Univerzita Palackého v Olomouci. Fakulta tělesné kultury. DOTAČNÍ POLITIKA STATUTÁRNÍHO MĚSTA KARVINÁ NA PODPORU SPORTU Diplomová práce (bakalářská)

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury

DOTAČNÍ POLITIKA STATUTÁRNÍHO MĚSTA KARVINÁ NA PODPORU SPORTU Diplomová práce (bakalářská)

Autor: Jan Sembol, Tělesná výchova – Aplikovaná ekonomická studia, Vedoucí práce: Doc. Ing. Vladimír Hobza, Ph.D. Olomouc 2016

Jméno a příjmení autora:

Jan Sembol

Název diplomové práce:

Dotační politika statutárního města Karviná na podporu sportu

Pracoviště:

Katedra rekreologie

Vedoucí diplomové práce:

Doc. Ing. Vladimír Hobza, Ph.D.

Rok obhajoby diplomové práce:

2016

Abstrakt:

Tato diplomová práce popisuje a vyhodnocuje současný stav dotační politiky

statutárního města Karviná v oblasti sportu. Dílčím cílem práce je uceleně zpracovat, utřídit a analyzovat zjištěné skutečnosti institucionální a neinstitucionální podpory Karviné v oblasti sportu. Na základě zjištěných nedostatků navrhnout vhodná opatření. Klíčová slova: sport, obec, grant, podpora, dotace, finance

Souhlasím s půjčováním diplomové práce v rámci knihovnických služeb.

Author’s first name and surname:

Jan Sembol

Title of the master’s thesis:

The Subsidy Policy Applied by the Municipality of Karviná in the Field of Sports

Department:

Department of recreology

Supervisor:

Vladimír Hobza

The year of presentation:

2015

Abstract: This Diploma thesis describes and evaluates the current subsidy policy statutory city of Karvina in the field of sports. A partial goal is a holistic process, organize and analyze the findings support the institutional and non-institutional policy Karvina in sport. Shortcomings propose appropriate measures.

Keywords: sports, community, grant, support, subsidy, finance

I agree the thesis paper to be lent within the library service.

Prohlášení autora Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci zpracoval samostatně pod vedením Doc. Ing. Vladimíra Hobzy, Ph.D., uvedl všechny použité literární a odborné zdroje a dodržoval zásady vědecké etiky.

V Olomouci dne 20. 4. 2016

……………………………………

Poděkování autora Děkuji panu Doc. Ing. Vladimíru Hobzovi, Ph.D. a paní Marcele Hübnerové za pomoc a cenné rady, které mi poskytli při zpracování bakalářské práce.

V Olomouci dne 20. 4. 2016

……………………………………

OBSAH 1 ÚVOD .................................................................................................................. 8 2 PŘEHLED POZNATKŮ .................................................................................. 10 2.1 Tělesná kultura ........................................................................................... 10 2.1.1 Tělesná kultura jako sociokulturní systém .......................................... 10 2.1.2 Systémové pojetí tělesné kultury ........................................................ 11 2.1.3 Struktura tělesné kultury ..................................................................... 13 2.2 Význam pohybové aktivity......................................................................... 16 2.2.1 Z hlediska fyzické prospěšnosti pro jedince ....................................... 16 2.2.2 Z hlediska psychické prospěšnosti pro jedince ................................... 17 2.2.3 Z hlediska sociální prospěšnosti pro jedince ...................................... 18 2.3 Makroekonomický a mikroekonomický význam sportu ............................ 18 2.3.1 Pozitivní externality ............................................................................ 20 2.3.2 Negativní externality........................................................................... 21 2.4 Financování sportu v České republice ........................................................ 22 2.4.1 Financování sportu ze soukromých zdrojů ........................................ 23 2.4.2 Financování sportu z veřejných zdrojů ............................................... 24 3 CÍLE A ÚKOLY PRÁCE .................................................................................. 28 3.1 Hlavní cíl .................................................................................................... 28 3.2 Dílčí cíle ..................................................................................................... 28 3.3 Úkoly práce................................................................................................. 28 4 METODIKA ....................................................................................................... 29 4.1 Metody ........................................................................................................ 29

5 VÝSLEDKY ...................................................................................................... 30 5.1 Charakteristika statutárního města Karviná ................................................ 30 5.2 Rozpočet statutárního města Karviná ......................................................... 31 5.3 Financování sportu ve statutárním městě Karviná ..................................... 36 5.3.1 Institucionální podpora sportu ............................................................ 40 5.3.2 Neinstitucionální podpora sportu ........................................................ 47 6 DISKUZE ........................................................................................................... 55 7 ZÁVĚRY ............................................................................................................ 57 8 SOUHRN ........................................................................................................... 59 9 SUMMARY ....................................................................................................... 60 10 REFERENČNÍ SEZNAM ................................................................................ 61 11 PŘÍLOHY ......................................................................................................... 63

1 ÚVOD Dnešní doba je charakteristická svou vyspělostí, kdy lidé chtějí mít určitou životní úroveň, ale na druhou stranu často jednají na úkor svého životního stylu. Je až paradoxní, kolikrát si člověk neuvědomí, že nejdůležitější je péče o fyzickou, duchovní harmonii svého těla a mysli. Honba za penězi, vzděláním, vysokým pracovním postavením nebo například napjaté vztahy často významně negativně ovlivňuje zdraví jedince, a to jak fyzické, tak i psychické a sociální. Nelze všem problémům předejít nebo se jím vyhnout, ale je nutné si uvědomit, co člověk podstupuje dobrovolně a proč určitou věc dělá. Najít si ve věcech svůj cíl, svou motivaci a nenahlížet na věci jako na povinnosti, protože co člověk v životě opravdu musí? Dnešní doba je také specifická technologickým pokrokem, díky kterému se postupně vytrácí fyzická práce, kterou nahrazují stroje a informační technologie, zatímco lidské tělo strádá. Lidé trpí stresem, přepracovaností a následkem nových technologií se i děti setkávají s nedostatkem pohybu, což má mnohdy negativní vliv na jejich zdraví. Ve statutárním městě Karviná je dalším negativem výrazně zhoršená kvalita ovzduší, která se spolupodílí na různých zdravotních komplikacích obyvatel. Nejčastěji se jedná o astma u dětí a mládeže, vzniklé následkem vysoké prašnosti. Ve statutárním městě Karviná dochází k úbytku a stárnutí obyvatel. Jako prevenci negativních jevů, jako je kriminalita, klesající atraktivita města, nedostatek pohybu obyvatel, zaměstnanost a mnohem více, město využívá právě sport a činnosti s ním spojené. V Karviné je zastoupeno velké množství sportovních subjektů a zájemce o sport zde jistě najde takovou sportovní činnost na takové úrovni, jež splňuje jeho očekávání. Mezi nejslavnější sportovní subjekty působící ve městě spadá jistě házená, jejíž oddíly soutěží v nejvyšších ligách v ČR, hokej a v posledních letech se Karviná nejvíce zaměřila na fotbal a výchovu dětí a mládeže, jakožto přípravu na sport výkonnostní úrovně. Sport není jen činnost sama o sobě. Jedná se o rozsáhlý specifický soubor, mající své vazby, svou organizaci a také své specifické ekonomické prostředí. Sport je zajišťován mimo jiné veřejnou správou, tedy samosprávními celky, soukromými prostředky, má svůj legislativní rámec a mnohá další specifika. V této práci se zabývám právě finanční podporou sportu z prostředků statutárního města Karviná. První část je věnována teorii jako podkladu pro zkoumanou problematiku. Část výsledková je zaměřena na konkrétní situaci ve statutárním městě Karviná. Analyzuji zde jak, kde, za jakých podmínek a proč Karviná alokuje své finanční zdroje na podporu sportu. Stěžejní je výsledková část obsahující analýzu dotační politiku formou grantové a negrantové 8

politiky. V diskuzi jsou probrány úvahy, které vyplývají ze zjištění. Výsledky této práce mohou sloužit jako východisko pro rozvoj sportu v Karviné.

9

2 PŘEHLED POZNATKŮ Tato kapitola popisuje základní teoretická východiska, na kterých je stavěna výsledková část práce. Popisuji zde teorii tělesné kultury, význam sportu a financování sportu. Jednotlivé kapitoly jsou uceleny a vztahují se k tématu práce. 2.1 Tělesná kultura V podkapitole Tělesná kultura jsou popsány teoretické poznatky o tělesné kultuře. Dále je zde vymezuji její dělení a vazby k jednotlivým oborům se zaměřením na sport a jeho specifika. 2.1.1 Tělesná kultura jako sociokulturní systém V samotném názvu této podkapitoly jsou uvedeny pojmy, které je nutno definovat a blíže je popsat, abychom porozuměli a mohli dále v širším kontextu pochopit význam a podstatu jednotlivých tělocvičných aktivit, především sportu. První a základní pojem je kultura. Jako definici pojmu kultura využiji souhrnné pojetí Hodaně (1997), který ji považuje za skupinu hmotných a duchovních hodnot vytvořených lidmi během historického vývoje. Spadají do ní i způsoby a metody jednání a chování, jež jsou obecně přijímány. Lidé však o této definici neuvažují přesně. Podle Hodaně (1997) si lidé pod pojmem kultura představují pouze oblasti umění, například umělecké obrazy, vážnou hudbu, divadlo atd. Toto pojetí kultury je však chybné, protože kultura významně proniká do celého života a nelze ji s pojmem umění zaměňovat. Jestliže tedy kultura zasahuje do všech oblastí celého života, následně musí zasahovat i do oblasti tělesného vývoje. Podle Hodaně (1997) je pojem tělesná kultura součástí kinantropologie, která ji považuje za část kultury a celého kulturního dědictví národa. K pochopení podstaty tělesné kultury, důvodu její existence, spojení jí v ucelený sociokulturní systém a následné správné definici, je vhodné se zaměřit na vzájemný vztah tělesné kultury a sociologie. Podle Sekota (2003) je chybné sport, respektive složky tělocvičné aktivity, vnímat pouze jako aktivní pohyb nebo hru, naopak říká, že sport je sociální fenomén, který je pevně spjat s konkrétním společenským a kulturním prostředím. Význam sportu tedy ovlivňuje to, jak nás vnímá daná sociální skupina a jak mi rozumíme hodnotám dané společnosti. Za podstatu tělesné kultury pak Hodaň (1997, 33) považuje „záměrné využití vlastních prostředků a metod k naplnění specifického podílu na optimalizaci vztahů biologických a společenských zákonitostí působících ve vývoji člověka a společnosti“. 10

Nyní máme vysvětleny jednotlivé prvky a vzájemné vazby tělesné kultury jako sociokulturního systému a jsme schopni pochopit definici tělesné kultury podle Hodaně (1997, 34): Tělesná kultura je sociokulturní systém, který jako výsledek činností, tvorby hodnot, vztahů a norem zabezpečuje specifickými tělocvičnými prostředky uspokojování zvláštních biologických a sociálních potřeb člověka v oblasti fyzického a z něj vyplývajícího psychického a sociálního rozvoje s cílem jeho socializace a kultivace…. Objektem jejího působení je kulturní a společenský člověk jako plnohodnotný člen společnosti“). Tato definice je komplexním souhrnem dřívějších definic, vysvětluje podstatu tělesné kultury, vyjasňuje důvod její existence a stále (k r. 2016) je považována za definici platnou a přesnou. Tělesná kultura je tedy systémem v sociokulturní oblasti, tvoří hodnoty, vztahy a normy a uspokojuje specifické potřeby člověka. Z definice dále vyplývá, že rozvíjí člověka nejen po stránce fyzické, ale také po stránce psychické a sociální. Jednotlivé pojmy, jejich vazby a definice jsou již vysvětlené a v další kapitole se zaměřím na pojetí tělesné kultury jako systému. 2.1.2 Systémové pojetí tělesné kultury V podnikové organizaci je systémem rozuměno organizační uspořádání jednotlivých prvků (útvarů, jednotlivců, odpovědností atd.) v plně funkční celek, s přesně vymezenými vazbami. Obdobně je to i v systému tělesné kultury. Podle Hodaně (1997) je systém tělesné kultury taktéž uspořádán do jednotlivých oblastí, má své vzájemné vazby, svoji vnitřní a vnější strukturu a tvoří jeden funkční celek. Systém tělesné kultury však není pouze subsystémem kultury. Hodaň (2007) říká, že systém tělesné kultury je také subsystémem systému sociálního. Toto tvrzení dokládá i Hobza (2006), a zároveň dodává, že se jedná o relativně samostatný systém. Samostatný v tom smyslu, že je členěný na jednotlivé subsystémy činností tak přehledně, že ho lze ekonomicky analyzovat podrobněji a přesněji (Obrázek 1). Z těchto tvrzení je zřejmé, že tělesná kultura má přesně vymezené zařazení v nadřízených oborech, organizaci, normy a další prvky, které musí být dodržovány. „Systém tělesné kultury je tedy množina organizací, institucí, legislativních norem…“ (Hodaň, 2007, 15).

11

Obrázek 1. Systém tělesné kultury jako subsystém systému sociálního (Hodaň, 1997, 47).

Hodaň (1997) za první ucelený systém na půdě českých zemí tělesné kultury považuje systém sokolský založen Miroslavem Tyršem v roce 1862. Neméně důležitý je pohled na systém tělesné kultury jako oblasti nadřazené, obsahující a podmiňující prvky, mající vazby nejen na systém tělesné kultury, ale také na vazby vzájemné. Jedná se o pohled na systém tělesné kultury „zevnitř“. Ze schématu je zřejmé, jaké subsystémy tělesné kultury systém ovlivňují – tělocvičná aktivita, materiální zabezpečení a zařízení, instituce, politické, zákonodárné a organizační opatření, vzdělávání, věda o TK, ekonomická opatření, popularizace a propagace TK. Hodaň (1997) vymezuje TK jako prostředí vzájemně se podmiňujících činností. Za nejdůležitější z těchto prvků považuje právě tělocvičnou aktivitu, kterou rozděluje na tři subsystémy: na tělesnou výchovu, tělocvičnou rekreaci a sport (Obrázek 2). Dodává, že každý z těchto subsystémů má taktéž svoji vlastní strukturu (Hodaň, 1997).

12

Obrázek 2. Subsystém tělocvičné aktivity (Hodaň, 1997, 49).

2.1.3 Struktura tělesné kultury Na tělesnou kulturu bylo tedy nahlédnuto z hlediska kulturního, sociologického a systémového zařazení. Byla rozdělena na jednotlivé prvky a představeno několik definic, z důvodu orientace v pojmech, zařazení TK v naší společnosti a pochopení její podstaty. Následující podkapitoly jsem věnoval subsystémům tělocvičné aktivity, tedy jejím druhům – tělesné výchově, pohybové (tělocvičné) rekreaci a sportu. Pro lepší představu o ekonomickém pohledu a pro účely práce vymezuje tato podkapitola především sport a jeho úkoly. Tělesná výchova „Tělesná výchova je druh tělocvičné aktivity s dominujícím formativním a vzdělávacím zaměřením“ (Hodaň, 1997, 66). Z definice je zřejmé, že na rozdíl od ostatních tělocvičných aktivit, je tělesná výchova zaměřena především na formování a vzdělávání člověka. Formuje a vzdělává člověka nejen fyzicky, ale také psychicky a sociálně tak, aby se přizpůsobil požadavkům života v současných podmínkách. Fyzickým formováním a vzděláváním je zde plněn také úkol zdravotní, což dodává Hodaň (2007). Podle Hobzy (2006) tělesné cvičení, které vede k formování a vzdělávání, tedy tělesná výchova, se uskutečňuje výhradně během pedagogického procesu. V tělesné výchově není hlavní cíl výkon, jak tomu je ve sportu.

