových faktorů způsobujících problémy související s hraním hazardních her: faktory vztahující se přímo k předmětu hraní, strukturální faktory a kontextuální či situační faktory. Jinými slovy řečeno rozvoj a udržování 22

patologického hráčství je podmíněn interakcí člověka, hazardní činnosti a konkrétním kontextu. Bouju, Grall-Bronnec, Landreat-Guillou a Venisse

(2011) poukazují na

koncepční model, který je založen na známé Olivensteinově teorii na toxikomanii, která byla navržena již v sedmdesátých letech. Vysoce související strukturální faktory s rozvojem a udržováním patologického hráčství ve Francii jsou: platné metody, zábavní rozměr, časovost, úroveň odměny, vzdělávací programy, atmosféra středního hazard a částečně i riziko. Mezi kontextuální faktory patří snadná dostupnost a přístupnost k výherním příležitostem. Neméně důležité faktory jsou sociální a ekonomické faktory, jako jsou např. kultura, etnický původ, náboženství, vzdělání apod. A konečně jsou ještě mezi jednotlivými faktory rozlišovány psychosociální faktory, jako jsou: pohlaví, věk, rodinné a osobní zázemí a možný výskyt

psychiatrické

komorbidity.

Dle

internetových

stránek

drogy-info.cz

psychiatrickou komorbiditou rozumíme výskyt dvou a více psychických poruch vyskytujících se u jedné osoby. U psychické komorbidity se soustředíme na výskyt poruchy spojené užíváním drog společně s jinou psychickou nemocí. Daný termín je velmi často vykládán jako společný výskyt dvou diagnostikovatelných psychických poruch, které se spojí s užíváním drog (polymorfní užívání). V provedené studii ve Francii dle Bouju, Grall-Bronnec, Landreat-Guillou a Venisse

(2011) nedošlo

k prodiskutování neurobilologických faktorů. Z uvedeného lze konstatovat, že zmiňované faktory jsou velmi podobné těm, které souvisí s faktory návykových poruch. Ze zjištěných poznatků vycházejících z podobnosti průvodních jevů s užíváním návykových látek by se dalo v budoucnu využít v prevenci návykového chování v oblasti hazardního hraní.

2.4.1.2

Znaky patologického hráčství

Patologické hráčství, jakožto následek rozšíření hazardu na sebe upozorňuje průvodními znaky. Tyto lze pozorovat ve svém okolí bez dosažení jakékoliv vyšší odbornosti, přičemž stačí mít pořádně otevřené oči. Nešpor a Csémy (1994) ohraničili varovné známky chorobného hráčství, kdy se jedná zejména o tyto průvodní jevy:

-

Návštěvy heren

-

Na začátku často větší výhra 23

-

Vzrušení před hrou a během ní

-

Zvyšování sázek, častější hra, delší čas věnovaný hře

-

Neodůvodněný optimismus

-

Osamělé hraní

-

Chvástání výhrou

-

Nedokáže přestat s hrou

-

Půjčování peněz v rostoucí míře

-

Skrývání hry a lhaní

-

Bezohlednost vůči rodině

-

Nepřítomnost ve škole či práci

-

Odkládání splátek dluhů

-

Podrážděnost, neklid, uzavřenost

-

Neschopnost splácet dluhy

-

Zanedbává zdraví

-

Poškození pověsti

-

Odcizení od rodiny a přátel

-

Více prohrává

-

Obviňuje druhé, výčitky svědomí, panika

-

Trestné činy (krádeže, podvody, zpronevěry apod.)

-

Beznaděj, myšlenky na sebevraždu nebo sebevražedné pokusy

-

Vyšší riziko rozvoje závislosti na alkoholu a drogách (Nešpor, Csémy, 1994, 70)

2.4.2 Finanční problémy patologických hráčů Jedním z negativních jevů patologického hráčství jsou finanční potíže, do kterých se dříve nebo později každý patologický hráč dostane. Finanční problémy pak následně mohou vyústit až k páchání kriminality. Nešpor (2006) uvádí, že se hráči dostávají často pod tlak věřitelů, kdy jsou nuceni platit více, než si sami mohou dovolit. Patologičtí hráči a současně i jejich rodiny nemají často finanční prostředky na základní potřeby. V takových případech se doporučuje vypracovat realistický splátkový kalendář a současně informovat věřitele o splátkách, léčbě a snaze zaplatit dluh. Pro zvládání finančních problémů byl vytvořen ze strany organizace Anonymní hráči propracovaný systém. Rovněž se pacientům doporučuje nenosit při sobě větší 24

finanční obnosy a mzdu si nechávat zasílat bezhotovostně na účet, k němuž nemá patologický hráč přístup. 2.4.3 Léčba patologického hráčství Léčba pacientů postižených touto psychickou nemocí není snadná a doposud není mezi odborníky jednotný názor na způsob nejvhodnější léčby. Podle Zahradníka (2005) není v současné době na léčbu a ani cíle léčby patologického hráčství jednotný pohled. Již byla vyzkoušena léčba farmakoterapií, psychodynamické terapie, kognitivní, behaviorální i kognitivně- behaviorální léčba.

2.4.3.1

Možnosti léčby patologického hráčství

Podle Nešpora (2006) lze s úspěchem léčit patologické hráče, což opírá o zkušenosti mnoha zemí, jako jsou např. Spojené státy americké a Německo, ale současně čerpá i z vlastních zkušeností. Dle názoru zahraničních odborníků je léčba dokonce i u patologických hráčů, kteří se dopustili v důsledku provozování hazardu trestného činu a nebyli před tím trestáni, efektivní a je vhodnější než trest. Léčba patologických hráčů lze spojit s léčbou lidí závislých na alkoholu a jiných návykových látkách. Toto tvrzení lze odůvodnit tím, že při léčbě patologických hráčů je používáno podobných léčebných postupů, jako při léčbě závislostí na alkoholu a jiných drogách. Je také možnost, aby se patologičtí hráči léčili na specializovaných odděleních. Tělesná práce, nebo cvičení zmírňují úzkost, depresi a bažení. Tímto se zlepšuje sebeovládání, kdy však je nutno postupovat s rozumem, neboť naprosté vyčerpání by naopak sebeovládání mohlo zhoršit. Již na samotném začátku hraní se hazardní hráči často dopouštějí velkého omylu, neboť se domnívají, že kdyby vyhráli spoustu peněz, tak by je měli ostatní automaticky rádi. Ze své vlastní praxe psychiatra Nešpor uvádí, že se setkal s lidmi, kteří měli velké množství peněz, a přesto byli jejich vztahy s ostatními katastrofální. Na druhou stranu je pravdou, že nouze a prohrané peníze, které patřili rodině, anebo následné krádeže v domácnostech, vztahy pronikavě zhorší. Hráči se následně ocitají sami. „Patologické hráčství nemá jednu, ale mnoho příčin. Hráč sotva může za to, že automaty už jsou pomalu na každém nádraží. Vyrojily se jako houby po dešti. I to 25

je jedna z příčin jeho problémů. Určitý podíl na svých potížích ovšem má. A hlavně záleží hodně na něm, jestli si problém přizná nebo jestli se bude ještě nějaký čas konejšit naivními sny o výhře.“ (Nešpor, 2006, 39)

2.4.3.2

Kognitivní a behaviorální léčba (psychoterapie)

Jako jednou z řady možností léčby patologického hráčství je psychoterapie. Sylvain, Ladoceur, a Boisvert, (1997) uveřejnili studii zabývající se kognitivně behaviorální léčbou. V uveřejněné studii bylo za pomoci nové metody sledováno 29 mužů, kteří byli vybráni z celkového počtu 56 Kavkazských mužů a 2 Kavkazských žen. Vybraný vzorek dle statistického manuálu a diagnostiky splňoval kritéria patologických hráčů duševních poruch. Skupina 29 mužů byla rozdělena do dvou skupin: léčená čítající 14 osob o věkovém průměru 37,6 roku a kontrolní skládající se z 15 osob v průměrném věku 42,6 roku. Bližší analýzou nebylo zjištěno žádného významného rozdílu mezi oběma skupinami, který by měl vliv na celkový výsledek uveřejněné studie. Na léčebné skupině byla použita metoda zahrnující čtyři základní složky: a) kognitivní korekci chybných představ o hazardních hrách b) vzdělávání v oblasti řešení problémů, c) nácvik sociálních dovedností, d) prevence recidivy. Studie proběhla v USA v roce 1996 za podpory American Psychological Association a trvala 12 měsíců. Terapeutický tým byl tvořen dvěma Kavkazskými psycholožkami se čtyř a pěti letou praxí v oblasti léčení behaviorálně kognitivní metodou, přičemž tyto pracovaly pod dohledem Roberta Ledoceura. Renomovaný psycholog Robert Ledoceur

měl v uvedené době dvacetiletou zkušenost

s prováděním kognitivně-behaviorální léčby. Samotná léčba proběhla u jednotlivých případů až v dvoutýdenním trvání, kdy se jednalo o sezení v rozmezí doby šedesáti až devadesáti minut. Každý účastník obdržel průměrně 16,7 hodin léčby s maximálním rozestupem 30 hodin mezi jednotlivými sezeními. Během celého trvání prováděné terapie nepodstupovali účastníci žádnou jinou léčbu. 26

V první fázi léčby bylo nutné účastníkům napravit jejich mylné představy základního pojmu náhodnosti. Bylo jim vysvětleno, že nelze žádným způsobem kontrolovat výsledek hry a tudíž nelze zvolit pro hru žádnou strategii, neboť každé jednotlivé kolo hry je nezávislé. Následně se ve druhé fázi účastníci naučili definovat své problémy, které je přivedly k hazardu. S definovanými problémy se potom museli, za pomoci sociálních aktivit naučit vyrovnávat novým způsobem. Třetí složkou, kterou potřebovala přibližně polovina účastníků, byl nácvik sociálních dovedností. Například byly některým hráčům, s potřebnou dávkou asertivity, navozeny situace, kde byli povzbuzováni ze strany jiných hazardních hráčů k hraní hazardu. Tito byli hrou natolik očarováni, že nebyli schopni odmítnout. Závěrečnou složkou léčby byla prevence recidivy. Tato komponenta byla upravena z modelu prevence recidivy pro alkoholiky vyvinuté v roce 1985 profesorem psychologie Gordonem Alanem Marlattem Ph.D. V této fázi účastníci sami popsali své předešlé recidivy a navrhli možná řešení. Mezi společné rizikové faktory všech účastníků patřily: přenášení stresu, osamělost a nedostatek sociálních aktivit. Z léčené skupiny čtrnácti účastníků nedosáhli čtyři půlročního hodnocení. U těchto čtyř účastníků vyšlo významně vyšší hodnocení v dotazníku SOGS (South Oaks Gambling Screen), což u nich ukazuje na závažnější problémy se sázením. Ze zbylých deseti účastníků léčené skupiny bylo devět kontaktováno po dvanácti měsících. Ze zjištěných skutečností vyplynulo, že u osmi z nich byla léčba účinná a pouze jeden z devíti je považován za patologického hráče. Výsledky studie naznačují, že behaviorální a kognitivní léčba může výrazně zlepšit chování patologických hráčů. Zároveň ukazuje klinicky i statisticky významný účinek léčby u randomizované studie účastníků. Haas (2001) uvedl, že randomizovaná klinická studie je v současnosti považována za nejspolehlivější metodu pro porovnávání terapeutických efektů.

2.5

Prevence Bezesporu je na místě vhodnějším a finančně méně nákladným prostředkem

prevence, než samotná léčba. Schofield, Mummery, Wang a Dickson (2004) uveřejnili Epidemiologickou studii hazardních her v metropolitní oblasti centrálního Queenslandu, kdy upozorňují na problematiku prevence potíží s patologickým 27

hráčstvím, jako na celospolečenský problém. Odborníci z oboru, jako jsou lékaři a psychologové mohou upozorňovat na závažnost této problematiky a současně dle svých možností patologickým hráčům individuálně pomáhat. Obdobným způsobem dle časopisu na tuto problematiku mohou upozorňovat i sdělovací prostředky a pomáhat tak vyvíjet tlak na osoby, které mohou ovlivnit svým rozhodováním účinnější omezování dostupnosti hazardních her a současně prosazovat nastavené zákonné normy. Prevence dané problematiky by se měla integrovat i do preventivních programů proti alkoholismu a jiným návykovým látkám, která je aplikována ve školství a rodinách. 2.5.1 Možnosti prevence O možnostech správné prevence byla ve světě již vypracována nejedna studie, přičemž lze konstatovat, že vynaložené finance na vhodnou prevenci mohou ušetřit řadu finančních prostředků potřebných na nákladnou léčbu. Larimer, Neighbors, Lostutter, Whiteside, Cronce, Kaysen, a Walker (2011). se zabývali provedenou studií na americké univerzitě. Cílem studie bylo zhodnotit proveditelnost a účinnost dvou slibných přístupů k prevenci proti poruchám chování spojených s hraním hazardních her ve vysokoškolské populaci. Jednalo se o randomizovanou klinickou studii intervence s přiřazením k vlastní zpětné vazbě (PFI) na kognitivněbehaviorální intervenci (CBI). Výběr účastníků proběhl z náhodného vzorku 6457 absolventů druhých ročníků velké americké univerzity, přičemž výběr dokončilo 42,1% a z těchto 9,1% splňovalo kritéria pro zařazení do studie. Účastníci byli ve věkovém rozmezí 19 – 25 let a skupinu tvořilo 59,9% bělochů, 27,9% Američanů Asijského původu, 6,8% mnohonárodnostní skupiny, 2,7% Havajských domorodců, 0,7% domorodých Američanů a 2% ostatních a neznámých kategorií a celkově se jednalo o 65,3% mužů. Skupina byla otestována dvaceti položkami testů SOGS (South Oaks Gambling Screen) a sedmdesáti otázkami založenými na DSM-III-R pro kritéria patologického hráčství. Následně byli účastníci rozděleni do dvou skupin buď do skupiny s metodou CBI, anebo s užitím metody PFI. S účastníky byly prováděny sezení v době trvání 60 – 90 minut po dobu 6 týdnů, kde byly vyzýváni, aby zvážili svůj vlastní názor ve světle svých osobních cílů, obdrželi kopii své zpětné vazby a seznam dovedností a zdrojů pro omezení hraní hazardních her. U CBI skupiny se jednalo o sezení ve větších skupinách a návštěvnost nebyla tak veliká jako u PFI, 28

kde scházel při sezení menší počet účastníků. Nižší návštěvnost u CBI skupiny naznačila, že větší skupina může být pro mladé lidi příliš velký závazek, ale současně je motivuje ke změně. Větší účinek u CBI účastníků byl pozorován u těch, kteří absolvovali více sezení. Provedená studie přispěla k podpoře zveřejněné literatury prokazující účinnost indikovaných přístupů prevence proti hraní hazardních her u studentů na vysokých školách. Včasná identifikace prostřednictvím screeningu a krátké intervence mohou zabránit závažnějším problémům spojeným s následným patologickým hráčstvím. I přes nespornou účinnost obou použitých metod je pravděpodobně vhodnější pro vysokoškolské studenty metoda PFI, neboť tato měla nepatrně větší účinky než metoda CBI. Metoda CBI může být naopak vhodnější pro jednotlivce, kteří dobrovolně usilují o léčbu. Dle Vykopalové (2002) je ve světě v rámci prevence uplatňována řada programů a strategií zaměřená zejména na děti a mládež. Mezi velmi účinné strategie se řadí ty, které jsou zaměřené na jedince, které se snaží mladým lidem co nejvíce přiblížit prostřednictvím vědomostí, osobních zájmů a sociálního prostředí. „Mezi osvědčené přístupy patří: -

