Univerzita Palackého v Olomouci. Fakulta tělesné kultury ANALÝZA ÚROVNĚ A KVALITY SKUPIN SCÉNICKÉHO TANCE V PRAZE V ROCE 2010

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury

ANALÝZA ÚROVNĚ A KVALITY SKUPIN SCÉNICKÉHO TANCE V PRAZE V ROCE 2010 Bakalářská práce

Autor: Monika Johanidesová Rekreologie - management volného času a rekreace Vedoucí práce: Mgr. Jiří Skoumal, Ph.D. Olomouc 2010

Jméno a příjmení autora: Monika Johanidesová Název diplomové práce: Analýza úrovně a kvality souborů scénického tance v Praze v roce 2010 Pracoviště: Katedra rekreologie Vedoucí diplomové práce: Mgr. Jiří Skoumal, Ph.D. Rok obhajoby diplomové práce: 2011 Abstrakt: Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je objasněn pojem scénický tanec, jeho historie a současná situace. Část praktická se zabývá analýzou úrovně a kvality skupin scénického tance v Praze. Výzkum byl proveden na základě dotazníkového šetření a nestandardizovaného rozhovoru s vedoucími tanečních skupin. Klíčová slova: scénický tanec, výrazový tanec, taneční skupiny

Souhlasím s půjčováním diplomové práce v rámci knihovních sluţeb. 4

Autor´s first name and surname: Monika Johanidesová Thesis title: Analysis of level and quality of scenic dance groups in Prague 2010 Department: Department of recreology Supervisor: Mgr. Jiří Skoumal, Ph.D. The year of presentation: 2011 Abstract: The thesis is divided into a theoretical and a practical part. In the former one, the term scenic dance, its history and contemporary situation is described. The practical part deals with analysis of level and quality of scenic groups in Prague. The research was conducted in the form of a questionnaire survey and by the method of a nonstandardized interviews with dancing groups leaders. Keywords: scenic dance, expressional dance, dance groups

I agree the thesis paper to be lent within the library service.

5

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně pod vedením Mgr. Jiřího Skoumala, Ph.D. a uvedla všechny pouţité literární a odborné zdroje a dodrţovala zásady vědecké etiky.

V Olomouci dne 6.12.2010

…………………………………… Monika Johanidesová

6

Děkuji Mgr. Jiřímu Skoumalovi, Ph.D. za pomoc a cenné rady, které mi poskytl při zpracování bakalářské práce.

7

OBSAH

1. ÚVOD ................................................................................................................... 11 2. PŘEHLED POZNATKŮ ........................................................................................ 12 2.1 Definice scénického tance ............................................................................... 12 2.2. Historie tance ................................................................................................. 12 2.2.1 Pravěk ....................................................................................................... 12 2.2.2 Egypt, Indie ............................................................................................... 13 2.2.2.1 Egypt ................................................................................................... 13 2.2.2.2 Indie .................................................................................................... 13 2.2.3 Antické Řecko ........................................................................................... 14 2.2.4 ŘÍM ........................................................................................................... 15 2.2.5 Středověk .................................................................................................. 16 2.2.6 Renesance ................................................................................................ 16 2.2.7 Klasický tanec ........................................................................................... 16 2.2.8 Počátky moderního scénického tance....................................................... 17 2.2.9 Počátky scénického tance u nás ............................................................... 18 2.3 Scénický tanec v ČR ....................................................................................... 19 2.3.1 Základní umělecká škola ........................................................................... 19 2.3.2 Taneční Studio .......................................................................................... 19 2.3.2.1 Občanské sdruţení ............................................................................. 20 2.3.2.2 Obecně prospěšná společnost ............................................................ 20 2.3.3 Soukromé taneční studio .......................................................................... 20 2.3.3.1 Ţivnost ................................................................................................ 20 2.3.3.2 Společnost s ručením omezeným ....................................................... 21 2.3.4 Profesní vzdělávání v tanci ....................................................................... 21 8

2.3.4.1 Taneční konzervatoř ........................................................................... 21 2.3.4.1.1 Konzervatoř Duncan centre........................................................... 21 2.3.4.2 Vysoká škola ....................................................................................... 22 2.3.5 Kvalifikace lektorů scénického tance......................................................... 22 3. CÍLE A ÚKOLY PRÁCE ........................................................................................ 23 4. METODIKA ........................................................................................................... 24 4.1 Sociologické šetření kvantitativního charakteru............................................... 24 4.2 Nestandardizovaný rozhovor ........................................................................... 24 4.3 Dotazníková metoda ....................................................................................... 24 4.3.1 Konstrukce dotazníku................................................................................ 24 4.3.2 Typy otázek ............................................................................................... 25 4.3.3 Vlastní vyplnění dotazníku ........................................................................ 25 4.3.4 Vyhodnocení dotazníku ............................................................................. 25 4.4 Výběr respondentů .......................................................................................... 25 5. VÝSLEDKY........................................................................................................... 27 5.1 Sledovaná taneční studia ................................................................................ 27 5.1.1 ZUŠ Lounských ......................................................................................... 27 5.1.2 Pohybové studio H .................................................................................... 28 5.1.3 Švih ZUŠ Jiţní Město ................................................................................ 29 5.1.4 Bla Bla Du ................................................................................................. 30 5.1.5 P.S. Gardes .............................................................................................. 31 5.1.6 TS Impuls .................................................................................................. 32 5.1.7 Dance Puella ............................................................................................. 33 5.1.8 TS Flex (ZUŠ A. Voborského) ................................................................... 34 5.1.9 Pop Balet .................................................................................................. 35 5.1.10 Hot Shenose ........................................................................................... 36 9

5.1.11 Taneční skupina Primavera .................................................................... 37 5.1.12 Bandance ................................................................................................ 38 5.1.13 Tyrando ................................................................................................... 39 5.1.14 Taneční studio Light ................................................................................ 40 5.1.15 TS Mirabel ............................................................................................... 41 5.1.16 PTC Martina ............................................................................................ 42 5.1.17 TS Freedance ......................................................................................... 43 5.1.18 Dětské studio o.s..................................................................................... 44 5.2 Vyhodnocení 1. části dotazníku....................................................................... 45 5.3 Vyhodnocení 2. části dotazníku....................................................................... 52 5.4 Vyhodnocení 3. části dotazníku....................................................................... 53 6. DISKUZE .............................................................................................................. 56 7. ZÁVĚR.................................................................................................................. 58 8. SOUHRN .............................................................................................................. 59 9. SUMMARY ........................................................................................................... 60 10. REFERENČNÍ SEZNAM .................................................................................... 61 11. PŘÍLOHY ............................................................................................................ 63

10

1. ÚVOD Má bakalářská práce nese název Analýza úrovně a kvality scénického tance v Praze. Scénický tanec je mi velmi blízký, věnuji se mu více neţ šestnáct let. Déle neţ tři roky jsem také lektorkou. Nedávno jsem se přestěhovala do Prahy a nebylo pro mne lehké najít vhodnou taneční skupinu zabývající se tímto stylem. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla analyzovat úroveň všech skupin scénického tance v Praze. Moje práce by mohla pomoci všem zájemcům o scénický tanec při výběru skupiny. Dále by mohla poskytnout informace o vnitřní organizaci skupin a jejímu financování. To jistě ocení lektoři i vedoucí tanečních skupin. Scénický tanec je mezi námi jiţ řadu let. Podle mého názoru se dostává do pozadí díky novým moderním stylům tance. Avšak existuje mnoho moţností, kde se můţeme se scénickým tancem setkat. Vyučuje se totiţ na tanečních konzervatořích, na odborných vysokých školách a v základních uměleckých školách. Moderní styly tance mohou přestat být moderní. Já věřím tomu, ţe scénický tanec tu bude vţdy mezi námi. Nejde totiţ jen o tanec, ale především také o umění.

11

2. PŘEHLED POZNATKŮ 2.1 Definice scénického tance Scénický tanec je také výrazovým tancem, určeným pro divadelní scénu. Nemá ţádná striktní pravidla ani omezení. Důleţité je zde slovo výraz. Nejde tu o naučené figury a pózy, ale spíše o vyjádření vnitřního světa a emocí pomocí tanečního pohybu. Výraz, pohyb a emoce se navzájem ovlivňují. Cílem scénického tance je také příběh, myšlenka nebo pocit. Důraz je kladen na přirozenost a originalitu pohybového vyjádření. Vyuţívá modern dance, jazz dance i klasický tanec. Inspirací pro scénický tanec můţe být samotný člověk, ţivot kolem něj, současný svět, lidské vztahy, příroda a obzvlášť hudba. Choreografové vyuţívají lidovou hudbu (českou i zahraniční), hudbu českých i světových klasiků, moderní a soudobou váţnou hudbu, populární ţánry, písňovou tvorbu českých i světových autorů, jazz a další směry. Ve scénickém tanci se také setkáme s vyuţitím slova, zvuku a pohybu v tichu. (Retrieved 15.2.2010 from the World Wide Web: http://www.scenickytanec.cz/scenicky-tanec-pohybove-divadlo/o-nas/; Retrieved 15. 2. 2010 from the World Wide Web: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sc%C3%A9nick%C3%BD_tanec) 2.2. Historie tance „Jediný prostředek, jak zachránit tanec, je vrátit mu jeho pravé místo. Abychom poznali pravé místo tance, je třeba studovati historii.“ (Duncan, 1947, 9) 2.2.1 Pravěk Tanec patří mezi nejstarší projevy člověka. Jiţ pračlověk měl vrozen smysl pro rytmiku. Primitivní člověk se řídil svými pocity. Radost z lovu byla nejčastěji vyjadřována tancem s pomocí různých pokřiků, zpěvu a tleskání. V loveckých tancích šlo o znázornění průběhu lovu od vystopování zvěře aţ po vítězný návrat do osady. Věřili, ţe lov dopadne stejně i ve skutečnosti. Tančili pouze muţi. Ţeny a děti povzbuzovaly voláním a tleskáním. V tomto období se také objevily tance lásky. Tančí spíše ţena a muţ ji rytmicky povzbuzuje. V náboţenských tancích byla snaha o napodobení hvězd, gest bohů a hrdinských činů. V tancích pohřebních se projevovala posvátná úcta k mrtvému. Nejdříve se tančily skupinové tance kruhové a 12

