Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury
HODNOCENÍ ÚROVNĚ ŽIVOTNÍ SPOKOJENOSTI A JEJICH SLOŽEK U SOUČASNÝCH HRÁČŮ SQUASHE Diplomová práce (bakalářská)
Autor: Jaroslav Bělohlávek, Rekreologie Vedoucí práce: Ph.Dr. Dr. Martina Sigmund, Ph.D. Olomouc 2015
Jméno a příjmení autora: Jaroslav Bělohlávek Název závěrečné písemné práce: Hodnocení úrovně životní spokojenosti a jejich složek u současných hráčů squashe Pracoviště: Katedra Rekreologie Vedoucí : Ph.Dr. Dr. Martina Sigmund, Ph.D. Rok obhajoby: 2015
Abstrakt: Bakalářská práce je v teoretické části zaměřena na objasnění základních pojmů, kterými jsou životní styl a životní způsob, kvalita života, zdraví a pohybová aktivita a dále základní objasnění pojmu týkající se squashe. V druhé části práce subjektivně hodnotí úroveň životní spokojenosti a jejich složek. Hodnocení probíhá formou dotazníků, ze kterých je vypracována analýza s výsledky. Specifickou skupinu tvoří současní hráči squashe. Četnost této skupiny je mnohem menší, než u jiných populárních sportů. O to lákavější je, zjistit více informací v těchto dvou rovinách, které práce obsahuje a snad tak i podpořit tento sport.
Klíčová slova: squash, hráč, kvalita života, zdraví, pohybová aktivita, životní spokojenost, dotazník životní spokojenosti
Souhlasím s půjčováním závěrečné písemné práce v rámci knihovních služeb.
Author’s first name and surname: Jaroslav Bělohlávek Title of the bachelor’s thesis: Ratings of life satisfaction and their components in current squash players Department: Department of Recreology Supervisor: Ph.Dr. Dr. Martina Sigmund, Ph.D. The year of presentation: 2015
Abstract: Bachelor's thesis in the theoretical part focuses on clarifying basic concepts, which are lifestyle and way of life, quality of life, physical activity and basic explanatio of the concept regarding squash.In the second part subjectively evaluace the level of life satisfaction and their components. Evaluation takes the form of questionnaires from which an analysis of the results.A special group consists of current squash players. The frequency of this group is much smaller than other popular sports. That's appealing to find out more information on these two levels, which includes work and might even promote this sport.
Keywords: squash, player, quality of life, health, physical activity, life satisfaction, life satisfaction questionnaire
I agree with lending the thessis within the librarian services.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně pod vedením PhDr. Dr. Martina Sigmunda, Ph.D., a uvedl jsem všechny použité literární a odborné zdroje a dodržoval zásady vědecké etiky.
V Olomouci dne 30. 6. 2015
……………………...
Děkuji PhDr. Dr. Martinovi Sigmundovi, Ph.D. za metodickou pomoc, cenné rady a vstřícný přístup při zpracování bakalářské práce.
OBSAH 1 ÚVOD ............................................................................................................................ 9 2 PŘEHLED POZNATKŮ ............................................................................................. 10 2.1 Životní styl ............................................................................................................ 10 2.1.1 Ovlivňující faktory.......................................................................................... 11 2.2 Způsob života ........................................................................................................ 13 2.3 Kvalita života ........................................................................................................ 14 2.3.2 Hodnocení kvality života ................................................................................ 16 2.3.3 Maslowova teorie............................................................................................ 17 2.4 Volný čas ............................................................................................................... 19 2.4.1 Polovolný čas .................................................................................................. 20 2.4.2 Hlediska volného času .................................................................................... 20 2.4.3 Pohybová aktivita ........................................................................................... 21 2.5 Squash ................................................................................................................... 25 2.5.1 Squash obecně ................................................................................................ 25 2.5.2 Historie ........................................................................................................... 26 2.5.3 Současnost ...................................................................................................... 26 2.5.4 Pravidla squashe ............................................................................................. 27 2.5.5 Vybavení na squash ........................................................................................ 30 2.5.6 Základní údery ................................................................................................ 33 3 CÍL PRÁCE ................................................................................................................. 37 3.1 Výzkumná otázka .................................................................................................. 37 4 METODIKA ................................................................................................................ 38 4.1 Metodika výzkumu................................................................................................ 38 4.2 Organizace výzkumu ............................................................................................. 38 4.3 Dotazník životní spokojenosti ............................................................................... 38 5 VÝSLEDKY ................................................................................................................ 40 5.1 Hodnocení životní spokojenosti ............................................................................ 40 5.1.1 Hodnocení životní spokojenosti ..................................................................... 41 6 DISKUSE..................................................................................................................... 45 7 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 49 8 SOUHRN ..................................................................................................................... 50 9 SUMMARY ................................................................................................................. 51 10 REFERENČNÍ SEZNAM ......................................................................................... 52
Seznam obrázků Obrázek 1. Maslowova pyramida potřeb ........................................................................ 18 Obrázek 2. Přístup k pohybové aktivitě .......................................................................... 23 Obrázek 3. T pozice ........................................................................................................ 29 Obrázek 4. Pohyb hráče po kurtu.................................................................................... 29 Obrázek 5. Rozměry kurtu ............................................................................................. 31 Obrázek 6. Držení rakety ................................................................................................ 32 Obrázek 7. Pohyb po kurtu 2 .......................................................................................... 33 Obrázek 8. Dosažené vzdělání respondentů ................................................................... 41 Obrázek 9. Pohlaví respondetnů ..................................................................................... 43 Obrázek 10. Srovnání normy a všech respondentů ......................................................... 45 Obrázek 11. Muži x ženy ................................................................................................ 46 Obrázek 12. Muži x ženy x normy .............................................................................................. 47 Obrázek 13. Vysoká škola x střední škola .................................................................................. 48 Obrázek 14. Vysoká škola x střední škola x norma .................................................................... 48
Seznam tabulek Tabulka 1. Dotazník životní spokojenosti - všichni respondenti .................................... 40 Tabulka 2. Hodnocení životní spokojenosti VŠ ............................................................. 42 Tabulka 3. Hodnocení životní spokojenosti SŠ .............................................................. 42 Tabulka 4. Výsledky muži .............................................................................................. 44 Tabulka 5. Výsledky ženy .............................................................................................. 44 Seznam použitých zkratek PA – pohybová aktivita WHO – World health organization DŽS – dotazník životní spokojenosti ČASQ - Česká asociace squashe
1 ÚVOD Hlavním důvodem vedoucím k rozhodnutí zvolit si toto téma, je drobný úpadek squashe jako sportu v současné době a otázka spojení tohoto sportu s kvalitou života jedinců, kteří ho provozují. Módní trendy ve sportu jsou krátkodobé, avšak v České republice má squash své místo více jak 20 let. Byla by velká škoda, kdyby zapadl do pozadí za ostatní sporty, i když třeba méně bezpečné či herně nefunkční. Squashová komunita se pomalu ale jistě rozvíjí, avšak squash má svá omezení, jakými jsou speciální kurt, vybavení a spoluhráče. Tato omezení často vedou k tomu, že veřejnost dává přednost sportům méně náročným nebo sportům více populárním. Dalším důvodem pro výběr daného tématu je osobní zájem autora práce o tento sport. Autor práce je aktivní hráč, trenér, provozovatel a majitel squashové centra v Olomouci. Cílem práce je velký zájem dozvědět se a následně předávat co nejvíce informací dalším hráčům či veřejnosti. Každý sport se nejlépe rozvíjí přes ty nejmenší, tedy přes děti. Pokud squashové školičky a soustředění pro děti vymizí, vymizí do pár let i samotný squash. Je důležité, abychom jako trenéři squashe nejen působili jako profesionálové, ale zároveň se tak cítili a dokázali to předávat dál. Myslíme si, že toto téma může otevřít spoustu nových obzorů a otázek, které se dají aplikovat do praxe, a tím tak povznést úroveň samotné hry squashe nebo přímo konkrétních hráčů. V rámci studia rekreologie má autor práce nejen zájem o tento sport, ale zároveň i o obecné informace k pohybové aktivitě, životní spokojenosti, životnímu stylu a kvalitě života. To je také důvod, proč je v práci zapojen dotazník, zkoumající životní spokojenost (Dotazník životní spokojenosti). Věříme, že jak samotný squash, tak obecné složky kvality života spolu velmi souvisí a zajímá nás jejich propojenost, návaznost a možnost využívat jednu pro prospěch druhé a naopak.
9
2 PŘEHLED POZNATKŮ 2.1 Životní styl Životní styl a životní způsob se zdají být pojmy podobné, avšak je důležité umět je rozlišit. Ne vždy je rozlišení jednoduché, ale pro další práci s těmito pojmy je podstatné umět je rozlišit. Jedna z mnoha definic říká, že „životní styl představuje soubor dobrovolných činností člověka, reakcí na chování v různých životních situacích, způsobu řešení problémů, ale také uspokojování osobních potřeb, které jsou založené na individuálním výběru z různých možností“ (Kopecký et al., 2012, 12). Jiný pohled, jak životní styl chápat, může být popis Hodaně (1997), který dodává, že „existuje mnoho činitelů a faktorů (historických, společenských, sociálních, ekonomických), které utvářejí a mění životní styl ve společenský jev“. Velký sociologický slovník (Linhart et al., 1996, 126) uvádí, že životní styl je „strukturovaný soubor životních zvyků, obyčejů, resp. akceptovaných norem, nalézajících svůj výraz v interakci, v hmotném, věcném prostředí, v prostorovém chování a celkové stylizaci. Předpokládá se, že životní styl nějakým způsobem vyjadřuje hodnoty a zájmy jedince.“ „Životní styl můžeme definovat jako souhrn životních forem, které jedinec aktivně prosazuje. Zahrnuje hodnotovou orientaci člověka, projevuje se v jeho chování i ve způsobu využívání a ovlivňování materiálních a sociálních životních podmínek“ (Pávková, 2002, 29). Životní styl je v dnešní době velmi omílaným pojmem. Hesla jako „life style“ nebo „životní cesta“ jsou denně zmiňovány. Je to však majoritní názor jedince, který si vysvětluje každý jinak. Není tedy divu, že vznikají různě domněnky, komolení pojmů a vysvětlování pojmu pojmem jiným. Existuje hned několik náhledů, jakým se dá životní styl chápat či vysvětlit. Šmídová (1992) nahlíží na osvětlení pojmu tak, že životní spokojenost je: funkční systém člověka i sociálna, kterým si člověk vybírá z repertoáru dané kultury za určitých podmínek jisté prvky podle svých kritérií (hodnoty, cíle atd.)
