Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kulturty

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kulturty

ÚROVEŇ PROFESIONALIZACE GOLFU V ČESKÉ REPUBLICE V ROZMEZÍ LET 2008-2010 Diplomová práce (bakalářská)

Autor: Jakub Švandera Rekreologie Vedoucí práce: Mgr. Jiří Skoumal, Ph.D. Olomouc 2011

Jméno a příjmení autora: Jakub Švandera Název diplomové práce: Úroveň profesionalizace golfu v České republice v rozmezí let 2008-2010 Pracoviště: Katedra rekreologie Vedoucí diplomové práce: Mrg. Jiří Skoumal, Ph.D. Rok obhajoby diplomové práce: 2011 Abstrakt:

V bakalářské práci zkoumám úroveň odbornosti vedení a řízení golfových klubů České republiky v rozmezí let 2008-2010. Práce popisuje vývoj golfových klubů na území České republiky se zaměřením na členskou a pracovní základnu, hodnotí jejich finanční rozpočty a nabízené služby. Diskutuje nad problematikou všeobecné profesionalizace golfu v České republice.

Klíčová slova: sport, sportovec, golf, golfový klub, profesionál, amatér

Souhlasím s půjčováním diplomové práce v rámci knihovních služeb.

2

Author’s first name and surname: Jakub Švandera Title of the master thesis: The level of professionalization of golf in the Czech Republic between the years 2008-2010 Department: Recreology Department Supervisor: Mgr. Jiří Skoumal, Ph.D. Year of presentation: 2011 Abstract: This thesis investigates the level of expertise, leadership and management of golf clubs in the Czech Republic between 2008-2010. The work describes the development of golf clubs in the Czech Republic with a focus

on membership and

employment base,

evaluating their

financial budgets andthe services offered. It discusses the general issue of professionalisation of golf in the Czech Republic. Keywords: sport, athlete, golf, club golf, professional, amateur

I agree the thesis paper to be lent within the library service.

3

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně pod vedením Mgr. Jiřího Skoumala, Ph.D., uvedl všechny použité literární a odborné zdroje a dodržoval zásady vědecké etiky.

V Olomouci dne 30.6.2011

…………………………..

4

Děkuji vedoucímu diplomové práce Mgr. Jiřímu SKOUMALOVI, Ph.D. za jeho pomoc a cenné rady při vedení diplomové práce.

5

OBSAH

1 ÚVOD

7

2 SYNTÉZA POZNATKŮ

9

2. 1 Charakteristika golfu

9

2. 2 Historie golfu ve světě

9

2. 3 Historie golfu v České republice

10

2. 4 Golfové hřiště

12

2. 4. 1 Výstavba hrací dráhy

13

2. 5 Česká golfová federace (ČGF)

16

2. 5. 1 Orgány ČGF

16

2. 6 Golfové subjekty v České republice

17

2. 7 Hraj golf, změn život

18

2. 8 Handicap 54

18

2. 9 Profesionál vsersus amatér

19

2. 10 Typy soutěží

20

2. 11 Sport jako předmět socializace

20

2. 12 Ekonomické subjekty působící ve sportu

21

2. 12. 1 Nestátní neziskové organizace 2. 12. 1. 1 Občanské sdružení

24 25

3 CÍLE A ÚKOLY

27

3. 1 Hlavní cíl

27

3. 2 Úkoly

27

4 METODIKA

28

5 ANALYTICKÁ ČÁST

30

6 DISKUZE

45

7 ZÁVĚR

48

8 SOUHRN

49

9 SUMMARY

50

10 REFERENČNÍ SEZNAM

51

11 PŘÍLOHY

52

11. 1 Anketa

52

11. 2 Seznam oslovených golfových klubů

59

6

1 ÚVOD

Golf je hrou cti. Hraješ-li golf jinak, nikdy z něj nebudeš mít plné uspokojení. Dodržování zásad poctivosti by mělo být tak hluboce zakořeněno, že se nikdy nemůže stát, abys hrál nepoctivě. Existuje bezpočet příkladů, kdy si hráči přiznávají trestné rány za porušení pravdiel, které nikdo nemohl vidět – v některých případech kvůli tomu prohrávají i turnaje (Penick, 1998). Moderní, reps. posmoderní doba, ve které žijeme, je stále vice ovlivňována velice progresivním technlogickým vývojem, který se projevuje zejména úbytkem pracovní činnosti, z toho plynoucím nárůstem volného času a tedy problematikou, jak tento volný čas zaplnit. V moderní společnosti je člověk následkem civilizace odtržen od přírody a psychicky uneven a omezován v přirozených pohybových činnostech. Lékaři poukazují na nedostatek pohybu jako na jednu z hlavních příčin náchylnosti k nemocem kardiovakulárního systému a k obezitě. V protikladu k práci, která zatěžuje nervový system a zvyšuje psychickou únavu, vystupují do popředí tělovýchovné a sportovní aktivity jako prosředek regenerace a aktivního odpočinku. Golf patří k nejstarším existujícím spotrům, provozovaných pod širým nebem, na světě. Rekreační golf poskytuje jednotlivci i kolektivu hráčů odpočinek a zábavu a při pravidelném provozování pevné zdraví a harmocký rozvoj organismu. (Němec, 1988). Je to též jeden z mála sportů, který téměř není limitován věkem, a proto může být ideálním přostředkem pohybové aktivity (Barret, Hobbs, 1997). “Golf je přímo optimálním sportem pro rekreaci. Krásné prostředí lesoparků, klid a hra sama, to jsou faktory, pro které se golf doporučuje jako prevence proti civilizačním chorobám, , jako únik od přetechnizovaného světa, což povrzují turnaje seniorů na neoficiálních mistrovstvích světa” (Němec, 44, 1988) . Protože výkon do určité miry neovlivňuje a přímo nepodmiňuje růst svalové hmoty, mohou se golfových soutěží zúčastnit i méně zdatní jedinci, přičemž je zachováno dokonalé sportovní vyžití. To je dáno zvláštním systémem hry, kdy bez rozdílu věku a zdatnosti spolu mohou soutěžit všichni hráči (Němec, 1988).

7

Golf patří mezi tři nejčastěji provozované sporty na světě. Aktivně se mu věnuje více než 70 milionů lidí ve více než 120 zemích. Světovým fenoménem je golf už od 60. let minulého století, a to především zásluhou Velké trojky – profesionálních hráčů Garyho Playera, Arnolda Palmera a Jacka Nicklause. Tito velcí sportovci přivedli golf do televizí a na titulní stránky novin a časopisů. Od té doby sledovanost profesionálních turnajů neustále roste a jen málo lidí na světě dnes nezná jména jako Ballesteros, Garcia, Montgomerie, Mickelson, Harrington, Sörenstam, Ochoa či Tiger Woods. Můžeme tedy říci, že golf působí jako výnamný předmět socializace. Muži, ženy, děti, senioři, dokonce i celé rodiny jsou členy golfových klubů. Členové těchto klubů se spolu setkávají na klubových, firemních či privátních turnajích a akcích, a pro velkou část z nich není golf jen sport, nýbrž se stal součástí jejích životního stylu.

Bereme-li v úvahu rozdělení sportovních aktivit podle Charváta (2008) na rekreační sportovní pohybové aktivity, výkonnostní sportovní pohybové aktivity a vrcholový sport, pak golf najdeme zastoupen ve všech skupinách, nicméně dominantní zastoupení má skupina rekreační. Rekreační sport neaspiruje na výraznější sportovní výkony ani na osobní či dokonce profesionální seberealizaci prostřednictvím sportu. Jeho sociální funkce jsou obvykle chápány dosti široce. Zdůrazňuje se jeho schopnost přispívat k regeneraci organismu, zvyšovat fyzickou a dučevní zdatnost, pěstovat volní vlastnosti a stát se platformou navozování a rozvíjení harmonizujících špolečenských kontaktů. Současně snižuje tendence jednostranného fyzického a psychického zatížení v pracovním procesu( Charvát, 2008).

8

2 SYNTÉZA POZNATKŮ

2. 1 Chrakteristika golfu

Hamster (2007, 21) vidí golf jako hru, “kterou může hrát hráč sám nebo s jakýmkoli počtem spoluhráčů. Cílem hry je dostát míček na různě dlouhých jamkách co možná nejmenším počtem úderů z pevně stanoveného výchozího místa (odpaliště) přes různé překážky do jamky. Hraje se proti hřišti nebo proti ostatním hráčům.” Hráč zahajuje hru první ranou z odpaliště a zakončuje ji v jamce stejné dráhy. Přechází k další dráze a tímto způsobem absolvuje celé hřiště. Při hře se nesmí dotýkat míče rukou ani jinou částí těla, nesmí odpálit míč, pokud je v pohybu. Každý úder se musí provést vždy z toho místa, na kterém míč spočinul po předchozím úderu. Cílem je zahrát všech 18 drah co nejmenším počtem úderů (Němec, 1988). Hráč je vybaven golfovým bagem, který, podle platných golfových pravidel může obsahovat maximálně 14 holí. Hole se od sebe liší tvarem i materiálem ze kterého jsou vyrobeny, taktéž délkou a sklonem úderové plochy. Zpravidla se rozdělují do tří základních skupin na tzv. “dřeva”, “železa” a putter. Hráč používá hole podle toho, jakou ránu potřebuje hráč zahrát, přičemž putter je konstruován výhradně pro hru na jamkovišti neboli greenu. Další nedílnou součástí výzbroje v bagu jsou míče a malé podstavce pod míč, tzv. týčka (tee). Součástí dnešní výstroje jsou sportovní kalhoty, tričko, nejlépe s límcem, popřípadě svetr či nepromokavý oděv umožňující hru v dešti. Golfové boty s vyměnitelnými hřeby zabraňujícími podklouznutí a golfová rukavice.