Taktika strachu odvádějící jedince od určitého chování

-

Nabídka alternativních aktivit

-

Afektivní a interpersonální přístup

-

Informativní přístup

-

Ovládání emocí

-

Zlepšení sociálních dovedností

-

Včasná detekce sociálního chování aj. Tyto strategie jsou doplněny o strategie zaměřené na rodiče, na vrstevníky, na

vzdělávání apod.“ (Vykopalová, 2002, 79)

2.5.1.1

Prevence pomocí vzdělávacích programů

Dle platné legislativy nesmí být v blízkosti škol žádný podnik, který provozuje hazardní hry. Škola jako taková, má spoustu možností, jak správně působit na své žáky. Během předmětu výchova ke zdraví, má pedagogický sbor možnost věnovat se

29

dostatečně problematice různých závislostí. Současně navštěvují školy odborníci přednášející o problémech spojených s mládeží. V rámci přednášek se těchto účastní přímo lidé trpící závislostmi, což umocňuje v mladých lidech silnější zážitky z přednášky. Mimo přednášek se dají ve školách realizovat různé interaktivní programy, které jsou pak vhodné zejména pro žáky vyššího stupně základní školy a pro středoškoláky. Děti v daném věkovém rozmezí jsou rizikem vzniku závislosti ohroženi nejvíce. Během účasti na takovýchto programech mají možnost si děti nacvičit modely chování a reagování na různě navozené situace. Díky nácviku pak mohou být lépe připraveni na realitu. Z výše uvedeného plyne skutečnost, že v prevenci je podstatné se zaměřit již na mladé lidi, a to netradičním přístupem, který je pohltí a bude naplňovat. Jako vhodný prostředek se nabízí alternativa zážitkové pedagogiky spojené s pohybovou aktivitou. „Přírodní výchovu chápeme jako výchovu pro život, jejímž cílem je vychovávat mladého člověka ne podle potřeb módních trendů současné společnosti,

současného

politicko-ekonomicko-hodnotového

myšlení

a

uspořádání, ale člověka se schopností aktivně spoluvytvářet obraz své vlastní budoucnosti.“ (Hanuš, Chytilová, 2009, 82, 83) Zážitková pedagogika nabízí širokou škálu možností využití volného času a nabízí inovativní přístup k mladým lidem. Dle Hanuše a Chytilové (2009) navozují zážitkově pedagogické formy situace a prověřené procesy, nebo postupy, pomocí kterých je lidem umožněno bezprostředním prožíváním odhalovat nové oblasti, dosáhnout vědomostí a získávat nové zkušenosti.

2.5.1.2

Prevence pomocí zážitkové pedagogiky

Jako jednou z doposud neuvedených možností prevence bych chtěl uvést pohybovou aktivitu. Jakožto student Univerzity Palackého, Fakulty tělesné kultury, Managementu volného času a rekreace jsem měl v rámci studia možnost absolvovat předmět Kurz pobytu v letní přírodě. V rámci tohoto kurzu jsem pocítil na vlastní kůži účinky zážitkové pedagogiky ve spojení s pohybovou aktivitou, přičemž jsem jednak sám na sobě, ale i na svém okolí pozoroval výraznou změnu k pozitivnějšímu pohledu na svět. Kalman, Sigmund, Sigmundová, Hamřík, Beneš, Benešová a Csémy (2011) uveřejnili Národní zprávu o zdraví a životním stylu dětí a školáků na 30

základě mezinárodního výzkumu uskutečněného v roce 2010 v rámci mezinárodního projektu „Health Behaviour in school-aged Children: WHo Collaborative Crossnational study (HBsC).“, ve které mimo jiné upozorňují na důležitost pravidelné pohybové aktivity. Ve zprávě bylo uvedeno: „mezi nejčastější důvody k realizaci pohybové aktivity řadí jak chlapci, tak i dívky ve všech věkových skupinách následující: „užít si“, „seznámit se s kamarády“, „zlepšit si zdraví“, „vidět se s kamarády“. Nejméně uváděným důvodem bylo „vyhrát“. (Kalman, Sigmund, Sigmundová, Hamřík, Beneš, Benešová a Csémy 2011, 70). Z uvedeného lze usuzovat, že pohybovou aktivitu by bylo možno použít jako vhodný nástroj v oblasti prevence proti hazardnímu hraní. Do rizikových skupin patří mladí lidé a právě tuto skupinu lze pomoci prevenci nejlépe pozitivně ovlivňovat. Jak je ve zprávě dále uvedeno „pravidelná pohybová aktivita podporuje zdraví a zabraňuje vzniku řady nemocí, zlepšuje společenskou konektivitu a kvalitu života, poskytuje ekonomické výhody a přispívá k podpoře ekologické udržitelnosti prostředí. Je prevencí vzniku obezity a přirozeným nástrojem jejího redukování.“ (Kalman, Sigmund, Sigmundová, Hamřík, Beneš, Benešová a Csémy 2011, 69). S pomocí pravidelné pohybové aktivity ve spojení se zážitkovou pedagogikou lze pozitivně působit na mladé lidi, kdy tito se pak budou cítit lépe, přičemž v návaznosti na tuto skutečnost budou mít o důvod méně začínat s hraním hazardních her. Podle Plamínka (2010) lze metodu zážitkové pedagogiky používat přiměřeně ke konkrétnímu vzdělávacímu a rozvojovému cíli. Za pomoci zážitkové pedagogiky je možno rozvíjet určité složky osobnosti, kdy vzděláváním a učením se potenciál člověka rozšiřuje, čímž dochází ke vzniku nebo rozvoji lidského zdroje. Clegg a Birch (2005) uvádí, že zážitkovou pedagogiku lze stavět na činnostech a zkušenostech účastníků, které vyvstávají při řečení problémů, kterým jsou účastníci vystaveni. Následně po prováděné činnosti následuje zpětná vazba vedená lektorem. Cílem zpětné vazby je pak posuzovat zkušenosti a zobecňovat znalosti získané při činnosti. Pomoci této metody se pak tyto nově získané zkušenosti přetransformovávají na schopnost použít je v běžném životě. Podle Grimmicha (2012) je smyslem zážitkové pedagogiky přivádět člověka, jakožto osobnost ke smyslu života. V současné moderní době se stále 31

více hovoří o skutečnosti, že se u lidí objevuje pocit ztráty smyslu bytí, nicoty anebo prázdnoty. I přes to, že zážitková pedagogika nedává svým účastníkům konkrétní a jasné odpovědi na otázky smyslu bytí, poskytuje jim jakousi pro člověka proměňující zkušenost, ze které si každý sám odnese, dle vlastní iniciativy, něco jiného. Nelze slovy přesně popsat tuto zkušenost, neboť k jejímu pochopení je zapotřebí vlastního prožití. Neumann a Hanuš (2007) uvádějí, že došlo v průběhu let k utvoření pedagogické koncepce, která je využívána především na jednorázových výchovných kurzech. Délka trvání takovýchto kurzů se obvykle pohybuje mezi deseti až čtrnácti dny. Během let tak došlo ke zrodu typicky české zážitkové pedagogiky, která má své originální a metody a požívá jedinečné prostředky. Mezi nejtypičtější kurzy patří prázdninová škola Lipnice, která na svých kurzech používá vlastní dramaturgii a pokouší se hledat nové programové zdroje a aktivity, přičemž se pokouší používat originální způsoby uvádění a volit efektivní metodiku. Rothwell, Siharath, Badger, Negley a Piatt (2008) uvádějí, že rozvoj pochopení toho, jak emocionálně skupina reaguje na jistý typ podnětů, nám může pomoci poodhalit důležitost dosažení požadovaných výsledků. Správné pořadí podnětů a promyšlená volba předložená účastníkům jsou velice důležité. V případě, že si zážitková akce klade za cíl vyvinout ve skupině soudržnost, je potom výhodnější použít podněty, které navozují jistý druh citových zážitků a podporují tak požadovaný výsledek.

2.6

Trestné činy V této kapitole bych chtěl co nejvíce popsat majetkové trestné činy, jichž se

problematika

hazardního

hraní

nejvíce

dotýká.

Považuji

za

vhodné,

pro

nezainteresovaného čtenáře, který nemá povědomí z oblasti trestního práva, přiblížit trestné činy, na něž upozorňují i výše uvedení autoři z oblasti psychologie. S ohledem na skutečnost, že v práci hledám souvislosti mezi hracími automaty a kriminalitou, považuji za nebytné níže jejich přesné znění popsat.

32

V případě, že se patologický hráč dostane do tíživé finanční situace, kterou vidí sám jako bezvýchodnou a není obeznámen s možnostmi vhodného řešení, může se dopouštět různorodého protiprávního jednání. Trestný čin podle Sekota (2010) je jednou z forem deviantního jednání a zahrnuje širokou škálu protiprávní činnosti, která může být na straně jedné v podobě impulzivní krádeže sardinek v samoobsluze, provedené staropensistkou z důvodu hmotného nedostatku až po vraždu, spáchanou po dlouhé přípravě z důvodu materiálního prospěchu. Trestní zákoník vymezuje pojem trestný čin takto: (1) Trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně. (2) K trestní odpovědnosti za trestný čin je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li trestní zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti. (Zákon č. 40/2009 Sb., § 13) Trestné činy se dle trestního zákoníku dělí podle závažnosti spáchaného jednání a podle hranice trestní sazby na Přečiny a Zločiny. „Přečiny jsou všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let“ (Zákon č. 40/2009 Sb., § 14) „Zločiny jsou všechny trestné činy, které nejsou podle trestního zákona přečiny, zvlášť závažnými zločiny jsou ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let“ (Zákon č. 40/2009 Sb., § 14) Mezi nejčastěji páchané trestné činy páchané v souvislosti s provozování výherních hracích přístrojů patří trestné činy proti majetku uvedené v hlavě pět trestního zákoníku. K páchání protiprávního jednání je vede neutěšená finanční a životní situace. Policejní prezidium ČR eviduje trestné činy pouze podle typu a způsobu provedení, jako jsou např. přečin Krádež, Zpronevěra …. K možnosti určení

33

druhu přečinů, kterých se patologičtí hráči dopouštějí lze dojít z výše uvedených poznatků několika na sobě nezávislých autorů a studií. Níže uvedu v paragrafovém znění nejfrekventovanější trestné činy proti majetku, kterých se gambleři ve snaze získat finanční prostředky na hru a vidinu cesty z bezvýchodné situace mohou dopouštět. 2.6.1 Krádež (1) Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a a) způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, b) čin spáchá vloupáním, c) bezprostředně po činu se pokusí uchovat si věc násilím nebo pod pohrůžkou bezprostředního násilí, d) čin spáchá na věci, kterou má jiný na sobě nebo při sobě, nebo e) čin spáchá na území, na němž je prováděna nebo byla provedena evakuace osob, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za čin uvedený v odstavci 1 v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta. (3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 větší škodu. (4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, nebo c) způsobí-li takovým činem značnou škodu. (5) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu, nebo b) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady (§ 309), teroristického útoku (§ 311) nebo teroru (§ 312). 34

(6) Příprava je trestná. (Zákon č. 40/2009 Sb., § 205) Hranice mezi některými trestnými činy je pro posouzení orgánů činných v trestním řízení velice tenká, o čemž hovoří Hulínský (2010) v následujícím příkladu. Pachatel, který se v prostoru prodejny zmocní zboží a má je plně ve své moci, na výzvu prodavače k jeho zaplacení, zareaguje tak, že prodavači nastříká do očí sprej se slzotvornou látkou, kdy následně z prodejny spolu se zbožím uprchne, naplní svým jednáním znaky trestného činu loupež dle ust. § 173 odst. 1 tr. zákoníku a ne trestného činu Krádež dle ust. § 205 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku. 2.6.2 Loupež (1) Kdo proti jinému užije násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let. (2) Odnětím svobody na pět let až dvanáct let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, b) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví, c) způsobí-li takovým činem značnou škodu, nebo d) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady (§ 309), teroristického útoku (§ 311) nebo teroru (§ 312). (3) Odnětím svobody na osm let až patnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu. (4) Odnětím svobody na deset až osmnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt. (5) Příprava je trestná. (Zákon č. 40/2009 Sb., § 173)

2.6.3 Zpronevěra Zaměstnanci heren a kasin patří do vysoce rizikové skupiny lidí, kteří mohou patologickému hráčství propadnout. Největším nebezpečím pro tuto skupinu lidí 35

v oblasti páchání protiprávního jednání, je trestný čin Zpronevěra dle ust. § 206 zákona č. 40/2009 Sb. Zpronevěra (1) Kdo si přisvojí cizí věc nebo jinou majetkovou hodnotu, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. (3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 větší škodu. (4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán a) spáchá-li činem uvedeným v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin jak osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného. c) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, nebo d) způsobí-li takovým činem značnou škodu. (5) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu, nebo b) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady (§ 309), teroristického útoku (§ 311) nebo teroru (§ 312). (6) Příprava je trestná. (Zákon č. 40/2009 Sb., § 206) O tom jak je snadné dopustit se zpronevěry, hovoří následující příklad Hulínského (2010). V případě, že podezřelý předá do zastavárny věci, které tvořili součást vybavení bytu, který si od majitele věcí pronajal k běžnému užívání a přesahuje-li hodnota věcí škodu nikoli nepatrno, tedy nejméně 5.000,- Kč, naplnil svým jednáním skutkovou podstatu trestného činu zpronevěra dle ust. § 206 tr.

36

zákoníku. Není ve věci rozhodující, měl-li pachatel možnost věci vykoupit zpět a vrátit.

2.6.4 Podvod Mezi další protiprávní jednání, kterých se patologičtí hráči často dopouštějí, je přečin Podvod dle ust. § 209 zákona č. 40/2009 Sb.

Podvod (1) Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. (3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 větší škodu. (4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán a) spáchá-li činem uvedeným v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin jak osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného. c) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, nebo d) způsobí-li takovým činem značnou škodu. (5) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu, nebo b) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady (§ 309), teroristického útoku (§ 311) nebo teroru (§ 312). (6) Příprava je trestná.

(Zákon č. 40/2009 Sb., § 209)

Názorným příkladem spáchání podvodného jednání patologickým hráčem může podle Hulínského (2010) být, že: Pachatel, který neoprávněně zasáhne do 37

technického zařízení hracího automatu, který náleží jiné osobě, s úmyslem hrát na tomto přístroji hru, aniž by k tomuto vsadil potřebnou finanční částku, lze posuzovat v případě, že způsobí škodu nikoli nepatrnou jako trestný čin podvod dle ust. § 209 tr. zákoníku a v případě, že se na tomto přístroji účastní hry více hráčů, tak lze posuzovat tento čin jako spolupachatelství dle ust. § 23 tr. zákoníku.