10
a potřeb, a rovněž to, jak tyto prvky propojuje, transformuje a obohacuje a přetváří do vlastního systému. Někdy však tento systém může být uchopen jinak, než je správný význam. Junger & Kasa (1996) považují životní styl za souhrn životních činností, prostřednictvím, kterých lidé reprodukují svoji existenci, uspokojují a rozvíjejí svoje potřeby, vstupují do konkrétních ekonomických a sociálních vztahů, zaměřují se na určité cílové hodnoty, při dodržování základních norem. Je to tedy penzum činností a okolností, které se nám dějí a záleží pouze na našem přístupu a nastavení, jaká bude aplikace informací, které se k nám dostanou z vnějšího prostředí, a které budeme nebo nebudeme chtít aplikovat do vlastního života jako styl, životní styl. Vše je možné chápat i po stránce společnosti, a to jako „komplex psaných a nepsaných norem a identifikačních vzorů, souhrn životních podmínek, na které lidé berou ohled ve vzájemných vztazích a chování. Podoba životního stylu je ovlivněna životním cyklem, společenskými rolemi, tradicí“ (Jandourek, 2001, 243). Hodaň a Dohnal (2008) popisují životní styl jako pojem, který pokrývá celý náš život a rozhoduje o jeho kvalitě i o kvalitě nás samých. Všechny výklady životního stylu však mohou být každým jedincem chápany a vnímány různě. Někdy je dokonce životní styl vnímán jako životní způsob a naopak. Je tedy na jedinci či společnosti, jak tento pojem chce, může a umí vnímat, my nabízíme pouze výklad daného pojmu. 2.1.1 Ovlivňující faktory Existují však určité zásahy, které mohou náhled či vnímání životního stylu ovlivnit. Každý jedinec je individuu, které vnímá změny okolností a další jedince rozdílně, než kdokoli jiný na světě. Existují aspekty, které jsou námi ovlivnitelné nebo nejsou. Na základní rovině můžeme ovlivňující faktory rozdělit na vnitřní a vnější (Vojtová, 2012). Vnitřní ovlivňující faktory Každý vnímá nějak sám sebe, své okolí a prostředí, ve kterém se nachází a pohybuje. Snažíme se stále hodnotit a zjišťovat, co je pro nás správné a co naopak
11
škodlivé. Ze svých vlastních zdrojů a informací si utváříme nějaké celky, o kterých i dále zjišťujeme, zdali jsou správné či ne a na základě této praxe se dostáváme k závěrům nebo krokům, které se poté snažíme aplikovat a udržovat. Je zde možné uvést i stanovení si životních či dílčích cílů v našem životě a plánování. Pokud chceme získat základní rozdělení, dostaneme se k třem základním bodům, jako jsou postoj, vědomosti a praxe. (Vojtová, 2012). Vnější faktory Vnitřní faktory ovlivňující životní styl dejme do základní roviny, ze které vychází faktor přírodní a faktor sociální. Jedná se o působení a formování nás samotných přes faktory přírodní a environmentální nebo z nás samotných, ze společnosti. Vnitřní faktory dále dělíme na přírodní faktory a sociální faktory. Přírodní nebo environmentální faktory ovlivňují naší činností naše okolí formou tvorby a činnosti nás samotných. Přírodní faktory lze dále dělit na fyzikální a chemické. (Vojtová, 2012). Je to proces, který je aktuálně omílaný v celosvětovém měřítku, do kterého lze zařadit různé organizace např. Greenpeace, kteří soustředí svou pozornost za záchranu planety a zlepšení či kultivaci chování společnosti vůči přírodě. Sociální faktory jsou ty, které na nás působí z jádra společnosti lidí, kterými se obklopujeme. Nezáleží na tom, jestli je to pouze působení rodiny, partnera či určitého společenského okruhu, ve kterém se nacházíme, jde o celkové působení společnosti na nás jako jedince. Ovlivnitelnost jedince skupinou nebo jiným jedincem je běžná záležitost dnešní doby. Ať už se jedná o názory k životním postojům, partnerským nebo rodným vztahům anebo také o materiální a finanční zabezpečení (př.: zakoupení předmětu, jelikož jsem to „viděl u jiných“) Do sociálních faktorů dále patří etické faktory, které dávají určitý řád dané společnosti a napovídají, jak by se měl jedinec v dané společnosti chovat. Ovlivnitelnost je v tomto případě tedy spíše dána než proměnná, ale i zde se dá najít několik výjimek. Přinejmenším udávají směr toho, co se smí a nesmí, kde je norma pro chování a také vymezuje, co znamená spáchat přestupek či trestní čin. Usměrňují taktéž názory a postoje společnosti, hlídají politický klid a politické dění.Kulturní faktory nahlíží
12
na světový pohled, trendy, vztahy místních i světových vztahů a kultur. Je třeba jít s dobou a nezůstávat pozadu. Ekonomické faktory ovlivňují finanční dotace do různých projektů, tvorba pracovních pozic, podpora krizovým skupinám a další. Naše země je vyspělá oproti jiným, ale např. po stránce ekonomické vyspělosti nejsme na žebříčku mezi prvními, proto ovlivnitelnost a ekonomické faktory jsou neméně důležité jako každé jiné. (Vojtová, 2012). 2.2 Způsob života Pojem způsob života je vyšším měřítkem pojmu životní styl. Pokud by měl svou cílovou skupinu, bude to celá skupina nikoli jednotlivec. Je tedy dobré vysvětlil si rozdíly a postoje od stylu života. „Životní způsob se týká skupiny, třídy, populace a představuje úroveň či dokonce „normu“ která je pro danou skupinu typická“ (Hodaň, Dohnal, 2008, 84). Životní styl je odvozen od životního způsobu a je situován jedincem nebo na jedince. Životní způsob je záležitost skupinová, tedy jev společnosti, daný: historickým vývojem úrovní dané kultury významnými hodnotami společenskými tradicemi změnami výrobního procesu vlastnickými vztahy postavením socioprofesní skupiny v dané společnosti životní úrovní dané skupiny vlivem různých druhů kultur a jiných skupin převažující filosofickou orientací (Hodaň, 2007). Duffková (2005, 8) taktéž rozlišuje životní styl, který je přirovnáván jedinci a životní způsob, který je spojen se skupinou či celou společností, což je chápáno jako ,,systém významných činností a vztahů, životních projevů a zvyklostí typických, charakteristických pro určitý subjekt (jedince či skupinu, eventuálně i společenství či společnost coby konkrétní nositele životního způsobu)“ (Duffková, 2005, 80).
13
Existuje mnoho definic, které popisují a vystihují, co pojem způsob života znamená. Jednu z nich definuje Halečka (2001, 6) tak, že „spôsob života sa zakladá na vzájomnom vzťahu rôznych druhov činností ľudí (pracovnej vôbec, profesionálnej, spotrebiteľskej, politickej, kultúrnej, ideovej, rodinnej, činnosti vo voľnom čase atď.) a vyjadruje ich podiel na tvorbe vzťahov medzi nimi. Vyjadruje prevládajúce, typické vzťahy v spoločnosti, vzťahy jej skupín, vrstiev, etník i ľudských indivíduí a zameranie i spôsoby ich konania“ 2.3 Kvalita života Vznik pojmu kvalita života je velice obtížné dohledat, proto se domníváme, že zájem o tento pojem nebo o samotnou kvalitu života byl zde již od pradávna. Každý jedinec jako individuu nebo určité společenství lidí se snaží vždy o to, aby jejich samotný či společný život byl co nejpříjemnější. Z tohoto úsudku lze vyvodit, že kvalita života daného jedince je vždy ovlivňována dalšími faktory a to buď pozitivně, nebo negativně. Pokud jde ale o vlastní kvality života, uvádí se, že poprvé se objevil už ve 20. let ech 20. století a to v souvislosti s úvahami o ekonomickém rozvoji a o úloze státu při podpoře nižších sociálních vrstev. (Payne a kol., 2005). Pokud bychom pátrali ve slovnících a hledali přesný význam a výklad pojmu kvalita života, setkáme se s definicí prof.PhDr.Rudolfa Kohoutka,CSc. Ten říká, že „kvalita života je dána do jisté míry úrovní tělesné a duševní činnosti a pracovní výkonnosti a úrovní tělesné, duševní a sociální pohody, ale především úrovní osobní spokojeností
a
radostí
ze života i přes jeho strasti a potíže.“ (http://slovnik-cizich-
slov.abz.cz/)
2.3.1 Definice kvality života Jako definice kvality života se dá považovat souhrn informací od Meeberga (1993, 37), kde kvalita života je „pocit celkové životní spokojenosti, jak ji popisuje mentálně uvědomělý jedinec, jehož život je vyhodnocován. Podmínkou je, že ostatní lidé (přednostněji zvenčí) odsouhlasí, že životní podmínky jedince neohrožují jeho život a jsou adekvátní pro uspokojení základních potřeb jedince.“
14