2. 2 Historie golfu ve světě

Golf patří do široké rodiny sportů, jejichž nejzákladnějším principem je umístit kulatý objekt do cíle. Dalšími rodinnými příslušníky jsou např.kulečník, biliár, kuželky, kroket, curling, francouzské koule a další. Golf se však jako jediný může chlubit přívlastky královský a starobylý.

Přestože nejstarší zprávy o hře podobné golfu pocházejí z jiných zemí než ze Skotska, je Skotsko považováno za domov golfu a St. Andrews za mekku 9

golfistů. V roce 1552 bylo v univerzitní knihovně v St. Andrews zaznamenáno, že golf se hrál ve Skotsku již v roce 1413. Ze zprávy vyplývá, že tato hra byla pravděpodobně provozována mnohem dříve. Na základě těchto informací se Sir W. G. Simpson domnívá, že golf vznikl ve Skotsku na pastvinách v okolí města St. Andrews. V jeho zápise se uvádí: “Pastevec, maje dlouhou chvíli, napaloval ohnutým klackem, holí oblázek. Jednou mu oblázek zapadl do díry divokého králíka. Od té chvíle se pastevec snažil údery dopravit oblázek do nějaké předem vyhlédnuté jamky v zemi. Jednou ho pozoroval jistý občan, který si vyšel na procházku za město, a vyzval pastevce k soutěži, kdo dřív dopraví oblázek do jamky” (Němec, 1988, 11).

Za první sportovní podobu golfu lze považovat publikaci pravidel, která v roce 1744 vydala ve Skotsku založená

The Gentlement Golfers of Leith později

přejmenována na Honourable Company of Edinburg Golfers.V roce 1860 byl založen první významný turnaj British Open Championsip. Dalším se stal v roce 1895 ve Spojených státech amerických US Open.

2. 3 Historie golfu v České republice

Na našem území bylo otevřeno první golfové hřiště v roce 1904 v Karlových Varech. Mělo 9 jamek a par 37. O rok později bylo take postaveno hřiště v Mariánských lázních, které bylo v roce 1926 rozšířeno na 18 jamek. Tato hřiště byla využívána převážně zahraniční lázeňskou klientelou. V roce 1926 byl založen Golf Club Praha. V roce 1989 bylo u nás 8 golfových hřišť a z toho pouze tři o osmnácti jamkách. Jednalo se o Karlovy vary, Mariánské Lázně a Ostravu. Po roce 1989 dochází k nárůstu zájmu o golf a jeho provozování, vznikají nové golfové kluby i nová hřiště. “V roce 2000 je v České republice 26 hotových golfových hřišť a další jsou ve výstavbě nebo je mají kluby v plánu postavit” (Nechanický, Němec, Süss, 2001, 210). Na konci roku 2010 bylo v České republice oficiálně registrováno 151 golfových klubů, na která připadalo 97 golfových hřišť. Je tedy zřejmé, že nadpoloviční většina klubů nemá svoje vlastní hřiště a jejích členové tedy nemají jinou možnost, než hrát na hřištích jiných než domovských. 10

Největší koncentrace golfových hřišť se nachází ve Středočeském kraji, který jich má 20. Následuje kraj Karlovarský s 10 hřišti. O jedno hřiště méně má kraj Jihočeský. 8 golfových areálů se nachazí v aglomeraci hlavního města Prahy. Shodně po sedmi hřištích májí kraje Královohradecký, Liberecký a Ústecký. Moravskoslezký kraj nabízí 6 golfových destinací, 5 “zastávek” mají kraje Jihomoravský, Pardubický a Zlínský. Nejmenší počet hřišť se nachází v Olomouckém kraji a na Vysočině, oba kraje disponují shodně dvěma hřišti.

Tabulka 1. Vývoj členské základny, vzniku klubů a výstavby hřišť v ČR (k 31. 12 2007) rok

36

27

18

9 jamk.

Počet

členů

jamk.

jamk.

jamk.

hřiště

klubů ČGF

k 31. 12.

hříště

hřiště

hřiště

Počet

muži

ženy

junioři

1990

2000

-

-

-

-

-

-

5

12

1996

4159

-

-

-

-

-

-

8

26

1997

4582

2728

1185

669

-

-

-

9

28

1998

5 461

3176

1438

847

-

-

-

11

29

1999

7124

4521

1476

1127

-

-

-

15

34

2000

8589

5114

1927

1548

-

-

-

18

42

2001

10003

5602

2708

1675

-

-

-

26

52

2002

12928

7985

2726

2235

-

-

-

29

58

2003

16023

10002

3411

2610

-

2

10

32

71

2004

19240

12015

4371

2854

1

2

13

39

82

2005

23366

14240

5513

3613

2

2

13

43

103

2006

28726

17413

6915

4398

2

2

18

46

112

2007

35401

24450 10951

4634

2

4

22

46

124

11

Tabulka 2. Dynamika růstu členů ČGF 2001-2010. Nárůst

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

počtu hráčů Hráčů

10003 12928 16023 19240 23366 28726 35401 41378 46337 50386

celkem Meziroční přírustek

2925

3095

3217

4126

5360

6675

5968

4959

4049

23%

19%

17%

17%

19%

19%

14%

12%

9%

-

absolutní Meziroční přírustek

-

v%

2. 4 Golfové hřiště

Golfové hřiště je zpravidla zasazeno do přírodního prostoru a zaujímá přibližně od 40 do 60 hektarů. Na rozdíl od odstatních míčových sportů, jako je tenis nebo fotbal, které mají přesně stanovenou velikost hrací plochy, nemá hřiště na golf přesně stanovené rozměry. Architekti mají volnost i při utváření jednotlivých jamek. Ani jedno golfové hřiště proto neodpovídá žádnímu dalšímu a každé golfové hřiště klade na hráče jiné nároky (Hamster 2007). Každé hřiště má svou určitou normu, neboli Standart Sratch Score – SSS. Vyjadřuje, na kolik úderů by měl být schopen dané osmnácti jamkové hřiště zahrát prvotřídní golfista (s handicapem 0). Nejčastěj se jedná o hodnoty od 68 do 72 úderů za 18 jamek. Podle mezinárodních pravidel se každé hřiště, vhodné pro regulérní soutěže skládá z 18 jamek. Z toho důdovu má většina golfových hřišť právě 18 jamek. Existují i hřiště od devíti jamkách, které je při turnaji nutné obejít dvakrát. Jestliže má některé hříiště 27 jamek, je možné tato tři devítijamková hřiště libovně kombinovat. Hra na takovém tyu hřiště je o to zajímavější. V poslední době vzrůstají požadavky na ochranu životního prostředí. Pro golfová hřiště jsou proto předepsány biotopy a užití chemických přípravků je

12

omezeno na nejnutnější účely, a to především tam, kde je málo vody a k zavlažování se užívá voda připravovaná v čističkách odpadních vod. Rozmezí délky jamek se zpravidla pohybuje od 80 do 580 m. Podlé délky drah tedy rozlišujeme par 3, par 4 a par 5. Par je zkrácené označení pro “Professional Average Result” a označuje průměrný očekávaný výsledek profesionálního hřáče golfu na dané jamce. Na jamce s parem 3 postačí profesionálnímu hráči průměrně tři rány, na paru 4 čtyři rány a na paru 5 pět ran. Jamky přitom musí odpovídat určitým požadavkům. (Hamster, 2007)

Tabulka 3. Požadavky na vzdálenost jamek podle Hamstera (2007) ženy

muži

Par 3

do 192 m

do 229m

Par 4

193-366 m

230-430m

Par 5

od 376 m

od 431m

Většina osmnástijamkových hřišť má čtyři jamky s parem 3, deset jamek par 4, a čtyři jamky s parem 5. V součtu tedy 18 jamek s celkovým parem 72.

2. 4. 1 Výstavba hrací dráhy

“Jednotlivé hrací dráhy bývají obečně označovány jako jamky.” (Hamster, 2007, 15) Každá jamka se skládá z odpaliště (tee), ferveje (fairway), rafu (rough) a jamkoviště (green). Dále může jamka obsahovat překážky, půdu v opravě a hranici hřiště (out).

Odpaliště (TEE) Začátek každé jamky. Na této krátce sekané (6-10 mm) a rovné travnaté ploše se provádí první odpal.

13

“Odpaliště mužů bývají zásadně od jamky více vzdálena než odpaliště žen. Díky jinému postavení odpaliště je celková délka dráhy s 18 jamkami pro ženy v průměru o 12-15 % kratší” (Hamster, 2007, 15). Pravidla golfu vytyčují odpaliště jako “místo, odkud se začíná hrát právě hraná jamka. Je to pravoúhlá plocha o délce dvou holí, jejíž přední a postranní okraj určují vnější obrysy dvou k tomu určených značek. Míč je mimo odpaliště, jestliže celý leží mimo ně” (Pravidla golfu 2008-2011, 33). Zpravidla bývají označeny barevnými kameny: mistrovská muži (bílá), standart muži (žlutá), mistrovská ženy (modrá), standart ženy (červená).

Fervej (FAIRWAY) Zaujímá největší plochu jamky. Může se lišit tvarem, šírkou i délkou. Travnatý povrch je zde sekaný na 12-18 mm. Má-li fervej znatelné zakřivení na jednu či druhou stranu, nazýváme jamku “dogleg”.

