Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury
DIPLOMOVÁ PRÁCE (magisterská)
2010
Lucie Kadlčáková
Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury
PREFERENČNÍ SFÉRA POHYBOVÝCH AKTIVIT KRASOBRUSLAŘŮ DIPLOMOVÁ PRÁCE (magisterská)
Autorka: Lucie Kadlčáková, učitelství pro střední školy, tělesná výchova – zeměpis Vedoucí práce: Mgr. Michal Kudláček, Ph.D.
Olomouc 2010
Jméno a příjmení autorky: Lucie Kadlčáková Název diplomové práce: Preferenční sféra pohybových aktivit krasobruslařů Pracoviště: UP FTK, Centrum kinantropologického výzkumu Vedoucí diplomové práce: Mgr. Michal Kudláček, Ph.D. Rok obhajoby diplomové práce: 2011 Abstrakt: Cílem diplomové práce je přispět k teoretické základně problematiky sportovních preferencí vytvořením nové jazykové verze (dánské) dotazníku sportovních preferencí. Diplomová práce se dále zabývá zkoumáním preferencí sportovních aktivit u vybraných českých, dánských a amerických krasobruslařů ve věku 10–15 let. Výzkumu se účastnilo 23 krasobruslařů z České republiky, 25 z USA a 14 z Dánska. Respondenti měli za úkol zvolit pět nejoblíbenějších sportovních aktivit v rámci kategorií individuálních, týmových sportů, kondičních aktivit, sportovních aktivit ve vodě, v přírodě, bojových umění a rytmických a tanečních sportovních aktivit. Výsledky analýzy sportovních preferencí nám ukázaly, ţe absolutně nejoblíbenější sportovní aktivitou je bruslení, ale ţe ostatní preferované sportovní aktivity nekorespondují s aktivitami nabízenými v tréninkových plánech jednotlivých klubů. Znalost preferencí sportovních aktivit krasobruslařů umoţní trenérovi jejich eventuální zařazení do tréninkového plánu s cílem zvýšení zájmu o krasobruslení, popřípadě zvýšení úrovně výkonnosti.
Klíčová slova: krasobruslení, dotazník sportovních preferencí, sportovní preference, trénink, tréninkový plán, ţivotní styl
Author’s first name and surname: Lucie Kadlčáková Title of the master thesis: Physical activity preference of figure skaters Department: UP Faculty of Physical Culture, Center of kinanthropology research Supervisor: Mgr. Michal Kudláček, Ph.D. The year of presentation: 2011 Abstract:
The aim of this thesis is to contribute to the sport activity preferences theory with the help of newly created (Danish) language version of sport activity preferences survey. Furthermore, the thesis deals with a study of sport activity preferences at selected number of Czech, Danish and American figure skaters aged 10 to 15. Altogether 23 figure skaters from the Czech Republic, 25 from the USA and 14 from Denmark participated in the survey. The aim of the respondents was to choose five most favourite sport activities within the frame of categories of individual sports, team sports, conditional activities, water sport activities, outdoor sport activities, martial arts and rhythmical and dancing activities. The sport activity preferences survey results revealed the absolutely most favourite sport activity to be skating; the other preferred sport activities do not correspond with the activities offered in training plans of particular clubs. The understanding of figure skaters´ sport activity preferences may support the coach to involve these activities into the training plan with the aim to increase the interest in figure skating, or perhaps to raise the efficiency level.
Key words: figure skating, sport activity preferences survey, sport preferences, training, training plan, lifestyle
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně pod vedením Mgr. Michala Kudláčka Ph.D., uvedla všechny pouţité literární a odborné zdroje a dodrţovala zásady vědecké etiky.
V Olomouci dne 7. ledna 2011
Děkuji Mgr. Michalu Kudláčkovi Ph.D. za cenné rady, které mi poskytl při zpracování mé diplomové práce. Ráda bych také poděkovala trenérům a krasobruslařům jednotlivých klubů za spolupráci při výzkumu.
OBSAH 1 ÚVOD
9
2 PŘEHLED POZNATKŮ
10
2.1 Historie krasobruslení
10
2.2 Krasobruslení na Olympijských hrách
13
2.3 Systém soutěţí krasobruslení
14
2.3.1 Česká republika
15
2.3.2 Dánsko
17
2.3.3 USA
18
2.4 Charakteristika sportovního výkonu krasobruslaře
19
2.5 Krasobruslení vs. ostatní sporty
20
2.6 Specifika přípravy vybraného vzorku krasobruslařů
21
2.7 Charakteristika osobnosti a motoriky člověka ve věku 10 aţ 15 let
22
2.7.1 Mladší školní věk (6 – 11 let)
22
2.7.2 Starší školní věk (11 – 15 let)
24
2.8 Pohybová aktivita
25
2.9 Sport
28
2.10 Preference vs. Zájmy
30
3 CÍLE DIPLOMOVÉ PRÁCE
32
3.1 Hlavní cíl
32
3.2 Dílčí cíle
32
3.3 Výzkumné otázky
32
4 METODIKA
33
4.1 Metodika analýzy preferencí sportovních aktivit
33
4.2 Charakteristika jednotlivých klubů
35
4.3 Metodika zjišťování sportovních podmínek v jednotlivých klubech
37
5 VÝSLEDKY A DISKUSE
40
5.1 Oblíbenost kategorií sportovních aktivit (souhrnně)
40
5.2 Preference individuálních sportů
41
5.3 Preference týmových sportů
44
5.4 Preference kondičních aktivit
46
5.5 Preference rytmických a tanečních aktivit
47
5.6 Preference sportovních aktivit ve vodě
49
5.7 Preference sportovních aktivit v přírodě
50
5.8 Účast dotazovaných bruslařů na Národním (Regionálním) mistrovství
51
5.9 Nejoblíbenější sportovní aktivity krasobruslařů jednotlivých zemí vs. skutečně realizované aktivity v tréninkovém plánu
53
6 ZÁVĚRY
55
7 SOUHRN
57
8 SUMMARY
60
9 REFERENČNÍ SEZNAM
63
10 PŘÍLOHY
67
1 ÚVOD Krasobruslení patří k velmi specifickým sportovním odvětvím. Svou rychlostí, půvabem i náročností je jedním z nejelegantnějších sportů vůbec. Figury, obtíţné skoky, elegantní skluz, harmonické pohyby, ohebnost, pruţnost, ztvárnění hudby, to je podstata krasobruslení.
Jiţ samotné označení spojující slova „kraso“ a „bruslení“ charakterizuje jeho dvě nepostradatelné sloţky-sportovní a umělecký projev (Hrázská, 2006). Krasobruslení patří k nejkrásnějším sportům, ale zároveň také k nejnáročnějším. Od sportovců se vyţaduje vysoká úroveň všestrannosti. Kromě vynikajících fyzických kvalit, jako je síla, vytrvalost, rychlost aj., musí být krasobruslaři vybaveni i výbornou schopností interpretovat charakter hudebního doprovodu. Krasobruslení tedy rozvíjí i smysl pro rytmus, hudebnost a umění výkon nejen správně provést, ale umět ho i podat. Encyklopedie tělesné kultury (1988) charakterizuje krasobruslení jako sportovní odvětví, spojující sport a umělecký projev. Jízda na bruslích na ledové ploše podle určitých pravidel. Krasobruslení je spjaté s hudebním doprovodem, který je podnětem pro vyjádření ladného pohybu. Dokonalé předvedení pohybové jízdy vyţaduje hlavně senzomotorickou koordinaci v čase a prostoru, dynamickou rovnováhu a pohybovou kreativitu (tvořivost). Při výběru závodníků se přihlíţí k morfologickým předpokladům závodníků. Po technické stránce dosáhlo krasobruslení vysokého stupně dokonalosti a prvky, které se dnes vkládají jak do krátkých programů, tak do volných jízd, jsou vrcholnými akrobatickými výkony.
9
2 PŘEHLED POZNATKŮ 2.1 Historie krasobruslení Historie bruslení sahá aţ do pravěku. Klouzání po zamrzlých vodních plochách vyuţívali lidé jako způsob dopravy při dlouhých cestách za lovem zvěře. Úlovek znamenal nejen obţivu, ale i zvířecí kosti vhodné k výrobě prvních bruslí. Archeologické nálezy kostěných bruslí, vyrobených ze zvířecích, převáţně stehenních kostí, můţeme nalézt na území Ruska, Skandinávie, Velké Británie, Německa, Švýcarska a dokonce i na našem území. Kostěné brusle neměly ostré hrany, k odrazu se vyuţívalo odpichování jednou nebo dvěma holemi. Tento prvotní způsob klouzání po zamrzlých vodách byl společným předchůdcem bruslení i lyţování. Zkoušely se i různé varianty dřevěných bruslí. Od 4.století, kdy se v Evropě začali usazovat Keltové, známí mimo jiné jako výborní zpracovatelé ţeleza, začala nová epocha ve vývoji bruslení. Kovové brusle tvořené ţelezným páskem zasazeným do dřevěné destičky umoţnily rychlejší a jistější pohyb po ledě. Další vývoj bruslení dokládají obrazy slavných holandských malířů. Bruslení patřilo v Holandsku k oblíbeným lidovým zábavám, na jiných místech bylo však jen výhradním právem šlechty. I na dvoře císaře Rudolfa II. byl počátkem roku 1610 uspořádán velký karneval na ledě. Šlo především o společenskou událost neţ o výkony samotné. Bruslení si postupně získávalo oblibu ve všech společenských kruzích, šířilo se i přes nejrůznější překáţky. Dokonce i J. A. Komenský, jeden z prvních propagátorů tělesné výchovy, řadil bruslení společně s plaváním mezi hry ţivotu nebezpečné a nedůstojné. Jiţ v 18.století se pořádali v Nizozemí první bruslařské rychlostní závody na zamrzlých průplavech. Bruslilo se i v Paříţi a na zamrzlých jezírkách ve Versailles, a to za vlády krále Ludvíka XVI. Bruslení uchvátilo i spoustu významných osobností, mezi něţ patří dobrodruh Casanova, Napoleon Bonaparte či královna Viktorie. Významnou etapu ve vývoji bruslení začalo skotské město Edinburgh, kde byl v roce 1744 zaloţen první bruslařský klub na světě. O pár let později byla vydána první kniha věnovaná bruslařské tématice. Postupně se na britských ostrovech začala formovat bruslařská 10
škola, která měla ve světě po dlouhou dobu vedoucí postavení. Za zakladatele moderního bruslení se povaţuje, původním povoláním tanečník, Američan Jackson Haines, který v letech 1864 a 1865 vyhrál mistrovství Spojených států a později vystupoval na exhibicích v Paříţi, Vídni, Stockholmu i Praze. Divákům jeho vystoupení doslova učarovalo a bylo pokládáno za vzor elegance a obratnosti. Hainesovi ţáci dále rozvíjeli bruslařské umění a tak vznikla první pravidla, tzv. Regulativ, která pak převzala Mezinárodní bruslařská unie (ISU) zaloţená v roce 1892. I v českých zemích se bruslení šířilo velkou rychlostí. Velký vliv na vývoj bruslení v Čechách měl propagátor sportu Dr. Josef Rossler-Ořovský, který roku 1888 zaloţil v Praze Bruslařský závodní klub. Tentýţ rok se u příleţitosti konání mistrovství Čech začal pouţívat pojem „krasobruslení“ jako označení nové sportovní disciplíny. Počátkem 20. století posunul krasobruslařskou laťku mnohem výš švédský krasobruslař Ulrich Salchow, který se stal 10násobným mistrem světa, a to i díky svému převratnému vynálezu – bruslí se zoubky. Ty umoţňovaly mnohem silnější odrazy v samotném bruslení, ale především ve skocích. Svou kariéru korunoval novým skokem, který pod názvem Salchowův skok patří mezi základní krasobruslařské skoky dodnes. V meziválečné období se nejvíce prosadili Norka Sonja Henieová a Rakušan Karl Schaffer. Desetinásobná mistryně světa Sonja Henieová vnesla do krasobruslení kromě nové módy zkrácených sukní aţ ke kolenům především eleganci, ladnost a propracovanost pohybu. Byla jednou z nejobdivovanějších ţen světa, a dokonce se ji podařilo dobýt i Hollywood. Mezi muţi vynikal v letech 1929 aţ 1936 rakouský závodník Karl Schaffer, který se stal osminásobným mistrem Evropy a sedminásobným mistrem světa. Od
roku
1922
zastřešoval
krasobruslaře,
ale
i
rychlobruslaře
v tehdejším
Československu nově zaloţený Bruslařský svaz republiky československé. Bruslařský svaz byl jiţ v roce 1923 přijat za řádného člena Mezinárodní bruslařské unie. Bohuţel aţ do druhé světové války nemělo československé krasobruslení mnoho výrazných osobností. Obrat nastal aţ s budováním umělých kluzišť, které umoţnily pravidelný trénink na lepším a stále obnovovaném ledě. První umělé kluziště u nás bylo otevřeno v roce 1931 v Praze na Štvanici. Jednou z nejdůleţitějších etap vývoje krasobruslení bylo období po druhé světové válce. V té době proţíval tento sport nebývalý rozkvět. Volná jízda pozvolna získávala postavení nad, do té doby protěţovanou, povinnou jízdou. Volná jízda byla mnohem atraktivnější pro diváky. Obsahovala skoky, piruety, bruslaři se v ní snaţili vyjádřit hudbu 11
pohybem. K výrazným osobnostem té doby patřil Američan Richard Buton, suverénně ovládal dvojité, ale i trojité skoky a během své závodní činnosti se stal dokonce dvojnásobným vítězem zimních olympijských her v letech 1948 a 1952. Jeho nástupci byli bratři Jenkinsovi ze Spojených států a Kanaďan Donald Jackson, který na mistrovství světa v Praze získal zlatou medaili. Mezi ţenami se v poválečném období prosadila Kanaďanka Barbara Ann Scottová a Carol Weissová ze Spojených států. Sportovním dvojicím udávali směr Kanaďané Wagnerová – Paul, v kategorii tanců na ledě dominovaly anglické páry. V osmdesátých a devadesátých letech byli nejsilněji obsazovány kategorie muţů a to především sovětskými a zámořskými závodníky. Za zmínku stojí Scott Hamilton, Brian Boitano, Viktor Petrenko, Elvis Stojko. Mezi ţenami posbírala největší slávu Němka Katarina Wittová. Její hvězdná kariéra začala vítězstvím na olympijských hrách v Sarajevu v roce 1984, pokračovala prvním místem na mistrovství Evropy a Světa a vyvrcholila obhájením zlaté medaile na zimní olympiádě v Calgary 1988. Její jízdy byly vţdy technicky náročné, propracované a plné nápadité choreografie. Mezi další velmi úspěšné krasobruslařky patří Midori Itová, Lu Chen nebo Oksana Bajulová. Ve sportovních dvojicích vynikali Gordějevová – Griňkov, Elena Bereshnaja a Anton Sicharulidze. Tancům na ledě, nejmladší krasobruslařské disciplíně, vévodili Pachomovová – Gorškov, Liničuková – Karpanosov. Sovětská prvenství na několik let přerušili vynikající angličtí tanečníci Torvillová – Dean. Nezapomenutelný je jejich volný tanec na Ravelovo Bolero. Toto vystoupení bylo zlomem v pojetí tanců na ledě a krokem k výrazovému tanci. V současnosti se nám vybavují jména jako Pljuščenko, Lysáček, Verner, Kwanová, Slucká, Koster, Kimová a další. Jejich jízdy jsou plné trojitých, u muţů i čtverných skoků, nejrůznějších skokových kombinací a sekvencí, obtíţných piruet, krokových pasáţí, spirálových variací a nápaditých choreografií. Ve sportovních dvojicích v posledních letech figurují Němci Savčenková – Szolkowy, Rusové Kavagutiová – Smirnov. V tancích na ledě je třeba zmínit Virtueovou s Moirem, Davisovou s Whitem, Dominovou s Šabalinem. I české krasobruslení se po II. světové válce dostalo mezi krasobruslařské velmoci. Jedna z nejvýraznějších ţen českého, ale i světového krasobruslení „Ája“ Vrzáňová byla mistryní světa v letech 1949 a 1960. Po ní nastoupil Karol Divín, který získal dva tituly mistra Evropy. Jeho největším úspěchem byla stříbrná medaile na olympijských krách v roce 1960. Ve sportovních dvojicích nás skvěle reprezentovali Suchánková s Doleţalem. Do dějin 12
československého krasobruslení se nezapomenutelně zapsali i sourozenci Romanovi, kteří v kategorii tanečních párů získali čtyři tituly mistrů Evropy a tři tituly mistrů světa. V kategorii ţen získala Hana Mašková v roce 1968 titul mistryně Evropy a své kvality předvedla i na olympijských hrách v Grenoblu, kde získala bronzovou medaili. Nejúspěšnějším krasobruslařem reprezentujícím naše barvy byl Ondrej Nepela, pětinásobný mistr Evropy, trojnásobný mistr světa a olympijský vítěz ze Sappora 1972. Na Nepelovi úspěchy navázal Josef Sabovčík a o něco později i Petr Barna. Ve sportovních dvojicích se v devadesátých letech prosadili Kovaříková s Novotným, mistři světa z Birminghamu roku 1995 a následně dvojnásobní mistři světa mezi profesionály. K našim nynějším nejúspěšnějším krasobruslařům patří Tomáš Verner, mistr Evropy z roku 2008 a Michal Březina, desátý na olympijských hrách ve Vencouveru.