Kvalita života je souhrnný pojem hodnotící celek našeho bytí, našeho fyzického a psychického vnímání života. „Kvalita života je definována jako celkové blaho, které obsahuje objektivní deskriptory a subjektivní hodnocení fyzického, materiálního, sociálního a emočního blaha společně s rozsahem osobního rozvoje a účelnou činností. Vše je váženo osobní sadou hodnot.“ (Felce a Perry, 1995, 60). Může to být taktéž prostředí, co nás obklopuje nebo naše vnitřní tužby a pocity, které vnímáme rozdílně dle psychického rozpoložení. Tedy kvalita života může být „subjektivní označení „blaha“ jedinců a prostředí, ve kterém žijí. Kvalita života je souhrnem uspokojených „tužeb“, které společně činí jedince šťastným nebo spokojeným.“ (Liu, 1975, 1). Pokud se budeme zaobírat samotným pojmem a jeho významem s porovnání s vlastním životem, nejvýstižnější definici uvádí Křivohlavý (2002, 164): „kvalita sama je hodnotou, je zážitkovým (experienciálním) vztahem, reflexí (výsledkem zamyšlení) nad vlastní existencí. Je nesourodým srovnáním a motivací (hybnou silou) žití“ Pojem kvalita života se v dnešní společnosti vyskytuje naprosto běžně. Mnoho vědních disciplín mluví o kvalitě života a mimo ně je to známý pojem i v politice. Jde tedy o pojem čerstvý, ale poměrně složitě uchopitelný. Určitým vysvětlením pojmu kvalita života může být „súhrn objektívne i subjektívne posúditeľných stránok činností a vnemov človeka v jeho každodennom živote, v reálnom sociálnom priestore s konkrétnymi pravidlami vzájomného spolužitia, s reálnymi otázkami cieľa, zmyslu a údelu pozemského života“ (Strieženec, 1999, 20). Pokud se budeme zaobírat tímto pojmem a přímým dopadem, můžeme použít jako příklad rozvoj obcí, městských částí nebo jen drobných úprav parků, hřišť či sportovních zařízení mluvíme o zlepšování kvality života. To samé je uchopitelné po stránce ekologické, kde zlepšování vodních toků, parků, vysazování stromů, dobrovolná i komerční činnost v tomto sektoru vede ke zlepšení kvality života. Další pohled může být zlepšování kvality života po kulturní, zdravotní nebo preventivní, sportovní či jiné akci, která je pořádaná pro veřejnost za účelem rozšířit jejich obzory, sdružit je na jednom daném místě. Obecně se dá i toto nazvat zlepšovat kvalitu dané skupiny či jedince. V případě srovnání kvality života a jedince samotného dojdeme k tomu, že je záměr, mít cíl. Následuje snaha o to, aby naše životní cíle byli našimi činy uskutečnění
15
a pokořeny, chceme si splnit vlastní touhy, které přidávají na kvalitě našeho života. Naopak každý zásah v podobě nemoci úroveň kvality našeho života snižuje (Marková, 2012, 35). Je tedy dobré brát zřetel na prevenci, která nejen bojuje, ale zároveň i předchází tvorbě nebo opakované návratnosti nemoci, které je dle WHO (1948) definována tak, že zdraví je „stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody, nikoliv pouze nepřítomnost nemoci nebo zdravotního postižení.“ (http://skvelydomov.blogspot.cz/) 2.3.2 Hodnocení kvality života Jak hodnotit kvalitu života a jaké jsou složky kvality života? Velice ucelené informace obsahuje samotný dotazník životní spokojenosti (DŽS), který je mimo jiné uvedený i v této práci. Složky kvality života, které můžeme hodnotit, jsou např.: bydlení, sexualita, zdraví, rodina, přátelé a další. Existuje taktéž několik pojetí, jak kvalitu života rozčlenit. Každá složka kvality života sebou nese další, velice obsáhlé dílčí složky, které je možné hodnotit. WHO prezentuje na základě svého dotazníku (WHOQOL-BREF) faktory, jež mohou zasáhnout nebo ovlivnit kvalitu života: fyzická dimenze (subjektivní hodnocení fyzické zdatnosti, schopnost relaxace, pohyblivost, pracovní způsobilost, závislost na lécích, vnímání bolesti…), psychická dimenze (prožívání pozitivních a negativních emocí, selfkoncept, schopnost koncentrace, schopnost učit se, spiritualita…), nezávislost (pociťování fyzické či psychické nezávislosti a nutnosti používat pomůcky nebo léky…), sociální dimenze (tvorba a hodnocení sociální vazeb, sexuální život, sociální opora…), environmentální dimenze (bydlení, kvalita okolního prostředí, pracovní prostředí, finanční situace, dostupnost zdravotních služeb…), náboženství a spiritualita (kulturní vlivy, hodnotový systém, náboženská angažovanost…) (WHOQOL Group, 1998).
16
Kvalita života je pojem široký, proto ho můžeme obsáhnout i z jiných hledisek. Hornquist (1990) rozděluje kvalitu života do šesti složek: 1. biologická, somatické zdraví, 2. psychologická, tj. pohoda a kognice určovaná sebekoncepcí, učením, schopnostmi, znalostmi, praktickými dovednostmi, 3. sociální, tj. určovaná společenským životem, kontakty, rodinným a sexuálním životem, sociabilitou, 4. behaviorální, tj. aktivním životem hodnoceným schopností péče o sebe, mobilitou, pracovní kapacitou a pracovními návyky a motivací k práci, 5. hmotná, tj. osobní ekonomická situace, příjmy, bydlení, materiální vlastnictví 6. strukturální, tj. životní význam určovaný společenským postavením a názory na společnost. Vlastní hodnocení kvality života Každý z nás určitě někdy hloubal nad tím, jaký je jeho život a právě toto může být považováno za sebehodnocení kvality života. Otázkou ale je, z čeho vyvstává ona kvalita života, jak jí změříme a co vůbec spadá do hodnocených prvků a potřeb nás samotných nebo do samo hodnotícího procesu. Jednou z mnoha možných odpovědí či teorií může být Maslowova teorie lidských potřeb. 2.3.3 Maslowova teorie Maslowova teorie je zde zařazena z důvodu uvědomění si hierarchie základních potřeb. Každý z nás žije v jiném společenském postavení, které sebou nese řadu výhod, ale i nevýhod v porovnání s ostatními. Základem ke spokojenosti a dobré úrovně kvality života je dosažení základních potřeb, které právě Maslowova pyramida představuje.
17
Teorii pyramidy lidských potřeb definoval v roce 1943 americký psycholog Abraham Harold Maslow. Podle Maslowovy pyramidy má člověk pět základních potřeb, a aby mohl uspokojit ty na vyšším stupni, musí napřed uspokojit ty na stupních nižších. Potřeby dělíme na: 1. Fyziologické potřeby (jídlo, pití, sex) 2. Bezpečí, jistota (domov, práce, fyzické bezpečí, zdraví) 3. Společenské potřeby (kamarádi, přátelé, rodina) 4. Uznání (pochvala, úcta) 5. Seberealizace (uplatnění sebe sama) Vždy musí být uspokojena první základní potřeba a to potřeba existence. Je důležité uvědomit si, že pokud chceme postupovat, tedy uspokojovat další potřeby, měla by být splněna alespoň částečně potřeba předchozí. Pyramida je postavena tak, že potřeby uvedené níže jsou vždy potřebnější. (www.ekonomikon.cz)
Obrázek 1. Maslowova pyramida potřeb (http://www.paventia.cz/)
18
2.4 Volný čas Volný čas je dalším aktuálním pojmem v dnešní době tolik rozebíraným. Existují různá vysvětlení tohoto pojmu a pro každého znamená volný čas něco jiného. Rozdílné chápání může být způsobeno např. různorodostí povolání. Profesionální sportovec vnímá sport jako zaměstnání, kdežto člověk zaměstnaný ve veřejném sektoru nebo továrně vnímá sport jako možnost výplně svého volného času. Volný čas je „soubor činností, které může člověk provozovat s plnou libovůlí, buď pro odpočinek nebo pro pobavení, či pro rozvoj svých znalostí nebo nezištné školení, pro svou dobrovolnou účast na společenských záležitostech nebo svobodnou tvůrčí činnost poté, když se uvolnil ze závazků pracovních, rodinných i společenských“ (Hájek, 2004, 25). Volný čas je možno chápat jako opak doby nutné práce a povinností a doby nutné k reprodukci sil. Je to doba, kdy si své činnosti můžeme svobodně vybrat, děláme je dobrovolně a rádi, přinášejí nám pocit uspokojení a uvolnění. Pod pojem volný čas se běžně zahrnují odpočinek, rekreace, zábava, zájmové činnosti, zájmové vzdělávání, dobrovolná společensky prospěšná činnost i časové ztráty s těmito činnostmi spojené (Pávková, 2002, 13). Volný čas též může být chápán jako „čas na oddych, rekreáciu, regeneráciu fyzických a psychických síl, na uvolnenie po práci, štúdiu, na spoločenské stretnutia (s kamarátmi, priateľmi, blízkými luďmi), na poznávanie světa, života, na seberealizáciu v aktivitách, činnosti podľa vlastných potrieb a záujmov, predstáv, túžob a ašpirácií a hodnôt“(Knotová, 2011, 32). Dumazedier (in Hodaň & Dohnal, 2008) rozdělil volný čas na tři složky: odpočinek, zotavení, reprodukce pracovní síly; rozptýlení, zábava, únik od práce; rozvoj osobnosti, citových a rozumových poznatků, schopností, zapojení do společenského dění. Volný čas se stává časem po splnění všech našich povinností a dopřává nám určitý pocit blaženosti a naplnění. (Hodaň & Dohnal, 2008).
19
2.4.1 Polovolný čas Zde se dostáváme na rozhraní mezi povinnosti a volný čas. Povolný čas je mezník mezi těmito činnostmi. Jedná se především o činnosti, které nejsou vázány prací, vykonat se musí, měli by a zároveň nám přináší určitý požitek, přínos či uspokojení. „Do polovolného času řadíme hraniční činnosti na pomezí času povinného a vázaného (ten zahrnuje např.: hygiena, spánek, jídlo, …), jsou to aktivity přinášející radost a případný praktický užitek (ruční práce, kutilství, zahrádkaření)“ (Hájek, Hofbauer, Pávková, 2011). 2.4.2 Hlediska volného času Pávková (2002, 17) rozděluje volný čas podle několika hledisek: ekonomické sociologické politické zdravotně-hygienické pedagogické a psychologické Ekonomické hledisko. Jedná se o otázky, týkající se financí. Jaká výše finančních prostředku může být vložena na budování nových sportovišť a míst pro trávení volného času. Jaká je návratnost těchto investic a kolik nebo jestli vůbec jsou uživatelé ochotni vložit finančních prostředku na trávení volného času. Sociologické a sociálně-psychologické hledisko. Jedná se o rovinu společných zájmů, budování sportovních nebo jiných vzorů jak v cizích slavných osobnostech, tak ze svého okolí, které tvoří rodina či přátelé. Budování nových vztahů, pocit začlenění a další. Politické hledisko. Jakým způsobem bude volný čas a otázky s ním spojené podporován státem a do jaké hloubky se tento pojem ukotví a bude rozvíjet do budoucna. Zdravotně-hygienický pohled. „Správné využívání volného času se pozitivně projevuje na zdravotním stavu člověka.“ (Pávková, 2002).