Raf (ROUGH) “Vlevo i vpravo od ferveje je zpravidla tzv. semirough. Zde bývá trávník méně často a méně krátce sečen (cca 3-5 cm). Tráva rostoucí vně semiroughu se nazývá rough a pro mistrovské soutěže zde bývá porost ještě upravován. Okolní tráva se již nechává růst volně a nazývá se heavy rough. Rough a okolní pozemek bývá porostlý keři nebo stormy. Údery z roughu se hrají mnohem obtížněji než z fereveje. Hráč, jenž se dostane mimo fervej, je touto obtížnou výchozí pozicí “potrestán” za svůj předcházející nepřesný úder.” (Hamster, 2007, 16)

Jamkoviště (GREEN) Mimořádě pečlivě ošetřována a krátce střižená travnatá plocha (3-7 mm), na níž se nalézá jamka označená tyčí s praporkem. Okraj greenu lemuje asi jeden metr široký pruh, tzv. foregreen, kde není tráva posečena tak nakrátko jako na jamkovišti (cca 8-10 mm). Samotná jamka má průměr 108 mm a musí být nejméně 101,6 mm hluboká. “Jamkoviště je plocha právě hrané jamky, která je zvlášť upravena k patování nebo která je jako jamkoviště určena Soutěžním výborem” (Pravidla golfu 2008-2011, 29).

14

Překážky (HAZARDS) Mohou být různého charakteru a tvaru. Nejčastější typy překážek nalézáme ve formě vodních překážek (rybníky, jezírka, různé toky nebo moře), značených barevnými kolíky, nebo pozemními liniovými značeními, a písečných překážek (tzv. bankry). Žlutými kolíky nebo čárami označujeme vodní překážku, červenými kolíky nebo čárami podélnou vodní překážku. Pro každou platí rozdílná pravidla, proto je rozdělení důležité. Písečné překážky rozlišujeme podle jejich polohy – fervejový “bankr” (bunker) a greenový bankr. Fervejové bankry, jak název vypovídá, leží na ferveji nebo podél ní, a jejich úkolem je “zachytit” nepřesné rány zpravidla z odpaliště a ztížit herní situaci pro následující úder. Greenový bankr se nachází v okolí greenu, který “střeží”. Podle pravidel golfu je bunker “písková překážka, vytvořená úpravou terénu. Obvykle je to prohlubeň, v níž byla tráva a půda nahrazena pískem” (Pravidla golfu 2008-2001, 27).

Půda v opravě (GROUND UNDER REPAIR) Místa, která momentálně vyžadují nadstandartní péči správce hřiště (tzv. greenkeepera). Označují se modrými kolíky nebo čárami.. nahromaděný material nebo stopy po strojích údržby hřiště jsou též povážovány za půdu v opravě, není-li stanoveno jinak.

Hranice hřiště (OUT) Nejčastěji značena bílými kolíky a bílými čárami, případně plotem či zdí. Již samotné značení se nachází vně a proto nesmí být odstraněno, dokonce ani tehdy, brání-li hráči ve švihu nebo v postoji.

15

2. 5 Česká golfová federace

Původní Československý golfový svaz byl založen v roce 1931 a byl jedním ze zakládajících členů European Golf Association (EGA) v roce 1937 v Lucembursku. Během druhé světové války bylo členství přerušeno a v roce 1968 opět obnoveno. Od roku 1969 byl Československý golfový svaz řádným členem World Amateur Golf Council (WAGC), nyní International Golf Federation (IGF). Po rozdělení Československé repbuliky v roce 1993 na dva samostatné státy, byl Československý golfový svaz rozdělen na současnou Českou golfovou federaci (ČGF) a Slovenskou golfovou únii. ČGF sdružuje golfové kluby, Českou seniorskou golfovou asociaci, Profesionální golfovou asociaci České republiky a Český svaz greenkeeperů. ČGF má právní formu občanského sdružení, registrovaného Ministerstvem vnitra České republiky, řídí se stanovami a rozhodnutími orgánů ČGF. ČGF zejména vytváří podmínky pro organizování závodní činnosti, vypisuje vrcholné celostátní soutěže a turnaje, organizuje státní reprezentaci České republiky, zajišťuje zájmy svých členů ve vztahu k jiným subjektům, vytváří technicko - organizační předpoklady pro zajištění golfové hry v České republice, pomáhá rozvoji golfové hry, vyvíjí hospodářskou činnost a vykonává disciplinární pravomoc. ČGF je členem E. G. A. a jedním ze 134 partnerů The Royal Ancient Golf Club of St. Andrews.

2. 5. 1 Orgány ČGF

Mezi hlavní orgány ČGF patří: -

konference ČGF

-

president ČGF

-

výbor ČGF

-

revizní komise ČGF

Pro

správné

pochopení

uvádím

charakteristiku a náplň jeho činnosti.

16

u

každého

orgánu

jeho

stručnou

Konference ČGF je nejvyšším orgánem ČGF a svolává ji výbor ČGF. Ten je povinnen tak učinit nejméně jednou za rok a rovněž vždy, požádá-li o to nejméně polovina golfových subjektů sdružených v ČGF. Konference určuje základní směry rozvoje golfového hnutí v České republice a do jejích pravomocí patří zejména schvalování a změny stanov ČGF, příjmání a vylučování golfových subjektů do resp. z ČGF, rozhodování o nakládání s finančními prostředky a schvalování rozpočtu ČGF, volba resp. odvolání presidenta ČGF, jednotlivých členů výboru ČGF, revizní komise ČGF, případně jiných orgánů, kontrola jejích činnosti a stanovení délky jejích funkčního období. Konference je usnášeníschopná za přítomnosti delegátů disponujících nadpolovičním počtem všech hlasů připadajících na všechny golfové subjekty sdružené v ČGF.

Prezident je hlavním představitelem ČGF. Zastupuje ČGF v intencích rozhodnutí konference, popř. výboru

při jednáních na mezinárodním poli i s

domácími subjekty. Má právo přenášet své pravomoci na ostatní členy výboru ČGF i vystupovat spolu s dalším členem výboru ČGF jako statutární organ ČGF. Výbor je řídícím orgánem ČGF po dobu mezi konferencemi ČGF. Svá rozhodnutí příjmá na základě souhlasných hlasů nadpoloviční většiny všech členů výboru ČGF. Podle potřeby si zřizuje v rámci schváleného rozpočtu profesionální aparát. Členové výboru jsou přímo voleni konferencí ČGF do určité funkce ve výboru, a to na dobu čtyř let.

Revizní komise ČGF je revizním orgánem, který kromě činnosti a výkonu funkce prezidenta ČGF a jednotlivých členů výboru i výboru jako celku kontroluje i činnost a hospodaření komisí, popř. i činnost subjektů na kterých se ČGF podílí. (Stanovy České golfové federace, 6. 3. 2010)

2. 6 Golfové subjekty České republiky

Vzhledem k tomu, že ČGF je občanským sdružením a rovněž všechny subjekty sdružené v ČGF mají tuto právní formu dle zákona o sdružování občanů, může být členem ČGF pouze golfový klub s právní formou občanského sdružení. 17

Golfové kluby sdružují hráče a zájemce o golfovou hru a vytvářejí podmínky pro golfový sport a samostatnou sportovní existenci. Vyjímku tvoří fyzické osoby, evidované v Centrální mimoklubové registraci (dále jen “CMR”), která není samostatnou právní právnickou osobou, ale součástí ČGF, ve která jsou evidováni hráči a zájemci o golfovou hru, kteří nejsou členy žádného subjektu. Tito členové CMR nemají samostatné aktivní ani pasivní volební právo. Tyto kluby, stejně jako další golfové subjekty České republiky jsou zcela majetkově samostatné a ČFG není oprávněna zasahovat do jejich činnosti jinak, než je výslovně uvedeno ve stanovách ČGF. (Stanovy České golfové federace, 6. 3. 2010)

2. 7 Hraj golf změn život

Projekt České golfové federace, mající za úkol v období let 2010 – 2013 zdvojnásobit počet registrovaných golfistů v České republice na celkový počet 100 000 hráčů a zvýšit tím stávající penetraci golfistů v populaci z 0,5% na 1%. Má také za úkol pomoci odstranit negativní “nálepku” golfu jako sportu elitářského, málo dynamického, příliš drahého až snobského. Potenciální zájemci si mohou za “symbolickou” cenu zakoupit základní balíček obsahující tři hodinové praktické lekce s profesionálním trenérem nebo golfovým cvičitelem, objasnění základní problematiky golfových pravdiel, zapůjčení vybavení. Při úspěšném splnění kurzu může trenér vystavit klientovi potvrzení, na základě kterého může hráč již sám navštěvovat hřiště, která tento projekt taktéž podporují. V roce 2010 se projektu “Hraj golf, změn život” zúčastnilo 44 golfových klubů.

2. 8 Handicap 54

Dříve tzv. “Zelená karta”, označující jeho držitele za osobu golfově způsobilou pro hru na hřišti a “zaručující, že hráč není sám sobě, ostatním hráčům ani golfovému hřišti nebezpečný a je schopný udržovat tempo a řešit různé situace spojená se soutěžní formou této hry” (Kabát, 2006, 18). 18

2. 9 Profesionál versus amatér

Golf se, na rozdíl od velké řady ostatních sportů, systémově striktně a důsledně dělí na amatéry a profesionály. Nejenže oba typy golfistů mají své odlišné soutěže, charakteristické rozdílnou formálností, také kvalitou a výkonností hráčů, ale především finančně. Amatérský golfista má povinnost se řídit amatérským statusem a podle golofvých pravidel je to “ten, který hraje golf jako nevýdělečný sport bez nároků na odměnu a kdo nepožívá žádných odměn za výuku golfu ani jinou činnost, kdy by byla odměňována jeho golfová dovednost nebo věhlas, kromě případů povolených pravidly” (Pravidla golfu 2008-2011, 168). Amatérští golfisté tedy mohou za své herní výkony pobírat pouze odměny a ceny do určité finanční výše a mají většinou věcnou podobu. Amatéři hrají golf pro radost a díky handicapovému systému mohou vyjádřit svou aktuální herní úroveň. “Pro profesionálního golfistu je golf způsobem obživy. Vydělané peníze mohou plynout z mnoha zdrojů. Ti nejlepší vydělávají nejvíce peněz za reklamu, dále za soutěžení v turnajích, exibicích apod. a někteří také za výuku golfu” (Kabát, 2006, 17). Status profesionálního hráče golfu lze tedy rozdělit do dvou kategorií. Do první kategorie spadají hráči označování jako tzv. Playing-Pro. Jejich hlavním zdrojem příjmů jsou výdělky získané za umístění na jednotlivých turnajích. Chce-li hráč zažádat o změnu statusu z amatéra na Playing-Pro, jeho handicap nesmí být horší jak 0. Druhou kategorii profesionálů tvoří tzv. Teaching-Pro, neboli profesionální golfoví trenéři, ktří se živí především výukou golfu, ale mohou se účastnit stejných profesionálních turnajů jako hráči Playing-Pro. O přestup mezi Teaching-Pro může zažádat každý, jehož handicap je 6,4 a lepší.