řadové. Později dochází i k tanci sólovému. (Markovičová, 1985; Müldner,1923; Landischová 2007; Siblík 1917) 2.2.2 Egypt, Indie O nejstarším tanci, který povaţujeme za umění, hovoříme v souvislosti s Egyptem a Asii (odtud vychází řecký tanec). (Duncan, 1947) 2.2.2.1 Egypt V Egyptě se tančilo od počátku celé kultury. Ţivot Egypťanů byl provázán tancem. Tančilo se v chrámech, na veřejnosti i v rodinném soukromí. Tanec hrál důleţitou rolu při mnoha obřadech a ceremoniích. Hudba a tanec tvořily pravidelné činnosti při náboţenských pohřebních slavnostech, ale také vytvářely zábavu pro krále a aristokracii. Kultovními tanci se znázorňovaly příběhy ze ţivota bohů. Astronomické tance znázorňovaly pohyb nebeských těles. Tančil i sám král. Válečné tance (spojené se zápasy) byly provozovány vojáky. Profesionální tanečníci měli ve společnosti významné místo. Při tanci vynikala krása lidského těla, zejména ladné ţenské křivky. Typické byly výrazné akrobatické prvky, komičnost a lehkost. (Jebavá, 1998; Markovičová, 1985; Siblík, 1917) 2.2.2.2 Indie Indické tance byly náboţenské, mystické a erotické. Šlo tedy i o uspokojení člověka. Tanec byl hodně ovlivněn Buddhismem, proto je Indie rozdělena na dvě etapy. (Jebavá, 1998; Siblík, 1917) Období Árjů Divadelní scéna s tancem a hudbou byla charakteristickým rysem uměleckého projevu starých Indů. Tanec a hudba se staly součástí kulturního a náboţenského ţivota. Prvotně se k tanci pouţívaly chrámy. Aţ později se tanec dostal na královské a kněţské dvory. (Jebavá, 1998; Siblík, 1917)

13

Třídění tance: 1. tance náboţenské 2. tance společenské 3. tance bojové Dále se tu také objevily tance s holemi, které napodobují úkony z venkovského a domácího ţivota. Šlo o kruhový tanec, kde hole z ozvučeného dřeva tvořily hudební doprovod. Matriarchální tanec vyjadřoval představy o stvoření a vývoji světa. Tanec na chůdách zvládali pouze tanečníci s akrobatickými dispozicemi. (Jebavá, 1998; Siblík, 1917) Buddhismus Tanec se přesunul z chrámů a královských dvorů na návsi a stal se součástí lidové kultury. Bháratanátjanam byl sólový tanec, který vyjadřoval epizody ze ţivota bohů nebo hrdinů. Vyprávěl také milostné příběhy. Umění mimiky tanečníka se uchovávalo jako rodinné tajemství. Tanečníci museli absolvovat šestiletý výcvik. Nejdříve taneční školu navštěvovali i muţi. Později vystupovaly pouze ţeny, které oplývaly krásou. Tanec Kathakali uplatňoval více tanečníků. Ţenské i muţské role hráli pouze muţi. Dbalo se na sloţitost kostýmů. Typické byly prudké pohyby a výrazné skoky. Kathak byl silně erotický tanec plný krokových variací. Tančili muţi i ţeny pro potěchu vládce (nikoli boha). Manípúrí byl tanec jako prosba bohů o úrodu. (Jebavá, 1998; Siblík, 1917) 2.2.3 Antické Řecko V současném evropském tanci nacházíme prvky a rysy tance řeckého. Celý ţivot Řeků byl spjat s tancem. Tančí se při pohřbech, svatbách, narození dítěte, hostinách, vinobraní a ještě mnoho dalších příleţitostech. Vznikl tu mimický tanec (výrazový). (Landischová, 2007) Bojové tance byly v Řecku vysoce ceněny. Tanec „pyrriché“ přetrval stáří dvou tisíc let. Nejdříve slouţil k oslavě bohů, později jako příprava k boji. Ve Spartě se ho chlapci učili od sedmi let v plné výzbroji. Tanec byl mimicky zakončen tím, ţe vítěz odzbrojil poraţeného a jeho druhové odnášeli mrtvolu. Mečový tanec s pantomimou byl zobrazován příběhem, kdy jeden z tanečníků odloţil zbraně a začal orat. Poté byl 14

přepaden nepřítelem a došlo k boji. Tanec, kde chlapci napodobovali pěstní zápas, se nazývá „gymnopedie“. Sparťané táhli do boje pochodovým tancem „embaterie“. (Kröschlová, 1964) Náboţenské tance se pojily s poezií a zpěvem. „Paian a emmeleia“ byly slavnostní tance k poctě boha Apollóna. Jestřábí tanec „geranos“ plný ostrých pohybů slouţil k oslavě Afrodity. U plášťových tanců byl viděn pouze obličej tanečnic. (Kröschlová, 1964) Extatické tance slouţily k jarním oslavám boha Dyonýsa. U „bakchanalie“ ţeny tančily v noci v přírodě s noţem nebo holí a zabitým kůzletem v rukou aţ do úplného vyčerpání. Artemidin tanec „kordax“ tvořil základ mimických tanců řecké komedie. (Müldner, 1923; Landischová, 2007) V tak zvaném Chóru byl na začátku skupinový tanec, který vyjadřoval city (radostné, bolestné, bojovné). Sbor měl okolo padesáti členů a tvořil kruh. Z tohoto tance lidu vznikl chór a stal se zdrojem tragedie. Sami básníci byli velmi často choreografy tance s chórem. (Kröschlová, 1964; Landischová, 2007) Podle Duncanové (1947) chór povznášel divadlo. Tragedie zůstala ušlechtilá, protoţe vraţdy byly převedeny do tance. Chór se stal pravým místem tance a tanec musel být součástí tragedie. Účelem tance bylo, co nejhlouběji zapůsobit na city člověka. Bylo důleţité vrátit chór zpět do umění. „Kdyţ jsem tančila, vţdy jsem se snaţila být chórem. Byla jsem chórem mladých dívek, pozdravujících návrat loďstva, byla jsem chórem, který tančil pyrriché nebo tanec bakchický, nikdy jsem netančila sólo.“ (Duncan, 1947, 14) 2.2.4 ŘÍM Římané převzali taneční kulturu od Řeků. Římský tanec však zdaleka nedosahoval takové úrovně. Římané tančili hlavně po vítězstvích v boji, při slavnostních pochodech, na pohřbech bojovníků, při prosebných obřadech na odvrácení vojenského nebezpečí. Ujal se zde tanec pyrriché s mimickým zakončením. Mimické tance se uplatňovaly v meziaktí komedií. Jejich oblíbenost byla tak velká, ţe odpoutávala pozornost obecenstva od vlastní hry. Vznikl tedy nový ţánr „mimus“, herci si říkali mimové. Vedoucí mim měl vedle sebe oponenta. Kdyţ byl vedoucí mim 15

lékařem, pomocník hrál pacienta. Vedoucí mimové byli váţení, dostávali velké honoráře. Největší odměnou pro ně bylo římské občanství a moţnost vykonávat veřejné funkce. Pod vlivem mocné církve začali mimové mizet z divadel, zbohatlíci si je zvali k sobě domů. Hostiny zámoţných se zpravidla také neobešly bez erotických tanců nahých mladíků a dívek. Cirkusové hry se odehrávaly v ohromném areálu. Pořádaly se zde závody spřeţení, lovecká, akrobatická a kejklířská vystoupení. Později převládly gladiátorské zápasy. S pádem západořímské říše zanikla i pantomima, tanečníci se rozešli do celého světa a obohacovali jiné kultury. (Jebavá, 1998; Kröschlová, 1964; Landischová 2007) 2.2.5 Středověk (5.-14. století) Křesťanství ve středověku zakazovalo kaţdý projev tance a odsuzovalo ho jako ďáblovo dílo. Přesto se tanec nadále rozvíjel. Prostý lid ani panstvo se tance nezřekly. Objevuje se na ulici. Prvky tance se uchovaly zásluhou potulných šašků a kejklířů. Ti se po celé Evropě ţivili tím, ţe bavili obecenstvo na trţištích. (Markovičová, 1985; Landischová, 2007) 2.2.6 Renesance (14-16. století) a Baroko (16-18. století) Renesance přinesla rozvoj tance. Antické taneční umění zde nebylo jen napodobováno, ale také inovováno. Byla vytvořena nová umělecká forma – scénický tanec, jehoţ vznik byl úzce spjat s rozvojem divadla. Dominovala zde mimika celého těla, výrazná gesta a tanec ve větší míře neţ slovo. Typické zde byly masky, trochu jiné neţ v antice, kryjící pouze horní část obličeje. (Landischová, 2007) 2.2.7 Klasický tanec V 15. století získal tanec pevnou formu. Tance neměly pobavit tančící, ale přihlíţející. Na italských dvorech vznikaly drobné baletní výstupy, zvané balli a balleti. Z těchto výstupů se v 16. století vyvinuly tzv. dvorské balety, které byly pouţívány při důleţitých událostech (zásnuby, svatby, křtiny).

16

Balet se rozvíjel v 16. a 17. století zejména ve Francii, Itálii a Rusku. Tato forma tance byla oblíbená především u dvora. Nejranější stádium baletu se velmi odlišovalo od nynější formy. První představení se odehrávala v rozlehlých komnatách. Většina publika seděla v řadách či lóţích po třech stranách parketu. Tanec obvykle tvořil geometrické formy, které měly zčásti symbolický význam. Tanečníci nebyli profesionálové, ale ochotníci ze šlechtických řad. Tehdejší baletní kroky a pohyby byly odvozeny ze společenských tanců, které zdůrazňovaly spíše dekorum, půvab a eleganci neţ obratnost, sílu a hbitost. Představení obvykle trvala čtyři aţ pět hodin a začínala pozdě večer. V 18. století se balet profesionalizoval. Došlo k rozvoji techniky, začalo se tančit na špičkách. Postupem času ale technika převládla nad výrazem. Představení ztratila obsah a hloubku. V druhé polovině 19. století rostl odpor proti baletnímu drilu. Mladí taneční umělci, kteří protestovali proti příliš zdůrazňované technice, začali hledat nové cesty k obrodě tance. Na počátku 20. století tedy vzniká moderní scénický tanec. (Číţková, 2005; Kröschlová, 1964; Landischová 2007) 2.2.8 Počátky moderního scénického tance Počátky moderního scénického tance jsou datovány v prvních letech 20. století. Průkopníky se staly Isadora Duncanová, Émile Jacques-Dalcroze a Rudolf von Laban. Američanka Isadora Duncanová (1878-1927) ve své tvorbě navázala na antické pojetí tance. Inspirovala se starověkým uměním, přírodou a klasickou hudbou. Nadchla přirozeným tanečním projevem plným citu a opravdovosti. Odhodila taneční obuv a s oblibou tančila bosa. Isadora se stala středem zájmu díky své odvaze a odlišnosti. Usilovala o to, aby se tanec stal součástí běţného ţivota a byl přístupný všem. Druhou zakladatelskou a reformátorskou osobností byl hudební pedagog a skladatel Švýcar Émile Jacques-Dalcroze (1865-1950). Hledal cesty, jak zvýšit hudebnost ţáků ţenevské konzervatoře, kde působil. Jeho přínosem byl systém rytmické gymnastiky. K hlubšímu procítění rytmů vyuţíval chůzi, běh, taneční kroky, poskoky i pohyby paţí. Jednoduchost se stala originálním uměleckým stylem. 17