20
Pedagogické a psychologické hledisko. „Jakým způsobem činnosti ve volném čase přispívají k uspokojování biologických i psychických potřeb člověka. Pedagogické ovlivňování volného času by mělo podporovat aktivitu dětí a mládeže, poskytovat prostor pro jejich spontaneitu, uspokojovat potřeby nových dojmů, seberealizace, sociálních kontaktů, …“ (Pávková, 2002). 2.4.3 Pohybová aktivita Pohyb hraje důležitou roli v životě každého člověka. „S pohybem jsou úzce spjaty všechny funkce lidského těla“ (Měkota a Cuberek, 2007, 39). Mimo tuto definici je vlastně pohyb nebo pohybová aktivita vše kolem nás, pohyb jedince, pohyb společnosti, pohyb segmentů těla. Je tedy dobré vnímat pohybovou aktivitu jako jeden ze základních prvků lidské podstaty. Představme si pohyb těla i z jiného pohledu a to nejen jako pohyb svalů a kostí, ale jako pohyb velkého „celku“. Emoční, citová, společenská provázanost a mnoho dalších faktorů ovlivňuje celou pohybovou aktivitu (Rýdl, 2000). „Být aktivní není jen názor či rozhodnutí, je to nutnost k žití, tedy pokud chceme žít zdravý, plnohodnotný život“ (Kalman, Hamřík a Pavelka, 2011, 10). V současné době je důležité, aby i pohybová aktivita danému jedinci vyhovovala, ale zároveň aby šla „s dobou“. Nové trendy pohybové aktivity ve spojení s oblečením nebo prostředky (cvičební pomůcky, stroje, výživa) dnes ovlivňují to, jak a jestli vůbec být aktivní či ne. Vše je dále ovlivněno i ekonomickou a společenskou otázkou. „Je zřejmé, že pohyb a denní habituální (tedy běžná) pohybová aktivita hraje nespornou roli a pravděpodobně větší než všechna cvičení doporučovaná různými odborníky. Z výzkumu vyplývá, že i pouhé vlastnictví osobního automobilu či jízdního kola má vliv na hmotnost.“ (www.obesity-news.cz) Dle Stejskala (2004) je pohybová aktivita nejlepší volbou pro primární i sekundární prevenci. V případě, že se snažíme předcházet nemocem (primární prevence) nebo naopak již trpíme nějakou chorobou, ale chceme se léčit (sekundární prevence), je pohybová aktivita nejlepší volbou a to jak po stránce přirozenosti, pravidelnosti, bezpečnosti (k sobě samému či okolí) a ekonomičnosti nejlepší volbou.
21
V neposlední řadě zde můžeme zmínit i terciární prevenci, což je snaha zabránit opakování nemoci. Další názor naráží dle Hardmana a Stensela (2009) již na samotné počátky lidstva, kde bez pohybu nebylo možné přežít. Naše tělo je uzpůsobeno velice dobře pohybové aktivitě, která se projevovala lovem, těžkou stavební prací nebo v dnešní době cvičením. Lidský organizmus je přizpůsoben k zvládnutí vysokých nároků (metabolických i fyzických) a proto je pohybová aktivita nedílnou součástí našeho života. Mnoho moderních stylů víry nazývané „new age“ hlásí, že vše je energie, vše je pohyb a dokonce i myšlenka dokáže hýbat s vesmírem. Na základě těchto myšlenek se můžeme i na pohybovou aktivitu podívat ještě pod jiným úhlem. Kubíčková (1996) zastává názor, že přes pohyb dokážeme vnímat vlastní tělo. Myšlenkou, že pohyb je zdravý prospěšný pro naše tělo i mysl dokážeme vnímat sami sebe, uvědomovat si své tělo a lépe se do sebe vcítit. Prováděním pohybové aktivity dokážeme vnímat sami sebe více jako jedince, který je zdravý. Můžeme zde konkrétně uvést několik pozitivně ovlivňujících funkcí jako je vzpřímené držení těla, funkce dechové, zklidňující, rozvíjející, komunikační a další. Je důležité si uvědomit, co od pohybových aktivit jedinec očekává a takový bude i samotný přínos. V případě dlouhodobé provozování pohybové aktivity, se výsledek promítne až do stáří, kde je možné těžit z výhod s pohybem spojenými (Kukačka, 2009). Přístup k pohybové aktivitě je téma velice obsáhle. Pokusíme se tedy objasnit stěžejní body, které vystihují problémy spojené s přístupem k pohybové aktivitě. Pokud se podíváme na tuto problematiku již od základu, máme zde ovlivňující činitele jakými je genetická výbava, sociální a ekonomická situace jedince a dále i osobní nastavení a vztah k daným činnostem. Vliv rodiny zde také hraje velkou roli, vedení k pohybovým činnostem již od raného věku, přístup učitelů a žáku k tělesné výchově na základní nebo střední škole, volný čas nebo neposlední řadě sport situovaný na výsledek (poloprofesionální či profesionální úroveň). 22
Na následujícím obrázku můžeme vidět jeden z možných přístupů k pohybové aktivitě.
Obrázek 2. Přístup k pohybové aktivitě (http://kin-ball.cz) Dopad pohybové aktivity Existují i přímé důkazy o pozitivním dopadu pohybové aktivity na zdraví člověka. Kukačka (2009) uvádí, že v případě absence pohybové aktivity nastává zároveň absence vyplavování endorfinu, což je hormon, který navozuje příjemné pocity, snižuje bolest a umořuje stres. Absence pohybové aktivity v dlouhodobém měřítku má negativní dopad na jedince i po stránce vzhledu a přitažlivosti, když tělo nevypadá „v kondici“ a fyzická zdatnost s věkem odchází a zdraví nahrazuje nemoc. I v tomto případě má pohybová aktivita kladný dopad na jedince a to díky uvolnění testosteronu, o kterém se říká, že přirozeně zabraňuje stárnutí a zvyšuje kvalitu sexuality jedince. Je tedy naprosto přirozené pro lidské tělo být v pohybu, udržovat pohybovou aktivitu a tím tělo v kondici a to jak vnitřně, tak navenek (psychicky). Otázkou na závěr 23
této kapitoly však je, jak dlouho se udrží pohybová aktivita v popředí člověka např. před technologickými vymoženostmi, které jdou stále vpřed po stránce vývoje. Domnívám se, že právě v tomto případě přichází na „scénu“ squash. Hra, které je z velké části věnována tato práce.
24
2.5 Squash 2.5.1 Squash obecně Squash je sport, který řadíme v rámci obecného rozdělení mezi sporty raketové. Hraje se v uzavřeném speciálním kurtu. Hrají vždy dva hráči, každý má raketu a dohromady jeden squashový míček. Süss a Matošková (2003) uvádějí, že squash je v současné době velmi oblíbená sportovní hra, kterou řadíme, dle třídění Stibitze, do síťových her. Nehraje se však přes síť, ale odrážením míčku o stěnu v uzavřené místnosti. Na stěnách a podlaze jsou vyznačeny čáry ohraničující hřiště a prostor pro podaní. Po každém odehrání míčku se hráči v úderu střídají, dokud jeden z nich nevyhraje bod. Cílem hráče je umístit míč tak, aby ho protihráč již nemohl vybrat, tedy aby se míč dotkl dvakrát za sebou země (Langhammer a Birkner, 1999, 11). Hraje se do 11 bodů s rozdílem o 2 body. Většinou na 3 vítězné sety, záleží vždy na druhu utkání. Mnoho profesionálních sportovců využívá squash jako doplňkový sport. Je to ideální jako kompenzace pro pohyb nebo jako mezi sezonní záležitost. Mezi některé významné sportovce, kteří squash takto využívají, patři např.: Jan Železný, Dominik Hašek, Ivan Langer, Martin Straka a další (Süss a Matošková, 2003, 11). Squash je velmi intenzivní hra, hlavně z hlediska výdeje energie. Je to společenský sport v pěkném prostředí mezi zajímavými lidmi. Naučit se jeho základy není tak složité a už od prvních hodin můžete hrát zápasy se soupeřem (Šácha, 2006, 7). Zajímavá je i nenáročnost údržby kurtu oproti tenisu a možnost celosezónního využití bez změny povrchu kurtu. Dvorec na squash je značně menší. Mimo jiné squash bývá ideální náhradou tenisu v zimních měsících, kdy jsou tenisové dvorce zavřené a nafukovací haly drahé, přeplněné nebo nedostupné. Srdeční frekvence je u hráčů squashe výrazně vyšší než u tenistů. Zatímco srdce tenisty tepe podle výkonnosti hráče 130 až 150 údery za minutu, srdce squashových hráčů má frekvenci 160 až 190 úderů za minutu, což se blíží anaerobnímu prahu (Pokorný, Cvikl, Mařík a Horák, 2003, 9). Squash je moderní a dynamický sport, který stále vzkvétá a nabírá nové hráče nejen v České republice, ale i na světové úrovni.