13

Je příhodné zmínit, že na realizaci tělesné výchovy se nepodílí žádná složka občanské společnosti a je financována ze státního rozpočtu, případně z projektů, dotací atd. (Hodaň, Hobza, 2010). Tělocvičná rekreace „Tělocvičná rekreace je druh tělocvičné aktivity s dominujícím rozvíjejícím a regenerativním zaměřením, prováděná zájmově ve volném čase a působící na zdokonalování člověka… zvyšuje jeho fyzickou, psychickou a sociální úroveň, regeneruje pracovní sílu a kompenzuje negativní vlivy pracovního procesu i současné civilizace.“ (Hodaň, 1997, 70). Z definice vyplývá, že cílem tělocvičné rekreace je regenerace sil, rozvoj psychické, fyzické a sociální stránky člověka, takže splňuje úkoly zdravotní, výchovné a vzdělávací. Dále se v textu objevuje pojem volný čas, který Hodaň (1997) následně rozšiřuje o čas pracovní a mimopracovní a uvádí, že se jedná o každodenní časové složky. Obsahem pracovního času rozumíme čas strávený v zaměstnání nebo ve škole. Mimopracovním časem chápeme čas po pracovní době, kde je nutné vměstnat aktivity, které považujeme za relativně nutné. S volným časem podle Hodaně (1997) může člověk nakládat svobodně, podle vlastní vůle. Volný čas je tedy vymezen z hlediska sociokulturního. Pro srovnání je vhodný pohled ekonomický, který čas člení pouze na dvě složky. Sekot (2003) zmiňuje, že ekonomové rozdělují čas na volný, ve kterém má člověk možnost rozhodovat se sám, a nezbytný, který zdůrazňuje hranice rozhodování jedince a společnosti. Tyto dva pohledy se shodují v pojetí volného času. Čas nezbytný obsahuje čas pracovní a mimopracovní. Hodaň, Hobza (2010) konstatují, že je ve veřejném zájmu umožnit a podporovat realizaci tělocvičné rekreace, jelikož má mnoho pozitivních důsledků. Mimo jiné má značný ekonomický dopad, snižuje nemocnost, zvyšuje pracovní výkonnost atd., což s sebou přináší mnoho externalit.

Sport Jak bylo zmíněno v úvodu podkapitoly (2.1.3), sportu a jeho úkoly zde budou popsány podrobněji, než tomu bylo u předchozích dvou druhů pohybové (tělocvičné) aktivity. „…sport je obrovský fenomén, přitahující svojí atraktivností stamiliony lidí na celém světě“ (Hodaň, Hobza, 2010, 76).

14

Že sport je a v minulosti byl fenomén, dokládají také další autoři. Například Hogenová (sborník, 2005) považuje sport za nesmírně důležitý fenomén dvacátého a jednadvacátého století. Sport je součástí kultury. Sekot (2003) upřesňuje, že sport je pevně spjatý s kulturou dané společnosti, takže ovlivňuje představy, myšlenky, hodnoty a perspektivy. Prostřednictvím sportu lidé určují svoje postavení v životě. Sekot (2003) přikládá sportu značnou důležitost také v oblasti sociálního vývoje jedince a důležitost sportu jako takového ve vzájemném vztahu se sociologií. „Sport je specifická, přísně organizovaná činnost tělocvičného i jiného pohybového, technického či intelektuálního charakteru s dominující výkonovou motivací a z ní vyplývající prožitkovostí, realizující se v dosahování absolutně či relativně maximálního výkonu v přesně vymezených a kontrolovaných podmínkách soutěže“(Hodaň, 1997, 79). Nyní je nastíněn pohled na sport z širší perspektivy. Pro jeho přesné vymezení využiji definici podle Hobzy a Rektoříka (2006): „Sport – rekreační fyzická aktivita tvořící složku volného času a životního stylu ve vrcholové podobě, prováděná i jako profese“. Dále však Hodaň (1997) dodává, že volný čas je čas pro činnosti realizované spontánně, což si s podmínkami přesně organizovaného sportu odporuje. Novotný (2005) tedy dodává, že sport je velmi diferencovaný a jeho jednotlivé (ekonomické) části je nutné posuzovat odlišně. Hodaň, Hobza (2010) zároveň dodávají, že sport plní funkce zdravotní a relaxační. Dále ho dělí na relaxační, vrcholový a výkonnostní, na sportovní výchovu mládeže. Sport rozdělují také podle počtu aktérů na kolektivní a individuální. V současné době je mezinárodně uznávaných přibližně 150 sportů. Hodaň (1997) rozděluje sport do tří hlavních proudů na sport vrcholový, výkonnostní a na sportovní výchovu mládeže. Vrcholový sport je svou podstatou zaměřen na dosahování absolutně nejvyšších výkonů. Účastnící vrcholového sportu – vrcholový sportovci, se snaží o dosažení nejlepších výsledků v nejvyšších světových soutěžích. Vrcholový sport není sférou volného času. Výkonnostní sport je na rozdíl od vrcholového zaměřen na dosahování relativně nejvyšších výkonů v nižších národních soutěžích. Je částečně sférou volného času. Sportovní výchova mládeže je zaměřena na výběr talentů a na jejich přípravu k produkci vrcholového sportu a spadá pod volný čas (Hodaň, 1997). Sport je tedy podporován státními prostředky také z důvodu jeho reprezentace ve světě. Pro lepší představu o organizaci a dělení sportu využiji klasifikační rozdělení sportu od Novotného (2000). Z tohoto rozdělení vyplývá, že aktivní sportovci se sdružují v institucionalizované či neinstitucionalizované formě. Institucionální forma zahrnuje sport ve školách a sport organizovaný. Sport má tři hlavní společenské úkoly – zdravotní, 15

vzdělávací a výchovný. V následující kapitole o nich bude pojednáno, jelikož souvisí s externalitami tělesné kultury. 2.2 Význam pohybové aktivity Tato podkapitola obsahuje vysvětlení, proč je sport realizován a podporován. Jakou hraje roli v životě člověka a jaký má vliv na ekonomiku. První část kapitoly vysvětluje význam přiměřené pohybové aktivity, potažmo sportu, pro jedince v rovině fyzické, psychické a sociální. Sport nemusí být pouze prospěšný, nicméně se zabýváme sportem, jako přiměřenou optimální pohybovou aktivitou, tedy zaujímáme pohled na sport v nejlepším možném světle. Druhá část je věnována sportu, jakožto významnému ekonomickému faktoru, který s sebou přináší jak negativní, tak především pozitivní externality. Z důvodu možného rozsahu tohoto tématu se v kapitole nachází pouze nejdůležitější faktory determinující význam sportu a to především ve střetech středů rovin způsobu a míry vlivu (nezabývám se extrémními případy a přílišnými teoretickými úvahami). Tyto faktory jsou dostačující k pochopení podstaty problematiky. WHO definuje zdraví jako stav úplného tělesného, duševního a sociálního blaha, nejedná se tedy jen o absenci nemoci či oslabení. Podle Hodaně a Dohnala (2008) je však blaho pocitem subjektivním, což znemožňuje objektivní posouzení zdraví. Mnoho lidí vnímá, že jejich zdraví má souvislost pouze se zdravotnictvím. Zdravotnictví se věnuje především terapii a následkům, kdežto prevence, „tvorba zdraví“, je problém samotného člověka. Konkrétně u sportu Hodaň (1997) uvádí, že za optimálních podmínek je zdravotní úkol sportu naplňován významněji než v ostatních druzích tělocvičné aktivity. Je nezbytné zmínit, že naopak při neoptimalizovaném velkém nátlaku na výkon sportovce vznikají zdravotní obtíže. Z výše uvedeného lze říci, že pohyb vyžaduje tělesnou námahu. Podle Hodaně a Dohnala (2008) právě tělesná námaha napomáhá tvorbě fyzického, psychického a sociálního zdraví. 2.2.1 Z hlediska fyzické prospěšnosti pro jedince Dlouhodobou fylogenezí člověk získal svá tělesná specifika. Hodaň (1997) uvádí, že právě vzpřímené držení lidského těla a základní lokomoce jsou důsledkem dlouhodobého vývoje. Jestliže člověk v rámci vývoje získal svá specifika, byl k tomu důvod. Správné držení těla a chůze napomáhá podpůrné a orgánové soustavě plnit své funkce. Přirozené rozmístění orgánů v lidském těle má svůj význam. Jestliže je tělo dlouhodobě ve špatném vzpřímeném postoji, 16

orgány jsou posunuty nebo jinak zdeformovány, mohou pozměnit svou funkčnost a může dojít ke zdravotním komplikacím. Hodaň (1997) dochází k závěru, že tělocvičná aktivita je nejúčinnější prostředek záměrného ovlivňování a vytváření správného držení těla a lokomoce, tudíž je složkou prevence a upevnění zdraví. Podle Stejskala (2004) pravidelné a dlouhodobé optimální cvičení podporuje nejen aktivitu autonomního nervového systému, čímž působí opačně než stárnutí a nemoci, ale také významně ovlivňuje nemoci srdeční, krevního oběhu a dýchacího systému. Stejskal (2004) pokračuje konkrétním výčtem nemocí, kterým pravidelnou a dlouhodobou optimální pohybovou aktivitu může člověk předejít: ischemická choroba srdeční, hypertenze, periferní cévní onemocnění, cévní mozková příhoda, metabolický syndrom, nadváha a obezita, cukrovka, nádorová onemocnění atd. Absencí těchto nemocí se prodlužuje stárnutí obyvatelstva, tudíž klesá mortalita, což svým výzkumem potvrzují Ming Wen, Lifeng Li a Dejun Su (2014). Tomuto tvrzení přispívá výzkum Leitzmann a Schmid (2014) podle něhož fyzická aktivita prováděná před nebo po stanovení diagnózy rakoviny snižuje riziko úmrtnosti na rakovinu prsu a kolorektální karcinom. Kladné účinky fyzické aktivity popisuje také Alves (2014), jehož studie dokazují, že účinnosti fyzických aktivit s největší pravděpodobností souvisí s jejich vícenásobným pozitivním účinkem na kardiovaskulární rizikové faktory a aterosklerózu. V kategorii starších žen a mužů Brown et al. (2012) svým výzkumem dokazuje, že určité množství pohybové aktivity, má za následek větší redukci úmrtnostního rizika u žen než u mužů. 2.2.2 Z hlediska psychické prospěšnosti pro jedince Na rozdíl od vlivu pohybové aktivity na fyzické zdraví jedince, je vliv pohybu na psychickou stránku člověka méně známý, ale neméně důležitý. Hodaň a Dohnal (2008) uvádí, že spojením sféry fyzické a psychické se člověk dostává do vyšší úrovně žití. Psychika dále ovlivňuje výskyt nemocí. Proto přiměřený pohyb za odpovídajících podmínek dává vznik prevenci psychosomatických onemocnění a zvyšuje emoční stabilitu. Díky již zmiňované fyzické náročnosti je trénována vůle, psychická vytrvalost, houževnatost, cílevědomost, rozhodnost, odvaha, odolnost proti stresu atd. V manažerských okruzích se kvůli zmíněným přínosům využívá pohybové aktivity v tzv. Outdoor training. Tělesná kultura, tedy pohybové prvky, utváří nové a ovlivňuje stálé životní hodnoty. Jedinci přináší pocit sebedůvěry a jistoty (například fyzická převaha nad protivníkem). Pocit jistoty projevující se v postoji těla a chůzi je výsledkem vědomí dokonalosti (Hodaň, 1997). 17

Pocit jistoty se projevuje specifickým chováním a jednáním, například se zvedá schopnost jedince efektivně přistupovat k činnostem. Navíc přirozený postoj a správná chůze jsou považovány za estetické prvky člověka. Z hlediska psychického formování jedince při pohybové aktivitě přikládá Hodaň (1997) význam především výchově mravní. Dále připomíná, že mravní výchova vede člověka k přijetí určitých mravních hodnot. Tento soubor mravních hodnot poté určuje motivy činností a vlastností jedince.

2.2.3 Z hlediska sociální prospěšnosti pro jedince Propojení pohybové aktivity se sociální stránkou jedince je nejméně známým vztahem. Je nutné si uvědomit, že jelikož má pohybová aktivita vliv na fyzičnost a psychičnost jedince, musí významně ovlivňovat také sociální stránku člověka. Podle Hodaně (1997) pohybová aktivita dotváří celkovou kultivaci člověka. Vliv této kultivace je patrný například v dorozumívání a výrazové motorice, což významně ovlivňuje zařazení jedince ve společenské skupině. Hodaň (2005) uvádí, že následkem podmínek fyzické aktivity je zlepšována například tolerance, respekt, zodpovědnost, vůdcovství, schopnost podřídit se atd. Hodaň a Dohnal (2008) zdůrazňují pozitivní význam pohybové aktivity na vazby v rodině. Uvádějí, že se jedná o faktor upevňující zdraví rodiny. Dochází ke zlepšení vzájemné komunikace mezi jednotlivými členy rodiny, rodiče lépe vnímají osobnosti svých dětí a mohou lépe usměrňovat jejich rozvoj, děti poznávají specifika svých rodičů. Tím vzniká přirozená vzájemná důvěra, respekt, oddanost a celkové zkvalitnění vztahů. Z výše uvedeného vyplývá, že pohybovou činností dochází k významné sociální adaptaci, ke zvýšení sociální zdatnosti a následně zvyšování úrovně sociálního zdraví. 2.3 Makroekonomický a mikroekonomický význam sportu Sport jako součást pohybové aktivity má vliv nejen na jedince, ale také na celou společnost. Tento celospolečenský vliv se pak projevuje v oblastech kulturních, politických, demografických, přírodních, technologických a ekonomických. Tato kapitola pojednává o významu sportu především z pohledu ekonomického. Nahlíží tedy na sport jako na ekonomickou veličinu. Charakterizuje její základní prvky. Ukazuje na pozitivní a negativní jevy vzniklé následkem sportu. Vysvětluje základní vlivy na úrovni mikroekonomické a makroekonomické. 18

Mikroekonomický význam sportu „Mikroekonomie se soustřeďuje na analýzu chování jednotlivých subjektů (jednotlivců, firem, domácností)“ (Blažek, 1996). Základním prvkem mikroekonomie je trh a tržní mechanizmus. Ten umožňuje střet nabídky a poptávky. Podle Blažka (1996, druhé vydání) je trh oblastí ekonomiky, kde dochází ke směně zboží a služeb (produktů) mezi jednotlivými ekonomickými subjekty. Tělesná kultura má v mikroekonomii svá specifika, o těchto bude dále pojednáno. Mikroekonomie zkoumá ve vztahu k tělesné kultuře také TJ, SK, ekonomiku sportovních a tělocvičných zařízení (Hodaň, 2007). V případě tělesné kultury podle Hobzy a Rektoříka (2006) tvoří stranu poptávky výdaje z rodinných rozpočtů, výdaje firem, výdaje rozpočtů místních a státních. Poptávka v tělesné kultuře se odvíjí podle: -

struktury preferencí poptávajících,

-

výše cen poptávaného zboží a služeb tělesné kultury,

-

druhu, kvality, technologie a prostorového rozložení poptávaného zboží a služeb tělesné kultury,

-

informací o možnostech sportovních a pohybových aktivit,

-

rozsahu volného disponibilního času,

-

výše příjmu a bohatství,

-

v závislosti na institucionálních a rámcových podmínkách.