19

2. 10 Typy soutěží

Při přátelské hře s kamarády může existovat nespočet typů soutěží a herních variací a modifikací. Oficiálně si mistrovská a turnajová klání zakládají na dvou typech soutěží. Hra na rány a hra na jamky. Princip soutěže ve hře na rány spočívá ve sčítaní všech úderů během jednoho hracího kola, tedy po odehrání všech osmnácti jamek. Vítězem je hráč, který absolvuje všechny dráhy s nejmenším počtem úderů. Tento typ soutěží je určen především vyspělejším hráčům, neboť zaváhání byť na jediné jamce ovlivní celkový výsledek hry. Při systému hry na jamky proti sobě nastupují 2 nebo 3 hráči, či dvojice. Každá dráha (jamka) se hodnotí samostatně. Hráč ji může buď vyhrát, prohrát, nebo všichni zúčastnění zahrají stejný výsledek a daná jamka skonči nerozhodným výsledkem. Vítězem se stává ten, kdo má na svém kontě více vítězných jamek, než kolik jich zbývá dokonce. Při hře na jakmy dochází k příme konfrontaci hráčů, neboť všichni neustále vědí jaký je aktuální stav zápasu. Vyrovnání (tzv. handicap) bylo zavedeno do golfu zhruba před 80 lety. Umožňuje hráčům různé výkonnosti soutěžit mezi sebou jako rovný s rovným ve všech druzích soutěží. Vyrovnání je vyjádřeno číslem, které je hráči přiděleno a které vyjadřuje o kolik úderů nad normu hřiště je hráč schopen zahrát 18 drah. Vyrovnání do značné míry vyjadřuje výkonnost hráče, proto většina hráčů usiluje o vyrovnání co nejnižší (Němec, 1988, 17).

2. 11 Sport jako předmět socializace

Golf byl donedávna vnímán spíše jako společenská hra, nežli jako sport. Zásluhu na této změně má především osobnost Tigera Woodse, který jakožto absolutní fenomén novodobé golfové historie zapříčinil jeho masové a globální zviditelnění a zpopularizování, která vedlo k novému chápání golfu jako sportu. Podle Sekota (2006) můžeme rozdělit sport na dvě dominantní formy: výkonostní vrcholový sport na straně jedné a zájmový rekreační sport na straně druhé. I když Česká republika má svou profesionální golfovou scénu, na které je hraní turnajů prostředkem obživy profesionálních hráčů, a kterou bychom tedy mohli 20

začlenit do kategorie první, drtivou většinu členské golfové základky tvoří hráči a hráčky mající golf jako zájmový rekreační sport.

Rekreační sport tvoří vhodnou kompenzaci jednostrannosti pracovního vypětí a je protiváhou pasivnímu odpočinku. Může přitom jít o činnosti svoji intenzitou a fyzickými nároky velmi odlišnou. Jiné relaxační, zdravotní a koneckonců i sociální dopady má jízda na kole, běh v přirozeném přírodním prostředí, plavání, posilování s činkami, tenisový zápas či zaujetí golfovou hrou. A nepochybně bychom našli odlišné účinky i v rámci jedno rekreačního sportu. Plavání v tichu jezera uprostřed panensky čistých lesů má jistě jiný relaxační účinek než pobyt v bazénu na přelidněném hlučícím městském koupališti. Rekreační sport, jako pohybová volnočasová aktivita přinášející radost, osvežení, posílení a odpočinek, bude nepochybně tvořit důležitou součást budoucího vývoje sportu. Tím spíše, že je nezastupitelný i svým osobním emocionálním a mentálním přínosem (Sekot, 2006, 377).

Velký sociologický slovník (1996, 1013) chápe socializaci (z lat. socialis= družný, spojenecký, manželský) jako “ komplexní process, v jehož průběhu se člověk jako biologický tvor stává prostředníctvím sociální interakce a komunikace s druhými sociální bytostí schopnou chovat se jako člen určité skupiny či společnosti. Socializace spočívá v osvojování hodnot, norem a způsobů jednání srozumitelných a a platných v dané kultuře či subkultuře.” V mnoha oblastech světa hraje sport významnou úlohu při utváření společnosti. Nejsme schopni dostatečně odlišit dopad sportovní a nesportovní socializační zkušenosti na celkovou úroveň života jedince a společnosti, proto je nutné fungování sportu zkoumat pouze v určitém sociálním a kulturním kontextu.

2. 12 Ekonomické subjekty působící ve sportu

Ekonomickými subjekty ve sportu jsou chápány organizační složky, podílející se na činnosti aktivit v oblasti sportu. Tyto subjekty mohou vystupovat v různých právních podobách. Jejich členění můžeme chápat, v souvislosti s uspořádáním 21

národního hospodářství, nejlépe podle kritérií vlastnictví a financování. Kritérium financování provozu a rozvoje dělí ekonomické subjekty na ziskový a neziskový sektor. Kritérium vlastnictví dělíme na soukromý a veřejný sektor, který se dále rozděluje na státní a samosprávný sektor. Oba sektory, soukromý a veřejný, spolu velmi úzce kooperují, navzájem se doplňují a potřebují. (Hobza, Rektořík, 2006). “Pokud se vezme v úvahu kritérium financování, tak je nutné ještě brát v úvahu domácnosti, které se významně podílejí na koloběhu finančních prostředků v národním hospodářství, a tím i nákupu a vlastnictví produktů systému tělesné kultury” (Hobza, Rektořík, 2006, 15).

Národní hospodářství

Veřejný sektor

Soukromý sektor Ziskový Neziskový

Státní sektor

Samosprávný sektor

ziskový

ziskový

neziskový

neziskový

Obrázek 1. Členění národního hospodářství podle kritéria vlastnictví.

Na základě vlastnické a finanční struktury národního hospodářství, lze specifikovat subjekty, která nabízejí produkty a služby tělesné kultury. Vzhledem ke zvláštnostem produktů tělesné kultury je vždy konečným příjemcem individuální spotřebitel, nakupovat tyto služby však může a také nakupuje stát a samospráva (Hobza, Rektořík, 2006) Subjekty veřejného sektoru zabezpečují produkty a služby, které jsou celoplošně nabízeny v rámci národního hospodářství. Především státní sektor zabezpečuje tyto služby prostřednictvím neziskově orientovaných subjektů.

22

VEŘEJNÝ SEKTOR

TĚLESNÁ KULTURA

Státní sektor

Samosprávný sektor

- tělesná výchova

neziskový

neziskový

- pohybová rekreace

ziskový

- sport

Obrázek 2. Zajištění produktů a služeb TK prostřednictvím subjektů veřejného sektoru.

Nejčastěji a nejrůznoroději jsou v podpoře produktů tělesné kultury zastoupeny subjekty soukromého sektoru. Subjekty soukromého sektoru jsou v tělesné kultuře definovány jako ziskové a neziskové. ziskový TĚLESNÁ KULTURA

SOUKROMÝ SEKTOR neziskový

Obrázek 3. Zajštění produktů a služeb TK prostřednictvím subjektů soukromého sektoru.

Tabulka 3. Charakteristika subjektů soukromého sektoru v tělesné kultuře. sektor tělesná kultura

Soukromý sektor ziskový

neziskový

tělesná výchova

X

privátní školství NNO

pohybová rekreace

živnosti obchodní

NNO

společnosti sport

živnosti obchodní společnosti

23

NNO

Nejčastěji se vyskytující soukromé subjekty zabezpečující nabídku produktů tělesné kultury: a) Tělesná výchova je zajišťována výhradně neziskově orientovanými subjekty, především privátními školami a ostatními nestátními neziskovými organizacemi. b) Nabídka pohybové rekreace je obstarávána povětšinou ziskově orientovanými živnostmi a obchodními společnostmi, které se soustřeďují v oblasti cestovního ruchu. Pro místní obyvatelstvo je tato oblast pokryta také nestátními neziskovými organizacemi zajišťujícími komunální rekreaci a “sport pro všechny.” c) Nejčastěji jsou zastoupené subjekty soustředěny do oblasti vrcholového a výkonnostního sportu. Sport je zajišťován ziskově i neziskově orientovanými subjekty. V České republice májí mezi nestátními neziskovými organizacemi dominantní postavení organizace sportovní. Ty mají podobu občanských sdružení, jsou výrazně hierarchicky uspořádány, organizovány a vzájemně propojeny. Počet těchto subjektů je v České republice cca 40 tisíc (Hobza, Rektořík, 2006).

2. 12. 1 Nestátní neziskové organizace (NNO)

NNO pracují v mnoha veřejně prospěšných oblastech jako jsou sociální služby, péče o zdravotně postižené, řešení sociálních patologií, ochrana životního prostředí, tělesné kultuře, ochraně kulturních památek nebo rozvoji komunitního života. Různorodost je hlavním rysem a silnou stránkou těchto organizací, s nímž se obvykle take spojuje řada přinosů pro demokratickou společnost (Hobza, Rektořík, 2006, 27).