Třetím reformátorem se stal Maďar Rudolf von Laban (1875-1958). Šířil své myšlenky o přístupnosti tance pro všechny. Zdůrazňoval vyuţití tance k osvěţení, odpočinku, vzdělání a terapii. V německých městech zaloţil mnoho tzv. pohybových chórů pro děti i dospělé. Zkoumal otázky choreografie a nauky o prostoru. Vynalezl systém, který umoţňoval zaznamenání a označení tanečního pohybu. Za průkopníky amerického moderního scénického tance jsou povaţováni Ted Shawn a Ruth St. Denisová, kteří zaloţili v roce 1915 odbornou školu Denis-Shawn school. Z této školy vyšli například Doris Humphreyová, Marta Grahamová a Charles Weidmann. Tito američtí umělci úspěšně rozvíjeli nový taneční směr, zaloţený na jejich zalíbení v exotice a náboţenském cítění. Vydobyli mu rovnocenné postavení s moderním baletem. Všichni reformátoři věnovali pozornost výchově dětí. Odmítali dril a zdůrazňovali přirozený taneční pohyb. Vznikalo mnoho škol moderního tance. Mezi další důleţité osobnosti scénického tance patří Loie Fuller, Mary Wigmanová, Chosé Limon, Merce Cunningham a mnoho dalších. (Cveklová, Ţdímalová, 2005; Číţková, 2005; Jebavá, 1998; Landischová 2007). 2.2.9 Počátky scénického tance u nás Nový směr scénického tance se po 1. světové válce rozšířil do celého světa, často pod různými názvy. V českých zemích se ujaly názvy novodobý a výrazový tanec. Většina našich pedagogů studovala na zahraničních školách. Tito pedagogové zakládali soukromé školy, taneční skupiny a vzdělávali své následovníky. Skupiny byly vesměs amatérské, protoţe tanečnice měly jiné hlavní zaměstnání. Osobnostmi hnutí za nový směr scénického tance se staly Anka Čekanková, Mira Holzbachová, Loreta Hrdinová, Jarmila Jeřábková, Jarmila Kröschlová, Milča Mayerová a Joţka Šaršeyová. Ve 2. Polovině 30. let byl pod vedením Dr. Emanuela Siblíka zaloţen Svaz TanecRytmika-Gymnastika (svaz TRG), který sdruţoval všechny taneční školy a umělce nových směrů bez rozdílu. Tento svaz prosadil státní kvalifikační zkoušky. Pořádal amatérské i profesionální přehlídky a soutěţe. Vydával také odbornou literaturu.

18

Po 2. světové válce nebyl jiţ svaz TRG obnoven. Krátce ho nahradila Společnost přátel tance (1946-1950). Díky ní začal vycházet časopis Taneční listy, pouze však do roku 1949, ke znovuobnovení došlo v roce 1963. Od roku 1950 se vývoj scénického tance zastavil z politických důvodů. Nebyl nikdo, kdo by tanečníky sdruţoval. Taneční skupiny se začaly rozpadat. Novodobý výrazový tanec byl odsunut do pozadí. Taneční ţivot se však nezastavil ve státních školách v Praze, Brně a Bratislavě. Odtud vyšel například Pavel Šmok (významný choreograf). Organizace veškeré amatérské taneční činnosti se ujal stát prostřednictvím institutu Lidové umělecké tvořivosti. V roce 1951 sídlilo Ústředí lidové tvořivosti v Praze. Později získalo název Ústřední dům lidové umělecké tvořivosti v Praze (ÚDLUT). V roce 1972 tu byl Ústav pro kulturně výchovnou činnost v Praze (ÚKVČ). V nových politických poměrech od roku 1991navázalo na tuto činnost Informační a poradenské středisko (IPOS). Od roku 2004 spadá organizace veškeré amatérské taneční činnosti pod Nipos-Artama. Od roku 1991 se scénický tanec začíná opět rozvíjet. (Cveklová, Ţdímalová, 2005; Landischová 2007) 2.3 Scénický tanec v ČR V České republice se můţeme scénickému tanci věnovat v základních uměleckých školách, domech dětí a mládeţe, tělocvičných jednotách Sokol, tanečních studiích (občanské sdruţení, obecně prospěšná společnost) i v soukromých tanečních studiích (ţivnost, s.r.o.) Profesně lze studovat scénický tanec na konzervatořích a vysokých školách. 2.3.1 Základní umělecká škola Taneční obor je většinou rozdělen do třech částí. Přípravné studium je určeno pro šestileté aţ sedmileté děti. Dále navazuje studium prvního stupně (1. – 7. ročník) pro děti od sedmi let a studium druhého stupně (1. – 4. ročník) od čtrnácti let. 2.3.2 Taneční Studio Taneční studia jsou často zakládány jako občanské sdruţení nebo obecně prospěšná společnost. 19

2.3.2.1 Občanské sdruţení Občanské sdruţení je nejrozšířenější právní formou neziskové organizace. K zaloţení je potřeba vytvořit přípravný výbor. Skládá se nejméně ze třech osob, jedna z nich musí být starší osmnácti let. Členy sdruţení mohou být fyzické i právnické osoby. Po sepsání stanov následuje registrace na Ministerstvu vnitra České republiky. Návrh na registraci musí podle zákona obsahovat jména, data narození, bydliště a podpisy členů přípravného výboru. Nesmí chybět označení zmocněnce pro jednání jménem výboru a text stanov ve dvou vyhotoveních. Stanovy musí obsahovat název sdruţení, sídlo sdruţení, cíl činnosti, práva a povinnosti členů. Formát stanov není jednotně určen. Důleţité je pravidelné konání členských schůzí, ze kterých musí být pořízen pečlivý zápis. Bude-li mít sdruţení nějaký majetek, musí si vést účetnictví. (Retrieved 17.11.2010 from the World Wide Web: http://obcan.ecn.cz/index.shtml?w=u&x=132554)

2.3.2.2 Obecně prospěšná společnost Obecně prospěšná společnost je právní formou nevládní neziskové organizace v České republice. Účelem je poskytování obecně prospěšných sluţeb uvedených v zakládací listině. Obecně prospěšná společnost (o. p. s.) vzniká zápisem do rejstříku obecně prospěšných společností vedeným příslušným soudem. Zakládat o. p. s. mohou fyzické i právnické osoby. (Retrieved 5.12.2010 from the World Wide Web: http://cs.wikipedia.org/wiki/Obecn%C4%9B_prosp%C4%9B%C5%A1n%C3%A1_spo le%C4%8Dnost) 2.3.3 Soukromé taneční studio Soukromá taneční studia jsou zakládány jako společnosti s ručením omezeným (s.r.o.) nebo na ţivnost. 2.3.3.1 Ţivnost Ţivnost je podnikatelská činnost provozována vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosaţení zisku. Fyzická nebo právnická osoba, která chce ţivnost provozovat, musí získat ţivnostenské oprávnění. Provozování ţivností 20

upravuje ţivnostenský zákon. (Retrieved 5.12.2010 from the World Wide Web: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDivnost) 2.3.3.2 Společnost s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným je nejrozšířenější formou obchodní společnosti v České republice. Minimální základní kapitál je 200 000 Kč. Můţe mít jednoho zakladatele a aţ 50 společníků. V názvu nesmí chybět označení společnost s ručením omezeným (nebo zkratka s. r. o.). Společnost je zaloţena tehdy, kdy všichni společníci podepíší společenskou smlouvu u notáře. Vznik společnosti je zahájen zápisem do obchodního rejstříku. Mezi zaloţením a vznikem ještě nemá právní subjektivitu. Návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být podán nejpozději tři měsíce od zaloţení společnosti. (Retrieved 17.11.2010 from the World Wide Web: http://cs.wikipedia.org/wiki/Spole%C4%8Dnost_s_ru%C4%8Den%C3%ADm_omeze n%C3%BDm) 2.3.4 Profesní vzdělávání v tanci 2.3.4.1 Taneční konzervatoř V České republice jsou státní i soukromé taneční konzervatoře. Vzdělání je koncipováno jako osmileté, pro studenty ve věku dvanáct aţ devatenáct let. Studium je zakončeno maturitou nebo absolutoriem. Absolutorium je osvědčení o absolvování vyššího odborného vzdělání a získání titulu diplomovaný specialista (DiS.). Studium ukončené absolutoriem opravňuje k umělecké i pedagogické činnosti. V České republice máme tyto konzervatoře: Taneční konzervatoř hlavního města Prahy, Taneční konzervatoř Brno, Janáčkova konzervatoř a Gymnázium v Ostravě, 1. soukromá taneční konzervatoř v Praze, s.r.o., Taneční centrum Praha – konzervatoř o.p.s., Konzervatoř Duncan centre Praha. (Taneční výchova a kulturní kapitál, 2008) 2.3.4.1.1 Konzervatoř Duncan centre Konzervatoř vznikla díky koncepci Evy Blaţíčkové. Duncan centre je jediná konzervatoř v ČR, která se zabývá pouze současným jevištním tancem a tanečním 21

divadlem. Studium je šestileté na rozdíl od klasických konzervatoří. Zájemci se mohou hlásit aţ po ukončení základní školy. Absolvent všech šesti ročníků získává vyšší odborné vzdělání. (Taneční výchova a kulturní kapitál, 2008) 2.3.4.2 Vysoká škola Scénický tanec lze studovat i na vysokých školách a to na Akademii múzických umění v Praze a Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Můţete zde absolvovat bakalářský, navazující magisterský i doktorský program. (Taneční výchova a kulturní kapitál, 2008) 2.3.5 Kvalifikace lektorů scénického tance Je velmi zajímavé, ţe lektoři tance nemusí mít ţádné vzdělání. Podle Jiřího Lössla (Taneční výchova a kulturní kapitál, 2008, 31) „je aţ zaráţející, ţe v zemi, která má tak bohatou minulost v taneční výchově dětí a kde byla jiţ ve třicátých letech minulého století Státní zkouška nutnou podmínkou k provozování činnosti, je dnes (od roku 1998) Pohybová výchova resp. Obor Učitel tanečního umění ţivností volnou“. Dříve tedy nebylo důleţité, kde lektor získal své vědomosti. Dostačujícím faktem bylo absolvování Státní zkoušky. V nynější době najdeme na taneční scéně spoustu lektorů bez patřičného vzdělání. „Jednotlivé instituce (s výjimkou konzervatoře Duncan centre Praha) opomíjejí specifika pohybové výchovy dětí ve věku 6-10 let a často se setkáváme s nevhodnou aplikací profesionálních tanečních technik dospělých na dítě, zcela se opomíjí kreativita dítěte. Zcela absentuje kombinované studium pro pedagogy z praxe.“ (Taneční výchova a kulturní kapitál, 2008, 32).