2.2 Krasobruslení na Olympijských hrách První krasobruslařská účast na olympijských hrách proběhla v roce 1908. Stejně jako roku 1920 bylo krasobruslení součástí Letních olympijských her. Od prvních Zimních olympijských her, které se konaly roku 1924 ve francouzském Chamomix, je krasobruslení součástí zimních olympijských her. Soutěţí se ve čtyřech kategoriích - muţi, ţeny, sportovní dvojce a taneční páry.
Americká reprezentace Američtí krasobruslaři získali za dosavadních 23 „olympiád“ celkem 44 medailí, z toho 13 zlatých, 15 stříbrných a 16 bronzových. Celkově jsou na prvním místě v medailovém pořadí států (co se týče krasobruslení). Zatím se zúčastnili všech olympijských her s velkou účastí.
Dánská reprezentace Dánsko se účastnilo olympijských her pouze 6krát. Celkem startovalo jen 7 závodníků. Nikdy nedosáhli medailových úspěchů.
13
Česká / Československá reprezentace Československo se ZOH zúčastnilo 15krát a dosáhlo celkem 5 medailí. Samostatná Česká republika se her zúčastnila čtyřikrát. Na medailové úspěchy bohuţel nedosáhla. ZOH v Turíně, 2006 Zlatou medaili na ZOH v Turíně Američané nezískali. Pyšnit se ale mohou dvěma stříbrnými medailemi. Jednu získala v kategorii ţen Sasha Cohen, druhou v kategorii tanců na ledě vybojovali Tanith Belbin/Benjamin Agosto. V kategorii muţů se Američan Evan Lysacek umístil na čtvrtém místě (dále potom Američané obsadili páté a sedmé místo). Ve sportovních dvojicích Američané obsadili na ZOH v Turíně 7. místo Z české ani dánské reprezentace nedosáhl na medailovou pozici nikdo.
ZOH ve Vancouveru, 2010 Američané získali zlatou medaili v kategorii muţů (Evan Lysacek) a stříbrnou medaili v kategorii tanečních párů (Meryl Davis a Charlie White). Těmito výkony se spolu s Čínou zařadili na první místo v celkovém medailovém pořadí. Z české reprezentace se nejlépe umístil v kategorii muţů Michal Březina a to na 10. místě, dále pak na 19. místě Tomáš Verner. V kategorii tanečních párů Kamila Hájková s Davidem Vincourem obsadili 21. pozici.
2.3 Systém soutěží krasobruslení Vrcholným orgánem světového krasobruslení je Mezinárodní bruslařská unie (International Skating Union, dále jen „ISU“) řídící světové krasobruslení a rychlobruslení. Do jejich pravomoci spadají všechny mezinárodní soutěţe a mezinárodní krasobruslařský styk. Soutěžní disciplíny a) jednotlivci b) sportovní dvojice c) tance na ledě d) synchronizované bruslení 14
Obecné ustanovení V kategorii jednotlivců soutěţí ţeny a muţi ve všech kategoriích odděleně, obdobně dívky a chlapci. Sportovní dvojice a taneční páry se skládají vţdy jen z muţe a ţeny. V soutěţích skupinového bruslení startují muţi a ţeny v libovolném poměru při dodrţení předepsaného počtu závodníků ve skupině. Rozdělení do jednotlivých závodních kategorií je určeno věkovou hranicí závodníků. Krasobruslařské soutěţe jsou rozděleny na mezinárodní, mistrovské, krajské, pohárové, klubové aj. Kaţdá soutěţ musí probíhat podle soutěţního řádu a pravidel krasobruslení vydaných ISU, případně podle speciálních pravidel platných pro jednotlivé státy. 2.3.1 Česká republika Vrcholným orgánem českého krasobruslení je Český krasobruslařský svaz (ČKS), organizovaný v ISU a ČSTV.
V krasobruslařských soutěţích mohou startovat závodníci a závodnice, kteří do 30.června před začátkem krasobruslařské sezóny dosáhnou 6 let. Pro stanovení věkové hranice je rozhodující vţdy 1. červenec před sezónou, kdy závodník či závodnice nesmí stanovený věk dosáhnout. Závodí se v kategoriích mladší nováčci, nováčci, nejmladší ţactvo, mladší ţactvo, ţactvo, junioři a senioři. Pro nemistrovské soutěţe můţe pořadatel v kategorii mladšího ţactva, nejmladšího ţactva a v kategoriích nováčků volit i jiné věkové hranice při zachování obecných pravidel. Nejniţší věková hranice musí být zachována (Český krasobruslařský svaz, 2010).
15
Tabulka 1. Věkové hranice pro krasobruslaře závodící v České republice Soutěžní kategorie
Sólo – muži a ženy
Sportovní dvojice
Taneční páry
HVH2 není omezena DVH3 15 let (Mistrovství ISU) DVH 14 let (ostatní soutěţe)
Senioři
Skupiny synchronizovaného bruslení HVH není omezena DVH 14 let
Junioři
HVH 19 let DVH 13 let (mezinárodní soutěţe) DVH 12 let (ostatní soutěţe)
HVH 21 let muţi HVH 19 let ţeny DVH 13 let oba partneři
HVH 19 let DVH 12 let
Žactvo
HVH 15 let DVH 10 let (mezinárodní soutěţe)
HVH 17 let ţák HVH 15 let ţačka DVH 10 let oba partneři
HVH 15 let DVH 10 let (mezinárodní soutěţe) DVH 7 let (ostatní soutěţe)
Žactvo mladší
HVH 12 let
HVH 14 let ţák HVH 12 let ţačka DVH 7 let oba partneři
HVH 12 let DVH 7 let
Žactvo nejmladší Nováčci Nováčci mladší
HVH 10 let HVH 8 let HVH 7 let
Pozn. 2 HVH – horní věková hranice, 3 DVH – dolní věková hranice Organizace soutěží v ČR Krasobruslařské soutěţe na našem území jsou rozděleny do dvou kategorií - Český pohár a Pohár ČKS. Na Mistrovství ČR seniorů a seniorek mohou startovat závodníci, kteří splní kvalifikační kritéria (ta jsou přesně stanovena) k termínu 2 týdny před MČR (sportovní dvojice a taneční páry startují bez omezení). Pro Přebor ČR seniorů a Mistrovství ČR juniorů, ţactva a mladšího ţactva je kvalifikací průběţné pořadí Českého poháru k datu 2 týdny před pořádáním Mistrovství ČR (kategorie seniorek a juniorek – závodnice umístěné na 1. - 24. místě, v kategorii ţaček a mladších ţaček – závodnice na 1. – 30. místě; v kategorii junioři, ţáci a mladší ţáci startují závodníci bez omezení) a splnění předepsaného testu. Nově na mistrovství republiky startují i nejmladší ţačky/ţáci. Mezinárodní soutěţe se vypisují a organizují podle pravidel ISU. Vzhledem k tomu, ţe pravidla ISU nezahrnují soutěţe niţších věkových kategorií neţ ţactva, mohou se 16
mezinárodní soutěţe v těchto kategoriích na našem území organizovat odlišně od tohoto soutěţního řádu. Pohár ČKS je nově vytvořený systém závodů, kterých se můţe zúčastnit kaţdý. Systém je rozdělen do tří skupin – A, B, C. Ve skupině A startují všechny věkové kategorie jako při závodech Českého poháru, obsahová náplň volné jízdy je také shodná, výjimkou je, ţe závodníci nemusí mít splněné testy výkonnosti, které často bývají limitujícím faktorem. Ti méně zdatní nebo ti, kteří se krasobruslení věnují jen na „hobby“ úrovni určitě uvítají Pohár ČKS – B a C.
2.3.2 Dánsko Nejvyšším orgánem dánského krasobruslení je Dánská krasobruslařská unie, která zastřešuje všechny krasobruslařské kluby. Závodníci, kteří se chtějí účastnit mistrovských soutěţí (tzv. kategorie „A“), musí mít splněny testy výkonnosti, které jsou přesně stanoveny a to dle věku a odpovídající kategorie. Ti nejlepší v kategoriích senioři, junioři, ţáci, mladší ţáci pak změří své síly při Dánském mistrovství. Závodníci, kteří splní testy výkonnosti, se dále mohou účastnit série tří tzv. „velkých cen“. Obdrţí-li minimálně 650 bodů (počítají se dva nejlepší výkony), pak mohou startovat ve Finále Grand Prix Dánské Unie. V niţších kategoriích je kromě splnění testů výkonnosti další podmínkou kvalifikace závodníka při pohárových soutěţích. Krasobruslaři, kteří se chtějí regulérně účastnit závodů (tzv. kategorie „B“), musí splnit alespoň test číslo 1.
17
2.3.3 USA
Obrázek 1. Systém soutěţí v USA WFS (Warwick Figure skaters) klub se nachází v americkém státě Rhode Island, který spadá pod bruslařský region New England. Pokud se do regionálních závodů přihlásí více jak 24 závodníků, musí se nejdříve probojovat přes kvalifikaci, např. v podobě volné jízdy. Další podmínkou je samozřejmě splnění testů výkonnosti. Čtyři nejlepší závodníci z regionálních šampionátů (celkem je jich 9) postupují do oblastních přeborů. USA je rozděleno do tří bruslařských oblastí, a to Eastern, Midwestern a Pacific coast. Opět postupují jen čtyři nejlepší z kaţdé oblasti. Národního mistrovství se tedy účastní 12 závodníků. Závodníci, kteří nesplní testy výkonnosti, můţou startovat na závodech, které nespadají pod ISU.
18
2.4 Charakteristika sportovního výkonu krasobruslaře Při plánování všestranné přípravy se snaţíme vycházet ze struktury sportovního výkonu krasobruslaře, tedy komplexem faktorů, které v rozhodující míře podmiňují sportovní výkonnost v krasobruslení. Zavedení krátkého programu v roce 1972 značně ovlivnilo vývoj světového krasobruslení. Pravidla poprvé v historii krasobruslení předběhla výkonnost a stala se motivem pro zvýšení úrovně. Poţadavky na krasobruslaře rostou geometrickou řadou. Zvětšuje se objem, a hlavně intenzita tréninkového zatíţení, mění se i obsahová náplň tréninku. Důraz se klade nejen na stále se zvyšující sportovní hodnotu jízdy, ale i na estetickou stránku a na umělecký dojem. Krasobruslař, který není na takovou zátěţ dostatečně fyzicky a psychicky připraven, nemůţe tréninkové nároky v potřebné intenzitě splňovat. Monsma & Malina (2008) zkoumali rozdíly antropometrických charakteristik a somatotypy krasobruslařek podle úrovně a disciplíny. Výsledky ukázaly, ţe sólo bruslaři jsou vyšší a těţší, mají vyšší index tělesné hmotnosti neţ bruslaři tanečníci, ovšem somatotyp se neliší. Celkově však krasobruslení upřednostňuje lehkost, štíhlost, symetricitu. Ziegler, Jonnalagadda, Nelson, Lawrence & Baciak (2002) se zabývali stravovacími návyky krasobruslařů. Došli k závěru, ţe většina bruslařů nevyuţívá dostatečné mnoţství energie, coţ můţe ovlivnit nejen výkon, ale i zdraví. K podání maximálního výkonu vyţadují různá sportovní odvětví specifické tělesné typy a také vhodnou tělesnou výšku (Máček & Máčková, 1997). Sportovní výkon krasobruslaře je podmíněn vysokou úrovní všestranné a speciální připravenosti. Závodník musí ve stanoveném limitu předvést několik různých technických prvků, jako jsou skoky, piruety, krokové variace. Přitom kaţdý následující prvek předvádí ve zhoršujících se podmínkách – zvětšuje se kyslíkový dluh, narůstá nervosvalová únava, zhoršuje se celková koordinace. Velké nároky jsou kladeny i na centrální nervovou soustavu, protoţe při provádění náročných prvků, které znamenají vţdy určité riziko, vzniká značné psychické zatíţení. 19
To vše můţe krasobruslař zvládnout jen za předpokladu dobře rozvinuté všeobecné a speciální vytrvalosti.