2.7

Hazardní hraní dle platné legislativy v ČR V České republice je provozování hazardních her upraveno zákonem České

národní rady ze dne 17. května 1990 č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění účinném od 1. 1. 2012. 2.7.1 Zpoplatnění hazardu Sinkulová (2012) uvedla na internetových stránkách plzeňského kraje, že zákonem č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů (Poslaneckou sněmovnou schváleném ve znění pozměňovacích návrhů Senátu dne 20. prosince 2011, prezidentem republiky podepsaném dne 27. prosince 2011 a ve Sbírce zákonů vyhlášeném dne 30. 12. 2011 v částce 158) však došlo s účinností od 1. 1. 2012 ke zrušení ust. § 1 písm. g) a § 10a zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, v platném znění, tedy možnosti obcí zavést svými obecně závaznými vyhláškami výše uvedený místní poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj. Od 1. 1. 2012 tedy již obce nejsou oprávněny zpoplatnit provoz žádných výherních hracích přístrojů. 2.7.2 Výňatky ze zákona o loteriích a jiných podobných hrách Níže bych chtěl uvést důležité výňatky ze zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění účinném od 1. 1. 2012. Výherní hrací přístroje smějí být provozovány v kasinech a hernách. Dále smějí být provozovány v pohostinských zařízeních a dalších místech, která splňují podmínky zvláštního provozního režimu podle odstavce 10. Více než šest výherních hracích přístrojů smí být provozováno pouze v hernách a kasinech. (§ 17 odst. 8) 38

Hernou se rozumí místnost (soubor místností) určená zejména k provozování výherních hracích přístrojů. V herně musí být po celou dobu provozu zajištěn dozor. Do herny je zákaz vstupu osobám mladším 18 let. Provoz herny se řídí schváleným herním řádem. (§ 17 odst. 9) Povolení k provozování výherních hracích přístrojů vydává na žádost a) obecní úřad pro svůj územní obvod, a to v přenesené působnosti, b) krajský úřad pro svůj správní obvod, má-li být provozovatelem výherního hracího přístroje obec ve svém územním obvodu, c) ministerstvo, je-li výherní hrací přístroj na českou měnu provozován v kasinu a u výherních hracích přístrojů na cizí měnu. (§ 18 odst. 1) Žadatel je povinen uvést v žádosti o povolení k provozování výherního hracího přístroje jméno osoby (osob), která odpovídá za zákaz vstupu osob mladších 18 let do herny. (§ 18 odst. 2) Provozovatel je povinen do dvou měsíců po uplynutí doby, na kterou bylo povolení vydáno, podat vyúčtování provozu jednotlivých výherních hracích přístrojů a předložit je orgánu, který povolení vydal, a příslušnému finančnímu úřadu. Pokud povolení vydalo ministerstvo, předloží toto vyúčtování orgánu vykonávajícímu státní dozor podle § 46 nad provozem výherního hracího přístroje. (§ 20 odst. 1)

39

3.

CÍL PRÁCE Hlavním cílem této bakalářské práce je formulovat problematiku hracích

automatů a patologického hráčství a jejich souvislosti s kriminalitou v Olomouci za pomoci načerpaných poznatků osobností z celého světa působících v různých odvětvích.

Dílčí cíle: Popsat životní příběhy gamblerů, žijící na území města Olomouce, kteří měli potíže se zákonem od vzniku jejich vztahu k hracím automatům, přes následné potíže až po spáchání jejich kriminálních deliktů a tresty spojené s rozhodnutím orgánů činných v trestním řízení. Provést rozhovor s psycholožkou jediné andiktologické ambulance v olomouckém kraji, který dokresluje praktický náhled na celkovou problematiku. Analyzovat policejní statistiky přehledu páchání majetkových trestných činů na území města Olomouce v rozmezí let 2010 – 2012, ze které je patrný nárůst u zájmové majetkové kriminality ve městě. Popsat možnosti péče, prevence a léčby patologických hráčů na území města Olomouce.

40

4.

METODIKA

4.1

Výzkumné metody – sběr dat Za účelem zpracování praktické části této bakalářské práce bylo použito

metody využití případové studie – kasuistiky, pozorování, porovnávání a rozhovoru, tedy metod kvalitativního výzkumu. Jako nejvíce vhodnou metodou se s ohledem na téma práce jeví právě případová studie. 4.1.1 Případová studie Případová studie dopodrobna popisuje a rozebírá jeden nebo několik případů. Postupuje od jedince nebo od menší skupiny lidí a provází jej sběr velkého množství dat. Zaznamenává složitost případů a ucelený popis vztahů mezi nimi. U případové studie jde o potvrzení názoru, že detailním zkoumáním jednoho případu můžeme lépe pochopit podobné případy. Kasuistiku jakožto kvalitativní výzkumnou metodu popisuje Musilová ve své publikaci Případová studie jako součást pedagogické praxe, kdy v této uvádí: „kasuistika je systematické zkoumání jednotlivce prostřednictvím pozorování a rozhovoru umožňující detailní poznávání chování, vývoje a rozvoje jeho osobnosti“ (Musilová 2003, 10). Hendl (2008) rozlišuje dle sledovaného případu hned několik typů případových studií, přičemž v rámci této bakalářské práce bylo použito osobní případové studie. Jedná se o podrobný výzkum jistého jevu u jedné konkrétní osoby. Při výzkumu se věnuje pozornost několika faktorům a postojům, které mohly předcházet určitým událostem, jako je např. užívání drog. Pomocí metody dochází ke zkoumání možných příčin, faktorů, determinantů, procesů a zkušenostem, které měly k událostem nějaký vztah. Může se jednat rovněž o zachycení celého života zkoumaného subjektu. V této práci jsou zpracovány tři kasuistiky, jež se zabývají vlivem hazardního hraní na kriminalitu v Olomouci. Kasuistiky byly získány v rámci provádění mé několikaleté praxe u policejního sboru v Olomouckém kraji. Vybrané kasuistiky pak ukazují možnosti protiprávního jednání hazardních hráčů a dopadů na jejich blízké okolí. 41

Strukturovaný polostandardizovaný rozhovor

4.1.2

V rámci průzkumu na území města Olomouce jsem se pokusil zjistit možnosti prevence a následné léčby patologických hráčů. K mému velkému překvapení jsem zjistil, že jediným zařízením tohoto druhu je Ambulance andiktologie v Olomouci na ulici Michalská 2. Tato funguje pod záštitou sdružení Podané ruce, o.s. Sdružení Podané ruce, o. s. – Divize odborných služeb Olomouckého a Zlínského kraje sdružuje pod sebe deset samostatných programů. Toto propojení umožňuje vhodnější koordinaci a spolupráci místních center. Nejvíce spolupracuje s Kontaktním centrem v Olomouci a s programem Práce s klienty v konfliktu se zákonem. Vedoucí pracovnicí andiktologické ambulance v Olomouci je PhDr. Kateřina Andrlová, se kterou jsem si dohodl osobní schůzku a požádal ji o rozhovor, přičemž souhlasila s uveřejněním svého jména v této práci. Pro svou práci jsem zvolil strukturovaný polostandardizovaný rozhovor. Měl jsem předem připravený seznamem otázek, jejichž pořadí, rozsah a formulaci jsem v průběhu rozhovoru mohl měnit v návaznosti na odpovědi. Datum:

20.12.2012

Čas:

15:30 – 17:00 hodin

Délka:

90 minut

Přepis:

4 hodiny

Popis:

Rozhovor byl veden s PhDr. Kateřinou Andrlovou v andiktologické

ordinaci v příjemném prostředí samostatně orientované místnosti. Probíhal na předem dohodnuté schůzce ve volném čase tazatele. Kontakt s dotazovanou osobou byl příjemný a její jednání bylo otevřené a vstřícné. Rozhovoru nebyla přítomna žádná další osoba. Rozhovor byl tazatelem během prováděného rozhovoru zapisován do poznámek autora a následně byl přepsán na počítači. 4.1.3 Statistické výstupy V závěru praktické části své práce jsem vypracoval tabulky o přehledu majetkových trestných činů, které se jak je již z teoretické části patrno, nejčastěji objevují

v souvislosti

s problematikou

hazardu.

Tabulky

byly

vytvořeny

z uveřejněných policejních statistik a obsahují rozmezí let 2010 až 2012 a týkají se 42

jednotlivých obvodních oddělení PČR působících na území města Olomouce. Policie České republiky nerozlišuje ve svých statistikách trestnou činnost přímo související s hazardem a z tohoto důvodu bylo vycházeno z teoretických poznatků získaných studiem literatury. Současně bylo využito i poznatků získaných v rámci provádění výzkumu, tedy případových studií a rozhovoru s PhDr. Kateřinou Andrlovou. V přílohách práce jsou následně tabulky doplněny o působnost obvodních oddělení, tedy rozdělení jednotlivých ulic mezi jednotlivá oddělení. Občanovi žijícímu na území města Olomouce rozdělení ulic mezi jednotlivá oddělení spolu s vypracovanými tabulkami, pomohou získat přehled o tom, jak ovlivňují hrací automaty v hernách kriminalitu v jejich lokalitě.

4.2

Analýza dat Následně

po

vypracování

případových

studií,

které

se

zabývaly

prošetřovanými případy protiprávního jednání hazardních hráčů ze strany PČR, uskutečnění rozhovoru s PhDr. Kateřinou Andrlovou a vyhotovení tabulek z policejních statistik, byla subjektivně určena kritéria, na základě kterých bylo vycházeno do výsledků práce. Pro analýzu dat byla použita obsahová studie podle Hendla (2005), která hledá význam psaného případně obrazového zdroje za pomoci systematického rozřazování obsahu do již předem definovaných, podrobně charakterizovaných kategorií. Obsahová analýza se používá jednak pro potřeby kvantitativního výzkumu, ale i pro potřeby kvalitativního výzkumu. Obsahová analýza převádí kvalitativní data do kvantitativní podoby, tak aby s nimi bylo následně možné lépe nakládat. Výhodou

použité

metody

je

její

transparentnost,

přičemž

umožňuje

longitudinální analýzu (studium stejné skupiny jednotlivců po delší časové období). Není nijak omezena typem zdroje a je rovněž vhodná pro získání informací o určité sociální skupině, k níž je obtížné získat přístup a provést šetření za pomoci dotazníkové metody. Nevýhodou této metody je skutečnost, že je tak dobrá, jak dobré jsou použité zdroje dat a má tendenci zastírat komplexnost jevů.

43

4.3

Etické aspekty Před použitím případových studií, tedy kasuistik z mé policejní praxe, byla

konzultována případná možnost jejich použití s kolegy z policejního sboru. Za předpokladu, že nejsou uvedena žádná osobní data, pomocí kterých by si mohl čtenář spojit uveřejněný případ s konkrétní osobou, lze případové studie z policejní praxe uveřejňovat. S ohledem na danou skutečnost bylo při zpracování případových studií dbáno na to, aby v žádné z těchto nedošlo k úniku jakékoliv konkrétní spojitosti s prošetřovanou osobou. Současně lze konstatovat, že použité kasuistiky byly prošetřovány reálně před soudem, jakožto orgánem činným v trestním řízení, kdy všechny mnou uvedené případy byly v rámci veřejného zasedání, kam může přijít jakákoliv nezúčastněná osoba jako divák. V rámci řízení před soudem se pak může kdokoliv dozvědět i osobní data prošetřovaných osob, což v mnou uvedených případových studiích není možno. Záměrně nejsou v rámci případových studií uveřejněna žádná, byť fiktivní jména, aby nemohlo dojít k jakékoliv záměně, či nedorozumění.

44

5.

VÝSLEDKY V této části práce jsou uvedeny praktické poznatky v podobě sběru dat

z případových studií – kasuistik, realizovaného rozhovoru a závěrem vypracované tabulky z dostupných policejních statistik.

5.1

Kasuistiky Níže jsou vedeny tři různé příběhy osob, které byly Policií České republiky

prošetřovány v souvislosti s majetkovou trestnou činností, kdy v průběhu šetření byla jako příčina jejich jednání zjištěna závislost na hracích automatech. 5.1.1 Výzkumný vzorek V kasuistice č. 1 tvoří výzkumný vzorek dvacetiletá dívka, která obývala starší rodinný domek o velikosti 2 + 1 společně se svou čtyřicetiletou matkou. Dívka i matka dosáhli neúplného středoškolského vzdělání – vyučení, přičemž matka pracovala na dělnické profesi a dívka byla zaměstnána v baru jako obsluha herny. Matka byla rozvedená a otec dívky již od jejích deseti let neobýval společnou domácnost a na dívku neplatil výživné. O chod domácnosti se starala především matka, kdy dcera jí přispívala na nájemné částkou 1.000,- Kč měsíčně. Obě ženy si nežily nijak nad poměry, ale domácnost fungovala. Dívka měla většinu svých příjmů sama pro sebe, na což nebyla až do svých osmnácti let zvyklá, neboť do té doby se starala o rodinný příjem pouze matka. V kasuistice č. 2 tvoří výzkumný vzorek dvaceti-pětiletý mladík, který bydlel po dobu dvou týdnů u dvaceti-tříleté dívky v nájemním bytě o velikosti 1 + kk, kdy o nájem se starala dívka. Jednalo se o krátkou známost provázenou vzájemnými sympatiemi. Mladík měl nedokončené středoškolské vzdělání s maturitou a dívka měla dvě zaměstnání, přičemž studovala kombinovanou formou vysokou školu. Z jednoho zaměstnání by dívka nebyla schopna zvládnout chod domácnosti a studium, a proto pracovala ještě na noční směny v baru jako obsluha hracích automatů. Mladík nepracoval, byl veden na Úřadu práce a tvrdil dívce, že se pokouší získat zaměstnání. Dále měl za sebou již trestní minulost, se kterou se dívce nijak netajil. 45

V kasuistice č. 3 tvoří výzkumný vzorek rozvedený čtyřicetiletý muž se středoškolským a nedokončeným vysokoškolským vzděláním. Tento byl zaměstnán ve státní správě a měl k dispozici služební byt, ve kterém bydlel se svou o deset let mladší přítelkyní. Ve skutečnosti nebyl majitelem žádné nemovitosti a ničeho cenného. Soudem mu bylo nařízeno platit výživné své bývalé manželce na nezaopatřené dva syny a přítelkyně byla dlouhodobě bez zaměstnání. V jeho náročném povolání jej provázel pouze stres a zaměstnání jej již nijak nenaplňovalo. Z neutěšené životné situace začal čím dál tím častěji navštěvovat restaurační zařízení, kde se vyskytují i hrací automaty, u kterých začal postupem času trávit stále více času.