25
Na závěr tohoto oddílu je vhodné uvést popis z oficiálních webových stránek ČASQ (Česká squashová asociace): „Squash hraje ve 175 zemích více než 20 miliónů lidí. V průzkumu magazínu Forbes se squash dostal mezi 10 nejzdravějších sportů na světě a v konečném hodnocení součtem 22,5 bodů se nakonec umístil na prvním místě před veslováním a horolezectvím.“ (www.cz-squash.net/) 2.5.2 Historie Nejstarší zmínky jsou datovány k roku 1148 do Francie, kde vznikl název “ Le Paume - hry dlaní“. Možná se zdá, že squash je sport mladý, ale jeho historie sahá hluboko do středověku Anglie, kde pod názvem „fives“ vše vzniklo. Míč byl nejdříve házen rukou proti zdi, později se začala používat dřevěná pálka. Ze hry „fives“ se vyvinula další , tzv. „open court racket“. Tento způsob vyplnění přestávek, kdy se hrálo s tak měkkým míčem, že ho bylo možné zmáčknout v ruce (angl.: to squash), se výrazně zabydlel na anglických univerzitách a školách. Celosvětového rozšíření se squash dočkal díky vojákům a studentům, kteří tento sport přinesli z Anglie do své vlasti (Langamer a Birker, 1999). Roku 1820 se celá hra pod názvem „rackets“ dostala do Anglických škol v Harrow. Dříve se však hrálo tvrdým a těžkým míčem. Když se však čekalo na kurt, využívalo se na trénink měkkých gumových míčku, které se odrážely od skla, ale zároveň ho nezničily. Slovo „squash“ vzniklo z pojmenování zvuku, který doprovázel náraz měkkého gumového míčku. Squash následně vzniká na základě úprav této aktivity. V roce 1864 byly v Harrow postaveny čtyři kurty a squash byl oficiálně prohlášen za sport. První kurt pro squash vznikl v roce 1881 v Harrow. V roce 1908 se hra podobná squashy „rocket“ dostala dokonce na Olympijské hry, které se pořádaly v Londýně. Roku 1911 se položili základy pravidlům squashe. Dlouhou dobu a to zejména v 70. letech se squash přisuzoval spíše vyšším vrstvám ve spojení s jejich životní úrovní. To se však začalo postupem času velice měnit a squash se stal nedílnou součástí sportovních center dostupných pro širokou veřejnost (Jan Valenta, 1988). 2.5.3 Současnost První otevření squashového kurtu v České republice proběhlo v Praze dne 14. 6. 1988. Poté začali přibývat další a další kurty po celé republice. V celosvětovém měřítku
26
je squash jedním z nejrychleji se rozvíjejících druhů sportů. Ve 122 zemích hraje v současnosti squash kolem 15 milionů lidí (Langhammer a Birkner, 1999). Za posledních více jak 20 let se u nás vybudovalo velmi dobré zázemí squashové kultury. Tímto se squash stává dosažitelným i pro veřejnost v menších a středních městech a není třeba za ním dojíždět do velkých měst, jako tomu bylo na začátku historie squashe u nás. Süss a Matošková (2006) přichází s informací, že v roce 1992 buduje Jaroslav Pouzar první kurt v Českých Budějovicích a téměř současně vznikají kurty v Lovosicích a Průhonicích. V dalším roce pak v Praze na Strahově 3 kurty. V roce 2000 bylo v České republice postaveno 350 kurtů. Valenta (1998) uvádí, že „Světová squashová federace je se svými 122 členskými zeměmi a rovnoměrným zájmem ve všech světadílech jednou z největších sportovních organizací.“ V české republice působí Česka squashová asociace (ČASQ), která se stará o správný chod tohoto sportu v úrovni, která je světově očekávána. K výčtu činnosti asociace patří sepsání pravidel, školení interních trenérů, kteří dále školí veřejnost, pořádání squashových turnajů a republikové ligy, mezinárodní vztahy v rámci tohoto sportu a další činnost. Záměrem je propagovat a kultivovat tento sport, aby veřejnost k němu měla pozitivní vztah. Dále přiblížit squash mládeži, protože jen tak se objeví nové talenty, kteří mohou reprezentovat republiku v tomto sportu na mezinárodních utkáních. A mnoho dalších poštovních záměrů vedoucích k rozkvětu squashe u nás. 2.5.4 Pravidla squashe Základní pravidla squashe nejsou nijak složitá. Je to sport, který se odehrává na malém a přesně ohraničeném dvorci. Nejdůležitějším pravidlem a zároveň i bezpečnostním prvkem je ohled na spoluhráče. Pouze u squashe existuje pravidlo, které povoluje opakovat výměnu míče - pravidlo „Let“, pokud hrozí nebezpečí, že bychom mohli soupeře poranit míčem nebo raketou (Pokorný, Cvikl, Mařík a Horák, 2003, 73).
27
U squashe se počítá set do 11 bodů rozdílem o dva. Hraje se většinou na 3 vítězné sety, tedy maximálně 5 setů v utkání. Některá utkání se hrají pouze na 2 vítězné sety, tedy maximálně 3 odehrané sety v zápase. Hráč, který získá, bod si na začátku vybírá stranu, ze které bude podávat. Pokud znovu získá bod, na další servis mění stranu. V případě ztráty bodu začíná podávat soupeř, který má taktéž právo na začátku zvolit, ze které strany začne podáním. Dřívější systém byl formou ztrát, kde bod mohl získat pouze ten hráč, který podává. V případě ztráty míče získává podání soupeř ne však bod. Tento systém se již nehraje. Speciální pravidla Speciálními pravidly je „Let“ a „Stroke“. Let je opakování míče a Stroke je vítězný míček bez odehrání. Tento systém funguje buď na vzájemné dohodě či za posouzení rozhodčích. T-pozice Každý sport i squash má svou taktiku a strategicky nejvýhodnější místa v celém kurtu. U squashe takové místo nazýváme T-bod nebo T-pozice. Název, který se užívá mezi veřejností je „Téčko“. Langhammer a Birkner (1999) uvádějí, že T-pozice je centrální výchozí pozice na squashovém kurtu. Leží na průsečíku střední a příčné čáry. Je zřejmé, že z tohoto místa je možné dostat se k míči vždy nejkratší cestou. Platí zde proto nejdůležitější pravidlo, že po opuštění T- pozice se máte vždy co nejrychleji se na ni vrátit. Kdo ovládne pozici T, má výhodnější pozici a kratší cesty k míči. Krátce řešeno, tento hráč vyhrává.
28
Obrázek 3. T pozice (Šácha, 2006)
Obrázek 4. Pohyb hráče po kurtu (http://www.squash.podborany.cz/)
29
2.5.5 Vybavení na squash Oblečení Základní vybavení pro squash není nijak finančně náročné. Dnešní doba je přizpůsobena vše hráčům a jejich finančním i herním nárokům. Pokud začneme u vybavení na squash s oblečením, je dost podobné tomu tenisovému. Nejžádanější jsou, hlavně tedy u profesionálních hráčů, světlé barvy, aby byl černý míček dobře vidět. Změna nastává pouze tehdy, pokud se hraje v celo-skleněném kurtu, kde se používá bílý míček. V takovémto případě volí hráči oblečení tmavé. Dalšími doplňky mohou být potítka na zápěstí a čelenky. Obuv má pouze jednu podmínku a to takovou, aby nezanechávala rýhy a tmavé čmouhy na podlaze. Nejlepší volbou jsou však boty s odpruženou patou nebo celou plochou nohy. Míček Míček je z měkké gumy, dutý, většinou černé nebo bílé barvy. Druhů míčků je v tomto sportu několik od pomalých po rychlé (Süss a Matošková, 2003, 23).Existuje jednoduché dělení míčků pomocí různého počtu a barev teček na míčku.Nejpomalejší je modrý míček nebo míček s jednou modrou tečkou. Střední úroveň je s jednou červenou tečkou. Pokročilý hráč volí míček s jednou žlutou tečkou a profesionální hráč hraje s míčkem, který má dvě žluté tečky. Míčky vyrábí několik výrobců, ale oficiálním míčkem pro squash je značka Dunlop. Raketa Raketa má kulatou nebo oválnou hlavu. Váha se pohybuje od 105g do 200g. Záleží na použitém materiálu a druhu výpletu či omotávce. Rakety jsou jak pro začátečníky, pokročilé, tak profesionální hráče. Vlastnosti, ke kterým bychom měli při koupi přihlédnout, jsou váha, velikost hlavy a vyvážení. Začátečníci, kteří nechtějí utratit hodně peněz, určitě vystačí s levnou (měně kvalitní) raketou. Jak budou více
30
pronikat do hry, zjistí, že kvalitnější raketa vylepšuje komfort a přesnost jejich hry Šácha (2006, 10). Ceny raket se pohybují od 400Kč do 6.000 Kč. Kurt
Obrázek 5. Rozměry kurtu (http://www.sportcentrumzelva.cz) Squashový kurt je zcela odlišný od všech jiných a je určen pouze pro hru squash. Süss a Matošková (2003) popisují kurt následovně: na všech stěnách jsou vyznačeny čáry ohraničující hřiště. Na přední stěně je horní omezovací čára vyznačena ve výšce 4,75 m, dále je na ni vyznačena čára pro podání (servírovací čára) ve výšce 1,78 a tin board 0,48 m nad zemí, který určuje spodní hranici, kam ještě lze míček na přední stěnu umístit. Na podlaze jsou vyznačena dvě podávací území (pravé a levé) a půlící čára rozdělující hřiště na šířku, na přední a zadní polovinu. Zadní polovina je ještě podélně rozdělena na dvě stejné části, do kterých musí být umístěno podání.
31
Šácha (2006) uvádí rozměry squashové kurt následovně: šířka 6,40 m • délka 9,75 m • výška přední stěny 4,57 m • výška zadní stěny 2,13 m •výška tin boardu 0,48 m. Na obrázku č. 5 jsou vidět další údaje a rozměry. Squashové dvorce se mohou lišit svým umístěním, výrobním materiálem a podlahou. Speciální kurty, na kterých se hrají vrcholové utkaní, jsou celoskleněné. Jedním z hlavních důvodů je i to, aby diváci mohli vidět na utkání ze všech stran. Základní držení rakety Squash je jednoduchá hra, co se týče úchopu rakety. Existuje pouze jedno držení a to otevřené. Ostatní sporty mají na každý úder jiné držení rakety. Další velkou výhodou je, že existuje předepsaný pohyb, který navádí, jak se nejrychleji, nejekonomičtěji a nejefektivněji pohybovat po kurtu. Držení rakety dle Šáchy (2006, 14) je následující:
Obrázek 6. Držení rakety (Šácha, 2006, 14) Pohyb na kurtu Na nácvik pohybů po kurtu se používá cvičení, kterému se říká stínování (ghosting). Je to pohyb do všech rohů a stran kurtu na 3 kroky a zpět na T-pozici. Kdo ovládne tento pohyb, je na kurtu k nezastavení. Názorná ukázka, jakým směrem se pohybovat a vracet je na následujícím obrázku.