2.5 Krasobruslení vs. ostatní sporty Společnými znaky krasobruslení a jiných
sportovních odvětví, jako je např.
gymnastika, synchronizované plávaní, společenské tance, jsou hudba, kostýmy a nebo hudební doprovod. V porovnání s jinými individuálními sporty se ale krasobruslení vyznačuje i různými specifiky. Specifika krasobruslení spočívají kromě předpokladu zvládnutí dokonalého pohybu na bruslích i ve vysokém stupni rychlosti, vytrvalosti, odrazové výbušnosti, rotační schopnosti, silové obratnosti. Kromě těchto pohybových schopností je velmi důleţitý estetický a hudební projev, stejně tak i celkový umělecký dojem. Všechny tyto schopnosti kladou vysoké nároky na organizmus a psychiku, a tudíţ je nutné je od raného věku rozvíjet a systematicky na ně děti připravovat. V přípravě dětí a mládeţe je potřebné věnovat se uţ od začátku vytrvalosti, rychlosti, technické zdatnosti i psychické stabilitě. Tyto faktory jsou důleţité i z toho důvodu, ţe vrcholové krasobruslařské závody (mezinárodní závody Grand Prix, ME, MS) jsou dlouhodobější záleţitostí, aţ několikadenní. Během těchto několika dní závodník trénuje i závodí, přičemţ vydá velké mnoţství energie, a proto musí být výborně připraven jak po fyzické stránce, aby zvládnul naučené prvky během jízdy (délka jízdy se odvíjí od věku závodníka a od kategorie, ve které startuje), tak i po psychické stránce. Závodník je vystaven různým stresovým situacím. Krasobruslařské závody jsou sice záleţitostí někdy aţ 7 dní, ale samotný výkon trvá jen několik minut. V kategorii ţaček/ţáků nebo mladších ţaček/mladších ţáků jsou závody záleţitostí sice jen jednodenní, ale závodníci musejí zvládnout jak krátký program, tak volnou jízdu během tohoto jednoho dne. A proto jen odolní a speciálně připravení bruslaři mají šanci tak obrovský nápor zvládnout. Osobnost a charakter krasobruslaře by se měly vyznačovat přinejmenším těmito znaky: ctiţádost, bojovnost, psychická odolnost, důvěra v trenéra i v sebe sama, ale i vyrovnanost s případným neúspěchem.
20
2.6 Specifika přípravy vybraného vzorku krasobruslařů Česká republika Tabulka 2. Rozpis tréninků na „suchu“ u vybraných českých klubů "Suchá" příprava Den/ Klub
Brno
Uherský Brod
Zlín
pondělí úterý středa čtvrtek pátek sobota neděle
Balet
Gymnastika Balet
"Specializace"
Balet "Specializace" Tanec
"Specializace"
Balet Jóga
Z tabulky vyplývá, ţe všechny tři dotazované kluby poskytují svým členům specializovanou a baletní přípravu. Závodníci z Uherského Brodu absolvují i gymnastickou a taneční průpravu a bruslaři ze Zlína zařadili do své „suché“ přípravy i jógu. „Specializace“ „Specializace“ je specializovaná příprava krasobruslaře, ve které se zaměřujeme především na techniku krasobruslařských skoků, figur i piruet. Součástí jsou i základy atletiky, gymnastiky, koordinačních a posilovacích cvičení. Baletní a taneční příprava Baletní a taneční příprava by dle mého měla být nezastupitelnou součástí přípravy krasobruslařů. Podmiňuje sportovní i uměleckou sloţku závodníkova výkonu. Základním cílem přípravy je pohybová koordinace, soulad cvičení s hudebním doprovodem a zejména osvojení návyků správného drţení těla, které je základem kaţdého baletního a tanečního pohybu. Jóga Myslím si, ţe zařadit jógu do tréninkového plánu vůbec není špatný nápad, ba naopak. Psychika krasobruslaře je velmi důleţitá. Co je vám platné, ţe váš svěřenec v tréninku skáče jako mistr světa, předvádí bezchybné programy, kdyţ nakonec v závodě, kde je pod mnohem větším psychickým a emočním tlakem, nepředvede nic z toho, co umí?
21
Heider (in Nakonečný, 1993, 169) uvádí, ţe „zmizí-li sebedůvěra nějakého jedince, zanikají i jeho schopnosti“. V józe ustupuje výsledek (čas, body, vzdálenost, apod.) do pozadí, nejdůleţitější jsou vnitřní pocity. Subjektivní proţívání a vnímání těla. Kaţdý by se měl zaměřit jen sám na sebe a cvičit v rámci svých moţností. Důraz se klade především na správné dýchání a koncentraci.
USA Američtí krasobruslaři účastnící se mého průzkumu, bohuţel ţádnou další sportovní přípravu neabsolvují. Je víc jak pravděpodobné, ţe spousta z nich se věnuje i jiným sportovním aktivitám, ale ne v rámci krasobruslařského oddílu.
Dánsko Dánští bruslaři mají do týdenního tréninkového plánu zařazenou 4x „specializaci“, kde se zabývají především technikou a správným provedením krasobruslařských prvků, a 1x „balet“, kde se zaměřují na základy baletní, taneční a rytmické průpravy.
2.7 Charakteristika osobnosti a motoriky člověka ve věku 10 až 15 let Osobnost člověka hraje významnou roli v přístupu k pohybové aktivitě a jejím preferencím. Věkové rozmezí 10 – 15 let, které se vztahuje k mé diplomové práci, můţeme z hlediska vývoje osobnosti zařadit do dvou kategorií: mladší školní věk a starší školní věk.
2.7.1 Mladší školní věk (6 – 11 let) Období, kdy je dítě
ţákem
prvního
stupně základní školy,
psychologům
a zejména psychiatrům připadalo jako období nenápadné, klidné, bez velkých konfliktů. Ale ve skutečnosti dochází k důleţitým změnám (Čáp & Mareš, 2007).
22
Tento věk je dobou plynulého růstu všech orgánů. Rovnoměrně se zvyšuje hmotnost i výška těla. Celková odolnost organismu roste, ale kostra není zdaleka vyvinutá. Důleţité je proto věnovat pozornost dobrému drţení těla. Rozvíjí se paměť a představivost,ale souvislosti zatím unikají. Abstraktní operace se objevují aţ koncem tohoto období. Vnímaní reality je často doplňováno fantazií. Děti charakterizuje impulsivnost, vůle je slabě vyvinutá, dítě se nedokáţe dlouhodobě soustředit. Erikson (in Čáp & Mareš, 2007) označil toto období jako fázi píle a snaţivosti. Pílí a snaţivostí dítě získává pochvalu, uznání, zvyšuje se jeho sebehodnocení. Překonává se pocit méněcennosti, který je u dětí běţný. Fürst (1997) období od počátku školního věku po 11. - 13. rok ţivota řadí do raného mládí. Dítě se dostává z úzkého kruhu rodiny, navazuje kontakty s vrstevníky. Od osmi let projevuje tendenci samo vytvářet vztahy, do popředí vstupuje potřeba přítele stejného pohlaví. Nejsou výrazné rozdíly mezi chlapci a dívkami. Růst a vývoj probíhá v zásadě shodně u obou pohlaví. Celý pohybový aparát vykazuje velkou pruţnost. Rozsah pohybu v kloubech není nijak výrazně omezován tuhostí svalů, šlach a vazů. Věkově jsou děti tělesně i psychicky dostatečně vyvinuté k osvojování pohybových dovedností nejrůznějšího druhu. Z hlediska tréninků to představuje plodné období pro koordinační schopnosti, dobré jsou ale i předpoklady pro pohyblivost a rychlostní schopnosti. Nejsou zde vhodné podmínky pro soustředěnější vytrvalostní a silový rozvoj (Dovalil et al., 2009). V rámci své spontánní aktivity děti snesou značnou vytrvalostní zátěţ. V tréninku by měl dominovat herní princip. Děti rády soutěţí, není třeba je k pohybu nutit. Jak uţ bylo řečeno, děti se nedokáţí dlouhodobě soustředit, tudíţ činnost musí být pestrá a často obměňovaná. Autorita trenéra je v tomto věku obvykle vysoká.
23
2.7.2 Starší školní věk (11 – 15 let) Je to období bouřlivých změn v organismu, které se odráţejí i v psychologickém, psychomotorickém a sociálním vývoji. Z velké části sem spadá puberta, jejímţ hlavním problémem je, ţe v poměrně krátkém období dochází k zásadním změnám v organismu. Díky hormonálnímu působení se urychluje růst, výrazněji se mění výška těla a celková hmotnost. Dítě se mění v dospělého člověka. Ve věku mezi 13 a 15 lety proniká do osobního vývoje sexualita. Časový úsek mezi prvním výskytem sekundárních pohlavních znaků a počátkem fungování pohlavních orgánů označujeme jako pubertu (Fürst, 1997). Pro sport je významné, ţe vzestup pohlavních hormonů zřetelně zvyšuje svalovou sílu, tomu však nejsou současně uzpůsobeny šlachy, vazy a zejména jejich úpony (Dovalil et al., 2009). Přechodně také dochází k poklesu koordinačních schopností. Objevují se znaky logického a abstraktního myšlení, rozvíjí se i paměť. Dítě začíná rozumět racionálnímu zdůvodňování, vydrţí se déle soustředit. Typická pro toto období je náladovost. S přibývajícím věkem se zvětšují rozdíly mezi chlapci a děvčaty. V tomto období se silně projevuje zákon nerovnoměrného vývoje. Chlapcům výrazněji přibývá svalová hmota, u děvčat dochází ke zvýšenému ukládání tuků. Vývoj i růst pokračuje, osifikace kostí dále limituje výkonnost. Zhruba do 13 let se proces pohybového učení, tj. osvojování nových a zdokonalování osvojených pohybů, uskutečňuje tak rychle a efektivně jako nikdy později. Dokonce se zdá, ţe pohyby naučené v této době jsou pevnější neţ ty, které se učí v dospělosti (Dovalil et al., 2009). V období staršího školního věku se orientace chlapců a děvčat na sport ukončuje, vytváří se vztah ke sportu jako zábavě, ale i jako k povinnosti. Podle Dovalila (2009, 248) by měl být trenér spíše starším zkušenějším přítelem, otevřeným, taktním a chápajícím.
24
2.8 Pohybová aktivita Pohybová aktivita je nedílnou součástí ţivotního stylu kaţdého z nás. Světová zdravotnická organizace WHO definuje pohybovou aktivitu jako „jakoukoli aktivitu produkovanou kosterním svalstvem způsobující zvýšení tepové a dechové frekvence“ (In Kalman, Hamřík, & Pavelka, 2009, 21). Pohybovou aktivitu lze chápat jako spektrum činností v řadě oblastí lidské motoriky. Můţe být součástí dětské hry, školních aktivit nebo sportu. Pohybová aktivita je nezbytná pro naše zdraví. Mnoho experimentů a vědeckých důkazů potvrzuje, ţe adekvátní pravidelná pohybová aktivita přináší širokou škálu fyzického, sociálního a mentálního uţitku a je určujícím faktorem zdraví člověka a celé populace. Podle Frömela je pohybová aktivita komplex lidského chování, které zahrnuje všechny pohybové činnosti člověka. Je uskutečňována zapojením kosterního svalstva při současné spotřebě energie (Frömel, Novosad, & Svozil, 1999). Mnoho výzkumů potvrdilo, ţe pohybová aktivita hraje významnou roli při vývoji člověka. Pohybový deficit dnešní tzv. „sedící populace“ je negativním důsledkem dnešního ţivotního stylu. Ten se podílí na tvorbě tzv. „civilizačních onemocněních“, jako je např. ischemická choroba srdeční, hypertenze, cévní mozkové příhody, diabetes mellitus, osteoporóza, obezita a další. U školní mládeţe jsou to především poruchy v drţení těla. Pravidelné cvičení spolu s přirozenou pohybovou aktivitou je nejlepším a nejméně náročným preventivním a léčebným prostředkem v boji s výše uvedenými onemocněními. Pohybová aktivita má značný ekonomický potenciál, zejména v oblastech redukce léčebných nákladů, zvyšování produktivity práce a ve vytváření zdravějšího fyzického a sociálního prostředí (Kalman, Hamřík, & Pavelka, 2009). Všeobecně se uznává převaha pozitivních vlivů pohybové aktivity na zdraví nad vlivy negativními. Obdobně pozitivně je hodnocen sociální a emotivní vliv pohybové aktivity na psychický stav, ţivotní styl a kvalitu ţivota.
25
Dle Bursové (2005) vhodnou pohybovou aktivitou můţeme zajišťovat a příp. pozitivně korigovat postavení jednotlivých obratlů páteře a její fyziologické dvojesovité zakřivení, svalovou rovnováhu a fyziologické zapojení jednotlivých svalových skupin do pohybových vzorců. Pohybová aktivita nám ale současně umoţňuje příjemné trávení volného času a napomáhá formovat jedince i po stránce sociální. Optimální tělesná zdatnost (s ní souvisí i psychická a sociální zdatnost) můţe podstatně ulehčit nezvratný proces stárnutí a preventivně ovlivňovat aktivní zdraví. Je zřejmé, ţe pohybová aktivita pozitivně působí na rozvoj člověka také v oblasti psychosociální, sniţuje subjektivní stres a redukuje riziko symptomů a frekvence depresí, zlepšuje sebeúctu. Pohybová aktivita odvádí mladé lidi od antisociálního chování včetně kriminality, zlepšuje psychickou kondici a rozvíjí pozitivní sociální hodnoty jedince. Cvičení vytrvalostního charakteru formou pravidelného tréninku patří do komplexu léčebných prostředků. Jeho hlavní efekt můţeme spatřit ve zvýšené adaptaci, kdy stejná zátěţ vyvolává menší stres, produkuje se méně adrenalinu, méně stoupá krevní tlak a dochází také k lepší a vyrovnanější regulaci hormonální a vegetativní. Srdce adaptovaného jedince pracuje ekonomičtěji (Máček & Máčková, 1997). Velmi důleţitým prostředím, které ovlivňuje vztah dětí k pohybové aktivitě a jejich informovanost o významu pohybové aktivity v ţivotě člověka, je škola. Vstup do školy změní ţivot téměř všech dětí. Dětství a dospívání jsou etapami lidského ţivota, v nichţ kaţdý prochází tělesným a duševním vývojem a získává zdravotní a sociální návyky, které si uchovává po zbytek ţivota. Ačkoliv jsou děti nejaktivnější skupinou populace, obecná úroveň pohybové aktivity je nedostatečná a klesá. Stále více dětí a mládeţe tráví svůj volný čas vysedáváním u televize, počítačů aj. Je dokázáno, ţe v mládí aktivní člověk zůstává s větší pravděpodobností aktivní i v dospělosti a stáří (Kalman, Hamřík & Pavelka, 2009; Makinen, Borodulin, Tammelin, Rahkonen, Laatikainen & Prattala 2010). Rovněţ byla prokázána souvislost mezi aktivními dětmi a dobrými studijními výsledky (Kalman, Hamřík & Pavelka, 2009). Tělesná výkonnost sportujících starších lidí dokazuje, ţe celoţivotní vykonávání pohybové aktivity můţe pozitivně ovlivňovat pokles výkonnosti aţ do pozdního stáří (Bursová, 2005). 26
Pohybová aktivita je jedním z nejdůleţitějších faktorů pro zlepšení lidského zdraví. Studie Baumana et al. (2009) ukázala, ţe vhodným kontrolním nástrojem, alespoň co se týče přehlednosti v jednotlivých zemích, je nově vytvořený mezinárodní dotazník pohybových aktivit tzv. IPAQ. V současné době se jiţ všeobecně uznává převaha pozitivních vlivů PA na upevnění zdraví a zvýšení zdatnosti, především u adolescentů. „Monitorování PA a diagnostika její skladby se stala jedním z nejzávaţnějších výzkumných problémů v oblasti školní tělesné výchovy, sportovního tréninku i volného času“ (Novosad, Frömel & Sigmund, 2001, 163). Dle Novosada, Frömela, Sigmunda (2001, 164) „objektivní stanovení velikosti pohybové aktivity a vyvolaného zatíţení jako základního adaptačního podnětu pro zvýšení zdatnosti a výkonnosti v tréninkových jednotkách je základem pro optimalizaci tréninkového procesu“. V České republice zatím nebyla vytvořena ţádná celonárodní strategie podpory pohybové aktivity. Dánsko zaznamenalo polarizaci v pohybové aktivitě, coţ znamená, ţe aktivní lidé jsou ještě aktivnější a ti málo aktivní jsou ještě méně aktivnější. Výzkumy ukázaly, ţe volnočasová sportovní aktivita vzrůstá, ale běţná kaţdodenní aktivita klesá. Celková míra pohybové aktivity v Dánsku klesá. Ministerstvo zdravotnictví zaloţilo v roce 2002 Fórum pro pohybovou aktivitu, které má za úkol prevenci obezity a motivaci lidí k aktivitě. Národním doporučením je být aktivní půl hodiny denně (Kalman, Hamřík, Pavelka & 2009) .