22

3. CÍLE A ÚKOLY PRÁCE Hlavním cílem mé práce je analyzovat úroveň a kvalitu scénického tance v Praze. Pro splnění cíle jsem si stanovila tyto dílčí úkoly: a) Analyzovat úroveň tanečních skupin scénického tance v Praze b) Zjistit ceny kurzovného c) Zjistit a porovnat odbornou kvalifikaci lektorů v Praze d) Zjistit a porovnat platy lektorů e) Zjistit vybavení tanečních sálů

23

4. METODIKA Informace k výzkumu jsou získány pomocí dotazníkového šetření a nestandardizovaného rozhovoru s vedoucími skupin scénického tance v Praze. 4.1 Sociologické šetření kvantitativního charakteru Cílem sociologického šetření bylo analyzovat úroveň tanečních skupin v Praze, vybavenost tanečních sálů a vzdělání lektorů. Kvantitativní směr je zaměřen na počet výskytu jevu. 4.2 Nestandardizovaný rozhovor Nestandardizovaný rozhovor je volnou rozpravou o zkoumaném tématu. Pouţila jsem skrytý nestandardizovaný rozhovor, kdy kladení otázek vyplývá často ze situace a odpovědí respondenta. Tazatel ani respondent dopředu nezná vývoj rozhovoru. S vedoucími skupin scénického tance probíhal neformální formou (bez záznamu). Šlo o individuální rozhovor, vţdy pouze s jednou osobou. Cílem této metody je navázání osobního kontaktu a zajištění větší pravdivosti odpovědí. Eliminuje se tím také nesprávné pochopení otázek. Tento druh rozhovoru slouţí jako ověřující a doplňující technika. (Čihovský, 2006) 4.3 Dotazníková metoda Dotazníková metoda je nejpouţívanější výzkumnou technikou. Skládá se z písemně formulovaných otázek, které jsou stejné pro všechny respondenty. Cílovou skupinou respondentů se stali vedoucí skupin scénického tance v Praze. Výhodou této metody je anonymita. Pravdivost odpovědí se však obtíţně ověřuje, protoţe lidé mohou spíše napsat, jak by chtěli být viděni. (Čihovský, 2006) 4.3.1 Konstrukce dotazníku Dotazník by měl obsahovat všechny problémy, na které hledá výzkum odpověď. Otázky mají být sestaveny od jednodušších k těm sloţitějším a logicky na sebe navazovat. Důleţitá je srozumitelnost otázek. Respondent nesmí strávit příliš mnoho

24

času vyplněním jedné otázky. Nezbytná je hlavně ochota respondenta spolupracovat. 4.3.2 Typy otázek V této bakalářské práci jsou pouţity následující typy otázek: a) zavřená otázka - respondent má na výběr pouze z určitého počtu odpovědí - velmi zjednodušuje samotné vyplňování a následné vyhodnocení dotazníku b) polootevřená otázka - kombinace zavřené a otevřené otázky - v tomto typu otázky je výčet odpovědí, ale je zde i moţnost odpovědět vlastními slovy 4.3.3 Vlastní vyplnění dotazníku Vlastní vyplnění dotazníku proběhlo formou přímého výzkumu. Po instruktáţi výzkumník osobně předloţí dotazník respondentovi. Výhodou je okamţité vyplnění a návratnost. 4.3.4 Vyhodnocení dotazníku Po obdrţení všech dotazníků je potřeba zkontrolovat jejich vyplnění. Nesprávné či neúplné dotazníky se musí vyloučit. Další zpracování spočívá ve třídění. Tímto postupem zjišťujeme společné odpovědi respondentů. Dotazníkem, určeným pro vedoucí skupin scénického tance v Praze, jsem chtěla analyzovat úroveň taneční skupiny, vybavenost tanečního sálu a kvalifikaci lektorů. Dotazník je tedy rozdělen na tři části: 1. část – taneční skupina 2. část – taneční sál 3. část – údaje o lektorovi 4.4 Výběr respondentů Výběr respondentů závisel na místě působení taneční skupiny a na vyučovaném stylu tance. Všichni respondenti se tedy zabývají scénickým tancem v Praze. Kontakty na taneční skupiny byly získány ze seznamu přihlášených na Krajskou 25

postupovou přehlídku dětských skupin scénického tance a Krajskou přehlídku scénického tance mládeţe a dospělých. Dalšími zdroji se stali Jiří Lössl (tanečník, pedagog, choreograf, věnuje se publikační a výzkumné činnosti v oblasti scénického tance a pohybu vůbec, odborný pracovník Nipos-Artama – sdruţení pro taneční a pohybové divadlo) a Jaroslav Langmaier (tanečník, pedagog, odborný porotce, pořadatel krajských postupových přehlídek scénického tance pro Prahu a Středočeský kraj). Konkrétní informace o tanečních skupinách byly získány z jejich webových stránek. Nalezeno bylo pětadvacet skupin scénického tance v Praze. Spolupráci odmítly čtyři taneční skupiny. Jedna skupina přerušila svou činnost z důvodu mateřské dovolené. Dvě taneční skupiny nebylo moţné oslovit z důvodu neplatných telefonních čísel i adres. Setkala jsem se tedy s vedoucími osmnácti tanečních skupin v Praze.

26

5. VÝSLEDKY Zpracování výsledků sociologického šetření. 5.1 Sledovaná taneční studia 5.1.1 ZUŠ Lounských ZUŠ Lounských z Prahy 4 existuje více neţ 16 let. Všechny věkové kategorie se vyučují v deseti skupinách. Průměrná obsazenost skupiny je do deseti tanečníků. Nábory zde probíhají dle talentových zkoušek. Cena kurzovného s ohledem na délku a frekvenci tréninků je uvedena v tabulce 1. Tanečníci si nemusí platit startovné na soutěţe a kostýmy. Na přehlídkách či soutěţích je můţeme spatřit jednou aţ dvakrát do roka. Soustředění pořádají jednou za rok. Tabulka 1. Cena kurzovného

Předškolní děti (0-5 let) Školní děti (6-10 let) Junioři (11-14 let) HVK (15 let a více)

Délka tréninkové jednotky 60 minut 90 minut 90 minut 90 minut

Frekvence tréninků za týden 1 2 2 3

Cena kurzovného za pololetí 0-1000 Kč 1001-1500 Kč 1001-1500 Kč 1001-1500 Kč

Zrcadlový sál s baletizolem je vybaven baletními tyčemi, kobercem, klavírem, ţebřinami, karimatkami, míči, obručemi a švihadly. V souboru pracují dva lektoři (Tabulka 2). Funkce lektorů ve studiu jsou popsány v tabulce 3. Tabulka 2. Informace o lektorech

Pohlaví Věk Typ smlouvy Odpracované hodiny za měsíc Plat Odborná kvalifikace

Lektor 1 žena 21-30 let poloviční úvazek 11-20 101-200 Kč/h středoškolské vzdělání (taneční konzervatoř)

27

Lektor 2 žena 21-30 let poloviční úvazek 0-10 101-200 Kč/h vysokoškolská kvalifikace (AMU,JAMU)

Tabulka 3. Funkce lektorů

Lektor 1 Lektor 2

Vedoucí 

Lektor  

Choreograf  

5.1.2 Pohybové studio H Pohybové studio H se nachází v Praze 7 více neţ šestnáct let. Toto občanské sdruţení vede čtyři taneční skupiny v hlavní věkové kategorii (15 a více let). Průměrná obsazenost skupiny je od jedenácti do patnácti tanečníků. Taneční skupina neţádá o dotace. Neprobíhají zde talentové zkoušky. Cena kurzovného s ohledem na délku a frekvenci tréninků je uvedena v tabulce 4. Přehlídek či soutěţí se zúčastňují jednou aţ dvakrát ročně. Kaţdoročně jezdí na soustředění. Tabulka 4. Cena kurzovného

HVK (15 let a více)

Délka tréninkové jednotky 120 minut

Frekvence tréninků za týden 2

Cena kurzovného za pololetí 3001 Kč a více

Tréninky probíhají v hale (bývalý sklad) s poloţeným baletizolem. Součástí jsou také sprchy. Za tento prostor platí nájem. Kromě třech stálých lektorů zde vyučují také externisté (Tabulka 5). Funkce lektorů ve studiu jsou popsány v tabulce 6. Tabulka 5. Informace o lektorech


Lektor 1 žena 21-30 let dohoda o provedení práce



21-30

21-30

0-10

101-200 Kč/h žádná (taneční praxe)



28

Tabulka 6. Funkce lektorů Vedoucí Lektor 1 Lektor 2 Lektor 3

Lektor   



Choreograf  

5.1.3 Švih ZUŠ Jiţní Město Švih ZUŠ Jiţní Město z Prahy 4 působí na taneční scéně jedenáct aţ patnáct let. Čtrnáct skupin všech věkových kategorií mají v průměru jedenáct aţ patnáct členů ve skupině. Nábory zde probíhají dle talentových zkoušek. Cena kurzovného s ohledem na délku a frekvenci tréninků je uvedena v tabulce 7. Tanečníci si nemusí platit startovné na soutěţe, tréninky navíc a kostýmy. Na přehlídkách či soutěţích je můţeme spatřit jednou aţ dvakrát do roka. Tato taneční skupina nejezdí na soustředění.

Tabulka 7. Cena kurzovného


Délka tréninkové jednotky 45 minut 90 minut 90-135 minut 135 minut



Zrcadlový sál s baletizolem je vybaven tyčemi, sprchami a klavírem. V souboru pracují dva lektoři (Tabulka 8). Funkce lektorů ve studiu jsou popsány v tabulce 9. Tabulka 8. Informace o lektorech


Lektor 1 žena 31-40 let poloviční úvazek 31-40 201 Kč/h-300 Kč/h vysokoškolská kvalifikace (AMU, JAMU)

29

Lektor 2 žena 41-50 let plný úvazek 51 a více 201 Kč/h-300 Kč/h vysokoškolská kvalifikace (AMU, JAMU)


Lektor 1 Lektor 2

Vedoucí 

Lektor  

Choreograf  

5.1.4 Bla Bla Du Taneční skupina Bla Bla Du působí šest aţ deset let v Praze 5. Toto občanské sdruţení má jednu skupinu dospělých tanečníků. Navštěvuje ji maximálně deset členů. Cena kurzovného s ohledem na délku a frekvenci tréninků je uvedena v tabulce 10. Nepodávají ţádost o dotace. Neprobíhají zde talentové zkoušky. Přehlídky či soutěţe navštěvují třikrát aţ čtyřikrát ročně. Jednou za rok se účastní soustředění. Tabulka 10. Cena kurzovného




Cena kurzovného za pololetí 2001-3000 Kč

Tréninky probíhají v tělocvičně se speciální měkkou podlahou. Součástí pronájmu sálu jsou také sprchy. Učí zde dva lektoři (Tabulka 11). Funkce lektorů ve studiu jsou popsány v tabulce 12. Tabulka 11. Informace o lektorech


Lektor 1 muž 51 let a více žádná smlouva – vedoucí 0-10 100 Kč/h a méně vysokoškolská kvalifikace (London contemporary dance school)

30

Lektor 2 žena 21-30 let dobrovolnická smlouva 0-10 100 Kč/h a méně středoškolské vzdělání (taneční konzervatoř) trenérský certifikát


Lektor 1 Lektor 2

Vedoucí 

Lektor  

Choreograf 

5.1.5 P.S. Gardes Taneční skupina P.S. Gardes působí v Praze 4 více neţ šestnáct let. Toto občanské sdruţení má jednu skupinu dospělých tanečníků. Počet členů se pohybuje od šestnácti do dvaceti. Cena kurzovného s ohledem na délku a frekvenci tréninků je uvedena v tabulce 13. Nepodávají ţádost o dotace. Nepořádají talentové zkoušky. Na přehlídky či soutěţe jezdí jednou aţ dvakrát za rok. Soustředění pořádají jednou ročně. Tabulka 13. Cena kurzovného