32
Obrázek 7. Pohyb po kurtu 2 (www.uk-racketball.com) 2.5.6 Základní údery Forhand a backhand Jako v každém raketovém sportu existuje i zde jednoduché rozdělení a to na dva základní údery forhand a backhand. Pro většinu hráčů je forhand přirozenějším a jednoduší úderem jak na naučení tak samotnou aplikaci při hře. Beckhand je úder poměrně složitější, avšak naprosto plnohodnotný úder stejně jako forhand. Je tedy dobré dokázat zvládnout techniku obou těchto úderů stejně, aby naše hra byla plnohodnotná. Langhammer a Birkner (1999) uvádí, že „jako základní údery můžeme vymezit dva a to forhendový a beckhandový úder, ze kterých vychází vše ostatní. Lze tyto základní údery rozdělit na další dílčí části každého úderu a to na tři fáze: fáze přípravy, fáze hlavní a fáze závěrečná. Jiné názvy jsou fáze nápřahu, úderu a došvihnutí. Většina hráčů dokáže úder ovládnout a přizpůsobit si ho ke své hře. U rekreačních hráčů není úplně podstatné, zdali všechny tři fáze jsou provedené dokonale. Pokud se však budeme bavit o hráčích na profesionální úrovni, zde sama hra vyžaduje dokonalou techniku úderů kvůli přesnosti a razanci. Podání Podání je základ hry. Může se hrát jak z forhendové strany, tak ze strany bekhendové. Důležitým pravidlem je, aby hráč, který podává, měl alespoň jednu nohu
33
v podávací čtverce. Podání musí být zahráno na čelní stěně nad čáru podání a musí dopadnou do velkého čtverce k soupeři. Správné podání je takové, při kterém má hráč po celou dobu (dokud míč neopustí raketu) minimálně jednu nohu uvnitř čtverce pro podání, odehraný míček se nejdříve dotkne přední stěny nad čarou pro podání a dopadá do soupeřovy zadní čtvrtiny kurtu Šácha (2006, 54). V případě získání bodu podávajícího hráče, se automaticky mění strany a hráč následně podává z druhé strany. V případě ztráty bodu podávajícího hráče, získává podání soupeř. Podání je základ hry a u squashových podání nejde o razanci nebo eso, což je jev zcela výjimečný a to spíše u rekreačních hráčů, ale především znemožnit soupeři rychlé ukončení nebo razantní rozehrání výměny. Volej Volej je úder, který usnadňuje hru a je velice ekonomický z pohledu času, jelikož k odehrání míčku dochází ještě před tím, než se dotkne země. Langhammer Birkner (1999) uvádějí, že při tomto úderu se míč zahraje dříve, než dopadne na zem. Protože má být míč zahrán dříve, je zde pro nápřah a úder k dispozici méně času, než u základních úderů. Z tohoto důvodu byste měli volej trénovat zvláště pečlivě. Tento druh úderu totiž zrychluje hru a výborně se hodí po použití při útočení, nedává soupeři nebo spoluhráči čas, aby se dostal nazpět do T-polohy. Pro rekreační hráče či začátečníky je to úder nelehký. Nejvíce chyb se stává, pokud chce hráč zahrát volej přímo u vybírání podání. Jakmile se povede hráči tento úder technicky ovládnout, získává obrovskou výhodu nad soupeři. Return Return je příjem podání neboli vrácení podání soupeřovi. Patří mezi nejtěžší údery a velice záleží na tom, jakým způsobem soupeř podává, a dle toho máme možnost zvolit způsob returnu. V podstatě máme na výběr tři způsoby returnu, a to útočný míč do přední časti kurtu, útočný míč do zadní časti kurtu a boast. První možnost hrajeme pouze v případě, že je servis slabý nebo pokud si jsme jisti úderem Šácha (2006, 66).
34
Kros Neboli kříž, křížová hra, křížový úder je opět rozdělena na dva základní údery a to forhendový a bekhendový. Dle Süsse (2003) dobrý křížový úder končí svou dráhu letu obvykle po odrazu u boční stěny v zadním rohu, nebo u zadní stěny místo toho, aby se opět odrazil zpět. Nicméně špatně zahraný křížový úder přes střed hříště je snadnou kořistí pro soupeřův vítězný volej. Problémem úderu je skutečnost, že soupeř má šanci zasáhnout míček při cestě k boční stěně. Proto je tak důležitý úhel, pod kterým je míček zahrán. Dobrý křížový úder se dotkne boční stěny v úrovni soupeře. Křížový úder můžeme hrát ze přední nebo zadní části kurtu. Jedná se především o úder útočný. Lob Lob je úder, který hráči využívají především proto, že se nestíhají včas dostat k míčku. Jedná se tedy především o úder obraný. Šácha (2006, 68). Použijeme ho tehdy, když se dostaneme do tlaku a nejsme včas u míče. Podstatou tohoto úderu je, aby míč letěl vysoko nad hlavou soupeře a dopadal před zadním sklem. Míček hrajeme před přední nohou (většinou je to práva noha u bekhendu a u forhendu leva či pravá). Snažíme se míček hrát zespoda a co nejvýše na přední stěnu. Čím výš hrajeme na přední stěnu, tím menší sílu musíme do úderu dát. Lob lze hrát jak krosem, tak po „lajně.“ Boast Boast je úder zcela specifický, jelikož v žádném jiném sportu (vyjímaje ricochetu) se o stěny nehraje. Je to tedy úder, který je hraný nejprve o boční stěnu a poté o přední či přední a boční stěnu. Je zde výjimka, kterou tvoří boast, který se nejprve zasáhne o zadní stěnu kurtu. Rozlišujeme dva druhy boastů – útočný, ktery hrajeme většinou v přední polovině kurtu po soupeřově slabém úderu, a obranný, který se hraje ze zadní poloviny kurtu Šácha (2006, 73). Kraťas – drop
35
Kraťas, krátký míček, stop, drop, dropšot, toto všechno jsou názvy, které squashový hráči používají. Jedná se o úder, který Langhammer a Birkner (1999) popisují, jako úder, hraný přímou drahou na čelní stěnu, který by měl mít pokud možno malý zpětný odraz, aby dopadl na zem blízko stěny.
36
3 CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce je sumarizace obecných poznatků z oblasti kvality života, životní spokojenosti a pohybové aktivity. Provedení výzkumu, který probíhá formou dotazníků (DŽS) a posuzuje aktuální životní úroveň spokojenosti u specifické skupiny, kterou tvoří současní hráči squashe. V neposlední řadě zpracovat získaná data z dotazníků a stanovit závěr či doporučení. 3.1 Výzkumná otázka Jaká je úroveň kvality života a jejich složek u současných hráčů squashe?
37
4 METODIKA 4.1 Metodika výzkumu „V sociologickém výzkumu nezjišťujeme údaje o všech jednotkách, u nichž lze daný jev sledovat. Součástí naprosté většiny výzkumů je výběrové šetření, které slouží k volbě dílčího souboru jednotek, na němž je provedeno zkoumání. Výsledky takového zkoumání jsou pak zobecňovány na soubor zahrnující všechny uvažované jednotky“ (Jeřábek, 1992, 17). Čihovský (2006) o metodě výzkumu uvádí, že se jedná o daný pracovní postup vymezený metodami, díky kterým dosáhneme cílů, které jsme předem stanovili. Může se jednat například o metody: historická, introspektivní, metoda sběru dat, metoda zpracování a vyhodnocení. Pokud se jedná o kvantitativní výzkum, nejběžnější forma v tomto případě je strukturovaný dotazník. Velkou výhodou tohoto typu nástroje je oslovení většího počtu respondentů. Otázky jsou v dotazníku pokládány systematicky a jsou to otázky otevřené, bez výběru odpovědi. Respondent by se měl snažit odpovědět dle pravdy nebo na základě vlastního pocitu, uvážení. Jako velkou výhodou u formy dotazníků se dá předložit osobní přístup s respondenty. Během šetření může vzniknout několik otázek či problémů a při osobním kontaktu jste schopni okamžitě reagovat a daný problém vyřešit. Navíc je osobní kontakt rychlejší, než elektronický, jelikož než se přečte email, vše naskenuje a odešle, trvá to mnohem déle. 4.2 Organizace výzkumu Současným squashovým hráčům, především z Jihomoravského a Olomouckého kraje, byl osobně předán standardizovaný dotazník (DŽS- dotazník životní spokojenosti),
který
hodnotí
úroveň
životní
spokojenosti.
Hráči
anonymně
za přítomnosti mé osoby dotazník vyplnili a odevzdali. Dotazníky byly následně zpracovány a vyhodnoceny. 4.3 Dotazník životní spokojenosti „Dotazník životní spokojenosti“ (autoři: J. Fahrenberg, M. Myrtek, J. Schumacher, E. Brähler) se používá pro zjištění celkové úrovně životní spokojenosti a 38
v tomto konkrétním případě u squashových hráčů. Dotazník je rozdělen do deseti různých výzkumných oblastí: zdraví, práce a zaměstnání, finanční situace, volný čas, manželství a partnerství, vztah k vlastním dětem, vlastní osoba, sexualita, přátelé, známí, příbuzní a bydlení. Každá výzkumná oblast má sedm otázek. Respondent na tyto otázky odpovídá vyznačením křížku u jedné ze sedmi možností na stupnici spokojenosti. Stupnice spokojenosti je následující: Velmi nespokojen(a) Nespokojen(a) Spíše nespokojen(a) Ani spokojen(a) ani nespokojen(a) Spíše spokojen(a) Spokojen(a) Velmi spokojen(a) Dotazníkové šetření probíhalo od února do dubna 2015 a celkem dotazník vyplnilo 52 respondentů. Jedná se především o aktivní hráče squashe z Olomouce. Dále o hráče z okolí Prostějova, Vyškova a Uherského Hradiště. Respondenty byly jak ženy, tak muži, věk v tomto případě nehrál roli. Každý dotazník byl vyplňován anonymně za mé přítomnosti. Průměrná doba vyplnění jednoho dotazníku byla 5-10 minut. Na závěr dotazníku bylo několik otázek, které dotazovali respondenta na pohlaví, věk, dosažené vzdělání, rodinný stav, domácnost a zaměstnanost. Následující tabulka obsahuje souhrn informací z těchto otázek, které jsou uvedeny v příloze přímo v DŽS.
39
5 VÝSLEDKY Veškeré vyplněné dotazníky byly zpracovány a vyhodnoceny. V následujících tabulkách budou uvedeny hodnoty vybrané skupiny respondentů. Ta bude následně porovnána s normou a v konečné fázi (diskuse) z ní vyvozeny závěry a doporučení. 5.1 Hodnocení životní spokojenosti Tabulka 1. Dotazník životní spokojenosti - všichni respondenti n= 52
M
SD
MIN
MAX
zdraví práce a povolání finanční situace volný čas manželství a partnerství vztah k vlastním dětem vlastní osoba sexualita přátelé, známí, příbuzní bydlení
43,15 43,40 42 42,71 44 45,3 43,30 44,57 43,78 44,71
4,90 4,73 4,97 4,55 3 2,27 3,43 3,68 4,36 2,99
27 32 29 22 35 42 34 33 30 36
49 49 49 49 49 49 47 49 49 49
DŽS
304,25
21,88
254
333
Vysvětlivky: n = četnost soboru; M = aritmetický průměr; SD = odchylka; MIN = minimální hodnota znaku; MAX = maximální hodnota znaku; DŽS = dotazník životní spokojenosti (hodnocení životní spokojenosti) Tabulka 1. znázorňuje výsledky jednotlivých sekcí od všech respondentů (52), přičemž průměrná hodnota životní spokojenosti je 304,25, minimální dosáhla hodnoty 254 a maximální 333 bodů.
40
5.1.1 Hodnocení životní spokojenosti - vybrané informace z dotazníků Dosažené vzdělání respondentů Na následujícím grafu můžeme zjistit úroveň dosaženého vzdělání všech respondentů. Zajímavé zjištění je to, že více jak 50% (59,6%) jsou lidé s ukončeným vysokoškolským vzděláním.