Kalman, Hamřík, Pavelka (2009) dále uvádějí, ţe v USA neexistuje jednotná strategie, jsou však místem působiště mnoha mezinárodně uznávaných institucí. Americké ministerstvo zdravotnictví vydalo v roce 1996 asi nejvýznamnější dokument o pohybové aktivitě a zdraví na světě zvaný US Surgeon General Report on Health and Physical Activity. Ale nikdy zde nebyla ve velké míře pouţita masmédia k podpoře pohybové aktivity.
27
2.9 Sport Sport je základním podsystémem tělesné kultury. Dle Šprynara et al. (1985, 19) je „sport kulturní činnost, kterou člověk vykonával a vykonává jako hravou, mimopracovní činnost ve volném čase a ve společenských skupinách“. Jeho charakteristickými znaky jsou soutěţení, neantagonistický boj o vítězství podle domluvených pravidel, vysoká sportovní výkonnost, odborně, vědecky a technicky podloţená příprava na sportovní soutěţení. „Sport je specifická, přísně organizovaná činnost tělocvičného i jiného pohybového, technického či intelektuálního charakteru s dominující výkonovou motivací a z ní vyplývající proţitkovostí, realizující se v dosahování absolutně či relativně maximálního výkonu v přesně vymezených a kontrolovaných podmínkách soutěţe“ (Hodaň, 1997, 79). Frömel uvádí, ţe sportovní zájem je vnitřní motiv a zaměření člověka na určitou sportovní oblast, vedoucí k uspokojení sportovních potřeb či dosaţení určitých kulturních hodnot (Frömel, Novosad & Svozil, 1999). Hodaň (1997) rozděluje sport na základě dosahované úrovně na sport vrcholový, výkonnostní a sportovní výchovu mládeţe, přičemţ sportovní výchova mládeţe je zaměřena na výběr talentů a jejich přípravu k produkci vrcholového (případně výkonnostního) sportu. Evropská charta sportu, k níţ se Česká republika připojila, chápe sport jako „všechny formy tělesné činnosti, které – ať jiţ prostřednictvím organizované účasti či nikoli – si kladou za cíl projevení či zdokonalení tělesné i psychické kondice, rozvoj společenských vztahů nebo dosaţení výsledků v soutěţích na všech úrovních“ (Dovalil et al., 2009). Sport (závodní sport) dále dělí na trénink, výkon a soutěţ. Sport se v nových společenských poměrech a vlivem komerce a médií velice rychle profesionalizoval. Ukázalo se, ţe úroveň sportovních mistrovství je velmi vysoká, a tak pouze jedinci věnující maximální úsilí i čas mohou dosahovat nejlepších výkonů. Prakticky ve všech měřitelných sportovních odvětvích došlo v posledních letech k výraznému posunu výkonnosti (výjimkou jsou silové sporty, kde byl vývoj v sedmdesátých a osmdesátých letech „urychlen“ 28
uţíváním anabolických steroidů, poté vlivem zpřísněných dopingových kontrol nastal pokles či
stagnace
výkonnosti).
Největší
výkonnostní
posun
byl
zaznamenán
ve vytrvalostních disciplínách (Kovář & Potměšil, 2001). Kovář & Potměšil (2001) dále uvádějí, ţe dochází ke stále výraznějším změnám v periodizaci sportovní přípravy, roste význam plánování, evidence a okamţitého vyhodnocování, v soutěţích samotných roste význam taktiky. Současný sport provází řada problémů. Zdůrazňuje se individualismus, výkon je brán jako hlavní kritérium všeho usilování, prosazuje se specializace, efektivita, dosavadní hodnoty i samotná podstata sportu je potlačována. Sport silně ovlivňuje prostředí trţní ekonomiky. Do sportu vstupuje komercionalizace a preference ekonomických zájmů. Mezi zabezpečováním populárních a méně populárních sportů existují velké rozdíly. Nelze přesně určit, co a jakou měrou posunuje úroveň výkonů stále dopředu. Je zjevné, ţe příprava nejlepších sportovců vyţaduje stále rostoucí finanční a materiální zabezpečení (Kovář & Potměšil, 2001) K základním charakteristikám sportu patří soutěţe a výkony. Sportovní soutěţe umoţňují srovnávání výkonnosti jednotlivců a týmů. Dle Dovalila at al. (2009) cílem je dosáhnout v daném čase a podmínkách nejvyšších výkonů, které vedou k vítězství, resp. k předpokládanému umístění v konkurenci s ostatními soutěţícími. Obsahem sportovních soutěţí je symbolický boj. Dominantním znakem je soutěţivý vztah k soupeři, boj o vítězství v rámci psaných i nepsaných pravidel (v duchu fair play). Jedním z nejvíce viditelných a propagovaných cílů sportovní a tělocvičné aktivity je tělesná zdatnost, jejímţ nejvyšším projevem jsou např. špičkové výkony. S nimi však naopak ostře kontrastuje zdravotní stav některých sportovců (Jisl, 2001).
29
2.10 Preference vs. zájmy
Pod významem slova „preference“ si většinou představíme přednost, zvýhodnění, oblíbenost a podobně. Pro získání správného českého ekvivalentu tohoto slova jsem pouţila výklady z různých slovníků. Oxfordský výkladový slovník (2000, 994) popisuje výraz „preference“ jako „podstatné jméno vyjadřující rozsáhlý zájem nebo touhu po něčem, dále věc nebo předmět, který se těší větší oblibě, neţ jiný předmět“. Sloveso „prefer“ – tedy „preferovat“ je pak vysvětleno jako: „moţnost výběru jedné věci raději neţ jiné z důvodu jeho/její oblíbenosti“ (Wehmeier, 2000, 994). Slovník cizích slov udává ekvivalenty: „přednost, výhoda někomu poskytovaná“ (Klimeš, 1998). Preference – z angl., výsada, přednost, to, co převaţuje. Způsob výběru z moţností, nejčastěji u hodnot. Povahový sklon k určitým činnostem, zájmům. Pojmu preference je významově podobný pojem „zájem“. Nicméně mezi výrazy preference a zájem jsou zřejmé rozdíly. Nakonečný (1993) uvádí, ţe pojem zájmu patří v psychologii vůbec k nejproblematičtěji a nejrůzněji vymezovaným pojmům a je obvykle chápán jako činnost, na níţ je člověk ochoten vynakládat úsilí, peníze a čas, a nebo, velmi úzce, jako trvalejší snaha o poznávání něčeho. Zájmy jsou prostředky dlouhodobé, zaměřeny do sféry poznávání, která je prostředkem uspokojování potřeb. Zájem je schopnost trvalejšího zaměření, soustředění na určitou činnost, s výrazným emočním doprovodem, stimuluje myšlení, paměť, vůli a jiné psychologické procesy. Lidé se svými zájmy výrazně liší, a to nejen jejich zaměřením, ale i trvalostí, hloubkou, šířkou, intenzitou a hodnotou. Zájmy vypovídají o osobnosti a ţivotní dráze člověka (Hartl, 2004).
30
Arnold (in Nakonečný, 1993) odvozuje zájmy z pudů, např. z pudu ke zkoumání a k uměleckému tvoření, avšak s tím rozdílem, ţe zájmy jsou, na rozdíl od pudů majících vztah k organickým procesům, zaměřeny na procesy psychické. Piéron (in Nakonečný, 1993) charakterizuje zájem jako shodu mezi určitými předměty a sklony osoby zajímající se o tyto předměty, které díky tomu přitahují její pozornost a usměrňují její činnost.
31
3 CÍLE DIPLOMOVÉ PRÁCE 3.1 Hlavní cíl Hlavním cílem diplomové práce je přispět k teoretické základně problematiky sportovních preferencí vytvořením nové jazykové verze dotazníku sportovních preferencí.
3.2 Dílčí cíle 1. Aplikací dotazníku preferencí v oblasti sportovních aktivit zjistit preferované druhy a odvětví sportovních aktivit u vybraných českých, dánských a amerických krasobruslařů. 2. Prostřednictvím získaných výsledků realizovat komparaci jednotlivých zúčastněných zemí. 3. U krasobruslařů porovnat výsledky nejoblíbenějších sportovních aktivit se skutečně realizovanými aktivitami v rámci tréninkového plánu.
3.3 Výzkumné otázky 1. Existují rozdíly v preferencích pohybových aktivit krasobruslařů jednotlivých států? 2. Jaká je struktura sportovních preferencí v jednotlivých zkoumaných kategoriích? 3. Do jaké míry korespondují preferované sportovní aktivity s aktivitami nabízenými v programech jednotlivých klubů? 4. Ovlivňuje skladba nabízených sportovních aktivit výsledky závodníků?
32
4 METODIKA Průzkum byl proveden vzhledem ke sloţitějším podmínkám ve větším časovém rozmezí a to v České republice celkem ve třech krasobruslařských klubech v období září - říjen 2008, ve stejnou dobu i v americkém Rhode Islandu a březen - duben roku 2009 v dánské Kodani. Objektem zkoumání byli krasobruslaři ve věku 10 – 15 let.
Oslovení, následná spolupráce s trenéry září 2008
Vlastní akce (vyplňování) Česká republika
USA
září - říjen 2008
září - říjen 2008
Dánsko březen – duben 2009
Zpracování listopad 2010
Analýza dat listopad 2010
Obrázek 2. Harmonogram výzkumu
4.1 Metodika analýzy preferencí sportovních aktivit Pro zjišťování preferencí sportovních aktivit byl pouţit „Dotazník preferencí sportovních aktivit“ (Příloha 1, 2 a 3). Zvolila jsem tři kluby z České republiky (Brno, Uherský Brod a Zlín), jeden klub z amerického státu Rhode Island a jeden klub z dánské Kodaně. Vzhledem k tomu, ţe krasobruslení nepatří k nejpopulárnějším sportům, není celkový počet respondentů velký. Celkem se mého průzkumu účastnilo 62 krasobruslařů 33
ve věku 10 – 15 let. Z České republiky dotazník vyplnilo 23 respondentů (z toho 21 děvčat, 2 chlapci), z amerického Rhode Islandu – 25 (15 děvčat, 10 chlapců), z dánské Kodaně 14 (10 děvčat, 4 chlapci). Tabulka 3. Počet dotazovaných krasobruslařů z jednotlivých států Stát
chlapci
děvčata
celkem
Česká republika
2
21
23
Dánsko
4
10
14
USA
10
15
25
Vzhledem k velké vzdálenosti jsem dotazníky zaslala trenérům (mým bývalým krasobruslařským kolegům z dob závodní kariéry) zahraničních klubů a podrobně jsem je informovala o jejich struktuře a postupu vyplňování. V úvodní části dotazníku jsou uvedené studentovy iniciály, druh pravidelně prováděné a organizované sportovní aktivity a počet hodin jí věnované. Dotazník je rozdělen do sedmi skupin dle typů pohybových aktivit na: 1. Individuální sporty 2. Týmové sporty 3. Kondiční aktivity 4. Sportovní aktivity ve vodě 5. Sportovní aktivity v přírodě 6. Bojová umění 7. Rytmické a taneční V osmé skupině měli bruslaři označit, kterému typu sportovní aktivity dávají přednost, jestli individuálnímu, týmovému nebo jinému a dále měli zakrouţkovat nejoblíbenější aktivitu ze všech. Sledované údaje byly vyhodnoceny programem Microsoft Office Excel 2003 a programem Statistica verze 8, od firmy STATSOFT CR. Za statisticky významné byly povaţovány výsledky, na hladině významnosti p < 0, 05.
34
Software umoţňuje zpracování dotazníků z hlediska nejzávaznějších charakteristik formou menu parametrů, pracuje s frekvenčními a pořadovými charakteristikami. Výsledkem zpracování je prezentace pořadí sportovních aktivit a hlavně pořadí preferovaných sportovních aktivit. U celého souboru je nutné určit pořadí v jednotlivých oblastech, na základě součtu pořadí u všech respondentů. Ve všech osmi oblastech, je kaţdé sportovní aktivitě, která není zařazena mezi prvních pět nejoblíbenějších, přiřazen průměr dalších moţných pořadí (např. kdyby se jednalo o oblast se sedmi pohybovými aktivitami, tak dvě z nich, které nebudou přiřazeny, budou mít pořadí 6,5). V oblasti individuálních sportů je celkem 17 disciplín, je-li přiřazeno všech 5 pořadí, (1. - 5.), ostatní odvětví jsou hodnocena: 11,5. Ze statistických metod jsme pouţili Spearmanův korelační koeficient, který měří „sílu vztahu“ dvou proměnných (testování nezávislosti/závislosti ordinálních proměnných). Je to neparametrická metoda, zaloţena na pořadích jedinců uspořádaných podle velikosti vzhledem ke dvěma sledovaným veličinám. Při shodném pořadí dosahuje koeficient „r“ maximální hodnoty 1, při opačném pořadí minimální hodnoty -1. Hodnoty korelačního koeficientu blízké nule naznačují, ţe pořadí jsou náhodně zpřeházená, a mezi sledovanými veličinami tedy není závislost. Míra asociace se určuje různě, dle Hendla (2006): 0,1 – 0,3 míra asociace je slabá, 0,3 – 0,7 střední a 0,7 – 1,0 vysoká.