5.1.1.1

Kasuistika č. 1

Přijetí oznámení V říjnu roku 2011 bylo orgánem PČR přijato oznámení majitele baru v Olomouci, že došlo u něj v podniku ke zpronevěře finanční hotovosti ve výši 45.000,- Kč, kdy podezření má na svou zaměstnankyni. Jedná se o dvacetiletou dívku, kterou zaměstnává teprve čtyři měsíce, přičemž s dívkou měl již v minulosti potíže podobného charakteru. Ke zpronevěře došlo týden před samotným oznámením, kdy majitel baru si nejprve dělal sám své osobní šetření mezi svými zaměstnanci a došel k jednoznačnému závěru, že finanční hotovost zpronevěřila jeho nová zaměstnankyně, která se mu ke svému jednání i přiznala. Oznámení bylo následně šetřeno policejním orgánem jako podezření z naplnění skutkové podstaty přečinu Zpronevěra dle ust. § 206 odst. 1 tr. zákoníku. Právní kvalifikace Ve věci bylo ze strany policejního orgánu provedeno šetření vedoucí ke ztotožnění dívky a následného prověření její osoby. K překvapení vyšetřujícího policisty se jednalo o dívku, jež byla v roce 2010 projednávána policejním orgánem za tentýž přečin, a tudíž se dopustila recidivy. Současně bylo ověřeno, že dívka byla za předmětný skutek v témže roce pravomocně odsouzena. S přihlédnutím k této okolnosti byla věc překvalifikována na přečin Zpronevěra dle ust. § 206 odst. 1, 2 tr. zákoníku, kde je již vyšší trestní sazba. Dalším nemenším překvapením policisty byla skutečnost, že předešlý případ dívky se stal v tomtéž baru u téhož zaměstnavatele. 46

Šetření policie Po nashromáždění veškerých potřebných podkladů pro trestní řízení byla dívka předvolána k podání vysvětlení, kde jí bylo současně i sděleno podezření z předmětného skutku. Ve své výpovědi dívka uvedla, že je z neúplné rodiny a daná skutečnost jí trápí. V dětství nejezdila s matkou nikam na žádné dovolené a nepoznala žádné podobné radosti. Matka musela neustále pracovat a starat se o domácnost, přičemž na ni neměla nikdy dostatek času. Nikdy neměla dostatek finančních prostředků na to, aby si pořídila něco pěkného na sebe a touto skutečností se velice trápila. V životě neměla pořádně žádné přátele a neměla žádné koníčky, kterým by se naplno věnovala. Ihned po vyučení nastoupila v obchodě jako prodavačka, kdy záhy zjistila, že ji práce nebaví. Po nějaké době se jí podařilo získat zaměstnání barmanky v blízkosti svého bydliště, kde se mimo jiné starala i o chod výherních hracích automatů. Práce ji zprvu bavila a začínala být spokojená. Do baru chodili lidé, které časem blíže poznala, a život se jí začínal více bavit. Během pobytu v herně pozorovala, jak příležitostně některý z jejích známých vyhrává větší částku a lákalo ji zkusit své štěstí. Z tohoto důvodu jednou po pracovní době vhodila do výherního automatu peníze a podařilo se jí vyhrát. Vidina rychlého zbohatnutí a lepšího života jí ovlivnila natolik, že se jí hraní začínalo líbit. Postupem času docházela do herny častěji ve svém osobním volně, neboť bydlela nedaleko a začínala hrávat i v pracovní době. Během hraní však čím dál tím častěji začínala prohrávat a tak se stávalo, že prohrála veškeré své peníze, což bylo mnohdy i dva týdny před výplatou. Ve snaze vyhrát peníze zpět si příležitostně půjčovala peníze od svých známých z baru, a když jí už nechtěli půjčovat peníze ani její známí, tak si půjčovala provozní peníze z příručního trezoru určené na výplaty vyšších výher. Párkrát se jí podařilo vyhrát nějaké peníze, povracet dluhy a zakrýt své problémy. Čím dál tím častěji však hrála ve snaze zbohatnout a během hraní docházelo k prohrám, až v roce 2010 prohrála 33.000,- Kč z barových peněz a neměla je z čeho vrátit. V baru si vydělala v průměru okolo 10.000,- Kč měsíčně a nemohla dluh z výplaty splácet. Její tehdejší a zároveň i současný zaměstnavatel jí v roce 2010 udal na policii a ona byla pravomocně odsouzena k podmíněnému trestu odnětí svobody na 8 měsíců s odkladem na dva roky a povinnost zaplatit vzniklou škodu majiteli baru. V uvedenou dobu dostala výpověď ze zaměstnání a opět jí živila pouze matka. Po cca půl roce zašla do baru, kde původně pracovala a zde se dohodla s majitelem baru na tom, aby jí zaměstnal zpět a ona by tak mohla vydělat peníze na 47

uhrazení dluhu. Nakonec se jí podařilo zaměstnavatele přesvědčit a ten jí vzal zpět na místo barmanky. Postupem času však neodolala kouzlu výherních automatů a začala opětovně hrát. V baru pracovala necelé čtyři měsíce, když se jí na jedné noční směně výrazně nedařilo. Prohrála veškerou svou finanční hotovost, po čemž si uvědomila, že je teprve krátce po výplatě a matce nedala ještě peníze na společnou domácnost. Ve snaze vyhrát své prohrané peníze zpět si postupně brala peníze z příručního trezoru, které byly určeny na výplatu vyšších výher. Připadalo jí však, že hrací automaty jsou v předmětný večer jako začarované a tak bez ohledu na hosty v baru neustále hrála a dokonce na nějakou dobu přešla do sousední herny, ve snaze vyhrát peníze tam. Výsledkem jejího konání bylo to, že ráno jí chybělo v trezoru 45.000,- Kč. Když předávala směnu své kolegyni, tak jí řekla, že se v noci zastavil na baru vedoucí a vybral si peníze z trezoru na výplatu výhry v jiné herně. Tato argumentace jí nejprve stačila a kolegyně napsala do pokladny na papír volnou formou, že bylo z pokladny vybráno 45.000,- Kč vedoucím. Smyšlená historka však trvala pouze tři dny, než přišel vedoucí na kontrolu a chtěl překontrolovat peníze v trezoru. Vedoucí jí obratem zkontaktoval a dal jí hodinovou výpověď, přičemž jí dal několik dní na to, aby uhradila vzniklou škodu, nebo že podá na policii trestní oznámení. Peníze však neměla možnost nikde pořídit a proto jí zaměstnavatel oznámil na policii. Svého jednání upřímně litovala. Ve věci dále podal vysvětlení majitel baru, kdy tento uvedl, že je pravdou, že dívku již v minulosti zaměstnával, a to v době před spácháním jejího prvního deliktu. Na druhou stranu uvedl, že si myslel, že si dívka z předešlého případu vzala ponaučení a bude si již dávat na podobné věci pozor. Nepřipouštěl si vůbec alternativu, že by dívka mohla trpět nemocí v podobě patologického hráčství. Dle jeho názoru mohla dívka u něj pracovat a vydělat si tak peníze na zaplacení dluhu, který vůči němu měla. Při druhé zpronevěře již tomuto přestával věřit. Opatření soudu Celá věc nakonec skončila ve zkráceném přípravném řízení u soudu, kdy dívka byla potrestána podmíněným trestem odnětím svobody v délce 18 měsíců s odkladem na dva roky a povinností nahradit majiteli baru vzniklou škodu. Závěr Závěrem lze konstatovat, že dívka prokazatelně propadla hře na hracích automatech natolik, že ztrácela kontrolu sama nad svým jednáním. Nikdy nebyla 48

nikým informována o nebezpečích spojených s hazardním hraním a nikdy se nepodrobila žádnému odbornému lékařskému vyšetření. V legislativě není opora, aby člověk, který se dopustí zpronevěry, nebo některého obdobného výše uvedeného přečinu v důsledku hraní hazardních her, měl za povinnost podrobit se lékařskému vyšetření, případně nástupu léčení. U přečinu zpronevěra lze však, jak je výše uvedeno možnost trestu zákazu činnosti, což by v tomto daném případě mělo jistý účinek. Ani v jednom případě rozhodnutí soudu se tomu však takto nestalo a tak je docela možné, že se dívka opět dostane do prostředí hracích automatů jako obsluha a může se dostat na hranici zákona.

5.1.1.2

Kasuistika č. 2

Přijetí oznámení a právní kvalifikace V lednu 2012 bylo v rámci Olomouce přijato policií ČR oznámení třiadvacetileté dívky, která ve svém prvotním oznámení uvedla, že jí bylo v rozmezí doby, kdy bylo na noční směně vykradeno zařízení jejího bytu. Na místě zakročující policisté zjistili, že u dveří do bytového domu a ani dveří do předmětného bytu nedošlo k žádnému násilnému poškození zámků a ani dveří. Byt se nacházel v pátém nadzemním podlaží a jediné okno do bytu bylo v době prováděného šetření zabezpečeno a nepoškozeno. Ze zjištěných skutečností se dalo tedy usuzovat, že k vniknutí do bytu použil neznámý pachatel shodného klíče. Dále na místě nasvědčovalo vše tomu, že pachatel byt velice dobře znal, neboť na místě činu nebylo nic zpřeházeno a z obytné místnosti se ztratily pouze cenné věci, které bylo snadné zpeněžit. Při kladených dotazech na místě činu, dívka znejistěla a uvedla, že se před třemi dny rozešla se svým přítelem, se kterým velice krátce obývala svůj byt. K jeho osobě věděla, že již má za sebou nějakou trestní minulost, přičemž jí k němu táhly jisté sympatie. Z tohoto důvodu neměl mladík k dispozici klíče od domu a ani od bytu a pokaždé, když odcházela z domu, tak jej v bytě zamykala, s čímž mladík zcela dobrovolně souhlasil. Vzpomněla si však, že mu půjčovala klíče ve dvou případech, kdy šel na nákup, aby nemusel zvonit. Byt byl orientovaný poblíž zámečnictví a nebyl tudíž žádný problém nechat si cestou do obchodu udělat náhradní klíče. Na místě byly

zajištěny

stopy

pachatele,

které

zde

zanechal,

a

vše

bylo

řádně

zadokumentováno. Oznámení bylo následně šetřeno policejním orgánem jako

49

podezření z naplnění skutkové podstaty přečinu Krádež dle ust. § 205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku. Šetření policie Následně se dívka dostavila k podání vysvětlení, ve kterém uvedla skutečnosti nasvědčující tomu, že krádeže věcí se dopustil její bývalý přítel. S mladíkem bydlela pouze deset dnů, kdy tohoto znala již z minulosti prostřednictvím svých přátel a dále jej vídala, jak hrává v baru, kde pracuje na výherních automatech. Jednou při svém odchodu na noční směnu v baru ji prosil, aby jej nezamykala, protože v ranních hodinách okolo osmé hodiny potřebuje odjet do Polska k soudu a mají jej vyzvednout jeho rodiče, kteří jej odvezou do Polska svým autem. Protože pracovala v baru do osmy hodin a domů se dostávala zpravidla až okolo deváté hodiny, tak s tímto souhlasila. Celá věc se jí však nezdála, a proto se domluvila se svou kolegyní, která ji měla střídat, jestli by ji nemohla vystřídat v zaměstnání dříve. Kolegyně souhlasila a jí se podařilo se dostat domů již před osmou hodinou ranní. Ke svému velkému překvapení zjistila, že přítel se v bytě již nenachází a dalším nepříjemným zjištěním bylo, že v bytě nenalezla svůj notebook, přičemž na jeho místě nalezla pouze ručně napsaný vzkaz, že si jej přítel potřeboval půjčit. Tento pro jakožto studentku vysoké školy měl nesmírnou cenu, neboť měla v počítači uložena důležitá data a rozpracovanou závěrečnou práci. Obratem tedy vytočila telefonní číslo svého přítele, který jí však telefon nezvedal. Po opakovaných marných pokusech vše vzdala a šla si lehnout, unavená po noční směně. V době, kdy se vzbudila, zjistila, že má na svém telefonu SMS zprávu od přítele, který jí psal, že u soudu vše dobře dopadlo a můžou společně oslavovat. Na toto se jí podařilo se s přítelem spojit, kdy po něm požadovala vysvětlení s notebookem a on jí sdělil, že jej nechal u své matky a ta jí jej vrátí následující den. Po jeho návratu do bytu mu kladla opětovně otázky na notebook a on se jí přiznal, že tento zastavil v bazaru, protože měl dluhy, které musel zaplatit. Z tohoto byla v šoku a společně šli následující den do zastavárny pro notebook, kdy zde si jej musela vykoupit za 5.000,- Kč zpět. Přítel jí však slíbil, že jí peníze vrátí a proto jej nechala u sebe. Za dva dny po incidentu s notebookem však zjistila, že jí žádné peníze nevrátí a nemá to ani v úmyslu, a proto se společně pohádali. Po hádce její přítel z bytu odešel a již se nevrátil. Věděl však jak má naplánovány směny a měl jistotu, kdy bude byt prázdný. K odcizeným věcem

50

oznamovatelka doložila doklady s výrobními čísly, na základě kterých se daly věci jednoznačně identifikovat. Jednalo se o elektroniku v hodnotě 32.000,- Kč. Následně bylo provedeno důkladné šetření v bazarech a zastavárnách, kde byla odcizená elektronika nalezena. Z dokumentace, kterou jsou provozní bazarů a zastaváren vést, bylo zjištěno jméno osoby, která zde elektroniku prodala, kdy se jednalo o přítele oznamovatelky. Tento byl ve věci předvolán k podání vysvětlení a ve své výpovědi se k činu doznal. Jako důvod svého jednání uvedl, že propadl hře na výherních automatech a nadělal si dluhy, které sahaly až do řádu statisíců. Jeho věřitelé na něj tlačili, aby zaplatil své závazky, na což neměl finanční prostředky, neboť veškeré finance, kterými disponoval, tak prohrál v hracích automatech, přičemž v důsledku depresí propadl návykovým látkám a stal se z něj pravidelný uživatel pervitinu. Nikdy se neléčil s žádnou závislostí a své problémy chtěl vyřešit tak, že za utržené peníze ze zastavených ukradených věcí vyhraje peníze na splacení dluhů. Za jeho protiprávní jednání mu bylo sděleno podezření z naplnění skutkové podstaty přečinu Krádež dle ust. § 205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku. Při vracení zajištěných věcí byla oznamovatelka seznámena se spisovým materiálem a měla možnost se seznámit i s výpovědí pachatele, tedy svého bývalého přítele. Po obeznámení se s podstatou jeho výpovědi, uvedla, že je to její další negativní zkušenost s hracími automaty. Na vysvětlenou uvedla, že jakožto obsluha herny jednou při večerní předávce směny jí kolegyně řekla, že spěchá a utekla z baru bez předání finanční hotovosti. Při následné kontrole zjistila, že v tržbě chybí 18.000,Kč. Celou věc obratem zatelefonovala svému nadřízenému, který věc předal policii, která se věcí zabývala jako zpronevěrou. Opatření soudu Celá věc nakonec skončila ve zkráceném přípravném řízení u soudu, kdy mladík byl potrestán podmíněným trestem odnětím svobody v délce jednoho roku s odkladem na dva roky a povinností nahradit poškozené dívce vzniklou škodu. Závěr Závěrem lze říci, že si mladík v důsledku hraní na hracích automatech zapůjčoval spoustu finančních prostředků, které pak prohrál. Následkem neúspěchů a depresí pak propadl závislosti na pervitinu a začal se dopouštět majetkové trestné činnosti, kdy se neštítil okrást ani dívku, která jej považovala za svého přítele. 51

Poškozená dívka si pak ze zážitku ponese po celý život další nepříjemnou vzpomínku ze zkušenosti s hracími automaty.