I v tělesné kultuře platí zákon klesající poptávky, tzn., že při růstu cen produktu klesá množství poptávajících a naopak při poklesu cen stoupá množství poptávajících. Nutno podotknout, že podle Hobzy a Rektoříka (2006) je u sportovních produktů vysoká elasticita křivky poptávky, protože takovýto statek není nezbytný. Znamená to, že v momentě, kdy například rostou výdaje na realizaci tenisu, jedinec tento sport oželí a hrát přestane, příp. přejde na jiný sport. Takže se svou podstatou podobá luxusnímu zboží, které má elasticitu velmi vysokou. Při zdražování pečiva však člověk chleba kupuje stále (tyto vztahy lépe vysvětluje marginální a celkový užitek, substituční a důchodový efekt). Stranu nabídky ve sportu podle Hobzy a Rektoříka (2006) tvoří nestátní neziskové organizace, státní a samosprávné aktivity v oblasti sportu, podnikatelský sektor. Ať už se však jedná o ziskové nebo neziskové organizace, vždy se snaží jednat co nejefektivněji. U některých produktů tělesné kultury je podle Hobzy a Rektoříka (2006) posunuta křivka

19

nabídky vpravo dolů, jelikož je v tělesné kultuře spotřeba těchto produktů vyšší než v běžném tržním prostředí. Toto se děje v důsledku dotační a subvenční politiky. Do mikroekonomické oblasti tělesné kultury spadá také ekonomická analýza výrobců sportovního nářadí, pomůcek, oděvů, výživy, zařízení, médií, cestovního ruchu, loterií atd. (Hobza, Rektořík, 2006). Podle Hobzy a Rektoříka (2006) existují dva druhy výstupů investic. Prvním druhem je výstup ekonomicky měřitelný (HDP, zaměstnanost, saldo platební bilance, inflace). Druhým typem jsou pak výstupy obtížně ekonomicky měřitelné. Jsou to tzv. externality. Mankiw (2000) vysvětluje externality jako ekonomický produkt, zatímco Novotný (2005) externality chápe jako vedlejší efekty vzniklé produkcí. Tyto externality vstupují zvenku nebo jsou produktem samotné tělesné kultury, jakožto výstupem investic. Podle Novotného (2000) externality ve sportu způsobují zhoršení podmínek alokační efektivnosti, způsobují distorzi trhu a jsou nutné vnější zásahy z důvodu eliminace tržního selhávání. Makroekonomický význam sportu „Makroekonomie naopak zkoumá chování ekonomiky jako celku“ (Blažek, 1996). Na rozdíl od mikroekonomie, která se zabývá chováním jednotlivých subjektů, makroekonomie zkoumá soubor subjektů jako celku. Základní makroekonomické otázky jsou například HNP, HDP, zaměstnanost, inflace, měna, hospodářská politika státu, saldo platební bilance. Podle Hobzy a Rektoříka (2006) se tělesná kultura podílí na agregátní poptávce a nabídce, na HDP, na zaměstnanosti. Na základě podstaty Phillipsovy křivky je zřejmé, že HDP a zaměstnanost mají přímou souvislost s inflací. Tělesná kultura má tudíž neopominutelný význam, jakožto činitel ovlivňující ekonomiku jako celku. 2.3.1 Pozitivní externality Pozitivní externality, jakožto vedlejší produkty tělesné kultury (obtížné posoudit, zdali se jedná čistě o vedlejší produkt), se dělí do tří oblastí. Jedná se právě o výše zmíněné prospěšnosti pohybové aktivity pro jedince. Novotný (2005) však dodává, že externality nejsou záležitostí lokální, nýbrž celospolečenskou. V tomto případě je kladen důraz na ekonomické důsledky těchto prospěšností. Jsou to výstupy v podobě: (a) podpora zdraví člověka, (b) formování osobnosti člověka a jeho systému životních hodnot a idejí, (c) tvorba a kvalita sociálních vztahů (Hobza, Rektořík, 2006). 20

Novotný (2005) dodává jako pozitivní externalitu také propagaci ve formě reprezentace země či regionu. Celospolečenský vliv sportu se projevuje ve zvýšení zdraví člověka, formování jeho psychické stránky a zkvalitnění úrovně sociálních vztahů mající celospolečenský pozitivní efekt projevující se v ekonomice. Novotný (2005) uvádí několik příkladů pozitivních externalit: -

snížení pracovní neschopnosti,

-

úspory v čerpání nemocenského pojištění,

-

zvýšení výkonnosti subjektů,

-

snížení nákladů firem na pracovní sílu,

-

potenciál ke zlevnění produkce

Tělesná kultura vytváří nespočet návyků. Tyto návyky člověk přenáší do pracovního nebo vzdělávacího procesu. Pracovní a vzdělávací proces tak významně ovlivňuje (Hobza, Rektořík, 2006). Může dojít například ke zvýšení pracovní výkonnosti nebo odolnosti proti stresu. Tento jev vyvolává snížení nákladů podniku na kvalitnější personál. Důsledkem snížení nákladů a kvalitního personálu podnik vyrábí efektivně a kvalitně. Podnik je tedy konkurenceschopný a udrží se na trhu. Novotný (2000) nachází pozitivní externalitu například v plavání. Říká, že zvýšením pohybu účastníků vede k nižší mortalitě následkem utonutí a k nižším nákladům na léčbu kardiovaskulárních chorob. 2.3.2 Negativní externality O negativech tělesné kultury zatím v práci zmínka nebyla téměř žádná. Mohlo by se tedy zdát, že snad tělesnou kulturu provází pouze pozitivní jevy. Avšak každá mince má dvě strany a úzkou hranu. V tělesné kultuře tomu není jinak a samozřejmě se i zde nachází spoustu záporných výstupů. Pozornému čtenáři jistě vyvstane myšlenka, že i záporná věc nakonec může být pro něco dobrá nebo naopak, a jak a podle čeho je tedy rozhodováno o tom, co je pozitivní a co negativní externalita. Zde je nutné zaujmout pohled modelový, ekonomický a zaměřit se na přímé přirozené následky vztahu tělesná kultura – ekonomika. Hobza a Rektořík (2006) záporné vedlejší výstupy, tedy negativní externality, rozdělují do tří hlavních směrů: (a) negativní vlivy na zdraví člověka, (b) negativní vlivy na životní prostředí, (c) komercionalizace tělesné kultury, 21

(d – ostatní negativní vlivy sportu a tělesné kultury). Novotný (2000) uvádí, že při zhoršeném ovzduší lidé nechtějí sportovat ve venkovním prostředí. Ve znečištěném prostředí se cítí hůře, takže raději sportují v uzavřených sportovních zařízeních. Výstavba a údržba vyššího množství krytých sportovních zařízení znamená vyšší finanční podporu. Tento jev znamená náklady, které čistý tržní mechanizmus nemůže zachytit a patřičně na ně reagovat. Situaci řeší zásah veřejné moci. Toto byl příklad negativní externality vnější.

Novotný také uvádí příklad negativní externality vnitřní

v podobě lyžování v Alpách. V důsledku silného rozvoje sjezdovek je zhoršováno životní prostředí a narušení přirozeného vodního systému. Tuto situaci, náklady, opět řeší stát. Další příklady negativních externalit podle Novotného (2005): -

výdaje spojené s napravováním škod na životním prostředí,

-

výdaje spojené s napravováním poškozeného zdraví,

-

výdaje spojené s ostatními vlivy tělesné kultury.

Negativních externalit je však podle mnohých výzkumů daleko více. Výsledné mikroekonomické jevy jsou základem pro makroekonomii.

2.4 Financování sportu v České republice K lepšímu pochopení financování sportu považuji za nezbytné vysvětlení základních organizačních vztahů v institucionálním rámci sportu. Pod koho spadají jednotlivé organizační složky, skupiny a jedinci, jak se sdružují. Základním prvkem je sportovec. Sportovci se sdružují ve sportovních oddílech – SK, TJ. Ty jsou od 1. 1. 2014 organizovány ve spolcích1. Oddíly tělovýchovných jednot jednoho druhu sportu zastřešuje sportovní svaz, který má napojení na mezinárodní sportovní organizace. Vztahy mezi vládními a sportovními institucemi mají velmi volné vazby k institucím olympijského zaměření. Sport má podle Hobzy a Rektoříka (2006) ziskový i neziskový charakter, a proto spadá jak do sektoru ziskového, tak neziskového. V ziskovém sektoru se sportovní organizace především v posledních letech vyskytují stále častěji. Především velké kluby se pak organizují ve společnostech akciových nebo společnostech s ručením omezeným. Tyto jsou tvořeny za účelem zisku, tedy usilují o maximalizaci své tržní hodnoty. Ačkoliv je v ziskovém sektoru méně subjektů než v neziskovém, zvyšuje se jeho váha jakožto producenta HDP.

1

Od 1. 1. 2014, dříve občanská sdružení

22

Ta součást národního hospodářství, která pod sebou sdružuje organizace, které se snaží o dosažení maximálního užitku, se nazývá sektor neziskový. Subjekty v neziskovém sektoru zpravidla produkují veřejnou službu s cílem maximalizace užitku a nikoliv zisku. Neziskový, neboli netržní, sektor je dále rozdělen na soukromý a veřejný. Do soukromého neziskového sektoru jsou řazeny ty organizace, které jsou financovány především ze soukromých zdrojů. Financování z veřejných zdrojů však vyloučeno není. V tomto sektoru se také nachází Nestátní neziskové organizace, které v ČR sdružují převážně spolky. Veřejný neziskový sektor zaštiťuje ty subjekty, které produkují své služby ve veřejném zájmu. Podle Hobzy a Rektoříka (2006) jsou financovány především z veřejných zdrojů. V tomto sektoru se vyskytují státní neziskové organizace a neziskové organizace samosprávných celků, které částečně podporují sport. Sport je podle Hobzy a Rektoříka (2006) podporován finančně přímo (dotace, granty, podpora sportovního zařízení) nebo nepřímo (daňová politika). Pro účely této práce je zdůrazněna především institucionální a neinstitucionální podpora, rozdělená na grantovou a negrantovou. Kromě finanční však existují další formy podpory s ekonomickými důsledky. Jedná se o dobrovolnictví, formy movité a nemovité podpory atd. Váhu ve směru sociologickém, ale také politickém a ekonomickém přikládá Hobza, Hodaň (2010) dobrovolnictví. Aby mohl být sport vůbec realizován, je nezbytná angažovanost občanů a právě dobrovolnictví jednou takovou angažovaností je. Poukazuje na skutečnost, že i dobrovolnictví má významné, nejen ekonomické, efekty ve financování a organizování tělesné kultury, tedy i sportu. Z pohledu dobrovolnictví dále Hodaň, Hobza (2010) rozdělují sport na amatérský a vrcholový (profesionální). 2.4.1 Financování sportu ze soukromých zdrojů Sport může být financován z více soukromých zdrojů. Ze srovnání Hobzy (2010), Hobzy a Rektoříka (2006) s Novotným (2005) vyplývá poměrně přehledný souhrn soukromých zdrojů, kterými mohou sportovní organizace finance získat. Jedná se o výnosy z vlastní činnosti TJ/SK (např. vstupné), výnosy hospodářské činnosti klubů (vklady, investice, „fan-shop“, nájemné z klubových sportovních prostor, příjmy z klubové restaurace, ubytovacího zařízení). Největší částku přilévají do sportu výdaje domácností (zápisné, členské příspěvky, oddílové příspěvky, dary, startovné, výpůjčky od členů klubů), výnosy z reklamy (reklamy prostřednictvím agentur, poplatky televize a médií za sportovní reportáže), podpora podniků a

23

institucí (dary a sponzoring). Důležitým prvkem u těchto možností financování je specificky upravené zdanění. 2.4.2 Financování sportu z veřejných zdrojů Produkce služeb v tělesné kultuře (tedy i sportu) v podmínkách čisté tržní ekonomiky je nedostatečná. Jelikož ale vykazuje převažující množství pozitivních externalit, je její podpora ve veřejném zájmu. Finanční podpora sportu je tedy zabezpečena jak ze zdrojů soukromých, tak také veřejných. Mezi veřejné zdroje podle Hobzy (2010) řadíme státní rozpočet, krajské a municipální rozpočty, výnosy ze sportovních loterií (Sazka), redistribuční procesy v rámci sportovního hnutí. Pro účely práce je vhodné podrobnější vysvětlit financování sportu ze státního rozpočtu a rozpočtů územní samosprávy. Rozpočet MŠMT podle Slepičkové a Slepičky (2010) pro oblast státní podpory sportu se odvíjí od celkového rozpočtu MŠMT, od priorit vlády a celkového státního rozpočtu, až po „operativní“ rozpočtový výbor poslanecké sněmovny. Stát, respektive MŠMT, výrazně podporuje sport prostřednictvím dotací a investic. Dotace mají charakter neinvestiční podpory sportu. Dotace jsou státem poskytovány prostřednictvím vypsaných programů. Neinvestiční dotace pro nestátní neziskové organizace se v roce 2015 dělily na dva výdajové okruhy, do nichž spadalo sedm programů. První výdajový okruh „Sportovní reprezentace“ představoval programy: I – Sportovní reprezentace ČR, II – Sportovně talentovaná mládež. Druhý výdajový okruh „Všeobecná sportovní činnost“ specifikoval programy: III – Činnost sportovních organizací, IV – Údržba a provoz sportovních zařízení, V – Činnost sportovních svazů, VI – Významné sportovní akce, VII – Zdravotně postižení sportovci. Bez vypsaného programu byla státem podporována Rezortní sportovní centra (Zdroj: Státní podpora sportu pro rok 2015). Finanční Podpora RSC pro vrcholové sportovce plyne mimo MŠMT podle Rektoříka a kol. (2007) také z prostředků dalších ministerstev. Neinvestiční dotace pro nestátní neziskové organizace v roce 2016 přidal do okruhů programy VIII – Organizace sportu ve sportovních klubech a tělovýchovných jednotách, IX – Organizace školního sportu, X – Projekty pro sportování veřejnosti. Důvodem pro navýšení počtu programů byla podpora organizace sportu v TJ/SK, podpora pro sportování veřejnosti v rámci jednorázových akcí (kampaně, testování, ověřování fyzické zdatnosti) a zkvalitnění podpory pro školní a univerzitní sport (Zdroj: Státní podpora sportu pro rok 2016). Investiční programy jsou na dotačních (neinvestičních) relativně nezávislé a od roku 2015 jsou znovu určovány odborem sportu MŠMT. Program 133510 – „Podpora materiálně 24