4.2 Charakteristika jednotlivých klubů Bruslařský klub Uherský Brod patří k nejmladším klubům v České republice. Byl zaloţen v květnu roku 2008. Oddíl se zaměřuje na sólové bruslení a taneční páry, pořádá kurzy pro začátečníky i pokročilé. V klubu je přes 30 členů, k dnešnímu dni 13 závodníků. Ti starší trénují 6krát týdně na ledě. Mimo to mají k dispozici baletní, gymnastickou, taneční a specializovanou přípravu (příloha?)
35
FSC Brno Figure Skating Club Brno zaloţila před jedenácti lety trenérka Miroslava Hájková spolu s Ing. Petrem Ryšavým. Kvůli zoufalému nedostatku ledové plochy pro krasobruslaře v Brně museli členové klubu dojíţdět na Zimní stadion do Rosic u Brna. Nyní je jiţ třetí sezónu sídlem oddílu Hokejová hala VSK Technika Brno v Brně za Luţánkami. Před třemi lety jiţ tehdy úspěšně fungující krasobruslařský oddíl FSC Brno vstoupil do univerzitního sportovního klubu Technika Brno. Mezitím se počet závodníků rozrostl zejména v sólových kategoriích, tradici má však také díky týmu synchronizovaného bruslení Moravia. Nyní má FSC Technika Brno zhruba 70 členů, mezi čestné členy patří např. René Novotný a Radka Kovaříková, mistři světa ve sportovních dvojicích. V současné době je FSC Technika Brno brněnským krasobruslařským oddílem se zaměřením na sólové krasobruslení, taneční páry a skupiny synchronizovaného bruslení na úrovni amatérské, výkonnostní i vrcholové. Dále se oddíl zabývá výukou bruslení široké veřejnosti a pořádáním kurzů bruslení pro děti i dospělé. Klub v nejbliţší době představí dva nové projekty: jedním je projekt školy pro sportovní dvojice v krasobruslení, jehoţ garantem a zakladatelem je pan René Novotný. Druhým je projekt školy krasobruslení pro lidi s mentálním postiţením, který vychází z mezinárodní koncepce paralympijských sportů a je projektem ojedinělým nejen v regionu Jihomoravského kraje, ale i v rámci České republiky. Za krasobruslařský oddíl FSC Brno momentálně závodí 27 dětí. Ti, co to berou opravdu váţně, trénují aţ 8krát týdně na ledě, k tomu mají dvě hodiny baletu a jedenkrát specializovanou přípravu. VSK Technika Brno (v době průzkumu společný klub s FSC Brno). HC PSG Zlín – Bruslařský oddíl TJ Gottwaldov byl zaloţen v roce 1957 v době, kdy byla dokončena stavba otevřené ledové plochy. Závodní činnost se datuje od roku 1964. Hlavní činností je výcvik základů bruslení a krasobruslení a také systematická celoroční příprava krasobruslařů ve výkonnostním i vrcholovém krasobruslení. V současné době ve Zlíně trénují všechny věkové kategorie, od přípravky po seniory. Specializací jsou sólové
36
kategorie. K dnešnímu dni má klub přes dvacet závodníků, kteří trénují aţ 8x týdně na ledové ploše, k tomu jim klub poskytuje specializovanou přípravu v tělocvičně a netradičně jógu. RSIK (Rødovre Skøjte og Ishockey Klub) je klub, který se věnuje přípravě bruslařů a krasobruslařů minimálně pětadvacet let (bohuţel podrobné informace o historii samostatného krasobruslařského klubu neexistují). Hlavní činností oddílu je zaměření na sólové disciplíny a taneční páry. Výuka základům bruslení i krasobruslení je připravena pro všechny věkové kategorie. V současné době klub reprezentuje 18 závodníků. V sezónním tréninkovém plánu je zahrnuta baletní průprava, „specializace“ (dokonce 4x) a 6x trénink na ledě. WFS (Warwick Figure skaters) klub byl zaloţen v roce 1970. O dva roky později se stal členem Americké krasobruslařské unie (United States Figure Skating). WFS je neziskovou organizací, která slouţí bruslařům, rodičům a milovníkům bruslení od 3 let aţ do dospělosti, nabízí základní výcvik pro začátečníky i pro pokročilé, programy pro zdokonalení se v bruslařských dovednostech a připravuje národní tým v synchronizovaném bruslení. Dnes je v tomto klubu 350 registrovaných členů, kteří mají k dispozici aţ 40 hodin ledu týdně. Po celý rok nabízí lekce na dvou místních kluzištích - Thayer Memorial Arena and Warburton Arena. Hlavní náplní je kurz základního bruslení, tanec na ledě a synchronizované týmovém bruslení. Dále nabízí kondiční hodiny mimo led.
4.3 Metodika zjišťování sportovních podmínek v jednotlivých klubech Pro objektivní zjištění podmínek v jednotlivých krasobruslařských klubech jsem kontaktovala jejich trenéry. Kateřinu Tykalovou (BK uherský Brod), Petru Kepákovou (FSC Brno), také jsem oslovila paní Martu Havlovou, dlouholetou šéftrenérku zlínského oddílu (HC PSG Zlín). Dále jsem kontaktovala Davida Blaţka, který reprezentoval naši republiku, později Dánsko v kategorii tance na ledě a dnes působí jako trenér v Kodani (RSIK - Rødovre Skøjte og Ishockey Klub) a Tomáše Rybanského, českého krasobruslaře dnes ţijícího v americkém Rhode Islandu ( WFS - Warwick Figure skaters). Zvláště bych touto cestou chtěla poděkovat panu Davidu Blaţkovi za vytvoření dotazníku preferencí sportovních aktivit v dánském jazyce. 37
Paní Kateřina Tykalová (Uherský Brod, osobní komunikace 20. 11. 2010), která se velkou měrou zaslouţila o vznik bruslařského oddílu v Uherském Brodě, mi poskytla materiály o zaloţení a další cenné informace týkající se činnosti klubu. Jelikoţ jsem sama členkou a trenérkou tohoto oddílu, čerpám i z vlastních zkušeností. Princip je takový, ţe rodiče dětí platí měsíční paušál podle toho, kolik času stráví jejich ratolesti na ledě. Nejvíce je to však 6 tréninkových jednotek. V ceně tohoto paušálu je zahrnuta gymnastická, baletní a specializovaná přípravu. „Tanečníci„ navíc absolvují ještě hodinu latinskoamerických tanců s profesionálními tanečníky. Při setkání s trenérkou Petrou Kepákovou (Brno, osobní komunikace, 3. 9. 2010) jsem se dověděla, ţe rodiče dětí v brněnském klubu FSC platí také měsíční paušál. Bruslaři jsou rozděleni do skupin dle věku a výkonnosti. Někteří trénují 8x týdně, ti menší 6x a méně. Cena se odvíjí od počtu odtrénovaných hodin na ledě. V tréninkovém plánu je zahrnuta i specializovaná příprava s krasobruslařským trenérem a 2x týdně baletní příprava. Slečna Kepáková mě dále odkázala na internetové stránky klubu a elektronickou poštou mi poslala „rozpis tréninků“ a jiné zajímavé informace. Paní Marta Havlová (Zlín, osobní komunikace, listopad 2010), dlouholetá trenérka a členka oddílu krasobruslení ve Zlíně, mi poskytla informace o historii klubu, které sama nastřádala. Klub nemá své vlastní webové stránky, jen jména závodníků a trenérů najdete na webových stránkách hokejového klubu Zlín. Paní Havlová mi sdělila, ţe bruslaři platí dokonce roční paušál, kde v ceně mají zahrnuty tréninky na ledě a specializovanou přípravu v tělocvičně. Mimo to jim klub poskytuje baletní průpravu a jógu, ale to si závodníci hradí zvlášť. Od pana Davida Blaţka (Ostrava - osobní komunikace, říjen 2010; telefonní hovor, 10. 12. 2010) jsem se dozvěděla, ţe v dánském klubu RSIK existuje podobný systém jako u většiny klubů v České republice. Bohuţel z webových stránek jsem se toho moc nedozvěděla (jsou jen v dánském jazyce), veškeré informace mám díky panu Blaţkovi osobně. Krasobruslaři i zde platí měsíční paušál, ve kterém jsou zahrnuty tréninky na ledě, baletní a specializovaná průprava Pan Blaţek mne dále informoval o pravidlech dánského krasobruslení, historii oddílu RSIK a také mi zaslal tréninkový plán a „ţebříček“ výsledků z Mistrovství Dánské Unie. 38
Od pana Tomáše Rybanského (telefonní hovor, 10. 12. 2010) jsem zjistila, ţe v USA existuje trochu jiný princip. Také se tam sice platí měsíční paušál, ale v ceně je zahrnutý pouze trénink na ledě, a to bez trenéra. Lekci u trenéra si hradí kaţdý sám, dle délky tréninkové jednotky. Dětem je samozřejmě doporučována i jiná příprava, jako např. baletní, sportovní, ale kaţdý si ji musí zajistit sám. Pan Rybanský mě dále odkázal na webové stránky klubu a Americké bruslařské asociace, kde jsou podrobně popsaná pravidla a systém soutěţí.
39
5. VÝSLEDKY A DISKUSE Dotazník vyplnilo celkem 62 krasobruslařů, z toho 23 Čechů, 25 Američanů a 14 Dánů.
5.1 Oblíbenost kategorií sportovních aktivit (souhrnně) Tabulka 4. Oblíbenost kategorií sportů u krasobruslařů v ČR, USA a Dánsku - pořadí Kategorie sportovních aktivit Stát Druhy SA
Individuální Týmové Kondiční Sportovní aktivity ve vodě Sportovní aktivity v přírodě Bojové Rytmické a taneční aktivity
CR (n=23)
USA (n=25)
Dánsko (n=14)
1 2 6 5 3 7 4
1 2 4 3 5 6 7
1 2 6 4 3 7 5
Legenda: Zvýrazněné jsou nejvíce preferované kategorie sportů Z výsledné tabulky (Tabulka 4) je patrné, ţe nejvíce preferencí u krasobruslařů jak z České republiky, tak USA i Dánska získaly individuální sportovní aktivity. Na druhém místě se shodně umístily týmové aktivity. Na třetím místě u českých a dánských bruslařů skončily sportovní aktivity v přírodě, u Američanů sportovní aktivity ve vodě. Mezi prvních pět preferovaných druhů sportovních aktivit u Čechů a Dánů patří rytmické a taneční aktivity a sportovní aktivity ve vodě, u Američanů kondiční aktivity. Vzhledem k tomu, ţe krasobruslení je sport individuální (výjimkou jsou kategorie sportovních dvojic a tanečních párů, ale ty se formují spíše aţ v pozdějším věku), dalo se očekávat, ţe krasobruslaři budou nejvíce preferovat individuální sporty. Míra asociace preferencí sportovních aktivit mezi českými a dánskými bruslaři je vysoká. Korelační koeficient pro kategorii „Sportovní aktivity (souhrnně)“ mezi Čechy a Dány byl r = 0,96. „Síla vztahu“ je také vysoká mezi dánskými a americkými bruslaři (r = 0,75), mezi Čechy a Američany uţ taková shoda není (r = 0,60).
40
5.2 Preference individuálních sportů Tabulka 5. Oblíbenost individuálních sportů u krasobruslařů v ČR, USA a Dánsku - pořadí Individuální sporty Stát Sportovní aktivita
Atletika Badminton Bowling (i kuželky) Bruslení (i kolečkové, skateboard) Cyklistika (silniční i horská) Golf (i minigolf) Jiné Kanoistika, veslování Kombinované sporty (triatlon, moderní pětiboj) Lyžování běžecké (biatlon, severská kombinace) Lyžování sjezdové (alpské, akrobatické, rychlostní) Plavání Snowboarding Sportovní gymnastika Squash (i ricochet, racquet ball) Stolní tenis Střelba Tenis (soft tenis)
ČR (n=23)
USA (n=25)
DEN (n=14)
4 7 8 1 9 11 12 14 18 15 5 2 10 6 17 13 16 3
2 4 12 1 15 6 18 8 11 10 5 3 7 14 17 13 16 9
2 7 8 1 10 12 15 16 9 17 4 3 11 6 18 13 14 5
Legenda: Zvýrazněné jsou nejvíce preferované individuální sporty u krasobruslařů Z výsledků je patrné, ţe mezi krasobruslaři jednotlivých států nejsou výrazné rozdíly v preferování individuálních sportovních aktivit. Na předních místech se objevuje bruslení, plavání, atletika, další oblíbenou aktivitou je sjezdové lyţování, Češi a Dánové dále preferují tenis, Američané badminton. Krasobruslaři – Češi nejvíce preferovali bruslení, na druhém místě plavání a na třetím místě tenis nebo soft tenis. K nejméně oblíbeným z uvedených sportovních aktivit patří kombinované sporty (triatlon, moderní pětiboj) a squash. Američané stejně jako Češi nejvíce označovali bruslení, dále pak atletiku a na třetím místě plavání. Nejméně preferovanými sporty jsou squash a střelba. Dánští krasobruslaři nejčastěji volili bruslení, stejně jako Češi a Američané. Dále pak atletiku a plavání. Nejméně volili squash a běţecké lyţování. 41
Pro srovnání uvádím výsledky výzkumu Frömela et al. (1999): V popředí zájmů o jednotlivá sportovní odvětví je u dívek všech věkových skupin plavání, tanec, aerobik, bruslení a sjezdové lyţování. Celkově převaţuje zájem o sportovní odvětví, které je snazší provozovat ve volném čase. U chlapců podobně jako u dívek dominuje zájem o plavání, sportovní hry, bruslení a sjezdové lyţování. Vzhledem k tomu, ţe výzkum byl proveden na mladých krasobruslařích, dalo se očekávat, ţe nejvíce preferovanou aktivitou bude bruslení. Mezi tento druh sportu můţeme bezpochyby zařadit i bruslení na kolečkových bruslích (tzv. inline bruslení). Tento sport se v dnešní době stává čím dál víc populární a pro krasobruslaře můţe být dobrou alternativou v době tzv. „jarní přípravy“. Inline bruslení je vynikající sport na udrţování kondice, posiluje většinu velkých svalů dolních končetin i hýţďové svaly a napomáhá při sniţování tělesné hmotnosti. Další přínos inlinového bruslení je v tom, ţe zlepšuje a podporuje krevní oběh, zvyšuje kondici a ve srovnání s běháním je šetrnější ke kloubům. Nemůţeme ale opomenout ani vliv inline bruslení na rovnováhu a koordinaci těla. Přináší i relaxaci a uvolnění, pomáhá sníţit stres a napětí (Mišičková, 2009). Mezi prvních pět nejpreferovanějších sportů mezi krasobruslaři ze všech tří států patří lyţování. Lyţování se běţně neprovozuje v rámci sportovní přípravy krasobruslařů a dokonce patří spíše mezi „zakázané“ sporty ze strany trenérů. Z vlastní zkušenosti můţu jen potvrdit, ţe po pár dnech strávených na horách lyţováním bruslař jen stěţí nalézá svou koordinaci a skokanskou a technickou jistotu. Druhou nejpreferovanější individuální sportovní aktivitou u českých krasobruslařů je plavání, mezi dánskými a americkými bruslaři se plavání umístilo na třetím místě. Plavání
patří
ke
zdravotně
prospěšným
pohybovým
aktivitám,
prospívá
kardiovaskulárnímu systému, nezatěţuje pohybový aparát tolik jako jiné sporty, otuţuje organismus, ten se pak stává odolnější vůči nemocem. Organizované plavání a výcvik, popřípadě kreativní hodiny plavání mají zajisté pozitivní vliv na další vývoj jedince (Giehrl & Hahn, 2000), bohuţel z finančního a časového hlediska se v tréninkovém plánu českých a dánských bruslařů vyskytuje jen v rámci tzv. „jarní přípravy“ (duben aţ červen). 42
Další preferovanou aktivitou je atletika, u amerických a dánských krasobruslařů zaujala druhé místo, u českých místo čtvrté. Atletika patří mezi nejmasovější a nejrozšířenější sportovní aktivity. Vznikla na základě přirozených pohybových činností člověka a je tak nejstarším sportovním odvětvím. Od ostatních se liší především svou individuálností. Výkony ve všech atletických disciplínách jsou objektivně měřitelné, a tudíţ je lze poměrně snadno porovnávat. Atletika se řadí mezi sporty, které se významně podílejí na všestranném rozvoji dětí a mládeţe. Všestranná atletická příprava zajišťuje komplexní pohybový rozvoj, atletická cvičení kladně působí na úroveň pohybově kondičních schopností, jako je rychlost, síla, vytrvalost, obratnost, ale i na koordinační schopnosti, např. rytmické, rovnováţné a prostorově-orientační schopnosti. Je nedílnou součástí dalších sportovních odvětví (Jeřábek, 2008). Frömel, Novosad, & Svozil (1999) uvádí, ţe chlapci na základních školách upřednostňují rozvoj silových schopností, dívky na všech stupních škol rozvoj koordinačních schopností. Nejméně pozitivní vztah mají chlapci i dívky všech stupňů škol k rozvoji vytrvalostních schopností. I tenis a badminton patří mezi oblíbené aktivity bruslařů. Při tenisové hře se rozvíjí vynalézavost, rychlý odhad situace, spoléhání na vlastní síly a cílevědomost. Důleţitá je schopnost dlouhodobého soustředění, taktické myšlení a rychlý pohyb. Hra vyţaduje obratnost a nervosvalovou koordinaci, která umoţňuje ekonomický pohyb po hřišti v měnících se podmínkách hry (Jankovský, 2002). Je zajímavé, ţe squash, který je tenisu blízký, patří mezi nejméně preferované aktivity. Dle Spearmanova korelačního koeficientu můţeme podobně jako u „Sportovních aktivit souhrnně“ konstatovat, ţe míra asociace preference individuálních aktivit mezi krasobruslaři Čechy a Dány je vysoká (r = 0,88). Míra asociace mezi českými a americkými (r = 0,64), a americkými a dánskými bruslaři (r = 0,67) je dle Hendlovi klasifikace střední.