Dosažené vzdělání nedokončené základní vzdělání
základní vyučen bez maturity vyučen s maturitou ukončení středoskolské vzdělání ukončeníé vysokoškolské vzdělání
Obrázek 8. Dosažené vzdělání respondentů Hodnocení životní spokojenosti ve vztahu ke vzdělání Respondenti byli rozděleni do dvou skupin. První skupinu tvoří ta nadpoloviční, což jsou respondenti s ukončeným vysokoškolským vzděláním (pracovní název / název v grafech: VŠ). Druhá skupina je zbytek respondentům, přičemž jsou to pouze tři další skupiny a to: ukončené středoškolské vzdělání, vyučen s maturitou, vyučen bez maturity (pracovní název / název v grafech: SŠ).
41
Tabulka 2. Hodnocení životní spokojenosti VŠ n= 31
M
SD 4,59 5,08 5,80 5,23 3,05 2,91 3,66 3,89 5,17 3,49
MIN 33 32 29 22 35 42 34 33 30 36
MAX 49 49 49 49 49 49 47 49 49 49
zdraví práce a povolání finanční situace volný čas manželství a partnerství vztah k vlastním dětem vlastní osoba sexualita přátelé, známí, příbuzní bydlení
43,12 42,80 41,61 42,41 43,87 45,25 42,74 44,38 43,38 44,19
DŽS
301,87
25,33
254
333
Vysvětlivky: n = četnost soboru; M = aritmetický průměr; SD = odchylka; MIN = minimální hodnota znaku; MAX = maximální hodnota znaku; DŽS = dotazník životní spokojenosti (hodnocení životní spokojenosti) Tabulka 2. obsahuje 31 respondentů, kteří odpověděli, že jejich vzdělání je: s ukončeným vysokoškolským vzděláním (VŠ). Průměrná hodnota životní spokojenosti u všech 31 respondentů je 301,87, minimální hodnota dosáhla 254 a maximální hodnota dosáhla na číslo 333. Je zde zajímavé, že minimální a maximální hodnota jsou stejné jako u celkové sumarizace dotazníků o počtu 52 respondentů bez rozdílu na vzdělání. To samé se dá říci i o průměrné hodnotě, kde je rozdíl nepatrný (pouze 2,38 bodů). Tabulka 3. Hodnocení životní spokojenosti SŠ n= 21 zdraví práce a povolání finanční situace volný čas manželství a partnerství vztah k vlastním dětem vlastní osoba sexualita přátelé, známí, příbuzní bydlení
M
SD
MIN
MAX
43,19 44,28 42,57 43,14 44,22 45,37 44,14 44,85 44,38 45,47
5,43 4,11 3,45 3,39 2,98 1,59 2,97 3,42 2,80 1,88
DŽS
307,76
15,40
27 32 32 36 39 43 43 37 40 43 258
48 49 48 48 49 47 47 49 49 49 326
42
Vysvětlivky: n = četnost soboru; M = aritmetický průměr; SD = odchylka; MIN = minimální hodnota znaku; MAX = maximální hodnota znaku; DŽS = dotazník životní spokojenosti (hodnocení životní spokojenosti) Tabulka č. 3 obsahuje 21 respondentů, kteří odpověděli, že jejich vzdělání je: ukončené středoškolské vzdělání, vyučen s maturitou, vyučen bez maturity (SŠ). Průměrná hodnota životní spokojenosti u všech 31 respondentů je 307,76, minimální hodnota dosáhla 258 a maximální hodnota dosáhla na číslo 326. Poměr mezi ženami a muži Z celkového počtu 52 dotazovaných respondentů byla většina mužů (42) a zbytek dotazovaných byly ženy (11). Zde je patrný rozdíl počtu hráčů mužského pohlaví mezi současnými squashovými hráči.
Pohlaví respondentů
Ženy Muži
Obrázek 9. Pohlaví respondetnů
43
Tabulka 4. Výsledky muži n= 41 zdraví práce a povolání finanční situace volný čas manželství a partnerství vztah k vlastním dětem vlastní osoba sexualita přátelé, známí, příbuzní bydlení
M 43,02 43,09 41,58 42,65 43,72 45,30 43,02 44,58 43,31 44,58
SD 5,37 5,13 5,37 4,96 3,08 2,39 3,75 3,90 4,67 3,25
MIN 27 32 29 22 35 42 34 33 30 36
MAX 49 49 49 49 49 49 47 49 49 49
DŽS
302,78
24,05
254
333
Vysvětlivky: n = četnost soboru; M = aritmetický průměr; SD = odchylka; MIN = minimální hodnota znaku; MAX = maximální hodnota znaku; DŽS = dotazník životní spokojenosti (hodnocení životní spokojenosti) Průměrná hodnota u mužů je 302,78, minimální hodnota 254 a maximální se vyšplhala na 333. Tabulka 5. Výsledky ženy n= 11
M
SD
MIN
MAX
zdraví práce a povolání finanční situace volný čas manželství a partnerství vztah k vlastním dětem vlastní osoba sexualita přátelé, známí, příbuzní bydlení
43,63 44,54 43,54 42,90 45,22 45,33 44,36 44,54 45,54 45,18
2,57 2,65 2,65 2,70 2,33 2,08 1,56 2,87 2,33 1,77
37 39 39 38 42 43 42 39 42 42
47 49 48 47 49 47 47 49 49 49
DŽS
309,72
9,317
292
323
Vysvětlivky: n = četnost soboru; M = aritmetický průměr; SD = odchylka; MIN = minimální hodnota znaku; MAX = maximální hodnota znaku; DŽS = dotazník životní spokojenosti (hodnocení životní spokojenosti) Průměrná hodnota u žen je 309,72, minimální 292 a maximální hodnota je 323. 44
6 DISKUSE Ukazatele kvality života zjišťují spokojenost se životem, pocit štěstí lidí a jejich očekávání šťastného života. Dále jsou to subjektivní ukazatele životní pohody, prožívání štěstí, radosti v životě, vnímaní vlastních možností a šancí, které člověku poskytuje prostředí, vnímání možností osobního růstu a zvyšování způsobilosti uchopit své šance, dobře organizovat svůj život (Hrozenská, 2008). V bakalářské práci v části výzkumu jsem použil Dotazník životní spokojenosti (DŽS, autoři: J.Fahrenberg, M. Myrtek, J. Schumacher, E. Brähler). Dotazník je postaven tak, aby respondent odpovídal na otázky situované na životní spokojenost a jeho složky (spokojenosti ,zdraví, práce a zaměstnání, finanční situace, volný čas, manželství a partnerství, vztah k vlastním dětem, vlastní osoba, sexualita, přátele a bydlení). Dotazník vyplnilo 52 respondentů neboli současných squashových hráčů. Srovnání normy a všech respondentů Byly srovnány výsledky dotazníkového šetření s normativními výsledky dotazníků. Výsledek (viz. Obrázek 10.) je velice pozitivní. Bylo zjištěno, že veškeré dotazníkové výsledky jsou nad normou. Tedy úroveň životní spokojenosti současných squashových hráčů je nadprůměrná. 48 46 44 42 40 38 Norma
36
Šetření
34 32
30
Obrázek 10. Srovnání normy a všech respondentů 45
Z grafu je patrné, že výsledky žen jsou lepší než u mužů. Celkový rozdíl je však nepatrný (6,94). Srovnání muži, ženy a normy Zajímavé jsou výsledky mužů a žen. Bodový rozdíl je zde opravdu minimální, avšak výsledek mluví jasně a to tak, že lépe dopadly ženy. Zajímavé je zde hodnocení sekce „děti“, kde s muži dopadli naprosto totožně, jako ženy. Největší rozdíl od mužů je vidění v sekcích: partnerství, finance, přátelé a známi. 46 45,5 45
44,5 44 43,5 43
Muži
42,5
Ženy
42 41,5 41
Obrázek 11. Muži x ženy Z předchozího srovnání již víme, že lepší výsledek než muži mají ženy. Zde tedy máme porovnání muži, ženy a normy. Y výsledků grafu zjistíme, že nejlépe jsou na tom ženy (309, 72), dále muži (302, 78) a normy s výsledkem 257 až na závěr. Největší odchylka od normy v pozitivním měřítku je sekce finance, přátelé a zaměstnání. Je tedy možné usuzovat, že součastní hráči squashe nemají problém s finančním zajištěním a jsou v dobrém společenském postavení. Výsledky, které měly od sebe nejmenší rozdíl, jsou: partnerství a děti. I zde je však výsledek jak můžu, tak žen vysoko nad normou.
46
47 45 43 41
Muži
39
Ženy
37
Norma
35 33
Obrázek 12. Muži x ženy x normy Porovnání životní spokojenosti VŠ, SŠ a normy Pokud porovnáme výsledky úrovně životní spokojenosti skupin VŠ a SŠ zjistíme, že výsledek je poměrně stejný. Skupina SŠ dosáhla v celkovém výsledku o něco lepšího výsledku. Průměrná norma byla u vysoké školy 301,87 a u střední školy 307,76. Rozdíl je tedy nepatrný, avšak lépe dopadla skupina respondentů střední školy (rozdílem o 5,89). Pokud porovnáme SŠ, VŠ a normy, je patrné, že úroveň životní spokojenosti skupin SŠ a VŠ je mnohem vyšší, než samotné normy. Největší rozdíl od normy je v sekci volný čas, přátelé a známí, finance. Opět je možné usoudit, že hráči squashe jak SŠ, tak VŠ jsou v těchto sekcích velice nad průměr. Naopak sekce, kde byl rozdíl od normy nejmenší je „děti a partnerství“.
47
46 45 44 43 42
Vysoká škola
41
Střední škola
40 39
Obrázek 13. Vysoká škola x střední škola 47
45 43
41 39
Vysoká škola
37
Střední škola Norma
35 33
Obrázek 14. Vysoká škola x střední škola x norma
48
7 ZÁVĚR Zadaným cílem bakalářské práce byla sumarizace obecných poznatků ke kvalitě života, životní spokojenosti a pohybové aktivitě. Provedení výzkumu u součastných squashových hráčů a to formou dotazníkového šetření (DŽS). Získaná data dále zpracovat, analyzovat a vyvodit závěr a výsledek. Byla položena otázka: Jaká je úroveň kvality života u současných hráčů squashe? Po vyhodnocení všech dat jsme dospěli k závěru, že ve všech složkách hodnotících kvalitu životní spokojenosti u současných squashových hráčů je vždy výsledek pozitivní, tedy nad normativní hodnotou ukazatele DŽS. Nebyla zjištěna jediná podprůměrná hodnota pod normativní hodnotu ani záporné číslo v odchylce. Jako nejvíce kvalitní složky vyšly: finance a volný čas. Je tedy možné vyvodit závěr, že squashový hráči nemají problém se svou finanční stránkou a jsou nad průměrem. To samé platí o kvalitě volného času, které jde ruku v ruce se squashem samotným jako možnou formou pohybové aktivity. Výsledky jasně poukazují na to, že v tomto sportu nezáleží na vzdělání ani pohlaví. Výsledky 4 vybraných skupin vyšly velice podobně nebo téměř stejně a celkově byli vysoce nad úrovní normativních hodnot.