technické základny sportu“ má dva subprogramy: 133512 – Podpora materiálně technické základny sportovních organizací, 133513 – Podpora materiálně technické základny sportovní reprezentace. V rámci investiční programů je v roce 2015 uváděn také program 133610 – Podpora materiálně technické základny „Národním sportovním (olympijským) centrům“, který ve „Státní podpoře sportu pro rok 2016“ není uveden. Investiční programy každoročně vykazují znatelně nižší podíl finančních výdajů státu ve srovnání s programy neinvestičními, což dokazují i údaje Hodaně a Hobzy (2010), Hobzy a Rektoříka (2006). Mimo podporu státem je sport financován také z rozpočtů územních samosprávních celků. Z důvodu pochopení municipálního financování sportu statutárního města Karviná je nutné pochopit postavení a strukturu územní samosprávy v rámci veřejné správy. Podle Provazníkové a Sedláčkové (2009) je veřejná správa rozdělena na státní správu a veřejnou samosprávu. Státní správu pak realizuje přímo stát nebo ji vykonává prostřednictvím územní samosprávy. Privilegiem samosprávy, jak již z pojmu samotného vyplývá, je oprávnění vykonávat určité svěřené záležitosti samostatně, vlastním jménem, vlastními prostředky. Dále se dělí na samosprávy územní a zájmové skupiny. Územní samospráva zastupuje zájmy osob do ní spadajících a podle působnosti vykonává veřejnou správu území menšího než stát (obce, kraje nebo země). Zájmová pak zastřešuje osoby spojující společné zájmy (například profesní komory). Pro účely práce se zaměřím na samosprávu územní. Územní samospráva podle Pekové (2004) nejen reprezentuje občany, ale je také prvkem pluralitního demokratického systému v dané obci, zabezpečuje veřejné statky (služby), a v neposlední řadě zabezpečuje vztahy municipalita – region, municipalita – stát, region – stát. Dále plní funkce sociální, ekonomické a územně technické. Územní samospráva se podle Pekové (2004) rozděluje na úroveň municipální a regionální. Municipální úroveň územní samosprávy, tedy municipalita, má jistá specifika: demokraticky volené orgány, určitou nařizovací pravomoc (v hranicích obce), určitou daňovou pravomoc (vyhlášky), zastupuje obec atd. Statutární město Karviná je obcí (městem) s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Balík (2009) dokládá, že statutární města jsou ta města, která jsou územně členěná a své vnitřní vztahy upravují statutem. Základním prvkem územní samosprávy je obec. Obec je základní územní samosprávný celek a je základní územní jednotkou státu. Provazníková (2006) i Peková (2004) se shodují, že stále významnějším jevem je decentralizace (přesun) kompetencí státu na územní samosprávu, tedy obec. Z tohoto tvrzení vyplývá, že obec má nejen větší význam, jakožto geografická územní jednotka. Obec nabírá svou důležitost především v rámci svých kompetencí. Mimo samosprávní funkce tedy obec 25

může plnit částečně úkoly státní. Taková obec má pak přednesenou působnost, to znamená, že v jistých úkonech zastává státní správu. Nejdůležitější funkce obce jsou podle Balíka (2009) funkce politické, ekonomické, sociální, ekologické, bezpečnostní, funkce infrastruktury a funkce prognostické. Na řízení obce se podle Slepičkové a Slepičky (2010) podílejí občané a to buď nepřímo, prostřednictvím volených zástupců, nebo přímo, dobrovolnou prací, v komisích, na veřejných schůzích nebo v místním referendu. Zvolené a zároveň řídící orgány obce jsou zastupitelstvo, rada obce, starosta a jeho zástupci, obecní úřad. Zastupitelstvo má roli činitele rozpočtových a rozvojových záležitostí. Zastupitelstvo v mezích zákona rozhoduje a schvaluje program rozvoje, rozpočet obce a závěrečný účet, rozpočtová opatření, výši osobních a věcných nákladů, poskytnutí půjčky, smlouvy o poskytnutí dotace, emisi komunálních obligací atd. Tyto pravomoci jsou městu uděleny k nutnosti plnění své funkce a ke spolupráci na společných cílech s regionem. K pochopení rozpočtového procesu na municipální úrovni je přínosné jej obecně, modelově popsat. Podle Provazníkové (2009) jsou na úrovni územních samosprávných celků sestavovány tzv. územní rozpočty. Dále uvádí, že tyto rozpočty nesou označení jako „decentralizované peněžní fondy“ a vystupují jako klasická bilance. To znamená, že se jedná o rozpočty, které zachycují jak příjmy a výdaje získané činností obcí, tak příjmy obci přidělené v rámci přerozdělovacího procesu rozpočtové soustavy. Územní rozpočet se sestavuje z příjmů a výdajů rozpočtového (účetního) období a plní také úlohu finančního plánu. V ČR lze k sestavení obecního rozpočtu využít různé metody. Celou bilanci pak v praxi tvoří na straně aktiv příjmy (daňové, nedaňové, přijaté transfery) a na straně pasiv výdaje. Na straně výdajů jsou pak všeobecné veřejné služby, z nichž se financují subjekty zajišťující veřejné statky a služby, viz schéma. Podle Pekové (2004) územní samospráva zabezpečuje veřejné statky prostřednictvím vlastních neziskových organizací, neziskových organizací, veřejnou zakázkou nebo partnerstvím veřejného a soukromého sektoru. Zákon o podpoře sportu č. 115/2001 Sb. v pozdějším znění, ukládá obcím a krajům povinnost zabezpečit: rozvoj sportu pro všechny, přípravu sportovních talentů, sport zdravotně postižených, sportovní zařízení (výstavba, rekonstrukce, údržba, provoz), kontrolu účelného využívání svých sportovních zařízení, finanční podporu sportu ze svého rozpočtu. Slepičková a Slepička (2010) dodávají, že tento zákon nespecifikuje, do jaké míry je nutná péče o tyto úkoly a jaké jsou případné sankce za jejich nedodržení. Podle Slepičkové a Slepičky (2010) je finanční podpora sportu na úrovní územní samosprávy (obce) ve formě dotací, grantů, financování činnosti příspěvkových, rozpočtových organizací jimi zřízených nebo se na nich spolupodílejících, nadací a fondů atp. 26

Obec, jako územní samosprávu kontroluje a s ní spolupracuje, kraj a stát (eventuálně orgány Evropské Unie). Nutná je vzájemné koordinace.

27

3 CÍLE A ÚKOLY PRÁCE 3.1 Hlavní cíl Hlavním cílem práce je popsat současný stav dotační politiky statutárního města Karviná v oblasti sportu. 3.2 Dílčí cíle Dílčím cílem práce je uceleně zpracovat, utřídit, analyzovat zjištěné skutečnosti institucionální a neinstitucionální podpory statutárního města Karviná v oblasti sportu. Na základě zjištěných nedostatků navrhnout vhodná opatření. 3.3 Úkoly práce -

studium odborné literatury

-

zpracování přehledu teoretických poznatků

-

zajištění podkladů potřebných pro provedení analýzy

-

analýza celkové finanční podpory sportu municipalitou – výše dotací, podmínky přidělování, situování, využitelnost dotací

-

vyhodnocení současné situace a návrh zlepšení

28

4 METODIKA V této práci se opírám o primární a sekundární zdroje informací. Primární zdroje informací vychází z odborné literatury. K získání sekundárních zdrojů jsem využil zveřejněné rozpočty a závěrečné účty dostupné z internetových stránek. Nejvíce informací mi bylo ochotně poskytnuto magistrátem statutárního města Karviná a to jak osobním rozhovorem, tak komunikací elektronickou. 4.1 Metody Analýza dokumentů souvisejících s finanční podporou sportu města. Mezi analyzované dokumenty jsem zahrnul zásady pro poskytování dotací prostřednictvím grantů, seznam zájemců o granty, smlouvy o poskytnutí dotace, přímou grantovou podporu mezi jednotlivé sportovní subjekty, schválený rozpočet města a závěrečný účet. Analýzou jsem získal potřebné informace pro celkovou představu o přerozdělování financí města mezi jednotlivé subjekty a následně byla provedena syntéza a ucelení získaných informací. V roce 2015 a 2016 v rozpočtové části vycházím ze schválených rozpočtů. V letech 2007 – 2014 vycházím z údajů závěrečných účtů. Při srovnání dat jsem využil statistických postupů a názorných tabulek, grafů a schémat. S daty bylo dále pracováno a byly popsány, vysvětleny a shrnuty. Na závěr byla provedena analýza současného stavu dotační politiky, její zhodnocení.

29

5 VÝSLEDKY V této kapitole jsou přiblíženy základní informace o statutárním městě Karviná (dále Karviná nebo město). Nejprve se zaměřuji na obecnou charakteristiku města z pohledu geografického, demografického a ekonomického. V další části je popsán program rozvoje města s důrazem na jeho rozpočtový proces a institucionální, neinstitucionální podporu ve veřejné správě v oblasti podpory sportu. Poslední informace v této podkapitole jsou věnovány sportovní infrastruktuře města a dalším významným zdrojům financování. 5.1 Charakteristika statutárního města Karviná Pod Karvinou, jakožto obec s rozšířenou působností, spadají okolní obce: Dětmarovice, Petrovice u Karviné a Stonava. Statutární město Karviná se svou rozlohou 57,48 km2 rozkládá na severovýchodě České republiky v Moravskoslezském kraji. Z toho polovina hranice města tvoří hranice s Polskem. Průměrná nadmořská výška města je 230 m n. m a protéká jím řeka Olše. Od roku 2002 je městem statutárním s devíti městskými částmi: Fryštát, Doly, Lázně Darkov, Ráj, Staré město, Nové město, Mizerov, Hranice, Louky. Počet jeho obyvatel k 1. 1. 2015 činil 56 191 s hustotou zalidnění 977 obyvatel/km2. Celkový počet obyvatel se skládá s převážně české, slovenské a polské národnosti (zdroj: Město Karviná). V minulosti byl význam města udáván především jeho strategickou polohou na obchodní cestě z Uher do Pobaltí. Město tak bylo důležité obchodní, hospodářské a kulturní centrum. Ve 2. polovině 18. století jej značně ovlivnil nález černého uhlí, který utvářel město až do dnešní podoby. Zastupitelstvo statutárního města Karviné tvoří 41 členů volených na čtyřleté funkční období. Poslední volební období proběhlo v roce 2014. Zastupitelstvo zastupuje politické strany (ČSSD 18 členů, KSČM 8 členů, ANO 2011 13 členů, KDU-ČSL a SZ 2 členové). Jejich činnost je kontrolována třemi výbory: finančním výborem, kontrolním výborem, výborem pro národnostní menšiny (musí být zřízen v případě, že v dané obci žije více než 10 % obyvatel hlásících se k národnosti jiné než české). Výbory jednají v souladu s „Jednacím řádem výborů Zastupitelstva města Karviné“ a s „Náplní činností výborů Zastupitelstva města Karviné“. Zasedání Zastupitelstva města Karviné jsou veřejná. Radu města Karviné tvoří 11 radních, která zřídila 11 komisí jako své poradní orgány. Komise jsou následující: Komise sociální, Komise zdravotní, Komise životního prostředí, Komise majetková a bytová, Komise dopravy, Komise pro architekturu a územní rozvoj, Komise kulturní, Komise pro výchovu a vzdělávání, Komise tělovýchovy a sportu, Komise 30

bezpečnostní a prevence, Zkušební komise pro zajištění přípravy a průběhu zkoušek provozovatelů a řidičů taxislužeb. Komise tělovýchovy a sportu je složena ze zástupců SK, TJ a navrhuje rozdělení finančních prostředků na základě pravidel pro poskytování příspěvků a kontroly jejich použití. Komise jednají na základě „Jednacího řádu komisí Rady města Karviné“ a „Náplně činností komisí Rady města Karviné“. Mezi členy Rady města Karviné vystupuje primátor města Tomáš Hanzel se svými čtyřmi náměstky (k roku 2016). Schůze Rady města Karviné jsou neveřejné. Karviná má smluvně uzavřenou dohodu o spolupráci s polskými městy Jastrzębie-Zdrój, Jaworzno, Rybnik a Wodzisław Śląski. 5.1.2 Rozpočet statutárního města Karviná Rozpočet statutárního města Karviná se utváří na základě předpokládaných příjmů a výdajů. Příjmy (zdroje) finančních prostředků v rozpočtu jsou získávány z daní (z příjmu fyzických osob, daně z příjmu právnických osob, DPH, daně z nemovitosti). Dále jsou tvořeny příjmy nedaňovými (příjmy z vlastní činnosti odborů, příjmy z úroků, přijaté sankční platby, příjem dle zákona, příjem z přijatých finančních darů, přijaté vratky a ostatní nedaňové příjmy). Mimo příjmy daňové a nedaňové město využívá příjmy kapitálové (příjmy z prodeje ostatních nemovitostí), přijaté transfery (dotace) na výkon státní správy. Příjmy mohou plynout také z přímého financování na základě spolupráce s bankovní institucí. Druhou stranou rozpočtu statutárního města Karviná tvoří výdajové položky. Jsou rozděleny do výdajů odboru majetkového, odboru rozvoje, odboru stavebního a životního prostředí, odboru ekonomického, odboru sociálního, odboru organizačního, odboru správního, městské policie a na rezervy. Je vhodné zmínit, že od roku 2014 položka příjmy je v návrhu rozpočtu každoročně podhodnocována, naopak výdaje jsou nadhodnocovány a město tak předchází nepříznivé situaci. Pro rok 2015, 2016 zatím nejsou příjmy a výdaje dostupné v závěrečném účtu, a vycházím zde ze schválených návrhů rozpočtů. Pro rok 2007 – 2014 vycházím z čísel (částek) ze závěrečných účtů, tedy přesných realizovaných příjmů a výdajů., příp. financování schodku.

31

Příjmy v roce 2016 mají tvořit částku 842 mil. Z toho daňové příjmy mají zaujmout první pozici se sumou téměř 676 mil. Celkové příjmy dále obsahují příjmy nedaňové, přijaté dotace a příjmy kapitálové. Výdaje jsou odhadovány částkou zhruba 846 mil. Jednotlivé položky a jejich výši vystihuje následující schéma (Obrázek 3): 14 034; 2% 30 000; 4%

1 308; 0%

Výdaje 2016 (v tis. Kč)

97; 0% Odbor majektový

46 395; 5%

Odbor organizační Odbor ekonomický 282 882; 33%

116 366; 14%

Odbor rozvoje Městská policie

165 870; 20% Rezerva 188 892; 22%

Odbor sociální Odbor stavební a životního prostředí

Obrázek 3. Výdaje z rozpočtu 2016 Jednotlivé položky grafu jsou seřazeny podle barev postupně počínaje odborem majetkovým ve směru hodinových ručiček. Odbor majetkový zaujímá největší objem vydaných finančních prostředků. Dále se významně na výdajích v roce 2016 podílí odbor organizační, ekonomický a se 14 % (tj. 116 tis) odbor rozvoje, pod který převážně spadá podpora sportu.

32

V roce 2015, podle rozpočtu, Karviná disponovala částkou 822 mil. Z toho největší část byla tvořena příjmy daňovými, dále příjmy nedaňovými, přijatými dotacemi (např. dotace EU) a nejmenší částí příjmy kapitálovými. Druhou stranou tvořící rozpočet byly výdaje. Pro rok 2015 byl schválen rozpočet, ze kterého putovalo 27 % výdajů na investice, z celkové sumy 864 mil. Položka běžných výdajů byla zastoupena částkou 677 mil.. V roce 2014 mělo město na účtech rezervy vyšší než 400 mil Kč, ze kterých mj. profinancovalo výše zmíněné investiční výdaje a dorovnalo tak schodek rozpočtu. Přesnější strukturu příjmů a výdajů statutárního města Karviná v roce 2015 zobrazuje následující Obrázek 4:

12 704 ; 1%

2 776 ; 0%

30 000 ; 3%

Výdaje 2015 (v tis. Kč)

97 ; 0% Odbor majektový

43 852 ; 5%

Odbor organizační Odbor ekonomický 110 496 ; 13%

290 373 ; 34% Odbor rozvoje

213 891 ; 25%

Městská policie

159 982 ; 19%

Rezerva Odbor sociální

Obrázek 4. Výdaje z rozpočtu 2015 V roce 2015 také zaujímal největší částku odbor majetkový s 290 tis. Kč. Struktura s porovnáním roku 2016 byla obdobná.