5.1.1.3

Kasuistika č. 3

Přijetí oznámení a právní kvalifikace V červnu 2012 bylo policii ČR v Olomouci přijato oznámení od mladé ženy, která oznámila, že se s největší pravděpodobností stala obětí podvodného jednání svého souseda, který pracuje ve státní správě. Ve svém oznámení uvedla, že s tímto mužem bydlí v domě již několik let a tak mu důvěřovala. Navíc znala jeho povolání, věděla, že má pravidelný příjem a neměla důvod mu nevěřit. Koncem roku 2011 za ní přišel její soused a sdělil jí, že má služební byt a nikdo mu nedá půjčku. Potřeboval v uvedenou dobu peníze na motorové vozidlo a rovněž si chtěl přilepšit na vánoce. Požádal jí, zda by si nemohla vzít na své jméno úvěr ve výši 150.000,- Kč, přičemž by mu peníze poskytla a on by dluh následně pravidelně splácel ze svého příjmu. Žena se nechala nakonec přesvědčit a úvěr si na sebe vzala, kdy peníze předala v plné výši sousedovi, s tím, že tento začne dluh od ledna 2012 splácet. Při předávce společně sepsali ručně smlouvu, kterou předložila policejnímu orgánu, jakožto důkazní materiál. O dluh se již více nezajímala až do března 2012, kdy obdržela od banky upomínku, že její dluh není nijak hrazen. To ji vylekalo a zašla za sousedem, aby zjistila, co se stalo. Soused jí uklidnil, že je vše v pořádku, neboť měl po vánocích větší výdaje s novým autem a slíbil, že dá vše do pořádku. V průběhu měsíce dubna však obdržela další upomínku, kde již byla upozorněna, že v případě nehrazení jejích závazků bude její dluh vymáhán soudní cestou prostřednictvím Exekutorského úřadu. Dostala obavu a začala tedy dluh splácen sama, neboť ručila svou nemovitostí a nechtěla o ni přijít. Opětovně oslovila souseda s upomínkou, aby začal řádně platit její dluh, tak jak byli dohodnuti. Soused se začal omlouvat a přislíbil obratem nápravu s výmluvou, že měl spoustu práce a úplně na svůj závazek zapomněl. Ona však platila dluh dál sama a po opakovaných návštěvách se jí soused začal vyhýbat a nechával se zapírat. Na počátku měsíce června 2012 se jí podařilo potkat souseda a připomněla mu jeho závazek. Ten se však rozčílil a začal na ni křičet, že jí nic platit nebude, protože nic nemá a nikdo mu nemá co vzít. Takového jej neznala, ale přesto se snažila s ním po dobrém domluvit a vysvětlila mu, že pokud jí nedá po jeho výplatě splátku dluhu, tak oznámí celou věc na policii. 52

Soused se jí vysmál a více se s ní odmítl o celé záležitosti bavit. Oznámení ženy bylo zadokumentováno na prověření s podezřením na spáchání přečinu Podvod dle ust. § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku. Šetření policie Po prověření všech skutečností a nashromáždění podkladového spisového materiálu bylo zjištěno, že muž má svou osobu vedeno několik nebankovních úvěrů, kdy nevlastní nic, čím by byl schopen ručit, přičemž tyto úvěry neplatí. S ohledem na zjištěné skutečnosti byly ve věci v souladu s ust. § 158 odst. 3 tr. řádu zahájeny úkony tr. řízení pro shora uvedený přečin podvod. Muž v době, kdy žádal oznamovatelku o úvěr, již měl závazky, kterým nebyl schopen dostát a prokazatelně tedy věděl, že nebude schopen své sousedce splácet. Ve věci podal na policii ČR vysvětlení i muž – soused. Tento se nejprve pokoušel argumentovat tím, že si bral úvěr od sousedky v dobré víře, že bude mít na splácení. Postupem času však podlehl pod tíhou důkazů a začal vypovídat pravdu. Uvedl, že je řadu let zaměstnán ve státní správě, kdy jeho příjem činil něco okolo 23.000,- Kč čistého měsíčně. Ke svému povolání dostal přidělen služební byt, kde platil pravidelně nájemné. Postupem času však došlo k rozvodu s jeho manželkou, která se odstěhovala i s dětmi, na které musel platit výživné. Našel si novou o deset let mladší přítelkyni, která však byla bez zaměstnání a musel se tak starat i o ni. Postupem času si nadělal nějaké dluhy u nebankovních věřitelů, které si myslel, že bude schopen splácet. Zprvu se mu toto i dařilo, kdy však v zaměstnání na něj začal doléhat stres a začal chodit čím dál tím více do restaurací, kde utápěl své starosti v alkoholu. Během pobytu v restauračních zařízeních si povšiml, že čas od času některý z jeho známých vyhrál peníze na hracích automatech. Dostal chuť to také zkusit a ve vidině rychlého a snadného výdělku začal příležitostně hrát na automatech. Postupem času jej však hra pohltila a chodil do restaurace převážně kvůli automatům. Velkým zlomem v jeho životě však byl okamžik, kdy jeho přítelkyně začala pracovat v herně jako obsluha hracích automatů. Od té doby byl u automatů ještě častěji a přestával být schopen dostávat svým dluhům. Ze všech stran se na něj obraceli věřitelé s upomínkami o dluh a ve snaze dostávat závazkům začal rozprodávat po zastavárnách elektroniku a zařízení bytu, které mělo nějakou hodnotu. To se však nelíbilo jeho přítelkyni a rovněž většinu peněz prohrál na automatech. Začínal se dostávat i do tíživé životní situace a dokonce se začal 53

uchylovat k drobným krádežím věcí svých kolegů na pracovišti, které pak následně prodával v zastavárnách hluboko pod cenou. V té době již nebyl schopen platit své bývalé manželce ani výživné na své děti a hrozilo, že na něj podá na policii trestní oznámení pro neplnění si vyživovací povinnosti. V zoufalství dostal nápad, že by mohl oslovit jejich sousedku, se kterou měl vždy dobré vztahy, s žádostí o to, aby si vzala úvěr a peníze mu dala. V uvedenou dobu však již věděl, že nebude schopen dostát svým závazkům a dluh jí splácet. Opatření soudu Muži bylo policejním orgánem sděleno podezření z naplnění skutkové podstaty přečinu podvod dle ust. § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku a celá kauza byla ve zkráceném přípravném řízení postoupena k soudu. S přihlédnutím k dosavadnímu životu a bezúhonnosti muže, byl odsouzen pouze k podmínečnému trestu odnětí svobody v délce trvání 18 měsíců s odkladem na dva roky a povinností uhradit vzniklou škodu poškozené ženě. Muž následně po soudním řízení na svou osobu vyhlásil osobní bankrot a na jeho plat je vyhlášena exekuce. Od zaměstnavatele je muži vyplácena částka ve výši životního minima a tento si musel najít druhé zaměstnání, aby byl schopen žít důstojným životem. Závěr Závěrem lze konstatovat, že v daném případě nebyl rozhodující věk a ani mužovo postavení ve společnosti. Přes to však v návaznosti na své osobní problémy začal navštěvovat restaurační zařízení, kde se vyskytují hrací automaty a ve vidině rychlého výdělku hře plně propadl. Jeho hraní jej dohnalo až k vysokým dluhům, které nebyl schopen splácet a nakonec se dopouštěl i protiprávního jednání. Ze zoufalství a tíživé životní situace se dopustil podvodného jednání na své sousedce.

5.1.2

Výsledky Kasuistik Z případových studií uvedených v této práci, lze konstatovat závěr, že lidé bez

rozdílu sociálních vrstev, jsou schopni pod vlivem závislosti páchat trestnou činnost. Jak je patrno, jedná se zejména o majetkovou trestnou činnost spočívající v páchání podvodů, zpronevěr a krádeží. Jak jsem již uvedl v teoretické části, tak hraní hazardních her se řadí mezi impulzivní poruchy, která se řadí mezi návykové a 54

impulzivní poruchy. Z daného lze uvést závěr, že hrací automaty, jakožto prostředek hazardu mohou ovlivňovat kriminalitu.

5.2

Rozhovor Otázka č. 1: Povězte mi prosím něco o Vaší andiktologické ambulanci Odpověď: Posláním Ambulance adiktologie je pomáhat lidem v tíživé životní

situaci. Pomáhá řešit jejich problémy se závislostním chováním (hraní na automatech, sázení, užívání nealkoholových návykových látek). Napomáhá snižovat negativní důsledky hazardního hraní a užívání drog u osob ohrožených návykovým chováním.

Náš

projekt reaguje na nedostatečnou péči o hazardní hráče a nízkou

informovanost o existenci problémů

spojených

s

patologickým

hráčstvím

a možnostech řešení. Ambulance adiktologie se se zaměřením na hazardní hráče stala v podstatě jediným takovým zařízením v celém Olomouckém kraji. Naše organizace je nezisková a od roku 2010 přispívá na chod naší ambulance Statutární město Olomouc Otázka č. 2: Jaké je Vaše postavení v ambulanci? Odpověď: Jsem psycholožkou, přičemž v současné době má ambulance ve svém týmu tři psycholožky a dva sociální poradce. Ambulance poskytuje odbornou pomoc hazardním hráčům a jejich blízkým osobám. Otázka č. 3: Jaké má v současnosti postavení Andiktologická ambulance a kolika lidem pomáhá? Odpověď: V současné době do ambulance dochází 40 – 50 hráčů a dalších 60 – 70 jejich blízkých osob. Náš tým pracuje anonymně a služby ambulance jsou bezplatné. Anonymita je důležitá pro všechny klienty, kdy tito dochází do ambulance zcela dobrovolně. Otázka č. 4: Jaké složení klientů navštěvuje Vaši ambulanci? Odpověď: Většinu pacientů ambulance tvoří tzv. „zodpovědní klienti“. Jedná se o osoby s pravidelným příjmem a jsou to většinou muži v průměrném věku 35 let (vojáci, podnikatelé, sportovci, policisté, taxikáři…). Právě z hlediska jejich sociálního postavení je pro tento typ klientů důležitá anonymita, která je jim zajištěna. Nejvíce 55

klientů hraje na ruletě, výherních automatech a také hrají poker, nebo karetní hry na internetu, případně sází na sportovní zápasy. Délka hraní je u klientů individuální, však průměrně činí 8 let. Polovinu z nich tvoří lidé žijící v partnerském vztahu a u druhé poloviny je hlavním impulzem k návštěvě ambulance právě rozpad partnerství a rodiny. Často se u těchto osob objevují hluboké krize a mají výrazné sebevražedné myšlení. Jedná se o lidi, kteří se již opakovaně neúspěšně pokoušeli o změnu svého chování a jsou ve fázi, kdy zvyšují vklady, a v důsledku neúnosného zadlužení se dopouštějí protiprávního jednání (podvody, zpronevěry, …). Rovněž jsou neklidní a často podráždění, přičemž je provázejí tělesné obtíže (bolesti zad, hlavy, očí, poruchy spánku, …) a současně i psychické obtíže (nejčastěji se jedná o deprese, silné úzkosti, atd.). U některých klientů se objevuje i další návykové chování (užívání alkoholu, konopí či pervitinu). U těchto klientů není hazardní hraní primární, ale spíše sekundární problém. Otázka č. 5: Z jakého důvodu nejčastěji Vaši klienti navštěvují ambulanci? Odpověď: V devadesáti procentech současných klientů ambulance jsou jejich problémy s hraním propojené s rodinnými problémy. V ambulanci je jim poskytnuto psychologické a sociální poradenství spojené s dvanácti až třinácti krokovou léčbou trvající tři měsíce. Sociální poradenství napomáhá hráčům a především jejich blízkým řešit jejich zadluženost způsobenou hraním. V ambulanci nerozlišují patologické hráče, kdy klienti musí chtít sami řešit vzniklou situaci. Otázka č. 6: Co mají Vaši klienti vzájemně společného? Odpověď: Společným jevem u našich klientů je jejich emocionální plochost. Jsou osobnostně vysoce zaměření na výkon, tj. od – 200% až po + 200%. Dále je spojuje vzrušení z automatů. V některých případech je jejich hráčství provázeno alkoholismem, kdy primární problém je však v hraní. Někteří klienti trpí depresemi a v těchto případech ambulance spolupracuje s psychiatry. Otázka č. 7: Jakým způsobem probíhá léčba Vašich pacientů? Odpověď: Součástí léčby se klientům doporučujeme svěřit své finanční prostředky někomu jinému a vyhýbat se prostředí spojenému s hraním. Často hráči řeší svou minulost, jsou v životě nespokojení a hazardním hraním utíkají od reality, nebo vyhledávají adrenalin s hraním spojený. Léčba bývá zpravidla úspěšnější, když 56

se zapojí i blízcí hráčů. Jedná se především o manželky, partnerky, rodiče, ale i o sourozence. Učí se společně zapojovat do léčby, přičemž je vhodnější, když každý navštěvuje jiného psychologa. Stávají se i případy, že se do ambulance dostaví pouze blízká osoba od hráče. Těmto osobám psychologové napomáhají řešit vzniklou situaci a vyrovnat se s ní. Otázka č. 8: Poskytuje Vaše ambulance i jiné služby, než psychologickou poradnu? Odpověď: Ano současně s psychologickou poradnou ambulance poskytujeme svým klientům sociální a právní pomoc. Pomáháme řešit exekuce, nastavení výše splátek, insolventní řízení, vyřizování sociálních dávek, hledání nového zaměstnání, ale i rozvodové řízení a zrušení trvalého bydliště. Otázka č. 9: Navštěvují Vaši ambulanci i osoby, které se pouštějí protiprávního jednání? Odpověď: Jak jsem již uvedla, tak do ambulance dochází tzv. zodpovědní klienti, ale v oblasti protiprávního jednání se naši klienti dopouštějí především podvodů a zpronevěr. V ambulanci jim poskytneme trestně právní poradenství, přičemž zaměstnanci mají za povinnost hlásit policii České republiky všechny trestné činy, o kterých se dozvědí. S ohledem na sortu klientů, kteří navštěvují adiktologickou ambulanci v Olomouci však není častým jevem, že by se právě oni dopouštěli protiprávního jednání. Když už se mezi klienty zjistí trestný čin, tak se jedná zpravidla o zpronevěru, přičemž tuto jejich zaměstnavatelé často nehlásí a raději se s hráči dohodnou na splátkách, čímž zpronevěra zůstává latentní. Neopomenutelným faktem, který bych chtěla uvést je, že jeden hráč ovlivňuje ve svém okolí život zpravidla patnácti až dvaceti dalším lidem. Otázka č. 10: Jakým způsobem se Vaše ambulance podílí na prevenci? Odpověď: V oblasti prevence pořádá ambulance různé besedy ve školských zařízeních, kdy v primární prevenci se gambling neřeší a tato je zaměřena spíše na alkohol a drogy. Od ledna 2013 proběhne v Olomouci informační kampaň, která upozorní na problémy spojené s hazardním hraním. Statutární město Olomouc v roce 2012 poprvé přispělo na ambulanci částku ve výši cca 960.000,- Kč, získanou z výnosu z hazardu. Tato částka je určena právě na prevenci kriminality spojené 57

s hazardním hraním.

Ambulance se může v současnosti pochlubit cca 50%

úspěšností léčby svých klientů. Otázka č. 11: Uvažovala jste v rámci provozu Andiktologické ambulance o zážitkové pedagogice a máte s ní nějaké zkušenosti? Odpověď: Ne, v ambulanci nemá nikdo s danou oblastí žádné zkušenosti. Otázka č. 12: Jaké jiné možnosti léčby mají patologičtí hráči vyjma Vaší ambulance? Odpověď: Na území České republiky jsou tyto možnosti ústavní léčebny pro patologické hráče: Opava, Kroměříž, Bílá voda a Praha – Bohnice. Dále je několik ambulancí, kdy jedna z nich je nejblíže v Brně. Otázka č. 13: Jaká je Vaše spolupráce s policií České republiky? Odpověď: Naše ambulance, jak jsem již uvedla, spolupracuje i s policií České republiky. Konkrétně je na intranetových stránkách Krajského ředitelství policie České republiky Olomouckého kraje umístěn odkaz na stránky Sdružení Podané ruce, o. s. Dále pak plně spolupracuji s policejní psycholožkou olomouckého kraje, která se během policejní praxe dostává do situací, kde se s problematikou následků gamblingu rovněž setkává.