43
5.3 Preference týmových sportů Tabulka 6. Oblíbenost týmových sportů u krasobruslařů v ČR, USA a Dánsku - pořadí Týmové sporty Stát SA
Americký fotbal Baseball (a další pálkové hry) Basketbal Curling Florbal (i hokejbal) Fotbal (i futsal) Frisbee Házená Jiné Lakros Lední hokej (i in-line) Nohejbal Ragby (i americký fotbal) Vodní pólo (volejbal, basketbal) Volejbal (i beach, přehazovaná)
ČR (n=23)
USA (n=25)
Dánsko (n=14)
15 9 3 13 6 5 4 1 8 12 11 10 14 7 2
8 2 9 10 7 1 4 12 14 5 6 13 15 11 3
7 6 3 12 11 1 10 2 8 14 4 13 15 9 5
Legenda: Zvýrazněné jsou nejvíce preferované týmové sporty Při porovnání předchozích kategorií (Tabulka 6) jsme došli k výraznějším diferencím u týmových aktivit. Korelační koeficient pro kategorii týmové sporty mezi Čechy a Dány byl r = 0,60; mezi Dány a Američany r = 0,39; míra asociace mezi Čechy a Američany byla dokonce jen r = 0,25. Krasobruslaři – Češi nejvíce preferovali házenou, dále pak volejbal (i beach a přehazovanou) a basketbal. Mezi nejméně oblíbené z uvedených sportovních aktivit patří americký fotbal a ragby. Na prvním místě u krasobruslařů – Američanů je fotbal (i futsal), na druhém místě baseball (a další pálkové hry) a na třetím místě volejbal (i beach, přehazovaná). Nejniţší oblibu si získalo ragby. Krasobruslaři z Dánska preferují stejně jako Američané fotbal (i futsal), na druhém místě v oblíbenosti je házená, na třetím podobně jako u Čechů basketbal. Nejméně oblíbené je ragby a lakros. 44
Dle průzkumu (Frömel, Novosad & Svozil, 1999) ve sportovních hrách kladou dívky na přední místo v zájmu i v pohybové aktivitě ve volném čase volejbal. Obliba házené je u dívek částečně ovlivněna zahrnutím „vybíjené“ pod házenou. Nejoblíbenější sportovní hrou u chlapců je fotbal, s věkem roste zájem o volejbal. Baseball, národní sport USA, je zároveň i jedna z nejoblíbenějších týmových aktivit mladých amerických krasobruslařů. Baseball je populární po celém světě, v Jiţní Americe, především v Karibské oblasti, Kanadě, Východní Asii (např. v Japonsku). Zajímavé je, ţe základy baseballu byly poloţeny jiţ kolem roku 1300 v Anglii venkovskými mlékaři. Hru nazývali Stool Ball podle stoliček, které pouţívali místo met a po odpálení míčků běhali kolem nich. Obdoba této hry, která se dostala do Spojených států, byla původně známá pod jinými názvy. Název se ustálil v 18.století a roku 1845 byla sestavena standardizovaná pravidla, některá z nich se zachovala dodnes. K nám se tento sport dostal mnohem později. Baseballové soutěţe se v České republice pořádají od roku 1970, baseballová extraliga aţ od roku 1993, coţ je zřejmě hlavní důvod menší obliby sportu u našich bruslařů (Süss, 2003). Obdobně je to nejspíš i s další oblíbenou týmovou aktivitou Američanů, i lakros vznikl v Americe. Docela mne překvapil nezájem českých krasobruslařů o lední hokej. Ale pravděpodobně je to i tím, ţe mého průzkumu se zúčastnili především krasobruslařky-dívky, a ne kluci. Jednou z nejoblíbenějších týmových aktivit Čechů a Dánů je házená (zřejmě i proto, ţe házená pochází z Dánsku), u Američanů se velké oblibě netěší.
45
5.4 Preference kondičních aktivit Tabulka 7. Oblíbenost kondičních aktivit u krasobruslařů v ČR, USA a Dánsku - pořadí Kondiční aktivity Stát SA
Běh (i jogging) Bodystyling Jiné Jóga Kondiční chůze (i severská) Kulturistika Posilovací cvičení Spinning Sportovní aerobik Taebo (i box aerobik) Tai-Chi Zdravotní cvičení
ČR (n=23)
USA (n=25)
Dánsko (n=14)
1 10 9 5 6 8 3 7 2 11 12 4
1 6 12 2 5 11 3 7 8 9 10 4
1 11 6 4 7 9 2 5 3 10 8 12
Legenda: Zvýrazněné jsou nejvíce preferované kondiční aktivity u krasobruslařů Při porovnání kondičních aktivit pomocí Spearmanova korelačního koeficientu jsme došli k výraznějším diferencím mezi dánskými a americkými bruslaři (r = 0,39), míra asociace mezi českými a dánskými (r = 0,69) a mezi českými a americkými krasobruslaři (r = 0,65), podle kategorii Hendla, střední. Tabulka ukazuje, ţe nejpreferovanější kondiční aktivitou u krasobruslařů jak v Česku, Americe tak i Dánsku je běh (i jogging). Mezi oblíbené patří posilovací cvičení, sportovní aerobik nebo jóga. Zdravotní cvičení se u Čechů a Američanů umístilo na čtvrtém místě, u Dánů patří k těm nejméně oblíbeným. Krasobruslaři Češi nejméně preferují tai-chi a taebo, Američané kulturistiku, Dánové zdravotní cvičení a bodystyling. Jak uţ bylo řečeno, nejoblíbenější kondiční aktivitou u krasobruslařů je běh. Běh a chůze jsou dvě pohybové aktivity, které patřily vţdy k těm nejpřirozenějším činnostem. Vědecké výzkumy dokazují, ţe běh je nejenom vynikající prevencí, protoţe zvyšuje kondici a sniţuje nadváhu, ale zároveň je i lékem, který je dostupný téměř všem. Dále bylo také 46
prokázáno, ţe běh blahodárně působí i na psychiku člověka, uvolňuje napětí, odbourává stresy, sniţuje podráţděnost, nespavost, zaţívací potíţe aj. Původní význam anglického slova „jogging“ znamenal střídání pomalého běhu – klusu s chůzí. Časem tento pojem jak ve světě, tak i u nás zdomácněl a stal se synonymem pro souvislý kondiční nebo-li rekreační běh. Důleţitým charakteristickým rysem joggingu je jeho převaţující nízká aţ střední intenzita, plynulost, delší doba trvání a intenzivní spalování tuků. Při joggingu v ţádném případě neplatí „čím rychleji, tím lépe“, coţ je problém u menších dětí, které jsou přirozeně soutěţivé a mívají potřebu naráz vydat veškerou energii. Dobrou motivací je také běh ve dvojicích nebo ve skupinkách. Intenzita joggingu nebývá většinou vysoká, tudíţ je moţné při jeho průběhu i diskutovat. A to je téměř zázračný recept. Kdyţ si děti můţou povídat, většinou se zapomenou zabývat myšlenkami, jestli ještě můţou a kolik by toho ještě měly uběhnout (Tvrzník & Soumar, 2004).
5.5 Preference rytmických a tanečních aktivit Tabulka 8. Oblíbenost rytmických a tanečních aktivit u krasobruslařů v ČR, USA a Dánsku - pořadí Rytmické a taneční aktivity stát SA
Balet Bojové tance (capueira, ...) Jiné Latinsko-americké tance Lidové tance (i country) Moderní gymnastika Moderní tance (break dance, disko, hip-hop, …) Orientální tance (břišní tanec, …) Rock´n´roll Standardní tance Taneční aerobik
ČR (n=23)
USA (n=25)
Dánsko (n=14)
3 7 11 2 10 5 1 8 9 6 4
4 2 11 5 3 7 1 10 6 8 9
2 9 7 5 10 3 1 11 8 4 6
Legenda: Nejvíce oblíbené rytmické a taneční aktivity krasobruslařů Z výsledků je patrné, ţe mezi nejoblíbenější rytmické a taneční aktivity patří moderní tance. U českých krasobruslařů se na druhém místě umístily latinskoamerické tance, Američané a Dánové je zařadili na páté místo.
47
Zajímavé jsou výsledky u bojových a lidových tanců. Mezi krasobruslaři z amerického státu Rhode Island se bojové tance umístily na druhém místě a lidové tance (country) na třetím. Čeští a dánští bruslaři řadí tyto sporty mezi ty méně oblíbené. Korelační koeficient u kategorií rytmické a taneční aktivity u krasobruslařů Čechů a Dánů byl vysoký (r = 0,76), u Čechů a Američanů střední (0,40), u Dánů a Američanů byl slabý (r = 0,25). Mezi prvními pěti nejoblíbenějšími tanečními aktivitami u krasobruslařů ze všech tří zemí se umístil balet. Balet je pro bruslaře velmi důleţitý, ale z vlastní zkušenosti vím, ţe mezi bruslaři vůbec oblíbený není. Čeští krasobruslaři dále preferují taneční aerobik a moderní gymnastiku. Moderní gymnastika je oblíbená i u dánských bruslařů společně se standardními tanci. Tělo je pro tanečníka nástrojem. Dokonalý, technicky zvládnutý pohyb je prostředkem, nikoliv cílem. Vyţaduje velké duševní i tělesné úsilí (Blaţíčková, 2004). Baletní lekce se zpravidla zahajují cvičením u tyče, která napomáhá cvičencům udrţet rovnováhu. Cvičení je vhodné provádět za hudebního doprovodu. Základem je správné drţení těla, které je výchozím postavením kaţdého baletního (ale i tanečního, bruslařského) pohybu, baletní pozice a z nich vyplývající správné postavení nohou, boků, ramen, pozice hlavy, dále celková sportovní koordinace a soulad pohybových cvičení s hudbou. Zajímavou taneční formou je moderní výrazový tanec, tzv. scénický tanec. Cílem je vyjádření příběhu, myšlenky nebo pocitu. Většinou postrádá strnulé pózy, důraz je kladen na originalitu, plynulý tok pohybů, přirozenost.
48
5.6 Preference sportovních aktivit ve vodě Tabulka 9. Oblíbenost sportovních aktivit ve vodě u krasobruslařů v ČR, USA a Dánsku - pořadí Pohybové aktivity ve vodě Stát SA
ČR (n=23)
USA (n=25)
Dánsko (n=14)
2 6 3 1 5 4
3 6 2 1 5 4
2 6 5 3 4 1
Cvičení ve vodě (aquagymnastika, -aerobik) Jiné Plavání s ploutvemi (i potápění) Skoky do vody (i airbelling) Synchronizované plavání Zdravotní plavání (i koupání)
Legenda: Zvýrazněny jsou nejvíce preferované sportovní aktivity ve vodě krasobruslařů Na prvním místě v oblíbenosti sportovních aktivit ve vodě se u českých a dánských krasobruslařů umístily skoky do vody, u Američanů se umístily na třetím místě. „Síla vztahu“ preferencí sportovních aktivit ve vodě mezi českými a americkými bruslaři je vysoká (r = 0,94), mezi Čechy a Dány střední (r = 0,48), mezi Dány a Američany slabá (r = 0,31). Dánští bruslaři nejvíce preferují zdravotní plavání, které u ostatních moc velkou oblibu nemá. Naopak Češi a Američané preferují plávání s ploutvemi, Dánové řadí plavání s ploutvemi mezi tu méně oblíbenou sportovní aktivitu ve vodě. Z tabulky dále vyplývá, ţe mezi prvními třemi preferovanými aktivitami ve vodě jak u bruslařů z Česka, tak USA i Dánska je cvičení ve vodě, tzv. aquagymnastika, aerobik.