NNO často rozšiřují nabídku organizací veřejného sektoru, komplementárně se doplňují, jsou autonomní vůči státu a existují téměř ve všech oblastech lidské činnosti. V České republice jsou nejčastějšími právními formami NNO občanská sdružení (OS), obecně prospěšné společnosti (OPS), církevní právnické osoby (CPO), dále pak nadace a nadační fondy. Převahu v občanských sdruženích, tvořících 88% NNO, mají v České republice občanská sdružení ve sportu a tělovýchově.

24

Tabulka 4. Statistika počtu nestátních neziskových organizací v říjnu 2010. Občanské

Nadace

sdružení

71 164

449

Nadační

Obecně

Evidované

fondy

prospěšné

právnické

společnosti

osoby

1 916

4 335

1199

Celkem

79063

http://neziskovky.cz/cz/fakta/neziskovy-sektor-v-cr/statistika/

Činnost NNO v ČR upravují zákony, podle nichž se řídí process registrace, organizační struktura, finanční řízení, hospodaření organizace a její zánik: -

Občanská sdružení se řídí zákonem č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů,

-

Obecně prospěšné společnosti zákonem č. 248/1995 Sb., o obecně prospěsných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

-

Nadace a nadační fondy zákonem č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

2. 12. 1. 1 Občanské sdružení

“Naprostá většina sportovních organizací působících v České republice v oblasti masového, výkonnostního a vrcholového sportu používá právní formu občanského sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů” (Topinka, Stanjura, 2001). Podle tohoto zákona mají občané právo se svobodně sdružovat mohou zakládat spolky, společnosti, svazy, hnutí, kluby a jiná občanská sdružení, jakož i odborové organizace (dale jen "sdružení") a sdružovat se v nich. Vznik občanského sdružení upravují ještě následující zákony:

-

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů,

-

Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod,

-

Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.

25

Členy sdružení mohou být i právnické osoby, přičemž sdružení samotná jsou právnickými osobami. Do jejich postavení a činnosti mohou státní orgány zasahovat jen v mezích zákona. Název sdružení se musí lišit od názvu právnické osoby, která již vyvíjí činnost na území České republiky. Sdružení vzniká registrací. Návrh na registraci mohou podávat nejméně tři občané, znichž alespoň jeden musí být starší 18 let. Návrh podepíší členové přípravného výboru a uvedou svoje jména a příjmení, rodná čísla a bydliště. Dále uvedou, kdo z členů starších 18 let je zmocněncem oprávněným jednat jejích jménem. K návrhu připojí stanovy ve dvojím vyhotovení, která musí obsahovat: a) název sdružení, b) sídlo, c) cíl jeho činnosti, d) orgány sdružení, způsob jejich ustavování, určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdružení, e) ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny a pokud budou jednat svým jménem, f) zásady hospodaření.

26

3 CÍLE A ÚKOLY BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

3.1 Hlavní cíl Cílem bakalářské práce je analýza vývoje stavu golfu v České republice na úrovni golfových klubů v rozmezí let 2008-2010, se zaměřením na aktuální stav členské základy, pracovních příležitostí v oblasti golfu a nabízené služby. Na základě získaných dat chci zpracovat odborné závěry a diskuze k tomuto tématu.

3. 2 Úkoly

-

shrnutí poznatků z literárních a internetových pramenů,

-

vypracování ankety a její rozeslání vedoucím pracovníkům golfových klubů,

-

vytvoření teoretického podkladu z odborné literatury a profesních zkušeností,

-

na základě analýzy získaných dat z ankety vyvolat diskuzi a stanovit závěry.

27

4 METODIKA

V bakalářské práci jsem pracoval s primárními a sekundárními daty, a hlavní metodou sběru dat bylo studium odborné literatury, dokumentů a anketa. Anketa je jedna z nejpoužívanějších technik sociologického výzkumu. Je výhodná zejména tam, kde je nutno rychle shromáždit relativně jednoduché údaje od velkého počtu osob. Je založena na dotazníku, na jehož otázky odpovídá respondent vlastnoručně psanou odpovědí. Ankety lze rozlišit podle místa provádění, nebo podle způsobu předání dotazníku (Geist, 1992). Ke splnění cíle a dílčích úkolů bakalářské práce jsem použil následující metody a techniky:

Meotdy uplatněné v bakalářské práci:

1. Analytická metoda – vědecká metoda, spočívající v rozčlenění jevů a procesů na prvky nebo části, s cílem odhalit jejích vzájemné vztahy, poznat je jako komponenty složitého celku. 2. Introspektivní metoda – dochází k uplatnění osobních dojmů a prožitků zpracovatele, který se v šetřené oblasti pohybuje. 3. Historická metoda – spočívá ve sběru a třídění informací z literárních zdrojů a jiných pramnů. 4. Metoda terénního výzkumu – spočívá ve sběru dat přímo v terénu. 5. Sekundární analýza – použití údajů z již hotových prací

Techniky uplatněné v bakalářské práci:

1. Analýza dokumentů – jde o získávání informací z dokumentů písemného a grafického charakteru. 2. Dotazník (anketa) – technika sběru dat z terénního výzkumu. Výhodou je poměrně jednoduché a nenáročné shromáždění relativně jednoduchých údajů od velkého množství respondentů. Nevýhodou je odraz jen omezené části objektivní reality.

28

Typy otázek použitých v anketě:

otevřené otázky – respondent si samostatně zvolí způsob, formu a délku odpovědi, dichotomické – odpověď respondenta je ANO nebo NE polynomické – respondent má na výběr z určitých možností a vybere si jednu odpověď

29

5 ANALYTICKÁ ČÁST

Prvním úkolem bakalářské práce bylo vypracování ankety, kterou jsem prostřednictvím emailu rozeslal manažerům a vedoucím pracovníkům golfových klubů, jejichž hřiště (resort) obsahuje 18 a více jamek. Anketa obsahuje dohromady 10 tématických otázek, na které mi v období 4 týdnů (začátek července-konec července) odpovídali vedoucí pracovníci golfových klubů. Oslovil jsem celkem 31 golfových klubů, které splňovaly požadovanou normu minimálně 18 jamek na mistrovském hřišti. Návratnost dotazníků byla přibližne třetinová. Z oslovených klubů se jich 12 nevyjádřilo vůbec, 11 klubů odpovědělo, že otázky jsou pro ně příliš “intimní a důvěrné” (především oddíl financování) a ze zbylých 11, kteří anketu vyplnili a odeslali jsou zpracované výsledky. Informace získané z ankety jsem vyhodnotil, znázornil v grafech a použil při psaní diskuzí a závěrů bakalářské práce.

Počet olfových klubů

Právní forma golfového klubu 10

Občanské sdružení

8 6

Akciová společnost

4 2

Společnost s ručením omezeným

0 2008

2009

2010

Rozpočtová nebo příspěvková organizace

Rok

Obrázek 1. Právní forma golfového klubu

Všechny kluby fungují jako občanská sdružení, což je i jednou z podmínek členství v České golfové federaci.

30

Počet golfových klubů

Počet členů golfového klubu - Muži 7 6 5 4 3 2 1 0

0 1-100 101-200 201-300 301-400 2008

2009

2010

400 a více

Rok

Obrázek 2. Počet členů golfového klubu- Muži


Počet členů golfového klubu - Ženy

6 5 4 3 2 1 0

0 1 až 50 51 až 100 101 až 150 151 až 200 201 a více

2008

2009

2010

Rok

Obrázek 3. Počet členů golfového klubu- Ženy

Počet členů golfového klubu - Děti


10 8

0

6

1 až 50

4

51 až 100

2

101 až 150 151 až 200

0 2008

2009

2010

Rok

Obrázek 4. Počet členů golfového klubu- Děti 31

200 a více

Největší nárůst počtů členů v golfových klubech má mužská populace, což je potvrzení Tabulky č. 1 (Vývoj členské základny, vzniku klubů a výstavby hřišť v ČR). Poměrně velký nárůst je možno vidět i v kategorii žen, především srovnáme-li sezony 2008 a 2010. Děti jsou obecně v golfových klubech zastoupeny v nejmenší míře, nicméně i zde je patrný růst. V roce 2008 měl pouze jeden z uvedených klubů mezi 51-100 dětmi, v roce 2010 mělo tuto hodnotu šest klubů. Celkový růst členské základny jasně podtrhuje stále stoupající popularitu golfu v České republice a jeho dostupnost širší veřejnosti.

Hlavní pracovní poměr muži 2008 Počet golfových klubů

12 10 8 6 4 2 0 Management

Greenkeepři

Žádný

1 až 5

Profesionální trenér

profesionální trenér jiné národnosti

6 až 10

Cvičitel I. Třídy

11 a více

Cvičitel II. Třídy

1 až 2

Cvičitel III. Třídy

3 a více

Obrázek 5. Počet zaměstnanců golfového klubu

Hlavní pracovní poměr muži 2009


12 10 8 6 4 2 0 Management

Žádný

Greenkeepři

1 až 5



6 až 10


11 a více


32

1 až 2



3 a více

Hlavní pracovní poměr muži 2010 Počet golfových klubů

12 10 8 6 4 2 0 Management

Žádný

Greenkeepři

1 až 5

Profesionální trenér profesionální trenér jiné národnosti

6 až 10


11 a více


1 až 2


3 a více


Z grafů je zřejmé, že hlavní pracovní poměr v golfových klubech se týká především pozic manažerských, greenkeeprů a profesionálních trenérů. V jednom případě pracují na hlavní pracovní poměr i cvičitelé III. třídy. U managementu a greenkeeprů je viditelný nárůst počtu osob v dané pracovní pozici.