5.2.1 Shrnutí rozhovoru Z provedeného rozhovoru jsem se dozvěděl, že v Olomouci funguje organizace, která poskytuje pomoc lidem ohroženým hazardním hraním a jejich blízkým. Ambulance má na starost celý olomoucký kraj a o pomoc v krizových situacích se stará tým zkušených lidí, který mimo jiné spolupracuje i s policií ČR. Ambulanci navštěvují spíše zodpovědní klienti, kteří se příliš nedopouštějí protiprávního jednání. V ambulanci je lidem poskytnuta všestranná pomoc od psychologické, právní až po řešení bezútěšné ekonomické situace klientů. Klienti andiktologické ambulance, tak vidí, že nejsou ve své složité životní situaci sami, ale že je jim nabídnuta a poskytnuta pomoc ze strany odborníků, což v nich vzbuzuje energii do dalšího života. 58

5.3 Výsledky ze statistických výstupů Statistických výstupů policie ČR bylo v práci použito, neboť číselně zaznamenávají relevantní údaje o stavu kriminality v Olomouci. Tabulek bylo užito i přes skutečnost, že se policie ČR nijak nezaměřuje na přímou souvislost mezi problematikou hazardního hraní a kriminalitou v Olomouci. Z vypracovaných tabulek, je při pohledu na přečiny Podvod a Zpronevěra patrno, že nejvíce se s těmito přečiny potýká centrum města a lokality, kde je výskyt heren zvýšený. Z nastudovaných zdrojů, provedeného výzkumu v podobě případových studií a provedeného rozhovoru s PhDr. Kateřinou Andrlovou se jednoznačně přikláním k závěru, že kriminalita v Olomouci je ovlivňována i hracími automaty. Z uvedených důvodů bylo použito policejních statistik, kde je v konkrétních číslech zaznamenán orgány činnými v trestním

řízení

pohyb

přečinů,

které

dle

provedeného

výzkumu

souvisí

s gamblingem. Při určování konkrétních přečinů bylo vycházeno z nastudovaných poznatků, uvedených v teoretické části této práce a současně z uvedených kasuistik provedeného rozhovoru s PhDr. Kateřinou Andrlovou. Policie ČR však nijak ve svých statistikách nevede oddíl přečinů přímo související s hazardem. Současně z výsledné tabulky č. 5, umístěné jako poslední v řadě, kde jsou sečteny číselné výstupy všech obvodních oddělení působících na území města Olomouce, plyne, že u přečinů Podvod a Zpronevěra došlo v rámci posledních třech let k nárůstu. Z dané skutečnosti lze usuzovat, že gambling a současně i hrací automaty ovlivňují kriminalitu ve městě v oblasti majetkové trestné činnosti. V příloze č. 1 je uvedena územní odpovědnost jednotlivých obvodních oddělení působících na území města Olomouce. Přiložená územní odpovědnost v podobě názvu ulic ve spojitosti s policejními statistikami poskytnou čtenáři přehled o tom, která lokalita města je více zatížena kriminalitou. Je-li čtenářem obyvatel města Olomouce, může pak sám posoudit dle místní znalosti, kolik heren se nachází v blízkosti jeho bydliště a naleznout

svou

ulici

v územní

působnosti

obvodního

oddělení.

Kriminalita

jednotlivých obvodních oddělení je pak uvedena níže v jednotlivých tabulkách.

59

5.3.1 Kraj: Okres: Útvar:

Tabulky z policejních statistik KŘP OLOMOUCKÉHO KRAJE ÚO OLOMOUC OOP OLOMOUC 1 Zjištěno – rok

TSK 311 312 321 322 323 324 331 332 341 350 351 371 372 373 390 311-390 411 412 413 421 431 432 433 434 435 441 451 461 462 471 480 490 411-490 511 521 530 588 589 590 311-590

Název

2010 19 0 24 3 5 0 0 0 1 0 1 14 0 1 75 143 87 0 12 0 23 2 160 6 31 0 6 0 2 0 135 22 486 38 9 0 8 64 0 748

Krádeže vloupáním do obch. Krádeže vloup. do výkl. skříní Kr. vl. do restaurací a hostinců Kr. vl. do ubytovacích objektů Krádeže vloupáním do kiosků Kr. vl. do jíd.záv.kuch.strav.zař. Kr. vl. do obj. st. um. př.-ne 332 Kr. vl. do kult. objektů - ne 331 Kr. vl. do pokl. a panc. skříní Kr. vl. do výpočet. středisek Krádeže vloupáním do škol Krádeže vloupáním do bytů Kr. vl. do vík. chat soukr. osob Kr. vl. do rodinných domků Kr. vl. do ostatních objektů Krádeže vloupáním celkem: Krádeže kapesní Krádeže při pohlavním styku Krádeže jiné na osobách Krádeže mezi zaměst. na prac. Krádeže mot. voz. dvoustopých Krádeže mot. voz. jednostop. Krádeže věcí z automobilů Krádeže součástek mot. voz. Krádeže jízdních kol Krádeže domácího zvířectva Krádeže v bytech Kr. věcí na nádražích Kr. věcí během jízdy v DP Kr. v obj. se starož. a um. před. Krádeže v jiných objektech Krádeže ostatní Krádeže prosté celkem: Podvod Zpronevěra Neoprávněné užívání cizí věci Zatajení věci Poškozování cizí věci Pytláctví a ostatní majetkové TČ Majetkové činy celkem:

60

2011 5 0 10 6 5 0 0 0 2 1 2 6 0 1 77 115 75 0 19 0 21 0 165 11 31 0 4 0 0 0 145 7 478 60 1 0 6 48 0 708

2012 20 0 15 11 7 0 0 1 0 0 0 8 0 2 67 131 74 0 18 0 16 1 134 8 28 0 5 0 0 0 104 13 401 47 6 0 12 51 0 648

Kraj: Okres: Útvar:

KŘP OLOMOUCKÉHO KRAJE ÚO OLOMOUC OOP OLOMOUC 2 Zjištěno – rok

TSK 311 312 321 322 323 324 331 332 341 350 351 371 372 373 390 311-390 411 412 413 421 431 432 433 434 435 441 451 461 462 471 480 490 411-490 511 521 530 588 589 590 311-590

Název

2010 7 0 8 0 10 0 0 0 1 0 4 13 2 6 125 176 26 0 8 0 61 1 130 12 44 0 15 0 0 0 87 17 401 22 3 0 3 44 0 649

Krádeže vloupáním do obch. Krádeže vloup. do výkl. skříní Kr. vl. do restaurací a hostinců Kr. vl. do ubytovacích objektů Krádeže vloupáním do kiosků Kr. vl. do jíd.záv.kuch.strav.zař. Kr. vl. do obj. st. um. př.-ne 332 Kr. vl. do kult. objektů - ne 331 Kr. vl. do pokl. a panc. skříní Kr. vl. do výpočet. středisek Krádeže vloupáním do škol Krádeže vloupáním do bytů Kr. vl. do vík. chat soukr. osob Kr. vl. do rodinných domků Kr. vl. do ostatních objektů Krádeže vloupáním celkem: Krádeže kapesní Krádeže při pohlavním styku Krádeže jiné na osobách Krádeže mezi zaměst. na prac. Krádeže mot. voz. dvoustopých Krádeže mot. voz. jednostop. Krádeže věcí z automobilů Krádeže součástek mot. voz. Krádeže jízdních kol Krádeže domácího zvířectva Krádeže v bytech Kr. věcí na nádražích Kr. věcí během jízdy v DP Kr. v obj. se starož. a um. před. Krádeže v jiných objektech Krádeže ostatní Krádeže prosté celkem: Podvod Zpronevěra Neoprávněné užívání cizí věci Zatajení věci Poškozování cizí věci Pytláctví a ostatní majetkové TČ Majetkové činy celkem:

61

2011 10 0 5 1 5 0 0 0 1 0 0 14 0 4 133 173 24 0 10 0 76 2 131 19 32 0 15 0 0 0 66 16 391 27 2 0 6 44 0 643

2012 19 1 7 0 3 0 0 1 2 0 1 3 0 3 109 149 25 0 13 0 46 1 105 16 100 0 15 0 0 0 76 5 402 31 5 0 8 59 0 654

Kraj: Okres: Útvar:

KŘP OLOMOUCKÉHO KRAJE ÚO OLOMOUC OOP OLOMOUC 3 Zjištěno – rok

TSK 311 312 321 322 323 324 331 332 341 350 351 371 372 373 390 311-390 411 412 413 421 431 432 433 434 435 441 451 461 462 471 480 490 411-490 511 521 530 588 589 590 311-590

Název

2010 23 0 7 5 9 0 0 1 0 0 3 8 3 9 153 221 86 0 21 0 35 1 143 30 37 0 21 1 3 0 123 29 530 28 5 0 18 33 0 835

Krádeže vloupáním do obch. Krádeže vloup. do výkl. skříní Kr. vl. do restaurací a hostinců Kr. vl. do ubytovacích objektů Krádeže vloupáním do kiosků Kr. vl. do jíd.záv.kuch.strav.zař. Kr. vl. do obj. st. um. př.-ne 332 Kr. vl. do kult. objektů - ne 331 Kr. vl. do pokl. a panc. skříní Kr. vl. do výpočet. středisek Krádeže vloupáním do škol Krádeže vloupáním do bytů Kr. vl. do vík. chat soukr. osob Kr. vl. do rodinných domků Kr. vl. do ostatních objektů Krádeže vloupáním celkem: Krádeže kapesní Krádeže při pohlavním styku Krádeže jiné na osobách Krádeže mezi zaměst. na prac. Krádeže mot. voz. dvoustopých Krádeže mot. voz. jednostop. Krádeže věcí z automobilů Krádeže součástek mot. voz. Krádeže jízdních kol Krádeže domácího zvířectva Krádeže v bytech Kr. věcí na nádražích Kr. věcí během jízdy v DP Kr. v obj. se starož. a um. před. Krádeže v jiných objektech Krádeže ostatní Krádeže prosté celkem: Podvod Zpronevěra Neoprávněné užívání cizí věci Zatajení věci Poškozování cizí věci Pytláctví a ostatní majetkové TČ Majetkové činy celkem:

62

2011 15 0 12 4 3 1 0 0 3 0 1 6 1 10 158 214 116 0 26 0 35 1 200 27 37 1 16 0 2 0 148 29 638 22 6 0 15 50 0 945

2012 19 0 19 0 3 2 0 1 1 0 1 6 1 8 181 242 78 1 36 0 17 3 163 27 60 0 12 6 6 0 129 24 562 37 8 0 13 50 0 912

Kraj: Okres: Útvar:

KŘP OLOMOUCKÉHO KRAJE ÚO OLOMOUC OOP OLOMOUC 4 Zjištěno – rok

TSK 311 312 321 322 323 324 331 332 341 350 351 371 372 373 390 311-390 411 412 413 421 431 432 433 434 435 441 451 461 462 471 480 490 411-490 511 521 530 588 589 590 311-590

Název

2010 4 0 8 1 4 0 0 0 0 0 5 11 3 14 89 139 18 0 4 0 50 1 115 19 38 1 14 0 0 0 50 12 322 10 1 0 4 34 0 510

Krádeže vloupáním do obch. Krádeže vloup. do výkl. skříní Kr. vl. do restaurací a hostinců Kr. vl. do ubytovacích objektů Krádeže vloupáním do kiosků Kr. vl. do jíd.záv.kuch.strav.zař. Kr. vl. do obj. st. um. př.-ne 332 Kr. vl. do kult. objektů - ne 331 Kr. vl. do pokl. a panc. skříní Kr. vl. do výpočet. středisek Krádeže vloupáním do škol Krádeže vloupáním do bytů Kr. vl. do vík. chat soukr. osob Kr. vl. do rodinných domků Kr. vl. do ostatních objektů Krádeže vloupáním celkem: Krádeže kapesní Krádeže při pohlavním styku Krádeže jiné na osobách Krádeže mezi zaměst. na prac. Krádeže mot. voz. dvoustopých Krádeže mot. voz. jednostop. Krádeže věcí z automobilů Krádeže součástek mot. voz. Krádeže jízdních kol Krádeže domácího zvířectva Krádeže v bytech Kr. věcí na nádražích Kr. věcí během jízdy v DP Kr. v obj. se starož. a um. před. Krádeže v jiných objektech Krádeže ostatní Krádeže prosté celkem: Podvod Zpronevěra Neoprávněné užívání cizí věci Zatajení věci Poškozování cizí věci Pytláctví a ostatní majetkové TČ Majetkové činy celkem:

63

2011 5 0 8 0 3 0 0 0 1 0 1 3 2 8 101 132 14 0 3 0 41 1 124 18 26 0 18 0 0 0 53 9 307 10 2 1 4 26 0 482

2012 16 0 6 1 2 0 0 0 0 0 1 6 4 11 42 89 16 0 5 1 25 4 100 10 50 0 11 0 0 0 49 13 284 15 0 0 6 28 0 422

Kraj: Okres: Útvar:

KŘP OLOMOUCKÉHO KRAJE ÚO OLOMOUC OOP OLOMOUC 1 – 4 Zjištěno – rok

TSK 311 312 321 322 323 324 331 332 341 350 351 371 372 373 390 311-390 411 412 413 421 431 432 433 434 435 441 451 461 462 471 480 490 411-490 511 521 530 588 589 590 311-590

Název

2010 53 0 47 9 28 0 0 1 2 0 13 46 8 30 442 679 217 0 45 0 169 5 548 67 150 1 56 1 5 0 395 80 1 739 98 18 0 33 175 0 2 742

Krádeže vloupáním do obch. Krádeže vloup. do výkl. skříní Kr. vl. do restaurací a hostinců Kr. vl. do ubytovacích objektů Krádeže vloupáním do kiosků Kr. vl. do jíd.záv.kuch.strav.zař. Kr. vl. do obj. st. um. př.-ne 332 Kr. vl. do kult. objektů - ne 331 Kr. vl. do pokl. a panc. skříní Kr. vl. do výpočet. středisek Krádeže vloupáním do škol Krádeže vloupáním do bytů Kr. vl. do vík. chat soukr. osob Kr. vl. do rodinných domků Kr. vl. do ostatních objektů Krádeže vloupáním celkem: Krádeže kapesní Krádeže při pohlavním styku Krádeže jiné na osobách Krádeže mezi zaměst. na prac. Krádeže mot. voz. dvoustopých Krádeže mot. voz. jednostop. Krádeže věcí z automobilů Krádeže součástek mot. voz. Krádeže jízdních kol Krádeže domácího zvířectva Krádeže v bytech Kr. věcí na nádražích Kr. věcí během jízdy v DP Kr. v obj. se starož. a um. před. Krádeže v jiných objektech Krádeže ostatní Krádeže prosté celkem: Podvod Zpronevěra Neoprávněné užívání cizí věci Zatajení věci Poškozování cizí věci Pytláctví a ostatní majetkové TČ Majetkové činy celkem:

2011 35 0 35 11 16 1 0 0 7 1 4 29 3 23 469 634 229 0 58 0 173 4 620 75 126 1 53 0 2 0 412 61 1 814 119 11 1 31 168 0 2 778

2012 74 1 47 12 15 2 0 3 3 0 3 23 5 24 399 611 193 1 72 1 104 9 502 61 238 0 43 6 6 0 358 55 1 649 130 19 0 39 188 0 2 636

(tabulka č. 5 součet přečinů všech OO PČR Olomouc) 64

6. ZÁVĚREČNÝ PŘEHLED ANALÝZ V následujících odstavcích práce budou shrnuty provedené analýzy, pomocí kterých jsem došel k závěrům. Z případových studií, uvedených v první části výsledků jednoznačně plyne závěr, že hráčství mohou propadnout lidé všech věkových skupin, bez rozdílu sociálního postavení. Nejvíce jsou však ohroženy skupiny mladých lidí a osoby, které jsou

zaměstnány

v prostředí

s výskytem

hracích

automatů.