Tréninky probíhají v tělocvičně s parketami a zrcadly. Součástí pronájmu jsou i sprchy. P.S. Gardes vede jeden lektor (Tabulka 14). Funkce lektora jsou popsány v tabulce 15. Tabulka 14. Informace o lektorovi


Lektor 1 žena 21-30 let žádná smlouva-vedoucí 11-20 101-200 Kč/h žádná (taneční praxe)

Tabulka 15. Funkce lektora

Lektor 1

Vedoucí 

Lektor 

31

Choreograf 

5.1.6 TS Impuls TS Impuls se vyskytuje na taneční scéně více neţ šestnáct let. Tato taneční skupina je vedena pod domem dětí a mládeţe v Praze 8. Mají otevřenu jednu skupinu dospělých tanečníků s jedenácti aţ patnácti členy. Cena kurzovného, s ohledem na délku a frekvenci tréninků, je uvedena v tabulce 16. Výhodou této skupiny je donátor, díky kterému nemají vysoké kurzovné. Členové si také nemusí platit startovné na soutěţe, kostýmy ani tréninky navíc. Nábory probíhají dle talentových zkoušek. Na přehlídkách či soutěţích je můţeme spatřit jednou aţ dvakrát za rok. Soustředění absolvují dvakrát ročně. Tabulka 16. Cena kurzovného


Délka tréninkové jednotky 90-150 minut

Frekvence tréninků za týden 2-3


TS Impuls si pronajímá zrcadlový sál s baletizolem, baletními tyčemi a sprchami. Vyučují zde čtyři stálí lektoři (Tabulka 17). Funkce lektorů jsou popsány v tabulce 18. Tabulka 17. Informace o lektorech


Lektor 1 muž 31-40 let dobrovolnická práce

Lektor 2 žena 21-30 let



ústní dohoda

ústní dohoda

ústní dohoda

0-10

0-10

0-10

0-10

100 Kč/h a méně

301 Kč/h a více středoškolské vzdělání (taneční konzervatoř)

301 Kč/h a více

301 Kč/h a více

vysokoškolská kvalifikace (AMU, JAMU)

vysokoškolská kvalifikace (AMU, JAMU)

žádná (taneční praxe)

32


Lektor 1 Lektor 2 Lektor 3 Lektor 4

Vedoucí 

Lektor    

Choreograf

5.1.7 Dance Puella Dance Puella z Prahy 9 působí pod základní uměleckou školou jedenáct aţ patnáct let. Otevřeny má tři skupiny scénického tance ve věku školních dětí (6-10 let) a jednu hlavní věkovou kategorii (15 let a více). V kaţdé skupině je průměrně 11-15 tanečníků. Cena kurzovného, s ohledem na délku a frekvenci tréninků, je uvedena v tabulce 19. Členové si nemusí platit dopravu a startovné na soutěţe či přehlídky, kostýmy a tréninky navíc. Nábory zde probíhají dle talentových zkoušek. Přehlídek či soutěţí se zúčastňují jednou aţ dvakrát do roka. Na soustředění nejezdí. Tabulka 19. Cena kurzovného

Školní děti (6-10 let) HVK (15 let a více)

Délka tréninkové jednotky 90 minut 90 minut

Frekvence tréninků za týden 1 2

Cena kurzovného za pololetí 1001-1500 Kč 1001-1500 Kč

Zrcadlový sál s baletizolem je vybaven baletními tyčemi, sprchami, klavírem, obručemi, karimatkami a rytmickými nástroji. Scénický tanec zde vyučuje jeden lektor (Tabulka 20). Funkce lektora jsou popsány v tabulce 21. Tabulka 20. Informace o lektorovi


Lektor 1 žena 21-30 let poloviční úvazek 31-40 301 Kč/h a více pedagogické minimum

33


Lektor 1

Vedoucí 

Lektor 

Choreograf 

5.1.8 TS Flex (ZUŠ A. Voborského) Ts Flex z Prahy 4 působí jiţ osm let pod základní uměleckou školou. Je zde otevřeno šest skupin scénického tance všech věkových kategorií. Průměrný počet tanečníků ve skupině je deset aţ dvanáct. Cena kurzovného, s ohledem na délku a frekvenci tréninků, je uvedena v tabulce 22. Neprobíhají zde talentové zkoušky. Tančit mohou všichni přihlášení, pokud není plná kapacita. Přehlídek či soutěţí se účastní jednou aţ dvakrát ročně. Na soustředění jezdí jednou za rok. Tabulka 22. Cena kurzovného


Délka tréninkové jednotky 65-120 minut 120 minut 120-145 minut 145 minut



Zrcadlový sál s baletizolem je vybaven baletními tyčemi, sprchami, klavírem, kobercem, ţebřinami a rytmickými nástroji. Scénický tanec zde vyučuje jeden lektor (Tabulka 23). Funkce lektora jsou popsány v tabulce 24. Tabulka 23. Informace o lektorovi


Lektor 1 žena 31-40 plný úvazek 21-30 201-300 Kč/h středoškolské vzdělání (taneční konzervatoř)

34


Lektor 1

Vedoucí 

Lektor 

Choreograf 

5.1.9 Pop Balet Pop Balet působí v Praze 10 jako občanské sdruţení. Vede spoustu kurzů scénického tance. Dohromady sčítá kolem 1500 členů. Má čtyři výběrové skupiny všech věkových kategorií. Jedna skupina má průměrně přes dvacet členů. Cena kurzovného, s ohledem na délku a frekvenci tréninků, je uvedena v tabulce 25. V ceně kurzovného jsou zahrnuty tréninky navíc. Pop Balet získává grant od města. Kurzy mohou navštěvovat všichni přihlášení, pokud není plná kapacita. Výběrové skupiny jsou sloţeny z nejtalentovanějších členů kurzů. Na přehlídkách je můţeme spatřit jednou aţ dvakrát za rok. Na soustředění jezdí dvakrát do roka. Tabulka 25. Cena kurzovného


Délka tréninkové jednotky 45 minut 60 minut 90 minut 90-180 minut

Frekvence tréninků za týden 1 2 2-4 2-5

Cena kurzovného za pololetí 1501-2000 Kč 2001-3000 Kč 3001 Kč a více 3001 Kč a více

Taneční studio si pronajímá zrcadlový sál s baletizolem, který je vybaven odpruţenou podlahou, baletními tyčemi a sprchami. V Pop Baletu učí přes dvacet lektorů. Ve výběrových skupinách se počet stálých lektorů scénického tance pohybuje okolo tří (Tabulka 26). Funkce lektorů jsou popsány v tabulce 27.

35

Tabulka 26. Informace o lektorech

Pohlaví Věk


Typ smlouvy

plný úvazek

Odpracované hodiny za měsíc Plat Odborná kvalifikace



51 a více

11-20

11-20

301 Kč a více žádná (taneční praxe)

201 Kč/h-300 Kč/h žádná (taneční praxe)

201 Kč/h-300 Kč/h žádná (taneční praxe)


Lektor 1 Lektor 2 Lektor 3

Vedoucí 

Lektor   

Choreograf   

5.1.10 Hot Shenose Taneční studio Hot Shenose působí šest aţ deset let v Praze 2 a 5. Toto občanské sdruţení vede jedenáct skupin scénického tance ve všech věkových kategoriích. Průměrný počet tanečníků v kurzu se pohybuje okolo deseti. Cena kurzovného, s ohledem na délku a frekvenci tréninků, je uvedena v tabulce 28. V ceně kurzovného jsou zahrnuty tréninky navíc. Hot Shenose získalo grant od Evropské unie. Do výběrových skupin probíhají talentové zkoušky. Přehlídek či soutěţí se účastní jednou aţ dvakrát ročně. Na soustředění jezdí jednou do roka. Tabulka 28. Cena kurzovného




36

Cena kurzovného za pololetí 0-1000 Kč 1501-2000 Kč 3001 Kč a více 3001 Kč a více

Pronájem platí za zrcadlový sál s baletizolem, baletními tyčemi, sprchami a světelnými parami. Vyučují zde čtyři lektoři (Tabulka 29). Funkce lektorů jsou popsány v tabulce 30. Tabulka 29. Informace o lektorech


Lektor 1 žena 20 let a méně dohoda o provedení práce



Lektor 4 žena 31-40 let žádná smlouva (vedoucí studia)

11-20

0-10

11-20

21-30

101-200 Kč/h

101-200 Kč/h

101-200 Kč/h




201-300 Kč/h vysokoškolská kvalifikace (AMU, JAMU)

Tabulka 30. Funkce lektorů Vedoucí Lektor 1 Lektor 2 Lektor 3 Lektor 4



Lektor    

Choreograf    

5.1.11 Taneční skupina Primavera Taneční skupina Primavera působí jiţ 21 let v Praze 6. Toto občanské sdruţení vede čtyři skupiny všech věkových kategorií. Průměrně navštěvuje jeden kurz jedenáct aţ patnáct tanečníků. Cena kurzovného, s ohledem na délku a frekvenci tréninků, je uvedena v tabulce 31. V ceně kurzovného je zahrnuto startovné na soutěţe, tréninky navíc a kostýmy. Získávají pravidelně grant od Magistrátu a Prahy 6. Talentové zkoušky zde neprobíhají, tančit mohou všichni přihlášení. Přehlídek či soutěţí se účastní jednou aţ dvakrát do roka. Jednou ročně jezdí na soustředění.

37

Tabulka 31. Cena kurzovného Délka tréninkové jednotky 60 minut 60 minut 180 minut 120 minut




Zrcadlový sál s baletizolem je vybaven klavírem a ţebřinami. Taneční sál si neprojímají díky dohodě se základní školou, kde působí. Vyučují zde tři lektoři (Tabulka 32). Funkce lektorů jsou popsány v tabulce 33. Tabulka 32. Informace o lektorech





0-10

0-10

0-10

100 Kč/h a méně

100 Kč/h a méně žádná (taneční praxe)


certifikát od MŠMT



Vedoucí   

Lektor   

Choreograf   

5.1.12 Bandance Bandance z Prahy 2 působí na taneční scéně více neţ šestnáct let. Toto občanské sdruţení vede jednu skupinu dospělých tanečníků, kterou navštěvuje více neţ dvacet členů. Cena kurzovného, s ohledem na délku a frekvenci tréninků, je uvedena v tabulce 34. V ceně kurzovného jsou zahrnuty tréninky navíc a kostýmy. O dotace není ţádáno. Probíhají zde talentové zkoušky. Přehlídek a soutěţí se účastní dvakrát aţ pětkrát ročně. Na soustředění jezdí aţ pětkrát ročně. 38

Tabulka 34. Cena kurzovného Délka tréninkové jednotky 150 minut




Pronajímají si tělocvičnu s parketami, která je vybavena baletními tyčemi, sprchami a kobercem. Vyučuje zde jeden lektor (tabulka 35). Funkce lektora jsou popsány v tabulce 36. Tabulka 35. Informace o lektorovi


Lektor 1 muž 51 let a více žádná (vedoucí studia) 41-50 101-200 Kč/h vysokoškolská pedagogická kvalifikace taneční praxe


Lektor 1

Vedoucí 

Lektor 

Choreograf 

5.1.13 Tyrando Tyrando z Prahy 2 působí na taneční scéně jedenáct aţ patnáct let. Toto soukromé taneční studio je vedeno na ţivnost. Jedna skupina dospělých tanečníků má do deseti členů. Cena kurzovného, s ohledem na délku a frekvenci tréninků, je uvedena v tabulce 37. V ceně kurzovného je zahrnuto startovné na soutěţe a tréninky navíc. Tuto taneční skupinu dotuje sama vedoucí s manţelem. Neprobíhají zde talentové zkoušky. Jednou aţ dvakrát ročně se účastní přehlídek. Na soustředění nejezdí.