Hlavní pracovní poměr ženy 2008 Počet golfových klubů

12 10 8 6 4 2 0 Management

Žádný

Greenkeepři

1 až 5


6 až 10


11 a více

Obrázek 8. Počet zaměstnanců golfového klubu.

33


1 až 2


3 a více


12 10 8 6 4 2 0 Management

Žádný

Greenkeepři

1 až 5


6 až 10


11 a více


1 až 2


3 a více



12 10 8 6 4 2 0 Management

Žádný

Greenkeepři

1 až 5


6 až 10


11 a více


1 až 2


3 a více


Hlavní pracovní poměr u žen je v průběhu sezon 2008-2010 téměř nezměněn. Na manažerských pozicích u uvedených klubů žádné ženy nepracují, mírný nárůst hlavního pracovního poměru u žen je patrný na pozici profesionálního trenéra v roce 2009 a jeden případ hlavního pracovního poměru u cvičitelky III. třídy v roce 2010.

34

Vedlejší pracovní poměr muži 2008


12 10 8 6 4 2 0 Management

Greenkeepři


Žádný

1 až 5

6 až 10



11 a více


1 až 2


3 a více


Vedlejší pracovní poměr muži 2009 Počet golfových klubů

12 10 8 6 4 2 0 Management

Greenkeepři


Žádný

1 až 5

6 až 10



11 a více


1 až 2


3 a více


Vedlejší pracovní poměr muži 2010 Počet golfových klubů

12 10 8 6 4 2 0 Management

Žádný

Greenkeepři


1 až 5

6 až 10



11 a více

Obrázek 13. Počet zaměstanců golfového klubu.

35


1 až 2


3 a více

Vedlejší pracovní poměr se u mužů v golfových klubech vyskytuje velice zřídka na trenérských pozicích, jak u profesionálních trenérů, tak u cvičitelů. Z managementu a greenkeeprů na vedlejší pracovní poměr nepracuje žádný zaměstnanec.

Vedlejší pracovní poměr ženy 2008 Počet golfových klubů

12 10 8 6 4 2 0 Management

Žádný

Greenkeepři

1 až 5


6 až 10


11 a více


1 až 2


3 a více


Vedlejší pracovní poměr ženy 2009 Počet golfových klubů

12 10 8 6 4 2 0 Management

Žádný

Greenkeepři

1 až 5


6 až 10


11 a více


36


1 až 2


3 a více

Vedlejší pracovní poměr ženy 2010


12 10 8 6 4 2 0 Management

Žádný

Greenkeepři

1 až 5


6 až 10


11 a více


1 až 2


3 a více


U žen je ještě více patrnější absence vedlejšího pracovního poměru s vyjímkou jednoho případu profesionální trenérky. Na ostatních pozicích nejsou ženy vůbec zastoupeny.

Dohoda o provedení práce muži 2008 Počet golfových klubů

12 10 8 6 4 2 0 Management

Žádný

Greenkeepři

1 až 5



6 až 10


11 a více


37

1 až 2



3 a více

Dohoda o provedení práce muži 2009


12 10 8 6 4 2 0 Management

Greenkeepři


1 až 5

6 až 10

Žádný



11 a více


1 až 2


3 a více


Dohoda o provedení práce muži 2010


12 10 8 6 4 2 0 Management

Žádný

Greenkeepři

1 až 5


6 až 10


11 a více



1 až 2


3 a více


Dohodu o provedení práce uzavírají s golfovým klubem především golfový cvičitelé (I., II., i III. třídy). Viditelné je též čím dál větší využívání cvičitelů všech tříd. Ti v klubech působí především jako trenéři (případně jako asistenti hlavního trenéra) při výuce dětí. U greenkeeprů pracují na dohodu o provedení práce nejčastěji brigádníci.

38

Dohoda o provedení práce ženy 2008


12 10 8 6 4 2 0 Management

Žádný

Greenkeepři

1 až 5


6 až 10


11 a více


1 až 2


3 a více


Dohoda o provedení práce ženy 2009


12 10 8 6 4 2 0 Management

Žádný

Greenkeepři

1 až 5


6 až 10


11 a více


39


1 až 2


3 a více

Dohoda o provedení práce ženy 2010 Počet golfových klubů

12 10 8 6 4 2 0 Management

Greenkeepři

Žádný


1 až 5

6 až 10


11 a více


1 až 2


3 a více


Obdobné počet žen na dohodu o provedení práce ve srovnání s muži, s vyjímkou úplné absence zastoupení žen coby greenkeeprů.


Počet profesionálních hráčů/hráček, kteří jsou členy golfového klubu 12 10 8 6

Žádný/á

4

1 až 2 2 až 3

2

3 a více

0 2008Muži

2008Ženy

2009Muži

2009Ženy

2010Muži

2010Ženy

Rok

Obrázek 23. Počet profesionálních hráčů/hráček, kteří jsou členy golfového klubu

40

Počet profesionálních hráčů/hráček se v golfových klubech takřka nemění, téměř naprostá většina golfových klubů profesionální hráče/hráčky jako členy nemá.

Pořádá Váš golfový klub organizované tréninky dětí ? Pokud ano, kolik dětí navštěvuje golfové tréninky?


6 5 4 3 2 1 0

ANO 1-5 ANO 6-10 ANO11-15 ANO16-20 ANO 21 A VÍCE 2008

2009

2010

NE

Rok

Obrázek 24. Organizované tréninky dětí.

Počet dětí navštěvujících dětské tréninky má vzestupnou tendenci, tento trend přisuzuji zvyšujícímu se počtu dětí hrajících golf, kteří mohou, ale nemusí nutně být členy golfového klubu. Snižuje se take počet klubů, které organizované tréninky dětí nepořádá.

počet klubů

Hraj golf, změn život 6 5 4 3 2 1 0

NE ANO 1 až 50 ANO 51 až 100 ANO 101 až 150 ANO 151 až 200 ANO 201 až 250 2010

2011

ANO 251 a více ANO

rok

Obrázek 25. “Hraj golf, změn život”

41

Nejčastější počet zájemců v celorepublikové kampani “Hraj golf, změn život” připadajících na jeden klub byl 1-50. Nadpoloviční většina klubů nehodlá tuto kampaň propagovat v následující sezóně.

Jaký je (byl) váš chválený roční rozpočet pro golfový klub na danou sezónu

Počet golfoých klubů

5 4 3

Méně než 5 mil. Kč

2

6 až 10 mil. Kč 11 až 15 mil. Kč

1

16 a více mil. Kč

0 2008

2009

2010

Rok Obrázek 26. Rozpočet golfového klubu.

Rozpočty golfových klubů má mají vzrůstající tendenci, v letech 2008 a2009 byl dominantní rozpočet od 6 do10 milionů korun, který se však v následujícím roce u více klubů přenesl přes hranici 11 milionů korun.

42

Kolik procent z ročního rozpočtu golfového klubu připadá na mzdy zaměstnancům


6 5 4

0-10%

3

10-20%

2

20-30%

1

30-40% 40 více %

0 2008

2009

2010


Je patrné, že se zvyšujícím se rozpočtem a ne příliš velkým růstem zaměstnanců si mohou golfové kluby dovolit vyplatit více peněz na mzdách.

Kolik procent z ročního rozpočtu golfového klubu připadá na provoz a údržbu hřiště


5 4 3

0-10% 10-20%

2

20-30% 30-40%

1

40 více %

0 2008

2009

2010


43

Viditelný nárůst procent z ročního rozpočtu, který je věnován na údržbu a provoz hřiště. Ze strany klubů se jedná o logický a správný krok – na hezké a kvalitní hřiště se bude vracet větší počet hráčů, z čehož golfové kluby těží.

44

6 DISKUZE

V této kapitole bych se rád zamyslel nad některými tématy, na které jsem v průběhu zpracovávání práce narazil a která problematiku profesionalizace golfu v České republice a její vývoj vystihují. Pod pojmem profesionalizace golfu v České republice, nechápejme tento výraz, vzhledem k účelu této práce, jako spojení s onou vrcholnou sportovní a profesionální stránkou toho sportu samotného. Nýbrž se jedná o vývoj a lepší, profesionálnější přístup golfových klubů viditelný v kvalitě a kvantitě nabízených služeb, ať už se jedná o kvalitu hřiště samotného, působení profesionálních trenérů a možnost jejích využití, organizaci dětských tréninků, , o jejích organizaci a vnitřní politiku, pořádání klubových a společenských akcí, až k zapojení klubů v národní kampani “Hraj golf, změn život”, který dělá každému klubu, při nejmenším, slušnou reklamu. Oslovil jsem pouze kluby, které mají ve svém resortu 18 a více jamek, neboť jsem vycházel z předpokladu, že zahrnutí 9 jamkových hřišt by mohl být jeden z faktorů zkreslujících výsledky mého šetření. Hřiště o devíti jamkách nemohou “pohltit” tolik lidí (hráčů), tím pádem budou mít i menší kapacitu členské základy i menší příjmy za tzv. “fee hráče”, tj. hráče jiného klubu který za svou hru platí. Poloviční hřiště bude mít též menší náklady na provoz a údržbu, tedy i potenciální počet zaměstnantů k tomuto úkolu potřebných. Druhý faktorem, který může mít na výsledky empirického výzkumu vliv je nepříliš velký počet odpovědí od respondentů, kterých bylo jedna třetina z celkového počtu dotazovaných. Téměř veškérá většina golfových klubů na území České republiky využívá právní formu Občanského sdružení, tedy nezkové organizace. Z jedenácti klubů, která odpověděli na anketu mělo deset tuto právní formu. Jelikož by tyto sdružení nemohli být finančně soběstačné jen z členských vtupních a ročních hracích poplatků, vznikají přidružené, či dceřiné společnosti ziskové (nejčastěji a. s. nebo s. r. o), která pomáhají financovat tyto kluby prostřednictvím reklamy a sponzorských smluv a z nejrůznějších forem státní či evropské podpory, tedy dotací. Za zásadní považuji vývoj a navyšování členské základny, zejména dětí. Právě děti budou tvořit a už teď tvoří přístí tuzemskou generaci golfových hráčů a hráček, a jejich zvyšující se počet dává větší příležitost k profesionalizaci golfu v České republice jako vrcholového sportovního odvětví. Obecně růst členské základny 45