Současně

lze

konstatovat, že pokud se problémoví, či patologičtí hráči dostanou do hlubokých finančních potíží, jsou schopni se dopouštět protiprávního jednání, přičemž hazardní hraní významně zvyšuje pravděpodobnost, že se tyto osoby dříve nebo později do finanční tísně dostanou. V provedeném rozhovoru lze vyčíst skutečnost, že v oblasti prevence boje proti gamblingu jsou v současnosti stále veliké mezery. Prevence zaměřená na mládež se týká především problematiky drog a alkoholu a na gambling se příliš nezaměřuje. Současně lze konstatovat, že část kriminality spojené s hazardním hraním zůstává latentní, neboť zaměstnavatelé obsluh, které se dopustí zpronevěry, se se svými zaměstnanci raději dohodnou na splátkovém kalendáři z výplaty mezd a mají tak určitou záruku toho, že se jim alespoň část zpronevěřených peněz vrátí. Je příjemným zjištěním, že na území města Olomouce funguje organizace, která pomáhá řešit následky spojené s hazardním hraním, přičemž si však musím položit otázku, zda je to dostačující a zda by nebylo lépe věnovat se více i prevenci, která by mohla předcházet nákladné léčbě závislých lidí. Vypracované tabulky z policejních statistik poskytují přehled o tom, že policie České republiky doposud nevěnuje pozornost kriminalitě spojené s hazardním hraním. Policie se zaměřuje na majetkovou kriminalitu jako celek a nerozlišuje v protiprávním jednání hazard, kdy však odděluje od obecné majetkové kriminality podvody a zpronevěry, kterých se zpravidla hazardní hráči dopouštějí nejčastěji. Z výše uvedeného a zejména pak z provedeného rozhovoru a zjištění skutečnosti, že policie ČR nijak nerozlišuje trestné činy spáchané v přímé souvislosti s hazardem, je patrno, že na území města Olomouce je v současnosti nedostatečná prevence v oblasti hazardního hráčství. V

oblasti prevence zaměřené proti

hazardnímu hraní lze hledat do budoucna prostor pro nové možnosti.

65

7. DISKUZE Hlavním cílem této bakalářské práce bylo formulovat problematiku hracích automatů a patologického hráčství v souvislosti s kriminalitou v Olomouci za pomoci načerpaných poznatků osobností z celého světa působících v různých odvětvích. V praktické části pak byly popsány životní příběhy gamblerů, žijící v Olomouci, kteří měli potíže se zákonem od vzniku jejich vztahu k hracím automatům, přes následné potíže až po spáchání jejich kriminálních deliktů a rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení o jejich trestech. Dále byly zjišťovány možnosti pomoci hazardním hráčům a možné způsoby prevence na území města Olomouce. Souhrn teoretických poznatků nás seznamuje s problematikou hazardního hraní a skutečností, že se jedná o celosvětový problém. V této úvodní části jsou naznačeny možnosti řešení této problematiky z různých pohledů zemí, kde se na gambling společnost již více zaměřila. Současně jsou v teoretických poznatcích vytyčeny trestné činy, které jsou nejčastěji s oblastí hazardu spojovány a rovněž možnosti prevence, které nám nabízí zážitková pedagogika. Analýzou vlivu hracích automatů na kriminalitu v Olomouci se doposud nikdo v žádné práci nezabýval. Jedná se o první práci na dané téma, která měla za úkol označit na konkrétních případech spojitost mezi těmito patologickými jevy. Práce nabízí nový prostor pro analýzu v oblasti prevence, která je v současnosti na území města nedostatečná. S problematikou hazardního hraní se nepotýká pouze město Olomouc, ale celá Česká republika. Díky uvedeným případovým studiím, provedenému rozhovoru s psycholožkou andiktologické ambulance a vyhotoveným statistickým výstupům policie České republiky, lze říci, že hazardní hraní, jehož nejčastější formou jsou hrací automaty, ovlivňuje negativně chování hráčů, a to i na poli kriminality. Vzhledem ke skutečnosti, že jsem absolvoval tři roky studia na Univerzitě Palackého v Olomouci, Fakultě tělesné kultury, obor Management volného času, získal jsem mnoho cenných informací z oblasti trávení volného času a zážitkové pedagogiky.

Získané vědomosti

ze

studia

jsem pak následně

porovnával

s nastudovanými poznatky o gamblingu, provedenými analýzami a současně i vlastními zkušenostmi ze svého profesního života, kde působím jako inspektor v řadách policie České republiky. Díky tomu jsem si mohl uvědomit nové možnosti způsobu řešení prevence v dané oblasti, které nabízí zážitková pedagogika. 66

V případě plnohodnotného trávení volného času mladých lidí lze na tyto preventivně působit v mnoha oblastech a předcházet tak i počátečním problémům s hazardním hraním, uvedeným v teoretické části mé práce. Spokojený člověk, který dokáže správně hospodařit se svým volným časem, má mnohem menší pravděpodobnost, že se dostane do problémů spojených s hazardním hraním. Silné a slabé stránky práce Za přínos své práce považuji skutečnost, že se daným tématem v Olomouci na Fakultě tělesné kultury doposud nikdo nezabýval a jedná se o pilotní práci, kdy v oblasti prevence lze použít metody zážitkové pedagogiky, jež se na katedře Rekreologie v rámci studia využívá. V práci jsou rozpracovány hrozby hazardního hraní a jeho možné následky v podobě protiprávního jednání, kdy jedním z důvodů na počátku hraní hazardu je i nesprávné využití volného času. Jako nedostatek své práce bych uvedl, že z policejních statistik nelze přesně odlišit trestné činy spáchané v přímé souvislosti s hazardním hraním a musí se tak vycházet z teoreticky nastudovaných poznatků o hazardních hráčích, což má za následek, že se nedá problematika nijak uchopit v konkrétních číslech. Za další nedostatek lze uvést skutečnost, že současná legislativa způsobuje nemožnost přesného vyčíslení počtu hracích automatů v Olomouci, neboť povolení vydávají dva na sobě nezávislé subjekty, tedy stát a město, přičemž informace ministerstva financí podléhají utajení. Závěry a doporučení pro praxi Před zahájením dalšího výzkumu bych navrhoval jasně stanovit jeho kritéria a zaměřit se především na oblast prevence, která v této práci není rozpracována v potřebném rozsahu. Navrhoval bych provést podrobný výzkum ve školských zařízeních ve spolupráci s psychology a navrhnout jako možnou cestu prevence pohybovou aktivitu ve spojení se zážitkovou pedagogikou. Danou oblast výzkumu je bezesporu možné rozpracovat jako možné téma další diplomové práce, ve které by autor mohl vycházet z uvedených poznatků a předcházet nedostatkům této práce.

67

8.

ZÁVĚR V bakalářské práci byl prováděn kvalitativní výzkum se zaměřením vlivu

hracích automatů na kriminalitu v Olomouci. Pomocí metody případových studií byly zkoumány životní příběhy osob, které se dostali za hranice zákona v následku svého hraní na hracích automatech. Současně byly zmapovány možnosti prevence a léčby v Olomouci a vytvořena tabulka majetkových trestných činů spáchaných na území města Olomouce v rozmezí let 2010 až 2012. V teoretické části jsou uvedeny poznatky získané z publikované literatury českých odborníků na problematiku gamblingu, trestní právo a platnou legislativní úpravu loterijního zákona. Současně bylo využito zahraničních publikovaných odborných článků, zabývajících se hazardním hráčstvím a poznatky byly doplněný o fakta z internetových zdrojů. Teoretické poznatky se zabývají vytýčení patologického hráčství jako nemoci a současně upozorňují na problematiku spojené s tímto negativním jevem. Z teoretických poznatků lze rovněž vyčíst možnosti řešení problematiky gamblingu ve světě. V úvodu praktické části jsou v teoretické rovině rozebrány použité metody, jež byly použity při provádění kvalitativního výzkumu. V praktické části jsou popsány použité případové studie, které mají každá závěrem napsány výstupy pro společnost a samotné pachatele. Z provedeného výzkumu je patrné, že lidé, kteří propadnou hře na hracích automatech, jsou schopni prohrát velký objem finančních prostředků bez ohledu na svou rodinu a blízké okolí. V návaznosti na finanční potíže se pak následně ve snaze vyhnout se problémům dopouštějí různorodého majetkového protiprávního jednání od krádeží až po podvody a zpronevěry. Dále byla praktická část rozšířena o rozhovor s lékařkou Andiktologické ambulance v Olomouci, která se v praxi setkává s hazardními hráči, jejich rodinami a blízkými a snaží se těmto lidem všestranně pomáhat. V samotném závěru byla praktická část ještě obohacena o vypracované tabulky z policejních statistik, ve kterých jsou uvedeny majetkové trestné činy páchané na území města Olomouce v letech 2010 až 2012. Policie České republiky v současnosti ve svých statistikách nijak nerozlišuje trestné činy spáchané v souvislosti s hazardem, přičemž však bylo při tvorbě tabulek vycházeno z teoretických poznatků a praktického výzkumu.

68

Z výsledků výzkumu je patrné, že hazardní hraní působí na kriminalitu v Olomouci, neboť se může jednat o sekundární projev hazardních hráčů, kteří se dostanou do finančních potíží a v následku toho se dopouštějí protiprávního jednání, přičemž však s ohledem na výše uvedené nelze toto nijak opřít o reálná čísla. Dané však vyplývá z kasuistik a provedeného rozhovoru s PhDr. Kateřinou Andrlovou. Samotným závěrem lze konstatovat pozitivní skutečnost, že v průběhu psaní této práce se v olomouckých periodikách začaly uveřejňovat články týkající se provozování heren na území města Olomouce. Z daného lze usoudit, že se o problematice minimálně dozvědí lidé, kteří o ní doposud neměli žádné ponětí.

.

69

9.

SOUHRN Tato bakalářská práce se zabývá vztahem mezi provozováním hracích

automatů a mírou kriminality v Olomouci. Cílem bylo zajistit a porovnat dostatek materiálů, na základě kterých by bylo možno vyjádřit souvislost mezi tímto patologickým jevem a stavem současné kriminality ve městě. Případové studie byly vytvořeny z kazuistik získaných z mé policejní praxe, kdy se jedná o skutečné příběhy osob prošetřovaných Policií České republiky pro různá protiprávní jednání v souvislosti s hracími automaty. Tyto jsem doplnil rozhovorem s lékařkou adiktologické ambulance, který byl během rozhovoru zaznamenáván do písemných poznámek autora rozhovoru a následně přepsán do písemné formy. Dále byla studie doplněna o vypracované tabulky z policejních statistik, které zahrnují majetkové trestné činy spáchané na území města Olomouce v letech 2010 až 2013, přičemž Policie České republiky ve svých statistikách nerozlišuje trestné činy spáchané v souvislosti s hazardem. Z výsledků studie je patrné, že hrací automaty mají vliv na kriminalitu, a to i na území města Olomouce. Hrací automaty s sebou nesou jako sekundární projev skutečnost, že hráči přichází v rámci svého hraní o velké množství finančních prostředků. Tyto pak následně získávají jakýmkoliv způsobem, ať už se jedná o totální zadlužení sebe a celé své rodiny, anebo se sníží k páchání protiprávního jednání, které se projevuje zpravidla v práci popsanými přečiny proti majetku.

70

10.

SUMMARY

This bachelor thesis deals with relation between usage of slot (game) machines and crime rate within the cadastre of the Olomouc city. The main aim of the thesis was to provide and compare sufficient amount of materials which could be a base for expressing possible links between this pathological phenomenon and current crime rate in the city. Case studies were arisen from case histories gained during my police practice. These are real stories of persons investigated by the Police of the Czech Republic for various lawless behavior associated with slot machines. These studies were supplemented by an interview with a physician of addictological ambulance. The interview was recorded in notes and subsequently transcribed. Moreover, the thesis contains tables based on police statistics of property crimes committed within the cadastre of the Olomouc city in year 2010 to 2013 while the Police of the Czech Republic do not specify criminal acts committed in relation to gambling. The results of the thesis show that the slot machines usage influences the crime rate also within the cadastre of the Olomouc city. The usage of the slot machines brings, as a secondary effect, significant financial losses in involved players. The players consequently solve their financial stringency anyhow, whether it is a total self- or family indebtedness or they lower themselves to lawless behavior which is usually demonstrated by offences described in the thesis.

71

11.

REFERENČNÍ SEZNAM

Clegg, B., & Birch, P. (2005). Kreativita: změňte způsob své práce. Brno: Computer Press Hanuš, R., & Chytilová, L., (2009) Zážitkově pedagogické učení, (1th. ed). Praha: Grada Publishing, a.s. Hendl, J. (2008). Kvalitativní výzkum, (2th ed.). Praha: Portál Hendl, J (2005) Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. (1th.ed). Praha: Portál Hulínský, P., (2010) Trestně právní minimum pro občany, Praha: Hulínský Kalman, M., Sigmund, E., Sigmundová, D., Hamřík, Z., Beneš, L., Benešová, D., & Csémy, L., (2011). Národní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků, (1th ed.). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci Musilová, M., (2003) Případová studie jako součást pedagogické praxe, (2th ed.). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci Nešpor, K., & Csémy, L., (1994) Alkohol, drogy a vaše děti Jak problémům předcházet, jak je včas rozpoznat, jak je zvládat, (2th ed). Praha: Sportpropag Nešpor, K., (2006). Už jsem prohrál dost, Praha: Sportpropag Nešpor, K., (2007). Návykové chování a závislost, (3th ed.). Praha: Portál Plamínek, J. (2010). Vzdělávání dospělých: průvodce pro lektory, účastníky a zadavatele. Praha: Grada Publishing. Prunner, P., (2008). Psychologie gamblerství aneb sázka na štěstí. Plzeň: Aleš Čeněk

72

Sekot, A., (2010) Úvod do sociální patologie, Brno: Masarykova Univerzita Úplné znění zákona č. 40/2009 Sb.,(2011) trestní zákoník, Praha: Armex, Vykopalová, H., (2002). Sociálně patologické jevy v současné společnosti, (dotisk 1. Vydání). Olomouc: Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Odborné časopisy:

Braverman, J., & Shaffer, H. J. (2010). How do gamblers start gambling: identifying behavioural markers for high-risk internet gambling, The Author. (Vol 22, No. 2) 273 – 278

Bouju, G., Grall-Bronnec, M., Landreat-Guillou, M., & Venisse J. L. (2011). Pathological gambling: risk factor /Abstrakt/, L´Encephale . 4, 322-331

Larimer, M. E.,Neighbors, C., Lostutter, T. W., Whiteside, U., Cronce, J. M., Kaysen, D., & Walker D. D. (2011). Brief motivation feedback and cognitive behavioral interventions for prevention of disordered gambling: a randomized clinical trial. The Authors, Addiction. (107) 1148 - 1158 Makarovič, M., Macur, M., & Rončević, B. (2011). Policy challenges of problém gambling in Slovenia, Ljetopis socialnog rada. 18(1) 127 -152 Neuman, J., & Hanuš, R. (2007). Kristova léta školy prázdninového času. Gymnasion, časopis pro zážitkovou pedagogiku, 7, 17–55

Rothwell, E. W., Siharath, K., Badger, H., Negley, S., & Piatt J. (2008). The emotional dynamics of a group during a challenge course experience. Journal of Adventure Education & Outdoor Learning, 8:2, 113-131

Schofield, G., Mummery, K., Wang, W., & Dickson, G. (2004). Epidemiological study of gambling in the non-metropolitan region of central Queensland. Aust. J. Rural, Health, 12, 6 – 1 73

Sylvain, C., Ladoceur, R., & Boisvert, J.M. (1997). Cognitive and Behavioral Treatment of Pathological Gambling: A Controlled Study, The Journal of Conculting and Clinical Psychology. (Vol. 65, No. 5) 727 – 732 Zahradník, P. (2005). Patalogické hráčství‐psychodynamické aspekty v etiologii a ambulantní terapii, Psychiatrie pro praxi 6(2) 87 - 90 Internetové zdroje: Drogy info (2005). Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním nánykových látek. Retrived 15.4.2013 from the World Wide Web: http://www.drogy-info.cz/index.php/o_nas/studie/psychiatricka_komorbidita_pacie ntu_lecenych_v_souvislosti_s_uzivanim_navykovych_latek Grimmich, Š. (2012). Gymnasion, portál pro zážitkovou pedagogiku. Kde je smysl? Retrived 28.3.2013 from the World Wide Web: http://www.gymnasion. org/ archive/ article/kde-je-smysl Haas, T., (2001). Časopis lékařů českých. Etické problémy randomizovaných klinických studií z pohledu statiky I. část - Je randomizace pacientů akceptovatelná z etického hlediska? /Abstract/. Retrived 20.11.2012 from the World Wide Web: http://www.prolekare.cz/casopis-lekaru-ceskych-clanek/eticke-problemy-randomizo vanych-klinickych-studii-z-pohledu-statistiky-i-cast-je-randomizace-pacientu-2587 1?confirm_rules=1