39






Pronajímají si zrcadlový sál s baletizolem, baletními tyčemi a sprchami. Vyučuje zde jeden lektor (Tabulka 38). Funkce lektora jsou popsány v tabulce 39. Tabulka 38. Informace o lektorovi


Lektor 1 žena 51 let a více žádná (vedoucí studia) 11-20 100 Kč/h a méně středoškolské vzdělání (taneční konzervatoř)


Lektor 1

Vedoucí 

Lektor 

Choreograf 

5.1.14 Taneční studio Light Taneční studio Light z Prahy 5 působí jako občanské sdruţení pod základní uměleckou školou více neţ šestnáct let. Všechny věkové kategorie jsou otevřeny v šesti skupinách. Kaţdý kurz navštěvuje v průměru patnáct tanečníků. Cena kurzovného, s ohledem na délku a frekvenci tréninků, je uvedena v tabulce 40. Tanečníci si nemusí platit dopravu a startovné na soutěţe či přehlídky, tréninky navíc a kostýmy. Je to také z důvodu pravidelných dotací. Taneční studio Light získává grant od města, kraje a Ministerstva kultury. Nábory neprobíhají dle talentových zkoušek. Na soutěţích či přehlídkách je můţeme vidět nejméně pětkrát za rok. Soustředění pořádají třikrát ročně a více.

40




Frekvence tréninků za týden 2 2 2-3 2-3


Pronajímaný zrcadlový sál s baletizolem je vybaven baletními tyčemi, sprchami a klavírem. Vyučují zde dva lektoři (Tabulka 41). Funkce lektorů jsou popsány v tabulce 42. Tabulka 41. Informace o lektorech


Lektor 1 žena 41-50 let poloviční úvazek 51 a více 100 Kč/h a méně vysokoškolská kvalifikace (AMU, JAMU)

Lektor 2 žena 41-50 let umělecká smlouva 11-20 301 Kč/h a více vysokoškolská kvalifikace (AMU, JAMU)


Lektor 1 Lektor 2

Vedoucí 

Lektor  

Choreograf 

5.1.15 TS Mirabel TS Mirabel z Prahy 13 působí na taneční scéně méně neţ pět let. Toto občanské sdruţení vede jednu skupinu scénického tance. Tanečníkům je dvanáct aţ osmnáct let. TS Mirabel má deset členů. Cena kurzovného, s ohledem na délku a frekvenci tréninků, je uvedena v tabulce 43. V ceně kurzovného je zahrnuto startovné na soutěţe či přehlídky, tréninky navíc a kostýmy. TS Mirabel nezískává pravidelně dotace na skupinu scénického tance. Nábory neprobíhají dle talentových zkoušek. Na přehlídkách či soutěţích je můţeme vidět třikrát aţ čtyřikrát ročně. Dvakrát za rok jezdí na soustředění. 41


Junior + HVK (12-18 let)




Pronajímají si třídu na základní škole. Podlahou je lino. Mezi další vybavení patří zrcadla a ţíněnky. Vyučuje zde jeden lektor (Tabulka 44). Funkce lektora jsou popsány v tabulce 45. Tabulka 44. Informace o lektorovi


Lektor 1 žena 21-30 let dobrovolnická smlouva 11-20 100Kč/h a méně žádná (taneční praxe)

Tabulka 45. Funkce lektora Vedoucí Lektor 1

Lektor 

Choreograf 

5.1.16 PTC Martina PTC Martina z Prahy 13 působí šest aţ deset let na taneční scéně. Toto soukromé taneční studio je vedeno na ţivnost. Všechny věkové kategorie jsou otevřeny v jedenácti skupinách. Průměrná návštěvnost jednoho kurzu je jedenáct aţ patnáct tanečníků. Cena kurzovného, s ohledem na délku a frekvenci tréninků, je uvedena v tabulce 46. V ceně kurzovného je zahrnuto startovné na přehlídky či soutěţe a případné tréninky navíc. Nezískávají ţádné dotace. Neprobíhají talentové zkoušky. Přehlídek či soutěţí se účastní jednou aţ dvakrát za rok. Na soustředění jezdí třikrát ročně a více.

42

Tabulka 46. Cena kurzovného Délka tréninkové jednotky 90 minut 90 minut 90 minut 90 minut




PTC Martina si pronajímá zrcadlový sál s linem. Dalším vybavením je klavír. Vyučují zde tři lektoři (Tabulka 47). Funkce lektorů jsou popsány v tabulce 48. Tabulka 47. Informace o lektorech


Lektor 1 žena 41-50 let žádná – vedoucí 21-30

Lektor 2 žena 21-30 let dobrovolnická 11-20

Lektor 3 žena 20 let a méně dobrovolnická 11-20

201 Kč/h-300 Kč/h vysokoškolská kvalifikace (AMU, JAMU)





Vedoucí 

Lektor   

Choreograf 

5.1.17 TS Freedance TS Freedance z Prahy 4 působí pod TJ Sokol šest aţ deset let. Vede jednu skupinu dospělých tanečníků o jedenácti aţ patnácti členech. Cena kurzovného, s ohledem na délku a frekvenci tréninků, je uvedena v tabulce 49. V ceně kurzovného jsou zahrnuty případné tréninky navíc. TS Freedance nezískává ţádné dotace. Nábory zde neprobíhají dle talentových zkoušek. Na přehlídky či soutěţe jezdí jednou aţ dvakrát ročně. Jednou za rok se účastní soustředění.

43






Pronajímají si tělocvičnu s parketami. Dalším vybavením jsou karimatky a sprchy. Vyučuje zde jeden lektor (Tabulka 50). Funkce lektora jsou popsány v tabulce 51. Tabulka 50. Informace o lektorovi


Lektor 1 žena 31-40 let žádná-vedoucí 11-20 100 Kč/h a méně vysokoškolská kvalifikace (AMU, JAMU) středoškolské vzdělání (taneční konzervatoř)


Lektor 1

Vedoucí 

Lektor 

Choreograf 

5.1.18 Dětské studio o.s. Dětské studio o.s. působí na taneční scéně jedenáct aţ patnáct let. Toto občanské sdruţení vede dvě skupiny scénického tance. Kaţdá skupina má v průměru šestnáct aţ dvacet členů. Cena kurzovného, s ohledem na délku a frekvenci tréninků, je uvedena v tabulce 52. Členové si nemusí platit dopravu a startovné na přehlídky či soutěţe, tréninky navíc a kostýmy. Toto taneční studio získává grant od města a Ministerstva kultury. Nábory neprobíhají dle talentových zkoušek. Přehlídek či soutěţí se účastní nejméně pětkrát za rok. Na soustředění jezdí třikrát ročně a více.

44

Tabulka 52. Cena kurzovného Délka tréninkové jednotky 60 minut 60 minut

Školní děti (5-8 let) Junioři (9 let a více)

Frekvence tréninků za týden 1 1

Cena kurzovného za pololetí 1001-1500 Kč 1001-1500 Kč

Pronájem platí za divadelní sál s baletizolem. Mezi další vybavení patří koberec a sprchy. Vyučují zde tři lektoři (Tabulka 53). Funkce lektorů ve studiu jsou popsány v tabulce 54. Tabulka 53. Informace o lektorech


Lektor 1 žena 20 let a méně umělecká smlouva

Lektor 2 žena 41-50 let poloviční úvazek

Lektor 3 žena 41-50 let umělecká smlouva

0-10

51 a více

11-20

201 Kč/h-300 Kč/h

100 Kč/h a méně vysokoškolská kvalifikace (AMU, JAMU)

301 Kč/h a více vysokoškolská kvalifikace (AMU, JAMU)


Tabulka 54. Funkce lektorů Vedoucí Lektor 1 Lektor 2 Lektor 3



Lektor   

Choreograf 

5.2 Vyhodnocení 1. části dotazníku V první části dotazníku respondenti odpovídali na otázky týkající se taneční skupiny. Největší zastoupení má scénický tanec v Praze 4. V dalších částech Prahy je zastoupení skupin scénického tance velmi vyrovnané, pohybuje se od jedné do třech (Obrázek 1).

45

Zastoupení tanečních skupin v Praze 5 P o č e t

3 2

s k u p i n

2 1

1

1

2

1

Praha 2 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 10 Praha 13

Obrázek 1. Zastoupení tanečních skupin v Praze Osm tanečních skupin funguje déle neţ 16 let. Pouze jedna taneční skupina se pohybuje na taneční scéně méně neţ pět let. Devět tanečních skupin existuje od šesti do patnácti let (Obrázek 2).

Délka působení taneční skupiny 8

P o č e t s k u p i n

7

2 1

5 let a méně

6-10 let

11-15 let

Obrázek 2. Délka působení taneční skupin 46

16 let a více

Nejvíce skupin působí v rámci občanského sdruţení. Pod základní uměleckou školou jsou evidovány čtyři skupiny. Dva vedoucí mají svou skupinu otevřenou na ţivnost. Jedna skupina je registrována pod domem dětí a mládeţe a jedna pod tělocvičnou jednotou sokol (Obrázek 3).

Typ organizace 10 s k u p i n

P o č e t

4 2

Občanské sdružení

ZUŠ

Živnost

1

1

TJ Sokol

DDM

Obrázek 3. Typ organizace Počet stálých lektorů se pohybuje od jednoho do čtyř. Ve většině souborů ale působí také externisté. Taneční soubory mají otevřenou jednu aţ čtrnáct skupin (Obrázek 4).

Počet skupin scénického tance v souboru 7

P o č e t

s o u b o r ů

4 2 1

Jedna skupina

Dvě skupiny

2 1

Čtyři skupiny

Šest skupin

Deset skupin

Obrázek 4. Počet skupin scénického tance v souboru 47

1

Jedenáct skupin

Čtrnáct skupin

Ve většině souborů fungují všechny taneční kategorie. Dále následují skupiny pouze s dospělou kategorií. V tomto případě hrozí úpadek, jelikoţ se nevychovávají mladí tanečníci (Obrázek 5).