potvrzuje stále vzrůstající oblibu golfu a dokazuje, že jeho zařazení mezi deset nejoblíbenějších sportů u nás není náhodné. Z pracovního hlediska je viditelný nárůst téměř ve všech oblastech, jak managementu a řízení klubů, tak z pohledu údržby hřiště (tedy greenkeeperů) a profesionálních trenérů, mluvíme-li o hlavním pracovním poměru. Na vedlejší pracovní poměr, až na dvě vyjímky v podobě trenérů, nepracuje z odpovídajících žádný zaměstnanec. Dohoda o provedení práce se vztahuje především na trenéry a trenérky se statusem amatér, tedy cvičitel golfu. Dále se předpokládalo a z výsledků ankety se potvrdilo, že dominantní postavení v golfových klubech zastávají muži, především na manažerských pozicích. Pro greenkeepery toto tvrzení platí absolutně. I když má golf na našem území již “poměrně” dlouhou tradici, jeho velký boom přišel relativně nedávno. Proto i česká profesionální golfová scéna, tedy hráči a hráčky, kteří se živí hraním golfu, není prozatím tak obsáhlá, a v porovnání se západními zeměmi hlavně kvalitní. Účast profesionálního hráče/hráčky jakožto člena golfového klubu je tedy spíše raritou než-li samozřejmostí. V tomto ohledu vidím velké rezervy, na druhou stranu již výše zmíněný růst počtu dětí může do budoucna tento “nešvar” napravit, bude-li jim poskytnuta kvalitní a odborná pomoc z řad trenérů. S rostoucím počtem malých a mladých golfistů souvisí i organizace dětských tréninků. S přibívajícími roky stále více klubů podporuje, v rámci těchto tréninků, růst a vývoj svých mladých svěřenců. Troufám si tedy tvrdit, že vztah počtu dětí v golfových klubech a pořádání organizovaných tréninků a jejích návštěvnost bude mít v budoucnu lineární charakter. Projekt české golfové federace “Hraj golf, změn život” funguje od roku 2010 a jeho podpora ze strany klubů byla ryze dobrovolná. Tato kampaň má zbavit golf nálepky výjmečný, proletářký či snobský, a má za úkol zdvojnásobit členskou základu registrovaných golfistů v České republice. Jsem k tomuto projektu poněkud skeptický, neboť ikdyž je to idea dobra, není dotažena do detailního konce, v důsledku čehož nebude předpokláný výsledek uspokojivý. I z empirického šetření je patrné, že téměř polovina respondentů již nehodlá tento projekt v roce 2011 podporovat. Výše finančních rozpočtů v golfových klubech je, dle mého názoru, přímo úměrná stupni jeho rozvoje (profesionalizace), a také stále zvyšujícím nárokům ze strany klientů, členů i nečlenů. Golfové kluby potřebují uspokojovat svými službami 46

čím dál větší počet lidí, na což potřebují i více finančních zdrojů. Největší část připadá na údržbu a provoz hřiště, což je naprosto logické, protožě mistrovské hřiště (18 jamek) a především jeho stav a kvalita, jsou vlajkovou lodí každého klubu. Golfisté chtějí hrát na pěkných, upravených a kvalitních hřištích. S udržbou a provozem hřiště nedílně souvisí i počet zaměstnanců, tzn. hlavně greenkeeperů, ale i manažerů a celého vedení.

47

7 ZÁVĚR

Golf zažívá v novodobé historii samostatné České republiky v posledních pěti letech nejdynamičtější rozvoj. Výrazný podíl na tomto jevu má několik faktorů. Za hlavní považuji celkovou golfovou ekonomiku, která dělá golf mnohem přístupnější více sociálním vrstvám společnosti a vnímání golfu širší veřejností. Významný je vztah národní ekonomiky vzhledem k zahraničním golfovým turistům, kterých každoročně do České republiky přijíždí až sto tisíc. Důležitou roli hrají také podmínky klimatické a především geografické, které můžeme vnímat ze dvou různých pohledů. První odkazující na polohu České republiky v “srdci” Evropy, snadno dostupnou pro zahraniční klientelu (i ekonomicky).Druhou z pohledu relativně stálého a přívětivého členění zemského povrchu, který je ideální pro výstavbu golfových hřišt. Na popularitu golfu v rámci České republiky má významný vliv

i

komercionalizace tohoto sportu, jehož důkazem je projekt “Hraj golf, změn život”, stále častější pořádání nejvyšších profesionálních turnajů mužů i žen, ovšem s minimálním českým zastoupením, a v neposlední řadě i opětovné zařazení golfu do programu letních olympijských her v roce 2016 v Brazílii. Závěrem chci říci, že věřím v budoucí nárust úrovně profesionalizace české golfové scény ve všech sférách a budu se rád na tomto vývoji aktivně podílet. Možná i my se jednou dočkáme svého Tigera Woodse.

48

8 SOUHRN

Ve výše uvedeném textu jsem se zaobíral vývojem golfu v České republice na klubové úrovni v rozmezí let 2008- 2010 a všeobecnou problematikou profesionalizace českého golfu. Mým záměrem bylo shromáždit teoretické podklady, zmapovat tuto oblast a sepsat diskuze a závěry vztahující se k tomuto tématu. V první části práce jsem se věnoval teoretickým východiskům a golfu všeobecně. Získával jsem informace z odborné literatury a pro účely této práce je dále zpracovával. Zhrnul jsem zde kapitoly o základní charakteristice golfu, jeho historii u nás i ve světě, golfových subjektech v České republice, zvláště ČGF, sportovních organizacích a soutěžích v golfu. Nastínil jsem základní rozdíl mezi profesionálním a amaterským golfem. Čerpal jsem z knih, sborníků, časopisů i internetových zdrojů. Co je u nás relativně novým pojmem, je profesionalita v tomto sportu, obzvláště ve spojení s Českou republikou. Tento pojem je spíše spojen se stupněm profesionalizace golfových klubů, tedy s úrovní jejích profesionálního přístupu. Drtivá většina aktivních golfistů hraje na rekreační či výkonnostní úrovni, pro vlastní kouzlo hry a zábavy, pro radost a potěšení ve volném čase. Data získaná z empirického šetření, se kterými jsem pracoval v druhé půli práce, ukazují, že český golf má slibný potenciál, že úroveň profesionalizace se pomalu ale jistě stále zvyšuje a že i profesionální golf by mohl mít nás do budoucna nakročeno správným směrem, což jsem také ve svých diskuzích a závěrech naznačila. Velký vliv na tuto problematiku bude mít nastupující generace nových mladých golfistek a golfistů, potenciálních profesionálních hráčů.

49

9 SUMMARY

The thesis is focused on level of golf clubs in Czech republic between years 2008-2010 and general issues of profesionalism of golf

in czech republic. The

intention is to gather and analyze theoretical background of this sport, elaborate relevant issues and draw conclusions and discussions related to this topic. The first half of this thesis is devoted to the theoretical background and golf in general. I gained information from specialized literature and for the purposes of this work. I have summarized the chapters on the basic characteristics of golf, its history in our country and in the world as well, golf organizations in the Czech republic, especially the Czech Golf Federation and sports organizations and golf competitions. I have outlined the basic difference between professional and amateur golf. The primary source of information was a specialized literature such as books, journals, proceedings and Internet. Professionalism is relatively new term in golf, especially in relationship with Czech republic. This term is more associated with the degree of professionalization of golf clubs, with the level of its professional approach. The big majority of active golfers playing on recreational or performance level for its own nature and fun of the game, for enjoyment and pleasure in their spare time. The second half of the thesis is devoted to the processing and analysis of data obtained by an inquiry. The obtained data shows, that Czech golf has promising potential, the level of professionalization is increasing slowly but surely and that professional golf could be poised for the future in the right direction, which I indicated in my discussions and conclusions. Great influence on this issue will have a new rising generation of young golfers, potential professional players.

50

10 REFERENČNÍ SEZNAM

Barrett, T., Hobbs, M., (1997). Velká encyklopedie Golf. Praha: Svojtka a Vašut Fromel, K., (2002). Kompendiumm pro psaní a publikování v Kinantropologii. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Geist, B., (1992). Sociologický slovník. Praha : Victoria Publishing. Hamster, R., (2007). Golf. Praha: Rebo Productions CZ. Hobza, V., Rektořík, J., (2006). Základy ekonomie sportu. Praha: Ekopress. Charvát, M., (2008). Hostilita ve sportovním prostředí. Brno: BMS creative s. r. o. Chráska, M., (2007). Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada Publishing s. r. o. Kabát, P., (2006). Marketingová strategie rozvoje golfového klubu Olomouc. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Maříková H., Petrousek, M., Vodáková, A. (et al.) (1996) Velký sociologický slovník (P-Z.). Praha: Karolinum. Němec, P., (1988). Golf. Praha: Olympia. Penick, H., (1998). Když hraješ golf jsi můj přítel. Praha: Pragma. Polišenský, T., (2007). Průvodce po golfových hřištích v ČR. Praha: B1, a. s. Pravidla golfu a Pravidla amatérského statusu 2008-2011. Praha: ČGF. Sekot, A., (2006). Sociologie sportu. Brno: Masarykova Univerzita Slepička, P., (1982). Sociální interakce ve sportovní činnosti. Praha: Karlova Univerzita. Slepičková, I., (2000). Sport a volný čas. Praha: Univerzita Karlova. Spousta, V., (1996). Kapitoly z pedagogiky volného času. Brno: Masarykova Univerzita. Statistika počtu nestátních neziskových organizací v letech 1990 – 2010. Retrieved 7. 4. 2011 from NEZISKOVKY database on the World Wide Web: http://neziskovky.cz/cz/fakta/neziskovy-sektor-v-cr/statistika/

Internetové odkazy:

http://cgf.cz/ArticleDetail.aspx?IDMenu=39122985&IDArticle=4737437

51

11 PŘÍLOHY

11. 1 Anketa

Dobrý den, dostává se Vám do rukou anketa na téma „ ÚROVEŇ PROFESIONALIZACE GOLFU V ČESKÉ REPUBLICE V ROZMEZÍ LET 20082010“, obsahujicí 10 otázek týkajících se Vašeho golfového klubu. Prosím Vás o její pravdivé vyplnění. Anketa bude součástí mé bakalářské práce, jejíž cílem je analyzovat úroveň profesionalizace jednotlivých golfových klubů v České republice. Pro zvolení vhodné odpovědi při vyplňování vyberte jednu z nabízených variant, při první otázce, prosím, dopište odpověď slovy. Věřím, že anketě snadno porozumíte a předem mnohokrát děkuji za Váš čas a snahu.