49
8 SOUHRN Kvalita života sebou nese mnoho proměnných a stejně tak se může chápat hodnocení kvality života. Můžeme se zaobírat jedincem samotným nebo dvojící a to jak formě manželství, partnerství, přátelství (mezi mužem a ženou nebo mez stejným pohlavím). Další možností, jak vnímat pojem kvalita života je např. cvičenec s trenérem, žák s učitelem, rodiče a dítě, mladší a starší jedinec. V neposlední řadě se můžeme zaměřit i na větší skupiny, jakožto školní třídu, kolektiv, sportovní týmy (menší i ty větší), velké kruhy rodiny nebo naopak veřejné skupiny sdružující se za jedním společným cílem Křivohlavý (2002). Obsahem bakalářské práce bylo zhodnotit kvalitu života a její složky u součastných squashových hráčů. Jedná se o hráče rekreační či poloprofesionální, muže i ženy a to převážně z Jihomoravského a Olomouckého kraje. Práce je rozdělena na tři části. První část je věnována teoretickému přiblížení informací, týkající se životního stylu, způsobu, kvality života a pohybové aktivity. Snažím se zde čtenářům podat fakta a informace o těchto tématech, která navazují na druhou část, která je taktéž teoretická a pojednává o squashi jako hře takové. V této části je popsána současnost, historie, pravidla a celkový proběh hry včetně základního popisu samotné hry, jednotlivých úderů a pravidel. Snahou je zde čtenáři přiblížit a popsat squash jako hru, aby byl uveden do děje. Třetí část je empirická a je věnována dotazníkovému šetření, které zodpovědělo 52 respondentů. Výsledky byly v této části vyhodnoceny a to tak, že jsem si vybral některé skupiny (muži a ženy, vzdělání respondentů, celek) a porovnával tyto skupiny s normativními hodnotami DŽS. Poté jsme provedli výsledky a došli k závěrům. Stanovený závěr je takový, že squashový hráči i jejich vybrané skupiny jsou ve všech oblastech kvality života nad průměrem normativních hodnot. V rámci výzkumu neexistuje složka, která by se nějak výrazně přiblížila nebo klesla pod samotnou normu. Domníváme si tedy, že squashový hráči jako skupina jsou velice spokojeni s kvalitou svého života.
50
9 SUMMARY Quality of life involves many variables and so can understand quality of life. We can entertain an individual alone or pair, both as a marriage, partnership, friendship (between a man and a woman or limit same sex). Another way to perceive the concept of quality of life, for example. Exerciser with a coach, a teacher, student, parent and child, younger and older individuals. Finally, we can focus on larger groups, as a school class, team, sports teams (smaller and larger ones), big families or circles on the contrary, a public service group bringing together for one common goal Křivohlavý (2004). The content of my thesis is to evaluate the quality of life and its components in current squash players. It is a semi-professional or recreational players, both men and women, mostly from South and Olomouc regions. The work is divided into three parts. The first part is devoted to theoretical approach information regarding the lifestyle, the way quality of life and physical activity. I am trying to bring readers the facts and information about these topics, which are connected to the second part, which is also theoretical, about squash as the game itself. This section describes the present, history, rules and the total mileage of the game and the basic description of the individual shots, aim here is to bring readers and describe a squash game to be put into action. The third part is empirical and is devoted to the questionnaire survey was answered by 52 respondents. The results were evaluated in this section, and so I chose some groups (men and women, education of respondents overall) and compared these groups with normative values DŽS. Then, I made the calculations and according to the result came to conclusions. Determined conclusion is that squash players and
hein selected
hein in all
hein of quality of life than the average of normative values. As part of my research, there is an ingredient that would have significantly approached or fell below the standards themselves. So I think that squash players as a group are very satisfied with hein quality of life.
51
10 REFERENČNÍ SEZNAM Česká asociace squashe. (2000). Squash – pravidla; výklad pravidel. Praha: Česká asociace squashe. Čihovský, J. (2006). Sociologický výzkum. [Studijní text]. Olomouc: FTK UP Olomouc. Dohnal, T. & kol. (2009). Tři dimenze pojmu Rekreologie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Duffková, J. (2005). Životní způsob/styl a jeho variantnost. Aktuální problémy životního stylu. Praha: Masarykova česká sociologická společnost při AV ČR - Univerzita Karlova v Praze. Duffková, J., Urban, L. & Dubský, J. (2007). Sociologie životního stylu. Praha: Policejní akademie České republiky. Duffková, J., Urban, L., & Dubský, J. (2008). Sociologie životního stylu. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk. Felce, D, Perry, J. (1995). Quality of life: Its definition and measurement. Research in developmental disabilities. 16(1), 08914222. Frömel, K. (2002). Kompendium psaní a publikování v kinantropologii. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Hájek, B. a kol. (2004). Děti, vedoucí a volný čas. Praha : Institut dětí a mládeže MŠMT ČR. Hájek, B., Hofbauer, B., Pávková, J. (2011). Pedagogické ovlivňování volného času. Praha: Portál. Halečka, T. (2001): Kvalita života ako pojem a problém sociálnej politiky a sociálnej práce. Práca a sociálna politika. Hardman, A. E., & Stensel, D. J. (2009). Physical aktivity and health: The evidence explained (2nd ed.). Routledge: Abingdon. Hodaň, B. (1997). Úvod do teorie tělesné kultury. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého. Hodaň, B., & Dohnal, T. (2005). Rekreologie. Olomouc: Hanex. Hodaň, B. (2007). Sociokulturní kiantropologie II. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci Hodaň, B., & Dohnal, T. (2008). Rekreologie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
52
Hornquist, J.O.(1990). Quality of life: concept and assessment. Scandinavian journal of social medicine, 18(1), 67-79. Jandourek, J. (2009). Úvod do sociologie. Praha: Portál. Jeřábek, H. (1993). Úvod do sociologického výzkumu. Praha: Karolinum. JUNGER,J., KASA, J. (1996). Úvod do športovnej kinantropologie. Prešov: Pdf UPJŠ Kalman, M., Hamřík, Z., & Pavelka, J. (2009). Podpora pohybové aktivity pro odbornou veřejnost. Olomouc: ORE-institut, obecně prospěšná společnost. Kalman, M., Hamřík, Z., & Pavelka, J. (2011). Zelená kniha zdravého životního stylu se zaměřením na podporu pohybové aktivity. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Knotová, D. (2011). Pedagogické dimenze volného času. Brno: Paido. Kopecký, M., Strnisková, D., Matejovičová, B., Fedyn, B., & Gembalczk, I. (2012). Úvod do výchovy ke zdraví a zdravému životnímu stylu. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Křivohlavý, J. (2002). Psychologie nemoci. Praha: Grada Publishing. Kubíčková, M. (1996). Vůle ke zdravému životu. Praha: Onyx. Kukačka, V. (2009). Zdravý životní styl. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Langhamer, P., Birkner, V. (1999). Squash – technika, taktika, hra. Praha: BetaDobrovský. Linhart, J., Petrusek, M., Vodáková, A., Maříková, H. (1996). Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum Liu, B. - CH. (1975) Quality of Life: Concept, Measure and Results. American Journal of Economics and Sociology. 34 (1), 1536-7150. Liu, B. - CH.(1977). Economic and Non-Economic Quality of Life: Empirical Indicators and Policy Implications for Large Standard Metropolitan Areas. The American journal of economics and sociology. 36 (3), 00029246. Marková, M. (2012). Determinanty zdraví. Brno: NCO NZO. Meerberg, G., A. (1993). Quality of Life: concept analysis. Journal of Advanced Nursing. 18 (1), 1365-2648. Měkota, K., & Cuberek, R. (2007) Pohybové dovednosti – činnosti – výkony. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Pávková, J. (2002). Pedagogika volného času. Praha: Portál. Payne, J a kol. (2005). Kvalita života a zdraví. Praha: Triton
53
Pokorný, Cvikl, Mařík, Horák. (2003). Praha: CNC – Václav Horák. Stejskal, P. (2004). Proč a jak se zdravě hýbat. Břeclav: Presstempus. Strieženec, Š. (1999). Úvod do sociálnej práce. Trnava: AD. Süss, V., Matošková, P. (2003). Squash. Praha: Grada. Šácha, D. (2006). Jak dokonale zvládnou squash. Praha: Grada. ŠMÍDOVÁ, O. (1992). Životní styl a styl života. Praha: Karolinum. Valenta, J. (1998). Squash: Rady pro začínající i pokročilé hráče. Praha: UV Factory. Vojtová, J. (2012) Faktory ovlivňující zdraví komunity. Retrieved 8. 2. 2014 from World Wide Web: http://www.osetrovatelstvi.eu/index.php/komunitni-a-domaciosetrovatelstvi/30-faktroy-ovlivnujici-zdravy-komunity.html WHO Group. (1948). Health. Retrieved 7.5.2015 from the World Wide Web: http://www.who.int/about/definition/en/print.html. WHOQOL Group. (1998). Development of the World Health Organization WHOQOLBREF quality of life assessment. Psychol Med. 28, 551– 558. Retrieved 13.5. 2015 from World Wibe Web: http://journals.cambridge.org/action/displayAbstract?fromPage=online&aid=25793 &fileId=S0033291798006667. Internetové zdroje http://kin-ball.cz/pristupy-a-strategie-podpory-pohybove-aktivity http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/kvalita-zivota http://www.ekonomikon.cz/ekonomika/maslowova-pyramida http://www.obesity-news.cz/?pg=clanek&id=249 http://www.paventia.cz/sluzby/dobrovolnictvi-/bio-psycho-socialni-potrebyditete/teorie-o-hierarchie-potreb/ http://www.sportcentrumzelva.cz/sportoviste/squash http://www.squash.podborany.cz/?cl=63&sou=17&titul=pohyb http://www.uk-racketball.com/fitness-training.html https://managementmania.com/cs/maslowova-pyramida-potreb http://www.cz-squash.net/ http://skvelydomov.blogspot.cz/2009/03/zdravi-nemoc-definice-zdravi-who.html
54