49
5.7 Preference sportovních aktivit v přírodě Tabulka 10. Oblíbenost sportovních aktivit v přírodě u krasobruslařů v ČR, USA a Dánsku - pořadí Sportovní aktivity v přírodě Stát Sportovní aktivita
Boardové sporty (skateboard, surfing, kiting) Bruslení (i kolečkové brusle, skateboard) Cykloturistika Golf Jezdectví Jiné Lanové aktivity Létání, plachtění, rogalo Lezení (i horolezectví, speleologie) Lodní aktivity (i rafting, kajak, kanoe, windsurfing) Lyžování běžecké Lyžování sjezdové, skialpinismus Motorismus, skiering, vodní motorismus Orientační aktivity (radiové, lyžařské) Parašutismus (i paragliding) Pěší turistika (i snow-shoeing) Plavání, koupání, vodní atrakce, skákání do vody Snowboarding
ČR (n=23)
USA (n=25)
Dánsko (n=14)
16 2 3 8 7 11 9 14 13 10 15 4 17 12 18 6 1 5
3 1 14 12 2 17 16 15 5 9 6 13 8 18 11 7 4 10
6 2 17 13 4 14 7 18 3 16 15 5 11 9 8 10 1 12
Legenda: Zvýrazněny čtyři nejpreferovanější aktivity
Mezi oblíbené sportovní aktivity v přírodě u všech tří států patří bruslení (kolečkové, skateboard) a plavání, koupání, vodní atrakce a skákání do vody. Čeští krasobruslaři dále preferují cykloturistiku, sjezdové lyţování a snowboarding. Krasobruslaři – Američané preferují boardové sporty (skateboard, kiting) a stejně jako dánští bruslaři jezdectví a lezení. Při porovnání kategorií sportovních aktivit v přírodě jsme došli k výrazným diferencím mezi bruslaři Čechy a Dány (r = 0,27), korelační koeficient pro krasobruslaře z Dánska a USA byl r = 0,54. Míra asociace mezi českými a americkými bruslaři je velmi slabá, téměř nulová (r = 0,12). Osmou kategorií sportovních aktivit dotazníku sportovních preferencí jsou bojová umění. Pro větší počet nevyplněných dotazníků jsem tuto kategorii nevyhodnocovala. 50
5.8 Účast dotazovaných bruslařů na Národním (Regionálním) mistrovství V diplomové práci se zabývám mladými krasobruslaři ve věku 10 aţ 15 let, coţ v pravidlech jak pro Českou republiku, tak pro ostatní země, odpovídá kategoriím – mladší ţactvo, ţactvo a junioři. Česká republika Výzkumného šetření se zúčastnilo 23 krasobruslařů startujících za Českou republiku. V „ţebříčku“ Českého poháru lze najít k dnešnímu dni (20. 12. 2010) celkem 17 krasobruslařů. Čtyři závodníci reprezentující Zlínský klub, pět závodníků z Uherského Brodu a osm z Brna. Co se týče kategorií - tři mladší ţačky, jeden mladší ţák, osm ţaček, tři juniorky a jeden juniorský taneční pár. Ţebříček se můţe zdát matoucí, coţ můţe být způsobeno tím, ţe někteří závodníci startují za jiný klub, neţ ve kterém trénují (dojíţdějí za lepšími, zkušenějšími trenéry nebo s nástupem na střední školy změnili i své tréninkové zázemí, ale domovský klub zůstal stejný). Dalším důvodem mohou být chybné informace. V „ţebříčku“ Českého poháru nenajdeme jména šesti bruslařů z mého průzkumu, pravděpodobně tito závodníci z určitých důvodů (nesplněné testy výkonnosti, zranění aj.) nemohli startovat v sérii závodů Českého poháru. Mohli se však zúčastnit závodů Poháru ČKS nebo ukončit svou závodní činnost. Mladších ţaček, účastnících se série závodů Českého pohár, tzn. těch, co mají splněny testy výkonnosti, je celkem 67. Mého průzkumu se zúčastnily 3. Abych ale mohla porovnat výsledky jednotlivých států, musím vycházet z výsledků Mistrovství republiky, jelikoţ v Dánsku ani USA ţádný ţebříček výsledků neexistuje. Na Mistrovství České republiky, které se konalo v únoru roku 2010, se probojovaly tři mladší ţačky z mého průzkumu. Jedna startující za BK Uherský Brod, další dvě za Brno. Ţaček, splňujících podmínky pravidel Českého poháru, je k dnešnímu dni 58. Z dotazovaných je to 8 závodnic, z nich se do první třicítky nejlepších (coţ je zároveň počet závodnic, které mohou startovat na Mistrovství republiky 2011) umístilo 6. Největší zastoupení má Brněnský klub. 51
Loňského MČR (kde mohlo startovat 24 závodnic) se zúčastnily tři ţačky z mého průzkumu, z nichţ kaţdá reprezentovala jiný český klub. Dále se mého průzkumu účastnilo celkem 5 juniorů – jeden taneční pár a tři juniorky. Na MČR 2010 startovala jedna juniorka z klubu FSC Brno, taneční pár z BK Uherský Brod závodil ještě v kategorii ţáci. Tabulka 11. Účast závodníku jednotlivých českých klubů na MČR 2010 v Brně Účast na MČR 2010 Mladší žačky/ žáci Žačky/ žáci Juniorky/junioři celkem
BK Uherský Brod 1 3 0 4
FSC Brno 2 1 1 4
PSG Zlín 0 1 0 1
Z 23 krasobruslařů, kteří se účastnili výzkumu, se na MČR probojovalo celkem 9 závodníků. Coţ v přepočtu na procenta je téměř 40%.
USA Jak uţ jsem dříve zmínila, závodníci z amerického klubu WFS mají k dispozici pouze specializovanou přípravu, kterou můţou a nemusí absolvovat. Jinou pohybovou přípravu jim klub neposkytuje. Výzkumného šetření se zúčastnilo 25 krasobruslařů z amerického státu Rhode Island. Bohuţel ale musím konstatovat, ţe regionálního mistrovství „New England regional championships“, které se konalo v říjnu roku 2010, startoval pouze jeden závodník. Takţe úspěšnost je jen 4%. Dánsko Dánští bruslaři mají do týdenního tréninkového plánu zařazenou 4x „specializaci“ a jednu baletní průpravu. Celkem se mého průzkumu zúčastnilo 14 bruslařů reprezentující dánský klub RSIK. Na Mistrovství Dánska, které se konalo v prosinci 2009, startovaly jen dvě závodnice z tohoto klubu (Tabulka12) Úspěšnost je tedy necelých 15%. 52
Tabulka 12. Účast krasobruslařů na Národním (Regionálním) mistrovství stát
ČR
USA
Dánsko
Počet dotazovaných
23
25
14
Účast na Národním (regionálním) mistrovství
9
1
2
Původním záměr porovnat výsledky závodníků jednotlivých státu nelze uskutečnit, neboť státy mají odlišný systém soutěţí. Výsledky jsou srovnatelné pouze v rámci klubů jednoho státu. V Tabulce 11 uvádím výsledky srovnání zkoumaných klubů v rámci České republiky. Výzkumná otázka zněla, zda ovlivňuje skladba nabízených sportovních aktivit výsledky závodníků? Dle mého názoru určitě ano, ale pro vytvoření optimálního tréninkového plánu by bylo třeba provést šetření na větším výzkumném souboru a v delším časovém úseku.
5.9 Nejoblíbenější sportovní aktivity krasobruslařů jednotlivých zemí vs. skutečně realizované aktivity v tréninkovém plánu Česká republika Tabulka 13. Nejoblíbenější sportovní aktivity u českých krasobruslařů Nejoblíbenější sportovní aktivity v ČR SA
Pořadí
Bruslení (i kolečkové, skateboard) Plavání Atletika Cyklistika (silniční i horská) Fotbal (i futsal) Jiné Balet Latinsko-americké tance
1 2 3 4 4 5 5 5
Vzhledem k tomu, ţe průzkum byl prováděn na mladých krasobruslařích, očekávala jsem, ţe nejvíce preferovanou aktivitou bude bruslení. S radostí mohu konstatovat,
53
ţe bruslení, hlavní sportovní aktivita dotazovaných, je zároveň i jejich nejoblíbenější sportovní aktivitou. Plavání, které se na ţebříčku oblíbenosti umístilo na druhém místě, se do tréninkového plánu zařazuje jen v době přípravné sezóny (duben – červen). Atletika, třetí nejoblíbenější aktivita, je hlavní náplní přípravné sezóny. V době tzv. hlavní sezóny je pouze v minimální míře zakomponována do specializované průpravy. Tenis ani sjezdové lyţování však do tréninkové přípravy českých bruslařů nepatří.
USA Tabulka 14. Nejoblíbenější sportovní aktivity mezi americkými krasobruslaři Nejoblíbenější sportovní aktivity v USA Sportovní aktivita
Bruslení (i kolečkové, skateboard) Baseball (a další pálkové hry)
Pořadí
1 2
I mezi americkými bruslaři zvítězilo bruslení jako nejpreferovanější sportovní aktivita. Přestoţe Američané nemají přesně stanovený tréninkový plán, tak dle mého názoru baseball, druhá nejoblíbenější sportovní aktivita mladých bruslařů, do tréninkového plánu v období tzv. hlavní sezóny nepatří. Dánsko Tabulka 15. Nejoblíbenější sportovní aktivity u dánských krasobruslařů Nejoblíbenější sportovní aktivity v Dánsku Sportovní aktivita
Bruslení (i kolečkové, skateboard) Atletika Badminton Plavání Fotbal (i futsal) Pěší turistika (i snow-shoeing)
Pořadí
1 2 2 2 2 2
U bruslařů z Dánska se na prvním místě také umístilo bruslení. Na druhém místě pak atletika společně s plaváním, badmintonem, fotbalem a pěší turistikou. Závěrem můţeme říci, ţe jedinou preferovanou sportovní aktivitou českých a dánských krasobruslařů shodnou se skutečně realizovanými aktivitami v tréninkovém plánu je bruslení.
54
6 ZÁVĚRY Vytvoření nové jazykové verze dotazníku sportovních preferencí (dánská verze) umoţňuje širší uchopení problematiky sportovních preferencí v mezinárodním kontextu a obohacuje tak námi zkoumanou oblast. Znalost preferencí sportovních aktivit krasobruslařů je důleţitá pro jejich zařazení do tréninkových plánů za účelem zvýšení zájmu o krasobruslení. Obecně můţeme říci, ţe se preference sportovních aktivit krasobruslařů neshodují se skutečně realizovanými aktivitami v tréninkovém plánu. Bruslení bylo zvoleno u krasobruslařů ze všech tří států jako jejich nejoblíbenější sportovní aktivita. Z hlediska hodnocení preferencí kategorií sportovních aktivit se shodně na prvním místě jak u krasobruslařů z ČR, USA i Dánska umístili individuální sportovních aktivity, na druhém místě pak týmové sportovní aktivity. Sportovní aktivity v přírodě jsou třetí nejoblíbenější kategorií českých a dánských bruslařů, u Američanů jsou na třetím místě sportovní aktivity ve vodě. Nejoblíbenější individuální aktivitou mezi krasobruslaři ze všech tří států je bruslení, mezi nejméně preferované patří squash a střelba. Preference individuálních aktivit se u krasobruslařů z ČR, USA a Dánska výrazně neliší. Z týmových aktivit Češi preferují házenou, Američané a Dánové fotbal, ve výsledcích oblíbenosti dalších týmových aktivit se vyskytují značné rozdíly. U všech krasobruslařů byl nejpreferovanější kondiční aktivitou běh (jogging), rytmickou a taneční aktivitou opět shodně moderní tanec. 55
Druhou nejoblíbenější taneční a rytmickou aktivitou u amerických krasobruslařů jsou bojové tance, na třetím místě se umístily tance lidové, které se u českých krasobruslařů umístily aţ na 10. místě z 11 moţných kategorií. Balet, který je součástí tréninkových plánů krasobruslařů z ČR a Dánska, patří zároveň mezi první tři nejoblíbenější taneční aktivity těchto bruslařů. V preferencích sportovních aktivit v přírodě u dánských a českých krasobruslařů zvítězilo plavání, koupání, vodní atrakce a skákání do vody, u Američanů bruslení, které u Čechů a Dánů skončilo na druhém místě. Boardové sporty se u Američanů umístily na 3. místě, u Čechů aţ na 16. místě z 18 moţných, naopak cykloturistika patří k nejoblíbenějším sportovním aktivitám v přírodě mezi českými krasobruslaři, u Američanů se umístila na 14. a u Dánů aţ na 17. místě. Největší míra asociace r = 0,96 byla dle Spearmanovy korelace vyhodnocena v kategorii sportovních aktivit (souhrnně) mezi českými a dánskými krasobruslaři, druhá největší míra asociace r = 0,94 mezi českými a americkými bruslaři v kategorii sportovní aktivity ve vodě a třetí největší (r = 0,88) v kategorii individuálních sportů mezi krasobruslaři z Dánska a České republiky. Nejmenší míra asociace (r = 0,12) je mezi českými a americkými bruslaři v kategorii sportovní aktivity v přírodě a v kategorii týmových sportů (r = 0,25). Třetí nejmenší míra asociace (r = 0,27) byla vyhodnocena mezi Čechy a Dány v kategorii sportovních aktivit v přírodě. Z ČR se na Národní mistrovství probojovalo 40% z dotazovaných krasobruslařů, z Dánska 15%. Na regionální mistrovství USA jen 4%.