1. Název golfového klubu

2. Právní forma golfového klubu 2008 Občanské sdružení Společnost s ručením omezeným Akciová společnost Rozpočtová nebo příspěvková organizace

2009 Občanské sdružení Společnost s ručením omezeným Akciová společnost Rozpočtová nebo příspěvková organizace

2010 Občanské sdružení Společnost s ručením omezeným Akciová společnost Rozpočtová nebo příspěvková organizace

3. Počet členů golfového klubu ? 2008 Muži 1-100 101-200 201-300 301-400 401 a více

Ženy 1-50 51-100 101-150 151-200 201 a více

Muži 1-100 101-200 201-300 301-400 401 a více

Ženy 1-50 51-100 101-150 151-200 201 a více

Děti 1-50 51-100 101-150 151-200 201 a více 2009

52

Děti 1-50 51-100 101-150 151-200 201 a více

2010 Muži

Ženy

Děti

1-100

1-50

1-50

101-200

51-100

51-100

201-300

101-150

101-150

301-400

151-200

151-200

401 a více

201 a více

201 více

4. Počet zaměstnanců golfového klubu celkem ? •

Hlavní pracovní poměr

Management

Greenkeepři

Profesionání trenér

Muži 1 až 5

Ženy 1 až 5

Ženy Žádný

6 až 10 11 až 15

Ženy 1 až 5 6 až 10 11 až 15

Muži Žádný

6 až 10 11 až 15

Muži 1 až 5 6 až 10 11 až 15

2008 Profesionální trenér jiné národnosti Muži Ženy Žádný Žádný

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více

16 a více

16 a více

16 a více

16 a více

2009 Management Greenkeepři Profesionání Profesionální trenér trenér jiné národnosti Muži Ženy Muži Ženy Muži Ženy Muži Ženy 1 až 1 až 1 až 1 až Žádný Žádný Žádný Žádný 5 5 5 5 6 až 6 až 6 až 6 až 1 až 2 1 až 2 1 až 2 1 až 2 10 10 10 10 11 až 11 až 11 11 3a 3a 3a 3a 15 15 až až více více více více 15 15 16 a 16 a 16 a 16 a více více více více

53




Muži Žádný

Ženy Žádný

Muži Žádný

Ženy Žádný

Muži Žádný

Ženy Žádný




Muži Ženy Muži Ženy Muži Ženy Žádný Žádný Žádný Žádný Žádný Žádný 1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více

Management Greenkeepři Profesionání trenér


Muži 1 až 5 6 až 10 11 až 15

Ženy 1 až 5 6 až 10 11 až 15

2010 Profesionální trenér jiné národnosti Muži Ženy Muži Ženy Žádný Žádný Žádný Žádný

Muži Ženy Muži Ženy Muži Ženy Žádný Žádný Žádný Žádný Žádný Žádný

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více

16 a více

16 a více

Muži 1 až 5 6 až 10 11 až 15 16 a více •

Ženy 1 až 5 6 až 10 11 až 15 16 a více



Vedlejší pracovní poměr

2008 Management Greenkeepři Profesionání Profesionální trenér trenér jiné národnosti Muži Ženy Muži Ženy Muži Ženy Muži Ženy 1 až 1 až 1 až 1 až Žádný Žádný Žádný Žádný 5 5 5 5 6 až 6 až 6 až 6 až 1 až 2 1 až 2 1 až 2 1 až 2 10 10 10 10 11 až 11 až 11 11 3a 3a 3a 3a 15 15 až až více více více více 15 15 16 a 16 a 16 a 16 a více více více více




Muži Ženy Muži Ženy Muži Ženy Žádný Žádný Žádný Žádný Žádný Žádný 1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více



Muži 1 až 5 6 až 10 11 až 15

Ženy 1 až 5 6 až 10 11 až 15



1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více

16 a více

16 a více

Muži 1 až 5 6 až 10 11 až 15 16 a více


54





Muži 1 až 5 6 až 10 11 až 15

Ženy 1 až 5 6 až 10 11 až 15



1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více

16 a více

16 a více


•




Dohoda o provedení práce



Muži 1 až 5 6 až 10 11 až 15

Ženy 1 až 5 6 až 10 11 až 15



1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více

16 a více

16 a více







Muži 1 až 5 6 až 10 11 až 15

Ženy 1 až 5 6 až 10 11 až 15



1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více

16 a více

16 a více



55





Muži 1 až 5 6 až 10 11 až 15

Ženy 1 až 5 6 až 10 11 až 15



1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

1 až 2

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více

3a více

16 a více

16 a více





5. Počet profesionálních hráčů/hráček ((“Playing Pro”), kteří jsou členy Vašeho klubu ? 2008 Muži Žádný 1 až 2 2 až 3 3 a více

Ženy Žádný 1 až 2 2 až 3 3 a více

2009 Muži Žádný 1 až 2 2 až 3 3 a více


2010 Muži Žádný 1 až 2 2 až 3 3 a více


6. Pořádá Váš golfový klub organizované tréninky dětí ? Pokud ano, kolik dětí navštěvuje golfové tréninky? 2008 ANO 1 až 5 ANO 6 až 10 ANO 11-16 ANO 16 až 20 ANO 21 a více NE

2009 ANO 1 až 5 ANO 6 až 10 ANO 11-16 ANO 16 až 20 ANO 21 a více NE

56

2010 ANO 1 až 5 ANO 6 až 10 ANO 11-16 ANO 16 až 20 ANO 21 a více NE

7. Zúčastnil se Váš golfový klub v loňském roce projektu “Hraj golf, změn život”, budete tento projekt podporovat i v následujícím roce ? Pokud ano, kolik lidí se zúčastnilo v roce 2010 tohoto projektu? 2010 ANO: 0 – 50 ANO: 51-100 ANO: 101-150 ANO: 151-200 ANO: 201-250 ANO: 251 a více NE

2011 ANO NE

8. Jaký je (byl) váš chválený roční rozpočet pro golfový klub na danou sezónu? 2008 Méně jak 5 mil. Kč 6-10 mil. Kč 11-15 mil. Kč Více než 16 mil. Kč

2009 Méně jak 5 mil. Kč 6-10 mil. Kč 11-15 mil. Kč Více než 16 mil. Kč

2010 Méně jak 5 mil. Kč 6-10 mil. Kč 11-15 mil. Kč Více než 16 mil. Kč

9. Kolik procent z ročního rozpočtu golfového klubu připadá na mzdy zaměstnancům? 2008 0-10% 11-20% 21-30% 31-40% 41% a více

2009 0-10% 11-20% 21-30% 31-40% 41% a více

2010 0-10% 11-20% 21-30% 31-40% 41% a více

10. Kolik procent z ročního rozpočtu golfového klubu připadá na provoz a údržbu hřiště 2008 0-10% 11-20% 21-30% 31-40% 41% a více

2009 0-10% 11-20% 21-30% 31-40% 41% a více

57

2010 0-10% 11-20% 21-30% 31-40% 41% a více

Zavazuji se, že informace získané z této ankety použiji pouze pro studijní účely ve své bakalářské práci a neposkytnu je třetí osobě bez Vašeho souhlasu. Ještě jednou děkuji za Vaši pomoc. Pokud máte nějaké doplňující otázky či připomínky k dotazníku, rád je vyslechnu a zodpovím. Jakub Švandera, student rekreologie, FTK UP Olomouc.

http://www.florbal-prostejov.com/dotaznik/ 11. 2 Seznam oslovených golfových klubů

Golf Resort Konopiště Golf Resort Karlštejn Golf & Country Club Mstětice Golf Club Mladá Boleslav Golf Club Poděbrady Resor Darovanský Dvůr Astoria Golf Resort Cihelny City Golf & Racing Club Karlovy Vary Golf Club Sokolov Golf Park Plzeň Golf Resort Františkovi Lázně Golf Resort Karlovy Vary Royal Golf Club Mariánské Lázně Golf Club Liberec

58

Golf Club Terasy Ústí nad Labem Královský Golf Club Malevil Ypsilon Golf Resort Liberec Nová Amerika Country Club Golf Resort Kunětická Hora Golf Club Hluboká nad Vltavou Golf Club Český Krumlov Golf Club Mnich Golf Resort Lipno Prosper Golf Club Čeladná Beskydský golfový klub Golf Club Olomouc TJ Mittal Ostrava – Park Golf Club Golf Brno Kaskáda Golf Club Austerlitz Golf Club Telč Sokrates Golf & Country Club

59

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kulturty

Recommend Documents