Mapy hazardu / zprávy/ mf-potřebujeme-studii (2013). Retrived 8.2.2013 from the World Wide Web: http://www.mapyhazardu.cz/zpravy/mf-potrebujeme-studii/ Občané proti hazardu (2012). Fakta o hazardu v České republice Retrived 8.2.2013 from the World Wide Web: http://www.obcaneprotihazardu.cz/obcane_proti_hazar du_ 08.htm

74

Peterka, J. (22.12.2008) Lupa.cz, Stalo se: internetové sázení dostalo zelenou. Retrieved 18.2.2013 from the World Wide Web: http://www.lupa.cz/clanky/stalo-sesazeni-po-internetu-dostalo-zelenou/ Policie České republiky, Informační servis, statistiky. Retrived 1.2.2013 from the World Wide Web: http://www.policie.cz/statistiky-kriminalita.aspx Sinkulová, I, Plzeňský kraj.cz, Informace k novele zákona o místních poplatcích a dalších souvisejících předpisů. Retrived 5.2.2013 from the World Wide Web: http://www.plzensky-kraj.cz/cs/clanek/zruseni-mistniho-poplatku-za-provozovanyvyherni-hraci-pristroj-koncovy-interaktivni Výtah z publikovaných zahraničních vědeckých prací o hazardu a jeho psychosociálních dopadech na jednotlivce a společnost (2012) Retrived 10.2.2013 from the World Wide Web: http://www.osbrneni.cz/wp-content/uploads/2012/08/Vytah_ z_publikovanych_zahranicnich_vedeckych_praci_o_hazardu_a_jeho_psychosocialnich_dopadech_ na-jednotlivce_a_spolecnost.pdf Zákon číslo 202/1990 Sb. Zákon České národní rady ze dne 17. května 1990 o loteriích a jiných podobných hrách. Retrived 10.1.2013 from the World Wide Web: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Legislativa_Zakon_202-1990__od_1_1_2012 __ zdroj_ASPI.pdf

75

12.

PŘÍLOHY

Příloha č. 1 Územní odpovědnost jednotlivých OO PČR Olomouc Územní odpovědnost jednotlivých Obvodních oddělení PČR na území města Olomouce. Ulice jsou řazeny dle jednotlivých městských částí a abecedně. Územní odpovědnost OO PČR Olomouc I Olomouc – město: 1. máje, 17. listopadu, 28. října, 8. května, Akademická, Aksamitova, Barvířská, Bezručova, Biskupské náměstí, Blahoslavova, Blažejské nám., Čechovy Sady, Dánská, Denisova, Divadelní, Dobrovského, Dolní nám., Domovina, Dómská, Franklinova, Hanáckého pluku, Havelkova, Havlíčkova, Horní nám., Hrnčířská, Husova, Hynaisova, Javoříčská, Jiřího z Poděbrad, Kačení, Kapucínská, Kateřinská, Kollárovo nám., Komenského, Kosinova, Kozí, Koželužská, Krapkova, Křivá, Křížkovského, Lafayettova, Legionářská, Mahlerova, Mariánská, Masarykova tř., Michalská,

Michalské

stromořadí,

Mlčochova,

Mlýnská,

Na

Hradě,

nábř.

Přemyslovců, nám. Nár. Hrdinů, nám. Republiky, Nerudova, Nešverova, Opletalova, Ostružnická, Palackého, Palachovo nám., Panská, Pavelčákova, Pekární, Pekařská, Polská, Pöttingova, Poupětova, Purkrabská, Remešova, Riegrova, Rooseveltova, Slovenská, Smetanovy Sady, Sokolská, Studentská, Šantova, Šemberova, Školní, Šmeralova, Švédská, Švermova, tř. Kosmonautů, tř. Spojenců, tř. Svobody, Tylova, U Botanické zahrady, U Hradeb, U Reálky, U Výpadu, Uhelná, Univerzitní, Úzká, Václavské nám., Vančurova, Vídeňská, Vodární, Wittgensteinova, Wolkerova, Wurmova, Zámečnická, Zamenhofova, Ztracená, Žerotínovo nám., Žižkovo nám., ul. Štolbova Lazce: Boleslavova, Bořivojova, Černochova, Demlova, Dlouhá, Dobrovského, Florykova, Hanušova, Helceletova, Herrmannova, Jiříčkova, Klicperova, Knechtlova, Kodymova,

76

Krameriova, Kubíčkova, Lazecká, Na Letné, Na Struze, Na Střelnici, Řezáčova, Sládkova, Synkova, Tvrdíkova, U Morávky, U Sportovní haly, Urxova, Václava III., Vahalíkova, Veleslavínova, Vlkova, Zamykalova Nová Ulice: Boženy Němcové, Brožíkova, Dolní hejčínská, Erbenova, Grégrova, Karolíny Světlé, Kašparova, Lolkova, Marie Pospíšilové, Na Vozovce, Růženy Svobodové, Štítného, U Husova sboru, U Místní dráhy, U Stadionu, Václavkova, Wellnerova Územní odpovědnost OO PČR Olomouc II Nová Ulice: Albertova, Bacherova, Balcárkova, Brněnská, Čajkovského, Hněvotínská, Horní lán, Hraniční, I. P. Pavlova, Jana Zrzavého, Kafkova, Kšírova, Mošnerova, Na Tabul. Vrchu, Nad Lánem, Okružní, Pionýrská, Prof. Fuky, Puškinova, Samota, Štítného, Thomayerova, Valašská , Vojanova, Wolkerova, Za Nemocnicí, Za Vodojemem, Zirmova Nové Sady: Alšova, Andělská, Českobratrská, Dolní novosadská, Družební, Fischerova, Hakenova, Handkeho, Husitská, Húskova, Jakoubka ze Stříbra, Jeronýmova, Kališnická, Krakovská, Lesní, Mánesova, Mišákova, Myslbekova, Na Loučkách, Novosadský

dvůr,

Rooseveltova,

Peškova,

Rožňavská,

Polská,

Radova,

Schweitzerova,

Republikánská,

Skupova,

Rokycanova,

Slavonínská,

Střední

novosadská, Špálova, Trnkova, U Dětského domova, U Kapličky, U Rybářských stavů, V Kotlině, Valdenská, Velkomoravská, Voskovcova, Vratislavova, Werichova, Za Poštou, Zikova

Povel: Bieblova, Brněnská, Bulharská, Finská, Heleny Malířové, Heyrovského, Holečkova, Ibsenova, Janského, Jeremiášova, Jihoslovanská, K Sídlišti, Kischova, Kpt. Jaroše, Lužická, Mišákova, Na Pažitu, Nedvědova, Nešporova, Polská, Schweitzerova, Sienkiewiczova, Slavonínská, Teichmannova, Tolstého, V Křovinách, Valdenská, Velkomoravská 77

Olomouc – město: U Botanické zahrady, U Pivovaru, Varšavské nám., Wittgensteinova

Hodolany: Babíčkova, Holická, Tovární Nový Svět: Boční, Borůvková, Brusinková, Holická, Jahodová, Kanadská, Kolumbova, Malinová, Nálevkova, Ostružinová, Pittsburská, Přichystalova, Ručilova, Rybářská, Rybízová, Sudova, Vikinská Slavonín: Arbesova, Brněnská, Bryksova, Buzulucká, Durychova, Dykova, Hakenova, Horní lán, Hraniční, I.P.Pavlova, Janíčkova, Jižní, Josefa Beka, K Lesíku, Kafkova, Klostermannova, Konradova, Kyselovská, Machátova, Na Stráni, Na Vyhlídcezahrádky, Pod Kostelem, Povelská, Požárníků, Samota, Slavonínská, Topolová, U Zahrádek, Wintrova, Za Kostelem, ul. Zolova

Nemilany: Božkova, Bystřinova, Česká čtvrť, Hviezdoslavova, Janíčkova, Kožušanská, Lidická, Povelská, Raisova, Samota, Sportovní, U Nemilanky, U Sokolovny Územní odpovědnost OO PČR Olomouc III

Hodolany: Barákova,

Bartošova,

Blanická,

Božetěchova,

Březinova,

Dvorská,

Elišky

Krásnohorské, Farského, Fibichova, Fügnerova, Geislerova, Hálkova, Hellerova, Hodolanská, Holická, Horova, Hybešova, Chelčického, Jeremenkova, Jiráskova, Jungmannova, K Mrazírnám, Kavaleristů, Klimeckého, Křižíkova, Lermontovova, Lipenská, Máchalova, Masarykova tř., Na Bystřičce, Na Výsluní, Neumannova, Nezvalova, Ostravská, Pavelkova, Průchodní, Přáslavská, Příčná, Purkyňova, Rejskova, Rolsberská, Řezníčkova, Sladkovského, Smetanova, Smrčkova, Stará Víska, Starého, Šafaříkova, Šmerdova, Štursova, Táborská, Tovačovského, Tovární,

78

Trocnovská, tř. Kosmonautů, Tyršova, U Ambulatoria, U Lávky, Vaníčkova, Vejdovského, Vrchlického, Za Humny, Zeyerova, Želivského

Holice: Brunclíkova, Emy Destinnové, Hamerská, Hanácká, Holická, Hollarova, Jaselská, Ječmínkova, Keplerova, Krokova, Moravská, Na Dílkách, Na Krejnici, Na Zábraní, náves Svobody, Nový dvůr, Partyzánská, Pavelkova, Pode Mlýnem, Průmyslová, Přemysla Oráče, Přerovská, , Přichystalova, Revoluční, Sladkovského, Slunečná, Stará Přerovská, Staškova, Šlechtitelů, Technologická, U Cukrovaru, U Hřiště, U Pekárny, U Potoka, U Solných mlýnů, Zahradní Pavlovičky: Čadova, Edisonova, Gorkého, Chválkovická, Lindnerova, Pasteurova, Pavlovická, Sibiřská, Sladovní, U Podjezdu, Za Školou Bělidla: Bělidelská, Bendlova, Beneše Třebízského, Bystrovanská, Divišova, Dr. Milady Horákové, Jana Koziny, Jeremenkova, Libušina, Matěje z Janova, Milíčova, Prokopa Holého, Roháče z Dubé, Táboritů Klášterní Hradisko: Benýškova, Čelakovského, Černá cesta, Gorazdovo nám., Lamblova, Na Hrázi, Na Vlčinci, Sokolovská, Sušilovo nám., U Hradiska Černovír: Čelakovského, Černovírská, Frajtovo nám., Heydukova, Hlušovická, Jablonského, Na Partkách, Na Sezníku, Peřinova, Petřkova, Polní, Samota, Severní, Stratilova, U Háje, U Staré Moravy, U Stavu, Žitná Chválkovice: Bratří Wolfů, Bystrovanská, Čadova, Hildebrantova, Horova, Chodská, Chválkovická, Jana Koziny, Kampelíkova, Kubatova, Libušina, Luční, Na Luhu, Na Rybníčku, Na Trávníku, Na Zákopě, Ondřejova, Pasteurova, Pastoušky, Prokopa Holého, Selské 79

nám., Skopalíkova, Šubova, Švabinského, U Panelárny, U Pazderny, Veverkova, Zikmundova, Železniční Týneček: Blodkovo nám., Bohuslava Martinů, Chaloupky, Ševčíkova, Šternberská Olomouc – město: Dukelská, Gorazdovo nám., Charkovská, Kaštanová, kpt. Nálepky, Nábřeží, Praskova, Starodružníků, U Soutoku, Wanklova Územní odpovědnost OO PČR Olomouc IV Hejčín: Balbínova, Cyrilská, Dolní hejčínská, Erenburgova, Horní hejčínská, Jarmily Glazarové, Ladova, Matochova, Metodějská, Mrštíkovo nám., Na Šibeníku, Na Trati, nám.

Cyrilometodějské,

Nová

hejčínská,

Olbrachtova,

Ovesná,

Pešinova,

Sobieského, Střední hejčínská, Štolbova, Tomkova, U Mlýnského potoka, Vitáskova, Zrinského Neředín: Čechova, Dělnická, Družstevní, Einsteinova, Fragnerova, Gen. Fajtla, Gen. Píky, Grónská, Helsinská, Hněvotínská, Járy da Cimrmana, Jílová, Jožky Jabůrkové, Karafiátová, Keltská, Klusalova, Letců, Lomená, Na Vršku, Na Vyhlídce, Neředínská, Norská, Okružní, Pilotů, Pod Letištěm, Pod Strání, Politických vězňů, Pražská, Rošického, Rumunská, Růžová, Římská, Slovanská, Stiborova, Stupkova, tř. Míru, U Dvora, U Kovárny, U Letiště, Úvoz, Západní Zelená

Chomoutov: Baarova, Ctiradova, Čapky Drahlovského, Dalimilova, Horecká, Hrachoviska, Javorová, Krátká, Lužní, Olšová, Písečná, Štěpánovská, U Silnice, Vrbová, Výstavní, Za Moravou Řepčín:

80

Balbínova, Břetislavova, Gogolova, Jaromírova, Křelovská, Máchova, Martinova, Mojmírova, Na Trati, Na Zahrádkách, Oldřichova, Pražská, Rubešova, Řepčínská, Svatoplukova, Zengrova

Topolany: Bílkova, Bratří Čapků, Nedbalova, Třešňová, U Parčíku, U Sv. Jana Nová Ulice: Brandlova, Čapka-Choda, Dobnerova, Dvořákova, Foerstrova, Janáčkova, Junácká, Kmochova, Litovelská, Mozartova, Na Chmelnici, Na Vozovce, Petelinova, Pod Lipami, Polívkova, Před Lipami, Resslova, Skřivánčí, Sukova, Škrétova, Škroupova, Štítného, Tererovo nám., tř. Svornosti, V Hlinkách, Za Zlatou koulí, Žilinská.

81

Příloha č. 2 Připravené otázky k rozhovoru

Otázky k rozhovoru s PhDr. Kateřinou Andrlovou z Andiktologické ambulance Olomouc V rozhovoru bylo použito 13 otevřených otázek, na které se měla možnost dotazovaná osoba co nejrozšířeněji vyjádřit. 1. Povězte mi prosím něco o Vaší Andiktologické ambulanci. 2. Jaké je Vaše postavení v ambulanci? 3. Jaké má v současnosti postavení Andiktologická ambulance a kolika lidem pomáhá? 4. Jaké složení klientů navštěvuje Vaši ambulanci? 5. Z jakého důvodu nejčastěji Vaši klienti navštěvují ambulanci? 6. Co mají Vaši klienti vzájemně společného? 7. Jakým způsobem probíhá léčba Vašich pacientů? 8. Poskytuje Vaše ambulance i jiné služby, než psychologickou poradnu? 9. Navštěvují Vaši ambulanci i osoby, které se pouštějí protiprávního jednání? 10. Jakým způsobem se Vaše ambulance podílí na prevenci? 11. Uvažovala jste v rámci provozu Andiktologické ambulance o zážitkové pedagogice a máte s ní nějaké zkušenosti? 12. Jaké jiné možnosti léčby mají patologičtí hráči vyjma Vaší ambulance? 13. Jaká je Vaše spolupráce s policií České republiky?

82