Věkové kategorie tanečníků ve skupině P o č e t s k u p i n

8 7

1

Všechny taneční kategorie

15 a více let

1

6-1O let, 11-14 let

1

12-15 let

6-10 let, 15 a více let

Obrázek 5. Věkové kategorie tanečníků ve skupině Dospělí jedinci mají podle mého výzkumu největší moţnost výběru mezi skupinami scénického tance v Praze. U ostatních věkových kategorií je počet tanečních skupin velmi podobný, pohybuje se od osmi do deseti. (Obrázek 6).


Počet skupin v jednotlivých věkových kategoriích 16 8

Předškolní děti (0-5 let)

10

Školní děti (6-10 let)

10

Junioři (11-14 let)

Hlavní věková kategorie (15 let a více)

Obrázek 6. Počet skupin v jednotlivých věkových kategoriích 48

Předškolní děti (0-5 let) mají tréninky jednou aţ dvakrát týdně 45-120 minut. Kurzovné se pohybuje do dvou tisíc korun za pololetí. Školní děti (6-10 let) trénují jednou aţ dvakrát týdně 60-120 minut. Cena kurzovného bývá do třech tisíc korun. Junioři (11-14 let) trénují jednou aţ čtyřikrát týdně 60-180 minut. Hlavní věková kategorie (15 a více let) trénuje jednou aţ pětkrát týdně 90-180 minut. U juniorů a hlavní věkové kategorie se můţe kurzovné vyšplhat i přes tři tisíce korun za pololetí. Cena kurzovného se zvedá u starších tanečníků z důvodu navýšení počtu a délky tréninkové jednotky. (Tabulka 55). Tabulka 55. Frekvence, délka a cena tréninků


Délka tréninkové jednotky 45-120 minut 60-120 minut 60-180 minut 90-180 minut

Frekvence tréninků za týden 1-2 1-2 1-4 1-5

Cena kurzovného za pololetí 0-2000 Kč 0-3000 Kč 0-3000 Kč a více 0-3000 Kč a více

U necelé poloviny dotazovaných (45%) tvoří skupinu 11-15 tanečníků. Méně tanečníků na hodině znamená větší pozornost lektora k jedincům. Pouze dva taneční soubory mají více jak jednadvacet členů ve skupině (Obrázek 7).

Průměrný počet tanečníků v jedné skupině P o č e t s k u p i n

8 6

2

0-10 tanečníků

11-15 tanečníků

16-20 tanečníků

Obrázek 7. Průměrný počet tanečníků v jedné skupině 49

2

21 a více tanečníků

Další můj výzkum byl zaměřen na dotace. Z této otázky jsem vyřadila skupiny pod základními uměleckými školami, které jsou (jakoţ to příspěvkové organizace) pravidelně dotovány. Hodnoceno tedy bylo čtrnáct skupin, z toho 43% neţádá o dotace a nemá sponzora/donátora (Obrázek 8).

P o č e t

Dotace tanečních skupin 6 4 3 2 1

1

1

s k u p i n

Obrázek 8. Dotace tanečních skupin Nábor tanečníků dle talentových zkoušek probíhá u jedné třetiny skupin. Ve většině souborů nabírají všechny přihlášené tanečníky (Obrázek 9).

Talentové zkoušky


12

6

nábor dle talentových zkoušek

nábor bez talentových zkoušek

Obrázek 9. Talentové zkoušky 50

Všechny taneční skupiny jezdí na přehlídky či soutěţe. Ve většině souborů tomu tak bývá pouze jednou aţ dvakrát za rok. Účastní se především Krajské postupové přehlídky scénického tance mládeţe a dospělých a Krajské postupové přehlídky dětských skupin scénického tance (Obrázek 10).

Účast na přehlídkách a soutěžích P o č e t s k u p i n

12

4 2

1x-2x za rok

3x-4x ročně

5x ročně a více

Obrázek 10. Účast na přehlídkách a soutěţích Na soustředění jezdí 83% skupin (Obrázek 11).

Soustřědění P o č e t s k u p i n

8

4 3

neorganizujeme soustředění

3

1x ročně

2x ročně

Obrázek 11. Soustředění 51

3x ročně a více

5.3 Vyhodnocení 2. části dotazníku Druhá část dotazníku se zaměřovala na vybavenost tanečního sálu. Většina skupin tančí v zrcadlovém sále s baletizolem. Dále skupiny trénují v tělocvičně, třídě, divadelním sále či hale vzniklé ze skladu. Kromě baletizolu tréninky také probíhají na parketách, linu či speciální měkké podlaze (Obrázek 12 a 13).

Typ sálu P o č e t s k u p i n

11

4

zrcadlový sál

3

tělocvična

jiný typ (třída, divadelní sál, hala - bývalý sklad)

Obrázek 12. Typ sálu

Druh podlahy P o č e t s k u p i n

12

3

baletizol

2

parkety

lino

Obrázek 13. Druh podlah 52

1

jiné (speciální měkká podlaha)

Zajímalo mě také vybavení sálu. Sprchy jsou součástí čtrnácti tanečních prostorů. Třináct sálů má zabudovaná zrcadla. Deset sálů se můţe chlubit baletními tyčemi. Sedm tanečních skupin můţe vyuţívat klavír. Dalším vybavením jsou karimatky, koberec, ţíněnky, ţebřiny, rytmické nástroje, světelné pary, obruče, míče a švihadla (Obrázek 14).

Vybavení sálu

P o č e t

14

13

10 7 3

s k u p i n

4

3

2

1

2

1

1

1

Obrázek 14. Vybavení sálu 5.4 Vyhodnocení 3. části dotazníku Ve třetí části jsem chtěla získat informace o lektorech. Převaha ţenského pohlaví je očividná (Obrázek 15).

P o č e t

Pohlaví

l e k t o r ů

33

3

muž

žena

Obrázek 15. Pohlaví 53

Věk se nejčastěji pohybuje od jednadvaceti do třiceti. Třem lektorům je méně neţ dvacet let a třem je více jak jednapadesát. Osmi lektorům je od jednatřiceti do čtyřiceti let (Obrázek 16).

Věk

18

P o č e t

l e k t o r ů

8 4

3

20 let a méně

21-30 let

31-40 let

41-50 let

3

51 let a více

Obrázek 16. Věk Platy jsou velmi rozlišné. Třináct lektorů dostává 0-100 Kč za hodinu. Více jak tři sta za hodinu má sedm lektorů. Osmnáct učitelů tance dostává za hodinu sto aţ tři sta Kč (Obrázek 17).

Plat lektora 13

P o č e t

10

l e k t o r ů

8

100 Kč/h a méně

101 Kč/h-200 Kč/h

201 Kč/h-300 Kč/h

Obrázek 17. Plat lektora 54

7

301 Kč/h a více

Spoustu pedagogů vyučuje bez patřičného vzdělání. Následují lektoři s odborným vysokoškolským vzděláním. Taneční konzervatoř vystudovalo pět lektorů. Pedagogické vzdělání mají tři lektoři (Obrázek 18).

P o č e t l e k t o r ů

Odborná kvalifikace lektora 17

10 5 1

odborná vysokoškolská kvalifikace

odborné střední vzdělání (taneční konzervatoř)

pedagogická vysoká škola

Obrázek 18. Odborná kvalifikace lektora

55

2

jiné vzdělání žádné vzdělání (pedagogické (taneční praxe) minimum, certifikát od MŠMT)

6. DISKUZE Ve své práci jsem analyzovala úroveň a kvalitu tanečních studií v Praze. Kontakty na taneční skupiny jsem získala také s pomocí Jaroslava Langmaiera (tanečník, pedagog, odborný porotce, pořadatel krajských postupových přehlídek scénického tance pro Prahu a Středočeský kraj), který mi poskytl seznamy přihlášených tanečních skupin z krajských přehlídek scénického tance v Praze. Výzkum probíhal také formou dotazníku. Informace potřebné k jeho realizaci jsem načerpala díky Jiřímu Lösslovi (tanečník, pedagog, choreograf, věnuje se publikační a výzkumné činnosti v oblasti scénického tance a pohybu vůbec, odborný pracovník Nipos-Artama – sdruţení pro taneční a pohybové divadlo). Nejvíce tanečních skupin funguje déle jak šestnáct let, takţe mají svou tradici. Nejčastěji se zakládají pod občanským sdruţením. Při svém výzkumu jsem se nesetkala s taneční skupinou jako společností s ručením omezeným (s.r.o.) či s obecně prospěšnou společností (o.p.s.). Podle mého výpočtu by se scénickým tancem v Praze mělo neprofesionálně zabývat okolo deseti tisíc lidí. Coţ rozhodně není malé číslo. K tomuto výsledku jsem došla vynásobením průměrného počtu tanečníků ve skupině s počtem skupin všech věkových kategorií. Tanečníci mohou trénovat jednou ale i pětkrát týdně. Ve skupině můţeme být pouze s pěti dalšími tanečníky anebo také s dvaceti. Výhodou je méně tanečníků ve skupině. Z osobních zkušeností vím, ţe se stihne více práce. Je zde čas na individuální přístup k tanečníkům. Dají se lépe opravovat chyby. Mnoho skupin není dotováno. Myslím si, ţe je to škoda. Po rozhovoru s vedoucími tanečních studií jsem zjistila, ţe neţádají o granty z důvodu zdlouhavého vyřizování. Ve světě scénického tance nacházíme sponzoring zřídka. Důvodem můţe být nekomerčnost tohoto stylu tance. Vybavenost tanečních sálů je na dobré úrovni. Všechny taneční prostory jsem si osobně prohlédla a nenašla jsem místo, kde by mi bylo nepříjemné tančit. Většina lektorů tance jsou ţenského pohlaví. Podle mého názoru je pedagogika a tanec obecně bliţší ţenám, proto mne tento výsledek nepřekvapuje. Platy lektorů

56

jsou velice různorodé. Obdivuji, ţe i lektoři s odborným vysokoškolským vzděláním vyučují zdarma. Tento fakt jsem zjistila z rozhovorů s vedoucími skupin. V sedmnácti souborech lektor vykonává funkci vedoucího. Sami lektoři si tedy zakládají taneční skupiny. Je obdivuhodné, ţe zvládají práci manaţerskou, pedagogickou i choreografickou. Zarazil mě výsledek mého zkoumání, ţe většina lektorů vyučuje bez patřičného vzdělání. Podle mého názoru by člověk měl mít na kaţdou profesi odpovídající kvalifikaci. Měla by se vytvořit jednotná zkouška, bez které by lektor nemohl vyučovat. Zejména vidím problém u pedagogiky mládeţe. Nesprávným vedením dětí můţe dojít ke špatnému drţení těla a ke ztrátě zájmu o tanec.

57

7. ZÁVĚR Hlavním cílem mé práce bylo analyzovat úroveň a kvalitu scénického tance v Praze. Vytvořila jsem seznam tanečních skupin, u kterých jsem zkoumala různé aspekty. Porovnávala jsem ceny kurzovného, kvalifikaci a platy lektorů, vybavenost tanečních sálů. Scénickým tancem se zabývá velký počet lidí i přes ohromnou konkurenci moderních stylů tance, jakým je street dance. Věřím tomu, ţe scénický tanec v České republice neupadne a bude se nadále rozvíjet. Kdyţ mluvíme o scénickém tanci, mluvíme také o nekomerčním umění. Věnují se mu dospělí, mládeţ a ve specifické podobě i skupiny dětské, kde musíme vyzdvihnout princip pedagogický. Scénický tanec můţe pomoci k omezení četnosti problémových skupin dětí, ke zkvalitnění volného času. Vede k tvůrčí činnosti a růstu fyzické a duševní kondice.