33

V letech 2007 – 2014 se rozpočet a jeho jednotlivé položky vyvíjely obdobně. Tendenci a položky rozpočtů vystihuje následující tabulka (Tabulka 1), která pro přesnost vychází ze schválených rozpočtů a závěrečných účtů: Příjmy a výdaje 2007 - 2014 v tis. Kč Rozpočet Rok Příjmy

Závěrečný účet Výdaje

Příjmy

Výdaje

2007

1 072 460,00

1 350 528,00

1 190 163,84

1 496 619,53

2008

940 605,00

846 945,00

1 359 107,67

2 128 117,91

2009

1 002 033,00

1 043 037,00

2 333 264,00

1 994 929,00

2010

1 505 167,00

1 616 847,00

1 876 591,97

2 087 691,85

2011

881 265,00

996 982,60

1 279 863,85

1 267 471,50

2012

858 277,90

797 698,27

1 159 475,50

992 169,97

2013

811 219,39

993 728,13

1 255 960,91

863 469,21

2014

803 366,50

964 654,14

1 021 120,77

879 731,59

Tabulka 1. Příjmy a výdaje v letech 2007 - 2014 Tabulka vystihuje rozdíly mezi plánovaným rozpočtem a skutečným plněním k poslednímu dni příslušného kalendářního roku a to v letech 2007 až 2014. Rozdíly mezi příjmy a výdaji, a to byť v rozpočtu, tak i v závěrečném účtu, vyrovnává položka financování. Financování zahrnuje například použití úvěrových zdrojů, splátky jistin / úvěr/, použití zdrojů FRR z finančního vypořádání předchozího roku a splátku půjčky FRB a PF. Z tabulky dále vyplývá, že v letech 2008 – 2010 město disponovalo částkami nad 2 000 mil Kč. Ze zkoumaného období není jednoznačné, zdali dlouhodobě převládají příjmy nad výdaji, či naopak. Pro lepší imaginaci přikládám následující graf (Obrázek 5):

34

Rozpočty 2007 - 2014 (v tis. Kč) 2 500 000,00 2 000 000,00 1 500 000,00 Příjmy 1 000 000,00

Výdaje

500 000,00 0,00 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Obrázek 5. Rozpočty 2007 - 2014 Z grafu vyplývá, že v letech 2007, 2008 a 2010 převažovaly výdaje nad příjmy, a město proto muselo využít zdroje z financování (úvěru). Od roku 2011 do roku 2014 naopak převažovaly příjmy nad výdaji a celková bilanční suma v těchto letech byla taktéž nižší než v letech 2007 – 2010. Nejvyšší příjmy byly v roce 2009, kdy odhadovaná miliarda Kč byla navýšena o 1,3 miliardy z důvodů prodejů bytů a druhou nejobjemnější položkou – dotacemi. Pro účely práce je nejpodstatnější ta část rozpočtu, která pojednává o výšce finanční podpory v oblasti sportu. Podporu sportu v Karviné zaštiťuje odbor rozvoje, případně odbor majetkový. Odbor majetkový přispívá do sportovních zařízení ve vlastnictví města. Jedná se o institucionální podporu sportu. Odbor rozvoje se dále rozděluje do jednotlivých oddělení. Oddělení marketingu a školství pak spravuje marketing, kulturu, sport, zdravotnictví a školství. Oddělení marketingu a školství ve sportu komplexně zajišťuje koncepci sportu ve městě, podporu sportovních aktivit, které souvisejí s rozvojem dětského mládežnického sportu, zajišťuje některé celoměstské akce. Dále se stará o organizaci a administrativní práce související s činností komise tělovýchovy a sportu. V případě odboru rozvoje se jedná o podporu neinstitucionální, tedy podporu grantovou a negrantovou, výjimečně o institucionální.

35

5.3 Financování sportu ve statutárním městě Karviná Jedním z hlavních úkolů Karviné je péče o rozvoj sportu podle zákonu č. 115/2001 Sb. o podpoře sportu. Politika tělovýchovy a sportu v Karviné je velmi přehledná, transparentní a má přesně vymezené činnosti, vedoucí k naplnění vytyčených cílů. Sportovní výchovu dětí a mládeže Karviná zabezpečuje prostřednictvím zájmových soutěžních organizovaných aktivit ve školách, ve školních klubech, útvarech KSVČ 2 Juventus a sportovních Klubech. KSVČ Juventus organizuje tréninkový proces a soutěže pro děti a mládež základních a středních škol. Základní a střední školy sport podporují prostřednictvím tělesné výchovy a spolupracují s jednotlivými sportovními oddíly (využívání tělocvičných zařízení, individuální výukový plán sportovců). V Karviné v rámci základních škol s třídami s rozšířenou výukou tělesné výchovy fungují tato (Tabulka 2): Název ZŠ

Sportovní odvětví

Sportovní klub

Slovenská

házená

HCB Karviná

Dělnická

fotbal

MFK Karviná

Prameny

lední hokej

SK Karviná

Majakovského

basketbal, plavání

TJ Sokol, Kosatky

Tabulka 2. Třídy s rozšířenou výukou Základním článkem podpory sportovně talentované mládeže v Karviné jsou Sportovní třídy a Sportovní centra na úrovni základních škol. Záměrem tříd je vytvoření podmínek pro výběr nadaných a talentovaných sportovců, vytvoření podmínek pro systematické trenérské působení u kategorie žactva, zkvalitnění tréninkového procesu, rozvoj pohybových a výkonnostních předpokladů kategorie žáků se snahou o dosažení maximální sportovní výkonnosti s cílem jejich přechodu do Sportovního centra mládeže, případně do dorosteneckých, juniorských a seniorských kategorií. V současné době jsou v Karviné čtyři základní školy s rozšířenou výukou tělesné výchovy ve sportovních odvětvích házené, fotbalu, ledního hokeje, basketbalu a plavání. Tyto školy pravidelně obdržují dotace na materiální rozvoj sportovních tříd, jelikož výsledky sportovních klubů, ve kterých jsou žáci daných škol, mají vysokou úroveň. Mnozí pedagogové těchto škol jsou bývalí či současní

2

Krajské středisko volného času

36

aktivní sportovci a mají odborné trenérské vzdělání. Problematika může nastat v souvislosti s úbytkem žáků a tudíž s udržením závazků odborníků v těchto školách. Karviná podporuje rovněž „Sport pro všechny“ jakožto volnočasovou rekreační aktivitu občanů s hlavním cílem podpořit zdravý životní styl. V této oblasti si klade za úkol nabídnout kvalitní a finančně dostupné zázemí pro volnočasové a rekreační sportovní vyžití občanů všech věkových kategorií. Nejdůležitější sportovní úrovní, jakou se město Karviná zaobírá, je sport výkonnostní a vrcholový. Jeho význam je dán celospolečensky a pro město představuje reprezentativní přínos. Mimo tyto je výkonnostní a vrcholový sport důležitým motivátorem a vzorem nejen pro sportovní mládež. Pro pasivní sportovce pak vrcholový a výkonnostní sport představuje diváckou zábavu. Téměř většina sportovních klubů na území Karviné spadá do výkonnostního sportu. V těchto klubech hraje významnou roli dobrovolnictví funkcionářů a mnohdy i trenérů, kteří ve svém volném čase a většinou zadarmo zajišťují činnost klubů. Mezi prioritní a mediálně atraktivní sporty řadí město Karviná házenou, fotbal a lední hokej. Základní přehled sportovních činností a zajišťujících subjektů (částečně včetně členské základny) ukazuje Tabulka 3. Míčové hry členská sportovní činnost

zajišťující organizace

základna (2014)

basketbal

TJ Sokol Karviná

nezjištěno

fotbal

Městský fotbalový klub Karviná

nezjištěno

fotbal

Tělovýchovná

jednota

Louky

Lokomotiva-

76

házená

HCB Karviná

nezjištěno

házená

PRO Handball 2011

nezjištěno

házená dívek

TJ Sokol Karviná

nezjištěno

hokejbal

HbK INTEVO Karviná

155

volejbal

TJ Jäkl Karviná

97

plážový volejbal

Beachvolleyball Karviná

92

florbal

Z.F.K. Petrovice

134

sálová kopaná

Futsal Karviná

nezjištěno 37

Úpolové a bojové sporty box

TJ Baník Karviná

30

judo

TJ Baník Karviná

115

judo

Moravskoslezský klub judo Karviná

112

kulturistika

TJ Kovona Karviná

37

aikido

TJ Baník Karviná

106

kung-fu

Survivalkungfu club Karviná

52

Školní

karate moderní

klub

při

ZŠ

Mendelova umění

sebeobrany moderní

sportovní

Škola Taekwon-do ITF Karviná

umění

sebeobrany

Sportovní klub TKD WTF Karviná

65

109

41

Zimní sporty lední hokej

SK Karviná - lední hokej

lední hokej žen

S.K. Karviná-ženy

40

krasobruslení

SK krasobruslení Karviná

59

lyžování

TJ Baník Karviná

44

lyžování

SKI klub Karviná

54

lyžování

Ski team Karviná

4

sportovní střelba

AVZO ZO 1. Kovona Karviná, SSK

37

sportovní střelba

AVZO ZO 2. Karviná-Nové Město

52

letní biatlon

Klub biatlonu Karviná

12

stolní tenis

TJ Slovan VOKD Karviná-Darkov

29

stolní tenis

KLUBsten Karviná

40

tenis

Městský tenisový klub

107

tenis

TJ Baník Karviná

91

tenis

Junior Tenis Karviná

76

badminton

Kabal team Karviná

62

Střelecké sporty

Tenis a badminton

Vodní sporty, turistika a horolezectví jachting

TJ Baník Karviná

15 38

vodní turistika

VSK OPF Karviná

55

kanoistika

TJ Kovona Karviná

28

horolezectví

TJ Baník Karviná

91

turistika

TJ Baník Karviná

28

KSVČ JUVENTUS

1159

TJ Baník Karviná

12

sportovní

a

turistické

útvary cyklistika

Atletika, gymnastika, všestrannost atletika

TJ Jäkl Karviná

127

sportovní gymnastika

TJ Kovona Karviná

16

všestrannost

TJ Sokol Karviná

nezjištěno

ASPV

TJ Baník Karviná

106

vytrvalostní běh

Běžecký klub SAK Ložiska

34

Kosatky Karviná - plavecký oddíl

331

Plavání plavání

Ostatní a netradiční sporty šachy

Šachový klub Karviná

40

adrenalinové sporty

Wheel klub

40

Tabulka 3. Sportovní subjekty v Karviné Z této tabulky jednoznačně vyplývá, že v municipalitě Karviná jsou sporty pestře zastoupeny. Navzdory počtu sportovních subjektů je v Karviné poměrná absence sportu pro dívky. Kromě tradiční finanční podpory sportu jsou v Karviné další alternativy, jak sport, a jeho rozvoj, nejen finančně podpořit. V Karviné je sport podporován mimo jiné například převzetím záštity primátorem města nad konáním akce, zveřejňováním pořádaných sportovních akcí a sportovních výsledků prostřednictvím Karvinského zpravodaje 3, průběžné oceňování významných úspěchů sportovce přijetím primátorem města, vyhodnocováním nejúspěšnějších sportovců a trenérů roku. Nejdůležitější podpora však plyne z rozpočtu a to jak podpora institucionální, tak neinstitucionální. Neinstitucionální podpora je rozdělena na

3

TV Polar

39

grantovou a negrantovou politiku. Grantová podpora je realizována na základě žádosti a splnění podmínek vypsaného programu. 5.3.1 Institucionální podpora sportu Do institucionální podpory v Karviné řadíme školní tělesnou výchovu, pohybovou rekreaci a sport. Institucionální podpora sportu je zajištěna provozními a investičními prostředky vloženými do sportovních zařízení ve vlastnictví města. Finance putují z odboru majetkového, případně z odboru pro rozvoj. Pro realizaci sportovní aktivity, ať již výkonnostní nebo rekreační, město Karviná poskytuje velmi kvalitní zázemí k zabezpečení participace sportovců z pohledu sportovní infrastruktury. V první řadě to jsou stadiony a sportovní haly (Tabulka 4), v řadě druhé rekreační zařízení a sportovní areály (Tabulka 5). Stadiony a sportovní haly Vlastník

Objekt

Zařízení

Provozovatel, uživatel

Městský stadion Karviná- statutární Ráj

město Městský

Karviná

fotbalový

klub

Karviná Fotbalový

stadion

U STaRS

Bažantnice

Karviná Městský fotbalový

s.r.o.

klub

Karviná Fotbalový stadion Kovona

Městský fotbalový

Městský klub fotbalový

Karviná Hala házené

STaRS

klub

Karviná Karviná STaRS, HCB

s.r.o.

využívá umělý povrch Karviná,

jiné SK Víceúčelová hala Kovona

MFK Karviná

MFK,

využívá umělý povrch

házená TJ Sokol, ostatní veřejnost

40

SK,

Zimní stadion

STaRS

Karviná STaRS,

s.r.o.

využívá velká

a

malá

SK

kraso, ledová plocha

hokejové

kluby,

veřejnost Judohala

Karviná-Nové TJ Baník Karviná

Město

Oddíl

juda

TJ

Baník

Tabulka 4. Stadiony a sportovní haly ve vlastnictví města Město vlastní celkem 4 stadiony, z toho jeden zimní. Pod atributem provozovatel, uživatel je vypsáno, jaký subjekt zařízení využívá. U některých zařízení je uveden povrch. Rekreační zařízení a sportovní areály Objekt

Vlastník

Provozovatel,

Zařízení

uživatel Městský tenisový areál Karviná-

statutární

Nové Město

Karviná

Tenisový

areál

v objektu

statutární

Městského stadionu Karviná-Ráj

Karviná

Areál ZŠ Dělnická

statutární

město

Jízdárna

statutární

tenisový

7 antukových kurtů

Tenis club Karviná,

8 antukových kurtů

klub Karviná město

veřejnost město

Karviná Volejbalové kurty u ZŠ Družby

Městský

město

Základní škola,

3 tenisové kurty, 2

veřejnost

beach, multifunkční

Základní škola

2 antukové dvorce

Karviná

SK, veřejnost

soukromý vlastník

Jezdecký klub Olšiny,

venkovní

jízdárna,

veřejnost

krytá

skokový

hala,

materiál Golfový areál Lipiny

OKD a.s.

Městské koupaliště

statutární

OKD a.s., veřejnost město

STaRS, s.r.o.

Karviná

veřejnost

Skateboardový areál

STaRS, s.r.o.

veřejnost

Krytý bazén

STaRS, s.r.o.

STaRS,

skákací prvky

využívá

SK

Kosatky, veřejnost Střelnice U Bažantnice

SSK AVZO ZO 2.

SSK,

využívá

bezpečnostní složky, veřejnost Střelnice Kovona

SSK AVZO ZO 1.