56
7 SOUHRN Hlavním cílem diplomové práce bylo přispět k teoretické základně problematiky sportovních preferencí vytvořením nové jazykové verze (dánské) dotazníku sportovních preferencí. Dílčími cíli jsme pomocí dotazníků preferencí v oblasti sportovních aktivit měli za úkol zjistit preferované druhy a odvětví sportovních aktivit u vybraných českých, dánských a amerických krasobruslařů, dále prostřednictvím získaných výsledků realizovat komparaci jednotlivých zúčastněných zemí a porovnat výsledky nejoblíbenějších sportovních aktivit se skutečně realizovanými aktivitami v rámci tréninkového plánu. Formulováním výzkumných otázek jsme se pokusili identifikovat existující rozdíly v preferencích pohybových aktivit krasobruslařů jednotlivých států, jaká je struktura sportovních preferencí v jednotlivých zkoumaných kategoriích, do jaké míry korespondují preferované sportovní aktivity s aktivitami nabízenými v programech jednotlivých klubů, a jestli má skladba nabízených sportovních aktivit vliv na výsledky v závodech? Diplomová práce se zabývá zkoumáním preferencí sportovních aktivit u vybraných českých, dánských a amerických krasobruslařů ve věku 10–15 let. Výzkumu se účastnilo celkem 62 krasobruslařů, 23 z České republiky, 25 z USA a 14 z Dánska. Měli za úkol zvolit pět nejoblíbenějších sportovních aktivit v rámci kategorií individuálních a týmových sportů, kondičních aktivit, sportovních aktivit ve vodě, v přírodě, bojových umění a rytmických a tanečních sportovních aktivit. Hlavní cíl práce byl splněn. Ve spolupráci s kontaktní osobou v dánském krasobruslařském klubu vznikla nová jazyková verze dotazníku sportovních preferencí. Dílčími cíli jsme zjistili, ţe preferovanými druhy krasobruslařů ze všech zúčastněných zemí jsou sportovní aktivity individuální a týmové. V kategorii individuálních sportovních aktivit se všichni shodli na bruslení. Češi na druhém místě preferují plavání, Američané, stejně jako Dánové atletiku. V kategorii týmových sportů Češi preferují házenou a volejbal, Američané fotbal a baseball, Dánové fotbal a házenou. Čeští, američtí i dánští krasobruslaři shodně zvolili za nejvíce preferovanou kondiční sportovní aktivitu - běh (jogging), jako druhou nejoblíbenější Češi zvolili sportovní aerobik, Američané jógu a Dánové posilovací 57
cvičení. V kategorii rytmických a tanečních aktivit u českých, amerických i dánských krasobruslařů zvítězili moderní tance, mezi druhými nejvíce preferovanými rytmickými a tanečními aktivitami je však patrná výrazná odlišnost. Češi preferují tance latinsko-americké, američtí bruslaři tance bojové a Dánové balet. V kategorii sportovních aktivit ve vodě čeští bruslaři preferují skoky do vody a cvičení ve vodě, američtí bruslaři skoky do vody a plavání s ploutvemi a Dánové zdravotní plavání a cvičení ve vodě. V oblasti sportovních aktivit v přírodě mezi první dvě nejoblíbenější sportovní aktivity Čechů a Dánů patří plavání a bruslení, Američané volili bruslení a jezdectví. Nejoblíbenější sportovní aktivitou u českých, amerických i dánských krasobruslařů je bruslení, coţ je zároveň i hlavní náplň tréninkového plánu. Bohuţel ostatní preferované sportovní aktivity nekorespondují s aktivitami nabízenými v programech jednotlivých klubů Pomocí výzkumných otázek jsme dospěli k závěru, ţe v preferencích sportovních aktivit jednotlivých států existují rozdíly. (Větší rozdíly jsou patrné mezi Evropským a Americkým kontinentem.) Nejvíce preferencí u krasobruslařů jak z České republiky, tak USA i Dánska získaly individuální sportovní aktivity. Na druhém místě se shodně umístily týmové aktivity. Na třetím místě u českých a dánských bruslařů skončily sportovní aktivity v přírodě, u Američanů sportovní aktivity ve vodě. Čeští, američtí i dánští krasobruslaři shodně zvolili za nejvíce preferovanou individuální sportovní aktivitu - bruslení, kondiční sportovní aktivitu - běh (jogging) a z rytmických a tanečních aktivit - moderní tance. Z týmových sportovních aktivit si krasobruslaři Češi zvolili házenou, Američané, stejně jako Dánové, fotbal. Skoky do vody, nejoblíbenější sportovní aktivitu ve vodě, volili čeští a američtí bruslaři, Dánové pak zdravotní plavání. Nejvíce preferovanou sportovní aktivitou v přírodě u Čechů a Dánů je plavání, u Američanů bruslení. Výsledky analýzy sportovních preferencí nám ukázaly, ţe absolutně nejoblíbenější sportovní aktivitou u českých, amerických i dánských krasobruslařů je bruslení, coţ je zároveň i hlavní náplň tréninkového plánu. Bohuţel ostatní preferované sportovní aktivity nekorespondují s aktivitami nabízenými v programech jednotlivých klubů. Znalost preferencí sportovních aktivit krasobruslařů umoţní trenérovi jejich eventuální zařazení do tréninkového plánu s cílem zvýšení zájmu o krasobruslení, popřípadě zvýšení úrovně výkonnosti.
58
Skladba nabízených sportovních aktivit v tréninkovém plánu zajisté ovlivňuje výsledky závodníků, ale pro přesné výsledky by bylo třeba provést šetření na větším výzkumném souboru a v delším časovém úseku.
59
8 SUMMARY The main aim of the thesis was to contribute to a sport activity preferences theory with the help of newly created (Danish) language version of sport activity preferences survey.
The subordinated aims, with the help of sport activity preferences survey, were to find out preferred kinds and categories of sport activities for selected Czech, Danish and American figure skaters, through acquired results to put into practice the comparison of particular countries involved, and to compare results of the most favourite sport activities with the practically realized activities within the training plan.
With the help of the survey queries we examined whether there are any differences in sport activity preferences for figure skaters of particular countries, what is the structure of sport activity preferences in particular surveyed categories, to what extent the preferred sport activities correspond with activities offered in programmes of particular clubs and whether the structure of the offered sport activities influences the results in competitions.
The thesis deals with a study of sport activity preferences at selected Czech, Danish and American figure skaters aged 10 to 15. Altogether 23 figure skaters from the Czech Republic, 25 from the USA and 14 from Denmark participated in the survey. The aim of the participants was to choose five most favourite sport activities within the frame of the following categories: individual sports, team sports, conditional activities, water sport activities, outdoor sport activities, martial arts and rhythmical and dancing activities.
The main aim of the thesis was met. In cooperation with the contact person from a Danish figure skating club a new language version of sport activity preferences survey was created.
Through
the
subordinated
aims
we
have
found
out
that
figure
skaters
of all participated countries prefer individual and teams sport activities. In category of individual sport activities all agreed on skating. The Czech people prefer swimming as second, Americans, same as Danes, prefer athletics. In the category of team sports Czechs prefer handball and volleyball, Americans soccer and baseball and Danes soccer 60
and handball. The Czech, American and Danish figure skaters chose jogging as the most preferred conditional sport activity, the second was aerobics for Czech people, for Americans yoga and for Danes bodybuilding. In the rhythmical and dancing activities category the modern dances took the first place for the Czech, American and Danish figure skaters as well. Nevertheless, there is a significant differences in the choice of the second most favourite rhythmical and dancing activities. Czechs prefer Latin-American dances, the American skaters prefer martial dances and Danes ballet. Concerning the water sport activities category the Czech skaters prefer diving and water activities, the Americans prefer diving and fin swimming and Danes health swimming and other water activities. In the sphere of outdoor sport activities the two most favourite ones for Czech and Danish skaters are swimming and skating, the Americans prefer skating and horse riding. The most favourite sport activity for all the Czech, Danish and American figure skaters is skating, which is the main subject of the training plan as well. Unfortunately, the other preferred sport activities do not correspond with activities offered in programmes of the particular clubs.
With the help of the survey queries we came to the conclusion that there are differences in sport activity preferences within particular countries. (The more apparent differences are between the European and the American continent. For figure skaters from the Czech Republic, Denmark and the USA as well, the individual sport activities were the most preferred ones. The second placed team activities unanimously. As third placed the outdoor sport activities for Czech and Danish skaters and water sport activities for Americans. The Czech, American and Danish skaters chose skating as the most favourite individual sport activity, jogging as the most favourite conditional sport activity and modern dances as the most preferred rhythmical and dancing activity. From the team sport activities the Czech skaters selected handball, the Americans and Danes chose soccer. Diving was the most favourite water sport activity for the Czech and American skaters, for Danes it was health swimming. The most preferred outdoor sport activity for Czechs and Danes was swimming and skating for Americans. The results of the sport activity preferences survey revealed that the absolutely most favourite sport activity for Czech, American and Danish figure skaters is skating, which is the main subject of the training plan as well. Unfortunately, the other preferred sport activities do not correspond with activities offered in programmes of the particular clubs. 61
The understanding of figure skaters´ sport activity preferences enables the coach to involve these activities into the training plan with the aim to increase the interest in figure skating and to raise the efficiency level.
62
9 REFERENČNÍ SEZNAM Autorský kolektiv (1988). Encyklopedie tělesné kultury a-o. Praha: Olympia.
Bauman, A., Bull, F., Chey, T., Craig C. L., Ainsworth, B. E., Sallis, J. F., Bowle, H. R., Hagstromer, M., Sjostrom, M., & Pratt, M. (2009). The international prevalence study on physical activity: results from 20 countries. International Journal of Behavioral Nutrition and Physical Activity, 6(1), 1-12. Retrieved 22. 12. 2010 from Web of Science database on the World Wide Web: http://isiknowledge.com/. Blaţíčková, E. (2004) Metodika a didaktika taneční výchovy. Praha: Univerzita Karlova. Bruslařský klub (2010). BK Uherský Brod. Retrieved 14. 12. 2010 from: http://www.bruslarskyklub.cz/. Bursová, M. (2005). Kompenzační cvičení. Praha: Grada. Buzková, K. (2006). Fitness jóga. Praha: Grada. Čáp, J. & Mareš, J. (2007) Psychologie pro učitele. Praha: Portál. Český krasobruslařský svaz (2010). Mistrovství ČR juniorů, žactva a mladšího žactva 2010. Retrieved 20. 12. 2010 from http://www.czechskating.org/. Český krasobruslařský svaz (2010). Pravidla Českého Krasobruslařského Svazu. Retrieved 4. 12. 2010 from: http://www.czechskating.org/index.php?menu=pravidla. Dánský krasobruslařský klub RSIK (2010) Rødovre Skøjte og Ishockey Klub. Retrieved 14. 12. 2010 from http://www.rsik-kunst.dk/. Dánský krasobruslařský svaz (2010). Výsledky z Mistrovství Dánska. Retrieved 20. 12. 2010 from http://www.danskate.dk/Det%20sker/Arkiv/Konkurrencer%202009-2010/DM.aspx.
63
Dědič, J. (1972). Krasobruslení. Praha: Olympia. Dovalil, J., Choutka, M., Svoboda, B., Hošek, V., Perič, T., Potměšil, J., Vránová, J., & Bunc, V. (2009). Výkon a trénink ve sportu. Praha: Olympia. Frömel, K., Novosad, J., & Svozil Z. (1999). Pohybová aktivita a sportovní zájmy mládeže. Olomouc: Univerzita Palackého. Fürst, M. (1997). Psychologie. Včetně vývojové psychologie a teorie výchovy. Praha: Votobia.
Garza, D. L., & Feltz, D. L. (1998). Effects of selected mental practise on performance, selfefficacy, and competition konfidence of figure skaters. Sport Psychologist, 12(1), 1-15. Retrieved 22. 12. 2010 from Web of Science database on the World Wide Web: http://isiknowledge.com/. Giehrl, J., & Hahn, M. (2000). Plavání. Průvodce sportem. České Budějovice: Kopp. Hartl, P., & Hartlová, H. (2004). Psychologický slovník. Praha: Portál. Hendl, J. (2006). Přehled statistických metod zpracování dat. Praha: Portál. Hodaň, B. (1997). Úvod do teorie tělesné kultury. Olomouc: Univerzita Palackého. Hrázská, G. (2006). Krasobruslení. Praha: Grada. Janovský, J. (2002) Tenis. Praha. Grada. Jeřábek, P. (2008). Atletická příprava. Praha: Grada. Jisl, R. (2001). Sport – aktivita vedoucí k porozumění vlastnímu tělu a zdraví. In P. Tilinger, A. Rychecký, & T. Perič (Eds.), Sborník referátů Národní konference „Sport v České republice na začátku nového tisíciletí“ – sekce 8 (pp. 163-167). Praha: Univerzita Karlova.
64
Kalman, M., Hamřík, Z., & Pavelka, J. (2009). Podpora pohybové aktivity pro odbornou veřejnost. Olomouc: ORE. Klimeš, L. (1998). Slovník cizích slov. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. Krasobruslařský klub Brno (2010). Figure Skating Club Brno. Retrieved 14. 12. 2010 from http://www.fscbrno.cz/. Krasobruslařský klub Warwick (2010). Warwick Figure Skaters. Retrieved 14. 12. 2010 from http://www.warwickfs.org/. Kovář, K., & Potměšil, J. (2001). Národní konference „Sport v České republice na začátku nového tisíciletí“. In P. Tilinger, A. Rychecký, & T. Perič (Eds.), Trendy ve sportovním tréninku. Praha, Univerzita Karlova, str. 340-341. Křen, F., Chmelík, K., Fical, P., & Kudláček, M. (2008). Dotazníky PPA a IPAQ pro Indares.com [Computer software]. Olomouc: Univerzita Palackého. Máček, M., Máčková, J. (1997). Fyziologie tělesných cvičení. Brno: Univerzita Masarykova. Makinen, T. E., Borodulin, K., Tammelin, T. H., Rahkonen, O., Laatikainen, T., Prattala, R. (2010). The effects of adolescence sports and exercise on adulthood leisure-time physical activity in educational groups. International journal of behavioral nutrition and physical activity, 7(27), 1-11. Retrieved 22. 12. 2010 from Web of Science database on the World Wide Web: http://isiknowledge.com/. Mayerová, J. (1982). Sportovní příprava III. Bruslení a základy krasobruslení. Olomouc: Univerzita Palackého. Mišičková, L. (2009). Škola inline bruslení krok za krokem. Praha: Grada.
65
Monsma, E. V., Malina, R. M. (2005). Anthropometry and somatotype of competitive female figure skaters 11-22years – variation by competive level and discipline. Journal of Sports Medicine and Physical Fitness, 45(4), 491-500. Retrieved 22. 12. 2010 from Web of Science database on the World Wide Web: http://isiknowledge.com/. Nakonečný, N. (1993). Základy psychologie osobnosti. Praha: Management Press. Novosad, J., Frömel, K., Sigmund, E. (2001). Národní konference „Sport v České republice na začátku nového tisíciletí“ – sekce 8. In P. Tilinger, A. Rychecký, & T. Perič (Eds.), Přístup k monitorování pohybové aktivity. Praha, Univerzita Karlova, Fakulta tělesné výchovy a sportu, str. 163-167. Süss, V. (2003). Softball a baseball. Praha: Grada. Šprynar, Z., Stráňai, K. et al. (1985). Teorie tělesné kultury. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. Tvrzník, A. & Soumar, L. (2004). Jogging. Praha: Grada. U.S. Figure Skating (2010). Výsledky závodů z amerického bruslařského regionu New England. Retrieved 20. 12. 2010 from http://www.usfigureskating.org/leaderboard/ results/2011/ 68080/results.html/. Wehmeier, S. (Ed.). (2002). Oxford Advanced Learner’s Dictionary. New York: Oxford University Press, 994.
Ziegler, P. J., Jonnalagadda, S. S., Nelson, J. A., Lawrence, C., Baciak, B. (2002). Contribution of melas and snacks to nutrient intake of male and female elite figure skaters dutiny peak competitive season. Journal of the American College of Nutricion, 21(2), 114-119. Retrieved 22. 12. 2010 from Web of Science database on the World Wide Web: http://isiknowledge.com/.
66
10 PŘÍLOHY Seznam příloh: Příloha 1. Dotazník preferencí sportovních aktivit – česká verze Příloha 2. Dotazník preferencí sportovních aktivit – dánská verze Příloha 3. Dotazník preferencí sportovních aktivit – anglická verze
67
Příloha 1. Dotazník preferencí sportovních aktivit – česká verze
68
69
Příloha 2. Dotazník preferencí sportovních aktivit – dánská verze
70
71
Příloha 3. Dotazník preferencí sportovních aktivit – anglická verze
72
73