58

8. SOUHRN Ve své práci jsem čtenáři přiblíţila, co vlastně znamená pojem scénický tanec. Dále jsem popsala jeho historii od pravěku aţ po současnost. Zabývala jsem se také tím, kde a v jakých formách se můţeme se scénickým tancem setkat v současnosti. Zmapovala jsem taneční skupiny v Praze a analyzovala jejich úroveň. Výzkum byl proveden na základě dotazníkového šetření a nestandardizovaného rozhovoru s vedoucími tanečních skupin. Výsledky mého šetření byly zaznamenány také pomocí tabulek a grafů.

59

9. SUMMARY In my thesis I got the reader acquainted with the meaning of the term scenic dance. Further, I described the history of scenic dance from the prehistory to the present. I have mentioned current forms of the scenic dance, which we can meet. My thesis includes the overview of scenic groups in Prague and the analysis of their levels. The research was conducted in the form of a questionnaire survey, with the use of a non-standardized interview with the dancing groups leaders. The results of my survey were put down in tables and charts.

60

10. REFERENČNÍ SEZNAM Cveklová, B., Ţdímalová D. (2005). 20 celostátních přehlídek dětských skupin scénického tance, 1968-2003. Praha: Nipos-Artama. Čihovský, J. (2006). Sociologický výzkum. Olomouc: Univerzita Palackého. Číţková, K. (2005). Tanečně-pohybová terapie. Praha: Triton. Duncan, I. (1947). Tanec. Praha: Pragotisk. Frömel, K. (2002). Kompendium psaní a publikování v kinantropologii. Olomouc: Univerzita Palackého. Jebavá, J. (1998). Kapitoly z dějin z dějin tance. Praha: Karolinum. Kröschlová, J. (1964). Výrazový tanec. Praha:Orbis. Landischová,E. (2007). Teorie a praxe arteterapie taneční a výtvarné formy. Praha:Univerzita Karlova v Praze – Pedagogická fakulta. Markovičová, O. (1985). Dejiny tanca a baletu. Bratislava:Slovenské pedagogické nakladatelství. Müldner, J. (1923). Moderní tance. Praha:Tisk Emanuela Stivína a syna. Siblík, E. (1917). Tanec, projev ţivota a umění. Praha: F.Topič. Taneční výchova a kulturní kapitál (Sborník příspěvků sympozia).(2008) Praha: Nipos-Artama.

Internetové zdroje: Občanská společnost – informační server. (2010) Retrieved 17.11.2010 from the World Wide Web: http://obcan.ecn.cz/index.shtml?w=u&x=132554 61

Scénický tanec – komunikační prostor pro taneční umění. (2010). Retrieved 15.2.2010 from the World Wide Web: http://www.scenicky-tanec.cz/scenicky-tanecpohybove-divadlo/o-nas/ Wikipedie – otevřená encyklopedie. (2010). Retrieved 15.2. 2010 form the World Wide Web: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sc%C3%A9nick%C3%BD_tanec Wikipedie – otevřená encyklopedie. (2010). Retrieved 17.11.2010 from the World Wide Web: http://cs.wikipedia.org/wiki/Spole%C4%8Dnost_s_ru%C4%8Den%C3%ADm_omeze n%C3%BDm Wikipedie – otevřená encyklopedie. (2010). Retrieved 5.12.2010 from the World Wide Web: http://cs.wikipedia.org/wiki/Obecn%C4%9B_prosp%C4%9B%C5%A1n%C3%A1_spo le%C4%8Dnost Wikipedie – otevřená encyklopedie. (2010). Retrieved 5.12.2010 from the World Wide Web: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDivnost

62

11. PŘÍLOHY Příloha 1 - Dotazník Dobrý den, prosím o vyplnění tohoto dotazníku, který je určen vedoucím tanečních skupin. Veškeré údaje budou pouţity pouze pro výzkumné účely bakalářské práce na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Prosím tedy o pravdivé odpovědi. Cílem je analyzovat úroveň scénického tance a tanečních skupin v Praze. Dotazník je rozdělen na tři části. Všechny otázky se týkají pouze jedné taneční skupiny. Děkuji Vám za spolupráci a za Váš čas, který tomuto dotazníku věnujete. Monika Johanidesová Prosím zvolte jednu nebo více odpovědí (kde je to moţné) a ty následně označte kříţkem do příslušného políčka, pokud není u otázky uvedena jiná instrukce.

Část 1 – Taneční skupina 1. Název souboru:

2. Ve které části Prahy se nacházíte?

.............................................................

...................................................................

3. Jak dlouho vaše skupina působí na taneční scéně? a) 5 let a méně b) 6-10 let c) 11-15 let d) 16 let a více

4. Působíte v rámci: a) ZUŠ b) TJ Sokol c) DDM d) Základní škola e) Centrum volného času f) Taneční studio – občanské sdruţení g)Taneční studio – obecně prospěšná společnost h) Soukromé taneční studio – s.r.o. i) Soukromé taneční studio - ţivnost j) jiná organizace:………………...…………

5. Kolik skupin scénického tance vedete ve vašem studiu? a) 1 b) 2 c) 3 d) 4 e) jiný počet………………………………

6. Počet lektorů scénického tance ve vašem studiu? a) 1 b) 2 c) 3 d) 4 e) jiný počet: …………………………………

63

7. Jaké věkové skupiny tanečníků máte otevřeny? a) předškolní děti (3-5 let) b) školní děti (6-10 let) c) junioři (11-14 let) d) HVK (15 a více let)

8. Délka tréninkové jednotky (do kolonky napište číslo v minutách): a) u předškolních dětí (0-5 let) b) u školních dětí (6-10 let) c) u juniorů (11-14 let) d) u HVK (15 a více let)

9. Frekvence tréninků za týden (do příslušného místa napište počet): a) předškolní děti (0-5 let) b) školní děti (6-10 let) c) junioři (11-14 let) d) HVK (15 a více let)

10. Průměrný počet tanečníků v jednom kurzu: a) 0-10 b) 11-15 c) 16-20 d) 21 a více

11. Získáváte pravidelně dotace? a) ne b) grant Ministerstva kultury c) grant Ministerstva školství d) grant Ministerstva zdravotnictví e) grant od kraje f) grant od města g) sponzor h) donátor i) státní dotace z MŠMT j) jiný typ dotace………………..…

12. Cena kurzovného za pololetí: a) 0-1000 Kč b) 1001-1500 Kč c) 1501-2000 Kč d) 2001-3000 Kč e) 3001 Kč a více

13. V ceně kurzovného je zahrnuto: a) startovné na soutěţe b) doprava na soutěţe a vystoupení c) kostýmy d) tréninky navíc (např.:před soutěţemi) e) jiné:………………………………..............

14. Probíhá nábor nových členů dle talentových zkoušek? a) ano b) ne - tančit mohou všichni přihlášení

15. Účastníte se přehlídek a soutěţí? a) ne b) 1x-2x za rok c) 3x-4x ročně d) 5x ročně a více

16. Jezdíte kaţdoročně na soustředění? a) ne b) 1x ročně c) 2x ročně d) 3x ročně a více

Část 2 – Taneční sál 17. Typ sálu: a) tělocvična b) zrcadlový sál c) třída d) jiný typ:…………………………………..

18. Druh podlahy: a) parkety b) baletizol c) lino d) koberec e) jiný druh:…………………………………

19. Pronajímáte si taneční sál? a) ano b) ne - taneční sál máme ve vlastnictví

20. Vybavení sálu: a) tyče b) sprchy c) zrcadla d) další vybavení:…………………..............

64

Část 3 – Údaje o lektorovi číslo 1 21. Pohlaví a) muţ b) ţena

22. Věk a) 20 let a méně b) 21-30 let c) 31-40 let d) 41-50 let e) 51 let a více

23. Typ smlouvy s lektorem: a) plný úvazek b) poloviční úvazek c) dohoda o provedení práce d) dohoda o pracovní činnosti e) dobrovolnická práce f) ţádná smlouva – vedoucí studia

24. Počet odpracovaných hodin za měsíc: a) 0-10 b) 11-20 c) 21-30 d) 31-40 e) 41-50 f) 51 a více

25. Plat lektora: a) 100 Kč/h a méně b) 101 Kč/h - 200 Kč/h c) 201 Kč/h – 300 Kč/h d) 301 Kč/h a více

26. Odborná kvalifikace lektora: a) odborná vysokoškolská kvalifikace (AMU, JAMU) b) odborné střední vzdělání (taneční konzervatoř) c) vysokoškolská pedagogická kvalifikace d) středoškolská pedagogická kvalifikace e) trenérský certifikát f) jiné vzdělání:………..………..…....…….. …………………………………..………... …….…………………….......….………… ……………………………………………. g) ţádná kvalifikace – taneční praxe

27. Označte funkce, které lektor ve studiu vykonává: a) lektor, choreograf a vedoucí b) lektor c) lektor a choreograf d) lektor a vedoucí e) choreograf f) choreograf a vedoucí

65

Část 3 – Údaje o lektorovi číslo … 21. Pohlaví a) muţ b) ţena

22. Věk a) 20 let a méně b) 21-30 let c) 31-40 let d) 41-50 let e) 51 let a více

23. Typ smlouvy s lektorem: a) plný úvazek b) poloviční úvazek c) dohoda o provedení práce d) dohoda o pracovní činnosti e) dobrovolnická práce f) ţádná smlouva – vedoucí studia

24. Počet odpracovaných hodin za měsíc: a) 0-10 b) 11-20 c) 21-30 d) 31-40 e) 41-50 f) 51 a více

25. Plat lektora: a) 100 Kč/h a méně b) 101 Kč/h - 200 Kč/h c) 201 Kč/h – 300 Kč/h d) 301 Kč/h a více

26. Odborná kvalifikace lektora: a) odborná vysokoškolská kvalifikace (AMU, JAMU) b) odborné střední vzdělání (taneční konzervatoř) c) vysokoškolská pedagogická kvalifikace d) středoškolská pedagogická kvalifikace e) trenérský certifikát f) jiné vzdělání:………..………..…....…….. …………………………………..………... …….…………………….......….………… ……………………………………………. g) ţádná kvalifikace – taneční praxe

27. Označte funkce, které lektor ve studiu vykonává: a) lektor, choreograf a vedoucí b) lektor c) lektor a choreograf d) lektor a vedoucí e) choreograf f) choreograf a vedoucí

66

Univerzita Palackého v Olomouci. Fakulta tělesné kultury ANALÝZA ÚROVNĚ A KVALITY SKUPIN SCÉNICKÉHO TANCE V PRAZE V ROCE 2010

Recommend Documents