SSK,

41

využívají

2 bazény

bezpečnostní složky, veřejnost

Tabulka 5. Rekreační areály a sportovní zařízení Z předchozích dvou tabulek vyplývá, že město Karviná má pestrou a širokou sportovní infrastrukturu. Do města se tak stahují sportovci z okolních obcí a vzniká prostor pro marketing a prezentaci města, jakožto města podporující zdraví a spokojenost nejen svých obyvatel. Multifunkční a rekreačně a výkonnostně využívané je zařízení STaRS (Správa Tělovýchovných a Rekreačních Služeb). Zařízení STaRS Karviná se stará o objekty s těmito parametry: - zimní stadion (Hlavní ledová plocha – 60m x 30m, 7500 míst k sezení, šatny s kompletním sociálním zařízením, Malá ledová plocha 9m x 15m, In-Line – povrch položený na betonové ploše zimního stadionu mimo hokejovou sezónu, dlaždice Stilmat In-Line, tento povrch byl schválen Mezinárodní In-Line Federací FIRST a Českou Streetballovou Asociací), - tenisovou halu (víceúčelový komplex, součástí Zimního stadionu, lze navštívit: tenis, 2 squashové kurty, 8 badmintonových kurtů, klimatizované fitness centrum, saunu a páru, halu lze variabilně upravit i k dalším míčovým sportům, např. házená, kopaná, v hale se v letech 2015, 2016 konalo Mistrovství České Republiky v Badmintonu), - házenkářskou halu (využitelnost haly je maximální, mistrovské házenkářské tituly přeborníků na různých vrcholových úrovních, např. mezistátní utkání házenkářské reprezentace, Liga mistrů, zařízení v rámci možností vychází vstříc i ostatním zájemcům o kolektivní sporty z řad široké veřejnosti), - letní koupaliště (plážový volejbal – dva kurty soutěžních rozměrů 28m x 26m, speciální písek určený pro plážový volejbal), - plaveckou učebnu (plavecký oddíl Kosatky Karviná, rekreační sport). V letech 2010 – 2013 byly z rozpočtu statutárního města Karviné, ze SK a dotací EU podpořeny projekty vytvoření cyklostezky, in-line stezky, rekonstrukce fotbalového hřiště Bažantnice a rekonstrukce fotbalového hřiště Kovona. Díky sportovní infrastruktuře město nabízí kvalitní zážitky sportovcům aktivním i pasivním (divákům). V minulosti zde probíhali soutěže, mistrovství, přátelská setkání sportovců atd. Infrastruktura a pomocí ní realizované 42

sportovní události jsou podporovány také z důvodu prezentace města a jeho atraktivity, jelikož tyto jsou hojně navštěvovány jak městskými pasivními i aktivními sportovci, tak také sportovci a dalšími lidmi z celé republiky, případně světa. Městská sportovní infrastruktura má propojení především se sportovišti v areálech škol vnitřních (Tabulka 6) a venkovních (Tabulka 7). Proto je obtížné a zkreslující zařadit celé získané finanční objemy těchto škol do přímé institucionální podpory sportu. Pro komplexní představu institucionální podpory však uvádím seznam školních tělocvičen a venkovních sportovišť sloužících pro přípravu, případně soutěže.

Objekt

Místo

Základní

škola Karviná-Ráj

Počet

Povrch

Stav

2

dřevěné

dobrý

Borovského

parkety

Základní škola a Mateřská Karviná-Ráj

2 + 1*

škola Prameny, Karviná,

dřevěné

po renovaci

parkety

* Nejedlý – nelze užívat

Základní škola

Školská Karviná-Ráj

1

432

dřevěné

po renovaci

parkety

Základní škola

U Lesa Karviná-Ráj

1

713

dřevěné

dobrý

parkety

Základní škola

Cihelní Karviná-Nové

2

Město

1666

opotřebované

parkety

Základní škola tř. Družby Karviná-Nové

2

Město

1383

dřevěné dřevěné parkety

dobrý a

umělý povrch Základní škola, Dělnická

Karviná-Nové

2

Město

dobrý

povrchy

Základní škola Karviná - Karviná-Mizerov Mizerov

umělé

1

Majakovského

dřevěné

dobrý

parkety

2219 Základní škola, U Studny

Karviná-Mizerov

1

dřevěné

dobrý

parkety Základní škola a mateřská Karviná-Fryštát

1

škola s polským jazykem

dřevěné parkety

43

opotřebované

vyučovacím Základní škola, Mendelova Karviná-Hranice

2

dřevěné parkety

dobrý a

umělý povrch Základní škola, Karviná- Karviná-Hranice

1

Hranice, Slovenská Karviná-Nové

1

Město Střední průmyslová škola služeb

dobrý

Karviná-Hranice 2

Město akademie Karviná-Hranice

2

Karviná,s.r.o.

umělé

po

povrchy

rekonstrukci

dřevěné

opotřebované

parkety

Krajské středisko volného Karviná-Nové Karviná,

dřevěné parkety

Střední škola techniky a Karviná-Nové

času

dobrý

parkety

Gymnázium Karviná

Obchodní

dřevěné

1

JUVENTUS, Město

dřevěné

opotřebované

parkety

příspěvková

organizace Základní umělecká škola, Karviná-Mizerov

1

Majakovského 2217

dobrý

baletizol, koberec

a

pódium SŠ Managamentu a služeb

Karviná-Nové Město

Tabulka 6. Vnitřní školní sportoviště

Objekt

Místo

Základní

škola Karviná-Ráj

Sportoviště atletický ovál škvárový, travnaté hřiště,

Borovského

hřiště s umělým povrchem

Základní škola a Mateřská Karviná-Ráj

atletický ovál antukový, travnaté hřiště,

škola Prameny, Karviná,

hřiště s umělým povrchem

Základní škola

antuková

Školská Karviná-Ráj

běžecká

s umělým povrchem

432 44

dráha,

hřiště

Základní škola

U Lesa Karviná-Ráj

atletickýovál antukový, travnaté hřiště, hřiště s umělým povrchem

713 Základní škola

Cihelní Karviná-Nové

atletickýovál

Město

1666

s umělým

povrchem,

hřiště s umělým trávníkem a hřiště s umělým povrchem

Základní škola tř. Družby Karviná-Nové

atletickýovál antukový, antukové kurty,

Město

1383

travnaté

hřiště

a

hřiště

s umělým

povrchem Základní škola, Dělnická

Karviná-Nové

tenisové kurty s umělým povrchem,

Město

běžecký hřiště

ovál

s umělým

s umělým

povrchem, trávníkem,

beachvolejbalové hřiště Základní škola Karviná - Karviná-Mizerov

atletickýovál

Mizerov

hřiště s umělým trávníkem a hřiště

Majakovského

s umělým

povrchem,

s umělým povrchem

2219 Základní škola, U Studny

Karviná-Mizerov

atletickýovál škvárový, hřiště s umělým povrchem

Základní škola a mateřská Karviná-Fryštát

atletickýovál antukový, travnaté hřiště,

škola s polským jazykem

hřiště s umělým povrchem

vyučovacím Základní škola, Mendelova Karviná-Hranice

běžecká

dráha

antuková,

hřiště

s umělým povrchem Základní škola, Karviná- Karviná-Hranice

atletickýovál s umělým povrchem, 2x

Hranice, Slovenská

hřiště s umělým povrchem

Gymnázium Karviná

Karviná-Nové

travnaté

Město

antukové

hřiště, a

škvárová

asfaltové

dráha,

hřiště,

v

beachvolejbalové hřiště Střední průmyslová škola

Karviná-Hranice

betonová plocha s mantinely, asfaltové hřiště

Střední škola techniky a Karviná-Nové služeb

Město

Střední zdravotnická škola

Karviná-Mizerov

Obchodní

akademie Karviná-Hranice 45

škvárová dráha, travnaté hřiště

Karviná,s.r.o. Tabulka 7. Venkovní školní sportoviště Většina těchto zařízení jsou využívána nejen v rámci školní tělesné výchovy a rekreačního sportu, ale významně podporují sportovce v přípravách na soutěže, případně jsou v nich sami soutěže realizovány. Z hlediska využívání těchto sportovišť lze konstatovat, že tělocvičny školních zařízení jsou maximálně využívány. Institucionální podpora na oblast sportu v Karviné v letech 2015 a 2016 (Tabulka 8) vychází ze schválených rozpočtů, nicméně skutečné plnění se může lišit a bude uvedeno v závěrečném účtu příslušného období.

Institucionální podpora v tis. Kč Instituce

2015

2016

zařízení STaRS

25 000,00

25 000,00

městský stadion

23 400,00

37 500,00

2 580,00

3 500,00

40,00

30,00

letní

koupaliště

(+beachvoll. kurty) ostatní zařízení atletický areál sportovní

100,00 hala

Kovona zimní stadion celkem

x

500,00 x

500,00 1 100,00

53 635,00

69 646,00

Tabulka 8. Institucionální podpora sportu v letech 2015 a 2016 Údaje obsažené v tabulce se mohou lišit po schválení závěrečného účtu k příslušnému roku. Z údajů rozpočtu vyplývá, že v roce 2015 byla institucionální podpora do sportovních zařízení 53,6 mil Kč. V roce 2016 byla částka vyšší o 16 mil Kč. Největší investice v těchto letech směřovaly do městského (fotbalového) stadionu. Karviná tedy nejvíce podporuje a propaguje fotbal, což dokazují i dotace přerozdělované na základě neinstitucionální politiky Karviné na sport uvedené v následující kapitole. Dalším motivátorem je snaha o postup MFK OKD do první fotbalové ligy.

46

Pro srovnání uvádím výdaje v rámci institucionální podpory sportu v letech 2007 – 2014 (Tabulka 9). Údaje z těchto období vychází ze závěrečných účtů.

Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Institucionální podpora sportu 37 261 000,00 42 446 000,00 47 616 000,00 55 404 970,00 38 197 430,00 35 452 180,00 39 049 347,00 35 582 386,00

Celkový rozpočet Procent 1 496 619 530,00 2,489678 2 128 117 910,00 1,994532 1 994 929 000,00 2,386852 2 087 691 850,00 2,653886 1 267 471 500,00 3,013672 992 169 970,00 3,573196 863 469 210,00 4,522379 879 731 590,00 4,044687

Tabulka 9. Institucionální podpora sportu v letech 2007 – 2014 Výše uvedená institucionální podpora vychází především z financování zařízení STaRS, městského stadionu, letního koupaliště, atletického areálu, sportovní haly Kovona, zimního stadionu a ostatních sportovních zařízení v majetku města. Do tabulky jsem nezahrnul školní sportovní zařízení, jelikož by sumy značně zkreslily. Nejméně financí bylo poskytnuto v roce 2012, naopak nejvíce v roce 2009. Vzhledem k rozpočtu města však procentuelně město vyčleňuje na institucionální podporu stále více peněz. 5.3.2 Neinstitucionální podpora sportu V Karviné je velmi transparentně zpracováno přerozdělování dotací v oblasti sportu. Od roku 2015 město poskytuje finance na činnost sportovních subjektů prostřednictvím grantové podpory a negrantové politiky. Grantovou podporou město poskytuje finance sportovním subjektům podle přesně vymezených podmínek vyhlášeného programu v příslušném roce. Je každoročně dostupný na internetových stránkách města. V programu je vymezený postup, jak mohou organizace o granty žádat. Finance do sportu „přímo“ z rozpočtu pak město přerozděluje na základě negrantové politiky. V roce 2015 zastupitelstvo města schválilo program „Podpora tělovýchovných a sportovních aktivit pro rok 2016 (dále jen dotační program). Pravidla dotačního programu jsou vytvořena v souladu se Zásadami pro poskytování dotací z rozpočtu statutárního města. Účelem dotačního programu je určení podmínek pro žadatele a příjemce jednorázové veřejné finanční podpory. Cílem programu je podpora projektů zaměřených na zabezpečení celoroční 47

činnosti stávajících sportovních a tělovýchovných aktivit, pořádání významných sportovních akcí a účast na soutěžích. Záměrem tohoto programu je dále umožnění sportu mládežnickým věkovým kategoriím sportovat na rekreační, výkonnostní i vrcholové úrovni. Žadatelem o dotaci v rámci dotačního programu mohou být například tělovýchovné, tělocvičné jednoty, sportovní kluby se sídlem a sportovní působností na území města Karviné. Tyto subjekty musí mimo jiné podmínky vyvíjet pravidelnou soustavnou sportovní činnost včetně zapojení v dlouhodobých pravidelných soutěžích v příslušném sportovním odvětví. Na celoroční činnost stávajících výkonnostních a ostatních organizovaných sportovních aktivit jsou poskytnuté dotace v maximální výši 500 000 Kč. V oblasti organizace sportovních soutěží a jednorázových sportovních akcí je dotace plněna maximálně ve výši 50 000 Kč. V programu je dále uvedeno do jaké výše může být použita na uznatelné náklady. Žadatel musí mimo jiné vyplnit Žádost o poskytnutí dotace (Příloha I), Rozpočet TJ/SK (Příloha II), smlouvu o poskytnutí dotace (Příloha III) a posléze také Závěrečné vyúčtování. Základní postup žadatelů o dotace: -

žadatelé odevzdají v určeném termínu vyplněnou žádost včetně všech povinných příloh,

-

žádosti, které nebudou řádně vyplněny a nebudou obsahovat všechny povinné přílohy, budou z Programu vyřazeny,

-

data předložený žadateli zpracuje Odbor rozvoje MMK – administrátor dotačního programu, provede kontrolu společně s Komisí tělovýchovy a sportu RM (dále jen komise) a vyhrazenou část prostředků pro dotační program rozdělí matematickým výpočtem a připraví souhrnný materiál s konkrétním rozdělením dotace pro jednotlivé žadatele,

-

odbor rozvoje MMK, na základě doporučení komise, předkládá návrh na poskytnutí dotace ke schválení v orgánech města. V případě podaných žádostí o poskytnutí dotací do 50 tis. Kč v jednotlivém případě za SMK rozhoduje Rada města Karviné, v případě podaných žádostí o poskytnutí dotací nad 50 tis. Kč rozhoduje za SMK Zastupitelstvo města Karviné,

-

po projednání v příslušném orgánu města informuje Odbor rozvoje MMK všechny žadatele o výsledku projednání žádosti na webových stránkách SMK,

-

o poskytnutí dotace se uzavře mezi poskytovatelem a příjemcem písemná smlouva.

Kritéria pro vyhovění žádosti o dotace jsou v programu rozdělena na všeobecná a specifická. Ve všeobecných se zohledňuje kredibilita žadatele, kvalita předkládaného projektu, ekonomické parametry projektu a perspektiva. Celkový objem peněžních prostředků 48

vyčleněných v rozpočtu pro rok 2016 do Programu byl 3 mil Kč. Usnesením rady města a zastupitelstva bylo dne 26. 4. 2016 poskytnutí účelových dotací těmto žadatelům:

49

Obrázek 6. Dotace z programu v roce 2016 Souhrnná výše požadovaných dotací programu v roce 2016 byla 5 281 500 Kč. Souhrnná výše schválených dotací programu byla celé vyčleněné 3 000 000 Kč. Město tedy dotovalo z celkové požadované částky 56,8 %, tedy více než polovinu.

50

Pro rok 2015 byly poprvé poskytnuty dotace na sport prostřednictvím vypsaného programu: „Podpora výkonnostního sportu v Karviné pro rok 2015“. Parametry tohoto programu, podmínky pro udělení dotací a jiné, byly obdobné jako u výše zmíněného programu na podporu sportu pro rok 2016. Cílem dotačního programu byla podpora projektů zaměřených na činnost sportovní organizace, sportovní přípravu dětí a mládeže, účast v mistrovských soutěžích a rozvoj kvality a úrovně sportovců. Maximální výše poskytnuté dotace byla 150 tis. Kč a celkový odhadovaný dotovaný rámec byl 3 mil Kč. Požadované a poskytnuté dotace v roce 2015 zobrazuje následující tabulka:

51

Obrázek 7. Dotace z programu v roce 2015 Požadovaná výše dotací v roce 2015 byla celkem 5 860 650 Kč, z čehož schválena byla celková částka 3 000 000 Kč, tj. 51,2 %. V předchozích letech se dotace do sportu poskytovaly výhradně přímo z rozpočtu. Druhým pilířem neinstitucionální podpory v oblasti sportu v Karviné jsou dotace z rozpočtu bez vypsaného programu – negrantová politika. Město na základě všeobecných podmínek rozhoduje, jaké sportovní subjekty obdrží dotace. Pro tuto formu podpory v Karviné město vybírá především kluby s největší členskou základnou v nejatraktivnějších sportovních odvětvích. Město se přitom snaží podpořit, co největší počet sportovních subjektů, a zároveň alokovat finance co nejefektivněji. Přímou podporu sportu z rozpočtu v roce 2016 zobrazuje Tabulka 10. Sportovní subjekty

V tis. Kč

příspěvky města sportu HCB

4 500

příspěvky města sportu Městskému fotbalovému klubu Karviná

4 500

příspěvky města sportu Sportovnímu klubu Karviná

3 400

příspěvky města sportu ostatní

4 000

příspěvky města sportu HANDBALL MARKETING s.r.o.

2 500

příspěvky města sportu MFK OKD Karviná a.s.

4 500

příspěvky města sportu Sportovnímu klubu Karviná

1 100

příspěvek na provoz sportovní haly Kovona Městskému fotbalovému klubu

500

52

Karviná příspěvky města sportu ostatní

4 000

Celkem

29 000

Tabulka 10. Přímá podpora z rozpočtu v roce 2016 V roce 2016 bylo schváleno celkem 29 mil Kč na přímé dotace do sportu (bez vypsaného grantu), což je o 4 mil Kč více než v předchozím roce 2015 (Tabulka 11). V roce 2015 bylo celkově formou negrantové politiky rozděleno 25 mil Kč. Sportovní subjekty

V tis. Kč

příspěvky města sportu HCB

7 000

příspěvky města sportu Městskému fotbalovému klubu Karviná

9 500

příspěvky města sportu Sportovnímu klubu Karviná

4 500

příspěvky města sportu ostatní

4 000

Celkem

25 000

Tabulka 11. Přímá podpora v roce 2015 Pro objektivní posouzení a porovnání dat je vhodné nahlédnout na situaci v předešlých letech. Podporu formou negrantové politiky v letech 2007 – 2014 znázorňuje Tabulka 12. Období Přímý

příspěvek Z toho: HCB

SK – lední hokej

MFK

Rozpočet (Výdaje)

z rozpočtu města

Procento z rozpočtu

2007

12 499 740,00

4 200 000,00

2 900 000,00

3 200 000,00

1 496 619 530,00

0,835%

2008

14 999 979,00

4 000 000,00

4 065 000,00

4 000 000,00

2 128 117 910,00

0,705%

1 994 929 000,00

X

2009

X

X

X

X

2010

17 930 000,00

4 500 000,00

3 450 000,00

5 500 000,00

2 087 691 850,00

0,859%

2011

14 499 385,00

4 500 000,00

3 000 000,00

4 500 000,00

1 267 471 500,00

1,144%

2012

14 499 385,00

4 500 000,00

3 000 000,00

4 500 000,00

992 169 970,00

1,461%

2013

19 000 000,00

5 700 000,00

3 600 000,00

6 200 000,00

863 469 210,00

2,200%

2014

22 900 000,00

4 500 000,00

4 500 000,00

5 000 000,00

879 731 590,00

2,603%

Tabulka 12. Negrantová politika sportu v letech 2007 – 2014 Největší finanční částky pohlcuje STaRS Karviná s.r.o., který zahrnuje výše zmíněné multifunkční zařízení. Z tabulky dále vyplývá, že nejatraktivnější a zároveň finančně nejangažovanější byla v letech 2010 – 2013 házená, dále pak fotbal a lední hokej. Přímé 53

příspěvky jsou zde rozděleny do tří nejatraktivnějších sportů v Karviné. Od roku 2007 až po schválené dotace pro rok 2016 je téměř každoroční nárůst celkové částky negrantové politiky. Pouze v letech 2011 a 2012 byla částka shodná. V roce 2009 nebyly částky zjištěny. Můžeme konstatovat, že kromě roku 2008 a 2009 byla každoroční negrantová podpora v poměru k celkovým výdajům města rostoucí. Dotační podpora sportu v Karviné každoročně stoupá. Následující graf (Tabulka 13) shrnuje jak institucionální tak neinstitucionální podporu sportu v Karviné s porovnáním celkovými výdaji města v jednotlivých letech.

Rok

Instit. podpora

Grantová

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

37 261 000 42 446 000 47 616 000 55 404 970 38 197 430 35 452 180 39 049 347 35 582 386 53 635 000 69 646 000

X X X X X X X X 3 000 000 3 000 000

Negrantová 12 499 740 14 999 979 X 17 930 000 14 499 385 14 499 385 19 000 000 22 900 000 25 000 000 29 000 000

Celkem 49 760 740 57 445 979 47 616 000 73 334 970 52 696 815 49 951 565 58 049 347 58 482 386 81 635 000 101 646 000

Celkové výdaje Procent 1 496 619 530 3,325 2 128 117 910 2,699 1 994 929 000 2,387 2 087 691 850 3,513 1 267 471 500 4,158 992 169 970 5,035 863 469 210 6,723 879 731 590 6,648 864 171 000* 9,447 845 843 969* 12,017

Tabulka 13. Finanční podpora Karviné na oblast sportu v letech 2007 – 2016 Tabulka 13 shrnuje celkovou finanční podporu Karviné na oblast sportu. Z tabulky vyplývá, že nejvyšší finanční podpora sportu ve sledovaných obdobích byla v roce 2011. Nejméně financí na sport poskytlo město v posledních čtyřech letech. V poměru k rozpočtu však finanční podpora sportu v Karviné stoupá.

54

6 DISKUZE Z výsledků práce je zřejmé, že město má největší zájem na rozvoji hokeje, fotbalu a házené. Dokazují to především rozsáhlé investice do zařízení, ve kterých jsou tyto sporty realizovány. Od roku 2015 je sport dotován na základě grantové politiky, ovšem rámec poskytovaných financí na grantovou podporu je v porovnání s negrantovou politikou znatelně omezený. Grantová podpora poskytuje finance na základě přesných podmínek a stává se tak kvalitním nástrojem pro spravedlivé rozdělení financí do jednotlivých sportovních subjektů. Negrantová politika může být neobjektivní vzhledem k nestanovení přesných podmínek pro přidělení dotace. Ve statutárním městě Karviná tak vzniká prostor pro neefektivní a neracionální alokaci finančních prostředků do oblasti sportu. Ze zmíněných tří sportů má především házená největší úspěchy a také dlouhou historii. Házenkářský oddíl mužů již mnohokrát dosáhl titulu mistra ČR. V předešlých letech tak byly investovány finance na rekonstrukci házenkářské haly. Házená je také každoročně dotována na základě neinstitucionální podpory. Hokej je podle mého názoru finančně podporován také podle úrovně a členské základny úměrně. Otázkou však zůstává, proč právě fotbal je podporován diametrálně největší částkou. Fotbal má ve městě dlouholetou tradici, ale nikdy nedosahoval úrovně například Karvinských házenkářů. Rozvoji fotbalu v Karviné dále výrazně napomáhá společnost OKD. OKD však nebyla ochotna poskytnout přesné informace o každoročních částkách, kterými dotuje fotbalový tým, ačkoli jsou částky značné. Při sečtení každoročních příspěvků institucionální a neinstitucionální podpory města, příspěvků OKD a podpořených projektů z EU, se dostáváme na roční podporu fotbalu v Karviné v částkách sta milionů. Je fotbal opravdu tak atraktivní sport pro obyvatele Karviné? Proč právě fotbal je podporován nejen ze strany města těmito částkami? Jedním z možných vysvětlení je skutečně oblíbenost tohoto sportu mezi lidmi. Fotbalový tým má velkou členskou základnu, fotbalová hřiště nejsou využívána jen Karvinskými týmy a město tak zvedá svojí atraktivitu jak mezi aktivními sportovci, tak i diváky. Fotbal a jeho fungování vytváří ekonomické pohyby, příležitosti a je částečně zdrojem řešení. Kdyby však Karviná polevila z neúměrné podpory, dala by příležitost proniknout i dalším sportům, případně nabízené sportovní portfolio rozšířit Například se zde vyskytuje málo sportovních příležitostí pro dívky. Vzhledem k vysoké nezaměstnanosti v Karviné a okolí je právě rozvoj sportu možností, jak získat další volné pracovní pozice. Sportovní infrastruktura a zázemí, které Karviná

55

nabízí, do města lákají nové diváky a sportovce, ale také zaměstnance ve sportovní organizaci. Výsledkem dlouhodobé těžby uhlí, vytíženými silničními komunikacemi, emisemi z kotlů a dalšími vlivy je na Karvinsku velmi špatná kvalita ovzduší. Reakcí na tento problém je alokace financí do vnitřních sportovních zařízení. Město podporuje sport i z důvodu prevence kriminality, kdy sport má na výskyt kriminality eliminační účinek, především mezi mládeží. Současným problém je také úbytek obyvatel a s tím spojený úbytek žáků a mládeže. Následkem toho dochází k redukci sportovních subjektů, včetně sportovních tříd a k celkovému úpadku sportu mládeže a žáků. Jedno z opatření, které Karviná realizuje kvůli zvýšení sportovní, tedy i městské atraktivity mezi mládeží, je organizace sportovních akcí, mistrovství a jejich podpora z fondu primátora města. Město na řešení těchto problémů spolupracuje i s vyššími správními celky a státem. Na základě zjištěných informací a situace podpory sportu ve městě Karviná doporučuji větší zaměření na grantovou podporu. Zvýšení celkových poskytnutých částek v rámci grantové podpory a snížení částek politiky negrantové zajistí spravedlivou alokaci finančních prostředků.

56

7 ZÁVĚRY Cílem této práce bylo popsat současný stav dotační politiky statutárního města Karviná, což jsem splnil. Popsal jsem jak institucionální, tak neinstitucionální podporu sportu, shrnul podmínky pro poskytnutí dotací z programů a porovnal výsledky s rozpočtem. Od roku 2015 město podporuje sport prostřednictvím vypsaných programů. V roce 2015 byl vypsán program „Podpora výkonnostního sportu v Karviné“. V roce 2016 žadatelé obdržovali dotace z programu „Podpora tělovýchovných a sportovních aktivit“. Podrobné informace o podmínkách těchto programů jsou dostupné na internetových stránkách města. Výhodou vypsaných programů jsou přesně vymezené podmínky pro poskytování dotací a jejich spravedlivé přerozdělování. Celkový rámec obou programů byl tři miliony korun, nicméně hlavní finanční podporou je ve statutárním městě Karviná negrantová podpora. Na základě negrantové politiky město každoročně poskytuje vysoké částky na provoz jednotlivých SK a TJ přímo z rozpočtu. Výše dotací jsou posuzovány podle potenciálu, členské základny, úrovně a atraktivity. Nejvíce je podporován fotbal, hokej a házená. Město dále podporuje rozsáhlé portfolio sportovních subjektů se zaměřením na sportovní přípravu mládeže. Sportovní infrastruktura statutárního města Karviná je plně využívaná. Sportovní zařízení v majetku města jsou fotbalový stadion, zimní stadion, hala házené, atletický ovál, letní koupaliště (beach-volejbalové kurty), víceúčelová zařízení STaRS a další. Těmto město každoročně přispívá na provoz a údržbu poměrně vysoké finanční prostředky. Ve městě jsou hojně využívaná sportoviště škol, ve kterých mimo výuku tělesné výchovy trénují výkonnostní sportovní týmy. Město podporuje také sportovní třídy a přípravu sportovní mládeže pro přechod do dalších kategorií. MFK soutěží o postup do první fotbalové ligy. Město tuto iniciativu významně finančně podporuje. Rozpracovaným projektem je aktuálně rekonstrukce městského fotbalového stadionu, jehož největší část mají hradit fondy z EU. Otázkou ale zůstává, zda se městu tato investice a strategie vyplatí. A zda město stihne dokončit projekt včas a nepřijít tak o dotace. Situaci nehraje do karet ani současná situace OKD, jakožto hlavního partnera MFK. Vzhledem ke zjištěné situaci v oblasti podpory sportu v Karviné lze konstatovat, že statutární město Karviná dostatečně podporuje sport a jeho dotační politika v oblasti grantů se rozvíjí správným směrem. Sport je ve městě přínosem nejen v této oblasti, ale prostřednictvím sportu se alespoň částečně může městu povést zvýšit svoji atraktivitu a zmírnit další negativní jevy vyskytující se v Karviné. 57

Práce pro mě byla velmi zajímavá a obohacující, jelikož jsem v tomto oboru neměl téměř žádné znalosti. Výsledky práce budu konzultovat s pracovnicí magistrátu, která mi poskytla důležité podklady a informace.

58

8 SOUHRN Cílem této práce bylo popsat současný stav dotační politiky statutárního města Karviná v oblasti sportu. Zjištěné výsledky byly podrobně popsány, analyzovány a následně shrnuty. Z výsledkové části této práce vyplývá, že Karviná dostatečně vnímá pozitivní externality sportu a výrazně jej podporuje. V práci jsem se zabýval především rozpočtem v jednotlivých letech a podporou sportu v jednotlivých letech. Na základě shrnutých údajů lze předpovědět pravděpodobný další vývoj. Výsledky práce mohou sloužit jako východisko pro další plány a rozvoj statutárního města Karviná v oblasti sportu.

59

9 SUMMARY The main goal of this Diploma thesis was to describe the current subsidy policy statutory city of Karvina in the field of sports. The results were described, analyzed and summarized. From the results of this work was managed that Karvina to perceive the positive externalities of sport enought and strongly supports it. In my work I dealt mainly with the budget in each year and support the sport each year. On the basis of summarized data we can predict the likely future development. The results can serve as a basis for future development plans and the statutory city of Karvina in the field of sports.

60

10 REFERENČNÍ SEZNAM Literární zdroje: Balík, S. (2009). Komunální politika. Praha: Grada Publishing. Blažek, J. (1996). Základy ekonomie 1 (2nd ed.). Brno: DOPLNĚK. Hobza, V., Rektořík, J., Dohnal, T., & Skoumal, J. (2006). Základy ekonomie sportu. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Hodaň, B. (1997). Úvod do teorie tělesné kultury. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Hodaň, B. (2007). Sociokulturní kinantropologie II. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci Hodaň, B., & Dohnal, T. (2008). Rekreologie (2nd ed.). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Hodaň, B., & Hobza, V. (2010). Financování tělesné kultury jako složky občanské společnosti. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Hogenová, A. (2005). Sport jako fenomén globálního světa. In I. B. Hodaň (Ed.), Tělesná výchova, sport a rekreace v procesu současné globalizace (pp. 29-38). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Howard, D., & Crompton, J. (2004). Financing Sport (2nd ed.). Morgantown: Data Reproductions Novotný, J. (2000). Ekonomika sportu. Praha: ISV. Novotný, J., Hobza, V., Novák, T., Chvojka, P., & Komínek, T. (2005). Ekonomika sportu - vybrané kapitoly. Praha: Oeconomica Peková, J. (2004). Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: Management Press. Provazníková, R., & Sedláčková, O. (2009). Financování měst, obcí a regionů (2nd ed.). Praha: GRADA Publishing.

61

Rektořík, J., et al. (2007). Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru (2nd ed.). Praha: Ekopress. Sekot, A. (2003). Sport a společnost. Brno: Paido. Slepičková, I., & Slepička, P. (2010). Sport a politika. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Stejskal, P. (2004). Proč a jak se zdravě hýbat. Břeclav: Presstempus.

Časopisecké zdroje: Alves, A. (2014). Physical activity and coronary artery disease: Looking beyond risk factors. Archive sof Exercise in Health & Disease, 4(2), 251–253. Brown, W. J., Almeida, O. P., Dobson, A. J., Flicekr, L., Hankey, G. J., Leung, J., Lopez, D., McCaul, K. A., & McLaughlin, D. (2012). Physical activity and all-cause mortality in older women and men. British Journal of Sports Medicine, 46(9), 664–668. Leitzmann, M. F., & Schmid, S. (2014). Association between physical activity and mortality among breast cancer and colorectal cancer survivors: a systematic review and metaanalysis. Annals of Oncology, 25(7), 1293–1311. Ming Wen, Lifeng Li, Dejun Su (2014). Physical Activity and Mortality Among Middle-Aged and Older Adults in the United States. Journal of Physical Activity, 11(2), 303–312. Internetové zdroje: Státní

podpora

sportu

pro

rok

2015.

Retrieved

15.

7.

2014

form:

http://www.msmt.cz/sport/statni-podpora-sportu-pro-rok-2015 Státní podpora sportu pro rok 2016. Retrieved 15. 9. 2015 form: http://www.msmt.cz/sport1/statni-podpora-sportu-pro-rok-2016 Město Karviná. From: http://www.karvina.cz/portal/page/portal/uvodni_stranka

62

11 PŘÍLOHY Seznam příloh: Příloha I – Žádost o poskytnutí účelové neinvestiční dotace z rozpočtu statutárního města Karviné v rámci programu Příloha II – Rozpočet projektu v rámci programu Příloha III – Smlouva o poskytnutí dotace z rozpočtu statutárního města Karviné (2014)

63

Příloha I

ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ ÚČELOVÉ NEINVESTIČNÍ DOTACE Z ROZPOČTU STATUTÁRNÍHO MĚSTA KARVINÉ (dotační program Podpora tělovýchovných a sportovních aktivit v roce 2016) Obecná část Kód programu:

Dotace pro rok:

TJ/SK 2016

Evidenční číslo:4

Název projektu:

Celkové náklady na projekt Kč

Požadovaná výše dotace Kč celkem

Žadatel: 5 Právní forma žadatele: Datum zahájení činnosti:

IČ:

DIČ:

Kontakty na žadatele: Sídlo: (shodné se stanovami, zřizovací listinou atd.) Telefon: E-mail: Webová stránka: Adresa pro zasílání korespondence Statutární zástupce žadatele: Jméno, příjmení:

Pracovní zařazení, funkce:

Telefon:

Mobil:

4 5

nevyplňujte – vyplní poskytovatel uveďte přesný název dle dokladu o právní subjektivitě

64

2016

E-mail:

Osoba zodpovědná za realizaci projektu: Jméno, příjmení a titul: Telefon: E-mail:

Bankovní spojení: Číslo účtu žadatele:

Kód banky:

Název banky:

Specifický symbol:

I. specifická část – údaje o žadateli Daňové údaje Žadatel je plátcem DPH:

ANO

NE

Datum podání daňového přiznání k dani z příjmu za předchozí účetní období na FÚ Údaje z daňového přiznání k dani z příjmu za přechozí účetní období a) příjmy (výnosy) b) výdaje (náklady) c) případná výše daně z příjmu z hlavní činnosti d) případná výše daně z příjmu z vedlejší činnosti

Výše přijaté dotace na sportovní činnost v roce 2015 (doplnit všechny poskytovatele dotace např. svaz, MŠMT, kraj, EU …) a) statutární město Karviná

65

b) c) d) e)

Členská základna a členské příspěvky

Počet sportovců TJ/SK zapojených v soutěžích příslušných Národních sportovních svazů od okresní úrovně výše až po Mistrovství ČR v roce 2015: oddíl/sport

Podle družstev, u víceoborových TJ/SK i dle oddílů(sportů):

Počet členů v organizaci celkem:

66

sportovci v soutěžích

Počet sportovních oddílů v organizaci:

Výše vybraných členských příspěvků popř. klubových registračních příspěvků v roce 2015 Zastřešující organizace:

Místo sportovní činnosti organizace (uvést, kde konkrétně organizace primárně vykonává svoji sportovní činnost na území města Karviné – např. vlastní hřiště, tělocvična při ZŠ, vč. specifikace, o jakou činnost se jedná – např. tréninková příprava, soustředění, turnaje, atd.) Označení místa, popř. adresa

Specifikace činnosti

Trenéři

Počet trenérů v TJ/SK v roce 2015: Počet trenérů s licencí/oprávněním v TJ/SK v roce 2015: oddíl/sport Z toho u víceoborových TJ/SK dle oddílů(sportů):

67

Počet trenérů s lic.

Popis činnosti organizace (stručné představení organizace)

Dosažené úspěchy (výsledky) v činnosti v práci s dětmi a mládeží

II. specifická část – údaje o projektu/činnosti Stručný obsah projektu ve vztahu k vymezení vyhlášeného programu Dotace TJ/SK. Zdůvodnění a informace o přínosu podpory statutárního města Karviné pro příslušnou cílovou skupinu.

68

Navrhovaný postup realizace projektu (popsat jednotlivé kroky, metody, které zajistí dosažení konečného cíle, časový harmonogram)

Účel realizace projektu (předpokládaný konečný přínos a efekt pro cílovou skupinu a poskytovatele)

Počet účastníků (dětí, mládeže, dospělých, handicapovaných, zahraničních, členěno dle věku, zapojení účastníků aj.)

69

Forma a rozsah prezentace poskytovatele dotace

70

Požadované přílohy

Rozpočet projektu

Seznam členské základny k 1.1.2016

Kopie stanov organizace

Kopie registrace organizace(www.justice.cz )

Kopie dokladu o přidělení IČ

Kopie smlouvy o zřízení běžného účtu u peněžního ústavu

Kopie oprávnění k jednání za žadatele (statutární zástupce organizace, jednatele)

Kopie rozvahya výsledovky za předchozí účetní období

Žadatel čestně prohlašuje, že nemá vůči statutárnímu městu Karviné a jeho organizacím žádné nevyrovnané finanční závazky po lhůtě splatnosti.

Žadatel prohlašuje, že se seznámil s obsahem Zásad pro poskytování dotací z rozpočtu statutárního města Karviné schválených Zastupitelstvem města Karviné usnesením č. 235 ze dne 5.11.2015.

71

Žadatel souhlasí s užitím osobních údajů ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, v platném znění.

Žadatel prohlašuje, že všechny údaje uvedené v této žádosti jsou pravdivé.

VKarvinédne ………… ……….

…………………….………… podpis žadatele/statutárního zástupce žadatele

72

Příloha II

ROZPOČET PROJEKTU Podpora tělovýchovných a sportovních aktivit pro rok 2016

název žadatele (dle zřiz. listiny, stanov ...) sídlo - adresa (dle zřiz. listiny, stanov …) statutární zástupce (jméno, titul, funkce) název projektu/činnosti

náklady na realizaci projektu

rozpočet projektu (možno vložit další řádky)

IČ:

Kč

požadovaná účelová dotace (pouze uznatelné náklady)

nájem a služby spojené s nájmen (konkretizujte) cestovné, doprava, přeprava materiálu energie, vodné, stočné, spotřeba plynu, odvoz odpadu kanc. potřeby, zdrav. pomůcky náklady na sportovní a spotřební materiál (konkretizujte) nákup DDHM do 40.000,- Kč (konkretizujte) odměny rozhodčím, pořadatelům odměny trenérům z dohod (OON – DPP, DPČ), služby trenéra (OSVČ)

opravy a udržování vč. materiálu (konkretizujte) služby spojů, internet, správa webových stránek startovné, ubytování, stravování věcné ceny, tiskové služby, propagace (konkretizujte) vzdělávání trenérů a lektorů zdravotní, rehabilitační a regenerační služby, pitný režim

73

Kč

další náklady (specifikujte)

celkové náklady na realizaci projektu

0

celková požadovaná účelová dotace

0

název zdroje

částka

celkem

Kč

další zdroje financování projektu (povinné)

-

datum jméno statutárního zástupce podpis statutárního zástupce

74

Příloha III

SMLOUVA o poskytnutí dotace z rozpočtu statutárního města Karviné uzavřená dle ust. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

I. SMLUVNÍ STRANY statutární město Karviná se sídlem:

Fryštátská 72/1, 733 24 Karviná - Fryštát, PSČ 733 024

zastoupeno: IČ:

Tomášem Hanzlem, primátorem města

DIČ:

CZ00297534

číslo účtu:

1721542349/0800, vedený u České spořitelny, a.s.

00297534

(dále jen „poskytovatel“) a

se sídlem: zapsáno: zastoupeno: IČ: DIČ: číslo účtu:

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ 1.

ÚČELOVÁ NEINVEST IČNÍ DOT ACE POSKYT NUT Á PODLE T ÉT O SMLOUVY JE VEŘEJNOU FINANČNÍ PODPOROU VE SMYSLU ZÁKONA Č. 320/2001 SB., O FINANČNÍ KONT ROLE VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A O ZMĚNĚ NĚKT ERÝCH ZÁKONŮ (ZÁKON O FINANČNÍ KONT ROLE), VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, SE VŠEMI PRÁVNÍMI DŮSLEDKY S TÍM SPOJENÝMI.

2.

ÚČELEM T ÉTO SMLOUVY JE FINANČNÍ PODPORA SPORT OVNÍ ČINNOST I V ROCE 2014. III. PŘEDMĚT SMLOUVY POSKYT OVAT EL SE T OUT O SMLOUVOU ZAVAZUJE POSKYT NOUT PODLE DÁLE SJEDNANÝCH PODMÍNEK PŘÍJEMCI ÚČELOVOU NEINVESTIČNÍ DOT ACI A PŘÍJEMCE SE ZAVAZUJE DOT ACI PŘIJMOUT A UŽÍT V SOULADU S JEJÍM ÚČELOVÝM URČENÍM A ZA PODMÍNEK ST ANOVENÝCH TOUT O SMLOUVOU. IV. ÚČELOVÉ URČENÍ A VÝŠE DOT ACE

75

Poskytovatel podle této smlouvy poskytne ze svého rozpočtu příjemci účelovou neinvestiční dotaci ve výši

KČ 150.000 (SLOVY:JEDNOST OPADESÁTT ISÍC KORUN ČESKÝCH) (DÁLE T ÉŽ DOT ACE NEBO FINANČNÍ PROST ŘEDKY) Příjemce je povinen použít dotaci za účelem úhrady nákladů spojených se zajištěním tělovýchovné a sportovní činnosti ………………………., a to pouze na úhradu výdajů vynaložených za dopravu, cestovné, nájmy sportovních hřišť, tělocvičen, náklady na rozhodčí, trenéry a pořadatele, náklady spojené s údržbou hřiště včetně služeb a spotřeby materiálů, a ostatní výdaje související se zajištěním sportovní činnosti, jak bylo uvedeno v příloze č. 4 (rozpočet projektu) žádosti o dotaci za období od 1.7.2014 do 31.03.2015. V. ZÁVAZKY SMLUVNÍCH STRAN 1.

POSKYT OVAT EL POSKYT NE DOT ACI PŘÍJEMCI JEDNORÁZOVÝM PŘEVODEM VE PROSPĚCH ÚČT U PŘÍJEMCE UVEDENÉHO V ČL. I T ÉTO SMLOUVY VE LHŮT Ě DO 15DNŮ PO NABYT Í ÚČINNOST I T ÉTO SMLOUVY.

2.

PŘÍJEMCE JE POVINEN: a)

použít poskytnutou dotaci pouze v souladu s jejím účelovým určením uvedeným v čl. IV. této smlouvy a na úhradu výdajů dle čl. IV. této smlouvy; výdaji jsou pouze výdaje vzniklé a uhrazené v obdobích stanovených v čl. IV. této smlouvy;

b) ve lhůtě do 10.05.2015 předložit poskytovateli závěrečné vyúčtování poskytnuté dotace 3.

DALŠÍ PRÁVA A POVINNOST I SMLUVNÍCH ST RAN NEUPRAVENÉ V T ÉTO SMLOUVĚ SE ŘÍDÍ ZÁSADAMI PRO POSKYT OVÁNÍ DOT ACÍ Z ROZPOČT U ST AT UT ÁRNÍHO MĚST A KARVINÉ SCHVÁLENÝMI ZAST UPIT ELST VEM MĚST A KARVINÉ Č. USN. 417 ZE DNE 23.10.2012 (DÁLE JEN „ZÁSADY“). VI. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

1.

Smluvní strany berou na sebe práva a povinnosti z této smlouvy pro ně vyplývající, a pokud by mezi nimi vznikly spory o těchto právech a povinnostech, budou řešeny přednostně vzájemnou dohodou smluvních stran.

2.

Příjemce prohlašuje, že se před podpisem této smlouvy seznámil se Zásadami.

3.

Poskytovatel si vyhrazuje právo odstoupit od této smlouvy v případě, že příjemce: A) ZA ÚČELEM POSKYT NUT Í DOT ACE NEBO V SOUVISLOST I S JEJÍM VYÚČT OVÁNÍM ČI PROVÁDĚNÍM KONT ROLY SDĚLÍ POSKYT OVAT ELI NEPRAVDIVÉ NEBO NEÚPLNÉ ÚDAJE, KT ERÉ JSOU ZPŮSOBILÉ UVÉST JEJ V OMYL, B) NEPŘEDLOŽÍ POSKYT OVAT ELI VE ST ANOVENÉM T ERMÍNU ZÁVĚREČNÉ VYÚČT OVÁNÍ V SOULADU SE ZÁSADAMI, C) POUŽIJE DOT ACI K JINÉMU ÚČELU, NEŽ JE UVEDENO V ČL. IV. TÉT O SMLOUVY, D) NEVRÁT Í POSKYT OVAT ELI NEVYČERPANÉ FINANČNÍ PROST ŘEDKY Z POSKYT NUT É DOT ACE V SOULADU S UJEDNÁNÍM T ÉTO SMLOUVY, E) NEUMOŽNÍ ŘÁDNÉ PROVEDENÍ KONT ROLY DLE ZÁKONA Č. 320/2001 SB., O FINANČNÍ KONT ROLE VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A O ZMĚNĚ NĚKT ERÝCH ZÁKONŮ (ZÁKON O FINANČNÍ KONT ROLE), VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ. V případě, že poskytovatel od této smlouvy odstoupí, je příjemce povinen poskytnutou dotaci v plné výši vrátit zpět na účet poskytovatele uvedený v záhlaví této smlouvy, nestanoví-li poskytovatel jinak.

4.

Případné změny a doplňky této smlouvy budou smluvní strany řešit písemnými, vzestupně číslovanými dodatky k této smlouvě, které budou výslovně za dodatky této smlouvy označeny.

5.

Tato smlouva se vyhotovuje ve třech vyhotoveních, z nichž každé má platnost originálu. Dvě vyhotovení si ponechá poskytovatel a jedno vyhotovení příjemce.

6.

Smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu oběma smluvními stranami, přičemž rozhodné je datum podpisu pozdějšího.

7.

Doložka platnosti právního úkonu dle ust. § 41 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů:

76

O POSKYT NUTÍ DOT ACE ROZHODLO ZAST UPIT ELST VO MĚST A KARVINÉ SVÝM USNESENÍM Č. 799ZE DNE 10.06.2014.

V Karviné dne ……………………………………….

V Karviné dne ……………………………….

………………………………………………………

………………………………………………………

za poskytovatele

za příjemce

Tomáš Hanzel

předsedazájmového spolku

primátor

77